TRAVELprofi 05-0617

XXII. ročník, 5-6/2017 Turistické informace z České republiky, Slovenska a Polska Kde sedí rytířové z Blaníka? str. 18 Sto dvacet let na lyžích z Vysočiny str. 20 Obec Suchý a okolí zvou k rekreaci str. 21 Za exotikou do Českého středohoří str. 6 Čtrnáct pomocníků a otec vlasti str. 9 Čtěte na str. 24-25 GO a REGIONTOUR 2018 s novým konceptem www.bvv.cz/go-regiontour

2

5-6/2017 3 GO a Regiontour 2018 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 Clarion Hotels . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 Aby bylo léto pochváleno . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 Chcete potkat Rudovřesa? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4-5 Za exotikou do Českého středohoří . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 Stylové Litoměřice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 Sedmero bolestí a Čtrnáct pomocníků . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 Čtrnáct pomocníků a otec vlasti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 V Dolním Poohří se stále něco děje – hlavně v létě . . . . . . 10 Valdštejnovo třinácté frýdlantské bienále . . . . . . . . . . . . . . 11 Jaký tep bude mít ITEP 2017? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 Plzeňský kraj – Prázdninová štafeta 2017 . . . . . . . . . . . . . . 13 Poznávejte naše regiony . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14-15 Proč pojedu do Chrudimi – trochu osobní zpověď . . . . . . . 16 Olomouc plná baroka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 Kde sedí rytířové z Blaníka? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18 Z Letovic do Letovic . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19 Sto dvacet let na lyžích z Vysočiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 Obec Suchý a okolí zvou k rekreaci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21 Kdo by nechtěl Fajne Léto?! . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 Veselo na Slezskoostravském hradě i Černé louce . . . . . . 23 GO a Regiontour 2018 v nové kondici . . . . . . . . . . . . . . . 24-25 Poločas veletrhu Holiday World 2018 . . . . . . . . . . . . . . . 26-27 Den Zlínského kraje 2017 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28 TRAVEL profi – časopis pro cestovní ruch, Šéfredaktorka: Eva Kovářová, Ediční rada a spolupracovníci redakce: Tereza Šťastná, Bc. Pavla Kovářová, Jan Šťastný, Mgr. Marie Kysilková, Bořek Homola, PhDr. Laco Kučera, Vydavatelství: Eva Kovářová – TRAVEL profi, Sídlo: Horčičkova 546, 149 00 Praha 4, vedení redakce – tel.: +420 608 032 397, 602 316 800, travel-profi@volny.cz, www.travel-profi.cz, DTP a tisk: Ivan Vopelák – polygrafická výroba, Starý Kolín. Distribuce: SEND Předplatné spol. s r.o., Praha MK ČR E 5591, ISSN 1211-2798. TRAVEL profi vychází 6 krát ročně. Za podklady reportáží a inzerátů odpovídá autor či zadavatel. Přebírání informací a zpráv je možné pouze se souhlasem vydavatele! Letní sezona už jede naplno, ale hlavní turistické tahy se začnou plnit ještě až za pár dní. Kam se podíváme, tam se na nás kromě ekonomických, politických a ještě horších malérů hrnou informace, jejichž smyslem by mělo být přilákání co největ- šího počtu turistů. Je trochu k lítosti, že v těch nejsledovanějších médiích je pro- pagace a reklama českých, moravských a slezských destinací stále takovou ma- lou českou Popelkou. Nevím sice, která zlá macecha to má na svědomí, nebo který neprůbojný vdovec se o vlastní turistic- kou dcerku neumí dobře postarat, ale řekl bych, že při troše duševní obratnosti bychom na to dokázali přijít. Není nic divného, že na Jadranu, pod pyramidami nebo v asijských destinacích mají stejný zájem jako v Čechách pod Kosířem, na Plzeňsku nebo Jablunkov- sku. Jde jen o „maličkost“, za kolik si ti či oni mohou dovolit nechat připravit a od- prezentovat reklamní kampaň. Naprosto se netajím tím, že kterýkoliv domácí regi- on je mi daleko bližší než jakkoliv exklu- zivní nebo exotické rezorty někde za mo- řem. Proč? Protože celá naše republika si zasluhuje naši pozornost a zájem. To však není nic nového. Co tedy dělat, aby na podzim bylo skutečně léto pochvále- no? Nečekat na nic, pustit se včas do prá- ce a především změnit marketingová kli- šé. Trochu se zamyslet, koho chci oslovit a zda k němu umím hovořit jazykem, kte- rému bude rozumět. Zdá se to nezřetel- ně formulované? Tedy jasněji. Dvaadvacet let se k nám i k turistické veřejnosti do- stávají všemožné skládačky a letáčky, ka- lendáře nebo katalogy a průvodce. Při- znejme si, že jsou tak trochu stále stejné. Designem i obsahem. Vážně dokážou za- ujmout? Vážně si je prohlédnou všichni, komu se na veletrzích nebo v infocentrech dostanou do rukou? Už dost dlouho se pokouším přijít na to, jak lépe a účinněji oslovit mladou ge- neraci – mileniály, nebo také generaci X, Y či Z – jednotlivé studie značí tuto atraktivní cílovou skupinu různě. Co k to- mu stručně dodat? Je to generace vyrost- lá s přirozenou znalostí elektronického prostoru, nicméně gramotná, inteligentní a sebevědomá. Umí je naše propagační materiály opravdu zaujmout na první po- hled a vzbudit jejich zájem o obsah? Ne, že by se nezajímali o památky nebo folklor, jen je nesmí dostat naservírované jako po- pík či Evu a Vaška nebo Poštu pro tebe. Vědí, co vědí a chtějí vědět víc. Při čtení některých „propagačních“ textů jsem leh- ce nervózní – co vlastně chtěl autor říci? A jakou formou? Dost často je to divný slepenec tiskové zprávy z některého poli- tického byra s cílem mnoha slovy nic ne- sdělit, jindy zase cosi jako zpráva o čin- nosti. Bez jakékoliv emoce, většinou bez příběhu, nebo – a to je dost často znát – autor místa, o kterých píše, možná prošel se zavřenýma očima či alespoň v hodně tmavých brýlích. Ona ta generace mile- niálů často z vlastní zkušenosti zná svě- tové velehory, viděla mrakodrapy, ochut- nala z turistické „kuchyně“ ledaskterého kontinentu a je přirozené, že svět je jí ma- lý. Vracejí se však rádi zpátky. V české kotlině, moravských úvalech a v pohranič- ních horách se cítí doma a jsou schop- ni třeskutě kritického myšlení. V tom za nimi často pokulháváme, jsouce poněkud zmrzačeni spíš administrativním řešením projektů všeho druhu než samotnou pod- statou. Respektujme, že jsou to dospělí lidé na začátku svých osobních i pracovních kariér a že si zasluhují zatraceně dobrou pozornost, chceme-li z nich co nejdříve mít naše domácí turisty. Mějme na pamě- ti, že nedokážeme-li pro nevalnou chuť dělat věci s nadšením a novými nápady, nebo z nedbalosti nezvládneme včas za- ujmout, bude nás čekat tuze těžká práce je přesvědčit, že i v těch „nejzapadlejších“ koutech celého Česka je mnoho co k vi- dění a prožití. Poněkud „cinknuté“ sta- tistiky nebo anketní šetření mohou sice dobře vypadat, ale ničemu mnoho nepo- mohou. Jsou jen lehce kýčovitým kabát- kem skrývajícím ne úplně lichotivé sku- tečnosti. Laco Kučera Spojte se s TRAVEL profi na facebooku Aby bylo léto pochváleno

Někdy si na sebe bere podobu hrubé skalky, jindy si vás ohlídá jako srnec nebo ježek, a kdyby se vám zdálo, že křovina na okraji lesa se pohnula, pak vězte, byl to Rudovřes. Bát se jej však nemusíte. Tedy pokud nejste zrovna lapka nebo pytlák. Ale i tu- risté, kteří nevědí, že si lahve od vody ne- bo mastný papír od svačiny mají odnést, se s jeho nevolí mohou setkat. Až se budete toulat letními Krušnými horami, berte ohledy ke krásné přírodě a jejímu unikátnímu charakteru. Pak si dosy- ta užijete na cyklotrasách, kterých je podél hranice Ústeckého kraje se sousedním Saskem bezpočet kilometrů. Cykloregion Krušné hory je rok od roku stále popu- lárnější a i ti, kdo po jeho lesních cestách projeli už mnohokrát, jsou neustále pře- kvapováni a udivováni nádherou scenerií podél Krušnohorské magistrály a propojek se sousední německou cyklotrasou. Skoro šest set kilometrů – to je přece výzva! Vyberou si začátečníci, rekreační cyklisté, senioři i jejich vnoučata a jsou zde také úseky, které ocení jezdci sportovní nebo extrémní. Někdo rád jezdí na kole, druhý dá před- nost jinému jednostopému stroji – motor- ce. Už jste slyšeli o Krušnohorské / Erz- gebirge TRIPPER Rallye? Na sto padesát kilometrů dlouhá trasa speciálně vytvoře- ná pro motorkáře vede Krušnými horami po obou stranách hranice. Čím je atraktiv- ní? Především svým ojedinělým charakte- rem. Kdo se na ni vydá, může se nechat vést důkladně propracovanou navigací. Projeďte si jednotlivé etapy, na nichž bude třeba zapojit i vlastní důvtip a schopnost orientace v terénu, ale hlavně dávejte po- zor. Nádherné serpentiny při ostrých sjez- dech jsou zdrojem adrenalinové tsunami, na hřebenech se vyplatí zvolnit, užívat si „esíčka“ a tu nebo onde zastavit a roz- hlédnout se. Jak je uvedeno v materiálech Destinační agentury Krušné hory: Krušnohorská / Erzgebirge TRIPPER Rallye namíchala pro cestovatele v jedné stopě koktejl, kde hlavní složkou zůstávají mo- torkářsky atraktivní silnice, panoramatické vyhlídky do kraje a místní památky snadno dosažitelné právě na motocyklu. Vše oko- řeněno špetkou napětí a zábavy při plnění úkolů a zvládnutí orientace bez mapy či navigace. Odměnou je účastníkům kromě samotných zážitků z cestování Krušnoho- řím pamětní samolepka, kterou si v cílovém městě vyzvednou v místním infocentru…“ Z jiného soudku je pozvánka za historií, do krušnohorských muzeí. Ve všech in- formačních centrech v Krušných horách už před prázdninami najdete novou turis- tickou brožuru Muzea Krušných hor. Pro- vede vás po velkých i úplně malých, sou- kromých muzeích na české i saské straně. Objevíte například Hasičské muzeum v Krupce, za historií těžby uhlí vás zavede Podkrušnohorské technické muzeum Ko- pisty u Mostu a hračky obdivujte ve stálé expozici hraček a dřevěných výrobků ve firmě NBW u hranic se Saskem. Na prázd- niny pro vás navíc Destinační agentura Krušné hory připravila hru o ceny. V osmi muzeích Krušných hor ke vstupenkám do- stanete také dílek puzzle. Kdo na konci léta poskládá celý obrázek, může se přihlá- sit do slosování o víkendový pobyt v Kruš- ných horách podle svého výběru v létě nebo v zimě. Pravidla hry budou k dispo- zici ve vybraných muzeích. Projekt podpo- řila Vršanská uhelná, a.s. a Severočeské doly, a.s. Do Krušných hor se jezdí za sportem, adrenalinem, památkami, ale také za od- počinkem. Míst, kam vyrazit, je opravdu 4 5-6/2017 CHCETE POTKAT RUDOVŘESA? Lidová slovesnost je úžasným pramenem všelijakých informací. Na mnoho z nich se rádo nespravedlivě zapomíná, a proto stojí za to občas některé z lidových legend připomenout. Třeba i v souvislosti s aktivitami tak současnými, jako je turistika. Kdo dnes ví, kde může potkat Rudovřesa? Kdo ví, že to byl a snad dodnes je dobrý duch Krušných hor chránící jejich klid a krásu před těmi, kdo by jim chtěl škodit, kdo by se v horské přírodě nechoval, jak se sluší a patří? Věříte, že se dnes s tímto bájným skřetem můžete v Krušných horách setkat? Věřte, nevěřte! Ale buďte připraveni.

5-6/2017 5 nemálo. Třeba Horský areál Lesná roz- kládající se na stejnojmenném návrší upro- střed přírody je jako stvořený pro klid- nou dovolenou. Z hotelu na kolo, z kola do restaurace nebo do „kuchyně“, kde se můžete otestovat, jaký upečete chleba ne- bo perníček. Třeba si tu vykroužíte i vlastní džbánek, utkáte kousek ubrousku, popří- padě vyzkoušíte, jak se přede příze na kolovrátku. Zkrátka poznáte, jak vypadala zdejší tradiční řemesla. Pak se jistě rádi dozvíte něco o životě místních horalů před sto lety – mají zde i vlastní malé muzeum. Více najdete na www.horskyhotellesna.cz. Klínovec a Klíny – dvě horská střediska s podobnými jmény a do jisté míry i po- dobnými službami. Klínovec je vyšší a vět- ší, Klíny leží o něco níže. Jsou menší, ale stejně atraktivní. Na Klínech můžete sjíždět připravenou trasu na horských koloběžko- vých speciálech poté, co vás i se „strojem“ na start dopraví lanovka. Vyzkoušíte si odvahu na umělé horolezecké stěně, za- hrajete si rodinný turnaj v minigolfu, a kdo chce, vyrazí na stezku v korunách stromů. Klíny jsou ideální pro rodinnou dovolenou. To Klínovec je o něco dramatičtější. Cyklotrasy, pěší stezky a traily vedoucí les- ními průseky uspokojí všechny výkonnost- ní a věkové skupiny. Také zde se svezete i v létě čtyřsedačkovou lanovkou. A pokud chcete otestovat svou odvahu, rovnováhu a schopnost překonávat nezvyklé překáž- ky, pak vás čeká nové lanové centrum MaxPark. Vše pro svoje pohodlí a přípra- vu k dalším aktivitám najdete v restauraci, rychlém občerstvení, užijete si též hotelové služby s bazénem, nechybí servis pro ko- la, půjčovna, obchod s cyklistickými potře- bami a samozřejmě informační centrum, kde se dozvíte všechno, co se nám na tuto dvoustranu nevešlo. Další informace hledejte také na stránkách www.kliny.cz a www.klinovec.cz. Dalším populárním cílem je Komáří vížka nad Krupkou, kam můžete vyjít pěš- ky nebo se nechat vyvézt přímo z města dvousedačkou. Nabídne vám cestu „v po- větří“ dlouhou 2 348 metrů. Je nejdelší jed- noúsekovou lanovkou ve střední Evropě a vyveze vás o celých 482 metrů výš, na vrchol Komáří hůrka s hotelem a vyhlíd- kovou restaurací. Nechcete-li dolů šlapat, půjčte si terénní koloběžku a jeďte s vět- rem ve vlasech. Neměli byste zapomenout na zdejší zajímavost, středověké štoly. Ně- které z nich jsou přístupné i s průvodcem. Dozvíte se mnoho z historie těžby rud v Krušných horách. www.mesto-krupka.cz O nedalekém Mostě se říká, že je to město „dromů“. Mají tu Autodrom, Hipo- drom a Aquadrom. Stačí si jen vybrat, zda vás víc láká vůně benzínu a hlučné zvuky vydávající pořádná stáda ocelových koní pod kapotami závodních speciálů a trucků, nebo dáte přednost kráse závodních koní na travnatém oválu. Na hipodromu ale za- žijete mnohem víc. Co byste říkali na pro- jížďku na in-linech podél závodní dráhy nebo aktivnímu zapojení do střeleckých zá- vodů? Poté, co vás emoce ze závodních drah vyčerpají, určitě zatoužíte po zklid- nění a odpočinku. Vstupte do Aquadromu – najdete zde všechno, co si budete přát. Hlavně pak oddech a chuť do dalších dob- rodružství v regionu Krušné hory. Pokud si za cíl zvolíte město Chomu- tov, Zoopark a Kamencové jezero, bude se vám chtít zvolat: Léto budiž pochvále- no! Město samotné má zajímavé historic- ké náměstí, ale hledáte-li moderní služby, pak po návštěvě Zooparku spěchejte na pláže Kamencového jezera. Opalovat se můžete na písku i na dřevěném molu, vy- zkoušíte si tu vodní lyže a do vody, která je díky kamencovému podloží úžasně prů- zračná, si klidně skočte doslova po hlavě ze skokanského můstku. Neváhejte, voda v jezeře má kromě jiného i blahodárné účinky na vaši opálenou pleť. Chomutov- ské Kamencové jezero je celosvětovou ra- ritou, dnes už jediné na světě. Díky svému chemickému složení v něm nežijí ryby, jen nevelké množství mikroorganismů. Přezdí- vá se mu také „mrtvé moře“. Ale léčivé účinky jeho vody jsou prokázané. Součás- tí služeb u jezera je ubytování, restaurace i občerstvení. www.chomutov-mesto.cz Milí turisté, text dvoustrany je u konce, ale ani zdaleka nevyčerpal všechno, co v Krušných horách můžete prožít. Více ti- pů na zajímavá turistická místa, výlety a akce v Ústeckém kraji najdete na strán- kách www.branadocech.cz. Laco Kučera, DA Krušné hory Destinační agentura Krušné hory, o. p. s., Klíny 61, 436 01 Litvínov tel.: +420 777 651 270, e-mail: reditel@krusne-hory.org, www.krusne-hory.org Foto: archiv Ústeckého kraje

