Víno

VÍNOExkluzivní příloha ekonomického deníku E15

Italsko-česká obchodní a průmyslová komora Obchodní mise Delegace nákupčích Účast na veletrzích Semináře a prezentace Spolupráce s italskými imecutitsniimýkseča Italsko-česká obchodní a průmyslová komora Husova 159/25, 110 00 Praha 1 Tel: +420 222 015 300, e-mail: info@camic.cz www.camic.cz Podpora podnikatelských subjektů Semináře Asistenční a poradenské služby Tematické večery Události zaměřené na networking Informační služby Newsletter CamicNet Staňte se členem Italsko - české obchodní komory, účastněte se akcí a iniciativ italsko - české komunity. Veškeré informace na stránkách www.camic.cz Profesionální partner pro italskou, českou a mezinárodní obchodní komunitu

II/III Obecně u nás obliba vína stoupá a tím pochopitelně i jeho spotřeba. Přestože se orientace našich milovníků vín stále více zaměřuje na tuzemskou produkci, musel se zvednout i dovoz, protože naši vinaři mohou zaplnit trh tak ze 30 či 40 procent. Ale ona obliba nepřinesla jen vyšší konzumaci, ale i hlubší zájem o to, co vlastně pijeme. A začínáme si stále více vybírat. Prostě kvalita si pomalu dobývá srdce významné části konzumentů vinného moku. Vyvstává ale otázka, jak poznat kvalitní víno, nejsme-li zkušení vinaři či someliéři. Etiketa by měla něco vypovědět. Ne vše, ale může poměrně hodně. Musíme ji však umět číst. A neuškodí alespoň částečně se seznámit s regionem, ve kterém víno vzniklo. Tak jsme se rozhodli, že v tomto ohledu se pokusíme trochu pomoci. Vybrali jsme země, s jejichž produkcí se náš čtenář jednak může nejčastěji setkat v regálech obchodů či vinoték anebo se na dovolené. Mimo mo- ravské a české oblasti to jsou hlavně státy, které k nám dovážejí nejvíc vína. Pro mnohé je nejspíš překvapením, že jedničkou je pro nás s velkým náskokem Itálie (39 procent) a ne Francie (čtyři procenta). Druhé je Špa- nělsko se 14 procenty. K dovozcům, které jsme ještě vybrali, patří Slovensko, Maďar- sko, Německo a Rakousko. Na Portugalsko, které k nám dováží téměř výhradně portské, padla volba jako na budoucí vinnou velmoc a na Řecko, protože je kolébkou vína a je to i oblíbený kraj českých turistů. V textech jsme se snažili podat co nejsrozumitelněji informace (rozdělení vín, apelace…), které vám mohou přes etiketu pomoci alespoň částečně se vyznat v tomto labyrintu kvalitních vín. A také tam najdete pár informací o krajině, kde se tato skvělá vína rodí. Vlastimil Poliačik, editor a redaktor (neoznačené texty) přílohy  Zahraniční obchod s vínem České republiky II–III  Rozhovor s ředitelem společnosti Znovín Znojmo Pavlem Vajčnerem III  Rozhovor s hlavním someliérem společnost Makro Richardem Süsem IV–V  České republika: Stráně Pálavy VII–IX  Rozhovor se someliérem Národního salonu vín Markem Babišem X  Itálie: Cokoli chcete XIII-XV  Francie: Vinařský šampion XVI–XVIII  Španělsko: Lány vinic XIX–XX  Portugalsko: Kvalita a cena XXI  Německo: Boj o kvalitu XXII–XXIII  Rakousko: Veltlínské zelené XXIV–XXV  Slovensko: Karpatské svahy XXV–XXVI  Maďarsko: Nejen Tokaj XXVI–XXVIII  Řecko: Kolébka vína XXIX  Zamyšlení someliéra o vinařských soutěžích XXX  Rozhovor s ředitelem společnosti Vinné sklepy Valtice Davidem Šťastným XXX–XXXI  Investice do vína XXXII obsah editorial Víno

II/III Zahraniční obchod s vínem České V roce 2011 pokračoval trend narůstajícího dovozu vína zavedený vstupem České republiky do EU. Nárůst je víceméně lineární. Zřejmě i proto, že sklizeň 2009 nebyla nijak vysoká, v roce 2010 byla dokonce extrémně nízká a v roce 2011 jen průměrná. Současně ale pokračuje narůstání objemu našeho vývozu, rovněž lineárně. P ozitivní je nárůst exportu vína z Česka. V roce 2005 to byl objem ve výši 5% tuzemské produkce, v roce 2006 již 10%, v roce 2007 dokonce 25%, v letech 2008 a 2009 22%, v roce 2010 s nízkou sklizní 40% a v roce 2011 dokonce 65%. Tyto výsledky jsou ovlivněny samozřejmě nejenom exportova- ným množstvím tuzemského vína a sklizní, ale hodně zde působí i faktor čilého obchodu s vínem, kdy naprostá většina exportova- ného vína nepochází z Česka. Což ale na konečnou bilanci vína na našem území nemá vliv. Stejně tak uvedená procenta kolísají i s výší tuzemské sklizně. Dovoz Při podrobném sledování do- vozu zjistíme, že trend je jedno- značný. Trvalý a dynamický nárůst dovozu lahvového vína. Meziroční nárůst dovozu lahvového vína za posledních sedm let činí průměrně 55 tisíc hl. Dovoz sudového vína značně kolísá a zřejmě reguluje vztah mezi nabídkou a poptávkou, tedy reaguje na výši tuzemské sklizně hroznů a zásoby vína. Stá- ty, ze kterých dovážíme v posled- ních sedmi letech víno, můžeme podle objemu dovozu rozdělit do 4 skupin: > 1. skupina – Itálie. Z Itálie do- vážíme nyní 38% veškerého do- vozu vína a je to současně objem rovnající se přibližně naší produkci. Dovoz má stoupající tendenci. > 2. skupina – Maďarsko, Špa- nělsko a Slovensko, dohromady z nich dovážíme další asi stejné množství vína jako z Itálie. Zatím- co dovoz ze Španělska je přibliž- ně stabilní, dovoz ze Slovenska a z Maďarska mírně kolísá. > 3. skupina – Francie, Chile, Německo a Rakousko – k nám exportuje přibližně 12% našeho dovozu vína. Dovoz z Rakouska trvale klesá, v prvních letech po vstupu ČR do EU náleželo ještě do 2. skupiny a nyní se blíží 4. skupi- ně. Trvalý nárůst naopak vykazuje Francie a Německo. Dovozy z Chile vrcholily v letech 2007 a 2008. > 4. skupina – ostatní státy světa. Ze zbytku světa dovážíme v poslední době asi 10% objemu vína. Zajímavé je, že jsme v roce 2011 dovezli také 13,5 tis. hl vína za 41 mil. Kč z Polska – jednalo se výhradně o šumivé víno. Jinak rela- tivně velký podíl zaujal dovoz vína z Makedonie (88 tis. hl), Srbska (49 tis. hl) a Moldavska (37 tis. hl). Přibližně 85% objemu do ČR dovezeného vína bylo dodáno z členských zemí EU a ve finančním vyjádření to činilo 82% celkem uhrazené částky. Ceny Během posledních čtyř let do- šlo u všech exportérů k poklesu ceny dovážených lahvových vín, i když každý stát se „drží“ v ceno- vé kategorii, do níž byl zařazen. Jedinou výjimkou je Německo, kde cena trvale roste. Zatímco vína v obalech do 2l ze Španěl- ska dosáhly průměrné ceny 14,40 Kč/l, vína z Francie se dovážela za 57,50 Kč/l, ale i zde došlo k téměř vyrovnání cen s víny z Chile. Objem dovozu francouzských vín se zvyšu- je, jejich průměrná cena klesá. Na- opak z Chile se dováží méně vína, ale jeho cena se meziročně zvýšila. Víno z Německa „jede“ – zvyšuje se cena i dovážené množství. Rovněž u dováženého sudového vína ceny v posledních 3 letech kle- saly a snižovalo se i cenové rozpětí mezi jednotlivými státy (z 10,50 až 15,30 Kč/l na 8,90 až 13,20 Kč/l). Ale v posledním roce se ceny opět zvýšily, zvláště u vína ze Slovenska. Zajímavý je i vývoj cen sudového vína dovezeného z Itálie, Maďar- ska a Slovenska. Jako by ceny ko- pírovaly stav v Itálii, jen zkracující se vzdáleností od našich hranic se zvyšují. Skoro to vede až k nepro- kazatelnému závěru, že víno půvo- dem z Itálie je v Maďarsku zdraže- no o režie a provizi a posláno na Slovensko, odkud po absolvování stejné procedury pokračuje k nám. Obdobný vztah platí pro Rakousko a Španělsko, ale zřejmě v důsled- ku nedostatečné sklizně hroznů v Rakousku se cena vína zvýšila. Nejlevnější proto byla i vzhledem Bilance vína v ČR (v tisících hektolitrů) Pramen Asociace pro elektronickou komerci 2012, www.apek.cz Zahraniční obchod s vínem České republiky (III.a - rok 2011) V roce 2011 pokračoval trend narůstajícího dovozu vína zavedený vstupem ČR do EU. Nárůst je víceméně lineární. Zřejmě i proto, že sklizeň 2009 nebyla nijak vysoká, v roce 2010 byla dokonce extrémně nízká a v roce 2011 jen průměrná. Za období od vstupu ČR do EU tuzemská produkce značně kolísá a vývoj nelze předpovídat. Současně pokračuje narůstání objemu našeho vývozu, rovněž lineárně. Tím se snížila celková nabídka vína na trhu, což se projevilo i na cenách hroznů. Nejvyšší nabídka vína byla v letech 2008 a 2009, kdy byla i nejnižší cena tuzemských hroznů. Během let 2010 a 2011 se výrazně snížily skladové zásoby vína v ČR. Obr. 1 Produkce* - je uvedena produkce ze sklizně předcházejícího roku R² = 0,8661 R² = 0,9578 y = ‐26,929x2 + 217,07x + 255,14 R² = 0,3245 y = ‐24,952x2 + 228,98x + 1495,6 R² = 0,52 R² = 0,9766 ‐500 0 500 1000 1500 2000 2500 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 dovoz vývoz produkce* nabídka spotřeba Bilance vína v ČR (tis. hl)

Víno republiky Říká po zkušenostech s vývozem vín Pavel Vajčner, ředitel akciové společnosti Znovín Znojmo E15: Vyvážíte svá vína v současné době? V současné době vyvážíme na Slovensko a malé množství do Ja- ponska a Německa. E15: Je zájem mimo republiku o moravská vína? V zahraničí příliš moravská vína neznají. Zatím popularizují naše vína úspěchy na mezinárodních výstavách. Uspějí zde převážně sladší bílá vína – výběry z hroznů, výběry z bobulí a slámová a ledo- vá vína. Myslím, že tímto směrem v podpoře exportu sladkých mo- ravských vín bychom měli jít. Při- tom pak prodáme i další vína. E15: Ještě nedávno jste poměrně dost vyváželi. Kam to bylo? Znovín exportoval více než 10 let do Velké Británie firmě The Sunday Times Wine Club. Zkuše- nosti z britského trhu máme boha- té. Po těchto a dalších poznatcích z exportů - Kanada, Brazílie, USA a tak podobně - je pro nás nejdůle- žitější a hlavní tuzemský trh. Je ale potřeba sledovat asijský trh, ze- jména Čínu, a z Evropy samozřej- mě mimo slovenský trh i Polsko. E15: Jak vnímáte import Musíme si uvědomit, že jsme jen ze 30 až 40 procent ve víně so- běstační. To znamená, že většina vín se do České republiky musí do- vézt. U nás stoupá spotřeba vína, a toho musí moravští vinaři vyu- žít, napřít síly, aby trh neobsadili zahraniční výrobci. Máme velkou výhodu: dobré značky moravských vín, znalosti trhu i české mentality, možnosti distribuce po celé České republice i rychle se rozvíjejícího vinařského turizmu zejména na Moravě. Nejsme vázáni kurzem ko- runy. Import vín existoval a bude existovat. Je na nás, jak se s tím popereme. E15: Účastníte se zahraničních soutěží? Zahraniční výstavy obesíláme již historicky dlouho. Asi budeme mít největší sbírku medailí z meziná- rodních výstav z výrobců v České republice. E15: Která je pro vás nejprestižnější? Těžké je vybrat tu nejprestižněj- ší. Ceníme a vážíme si všech. k množství v roce v roce 2011 vína italská a maďarská, o něco dražší byla španělská sudová vína. Vývoz Vývoz vína z ČR při meziroč- ním srovnání množství narostl na 252 tis. hl vína (o 9%) a jeho fi- nanční hodnota se zvýšila o 19% na 550 mil. Kč. Z toho 237 tis. hl putovalo za 458 mil. Kč na Sloven- sko a 7,8 tis. hl za 43 mil. Kč do Polska (z toho 7,6 tis. hl lahvové- ho za 41 mil. Kč), přičemž z Polska jsme dovezli 13,5 tis. hl za 41 mil. Kč (prakticky vše šumivé víno). Do Nizozemska jsme vyvezli 27hl za 462 tis. Kč (z toho lahvového 23hl za 270 tis. Kč) a dovezli 936hl za 7 mil. Kč (z toho 441hl lahvového za 3,1 mil. Kč). Meziročně rostl export sudo- vého i lahvového vína. Export lah- vového vína po stagnaci v letech 2007 – 2009 pokračoval v růstu a zvýšil se o 25%. Vývoz sudo- vého vína z prakticky nulové hod- noty ještě v roce 2006 narostl do roku 2010 na téměř 155 tis. hl a v roce 2011 stagnoval. Je zají- mavé, že se zvýšil vývoz sudového vína v době, kdy v ČR bylo poměrně málo vína, ale z průměrné ceny 13 kč/l vyplývá, že se jednalo zejmé- na o reexport, protože za takovou cenu není možné víno z tuzem- ských hroznů vyrobit. Vývoz vína byl tvořen ze 2/3 sudovým a jen z 1/3 lahvovým vínem. Prakticky všechno vyvezené sudové víno putovalo na Slovensko. Výhodněj- ší by byl export produktu s vyšší přidanou hodnotou. U lahvového vína je také menší pravděpodob- nost pančování v dovážejícím stá- tě. Pro trvalý růst exportu je pro nás tedy důležitější růst vývozu lahvového vína, a to i proto, že ne- máme dostatek hroznů pro pokrytí tuzemské spotřeby vína. redakčně kráceno Jiří Sedlo, Svaz vinařů Dnes se orientujeme hlavně na tuzemský trh ednotlivých států na objemu celkem dovezeného vína je následující: ně 85 % objemu do ČR dovezeného vína bylo dodáno z členských zemí EU a ve Itálie 39% Slovensko 10%Maďarsko 11% Španělsko 14% Chile 2% Francie 4% Německo 3% Makedonie 5% Srbsko 3% Moldavsko 2% ostatní 7% Dovoz vína do ČR v roce 2011 celkem (1.720 tis. hl) Dovoz vína do ČR v roce 2011 celkem (1 720 tisíc hektolitrů) Pramen Asociace pro elektronickou komerci 2012, www.apek.cz Foto Anna Vacková E15

