TRAVELprofi 01-0217

XXII. ročník, 1-2/2017 Turistické informace z České republiky, Slovenska a Polska Co by byl Kuks bez Šporka str. 17 Na Černou louku přijedou i Japonci str. 24 Na Lyže do Pardubického kraje str. 27 Běžky. Běžky? Běžky! str. 4-5 Co nového v Dolním Poohří? str. 9 XXII

2

1-2/2017 3 Travel profi – 22 let . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 Salon vín České republiky 2017 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 Dvaadvacet let – oslavujte s námi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 Běžky. Běžky? Běžky! . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4-5 Kudy a kam dál míří Ústecký kraj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6-7 Za temnou turistikou do Litoměřic . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 Co nového v Dolním Poohří? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 Plzeňským krajem od baroka k baroku . . . . . . . . . . . . . 10-11 Povídání o skleněném kraji . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12-13 Poznávejte naše regiony . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14-15 Evropský veletrh Infotour a Cykloturistika . . . . . . . . . . . . . . 16 Co by byl Kuks bez Šporka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 Tourism Expo Olomouc . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18-19 Reportáž nejen o veletrhu Regiontour 2017 . . . . . . . . . . 20-21 Kam v Moravskoslezském kraji v roce 2017 . . . . . . . . . 22-23 Na Černou louku přijedou i Japonci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24 Z Boršic do Boršic . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25 Informace z Pardubického kraje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26 Na Lyže do Pardubického kraje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 Hornické muzeum Příbram . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 Euroregion Tour 2017 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28 TRAVEL profi – časopis pro cestovní ruch, Šéfredaktorka: Eva Kovářová, Ediční rada a spolupracovníci redakce: Tereza Šťastná, Bc. Pavla Kovářová, Jan Šťastný, Mgr. Marie Kysilková, Bořek Homola, PhDr. Laco Kučera, Vydavatelství: Eva Kovářová – TRAVEL profi, Sídlo: Horčičkova 546, 149 00 Praha 4, vedení redakce – tel.: +420 608 032 397, 602 316 800, travel-profi@volny.cz, www.travel-profi.cz, DTP a tisk: Ivan Vopelák – polygrafická výroba, Starý Kolín. Distribuce: SEND Předplatné spol. s r.o., Praha MK ČR E 5591, ISSN 1211-2798. TRAVEL profi vychází 6 krát ročně. Za podklady reportáží a inzerátů odpovídá autor či zadavatel. Přebírání informací a zpráv je možné pouze se souhlasem vydavatele! Nezveme vás však na žádnou okázalou oslavu, večírek nebo trachtaci. Ne snad proto, že bychom byli skoupí vám nabíd- nout občerstvení, sklenici něčeho dobrého nebo sladký dezert a k tomu „táflmusik“ někde pod křišťálovými lustry nebo v palbě reflektorů. Ale kdo jste připraveni přijmout naše pozvání, přijďte za námi do expozi- ce na veletrzích Holiday World mezi 16. a 19. únorem, potom od 3. do 5. března na Výstavišti Černá louka v Ostravě při veletrhu Dovolená a Region, Lázeňství a nakonec, o týden později i v královéhradeckém Aldi- su při Infotouru a Cykloturistice. Rádi se s vámi uvidíme. S některými tře- ba zavzpomínáme na dobu, kdy jsme začí- nali, s jinými na léta, kdy se cestovní ruch začal klubat z krátkých dětských kalhotek a se všemi dohromady pak můžeme tro- chu zabrblat na současnost, která, tak ja- ko všechny současnosti minulé a budoucí, může být vždycky v mnohém lepší. Ale takový je světa běh, takový je život. Kdo to ví, a přitom se nehodlá vyrovnat s pravidly, jež jsou stanovována mimo mož- nosti našeho rozhodování, kdo se nehodlá smířit s aktuálním stavem, je u nás vítán. Ač se to zdá jako protimluv, vždy máme společně možnost alespoň trochu pohnout věcmi, před něž nás staví ti, co rozhodují, aniž se ptají (mnohdy by se chtělo říci, aniž vědí). Ne, nemějte obavy, to není výzva k „re- voluci“. Jen jedna z výslednic zkušeností, které sbíráme už dvaadvacátý rok po veš- kerých koutech naší země. Nejsme znalci všeho, ale všechno nás zajímá. Nedis- ponujeme univerzálním rozumem, ale po- užíváme ten svůj, někdy trochu selský. Netoužíme ani mnoho poučovat – jen na- bídnout svoje zkušenosti a znalosti. Pře- devším pak máme vůli naslouchat vám, vašim zkušenostem, chceme se společně podělit i o nápady, co by se dalo dělat lé- pe, co rychleji, levněji nebo zkrátka jinak než doposud. Rádi se s vámi všemi opět sejdeme. Vy budete povídat, my pozorně poslouchat a potom psát. Aby si pak o vás přečetli i na druhém konci republiky a aby k vám právě odtud přijeli a sami na vlastní oči viděli. To umíme. Dávno už víme, že bez vás, bez vaší práce, snažení a bez trvalé diskuze s vá- mi bychom neměli co dělat. Právě z toho důvodu nejsme časopis určený „elitám“ a jiným, z normálního „provozu“ vlastním osl- něním vyřazeným spoluobčanům. Jsme tady pro vás, těší nás se s vámi setkávat, jezdit za vámi, do vašich regionů, hor, měst i obcí a společně pracovat ve prospěch skutečně kvalitní a kulturní turistiky. Tak ještě jednou, přijďte s námi po- zvednout skleničku dobrého vína na zdraví nás všech, dělníků cestovního ruchu a ta- ky trochu na další zdravá léta časopisu TRAVEL profi. Laco Kučera, Pavla Kovářová Spojte se s TRAVEL profi na facebooku DVAADVACET LET – OSLAVUJTE S NÁMI

Jejich podstatná část leží v Ústeckém kra- ji, kde si svého horského bohatství jsou dobře vědomi jak komunální politici, tak i manažeři destinačních agentur a stále častěji také soukromí podnikatelé. Ti už v Krušných horách i pod jejich hřebeny dávno vyřešili tu symbolickou otázku za- čínajícího podnikatele: bylo dříve kuře, ne- bo vejce? Přeloženo do oboru: má napřed přijet turista, nebo pro něj mám jako první připravit produkt, službu, ubytování? Ono když se chce, když se to umí, když fungu- je spolupráce veřejné správy a podnikate- lů, tak se to vždycky nakonec sejde někde uprostřed. Ale to se musí chtít a taky umět. Krušné hory byly dlouhá desetiletí hra- ničním hvozdem s omezenými možnost- mi pohybu, a tudíž i vzniku většího počtu lyžařských středisek. Ta, která byla už ten- krát, nezářila nejmodernější technikou a vy- bavením. Takže zde, na hranici mezi Čes- kem a Německem se posledních dvacet let trochu doháněl čas. A zdařilo se. Pokud do Krušných hor jezdíte, víte to dobře. Jestli jste zdejší stopy nevyzkoušeli – je nejvyšší čas. Ale kam?! Toť otázka přímo kardinální. Můžeme vám poradit. Začneme na nejvyšším vrcholu, na Klí- novci, respektive pod ním, u hotelu Ná- stup. Nejen sjezdovky, i běžky si přibalte, až sem pojedete. Tedy přátelé a vášniví běžkaři, cvakněte hned po ránu špičky bot do vázání a – skol! Pro zahřátí si vy- berte některý z kratších okruhů, třeba ten kolem jedenáct set třináct metrů vysoké- ho vrchu Macecha, z něhož se dostanete na nově upravenou a otevřenou trasu do Horní Halže. Čeká vás dalších necelých deset kilometrů. Po pravé ruce budete mít vršky Loučnou a Vysokou seč. Sotva se pokocháte pohledem na jejich bílá teme- na, už se stopa bude svažovat pod Halž- ský vrch a do dnešního cíle – Horní Halže. Osada zde stojí už od první půle 15. stole- tí a její okolí nese do dnešních dnů zjevné stopy důlní činnosti. Pod sněhem je sice nenajdete, ale za staletí tady byly vykopá- ny štoly, šachty a stovky povrchových tě- žebních rýh. V nich se doloval chalkopyrit, krevel a nepříliš kvalitní magnetit. V sou- časnosti je Horní Halže jedním z význam- ných rekreačních středisek poskytujících stylové ubytování, možnost občerstvení a samozřejmě i osm set metrů dlouhou sjez- dovku se dvěma vleky. Avšak Krušné hory jsou masivem, který nabízí mnohé zimní radovánky, a vždy tro- chu jiné. Alšovka – jméno, které jste už jistě slyšeli, nebo je dokonce znáte jako ski areál s modrou a červenou sjezdovkou, snowparkem, školou pro malé i nejmen- ší lyžaře a perfektním servisem. Ale je to také místo s mnoha kilometry běžeckých tratí. Zavedou vás na několik kratších okruhů, můžete si je sami vhodně kombi- novat, nebo se vypravit na ten nejdelší, po kterém objedete rozlehlý a nezvyklý „les“ větrných elektráren pod Rusovou. Ten je výtvorem lidských rukou, ale i přes různost názorů mu nelze nepřiznat jistý půvab. A pokud byste zatoužili po výpra- vě do města, do Klášterce nad Ohří nebo do Kadaně je to jen pár kilometrů – ale to raději jeďte autem nebo vlakem. Další lyžařský a běžkařský „eden“, kam byste se ještě letos v zimě měli vypra- vit, leží kousek nad Jirkovem. V mapách je označen jako výchoziště lyžařských stop Lesná. Zkuste to ale jinak. Vyjeďte až k hraniční obci Brandov. Z návsi ke stejno- jmennému vleku se sjezdovkou je to sice kousek, my však doporučujeme právě zde obout běžky a po značené stopě si to namířit buď po hranici ke Gabrielině huti a pak dolů přes Telčské údolí a Rudolice do Lesné, nebo na druhou stranu – krás- nou pustinou k Malému Háji a dál kolem Eduardovy skály do stejného cíle. Tady si odpočinete, občerstvíte se, a především zjistíte, že se vám nechce odjet – tak zů- stanete, abyste druhý den zašli do Geo- parku, zabloudili v bludišti nebo navštívili Krušnohorský lidový dům, neskutečně zdařilou repliku původního stavení z 19. století se všemi obytnými a hospodářskými částmi, vybavením a dobovými předměty denní potřeby. Nezapomeňte, vstupné je dobrovolné! Jedeme dál! Meziboří a Klíny jsou dal- ší zimní střediska, jež byste měli mít ve svých běžkařských plánech. Výchoziště bílých stop je u penzionu Stará škola a na výběr máte bezpočet kilometrů upravo- vaných tratí. Doporučil bych objet zleva nebo zprava Mračný vrch a dál se orien- 4 1-2/2017 BĚŽKY. BĚŽKY? BĚŽKY! Už dlouhá léta se nestalo, aby se skoro celá Česká republika změnila v ráj lyžařů, zejména pak vyznavačů bílých stop. Před pár týdny to dokonce vypadalo, že bychom se mohli projet i po náměstí v Ústí nad Labem, Chomutově nebo v Dě- číně. Ale ruku na srdce – jako happening dobrý, ale že by si zde člověk užil běžkování, to tedy ne. Jsou přece místa daleko vhodnější, zajímavější, vybavenější a po všech stránkách lákavější. A mezi nimi stále častěji populárnější Krušné hory.

1-2/2017 5 tovat podle mapy nebo GPS a mířit k hra- nici na dohled od obce Mníšek. Kousek za vsí narazíte na turistický přechod k sou- sedům. Klidně si stoupněte do německé stopy a vyzkoušejte kvalitu její úpravy. Zjis- títe, že žádný rozdíl nepoznáte. Tak ale- spoň zkuste dojet k nedalekému městu Seiffen/Erzgebirge. Je to jen kousek, takže se včas a pohodlně vrátíte zase zpět do pohostinného klína Klínů. Ale ten největší běžecký „nářez“ nás teprve čeká. Celá rozlehlá oblast Dlouhé Louky přes Mikulov pod Bouřňákem, běžecký areál Nové Město v Krušných horách až po Cínovec a Komáří vížku nad Krupkou. Nemá smysl počítat, kolik kilometrů upravovaných běžeckých tras tu najdete. Abyste je všechny projeli, museli byste zde strávit celou zimu. I když ani to by nebyl špatný nápad. Takže vybereme jen někte- ré – co takhle výlet ke snad stále ještě zamrzlé hladině přehrady Fláje? Víte, že sem za lyžováním jezdili turisté již za prv- ní republiky? Doporučujeme zastavení ve Flájské oboře. Založili ji Valdštejnové už v 18. století. Pokud dodržíte stanovená pravidla, odměnou vám bude třeba foto- grafie stáda jelenů. Na kterémkoliv ze dvou výchozišť stop pod Bouřňákem, si budete klást otázku, kam dřív. Na Moldavu? Na pláně kolem přírodní rezervace Grünwaldské vřeso- viště? Nebo se jen tak projíždět a křižovat z jednoho okruhu na druhý kolem Bouř- ňáku a Klínovčíku? Nakonec třeba zvolíte cestu přes Cínovecké slatě do místa, odkud budete mít na výběr – jižním smě- rem k Cínovci, severním směrem do Ně- mecka, kolem Neugeorgenfeldu do dalšího bludiště běžeckého ráje u Altenbergu. Řekl bych ale, že parádní výlet před- stavuje i trať z Nového Města v Kruš- ných horách přes horskou chatu Vitiška, kolem Jedlovce a vlakové stanice Dubí, za kolejemi podél potoka Bystřice se za- stávkou v hospodě Koliba až k Tereziným lázním v Dubí. Tady se stočíte na severo- východ a kolem Židovského vrchu a Lou- pežníka si to namíříte ke Komáří hůrce nad historickým hornickým městem Krupka. Běžeckých stop je zde o poznání méně, ale míst, která byste měli navštívit, víc než byste čekali. Jsou tu dodnes zna- telné rýhy středověké povrchové těžby, desítky štol, některé dokonce přístupné. Například prohlídková štola Starý Martin s ukázkami historie důlní těžby, výstavou minerálů, a dokonce i krápníkovou výzdo- bou. Samo město Krupka vás přivítá se všemi službami, které po dlouhé cestě na běžkách oceníte. Třeba relaxaci v plavec- ké hale. A okolí? Několik zřícenin starých hradů, vyhlídková místa, naučné stezky – zkrátka bohatství cílů, které byste nečekali. Ale míříme dál. Výchoziště Adolfov se nachází nedaleko Zadní Telnice. V okolí najezdíte více jak tři sta kilometrů. Jedna z tras nese lákavý název – „Ruské ko- lo“. Proč? To zjistíte, až se na ni vydáte. Dostanete se po ní až k Jelenímu vrchu, kde se můžete obrátit a po její druhé vět- vi se vrátit opět do Adolfova. Pokud by se vám Ruské kolo zdálo dlouhé, zkuste „České kolo“. Možná bude přívětivější, určitě je ale kratší. Zdatní běžci by si v Krušných horách mohli zatrénovat na některý z dálkových běhů, třeba i na slavný devadesátikilo- metrový skandinávský Vasův běh – Vasa- loppet. Trasa z Adolfova do Tisé by vydala za pěkný tréninkový kousek. A to ještě ne- víte, kolik tratí vás čeká na výchozištích Petrovice, Rájec nebo Sněžník. Až si alespoň některé z nich projede- te, doporučujeme si pár dní odpočinout v jednom ze zdejších hotelů nebo chalup, zkontrolovat lyže, hole i správné oblečení a až naberete sil, namasírujte svaly na no- hou i rukou a vydejte se do bílých stop opačným směrem, zase zpátky až pod Klínovec. Teprve pak začnete správně ro- zumět Krušným horám a zamilujete si je tak, že už jinam nebudete chtít jezdit. Jsou to hory s úchvatným kouzlem a cha- rizmatem. Nejen v zimě. Za měsíc, dva se krušnohorské louky a lesy zazele- nají a nabídnou vám zase úplně nové zážitky. Více tipů na zajímavá turistická mís- ta, výlety a akce v Ústeckém kraji na- jdete na www.branadocech.cz. Laco Kučera Foto: archiv Ústeckého kraje

