TRAVELprofi 05-0618

XXIII. ročník, 05-06/2018 Turistické informace z České republiky, Slovenska a Polska O Pardubických tahounech Pardubicko – Perníkové srdce Čech str. 12-13 Není Haná jako Haná str. 20 1213 rovná se Uničov str. 24 Kam na víkend? Do regionu Štětsko! str. 6 Vesuf 2018 str. 18-19 www.severnimorava.travel Za legendami Moravskoslezského kraje na elektrokolech Čtěte na str. 22-23

PATŘÍ VÁŠ JEDINEČNÝ PRODUKT NA TURISTICKÝ TRH? CHCETE SE UPLATNIT MEZI KONKURENTY? HLEDÁTE DOBROU KLIENTELU? DEJTE O SOBĚ VĚDĚT! ● Přijedeme k vám ● Pořídíme profesionální fotografie ● Zpracujeme texty ● Vše představíme turistické veřejnosti HLEDÁTE IDEÁLNÍ MÍSTO PRO SVOJI BEZVA DOVOLENOU? CHCETE POZNAT MÍSTA, KDE JSTE JEŠTĚ NEBYLI? LÁKAJÍ VÁS MALÉ ČESKÉ EXPEDICE? ČTĚTE! www.floowie.com/cs/travelprofi

5-6/2018 3 Za legendami Moravskoslezského kraje na elektrokolech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 Travel profi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 GDPR s trochou nadsázky i vážně . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 Novinky z Dolního Poohří . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4-5 Kam na víkend? Do regionu Štětsko! . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 Litoměřice jako výzva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 Chystejme se na ITEP . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 Za Prázdninovou štafetou do Plzeňského kraje . . . . . . . . 9 Degustace Středočeského kraje II – nejen voda . . . . 10-11 O Pardubických tahounech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12-13 Pardubicko – Perníkové srdce Čech . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 Poznávejte naše regiony . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14-15 Sladovna, profesionalita a tradice . . . . . . . . . . . . . . . . 16-17 Vesuf 2018 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18-19 Není Haná jako Haná . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 Jaroměřice prastaré a krásné . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21 Moravskoslezský kraj půjčuje elektrokola . . . . . . . . . 22-23 1213 rovná se Uničov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24 Chcete vidět největší středověkou bitvu? . . . . . . . . . . . . . 25 Proč Cittaslow . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26 Po vodě kolem Noweho Miasta Lubawského . . . . . . . . . 27 Degustace Středočeského kraje – nejen o vodě . . . . . . . 28 Včera bylo 25. května 2018, den, kdy v České republice vstou- pila v platnost pravidla zavedená v celé Evropské unii pod zkratkou GDPR – obsah není třeba vysvětlovat. Ale i tak se večer ozval telefon, na displeji jakési neznámé číslo. Slušně vychovaný člověk přijme hovor, aby mu byla s poněkud pav- lačovým akcentem položena otázka: „Jste uživatelem tohoto telefonu?“ Podívám se na svoji ruku a sdělím: „Ano, ale vy nevíte, komu voláte?“ Odpověď stejně odpudivým tónem: „To víte, že vím. Chtěla bych vám…“ Dál už se nedostala. GDPR někde uvnitř mě zafungovalo. Pokud budeme v dohledné době zbaveni těchto opravdu profesionálních otrapů, kteří kdovíkde berou čísla našich te- lefonů, budeme rádi. I když o tom s pravděpodobností blížící se jistotě pochybuji. Ale ono to „dží dí pí ár“ asi bude mít i další docela zábavné efekty. Třeba fotky – materiál, bez kterého se při naší práci jen těžko můžeme obejít. Ale nejen my od novin. Také cestovní kanceláře, hotely, lázně, wellness provozy a další instituce, jež chtějí jakkoliv prezentovat svoje služby nebo akce. Jistě, lze najmout někoho, aby vám pózoval u bazénu nebo u pro- střeného stolu. Na fotkách je sice často vidět, že to nejsou zrovna profíci, ale to vem čert. Ovšem co s takovou reportáží z veletrhu? Víte, kolik lidí se vejde náhodně do záběru? Po- běžíme za každým z nich pro písemné svolení, že můžeme fotku s jeho obličejem publikovat? Nebo zmršíme fotografii tím, že rozostříme všechny obličeje? Už jen ta představa je strašná. Stejně jako další možné řešení – fotky se budou poři- zovat v nějakém určeném čase před veletrhem, kdy bude vše postaveno, nazdobeno, vyčištěno a vyklizeno. Odejde i perso- nál firem a agentur a bude dovoleno udělat sérii fotografií k publikování. Pán Bůh s námi a zlé pryč, to bude dílo! Ko- ho chcete takovým materiálem přesvědčit, že to je úspěšný veletrh? Fotografie bez lidí, bez emocí, bez akce, bez nálady. S tím se nedá přece pracovat. Jako by vám někdo namazal objek- tiv vazelínou. A to jsem jistě nevyčerpal zdaleka všechny příklady, jak se může GDPR podepsat na tvůrčí práci. Tedy v případě, že by se příslušný úřad rozhodl brát literu záko- na do posledního punktu. Přimlouval bych se tedy – máte-li kdo možnost se na patřičných místech a v dostatečně vysokých patrech postavit za naši profesi, udělejte to. Jinak se můžeme obávat nových fotosamizdatů. Chraňme naše data, hlídejme citlivé informace, braňme se hloupě agresivním metodám obchodníků horších než po- domních. Ale nenechejme si vzít možnost přirozeně, lidsky a v dobrém pracovat tvůrčím způsobem, bez zbytečných oktrojírek – jak už kdysi psával Borovský Havel. Předem děkujeme za pomoc při naplnění povinností nám na- ložených. Laco Kučera Spojte se s TRAVEL profi na facebooku GDPR s trochou nadsázky i vážně TRAVEL profi – časopis pro cestovní ruch, Šéfredaktorka: Eva Kovářová, Ediční rada a spolupracovníci redakce: Tereza Šťastná, Bc. Pavla Kovářová, Jan Šťastný, Mgr. Marie Kysilková, PhDr. Laco Kučera, Bořek Homola. Vydavatelství: Eva Kovářová – TRAVEL profi, Sídlo: Horčičkova 546, 149 00 Praha 4, vedení redakce – tel.: +420 608 032 397, 602 316 800, travel-profi@volny.cz, www.travel-profi.cz, DTP a tisk: Ivan Vopelák – polygrafická výroba, Starý Kolín. Distribuce: SEND Předplatné spol. s r.o., Praha MK ČR E 5591, ISSN 1211-2798. TRAVEL profi vychází 6 krát ročně. Za podklady reportáží a inzerátů odpovídá autor či zadavatel. Přebírání informací a zpráv je možné pouze se souhlasem vydavatele! A tak se obracíme na vás, naši milí čtenáři, s žádostí a prosbou: Pokud souhlasíte, abychom pod přísnou ochranou drželi vaše jména a adresy a poskytovali je zabezpeče- nou cestou pouze distribuční firmě, která vám časopis rozesílá, nemusíte nám dávat své svolení – i když z kaž- dého vašeho dopisu máme vždycky radost. Pokud ale nechcete časopis i nadále dostávat a přejete si, bychom vás vyřadili z adresáře, a tudíž nadále neuchovávali vaše osobní údaje, neváhejte a napište nám – vyhovíme.

České a německé pivovary propojila Krušnohorská pivní stezka V rámci tradiční žatecké slavnosti k zahájení jarní chmelové sezony Chmelfest 2018 představila Destinač- ní agentura Dolní Poohří turistům no- vý zážitkový program Krušnohorská pivní stezka. Až do konce letošního roku mohou návštěvníci objevovat za- stávky na gurmánské stezce v Sasku a Česku a získat speciální půlllitr. „Naším cílem je podpořit lokální znač- ky, které vycházejí z bohaté tradice vaře- ní piva na obou stranách hranice, a také gurmánskou turistiku. Velmi nás těší, že všechny zapojené pivovary používají ve výrobě žatecký chmel, který proslavil re- gion Dolního Poohří,“ vysvětluje ředitelka Destinační agentury Dolní Poohří Libuše Novotná Pokorná. Přípravu gurmánské stezky ukončil zá- věrečný workshop v Chrámu chmele a pi- va v Žatci, na němž se sešli zástupci Dolního Poohří, německého partnera pro- jektu Tourismusverband Erzgebirge, i za- pojených pivovarů. Těch najdou návštěv- níci na trase celkem sedmnáct. „Původně jsme měli v plánu rozjet pilotní projekt s desítkou pivovarů, ale zájem byl enorm- ní a stále se nám hlásí další zájemci. Protože je ale Krušnohorská pivní stezka v první řadě projekt turistický, nabízíme účast především pivovarům, kde je vaření piva spojeno i s atraktivními zážitky jako jsou prohlídky pivovaru, degustace, před- nášky či semináře o historii místa,“ říká Libuše Novotná Pokorná. Návštěvníci tak mohou vidět třeba pivní muzeum či si na vlastní kůži vyzkoušet vaření piva. Krušnohorskou pivní stezkou provede návštěvníky vydaný turistický průvodce s mapou zapojených pivovarů a prezen- tací každého z nich. Jeho součástí je Tu- ristická pivní karta, na níž mohou náv- štěvníci sbírat razítka při návštěvě těchto pivovarů. „Každý pivovar má své unikátní očíslované razítko. Po nasbírání alespoň deseti razítek získají turisté speciální půl- litr Krušnohorské pivní stezky. Stačí kartu odevzdat v kterémkoliv ze sedmnácti za- pojených míst,“ doplňuje ředitelka agen- tury. Sbírat razítka je možné až do konce letošního roku. Průvodce je k dispozici jednak v zapojených pivovarech, ale také v informačních centrech Dolního Poohří a v saské části Krušných hor. Projekt Krušnohorská pivní stezka byl spolufinancován z Fondu malých projek- tů Euroregionu Krušnohoří, Evropského fondu pro regionální rozvoj. Do projektu jsou zapojeny pivovary v těchto městech: Perštejn, Chomutov, Žatec, Louny, Osek, Teplice, Ústí nad Labem, Rechenberg – Bienemühle, Freiberg, Pockau, Scheiben- berg, Zwönitz, Lössnitz, Aue, Breiten- brunn. Aktuální dění mohou návštěvníci sledovat na www.facebook.com/krus- nohorskapivnistezka/. Ohře oslaví svůj den v Lounech Den Ohře, tradiční slavnost řeky, jež putuje po jejím toku, se v letošním ro- ce zastaví v Lounech. A protože se koná na závěr školního roku, v sobotu 30. června, bude program patřit pře- devším dětem. Událost, pořádaná Destinační agen- turou Dolní Poohří, na oslavu řeky Ohře se už konala v Kadani nebo Žatci, letos přišla řada na Louny. Program bude pro- bíhat v sobotu 30. června od 14 do 18 hodin na lounském výstavišti u řeky. Na začátek programu projde výsta- vištěm průvod, v němž nebudou chybět Ohřinka, víla Egerie a Ohřínek. Atraktivním bodem programu, do něhož se může za- pojit každý, se stane neckyáda na Ohři. Zájemci se mohou přihlašovat i na mís- tě, podmínkou účasti je pouze originální plavidlo. Kromě toho bude na řece k vi- dění i plavení voru a vystoupení Vodních skautů. Po skončení neckyády, v půl čtvr- té, začne kulturní program v letním amfi- teátru. Těšit se můžete na hudební pro- 4 5-6/2018 Ústecký kraj už dlouhou dobu představuje ideální turistickou oblast. Jeho čtyři destinace nabízejí nečekané možnosti pro turisty všeho věku i zájmů. Cyklistika, klidné vycházky i náročnější túry, plavby na lodi či raftu, rušná města nebo klidné vesničky, víno i pivo – to vše a mnohem více vás čeká v Českém středohoří, Českém Švýcarsku, Krušných horách a Dol- ním Poohří. A tentokrát vás zveme za novinkami právě do Dolního Poohří. NOVINKY Z DOLNÍHO POOHŘÍ

5-6/2018 5 dukci, šermířské vystoupení a pohádku pro děti. V pavilonu B výstaviště vedle letního amfiteátru bude probíhat promítání filmů – diváci uvidí například filmovou báseň Jaromíra Malého Krajina mého srdce či dokument Václava Cílka o řece Ohři. Ce- lé odpoledne si pak návštěvníci mohou prohlížet výstavy – panelovou expozici vě- novanou řece Ohři a výstavu historických fotografií Loun. Děti se zabaví v tvůrčích dílnách, otevřeny budou stánky s regionál- ními produkty i ukázky historických řeme- sel a své brány návštěvníkům otevřou též Veslařský klub Ohře a klubovna Vodních skautů. Dolní Poohří přichystalo pro turisty nové průvodce Destinační agentura Dolní Poohří přináší turistům na sezonu 2018 no- vé tipy na výlety. Dvě publikace pokřti- la agentura během otevírání sezony v Žatci, další se návštěvníkům před- staví na Dni Ohře v Lounech. První novinkou je výpravný Magazín Vychutnejte si Dolní Poohří, který náv- štěvníkům představuje zajímavé zážitky certifikované značkou „Poohří regionální produkt ®“ a dává jim nahlédnout pod ruce regionálních výrobců. Druhou novin- kou jsou Toulky Dolním Poohřím, v nichž turisty provázejí méně známými místy za- jímavé osobnosti jako Karel Čapek, Ma- tyáš Braun či Emil Holub. Zatím v této řa- dě vyšlo sedm dílů, další už se připravují. Poslední novou publikaci před prázdni- nami agentura představí hlavně dětským návštěvníkům 30. června právě v Lou- nech na výstavišti na Dni Ohře. Půjde o druhý díl dětského Putování s Ohřin- kou s pěti výlety, spoustou úkolů a pů- vabnými kresbami Antonína Grafnettera. Za první díl zábavných výletů s Ohřin- kou si Destinační agentura odnesla ce- nu v soutěži Turistpropag 2018. „Získali jsme dvě ocenění – 3. místo v katego- rii Turistický průvodce a Zvláštní cenu města Lysá nad Labem. Ocenění nás vel- mi potěšilo a bereme jej jako ohodnocení naší společné práce, na níž se podílejí všichni naši zakladatelé, členové správní a dozorčí rady a všichni, kteří nás podpo- rují, za což děkujeme,“ doplnila ředitelka Libuše Novotná Pokorná. Publikace jsou k dispozici zdarma v infor- mačních centrech v regionu Dolního Po- ohří i v pokladnách jednotlivých turis- tických atrakcí a památek. Až do konce června se navíc mohou s Dolním Poohřím seznámit návštěvníci Nákupního centra Fontána v Teplicích. V jeho pasáži je otev- řena výstava Krásy Dolního Poohří, na níž roste živý chmel, k vidění jsou expo- náty Chmelařského muzea, výstava foto- grafií a panelová výstava o řece Ohři. Text a foto: DA Dolní Poohří Více tipů na výlety po Ústeckém kraji a všech jeho destinacích najdete na www.branadocech.cz