Přiznal se kdysi jeden slavný a opravdu dobrý básník veršem: „…viděl jsem hory plné ledu, však zpívat o nich nedove- du…“ Vnímavější čtenář ví, že se nejedná o schopnost skládat slova do hexamet- rů, ale o emoce, které můžeme prožívat jen v místech, jež patří pod jeden pojem – doma. České středohoří je regionem schopným splnit i náročná turistická přá- ní. Přírodu, památky, adrenalin, možnosti výletů pěších i cyklistických, a kdo má zájem, najde i terény vskutku expediční. Hlavně však – nabízí neskutečnou krásu starých sopečných homolí zvedajících se z jinak celkem rovinatého fundamentu podél Labe a Ohře na pozadí Krušných hor. Představte si, že na délku má tento ojedinělý geografický celek sedmdesát a na šířku pětadvacet kilometrů. Doce- la pěkný kousek země jako stvořený pro turistická dobrodružství. Že nevíte jaká? Chce to se jen trochu porozhlédnout a vybrat si, na který kopec se vydat. A ne- musí to být zrovna Milešovka nebo Lovoš. Na výběr máte více jak půl sta vrcholů nižších i vysokých. Na některé vedou zna- čené cesty, jinde se musíte spolehnout na vlastní schopnosti a orientaci, další zda- leka poznáte podle tvaru nebo zbytků hradu na temeni, o některých jste možná ještě neslyšeli. Sovice nebo Kočka se zvedá z okol- ních polí jen kousek od Litoměřic. Není nijak obtížné se po značené stezce dostat až k čedičovému skalisku na vrcholu, jež zde tvoří zvláštní, bizarní tvary skutečně připomínající ležící či sedící kočku. Mů- žete si doslova sáhnout i na kamenné čedičové varhany. Trojhora u Třebušína nepatří k nej- vyšším, ale vyplatí se ji navštívit a vyšlapat po zalesněných svazích až na skalnatý vrcholový hřbet. Cestou vzhůru doporu- čujeme vaší pozornosti zajímavé útvary – mrazové sruby, balvanové proudy a hal- dy. Všechno jsou to produkty mrazového zvětrávání. Lipská hora, to je trochu jiná kategorie. Lesy zarostlá homole se zvedá do výšky skoro sedmi set metrů nad mořem. Vydat se na její vršek však není zrovna snad- né. Nevede tam žádná značená cesta, ale možná narazíte alespoň na znatelný chodník, po němž se dostanete až k vr- cholové knížce, kde lze zanechat svůj vzkaz, postřeh, stopu. Nápoje a jídlo s se- bou, na cestě budete možná i pár hodin. Plešivec je další pozoruhodný kopec. Jeho svahy pokrývají suťová kamenná pole, naleznete na nich balvanové haldy nebo suťové jámy, v nichž možná ještě teď, začátkem léta, najdete zbytky sně- hu. Plešivec je kopec s velice svéráznými teplotními anomáliemi. Pod vrcholem se můžete osvěžit vodou z Ledové studán- ky, ale pozor na rýmu, má 5 – 7 stupňů Celsia. Cestou zpět byste neměli minout také kapli sv. Jana Křtitele stojící mezi stromy na svahu hory. S podobnými teplotními podivnostmi se setkáte i na kopci Boreč u Lovosic. Je doslova provrtán puklinami a dutinami, které fungují jako „plíce“. Po celou zimu Boreč nasává mrazivý vzduch, schovává ho až do léta, aby jej začal vydechovat v době, kdy všude kolem už začínají kvést louky. A naopak. Sami se vypravte zaku- sit, jak vysoký rozdíl teplot vzduchu zde pocítíte. Boreč je národní přírodní památ- kou. Ještě dlouho bychom dokázali psát o zajímavých kopcích, zříceninách i roz- hledech. Ale ještě déle můžete sami po- znávat, jak krásné, poutavé, dramatické nebo pohostinné je celé České středohoří. Laco Kučera Foto: archiv DA České středohoří 6 5-6/2017 ZA EXOTIKOU DO ČESKÉHO STŘEDOHOŘÍ Nezapírám, že mě zlobí, když se celebrity všeho druhu a kvalit předhánějí, na jak exotických plážích nebo horách tráví či budou trávit svoji dovolenou. Nemůžu se ubránit dojmu, že byť je to stojí dost velké peníze, jsou jejich dovolené dost chudé. Možná snídají stříbrným příborem, ale nevidí východ slunce. Možná se koupou ve vodě solené nebo parfémova- né, ale neslyší, jak zpívá lesní potok. Možná se mohou pochlubit, že balkon jejich hotelového pokoje byl v nevímjakém poschodí – ale viděli někdy panorama Českého středohoří? Destinační agentura České středohoří, o.p.s., Komenského 748/4, 412 01 Litoměřice tel.: +420 412 871 140 – 141, 601 595 009, e-mail: info@ceskestredohori.info, www.ceskestredohori.info

5-6/2017 7 Než však vyrazíme do samotného města, ohlédneme se na začátek příběhu. Giulio Broggio se narodil v severní Itálii do umě- lecké štukatérské rodiny. Na sever Čech, do třicetiletou válkou ochromených Lito- měřic jej v roce 1658 přivedla tovaryšská cesta. Zapsal se zde do cechu jako tova- ryš, oženil se a žil i pracoval v Čížkovicích. Odtud ale rodina, již s pěti dětmi, zběhla do Litoměřic. Giulio kvůli tomu několik let čelil žalobě, ale nakonec to pro něj dob- ře dopadlo a stal se měšťanem. Úspěchy jej čekaly jak v profesi, tak i v osobním ži- votě. Navazoval důležité kontakty, hroma- dil majetek a zdárně rozšířil rodinný klan o dalších sedm dětí. Kdyby býval roku 1703 nezemřel, stal by se konšelem. Pokračovatelem se mu stal syn Okta- vián Broggio narozený v Čížkovicích roku 1670, tedy těsně před útěkem do Litomě- řic. Po ukončení městské školy nastoupil do učení v otcově dílně. Také jemu se da- řilo. Založil rodinu, po smrti otce převzal jeho dílnu i s veškerými závazky, zastával několik vlivných funkcí a nastřádal slušný majetek. Patřil mezi pět nejbohatších lidí ve městě. Jen pro představu – vlastnil čty- ři domy, dvě zahrady, dvaadvacet polí a osm vinic. (Zdroj: Oktavián Broggio 1670-1742, ISBN 80-85090-12-0) Podstatné však je, že tito dva páno- vé významnou měrou obohatili Litoměřice o barokní tvář, která je zřetelná dodnes. Začneme třeba na Tyršově mostě, od- kud už krásně uvidíme kostel Zvěstová- ní Panny Marie. Je dílem Oktaviána Brog- gia pro řád jezuitů a uvnitř se skrývají nádherné fresky, jež mohou návštěvníci obdivovat jen příležitostně, například při konání koncertů. Ve stejné ulici narazí- me na kostel Všech svatých, který po- chází z 12. století. Původně románská a později gotická stavba prošla barokizací otce i syna Broggiových. Zajímavostí je, že hlavní oltář postavil Oktaviánův syn Antonín, který byl městským úředníkem a stavební činnosti se jinak nevěnoval. V kostele Všech svatých jsou oba stavi- telé i pohřbeni. Nyní se přesuneme na Dómské ná- městí. Po završení rekatolizace v roce 1655 bylo založeno litoměřické biskup- ství, pro něž Giulio postavil biskupskou rezidenci. Hned vedle můžeme obdivo- vat i barokní styl katedrály sv. Štěpána. Přilehlá věž je sice o nějakých dvě stě let mladší, ale to nám přece nebrání v tom vyšlapat až nahoru a užít si úchvatný vý- hled na město. Za Oktaviánovo vrchol- né dílo je považován kostel sv. Václava, vcelku drobná stavba severně od Dóm- ského náměstí. Když se budeme držet stále stejného směru, nemineme kostel sv. Vojtěcha. Přestavěl jej Oktavián, prav- děpodobně podle plánů svého otce. Na Mírovém náměstí pak nepřehlédněte ba- rokní morový sloup Giulia Broggia. Za- dívejte se i na domy a zkuste uhodnout, které s nich patřily rodině Broggiů. Tak jako tu najdeme barokních staveb mnohem víc, tak jich i mnoho už zaniklo. Buď se tak stalo při přestavbě, anebo by- ly přímo zbořeny. Vydejte se na procház- ku Litoměřicemi a porovnávejte barokní prvky Broggiů i dalších stavitelů. Hledejte vlivy Santiniho či Dientzenhofera. Kdo by i přesto nepropadnul kouzlu architektury, jistě ve městě najde mnoho jiného zají- mavého. Pavla Kovářová Foto: archiv CCR Litoměřice STYLOVÉ LITOMĚŘICE Litoměřice jsou a v různých dobách bývaly velice významným městem, co se týká jak života, tak architektury. Navštěvovali je králové a udělovali jim privile- gia. Pyšní se gotickými památkami a dokonce se staly i jedním z prvních center renezanční kultury v Čechách. Nejvýrazněji se tu však prosadilo baroko, a to zejména v architektuře. Díky stavitelské rodině Broggiů i Centru cestovního ruchu vás nyní můžeme pozvat na barokní procházku Litoměřicemi. Centrum cestovního ruchu Litoměřice, Mírové náměstí 16/8a tel.: +420 416 916 440, e-mail: info@litomerice-info.cz, skype: infoltm www.litomerice-info.cz Kostel sv. Václava Kostel sv. Vojtěcha Katedrála sv. Štěpána (foto: Josef Pospíchal)

Podkrušnohorské město Klášterec shlížející se v zrcadle hladiny krásné řeky Ohře jste jistě navštívili, nebo se k tomu co nejdříve chystáte. Viděli jste zámek s jeho por- celánem, muzeum starožitných hodin, chystáte se ochutnat Kláštereckou kyselku nebo si užít koupelí, případně už víte, jak krásné jsou procházky zámeckým parkem. Právě zde, v zeleném příšeří pod mohutnými korunami starých dubů a lip najdete oněch „Sedm bolestí Panny Marie“. V podstatě je to stezka lemovaná sedmi výklen- kovými kaplemi z pískovce, v jejichž „těle“ je vytesáno sedm příběhů ze života Panny Marie – sedm bolestí, které prožívala počínaje útěkem do Egypta přes Ježíšovo zajetí a soud, ukřižování až po uložení do hrobu. Dvoumetrové kaple nechal na své náklady vytvořit a vztyčit hraběte Michael Osvald Thun. Ve výklencích jsou, respektive byly jednotlivé výjevy. Je smutné, že v některých z nich už nezbylo mnoho zřetelného bez šance na restauraci. Ale ani tak neztratila ces- ta „sedmi bolestmi“ nic ze své emocionální síly. Není třeba být věřící, stačí mít vnímavé oči a citlivou duši. Pak se snadno necháte vtáhnout do biblických dějů více jak dvě tisíciletí starých a stále tak živých. Všímejte si detailů na pilastrech a mělkých nikách překrásné barokní sochařské tvorby a hledejte sami svoje vlastní příběhy. Budete udi- veni, kolik souvislostí na vás tu a tam nečekaně pohlédne ze zdánlivě neživého kame- ne. Tympanon každé kaple zdobí jetelový kříž a dvě kamenné koule jako výtvarné prvky. Zvláštní symboliku představují i dvojice svatých umístěné po stranách centrálních výjevů. Jsou to zrovna ti svatí, jejichž celkový počet je čtrnáct. Tedy čtrnáct svatých pomocníků, kteří našli svůj pomyslný domov v nedaleké Kadani, v klášteře, jenž do- dnes, i když již dávno funguje jako kulturní a společenské centrum, muzeum a gale- rie, je nazýván právě po nich. Ovšem to jen na okraj. Cestou kolem „Sedmi bolestí Panny Marie“ získalo město Klášterec nad Ohří další atraktivní zajímavost. Kdo jednou projde zá- meckými sály, kdo si jednou prohlédne galerii Brokoffových barokních soch osazených na sala terreně proti zámeckému průčelí, kdo vstoupí do chladu Thunské hrobky v kostele Nejsvětější Trojice, rád se vrátí do zámeckého parku, který byl tvořen s úmyslem budo- vat jej jako přírodní koncept s jasnými dendrologickými záměry a dobovými romantický- mi zákoutími. Dnes jsou podobné aktivity nazývány přírodně krajinářskými projekty. Ten klášterecký je zdoben můstky, vodními plochami nebo replikami antických sloupů, mezi nimiž se setkáte i s pyšnými pávy. Sami poznáte, že citlivým tvůrcům je dáno umění příro- du do jisté míry modelovat tak, že její podobu přijme člověk za svou i po několika stoletích a že dobře vyhovuje také původnímu šupinatému, pernatému a srstnatému obyvatelstvu. Přijeďte tedy do Klášterce nad Ohří co nejdříve, projděte se městem, navštivte i hřbitovní kostel Panny Marie Utěšitelky a nevynechejte ani slavné Lázně Evženie. Ale první vaše kroky by měly vést do Turistického informačního centra na náměstí Dr. E. Beneše 85, nebo si předem zavolejte na telefonní číslo: +420 474 359 687, případně pište na e-mail: icklasterec@muklasterec.cz. Vše další najdete na www.klasterec.cz Laco Kučera Foto: archiv města Klášterec nad Ohří 8 5-6/2017 Praktikující věřící nám odpustí, ale pro všechny, kteří se neorientují v galerii a životopisech svatých, alespoň pár slov úvodem. Sedmero bolestí Panny Marie je hluboká symbolika vycházející z epizod klasické Křížové cesty a opakující se v mnoha obdobách. Čtrnáct pomocníků je církevní legenda s původem v Porýní ve 14. století, v době „černé smrti“. Počí- naje Acaciem přes Blažeje, Jiřího a Jiljího až ke svatému Vítu – celkem čtrnáct svatých bylo seskupeno do ochranné kohorty proti všem možným bolestem a nebezpečím. Proč se ale ocitly obě legendy v titulku vedle sebe? Odpověď najdete v násle- dujícím textu. SEDMERO BOLESTÍ A ČTRNÁCT POMOCNÍKŮ

