Veletržní listy 3/2013

„Nejsem žádný hrdina. Jsem člověk, který se dostal do vězení a naučil se tam přežít. Naučil se přežít ve společ- nosti, kde vládne diktatura. Naučil jsem se přežít tak, že budu chodit po hospodách a za peníze hrát. Byl jsem jeden z těch lidí tam, byl jsem stejné zvíře jako oni. Stejně jako oni jsem v podstatě nic neměl a neměl jsem co ztratit.“ Přiznal v sobotu odpoledne na besedě na veletrhu Svět knihy čín- ský disident, spisovatel a hudebník LIAO I-WU. Autor, momentálně žijící v berlín- ském exilu, přijel do Prahy představit české vydání své knihy Hovory se spo- dinou. Otevřeného díla, které formou rozhovorů představuje osoby ze samé- ho okraje čínské společnosti, díla, kte- „Dominik Tatarka byl nejen výjimeč- ný tvůrce, ale i člověk s velmi zajíma- vým životním příběhem,“ říká sloven- ský literární vědec Peter Zajac a má na mysli například Tatarkovo roztrpčení nad situací v roce 1968, na jeho proná- sledování režimem poté co vystoupil z KSČ a jeho život pod neustálým do- hledem StB. Spisovatel Ludvík Vaculík zase při- pomněl Tatarkovo souznění s Václa- vem Havlem. „Byl to první Slovák, kte- rý podepsal Chartu 77.“ A byl to právě Ludvík Vaculík, kdo stál za plodným setkáním Dominika Tatarky s pedagož- kou a spisovatelkou Evou Štolbovou. „Od Ludvíka Vaculíka jsem dostala Tatarkovu knihu Písačky pre Lutéciu a tak se mi to zalíbilo, že jsem ho po- žádala o Dominikovu adresu, abych mu mohla napsat. Po pěti měsících jsem dostala dopis se slovy: Zbožňuju všetko, čo je pravé, a ty, ak dovolíš, si pravá a pravá je aj šibenica, na ktorej som odvisol v 68. Tvoj Dominika Tatar- ka. A tak jsme si začali psát,“ vzpomí- ná Eva Štolbová. Po několika dopisech se Eva Štolbová vydala na Slovensko, protože režimem stíhaný Tatarka ne- mohl vycestovat. Z jejich vzájemných setkání pak postupně vznikly Navrá- vačky, původně hlasové záznamy a následně i kniha. „Navrávačky je kni- ha rozhovorů i sporů, které jsme spolu s Dominikem vedli. Je v nich všechno, jeho názory i pocity, je to jedinečné zachycení jeho skutečné povahy.“ Navrávačky si rychle našly své čtená- ře, nejprve jako samizdat a po roce 1989 v tradiční knižní podobě. „Není jednoduché vydávat Tatarkovu tvor- bu, ale rozhodně ji budu vydávat dál,“ dodal nakladatel Vlado Michal. Povídání doplnilo čtení z Tatarko- vých textů a závěrem proběhla na plát- ně zdravice spolupracovníků a přátel k letošnímu výročí jeho narození. Všichni se shodli na jednom: „Je velká škoda, že se Dominik Tatarka nedo- čkal listopadu 1989. Nezažil to, po čem toužil, o čem psal a za co bojoval, nezažil svobodu. Jeho dílo se však svo- body a svobodných čtenářů naštěstí dočkalo.“ JaM Letos se pětičlenná odborná porota ve složení Pavel Theiner (donátor), PhDr. Lenka Jungmannová, Ph.D. (Ústav pro českou literaturu, AV ČR, v.v. i.), doc. PhDr. Martin Putna, Ph.D. (Fakulta humanitních studií UK), Ivan Biel (dokumentarista) a Jiří Gruntorád (ředitel Knihovny Libri prohibiti) shod- la jednoznačně na jméně kanadského novináře, literárního kritika a překla- datele Paula Wilsona. Paul Wilson se narodil v roce 1941. V letech 1967 až 1977 žil v Českoslo- vensku, odkud pramení jeho vynikající znalost češtiny. Zde se seznámil s mno- ha zejména neoficiálními umělci – především s výtvarníky kolem tzv. Kří- žovnické školy či s hudebníky ze skupiny The Plastic People of the Uni- verse, jíž se stal členem. Za svou účast na undergroundových akcích byl po Chartě 77 z republiky vyhoštěn, a tím vlastně začala jeho práce pro českou kulturu v zahraničí. V roce 1978 v Londýně spoluzaložil hudební vydavatelství Boží mlýn, kte- ré vydávalo i desky českého under- groundu. Po návratu do Kanady k těmto aktivitám přidal také překlá- dání. Jeho nejoblíbenějšími, jím pře- kládanými autory, se stali Josef Škvo- recký, Ivan Klíma, Bohumil Hrabal a Václav Havel. Na otázku, které dílo překládal s největší radostí, Paul Wil- son otevřeně přiznal, že to byl Zamilo- vaný Dvořák od Škvoreckého. Podle něj je to kniha, která se vymyká zá- kladní Škvoreckého poetice směřující k jazzové hudbě a studentským letům v Náchodě. A pak jmenoval ještě jed- nu knihu – Obsluhoval jsem anglické- ho krále. Ta je podle něj jazykově na- tolik komplikovaná, že i když má jen něco přes sto stránek, překládal ji rok. Radost pak zažil ne při jejím překladu, ale bezprostředně poté, co překlad dokončil. O Paulu Wilsonovi se někdy říká, že byl dvorním překladatelem Václava Havla. Sám Wilson to neslyší moc rád. Dokonce vzpomněl na jednu výtku, které se mu od bývalého prezidenta dostalo. Havel měl totiž dojem, že díky Wilsonovým překladům zní jeho texty elegantněji v angličtině než v češtině. Jak ovšem dodal moderátor pořadu spojeného s udílením Ceny, Paul Vaughan, všichni víme, že to ne- byla ze strany Václava Havla výtka, ale obrovská poklona. České publikum mohlo poznat dílo Paula Wilsona prostřednictvím jeho výboru esejů a kritických článků, které pod názvem Bohemian Rhapsodies vy- dalo nakladatelství Torst v roce 2011. Titulem tohoto sborníku se Paul Wil- son vyznal z velkého obdivu ke skupi- ně Queen. Laudatio, neboli oslavnou řeč na laureáta ceny pronesl dokumentarista Ivan Biel. Cena Jiřího Theinera je pojmenová- na po dlouholetém šéfredaktorovi ča- sopisu Index on Censorship, který vy- chází ve Velké Británii od roku 1972 a zaměřuje se na problematiku svobo- dy slova. Donátorem ceny je jeho syn, Pavel Theiner. RaŠ Přežít ve společnosti, kde vládne