Samo město sice nepatří k turistickým cílům, jež by si do svých katalogů vybraly věhlasné cestovky nebo kam by televi- ze jezdily pořizovat reportáže o náladách turistů, přesto stojí za pozornost. Přesto zde můžete prožít pár příjemných dní. Aktivně, na kole, procházkami, na in-line bruslích nebo na lodi, popřípadě i pova- lováním na pláži u zatopené pískovny – jak už to bývá, s čistou vodou. Nebo, a to bychom vám doporučova- li v první řadě, přijeďte už 22. června na Národní festival dechových orchestrů FEDO Štětí 2018. Můžete mít k dechovce jakýkoliv vztah, ale neodmítejte předem možnost zajímavého a hodnotného kul- turního zážitku. Třeba právě řízný pochod nebo dvoučtvrťová polka vás navnadí k dalšímu pohybu a vydáte se nejen po městě, ale i do okolí. A to je vskutku hod- ně zajímavé! Vypravit se můžete na umělý vodní kanál do Račic, a když jej navíc objedete po upravené asfaltové stezce na koleč- kových bruslích, prokážete solidní kon- dičku. K přilehlým zatopeným pískovnám to však raději vezměte pěšky nebo na kole. A až se vykoupete, tak vzhůru za dalšími kouzly Štětí a Štětska. Třeba do Hoštky. Víte, že je zde ulička sklípků, které kdysi sloužily i vinařům? Možná se dočkáme a brzy nás právě sem pozvou na sklínečku zlatavého vína z vinic na svahu kopce Sovice. Vesničky na Štětsku nejsou velké, ale mají své kouzlo. V Radouni si prohléd- něte židovský hřbitov s pěkně opravenou osmibokou obřadní síní, nahlédněte do kostela sv. Floriána a pokračujte směrem k Chcebuzi. To už budete na samé hra- nici CHKO Kokořínsko – Máchův kraj s dlouhými kilometry lesních cest jako stvořených k pořádnému výletu na kolech. U které skály nebo jeskyně se zastavíte, už necháme na vaší fantazii a výběru. Možností je zde víc než dost. Už jejich jména budí fantazii: Vlčí hrad, Slunečník, Měsíčník, Kanec a další a další. Řada skal, zvláště těch kolem jesky- ně Mordloch – název je odvozen od mordu a lochu, tedy od „vražedné díry“ – je opatřena zajímavými sochařskými dí- ly, skalními reliéfy jako Sfinga či Had a jinde na vás zase nečekaně pohlédnou vytesané hlavy v opravdu nadživotní ve- likosti. Neprohloupí ten, kdo se vydá na Na- učné putování loupežníka Štětky. Za- číná se ve Stračí na rozcestí u kapličky a pokračuje přes Kokořínsko k Újezdu a přes Snědovice a Radouň se vrací do Štětí. Na jednadvaceti tabulích vás se- známí s historií a všemi možnými zají- mavostmi Štětska. A na konec ještě pár slov k tomu, proč se kraji říká Texas. Označení pochá- zí z dob po druhé světové válce a dnes už není jasné, proč vlastně vzniklo – jestli díky úrodné půdě, drsnějším přírodním podmínkám či davu „českých zlatokopů“, kteří v naději na snadno získané majetky po odsunutém německém obyvatelstvu „rekvírovali“ domy i s polnostmi. Pravda, mnozí byli hnáni více vidinou snadného zbohatnutí, než touhou po spořádaném hospodaření. Ale to už je také historie. Dnes je Štětí moderním městem, jež pečuje o svoji pověst, postupně tvoří a buduje turistické produkty. Jistě, nejsou to atraktivity jako v exotické cizině, jsou skromnější, ale nejsou bezcenné. Laco Kučera, Pavla Kovářová Foto: archiv města Štětí a TP Víte, kde leží Štětsko? Znáte alespoň dva důvody, proč se vypravit do kraje cel- kem nedávno přezdívaného Texas? Už jste slyšeli o loupežníkovi Štětkovi? To je jen několik otázek, které nás napadají, kdykoliv se přijedeme podívat do města Štětí a okolí. A protože štěstí přeje připraveným, jako první vám nabízíme pohled z ptačí perspektivy, který jsme pořídili vloni při úžasném letu na palubě stařič- kého Li-2 – stříbrného letadla Lisunov. KAM NA VÍKEND? DO REGIONU ŠTĚTSKO! Informační centrum města Štětí, Obchodní 547, 411 08 Štětí tel.: +420 416 812 715, e-mail: infocentrum@steti.cz, www.stetsko.cz

5-6/2018 7 Přes veškeré zmat- ky, s nimiž se potý- ká náš svět, žijeme ve šťastném století. Žijeme v dostatku, relativním klidu a se spoustou času, kte- rý ale jen málokdy umíme využít skutečně příjemně a moudře – k odpočinku, pozná- ní, zábavě a přitom aktivně. Stačí se jen oprostit od dopadů „informačních tornád“ a podívat se na svět kolem sebe vlastní- ma očima, nezprostředkovaně, bez náno- su cizích názorů. Litoměřice jsou jedním z naprosto ideálních míst, kde se dají pro- žít okamžiky skutečného procitnutí. Stačí jen vystoupat na vyhlídku ve zvonici u ka- tedrály sv. Štěpána nebo do místnůstky uvnitř slavného litoměřického Kalicha, po- případě si vybrat některou další z vyhlídek na okolních homolích Českého středohoří. Litoměřice a pořádný kus Brány do Čech se před vámi otevře jako štědrá dlaň na- bízející bezpočet zážitků. Které si vybere- te, bude záležet už jen na vás. Jsme na prahu letní sezony roku, kdy slavíme sté výročí vzniku Československa. Je to příležitost, kterou nemůžou nechat ležet ladem ani Litoměřice. Naopak. Le- tošní léto Litoměřice obohatí o řadu akcí, jež budou stát za návštěvu. Třeba hned 21. července přijeďte na koncert. Už jste slyšeli Severočeskou fil- harmonii Teplice spolu s Litoměřickým fes- tivalovým sborem? Možnost vyslechnout provedení skladeb českých autorů se vám naskytne přímo na Mírovém náměstí. Ak- ci zakončí velkolepý ohňostroj v barvách trikolóry. Pod úžasnou klenbu kostela Zvěsto- vání Panny Marie jste zváni na šestý roč- ník Litoměřických svátků hudby od 24. do 26. srpna. Budete mít možnost si po- slechnout skladby instrumentální, vybrané árie a duety ze slavných oper. Ale to je jen začátek – v dalších měsících zavítá do Litoměřic třeba Eva Urbanová (26. září), v říjnu zazní v hradním sále hudební pás- mo doplněné o myšlenky a citáty Tomáše Garrigue Masaryka a červeným znamén- kem si do kalendáře poznamenejte termín 26. – 28. října 2018, kdy budou v Lito- měřicích, na výstavišti Zahrada Čech, vr- cholit oslavy vzniku republiky. Areál výstaviště se v tomto termínu vrátí zpátky v čase, nastane tak jedinečná pří- ležitost řadu historických událostí prožít znovu nebo si je alespoň připomenout a dokázat si představit, jak se v dobách našich pradědečků a prababiček dooprav- dy žilo. Venkovní i vnitřní prostory zaplní expozice plné interaktivních prvků pro žáky základních a středních škol, pro ro- diny s dětmi i širokou veřejnost. Nechte se vtáhnout do historické atmosféry celých oslav a vraťte se alespoň na chvíli do roku 1918. Tak, to jsou Litoměřice jako výzva pro letošní léto, podzim i zimu. Přijeďte. Vez- měte kolo, batoh na záda, dobré boty a vydejte se do ulic a pak třeba i ven, do Brány do Čech. Laco Kučera Foto: archiv města Litoměřice Informační centrum Litoměřice Mírové náměstí 16/8a tel.: +420 416 916 440 e-mail: info@litomerice.cz skype: infoltm www.litomerice-info.cz Kdo kdy měl nebo našel důvod, proč přijet do Litoměřic a udělat si čas na procházku městem, ví, že titulek obsa- huje oprávněnou formulaci. Litoměřice jsou velkou výzvou k poznání, poučení, zábavě a v neposlední řadě i k zážitkům kulturním. Jsou jedním z nejstarších měst v Česku a kromě jiného jsou i dů- kazem, jak moudří byli naši předkové, když položili základy Litoměřic do nej- krásnějšího kouta Českého středohoří, na soutok Labe a Ohře. Celou dlouhou řadu důvodů k pobytu v Litoměřicích najdete i v letošním roce. Čtěte dál. LITOMĚŘICE JAKO VÝZVA

Stará pravda hovoří o tom, že chceme-li uspět, musíme čas od času, nejlépe pro každý veletrh, připravit nějakou novinku. To platí pro vystavovatele stejně jako pro pořadatele veletrhu. A tak se i letos mů- žeme těšit na nejedno překvapení. Už teď se připravuje nový vizuální styl, který je předzvěstí dobrých změn při za- chování toho nejkvalitnějšího, co nám i návštěvníkům ITEP poskytuje – tedy vý- borné služby, vynikající organizaci, dosta- tek nových nápadů. Předchozími několika ročníky nás pro- vázela rodinka Klusálkových, kteří nejen- že procházeli mezi stánky, ale i na pódiu předváděli, jací jsou zdatní cestovatelé. Setkáme se s nimi také letos, ale chystá se i něco navíc. I když tým oddělení ces- tovního ruchu Krajského úřadu Plzeňské- ho kraje zatím podrobnosti tají – však ne- ní divu – o dobrou pohodu a inspirativní program nebude nouze. Neznáme nikoho, kdo by se coby vy- stavovatel nebo návštěvník o ITEPu a je- ho programové náplni, návštěvnosti a ser- visu nevyjadřoval v superlativech. Známe spoustu vystavovatelů, s nimiž naprosto souhlasíme, když tvrdí, že na ITEPu se nejen vystavuje, ale vyplatí se mít připra- veny i pobytové balíčky k přímému pro- deji. Obyvatelé Plzeňského kraje a při- lehlých oblastí si nabídky na stáncích ne- jen prohlížejí, ale stále častěji i nakupu- jí. Otázkou je, jak v záplavě konkurence uspět, jak se na veletrh ITEP, jenž je svo- jí architekturou jiný než ostatní, připravit tak, aby právě vaše expozice byla nepře- hlédnutelná. Jistě nám dáte za pravdu, že barevný plakát nebo roll-up už dávno nestačí. ITEP je veletrh, který bychom klid- ně označili jako kontaktní. Tedy jako akci, kde se nemůžete každému, kdo se u vás zastaví, nepodívat do očí, nezeptat se jej, co má rád, kde byl, nebo kde ještě nebyl a zda právě u vás nenajde to, co hledá. Známe však pár jedinců, kteří zatím (!!!) argumentují tvrzením, že bez pořádné ex- pozice se nemůžou obejít. Možná to pla- tí kdekoliv jinde, v Plzni na ITEPu nikoliv. Naopak. Minimalistický stánek je obrov- skou výzvou, abychom se pokorně vráti- li ke schopnosti s lidmi hovořit z očí do očí, abychom byli schopni argumentovat. V tom je ITEP na rozdíl od některých ji- ných velice náročný. Osazenstvo stánku, jež není vybaveno perfektními znalostmi, schopností odhadnout, jak, s kým a o čem hovořit, rychle pozná svoji chybu. ITEP se totiž nedá ošidit. V tom tkví mimořádná kvalita, úspěch a příčina oblíbenosti veletrhu jak mezi vy- stavovateli, tak u návštěvníků. A proč jej máme rádi my? Právě z těch popsaných důvodů. Na takzvaných vel- kých veletrzích kdekoliv v Evropě se mů- že personál sem tam schovat – tu do zá- zemí, tu zase někam do prostoru. V Plzni není kam. A to je naprosto správně. Vždyť na ty tři veletržní dny jdeme všichni pře- devším pracovat. Že k tomu patří i zatím nepřekonaný plzeňský tematicky kostý- movaný společenský večer s programem jako z dílny profesionální produkce, už dávno víme. Tak na shledanou v Plzni na ITEPu 2018. Laco Kučera, foto: archiv TP 8 5-6/2018 Až se nás září zeptá, co jsme dělali v červnu, bude mezi námi hodně takových, kteří kromě jiného sdělí, že se připravovali na další ročník plzeňského veletrhu ITEP. Letos nás opět v obou halách TJ Lokomotiva čeká od 20. do 22. září velké setkání turistů z celého Plzeňska s vystavovateli z pořádného dílu Evropy. Jistě jste i vy zaregistrovali, jak rok co rok přibývají vystavovatelé nejen ze sousedního Německa, ale i ze vzdálenějších destinací jako je třeba Itálie či Chorvatsko, o stáncích s názvy regionů a měst ze Slovenska ani nemluvě. Inu, kdo je chytrý, jede na ITEP do Plzně. CHYSTEJME SE NA ITEP www.itep-plzen.cz

