MH unor 2018

t o p o d s tat n é p r o f i r m y a  v e ř e j n o u s p r áv u      l e d e n | ú n o r 2 0 1 8 www.moravskehospodarstvi.cz www.facebook.com/moravskehospodarstvi Kalové hospodářství Z odstraňování kalů bude nový byznys, myslí si odborník. Můžeme očekávat rozvoj center na jeho zpracování. Zatímco problém s těžkými kovy je v podstatě vyřešen, nyní se mluví o jiném problému. Tím jsou zbytky organických látek, jako jsou hormony, antibiotika nebo antikoncepce. Více na str. 2 Moravská letiště slavila úspěšný rok Úspěšný rok za sebou mají letiště v Brně, Pardubicích a Ostravě. Pardubické letiště letos otevřelo nový terminál a nové letecké linky nalákaly další pasažéry. Cestující se navíc můžou těšit na nové destinace. Letiště budou přidávat jak stálé, tak charterové lety. Více na str. 8 a 9 Kulatý stůl Ekologie Ministerstvo životního prostředí předpokládá, že rok 2018 bude z pohledu odpadového hospodářství přímo turbulentní. Jaké změny můžeme očekávat a jak se s nimi vypořádat, zjistili účastníci kulatého stolu na téma Ekologie a její budoucnost společnosti Magnus Regio. Více na str. 5 Digitální nomádství Pracovat přímo z exotické pláže zní pro mnoho lidí jako nesplnitelná pohádka. Digitálních nomádů, kteří propojili běžnou práci s cestováním, přitom v poslední době stále přibývá. Co digitální nomádství obnáší a jak se k němu staví zaměstnavatelé?  Více na str. 12 Sledujeme kraje: Vysočina  |  Jihomoravský  Olomoucký  |  Zlínský  Moravskoslezský  |  Pardubický  Královéhradecký 7 Vysazování a kácení stromů na Moravě 11 Igelitky v České republice nechceme 14 Nemocnicím se daří získávat nové přístroje S p e ci á l •  zdra votnict ví  • ■  O nakládání s odpady v ČR čtěte na straně 3. Cesta odpadu:  Z domácností na skládky a zase zpět V odpadech vede jižní Morava spalovna  16 % recyklační centrum  27 % skládka  50 % překládací stanice lisování odpadu Dotřiďovací linka kompostárna 7 % svozové auto na bioodpad svozové auto na tříděný odpad svozové auto

2 leden | únor 2018 odpadové hospodářství Z odstraňování kalů bude nový byznys. Můžeme očekávat rozvoj center na jeho zpracování Karel Hartig ze společnosti Sweco Hydroprojekt a.s. je odborník na problematiku kalů. Z hlediska znečištění kalů se podle něj ČR příliš neliší od bohatších zemí EU. Změny ve způsobu odstraňování kalů mezi jednotlivými kraji jsou více ovlivněny přístupností vhodné zemědělské půdy, než znečištěním kalů. FOTO: archiv Karla Hartiga Zatímco problém s těžkými kovy v kalech je v podstatě vyřešen, v současné době se v souvislosti s kaly mluví o jiném problému. Tím jsou zbytky organických látek, jako jsou hormony, antibiotika nebo antikoncepce. Anna Fajkusová Jak se s tímto problémem vy- rovnat i jaká je budoucnost kalo- vého hospodářství u nás, odpo- vídal odborník na problematiku kalů Karel Hartig. Na kolik jsou kaly nebezpeč- né v rámci znečišťování životní- ho prostředí? V  dřívější době byly kaly městských čistíren odpadních vod hodnoceny především z hle- diska obsahu těžkých kovů, které se do odpadních vod dostávaly především v  průmyslových od- padních vodách, které se velice často vypouštěly do splaškových vod, a  pak se čistily na měst- ských ČOV. V současné době je problém obsahu těžkých kovů v kalech v podstatě vyřešen, a to jak z důvodu poklesu výroby, tak i z důvodu používání pokročilej- ších výrobních technologií včet- ně předčištění odpadních vod před jejich vypuštěním z výrob- ního závodu a v neposlední řadě i více ekologicky zaměřenou le- gislativou včetně kontroly jejího dodržování. Jaké nejhorší látky se v  ka- lech objevují? V současnosti za větší hrozbu považujeme především rezidua různých organických látek, jako jsou hormony, antibiotika, anti- baby pilulky apod. Problémem je skutečnost, že tyto látky jsou v kalech obsaženy v nízkých kon- centracích, působí dlouhodobě a  nemáme dostatečně dlouhé řady jejich sledování tak, aby se dal jednoznačně vyhodnotit stu- peň jejich nebezpečnosti a  pří- padně i stanovit limitní hodnoty vybraných látek. Jsme členským státem EU, a proto jsme povin- ni přejímat i její legislativu. Ani v  rámci EU není dosud jasno a  čeká se na schválení přísluš- ných směrnic, které upraví další budoucnost v používání či likvi- daci kalů. O tom, že hrozba vlivu organických reziduí v  kalech je reálná, svědčí případy ve vodním hospodářství, kdy byla u uzavře- ných systémů mimo tekoucí vody zjištěna změna pohlaví vodních vody, popř. v  oddělené nádrži. Stabilizovaný kal se odvodňu- je nejčastěji na pásových lisech a odstředivkách, nyní se pomalu rozšiřuje i používání šroubových lisů. Kalová pole se již většinou nepoužívají. Nejmenší ČOV ob- čas využívají odvoz kalu na větší ČOV k  jeho odvodnění. Použí- vání pojízdných lisů a odstředi- vek je rovněž relativně časté pro menší velikosti ČOV. Zdokonalují se v posledních letech technologie pro odstra- ňování kalu, nebo už nic moc nového vymyslet nejde? Po zákazu skládkování je možné odvodněné a  stabili- zované kaly splaškových ČOV aplikovat na zemědělskou půdu, používat na výrobu kompostů nebo k  rekultivacím. Pokud nebude možné, a  to z  různých důvodů, tyto metody i nadále vy- užívat, nastupují dražší metody termické destrukce kalů. Jak již bylo řečeno, jedná se o spalová- ní kalů, popř. i  spoluspalování kalů na uhelných teplárnách a  elektrárnách. V  těchto přípa- dech je možné použít i  pouze odvodněné kaly. Ostatní meto- dy vyžadují usušený kal, který dále zpracovávají. Jedná se pře- devším o zplyňování usušených kalů s produkcí hořlavého plynu syngasu s cílem zpětného získá- ní fosforu z  popela, respektive o pyrolýzu, kde produktem jsou plyny, olej a popel s obsahem bio- charu. Která z těchto metod v bu- doucnosti zvítězí, bude záviset na jejích technicko ekonomických parametrech a vývoji legislativy. V  současnosti je na zplyňová- ní i pyrolýzu nahlíženo jako na spalování odpadů. Tento výčet metod ale nemusí být konečný. S  omezením možnosti stávají- cích způsobů odstraňování kalů velice pravděpodobně nastane rychlý rozvoj dalších metod od- straňování kalů, protože se jed- ná o nový byznys. Jako první se dá očekávat rozvoj regionálních center na zpracování kalů, které budou vznikat na bázi stávajících podniků zabývajících se hospo- dařením s kaly, popř. u velkých provozovatelů ČOV. Za pomoci některých tech- nologií zpracování kalu lze z  kalu získávat bioplyn pro produkování tepelné energie. Jde při zpracovávání kalu zís- kat i další výhody a je případně možné, aby toho využívaly pří- mo obce? Využívání bioplynu ze splaš- kových ČOV v  rámci obcí je prakticky nemožné. Produkce tepelné energie vykazuje mírné přebytky pouze v  létě. V  zimě produkce tepelné energie ob- vykle odpovídá technologickým potřebám ČOV, popř. je nezbytný ještě externí zdroj tepla. Produk- ce elektrické energie je nedosta- tečná pro provoz ČOV. Proto ČOV není vhodným zdrojem energie pro obec. Jiná otázka je bioplynová stanice zpracováva- jící odpady ze zemědělství, popř. bioplynová stanice zpracovávající energetické plodiny. Nadproduk- ci bioplynu poskytuje i příslušně vybavená skládka. V souvislosti s kaly jsou plá- novány legislativní změny. O co konkrétně jde a  jak to ovlivni kalové hospodářství v ČR? Ano, legislativní změny jsou plánovány jak v  rámci EU, tak i  ČR. Jedná se především o  zá- kon o odpadech, zákon o ovzdu- ší a  prováděcí vyhlášky k  těmto zákonům. Dokud nevstoupí nová legislativa EU v platnost, tak nelze očekávat přijetí zásadních změn v nakládání s kaly ani v naší legis- lativě. Teoreticky se může jednat o krátkou dobu, ale poslední ver- ze úprav nebyla v EU přijata, tak předem nelze určit, o jak krátký časový horizont se jedná. Jaká je podle Vás budouc- nost kalového hospodářství v ČR? V  době, kdy vstoupí v  plat- nost zpřísněná legislativa, se zvý- šenou měrou začnou uplatňovat regionální centra zpracování ka- lů, které vzniknou na bázi stáva- jících center, která odebírají kaly a  odpady s  cílem jejich dalšího využití. Dalším potencionálním zpracovatelem kalů jsou velké provozovatelské organizace vo- dovodů a kanalizací. Jelikož roční produkce kalů je v rámci ČR cca 170 tisíc tun sušiny kalů, lze oče- kávat řešení dané problematiky pomocí PPP projektů. Jedná se velkou produkci, přičemž zdroj kalů je trvalý. Z tohoto důvodu je v normálně fungující společnosti zájem podniků řešit problemati- ků kalů na ekonomické bázi a to v souladu s platnou legislativou. Rozhovor je redakčně zkrácený. Celý rozhovor si přečtete na www.moravskehospodarstvi.cz živočichů a další dopady na živé organizmy. Otázka pak by měla znít, jaké látky v kalech jsou ví- ce a jaké méně nebezpečné, a to s cílem, aby se daly stanovit jejich limitní hodnoty. Zatím návrhy na změnu legislativy směřují smě- rem na totální destrukci orga- nických látek obsažených v kalu za účelem přerušení potravního řetězce. Tím se zbavíme s orga- nickými rezidui i  organických látek, které jsou v půdě potřebné jak z hlediska zajištění její úrod- nosti, tak i  z  pohledu zajištění protierozních opatření. Jak velký problém jsou kaly v  České republice, nebo ještě přesněji na Moravě, ve srovnání s Evropou? Některé státy EU v  dřívější době začaly se spalováním ka- lů. Důvodem pro spalování by- la většinou nadprodukce kalů oproti možnostem použití kalů na zemědělskou půdu. Až v dru- hé řadě se jednalo o  ekologic- ké hledisko, neboli o  zabránění kontaminace zemědělské půdy. Výjimku samozřejmě tvořily kaly z chemických továren, kde o je- jich škodlivosti nebylo pochyb. Proto spalovny splaškových kalů jsou především na čistírnách od- padních vod velkých městských aglomerací. Nutno konstatovat, že se vždy jednalo o bohatší státy, jako je Německo, Francie a Ra- kousko. Typickým „paličským“ státem je Švýcarsko. Česká re- publika dlouhodobě používá kaly městských odpadních vod na vý- robu kompostů a na rekultivace. Stávající legislativu produkované kaly obvykle splňují v paramet- rech koncentrace znečišťujících látek, problém je s požadovaný- mi hodnotami na mikrobiální znečištění. Tyto přísné limitní hodnoty nelze většinou splnit bez hygienizace kalů. V případě výroby kompostů je požadavek na hygienizování výsledného substrátu přesunut na výrobce kompostu. Správně probíhající proces kompostování by však měl hygienizaci zajistit. Z hlediska znečištění kalů se ČR příliš neliší od bohatších ze- mí EU. V  rámci ČR mi nejsou známy významné rozdíly mezi se znečištěním kalů splaškových ČOV v různých krajích. Změny ve způsobu odstraňování ka- lů mezi jednotlivými kraji bu- dou více ovlivněny přístupností vhodné zemědělské půdy, než znečištěním kalů. Jaké jsou možnosti odstra- ňování kalu a které jsou výhod- né pro města a které naopak pro malou obec? Kalové hospodářství se samo- zřejmě liší v závislosti na velikosti přivedeného znečištění. V rámci Čech i Moravy nejsou významné rozdíly a lze konstatovat, že pro města nad 30 až 50 tisíc ekviva- lentních obyvatel se používá an- aerobní stabilizace kalů, nebo jak jsme dlouho říkali, vyhnívání ka- lů s produkcí bioplynu. Bioplyn se dlouhodobě spaluje v kogene- račních jednotkách s  produkcí tepla a elektrické energie. Men- ší velikosti ČOV pak používají aerobní stabilizaci kalu, která buď probíhá v  aktivační nádr- ži společně s  čištěním odpadní Milí čtenáři, je to asi dva roky, kdy v televizi běžela jedna z reklam na podporu třídění odpadu. Muž se chystal zatnout motorovou pilu do vzrostlého stromu, ale pokaždé, když se s řetězem přiblížil ke kmeni, pila mu chcípla. Přiznám se, že v okamžik, kdy se pila chystala zakousnout do dřeva, mi zatrnulo. Sama se snažím třídit papír, sklo, i plasty.Vždycky mi to přišlo nějak logické. Když se dají vypité lahve vyčistit a znovu naplnit (a že jich je), proč zbytečně vyrábět nové. Stejnou „vnitřní“ motivaci má, jak se můžete dočíst v tomto čísle, většina lidí. Řada obcí a měst navíc zavádí motivační programy, aby lidé z třídění měli co nejvyšší finanční prospěch.A jelikož úředníci jsou tady pro občany a ne naopak, je fajn, když jim některé činnosti dokážou také zpříjemnit a zjednodušit. Že by lidi ale vidina pár ušetřených stokorun za rok k třídění přímo dovedla, to si nemyslím. Kdo chce, třídí, kdo ne, přinutit se nenechá. Když jsem sepisovala jeden z článků tohoto čísla zaměřeného na odpadové hospodářství u nás v hospodě, koukal se mi přes rameno jeden starší pán. Jeden z té menšiny, která netřídí ze zásady. Brblal, že když přírodu „zabordelovávají“ obří nadnárodní společnosti, nikdo po něm nemůže chtít, aby se choval lépe. S tím já nesouhlasím. Nejsem sice až tak ekologicky zaměřená, že bych si nekoupila pivo v kelímku, nedala si pořádný kus masa nebo nejezdila do práce autem. Kelímek ale potom hodím do tříděného odpadu, u nákupu masa se snažím vyhnout tomu z velkochovů a s tím autem… no dobře, nad tím se ještě zamyslím. A ještě něco, když se snažím udržovat přírodu kolem sebe čistou, nedělám to pro příští generace, ale naprosto sobecky pro sebe. A netvrďte, že ani vy se rádi jednou za čas neprojdete pořádně hustým lesem bez pohledu na černé skládky, nebo sem tam se povalující starou botu. (S těma lichýma botama pohozenýma uprostřed lesa jsem to mimochodem nikdy nepochopila. Jak se ten člověk dostal zpátky?) Příjemné čtení. PS: Pokud na vás té ekologie bylo pro začátek příliš, spravte si chuť třeba leteckým výletem, kterým dnešní eko nádech vykompenzujete. Inspirovat se můžete na prostřední dvoustraně. Anna Fajkusová, šéfredaktorka Moravského hospodářství  úvodník „O tom, že hrozba vlivu organických reziduí v kalech je reálná, svědčí případy ve vodním hospodářství, kdy byla u uzavřených systémů mimo tekoucí vody zjištěna změna pohlaví vodních.“ „Využívání bioplynu ze splaškových ČOV v rámci obcí je prakticky nemožné. Produkce tepelné energie vykazuje mírné přebytky pouze v létě. V zimě produkce tepelné energie obvykle odpovídá technologickým potřebám ČOV, popř. je nezbytný ještě externí zdroj tepla.“ Letos vstupuje  Moravské Hospodářství  už do druhé dekády své existence! Děkujeme, že jste s námi!

