TRAVELprofi 07-0816

XXI. ročník, 7-8/2016 Turistické informace z České republiky, Slovenska a Polska www.travel-profi.cz Černá louka včera, dnes a zítra str. 19 Ex navicula navis – z lodičky loď str. 24 Cestovní ruch ve Zlínském kraji zažívá jednoznačně dobré časy str. 16 Poznávejte naše regiony str. 12-13 K Domažlicím cesta dlouhá? str. 4

Veletrh cestovního ruchu Plzenského kraje ITEP EP 2016 15. - 17. září 2016 TJ Lokomotiva Plzeň --- nově ve 2 halách --- KOMPLETNÍ TURISTICKÉ INFORMACE, INTERAKTIVNÍ ZÁBAVA, HUDBA, OCHUTNÁVKY, HRY PRO DĚTI... www.itep-plzen.cz

7-8/2016 3 ITEP 2016 – veletrh Plzeňského kraje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 Ostrůvky bezpečí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 K Domažlicím cesta dlouhá? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 Když je vody tak akorát . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 Adrenalin, kešky, horory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6-7 Zahradou gastronomických rozkoší . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 Důl Richard v proměnách času . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 Brno a jeho perspektivy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 Rozhovor hlavně o Regiontouru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 Poznávejte naše regiony . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12-13 Ej od Buchlova… . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 Tož vitajte na Slovácku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 Cestovní ruch ve Zlínském kraji . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16 Příběh vinaře, cesta k úspěchu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 Kdo se chce dozvědět, musí se ptát . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18 Černá louka včera, dnes a zítra . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19 Kdo chce vidět, musí přijet! . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20-21 Když se řekne Třinec . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 Cestou necestou se svatou Barborou . . . . . . . . . . . . . . . . . 23 Ex navicula navis – z lodičky loď . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24 Aréna turizmu – TEE 2016 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25 Tradice Grunwald . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26-27 Do Ostródy po celý rok . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28 TRAVEL profi – časopis pro cestovní ruch, Šéfredaktorka: Eva Kovářová, Ediční rada a spolupracovníci redakce: Tereza Šťastná, Bc. Pavla Kovářová, Jan Šťastný, Mgr. Marie Kysilková, Bořek Homola, PhDr. Laco Kučera, Vydavatelství: Eva Kovářová – TRAVEL profi, Sídlo: Horčičkova 546, 149 00 Praha 4, vedení redakce – tel.: +420 608 032 397, 602 316 800, travel-profi@volny.cz, www.travel-profi.cz, DTP a tisk: Ivan Vopelák – polygrafická výroba, Starý Kolín. Distribuce: SEND Předplatné spol. s r.o., Praha MK ČR E 5591, ISSN 1211-2798. TRAVEL profi vychází 6 krát ročně. Za podklady reportáží a inzerátů odpovídá autor či zadavatel. Přebírání informací a zpráv je možné pouze se souhlasem vydavatele! Dlouho jsem sám sebe ujišťoval, že téma rostoucího terorizmu do TRAVEL profi nepatří, že je pro náš časopis zbytečně agresivní, že množství, charakter a frek- vence zpráv z míst násilí a teroru, které nám servírují tzv. velká média, stačí. Ale události posledních týdnů (a to ještě ne- tušíme, co se stane v krátkém mezidobí, kdy píšu tento komentář a než se TRAVEL profi dostane na váš stůl) ani mě nene- chávají netečným. Zatím nemáme zprávy o počtech tu- ristů, kteří se „připletli“ do cesty „hoša- nům“ s mačetami, sekerami či jakoukoliv střelnou zbraní. Nicméně dříve nebo poz- ději budou muset oprávněné instituce vyjít s pravdou ven. Ministerstva zahrani- čí čas od času vyšlou zprávu, že tomu či onomu místu, destinaci by se naši turisté měli vyhnout. Už ale méně se dozvídáme, KAM se vypravit, když tam, kam bychom rádi, to zrovna zavání střelným prachem. Kde jsou ty ostrůvky, které je oprávněně možné považovat za bezpečné. Jistě – doma. U nás v České republice. Zde to známe a víme, že nebezpečí, která nás ohrožují někde na Valašsku, Slovác- ku, v Krušných horách nebo na Plzeň- sku, jsou v podstatě roztomilá. Spadneme z kola na vinařské stezce, necháme se ošidit o jedno pivo v hospodě, nebo se pohádáme se sousedem v kempu. Když chceme vidět „válku“, vydáme se na re- konstrukci bitvy roku 1866. Kam ale jinam, když nechceme zůstat tam, kde to známe? Zachovám věrnost tradici TRAVEL profi a aniž bych chtěl ra- dit, zopakuji zatím známé a hlavně platné pravdy – jeďte na Slovensko, vydejte se do Polska. Obě země jsou – jak se dnes často říká mezi mladými – v pohodě. Nejenže jsou bezpečné, jsou i mnohem vstřícnější a pohostinnější než velerezor- ty s hotely jak mrakodrapy, s prostředím sice hodně nazlátlým, ale také jaksi pro- fesionálně neosobním. Vždyť jsme po ge- nerace zvyklí si povídat, mluvit „o žen- ských“ nebo „o chlapech“, přít se o fotbal a verbálně mlátit naše politiky hlava ne- hlava. Copak si to troufnete někde v Du- baji? Asi ne. Za prvé nevíte, jestli je to vůbec bezpečné a za druhé většinou ani není s kým. Zato pod Tatrami, na Pieni- nách, v Sabinově nebo i v Bratislavě, stejně jako v Lodži, Ostródě, Vratislavi, Krakově, Olštýně či Gdaňsku najdete řa- du lidí, se kterými si u první, nejpozději u druhé sklenice Lecha nebo Tyskie bu- dete rozumět bez tlumočníků a objevíte, že proti vám sedí vlastně přítel, jehož o- becně společensko-politické a především turisticko-cestovatelské názory a zájmy jsou více než podobné. A hlavně, když třeba na Drahanské vrchovině nebo v ho- rách Dylewskich udeří či se nad Tatrou blýskne, pak stoprocentně víte, že to jen příroda uvolňuje napětí, že pak zase slun- ce pozlatí celý kraj a duha, jako biblické znamení míru, rozklene alespoň na pár chvil svůj velkolepý barevný oblouk. Ale dost poetických obrazů. Realita je taková, jaká je. Chcete se bezpečně vrá- tit z dovolené? Zvažujte pečlivě a volte správně. Nikdo z nás nemá radost z hrůz, o kterých informují televize, deníky, zpra- vodajské servery či politici rozměru ev- ropského i rozměrů národních. S rostou- cími obavami sledujeme nebo čteme rozbory bezpečnostních expertů, kteří stále častěji neslibují, že by se situace měla jakkoliv zlepšovat. Vybírejte obezřetně a v době svých vý- prav za letními a podzimními turistický- mi dobrodružstvími na sebe berte rizika, která unesete. I když, některá z nich se zdají být celkem absurdní a přitom nevy- hnutelná. Třeba taková jízda na cyklostez- kách mezi vinohrady, tedy po vinařských trasách. Kolik diskuzí o jejich realizaci jsme vyslechli? Kolik papíru se popsalo? O kolik milionů dotací se bojovalo? Kolik chlouby a pýchy stékalo pod nohy dele- gací, které je slavnostně otevíraly? A ko- lik stovek tisíc cyklistů si oblíbilo jízdu od sklepa ke sklepu? Ale ouha! Stejně jako za volant, ani za řídítka kol se nesedá „pod vlivem“. Můžete se pod dohledem bdělých strážců pořádku a zákona doč- kat nejen tučné pokuty, ale prý snad i řízení o odebrání „vůdčího listu“, tedy řidičského průkazu. Ano, zákony jsou od toho, abychom je dodržovali a aby byly vymáhány a pít se nemá ani na vinařských cyklotrasách. A máme na světě další šikovný paradox. Ale to by v tom byl sám čert, aby si český člověk nějak neporadil. Jistě někdo přijde na něco šikovnějšího, než je dlouholetá diskuze o změně zákona. Laco Kučera Spojte se s TRAVEL profi na facebooku Ostrůvky bezpečí

Jan Sladký Kozina, Jindřich Šimon Baar, Jindřich Jindřich, Božena Němcová a jistě i mnoho dalších významných a slavných osobností bylo nějak spjato s Domažli- cemi. Připomeňte si zlovolného „Lomi- kara“, vezměte do ruky některou z knih J. Š. Baara, najděte si, kdo byl Jindřich Jindřich. Vyhledejte si, kde leží Čerchov, jaké speciality se vaří v Postřekově, v Klen- čí pod Čerchovem, proč se Trhanov jme- nuje Trhanov a Mrákov Mrákov. Pak po- zorně poslouchejte nádherné chodské nářečí, které tak báječně souzní s melo- diemi, jež mistrně umí ze svých „rohatých kožených měchů“ vyloudit chodští dudáci. To jsou ale jen malé útržky z velkého a pestrého obrazu celého Chodska. Kraje hrdého na svoji minulost – přestože už byla tolikrát zdeformována samozvanými vykladateli. Hrdého na svoje kroje, folklor a tradice, které si tu nenechali vzít, ať se dělo, co se dělo – vždyť to mají ve své chodské krvi. Hrdého i na svoje pivo a hlavně, milí turisté, na chodské koláče, které nikde jinde nejsou opravdu chod- ské. Jen na Chodsku. Takže kam? Třeba právě k Mrákovu, k zatopenému kamenolomu Lomeček, na jehož hladinu vede lávka. Na jejím kon- ci z vody vyčnívá masivní kovový tubus s poklopem. Prosím, vstupte – ovšem nikdy ne sami. Pouze v doprovodu a za asistence provozovatele „podvodní po- zorovací kabiny“. Z oválných oken pak pozorujte tajuplný vodní svět. Třeba za- hlédnete i vodníka nebo vodní pannu. A přitom budete v suchu a ani v zimě zde nezmrznete. Můžete pod vodou dostat žízeň? Asi ano, nevím. Ale pokud ne žízeň, tedy ale- spoň chuť na řízné chodské pivo. Od Lo- mečku do Koutu na Šumavě je to doslo- va jen pár kroků – kilometr, dva? A proč zrovna do Koutu? Protože zde od roku 1736 stojí pivovar. Můžete si jej prohléd- nout při exkurzi a jistě že i ochutnat. V na- bídce je Koutská desítka, dvanáctka, tma- vé pivo a pro fajnšmekry tmavý speciál. Když už budete v Koutu, neváhejte a dopřejte si ještě chvíli chůze po žluté značce severozápadním směrem ke Klo- bouku – k malému glorietu na čtyřech sloupech, který zde stojí jako připomínka legendy, pověsti – nebo chcete-li – jen ne- významného příběhu mlhavé pravděpo- dobnosti: po bitvě u Domažlic, kdy „pa- peženci“ dostali na frak, se právě tudy pokoušel z kritického prostoru netradič- ně „po anglicku“ zmizet papežský legát Cesarini a spěchaje cestou necestou, musel zde nechat kromě dobré pověsti a cti i svůj legátský klobouk. Bylo, nebylo, to je jedno – dnes pod kupolovitým pří- střeškem najdete přívětivý stín a třeba vám přijde k duhu i jedno lahvové z Kou- tu, které jste si prozíravě vzali na cestu. Do Domažlic se dostanete snadno. Pěšky za hodinku a něco, na kole těch necelých osm kilometrů urazíte coby dup a pro romantiky se nabízí krásná cesta vláčkem. Zkrátka pohoda. Ubytování v Domažlicích, nejsou-li zrovna Chodské slavnosti, by neměl být problém, a tak ráno můžete vyrazit znovu na cesty. Laco Kučera Foto: archiv Plzeňského kraje Městské informační centrum náměstí Míru 51, tel.: +420 379 725 852 e-mail: infocentrum@idomazlice.cz www.idomazlice.cz, www.domazlice.eu 4 7-8/2016 K DOMAŽLICÍM CESTA DLOUHÁ? Možná, že právě teď, kdy čtete tyto řádky, v Domažlicích vrcholí každoroční slavnosti a věhlasná Vavřinecká pouť. Možná že už je po oslavách. To ale napros- to nic nemění na tom, že Domažlice a celé Domažlicko jsou i nadále nadstan- dardně krásným městem a regionem jako stvořeným pro opakované víkendové pobyty. Proč opakované? Byli jste už v Domažlicích a na Chodsku? Pak odpověď znáte. Neznáte odpověď? Přijeďte na Chodsko, tam ji v krátkosti najdete.

7-8/2016 5 Od pramene v německých Smrčinách k soutoku s Labem v Litoměřicích běží vody Ohře na trase dlouhé 316 kilomet- rů. Z toho na území Česka je to 246 kilo- metrů. Vodáci ale mají nejvíce v oblibě stodesetikilometrový úsek od paty hráze přehrady Skalka u Chebu až do Kadaně. Dál už se nejezdí, do cesty se vodákům postavila přehrada. Ale 110 kilometrů, to je solidní distan- ce. To není plavba na jeden den. Nehle- dě na tu spoustu krásných míst, hradů a zámků, jiných lákadel, tábořišť a kem- pů, kde je možné zastavit, přespat a po- rozhlédnout se, kde co zajímavého stojí za pozornost – třeba přírodní rezervace SOOS nebo starobylý Loket. U něj ale také končí klidná selanka. Dál se Ohře umí rozběhnout ostřejšími peřejemi pod Svatošskými skalami, odkud rozverně uhání, ba i do lodi cákne, než zahlédne- te první domy Karlových Varů. Kdo by se nezastavil na kolonádě? Ale řeka nemeš- ká a zve k další plavbě do kraje Dou- povských hor. Do regionu nebývalé krásy a místy až fantasticky dochované přírody, skoro nedotčené lidskou bezohledností. Kotlina, po jejímž dně teče Ohře, je tvo- řena místy sevřenějšími partiemi Krušných hor a Doupova. Na svazích a vršcích se tu a tam vypínají k nebi zbytky starých hradů, o „patro“ níže stojí honosné zámky. Kdekoliv se zastavíte, najdete hodně zají- mavého a poučného – ať už je to Hauen- štejn či Himlštejn nebo Čedičová žíla Boč. Nakonec se všichni těší do Klášter- ce nad Ohří. Do města s krásným zám- kem s několika expozicemi porcelánu a celkem nově i unikátní výstavou histo- rických hodin. Do města lázní Evženie a světoznámé zdravé kyselky. Do města plného pohody a klidu, odkud se vám nebude chtít. Nelitujte času a udělejte si výlet k nedalekým zříceninám hradů Per- štejn, Šumburk nebo Egerberk, i když víte, že se pomalu blíží cíl vašeho vodác- kého putování, magická Kadaň. Město Maxipsa Fíka, který zde má i svoje něko- likakilometrové nábřeží, město slavného srpnového Císařského dne, neméně slav- ného Masopustu a především město ne- bývalé krásy a dlouhé historie. Zde vás trochu zamrzí, že se budete muset na čas s řekou Ohří rozloučit. Na kánoi, raftu ne- bo pramici se proti vodě nejezdí a po proudu už to nepůjde. Ale máte ještě další možnost. Dál Dol- ním Poohřím z Kadaně až k Žatci a Lou- nům se neváhejte vydat třeba na kole ne- bo pěšky. Ani na „suché“ části toulek po tomto kraji nebudete nijak ochuzeni o zají- mavé zážitky. Už jen výlet na kole kolem přehrady Nechranice stojí za to. Když vjedete na hráz, budete mít dojem, že její druhý konec se ztrácí za horizontem – ale bude to fakt jen dojem. Je to sice nejdelší sypaná hráz v Česku, ale při její stavbě se se zakřivením zemského po- vrchu počítat nemuselo. Zato toulání po- dél břehů přehrady by mohlo vydat skoro na malou expedici. Jistě najdete pár míst, kde ulovíte atraktivní záběry i bez nutné- ho „selfie“ a jste-li držitelem licence „Pe- trova cechu“, možná ulovíte i trofejní kus. Ale i když nebudete mít „fišpánky“ ani fotoaparát, určitě v celém Dolním Poohří ulovíte velkou kopu krásných zážitků. Na vodě i na suchu. Laco Kučera Foto: archiv měst Žatec, Louny, půjčovny lodí Dronte a TP Po několika chudých letech se letošní rok otočil vlídnější tváří k jednomu z tradičních českých společenství, k veselému lidu vodáckému. Koryta řek se naplnila, nepřetékají a ani ve slunných obdobích mezi rozumně deštivými dny nehrozí nebezpečí, že byste si „spáchali v lodi díru vel, vel, velkou…“ Zejména ne na Ohři, která na svém mokrém hřbetě houpala a vozila už nejednu vodáckou generaci. KDYŽ JE VODY TAK AKORÁT Destinační agentura Dolní Poohří, o.p.s. Náměstí Prokopa Velkého 1951, 438 01 Žatec tel.: +420 731 086 714, info@dolnipoohri.eu, www.dolnipoohri.cz Louny Žatec Kadaň