IV/V Ch ceme-li si pořídit víno z exotických vinař- ských teritorií, nejspí- še nám bude doporučeno navští- vit vinotéku v Makru. Tam je velká pravděpodobnost, že takové víno objevíme. Proto jeden z odborníků, který je schopen a odborně opráv- něn mluvit celkově o našem, ev- ropském i světovém vínu, je určitě hlavní someliér a odborný poradce na vína pro gastronomii společ- nosti Makro Richard Süss. E15: Zkuste popsat či charakterizovat vína z Evropy oproti zbytku světa. Tak předně tradice v Evropě je mnohem výraznější a delší než v novém světě. Také Evropu ještě musíme pomyslně rozdělit z hle- diska pěstování vína na severní a jižní, každá má svá specifika. V severní části máme svěží vína s vyšší kyselinou, speciálně bílá vína jsou výrazně jiná než v jižní. Dále i jednotlivé země a oblasti mají svá specifika. E15: Takže zjednodušeně řečeno jsou evropská vína pestřejší? To by bylo hodně zjednodušené, ale v podstatě ano. Nový svět má sice celkově výrazně teplejší klima- tické podmínky pro pěstování révy vinné, ale vysoká teplota není vždy výhodou, i když hrozny tak lépe dozrávají. Bohužel levnějším a tu- díž průměrnějším vínům z nového světa chybí určitá rafinovanost a regionálnost, se kterou se se- tkáváme u evropských vín. E15: Co znamená levnější vína? Tak přibližně do tří eur. V této cenové oblasti jsou si skutečně vel- mi podobná – jak se říká uvařená – oproti Evropě, která má opravdu díky rozmanitostem jak klimatic- kých pásem, tak půdních rozdílů vína pestřejší, působí daleko více minerálněji. Prostě mají charakter dané země. Kdežto například z Chi- le, pokud bych si měl vybrat jednu odrůdu, třeba Cabernet sauvignon v nižší cenové relaci, tak nemám šanci poznat, z které části země je. Naopak vezmu-li tuto odrůdu z Francie, Itálie a z Moravy, tak bude mít mnohem výraznější cha- rakter dané země a jeho zařazení bude bezesporu jednodušší. E15: A teď zkuste charak- terizovat či vymezit naše vína vůči evropským. Jak už jsem říkal, z hlediska pěstování vína rozdělujeme na se- verní a jižní Evropu. My spadáme do severní části. Tam patří ještě Německo, Rakousko, Slovensko. Takže s těmito zeměmi máme ty- pově nejbližší vína. Co nás odlišuje je, že se u nás vyrábějí především vína z jedné odrůdy a kvalitativně řadíme vína dle vyzrálosti hroznů stanovenou měřením obsahu cuk- ru v hroznové šťávě v době sklizně. Zato jinde hlavně na jihu se vína míchají z více odrůd, kdy se vinař snaží tímto stylem vyrobit kom- plexní harmonické víno, takzvané cuvée. E15: Jak jsou na tom naše bílá vína? Čím se hlavně můžeme pyšnit, jsou právě bílá vína. Ne že by se tady dělala špatná červená vína, ale bílá jsou na špičkové úrovni. Dokonce francouzští enologové zařadili mikulovskou podoblast kolem Pálavy mezi deset procent nejlepších oblastí na bílá vína na světě. Lze klidně říci, že vzhledem ke krásné kyselině, minerálním tónům a půdním vlastnostem, co tady máme, patříme u bílých vín k evropské elitě. U červených vín to mají naši vinaři těžší. Hodně zá- leží na odrůdě, ročníku, na poloze vinice a přístupu vinaře. Výrazné redukování výnosů a menší sklizeň zřetelně ovlivňují vyšší náklady na jeho výrobu. E15: Někteří odborníci tvrdí, že máme výborné podmínky pro výrobu růžových vín. Rád bych citoval vinaře Jirku Horta, kterého považuji za průkop- níka a krále růžových vín v České republice: Výhodu spatřuji v sever- nějších klimatických podmínkách naší země, možnost načasování sklizně modrých odrůd pro výrobu růžových vín. A pravda je, že stá- le více vinařů růžové vyrábí a nyní již mnohdy na úkor červených. Ale v růžových se trochu vymykáme standardu Evropy. E15: V čem? Jinde jsou právě díky klimatic- kým podmínkám růžová vína tělna- tější, mají více alkoholu. Lze říci, že se více přiklánějí k vínům červeným. Naše naopak jsou svěžejší, s vyšší kyselinou, méně utahaná, s men- ším obsahem alkoholu a hlavně jsou nádherně ovocná. E15: Tak by právě růžové mělo vypadat. Pokud to berete jako především letní pití, tak určitě a u nás taková Richard Süss: Český zákazník se již skute představa o růžovém převažuje. Ale za hranicemi se více vína snou- bí s jídlem a růžové má své místo k určitým pokrmům, takže se pije celý rok. To ale neznamená, že se naše růžová nedají pít celý rok, jen jsou zatím více u zákazníků chápá- na jako vína sezonní. E15: U nás se vína rozdělují podle obsahu cukru v moštu a podle zbytkového cukru. Jak se lze vyznat v etiketě jinde? V podstatě severní blok to má podobně a vína jsou označena pří- vlastky dle cukernatosti. Ostatní státy se opírají o své apelační sys- témy. Víc se dbá, alespoň u hlav- ních vinařských zemí, jako je Fran- cie, Itálie a podobně, na region, obec a případně trať jako takovou. Takže tam vznikl konkrétní apelační systém. Na etiketu se píše přede- vším jméno oblasti, vesnice, skle- pu či zámku, kde se víno vyrobilo, a kvalitativní zařazení dle apelač-

Víno čně zajímá, jaké víno pije ního systému dané země. Abyste se tedy vyznal, musíte mít alespoň částečné povědomí o oblastech a apelačním systému. E15: Takže je to podobné jako u nás poměrně nové označení VOC, tedy víno origi- nální certifikace? Ano, je to podobné. Jen je zahraniční systém podrobnější a rozdělený do více kategorií. Na- opak naše VOC prochází přísněj- ší kontrolou kvality. To znamená, že nestačí mít vinici v dané pod- oblasti a pěstovat na ní odrůdu schválenou v systému VOC, ale vyrobené víno musí projít komisí degustátorů, která určí, zda víno senzoricky odpovídá charakteru lokality. E15: V případě zbytkového cukru to je ale loterie. Vezmeme-li červená vína, tak se dělají až na malé výjimky s mi- nimem zbytkového cukru, tedy su- chá. U bílých se oproti Česku vyrá- bí méně vín se zbytkovým cukrem, Je to dáno tradicí. Ve vinařsky vy- spělých státech se víno konzumu- je mnohem více než u nás. Pokud budete popíjet více vína, tak dáte přednost suchému. K jídlu se také samozřejmě až na složitější úpravy jídel pije spíše suché víno. E15: Není i informace o cukru v moštu pro konzu- menta důležitá? Pokud se budeme bavit o cukru při sběru hroznů, tak myslím, že není. Kategorie přívlastků – kabi- netní, pozdní sběr, výběr z hroznů, výběr z bobulí, výběr z cibéb, le- dové a slámové víno – nám sice udávají jisté vodítko, jaké víno si kupujeme, ale není vše určující. Pro mne je důležité, a to se při- kláním k evropskému standardu, kde a kdo vypěstoval révu vinnou a pak z ní víno vyrobil. E15: Mám rád řekněme Ryzlink rýnský, ale chtěl bych si koupit třeba italské víno podobné této odrůdě. Jak to poznám? Velmi složitě. Protože Italové, ale i jiní včetně Francouzů, píší od- růdy na etikety ve výrazně menším měřítku než u nás. Zároveň to, co se pěstuje u nás, nemusí být v ně- kterých zemích tak běžné. Takže pokud máte o víno zájem, asi nej- jednodušší je pořídit si encyklope- dii, ze které zjistíte, v jaké oblasti se co pěstuje. E15: Ale když v jedné oblasti pěstují například čtyři odrůdy, tak stejně nic nevím. V odborné literatuře jsou po- psané charakteristiky pěstovaných odrůd v dané oblasti. Pokud bude- te chtít víno podobné Ryzlinku rýn- skému, musíte typově hledat víno s obdobným charakterem. Pokud byste nakupoval u nás, tak další a jednoduší možností je nechat si poradit od someliera, který je v každé naší vinotéce. E15: Srovnáme-li naše vína vobchodechnapříkladsvínem z jižní Itálie či Francie. Stály by třeba sto padesát korun. Jsou kvalitativně srovnatelné? Řekl bych to takto, nemusí být horší než moravské. E15: U zahraničních vín by k ceně měla být připočtena ivzdálenost.Jsoutedyvzákladě zahraniční vína levnější? V podstatě ano. Má na to vliv mnoho faktorů. Lepší stabilita po- časí i poměrně štědré dotace. Tak například ještě nedávno rakouský vinař dostal dotaci na hektar vinic větší než náš. Nebo Španělé měli obrovské dotace na vývoz. Tato situace se ale změnila s „řeckou krizí“. Musíme si uvědomit, že pře- devším v jižních státech je větší vý- nos z hektaru a jsou tam převážně mnohem větší vinařství než naše. Což znamená, že velká produkce přináší levnější výrobu. E15: Jako someliér jste poměrně dlouho v této branži. Je u českých milovníků vín vid- itelný vývoj? Je to docela zajímavé, protože vidím vývoj jak zákazníků, tak vina- řů. Nejzřetelněji je vidět stoupající spotřeba a zároveň kvalita vína. Ale nejdůležitější je, že český zá- kazník se již skutečně zajímá, co pije. Začíná se už orientovat v pří- vlastcích a tak podobně. Naopak některá naše moderní vinařství jsou o krok napřed a zcela v ev- ropském duchu na úkor označení přívlastku začínají preferovat urče- ní tratě. Chtějí zákazníky naučit, že jméno vinařství a tratě je záruka kvality a je lhostejno, v jakém pří- vlastku. E15: Chci-li koupit řekněme víno pro nějakou slavnostnější příležitost, jakou minimální sumu bych měl obětovat, abych měl jistotu, že bude na- tolik kvalitní, že neurazí ani znalce vín. Tak v našich vinotékách bych si byl jistý od výše sto devadesát ko- run bez DPH. A to jak u českých, tak u zahraničních vín. Nechci tím deklasovat vína pod touto hranicí, ale hovořil jste o tom mít jistotu a potěšit znalce. Foto E15 Anna Vacková

8

VI/VII Víno Oblasti a podoblasti Česká republika má dvě vinařské oblasti. Moravskou a Českou. Na Moravě jsou čtyři základní podoblasti – Znojemská, Velko- pavlovická, Mikulovská a Slovácká. Znojemská. V Čechách jsou dvě – Měl- nická a Litoměřická. Rozdělení tichých vín podle druhu a kvality > Stolní víno Stolní víno je víno, které může pocházet z hroznů vypro- dukovaných v kterékoliv zemi EU. Je to nejnižší kategorie vín. Bývají to vína lehčí se 7–11% obj. alk., méně extraktivní. > Zemské víno Zemské víno je stolní víno spl- ňující následující požadavky: Je vyrobeno pouze z tuzem- ských hroznů sklizených na vinici pro jakostní víno dané oblasti nebo z povolených odrůd. Cukernatost hroznů musí být min. 14 °NM. Na rozdíl od stolního vína může být označeno názvem oblasti, roč- níkem a odrůdou, ze které bylo vyrobeno. > Jakostní víno Na výrobu mohou být použity pouze tuzemské hrozny z vinice pro jakostní víno z jedné vinařské oblasti. Výroba vína musí proběhnout ve vinařské oblasti, v níž byly hroz- ny sklizeny. Cukerna- tost hroznů musí do- sáhnout min. 15 °NM. Víno musí splňovat jakostní požadavky a být zatříděno Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí (SZPI), a to buď jako: > Jakostní víno odrůdové – víno vyrobené z vinných hroznů, rmutu nebo z hroznového moštu nejvýše 3 odrůd, které musí být na seznamu odrůd pro výrobu jakost- ních vín. > Jakostní víno známkové – víno vyrobené ze směsi hroznů, rmutu, hroznového moštu vyrobe- ného z vinných hroznů sklizených na vinici vhodné pro jakostní víno Česká republika: Stráně Pálavy stanovené oblasti nebo smísením jakostních vín. > Jakostní víno s přívlastkem Hrozny na výrobu musí splňo- vat všechny požadavky na výrobu vína jakostního. Navíc hrozny musí pocházet z jedné vinařské podob- lasti a jejich odrůda, původ, cuker- natost a hmotnost musí být ověřena SZPI. U vín s přívlastkem se nesmí zvyšovat cukernatost moštu. Vína s přívlastkem se dělí na jednotlivé druhy: > Kabinetní víno – je kategorie vín vzniklých z moštů, které do- sáhly 19–21° NM. Bývají to lehčí, suchá, příjemně pitelná vína. > Pozdní sběr – cukerna- tost hroznů musí dosáhnout 21–24 °NM. Bývají to kvalitní, ex- traktivní, suchá či polosuchá vína. > Výběr z hroznů – cukernatost musí dosáhnout na 24–27 °NM. Bývá to víno plné, extraktivní, s vyš- ším obsahem alkoholu, někdy s vyš- ším obsahem zbytkového cukru. > Výběr z bobulí – získaný mošt musí obsahovat alespoň 27 °NM. Bývají to velmi plná, extraktivní, polosladká či sladká vína. > Výběr z cibéb – hrozny muse- ly vyzrát na min. 32 °NM. Takto vyzrále hrozny se díky extrémně dlouhé době zrání na vi- nici většinou změnily na hrozinky - cibéby. Bývá to víno velmi extraktivní, sladké, vzácné a proto drahé. > Ledové víno – Vyrá- bí se lisováním zmrzlých hroznů sklizených při teplotě alespoň – 7 °C a získaný mošt musí vykazovat alespoň 27 °NM cukernatosti. > Slámové víno – vzniklá z hroz- nů dosoušených po dobu nejméně tří měsíců po sklizni na slámě či rá- kosu, nebo byly zavěšeny v dobře větraném prostoru. Získaný mošt musí vykazovat nejméně 27 °NM. Slámová vína bývají velmi extraktivní, sladká a jsou poměrně vzácná a proto drahá. Foto E15 Anna VackováA120008547inzerce

VIII/IX > Vína jsou srozumitelná Na našem území funguje sys- tém dělení vín podle kvality za- ložený na cukernatosti vinného moštu. Čím lepší je rok, čím lépe se vinař o vinohrad stará, tím lépe dozrají hrozny, a tedy obsa- hují i více přírodního cukru. Výběr z hroznů je pak víno ze zralejších a cukernatějších hroznů než běž- né jakostní. Nemusíte se tedy ří- dit jen podle ceny, která zejména u dovozových vín bývá často jen hrou distributorů s neznalými zá- kazníky. > Vína jsou mimořádně pestrá I přes poměrně snadnou ori- entaci v moravských a českých vínech je až neuvěřitelná a ve světovém srovnání unikátní jejich rozmanitost. V České republice se pěstuje více než padesát odrůd, což je záruka, že si to své oblí- bené najde opravdu každý. Velká část odrůd je navíc přímo na na- šem území vyšlechtěná, takže se jim zde také daří nejlépe a dávají tak ta nejlepší vína. > Vína jsou maximálně ekologická Za období posledních dvaceti let se naše vinohradnictví výrazně proměnilo. Vinaři nakoupili a za- čali používat nejmodernější tech- nologie, zaměřili se přísně na kva- litu vína místo výroby na množství a výrazně také nakročili k ekologi- zaci vinohradnictví. Objevuje se už řada biovín a biovinic, ale i větši- na ostatní (ne bio) vinařů se snaží přistupovat k pěstování a výrobě vína co nejekologičtěji. Minimali- zuje se například používání che- mie na to nejnutnější a produkce hroznů a následně vína v České republice je maximálně ekolo- gická. Michal Král Proč vína z Moravy a Čech? N a rozdíl od zavedeného tradičního způsobu ozna- čování vína podle cukerna- tosti hroznů při sklizni pocházející- ho z germánských zemí se od roku 2010 mohou tuzemští milovníci vína setkat i s lahvemi označený- mi jako vína originální certifikace (VOC). Taková vína jsou označo- vána podle místa původu a říkají spotřebitelům, že daná odrůda je pro daný region či danou lokalitu a její klimatické a půdní podmín- ky – neboli terroir – nejtypičtější a jedinečná. A zájem o ně v Česku stále stoupá. Tento takzvaný apelační systém pochází z jižních vinařských zemí. Ve Francii se tak s ním lze setkat pod označením AOC (Appellation d’ Origine Contrôlée), v Itálii pak pod zkratkami DOC (Denominazione di V inařství v České republice zaznamenává v posledních letech nebývalý rozmach a sklízí na prestižních mezinárod- ních soutěžích medaili za medailí. S rostoucím zájmem o víno rostou také možnosti a na- bídka vinařské turistiky. Tradice pěstování révy vinné a výroba vína v čes- kých zemích sahá hluboko do minulosti. Už od prapočátku vinařství v České republice se ubíraly cesty vína v Čechách a na Moravě různými směry. Na jižní Moravu se dostala již s římskými osadníky a při příchodu křesťan- ství už je vinařství jednoznačně doloženo archeologickými nálezy. Nedílnou součástí krajiny na jižní Moravě jsou vinice, což napovídá, že je tento region pro výrobu vína v České republice tím nejvýznam- nějším. Rozmanitost místních vín je daná nezvykle bohatou odrů- dovou skladbou, kombinací přírod- ních podmínek významně se lišících region od regionu a umem zdejších vinařů. Více se zde setkáte s odrů- dami bílého vína, z nejpěstovaněj- ších jmenujme například Veltlínské zelené, Müller Thurgau, Ryzlink rýnský i vlašský, Rulandské bílé i šedé. Nejpěstovanějšími odrůda- mi červeného vína jsou pak Svato- vavřinecké a Frankovka. Do Čech víno údajně dovezl z Burgundska Karel IV. Vinařské Čechy patří k nejsevernějším ob- lastem evropského vinohradnictví a jako takové jsou náročnější na volbu odrůd a péči o vinohrad. Na severu se nejčastěji pěstují bílé odrůdy uvyklé drsnějšímu podnebí především Sylvánské zelené, Mül- ler Thurgau, Ryzlink rýnský, Ru- landské bílé i šedé. V Praze a okolí dávají vinice kromě bílých také znamenitá červená vína, přede- vším z historicky nejstarší odrůdy původem z Burgundska Rulandské modré. Za ochutnání stojí určitě také Modrý Portugal a Svatovavři- necké. mik Ohlédnutí za vinařstvím na území Čech a Moravy VOC vína jsou Na jižní Moravě jsou již vinice nedílnou součástí krajiny Foto profimedia.cz