5-6/2017 9 Až tedy letos o posledním srpnovém ví- kendu přijedete do Kadaně na populární Císařský den, na jednu z nejkrásnějších historických slavností v Čechách, nezapo- meňte, že v Kadani můžete najít a vidět mnohem více než honosnou produkci na náměstí. Užijte si komponovaný program se skutečně velkolepým příjezdem Karla IV. s celým dvorem, vyslechněte si jeho do- jemnou promluvu, které by měli pozorně naslouchat i dnešní politici. Dopřejte si přepych zapomenout na všední starosti při představeních kejklířů, při rytířských kláních a turnajových soubojích na ko- ních i na meče. Až vás z halasu a všeho dění bude trochu brnět hlava, vyhledejte oázu klidu v podobě cesty podél sedmi pískovcových kaplí zmíněné křížové ces- ty. Dovedou vás spolehlivě až k někdej- šímu františkánskému klášteru a pout- nímu kostelu Zvěstování Panny Marie a Čtrnácti svatých pomocníků. Není bez zajímavosti, že vzdálenost, kterou urazíte z náměstí od bílé věže radnice ke kláš- teru, je stejně dlouhá jako cesta, již mu- sel ujít Kristus od domu Piláta Pontského na Golgotu v Jeruzalémě. To na památku zakladatele kostela, českého šlechtice Ja- na Hasištejnského z Lobkovic, který v le- tech 1493–94 navštívil Jeruzalém a sepsal o své cestě knihu Putování k Svatému hrobu. Současné klášterní zahrady s ma- linkou chmelnicí a vinicí vám dají odpo- činout alespoň na chvíli. I když i zde na- jdete několik možností k občerstvení a pobavení. V srpnovém odpoledni vám pak přijde vhod návštěva přístupných klášterních prostor a snad i kostela, na jehož zvele- bení, restaurování interiérů a archeologic- kých výzkumech se usilovně pracuje už řadu let. Třeba se vám poštěstí a bude vám dopřáno postát nad kamennou tum- bou Jana Hasištejnského či obdivovat vzácné nástěnné malby a bohatě zdobe- ný barokní oltář s obrazem Zvěstování Panny Marie. Vaší pozornosti doporuču- jeme i jeden z bočních oltářů zasvěcený právě Čtrnácti svatým pomocníkům, který stojí na místě, kde se měl odehrát zá- zrak, jenž inicioval zrod svatyně a později kláštera. Připomeňte si přímo pod chrá- movou klenbou legendu o jejich vzniku a o nebezpečích, nemocech a trápeních, před nimiž vás mohou ochránit. Stačí jen trochu věřit. I když klášter neslouží již přes půl století svému původnímu účelu, jako by v jeho zdech stále zněly ohlasy dávných a slavných poutí, které se zde každoroč- ně konaly i poté, co císař Josef prosadil svoje církevní reformy. Jak uvádějí prame- ny, ještě na počátku dvacátého století čítalo poutní procesí kolem křížové cesty ke klášteru více jak dvanáct stovek vě- řících. To dnes se náměstí, ulice i parky Ka- daně umí zaplnit mnohem početnějším davem. O Císařském dnu jsou to tisíce a v době turistické sezony desítky tisíc návštěvníků přijíždějících sem za krása- mi města, řeky Ohře, za pohodou a pří- jemnými zážitky, za letními festivaly nebo za Maxipsem Fíkem, který má v Kadani dokonce svoje nábřeží. Budete tu vždy srdečně vítáni a věří- me, že se s vámi setkáme někde na bře- hu Ohře, na cyklostezce nebo cestou ke Čtrnácti svatým pomocníkům. Laco Kučera Foto: archiv města Kadaň ČTRNÁCT POMOCNÍKŮ A OTEC VLASTI Když v roce 1367 a znovu o sedm let později přijel do Kadaně císař římský a král český Karel IV., sloužilo návrší za městem, kde se dnes tyčí věž kostela Zvěstování Panny Marie a Čtrnácti svatých pomocníků, jako popraviště, k němuž se váže několik zajímavých legend. Jednu z nich, o ženě rouhající se právě svatým pomocníkům, která za trest do hodiny porodila čtrnáct dětí najednou, můžete objevit už na první z výklenkových kaplí křížové cesty jen pár kroků od historického centra, od Svaté brány. Turistické informační centrum Kadaň, Jana Švermy 7, 432 01 Kadaň tel.: +420 474 319 550, 725 763 497, e-mail: infocentrum@mesto-kadan.cz www.mesto-kadan.cz

Destinační agentura Dolní Poohří ji vyhlá- sila už k letošnímu 15. květnu, tentokrát s tématem „Příroda, krajina a řeka Ohře, historie a památky“. Nemusíte mít oba- vy, nic jste zatím nezmeškali. Uzávěrka, te- dy poslední termín pro odevzdání vašich prací bude až 31. října 2017. I když si veškeré soutěžní podmínky můžete dohledat na webu Dolního Pooh- ří, několik základních informací uvádíme hned. Svoje snímky posílejte na adresu Destinační agentury Dolní Poohří pouze v digitální podobě ve formátu JPG v ma- ximální velikosti 5 MB. Připojte kontaktní údaje a stručný popis vyfoceného ob- jektu. Jeden účastník soutěže smí přihlá- sit nejvýše deset záběrů. Porota složená z odborníků v oboru fotografie a manaže- rů destinace pak vybere ty nejlepší. Na jejich autory čekají hodnotné ceny a pře- devším – z vybraných snímků se připraví edice turistických stolních a kapesních kalendářů Dolního Poohří na rok 2018. Kromě toho budou letos na podzim nej- lepší fotografie vystaveny v Žatci, v sídle destinační agentury. Soutěž proběhne ve dvou kategoriích – děti a dospělí. Tři nej- lepší z obou věkových skupin získají kro- mě jiného poukazy na fotografické prá- ce, ostatní obdrží upomínkové předměty Dolního Poohří. Tak neváhejte a přijeďte. Dolní Poohří je plné krásných míst. Mnohá z nich jsou ještě neobjevená nebo alespoň málo zná- má. Najděte je, objevte jejich krásu po ránu i navečer a těm šikovnějším, znalej- ším a zkušenějším doporučujeme vyhle- dat třeba místa s minimálním světelným smogem, kde se dají pořídit unikátní noční fotografie. Ale fantazii se meze nekladou. Na závěr si ve spolupráci s ředitelkou Destinační agentury Dolní Poohří Libuší Novotnou Pokornou dovolíme vám nabíd- nout několik tipů poblíž ne příliš známé Veliké Vsi. Nedaleko Krásného Dvora sto- jí už od 14. století a především její okolí nabízí desítky zajímavých, mimořádně fo- togenických scenérií. Radechovské skalní stěny se záhad- nými otvory a dutinami jsou nazývány ta- ké jako trpasličí díry nebo skalky skřítků. K jejich vzniku se vážou zajímavé teorie a krásné legendy. Z jejich horních partií se nabízejí překrásné výhledy. Jen pár chvil pěší chůze bude stačit k návštěvě starého židovského hřbitova mezi obcemi Široké Třebčice a Mory. Na sto barokních a klasicistních stél se zvedá z vysoké trávy jako kamenná pa- měť národa Věčného Žida Ahasvera. Fo- tografie pořízené brzy ráno nebo v podve- čer mají mimořádně magickou atmosféru. V Nových Třebčicích neunikne oku vaše- ho aparátu dřevěná zvonička s překrás- ným barokním sousoším sv. Václava a dvou andělů datovaná rokem 1773. To už ale jistě bude vaše fantazie pracovat na plný plyn a třeba se vydáte hledat i báj- ný Wogastisburg – jméno známé, historie poměrně také. Ale místo! Kde leží? Nikdo neví, nikdo jej ještě nenašel. Avšak tvrdí se, že by mohl být jednou nalezen u Pod- bořan, někde na Ohři, na vrchu Úhošť u Kadaně. Nebylo by to zajímavé téma? Laco Kučera Foto: archiv DA Dolní Poohří 10 5-6/2017 Možná znáte, možná neznáte. Dolní Poohří je jeden ze čtyř turistických regionů Ústeckého kraje, o jehož popularitu, propagaci a turistické programy se už několik let dobře stará Destinační agentura Dolní Poohří. Ať už patříte mezi znalé, nebo k těm druhým, přijměte výzvu, kterou vám všem naším prostřednictvím posílá ředitelka destinační agentury Libuše Novotná Pokorná – sbalte batohy, obujte dobré boty, nezapomeňte na kola a oblečení pro všechny možné povětrnostní podmínky, včetně plavek a opalovacích krémů a přijeďte. S fotoaparátem na krku se dejte cestou nebo necestou za těmi nejlepšími záběry, se kterými uspějete na III. ročníku fotografické soutěže „POOHŘÍ VAŠÍM OBJEKTIVEM“. V DOLNÍM POOHŘÍ SE POŘÁD NĚCO DĚJE – HLAVNĚ V LÉTĚ! Destinační agentura Dolní Poohří, o.p.s., Masarykova 356, 438 01 Žatec tel.: +420 731 086 714, e-mail: dolnipoohri@seznam.cz, info@dolnipoohri.eu www.dolnipoohri.eu Radechovské skalní stěny

5-6/2017 11 Ve svém dominiu Terra Felix rozkládají- cím se od Jičína k Frýdlantu měl velkolepé koncepce. Postavil a vybudoval honosná sídla, plánoval založení biskupství i jičín- skou univerzitu, chtěl mít vlastní sněm. Při- tom pečoval o svoje majetky. Rozšiřoval moc hospodářskou i politickou tak dlou- ho, až si jeho nepřátelé u císařského dvo- ra prosadili radikální, typicky středověké řešení – 25. února 1634 jej v Chebu pro- píchli. Valdštejnova legenda však nezemřela. O tři století později, v červnu 1934 se Frýd- lant k valdštejnské tradici přihlásil celý týden trvajícími oslavami, ale skutečné a pravidelné Valdštejnské slavnosti se datu- jí od roku 1994. Jeden ročník ve Frýdlantu, další v Jičíně. Letos od 19. do 21. května to tedy byly třinácté frýdlantské. Vévoda Albrecht vjel do svého města v čele přepychového průvodu a jako sku- tečného generalissima jej na pódiu víta- li současní starostové měst, kde Vald- štejn působil – Frýdlantu, Jičína, Mnichova Hradiště, Chebu i německého Altdorfu, Žitavy a Goldbergu. Vojenská ležení jeho pluků si návštěvníci slavností mohli pro- hlédnout v parku u řeky i na okraji města. Ceremoniál na náměstí byl bohatým a důstojným úvodem akce, jež vyvrcholi- la odpolední rekonstrukcí vojenské bitvy a pak večerním slavnostním ohňovým prů- vodem a ohňostrojem. Návštěvníci, kteří už ochutnali všechno, co nabízely stánky, měli možnost zdarma nahlédnout do mu- zea v rekonstruovaném objektu Špitálek i do muzea v druhém patře radnice. Vy- platilo se vystoupat až na radniční ochoz a prohlédnout si nejen Frýdlant, ale i nád- herně zelené hřebeny Jizerských hor a za- myslet se nad tím, jaký další turistický cíl si vybrat pro příští návštěvu a pobyt ve městě i nedalekém okolí. Vezměte v potaz alespoň několik návr- hů. Při výpravě do Frýdlantu byste ne- měli nechat zahálet své horské šlapací stroje. Ve dvanáct kilometrů vzdáleném Novém Městě pod Smrkem hledejte nový a vskutku přepychově vybudovaný singl- trek. Jeho osmdesát kilometrů dlouhé tra- sy vyprojektoval slavný designér cyklo- stezek Dafydd Caradog Davis. Mají čtyři stupně obtížnosti a hlavně – celý areál je vybaven nejen občerstvením, ale i kem- pem a cyklisté mají k dispozici perfektní servis počínaje možností umýt nebo se- řídit či opravit kolo. Samozřejmostí jsou sprchy a oddech i pohoda u přírodního koupaliště, kde si kromě jiného kdokoliv může za poplatek ulovit svoji rybu a ne- chat si ji okamžitě připravit. Mimo to stojí za návštěvu i místní hřbi- tov s opravdu velkolepým mauzoleem ro- diny zdejšího textilního podnikatele Ignaze Klingera. A tak bychom mohli pokračovat dopo- ručením návštěvy Pohanských kamenů, polské Bogatyně, Lázní Libverda, vyhlíd- ky Hejnické Madony, pozvat vás na roz- hledny nebo na toulky po jizerskohorských hřbetech, k pátrání po tajemných místech a legendách, kterých ve Frýdlantském vý- běžku dodnes žije bezpočet. Ale to zase někdy příště. Laco Kučera, foto: archiv TP Turistické informační centrum tel.: +420 482 464 013 e-mail: mic@mesto-frydlant.cz www.mesto-frydlant.cz VALDŠTEJNOVO TŘINÁCTÉ FRÝDLANTSKÉ BIENÁLE Dnes je celkem jisté, že politické, kulturní a především mocenské ambice Al- brechta Václava Eusebia z Valdštejna, generalissima císařských armád za třiceti- leté války, zdaleka přesahovaly hranice českých zemí. Byl osobností rozporupl- nou, nenáviděnou i obdivovanou. V dějinách našich zemí a velké části Evropy zanechal hlubokou stopu. Je jen dobře, že se k jeho životu, dílu a některým odkazům dnes umíme vracet s odstupem i vášní pro vlastní historii.

