Účetnictví, daně a právo v zemědělství

4 Zdanění podílů na zisku Zálohy na daň z příjmů Účtování zásob a vedení skladové evidence pomocí účetních softwarů 2012

účetnictví v zemědělství 4/2012 1 obsah téma měsíce 2 Zdanění podílů na zisku Ing. Martin Děrgel daně z příjmů 11 Zálohy na daň z příjmů Ing. Miloš Kořínek účetnictví a software 14 Účtování zásob a vedení skladové evidence pomocí účetních softwarů Ing. Hana Hlaváčková tipy na školení 19 pojistné 20 Zdravotní pojištění a přihlašování zaměstnanců u dohody o pracovní činnosti Ing. Antonín Daněk naše poradna 22 tipy na semináře 28 Wolters Kluwer ČR aktuality 29 Legislativní novinky v březnu 2012 Ing. Martin Děrgel aktuality 31 Daňový kalendář Vážení čtenáři, otevíráte jiÏ ãtvrté, tedy dubnové ãíslo Va‰eho ãasopisu. Tématem tohoto vydání je rozdûlení zisku a jeho zdanûní. Pfiiná‰íme pfiehledn˘ popis podmínek pro vyplacení podílÛ na zisku a také pfiíklady na zdanûní tûchto vyplácen˘ch podílÛ na zisku. V dal‰ích pfiíspûvcích pfiiná‰íme informace o zálohách na daÀ z pfiíjmÛ právnick˘ch a fyzick˘ch osob. V pravidelném seriálu úãetnictví a software se budeme zab˘vat zásobami a skladov˘m hospodáfiství. Nezapomínáme na novinky v oblasti dohod konan˘ch mimo pracovní pomûr a také se budeme podrobnû vûnovat dohodám o pracovní ãinnosti zejména z pohledu zdravotního poji‰tûní. Nechybí legislativní novinky, poradna – tentokráte roz‰ífiená, tipy na ‰kolení a zajímavé publikace. NezapomeÀte, Ïe máte v rámci svého pfied- platného k dispozici zdarma pfiístup na portál v‰ech profesionálních úãetních www.ucetnikavarna.cz. Staãí si aktivovat svÛj úãet a získáte tak pfiístup k pravidelnû aktualizovanému archivu ãlánkÛ z ãasopisu Úãetnictví, danû a právo v zemûdûlství a mnoha dal‰ím uÏiteãn˘m informacím. Dále moÏnost diskutovat se sv˘mi kolegy, psát blogy a zúãastnit se také na‰í vûdomostní hry o zajímavé ceny. Své odborné dotazy máte moÏnost klást zdarma prostfiednictvím sluÏby www.otazkyodpovedi.cz. Odpovídat Vám budou renomovaní odborníci z praxe. Zaregistrujte se na www.otazkyodpovedi.cz a získejte kvalitní odpovûdi na otázky ze své pracovní praxe! Pfiipomínky, doplnûní a námûty k ãasopisu ãi Úãetní kavárnû nám mÛÏete psát na e-mailovou adresu uzem@wkcr.cz. Neváhejte nám napsat – Vበnázor nás zajímá! S pfiáním sluneãného jara Ilona Borlová odpovûdná redaktorka

Ekonomické hledisko Zisk, o jehoÏ rozdûlení a zdanûní se jedná, je zis- kem úãetním, v nûmÏ jsou promítnuty v‰echny nákla- dové poloÏky bûÏného období dle úãetní metodiky. Nelze nikdy rozdûlit více, neÏ ãiní tzv. disponibilní zisk úãetní jednotky. Je dobré hned zkraje zdÛraznit, Ïe není moÏné úãtovat pouÏití zisku bûÏného úãetního období. Je tomu tak proto, Ïe nemÛÏe b˘t rozdûlován zisk, kter˘ dosud nebyl vytvofien, respektive zji‰tûn fiádn˘m úãetním postupem. Úãetní období nelze úãe- lovû ãlenit na dílãí období, za nûÏ by se zisk stanovo- val. Teprve zisk vyãíslen˘ v úãetní závûrce lze roz- dûlovat, aÈ uÏ ve prospûch fondÛ úãetní jednotky, nebo jejich majitelÛ. Vhodné je taktéÏ ctít nepsané pravidlo vyváÏeného financování, kdyby dlouhodobû vázané peníze (tj. vloÏené do dlouhodobého majetku) mûly b˘t kryty dlouhodob˘mi zdroji (vlastní kapitál, dlouhodobé úvûry a pÛjãky). Jsou-li tyto dlouhodobé zdroje vy‰‰í, hovofiíme o pfiekapitalizaci, v opaãném pfiípadû o podkapitalizaci. Do v‰ech úvah je pfiitom tfieba zahrnovat nejen právû uplynulé úãetní období, ale i prognózy a plány na období budoucí, zejména co se t˘ãe investiãního roz- voje, v˘voje platební schopnosti (likvidity), zaúvûrová- ní a zásobového hospodáfiství. V neposlední fiadû by mûl dobr˘ hospodáfi pamatovat na hor‰í ãasy a pro pfiípad naléhavé potfieby penûÏních prostfiedkÛ jich mít vÏdy urãitou ãást deponovanou na relativnû snadno dostupn˘ch místech, napfiíklad v podobû krátkodo- b˘ch (napfiíklad mûsíãních) termínovan˘ch vkladÛ revolvingov˘ch (není-li vztah ukonãen, automaticky se prodlouÏí o stejnou dobu), obchodovateln˘ch cenn˘ch papírÛ nebo podílov˘ch listÛ. Ponechání vy‰‰ího vlastního kapitálu mÛÏe mít nepfiímo i daÀov˘ v˘znam. A to v pfiípadû pfiijetí úvûrÛ a pÛjãek od tzv. spojen˘ch osob (zejména od spoleãníkÛ). JestliÏe totiÏ objem takov˘chto dluhÛ pfie- v˘‰í více neÏ 4x stav vlastního kapitálu dluÏníka, nejsou úroky odpovídající tomuto pfiesahu daÀovû úãinné. Tento test nízké kapitalizace upravuje § 25 odst. 1 písm. w) zákona ã. 586/1992 Sb., o daních z pfií- jmÛ, ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ (dále jen „ZDP“). Právní hledisko Rozdûlení zisku v kapitálov˘ch spoleãnostech obchodní právo omezuje ve tfiech smûrech: ● kompetenãnû – kdo o tom mÛÏe rozhodovat, ● povinnou tvorbou zákonného rezervního fondu, ● podmínkami pro v˘platu podílÛ na zisku. Rozhodování o rozdûlení zisku s. r. o. a a. s. spadá do kompetence valné hromady, jak stanoví § 125 odst. 1 písm. b) a § 187 odst. 1 písm. f) zákona ã. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ (dále jen „ObchZ“). ObchZ sice ukládá závazn˘ termín pro konání valné hromady, a to do ‰esti mûsícÛ od konce úãetního období, ov‰em tato valná hromada nemusí je‰tû nutnû schvalovat rozdûlení zisku za uplynulé úãetní období. V‰em spoleãnostem s ruãením omezen˘m (s. r. o.) a akciov˘m spoleãnostem (a. s.) je uloÏena povin- nost vytváfiet „zákonn˘“ rezervní fond (dále jen „RF“) ze zisku bûÏného úãetního období po zdanûní (§ 124 a 217 ObchZ). První pfiídûl do RF bude za rok, v nûmÏ spoleãnost poprvé vytvofií zisk, a to nejménû: ● s. r. o. 10 % ãistého zisku vykázaného v fiádné úãetní závûrce, av‰ak ne více neÏ 5 % základního kapitálu („ZK“), ● a. s. 20 % ãistého zisku vykázaného v fiádné úãetní závûrce, av‰ak ne více neÏ 10 % ZK. RF se dále roãnû doplÀuje o ãástku urãenou spole- ãenskou smlouvou nebo ve stanovách, nejménû v‰ak o 5 % z ãistého zisku, coÏ platí shodnû pro s. r. o. i a. s., 2 4/2012 účetnictví v zemědělství téma měsíce Zdanění podílů na zisku Ing. Martin Děrgel Kapitálové spoleãnosti – s. r. o. a a. s. – jsou zakládány za úãelem relativnû bezpeãného podnikání jejich spo- leãníkÛ, pfiiãemÏ hnacím motorem je – ostatnû jako u ostatních forem podnikání – zisk. Pfiirozenou snahou spo- leãníkÛ je pak tento zisk v poÏadované mífie pfievést a spotfiebovat v jejich prospûch. V potaz by ov‰em mûla b˘t primárnû brána ekonomická hlediska, aby ãinnost dotyãné firmy byla dlouhodobû udrÏitelná. V zájmu vûfiitelÛ pfii- tom stanoví obchodní právo jisté omezující podmínky pro v˘platu zisku. Po zdárném prÛchodu právní stránkou vûci je pak navazující problematikou správné daÀové posouzení a zaúãtování rozdûlení zisku.

a to aÏ dokud nedojde k naplnûní RF nejménû do v˘‰e: ● 10 % ZK u s. r. o., ● 20 % ZK u a. s. Poznamenejme, Ïe obdobnou úlohu jako RF u kapitá- lov˘ch obchodních spoleãností má u druÏstev tzv. ne- dûliteln˘ fond (viz § 235 ObchZ). Tento je druÏstvo povinno zfiídit jiÏ pfii svém vzniku, a to nejménû ve v˘‰i 10 % zapisovaného základního kapitálu. Dále jej musí doplÀovat nejménû o 10 % roãního ãistého zisku, a to aÏ do doby neÏ v˘‰e nedûlitelného fondu dosáhne poloviny zapisovaného základního kapitálu druÏstva. Tfietí avizované omezení rozdûlení zisku kapitálové spoleãnosti – s. r. o. i a. s. – se t˘ká v˘platy podílÛ na zisku, mÛÏeme si jej vyjádfiit tfiemi omezujícími pod- mínkami, které musí b˘t splnûny v‰echny souãasnû. 1. podmínka (§ 123 odst. 2 a § 178 odst. 2 ObchZ): Podíly na zisku je moÏno vyplatit pouze do té v˘‰e, aby po jejich vyplacení platilo, Ïe: ● Vlastní kapitál ≥ Základní kapitál (zapsan˘ i nezapsan˘) + Povinnû vázan˘ RF ● (41x + 42x + 431) ≥ (411 + 419) +(421) 2. podmínka (§ 123 odst. 2 a § 178 odst. 6 ObchZ): Následuje v˘poãet maximální ãástky, kterou lze vypla- tit jako podíly na zisku: účetnictví v zemědělství 4/2012 3 téma měsíce PoloÏka druhé podmínky Úãet V˘poãet V˘sledek hospodafiení vykázan˘ za poslední uzavfiené úãetní období 431 + (zisk) / – (ztráta) Povinn˘ pfiídûl do rezervního fondu (z aktuálního zisku firmy) – – Neuhrazené ztráty minul˘ch let 429 – Nerozdûlené zisky minul˘ch let 428 + Fondy tvofiené ze zisku, které je moÏné pouÏít dle uváÏení úãetní jednotky 423, 427 + Pfiípadná ãást zákonného RF, kterou lze pouÏít dle uváÏení úãetní jednotky 421 AE + Kolik lze vyplatit jako podíl na zisku – = kladné ãíslo 3. podmínka (§ 65a ObchZ): Zfiizovací v˘daje je nutné úãetnû odepsat do pûti let, jinak omezují vyplacení podílÛ na zisku takto. ● Úãetní zÛstatková cena zfiizovacích v˘dajÛ ≤ Zisk minu- l˘ch let + schvalovan˘ zisk + Fondy tvofiené ze zisku, které je moÏné pouÏít dle uváÏení úãetní jednotky ● (011) ≤ (428) + (431) + (423, 427, 421 AE) ObchZ zakazuje vyplácet zálohy na podíly na zisku. Pokud jsou potencionálním pfiíjemcÛm podílÛ na zisku bûhem roku poskytována jakákoli plnûní, je nutno je povaÏovat (a taktéÏ i úãtovat) za pÛjãky. Je tfieba zdÛraznit, Ïe není v kompetenci stanov, spole- ãenské smlouvy ani valné hromady omezit nebo vylouãit vliv v˘‰e uveden˘ch tfií podmínek pro moÏnost vyplácení podílÛ na zisku, stejnû jako zmírnit podmín- ky tvorby RF. Pokud by byly podíly na zisku s. r. o. vyplaceny spoleãníkÛm v rozporu s tûmito podmínka- mi, museli by je vrátit. Naproti tomu dividendu pfiijatou v dobré vífie nemusejí akcionáfii vracet, nahradilo by ji pfiedstavenstvo a. s. Daňové režimy podílů na zisku Existuje nûkolik moÏn˘ch daÀov˘ch scénáfiÛ podílÛ na zisku (dividend a. s.) vyplácen˘ch kapitálovou spoleãností – a. s. nebo s. r. o. – jejím spoleãníkÛm (akcionáfiÛm), které si pro pfiehlednost rozdûlíme do tfií skupin: 1) Podíly na zisku v âesku: ● âímÏ máme na mysli nejãastûj‰í situaci, kdy podíly na zisku vyplácí ãeská a. s. nebo s. r. o., která je daÀov˘m rezidentem âR ãeskému spo- leãníkovi (akcionáfii), kter˘ je rovnûÏ rezidentem âeska. 2) Podíly na zisku z âeska: ● Také tentokrát jde o pomûrnû hojn˘ pfiípad, kdy podíly na zisku (dividendy) vyplácí ãeská a. s./s. r. o. (daÀov˘ rezident âR) zahraniãnímu spoleãníkovi (akcionáfii), kter˘ je daÀov˘m nerezidentem âeska. 3) Podíly na zisku do âeska: ● Ménû obvykl˘ pfiípad, kdy podíly na zisku (divi- dendy) vyplácí zahraniãní kapitálová spoleã- nost (nerezident âR) ãeskému spoleãníkovi, kter˘ je daÀov˘m rezidentem âeska. Dodejme, Ïe ãtvrt˘ pfiípad – zahraniãní a. s./s. r. o. a zahraniãní spoleãník – nemusíme fie‰it, neboÈ pfied- mûtem zdanûní nerezidentÛ v âesku jsou jen pfiíjmy ze zdroje na území âR, tedy jen podíly na zisku od ãesk˘ch firem.

Zdanění podílů na zisku v Česku Jde o nejãastûj‰í pfiípad, kdy podíly na zisku vyplácí ãeská a. s./s. r. o. ãeskému spoleãníkovi, kter˘ je: ● fyzickou osobou: pak podíl na zisku vÏdy podléhá zvlá‰tní sazbû danû z pfiíjmÛ 15 % (alias koneãné sráÏkové dani), kterou má za úkol srazit a odvést svému správci danû plátce danû (dotyãná spoleãnost rozdûlující zisk), ● právnickou osobou: pokud je naplnûn vztah tzv. matefiská versus dcefiiná spoleãnost, je podíl na zisku osvobozen od danû, v ostatních pfiípadech podíl na zisku obdobnû jako u fyzick˘ch osob podléhá koneãné sráÏko- vé dani 15 %, kterou sráÏí a odvádí svému správci danû plátce danû (dotyãná spoleãnost rozdûlující zisk). Spoleãné v‰em variantám je, Ïe spoleãník se o zda- nûní podílu na zisku nemusí zajímat, buì je osvobo- zen, nebo jej s koneãnou platností zdanila a. s./s. r. o., a kdyby na to zapomnûla, bude postihnuta pouze ona. Vztah matefiská versus dcefiiná spoleãnost je defi- niãnû vymezen v § 19 odst. 3 ZDP: ● právní forma spoleãnosti: podle Smûrnice EU (v âesku se jedná o a. s., s. r. o. nebo druÏstvo); ● daÀová rezidence spoleãnosti: musí b˘t v nûkterém státû EU (a souãasnû nikde mimo EU), ● spoleãnost podléhá zdanûní: podle Smûrnice EU (v âesku se jedná o daÀ z pfiíjmÛ právnick˘ch osob); ● kvalifikovan˘ podíl matefiské spoleãnosti na dce- fiiné spoleãnosti: nejménû 10% podíl na základním kapitálu, drÏen˘ nejménû nepfietrÏitû 12 mûsícÛ (lze splnit i dodateãnû). Poznámka: Právní formy a relevantní danû v souladu se smûr- nicí Rady 90/435/EHS o spoleãném systému zda- nûní matefisk˘ch a dcefiin˘ch spoleãností z rÛzn˘ch ãlensk˘ch státÛ („smûrnice EU“) zpfiístupnilo Minis- terstvo financí ‰iroké vefiejnosti zvefiejnûním ve Finanãním zpravodaji, naposledy v ãísle 3/2007. příklad Podíly na zisku v âesku Valná hromada ãeské ABCD, a. s., rozhodla o podí- lech na zisku (dividendách) tûmto akcionáfiÛm: A je tuzemskou akciovou spoleãností a její podíl na základním kapitálu ABCD, a. s., je jiÏ pfies rok 50 %: • jde o vztah matefiská versus dcefiiná spoleã- nost, podíl na zisku bude osvobozen od danû z pfiíjmÛ u vyplácející dcefiiné spoleãnosti ABCD, a. s., takÏe tato jej nebude zdaÀovat sráÏkovou daní z pfiíjmÛ, • tento pfiíjem matefiská spoleãnost A, a. s., vylouãí ze základu danû na fiádku 110 v pfiizná- ní k dani z pfiíjmÛ právnick˘ch osob (dále jen „DPPO“). B je tuzemskou fyzickou osobou a její podíl na základním kapitálu ABCD, a. s., je jiÏ pfies rok 20 %: • fyzická osoba nemÛÏe b˘t matefiskou spoleã- ností, její podíl na zisku zdaní a. s. sráÏkovou daní 15 %, • tento pfiíjem nebude u spoleãníka B zahrnován do základu danû, vÛbec jej neuvede do pfiizná- ní k DPFO. C je tuzemskou s. r. o., která se stala akcionáfiem s podílem 15 % na základním kapitálu ABCD, a. s., teprve pfied pÛl rokem, kdy cel˘ tento obchodní podíl odkoupila od pfiede‰lého akcionáfie X: • sice nejde o vztah matefiská versus dcefiiná spoleãnost (pfiekáÏkou je doposud krátká drÏba kvalifikovaného podílu), ale v souladu s § 19 odst. 4 ZDP je i pfiesto moÏno uplatnit osvobo- zení od danû, pokud bude ãasová podmínka splnûna následnû (pod hrozbou sankce zpût- ného dodanûní). D je ãeskou vefiejnou obchodní spoleãností s podí- lem na základním kapitálu ABCD, a. s., jiÏ pfies rok 15 %: • tentokrát je pfiekáÏkou vztahu matefiská versus dcefiiná spoleãnost právní forma akcionáfie (v. o. s.), takÏe osvobození od danû zde nepfii- chází do úvahy, ABCD, a. s., zdaní podíl na zisku sráÏkovou daní 15 %, • tento pfiíjem vylouãí spoleãníci D, v. o .s., ze základu danû z pfiíjmÛ na fiádku 120 v pfiiznání k DPPO. Osvobození podílÛ na zisku (dividend) plynoucích matefiské spoleãnosti od její dcefiiné spoleãnosti je jistû pfiíjemné, ov‰em je tfieba pamatovat i na s tím související ponûkud skrytou daÀovou nepfiíjemnost. Podle § 25 odst. 1 písm. zk) ZDP totiÏ nejsou daÀovû úãinné v˘daje (náklady) matefiské spoleãnosti souvi- sející s drÏbou podílu v dcefiiné spoleãnosti, pfiiãemÏ se rozli‰ují pfiímé a nepfiímé (reÏijní) náklady souvi- sející s drÏbou podílÛ. Podrobnosti i s pfiíklady tako- v˘chto v˘dajÛ uvádí pokyn Generálního finanãního 4 4/2012 účetnictví v zemědělství téma měsíce