diktatura Stoleté vzpomínání Paul Wilson novým laureátem Ceny Jiřího Theinera „Nebezpečne dobrí“ – právě tak bylo nazváno páteční setkání se dvěma originálními slovenskými spisovateli Pavlem Vilikovským a Vladimírem Ballou. Ukázky z jejich nejnovějších děl doplnila svým vystoupením sloven- ská písničkářka Zuzana Homolová, kterou české publikum může znát z její spolupráce s Vladimírem Mertou nebo Vlastou Redlem. Slovenské autory uvedl jejich dvorní český překladatel Miroslav Zelinský. Úvodem si posteskl, že české publikum je líné číst ve slovenštině, a tak díla jeho hostů mu musí být servírována v českém překladu. To se ale ukázalo jako přednost. Balla se totiž nerad účastní čtení svých děl. Má zato, že ve- řejným čtení z nich cosi vyprchává. Když ale slyšel jejich podání v českém jazyce, najednou mu to nevadilo a měl pocit, že slyší čtení z díla nějakého jiného a dobrého spisovatele. A v tomto duchu silné ironie se neslo celé setkání se slovenskými spisovateli. Na četbu děl Pavla Vilikovského nalákal moderátor a překladatel v jedné osobě slovy, že v jeho knize je obsažena jedna z nejotevřenějších a zároveň nejpoetičtějších intimních scén, kterou kdy ve světové literatuře četl. Jeho novou knihu Pes na cestě žánrově zařa- dil jako novelu – esej. Sám Vilikovský k tomu sebeironicky podotkl, že už od maturity, kdy měl zadanou úvahu a vyšel mu z toho fejeton, se tohoto žán- ru drží, takže spíše jde o další fejeton. Druhý z autorů je zvláštní už tím, že své knihy důsledně podepisuje pou- ze svým příjmením jako Balla. Přítomným posluchačům vysvětlil, že v tom nebyl žádný speciální záměr. Pouze v době, kdy vstupoval na literární scé- nu, tedy v 90. letech, k smrti nenáviděl své křestní jméno Vladimír. Časem se ukázalo, že podepisovat knihy jen úderným příjmením Balla není nikterak na škodu, spíše naopak. Funguje to jako slušný marketing. A tak si udělej- me čas a sáhněme po knihách těchto slovenských mistrů ironie. Jsou nebez- pečne dobrí. RaŠ Moderátorku Jitku Srbovou, spoje- nou s literárním webem almanachwa- gon.cz, doplnila pětice hostů, kteří mají k dané tématice velmi blízký vztah. Za časopis H_aluze přišli Tomáš Čada a Josef Straka, portál Totem.cz zastupoval Jan Zbořil. Dalším účastní- kem byla Erika Zlámalová, zastupující web literární.cz. Sestavu vyvažovala Žaneta Lichtenbergová, autorka, jež své básně publikuje pomocí literárních fór nyx.cz a písmák.cz. Zastoupené časopisy a weby spolu tvoří široké portfolio českého interne- tu. Web literární.cz připomíná klasický časopis, jehož náplní je přibližovat mnohdy neznámé zahraniční autory a díla. Naopak Totem.cz spoléhá na velké zapojení autorů do chodu strá- nek a vytváří tak specifickou subkultu- ru. H_aluze je literárně-kulturní časo- pis, vycházející v internetové i papíro- vé formě. Na tom, že internet dává příležitost k prosazení i mladým a začínajícím au- torům, se shodli všichni zúčastnění. Začátky jsou sice nesnadné, brzy se však ukáže, kdo má talent a cit. V tom- to ohledu je situace mnohem přízni- vější než před deseti lety, kdy se dveře nakladatelství otvírala talentovaným básníkům jen zřídka. Hlavní je však zvýšená přístupnost čtenářům. „Mla- dý básník vydá sbírku v nákladu tři sta až čtyři sta kusů,“ říká Jan Zbořil, „kdežto na internetu je počet přístu- pů v řádu tisíců.“. Publikování na in- ternetu také poslední dobou získává na oblíbenosti mezi autory. „V roce 2004 či 2005 byla kniha opravdu něco víc, ale dnes už i publikování na vý- znamných webech má svou prestiž. To vnímání se změnilo,“ komentuje nový trend Josef Straka. Občas je pro autory těžké strávit přehnaně negativní komentáře a kriti- ky, kterých se kvůli internetové anony- mitě objevuje velké množství. Odlišná situace panuje na sociálních sítích. Kvůli omezené anonymitě se zde umělci setkávají spíše s podporou, pří- padně skutečně konstruktivní kriti- kou. A co přinese budoucnost? Autoři se shodují, že internet nemůže plně na- hradit papírová vydání, která dokonce většina zúčastněných stále preferuje. Spojení knih a počítačů však zřejmě če- kají světlé zítřky – elektronické čtečky. OnŠ Poezie na internetu SETKÁNÍ S MISTRY IRONIE Letos v březnu uplynulo sto let od narození slovenského publicisty a spi- sovatele Dominika Tatarky. A protože je Slovensko čestným hostem le- tošního veletrhu Svět knihy, bylo nasnadě, že se na tuto významnou osobnost zavzpomíná i na veletržní půdě. ré poskytuje docela jiný pohled na čínskou realitu než oficiální média. „Příběhy, o kterých já píši se běžně odehrávají ve tmě,“ popisuje Liao I-wu, „Nemáme možnost je běžně vi- dět a zaslechnout. Já jsem vlastně ne- udělal nic tak úžasného, jenom jsem zapsal to, co jsem viděl.“ Velký obdi- vovatel Václava Havla Liao I-wu ovšem přijel do Prahy i zahrát. V sobotu 18. 5. bude hostem koncertu Básníci v no- tách, který začne na Výstavišti v 17:00. Ale už ve čtvrtek se stal hostem undergroundové legendy Plastic Peo- ple. „Když jsem viděl ty staré muže s vousy a dlouhými bílými vlasy jak kři- čí v tom hluku, řekl jsem si, že až budu tak starý, chtěl bych mít taky tu sílu a odvahu křičet.“ IK Na otázku, jak v současnosti ovlivňuje internet českou poezii, se snažila odpovědět beseda, konaná v pátek odpoledne v prostorách sálu Laterna poetica. Již potřetí byla na knižním veletrhu Svět knihy udělována Cena Jiřího Theinera, která je určena osobnosti, jež se zvlášť významně zasloužila o podporu a propagaci české kultury v zahraničí.