Realizační tým oddělení cestovního ruchu Krajského úřadu Plzeňského kraje už teď pracuje na propagaci veletrhu. Zdá se, že by se jim mělo podařit překročit počty zájemců o turistické informace z před- chozích ročníků. Návštěvnost v posledních letech pravidelně převyšuje deset tisíc pří- chozích, čímž se ITEP stává třetím nej- větším turistickým veletrhem v Česku. Ve dnech od 21. do 23. září 2017 bu- deme mít všichni možnost oslovit tu nej- perspektivnější turistickou klientelu z Pl- zeňského kraje. Děti a jejich mladé rodiče, popřípadě jejich alespoň duchem mladé babičky a dědečky a pak studenty střed- ních a vysokých škol. Tedy začínající turis- ty, které není radno jakkoliv podceňovat. Přes svůj mladý věk mají téměř neome- zený přístup k informacím a velice rychle získávají i praktické zkušenosti. Nezapo- mínejme na to! Vědí mnoho o Americe, Francii, italských nebo rakouských horách, ochutnali slanou vodu mnoha moří. Mož- ná ale zatím nevědí, jak lahodná je stu- dená, křišťálově průzračná voda ze šu- mavských studánek, třeba ještě neokusili chodské nebo slovácké koláče. Vědí, kde leží Železné hory? Zaujaly by je pověsti z Drahanské vrchoviny? Dokázali by oce- nit valašský odzemek? Vědí, že je chráněn zápisem do seznamu nehmotného dědic- tví UNESCO? Možná, že o mnohém slyšeli, není ale vyloučeno, že jen na okraj. Plzeňský ITEP 2017 poskytuje unikátní možnost všem regionům z celé republiky nabídnout jim to nejlepší ze svého turistického portfolia. Přidejte se. Všem škarohlídům, kteří by uměli oponovat tvrzením, že české nebo moravské hory přece nemohou konkuro- vat Alpám, že jihočeský rybník nebo kte- rákoliv naše přehrada se nemůže rovnat nedohledné hladině moří, že naše hotýl- ky a penziony jsou ve srovnání s přímoř- skými rezorty jako chudí příbuzní, lze na ITEPu dokázat, jak hluboce se mýlí. Jistě, jsou to velice různé destinace, ale dovolím si nesouhlasit s jejich podceňo- váním. ITEP Plzeň dává všem našim re- gionům, přírodním lokalitám, ale také ryb- níkům, přehradám, horám a nakonec tře- ba i drobným architektonickým lahůdkám někde mezi poli ojedinělou příležitost. Na rozdíl od těch takzvaně „velkých“ meziná- rodních veletrhů zde nebudete mít tu na- blýskanou komerční konkurenci velkých a ze všech stran protěžovaných turistických cílů, které jsme se naučili charakterizovat jako exotické. O co méně exotický může být pro par- tu mladých pobyt ve Frýdlantském výběž- ku, v Českém středohoří, na Kunštátsku, v Litovelském Pomoraví nebo mezi goroly někde na Košařiskách či kdekoliv jinde? Jde jen o jednu maličkost. Nebát se mladým na ITEPu nabídnout místa, která neznají, perfektně připravit obsah, zajíma- vě a poutavě popsat všechno, co u vás mohou prožít a hlavně s nimi mluvit. Při- stoupit na jejich rytmus myšlení, rozeznat tep jejich turistických srdcí. Jsou mladí, vnímaví a věřte, že v každém z nich dřímá i kus Čecha nebo Moravana či Slezana. Jen jej probudit. Pak uspějeme všichni. ITEP nám dává jednu z nejlepších šancí. Tak nezapomeňte sledovat stránky www.itep-plzen.cz. Tam se průběžně dozvíte všechny technické a organi- zační detaily. Na viděnou v Plzni, hale TJ Lokomotiva na ITEPu 2017. Laco Kučera Foto: archiv TP 12 5-6/2017 Je více jak jisté, že to bude tep v rytmu rychlém, dynamickém, avšak ne uspěchaném a v žádném případě bláznivém nebo nezdravě nepravidelném. Srdce ITEPu 2017 bude tlouci v rytmu mladém! Milí vystavovatelé, na to je třeba se dobře, ale opravdu dobře nachystat. Oslovit mladé patří k těm nejsložitějším marketingovým tahům. To znamená připravit atraktivní produkty a „zabalit“ je tak, aby nemohly mladému oku uniknout. Především je ale nesmí zklamat. Mezi způsobem prezen- tace a skutečným obsahem musí být atraktivní soulad. JAKÝ TEP BUDE MÍT ITEP 2017?

Možná, že právě teď ve vás zavrtal červík podezření – jak že to můžeme vědět do- předu? Inu zkušenost, přátelé. Tu s týmem pracujícím na oddělení cestovního ruchu Krajského úřadu Plzeňského kraje máme všichni – přinejmenším už spoustu let z ve- letrhu ITEP a v neposlední řadě i z hodně dobře připravených veletržních expozic s programy, které umí zaujmout. Proč by to tedy tentokrát mělo být jinak? Navíc Prázdninová štafeta má za sebou už tři- náct docela úspěšných ročníků. Ten letoš- ní má solidní šanci vzbudit zájem u mno- hem širšího a početnějšího turistického publika. I když aktivní účast v Prázdninové štafetě je dovolena jen mládeži do osm- náctého roku věku, v mnoha případech se jí jako doprovod zúčastní rodiče a pra- rodiče a věříme, že se přidají i kamarádi a přátelé. V čem tedy spočívá Prázdninová šta- feta? V nabídce více než stovky turistic- kých cílů, z nichž lze vybírat po celé prázd- niny, tedy od 1. července do 31. srpna. Až je navštívíte, pořídíte u nich co nejhez- čí fotografii a tím nasbíráte body. Jak se registrovat a jak správně postupovat, na- jdete na webových stránkách štafety Pl- zeňského kraje. Že jsou v rámci letošního, už čtrnáctého ročníku na výběr i barokní památky, je jen důsledek dobře připrave- ných aktivit v rámci barokní kampaně kra- je. Můžete doslova křížem krážem brázdit celý kraj, nebo si zvolit třeba jen oblast Šumavy. Právě zde bude možné vandrovat stez- kou Po stopách Popelky, tedy po mís- tech, kde se natáčela jedna z nejpopulár- nějších českých pohádek Tři oříšky pro Popelku. Zavede vás na Vodní hrad Švi- hov, do Popelčina sadu i k Mezihořské- mu rybníku. Není to zrovna ten, do jehož studené vody se vyklopila macecha i s po- někud nesympatickou dcerou? Trasa je dlouhá okolo pěti kilometrů. Dalšími a neméně atraktivními cíli na Šumavě jsou Návštěvnické centrum Srní, kde zahlédnete vlky v bezpečném výběhu, Návštěvnické centrum Kvilda – tam zas budete moci obdivovat nádherná paroží jelenů a pak ještě rozhledna Na Sedle. Z jejího sedmiúhelníkového ocho- zu ve výšce necelých dvacet čtyři metrů se vám nabídnou překrásné výhledy na hrad Kašperk. A nejen na něj. Letošní Prázdninovou štafetu připravil Plzeňský kraj ve spolupráci se Zoologic- kou a botanickou zahradou města Plzně, Správou informačních technologií města Plzně a se Střediskem volného času Ra- dovánek. Její elektronická podoba dává šanci účastníkům i z těch nejvzdálenějších koutů České republiky a možná i ze Slo- venska. Vždyť proč ne? A o co se vlastně bude hrát? Ceny pro ty nejlepší jsou vážně atraktivní – rodin- ný zájezd, instruktážní vyhlídkový let nad Plzeňskem, populární stavebnice, poukáz- ky na sportovní zboží a mnoho dalších hodnotných odměn. To už stojí za nějakou námahu, především jde-li k tomu o náma- hu příjemnou a veskrze zdravě aktivní. Vítězové Prázdninové štafety 2017 si převezmou ceny v rámci doprovodného programu při veletrhu ITEP Plzeň 2017 ve dnech 21. až 23. září. Za naši redakci sli- bujeme, že s vítězi pořídíme malé interview a pokud nám to bude dovoleno, zveřejní- me i jejich fotografie. Tak ať to vám a nám všem společně v letošním ročníku Prázdninové štafety šlape. Laco Kučera Foto: archiv Plzeňského kraje stafeta.plzensky-kraj.cz www.zapadoceskebaroko.cz www.itep-plzen.cz POJĎTE SI HRÁT DO PLZEŇSKÉHO KRAJE PRÁZDNINOVÁ ŠTAFETA 2017 Je to zkrátka tak. Plzeňský kraj opět posunul český regionální marketing v cestovním ruchu o kousek dopředu. Ne, že by nabídl něco zásadně objevného. To snad už ani nejde. Soutěže se vypisují ledaskde a ledasjak. V tom je asi schované to příslovečné čertovo kopýtko. Prázdninová štafeta je dobře načasovaná, má chytlavý obsah, nabízí hodnotná ocenění, je zřetelně, důvěryhodně, průhledně strukturovaná a především hravá. Rozhledna Na Sedle Vodní hrad Švihov Černé jezero

14 5-6/2017 Liberecký kraj Újezdec Cestou z Jičína přes Valdice, dál okolo Soběrazi směrem na Syřenov neminete vesničku Újezdec. Leží těsně na okraji Li- bereckého kraje a okouzlí vás dozajista stejně jako nás. Tvoří ji roubenky poseté po loukách a stráních okolo klikatící se silnice. Hned na začátku vsi stojí kamen- ný kříž. Když se vydáte okolo něj po pě- šině nahoru, dojdete ke dvěma pohád- kovým roubenkám. Budete-li pokračovat dál po žluté značce, dovede vás až ke zřícenině hradu Bradlec na stejnojmen- ném vrchu. Cesta to není daleká a na jejím konci si prohlédnete pozůstatky hradu, jenž vznikl pravděpodobně na začátku 14. století. Vystřídalo se tu mnoho majite- lů, dobývali jej loupeživí rytíři a od nich zase královská vojska. Jako panské sídlo ho naposledy užíval Albrecht z Valdštejna, který jej v první polovině 16. století pro- dal Mikuláši Trčkovi z Lípy. Poté už byl pustý. Projděte se okolo zříceniny a hle- dejte tabulky s informacemi. Dozvíte se jak historii, tak i pravděpodobnou podo- bu. A kam dál, až vám vyhládne? Buď dál po žluté značce k hostinci Na Klepandě, nebo delší cestou, jihozápadním směrem po modré značce do půvabného městeč- ka Železnice. Jihočeský kraj Kamenná Nedaleko Trhových Svinů se okolo Svi- nenského potoka rozkládá obec Kamen- ná. První písemná zmínka pochází z roku 1349 a před druhou světovou válkou to bývala typická německá vesnice. Po vál- ce však došlo k vystěhování německých rodin a přišli sem noví obyvatelé z okolí. Kromě kapličky stojí určitě za návště- vu místní Muzeum Vysídlených obcí No- vohradska. Odnesete si odtud ucelené a detailní informace o historii osidlování No- vohradska. Budete moci porovnat vystě- hování Čechů v roce 1938 a pak Němců po válce. Dozvíte se také o zaniklých ob- cích. Prohlédnete si autentické dokumen- ty, dobové fotografie a část majetku lidí, kteří byli z různých důvodů nuceni opus- tit své domovy. Čekají tu na vás skuteč- né lidské příběhy. Po prohlídce Muzea se můžete vydat na některou z pěších nebo cyklistických stezek. Třeba naučnou stez- kou Buquoyská krajina provázející po ar- chitektonických a krajinných památkách. Naučnou stezku Paměti Slepičích hor je lepší v celé své délce 54 kilometrů absol- vovat na kole. Lze ji začít i přímo v Ka- menné a provede vás po atraktivitách okolních vsí a měst. Stejně dlouhá cyklo- trasa Pamětí Novohradska vás zase na devatenácti zastávkách seznámí s historií lokality a jistě se stane poučným dopl- něním informací nabytých v Muzeu Vy- sídlených obcí. Pardubický kraj Vápenný Podol Obec na úpatí Železných hor nemá ve svém pojmenování slovo „Vápenný“ jen tak náhodou. Obklopují ji totiž velká ložis- ka mramoru a kvalitního vápence, z ně- hož se odedávna pálilo vápno. Na západ- ní straně obce tak narazíte na dvě vápen- cové jeskyně, ovšem nepřístupné, a pak také na jedinou dochovanou vápennou pec z druhé poloviny 19. století, která je dnes kulturní památkou. Vápenný Podol byl ale znám i jako lázeňské středisko, a to dokonce již od počátku 17. století. Největšího rozmachu lázně zaznamenaly v dobách, kdy patřily hraběcímu rodu Šporků. Tedy i Františku Antonínu Šporko- vi, který vybudoval slavný hospitál Kuks. Léčivý pramen uzdravoval nemoci jater, sleziny, ledvin, kožní choroby, revmatiz- mus či chudokrevnost a jiné neduhy. Jez- dilo sem mnoho známých osobností ja- ko například Jaroslav Vrchlický, Svatopluk Čech nebo profesor Otakar Ostrčil. Je- jich slavný provoz v roce 1940 ukončilo přestřelení pramene při těžbě vápence. Šporkové se ve Vápenném Podole po- starali také nejprve o stavbu kaple, kte- rá byla v roce 1788 přestavěna na kostel sv. Václava, jenž zde najdete dodnes. Až se sem vypravíte, nezapomeňte navštívit i nedaleký Cítkov, na jehož návsi stojí nejen kaplička, ale od loňska též krásný dřevěný barometr od místního řezbáře. Zderaz V minulém vydání jsme vás zavedli do přírodní rezervace Maštale a tentokrát se do chrudimského okresu opět vracíme. Avšak do obce Zderaz ležící na západ- ním okraji Maštalí. Jestli vás bude zajímat historie Zderaze, račte se zastavit zhruba uprostřed obce ve „Zderazském domečku“. POZNÁVEJTE NAŠE REGIONY Újezdec Skalní obydlí Bradlec

