TRAVELprofi 07-0818

XXIII. ročník, 07-08/2018 Turistické informace z České republiky, Slovenska a Polska Jeden den v Krupce? To je málo! str. 8-9 Třiatřicet zvonů slyšeti str. 24 Když hrozny sládnou str. 25 Stop and Stay opět v Litoměřicích str. 6 Proč právě Valchov str. 22-23 Díky za každý nový hotel Čtěte na str. 16-17 www.hotel-lotrinsky.cz

PATŘÍ VÁŠ JEDINEČNÝ PRODUKT NA TURISTICKÝ TRH? CHCETE SE UPLATNIT MEZI KONKURENTY? HLEDÁTE DOBROU KLIENTELU? DEJTE O SOBĚ VĚDĚT! ● Přijedeme k vám ● Pořídíme profesionální fotografie ● Zpracujeme texty ● Vše představíme turistické veřejnosti HLEDÁTE IDEÁLNÍ MÍSTO PRO SVOJI BEZVA DOVOLENOU? CHCETE POZNAT MÍSTA, KDE JSTE JEŠTĚ NEBYLI? LÁKAJÍ VÁS MALÉ ČESKÉ EXPEDICE? ČTĚTE! XXIII. ročník, 05-06/2018 Turistické informace z České republiky, Slovenska a Polska O Pardubických tahounech Pardubicko – Perníkové srdce Čech str. 12-13 Není Haná jako Haná str. 20 1213 rovná se Uničov str. 24 Kam na víkend? Do regionu Štětsko! str. 6 Vesuf 2018 str. 18-19 www.severnimorava.travel Za legendami Moravskoslezského kraje na elektrokolech Čtěte na str. 22-23 www.floowie.com/cs/travelprofi

7-8/2018 3 Díky za každý nový hotel . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 Travel profi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 Genius loci versus genius prostřednosti . . . . . . . . . . . . . . . 3 České středohoří je jen jedno . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4-5 Stop & Stay opět v Litoměřicích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 Litoměřice žijou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 Jeden den v Krupce? To je málo! . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8-9 Těšíme se na veletrh ITEP . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10-11 Degustace Středočeského kraje III . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . – jak prožít léto . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12-13 Poznávejte naše regiony . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14-15 Díky za každý nový hotel . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16-17 Hotel Sladovna – zde je host na prvním místě . . . . . . 18-19 Velenov – malá velká obec . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20-21 Proč právě Valchov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22-23 Třiatřicet zvonů slyšeti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24 Když hrozny sládnou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25 Veletrh Dovolená v novém stylu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26 Černá louka – Dovolená . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 Holiday World 2019 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28 Duch místa, genius loci. Slovní spojení, které často používáme při popisu našich památek, míst s neobvyklou atmosférou, spo- jených s dějinnými událostmi nebo legendami. Vždy se snahou upozornit na něco mimořádného, hodného návštěvy a poby- tu. Stává se ale, bohužel ne zrovna zřídka, že se v propagač- ních materiálech, při prezentacích i v běžně provozovaných informačních systémech včetně infocenter genius loci střetává s „geniem prostřednosti“. A ten, ke škodě věci, dost často vy- chází z takových střetů vítězně. Jistě, že ne vždy a všude. Ale až příliš často. Tak často, že nejen nás takový stav věcí přivádí k úvahám, kde má genius prostřednosti svůj původ, čím je živen. Jak je možné, že se tak zarputile drží, že dokonce mnohdy docela prospívá? Proč, ač nezmiňován, začasté předčí tolikrát jmenovaného „konkurenta“? Je to jen několik nejzákladnějších otázek, na které se už léta pokouším najít odpověď. Ne že by bylo tak složité je najít. Mno- hem složitější je – to otevřeně přiznávám – je dostatečně přes- ně a přitom ohleduplně formulovat. On sám genius loci je pojem poněkud abstraktního tvaru, i když se vždy týká naprosto konkrétních míst, objektů nebo re- gionů. Zato genius prostřednosti mívá podobu zcela konkrétní, protože jeho tvůrci jsou naši živí současníci. Všichni přece víme, že mnohem snadnější je zmocnit se geniálních děl přírody ne- bo velkých Mistrů, jejichž díla dodnes stojí, jsou navštěvovaná a obdařená takovou mimořádností, ze které má každá prostřed- nost hrůzu. Přitom by stačil respekt. Respekt, který, je-li správně interpretován, nikterak nebrání využít genia loci jako geniálního prostředku sloužícího dobré věci. V našem oboru tedy dobré, nápadité, jiskřivé a obsažné propagaci, nikoliv prostřední. Žijeme však v současném světě, kde, soudě alespoň podle dění v mainstreamovém prostředí, se prostřednost vyplácí mno- hem více, než jakékoliv vybočení z lehce šedivého průměru. A pokud k nějakému razantnímu vybočení dojde, zrodí se otrav- ní, trochu přerostlí lovci zážitků, kteří se naprosto prostředním způsobem, a tedy marně, pokoušejí napodobit něco, co si pu- stili na některé zahraniční stanici. Dlužno podotknout, že jsou země, kde umí k vlastní propagaci využít více než mnoho. Ne že by všechno, co se zrodí v Anglii, Americe, Skandinávii nebo někde na východě bylo dokonalé. Ale dobrých příkladů nám předvádějí dost a dost. Mám oblíbený dokumentární televizní kanál. Nejméně jed- nou denně se na něm odvysílá jeden díl pořadu, kde autoři umě- li najít svého genia loci mimo jiné na takových místech, jako jsou železnice, regiony vodnaté i suché, s hrady i bez nich. Svého genia loci dokážou najít i na pastvinách či v lesích. Jsem si jist, že též na našich vinicích se najdou lidé, kteří by místo žehrání na nedostatek lidí, sucho nebo mráz, nízké dotace a nevím, co ještě, uměli říci – cituji jednoho francouzského vinaře: „…žiji tady pětadvacet let a stále si to užívám…“ Spojeno s dobře natočenými záběry je zde genius loci naprosto mimo jakýkoliv vliv genia prostřednosti. Avšak není všechno jen prostřední. Naše snahy vyhledávat věci mimořádné, neprostřední, nesou i dobré a chutné ovoce. Hotel Sladovna, hotel Lotrinský, malá velká obec Velenov, kou- zelné Křtiny a mnoho dalších míst umí svého genia loci před- stavit formou příjemnou, poutavou, bez velkého lomozu, přitom právě velmi neprostředně. Na rozdíl od míst jiných, slavnějších, známějších, bohatších a všemožně podporovaných, ale prezen- tovaných celkem prostředně, s nápaditostí docela skromnou. Nebojme se dobře vyčnívat z šedivého, zaběhnutého, nená- ročného a vcelku pohodlného obyčejna. Ale moudře, prosím, mohli byste se také ocitnout až na samém okraji. Laco Kučera Spojte se s TRAVEL profi na facebooku GENIUS LOCI VERSUS GENIUS PROSTŘEDNOSTI TRAVEL profi – časopis pro cestovní ruch, Šéfredaktorka: Eva Kovářová, Ediční rada a spolupracovníci redakce: Tereza Šťastná, Bc. Pavla Kovářová, Jan Šťastný, Mgr. Marie Kysilková, PhDr. Laco Kučera, Bořek Homola. Vydavatelství: Eva Kovářová – TRAVEL profi, Sídlo: Horčičkova 546, 149 00 Praha 4, vedení redakce – tel.: +420 608 032 397, 602 316 800, travel-profi@volny.cz, www.travel-profi.cz, DTP a tisk: Ivan Vopelák – polygrafická výroba, Starý Kolín. Distribuce: SEND Předplatné spol. s r.o., Praha MK ČR E 5591, ISSN 1211-2798. TRAVEL profi vychází 6 krát ročně. Za podklady reportáží a inzerátů odpovídá autor či zadavatel. Přebírání informací a zpráv je možné pouze se souhlasem vydavatele!

Konec léta a teplý podzim je doslova vý- zvou k několikadenním výletům do Čes- kého středohoří po Labské stezce. Od léta jsou na ní k dispozici nové velké in- formační tabule doplněné o další smě- rovky, které vás dovedou k dalším atrak- tivním cílům jako například hrad Střekov, Vaňovský vodopád, zámek Ploskovice nebo ZOO v Děčíně. Celých 96 kilomet- rů Labské stezky v Českém středohoří tak získalo bohatší infoservis, na němž nechybí ani označení přívozů a vybraných turistických služeb. Na třech místech si děti mohou dokonce ukrátit chvíli nebo využít přebytečnou energii na zajímavých a nových herních prvcích. Informační struktura byla vybudována díky podpo- ře příhraničního programu Turistika s vý- hledem. Vybíráme pro vás jeden hodně zajíma- vý tip na výlet v okolí Ústí nad Labem a Děčína: Labská stezka v destinaci České stře- dohoří nabízí mnoho úseků s kvalitním povrchem. Jedním z nich je i úsek me- zi krajským městem Ústím nad Labem a Děčínem, po kterém se dnes vydáme. Prakticky celá trasa je zde vedena v reži- mu cyklostezky a návštěvníci si mohou užívat nejen perfektního povrchu, ale také klidnou jízdu bez automobilového pro- vozu. Trasa je tak vhodná i pro rodiny s dětmi. Výlet zahájíme v centru Ústí nad La- bem, kde se nachází u hlavního vlako- vého nádraží Cyklocentrum města se servisem pro kola. Tam si můžete nechat seřídit svůj stroj a směle vyrazit. Do Svá- dova Labská stezka vede po silnici s vy- značenými cyklopruhy, od místního fotba- lového hřiště pak pokračujeme po krásné cyklostezce. Prvním zajímavým cílem na naší trase je zámek Velké Březno z první poloviny 19. století obklopený krásným zámeckým parkem a pro turisty se tu nabízí několik prohlídkových okruhů. Ve Velkém Březně pak lze navštívit i známý pivovar Březňák a domluvit si tu také prohlídku. Jinou zastávkou na Labské stezce mohou být Zubrnice. V malebné vesnič- ce je zajímavé Muzeum lidové architek- tury nebo železniční muzeum. V letní tu- ristické sezoně sem míří také Zubrnický motoráček, který jezdí o víkendech a stát- ních svátcích na trase Ústí nad Labem -Střekov-Zubrnice. Projížďka tímto histo- rickým vláčkem je opravdovým zážitkem. My ale pokračujeme dále po Labské stezce, až se před námi zjeví zřícenina hradu Vrabinec, jež se tyčí na skále nad obcí Těchlovice. Přístup nahoru je mož- ný jen pro pěší, ale ten rozhled za výstup stojí! Odtud nás do Děčína čeká už jen kousíček cesty. Známé přístavní město pak skýtá turistům rozmanité vyžití. Míst- ní zámek má krásnou Růžovou zahradu. Na protilehlém břehu Labe si lze vyzkou- šet skalní lezení zajištěnou cestou – via ferrata na Pastýřské stěně. Na samém vrcholku je i místní zoologická zahrada, která je ideálním cíle pro rodiny s dětmi. Úsek Labské stezky mezi Ústím nad Labem a Děčínem nabízí různé možnos- ti. Díky tomu, že měří jen 27 kilometrů a velká část trasy je vedena po kvalitní asfaltové komunikaci, je vhodná také pro inline bruslaře. Oblíbenými nástupními místy jsou například Svádov, Velké Břez- no nebo Malé Březno. Tak neváhejte a vyrazte! ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ JE JEN JEDNO Jsou na světě tisíce míst, která stojí za návštěvu, stojí za to je vidět. Ale jen jedno je České středohoří. Kraj, který je potřeba nejen navštívit a vidět, ale je nutné jej poznat ze všech stran, z břehu Labe, zprostředka Píšťanského jezera, ze svahů porostlých vinicemi, z vrcholů Radobýlu, Kletečné nebo z kteréhokoliv z mnoha dalších kopců. Rok co rok je nabídka turistických cílů, cest i cyklotras Českým středohořím bohatší díky podpoře Ústeckého kraje a díky dobré práci celého týmu Destinační agentury České středohoří. Přívoz na Labi Fér Kafe