Už po desáté se letos konal mezinárodní festival map a průvodců TOURMAP. Do letošního ročníku bylo přihlášeno celkem 382 turistických map a 193 prů- vodců z celého světa. Novinkou je samostatná kolekce elektronických map, kterých bylo přihlášeno 19. A jak soutěž dopadla? Nabízíme přehled vítězů jednotlivých kategorií: • Mapy s turistickým obsahem I. kategorie: Beskydy – Mapa na šátku (Mgr. Vlasta Smékalová) • Turistické průvodce II.kategorie: Výlety na kole pro rodiny s dětmi (Albatros Media a.s.) • Napříč kategoriemi 3 místa pro kraje, regiony, turistické centrály Pěší výlety po Vysočině (Vysočina Turism, Freytag-Berndt, spol.s.r.o.) • V elektronických mapách společně vyhráli: World Media Partners, s.r.o. s projektem www.tourmapy.cz, Krajský úřad Moravskoslezského kraje s titulem Moravskoslezský kraj – průvodce pro mobilní telefony a Mapy.cz s.r.o. – Smart Maps za SmartMaps Navigátor. IK Literární akademie Josefa Škvo- reckého ve spolupráci se Světem knihy připravila zamyšlení nad fe- noménem blogů. Počáteční výklad zkušeného blogera (a pedagoga Literární akademie) Petra Koub- ského rychle přešel v moderova- nou diskuzi převážně mladého pu- blika. A co je to vlastně blog? Internetová forma deníčku, která má ovšem svoji specifičnost. Zatímco ručně psaný de- ník je zpravidla velmi intimní zónou svého autora, která buď slouží jemu samému anebo je určena jen pro vel- mi blízký okruh osob provázaných vzájemnou důvěrou, blog je deníček, který si uchovává formu subjektivní výpovědi, ale je psán s vědomím, že bude zveřejněn a čten i neznámými osobami. Je to už trochu hra mezi blo- gerem a jeho čtenáři. Blogerství se velmi často váže k urči- té tématické oblasti. Populární jsou například blogy cestovatelské anebo blogy recenzentů knih, filmů apod. Velká diskuze se rozpoutala nad otázkou, zda bloger může publikovat anonymně anebo by měl psát pod svo- jí vlastní identitou. Jako u většiny akti- vit na internetu ani tato otázka nena- šla jednoznačnou odpověď. Důležitá je autorská svoboda a ta může v urči- tých případech vyžadovat i krytí pod různými pseudonymy. Zajímavou vlastností je, že blogeři se rodí, odmlčují, usínají a zase pro- bouzejí. Ale! Co jednou bylo „vytesá- no“ do internetu, už to tam „visí“ na- vždy. I když bloger svůj příspěvek později edituje či smaže, jeho původní podoba je dohledatelná v mezinárod- ních datových úložištích velkých firem. Psaním blogů se dá i vydělávat. Jen- že jde ročně zpravidla jen o korunové příjmy. Lépe na blogách vydělávají mediální domy. Propůjčují blogerům publicitu – tedy své návštěvnické port- folio, a za to si nechávají od blogeru zdarma vytvářet publicistický obsah, který slušně zobchodují přes reklamu. Základní otázka, zda jsou blogeři spisovatelé anebo ne, nemá opět jed- noznačnou odpověď. Ti nejkvalitnější jimi jistě jsou. Ale to umí posoudit lépe knižní trh. Rozhodně se naklada- telům vyplatí sledovat, co se na blo- gerské scéně děje. Nejsilnější blogerskou komunitu v Čechách kolem sebe soustředil iDNES.cz. Jde řádově o deset tisíc in- ternetových publicistů. Stánek iDNES se na veletrhu reprezentuje knihami autorů, kteří se z blogerů stali spisova- teli anebo jako spisovatelé začali blo- govat (třeba knihy Ivy Pekárkové, To- mia Okamury či Dany Emingerové a dalších). Někteří autoři budou na stánku k zastižení. Fanoušci blogů i ti návštěvníci veletrhu, kteří se s feno- ménem blogů zatím nepotkali, mo- hou některé blogery – autory knih – poznat osobně i v talkshow Davida Hrbka Bloger spisovatelem, spiso- vatel blogerem (so. 18. 5. ve 12.00, vystoupí Iva Pekárková, Renata Fran- cová a Ladislav Větvička). RaŠ O blogerství bez zábran Velmi netradiční projekt odstartovala québecká režisérka, scenáristka a pro- ducentka Manon Barbeau v roce 2004. Jde o mobilní filmový ateliér s nímž tým filmařů objíždí komunity indiánů v Québecu a po dobu jednoho měsíce učí mladé lidi od 15 do 35 let pracovat s kamerou a vyjádřit se skrze obraz. Vznikají tak zajímavé počiny nejen po stránce obrazové, ale samozřejmě i obsahové, protože mladí indiáni zachycují přírodu, lidi a svět kolem sebe, který je pro většinu z nás, žijí- cích v tradiční civilizaci, zajímavý, neo- třelý až exotický. Návštěvníkům veletrhu byly před- staveny tři filmy, které jejich tvůrci do- provodili básní, vznikly tedy jakési vi- deobásně. Velvyslanectví Kanady právě k těm- to třem básním vyhlásilo překladatel- skou soutěž a návštěvníkům veletrhu se představili studenti romanistiky a překladatelství, kteří se s překlady poprali nejlépe. „Překládalo se mi to snadno. Nejdříve jsem si pustila video a z něj jsem načerpala atmosféru. Bylo mi to blízké, cítila jsem s autorem sou- znění. Až poté jsem se pustila do hru- bého překladu a následně text doladi- la. Nebylo vůbec důležité, že autor je kanadský indián, důležitější bylo, co chce svým dílem říct,“ vysvětluje au- torka vítězného překladu Tereza Vče- licová. Projekt Wapikoni Mobile rozhodně stojí za pozornost, a pokud jste včerej- ší promítání videobásní nestihli, zkus- te si je najít třeba na internetu, bude- te překvapeni jejich sdělením a poeti- kou. A možná sami dostanete chuť vytvořit vlastní videobáseň. JaM Indiánské videobásně Jak byla z vašeho pohledu kni- ha přijata maďarskými čtenáři, kterých se přece jenom svým způsobem dotýká i jako národní historie? Z jistého hlediska je spisovatel prostá duše; čím víc má čtenářů, tím lépe se cítí. V tomto smyslu mi kniha přinesla hodně radosti. Vymanila se z úzkého okruhu zájemců o literatu- ru a dostala se i dál. Kniha dokáže takto působit v případě, když v ní čtenář nějakým způsobem pozná sám sebe, svůj život, svůj osud. Takže kniha nebyla čtena jako nějaký aris- tokratický román, ale jako kniha na- šich společných dějin. Myslím. Jaké je z vašeho pohledu po- vědomí o maďarské literatuře v Čechách a naopak o české lite- ratuře v Maďarsku? Na první část