Veletržní Listy 3/2012

Zástupce britského nakladatelství Lion Hudson má velmi bohaté zku- šenosti s překladem knih do mnoha světových jazyků a s tím souvisejícím prodejem autorských práv. „Už když knihu připravujeme, měli bychom myslet na to, zda ji budeme chtít prodávat do zahraničí a přizpůsobí- me tomu i smlouvu s autory. Důležité je náležitě ošetřit nejen autora tex- tu, ale i ilustrace,“ radí Paul Whitton. „Pozor také na předmluvu, citace a další autorskému zákonu podléha- jící součásti knihy. Pokud totiž práva budete postupovat dále, může se vám stát, tak jako nám, že jsme na- příklad zapomněli autorskou smlou- vou ošetřit předmluvu a spisovatel si nepřál, aby kniha bez ní v zahraničí vyšla. Bylo to dost náročné rychle ce- lou věc vyřídit a samozřejmě nás to poučilo do budoucna,“ dodal Paul. Ve své přednášce se dotkl i autor- ských práv pro digitální zpracování knih. „U mnoha titulů je to problém, protože rozvoj techniky jde velmi rychle kupředu a u dříve vydaných knih se s jejich digitálním zpracová- ním nepočítalo a tudíž to není zo- hledněno ani v autorské smlouvě. Je tedy s autory třeba znovu jednat a to není vždy jednoduché. U no- vých titulů je už třeba na případné elektronické zpracování myslet,“ říká Paul Whitton a jako důkaz roz- machu digitalizace uvedl vše říkající číslo, a sice, že mobilních telefonů, do nichž si dnes už lidé často stahu- jí texty včetně knih, je na světě pět bilionů. Výrobci mobilů navíc ozná- mili, že hodlají vyvíjet zařízení, které by jednak plnilo funkci telefonu, ale zároveň by mělo i dostatečně velký displej, aby komfortně zobrazovalo texty a suplovalo tak dnešní čtečky. Myslet tedy při uzavírání smluv i na autorská práva pro digitální zpraco- vání se rozhodně vyplatí. JaM Autorská práva a jak na ně V pátek odpoledne navštívil Svět knihy prezident Václav Klaus, který si nej- prve prošel veletrh, během prohlídky se zastavoval v některých expozicích a hovořil s nakladateli. Poté na stánku nakladatelství Euromedia podepisoval knihu Evropská integrace bez iluzí. Václav Klaus na veletrhu „Dnes je o té knize napsáno dale- ko víc, než je napsáno v ní,“ prohlá- sila ruská spisovatelka Ljudmila Ulická o svém, cenami ověnčeném a součas- ně hojně kritizovaném a napadaném románu Daniel Stein, překladatel. Kni- ha byla přeložena do šestnácti jazyků a její českou podobu, stejně tak jako autorku samotnou, představil v pátek v poledne návštěvníkům světa knihy spisovatel Jáchym Topol. Velmi suges- tivním způsobem vyprávěla Ljudmila Ulická o momentech a zážitcích, které se pro ní staly bezprostřední inspirací k napsání knihy. Hovořila o náhodném setkání a mužem, jehož životní příběh je velmi blízký příběhu jejího literární- ho hrdiny. Na konkrétních příkladech uvedla zážitky lidí, u nichž přesně na- směrované koleje jejich náboženství, ať už židovství či křesťanství, vzbudily pochybnosti svou, místy až absurdní neústupností. „Nakonec se ukázalo, jsem zasáhla cíl, který jsem ani sama neviděla,“ přiznala, „ukázalo se, že je spousta lidí, kteří nosí tyhle otázky v sobě, ale nemají potřebu se na ně zeptat.“ IK Ruská bestseleristka Ljudmila Ulická na Světě knihy Kdyby čeština neplakala, byla by to v podstatě legrace. Alespoň tak vypadalo v pátek odpoledne v za- plněném velkém sále Střední haly udílení překladatelské anticeny Skřipec za rok 2011 s přihlédnutím k pochybným překladům, které vy- šly v posledních pěti letech. Za ně- které z ukázek „překladatelských lahůdek“ z nominovaných knih, by se skutečně nemusel stydět ani pan Kaplan. Verdiktem poroty nakonec letošní anticenu získala norská de- tektivka Slepá skvrna Torkila Da- mhauga, v překladu Miluše Juříčkové a Štěpána Lichorobiece, vydaná na- kladatelstvím Jota. Je nutné ovšem čestně přiznat, že nakladatelství už knihu stáhlo z prodeje, čtenářům se za překlad omluvilo a jak oznámila jeho zástupkyně, která si odvážně přišla antigenu převzít, chystá na konec roku opravené vydání. IK Kdyby čeština neplakala… (anticena Skřipec 2011) Reportérka a spisovatelka Hanna Krallová je žijící legendou polské re- portáže. Vychovala současnou genera- ci reportérů v redakci deníku Gazeta Wyborcza, její knihy vyšly v překladu do více než osmnácti jazyků. V rozho- voru je stejně úsporná jako ve svých knihách. Odpovídá úsečně, neplýtvá slovy, ale každé z nich stojí na svém místě. Hlavním tématem jejích textů je osud židů, či obecněji hledání identi- ty, vzpomínek a rekonstrukce paměti. Narodila se v židovské rodině, během války se ukrývala na „árijské“ straně, ztratila všechny blízké a ji samotnou se jen náhodou podařilo zachránit z transportu do ghetta. K jejím nej- známějším knihám patří Stihnout to před Pánem Bohem z roku 1977, rozhovor s Markem Edelmanem, vůd- cem povstání ve varšavském ghettu. Česky vyšly v nakladatelství Misgurnus v překladu Pavly Foglové ještě Tanec na cizí veselce, To ty jsi Daniel a Důkazy pro… Spolu s Ryszardem Kapuściń­ ským jste pokládána za zaklada­ telku „polské školy reportáže“. V posledních letech se objevila další generace – Wojciech Toch­ man, Mariusz Szczygieł nebo Woj­ ciech Górecki a další – řadu z nich jste učila reportérskému řemeslu. Jak na ně vzpomínáte? Wojtkovi Tochmanovi, Mariuszo- vi Szczygłovi a Wojtkovi Góreckému bylo kolem dvaceti let, když se mnou v Gazetě Wyborczé pracovali. Byla to pro ně velká škola: v Polsku se toho hodně dělo. Jejich texty nebyly žád- né pokusy nebo domácí úkoly, byla to zkouška ohněm. Noviny na ně čekaly. Nikdo se s nimi nemazlil, museli se učit za běhu. Ryszard Kapuściński jednou řekl: „Paradox mého povolání spočí­ vá v tom, že literatura se rodí na cestě, ale sama cesta znemožňuje psaní.” Dnes už nepíšete reportáže o aktuálním dění, soustřeďujete se na psaní knih – v klidu, doma. Musí být reportér na cestě? I když píšu ve vlastním domě, ne- znamená to, že necestuji. Když jsem psala poslední knihu, ověřovala jsem si detaily ve Štětíně, Rykách nebo Čenstochové. Mám cestování ráda, je to nejlepší etapa mojí práce. Existuje nějaký vysněný motiv či hrdina, který se neustále vrací, o němž byste chtěla napsat, ale nemáte čas, nebo nevíte jak? Nikdy nevím, jak všechno popsat. Vždycky si představuji lepší, chytřejší, pěkněji napsaný text. Pak si čtu, co jsem napsala, a říkám si: Zase to není ono. A po letech si ho čtu znovu a ří- kám si: Ale ne, nebylo to tak špatné. Česky naposledy vyšel soubor povídek Důkazy pro…, v němž je i povídka Dybuk, navazující na mystický motiv duše zemřelého, obývajícího tělo živého člověka. Může být dybukem pro reportéra i určité téma? Témata ne, spíš hrdinové, o nichž vypráví. Nechtějí mě opustit, ale já je v sobě nemůžu všechny držet. Nako- nec se musíme rozloučit, což pro obě strany bývá bolestivé. Hanna Krallová se na veletrhu před- staví v sobotu 19. 5. od 11. hodin. Lucie Zakopalová Paměť je základní lidskou potřebou V Literární kavárně se v pátek sešli nakladatelé, aby si vyslechli zkušenosti Paula Whittona s autorskými právy. Témata povídání byla pestrá, ovšem středobodem zůstávalo především Černé moře jako takové. Ayfer Tunç podala základní přehled o vývoji tu- reckého románu od prvního, který vy- šel v roce 1901 pod názvem Zakázaná láska, po současnost. Zdůraznila, že po vytvoření Turecké republiky v roce 1923, inklinovali romanopisci spíše k národní literatuře, kdežto součas- nost dopřává stále větší prostor etnic- ké členitosti a různosti Turecka. Ljud- mila Ulická se vyznala ke své upřímné náklonnosti ke Krymu, kde trávívala prázdniny u své babičky. Připomněla rovněž osobnost básníka Maxmilia- na Vološina, jehož krymský dům bý- val v pohnutých 20. letech útočištěm umělců bez rozdílu národnosti a po- litické příslušnosti. Jeho charakter se stal pro Ulickou inspirací ke knize Médea a její děti. Jako skutečný zna- lec Černého moře se projevil ukrajin- ský spisovatel Anton Sančenko, který je profesí námořníkem a jak přiznal, má ve všech černomořských zemích své oblíbené přístavy a v nich své do- movské hospůdky. Upozornil na zají- mavý fakt, že byť je 20 % námořníků na celém světě ukrajinského původu, vysloveně námořnická tématika nemá v ukrajinské literatuře zásadní pro- stor, byť je zastoupena řadou autorů. Beseda se ale nevyhnula ani radostem života, jako rumunské siestě u dob- rého vína nebo turecké rakiji s chutí anýzu. Ale hlavním tématem přesto zůstala literatura a Černé moře jako fenomén, což dokumentovala Ljud- mila Ulická citací M. J. Lermontova „Co hledá v tom moři? – Hledá bouři, hledá klid.“ IK Spisovatelé pod černomořským sluncem V příjemné přátelské posezení se v pátek v podvečer změnila společná debata spisovatelů černomořské oblasti. V sále Rosteme s knihou se na bezmála dvě hodinky sešli Ljudmila Ulická z Ruska, Ayfer Tunç z Turecka, Anton Sančenko z Ukrajiny, Kalin Terzijsky z Bulharska a Florin Bican z Rumunska, který se neformálně ujal i moderátorské role. V úvodu slavnostního aktu byla připomenuta osobnost Jiřího Theinera, který byl zástupcem literárního magazínu Index Cen- zorship, který vydával přehled cenzurované literatury z celého světa. Jiří Theiner bojoval za svobodu slova a byl uznávaný pře- kladatel. Cena nesoucí jeho jméno je udělována žijící osobnosti či instituci, jež se svou prací významně podílí na šíření a propagaci české literatury v zahraničí. Porota tentokrát zvolila Ruth Bon- dyovou. Spisovatelka a překladatelka, která přežila koncentrační tábory a po válce se usadila v Izraeli, přeložila do hebrejštiny mj. díla Hrabala a Kundery. „Lehký překlad mě neláká. Hrabal byl křížovka, navíc neexistuje žádný česko-hebrejský slovník, ale to mě samozřejmě nezastavilo,“ vzpomíná na svou překladatelskou práci. Přeložila do hebrejštiny čtyřicet českých knih, a právě to porota ocenila především. „Svým dílem se snaží představit naši kulturu v zahraničí a za to jí patří náš velký dík,“ zaznělo v řeči předsedkyně poroty Lenky Jungmannové. Od donátora ceny Pav- la Theinera obdržela Ruth Bondyová tisíc liber. JaM Bohemistka Ruth Bondyová oceněna Známá izraelská spisovatelka a překladatelka s českými kořeny Ruth Bondyová se stala druhou laureátkou Ceny Jiřího Theinera.