Najdete v něm stálou expozici představu- jící historické mapy, znak a vlajku, tradi- ce, pověsti i místní řemesla, zemědělství a život obecně. V porovnání s tím, co vás tu ještě čeká, jde však zatím jen o malou „rozcvičku“. To hlavní, proč vás sem zve- me, jsou totiž unikátní pískovcová skalní obydlí. Neví se, kdy přesně vznikla a jaký byl jejich účel. Domněnky jsou různé. Třeba že sloužila jako úkryty pro úrodu a majetek ve válečných dobách, v některých z nich se bydlelo, jinde byly nalezeny po- zůstatky kovářské dílny nebo je využívaly tajné spolky k setkáním a obřadům. Dů- ležité je, že za dvacet korun pro dospělé a deset pro děti a důchodce můžete ab- solvovat prohlídku skalního obydlí s ex- pozicí fotografií dochovaných sklepů. Mi- lovníci přírody, turistiky i cykloturistiky si přijdou na své i v blízkém okolí. Na jedné straně Maštale, na druhé Pivnice. Sice se v obou případech jedná o přírodní oblas- ti, ale o nějaké to osvěžení na cestě jistě také nebude nouze. Moravskoslezský kraj Slezské Pavlovice Dříve Německé Pavlovice, po odsunu Němců v roce 1947 Slezské Pavlovice jsou nejsevernější obcí na Moravě. Proté- kají jimi dva vodní toky, Pavlovický potok a hospodářsky významná říčka Prudník, která přitéká z Polska a za nedalekou Osoblahou se k severním sousedům zase vrací. V samotném katastru obce i v nej- bližším okolí se rozkládá několik rybníků s přírodními rezervacemi a přírodními pa- mátkami, v nichž žijí některé druhy vzác- ných obojživelníků nebo chráněného ptac- tva. V 18. století patřila obec šlechtickému rodu Mattencloitů, který si zde nechal do pozdně barokní podoby přestavět zámek z poloviny 16. století. Ten si dnes můžete prohlížet již pouze zvenku a jeho nejlepší doby si jen představovat. Nezapomeňte si k němu přimyslet i krajinářský park, kte- rý kdysi zámek obklopoval. Na západním okraji obce stojí filiální kostel svatého Ondřeje. Jedná se o jednolodní pseudo- gotickou stavbu z druhé poloviny 19. sto- letí. K místním zajímavostem patří Švéd- ský sloup postavený v první polovině 17. století na počest odchodu švédských vojsk. Díky úpravě státních hranic v roce 1959 se však ocitl na polském území. I tak ale stojí za návštěvu. Stejně jako ce- lá obec a okolí se slavnou osoblažskou úzkokolejkou a sítí naučných, turistických a cyklistických stezek. Jihomoravský kraj Drnovice Mezi Kunštátem a Lysicemi se rozkládají Drnovice. První zmínka pochází z roku 1131, ale není jisté, o kterých Drnovicích se vlastně tehdejší písemné prameny zmiňovaly. Další obec totožného jména je totiž necelých padesát kilometrů odtud, ve vyškovském okrese. Ať tak nebo tak, nabízíme vám další příjemnou lokalitu na výlety do přírody, za historií i dobrodruž- stvím. Turisté milující dějiny mohou obdi- vovat kostel Nejsvětější Trojice přestavě- ný z kaple roku 1526 Ctiborem z Drnovic, jenž je také autorem Knihy Drnovské. Jedná se o takzvanou právní knihu ob- sahující souhrn moravského obyčejového práva. Zpět ale ke kostelu. Nemůžete jej přehlédnout, jelikož se nachází na úpatí kopce Hůry, a tedy tvoří zdaleka nepře- hlédnutelnou dominantu obce. Najdete tu však i další zajímavosti. Třeba starou ško- lu, v níž se vyučuje už od roku 1860. Pro- tékají tudy dva potoky – Lhotka a Úmoří. Přes druhý jmenovaný vedl dřevěný most, který později nahradil železobetonový. Vý- jimečný je tím, že jej zdobí dvě litinové sochy vzniklé dokonce v blanenských že- lezárnách. Obě pochází z druhé poloviny 19. století. Na závěr něco pro dobrodru- hy. V bývalé pískovně u lesa nad kostelem je zbudována truck trialová dráha, v níž se příležitostně pořádají offroadové závody. Zlínský kraj Komňa Na úpatí Bílých Karpat se v chráněné kra- jinné oblasti nalézá obec Komňa. Žili zde předkové Jana Amose Komenského a je možné, že v roce 1592 se zde narodil i on sám. Ke čtyřstému výročí tu byl otevřen památník Komenského, který i dnes spolu s expozicí o historii Komni můžete nav- štívit v sýpce z roku 1774. Dalším význam- ným rysem obce je místní historie zvěro- kleštičství. Takzvaní miškáři neměli snadné řemeslo. Jezdili za prací i do vzdálených krajů, kde vždy přebývali u cizích lidí. Ši- kovný miškář si ale přišel na dobré pení- ze. Jak vypadalo zvěrokleštičské obydlí a co způsobilo zánik řemesla, zjistíte v pa- mátkově chráněném domku č. 6 z roku 1850. Místní obyvatelé si dodnes velice zakládají na tradicích, a tak při různých příležitostech máte šanci vidět, jak vypa- dal komenský kroj, jak se slavily různé svátky a jaké tu byly zvyky. K nejlákavěj- ším patří ukázky šavlového tance o fašan- ku, neboli v období masopustu. Předvádějí jej před každým domem čtyři „skakúni“ s šavlemi za doprovodu písně „podšab- le“. Koncem července se přijeďte podí- vat na svatojakubské hody. Koná se tu myslivecká zábava, slavnostní mše svatá v kostele sv. Jakuba a na závěr sportov- ní odpoledne na místním hřišti. Pavla Kovářová Foto: archiv Muzea Vysídlených obcí Kamenná, obce Zderaz, obce Slezské Pavlovice, obce Komňa a TP 5-6/2017 15 Stará škola Muzeum zvěrokleštičství Památník J. A. Komenského

PROČ POJEDU DO CHRUDIMI – TROCHU OSOBNÍ ZPOVĚĎ Na sedm dní, od pátku 30. června do čtvrtka 6. července letošního roku připravilo Městské kulturní středisko Chrudimská bese- da tak bohatý program pro děti všech věkových kategorií, že si jej sám nenechám ujít. A vy byste měli přijet také. Na výběr budou představení pestrého žánrového složení, semináře pro odborníky i laiky, loutkářské dílny a dílničky, koncerty i výstavy – a všechno se bude točit kolem dřevěných, papírových a bůhví z jakého ještě materiálu udělaných loutek, které umí tak věrohodně ožívat díky skvělým českým loutkářům a především díky naší divácké fantazii. Své produkce přijedou předvést loutková divadla z Brna, z pražské DAMU, z Loutkářské konzervatoře, z Veselí nad Moravou, Liberce, Jablonce nad Nisou a mnoha dalších měst Česka. Dorazí i soubor z Maďarska. Repertoár je tak bo- hatý, že není možné jej zde vypsat celý. Tak vám přináším alespoň pár návnad. V pátek 30. června v osm večer jste srdečně zváni na úvodní kus Dopad. Příběh s maskami a pohybovými kreacemi vyprávějící o vztahu člověka a odpa- du (jak aktuální!!!) přivezou studenti HAMU Praha. Vstupenky do Divadla Karla Pippicha si rezervujte včas. V sobotu máte na výběr Otesánka, Kozí pohádku nebo Lovce mamutů. Od 16 do 19 hodin bude městem procházet Loutkářský štrúdl. Dále jste zváni na Bylinkovou exkurzi a od desáté večerní pak na Večer loutkářů s kapelou Die Blue. Víte, kudy vede Cesta do středu země? Přece sopouchem Milešovky. O tom vás přesvědčí Divadlo Alfa z Plzně a čtyři plzeňští skauti v Divadle Karla Pi- ppicha v neděli 2. července už v 15 a pak v 19 hodin. Kromě celé dlouhé řady dalších představení s motivy pohádkovými i mnohem vážnějšími si nenechejte ujít komentovanou prohlídku Muzea loutkářských kultur, které právě v tom- to dni oslaví pětačtyřicáté výročí. V harmonogramu hledejte bod „Den s mu- zeem“. Z programu dalších dní třeba i vás zaujme titul s poněkud provokativním názvem V prdeli. Soubor Rámus Plzeň vám předvede, že cesta do „těchto kon- čin“ je dlážděná dobrými úmysly – jádro příběhu, zdá se velice aktuálního, je inspirováno starou arabskou pohádkou. Inu všude na světě to bylo, je a bude asi podobné. Stejně aktuální téma zvolili i v Dramatické školičce ze Svitav, když nastudo- vali kus Všichni jsme si… – ano, rovni, ale někteří jsou si rovnější. Ponaučení z minulosti nebo žhavá současnost? Či snad vize do bu- doucna? Uvidíte v úterý a ve středu. Že loutkové divadlo může zpracovat i velmi závažná dí- la, dokazuje soubor s trochu tajemným názvem JaKKdo z jaroměřské ZUŠ F. A. Šporka zpracováním Maryši od bratří Mrštíků s titulem Musí to bét? Jak lze najít odpo- věď na otázky: soudit? trestat? koho?, zjistíte ve středu v 11, 14, 16 a 18 hodin v MED Chrudim. Co dodat na konec? Zůstaňte až do čtvrtka 6. červen- ce na Divadelní pouť, projděte si Chrudim křížem krážem a uvidíte, jak rádi se sem budete vracet. Stejně jako my. Laco Kučera, foto: archiv města Chrudim Turistické informační centrum, Resselovo nám. 1 tel.: +420 469 657 821, 773 993 333 e-mail: info@chrudim-city.cz, skype: navstevnik.cz www.navstevnik.cz, www.loutkarska-chrudim.cz www.puppets.cz, www.chrudimsobe.cz 16 5-6/2017 Ve městě v rovinatém povodí Chrudimky jsem byl – těžko spočítat kolikrát. Čím vícekrát jsem z Chrudimi odjížděl, tím raději se opět vracím – do města s krásným kostelem a legendami, s přilehlými Městskými lesy, rozhlednou Bárou a singltrekem, s Muzeem barokních soch a nádher- ným okolím. Letos to bude kvůli loutkovým představením. Kvůli 66. ročníku festivalu Loutkářská Chrudim. A to jsem jen o tři roky mladší.

5-6/2017 17 Program celého festivalu OLOMOUCKÉ BAROKNÍ SLAVNOSTI je natolik zajíma- vý a bohatý, že pro sebe nebo přátele či blízké můžete zakoupit výhodné pobyto- vé balíčky a jejich platnost vybrat podle toho, které představení bude nejblíže va- šemu vkusu a zájmům nebo finančním možnostem. Jejich cena začíná už na část- ce 3 100 korun pro dvě osoby a pro nej- náročnější se dají pořídit za 9 330 korun. V ceně je vždy ubytování v určitých olo- mouckých hotelech a penzionech, vstup na vybraná představení a další požitky. U dražších balíčků je to například masáž, poukaz na konzumaci a podobné bonusy. Abyste si hanáckou metropoli mohli vy- chutnat se vším všudy, součástí je i sle- vová karta Olomouc region Card zahrnu- jící například volné vstupy či dopravu po městě zdarma. Který z balíčků si zvolíte právě vy, už necháme na vás. Jejich přehled najdete na www.olomouctravel.cz. Ale některá z představení si můžete vybrat už teď: Lacrimae Alexandri mag- ni – neobarokní opera vypráví příběh ma- lého makedonského prince. Kterého? No přece Alexandra. Od stejného autora, To- máše Hanzlíka, budou uvedena ještě dal- ší dvě neobarokní díla – antický mýtus Endymio o mladíkovi, kterému věčné mlá- dí zajistil věčný spánek a pak Yta innocens – nevinná Yta. Příběh z dějin Švábska plný intrik, podezřívání, pomluv a dramatických zvratů. Hudba všech tří děl je z pera sou- časného skladatele, ale její prameny po- cházejí z fragmentů původních barokních skladeb neznámých autorů. Jinak je tomu v případě barokní sere- nády La contessa de’numi datované ro- kem 1729 a signované skladatelem Leo- nardem Vincim. Dovedete si představit, jak se bohové z Olympu stěhují do Versailles? Nebo jak se tlačí u kolébky francouzské- ho dauphina? Pak přijeďte do Olomouce. Už zmíněný autor Tomáš Hanzlík a skla- datel Vít Zouhar nabídnou další zajímavý večerní program. Zouharova Coronide je neobarokní opera s tragickou zápletkou, pak ale následuje lehce oddychový kus, při kterém se dobře pobavíte. Bude to pantomima se zpěvy – Harlekýnova dob- rodružství od Hanzlíka. Obě dílka patří do kategorie skvělých. Stejně jako barokní serenáda Karla Mü- llera, jenž kolem roku 1748 působil v Jaro- měřicích nad Rokytnou a složil nádhernou dramtickou Il natal di Giove. Jak je uvede- no v programu: „Když se má narodit bůh, nebesa občas vysílají pro člověka nebez- pečná znamení“. Že jsou někdy špatně po- chopena, to prožijete při představení. Vše ale tentokrát zachrání hodná a chápající Themis, která vysvětlí pravý smysl znamení. Sám bych si asi vybral serenádu Antonia Vivaldiho La Senna festeggiante zkom- ponovanou v roce 1726 v Benátkách. Vy- stupují v ní alegorie Zlatého věku a Sta- tečnosti hledající štěstí v pustém kraji – až řeka Seina je dovede k cíli, k francouzské- mu králi, kterému předají své komplimen- ty a přání. Ovšem nejen barokní hudba – i olo- moucká architektura má řadu barokních klenotů. Co byste říkali na noční komen- tovanou prohlídku kaple sv. Sarkandera a kostela sv. Michala či návštěvu kaple Bo- žího těla? Nebo by vás zajímaly fotografie divadelních opon? I to pro vás bude při- praveno v rámci OLOMOUCKÝCH BA- ROKNÍCH SLAVNOSTÍ. Laco Kučera Foto: archiv města Olomouc Kompletní program najdete na webu baroko.olomouc.eu Letos mezi 7. a 30. červencem můžete v Olomouci prožít celých třiadvacet dní a hlavně večerů plných baroka, hudby a divadla. Staroslavné město otevře brány pátého ročníku Olomouckých barokních slavností. Umělecké centrum Univerzity Palackého – Jezuitský konvikt ožije každý večer už v půl sedmé malým welcome drinkem, při němž vám bude nabídnuto rumunské výběrové víno a pak jedno z mnoha zajímavých a hodnotných představení. OLOMOUC PLNÁ BAROKA

KDE SEDÍ RYTÍŘOVÉ Z BLANÍKA? A stalo se nečekané. Krátce po vstupu do umělé jeskyně se jeden z kamenných strážců pořádků v Česku pohnul, na zem se sesypala hrst kamínků ze zvětralého brnění. Zpod přivřených víček si mě dost zkoumavě prohlédl a hlasem připomína- jícím sypající se kamení se zeptal, co že zde hledám. Inu co? Vás milí rytíři. Proč jste právě zde a ne v útrobách Bla- níku, kam vás nastěhovala stará česká pověst? Usmál se pod kamenný vous a sdělil celkem stručně. Dezertovali jsme. Nemoh- la následovat jiná než opět krátká otázka – proboha proč? Dezerce je přece hrozný zločin. Odpověď byla zajímavá. Dezerce z boje ano. My jsme ale dezertovali do míst, kde nebudeme drženi mimo kontakt s děním a lidmi. Před léty jsem si o tom povídal s jedním významným českým gé- niem. Jak jsem slyšel, dlouho jeho inter- pretaci nikdo nechtěl věřit, až prý nedávno z našeho vyprávění kdosi stvořil divadelní komedii. Ale skutečné důvody našeho od- chodu z Blaníku prý v ní chyběly. A vy jste kdo, panáčku? Zeptal se rytíř. Nuže – s pravdou ven – novinář. Píšu o zajímavých místech pro turisty, pro lidi, kteří chtějí poznávat nová místa a neznámé věci. Tož, prosím, napište, že jsme tady, u Kun- štátu. Sice sem lidé chodí, ale myslím, že by nás mělo vidět mnohem více těch va- šich tůristů. Vždyť sám Kunštát s nejstar- ším hradem na Moravě založil prastarý šlechtický rod, z něhož vzešel i slavný král Jiřík z Kunštátu, zvaný Poděbrada. Dnes už je z hradu nádherný zámek, kam mo- hou lidé zavítat a při prohlídce porovnat, jak žili jejich předkové. To ale zdaleka není všechno. Naše jes- kyně je jen jedním z míst, kam by se měli podívat všichni, kdo budou číst naše po- vídání. Myslím, že celý kraj nesoucí jméno pana veršotepce Halase stojí za návštěvu. Nenajdete zde dramatické skalní vrcholy, ani divoké horské řeky, ale klidné potoky, jež zdobí mírně a přívětivě zvlněnou kra- jinu na okraji Boskovické brázdy. Vše jako stvořené k dlouhým procházkám či pro- jížďkám. K mé nemalé radosti zde stále častěji vidím i jezdce na krásných koních. Ovšem přibývá hlavně lidí na takových kostitřasech, kterým říkají kola či jakousi zkomoleninou „bicykly“. No, co vám mám povídat. Kunštát a Kunštátsko i se sousedními Lysicemi jsou nádhernou, klidnou, trochu nenápadnou perlou Moravy. Krásně je zde po celý rok. I za deště, nebo když sníh pokryje zdejší lesy. Hospůdka v každé vesnici, pivo jako křen, většinou z Černé Hory, krmě chutná a vydatná a lidé ve svém jádru dobří, pra- covití, pohostinní a veselí. Pak už zbylo se jen rozloučit. Slíbil jsem, že přijedu v létě znovu. A byl jsem ujiš- těn, že si opět popovídáme o Kunštátsku, o jeho historii, o zajímavých místech, kos- telích, kapličkách a vesničkách, jež jsou krásné jako básničky a jiná povídání zdej- šího patriota Ludvíka Kundery. Laco Kučera Foto: Jiří Komárek a archiv TP Městské informační centrum tel.: +420 516 410 576, 602 662 306 e-mail: info@kunstat-mesto.cz www.kunstat-mesto.cz 18 5-6/2017 Občas se stane, že se nechám svést k výpravě na místa, jejichž samotný název ve mně dokáže probudit všetečný zájem. Halasovo Kunštátsko je jedním z posledních, které jsem si vybral jako cíl jarního potulování po moravských koutech. Proč? Možná právě proto, že se docela nespravedlivě utápí v malém zájmu (či nezájmu) velkých institucí, jež mají v popisu práce propagaci českých turistických cílů. Cesta z Letovic na jihozápad, do samého srdce regionu Kunštátsko-Lysicko, do města Kunštátu mě zavedla i do malé obce Rudka, k Jeskyni Blanických rytířů, kteří se usadili zde, celých 161 kilometrů od svého bájného sídla. Zašel jsem tedy na chvíli za těmi sedmnácti „dezertéry“ z Blaníku.