otázky nedokážu odpovědět, o tom nemám žádnou představu. Obliba české literatury má u nás silné kořeny, řekněme od Haška po Hrabala nebo Kunderu. IK Maďarský spisovatel Péter Esterázy představí v sobotu v 11:00 ve Velkém sále české vydání své knihy Harmonia Caelestis. Veletržním listům prozradil, co bylo bezprostředním impulsem k napsání této svérázné rodinné ságy? „Prvním impulzem asi bylo moje jméno. Jmenuji se, jak se jmenuji. Už do- cela dlouho jsem myslel na to, že bych tento ‚rodinný fakt‘ využil takříkajíc literárně. V důsledku čehož jsem mohl cítit větší blízkost s dějinami, se svou zemí, s Evropou. Respektive s časem obecně. Když jsem se dostal do styku s touto rodinou, konkrétně když jsem se narodil, neměla právě žádnou moc. Neměla nic než svou minulost a tradici. Ale pro spisovatele je to lepší dědic- tví, než jakým by byly zámky. S těmi jsou, když dovolíte maličké vytahování, jen trable: zatékají střechy a tak… „ S Péterem Esterházym o literatuře, Bohumilu Hrabalovi a o Harmonia Caelestis Jak se daří dětské literatuře u na- šich východních sousedů, o tom se včera hovořilo v sále příznačně na- zvaném Slovensko dětem. Představitelky slovenské literatury pro děti Ĺubica Kepštová a Eva Cífer- ská v úvodu debaty zhodnotily situaci před rokem 1989. „K psaní dětských knih se tehdy uchýlili i autoři literatu- ry pro dospělé, kteří nemohli kvůli re- žimu tvořit. Často to přineslo zajímavé ovoce a někteří z nich se k dětskému čtenáři vraceli i po roce 1989,“ říká Ľu- bica Kepštová. Připomněla také tradici časopisu Slniečko, který vycházel v předrevoluční době a vychází do- dnes. „Díky Slniečku byli objeveni ně- kteří noví autoři a výtvarníci. Byla a je to taková dílna pro mladé tvůrce. Z mnoha uveřejněných příběhů vznik- ly celé knihy.“ Eva Cíferská pak návštěvníkům představila revue o umění pro děti a mládež Bibiana. „Knih je celá zápla- va a my se snažíme pomoci rodičům a pedagogům se v ní orientovat, aby snadněji objevili to nejkvalitnější.“ Stejně jako v mnoha dalších diskuzích na letošním veletrhu, jehož je Sloven- sko čestným hostem, i tady padla otázka česko-slovenské spolupráce. „Stále funguje. Někteří čeští autoři jsou objeveni na Slovensku a až poté doma v Česku a naopak. Nebo se tvoří česko-slovenské tvůrčí týmy, kdy je na- příklad spisovatel Čech a vybere si slo- venského ilustrátora. Myslím, že se česká a slovenská dětská literatura vzájemně prolíná a obohacuje,“ dodá- vá Ľubica Kepštová. Opět bylo zmíněno, že zatímco čes- ké děti si s řečí našich východních sou- sedů nevědí rady, slovenští malí čtenáři jsou na české knihy zvyklí. „Například české pohádky jsou u našich dětí velmi oblíbené. Jsou vtipné, živé a mají více čertů, vodníků a přírodních bytostí než slovenské pohádky, které jsou vážnější a dramatičtější.“ Pohádkami, tedy žánrem pro děti nejtypičtějším, se de- bata uzavřela. JaM Slovensko dětem Dvě literární soutěže určené pro školáky vyhlašuje pravidelně u pří- ležitosti veletrhu společnost Svět knihy v rámci své kampaně na podporu četby „ROSTEME S KNI- HOU“. První z nich, Souboj čtenářů, je li- terární soutěž pro žáky šestých tříd základních škol ve znalosti vybraných knih. Desetičlenné soutěžní kolektivy musí podle pravidel odpovědět na ně- kolik desítek někdy i záludných otá- zek prověřujících detailní znalosti ob- sahu i porozumění textu zadaných knih. Děti se mohou radit v rámci své- ho soutěžního kolektivu, mohou na- hlížet do svých čtenářských deníků, ale musí se shodnout na jediné platné odpovědi. Dubnového předkola, které se konalo on-line, se zúčastnilo 43 tříd z celé republiky. Pět nejlepších se utkalo na veletrhu ve finále. Šlo o soutěžní týmy z Gymnázia Špi- tálská v Praze 9, Gymnázia Jana Blaho- slava v Ivančicích, Základní školy v Dě- číně, ZŠ Václava Havla v Kralupech nad Vltavou a ZŠ v Červených Pečkách. Po zhruba hodinovém klání byli známi ví- tězové, kteří si odnesli hodnotné kniž- ní dary, ale také společenské hry. Třetí místo patří ZŠ Kralupy nad Vltavou, druhé místo putuje do Červených Pe- ček a loňské prvenství obhájil soutěžní kolektiv Gymnázia Špitálská v Praze 9, který dostal zároveň i hlavní cenu – tablet. RaŠ Souboje knih i čtenářů jsou už rozhodnuty Překladatelská anticena Skřipec za rok 2012 Pobavený šum v sále, krkolomná slovní spojení, netušené významy vět – to jsou zpravidla průvodní znaky vyhlašování překladatelské anticeny Skřipec. V pátek se tohoto nezáviděníhodného ocenění dočkaly následující překlady: • Vera Vogeler: (Ne)milostivé léto L.B. (překlad Jindřich Brož), vydalo nakladatelství BVD s.r.o • Josef Haslinger: Jáchymov (překlad Libuše Čižmárová), vydalo nakladatelství JOTA Nakladatelství Jota se rozhodlo antice- nu nepřijmout, byť přiznalo určitá dílčí pochybení. Konstatovalo, že bude-li anti- cena přesto udělena, učiní patřičné právní kroky. Obec překladatelů rovněž udělila anti- cenu Skřipeček za nebeletristický překlad Jean-Jacques Marie: Stalin (překlad Te- reza Cihelková), vydalo Naše vojsko. IK CENY TOURMAP UDĚLENY Pohledy za kanadský obzor a do duší indiánů tam žijících přináší projekt Wapikoni Mobile, který se včera odpoledne představil návštěvníkům veletrhu. Tak tuhle otázku si kladly v minulých týdnech účastníci literární soutěže pořá- dané Světem knihy ve spolupráci s blogy iDnes a CooBoo. Zadání tentokrát napl- ňovaly formou blogu v rozsahu 3000 znaků. Ty nejúspěšnější pak v pátek dopo- ledne představil Lukáš Hejlík společně s Ivou Pekárkovou a tajemným K. Na ukázkách vítězných prací se podílela Věra Holá. V první kategorii odpovídající prvnímu stupni ZŠ zvítězil Kemal Bojrič z Tep- lic, ve druhé kategorii, která zahrnuje 2. stupeň ZŠ si vítězství odnesla Eliška Čížová z Ostravy-Dubiny a ve třetí, středoškolské, zvítězila Eliška Klimento- vá z Prahy 6. Speciální ocenění za nejoblíbenější příspěvek si odnesla Alžběta Kokaislová z Prahy 3. IK Tištěná nebo elektronická?