V rámci projektu Rosteme s knihou se letos uskutečnily pro žáky základ- ních škol a středoškolskou mládež dvě soutěže, jejichž výsledky byly v pátek vyhlášeny na veletrhu. Literárně výtvarná soutěž Komiks nás baví! zachvátila doslova celou re- publiku, organizátorům se sešlo cel- kem 1 735 prací, které potvrdily, že téma komiksu děti opravdu zajímá. Předávání cen moderoval Lukáš Hejlík, zároveň se k soutěžním příspěvkům vyjádřili také autoři komiksu Alois Ne- bel Jaromír 99 a Jára Rudiš. V kategorii žáků 1. stupně zvítězi- la dvojice Tomáš Bohuslav a Ondra Najvárek z Liberce, kategorii 2. stup- ně základních škol ovládli sourozenci Šindlerovi z Plzně a mezi středoško- láky, resp. středoškolačkami byly nej- lepší Alžběta Moravcová a Michaela Voženílková z Čáslavi. K novějším projektům v rámci kam- paně patří soutěž ve znalosti obsahu knih Souboj čtenářů. Je určena dětem 6. tříd základních škol a odpovídajícího ročníku víceletých gymnázií a její pilotní verze byla úspěšně realizována na vele- trhu v roce 2010. Úspěšný start soutěže předznamenal její neméně úspěšné po- kračování v dalších letech, letos se on-li- ne předkola Souboje účastnilo již 33 tříd z celé republiky, kdy na kvízové otázky, které prověřují detailní znalosti soutěží- cích z obsahu přečtených knih, co nej- přesněji odpovídá celý třídní kolektiv. Do finálového kola soutěže přijely bojovat školy z Vratimova, Kralup nad Vltavou a Prahy. Prvenství se značným předstihem získala třída VI. A z Gym- názia Špitálská z Prahy 9. JaCh Kampaň Rosteme s knihou a soutěže pro děti Dějiny v komiksu Detektivkou proti rasismu „Manga je japonský celospolečenský fenomén a její autoři jsou národní ce- lebrity. Čtou ji všichni bez rozdílu věku, pohlaví a povolání. Týdně tam jeden z nejoblíbenějších komiksových sešitů vychází v nákladu tří milionů kusů, což je pro nás nepředstavitelné množství. Jen v roce 2009 měli v Japonsku vyda- vatelé mangy obrat 5,5 miliardy ame- rických dolarů,“ vypočítávají představi- telé českého nakladatelství Crew, které se specializuje na produkci komiksů a v poslední době se snaží na český trh uvést právě japonskou mangu. Získat ji pro český trh však nijak jednoduché. Už jen jednání s autory je během na dlouhou trať. „Jsou to celebrity, k nimž je velmi těžké se dostat. Musela nám dokonce pomoci česká ambasáda v Ja- ponsku. Pak nastávají jednání o tom, jak můžeme do komiksu v rámci jeho českého zpracování zasahovat a to také není jednoduché.“ Manga má to- tiž svá specifika a jejich „poevropštění“ je mnohdy pořádný oříšek. „Manga je tvořena odzadu kupředu a zprava doleva. Zatímco v Americe se snaží to otočit a dostávají se tak do kuriózních situací, kdy v obrázku drží najednou všichni bojovníci meče v levých rukou, my jsme ponechali japonský způsob. To je ovšem zase občas složité vysvětlit prodejcům, kteří knihy vystavují zadní stranou, protože netuší, že celá kniha je obráceně,“ říkají zástupci naklada- telství Crew. Jednoduché není ani pře- vedení japonského textu do českého, nejen z hlediska samotného překladu z japonštiny, ale především z hlediska výtvarného ztvárnění. „Třeba výkřiky, které jsou součástí obrázku, musíme celé počeštit a to zabere dost času,“ říká David Horák. I přes náročnost ce- lého převedení mangy do češtiny, vidí nakladatelství Crew v manga komiksu velkou budoucnost a plánuje rozšíření své produkce o další oblíbené japon- ské série. JaM Manga po česku „Získat tuto cenu je výjimečně lu- xusní událost pro spisovatele,“ uvedl Kalin Terzijsky „ale všechno luxusní mé velmi krátké trvání, potom nastupuje zodpovědnost. A největší zodpověd- nost je v tom, abyste se chránili před marností a sebestředností. Spisovatel musí pokračovat v psaní bez ohledu na jeho úspěch. Úspěch vystavuje spi- sovatele snazší manipulaci. Je připra- ven na kompromisy, které je ochoten udělat, aby si svůj úspěch udržel. Je smutné takového umělce vidět, umě- lec by měl být odvážný a silný.“ Răzvan Rădulescu pokračoval: „Když se mě ptáte, co pro mě ta cena přinesla, musím říci, že toho nebylo moc. Bylo to samozřejmě velice pří- jemné. Bublina zájmu vydržela něko- lik měsíců, ale potom se nic zas tak užitečného a přínosného nestalo.“ Tomáš Zavřel navázal: „Já se do- mnívám, že je to cena trošku zvláštní. Jak mi bylo vysvětleno, není to cena až tak pro publikum ale spíš pro vy- davatele. Když jsem cenu dostal, byl jsem ve Frankfurtu a pak na londýn- ském knižním veletrhu, objevil se vel- ký zájem vydavatelů, měl jsem z toho užitek a požitek, ale samozřejmě pro samotné čtenáře to není až tak pod- statné. Mně cena pomohla získat další smlouvy, další kontakty v zahraničí, dostal jsem i cenu amerických vyda- vatelů.“ Dál se debata věnovala mož- nostem většího mezinárodního zvidi- telnění autorů, možnostem mnohdy velmi komplikovaným a zdlouhavým. Navazování kontaktů a vztahů mezi domácími a zahraničními vydavateli, překladateli a literárními agenty. Své zkušenosti v tomto ohledu rozebrali zejména Tomáš Zmeškal a Răzvan Ră- dulescu, přičemž Kalin Terzijski shrnul lapidárně stav na současné bulharské literární scéně slovy: „To já jsem osa- mělý voják v poli, skutečně velmi osa- mělý voják v poli.“ IK Jak se žije a tvoří držitelům Ceny EU za literaturu „Prvotní nápad na tuto knihu vzni- kl před čtyřmi lety, kdy byl můj syn v páté třídě a učil se dějepis. Tehdy jsem zjistila, že učebnice dětem ne- nabízí širší pohled na historii Evro- py,“ vzpomínala Renáta Fučíková. „To, že to je komiksově pojaté, není podbízení se dětem, pro něž je to sa- mozřejmě přijatelná forma sdělování informací, ale je to moje vlastní po- sedlost. Jako dítě jsem hltala jakékoli komiksy, pracovala jsem pro časopis Čtyřlístek, kde jsem se už tenkrát sna- žila zprostředkovat dětem složitější příběhy. A to mi už zůstalo,“ dodala. Dějiny jsou v knize pojaty od pravěku až do „včerejška“, končí tedy rokem 2011, což znamenalo velký nápor na historickou přesnost událostí, kterých je v knize zachycen bezpočet. Velký důraz, podle nakladatele Martina Vo- pěnky až pedantický, kladla autorka také na český jazyk. „Nechtěla jsem tam žádná cizí slova, což bylo někdy opravdu složité. Přála jsem si, aby si knihu mohly číst samy děti a nemuse- ly se ptát dospělých co to či ono slo- vo znamená.