5-6/2018 9 Vše vypukne 1. července a potrvá až do 31. srpna 2018. Každý, kdo se chce za- pojit, musí provést jednoduchou registra- ci na webu Prázdninové štafety a pak už stačí jen vybírat z určených cílů, cestovat, pořizovat fotky a nahrávat je do aplikace. Letos organizátoři vybrali padesát míst zahrnujících památky Západočeského ba- roka a přírodní krásy a zajímavosti turis- tického regionu Šumava. Navštívíte-li jich alespoň polovinu, tedy 25 a nahrajete fo- tografie pořízené podle zadání, budete za- řazeni do slosování o hodnotné ceny. Tři- cet z vás pak obdrží různé odměny. Ocenění a předání hlavních cen prv- ním deseti výhercům proběhne v termínu 20. – 22. září 2018 v plzeňské hale TJ Lokomotiva u příležitosti konání dalšího ročníku Mezinárodního veletrhu cestovní- ho ruchu ITEP Plzeň. Přijeďte však klidně všichni a čerpejte zde inspiraci na další výlety nebo rovnou celé dovolené. Prázdninová štafeta vás opět zavede na spoustu krásných míst Plzeňského kraje. Tak třeba na Šumavsku a Klatovsku jich najdete hned deset. Obsahují snad vše, co vás napadne – rozhlednu, poutní kapli s léčivou studánkou, barokní lékárnu, ka- takomby, vápencovou jeskyni či návštěv- nická centra seznamující turisty s vlky ne- bo jeleny. Mnoho z vás ale jistě neodolá návštěvě Hojsovy Stráže, kde se nalézá Šumavský orloj. Po více jak třech letech práce jej loni v listopadu dokončil pan Zdeněk Landa. Orloj ukazuje kromě jiného střední sluneční čas, hvězdný čas, aktuál- ní fázi měsíce, uplynulé dny od novolu- ní, znázorňuje vzájemné aspekty Slunce a Měsíce nebo pohyb Slunce znameními zvěrokruhu tepanými v mědi. Velkou je- dinečností, kterou na jiných orlojích vět- šinou nenaleznete, je stroj pohánějící otočnou mapu hvězdné oblohy a takzva- nou dračí rafiji predikující zatmění Slunce a Měsíce nikoliv pro danou oblast, ale pro kterékoliv místo na Zemi. Nechybí ani dvě postavičky, které sice nedělají orloj orlojem, ale jsou pěkným zpestřením – vždy v pravé poledne dvanáctkrát zazvo- ní na zvon kostlivec, zatímco vedle se pootáčí a hrozí rukou šumavský poutník Günter, česky Vintíř. Budete-li mít příle- žitost, nechte si vyprávět podivuhodný příběh, kterak Pražan došel k nápadu se- strojit Šumavský orloj. A nezapomeňte se u něj vyfotit! Dalších deset cílů se soustřeďuje pří- mo v Plzni. Zde si užijete třeba muzeí, památek stojících v centru, zoologické a botanické zahrady, ale také přírodních zajímavostí. Když se vydáte z centra smě- rem na Radčice a Malesice, kromě zdravé a příjemné procházky ke dvěma studán- kám, okolo ukryté poutní kapličky, přes zříceninu Kyjovského hradu až k přírodní památce Malesická skála získáte hned pět cílů naráz. Menším dětem by se mohlo líbit i ve Spáleném Poříčí. Do Prázdninové štafety tu je zapojena i nenáročná naučná stezka s pohádkovým motivem a obrázky Jiřího Neprakty. Další dvě soutěžní fotografie si pořiďte na zámku a v barokním špejcha- ru „Ve Dvoře“ – ale pozor, musí to být v katovně s hlavou na špalku. Pak si tu nezapomeňte prohlédnout ještě galerii kresleného humoru Jiřího Wintera Neprak- ty, jedinou stálou expozici na světě. Než začnou prázdniny, vybírejte, kam se vydáte, pečlivě si vše naplánujte, za- registrujte se na stafeta.plzensky-kraj.cz a vyrazte do Plzeňského kraje. Pavla Kovářová ZA PRÁZDNINOVOU ŠTAFETOU DO PLZEŇSKÉHO KRAJE Letní prázdniny se blíží a s nimi i patnáctý ročník turistické soutěže Prázdninová štafeta určené pro děti a mládež do osmnácti let. Kdo tedy rád jezdí poznávat krásy a zajímavosti Plzeňského kraje a navíc se u toho i rád fotí, pak má téměř vyhráno. A že se výherci opravdu mají letos na co těšit! Kromě zážitků, které získá každý účastník, se bude soutěžit napří- klad o rodinný zájezd, vyhlídkový let nad Plzeňskem, poukázky na sportovní vybavení a mnoho dalších lákavých cen. stafeta.plzensky-kraj.cz, www.turisturaj.cz , www.zapadoceskebaroko.cz Barokní lékárna v Klatovech (foto: Marek Vaneš) Šumavský orloj (foto: Zdeněk Landa) Studánka u Hauswaldské kaple (foto: Marek Vaneš)

Ovšem kde začít? Otázka hodná para- fráze Jana Wericha: „Co číst? Jen chvilka malá a tolik knih!“ Vod je ve Středočes- kém kraji tolik, že vidět, sjet a vykoupat se ve všech, je program na pořádně dlou- hou dovolenu nebo na všechny víkendy od časného jara do pozdního podzimu. Nakonec, proč ne? Začátek degustace bychom pojali ja- ko poctu vodám Středočeského kraje na několika z nejméně nápadných míst, u drobných vodopádů pod hradem Čes- ký Šternberk na Sázavě. Na bezejmen- ném potůčku kousek proti proudu šumí skoro pět metrů vysoký vodopád Pod Du- binou. Najdete jej na každé mapě, stejně jako další – tentokrát na Šternovském po- toce kousek od lesní kaple sv. Prokopa s malou studánkou. Ptáte se, proč začí- náme právě zde, u malých potůčků a stu- dánky v lese? No, právě bez malých po- tůčků a bez nenápadných pramínků by krajem netekla žádná Sázava, Labe, Vlta- va, Berounka ani Jizera. S pokorou se tedy pokusíme vybrat pro vaši letní de- gustaci Středočeského kraje místa méně známá, někdy skoro až neznámá. Tedy Sázava. Řeka vodáků a celé Po- sázaví, dodnes kraj trampských osad, které zakládali pradědečkové dnešních vyznavačů táborových ohňů, neztratily nic ze svého kouzla. Právě zde se rodily po- věsti o lítých bojích mezi trampy na jedné straně a astrachány a paďoury na straně druhé. I když vody je v řece rok od roku méně a méně, stále stojí za to nasednout v Bráníku do slavného Posázavského Pacifiku a vyrazit. Když pro nic jiného, te- dy alespoň z toho krásného sentimentu po dobách, kdy se celým Posázavím ozý- valo slavné vodácké „Ahooooj“ a vítr roz- nášel zdravou vůni opečených špekáčků. Podobně by mohlo znít i pozvání na Berounku pod siluetou hradu Křivoklátu. Proplujete kouzelnými meandry kolem Zbečna, zastavíte se u dvou kapliček při- pomínajících místo, kde byl v roce 1100 zavražděn Břetislav II. a pak vás bude proud unášet krajem naplněným historií – Stradonice, Beroun, Tetín, Srbsko… A ej- hle! Koda! Další místo trampských his- torek a legend se spoustou překrásných vyhlídek na hřbetech Českého krasu. Při- pomínat nedaleký Karlštejn netřeba. To spíš Černou skálu u Hlásné Třebáně – vyšplhat na její vrcholek je dnes poně- kud obtížnější, ale i mírně pokročilí lezci by ji mohli zvládnout. Odměnou se sta- nou výhledy slovy jen obtížně popsatelné. Vltava, kdysi se slavnými Svatojánský- mi proudy, dodnes nenechá v klidu niko- ho, kdo se byť jedinkrát nechal zlákat na její peřeje a šlajsny. Leč ani Jizera tekoucí z protilehlého konce republiky není bez půvabů. Její po- pulárnější sestry jsou stále o pár lodních délek vředu, ale přijde čas, že si své vděč- né turisty dokáže najít. I vodáci se po jejích zádech občas svezou. Ale břehy a celé povodí je zajímavé i z jiných důvo- dů. Tak například přirozená vodní plocha přírodní rezervace Žabakor. Jméno jako z pohádky, že? Tiché posezení někde na břehu vás odmění fotografickými úlovky, za které by se nemusely stydět ani slavné geografické magazíny. Kousek po prou- du už leží Mnichovo Hradiště a zajímavý písník Ptýrovec – jedna z mála vodních ploch se třemi vleky pro vodní lyžování a wakeboarding. Jizera se pak proplétá na samé hranici s Českým rájem. Co do- dat? Když to nepůjde na kánoi, nased- něte na kolo. Značených cyklostezek je zde nepřeberně. Pár cyklotras vede i přes Mladou Bo- leslav. Víte, že zde můžete navštívit také čtyři muzea? Které z nich je zajímavější? Letecké muzeum Metoděje Vlacha, nebo Muzeum „Výsadkáři 8280“? Nebo snad Víno je sice k degustacím vhodnější, ne-li předurčeno, ale při vědomí toho, že Středočeský kraj je až po samé hrdlo naplněn turistickými atraktivitami, přísliby a tajnostmi hodnými objevování, pak se vskutku podobá kvalitnímu vinnému sklepu plnému lahví tajemného, avšak velmi kvalitního obsahu. Okusili jsme společně už technické památky, dnes nás čeká voda. Řeky, potoky, jezera a rybníky Středočeského kraje. Sázava Český Šternberk – Sázava Roztoky u Rakovníka – raft DEGUSTACE STŘEDOČESKÉHO KRAJE II NEJEN VODA

5-6/2018 11 pozdně gotický městský palác Templ s ex- pozicí Templum historicum et archeologi- cum Boleslaviensis nebo Muzeum Mla- doboleslavska? To už necháme na vás. Nejlépe bude, pokud navštívíte všechna. Zaslouží si to muzea i vy. Ještě dvě zastavení podél Jizery nelze opominout. Benátky – ty naše, nad Jize- rou. Když pro nic jiného, tak pro kratičký návrat do dětství při návštěvě Muzea hraček v zámeckých komnatách. Navíc se dozvíte nemálo i o historii města. Druhým zastavením je staroslavná Stará Boleslav, tedy dnes dvojměstí Brandýs nad Labem – Stará Boleslav. Kousek odtud, mezi Ká- raným a Lázněmi Toušeň, se Jizera mísí s vodami Labe, které sem, do středních Čech přináší pozdravy až z Krkonoš. Proti proudu Labe je to do Čelákovic co by kamenem dohodil, nejlépe kolem jezera Mezi Mosty. Zdejší středověká tvrz je překrásně rekonstruovaná a skrývá ex- pozice Městského muzea. Po obou bře- zích Labe pak stojí za procházku přírodní rezervace Hrbáčkovy tůně. To už se však blížíme k Přerovu nad Labem se skan- zenem a muzeem Moto & Velo. A kdo by neznal Labskou cyklotrasu? Až do Nymburka a ještě dál k Poděbra- dům po ní projedete v naprosté pohodě. Vždyť středočeské Polabí je rovné skoro jako stůl. A teď několik „vzorků“ k degustaci vo- dy z jiného zdroje. Koupání, opalování, hrátky na písečných a travnatých plážích i ve vodě patří k oblíbeným kratochvílím českých turistů. Nejsme sice země plná jezer, ale máme k dispozici dostatek umě- lých vodních ploch, rybníků a v posled- ních letech i stále oblíbenějších písníků – tedy jezer vzniklých po vytěžení písků a štěrků. Středočeský kraj je na takové přírodní vodní plochy bohatší než kde- koliv jinde. Díky křídovému podloží se spoustou pískových a štěrkových ložisek máme dnes hodně na výběr. Víte, jak vzniklo jméno jezera Baraba u Mělníka nedaleko obce Vliněves? Pů- vodně toto slovo pocházející z italštiny znamenalo dělníky razící tunely. Postupně dostalo značně pejorativní nádech – hlav- ně na severní Moravě. Ale jezero Baraba je v celé své podstatě příjemným turistic- kým cílem třeba na celý slunečný víkend. Je to vlastně celý vodní labyrint – jak se postupně těžila jednotlivá ložiska. Pláže nejsou velké, ale voda je ve většině „ba- zénů“ nádherně průzračná. Za návštěvu určitě stojí. Zajímavý pruh písníků se doslova táh- ne v širokém pásu na východ od okraje Prahy. Slavná Lhota u Kostelce nad La- bem už má k dispozici nejen dlouhé pís- čité pláže a občerstvení, ale i půjčovnu lodiček, parkoviště, hřiště na volejbal a další služby – avšak už postrádá ten úžasný charakter přírodního areálu. Po- dobně vybavené je i jezero u Poděbrad nebo jezero Ostrá mezi Lysou nad La- bem a Kostomlaty. Potřebovali bychom ještě hodně mís- ta na popis alespoň největších přírodních koupališť – ať už s vybudovanou infra- strukturou, nebo jen se základním vyba- vením. Pokud vás ale přepadne touha si užít vodních hrátek v klidu, stranou od davů konzumujících příliš mnoho pohod- lí a daleko od všech full servisů a all in- clusive, pak si vyberte Středočeský kraj. Informace kam zajet, kde se ubytovat a nejednu dobrou radu najdete ve všech infocentrech nebo na webu Středočes- kého kraje. Laco Kučera, Pavla Kovářová Foto: archiv TP Hrbáčkovy tůně Labe před soutokem s Jizerou Lysá nad Labem – zámek Jezero Ostrá Muzeum Moto & Velo Letecké muzeum Metoděje Vlacha Středočeská centrála cestovního ruchu Husova 156/21, 110 00 Praha 1 tel.: +420 220 190 411 e-mail: info@sccr.cz www.centralbohemia.cz

