Tranformace vědomí - ukázka

Ukázka z kapitoly:Emoce…Podrobně se podíváme na to, co se vlastně děje. Něco vás tedy na-padlo. Byli jste napadeni emocí. Vaše tělo bylo především napadeno.Co je to emoce?Emoce je alergická reakce těla na rozum.Vaše tělo reaguje alergicky. Důkazem této reakce jsou fyzické pro-jevy těla, které vůbec neodpovídají tomu, v jaké situaci aktuálně jste.Tedy to, že vám bouchá srdce jako na poplach a jste zpocení jak posprintu a máte svaly v tenzi jako před zápasem na život a na smrt. Topřece neodpovídá současnému stavu reality kolem vás. Vy jste v po-steli a měli byste být klidní a usínat. Skutečnost je ale jiná. Proč? Pro-tože jste se nenacházeli v přítomnosti, ale převážně v minulosti. Vzni-kl problém, vaše vlastní bytost – duše – tu nebyla! Kdyby na vás ně-kdo koukal a vyprávěl vám, co vidí, nebo ještě lépe vás někdo nato-čil kamerou, tak byste viděli svůj v tu chvíli naprosto nepřítomný vý-raz. Vy jste nebyli přítomní! Byli jste v jiném čase nebo (přesněji ře-čeno) na jiném místě existence. Vy jako vlastní bytost, duše. Vaše tělospoutáno s hmotným světem si tento výlet nemůže takto dopřát. Jakotrojjediná bytost jste ale svázáni dohromady, a tak toto oddělení dušeod těla tělo těžce nese. Vznikají při tom rozdíly energetických poten-ciálů, o kterých si povíme později. Vaše tělo ví, že je právě teď. Ví, žeje v posteli a chystá se na odpočinek. Vtom náhle a bez výstrahy doněj někdo vstříkne jed. Energetický jed. Jed v podobě určité vibrace.Někdy dokonce cítíte, jak se chvějete zlostí, hněvem nebo smutkem,beznadějí. Tato vibrace nepřichází v tomto případě zvnějšku, ale ze-vnitř. Nemůžete se před ní skrýt za bezpečnostními dveřmi. Sami sesebou jste jen vy sami, kdykoliv a kdekoliv. Nelze ji změřit, když při-chází, lze ji pozorovat, když je tu. Emoce, tedy reakce na jistou dáv-ku energie, kterou vám někdo či něco poslalo jako jed do žil, zaplavi-la celé tělo prostřednictvím jeho energetického systému. Tělo na tutodávku energie reaguje – alergicky. A začíná se bránit. Dle své vlastní

inteligence, schopnosti. Tedy reaguje přesně na to, co je součástí tétodávky energie v informační oblasti. Čili jak je dané vlnění modulová-no. To znamená, přichází-li vlna, potom jakou má příchuť. Tato dávkaenergie nese informační hodnotu např. v podobě rozhovoru, který seodehrál v minulosti. Tělo zasažené jedem (nebo drogou) se po zása-hu vnímá také jako přítomné v daném příběhu, nikoliv v reálné pří-tomnosti na posteli. Tělo ihned reaguje podle svých instinktů. Hádá-te se? Potom přijde boj nebo útěk. Nadledviny vypouštějí adrenalin atělo se připravuje na pravděpodobný scénář. Toto probíhá na hrubo-hmotné úrovni ve fyzickém těle. To vše se ale děje zejména jako aler-gická reakce, a to na jemnohmotné úrovni. Tělo trpí a je vnitřně naenergetické úrovni poškozováno. Jeho energetický obal (jistá formaimunity) je poškozován. Proto jste po prodělané emoci unavení. Ne-jen vnějším způsobem fyzicky, ale zejména vnitřně. Tato únava sou-visí ještě s něčím. Souvisí s tím, že jste byli zbaveni části své vnitřníenergie. A o to jde především.Ještě jednou si stručně projdeme souvislosti. Něco vás napadlo.To něco vás napadlo prostřednictvím emoce. Emoce jako energetickýjed prošla vaším tělem a způsobila reakci (alergickou). Reakcí je vy-zařování energie z vašeho těla. Zdá se, že samotná emoce je jen pro-středek k něčemu. Přesně tak. Emoce je jen prostředek.Prostředek, kterým vás něco napadlo. Co je to něco? To je jedna znejzásadnějších otázek. To něco je přítomná bytost. Přítomná bytostje energeticko-informační entita. Bytost, která má schopnost ovlád-nout nevědomého člověka. Z toho vyplývá, že první stupeň, kteréhoje třeba při transformaci vědomí dosáhnout, je vymanit se z nevědo-mosti. Tato kniha vám poskytne potřebné informace, jak to učinit.…Od této chvíle neustále pozorujte vše, co se děje kolem vás. Rozu-mím, že chcete říct, že to děláte běžně. To, o čem píšu, je pozorovánívšeho, co se děje a co to s vámi dělá. Jedině díky tomu se můžete za-čít lehce dotýkat – vnímat pravdu. Pokud si poprvé uvědomíte, že jsteprávě prožili emoci, potom vám gratuluji. Udělali jste první krok. A tomnoha směry. Jak to poznat a jak si to uvědomit? Tato dovednost je

zcela zásadní. Můžete mít knihu, která popisuje vše. Třeba bibli. Pře-čtete ji třeba tisíckrát. Možná máte teoretickou znalost o informa-cích v ní obsažených. Pokud je ale nepochopíte, tak znáte jen názvy,popisy těch informací, obal informací. Nevíte, co obsahují. Pokud jenepřevedete do praxe (neprožijete), pak jste jen teoretici. Byť s vel-mi hlubokými znalostmi. Důležité je, jaké máte dovednosti. Tedy to,co je takzvaně mezi řádky. Pokud vám ale někdo nedá výklad, popis,návod, pak je velmi těžké převést znalosti do dovedností. Mezi těmi-to dvěma pojmy totiž stojí uvědomění, pochopení. Je tedy třeba zís-kat znalost, uvědomit si ji a aplikovat ji. Tato kniha vás provede krokza krokem touto úvodní částí transformace vědomí. Odkrýváme tímprvní z řady tajemství – přítomnost. Uvědomit si něco můžete totižjedině, pokud jste přítomní.…