“ Ve zpracování zaujme také využití barev. „Jejich prostřed- nictvím jsem chtěla dětem vnuknout určitý dojem, protože z historických fotografií mívají pocit, že minulost byla černobílá. Já jsem například osví- cenství dala modrou barvu a podob- ně jsem se snažila přiřadit pocitovou barvu každé kapitole. Nakladatel Martin Vopěnka prozradil, že práce na projektu trvaly dlouhé tři roky, což je finančně velmi náročné a zároveň je to také velký risk. „Je to tak dlou- há doba, že se bojíte, aby nezasáhla nějaká vyšší moc a celý projekt nezha- tila. Zjistili jsme, že Renátě nemůžeme pojistit ruku, kdyby se jí s ní něco sta- lo a nemohla dále na knize pracovat, a tak se celé tři roky musela ke své ruce chovat s velkou obezřetností. Do pro- jektu bylo investováno tolik peněz, že by byla katastrofa, pokud bychom ho nedotáhli do konce. Vše se ale podaři- lo, kniha je na světě a ohlas je obrov- ský. Knihovny, školy, rodiče i samy děti jsou nadšené. Co víc si autor i naklada- tel může přát. JaM Detektivka Blanche na útěku není jen tak obyčejnou knihou. Pod rouškou detektivní záplet- ky se skrývá mnohem více. Hlavní hrdinka Blanche je totiž Afroameričanka, je chytrá a bystrá a už jen to podle autorky boří zažitá klišé. „Na poza- dí příběhu, v němž pátráte kdo je vrah, bezděčně vnímáte sociální podtext. Chtěla jsem, aby si čte- náři díky Blanche a jejímu postavení ve společnos- ti uvědomili, jaké to je být pro bílé ‚neviditelná‘, vysvětluje svůj záměr Neely. Kniha tedy vypoví- dá mnohé o rasové situaci a genderu v Americe. „Popsala jsem i své vlastní zkušenosti s tím, jak se bílí chovají k lidem tmavé pleti. Šla jsem do květi- nářství, kam po mně přišly dvě starší bělošky. V tu chvíli mi prodavačka oznámila, že musí nejdříve obsloužit je, že jistě chápu, jak to chodí. Ale já to nechápu,“ dodává Neely. Na postavě handicapo- vaného chlapce pak ukázala, že i běloši sami mezi sebou dokáží vyčlenit určité jedince ze společnos- ti. Chlapec v podstatě zažívá podobné pocity jako Blanche. O překlad do češtiny se postarali studenti překladatelství a tlumočnictví FF UK. JaM Společnost Svět knihy, s.r.o., zahájila v roce 2005 kampaň na podporu četby knih v ČR s názvem Rosteme s knihou. Kampaň je především zaměřená na získávání kladného vztahu k literatuře a knihám, snaží se novým a zajímavým způsobem oslovovat zejména předškolní a školní mládež, rozvíjet a prohlubovat jejich literární vzdělání. Velké oči, špičatá brada, až příliš štíhlá postava a drobná ústa a nos, tak vypadají postavy komiksů manga – japonského fenoménu, který poma­ lu míří i do Evropy. Ojedinělou a na cenu Magnesia Litera nominovanou knihu Historie Evropy, přišli na veletrh představit její autorka Renáta Fučíková a nakladatel Martin Vopěnka. Afroameričanka Barbara Neely svou knihou Blanche na útěku dokázala, že detektivka ne­ musí být jen napínavá, ale může svým čtenářům předat i sociální poselství. V pátek dopoledne se sešli na besedě tři držitelé Ceny Evropské unie za literaturu, tedy bulharský spisovatel Kalin Terzijsky, rumunský literát Răzvan Rădulescu a Čech Tomáš Zmeškal. Základním tématem diskuze byly zkušenosti všech tří autorů s tím, jak se změnila situace pro jejich literární práci po obdržení zmíněné ceny, jaké přinesla nové možnosti a nové zkušenosti. Komiks je pro mladé lidi velmi stra- vitelné médium. Dokazuje to mimo jiné úspěch knihy Ještě jsme ve válce, které se prodalo více než tři a půl tisíce výtisků, což je na tento druh literatury velmi vysoké číslo. Autoři v něm zvolili neobvyklý základ scénáře, a sice vy- právění žijících pamětníků. Prostřed- nictvím jejich zážitků mapují dobu druhé světové války i hrůzy páchané komunistickým režimem. Jde svým způsobem o investigativní žurnalisti- ku. „Mluvili jsme s válečnými veterány, s lidmi, kteří přežili holocaust i s těmi, kteří byli vězněni v poválečných le- tech. Setkali jsme se ale s těmi, kdo stáli na druhé straně barikády, tedy s konfidenty nebo příslušníky StB,“ říká jeden ze scenáristů komiksu Mi- kuláš Kroupa. „Je tam například velmi podrobně vyprávěn příběh generála Tomáše Sedláčka, kterého komunis- té věznili, bili a mimo jiné se vracíme k nelidskému mučení, kdy mu dozorci nedovolili devět dní a nocí spát. Z ta- kovýchto konkrétních zážitků jsme se snažili vytvořit plastický obraz dané doby.“ Stejný základ, tedy skutečný příběh vyprávěný samotným aktérem, zvolila za základ komiksové trilogie O příbjehi Markéta Hajská. „Šlo nám o zachycení skutečných životních osu- dů. V komiksu Albína například vyprá- víme zážitky romské ženy z dobře situ- ované rodiny, která se vdala za muže, jenž žil v chatrči, měla s ním sedm dětí, bil ji, ale ona se mu nedokázala vzepřít. Život se jí změnil s povodněmi v roce 1998, kdy do její vesnice přije- li humanitární pracovníci a ona se do jednoho z nich zamilovala,“ přibližuje Hajská děj jednoho příběhu z trilogie. Vzhledem k reakcím žáků deváté tří- dy, kteří byli přednášce přítomni, se dá usuzovat, že se autoři trefili do černé- ho a komiksová forma sdělování mi- nulosti současné generaci je správná a efektivní. JaM Když komiksy vyprávějí Všichni se jistě shodneme na tom, že mladé generaci je třeba stále před­ kládal chyby generací minulých, aby se jich v budoucnu vyvarovali. Jak jim ale potřebná svědectví předat, aby je opravdu zaujala? Komiks je ideálním řešením. Arcibiskup pražský, me- tropolita a primas český Mons. Dominik Duka O. P. představil na veletrhu knihu glos, která vznikla na základě pořadu vysí- laného Českým rozhla- sem 1 – Radiožurnálem v roce 2011. Kniha, která vyšla u příležitosti jeho jmenování kardinálem, zaznamenala u čtenářů velký ohlas, což dokazo- val i zájem návštěvníků veletrhu. Na podpis praž- ského arcibiskupa se vy- tvořila velká fronta a on s trpělivostí sobě vlastní nikoho neodmítl. Inz-NF-Veletrzni-listy.indd 1 13.3.12 10:53:01