Víno inzerce vína nejtypičtější pro region Origine Controllata) a DOCG (De- nominazione di Origine Controlla- ta e Garantita). Používá se i v Ra- kousku (DAC) a Španělsku (DO). O tom, která vína v tuzemsku mohou nést označení VOC, roz- hodují sami vinaři a jejich občan- ská sdružení. Právo tato vína jim uděluje ministerstvo zemědělství na základě jasně stanovených podmínek pro konkrétně určené odrůdy a státní úřad to také kon- troluje. První sdružení vzniklo před třemi lety ve Znojmě, loni se při- dalo i VOC Mikulov a VOC Modré Hory, letos pak povolení od mi- nisterstva získalo i sdružení VOC Pálava. Mezi zhruba čtyři desítky členů patří menší vinaři i velké fir- my jako například Znovín Znojmo, Patria Kobylí, Sonberk, Vinselekt Michlovský, Jiří Hort nebo Petr Marcinčák. VOC Znojmo, které je největším ze čtyř sdružení, pro letošní rok plánovalo poslat na trh 269 tisíc lahví, o polovinu více než o rok dříve. VOC Modré Hory letos vy- produkovalo 23 tisíc lahví, téměř o pětinu meziročně více. Vinaři ze sdružení VOC Mikulov pak letos při své premiéře vyrobili 28 902 lahví. „Většina vinařství měla vína označená VOC Znojmo vyprodána do půl roku. Ale například v restau- racích chtějí garantovat nabídku po celý rok,“ řekl již dříve deníku E15 předseda sdružení VOC Znoj- mo František Koudela k důvodům výrazného nárůstu produkce těch- to vín v letošním roce. Dušan Kütner V inařská turistika se po vzoru tradičních vinařských zemí stala fenoménem i v České republice. Sice za ní stále vyrážejí zejména Češi, nicméně v posled- ních letech přibývá i cizinců. Ti mají zkušenosti ze svých zemí a láká je možnost srovnání s nabídkou jižní Moravy vyhlášené svými víny. Před lety vinařská turistika spočívala zejména v posezení ve sklepích s ochutnávkou vín, občerstvením a výkladem vinaře, ale s rostoucím zájem o vinařské regiony se ukáza- la jasná potřeba rozšiřovat sorti- ment služeb a více myslet i na do- provodný program. Z akcí na jeden večer se tak postupem času stávají vícedenní pobyty a s nimi i zvyšují- cí se tržby vinařů a poskytovatelů služeb v regionech. Klientela je ale také stále náročnější a kromě dob- rého vína vyžaduje další program. Za podpory Vinařského fondu také každoročně roste počet nejrůzněj- ších vinařských akcí. Největší zájem Největší zájem bývá o akce typu Otevřené sklepy, kdy se vždy v obci domluví několik vinařů a zpravidla o víkendu nebo po celou sezonu zpřístupní své sklepy, kde nabízejí vína k ochutnání, porovnání a ná- kupu často za ceny výrazně vlíd- nější, než tomu bývá v městských vinotékách. Návštěvník tak může vybírat z široké nabídky, vyslech- nout si vinaře, poznávat regionál- ní charakter prezentovaných vín, proniknout hlouběji do výroby vín a pěstování révy a tak dále. Vyznat se Vinařská turistika zahrnuje celý komplex služeb. V dobré orientaci pomáhá návštěvníkům systém cer- tifikace služeb vinařské turistiky, které poznáte podle smaltované tabulky s logem Vína z Moravy – Certifikace vinařské turistiky anebo s logem Vína z Čech – Certifikace vinařské turistiky. Aby nebylo nut- né hledat až na místě, vydává Ná- rodní vinařské centrum za financo- vání Vinařského fondu ČR užitečné průvodce s názvem Krajem vína, Vinařská turistika jež přehledně ukazují všechna cer- tifikovaná místa a největší lákadla regionu a které si lze zdarma spolu se souborem map objednat – wi- neofczechrepublic.cz. mik Znojemská vinařská podoblast zavedla první apelační systém v České republice – VOC Znojmo. Zkratka VOC znamená „vína originální certifikace“. Právě tato značka garantuje chuťově plná a aromatická vína, při jejichž výběru se upřednostňuje originalita a původ vína, tedy terroir. Do systému VOC jsou zařazeny jen tři pro Znojemsko nejtypičtější odrůdy: Sauvignon, Ryzlink rýnský a Veltlínské zelené. Všechny tyto tři odrůdy Vám nyní nabízí Znovín Znojmo, a.s. ve své nabídce. podoblast zavedla prvn Foto profimedia.cz

X/XI P ojem moravské víno začíná mít své místo ve vinařské Evropě, ale díky naší nevel- ké rozloze jsme stále ještě u mno- hých zahraničních milovníků vín neznámým teritoriem. „Když ale ochutnají naše vína, jsou v drtivé většině velmi mile překvapeni je- jich kvalitou,“ říká Marek Babisz, hlavní somelier v Národním salo- nu vín. Jak byste vymezil moravská a česká vína vůči ostatní vinařské Evropě? Díky klimatickým podmínkám jsme především zemí určenou hlav- ně pro výrobu bílých a růžových vín a lehčích a ovocných vín červených. Velká variabilita půdních a klima- tických podmínek a široká škála odrůd dělá Českou republiku jedi- nečnou a rozmanitou oproti ostat- ním vinařským zemím. Vína hlavně bílá a růžová vynikají svou svěžestí a ovocitostí. Jak si stojíme v evropské konkurenci cenově? To je otázka, na kterou není jed- noduché odpovědět, protože tvor- ba ceny má hodně proměnných. Ale kdybych to měl zjednodušit, tak vína na běžné pití máme o něco dražší díky klimatickým podmínkám a vyšším nákladům, ale zase špič- ková vína máme dle mého názoru levná. Když srovnám oceněná za- hraniční vína s našimi víny v rámci srovnatelné kvality, v drtivé většině případů mají naše vína nižší cenu. Která vína z kterých oblastí byste vybral řekněme na Marek Babisz: Vyzdvihl bych u našich červených vín lehkost, ovocnost a eleganci světovou výstavu vín jako reprezentativní? Určitě bych vybral Ryzlink vlaš- ský a rýnský a také Pálavu z Miku- lovska, Tramín červený, Sauvignon a Veltlínské zelené ze Znojemska, Ryzlink rýnský a Rulandské bílé ze Slovácka, Zweigeltrebe a André z Velkopavlovicka a Müller Thurgau a Rulandské modré z české oblasti. Dále bych určitě upřednostňoval odrůdy vyšlechtěné u nás, protože tím se od ostatních vinařských zemí odlišujeme. Například naše odrůda Pálava sklízí úspěchy po celém svě- tě. A v neposlední řadě umějí naši vinaři vyrobit špičková přírodně sladká vína jako ledová, slámová či výběry z cibéb. Jaké místo mají, respektive by měla mít naše červená vína v Evropě? Jako nelze srovnávat naše čer- vená vína s červenými víny z jižních států, tak to nelze ani u bílých vín. Je to díky klimatickým podmínkám. Často slýchám od lidí, že naše čer- vená vína nejsou dobrá, s tímto tvrzením ale souhlasit nemohu. Moravská a česká červená vína jsou jiná oproti jižním červeným vínům. Vyzdvihl bych u našich červených vín lehkost, ovocnost a eleganci. Naopak červená vína z jižních států jsou těžká, plná, s potenciálem na archivaci. Takže moravská a česká vína své místo v Evropě určitě mají, je to pouze o tom najít zákazníka, který preferuje takový typ červe- ných vín. Můžeme se pochlu- bit nějakou originalitou ve vinařském světě? Z originalit bych vyzdvihl u nás vyšlechtěné odrůdy jako Pálava nebo Aurelius. Hlavně odrůda Pá- lava má dle mého názoru perspek- tivu proniknout více do ostatních vinařských zemí. Měl by se náš apelační sys- témVOC,inspirovanýfrancouz- ským systémem, více rozšířit? Určitě prostor pro rozšíření VOC u nás je. Rozšiřovat se ale bude, pouze pokud bude stoupat pově- domí o tomto apelačním systému. Zda jednou bude rozšířenější, než je současný germánský systém, nevím. To ukáže budoucnost. Svůj význam VOC ale nepochybně mají. Mají se naši vinaři věnovat výhradně tuzemskému trhu, nebo se orientovat i na vývoz? Naše produkce uspokojí pouze ze 40 procent spotřebu vína v naší populaci, proto budeme státem, kde vývoz nebude nikdy zásadně významný oproti státům, kde je obrovská nadprodukce vína. Vína se již několik vinařských firem po- kouší vyvážet jak po EU, tak i dále například do Číny, Japonska, Kana- dy či USA. V celkovém objemu to bude ale většinou jen zlomek. Na- ším hendikepem je objem jednotli- vých partií vína. U nás vinař dokáže vyrobit maximálně dvě tři desítky tisíc lahví stejného vína oproti tře- ba španělským vinařům, kde jsou to statisíce. V neposlední řadě je určitý hendikep i to, že jsme z malé vinařské země a povědomí širo- ké veřejnosti v zahraničí o našich vínech je bohužel velmi povrchní. Pokud ale někdo ze zahraničí naše vína ochutná, v drtivé většině pří- padů je velmi mile překvapen jejich kvalitou. V Česku je stále více různých vinařských soutěží. Které jsou podle vás ty nejdůležitější? V prvé řadě je to systém Národní soutěže vín se Salonem vín, což je největší soutěž pro tuzemská vína v České republice završená celo- roční expozicí vín ve státním zámku Valtice. Další významnou soutěží u nás jsou dle mého názoru Valtické vin- né trhy, které mají téměř 50letou historii. Z ostatních bych ještě vy- zdvihl Grand Prix Vinex, Král vín, Sauvignon Forum a Vinař roku. Určitě bych ještě několik soutěží mohl jmenovat, ale dle marketin- gového dopadu jsou tyto nejvý- znamnější. Foto čtk

Víno Evropa: Starší dáma s vínem Představení nejvýznamnějších evropských dovozců vín do České republiky D oposud jako severní hrani- ce pro pěstování révy vin- né platil 52. stupeň severní šířky. Ale oteplování tuto pomysl- nou čáru poněkud posunul. Obje- vují se vinice v Anglii, Dánsku i ve Švédsku. Avšak o vinařských oblas- tech zdaleka ještě nelze mluvit. Většina klasických vinařských oblastí v Evropě má průměrné tep- loty v červnu mezi 15 a 20 stupni. V tomto mírném klimatu s dosta- tečnými až nadměrnými srážkami jsou ideální podmínky pro výrobu jak skvělého bílého vína, tak i vy- vážených červených vín. Jižní část Evropy se od severní odlišuje dvěma jevy – výrazně vyš- ší teploty a intenzivnější sluneční svit. Jejich vlivem dochází vhodné odrůdy k optimální vyzrálosti hroz- nů a ke zcela jinému typu vína, které oproti severnější části překy- puje plností. Směrem na východ Evropy se objevuje další jev – mráz a výraz- ný rozdíl mezi teplotami ve dne a v noci.Tyto výkyvy však nemusí být pro révu na škodu, právě na opak, čehož je důkazem například maďarské a slovenské tokajské víno. Zkušení someliéři, kteří u každé země zodpoví dvě až tři otázky Výlučnost. Svou dobu kvašení si slavné šampaňské odbývá ve speciálních pískov- cových sklepech či jeskyních. Samozřejmě pouze v oblasti Champagne ve Francii. Jiné a přece stejné. Krajina jiná, chuť vína rozlišná, ale odrůda stejná. Například Německo, Španělsko. Klára Kolárová someliérka La Degustation Boheme Bourgeoise Zdeněk Zajíc someliér Galerie vín Le Bouchon Richard Süss someliér společnosti Makro Tomáš Bruha someliér společnosti Bohemia sekt Průvodci Foto profimedia.cz 3x

NEJKRÁSNĚJŠÍ JÍDLA PRO VAŠI DUŠI I TĚLO

XII/XIII O bvykle se klimatické pod- mínky v Itálii definují jako středomořské. Avšak to je poměrně nespravedlivé, jelikož pestrost regionálních mikroklimat v kombinaci s různými nadmořský- mi výškami dává větší klimatické rozdíly, než by se dalo očekávat. Počasí se rovněž různí od oblasti k oblasti, avšak dá se říci, že je po- měrně konzistentní a rozdíly mezi jednotlivými ročníky jsou méně kontrastní než například ve Francii nebo u nás. Vinařské oblasti severu Itálie leží v mírném vnitrozemském kli- matickém pásmu, kde se kvalita vín různí od ročníku k ročníku. Jižní okraje hor jsou pod vlivem středomořského podnebí a vinice jsou zde chráněné před studenými větry ze severu pohořími Alp a Do- lomit. Podzim je považován za nej- stabilnější měsíc, co se týče počasí a slunečních dní. Díky převládají- címu severozápadnímu proudění vzduchu je největší nápor špatné- ho počasí soustředěn na vrcholy rakouských Alp, a tak se často stává, že je na italské straně slu- nečno s modrou oblohou, zatímco v Rakousku prší či sněží. Oblast severoitalských jezer rovněž představuje jakousi klima- tickou oázu vzhledem ke své jižní orientaci a velká jezera Como, Gar- da a Maggiore, která způsobují ku- mulaci tepla svými vodními hladi- nami, skýtají ideální mikroklimata. Zejména jezero Garda s rozlohou 370 km2 hraje významnou roli tak- zvaného „dýchacího ústrojí“, při- čemž vlivem čisté oblohy vznikají konvekční teplé proudy zvané l‘ora di Garda, které zamezí výraznější- mu poklesu teplot pod bod mrazu, čímž vytvářejí význačně příznivé podmínky umožňující i výsadbu oli- vovníků v kraji zeměpisných šířek, kde by se o výrobě olivového oleje jinak nikomu ani nesnilo. V piemontské oblasti podhůří Alp se často vytvářejí mlhy, které působí blahodárně na zrání kulti- varů, jako jsou Barbera, Dolcet- Itálie: Cokoli chcete Itálie má díky své poloze, velikosti a tvaru dlouhé punčochy pestrou škálu klimatických a mikroklimatických podmínek. Navíc je mezi průsmykem Brennero, ležícím na 47. rovnoběžce, a jižním pobřežím Sicílie, které se nachází na 37° severní šířky, rozdíl plných 10°. Klimatické podmínky vinařských oblastí severu a jihu by tedy mohly být ještě mnohem odlišnější, kdyby nebylo příznivých přímořských vlivů na jedné straně a vysokých horských pásem na druhém konci. to a Nebbiolo. Není náhodou, že název posledně zmíněné odrůdy révy vinné je odvozen od italského slova nebbia, což v překladu zna- mená mlha. Vinice jsou vysázeny nejčastěji na jižních, jihozápadních a západních svazích. Tridentsko-Horní Adiže (Trenti- no-Alto Adige) je území, které bylo až do roku 1918 součástí Rakous- ko-Uherska. Zatímco italsky hovo- řící provincie Trento se radostně připojila k Itálii po skončení první světové války, německy mluvící část Horní Adiže neboli Jižní Tyrol- sko (Südtirol) zůstala nadále tvr- došíjně rakouská, a to i po více než 90 letech. Alpy skýtají dokonalou Rozloha vinic: 835 000 ha Roční produkce: 52 036 000hl Podíl exportu vína do České republiky: 39% bariéru proti chladným větrům ze severu a jižní svahy, které jsou osá- zeny révou vinnou, se mohou chlu- bit třemi sty slunečnými dny ročně a průměrnou teplotou 18 ºC. Ačko- li jihotyrolské hlavní město a pro- vincie Bolzano (německy Bozen) je ve dne jedním z nejteplejších míst regionu, v noci je naopak jedním z nejchladnějších, což má pozitivní vliv na zrání hroznů. V regionu Furlansko-Julské Be- nátsko (Friuli-Venezia Giulia) pře- vládá na jihu vnitrozemské klima, které je význačně ovlivněné blíz- kostí Jaderského moře a na seve- ru studenými proudy z horských pásem Julských a Karnských Alp. Vinohradnické zóny uvnitř tohoto regionu se těší mírnějším klimatic- kým podmínkám, ačkoli ze severo- západu sem často vane bouřkový vítr zvaný bora. Nejdelší řeka Pád (Po, 652 km), která pramení poblíž v Kottických Alpách, je povodím všech alpských říček a potoků, jejichž vody odvádí do Jaderského moře. Významné alpské řeky vlévající se do Pádu jsou Adda, Agogna, Chisone, Stu- ra, Ticino a Varaita a celé povodí Víno Foto profimedia.cz A120008719inzerce