5-6/2017 19 Ať už pěšky nebo na kole, držte se červené turistické značky. Jen kousek za poslední- mi domy na východní straně Letovic mi- nete areál koupaliště a minigolfové hřiště, projdete kolem podlouhlého rybníka a jste venku, v přírodě, mezi loukami a poli. Přes Kladoruby a Kochov brzy dorazíte k prv- nímu zajímavému přírodnímu útvaru – Ka- menné svatbě připomínající spřežení se svatebními kočáry. No, s trochou fantazie ano. Po pár krocích se napojíte na zna- čenou naučnou stezku Hanýsek a po ní spolehlivě dojdete k několika pramenům u Velké Roudky a pak k dalším skalním útvarům. Třeba k Rýbrcoulovu srdci, ke kterému se váže několik strašidelných le- gend. Také okolní obrovské balvany vystu- pující ze zalesněného terénu působí vskut- ku trochu mysticky. Není tedy divu, že i zde přišlo ke „slovu“ kamenické dláto. Ne- známý sochař do jednoho z nich vysekal tvář – čí? Koho představuje? Pusťte svo- ji fantazii z otěží a uvidíte, co všechno vás napadne. Až se vynadíváte, vydejte se o kousek dál, ke skalním reliéfům Petra Bezruče a skladatele Josefa Bohuslava Foerstera od sochaře Karla Otáhala. Jsou stále velice dobře zřetelné, zatímco místo, kde stávalo nedaleké Opatovické hradiš- tě, rozpozná jen zkušené oko archeologa. Mírně zvlněný terén vám tu a tam na- bídne i zajímavý výhled do kraje, kudy měla vést takzvaná Hitlerova dálnice spo- jující Vídeň s Vratislaví. Nešetřete něja- ký ten čas chůze a zajděte se podívat ke třem dálničním mostům – po jejich hřbetu sice nesviští pneumatiky, ale stojí. Pod je- jich oblouky můžete projít jako pod jakým- si mementem. Ale to už budete mít Vel- ké Opatovice přímo před sebou. Vstupte do města, najděte si příjemnou restauraci nebo hospůdku, oddechněte a dopřejte si doušek něčeho dobrého. Pak se vydejte k zámku, kde v moderní přístavbě Fosili najdete v Evropě ojedinělé Moravské kar- tografické muzeum. Ve vitrínách můžete obdivovat faksimile starých zemských map Moravy, ale také plánů zámeckých parků a městských sadů, mapy lesní, rybniční, ručně kreslené, topografické i tematické. Pokud byste chtěli mít historickou Moravu jako na dlani, stačí vyjít do ochozů a po- dívat se na její unikátní plastický model rozkládající se na ploše sto deset metrů čtverečních. Najdete na ní Beskydy i Je- seníky, údolí, řeky, rovinatou Hanou i jiho- moravské úrodné úvaly. Není lepší pomůc- ka, která by vám Moravu představila v tak ucelené a zřetelné podobě. Plastická ma- pa vznikla z podkladů vojenského mapo- vání ve druhé polovině 19. století. Majitelé GPS navigací zde zjistí, že jsou na samé hranici Jihomoravského kraje. Ale koho by to trápilo, když nedaleké měs- tečko Jevíčko má také co nabídnout – třeba židovský hřbitov nebo pomník obě- tem napoleonských válek. To už je ale na celodenní výlet tak ako- rát. Tak se cestou zpátky do Letovic za- stavte ještě v Borotíně v arboretu, kde kromě květin, trav a stromků najdete i pou- tavou expozici pohyblivých betlémů. Za- jímavé je, že všechny je vyřezal a rozhýbal jeden člověk. Dokonce vám sám rád ke svému dílu něco poví. Po návratu do Letovic ještě neodjížděj- te. Ubytování najdete v některém penzionu nebo hotýlku a ráno se můžete vypravit na další cesty. Nebo, bude-li krásně, na pláž k přehradě Křetínka – ta nezklame. Laco Kučera Foto: archiv Moravského kartografického centra Velké Opatovice Turistické informační centrum Tyršova 336/2, tel.: +420 516 476 790 e-mail: tic@mks-letovice.cz www.mks-letovice.cz Z LETOVIC DO LETOVIC Na soutok Svitavy a Křetínky, do městečka Letovice jsme vás pozvali už posledně. Zavedli jsme vás od přehrady Křetínka až na samý okraj sousedního regionu Kunštátsko-Lysicko, k jeskyni Blanických rytířů. Dnes se vydáme opačným směrem – k Borotínu, Velkým Opatovicím a Jevíčku a zase zpátky do Letovic. Není toho málo, co na pěším nebo cyklistickém výletě z Letovic do Letovic uvidíte a prožijete. Obří plastická mapa Moravské kartografické centrum Velké Opatovice Moravské kartografické centrum Velké Opatovice

STO DVACET LET NA LYŽÍCH Z VYSOČINY Uplyne ještě řada měsíců, než se svahy našich hor zabělají sněhem – ať už přírod- ním, nebo jako produkt kanonády ze sněžných děl. Ale připomeňme si jedno, dvě stará pořekadla, jež se docela hodí i pro tuto příležitost: „až se zima zeptá, co jsi dělal v létě“ nebo „štěstí přeje připraveným“. Tak nečekejte, až se vás zima bude ptát a důkladně se připravte. Spojte přitom příjemné s užitečným. Vypravte se do Nového Města na Moravě a kromě toho, že přímo ve městě nebo v jeho okolí prožijete nádherný letní víkend nebo týden, ohléd- něte se po možnostech, které nabízí zdejší patron stodvacátého výročí výroby lyží na Vysočině, firma Sporten. Letos zjara měli zájemci příležitost při Dnech otevřených dveří projít výrobními halami a krok za krokem sledovat jak se rodí lyže, z jakého jsou dřeva, v jakých kombinacích s kovem a plasty, jak vzniká jejich design a nakonec i to, co všechno musí vydržet při testech odolnosti, než opustí dveře závodu. Bylo nám ctí se jedné exkurze zúčastnit a můžeme vám tedy přinést pár zajíma- vých zážitků a informací. Se značkou Sporten se na naše i zahraniční trhy vydávají desítky typů sjezdových i běžeckých lyží pro malé a velké, pro začáteční- ky i profesionální sportovce, pro zábavu i závody a nakonec i pro extrémní výkony. Jen obtížně bychom na jednu stránku vtěsnali seznam všech typů. Vy- bereme tedy alespoň některé, zajímavé a inspirativní. Součástí výstavky lyží v areálu administrativního centra firmy jsme pro- šli kolem celé stodvacetileté historie lyží z Vysočiny. Krásné ski z počátku lyžování u nás jsou jakýmsi malým uměleckým dílem. Je na nich znát ře- meslná zručnost a vysoké estetické cítění jeho výrobce. Ale dnes bychom si na nich už mnoho neužili. Po „dřevech“ jsou k vidění lyže s prvními šrou- bovanými kovovými hranami, kousek dál s umělou skluznicí a pak krok za krokem technické novinky až do současnosti. Určitě by vás zaujaly lyže s portréty slavných – třeba Amundsena nebo Václava Klause. Pokud byste se chtěli do této galerie také dostat, máte možnost. Ale nevím, zda by se mi líbilo se při sjezdu koukat na vlastní obličej… Nicméně vlastní design si mohou naporoučet firmy i jednotlivci. Najdete zde i lyže, které fakt stojí za to. Třeba zástupce jubilejní limi- tované série. Jejich horní plocha a bočnice jsou z nádherného dřeva s vý- raznou kresbou. Nemůžou se nelíbit a dokonce i vy je můžete mít, sice sáhnete trochu hlouběji do kapsy, ale nakonec proč ne? Nebo byste si chtěli zahrát na extrémního jezdce? Znáte jméno Radek Raketa Čermák? Tak právě pro něj, nositele českého rekordu v rychlost- ním extrémním sjezdu, vyrobili vysoko- rychlostní lyže ve Sportenu. Jsou poně- kud zvláštní. Jak vnitřní konstrukcí, tak i na první pohled – dlouhé jsou skoro dva a půl metru. Tak, milí lyžaři, malou ochutnávku ze Sportenu jsme vám nabídli, co si vybere- te, na čem byste chtěli příští zimu lyžo- vat, to záleží už na vás. Přijeďte, vybírejte a jezděte bezpečně a třeba i rychle. Ly- žím Sporten to na sjezdovkách sluší. Laco Kučera, foto: archiv TP www.sporten.cz 20 5-6/2017 Jsou pamětníci a pamětníci. Jedni, k nim patřím i já, mohou vyprávět, jak vypadaly první poctivě celodřevěné lyže, které se připínaly na kožené šněrovací boty vázáním zvaným Kandahár. Pro ty druhé, mladší pamětníky, je někdejší značka Artis z Nového Města na Moravě spojena s postupnou modernizací a dokonce vlastním vývojem technologie výroby lyží kvalit přímo světových. Jsou pak i současníci, kteří každou zimu sjíždí sjezdovky nebo polykají kilometry běžeckých tras se značkou SPORTEN z Vysočiny.

5-6/2017 21 Dnes stojíme u hráze nevelké vodní plochy se starostou obce Suchý ing. Jakubem Hlubinkou, který spolu se svým nepočet- ným zastupitelstvem řídí věci obecní i ve- řejné a navíc i provoz celého rekreačního areálu a chatové enklávy na druhém ryb- ničním břehu. I přes to, že více jak polovi- na rybníka je už na katastru sousedního Velenova, o pořádek, provoz, služby a vů- bec o všechno, co dělá z rybníka v Suchém oblíbenou rekreační oblast, se obecní úřad stará už dlouhá desetiletí. První chatku tu postavili někdy kolem roku 1923. Pak rychle přibývaly další dře- věné stavby. Hlavní chatařský boom zde nastal až po druhé světové válce, a tak se na travnaté pláže začali sjíždět rekreanti z Prostějovska, Brněnska, Blanenska i ze Svitavska. Nejdříve za letním koupáním a v posledních letech i za zimními sporty. Starosta Hlubinka v rekreačních služ- bách vidí nemalý potenciál, ale také ce- lou řadu problémů, které je třeba řešit. Tradici rekreace u našeho rybníka a obli- bu turistických tras kolem Suchého a okol- ních obcí nám už nikdo nevezme. Za po- sledních pár desítek let se podařilo vytyčit a označit celé okruhy vhodné pro cyklo, pěší i běžkaře. Kromě soukromých chat provozuje obec i chatkový kemp, tábořiště a kemp pro karavany. Ale to vše vyžaduje údržbu, investice a především novou kon- cepci. Relativně nové infocentrum u ryb- níka funguje skvěle, ale bude třeba připra- vit vhodné propagační materiály. Zajímá nás i aktivnější spolupráce se sousedními obcemi Velenovem, Benešovem a Kořen- cem – kudy vedou ty nejkrásnější turistické trasy. Máme tu dva soukromé penziony, res- tauraci s výbornou kuchyní a několika po- koji, ale stále je co zlepšovat, hlavně chat- kový kemp potřebuje revitalizaci a facelift. I přes všechny tyto problémy si našich hostů a návštěvníků vážíme a snažíme se postarat o každého, kdo na Suchý zavítá, jak nejlépe je to možné. Určitě nemáme v plánu zde budovat nějaké repliky velkých turistických destinací. Kouzlo aktivní turis- tiky a rekreace spočívá právě v tom, že kdo chce, může se hodiny a hodiny toulat okolními lesy, aniž by potkal halekající vý- pravu cizokrajných turistů cvakajících fo- toaparáty a ohánějících se selfie tyčkami. Máme zde i trasy, které sice nejsou po celé délce osazeny infotabulemi, ale kdo má zá- jem, může na ně vyrazit poučen buď zbyt- ky znalostí ze školy, nebo z internetu. Třeba taková cesta podél toku říčky Punkvy, kte- rá pramení v lesích jen kousek nad obcí. To je výprava na celý dlouhý den s bato- hem a zásobou jídla a pití, protože cestou hospodu nebo bar nepotkáte. Ale zážitek je to ojedinělý. Dá se tedy říci, že o rekreanty, turisty máte zájem, že pro jejich pohodlí a spo- kojenost budete pracovat dál? Samozřejmě. Je to naše dlouholetá tra- dice. Ale je třeba se přizpůsobit novým tu- ristickým trendům a zájmům. Mnoho už se vybudovalo, ale ještě víc máme před se- bou. Zveme vaše čtenáře k nám, na Suchý, k rybníku, na houby, na kola i na běžky, ke stolu v restauraci, do informačního centra… a třeba i na nový a zajímavý červencový fesťák VESUF. To není naše nová sopka, to je zkratkové slovo „VElenovsko SUchov- ský Festival“. Děkujeme za rozhovor. Foto: archiv TP Na Drahanské vrchovině, v místech, kudy kdysi v 16. století vedl plavební kanál na dopravu dřeva z lesů kolem vrchu Skalky na pilu u Boskovic, bývaly spíš mok- řiny. Až někdy kolem roku 1762 sem dorazili první osadníci. Jak vypráví zdejší legenda, byli to původní obyvatelé nedaleké osady Benýška, kterou jako výhru v kartách získal šebetovský opat Václavík od boskovického hraběte Dietrichštejna. Osadníci se pak museli vystěhovat. Zda skutečně na vozech převáželi i své roze- brané dřevěné domy, není jisté, stejně tak jako že tam, kde se dnes leskne hladi- na rybníka, se jim vozy polámaly, a tak odmítli pokračovat a založili novou obec. OBEC SUCHÝ A OKOLÍ ZVOU K REKREACI Informační centrum Suchý, č. p. 99, 608 01 Boskovice tel.: +420 603 294 588, e-mail: strediskosuchy@seznam.cz, www.obecsuchy.cz