Ukázka z kapitoly:Slovo přítomnost…Další božskou technikou, mocí, kterou je obdařeno vědomí, je slovo.Slovo tvoří.„Na počátku bylo Slovo.“ Jan 1,1Je zde myšlen počátek této reality. Na první a jednoduchou otáz-ku, kdo to slovo vyslovil, má náboženství okamžitou a stejně jedno-duchou odpověď – Bůh. Pokračuje dál:„I řekl Bůh: „Buď světlo.“ I bylo světlo. Genesis 1,3 (I.kniha Mojžíšova)Nebudeme se zde zabývat skrytou manipulací církve obsaženou vbibli, ale zaměříme se naopak na pravdu, kterou obsahuje. Vlastně seneobejdeme bez jistého doplnění. Jen je obtížné bez určitých schop-ností nalézat pravdu a správně ji interpretovat. Jak je možné, že ně-kdo zmanipuluje text a nezmanipuluje samotnou pravdu? Pokud ně-kdo manipuluje, není na vrcholném postu vědomí. Z jistého úhlu po-hledu to není mistr, maximálně jen velmi pokročilý žák. Tudíž doká-že ovlivnit, zmanipulovat jen do úrovně svého vědomí (které můžebýt ale velmi vysoké), nikoliv však výš. Takový manipulátor stejnějako kdokoliv jiný nemůže dát to, co nemá. Zde je potřeba, jak jsemuvedl, jistých schopností rozpoznat pravdu a nenechat se zmást kon-krétní interpretací, v jaké je uvedena. Jistotou je sám Bůh, Existen-ce. Tak jak je existencí, tak je i pravdou, světlem a láskou. Ve své ne-konečné moci jednoduše pravda má nekonečnou energii a to je „víc“než jakkoliv velká moc jakéhokoliv manipulátora, byť i podpořenéhopřítomnými bytostmi. Je to jednoduché. Jak jsme si popsali u světla– světlo je, a pokud někdo vytvoří pomocí hmoty stín, pak tento stínnení změněné světlo. Světlo nevrhá stín. Stín není tmavé světlo, stínje jen stín, tedy nepřítomnost světla, nikoliv světlo změněné. Svět-lo zůstává světlem a stačí, když popojdete – změníte úhel svitu svět-la, pak stín opět zmizí. Bez boje. Stejné je to s pravdou, neboť prav-da je světlem. Stín je jako obraz v zrcadle. Může se zdát zcela přesný

jako to, co zobrazuje. Může budit zdání, že je živý. Stále je to jen ob-raz, není živý. Stejně tak stín není světlem, jiným druhem světla. Pro-to světlo nebojuje se stínem, není to možné, stín není živý. V přítom-nosti světla stín prostě není. Není s kým bojovat. Toto si uvědomte! Ztoho vyplývá, že pravda nemůže být změněna či zničena, stejně jakosvětlo. Může být zahalena do jinotajů, zmanipulována a prostřednic-tvím různých umění utajována pod rouškou tmy (nevědomí). Neníovšem takové noci, po které by nepřišlo ráno.…

Ukázka z kapitoly:Minulost, přítomnost, budoucnost…Řekli jsme si, že k ovládání toků božské energie, kterou máte, jsouvyužívány projekce mimo přítomnost. Tedy projekce minulosti nebobudoucnosti. Tím, že začnete spolupracovat, naskočíte na roli, kterouvám nabízí ten, kdo vás míní ovlivnit. Dáváte vlastně souhlas k tomu,abyste byli o část své energie ochuzeni. Nabízí se analogie s energe-tickými upíry, jak o nich pojednává moderní psychologie. Ano, je totak. My se ale zatím zabýváme samotným dějem, jeho spouštěčem avším, co se toho účastní. Jen tak můžete plně pochopit a plně si uvě-domit moc, která je v tom skrytá. Pokud bychom se velmi podrobněnevěnovali tomuto tématu, nebyli byste schopni realizovat další té-mata.V okamžiku, kdy někdo (něco) potřebuje vaši energii pro sebeanebo (pozor!) vás potřebuje oslabit, potom využívá projekce minu-losti nebo budoucnosti. Můžeme tedy vyslovit fakt, že: k ovládánívlastní bytosti se využívá projekce minulosti nebo budoucnosti.Co to znamená? Pokud vás někdo nebo něco chce ovládnout, tak vámpustí holografickou projekci děje, který se odehrál v minulosti (na ji-ném místě existence) nebo který by se mohl odehrát v budoucnosti.Toto prozkoumejte. Je to velká vědomost, které budete využívat.…

Ukázka z kapitoly:Začínáme aktivovat mimosmyslové vnímání…Jak tedy využít mimosmyslové vnímání? Jde opět o využití jistýchbožských principů, o kterých jsem se již zmínil. Představujte si dějpozpátku. Tím začněte jen tak mimochodem aktivovat tento způsobvnímání, protože aktivujete zatím méně používané části mozku. Ve-čer si projděte vše, co jste zažili. Ale pozor, ne od rána, kdy jste vstaliz postele. Začněte teď a jděte dozadu až k rannímu vstávání. Nejprveto bude celkem pracné – udržet nit, zejména pro muže. Uvidíte, ko-lik bude bílých míst na mapě. Tedy míst, kde jste byli zcela nepřítom-ni. Je to schopnost kříže „X“. Více zatím nemá smysl dodávat. Zkus-te to a uvidíte. Pro muže to bude náročnější. Je to proto, že muž pou-žívá mozek jiným způsobem než žena. Mozek je hrubohmotným or-gánem rozumu. Rozum sídlí v mozku ve dvou místech, sám (rozum)je ale rozdělen na tři části. Ta třetí se nachází v oblasti nazývané so-lar plexus. Tím, že si představujete děj pozpátku, zapojujete rozumjiným způsobem. Současně totiž jde odzadu i odpředu. Do hry vstu-puje i ženský princip, tím dochází k určité rovnováze. Velký (přední)mozek je rozdělen na dvě části – levou a pravou. To, jakým způsobemsvůj mozek používáte, určuje, jaká část mozku je převážně používá-na. Jednoduše řečeno používáním jedné části si děj vybavujete odza-du a druhé odpředu. Pokud se to daří, je to harmonií obou dvou jehočástí. Pokud je rozum, řekněme ze dvou třetin, jednotný, pak lépe do-sáhneme harmonie rozumu a duše. To je předpokladem k tomu, abynastala přítomnost. Moc přítomnosti už poznáváte. Teď si uvědomte,kolik ještě zbývá k úplnému souladu tří podstat lidské bytosti. Jakoumoc tím asi získáte…?…

Ukázka z kapitoly:Přítomná bytost…Takto obecně nazývám každou entitu, která vstupuje jakýmkolivzpůsobem do kontaktu s lidskou bytostí, respektive s vaší vlastní by-tostí (duší). Podstata přítomných bytostí je různá a dá se říci, že té-měř všechny popisy, které v dostupné esoterické literatuře najdete,jsou svým způsobem správné. Vývoj těchto entit je starý jako tato re-alita sama. V různých dobách plnily různé funkce a úkoly. Občas seosamostatnily nebo transformovaly do jiné dimenze. Někdy se nazý-valy bohy a realizovaly se zde na Zemi. Příběhů je mnoho. Pro vás jenyní nejdůležitější základnípochopení. Přítomná bytost je tedy ener-geticko-informační bytost. „Energetická“ proto, že pracuje s energiía její „tělo“ tvoří zčásti energie. Existuje na pravidlech jemnohmot-ného, tedy metafyzického světa. „Informační“ proto, že obsahuje jis-té informace o této realitě (o některých principech). „Energetická“ =potenciál (chuť, schopnost), „informační“ = způsob, know-how, tedy„vědět jak“. Vzhledem k tomuto faktu se vám podaří navázat kontaktnejprve s rozumem, což je jedna velmi zajímavá bytost, která tvořísoučást lidské bytosti (přesněji řečeno fyzického těla). Je spojena jaks hrubohmotnou realitou, tak i částečně (ze své podstaty) s jemno-hmotnou realitou. Dá se říci, že je to právě rozum, který stojí na hra-nici jemnohmotné a hrubohmotné reality podobně jako sám člověk.Přítomné bytosti, tedy energeticko-informační bytosti, mají složkuenergetickou, která pro zjednodušení tvoří jejich „tělo“, a jak se dáledozvíte, tvoří jejich potenciál, tedy mužský princip. Dále mají slož-ku informační, která tvoří jejich inspiraci, tedy ženský princip. Totojsou velmi cenné informace. Díky jejich uvědomění získáte velmi ne-konvenční schopnosti. Mimosmyslové schopnosti. Schopnost uvědo-movat si fakta a souvislosti a schopnost rozlišovat fakta od hypotéz.Přítomná bytost má jednu vlastnost, která bude pro vás (pro vašeego) na první pohled asi těžko přijatelná, pochopitelná. Je to schop-nost pohybu v prostoru (také v čase, chcete-li). Vzhledem k tomu, žeexistuje (funguje) na jiných principech, které budete teprve pozná-