XIV/XV Pádu má plochu 70 500 km². Pád- ská nížina je jediné území v celé Itálii, kde se réva vinná souvisle nepěstuje a kde se naopak daří jiným plodinám. Apeninské pohoří vytváří tak- zvanou kostru Itálie, která se táh- ne jižně od řeky Pád až po špičku „chodidla“, a vinice, které spadají po obou stranách z jeho hřbetu buď k Jaderskému, nebo Tyrhén- skému moři, nacházejí i v jižních oblastech vyšších nadmořských výšek chladnější pěstitelské pod- mínky. Sicilská vedra mohou být úmor- ná, avšak horké podnebí většinou zmírňují vánky od moře. Vinice jsou převážně zakládány na chladněj- ších stanovištích na úpatí hor a do- sahují dokonce nadmořských výšek nad tisíc metrů jako například na úpatí Etny. Vinařská oblast Etny je vůbec považována jako ostrov na ostrově. Vegetační cyklus révy vinné je mnohem delší a pěstují se zde i jiné odrůdy než v ostatních částech Sicílie. Klasifikace Nejnovější hierarchie rozdělení vín: Vino da Tavola – jednoduché stolní víno bez označení původu nepodléhající žádným zvláštním kontrolám a nařízením. Indicazione Geografica Ti- pica (IGT) – ekvivalent francouz- ské Vins de Pays nebo německé Landwein (u nás nyní nazývané „zemské víno“). Denominazione di Origine Controllata (DOC) – jakostní víno specifického, definovaného původu podléhající kontrolám tý- kajícím se povolených odrůd, maxi- málních výnosů, obsahu alkoholu, školení a zrání. Denominazione di Origi- ne Controllata e Garantita (DOCG) – jakostní víno specific- kého, definovaného původu pod- léhající kontrolám týkajícím se povolených odrůd, přísněji ome- zených výnosů, obsahu alkoholu, školení, zrání a navíc podléhající organoleptickým zkouškám (jinak nazývaným degustace). Každé takto oceněné a uznané víno je označené pečetí a číslem. Původně se toto označení vztahovalo pou- ze na čtyři „velká“ vína – Barolo, Barbaresco, Brunello di Montalci- no a Vino Nobile di Montepulciano (oproti dnešním 41 – viz seznam). DOCG má i různé přívlastky týkají- cí se technologie – Riserva (delší zrání v sudu), Superiore (obsah alkoholu eventuálně výnos), Clas- sico (vína z historického centra vi- nařské oblasti), Vigneto. Etiketa Na etiketě italských vín musí být uveden název vína a označení jakosti (DOCG, DOC, IGT, VdT), jméno výrobce a jeho adresa, ob- jemové procento alkoholu, obsah láhve netto v ml a symbol e zna- čící schválení předpisy a nařízeními EU. Kapsle vín nesoucí označení DOCG musí být přelepeny papíro- vou páskou jako pečeť představu- jící záruku autentičnosti a původu. Na etiketě mohou být uvedeny i jiné údaje související s technologií výroby, např. Riserva, Classico, Su- periore apod. 1 – Název vína Volpaia Italská vína mohou být ozna- čena názvem (a) podle geografic- ké lokality, například Chianti (celé podoblasti), Valpolicella (velké vi- nařské zóny), Sizzano (jednotlivé vinařské obce) nebo viniční tra- ti (Sugarille, Rennina); (b) podle odrůdy (Barbera, Verdicchio), což může být i přesněji definováno podle místa jejího původu (Barbe- ra d‘Alba, Verdicchio di Castelli di Jesi); (c) historický, např. Est! Est!! Est!!! nebo úplně smyšlený (Paz- zesco, Mazzaferrata, Luce). 2 – Jakostní zatřídění (DOC, DOCG, IGT, VdT) V PLNÉM ZNĚNÍ 3 - Ročník 4 – Obsah – po němž následuje písmeno e (nařízení EU) Například – 750ml e 5 – Jméno výrobce Například – Giovannella Stianti Mascheroni, Radda in Chianti 6 - Lokalita Například – Radda in Chianti – Italia 7 – Obsah alkoholu v objemo- vých procentech 8 - Imbottigliato all‘origine da Giovannella Stianti, proprie- tario viticoltore Označení na etiketě Imbottiglia- to all‘origine da, meso in bottiglia nell‘origine nebo del produttore all‘origine znamenají, že víno bylo lahvováno v místě původu (to je Foto profimedia.cz

Jaké konkrétní víno můžete doporučit? Není úplně jednoduché doporučit jen jedno víno. Pro- tože však mám více než rád „bublinky“, doporučím ochutnat známé šumivé víno z Lombardie, a sice Fran- ciacortu. Jde o výjimečný sekt vyráběný tradiční meto- dou kvašením v lahvi a určitě potěší každého milovníka vína. Osobně se mi v poslední době nejvíce líbil Ca’del Bosco Franciacorta Satén Millesimato 2006. V čem jsou vína z Itálie výjimečná? Po pravdě vína každé země jsou výjimečná, ale v Itálii bychom zcela určitě mohli mluvit především o histo- rii vína, respektive Italové a italská vína psali historii. Také bychom mohli a měli zmínit velkou rozmanitost vín a oblastí, od severnějších – Alto Adige –, která dává krásná a svěží vína bílá, Piemont či Toskánsko, obě velmi oblíbené oblasti především pro vína červená a nezapomeňme na jižní oblasti v čele s ostrovem Sicí- lie, který je poslední dobou na vzestupu. Která místa z hlediska milovníka vína by se v zemi měla navštívit? Jak jsem zmínil, můžeme projet Itálii od severu k jihu a pořád bude co navštěvovat a objevovat. Zcela určitě je Itálie, nejen co se týče vína, ale i gastronomie, jed- noznačně doporučení hodná k navštívení. přímo u výrobce v jeho vinařství, usedlosti, sklepích, farmě, fattorii aj.), v tomto případě znamená, že víno lahvovala Giovannella Stianti Mascheroni, majitelka vinařství. Na etiketách mohou být uvedeny i další údaje, např. styl vína, je-li suché či sladké, popř. technolo- gické postupy výroby – viz Glosář italského vinařského názvosloví. 9 – Země původu (nutné pro vína určená na export) Product of Italy/Prodotto di Italia. Regiony Politická mapa Itálie se skládá z 20 regionů a všechny jsou zároveň vi- nařskými oblastmi. Severozápad země (Valle d‘Aos- ta, Piemont, Ligurie a Lombardie), který ohraničuje takzvaný průmys- lový trojúhelník spojující města Tu- rín, Milán a přístav Janov, zahrnuje nejbohatší části celé země. Ceny pozemků jsou vysoké a velkou část území tvoří pohoří Alp. Vinice tedy musejí mít svoji existenci opráv- něnou a v těchto regionech lze skutečně najít vína plná kontras- tů, která jsou převážně vyrobená z domorodých odrůd. Oblasti severovýchodu (Benát- sko neboli Veneto, Furlansko-Jul- ské Benátsko neboli Friuli-Venezia Giulia a Tridentsko-Horní Adige/ Jižní Tyrolsko neboli Trentino-Al- to Adige /Südtirol) se kolektivně nazývají Tre Venezie. Nacházejí se zde dvě nejvýznamnější vinařské školy Itálie: San Michele all‘Adige a Conegliano. Společně tyto ob- lasti produkují téměř pětinu všech vín v Itálii. Emilia-Romagna je tradičním gastronomickým rájem a s jeho poněkud tučnější kuchyní jdou ruku v ruce suchá, jemně per- livá vína Lambrusco s příjemnou kyselinkou. Srdce Itálie tvoří oblasti Lati- um neboli Lazio, Molise, Abruzzy neboli Abruzzo, Marche, Umbrie a Toskánsko. Tradičně se zde vy- ráběla často až selská vína z vyso- kých výnosů, avšak dnes se poten- ciál těchto oblastí plně realizuje. V popředí je bezpochyby Toskán- sko s největším počtem vín nesou- cí označení DOCG, v jehož čele stojí Brunello di Montalcino, Vino Nobile di Montepulciano, Chianti a další noblesní červená i bílá vína. Jih Itálie se svými ostrovy tvoří regiony Kampánie neboli Campa- nia, Basilicata, Apulie neboli Pug- lia, Kalábrie neboli Calabria a ost- rovy Sicílie a Sardinie. Je to vlastně území bývalé Enotrie, kolonií z dob antických, jimž staří Řekové dali přízvisko Oenotria (Země vína). Oblasti Apulie a Sicílie byly tra- dičně nejproduktivnějšími vinařský- mi regiony Itálie, často nazývané „jezerem vín“, odkud pocházela ta nejlevnější stolní vína. Dnes se však mnohé změnilo a některá vi- nařství a vína z těchto oblastí se stávají velmi vyhledávanými. Odrůdy Jedním z největších důvodů, proč jsou italská vína tak rozmanitá a individuální, je fakt, že v Itálii existuje více než tisíc odrůd révy vinné rodu Vitis vinifera, což je mnohem více, než se může chlu- bit jakákoli jiná země. Mnoho od- růd je zde autochtonních, které se nepěstují nikde jinde na světě. Ne všechny se však řadí mezi světo- vou špičku; zcela určitě však do ní patří klasické kultivary, jako jsou například Sangiovese, Refosco, Barbera, Teroldego a Nebbiolo. V článku byly použity texty z: Ice Praga. Encyklopedie Italského vína (on line – italianwines.cz) Tomáš Bruha – Itálie Víno Foto profimedia.cz

XVI/XVII Klasifikace Francie v roce 1935 založila INAO – Institut National des Appelation d’Origine (Národní institut potvr- zování původu), jehož úkolem bylo a je zavést a spravovat systém kontroly původu a kvality vín v celé zemi. 1. 8. 2009 zavedla Evropská unie nové označování vín. Podle těchto nových regulí by se postup- ně vinaři, kteří nyní využívají ozna- čení AOC, měli podrobit novému schvalovacímu procesu, aby získali označení AOP (Appellation d’O- rigin Protegée). Vinaři, kteří mají možnost užívat označení AOC, ale neprojdou úspěšně schvalovacím procesem pro AOP, ztratí právo vyrábět vína AOC. Pokud vinařství splní podmínky pro AOP, zůstane jim možnost mít zároveň označení AOC. V podstatě se to týká i ostat- ních kategorií. Předpokládá se, že ještě nějakou dobu budou obě kla- sifikace fungovat vedle sebe. > Nejvyšší kategorií je označení AOC (Appellation d’ Origine Contrôlée) respektive AOP (Appellation d’Origin Prote- gée) Toto označení nesou všechna nejkvalitnější francouzská vína. Tato vína jsou vyráběná uvnitř jedné ze- Francie: Vinařský šampion Francie vždy byla a je obecně považována za nejdůležitější vinařskou zemi světa. A ač není největším dovozcem vína do České republiky, je jednoznačně pro české milovníky vína vnímána jako synonymum vinařství. Odborníci tvrdí, že Francie je nejvýznamnější vinařskou zemí především díky geologické a klimatické různorodosti a že si každá vinařská oblast po celá staletí kultivovala vlastní vinařskou kulturu. Zdomácněly tu tak nejrůznější odrůdy révy vinné a vyvinula se celá škála způsobů jejího pěstování. měpisné oblasti, ve které půda, kli- ma, zastoupení odrůd a další prv- ky jako minimální obsah alkoholu, omezení výše sklizně, způsob řezu, hustota osázení a podobně zaruču- jí originalitu, autentičnost a kvalitu vína. INAO přísně kontroluje původ, odrůdy, množství produkce, pěsti- telské metody, techniky zpracování a kvalitu produktů. Tato vína tvoří asi jednu třetinu produkce fran- couzských vinařství. > Následuje malá kategorie VDQS (Vin De’ limité de Qua- lité Supérieure) Podle nového dělení by tato ka- tegorie měla zaniknout. Jde také o přísně kontrolovaná vína, ale s vyššími limity než AOC. Kvalitou se velmi blíží vínům AOC. Většina vín je z této kategorie postupně přeřazována do AOC. Podíl na roční produkci je velmi malý okolo jedno- ho procenta. > Třetí kategorií je Vin de Pays respektive IGP (Indication Geographique Protegée) Mají vyznačený původ a indivi- duální charakter. Zastupují určitou oblast a jsou spojená s charakte- ristikami jedné nebo více odrůd révy. Většina vín se spotřebuje ve Francii, ale dnes se i úspěšně vyvá- žejí do řady evropských zemí. Platí pro ně už určitá omezení, ale před- pisy nejsou tak přísné jako pro vína ve vyšších kategoriích, což umož- ňuje experimentujícím vinařům vyrábět vína podle svého vkusu bez omezení normami AOC. Tvoří 14,5 procenta z celkové roční pro- dukce francouzských vín. > Nejnižší kategorií je Vin de Table respektive Vin de France Vin de Table jsou veškerá stolní vína bez označení odrůdy a půvo- du. Na etiketách najdete pouze označení „Produce of France“. Jsou určena pro každodenní konzumaci, téměř všechna se spotřebují ve Francii. Tato vína musí mít mini- mální obsah alkoholu 8,5 procenta a musí být vyrobená z hroznů vy- pěstovaných ve Francii. Do této ka- tegorie patří cirka 40 procent veš- kerého vína vyrobeného ve Francii. Nově by v této kategorii mohli vina- ři uvádět odrůdy a ročník. Etiketa Již na první pohled na etiketu fran- couzského vína jistě zaznamenáte Rozloha vinic: 882 000 ha Roční produkce: 51 700 000hl Podíl exportu vína do České republiky: 4% Foto profimedia.cz

Víno množství termínů, které označují kvalitu vína, a často není jedno- duché se v nich orientovat a jasně porozumět jejich obsahu. Ve Francii používají jiný způsob výroby i označování vína než ve střední Evropě. S výjimkou Alsas- ka, které přijalo díky své německé minulosti označování odrůdové stejné jako v ČR. Vína ve Francii nesou označení oblasti svého pů- vodu, proto jsou mezi nejdůležitěj- šími údaji na lahvi apelace a název vinařství. Víno z určité oblasti a vi- nařství může být složeno z hroznů několika odrůd v daném poměru. La mise en bouteilles – plnění do lahví. Jedná se o povinný údaj, který může mít několik podob: „Mis en bouteille dans la région de pro- duction – Plněno do lahví v regio- nu produkce“. V tomto případě se jedná o víno standardní nižší kvali- ty bez identifikace. „Mis en bouteille au châ- teau – Plněno do lahví na zám- ku“ nebo „au domaine – v oblasti“ nebo „à la propriété – ve vinař- ství“. Tato tři označení jsou stejné hodnoty a identifikují víno, aniž by mu zaručovaly konkrétní stupeň kvality. Mezi takto označenými lah- vemi pečlivě vybírejte. „Mis en bouteille par – Plněno do lahví“. Plnění do lahví zajišťuje třetí osoba a označení tak neudá- vá žádný původ vína. Většinou je lépe se těmto lahvím vyhnout. Le degré alcoolique – stupeň alkoholu: Vyjadřuje se v procen- tech, nikoli ve stupních. Upřesňuje poměr alkoholu ve víně a podává informace i o zralosti hroznů Le millésime – ročník: Pokud na etiketě najdete ročník, zname- ná to rok sklizně hroznů. L’appellation – apelace: (viz text výše) Le nom du château, du do- maine, de la propriété ou du clos – jméno zámku, oblasti, vinařství nebo vinice. Nexistuje žádná hierarchie těchto termínů. Slovo „clos“ se dnes používá jen pro vinařství ohraničená a uza- vřená kamennou zdí. Pozor na názvy, které se schválně podobají známým zámkům nebo kvalitním apelacím. Le nom du cépage – název odrůdy. Ve Francii není tento údaj povinný, ale na etiketě může být uveden pro informaci. Pokud ovšem na etiketě najdete jméno odrůdy, znamená to, že víno je vyrobeno pouze z hroznů této od- růdy. CRU – nejčastěji se používá v kombinaci s dalším přívlastkem (grand, premier) a znamená ozna- čení kvality jak vína, tak vinice dle určité oblastní stupnice, která může mít v různých oblastech růz- ný význam: například premier cru, grand cru, grand cru classé, prer- nier grand cru classé... Vinařské oblasti Ve Francii dnes rozeznáváme 14 vinařských oblastí, které jsou růz- ně rozsety po zemi (uvádíme de- set nejdůležitějších). Zdaleka ne všechna místa Francie jsou ale vhodná k pěstování révy na rozdíl například od Itálie. Každý region ovšem má své specifika a mnohdy ojedinělá vína. Alsasko Oblast Alsaska se rozkládá v se- verovýchodní Francii mezi městy Štrasburk a Mulhouse. Alsasko je výjimečné ze dvou důvodů. Je to jediný region ve Francii, který pro- dává svoje vína pod označením odrůdy, což je vyvoláno silným vli- vem německé vinařské školy. Je to také prakticky jediná francouzská Pojmy, se kterými se setkáváme i u nás Terroir Tento výraz doslova znamená půda, ale u vinařů obsahuje souhrn pod- mínek dané lokality. Konkrétně jde o vzájemnou souhru složení půdy, na které se vinná réva pěstuje, vliv klimatu dané oblasti a samotnou krajinu, kdy víno ovlivňuje blízkost řeky. Diskutuje se o tom, zda mezi podmínkami ovlivňujícími terroir patří také umění samotného vinaře. Château Ve Francii má velké množství vinařství v názvu château. V překladu to znamená zámek, případně se význam používal k venkovským šlechtickým sídlům. Ve Francii skutečně i dnes hodně vinařství sídlí u či přímo v zám- ku, a to především v oblasti Bordeaux. Château však lze považovat za určitou významovou značku. Barrique Je to dubový sud o objemu 225 litrů původně z Bordeaux. Dne se použí- vá dřevo z různých zemí, ale v každém případě to musí být dub bílý z rodu Genus Quercus. Při zrání vína v takovém sudu dochází k látkové výměně mezi vínem a dřevem. vinařská oblast, která svou pověst vybudovala na bílých odrůdových vínech, jako je muškát, ryzlink nebo Pinot Blanc. Bordeaux Oblast Bordeaux, nacházející se v jihozápadní Francii okolo stejno- jmenného města u ústí řeky Ga- ronny do Atlantského oceánu, je největší vinorodou oblastí Francie a zároveň asi nejznámější oblastí. Systém zdejších cru z roku 1855 dodnes nebyl změněn a zazna- menává nejkvalitnější vína oblasti. Většina z nich mají punc nejlepších vín světa a to oprávněně. Pěstu- jí se zde převážně modré odrůdy vinné révy, převážně Cabernet Sauvignon a Merlot. Z bílých odrůd vinné révy vinaři pěstují především Sauvignon, Semillon a Muškát. Burgundsko Burgundsko začíná sto kilome- trů jižně od Paříže a rozprostírá se v délce 360 kilometrů od Dijo- nu k Lyonu. Je to tradiční soupeř Bordeaux, oblast se vyznačuje drsnějším podnebím, menší rozlo- hou vinic a menší možností míchat odrůdy vína. Burgundsko je produ- centem červených vín Pinot Noir a bílých vín Chardonnay. Champagne Oblast Champagne je proslave- ná výrobou šumivých vín. Tento re- gion dal jméno králi šumivých vín, šampaňskému (stalo v podstatě synonymem k šumivým vínům). Víno se zde začalo pěstovat už kolem roku 79. Ze stejné doby po- cházejí vápencové doly, které dnes slouží pro dozrávání šampaňského vína. Jihozápad (Sud-Ouest) Tento tradiční vinařský region se rozkládá od hranic oblasti Bor- deaux k Pyrenejím. Z červených odrůd se pěstují především Caber- net a Merlot, z bílých pak Sémillon a Sauvignon. Korsika Korsika leží u jižních břehů Fran- cie a nabízí jak rosé, tak suchá bílá vína. Nejlepší korsická vína pochá- zejí z pobřeží.