Stalo se a v Ústeckém kraji zasedl do křesla radního pro regionální rozvoj a cestovní ruch PhDr. Ing. Zdeněk Ma- touš, Ph.D., MBA, dlouholetý starosta města Krupky, vášnivý regionální pat- riot, turista a sportovní pilot, člen do- brovolných hasičů v Krupce a vůbec, muž aktivní, zkušený a rozhodnutý udě- lat pro Ústecký kraj jen to nejlepší. Jak nakonec potvrzuje i obsah našeho rozhovoru. Pane radní, první otázku bych směřoval rovnou k podstatě, jak je naznačeno v titulku: kudy a kam chcete směřovat aktivity Ústeckého kraje v oblasti ces- tovního ruchu, rozvoje turistky, služeb a nových, zajímavých turistických pro- duktů? Bez zaváhání můžu prohlásit, že mám na co navázat. Práce mých předchůd- ců má dobré výsledky a jistě všechno, co v Ústeckém kraji v této oblasti vytvořili, mohu využít jako solidně postavenou zá- kladnu, na níž se dá konstruovat další, moderní a perspektivní budoucnost ces- tovního ruchu v kraji. Určitě neopustíme projekty podporující návštěvnost hradů, zámků a dalších památek, dál budeme vy- užívat úžasného potenciálu Českého Švý- carska a jeho destinační agentury, která v Ústeckém kraji působí nejdéle, a kromě jiného hodláme také aktivně pracovat na prosazení našeho záměru uspět nejméně jedním novým zápisem do seznamu chrá- něného dědictví UNESCO. To jsou tedy pouze obecněji vymeze- né cíle. Dále musíme a budeme věnovat ještě více pozornosti komunikaci se vše- mi čtyřmi destinačními agenturami. Ať už zmíněné České Švýcarsko nebo České středohoří, Dolní Poohří či Krušné hory, všechny jsou doslova turistickými poklad- nicemi. Přestože stále trpíme oprávně- ným pocitem, že takzvané „velké“ sdělo- vací prostředky si v našem kraji vybírají raději negativní témata, skutečnost je mnohem lepší. Už dávno jsou pryč doby, kdy exhalace dusily města, Krušné hory se dnes zelenají, rostou zde spousty hub, přibývají nové stezky a kdo si nevyzkou- šel jízdu na kole krušnohorským terénem, neví, jak chutná opravdové adrenalinové dobrodružství. A přitom Destinační agen- tura Krušné hory nemá vůbec jednodu- chou pozici. Na jedné straně může nabí- zet horské terény neskutečné krásy, na druhé straně na jejím území leží místa, jejichž pozice není záviděníhodná. To ale vůbec neznamená, že by města jako Cho- mutov, Duchcov, Litvínov, Osek nebo Dubí měla zůstat někde na okraji turistického zájmu. Naopak. Jsem dlouholetým staros- tou města Krupky, scházíme se s kolegy z ostatních měst a vím, kolik atraktivních míst je, když ne přímo ve městech, tak v jejich bezprostřední blízkosti. Jen na- mátkou můžu uvést říčku Chomutovku a Bezručovo údolí nad Chomutovem, Te- reziny lázně v Dubí, osecký klášter, Hně- vín nad Mostem, kostel ve Výsluní a urči- tě i řadu historických důlních děl kolem Krupky. Leč, abych nebyl nespravedlivý, přidám pár vět i k Dolnímu Poohří. To je destinace jako stvořená pro milovníky klid- nějších výletů, pohody v přírodě i v krás- ných městech – od Klášterce nad Ohří, přes Kadaň až po Louny a Žatec. Co všechno se v nich za poslední desetiletí změnilo! A samotná Ohře? To je řeka plná kouzel. Meandrující koryto jako by náv- štěvníky vracelo do doby, než se do kraje „zakously“ důlní stroje. I o Českém stře- dohoří by se dalo mluvit hodiny. Labe, tři, i čtyři horizonty prastarých homolí sopeč- ného původu, dva zuby Házmburku, vinice u Žernosek, Terezín, Litoměřice… Co mís- to, to téma nejméně na víkendový pobyt. Vidíte. Námětů pro další práci máme spoustu. V těchto týdnech intenzivně pra- cujeme na plánech propagačních aktivit, připravujeme další projekty, na něž by- chom mohli čerpat potřebné dotace a hledáme v krajském rozpočtu prostředky, které budeme investovat do podpory rozvoje cestovního ruchu tak, aby byly využity vyváženě pro celý kraj. Je znát, že cestovní ruch chápete jako perspektivní obor, který má v Ústeckém kraji svoje opodstatnění. Jak se vám jeví možnosti aktivnější spolupráce s podnikatelskou sférou? To je jeden z efektů, který máme ve svém hledáčku. Ve spolupráci s dalšími krajskými odbory a se starosty a primátory měst sledujeme, jaké konkrétní přínosy rozvoje turistiky už dnes můžeme zazna- menat a popsat, a především, co všechno bychom mohli v tomto směru očekávat a podpořit. Počty turistů na krušnohor- ských sjezdovkách, na magistrále nebo Labské stezce průběžně a utěšeně rostou a jsou místa, kde lze zaznamenat jasný zájem lidí o založení živnosti, firmy, obcho- du pro turisty. Pro příklad sáhnu do „své- ho“ města, do Krupky, respektive do jejího okolí. Mnoho turistů zná Komáří vížku, méně je ale známo, že lanovka na její vr- chol představuje technický unikát, uzna- nou kulturní památku a čeká ji prohláše- ní národní kulturní památkou. Patří pod správu drážního úřadu. Je to veterán, kte- rého si hýčkáme, zřejmě jeden z posled- ních svého druhu na světě. Přitom funguje bezchybně a bezpečně. Neméně atraktiv- ní jsou i stará důlní díla kolem Krupky – středověké štoly, některé přístupné. To jsou jen dva vzorky potenciálu, který ne- chceme nechat ležet ladem. A nejen my. Kolik pracovních příležitostí zde mohou najít lidé ve službách jako třeba průvod- covství, půjčovny kol, restaurace a po- 6 1-2/2017 KUDY A KAM DÁL MÍŘÍ ÚSTECKÝ KRAJ Je přirozeným jevem, že jednou za čtyři roky může dojít ke změnám personálního obsazení v obcích, městech i krajích. Může i nemusí. Ale stane-li se tak, potom je jen na vůli a schopnosti nových představitelů objektivně posoudit předchozí činy, rozhodnutí a navázat na to dobré, co se podařilo, dál rozvíjet perspektivní projekty, podporovat kreativní nápady a zdravě dravě se ucházet o ještě lepší výsledky práce a o úspěchy.

1-2/2017 7 dobně? Vznik penzionů, nebo dokonce hotelů vyšších kategorií, to už bude jen přirozený vývoj. A přitom je zatím tento malý region turisticky skoro neobjeven. Podobně jsou na tom třeba i Tiské stěny v chráněné krajinné oblasti Labské pí- skovce nedaleko Děčína. Znají je zejména horolezci. Ovšem už méně se ví, že zde existují také cesty a výstupy, které zvlád- nou i turisté bez horolezeckého výcviku a vybavení. Odměnou jim budou ojedinělé výhledy na úchvatnou scenerii usazenin, které kdysi byly dnem druhohorního mo- ře. Labyrintem cestiček mezi skalními vě- žemi a stěnami se dá bloudit celý den. Amatérským fotografům bych doporučil si na výpravu do skal vzít pořádný teleob- jektiv a trpělivě si počkat, až jim nad hla- vou zakrouží třeba sokol stěhovavý. Historické dokumenty dokládají, že na konci 18. století zde prosperovaly res- taurace a hostince s ubytováním. Co brá- ní tomu, aby zde kromě luxusního hotelu v Tisé dobře prosperovalo i několik ceno- vě přístupnějších penzionů? Ovšem v Ústeckém kraji je takových míst nepočítaně a nic se „nenarodí“ jen tak do rána. S jakými časovými hori- zonty lze při naplňování vašich záměrů počítat? Zdánlivě jednoduchá otázka. Ale odpo- vědět na ni je poměrně složité. Nicméně, s vědomím toho, že v posledních několika volebních obdobích jsme na kraji dokázali vždy s úctou k práci předchůdců převzít všechno dobré, co se podařilo, můžeme s důvěrou, že tomu tak bude, i když při- jdou naši nástupci, pokračovat v budo- vání opravdu prosperujícího turistického oboru. Já sám za sebe můžu hovořit v ho- rizontu čtyř let. Pokud by se nám společ- ně podařilo alespoň v základním rozměru oživit zájem, o kterém jsme teď hovořili, bude to úspěch. První, kdo prokáže, že se mu v tom nebo onom místě dobře vede, bude skvělou inspirací pro ostatní. A stej- ně je to i s turisty. Jen spokojený návštěv- ník se bude rád vracet. Jen ten, kdo se u nás měl dobře, poradí i svým přátelům, kam se vypravit. Ale pokud jim nedoká- žeme nabídnout pravdivé, přitom barvitě a se znalostí reálií zpracované informace a propagační materiály, nemůžeme čekat úspěch. Proto se i letos chystáme na vele- trhy cestovního ruchu nejen v Česku, ale i v zahraničí. Takže budoucnost cestovního ruchu v Ústeckém kraji vidíte pozitivně? Jednoznačně. A nejen pro to, co už jsem řekl. Máme výborný a zkušený tým jak na odboru regionálního rozvoje, tak i na oddělení cestovního ruchu. Jiří Válka je profesionál, na kterého je spolehnutí a jeho kolegyně a kolegové taktéž. Pořádný kus práce už odvedli v uplynulých letech a věřím, že i s mým přispěním se nám společně bude dařit neméně. Optimistické vyznění rozhovoru by si žádalo několik vět na závěr. Nastává do- ba veletrhů. Kde všude se tedy Ústecký kraj bude prezentovat? Rád bych pozval čtenáře TRAVEL profi, jejich přátele i celé rodiny do naší krajské expozice na Holiday World v Praze, na březnovém veletrhu v Ostravě nebo třeba na For Bikes v pražských Letňanech. Ale daleko naléhavěji všechny zvu k nám, do Ústeckého kraje. Vždy si u nás vyberou něco zajímavého. V zimě, na jaře, v létě i na podzim v našem kraji najdou všech- no, po čem jejich turistické duše touží. Sport, relaxaci, přírodu, technické památ- ky, staré hrady a zříceniny, zámky, muzea, galerie, divadla i koncertní síně. Stačí si jen vybrat. Co a kde se právě chystá a při- pravuje, kde budete srdečně vítáni a co kde můžete prožít, je k nalezení na velice zdařilých webových stránkách www.branadocech.cz a samozřejmě pak ve všech informačních centrech nebo na adresách všech čtyř desti- načních agentur: Dolní Poohří, Krušné hory, České středohoří a České Švý- carsko. Foto: archiv Ústeckého kraje a TP