This year, the five-member jury composed of Pavel Theiner (patron), PhDr. Lenka Jungmannová, Ph.D. (Czech Literature Institute, AV ČR, v.v. i.), doc. PhDr. Martin Putna, Ph.D. (Charles University Humanities Faculty), Ivan Biel (documentary filmmaker) and Jiří Gruntorád (director of the Libri pro- hibiti library) have unanimously agreed on the name of the Canadian journalist, literary critic and translator Paul Wilson. Paul Wilson was born in 1941. In 1976 to 1977 he lived in Czechoslova- kia, acquiring a very good knowledge of the Czech language. During his stay he established relationship with vari- ous artists, many of them unofficial – most notably with artists from the “Křižovnická school” circles and musi- cians from The Plastic People of the Universe, of which band he subse- quently became a member. After Charter 77 he was expelled from the country for his part in the under- ground movement’s cultural events and this marked the start of his work for Czech culture abroad. In 1978 he co-founded the London- based music publishing company called Boží mlýn bringing out, among other, works of the Czech under- ground. Upon his return to Canada he also started translating. His best-loved authors, which he would also trans- late, were Josef Škvorecký, Ivan Klíma, Bohumil Hrabal and Václav Havel. When asked which translation he had enjoyed the most, Paul Wilson admit- ted that it was Dvořák in Love by Škvorecký, which he sees as a book that goes beyond Škvorecký’s usual style drawing from jazz music and stu- dent years spent in the town of Náchod. He also mentioned another book – Hrabal’s I Served the King of England. This book is so linguistically complicated, Wilson says, that it took him a year to translate, even though it is only a little over one hundred pages long. The biggest joy he had experi- enced with the book related not to the translating itself, but to the fact that he had actually finished the translation. Paul Wilson is sometimes referred to as Václav Havel’s translator of choice. Wilson himself dismissed this idea and recalls one specific criticism he was subjected to from the ex-presi- dent: Havel felt that in Wilson’s trans- lations his texts sound more elegant in English than they do in Czech. Paul Vaughan, the award ceremony mod- erator, added that rather than re- proach, this amounts to a great com- pliment. Czech readers know Paul Wilson’s work from his selected essays and cri- tique published under the title Bohe- mian Rhapsodies by Torst publishers in 2011. A speech in praise of the prize’s winner was presented by the docu- mentary filmmaker Ivan Biel, who was, for a short time, Paul Wilson’s London neighbour, after Wilson was forced to leave Czechoslovakia. The Jiří Theiner Award is named af- ter a long-standing editor-in-chief of the Index on Censorship magazine, published in Great Britain since 1972 and focusing on freedom of expre- ssion. Award’s donator is Jiří Theiner’s son Pavel. RaŠ „Dominik Tatarka was not only unique as an author, he was also a man with an interesting life story,“ Slovak literary researcher Peter Zajac says, referring to, among other, Tatar- ka’s bitter reaction to the 1968 politi- cal situation, persecution by the re- gime after leaving the Czechoslovak Communist Party and unceasing inter- est on the part the State Secret Police. Writer Ludvík Vaculík mentioned Tatarka’s close affinity to Václav Havel: „He was the first Slovak to sign Char- ter 77.“ It was none other than Ludvík Vaculík who had introduced Dominik Tatarka to teacher and writer Eva Štolbová, giving rise to a very produc- tive relationship. „Ludvík Vaculík gave me Tatarka’s book Písačky pre Lutéciu and I liked it so much I had asked him for Dominik’s address so that I could write to him. Five months later I got a letter with the following words: I adore everything that is real, and you, if you permit me to say so, are real, and real are the gallows I was swing- ing on in 68. Truly yours Dominika Ta- tarka. That was the beginning of our correspondence,“ Eva Štolbová recalls. After the exchange of several letters Eva Štolbová went to Slovakia, be- cause Tatarka, persecuted by the re- gime, was not allowed to travel. Their meetings gave rise, over time, to Navrávačky, originally voice record- ings followed by a book. „Navrávačky is a book of dialogues and conflicts we’ve had together. Everything is in- cluded, his opinions and feelings, it is a unique recording of his authentic nature.“ Navrávačky quickly found its readers, first as a samizdat and after 1989 also in the traditional book form. „Publishing Tatarka’s work is by no means easy, but I will certainly contin- ue doing it,“ publisher Vlado Michal concluded. The programme also in- cluded a reading from Tatarka’s texts and a pre-recorded greeting from the author’s collaborators and friends on the 100th anniversary of his birth. On one topic everyone had agreed: „It is a great pity that Dominik Tatarka died before November 1989. He could not experience what he had longed for, what he wrote about, what he fought for, he did not experience freedom. What has lived to see freedom and free readers, however, is his work.