XVIII/XIX inzerce Jaké konkrétní víno z Francie můžete doporučit? Jste-li milovníkem bílého vína z odrůdy Chardonnay, doporučím ovocné a minerální chablis. Pokud vás ale více láká červená odrůda Pinot Noir, určitě ochut- nejte velmi elegantní a ovocný styl vín z Chambolle Musigny. Která místa z hlediska milov- níka vína by se v zemi měly navštívit? Záleží, co od daných krajů očeká- váte. Každý je úplně jiný a vždy něčím výjimečný. Já vždy moc rád navštívím Bourgogne. Najdete zde elegantní vína s neuvěřitelnou škálou ovocných až živočišných vůní a chutí. Nesmírné zážitky na vás však čekají v místních restau- racích při tradičních kombinacích, jakými jsou cassoulet ze šneků s bílým vínem z Meursault, žabí stehýnka s bílým vínem z Pulig- ny Montrachet či kohout na víně s červeným vínem z Volnay. V čem jsou vína z Francie výjimečná? Samozřejmě svou chutí vyjadřující jednotlivé apelace. Zdeněk Zajíc Languedoc-Roussillon Je to největší vinařská oblast na světě, rozkládající se na pobřeží Středozemního moře od Rhôny až k Pyrenejím, kde se pěstují přede- vším červené odrůdy vína. Ročně vy- produkuje neuvěřitelné dvě miliardy lahví.Nejvýznamnějšímipěstovanými odrůdami jsou Carignan, Grenache, Merlot a Cabernet Sauvignon. Loira Oblast údolí řeky Loiry je pro- slavena svými bílými víny. Tento vi- nařský kraj, o kterém se říká, že je nejkrásnějším jak ve Francii, tak na celém světě, se rozkládá od Cent- rálního masivu až k pobřeží Atlan- tiku okolo města Nantes. Pěstují se zde především odrůdy Chenin Blanc a Sauvignon. Rhôna Oblast se táhne od města Vi- enne na severu až po Avignon na jihu a tvoří ji 200km dlouhý pás podél břehů řeky Rhôny. Z hle- diska pěstovaných odrůd se ob- last Rhôny dělí na severní a jižní. Hlavní červené odrůdy jsou Sy- rah a Grenache, bílé Roussanne a Clairette. Savojsko Savojsko je vinařský region ve východní Francii. Savojské vinice ležící mezi jezery a kopci a vytvá- řející specifické ostrůvky najdeme po celém Savojsku. Savojsko je charakteristické pěstováním odrůd vinné révy, které nikde jinde ve Francii nenajdeme. Mezi bílé odrůdy patří Jacquère, Roussanne, Altesse (také známé jako Roussette) a Gringet. Mezi červenými je typickou odrůdou Mondeuse. V textu byly využity informace z: André Dominé – Víno terroir-francie.cz, cz.francegude.com, / Debatní obědy / Konference a speed business meetingy / Společenské a sportovní akce / Vzdělávací semináře / Průzkumy francouzského trhu / Vyhledávání obchodních partnerů / Inkubátor MSP / Vyhledávání zaměstnanců FRANCOUZSKO-ČESKÁ OBCHODNÍ KOMORA / PODPORA ROZvOjE FRANCOUZSKO-ČESKýCH OBCHODNÍCH vZtAHů / PlAtFORMA PRO SEtKÁvÁNÍ FRANCOUZSKé, ČESKé A MEZiNÁRODNÍ PODNiKAtElSKé KOMUNity v ČR / PARtNER PRO vStUP NA FRANCOUZSKý tRH ČLENSKÉ VÝHODY • Komunita 270 francouzských, českých i mezinárodních členských společností • Vstup na akce zdarma nebo za členský tarif • Ročenka členů a e-databáze členů • Dvojjazyčný čtvrtletník Contact • Členské tarify na inzerci v periodikách FČOK • Školení a semináře pro zaměstnance a školení na míru za členský tarif • Obchodní služby za členský tarif Francouzsko-česká obchodní komora Chambre de commerce franco-tchèque IBC, Pobřežní 3 186 00 Praha 8, Česká republika T +420 224 833 090 F +420 224 833 093 info@ccft-fcok.cz www.ccft-fcok.cz

Víno A však vzhledem k tomu, že stále platí pravidlo, že réva, která musí o své místo na světě bojovat, plodí kvalitní hroz- ny, bylo jen otázkou času, než španělští vinaři začali plně vyu- žívat veškerých svých možností. Poslední dekáda minulého století byla zcela ve znamení moderniza- ce a restrukturalizace. Mnohé za- pomenuté tradiční odrůdy byly za- chráněny před vymizením a nové technologie přispěly k tomu, že z nich mohla být vytěžena netu- šená kvalita. Vinařské panoráma Španělska se zásadně změnilo a dnes se lisuje ve více než 67 ape- lacích (denominacích) DO naprosto přesvědčivé výborné víno z nejrůz- nějších odrůd. U nás jsou vína ze Španělska oblíbená především proto, že se výrazně snoubí kvalita a cena. Ješ- tě donedávna byl vývoz státem silně dotován. Rozdělení Španělska do oblas- tí DO je právě tak přehledné jako neúplné, neboť i mimo ně vznikají mnohdy vynikající vína. Klasifikace Podobně jako v jiných zemích, tak i ve Španělsku je rozlišování dru- hu a kvality vína a jeho taxativní zařazení a označení ustanoveno zákonem. Jednotlivé vinařské regiony mají specifické podmínky, což se od- ráží i v kvalitě a charakteru vína, a proto je kvalita vína definována Evropskou unií. Ve Španělsku je to řešeno následovně. Zkratka VCPRD znamená Vinos de Calidad Producido de Regio- nes Determinades, což je vinař- ská oblast s vyjádřením kvality. Každý vinařský region má Con- sejo Regulador, což je regulační rada, jejímiž členy jsou předsta- vitelé z výrobních bodegas (skle- pů, družstev, podniků), z místní vlády a příslušní odborníci. Tato rada stanoví podmínky, rozhodu- je o tom, které odrůdy se pěstu- jí, kde a v jakém procentuálním zastoupení a jaký proces výroby a zrání musí být dodržován a tak podobně. V současné době je ve Špa- nělsku 69 akreditovaných VCPRD a v rámci nich jsou dva stupně (dvě kategorie) označení původu a to Denominacion de Origen jichž je 67, a dvě jako vyšší stupeň De- nominacion de Origen Calificada. Tímto způsobem je víno deklaro- váno jako produkt pocházející z ur- čité oblasti řízené Consejo Regu- lador a vykazující trvalou kvalitu, která je zaručena. D.O. – Denominacion de Ori- gen znamená to stejné jako A.O.C. Apellation d´ Origin Con- trôleé ve Francii a D.O.C. Deno- minazione de Origine Controlla- ta v Itálii. Ve Španělsku je nyní 67 D.O. D.O.Ca – Denominacion de Ori- gen Calificada, těžko přeložitelný výraz calificada znamená kvalifiko- vaný, tedy vyšší stupeň. Je to stej- né jako D.O.C.G. – Denominazione de Origine Controllata e Garanti- ta v Itálii. Toto ohodnocení dostala La Rioja jako první a dlouho jediný region v roce 1991. V roce 2001 získala toto ohodnocení oblast Priorat. Vinos de Pago je nová kate- gorie lehce nadřazená D.O. Lze ji přirovnat k francouzskému grand cru. Označuje jednotlivá vína a vi- nařství v různých a specifických kli- matických a půdních podmínkách. V této kategorii jsou vína vynikající kvality a jde v současnosti o šest vinařství. Tito výrobci nebyli dříve v žádné denominaci. Ostatní vína v oblastech, která nejsou pod denominací, se zařa- zují jako Vino de la Tierra, zkratka je VDLT, neboli zemské víno, což Španělsko: Lány vinic Španělsko z hlediska vína má dvě výjimečná postavení. Je to země s největší rozlohou vinic na světě (dnes asi 1,17 milionu hektarů vinic) a také je jedna z nejhornatějších zemí produkující víno. I proto nepatří Španělsko s 35 miliony hektolitrů vína za rok k největším producentům vín. Důvod je právě v tom, že se na jednom hektaru vypěstuje v průměru podstatně méně než jinde v západoevropských zemích. Španělské slunce je sice velmi intenzivní, ale v tomto případě je to mnohdy spíše nevýhoda. Na jedné straně totiž sucho v mnoha regionech znemožňuje pěstování révy ve velkém a na straně druhé hrozí ve vyšších polohách, což je v podstatě celé centrální Španělsko, že na révu na jaře dolehnou mrazíky. Foto profimedia.cz Rozloha vinic: 1 170 000 ha Roční produkce: 35 000 000hl Podíl exportu vína do České republiky: 14%

XX/XXI je ekvivalent francouzského Vins de Pays de Zone. Toto označení se užívá u vín, která mají dosta- tečný místní styl a charakter, jsou zvláštní a osobitá. Takové oblasti jsou spravovány místním úřadem ministerstva zemědělství. Ve Špa- nělsku je nyní asi 35 oblastí s tímto označením. Vino Comarcal, zkratka VC znamená místní víno. Je vyráběno na větších plochách než VDLT a je ekvivalentem francouzského Vins de Pays de Region, nebo Vins de Pays de Department. I zde je méně řízení a méně kontroly, ale snaha získat označení D.O. je i zde velká. Vino de Mesa de…, zkratka VDMde, neboli stolní vína odněkud, s určením odkud pochází. I v této kategorii mohou být i vína vysoké kvality. Vino de Mesa, zkratka VDM, je stolní víno, kdy se uvádí barva a že je vyrobeno ve Španělsku. Žádné regionální odrůdy zde nejsou urče- ny ani neexistuje povolování výro- by vína (jeho jednotlivých kategorií) s ohledem na ročníky. Kategorie vín podle zrání Výsledkem celého procesu je vždy od výběru odrůdy, výsadby vi- nice, jejího kultivování a sklizně, až po technologické zpracování hroznů výrobek, tedy víno. Minimální hra- nice doby zrání vína v sudu udává zákon. Kategoriemi vín podle zrání v sudu jsou následující označení: Joven (mladý) jsou mladá vína, která se uvádějí na trh prvním nebo druhým rokem po sklizni a jsou ur- čena k okamžité spotřebě. Ucho- vávají si charakter odrůdy, svěžest i ovocnost. Měla by se konzumovat během jednoho roku. Pokud se tak nestane, neznamená to, že by to vínu uškodilo, ale může ztratit něco ze své svěžesti. Tato vína jsou velmi moderní, dobře se pijí a mají svoje důležité místo v gastronomii. Sin crianza (bez sudu) je zřídka se vyskytující označení vín podobné kategorie jako joven, ale víno se nemusí spotřebovat během jednoho roku a svým způsobem do- zrává v lahvi. Někdy taková vína od dobrých výrobců nejsou deklarova- ná ani jako joven, ani sin crianza, ale mají svěžest a ovocnost a cha- rakter mladého vína. Cosecha je vyšší kategorie zrá- ní a víno může zrát i několik mě- síců v barikovém sudu a následně v lahvi. Je to totéž jako semi crian- za, označení pro takzvané částeč- né zrání v malém barikovém sudu o obsahu 225l. Crianza znamená zrání (škole- ní) v sudu a toto označení se týká červených vín z vybraných hroznů, která zrají minimálně šest měsíců v novém dubovém, malém bariko- vém sudu o obsahu 225l. Používají se sudy z amerických a francouz- ských dubů. Pak vína zrají dalších několik měsíců v lahvi. Odlišné je to v oblasti Rioja a Ribera del Duero, kde vína zrají minimálně 12 měsí- ců v sudu. Většinou zrání probíhá v sudech, ne více než tři roky po- užívaných, s možností kombinací těchto sudů, a to podle receptury a rutiny sklepmistra. Vína jsou ur- čena především ke spotřebě, ale je možné uložení na určitou dobu. Reserva je označení pro vybra- ná červená vína z nejlepších roč- níků, která díky svému potenciálu zrají 12 měsíců v novém dubovém barikovém sudu nebo výjimečně při kombinaci sudů používaných prvním, druhým nebo třetím rokem a posléze dalších několik měsíců v lahvi. V oblasti Rioja a Ribera del Duero vína zrají minimálně 18 měsí- ců v sudu a 18 měsíců v lahvi. Vína se mohou konzumovat, ale jsou vhodná i na delší uložení. Některé Jaké konkrétní víno můžete doporučit? Skvělá je například Rioja z vinař- ství Roda. Která místa z hlediska milov- níka vína by se v zemi měla navštívit? Za návštěvu stojí rozhodně Rioja, ale neopomněla bych ani Andalusii a město Jerez a jeho okolí se slav- ným a skvělým sherry. Je to místo, které zapůsobí svou atmosférou. Pro milovníky vína a jídla je povin- ností Baskicko, kde v okolí města San Sebastian naleznou oprav- dový gastronomický ráj počínající nejlepšími tapas bary a končící asi největší koncentrací michelinských restaurací. V čem jsou vína ze Španělska výjimečná? Nabízejí mnohdy vynikající poměr cena–výkon. Hlavně mluvíme-li o červených vínech. A pak je tu sa- mozřejmě sherry, které je napros- to jedinečné. Klára Kolárová sklepy garantují pro svá vína, ze- jména v Rioja a Ribera del Duero, uložení 20 až 30 let. Gran Reserva je označení pro vybraná červená vína z výjimeč- ných ročníků, která zrají minimálně 24 měsíců v novém dubovém sudu a několik let v lahvi. Jsou gran re- servy zrající i 48 měsíců v dubovém sudu a poté ještě v lahvi. V oblasti Rioja a Ribera del Duero vína zrají minimálně 36 měsíců v sudu a 24 měsíců v lahvi nebo naopak. Opět je to dáno zvyklostí a rutinou sklep- mistra. Vína této kategorie jsou vhodná k dlouhodobému uložení. Fermentado en barrica je označení pro zrání bílých vín v bari- kovém sudu, což je obdobacrianza, reserva a gran reserva u červe- ných vín, protože většinou se tato označení u bílých vín nepoužívají. Bílá vína zrají většinou šest měsí- ců v novém dubovém barikovém sudu. Může se také objevit ozna- čení barrel fermented, což platí pro tato bílá vína zrající v barikových sudech. V textu byly využity informace z: André Dominé – Víno, petrus-vino.cz Foto profimedia.cz

Víno D nes nabízí 29 vinařských oblastí, z nichž některé měly mezi znalci jméno již v 19. století, fascinující spektrum druhů vín. Portugalská červená vína jsou stále častěji schopná kon- kurovat nejlepším a nejjemnějším světovým vínům – přitom si však zachovávají naprosto samostatný charakter. Vína například z regionů Douro, Alentejo a Dao mají ty nej- lepší předpoklady k tomu, aby se stala slavná: ovocnost, vyzrálost, kyselina i potenciál ke stárnutí. Nejen portské V myslích většiny příznivců vína je ale Portugalsko spojeno s klasic- kým portským. Jeho barvitá his- Jaký je váš vztah k vínům z Portugalska? Pozitivní, ostatně jako ke všem dobrým vínům světa. Přestože u nás portugalská vína nejsou příliš známá, vynecháme-li port- ská vína, myslím, že Portugalsko má co nabídnout, a to nejen vína červená, ale především vína bílá, v čele se známým Vínho Verde ne- boli „zeleným“ vínem. Čím jsou vína z Portugalska zajímavá? Určitě nejznámější vína jsou vína portská, ale osobně se mi líbí i svěží bílá vína odrůdy Alvarinho. Každý, kdo viděl obrázky z por- tugalských vinic, tuší, že za víny z této oblasti je velká práce – po- měrně příkré svahy a vinice, výraz- ně teplé počasí – práce vinařů je zde velmi fyzicky náročná. Tomáš Bruha Portugalsko: Kvalita a cena Dnešní Portugalsko je bohaté na původní odrůdy, které si zarytě uchovalo. Se svou produkcí devět milionů hektolitrů vína patří k významným světovým producentům tohoto lahodného moku. Nabízí obrovské množství vín na vysoké úrovni s příznivým poměrem mezi jeho kvalitou a cenou. V jednotlivých regionech jsou rozdílné klimatické a geologické podmínky (od mořského pobřeží až po svahy ve výšce dva tisíce metrů nad mořem), které dotvářejí jejich jedinečnost a nezaměnitelnost. tejo nebo Alentejo, má stoupající úroveň. Klasifikace DOC – Denominaçao de Origem Controlada Představuje nejvyšší katego- rii, která vymezuje 19 nejlepších vinařských krajů. Zaručuje původ a například kontrolovaný výnos. VQPRD – Vinhos de Qualidade Produzidos em Regioes Determinadas Takto jsou označována kvalitní vína v určitých oblastech, které vycházejí z typických vlastností vína. Vinho Regional (VR) – gionální víno Mnoho vynikajících vín je dodáváno na trh pod tímto označením, zaručuje vlastnosti typické pro danou geografickou oblast, mohou být použity i netradiční odrůdy. Vinho de Mesa – stolní víno Označení zaručuje, že víno bylo vyrobeno v Portugalsku, ale neuvádí se oblast ani rok sklizně. Vinařské komise jednotlivých oblastí vydávají ochranné známky Selo de Garantia, které zajišťují autentičnost vín. Nejčastěji se lepí na zadní část lahve nebo přes hr- dlo (portské víno) a každá láhev má vlastní přidělené číslo. V textu byly použity informace z: André Dominé – Víno, Vinoportugal.cz, Vino.cz Rozloha vinic: 400 000 ha Roční produkce: 10 000 000hl Podíl exportu vína do České republiky: minimum (téměř výhradně portské) torie je ukázkou vývoje vinařských (ale i politických) proměn Evropy, během níž si ovšem víno z Porta nikdy nenechalo sáhnout na své výsadní postavení. Toto slavné víno vzniká fortifikací neboli přidá- ním neutrálního alkoholu do vína během procesu jeho výroby. Na rozdíl od jiných obdobných vín se alkohol do portského přidává již ve fázi fermentace. Tím se zasta- ví kvašení a vínu zůstává zbytek přírodních cukrů. Během staletí se vytvořila řada typů portského, jež zahrnuje jak suché bílé, tak běžná červená ruby či tawny až po sofis- tikovaná, špičková vína z jednotli- vých single quintas. Ostrov Madeira je známý stejno- jmenným (a rovněž fortifikovaným) vínem. Typickou vlastností pro jeho výrobu je ohřívání vína v pecích. Tím se napodobuje proces, který v dávných dobách vedl ke vzniku jeho popularity – než se dostalo zdejší víno ke břehům kontinentu, sudy s Madeirou rozpalovalo na lodích pálící slunce. Ostatní portugalská vinařská produkce je tak trochu ve stínu těchto dvou jmen. Avšak neprá- vem. Suchá červená vína z oblas- ti Bairrada a Dao mohou v mnoha případech soupeřit s evropskou vyšší třídou a i kvalita červených vín z dalších oblastí, jako je Riba- Foto profimedia.cz