fieditelství ã. D–6. O pfiímé v˘daje (náklady) spojené s drÏbou podílÛ na dcefiiné spoleãnosti lze podle § 24 odst. 7 ZDP zv˘‰it nab˘vací cenu podílu. Pfiitom nepfiímé (reÏijní) náklady související s drÏbou podílu v dcefiiné spoleãnosti § 25 odst. 1 písm. zk) ZDP omezuje pau‰álnû shora na 5 % pfiíjmÛ z podí- lÛ na zisku vyplácen˘ch dcefiinou spoleãností. Nulové pfiijaté podíly na zisku ve zdaÀovacím období tak auto- maticky znamenají nulové nepfiímé nedaÀové v˘daje. příklad NedaÀové v˘daje spojené s drÏbou podílu Matka, a. s., se rozhodla odkoupit majoritní obchodní podíl na Dcera, s. r. o. Za tímto úãelem si vzala ban- kovní úvûr. Z peãlivû vedené evidence firmy Matka, a. s., byly zji‰tûny tyto údaje za rok 2011: od danû osvobozené pfiijaté podíly na zisku od dcefiiné spoleãnosti Dcera, s. r. o. = 1 mil. Kã, úroky z bankovního úvûru na pofiízení úãasti v této dcefiiné spoleãnosti = 120 000 Kã, ostatní pfiímé v˘daje (náklady) spojené s drÏbou podílu v dcefiiné spoleãnosti = 30 000 Kã. Matka, a. s., nejprve vyãíslí daÀovû neúãinné v˘daje (náklady) spojené s drÏbou tohoto podílu: pfiímé nedaÀové náklady = úroky + ostatní = = 120 000 Kã + 30 000 Kã = 150 000 Kã, nepfiímé nedaÀové náklady = „pau‰álních“ 5 % z pfiijat˘ch podílÛ na zisku = 50 000 Kã. O tyto celkové nedaÀové 200 000 Kã Matka, a. s., zv˘‰í základ danû z pfiíjmÛ za rok 2011. Zdanění podílů na zisku z Česka Zatímco poplatníci daní z pfiíjmÛ z fiad daÀov˘ch rezidentÛ âR podléhají v âesku zdanûní ze v‰ech pfiíjmÛ z celé- ho svûta, tak poplatníci z fiad nerezidentÛ jen z pfiíjmÛ plynoucích tzv. ze zdrojÛ na na‰em území. Tyto pfií- jmy jsou úpln˘m v˘ãtem uvedeny v § 22 ZDP, pfiiãemÏ mezi nimi najdeme také pfiíjmy z titulu podílÛ na zisku od tuzemsk˘ch spoleãností (a. s., s. r. o.). PfiiãemÏ zde mohou nastat následující pestré daÀové pfiípady: ● Spoleãník je fyzickou osobou: ze smluvního státu, s nímÏ má âR uzavfienu smlouvu o zamezení dvojího zdanûní („smlouva“): • podíl na zisku (ve smlouvách zkratka „divi- dendy“) podléhá ãeské sráÏkové dani 15 % (§ 36 odst. 1 ZDP) plátcem danû (a. s./s. r. o.), nestanoví-li smlouva jinak (mÛÏe sníÏit maximální sazbu danû, a to nejãastûji na 10 %, pfiípadnû zdanûní tûchto pfiíjmÛ v âesku vylouãit nebo speciálnû podmínit), z nesmluvního státu, s nímÏ âR nemá uza- vfienu smlouvu: • podíl na zisku podléhá ãeské sráÏkové dani 15 %, kterou zúfiaduje opût plátce danû (a. s./s. r. o.). ● Spoleãník je právnickou osobou: ze smluvního státu, s nímÏ má âR uzavfienu smlouvu: • pokud je naplnûn vztah „matefiská versus dcefiiná spoleãnost“, je podíl na zisku osvo- bozen od danû, • v ostatních pfiípadech podléhá ãeské sráÏ- kové dani 15 %, nestanoví-li pfiíslu‰ná smlouva jinak, z nesmluvního státu, s nímÏ má âR nemá uzavfienu smlouvu: • zde moÏnost osvobození z titulu vztahu „matefiská versus dcefiiná spoleãnost“ prak- ticky nepfiichází do úvahy, proto podíl na zisku (dividenda) podléhá ãeské sráÏkové dani 15 % (§ 36 odst. 1 ZDP). Pojmy „matefiská versus dcefiiná spoleãnost“ vymezu- je v návaznosti na smûrnici EU § 19 odst. 3 ZDP, a jak jiÏ bylo v˘‰e uvedeno, rozhodující je právní forma, a minimální podíl 10 % po dobu alespoÀ 12 mûsícÛ. Podle § 19 odst. 1 písm. ze) bodu 1 ZDP jsou osvo- bozeny pfiíjmy z dividend a jin˘ch podílÛ na zisku: ● Vyplácené dcefiinou spoleãností, která je daÀov˘m rezidentem âR; ● matefiské spoleãnosti, která je daÀov˘m rezidentem âR nebo daÀov˘m rezidentem jiného státu EU. účetnictví v zemědělství 4/2012 5 téma měsíce âeská republika Dcefiiná spoleãnost Matefiská spoleãnost Matefiská spoleãnost Je osvobozeno od DPPO Je osvobozeno od DPPO Jin˘ ãlensk˘ stát

Poznámka: âesk˘ ZDP se samozfiejmû net˘ká zdanûní pfiíjmÛ matefiské spoleãnosti v jiném státû EU (tenká ‰ipka). V souladu se smûrnicí EU by ale mûl b˘t tento pfiíjem osvobozen podle zákona daného státu EU. Omezující v˘jimka z tohoto osvobození (§ 19 odst. 2 ZDP) se ale t˘ká situace, kdy uvedená ãeská dcefiiná spoleãnost je v likvidaci. Poznamenejme, Ïe v souladu s § 70 ObchZ spoleãnost vstupuje do likvidace ke dni, k nûmuÏ je zru‰ena, pokud zákon nestanoví jinak (coÏ se t˘ká zejména zru‰ení bez likvidace pfiemûnou). Dále jsou podle § 19 odst. 8 ZDP osvobozeny pfiíjmy z dividend a jin˘ch podílÛ na zisku: ● Vyplácené „dcefiinou spoleãností“, která je daÀov˘m rezidentem âR; ● „matefiské spoleãnosti“, která je daÀov˘m rezidentem ·v˘carské konfederace, Norska nebo Islandu. Poznámka: Pojmy matefiská spoleãnost a dcefiiná spoleãnost jsou definovány jen v rámci EU, vÛãi jin˘m státÛm se jejich definiãní podmínky uplatní pouze obdobnû, proto zde dáváme pro odli‰ení pojmy do uvozovek. A poãínaje zdaÀovacím obdobím zapoãat˘m v roce 2011 jiÏ likvidace „dcefiiné spoleãnosti“ brání osvobození podílÛ na zisku plynoucích z âeska „matefiské spoleãnosti“ ve ·v˘carsku, Norsku nebo Islandu. 6 4/2012 účetnictví v zemědělství téma měsíce příklad Podíly na zisku z âeska Valná hromada ãeské ABC, a. s., rozhodla o podílech na zisku (dividendách) tûmto tfiem akcionáfiÛm: A je rakouskou fyzickou osobou a její podíl na základním kapitálu ABC, a. s., je jiÏ pfies rok 50 %: • Fyzická osoba nemÛÏe b˘t matefiskou spoleã- ností, osvobození od danû podle ZDP se jí tedy net˘ká. • Smlouva mezi âR a Rakouskem umoÏÀuje státu zdroje (âesku) zdanit tento pfiíjem nerezi- denta âR (je rezidentem Rakouska) podle ães- k˘ch daÀov˘ch zákonÛ, tedy tzv. sráÏkovou âeská republika Dcefiiná spoleãnost – v likvidaci Matefiská spoleãnost Matefiská spoleãnost Je osvobozeno od DPPO Je osvobozeno od DPPO Jin˘ ãlensk˘ stát âeská republika „Dcefiiná spoleãnost“ „Matefiská spoleãnost“ Je osvobozeno od DPPO ·v˘carsko + Norsko + Island âeská republika „Dcefiiná spoleãnost“ –v likvidaci „Matefiská spoleãnost“ Není osvobozeno od DPPO ·v˘carsko + Norsko + Island

daní. âeskou zvlá‰tní sazbu danû 15 % ale smlouva omezuje na 10 %, proto plátce danû (a. s.) srazí ãeskou daÀ jen ve v˘‰i 10 %. • DaÀové posouzení pfiíjmu na stranû spoleãníka A (v Rakousku) závisí na tamních daÀov˘ch zákonech. B je slovenskou spoleãností s r. o. a její podíl na základním kapitálu ABC, a. s., je jiÏ pfies rok 41 %: • Jde o vztah matefiská versus dcefiiná spoleã- nost, podíl na zisku proto bude osvobozen od ãeské danû z pfiíjmÛ u vyplácející dcefiiné spo- leãnosti ABC, a. s., a vyplatí jej akcionáfii v plné (hrubé) v˘‰i. • V souladu se smûrnicí EU by mûl b˘t tento pfií- jem rovnûÏ osvobozen od danû z pfiíjmÛ na Slovensku. C je nûmeckou akciovou spoleãností a její podíl na základním kapitálu ABC, a. s., je jiÏ pfies rok 9 %: • Nejde o vztah matefiská versus dcefiiná spoleã- nost, pfiekáÏkou je nedostateãná majetková úãast, coÏ nelze naplnit ani dodateãnû (na roz- díl od pfiíli‰ krátké doby kvalifikované úãasti). • Smlouva âR s Nûmeckem umoÏÀuje státu zdroje (âesku) zdanit tento pfiíjem nerezidenta âR (rezidenta Nûmecka) podle ãesk˘ch daÀo- v˘ch zákonÛ, tedy plátcem danû sráÏkovou daní. Pfiitom ãeskou zvlá‰tní sazbu danû 15 % smlouva nijak neomezuje, protoÏe umoÏÀuje zdanûní právû nejv˘‰e 15% sazbou danû. • DaÀové posouzení pfiíjmu na stranû akcionáfie C (v Nûmecku) závisí na tamních daÀov˘ch zákonech. Zdanění podílů na zisku do Česka Jak bylo fieãeno, daÀov˘ rezident âR obecnû pfiiznává ke zdanûní v âesku v‰echny své celosvûtové pfiíjmy, a to bez ohledu na jejich pfiípadné zdanûní v zahraniãí – tomuto reÏimu podléhají také podíly na zisku vyplá- cené zahraniãní kapitálovou spoleãností (nereziden- tem âR) ãeskému spoleãníkovi (daÀov˘ rezident âR). ● Spoleãník je fyzickou osobou a pfiíjem plyne: ze smluvního státu, s nímÏ má âR uzavfienu smlouvu: • v souladu s § 8 odst. 4 ZDP pfiíjem z podílu na zisku v hrubé v˘‰i (pfied pfiípadn˘m zda- nûním v zahraniãí!) zahrne do dílãího zákla- du danû z pfiíjmÛ z kapitálového majetku, • v souladu se smlouvou uplatní pfiíslu‰nou metodu zamezující dvojímu (opakovanému) zdanûní, coÏ je vÏdy metoda prostého zápo- ãtu danû, s v˘jimkou Brazílie (kde je to metoda úplného vynûtí); z nesmluvního státu, s nímÏ âR nemá uza- vfienu smlouvu: • v souladu s § 8 odst. 4 ZDP pfiíjem z podílu na zisku v hrubé v˘‰i (tedy pfied pfiípadn˘m zda- nûním v zahraniãí!) zahrne do dílãího základu danû z pfiíjmÛ z kapitálového majetku, • pro absenci smlouvy nelze v âesku uplatnit Ïádnou metodu omezující nepfiíjemné dvojí zdanûní. ● Spoleãník je právnickou osobou a pfiíjem plyne: ze smluvního státu, s nímÏ má âR uzavfienu smlouvu: • pokud je naplnûn vztah „matefiská versus dcefiiná spoleãnost“, je podíl na zisku osvo- bozen od danû, • v ostatních pfiípadech se podíl na zisku ze zahraniãí zahrnuje (brutto) do tzv. samostat- ného základu danû (§ 20b ZDP) a podléhá samostatnému zdanûní poplatníkem v pfii- znání speciální sazbou 15 % (§ 21 odst. 4 ZDP), pfiitom se podle smlouvy uplatní metoda zamezující dvojímu zdanûní, coÏ je vÏdy metoda prostého zápoãtu danû, s v˘jimkou Brazílie (kde je to metoda úplné- ho vynûtí); z nesmluvního státu, s nímÏ âR nemá uza- vfienu smlouvu: • zde moÏnost osvobození od danû z titulu vzta- hu „matefiská versus dcefiiná spoleãnost“ nepfiichází do úvahy, takÏe podíl na zisku se vÏdy (brutto) zahrne do samostatného základu danû a poplatník jej zdaní v pfiizná- ní sazbou 15 % (bez moÏnosti uplatnûní metody zamezující dvojímu zdanûní). příklad Pfiíjmy fyzické osoby z dividend ze zahraniãí Paní Petra je daÀovou rezidentkou âR, která kromû toho, Ïe je zamûstnankyní ãeské firmy, je rovnûÏ akci- onáfikou francouzské akciové spoleãnosti. Valná hro- mada této francouzské firmy v roce 2011 pfiiznala paní Petfie dividendu v hrubé v˘‰i 10 000 EUR. Tyto pfiíjmy obecnû podléhají ve Francii sráÏkové dani u zdroje podle tamních pfiedpisÛ, pfiedpokládejme pfiitom sazbu francouzské danû z pfiíjmÛ 25 %. Ov‰em podle smlou- vy mezi âeskou republikou a Francií má ãeská rezi- dentka nárok na zv˘hodnûnou sazbu francouzské danû jen 10 %. Pfiesto bude muset francouzská a. s. srazit pln˘ch 2 500 EUR, takÏe se paní Petra mÛÏe tû‰it jen ze 7 500 EUR. Problém je totiÏ v tom, Ïe Francie uplat- Àuje tzv. refundaãní systém, kdy je nejprve nereziden- tovi vÏdy sraÏena plná daÀ podle francouzského práva, bez ohledu na smlouvu. A teprve poté mÛÏe účetnictví v zemědělství 4/2012 7 téma měsíce

nerezident prokázat rezidenci ve smluvním státû vypl- nûním oficiálního formuláfie potvrzeného správcem danû. Je-li v‰e v pofiádku, poukáÏe francouzsk˘ daÀo- v˘ úfiad poplatníkovi pfieplatek na sraÏené dani, zde by tedy vyplatil 1 500 EUR. Ze smlouvy vypl˘vá, Ïe tento pfiíjem se mÛÏe v âesku zahrnout do základu danû rezidenta, pfiiãemÏ se ãeská daÀ sníÏí o francouzskou daÀ, kterou umoÏÀuje smlou- va, tedy v daném pfiípadû 10% daÀ 1 000 EUR, nejv˘- ‰e v‰ak o takovou ãást ãeské danû, která pomûrnû pfii- padá na pfiíjmy zdanûné ve Francii. Jedná se tak o prost˘ zápoãet francouzské danû na ãeskou daÀo- vou povinnost, k ãemuÏ se vyuÏije pfiíloha ã. 3 pfiizná- ní k DPFO. Do pfiiznání pfiitom musí paní Petra zahrnout celkovou hrubou v˘‰i dividendy pfied jejím zdanûním ve Francii, tedy 10 000 EUR, samozfiejmû po pfiepoãtu na ãeskou mûnu. K ãemuÏ mÛÏe uplatnit buì obvyklá úãetní pravi- dla (aktuální nebo pevn˘ kurs âNB), anebo v souladu s § 38 odst. 1 ZDP tzv. jednotn˘ kurs, coÏ je prÛmûr kursÛ âNB vypoãten˘ za cel˘ rok (zdaÀovací období) a zvefiej- Àovan˘ po skonãení roku ve Finanãním zpravodaji. Za rok 2011 ãinil jednotn˘ kurs EUR 24,60 Kã/EUR a paní Petra kromû dividendy z Francie má je‰tû zmí- nûn˘ pfiíjem ze závislé ãinnosti po tzv. superhrubém nav˘‰ení o povinné pojistné zamûstnavatele 600 000 Kã. V pfiiznání uplatÀuje nezdanitelné ãástky 46 000 Kã a pouze základní osobní slevu na dani poplatníka 23 640 Kã. Základ danû = 600 000 Kã (zamûstnání v âR) + + 246 000 Kã (dividenda z Francie) = 846 000 Kã. SníÏen˘ základ danû = základ danû – nezdanitelné ãástky = 846 000 Kã – 46 000 Kã = 800 000 Kã. Vypoãtená daÀ v âR (pfied slevami a pfied zápo- ãtem danû) = 15 % z 800 000 Kã = 120 000 Kã. Podíl zahraniãních pfiíjmÛ na celkov˘ch pfiíjmech (pfied odpoãty) = 246 000 Kã / 846 000 Kã = 29,08 %. V zahraniãí (Francii) zaplacená daÀ k zápoãtu (podle smlouvy jen 1 000 EUR) = 24 600 Kã. Maximální zápoãet = podíl zahraniãních pfiíjmÛ x x vypoãtená daÀ v âR = 0,2908 x 120 000 = 34 896 Kã. K zápoãtu danû v âR se uplatní niωí z obou ãástek 24 600 Kã versus 34 896 Kã, tedy jen 24 600 Kã. DaÀ v âR po zápoãtu francouzské danû = 120 000 Kã – – 24 600 Kã = 95 400 Kã. Koneãná daÀ v âR (daÀová povinnost) = daÀ po zápoãtu – slevy na dani = 95 400 – 23 640 = = 71 760 Kã. Pro dividendové pfiíjmy plynoucí ãesk˘m rezidentÛm ze zahraniãí jsou v rámci ZDP nastaveny podmínky tak, aby jejich efektivní zdanûní odpovídalo zdanûní dividend plynoucích jim z âeska. Za tímto úãelem jsou tyto pfiíjmy ze zahraniãí vyjmuty z obecného základu danû DPPO (kter˘ podléhá sazbû 19 %) a zdaÀová- ny oddûlenû v samostatném základu danû dle § 20b ZDP podléhajícím jednotné sazbû danû 15 %. ProtoÏe pfiíjmy zahrnované do samostatného zákla- du danû se podle § 23 odst. 4 písm. b) ZDP vyluãují z obecného základu danû, a to technicky jejich uvede- ním v pfiiznání DPPO na fiádku 130. A jelikoÏ v˘daje související s pfiíjmy zahrnovan˘mi do samostatného základu danû nejsou podle § 25 odst. 1 písm. i) ZDP daÀovû uznatelné (v rámci obecného základu danû), zvy‰uje se o nû v˘sledek hospodafiení alias základ danû na fiádku 40 pfiiznání. DaÀ zaplacenou v zahraniãí je moÏné i pfii v˘poãtu danû ze samostatného základu danû uplatnit v soula- du se smlouvami. S v˘jimkou Brazílie jde vÏdy o meto- du prostého zápoãtu danû, kterou je nutno aplikovat samostatnû za kaÏd˘ smluvní stát, aby nedocházelo ke kompenzaci rozdíln˘ch zdanûní. Zaplacená daÀ, kterou nebylo moÏno zapoãíst na ãeskou daÀ, je pfiím˘m daÀov˘m v˘dajem (nákladem) poplatníka v následujícím zdaÀovacím období, a to v souladu s § 24 odst. 2 písm. ch) ZDP. příklad Pfiíjmy právnické osoby z dividend ze zahraniãí âeské akciové spoleãnosti (rezident âR) plynul mimo jiné i pfiíjem z dividendy 100 000 Kã (hrubá v˘‰e, brut- to po pfiepoãtu cizí mûny úãetním kursem) z minoritní úãasti 5 % na základním kapitálu rakouské a. s., kter˘ tam podle smlouvy byl zdanûn 10% sráÏkovou daní (nutné potvrzení). V âesku bude zdanûn v rámci samostatného základu danû, pfiiãemÏ podle smlouvy s Rakouskem se pro zamezení dvojího zdanûní uplat- ní prost˘ zápoãet danû. 8 4/2012 účetnictví v zemědělství téma měsíce