As a representative of the British publishing house Lion Hudson, Paul Whitton knows a great deal about translating books into foreign lan- guages and the related copyright transactions. “We should be already thinking about whether or not we will want to sell the book abroad during the book’s preparatory phases, and the contract with the author should reflect this fact. It is also important to deal not just with the author of the text, but also with the illustrations,” Paul Whitton advises. “You should also pay attention to the introduc- tion, quotations and other parts of the books governed by copyright. If you then resell the rights, you could run the risk of a similar situation as we had encountered, when we forgot to have an author’s contract for the introduc- tion and the writer would not let the book be published abroad without it. We had to deal with the predica- ment rather quickly and we learned a valuable lesson for the future in the process,” Paul added. His lecture also included a section on copyright for digitally processed books. “This poses a problem in many cases, as techno- logical developments are very fast and the digitalisation of books published in the past could obviously not be planned, which is why it was not dealt with in the contract. New negotiations must therefore be entered with au- thors and this is not always easy. In the case of new titles, electronic version should be counted with in advance,” Paul Whitton said and to prove his point about the digitalisation boom he added that there are currently five trillion mobile phones in the world and many of them serve for downloading books. Mobile phone makers have also announced their intention to design a device that would serve not only as a mobile phone, but that would also sport a large-enough display for the reading of texts, thereby substituting e-reading devices. Taking into account the potential digitalisation of a book when entering a copyright agreement is therefore strongly advised. JaM Copyright and How to Deal with It On Friday afternoon, the Czech Republic’s president Václav Klaus paid a visit to the book fair. He took a tour of the Book World, briefly speaking with some of the publishers at their stands, and then signed his book Integration of Europe without Illusions at the Euromedia stand. Václav Klaus at the Book Fair “Today much more is written about the book than there is in the book it- self,” the Russian writer Lyudmila Ul- ickaya said about her multiple-prize- -winning and also highly criticised and attacked novel Daniel Stein, Inter- preter. The book has been translated into sixteen languages and its Czech version, along with the author herself, was introduced on Friday noon by the writer Jáchym Topol. Lyudmila Ulickaya spoke very vividly about the moments and experiences that served as immedi- ate inspiration to write the book. She mentioned her chance encounter with a man whose life story closely resem- bles that of her literary protagonist’s. She gave examples of people whose religion, be it Judaism or Christianity, had laid such rigid tracks in their lives, that their sometimes almost absurd tenaciousness elicited doubts. “In the end I could see that I had hit a target which I didn’t even see before,” she admitted. “It transpired that there are many people who carry these ques- tions inside them, but feel no need to ask them.” IK Russian Bestselling Author Lyudmila Ulickaya Visits Book World If only the Czech language did not weep, it would actually be quite funny – at least judging from the 2011 anti-awards ceremony held in the packed Large Theatre in the Central Hall on Friday afternoon, and the faulty translations published in the course of the last five years. Some examples of the „translating delicatessen” read from the nomi- nated books would make even Mr. Kaplan proud. This year’s anti-prize was awarded by the jury to a Nor- wegian crime novel with the Czech title Slepá skvrna by Torkil Dam- haug, translated by Miluše Juříčková and Štěpán Lichorobiec, published by Jota. It must be noted, how- ever, that the publisher has already withdrawn the book from the mar- ket and apologised to the readers. The publisher’s representative, who made a courageous appearance and accepted the „award”, informed the audience that a reviewed translation of the book is due to be published by the end of the year. IK If only the Czech Language Didn’t Weep… (2011 Pince-Nez Anti Award) Writer and reporter Hanna Krall is a living legend of Polish journalism. She has taught and guided the con- temporary generation of reporters in the Gazeta Wyborcza daily and her books have been translated into more than eighteen languages. In the inter- view she proves just as economical as she is in her books. Her answers are terse, she does not squander in her speech – each of her words stands in its proper place. The main issue around which her texts revolve is the destiny of the Jews, or more generally the search for identity, memories and their recon- struction. She was born to a Jewish family, during the war she was hiding on the “Arian” side, lost all her loved ones and was herself saved by chance from a transport to the ghetto. One of her best-known books is Shielding the Flame from 1977, an interview with Marek Edelman, leader of the Warsaw ghetto uprising. Czech trans- lations of her books (by Pavla Foglová) were published by Misgurnus publish- ers: Tanec na cizí veselce, To ty jsi Daniel and