7-8/2018 5 Neméně zajímavý je alternativní úsek Labské stezky označený jako A2. Ve- de po levém břehu Labe z Litoměřic do Roudnice nad Labem a letos přibyl ješ- tě nový úsek mezi Lovosicemi a Malými Žernoseky. „Alternativní úseky Labské stezky značíme ze dvou důvodů. Snaží- me se představit cyklistům zajímavosti v okolí Labe, kterých je ve středohoří spousty a na které by při pouhém prů- jezdu Labskou stezkou nenarazili. Dále díky alternativním trasám vytváříme uzav- řené cyklistické okruhy vhodné například pro jednodenní výlety. Ne každý chce jet stejnou cestou tam a zase zpátky,“ vy- světluje budování alternativních úseků Luděk Jirman, ředitel Destinační společ- nosti České středohoří. Nově tak mohou cyklisté sjet z Lab- ské stezky v Píšťanech a díky přívozu se dostanou do Lovosic. Zde se nachází bohatá nabídka občerstvení, příležitost vykoupat se v městském koupališti nebo si odpočinout v lesoparku Osmička, na jednom z nově vybudovaných grilovacích míst. Asfaltová cesta vhodná i pro inline bruslaře je pak nádhernými panoramaty vinařské oblasti zavede k přívozu v Ma- lých Žernosekách, jímž se vrátí na pá- teřní Labskou stezku, nebo pokračují po cyklotrase číslo 25 do Oparenského údolí. Putování Českým středohořím má své půvaby dané úžasnou přírodou, bohatě tvarovanou krajinou, ale i historií a genia- litou generací, které zde žily a pracovaly od raného středověku. Přirozeným histo- rickým i společenským centrem regionu jsou Litoměřice, po zásluze nazývané perlou Českého středohoří. Na celé léto, až do 16. září se mohou turisté v Litoměřicích vydat po Okruhu církevní památky, jenž je zavede do osmi krásných barokních kostelů a na několik sakrálních vyhlídek. Počínaje katedrálou sv. Štěpána, přes kostel sv. Jakuba až do věže Kalich nad radnicí. Výhledy jsou odtud úchvatné. Opravdu velkou výho- dou je jednotný voucher v ceně 150 Kč, běžně platný pro tři památky, ale v létě platný pro všech osm. Součástí prohlídek může být i odborný výklad. Děti od 6 do 15 let pak zaplatí 75 korun a studenti, senioři a držitelé karet ZTP a ZTP/P 115 korun. Vyplatí se nechat si voucher ozna- čit razítky památek. Za každou trojici razítek si totiž můžete vychutnat tře- tinku piva v Biskupském pivovaru nebo kávu ve Fér Kafe v parku Václava Havla. Samostatným cílem v Litoměřicích je i gotický hrad – dnes místo konání řady společenských akcí. Letos v září pro- běhne v jeho hlavním sále i desátý roč- ník konference STOP and STAY. Ovšem doporučujeme zde i návštěvu dílny ruč- ního papíru, Galerie loutek Sváťova Di- vidla a litoměřického muzea. Litoměřice, České středohoří a víno patří odjakživa k sobě. Nádherné vinice na svazích nad Labem u Velkých Žer- nosek, pod hradem Házmburkem nebo u Roudnice nad Labem dávají skvělou úrodu a dlužno přiznat, že čeští vinaři svojí produkcí a hlavně kvalitou vín se směle mohou rovnat s kdekým v Evropě. Ale to musíte přijet ochutnat. Třeba už na přelomu srpna a září na Otevřené sklepy Českého středohoří. Stačí jen vyjmenovat: Žernoseky, Žalhostice, Tře- bívlice i Lovosice. Kdo se vyzná, ví, že nebude zklamán. Zdejší vinaři pro vás připraví to nejlepší, co skrývá chladné přítmí jejich sklepů. Ochutnáte a kromě jiného se jistě dozvíte mnoho zajímavé- ho o místních vinicích, odrůdách i o prá- ci vinařů. A navíc – vše bude obohaceno o plavbu po hladině Labe, o ochutnávky burčáků, tu i tam vám zavoní něco dob- rého k občerstvení. A pro pohodlnou přepravu mezi jednotlivými vinařskými obcemi bude připravena autobusová do- prava a samozřejmě i stále populárnější labské přívozy. Není toho málo, co letos v létě i na podzim České středohoří nabízí. Přijeď- te a nechejte se doslova opít nádherou kopcovitého regionu, půvabem jeho hra- dů a kostelů, pohostinností měst i ves- nic. Víno ať vám slouží k občerstvení, dobré náladě a jako jeden z mnoha dal- ších důvodů, proč se sem vracet. Text: Ústecký kraj Foto: archiv Ústeckého kraje Další informace hledejte na www.stredohori.cz Více tipů na zajímavé výlety po Labské stezce či po celém Ústeckém kraji najedete na www.branadocech.cz Vinice Žernoseky Věž u katedrály sv. Štěpána Litoměřice – cyklověž

Je tomu rovných deset let, co jsme se po- prvé setkali v Litoměřicích na konferenci s tématem podpory cestovního ruchu v re- gionech Ústeckého kraje. Tenkrát, v roce 2009, se konala ve velkém sále Domu kultury. Program byl pestrý, účast opravdu početná, doprovodné akce vcelku velko- lepé. Jsme pyšní, že jsme byli součástí přípravného týmu a mohli jsme svojí hřiv- nou přispět k tomu, že už na druhý a další ročníky jsme dokázali pozvat i zajímavé hosty a osobnosti – ať už to bylo z pol- ského Warminsko-mazurského vojvodství, ze Slovácka, z královéhradeckého Aldisu nebo z CK ATIS. Deset let uteklo jako voda a konferen- ce Stop and Stay se poté, co proběhla ve čtyřech městech sousední destinace Dolní Poohří – v Kadani, Žatci, Lounech a Kláš- terci nad Ohří, opět stěhuje do svého ro- diště, do Litoměřic v Českém středohoří. Jubilejní desátý ročník se uskuteční v péči týmu Destinační agentury České středohoří, který se nepochybně bude chtít vyrovnat těm předchozím. Program hlav- ního konferenčního dne je do té míry za- jímavý, že by měl zaujmout pracovníky v cestovním ruchu nejen z Krušných hor, Dolního Poohří, Českého Švýcarska a sa- mozřejmě z Litoměřic a Českého středo- hoří, ale i z regionů napříč celou naší re- publikou. Neváhejte tedy a přijeďte. Ona totiž bez vás, bez lidí, kteří dlouhá léta a den- ně pracujete v cestovním ruchu, postrádá smysl. Chcete se dozvědět, jak dobře fun- guje cykloturistika v Ústeckém kraji? Za- jímají vás zkušenosti města Litoměřice? Máte sami úspěchy, které by si zaslouži- ly pochvaly? Přijeďte. Nic víc, ale také nic míň není potřeba. Přijeďte, třeba najdete něco, co jste dlouho hledali. Na tomto místě a v této souvislosti bych volně citoval slova programového mana- žera CK ATIS Petra Krče, který na Stop and Stay v roce 2012, právě v sále Litomě- řického hradu řekl: „…stydím se, že jsem v Litoměřicích poprvé. Styďte se, že jsem v Litoměřicích poprvé…“ Myslím, že není co dodat. Tento logický paradox je poměr- ně výstižný a jistě by jej bylo možné uplat- nit ledaskde. Ke každé pozvánce má být přiložena nějaká malá lahůdka. Tak prosím – Lito- měřice a celý region Českého středohoří spojuje pěstování vína, proto bude po ce- lou dobu konference připraven atraktivní degustační program. e-mail: info@stopandstay.cz tel.: +420 601 595 009 www.stopandstay.cz 6 7-8/2018 10. konference cestovního ruchu Hrad Litomice | 18.  19. záí 2018 Vážení pátelé, srden Vás zveme na již tradiní a oblíbenou konferenci cestovního ruchu „Stop and Stay“, která se po pti letech vrací zpt do svého rodišt, do královského msta Litomice a pokrauje ve svém cíli, kterým je „podpora turismu a rozvoje turistického ruchu v regionu“. Konference svou historii poala v Litomicích v roce 2009 a v letech 2014 až 2017 pak probhla v sousední destinaci Dolního Poohí postupn v Žatci, Kadani, Lounech a Klášterci nad Ohí. Letošní jubilejní 10. roník Vás opt pivítá v prostorách konferenního sálu gotického Hradu Litomice a nabídne eskonmecké setkání a skutenou výmnu zkušeností z cestovního ruchu. Nejen msto Litomice, ale celou oblast spojuje pstování vína, proto pro Vás bude pipraven vedle zajímavých pednášek i vinaský degustaní program. Spolen s partnery se na Vás tšíme a víme, že naleznete inspiraci a setkáte se s odborníky, kolegy nebo páteli z oboru cestovního ruchu. Za tým Konference Stop and Stay Radana Kubíková STOP AND STAY OPĚT V LITOMĚŘICÍCH

7-8/2018 7 24. a 25. 8. SVÁTKY HUDBY V DUCHU 100. VÝROČÍ REPUBLIKY Kdo jiný než Smeta- na, Dvořák a Janáček by mohli být vybráni ja- ko autoři děl, která zazní v rámci tak významného výročí naší stát- nosti. A koho jiného než naše slavné in- terprety jako houslistu Václava Hudečka, violoncellistu Ivana Vokáče, Plzeňskou fil- harmonii, sólisty Národního divadla Janu Siberu, Richarda Samka nebo Borise Prýg- la a mnohé další by bylo možné pozvat k jejich provedení. Věříme, že se v Litomě- řicích 24. a 25. srpna v jezuitském ko- stele Nanebevzetí Panny Marie setkáme. 14. a 15. 9. LITOMĚŘICKÉ VINOBRANÍ Víno a hudba lákají každoročně desítky tisíc návštěvníků. Letos tomu nemá být ji- nak. Oblíbená akce nabídne kromě dobré- ho jídla a pití i hodiny zábavy odehrávající se na čtyřech scénách v podání několika stovek účinkujících, mezi nimiž se objeví i Richard Krajčo (s triem), Bára Poláková, Pískomil, Petr Kalandra, Memory band a další. Vstupné je opět zdarma. Jak v pá- tek, tak v sobotu bude na Mírovém ná- městí připraven historický jarmark s de- sítkami stánků, souboje rytířů, středověké kejkle, bujaré tance a dobová hudba. Sa- mozřejmostí je také tradiční královský průvod, který v sobotu v 15 hodin vyjde z hradního nádvoří. Na své si přijdou i nej- mladší návštěvníci. Velkolepý sobotní pro- gram vyvrcholí nezapomenutelným ohňo- strojem. 14. až 22. 9. ZAHRADA ČECH Jsme národ zahrádkářů a chalupářů. Kdo by nechtěl dobře nakoupit, nechat si pora- dit, co zasadit nebo jak se postarat o stro- my, zeleninu, případně jak a z čeho po- stavit pergolu nebo chatku. Každý den od devíti do pěti můžete na výstavišti Zahrada Čech nejen prohlížet, radit se a nakupovat, ale i ochutnávat, koštovat a bavit se. Na- víc bude možné zhlédnout i mimořádnou putovní výstavu dokumentující dějinné mil- níky, jež psaly historii Ústeckého kraje od roku 1918. Vstupenky na výstavu Zahrada Čech je možné zakoupit předem elektro- nicky nebo na místě, v informačním centru na Mírovém náměstí, popřípadě v sídle společnosti v ulici Na Vinici 9438/13. 26. 9. GALAKONCERT EVY URBANOVÉ Nadační fond Kalich pozval na benefiční koncert pro Hospic sv. Štěpána operní divu Evu Urbanovou, která v Kulturním a konferenčním centru Litoměřice vystoupí s Moravským klavírním triem. První dáma české opery a renomovaný brněnský an- sámbl oslaví stoleté výročí založení repub- liky zařazením nejslavnějších českých au- torů. Eva Urbanová se představí v mnoha rozdílných rolích jako Libuše, Mařenka či Vendulka v áriích ze slavných oper Bedři- cha Smetany, dále jako Fibichova Šárka, Dvořákova Rusalka či Jůlie. Program oko- ření výběr z Dvořákových Cigánských melodií, oblíbené národní písně Jana Ma- saryka a virtuózní skladby klavírního tria. Vrcholem slavnostního večera se stane árie Kostelničky z Janáčkovy Její pastorkyně. LITOMĚŘICKÉ KULTURNÍ LÉTO ROČNÍK IV. Velký letní festival se zkratkou LIKUL už běží na plný plyn (červen – září). Z jeho bo- hatého a žánrově různorodého programu si vybere každý. Víc než šest desítek akcí a představení může zaujmout děti ško- lou povinné i zatím nepovinné, jejich rodi- če i s prarodiči, milovníky tance, lidové mu- ziky, koncertů hudby vážnější i zcela vážné. CELOKRAJSKÉ OSLAVY 100. VÝROČÍ REPUBLIKY Na výstavišti Zahrada Čech se o víkendu od 25. do 28. října můžete vrátit zpět v ča- se až do roku 1918. Velkolepá interaktivní výstava vás vtáhne do dějinných etap na- šeho státu. Něco z toho si budete pama- tovat, některé události vám oživí vyprávění vašich rodičů nebo dědečků a babiček. Jedním z vrcholů oslav se stane slavnost- ní odhalení nového uměleckého díla připo- mínající letošní jubileum v areálu Masary- kovy základní školy. -lk- Další podrobnosti zjistíte na: www.litomerice-info.cz Turistické informační centrum Mírovém náměstí 16/8a tel.: +420 416 916 440, 411 131 083 e-mail: info@litomerice.cz Kdo navštívil byť jen na jeden den Lito- měřice, nemůže o tvrzení uvedeném v titulku pochybovat. Historické a při- tom moderní město se krok za krokem dostává na výsluní turistického zájmu a ani letos na podzim ve svém úsilí zaujmout nehodlá polevit. Nechejte se tedy zlákat a přijeďte na některou z ak- cí, které se v Litoměřicích připravují. LITOMĚŘICE ŽIJOU Foto: archiv města Litoměřice

