2015 -06 Tepelný stres prasata

Mezinárodní odborný magazín skupiny SCHAUMANN Nejnovější zprávy SCHAUMANN-skupiny č.06 2015 AKTUÁLNĚ Prasata mohou odvádět přebytečné tě- lesné teplo a energii z metabolismu do pro- středí pouze zvýšenou dechovou frekvencí (dýchání s vyplazeným jazykem). Především prasnice a vykrmovaná prasata reagují na zvý- šení teploty prostředí omezením příjmu kr- miva. Optimální rozmezí teplot pro prasnice a prasata ve výkrmu je 18 – 21°C. Každý stupeň nad tuto hranici představuje cca o 100 – 150 g nižší příjem krmiva. Následky nechutenství a tím nedostatečného zásobení energií a dal- šími živinami se během letních měsíců proje- vují ve všech úsecích produkce prasat. Přede- vším u prasnic se užitkovost vlivem tepelného stresu trvale zhorší. HLAVNÍ TÉMA TEPELNÝ STRES Léto, slunce, horké dny – pro prasata to jsou další stresující faktory. Včasným provedením vhodných opatření lze tepelnému stresu předcházet. Schaumann-koncept nabízí individuální řešení pro lepší užitkovost. Zachovat v létě chladnou hlavu Zvýšit proudění vzduchu Zvýšení proudění vzduchu je jen jedním z  mnoha opatření, kterým můžeme teplot- nímu stresu u prasnic předcházet. Vnímaná teplota se sníží o 2 – 3°C, pokud s  přispěním technických možností zvýšíme rychlost proudění vzduchu o pouhých 0,5 m/s (tabulka). Navýšit obsah energie Zvýšením obsahu energie v krmné dávce během letních měsíců působíme proti snížení příjmu krmiva a jeho následkům (prodloužená doba trvání porodů, oběhové potíže u prasnic, nedostatek mléka a ztráta tělesného hmot- nosti během laktace). Obsah tuku v  krmné dávce může být zvýšen až na  5 %. Zvýšení podílu sójo- vého a řepkového oleje je často technicky omezeno. Zde nachází uplatnění tukový koncentrát SCHAUMA LIPO PLUS NG, který díky své práškové formě umožňuje dobrou mísitelnost. Přídavek dextrózy (glukóza), sacharózy a sladké sušené syrovátky zajiš- ťuje rychlý přísun energie a má vynikající chutnost.

Nejnovější zprávy SCHAUMANN-skupiny č.06 2015 AKTUÁLNĚ Aktuální informace na tel: 383 339 110 nebo www.schaumann.cz Odlehčení metabolismu Při odbourávání nadbytečných dusíkatých látek v organismu vzniká mnoho dodatečného tepla. Pokud jsou součástí minerálního krmiva volné aminokyseliny, může být v krmné směsi redukován podíl sójového šrotu, sníží se tak zátěž látkové výměny. Vysoké teploty mají negativní vliv na  říji jalových prasnic. Klesá podíl zabřezlých pras- nic. SCHAUMALAC RF stimuluje říji a zlepšuje plodnost. Ve  fázi před oprašením se osvědčil top- dressing pomocí SCHAUMA OMNI-S. Kombi- nace vysoce hodnotného lososového oleje a funkční vlákniny podporuje motoriku střev a tím také rychlejší vyloučení škodlivých mi- kroorganismů. Obsažené omega-3-mastné Tabulka: Vliv rychlosti proudění vzduchu na vnímanou teplotu („Chill Effekt“) teplota relativní vlhkost vzduchu teplota, jak ji vnímáme při proudění vzduchu m/s °C % 0 0,5 1 1,5 35 50 35,0 32,2 26,6 24,4 29,5 50 29,5 26,6 24,4 22,8 24 50 24,0 22,8 21,1 20,0 Podle R.Barnwella, Pittsburg, Texas 2002 Nabídnout krmnou dávku, která nezatěžuje látkovou výměnu (snížit obsah NL, zařadit lehce využitelné zdroje energie – např. rostlinné oleje, zohlednit vysokou koncentraci energie). Zařadit především chutné komponenty. Pro snížení oxidativního stresu zařadit speciální výrobky (např. SCHAUMALAC FIT). Využít SCHAUMACID-kyseliny pro potlačení kvasinek a jiných patogenních kmenů. Krmivo předkládat v menších dávkách a v kratších intervalech mezi jednotlivými krmeními. Volný přístup k čisté a nezávadné vodě, dodatečně napouštět vodu do koryt. Stresující opatření jako změnu ustájení nebo očkování provádět v chladnějších ranních nebo večerních hodinách. Zabránit přímému slunečnímu záření, okna dočasně zatemnit. Zajistit dostatečné proudění vzduchu. Ochlazovat střešní plochu vodou. Postříkat/osvěžit prasnice vodou. Zabránit teplotnímu stresu kyseliny stabilizují imunitní systém a zvyšují vitalitu. Výsledkem je vyšší příjem krmiva. Optimalizace napájecí vody Pravidelná kontrola kvality vody a napá- jení zvířat čistou, nezávadnou vodou by mělo být pevnou součástí podnikového systému. Autor: M. Sc. agr. Henrike Kaack