leden | únor 2018 3 odpadové hospodářství Odpady? Obce se bojí zdražení skládek nímu zahrabávání odpadu do země formou skládkování. To je v jednadvacátém století stát- ním vandalismem,“ konstatoval Manhart. „ „ Negativní dopady pro města? Po vzoru okolních zemí zá- padní Evropy chce ministerstvo zvýšit poplatky za skládkování. „Změna má zvýšit motivaci k třídění a recyklaci komunál- ních odpadů v  obcích, přimět tak starosty obcí k zamyšlení se objemu vyprodukovaného od- padu zapracovat, protože v roce 2024 začne platit zákaz skládko- vání recyklovatelných, výhřev- ných a nestabilních odpadů. Co to bude znamenat? Bude patrně potřeba nárůst kapacity spaloven. Plán odpa- dového hospodářství České republiky počítá s  maximální kapacitou spalování 1,4 miliony tun. Pozornost věnujeme hlavně možnostem snižování produkce v  obcích prostřednictvím pre- vence, podporou třídění a  po- dobně. Jaká jsou z vašeho pohledu pozitiva a  negativa novely zá- kona? Ministerstvo životního pro- středí propaguje systém PAYT – bližně o sto víc. Zásluhu na tom pravděpodobně mají i  městské části, které skládky rychle odklí- zejí, a v neposlední řadě užitečné mobilní aplikace pro hlášení sklá- dek, odkud úředníci také čerpají informace. Co lidé nejčastěji vyhazují? Skládky se liší nejen velikostí, ale také obsahem. Někde se jed- ná o stavební suť či starý nábytek, jinde se objevují například krabice s množstvím papírového odpadu. Na některých černých skládkách se nacházejí třeba vysloužilé lednič- ky, mikrovlnné trouby či televizo- ry. Tyto případy naštěstí nejsou tak časté. Problémem jsou například pneumatiky, za jejichž odběr je nutné sběrným střediskům platit. Co provádíte, když vám ně- kdo černou skládku oznámí? Spolupracujete na jejím odstra- nění s vlastníky pozemku, nebo je vše na úřadech? Desítky milionů tun odpadů každoročně produkuje Česká republika. I když podle nedávno vydaných statistik produkce odpadů klesla mezi lety 2015 a 2016 o 4,4 procenta na 25,8 milionu tun, stále se jedná o obrovské číslo. Zvláště, když naopak narostlo množství komunálního odpadu z 3,3 milionu tun na 3,6 milionu tun. Petr Jeřábek Pomoci tomu, aby lidé vytvá- řeli odpadů co nejméně, a  ten který už vznikne, byl v co nej- větší míře dále využitý, mají dvě nové legislativní úpravy. Nový zákon o  odpadech a  nový zá- kon o  výrobcích s  ukončenou životností. Části obcí a měst se ale nelíbí. Návrhy zákonů a jejich znění ministerstvo životního prostře- dí připravovalo pět let. V roce 2016 je vrátila legislativní rada vlády k  dopracování. „Návrhy nad chytrým nakládáním s od- pady,“ nastínil ředitel. Plán se ovšem moc nelíbí představitelům obcí. Na konci roku 2016 se především proti zdražování skládek postavilo v petici 800 jejich představitelů. V současnosti upozornilo Sdru- žení místních samospráv České republiky, že existuje poslanec- ký pozměňovací návrh, který má znovu přinést plánované zvýšení skladovacího poplatku z  500 korun na 2000 korun. „Obce se mohou brzy ocitnout v  nepříjemné situaci, kdy bu- dou nuceny zdražovat odpadové hospodářství pro své občany,“ upozornil předseda pracovní skupiny pro životní prostředí Karel Ferschmann. zaplať, kolik vyhodíš, lepší sys- témy třídění a  podobně, což podporujeme i my. Stále existují rezervy, avšak problémy spíše vidíme v detailech, které je třeba vyřešit, než v celkovém nasmě- rování. Jak je to v současnosti s tří- děnými odpady v  republice? Zvykli si už lidé na třídění a zá- kladní barevné kontejnery? Zvykli si, ale potenciál ke zlep- šení je stále velký. Dokládáme to statistikami v našich publikacích, které ukazují velké rozdíly ve tří- dění mezi obcemi. Samozřejmě, osvěty není nikdy dost. Přistupují k třídění rozdílně ve velkých a malých obcích? Vidíme spíš větší rozdíly mezi malými obcemi. Je to dáno tím, že každé město si nastaví vlastní systémy, které se mezi sebou liší. Co lidi motivuje či demoti- vuje při třídění? Může třeba va- dit špatná dostupnost, absence kontejnerů třeba na bioodpad, nebo i informace o tom, že na- příklad plasty lze jen omezeně znovu využívat? Vyšší míře třídění pomáhá sa- mozřejmě zlepšení dostupnosti nádob. Lidem však často chybí informace o  významu třídění a skutečných nákladech na od- padové hospodářství.  (pj) Strážníci vždy zajistí kom- pletní dokumentaci místa a k ní připojují podrobný soupis všeho, co se na skládce nachází. I díky tomu lze odhalit toho, kdo čer- nou skládku založil. Za černou skládku se přitom považuje také odpad odložený mimo kontejne- ry. Nezřídka se stává, že sběrný dvůr je jen o několik ulic dál. Li- dé někdy riskují vysokou sankci a  především znečišťují prostředí úplně zbytečně nebo kvůli své pohodlnosti. Pokud se nejedná o  soukromý pozemek, likvidaci černé skládky zajišťuje příslušná radnice, která může náklady na likvidaci černé skládky po pacha- teli vyžadovat i zpětně. Jsou nějaká místa, kde se čer- né skládky objevují pravidelně? Tam, kde bývají černé sklád- ky opakovaně, využíváme k  od- halování mobilního kamerového systému, který dokáže pachatele nasnímat i v noci. Nejvíce černých skládek jsme loni zjistili v Žideni- cích, Líšni a Černovicích. Nová legislativa umožní obcím vybírat poplatky podle množství vyhozeného odpadu. Myslíte, že by bylo reálné uhlí- dat, aby si lidé neulehčovali vy- hazováním k sousedům? To je poměrně složité před- jímat. Toto opatření má patrně především přimět domácnosti k třídění odpadu. (pj) Nespokojení jsou třeba v Jih- lavě. „Navržená změna bude mít pro město silný negativní eko- nomický dopad bez jakýchko- liv dalších pozitivních přínosů, protože v  současnosti máme vlastní skládku,“ uvedl mluvčí radnice Radek Tulis. Mluvčí Ostravy Andrea Voj- kovská podotkla, že vzhledem ke stádiu přípravy nových před- pisů lze těžko odhadovat jejich dopady. „Předpokládáme, že si nová legislativa vyžádá zvýšené náklady v řádu desítek milionů,“ naznačila. „ „ Skládkování versus spalování Podle ředitele Manharta re- akce představitelů obcí na no- vou legislativu oscilují od tles- kání po pískot. „Obce a  města naše návrhy znají po celou dobu projednávání. V poslední době na ně vyvíjí tlak Česká asociace odpadového hospodářství, která na současném systému nejvíce vydělává. Považujeme to za stra- šení starostů a  občanů s  cílem neměnit zavedené nepořádky,“ řekl. Doplnil, že obce budou mít přístup k  recyklačním slevám, ušetří primární zdroje a  cena pro občany může i klesnout. Při- pomněl také, že radnice mohou na zkvalitnění odpadového hos- podářství žádat do roku 2020 o  dotace dohromady třináct miliard korun. S připravovanými zákony nemají velké problémy v  Olo- mouci, kde připravili projekt Odpadového centra Olomouc, jež počítá s  moderním způ- sobem nakládání s  odpady již s  ohledem na požadavky nové legislativy, které chtějí stavět v  letech 2019-2020 „Postupné navýšení poplatků je jedinou možnou cestou, jak vytvořit podmínky pro rozvoj moder- jsme upravili a  přichystali pro novou vládu. Nyní čekáme s do- pracováním nových zákonů na novou evropskou odpadovou legislativu,“ sdělil ředitel odbo- ru odpadů ministerstva Jaromír Manhart. Nový odpadový zákon zna- mená především odklon od skládkování a  přeorientování se na chytřejší způsoby naklá- dání s  odpady, jako je třídění, recyklace či materiálové využití. „Nyní máme přes deset let za- staralou odpadovou legislativu. Potřebujeme nastartování zpra- covatelského a  recyklačního průmyslu, rozvoj inovativních technologií, které přispějí ke zvýšení cílů recyklace, a  vyu- žívání odpadů oproti primitiv- Novela zákona o  odpadech a  další předpisy mají přinést České republice menší revoluci v  nakládání s  odpady. Je pod drobnohledem nejen představi- telů obcí a měst či firem zabýva- jících se odpadovým hospodář- stvím, ale také ekologů. „Sledujeme hlavně nový od- padový zákon. Zajímá nás zpo- platnění skládek a to, jaký dopad to může mít na obce a jak jim pomoci. Proto jsme pro obce i  letos připravili dvě publikace, které se problematice odpado- vého hospodářství obcí věnují,“ říká specialista na odpadové hos- podářství spolku Arnika Milan Havel. Jak vypadá v současnosti si- tuace s odpady u nás? V České republice se v roce 2016 skládkovalo asi 2,5 milio- nu tun směsného a objemného odpadu, dalších asi 700 tisíc tun se energeticky využilo, respektive spálilo. Obce z  toho produkují kolem 2,3 milionu tun, zbytek je odpad podobný komunální- mu ze živností. V přepočtu na jednoho obyvatele produkujeme tohoto odpadu ročně asi o  sto kilogramů více než v Německu či Rakousku. Obě skupiny, obce i živnostníci, by měly na snížení Levný způsob odložení odpadu? Mnoho lidí stále volí možnost prostě ho vysypat do lesa či k sil- nici. I přes hrozbu až padesátiti- sícové pokuty. Kontrolu černých skládek většinou vykonávají především městští či obecní policisté. „Stráž- níci monitorují vytipovaná pro- blematická místa a mezi nimi i ta, kde už v minulosti černá skládka byla. K tomu využívají mimo jiné i poznatků ze sociálních sítí, kde se v  poslední době vytváří stále více komunit, jejichž členům není lhostejné, jak to v jejich okolí vy- padá,“ popisuje mluvčí Městské policie Brno Pavel Šoba. Jak byste zhodnotil situaci s  černými skládkami? Přibývá jich, nebo naopak? Čísla z  posledních dvou let hovoří o poklesu. Zatímco v roce 2017 bylo v Brně necelých padesát skládek, o rok dříve jich bylo při- nějších technologií na využití odpadu a omezit skládkování,“ sdělila mluvčí olomoucké rad- nice Rada Štědrá. Respektovat změny hodlají Zlínští. „Poplatek je komplex- nějším problémem, který ne- lze paušalizovat do roviny čím nižší, tím lépe. Na území Zlína je skládka a město je tedy pří- jemcem poplatku. V současné době není pro nás finančně výhodné převážet odpady do nejbližšího zařízení na energe- tické využití odpadu v Sako Br- no,“ řekl mluvčí města Zdeněk Dvořák. Právě v Brně provozuje měs- to přes svoji společnost Sako Brno jednu ze čtyř spaloven v zemi. Nedávno rekonstruova- né zařízení odpad nejen spalu- je, ale vyrábí z  něj elektrickou energii a ohřívá vodu pro oby- vatele města. „Je lepší odpad využít alespoň energeticky, než jej zakopat. Navíc se u nás po- tvrdilo, že existence spalovny negativně neovlivňuje množství vytříděného odpadu,“ upozornil náměstek primátora pro životní prostředí Martin Ander. Město uvažuje o  výstavbě třetího kotle spalovny, která by díky němu mohla pokrýt vel- kou část Moravy. „Záměr ale je podmíněn zavedením železnič- ní dopravy odpadu po vlečce, kterou musíme zprovoznit,“ do- plnil náměstek. Na změny v nakládání odpa- dy se připravují také kraje. „Kra- je dlouhodobě po ministerstvu požadují, aby byli příjemci části poplatku a mohli tak realizovat své plány odpadového hospo- dářství. Ministerstvu nelze upřít snahu o odklon od skládkování a podporu recyklačního průmy- slu,“ zhodnotila mluvčí Morav- skoslezského kraje Miroslava Chlebounová. Poměrně kladně změny hodnotí Zlínský kraj. „Novela by mohla být motivací pro in- vestory k  vybudování zařízení k využívání odpadů,“ konstato- val mluvčí kraje Jan Vandík. Ekolog: Vyprodukujeme o sto kilo odpadů na osobu víc než Němci Strážníci: Lidé často znečišťují své okolí úplně zbytečně, jen kvůli pohodlnosti Produkce odpadu v České republice a vybraných krajích v tunách Podnikové odpady Komunální odpady Odpady celkem Česká republika 21 801 816 3 579 614 25 381 430 Jihomoravský kraj 2 811 180 364 094 3 175 274 Moravskoslezský kraj 2 601 796 413 620 3 015 416 Zlínský kraj 849 067 183 297 1 032 364 Pardubický kraj 798 419 171 452 969 871 Olomoucký kraj 599 504 222 118 821 622 Kraj Vysočina 481 678 186 700 668 378 Královéhradecký kraj 495 272 167 767 663 039 Pozn.: Data platí pro poslední statisticky zpracovaný rok 2016 Zdroj: ČSÚ FOTO:Wikipedie Svozy do spalovny během roku: ■ Brno 82 076 tun ■ Jihomoravský kraj 118 149 tun ■ Olomoucký kraj 15 524 tun ■ Zlínský kraj 2 242 tun ■ Moravskoslezský kraj 5 053 tun ■ Kraj Vysočina 2 182 tun  spalovny Milan Havel ekolog Arnika