Stín nacizmu Malou pevnost Terezín se svojí smutnou historií by měl navštívit každý, a určitě ne jednou, ale my vás nyní pozveme za „temnou“ turistikou do dolu Richard. Kdysi se zde těžil vápenec, ale za vál- ky byl důl nacisty přeměněn na tajnou podzemní továrnu, kde v důsledku těžké práce a nelidských podmínek zemřelo na čtyři a půl tisíce vězňů. Dnes jedna jeho část slouží jako skladiště níz- koradioaktivního odpadu. Všechny etapy vám věrně přiblíží dvacet čtyři informačních panelů expozice „Důl Richard v proměnách času“ umístěných v podzemních chodbách pod radnicí města. Autentičnost umocní i skutečné artefakty. Navíc na začátek nové turistické sezony připravuje Centrum cestovního ruchu Litoměřice rozšíření expozice o soubor fotografií zachycujících současný stav dolu. Kdo už tu byl, neudělá chybu, když přijede znovu, jelikož dí- ky oddělenému vstupnému bude moci zhlédnout jen tu novou část. Barokní záblesky Dnešní malebné město v krásné krajině Českého středohoří, na soutoku Ohře a Labe zažívalo v minulosti nejedny zlé časy. Po- žáry a války poznamenaly tvář Litoměřic několikrát. Jednou se vzkřísily do gotické podoby, poté do renezanční. Nejvíce však město utrpělo třicetiletou válkou. Ačkoli právě pobělohorská a následně barokní éra je obecně považována za tu temnou, některé pozůstatky nás dnes mohou jen těšit. Ano, jde přede- vším o architekturu. Obnova města sem přivedla mnoho italských stavitelů. Nej- výraznějšími se stali otec a syn Giulio a Octavio Broggiovi, kteří v uměleckém ohledu pozvedli Litoměřice na druhé místo hned za Prahu. Za Octaviovo vrcholné dílo je právem považován kos- tel Zvěstování Panny Marie v Jezuitské ulici. Broggiové se po- starali také o barokizaci děkanského kostela Všech svatých na Mírovém náměstí a zde jsou i pohřbeni. Zajímavostí je, že ve věži tohoto kostela ze 13. století byla ve středověku umístěna dřevěná truhla na schování cenností měšťanů při nebezpečích. Truhla je dnes uložena v protějším Oblastním muzeu. Po Máchových schodech a Máchovou ulicí dojdeme k dalšímu dílu – biskupské rezidenci. Byla využívána jako sídlo Hitlerjugend a dnes ji obývá litoměřický biskup. To už jsme ale na Dómském vrchu u katedrály sv. Štěpána, na níž se kromě staršího Broggia podílelo i mnoho významných umělců. Poznali byste, že věž katedrály byla po- stavena až o dvě stě let později? Můžete vyjít nahoru a shlédnout do celých Litoměřic i okolí. Dalším cílem je kostel sv. Václava na Václavském náměstí, v němž je ukryto poselství nejen dávných dob, ale i té současné, zase pro ty budoucí. Ještě si uděláme zacházku do Křížové ulice ke kostelu sv. Vojtěcha a přes Mírové náměstí s morovým sloupem dojdeme na Dominikánské ná- městí, kde zakončíme barokní procházku u františkánského kláštera s kostelem sv. Jakuba, opět z dílny Octavia Broggia. Litoměřice ale nenabízejí jen pozůstatky temných dob. Na návštěvníky čekají galerie, muzea, výstavy, unikátní dílna ručního papíru, symbol města vyhlídková věž Kalich, lito- měřický hrad s expozicí českého vinařství a mnoho dalšího. Centrum cestovního ruchu Litoměřice, p. o., Mírové náměstí 16/8a tel.: +420 416 916 440, e-mail: info@litomerice-info.cz, skype: infoltm, www.litomerice-info.cz Pavla Kovářová Foto: archiv CCR Litoměřice a Josef Pospíchal (katedrála sv. Štěpána) 8 1-2/2017 ZA TEMNOU TURISTIKOU DO LITOMĚŘIC Doba temna zasáhla naše dějiny několikrát a nevyhnula se samozřejmě žádnému městu včetně Litoměřic. Avšak ani na takovou část historie by se nemělo zapomínat, naopak, spíše si z ní brát ponaučení. A stane se, že třeba z takového období vzejde i něco krásného. Přijměte pozvánku k návštěvě královského města Litoměřic a pojďme se společně projít po stopách dob jakkoliv tíživých a nesnadných.

1-2/2017 9 Jedním ze záměrů Destinační agentury Dolní Poohří je využít všechny možnosti příhraničních projektů a vytvořit nabídky pro obě strany hranice, aby turisté z Ně- mecka i Česka měli stále dost velkou zásobu jedno i vícedenních poznávacích výletů. Plánuje se, že většina z nich by mohla být spojována s významnými ak- cemi v partnerských městech. Může to být například červnový Solný trh v Aue a na druhé straně třeba letní akce v Ka- dani, žatecká Dočesná nebo oslavy řeky Ohře a jistě i mnohé další. V plánech se letos klade důraz i na turisty nejvděčnější, na děti, na celé rodi- ny. Průvodcem po Dolním Poohří se jim stane nová postavička, maskot – Ohřinka s rybou. Pozve a provede je po hradech, zámcích i kostelích, připraví jim soutěže, dobrodružné úkoly, jejichž splnění bu- de vždy odměněno. Postupně by tak bě- hem několika let měla vzniknout ucelená „mapa“ Dolního Poohří s vyznačenými cíli vhodnými pro děti a jejich rodiče. Kdo dřív přijde, má výhodu. Bude pat- řit k prvním, kdo se dozví více, kdo zís- ká lepší přehled. Abyste nemuseli hned teď jezdit do Žatce, do sídla destinační agentury, chystá se Dolní Poohří za vámi na některé z veletrhů cestovního ruchu v Česku. Už za pár dní představitele to- hoto kouzelného regionu najdete v expo- zici Ústeckého kraje na veletrhu Holiday World v Praze. Ale nejen pro turisty, i pro profesioná- ly a novináře připravuje Destinační agen- tura Dolní Poohří zajímavé programy a akce. Letošní zahájení turistické sezony bude spojeno s tradiční konferencí Stop & Stay. Pamětníci a účastníci si jistě dodnes vzpomínají na její první ročníky pořáda- né v Litoměřicích, později v Žatci, Kadani nebo v Lounech. Pro tento rok se role hostitele ujalo lázeňské město Klášterec nad Ohří. Jeho pozice v regionu Dolního Poohří je významná. Zámek s expozi- cemi, lázně Evženie s léčivou kyselkou, Krušné hory na dohled, a především ře- ka, jež Klášterec spojuje s blízkou Kadaní a postupně dalšími městy až k soutoku s Labem u Litoměřic – to je hřivna, se kterou se dá dobře hospodařit. Ústředním tématem letošní konferen- ce STOP & STAY bude ve dnech 26. a 27. dubna „Kolo, voda, film“. Voda jako materie, která v cestovním ruchu, ostatně stejně jako ve kterémkoliv jiném oboru, hraje roli, jejíž význam nespravedlivě chá- peme jako samozřejmost. Kolo, myšle- no bicykl, to je fenomén už dlouhá léta. A film? Kdo by odolal? Však také pro- ducenti a režiséři si Dolní Poohří už oblí- bili. Víte, kdo a co zde natáčel? Program konference je tedy rozdělen do tří okruhů, v nichž se přednáškami, be- sedami a diskuzemi budou řešit zásadní a dodnes i palčivé problémy. Docela se těšíme na plány jak využít řeku v mar- ketingu, zda se najdou nové možnosti vodních sportů na Ohři. Přijeďte se po- dělit se svými zkušenostmi, pochlubit úspěchy a poradit se, jak na to dál. Kon- ference není regionální – zveme všechny regiony, informační centra, i představite- le městských nebo krajských správ. Program už má sice pevné obrysy, ale ještě stále je možné přispět k jeho obo- hacení. Obracejte se tedy co nejdříve na vedení Destinační agentury Dolní Poohří: Libuše Novotná Pokorná, ředitelka tel.: +420 731 086 714 e-mail: info@dolnipoohri.eu www.dolnipoohri.eu www.branadocech.cz CO NOVÉHO V DOLNÍM POOHŘÍ? Jako v celém Ústeckém kraji, tak i v jednom z jeho regionů, v Dolním Poohří, o které se stará destinační agentura stejného jména, se stále něco děje. Bude tomu tak i v roce 2017. Co všechno destinační management připravuje, bylo představeno už na veletrzích v saských městech Chemnitz a Drážďany. Ale ani čeští turisté nebudou na svých oprávněných nárocích na turistické informace z povodí dolního toku Ohře nijak ukráceni. Laco Kučera, foto: archiv TP

Česko, nevelká země v samém srdci Evro- py, ač se nepyšní takovými barokními cel- ky, jako je Svatopetrské náměstí v Římě, se může hrdě srovnávat s celým starým kontinentem. Když ne velikostí svých barokních staveb, tedy určitě jejich množ- stvím a především historickým a umělec- kým významem. Jako potvrzení tohoto predikátu vám naším prostřednictvím před- kládá svoje barokní bohatství Plzeňský kraj. Turistů ráj, na jehož cestách, silnicích a stezkách značených i neznačených vám postupně budeme otevírat nové barokní obzory. Co je BAROKO? Slovo, které jsme slyšeli tisíckrát. Ale opravdu jsme se nad jeho obsahem dostatečně hluboce zamysleli? Našli jsme si někde v odbor- né literatuře, kde se baroko vzalo? Proč právě baroko? Kdo to již učinil, nechť přeskočí odsta- vec, kdo ne, prosím, pokračujte. Podle odborníků je slovo baroko odvozeno od portugalského sousloví pérola barocca, kterým byly označovány nepravidelné perly nižší kvality. Perly baculaté, jakoby „zdo- bené“ nárůstky, edémky. Jak postupně čistá renesance vyčerpávala svoje vnitřní estetické a filozofické zdroje, vtíraly se stavitelům, architektům, malířům i socha- řům do jejich děl nové tvary – okázalé, s bohatstvím forem, mnohem dynamičtější, zdobnější, se schopností velmi chytře vyu- žívat kontrastů a také vyvolávat prostorové iluze. A dost. Jako malá exkurze do kunst- historie to stačí. Zpět do Plzeňského kraje, za barokní- mi památkami a nejen za nimi. Pro celý letošní rok vám bude předkládána bohatá barokní turistická hostina hudebních pro- dukcí, výstav, koncipovaných programů a především pozvánek na konkrétní místa. Ale nejen na ta se slavnými a velkolepými barokními stavbami, kostely nebo kláštery. Zavedeme vás i do míst méně známých, někdy skoro zapomenutých. Všechna však také mají, kromě staveb a krásných děl lidského ducha a šikovných rukou, malé nebo větší příběhy, které vám s ma- ximální možnou mírou věrohodnosti pos- tupně převyprávíme – ovšem vždy s obli- gátní formulací „laskavý čtenář promine…“ přiznávající naše právo na jistou míru lite- rární licence. Až dočtete tento text, jistě budete mít chuť se vypravit za některou z barokních památek. Zatím je ale únor a turistická vá- šeň nás spíš láká na bílé svahy, do běžec- kých stop nebo třeba stavět sněhuláky. Nebude však trvat dlouho, pažity se zaze- lenají, louky a lesy vydechnou svoji omam- nou vůni a my budeme moci vyrazit. Nyní se spokojte alespoň s pozvánkou ryze vir- tuální. Na známé webové stránce Plzeňského kraje www.turisturaj.cz najdete hned ně- kolik informací počínaje pobídkou k nahléd- nutí do „Zpadočeského baroka“ – tedy na portál www.zapadoceskebaroko.cz. Na něm načerpáte základní sumu informa- cí o historii kraje Plzeňského ve všech politických, mocenských, ale hlavně kultur- ních a náboženských souvislostech. Skvě- lým průvodcem po barokních památkách se vám stane obsah skrytý pod ikonou „Centrum baroka“. To vzniklo v Mariánské Týnici a jeho cílem není jen soustřeďování informací o historii a významu jednotlivých barokních památek a architektonických celků, ale také shromažďování a prezen- tace takových zajímavostí, jako je barokní kuchařka paní Miroslavy Kuntzmannové „Chuť a vůně baroka“. Z jiného soudku jsou pravidelné i jednorázové akce, které nabídnou poznání baroka všemi smysly – koncerty nebo výstavy, setkání, přednášky. Hlavně ale získáte přehled turistických cílů, pozvání na výlety. Až se pak skuteč- ně vypravíte do terénu, budete vybaveni znalostmi, které vám umožní lépe pochopit samu podstatu života v 17. a 18. století i umělecké nebo hudební záměry dobo- vých tvůrců a genialitu barokních architektů. V tomto duchu oceníte kromě jiného také informační a uměleckou hodnotu do- kumentu „Plzeňský kraj opředený kouz- lem baroka – Jan Blažej Santini Aichl“. Přehrát si jej můžete přímo na portálu PLZEŇSKÝM KRAJEM OD BAROKA K BAROKU Po dvě stě let, prakticky celé 17. a 18. století se evropská architektura, malířství, sochařství, hudba, ale také dekorace interiérů, nábytek i odívání řídily společnými filozoficko-umělecko-výtvarnými pravidly, která dodnes nesou označení jako baroko. Po více jak dalších dvou stovkách let se pro letošní rok stalo baroko jed- ním z nosných marketingových témat pro celorepublikové, krajské a regionální propagační aktivity v cestovním ruchu. Barokní lékárna v Klatovech Barokní zámek Nebílovy