O PARDUBICKÝCH TAHOUNECH Kdo jsou ti Pardubičtí tahouni a vůbec o všem, co nového se ve městě perníku, koní, letadel a Zlaté přilby chystá, jsme si povídali s náměstkem primátora Jakubem Rychteckým, na jehož stůl patří i proble- matika podpory a rozvoje cestovního ru- chu ve městě a na Pardubicku. Pane náměstku, hned na úvod začnu docela zpříma a bez dlouhých úvodů. Pardubice, ač historicky cenné i mo- derní, se spoustou opravdu zajíma- vých tradic ve sportu i ve společen- ských ohledech, stále ještě nepatří k nejvyhledávanějším turistickým cí- lům. Proč? Na to jedno „proč“ bych mohl uvést celou řádku „proto“. Ale naprosto nechci, aby to bylo možné chápat jako výmluvy. Zkrátka, je to tak. A není to ani správné, ani spravedlivé. Pardubice jsou opravdu mimořádně pěkné město uložené v krásné rovině osvěžované tokem Labe a Chru- dimky, město plné památek, historických příběhů, město sportu, umění a zábavy. Víme to u nás na radnici, vědí to naši ob- čané, a je na nás, aby se o tom všem co nejdříve přesvědčili turisté ze všech kou- tů Česka a z pořádného dílu Evropy. Je nespornou skutečností, že v době, kdy jsem přišel do funkce náměstka, nemělo město prakticky žádnou použitelnou kon- cepci ani strategii. Většina aktivit tenkrát byla totálně závislá na dotacích z jedno- rázových projektů všeho druhu. Dali jsme hlavy dohromady se stake- holdery a začali stavět skutečně praktic- kou a realizovatelnou strategii na jednodu- chém mottu: Pardubice jsou Pardubicko. Po řadě jednání se nám podařilo argu- mentačně přesvědčit významnou část in- stitucí, společností, památek i drobných podnikatelů o potřebě společné, partici- pativní koncepce. Nebylo to snadné, ale dnes už můžeme hovořit o smysluplně postaveném akčním plánu, který podporu- je silné a posiluje slabší. Jako hlavní jsme stanovili dva směry: městskou turistiku – pro individuální turisty a korporace a pak sportovně relaxační turistiku s akcenty na nenáročnou cykloturistiku a oživení tu- ristického života na Labi. Zároveň jsme rozhodli o víceletém financování patnácti klíčových akcí a spojili je v jednu marke- tingovou značku – Pardubické tahouny. Spolupráce se i díky tomu mezi nimi vý- razně zlepšila a začali jsme společně sbí- rat data o návštěvnících. Pardubice zkrát- ka žijí, počínaje Grand festivalem smíchu přes vinařské akce, Aviatickou pouť, Folk- lorní festival, Koně v akci až po Zlatou přilbu a Velkou Pardubickou. Novým čle- nem rodiny se stal Sportovní park Pardu- bice, který navázal na veleúspěšný Olym- pijský park, jenž byl nejnavštěvovanější z celé republiky. Tímto projektem boříme mýty, že v srpnu se do Pardubic nejez- dí. Vloni návštěvnost akce za devět dní překročila sto tisíc lidí s tím, že více než 66 procent návštěvníků bylo mimopardu- bických. Tahouni mají i svoje logo – kdo chce, vidí v něm podkovu, nebo magnet. Tedy tahouni, co táhnou. Kde se mo- hou zájemci dozvědět víc? Mohli bychom dlouho popisovat jed- notlivé akce, ale lepší bude, když si vše potřebné turisté najdou na stránkách www.tahouni.eu. Co byste doporučil všem, kdo by chtěli do Pardubic přijet už na nejbližší letní týdny? Jednoznačně kolo nebo inline brusle a vodu či kombinaci obou. Z Pardubic lze vyrazit podél Labe po krásné asfal- tové cyklostezce třeba až pod Kunětic- kou horu a při cestě zpátky si v parku Na Špici vypůjčit prkno s dlouhým pádlem a po proudu si vyzkoušet svoje schop- nosti, smysl pro rovnováhu a šikovnost při paddleboardingu. Nezkušeným bude po- skytnut základní výcvik s dobrými radami a pak už bude záležet jen na každém, zda dopluje se suchým nebo mokrým tri- kem. Ale to je samozřejmě jen jedna z mno- ha možností. Kdo by se chtěl vydat za zajímavostmi na Pardubicko, doporučím určitě vyzkoušet výlet k některému z na- šich turistických TOP cílů – plavbu po La- bi na palubě Arnošta z Pardubic, velké možnosti koupání na našem koupališti Cihelna nebo v některém z písníků s prů- zračnou vodou, zajet k Semínskému ak- 12 5-6/2018 Když se řekne „tahoun“, může se vybavit hned několik významů. Kdysi se tímto slovem charakterizovali silní a pracovití koně. Podle dnešních výkladových slovníků se nejčastěji jedná o jedince, kteří dokážou nejen táhnout za jeden provaz, ale hrát i roli lídra, ukazovat směr a hlavně přiložit ruku k dílu. Pravda, v dnešní době je opravdových tahounů spíš míň, než by bylo potřeba. Avšak jsou. Přímo v Pardubicích.

5-6/2018 13 vaduktu. V našich materiálech se tako- vých cílů najde rovná padesátka. Když už jsem zmínil propagační materiály, musím připomenout, že jsme založili novou de- stinační společnost Pardubicko – Perníko- vé srdce Čech, s jejímž nezaměnitelným logem se již začínáme prezentovat neje- nom po Pardubickém kraji. Není toho málo. A jaké plány máte do budoucna? I těch je dost. Ale to by vyžadovalo ještě několik stránek a pokračování. Za všechny bych rád zmínil projekt Památ- ník Zámeček a vybudování důstojného a přitom velmi poučného muzea přímo v místě popraviště, kde bylo v roce 1942 popraveno 194 obětí druhého stanného práva po atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha včetně obyvatel ob- ce Ležáky. Areál je dnes oplocený a uzav- řený, konají se tam pouze pietní akce dvakrát ročně. To je málo. Je to náš dluh vůči minulosti, ale zároveň i budoucnos- ti, nesmíme ztrácet paměť. Projekt toto místo pozvedne na úroveň opravdu dů- stojnou a hodnou návštěvy. Intenzivně ko- munikujeme o spolupráci s Památníkem Lidice a Ležáky. Máme už hotovou ar- chitektonickou studii a věřím, že v roce 2020 budeme moct představit veřejnosti nový cíl takzvané „temné turistiky“. Ale končit se má zvesela a vstřícně. Dalším projektem je vybudování interak- tivního návštěvnického centra na dosti- hovém závodišti. Pardubice a Pardubicko se otvírají turistům všech věkových ka- tegorií, zájmů a fyzických schopností. Každého rádi přivítáme, o každého se po- staráme s nejvyšší pozorností. Stačí je- nom přijet. Děkujeme za rozhovor. Foto: archiv města Pardubice www.pardubice.eu, www.tahouni.eu V samém srdci Pardubic, v Parku Na Špici, si vyzkoušejte zábavní park na vodní hladině, nebo si na paddleboardu sjeďte Labe. Vybrat si můžete trasu z Kunětic, Němčic nebo i z Vysoké nad Labem až do Pardubic. Pěšky i na kole jste zváni k rybníkům s průzračnou vodou k Lázním Bohda- neč nebo až k Mělicím. Koupání v chlad- nější vodě je zde úžasně osvěžující. Připraveny jsou pro vás i vycházkové okruhy. V Lázních Bohdaneč pětikilo- metrový Gočárův okruh nebo třeba na- učná stezka Viselce vedoucí z Holic až k zookoutku ve Vysokém Chvojně. Z tipů na výlety s dětmi nesmíte vy- nechat Zámek Pardubice, hrad Ku- nětická hora, Perníkovou chaloupku, Africké muzeum Dr. Emila Holuba v Holicích a také barokní Zámek Chol- tice. Choltice najdete patnáct kilomet- rů jihozápadně od Pardubic na samém úpatí Železných hor. Zámek Choltice nabízí dva prohlídkové okruhy. V prvním kromě jiného nahlédnete do unikátně zdobené kaple sv. Romedia a navštívíte jednu z nejstarších barokních lékáren na našem území. Druhý okruh ocení pře- devším děti, protože je věnován expozici vodníků a černému divadlu. Prohlídku zámku doplňte třeba piknikem v zámec- kém parku – deku i piknikový koš vám v Cholticích rádi zapůjčí. Poznávat lze na Pardubicku mnoho památek, dovádět můžete v krásné pří- rodě i na vodě, ale rozhodně by vám neměla uniknout ani bohatá nabídka kulturních a sportovních akcí. Pro děti jsou v Pardubickém klubu kouzel a magie připravena pravidelná kouzel- nická představení. Rodiče jistě zaujme Letní divadelní scéna na Kunětické hoře. Celá rodina si pak zaručeně uži- je Medobraní u Perníkové chaloupky a nebo si zasportuje v rámci srpnového Sportovního parku Pardubice. To vše a ještě více najdete na Pardubicku, mís- tu pro vaši ideální rodinnou dovolenou. Laco Kučera PARDUBICKO – PERNÍKOVÉ SRDCE ČECH Díky jen velmi mírně zvlněnému profilu, řekám a úžasně čistým písníkům je Par- dubicko doslova ideálním místem pro vaši letní dovolenou. Pardubicko můžete poznávat pěšky, na vodě i na kole a všechny výlety zvládnou jak děti, rodiče, tak i prarodiče. Pardubicko – Perníkové srdce Čech, z.s., Klášterní 54, 530 02 Pardubice www.TOPardubicko.cz

Hlavní město Praha Hostivař Není pochyb, že v Praze navštěvují turisté především historické centrum. Za pozor- nost však stojí i okrajové části, které dříve bývaly samostatnými obcemi. I ty totiž ma- jí svou historii. O Hostivaři se poprvé zmi- ňuje Kosmova kronika v roce 1068, kdy na lukách u Hostivaře rozložili svá vojska bra- tři vládnoucího knížete Vratislava II., hájící před ním své rodové nároky. Další písemný záznam, ze 14. století, hovoří o tvrzi. Dnes na jejím místě stojí všem zájemcům pří- stupný Toulcův dvůr, středisko ekologické výchovy. Od Toulcova dvora se vydejte po naučných stezkách Povodím Botiče nebo Historií Hostivaře. Provedou vás po všem, co v Hostivaři stojí za vidění. Nezapomeňte se však dívat také po okolních domech. Mnoho z nich jsou bývalé statky a mezi nimi býval též jeden, v němž se narodil Antonín Švehla, náš významný prvorepub- likový politik. Neměl akademické vzdělání, zato dokázal používat svůj selský rozum. Navštěvoval jej prý tady často i T. G. Ma- saryk. Stezka vás přivede také do rozleh- lého lesoparku s vodní nádrží, která tu vznikla v roce 1962. Můžete si udělat pik- nik, zasportovat si, zaplavat či relaxovat při procházce podél meandrů Botiče. K ve- čeru se však projděte ke kostelu Stětí sv. Jana Křtitele původně z 11. století s dřevě- nou zvonicí ze století šestnáctého. Nav- štivte přilehlou restauraci a vychutnejte si zde tu pravou starou Hostivař. Středočeský kraj Březno O Březně jsme psali už před nějakou do- bou. Ovšem o Březně u Chomutova, s Bře- zenským drakem. Dnešní Březno se sice jmenuje stejně, ale nachází se nedaleko Mladé Boleslavi. Má statut městyse a prv- ně bylo zmíněno jako ves v letopisech z ro- ku 1255. Majitelé byli tehdy Vartenberko- vé. A co by to bylo za panství bez tvrze? Samozřejmě zde stávala a pravděpodob- ně ji obklopoval i vodní příkop. Později tu stál zámek. Nepovím vám přesně, jak šly dějiny obce, ale povím vám, co zde zbylo a co tvoří Březno jedinečným. Když doje- dete na náves, jako první spatříte sochu sv. Floriána z roku 1727. Naproti vás určitě zaujme historicky vypadající věž, nejvyšší stavba obce zasazená mezi rodinný dům a budovu s poštou. Jedná se o zvonici z 16. století, která bývala součástí původ- ního renezančního zámku. Ten však v 18. století vyhořel a místo něj byl roku 1770 na místě hospodářských budov a někdej- šího pivovaru postaven nový, barokní zá- mek s anglickým parkem. V dnešní době je v soukromých rukou a prochází postup- nou rekonstrukcí. V barokním slohu je ta- ké přilehlý kostel sv. Václava z roku 1718. V okolí láká k procházkám přírodní park Chlum s krásnými jezírky, listnatými stromy a rozmanitou faunou i flórou. Liberecký kraj Košov Starobylá vesnička rozkládá své roubené chaloupky i modernější domy na Zlaté stezce Českého ráje. To je jedna z variant kudy a proč se sem dostat. Další možností jsou cyklotrasy vedoucí třeba z Lomnice nad Popelkou nebo z nedalekého vrchu Tá- bor s Tichánkovou rozhlednou, která vám jistě není neznámá. Stejně tak Lomnici ne- musíme představovat. První písemná zmín- ka o Košově pochází až z roku 1417, kdy patřil Košíkům z Lomnice. Později jej vlast- nil i sám Albrecht z Valdštejna. Než se vy- dáte za zajímavostmi Košova i okolí, třeba přijde vhod i nějaké posilnění v místní hos- půdce, dříve formanském hostinci, jehož tradice sahá až do roku 1621 a možná ještě dál. Vypravte se potom ke zřícenině hra- du Kozlov, okolo bývalého loveckého zá- mečku na nedaleké koupaliště, ke sko- kanským můstkům nebo třeba na Alainovu věž. V roce 1858 ji nechal postavit kníže Rohan, tehdejší majitel lomnického panství, na počest svého předčasně zesnulého sy- novce Alaina, o něhož se staral po tragické smrti svého bratra. Jedná se o kratochvil- nou stavbu, honosný kamenný posed, který měl skýtat rozhled po rozsáhlé rohanské oboře. Odkazů na tragické skony muž- ských příslušníků původně francouzského rodu Rohanů najdete v okolí ještě několik. Královéhradecký kraj Brada Krásnou vesničku na aktivní výlet i poklid- nou rekreaci najdete nedaleko Jičína, na úpatí stejnojmenného kopce Brada. Je to místo jak krásných výhledů, tak i zajímavé minulosti. Již ve 13. století stával na vrcholu hrad, z nějž už dnes naleznete jen téměř neznatelné zbytky zdí, ale i tak se nahoru vydejte. Už cestou se vám totiž otevře roz- hled po okolí. Z výšky zahlédnete třeba Ji- POZNÁVEJTE NAŠE REGIONY 14 5-6/2018 Botič Kostel sv. Jana Křtitele Kostel a zvonice Vesnička Košov Alainova věž Zámek