vat, jsou pro ni některé „zázračné“ projevy zcela běžné. To, co možnáobdivujete na některých lidech, že dokážou číst myšlenky, pohybovatpředměty a podobně, je pro přítomné bytosti stejná dovednost jakopro vás např. dýchání. Dokážou ještě mnohem více. Pro nás je nynídůležité si uvědomit, že zde s námi jsou bytosti mnohem mocnější,než si někteří chtějí přiznat. Několik mystiků nejen dnešní doby exis-tenci těchto bytostí tušilo. Někteří je dokonce díky svému stupni vě-domí a odvaze začali pozorovat a popisovat. Vždy zde byly lidské by-tosti, které s nimi dokázaly i komunikovat. Vy to dokážete také. Je ktomu potřeba jen jistá praxe a stupeň vědomí. Jako přítomné bytostijsem je pojmenoval podle toho, že jejich moc souvisí s mocí přítom-nosti. Také proto, že jsou vždy přítomné při všech rozhodnutích a navšech křižovatkách vašeho bytí. Jsou prostě přítomné, a proto velmimocné. Je třeba s nimi jednat s úctou a v úrovni očí.…

Ukázka z kapitoly:Jak „nepadnout“ do připravené pasti…V existenci působí mnoho sil, energií, chcete-li. Čím vědomější bu-dete, tím více jich budete poznávat a vnímat. Nebudou se objevovat.Jsou tu stále, jen vy získáte schopnost je vnímat. Vlastně ani tu schop-nost nezískáte, již ji máte, jen si ji uvědomíte. Některé z těchto prin-cipů využívali i dávní mistři bojových umění (dnes obecně známých)z Dálného východu. Výrok mé Wu-Shu je lepší než tvé Wu-Shu nebo-li mé bojové umění je lepší než tvé, je výrok ega. To již vnímáte sami,že? Hovořím o dobách, které předcházely těmto časům. Kdy boj bylsoučástí umění přežít a neomezoval se na boj v ringu, podle pravi-del. Tehdy se fyzický boj skutečně studoval, stejně tomu bylo i na ji-ných místech planety. U královských dvorů a podobně. Tehdejší mis-tři bojových umění byli zároveň mistry v duchovních naukách. Nelze,jak se někteří mylně domnívají, tyto dvě části od sebe oddělit – tedyfyzický boj a duchovní nauku. Mistři bojových umění hledali harmo-nii vnitřního a vnějšího. Uvědomovali si, že jen jedním směrem ne-obsáhnou i směr další. Proto nejrozvinutější bojová umění (mnoh-dy skrytá veřejnosti) obsahovala vždy něco z duchovních nauk danédoby a místa, respektive obsahovala aplikované některé principy. Je-jich velmistři předváděli tajuplné kousky a poráželi své soupeře ne-obvyklými způsoby. Z toho se zrodilo mnoho legend. Pro nás je dů-ležité pro dokreslení toho, o čem jsem se zmiňoval, uvědomit si (prorozum je snazší na příkladu), jak tyto principy fungují. K tomu vy-užijeme v tomto případě příklad z fyzického boje. Jeden velký mis-tr bojových umění řekl: „Na každou techniku existuje kontratechni-ka, ale musíte na ni mít čas.“ Z toho v tomto kontextu vyplývá, že bo-jovníci se snažili být rychlejší než jejich protivník. Postupem času ob-jevili, že lidské tělo (jeho instinkty) reaguje rychleji nežli tělo řízenérozumem. Podle legend dávní mistři pozorovali zvířata, jejich přiro-zené pohyby. Přirozené pohyby zvířat jsou prosté rozumu, z lidské-ho hlediska jsou tedy úchvatné a hlavně rychlé. Někteří tím fascino-váni stvořili i styly boje nazvané podle jednotlivých zvířat, jejichž po-

hyb jim učaroval. Především šlo o instinktivní pohyby. Mistři pozna-li, že rozum stojí v cestě rychlosti těla. Proto bojová umění obsaho-vala i všelijaké formy meditací a duchovních cvičení. Při těchto čin-nostech se snažili oprostit tělo od nadvlády rozumu. Tedy nechat těloreagovat na základě jeho vlastní inteligence. Tím se dostávám k avi-zovanému příkladu. Pokud se tělo připravuje na boj, tak z fyziologic-kého hlediska probíhají určité fyzické změny (dle genetických infor-mací – DNA). Adrenalin způsobuje rozšiřování tepen, zvyšuje se tlaka tak dále. Skuteční bojovníci vědí, že pokud proti sobě stojí a toto sejim odehrává v těle, mají poslední šanci začít boj. Jinak se jim po urči-té době roztřesou svaly a ztratí koncentraci. Bojovníci vědí, že rych-lost vychází z naprostého uvolnění. Co znamená to naprosté uvolně-ní? Především uvolnění od mysli, od rozumu. Jistě jste byli svědkemtoho, když si někdo ve vaší přítomnosti sáhl omylem na rozpálenákamna nebo horký hrnec. Možná se to stalo i vám. Jdete kolem žha-vých kamen a dotknete se jich hřbetem ruky. Nastává přirozená re-akce těla. Ruka vyletí od kamen, jak vystřelená. Až v této fázi vstupu-je do hry rozum a vy (vlastní bytost) dostáváte informaci, co se vlast-ně stalo. To už je dávno po všem. Tělo reagovalo nejrychleji, jak bylofyzicky možné. Rychlejší reakce není možné docílit. V tuto chvíli jstese ani nespálili.…Nejčastěji uváděný příklad je (jak jinak) o strachu. Představte si,že si dáte doprostřed pokoje na sebe dvě tři knihy a stoupnete si naně tak, aby vám špičky bot přečnívaly dopředu. Stojíte vlastně jen načásti chodidel a část je ve vzduchu pár centimetrů nad podlahou. Jentak stojíte, můžete se lehce houpat na chodidlech tam a zpátky. Ne-vnímáte asi nic mimořádného. Teď si představte, že to samé učiní-te na kraji střechy výškové budovy. Najednou se dostaví jisté emo-ce. Nedůvěra v sebe, v materiál kraje střechy a podobně. Dostaví sestrach. Vnímavější jedinci dokonce mají pocit, jako by je něco tlačiloz okraje dolů. Buď ze střechy dolů, nebo zpátky pár kroků od okra-je. Nesnesou ani pomyšlení na tuto situaci. Pozice na okraji nikomunevyhovuje. Někteří lidé tyto emoce vnímají dokonce jen při pomyš-lení, že budou stát na okraji střechy a už pár metrů předem jsou jak