4 leden | únor 2018 Projekty statutárního města Brna v oblasti předcházení vzniku odpadů odpadové hospodářství Problematika předcházení vzniku odpadů neboli prevence vzniku odpadů, vč. omezování jejich nebezpečnosti, má velmi široký dosah. Tento rozměr je zapotřebí vnímat jak při popisu aktuální situace, tak i při přípravě opatření, zásad a nástrojů, které mají vést k činnostem předcházejícím vzniku odpadů a to i z pohledu vývoje dalších deseti let. Prevence v OH by měla smě- řovat ke snižování množství vznikajících odpadů a jejich ne- bezpečných vlastností. Současné společenské poměry a  obecně nadměrná spotřeba a konzuma- ce pak nabízejí i  další rozměry. Efektivní působení na společnost s  cílem změnit vzorce spotřeb- ního chování jednotlivce, snížit spotřební a  konzumní návyky (potraviny, věcí denní potře- by), může vést nejen ke snížení množství odpadů a  primárních surovin na počátku výrobního a  zpracovatelského procesu (ať už ve formě látek, materiálu či energií), ale může být podpo- rou zdravějšího životního stylu a zahrnovat další aspekty (např. sociální dimenzi). „ „ Program ČR Program předcházení vzni- ku odpadů ČR (dále také „Pro- gram ČR“) byl schválen v říjnu 2014 vládou ČR Usnesením č. 869/2014. Program ČR v součas- né schválené podobě zahrnuje analytickou část, ve které je po- psán strategický a legislativní rá- mec, výchozí situace v naplňová- ní opatření a kroků souvisejících s  problematikou předcházení vzniku odpadů a dále je zde pro- vedena základní analýza situace u vybraných toků odpadů, u kte- rých byla identifikována potřeba dalšího rozpracování. V návrho- vé části je pak stanoven hlavní cíl, 13 dílčích cílů a 26 opatření k jejich naplnění. Cíle a opatře- ní jsou součástí Nařízení vlády č. 352/2014 Sb., Plán odpadové- ho hospodářství ČR pro období 2015–2024. „ „ Prioritu má spotřební zboží V  souvislosti s  novými le- gislativními požadavky EU byly v rámci Programu ČR vytyčeny prioritní odpadové toky. Jedná se především o  vybrané výrob- ky/spotřební zboží (textil, oděvy, boty a další) a odpady z potravin. Do oblasti prevence se dále za- hrnují postupy domácího a  ko- munitního kompostování, níz- koodpadové přístupy a  postupy s  menším dopadem na životní prostředí, prosazování dobro- volných nástrojů a  dalších en- vironmentálních aspektů (např. environmentální systémy řízení, environmentální značení). Předcházení vzniku odpadů Statutární město Brno v aktivitách zaměřených na před- cházení vzniku odpadů bude pokračovat. Společnost SAKO Brno, a. s., která je ve 100% vlastnictví statutár- ního města Brna, podala v roce 2017 na Státní fond životního prostředí ČR žádost o podporu projektu „Před- cházení vzniku odpadů v Brně“. Projekt byl Státním fondem životního prostředí ČR podpořen. Projekt je rozdělen na čtyři složky   předcházení vzniku odpadů: ■ RE-TEX (předcházení vzniku textilního odpadu) ■ Biologicky rozložitelný odpad ■ RE-NAB (předcházení vzniku objemného odpadu) ■ „Druhý život“ (předcházení vzniku drobného domovního odpadu) www.brno.cz  |  www.sako.cz Podprojekt RE-TEX V rámci tohoto projektu bude na území města Brna rozmístěno 350 ks kontejnerů na textil a bude realizován nákup jednoho vozidla kategorie N2, které bude zajištovat svoz z těchto kontejnerů. Projekt bude realizován ve spolupráci s Diecézní charitou Brno. Podprojekt RE-NAB Projektem se rozšíří stávající projekt na 4 sběrných střediscích odpadů. Bude pořízeno dalších 6 kontejnerů a zvýší se tak kapacity pro odevzdávání nepotřebného nábytku. Podprojekt Biologicky rozložitelný odpad Tento projekt navazuje na realizované aktivity města v oblasti předcházení biologicky rozložitelných odpadů.V rámci projektu budou občanům smluvně zapůjčeny kompostéry (objem 900–1000 litrů, objem 400–600 litrů, pěstební kompostéry 400–600 litrů). Celkový počet kompostérů činí 2600 kusů. Po 5 letech se občané stanou vlastníky kompostérů. Podprojekt „Druhý život“ V rámci projektu budou dovybaveny stávající kontejnery na tzv. Re-use pointech (vnitřní vybavení kontejnerů policemi a regály) a vznikne informační systém evidence věcí. Projekt „Druhý život“ Projekt „Druhý život“ přináší možnost do nově zřízených RE-USE POINTů (kryté zřetelně k tomuto účelu označené kontejnery na SSO) darovat předměty pro další použití (zejména zařízení a vybavení domácnosti, hračky, sportovní vybavení atp.) k následnému prodeji za symbolickou částku prostřednictvím sbírky organizované Veřejnou zelení města Brna, příspěvkovou organizací. Společnost Veřejná zeleň města Brna se zavázala využívat 100% zisku nabytého z prodeje darovaných předmětů na financování projektu „KVĚTINY V BRNĚ“, kdy budou vysazovány na vybraných pozemcích městské veřejné zeleně okrasné květiny. RE-USE POINTy jsou umístěny na 4 sběrných střediscích odpadů v Brně, a to na ulici Veveří, Okružní, Jana Svobody a Hapalove, kde je využívána již existující infrastruktura i pracovníci, takže nedochází k navyšování nákladů města ani partnerů (VZmB, p. o. a SAKO Brno, a. s.) A protože i SMB chce jít příkladem, byly pro RE-USE POINTy využity starší obytné buňky z majetku města, které opravami a novými nátěry také dostaly šanci na druhý život. Projekt RE-NAB V dubnu 2016 spustilo SMB projekt RE-NAB na podporu dalšího využívání použitého nábytku, tzv. nábytkovou banku. Projekt pro přecházení vzniku odpadu a další využití funkčního nábytku RE-NAB je příkladem koordinované spolupráce mezi Odborem životního prostředí a Odborem sociální péče Magistrátu města Brna (OSP MMB). Obyvatelé Brna mohou darovat nepotřebný nábytek lidem v sociální nouzi. Jedná se o komodity: dřevěné, kovové či plastové stoly, stolky, židle, skříňky, komody, postele i police, veškerý použitelný nábytek, včetně zahradního. Z hygienických důvodů není odebírán čalouněný nábytek. Na čtyřech sběrných střediscích odpadu (SSO Veveří, Jana Svobody, Okružní a Hapalova) jsou umístěny zastřešené velkoobjemové kontejnery, kam se tyto komodity ukládají. Poté je nábytek převážen do skladu společnosti SAKO Brno, a. s. Zde se provádí evidence a vzniká seznam aktuálně dostupného nábytku s fotografiemi. Následně jej Odbor sociální péče MMB nabízí sociálně potřebným obyvatelům města Brna, kteří nemají finanční prostředky na nové vybavení bytu. Projekt „RETRO-USE“ Projekt statutárního města Brna „RETRO-USE“ patří mezi ojedinělou aktivitu, která propojuje předcházení vzniku odpadů s oblastí kultury a sociální oblastí. Od srpna 2016 podporuje RETRO-USE další smysluplné použití všeho, co je v domácnostech již nepotřebné, vyrobené před rokem 1989 a zároveň zajímavé zejména pro kulturní instituce. Z historického hlediska zajímavé předměty jako např. knížky, časopisy, vybavení domácnosti či technické vybavení, osobní písemnosti, staré fotografie, filmy, hračky, sportovní potřeby jsou zejména v rámci redistribuce do sbírek muzeí či fundusů divadel i čištěny či opravovány. RETRO-USE je současně i projekt sociální, součástí je zřízení chráněné pracovní dílny, navíc některé staré předměty mohou také ještě posloužit například studentům a nestanou se odpadem, protože projekt „RETRO-USE“ pomůže prosloužit jejich životní cyklus. Statutární město Brno na projektu spolupracuje s Americkým fondem, o. p. s. a dalšími kulturními institucemi jako např. Moravská galerie, Technické muzeum Brno, Vojenský historický ústav. Výše uvedené projekty jsou součástí uceleného souboru opatření, jehož cílem je zavedení tzv. re-use managementu, tedy opětovného použití výrobků. Cíle těchto opatření jsou po vzoru z jiných evropských zemí nejen environmentální (snížení produkce odpadů, efektivní nakládání se zdroji), ale také sociální (snadnější přístup sociálně slabších k některým komoditám). Snahou SMB je, aby se re-use management stal běžnou praxí a minimalizovalo se tak množství vznikajícího odpadu. Zavedení re-use managementu přispívá k plnění povinností SMB v oblasti předcházení vzniku odpadů a jejich opětovného využití (zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a směrnice 2008/98/ES ze dne 19. 11. 2008) a jedná se rovněž o signál, že statutární město Brno vnímá důležitost podpory přechodu z lineárního modelu spotřeby na novou vizi, kterou Evropská komise schválila 2. 12. 2015 v balíčku oběhového hospodářství s názvem Uzavření cyklu (Closing the loop) s cílem zdůraznit důležitost dodržování hierarchie způsobů nakládání s odpady (§ 9a zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech). Domácí kompostování Statutární město Brno v návaznosti na udržitelnost mezinárodního projektu MINIWASTE v rámci kterého byl realizován v letech 2010–2012 „Pilotní projekt domácího kompostování v městské části Brno-Žebětín“ (v MČ Žebětín rozmístěno 350 ks plastových kompostérů objemu 400 litrů a 20 ks kompostérů objemu 700 litrů) realizuje prodej kompostérů za poloviční cenu s 50% dotací města. V rámci prodeje kompostérů je realizováno školení o kompostování v ENVIcentru SAKO Brno, a. s., Jedovnická 2, Brno. V období 2013–2018 bylo prodáno 650 ks plastových kompostérů objemu 400 litrů a 520 ks kompostérů objemu 1000 litrů. Kompostéry jsou umístěny jak u rodinných domů, tak u bytových domů, kdy je využíván osobami z více bytů („komunitní“ kompostování).