čín nebo typickou homoli Zebínu. V cíli se pak tyčí dubový kříž se sochami sv. Petra a Pavla v životní velikosti. Jsou to patroni prusko-rakouské války, která se koncem června 1866 prohnala i přes Brada. Dole v obci si pak prohlédněte kostel sv. Bar- toloměje – raně gotickou stavbu původně z 13. století. Je krásně opraven, i s mnoha detaily patrnými při bližším prozkoumá- ní. V bezprostřední blízkosti kostela stojí dřevěná zvonice či památník obětem vál- ky z roku 1866. Nechybí ani ubytování a restaurace. Dětem se bude líbit vycházka do lesa, kde narazí na Rumcajsovu jesky- ni. Jakpak asi bydlí loupežnická rodinka? Když se rozhodnete v Bradech strávit delší čas, nebude litovat. Ocitne se ve středu všeho dění – na jedné straně Prachov, na druhé Jičín, na třetí Jinolice s rybníky a na čtvrté třeba příjemné městečko Železnice. Pardubický kraj Vraclav Nedaleko Vysokého Mýta čeká na své návštěvníky další zajímavé místo – obec Vraclav s poutním areálem. Žádná zajíma- vost vám neunikne, když si Vraclav projde- te nebo třeba projedete na kole po nauč- né stezce už z Vysokého Mýta. Až dojdete na náves, obejděte soubor budov, který stojí po levé straně. Dostanete se totiž k bývalému kostelu sv. Václava pravděpo- dobně už z 11. století. Několikrát byl pře- stavěn, až se z něj nakonec stala obecní sýpka a pak hostinec. O kus dál stojí ba- rokní kostel Nanebevzetí Panny Marie, původně gotická stavba z 13. století. Stez- ka pokračuje k místu, kde před dávnými časy stával hrad Vršovců, kteří zde byli vyvražděni na rozkaz knížete Svatopluka z rodu Přemyslovců. V roce 1908 jim zde byl k osmistému výročí postaven pomník. Závěr stezky i našeho příspěvku patří pout- nímu areálu. V 17. století u zdejší studán- ky došlo k několika zázračným uzdrave- ním, a tak zde jeden vyléčený farář nechal postavit kapli. Roku 1692 ve stráni přibyla fráterka, kterou obýval poustevník zapisu- jící uzdravení a schraňující různé léčivé bylinky a jiné medikamenty. O něco pozdě- ji přibyly i lázně s koupelemi a v roce 1724 započala na místě kaple stavba barokní- ho kostela sv. Mikuláše. Ovšem sláva lázní pominula a areál začal pomalu chátrat. Ge- nia loci ale nezapře. Jihomoravský kraj Doubravice nad Svitavou Městys v blanenském okrese leží při řece Svitavě a v údolí říčky Nešůrky. První zmín- ky pocházejí z roku 1255. Souvisí s hra- dem, jenž stával na vrcholu zalesněného kopce v severovýchodní části obce. Hrad patříval pánům z Doubravice a určitě tu na- razíte i na pěknou legendu, jak přišli k erbu „odřivousu“. V 16. století je už hrad opuš- těný a zchátralý. Do třicetileté války Doub- ravice vzkvétala, pak však měla namále. Je zde uváděn pouze jeden dům, a to na- víc pustý. Měla štěstí, nezanikla a zdá se, že opět vzkvétá. V jižní části obce stojí kostel sv. Jana Křtitele z roku 1717. Čtver- cové náměstí zdobí socha z roku 1713 představující umučení svatého Šebestiána. Kousek od náměstí pak stojí za pozornost krásně udržovaná výklenková kaplička. Když se vrátíte na hlavní silnici ve směru na Boskovice, brzy vám zkříží cestu čer- vená turistická značka. Pokud se po ní vydáte doprava, zavede vás ke zbytkům hradních zdí. Zde možná bude platit, že především cesta je cíl. Červená značka a Nešůrka vás dovedou k lesu. Když do něj vstoupíte, za chvíli se před vámi otevřou tři možnosti, ale značka se tu poněkud vy- tratila. My už víme a poradíme, že správná je prostřední cesta – ta, kde budete mít říčku zprvu po pravé straně. Později vám totiž Nešůrka několikrát vběhne do cesty a vy budete muset překonat asi tři brody. Ale nebojte, zvládnou je i děti, a kdyby bylo přece jen zle, značky vás navedou na ná- hradní cesty opatřené dřevěnými mostky. Moravskoslezský kraj Rybí Nakonec vás zavedeme do Podbeskydí, mezi Nový Jičín a Kopřivnici, do údolní vesničky Rybí u Štramberka. Místní pahor- kovitá krajina může za to, že v zimě si tu pěkně zalyžujete na několika sjezdovkách a zbytek roku využijete k turistickým vy- cházkám na místa úžasných výhledů na Moravskou bránu, Hostýnské vrchy, Bes- kydy i Jeseníky a také Ostravu. V samotné obci stojí za pozornost polodřevěný kostel Nalezení sv. Kříže. Pochází nejspíš z pře- lomu 14. a 15. století a v dnešní podobě je pěknou ukázkou lidového stavitelství druhé poloviny 17. století, které se mísí s prvky gotiky. Zajímavostí je, že se v tomto koste- le a okolí v roce 1975 natáčel českosloven- ský seriál Kamenný řád. K hlavním lákad- lům obce patří výskyt bludných kamenů z doby ledové. Ten největší se nachází u pomníku padlých. Jestli vás zajímá místní geologický vývoj, pak si zajeďte do Nové- ho Jičína, kde je v Janáčkových sadech instalován panel odkrývající složení blud- ných balvanů. Odtud se zpět do Rybí a ještě dál do Štramberka vydejte třeba po Via Crucis. Tuto křížovou cestu založili je- zuité v 17. století, ale dnes z ní zbylo jen sedm kaplí. Zbylé kapličky nahradily nové dřevěné kříže. U každého ze čtrnácti za- stavení stojí tabule s historickým výkladem. 5-6/2018 15 Vrch zříceniny hradu Rumcajsova jeskyně Fráterka Nešůrka – brod cestou k hradu Socha sv. Šebestiána Kostel sv. Mikuláše Pavla Kovářová, foto: archiv TP

Že byl hotel postaven z někdejší skuteč- né sladovny v sousedství jednoho z nej- starších pivovarů v Českých zemích, jistě víte buď z vlastní zkušenosti, nebo z na- šich dvou posledních vydání. Hotel Sla- dovna v Černé Hoře je široko daleko so- litér. Kapacitou, úrovní vybavení, wellness nabídkou a v neposlední řadě i perfekt- ními službami pro kongresovou turistiku a vynikající gastronomií zdaleka převyšu- jící běžný průměr v okruhu desítek kilo- metrů daleko. Bylo by celkem snadné napsat pro- pagační nebo reklamní článek o Hotelu Sladovna, znovu v něm popsat pohodlí pokojů, všechny vířivky, sauny a pivní láz- ně, provést vás kongresovými sály s je- jich technickým vybavením, barvitě vy- kreslit nádheru slavnostně prostřených stolů ve „Sloupovém sále“ a na konec, po prohlídce Muzea pivovarnictví, vás po- zvat ke stolu. Stále by tomu ale chyběla samotná podstata, odpověď na otázku, jak se stalo, že to v Hotelu Sladovna dě- lají tak dobře. S ředitelem Alešem Hauzarem jsme vás už seznámili. Aktivní muž na prahu střed- ního věku se nikdy na dlouho nezastaví. Posledně jsme v jeho společnosti strávili několik desítek minut při rozhovoru, je- hož jedna část nás inspirovala k rozhovo- ru dnešnímu – s Bohumilem Hauzarem, otcem dnešního ředitele, dlouholetým pro- fesionálem v pohostinství, především pak v gastronomii, abychom se jej zeptali, od- kdy a odkud pochází jejich rodinná tra- dice. Krásnou shodou okolností nám vě- noval víc jak dvě hodiny času v den svých kulatých narozenin – v dobré náladě, pl- ný optimizmu a chuti do dalších aktivních let, i když už na zaslouženém odpočinku. Kdo byl Hauzar, toho jména první v gas- tronomickém a restauračním oboru? To byl můj praděda, který už za stařič- ké monarchie přišel do Čech, tedy spíš na Moravu, přesněji na Vysočinu z dneš- ních Rakous. Neměl to vůbec snadné. Do- stal místo obecního pastýře v malé ves- ničce nedaleko Telče a bydlel v obecní pastoušce. Ale nepatřil k lidem, kteří by se snadno vzdávali. Jeho syn Vojtěch se vyučil řezníkem a otevřel si hospodu v Mrákotíně. V jedenadvacátém roce kou- pil restauraci v Telči, tu zdědil můj tatínek, ale pak nám ji komunisté vzali. To už jsem měl za sebou studium na střední hote- lovce a postupně, jako dítě z hospody, jsem převzal rodinnou tradici. Ovšem to neznamená, že bych v hospodě bydlel – od mala to byla především dřina, často tvrdá a bez ohledu na momentální zájmy a chutě. Naučil jsem se pracovat a vědět, že hospoda, restaurace, gastronomický provoz nebo hotel zkrátka bez pořádné práce, zodpovědnosti, slušnosti a profe- sionality nemůže existovat. Po studiu jsem dostal „umístěnku“ na blanenský okres, do Boskovic a zde jsem už zůstal. Pracoval jsem v řadě funkcí, vždy však v pohostinství a gastronomii. V oboru, který se mně stal nejen zaměst- náním, ale i koníčkem a je tomu tak do- dnes. Bylo by možné uvést dlouhou řadu profesních příhod – veselejších i smutněj- ších – ale jako potřebné vidím zdůraznit, že práci v gastronomii a hotelnictví mu- síte buď milovat, nebo ji nedělejte vůbec. Víte, majitelem hotelu se může dnes stát kde kdo, když má peníze. Ale vybudovat hotel jako je Sladovna z restaurace, která nepatřila k nejvyhledávanějším, to chce nejen pracovitost, znalosti, ale i duši. Dnes jsem docela pyšný, že syn Aleš – Hauzar, toho jména už pátý, patří v celém jiho- moravském kraji k uznávaným profesioná- lům a že můžu klidně a docela hrdě říct, že ledacos se naučil i u mě, v restauraci Hradní Club Restaurant v Boskovicích, kterou jsem otvíral krátce po roce 1989. Bylo to několik let, na něž budu vždycky 16 5-6/2018 SLADOVNA, PROFESIONALITA A TRADICE Jsou místa, která nemůžete mít neradi, kam se v rytmu pravidelném i nepravidelném rádi vracíte. Kvůli krajině, jež vám vstoupila do duše, kvůli pohodě a příjemným prožitkům a často také kvůli lidem. Těm, díky jejichž fantazii a odvaze stále hledat nové cesty, tvořit a přitom se držet dobrých tradic a profese se Hotel Sladovna v Černé Hoře nedaleko Brna nemusí obávat o svou budoucnost.

rád vzpomínat a věřím, že i naši hosté – ať už k nám přijeli odkudkoliv. Vždy jsem měl snahu a touhu ukázat lidem, že je možné vést restauraci a dělat gastrono- mii jinak, lépe, s vysokou profesionalitou a především ke spokojenosti hostů. Nakonec v těch letech jsme pracovali s Alešem společně a zažili jsme situace, třeba při velkých akcích na zámku, kdy bylo třeba řešit okolnosti nenadálé, nasta- vit noci, neztrácet hlavu a vždycky všech- no zvládnout. Teprve v takových chvílích se projeví skutečná profesionalita. Není pochyb, že byste ještě dlouho mohl hovořit o svých zkušenostech a jistě i mnoho z nich předat dál dnešním začínajícím profesionálům v gastrono- mii. Ale vraťme se do současnosti, do Hotelu Sladovna. Jak byste jako zku- šený praktik posoudil, jak si vede váš syn? Který otec by nebyl pyšný, když vidí, jak rodinná tradice pokračuje a rozvíjí se. Jsem sice už v penzi, mám konečně čas i na zamilované projížďky na koni, ale jsou věci, které se nedají opustit. Nesledu- ji vývoj Sladovny jenom z povzdálí. Kdy- koliv je třeba, nastoupím „do služby“. Hotel Sladovna je dnes mimořádně kvalitní podnik. Jistě, je možné ještě spou- stu věcí zlepšit, dovést k vyšší dokona- losti, rozšířit portfolio služeb pro korpo- rátní i individuální klientelu, ale jak sami vidíte i dnes, zájem o služby Sladovny je veliký. Právě teď zde běží souběžně čty- ři různé firemní akce a přitom na chod- bách, v kuchyni ani v restauračních pro- vozech není znát žádná nervózní atmo- sféra nebo zmatky. A to nám stále chybí několik dobrých zaměstnanců. Zdůrazňu- ji dobrých! Host ale nesmí nic poznat, při komunikaci s ním nesmí být znát ani stopa nerudnosti či únavy. Dožil jsem se „sedmi křížků“ a už dáv- no nemám potřebu říkat věci jen proto, abych se někomu zalíbil. Ale pokud mám hovořit o Hotelu Sladovna, pak kromě toho, že ze všech profesních hledisek jej můžu hodnotit velice dobře, jsem velmi rád, že naše rodinná tradice je v dob- rých rukou. Do Černé Hory, do restaurací i pokojů Hotelu Sladovna mohou přijet cyklisté a dostanou vše, co si budou přát, posedí v prostředí, kde se nebudou ani v cyklistickém dresu cítit nepatřičně. Stej- ně tak kdykoliv může přijet jakkoliv mo- vitá, významná nebo náročná společnost a bude obsloužena v prostředí a způso- bem, který ji nezklame. Nakonec nedáv- no kvalitu našich služeb při jedné z vý- znamných gastronomických akcí ocenil i pan Špaček, znalec a „arbitr“ v oblasti společenského chování, stolování i gas- tronomie. Kdo by si chtěl užít stoly prostřené pro kompletní sedmibodové menu s výbě- rem vín i dezertů, je zván. Stejně jako milovníci tradiční české svíčkové. Zveme všechny, o každého se postaráme, kaž- dého hosta si vážíme jako VIP z nejvyšší společnosti. Malý redakční doslov: Hotelové i restaurační služby Hotelu Sladovna jsme měli mnohokrát mož- nost zažít, ochutnat, prožít a věřte, že je to provoz, který nejenže můžeme komukoliv s plnou vážností doporu- čit, ale kdykoliv se sem rádi vracíme. Udělejte to taky. A rodu Hauzarů přejeme tisíce spo- kojených hostů, řediteli Aleši Hauza- rovi úspěchy v podnikání a Bohumilu Hauzarovi pevné zdraví, stále dobrou náladu a chuť se po zdravé projížďce na koni ještě dlouho vracet „na plac“. A k těm kulatým narozeninám ještě jednou vše nejlepší! Laco Kučera Foto: archiv Hotelu Sladovna a TP Hotel Sladovna, Černá Hora 3/5 tel.: +420 539 086 395, 731 689 907 recepce@hotelsladovna.cz restaurace@hotelsladovna.cz wellness@hotelsladovna.cz www.hotelsladovna.cz