Důkazy pro… Together with Ryszard Kapuściń­ ski you are considered a founder of the “Polish school of report­ age”. In recent years a new gen­ eration has emerged – Wojciech Tochman, Mariusz Szczygieł or Wo­ jciech Górecki and others – many of whom were your students. How do you remember them? Wojtek Tochman, Mariusz Szczygieł and Wojtek Górecki were around twenty years old when we worked together in Gazeta Wyborcza. It was a great school for them: a lot was go- ing on in Poland at the time. Their texts were no attempts at homework – it was a litmus test. The newspaper was waiting for them. Nobody would give them anything for free, they had to learn on the go. Ryszard Kapuściński once said: “The paradox of my profession rests in the fact, that literature is born on the road, but that very road prevents one from writ­ ing.” Today you no longer write current­affairs pieces, and in­ stead you focus on the writing of books – in the peace of home. Do reporters really have to be on the road? Even though I write in my own house, it doesn’t mean that I don’t travel. When I was writing my last book, I would check some of its details in Szczecin, Ryki or Częstochowa. I like travelling, it is the best phase of my work. Is there any ideal motif or hero, which keeps coming back to you, which you would like to write about, but have no time to do that or don’t know how? I never know how to describe every- thing. I always imagine a better, clev- erer, nicer written text. When I read what I have written I say to myself: I missed it again. And when I read it again after several years, I think: Well, it’s not so bad after all. The most recent Czech transla­ tion of your work is the short­story collection entitled Důkazy pro…, which includes a story called Dy­ buk, incorporating the mystical motif of the soul of a dead person inhabiting the body of a living one. Can reporters have their dy­ buk in the form of a certain topic? Not a topic, but perhaps the heroes they write about. They don’t want to let go of me, but I can’t keep them all inside. We eventually have to part, which is painful for both sides. Hanna Krall will be presented at the book fair on Saturday, May 19, 11 am. Lucie Zakopalová Memory Is a Basic Human Need On Friday, publishers had gathered in the Literary Café to listen to Paul Whitton’s experiences with copyright. The topics discussed were many and varied, but the Black Sea as such remained at the centre of everyone’s attention. Ayfer Tunç offered an es- sential overview of the development of the Turkish novel from the very first one, published in 1901 under the ti- tle Forbidden Love, until the present. She emphasised that after the Turk- ish Republic was established in 1923, Turkish novelists were more inclined towards national literature, while the present period gives increasing space to Turkey’s ethnic diversity. Lyudmila Ulickaya confessed to her honest af- finity to Crimea, where she used to spend holidays with her grandmother. She also mentioned the poet Maxmil- ian Voloshin, whose house in Crimea served as a safe haven to authors re- gardless of their nationality or politi- cal orientation in the dramatic 1920s. His character inspired Ulickaya in the book Médea and her Children. The Ukrainian writer Anton Sanchenko proved a true expert on the topic of the Black Sea – he is a sailor by profes- sion and he admitted that in all the Black Sea countries he has his favour- ite ports and in them his usual bars. He mentioned an interesting fact, that al- though 20 % of sailors worldwide are Ukrainian, explicitly seafaring topics play little role in Ukrainian literature, even though they do have numer- ous proponents. The debate did not stop short of the joys of life, such as the Romanian siesta with good wine or the Turkish aniseed rakia. But the main topic stayed the same: literature and the Black Sea as a phenomenon, which fact had been illustrated by Lyudmila Ulickaya with a quote from M. J. Lermontov “What does he seek in that sea? – He seeks storms, he seeks calm.” IK Writers Beneath the Black Sea Sun The late Friday afternoon debate of writers from the Black Sea region developed into a pleasant and friendly sit together. For almost two hours the Growing with the Book theatre played host to Lyudmila Ul­ ickaya from Russia, Ayfer Tunç from Turkey, Anton Sanchenko from the Ukraine, Kalin Terzijsky from Bulgaria and Florin Bican from Romania, who also adopted the role of an informal moderator of the event. The ceremony began with a short reminiscence of Jiří Theiner, who represented the Index Cenzorship literary magazine, which published overviews of censored literature from all around the world. Jiří Theiner fought for the freedom of expression and was a renowned translator. The prize bearing his name is awarded to a living person or institution, whose work has made significant contribution to the dissemination and promotion of Czech literature abroad. This year’s choice of the jury is Ruth Bondy, writer and translator who had survived the concentration camps and settled in Israel after the war. Her translations into Hebrew include, among other, works by Hrabal and Kundera. “I am not attracted to easy translating. Hrabal was like a crossword, and on top of that there is no Czech-Hebrew dictionary, but this would not stop me,” she recalls her translating work. She has translated forty Czech books into Hebrew, which did not fail to make an impression on the jury. “Through her work, she introduces our culture abroad and deserves our gratitude for that,” the jury chairwoman Lenka Jungmannová said. Ruth Bondy also received one thousand pounds from the prize’s donator Pavel Theiner. JaM Ruth Bondy Awarded The famed Israeli writer and translator with Czech roots, Ruth Bondy, became the second laureate of the Jiří Theiner Prize.