Je tedy reálná naděje, že ulice Krupky začnou ožívat turistickým ruchem, a že se stane vyhledávaným cílem i mimo zim- ní sezonu, kdy se přímo v městské části Bohosudov nasedá na sedačky lanovky vedoucí na Komáří vížku, na rozhlednu, do hotelu a hlavně na bílé svahy nebo do běžeckých stop. Na začátku prázdnin jsme přijali po- zvání od vedení Ústeckého kraje a zú- častnili se dalšího z řady setkání s dele- gací partnerského Powiatu Ostródského, tentokrát právě v Krupce. Čekal nás den plný zážitků a přiznáváme, i celé řady opravdu nečekaných překvapení. Před- stavitelé města Krupky pro nás všechny připravili program, který by se i pro vás mohl stát inspirací a výzvou k návštěvě města s neuvěřitelně dlouhou hornickou tradicí. O těžbě cínu v okolí Krupky existují nepřímé důkazy už od druhé poloviny desátého století. Archeologické nálezy hovoří o osídlení Germány, jež postupně v době stěhování národů nahradili oby- vatelé slovanského původu. Cín – kov, který byl v dobách raného středověku vysoce ceněn, se těžil zprvu z naplave- nin a později v nehlubokých štolách, je- jichž pozůstatky jsou v terénu hlavně kolem Komáří vížky dodnes znatelné. Po třicetileté válce zde byly založeny dva stříbrné doly, těžil se i molybden, živec wolfram a další kovy. Město Krupka díky dobrým cenám cínu celkem dobře pro- sperovalo a dnes má na čem stavět svoji turistickou atraktivitu a nabídku. I když v těsném okolí Krupky je celá řada míst s unikátními výhledy jako jsou Schillerova vyhlídka, vyhlídka Na Knet- lu nebo dokonce i městský park a další, nesmíme zapomenout ani na možnost postát u zastavení křížové cesty s kaplí Božího hrobu a vyšlápnout si až ke zbyt- ku starého hradu Kyšperka. Na ces- tách od jednoho místa k druhému vždy najdeme ještě bezpočet dalších míst, která stojí za návštěvu. Ať už třeba vo- dopád na Unčínském potoce, zbytky hamru na Krupském potoce nebo ak- vadukty nad Duchcovsko-podmokels- kou dráhou. To však je stále jen malý zlomek toho, co Krupka a její bezpro- střední okolí můžou nabídnout. Ale zpět k programu, který byl připra- ven pro polskou delegaci vedenou sta- rostou Powiatu Ostródského Andrzejem Wiczkowským. Při úvodním setkání v re- prezentativních prostorách městského úřadu nás tajemník MÚ František Rů- žička a radní Tomáš Liška společně s představiteli Ústeckého kraje seznámili s tím, co všechno prožijeme – a tak už za pár minut jsme stáli v krátké frontě u lanovky na Komáří vížku. Své klien- ty vozí od roku 1952 a je tedy nejstarší visutou lanovou dráhou v Česku. Měří bezmála dva a půl kilometru, a tedy ce- lých patnáct minut jsme měli čas se rozhlížet, průhledy pořídit pár zajímavých fotografií, než jsme vystoupali o 482 výš- kových metrů do stanice Komáří vížka. Bylo to znát i na citelném ochlazení – i když slunce svítilo jako o závod. Zde jsme se dozvěděli, co je pinka, jak vypa- daly prastaré štoly, kolik jich bylo, na kolik vyhlídkových míst se dá dojít a ješ- tě spoustu dalších historických údajů. Přitom jsme pomalu došli ke kapli sv. Wolfganga, patrona horníků, obklopené starým a dávno nepoužívaným hřbito- vem. V kapli se každý rok vždy 1. května koná den sousedství – setkání přátel ne- jen z obou stran hranice s doprovod- nými výstavami a ochutnávkami dobrot, které sem vždy přinesou účastníci jako správní sousedé. O tom, že jsme stále v horách, jsme se přesvědčili cestou k dalšímu cíli, k pro- hlídkové štole Starý Martin. Jde o jed- no z nejdůležitějších důlních děl v Kruš- ných horách s nejdelší cínovou žílou ve střední Evropě zvanou Lukáš. Poté, co 8 7-8/2018 JEDEN DEN V KRUPCE? TO JE MÁLO! Čas dovolených a prázdnin je pomalu u konce. Nekončí ale čas vhodný pro cestová- ní za atraktivními zážitky a pro turistiku obecně. Ještě celý krásný a barvami hýřící podzim můžete přijet do města Krupky v Ústeckém kraji, abyste se sami přesvědčili, že jeden den je na Krupku po čertech málo. Je to město, o kterém se dlouhá léta nemluvilo jako o vyhledávaném turistickém cíli. Až v poslední době se díky několika projektům jako je ArchaeoMontan nebo nominace Hornické kulturní krajiny Krupka na seznam UNESCO, jméno města Krupky stává častěji frekventovaným. Kaple sv. Wolfganga Pohled z lanovky na Komáří vížku

7-8/2018 9 jsme byli poučeni, jak se máme chovat a vybaveni nezbytnou přilbou, vstoupili jsme do podzemí. Až zde, v úzkých štolách, v chodbách vysekaných špičáky a mlátky v tvrdých dlaních prastarých horníků jsme si uvědomili, jak moc těž- kou dřinou bylo dobývání cínové rudy. Temno, chladno a věčně kapající voda – to bylo prostředí pro práci opravdu hod- ně tvrdé. Ale zážitek nad jiné! Dokonce jsme okusili z Pramene štěstí a místy jsme mohli zahlédnout i miniaturní kráp- níky. Nevím, kolika kilometry štol odbo- čujících z hlavní chodby nahoru nebo dolů se za staletí provrtali staří horníci, ale živě si umím představit, kolik síly by- lo třeba k postupnému vyvážení nako- pané a nalámané rudy na povrch. Zvlá- ště poté, co jsme se po necelé hodině opět ocitli na slunci, jen pár kroků od venkovní expozice skanzenu důlní tech- niky, stále ale ještě nad městem Krupkou. Dolů do města pak vede několik zna- čených cest – kolem Horského potoka nebo i po silnici, která se u bývalé što- ly Matky Boží mění v Husitskou ulici či po některé z naučných stezek – Pří- hraniční, případně Po stopách horníků. Ale to už jsme ve městě, v Krupce samotné, skoro v jejím historickém jádru. Nejen Husitská ulice je jednou dlouhou památkovou zónou s celou řadou ob- jektů, které si vyžádají vaši pozornost. Mezi nimi i nedávno otevřené Infocen- trum Hornické krajiny Krupka se zajíma- vými expozicemi. Náš zkušený a histo- rie města Krupky dobře znalý průvodce a zastupitel města Rostislav Kadlec nás všechny v první řadě vyvedl na návrší se zříceninou hradu Krupka. Krásně upra- venou, nabízející na jedné straně vyhlíd- ku na město s rozhledem až k Teplicím a na vzdálená panoramata Českého středohoří, na druhé straně do hlubo- kého úvozu Husitské ulice, z jehož úzké- ho koryta se zvedá věž kostela Nane- bevzetí Panny Marie, špitálního kostela sv. Ducha a secesní stavba chrámu svatého Václava. Při chutném obědě v hradní restauraci vás jistě napadne, zda by se zde nedala uspořádat osla- va, setkání, firemní akce – věřte, je to možné a pokud se rozhodnete, zkušená „hradní osádka“ vám vyhoví prakticky ve všem. Než se vydáte zpět dolů, do Husitské ulice, postůjte tak jako my u obelisku s pamětní deskou připomínající pobyt slavného básníka Johanna Wolfganga Goetheho. Společná fotografie na poza- dí kamenné věže vám i po letech připo- mene, kam byste se měli znovu vypravit. Je toho ještě mnoho, co bychom měli popsat, kam vás zavést. Ale nespornou pravdou je, že jeden den na návštěvu Krupky je stejně málo, jako dvoustrana na to, abychom vás provedli celým měs- tem, zastavili se v kostelích, prohlédli si technické památky, navštívili místní na- noPivovar, zašli k ruinám Preissova mlýna nebo na vyhlídku Nad Gruntem. Tak vás na závěr zavedeme do jednoho z nejbohatších hasičských muzeí, jaké jsme kdy viděli. Prohlédnout si všechny stříkačky – od těch úplně nejstarších, je- jichž rameny museli pumpovat opravdu silní muži, přes benzinové unikáty s mo- tory „boxer“ značky BMW nebo s logem čtyř kruhů, tedy Audi, stojí za to. K tomu ještě staré uniformy, medaile, hasičské nářadí, proudnice, sekerky, háky – větši- nou opravdu původní. To tedy stojí váž- ně za pozornost. Víte, že zde mají i úpl- ně první záchranářskou masku z bronzu s výrobním číslem 0001? Není to skvělá výzva ke společnému zájezdu pro členy dobrovolných hasičů nejen z Čech, ale i z Moravy? Nevím, kdo z naší českopolské skupiny je členem dobrovolných hasičů nebo polských „stražaků“, ale odcházeli jsme z muzea a nakonec i večer odjížděli z Krupky roz- hodnuti se sem co nejdříve vrátit a nav- štívit, prohlédnout si a poznat všechno, na co nám tentokrát nezbyl čas. Laco Kučera, Pavla Kovářová Foto: archiv TP Tak se přidejte. Více informací najdete na www.krupka-mesto.cz nebo se obraťte přímo na Turistické informační centrum: info@mukrupka.cz, popřípadě hledejte na www.krusne-hory.org nebo na www.branadocech.cz Hasičské muzeum Pamětní deska J. W. Goetheho na zřícenině hradu Krupka Husitská ulice Prohlídková štola Starý Martin

Nechte se tedy inspirovat pestrou nabíd- kou turistiky od infocenter, měst a obcí, muzeí, turistických cílů a dalších. Přijďte soutěžit, vyhrát hodnotné ceny, užít si le- graci, pohodu, odreagovat se, přijďte si pro tipy kam vyrazit, kde jste ještě neby- li, o čem jste dosud neměli ani tušení, co vás dostane a budete chtít být u toho. Nabitý program je připraven opět pro nejmenší, pro žáky základních a středních škol i pro dospělé. Každý den veletrhu si děti užijí interaktivní zábavu, pohybová vy- stoupení, malování na obličej, program složený z pohádek, soutěží, tvořivých te- matických dílen nebo třeba malování ka- rikatur. Najdete tu již tradičně i oblíbený fotokoutek. Zažijte adrenalin při jízdě na kole přírodou prostřednictvím 3D brýlí. Na hlavním podiu s velkoplošnou obrazovkou se budou promítat prezentace, zkušení cestovatelé vám povypráví vtipné i napí- navé historky, chybět nesmí ani každo- roční autogramiády známých osobností a sportovců. Těšte se na kouzelníka, za- cvičte si dětskou jógu, usaďte se u diva- delních představení, žasněte pod hvězd- nou oblohou v nafukovacím planetáriu. Jak poskytnout první pomoc se dozvíte u Zdravotnické záchranné služby Plzeň- ského kraje, Záchranného hasičského sboru Plzeňského kraje a své zastoupení zde bude mít i Městská Police. Nahléd- něte do přírody v expozici Národního par- ku Šumava, podívejte se do Chodska, do Muzea Loutek či Zoo Plzeň, pokoušejte přírodní zákony s Techmanií. V rámci do- provodného programu uslyšíte vystoupe- ní Junior Orchestru, ZUŠ Plasy a dalších hudebních skupin. Gurmánské jazýčky opět potěší francouzské sýry, moravská, rakouská a italská vína, regionální potra- viny, německá a česká piva, výtečné ba- vorské klobásy nebo třeba sladké koláče a jiné pochoutky. Než ITEP otevře své brány, máte ještě čas do 31. srpna bojovat a sbírat body nebo se ještě zaregistrovat a zapojit do letního putování po turistických zajíma- vostech Plzeňského kraje v rámci patnác- tého ročníku soutěže Prázdninové štafety (stafeta.plzensky-kraj.cz). Soutěž je ur- čená pro mládež do 18 let. Vezměte tedy své děti, kamarády, vytvořte si partu, ne- zapomeňte fotoaparát a rozjeďte se po Plzeňském kraji hledat a nacházet místa, která vám kromě zážitků možná přine- sou i nějakou pěknou výhru. Do soutěže jsou letos znovu vybrány různé přírodní zajímavosti, historické památky i lákavé atraktivity jako například podvodní po- zorovatelna v Lomečku, Baldovské návrší s krásnou vyhlídkou a šestimetrovým ka- lichem nebo třeba největší sluneční ho- diny u nás a možná i na světě, které se nacházejí v severním Plzeňsku. Vybraných cílů je padesát a pro zařazení do sloso- vání stačí navštívit jen polovinu z nich. Slavnostní vyhlášení vítězů a předání hod- notných cen se uskuteční tradičně právě na mezinárodním veletrhu cestovního ru- chu Plzeňského kraje ITEP. Věříme, že rádi budete objevovat celý Plzeňský kraj ať u v rámci Prázdninové štafety nebo mimo ni a v září pak přijede- te přímo do Plzně vybírat také z nabídek ostatních částí České republiky i zahraničí. Text: Plzeňský kraj, Pavla Kovářová Foto: archiv Plzeňského kraje 10 7-8/2018 Léto, prázdniny a dovolené, to je báječný čas, který si všichni užíváme. V létě ovšem vrcholí i přípravy 14. ročníku veletrhu cestovního ruchu Plzeňského kraje ITEP, který proběhne od 20. do 22. září v halách TJ Lokomotiva v Plzni. Stále se rozšiřující počet tuzemských a zahraničních vystavovatelů z různých koutů světa přijede opět představit své tradiční i nové možnosti turistiky. Více informací najdete na www.itep-plzen.cz TĚŠÍME SE NA VELETRH ITEP!