Řeč je o klasickém geocachingu v Kruš- ných horách. Ale výrazně regionálním, s důrazem na místní příběhy staré desít- ky i stovky let, jež jsou vzájemně propo- jené turistickými aktivitami jasně moder- ními a doplněnými o možnosti vyzkoušet si sportovně laděné činnosti, které na žádném městském chodníku provozovat nelze. Chcete si na konci léta a začátkem jis- tě půvabného krušnohorského podzimu s neopakovatelným jemným chvěním nad korunami stromů, jejichž listoví už tu a tam začíná hýřit rozmarnou paletou barev užít něčeho mimořádného a neopakova- telného? Pak přijeďte do Krušných hor a vyberte si. Najděte si na webu Ústeckého kraje nebo Destinační agentury Krušné hory odkazy na desítku krátkých filmů přibližu- jících příběhy skutečných lidí, konkrétních míst. Vyzvedněte si v některém z krušno- horských infocenter turistický pas a hurá za dobrodružstvím a Krušnohorskými ho- rory. Pozor na krásné dívky. Při hledání keš- ky Měděná panna byste mohli potkat místní krasavici a prožít příběh, jako před staletími chasník z Perštejna. Třeba to bu- dete právě vy, komu se podaří Měděnou pannu vysvobodit z jejího staletí trvajícího prokletí a získáte nejen velkou lásku, ale i celkem solidní jmění. O to se pokoušel i hrdina další kešky – moldavský loupežník Štylplotr, který byl za své činy proklet knězem a dodnes bloudí v lesích okolo Moldavy. Podob- ných legend se tu najde více. Například ta o zbojníkovi Karlu Stülpnerovi z Schar- fensteinu. Ten však používal trochu jiné metody. Bohatým bral a chudým dával. Na rozdíl od Robina Hooda ale byl z ma- sa a kostí a jeho potomci žijí na německé straně Krušných hor dodnes. Byl to člo- věk veskrze sympatický – podnikal jako hospodský v Hoře Svatého Šebestiána a v Přísečnici pytlačil, hospodařil, chránil a bránil chudé a bezbranné, taky trochu loupil a dělal jiná sympatická alotria. Je- ho pamětní místo nejdete v chomutov- ském okrese, v bývalé vesnici „Pohraničí“ a pochován je v Grossolbersdorfu. Víte, že i Krušné hory měly své vodní- ky a hastrmany? O sváru prostého vodní- ka s pánem podvodního světa o jednu dívku (jak také jinak?) vypráví keška Vod- níkův zámek. Hlavní postavou je ale to- varyš žijící na břehu potoka Barbory ne- daleko evangelického kostela. Tovaryš pomohl na straně dobra a odměnou mu bylo, že mohl dokončit mistrovské dílo, které je dodnes k vidění na zámku v Duch- cově. Které že to je? Hledejte, najdete. Ale vodníků bylo, a možná že dodnes stále je, v Krušných horách mnoho. Obý- vali hluboké tůně v rybnících a horských jezírkách, někdy tropili neplechu, jindy uměli pomoci. Inu vodníci, chasa mokrá a veselá. Pravda, dnes už je jen těžko pot- káte. To spíše podvodníci se u nás nějak rozmnožili. Ale ty v Krušných horách ne- hledejte. Hory vůbec, a ty Krušné zvláš- tě, umí být k šejdířům a jiné holotě ne- kompromisní. Tak to bylo jen několik „vzorků“ z okru- hu geocachingových míst. Projděte jej celý nebo po částech a poznáte, že Kruš- né hory nejsou jen destinací zimních spor- tů a letní cykloturistiky. Je to region plný lidských příběhů, legend, pověstí a hlav- 6 7-8/2016 ADRENALIN, KEŠKY, HORORY Zrychlený dech, organizmus zaplavený adrenalinem, vzrušení z neobvyklých zážitků, možná i trochu zdravého strachu. Především však aktivní pohyb ve zdra- vém povětří Krušných hor lemujících severní hranici podstatné části Ústeckého kraje. To všechno najdete při absolvování stále ještě nového turistického produktu z dílny Destinační agentury Krušné hory.

7-8/2016 7 ně překrásné přírody, dobrých lidí a chut- ných místních specialit. Leč v horách Krušných můžete prožít i aktivity, při kterých se vám skutečně na chviličku zastaví dech a srdce se roz- běhne na plný plyn. Let balónem, skok na pružném laně nebo zkouška fyzičky, schopnosti rychlé reakce při jedné z mo- derních sportovně adrenalinových disci- plín, při landkitingu. Je to v podstatě ob- doba kiteboardingu nebo snowkitingu, ale místo prkna, lyží nebo snowboardu máte k dispozici něco jako skateboard či „vozítko“ – jakési sedadlo na prkně opatřeném koly vhodnými pro konkrétní terén. Pak už potřebujete jen „draka“, tedy tažné zařízení podobné moderním padákům, vhodný vítr a odvahu nechat se táhnout po zvlněných loukách pod hře- beny hor. Třeba u Zákoutí v Krušných ho- rách. Až uvidíte jezdce mistrně ovládající řídící lana „draka“, možná ztratíte zbytky obav vyzkoušet, jaká je to radost, když vám kolem uší hvízdá vítr, ruce vás začí- nají bolet a vozítko, na němž stojíte či sedíte, tu a tam ztrácí kontakt s pevnou zemí nebo se dokonce i s vámi vznese. Ale projdete-li alespoň základním výcvi- kem a vezmete-li si rady zkušenějších k srdci, neměli byste dojít vážnější újmy. Ačkoliv adrenalinové aktivity jsou adrena- linové právě proto, že jejich součástí je jis- tá míra rizika. Ale to nesete, i když sedí- te v relativním bezpečí kabiny svého auta. Tedy – Krušné hory už nejsou jen rájem lyžařů sjezdařů a běžkařů nebo cyklistů. Destinační agentura Krušné hory dodala letos na začátku léta celému regionu no- vou turistickou dimenzi. Ale tím její akti- vity zdaleka nekončí. Plánují se edice no- vých map, průvodců a dalších propagač- ních materiálů, jež by vás měly přilákat do horského pásma po dlouhá léta mi- nulého režimu prakticky nepřístupného. Do hor, které si uchovaly svůj trochu di- voký přírodní ráz, do hor nádherných, pů- vabných a také trochu zlomyslných, avšak bezpečných, pokud budete respektovat jejich přírodou daná pravidla – inu jako každé hory. Pokud byste sem ale jeli s obavami, že vám tu bude krušno, je třeba zdůraz- nit, že svoje jméno nezískaly jako území, které by bylo pro lidi nehostinné a nepří- stupné nebo dokonce nepřátelské. Kruš- né hory dostaly název podle prastaré lid- ské činnosti nutné při dobývání drahých kovů a rud i nového životního prostoru – při krušení, tedy při narušování skalních masivů pálením ohňů. Jsou svojí trochu drsnou krásou a dochovanými lokalitami s původní flórou a faunou unikátní. Za- sluhují si vaši pozornost nejen jako místo ideální pro aktivní pohyb, ale také jako jedinečný prostor vhodný k tichému po- zorování přírody. Třeba sami poznáte, jak zajímavé je vracet se na stejná místa Krušných hor ve všech čtyřech ročních dobách a sledovat, jak se mění tvář kra- jiny, jakou strukturu má les v době jarního rašení nebo zimního klidu, jakou pestrou krásu lze objevit, pokud doma necháte všechny starosti a stresy. Na ty v Kruš- ných horách není místo. Laco Kučera Foto: archiv Ústeckého kraje, Destinační agentury Krušné hory a školy Best Kites www.krusne-hory.org www.branadocech.cz

Biskupský pivovar. Máte-li nezvladatel- nou chuť na maso, zvolte Biskupský pivo- var. Najdete ho nedaleko gotického hradu a budete příjemně překvapeni pohostin- ným interiérem v lehké nostalgii po do- bách první republiky. Jídlo je tu delikátní – třeba takové konfitované kachní stehno, flank steak, zvěřinový guláš nebo tažená krkovička – k tomu pěkně zdejší dvanáct- ku Štěpána nebo jedenáctku Děkana… Káva s párou nebo Kávovna? Kávu a něco na zub? Litoměřice nejsou žádné velkoměsto, ale kavárny tu snesou srov- nání s nejmódnějšími pražskými čtvrtěmi. Minimálně pak dvě. Kousek za náměs- tím objevíte zvenčí nenápadnou Kávovnu s vlídnou obsluhou, domáckým prostře- dím, dvorečkem a především pečlivě vy- bíranou kávou z nejrůznějších českých pražíren. Pod městskými parkány, v budo- vě někdejší železniční zastávky, zase síd- lí Káva s párou, interiérově dotažená ka- várna s vlastní cukrářskou výrobnou. Až tu budete, opovažte se neochutnat něco z dobrot pečených támhle za těmi dveřmi… Perlová voda. V nevelké, ale malebné vísce Kostelec nad Ohří snadno najdete rozsáhlý moderní komplex, který vznikl z barokního statku. Nadstandardní bydle- ní, spousta nabídek na sportovní i relaxač- ní aktivity, vlastní kořenová čistička, ale především velmi dobrá restaurace s mini- pivovarem. Pod menu je podepsána jedna z českých gastronomických legend, chef Pavel Schejbal. Osobně jsem zamilován do hovězí dušené pečeně na černém ry- bízu podle receptu páně Schejbalovy ba- bičky z nedaleké Budyně nad Ohří. Čokolaterie Třebenice. Na třebenic- kém náměstí budete mít najednou pocit, že jste se ocitli v Provence. Úhledný domek voní už na dálku. Aby ne, je po střechu plný báječné čokolády, kterou tu vyrábějí s láskou a péčí. Ostatně – můžete se o tom sami přesvědčit, do výrobny jedinečných lanýžků lze nahlédnout prosklenou stěnou. Vyzkoušejte všechny příchutě, nadchnou vás. A potom ovšem zdejší horká čokolá- da doplněná o spoustu koření. Můžete ex- perimentovat s chuťovými variacemi, kom- binovat různá koření dle vlastní fantazie, a tím ještě umocnit už tak skvostný zážitek. Dortletka. Na druhém konci Zahrady Čech, v srdci Roudnice nad Labem, snad- no najdete cukrárnu Dortletka. Zvláštní jméno? Vděčí za něj své největší pýše, rodinnému klenotu tradovanému po gene- race – křehké sněhové dortletce, dezertu ověšenému cenami Regionální potravina a ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ regionální pro- dukt®. Jde o bílkové pusinky spojené taj- ným kávovým krémem obalené ve směsi piškotů a kávy podle receptu dovezeného pradědečkem majitelky dnešní cukrárny. Opravdu senzační dortletku doplňuje vel- mi poctivě vyráběná česká dortová kla- sika i sladké inovace – třeba Říp, v němž se spojují jemné tóny marcipánu s chutí broskví. A to všechno dohromady…O víkendu 8. – 9. října 2016 je k tomu všemu možné vyzkoušet i další chutě Zahrady Čech na již čtvrtém ročníku Gastro Food Festu ko- naném v prostorách litoměřického výsta- viště. -lk- 8 7-8/2016 Destinační agentura České středohoří, o.p.s. Komenského 748/4, 412 01 Litoměřice, tel.: +420 412 871 149, 601 595 009 info@ceskestredohori.info, www.ceskestredohori.info ZAHRADOU GASTRONOMICKÝCH ROZKOŠÍ Zahradou Čech se můžeme toulat křížem krážem, bezpočtukrát, a přece to bude pokaždé jiné. Ať už ale vyrazíme na výlet s jakýmkoli záměrem, brzy se k nám připojí i bratr Hlad a sestra Chuť. Dobré, zdravé, kreativně připravené i prezen- tované jídlo se poslední dobou stalo životním stylem. Gastronomická revoluce, jak jinak, zasáhla i Zahradu Čech. Dá se tu báječně jíst, skvěle pít, je tu prostě možné dělat si jídlem radost a nevnímat ho jen jako palivo pro tělo. Nalijme si tedy sklenku aperitivu pro nastartování chuťových pohárků a vydejme se do království chutí. Začneme v Litoměřicích a pak se posuneme dál do kraje. Foto: archiv Destinační agentury České středohoří