1-2/2017 11 www.turisturaj.cz. Jak je uvedeno v před- mluvě: „…obrazem a slovem zachycuje ar- chitektonická díla Jana Santiniho Aichla na Plzeňsku. Právě na architektuře Plzeňska lze doložit odvážná technická i umělecká řešení, rozkvět českého stavitelství, řeme- sel a hodnot génia baroka J. B. Santini- ho…“ Videodokument vás zavede do kláš- tera v Plasích, představí vám dokonalou techniku rekonstrukce původních budov, při nichž byly dodrženy historické technic- ké finesy a řemeslné dovednosti. V Marián- ské Týnici poznáte ucelenou koncepční Santiniho prostorovou a stavební předsta- vivost a jeho dnes tolik vzácný cit pro uchování původního rázu krajiny. Budete-li chtít ještě teď v zimě a brzy z jara poznat více, navštivte některý z vele- trhů cestovního ruchu, kde se Plzeňský kraj – turistů ráj bude prezentovat. Ať už v Praze, Hradci Králové nebo v Lysé nad Labem, vždy zde najdete někoho, kdo vám podá podrobnější informace, poradí, doporučí, připraví do tašky mapu, propa- gační publikaci nebo kalendář akcí. První veletrh už proběhl, a tak vám z velice zdařilé expozice Plzeňského kraje přinášíme krátké poselství, vzkaz a především srdečné pozvání od ná- městkyně hejtmana Plzeňského kraje pro oblast školství a cestovního ruchu Mgr. Ivany Bartošové: „…funkce v kraj- ském aparátu je pro mě sice nová, ale kul- tura, historie a zájem o cestování nikoliv. Téma baroka, období, kdy se nosily zdobe- né široké sukně a pánové chodili vyzdo- beni jako kohouti, je nesmírně bohaté. Byla to doba, kdy Santini Aichl plánoval a stavěl, Škréta a Hollar malovali, Brokoff s Braunem sekali do kamene, Balbín ostřil brk, Jan Ámos sepisoval svoje díla v exilu a Jan Dismas Zelenka skládal svoje orato- ria, žalmy nebo hymny. Vznikala díla, kterým staletí dodala na významu. Díla, za kterými se vyplatí se vypravit. Zejména k nám do Plzeňského kraje. Právě zde, na veletrhu v Brně jsme pokřtili sice rozsahem nevelkou, ale význa- mem ne malou publikaci „Barokní tvář Plzeňského kraje“. Nejen turisté, ale i čte- náři v ní najdou přehled barokních památek, příběhy z míst poutních i zcela světských, seznámí se s paní hraběnkou Lažanskou a chladnými je nenechají ani cyklostezky s barokními tématy. Kdy se pak sami vydají do Plzeňského kraje za poznáním, už bude jen na nich. Pokud si na některém z nej- bližších veletrhů – v Praze nebo Hradci Králové – najdou cestu do naší expozice, doporučuji jim si vyžádat papírovou „obál- ku“ v typické hnědočervené barvě s náz- vem „Recepty z barokní kuchyně“. Z jedné strany jednotlivých listů si přečtou některý ze šestnácti barokních receptů, z druhé strany pak mohou podle fotografie porovnat, jak se jim dílo podařilo. Snažíme se jít ještě dál. Baroko v Plzeň- ském kraji nechápeme jen jako soubory ar- chitektonických památek nebo kulturní díla všech směrů. Baroko byla doba naplněná společenskými i politickými událostmi. Do- ba, která měla svůj hluboký obsah, jehož podstatu dnes mnohokrát chápeme zjed- nodušeně. Proto se snažíme do celého „barokního programu“ zapojit i žáky zá- kladních a studenty středních škol. Připra- vujeme pro ně konkrétní programy – po- pulární i vzdělávací, chceme, aby se sami, třeba výtvarnými prostředky pokusili vyjád- řit, co o baroku vědí. Už dnes máme řadu zajímavých prací. Možná, že se nám podaří z nich připravit i výstavu. A kam bych ráda pozvala návštěvníky našeho kraje? Určitě do Kladrub. Bývalý benediktinský klášter nad řekou Úhlavkou je jednou z nejvýznamnějších barokních památek našeho kraje. Zkušená ruka Jana Blažeje Santiniho je zde nepřehlédnutelná stejně jako sochy Matyáše Bernarda Brau- na a dalších významných barokních uměl- ců. Přijeďte sem na historický jarmark nebo na některý z koncertů, které jsou součástí Kladrubského léta. Cyklisté i pěší by určitě uměli ocenit třeba cestu podél potoků a říček za krásnými stavbami baro- kních mlýnů – doporučuji Husmanův mlýn v Tachově, Podkrašovský mlýn na Be- rounce nebo roubenou stavbu v Ostrovci -Lhotce. Se všemi se těším na shledanou někde u nás, v barokním ráji turistů.“ Laco Kučera Foto: archiv Plzeňského kraje www.turisturaj.cz www.zpadoceskebaroko.cz Benediktinský klášter Kladruby Mgr. Ivana Bartošová, náměstkyně hejtmana pro oblast školství a CR Plzeňského kraje Kapoun s citronovou omáčkou

POVÍDÁNÍ O SKLENĚNÉM KRAJI U šálku výborné kávy jsme strávili sko- ro hodinu, během níž jsme se dozvěděli hodně zajímavého, a hlavně pozitivního. Nakonec, čtěte, co jsme zaznamenali: Paní radní, jako řada vašich kolegů v jiných krajích České republiky, i vy máte za sebou teprve několik krátkých měsíců v nové pozici. Jsme si však jisti, že máte v mnoha věcech jasno. I v tom, kudy se v Libereckém kraji bude dál ubírat rozvoj cestovního ruchu. Tvrdit, že mám jasno, by bylo trochu odvážné. Seznamuji se se všemi třemi oblastmi mého rezortu. V tuto chvíli máme postavený rozpočet a rozdělené i finan- ční prostředky z daňových výnosů. Jsem ráda, že také můj rezort získal více peněz, než jsme čekali, a část z nich pomůže v oblasti cestovního ruchu. Do komunální liberecké a následně krajské politiky jsem přišla před pár lety z podnikatelského prostředí. Aniž jsem to kdy plánovala, moje přirozená tendence neustále posouvat věci kupředu mě po- stupně dovedla k občanským aktivitám a poté až sem, na pozici radní Liberec- kého kraje pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch. Mám za sebou dlouhou řadu regionálních nakladatelských poči- nů, které jsou spjaty s historií a památ- kami kraje i celé republiky, a jejich pro- střednictvím i s cestovním ruchem. Dlouhá léta jsem žila na Frýdlantsku, které mi zůstalo velmi blízké. Máme štěstí, že se v našem kraji potkávají několikery hory: Jizerské, Lužické, Ještědský hřbet, Krko- noše. Krásný Český ráj a některé horské oblasti jsou ale dnes zasažené nadměr- ným turistickým ruchem. A je řada těch, kteří vyhledávají klidnější lokality. Při setkávání s lidmi intenzivně cítím, jak je dnešní uspěchaná doba postupně „vede“ do míst klidnějších, do lokalit, kde třeba nestojí komfortní hotely, ale kde se mo- hou klidně toulat krajem bez obav, že je bude pronásledovat majitel, nebo že potkají zástupy turistů. Je tedy správný náš dojem, že byste ráda věnovala pozornost novým lo- kalitám, neobjeveným místům, málo známým památkám či koutům přírody a třeba i malým obcím? Jak už jsem jednou zmínila, deset let jsem žila na venkově. Vím, kolik nádhe- ry se skrývá v místech, která propagační materiály nenabízejí. Moje představy jsou profesionálně a s jistou dávkou opatrnos- ti zvát turisty právě do takových lokalit. Nechceme plné autobusy. Nechceme takové destinace zahltit turistickým kon- zumem. Jde nám především o to, aby si lidé mohli vybrat, zda pojedou do míst s komplexním vybavením, nebo si vybe- rou zážitky spojené s pobytem v příro- dě, pěšími túrami, ubytováním ve ven- kovském stylu a třeba někdy i s trochou adrenalinu. V tom vidím zakleté jedno z kouzel cestovního ruchu. Ale nejen to. S tím musíme jedině souhlasit. Teď ale zase do jiného „soudku“. V titulku je zmíněno sklo – materiál spojený s Libereckým krajem pevným poutem dlouhé historie a světové popularity. Jak na to? Mohlo by se to zdát jednoduché, ale skutečnost bude složitější. Vnímáme po- ptávku od sklářů, jednáme s Preciosou a osobně jsem přesvědčena, že se nám brzy podaří dát dohromady základní představu o nových turistických produk- tech. Ale jsme na samém začátku. Chce- me najít a popsat zážitkové trasy a docílit stavu, že se na základní „osu“ budou po- stupně nabalovat i menší sklářské firmy, které by otevřely svoje provozy návštěv- níkům. Abychom je však mohli realizovat, je třeba mít i finanční zdroje. Mám radost, že se nám podařilo v rámci dotačního fondu připravit a prosadit nový program, který se týká právě cestovního ruchu. Chceme v něm podpořit také tradiční ře- mesla a zvažujeme například i podporu turistických informačních center. S vedou- cí oddělení cestovního ruchu Ing. Evou Hornovou jsme rychle našly společnou řeč a moje předchůdkyně ve funkci, Dr. Hana Maierová s námi aktivně spo- lupracuje a ochotně nám nabízí svoje dlouholeté zkušenosti. Daří se tak v práci Jistě nikdo z vás, milí čtenáři, ani na chvíli nezapochyboval, o kterém kraji bude řeč. V celém Česku je jen jeden kraj sklářů, tvůrců světoznámé bižuterie, překrásných váz a objektů z křišťálu, rytců i brusičů a chlapů, kteří dokážou na sklářské píšťaly zahrát celé skleněné symfonie – je to kraj Liberecký. Jak vidí krajské turistické perspektivy radní pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Krajského úřadu Libereckého kraje Ing. Květa Vinklátová, jsme se vydali zeptat přímo do města pod Ještědem.

1-2/2017 13 zachovat kontinuitu. To považuji za velmi důležité. Čeká nás hodně úkolů, ale v odboru mám pracovitý a zkušený tým, takže věřím, že se nám bude dařit naše záměry posouvat dopředu. Jedním z prv- ních větších plánů je zpracovat studii ekonomických dopadů kultury na místní ekonomiku a ráda bych pro tento záměr získala i kolegy z ostatních krajů. Samo- zřejmě, kultura je zcela zásadně prováza- ná s cestovním ruchem. Myslím, že dolo- žit její ekonomický přínos může pomoci měnit pohled politické reprezentace na její význam a s tím související podporu. Z minulých zkušeností jsem často naby- la dojmu, jako by se cestovní ruch měl „urodit“ sám od sebe, ať se mu daří, ale bez peněz, bez vložených investic. To je však zhola nemožné. Bez peněz to ne- půjde. Ovšem to je práce nejméně na dvě volební období. Nicméně to, co jste nám řekla, plně konvenuje s naším po- hledem na aktuální stav v oboru. Také cítíme, jaký potenciál se stále ještě skrývá jen pár kilometrů od hlavních turistických tras a center. Kdy budete mít hotové první nové produkty? Nemohu v tuto chvíli říct přesné da- tum. Jsme na začátku. V nejbližších týd- nech a měsících, v době veletrhů cestov- ního ruchu, zveme však všechny turisty do našich expozic na Holiday World v Pra- ze, prezentovat se budeme i na Dovo- lené a Regionu, Lázeňství v Ostravě, na Infotouru a Cykloturistice v Hradci Králo- vé a na veletrhu v Pardubicích. Že nemů- žeme chybět ani na našem jabloneckém Euroregion Touru je nabíledni. Všechny zájemce přivítáme a poskytneme jim po- třebné informace. Chystáme se také na veletrhy do zahraničí – přirozeně pře- devším k našim nejbližším sousedům do Německa a Polska. Ale aby to nevypadalo, že bychom chtěli jakkoliv zanedbat aktivity, které jsou v našem kraji tradiční, nadále budeme podporovat kulturní akce a festivaly – ať už je to slavný hudební festival Benát- ská!, který se přestěhoval z Malé Skály do Vesce, podporujeme také Bohemia Jazz Fest, komorní festival v Zahrádkách, věnujeme prostředky mezinárodnímu pě- veckému festivalu Bohemia Cantat, Dvo- řákovu festivalu na zámku Sychrově, oblíbený je i festival Lípa Musica – ten představuje v průběhu roku několik vý- znamných hudebních těles. Ovšem je i ještě řada menších akcí, jejichž termíny konání jsou k nalezení na krajských we- bových stránkách. Vážená paní radní, nezbývá než vám na závěr popřát, aby vám vydržela ener- gie a abyste vy i vaši kolegové měli stále dostatek dobrých nápadů a sílu je pro- sadit. Za všechny čtenáře TRAVEL profi vám děkujeme za rozhovor a těšíme se na další setkání nejen na veletrzích, ale především na těch nejzajímavějších mís- tech Libereckého kraje. A vám, milí čtenáři, turisté i profesio- nálové, přejeme, abyste se do Liberec- kého kraje vraceli stále častěji a na stále delší dobu. Foto: archiv Mezinárodního centra duchovní obnovy Hejnice a TP www.liberecky-kraj.cz

14 1-2/2017 Karlovarský kraj Panenko Skákavá! Panenka Skákavá má už tři sta let a zná- má česká fráze nebude o moc mladší. A jak to všechno vzniklo? Vraťme se tedy o pár set let zpět ke Žluticím, do obce Skoky. V roce 1717 nechal místní sedlák postavit ve vsi kapli, jelikož kostel ve Žluticích byl přece jen celkem daleko. Zasvětil ji Panně Marii Pomocné a nechal namalovat kopii známého zázračného obrazu z německé- ho Pasova. Vše zafungovalo, jak mělo, zázraky se děly, a tak věřících přicházelo stále víc a víc. Ze Skoků se stalo proslulé poutní místo a Matka Boží Skokovská zli- dověla na Panenku Skákavou. Kapacita kaple záhy přestala stačit, peněz od pout- níků bylo dosti, a proto zde v letech 1736 –1738 vybudovali nádherný barokní jed- nolodní dvouvěžový chrám Panny Marie. Tradice poutí přežila kde co – spory o pa- tronátní právo a o kontrolu obětních peněz od poutníků, josefínské reformy, válečné i poválečné doby, odsuny obyvatel či další překážky různých politických režimů. Pro samotné Skoky se nakonec stala osudnou stavba přehrady na Střele. Z domů zůstaly jen rozvaliny a už zde zbyl jen ten kostel, který však pomalu chátrá. Naštěstí není za- pomenut on ani poutě. Sice už ztratily svůj dávný věhlas, ale o to přece nejde. Pod- statné je, že se za Panenkou Skákavou můžeme stále ještě vydat a uznejte, neby- lo by spravedlivé nechat její Skoky zcela zaniknout. Jihočeský kraj Odpočinek v Lenoře Obec u břehů Teplé Vltavy vznikla v roce 1834 jako osada při sklárně pojmenovaná po Eleonoře ze Schwarzenberka, ženě ma- jitele panství. I přes své relativní mládí má však turistům hodně co nabídnout nejen z hlediska historie. Sklárna Jana Meyera, kdysi patřící k nejlepším v Evropě, dnes již nefunguje, ale unikátní doklad této čin- nosti si prohlédnete v místním Sklářském muzeu. Na východ od Lenory, kousek od železniční zastávky najdete jedinečnou technickou stavbu – rechle neboli dřevě- ný krytý most, který sloužil k zadržování a přepočítávání polen splavovaných do ji- hočeských papíren. Kdo sem zavítá, neměl by minout ani zděnou obecní pec, stejně starou jako sama Lenora. Od dubna do konce roku, každou poslední sobotu v mě- síci, vás tu navíc čeká „Lenorské pečení“. Tedy, Lenora je ideální výchozí bod pro výlety nejen po lenorských atraktivitách, ale také do širšího okolí šumavské krajiny. Po návratu zpět určitě přijde k chuti tradiční čerstvý, ještě teplý chléb, placky či hous- tičky, nebo jak praví nápis u obecní pece: „Poutníče či dělný člověče, postůj! Dej spočinouti svým znaveným oudům, neb toto jest to jedinečné, Bohu milé místo, kde možno jest za pecí se váleti.“ Liberecký kraj Nezapomínejte na Frýdlantsko Při cestování za krásami naší země se často křivdí oblasti v jizerském podhůří, Frýdlantsku. A je to veliká škoda. Má tolik turistických lákadel, že vám zatím před- stavíme z celého Frýdlantska jen část – Hejnice a okolí. Je to kraj úchvatných sce- nerií, říčky Smědé, vodopádů, skalnatých strání, vyhlídek a v neposlední řadě i kul- turních památek. V samotných Hejnicích se nachází jedno z nejznámějších poutních míst v Čechách. Stojí za to dozvědět se celou historii završenou postavením ba- rokního chrámu Navštívení Panny Marie a františkánského kláštera. V něm dnes síd- lí Mezinárodní centrum duchovní obnovy sloužící nejen potřebám poutníků. Každý z vás zde najde pohodlné ubytování, res- tauraci i konferenční prostory pro firemní či soukromé akce. V přilehlém prostoru sídlí infocentrum, kde vám rádi poradí s výlety po okolí. Pěším turistům by se mohla za- mlouvat Stará poutní cesta lemovaná ka- mennými božími muky s biblickými výje- vy. Směřuje od Liberce přes Oldřichovské sedlo a doprovázet vás budou romantické bučiny i podhorské louky. Od chrámu se podél toku řeky Smědé dostanete ke ka- mennému mostu z 18. století. Od něj se vydejte dál do města, kde vás jistě upoutá hrázděný dům s mansardovou střechou. Právě tady se roku 1816 narodil významný sklářský podnikatel Josef Riedel. Vedle pak stojí sloup, který nechala v roce 1673 postavit nemocná Marie Anděla z Nonntel a aby se uzdravila, vykonala odtud pouť po kolenou až ke kostelu. Vydejte se do Raspenavy s Peklem či Chlumem, Lázní Libverda s vyhlídkami a Sluneční cestou nebo do obce Bílý Potok. Každé z těchto míst vás jistě okouzlí. Královéhradecký kraj Viktorčina Červená Hora Ratibořice se zámkem hraběnky Zaháň- ské, Panský mlýn, Staré Bělidlo či Viktor- čin splav, to jsou místa známá snad i těm, POZNÁVEJTE NAŠE REGIONY Rechle (foto: archiv obce Lenora) Vyhlídka (foto: Jan Pikous) Obecní pec (foto: archiv obce Lenora)