leden | únor 2018 5 ANKETA:  Jak ve vaší obci motivujete lidi ke třídění odpadu? odpadové hospodářství Nové předpisy, změna zákona o obalech a řada projektů, které mají předcházet vzniku odpadů. Ministerstvo životního prostředí předpokládá, že letošní rok bude z pohledu odpadového hospodářství přímo turbulentní. Anna Fajkusová Jaké změny můžeme v tomto ohledu v letošním roce očekávat a jak se s nimi vypořádat, zjistili účastníci kulatého stolu na téma Ekologie a její budoucnost. Akci ve čtvrtek 25. ledna v Brně po- řádala společnost Magnus regio. Podle Jaromíra Manharta z  Ministerstva životního pro- středí je pro Českou republiku v  rámci Evropské unie důležitá především oblast komunálních odpadů. Přestože celková pro- dukce všech odpadů loni mírně klesla, produkce komunálního odpadu se naopak zvýšila. „Na- štěstí se nám dařilo zvýšit třídě- ní. Stávajících 45% skládkování je ale neúnosné. Do roku 2024, kdy má podle nového zákona přijít významné omezení skládkování, máme stanovené cíle, jak situaci zlepšit,“ řekl Manhart, který je ředitelem odboru odpadů. Už letos je podle něj v plánu zavést povinný plošný sběr bez ohledu na roční období a stejně tak celoroční sběr bioodpadů. V dlouhodobém plánu je potom přejít z  odpadového hospodář- ství na oběhové. Co bude důležité pro obce, je navýšení poplatků za skládkování. bů. „Nejvýhodněji vychází su- šení. Umožňuje cestu k  energii i k hnojivu. Touto cestou se vy- dává například Německo a  Ra- kousko,“ informoval odborník. Ze zpracovaných kalů je následně možné těžit fosfor, což může být motivující, protože fosfor patří mezi strategické suroviny EU. „Vzhledem k  jeho omezenému množství pro těžbu se budeme časem zaměřovat na jeho recir- kulaci, protože zemědělství na fosforu visí,“ doplnil. Podle Jaroslava Rožnovského z Českého hydrometeorologické- ho ústavu by byla optimální cesta tlačit na výrobce, aby škodlivé látky například v obalech výrob- ků omezovali už při jejich výrobě a škodliviny se tak do oběhu vů- bec nedostaly. „V současné době řešíme ná- sledky, ale jednodušší by bylo vyřešit příčinu,“ myslí si Rožnov- ský. Podle Manharta je o takový postup snaha, nicméně zatím není příliš úspěšná. „Například na výrobce šam- ponů se tlačilo, aby na obaly nepoužívali vícedruhové plasty, které se špatně třídí. Výrobci se ale samozřejmě brání, protože je to pro ně nákladnější,“ vysvětlil Manhart. „ „ Maso a kosti Důležité téma dotřiďování plastů otevřel Petr Balner, ředitel oddělení rozvoje systému společ- nosti EKO-KOM. Podle něj se loni vytřídilo skoro 800 tun oba- lů, které mohly být poslány k dal- šímu zpracování. „Primárně se dotřiďují obaly jako kelímkovina, lahve, polystyren aj. Podstatné je, kolik lidí se do třídění zapojuje. Nyní je to přes 70 %. Můžeme se Kam s odpady a kaly? Města musí hledat nová řešení Právě tento bod je ale pro obce problematický. Najít al- ternativní řešení pro nakládá- ní s  odpadem je podle starostů problematické. „Samotné přijetí takového zákona je jednoduché, řešení v  praxi už ne. Nemůže- me přece všechen odpad vozit na spálení do Brna. A vybudovat zařízení na zpracování odpadu je dlouhodobý proces,“ upozornil například starosta Bystřice nad Pernštejnem Karel Pačiska. To by ale podle Manhrata mohly částečně urychlit peníze v rámci operačního programu. „ „ Problematické kaly Dalším důležitým tématem business snídaně bylo zpraco- vávání kalů z  čističek. Na toto téma promluvil Miroslav Kos, specialista Útvaru technického ředitele skupiny SMP, odborník na kaly. Upozornil, že čistírenský kal změnil kvalitu, což je dáno mimo jiné změnou životního stylu. Také se dostal do směrnice o hnojivech. Legislativa se o něj začala zajímat také kvůli jeho energetické hodnotě. „Většina kalů končí nějakým způsobem v půdě. Obsahuje pa- togeny, zbytky léků, mikroplasty, biocidy. Na kaly je tak potřeba nahlížet jako na škodliviny, ne jako na hnojivo. Tyto látky je po- třeba transformovat do podoby, kdy budou neúčinné,“ upozor- nil Kos. V současné době podle něj kaly musí před vypuštěním na půdu splňovat určité limity. Pokud jsou použity do kompos- tu, potom musí kritéria splňovat i kompost. Pro vyhovění těmto kritériím je možné využít několik způso- samozřejmě snažit toto číslo zvy- šovat, ale podle průzkumů se na 100% nikdy nedostaneme. Ně- kteří lidé jsou totiž proti třídění apriori,“ vysvětlil Balner. Obce zajímalo, jaký odpad má cenu vytřiďovat a u kterého je to zbytečné. „Například v loňském roce mi bylo řečeno, že třídění masa a kostí je okrajové. Změnilo se to nějak?“ zajímal se starosta Rousínova Zdeněk Šedý. Podle Ministerstva životního prostředí záleží na tom, jakou má obec možnost dalšího zpra- cování. „Například u bioplynové stanice to není problém. Obecně obce samy musí vědět, co se do hnědých popelnic (na biodpad) může vyhazovat. Jestli například jen tráva, nebo i  zbytky jídla, kosti atd. Pokud je obec nemá možno zpracovat, potom patří do směsného odpadu,“ upozor- nil Manhart. Inspirací ohledně třídění od- padu mohl být pro vedení obcí přednášející – starosta Těšan Mi- roslav Zborovský, jehož obec do- stala za třídění odpadu ocenění. „Lidé dostali nádoby na od- pad s vlastním čárovým kódem, který se vždy vztahuje ke kon- krétní domácnosti. Naše svozo- vá firma s označením tříděného i směsného odpadu pracuje, po- pelář při svozu vždy čárový kód načte a díky tomu máme přehled, co která domácnost produkuje za odpad,“ popsal starosta. Domác- nosti, které poctivě třídí, potom ušetří za poplatky za odpad. Tento systém ostatní starosty zaujal. „Většina starostů tuto pro- blematiku vnímá. Příklad Těšan se mi líbí. Je ale potřeba, aby i nadřazená jednotka v takových projektech obce podporovala, a ne jim svazovala ruce kontro- lami a  nařízeními,“ upozornila starostka Sudice Olga Dočeka- lová. Pavla Vacová místostarostka, Železné Zavedli jsme sběr do barevných pytlů v domácnostech.Když je občanénaplní,našizaměstnancijevysbírajía potésecentrálně odváží. Za naplněný pytel dostanou lidé do schránky nový, prázdný, pro další třídění. Časem bychom také rádi zavedli systém čárových kódu, díky kterému bychom mohli vyhodnotit, jak která domácnost třídí, a odměnit je za to slevou na poplatku za popelnice a směsný odpad. Zatím jsme ještě v počátcích, ale na tak malou obec, myslím, třídíme dobře. Václav Šikula místostarosta,Tišnov Naradnicivydávámeigelitovépytlezdarma,kekterýmdáváme také arch kódů. Je to podobný systém jako v Těšanech (pozn. red. viz reportáž nahoře), ale nemáme čtyři popelnice, ale pouzedvě-nasměsnýkomunálníodpada nabioodpad.Upytlovéhosběruzakaždý plný pytel dáváme odměnu šest korun. Do budoucna chceme s informacemi, které získáme čtením kódů, pracovat. Plasty dáváme do pytlů nebo do kontejnerových hnízd, stejně jako papír. Důležité je mít sběrná místa co nejblíže domovu občanů nebo na hlavních trasách, kudy chodí. Co se týče bioodpadu, popelnici na něj dostane každý,kdo si zažádá.Rozdáváme také kompostéry,takže především třídění bioodpadu u nás funguje perfektně. Rostislav Koštial starosta, Mikulov Už několik let máme zavedený stejný systém s nádobami na sběrný odpad s čárovými kódy, stejně jako v Těšanech (pozn. red. viz reportáž nahoře) a funguje to perfektně. Postupně vylepšujeme nějaké drobnosti, ale obecně musím říct, že třídíme dobře. František Brim místostarosta, Rosice Vydáme časopis Rosa, kde poskytujeme informace o nových kontejnerech a  návody, jak třídit. Další informace jsou na webových stránkách naší obce. Ke všem kontejnerům také vydáváme letáky,které se vylepují i na jednotlivé kontejnery.Na poskládání nových kontejnerových hnízd máme vypracovanou studii.Nechali jsme vybudovat i mobilní kontejnerové stání, které můžeme v případě potřeby posunout. Olga Dočekalová starostka, Sudice Třídění jsme řešili v  našem zpravodaji. Také přidáváme a  upravujeme kontejnerová hnízda, aby nebyl na vesnici nepořádek. Žádáme si o  veškeré popelnice a  chceme je umisťovat co nejblíže lidem. Na starostovi potom je, aby lidem vysvětlil, proč a jak třídit.Přímo s finanční motivací ale nesouhlasím.Spíš bych řekla:když budete třídit, máme šanci, že se poplatek nedostane nad 2000 Kč, ale naopak se sníží. Další bod je, že spolu s dalšími obcemi budeme zakládat vlastní svozovou společnost. Ivo Pospíšil starosta, Lipůvka Zavedli jsme motivační systém, se kterým nyní občany seznamujeme. Zatím máme pytlový sběr papíru a platu od domů. Odváží je stejná firma, jako komunální odpad. Máme harmonogram odvozů, tříděný odpad se zatím odváží jednou za měsíc. Až se to celé více rozjede, budeme zavádět motivační systém.Také budeme žádat o dotace na nádoby na tříděný odpad, abychom je mohli rozdat občanům. Alois Kunc starosta, Kotvrdovice Motivujeme hlavně celkovou částkou za odvoz odpadů.Pokud je vytříděného odpadu více,lidé platí méně.Také děláme úlevy pro rodiny s dětmi, děti do deseti let jsou od poplatků za odpad osvobozeny.To je ale spíše podpora mladých rodin, než motivace ke třídění. Pavel Prokop starosta, Otnice Vybudovali jsme sběrný dvůr, kam je možné odložit jakýkoli odpad,včetněnebezpečného.Rozšířilijsmetakésběrnáhnízda odpadů. Lidé tak u nás můžou třídit papír, sklo, plasty, olej, jedlý olej, i textil.Také jsme nakoupili plastové tašky, které jsme zdarma rozdali do domácností, aby občané měli možnost začít s tříděním už doma. Libor Slabý starosta, Řícmanice U nás jsme s  tříděním v  počátku. Nejprve jsme se vrhli na bioodpad, zřídili jsme kompostéry, štěpkovač… Také vyjednáváme novinky s  naší svozovou službou a  chceme využívat barevné tašky na tříděný odpad. Chceme dělat nová hnízda, aby měli lidé kontejnery blíž. Neplánujeme přímo osobní popelnice, ale pytlové sběry, které by svozová společnost odvážela jednou týdně. Zdeněk Šedý místostarosta, Rousínov Snažíme se lidi informovat o možnostech třídění ve zpravodaji, na schůzkách s občany a na akcích města, jako jsou městské trhy. Tam míváme s naší svozovou firmou sjednaný stánek o třídění formou her. Programy o třídění máme i ve školách a ve školkách. Hodně pracujeme s dětmi, ale nejtěžší je k třídění přesvědčit starší lidi. (zn) Jaké změny v odpadovém hospodářství můžeme v letošním roce očekávat a jak se s nimi vypořádat, zjistili účastníci kulatého stolu na téma Ekologie a  její budoucnost v  brněnském hotelu Voroněž. Akci pořádala  společnost Magnus Regio.  FOTO: Vojtěch Vladár V dlouhodobém plánu je potom přejít z odpadového hospodářství na oběhové. Obce zajímalo, jaký odpad má cenu vytřiďovat a u kterého je to zbytečné. Generální partner Partneři Videoreportáž z akce najdete youtube kanálu Moravského hospodářství