7-8/2016 9 Město Litoměřice před několika lety pojalo záměr zpřístupnit veřejnosti někdejší vá- pencový Důl Richard a množství artefak- tů, které zde zůstaly po celých sedmdesát let, jako technickou památku závažné his- torické hodnoty. Ale náklady na sanaci a úpravy skoro třiceti kilometrů podzem- ních chodeb pod vrchy Radobýl a Bídni- ce jsou neúnosné. Technický stav celého komplexu dnes dovoluje jen omezené vy- užití, a tak se Důl Richard stal úložištěm lehkých radioaktivních látek zejména ze zdravotnictví. Třetí říše zřejmě měla s Dolem Richard vážné plány a informace o stavbě a jejím určení tajila tak přísně, že dodnes není plně prokázáno, co vše se zde mělo vyrábět a ani není přesně známa délka chodeb. Ale návštěvníci starobylých Litoměřic a nádherného Českého středohoří nejsou ochuzeni o zážitek takřka autentický. Před nedávným časem byla otevřena nová vý- stava věnovaná tomuto dozajista unikát- nímu dílu s názvem „Důl Richard v pro- měnách času“. S využitím dostupných archivních fotografií a materiálů pro vás Centrum cestovního ruchu Litoměřice při- pravilo a realizovalo expozici v prostředí zdařile nahrazujícím podzemní štoly – v osmdesát metrů dlouhé podzemní chod- bě pod městem. Na panelech návštěvníci najdou informace o všech třech historic- kých etapách existence dolu. Čtvrtou eta- pou je studie mladého litoměřického archi- tekta Filipa Landy s názvem Sad smíření. Je to vize, pohled do budoucnosti s ná- vrhy na vytvoření památníku obětí pod- zemní továrny v Dole Richard. Mimořád- ná pozornost je pochopitelně věnovaná období z nejkrutějších, kdy zde během necelého roku zahynulo čtyři a půl tisíce vězňů. Ale není zapomenuto ani na sou- časnost. Jak nám řekla ředitelka Centra cestovního ruchu Litoměřice (CCR) Anna Matulová: „…zpřístupnit autentické pros- tory Dolu Richard není reálné, využili jsme tedy podzemní štolu, která je ve správě Litoměřic, k vytvoření díla, jež jistě přispěje k ještě větší atraktivnosti našeho města. Srdečně zveme všechny. Expozice Důl Ri- chard v proměnách času je otevřena ce- loročně a nepochybuji, že vás zaujme…“ Projektový specialista CCR Litoměřice Dominik Faustus pak dodává: „…domní- váme se, že se nám podařilo vytvořit dí- lo, které si nezadá s opravdovým dolem. I předměty zde vystavené pocházejí z reál- ného dolu. Získali jsme je do vlastnictví, a tak jsou některé pasáže výstavy vlastně věrnou rekonstrukcí skutečného dolu…“ Ředitelka Matulová pak ještě doplňuje: „…Důl Richard v proměnách času však zdaleka není jedinou turistickou atraktivi- tou našeho města. Litoměřice jsou městem s dlouhou historií, s nádherným centrem, které zdobí celá kolekce architektonicky hodnotných domů a sakrálních památek. Některé z nich jsou nově od tohoto roku zpřístupněny v rámci Okruhu církevními památkami. Za návštěvu stojí také gotický hrad, který nabízí vhled do české vinařské tradice i jedinečné konferenční prostory. Nově vybudované vinařské infocentrum nabízí informace o místních vinařích, vína a upomínkové předměty i příjemné po- sezení na nádvoří hradu. Nezapomenutel- ným zážitkem jsou pak prohlídky města s průvodcem v dobovém kostýmu, které mají připomenout 700. výročí narození Karla IV. Město žije společenskými i kul- turními akcemi. V široké nabídce „Lito- měřického kulturního léta“ si každý náv- štěvník přijde na své. Na programu jsou vinařské i pivní slavnosti, výstavy, festivaly, koncerty vážné, moderní hudby a filhar- monie i akce pro děti. Kompletní přehled o kulturním dění ve městě naleznete na webovém portálu kamvltm.cz.“ Tak přijeďte, zveme vás. DŮL RICHARD V PROMĚNÁCH ČASU Měla to být největší z podzemních továren na výrobu elektronických součástek pro bojové letouny a možná i pro některou z „tajných“ zbraní nacistického Německa. S jejím budováním se začalo někdy v polovině roku 1944. V neskutečně svízelných podmínkách zde denně pracovalo až 4000 vězňů, které sem svážela speciální jednotka SS z koncentračního tábora v nedalekém Terezíně a z místní pobočky koncentračního tábora Flossenbürg. Centrum cestovního ruchu Litoměřice, p. o. Informační centrum: tel.: +420 416 916 440, www.litomerice-info.cz Hrad Litoměřice, tel.: +420 416 536 155, www.hradlitomerice.cz Text: Laco Kučera, foto: archiv CCR Litoměřice

Pane primátore, naše návraty do Brna jsou už natrvalo spojené se zážitky z dob studentských. Přihodilo se nám zde tenkrát mnoho krásného a vese- lého. Velice bych si přál, aby také dnes do Brna přijížděli mladí i dospělí a prožili si zde neméně krásné chvíle – v hospůdkách, na ulicích, v kavárnách i vinárnách. Aby i pro ně bylo Brno stá- le tou „zlatou lodí“, oblíbeným turistic- kým cílem. Co byste uprostřed sezony vy jako vrcholný představitel Brna do- poručil turistům z jižních nebo sever- ních Čech, ze Slovenska nebo Polska? Především jsem přesvědčen, že Brno je ideálním východiskem pro turisty mířící na celou Moravu, zejména pak tu jižní. Je to starobylé město s bohatou historií, hlubokými kulturními kořeny, vynikající a stále kvalitnější gastronomií, město po- hostinné a turistům stále otevřenější. Ne- jen v tomto ohledu Brno dohání tradiční české městské turistické destinace včet- ně Prahy. Restaurace, moravské pivnice, bary a vinárny jsou nejen v centru, ale po celém městě. Hovořit o Špilberku, o Pe- trovu nebo vile Tugendhat není třeba, jsou to dostatečně známá místa. Ale v Brně máme mnohem více. Ať už je to brněn- ské podzemí nebo naše památky mo- derní architektury. Už méně je známo, že kromě vily Tugendhat byly otevřeny dal- ší tři významné stavby – vila Stiassni, Löw-Beerova vila a Jurkovičova vila – říkáme jim „Brněnské vilové kvarte- to“. Prohlídky jsou velmi atraktivně po- jaté a zaujmou každého, nejen milovníky moderní architektury. Staronových atrak- cí máme ale mnohem víc. Podařilo se po letech vrátit brněnské přehradě kva- litní vodu, rostou zde nové služby a pro všechny návštěvníky se tak otevírají nové dimenze rekreace v Brně. Také sousední ZOO značně zatraktivnila svoje programy. O možnostech kongresové turistiky ani nemluvě. K tomu všemu bych chtěl ještě přiřadit brněnskou hvězdárnu a plane- tárium, které umí předvádět top projekce hvězdné oblohy. S populárním komentá- řem zde probíhají pěkně připravené akce – pozorování Plejád, na která chodí vždy několik tisíc návštěvníků. Dále můžeme zmínit vzdělávací centrum pro děti Vida a hodně dalších programů. No a nesmíme zapomenout ani na proslulou MotoGP. Dobrou zprávou je, že na dalších pět let je pořádání slavného závodu zajištěno. Každé z témat, které jste zmínil, by si zasluhovalo samostatnou reportáž, ale Brno má svoji tradici i jako město tu- ristických veletrhů. Avšak Regiontour v posledních letech trochu skomírá. Brno se stalo majoritním majitelem Veletrhů Brno BVV. Naše čtenáře velmi zajímá, jaká je budoucnost veletrhu, ještě před pár lety prestižního. Jsem rád, že jste toto téma zmínil. Uvě- domujeme si, že pověst Regiontouru upa- dá a že bez změny koncepce veletrhu bychom brzy dospěli k úvahám, zda v je- ho pořádání pokračovat. Záměrem je dát veletrhu nový impulz, propojit jej třeba s jinými podobnými akcemi, oživit jeho programy jak pro odbornou, tak i pro laickou veřejnost. Zahájili jsme jednání s Ministerstvem pro místní rozvoj ČR, se Svazem měst a obcí i dalšími institucemi s cílem zatraktivnit veletrh i pro ně, pak i pro cestovní kanceláře, hotely a pod- nikatele v turistických službách. Region- tour je podle mého názoru akce, která v poslední době není nositelem pozitiv- ních dojmů. Chceme, aby přijížděli sta- rostové, ale věděli, že Regiontour je pře- devším veletrhem pracovním. Aby expo- zice byly promyšlenější, vstřícnější a aby nabízely více možností komunikace s pro- fesionály i turisty. Zde musím být kritický i k expozici města Brna. Že máme divadla, infocentra, to se ví obecně. Ale co chce- me sdělit návštěvníkovi, který do Brna přijede třeba z jižních Čech? Jaké klíčové zprávy zvolit a jaké propagační materiály nabídnout? Chceme, aby Veletrhy Brno aktivněji pracovaly na moderní koncepci, která zaujme jak vystavovatele, tak náv- štěvníky. Uvažujeme i o provázání veletrhů s podobnou tematikou. Důležitým vzka- zem do oboru cestovního ruchu je, že Regiontour nebude končit, ale musí najít novou náplň. Město Brno i areál BVV mají přece dostatek možností jak se vrátit k dlouhé a slavné veletržní tradici. S tím nelze než souhlasit pane primá- tore. TRAVEL profi je připraven vám podat pomocnou ruku, nabídnout své zkušenosti a hlavně, za všechny naše čtenáře vám srdečně děkujeme za rozhovor a těšíme se na další setkání. Ostatně, mnoho zajímavých informací a tipů na pobyt v Brně si každý může najít na www.GOtoBRNO.cz Laco Kučera 10 7-8/2016 Chcete-li získat relevantní informace, určitě se obracíte na instituce a osoby odpovědné, znalé a vybavené oprávněním se vyjadřovat k otázkám, které chcete položit. Jinými slovy, naše babičky říkávaly: „Proč chodit ke kováříčkům, když je možné zajít ke kováři“. A tak ve snaze získat i pro vás kvalifikované odpovědi na otázky týkající se perspektiv cestovního ruchu v jihomoravské metropoli, obrátili jsme se přímo na primátora města Brna Petra Vokřála. Strávili jsme v primátorském salonku skoro hodinu, hovořili jsme o věcech vážných i veselých. A co jsme se dozvěděli, si teď můžete přečíst. BRNO A JEHO PERSPEKTIVY

7-8/2016 11 Nebylo ani třeba klást otázky. Generální ředitel Jiří Kuliš uvedl celou spoustu reakcí na náš poslední komentář z před- chozího vydání: Ono se jednoduše řekne, že veletrhy jako například GO a REGIONTOUR jsou ta- kové nebo makové, že potřebují novou kon- cepci, nový přístup a podobně. Ale upřím- ně řečeno – my ten veletrh neděláme, my ho pouze zprodukujeme, zorganizujeme na základě „objednávky“ daného oboru. Můžeme připravit výbornou koncepci, poskytnout naše moderní výstavní prostory a know-how organizace, investovat do mar- ketingu akce, aby přišli návštěvníci, ale jsou to vystavovatelé, kteří rozhodují, jak budou vypadat expozice, jak budou velké, zajíma- vé, co návštěvník uvidí. To vytváří image ve- letrhu. Oni dělají veletrh. To jsme si konečně odzkoušeli na Autosalonu. My poskytujeme službu prezentace urči- tému oboru a jsou to lidé a firmy toho obo- ru, kdo o úrovni veletrhu rozhoduje. Každý veletrh je vizitkou daného odvětví, ukazuje jeho ekonomickou sílu či slabost. Řekne-li se, že úroveň veletrhů GO a REGIONTOUR upadá, jako jste to napsali vy, je to kritika odvětví cestovního ruchu a jeho prezenta- ce, my jsme v tom trochu nevinně. Buď vystavovatelé veletrh chtějí, nebo nechtějí. S tím nic neuděláte. Chtějí vysta- vovatelé GO a REGIONTOUR? Veletržní koncepce je jedna věc, realita oboru a je- ho ekonomická síla je věc druhá. Cestovní průmysl je důležité odvětví a veletrh ces- tovního ruchu by měl tomu odpovídat. Sám si kladu otázky, proč dávají vysta- vovatelé své prezentaci na veletrhu často tak málo. Proč se informátorky baví mezi se- bou a nechají návštěvníka stát před infor- mačním pultem? Proč je „hlediště“ pódia se zajímavými přednáškami často poloprázd- né? Proč se nepředstaví více destinací, re- gionů a národních centrál? Proč nepřijíždí více nakupujících agentů? Proč vypadá ten či onen veletrh cestovního ruchu zde nebo v zahraničí tak či onak? Klíčovou otázkou je, jaké je cestování nyní a jaké bude za pět, deset let. Podle toho lze soudit, zda veletrh je a bude i na- dále potřebný. Jasným trendem je individua- lizace cestování. Dvě třetiny lidí nebudou jezdit s cestovkami, pokud cestovní kan- celáře nenabídnou individuální přístup. Za deset, patnáct let tu zůstane možná jen jedna nebo dvě cestovní kanceláře, budou to pobočky německých či evropských cen- trál. Koncentrace jakéhokoliv oboru pro nás není zrovna dobrá zpráva, veletrh potřebuje stovky hráčů na trhu. Cestovek bude možná ubývat, ale regiony zůstanou. Navíc tuzem- ské regiony nabízejí mnoho zajímavého a také bezpečné prostředí, což se o všech koutech světa říct nedá. Proč nespojíte GO a REGIONTOUR s dal- ším příbuzným tématem? Všechny alternativní možnosti spojení jsme si rozebrali. Ale každý obor má své na- časování, obchodní timing. Rybáři a cyklis- té nakupují na jaře, karavanisté na podzim, cestovní zájezdy se nakupují z kraje roku. GO a REGIONTOUR je prvním veletrhem ces- tovního ruchu v kalendáři v našem regionu. Dle našich průzkumů je reakce vystavovate- lů jednoznačná: termín zachovejte. Spojení s jinými tématy je víc než problematické. Ještě narážíte na novou vlastnickou struk- turu společnosti, a co to bude znamenat pro REGIONTOUR. Majoritní vlastník dosud do operativní činnosti nezasahoval a věřím, že tomu tak bude nadále. Ale podpora města Brna, Jihomoravského kraje a hlavně Aso- ciace krajů a Svazu měst a obcí České re- publiky (SMO ČR) je v případě veletrhu ces- tovního ruchu velmi podstatná. S panem primátorem a s předsedou SMO ČR Fran- tiškem Luklem jsme se dohodli, že pláno- vaná konference Svazu měst a obcí ČR se bude konat právě v době REGIONTOURu, což je pro akci jistě významný impuls. Abych se ale vrátil k vašemu komentáři o upadající úrovni REGIONTOURu. Nelze opomenout skutečnost, že účasti krajů za- tím byly financovány na základě evropských projektů, které nyní nejsou. Takže tady máte asi hlavní důvod, proč dnes vypadají věci jinak… Pane řediteli, obšírně jste popsal úskalí veletrhu REGIONTOUR. Co na závěr? Lidé budou stále cestovat, jezdit na do- volenou. Někteří se nechají inspirovat přá- teli, vše si zařídí přes internet, někteří půjdou na GO a REGIONTOUR a budou hledat podněty tam. Internet není všemocný a ces- tovky i destinace budou potřebovat nabízet své produkty „tváří v tvář“, tedy i pomocí veletrhu. Návštěva veletrhu je často impul- zem pro cestu do některé zajímavé desti- nace, což mohu potvrdit osobně. Takže veletrhy cestovního ruchu budou mít opod- statnění i v budoucnosti. Musí přinášet nové podněty pro náv- štěvníka. Po dohodě s panem kardinálem Dukou REGIONTOUR přinesl například vel- mi zajímavé a silné téma církevní turistiky, které pokračuje. Rádi zdůrazníme další té- mata, uspořádáme další soutěže, semináře, ale ke všemu potřebujeme partnera. Něko- ho, kdo s námi bude chtít spolupracovat. V tom je klíč úspěchu či neúspěchu jaké- hokoliv veletrhu. Cestovní ruch je bohužel obor, kterému – zdá se – „rozumí“ všichni, kde kdo nám radí, co zlepšovat. Řadu těchto „dobrých nápadů“ jsme vyzkoušeli již dříve a zjistili jsme, že zase tak dobré nebyly. Snažíme se, aby REGIONTOUR měl více byznysovou podstatu, aby sem CzechTourism přivedl incomingové agenty ze zahraničí, chceme, aby expozice více komunikovaly s návštěv- níkem a byly atraktivní. GO a REGIONTOUR mohou být silnými veletrhy jen tehdy, když se zúčastní většina subjektů aktivních v cestovním průmyslu, a to s atraktivní nabídkou pro odborné i in- dividuální návštěvníky, a když všichni po skončení veletrhu řeknou, že jim to dávalo smysl. V tom tkví celá koncepce a podsta- ta veletrhu, ostatní je pouze kosmetika. Věřím, že GO a REGIONTOUR takovými silnými veletrhy budou. Děkujeme za rozhovor. Pavla Kovářová, Laco Kučera Rozhovor hlavně o REGIONTOURU Krátce poté, co jsme se setkali s primátorem města Brna Petrem Vokřálem, věno- val nám svůj čas i generální ředitel Veletrhů Brno, a.s., Jiří Kuliš. O čem jiném bychom s ním měli hovořit, když ne o našem veletrhu Regiontour, mezi jehož expozicemi jsme prožívali roky práce na rozvoji turistiky u nás. Dlouhá léta byl pro nás všechny vynikající příležitostí jak pro práci, tak i pro přátelská setkání, na která během roku nezbývá času. Ale není přece žádným tajemstvím, že v po- sledních letech se úroveň veletrhu poněkud nezlepšuje. A tak jsme se zeptali na místě nejpovolanějším.