“ JaM Moderator Jitka Srbová from the al- manachwagon.cz literary website was joined by five guests with much to say on the selected topic. The H_aluze magazine was represented by Tomáš Čada and Josef Straka, Totem.cz sent Jan Zbořil. Erika Zlámalová was nomi- nated for the debate by literární.cz and she was joined by Žaneta Lichten- bergová, author who publishes her poems on nyx.cz and písmák.cz. Together these magazines and web- sites provide a fair representation of the wide-ranging portfolio of Czech internet. While literární.cz is reminis- cent of a traditional magazine and focuses on often little known foreign authors and works, Totem.cz relies on the authors themselves to take a large role in the running of the site, thereby creating a specific subculture. H_aluze is a literary and cultural magazine published both on the internet and on paper. All those present had agreed that the internet offers a chance even to young and emerging authors. The be- ginnings may be a little awkward, but time very soon shows who possesses the necessary talent. In this respect the situation is much better than ten years ago, when the doors of most publishers would remain closed even to talented poets. The key role, how- ever, is played by greater reading ac- cess. „For young poets the print runs are some three to four hundred cop- ies,“ Jan Zbořil says, „while on the in- ternet the works are accessed by thou- sands.“ And publishing on the internet has recently started gaining populari- ty among authors. „In 2004 or 2005 a book really did amount to something more, but today even publishing on important websites has its prestige. The perception has changed,“ Josef Straka comments the new trend. What can sometimes be difficult for the authors is to come to terms with the excessively negative comments and criticism, which are very frequent due to internet anonymity. The situa- tion is different in the case of social networks – here anonymity is limited, which means authors encounter more support or constructive criticism. What will the future bring? Authors agree that the internet can never fully replace the paper editions, which are actually preferred by most of those who took part in the debate. The fu- ture seems bright for e-readers, which connect books with computers. OnŠ “Dangerously Good” was the title of a pleasant Friday get-together with the original Slovak authors Pavel Vilikovský and Vladimír Balla. A reading from their most recent works was accompanied by songs from the Slovak writer/singer Zuzana Homolová, who has in the past worked with the likes of Vladimír Merta and Vlasta Redl. The duo of Slovak authors was introduced by their almost exclusive Czech translator Miroslav Zelinský. He started by complaining that Czech readers are too lazy to read in Slovak, which means the works of his guests have to be served to them in Czech translations. This very fact, however, has proved to be an advantage. Balla does not like to be present at public readings of his works, as he thinks something significant is lost in the presentation. Upon hearing his text in the Czech language, however, he not only did not mind but felt like hearing a reading from someone else, who is a good writer. This type of strong irony marked the whole duration of the programme. The moderator and translator promoted Pavel Viliko- vský’s work by saying that in his book he encountered one of the most open and at the same time most poetic intimate scene he had ever read. He also called his new book Pes na cestě (A Dog on the Road) a novel-es- say. Vilikovský himself felt it was more like another feulleiton – a genre he had discovered at school by mistake. One of the many interesting features of the second authors is that he always signs his books by his surname only, Balla. As he explained to the audience, this was in no way intentional and must be attributed to the fact that when he was entering the literary scene in the nineties, he abso- lutely hated his first name Vladimír. It was only later that he realised that signing books only as Balla can in fact be good – it works as a good mar- keting base. So why not find some time and read the books of these Slo- vak masters of irony. They are dangerously good. RaŠ In March this year, one hundred years have passed since the birth of the Slovak journalist and writer Dominik Tatarka. With Slovakia being Book World’s guest of honour, this outstanding personality was also remembered at the book fair. How does the internet influence contemporary Czech poetry - this ques- tion was addressed during a Friday afternoon debate in the laterna po- etica hall. „I am no hero. I’m a man who was put in jail and learned how to survive there. I learned how to survive in a soci- ety ruled by dictatorship. I learned to survive by going to bars and playing music for money. I was one of those people there, I was the same animal as they were. Like them I also had close to nothing and nothing to lose.“ These are the words of the Chinese dissident, writer and musician LIAO YIWU, ut- tered on Friday afternoon during a Book World debate. The author, currently living in exile in Berlin, came to Prague to introduce his Interviews with the Lower Strata of So- ciety, now published in Czech. This can- did book uses the form of an interview to introduce people from the very edg- es of Chinese society, offering a very dif- ferent version of reality than that pre- sented by China’s official media. „The stories that I write about usually take place in the dark,“ Liao Yiwu says. „We would normally neither see nor hear them. I’ve hardly done anything re- markable – I just wrote down what I saw.“ Václav Havel’s admirer Liao Yiwu has also come to Prague to perform mu- sic. On Saturday, May 18th , he will be performing at a Book World accompa- nying programme entitled Poets in Notes starting at 5pm at the Exhibition Grounds. On Thursday he was the guest of the Czech underground legend, The Plastic People. „Seeing those old men with beards and long grey hair shouting in all that noise, I thought to myself that when I grow old, I would also like to have the strength and courage to shout like them.“ IK Paul Wilson Is the New Winner of the Jiří Theiner Award For the third time in a row Book World played host to the Jiří Theiner Award ceremony for people who have made significant contribution to the support and promotion of Czech culture abroad. SURVIVING IN A DICTATORSHIP Poetry on the Internet Remembering After 100 Years MEET MASTERS OF IRONY