účetnictví v zemědělství 4/2012 9 téma měsíce II. oddíl základní ãásti daÀového pfiiznání k DPPO ¤ádek Název poloÏky Kã 330 DaÀ z obecného základu danû po pfiípadném zápoãtu zahraniãních daní (nebylo zadáno) 400 000 DaÀ ze samostatného základu danû 331 Samostatn˘ základ danû (dividendy z Rakouska z podílu pod 10 % nejsou osvobozeny) 100 000 332 Sazba danû (v %) ze samostatného základu danû (§ 21 odst. 4 ZDP) 15 333 DaÀ ze samostatného základu danû (fiádek 331 x fiádek 332/100) 15 000 334 Zápoãet danû zaplacené v zahraniãí na daÀ ze samostatného základu danû 10 000 335 DaÀ ze samostatného základu danû po zápoãtu (fiádek 333 – fiádek 334) 5 000 Koneãná daÀ z pfiíjmu v âesku 340 Celková daÀová povinnost (fiádek 330 + fiádek 335) 405 000 360 Poslední známá daÀová povinnost pro úãely periodicity a v˘‰e záloh (fiádek 340 – fiádek 335 = fiádek 330, tj. bez danû ze samostatného základu danû). Pfiesáhla 150 000 Kã, proto firma bude muset podle § 38a odst. 4 ZDP platit tzv. ãtvrtletní zálohy ála 100 000 Kã 400 000 Poznámka: Poplatník dále vyplní tabulku I pfiílohy ã. 1 II. oddílu a samostatnou pfiílohu k této tabulce I. Účtování o podílech na zisku Úãtování o podílech na zisku (dividendách) navazuje na daÀov˘ postup – osvobození versus sráÏková daÀ. Pak uÏ jde o rutinní záleÏitost, pfiiãemÏ dnem uskuteãnûní úãetního pfiípadu je rozhodnutí valné hromady. Podíly na zisku (dividendy) lze vyplatit nejen z právû schvalovaného (ziskového) v˘sledku hospodafiení, ale i z nerozdûleného zisku minul˘ch let (428), pfiípad- nû ze statutárních a ostatních fondÛ vytvofien˘ch v minul˘ch letech ze zisku (pokud tomu nebrání interní dokumenty). Naopak nelze vyplácet prostfiedky z úãelovû vázaného rezervního fondu (421) ani z úãtÛ oceÀovacích rozdílÛ (414 a 418). Podle pfievaÏujících právních v˘kladÛ nelze rozdûlit jako podíly na zisku ani emisní áÏio (412) a ostatní kapitálové fondy (413). Úãtování rozdûlení a v˘platy podílÛ na zisku u spoleãnosti (a. s. nebo s. r. o.) rozdûlující zisk 421-Zákonn˘ RF 431-VH ve schval. fiíz. 221-Bankovní úãty 342-Ostatní pfiímé danû Pfiípadné zdanûní (sráÏková daÀ) V˘plata ãist˘ch podílÛ na zisku Pfiiznání podílÛ na zisku (rozhodnutí valné hromady) 364-Závazky ke spoleãníkÛm pfii rozdûlování zisku Nezapomenout na pfiídûl zisku! ZISK

Jednoduché je i úãtování o podílu na zisku u spoleã- níka. Také v jeho pfiípadû bude dnem uskuteãnûní toho- to úãetní úãetního pfiípadu datum rozhodnutí valné hromady o rozdûlení zisku v˘platou spoleãníkÛm. Vûcnû se jedná o finanãní v˘nos (z dlouhodobého finanãního majetku) úãtovan˘ v netto v˘‰i po pfiípadném zdanûní. 10 4/2012 účetnictví v zemědělství téma měsíce příklad Úãtování o vyuÏití zisku a. s. âeská akciová spoleãnost má dva ãeské akcionáfie – firmu A, s. r. o., s podílem 60 % a fyzickou osobu B s podí- lem 40 %. Valná hromada a. s. v roce 2012 rozhodla o úãetním zisku 1 mil. Kã za rok 2011 takto: povinn˘ pfiídûl do rezervního fondu (5 % ze zisku) ve v˘‰i 50 000 Kã, pfiídûl do statutárního fondu ve v˘‰i 50 000 Kã, úhrada ztráty minul˘ch let 100 000 Kã, podíly akcionáfiÛm (za podmínek obchodního zákoníku) 800 000 Kã brutto pfied zdanûním, z ãehoÏ: • na akcionáfie A (matefiská spoleãnost) pfiipadá 60 %, tj. 480 000 Kã, které jsou osvobozeny od danû, • na akcionáfie B zb˘vá 40 %, tj. 320 000 Kã, které podléhají sráÏkové dani 15 % (jde o starost a. s.). â. Popis úãetního pfiípadu u akciové spoleãnosti âástka v Kã MD D 1 Vykázání úãetního v˘sledku hospodafiení po zdanûní (zisku) za rok 2010 1 000 000 701 431 2 Povinn˘ pfiídûl do zákonného rezervního fondu 50 000 431 421 3 Pfiídûl do statutárního fondu a. s. 50 000 431 423 4 Úhrada ztráty minul˘ch let z rozdûlovaného zisku 100 000 431 429 5 Pfiiznání podílÛ na zisku (dividend) akcionáfiÛm: 800 000 431 nárok akcionáfie A (60 %), kter˘ je matefiskou spoleãností 480 000 364.A nárok akcionáfie B (40 %), kter˘ je ãeskou fyzickou osobou 320 000 364.B 6 Zdanûní podílÛ na zisku akcionáfiÛ: podíl na zisku akcionáfie A je osvobozen od danû – – – sráÏková daÀ 15 % z podílu na zisku akcionáfie B 48 000 364.B 342 7 V˘plata „ãist˘ch“ (netto) podílÛ na zisku (po zdanûní) akcionáfiÛm: v˘plata ãistého podílu na zisku akcionáfii A 480 000 364.A 221 v˘plata ãistého podílu na zisku akcionáfii B 272 000 364.B 221 8 Odvod sráÏkové danû z dividendového pfiíjmu akcionáfie B 48 000 342 221 Úãtování o podílu na zisku (dividendû) u spoleãníka (akcionáfie) 665-V˘nosy z dlouhodobého finanãního majetku 378-Jiné pohledávky 221-Bankovní úãty Nárok na ãist˘ podíl na zisku (rozhodnutí valné hromady) V˘plata ãist˘ch podílÛ na zisku

Zálohové období Speciálnû u danû z pfiíjmÛ urãuje podmínky, za kter˘ch vzniká zálohová povinnost, a v˘‰i záloh § 38a zákona ã. 586/1992 Sb., o daních z pfiíjmÛ, ve znûní pozdûj- ‰ích pfiedpisÛ (dále jen „ZDP“). Z ust. § 38a odst. 1 ZDP vypl˘vá, Ïe zálohy na daÀ z pfiíjmÛ se platí v prÛbûhu zálohového období. Tj. v období od prvního dne následujícího po uplynutí posledního dne lhÛty pro podání daÀového pfiiznání za minulé zdaÀovací období do posledního dne lhÛty pro podání daÀového pfiiznání v následujícím zdaÀovacím období. V˘‰i a periodicitu záloh spoãítá poplatník z posled- ní známé daÀové povinnosti. Za poslední známou daÀovou povinnost se povaÏuje ãástka, kterou si poplatník sám vypoãetl a uvedl v daÀovém (dodateã- ném) pfiiznání za období bezprostfiednû pfiedcházející zdaÀovacímu období, s platností od následujícího dne po termínu pro podání daÀového (dodateãného) pfii- znání, a bylo-li daÀové (dodateãné) pfiiznání podáno opoÏdûnû, s platností od následujícího dne po dni jeho podání, do úãinnosti dal‰í zmûny poslední známé daÀové povinnosti podle tohoto ustanovení nebo zvlá‰tního pfiedpisu. Z čeho se zálohy na daň neplatí Poplatník danû z pfiíjmÛ fyzick˘ch osob pro úãely v˘poãtu poslední známé daÀové povinnosti vylouãí pfiíjmy a v˘daje podle § 10 ZDP. Tj. ostatní pfiíjmy, pfii kter˘ch dochází ke zv˘‰ení majetku, pokud nejde o pfiíjmy podle § 7 aÏ 9 ZDP. Započítávání záloh na daň Po skonãení zdaÀovacího období nebo období, za nûÏ je podáváno daÀové pfiiznání, se zaplacené zálohy na daÀ, splatné v jeho prÛbûhu, zapoãítávají na úhradu skuteãné v˘‰e danû. Ze záloh, u nichÏ do‰lo k prodle- ní s placením, se na úhradu skuteãné v˘‰e danû zapo- ãítají pouze zálohy zaplacené do lhÛty pro podání daÀového pfiiznání. Do poslední známé daÀové povin- nosti se nezahrnuje daÀ pfiipadající na samostatn˘ základ danû podle § 20b ZDP. Z § 20b ZDP vypl˘vá, Ïe do samostatného základu danû se zahrnují ve‰keré pfiíjmy z dividend, podílÛ na zisku, vypofiádacích podílÛ, podílÛ na likvidaãním zÛstatku nebo jim obdobná plnûní, a to ve v˘‰i vãetnû danû sraÏené v zahraniãí, plynoucí poplatníkÛm uve- den˘m v § 17 odst. 3 ZDP ze zdrojÛ v zahraniãí v pfií- slu‰ném zdaÀovacím období. Do samostatného zákla- du danû se nezahrnují pfiíjmy osvobozené od danû. Jednotliv˘ pfiíjem z vypofiádacího podílu nebo podílu na likvidaãním zÛstatku anebo z obdobného plnûní zahrnovaného do samostatného základu danû se sni- Ïuje o nab˘vací cenu podílu na obchodní spoleãnosti nebo druÏstvu. Obdobnû se postupuje i u poplatníka uvedeného v § 17 odst. 4 ZDP, pokud pfiíjmy z dividend, podílÛ na zisku, vypofiádacích podílÛ, podílÛ na likvidaã- ním zÛstatku nebo jim obdobná plnûní plynoucí ze zahraniãí se pfiiãítají jeho stálé provozovnû umístûné na území âeské republiky. Toto ustanovení se nevztahuje na penzijní fondy a fondy penzijní spoleãnosti. Kdo neplatí zálohu na daň § 38a odst. 2 ZDP urãuje, Ïe zálohy neplatí poplatníci, jejichÏ poslední známá daÀová povinnost nepfiesáhla 30 000 Kã, a dále obce a kraje. účetnictví v zemědělství 4/2012 11 daně z příjmů Zálohy na daň z příjmů Ing. Miloš Kořínek Povinnost platit zálohy na daÀ z pfiíjmÛ vypl˘vá z § 174 zákona ã. 280/2009 Sb., daÀov˘ fiád, ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ (dále jen D¤), a to v pfiípadû, pokud daÀ je‰tû není známa. DaÀov˘ subjekt je povinen platit zálohy na daÀ ve v˘‰i a lhÛtách stanoven˘ch zákonem nebo rozhodnutím správce danû.

Kdy poplatníci platí pololetní zálohy Placení pololetních záloh na bûÏné zdaÀovací období upravuje § 38a odst. 3 ZDP. Platí je poplatníci, jejichÏ poslední známá daÀová povinnost pfiesáhla 30 000 Kã, av‰ak nepfiesáhla 150 000 Kã., a to ve v˘‰i 40 % poslední známé daÀové povinnosti. Pololetní zálohy jsou splatné do 15. dne ‰estého mûsíce zálohového období a druhé pololetí je splatné do 15. dne dvanác- tého mûsíce zálohového období. Kdy poplatníci platí čtvrtletní zálohy âtvrtletní zálohy budou platit ti poplatníci, jejichÏ poslední známá daÀová povinnost pfiesáhla 150 000 Kã, a to ve v˘‰i ãtvrtiny poslední známé daÀové povinnos- ti. âtvrtletní zálohy jsou splatné do 15. dne tfietího, ‰estého, devátého a dvanáctého mûsíce zdaÀovacího období (§ 38a odst. 4 ZDP). příklad Akciová spoleãnost podala daÀové pfiiznání za zdaÀo- vací období roku 2011 ke dni 31. 3. 2012. Z této daÀo- vé povinnosti jí vznikla povinnost placení pololetních záloh ve v˘‰i 80 000 Kã. Za zdaÀovací období roku 2012 bude spoleãnost podávat daÀové pfiiznání k 31. 3. 2013. Postup: Spoleãnost s r. o. podává daÀové pfiiznání za zdaÀo- vací období roku 2011 k fiádnému termínu pro jeho podání, tj. k 31. 3. 2012. Pololetní zálohy pak bude hradit: k 15. 6. 2011 a k 15. 12. 2012, a to z daÀové povinnosti za zdaÀovací období roku 2011. Termíny pro placení a v˘‰e ãástek dal‰ích pfiípadn˘ch záloh, které se budou t˘kat zálohové povinnosti za zdaÀovací období roku 2013, budou jiÏ vypl˘vat z daÀové povinnosti, kterou spoleãnost s ruãením omezen˘m pfiiznala za zdaÀovací období roku 2012. JestliÏe by mûla s. r. o. ãtvrtletní zálohovou povinnost, tak bude zálohy vypl˘vající z daÀové povinnosti roku 2011 hradit: k 15. 6. 2012, k 15. 9. 2012, k 15. 12. 2012 a k 15. 3. 2013. Dále bude pfiípadnû hradit zálohy za ãtvrtletí nebo pololetní zálohy, které jiÏ budou vypl˘vat z daÀové povinnosti za zdaÀovací období roku 2012. Pokud by daÀov˘ subjekt podával daÀové pfiiznání aÏ k 30. 6. 2012, napfiíklad má zákonem uloÏenou povin- nost mít úãetní závûrku ovûfienou auditorem, nebo jehoÏ daÀové pfiiznání zpracovává a podává poradce, pak se daÀové pfiiznání podává nejpozdûji do ‰esti mûsícÛ po uplynutí zdaÀovacího období. To platí jen, je-li pfiíslu‰ná plná moc udûlená tomuto poradci uplat- nûna u správce danû pfied uplynutím tfiímûsíãní lhÛty podle § 136 odst. 1 D¤. Ve v˘‰e uvedeném pfiíkladu by podávala a. s. daÀové pfiiznání za rok 2011 k 30. 6. 2012. Pololetní zálohu splatnou k 15. 6. 2012 by tedy je‰tû hradila ve v˘‰i vypl˘vající z daÀové povinnosti za zdaÀovací období roku 2010. V˘‰e zálohy splatné k 15. 12. 2012 by se jiÏ vypoãítala z daÀové povinnos- ti za rok 2011. Obdobnû by se postupovalo i v pfiípadû ãtvrtletních záloh. Zálohy na daňovou povinnost týkající se pouze části zdaňovacího období V pfiípadû, Ïe se poslední známá daÀová povinnost t˘kala jen ãásti zdaÀovacího období nebo zdaÀovací- ho období del‰ího neÏ 12 mûsícÛ, je poplatník danû z pfiíjmÛ právnick˘ch osob povinen si pro placení záloh dopoãítat poslední známou daÀovou povinnost tak, jako by se t˘kala zdaÀovacího období v délce 12 mûsí- cÛ. Propoãet se provede tak, Ïe poslední známá daÀo- vá povinnost, t˘kající se ãásti zdaÀovacího období nebo zdaÀovacího období del‰ího neÏ 12 mûsícÛ, se vydûlí poãtem mûsícÛ, za které poplatník pobíral pfiíjmy podléhající dani, a násobí se 12 (§ 38a odst. 6 ZDP). příklad Akciová spoleãnost zahájila svou ãinnost 1. 7. 2011. Za zdaÀovací období roku 2011 podala daÀové pfii- znání k 31. 6. 2012. Její daÀová povinnost ãinila cel- kem 180 000 Kã. Postup: Akciová spoleãnost v tomto pfiípadû bude v roce 2012 platit ãtvrtletní zálohy na daÀ, a to ve v˘‰i (180 000 Kã/6) x x 3 = 90 000 Kã. Placení záloh zapoãne k 15. 9. 2012. 12 4/2012 účetnictví v zemědělství daně z příjmů

Placení záloh, kdy základ daně tvoří součet dílčích základů daněn1 Placení záloh u poplatníkÛ, u nichÏ základ danû tvofií souãet dílãích základÛ danû, je upraveno v § 38a odst. 5 ZDP. Pro pfiesnost jsou níÏe uvedeny pfiímo citace ze ZDP. Uvedená problematika se t˘ká poplatníkÛ, fyzick˘ch osob, u nichÏ základ danû je tvofien souãtem dílãích základÛ danû (napfiíklad pfiíjmy ze závislé ãinnosti, pfií- jmy z kapitálového majetku, pfiíjmy z podnikání a z jiné samostatné v˘dûleãné ãinnosti, pfiíjmy z pronájmu a ostatní pfiíjmy). Kdy poplatník čtvrtletní nebo pololetní zálohu neplatín1 Poplatník pololetní a ãtvrtletní zálohu podle § 38a odst. 3. a 4. ZDP neplatí, pokud je jedním ze základÛ danû i dílãí základ danû z pfiíjmÛ ze závislé ãinnosti a funkãních poÏitkÛ, ze kter˘ch mûl plátce povinnost srazit zálohy na daÀ (§ 38h ZDP), a tento dílãí základ danû je roven nebo ãiní více neÏ 50 % z celkového základu danû. Kdy se platí čtvrtletní nebo pololetní zálohy âiní-li dílãí základ danû ze závislé ãinnosti a funkãních poÏitkÛ, ze kter˘ch mûl plátce povinnost srazit zálohy na daÀ (§ 38h ZDP), 15 % a více, av‰ak ménû neÏ 50 %, platí se pololetní ãi ãtvrtletní zálohy v poloviãní v˘‰i. Pokud ãiní dílãí základ danû ze závislé ãinnosti a funkãních poÏitkÛ, ze kter˘ch mûl plátce povinnost srazit zálohy na daÀ (§ 38h ZDP), ménû neÏ 15 %, platí poplatník zálohy podle § 38a odst. 3 a 4 ZDP v plné v˘‰i, tj. z celkového základu danû. příklad Poplatník podal k 31. 3. 2012 daÀové pfiiznání za zda- Àovací období roku 2011. Základ danû v tomto daÀo- vém pfiiznání je tvofien souãtem základÛ danû, a to základem danû ze Ïivnosti (§ 7 ZDP) a základem danû z pfiíjmÛ ze závislé ãinnosti a funkãních poÏitkÛ (§ 6 ZDP) v celkové v˘‰i 800 000 Kã. Dílãí základ danû ze závislé ãinnosti pfiitom ãiní v pfiípadû varianty a) 500 000 Kã, v pfiípadû varianty b) 300 000 Kã a v pfiípadû varianty c) 100 000 Kã. Postup: Varianta a) Dílãí základ danû z pfiíjmÛ ze závislé ãinnosti ãiní 500 000 Kã, coÏ je více neÏ 50 % z celkového základu danû. V tomto pfiípadû poplatník zálohy na daÀ na rok 2012 neplatí. Varianta b) Dílãí základ danû ze závislé ãinnosti je 300 000 Kã. Z celkového základu danû je to více neÏ 15 %, ale ménû neÏ 50 %. Poplatník platí pololetní zálohy na daÀ, a to v poloviãní v˘‰i. Varianta c) Dílãí základ danû ze závislé ãinnosti je 100 000 Kã. Z celkové ãásti základu danû je toto ménû neÏ 15 %. Poplatník bude v tomto pfiípadû platit pololetní zálohy podle § 38a odst. 4 ZDP v plné v˘‰i. Placení záloh v případě ukončení činnosti Dle § 38a odst. 8 ZDP není poplatník povinen platit zálohy na daÀ, jestliÏe ukonãil ãinnost, z níÏ mu plynu- ly zdanitelné pfiíjmy, nebo zanikl zdroj zdaniteln˘ch pfií- jmÛ, a to od splátky následující po dni, v nûmÏ do‰lo ke zmûnû rozhodn˘ch skuteãností. Tyto skuteãnosti oznámí poplatník správci danû v souladu s § 128 odst.1 D¤ do 15 dnÛ ode dne, kdy tato zmûna nastala. Stanovení záloh správcem daně jinak V odÛvodnûn˘ch pfiípadech stanoví správce danû zálohy niωí, popfiípadû povolí v˘jimku z povinnosti daÀ zálohovat, a to i za celé zdaÀovací období (§ 174 odst. 5 D¤). Mezi odÛvodnûné pfiípady patfií napfiíklad sníÏení pfiíj- mÛ pfii nemoci, zmen‰ení v˘robních ãi prodejních kapacit v dÛsledku Ïivelní pohromy apod. Poplatník tento dÛvod uvede do své Ïádosti (doloÏí potvrzením, popfiípadû ekonomick˘m rozborem), kterou podá u svého správce danû. Îádost je potfiebné podat s dostateãn˘m pfiedstihem tak, aby o ní mohl správce danû vãas rozhodnout. účetnictví v zemědělství 4/2012 13 daně z příjmů