paralyzovaní, nedokážou jít dál. Hovoříme nyní o dalších bytostech(silách) obývajících tuto realitu. Ve výše zmíněném příkladě zasahu-je princip energetické výhodnosti. V okamžiku, kdy začne lidská by-tost (člověk) produkovat emoce strachu, okamžitě narůstá potenci-ál v jemnohmotné realitě. Ta neodpovídá skutečnosti (přítomnosti)v hrubohmotné (hmotné) realitě. To je rozdíl potenciálů. Jednodušeřečeno, rozumu je promítán film, jak spadnete dolů. To ovšem nenípravda. Skutečnost je taková, že stojíte na okraji. Pokud tam posta-víte cihlu, nic se neděje, stejně, jako když ji postavíte doprostřed po-koje. K tomu, aby se toto mohlo stát, musí celý děj někdo zásobovatenergií. Ten někdo je lidská bytost. Protože zde dochází k produkciemocí na úrovni jednoty rozumu a vlastní bytosti, je síla, moc, kteráje tím vytvořena, téměř rovná schopnosti ovlivnění reality. V tu chvílijste ve velmi podobném stavu, jako když ovlivňujete skutečnost, hru-bohmotný svět. Vytváříte tak velký potenciál, že okolní existence za-sáhne. Jak? Tak, že uvede celou situaci do energeticky výhodnějšíhostavu. Buď vás opravdu strčí dolů (to je to, co cítíte), nebo vás strhnezpět. Tento děj je z dlouhodobého hlediska neudržitelný.…

Ukázka z kapitoly:Adrenalinové sporty…To jsou činnosti, kde se záměrně dostává člověk do situací, kteréjsou stejné jako náš příklad s krajem střechy. Nemusí jít nutně pou-ze o sporty, podobné je to např. u některých motorkářů. Člověk seuvede do stavu, kdy je velmi blízko smrti (často dost brutální). Ten-to stav se snaží prožívat. Tedy záměrně si vyvolává emoce. Co způso-buje emoce fyzickému tělu, víme. Tyto emoce jsou potravou pro Ego,častěji nejen pro Ego, zejména pokud je při této činnosti nějak orga-nizován. Tělo trpí, ale film promítaný zcela zatemnělému rozumu jeúchvatný a tak dál v činnosti pokračuje. V tomto konkrétním přípa-dě jde ale ještě o něco trochu jiného. Do hry vstupuje totiž i tělo jakotakové, respektive jeho paměť (DNA). Tělo s činností opravdu na ur-čité úrovni souhlasí. Proto nedochází k tak rychlé destrukci fyzické-ho těla jako u psychicky nemocných (nejvýraznější fyzické změny lzesledovat u posedlých). U adrenalinových sportů mají sportovci tělanaopak v mnohem lepším stavu, zejména pokud je sport spojen s ně-jakou fyzickou zátěží. V čem je tedy rozdíl? V tom, že podobné stavy,jistý druh nezmutovaného strachu, jsou v těle dochovány v geneticképaměti z dob (přesněji řečeno míst existence), kde docházelo k bojio život, např. se zvířaty. V těle zůstala určitá vůle (svolení) realizovat(prožívat) tyto stavy. Jde o reakci těla (adrenalin) na předem přesnědefinovaný pocit, stav fyzického napadení, boj. Nejedná se o emoci,protože jde o reálný stav. Tělo svou inteligencí vyhodnotí přes rozumpřicházející informace. Podobně jako u těchto druhů činností, ale stím rozdílem, že zde nejde o reálný stav, ale činnost pod taktovkoupřítomných bytostí. Tělo na úrovni genetické paměti souhlasí s exis-tujícím stavem a jed, který při emoci vzniká, je tím částečně neutra-lizován. Ovšem jen do určité míry, která je u každého člověka různádle genetické paměti konkrétního fyzického těla. Pokud je míra pře-kročena, člověk umírá. Říká se tomu nešťastná náhoda. To je omyl.Byla překročena jen míra, kterou tělo „sneslo“, kterou dovolilo. Potéuž měla emoce stejný průběh, jaký jsme si popisovali. Navíc vzhle-

dem k tomu, že tělo (zřejmě) dlouho působilo jako katalyzátor, emo-ce přerostla v ohromnou sílu. Jakmile tělo přestalo proces ovlivňovat,tato síla se uvolnila a v hrubohmotné realitě usmrtila fyzické tělo vjediném okamžiku. To je patrné zejména u sportů nebo činností, kdenení energie vytvořená v tomto stavu okamžitě fyzickým tělem mě-něna např. na činnost svalů. Pak je vznikající jed méně „ředěn“ a ko-nec přichází „naprosto nečekaně“.Pokud se podíváte na rozvoj adrenalinových sportů z hlediskarozložení po planetě, tak zjistíte zajímavý fakt. Adrenalinové sportymají větší zastoupení v „klidnějších“ státech, kde obyvatelé (přede-vším muži) nejsou v tak těsném kontaktu se smrtí. Sporty, jako jsouskok padákem z výškové budovy, lezení bez zajištění lanem na budo-vy, skok na laně do volného prostoru, sjezd na horském kole volnýmterénem anebo lyžování ve volné přírodě s rizikem lavin, velmi rych-lá jízda na motocyklu, asi těžko najdete v zemích, typu Afghánistán,Irák a podobně. Na těchto místech je potřeba bytostí živících se tímtodruhem energie přirozeněji (vzhledem k historickému vývoji i sou-časné situaci) uspokojována.Na otázku, proč jsou vyhledávány tyto sporty, není tak prostá od-pověď. Právě proto tyto příklady uvádím, abychom viděli, jak širo-ké je téma přítomných bytostí. Abychom si uvědomili, co všechno sčím vším souvisí, a otevřeli vnímání souvislostí. Řadu odpovědí natuto otázku naleznete určitě sami. Nejjednodušší odpovědí je ovlá-dání těchto sportovních nadšenců Egem. Tato odpověď je bezpochy-by správná. Další je vliv určité v DNA zakódované vůle riskovat, kte-rá může bez přítomné kontroly sklouznout k chtění riskovat. Takésprávná odpověď. Takto můžeme pokračovat. Důvod, proč jsem touvedl, je ještě jiný. Je to tajemství „pod čarou“. Mohli bychom uvéstřadu důvodů a všechny by byly víceméně správné. Zabývali bychomse mnoha věcmi, ale unikla by nám ta jediná, na které záleží. Je topocit, že ovládáte realitu. Již jsem uvedl, že pocit, který se objeví přitěchto sportech, je velmi podobný (není stejný!) tomu, co prožívá-te při ovlivňování reality kolem sebe. To je ten hlavní důvod zaha-lený všemi ostatními. Je to přirozená potřeba. Zde si opět vysvětlí-me jedno slovo – přirozenost. Přirozená potřeba je taková, která je