11

Středočeský kraj s Posázavím, Polabím, dnes už i s podstatnou částí Brd, se svými historickými městy, vesničkami, kostely, hrady a zámky, divadly, galeriemi, ale též hotely, penziony, restauracemi a hospůd- kami je turistickou oblastí výjimečně pes- trou a lákavou. Zkuste sami, co všechno neobvyklého ještě na konci léta můžete vidět, slyšet i okusit. Zkuste si Středočes- ký kraj doslova prožít. Zde je jen několik málo ochutnávek z přebohatě prostřené středočeské turistické tabule. SOUNDTRACK PODĚBRADY Už jste si někdy dali tu práci a kromě efek- tů dějových věnovali pozornost i efektům zvukovým při sledování filmů? Pokud ano, jistě byste si uměli představit, jak ochu- zený by byl celý film, kdyby se v něm jen mluvilo, byly slyšet jen motory aut nebo fičení větru. Chcete-li si filmovou hudbu prožít v Poděbradech, přijeďte na festival Soundtrack. Začíná 30. srpna a až do 2. září se na něm můžete vrátit do dějů takových trháků jako Pátý element, bon- dovka Zlaté oko nebo neméně slavný film Leon. Autorem hudby k nim byl slavný Eric Serra. Neznáte jej? Tak vidíte. Filmovou hudbu bereme jako přirozenou součást dí- la. Třeba se vám podaří se setkat i s On- dřejem Soukupem – tvůrcem díla, které bude mít na festivalu svoji světovou pre- miéru. Více najdete na: www.soundtrackfestival.cz VZHŮRU DO GOTICKÉHO PODZEMÍ Do konce srpna se můžete přijet v letoš- ních tropických dnech zchladit do zajíma- vého světa podzemních prostor a sklepů na zámku Konopiště. Ne vždy a ne kaž- dý je možné vidět a projít. Sklepení jsou vytesána v žulovém skalním masivu pod horním nádvořím. Poté, co sestoupíte po 67 schodech, jež pamatují námahu a pot možná stovek poddaných, prohlédnete si kobky, ze kterých vás zamrazí, nahlédnete do prostor sloužících jako „lednice“ pro uchování potravin a do míst plánovaných coby místo posledního úkrytu v dobách nebezpečí. V teplotách kolem 13 stupňů Celsia budete muset tu a tam sklonit hla- vu – nejen pro nízký strop, ale snad i z úcty k dílu, které přetrvalo staletí a Bůh dá, ješ- tě dlouhá staletí přečká. Informace o náv- štěvní době, počtech turistů ve skupinách a ceně vstupného najdete na: www.zamek-konopiste.cz S BATERKOU ZA KRÁSOU KRÁPNÍKŮ Zahrát si chvilku na opravdové jeskyňá- ře, prožít chvíle dobrodružného objevování krásy krápníkové výzdoby – to je přece lákavá představa! Chcete poznat, jak vy- padá absolutní tma v místech, kam po mi- liony let nepronikl ani nejmenší paprsek slunce? Pak máte příležitost se zúčastnit výpravy do dómů v Koněpruských jesky- ních jen s baterkou. Můžete mít svoji, nebo si ji zapůjčit přímo na místě. V teplotách kolem deseti stupňů se zapojíte do znovu- objevování krásy stalagmitů, stalaktitů a sta- lagnátů, které zde po kapkách tvoří voda prosakující vápencovými skalními masivy. A neměli byste zapomenout na teplejší oblečení. V tričku a kraťasech byste se ne- cítili dobře. S baterkou do Koněpruských jeskyní se lze vypravit jen v jednom ter- mínu – v pondělí 27. srpna. A pak už hurá Je už víc jak sto let zvykem, že se každé léto vydávají na cesty stovky tisíc turistů. Většina se spokojila s batohem na zádech a romantikou vláčku, a jen někteří si mohli dovolit přepych jezdit vlastním – jak se tenkrát krásně říkalo – vozem. Ta většina bývala také skromnější ve svých požadavcích, jak má vypadat dovolená nebo víkendový výlet. Ale už tehdy byla objevena ve středních Čechách místa neobvyklého půvabu a krásy. Světe div se, většina z nich láká stále větší počty turistů dodnes. Jen technické zázemí, servis a služby jsou mnohem modernější a vyhovující dnešním nárokům. Zámek Konopiště Soundtrack festival Poděbrady DEGUSTACE STŘEDOČESKÉHO KRAJE III JAK PROŽÍT LÉTO

7-8/2018 13 do školy. Všechno další potřebné najdete na stránkách: www.konepruske-jeskyne.cz VÍTĚZSTVÍ PLNÁ PRACHU – 1908 Když pánové Laurin a Klement začali stavět v kůlně u Mladé Boleslavi svoje první ve- locipédy, netušili, jakých úspěchů dosáh- nou, až se postaví na start se svými auto- mobily nesoucími jejich jména. V roce 1908 zvítězili na všech tehdejších evropských zá- vodních tratích, kterým bychom jen s vel- kou dávkou fantazie mohli říkat „závodní okruhy“. Zajímá vás, kdo byli tehdejší „pi- loti“? Jaké měli vybavení? Jaké motory burácely pod kapotáží závodních speciálů? Jakou měli spotřebu? Přijeďte do ŠKODA Muzea v Mladé Boleslavi. Na výstavě, která potrvá až do 12. října, se dozvíte všech- no, co vás jen zajímá a nejen to. Lze si pro- hlédnout i velkolepou expozici škodovek z dob celkem nedávných i ze žhavé sou- časnosti. Podrobné informace hledejte na: www.museum.skoda-auto.cz DEVATERO ŘEMESEL NENÍ BÍDA Kdysi snad platilo přísloví „devatero ře- mesel, desátá bída“. Možná, že platí do- dnes. Ne ale v době mezi 17. srpnem a 2. zářím na zámku v Mnichově Hradišti, kde jsou vystaveny a ke koupi nabízeny výrob- ky z chráněných dílen. Co dílo, to originál, vše z přírodních materiálů a s řemeslnou zručností, která už na první pohled potvr- zuje jiné pořekadlo – „řemeslo má zlaté dno“. Organizace Centrum 83 vás zve den- ně mezi devátou ranní a čtvrtou odpolední hodinou na prohlídku, s důvěrou, že si do- mů odnesete něco, co se vám bude líbit, hodit a pomáhat v domácnosti. O víken- dech se tu pak setkáte přímo s výrobci, kteří vám na místě předvedou, jak se co dělá. Kromě toho jste samozřejmě zváni i na prohlídku zámeckých interiérů pře- krásné stavby, již – jak hovoří slovní hříčka – zbudoval Václav Budovec z Budova na přelomu 17. a 18. století. Zhlédnout může- te výzdobu stylových zámeckých interiérů, druhý okruh vás zavede do zámeckého di- vadla a do míst památné schůzky Svaté aliance, třetí pak do kaple a lapidária s pís- kovcovými sochami a hrobkou Albrechta z Valdštejna. Děti zase ocení prohlídkový okruh s kostýmovanými průvodci – ten je ale v provozu jen o prázdninách. Zámek však až do října. Vše potřebné najdete na: www.zamek-mnichovohradiste.cz JEDEN KONCERT NA ZÁVĚR O posledním prázdninovém dnu se rozezní v zahradách Galerie Středočeského kraje, známé pod zkratkou GASK, dvojkoncert oblíbené kapely Jelen a českého folk-popo- vého písničkáře Voxela. Mnozí si jej jistě pamatujete jako objev roku 2013 a v tém- že roce získal i dobré umístění v anketě Zla- tý slavík Mattoni. Jeho hudba je autorská a vychází z takových zdrojů jako je country, folk, blues a bluegrass – v dnešní moder- ní terminologii se jeho muzice říká „roots music“. Co všechno nabízí Galerie Středo- českého kraje v Kutné Hoře, si můžete vy- hledat na: www.gask.cz Laco Kučera Foto: archiv Středočeské centrály CR a TP Koněpruské jeskyně ŠKODA Muzeum v Mladé Boleslavi Zámek v Mnichově Hradišti Středočeský kraj je regionem bohatým a v turistické nabídce se může rovnat s regiony z celé Evropy. Pokud vás zajímá, co ještě dalšího zde najdete, jak můžete Středočeský kraj doslova prožít, obraťte se přímo na Středočeskou centrálu cestovního ruchu v Husově ulici 156/21 v Praze 1 na Starém Městě, popřípadě své požadavky pište na adresu info@sccr.cz, nebo hledejte na www.centralbohemia.cz

Jihočeský kraj Hlupín Ve strakonickém okrese kousek od Ho- ražďovic se nachází velmi malá, ale o to krásnější obec zmiňovaná již v roce 1382. Žije zde sice jen okolo sta obyvatel, ale to ji možná dělá ještě zajímavější. Hned na návsi vás jistě upoutá kaplička se slu- nečními hodinami ve stylu selského ba- roka, kterou byste nečekali právě nikde jinde než v Jihočeském kraji. V roce 1819 ji nechal postavit místní rychtář Jan Bryn- da z domu číslo 3. S následujícími léty kaplička postupně získávala další prvky jako barokní věžičku, oltářní obraz sv. Ja- na z Nepomuku posvěcený českobudě- jovickým biskupem nebo zvony, které si- ce vždy válka nechala vzít, ale se stejnou pravidelností byla kaplička obdarována novými. Naproti stojí pomník obětem obou válek. O kousek dál, u obecního úřadu si povšimněte další kapličky, zasvěcené svaté Anně Samodruhé. Je obyčejná, vý- klenková, s datem 1832, ale v její blízkosti je postaven kamenný pomníček ve tvaru srdce. Stojí zde na počest francouzské- ho důstojníka, jenž tu našel smrt za války o rakouské dědictví mezi roky 1741–1742. Odkazů na francouzské vojáky zahynulé v této válce však najdete víc. Třeba západ- ně od Hlupína, na samé hranici Jihočes- kého a Plzeňského kraje, se tyčí kamen- ný sloup s nápisem „Ecce Homo“ – snad na počest tří francouzských vojáků uto- nulých i s koňmi za zmíněné války v Bře- zovém potoce. Středočeský kraj Hradešín První písemná zmínka o Hradešínu, tehdy ještě Radešínu, pochází z roku 1352. Asi nejvýznamnější památkou je zde kostel sv. Jiří. Byl postaven ve 12. století. Jeho nejstarší částí je románská rotunda, kte- rou historikové často kladli do 10. stole- tí, ale pravděpodobnější je, že pochází z první třetiny století dvanáctého a soudě podle výšky, je pozůstatkem hradní kaple nebo bašty. Během následujících staletí dostával kostel postupně další přístavby – gotickou loď, renezanční předsíň nebo kazatelnu z roku 1568. Vedle pak stála fa- ra poprvé zmiňována v jedné z pověstí polského a českého spisovatele a heraldi- ka Bartoloměje Paprockého v souvislosti s letopočtem 1241. Za husitských válek a následně pak během třicetileté války utr- pěly fara i kostel velmi značné škody. Až díky kněžně Marii Terezii Savojské z Liech- tensteinu se kostel i fara v 30. letech 18. století dočkaly důkladné opravy a obno- vy. Kněžna nechala přistavět ještě kapli a zvonici, v níž bývaly tři zvony. Dnes už zde visí jen jeden, raně renezanční zvon sv. Jakuba z roku 1494. V každém případě však kostel stojí za návštěvu a za obhlíd- ku. Po celém Hradešíně pak najdete in- formační tabule s mnohými informacemi a na konec se vypravte od kostela po červené značce na sever. Po pár krocích se ocitnete na místě krásných výhledů na České středohoří, Jizerské hory nebo i Krkonoše. Karlovarský kraj Tři Sekery Vedle Mariánských Lázní a nedaleko ně- mecké hranice v chebském okrese nara- zíte na obec Tři Sekery. K názvu se sa- mozřejmě váže krásná legenda. Kdysi na tomto místě býval hluboký les, jímž se klikatilo jen pár cestiček. Jednou, někdy snad v 15. nebo 16. století, tudy projížděli norimberští formani se svým zbožím. Aby si zkrátili cestu, vzali to napříč přes hlubo- ký les. Šlo to však pomalu, a tak museli v lese přenocovat. Ráno, když se probu- dili, zjistili, že jsou všude okolo nich ka- meny s vysokým obsahem mědi. Aby si to místo nějak označili, třikrát zasekli se- keru do veliké jedle. Posléze sem přijeli norimberští horníci i s rodinami, postavili si tu svá obydlí a založili osadu Drey Hock- henn. Legenda nám tím vysvětluje i obec- ní znak, na němž vidíme mohutnou jedli se třemi sekerami zaseknutými do koře- nů. Třísekerští bývali povětšinou protes- tanti, až v polovině 17. století sem přišel katolický kněz a koncem 18. století pak postavili kostel Čtrnácti sv. pomocníků. U kostela pak najdete sochu hornického patrona archanděla Michaela z roku 1717. Když upadlo hornictví, lidé hledali nové způsoby obživy. Jedním z nich byla i vý- roba perleťových knoflíků, pak dřevěných knoflíků či hraček nebo dřevěných perel. Více se o tom dozvíte v místním mini mu- zeu Bouda. Plzeňský kraj Oselce Dostal-li by někdo z vás chuť jet někam, kde si jen v klidu odpočine a porozjímá, pak by mohly být skvělým cílem Oselce – malebná vesnička na jižním Plzeňsku. Tak jak je Plzeňský kraj známý svým zá- padočeským barokem, tak i zde váš zrak spočine na nejedné památce vytvořené mistry tohoto uměleckého směru. Začít můžeme u zámku, v němž dnes sídlí uči- POZNÁVEJTE NAŠE REGIONY 14 7-8/2018 Kaple (foto: Japo, Wikipedie) Kostel sv. Jiří (foto: archiv TP) Vyhlídka (foto: archiv TP) Pomník francouzského důstojníka (foto: Richenza, Wikipedie) Barokní zámek (foto: Wikipedie)