VESUF 2018 Letos nastane už čtvrtá erupce VESUFu, při které vám bude hrozit nanejvýš únava z dvoudenního festivalu dobré muziky, neméně dobrého jídla a ochutnávek výborných piv z malých morav- ských i českých pivovarů. Ale nejedná se o žádný nevázaný open air metal nebo punk rock či jinak modifikovaný „fesťák“. Jde z velké části o setkání lidí, kteří se rádi dobře baví v při- jatelné atmosféře bez nesmyslných a agresivně pojímaných vystoupení. VESUF je především pro lidi dobré mysli a veselé letory. Tomu odpovídá také skladba festivalového programu postavená tak, aby zaujala všechny věkové kategorie i hudební nároky. Jsou mezi námi tací, kdo holdují písním Tomáše Kluse, jiní fandí Františku Ned- vědovi, další se přímo nezřízeně baví při vystoupení kapely Děda Mládek Illegal Band a další si rádi počkají třeba na Pink Revival nebo blues rockovou skupinu Karlovy hračky. Jsou mezi námi i ti, kteří rádi přijedou na vystoupení geniálního skladatele, hudebníka a komika Jaroslava Uhlíře. Každému se dostane muziky měrou vrchovatou podle hudebních nároků a chutí. A podobně tomu bude i u více jak dvacítky stánků, u nichž svoji produkci představí malé pivovary. Všichni víme, že pivo samo o sobě je sice v přijatelném množství osvěžující, ale také víme, že je nápojem perfektně podporujícím apetit na dobrou českou a především tradiční moravskou krmi. Na festivalu VESUF 2018 tedy nebude trpět nedostatkem ani citlivá duše hudbymilovného publika, ani přirozená člověčí touha dobře se najíst, pochutnat si, příjemně se pobavit a hlavně „mít se na plný plyn“. Vstupenky je možné velice výhodně (za pouhých 99 korun) zakoupit v předprodeji cestou elektronickou přes SMS Ticket, nebo za méně výhodných podmínek (za 199 korun) přímo na místě metodou klasickou – tedy za hotové u některé z pokladen u rybníka v rekreační obci Suchý. Pokud s sebou vezmete i děti a jejich tělesná výška nedosáhne sto dvaceti centimetrů, mají vstup zdarma, stejně jako držitelé průkazu ZTP. Uvedené ceny platí za vstupenku na oba dva festivalové dny. Ovšem pivo, limonády, zmrzliny, guláše, klobásy a další skvělé dobroty si budete muset koupit sami – stánků s nápoji a občerst- vením bude více, než stačíte vyzkoušet. Fesťákové veselí začne v pátek 13. července o druhé hodině odpolední a potrvá do dvaadva- cáté hodiny, v sobotu pak začne festivalová šich- ta už od desáté ranní a skončí dvě hodiny před půlnocí. Grand finále možná opět obstará malý ohňostroj nad rybníkem. VESUF – tedy VElenovskoSUchovský Festival malých pivovarů vám letos přiváží hlavní partner Fiat. Laco Kučera, foto: archiv TP 18 5-6/2018 Titulek opravdu nepředpovídá erupci stratovulkánu Monte Vesuvio vysokého 1281 metrů nad hladinou Neapolského zálivu na Apeninském poloostrově. Je to výzva k návštěvě něčeho mnohem příjemnějšího, bezpečnějšího a zábavnějšího – fes- tivalu malých pivovarů VESUF, který se koná v kempu mezi obcemi Velenov a Suchý na Drahanské vrchovině. Není třeba stoupat na strmý sopečný vrchol. Od suchovského rybníka nebo z Velenova se na mírné návrší s kempem dostanete pohodl- ně pěšky, autem i na kole. Nesmíte ale zmeškat tu dvoudenní erupci hudby a zábavy o víkendu 13. a 14. července 2018. Všechny další informace a technické pokyny hledejte průběžně na www.vesuf.cz

FESTIVAL SE POŘÁDÁ ZA KAŽDÉHO POČASÍ. ZMĚNA PROGRAMU VYHRAZENA, VÍCE: WWW.VESUF.CZ OD UCHA K UCHU FRANTIŠEK NEDVĚD JAROSLAVUHLÍŘ TOMÁŠ KLUS DĚDA MLÁDEK ILLEGAL BAND TOGETHER/GOLDENDELICIOUS PINKREVIVAL/KARLOVYHRAČKY PÁTEK 13.7. SOBOTA 14.7. OBEC VELENOV O FIAT VÁM PŘIVÁŽÍ FESTIVAL MALÝCH PIVOVARŮ AKCE JE SPOLUFINANCOVÁNA JIHOMORAVSKÝM KRAJEM PIVOVARY: MEDIÁLNÍ PARTNĚŘI: PARTNĚŘI: SUCHÝ-VELENOV / 13.-14. ČERVENCE 2018 PÁTEK 14:00-22:00 / SOBOTA 10:00-22:00 VSTUPNÉ ZA OBA DNY 99KČ V PŘEDPRODEJI NA SMS TICKET 199KČ NA MÍSTĚ / DĚTI DO 120 CM A ZTP MAJÍ VSTUP ZDARMA

Město Jevíčko je přirozeným a historic- kým centrem Malé Hané. Už Přemysl Ota- kar II. mu před sedmi sty šedesáti lety při- znal práva královského města. Jistě věděl proč. Stejně jako současný starosta měs- ta Dušan Pávek. Muzikant, člověk s duší citlivou a vnímavou, nepostrádající schop- nost – stejně jako dirigent orchestru – od- hadnout, kdy přidat dechů nebo přitvrdit rytmus. A tak se Jevíčko krok za krokem uchází o přízeň turistů. Hlavně těch, kteří chtějí poznat, vědět, prožít a užít si mimo- řádných, byť ne agresivně se propagujících kvalit. Tedy přirozené a veskrze příjemné atmosféry malého a pohostinného města se dvěma hotely, několika penziony a pře- devším skoro dokonalým okolím, památ- kami a možnostmi kulturního vyžití i rela- xace. Jak nám řekl sám starosta při krátkém rozhovoru, ideálním začátkem pro jakkoliv dlouhý pobyt v Jevíčku, je rozhled z rene- zanční městské věže. Nejen že z jejího ochozu přehlédnete celé město, ale mů- žete si vybrat hned několik turistických perimetrů pro výpravy do okolí. Ale to jen v případě, že se ve městě samém neko- ná nějaká zajímavá akce – jako například patnáctý ročník Festivalu mládežnických dechových orchestrů nebo srpnová Je- víčská pouť, jejíž program na Palackého náměstí kromě jiných zábavných atrakcí oživí vystoupení Anety Langerové. Pracovnice informační centra Monika Braunerová dodala: „Neměli byste vyne- chat ani návštěvu Městského muzea Je- víčko, které vám představí město a region v historických souvislostech i se zajímavou sbírkou porcelánu, fajánse a cínového ná- dobí. Další expozice připomenou tradiční regionální řemesla i osobnosti a kultur- ní hodnoty Malé Hané. Pak se jistě rádi vydáte na prohlídkový městský okruh, který začíná na Palackého náměstí, třeba u kašny, jež vás něžně pokropí lehkou a osvěžující tříští vodních kapiček. Potom se podíváte k bývalé koželužně, u někdejší synagogy si připomenete historii židovské- ho rabinátu, můžete nahlédnout do kos- tela svatého Bartoloměje a nakonec se zastavte u nás v informačním centru, kde vám rádi poradíme, kam dál.“ Starosta Dušan Pávek pak ještě připo- menul: „Jednou z unikátních turistických novinek je v Jevíčku literární stezka „Pu- tování za Krchomilkou“. Tvoří ji samo- statný okruh se sedmi zastaveními s ka- mennými obelisky. Součástí jednotlivých stanovišť jsou informační tabule s úryvky z knihy Muřinoh a Krchomilka a s úkoly pro „pochodníky“. Celá trasa je dlouhá ně- co přes šest kilometrů a jistě v nejednom z vás vzbudí touhu si přečíst celou knížku – ke koupi je v informačním centru. Krás- nou atmosféru při sportu také můžete zažít ve sportovním areálu Žlíbka, pochá- zejícím z dob první republiky a vzdáleném jen několik metrů od centra města.“ Je ještě mnoho důvodů, proč si zvolit Jevíčko jako cíl pro příjemně prožitý ví- kend nebo i delší dovolenou. V okolí na- jdete nejen nádherně koncipované cyklo- trasy, ale i možnosti koupání a především ideální terény pro turisty všech věkových a výkonnostních kategorií. Na závěr jsme starostovi Jevíčka po- ložili „jednoduchou“ otázku: Co byste vzkázal turistům, kteří v Jevíčku ještě ne- byli? Odpověď byla stručná a naprosto výstižná: „Přijeďte do Jevíčka. U nás se o všechny dobře postaráme, nabídneme vám ubytování, výbornou regionální ku- chyni a naprosto ideální pohodu. Přijeďte, sami poznáte.“ 20 5-6/2018 Turistické informační centrum, Palackého nám. 1, 569 43 Jevíčko tel.: +420 464 620 539, mobil.: 736 752 611, infojevicko@seznam.cz, www.jevicko.cz Nemáme sice žádnou „velkou Hanou“, ale máme Malou Hanou! Region, který si zasluhuje důslednou pozornost. Z turistického hlediska je to kraj nesmírně pů- vabný a pro turistiku jako stvořený. Místo mnoha slov bude vnímavému turistovi stačit přirovnání: cesta od Boskovic, přes Knínice, Šebetov k Jevíčku a Jaromě- řicím vám nemůže nepřipomenout kouzelně záhadná vlnění cudných aktů z fotografií geniálního Františka Drtikola. Zdá-li se vám naše přirovnání odvážné, máte jedinečnou šanci se s námi pustit do diskuze. Vezměte nohy na ramena, svačinu do batohu, batoh na záda a přijeďte do Jevíčka a do Jaroměřic. Palackého náměstí – Jevíčko Město Jevíčko Dušan Pávek – starosta Jevíčka Monika Braunerová – pracovnice IC NENÍ HANÁ JAKO HANÁ Laco Kučera, foto: archiv TP

Staletí uplynula a jaroměřický zámek ani dnes neztratil nic ze své původní důle- žitosti. Je sídlem obecního úřadu, mís- tem opravdu důstojným a hodným svého významu. Strávili jsme na zámku několik desítek minut s paní starostkou Ivetou Glocovou rozhovorem o Jaroměřicích ne- jen historických, ale i soudobých a chví- lemi jsme se nestačili divit. A možná, že divit se budete i vy. Jaroměřice zdaleka nejsou osadou někde na konci nebo za- čátku cesty, jsou obcí moderní, s úžasnou minulostí a tudíž i zajímavou současností. Jak jinak? Už sama cesta k Jaroměřicím je doslo- va nádherná – inu Malá Haná. Jen kou- sek od Jevíčka se vine jako stužka mezi zelenými loukami a zalesněnými kopci vl- nícími se v křivkách jako od malířů s umě- řenou fantazií. Samotné Jaroměřice jsou měkce ulo- ženy v údolí Úsobrnky. Městečko jako slu- nečnice, v jehož centru stojí kostelík jak z čítanky. Střecha zámku s věžičkou pak vyčnívá ze zeleně vzrostlých stromů. O krátkou pozvánku jsme poprosili i paní starostku: „Jaroměřice jsou sice ne- velkou obcí, ale máme co nabídnout. Ne- jen našim obyvatelům, ale i turistům, ať už přijedou odkudkoliv. Jsme ideálně polože- nou obcí na Malé Hané s nepřeberným množstvím možností turistického vyžití pro cyklisty a pěší turisty. Všem bych doporu- čila návštěvu poutního areálu Kalvárie – kopie Božího hrobu v Jeruzalémě. Její ar- chitektonická struktura jasně ukazuje na školu Jana Blažeje Santiniho. Kdo by si chtěl užít opravdu hodnotný turistický zážitek spojený s docela solidním fyzickým výkonem, může se dát na pouť po Křížové cestě tvořené kamennými obe- lisky s jednotlivými biblickými scénami. První zastavení je u kostela Všech svatých na návsi a poslední těsně pod Kalvárií. Ale pozor! Závěrečná pasáž je opravdu v do- cela ostrém stoupání. Avšak vyplatí se, to mi věřte.“ Věřili jsme a věřte zase vy nám – sku- tečně se vyplatilo. Se srdcem až v krku jsme vyšplhali i nejostřejší „stoupák“ na Kalvárii, abychom poté, co jsme vystoupi- li ze stínu lesa, zůstali v úžasu před stav- bou hodnou úcty. Pro svou prostou krá- su i pro samotný genius loci. Těžko po- psat, je potřeba zažít a vidět na vlastní oči. Ale to je jen jeden z mnoha důvodů, proč si za cíl vybrat Jaroměřice u Jevíčka. K těm dalším patří třeba také možnosti korporátní turistiky pro skupiny kolem dvaceti osob – pro ně je v obci možnost ubytování i s kvalitní gastronomií. Sami jsme vyzkoušeli, jak skvěle vaří v restau- raci U Trojanů nebo v Hanácké krčmě. Jaroměřice se představily jako obec s dlouhou a zajímavou historií a neméně atraktivní současností i se službami, které uspokojí valnou většinu turistů bažících po nových a neočekávaných zážitcích. Ještě dlouho bychom mohli popiso- vat, co všechno je k vidění v Jaroměřicích a v okolních obcích, na který kopec byste měli vylézt, kde se zastavit „na kaléšek“ a kam se vydat pěšky nebo na kole. Ale to zase někdy příště. Do té doby bude nejlepší, když se do Jaroměřic vypravíte a sami poznáte, jak krásná je Malá Haná. Laco Kučera, foto: archiv TP JAROMĚŘICE PRASTARÉ A KRÁSNÉ Kronikáři znamenající události na samém konci jedenáctého století, v letech 1080–1090, nám zanechali zprávu o existenci zemské celnice Jaroměřice zvané úsobrnská. Poslední před hlubokými lesy, kterými vedla cesta z Moravy do Čech. Už ten- krát byly Jaroměřice místem významným a hodným pozornosti. V jejich držení se vystřídalo několik českých i moravských rodů, mezi nimi i Petr Bílský z Kaříšova, jenž nechal postavit zámek. Jeho syn Jan Blahoslav mu pak dal renezanční podobu – stejnou, jako má dnes. Fasádu zdobí „psaníčka“, nad okny se skví překrásná sgrafita s portréty a erby a vstupní portál je opatřen kamenným nápisem s erbem pánů z Kaříšova. www.jaromerice.cz Jaroměřický zámek Křížová cesta ke Kalvárii Kostel Všech svatých Kostel Povýšení svatého Kříže na Kalvárii