6 leden | únor 2018 inzerce Jedním z vašich cílů je rozší- řit počet zákazníků mezi podni- kateli a živnostníky. Co nabízíte lepšího oproti konkurenci? Především ekologické na- kládání s odpady. Dokážeme je totiž energeticky využít. Umí- me tedy s  odpadem pracovat ekologičtěji než ostatní firmy v  regionu. Konkurence může ve větším měřítku nabídnout pouze neekologické skládko- vání nebo působit pouze jako prostředník a  dovézt odpad opět k nám. Rád bych zdůraz- nil, že jsme místní městská fir- ma, takže peníze neodvádíme do zahraničí, ale reinvestujeme v Brně. Obnovujeme a moder- nizujeme vozový park s důra- zem na alternativní ekologické pohony a  celkově i  finančně podporujeme zvyšování kvali- ty života ve městě Brně s důra- zem na čistotu prostředí. Jsme patrioti, jsme pyšní na naše město a děláme všechno pro to, aby Brno bylo pyšné na nás. Jaký je nyní zájem o  služby podnikatelům a živnostníkům? V Brně poskytujeme služby desítkám tisíc podnikatelů,živ- nostníků a firem. Našim cílem je tyto služby i nadále rozšiřo- vat, zefektivňovat a zajistit, aby svoz odpadů v Brně byl spoje- ný pouze s naší společností. Co vše firmám svážíte? Nabízíme kompletní služ- by svozu všech odpadů včetně nebezpečných. Samozřejmostí je svoz,dotřídění a následné vy- užití komunálního odpadu, tří- děného odpadu a separovaného sběru, velkoobjemového odpa- du, bioodpadu nebo živnosten- ského odpadu. V naší branži se na nás můžou zákazníci obrátit prakticky s čímkoliv.Stačí zavo- lat na naše zákaznické centrum nebo obchodní oddělení a  vše ostatní již zařídíme my. Firmám nabízíte i svoz gast- roodpadu.Je využívaný? Ano, v  poslední době po- ptávka po svozu a  odstranění gastroodpadu stále roste. Tyto služby využívají především re- staurace, školy a podobná stra- vovací zařízení. Skartujete i  dokumenty fir- mám.Jak tento proces funguje? Mimo běžné skartace pro- vádíme i  takzvanou skartaci s  dohledem, kdy je zákazník přímo u definitivního znehod- nocení dokumentů či zboží ve spalovacím zařízení. Tato služ- ba je velmi využívaná, ať už pro skartaci dokumentů nebo vy- řazených výrobků či zboží. Jak mohou podnikatelé tří- dit odpad? Dostanou od vás ba- revné kontejnery? Podnikatelé a  firmy mají povinnost ze zákona třídit odpad. K  tomu jim nabízíme komplexní služby včetně svo- zu tříděného odpadu přímo ze sídla firmy, barevné nádo- by na třídění, případně mají možnost se zapojit do systému v Brně, což znamená uzavření smlouvy s městem a využití ba- revných nádob na stanovištích tříděného odpadu. Zapojit se je velmi jednoduché, stačí za- volat na naše zákaznické cent- rum.Kontakt najdete na našich stránkách www.sako.cz. Zmínil jste, že vaší velkou výhodou je využití odpadu na výrobu elektřiny a tepla. Plánu- jete i rozšiřování spalovny, proč se k tomuto kroku chystáte? Nejprve bych rád zdůraz- nil, že se v našem případě už nejedná o pouhé spalování od- padu, ale o energetické využití odpadu, což je zásadní rozdíl. My energií z odpadu nemaří- me, my ji nadále využíváme. Název„spalovna“ je nyní zavá- dějící. Používáme proto název „zařízení pro energetické vy- užití odpadů“ (ZEVO). Už v  osmdesátých letech byly v  Brně tři kotle s  celkovou kapacitou spalování 360 000 tun odpadů za rok. V  tomto období se ovšem předpokláda- lo, že budou trvale v provozu dva kotle a jeden bude sloužit jako studená záloha. Tehdy se ale nepodporovalo energetické využívání odpadů, které bylo legislativně na stejné úrovni jako skládkování, hovořilo se o  takzvaném zneškodňování odpadů. V letech 1989 až 2009 se nikdy nepodařilo tehdej- šímu managementu zajistit dostatek odpadů pro provoz dvou kotlů na celý rok.Proto se při rekonstrukci v letech 2009- 2010 vyměnily jen dva kotle a třetí zajistil provoz po celou dobu oprav, aby se nemusely odpady z  města Brna uklá- dat na skládku. Po dokončení rekonstrukce byl tento kotel vybourán a dnes máme na ko- telně prostorovou rezervu pro třetí kotel. Celkově se tedy ne- navýší projektovaná kapacita z 80. let, ale představuje návrat k předešlému stavu. Nyní tedy už dokážete napl- nit i kapacitu třetího kotle? Vývoj v  odpadovém hos- podářství se zásadně změnil v  pohledu na materiálově nevyužitelné odpady a  lze předpokládat, že se nám po- daří bezproblémově naplnit v blízké budoucnosti kapacitu všech tří kotlů. Tímto řešením zajistíme mimo jiné vyšší spo- lehlivost v dodávkách energií, přispějeme k energetické bez- pečnosti města Brna, zajistí- me úsporu primárních neob- novitelných zdrojů surovin a energií a přispějeme k napl- ňování hierarchie nakládání s odpady odkloněním materiá- lově nevyužitelných odpadů ze skládek. Jak se zvýší procento spalo- vaného odpadu? Předpokládáme, že zhruba o  třetinu oproti současnému množství odpadu, který spalu- jeme. Schválená teoretická ka- pacita pro dva kotle je 248 000 tun odpadu za rok. Objevují se i  hlasy, že roz- šíření zařízení pro energetické využití odpadů není nutné, že stačí víc třídit odpad. Co byste namítnul? Přes veškeré předpoklady, že množství komunálních odpadů bude klesat, čemuž napovídal trend mezi roky 2009 až 2015, výsledky z  roku 2016 vyka- zují nárůst. V  roce 2015 jsme v  České republice vyproduko- vali 5,2 milionu tun odpadu, v roce 2016 toto číslo vzrostlo na 5,6 milionu tun. Zároveň klesla produkce směsného ko- munálního odpadu z 2 836 000 tun v roce 2015 na 2 821 000 tun v  roce 2016. Tento pokles představuje 2,1 kg na osobu a  rok, což lze ze statistického pohledu brát jako statistickou chybu. V  našich prognózách však s  významným poklesem produkce směsného komunál- ního odpadu počítáme, a to až na úroveň 130 až 150 kg na oso- bu a rok.I se započítáním všech uvedených předpokladů jsme si jisti,že zde bude dostatek mate- riálově nevyužitelných odpadů i pro provoz třetího kotle. Evropská unie chce v  bu- doucnu recyklovat 65 až 70 procent komunálního odpadu a  současně snížit objem odpa- du ukládaného na skládky na 5 až 10 procent. Jak je podle vás možné tohoto cíle dosáhnout? Co se týče mého názoru, tak jediným účinným nástrojem, jak odklonit odpady ze skládek a  nastartovat celou řadu mo- derních technologií na zpra- cování složek komunálního odpadu, by bylo podstatné na- výšení poplatků za skládkování komunálních odpadů.Potvrzu- jí to i argumentace z členských zemí EU, které hlásí nízkou až nulovou produkci komunál- ního odpadu ukládanou na skládky. Toto je jedna z  cest, která účinně odkloní odpady ze skládek, neboť dnes se jedná o technologicky nejjednodušší variantu,tudíž i nejlevnější,bo- hužel ale z dlouhodobého po- hledu nejméně ekologickou.Po navýšení této ceny se již nebu- dou investoři obávat investovat do technologií na materiálové a  energetické využívání od- padů, neboť svými cenami se na trhu s odpady stanou kon- kurenceschopní. Zdůrazňuji ale, že naše společnost je kon- kurenceschopná i  za stávající legislativy, a proto obyvatelům Brna nehrozí navýšení poplat- ku za nakládání s odpady ani v případě změny legislativy. Co by se stalo, kdyby se za- řízení pro energetické využití odpadů nerozšířilo? Musel by se odpad z České republiky vyvážet jinam? Potom bychom museli od- pad dál ukládat na skládky (což jistě nechceme) nebo investo- vat do technologií, které jsou ve svém důsledku dražší než energetické využívání odpa- dů. Počty jsou jasné. Produkce komunálního odpadu v  roce 2016 byla v České republice 5,6 milionů tun. Dle Plánu odpa- dového hospodářství ČR by se mělo v  roce 2020 materiálově využívat padesát procent pro- dukce komunálních odpadů, což je podle mě skutečná vý- zva. Budeme-li předpokládat, že tohoto vysoce ambiciózního cíle Česká republika dosáhne a zároveň produkce komunál- ního odpadu neporoste, bude u nás v roce 2020 materiálově využito 2,8 milionu tun komu- nálního odpadu. Dnes jsou na našem území čtyři funkční za- řízení na energetické využívání odpadů, které mají celkovou teoretickou instalovanou ka- pacitu 769 000 tun za rok. To je pouhých 13,9 % z  celkové produkce. I kdyby toto množ- ství odpadů bylo skutečně energeticky využito, stále nám zůstávají 2 miliony tun odpa- dů, převážně ve formě běžného směsného komunálního odpa- du, které od roku 2024 nemo- hou přijít na skládky. A pokud vím, tak se žádné významné technologické kapacity pro tyto složky odpadu nestaví. Jak zařízení pro energetické využití odpadů v tuto chvíli hos- podaří,je to výnosné? Naše zařízení k  energetic- kému využívání odpadů není možné posuzovat pouze z po- hledu výnosnosti, i  když jsme samozřejmě v kladných číslech. Vzhledem k tomu, že jsme spo- lečnost vlastněná městem, je našim hlavním cílem nabízet kvalitní a zároveň cenově přija- telné služby pro jeho obyvatele i soukromé subjekty. Prioritou je nabízet občanům, firmám i  okolním obcím takové na- kládání s  odpady, za které se nemusejí stydět. Neekologické skládkování odpadů už dnes opravdu není„in“ a tuto skuteč- nost si uvědomují i naši zákaz- níci. Zpracování zbytkových odpadů pro výrobu elektrické energie a  tepla je v  globálním měřítku jediným možným eko- logickým řešením odpadového hospodářství. Samozřejmě je nutné vzít v  potaz, že provoz zařízení pro energetické využi- tí odpadů je finančně náročný. Například vyčistit spaliny, tak aby emise do ovzduší snesly i ta nejpřísnější evropská kritéria,je dost finančně nákladné. Navíc cenou zatím musíme konku- rovat prostému a velmi neeko- logickému zasypávání odpadu do země, myslím skládkování, protože naše česká legislativa skládkování odpadu bohužel podporuje. Kdyby v  Brně zařízení pro energetické využití odpadů nebylo, jaký by to mělo ekono- mický dopad? Mělo by to vliv na cenu tepla a elektřiny? V Brně má energetické vy- užívání odpadu dlouhou tra- dici. Byla zde postavena první spalovna v  Rakousku-Uher- sku, která byla zprovozněná již v roce 1905. Proto si vůbec nelze představit,že by se v Brně a okolí odpad ukládal na sklád- ku. Výroba tepla a  elektrické energie z  odpadu je geniální myšlenka, bez které si odpado- vé hospodářství v  brněnském regionu neumím představit. Ekonomický dopad by byl samozřejmě značný, protože Brno svojí kapacitou a  cenou 850 korun za tunu tržně sni- žuje úroveň ceny za uložení odpadu. Když se podíváte do vzdálenějších lokalit, kde od- pad skládkují, je cena za ulože- ní na skládce podstatně vyšší, někde překračuje i 1100 korun za tunu. Takže Brňané mají na- kládání s odpady díky naší spo- lečnosti nejen ekologické ale i  velmi ekonomické. Považuji za důležité doplnit, že v rámci spolupráce s Teplárnami Brno můžeme říct, že o  loňské sní- žení ceny tepla se částečně za- sloužilo i SAKO. NOVÝ ŘEDITEL SPOLEČNOSTI SAKO BRNO KAREL JELÍNEK CHCE ZVÝŠIT POČET ZÁKAZNÍKŮ ZE SKUPINY FIREM, PODNIKATELŮ A ŽIVNOSTNÍKŮ.  OPROTI KONKURENCI TOTIŽ SAKO BRNO  UMÍ I NEVYTŘÍDĚNÝ ODPAD EKOLOGICKY VYUŽÍT. BRŇANY  DÍKY TOMU ZÁSOBUJE TEPLEM A ELEKTRICKOU ENERGIÍ. PROTO PŘIPRAVUJE TAKÉ ROZŠÍŘENÍ ZAŘÍZENÍ NA ENERGETICKÉ VYUŽÍVÁNÍ ODPADU, DÍKY KTERÉMU SE OMEZÍ MNOŽSTVÍ ODPADU, KTERÝ KONČÍ NA SKLÁDKÁCH. elektřiny ze solárních panelů? My Vám umíme velice rychle spočí- tat, jestli Váš dům je vhodný pro fotovoltaiku. Kromě televizní kampaně vy- užíváte hojně i zmiňované sociál- ní sítě. Jak se vám to osvědčilo? Televizní vysílání má jednu obrovskou přednost. Dokáže za- sáhnout širokou masu lidí a umí velmi dobře ukázat ony zmíněné emoce. My jsme se v  minulosti soustředili hlavně na naše vlastní distribuční území – tedy jih re- publiky. A v ostatních regionech znalost naší značky nedosahuje takovou míru, jakou bychom po- třebovali. To byl další z hlavních důvodů, proč jsme spustili TV- -kampaň. Co se sociálních sítí týče, troufám si tvrdit, že E.ON patřímeziprůkopníkyjejichvyuží- vání. Například již zmíněná zá- kaznická obsluha prostřednictvím Facebooku patří již déle než 2 roky mezi naše standardy. Pokud mo- hu uvést jeden konkrétní příklad, během nedávné větrné kalamity jsme během 2 dnů odbavili téměř 1000 facebookových příspěvků k dotazům na obnovení dodávek elektřiny. V ČR stoupá zájem o fotovol- taiku. Myslíte, že je to zapříčině- no spíše celkově větším zájmem o  ekologii, nebo Češi směřují k větší energetické soběstačnosti a decentralizaci? Fotovoltaika je trend a má zce- la nepochybně rostoucí tendenci. Zatímco v  roce 2016 požádalo o dotaci na zřízení nástřešní foto- voltaiky v celé ČR kolem 500 do- mácností, tak v  září letošního roku to již bylo 800 schválených žádostí. Stále více domácností novým předsedou představenstva a jednateLem spoLečnosti