Vydal: Svět knihy, s.r.o. v Nakladatelství Jalna | redakce: Jana Chalupová, Ilja Kučera, Jana Marxtová, Radek Šofr | technická redakce: Jiří Sládeček | překlad: Lukáš Houdek | grafický návrh a sazba: Jiří Sládeček ml. | Foto: Jiří Sládeček, Martin Šust | tisk: MHTisk, s.r.o. | uzávěrka 18. 5. 2012. • Published by Book World, Ltd. in Jalna publishers | Editorial staff: Jana Chalupová, Ilja Kučera, Jana Marxtová, Radek Šofr | Technical editing: Jiří Sládeček | Translation: Lukáš Houdek | Graphic design a typesetting: Jiří Sládeček ml. | Photo: Jiří Sládeček, Martin Šust, Jakub Sládeček | Print: MHTisk, s. r.o. | Deadline 18. 5. 2012 | Neprodejné – Not for sale Two competitions were held this year as part of the Growing with Books campaign for primary and sec- ondary school children, and their re- sults were announced at the book fair on Friday. The competition We Like Comics!, focusing on both literature and illus- tration, proved a nationwide hit, and a total of 1,735 works was entered in the competition, proving that chil- dren like comic books indeed. The awards ceremony was moderated by Lukáš Hejlík, and works entered in the competition were commented upon by authors of the Alois Nebel comic book Jaromír 99 and Jára Rudiš. In the junior primary school catego- ry, the winners were Tomáš Bohuslav and Ondra Najvárek from Liberec, and the senior primary school cat- egory was dominated by the Šindler siblings from Plzeň. The best authors from secondary schools were Alžběta Moravcová and Michaela Voženílková from Čáslav. One of the more recent projects that constitute the campaign is a test of detailed book knowledge entitled A Clash of the Readers. It is aimed at 6th form children and its pilot version was tested at the 2010 Book World book fair. The successful start of the competition has been reflected in its no-less successful sequels. This year’s on-line preliminary round of the Clash attracted 33 classes from all over the Czech Republic, and the class teams had to answer quiz questions testing the contestants’ knowledge of select- ed books. The final round saw a contest be- tween schools from Vratimov, Kralupy nad Vltavou and Prague. Team from Gymnázium Špitálská – Prague 9, achieved a convincing victory. JaCH The Growing with Books Campaign and Children’s Competitions “Winning this prize is a unique lux- ury for a writer,” Kalin Terzijsky said, “but no luxury lasts long, and soon responsibility sets in. The greatest re- sponsibility rests in the fact that you have to guard yourself against vanity and self-centeredness. A writer must keep writing whether he is successful or not. Success makes writers more susceptible to manipulation. They are prepared to accept compromises, that would help them maintain their success. It is sad to see such an artist – artists should be courageous and strong.” Răzvan Rădulescu continued: “If you ask me what the prize has brought me, I must say: nothing much. Not that it wasn’t very pleas- ant. The bubble of interest lasted for several months, but after that noth- ing very useful or beneficial had tak- en place.” Tomáš Zavřel added: “In my opinion this prize is a little strange. It was ex- plained to me that this prize is aimed at publishers rather than readers. When I received the prize, I visited the book fairs in Frankfurt and London, publishers were very much interested, I drew benefit and enjoyment from it, but for readers all this means lit- tle. The prize helped me get new con- tracts, contacts abroad, I even got the American publishers’ award.” After this the debate focused on the oppor- tunities to draw greater international attention to authors – opportunities which often prove very complicated and lengthy. Another topic was how to establish contacts and relations be- tween domestic and foreign publish- ers, translators and literary agents. Tomáš Zmeškal and Răzvan Rădulescu in particular had much to say, while Kalin Terzijski offered a succinct sum- mary of the literary scene in today’s Bulgaria: “Well, I am a lonely soldier in the field, a very lonely soldier in- deed.” IK Life and Work of the European Union Literature Prize Winners In 2005 Book World, Ltd. launched a promotional campaign for the reading of books in the Czech Republic, entitled Growing with Books. The campaign focuses mainly on establishing a positive relationship to litera­ ture and books among young people – it aims to address especially pre­school­age and school­age children in innovative and interesting ways, and to develop and deepen their literary education. “Manga is a Japanese social phenomenon and its authors are the nation’s celebrities. Every- body reads them irrespective of age, gender and profession. Every week one of the most popular Japanese comics volume is sold in three million copies, a number we find hard to even imag- ine. In 2009 alone the Japanese manga publish- ers reached a turnover of 5,5 billion American dollars,” we are told by representatives of the Czech publishing house Crew, specialised in comic-book production and currently trying to introduce the Japanese manga to the Czech market. But winning it over for the Czech mar- ket is a difficult task and the negotiations with the authors themselves are very time-consum- ing. “They are celebrities and as such they are not easy to access. We even had to request the assistance of the Czech embassy in Japan. The negotiations on the extent to which we are al- lowed to adapt the Czech version of the comics are also fairly tough.” Manga does have its spe- cific features and making it more “European” is not without risks. “Manga is made from back to front and from right to left. In the