kdo nikdy nečetli Babičku Boženy Něm- cové. Vydejme se však nyní za Viktorkou, do rodné obce Viktorie Terezie Židové, do Červené Hory. Cesta není daleká ani složitá. Z Ratibořic stačí jít asi sedm kilo- metrů po turistických cestách vedoucích podél Úpy proti jejímu proudu. Času si vy- mezte trochu víc, protože množství okol- ních lákadel v podobě lávek, zřícenin, roz- hleden či vyhlídek vám zcela jistě zasáhne do harmonogramu. Až se ocitnete u zříce- niny hradu Červená Hora, váš cíl nebude daleko. V obci si určitě prohlédněte nád- hernou kapličku Panny Marie se zvonicí z osmnáctého století. Zdobí ji šindelová střecha s osmibokou kopulí. Projděte se ještě dál obcí a zkuste uhádnout, který dům byl vlastně ten Viktorčin rodný a kde skutečně skonala. Pokud vám to nedá, za- stavte se v místním hostinci, určitě vám poradí. Kraj Vysočina Vítochovská legenda Při svých misijních cestách zavítali Cyril s Metodějem i na Bystřicko a smluvili si se zdejším pánem, Dětochem, že když po- staví kostelík, na cestě zpět mu jej pak vysvětí. A tak se začalo stavět, dokonce několikrát, jenže vždy se stalo něco, co výstavbu překazilo. Situace to musela být zoufalá. Nakonec však pomohla rada vy- brat místo podle borovic zasazených ko- řeny vzhůru. Kde se ujmou, tam se má stavět. A skutečně, na holém návrší nad obcí se posléze tyčil nejen kamenný kos- tel, ale také sedm borovic. Gotický kostelík svatého Michaela arch- anděla je dodnes jednou z nejpozoruhod- nějších památek v kraji. Jeho původ je si- ce datován spíše do 13. století a poslední ze sedmi borovic měla v roce 1976 něja- kých čtyři sta let, ale to nic nemění na jeho poutavosti i záhadnosti. Vnitřní podoba se od čtrnáctého století pravděpodobně vů- bec nezměnila. Za pozornost stojí pozdně románská křtitelnice a kamenný oltář, pod nímž se při archeologickém výzkumu na- šlo několik koster, a jedna byla dokonce 210 centimetrů vysoká. Na tehdejší pomě- ry to byla mimořádná výška, avšak původ tohoto „obra“ je stále záhadou. Jihomoravský kraj Kuželovské památky Horňácko je specifickou oblastí Slovácka. Má své nářečí, typický folklor, lidové zvyky, architekturu a v neposlední řadě přírodu Bílých Karpat. Tvoří jej několik obcí, ale tentokrát se podíváme do Kuželova. Ves- nice se čtyřmi stovkami obyvatel leží při hranici se Slovenskem a uspokojí turisty v letní i zimní sezoně. Příjemné zázemí po- skytne stylová restaurace a penzion U vě- trného mlýna. Kromě tradiční kuchyně tu najdete také expozici „mlynářství a život na Horňácku“. Odtud se pěšky za dvacet minut dostanete k technické památce – válcovému větrnému mlýnu holandského typu. Na Moravě se jedná o ojedinělou stavbu. Byl postaven v roce 1842 a svou funkci plnil až do roku 1946. Dnes už se v něm nemele, ale zato si jej můžete pro- hlédnout i zevnitř, podobně jako vedlejší mlynářův domek. Ačkoli je mlýn dozajista největším turistickým lákadlem, určitě není jediným. V horní části obce stojí barokní kostel Nejsvětější Trojice a na druhé stra- ně, směrem k Hrubé Vrbce, krásná kap- lička. Na hranici kuželovského katastru, která je zároveň hranicí česko-slovenskou, narazíte na další zajímavost – tři mezní ka- meny se starodávnými nápisy. Nezapo- meňte se však při svých výletech dívat okolo sebe, jste přece v úchvatné krajině Bílých Karpat. Zlínský kraj Nechte se provést Provodovem a okolím Ochota zdejších doprovázet pocestné přes kopce Vizovické vrchoviny pravděpo- dobně dala název celé obci. Provodov leží v mikroregionu Luhačovské Zálesí, asi de- set kilometrů jihovýchodně od Zlína. Míst- ní se živili zemědělstvím a především pak ovocnářstvím. Tedy i sušárny a pálenice zde byly samozřejmostí. V obci jsou do- dnes patrné zbytky lidové architektury a ani tradice a kultura nejsou pozadu. Například už začátkem března sem můžete zavítat na Provodovskou trnku, což nemůže být nic jiného než košt slivovice se vší slá- vou. V březnu se koná třeba ještě tradiční Vynášení Mařeny či Vítání jara. Nyní se ale podívejme do okolí. Kromě malebné krajiny s množstvím tras na výlety po zří- ceninách a vyhlídkách vás jistě zaujme i bezpočet skalních útvarů. Když se vy- dáte z Provodova na jih, po chvilce dojde- te na Malenisko. Do části obce, ve které se nachází léčivý pramen, u nějž byl vybu- dován poutní kostel Panny Marie Sněžné. Na oltáři si všimněte obrazu s ojedinělým motivem – Matka Boží kojící. Od kostela vede na vrchol hřebene křížová cesta za- končená kaplí. Pavla Kovářová 1-2/2017 15 Penzion U větrného mlýna (foto: Radek Klimeš) Foto: Oldřich Pavlůsek Foto: archiv obce Červená Hora, města Bystřice nad Pernštejnem, Mezinárodního centra duchovní obnovy Hejnice Skalní útvar Mlčačka (foto: O. Pavlůsek)

Sami se o tom přesvědčíte, ať už jako vystavovatelé, nebo náv- štěvníci ve dnech 10. a 11. března 2017 ve všech prostorách Kongresového centra Aldis v Hradci Králové. Východní Čechy, tedy společná expozice Královéhradeckého a Pardubického kraje představí kromě jiného velké téma loutkářství, ale nebude třeba dlouho hledat, abyste našli neméně pestrou nabídku ze všech dalších koutů Čech, Moravy a Slezska. Určitě neminete stánky krajů, měst nebo mikroregionů, zámecké expozice opět ovládnou postavy v dobovém oblečení a nejeden z vás se nechá svést k prvním jarním výpravám i ochutnávkám krajových spe- cialit. Čekají na vás zájezdy, pobyty pro individuální turisty, na své si přijdou též milovníci lázeňských kolonád a wellness za- řízení. Cyklisty s blížícím se jarem jistě zlákají i expozice Cyk- loturistiky. A k tomu všemu se můžete těšit na vystavovatele z Polska, Slovenska, Chorvatska a Itálie. Mnohé nepochybně zaujmou materiály v expozici maďarských wellness rezortů a to prosím ještě není uzavřena možnost, že do Aldisu přijedou další. Také doprovodný program bude velice pestrý. Chcete ochut- nat pivo? Jen si vyberte. Máte raději víno? Pak navštivte ex- pozici TRAVEL profi. Opět zde k časopisu můžete okoštovat i nakoupit skvělá vína z vinařství Dvůr pod Starýma Horama v Boršicích. Chcete si poslechnout, co chystají na Slovensku? Nenechejte si ujít besedu s představitelem destinace Severo- východ Slovenska. Mnozí ji znáte z minulých let. Děti zase oce- ní divadelní ukázky a výtvarné dílny. Jste profesionálové a chtěli byste se dozvědět něco nového? Vyberte si některý ze seminářů. Třeba ten náš „Jak zaujmout mileniály“. Zajímají vás nabídky tradičních cestovních kancelá- ří? Hlídejte, kdy a kde na podium vystoupí Petr Krč z CK ATIS a samozřejmě i mnozí další. Konkrétní témata, místa a časy doprovodných programů se postupně objevují na stránkách www.infotourhk.cz. Všechny technické informace spojené s vaší účastí jako vystavovatelů zodpoví manažerka veletrhu Hana Mancová na telefonních číslech +420 495 052 207, 602 460 681 nebo na e-mailové adrese mancova@aldis.cz. Laco Kučera 16 1-2/2017 Kdysi jsme si zvykli na pojmenování veletrhů mimo Brno a Prahu slovem regionální. Ale po čase je vždycky dobré se trochu zastavit, ohlédnout a podívat se novýma očima. I na veletrhy. Stává se, že oprostíme-li se od zavedených zvyků, zjistíme cosi překvapivě nového. Jako v případě královéhra- deckého veletrhu Infotour a Cykloturistika. Postupně, bez velkého povyku svlékl regionální hábit a už na sebe souká slušivý kabátek evropského střihu. EVROPSKÝ VELETRH INFOTOUR A CYKLOTURISTIKA

1-2/2017 17 Otec Františka Antonína prožil dětství na chudém venkovském gruntě ve Vestfálsku. Asi právě proto vstoupil do armády. Do Čech se možná poprvé dostal s habsbur- skými vojsky v roce 1620 jako účastník bit- vy na Bílé hoře. Později, ve válce s Turky se proslavil, dosáhl povýšení do šlechtic- kého stavu a byl obdarován statky. Nepo- chybně i těmi konfiskovanými. Postupně přikoupil panství v Lysé nad Labem, kde se mu narodil syn, právě František Antonín. Ten už byl ale více zastáncem nábo- ženské tolerance, kritikem poměrů v mo- narchii, mecenášem umění, a dokonce vy- dával i knihy, z nichž mnohé nesly „pečeť“ libri prohibity. Některých se jistě zmocnil i smutně proslulý vyšetřovatel, páter An- tonín Koniáš a shořely na jedné z mnoha jeho pověstných hranic. Přesto mladý Špork dokázal rozmnožo- vat svoje statky, až nakonec zakoupil i po- zemky u Kuksu. Snad právě při procház- ce po březích Labe se zrodila myšlenka vybudovat komplex s opravdu chvályhod- ným a bohulibým posláním – hospitál pro vysloužilé vojáky, lázně pro potěchu těla i duše, park, a dokonce i bylinkové zahra- dy. Unikátní a cennou sochařskou výzdobu zadal Matyáši Bernardu Braunovi. Mož- ná choval i představu, že zde, na Kuksu bude koncertovat jeho přítel, sám Antonio Vivaldi. Stavba trvala dvaatřicet let. Když byl celý areál dokončen, slavil František Anto- nín své dvaašedesátiny. Ale vyplatilo se. Pokud ne přímo jemu, tak bezesporu nám, generacím o několik století mladším. Po- dobně jako u mnoha dalších památek, celý komplex, když ne přímo chátral, tedy urči- tě o něj nebylo vždy vzorně pečováno. Konec dvacátého století zastihl hospitál v ne příliš utěšeném stavu. Ovšem než se jej ujala obecně prospěšná společnost Re- vitalizace Kuks. Věci se začaly záhy mě- nit. Dnes můžeme Hospital Kuks směle a s pýchou uvádět jako perlu baroka, jako turistický cíl, jakých v Evropě není mnoho, jako překrásný celek vykazující ojedinělou koncepci a schopnost člověka citlivě do- tvářet přírodu. Nejen samotné stavby, kte- ré ze severní strany zdobí nádherná alej, ale i ojedinělá galerie alegorických soch na terase působí velkolepě. Stojí za to se projít pod dvanácti ctnostmi a dvanácti neřestmi a trochu zazpytovat svědomí. Ač kopie, od originálů umístěných v sále Hos- pitalu jsou k nerozeznání. Další ukázky vr- cholného barokního sochařství stojí v za- hradě na jižní straně špitálu. Některé z nich sem byly přeneseny z nedaleké „lesní ga- lerie“ – z Betléma v Novém lese u Kuksu. To je další výzva k návštěvě. Spatříte jedinečnou sochařsko-krajinářskou realiza- ci Matyáše Bernarda Brauna a jeho žáků z let 1718–1732. Původně byl Betlém ur- čen jako součást rezidenčního a lázeňské- ho komplexu. Dojdete k němu po značené cestě dlouhé přibližně dva kilometry. Za pozornost stojí také skutečnost, že sochy v Betlémě i na samotném Kuksu byly mistrovými dláty a špičáky dobývány ze zdejšího pevného pískovce a některé z nich jsou nedílnou součástí skály vrost- lé do celého masivu. Které z nich jsou nejkrásnější? Těžko soudit. Ale k těm nej- působivějším jistě patří sousoší Studny Jákobovy nebo poustevníci Juan Garin a Onufrius či spící Máří Magdaléna. Je však těžké je popisovat, nedostává se slov. Je třeba je vidět. Laco Kučera Foto: archiv Revitalizace Kuks www.revitalizacekuks.cz www.zkuskuks.cz Už se asi nedozvíme, co vedlo třicet let mladého Františka Antonína Šporka k vybudování rozlehlého areálu ve vesnici Kuks v mělkém labském údolí nedaleko Jaroměře. Možná, že při projížďce po krajině nebo na lovu se mu tady zalíbilo. Třeba právě zde se rozhodl, že příštím generacím, které jeho dobu budou nazývat temnou, později barokní, nechá nepřehlédnu- telný vzkaz o epoše, v níž žil. Šlo sice o století pobělohorské, jež příliš nepřálo české společnosti, ale nebylo až tak úplně nekulturní. Jak nakonec dodnes dokazuje celý areál Hospitalu Kuks s parky i přilehlá přírodní galerie zvaná Betlém. CO BY BYL KUKS BEZ ŠPORKA