e.on CZeCH HoLdinG aG je od 1. června martin ZáKLasníK. enerGetiCKé spoLečnosti podLe něj už nestačí jen prodávat Komodity jaKo eLeKtřinu a pLyn, důležité je podLe něj vYcházet zákAzníkům vstříc doplňkovými službAmi A inovAtivními řešeními. Anna Fajkusová Při svém nástupu jste dekla- roval, že plánujete měnit strate- gii E.ON a investovat do fotovol- taiky a podpory elektromobilů. Kolik se toho od vašeho nástupu podařilo? Nikoliv já jsem se rozhodl změnit strategii E.ON, ale součas- né změny v energetice si vynutily tuto změnu. Za posledních něko- lik let se sektor energetiky změnil natolik, že i  my musíme projít rozsáhlou transformací. Ať již se jedná o ekonomické vlivy souvi- sející s těžbou břidlicových plynů v USA nebo politická rozhodnutí související s orientací na výrobu z  obnovitelných zdrojů energie a odklonu od výroby z fosilních surovin či jádra. Jsme postaveni ale i před nové výzvy v samotném obchodování s  komoditami. Na energetickém trhu se objevují no- ví hráči, kteří jsou schopni pružně reagovat na potřeby trhu a zákaz- níků, na druhou stranu však před- pokládáme samoregulaci trhu ve smyslu konsolidace odvětví, te- dy snížení hráčů na trhu. My se musíme těmto potřebám rovněž přizpůsobit a odlišit se od nabídky ostatních konkurentů. Zde vidím svou hlavní roli. Já vidím E.ON na jedné straně jako inovačního lídra mezi irmami obchodující- mi s energiemi, na druhé straně jako partnera pro naše zákazníky, který má vnést do tohoto velmi konzervativního prostředí emoce. Proto jste letošní televizní kampaň zaměřili právě na emo- ce? Naším cílem je jednoznačně být o krok napřed v technologic- kých řešeních před stávajícími po- skytovateli energetických služeb a stát se průvodcem pro zákazníka ve všech oblastech jeho nakládání s energiemi. Důležitá je pro nás tedy i nabídka doplňkových slu- žeb, které budou navazovat na to, na co byli zákazníci před několika lety zvyklí od energetické společ- nosti, tedy prodej samotné komo- dity (elektřiny a plynu). Sami jsme rozpoznali, že v dnešní době už nestačí nabízet jen komodity, tedy elektřinu a plyn. Nastupují zcela nové trendy - digitalizace, inter- net věcí a peer to peer obchodová- ní. Proto se tak silně zaměřujeme na inovace. Nutno podotknout, že i naši zákazníci po nás taková řešení požadují. si ji bude pořizovat a my máme kompetenci a znalosti jim v tom pomoci. V současné době pracu- jeme například na řešení, které domácnosti umožní uložit vyro- benou elektřinu do virtuálního úložiště – cloudu, pokud ji zrovna nebude potřebovat, a naopak z něj elektřinu čerpat, když jí bude mít nedostatek. Naopak elektromobily se roz- jíždí opravdu pozvolna. Vidíte v  tomto ohledu potenciál spíš v jednotlivcích, nebo v prosaze- ní elektromobilů v centrech měst prostřednictvím autopůjčoven, taxi a dalších přepravních služeb jako MHD? Elektromobilita není v  tuto chvíli zatím „samonosná“ a  je závislá na dotačních režimech. A  to jak v  oblasti budování in- frastruktury (nabíjecí stanice), tak v  oblasti pořizování vozidel (jak osobních, tak například pro veřej- nou dopravu). Rozvoji brání pře- devším cena vozidel, která je stále vysoká v porovnání s cenou vozů na klasické pohonné hmoty. Cena je však stejná i v okolních státech, nejde o speciikum České repub- liky, nicméně kupní síla obyvatel České republiky je jiná, než je tomu např. v Norsku, Holandsku či Dánsku, tzn. v zemích, kde je elektromobilita silně rozvinuta. Bez výrazných pobídek na nákup elektromobilů nebo poklesu cen těchto vozidel není v  České re- publice šance doufat v krátkodobý masivnější rozvoj segmentu. Elek- tromobilita určitě v krátkodobém ani střednědobém horizontu ne- dokáže nahradit současné pohony, bude ale tvořit postupně význam- něji se prosazující segment dopra- vy vedle klasických agregátů. Kromě ceny elektromobilů jsou tu také technická omezení, jako je nutnost nabíjení, omeze- ný dojezd … Instalace nabíjecích stanic jsou časově velmi náročné. Jedná se prakticky o stavby, na které je nut- né získat povolení v každé jednot- livé lokalitě, dále je nutné zajistit dostatečné připojení stanice k dis- tribuční soustavě a zároveň nalézt partnery, kteří mají zájem téma podpořit a nabídnout část svého pozemku pro účely nabíjení. To jsou hlavní milníky, které musí investor zajistit před začátkem instalace stanic, a jde o velmi ča- sově náročné činnosti. My si tím samozřejmě sami procházíme při výstavbě nových nabíjecích sta- nic. Například u té naší největší ve Vystrkově u  Humpolce nám trvalo asi 2 roky, než jsme byli schopni zahájit stavbu. Ale výsle- dek, myslím, stojí za to. Jedná se o jednu z největších stanic tohoto druhu v Evropě. Za rok provozu jí proteče tolik elektřiny, kterou spotřebuje zhruba 60 průměrných domácností. Vy sám už elektromobil řídí- te. Jaké jsou podle vás jeho uži- vatelské výhody a pro které řidi- če by se naopak vůbec nehodil? Elektromobilem jezdím a jsem tím naprosto nadšený. Elektromo- bil je úžasně tichý a má skvělou akceleraci. Z pohledu výhod bych na první místo určitě vyzdvihl ekologii a bezemisní provoz. Na druhém místě jsou náklady na provoz. Zatímco u  spalovacího motoru se můžeme pohybovat kolem 3 Kč na kilometr, bereme- -li do úvahy pouze náklady na palivo, tak u auta na stlačený plyn S  podobným zaměřením na zákazníka přišla například skupi- na PPF pro Air Bank. Myslíte, že podobný trend je v České repub- lice udržitelný? Nemáte pocit, že mají lidé na dodavatele energií, stejně jako na mobilní operátory, případně velké obchodní řetězce tendenci spíše nadávat? Trh s energiemi je velmi kon- zervativní. Zákazník v  podstatě očekává pouze to, že bude svítit, topit a vařit 24 hodin denně, 7 dní v  týdnu,  365 až 366 dní v  roce. A samozřejmě tak, aby to příliš nezatížilo rodinný rozpočet. Když už jste zmínila oblast bankovnic- tví, tak to je myslím velmi dobrý příklad toho, že konzervativní od- větví může být o  emocích. Proč byste nemohla mít ráda svého dodavatele energií, když víte, že mu na Vás záleží a stará se o Vás. Určitě je to o kombinaci silné sta- bilní značky a  přidané hodnoty, kterou vám tato značka může po- skytnout oproti konkurenci. My se chceme proilovat do role prů- vodce energetickým světem pro zákazníka, jak jednotlivce, tak ir- mu, tzn. nabízet produkty a služ- by s  přidanou hodnotou a  vnést do komunikace se zákazníkem emoce. Pokud bychom to uvedli na příkladu – zákazník je zvyklý na to, že se ho dnes energetická společnost zeptá: Kolik odebíráš? U iremních zákazníků pak: Jakou máš křivku, jaký máš diagram? Ale my se chceme s naším zákazníkem bavit ve stylu: Milý pane Nováku, máte plyn, máte elektrickou ener- gii, máte kotel. Kdo se Vám stará o kotel? Patříte ke generaci, která se pohybuje na sociálních sítích? Tak byste možná uvítal obsluhu na facebooku? Uvažujete o výrobě už jsme zhruba na 1,5 Kč a u elek- tromotoru se dostáváme hluboko pod 1 Kč. A to je příjemné. Ne- výhodou může být ještě nedosta- tečná infrastruktura pro nabíjení a také délka nabíjecího cyklu. Ale i zde se blýská na lepší časy. Za- tím co v  roce 2007 bylo v  celé České republice pouhopouhých 5 nabíjecích stanic, v loňském roce jejich počet stoupl na 330 a v le- tošním roce byly dokončeny další. V Plzni jste otevřeli centrum Smart city Polygon s  chytrým osvětlením, chytrými lavičkami a  dobíjením na elektromobily. Jak dlouho může trvat, než se podobné koncepty zabydlí v re- publice a na Moravě? Termín Smart city se dnes po- užívá velmi často, málokdo ale ví, co opravdu znamená. Smart city není o speciálních, nových tech- nologiích. Teprve způsob, jakým jsou používány a  řízeny, z  nich dělá Smart City technologie. Smy- slem a cílem Smart city je spoko- jený občan. Budoucnost bude jed- noznačně digitální a  tomu bude odpovídat i infrastruktura, která nás obklopuje. Společnost E.ON paří k zakládajícím členům aso- ciace Czech Smart City Cluster, která si klade za cíl zlepšit kva- litu života obyvatel měst, úsporu energií, podporu obnovitelných zdrojů, zlepšení životního pro- středí a zlepšení dopravní situace ve městech. Naším prostřednic- tvím se snažíme do projektu ak- tivně zapojovat co nejvíce měst a  obcí formou regionální spo- lupráce. Já osobně bych byl rád, aby nebyl daleko den, kdy starosta chytrého města zaparkuje na chyt- rém parkovišti, připojí do zásuvky svůj elektromobil a během dvaceti minut, než se mu nabije baterie, posedí na chytré solární lavičce, přes kterou se připojí k internetu, aby se podíval, jak mu svítí veřej- né osvětlení v obci. V oblasti energetiky jste velký vizionář. Nevzniknou ale velké propasti mezi městy a  venko- vem, pokud města půjdou v energetice nahoru? Města mají bezesporu výho- du v tom, že dokáží koncentrovat velké množství technologií na poměrně malém prostoru. Přesto ale, pokud se podíváme na trend posledních let, tak lidé opět začí- nají objevovat kouzlo bydlení blíže přírodě. Čím dál více v kurzu jsou lokality v poměrně dobré dojez- dové vzdálenosti od měst. Takže spojnice mezi městy a venkovem se určitě nevytrácejí. Je to spíše otázka občanské vybavenosti a za- bezpečení kvality života obyvatel. V každém případě za nás energe- tiky mohu říct, že investujeme jak do rozvoje sítí ve městech, tak na venkově. Z mého pohledu bych řekl, že města s venkovem spíše propojujeme, než abychom je od sebe oddělovali. Martin Záklasník předseda představenstva a jednatel společnosti E.ON Czech HoldingAG Martin Záklasník (40 let) Od 1. 6. 2017 je předsedou představenstva E.ON Czech Holding AG a jednatelem společnosti Je členem představenstva E.ON Česká republika Od roku 2014 vedl B2B marketing a prodej TOP zákazníkům společnosti T-Mobile v Praze. Vystudoval ekonomii na univerzitách v Praze a ve Vídni.  kdo je… Martin Záklasník: chceme do energetiky dostat emoce Novým předsedou představenstva a jednatelem společnosti E.ON Czech Holding AG je od 1. června Martin Záklasník. Společnost chce vést na jedné straně jako inovačního lídra mezi irmami obchodujícími s energiemi, na druhé straně jako na partnera pro zákazníky. FOTO: E.ON „Při nedávné větrné kalamitě jsme za 2 dny odbavili téměř 1000 facebookových příspěvků k dotazům na obnovení dodávek elektřiny“ „Trh s energiemi je velmi konzervativní. Zákazník v podstatě očekává pouze to, že bude svítit, topit a vařit 24 hodin denně, 7 dní v týdnu, 365 až 366 dní v roce“ Ing. Karel Jelínek je ředitel akciové společnosti SAKO Brno Karel Jelínek (44) Byl ředitelem společnosti PBS ENERGO, a.s. a První brněnská strojírna, a.s., obchodním ředitelem PBS ENERGO, a.s. a vedoucí zkušebny turbíny PBS ENERGO, a.s. Vystudoval Elektrotechnickou fakultu Vysokého učení technického v Brně, obor Silnoproudá elektroenergetika. Ve své současné funkci chce minimalizovat náklady spojené s chodem společnosti za podmínky dlouhodobě kvalitních služeb a zároveň navýšení tržního podílu standardních komerčních zákazníků. Jasnou výzvou je realizace stavby třetího kotle v relativně krátké době samozřejmě za předpokladu akceptovatelné míry rizika celé investice. „Neekologické skládkování odpadů už není v módě.Naši zákazníci si to uvědomují.Zpracování odpadů pro výrobu elektrické energie a tepla je jediným možným ekologickým řešením.“ „V našem případě už se nejedná o pouhé spalování odpadu, ale o energetické využití odpadu, což je zásadní rozdíl. My energii z odpadu nemaříme, my ji nadále využíváme.“ Z odpadu umíme jako jediní v regionu udělat energii, říká nový šéf SAKO Brno Novým ředitelem společnosti SAKO Brno se stal Ing. Karel Jelínek. FOTO: SAKO Brno, a.s.