Členění zásob 1. Nakupované zásoby MATERIÁL – jakoÏto souãást zásob pfiedstavuje jejich nejdÛleÏitûj‰í ãást, která je pfiipravena k v˘robnímu pouÏití. Materiál se dále ãlení na: a) suroviny pfiedstavující základní materiál, kter˘ pfii v˘robním procesu pfiechází buìto zcela, nebo zãásti do v˘robku a tvofií jeho podstatu, b) pomocné látky, které pfiecházejí také pfiímo do v˘robku, netvofií v‰ak jeho podstatu, napfiíklad laky na v˘robky v dfievov˘robû, c) provozovací látky vytváfiející a udrÏující podmínky pro v˘robu, napfiíklad úklidové prostfiedky, kance- láfiské potfieby, mazadla, paliva, d) náhradní díly – uvádí dlouhodob˘ majetek do pÛvodního stavu, e) obaly a obalové materiály (vratné i nevratné – za vratné obaly oznaãujeme takové, u kter˘ch má dodavatel povinnost pfiijmout je zpût, nevratné jsou pak takové, které se pofiízením zabaleného zboÏí stávají majetkem odbûratele), pouze v pfiípadû, pokud nejsou v úãetní jednotce úãtovány jako dlou- hodob˘ majetek nebo zboÏí, f) dal‰í movité vûci s dobou pouÏitelnosti jeden rok a krat‰í bez ohledu na v˘‰i ocenûní, g) samostatné movité vûci a soubory movit˘ch vûcí s dobou pouÏitelnosti del‰í neÏ jeden rok, povaÏo- vané za drobn˘ hmotn˘ majetek, o kterém úãetní jednotka úãtuje jako o zásobách, h) pokusná zvífiata. ZBOÎÍ – obsahuje ve‰keré movité vûci vãetnû zvífiat, nabyté za úãelem prodeje, pokud úãetní jednotka s tûmito vûcmi obchoduje. Souãást této poloÏky tvofií také v˘robky vlastní v˘roby, které byly aktivovány a pfiedány do vlastních prodejen (podnikové prodejny), a zvífiata vlastního chovu, která dospûla, byla aktivo- vána a jsou urãena k prodeji, v˘jimkou jsou jateãní zví- fiata. Do poloÏky zboÏí fiadíme také nemovitosti vãetnû pozemkÛ, av‰ak pouze takové, které úãetní jednotka, jejímÏ pfiedmûtem ãinnosti je nákup a prodej nemovitos- tí, nakupuje za úãelem prodeje a sama je nepouÏívá, nepronajímá a neprovádí na nich technické zhodnocení. 2. Zásoby vlastní výroby NEDOKONâENÁ V¯ROBA – pfiedstavuje tu ãást zásob, která jiÏ vstoupila do v˘robního procesu. Tento v˘robní proces v‰ak je‰tû neskonãil, proto se v nûm dosud nacházejí produkty, které pro‰ly jedním nebo nûkolika v˘robními stupni, ale nejsou jiÏ materiálem, nejsou v‰ak dosud ani hotov˘m v˘robkem. Dále do této poloÏky rovnûÏ fiadíme nedokonãené ãinnosti, pfii kter˘ch nevznikají hmotné produkty. POLOTOVARY VLASTNÍ V¯ROBY – jsou oddûlenû evidované produkty, tj. polotovary, které dosud nepro- ‰ly v‰emi v˘robními stupni a budou dokonãeny nebo zkompletovány do hotov˘ch v˘robkÛ v dal‰ím v˘rob- ním procesu úãetní jednotky. V¯ROBKY – do této poloÏky fiadíme vûci vlastní v˘ro- by urãené k prodeji nebo ke spotfiebû uvnitfi úãetní jednotky. MLADÁ A OSTATNÍ ZVͤATA A JEJICH SKUPINY – – mladá chovná zvífiata, zvífiata ve v˘krmu a dále 14 4/2012 účetnictví v zemědělství účetnictví a software Účtování zásob a vedení skladové evidence pomocí účetních softwarů Ing. Hana Hlaváčková Zásoby tvofií podstatnou ãást obûÏného majetku podniku. Jedná se o majetek krátkodobé povahy s dobou pou- Ïitelnosti krat‰í neÏ jeden rok. Do zásob patfií hospodáfiské prostfiedky, které se v úãetní jednotce jednorázovû spotfiebovávají pfii plnûní jejích úkolÛ (materiálové zásoby), které jsou vázány ve v˘robû (nedokonãená v˘roba, polotovary vlastní v˘roby), které plnûním tûchto úkolÛ vznikají (v˘robky) a které úãetní jednotka nakupuje za úãe- lem dal‰ího prodeje (zboÏí).

napfiíklad koÏe‰inová zvífiata, ryby, vãelstva, hejna sle- pic, kachen, krÛt, perliãek, hus na v˘krm, psi a dal‰í. Poznámka: Nejvût‰í problémy pfii urãování, zda pfiedmût patfií, ãi nepatfií do kategorie zásob, jsou spojeny s roze- znáním náhradního dílu a pfiíslu‰enství. Pokud je na pfiedmûtu vymûÀováno pfiíslu‰enství, je náhradním dílem. Pokud se pfiíslu‰enství pofiizuje dodateãnû, je jeho pfiipojení k hmotnému dlouhodobému majet- ku technick˘m zhodnocením. To platí pouze tehdy, kdyÏ je pfiekroãena pfiíslu‰ná, zákonem o daních z pfiíjmÛ pfiedepsaná, finanãní hranice. Tûmito základními pravidly je potfiebné se fiídit pfii rozhodo- vání o tom, jak˘ charakter ten kter˘ pfiedmût má. Uvedené pfiedmûty mohou b˘t téÏ pofiizovány jako zásoby a rozhodnutí o jejich zpÛsobu zafiazení lze odloÏit aÏ na moment jejich vyskladnûní podle funk- ce, kterou budou plnit. Účtování zásob Pro úãtování zásob je urãena úãtová tfiída 1-Zásoby, která má ãtyfii úãtové skupiny: 11-Materiál 12-Zásoby vlastní v˘roby 13-ZboÏí 19-Opravné poloÏky k zásobám âeská úãetní legislativa nabízí dva zpÛsoby úãtování zásob: 1. způsob A Pfii vyuÏití tohoto zpÛsobu úãtování eviduje úãetní jed- notka úãetní pfiípady t˘kající se zásob prÛbûÏnû v hos- podáfiském roce na tyto úãty: 111-Pofiízení materiálu 112-Materiál na skladû 501-Spotfieby materiálu 131-Pofiízení zboÏí 132-ZboÏí ve skladech a v prodejnách 504-Prodané zboÏí 2. způsob B Pfii vyuÏití tohoto zpÛsobu úãtování nepouÏívá úãetní jednotka v prÛbûhu roku úãty 111, 112, 131 a 132. Náklady spojené s pofiízením zásob se úãtují uÏ v oka- mÏiku pofiízení rovnou do spotfieby – tzn. na úãty 501 nebo 504. Pfii úãetní uzávûrce se do nákladÛ zaúãtuje také poãáteãní stav zásob. Koneãná zásoba zji‰tûná ze skladové evidence se zaúãtuje jako sníÏení nákladÛ. Oceňování zásob Přehled typů cen ve fázi pořízení zásob 1. Pofiizovací cena Pofiizovací cenou se oceÀují nakupované zásoby. Pofiizovací cenu zásob lze rozdûlit na cenu pofiízení nebo na pfiedem stanovenou cenu pofiízení a odchyl- ku od skuteãné ceny pofiízení a náklady s pofiízením související (pfiepravné, montáÏ, instalace, skladovací poplatky, pojistné, provize atp.). Pfii vyskladnûní zásob se tyto náklady, popfiípadû odchylky rozpou‰tûjí zpÛ- sobem závaznû stanoven˘m úãetní jednotkou. Do pofiizovací ceny se nezahrnují kursové rozdíly, smluv- ní pokuty a úroky z prodlení a jiné sankce ze smluv- ních vztahÛ. 2. Vlastní náklady Ve vlastních nákladech se oceÀují zásoby vlastní v˘ro- by. Vlastními náklady se rozumí u zásob vytvofien˘ch vlastní ãinností pfiímé náklady vynaloÏené na v˘robu nebo jinou ãinnost, popfiípadû i ãást nepfiím˘ch nákla- dÛ, která se vztahuje k v˘robû nebo k jiné ãinnosti. Odchylnû mohou úãetní jednotky oceÀovat zásoby vlastní v˘roby, jimiÏ jsou nedokonãená v˘roba, poloto- vary a v˘robky. Ve v˘robû s krátkodob˘m nepfietrÏit˘m cyklem se nedokonãená v˘roba oceÀuje pouze pfiím˘- mi materiálov˘mi náklady a v˘robky nebo polotovary pfiím˘mi materiálov˘mi a mzdov˘mi náklady. V hro- madné a velkosériové v˘robû pouze pfiím˘mi náklady, jimiÏ jsou náklady na pfiím˘ materiál, polotovary, pfiímé mzdy a ostatní pfiímé náklady. V malosériové a kuso- vé nebo zakázkové v˘robû a ve v˘robû s dlouhodo- b˘m cyklem se zásoby oceÀují pfiím˘mi náklady, v˘robní reÏií a v pfiípadû, Ïe v˘robní cyklus pfiesahuje dvanáct mûsícÛ, v˘jimeãnû i správní reÏií (§ 49 odst. 5. vyhlá‰ky 500/2002 Sb., kterou se provádûjí nûkterá ustanovení zákona ã. 563/1991 Sb., o úãetnictví, ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ, pro úãetní jednotky, které jsou podnikateli úãtujícími v soustavû podvojného úãetnictví, ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ). Ocenûní mÛÏe b˘t tedy stanoveno na úrovni: ● pfiím˘ch nákladÛ (pfiím˘ materiál, pfiímé mzdy a ostatní pfiímé náklady), ● vlastních nákladÛ v˘roby (pfiímé náklady a v˘robní reÏie), ● vlastních nákladÛ v˘konu (vlastní náklady v˘roby a správní reÏie, popfiípadû zásobovací reÏie). 3. Reprodukãní pofiizovací cena Reprodukãní pofiizovací cenou se oceÀují zásoby v pfií- padech, ve kter˘ch není moÏné zjistit vlastní náklady. Je to cena, kterou bychom zaplatili, kdybychom získa- n˘ pfiedmût kupovali v tom stavu, v jakém se nachází účetnictví v zemědělství 4/2012 15 účetnictví a software

v dobû získání. Reprodukãní pofiizovací cenou se oce- Àují zásoby pofiízené bezplatnû, nalezené (tj. pfiebytky zásob), odpad a zbytkové produkty vrácené z v˘roby nebo jiné ãinnosti. Přehled oceňovacích technik při výdeji zásob do spotřeby PfiírÛstky a úbytky zásob se pfieváÏnû oceÀují v pofii- zovacích cenách. Pokud byl urãit˘ druh materiálu pofií- zen za rÛzné ceny, je moÏné v˘dej tohoto materiálu ocenit jedním z níÏe uveden˘ch zpÛsobÛ: 1) metodou FIFO (nejpouÏívanûj‰í) – je zaloÏena na principu „první do skladu, první ze skladu“, 2) prÛmûrnou pofiizovací cenou zji‰tûnou váÏen˘m aritmetick˘m prÛmûrem promûnliv˘m nebo váÏe- n˘m aritmetick˘m prÛmûrem periodick˘m, 3) v pfiedem stanovené (skladové) cenû podle podni- kového ceníku. Zásoby v zemědělském podniku Nedokonãená v˘roba O nedokonãené v˘robû v zemûdûlství se úãtuje v sou- vislosti s rostlinnou v˘robou. U nedokonãené v˘roby plodin sklízen˘ch v pfií‰tím roce je podstatné rozhod- nout, kdy konãí náklady pro sklizeÀ bûÏného roku, tzn., zda podmítkou nebo aÏ hlubokou orbou, a které kultivaãní práce pro podzimní setí jiÏ náleÏejí ke skliz- ni pfií‰tího roku. V bûÏném roce se nedokonãená rost- linná v˘roba oceÀuje narÛstajícím zpÛsobem ve v˘‰i skuteãn˘ch nákladÛ na sklizeÀ bûÏného roku. Tyto náklady jsou úãtovány na nákladové úãty tfiídy 5. Sou- bûÏnû je úãtováno na úãtech skupiny 12 – Nedokon- ãená v˘roba a ve prospûch úãtÛ úãtové skupiny 61 – Zmûna stavu zásob vlastní ãinnosti. V mûsíci skliznû se zaúãtuje celá ãástka nedokonãené v˘roby pfiíslu‰né plodiny jako sníÏení nedokonãené v˘roby MD 61x/D 121-Nedokonãená v˘roba a produkce MD 123-V˘robky/D 61x cenou vlastních nákladÛ. Vzhledem k charakteru rostlinné v˘roby, respektive její sezónnosti, by se úãetní jednotka mohla pfiiklonit ke stanovení jiného roku, neÏ je rok kalendáfiní. V˘robky V˘robky pfiedstavují v˘sledky vlastní zemûdûlské v˘ro- by (rostlinné, Ïivoãi‰né), které jsou urãeny k prodeji nebo k vlastní spotfiebû uvnitfi úãetní jednotky. Zemû- dûlsk˘ podnik, kter˘ vede úãetnictví v plném rozsahu, zvolí v úãtovém rozvrhu v úãtové skupinû 12 – Zásoby vlastní v˘roby syntetick˘ úãet – V˘robky v analytickém ãlenûní podle jednotliv˘ch druhÛ v˘robkÛ nebo skupin v˘robkÛ, napfiíklad obiloviny nebo jednotlivé druhy obi- lovin apod. Zvífiata Mladá chovná zvífiata v‰ech kategorií, zvífiata ve v˘kr- mu a dal‰í jsou úãtována jako zásoby. Na syntetickém úãtu Zvífiata v úãtové skupinû 12 – Zásoby vlastní v˘roby se úãtují jak zvífiata z vlastního chovu, tak zví- fiata nakoupená. Oceňování zásob v zemědělském podniku Definice vlastních nákladÛ je pro oceÀování zásob vlastní v˘roby zemûdûlského podniku málo vypovída- jící. Zemûdûlská v˘roba je mnohdy v˘robou sdruÏe- nou, tzn., Ïe pfii jednom v˘robním procesu vzniká sou- ãasnû více v˘robkÛ, napfiíklad u obilovin – zrno, sláma; u zvífiat – pfiíchovek (narozené mládû), pfiírÛstek hmot- nosti, mléko, chlévská mrva. Zemûdûlské podniky fie‰í tuto situaci sestavením vlastního ceníku. příklady Ocenûní pfiíchovku zvífiat vlastními náklady, respektive reprodukãní pofiizovací cenou, nelze v praxi realizovat, neboÈ vlastní náklady na narozené mládû nejsou zjis- titelné a tato zvífiata také nejsou pfiedmûtem prodeje. V praxi je pouÏíváno ocenûní hmotnosti narozeného mládûte cenou za 1 kg pfii odstavu. Takové ceny jsou jiÏ na trhu známy, tudíÏ se pouÏívá reprodukãní pofii- zovací cena mláìat zprostfiedkovanû. Obiloviny – do nákladÛ na pûstování obilovin se zahr- nují náklady na pûstování osiv, podmítku pÛdy, setí, postfiiky, náklady na sklizeÀ, posklizÀové úpravy vãet- nû uloÏení plodiny do skladu. Plodiny, které nejsou skladovány ve své cenû, obsahují i náklady souvisejí- cí s prodejem, tzn. pfiedev‰ím náklady na odvoz odbû- rateli. Od celkov˘ch nákladÛ, které jsou vynaloÏeny na získání zrna, se v tomto pfiípadû musí odeãíst objektiv- ní suma, která odpovídá cenû vedlej‰ího v˘robku, tj. slámy, za kterou je prodávána. Nebo je moÏné cel- kové vynaloÏené náklady pomocí rozãítacího základu, kter˘ tvofií pomûr mezi krmn˘mi hodnotami zrna a slámy, rozdûlit na náklady, které jsou vynaloÏené na získání zrna, a náklady na slámu. 16 4/2012 účetnictví v zemědělství účetnictví a software

Zpracování evidence zásob a vedení skladového hospodářství v účetních softwarech Modul skladového hospodáfiství provádí kompletní evidenci: 1) skladov˘ch karet, 2) skladov˘ch dokladÛ (prodejek, pfiíjemek a v˘dejek), 3) skladov˘ch pohybÛ. Sklad je moÏno rozdûlit na jednotlivá skladová místa, kaÏdé skladové místo pak eviduje vlastní stavy a skla- dové ceny, spoleãn˘ je centrální katalog poloÏek V pfiípadû potfieby je moÏné v modulu skladu provádût zpûtné opravy, funkce kontroly a pfiepoãtu skladu provede chronologicky rekonstrukci nov˘ch skladov˘ch cen a následnou opravu ve v‰ech poloÏkách skladu. Skladové karty Skladové karty jsou souãástí katalogu, kter˘ umoÏÀu- je evidovat a udrÏovat základní údaje o prodávan˘ch a nakupovan˘ch poloÏkách firmy. Katalog je základní ãíselník systému a slouÏí pfiedev‰ím ke sjednocení kódÛ zboÏí a pro fiízení cenové politiky prodeje. KaÏdá poloÏka katalogu je definována jedineãn˘m kódem, popisem, cenou a DPH sazbou. Pro tvorbu cenové politiky lze na úrovni poloÏky definovat tfii úrovnû pro- dejních cen. Tento ãíselník sjednocuje klíãové údaje jak pro úroveÀ prvotních dokladÛ fakturace, tak i oblast zpracování skladové evidence a dokladÛ objednávek nákupu a prodeje. účetnictví v zemědělství 4/2012 17 účetnictví a software Skladové doklady Pfiíjemky, v˘dejky a prodejky mají v rámci urãitého programu vÏdy stejné náleÏitosti: ● ãíslo dokladu, ● datum vystavení, ● ãíslo skladu a meziskladu (u meziskladov˘ch pfievodek), ● popis dokladu, ● adresu, ● koeficient ceny (marÏe prodejní ceny), ● cenu skladní a cenu obchodní, ● klíã pfiedkontace, ● u prodejky rozpis DPH, ● ãíslo stfiediska, zakázky, ãinnosti (pokud je v ãísel- níku nadefinováno, seznam lze zobrazit zpravidla pomocí funkãní klávesy F2). Vlastní obsah dokladu je tvofien jeho poloÏkami. Obr. 1: skladová karta na zboÏí (zdroj: program Ekonom)