Staré a pravdivé mudrosloví doporučuje nechodit ke kováříčkovi, když můžeme přímo ke kováři. A tak jsme se obrátili rov- nou ke zdroji nejvěrohodnějšímu. O úvod k této dvoustraně se pro vás tentokrát postará náměstek hejtmana Moravsko- slezského kraje Jan Krkoška, do jehož gesce cestovní ruch, turistika a podpora zájmu o pobyty v Moravskoslezském kraji patří. Platí, že žije v omylech ten, kdo si mys- lí, že s jedním produktem vydrží na turistickém trhu napořád. V Morav- skoslezském kraji to platí stejně jako kdekoliv jinde. My však víme, pane ná- městku, že máte připraveno něco vý- znamného. Prosím, povídejte. Nejen že se mýlí každý, kdo by do té míry tak podceňoval turisty, že by se odvážil jim každý rok nenabídnout něco nového. Riskuje také, že zájem o jeho re- gion, město nebo kraj bude upadat. V na- šem kraji jsme v oblasti cestovního ruchu dosáhli nemalých úspěchů. Jsme si vě- domi kulturního a historického bohatství. Víme, že naše hory – Beskydy a Jeseníky – patří k nejkrásnějším po celý rok. Pra- mení u nás léčivé vody a dokázali jsme pozůstatky někdejší nešetrné průmyslové výroby přetvořit v atraktivní turistické cíle. Tolik velice stručně a v celkem obecném duchu. Vážíme si našeho přírodního bohatství, a tak se snažíme hledat způsoby, jak všem turistům usnadnit návštěvu nejen hradů a zámků, jak projíždět přírodními lokalita- mi, aniž bychom je zbytečně zatěžovali. Máme velmi hustou síť značených turis- tických cest, cyklostezek a cyklotras. Ně- které vedou pohodlnými rovinami, jiné se šplhají do kopců. Chceme, aby si dlou- hých i náročnějších výletů na kole užívali nejen zdatní cyklisté, ale i rodiny s dětmi či senioři nebo méně fyzicky zdatní cyklis- té. A právě pro tuto skupinu turistů jsme letos připravili opravdu komfortní službu. Z prostředků Moravskoslezského kraje jsme pořídili čtyři desítky elektrokol a „za- parkovali“ jsme je na desítce míst. Jejich seznam najdete na konci této dvoustrany. Takže si je kdokoliv bude moct půjčit, pronajmout? Za jakých podmínek? Pokud chceme dosáhnout plánovaných cílů – tedy podpory turizmu, propagace kraje a jeho destinací, přitom šetřit přírod- ní bohatství a umožnit šetrný pohyb po stezkách Moravskoslezského kraje co nej- většímu počtu turistů, jsou elektrokola jistým druhem ideálního řešení. Na dvou- hodinovou projížďku budou k zapůjčení elektrokola crossová za 80 korun a hor- ská za 95. Celodenní pronájem pak při- jde na 320 nebo 390 korun. Baterie vydrží skoro na neuvěřitelných 70 kilometrů. To už je přece pěkná vzdálenost. Místa, kde si bude možné elektrokola půjčit, najdete nejen v Ostravě v Dolní oblasti Vítkovice, ale i v místech, odkud pohodlně dojede- te na Praděd nebo Lysou horu a stovky dalších zajímavých míst Moravskoslez- ského kraje. Všem, kdo se k nám vypraví, 22 5-6/2018 MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ PŮJČUJE ELEKTROKOLA Už jen těžko by kdokoliv dokázal najít a spočítat, kolikrát a kde se o Moravsko- slezském kraji hovořilo jako o regionu poničeném exhalacemi, pronásledovaném smogem, kolikrát mu byly přisuzovány vlastnosti obecně negativní. Podobně by- chom už ani my nedokázali spočítat, na kolika stránkách jsme všechna negativa spojovaná s krajem Moravanů a Slezanů vyvraceli a jako protiváhu zažitým ste- reotypům uváděli turistická pozitiva a přinášeli informace o novinkách, které zde na návštěvníky čekají. Protože dobrých zpráv není nikdy dost, i tentokrát vám představíme zbrusu nové možnosti připravené pro letošní turistickou sezonu v Moravskoslezském kraji. Lysá hora Praděd

5-6/2018 23 přeji co nejkrásnější zážitky a pohodlnou jízdu. Ale vítáni budou i pěší nebo turis- té, kteří si přivezou svoje bicykly. Umíme se dobře postarat o všechny… Kdo zná Moravskoslezský kraj, jistě dá za pravdu také dalším slovům náměstka hejtmana Jana Krkošky, který se nikte- rak netají svým silným vztahem ke kraji a o mnoha místech, kam by vás všechny rád pozval, hovoří se znalostí a zasvě- ceně. Dodal i několik zajímavých tipů, kam se ze které „základní stanice“, tedy z místa nájmu elektrokola vydat: Co byste říkali třeba návštěvě Krno- va? Prohlídka města vám klidně zabere celý den. Za všechny krnovské zajímavos- ti doporučujeme alespoň návštěvu Švéd- ské zdi, zámku, synagogy a třeba i ne- dalekého poutního místa Cvilín se stejno- jmennou rozhlednou. Přitom si v místním infocentru nejen půjčíte elektrokola, ale i naplánujete cestu na další den. Napří- klad do sedmadvacet kilometrů vzdá- leného Bruntálu na zámek, pod docho- vané městské hradby a třeba i na jedno malé pivo Hasič. Zdatnější by si pak urči- tě ještě troufli na pětadvacetikilometrovou elektrocyklotúru až na Praděd. Kdo by se zalekl ostřejšího stoupání, má možnost v Andělské Hoře odbočit na Vrbno pod Pradědem, kde lze odevzdat kolo do péče odborníků a zůstat až do rána. Od- počatí pak s novým elánem hurá na zdej- ší bikepark. Kudy, poradí v infocentru. Z jiného soudku je tip na výpravu ko- lem Slezské Harty. Také zde si může- te objednat zapůjčení elektrokola a pak se vydat kolem velké vody. Přes korunu sypané hráze do Leskovce nad Moravi- cí. V hluboké zátoce najdete přístaviš- tě jachet a lodiček, můžete se vykoupat i odpočinout na oblázkové pláži a pak pokračovat po trase naučné stezky „Za- topené osudy“ až k rekonstruované vá- penné peci, se zastávkami jako stvoře- nými pro „lovy beze zbraní“, tedy pro fotografy, abyste nakonec neodolali mož- nosti přeplavit se na protější břeh z pří- vozu Razová. Odtud vás cesta povede do obce Roudno a na vršek nedaleké, 780 met- rů vysoké, dávno vyhaslé sopky Velký Roudný. Z ochozu zdejší rozhledny pře- hlédnete pořádný kus Hrubého i Níz- kého Jeseníku, Beskydy, Oderské vrchy a samozřejmě i obrovské zrcadlo Slez- ské Harty. Rozhledna je dřevěná a má celkem šest pater – kolik schodů musíte vyšlapat? Spočítejte je sami. Kdo si ale chce užít skutečně boha- tou porci Moravskoslezských Beskyd – jedněch z nejkrásnějších hor v celém Česku, neřkuli střední Evropy – musí do Frenštátu pod Radhoštěm. I zde se mů- že stát, že se budete jen obtížně roz- hodovat, zda se vydáte na sever, západ nebo východ. Ať už si vyberete který- koliv směr, vždy brzy narazíte na skalní masivy, jeskyně, dřevěné chalupy, z dál- ky na vás budou vyzývavě mávat kop- ce, směrové tabule vás pozvou tu k vo- dopádům, tu zase ke zbytkům starého hradiště nebo na některé vyhlídkové mís- to. Opravdu zajímavou výpravou může být i cesta z Frenštátu do Frýdlantu nad Ostravicí, kde se stočíte ostře na jiho-ji- hozápad k vodní nádrži Šance. Ke kou- pání to asi nebude – slouží jako zásobár- na pro pitnou vodu, ale cesta kolem obou břehů je opravdu úchvatná. Ve Starých Hamrech si zkuste oživit svoje znalosti veršů slezského barda u pomníčku vě- novaného hrdince jeho básně Maryčce Magdonové. Tak až se budete chystat do Moravsko- slezského kraje, nezapomeňte si předem zajistit zapůjčení elektrokol v některém z následujících míst: ● Hostinec u Feldů Klimkovice ● HR Penzion Jurášek Kunčice pod Ondřejníkem ● Obec Vrbno pod Pradědem ● Obec Karlova Studánka ● Město Krnov ● Dolní oblast Vítkovice ● Mikroregion Slezská Harta Leskovec nad Moravicí ● SEPETNÁ v. o. s. ● SKI AREÁL KOPŘIVNÁ ● Pustevny s.r.o. Mnoho cenných informací i dalších tipů na výlety najdete na: www.severnimorava.travel Synagoga – Krnov Slezská Harta Masarykovo náměstí – Ostrava Laco Kučera, foto: archiv Moravskoslezského kraje

Pane starosto, co tak významného se stalo v roce 1213? Našli jsme jej v sou- vislosti s vaším městem několikrát. Roku 1213 byl Uničov založen a krátce na to získal práva královského města. Tím- to letopočtem začínají dějiny Uničova jako významného moravského města, i když ar- cheologické nálezy potvrzují ještě dřívější existenci osady, jejíž jméno se latinsky psa- lo Vnisov. Odtud zřejmě pochází i dnešní český tvar jména Uničov, ačkoliv existují i jiné výklady. Více jak osm století histo- rie je v našem městě znát. Máme několik desítek historických památek, ale ve sku- tečnosti jsme moderním, avšak klidným a přívětivým městem. Dalo by se říct, jako stvořeným pro ideální, pohodový a přitom zajímavý pobyt – jakkoliv dlouhý. Co všechno by obsahovala vaše pozván- ka adresovaná turistům z jiných krajů Česka? Mohla by být docela dlouhá. Kromě ba- zénu, kina, nádherného koncertního sálu v bývalém klášteře, řady historických do- mů nebo množství příjemných restaurací s výbornou kuchyní je toho ještě spousta. Kdo navštívil Uničov a mohl se rozhléd- nout z ochozu naší radniční věže, mnoh- dy řešil kardinální otázku – kam nejdříve. Jestli do některého z našich pěti muzeí, či na výlet po jedné z mnoha cyklotras a cyk- lostezek. Nebo raději zůstat na náměstí a pátrat, proč máme tak unikátní Marián- ský sloup? Není snadné poradit. I když v Uničově nemáme ani hrad ani zámek, nikdo si u nás na nedostatek turistických podnětů nemůže stěžovat. Už jen samotná legenda vázající se k Mariánskému sloupu je kouzelná. Stojí za to si poslechnout ta- ké legendu o vzniku „Svátku voskové sví- ce“ na paměť zázračného zásahu Panny Marie, která zachránila město před zniče- ním husitskými vojsky. Víte, že k oslavě se vyráběla svíčka tak dlouhá, že ji museli stočit do spirály, aby přežila procesí z ná- městí do kostela? Do toho, jehož věže jsou vidět i z náměstí od radnice – mimo- chodem jedné z nejkrásnějších. Postavena byla ve 14. století jako tržní dům pro vy- kládku zboží cizích obchodníků. Její dneš- ní podoba i s 45 metrů vysokou věží je výsledkem mnoha přestaveb. Spolu s Ma- riánským sloupem tvoří opravdu působivou scenérii. A tak bych mohl pokračovat ještě dlouho ve výčtu pamětihodností a souso- ší. Jejich popis by byl ale stejně nedoko- nalý. Je třeba je vidět na vlastní oči. Stejně jako třeba naše Muzeum vězeňství umís- těné ve skutečné šatlavě s opravdovým dobovým inventářem. Ale máme i Vesnické muzeum v části Střelice, Archeologickou expozici, Muzeum baroka, dvě galerie … zkrátka u nás žijeme sice klidně, jako na Hané, ale přitom velmi aktivně. Rádi přivítáme každého, kdo chce poz- nat a vidět něco nového a neobvyklého. Stačí se pro aktuální informace obrátit buď na Městské kulturní zařízení, nebo na pra- covníky informačního centra, popřípadě hledat na webu našeho města. Každý tý- den pořádáme dvě kulturní akce, na které přijíždí hosté, návštěvníci až z Brna nebo Ostravy. Tedy relativně z daleka. Tak přijeď- te také. Třeba už na letošní Kulturní léto. Už za necelý měsíc u nás bude koncerto- vat Bára Basiková, a pak následuje jeden koncert za druhým – za všechny snad ale- spoň: Jožka Šmukař, Ivan Hlas nebo le- gendární Synkopy 61 – pamatujete třeba „Válka je vůl“? To se psal rok 1969. Děkujeme za rozhovor. Odpověděl jste na otázky dříve, než jsem je stačil položit. Tak prosím, ještě jednu větu na konec. Tedy stručně. Uničov je město, které byste měli začít objevovat. www.unicov.cz 24 5-6/2018 1 2 1 3 ROVNÁ SE UNIČOV Při pobytu v turisty zatím jen nepříliš objeveném městě Uničově, v samém srdci rovinaté Hané, jsme se setkali ně- kolikrát s číslovkou 1213. Proč zrovna jednička, dvojka, jednička a trojka? Nebo dvanáct a třináct? Či dokonce dvanáct set třináct? To je správně. Le- topočet. Ale čeho? Jak významný rok to byl pro Uničov? A jaký je Uničov dnes? Na to jsme se zeptali přímo na radnici starosty Radka Vincoura. Medelská brána Hradby Muzeum baroka Mariánský sloup Uničov – městská radnice Foto: archiv města Uničov a TP