KDO BY NECHTĚL FAJNE LÉTO?! Pivovar Radegast Nošovice První červencový víkend se na exkurzi v pi- vovaru můžete dozvědět, jak se vaří pivo, co je důležité pro jeho chuť a třeba se na- učíte i správně čepovat. Samozřejmostí je ochutnávka v restauraci ve vyhlídkové vě- ži, odkud budete mít nádherný výhled na Beskydy. Prohlídky pivovaru začínají vždy v 11, 13 a 15 hodin. Úzkokolejná dráha Třemešná – Osoblaha Parní vlak, stylová hudba, představení ne- jen pro děti. Těšit se můžete na kovbojská vystoupení ve stylu Divokého západu. Dě- ti se povozí na ponících. Vystoupí country kapela Wagon a při cestě vlakem zahraje pravá kovbojská kapela Drops. Vagonářské muzeum ve Studénce I další týden se zůstaneme u vláčků, avšak už bez cestování. Zato s pořádnou dávkou muziky, soutěží, zábavy a pohádek. Čeká vás námořnický karneval, skupiny FiHa, Zrní a VAGÓN ROCK MACHINE. Kosárna v Karlovicích Chcete si zasoutěžit v netradičních disci- plínách? Při některých se možná spíš za- smějete, u jiných prověříte svoji fyzickou zdatnost. Rozhodně tu ale poznáte, v čem spočíval život na venkově. Na programu budou mj. také komické dětské tance na motivy lidových písní nebo koncert semifi- nalisty Superstar Kamila Kováče. Železniční muzeum moravskoslezské Projděte si muzeum, které vás zasvětí do historie a důležitosti železniční dopravy v kraji. Nebudou chybět ani oblíbené mo- dely vláčků. Uvidíte také westernové vy- stoupení s lasem, bičem a kolty. Vystoupí skupina Ostrá tráva, ale i dvojice flašinetá- řů z Ostravy. NKP Důl Michal Zažijte den horníka v dole, který byl za svých časů technicky velice vyspělý. Pro- hlédnete si také řetízkovou šatnu, výdej- nu svačin či takzvanou „lampovnu“. Uvidíte spuštění opravdového parního stroje s od- borným výkladem. Nabitý program obohatí i tradiční regionální speciality. Vodní mlýn Wesselsky v Loučkách u Oder Velice zajímavou prohlídku celého areálu mlýna i s jeho historií a příběhy obyvatel v rámci FAJNEHO LÉTA pravidelně doplňu- jí pohádky, koncerty a také soutěže jako například chůze v dřevácích či hledání jehly v kupce sena. Třeba si vyzkoušíte i něco z místních řemesel a dovedností. Spatříte tanec rusalek a řadu vodnických pohádek. Vystoupí revivalová kapela FASTFOOD z Opavy. Areál čs. opevnění Hlučín-Darkovičky Koho zajímá vojenská technika, uniformy, jak se vaří v polní kuchyni a jak to potom chutná, kdo by se rád přiučil umění se- beobrany, je zde srdečně vítán. Připraven bude branný závod, vojenský fotokoutek, laserová střelnice a jízda na koních. Dolní oblast Vítkovice Prověřte své vědomosti, tělesnou zdatnost, postřeh i zručnost. Zjistěte, jak zábavná umí být věda v podání populárních vědců, pohrajte si s fyzikálními hračkami, jako je třeba „inteligentní plastelína“. Adrenalin vám pak zvedne 3G přetížení v gyroskopu. Devět víkendů, devět technických atrak- tivit, devět báječných výletů pro malé, mladé, starší i nejstarší – to je FAJNE LÉTO 2017 v Moravskoslezském kraji. Pavla Kovářová Foto: archiv Moravskoslezského kraje Více informací najdete na: www.technotrasa.cz www.severnimorava.travel FAJNE LÉTO nezažijete nikde jinde než v Moravskoslezském kraji. Zástupci TECHNOTRASY ve spolupráci s Moravskoslez- ským krajem pro vás chystají už šestý ročník víkendových akcí pro děti i dospělé. Každý z vás bude mít opět šanci navštívit zajímavá turistická místa, jedinečné industriální památky a technické atraktivity kraje. Přitom se i něco dozvíte a především se pobavíte. Navíc vás čekají soutěže, koncerty, zábavná představení i sportovní aktivity. Zkrátka léto jak má být! Areál čs. opevnění Hlučín-Darkovičky NKP Důl Michal v Ostavě 22 5-6/2017

5-6/2017 23 Nejdříve na hrad Od 1. června je na hradě otevřeno nové Muzeum záhad. Rozsáhlou expozici para- normálních jevů, otázek historických i mimozemských pro vás připravil spisovatel a záha- dolog Arnošt Vašíček ve spolupráci s Karlem Burdou z Ostravských výstav, a.s. Vstupte do tajů místních i ci- zokrajných. Čekají na vás fotografie, velké 3D modely i rekvizity ze seriálu Strážce duší a mnoho dalšího. Po celé prázdniny jste pak zváni na jednu z nejoblí- benějších hradních soutěží „Víte, kde spí v létě čerti a na které nástroje hrají?“ Na nejrůznějších místech, v temných koutech a mož- ná i za některým z trámů nebo někde v kamenném vý- klenku Slezskoostravského hradu si čerti a čertíci, kte- ří tady prý bydlí odjakživa, na léto chystají svoje pelíšky a schovávačky. Na vás bude, abyste je všechny našli a odhalili, na co že to hoši černí a umounění muzicírují. Při vstupu na hrad si nezapomeňte vyzvednout soutěž- ní kupony a do nich pečlivě zaznamenejte, kde a koho jste objevili. Při odchodu jej vhoďte do losovací urny. Ke konci prázdnin proběhne velké losování a pro několik šťastných budou připraveny pěkné ceny – třeba VIP karta na celý rok 2018 opravňující k volnému vstupu na akce po- řádané na hradě, na Výstavišti Černá louka, ale i v Miniuni světě miniatur a v Pohádkovém sklepě strašidel. Losování proběhne 25. srpna 2017 při Strašidelné noci na hradě. Při- jeďte se pobavit i pobát. Zavítat na hrad můžete i na Shakespearovské slavnosti mezi 11. červencem a 9. srp- nem 2017, pak na akci Kováři opět na hradě a na zářijové Oslavy 750 let města Ostravy. Ale to zdaleka není všechno. Máte rádi dobré jídlo a veselou společnost? Pak se sem vrať- te i na podzim. O víkendu 7. – 9. října 2017 jste zváni na slavný Hradní hodokvas. A teď na Výstaviště Černá louka Výstavy a veletrhy všeho druhu a zaměření mají svoji úžasnou atmosféru tvořenou dvěma důležitými okolnostmi: co se vystavuje a kdo o vystavované exponáty má zájem. Na Černé louce, zdá se, mají šťastnou ruku při volbě výstavních a veletržních témat. Známe to přece z našeho veletrhu Dovolená a Region, Lázeňství. A mnozí to poznali i při předchozích ročnících krásné a nablýskané akce American Classic Cars – výstava amerických veteránů. Ta letošní potrvá od 21. června do 3. září. Co všechno je zde k vidění? V naleštěných karoseriích nádherně tvarovaných krasavců byste se mohli pohodlně oholit, dámy si tu zase v pohodě upraví svůj make-up. Znalci se budou rozplývat nad interiéry, kterými by se mohl i dnes chlubit nejeden módní salón a designéři začnou znovu skloňovat slovíčko „retro“. A co teprve přehlídka dobových doplňků, bez kterých se v padesátých i dřívějších letech jen těžko mohl dobrý řidič vypravit na slavnou Route 66. Ale zkrátka nepřijdou ani nejmenší. Výstava věrohodných zmenšenin je v klidu nenechá. No a pak – sportovci nevynechají výstavu HallOstrava Sport nabízející všechno pro halové sporty, zahrádkáři už teď netrpělivě čeka- jí na svůj Život na zahradě, vyznavači alternativní medicíny, zdravé výživy a esoteriky neopomenou výstavu Zdraví a duše a tak to jde jedna akce za druhou až k Vánočním esoterickým trhům na začátku prosince. Laco Kučera, foto: Rostislav Šimek, Česká televize Ostravské výstavy, a. s., e-mail: sekretariat.ovas@cerna-louka.cz, tel.: +420 596 167 112, www.cerna-louka.cz VESELO NA HRADĚ SLEZSKOOSTRAVSKÉM I NA LOUCE ČERNÉ Na Výstavišti Černá louka a na Slezskoostravském hradě v Ostravě je veselo po celý rok, ale v létě bude ještě veseleji, ještě zábavněji, určitě také sportovněji, zdravěji a hlavně dobře. Jedna akce stíhá druhou. Že o našich slovech není třeba pochybovat, vědí všichni, kdo už výstaviště nebo hrad navštívili. A ti ostatní? Při- jdou na to hned při prvním pobytu. Proč byste se tedy měli do Ostravy vypravit? Posuďte sami.

Nelze vyloučit, že mnozí z vás, ať už patří- te mezi vystavovatele, nebo jste součástí vysoce vážené turistické veřejnosti, právě zvedáte prst jako upozornění: pozor, v po- sledních letech si oba veletrhy poněkud pošramotily pověst. V reakci na to zvedáme ne jeden prst, ale celou ruku, abychom se přihlásili o va- ši pozornost. Každou zkušenost, i tu ne úplně dobrou, je možné využít k novému startu jako výzvu, jako schod k novým kvalitám. Trochu vznešená formulace, ne- ní-liž pravda. Ale jak jinak popsat sku- tečnosti, se kterými vás naším prostřed- nictvím chtějí seznámit manažer veletrhu Regiontour Jan Šilhánek a ředitel projek- tu GO a Regiontour Miloň Mlčák. Strávili jsme s nimi více jak hodinu na samém konci května, abychom vám doslova „za- tepla“ přinesli dobré zprávy. „…Oba veletrhy dostanou úplně nový koncept. Tedy spíš k nerozeznání od před- chozích dvou, třech ročníků. Ne že byste na nich nenašli svoje oblíbené destinace nebo regiony či kraje. Naopak, na výběr budete mít mnohem více možností. Vede- ní obou akcí už dnes připravilo řadu mo- derních novinek jak v oblasti propagace veletrhů, tak zejména, a to je nejdůleži- tější, co se týče pestrosti vystavovatelů, doprovodných programů pro odborníky i veřejnost a služeb pro návštěvníky i vy- stavovatele. Už sama skutečnost, že půl roku před samotnými veletrhy si můžete přečíst tyto informace, svědčí o tom, že nic nechceme zanedbat. Veletrhy se dočkají propagace po celé republice i v zahraničí, promo kam- paň dostane novou tvář, do posledního detailu využijeme všechny moderní kanály a informační technologie, a pokud byste už teď chtěli poradit s expozicí, s orga- nizací nebo přípravou, máte možnost se obrátit na celý veletržní tým…“ Miloň Mlčák dále upřesňuje: „…Při tvor- bě nového konceptu klademe důraz na jasnou profilaci obou veletrhů, které se musí stát nosným projektem na podporu incomingu a domácího cestovního ruchu v regionech České republiky. To je jasné zadání, na němž jsme se shodli s hlavní- mi partnery veletrhů GO a Regiontour, kterými jsou Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Asociace krajů ČR, Česká centrála cestovního ruchu – CzechTourism, Fórum cestovního ruchu ČR, Asociace cestovních kanceláří ČR a Asociace českých cestov- ních kanceláří a agentur. Nejen proto se oba veletrhy v lednu 2018 ocitnou pod jednou střechou, v pa- vilonu P. Tím bude zajištěna komplex- nost v duchu motta „Všichni jsou na GO a Regiontouru“, tedy ucelená prezentace krajů, regionů i méně známých míst, spo- lečně s nabídkou cestovních kanceláří, ces- tovních agentur a národních centrál nejen z okolních zemí. Veletrhy GO a Regiontour posilují mezinárodní rozměr o partnerské regiony ze zahraničí a přeshraniční spo- lupráci. S výhledem od roku 2019 je pak v plánu cílit na silné zdrojové země a ob- novit workshop se zahraničními tourope- rátory – MEETING POINT. Nesmí a nebude chybět vskutku kvalit- ní doprovodný program. Do přípravy jeho odborných témat jsou opět zapojeni hlav- ní partneři veletrhů. Odborný doprovodný program odstartuje první den veletrhů Za- hajovací konference na téma: „Aktuální podpora cestovního ruchu v regionech ČR a jak dále…“ a pak budou následovat odborné panely na témata jako například: Nové trendy v cestování – nové výzvy, Inovativní marketing v cestovním ruchu, Nadregionální spolupráce, Kvalita služeb v cestovním ruchu, Typologie domácího a zahraničního turisty a Vzdělávání – vý- chova kvalitního pracovníka v cestovním ruchu. V centru naší pozornosti je také scénář programů pro veřejnost. Kromě tradičně atraktivního programu přímo v pavilonu P bude nově koncipován program v sou- sedním festivalovém pavilonu F, jenž po- skytne komfortní prostředí a dostatek místa pro všechny hrátky, soutěže, zába- vu i poučení. Jde nám o programy, které budou navazovat na nabízené produkty a služby v pavilonu P. Nově si je pak náv- štěvník bude moct vyzkoušet a ochutnat právě zde ve festivalovém pavilonu F. Využijeme jednu z velkých výhod našeho výstaviště – to je dostatek prostoru pod 24 5-6/2017 Bude to již po osmadvacáté, co se v největším a nejmodernějším pavilonu „P“ brněnského výstaviště známého pod zkrat- kou BVV sejde v polovině ledna 2018 pestrá turistická společnost. Brno, „hlavní město veletrhů“ opět ožije desítkami tisíc návštěvníků z celého Česka a ze všech koutů Evropy i tisícovkami profesionálů v cestovním ruchu. Na čtyři dny se setkají s jasně formulovanými cíli. Jedni chtějí najít co nejvýhodnější a nejzajímavější tip na dovolenou, druzí mají zájem nabíd- nout to nejlepší, co má jejich obec, město, region, kraj nebo země či cestovní kancelář ve svém turistickém portfoliu. Při- jeďte také. Nejste-li ještě rozhodnuti, čtěte dál. Na konci této dvoustrany budete jistě přesvědčeni o tom, že na veletrzích GO a REGIONTOUR 2018 nemůžete chybět. GO a REGIONTOUR 2018 V NOVÉ KONDICI