Tlaãítko „PoloÏky“ aktivuje seznam poloÏek, kaÏdá poloÏka obsahuje následující hodnoty: ● katalogové ãíslo (vazební klíã na katalog), ● popis, ● mnoÏství, ● jednotku, ● cenu, ● sazbu DPH, ● zpÛsob zadání ceny (bez DPH, vãetnû DPH, mimo evidenci DPH), ● klíã pfiedkontace, ● ãíslo stfiediska, zakázky, ãinnosti (pokud je v ãísel- níku nadefinováno, F2 – seznam). 18 4/2012 účetnictví v zemědělství účetnictví a software Obr. 2: skladová pfiíjemka (zdroj: program Ekonom) Obr. 3: poloÏka pfiíjemky (zdroj: program Ekonom)

účetnictví v zemědělství 4/2012 19 tipy na školení V˘dejky slouÏí pro v˘dej zásob ze skladu. Aby bylo moÏné vystavit v˘dejku, musí b˘t zásoby pfiedem evi- dovány na skladov˘ch kartách. Jednou v˘dejkou lze ze skladu vydat libovoln˘ poãet poloÏek najednou. V˘dejky mají v úãetních programech stejnou strukturu jako pfiíjemky. Závěr Zásoby znamenají pro úãetní jednotku vázání finanã- ních prostfiedkÛ, náklady na skladovací prostor, na správu zásob, objednací náklady aj. Zásoby patfií k nejménû likvidní sloÏce obûÏn˘ch aktiv. Z tohoto dÛvodu se snaÏí ekonomické subjekty vytvofiit takové podmínky, pfii kter˘ch jsou zásoby minimální. V˘roba a dal‰í ãinnosti se v‰ak bez zásob neobejdou. Pfied- pokladem úspû‰nosti v˘robní, obchodní a jiné podni- katelské ãinnosti je proto optimální úroveÀ zásob – – z hlediska mnoÏství i struktury. V˘‰e zásob je závis- lá na velikosti podniku, pfiedmûtu ãinnosti, charakteru technologického postupu, situaci na trhu surovin a dal- ‰ích ãinitelích. V souãasné dobû, kdy na trhu sílí konkurenãní tlak, jsou témûfi v‰echny spoleãnosti nuceny fie‰it proble- matiku zásob. Optimalizace zásob je jedním ze základních pfiedpokladÛ konkurenceschopnosti na trhu. Pfii rozhodování firemního managementu v oblas- ti zásobování plní velmi dÛleÏitou úlohu úãetnictví, které poskytuje informace o stavu a pohybu zásob ve sledovaném období i za minulé období. tipy na ‰kolení – 1. VOX a. s. PRAKTICKÉ UPLAT≈OVÁNÍ ZÁKONA O DPH V ROCE 2012 Termín: 2.–3. 5. 2012 Pfiedná‰í: Ing. Ivana Langerová Kód: 200410 Cena: 4 188 Kã (vã. 20% DPH) DA≈OVÉ MINIMUM PRO ÚâETNÍ – Vzdûlávací program s mezinárodní certifikací IES Termín: 9.–11. 5. 2012 Pfiedná‰í: Bc. Marta ·Èastná Kód: 201480 Cena: 7 188 Kã (vã. 20% DPH) ZÁKAZ V¯KONU ZÁVISLÉ PRÁCE MIMO PRACOVNùPRÁVNÍ VZTAHY (TZV. ·VARCSYSTÉMU) A NELEGÁLNÍ PRÁCE OD R. 2012 Termín: 14. 5. 2012 Pfiedná‰í: JUDr. Bofiivoj ·ubrt, Ing. Dana Trezziová Kód: 202900 Cena: 2 388 Kã (vã. 20% DPH) DA≈OV¯ ¤ÁD 2012–PRAKTICKÉ RADY PRO ÚâETNÍ Termín: 16. 5. 2012 Pfiedná‰í: Ing. Václav Dvofiák Kód: 201220 Cena: 2 628 Kã (vã. 20% DPH) POBYT CIZINCÒ NA ÚZEMÍ âR/SCHENGENU V ROCE 2012 S DÒRAZEM NA ZAMùSTNÁVÁNÍ CIZINCÒ V âR Termín: 18. 5. 2012 Pfiedná‰í: Mgr. Daniela Korti‰ová, Ing. Jana Zelová Kód: 202120 Cena: 2 748 Kã (vã. 20% DPH) Více informací najdete na www.vox.cz, tel. 226 539 670, 777 741 777.

Možné postupy zaměstnavatele MÛÏe nastat situace, kdy zamûstnavatel uzavfie se zamûstnancem dohodu pracovní ãinnosti napfiíklad od 20. 4. 2012, pfiiãemÏ zamûstnanec zaãne vykonávat práci aÏ dnem 25. 4. 2012. Souãasnû v‰ak není zfiej- mé, zda zamûstnanec dosáhne za mûsíc duben vymûfiovacího základu alespoÀ 2 500 Kã, kdy jiÏ vzni- kají zamûstnavateli povinnosti jak pfii placení pojistné- ho, tak pfii souvisejícím plnûní oznamovací povinnosti. V takovém pfiípadû má zamûstnavatel v podstatû dvû moÏnosti: 1) Zamûstnance pfiihlásí u zdravotní poji‰Èovny kódem „P“ ke dni 25. 4. 2012. Pokud se ukáÏe, Ïe ãástka hrubého pfiíjmu nedosáhla za mûsíc duben 2 500 Kã, provede zamûstnavatel zpûtné odhlá‰e- ní kódem „O“ taktéÏ k datu 25. 4. 2012. PouÏitím tohoto postupu nebude tato osoba evidována v mûsíci dubnu u zdravotní poji‰Èovny jako zamûst- nanec ve smyslu ustanovení § 5 písm. a) bodu 5 zákona ã. 48/1997 Sb. Z pohledu zdravotního poji‰- tûní v‰ak musí mít v tomto kalendáfiním mûsíci (ales- poÀ po dobu jednoho kalendáfiního dne) buì: ● jiné zamûstnání podle citovaného ustanovení § 5 písm. a) zákona ã. 48/1997 Sb. nebo ● bude osobou samostatnû v˘dûleãnû ãinnou (dále jen „OSVâ“) s placením alespoÀ minimál- ní zálohy 1 697 Kã anebo ● bude patfiit do nûkteré ze skupin osob, za které je plátcem pojistného stát podle § 7 odst. 1 zákona ã. 48/1997 Sb. Nebude-li splnûna ani jedna z tûchto tfií moÏností, stává se poji‰tûnec na mûsíc duben 2012 osobou bez zdaniteln˘ch pfiíjmÛ s povinností zaplacení pojistného v ãástce 1 080 Kã. 2) Alternativnû se mÛÏe zamûstnavatel rozhodnout pro pouÏití jiného postupu, kdy zamûstnance ke dni 25. 4. 2012 u zdravotní poji‰Èovny nepfiihlásí, neboÈ do osmi dnÛ od zahájení sjednané práce nemÛÏe posoudit, zda bude ãástky hrubého pfiíjmu 2 500 Kã dosaÏeno. Z tohoto dÛvodu nelze postup zamûstnavatele kvalifikovat jako nesplnûní ozna- movací povinnosti. JestliÏe v‰ak pfiesto bude v mûsíci dubnu dosaÏeno hrubého pfiíjmu alespoÀ 2 500 Kã, pouÏije zamûstnavatel kód „P“ k datu 25. 4. 2012 a osobu jako zamûstnance dodateãnû u zdravotní poji‰Èovny pfiihlásí. Kdyby bylo dosaÏe- no pfiíjmu alespoÀ 2 500 Kã aÏ v kvûtnu, pfiihlásil by zamûstnavatel zamûstnance k 1. 5. 2012, tedy k 1. dni kalendáfiního mûsíce, ve kterém úãast na zdravotním poji‰tûní z titulu sjednané dohody o pracovní ãinnosti vznikla. Poznámka Pokud by byla dohoda o pracovní ãinnosti napfiíklad uzavfiena s platností do 30. 6. 2012, pfiiãemÏ by v mûsíci ãervnu nebylo dosaÏeno ãástky 2 500 Kã, provedl by zamûstnavatel odhlá‰ení zamûstnance kódem „O“ k datu 31. 5. 2012. 20 4/2012 účetnictví v zemědělství pojistné Zdravotní pojištění a přihlašování zaměstnanců u dohody o pracovní činnosti Ing. Antonín Daněk Plnûní oznamovací povinnosti u dohod o pracovní ãinnosti (a od 1. 1. 2012 novû i u dohod o provedení práce) je zakotveno v ustanovení § 8 odst. 2 písm. d) zákona ã. 48/1997 Sb., o vefiejném zdravotním poji‰tûní a o zmûnû a doplnûní nûkter˘ch souvisejících zákonÛ, ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ (dále jen „zákon ã. 48/1997 Sb.“), kdy zamûstnavatel pfiihla‰uje zamûstnance u zdravotní poji‰Èovny dnem, ve kterém poprvé po uzavfiení dohody o pra- covní ãinnosti zaãal vykonávat sjednanou práci, a odhla‰uje dnem, jímÏ uplynula doba, na kterou byla tato doho- da sjednána.

Vazba na minimální vyměřovací základ zaměstnance V rámci rozhodného období kalendáfiního mûsíce roz- hoduje z hlediska úãasti zamûstnance na zdravotním poji‰tûní v˘hradnû v˘‰e zúãtovaného hrubého pfiíjmu (vymûfiovacího základu) bez ohledu na dobu trvání dohody o pracovní ãinnosti. Pokud je v‰ak dohoda o pracovní ãinnosti jedin˘m zdrojem pfiíjmÛ zamûst- nance, pfiiãemÏ se na nûj (a tedy i na zamûstnavatele – – plátce pojistného) vztahuje povinnost dodrÏet pfii odvodu pojistného minimální vymûfiovací základ, musí zamûstnavatel zabezpeãit odvod pojistného buì: ● alespoÀ z minimálního vymûfiovacího základu 8 000 Kã v pfiípadû trvání dohody o pracovní ãin- nosti po cel˘ kalendáfiní mûsíc nebo ● nejménû z pomûrné ãásti tohoto zákonného mini- ma v návaznosti na poãet kalendáfiních dnÛ trvání zamûstnání ve smyslu ustanovení § 3 odst. 9 písm. a) zákona ã. 592/1992 Sb., o pojistném na vefiejné zdravotní poji‰tûní, ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ. Má-li v‰ak zamûstnavatel k dispozici potvrzení od jiné- ho zamûstnavatele, Ïe tento za zamûstnance odvádí pojistné alespoÀ z minima 8 000 Kã (pfiípadnû je v úhrnu pfiíjmÛ v‰ech zamûstnavatelÛ ãástky 8 000 Kã dosaÏeno – nutno mezi zamûstnavateli navzájem dokladovat), nebo je zamûstnanec souãasnû OSVâ s placením alespoÀ minimálních záloh anebo zamûst- nanec patfií mezi osoby, pro které neplatí minimální vymûfiovací základ, pak zamûstnavatel odvede pojist- né ze skuteãné v˘‰e zúãtovaného hrubého pfiíjmu. Průběžné přihlašování a odhlašování zaměstnance Pokud dochází v pfiípadû trvající dohody o pracovní ãin- nosti k situaci, kdy je v nûkterém kalendáfiním mûsíci ãástky hrubého pfiíjmu alespoÀ 2 500 Kã dosaÏeno a v jiném nikoli, pak musí zamûstnavatel prÛbûÏnû odhla- ‰ovat a pfiihla‰ovat zamûstnance. ZdÛrazÀuji zamûst- navatelÛm, aby tuto povinnost nepodceÀovali, neboÈ neodhlá‰ením zamûstnance jednak poru‰ují zákon- nou povinnost, jednak mohou zpÛsobit potíÏe zamûst- nanci. V praxi jsem jiÏ zaznamenal pfiípady, kdy byla v dÛsledku nesprávného postupu zamûstnavatele dotyãná osoba dodateãnû odhlá‰ena jako zamûstna- nec, pfiiãemÏ musela za pfiíslu‰n˘ mûsíc zaplatit pojist- né jako osoba bez zdaniteln˘ch pfiíjmÛ (viz v˘‰e) vãet- nû nároku zdravotní poji‰Èovny na penále. Dohody o provedení práce Pfii pfiihla‰ování a odhla‰ování zamûstnance pracující- ho na dohodu o provedení práce je od data 1. 1. 2012 postup zamûstnavatele obdobn˘ jako u dohody o pra- covní ãinnosti s tím podstatn˘m rozdílem, Ïe „rozhod- nou“ ãástkou je 10 000 Kã. Zamûstnavatel pfiihla‰u- je zamûstnance u zdravotní poji‰Èovny a odvádí pojistné tehdy, pokud pfiíjem na dohodu o provedení práce pfiesáhne 10 000 Kã. Jak u pracovní smlouvy? Pokud zamûstnavatel uzavfie se zamûstnancem pra- covní smlouvu napfiíklad od 1. kvûtna 2012, pfiiãemÏ zamûstnanec nastoupí do zamûstnání dne 2. kvûtna, postupuje zamûstnavatel následovnû: Ve smyslu ust. § 34 odst. 1 písm. c) a § 36 odst. 1 zákona ã. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ, lze jako den nástupu do práce sjednat i den pracovního klidu. Proto lze pro úãely zdra- votního poji‰tûní za den nástupu zamûstnance do zamûst- nání povaÏovat den vzniku pracovního pomûru uveden˘ v pracovní smlouvû. V souvislosti s plnûním oznamovací povinnosti pfiihlásí zamûstnavatel tohoto zamûstnance u jeho zdravotní poji‰Èovny k datu 1. 5. 2012. účetnictví v zemědělství 4/2012 21 pojistné Zákon o vinohradnictví a vinařství. Komentář TomበRada, Jana Tkáãiková, Ondfiej Kunc Publikace je praktick˘m pomocníkem nejen pro odbornou právnickou vefiejnost, ale pfiedev‰ím pro samotné vino- hradníky a vinafie. Komentáfi je rozdûlen do ãtyfi základních blokÛ. První ãást je vûnována pfiedmûtu právní úpravy, vymezení vztahu k zákonu ã. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákov˘ch v˘robcích a o zmûnû a doplnûní nûkter˘ch souvisejících zákonÛ, ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ a vymezení základních pojmÛ. Druhá ãást se koncentruje na vinohradnictví vãetnû proble- matiky stanoven˘ch pûstitelsk˘ch oblastí, hektarového v˘nosu a správy produkãního potenciálu. Tfietí ãást komentuje vinafiství se zamûfiením na obecné povinnosti v˘robcÛ, povolené enologické postupy a oznaãování produktu vãetnû poÏadavkÛ na nû kladen˘ch. âtvrtá ãást se zamûfiuje na zatfiídûní produktu, dozor a odpovûdnost vãetnû sankcí, Registr a Vinafisk˘ fond. Kniha obsahuje i v˘klad poslednû pfiijaté novely v podobû zákona ã. 256/2011 Sb., která zapracovává do pfiedpisu poslední reformu spoleãného trhu s vínem v Evropské unii. Publikace objednávejte na www.wkcr.cz, e-mail: obchod@wkcr.cz, tel.: 246 040 400, nebo na adrese Wolter Kluwer âR, a. s., U Nákladového nádraÏí 6, 130 00 Praha 3. Pfii osobním nákupu pfiímo v nakladatelství získáte slevu 15 %. vazba vázaná | 212 s. | cena 360 Kã

? ? Výplata zisku a srážková daň včetně vyúčtování Společnost svolává valnou hromadu v březnu násle- dujícího roku po účetní závěrce. Za rok 2007 schváli- la na valné hromadě v 3/2008 výplatu zisku. Zisk 1 000 si ale nevyplatila a sraženou daň 15 % odvedla v 5/2008 na FÚ (uvedla ve vyúčtování). V roce 2009 za rok 2008 výplatu zisku schválila až na mimořádné VH v 11/2009, zisk vyplatila 1000 a 15 % a daň odvedla ve 12/2009 (uvedeno ve vyúčtování roku 2009). Za rok 2009 výplata zisku nebyla uvažována. Ve 3/2011 podáno vyúčtování na srážkovou daň z dohod o práci za rok 2010. V 9/2011 podáno doda- tečné vyúčtování za rok 2010 s předpisem 150, což je chybně (tato částka uvedena omylem již ve 12/2009). Je možné podat k dodatečnému vyúčtování za rok 2010 opravu tak, aby byl předpis na FÚ stornován? Z logiky valných hromad vyplývá, že zisk za rok 2010 nemohl být schválen dříve než v roce 2011, tedy i výplata je možná až v roce 2011 a v tomto roce by měla být i odvedena srážková daň. Docela jsem se do toho zamotala. odpověď: Podle § 38d odst. 10 zákona ã. 586/1992 Sb., o daních z pfiíjmÛ, ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ (dále jen „ZDP“), je plátce danû povinen podat místnû pfií- slu‰nému správci danû vyúãtování danû z pfiíjmÛ vybí- rané sráÏkou podle zvlá‰tní sazby danû (tj. podle § 36 ZDP). Poznamenejme, Ïe se nejedná pouze o podíly na zisku (neosvobozené od danû) a pfiíjmy z dohod bez podepsaného prohlá‰ení k dani do 5 000 Kã mûsíãnû, ale obecnû o ve‰keré druhy pfiíjmÛ podléhajících této tzv. sráÏkové dani z pfiíjmÛ uvedené v § 36 ZDP. Vyúãtování sráÏkové danû se podává samostatnû za poplatníky z fiad fyzick˘ch a právnick˘ch osob. Podle § 1 odst. 3 zákona ã. 280/2009 Sb., daÀov˘ fiád, ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ (dále jen „D¤“), spadá vyúãtování sráÏkové danû mezi tzv. daÀová tvrzení, pfiiãemÏ se rozli‰uje: ● „fiádné“ vyúãtování – je-li podáno v zákonném ter- mínu do 4 mûsícÛ po uplynutí daného kalendáfiní- ho roku (§ 137 odst. 2 D¤), ● „opravné fiádné“ vyúãtování – pokud v tomto 4mûsíãním zákonném termínu bude podáno druhé a dal‰í vyúãtování (viz § 138 D¤), ● „dodateãné“ vyúãtování – je-li podáno po uvede- ném zákonném termínu, pfiiãemÏ v souladu s § 141 odst. 1 D¤ by mûlo b˘t podáno do konce mûsíce následujícího po mûsíci zji‰tûní dÛvodÛ pro doda- teãné vyúãtování (jinak hrozí sankce v podobû pokuty za opoÏdûné tvrzení danû dle § 250 D¤), ● „opravné dodateãné“ vyúãtování – pokud v tomto zákonném termínu (tj. do konce mûsíce následují- cího po mûsíci zji‰tûní dÛvodÛ) bude podáno druhé a dal‰í dodateãné vyúãtování (viz § 138 D¤). Ze zadání vypl˘vá, Ïe obchodní spoleãnost coby plát- ce sráÏkové danû odhalila chybu v dodateãném vyú- ãtování sráÏkové danû za rok 2010 (které bylo podáno v záfií 2011). Kde zfiejmû nesprávnû uvedla vy‰‰í daÀ o 150, takÏe souladu s § 141 D¤ dotyãn˘ plátce mÛÏe podat dal‰í dodateãné vyúãtování sráÏkové danû (dodateãné tvrzení) za rok 2010, a to do konce mûsí- ce následujícího po mûsíci zji‰tûní dÛvodÛ. Bude-li takto vykázán pfieplatek, mÛÏe plátce poÏádat o jeho vrácení (jde-li o tzv. vratiteln˘ pfieplatek) nebo jeho zapoãtení na úhradu jiné své daÀové povinnosti. Îádné stornování pÛvodnû chybného dodateãného vyúãtování za rok 2010 správcem danû zde nepfiichá- zí do úvahy, zkrátka probûhne dal‰í domûfiovací fiízení na podkladû novû podaného dodateãného vyúãtování. Lze pfiedpokládat, Ïe tyto zmatky – zvlá‰tû kdyÏ má vzniknout pfieplatek na dani – si bude chtít správce danû provûfiit formou daÀové kontroly nebo postupem k odstranûní pochybností (alias dfiívûj‰í vyt˘kací fiíze- ní). âemuÏ je vhodné pfiedejít dobrovoln˘m vpracová- ním pfiílohy k vyúãtování, kde bude v‰e náleÏitû podrobnû okomentováno ve vûcné a ãasové spojitos- ti, aby správce danû nemûl Ïádné pochybnosti o koneãnû jiÏ správném druhém dodateãném vyúãto- vání sráÏkové danû za rok 2010. Upozornûme tazatele na je‰tû doposud jednoznaãnû neuzavfienou otázku právního v˘kladu podmínky pro podání dodateãného vyúãtování na niωí daÀ podle § 141 odst. 2 D¤. Zákon zde tento typ podání podmi- Àuje slovy „jestliÏe vy‰ly najevo nové skuteãnosti nebo dÛkazy, které nasvûdãují tomu, Ïe daÀ byla stanovena v nesprávné v˘‰i“. Z ãehoÏ nûkteré právní v˘klady dovozují, Ïe dodateãné tvrzení – aÈ uÏ jde o pfiiznání nebo vyúãtování – na niωí daÀ je pfiípustné pouze kdyÏ se objeví nové skuteãnosti (novoty) a nikoli jen proto, Ïe pÛvodnû daÀov˘ subjekt vycházel z mylného právního názoru nebo postupoval chybnû (napfi. se jeho úãetní spletl). Nicménû jiné právní v˘klady zmír- Àují tuto podmínku a umoÏÀují podat dodateãné tvrze- ní témûfi vÏdy... Ing. Martin Dûrgel, dotaz ã. 1201/11 Ukončení likvidace firmy s. r. o. Firma vstoupila do likvidace v březnu 2011. Bylo podáno běžné daňové přiznání za rok 2010 a přiznání ke dni vstupu do likvidace. Nyní proběhla likvidace a je ukončena. Kdy se podává daňové přiznání? K 31. 3. 2012, nebo je nějaký termín od data ukončení likvi- dace. Jaké úkony ještě souvisí s ukončením likvidace? odpověď: Bez zbyteãného odkladu po provedení v‰ech úkonÛ nezbytn˘ch k provedení likvidace – tedy prakticky po zpenûÏení ve‰kerého majetku spoleãnosti v likvidaci a po úhradû v‰ech jejich závazkÛ – likvidátor: 22 4/2012 účetnictví v zemědělství naše poradna