Počtem vystavovatelů se určitě nevyrovná veletrhům majícím k dispozici výstavní areály o ploše několika fotbalových hřišť. Je- ho výhodou je však komornější prostředí dávající mnohem více prostoru pro osobní kontakt, pro debatu nad detaily a všemi nu- ancemi produktů, o krásách měst i malých vesnic. Leč, i Tourism Expo Olomouc má svoje ambice, svoje představy o podobě je- diného hanáckého veletrhu cestovního ruchu. Zmodernizovaný pavilon „A“ i jeho před několika lety nově zbudované výstavní prostory jsou už dnes připravené poskyt- nout vám a vašim expozicím veškerý komfort. Je jen otázkou, zda i vy, někde v jižních, východních nebo severních Čechách, ve Slezsku či na východní a jižní Moravě budete za rok chtít představit svoji turistickou nabídku v Olomouci. Díky vám a vaší účasti může brzy regionální veletrh Tourism Expo překročit hra- nice regionu i státu. Není jen náhoda, že jeho pravidelnými účastníky jsou i vy- stavovatelé ze Slovenska. Jak oni a další účastníci vidí aktuální stav a budoucnost Tourismu Expo, jsme se zeptali přímo v jejich expozicích. Podle Regiónu Nitra první den prokázal, že turisté z Olo- mouce a okolí chápou Nitranský kraj jako lákavý cíl svých výletů a dovolených. Zejména se zajímali o možnosti pobytů spojených s aktivním pohybem, samozřejmě se ptali na cenové relace, uby- tování a jaké zajímavé akce se v jejich kraji pořádají. Rozhodně by rádi přijeli i příští rok. Z veletrhu si odváží také řadu cenných poznatků, které jim umožní se ještě lépe připravit a zpracovat nové nabídky šité na míru Olomouckému kraji, turistům z Hané. Kúpele Lúčky na Tourism Expo jezdí pravidelně už dlouhé roky. Líbí se jim, že letos je znát, jak se organizátorům, Výstavišti Flora Olomouc, podařilo zatraktivnit celý veletržní program. Velice je potěší, když se podaří v tomto duchu pokračovat a za rok se zde setkají s ještě větším počtem vystavovatelů a náv- štěvníků. Mají hodně co nabídnout a o klientelu z Moravy určitě stojí. Patří totiž k jejich dobrým zákazníkům. Vinařství Dvůr pod Starýma Horama přijelo letos z Boršic do Olomouce na Tourism Expo poprvé. Jejich první dojmy lze shrnout do několika krátkých vět. Nejedná se o velký veletrh, ale podle zájmu se dá říct, že má svůj potenciál. Budou rádi, pokud turisté z Olomouce a okolí, kteří ochutnali jejich vína přímo v ex- pozici, přijedou k nim do vinařství a penzionu, aby jim pak před- stavili celou škálu zážitků, jaké umí v Boršicích a na Slovácku nabídnout. Kulturně, historicky, folklorem a vůbec pozitivním vztahem k životu mají k sobě Haná a Slovácko velmi blízko. Jde jen o to, jestli budou schopné spolu mluvit, poslouchat se a nav- štěvovat. 18 1-2/2017 I malý veletrh může být velký. To není paradox. To je skutečnost, kterou lze dokázat na konkrétním příkladu. Letošní Tourism Expo na Výstavišti Flora Olomouc otevřel svoje brány v pátek 10. února úderem deváté hodiny dopolední. Jaký tedy byl? TOURISM EXPO OLOMOUC VÝSTAVIŠTĚ OLOMOUC, a.s. FLORA

1-2/2017 19 Redakční postřehy – kromě již uvedeného nás zaujala nepří- liš velká, ale zajímavá expozice Hanáckého skanzenu v Příkazech, v obci ležící mezi Olomoucí a Litovlí. V roce 1994 zde zpřístupnili soubor hliněného lidového stavitelství tvořený hanáckým stat- kem s obytnou i hospodářskou částí, zahradou a sadem. Mezi nejstarší stavby patří „špaletová“ stodola s letopočtem 1833. Jednotlivé objekty jsou vybaveny původním zařízením dokladu- jícím styl života a způsob práce na hanáckém venkově. Kromě komentovaných prohlídek se tady pořádají také zajímavé akce. Zjara jde o hanácké Velikonoce, tradiční řemeslné jarmarky, slav- nosti mléka a piva, tvarůžkové hody i folklorní festivaly. Hanácký skanzen Příkazy je dokladem, že i v malé obci lze vytvořit velké věci. Ani Olomouckému kraji není lhostejné letošní celostátní turis- tické téma – baroko. Projekt Barokní poklady Moravy se na veletrhu prezentoval samostatnou expozicí, z níž si návštěvníci odnesli celou řadu materiálů, podle kterých se mohou po celé jaro, léto i podzim vydávat na zajímavé výpravy barokní Moravou. Jedním z hlavních témat projektu je samozřejmě sama Olomouc. Historické jádro města tvoří unikátní kolekce architektonických skvostů, jimž jednoznačně vévodí monumentální sloup Nejsvě- tější trojice. Ale za pozornost stojí také soubor šesti barokních kašen s figurami zpodobňujícími mytologické postavy. Jako kon- trapunkt potvrzující jejich výjimečnost lze chápat i moderní Arió- novu kašnu z roku 2002, jejíž autorem je olomoucký rodák Ivan Theimer. Inspirací mu byl původní, nerealizovaný záměr sedmé barokní kašny. Druhým, neméně cenným a hodnotným barokním klenotem kraje je Kroměříž. Kdo by neznal Květnou zahradu, Arcibiskup- ský zámek a Podzámeckou zahradu? Ale ruku na srdce, kdy naposledy jste zavítali do Olomouce nebo Kroměříže? Kdy jste se toulali Olomouckým krajem i s jeho severní částí tvořenou Jeseníky? Že je tomu už pár měsíců, nebo dokonce let? Nevadí. Už letos zjara nebo v létě to můžete napravit. Vzkaz pro všechny, kdo letos na veletrhu Tourism Expo chyběli: Přijeďte tedy za rok, na další ročník veletrhu – ať už jako vystavovatelé, nebo návštěvníci. Management Výstaviště Flora Olomouc je připraven splnit všechna vaše přání. Laco Kučera Foto: archiv TP Výstaviště Flora Olomouc, a.s. Hana Zacpálková, e-mail: zacpalkova.hana@flora-ol.cz tel.: +420 585 726 234, www.flora-ol.cz

REPORTÁŽ NEJEN O VELETRHU REGIONTOUR 2017 Jistě si vzpomenete na rozhovor s gene- rálním ředitelem Veletrhů Brno, a.s. Ing. Ji- řím Kulišem z podzimu loňského roku, ve kterém se o současnosti i budoucnos- ti Regiontouru hovořilo. Pro připomenutí uvádíme alespoň dvě krátké citace: „Sna- žíme se, aby Regiontour měl více byz- nysovou podstatu, aby sem CzechTourism přivedl incomingové agenty ze zahraničí, chceme, aby expozice více komunikovaly s návštěvníkem a byly atraktivní. GO a Re- giontour mohou být silnými veletrhy jen tehdy, když se zúčastní většina subjek- tů aktivních v cestovním průmyslu, a to s atraktivní nabídkou pro odborné i indi- viduální návštěvníky, a když si všichni po veletrhu řeknou, že jim to dávalo smysl. V tom tkví celá koncepce a podstata ve- letrhu, ostatní je pouze kosmetika.“ Spo- lu s ředitelem Jiřím Kulišem se hlásíme i k poslední větě rozhovoru: „Věřím, že GO a Regiontour takovými silnými veletrhy budou.“ Jak se podařilo naplnit alespoň někte- ré z uvedených záměrů a plánů, můžete posoudit sami, pokud jste na veletrh přije- li. Bylo by zpozdilé a naivní se domnívat, že je reálné splnit všechny hned. To je práce na několik let, pro několik ročníků veletrhů a nejen pro Veletrhy Brno. I pro nás, pro vystavovatele. Nicméně čtyři veletržní dny uplynuly jako voda a než se pustíme na reportážní procházku mezi expozicemi Regiontouru 2017, ještě jednou vás obrazně zavede- me do konferenční místnosti v prostorách, ve kterých sídlí a pracuje Ing. Jiří Kuliš a jeho tým. Krátce jsme se setkali ve čtvrtek odpoledne, tedy v první veletržní den. Naším záměrem bylo se zeptat, zda a jak je možné hodnotit začátek veletrhu po jeho prvních pěti hodinách: „Podle prvních náznaků se zdá, že le- tošní Regiontour bude znatelně lepší než loňský. Máme o poznání víc vystavovatelů, kteří tvoří docela pestrou mozaiku. Něk- teří, jako například město Brno nebo Již- ní Čechy, přivezli nově pojaté expozice a třeba Plzeňský kraj velice pěkně zpraco- val letošní celorepublikové téma, kterým je baroko. Během dopoledne jsme měli řadu setkání a konferencí, kde se řešily i zá- važné otázky budoucnosti veletrhu, jeho obsahu, zaměření a doprovodných pro- gramů jak odborných, tak i pro turistickou veřejnost. Zdá se, že aktivní práci a za- pojení bychom mohli očekávat od Svazu měst a obcí, od Asociace krajů a v ne- poslední řadě i od profesních asociací. To je dobrá zpráva. Jsme připraveni se všemi zájemci komunikovat o příštím a dalších ročnících už nyní.“ Následně nás pan generální ředitel seznámil i s dalším zajímavým a velkým projektem, který se svojí povahou může významně dotýkat i subjektů pracujících v cestovním ruchu: „V roce 1928 bylo Brno vybráno jako místo, kde se k desátému výročí vzniku Československé republiky konala Výstava soudobé kultury. K této myšlence se vra- címe v souvislosti se stým výročím vzniku republiky v roce 2018 a chceme uspořádat její „repliku“. Výstava by měla obsáhnout celých sto let vývoje Česka a Slovenska nejen z pohledu kultury, ale i umění, histo- rie a průmyslu. A jistě by na ní neměl chy- bět ani cestovní ruch. Zatím máme samé pozitivní ohlasy a bude hodně záležet na tom, jak se k této vizi postaví jak město Brno, tak Jihomoravský kraj, potažmo všechny kraje, státní instituce, vláda i sou- kromé subjekty, velké firmy, podnikatelé… Veletrhy Brno ji určitě budou umět zor- ganizovat, dát dohromady odborné týmy pro jednotlivé obory a poskytnout všech- ny požadované služby. Aktuálně jsme na samém začátku, ale už nyní víme, že z naší strany je to záměr realizovatelný. Budeme zvažovat každou zajímavou myšlenku a nabídku pomoci – jak odborné, tak i finanční. Zejména pro významné firmy se tato akce může stát výrazným propagačním počinem. Plánujeme oslovit i Slovensko a určitě bychom přivítali také účast vystavovatelů a aktivních účastníků ze zemí V4 a dal- ších nástupnických států bývalého Ra- kousko-Uherska. Dovedeme si dobře představit, jaký úspěch by na výstavě mohly zazname- nat firmy, společnosti a podniky působící 20 1-2/2017 Z prvního ze série veletrhů cestovního ruchu, vlastně dvojveletrhu, brněnského GO a Regiontour, jsme už nějaký týden doma. Jaký byl, ten letošní? Jaké budou další ročníky? To jsou otázky, které si klademe rok co rok a nejen o Regiontouru.