liště, takže si jej prohlédnete spíš jen zvenku. Ovšem je obklopen anglickým parkem. Podoba zámku je dílem Antonia de Maggi, jenž jej přestavěl v letech 1707 –1737. Jednoduchou dvoupatrovou bu- dovu zdobí věž s hodinami a arkády na nádvoří. Zajímavá je také zámecká kaple s nástropními freskami českých patronů. Klidnou procházkou pak jděte po zelené značce na Markétin vrch. Cestou si mů- žete odpočinout v přístřešku u oselecké lípy a sochy sv. Jana Nepomuckého. V cí- li vás zaujme barokní osmiboká kaple sv. Markéty z roku 1691. Povšimněte si krásného kamenného portálu u vstupu a zkuste rozluštit nápis na něm. Až si vše dostatečně užijete, vypravte se i do dal- ších obcí náležících k Oselcům – do Ko- touně a Nové Vsi. Čekají tu na vás další krásná klidná místa, jako třeba lesní vý- klenková kaple Kloubovka s léčivým pra- menem nebo trochu tajemný Čertův hrad. Kraj Vysočina Jamné Jméno obce je odvozeno od přídavného jména ke slovu jáma, což by šlo vysvět- lovat i jako dolinu ve zvlněném terénu tohoto kouta Vysočiny nedaleko Jihlavy. Kdo by sem zavítal, nejspíš ho překvapí množství rybníků nejen v okolí, ale i pří- mo v obci. S vodou souvisí i další zají- mavost – v pahorkatině mezi Jamným a Nadějovem se nachází rozhraní vod Se- verního a Černého moře. Zatímco potok vyvěrající u Jamného se vlévá do Sázavy, Vltavy a následně Labe, potok u Nadějova putuje společně s vodami Oslavy, Svratky, Dyje, Moravy a Dunaje opačným směrem. Obec se dále může pochlubit zámkem, jenž původně býval tvrzí a později sídlem jezuitů. Je to nejstarší budova v obci. Tu- risticky lákavý bude nejspíš i místní kostel Nalezení sv. Kříže z roku 1705. Na hlav- ním oltáři totiž visí krucifix, jímž je možno otáčet podle podélné osy. Údajně se jed- ná o původní kříž, který byl již před vy- stavěním kaple umístěn v polích, a lidé jej vždy natáčeli proti blížícím se mračnům, aby je uchránil před bouřkami a krupo- bitím. Také se říká, že stával na místě, kde se páchaly loupeže a vraždy. Stojí za to projít si celou obec, určitě se tu dá na- jít ještě víc zajímavých míst. Olomoucký kraj Troubelice Hanácká vesnice Troubelice vznikala jako lánová obec. Od malé tvrze s dvorem se postupně podél potoka Lukavice rozšiřo- vala o další osadníky. Dnes je dva a půl kilometru dlouhá a v jejím středu se na chází dva kostely. Prohlídka obce by ne- musela být marná ani pro gurmány. Dříve nebo později totiž narazí na objekt svého zájmu. Jedním z nich může být pivová- rek Trubadúr umístěný příhodně pár kro- ků od vlakové zastávky. Jedná se snad o nejmenší komerční pivovar u nás, pro- vozovaný v rodinném domku. Vařený je především s láskou a jako přidanou hod- notu nabízí něco nedefinovatelného, ne- měřitelného, ale prý rozhodně poznatel- ného. Uznejte, nestálo by to za zkoušku? Jestli však osvěžující nahořklost piva ne- patří mezi vaše oblíbené chutě, pak jis- tě nepohrdnete jinou hořkou pochutinou. Nebo klidně i mléčnou. V Troubelicích totiž najdete také rodinnou výrobnu čokolády v krásně zrekonstruovaném bývalém stat- ku, jenž neztratil nic ze svého původního rázu. Čokoláda je ručně vyráběná, tedy co kus, to originál. Ať už si načerpáte energii z čehokoliv, vydejte se potom i do okolí. Třeba do Pískova k ojedinělé kapli sv. An- tonína Paduánského nebo do Nové Hra- dečné a odtud po naučné stezce na vrch Bradlo a ještě dál. Cestou vás čekají za- jímavé skalní útvary. Foto: archiv obce Troubelice Zlínský kraj Lukov Obcí s názvem Lukov najdete v České re- publice vcelku víc, než byste možná če- kali. Lukov, který nás bude nyní zajímat, leží ve zlínském okrese, pod Hostýnskými vrchy. Jedná se o podhradní ves, o níž se poprvé dozvídáme v záznamech z roku 1348. V obci nemůžete minout klasicistní kostel sv. Josefa postavený roku 1813. Naproti němu stojí za pozornost barokní sýpky a ve východní části obce pak bý- valá šlechtická vila z druhé poloviny 19. století – zámeček v tyrolském stylu pojme- novaný Tusculum, z něhož je dnes hotel s restaurací. Pokud se od kostela vydáte po červené značce severním směrem, dojdete k soše sv. Jana Nepomuckého, kde se napojíte na naučnou stezku Lu- kov. Když budete pokračovat stále sever- ním směrem, dojdete přes zajímavé skalní útvary až k věži Svatojánské, části hradu, která byla postavena při přestavbě po rozsáhlém poškození v době česko-uher- ských válek. Hrad Lukov pochází ze 13. století a začal pustnout někdy v polovi- ně století sedmnáctého. Dnes jsou patrné snahy o záchranu památky a poznání je- jí minulosti. Romantické pozůstatky jsou ideálním místem nejen pro turisty, ale třeba i umělce hledající inspiraci. Foto: Martin Lysák, Lukovský zpravodaj Pavla Kovářová 7-8/2018 15 Kostel Památná lípa (foto: Wikipedie) Hotel Tuskulum Vstupní věž hradu Kaple sv. Antonína Paduánského

Společnost S.M.K. patří do portfolia spo- lečností „Podnikatele roku“ Lubomíra Stokláska, úspěšného podnikatele v obo- ru zemědělského strojírenství, jehož pod- nikatelská a životní filozofie vychází z hlu- bokého vztahu k Česku, k rodné Vysočině a k Moravě, zejména té jižní. Velké Pavlovice se tedy v polovině čer- vence staly dějištěm jedné z významných událostí v oboru hotelnictví. Nejen proto, že turistům otevřel své široké dveře no- vý luxusní hotel, ale především proto, že k jeho vybudování byla velice citlivě a s ohledem na historické a architek- tonické hodnoty využita budova bývalé kontribuční sýpky postavené v letech 1770–1780. Rozlehlá barokní stavba byla součástí zámeckého areálu a sloužila k uložení ne- uvěřitelných dvanácti až čtrnácti tisíc mě- řic – což pro představu odpovídá 250 vagónům obilí. Její osud ji však v posled- ních desetiletích značně poznamenal. Vzhled a technický stav předpokládal kromě jiného i značné náklady. Ocitla se tedy v situaci, kdy čekala na svého zachránce, na člověka, firmu, která by se s odvahou, rozmyslem a jasným zámě- rem pustila do ne zrovna snadné práce. Ale podařilo se. S.M.K., a.s. provozují- cí do té doby hotel Slávie v Pelhřimově, Skalní Mlýn v Moravském krasu a jen asi sedm kilometrů vzdálené Lázně Lednice, se dala do práce. Výsledek předčil všechna naše oče- kávání. Hotel Lotrinský, jak byl pojmeno- ván, patří široko daleko k těm nej!!! Už vstup do recepce na vás zapůsobí oprav- du velkolepým dojmem – rozlehlý, vzduš- ný, s citlivě zakomponovaným klenutým stropem, v příjemných barvách zrajícího obilí. Pokoje a konferenční místnost jsou zasazeny do původní konstrukce, která svými masivními trámy a nosníky působí v hotelových chodbách příjemně a vy- soce esteticky. Velké Pavlovice, turisté z celého Česka, podstatné části Evropy a nepochybujeme, že i ze zbylých kon- tinentů dostali mimořádný dárek a vý- znamný impuls k návštěvě Modrých Hor, kraje André. Bratru víc jak tisícovka hostů se zú- častnila sobotního odpoledne, aby si pro- hlédla hotel, ochutnala zdejší vína, vedla odborné i laické diskuze a bavila se při kulturním programu. Slavnostního aktu přestřižení symbolické pásky se ujal Lubomír Stoklásek spolu s ředitelkou ho- telu paní Ilonou Babulíkovou za moderá- torského doprovodu Kateřiny Brožové. Než dlažbu před vstupem pokřtily krůpě- je šampaňského, nesmělo chybět ani pár slov majitele. S nadsázkou a humorem svou řeč uvedl slovy: „…mám další hotel, který jsem vlastně nechtěl…“ Z dalších vět jasně vyplynulo, že se nejedná o vnu- cený nebo opravdu nechtěný hotel. Jen o objasnění, že oborem pana Stokláska není hotelnictví. Ale to mu jako úspěšné- mu podnikateli a prozíravému manaže- rovi naprosto nebrání, aby prostředky, které vygenerovaly jeho firmy, neinvesto- val především „doma“. Tam, kde se cítí nejlépe. Nebylo zbytí, museli jsme jej požádat o krátký rozhovor. Pane řediteli, jak se stalo, že jste zkombinoval své podnikatelské aktivi- ty v zemědělském strojírenství s ho- telnictvím? Naše společnost Agrostroj má sídlo v Pelhřimově. Často jsem zval své obchod- ní partnery do nádherného, ale trochu již „opotřebovaného“ secesního hotelu Slávie na náměstí, až jsem jej nakonec koupil a nechal opravit, zmodernizovat, uvést na výsluní zájmu a vrátit mu jeho někdejší pověst. Netrvalo dlouho a ne- odolal jsem možnosti přidat další, tento- 16 7-8/2018 Podobně jako rostou nároky na kvalitu automobilů nebo oděvů, zvyšují se i ná- roky turistů na služby v průřezu celým oborem cestovního ruchu, gastronomii a ubytování nevyjímaje. Spíš naopak. Dávno jsou pryč doby, kdy většina domá- cích turistů spíš vyhledávala levné turistické ubytovny. Dnes se nejen zahraniční, ale stále častěji i domácí turista dožaduje služeb na úrovni nejméně tří, ale spíše čtyř hvězd. Je třeba jim vyhovět. Díky tedy za každý nový kvalitní, moderně vybavený, perfektně fungující a bohaté služby nabízející hotel. Třeba za takový, jaký před měsícem uvedla do provozu Společnost pro Moravský kras, a.s. (S.M.K.) v samém centru Velkých Pavlovic. DÍKY ZA KAŽDÝ NOVÝ HOTEL

7-8/2018 17 krát neméně zajímavý Hotel Skalní mlýn v Moravském krasu a pak ještě Lázně Lednice. To už ale s jasným záměrem na- bídnout turistům, byznysmenům i cestov- ním kancelářím ojedinělý projekt – hotely s kvalitními službami, každý v jiné lokali- tě, ale ne příliš daleko od sebe, které by umožňovaly připravit turistické produkty jako kombinaci pobytů jak v hotelu, tak v přírodě a v lázeňském zařízení. Tři dny v Moravském krasu, tři dyn v Lázních Lednice, s výletem na den, dva na Vyso- činu, do Pelhřimova. Asi bylo jen otázkou času, kdy k těmto službám přidáme i dal- ší variantu v kraji kvalitních vín. Tak trochu se mi zdá, že jste v tomto směru o pár kroků dál než jiní. Namí- chal jste koktejl, který se už na první pohled zdá poměrně neodolatelný. Ja- ko úspěšný podnikatel a zkušený ma- nažer mu jistě věříte. Vždyť jste in- vestoval v řádu desítek, možná stovek milionů. Neobáváte se budoucnosti? Budoucnost je pro všechny stejně ne- známá, ale není neovlivnitelná. Velkopav- lovicko, Vysočina, Moravský kras i Lednice jsou lokality, kam přijíždí ročně statisíce lidí. Někdo na víkend, někdo na týden, jedni za odpočinkem a zážitky, jiní třeba i za obchodními aktivitami. Je jen třeba dobře připravit nabídku, oslovit správné cílové skupiny, vykreslit jim všechny vý- hody, které taková kombinace pobytů na dvou nebo třech místech během dovo- lené obnáší. Přitom nikdo z našich hostů se nemusí trápit s transferem z místa na místo. O všechno se postarají naše mik- robusy nebo osobní automobily. Nám to pak dává unikátní možnost si doslova pohrát s nabídkou, která nemůže nebýt zajímavá a lákavá. Určitě nečekáme, že se všechno rozběhne jako mávnutím kouzel- ného proutku. Chce to tvrdou a poctivou práci. K tomu máme zkušený a pracovitý tým lidí, jež spolu budou umět vytvořit nejen jeho základní kostru, ale i rychle a operativně reagovat na jakékoliv sig- nály z prostředí turistické veřejnosti. Kdy- bych se obával budoucnosti, asi bych nic nedokázal. Štěstí přeje připraveným. A tak kromě samotného Hotelu Lotrin- ský máme jen pár kroků od něj i Vinné sklepy Františka Lotrinského, kde je možné uspořádat skoro jakkoliv velkou společenskou akci nebo soukromé set- kání, svatbu, oslavu, obchodní jednání s degustací… Navíc k bývalé sýpce jsme koupili i docela velké pozemky v jejím bezprostředním sousedství a plánujeme na nich vybudovat atraktivní prostor, kde by se mohli setkávat především lidé s lid- mi – velkopavlovičtí navzájem i naši hos- té. Příjemné kavárničky, obchody, možná informační centrum. Zatím je vše ve fázi projektu, ale věřím, že do tří let by mohlo být hotovo. Pane řediteli, ještě jedna otázka – proč Lotrinský? František I. Štěpán Lotrinský byl man- želem císařovny Marie Terezie a v roce 1745 se stal římskoněmeckým císařem. Byl evropským politikem a vládcem s mi- mořádnou schopností řešit závažné hos- podářské problémy své doby moderními metodami. V našich dějinách na něj není mnoho pamatováno, tak alespoň tímto, věřím, že důstojným způsobem jej chce- me připomínat. Nicméně, na tomto místě, při této pro nás slavnostní příležitosti chci z celého srdce pozvat všechny turisty do hotelu Lotrinský, do chladna a tichého přítmí sklepů Františka Lotrinského a samozřej- mě i do hotelu Slávie v Pelhřimově, do Moravského krasu do Hotelu Skalní mlýn a v neposlední řadě i za relaxací, odpo- činkem a načerpáním nových fyzických a duševních sil do našich Lázní Lednice. Za rozhovor děkuje redakce TRAVEL profi. Hotel Lotrinský, Dlouhá 1177/69, Velké Pavlovice, tel.: +420 515 535 828 (829) +420 703 424 328, e-mail: recepce@hotel-lotrinsky.cz, www.hotel-lotrinsky.cz Vinné sklepy Františka Lotrinského, a.s., Nádražní 1/1, Velké Pavlovice tel.: +420 777 736 401, e-mail: info@lotrinskesklepy.cz, www.lotrinskesklepy.cz Hotel Slávie, Masarykovo náměstí 29, Pelhřimov, tel.: +420 565 321 540 e-mail: info@hotelslavie.eu, www.hotelslavie.eu Hotel Skalní mlýn, Skalní mlýn 96, Blansko, tel.: +420 516 418 113 e-mail: info@skalnimlyn.cz, www.skalnimlyn.cz Text: Laco Kučera, foto: archiv TP