12 7-8/2016 Karlovarský kraj Sopky a zemětřesné roje na Chebsku Možná už tušíte, že bude řeč o národní přírodní rezervaci (NPR) SOOS nedaleko Františkových Lázní, jež byla vyhlášena rezervací už v roce 1964. Pro návštěvníky je přímo na dně vyschlého jezera připra- vena naučná stezka. Můžete se prochá- zet po téměř kilometr a půl dlouhém dře- věném chodníku a pozorovat doznívající vulkanickou činnost v rozsáhlých rašeli- ništích a minerálních slatiništích. Největší zajímavostí jsou takzvané mofety, kterým se neodborně a nesprávně říká také ba- henní sopky – z pozůstatků řas a rozsivek zde vznikla hluboká vrstva křemeliny a v ní se pak vytvořily prohlubně naplněné bahnitou vodou, z níž probublává oxid uhličitý. NPR SOOS stojí za několik náv- štěv v různých ročních obdobích a za růz- ného počasí, jelikož v závislosti na tom se mění i chování přírody. Když je sucho a mofety vyschnou, uslyšíte tu hlasitě sy- čící unikající plyn. Za zmínku stojí také místní raritní fauna a flóra s množstvím minerálních pramenů. Na stezce vás če- kají informační tabule s povídáním o geo- logické činnosti a v ceně vstupného je za- hrnuta i návštěva expozic Muzea SOOS, kde se dozvíte další překvapivé informa- ce o přírodě SOOSu a celého Chebska. Ústecký kraj Moře v Čechách Zajímá vás, jaké by to asi bylo mít v Čes- ké republice moře? To teď můžete s tro- chou fantazie zjistit v Podkrušnohoří, v okolí severočeské hnědouhelné pánve, v místech, kde kdysi vyrostly elektrárny a nové obyvatelstvo vytvořili přistěhovalí horníci a dělníci. Nyní zde nastává doba plánů na rekultivaci a revitalizaci. Jelikož ještě není zcela jasné, který projekt bude ten pravý jak pro krajinu, tak pro obyvatel- stvo, hlásí se o slovo občanské sdružení Moře Klidu. Přichází s jen mírně utopic- kou myšlenkou zaplavení jam slanou vo- dou přivedenou potrubím z Baltu. Není ani tak důležité, zda se tato smělá vize někdy uskuteční, podstatné je, že dává smysl „měsíční krajině“ i lidem žijícím v Podkrušnohoří. Nemusí být nutně hned moře, aby se mohlo začít vytvářet pří- mořské prostředí. Proto již dnes vyraz- te alespoň na dílčí výlety po futuristické Klidomořské magistrále. U Duchcova už stojí Duchcovská marina anebo se vy- dejte ze Strupčic po mořské promenádě ke strupčickému Majáku. Na cestě nara- zíte na první informační dalbu a druhou pak hledejte u obce Březno. Mezi další plánované objekty patří třeba Suché do- ky u Litvínova nebo Jiřetínský fjord. Moři zdar! Císařský den v Kadani Nevěřím, že je mezi námi ještě někdo, kdo alespoň neslyšel o každoroční kadaňské akci Císařský den. Pokud jste na něm však nebyli, je nejvyšší čas. Letos nás čeká již 24. ročník oslav připomínajících příjezd císaře a krále Karla IV. Už 27. srpna se Mírové náměstí opět po roce promění na středověké tržiště s ukázkami řeme- sel. Smetanovy sady obsadí jezdci, rytíři, sokolníci, ale těšte se tu i na netradiční hry pro všechny věkové kategorie. Na měst- ských hradbách si vás vyzkouší ze sed- mera rytířských ctností a na hradě bude po celý den probíhat kuchařská road- show Karla IV. Ovšem ve dvě hodiny od- poledne, nebo raději o trochu dříve, buďte připraveni zase na náměstí, abyste ne- zmeškali příjezd Karla IV. s jeho družinou, slavnostní ceremonie a udělení městských práv. Na pódiu pak až do večera bude pro- bíhat hudební a zábavný program, který vyvrcholí velkolepým ohňostrojem. Vyplatí se počkat si až do večera a klidně přespat, třeba alespoň do druhého dne. Příjemné a stylové ubytování najdete hned kousek od náměstí, v penzionu U Karla IV. Středočeský kraj Pohádkový kraj Hrusice, Klokočná, Mnichovice, Ondřejov, Velké Popovice – to je jen pár obcí z La- dova kraje, z mikroregionu, který našeho významného malíře a spisovatele Josefa Ladu inspiroval k těm nádherným obráz- kům a příběhům, jež si jistě všichni pa- POZNÁVEJTE NAŠE REGIONY Foto: Andrea Michálková Foto: Andrea Michálková Strupčický Maják Foto: Petr Kinšt, Wikipedie

matujeme nejen z dětství. Pokud si už nevybavíte, kdo to byl Brčál, kde strašil Mulisák, nebo kde bydlel kozel Bobeš a co se mu přihodilo, vypravte se na nauč- nou stezku Pohádkové Hrusice. Na pěti informačních panelech naleznete úryvky z knížek Josefa Lady, které se k danému místu vážou. Když se vám to zalíbí, ne- váhejte pokračovat na stezku Cesta ko- coura Mikeše. Na dvacetikilometrové tra- se z Hrusic do Říčan najdete dvanáct tabulí přibližujících putování a dobrodruž- ství neobyčejného kocoura, který nejenže chodí po dvou jako člověk, ale také mlu- ví. Na tabulích jsou kromě obrázků také úryvky z knížky. A kdyby se vám snad trasa zdála dlouhá, rozdělte si ji na dva dny. V nejhorším případě lze putování zkrátit. Cestou budete mít několik mož- ností nastoupit na vlak či autobus a ne- chat se odvézt domů. Ovšem na kole nebo na koloběžce se to dá hravě zvlád- nout i za jeden den. Kraj Vysočina Mohelenská hadcová step Jižně od Mohelna se rozkládá unikátní území, jehož geologické podloží je tvoře- no hadcem neboli serpentinitem – horni- nou tmavé barvy, která je jedním z faktorů způsobujících zdejší teplé a suché klima. Neopakovatelný terén a reliéf poznáte nejlépe na vlastní kůži, když se vydáte po naučné stezce „Mohelenská hadcová step“. Trasa měří sice necelé čtyři kilo- metry, ale mezi nenáročné zrovna úplně nepatří kvůli značnému převýšení. Za- čátek i konec najdete na parkovišti pod Mohelnem. Cestou vás čeká deset za- stavení, na kterých se dozvíte něco o his- torii, geomorfologickém vývoji, živočiších i rostlinách. Rozhodně se pozorně dívej- te okolo sebe. Možná spatříte některé z ohrožených druhů jako třeba otakárka fenyklového, ještěrku zelenou nebo výra velkého. Rostliny zde zase kvůli klimatic- kým podmínkám a nedostatku živin trpí tzv. nanismem. Nanismus se projevuje tr- pasličím vzrůstem, a tak rostliny vyrostou pouze v průměru do patnáctiny své běž- né výšky. Narazit můžete na malé vlčí máky, bodláky nebo jen osm centimetrů vysoké divizny. Olomoucký kraj Mezi Hanou a Drahanskou vrchovinou Nedaleko Prostějova leží obec Plumlov se stejnojmennou vodní nádrží a nepřehléd- nutelným zámkem, který tvoří jasnou do- minantu města. Léto je skoro u konce, na koupání to nejspíš už nebude, ale na putování po hradech a zámcích nastává ideální doba. V Plumlově stál od druhé poloviny 13. století hrad. V jeho blízkosti pak koncem 17. století začali Lichtenštej- nové stavět šestipodlažní čtyřkřídlý zá- mek. Ovšem nakonec to dopadlo trochu jinak – nastaly spory, problémy s pracovní silou a možná i nedostatek peněz, takže zámek zůstal nedostavěn a z hradu dnes najdeme jen zbytky zdí, věž a studnu. I tak je ale co obdivovat. Renezančně-barok- ně-manýristická nápadně úzká stavba zdobená sloupovím se tyčí do úžasné výšky 35 metrů na skalním ostrohu nad Podzámeckým rybníkem. Už jen toto pře- ce musí vyvolat zvědavost. Přijeďte tedy dozvědět se víc o historii, prohlédnout si exteriér i část interiéru a sklepy plné za- jímavých expozic, nebo si vyberte z růz- ných kulturních akcí, které se na zámku konají. Třeba už 17. září sem můžete za- vítat na Plumlovské vinobraní. Zlínský kraj Vydejme se na pouť Poutí nemyslíme zábavu s kolotoči na náměstí nebo nějakém jiném vhodném plácku. Vydejme se na poutní místo Svatý Hostýn, které je nejvýše položeným ma- riánským poutním místem na Moravě. Ještě než se vypravíme, připomeňme si nějaká ta pravidla z opavské knihy „Pout- ník Mariánský“ z roku 1880, psané ještě švabachem: „Poutě, konají-li se zbožně, slušně a s úmyslem dobrým, povzbuzují k nábožnosti, kajícnosti, horlivosti, jakož jsou nápomocny k mravnímu vzdělání vě- řících. Lid náš rád putuje. On navštěvuje rád v procesích hlavně ona místa, kde milostný obraz, neb socha Bohorodičky ve zvláštní uctivosti se chová. Možná že i ty milý čtenáři někdy k takovému prů- vodu se připojíš. Chceš-li, aby putování duši tvé prospělo, musíš se při něm dle jistých pravidel zachovati. Nejhlavnější jsou tato: 1. Při poutích nesmíš nikdy zá- bavy neb nějakého pohodlí pro sebe vy- hledávati – nýbrž výhradně duchovního vzdělání a rozmnožení tvé pobožnosti…“. Nuže, nechte doma auta, chytré telefony a další zbytečnosti. Na pouti, zvláště při stoupání do kopce, vám zajisté postačí úžasné výhledy a v cíli návštěva Hostý- na s bazilikou Nanebevzetí Panny Marie, muzeem, keltským opidem, křížovými cestami a dalšími zajímavostmi, na které určitě narazíte sami. Uvidíte, že takováto pouť vás o nic neochudí. Naopak! Pavla Kovářová 7-8/2016 13 Foto: archiv Kraje Vysočina Foto: Petr Školař Foto: Centrála cestovního ruchu Východní Moravy

Nic si nedělejte z toho, že o tom nic neví- te. Ani my jsme na tom ještě „včera“ ne- byli líp. Ale kdo chce, ten se dozví. A tak dnes díky práci manažerky MAS Buchlov Marty Poláškové, jejích spolupracovníků a starostů všem můžeme sdělit, že Mu- zeum skla bude – ne sice hned, ale bu- de. A než budete moct zavítat mezi jistě atraktivní expozice skleněné krásy, zve- me vás do míst, kde se sklo vyrábělo. Je to poměrně nevelký prostor v katastrech obcí Tupesy, Břestek, Buchlovice a Staré Hutě. A možná že právě tady, v nejmenší vesnici ve Zlínském kraji, vzalo všechno počátek. Historie výroby sahá pravděpo- dobně už někdy do poloviny 17. století. Nakonec Staré Hutě nezískaly svoje jmé- no náhodou. A jeho podoba – v plurálu – naznačuje existenci několika dílen. Ale věrohodné písemné prameny o výrobě skla, o buchlovské sklárně jsou datovány až rokem 1757. Původně šlo zřejmě o produkci plo- chého skla. Po roce 1814 se však přešlo na výrobu dutého, dekoračního skla. Prá- vě tehdy si totiž opuštěné dílny pronajal Izák Reich, syn majitele obchodu, hospo- dy a palírny v Buchlovicích, aby sem vrátil život. Po několika úspěšných letech pře- dal podnik dětem, a ty expandovaly s vý- robou skla do Koryčan, Kyjova a také až na Valašsko. Dílny ve Starých Hutích na- konec kvůli horší dopravní přístupnosti zanikly, ale kusy taveného skla a střepy v množství větším než velkém zde mů- žete najít dodnes. Třeba v říčce Kyjovce. A pokud Staré Hutě navštívíte, jistě vám neunikne, že obecní znak a také prapor zdobí silueta sklenice – poháru, tedy jed- noho z výrobků, na které se specializoval právě Izák Reich. Jak reprezentativní, jak krásné, funkční a zdobné byly skleněné objekty s původem ze Starých Hutí, to se zřejmě dozvíme až při návštěvě chysta- ného muzea. Do té doby ale můžete do Starých Hutí přijet kdykoliv. Okolní lesy jsou vyhláše- nou houbařskou enklávou – a i kdyby ne- rostly, turistické cesty vás zavedou na místa, o kterých jste možná ještě neslyšeli. Jen kousek za obcí narazíte na červenou značku a po ní dojdete k Malému a Velké- mu Buchlovskému kameni. Jsou to skalní útvary doslova „vyvěrající“ ze země jako kamenné proudy. Ten větší dokonce slou- ží jako cvičná horolezecká stěna. Pokud se od Buchlovských kamenů vydáte k hradu Buchlov, nemůžete mi- nout další zajímavost – Muzeum lesnictví a myslivosti v objektu bývalé lesovny. Zej- ména děti, ale jistě i mnozí dospělí zde mohou získat nejednu úplně novou ne- bo dávno zapomenutou informaci. A než dojdete pod hradní opevnění, zastavíte se jistě i u kaple svaté Barbory, kterou obklopuje přírodní památka Barborka. Když se zády opřete o další skalní útvar, otevře se vám nádherný výhled do kra- je, na pěkný kus Slovácka. Říká se, že je to místo trochu tajemné, se silným duchovním nábojem. Zejména, když si uvědomíte, že pod kaplí jsou v několika kryptách uloženi členové rodů bývalých majitelů panství: Petřvaldských a Berch- toldů, a pod podlahou hned za dveřmi i mniši řádu svatého Františka, kteří se o stavbu kaple zasloužili. Pak už stačí seběhnout do nedalekých Buchlovic a třeba si určitě zajít na skle- ničku výborného Tramínu až do Boršic, do vinařství Dvůr pod Starýma Horama. Tak vidíte – dozvěděli jste se zase něco nového? Pokud ano, máme radost. A po- kud jste už třeba ve Starých Hutích byli, máme radost ještě větší. Laco Kučera Foto: archiv MAS Buchlov a TP 14 7-8/2016 EJ OD BUCHLOVA… Už několikrát jsme použili titulek převzatý ze známé lidové písně ze Slovácka, z kraje pod Buchlovem, z mikroregionu Buchlov. Právě od Buchlova zatím vždy přivál vítr zajímavé turistické informace a plány. A i dnes tomu není jinak. Nedávno to byly zprávy o projektu na podporu zájmu dětí o včelařství – ten už se realizuje – a nyní jsou to informace o připravovaném Muzeu skla. Skla, které se pod buchlovskými kopci vyrábělo. MAS Buchlov, Buchlovice 800, tel.: +420 572 59 5120, +420 604 752 044 e-mail: polaskova@buchlov.cz, mpolaskova.os@seznam.cz, www.buchlov.cz Hrad Buchlov kaple svaté Barbory svazek obcí pro rozvoj cestovního ruchu