? ● sestaví zprávu o prÛbûhu likvidace s návrhem na rozdûlení ãistého majetkového zÛstatku, jenÏ vyplyne z likvidace (likvidaãní zÛstatek), mezi spo- leãníky, pfiedloÏí ji spoleãníkÛm nebo orgánu k tomu pfií- slu‰nému ke schválení (valná hromada), neschválení tohoto návrhu na rozdûlení likvi- daãního zÛstatku nebrání v˘mazu z obchodního rejstfiíku, ● urãí podíly spoleãníkÛ na likvidaãním zÛstatku podle pomûru obchodních podílÛ, nestanoví-li spoleãenská smlouva nûco jiného. ● Ke dni zpracování tohoto návrhu na rozdûlení likvi- daãního zÛstatku sestaví „koneãnou“ úãetní závûrku, v níÏ vykáÏe závazek vÛãi státnímu rozpoãtu ve v˘‰i splatné daÀové povinnosti. ● Ke dni následujícímu dni zpracování návrhu na roz- dûlení likvidaãního zÛstatku: otevfie znovu úãty majetku a závazkÛ (podle § 4 odst. 1 zákona ã. 563/1991 Sb., o úãetnic- tví, ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ, se úãtuje aÏ do zániku): • zaúãtuje vypofiádání daÀové povinnosti a • vyplacení podílÛ spoleãníkÛ na likvidaãním zÛstatku. ● V pfiípadû, Ïe není úãtováno o dodateãn˘ch v˘sled- kov˘ch operacích, není nutno jiÏ sestavovat úãetní závûrku ke dni podání návrhu na v˘maz úãetní jed- notky v likvidaci z obchodního rejstfiíku. Rozdûlením likvidaãního zÛstatku de jure konãí likvi- dace spoleãnosti. Likvidátor sestaví seznam spoleãní- kÛ, kter˘m vyplatil podíl na likvidaãním zÛstatku a do 30 dnÛ podá návrh na v˘maz z obchodního rejstfiíku. K návrhu pfiiloÏí písemn˘ souhlas správce danû s ukon- ãením ãinnosti (§ 238 odst. 1 zákona ã. 280/2009 Sb., daÀov˘ fiád, ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ [dále jen „D¤“]) a také potvrzení státního oblastního archivu, Ïe s ním bylo projednáno zabezpeãení archivu a doku- mentÛ zanikající spoleãnosti (§ 75a odst. 2 zákona ã. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ). CoÏ navazuje na § 3 zákona ã. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové sluÏbû, ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ, podle kterého mají povinnost uchovávat dokumenty a umoÏnit v˘bûr archiválií za podmínek stanoven˘ch tímto zákonem rovnûÏ tzv. soukromo- právní pÛvodci, kam patfií mj. podnikatelé zapsaní v obchodním rejstfiíku. A to pokud jde o dokumenty uvedené v pfiíloze ã. 1 k tomuto zákonu (napfi. zakla- datelské dokumenty, dokumentace likvidace a zániku podnikatele, úãetní závûrky, statistické v˘kazy, podni- katelské zámûry, v˘robní programy…). Ke dni zpracování návrhu na rozdûlení likvidaãního zÛstatku je nutno podat fiádné daÀové pfiiznání za uplynulou ãást zdaÀovacího období, za které dosud nebylo podáno. Tuto lhÛtu pfiitom nelze nijak prodlouÏit, coÏ je nasnadû, protoÏe ke dni podání pfiiznání je nutno daÀ z pfiíjmÛ rovnûÏ i uhradit, s ãímÏ by se zde státu rozhodnû nevyplatilo otálet, neboÈ definitivní konec daÀového subjektu se nezadrÏitelnû blíÏí. příklad Likvidace zapoãala 3. 3. 2011 a likvidátor zpracuje návrh na rozdûlení likvidaãního zÛstatku k 11. 11. 2011. Poslední daÀové pfiiznání k dani z pfiíjmÛ právnick˘ch osob za ãást kalendáfiního roku 2011, resp. za ãást zdaÀovacího období od 3. 3. 2011 do 11. 11. 2011, je nutno podat nejpozdûji právû poslední ten takto vyme- zeného období, tedy nejpozdûji 11. 11. 2011. Praktic- ky pÛjde o úplnû poslední pfiiznání k dani z pfiíjmÛ dotyãného poplatníka. Dodejme, Ïe se kódem rozli‰e- ní tohoto typu pfiiznání bude „H“, protoÏe jde o speci- ální daÀové pfiiznání ke dni zpracování návrhu na roz- dûlení likvidaãního zÛstatku, jak vypl˘vá z PokynÛ k vyplnûní pfiiznání. Ing. Martin Dûrgel, dotaz ã. 1204/11 Mléčná kvóta Zemědělské družstvo vede podvojné účetnictví a je plátce DPH. V roce 2005 jsme koupili od dodavatele mléčnou kvótu za pořizovací cenu 210 000 Kč, která byla za tuto cenu zařazena do dlouhodobého nehmot- ného majetku (dále jen „DNM“) na účet 017 000. Kvótu jsme ale neodepisovali. V letošním roce nám byla kvóta (jak nakoupená, tak přidělená SZIF) odej- muta z důvodu ukončení chovu dojných krav. Nakou- penou kvótu potřebujeme vyřadit z DNM a nevíme, zda je to možné daňově nebo nedaňově. odpověď: Na úvod je nutné konstatovat, Ïe vzhledem ke zmû- nám, ke kter˘m do‰lo od roku 2005 do souãasnosti u tohoto majetku a vzhledem k tomu, Ïe z daÀového hlediska do‰lo k nûkter˘m chybn˘m postupÛm, jedná se o pomûrnû sloÏitou otázku s nejednoznaãn˘m fie‰ením. Nejdfiíve je nutné se vrátit do roku pofiízení tohoto majetku, tedy do roku 2005. V souladu se znûním § 32a ZDP platného ke konci roku 2005, se za nehmotn˘ majetek povaÏovaly zfiizovací v˘daje, nehmotné v˘sledky v˘zkumu a v˘voje, software, oce- nitelná práva a jin˘ majetek, kter˘ je veden v úãetnic- tví jako nehmotn˘ majetek vymezen˘ úãetními pfiedpi- sy. Vymezení DNM potom z hlediska úãetnictví obsahuje § 6 vyhlá‰ky ã. 500/2002 Sb., kterou se pro- vádûjí nûkterá ustanovení zákona ã. 563/1991 Sb., o úãetnictví, ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ, pro úãetní jednotky, které jsou podnikateli úãtujícími v soustavû podvojného úãetnictví, ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ, účetnictví v zemědělství 4/2012 23 naše poradna

? kter˘ ve znûní platném ke konci roku 2005 jako DNM zahrnoval také preferenãní limity, zejména individuální referenãní mnoÏství mléka, individuální produkãní kvóty a individuální limit prémiov˘ch práv bez ohledu na v˘‰i ocenûní. Znamená to tedy, Ïe tato kvóta byla v roce 2005 správnû zafiazena do DNM z pohledu úãetnictví a do nehmotného majetku z pohledu danû z pfiíjmÛ a mûla b˘t úãetnû i daÀovû odpisována. Je ale nutné doplnit, Ïe úãetnû jsou odpisovány pouze preferenãní limity, které lze odepisovat podle ãasu nebo v˘konu, pokud tento postup není moÏn˘, úãetní odpisy se u tohoto majetku neprovádí. Je ale také nutné doplnit, Ïe zákonem ã. 545/2005 Sb., kter˘m byl novelizován zákon ã. 586/1992 Sb., o daních z pfiíjmÛ, ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ (dále jen „ZDP“), bylo do § 32a odst. 2 ZDP doplnûno, Ïe za nehmotn˘ majetek se pro daÀové úãely nepovaÏuje také preferenãní limit, kter˘m je zejména individuální referenãní mnoÏství mléka, individuální produkãní kvóta a individuální limit prémiov˘ch práv. ProtoÏe zákon ã. 545/2005 Sb. neobsahoval Ïádné speciální pfiechodné ustanovení, mûlo by podle mého názoru b˘t postupováno tak, Ïe kvóty zafiazené do konce roku 2005 jako nehmotn˘ majetek by mûly b˘t daÀovû ode- psány podle zahájeného zpÛsobu odpisování. Dále je otázkou, zda je moÏn˘ postup, Ïe takov˘to nehmotn˘ majetek nebyl vÛbec daÀovû odpisován, resp. Ïe jeho odpisování nebylo zahájeno. Podle sou- ãasného znûní § 32a odst. 4 ZDP se odpisy nehmot- ného majetku stanoví s pfiesností na celé mûsíce, poãínaje následujícím mûsícem po dni, v nûmÏ byly splnûny podmínky pro odpisování; pfiitom poplatník, kter˘ má právo uÏívání nehmotného majetku sjednané smlouvou na dobu urãitou, má moÏnost stanovit odpi- sy s pfiesností na dny. Pfii zahájení (ukonãení) odpiso- vání v prÛbûhu zdaÀovacího období lze uplatnit odpisy pouze ve v˘‰i pfiipadající na toto zdaÀovací období v závislosti na pouÏitém stanovení pfiesnosti odpisÛ. V roce 2005 ale ZDP tuto úpravu neobsahoval, ov‰em i ze znûní § 32a odst. 4 ZDP platného na konci roku 2005 lze podle mého názoru dovodit, Ïe odpisování bylo nutné ihned zahájit a nebylo moÏné je pfieru‰it. Z v˘‰e uvedeného je tak, podle mého názoru, nutné dovodit, Ïe k tomuto majetku je nutné pfiistupovat tak, jako by byl odpisován. Znamená to tedy, Ïe jedin˘m moÏn˘m postupem je podat dodateãná daÀová pfii- znání za zdaÀovací období, za která to je je‰tû vzhle- dem k prekluzi moÏné, na niωí daÀovou povinnost a tím uplatnit dodateãnû daÀové odpisy, které v pfií- slu‰ném zdaÀovacím období chybnû uplatnûny neby- ly. Jak vypl˘vá ze znûní ZDP platného v roce 2005, tento majetek mûl b˘t odpisován po dobu 72 mûsícÛ. Souãasnû je nutné dopoãítat daÀovou zÛstatkovou cenu tak, jako by odpisy byly uplatnûny, coÏ v koneã- ném dÛsledku znamená, Ïe ãást hodnoty tohoto nehmotného majetku, která mûla b˘t uplatnûna za zdaÀovací období, která jsou jiÏ prekludována, jiÏ nemÛÏe b˘t daÀovû nijak uplatnûna. Zb˘vá zodpovûdût poslední otázku, a to jak posoudit daÀovû pfiípadnou zÛstatkovou cenu po uplatnûní odpisÛ, tato daÀová zÛstatková cena bude zji‰tûna tak, jako by odpisy uplatnûny byly. Myslím si ale, Ïe tato daÀová zÛstatková cena stejnû nebude splÀovat podmínky daÀové uznatelnosti, jak jsou vymezeny v § 24 odst. 2 písm. b), pfiípadnû písm. c) ZDP. Nejed- ná se o prodan˘ ani o zlikvidovan˘ nehmotn˘ majetek, proto zÛstatkovou cenu bude nutné povaÏovat za nedaÀov˘ náklad. Situaci je tak moÏné prezentovat i tak, Ïe zemûdûlské druÏstvo mléãnou kvótu nestihlo celou vyuÏít k dosaÏení zdaniteln˘ch pfiíjmÛ. Jak jsem jiÏ uvedl, jedná se o pomûrnû sloÏit˘ a kom- plikovan˘ pfiípad, proto bych asi v tomto pfiípadû dopo- ruãil postup konzultovat s vûcnû a místnû pfiíslu‰n˘m správcem danû. Ing. Zdenûk Morávek, dotaz ã. 916/11 Ztratné ve skladu Společnost s r. o., vede účetnictví, máme prodejnu stavebního materiálu, účtujeme způsobem A. Případy: ● skladník při manipulaci rozbije stav. materiál – ne- stane se to však jeho vinou, např. nerovný terén, ● na paletě při dodávkách ve foliích je již rozbito něko- lik cihel, hlavně uprostřed (dodavatel upozorněn). Můžeme o této škodě účtovat jako ztráty v rámci přiro- zených úbytků, tj. manka a škody do normy a daňově. Jak ošetřit ve směrnici – jakým způsobem postupovat? odpověď: Základní daÀové urãení mank a ‰kod je do kategorie daÀovû neúãinn˘ch nákladÛ, s tím, Ïe pokud v souvis- losti s nimi vznikne v˘nos, jedná o náklad daÀovû úãin- n˘ do v˘‰e tohoto v˘nosu. V ustanovení § 25 odst. 2 zákona ã. 586/1992 Sb., o daních z pfiíjmÛ, ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ (dále jen „ZDP“), jsou popsány v˘jimky, které se nepovaÏují za manka a ‰kody. Na tyto v˘jimky se pak nevztahuje obecné ust. § 25 odst. 1 písm. n) a na základû § 24 odst. 1 se jedná o daÀo- vû úãinné náklady. Obávám se v‰ak, Ïe vámi uvedené pfiípady rozbitého zboÏí (aÈ jiÏ pfii pfiepravû ãi pfii manipulaci ve skladu), nepatfií mezi situace vyjmenované v § 25 odst. 2 ZDP. Muselo by se jednat o úbytky dané povahou materiá- lu (písek se rozprá‰í, kapalina vypafií apod.), coÏ v pfií- padû rozbit˘ch cihel tak není. Na po‰kození pfii pfie- pravû je moÏné uplatnit reklamaci, chápu v‰ak, Ïe toto není moÏné dûlat vÏdy na kaÏdou jednotlivou rozbitou cihlu. Pfiesto se domnívám, Ïe se ve Va‰em pfiípadû 24 4/2012 účetnictví v zemědělství naše poradna