XXII/XXIII N ěmecko je čtvrtým nej- větším producentem vína v Evropě, v celosvětovém měřítku drží devátou příčku. Pětina produkce jde na export, hlavně do USA, Velké Británie, Nizozemska a skandinávských zemí. Na území Německa se nachází takřka 60 pro- cent celosvětové výsadby Ryzlinku rýnského (22 600 ha). Dalším speci- fikem je výrazný podíl polosladkých a sladkých vín (asi 35 procent) na celkové produkci; v nezanedbatel- ném množství se vyrábějí i polosu- chá červená vína, popřípadě s ješ- tě vyšším množstvím zbytkového cukru. Ročně se v Německu vypije 24 litrů vína na obyvatele, z toho polovina pochází z dovozu. Velmi oblíbená jsou zde šumivá vína: tvo- ří celou šestinu zkonzumovaného vína, přičemž čtyři z pěti lahví jsou domácího původu; Němci vypijí tak- řka čtvrtinu celosvětové produkce sektu. Převážná většina německých vinic leží na nejsevernějším okra- ji oblasti, kde jsou hrozny vůbec schopny ještě vyzrát. Mnoho od- růd se tady pěstuje na plochách nevhodných pro jiné zemědělské využití. Bez révových keřů by se rozprostíraly jen lesy nebo holé stráně. Sečteno – Německo nemá nijak zvlášť ideální podmínky pro vína světové úrovně. A přesto se tu rodí vína úžasné elegance, jíž se nedaří dosahovat jinde. Tajemství spočívá ve vyváženém poměru mezi dvěma složkami, kte- ré samy o sobě na první pohled ne- působí nijak atraktivně. Je to cukr a kyselina, které se harmonicky snoubí. Nejvíc je to znát na odrůdě Ries- ling neboli Ryzlink rýnský, dnes již neodmyslitelně spjaté s německým vinařstvím. Podstatná část nejlep- ších vín je právě z této odrůdu. Na některých významných vinicích se pěstuje téměř výlučně. Z druhé nejvíce využívané odrůdy Müller Thurgau se vyrábějí vína spíše hor- ší kvality. Většinou levná vína bez označení odrůdy jsou právě z ní. Německo má třináct vinný oblas- tí. Největší věhlas si získaly oblasti Mosela – Sára – Ruwer a Rhein- gau, kde je koncentrace špičkových vinařství. Mosela – Sára – Ruwer produkuje jedny z nejlehčích, nej- delikátnějších a přesto koncen- trovaných a trvanlivých ryzlinků v Německu. Naproti tomu ryzlinky z Rheingau jsou větší stejně jako z Nahe. Vína z Porýní-Hesenska jsou jemnější. Ryzlinky ze Střední- ho Porýní jsou hubenější. Bádenská a falcká vína – včetně červených – mohou být poměrně těžká a falcká bílá často vynikají obzvláštní koře- nitostí. Typické francké silvanery jsou suché a lehce zemité a vína ze Saska zřídka překročí hranice své domoviny, i když tamní suchá bílá se vyplatí okoštovat. Ahr je Německo: Boj o kvalitu V Německu je celkem 102 000 ha vinic, které obhospodařuje 48 000 vinařů a vinohradníků. Držba vinohradů je silně rozdrobená, jen 18 procent vinařů (respektive majitelů) vlastní více než tři hektary vinic. Celé dvě třetiny plochy vinic se nacházejí ve spolkové zemi Porýní-Falc (Rheinland- Pfalz). Ročně se vyrobí asi osm až deset milionů hektolitrů vína. Hektarové výnosy jsou velmi vysoké, průměrně 90 až 100 hektolitrů. Rozloha vinic: 102 000 ha Roční produkce: 10 000 000hl Podíl exportu vína do České republiky: 4% Foto profimedia.cz

Víno odedávna oblastí červeného vína a nyní se od tradičního sladkého stylu odvrací. Ve Wüttembersku vzniká množství červených vín, která – když se povedou – jsou vynikající, ale většinou poměrně chudokrevná. Oficiální, vinařským zákonem definovaná, klasifikace německých vín je založena na predikátním ne- boli přívlastkovém systému, který je též uplatňován v rámci české- ho vinařského zákona, neboť mu byl německý systém určitým vzo- rem. Tento třídicí systém se řídí při jakostní klasifikaci vín jediným kritériem: cukernatostí moštu, ně- mecky Mostgewicht. Čím větší cu- kernatost – v Německu měřena na stupnici Oechsle, v ČR na stupnici ČNM –, tím vyšší přívlastek. Základ pomyslné jakostní pyra- midy německých vín tvoří Tafelwe- in (stolní vína – hrají minimální roli, neboť se téměř nevyrábějí), následuje Landwein (zemské víno – významem i množstvím též zanedbatelná kategorie), Qualitätswein (jakostní víno), Qualitätswein bestimmter An- Sladká vína Nejvyhledávanější německou specialitou na mezinárodních trzích jsou sladká vína, v prvé řadě bájemi opředené ledové víno. Sladké výběry, bobulové výběry nebo hrozinkové výběry jsou málokde tak zdařilé jako v Německu. Mosela či svahy vinic v blízkos- ti řeky Rýn nebo Mohan jsou díky rychlému střídání vlhkého chladu a slunečního tepla v podzimních týdnech obzvlášť vhodné pro vý- robu bobulových a hrozinkových výběrů. Naproti tomu hrozny pro ledová vína je možné sklízet ve většině nízko položených, a tudíž chladnějších lokalit. Jaký je váš vztah k vínům z Německa? Je mi vždy velkým potěše- ním ochutnat vyzrálý riesling z Mosel. Čím jsou vína z Německa jiná než vína z Moravy? Řekl bych, že úplně vším! Jiné podloží vinic, jiné klony révy vinné, jiní vinaři a jejich nadhled a pokora při výrobě vína. Zdeněk Zajíc střed jsou Lagenweine, tedy vína z určitých, klasifikovaných vinič- ních tratí, na špičce stojí Grosse Gewächse, tedy vína Grand Cru z nejlepších parcel nejlepších vinič- ních tratí. Pro výrobu těchto kategorií vín platí další pravidla, která se týkají povolených odrůd, minimální cu- kernatosti, maximálních výnosů, technologie výroby a tak podob- ně. Nutno podotknout, že tato klasifikace není aktuálně uznána vinařským zákonem. To znamená, že je například zakázáno uvést na lahvi Grosses Gewächs, na etiketě lze nalézt pouze označení GG. Jde tedy čistě o „soukromou“ legisla- tivu, přičemž právo vyrábět vína Grosses Gewächs náleží pouze členům VDP. Lze ale konstatovat, že vinařská veřejnost tuto „alter- nativní“ klasifikaci přijala a zejmé- na vína Grosses Gewächs se těší velkému zájmu kritiků, obchodníků a zákazníků. Na druhé straně má přívlastkový systém v Německu dlouhou tradici a hodně zastán- ců, do budoucnosti se proto rý- suje určitá kombinace apelačního a přívlastkového systému. V textu byly využity informace z: Joanna Simonová – O víně, André Dominé – Víno, Hugh Johnson a Jancis Robinsonová – Světový atlas vína, vinonaut.cz, ovine.cz baugebiete – QbA (jakostní víno určeného původu), Qualitätswein mit Prädikat (jakostní víno s přívlastkem): Kabinett (kabinet), Spätlese (pozdní sběr), Auslese (výběr z hroznů), Beerenauslese (výběr z bo- bulí), Trockenbeerenauslese (vý- běr ze seschlých bobulí), Eiswein (ledové víno). Navíc jsou přívlastky Kabinett, Spätlese a Auslese často dopl- něny adjektivy: trocken (suché – do 9g zbyt- kového cukru), halbtrocken (polosuché – do 18g zbytkového cukru) nebo feinherb (může znamenat po- losuché nebo i polosladké – bez závazně určené hranice zbytkové- ho cukru). Chybí-li na etiketě jeden z těch- to údajů u přívlastku, jde o vína polosladká či sladká. Konzument by se mohl na eti- ketě setkat i s označením, které se podobá apelačnímu systému, a to u členů nejdůležitějšího spol- ku německých vinařů (sdružuje asi 200 nejvýznamnějších vinařství) asociace Verband der Prädikat- sweingüter (VDP). Tito vinaři po- važují stávající systém za nedo- statečný – jakostní klasifikace vín dle jediného parametru (cukerna- tosti) je podle nich scestná, pro- tože nezohledňuje další důležité parametry vína a hlavně ignoruje zásadní faktor konkrétního původu hroznů. Z tohoto důvodu prosazu- je VDP vlastní klasifikaci založenou na apelačním systému, který klade důraz na původ vína. Základ toho- to třídílného systému propagova- ného VDP tvoří: Gutsweine, něco jako „statková vína“, tedy základní vína každého vinařství na vysoké úrovni, upro- Foto profimedia.cz

XXIV/XXV R akousko jako vinařská země je rozdělena do čtyř vinařských oblastí: Dol- ní Rakousko (Niederösterreich), Burgenland, Vídeň (Wien) a Štýr- sko (Steierland). Tyto čtyři velké regiony se dále dělí na jednotlivé podoblasti. Několik malých vinic je také roztroušeno v horských zemích Rakouska (například Ty- rolsko), ale jejich podíl na ploše využívané k pěstování vína je však minimální. Průměrná roční sklizeň vína je 2,5 milionu hektolitrů a většina je spotřebována na domácím trhu. Vývoz domácího vína však v po- sledních letech velmi výrazně ros- te. V Rakousku provozuje vinařství asi 20 tisíc malých a středních podnikatelů, mnoho z nich zajišťuje svoji existenci úspěšným prodejem přímo ze svého sklepa ke konzu- mentovi. Více než polovina celkové plo- chy vinic se vztahuje k pěstitelům s větší obdělávanou plochou, než je pět hektarů, tyto firmy jsou také celkem silné v exportu. Nic- méně v Rakousku existují i velké společnosti, které pěstují víno na plochách větších než 200 hekta- rů, které jsou velice konkurence- schopné v mezinárodním měřítku. Rakousko je zemí velkých kvalit, přičemž asi dvě třetiny jsou vína jakostní – a některé z nich právem – náleží k nejlepším na světě, ať už jsou to vína bílá, červená a zejmé- na sladká. Nejvíce pěstované odrůdy Veltlínské zelené – Grüner Veltliner (Synonyma: Weissgipfler, Grüner Muskatteler), podíl v pro- centech: 29,4. Ryzlink Vlašský – Welschri- esling (Synonyma: Riesler), podíl v procentech: 7,8. Müller Thurgau (Synonyma: Rivaner), podíl v procentech: 4,6. Rulandské bílé – Weißer Bur- gunder (Synonyma: Weißburgun- der,Weißeburgunder, Weieburgun- der, Pinot Blanc, Klevner), podíl v procentech: 4,3. Rakousko: Veltlínské zelené Rakouské vinice se prostírají na necelých 50 000 hektarech půdy a nacházejí se většinou ve východní a jihovýchodní části země. Z této celkové plochy spadá celých 70 procent ve prospěch bílého vína, které se pěstuje ve 22 schválených odrůdách a podíl červeného vína ve 13 schválených odrůdách zabírá zbylých 30 procent. Ryzlink rýnský – Riesling (Sy- nonyma: Rivaner), podíl v procen- tech: 4,6. Chardonnay (Synonyma: Mo- rillon, Feinburgunder) podíl v pro- centech: 3,1. Klasifikace Rakouská přívlastková vína se dělí na klasická suchá, ovocitá vína (s označením DAC Klassik/Classic, Kabinett, Wachau Federspiel) a na plná vína stylu Reserva (DAC Re- serve, Trocken Spätlese, Wachau Smaragd), která jsou vhodná k ar- chivaci. Jakostní vína (Qualitätswein) Označení jakostní víno (Qua- litätswein) mohou nést pouze vína vyrobená z některé ze 35 schvále- ných odrůd révy vinné (nebo cuvée těchto odrůd), která pocházejí ze zákonem specifikovaných vinař- ských oblastí s chráněným ozna- čením původu. Jakostní vína pod- léhají kontrole příslušných úřadů a na jejich etiketách najdeme kód ověření kvality. Symbol červeno- bíločervené rakouské trikolory na záklopce zaručuje, že obsah láhve odpovídá uváděné kvalitě vína. Přívlastková vína (Prädikat- swein) Přívlastková vína jsou jakost- ní vína charakterizovaná určitým stupněm zrání, případně způso- bem sklizně. Není u nich povoleno doslazování ani zvyšování kon- centrace. KMW (Klosterneuburský moštoměr) – cukernatost moštu, udávaná v gramech cukru na 100 gramů moštu. 1 KMW odpovídá přibližně 5° Öchsle. Druhy přívlastkových vín: Pozdní sběr (Spätlese) – cuker- natost 19° KMW, ze zcela zralých hroznů. Výběr z hroznů (Auslese) – 21° KMW, pozdní sběr z pečlivě vy- braných hroznů. Výběr z bobulí (Beerenausle- se/BA) – 25° KMW, z přezrálých hroznů nebo z hroznů napadených ušlechtilou plísní Botrytis cinerea. Ausbruch – 27° KMW, výhradně z hroznů napadených ušlechtilou plísní Botrytis cinerea nebo ze su- chých přezrálých hroznů. Výběr z cibéb (Trockenbeere- nauslese/TBA) – 30° KMW, výběr ze suchých bobulí hroznů napade- ných ušlechtilou plísní Botrytis ci- nerea ponechaných na keřích. Ledové víno (Eiswien) – 25° KMW, z hroznů, v době sklizně a lisování přirozeně zmrzlých. Slámové víno (Strohwein/ Schilfwein) – 25° KMW, z plně dozrálých sladkých hroznů, suše- ných na slaměných nebo rákoso- Rozloha vinic: 48 500 ha Roční produkce: 2 600 000 hl Podíl exportu vína do České republiky: 2% Foto profimedia.cz