7-8/2016 15 Turistické materiály se vždycky hodí Čím začít? Nejlépe tím, co vám usnadní orientaci a poznávání nejen srdce Slovác- ka – Uherského Hradiště. Letos v červenci byla slavnostně pokřtěna česko-anglická obrazová publikace s QR kódy „Slovác- ko ve víru barev a chutí“. Ačkoli je jejím prvotním záměrem propagovat region v zahraničí, můžete si ji samozřejmě poří- dit i pro sebe a prolistovat se nejkrásněj- šími místy, historií, tradicemi či kulturním dědictvím. Určitě vás zaujme i nový prů- vodce „Objevte Uherské Hradiště“. Na- bídne historické centrum a okolí, spor- tovní i odpočinkové možnosti, ubytová- ní a hlavně pozvánky na tradiční akce, ke kterým se ještě na této stránce do- staneme. To vše navíc i prostřednictvím krátkých, vtipných a zároveň zajímavých videí, jež si otevřete pomocí QR kódů. Jestli stojíte o dobrou radu, vydejte se nejprve do Městského informačního cen- tra na Masarykově náměstí pro Region Slovácko pas Sphere. Pořídíte jej za 200 korun, ale zato získáte na celé dva roky bezpočet slev po celé České republice a na Slovensku. Věřte, že už jen v Městském informačním centru se vám prvotní inves- tice snadno za jedno dopoledne vrátí, například slevami na knihy, půjčení kol nebo třeba na dobrou kávu. Pozvánka na nejbližší akce Nejrůznějších akcí zažijete na Slovácku během celého roku velkou spoustu, a tak vás teď zveme na ty nejbližší. Hned 24. zá- ří se těšte na Slovácký festival chutí a vůní v Uherském Hradišti. Stejně jako u předchozích dvou ročníků, i letos vás tu čeká lahodné víno, folklor a tradiční speciality slováckých babiček, tetiček či maminek jako jsou třeba patenty, pečené báleše, bramborový prejt a mnoho další- ho. Následující tradiční akcí je Žehnání svatomartinského vína, které samozřej- mě nemůže proběhnout jindy než 11. 11. v 11:11 hodin. Zvonění zvonů, příjezd svatého Martina na bílém koni společ- ně s krojovanou chasou, kněz připravený slavnostně požehnat nové úrodě, cimbá- lová muzika a ochutnávání mladých vín – to je jen nástin atmosféry symbolického poděkování přírodě a vinařům. Lépe si to užít vlastními smysly! Skvělá dobrodružství nejen pro děti Město Uherské Hradiště není výhradně jen pro milovníky vína. Báječná dobro- družství si zde užijí i děti a vy s nimi. Poznávat město zábavnou formou a při tom najít poklad můžete se sešitkem Hradišťská hledačka aneb O poklad Přemysla Otakara II. Stačí se jen pro- cházet podle instrukcí, pozorně se kou- kat okolo sebe, odpovídat na hádanky a nakonec rozluštit tajenku, která vám otevře truhlici s pokladem. Kdo má raději šifrovací hry, nechť si vybere sešit Hra- dišťská šifrovačka. Věříme, že to zvlád- nete a budete v cíli zaslouženě odměně- ni. Oba sešity jsou k dostání v Městském informačním centru. Vezměte tedy kola, trekkingové hole nebo přijeďte jen tak zažít Slovácko v celé jeho kráse. Pavla Kovářová Jihovýchodní region Moravy je proslulý svými slováckými tradicemi a folklorem, které si hodlá udržet i v naší moderní době. A že ke zdejší nátuře patří i pohostin- nost a chuť se bavit, o tom vás přesvědčí na místě. Nechte se zlákat do oblasti vína, výtečné gastronomie, krojů a cimbálové muziky. Příležitostí budete mít hned několik. Nachystejte bicykly, odtrhněte alespoň na chvíli děti od telefonů a počítačů a přijeďte poznávat, ochutnávat a relaxovat. Čekají na vás báječné zážitky a také výhody a slevy. Městské informační centrum, Masarykovo náměstí 21 686 01 Uherské Hradiště, tel.: +420 572 525 525-6, mic@uherske-hradiste.cz www.slovacko.cz, www.uherske-hradiste.cz Foto: archiv Regionu Slovácko TOŽ VITAJTE NA SLOVÁCKU

Pane radní, jak se daří cestovnímu ru- chu ve Zlínském kraji? Na začátek představím několik čísel. Od roku 2012 se ve Zlínském kraji zvýšil počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních (hotelích, penzionech, kempech apod.) z 571 719 v roce 2012 na 661 149, což představuje růst o 15,6 %. Ve stejném období počet přenocování návštěvníků vzrostl o 270 119, tedy z 1 740 672 v roce 2012 na 2 010 791 v roce 2015, což zna- mená růst o 15,5 %. Roste jak počet tuzemských hostů (+ 11 %), tak těch ze zahraničí (+ 5 %), u nichž je zazname- nán nejvyšší nárůst hlavně ze Slovenska a z Polska. Růst počtu hostů a jejich přenocová- ní souvisí mj. s vybudováním, respektive dobudováním veřejné infrastruktury (cyk- lostezky, rozhledny, muzejní expozice, zážitkové expozice, koupaliště) i soukromé infrastruktury cestovního ruchu (hotely, wellness centra, lázeňská zařízení, restau- race apod.), ale také marketingu cestov- ního ruchu, který je z úrovně kraje realizo- ván a organizován Centrálou cestovního ruchu Východní Moravy (CCRVM). Tato organizace, založená Zlínským krajem v roce 2007, za dobu své existence reali- zovala výkony v oblasti marketingu ces- tovního ruchu ve výši téměř 140 milionů korun, z toho 121 milionů činily dotace z programů Evropské unie. Tyto aktivity jsou doplňovány ještě vlastními výkony CCRVM zejména v oblasti poradenství a PR, jež dosahují v přepočtu cca 30 mi- lionů korun ročně. Kvalita projektů, které Centrála cestovního ruchu Východní Mo- ravy připravuje, byla v minulosti několikrát oceněna na národní úrovni. Naposledy CCRVM získala dva roky za sebou první místo v soutěži o Velkou cenu cestovního ruchu za nejlepší jednotnou kampaň v letech 2014/2015 (Kampaň Východní Morava má jiskru) a v letech 2015/2016 (Kampaň Cyril a Metoděj, autentický pří- běh naší země). Jak se na těchto výsledcích podílí vy- budovaná infrastruktura cestovního ruchu? Díky prostředkům z ROP bylo v letech 2007 – 2014 do podpory cestovního ru- chu investováno 1,8 miliardy korun. Do tří integrovaných území s nejvyšším po- tenciálem cestovního ruchu díky ROP při- šlo více než osm set milionů korun, které byly rozděleny ve prospěch investičních projektů posilujících infrastrukturu cestov- ního ruchu. Mimo působnost Integrova- ného programu rozvoje území (IPRÚ) bylo rozděleno dalších takřka devět set milio- nů korun. Vliv významu investic do infrastruktu- ry v oblasti kultury a cestovního ruchu je zřejmý například na projektu Zlínského kraje „14|15 Baťův institut“. Návštěvnost nové expozice Princip Baťa: Dnes fan- tazie, zítra skutečnost v roce 2015 do- sáhla počtu 141 137 osob, zatímco náv- štěvnost původního obuvnického muzea a expozice Muzea jihovýchodní Moravy na zlínském zámku dosahovala ročně v průměru 46 tisíc lidí. Jako velmi významné se ukazují inves- tice do páteřních cyklostezek. Návštěv- nost Cyklostezky Bečva (dle měření v Ja- nové u Vsetína) každoročně převyšuje hodnotu 220 tisíc průjezdů. Cyklostezka podél Baťova kanálu, měřená ve Starém Městě, má obdobnou vytíženost. Tyto pá- teřní trasy jsou motivací k vytváření ucele- né nabídky vyžití pro cykloturistiku jako takovou (bike arény, terénní trasy, tematic- ké trasy apod.). Z tohoto pohledu je po- zitivní, že se aktuálně pracuje na třetím páteřním projektu (Bečva – Vlára – Váh), kterým se má propojit údolím Vláry trasa Cyklostezky Bečva se slovenským Pová- žím. Zlínský kraj, to je nejen Zlín, ale také Slovácko a Valašsko – svébytné kul- turní a historické celky. Jak se vyvíjí spolupráce kraje a jeho turistických oblastí? Díky Centrále cestovního ruchu, která za poslední programovací období doká- zala v rámci dotačních možností získat na propagaci kraje prostředky ve výši 140 mi- lionů korun, se nám dařilo a vlastně stále daří udržovat jak marketingový výkon, tak i dobře nastavené partnerství s hlav- ními aktéry cestovního ruchu. Těmi jsou destinační společnosti, města, obce a pod- nikatelé v cestovním ruchu. A aby se spolupráce a partnerství prohlubovalo, schválila v červnu krajská rada materiál „Návrh organizace cestovního ruchu ve Zlínském kraji“, který nejen definuje role jednotlivých aktérů, ale především histo- ricky poprvé nastavuje proces vedoucí ke vzniku destinačních společností v jednot- livých turistických oblastech včetně fi- nančního příspěvku kraje na jejich provoz. Tímto krokem jsme dorovnali roky existu- jící hendikep v řízení cestovního ruchu a rovněž jsme připravili turistický region Východní Morava na čerpání prostředků z Národního programu na podporu ces- tovního ruchu. Pane radní, děkujeme za rozhovor a přejeme celému Zlínskému kraji další deseti a statisíce spokojených turistů, kteří se k vám rádi budou vracet. Pavla Kovářová, Laco Kučera 16 7-8/2016 Cestovní ruch ve ZLÍNSKÉM KRAJI zažívá jednoznačně dobré časy Rozhovor s ing. Ladislavem Kryštofem, radním pro kulturu a cestovní ruch Zlínského kraje

7-8/2016 17 Právě na takovém tradičním a několik ge- nerací trvajícím fundamentu se před ně- kolika lety zrodil vinařský komplex na okraji slovácké vesnice Boršice – Dvůr pod Starýma Horama. Historie vinařství rodiny Gottwaldů se začala psát ve druhé polovině 19. století a její počátky jsou spojeny se jménem Rudolf Gottwald, majitelem a hospodá- řem na jedné z nejznámějších boršických viničních tratí „Radovany“. Na tisíc „hlav“ dávalo solidní výnosy krásných hroznů až do konce století, kdy moravské vinice napadl révokaz. Ale vinař je tvrdý chlap a nevzdává se. Jakmile pominula katas- trofa způsobená révokazem, Gottwald Josef, syn zakladatele, vysazuje nových 1 000 keřů vinné révy, ze kterých sklízí ví- no až do roku 1945. V osmačtyřicátém ro- ce přinesla do rodiny Gottwaldů Božena Trávníčková jako věno dalších 1 200 ke- řů na trati Staré hory, na mírném svahu táhnoucím se k Polešovicím a Tučapům. Dobře se na nich dařilo bílým odrůdám, zejména tradičnímu Mülleru Thurgau, Ru- landskému bílému, ryzlinkům a Veltlínské- mu zelenému. Z červených pak Frankovce a Modrému Portugalu. Pak ale přišla kolektivizace, na níž Josef Gottwald vzpomínal se značnou dávkou nelibosti. JZD, které se vinohradů zmoc- nilo, spojilo vinice Gottwaldovy rodiny do jednoho celku a po roce 1989 se práce na nich chopila další generace, současní hospodáři Petr Gottwald a jeho synové. Nová doba přináší nové požadavky i do tak tradičního oboru, jako je vinařství. Dnes už k úspěchu na trhu nestačí jen pečlivá starost o vinohrad a víno. Nová doba vyžaduje nové vize. Petr Gottwald, dědic rodinné tradice, a jeho synové Petr s Ondřejem provozují moderní podnik, jehož součástí je penzion Dvůr pod Starý- ma Horama. V nově postavených sklep- ních prostorách návštěvníci najdou mož- nosti degustovat, koštovat a účastnit se zajímavých vinařských akcí, soutěží a pře- hlídek. Penzion nad sklepy nabízí po- hodlné ubytování a výbornou evropskou i tradiční kuchyni. Stoly v restauračním sále jsou také čím dál častěji prostírány ke svatebnímu veselí a dokonce, kdo pro- jeví zájem, může svůj svatební slib složit i v církevním duchu přímo na kryté roz- lehlé terase. Kvalita služeb, vstřícné jed- nání majitelů a personálu, profesionalita a neustálé hledání nových nápadů už oslovilo i celou řadu menších nebo vel- kých společností z kraje, které přijíždějí do Dvora pod Starýma Horama uspořá- dat svoje firemní akce, setkání, netradič- ní pracovně odpočinková jednání nebo semináře. Práce vhodně zkombinovaná s degustací kvalitních vín v „Rotundě“ ne- bo v tichém „Křížovém sklepě“, relaxací v sauně anebo s aktivitami třeba na zdej- ších cyklostezkách si nachází stále více zájemců. Dvůr pod Starýma Horama je moder- ní podnik navazující na více jak stoletou tradici. O úspěších vín rodiny Gottwaldů hovoří kromě autentických prožitků náv- štěvníků i celá řada diplomů a ocenění – některé už nesou stopy stáří, ale informa- ce na nich jsou stále stejně mladé. Tak na shledanou v Boršicích. Text a foto: Laco Kučera www.dvurpodstarymahorama.cz Jsou obory lidské činnosti, jejichž úspěšné uvedení do praxe může být rychlé, jsou ale i takové, kde veškerý spěch je jen marnou snahou, která se nevyplácí. Vinařství je jedním z nich. Postavit dům, koupit auto nebo ušít šaty trvá měsíce, dny nebo jen hodiny. Zbudovat vinohrad, vypěstovat hrozny a vyrobit kvalitní víno, to je proces trvající dlouhé roky, celé generace. Stát se dobrým a zkušeným vinařem, to chce trpělivost. Přidá-li se rodinná tradice, pak se dá stavět na oprav- du pevných základech. PŘÍBĚH VINAŘE CESTA K ÚSPĚCHU