Jistě bychom jen velice těžko hledali hosty Hotelu Sladovna, kteří by se osob- ně alespoň na malou chvíli nesetkali s elegantním, věčně usměvavým, vyso- kým, štíhlým a pozorným ředitelem, pa- nem Alešem Hauzarem. Jeho zvyk po- zdravit se s každým hostem, popřát mu hezký den, zeptat se, jak se mu daří a zda je spokojen, není prázdnou profesní pó- zou. Je to opravdový fundament vysoké profesionality vyvěrající z více jak sto let trvající rodinné tradice. Pobyt v Hotelu Sladovna je báječnou volbou, ať už se v jeho pohodlí ocitne- te jako turista, podnikatel na cestách či účastník jakkoliv náročné akce v kongre- sových prostorách při obchodním jedná- ní nebo třeba semináři. Mnohé z aktivit, jež hotelová zařízení umožňují, jsme sa- mi absolvovali buď jako hosté, nebo v ro- li novinářů. A právě i s ředitelem Alešem Hauzarem jsme se setkali už mnohokrát a povídání s ním patřilo vždy k rozhovo- rům, o jejichž obsah je dobré se s vámi podělit. Pane řediteli, jak to, že máte stále úsměv na tváři a šíříte kolem sebe dobrou náladu? Vždyť víme, že jste člověk především tvrdě pracující. To tedy ano. Pořídit si hotel jako jedi- nou činnost, na kterou jste odkázán nejen prací, ale i ziskem, tedy schopností uživit sebe a rodinu, je práce více než tvrdá. Je to koncentrace odpovědností za hotel jako takový, za jeho a nakonec i za vlast- ní pověst, za zaměstnance, za pořádek na pokojích, za správnou ekonomiku a účetnictví, za personál a povinné od- vody, za hygienu, za perfektně vyprané hotelové prádlo, za dokonalou hotelovou gastronomii, kongresovou techniku a ještě asi za nejméně dva tisíce drobností, jež každý den vyplavou na povrch jako malý zádrhel, který by rychle mohl vygenero- vat hodně velký průšvih. Ale to snad patří k profesi, jak vzpomínal můj otec při rozhovoru do předchozího vydání TRAVEL profi. Takže máme hotel, jsem jeho ředite- lem, hotel patří k vyhledávaným a naši hosté jsou u nás spokojeni do té míry, že se rádi vracejí. To je ale jen velice struč- ně vypsáno pár důvodů, proč se rád na hosty usmívám, proč s nimi rád hovořím a co mi dodává chuť být stále „na pla- ce“. To zní, jako by v hotelu Sladovna bylo všechno jedna velká pohoda a idyla. Ale to se mi nezdá úplně pravděpo- dobné. Nebo ano? Všude je něco, nic nefunguje samo a už vůbec ne bez nějakých problémů. Některé si umíme způsobit sami, jiné ale je těžko ovlivňovat – i když se hod- ně snažíme. Třeba s personálem. Jako by se dnes lidem moc nechtělo pracovat. 18 7-8/2018 HOTEL SLADOVNA – ZDE JE HOST NA PRVNÍM MÍSTĚ „Tak zde jsem váženým hostem…“ – to je myšlenka, která vás napadne hned po prvních krocích, vstoupíte-li do rozlehlé, vzdušné a elegantní recepce Hotelu Sladovna v Černé Hoře nedaleko Brna. Právě toho hotelu, s jehož atraktivním okolím, službami a profesionalitou, jež si zasluhují označení jako solidní v tom prvorepublikovém smyslu, jsme vás seznámili již ve dvou předchozích vydáních. Dnes se do Hotelu Sladovna vrátíme znovu a jistě ne naposled. Podobně jako desetitisíce spokojených hostů, kteří už okusili pohodlí pokojů, odpočinek v hotelovém wellness centru, relaxaci pivních koupelí, radost z vítězství v bowlingu, prohlídku v Muzeu pivovarnictví a v neposlední řadě i doslova lukulské hody u dokonale prostřené polední nebo večerní tabule.

7-8/2018 19 Třeba u nás v kuchyni – máme trvalý zá- jem o kvalitní Mistry Kuchaře. Záměrně s velkými písmeny. Chceme, aby u nás pracovali, máme jednu z nejmoderněji vy- bavených kuchyňských technologií, per- fektní suroviny – jen ti kuchaři se k nám nehrnou. A určitě to není proto, že by- chom je nechtěli dobře odměnit. Ale tím naprosto nechci říct, že by u nás vařili amatéři. Naopak! Naši kuchaři jsou a hlav- ně MUSÍ být mistři ve svém oboru. Avšak docela by se nám zamlouvala myšlenka vychovat si svoje vlastní nové kuchaře s opravdu emocionálním vztahem ke „své“ kuchyni, jak tomu bývalo kdysi. Aby tým restaurace si byl vědom, že spojit svoje jméno s hotelem a restaurací bude zase patřit k těm největším projevům stavov- ské cti. Možná, že teď někdo někde kroutí hlavou nad tím, zda nejsem trochu fosí- lie. Ale nejsem. Naopak. S jistotou vím, že dávno už jsou pryč doby, kdy bylo možné se spolehnout na to, že host sne- se skoro cokoliv. Opak je pravdou. Host je u nás na prvním místě. On je ten, pro kterého to děláme, on je ten, kdo nám za naše služby platí. Jsme-li poctiví, musíme si svoji odměnu „na vinicích Páně“ za- sloužit. V restauraci, hospodě a především v dobrém hotelu není nic, co by bylo nemožné. Každý náš host je „very impor- tant person“. Ať už přijede sám, s rodinou nebo s přáteli, je opravdu jedinečným cílem naší snahy mu vyhovět, jak je to jen možné. Sami za sebe i za naše přátele, kteří v hotelu Sladovna už byli, můžeme potvrdit, že se vám to daří. Ovšem jed- na věc je, daří-li se naplňovat vize, druhá věc, zda je to ekonomicky vý- hodné. To je zapeklitá věc. Jak zařídit, aby se služby v hotelu a restauraci neustále zlepšovaly a přitom udržet dostatečně přijatelné ceny? Ale člověk musí být by- tostně přesvědčen, že jde po správné cestě, že si předem dobře spočítal po- měr mezi náklady a výtěžkem, že dokáže přetrpět, přečkat a překonat dobu, než klient přijde na to, že u nás nebude zkla- mán. Že to, co děláme, není žádná póza, ale skutečná profesionalita a poctivé řemeslo. A navíc, nikdo nejsme dokonalý a neomylný, ne každá cesta je ta dobrá. Musíme umět velice rychle rozeznat, kdy jsme se ocitli na rozcestí a musíme umět vycítit, kudy vede cesta dál, kupředu. Proto neustále vymýšlíme nové a nové služby, připravujeme další projekty jak ještě více obohatit portfolio nabídek pro organizované skupiny, firemní akce, kon- gresy, pro uzavřené společnosti i pro indi- viduální turisty. Plánujeme přilehlý penzion přebudovat a zmodernizovat do kvality čtyř hvězdiček, neustále hledáme cesty jak našim hostům připravit i programy, které je provedou okolní krajinou, pora- díme, kam na kole, co u nás dělat v zimě, na jaře nebo na podzim a samozřejmě především v létě. Pane řediteli, myslím, že jsem už do- cela srozumitelně pochopil vaši stá- le usměvavou tvář, dobrou náladu a energii. Vám se zkrátka i přes prob- lémy, jimž se nelze vyhnout, daří na- plňovat vlastní sny, představy a vize. Přejeme vám tedy ještě hodně ener- gie a především další tisíce spokoje- ných hostů, jež spolu s vámi srdečně zveme pod pohostinnou střechu va- šeho Hotelu Sladovna. Třeba se nám už brzy podaří se u vás setkat s hosty, kteří nám poskytnou rozhovor a vy- šlou tak našim čtenářům vzkaz, jak se jim u vás líbilo. Ale věřte, určitě jim ani v nejmenším nehodláme podsou- vat otázky předem obsahující odpo- věď, jakou byste chtěl slyšet. Necháme to plně na nich – souhlasíte? Ano, souhlasím. A věřím, že z takto pořízeného testu vyjdeme dobře. Tedy jsem si jist. Tak milí turisté, ať už jste z jižních Čech, severních hor nebo ze Slezska či Hané, až budete chtít prožít báječný ví- kend nebo celou dovolenou, přijeďte do Hotelu Sladovna v Černé Hoře u Brna. Rádi se sem budete vracet. Za rozhovor řediteli hotelu Aleši Hauzarovi děkuje redakce TRAVEL profi. Laco Kučera Hotel Sladovna, Černá Hora 3/5 tel.: +420 539 086 395, 731 689 907 recepce@hotelsladovna.cz restaurace@hotelsladovna.cz wellness@hotelsladovna.cz www.hotelsladovna.cz Foto: archiv Hotelu Sladovna a TP

Pane starosto, kde jste vzali těch sko- ro sedmdesát let navíc? To je povídání na strašně dlouho, tak jen v bodech: dokument, o kterém si u na- šich sousedů dlouho mysleli, že se týká Valchova, se po prozkoumání v morav- ských archivech ukázal jako pravý a pro- kazující existenci obce Velenov o 69 let dříve, než jsme se doposud domnívali. Jistě že nám to udělalo radost, i když jsme přesvědčeni o existenci dokumen- tů ještě starších. Ale to už trochu souvisí s mým poněkud konzervativním viděním současnosti i budoucnosti naší obce. Podívejte se kolem! Z tohoto nádherného kouta nad Velenovem je vidět Vysočina, Boskovická brázda i Malá Haná. Obraz- ně by se dalo říct, že od nás umíme na- hlédnout „do oken“ sedmadvaceti dalších obcí. Jitra, těsně před i po rozednění, jsou zde úchvatná stejně jako večery a západy slunce. A to kdykoliv – na ja- ře, v létě, hlavně pak na podzim a nako- nec i v zimě. Ale to se musí vidět. To máte pravdu, ale Velenovu chybí turistická infrastruktura. Není to na škodu? Pravda pravdoucí. Ale podle mého názoru to není zas až tak špatně. Tradičně tyto služby umí zajistit nedaleká rekreač- ní obec Suchý nebo město Boskovice. K nám může každý dojet autem, nebo lépe na kole či pěšky, v zimě pak i na běžkách. Není naší ambicí, aby u nás stál hotel pro tři autobusy turistů. Velenov je veden v kategorii „malá obec“ a velice bych si přál, abychom dokázali udržet jeho naprosto ojedinělý charakter a krásu, půvab nejbližšího i vzdálenějšího okolí, lesy, kde rostou houby, louky, nad nimiž zase lítá káně nebo jestřáb. Nechtěli by- chom dopustit, aby se tu někde na při- lehlé nádherné louce zničehonic zjevil „satelitní Velenov“ obehnaný plotem a zá- vorami. Už i takové pokusy zde byly. Při- tom v žádném případě nebráníme našim mladým, aby si postavili svůj dům, měli zde vlastní zahradu, sad. Aby si uměli najít svůj hluboký vztah k místu, které je jejich domovem. I s tím klekáním. Víte, že jsem už několikrát i ve výzvách obce k obyvatelům, kteří se mají vyjádřit k ně- jakému problému, použil jako označení časového limitu právě klekání? Myslím, že to lidé přijali a doufám, že se třeba i klekání brzy stane nejen hlasem zvonku, ale také signálem k pozastavení, k uklid- nění a třeba malému zamyšlení, jestli není čas na návštěvu sousedů. Jak to vždyc- ky na malých vesnicích bylo. Takže turistika není vaším hlavním té- matem? Nikoliv, tak to není! Velenov a celý ten náš koutek Jihomoravského kraje je pro turistiku jako stvořený. Máme nejen lesy, mírně zvlněnou krajinu doslova prošitou cyklotrasami i běžeckými stopami. Máme též svoje pověsti i legendy, místa, která umí vzít za srdce a máme i svoje plá- ny. Třeba rozhlednu Velenku, jejíž stavbu máme v úmyslu už několik let. Skutečně, o stavbě rozhledny jsme již slýchali. Jak to s ní vypadá? Velenka zkrátka bude. Ale… Jen sta- vební řízení trvalo několik let. Nyní máme na její stavbu patnáct milionů. Oslovili jsme realizační firmy a výsledek byl osm- náct, dvacet dva a dokonce dvacet čtyři milionů – a to nejde. Nechceme zadlužit obec jen proto, aby rozhledna stála. Spíš budeme hledat, kde ušetřit – jestli na 20 7-8/2018 Jen málo obcí nebo měst mělo tu výsadu „zestárnout“ během několika let v současnosti o skoro třičtvrtě století své historie. Nevelké obci v nejsevernějším koutě Jihomoravského kraje na samém okraji Drahanské vrchoviny, tedy obci Velenov se to stalo. Před několika lety zde slavili 555 let od první písemné zmínky a ejhle, letos si mohli oslavy označit číslovkou 640. Všechno díky faksimile dokumentu, který byl snad po generace uchováván v rodinném archivu v sousedním Valchově. Kdo by odolal? Se starostou Velenova Janem Havelkou jsme se setkali pod altánem Na Čihátkách na vyhlídce ptáčníka Velena. A bylo o čem hovořit a na co se dívat. VELENOV – MALÁ VELKÁ OBEC