Víno N a Slovensku je šest vino- hradnických oblastí. Dále se rozdělují na rajony a vi- nařské obce. Malokarpatská oblast Táhne se od soutoku Moravy a Dunaje až po Čachtice. Od pa- horkatiny Hlohovce až po Skalicu. Na malém území se nachází ne- zvyklý půdní koncentrát. Vinohrady v tomto teritoriu plodí vyhraněná vína, která byla od středověku vel- mi žádaná. Pěstuje se tu Veltlínské zelené, Ryzlink vlašský, původní Dievčie hrozno, Silvánské zelené, Chardonnay, originální Devín, krá- lovská Frankovka. Jihoslovenská oblast V oblasti se velmi daří Ryzlinku vlašskému a Ryzlinku rýnskému, který je zapsán ve světoznámém Wine Spectatore Roberta Pakera. Jsou tu vyhledávaná přívlastkové vína od pozdního sběru až po výběr z hroznů, ledové a slámové víno. Z tohoto kraje je ceněné i Char- donnay, Sauvignon, rulandský troj- lístek v bílém, šedém a modrém provedení. Cabernet Sauvignon v ojedinělé středoevropské verzi a Dunaj, jako nový vinohradnický slovenský klenot. Středoslovenská oblast Z bílých vín na sebe soustřeďu- je pozornost pětice vín – Ryzlink vlašský, Veltlínské zelené, Müller Turgau, Tramín červený a Ruland- ské bílé. Je tu i ekologicky čistá podoba Chardonnay. Čistým od- růdovým profilem poutají červená vína. Frankovka modrá se asi nej- více zapsala do paměti účastníků světového kongresu v roce 2002 na Slovensku. A samozřejmě tra- diční Svatovavřinecké a Modrý Portugal. Nitranská oblast Řeky Dolní Váh, Nitra, Hron, Ži- tava, pohoří Povážského i Pohron- ského Inova, pohoří Tríbeč, kopce Zobor i Sitno jsou veličiny, které definují originalitu polohy, půdní složení a originální mikroklima. Klára Kolárová Jaký je váš vztah k vínům z Rakouska? Můj vztah je nadmíru pozitivní, prodávají se zde skvělá a cha- rakterní vína. Líbí se mi, že kaž- dý region má svůj osobitý výraz. Vinařství jsou otevřená veřej- nosti a téměř v každé vesnici se dá výborně najíst, pokud ne vý- borně, tak alespoň velmi slušně. A navíc všude ochutnáte selekci opravdu lokálních vín. Čím jsou vína z Rakouska jiná než vína z Moravy? Je na nich vidět obrovský po- sun od kvantity ke kvalitě. A to u všech kategorií vín, nejen těch špičkových. Jaký je váš oblíbený vinař? V Rakousku jich je mnoho. Krutzler, Gesellmann, Skof, Huber, Zull, Hirtzberger, Knoll, Brundlmayer a spousta dal- ších… Slovensko: Karpatské svahy Rozloha vinic: 21 000 ha Výroba vína: 330 000hl Podíl exportu vína do České republiky: 10% Vinohradnictví na Slovensku má podobnou historii jako jeho vinařští sousedi (Rakousko, Maďarsko a Morava). Podobné jsou i podmínky pro pěstování révy vinné. Po rozpadu Rakousko- -Uherska připadla Slovensku část oblasti, kde se tradičně pěstovalo a vyrábělo tokajské víno. vých rohožích, nebo zavěšených. Minimální doba sušení před lisová- ním je tři měsíce. DAC (Districtus Austriae Con- trollatus) Pokud na etiketě vína najdete za názvem oblasti původu vína označení DAC, máte před sebou přívlastkové víno, pro danou ob- last typické (podobně jako je tomu ve Francii u vín s označením AOC nebo v Itálii u vín s označením DOC). Doplňkové označení Reser- ve znamená, že jde o plnější, sil- nější víno. V současnosti má právo používat pro svá vína označení DAC sedm rakouských vinařských oblastí. V textu byly využity informace z: André Dominé – Víno, rakouskevino.cz, wineworld.cz Čtyři historická vinařská města – Nitra, Topoľčianky, Vráble a Sereď garantují tradici vín tohoto kraje. Z vín je nejznámější originální Ra- došínský Kliner. Velmi jsou žádá- ny růžové topoľčianské kabinety a frankovky, mojmírovské ryzliky, čapkovská Feteasca regala. A sa- mozřejmě klasika Tramín červený, Dievčie hrozno, Rulandské bílé a Müller Thurgau. Nesmí se zapo- menout na slovenské šumivé ze Sereděi Nitry. Východoslovenská oblast Vína z tohoto kraje nasály at- mosféru podmínek klimatu, které ovlivňují kontinentální podnebí ruských a ukrajinských rovin i uni- kátní složení sopeční půdy u Tibavě a Sobrancích. Zdejší Rulandské bílé Foto profimedia.cz

XXVI/XXVII Víno a Chardonnay jsou jemná a nevtíra- vá a přece zůstanou v paměti. Jsou tu ale i vína výrazná jako Silvánské zelené, Dievčie hrozno a Müller Thurgau. A ve východoslovenské podobě Ryzling vlašský. Modré od- růdy reprezentuje Frankovka s bar- vou zářivého rubínu a poslední do- bou i Rulandské modré. Oblast Tokaj Víno Tokaj se rodí na výjimeč- ném území táhnoucím se po obou stranách slovensko-maďarské hranice. Říká se, že je spjaté s já- drem matky země. Jihovýchodní svahy Zemplínských kopců jsou totiž složené z pozůstatku bouřli- vé vulkanické činnosti. Na podzim jsou vinice zahaleny do mlhového oparu, který s podzimním sluncem rodí ušlechtěnou plíseň Botrytis ci- nera. Jejím dílem jsou cibéby, malý, ne každoroční hroznový zázrak pří- rody. Historií prověřený trojzápřah tokajských vín v podobě Furmintu, Lipoviny a Muškátu žlutého spo- lu s technologií pomalé oxidace v dřevěných sudech vytváří onen zázrak Tokaj. Rozdělení vín Slovensko má od roku 1996 vinař- ský zákon. Veškerý dozor ze záko- na včetně zatřiďování vína a kont- roly kvality má Ústredný kontrolný a skušobný ústav poĺnohospodár- ský. Jakostní klasifikace vína je té- měř shodná s Českem. Slovenská vína se rozdělují do tří nových kategorií: Víno – bez zemepisného označe- nia – dříve stolní víno. Je to nejniž- ší kategorie. Chránené zemepisné označe- nie nebo CHZO – představuje střední kategorii. Zařazuje se sem místní specifické a regionální víno. Dříve oblastní víno je změněno na regionálné. Chránené označenie pôvodu nebo CHOP – představuje nejvyšší kategorii. Jsou zapsány v registru chráněnýchoznačenívínE-Bacchus. Jaké konkrétní víno ze Slo- venska byste doporučil? Za poslední dobu, co jsem ochut- nával slovenská vína, mohu jedno- značně doporučit červené cuvée Traja jazdci z vinařství Elesko. Pře- krásné plné víno vyrobené z od- růd Alibernet, Merlot a Pinot Noir. Harmonická chuť s vyzrálým cha- rakterem, dotekem višní, stopou vanilky a čokoládovou dochutí. Která místa z hlediska milov- níka vína by se v zemi měla navštívit? Osobně bych si nenechal ujít v Malokarpatské podoblasti v obci Modrá vinařství Elesko. Mladé, moderní vinařství získalo ocenění stavba roku 2010. Návštěvník má možnost navštívit celé vinařství takzvanou „cestou poznání“, bě- hem níž nahlédne do tajů výroby vína. Vinařství vyrábí vína ve špič- kové kvalitě pomocí nejmoder- nějších technologií. V komplexu vinařství je zážitková restaurace s menu zaměřené na sezonnost a zvěřinové speciality z vlastního chovu. Návštěva tohoto vinařství je opravdu zážitek. Dále bych do- poručil navštívit Slovenský salon vín v zámku Pezinok, kde leží vý- běr z nejlepší produkce. V čem jsou vína ze Slovenska zajímavá (zvláštní)? Slovenská vína se od našich vín v podstatě neliší, rozdíl najde- me v několika nově šlechtěných odrůdách, jakým je například Dě- vín, Váh, Diamant, Hron, které se u nás zatím v podstatě nepěstují. Richard Süss Pro slovensko je to Malokarpatská, Južnoslovenská, Stredoslovenská, Nitrianská, Východoslovenská a vi- nohradnícká oblasť Tokaj. Synonymum CHOP pro Sloven- skou republiku je výraz Districtus Slovakia Controlatus (DSC, D.S.C.) V textu byly využity informace z: zvhv.sk, slovakwines.sk B lízko řeky Dunaj a sever- ních hranic země se nachází další skupina vinařských oblastí Severní Zadunají. Sem řadí- me Ászár-Neszmély těsně při řece, Etyek-Buda v okolí hlavního měs- ta, oblast Mór na jižních svazích hory Vértes, oblast Pannonhalma kolem stejnojmenného opatství, a oblast Sopron v blízkosti Nezi- derského jezera (Fertő tó/Neusi- edler See) a rakouského Burgen- Maďarsko: Nejen Tokaj V Maďarsku je zaregistrováno celkem 22 vinařských oblastí se- skupených do pěti větších celků. Ve skupině severního Maďar- ska najdeme čtyři podoblasti na jižních svazích hor Mátra, Bükk a Tokaj, které jsou většinou i podle těchto hor pojmenovány: Mátra, Eger, Bükk a Tokaj. landu. Další významnou skupinu vinařských oblastí najdeme kolem jezera Balaton. Sem patří podob- lasti Balatonfelvidék, Badacsony a Balatonfüred-Csopak na sever- ním břehu, Balatonboglár na jižním břehu, Zala a Somló v blízkém, spí- še západním okolí jezera. Skupina vinařských oblastí Jižního Zaduna- jí v poslední době vybudovala vel- kou prestiž hlavně díky nejjižnější maďarské oblasti Villány. Velký talent dokazují i trochu severnější vinaři ze Szekszárdu. V zahrani- čí zatím méně známé podoblasti této skupiny jsou pak Tolna a Pécs. Plochou vinic a množstvím vyrobe- ného vína jasně vede skupina pod- oblastí na velké jižní nížině Alföld, na východ od Dunaje. Sem patří Csongrád, Hajós-Baja a obrovská podoblast Kunság. Klasifikace Vína označená jako přírodní (ter- mészetes borok) se dělí do pěti jakostních stupňů. Stolní víno (asztali bor) A120008717inzerce

Život je krásný. A vy to víte ZEN je stylový magazín deníku Mladá fronta E15 Další číslo vychází v pondělí 10. prosince

XXVIII/XXIX Rozloha vinic: 80 000 ha Roční produkce: 3 200 000hl Podíl exportu vína do České republiky: 11% Jaká jsou specifika vín z Ma- ďarska? Zřejmě nejznámější víno z Maďarska je tokajské, ale Ma- ďarsko, především díky velké ge- ografické rozloze a rozmanitosti podnebí umí nabídnout nejen zajímavá vína bílá, ale především vína červená. Máte oblíbené víno z Maďar- ska? Určitě jsou to právě vína to- kajská, která mají opravdu ne- uvěřitelný potenciál ke zrání, někteří dokonce tvrdí, že tokaj- ské je víno nesmrtelné. Pro mě osobně jedno ze zajímavých vín z poslední doby je určitě Cha- teau Dereszla 6 puttonyos Aszu 2005. Mohu jen doporučit. Tomáš Bruha s obsahem alkoholu mezi devíti a 11 procenty. Zemská vína (tájborok), v Maďarsku zvaná též vína k pečín- ce (pecsenye borok), jsou stolní vína vyšší jakosti. Smějí se vyrábět jedi- ně z uznávaných odrůd a pocházet musí ze stanovených oblastí. Jakostní víno (minöségi bor) je také dovoleno vyrábět pouze z konkrétních odrůd, jejichž obsah v daném víně nesmí být nižší než 85 procent. Víno musí pocházet ze stanovených vinařských oblastí, je- jichž výnos nepřesahuje sto hekto- litrů na hektar. Víno mimořádné jakosti (különleges minöségi borok) je z přezrálých nebo ušlechtilou plísní napadených hroznů. Výnosy v oblastech, z nichž víno pochází, nesmí přesáhnout 75 hektolitrů na hektar. Musí být uvedeny přesné údaje o vinařské oblasti, ročníku a odrůdě. Muzeální vína (muzeális bo- rok) jsou jakostní vína nebo vína vysoké kvality, která zrají nejméně pět let v lahvích či sudech. Na maďarských lahvích rozhod- ně nehledejte přívlastky, systém zatřídění podle cukernatosti moštu se tu nepoužívá. Typickému názvu jako například Figula Balatonszőlő- si Olaszrizling 2009 můžete poro- zumět podle následujícího klíče: > první část je stabilně jméno vi- nařství > na druhé pozici bývá místo pů- vodu > na třetí pozici je odrůda > na konci je ročník. Místo původu se uvádí velmi často, a to v podobě názvu viniční tratě, obce, vinařské oblasti nebo výjimečně i širšího vinařského regi- onu. Můžete narazit i na fantazijní, podle aktuální módy často latinský název místo uvedení odrůdy, a to nejspíš v případě kupáží. Odrůdy Orientaci mohou ztížit i cizím dojmem působící maďarské odrů- dy, případně maďarské názvy mezi- národních odrůd. Z významnějších bílých jsou za (v podstatě) domo- rodé považovány: Furmint (Tokaj, Somló) – vlajková loď Tokaje i Maďarska. Velmi citlivě odráží charakter místa úrody. Je jedna z nejnáchylnějších na botrytidu. V suché podobě má všechny předpoklady stát se vel- kým vínem, v botrytické podobě bývá hlavní komponentou v Tokaji Aszú. Hárslevelű (Tokaj, Eger, Somló, Villány) – také známé jako Lipovina, je plnější a má me- dovou či květinovou vůni. Juhfark (oblast Somló) – v překladu „ovčí ocas“ podle podlouhlého a kadeřavého tvaru hroznu, dává svérázné víno. Kéknyelű (Badacsony – se- verní Balaton) – „s modrou ru- kojetí“, poměrně vzácná odrůda náročná na pěstování. Leányka (Eger a severní ob- lasti) – v maďarštině „dívčí hro- zen“, je hravé, lehké a charakterní. Királyleányka (Eger a Sever) – v maďarštině „princeznička“, známá též jako Feteasca regala, je novošlechtěnec z Kövérszőlő a Le- ányka. Ezerjó (Mór) – historicky také jako Tausendgut, má květinovou vůni a jeho víno důrazné kyseliny. Z modrých odrůd s dlouhou his- torií v Maďarsku jsou nejvýznam- nější: Kadarka (Eger, Szekszárd, Villány aj.) – typově blízká Ru- landskému modrému, ale aromati- ka vína je kořenitější. Csókaszőlő – „kavčí hrozen“, archaická odrůda v počátcích své druhé renesance, zatím vzácná, ne příliš rozšířená, v charakteru má určité podobné rysy s Cabernetem franc a Frankovkou. Možná stojí za zmínku i ma- ďarské novošlechtěné bílé odrůdy rozšířené také v okolních zemích, jako Irsai Olivér a Cserszegi Fűsze- res (Irsai x Tramín), které se pěstují v největším objemu kolem Balato- nu. Kromě domorodých, autochton- ních odrůd se cítí dobře v Maďarsku i středoevropské či světové odrůdy, hojně rozšířené i na Moravě. Na největší ploše a prakticky po celé zemi se pěstuje Olaszrizling (Ryz- link vlašský) a Kékfrankos (Fran- kovka). Z dalších dobře známých a v maďarštině jinak znějících odrůd bychom měli zmínit Fehérburgun- di (Rulandské bílé), Kékburgundi (Rulandské modré), Rajnai Rizling (Ryzlink rýnský), Szürkebarát – „šedivý mnich“ (Rulandské šedé), Tramini (Tramín červený), Zöldvelte- lini (Veltlínské zelené), Portugieser (Modrý portugal) a nepříliš rozšíře- ný Szentlőrinc (Svatovavřinecké). V textu byly využity informace z: Hugh Johnson a Jancis Robinsonová – Světový atlas vína, vinorum.cz Foto profimedia.cz