5-6/2017 25 střechou i venku. Nikde jinde v Česku podobné možnosti nejsou. Zájemci na veletrzích najdou co neju- celenější přehlídku regionů ČR, možnost výběru z nových katalogů CK, výběr toho nejlepšího z blízkého i vzdálenějšího za- hraničí. Dostane se jim také možností si vybrat loď vhodnou na rybník, řeku nebo na jezero, nechat si poradit při koupi vy- bavení pro cykloturistiku a věřím, že se nám podaří zajistit i prezentace s nabíd- kami produktů a odborných rad z oblasti vysokohorské turistiky, lázeňství, letecké dopravy, agroturistiky, památek a jiných tu- ristických oborů… Nikdo se na veletrzích GO a Regiontour nesmí nudit. Pro chvíle oddechu od vele- tržního mumraje pod střechou jednáme o možnostech zábavy na venkovní ploše. Soutěže, sportovní aktivity, autogramiády se sportovci a zábava pod širým nebem se stanou vhodným doplňkem pro všech- ny, kdo budou chtít strávit na výstavišti nejen jeden den. Návštěvníci ze vzdáleněj- ších regionů se na veletrzích cestovního ruchu v Brně mohou zdržet celý víkend a stále budou mít co dělat.“ Z dalšího rozhovoru vyplynulo, že ve- dení Veletrhů Brno, a.s. a management veletrhů GO a Regiontour nezůstali lho- stejní k zájmu o tyto akce z posledních let. Mimo pozornost nezůstane ani komuni- kační kampaň obou veletrhů. Připravuje se zbrusu nový, moderní a svěží vizuální styl s nápaditou grafikou a obsahovým apelem. Nová bude také B2C kampaň zaměřená na prioritní cílové skupiny: muži a ženy ve věku od 30 do 50 let, rodiny s dětmi do 18 let, jistě také senioři a no- vě ve větší síle i kampaň na mladé (20–30 let). Co a jak jim nabídnout, jak se na ve- letrhy připravit, bude obsahem posíleného content marketingu. Mimořádná pozor- nost je už nyní věnována také významné akcentaci kampaně B2B, jejímž cílem je dát více prostoru prezentacím vystavo- vatelů. Pro jasnější strukturu veletržního dění poslouží i přesnější rozdělení na do- bu pro B2B a B2C prezentace a jednání se zájemci o spolupráci a nákup. Zřejmá detailní analýza stavu nese své ovoce a se značnou dávkou jistoty můžeme vyslovit i přesvědčení, že k rea- lizaci naznačených změn přispěla i sku- tečnost, že rozhodujícím vlastníkem spo- lečnosti Veletrhy Brno, a.s. se opět po několika dlouhých letech stalo statutární město Brno. Jak jste si mohli přečíst v rozhovorech s primátorem Petrem Vokřálem a radní pro turistiku Petrou Rusňákovou, potažmo ve dvou rozhovorech s generálním ředi- telem Veletrhů Brno, a.s. Jiřím Kulišem, které vyšly koncem loňského a na začát- ku letošního roku, spolupráce města Br- na a brněnského výstaviště přináší první plody. Jistě, ještě nedošly do plné zra- losti, ale vše vyžaduje svůj čas. Kvalitní příprava mezinárodního veletrhu a hlavně realizace celkem zásadních změn v kon- cepci, službách, obsahové a programové náplni a marketingu, to není otázkou ně- kolika týdnů nebo měsíců. Je to práce, která vyžaduje pevnou architekturu, osob- ní nasazení a zájem posunout věci do- předu. Není pochyb, že ze strany Veletrhů Brno, a.s. a manažerů obou veletrhů je zájem o kvalitativní posun velice vážný. Ale bez vystavovatelů a turistické veřej- nosti by i sebevětší úsilí nakonec vyznělo zprázdna. Přijměte tedy na závěr naši výzvu. Při- dejte se! Vzpomeňte si na roky, kdy Re- giontour i GO žily na plný plyn, kdy jsme se všichni těšili na začátek roku a set- kávání v Brně. Oživte si dobré a příjem- né zážitky, připomeňte mladším kolegům úspěchy, kterých jste na Regiontouru ne- bo GO dosáhli. Zaktivizujte fantazii, do svých propagačních materiálů, prezentací a celého veletržního programu investujte emoce, změňte zastaralou grafiku, zauj- měte! Veletrhy GO a Regiontour 2018 chtějí vám všem připravit víc než jen čtyři dny práce „za pultem“. Vyjděte ven z ex- pozice – doslova i obrazně. Sami oslovuj- te své potencionální klienty. Nečekejte, až oni osloví vás. Turisté si zasluhují, abychom se o ně starali s veškerou péčí. Zbavme se obsta- rožních přístupů. Moderní doba je rychlá a neptá se nás, zda jsme ochotni stačit vývoji zájmů, přání a požadavků moderní- ho a náročného turisty. Chceme-li uspět, nesmíme otálet už ani malou chvíli. Dovolím si na závěr vyslovit jednodu- chý soud a nemalé přání, ve kterém je ob- saženo i velké osobní přesvědčení: Pře- devším na veletrzích Regiontour jsem od roku 1996 nechal „kus srdce“. Že se z na- ší redakce, dlouhá léta aktivního vysta- vovatele, v posledních třech letech stala „jen“ odborná veřejnost, potažmo „press“, jsme nesli dost těžce. Avšak realistický pohled a chladná úvaha nemohly vést jinam než k utlumení naší účasti. Ale ce- lou tu dobu jsme byli připraveni se vrátit ve chvíli, kdy se otevře nová perspekti- va. Stalo se. Přidejte se! Laco Kučera Foto: archiv Veletrhy Brno, a.s. a TP Veletrhy Brno, a.s., Výstaviště 405/1, 603 00 Brno, www.bvv.cz/go-regiontour/ Ředitel projektu – Miloň Mlčák, tel.: +420 541 152 520, mmlcak@bvv.cz Manažer veletrhu GO – Nikola Lekovski, tel.: +420 541 153 029, nlekovski@bvv.cz Manažer veletrhu Regiontour – Jan Šilhánek, tel.: +420 541 152 984, jsilhanek@bvv.cz Fotografie pocházejí z veletrhů Regiontour 2009 a 2011. Záměrně jsme použili starší snímky jako inspiraci, jako připomenutí, že Regiontour má ambice se spolu s vámi všemi znovu pustit do krásné práce při propagaci našich regionů, měst a krajů. Už od příštího ročníku!

Zanedlouho to bude rovných třicet let, co jsme se po roce 1989 pustili do lehce rozbouřených vln domácího, evropského a světového turizmu. První roky, pamět- níci nám dají za pravdu, byly ve znamení nadšeného hledání cest ke klientům, jak nejlépe připravit dobře prodejný produkt, jak zpracovat propagační materiály, které opravdu zaujmou, jak se prezentovat na veletrzích cestovního ruchu. Dvacet sedm let je dlouhá doba, během níž se na obou stranách veletržních pultů vystřídala už druhá generace a „na do- hled“ dorůstá třetí. Mění se doba, nároky turistů i informační technologie a veletrhy by neměly zůstávat pozadu. Kudy by se měl ubírat jejich další vývoj? Mohli bychom na to téma vést dlouhé odborné dišpu- tace, přít se, hledat argumenty po celém světě. Ale jsme v Česku, Holiday World je pražský veletrh a Region World je určen především českým vystavovatelům a turis- tům. Co se víc jak půl roku předem chys- tá a jaký by měl být Holiday World 2018, jsme si zašli popovídat s manažerem vele- trhu Liborem Patočkou do pražského síd- la pořadatele, společnosti Incheba Expo Praha. V posledních dobách jsme při hovo- rech s návštěvníky veletrhů zazname- nali lehce rostoucí kritický pohled na jejich charakter, náplň expozic, někdy i doprovodné programy a především způsob prezentace českých nabídek. Z reakcí stovek lidí, se kterými jsme ho- vořili na veletrzích po celé republice lze usuzovat, že zejména mladá generace čeká na poněkud zajímavější způsoby komunikace. Je-li to tak, co na to Holi- day World? Nemůžeme si nevšimnout, že veletrhy obecně a Holiday World především, si zasluhují, abychom jim věnovali mnohem více pozornosti. Říkám-li „my“, mám na mysli nejen nás z Incheby, ale nás všech- ny včetně vystavovatelů. Veletržní správa může dát prostor pro prezentace a progra- my pro odbornou i laickou veřejnost, ale jejich obsah, informační hodnota a hlavně atraktivnost podání je na vystavovatelích samotných. Příprava dobré, obsažné a lá- kavé prezentace vyžaduje nejen nápad, ale i jeho zpracování a samotnou produkci, včetně přípravy na dostatečně dramatické uvedení. To nelze zvládnout za týden nebo dva. Holiday World má svoje doprovodné programy, spolupracujeme s asociacemi, Ministerstvem pro místní rozvoj i Czech- Tourismem, ale uvítali bychom i daleko vět- ší zapojení regionů. Při jednáních s klienty – vystavovateli je žádáme, vyzýváme a přesvědčujeme k větší aktivitě. Ale často se setkáváme s jistou dávkou nerozhod- nosti, zda ano, či ne. Jistě bychom všich- ni přivítali lepší a zajímavější složení pro- gramu. Jsme schopni najít vhodný prostor i čas. Umíme program i propagovat, ovšem jen pokud máme jeho obsah včas stano- ven. Dostaneme-li obsah vystoupení v po- lovině nebo koncem ledna, už je pozdě. To pro jeho lepší propagaci můžeme udě- lat jen málo. Ale chtěl bych touto cestou apelovat na české vystavovatele – ať už kraje, destinační společnosti nebo města, aby se se svými náměty hlásily třeba už nyní nebo v průběhu podzimních měsíců. Pak máme prostor nejen na přípravu, ale i na zmíněnou propagaci programu. Ono není nutné, aby si zájemce přímo objednal přednáškový sál nebo konferenční míst- nost – ty jsou ostatně zpoplatněny. Určitě se dá nachystat zajímavá, akční a obsaž- ná prezentace přímo v expozici. Už exis- tují některé pokusy – tu zdařilejší, tu zase méně. Ovšem úspěch nebo neúspěch jde vždy za tvůrcem, nikoliv za námi jako ve- letržní správou. Mluvil jste o zpoplatnění sálu nebo kon- ferenčního prostoru. Jaké jsou ceny? To je trochu ožehavé téma, ale nelze se mu vyhýbat. Pro vystavovatele je cena kalkulována na 5000,- Kč včetně vybavení a pro firmu, která nevystavuje a chce se jen prezentovat, 10 000,- Kč. Může se to zdát hodně, ale za dobrou, kvalitní a efek- tivní propagaci se zkrátka platí. Zde dává- me každému příležitost, aby si svoji kvali- tu zajistil sám. Jako příklad lze uvést třeba letos plně obsazený velký sál při prezen- taci Polské turistické organizace, kam po- zvali českou zpěvačku s polskými kořeny Ewu Farnou. Moderátor zvládl vedení celé prezentace s bravurou a sál byl do posled- ního místa plný. Takovou šanci mají všich- ni. Nejen my, ale především návštěvníci by přivítali možnost si v daleko lepší po- 26 5-6/2017 POLOČAS VELETRHU HOLIDAY WORLD 2018 Za osm měsíců už všichni budeme opět na Výstavišti Holešovice slavit jeden z nej- větších svátků turistů, cestovatelů a neposedů všech věkových kategorií a zájmů na sedmadvacátém ročníku středoevropského veletrhu cestovního ruchu Holiday World. Veletrhu, který už před lety překročil hranice centrální části Evropy a pravi- delně do Prahy přivádí vystavovatele z asijského, afrického i amerického kontinen- tu. Tím ale naprosto neztrácí svůj národní význam. Jeho organickou součástí je Re- gion World, dnes jedna z největších přehlídek turistických nabídek krajů, regionů, destinačních agentur, podnikatelských subjektů, měst i obcí České republiky. Osm měsíců uteče rychleji než voda ve Vltavě pod Karlovým mostem. Je čas se zamyslet nad tím, s čím a jakým způsobem bude dobré se na Holiday World 2018 vypravit.

hodě a klidu poslechnout informace o no- vých českých nabídkách, položit všetečné otázky, diskutovat. U pultu na to často není čas nebo se lidé i trochu ostýchají, jsou posouváni davem, vadí jim hluk a podob- ně. Takže při dobré přípravě se taková in- vestice rozhodně vyplatí. Díky za „nahrávku“. Holiday World má svoje doprovodné programy, výstavy fotografií, prezentace filmů a podobně, většinou ale tematicky orientované na exotické kraje a destinace. Nestálo by za zváženou obohatit tyto „festivaly“ o česká, moravská a slezská témata? Určitě ano, umíme nabídnout vhodné prostory a čas i pro naše domácí regiony. Ale jsme opět u toho, zda se naši domácí vystavovatelé budou ochotni nebo schop- ni včas vyjádřit, abychom jim mohli čas a místo rezervovat, uvést je ve všech ve- letržních materiálech, tiskových zprávách a distribuovat potřebné informace i elek- tronickými kanály. Nepochybuji o tom, že by si takové programy našly svoje vděčné a aktivní publikum. Mohou se domácí regiony uplatnit ta- ké v rámci odborného doprovodného programu? Jsem si jist, že máme ce- lou řadu velmi úspěšně pracujících destinací, které by se mohly stát stře- dem zájmu odborného tisku, nejen do- mácího a třeba i cestovních kanceláří a touroperátorů přijíždějících na Holiday World za novými zajímavými možnost- mi obchodní spolupráce. Jistě by to šlo, ale myslím, že taková prezentace třeba pro touroperátory by vy- žadovala trochu inovativní přístup a pří- pravu. Ne, že by bylo potřeba mít připra- vené obchodní nabídky zpracované do týdenních produktů, ale prezentovaná sdě- lení musí obsahovat komplexní informaci jak o cílech, tak i o struktuře možného uby- tování a dalších služeb nejlépe pro celý rok. Jak jste uvedl na začátku, turistický trh postupně obsazuje nová generace zvyklá vstřebávat informace zpracované a uspo- řádané způsobem odpovídajícím jejich sty- lu života. Máte zřejmě na mysli problematiku obecně označovanou jako způsob ko- munikace s “mileniály“ – tedy s generací naplno zvládající moderní IT techno- logie, které ale už dávno nestačí sdě- lení podobající se SMS někde na so- ciálních sítích. Ten problém je mnohem hlubší a zjednodušeně by se dal vyjád- řit otázkou, zda „hovoříme jejich jazy- kem“. To je celkem trefné vyjádření. Není tře- ba odmítat papírové materiály, ale je potře- ba zapracovat na jejich grafické podobě i obsahu. Zatímco velké světové firmy ma- jí celá specializovaná pracoviště sledující trendy zájmů mladých lidí, v našem ces- tovním ruchu jsme až příliš konzervativ- ní. Možná také trpíme dotacemi a jejich administrativou poněkud deformovaným prostředím, kdy úspěšné naplnění byro- kratických požadavků uzurpuje tolik času, že na kreativitu už nezbývá. No, dostali jsme se k několika bodům, jež si zasluhují mnohem více prostoru, než máme na této dvoustraně. Snad někdy příště. Vraťme se ještě na chvíli k veletrhu Holiday World 2018. Co bys- te dodal na závěr? Musím se vrátit k tomu, co už bylo ře- čeno. Všem vystavovatelům, kteří chtějí na našem veletrhu uspět, chci vyslat apel – nečekejte, neotálejte. Kontaktujte nás co nejdříve. Nejen co se týče zadání plochy a stavby expozice – to je technická věc, kterou umíme zvládnout. Uvažujte o svých živých vystoupeních a aktivní práci s pří- chozími – ať už odborníky, novináři, nebo turistickou veřejností. Děkujeme za rozhovor. Foto: archiv TP Mgr. Libor Patočka tel.: +420 220 103 325, L.Patocka@incheba.cz www.holidayworld.cz

DEN ZLÍNSKÉHO KRAJE 2017 Nenechejte si ujít jedinečnou příležitost prožít den plný zážitků z Baťova Zlína, Slovácka a Valašska. O prvním říjnovém víkendu 2017 se vám otevřou dveře slavné „jednadvacítky“ – prvního mrakodrapu v tehdejší Československé republice. Proje- dete se dodnes funkčním výtahem zaříze- ným jako kancelář a z vyhlídkové střešní terasy přehlédnete skoro celý Zlín i se slavnými Baťovými „půldomky“ a „čtvrt- domky“. K tomu přidejte ochutnávku regionální kuchyně, vín ze slováckých vinic, stopku vynikající slivovice, a to vše za doprovodu hudby nejen cimbálové. Projeďte se pak krajem parním vlakem za symbolické jízdné. Vítáni budete všichni, ať už jste z Kruš- ných hor, Šumavy, Krkonoš nebo třeba z Beskyd. Baťův Zlín a celý Zlínský kraj se o vás dobře postarají. Více informací postupně najdete na: www.kr-zlinsky.cz