dána při – rození (zrození, narození). Je nám tedy dána jako součástnaší „výbavy“. Ano, hovořím o vašich schopnostech měnit, tvořit re-alitu, tedy tvořit vše, co je kolem vás, svět, vesmír. Lidská bytost mávrozenou = přirozenou schopnost tvořit, tedy ovlivňovat. Tato schop-nost byla a je před vámi dlouho tajená bohy a přítomnými bytostmi.Tuto schopnost máme všichni, nikdo není vyvolený. Ovšem tento po-cit je trochu pomýlený. Zaměňuje pocity a skutečnou svobodnou vůli,která se při tvoření projevuje, za emoce zažívané při (nejen) těchtosportech. Sporty obecně pracují s emocemi, a zejména s egem. Hovo-říme především o organizovaných sportech. Spadá do toho ale i sou-kromé sportování, pokud je vedeno chtěním. Chtění je projevem ega.Organizovaní sportovci chtějí zvítězit pro sebe, své kluby, pro svouvýplatu. Dívka, která chodí běhat, chce zhubnout. Má pocit, že nenídostatečně krásná tak, jak je. Možná se i krásná cítí až na to, že ještěmusí trochu zhubnout alespoň na stehnech. Proč to tak vnímá, kdyžmuži kolem ní jsou s jejím tělem spokojeni? Možná by byli dokonceradši, kdyby měla více „oplácané“ tělo… Jak to, že se ona nevidí jejich(mnohem objektivnějšíma) očima? Analogie s anorexií je zde na mís-tě. Mužům se nelíbí vyhublé ženy. Uvedu stejný příklad. Mladý muž,který chodí do posilovny, chce mít (větší) svaly. Ničí své tělo hodina-mi cvičení a různými chemickými doplňky. Přitom ženám se podob-ní muži nelíbí. Co všechny vede k tomu, dělat takové nesmyslné věci?Všichni chtějí, tedy jsou v ovládání Ega (prostřednictvím svého ega).Z čeho to ale vychází? Proč to tak je? Již dokážeme pochopit, jak jed-ná člověk ovládaný přítomnou bytostí. Snažíme se nyní porozuměttomu, co je spouštěčem toho, že vůbec dojde k možnosti ztráty kon-troly sebe sama.…

Ukázka z kapitoly:Ego má strach…Strach souvisí na nejnižší (hrubohmotné) úrovni se smrtí. Strachmáte (vaše ego má) z vašeho nepřijetí vás tak, jak jste. V jistém smys-lu z vaší smrti. Ať již smrti fyzické, nebo třeba kariérní (odmítnou vásjako modelku nebo odborníka), milenecké (odmítne vás partner provaši nedokonalost, nebudete odpovídat jeho požadavkům), rodinné(odmítne vás rodina, otec, matka, že jste nenaplnili jejich očekávánío svém vzdělání nebo životním směru). Ego reaguje na základě stra-chu. To znamená, že prapůvod je v pocitu ega. Jde o to, že základ-ní podstatou strachu je odloučení. Na tomto místě vznikla Smrt. Jeto řečeno v mnoha textech. Mnohými stále nepochopeno. Lidská by-tost jako dokonalá (božská) je totiž nesmrtelná a smrtelnost (vztahse smrtí) je dána strachem (opět vidíte protiklady světlo-tma, ži-vot-smrt). Na tomto místě si krátce posviťme na tak často skloňova-né téma ďábla, tedy negativní sílu, frekvenci strachu, představované-ho Luciferem. Strach (stejně jako rozum) je často připisován této by-tosti. Lucifer, což znamená „světlonoš“, byl svržen z nebe (světla) dotemnoty (stínů), aby vládl v pekle, v temnotách. Současná křesťan-ská duchovní nauka o něm mluví jako o padlém andělovi (původnětedy poslu boha). Zde tedy nalézáme prvotní nepřijetí a z toho ply-noucí prvotní strach. Lucifer byl odvrhnut (nepřijat) bohem. Zde tak-též platí: nemůžeš dát to, co sám nemáš. Jak to chápat? Totiž bůh, kte-rý ho odvrhl, nemohl být tím „původním“ prvotním Bohem, Stvořite-lem, Existencí. Bůh je bezvýhradné, nepodmíněné přijetí. Bůh je ne-konečná láska. Bůh (Existence) bezvýhradně přijímá, vždyť vlastněpřijímá sám sebe, je vším. Pouze absence, nedostatek bezvýhradné-ho nepodmíněného přijetí mohly vést ke svržení světlonoše do stínů.Prozatím nepochopitelnými cestami se strach transformoval v samo-statnou bytost a zastínil tak mnohé. Staví hmotu do cesty světlu, a takvrhá stín, tedy nepřítomnost světla (Boha) na Zemi (Matku). Odtudtedy pramení původní strach. Proto je také možné, abyste nebyli spo-kojeni s částí svého těla nebo jí dokonce opovrhovali. To stejné udě-

lal onen bůh se svým světlonošem, vlastně se svou částí. Zde je onenprvotní hřích. Hřích nikoliv člověka, ale boha. To chtěl Lucifer, aby sičlověk uvědomil. Aby si tím uvědomil, že pravý Bůh je něco jiného.Nepleťte do toho satanismus a podobné systémy.Ještě se vrátíme ke kříži. Řekli jsme si, že kříž značí průnikpro-storu a času. Nyní vám nabízím další vysvětlení. Svislá část je pro-stor, tedy bůh. Vodorovná část je čas, tedy Lucifer. Pokud padá vodadolů, pak značí tok sil Boha. Voda dopadá na kolmou překážku (hmo-tu-rozum) a tříští se o ni. Kolmou překážkou je Lucifer. Tam, kde serozstřikuje v kapky a „vodní prach“, se za účasti světla (ducha) obje-ví duha – symbol člověka. Barvy duhy odpovídají jednotlivým ener-getickým polím na lidském těle. Světlo je nejjemnější formou hmoty,samo nevrhá stín. Pokud mu do cesty vstoupí hmota, pak se objeví istín. V přítomnosti světla ale stín opět mizí. K tomu je nutné změnitúhel pohledu (svitu světla). Tak jak neustále hmota (rozum) vstupu-je do cesty světlu (pravdě), tak je neustále potřeba měnit úhel osvitu.To je pohyb, který je průvodním jevem všeho živého. Základní pod-statou strachu je odloučení, tedy nejednotnost, neúplnost, necelist-vost. Je potřeba pochopit tato slova. Strach je ten, kdo vám říká (ústyvašeho ega, rozumu), že jste nedokonalí. To on se bojí, že bude (opět)zatracen. To nejste vy, kdo se bojí! Bojí se jen ti smrtelní. Smrtelnostje zde širokospektrálním pojmem. Jedná se o složité téma. Složité =složené z více vrstev. Všechno to, čím se zabývá transformace vědo-mí, je složité. Je to současně složené z mnoha jednoduchých míst. Vy-světlíme si (ne)smrtelnost Ega. Tak jak jsme si již uvedli, ego má víceúrovní. Jedná za sebe jako ego náležející ke konkrétní lidské bytosti,jako součást (výbava) lidské bytosti. Zároveň existuje Ego ve vyššíchformách. Formách svým způsobem nadřazených egům jednotlivců.Těchto úrovní je více. Jeho smrtelnost a i určitá nesmrtelnost spočíváv tom, že ego jako jemnohmotná bytost umírá s fyzickým tělem (je-hož je součástí – výbavou), ale zároveň neumírá, neboť je nehmotnábytost. Toto si na nízké úrovni ego neuvědomuje, vnímá se smrtelně,neboť je spojeno s fyzickým tělem, které má v části své genetické in-formace smrt obsaženu. Tedy o ní ví (o smrti). Na vysoké úrovni Egasmrtelnost nevnímají jako primární problém. Jsou si vědoma (a to jehlavní problém = Ega jsou si již vědoma), že se jich smrtelnost přímo

nedotýká. Jinými slovy, dokud bude živ poslední nesvobodný člověks ovládaným egem, i vyšší Ego bude existovat. Jako problém Ega vní-mají spíše formu své existence. Tedy své bytostné nevtělení.…