7-8/2018 21 kamenném obložení nebo klikách. Jistě však ne na tom, že Velenka nemá být jen rozhledna, ale takové malé velké tu- risticko kulturně informační centrum s ob- čerstvením a snad i ubytováním. Jsem také soukromý hospodář a vím, že je lep- ší každou korunu dvakrát otočit, než ji lehkomyslně utratit. Věřím, že to všechno dobře vyjde a Velenka bude stát tak, jak jsme naplánovali. To pak od nás bude vi- dět až do kuchyně Brňanům i Vídeňanům. Kdy by to asi mohlo být? Myslím, že i v tomto případě se nám vyplatí trochu uvážlivého a nezbrklého po- stupu. Investice za patnáct milionů není malá a velice trvám na tom, aby výsledek byl tak dobrý, že bude sloužit i dětem našich dětí a samozřejmě všem turistům, kteří budou mít opět o pár důvodů víc, proč k nám do Velenova přijet. Avšak už teď je těch důvodů docela dost, nemýlím se? Přesně tak. Jsou zde nejen cyklotrasy, ale i cesty pro pěší. Celé dny se náv- štěvníci mohou toulat našimi lesy s jis- totou, že dříve nebo později narazí na cestu, která je dovede buď zpět do Ve- lenova, nebo do některé z okolních obcí. Krásné zážitky u nás je možné prožít nejen v letním parnu, ale i v barevné krá- se podzimu nebo v bílém tichu zimy. Má- me ještě navíc celou řadu představ, jak turisticko-společenský život u nás oboha- tit. Před čtyřmi lety jsme ve spolupráci se sousední obcí Suchý uspořádali první festival malých pivovarů VESUF a letos, při jeho čtvrtém ročníku, který proběhl na začátku letošního července, jsme zazna- menali rekordní účast více jak deseti ti- síců platících návštěvníků. Ještě než ten- to rozhovor ukončíme, rád bych pozval čtenáře TRAVEL profi do Velenova. I když zatím nemůžeme nabídnout plnohodnot- né ubytovací služby, nepochybuji, že každého, byť jen středně vnímavého člo- věka, ten náš kousek moravské země musí chytit za srdce. Nelze jinak, než dát za pravdu. Oba víme, že zde, hlavně pak na Suchém, jsem vlastně doma. O to větší radost mám z každé dobré věci, která se zde poda- ří. Bez ohledu na to, jestli je to v samém Suchém, ve Velenově nebo ve Valchově. Protože tento kousek Drahanské vrcho- viny v sobě skrývá tolik utajených krás, že se vyplatí je citlivě objevovat. Děku- jeme za rozhovor, přejeme vám i vašemu Velenovu, aby se všechno dařilo alespoň tak jako doposud. A teď se ještě prostřednictvím pár fo- tek vrátíme na VESUF 2018, který letos v premiéře proběhl jako dvoudenní. www.velenov.cz

Z vlastní zkušenosti bychom mohli jme- novat stovky takových neznámých míst a mezi nimi i obec Valchov. Ten Valchov, jenž jsme zmínili na předchozí dvoustraně z Velenova. Valchov je vesnicí, kterou by- chom směle mohli přirovnat ke zvláštní formě jantarové pryskyřice valchovitu. Není ani průhledný nebo průsvitný jako jantar, ale má svůj nepopiratelný půvab. Musíte však nejdříve valoun valchovitu najít a dobře si jej prohlédnout. Stejně tak i Valchov. Jen málokdo vám jej pře- dem doporučí, nenajdete ho v nabídkách cestovek. Musíte jej objevit sami. Jako v měkké dlani leží mezi mírnými a hustě zalesněnými svahy na samém okraji okresu Blansko pod kopcem Ho- líkovem. Po silnici číslo 150 z Boskovic směrem na Prostějov projedete Valcho- vem během pár minut. Stačí ale zastavit na plácku u křížku, zajít na limonádu do místní hospůdky nebo si dát něco rych- lého naproti v občerstvení Valcha hned vedle obchodu s oblečením, popřípadě zmrzlinu jen o pár kroků dál. Přitom si po- povídat s místními. Třeba se pak dozvíte nejen o valchovitu, ale možná i o tom, jak se zde společně každý rok staví a kácí májka, jaká je při tom bezva zábava, ne- bo dostanete pozvání na zápas v malé kopané či na přebory v hasičských do- vednostech. Projevíte-li zájem o cyklisti- ku, pak se nemůžete nenechat zlákat na závody horských kol, kterých se ve Val- chově a okolí jede každé léto celý seriál. Některé zatím proběhly na začátku července a pár dalších můžete i vy stih- nout ještě v srpnu nebo na podzim. Od nejmenších závodníků a závodnic na odrážedlech až po žáky, juniory, štafety a nakonec kategorii masters. Je úplně jedno, stojí-li na startovní čáře ti nej- menší nebo profesionálně vybavení bor- ci. Vždy se jede na doraz. A že to někdy na horských kolech bolí, to je bez debat. Jak oblíbené a stále známější jsou závody horských kol ve Valchově i v oko- lí, dosvědčuje také letošní účast závod- níka ze Slovenska, reprezentanta v kate- gorii mužů Filipa Sklenárika, který přijel, viděl, odstartoval a zvítězil. V malém roz- hovoru hned po dojezdu do cíle, zaprá- šený, ale spokojený, nám řekl: „Byli jsme na dovolené v Topolčiankách a na in- ternetu jsme pátrali, není-li někde poblíž nějaká zajímavá cyklistická akce. Našli jsme Valchov. A bylo to perfektní. Teré- ny v lesních roklích jsou vážně úžasné. Pěkně jsem si to užil a pravda – že bu- de trať takový trhák, jsem nečekal… ale věřte, pokud to situace dovolí, příští rok přijedu znovu a velmi rád se poku- sím přesvědčit i další přátele horských kol od nás ze Slovenska, aby se přidali…“ Tak se přidejte také a přijeďte do Valchova, do vesnice, kde sice nenajde- te ani penzion, ale v okolních vesnicích o vás bude dobře postaráno. Teď se možná s povytaženým obo- čím ptáte, proč píšeme o vsích, kde není ani penzion, kde možná nenajdete ani ten “zimmer frei“. No, snad právě proto. Také Valchov patří k místům, která si vás podmaní svými neokázalými půvaby a nevtíravou přívětivostí. A jak to ve Val- chově plánují s podporou nebo rozvo- Jsou místa, města, regiony, které najdete na plakátech, v katalozích i jako témata reportáží v médiích služeb soukromých nebo veřejných. Slyšíme a vidíme je na obrazovkách celkem často. Tak často, až někdy začínám mít dojem, že autorům reportáží, fotografií a propagačních letáků by slušela trocha kreativity a fantazie nebo chuti hledat také v regionech, kam televizní kamery a rozhlasové mikrofony míří jen hodně sporadicky. V oblastech, kterými se mnohdy projíždí bez zastavení. Ovšem jen do té doby, než vás něco přiměje zaparkovat a projít se místy, kde jste ještě nebyli a třeba si i popovídat s lidmi, které jste nikdy neviděli. A když budete mít štěstí, tak v tom místě prožít i něco nečekaného. PROČ PRÁVĚ VALCHOV

7-8/2018 23 jem turistiky, jsme se zeptali starostky Jindřišky Brožové: Paní starostko, Valchov i přes svoje nesporné půvaby nepatří k turisticky vyhledávaným cílům. Vidí obec, obec- ní zastupitelstvo v cestovním ruchu nějakou smysluplnou perspektivu? Jistě ano. Avšak doposud, alespoň co jsem ve funkci starostky, jsme řešili problémy, které se bezprostředně dotý- kaly a dotýkají běžného každodenního života nás všech – od obligátních chod- níků, přes kanalizaci, opravy obecních ob- jektů až třeba po výsadbu obecního lesa, úpravy v okolí sokolovny, školky a de- sítky dalších relativně drobných prací. Ale můžeme se pochlubit i velice dobře fungující obecní knihovnou a především hodně aktivním obecním společenským životem. Naše vnitřní, domácí, skoro bych řekla obecní turistika, se odehrává pra- videlnými společnými výšlapy do okolí – zatím. Nicméně naše úvahy se ubírají i směrem k podpoře přiměřeného zájmu turistů o naši obec a okolí. Jenže nám chybí ubytovací kapacity, mohla by být pestřejší i nabídka gastro- nomických služeb. Je pravdou, že kaž- dým rokem přibývá letních cykloturistů, kteří zatím spíše projíždějí. Ale myslím, že je to jen otázka času, než se objeví „první vlaštovka“, první nápad nabídnout třeba volný pokoj. Pak už je to jen krůček k prvnímu, byť třeba malému penzionu. A jaká by mohla být nabídka turistic- kých atraktivit přímo ve Valchově ne- bo v bezprostředním okolí? Tak je pravdou, že nemáme ani hrad, ani zámek, ani starý vzácný kostel. Ale určitě by bylo možné využít našich zku- šeností a znalostí, které jsme získali při organizaci našich cyklistických závodů. Vždyť cykloturistika je stále ještě na vze- stupu. A náš region může nabídnout víc než jen značené cyklostezky – lesy v oko- lí jsou plné zajímavých cest a cestiček, po kterých je to opravdu jen kousek tře- ba na jih do Moravského krasu, ale i na severovýchod na Řehořkovo Kořenecko a na Malou Hanou nebo na východ až k rovinám na Prostějovsku. Avšak nabídnout můžeme i daleko prostší a zároveň neméně příjemné akti- vity. Třeba pěší pochody a výpravy do le- sů na houby, kterých u nás skoro každý podzim rostou docela spousty. Přitom se návštěvníkům mohou zjevit i taková mís- ta, jako naše malá kamenná moře a vy- stupující skály na zalesněných svazích k Velenovu a Žďárné nebo skoro na vr- cholku Holíkova. A potom! Ať si na svazích nad Val- chovem stoupnete prakticky kamkoliv, vždy se vám otevře výhled, jaký byste nečekali. Z vršku, jemuž se u nás říká Vrdlov, je to snad nejkrásnější. Ale něja- kou námahu to stojí, jde o docela ostrý výšlap. No a to by byla taková závěrečná pozvánka všem čtenářům TRAVEL profi. Tedy přijeďte, zastavte se u nás, projdě- te si vesnici, vydejte se do okolních le- sů a řekněte nám, jak se vám u nás lí- bilo a co byste u nás chtěli zažít. Rádi se necháme inspirovat vašimi požadavky. Děkujeme za rozhovor a přidáme ještě pár vět. Na rozdíl od běžných komerčních tu- ristů Valchov a okolí známe dost dobře na to, abychom mohli potvrdit všechno, co paní starostka řekla. Navíc můžeme dodat, že ve skutečnosti je toho ještě mnohem víc. Ale jsou to takové ty těžko popsatelné „významné drobnosti“, které lze jen velice složitě vykreslit ve všech detailech. Lze je poznat jen na vlastní oči. Co dodat na konec? Snad jen to, že i pro nás jsou reportáže a rozhovory s představiteli obcí na Drahanské vrcho- vině, tedy na Suchém, ve Velenově a Val- chově v podstatě návratem domů, do míst, kde jsme se narodili a trávili léta dětství a mládí. Takže laskavý čtenář bu- de shovívavě posuzovat naše ne příliš přísná kritéria. Ale turistika není jen hro- madná, stádní a ryze komerční. Může být i milá, prostá a příjemná. Laco Kučera, Pavla Kovářová Foto: archiv TP www.valchov.cz

TŘIATŘICET ZVONŮ SLYŠETI Pamětníci by mohli vyprávět o slavných poutích za zázračným obrazem Panny Marie Křtinské, jejíž pověst sahá až do počátků třináctého století. Byla to právě mariánská legenda, která vedla ke stav- bě monumentálního, velebně působícího chrámu Jména Panny Marie. Zvonohra je však mnohem mladší. Všech třicet tři zvonů do ní bylo zavěšeno ve třech eta- pách v letech 2004 až 2010, ale jejich koncerty vždy v sobotu po šesté večerní a každou neděli jen pár minut po poledni jsou velkolepým zážitkem. Je pak jedno, jestli se do perfektně vyladěných a dlou- ze znějících tónů zaposloucháte v hlu- bokém údolí Křtinského potoka nebo od některého zastavení křížové cesty či snad z cestiček a stezek, které vedou zalesně- nými svahy nad Křtinami. Ojedinělý me- lodický prožitek rozeznívá Křtiny a okolí dvakrát týdně, zato chrám Jména Panny Marie je otevřen denně. Přístupná je i unikátní kostnice v chrámovém podze- mí, v níž najdete kromě jiného i lebky se zvláštními rostlinnými ornamenty, jejichž původ je dodnes naprostou záhadou. Pobyt ve Křtinách se tak může stát reál- ným prožitkem opravdového turistického snu. Vnější nádheru chrámu Jména Pan- ny Marie zasadil i zde mistr Jan Blažej Santini-Aichel do křižovatky tří hlubokých údolí s takovou citlivostí a úctou k příro- dě Moravského krasu, že by sem kromě turistů měly mířit i kroky studentů archi- tektury, dějin či filozofie a určitě by neu- škodilo, pokud by se mistrovskému dílu přišel častěji obdivovat i leckterý politik. Možností, jak poznat a porozumět Křti- nám, je spousta. „Prožít“ Křtiny a jejich duchovní rozměr lze i na dvoukilometrové procházce po Radostné cestě vedoucí po zalesněném kopci Hora kolem sedmi zastavení – tedy kapliček s výjevy ze života Panny Marie a kolem Poklony u studánky. Nejedná se o nijak náročný výšlap, ale jeho emocio- nální rozměr naplno zapadá do celkové atmosféry Křtin. Je vážně úplně jedno, zda sem přijedete v letním žáru nebo dá- te přednost barevné nádheře podzimu či snad velebnému klidu času vánočního. O jaru a Velikonocích není třeba se ani zmiňovat. Křtiny a jejich okolí si vás pod- maní kdykoliv. Stačí přijet. A to jsme ještě nestačili zmínit další, neméně atraktivní cíle, tak charakteristic- ké pro Moravský kras, jako jsou vápen- cové skály a především jeskyně a záhad- ná propadání Křtinského potoka. Nedivte se množnému číslu – potok se mezi jes- kyněmi Vokounka a Výpustek ztrácí pod zem celkem sedmkrát. Jeskyně Výpustek patří k nejnavštěvo- vanějším. Její vnitřní prostory je dobré si nejen prohlédnout, ale lze v nich zhléd- nout nebo se aktivně zúčastnit i celé řádky akcí, jako jsou třeba kostýmované scénky z historie jeskyně a života v ní, představení Pohádková jeskyně určené hlavně dětem nebo prosincový „Ďábelský podvečer aneb přijeďte s dětmi tam, kde jsou čerti doma“. Zváni jste i na některý z koncertů a audio produkcí, jejichž kva- litu dokonalá akustika podzemních pro- stor doslova násobí. A co třeba slavná Býčí skála? Kdypak jste pod skalní stěnou tyčící se nad jejím portálem byli naposledy? Jste srdečně zváni. Turistické informace jsou k dispozici na několika místech: 24 7-8/2018 Tak nějak podobně by mohla začínat pomyslná stať z pomyslného snáře. Jaké by bylo pomyslné pokračování, nevíme. Víme však, co můžete čekat, pokud se rozhodnete skutečně slyšet zvonit třiatřicet zvonů naráz. Není na Zemi mnoho míst s tako- vým počtem zvonů a zvonků, které „umějí“ zahrát více jak tisícovku melodií naprogramovaných a další stovky nebo tisíce skutečně autenticky zahraných. V Křtinách, nevelké obci nedaleko Brna, v ambitech slavného barokního poutního chrámu postaveného podle plánů Jana Blažeje Santiniho-Aichela takovou raritu mají. Text: Laco Kučera, foto: archiv městyse Křtiny a TP Úřad městysu, Křtiny 26, 679 05 www.krtiny.cz Infocentrum místní cukrárny ORIEL Company s.r.o., Křtiny 28 Turistické informační centrum Zámek Křtiny, Křtiny 1 tel.: +420 724 717 207 e-mail: recepce@zamek-krtiny.cz www.zamek-krtiny.cz