? ? ?nejedná o pfiirozené úbytky zboÏí. Stejná situace je pak pfii manipulaci a rozbití zboÏí skladníkem. Ing. Ivana Pilafiová, dotaz ã. 1085/11 Odpis plemenného býka Fyzická osoba, plátce DPH vede daňovou evidenci a zakoupila v roce 2011 plemenného býka v hodnotě 80 tis. Kč bez DPH. Dotaz zní, zda je nutné zvíře ode- pisovat, či je možné zahrnout celou částku do daňově uznatelných výdajů, jak jsem pochopila z § 26 odst. 5 zá- kona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění poz- dějších předpisů (dále jen „ZDP“). Musím eventuálně pro odpisy ke vstupní ceně 80 tis. Kč připočíst doprav- né, evidenci do plemenné knihy či veterinární vyšetření? odpověď: Dospûlá zvífiata a jejich skupiny – ve smyslu úãetního vymezení § 7 odst. 5 vyhlá‰ky ã. 500/2002 Sb., kterou se provádûjí nûkterá ustanovení zákona ã. 563/1991 Sb., o úãetnictví, ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ, pro úãetní jednotky, které jsou podnikateli úãtujícími v soustavû podvojného úãetnictví, ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ (dále jen „VÚ“), tedy zejména s dobou pouÏitelnosti pfies 1 rok – se vstupní cenou pfievy‰ující limit 40 000 Kã, se pro daÀové úãely povaÏují za hmotn˘ majetek. V˘daje na pofiízení hmotného majetku (dále jen „HM“) pfiitom nelze uplatnit jako jednorázov˘ daÀov˘ v˘daj, ale pouze prostfiednictvím postupn˘ch daÀov˘ch odpi- sÛ (v rámci 1. odpisové skupiny po dobu 3 let), pfií- padnû jako daÀovou zÛstatkovou cenu (napfi. pfii pro- deji ãi likvidaci). Tato standardní úãetní metodika pfiitom platí zprostfiedkovanû pfies ZDP i pro poplatní- ky vedoucí daÀovou evidenci. Pfii úplatném pofiízení HM (zde teda u plemenného b˘ka) je vstupní cenou aÏ na malé v˘jimky pofiizovací cena, která se stanoví v souladu s úãetními pfiedpisy. Jedná se tedy o cenu, za kterou by majetek pofiízen a náklady s jeho pofiízením související. Pro usnadnûní praxe a jednotn˘ postup stanoví úãetní provádûcí vyhlá‰ka (§ 47 odst. 1 VÚ) nejãastûj‰í druhy nákladÛ souvisejících s pofiízením. Podstatné pfiitom je, Ïe dílãí náklady se naãítají pouze do okamÏiku uvedení HM do uÏívání, coÏ je u zvífiete ponûkud v˘kladov˘ problém, ale minimálnû náklady na jeho pfiepravu budou jistû souãástí ocenûní HM. U v˘loh za zápis do plemenné knihy a za vstupní veterinární vy‰etfiení je nutno posoudit odbornou stránku vûci, zda se jedná o pod- mínku vyuÏívání b˘ka k danému úãelu, pro kter˘ byl pofiízen. Spí‰e se domnívám, Ïe ano, a i tyto v˘lohy proto patfií do vstupní ceny. Pokud by se nejednalo o náklady související s pofiíze- ním HM, pak by ‰lo vesmûs o bûÏné provozní v˘daje, které jsou v rámci daÀové evidence okamÏit˘m daÀo- v˘m v˘dajem pfii úhradû. Ing. Martin Dûrgel, dotaz ã. 1260/11 Změna účetního období Právnická osoba, s. r. o., plátce DPH, vede účetnictví. Uvažujeme o přechodu z kalendářního na hospodář- ský rok. Musí tuto změnu odsouhlasit jediný společ- ník (mateřská společnost) ve formě zápisu z valné hromady, která probíhá každoročně při schvalování a rozdělování hospodářského výsledku. Pokud ano, musí se odsouhlasit před zahájením přechodného období (15měsíčního) nebo až po skončení, společně s hospodářským výsledkem za toto období? Kde je to právně zakotveno? Do kdy je třeba oznámit změnu finančnímu úřadu, když uvažujeme o přechodném období od 1. 1. 2013 do 31. 3. 2014 a první hospodářský rok bude od 1. 4. 2014 do 31. 3. 2015. odpověď: Uplatnit hospodáfisk˘ rok lze pouze po oznámení zámûru zmûny úãetního období místnû pfiíslu‰nému správci danû z pfiíjmÛ nejménû 3 mûsíce pfied pláno- vanou zmûnou úãetního období, jinak úãetní období zÛstává nezmûnûno. Pokud Vበhospodáfisk˘ rok bude zaãínat 1. 4. 2014, je nutné správci danû tuto okolnost oznámit nejpozdûji do 31. 12. 2013. Vzhle- dem k tomu, Ïe se jedná o rok 2013, bude vhodné v daném roce ovûfiit, zda stále beze zmûny platí usta- novení § 3 odst. 3 zákona ã. 563/1991 Sb., o úãetnic- tví, ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ (dále jen „ZU“), tak, jak tomu bylo v roce 2011, kdy je tato odpovûì zpra- cována. K provedení této zmûny není tfieba povinnû pfiijímat usnesení jediného spoleãníka v pÛsobnosti valné hromady. Takové usnesení nepfiikazuje ani zákon ã. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znûní pozdûj- ‰ích pfiedpisÛ, ani ZU. Samozfiejmû je ale moÏné tako- vé rozhodnutí uãinit. Ing. Ivana Pilafiová, dotaz ã. 1285/11 Vložení hospodářských budov do obchodního majetku Zemědělský podnikatel, OSVČ, daňová evidence, plátce DPH podniká v oblasti zemědělské výroby. Bydlí v rodinném domě na vesnici, součástí rodinné- ho domu jsou hospodářské budovy: chlévy, sklep na skladování ovoce a zemědělských výpěstků, přístavek na malotraktor atd. Tyto hospodářské budovy jsou postavené na stejném parcelním čísle jako rodinný dům a jsou „přilepené“ k domu. Podnikatel by chtěl nechat hospodářské budovy ocenit a vložit do obchodního majetku, jednak je odepisovat, ale hlavně opravit a výdaje na opravy uplatnit do daňových výdajů. Může do obchodního majetku (dále jen „OM“) vložit jen tyto hospodářské budovy nebo musí účetnictví v zemědělství 4/2012 25 naše poradna

? ? vkládat celou nemovitost včetně rodinného domu (odpisy by samozřejmě uplatňovat jen z části hospo- dářských budov). odpověď: Pokud podnikatel chce vloÏit nemovitost do obchodní- ho majetku, a tím také uplatÀovat jako daÀové uzna- telné v˘daje opravy a údrÏbu nemovitosti, a samozfiej- mû i v˘daje na spotfiebu elektfiiny, plynu, vody, na otop a dal‰í, musí vloÏit do OM celou nemovitost, a to i v pfiípadû, Ïe ji celpu nepouÏívá k podnikání. Pokud by nebyla celá nemovitost vloÏena do OM, nebylo by moÏné v˘daje na opravy a údrÏbu uplatÀovat jako v˘daje daÀovû uznatelné, a to ani v pomûrné v˘‰i. V˘‰e uvádûné v˘daje se uplatní do daÀovû uznatel- n˘ch v˘dajÛ v pomûrné v˘‰i pfiipadající na ãást nemo- vitosti vyuÏívané k podnikání. JestliÏe ãást nemovitosti slouÏící k bydlení a ãást nemovitosti slouÏící k podni- kání nemají samostatnû osazeny mûfiiãe spotfieby energií a vody, napfiíklad elektrické hodiny a vodomûr, je nutné zvolit vhodné kritérium, tfieba podlahovou plo- chu nebo obstavûnou kubaturu, které co nejpfiesnûji rozli‰í spotfiebu na jednotlivé úãely. Pomûrná v˘‰e v˘dajÛ se uplatní i v pfiípadû odpisÛ. K jejich urãení je potfiebné nejprve stanovit pfiíslu‰n˘ kód zatfiídûní stavby podle Klasifikace stavebních dûl (CZ-CC) a v návaznosti urãit pfiíslu‰nou odpisovou skupinu ze zákona ã. 586/1992 Sb., o daních z pfiíjmÛ, ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ (dále jen „ZDP“). Je úãelné pfiipomenout, Ïe pod jeden klasifikaãní kód musí b˘t zatfiídûna stavba jako jeden celek, i kdyÏ její ãásti jsou uÏívány k rÛzn˘m úãelÛm, napfiíklad zãásti pro bydlení a zãásti pro zemûdûlské úãely. Pfiíslu‰n˘ klasifikaãní kód se urãí podle pfievaÏujícího uÏívání stavby a postup je upraven v citované Klasifikaci sta- vebních dûl. ProtoÏe postup je ponûkud ob‰írnûj‰í, není úãelné zde metodickou staÈ Klasifikace opisovat. Ing. Milan Blatn˘, dotaz ã. 1239/11 DPH u prodeje siláže a senáže Zemědělský podnik vyrobil kukuřičnou siláž a travní senáž jako krmivo pro svá hospodářská zvířata. Tyto produkty jsou zařazeny v číselném kódu harmonizo- vaného popisu číselného označování zboží do 2308..., resp 1214... u senáže – tedy jsou v seznamu zboží podléhajícího snížené sazbě v příloze č. 1 zákona č. 235/2004 Sb.,o dani přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH“). Podnik tento výrobek (krmivo) prodá. Odběratel dle svých potřeb tento zkrmí nebo jej použije jako palivo do bioplyno- vé stanice výroby elektrické energie. S jakou sazbou DPH takový prodej realizovat? Domníváme se, že při uplatnění sazby DPH nelze zohledňovat účel k jakému je daná komodita použita a není ani rozhodující v jakém stavu se nachází. Pokud je nutné uplatnit jinou sazbu DPH, než která odpovídá číselnému označení, prosíme o sdělení pří- slušného ustanovení ZDPH. odpověď: SníÏená sazba danû se uplatÀuje u zboÏí uvedeného v pfiíloze ã. 1 k ZDPH, pfiiãemÏ sníÏené sazbû danû podléhá zboÏí, které odpovídá souãasnû ãíselnému kódu Harmonizovaného systému a v˘slovnû uvedené- mu slovnímu popisu k tomuto kódu v textové ãásti pfií- lohy ã. 1. S Va‰ím názorem, Ïe plátce není pfii stano- vení sazby danû povinen zohlednit úãel pouÏití zboÏí, souhlasím. Pro úplnost uvádím, Ïe plátce má moÏnost poÏádat GF¤ o závazné posouzení správnosti zafiazení zdanitel- ného plnûní z hlediska sazby danû podle § 47a ZDPH. Ing. Ladislav Pitner, dotaz ã. 1022/11 Prodej nakladače do Rumunska Společnost s r. o., plátci DPH, vede podvojné účet- nictví, chce prodat zemědělský stroj – nakladač (v nulové účetní hodnotě a tržní ceně 50 tis. Kč) do Rumunska. Jakým způsobem postupovat a jakými předpisy se řídit? Co musí splnit firma v ČR a společ- nost v Rumunsku? odpověď: Jedná se o dodání zboÏí ãesk˘m plátcem DPH do jiné- ho ãlenského státu EU (Rumunska). Lze pfiedpoklá- dat, Ïe kupujícím je rumunsk˘ podnikatel, kter˘ je registrován k DPH v Rumunsku (je tam tzv. plátcem danû). Díky tomu mÛÏe ãesk˘ prodávající uplatnit ustanovení § 64 zákona ã. 235/2004 Sb., o dani z pfii- dané hodnoty, ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ (dále jen „ZDPH“), a posoudit toto pfieshraniãní plnûní jako osvobozené od danû s nárokem na odpoãet DPH. Neboli prodej zboÏí (nakladaãe) nebude podléhat ãeské DPH na v˘stupu a prodávající jej pouze evi- denãnû vykáÏe v pfiiznání k DPH na fiádku 20. O tomto osvobozeném dodání zboÏí by mûl dodavatel do 15 dnÛ od uskuteãnûní dodání vystavit daÀov˘ doklad s náleÏitostmi stanoven˘mi v § 34 zákona o DPH. V sou- ladu s § 22 odst. 3 a 4 ZDPH ãesk˘ plátce od danû osvobozené dodání zboÏí do jiného státu EU uvede do pfiiznání k DPH za kalendáfiní mûsíc/ãtvrtletí do nûhoÏ spadá den vystavení zmínûného daÀového dokladu (ledaÏe by jej vystavil opoÏdûnû nebo vÛbec, pak by dodání zboÏí musel pfiiznat k 15. dni mûsíce následu- jícího po pfiepravení zboÏí k odbûrateli. Naproti tomu kupující bude muset z titulu pofiízení zboÏí od ãeského plátce pfiiznat rumunskou DPH na v˘stupu ve svém pfiiznání k rumunské DPH. Souãas- nû ale bude moci – v souladu s rumunsk˘m ZDPH – – nárokovat odpoãet této DPH na vstupu, kter˘ rovnûÏ uvede do daÀového pfiiznání. TakÏe fakticky mu 26 4/2012 účetnictví v zemědělství naše poradna

? z titulu této koupû nevznikne Ïádná daÀová povinnost. Pro kontrolu splnûní uvedené povinností rumunsk˘m pofiizovatelem zboÏí je ãesk˘ prodejce (dodavatel) povi- nen svému ãeskému správci danû podat tzv. souhrnné hlá‰ení podle § 102 ZDPH o dodání zboÏí do jiného ãlenského státu EU, které bylo v âesku osvobozeno od danû. V tomto souhrnném hlá‰ení, mj. uvede hod- notu obchodu a identifikuje pofiizovatele jeho daÀov˘m identifikaãním ãíslem. Dodání zboÏí do jiného ãlenského státu EU je tfieba b˘t schopen prokázat, k ãemuÏ je vhodné napfiíklad písem- né prohlá‰ení pofiizovatele zboÏí, Ïe bylo pfiepraveno do jiného státu EU neÏ je âeská republika apod. Z hlediska danû z pfiíjmÛ je pfiíjem (v˘nos) z prodeje dlouhodobého hmotného majetku (úãtován bude MD 315/D 641) zdaniteln˘ pfiíjmem ãeského dodava- tele (tazatele), kter˘ bude standardnû zdanûn v rámci celoroãního v˘sledku hospodafiení, resp. základu danû z pfiíjmÛ. JelikoÏ je pfiedmûtn˘ hmotn˘ majetek jiÏ daÀovû plnû odepsán, nelze samozfiejmû uplatnit jako související daÀov˘ v˘daj zÛstatkovou cenu, proto- Ïe je nulová. DaÀov˘m v˘dajem (nákladem) souvisejí- cím s tímto prodejem tak budou napfi. v˘lohy s pfiepra- vou zboÏí do Rumunska, telefonní poplatky za hovory s odbûratelem, v˘lohy za právní konzultace k dané transakci apod. Z titulu prodeje stroje bude nakonec zapotfiebí vyfiadit jej z úãetní evidence, a to opût standardním proúãtová- ní pofiizovací ceny proti úãtu oprávek (MD 082/D 022). Ing. Martin Dûrgel, dotaz ã. 1063/11 Převod peněz na osobní účet a zpětné vrácení do pokladny Chtěla jsem se zeptat, zda je v pořádku následující účtování. Společník si převádí z firemního účtu na soukromý účet peníze, které ale vrací ihned do pokladny. Dělá to tak proto, že jsou z výběru jeho osobního účtu levnější poplatky. Příklad: Dne 15. 10. 2011 si převede společník z firemního účtu na osobní účet 20 000 Kč a tentýž den tyto pro- středky vloží do pokladny s. r. o. Je možné účtovat převod z bankovního účtu na MD 261/D 221 a pří- jem do pokladny MD 211/D 261, nebo musím účto- vat MD 355/D 221 a MD 211/D 355? Jde mi o to, že na účtu 355 si sleduji úroky z poskytnuté půjčky spo- lečníkovi a nechtěla bych tam míchat i tyto převody, aby se správce daně nedivil, že tam je tentýž den půjčka a tentýž den je i splacena. Můžu to například vyřešit nějakým čestným prohlášením společníka? odpověď: Základním návodem, jak tuto nestandardní situaci fie‰it, je respektování zásady vûrného zobrazení. Sku- teãnost lze popsat tak, Ïe peníze z firemního úãtu jsou pfievedeny na jin˘ úãet, kter˘ není firemní, ani jin˘, na kter˘ by se platil závazek spoleãnosti. Spoleãnosti tedy vzniká pohledávka vÛãi spoleãníkovi (MD 355/ /D 221). Pohledávka je ten sam˘ den splacena v hoto- vosti do pokladny, coÏ bude zachyceno jako MD 211/ /D 355. PouÏití úãtu 261 není správné, neboÈ se sice jedná o pfievod mezi bankou a pokladnou, ale nejedná o vztah poklady a bûÏného úãtu té samé spoleãnosti. Správné fie‰ení je tedy s pouÏitím úãtu závazkov˘ch vztahÛ. Pro lep‰í pfiehled na úãtu 355 je moÏné volit zvlá‰tní analytick˘ úãet. účetnictví v zemědělství 4/2012 27 naše poradna Valná hromada s. r. o. TomበDvofiák Pfiedkládaná práce pfiedstavuje komplexní vûdeckou monografii na téma valné hromady s. r. o. Kniha se zab˘vá jak rozborem pozitivní právní úpravy, tak i pod- statou a celkov˘m konceptem tohoto nejvy‰‰ího orgánu s. r. o. TûÏi‰tû práce je obsaÏeno v roz- boru platné právní úpravy valné hromady s. r. o. podle zákona ã. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ. Pfiitom je zohlednûna i právní úprava starorakous- ká podle zákona ã. 58/1906 fi. z., o spoleãnostech s ruãením omezen˘m, která byla do jisté míry inspiraãním zdrojem i sou- dobému zákonodárci. V˘znamná pozornost se vûnuje i vlád- nímu návrhu právní úpravy valné hromady spoleãnosti s ruãe- ním omezen˘m podle pfiipraveného návrhu zákona o obchodních spoleãnostech a druÏstvech, kter˘ jiÏ byl pfied- loÏen do legislativního procesu. Pfii rozboru se práce neomezuje pouze na ãeskou právní úpravu; tam, kde je to relevantní, pfiihlíÏí i k právním úpravám této problematiky na Slovensku, v Polsku a SRN. Publikace objednávejte na www.wkcr.cz, e-mail: obchod@wkcr.cz, tel.: 246 040 400, nebo na adrese Wolter Kluwer âR, a. s., U Nákladového nádraÏí 6, 130 00 Praha 3. Pfii osobním nákupu pfiímo v nakladatelství získáte slevu 15 %. vazba pevná | 464 s. | cena 500 Kã Daně a právo v praxi ● součást předplatného portálu Daňaři online ● měsíčník pro daňové poradce a specialisty zabývající se širokou problematikou daní

29

Sbírka zákonů Ústavní zákon ã. 71/2012 Sb., kter˘m se mûní Ústa- va âeské republiky: ● Pfies ãetné politické tahanice byla pfiijata zmûna na‰i nejdÛleÏitûj‰í právní normy. Pfievratnou zmû- nou – dobfie známou z médií – bylo nahrazení dosavadní parlamentní volby prezidenta volbou pfiímou. Novû jej tedy budou volit v‰ichni obãané âR (od 18 let veku), pfiiãemÏ kandidáta mÛÏe navrhnout nejménû dvacet poslancÛ nebo deset senátorÛ, jinak musí mít petiãní podporu alespoÀ 50 000 voliãÛ. ● S ohledem na aktuální (de)reformy stojí za to pfii- pomenout, Ïe Listina základních práv a svobod garantuje, mj. bezplatné vzdûlání i zdravotní péãi z vefiejného poji‰tûní, zakazuje nucené práce a sluÏby (versus povinnost nezamûstnan˘ch 20 hodin t˘dnû vefiejné sluÏby zdarma), právo na pfiíznivé Ïivotní prostfiedí, nedotknutelnost obydlí (versus praxe exekutorÛ), svobodu projevu (versus kriminalizace obãana, kter˘ pfiikreslil rohy politikÛm na plakátu), rovnost úãastníkÛ fiízení (versus ãetné kauzy s prominenty). ● A zákonodárci by nemûli zapomínat na slova Ústa- vy ze slibu poslance a senátora: „... Slibuji na svou ãest, Ïe svÛj mandát budu vykonávat v zájmu v‰eho lidu a podle svého nejlep‰ího vûdomí a svûdomí.“ Vyhlá‰ka ã. 82/2012 Sb., o technick˘ch silniãních kontrolách: ● Podle § 6 odst. 13 a 14 zákona ã. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích musí fiidiã motorového vozidla na v˘zvu policisty nebo cel- níka podrobit vozidlo kontrole nejvût‰í pfiípustné hmotnosti na nápravu, nejvût‰í pfiípustné hmotnos- ti vozidla nebo jízdní soupravy nebo technického stavu vozidla nebo jízdní soupravy. Vyhlá‰ka upfiesÀuje rozsah a dal‰í okolnosti provádûní tech- nické silniãní kontroly alias „nafiízené technické prohlídky“, kterou se rozumí nûco jiného neÏ zná- mûj‰í pravidelné technické prohlídky ve smyslu § 40 zákona ã. 56/2001 Sb., o podmínkách provo- zu vozidel. ● Pro praxi je v˘znamné, Ïe vyhlá‰ka stanoví pau- ‰ální náklady na technickou silniãní kontrolu u vozidel pro více neÏ 8 cestujících nebo s hmot- ností pfies 3,5 tuny 1 000 Kã, u ostatních vozidel na 500 Kã. Tuto ãástku hradí fiidiã pouze v pfiípadû, Ïe kontrola odhalí váÏnou nebo nebezpeãnou závadu. Zákon ã. 84/2012 Sb., kter˘m se mûní zákon o rodinû: ● Novela pfiiná‰í tfii zmûny upfiesÀující problemati- ku popfiení otcovství. První reaguje na zásadu, Ïe pfii právních úkonech – ke kter˘m není plnû zpÛ- sobilé – zastupují dítû rodiãe. Novû bylo doplnûno, Ïe do‰lo-li k popfiení otcovství, zÛstávají nedotãeny právní úkony uãinûné do té doby „zákonn˘m“ otcem. ● Druhá zmûna navazuje na ustanovení zru‰ené Ústavním soudem, které umoÏÀovalo manÏelovi popfiít u soudu otcovství pouze do ‰esti mûsícÛ ode dne, kdy se dozvûdûl, Ïe se jeho manÏelce narodi- lo dítû. Novû mÛÏe manÏel popfiít u soudu otcovství do ‰esti mûsícÛ ode dne, kdy mu vzniknou dÛvodné pochybnosti o tom, Ïe je otcem dítûte, nejpozdûji v‰ak do tfií let od naro- zení dítûte. ● Tfietí zmûna se pak t˘ká moÏnost státního zástupce v zájmu dítûte podat návrh na popfiení otcovství po uplynutí uvedené lhÛty. Novû tak státní zástupce uãiní i tehdy, je-li zfiejmé, Ïe muÏ není otcem dítûte. Zákon ã. 89/2012 Sb., obãansk˘ zákoník: ● S úãinností odloÏenou aÏ na 1. 1. 2014 nahradí dosavadní obãansk˘ zákoník z roku 1964 (zákon ã. 40/1964 Sb.) zbrusu nov˘. O jeho potfiebnosti a pfiínosu se sice vedou odborné právní diskuze, ov‰em pfievaÏuje kritick˘ tón, a to zejména z dÛvo- du pfietrÏení kontinua dosavadní bohaté soudní judikatury vyjasÀující mnohé peripetie soukromého práva, jejíÏ vyuÏití jiÏ bude pfiinejmen‰ím sporné. ● Nov˘ obãansk˘ zákoník má neuvûfiiteln˘ch 3081 paragrafÛ (!) a kromû svého pfiedchÛdce ru‰í účetnictví v zemědělství 4/2012 29 aktuality Legislativní novinky v březnu 2012 Ing. Martin Děrgel Bfiezen byl tradiãnû daÀovû nejvytíÏenûj‰ím mûsícem, vrcholila totiÏ sezóna pfiiznání k daním z pfiíjmÛ. Radost poplatníkÛ vypomoci takto churavé státní kase ov‰em zkalila nová kauza s odposlechy, která potvrzuje neblahé tu‰ení, Ïe si tyto peníze pokoutnû pfierozdûlují mocní lobbisté a magnáti. Leti‰tû Ruzynû je jiÏ Havlovo, pfiiãemÏ zaznûly i návrhy pfiejmenovat praÏsk˘ tunel Blanka na BémÛv tunel. Aktuálnû nabylo nového rozmûru také letité dilema, zda bylo dfiíve vejce nebo slepice. No pfiece, dfiíve byly vejce, slepice, mléko, máslo, cukr.