1-2/2017 21 v cestovním ruchu. Měla by trvat nejmé- ně měsíc, spíš půl druhého. Je šťastnou shodou okolností, že se symbolicky sho- duje i termín plánovaného zahájení, tedy stejné datum i den v týdnu jako v roce 1918 – sobota 26. května, ale roku 2018. Tolik alespoň stručně a přehledně. Vě- řím, že za pár týdnů budeme vědět více a budeme mít i jasnější představu o veli- kosti, rozsahu a obsahu této v pravdě vel- kolepé události. Nakonec, vždyť výstaviště a jeho nejkrásnější a architektonicky uni- kátní budovy byly postaveny právě pro tuto výstavu. Vrátit do nich po devadesáti letech celou stoletou historii Českosloven- ska, respektive České republiky, chápeme jako projekt národní hrdosti.“ To bylo tedy několik slov k jednomu z aktuálních a svou podstatou celostát- ních, celonárodních projektů s význam- ným evropským přesahem. Ale vraťme se na Regiontour 2017, mezi expozice, za vystavovateli a návštěvníky. Strávili jsme zde dva po okraj prací na- plněné dny, hovořili jsme s desítkami lidí v expozicích a ptali jsme se i návštěvníků náhodně oslovených. Co zajímavého jsme zaznamenali, o to se s vámi teď podělíme. Nejen podle našeho názoru jistý prim mezi vystavovateli hrála do baroka „pře- vlečená“ expozice Plzeňského kraje. Ko- stýmované dvojice hovořily s návštěvníky u pultů, komentovaly ankety a soutěže, procházely „ulicemi“ mezi návštěvníky, ob- čas se zastavily i na návštěvě u přátel – jak je vidět z družného hovoru barokních dam s partou ze Salaše Zbojská. Možná, že na oplátku za vynikající halušky přije- dou slovenští kolegové do Plzeňského kraje na některou z dobrot připravených podle barokní kuchařky, kterou Plzeňský kraj vydal koncem loňského roku. A vů- bec není vyloučeno, že i turistická veřej- nost bude hodně zvědavá, co se vlastně v tom baroku jedlo, pilo, jak se žilo. Pozornost poutal i facelift expozice města Brna. Letos byla daleko otevřenější, vstřícnější a srozumitelnější než v před- chozích letech. A představila i pěknou porci novinek – od zajímavého designu až po turistické projekty, které na tiskové konferenci představili primátor Petr Vokřál, radní pro cestovní ruch Petra Rusňáková a jejich kolegové z Turistického informač- ního centra. Bylo toho tolik, že se k br- něnské nabídce turistických atraktivit vrá- tíme zase někdy příště. Se zajímavým, i když trochu nejiho- českým pojetím přijeli Jihočeši. Tam, kde bychom možná čekali husity nebo vodá- ky z Lužnice, se odehrával program při- pomínající spíše Avatara nebo jinou po- dobnou sci-fi ságu. Ale pozornost byla vzbuzena. Morava – to je téma! Východní Mora- va se svým velkým veletržním „chrámem“ tradičně vítala všechny příchozí. Slovác- ko, Valašsko, Vsetín, vína z Moravského Žižkova – to byly první vjemy, které musel vstřebat každý, kdo vstoupil do pavilonu P hlavním vchodem – zkrátka živo, živo, živo. Proti tomu stánek Jihomoravský půso- bil stejně jako vloni – trochu nezajímavě, nevstřícně. U jeho pultů se opět po dnech střídaly regiony, takže kdo v pátek hledal někoho, s kým hovořil ve čtvrtek, neměl úspěch. Jistě by si razantnější obměnu zasloužily i další velké expozice. Alespoň tak, jak zareagoval Středočeský kraj. Určitě nebyl k přehlédnutí, jen mohl být ještě živější a aktivnější svým programem. Nicméně ani v menších stáncích neby- la nuda. Mohli bychom vyjmenovat celý hrozen expozic ze Slovenska, mezi nimi nechyběla Slnečné jazerá, lázeňská stře- diska, přijel i Nitranský kraj či Slovenská agentura pro cestovní ruch. Domnívám se, že Brno by slušelo i dalším vystavovate- lům „z pod Tatier“ nebo od Dunaje. Mož- ná, že už za rok. Krátké zhodnocení na konec. Připo- mínám, že se jedná o hodnocení naše. Z hlediska pracovního jsme už dlouho nezažili Regiontour tak nabitý prací. To je vynikající zpráva pro všechny, kdo bu- dou uvažovat o účasti v roce 2018. No- vé koncepce některých expozic pak lze doporučit jako inspiraci pro ostatní – no- vý dobrý nápad, zajímavé řešení, odváž- ně a akčně pojaté programy pro veřejnost – to je jistá záruka úspěchu. Laco Kučera Foto: archiv TP

KAM V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI V ROCE 2017 Setkali jsme se na veletrhu Regiontour v Brně. Kdo by odolal a nepoložil při ta- kové příležitosti pár otázek k dalšímu roz- voji cestovního ruchu a turistiky? Co jsme se v rozhovoru dozvěděli a nejen to, vám teď přinášíme na této dvoustraně: Pane náměstku, do pozice lídra v ob- lasti rozvoje cestovního ruchu jste byl zvolen na podzim loňského roku, ale přicházíte s bohatými zkušenostmi z postu místostarosty města Krnova. Jaká je vaše vize budoucnosti turisti- ky v Moravskoslezském kraji? Je pravdou, že mám za sebou několik let práce v komunální politice a správě města Krnova, stejně tak si přináším i zku- šenosti z manažerského prostředí a pod- nikání. Nakonec i zde, na veletrhu Region- tour, se Krnov a okolí, Jesenicko, města a obce našeho regionu stylově prezentují se svojí turistickou nabídkou a regionál- ními produkty. Mimochodem, víte, že to- lik oblíbené turistické známky se vyrábějí právě u nás? To je ale jen na úvod. Mám vlastní vi- zi, jak bude možné a hlavně prospěšné směrovat další rozvoj turistiky v celém Moravskoslezském kraji. Už se udělal po- řádný kus práce, postupně se daří lámat předsudky. Náš kraj, jeho města a obce už dávno překročily pomyslnou hranici nezájmu. V uplynulých letech byla turistic- ká propagace postavena na naprostém unikátu, na technických památkách. Jejich význam není třeba nijak dlouze obhajovat. Ale v Moravskoslezském kraji jsou i pa- mátky církevní, středověké hrady, zámky, lázně a stále rozlehlejší zdravé přírodní lokality. Vedou přes ně cyklotrasy, naučné stezky a v horách máme i sportovní rezorty s vynikající výbavou a úrovní služeb. Nejen v Beskydech. I Jeseníky jsou připraveny přivítat své hosty a dobře se o ně postarat. Teď jsem se dostal k jednomu ze stěžejních bodů svých představ a plánů v oblasti cestov- ního ruchu. Chci orientovat pozornost tu- ristické veřejnosti na celou oblast Hrubého Jeseníku, Jesenicka, Zlatohorské vrchoviny se všemi jejich cíli. Ne, že by jim nebyla věnovaná patřičná pozornost v předcho- zích letech, ale jsem přesvědčen, že by celé oblasti slušelo více zájmu. Je schop- na uspokojit všechny kategorie turistů, sportovců, milovníků relaxace a přírody. Je to region, který by měli objevovat nejen cestovatelé, ale i fotografové, malíři a svoji inspiraci u nás bezesporu mohou hledat také hudebníci. Vaše slova nám znějí jako rajská hud- ba. Celých dvaadvacet let, co děláme časopis, se o něco podobného snaží- me, ale až v poslední době můžeme potvrdit rostoucí zájem přivádět turis- ty do míst, která doposud nepatřila k „hlavním“ turistickým tématům. Všechno lze napravit. Znám svůj kraj a region a vím, kolik skrývá krás a kolik jich ještě nebylo pro turisty objeveno. Jako čer- vená nit se jím táhne úzkokolejka z Tře- mešné až do Osoblahy, vede okolo pří- rodní památky Liptaňský bludný balvan, chvíli kopíruje koryto Liptaňského poto- ka. Zastavuje na miniaturních nádražích a stanicích s romantickými jmény jako Dívčí Hrad, Horní Povelice nebo Amalín a další. Můžete vystoupit a pokračovat pěšky nebo na kole a vždy znovu a znovu budete nacházet místa neotřelé krásy, pl- ná klidu a pohody, svojí podstatou vzdá- lená stresům a shonu. A takových je v celé oblasti bezpočet. Dovést do těchto lokalit „měkkou“ tu- ristiku, to není práce na pár měsíců… Jistě to není nijak jednoduchý záměr. Ale máme se od čeho odrazit. Města ja- ko Bruntál, Vrbno pod Pradědem, Město Albrechtice, Malá Morávka a Krnov mají solidní infrastrukturu a mohou posloužit jako výchozí bod, jakási základna, ze kte- ré se dá vyrážet na dlouhé výpravy. Ale nejen to. Víte, že nejlepší kofolu dostanete právě v Krnově? Vždyť se zde vyrábí. Zná- te výhledy z krnovské radniční věže nebo z vyhlídkové věže kostela sv. Martina? Už jste byli na některém ze židovských hřbi- tovů – v Krnově nebo Osoblaze? Ten patří k nejkrásnějším. Založen byl v 15. století a mezi třemi stovkami náhrobků objevíte i u nás jinde nevídané kamenné stély pol- 22 1-2/2017 Je tomu už více jak pět let, co vám z Moravskoslezského kraje pravidelně přinášíme zajímavé turistické informace, po- zvánky na akce nebo výzvy k výletům do míst, která se oprávněně ucházejí o vaši přízeň. Nejen my, ale i vy jste tak měli možnost poznat, jaký kus cesty urazil kraj dlouho pronásledovaný industriální minulostí a často i dobyvatelskou necitlivostí, co všechno se zde změnilo k lepšímu. A také, co ještě bude potřeba a vhodné vykonat. Věřím, že i nadále vás budeme schopni co nejobjektivněji informovat a přinášet vám zprávy o všem, co můžete v kraji Moravanů a Slezanů prožít zjara, v létě, na podzim i v zimě. Tentokrát se naším průvodcem stal náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro oblast ces- tovního ruchu Jan Krkoška.

ského typu. A tak bych mohl pokračovat dál a dál. Ale nejlepší bude, když se turisté sami vypraví k nám do Moravsko- slezského kraje a zavítají i do oblasti Je- senicka. Srdečně všechny zvu. Síť in- formačních center je dost hustá a ve kterémkoliv z nich jistě každý získá infor- mace, průvodce a propagační materiály, jež mu poradí, kam a kudy dál. Kromě toho mohou zájemci o Morav- skoslezský kraj navštívit naše expozice na nejbližších veletrzích. Nepřehlédnutel- ní budeme na Holiday World v Praze, při- jedeme i na Infotour do Hradce Králové a nesmíme chybět ani na našem ostrav- ském veletrhu Dovolená a Region, Lá- zeňství. Zde všude budeme mít možnost udělat první kroky z našich dlouhodobých záměrů. Zveme všechny turisty z Čech, Moravy, Slezska, ale i ze zahraničí. Kdo se nebude moci s námi setkat ně- kde na veletrhu, může se spolehnout na informace, které jsou velmi kvalitně zpra- cované na našem turistickém webu. A je- jich množství se bude i nadále rozšiřovat. Zkušený tým našeho oddělení cestovního ruchu je zárukou, že se opět posuneme výš na stupních žebříčku turistického záj- mu. O tom jsem hluboce přesvědčen. Na konec nám ještě dovolte otázku k veletrhu. Letos nemáte v Brně vlast- ní expozici, prezentujete se na stánku CzechTourismu. Vrátíte se za rok na Regiontour zase s vlastní stavbou pod logem Moravskoslezského kraje? Nevylučuji to. Spolupráce s Olomouc- kým, Zlínským a Jihomoravským krajem se dobře rozvíjí a Brno jako moravská ve- letržní metropole nás nenechává lhostej- nými. Ale cestovní ruch je obor, který vyžaduje manažerské přístupy. I když ne- jsem na Regiontouru poprvé, musím si udělat komplexní představu, tentokrát z pozice krajského funkcionáře. Absolvo- val jsem řadu jednání s kolegy o dalších společných plánech, hledám argumenty pro a všímám si i argumentů proti. Vše musíme pečlivě zvážit a na rozhodnutí je ještě brzy. Vyloučeno to v žádném přípa- dě není. Děkujeme za rozhovor a připojujeme se k vaší výzvě, aby do Moravskoslez- ského kraje přijeli především ti turisté, jež mají rádi zajímavá místa a nechtějí trávit svůj čas v přeplněných letoviscích nebo rezortech vybavených luxusem, který už potírá samotnou podstatu turistiky. Co dodat závěrem? Snad jen to, že slova náměstka hejtmana Moravsko- slezského kraje pro oblast cestovního ruchu Jana Krkošky jistě potvrdí každý, kdo se v našem oboru pohybuje více jak dva nebo tři roky. Křižujeme silnice, cesty, pěšiny a občas i cyklotrasy nebo bílé stopy Moravsko- slezského kraje už dlouhá léta. Poznali jsme místa známá i neznámá, zapomenu- tá i neprávem opomíjená. Stále nám ale vychází jedna jediná pravda. Každý zde najde, co hledá. Místo moře rozlehlé vod- ní plochy přehrad, zelené louky, horské masivy i místa opředená legendami. Zkuste stihnout ještě letos v zimě náv- štěvu překrásných a stále trochu tajem- ných Petrových kamenů. Najděte si na mapách třeba unikátní dvojrozhlednu Hraniční vrch nedaleko Města Albrechtic. Zajeďte si ke zřícenině Fulštejn u Bohu- šova, projděte se kolem rybníků, vypravte se k rozhledně Na Skalce mezi Holčovi- cemi a Vrbnem pod Pradědem – uvidíte pořádný díl Jeseníků a budete-li mít štěstí na počasí, přes Beskydy dohlédnete až k hřebenům Nízkých Tater. Pro uklidnění se pak stavte třeba v Africkém muzeu s vycpanými představiteli zvířecího světa ze všech kontinentů a prohlédněte si po- zoruhodnou expozici věnovanou Africe, kultuře „černého kontinentu“. Tak nezapomeňte a hledejte na www.severnimorava.travel Foto: archiv Moravskoslezského kraje a TP

Nebo ještě lépe, přijeďte se 3. až 5. břez- na přesvědčit. Ať už jako vystavovatelé (ještě pořád je čas přidat se k početnému vystavovatelskému společenství), nebo ja- ko návštěvníci, jejichž počet rok co rok osciluje okolo desítky tisíc za tři dny. To není málo. Navíc stále lze kalkulovat s tím, že Výstaviště Černá louka disponuje pro- story, kam může veletrh směle expando- vat. Už za pár týdnů nastane všem příle- žitost být při tom, když se na veletrhu Dovolená a Region, Lázeňství kromě čes- kých, moravských a slezských regionů, měst a krajů bude prezentovat také naše domácí bohatství sakrálních staveb v pů- sobnosti Biskupství ostravsko-opavského, Biskupství brněnského, a navíc i zahra- ničního Biskupství opolského. Bez ohledu na to, jste-li věřící, nebo ne, seznámíte se na jednom místě s chrámy, bazilikami, kostely i kostelíky. Otevřou se před vámi nové dimenze putování krajinou – třeba za drobnými církevními stavbami v příro- dě, kapličkami, kříži nebo křížovými ces- tami vedoucími v zeleném stínu alejí na některé z poutních míst. Kromě toho na veletrhu i letos najdete expozice z polských měst či ze Sloven- ska – vzpomínáte na Slnečné jazerá ne- bo na lázně Sklené Teplice? Bez nich by už veletrh nebyl celý. Stejně jako bez naší účasti. Již teď vás zveme do naší ex- pozice nejen pro časopis, ale i pro infor- mace z Prešovského kraje a za skleni- cí vynikajících vín z boršického vinařství Dvůr pod Starýma Horama. A ještě překvapení na konec. Letos se jedním z hlavních témat doprovodných programů stanou představení, besedy, vý- stavy, workshopy a ukázky tradičních zvy- ků, oblékání, účesů a bojových umění ze země vycházejícího slunce, z Japonska. Bohatým programem na veletrhu zahájí Česko-japonské kulturní centrum Japon- ské dny v Ostravě. Chcete se seznámit s unikátní výrobou japonských mečů ze sedmkrát překládané oceli? Rádi byste si vyzkoušeli, jak se skládá origami? Dámy, zajímá vás, jak složité je obléci kimono, zvládnout tradiční účes a líčení? Určitě ano. Pánové, co takhle karate a aikido? Nebo byste raději zkusili ovládnout umě- ní kaligrafie? Či alespoň jejích základů? Tak přijeďte. Na uvítanou a pak i na roz- loučenou vás jistě nenechá v klidu něco doslova neslýchaného – představení tra- dičních japonských bubeníků Taiko show. Hra na bubny taiko a wadaiko, to je vlast- ně sborové vystoupení bubeníků dopl- něné o taneční a baletní prvky. V celku to působí naprosto fantasticky. Tak vidíte. Veletrh Dovolená a Region, Lázeňství už má skutečně světový rozměr. Tak neváhejte a přijeďte. Laco Kučera Foto: archiv jankudla.cz a TP 24 1-2/2017 Už nespočítáme, kolikrát jsme v našem časopisu napsali, že Ostravské výstavy a.s., Výstaviště Černá louka a jejich veletrh cestovního ruchu Dovolená a Region, Lázeňství míří do pozice, ve které se může rychle stát více než důstojným soupe- řem velkých mezinárodních veletrhů. Spíše vážným konkurentem. Pokud se tak už nestalo. Posuďte sami. NA ČERNOU LOUKU PŘIJEDOU I JAPONCI Všechny potřebné informace najdete na www.cerna-louka.cz a pokud byste ještě chtěli objednat výstavní plochu a expozici, volejte nebo pište manažerce veletrhu Denise Ježkové, tel.: +420 596 167 119, 724 184 439 e-mail: denisa.jezkova@cerna-louka.cz