Víno Řecko: Kolébka vína V inice jsou v Řecku roztrou- šeny po celé zemi, v pod- statě jsou všude – na plochém pobřeží, na strmých hor- ských stráních, v makedonských horách i na kamenité a sopečné půdě na ostrovech. Existují velké rozdíly – od nejchladnějších hor- ských vinohradů v Makedonii až po Krétu, kde léto přináší pětiměsíční intenzivní horka a sucha, osvěžené jen mořským vánkem. Každá část Řecka má svá vinná specifika. Na- jdete tu totiž stovky odrůd, z nichž většina je autochtonních, vyskytují se zde od nepaměti a nesetkáte se s nimi nikde na světě. Nejznámější víno ve světě z Řec- ka je Retsina. Je to stolní suché bílé víno, které se vyrábí z odrůd Savatiano nebo Roditis. Do moštu se před začátkem nebo v průběhu kvašení přidává pryskyřice získaná z borovice, která většinou pochází z poloostrova Attika. Pryskyřice pak dodá vínu zvláštní příchuť. Tato metoda je dědictvím z antiky, kdy se amfory s vínem uzavíraly pryskyřicí, která odkapáváním pů- sobila zároveň jako přírodní sta- bilizátor. Tento způsob zpracování vína je povolen pouze v Řecku. Jinak k nejdůležitějším bílým vínům patří: Asyrtiko (Santorin, Athos), Vilana (Kréta), Robola (Kefallonia), Rhoditis (Makedonie, Thrákie, Peloponés). K červeným vínům pak Xinó- mavro především v Makedonii a Thrákii, Agiorgitiko na Pelopo- nésu, Mavrodaphne jako sladké Antické Řecko je mimo kolébky evropské kultury považováno i za kolébku vinařství. Svědčí o tom i zprávy, které popsaly technolo- gie na pěstování a zpracování vína téměř moderního stylu. Sladké ΓΑΘΚΟΣ ΟΙΝΟΣ (gaukos oinos) > Jakosti a apelace: StolníΕΠΙΤΡΑΠΕΣΙΟΣΟΙΝΟΣ (epitrapesios oinos) – bez označe- ní původu, převážně pro směsi. Selské ΤΟΠΙΚΟΣ ΟΙΝΟΣ (to- pikos oinos) – takových vín je ko- lem stovky, víno musí být z oblasti uvedené na etiketě. Reserve ΕΠΙΛΕΓΜΕΝΟΣ (epi- legmenos) – dodatečné značení pro OPAP a OPE, vína musí zrát v dřevěném sudě nejméně tři (bílá), čtyři (červená) roky. Gran Reserve ΙΔΙΚΑ ΕΠΙΛΕΓΜΕΝΟΣ (idika epileg- menos) – dodatečné značení pro OPAP a OPE, vína musí zrát v dře- věném sudě nejméně dva (bílá), tři (červená) roky. O. P. A. P. ΟΝΟΜΑΣΙΑ ΠΡΟΕΛΕΥΣΗΣ ΑΝΩΤΕΡΗΣ ΠΟΙΟΤΗΤΑΣ (onomasia proele- vsis anoteris piotitas) – Označení původu vyšší kvality. Odpovídá italskému DOC. Lahve jsou opatře- ny červenou páskou. O. P. E. ΟΝΟΜΑΣΙΑ ΠΡΟΕΛΕΥΣΗΣ ΕΛΕΓΧΟΜΕΝΗ (onomasia proelevsis elegchome- ni) – Kontrolované označení půvo- du. Odpovídá italskému DOCG. Lah- ve jsou opatřeny modrou páskou. Appellation Traditionelle ΟΝΟΜΑΣΙΑ ΚΑΤΑ ΠΑΡΑΔΟΣΙ (onomasia kata paradosi) – tradič- ní řecký produkt. > Styl vína, ve kterém je při- praveno: Perlivá vína ΗΜΙΑΦΡΟΔΙΣ ΟΙΝΟΣ (imiafrodis oinos) Šumivá vína ΑΦΡΩΔΕΣ ΟΙΝΟΣ (afrodes oinos). Vinařský závod: ΟΙΝΟΠΟΕΞΟΝ (oinopoexon). > Výrobce vína: ΟΙΝΟΠΑΡΑΓΟΓΟΣ (oinopara- gogos) Vyrobeno a plněno: ΠΑΡΑΓΟΓΙ ΚΑΙΕΛΦΙΑΛΟΣΙΣ (paragogi kaielfialosis) Vyrobeno v Řecku, řecký pro- dukt: ΕΛΛΗΝΙΚΟ ΠΡΟΙΟΝ (eliniko proion). V textu byly využity informace z: André Dominé – Víno, ovine.cz Rozloha vinic: 190 000 ha Roční produkce: 5 000 000hl víno z oblastí Patras, Kefallonie a Achaia, Mandelaria na ost- rovech Paros, Kréta a Rhodos a stará odrůda Limnio. Kromě toho jsou kvalitní vína z mezinárodních odrůd jako Caber- net Sauvignon, Cabernet Franc, Syrah a tak dále. Z bílých pak Chartdonnay. Vína se z nich vyrá- běji buď čistě odrůdově, nebo je mísí s víny domácích hroznů. Etiketa řeckého vína: > Cukernatost: Suché ΙΠΟΣ ΟΙΝΟΣ (ipos oinos) Polosladké ΙΜΙΓΛΙΚΟΣ ΟΙΝΟΣ (imiglikos oinos) V čem jsou vína z Řecka zají- mavá? Řecko se může pochlubit širokou paletou autochtoních odrůd. Řím- ský básník Vergilius kdysi o řeckých vínech napsal, že by bylo jedno- duší spočítat všechna zrnka písku u moře než pojmenovat všechny odrůdy révy vinné. Vzhledem k vel- mi rozdílným klimatickým podmín- kám v jednotlivých oblastech Řecka jsou velmi rozdílná i vína. Můžeme zde narazit na lehká mladá červe- ná vína až po těžká vína s vysokým obsahem zbytkového cukru. Která místa z hlediska milov- níka vína by se v zemi měla navštívit? Doporučil bych navštívit některá vinařství na ostrově Samos. Zde se pěstuje odrůda Muscat. Sladká vína z muškátu patří mezi nejzná- mější a nejlepší na světě. Richard Süss Foto profimedia.cz

XXX/XXXI M ožná je to proto, že vi- nařství bývalo doménou mužů a ti potřebují ve všem soutěžit. Nevím. Ale každo- pádně je třeba říct, že soutěžení o lesklá nalepovací kolečka se po- slední dobou stalo jakousi mánií a vinařské soutěže po celém světě rostou jako houby po dešti. A vždy je dobré vědět, že když vás neocení v Bruselu či Londýně, je zde mož- nost to zkusit třeba v Horní Dolní nebo Nových Kotěhůlkách. A je tedy každá zlatá medaile opravdu z ryzího zlata? > Pokud bychom se podívali blí- že na soutěžení v našem malém vinařském světě, nevím, jak vám, ale mně to připomíná soutěžení v boxu. Zde je světový šampion WBC, WBA, WBO, IBF a vlastně ni- kdo neví, který z nich je skutečně nejlepší. > V České republice je pár soutě- ží, které bych rád vyzvedl a daly by se označit za významné. Alespoň z mého pohledu. Ne počtem při- hlášených vzorků nebo množstvím rozdaných medailí, ale přístupem Soutěžení ve světě vína Zamyšlení zkušeného someliéra nad zápolícími vinaři a jejich soutěžích S alon vín je laicky řečeno ja- kási soutěž soutěží. V rámci systému národní soutěže vín jde vlastně o finální část celé soutěže. „Mít vína v Salonu vín je pro každého vinaře velmi prestižní záležitost," říká ředitel společnosti CHÂTEAU VALTICE – Vinné sklepy Valtice David Šťastný. E15: Co znamená vítězství v něm? Naše vinařství patří mezi ty, která mají v Salonu vín každoroč- ně jedno z největších zastoupení svých vín. Titul šampion Salonu vín byl v letošním roce vyhlašován teprve podruhé. Ve finále je vždyc- ky spousta špičkových vín a je tře- ba i trochu štěstí tak jako v životě. CHÂTEAU VALTICE získali ocenění šampion Salonu vín a měli jsme i nejlepší červené víno. Beru to tak, že štěstí přišlo ocenit za naši dlou- holetou práci na zvyšování kvality moravských vín. Zkrátka vyšlo to. E15: Které naše soutěže, mimo salonu, považujete za prestižní? Určitě Valtické vinné trhy. Jde o vůbec nejstarší vinařskou sou- těž u nás (první se datuje od 19. století), které se říká „Wim- bledon mezi výstavami“. Škoda že spousta dobrých vinařských výstav, které vznikly v devadesátých le- tech, již zanikly. Takže vznikají nové a nové výstavy a milovníci vína se v tom těžce orientují. Doufám, že čas ukáže, kdo si zaslouží přežít. Tak to bylo vždycky. E15: Účastníte se zahra- ničních soutěží? David Šťas které nás k výběru hodnotitelů nebo zajíma- vou myšlenkou. Tou druhou kate- gorií je Vinařství roku, kde vítěz není jen výrobcem velmi dobrých vín, ale zároveň musí splnit i jiné podmínky jako například podporu cestovního ruchu v dané lokalitě či podobné aktivity. >Do kategorie první bych zařadil soutěže, jako jsou Vinař roku nebo Salon vín (finální hodnocení). Tyto soutěže mívají v posledních letech zastoupení v komisích i zahraniční hodnotitele s titulem Master of Wine, což je nejvyšší možný titul ve vinném světě, a snaží se tak poskytnout i hodnotnou zpětnou vazbu pro zúčastněné soutěžící. > Pár rozdílů mezi našimi a za- hraničními soutěžemi bych našel. Samozřejmě mezinárodní soutěže trvají i několik dní, v návaznosti na počet vzorků, což se u nás stane málokdy… Tím největším rozdí- lem je však využití profesionálních somelierů. Concours Mondial Bru- xelles, International Wine and Spi- rit Competition nebo i italský prů- vodce Gambero rosso či magazín Decanter využívají pro svá celoev- ropsky uznávaná hodnocení osvěd- čené hodnotitele. Ty, kteří s víny pracují každý den, což jsou odborní novináři a somelieři. Je škoda, že u nás tito lidé stojí mimo většinu hodnocení, a to pouze z důvodu, že hodnotí Moravu jako oblast uchá- zející se o evropské uznání a ne jako separátní oblast, která je tu jen sama pro sebe a okolní svět ji nezajímá. On ten pohled zvenčí není vždy úplně nesmyslný, přesto- že není lichotivý a občas nenaplní očekávání vinaře… > Co dodat závěrem? Napada- jí mne dvě věci. Vinařství v ČR je ještě stále mladé a ve vývoji. Jsem rád, že ve vývoji pozitivním směrem a vinařské řemeslo u nás jde naho- ru. Ve stejném vývoji jsou i soutěže a doufám, že i ony opustí zkostna- tělý systém zvoucí do komisí stále stejné chválící degustátory a vydají se mezinárodním směrem profesio- nálů se širokým rozsahem znalos- tí, kterých je v současnosti v naší republice několik, a nabídnou tak důležitou zpětnou vazbu vinařům. Není totiž důležité vyhrát, ale zlep- šit se… > A dodatek ohledně našich pro- fesionálů. Víte například, že some- lieři z ČR v posledních letech při- vezli medaile z mistrovství světa, Evropy či střední Evropy a svými výkony si získali uznání i od zástup- ců vinařských velmocí? Proč si tedy neposlechnout jejich názor? Jakub Přibyl Somelier michelinských restaurací Faventia (Provence), Allegro (Praha) Hodnotitel: Wine & Degustation, VínoRevue, Pardubický festival vína Vinař roku. Ředitel společnosti Znovín Znojmo Pavel Vajčner vítězoslavně svírá pohár nejlepšího vinaře roku 2012

Víno inzerce tný: Vítězství v Salonu vín bylo štěstí, ocenilo za dlouholetou práci Konkrétně CHÂTEAU VALTICE – Vinné sklepy Valtice se již několik století účastní více prestižních me- zinárodních výstav. V nedávné mi- nulosti jsme získali několik zlatých i velkých zlatých medailí na výsta- vách IWC San Francisco, Terravino Izrael, VINALIES INTERNATIONAL Paříž, Decanter London a dalších. E15: Orientuje se vaše spo- lečnost i na zahraniční trhy? Mimo Slovensko jde spíše o menší prodeje v řádu tisíců lah- ví. S exportem je spousta práce, takže se tím tak řečeno spíše „ba- víme“. E15: Jak vnímáte současnou situaci z hlediska importu? Do Česka se dováží ze zahraničí většinou vína v hodnotě kolem 30 až 50 korun. Většina moravských vín má dnes vyšší kvalitu, za to bych dal krk. E15: Jak vidíte budoucnost export/import? Kvalitní moravská vína patří opět ve světě spíše mezi takové „rari- Vítěz. Bratři David (vlevo) a Marek Šťastní drží svého šampiona – Ryzlink vlašský po vyhlášení výsledků na Salonu vín 2012 ty“. Většina světových odborníků na víno, která nás navštívila, byla velmi mile překvapena. Ale takto kdysi překvapil i novozélandský Sauvignon a dnes ho zná skoro celý svět. Je před námi spousta tvrdé práce, než přesvědčíme svět, že Morava je vinařsky zajímavá tře- ba jako Alsasko. har OD MORAVSKÉHO MUŠKÁTU PO CHATEAU MARGAUX S VAŠÍ MAKRO KARTOU MAKRO karta: vstupenka do světa čerstvosti, kvality a velkého výběru www.makro.cz PARTNER PROFESIONÁLŮ Ve víně je pravda. A pravdou je, že nejširší sortiment vín najdete v MAKRO. Spolehněte se na bohatou nabídku vín z 18 zemí světa od lehkých stolních až po ty nejexkluzivnější! A až si budete vybírat zlatavé moravské bílé anebo plnokrevné francouzské víno s jemným aroma a nekonečnou dochutí z oblasti Bordeaux – Château Margaux, jistě oceníte vytříbený vkus a přehled MAKRO sommeliera. A120008124

Víno XXXII D ůležité je si uvědomit, že investice do vína není větši- nou stejná jako u ostatních obchodních komodit. Dobré víno je vždy něčím jedinečné, neustále se vyvíjí v čase, jeho objem je limito- ván a v podstatě je nenahraditelné. Z tohoto pohledu se dá investice do vína přirovnat spíše k investi- cím do známek nebo starých min- cí. Hodnotu investice do vína totiž výrazně ovlivňuje nejen kvalita, ale i jeho (omezené) množství. Výrazné zhodnocení Průměrné cenové zhodnocení ve světě se u vína pohybuje od deseti do 14 procent. Avšak investice do vín není záležitostí pouze velkých vinařských států. I u nás se již ně- kolik let do tohoto nápoje investuje a zhodnocení se pohybuje na svě- tovém průměru. Na trhu se objevují velmi kvalitní a jedinečná moravská vína, jejichž zhodnocení bývá sku- tečně velmi zajímavé. „Naše první víno, které bychom mohli ozna- čit jakýmsi ‚blue chips‘ mezi víny, byl Sauvignon pozdní sběr 1997 z řady Château Valtice. Toto víno získalo mimo jiné titul Champion na mezinárodní světové výstavě ve slovinské Ptuji a jeho cena vzrostla během roku o neuvěřitelných 297 procent. O toto víno projevil poté eminentní zájem jeden významný Jak investovat do vína Víno lze bezesporu počítat mezi nejstarší komodity, se kterými se kdy obchodovalo a do kterých se investovalo, protože víno doprovází člověka odedávna. francouzský investor, který chtěl exkluzivní odběr všech lahví toho- to vína s prémiovou cenou o 350 procent vyšší oproti původní! Pře- sto jsme neprodali. Nechtěli jsme, aby takové ‚velké víno‘ skončilo celé v zahraničí. Obdobná situace byla i v letošním roce, kdy jsme zís- kali na víno Ryzlink vlašský výběr z hroznů 2009 z řady Château Val- tice A+ šampiona Salonu vín ČR. Našim investorům do vína jsem toto víno doporučoval již v roce 2011 jako dobrou investici. Vypla- tila se. Hodnota tohoto vína šla během několika týdnů nahoru o 70 procent. Dnes je hodnota tohoto vína přibližně o 160 procent vyšší proti původní ceně a půjde ještě nahoru.“ říká David Šťastný, ředitel společnosti Vinné sklepy Valtice. Jak investovat Nejdůležitější je samozřejmě výběr vína, do kterého chcete investovat. Na prvním místě je to pochopitel- ně vysoká kvalita, a to je základní podmínka. Dále pak jedinečnost takového vína. Například pokud chce investor dosáhnout vysoké- ho zhodnocení, musí víno zakoupit ještě před tím, než víno získá oce- nění. I zde stejně jako v mnoha dalších oblastech investování platí – nech- te si poradit od skutečného od- borníka. Otázkou je, kde takovou osobu najít. Současná hospodář- ská krize odstrašujícím způsobem demonstrovala, že zdaleka ne všechny rady a prognózy investič- ních poradců jsou správné. U vína to může platit dvojnásob. Skuteč- ní odborníci mohou pocházet buď z řad someliérů či obchodníků, nebo z řad výrobců – vinařů. Som- melieři a obchodníci sice mohou přistupovat k výběrům vína více objektivněji a s určitým nadhledem. Ale pozor, spousta z nich dnes také s víny obchoduje, a pak se ona ob- jektivita a nadhled naprosto stírají. Výrobci vína mají jednu nespornou výhodu, která se ve sportu nazý- vá termínem – znalost domácího prostředí neboli výhoda domácího hřiště. Praktické zkušenosti s vlast- ním vínem, z jakých hroznů a jakou technologií bylo víno vyrobeno, a znalost, jak se příslušné víno chová v čase, je know-how každé- ho dobrého sklepmistra a vinaře. Jinými slovy rada od člověka, jenž s příslušným vínem prožil několik dnů a nocí, měsíců i let, má pak vy- sokou vypovídací schopnost. Avšak i rada z této strany může mít po- chopitelně zásadní slabinu. Někte- rý vinař prostě žádné dobré víno na dlouhé ležení mít nemusí, takže jeho rada k investování do vína se pak může řídit pouze sloganem: co je doma, to se počítá. Pomůžou i akce Je tedy velmi důležité mluvit se skutečným odborníkem vinařem nebo someliérem, kterého delší dobu znáte, stojí za ním výsledky. Většinou takový člověk bývá zná- mý a uznávaný i mezi skutečnými vinaři. Další způsob, jak získat in- formace, aby byly co nejtranspa- rentnější, je navštívit nějakou akci, kde vína zhodnotí odborná komise složená z prověřených vinařů, nej- lepších sommelierů a profesních obchodníků. „Právě o to se chceme pokusit v našem prvním vinařsko- investičním projektu, který chystá- me a kde po vzoru francouzského ‚en primeur‘, bude naše nová vína hodnotit komise složená ze skuteč- ných odborníků. Ti v takzvané slepé degustaci budou posuzovat nejen kvalitu nových vín, ale i jejich možný potenciál zhodnocení,“ upozorňuje David Šťastný a dodává, že „prvo- řadým důvodem těchto akcí je sna- ha o další rozšíření vinařské kultury v Česku, jako je tomu ve světě.“ Irena Hartingerová Foto profimedia.cz A120008713inzerce

35

Využijte výhod členství ve Francouzsko-české obchodní komoře a připojte se ke komunitě více než 270 francouzských, českých a mezinárodních společností Francouzsko-česká obchodní komora Chambre de commerce franco-tchèque IBC, Pobřežní 3 186 00 Praha 8, Česká republika T +420 224 833 090 F +420 224 833 093 info@ccft-fcok.cz www.ccft-fcok.cz Debatní obědy Konference a speed business meetingy Společenské a sportovní akce Vzdělávací semináře Průzkumy francouzského trhu Vyhledávání obchodních partnerů Inkubátor MSP Vyhledávání zaměstnanců FRANCOUZSKO-ČESKÁ OBCHODNÍ KOMORA / PODPORA ROZvOjE FRANCOUZSKO-ČESKýCH OBCHODNÍCH vZtAHů / PLAtFORMA PRO SEtKÁvÁNÍ FRANCOUZSKé, ČESKé A MEZiNÁRODNÍ PODNiKAtELSKé KOMUNity v ČR / PARtNER PRO vStUP NA FRANCOUZSKý tRH