How did Hungarian readers re- ceive the book, given the fact that, in a way, it deals with their own national history? From a certain perspective writers are a little simple minded; the more readers they have, the better they feel. In this respect the book brought me a lot of joy. It managed to break the constraints of literary circles and reach further out. Books are capable of this impact when readers, in one way or another, recognise their own lives in them, their own destinies. I therefore think that the book was not being read as some kind of an aristocratic novel, but as a book of our shared history. How much do you think do people in the Czech Republic know about Hungarian literature and people in Hungary about Czech literature? I cannot answer the first part of the question, I have no idea. The popularity of Czech literature in Hungary is deeply rooted, let’s say from Hašek to Hrabal or Kundera. IK The Josef Škvorecký Literary Academy has joined forces with Book World to organise a debate on the blog phenomenon. The opening address of an experi- enced blogger (and teacher at the Literary Academy) Petr Koubský had quickly turned into a moder- ated discussion involving mostly young audience members. So what is a blog? An internet diary with some very specific features. While a hand-written diary is usually a highly intimate zone of the author, serving only him or herself or perhaps a very close circle of friends, a blog re- tains the subjective narrative, but it is written with the intention of being published and read by both close peo- ple and complete strangers. The blog- ger thus plays a certain game with the readers. Blogs very often centre on some specific topics – popular examples would include travel blogs, book and film reviews, etc. A big discussion was started by the question whether bloggers can publish their texts anonymously, or whether they should use their own identity. There was no single answer to this ques- tion, which is somehow symptomatic also of other internet activities. The freedom of the author is all-important and it may sometimes require to be pro- tected by the use of a pseudonym. One interesting feature is that blog- gers seem to appear, fall silent for some time, sleep and then wake up again like an underground river. Whatever has once been “inter- netised”, however, remains there for- ever. A blogger may later edit or erase his or her article, but its original ver- sion still exists in the international data storage capacities of big compa- nies. You can also make money by writ- ing blogs, but the annual sums are very small indeed. Big media houses have found a better way of how to profit on them. They offer publicity to bloggers, i.e. he portfolio of their readers, and in return they ask the bloggers to produce written contribu- tions, which bring nice income in terms of advertising. The essential question of whether bloggers are writers or not also has no clear answer. The best ones among them certainly are and the book mar- ket can be a good judge of that. Pub- lishers are definitely advised to watch the blogging scene carefully. The biggest Czech blogging com- munity is centred around iDNES.cz and amounts to some ten thousand internet writers. The iDNES stand at Book World presents books by authors who are bloggers turned writers, as well as by writers who started blog- ging (e.g. books by Iva Pekárková, To- mio Okamura, Dana Emingerová and others). Blog fans, but also readers who are new to the phenomenon, can meet some of the bloggers/writers in person at David Hrbek’s talkshow Blogger Turned Writer, Writer Turned Blogger (Sat, 18 May, 12.00 am, with guests Iva Pekárková, Renata Francová and Ladislav Větvička). RaŠ The Book World company organ- ises two literary competitions for school children every year to mark both the book fair and its reading-support campaign „GROWING WITH BOOKS“. The first one, Readers’ Quiz, is a literary competition for 6th form ele- mentary school students, testing their knowledge of a given set of books. Ten-member teams are required to answer several dozen questions, sometimes very tricky ones, to prove their detailed knowledge of both the content of the books and their under- standing of the text. The team can consult both one another and their notes, but they must agree on a single answer. The on-line preliminary round of the competition took place in April and attracted 43 school classes nation- wide. Five best teams were invited to the Book World final. These five teams were Gymnázium Špitálská – Prague 9, Gymnázium Ja- na Blahoslava – Ivančice, Děčín Ele- mentary School, ZŠ Václava Havla from Kralupy nad Vltavou and ZŠ in Červené Pečky. The winners came out of an hour-long contest and re- ceived valuable book gifts (what else?) and desk games from Albi. Third place belongs to Kralupy nad Vltavou, second prize travels to Červené Pečky and Gymnázium Špitálská from Prague 9 defended last year’s title and received the main prize, a tablet com- puter. RaŠ Vydal: Svět knihy, s.r.o. v Nakladatelství Jalna | redakce: Jana Chalupová, Ilja Kučera, Jana Marxtová, Radek Šofr, Ondřej Šofr | technická redakce: Jiří Sládeček | pře- klad: Lukáš Houdek | grafický návrh a sazba: Jiří Sládeček ml. | Foto: Jakub Sládeček, Martin Šust | tisk: MHTisk, s.r.o. | uzávěrka 17. 5. 2013. • Published by Book World, Ltd. in Jalna publishers | Editorial staff: Jana Chalupová, Ilja Kučera, Jana Marxtová, Radek Šofr, Ondřej Šofr | technical editing: Jiří Sládeček | Translation: Lukáš Houdek | Graphic design a typesetting: Jiří Sládeček ml. | Photo: Jakub Sládeček, Martin Šust | Print: MHTisk, s.r.o. | Deadline 17. 5. 