Velké Pavlovice jsou město jako z čítanky. Obklopené sady meruněk, vinicemi, zele- nými loukami a poli ozdobenými remízky porostlými stromy a keři – ráj na zemi, po- těcha pro oko, provokace pro fotografy a možná i malíře, ale především fantastický turistický cíl. Město Velké Pavlovice nosí svůj přídomek s hrdostí a zaslouženě od druhé poloviny 16. století bez ohledu na to, jaký jazyk zde byl oficiálně uznávaným dorozumívacím prostředkem. U sklínečky dobrého vína zdejší lidé umí najít společ- nou řeč dodnes. Blíží se ideální doba k návštěvě Velkých Pavlovic a Modrých Hor, kraje André – čer- veného vína, jež bylo vyšlechtěno právě zde, na vinicích ve Velkých Pavlovicích. Blíží se totiž čas hodů, které jsou na vino- rodé jižní Moravě plné příslibů bohatých zážitků. Celý víkend od 19. do 21. srpna můžete i vy okusit, co velkopavlovické Krojované hody nabídnou letos. Když se rozhodnete tu ještě pár dní zůstat, 25. srpna si rezervujte čas na Vinohraní ve Viniu. V pátek 31. srpna jste zváni na tra- diční obřad „Zarážení hory“ v sousedních Němčičkách a hned druhý den, 1. září i do Otevřených sklepů. Zdejší vinaři pro vás budou mít připraveno to nejlepší, čím se mohou pochlubit. Věřte, že se pochlu- bí rádi. Ale nejen vínem žijí Modré Hory a Velkopavlovicko. Z bohatého podzimní- ho kalendáře akcí mnohé z vás může za- ujmout a zlákat třeba Putování za burčá- kem po Modrých Horách – turistická akce začínající 8. září pod rozhlednou Sluneč- ná. Co všechno při cestě za omlazujícím nápojem prožijete, necháme na vaší fan- tazii a chuti si užívat skvělé pohody. Vy- psat všechny akce, které Velké Pavlovice, Modré Hory a kraj André připravují, by vydalo na několik stránek a ještě stále by toho bylo mnoho o čem psát. Ale ani sebedelší text nikdy nemůže nahradit osobní prožitek. Bude tedy nejlepší, když do Velkých Pavlovic co nejdříve přijedete a strávíte zde několik dní. Pěšky nebo na kole můžete pak krok za krokem objevovat krásu přirozeného a historického centra Hanáckého Slovác- ka, regionu proslaveného nejen vínem, ale i nádhernými kroji, skvělou muzikou a písněmi, při kterých se mládne. Kdo si chce udělat představu, kterým směrem se vydat hned a kam vyrazit příště, měl by zamířit na ochoz rozhledny Slunečná nebo alespoň na vyhlídky U Obrázku či Pajerka. Na bicyklu se z jednoho místa na druhé a třetí dostanete celkem poho- dlně. Zdejší kraj je jen mírně zvlněný, bez náročných stoupání nebo prudkých sjez- dů a značených cyklotras je nepřeber- ně. Ale nejkrásnější panoramatický výhled vám poskytne rozhledna Kraví hora me- zi Bořeticemi a Němčičkami. To pak pře- hlédnete celé Modré Hory. Je toho mnoho, co vás určitě zaujme už na první pohled, ale ještě více objevíte, pokud ve Velkých Pavlovicích pobudete více dní. Město a okolí jsou jako zdejší vína. Už na pohled jiskřivě průzračná, vonící jako noci a čas- ná rána na vinicích. Když budete chtít Velkým Pavlovicím porozumět, je dobré je ochutnávat po malých doušcích, pečli- vě hodnotit všechna zákoutí a objevovat nádheru, kterou na první, zběžný a nepo- zorný pohled není snadné postřehnout. Ale je zde, v metropoli Velkopavlovické vi- nařské oblasti přítomna už po staletí. Laco Kučera Foto: archiv města Velké Pavlovice Turistické informační centrum Hlavní 9, 691 06 Velké Pavlovice tel.: +420 519 428 149 e-mail: infocentrum@velke-pavlovice.cz www.velke-pavlovice.cz Právě teď, v půli srpna, se na vinicích v Modrých Horách, ve velkopavlovické vinařské oblasti odehrává jeden z nejkrásnějších přírodních zázraků. Ještě ne- dávno zelené kuličky v nenápadných střapečcích na pokroucených „hlavách“ vinné révy se nalévají, aby už za pár týdnů doslova přetékaly sladkou šťávou – příslibem krásných chvil v tichém a chladném přítmí vinařských sklepů a sklíp- ků. Letošní úroda ještě čeká na dny slavných vinobraní, svátků vína, na oslavy výsledků tvrdé práce vinařů, na čas, kdy můžete omládnout. KDYŽ HROZNY SLÁDNOU Kaple sv. Urbana Modré Hory – cykloturistika Vinařská ulička Pod Starou horou – „Opilé sklepy“ Rozhledna Slunečná

Pane jednateli, před pár měsíci došlo k fůzi zanikající obchodní společnosti Ostravské výstavy a.s. s nástupnickou obchodní společností Ostravský infor- mační servis, s.r.o. Naše čtenáře, vy- stavovatele i návštěvníky zajímá, jaké změny a novinky připravujete pro jarní turistický veletrh Dovolená a Region, Lázeňství. Zájmy turistů se vyvíjí a musíme i u nás na Černé louce reagovat tím nejlepším způsobem. Především jsme oddělili turis- tický veletrh od doprovodné akce Nevěs- ta. Současně s veletrhem Dovolená bude tedy probíhat jen Knižní veletrh. To zna- mená, že expozice s turistickými nabíd- kami dostanou daleko více prostoru. Také zaměření veletrhu bude více orientováno právě na prezentaci regionů. Především domácích, ale chceme iniciovat větší zá- jem i ze strany regionů slovenských, pol- ských a maďarských. Právě proto přichá- zíme i s úpravou názvu na jednodušší a jasnější: DOVOLENÁ. Rádi bychom spolu s vystavovateli sta- věli i atypické, zajímavější expozice, které by nahradily jistou uniformitu Octanormu a zcela jistě by více zaujaly návštěvníky veletrhu jak designem, tak i větší mírou komfortu. Tyto expozice jsme samozřej- mě schopni zajistit i takzvaně „na klíč“ podle požadavků zákazníka. Kdokoliv se na nás obrátí, postaráme se o něj s největ- ší péčí. Pro veletrh Dovolená se nám podařilo získat záštitu Asociace krajů ČR, máme přislíbenou záštitu náměstka hejtmana Mo- ravskoslezského kraje pro cestovní ruch Jana Krkošky. Jako region máme hodně co nabídnout. Vycházíme z neoddiskuto- vatelných skutečností. V nejbližším okolí Ostravy je k dispozici jeden a půl milionu turistů domácích, v blízkých krajích Slo- venska a Polska jsou jich další miliony. To je přece obrovský trh. Takže se návštěvníci mohou těšit na veletrh s náplní ještě atraktivnější a vystavovatelé na více prostoru pro své prezentace. Součástí veletrhu jsou i profesní setkání, konference a spo- lečenský večer. Plánujete v tomto du- chu nějaké inovace? Naší ambicí je povýšit veletrh na Černé louce na úroveň odpovídající současným trendům v oboru cestovního ruchu a tu- ristiky. Přitom v maximální možné míře ak- centovat význam regionů Česka a Morav- skoslezského kraje s přirozenou vazbou na nejbližší sousedy. Jednáme s novými partnery veletrhu, kteří by prezentovali dopravní dosažitelnost z Pardubického a Královéhradeckého kraje do Ostravy, chceme oslovit i všechny kraje, destinační agentury a centrály cestovního ruchu, aby na veletrh přijely. Naším cílem je během několika let povýšit úroveň veletrhu o pod- statný kus. Nebudeme se snažit konku- rovat velkým evropským akcím, ale máme jasnou vizi, jak postavit náš veletrh jako akci s jasně strukturovaným charakterem a konkrétně vybudovanou akceschop- ností na dostupných trzích. V regionech v relativně blízkém okolí Ostravy, v relativ- ně snadné dojezdové vzdálenosti kolem tří až čtyř set kilometrů. Přitom se ale na- prosto nevzdáváme dalších ambicí uchá- zet se o vystavovatele ze Slovenska, z po- baltských republik, Maďarska a Polska. Je toho hodně, čeho chceme dosáh- nout. Ale musíme jít krok za krokem. Jsou cíle, kterých dosáhneme už příští rok na jaře, máme cíle, které můžeme realizovat za rok, za dva a více let. Podařit se nám to může jen ve spolupráci s vystavovateli a návštěvníky, kteří jsou tou nejpodstat- nější součástí každého dobrého veletrhu. Zveme všechny turisty, kteří hledají cíl pro svou příjemnou dovolenou, zveme všech- ny, kteří takové cíle nabízejí. Veletrh Do- volená 2019 na Černé louce v Ostravě bude dobrou příležitostí jak získat zajímavé informace, oslovit nové klienty, nabídnout své produkty a najít i nové obchodní part- nery. Celý náš tým i já osobně jsme pro všechny zájemce kdykoliv k dispozici. Děkujeme za rozhovor. 26 7-8/2018 Období dovolených je v plném proudu. To znamená, že skoro všichni si už vy- brali, vydali se na cesty. Někdo do exotických dálek, jiní dali přednost destinacím bližším i domácím. Je dobře, že těch druhých je rok od roku víc. Značí to, že poptávka po informacích, co všechno se děje v regionech Čech, Moravy a Slez- ska roste a je třeba se jí stále pečlivěji věnovat. Čím dříve, tím lépe. Zajeli jsme se tedy podívat do dějiště jednoho z nejoblíbenějších turistických veletrhů, na Výstaviště Černá louka do Ostravy a setkali jsme se s jeho novým představitelem, jednatelem Mgr. Janem Šumberou ke krátkému, ale podnětnému rozhovoru. VELETRH DOVOLENÁ V NOVÉM STYLU Chystá se spousta novinek, o kterých budete postupně informováni na webu Černé louky. Pro konkrétní informace se obracejte na manažerku veletrhu Denisu Ježkovou: tel.: +420 596 167 119, 724 184 439, denisa.jezkova@cerna-louka.cz www.cerna-louka.cz Foto: archiv TP

7 0 % E U F M â W B O Q J U F U È E F M )


















































/ & - 0 Q â L T Ǫ F [ È M P C F O V P O F M P W P E


















































«U Z C P Q


















































7 0 % J U T J S V U F D B J D P T " Z W B U T â W L Ó O Ǐ P S   V S P I Ó O W P U T F D V I S U F M F W L Ó O Ǐ P S   


















































« / & - 0 S F U O F D I D Ó O Ǐ B N S P GP O J I D â L D V I D V


















































M È È o O S F Ǝ ǔ U Ý J W B U T â 7            E P I      o          o         o  


















































B  L V P M E P I      o  





































































































F W B S U T 0 â E ä ǔ U V P T B P E â â U U B I I P # #


















































Z B F W â O F S D Ó O W J U L B S U B P PH P S Q â O E E P W P S Q P


















































 Z N B S


















































P C P T E P B T W B S U T 0   ǔ O ä ǔ C V P 4


















































C BU B I W 4 B W B U T â W Z U US U B F M F W Ó O ä J O L â L T BW B U T â W È I Ó C P S Q ǔ


















































B I B
























































































































































  B W WB F M 4


















































W P W WP B U T Z ZT W WZ P S Q 


















































 F M F U B W WB





































































































  





































































































F L T W B S U T P


















































S F D  X X X Z W B U T Z W  F


















































[ D  B L V P M  B O

www.holidayworld.cz www.top-gastro.cz 21.–24.2.2019 Výstaviště Praha–Holešovice