Ukázka z kapitoly:Krok ke svobodě…Jak se více a více postupně zanořujeme do vztahů vzniklých vexistenci, které mají vliv na naši realitu, získáváte pravdivý obraz. Jižchápete, že není možné ignorovat náboženství, neboť ovlivnila zcelazásadním způsobem životy lidí na této planetě. Již chápete, že je po-třeba poznat, pochopit, uvědomit si a přijmout existenci všeho tak,jak je. Poznáváte, že u kormidla vašeho rozhodování se střídají různíkormidelníci a je potřeba převzít plně možnost řídit své bytí. To nenímožné učinit způsobem „my a oni“ (opět protiklady). Tedy způso-bem vlastním spíše nespoutanému Egu nežli vědomé lidské bytosti.Je potřeba poznat různé vztahy, uvědomit si je. Pochopit, proč se ně-které věci dějí. Pochopit a přijmout, odpustit chyby těch, kteří nevědí,co činí. Vzdát se vlastní důležitosti, nalézat pokoru. Být sám za sebe,sám sebou. Je potřeba poznat hry, které se tu hrály, které se tu hra-jí a které se připravují. V této realitě je možné realizovat mnohem vícnež jen to, co předvádí rozum a jeho věda. Osvoboďte se od dogmat azačněte létat, pokud to potřebujete. Projděte se po vodě. Cestujte ča-sem. To všechno je totiž možné. Právě tady. Přestaňte trávit svůj živottím, co vás odvádí od poznání pravdy. Osvoboďte se! Naše společnépovídání jsme začali příkladem o hádce se šéfem. Na tomto příkladujsme si popsali, jak vzniká emoce. Nyní víte, že jedním způsobem, jakvás mohou ovládat přítomné bytosti, je emoce. Vraťme se zde k tétooblasti. Popíšeme si techniku, způsob, jak postupovat.Pokud si uvě-domíte výše uvedené informace, můžeme přistoupit k technice sa-motné. Může být pro vás prospěšné, pokud se na skok vrátíte k mís-tům, kde pojednáváme o příchodu a průběhu emocí (ovládání).V okamžiku, kdy vnímáte, že se blíží ovládání nebo jste již v prvnífázi ovládnutí, uvědomte si, že světlo nebojuje. Světlo je. Použijte ten-to princip, toto kouzlo. Nebojujte s ničím a s nikým, ani sami se se-bou. Boj je boj a jeho výsledkem je opět boj. Prostě „jen“ buďte. Po-kud říkáte nahlas nebo se s tím jen ztotožňujete uvnitř, říkáte si v du-chu, že s něčím bojujete, jste předem odsouzeni k nezdaru. To je to

peklo na zemi. Využíváte moci přítomnosti, ale proti sobě. Jak? Pokudřeknete např.: „Bojuji s kouřením, chci přestat kouřit“, nebo řeknete:„Přemýšlím o tom, jak to udělat, stále to řeším.“ Tak jste vyslovili za-klínadla nezdaru. Používáte přítomnost (např. přítomný čas) k popi-su děje. To znamená ději přesně tak, jak ho popisujete, dáváte mocpřítomnosti, tedy schopnost se realizovat, ovlivnit realitu. Pokud řek-nete, že s něčím bojujete – to je to – bojujete. Jaký může být výsledektohoto výroku? To, že vyhrajete? To, že prohrajete? Ani jedno! Efektbojování v přítomnosti je jen bojování. Ani vítězství, ani prohra. Pro-stě bojování. To je to peklo. To, že něco řešíte bez nároku na vyřešení!Protože zaklínáte mocí slova znásobenou mocí přítomnosti děj (re-alitu) do nekonečné smyčky, cyklu, že „se děje“. Bez nároku na to, žese někdy „do-děje“, skončí. Protože výrok končí v přítomnosti. Jistě, spříslibem budoucnosti, ale ta neexistuje. Existuje pouze přítomnost,a pokud si v ní takto uzamknete děj kletbou, není možné to zvrátit.To je začarovaný kruh.…

Ukázka z kapitoly:Děti…Další základní potřebou je, aby dítě bylo během prvních let životadoslova přilepené na matce. To vidíme u různých domorodých kultur,kde ženy mají svou pozici a nikdo jim neříká, co mají se svými dět-mi dělat (zejména ne muži). Pokud jste ženou, vnímejte své instink-ty. Jako matka víte, co máte dělat. Jen to dovolte, věřit (si). Pokud ješ-tě nejste matkou, nemějte strach z toho, co přijde, budete vědět, comáte dělat, jak se starat o své dítě. Vždy v přítomnosti budete mít do-statek informací. Dovolte si vědět, dovolte si využívat mimosmyslo-vého vnímání, které jako žena máte aktivní. Pokud jste muž, respek-tujte svou ženu. Raďte pouze, pokud jste o radu požádáni. Bude topro vás duchovní cvičení ve zvládání svého ega, neboť kdo jiný chcemít pravdu a kdo jiný v muži ví nejlépe, co má či nemá jeho žena dě-lat, cítit nebo vnímat? Vaše žena vám dá více lásky, než si rozum umívůbec představit, pokud ji budete respektovat. Co může nevědomýmuž vědět o porodu? Kdyby byl u tisíce porodů, poznal by leda jejichvnější projev. To je mužský způsob. Nikdy by nevěděl, co žena proží-vá, co cítí. Buďte své ženě oporou, ochraňte ji a dodávejte jí sebevě-domí tím, že budete respektovat její rozhodnutí. Dovolte jí chybovat.Stůjte při ní, nikoliv za ní. Chraňte ji, nehlídejte ji! Neviňte se z ničeho,uvědomte si, že to jsou jen chyby, které pramení z toho, že jste pros-tě nevěděli, jak to je. Kdykoliv můžete vše napravit, nikdy není poz-dě. Řekli jsme si, že dítě má být v těsném kontaktu s matkou. Zejménav prvních letech života (první tři roky jsou nejvíce potřeba). Mnoh-dy mají ženy pocit, že nevědí, co s dětmi dělat, kam je dát. Domníva-jí se, že nemůžou to či ono dělat, kvůli dětem. Tuto informaci jim (dě-tem) předávají. Jak se děti asi cítí? Mít dítě u sebe není takové ome-zení, jak se na první pohled zdá. Domorodé ženy nosí děti v šátku nasvém těle pevně připojené. Berte si k sobě své dítě tak často, jak jento půjde. V kočárku vezte nákup a dítě neste v ruce, je to lepší než na-opak. Žena má pocit, že se musí věnovat dítěti. Na to potřebuje čas,ale ten potřebuje i na domácí práce apod. To je ale zásadní omyl. Dítě

totiž ze všeho nejvíc potřebuje prožívat běžný život. Nikoliv být vesvém „dokonalém“ pokojíku a hrát si s „dokonalými“ hračkami. Smys-lem jeho her je totiž poznávání a jen poznávání ho může plně uspo-kojit. Co to znamená pro ženu (muže)? Znamená to zabývat se svýmiaktivitami naprosto stejně jako jindy (dřív). Dítě tu není pro to, abysvé rodiče omezovalo, ale aby je učilo. Aby si uvědomovali! Uvědomtesi, že vás nikdo nemiluje tak jako vaše dítě, nikdo vám tak bezmezněnevěří. Pokud budete tuto přirozenost respektovat, najednou zjistíte,že nemáte méně času než dřív. Navíc svému dítěti umožňujete spolus vámi prožívat běžný den, život takový, jaký je. Právě to dítě zajímá!Proto přišlo právě k vám, protože potřebuje právě vaše životní zkuše-nosti. Lepší otec není ten soused, co hraje na zahradě s dětmi fotbal.Lepší matka není ta sousedka, která stále peče koláče nebo vymýšlídětské hry. Jste to vy, právě vás si vaše dítě vybralo. Nesuďte se pod-le „obecných“ norem, jak to „má“ být.…