Na začátku třetí lednové dekády, když venku mrzlo, až praštělo, jsme do Dvora pod Starýma Horama přijeli na tradič- ní košt archivních vín. Organizátorem byl opět domácí vinařský spolek BBP – Boršice, Buchlovice, Polešovice. Mezi třemi stovkami vzorků ale byla i vína ze vzdálenějších oblastí – od Znojma nebo až ze Slovenska i Maďarska. Vinaři jsou lidé příjemní, veselí a hlavně pracovití, ale ta- ké soutěživí. K čemu jinému jsou košty, než aby se porovnal, posoudil, pochválil nebo zkritizoval obsah té či oné lahve, ale také aby se na konec ve shodě stanovilo, která vína si zasluhují ocenění, diplom, odměnu – ani ne tak hmotnou, spíše spo- lečenskou, pochvalné uznání odborníků s jazyky a patrem, které nelze ošálit. Bylo tomu tak i tentokrát. Kdo chce vědět, čí a jaké víno bylo oceněno ve které kate- gorii, nechť nahlédne na web Dvora pod Starýma Horama. My však musíme zmínit unikát – nejstarší víno v nabídce k ochut- nání bylo červené André Grand Reserva ročníku 1986 původem z temna archiv- ního sklepa Dvora pod Starýma Hora- ma. Sledujte tedy, kdy zde opět uspořádají další zajímavou akci nebo přijeďte jen tak – sami od sebe. Zažijete pravou slovác- kou pohostinnost, o zábavu nebude nou- ze, ochutnáte, okoštujete podle vlastního výběru i podle doporučení a jistě se při sklínečce setkáte s lidmi, se kterými si v mnohém porozumíte. Třeba zde najdete i nové přátele. Určitě se pak pod „staré hory“ rádi znovu a znovu vrátíte. Jako my. Potom vám nebude zatěžko i v zimě vstát před rozbřeskem, vyšlápnout si v mrazivém ránu pár stovek metrů do kopce mezi vinice, které v ostře šikmém ranním slunci mají zvláštní, neopakovatel- nou atmosféru. V jemném chvění přemrz- lého vzduchu je přímo cítit příslib další úrody. A kromě ojedinělého zážitku si tře- ba odnesete i fotografii, kterou se budete moct pochlubit známým a přátelům. Nemůže vás pak nenapadnout uspo- řádat si celodenní výlet do okolí – na za- mrzlou plochu jezera u nedalekých sirna- tých lázní Smraďavka, na Velehrad, do lesů pod hradem Buchlovem, k zámku do Buchlovic, do Archeoskanzenu a do skleněného tunelu Živá voda v Modré ne- bo do Uherského Hradiště, za kerami- kou do Tučap či k patě některé z dřevě- ných rozhleden. U nedalekých Polešovic a Vážan stojí hned dvě. Obě relativně nové, dřevěné a přístupné po celý rok: Floriánka má ochoz ve výšce dvaceti metrů. Přehlédnete z ní Chřiby, Bílé Kar- paty, údolí Moravy a samozřejmě vám ne- unikne ani typický dvouhrbý hřeben Buch- lova s hradem. Doubí je vysoká pouhých osm metrů. Připomíná houbu, hřib – na štíhlé dřevě- né konstrukci leží zastřešená plošina na- bízející výhledy až na Pálavu a Hostýnské vrchy. Tak. To stačilo. Zpátky do tepla a me- zi přátele do Dvora pod Starýma Ho- rama. Na další výlet potřebujete posílit přiměřeným počtem doušků vín dodá- vajících fyzických sil a dobré nálady. Laco Kučera, foto: archiv TP www.dvurpodstarymahorama.cz Z BORŠIC DO BORŠIC Přesněji řečeno z vinařství Dvůr pod Starýma Horama zpět do Dvora pod Sta- rýma Horama. Do penzionu, do vinného nebo Křížového sklepa, do Rotundy. Ve vinařství rodiny Gottwaldů jste prostřednictvím našich reportáží, s námi nebo bez nás už jistě byli několikrát. Na jaře, v létě i na podzim, v době pro každého vinaře skoro posvátné. Ale v Boršicích a okolí je zajímavé pobýt i v zimě.

Na co chcete navázat v novém volebním období? Co se týká cestovního ruchu, chci na- vázat na posílení propagace Pardubického kraje společně s krajem Královéhradeckým pod jednotnou značkou Východní Čechy. Věřím, že společná propagace bude mít pozitivní dopad pro oba kraje, nezanedba- telná je i úspora finančních prostředků při organizaci různých aktivit, jako je například společná expozice na tuzemských veletrzích cestovního ruchu či vydávání společných propagačních materiálů. Celkovou propaga- ci Pardubického kraje v oblasti cestovního ruchu realizuje Destinační společnost Vý- chodní Čechy, která hraje na poli cestov- ního ruchu společně s destinačními ma- nagementy jednotlivých turistických oblastí Pardubického kraje a informačními centry nezastupitelnou roli. I v této oblasti chci navázat na minulé roky, kdy jsme tento lo- gický systém řízení cestovního ruchu pod- porovali a rozvíjeli. Protože v mé gesci je i sport, musím také zmínit, že se usilovně připravujeme na pořádání Zimní olympiá- dy dětí a mládeže v roce 2018, která se bude konat v Pardubickém kraji. Pardubický kraj se v uplynulých letech věnoval prezentacím turistických atrak- tivit na veletrzích doma i v zahraničí. Je na co navazovat a jistě je i mnoho co zlepšovat, ale doba chvátá až přespříliš a nároky turistů neméně. S čím hodláte zaujmout? Hodláme zaujmout především masivní propagací originálních turistických cílů, jako je například nově zrekonstruovaný hřebčín v Kladrubech nad Labem, který je proslulý chovem starokladrubských koní. Dále bych chtěl vyzdvihnout obrovský potenciál turis- tické oblasti Králický Sněžník, kde se vám ze Stezky v oblacích nabízí krásný výhled na celý masiv Králického Sněžníku. Na Dol- ní Moravě můžete využít opravdu širokou nabídku letních i zimních aktivit. Díky pro- fesionálně upravovaným sjezdovým tratím, širokým svahům a kvalitním službám patří Dolní Morava k nejvyhledávanějším lyžař- ským areálům u nás. Za návštěvu stojí ta- ké oblast Železných hor s jedinečným geo- parkem, který je vedle přírodního bohat- ství rájem pro pěší turistiku i cykloturistiku. Nikoho nezklame návštěva Litomyšle se zámkem zapsaným na seznam památek UNESCO nebo prohlídka Pardubic s boha- tou nabídkou kulturních a sportovních akti- vit. Takto bych mohl pokračovat téměř do nekonečna, neboť náš kraj je atraktivní a má opravdu co nabídnout. Pardubický kraj, to ale nejsou jen his- torická města, Kunětická hora nebo Králický Sněžník. Víme, že svůj neod- diskutovatelný půvab má třeba i Pola- bí nebo Českomoravské pomezí, že pozornost si zasluhují regionální gas- tronomie a produkty, sakrální památky, přírodní lokality. Víme, že kraj je doslo- va prošpikován zajímavostmi, na které se mnohdy málo pamatuje. Budete chtít kraj zviditelnit ze všech stran a do všech koutů? Propagaci kraje zaměřujeme hlavně na domácí návštěvníky a turisty z blízkého pří- hraničí, především z Polska, Německa či Slovenska. Na turistickém portálu Pardubic- kého kraje www.vychodnicechy.info najde- te informace o hlavních turistických atrakti- vitách, ale i o těch méně známých. Na webu jsou denně aktualizovány informace, které usnadní plánování dovolené či výletů do našeho kraje. Portál byl několikrát oceněn odborníky cestovního ruchu za komplex- nost a aktuálnost, navíc je přístupný v de- víti jazykových mutacích. Hojně využívaným prostředkem propagace destinace jsou so- ciální sítě, jako je Facebook, Pinterest nebo Instagram. Během letní sezony oslovujeme především domácí potenciální návštěvníky prostřednictvím prezentačního stánku Par- dubického kraje na významných akcích, kde je zdarma k dispozici celá řada propagač- ních materiálů. Velice efektivní propagací kraje v zahraničí je organizování informač- ních poznávacích cest po kraji pro zástup- ce médií. Marketingové prostředky mixuje- me a používáme vždy s ohledem na cílovou skupinu, na kterou je propagace zacílena. A na konec veletrhy. Na které se budete chystat a jak? Tak jako v minulých letech, nebo najdete v krátké době, jež do ve- letrhů zbývá nějaký atraktivní „špílec“? Východní Čechy mají za sebou úspěš- nou prezentaci na lednovém veletrhu ces- tovního ruchu Regiontour 2017 v Brně, kde se Pardubický kraj představil společně s krajem Královéhradeckým v expozici na téma východočeské loutkářství a gastro- nomie. Zvolené téma upozorňuje na velký úspěch česko-slovenského loutkářství, kte- ré bylo 1. prosince 2016 zapsáno na sez- nam nemateriálního kulturního dědictví UNESCO. Dále se společně s Královéhradeckým krajem účastníme mezinárodního veletrhu cestovního ruchu Holiday World 2017 v Praze a veletrhu cestovního ruchu Info- tour Hradec Králové v březnu tohoto roku. Zbývá tedy jen poděkovat a těšit se na další setkání někde v Pardubickém kraji. www.vychodnicechy.info 26 1-2/2017 O kraji perníku, koní, polabských rovin a Králického Sněžníku jsme si povídali s radním Pardubického kraje René Živným, který má na starosti sport, volnoča- sové aktivity, informatiku a cestovní ruch. Z PARDUBICKÉHO KRAJE INFORMACE

NA LYŽE DO PARDUBICKÉHO KRAJE Skiresort Dolní Morava Ve skiareálu Dolní Morava najdete celkem sedm sjezdovek všech stupňů obtížnosti v délce 9,5 kilometrů. Díky profesionálně upravovaným sjezdovým tratím, širokým svahům, čtyřsedačkovým lanovkám, garan- ci sněhu na všech sjezdovkách i spojo- vacích cestách a úžasným výhledům patří Dolní Morava k nejvyhledávanějším ly- žařským areálům u nás. Horní část areálu má jeden z nejprudších svahů v Čechách a k tréninku ji využívají i čeští reprezentan- ti. Spodní část sjezdovky U Slona je na- opak díky mírnému sklonu a nezvyklé šířce ideálním místem pro začátečníky i rodiny. www.dolnimorava.cz Skiresort Buková hora Celková délka sjezdovek Skiresortu Bu- ková hora na společný skipas činí více jak osm tisíc metrů a všechny sjezdovky jsou po celé délce technicky zasněžovány. Jestliže dáváte přednost běžkám, terény kolem Bukové hory vás jistě také potěší. Najdete zde více než šedesát kilometrů velmi mírných a příznivých hřebenových cest. Na vrchol Bukové hory se pohodlně dopravíte lanovkami z obou údolí. Infor- mace o lyžařských podmínkách a o upra- vených běžeckých trasách v okolí Bukové hory najdete na: www.skibukovka.cz Skiareál Hlinsko Přímo v Hlinsku je milovníkům sjezdovek a snowboardů k dispozici unikátní ski- areál, kde se lyžuje po mostě vedoucím nad silnicí první třídy! V okolí Hlinska ale najdete také velké množství běžkařských tratí, které vás provedou malebnou kraji- nou Českomoravské vrchoviny. Celkem je pro milovníky bílé stopy připraveno přes čtyřicet kilometrů upravovaných běžec- kých tras. Více informací najdete na: www.hlinecko.cz/ski www.vychodnicechy.info Text a foto: Destinační společnost Východní Čechy Přijeďte si zalyžovat do Pardubického kraje, ve kterém najdete celou řadu příležitostí pro aktivní zimní dovolenou! Svědčí o tom i skutečnost, že se právě zde bude v příštím roce pořádat největší multisportovní akce v České republice – Zimní olympiáda dětí a mládeže 2018.  *  -7 - (ā *Ï  * -7 - (ā *Ï ZZZPX]HXPSULEUDPF] -7 - 7Ï,Ï  2Õ  -7 -7Ï,Ï  2Õ -7 - Ó(Õ Ï* (* +,ā

  ,Ï -7 -Ó(Õ Ï* (* +,ā

 ,Ï +Ï7  25+ Õ - +Ï7  25+ Õ - (Ϻ, 2 Ï  Ó , (Ϻ,2 Ï  Ó , 6SRXVW\]iæLWNŢYKRUQLFNpPNUDML

EURO REGION TOUR 2017 17–18/3/2017 UROC CENTRUM EURO ABLON NEC NAD NISOU JABL www.eurocentrumjablonec.cz Ot tevírací doba: 0–18.00 / so á 10.0 so 9.00–13.00 pá 1 VSTUP Z P ZDARMA ZDARMA 17. ročník mezinárodního veletrhu cestovního ruchu www.euroregiontour.cz