leden | únor 2018 7 ROZHOVOR: Zeleň ve městech nahrazují parkovací stání a stromy se už nevrací Boji proti necitlivému kácení stromů se věnuje ochránkyně přírody Marcela Klemensová z organizace Arnika. Náhradní výsadba jako nástroj pro obnovu zeleně podle ní v České republice dostatečně nefunguje Jak funguje povinnost nahrazovat stromy, které byly pokáceny kvůli novým stavbám nebo z bezpečnostních důvodů? Úkolem představitelů obcí a krajů je mimo jiné zajistit, aby občané žili ve zdravém a příjemném prostředí. Přímou souvislost s množstvím veřejné zeleně a kvalitou života ve městech snad není třeba komentovat. Náhradní výsadba za pokácené stromy je uložena v rozhodnutí o povolení ke kácení stromů, nově také v územním rozhodnutí podle stavebního zákona.Tato náhradní výsadba je pro nabyvatele povolení ke kácení povinná. Pokud není provedena podle stanovených podmínek, vystavuje se nabyvatel sankci. Obce nebo kraje mohou jako vlastníci pozemku získat povolení ke kácení a pak se povinnost náhradní výsadby vztahuje i na ně. Jaké jsou zkušenosti vaší organizace Arnika s ochotou obcí a krajů, případně stavebníků, k náhradní výsadbě? Stále větším problémem je pro obce nedostatek vhodných pozemků, kde by stromky bylo možno vysázet a kde by měly perspektivu vyrůst a přinášet všechny benefity. Důvodem je zejména rostoucí tlak na zastavování měst a obcí i volné krajiny a často nepřiměřené upřednostnění soukromých zájmů jedné skupiny před veřejným zájmem na ochranu přírody a krajiny. Orgány ochrany přírody, které mají ukládat náhradní výsadbu, tak nečiní vždy anebo ji ukládají neadekvátně. Nařídí třeba vysázet nízké okrasné kultivary a keře místo vzrostlých stromů. Někdy se stává, že chybí ustanovení o místě výsadby, počtu a velikosti stromů, termínu výsadby anebo délce povýsadbové péče. Splnění povinnosti náhradní výsadby bývá nedostatečně kontrolováno a vymáháno. Je to problém zejména u malých obcí, které často nemají dostatek personálních a odborných kapacit.Vidíme nedostatky především v zajištění kvalitních sazenic a v samotném provedení výsadeb. Nejčastějšími prohřešky jsou nevhodné druhy vysazené na nevhodných místech a nedostatečně zajištěná povýsadbová péče, zejména zálivka a výchovné řezy. Můžete uvést nějaký příklad „zbytečného kácení“, který jste v poslední době zaznamenali? V obytných čtvrtích bývá kvůli pojezdům, parkování v kořenové zóně a poškozování větví auty stav stromů natolik špatný, že často vyžaduje kácení. Možná bych v některých konkrétních případech nepoužila slovo zbytečné, ale rozhodně je to nekoncepční a dlouhodobě neudržitelné. Zelené plochy a pásy v obytných čtvrtích jsou totiž nahrazovány zpevněnými plochami pro parkování osobních aut. Stromy se do těch míst už nevrací.V celé řadě moravských měst toto už proběhlo anebo je plánováno.Často se také stává, že úřad povolil investorovi kácet vzrostlé stromy kvůli výstavbě. Stromy byly pokáceny, ale investor od stavebního záměru odstoupil a pozemek bez stromů prodává. A máte naopak nějaký dobrý příklad, kde obec či kraj přistoupily k úpravě parku nebo aleje citlivě? Příkladem citlivého přístupu k obnově historické aleje je pro mě Panská (Knížecí) alej na cestě z Mikulova do Sedlce. Předesílám, že jde snad o nejstarší alej na Moravě, která v současnosti lemuje silnici I. třídy. Staletá jírovcová alej je postupně obnovována s ohledem na zachování bezpečnosti silničního provozu i s ohledem na dodržení požadavků orgánů ochrany přírody, neboť se alej nachází uvnitř CHKO, ptačí oblasti Pálava a je biotopem zvláště chráněných druhů. Jak? Byla vysázena paralelní oboustranná lipová alej tak, aby ani v budoucnu po plánovaném rozšíření silnice nedošlo k ohrožení mladých stromů. Jírovcová alej bude zachována podle možností co nejdéle. Město, které umí dlouhodobě pečovat o veřejnou zeleň, je například Třinec.  (pep) Stromy pomáhají krajině, ale jsou nebezpečné pro řidiče území celkem jednadvaceti obcí a měst na jižní Moravě. „Výsadba dřevin do krajiny díky aktivitě ob- cí je nejschůdnějším řešením toho, co můžeme pro naši moravskou Rozpínavost měst a zahušťování zástavby si ročně vyžádá kácení stovek až tisíců vzrostlých stromů. Stavebníci mají sice povinnost za každý pokácený kus vysadit několik nových, ale ve skutečnosti stromů spíše ubývá. Petra Hanzlová Specifickým příkladem jsou historické aleje podél cest, které bývají odstraňovány z bezpečnost- ních důvodů, ale často bez jakékoli náhrady. Snahu o  návrat stromů do krajiny prokazují většinou hlavně ekologické spolky a  výji- mečně i správní orgány. Důležitost stromů v  krajině si čím dál jasněji uvědomuje na- příklad Jihomoravský kraj, kte- rý v  posledních letech bojuje se suchem. Jeho hlavní příčinou je kromě nedostatku srážek to, že krajina ztrácí schopnost zadržo- vat vodu kvůli nesprávnému ob- hospodařování půdy a postupují- vysychající přírodu v současnosti udělat. Z dlouhodobého hlediska je zeleň účinnější k zadržení vody v krajině než vodní plochy,“ sdělil jihomoravský hejtman Bohumil Šimek. O návrat stromů do krajiny se pokouší také řada dobrovolníků zapojených například do akce Mi- lion stromů. „V celé Evropě ubývá starých stromů. Pro náš venkov tím vznikají nenahraditelné ztráty, kdy mizí stromy  – dárci plodů, spolutvůrci zahrad, dvorů, ulic i  volné krajiny. A co hůř, často je navždy ztracen a  zapomenut význam tradičních druhů i odrůd ovoce a  jejich jedinečné, mnoh- dy nenahraditelné vlastnosti,“ upozorňuje koordinátor projektu Vít Hrdoušek. Díky akci Milion stromů už dobrovolníci vysadili 1644 nových stromů na různých místech Moravy. Zatímco na venkově se stromy do krajiny navrací, ve městech jich neustále ubývá. Podle ekologické organizace Arnika jsou současné právní předpisy ohledně náhrad- ní výsadby za skácené dřeviny neefektivní. „Právní úprava není dostatečná. Po uplynutí stanove- ného období následné péče o nově vysazené stromy, což je většinou tři až pět let, je možné stromky bez povolení pokácet, protože ne- dosahují rozměru osmdesát cen- timetrů obvodu kmene ve výšce 130 centimetrů,“ upozorňuje Mar- cela Klemensová, která vede kam- paň Zachraňme stromy!. „ „ Stromy ustupují výstavbě Podle ní se v  blízké budouc- nosti může situace zásadně zhoršit kvůli změně legislativy. „Dochá- zí k  vyloučení práva veřejnosti usilovat o  ochranu dřevin před zbytečným kácením a  o  ulože- ní adekvátní náhradní výsadby v případě stavebních záměrů po- volovaných stavebním úřadem. A právě se stavebními záměry je často spojeno významné kácení,“ doplnila Klemensová. Velmi často mizí stromy podél cest. Přestože se mnohdy jedná o historicky cenné dřeviny, podle dopravních expertů jsou pro ři- diče významných bezpečnostním rizikem. „Riziko usmrcení při ná- razu na sloup či strom je více než osminásobné v  porovnání s  tím, kdy k  vyjetí mimo silnice dojde na místě bez pevných překážek podél silnice. Dle německých zku- šeností, pokud by kolem silnice byl souvislý živý plot z pružných dřevin, riziko usmrcení je zde do- konce desetinásobně menší, jako při vyjetí mimo silnici se stromo- řadím,“ upozornil Michael Vafek z dopravního inspektorátu. cí erozi. Kraj proto chce podpořit návrat především ovocných stro- mů do krajiny a loni v listopadu schválil dotaci jeden milion korun na výsadbu ovocných stromů na Podle soudního znalce v oblas- ti dendrologie Tomáše Forala snadná dostupnost motorových pil způsobila, že se stromy zača- ly devastovat ve velkém. „S ruč- ní pilou si lidé lépe rozmýšleli, zda budou kácet stromy a řezat větve,“ upozorňuje Foral. V  současnosti se podle něj stromy kolem silnic, na vesni- cích i  ve městech řežou ve vel- kém a neodborně, velké rány po ořezech stromů nejsou ošetřené a  do stromu se tak snadno do- stane infekce s následnou hnilo- bou. Strom je znetvořený a jeho stabilita se postupně narušuje, až se musí pokácet celý. Mnoho lidí chápe stromy jen jako levné dřevo a  zapomíná, že je to živý dlou- hověký organismus. Také obdo- životní prostředí Daňkovickou lípu zachránil dendrolog ulomila a  z  výšky deseti metrů se zřítila na zem. To způsobilo paniku místní starostky, která požádala Správu CHKO Žďárské vrchy, aby „odpamátnila“ rovnou obě lípy, aby je mohla nechat po- kácet. “ popisuje Foral. Do věci se však vložil spolek Tilia Thá- kurova, který zadal zpracování znaleckého posudku. „Při zpracovávání posud- ku o  stavu stromů jsem zjistil, že druhá lípa je přitom ve velmi dobrém stavu,“ popisuje odbor- ník. Rovněž SCHKO nechala zpracovat odborný posudek. I ten konstatoval dobrý stav druhé lí- py, a tak strom zůstal památným. Pozemek, na kterém zdravá lípa roste, naštěstí koupil i s chalupou nový majitel, který strom pokácet nechce. „Tvrdí však, že na něj úřa- dy tlačí, že pokud se něco stane, ponese za to odpovědnost“ říká Foral. „Lípa má obvod kmene přes 6 metrů a je stará téměř tři sta let. To stáří a velikost je něco nenahraditelného. Navíc když si představíte, že stromy jsou krás- né, zlepšují klima, jsou nena- hraditelné ekologicky, esteticky, hygienicky, urbanisticky, kraji- notvorně...“ vysvětluje Foral. Pa- mátných stromů, jejichž ošetření hradí stát, je minimum. Přestože je péče o  stromy zákonnou po- vinností, většina vlastníků stro- mů vč. obcí dává kvůli nákladům přednost pokácení před odbor- nou péčí a úřady jim ochotně vy- cházejí vstříc. Znalec dodává, že by na odbornou průběžnou péči o  letité stromy měly směřovat dotace, aby tyto byly ve své mo- numentalitě zachovány i  dalším generacím. Ve skutečnosti jsou dotace většinou čerpány v rámci pseudorevitalizačních předraže- ných akcí na kácení. (zn) Jedna z  lip přišla kvůli manipulaci zemědělské techniky v  její těsné blízkosti o několik větví. Do stromu se dostaly dřevokazné houby, což způsobilo, že se jedna z větví ulomila. Foto:Tomáš Foral Marcela Klemensová z organizace Arnika Soutěž podpoří ochranu životního prostředí Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) vyhlásila video- soutěž na téma životní prostředí. Soutěž s názvem I LIVE GREEN (ŽIJI ZELENĚ), pořádaná EEA a její sítí partnerů, vyzývá Evropany, aby se pochlubili svou tvořivostí a sdíleli konkrétní zkušenosti, kterými přispívají k ochraně životního prostředí. Nejlepší videopříspěvky budou finančně odměněny. Příspěvky na témata Udržitelné potraviny, Čistý vzduch, Čistá voda nebo Snižování množství odpadu přijíma do konce března. Bližší informace jsou k dispozici na stránkách Ministerstva životní- ho prostředí.  (zn) Zástupci MŽP jednali v Bruselu o kvalitě ovzduší Delegace vedená náměstkem pro řízení sekce politiky životního prostředí a mezinárodních vzta- hů Vladislavem Smržem 30. 1. prezentovala v Evropské komisi kroky České republiky v oblasti ochrany a kvality ovzduší. Česko a s ním 18 členských států Evropské unie zatím nedosáh- lo na evropské limity kvality ovzduší. Evropská komise na jednání k ovzduší pozvala vedle ČR i zástupce z Německa, Ma- ďarska, Itálie, Francie, Španělska, Slovenska, Rumunska a Velké Británie.  (zn)  aktuálně Zdroj:Arnika bí , kdy který druh stromů řezat správně, aby se rány rychle hojily a dovnitř se nedostaly dřevokaz- né houby a hmyz, málokdo zná. Jedním z  nejnesmyslnějších zásahů jsou radikální obvodové redukce korun stromů. Finanč- ně náročný a současně nevratně škodlivý zásah se stal zejm. u ve- řejné zeleně velmi populárním. Ne každému je ale osud stromů lhostejný. Dokazuje to nedávný boj o  památnou lípu, který se odehrál v Daňkovicích na Vyso- čině. V obci rostly dvě lípy státem chráněné jako památné stromy. „Jedna z  nich byla dříve kvůli manipulaci zemědělské techniky necitlivě vyvětvená a do ran vnik- la infekce a hniloba zasáhla i celý kmen. Dřevokazné houby způso- bily, že se jedna z kosterních větví

8 –9 cestovn Os Londýn Milán Praha Split Pod Zakint Palma Mallorca Monastir Djerba Almeria Murcia Pravidelné lety Pravidelné a charterové lety Charterové lety mapy-letiste-Brno-Ostrava-Pardubice.indd 2 BRNO Rijeka Varna Burgas Corfu Kavala Preveza Bodrum Rhodos Heraklion Hurghada Marsa Alam Santorini Kos Antalya Ercan Zakinthos Lamezia Terme Tenerife Fuerteventura Monastir Djerba Podgorica Palma Mallorca Murcia Almeria Pravidelné lety Turistické lety Londýn Mnichov mapy-letiste-Brno-Ostrava-Pardubice.indd 1 01.02.18 0:01 Přízeň cestujících mezinárodního letiště Brno-Tuřany narůstá. V loňském roce jím prošlo více než 470 tisíc lidí, zatímco o rok dříve to bylo necelých 418 tisíc lidí. Poptávka se zvýšila především o lety do prázdninových destinací. V letní sezoně prošlo letištěm více než 260 tisíc cestujících. Téměř 100 tisíc z nich využilo letů do/z Řecka, které patří každoročně mezi nejoblíbenější. Zhruba o polovinu méně pasažérů cestovalo do Bulharska a přes 30 tisíc lidí loni obsadilo lety do/z Egypta. Významný podíl na cestovatelských statistikách ale zaznamenalo také Turecko, Španělsko a Tunis. Přes 93 % těchto pasažéru přepravila letecká společnost Travel Service a.s., dále pak Tunisair a Tailwind. Přepraveno bylo také 3 tisíce tun zavazadel. Jako úspěšný lze loňský rok hodnotit i v oblasti pravidelné letecké dopravy. Za velký úspěch považuje letiště především stále se zvyšující zájem o lety mezi Brnem a Mnichovem. V roce 2017 na těchto letech odbavilo zhruba 19 tisíc cestujících. Ve srovnání s rokem 2016 se jedná o 62% nárůst. Letiště Leoše Janáčka Ostrava je dynamicky se rozvíjejícím organismem. Dnes zde můžete potkat letouny nejrůznějších dopravců, bez nadsázky z celého světa na charterových letech, stejně jako stroje domácích leteckých společností. Mezinárodní letiště Ostrava se stalo důležitým partnerem pro rozvoj celého moravskoslezského regionu. Novodobá historie začíná rokem 1956 zahájením stavebních prací na současném letišti. Nutno říci, že od počátku bylo jasné, že zde nebude jen dopravní provoz, ale že letiště