5-6/2018 25 V roce 2010, kdy uplynulo od skutečné bitvy rovných 600 let, jsme se na její ne- skutečně velkolepou rekonstrukci přijeli podívat poprvé. A od té doby jsme ne- chyběli ani jednou a pravidelně vám o ní přinášíme informace s předstihem a po- tom také z jejího průběhu. Bude tomu tak i letos. A navíc, stále ještě máte dosta- tek času, abyste se sami přijeli podívat. Pravda, musíte urazit něco kolem sed- mi set kilometrů, ale nebudete litovat. V polovině července, konkrétně o víken- du od 15. do 17. můžete na „Polach Grun- waldu“ prožít něco naprosto mimořádné- ho – projít rozlehlé autentické bojiště, prohlédnout si torzo pomníku bitvy, který zničil wehrmacht za druhé světové války, zúčastnit se slavnostní přehlídky u pa- mátníku a u žulové makety bitvy, zajít do opravdu důstojného muzea bitvy, přečíst si na velkoplošných tabulích, jak se do bitvy zapojila vojska Jana Žižky z Trocno- va, navštívit vojenská ležení německých rytířů, Litevců, polských knížat a jistě pot- káte i zástupce z Česka. Do zbroje se v celém areálu bude chystat několik tisíc rytířů, ke koupi se nabízejí meče, válečné sekery, štíty a mnoho dalších suvenýrů souvisejících s bitvou. Ale to všechno je jen ouvertura. Skutečně „horko“ začne být až v sobotu. Než zazní troubení k úto- ku, nenechejte si ujít slavnostní ceremo- niál. Nemohu se ubránit malému srovná- ní s připomínkami podobných příležitos- tí u nás. Zde, na Grunwaldu, se můžete zúčastnit ceremonie, jejíž velikost a hlav- ně důstojnost vás doslova „usadí“. Ano, bitva u Grunwaldu je jedna z těch, kde Poláci v alianci s Litevci dokázali uhájit svoji národní identitu, porazili silná voj- ska Řádu německých rytířů. Zkrátka je to jedna z nejvelkolepějších inscenací historického střetu, jaký může- te v Evropě vidět a prožít. A nejen to. Přijedete-li tak, jak se sluší a patří, ale- spoň na týden, stihnete se také vypravit do okolí, do kraje tisíců jezer – na Giżyc- ko k těm opravdu velikým, nebo blíže k Baltskému moři do starobylého From- borku s katedrálou Nanebevzetí Panny Marie a sv. Ondřeje. V sousedství vystou- pejte na věž Radziejowského a rozhléd- něte se! Až se vrátíte z výšek, postůjte u Foucaultova kyvadla, které zde opisuje pravidelné smyčky. A to ještě není konec. Nenechejte si ujít ani návštěvu Koperní- kovy věže, kde pracoval ve své observa- toři na slavném spisu De Revolutionibus Orbium Coelestinum, v němž prokázal existenci heliocentrické soustavy. Pak byste ještě měli zajet do Olszty- na, krajského města s nádherným histo- rickým centrem a doslova báječným rek- reačním areálem na březích jezera Ukiel, kterému se také říká Krzywe. Budete se zde cítit jako u moře – jachty, lodičky a plavidla všeho druhu jsou zde k pronaj- mutí a zapůjčení, takže si užijete vodních radovánek podle vlastní chuti a schop- ností. Ostatně jako u všech dalších jezer, jejichž hladiny se lesknou v letním slunci. Navíc se těšte na zdejší regionální ku- chyni! To je doslova sen všech kulinář- ských specialistů. Krčmy, restaurace, ho- tely i řada penzionů se honosí cedulí s nápisem „Dziedzictwo Kulinarne“. Ne- klamné znamení, že se vám dostane kr- mě naprosto zdravé, tradiční a velice chutné. Tak přijeďte. Laco Kučera, foto: archiv TP Říká se, že dějiny světa jsou v podstatě dějinami bitev a válek. Nevím, co je na tom pravdy, avšak je nespornou skutečností, že dějinná válečná střetnutí patří nerozlučně k naší historii. Byly bitvy a války vítězné i se špatnými konci. Vždy se ale odrazily v dalším vývoji země nebo celého kontinentu. Bez ohledu na to, kolik desetiletí nebo staletí od té či oné válečné vřavy uplynulo. Jsou války, které by bylo lépe nepřipomínat, jsou i takové, jež je možné připomínat s hrdostí. Bitva u Grunwaldu v polském vojvodství Warmia-Mazury patří právě k takovým. CHCETE VIDĚT NEJVĚTŠÍ STŘEDOVĚKOU BITVU? Jezero Ukiel Frombork – Foucaultovo kyvadlo Frombork – katedrála Grunwald www.grunwald1410.pl

Se společenskými a politickými změna- mi se o náš čas kromě jiného velice brzy postaraly sítě zařízení rychlé obslu- hy obecně zvané fastfood. Mnozí při- šli na poněkud negativní dopady rychlé konzumace jídel a kolem roku 1986 byla lidstvu představena a předložena idea „Slow Food“. V roce 1998 při setkání představitelů „Slow Food“ se starosty italských měst Bra, Greve, Orvieto a Positano byly for- mulovány základy myšlenky na vytvoření mezinárodní sítě měst, která by spojova- la myšlenka „Slow Cities“, jejíž vrchol- né orgány sídlí v Itálii, právě ve městě Orvieto. Že myšlenka Slow Cities, Citta- slow, a jak krásně říkají poláci – miasta spokojnego życia – je životaschopná, dokazuje skutečnost, že ve třiceti národ- ních sítích na šesti kontinentech je za- pojeno více jak 240 měst do padesáti ti- síc obyvatel. Polsko se do sítě Cittaslow zapojilo jako první mezi zeměmi V4. Už v roce 2003 právě na území Warmie-Mazur za- čaly vznikat základy nové a zajímavé společensko-kulturní struktury s pozitiv- ními dopady i do cestovního ruchu. Ale k ustanovení národní sítě došlo až v ro- ce 2007. Prvními členy byla čtyři měs- ta a podporu poskytující vojvodský úřad Warmie-Mazur. Dnes, po deseti letech sdružuje 28 měst z osmi vojvodství – z toho dvacet měst z Warmie-Mazur. A daří se! Kromě běžné práce na podpoře re- gionálních tradic, řemesel, produktů, kultu- ry pohostinnosti a využívání všech zdrojů měst a regionů se zaměřují i na pozitivní působení na mladou generaci s využitím všech dostupných a přirozených metod. Aktivity polských měst Cittaslow rostou z roku na rok. Jak se daří naplňovat myšlenky Cit- taslow, si mohou obyvatelé měst, členů sítě, hodnotit také na každoročních Fes- tivalech Cittaslow – poslední, v pořadí už devátý, se odehrál v Lidzbarku 26. květ- na 2018. Účastníci při něm předvedli svoje atraktivity a produkty turistické, ku- linární a gastronomické, rukodělné vý- robky i tradiční speciality včetně degus- tací. Ale nejen to. V průběhu festivalů se odehrávají literární soutěže čerpající z místních tradic, promítají se amatérské filmy Cittaslow, organizují se cyklovýlety, starostové si vyměňují zkušenosti. Pořádají se též semináře a workshopy či diskuze účastníků zaměřené na další rozvoj a obohacení činnosti. Jedním z vrcholů života sítě měst Cit- taslow je Mezinárodní týden Cittaslow, kterého se účastní představitelé a aktivní obyvatelé měst z celého světa. Kromě jiného se zde řeší otázky ekologické, vyměňují se zkušenosti z oblasti kultury, folkloru, tradic, ale také rekreace, turistiky a cestovního ruchu. Zkrátka, projekt Cittaslow prokazatelně žije a plní svoje základní ideje s mnoha významnými přesahy i do oblasti péče o památky, o zdraví obyvatel, o dobré podmínky pro život a především o navrá- cení chutě a snahy žít společně, dělit se o radosti a úspěchy, pomáhat si radou i skutkem. Vynikajícím projektem je také pořádání akcí „Poznej svého souse- da“, při kterých se setkávají obyvatelé sousedních měst. V létě budeme ve vojvodství Warmia -Mazury a už teď plánujeme několik set- kání s představiteli měst Cittaslow. Při- neseme vám z nich další informace, jež by se mohly stát iniciačním prvkem pro vznik české národní sítě Cittaslow. Laco Kučera Foto: archiv Cittaslow Polska Více najdete na: www.cittaslowpolska.pl www.facebook.com/cittaslowpolska 26 5-6/2018 PROČ CITTASLOW Pro čtenáře, kteří přehlédli část repor- táže z ostravského veletrhu týkající se první konference na téma Cittaslow v Česku, malá rekapitulace. S projek- tem Cittaslow jsme se před dvěma lety seznámili v Polsku, ve vojvodství Warmia-Mazury. Od našeho přítele Stanisława Harajdy z Olsztyna jsme se dozvěděli mnoho zajímavého o za- čátcích a hlavně o současném stavu práce a o úspěších polské sítě měst Cittaslow. Rádi se s vámi o všechny informace podělíme.

Řeka Drwęca tvoří na mapě Polska vel- kolepý oblouk – od pramenů pod Gorou Dylewskou míří na sever, do Ostródy a poté co opustí vody jezera Drwęckie, se stáčí k jihu, aby spěchala vstříc mo- hutnému proudu řeky Visly u staroslavné Toruně. Ale dvě nebo tři věty jsou příliš málo na to, abyste si o Drwęce dokázali udělat obrázek. Je dlouhá 253 kilometrů a po celé délce je chráněná jako ichtyo- logická rezervace. To ale neznamená, že by na její hladinu měli turisté zakázaný vstup. Naopak – všichni vodomilové jsou srdečně zváni. Kajakáři i kanoisté se po Drwęce prohánějí s radostí a nadšením. Kdybychom vám měli nabídnout vhod- ný tip na týdenní vodácký pobyt, pak bychom doporučili Nowe Miasto Lubaw- ské jako výchozí bod, základnu. Nejen proto, že je to město hodné turistické pozornosti s řadou památek a vynikají- cích služeb, jak jste si mohli přečíst už v minulém vydání. Ale také proto, že zde najdete půjčovny veškerého vodáckého vybavení, samozřejmě včetně map, prů- vodců a doporučení, kde zastavit a kte- rou památku nevynechat. Zkrátka kom- plexní vodácký servis také s možností přepravy lodí. Jako malý rozjezd doporučujeme cho- pit se pádel kdekoliv na řece Wel – tře- ba u vesnice Jakubkowo a obloukem přes Kaczek v klidu a pohodě doplout pod zbytky křižáckého hradu ze 14. století v městečku Bratian, kde klidně vplujete na vody Drwęcy. Pak se zastavit ještě jednou, tentokrát v obci Łąki Bratiańskie, prohlédnout si zbytky bývalého františ- kánského kláštera a ještě před bohatou večeří složenou z krajových specialit do- plout přímo do Noweho Miasta Lubaw- ského. Sjezd po řece Wel v celé její dél- ce přes sto kilometrů lze charakterizovat jako mírně dobrodružný. Její břehy nabí- zejí unikátní obraz zdejší přírody a jsou vděčným tématem pro fotografy i filma- ře. Nudit se na ní určitě nebudete. Druhý den věnujte pečlivé prohlídce města, odpočiňte si, protože další vodác- ká výprava po řece Drwęce může být ještě atraktivnější. Je jen otázkou vaší zdatnosti a touhy po delší nebo kratší plavbě. Na řeku Drwęcu se můžete nalodit ta- ké o něco výše, ve městě Ostróda. Do No- weho Miasta Lubawského pak ale bude- te muset zvládnout více jak padesát ki- lometrů. Avšak míst, kde si budete moci odpočinout je podél břehů několik, včet- ně občerstvení. Některá místa vás nalá- kají i k delšímu pobytu. Ale nejkrásnější pasáže vás čekají na trase z Noweho Miasta Lubawského až na hranice vojvodství u jezera Nielbark. Doporučujeme kromě jiného delší zasta- vení ve městě Kurzętnik a prohlídku zří- ceniny starého hradu biskupů chełminské kapituly na skalní ostrožně padesát metrů nad řekou, postaveného někdy v polovi- ně 14. století. Popřípadě si vyšlápněte na vyhlášená „místa dalekých výhledů“, ze kterých zahlédnete kromě jiného ta- ké siluetu Noweho Miasta Lubawského. Města, kam se opět rádi vrátíte, abyste celý večer mohli přemýšlet, kam na další výpravu – třeba na kole. Ale o tom zase někdy příště. Laco Kučera Foto: archiv Noweho Miasta Lubawského www.itnowemiasto.pl PO VODĚ KOLEM NOWEHO MIASTA LUBAWSKÉHO Voda, řeky a jezera jsou pro celé vojvodství Warmia-Mazury stejně typickým turistickým artiklem, jako prastaré křižácké hrady. Říká se, že v celém regionu se ve slunci zrcadlí více jak tři tisíce jezerních ploch, často vzájemně propojených řeka- mi nebo průplavy a kanály. Je mnoho míst, která znají vodáci z Polska i z velké části Evropy. Ale Nowe Miasto Lubawskie, člen sítě Cittaslow, je jen jedno, stejně jako je jen jedna řeka Drwęca, skutečný vodácký ráj.

NEJEN O VODĚ DEGUSTACE STŘEDOČESKÉHO KRAJE Čtěte na str. 10-11