a vûcnû zastoupí zákony o rodinû, o nájmu a pod- nájmu nebytov˘ch prostor, obchodní zákoník (kter˘ nahradí ale jen ohlednû závazkového práva, viz zákon ã. 90/2012 Sb.), o sdruÏování obãanÛ a o cenn˘ch papírech. Zákon ã. 90/2012 Sb., o obchodních spoleãnos- tech a druÏstvech (o obchodních korporacích): ● RovnûÏ s úãinností odloÏenou aÏ na 1. 1. 2014 nahradí dosavadní obchodní zákoník z roku 1991 (zákon ã. 513/1991 Sb.). Sice naoko zÛstane zachován pÛvodní rozsah paragrafÛ – ze stávají- cích 775 jen mírnû povyroste na 786 – ale to je jen zdání. Pfies 500 star˘ch ustanovení fie‰ících obchodní závazkové vztahy (obchodních smluv apod.) se totiÏ pfiesune do nového záko- níku obãanského (viz v˘‰e zákon ã. 89/2012 Sb.). TakÏe prakticky se ztrojnásobí poãet paragrafÛ fie‰ících ãistû problematiku obchodních spoleãnos- tí a druÏstev, které jsou novû oznaãeny zastfie‰ují- cím pojmem – obchodní korporace. ● V celé fiadû pfiípadÛ se zcela zásadnû zmûní dosavadní právní úprava firem, napfi. pro zaloÏe- ní s. r. o. postaãí 1 Kã a s. r. o. bude moci vydávat více druhÛ podílÛ, které mohou mít charakter cen- ného papíru (tzv. kmenové listy), jednatelé mohou vytvofiit kolektivní orgán atd. Zásadní v˘tkou je opût pfietrÏení vazby na léty vypilovanou soudní judikaturu a pofiádn˘ zmatek, kter˘ bude trvat nûkolik let, neÏ se nová pravidla a pojmosloví zavedou do ‰ir‰í praxe. Radovat se pochopitelnû mohou zejména advokáti zab˘vající se obchodním právem, bez nichÏ to pÛjde jen stûÏí a také v‰e- moÏní ‰kolitelé a pisálkové. Zákon ã. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu sou- kromém: ● A koneãnû tfietí základní pilífi soukromého práva, kter˘ se opût od 1. 1. 2014 doãká zcela nové práv- ní úpravy, tentokrát ohlednû specifick˘ch pravidel mezinárodního práva. âímÏ bude zru‰en vousat˘ zákon ã. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu sou- kromém a procesním, a témûfi zdvojnásoben poãet paragrafÛ. Nafiízení vlády ã. 93/2012 Sb., kter˘m se mûní nafií- zení vlády o podmínkách ochrany zdraví pfii práci: ● Zatímco v reálném Ïivotû zamûstnanci firem mají potíÏe domoci se základních práv zákoník práce, tak vládní úfiedníci po vzoru bruselsk˘ch kolegÛ vym˘‰lejí nová a sloÏitûj‰í pravidla nesmyslnû podrobnû regulující dal‰í a dal‰í detaily. Tentokrát 98 zmûnov˘ch bodÛ novelizuje nafiízení vlády ã. 361/2007 Sb., kter˘m se stanoví podmínky ochrany zdraví pfii práci. Tato norma obsáhle, sloÏitû a ãasto skrze nároãná technická mûfiení a v˘poãty nafiizuje, mj. kdy zamûstnancÛm náleÏí rukavice, jaké mají b˘t rozmûry pracovi‰È, jaká má b˘t v˘mûna vzduchu, jak ãasto vymalovat, kdy mají dostat hork˘ ãi studen˘ ochrann˘ nápoj, jaké má b˘t pracovní osvûtlení, limity celkové a lokální sva- lové zátûÏe zamûstnancÛ vãetnû maximálního poãtu opakovan˘ch pohybÛ, stanoví nepfiijatelné pracovní polohy a mnohé dal‰í. Finanční zpravodaj Doplnûni ãlánku „Jak správnû zaplatit daÀ finanã- nímu a celnímu úfiadu“: ● V prosinci 2011 pfiijat˘ zákon ã. 458/2011 Sb., o jednotném inkasním místû sice nabude úãinnosti aÏ od roku 2015, ov‰em s v˘jimkou novely zákona ã. 202/1990 Sb., o loteriích a jin˘ch podobn˘ch hrách, která nabyla úãinnosti jiÏ 1. 1. 2012. Pfii- ãemÏ zavedla nov˘ odvod z loterií a jin˘ch podobn˘ch her. ● Odvodov˘m obdobím je zde sice kalendáfiní rok, ale zároveÀ je stanoveno ãtvrtletní zálohové období, pfiiãemÏ zálohy jsou splatné 25. 4., 25. 7. a 25. 10. (za IV. kvartál se záloha neplatí). Pfiiznání se podá- vá do dvou mûsícÛ po skonãení roku, do kdy je také nutno vyrovnat odvod za uplynul˘ rok. ● Praktická potíÏ je ov‰em v tom, Ïe podle druhu loterie a jiné podobné hry byly zavedeny dva typy dílãích odvodÛ, pfiiãemÏ pro kaÏd˘ z nich platí jiné rozpoãtové urãení. První se platí z hracích automatÛ, a to z 20 % do státního rozpoãtu a z 80 % do obecních rozpoãtÛ (mezi které se poté rozdûlí podle pomûru povolen˘ch pfiístrojÛ), ten druh˘ z ostatních druhÛ loterií a her pak smûfiuje ze 70 % do státního rozpoãtu a ze 30 % do rozpoãtÛ obcí (mezi které se rozãlení jako v˘nos z danû z pfiíjmÛ firem). ● Tomu odpovídá také povinnost hradit kaÏdou ãást odvodu, resp. zálohy samostatnû na novû zave- dené bankovní úãty správcÛ danû otevfiené u âeské národní banky identifikované pfiedãíslími 2639 a 2655. Sdûlení k uplatÀování Smlouvy s Japonskem o zamezení dvojího zdanûní: ● Letitá daÀová smlouva s Japonskem byla zvefiej- nûna jako vyhlá‰ka ã. 46/1979 Sb. V ãlánku 11 smlouvy je stanoven daÀov˘ reÏim úrokÛ majících zdroj v jednom smluvním státû placen˘ch reziden- tovi druhého smluvního státu. Obecnû je zdanûní úrokÛ ve státû zdroje omezeno shora maximál- ní sazbou danû 10 %, v˘jimkou jsou úroky pla- cené vládû, úfiadÛm, ústfiední bance nebo plnû státních finanãních institucí druhého smluvního státu, které jsou osvobozeny od zdanûní ve smluv- ním státû zdroje. ● A právû rozsah této v˘jimky se od dubna 2012 roz‰ífiil o novû zfiízenou plnû státní japonskou 30 4/2012 účetnictví v zemědělství aktuality

banku JBIC, která vznikla oddûlením od existující jiné státní banky Japonska – JFC. ● Sdûlení MF k vyhlá‰ce ã. 449/2009 Sb., o zpÛso- bu, termínech a rozsahu údajÛ pfiedkládan˘ch pro hodnocení plnûní státního rozpoãtu, rozpoãtÛ stát- ních fondÛ, rozpoãtÛ územních samosprávn˘ch celkÛ apod. Prominuti pfiíslu‰enství danû za aÏ 15denní pro- dlení pfiiznání DPPO pfii ukonãení likvidace: ● Nová procesní norma – zákon ã. 280/2009 Sb., daÀov˘ fiád – od roku 2011 stanoví mj. povinnost sestavit daÀové tvrzení (pfiiznání, hlá‰ení, vyú- ãtování) ke dni zpracování návrhu na rozdûlení likvidaãního zÛstatku právnické osoby, a v tento den by mûlo b˘t rovnûÏ ihned podáno (viz § 240 odst. 5 dtto). ● Prakticky nulov˘ ãas na zpracování a podání daÀového tvrzení a doplacení danû vyhodnotil ministr financí jako nesrovnalost daÀov˘ch zákonÛ. NaãeÏ vyuÏil zákonného oprávnûní (§ 260 daÀového fiádu) a pro roky 2011 a 2012 prominul pfiípadnou sankci za dobu prodlení prvních 15 dnÛ po mar- ném uplynutí uvedeného ‰ibeniãního termínu. A to jak co se t˘ãe pokuty za opoÏdûné tvrzení danû, tak i ohlednû sankãního úroku z prodlení, které by jinak museli správci danû automaticky vymûfiovat. Zvefiejnûni kontaktních orgánÛ pro úãely meziná- rodní pomoci pfii vymáhání finanãních pohledávek: ● Dne 1. 1. 2012 nabyl úãinnosti nov˘ zákon ã. 471/2011 Sb., o mezinárodní pomoci pfii vymá- hání nûkter˘ch finanãních pohledávek. PfiiãemÏ mûlo Ministerstvo financí zvefiejnit ve Finanãním zpravodaji, kter˘ orgán je v âesku povûfien jako kontaktní pro zájemce o tuto v˘pomoc z jin˘ch státÛ. CoÏ pfiipadlo na Generální finanãní fieditelství („GF¤“), s v˘jimkou pohledávek spadajících do pÛsobnosti Generálního fieditelství cel a Státního zemûdûlského intervenãního fondu, pro nûÏ jsou dílãími kontaktními orgány. Sdělení Generálního finančního ředitelství PrÛmûrná cena emisní povolenky pro úãely danû darovací: ● V letech 2011 a 2012 je u v˘robcÛ elektfiiny pfied- mûtem danû darovací bezúplatné nabytí povolenek na emise skleníkov˘ch plynÛ. Základem danû je prÛmûrná trÏní hodnota emisní povolenky vÏdy k 28. února pfiíslu‰ného roku vynásobená jejich bezúplatnû nabyt˘m poãtem. Tuto prÛmûrnou trÏní hodnotu zvefiejÀuje Ministerstvo Ïivotního prostfiedí, pfiiãemÏ k 28. únoru 2012 ãinila 201,79 Kã/t CO2. účetnictví v zemědělství 4/2012 31 aktuality Daňový kalendář pátek 20. dubna 2012 daÀ z pfiíjmÛ • mûsíãní odvod úhrnu sraÏen˘ch záloh na dani z pfiíjmÛ fyzick˘ch osob ze závislé ãinnosti a z funkãních poÏitkÛ sociální poji‰tûní • odvod zálohy OSVâ za bfiezen 2012 • odvod pojistného na dobrovolné nemocenské poji‰tûní OSVâ za bfiezen 2012 • odvod pojistného zamûstnavatele za bfiezen 2012 zdravotní poji‰tûní • odvod pojistného za zamûstnance za bfiezen 2012 úter˘ 24. dubna 2012 spotfiební daÀ • splatnost danû za únor 2012 (pouze spotfiební daÀ z lihu) stfieda 25. dubna 2012 daÀ z pfiidané • daÀové pfiiznání a daÀ za 1. ãtvrtletí 2012 hodnoty a za bfiezen 2012 • souhrnné hlá‰ení za 1. ãtvrtletí 2012 a za bfiezen 2012 energetické danû • daÀové pfiiznání a splatnost danû z plynu, pevn˘ch paliv a elektfiiny za bfiezen 2012 spotfiební daÀ • daÀové pfiiznání k uplatnûní nároku na vrácení spotfiební danû z topn˘ch olejÛ, zelené nafty a ostatních (technick˘ch) benzinÛ za bfiezen 2012 (pokud vznikl nárok) • daÀové pfiiznání za bfiezen 2012 pondûlí 30. dubna 2012 daÀ z pfiíjmÛ • odvod danû vybírané sráÏkou podle zvlá‰tní sazby danû za bfiezen 2012 sociální poji‰tûní • doloÏení skuteãnosti, Ïe daÀové pfiiznání zpracovává daÀov˘ poradce zdravotní poji‰tûní • doloÏení skuteãnosti, Ïe daÀové pfiiznání zpracovává daÀov˘ poradce stfieda 2. kvûtna 2012 daÀ z pfiíjmÛ • podání vyúãtování danû z pfiíjmÛ vybírané sráÏkou podle zvlá‰tní sazby danû za rok 2011 sociální poji‰tûní • Pfiehled OSVâ za rok 2011, pokud daÀové pfiiznání nezpracovává daÀov˘ poradce zdravotní poji‰tûní • Pfiehled OSVâ za rok 2011, pokud daÀové pfiiznání nezpracovává daÀov˘ poradce stfieda 9. kvûtna 2012 zdravotní poji‰tûní • odvod zálohy OSVâ za duben 2012 ãtvrtek 10. kvûtna 2012 sociální poji‰tûní • doplatek pojistného OSVâ za rok 2011, pokud daÀové pfiiznání nezpracovává daÀov˘ poradce (jinak do 8 dnÛ po podání Pfiehledu) zdravotní poji‰tûní • doplatek pojistného OSVâ za rok 2011, pokud daÀové pfiiznání nezpracovává daÀov˘ poradce (jinak do 8 dnÛ po podání Pfiehledu) spotfiební daÀ • splatnost danû za bfiezen 2012 (mimo spotfiební daÀ z lihu)

Informace k uplatnûní DPH ve zdravotnictví od 1. dubna 2012: ● V souvislosti s pfiijetím zákona ã. 372/2011 Sb., o zdravotních sluÏ- bách, zákona ã. 373/2011 Sb., o specifick˘ch zdravotních sluÏbách a zákona ã. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné sluÏbû, byly zákonem ã. 375/2011 Sb. novelizovány § 51, § 58, pfiílohy ã. 1 a 2 zákona o DPH. Zejména byl pojem „zdravotní péãe“ nahrazen „zdravotní sluÏbou“, která byla definována odkazem i na zmínûné nové zdravotnické zákony. Obsáhlá informace GF¤ plátcÛm DPH – kter˘ch se tato problematika t˘ká – podrobnû vysvûtluje nejen dotãe- né nové pojmy, ale zejména moÏné daÀové reÏimy zdravotních sluÏeb. 32 4/2012 účetnictví v zemědělství aktuality Roãník XIV 4/2012 mûsíãník odpovûdná redaktorka Ing. Ilona Borlová odborní poradci doc. Ing. Antonín Valder, CSc. Ing. Josef Hladk˘ Ing. Antonín Jefiábek Olga Holubová Randl Partners, advokátní kanceláfi adresa redakce Wolters Kluwer âR, a. s. U Nákladového nádraÏí 6 130 00 Praha 3 tel.: 246 040 458 e-mail: uzem@wkcr.cz inzerce Iva Suchnová tel.: 246 040 439 pfiedplatné tel.: 246 040 400 (informace) e-mail: predplatne@wkcr.cz (objednávky) vydává Wolters Kluwer âR, a. s. tel.: 246 040 444 www.wkcr.cz sazba, litografie, tisk Serifa, s. r. o. Jinonická 80, Praha 5 NevyÏádané pfiíspûvky nevracíme. Pfietisk a jakékoli ‰ífiení dovoleno pouze se souhlasem vydavatele. Vydávání povoleno Ministerstvem kultury âeské republiky – E 8545, ISSN 1212-9453. Za správnost údajÛ uveden˘ch v ãláncích odpovídají jejich autofii. Pfiedplatné je automaticky prodluÏováno. V pfiípadû, Ïe pfiedplatitel nehodlá odebírat následující roãník, sdûlí tuto skuteãnost písemnou formou vydavateli, a to nejpozdûji do 14 dnÛ pfied zaãátkem nového pfiedplatitelského období. Pfiedáno do tisku: 10. 4. 2012 Podávání novinov˘ch zásilek povoleno âP, s. p. – o. z. Pfieprava, ãj. 4393/97 dne 25. 11. 1997. Roãní pfiedplatné je 895 Kã bez DPH (1 020 Kã vãetnû DPH, po‰tovného a balného). © Wolters Kluwer âR, a. s., 2012 Účetní souvztažnosti 2012–2013 Úãetní souvztaÏnosti 2012–2013 je koncipováno jako kaÏdodenní pomÛcka pro úãetní ve firmách, samostatné úãetní, ale i podnikatele, ktefií si úãetnictví vedou sami, a v‰echny kdo chtûjí mít pfiehled v pouÏití konkrétních úãtÛ. Publikace obsahuje srozumiteln˘ v˘klad úãtov˘ch tfiíd, které se v praxi pfii vedení úãetnictví vyuÏívají, a to ve znûní pfiedpisÛ pro rok 2012. Celá problematika je rozdûlena do tfií ãástí. První se zab˘vá úvodem do úãetních souvztaÏností, ve kter˘ch si ozfiejmíte základní pojmy pouÏívané v úãetnictví. Druhá ãást pfiichází s podrobnou anal˘zou úãtov˘ch tfiíd a pod nû spadajících úãtÛ. V‰e je navíc vysvûtleno na praktick˘ch pfiíkladech. Tfietí a poslední ãást uzavírá úãty a podrobnû popisuje postup pfii úãetní závûrce. Nové vydání publikace pro roky 2012-2013 obsahuje v‰echny zmûny vypl˘vající zejména z novely zákona o úãetnictví, provádûcí vyhlá‰ky a âesk˘ch úãetních standardÛ, ale i daÀov˘ch zákonÛ, ke kter˘m do‰lo od 1. 1. 2012. Souãástí v˘kladu je bezplatná prÛbûÏná aktualizace na www.aktualizaceknih.cz. Publikace objednávejte na www.wkcr.cz, e-mail: obchod@wkcr.cz, tel.: 246 040 400, nebo na adrese Wolter Kluwer âR, a. s., U Nákladového nádraÏí 6, 130 00 Praha 3. Pfii osobním nákupu pfiímo v nakladatelství získáte slevu 15 %. Kolektiv autorÛ cena 475 Kã | 352 s. | vazba laminovaná