United States they try to turn this around, which results in cu- rious situations, such as all the fighters holding swords in their left hands. We have retained the Japanese approach. But this is sometimes diffi- cult to explain to the booksellers, who display the back covers, not aware that the entire book is the other way around,” Crew representatives say. Adapting the Japanese text into Czech is also not easy, not just in terms of the translation from Japanese itself, but also for artistic reasons. “For example the shouts that form a part of the pictures must all be adapted into Czech and this takes a lot of time,” David Horák tells us. In spite of all such obstacles, Crew see bright future in the manga and plan to include some other pop- ular Japanese series in their production. JaM Manga Czech Style Big eyes, pointed chins, extremely thin bodies and tiny mouths and noses – such are the characters of the manga comic books, a Japanese phenomenon that is slowly establishing itself in Europe. A Crime Story Against Racism Blanche on the Lam is an unusual book. Under the veil of a detective plot, much more remains hidden. The book’s protagonist Blanche is Afro-American, she is clever, intelligent and even that is enough, according to the author, to break some well-established clichés. “On the backdrop of a story where you look for a mur- derer you are, inadvertently, also aware of its social subtext. My aim was to make the readers realise, using the character of Blanche and her social position, what it is like to be ‘invisible’ for the white people”, Neely explains her objectives. As such, the book has a lot to say about the ra- cial situation and gender in America. “I also de- scribe my own experiences with how the white people treat people with dark skin. I went to a flower shop and after me two elderly white women had entered. The shop assistant told me that she must first serve them and that I surely understand how things work. But I don’t under- stand,” Neely adds. On the character of a handi- capped boy she shows that the white society can segregate even some white members of society. The boy goes through feelings very much akin to those of Blanche. The book was translated into Czech by students of translating and interpret- ing at the Prague Charles University. JaM In her book Blanche on the Lam, Afro­American author Barbara Neely proves that besides suspense, crime stories can also deliver a social message to their readers. On Friday morning a debate was held, bringing together three winners of the European Union Prize for Literature, namely the Bulgarian writer Kalin Terzijsky, Romanian author Răzvan Rădulescu and Tomáš Zmeškal from the Czech Republic. The main topic of the discussion were the experiences of all three authors with how the context of their literary efforts had changed after they received the prize, and what new opportunities and experiences had it brought along. Comic books represent a very eas- ily digestible medium. One proof of that is the success enjoyed by the book Ještě jsme ve válce (We’re Still at War), which has sold over three and a half thousand copies, a very high number for this type of litera- ture. The book’s authors had opted for a fairly unusual fundament for their scripts – that of real-life stories rendered by living witnesses. Using these experiences the authors map the period of the Second World War as well as the attrocities commit- ted by the communist regime. In a way they represents an offshoot of investigative journalism. “We inter- viewed war veterans, survivors of the holocaust, and those imprisoned in the post-war years. But we also met those from the other side of the barricade, informers and members of the State Secret Police,” one of the scriptwriters, Mikuláš Kroupa, tells us. “The book features, among other, in great detail the story of General Tomáš Sedláček, who was imprisoned and beaten by the com- munists – including an instance of inhumane torture, when the prison guards would not let him sleep for nine days and nights. We used such individual experiences to create a three-dimensional image of the pe- riod.” The same approach, i.e. a re- al-life story told by the protagonist himself, was adopted by Markéta Hajská, author of the comic-book trilogy O pribjehi. “We wanted to capture real-life destinies. For ex- ample, in the comics entitled Albína we retell the life story of a Romany woman from a well-off family, who married a man from a shanty, had seven children with him, he beat her, but she could not stand up to him. Her life had changed with the 1998 floods, when humanitarian workers had come to her village and she fell in love with one of them,” Hajská offers an insight into one of the tril- ogy’s comics. Judging from the reac- tions of the 9th graders presenet at the lecture, we feel entitled to say that the authors have hit a bull’s eye and that the comic-book form of communicating our past to the generation of today is the right and effective method. JaM When Comic Books Tell a Story We will probably all agree that the young generation should be con­ stantly confronted with the mistakes of its predecessors, so it can avoid making them in the future. But how do we pass the message on in such a way that the young people would find it interesting? Comics are an ideal solution. 448 stran 449 Kč brožovaná 224 stran 369 Kč brožovaná 1 080 stran 859 Kč vázaná se stužkou 512 stran 559 Kč vázaná se stužkou 232 stran 289 Kč brožovaná 221 stran 319 Kč vázaná 280 stran 349 Kč brožovaná 136 stran 239 Kč brožovaná cca 144 stran cca 250 Kč brožovaná anag@anag.cz | obchod@anag.cz | telefon: 585 757 411 připravujeme