Pane náměstku, Moravskoslezský kraj (MSK) udělal v oblasti cestovního ru- chu pořádný skok. Co za ty skoro čty- ři roky, kdy se mu věnujete ve funkci náměstka hejtmana, považujete za největší úspěchy? Především je třeba si uvědomit, že ces- tovní ruch není o jednom člověku. Pokud chcete považovat za míru úspěchu náv- štěvnost Moravskoslezského kraje, tak mě samozřejmě těší, že ta se v minulých le- tech zvýšila. Loni jsme zaznamenali re- kordní návštěvnost, kdy ČSÚ uvádí počet 775 tisíc osob, které přespaly v některém našem ubytovacím zařízení. Zároveň je to meziroční desetiprocentní nárůst. Osob- ně jsem rád, že se podařilo najít společ- nou řeč mezi jednotlivými provozovateli ubytovacích kapacit, poskytovateli služeb v cestovním ruchu a majiteli atraktivit na jedné straně a představiteli turistických oblastí a krajské destinační společnosti Moravian-Silesian Tourism, s.r.o. na stra- ně druhé. Je dlouhodobé budování turistických cílů a infrastruktury znát na počtech turistů – domácích i zahraničních? Turistů a návštěvníků, kteří k nám za- vítají ze zahraničí, bylo loni o 13 % více. Můžeme se ptát, proč jich nebylo ještě víc. Určitě se budeme dále snažit, aby se počet zahraničních hostů zvyšoval. Budeme se též dále prezentovat na zahraničních veletrzích cestovního ruchu. Spustili jsme provoz nového webového portálu www.severnimorava.travel v ja- zykových mutacích (angličtina, ruština, polština, němčina). Ve statistice návštěv- nosti se trochu zapomíná na jednodenní turisty. I jejich počet je významný, jelikož pomáhají regionální ekonomice. Na rostoucím počtu návštěvníků se podílí také kvalita služeb. Mnohdy malič- kosti rozhodují o tom, jestli se hosté do daného místa vrátí, nebo zda si odnesou pozitivní zkušenost, o kterou se podělí se svými přáteli. Právě na kvalitu poskyto- vaných služeb se budeme i v dalším ob- dobí zaměřovat. Co bylo uděláno, je hotovo. Ale vždy je třeba se dívat i do budoucnosti. Plánovat a především realizovat nové projekty. Které by měly být těmi nej- vážnějšími, stěžejními? Společně s obcemi okolo přehrady Slezská Harta připravujeme projekt výlet- ní lodi s kapacitou okolo padesáti pasa- žérů. Situace zde je o to složitější, že loď musí být na elektrický pohon. Jsem opti- mista a věřím, že se podaří splnit všech- ny podmínky pro její provoz a návštěvníci budou mít v Jeseníkách o další atraktivi- tu víc. Na podzim se očekává zahájení provozu několika leteckých linek z Letiště Leoše Janáčka Ostrava. První by měly být přímé linky dvakrát týdně do Dubaje a do Milána. Následovat by pak měly lin- ky do Amsterodamu a Helsinek. Nejen obyvatelům našeho kraje, ale věřím, že i lidem ze široké spádové oblasti, se tak rozšíří možnosti cestování do vzdálených míst jinde ve světě. A naopak zahranič- ním cestujícím se zvýší pohodlí při pří- jezdu k nám. Na konec pozitivní výzva, vzkaz pro turisty z Čech, Moravy i Slezska, popří- padě sousedního Slovenska a Polska. Opakuji to rád a s hrdostí. U nás nalez- nou jedinečnou kombinaci krásné příro- dy, skvěle udržovaných památek a milých, pohostinných lidí. Na těchto třech základ- ních pilířích se budeme snažit dále ces- tovní ruch v kraji budovat. Kromě často zmiňované Dolní oblasti Vítkovice, která se stala třetím nejnavštěvovanějším mís- tem v České republice za rok 2015, na ně čekají vynikající lázně v Klimkovicích, Karlově Studánce a v Darkově. Když si odpočinou, mohou se vypravit na pěší nebo cyklovýlety do přírody. Kdo si potře- buje dokázat svou zručnost s golfovými holemi, má jedinečnou možnost zvolit si některé golfové hřiště a vyrazit. A pokud by nebylo úplně vhodné počasí na túry a sport, o pohodu se postarají restaurace s nabídkou regionálních jídel a množství minipivovarů. Než vyzkouší všechny dru- hy piva, čas jim bude krásně ubíhat. Je mi ctí je k nám na návštěvu prostřednictvím vašeho časopisu pozvat. A těším se, že se sami přijedou přesvědčit o pohostinnosti a krásách našeho regionu. Děkujeme za rozhovor www.severnimorava.travel 18 7-8/2016 Problematice turistiky a rozvoje služeb v Moravskoslezském kraji se programově věnujeme už řadu let. S blížícími se krajskými volbami považujeme za správné přehledně zrekapitulovat, co všechno se podařilo a jaké plány má kraj do dalších let. Chtít vědět znamená ptát se. Vědět, na co se zeptat a hlavně koho – inu nej- povolanějších. O několik odpovědí jsme požádali náměstka hejtmana Moravsko- slezského kraje Ivana Strachoně, v jehož gesci je právě náš obor, cestovní ruch. KDO SE CHCE DOZVĚDĚT, MUSÍ SE PTÁT Slezská Harta

Ale ne vždy byla Černá louka místem tak čistým, zeleným a oblíbeným. Kolem roku 1870 se sem, na celkem opuštěné místo, začaly vyvážet odpady z koksoven. Dělo se tak skoro padesát let. V roce 1917 už zde stály haldy vysoké až 25 metrů – „Os- travské Alpy“ zněla přezdívka, která se ujala – jen byly poněkud černé. Pokusy o odstranění nebo zalesnění neproběhly úspěšně. Horská dráha Tivoli, kterou zde postavili, sice budila zájem, ale kdo ji sjel, spěchal do koupelny. Prach ze zbytků hald totiž dělal maskérské divy. Krátce před druhou světovou válkou začaly hal- dy mizet jako materiál pro železnici. Na uvolněném místě pak stávaly cirkusy a až někdy koncem padesátých let tu vyrostl výstavní pavilon a začala éra veletrhů a výstav – na svoji dobu velkých, lidnatých a úspěšných. Ty se na Černé louce kona- ly pomalu dalších čtyřicet let – zpočátku prodejní s velkou parádou, později s pře- važujícími nánosy politiky. Až se v roce 1997 městská rada v Ostravě usnesla, že Černá louka si zasluhuje novou koncep- ci, investice a dravější i zdravější manažer- ské vedení. Opět sem vjely stroje, bouralo se a stavělo, aby také pro nás, pro turis- ty, cestovní kanceláře, regiony a instituce, které pracují v cestovním ruchu, vyrostlo nové, důstojné, moderní a konečně i velmi oblíbené místo setkávání, veletrhů Do- volená a Region, Lázeňství. Akce, kterou právem považujeme za jednu z nejlepších. Proč? Protože má trvale vzestupnou trajektorii. Roste nejen co se počtu vy- stavovatelů a návštěvníků týká, ale roste i svým vnitřním nábojem, náplní, celkovou pozitivní atmosférou a hlavně efektivitou. Právě zde, v Ostravě na Černé louce. Tak to by bylo o Černé louce „včera“. Jaká je dnes, mnozí víte, máte vlastní zkušenost. Vyjádřeno krátce a stručně – v současnosti platí za úspěšného hráče na veletržním rynku. Svým turistickým ve- letrhem lehce překračuje hranice na Slo- vensko a do Polska, ale v posledních le- tech i do Maďarska nebo Chorvatska, a tak z akce původně poněkud regionální roste veletrh mezinárodní, středoevropský. A jaké budou na Černé louce „zítřky“? To do značné míry stále bude záležet na tom, jak management Ostravských vý- stav, a.s. organizačně, technicky i filozo- ficky dokáže naplnit další ročníky veletrhů a všech ostatních akcí, o té naší ani ne- mluvě. Zatím není pochyb, že o budouc- nost v tomto směru nemusíme mít obavy. Ale ono záleží také na nás, na vystavo- vatelích, na našich nápadech, invenci a fantazii – zda připravíme expozice ještě lákavější, zajímavější a bohatší. Pak se dostaví veletržní úspěch v podobě dlou- hých front na vstupenky a pavilonů plných lidí majících zájem o nabízené produkty. Končí pomalu léto, podzim se rychle překulí, v zimě pojedeme dvakrát na lyže a bude tady nové jaro a s ním i další vele- trh Dovolená a Region, Lázeňství. Už teď je čas se chystat. Již nyní byste měli se- dět u stolu a diskutovat, čím v Ostravě zaujmout, co přivézt, jak to všechno na- chystat, čím být lepší než ti ostatní. Tak neváhejte. V Ostravě na Černé louce bude od 3. do 5. března 2017 hodně plno a hodně rušno. Už v této době byste si měli rezervo- vat výhodné umístění a vhodnou velikost expozice, už nyní byste měli připravovat doprovodné programy, prezentace, pro- dukty. Jinak vás předběhnou jiní. Další informace a novinky z Černé lou- ky a Slezskoostravského hradu přineseme zase příště. Laco Kučera Foto: archiv Ostravských výstav, a.s. a TP S trochou nadsázky a malinko od „lesa“, z předminulého století vás dnes zveme na Černou louku do Ostravy, do dějiště jednoho z našich nejoblíbenějších veletrhů cestovního ruchu Dovolená a Region, Lázeňství. V posledních dvou desetiletích se Výstaviště Černá louka zhluboka nadechlo k pořádnému maratonu – a jak se zdá, zatím mu dech nedochází. 7-8/2016 19 ČERNÁ LOUKA VČERA, DNES A ZÍTRA Výstaviště Černá louka e-mail: denisa.jezkova@cerna-louka.cz tel.: +420 596 167 119, 724 184 439 www.cerna-louka.cz

TECHNOTRASA Díky ní poznáte nejzajímavější místa, kde lidé spoutali sílu větru a vody, stavěli mlý- ny a hamry. Kde jinde ucítíte tajemno sta- rých šachet a hutí, seznámíte se s tím, jak se těžilo uhlí a tavilo železo? Uvidíte, že um lidských rukou a mozků dal vznik- nout automobilům, které patřily k nejlep- ším v Evropě. A také zjistíte, jak promyš- leně bylo toto bohatství chráněno, proto- že prozkoumáte i vojenské pevnosti a bunkry, které střežily naši státní hranici. Dnes je do TECHNOTRASY zapojeno čtr- náct subjektů s benefičním programem turistických pasů. FAJNE LÉTO 2016 Vyrazte na TECHNOTRASU a užijte si ví- kendové akce pro děti i dospělé. Těšte se na soutěže, zábavná představení a další aktivity. Čekají na vás také známé osob- nosti ze světa kultury. V rámci akce je možné soutěžit o zajímavé ceny, stačí jen navštívit některou z industriálních pamá- tek na TECHNOTRASE. Soutěž s TECHNOTRASOU Od 1. července 2016 se můžete zúčast- nit soutěže s TECHNOTRASOU. Pravidla jsou jednoduchá. Navštěvujte technické památky zapojené do TECHNOTRASY a sbírejte razítka, která pak vyměníte za zajímavé ceny. Více najdete na: www.technotrasa.cz ONDRÁŠŮV POKLAD Dobrý zbojník Ondráš vám vzkazuje: „Já, zbojník Ondráš jsem kdysi dávno při svém putování po Beskydech uschoval velkou část svého pokladu na tajných místech a ty máš možnost ho najít. Pro- zradím ti, co musíš k jeho získání udě- lat. Tak neváhej a staň se na chvíli zbojníkem!“ Zaregistrujte se a vyzvedněte si měšec. Vypátrejte tajná místa a hledej- te dukáty. Ty potom směníte za poklad. Musíte ale mít nejméně tři z maximálního počtu deseti dukátů. Program je posta- vený na výzvě navštívit a poznat nejkrás- nější místa Beskyd, oblíbit si celý region a hlavně se do Beskyd vracet. Vystoupá- te na Lysou horu, ochutnáte z bohatého stolu regionálních specialit, odpočinete si, posílíte tělo i ducha. ondras.beskydyportal.cz POZNÁVEJTE TROJMEZÍ Jen málokterá oblast si zachovala tak mnoho z lidových tradic a folkloru, jako právě tato. Setkávají se tu zvyky tří sou- sedících zemí. Soužití Slezanů, Slováků a Poláků se prolnulo do každodenního ži- vota a poznáte jej podle místní kuchyně, specifického nářečí nebo třeba lidové ar- chitektury. Těšínské Slezsko lemuje pás Těšínských Beskyd s legendami opřede- ným vrchem hory Velké Čantoryje. Hřebe- nové trasy mají ideální profily pro horská kola, pěší túry nebo výpravy na běžkách. Jako pupeční šňůrou je tato oblast na- pájena vodami řeky Olše, jež dala život městům Třinec, Těšín či Karviná. Navštivte některé z turistických infor- mačních center v destinaci a požádejte o svou kartu na sbírání puzzlíků, která vám bude průvodcem po Těšínském Slezsku. www.tesinskeslezsko.cz MORAVSKÉ KRAVAŘSKO Nechte se provést kouzelnou krajinou podél toku řeky Odry. Společníky vám bu- dou skřítci, bludičky a víly z Pohádkového Poodří. Poznáte turistickou oblast napl- něnou zajímavými a atraktivními přírodní- mi lokalitami, zámky, kostely a historickými městy. V tomto kraji se narodil zakladatel genetiky Johann Gregor Mendel, usadili se zde husité a místními městy a vesni- cemi procházel učitel národů Jan Amos 20 7-8/2016 Aneb „Od každého trochu“. Trochu, ale ne tak úplně malou. Spíše docela pořádnou. To je podstata projektu asociačních pro- gramů, které pro turisty ze všech koutů kraje, republiky, Evropy a celého světa postupně připravuje tým manažerů destinační společnosti Moravian-Silesian Tourism, s.r.o., ve spolupráci se zástupci destinačních managementů jednotlivých turistických oblastí Moravskoslezského kraje. Neváhejte a přidejte se ke stále rostoucímu a sílícímu proudu turistů, kteří míří do některé z oblastí kraje – ať za technickými památkami, do přírody, na cyklostezky, za zážitky kulturními a zábavnými či za odpočin- kem v lázních. Přijeďte si pro svoji trochu a uvidíte, jak velikou kupu zajímavých a doposud jen málo známých nebo úplně neznámých turistických cílů objevíte. Rázem vás přejde chuť vláčet se stovky nebo tisíce kilometrů za „jakousi“ exotikou. KDO CHCE VIDĚT, MUSÍ PŘIJET!