2013 | Neprodejné – Not for sale At 11 am on Saturday in the Large Theatre, the Hungarian writer Péter Esterázy will be introducing the Czech translation of his book Harmonia Caelestis. Fair News have asked the author what was the immediate impulse for writing this idiosyncratic family saga. „I guess the first impulse was my name. I am called what I’m called. For quite some time I was thinking of putting this ‚family fact‘ to some literary use. It made me feel more closely related to history, my country, Europe, or time in general. When I made contact with this family, at the moment of my birth, it held no power. It had little more than its past and tradition. For a writer, however, this is better heritage than some castles. Castles, if you let me brag a little, only mean trouble: leaking roofs, etc… „ Book World played host to 10th annual international festival of maps and guides TOURMAP 2013. A total of 382 tourist maps and 193 guides from all around the world were entered in the competition. A new feature was added this year in the form of an independent set of electronic maps, of which 19 had been registered. What were the results? Following are the winners of each category: • 1st Category – Tourist Content Maps Beskydy – Map on a Scarf (Mgr. Vlasta Smékalová) • 2nd Category – Tourist Guides: Bike Trips for Families with Children (Albatros Media a.s.) • Mixed category, 3 places for regions and tourist central offices Highland Hiking (Vysočina Turism, Freytag-Berndt, spol.s.r.o.) • Joint winners of the electronic map category: World Media Partners, s.r.o. with project entitled www.tourmapy.cz, Moravia-Silesia Region Office with Moravia-Silesia Region Guide for Mobile Phones and Mapy.cz s.r.o. – Smart Maps for SmartMaps Navigator. IK This highly original project was started by the Quebec-based director, screenwriter and producer Manon Barbeau in 2004. Her mobile film studio and a team of filmmakers visits the Indian com- munities of Québec and for the period of one month teaches young people between 15 and 35 years of age to work with a film camera and express themselves through pictures. The re- sulting works are interesting not only in terms of style, but also content, since the young Indians capture na- ture, people and the world that sur- rounds them, which for most people living in the more traditional civilisa- tion proves interesting, original, al- most exotic. Book World visitors could watch three films, which their makers ac- companied with a poem, giving rise to something like video poems. The em- bassy of Canada organised a translat- ing competition for these three po- ems and book fair visitors could meet students of Romance studies and translation who were the most suc- cessful at this task. „Translating it was easy. I frst watched the video, which gave me a sense of the atmosphere. I felt a close connection with the au- thor. It was only later that I made a rough translation and subsequently refined it. The fact that the author was a Canadian Indian was not nearly as important as what he was trying to say with his work,“ Tereza Včelicová, author of the winning translation, ex- plains. The Wapikoni Mobile project is cer- tainly worth your attention, and if you have missed yesterday’s screen- ing, you can still find the poems on the internet – you will be surprised by their poetic qualities and message. You might even feel the desire to cre- ate a video poem yourself. JaM The “Slovakia for Children Thea- tre” witnessed a discussion on Slovak children’s literature yester- day. At the start of the debate two rep- resentatives of Slovak children’s litera- ture, Ĺubica Kepštová and Eva Cífer- ská, summarised the situation prior to 1989. „Back then children’s books were written even by authors of liter- ature for adults, who were prevented from working by the regime. This of- ten brought very interesting results and some of these authors would ad- dress children readers even after 1989,“ Ľubica Kepštová said. She also spoke about the long-standing tradi- tion of the Slniečko children’s maga- zine, which was published before the revolution and is still being published today. „Slniečko helped discover some new talented writers and illustrators. It was and still is something like a workshop for young artists. Many short stories published by this maga- zine eventually grew into entire books.“ Eva Cíferská then introduced a chil- dren and youth magazine called Bibi- ana. „The number of books being published is huge and we are trying to help guide parents and teachers through it, so they can more readily find what is best.“ Czech-Slovak co- operation was also discussed, a topic prompted by Slovakia’s role as the Book World guest of honour. „It still works. Some Czech authors are first discovered in Slovakia and only later in the Czech Republic and vice versa. We also have Czech-Slovak teams, in which the writer is for exam- ple Czech and he or she chooses a Slo- vak illustrator. I think Czech and Slo- vak children’s literatures overlap and enrich one another,“ Ľubica Kepštová adds. Once again the point was made that while Czech children are finding it hard to understand our neighbours’ language, young Slovak readers are very much used to Czech books. „Czech fairy tales, for example, are very popular among our children. They are funny, lively and have more imps, water goblins and other natural creatures than Slovak tales, which tend to be more serious and dramat- ic.“ Fairy tales, the archetypal chil- dren’s genre, provided a conclusion for the debate. JaM Readers‘ Quiz – Competitions between books and readers have their winners Why Not Blog? Slovakia for Children TOURMAP AWARDS PRESENTED Indian Videopoetry Wapikoni Mobile is the name of a project offering a look behind the Canadian horizon and into the souls of its Indians. Book World visitors could see the project’s presentation yesterday afternoon. With Péter Esterházy about Literature, Bohumil Hrabal and Harmonia Caelestis