…Proto je nezbytné věnovat plnou pozornost dětem. Každá genera-ce může prokletí ve formě výchovy zastavit. Právě vy máte tu mož-nost, právě teď je ta správná chvíle. Prostě důvěřujte sobě a svým dě-tem. Vzdejte se závislosti. Fiktivně potřebné, ale ve skutečnosti ne-smyslné. Nečiňte své děti na sobě závislými. Jak? Tím, že vy nebude-te žít svou závislost na svých dětech. Zejména na matkách je to dob-ře patrné. Žily část svého života v závislosti na svých dětech, a pokudděti odejdou, zaniká jim smysl života. Někdy je horor mateřství dota-žen až ke krajnosti, kdy žijí osamělé čtyřicetileté „děti“ se svými rodi-či (většinou jen matkou, otec buď odejde, nebo zemře). Vzájemně senenávidí a trpí vinou. Vzájemnou vinou. To lze přerušit tak, že si si-tuaci uvědomíte a budete postupovat v objevování toho, co vás ovliv-nilo v dětství. Klíčem k mnoha branám vědomí je odpuštění. Jen takmůžete nahromaděnou a uzavřenou energii pocitů (a někdy i emo-cí) vypustit ze svého těla ven. Jak? Jen tak, že se prostě rozhodnete.Žádné rituály, snad jen krátká slovní formulace toho, co právě činí-te, typu: „Odpouštím si. Odpouštím jim. Odpouštějí mi.“ Většinou jetéma vztahu mezi rodiči a dětmi tak hluboko uzamčené, že bez účas-ti terapeuta se tam dostanete velmi obtížně (ale jde to!). Univerzálnípravda v tomto případě je stejná jako již mnohokrát. Je potřeba zís-kat rovnováhu, harmonii. Tedy problematickou situaci, která zapří-činila disharmonii, objevit, pochopit (přijmout rozumem) a „kouzlo“spočívá v odpuštění. Nezůstávat v minulosti a nežít stále své ublíže-ní. Najít sílu a odpustit i velká příkoří. Ve své praxi se setkávám s vel-mi pohnutými zážitky z dětství lidí, kteří mě navštíví. Odpuštění jeona úzká brána k osvícení, kterou nelze projít, pokud nepustíte mi-nulost, kterou vláčíte s sebou. Pustit ji, znamená odpustit. Řekli jsmesi, že vtělení je vědomý cílený akt, kdy si jako vlastní bytost určujememísto. Víte tedy, do čeho jdete, stačí si to uvědomit. V této realitě jecílem (smyslem aktuální hry) prožívání. Tedy uvědomování si. Řeče-no s náboženskou příchutí, Bůh (stojící jakoby někde „mimo“ tuto re-alitu) stvořil tento svět a všechny souvislosti a nyní prostřednictvímlidské bytosti přichází, aby prožíval zázrak tvoření. Úkolem každé-ho člověka je prožívat, objevovat a tvořit. S tímto vědomím vcházímedo této reality. V okamžiku vtělení, vstoupení duše do těla plodu, do-

chází k tak silnému prvotnímu prožitku, že jsou přehlušeny všechnyostatní informace, se kterými přicházíme do této reality. Širokospek-trálnost vjemů, které vnímá „čerstvě“ vtělená lidská bytost, je pro nitak strhující, že zastíní vše ostatní, tedy i samotné vědomí vlastní by-tosti. Dochází k prožívání celého vývoje, všech zkušeností zakódova-ných v DNA těla. Toto se děje zhruba do poloviny doby těhotenství. Jeto úchvatný příběh natolik zajímavý, že přirovnáme-li to ke sledovánífilmu v kině, najednou „zapomenete“ na své úkoly, např. ze zaměstná-ní, a stáváte se součástí příběhu, který sledujete. Lidský plod prochá-zí kompletně celým vývojem biologických forem na této planetě. Pro-tože je v tu chvíli duše v jednotě s tělem, jsou jednotlivé fáze součas-ně jemnohmotné i hrubohmotné (plod skutečně fyzicky mění podo-bu podle stavu vývoje, ve kterém se nachází). Vývoj člověka začíná jižokamžikem spojení vajíčka a spermie v těle ženy. Tělo lidské bytostise vyvíjí tak jak po celé věky. Prochází vývojem od buňky po člověka.Porod není žádným začátkem ve vývoji – ten již dávno trvá.…Jaký odkaz nám děti přinášejí? Je to odkaz dokonalosti. Jejich světje přítomný. Možná proto mu někdy nerozumíte. Jak může plakata hned se smát? No protože je přítomné. Nebere si nic z minulosti(pláč), když zrovna prožívá radost (smích). Děti vás učí, kam jít. Uka-zují vám cestu! Proberte se a naslouchejme jim!…

Ukázka z kapitoly:Sex…Z původního záměru využití energie sexu k otevření šesté brá-ny se postupem času stávalo pouze oddávání se tělesným chtíčůma mnohdy nevědomé svolení k ovládání přítomnými (démonický-mi) bytostmi. Později byly tyto obřady prohlašovány za obcování sďáblem a krutě potírány. Společně s obřadnými tanci a komunikacís elementálními (přítomnými) bytostmi bylo vše označeno za nepří-pustné. Tím přišli muži o přirozený přístup ke schopnostem mimo-smyslového vnímání, které u žen částečně obdivovali a částečně zá-viděli. Vše vyvrcholilo výnosem papeže z roku 1484, kde se již ote-vřeně hovoří o možnosti pohlavního spojení démonických bytostí slidmi, o pár let později vzniklo dílo Kladivo na čarodějnice (Malleusmaleficiarum), které korunovalo tendence k utlačování žen a popře-ní veškerých mimosmyslových schopností (označovaných nejčastějiza černou magii).…Popsali jsme si, že sexuální život má přímý vliv na schopnosti mi-mosmyslového vnímání. Nyní se vrátíme ke zmíněné výměně infor-mací mezi mužem a ženou. Žena má na rozdíl od muže přirozeně ak-tivní mimosmyslové vnímání. Ženy toto pociťují stále, jde o to, čemuříkají ženský smysl, ženská intuice, ženské vnímání či pocity. Jsouobdobí, kdy je toto vnímání slabší a kdy silnější, např. kolem začát-ku menstruačního cyklu, v mateřství apod. Reakce žen jsou v těch-to obdobích pro muže někdy nepochopitelné. Nepochopitelné pro-to, že žena reaguje na širší pole informací než muž. Kromě smyslo-vých a rozumových důvodů na ženu působí její mimosmyslové vní-mání. V dnešní době po stovkách let již mnohé ženy samy sobě nero-zumějí a podléhají mužskému principu i v hodnocení sebe sama a vesvém chování. Nerovnováha v ženě, její nedůvěra v sebe samu, v to,co cítí, co vnímá, a snaha řídit se jinými (rozumovými) důvody vedek problémům ryze ženských oblastí, jako je např. schopnost otěhot-