7-8/2016 21 Komenský. Lidé tu vždy žili v souladu s pří- rodou. Čekají na vás ojedinělé technické památky, ať jsou to větrné či vodní mlý- ny, které mohou turisté obdivovat stejně jako Vagonářské muzeum ve Studénce. Děti si v infocentru ve Studénce nebo v Odrách či přímo na pohádkových mís- tech nezapomenou vyzvednout „Vandr- buch“ a na každém místě pak dostanou razítko. Kdo objeví všechny skřítky a za- plní svůj „Vandrbuch“ razítky s pohádko- vými postavičkami, obdrží dárek a navíc se na konci roku dostane do slosování o pobyt na zámku, postavičku některého ze skřítků a další zajímavé ceny. Větro- plach, Puškvoreček, víla Terezka a jejich kamarádi vás už netrpělivě vyhlížejí. www.pohadkovepoodri.cz ZEMĚ DĚDA PRADĚDA Jeseníky pro rodinu Co všechno je pro ně charakteristické? Majestátný vrchol Pradědu, nejvyšší hory Moravy i Slezska, nejčistší vzduch ve střed- ní Evropě, panenská příroda a sopky, kte- ré spí nebo také oblíbený nápoj turistů – Kofola. To vše je nedílnou součástí histo- rie i současnosti tohoto nádherného kou- tu České republiky – Země děda Praděda. Najdete tu skvělé horské trasy pro pě- ší, pro kola i běžkaře, v zimě se vyřádíte na dlouhých a vzorně upravených sjez- dovkách. Přírodní rezervace se chlubí kve- toucími loukami plnými chráněných rost- lin a v lesích není nouze o letmá setkání s plachou zvěří. Poznáte zde kouzelné hrady a zámky, nebo se projdete ulicemi nejstaršího města České republiky – Brun- tálu. Za návštěvu vybraných cílů turisté mohou obdržet drobné pozornosti, kro- mě jiného třeba lázeňské oplatky. Největ- ší odměnou pro každého je však pobyt venku, v krásných Jeseníkách pro celou rodinu po celý rok. OPAVSKÉ SLEZSKO Právě tady pobýval Beethoven, s koru- novanými hlavami Evropy rokoval ruský car Alexandr I., slavný generál Ernst Gi- deon von Laudon zde vybojoval jedno ze svých velkých vítězství a v zámeckém parku v Kravařích prý plakala Marie Tere- zie, když přišla o Slezsko. Bouřlivá období a důležitost této oblasti připomíná roz- sáhlé pásmo evropsky vysoce ceněného pohraničního opevnění. Pevnosti a beto- nové bunkry jsou někdy polorozpadlé, skryté v lesích, jiné prošly nákladnou revi- talizací a stala se z nich unikátní muzea. Nalezneme tu také krásnou a klidnou přírodu, především v okolí řeky Moravice, dále jedinečnou krajinu břidlice nebo je- den z nejkrásnějších pohádkových zám- ků v Hradci nad Moravicí. OSTRAVSKO Nikde jinde než v Ostravě nenajdete tolik architektonických stylů a celých čtvrtí, které ovlivnila průmyslová revoluce. Mo- ravská Ostrava zrcadlí krásu a bohatství první republiky a pyšní se radniční věží s nejvyšší vyhlídkou v zemi. Staré doly a hutě dnes lákají návštěvníky města, kteří sem přijíždějí poznat a pochopit, jak se přírodní bohatství podílelo na živobytí lidí a na rozvoji regionu. Ostrava je město ne- končící zábavy, od divadel až po noční kluby na známé Stodolní ulici. Současná Ostrava už dávno není černá. Je stále zelenější a hraje všemi barvami nejen při festivalu Colours of Ostrava. Černá, ovšem pouze názvem, v Ostravě zůstala už jen Černá louka – výstaviště, kam všichni rádi jezdíme každé jaro na veletrhy cestovního ruchu. Laco Kučera Foto: archiv Moravskoslezského kraje www.severnimorava.travel

Třinec není vzácným historickým městem. I když je první písemná zmínka o něm datována rokem 1444, byl tehdy jen ma- linkou osadou. Statutu města se dočkal až v roce 1930, kdy se začal dramaticky zmáhat zdejší ocelářský průmysl. Pokud byste si ale chtěli zajistit luxus- ní nebo stylové ubytování ve městě a vy- rážet za zážitky do okolí, máte na výběr – od hotelu Steelhouse až po penzion s restaurací U Půdy. Ve Steelhousu jsme ještě nenocovali, ale na „Půdě“, pane jo! Kam ale vyrazit? Co vidět jako první, co si naplánovat na druhý, třetí a další dny? Jistě byste si neměli nechat ujít procház- ku městem. Hrad ani zámek tu nehledejte. Ale třeba upravené, moderní a architek- tonicky zajímavé náměstí T. G. Masary- ka v Třinci-Lyžbicích vás určitě překva- pí. Bloky domů po obou jeho stranách, byť pocházejí z první poloviny 20. století, zdobí stinná podloubí podpíraná fron- tou štíhlých sloupů. Střed náměstí oživu- je proud vody z kašny a pokud se někoho zeptáte na cestu k lesoparku, nemůžete minout stylovou a veskrze pohostinnou Slezskou krčmu. Zvědavé povahy mohou najít i domky bývalé dělnické kolonie ve Starém Městě nebo novogotický kostel sv. Alberta postavený z červených cihel. Jeho už tak dost vysoká věž je zakonče- na štíhlou, jehle podobnou střechou. Komu stačí pohybovat se po zemi, ať už pěšky nebo na kole, ten i zde, ve měs- tě oceli a jeho bezprostředním okolí najde bezpočet krásných a zajímavých míst. Kdo by chtěl vidět Třinec z ptačí per- spektivy, má dvě možnosti – najmout si letadlo nebo vyšlápnout na vrch Malý Ja- vorový. Budete překvapeni, co všechno spatříte. Lanovkou se dostanete na horní stanici Malého Javorového celkem snad- no, ale chcete-li si to vyjít, prosím – oboha- títe se o další unikátní prožitek a odměnou vám pak bude posezení a občerstvení v turistické chatě. A cesta dolů na kole, no to je opravdu něco! Nejvyšší bod Malého Javorového leží v nadmořské výšce 946 metrů. Je z něj vidět i osada Guty, dnes součást města Třince. Proč právě Guty? Inu, je to skuteč- ně malebné místo s dochovaným geniem loci podhorské vesničky pod hřebeny Beskyd. Horní část vesnice vás zve k neo- pakovatelným výhledům na Český Těšín, Ropici, Nebory, až ke Smilovicím. Pře- hlédnete pořádný kus Třince a fotografo- vé ocení i pohled na českou stranu hory Čantoryje. Ale opravdovou lahůdkou je zdejší dřevěný kostel Božího těla posta- vený v roce 1563, jak napovídá letopočet vytesaný do portálu. Kolem se rozprostírá prastarý hřbitov. Kostel najdete v místní části Zapolu. Jeho interiér zdobí výtvarná díla míst- ních umělců ze 17. a 18. století. Zvláštností je také krytý ochoz, kterému se zde říká „sobota“. Možná, že se tu dozvíte něco z dlouhé a pestré historie obyvatel obce, Gucanů. Neměli to vždy snadné a jedno- duché. Za třicetileté války trpěli takovou bídou, že mnozí prchli do hor a stali se z nich obávaní loupežníci. Když utichly válečné vřavy, chopili se po vzoru přícho- zích Valachů pastevectví. Ještě mnoho bychom mohli napsat o Třinci, Gutech a dalších místech. Ale nej- lépe bude, když se sem vypravíte sami. Pavla Kovářová, Laco Kučera Foto: archiv Regionální rady rozvoje a spolupráce se sídlem v Třinci KDYŽ SE ŘEKNE TŘINEC Na co si okamžitě vzpomeneme, když uslyšíme jméno města Třince ležícího na dohled zalesněným hřebenům Moravskoslezských Beskyd? Asi to budou žele- zárny a hokej. Někdo si ještě vzpomene na lanovku a sjezdovky na nedalekém Javorovém vrchu. Jakou odpověď bychom dostali na otázku, kdo kdy byl v Třinci na výletě, na víkend nebo dokonce na dovolené? Troufám si tvrdit, že bychom počítali v jednotkách. Třinec a jeho okolí ale skýtají možnosti, které si zasluhují vaši turisticky orientovanou pozornost. Třinecké železárny Muzeum Třineckých železáren a města Třince Výstup na Malý Javorový vrch Dřevěný kostel Božího těla v Gutech

7-8/2016 23 Barborská cesta je relativně mladým, ale stále vyhledávanějším turistickým cílem. Spojuje tři významná středoslovenská hornická města a turisty provází krajem nebývalé krásy s dědinami krčícími se v údolích, ze kterých se často k nebi tyčí věže a věžičky zvonic a kostelů. Někde dokonce najdete i starou „klopačku“ – dřevěnou nástavbu umístěnou většinou nad stavením původní radnice nebo sídla báňské společnosti, z níž byli nad ránem svoláváni horníci do práce údery dřevě- ným sochorem do zavěšené dřevěné desky, jako je tomu třeba v Španej Dolině. Ale zpátky na Barborskou cestu. Její trasa je dlouhá 188 kilometrů a pohybo- vat se na ní můžete pěšky i na bicyklech – vždy nejlépe po pečlivě naplánovaných etapách. Podíváte-li se na mapu celé tra- sy, nemůžete si nevšimnout, že její tvar nápadně připomíná siluetu sošky svaté Barbory, jak ji známe i u nás. Na cestě najdete 29 zastavení. Ani to není náhodné číslo. Podle legendy svatá Barbora zem- řela právě v devětadvaceti letech. A co všechno zajímavého vás čeká? Není to- ho málo. Banská Bystrica – to je téma na nejeden samostatný text. Město krásné, pohostinné a plné kulturních událostí. K nejhezčím zážitkům patří bezesporu výstup na kostelní věž v horní části náměstí s výhledem k nedalekým horám. Kremnica – město zlata a stříbra. Tyto vzácné nerosty se zde těžily podobně ja- ko v Kutné Hoře. Už někdy v 10. století tady kutali první horníci, ale největšího rozmachu bylo dosaženo ve století čtr- náctém. Tenkrát nosila Kremnica jméno Cremnychbana, a té uherský král Karel I. Robert udělil privilegia svobodného krá- lovského báňského a mincovního města. Zlaté kremnické mince jsou dodnes ozdo- bou každé numizmatické sbírky a samo- zřejmě i zdejšího mincovního muzea. V jeho expozicích jsou kromě jiného také bankovky a kovové mince českosloven- ské i slovenské. Banská Štiavnica – město krásné le- gendy o Salamandrovi. Nádherné centrum se chlubí zápisem do seznamu UNESCO a nedaleké Štiavnické vrchy, to je oáza čisté a úchvatné přírody. Ale můžete tu najít i bezpočet důlních děl a celé sou- stavy umělých vodních kanálů, tzv. tajchů, jejichž voda rozhýbávala důlní stroje a zařízení, mezi nimi i technickou památku Banské muzeum v přírodě nedaleko Hod- ruše. Muzeum má nadzemní i podzemní expozici. Barborská cesta, to je unikátní projekt, který si určitě nenechejte ujít. Pokud jste byli letos zjara na veletrhu cestovního ruchu v Ostravě, mohli jste se v naší ex- pozici seznámit s celou její trasou, odnést si základní materiály a informace. Třeba jste se už nechali zlákat a po Barborské cestě putovali. Pokud ano, napište nám. Pokud ne, vydejte se na ni co nejdříve. I podzim je zde krásný. Zejména, když se zalesněné svahy začnou chvět tím leh- kým svitem v podvečerním slunci, který je neklamnou předzvěstí, že se krajina co nevidět rozmarně zaskví pestrými barva- mi zlátnoucího listí s nádechy měděně- červené – jako by se podél Barborské cesty po korunách stromů rozlilo zlato a stříbro, které se dodnes ukrývá někde v podzemí. Laco Kučera Foto: archiv Barborské cesty www.barborskacesta.com CESTOU NECESTOU SE SVATOU BARBOROU Horníci, prastaří i ti úplně moderní, mají svoji patronku svatou Barboru ve velké úctě snad na celém světě. Nejinak je tomu i na Slovensku, v regionu starých „baní“, v kraji Banskobystric- kém, mezi Banskou Bystricou, Kremnicou a Banskou Štiavnicou – městy, jejichž historie je s do- lováním vzácných nerostů spojena natrvalo. Bylo tedy jen otázkou času, než vznikne atraktivní turistický produkt věnovaný všem technickým a kulturním památkám, legendám i skutečným příběhům horníků jednotlivých dolů, ale také kostelům nebo muzeím s hornickou tematikou. Banská Štiavnica Krahule Špania Dolina Kremnické Bane - střed Evropy

Psal se rok 1332, když byla poprvé pí- semně zaznamenána existence Lodži. O necelých sto let později, v roce 1423, Vladislav II. Jagello, slavný vítěz od Grun- waldu, udělil Lodži městská práva. Nic- méně stále šlo jen o malé sídlo. Ještě v roce 1800 zde bylo registrováno pouze 190 duší. Zlom nastal roku 1815, kdy městští radní otevřeli město podnikatel- ským aktivitám, zejména v oboru výroby textilu. Početná skupina přistěhovalců, mistrů svých řemesel z Německa, Židů z různých koutů Evropy i Čechů, Slezanů a Rusů tady našla vstřícné prostředí pro další, vskutku dynamický rozvoj. Právě v Lodži založily svoje dynastie slavné ro- dy Poznaňských nebo Herbstů i mnohých dalších. Díky pracovitosti a obchodnímu duchu prvních podnikatelů tu dnes mů- žeme obdivovat nádherné památky archi- tektury měšťanské i industriální – ať už je to Manufaktura nebo jeden z nejkrásněj- ších bulvárů – Piotrkowska i s proslulou alejí hvězd a sochami dalších slavných lodžských osobností jako třeba Arthura Rubinsteina či Juliana Tuwima. Je tomu jen pár týdnů, co jsme se do Lodže po čase vrátili a opět se prošli městem v doprovodu znalce místních pa- mátek, historie a pozoruhodností, průvod- ce a dlouholetého pracovníka v cestov- ním ruchu, dnes senátora Polské republiky Ryszarda Bonisławského, který nelitoval času, provedl nás nejen městem, ale také nás zavedl na několik atraktivních míst Lodžského vojvodství. Bylo toho mnoho, co nás zaujalo a co by mohlo sloužit mimo jiné jako inspirace pro města u nás. Například naprosto do- konale fungující systém půjčoven kol – velice levně, funkčně a hlavně využitelně: za ceny spíše symbolické si můžete za- půjčit bicykl, přejet třeba na druhý konec města, kde jej opět „odevzdáte“ do elek- tronického stojanu – důmyslné, jak už je zde tradicí. Kromě toho skoro v centru města roste nové společensko-vzdělávací centrum. Jeho podoba je mírně futuristic- ká, což v Lodži znamená současná. Kro- mě jiného se v útrobách této stavby skrý- vá i moderní planetárium, které by Lodži mohlo závidět kterékoliv evropské město. Ale nejen sama metropole si zasluhuje mimořádnou pozornost. Víte, proč jsme si museli koupit nové plavky? Přece kvůli prvním termálním lázním v Polsku, v nevelkém městečku Uniejów. Done- dávna zde byl k vidění jen starý kři- žácký hrad. Krásný a zajímavý, ale trochu osamělý. Ovšem nedaleko vyvěral z hlu- bin země pramen horké a trochu slané vody, a proto zde dnes stojí rozlehlý aqua- park, vedle něj ozdravné a léčebné zaří- zení. Bezprostřední okolí města se začalo rychle proměňovat v region, který bude velice brzy možné považovat za atraktiv- ní turistickou destinaci vybavenou kvalitní infrastrukturou a službami pro všechny turistické kategorie. Na konec přidáváme ještě jeden tip – největší vodní nádrž v Lodžském voj- vodství Jeziorsko, na jejíž březích najde- te nemálo možností k rekreaci a spor- tovním aktivitám, ale i řadu zajímavých památek. Mezi jinými kostel sv. Marka Evangelisty s působivou venkovní zvo- nicí. Víte, proč se mu říká „kostel v depre- si“? Inu proto, že leží pod úrovní hladiny jezera. Od zvonice vedou k betonové ochranné zdi schody, ze kterých se ote- vírá zajímavý pohled na rozlehlou vodní plochu. Tak. To byla jen malá ukázka několika zajímavých míst v Lodži a Lodžském voj- vodství. Popsat všechny, to je práce na několik let. Ale třeba budeme mít brzy zase možnost vás seznámit s jejich dal- šími atraktivitami a turistickými cíli. Pavla Kovářová a Laco Kučera Foto: archiv TP www.lodzkie.pl 24 7-8/2016 Z łódeczki łódź – to je motto Lodže, které je trefným vyjádřením jejího dyna- mického růstu v třetí největší město v Polsku, ale také růstu celého vojvodství, jehož se v roce 1999 stala metropolí. EX NAVICULA NAVIS – Z LODIČKY LOĎ