nět, plodit, kojit apod. Žena tedy má své vlastní „třetí oko“, kterým„vidí“ víc. Muž toto „oko“ aktivní z přirozenosti nemá, proto vyhle-dává přítomnost ženy. V tomto smyslu v návaznosti na výše uvede-né jde o sexuální přítomnost ženy. Muž totiž získává informace díkyspojení se ženou. Jde o odlesk informací, které si rozumově mnohdyani neuvědomí, ale pocitově je vnímá jako „spokojenost“. Žena uspo-kojila (ukojila) mužovu potřebu po informacích. Proto ženy obyčej-ně nemají takovou potřebu měnit sexuální partnery jako muži, jsouschopné vnímat samy od sebe. Kromě instinktivní potřeby těla je zdeještě další důvod, jenž vede muže k časté výměně sexuální partner-ky. Tím důvodem je právě ona výměna informací. Informace jsou ak-tivní v oblastech energeticko-informačních obalů těla a vzájemně seobohacují při sexuálním prožitku s partnerem. Při sexuálním spoje-ní fyzických těl v oblasti druhé brány (pohlavních orgánů) totiž do-chází i k propojení mnoha dalších „těl“, koexistujících energeticko-in-formačních těl (obalů).Vnímání tohoto spojení je nehmatatelné. Zů-stává ve formě pocitů, které můžou přetrvávat i velmi dlouhou dobupo samotném sexuálním aktu. Sexuálním spojením předáváte své in-formace (pocity) druhému člověku do jeho informačního pole a zá-roveň přijímáte jeho informace. Vzájemně se ovlivňujete. Pokud tedyprožijetesex s člověkem, který má např. ze všeho strach, nevěří si atrpí depresemi, je velmi pravděpodobné, že vás podobné pocity taképřepadnou. Pak záleží na tom, na jaké úrovni vědomí jste – jestli po-city přejdou v emoce a začnou vás otravovat. V kapitole o tvorbě re-ality zjistíte, o jak důležité procesy jde a jak ovlivňují vaši životní si-tuaci, vaši realitu. K výměně informací při sexuálním styku dochá-zí vždy vzájemněu obou partnerů. Antikoncepce – ať už hormonál-ní, nebo fyzická – vás neochrání od výše zmíněné výměny informa-cí, a proto je výběr sexuálního partnera vždy velmi důležitý. Toto in-tuitivně lépe chápou ženy než muži. Pro muže uvedu následující do-datek. Uvědomte si, že informace, které se od ženy na vás „přilepí“,nejsou jen její vlastní informace a pocity, které hluboko uvnitř nosía prožívá. Mnohdy si je ani sama neuvědomuje nebo nepřizná. Infor-mace, které takto od ženy získáte, jsou tvořeny zase jejím vlastním(předchozím) sexuálním životem a jejími sexuálními partnery předvámi. Jednoduše řečeno si prostřednictvím sexuálního spojení s ně-

jakou ženou na sebe „stáhnete“ strachy a limity jiného muže, který sní měl sexuální vztah (např. i jen jeden styk) před vámi. Ženu podob-né informace ani nemusí tolik ovlivnit, protože jsou mužské frekven-ce. To samé platí i obráceně ve smyslu informací, které žena získáváod muže. Ty také mohou být směsí pocitů a limitů jiných žen. Ženatoto intuitivně vycítí a takzvaně pozná na svém muži (partnerovi), žeměl jinou ženu (byl jí „nevěrný“). Vnímá z něj totiž jinou ženu, něco,co v něm z ní zůstalo, jakousi vůni, dodatek (nejedná se o parfém),přesněji řečeno frekvenci, kterou v muži zanechala. Doba, po kterouse ve vás může udržet cizí frekvence, je od několika minut po měsí-ce a její trvání záleží na mnoha faktorech. Zejména na stupni vědomí,ve kterém se vy právě nacházíte.Uvědomte si, že jde především o to,že každý váš krok budou tyto „nezvané“ frekvence ovlivňovat. Kaž-dé vaše rozhodnutí bude mít jejich příchuť. Jde opět o určitou úroveňnesvobody. Když jsme se zabývali v jedné kapitole chodidly a chůzí,vysvětlovali jsme si otázky typu „S kým teď chodíš?“, nyní si vysvět-líme význam otázky: „S kým teď spíš?“ Jde o přímou souvislost, ne-boť se ptáme na to, co nyní ovlivňuje vaše chování, rozhodování ne-boli tvoření vaší vlastní reality. Jak jste již pochopili, to, s kým se se-xuálně stýkáte, přímo ovlivňuje některé vaše vnitřní pochody. Může-te na sebe „nalepit“ frekvence, které vás budou ovlivňovat a otravo-vat v dalším životě (tvoření).…

Ukázka z kapitoly:Tvorba reality…Systém protikladů je systém, který je kletbou této reality. Je nad-řazený mnohým jiným systémům, z jejichž energie existuje. Je to dog-ma, že nic neexistuje bez svého protikladu, že jen díky negativu simůžeme uvědomit pozitivum. Takto řečeno si nesmírnou hloubkutohoto výroku asi ještě neuvědomujete. Vysvětlíme si to na příkla-dech. Pokud jste pod touto kletbou, potom je pro vás zcela přiroze-né, že v životě jsou „dobré“ chvíle a „špatné“ chvíle. Vůbec se nepo-zastavíte nad tím, proč by to tak nebylo. Většina lidí věří, nepochybu-jí o tom, že nemůže být stále jen to dobré. V tom spočívá ona kletba.Lidé věří, že jednou jsou dole, jednou nahoře. Nemůže být světlo beztmy. Bez práce nejsou koláče. V mnoha rozdílných případech je stá-le hluboko uvnitř zakořeněna tato myšlenka, toto dogma, tato kletba.Právě to je ona brzda v rozletu. Právě to mnohým neumožňuje plněžít, protože prostě věří tomu, že to není možné. Od dětství jsou v tomutvrzováni. Potom není divu, že když je někomu chvíli dobře, něco semu daří, ihned na pozadí vystoupí rozum a říká: Pozor, už se to blí-ží, bude hůř, dobře už bylo. Tím si to celé vlastně způsobujete sami.Ale proč by se to mělo střídat? Nezpochybňujeme zde nyní existenciprotikladů. Proč je skrze tuto „šablonu“ protlačován život, lidské by-tosti, dokonce Bůh? Není „dobře“ a není „špatně“. Stejně jako nejsoužádné náhody. Náhoda prostě neexistuje. Jako náhodu danou situacivnímá jen rozum, protože nedokáže ze své zkušenosti určit kauzálnísouvislost. To znamená, že nedokáže určit příčinu, jejímž následkemby mohla daná situace být. Stejně jako jsem uvedl, že protiklady jsoukletbou, že ovlivňují jistým způsobem vnímání lidí, stejně tak je klet-bou kauzalita. Není pravda, že vše má svou příčinu a vše má svůj ná-sledek. Takto jsou situace posuzovány rozumem. Na základě chápá-ní rozumu byl stvořen jak systém protikladů, tak systém příčiny a ná-sledku (kauzalita). V mnoha případech se při rozhodování dostanetedo situace, kdy si kladete otázku, co je dobře. Přemýšlíte tak zejménao následcích daného rozhodování (o kauzální souvislosti). Odpověď