ARÉNA TURIZMU – TEE 2016 Už jen přibližně dva měsíce nás dělí od chvíle, kdy se opět setkáme se skoro dvěma stovkami touroperátorů z celého Pol- ska, Kaliningradské oblasti, Běloruska, Lotyšska, Litvy a Skandinávie na kontraktačním veletrhu cestovního ruchu Tourism and Events Expo v aréně Expo Mazury v polském městě Ostróda nedaleko Olštýna ve vojvodství Varmia-Mazury. Stále ještě máte i vy možnost přijet a předvést se všem, kdo mají zájem nakupovat nové a pro ně zatím neznámé produkty a služby. Výstaviště Expo Arena Mazury se od loňského roku rozrostlo do plné krásy a jeho celková výstavní kapacita čítá bezmála 50 000 metrů čtverečních. V areálu výstaviště je 1 534 parkovacích míst, v bezprostředním okolí dalších pět tisíc. Rozměrné exponáty mohou vjet přímo do výstavních hal na podvozcích. Postavit lze expozice až do výšky 19,3 metrů s váhou až 200 tun. Prostor je plně klimatizován a vybaven nejmodernější audiovizuální technikou i Wi-Fi. Konferenční sály mají vše připraveno pro tlumočení a projekce. Velkoplošné obrazovky jsou instalovány i do veletržních hal. Dají se zde pořádat obří kongresy až pro 20 000 účastníků. Jedná se tedy o nejmodernější areál ve střední Evropě. Na vystavovatele čeká komplexní servis a tým organizátorů je připraven splnit prakticky jakékoliv přání. Turistický veletrh TEE letos 19. října zahájí svůj čtvrtý ročník a s využitím všech dosavadních zkušeností lze reálně oče- kávat další vzrůst kvality a efektivnosti. Opět tu vystavovatelé dostanou příležitost navázat obchodní vztahy, najít nové partnery a rozšířit tak sféry svých aktivit. Touroperátoři, jejichž seznam je k dispozici na stránkách veletrhu, mají zpracovaný itinerář jednání u konkrétních vystavovatelů. Jejich úspěch ale záleží už jen na nabídce a poptávce. Nicméně je možné se s touroperátory kon- taktovat předem. Naše redakce komukoliv z vás poskytne podrobné informace nejen o systému jednání, ale také o možnostech aktivního vstupu na polský turistický trh. Ve spolupráci s Expo Mazury, Powiatem Ostróda, Gmina Ostróda a s partnery z Ústeckého a Moravskoslezského kraje se připra- vujeme opět na veletrhu udělat pořádný kus práce. Nejde jen o to přijet, vidět a být viděn, ale také vítězit. Být atraktivní, přinášet nové impulzy a podněty pro všechny, kdo se zajímají o moderní možnosti turistiky. V těchto týdnech a měsících už intenzivně pracujeme na pří- pravě několika prezentací vinařů z Moravy a z Čech právě na veletrh TEE 2016. S jakým úspěchem se nádherná vína z našich vinic setkala, vám sdělíme v reportáži z veletrhu. Není sice dobré chválit dne před večerem, ale pokud budeme usuzovat podle zájmu našich polských partnerů o účast vinařů na tomto veletr- hu, pak se lze nadít sympatických výsledků. Ještě stále máte i vy reálnou šanci se na veletrh přihlásit, zú- častnit se jej a obohatit už tak dost známou a dobře pracující českou výpravu. Můžete se obrátit přímo na management Expo Mazury – adresu a kontaktní informace najdete na konci tohoto textu. Nebo se obraťte na naši redakci. Rádi vám odpovíme na všechny otázky, sdělíme dosavadní zkušenosti, poradíme jak připravit prezentaci a pomůžeme i při realizaci. Laco Kučera EXPO MAZURY SPÓŁKA AKCYJNA, ul. Grunwaldzka 55, 14-100 Ostróda tel.: +48 (89) 506 58 00, fax: +48 (89) 647 78 77, sekretariat@expomazury.pl, www.expomazury.pl manažer veletrhu Dorota Plebanowicz, tel.: +48 691 800 534, Dorota.Plebanowicz@expomazury.pl 7-8/2016 25

Kdo kdy do Varmie-Mazur přijel, kdo tu strávil dovolenou nebo pracovní cestu, dá nám za pravdu, že zde žijí a pracují lidé příjemní, srdeční a pohostinní a že Češi jsou zde vždy vítáni jako přátelé. Potvrzují to nejen pomalu ale jistě rostoucí počty českých turistů, které na kanále, jezerech a jejich březích potkáváme, ale i posled- ní průzkum, v němž Poláci nás, Čechy, označili za národ, který mají nejraději. Plně to dokazuje i aktivní, stále intenzivněji fun- gující spolupráce mezi Powiatem Ostróda a Ústeckým krajem. A tak i letos byl rozměrný stan na samém okraji grunwaldského „bojiště“ zaplněn funkcionáři obou institucí, jejich spolupracovníky a dalšími osobnostmi, je- jichž pracovní vztahy už přerostly do po- lohy ryzího přátelství. Zkrátka, opět jsme se v Ostródě cítili jako doma, ať už to bylo na bitvě, v hotelu Willa Port nebo v ne- dalekých Starých Jabłonkách v zařízení Aktywna Agroturystyka manželů Iwony a Pawła Dziedzickich. Bitva u Grunwaldu a celodenní pro- gram přímo na místě byly hlavním, nikoliv však jediným tématem našeho pobytu v okresu Ostróda. Jak velkolepé to bylo představení, určitě dobře poznáte i z ná- sledujících několika fotografií. Historická data související s touto událostí si snad- no najdete na internetu. Možná vás udi- ví počty bojovníků – na obou stranách skoro 60 tisíc. A třeba budete potěšeni i skutečností, že mezi korouhvemi bojují- cími na straně aliance se neztratila ani ta, pod níž šli do bitvy Češi vedení Janem z Jičína, Janem Sokolem z Lemberka, Závišem Černým a snad i Janem Žižkou z Trocnova – postavami, kterým je v in- scenaci každý rok věnována jedna ze zá- věrečných bojových epizod. Pět dní v okresu Ostróda bylo doslova nabitých zážitky, které by měly vzrušovat každého českého turistu. Nejen Ostród- sko-Elblagský kanál, jehož do detailu věrnou maketu jste jistě viděli v rámci vel- ké expozice Ústeckého kraje na Holiday World, ale i pobyt v samotné Ostródě, v hotelu Zamek Karnity, v Karczemce, v Ol- štýně u jezera Ukiel, v hotelu Spa Dr. Ire- na Eris, plavba na jachtě nebo na vodních lyžích, to vše bylo dokonalou kulisou i pro řadu pracovních, společenských a pře- devším přátelských setkání jak u staros- ty Powiatu Andrzeje Wiczkowského, tak v konferenční místnosti společnosti Expo Mazury, kde se už teď připravuje další ročník turistického kontraktačního veletr- hu Tourism and Events Expo (TEE) 2016. Ale pěkně popořádku. Naše první spo- lečná cesta nemohla vést jinam než na palubu lodi plující nejen po hladině, ale také „do kopce a po trávě“ na Ostródsko- Elblagském kanále. Delegaci z Ústeckého kraje vedl hejtman Oldřich Bubeníček a radní pro oblast zahraničních vztahů, ces- tovního ruchu a regionálního rozvoje Jan Szántó. Tentokrát zde nechyběli ani ředitel Krajského úřadu Ústeckého kraje Luboš Trojna a vedoucí odboru regionálního roz- voje Zuzana Kadlecová. Nové zkušenosti při pobytu v Ostródě a v celém regionu i na bitevním poli Grunwaldu získávali tentokrát zástupci agentury Gold Media Petr Valta s kolegou Tomášem – a nepro- zradíme žádné tajemství, pokud napíše- me, že Powiat Ostródský v nich získal dal- ší přátele. Počasí, které cestou do Polska neslibovalo nic dobrého, se rychle umou- dřilo a jak říkal vedoucí odboru propagace Powiatu Ostródského Henryk Kropidłow- ski, při dobré organizaci lze zařídit skoro všechno. I když jsme plavbu loděmi „po trávě a do kopce“ absolvovali už mno- hokrát, nikdy se neomrzí pohled z paluby, kdy jízdu po vodě střídá jízda po travna- tém svahu proti všem zákonům a zvyk- lostem, stejně jako možnost nahlédnout do strojovny s obřím vodním kolem nebo do nového muzea Izba Historii Kanału Elbląskiego w Buczyńcu, kde je soustře- děna řada dokumentů o tvůrci celé vodní cesty, ing. G. J. Steenkem. Další zastavení by mohlo být perfekt- ním tipem pro vaši dovolenou: Folwark Karczemka. To vážně jenom zní jako hos- půdka. Ale jde o penzion s vynikajícím vybavením – apartmány ve stylu secese a art deca přijdou bratru na 200 až 400 zlotých za noc. K tomu skvělá kuchyně a navíc něco extra – venkovní lázeň v ob- řím dřevěném „škopku“, kde ohřev zajiš- ťují kamínka instalovaná přímo ve vodě. Bát se nemusíte, nespálíte se. Podrobnos- ti o historii celého areálu rád podá majitel, pan Jacek Oksiński. Stejně dobře se o hosty starají i v hotelu Zamek Karnity. Skutečně to kdysi býval venkovský zámek u jezera. Dnes se v něm můžete ubytovat, výborně si užít vodních sportů a dokonce se ztratit v důmyslném zeleném labyrintu Bajkowy świat Kłobuka, který umí „dát zabrat“ i docela dospělým. Večeře z grilu pak byla obohacena o de- gustaci regionálního piva. Malá procházka 26 7-8/2016 Je to neuvěřitelné, ale podle věrohodných pramenů je pravdou, že do vojvodství Varmijsko-mazurského jezdíme už dvanáct let. Z toho do regionu, kterým vede slavný a technicky unikátní Ostródsko-Elblagský kanál více než sedm let a na jednu z nejslavnějších a podle našeho názoru i na nejvelkolepější rekonstrukci středověké bitvy v Evropě na polích Grunwaldu od jejího šestistého výročí v roce 2010. To už je tradice hodná pozornosti. A tak, stejně jako v předchozích letech, i letos před pár týdny jsme se na místě autentického střetu polsko-litevské aliance s Řádem německých rytířů setkali s přáteli z Powiatu Ostróda, abychom společně oslavili slavné vítězství krále Vladislava II. Jagelly. Vítězství, které Poláci chovají ve velké vážnosti a s pýchou se k němu hlásí. TRADICE GRUNWALD Bitva u Grunwaldu

k parku se srnkami, daňky a nevelkým stádem jelenů byla příjemným závěrem rušného dne. V sobotu 16. července nás čekal celo- denní pobyt na „Polach Grunwaldu“. Za- tímco se schylovalo k bitvě, měli jsme dost času projít si celý areál památníku i s muzeem, nahlédnout do ležení jed- notlivých vojsk, zúčastnit se slavnostního Ceremoniálu nebo se jen tak potulovat a sledovat, jak se středověké pluky řadí a pak pochodují na svá strategická sta- noviště. Po výstřelech z děla začala pravá bitevní vřava, jezdci na koních s vlajícími korouhvemi, pěší s meči, lučištníci – to vše jsme měli na dohled. A pak bylo dobo- jováno. „Ranění“ a „mrtví“ vstali a unaveni šli svléknout železnou zbroj vážící okolo třiceti kilogramů – no, neměli to lehké… To my jsme na tom byli lépe. V hos- půdce „Sielanka“ v areálu hotelu Spa Dr. Irena Eris jsme ještě dlouho po večeři probírali nejen průběh bitvy. Ale to už jsme se začínali těšit na návštěvu krajské metropole – Olštýna. Ráno jako malované, modré nebe, slunce a teplo. Počasí přímo stvořené pro pobyt u vody nebo na vodě. Olštýnské jezero Ukiel, také nazývané „Krziwe“, je perfekt- ně vybavenou městskou rekreační zónou. Někdo neodolal a nasedl do kajaku, jiní zvolili bezpečnější a pohodlnější šlapadla. Nakonec jsme se ale sešli u kávy na tera- se jednoho z občerstvení, abychom na oběd už byli v České hospodě. Pravá zelňačka, guláš a české řezané pivo. Co dodat? Chutnalo! A ještě navíc, podařilo se nám mimo program najít chvíli i na setkání s přítelem, někdejším ředitelem odboru turistiky vojvodství Varmia-Mazury Stanisławem Harajdou – stále stejně milým a aktivním. Na tomto místě je třeba při- pomenout, že jeho zásluhou jsme se před dvanácti lety poprvé vydali za reportáží na Mazury. Ale být v Olštýně a nezastavit se u Koperníka, to by byla hanebnost. Nicméně čekalo nás všechny ještě jedno milé setkání – „kolácie“ v Aktywnej Agroturystyce ve Starých Jabłonkách, ve společnosti vynikajících organizátorů a kuchařů, manželů Dziedzických. Jejich regionální kuchyně se právem může chlu- bit certifikátem „Dziedzictwo Kulinarne“. Vše, co svým hostům naservírují na stůl, je zaručeně z místních zdrojů, zdravé, bez chemie a „éček“. A chutná! A jak! Místo mnoha slov – přijeďte ochutnat sami. Třeba se vám podaří najít čas, abyste ještě přidali plavbu na výletní lodi po jeze- ře Drwęckie nebo na kajaku po kanále, popřípadě jako my – na palubě jachty, kte- rou jsme vyzkoušeli i kormidlovat – samo- zřejmě pod bdělým dohledem zkušeného Pawła Dziedzického a ještě zkušenější- ho majitele. Nicméně, na rozdíl od první plavby před několika lety nepřišla „flauta“, ale pořádně „dmuchalo“. Obzor chvílemi tančil jako zběsilý – něco pro nás, sucho- zemce! Podobně jako zkouška, jak „snad- né“ je frčet po hladině na vodních lyžích. Před poslední společnou večeří zpět v Ostródě, ve stylové restauraci Tawerna, jsme ještě absolvovali závažné jednání o účasti Ústeckého kraje, vinařů z Čech a Moravy a naší redakce na připravova- ném veletrhu TEE 2016 s představiteli vý- staviště Expo Arena Mazury. Ale o tom zase na jiné stránce tohoto vydání. Tak zase brzy na viděnou v kraji tisíců jezer, ve vojvodství Varmia-Mazury, v okre- su Ostróda, v krajině Ostródsko-Elblagské- ho kanálu, v regionu skvělých kulinárních specialit, u srdečných a vstřícných lidí. Pavla Kovářová, Laco Kučera Foto: archiv TP www.powiat.ostroda.pl www.mazury-zachodnie.pl www.grunwald1410.pl www.starejablonki.pl Olštýnské jezero Ukiel Ostródsko-Elblagský kanál Folwark Karczemka Hotel Zamek Karnity

DO OSTRÓDY PO CELÝ ROK DO ARENY NA VELETRH TEE 19. – 20. 10. 2016 www.expomazury.pl www.powiat.ostroda.pl