bude především sloužit potřebám armády. Mezinárodním letištím se loni dařilo. Cest letiště Brno letiště O Od loňského listopadu změnilo letiště vedení. Zatímco vlastníkem letiště je Jihomoravský kraj, provozovatel je soukromý. Loni na podzim se navíc stal součástí investiční skupiny Accolade. V letošním roce se má z letiště létat do pěti nových destinací. V plánu má Milán, Řím, Barcelonu, Brusel, Lvov s celoročním provozem a v období červen až září Split a Dubrovník. Zastupitelé Jihomoravského kraje na svém zasedání 14. prosince 2017 udělali významný krok v rozvoji letecké dostupnosti regionu. Schválili založení obchodní společnosti Blue Air Moravia Transportation jako dceřiné společnosti Jihomoravská rozvojová společnost, ve které bude mít kraj podíl 35 %. „Je to pro kraj historická šance, která pomůže dalšímu růstu celého regionu. Schválení zastupiteli je první krok, následovat bude založení společného podniku v nejbližších dnech a zejména finalizace smluv, která bude obsahovat detaily spolupráce a garance pro dohled nad investicí kraje. Ve schváleném rozpočtu na příští rok je připraveno 60 milionů korun, což je výrazně menší částka, než investují do rozvoje leteckého spojení jiné regiony. Předpoklad je, že v následujícím roce bude tato částka nižší a ve třetím roce se očekává vyrovnané hospodaření této nově založené společnosti,“ řekl hejtman Bohumil Šimek. Strategický partner Blue Air nabídl pro společný projekt letadlo Boeing 737-500 s kapacitou 126 míst. Toto letadlo bude mít po celý rok bázi na Letišti Brno. Společnost Blue Air je na trhu od roku 2004, její flotila čítá 28 letadel typu Boeing 737, dalších 12 letadel má dopravce objednaných, čímž se řadí mezi nejrychleji rostoucí dopravce v Evropě. Výrazným zlomem se stal rok 1989. Brzy po něm, v roce 1993 došlo k ukončení činnosti vojenské části letiště a tím se také přenesly veškeré starosti související s provozem letiště na bedra ČSL. Dalším důležitým datem byl 1. červenec 2004, kdy bylo letiště Ostrava převedeno z majetku České správy letišť, s. p. do vlastnictví Moravs kraje. Provozovatelem společnost Letiště Os Na podzim 2016 zača pravidelná linka do D arabských emirátech

leden | únor 2018 ní ruch Pardubice Londýn Alicante Podgorica Burgas Rhodos Heraklion Antalya Moskva Petrohrad Pravidelné lety Pravidelné a charterové lety Charterové lety mapy-letiste-Brno-Ostrava-Pardubice.indd 3 01.02.18 0:01 strava dgorica Varna Burgas Corfu Kavala Rhodos Heraklion Hurghada Dubaj Marsa Alam Kos Antalya Ercan thos 01.02.18 0:01 Oficiální zahájení civilního letového provozu je datováno 16. říjnem 1959, kdy zde přistál letoun TU – 104 A a současně byl přenesen veškerý provoz z již nevyhovujícího letiště Ostrava-Hrabůvka, nacházejícího se přímo v městské aglomeraci. Letový provoz zajišťovaný společností ČSA zahrnoval hlavně vnitrostátní, ale i nepravidelné zahraniční lety. Při nich se na půdě mošnovského letiště vystřídaly všechny typy dopravních letounů ČSA, ať již pístových nebo proudových. V 60. a 70. letech tu byl i provoz aerotaxi, v té době dosti rozšířený. Novým terminálem se od konce ledna chlubí Pardubické letiště. V polovině roku 2016 se začalo, rok a půl poté je hotovo – v pondělí 15. ledna byla slavnostně přestřižena páska a tím slavnostně otevřen nový letištní terminál civilní části pardubického letiště. Stavební sdružení STRABAG a Chládek & Tintěra jako generální dodavatelé stavby zhotovili terminál, který ponese jméno aviatika Jana Kašpara a odbaví až dvě velká dopravní letadla současně. Tato letištní budova, jejíž výstaba stála akcionáře letiště více než čtvrt miliardy korun, je vzdálena přibližně 700 m západním směrem od budovy starého terminálu, který jako letištní terminál sloužil od léta 2008 a odbavil okolo jednoho milionu cestujících. Posledním odbaveným letem byl let FV 5798. Nová odbavovací hala, na kterou pardubické letiště čekalo řadu let, byla pro jeho další rozvoj nutností. Jen díky této investici se podařilo vedení společnosti získat v roce 2017 nové dopravce. tující se letos můžou těšit na nové linky Ostrava letiště Pardubice skoslezského m letiště se stala strava, a. s. ala z Ostravy létat Dubaje ve Spojených h. Letiště tak reagovalo na poptávku po této destinaci. „Dubaj v současné době patří mezi nejoblíbenější dovolenkové destinace. Proto jsme rádi, že ji můžeme nabídnout i z letiště našeho typu. Obsazenost na této lince odráží její popularitu,“ uvedla za letiště Kateřina Pustějovská, specialista oddělení marketingu. Letiště podle ní plánuje zařadit i další lety. „Neustále se snažíme zvyšovat počet cestujících a rozšiřovat počet destinací, což se ukazuje i 26% nárůstu počtu odbavených cestujících za rok 2017. Rádi bychom tento rok otevřeli alespoň jednu nebo dvě nové linky. Z obchodních důvodů však nebudeme uvádět jaké,“ dodala Pustějovská. Neméně významná je pro ostravské letiště také nákladní přeprava. „29% nárůst v počtu odbaveného carga v roce 2017 poukazuje na to, že na rozvoji carga, hlavně ad hoc carga, neustále pracujeme,“ informovala Pustějovská. Cargo přepravě nahrává i fakt, že letiště leží v průmyslové oblasti, v blízkém okolí se nachází velké množství průmyslových zón a významných podniků. Kromě ruských cestovních kanceláří létajících z Pardubic do Petrohradu, Samary, Jekatěrinburgu, Ufy a Kazaně od září funguje linka Ryanairu mezi Londýnem a Pardubicemi, od října operuje společnost Red Wings linku Pardubice – Moskva. I díky tomu letiště může letiště loňský rok prohlásitza úspěšný. Z přepravní statistiky z loňského listopadu vyplývá, že výkony letiště loni vzrostly na více než dvojnásobek roku 2016. Tehdy letiště zažilo velmi slabý rok, když odbavilo pouze 31.174 cestujících. „Po listopadovém zahájení série letů pro ruské cestovní kanceláře jsme jen v listopadu dosáhli počtu 19.686 odbavených cestujících, což je třetí nejúspěšnější měsíc v historii pardubického letiště. Vyšší počet pasažérů za měsíc letiště odbavilo pouze v červenci a srpnu 2013, tedy před více než čtyřmi lety,“ glosovala výsledky místopředsedkyně představenstva společnosti EBA, a.s. Hana Šmejkalová. „Na těchto skvělých výsledcích se kromě ruských cestovních kanceláří létajících z Pardubic do Petrohradu, Samary, Jekatěrinburgu, Ufy a Kazaně samozřejmě podílí i linka Ryanairu do Londýna a společnost Red Wings s linkou do Moskvy,“ dodala. Zároveň s rostoucím provozem na letišti souvisí také zvýšený objem nákladní přepravy. Ten i přes slabší konec roku 2017 vzrostl ve srovnání s rokem 2016 téměř na dvojnásobek. „To je segment, který byl v předchozích letech v Pardubicích spíše Popelkou. Potvrzuje se, že letecká přeprava zboží, která by měla být jedním z pilířů naší činnosti, má ve východních Čechách značný potenciál,“ konstatovala ředitelka. Na otevření nové odbavovací haly pardubického letiště reaguje i Dopravní podnik, který 1. února spouští provoz nové linky 90 Hlavní nádraží – Letiště terminál. V autobusech budou platit standardní tarifní podmínky. Jízdenkový automat, který měli cestující k dispozici ve stávající příletové hale, bude přesunut do nového terminálu. Jízdenku je možné zakoupit také u řidiče. Novou zastávku Letiště terminál naleznete přímo před budovou nového terminálu Jana Kašpara, letiště Pardubice. Zdroj: Informace a webové stránky jednotlivých letišť. Destinace se během roku můžou měnit.

10 leden | únor 2018 cestovní ruch Klára Dostálová, ministryně pro místní rozvoj: Z prohlídky veletrhů mám nád- herný dojem. Nejsem tu poprvé a beru to i jako přirozené místo setkávání, kde se vyřeší spous- ta věcí. Myslím si, že je to ku prospěchu cestovního ruchu, a nový koncept veletrhů GO a Regiontour hodnotím velmi pozitivně. Jiří Kuliš, generální ředitel společnosti Veletrhy Brno: Letošnímu ročníku jsme vě- novali velkou pozornost. Přišli jsme s novým konceptem, ve- letrh dostal novou tvář i loga. Energii, kterou jsme do přípra- vy letošního ročníku vložili, be- ru jako investici do budoucna. Věřím, že ročník 2018 je mil- níkem, který podpoří další růst veletrhů pro následující roky. Monika Palatková, generální ředitelka agentury CzechTourism: CzechTourism je zde tradičním účastníkem, nicméně i pro nás je letošek výjimečný, a to nejen díky novému konceptu celého veletrhu, ale také proto, že hlavním marketingovým té- matem je 100 let výročí vzniku Československa. Cestovní ruch v České republice loni rostl ve všech parametrech a výji- mečné je mírné snížení Prahy oproti ostatním regionům na příjezdech. V prvních třech kvartálech jsme zaznamenali vysoký nárůst zahraničních kli- entů právě v regionech, téměř o 16 procent, zatímco v Praze o necelých 7 procent. (bvv)  řekli o veletrhu Tématem Go a Regiontour byly moderní technologie v cestovním ruchu Význam brněnských veletr- hů podtrhlo slavnostní zahájení s  účastí ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové, předse- dy Senátu Parlamentu ČR Milana Štěcha, deseti hejtmanek a  hejt- manů a dalších osobností. Předse- da Fóra cestovního ruchu Viliam Sivek při této příležitosti podepsal memorandum o spolupráci s Aso- ciací malých a středních podniků a  živnostníků, kterou zastupoval předseda představenstva Karel Havlíček. Klíčovým tématem odborné- ho doprovodného programu byly moderní technologie v cestovním Největší a nejmodernější halu brněnského výstaviště – pavilon P – zaplnili vystavovatelé dvojice veletrhů Go a Regiontour a pódia se špičkovým doprovodným programem. Pár kroků vzdálený pavilon F ožil zážitkovým festivalem. Nová koncepce brněnských veletrhů cestovního ruchu se vy- stavovatelům líbila a užili si ji také návštěvníci, kterých za čtyři dny přišlo více než třicet tisíc. Veletrhů cestovního ruchu GO a  Regiontour 2018 se zúčastnilo 860 vystavujících firem z 26 zemí, prezentovaly se všechny kraje Čes- ké republiky a sedm z osmi krajů Slovenska. V  přímo sousedících stáncích cestovních kanceláří ruchu. Ty stále častěji využívají města a  obce k  propagaci turis- tických cílů. Veletrhy představily aplikace, které umí naplánovat výlety, ale také virtuální brýle, díky kterým si lze prohlédnout i z brněnského výstaviště vzdále- né kouty světa. Téma moderních technologií bylo i atraktivním té- matem pro novináře. Tematicky se odborný doprovodný program dotkl také certifikace destinačních managementů a vzdělávání v ces- tovním ruchu. „ „ Extrémní gastronomie Na regionální gastronomii se už pošesté zaměřil gastronomic- ký festival RegFoodFest s ochut- návkami a  prodejem oceněných regionálních potravin, krajových specialit, vína, piva i skvělé kávy. Špičkovou regionální gastronomii představil projekt zážitkové re- staurace, ve kterém se během čtyř dnů představili kuchařští mistři z  devíti vyhlášených brněnských restaurací. Novinkou byly ochutnávky specialit z  daleko vzdálenějších koutů planety. Extrémní gastro- nomie byla jedním z lákadel zážit- kového pavilonu F, ochutnávaly se pokrmy třeba ze sklípkanů, štírů, cvrčků nebo z krokodýla. Festivalový pavilon F byl vel- kou smyslovou a zážitkovou show. Nabito měl hlavně o  víkendu, dětem se líbila bobovací dráha a lezecká stěna, dospělí zkoumali vybavení jachty a obytných auto- mobilů, úspěch slavil speciální ces- tovatelský bar, který nabízel drinky spojené s novým vizuálním stylem brněnských veletrhů cestovního ruchu. Čtyřdenní zastávku si tam udělali i nomádi – lidé trávící život na cestách. S  sebou do pavilonu F přivezli také speciálně upravené vozy. Na veletrhu byly vyhlášeny výsledky Velké ceny cestovního ruchu 2017/2018, která zviditel- ňuje výjimečné a  vysoce kvalitní počiny v oblasti cestovního ruchu. Nejlepší českou cestovní kanceláří je podle hlasování široké veřejnosti opět CK Vítkovice Tours. Proběh- ly zde soutěže mladých odborní- ků v cestovním ruchu a bojovalo se také o  titul královny regionů. Pavilon P byl navíc dějištěm me- zinárodní gastronomické soutěže a show Gastro Junior Brno – Bid- food Cup, kde studenti soutěžili už v pěti oborech: kuchař, cukrář, číšník, barman a barista. Součástí veletržního progra- mu byl 21. ročník festivalu fil- mů, fotografií a knih o cestování GO KAMERA 2018 s ústředním tématem Afrika. Největší cesto- vatelský maraton v  České a  Slo- venské republice přivítal během čtyř dnů několik desítek zajíma- vých osobností, mezi nimi třeba horolezec Radek Jaroš, spisovatel a poutník Ladislav Zibura, výtvar- ník David Černý nebo mořeplavec Rudolf Krautschneider. Součástí bylo sedm cestovatelských výstav a  soutěž o  zájezd na Mauritius- -Réunion s CK Livingstone. (zdroj: bvv) a  agentur, ale také ubytovatelů, lázní, sportovních areálů a dalších poskytovatelů služeb si návštěv- níci mohli koupit zájezdy a  jiné konkrétní produkty. Zájem Če- chů o cestování jak po regionech, tak do zahraničí stále roste, tak- že o nabídku byl velký zájem. Za čtyři dny si ji prohlédlo více než 30 tisíc návštěvníků – profesionálů v cestovním ruchu, zástupců státní správy i samosprávy a především koncových klientů. V Press cent- ru se akreditovalo 256 novinářů, mezi nimi 22 zahraničních z Ma- ďarska, Polska, Rakouska a  Slo- venska. inzerce Předmět diskuze: • Aktuální stav dopravní infrastruktury v JMK • Financování a zdroje evropských dotací na rok 2018 – SFD • Revize a aktualizace národní strategie bezpečnosti silničního provozu 2011–2020 s platností od roku 2017 • Problematika silnic II. a III. třídy • Trasa R/52 a obchvat Mikulova • Parkování v centrech měst • Bezpečnost na železničních přejezdech a silničních přechodech, stav vysokorychlostních železnic • Zavádění tzv. chytrých technologií v dopravě Účastníci akce: • Zástupci ministerstva dopravy • Zástupci Jihomoravského kraje • Zástupci Statutárního města Brna • Zástupci managementu SŽDC, SFDI, ŘSD, Českých drah, Centra dopravního výzkumu, Správy a údržby silnic JMK, Drážního úřadu, Dopravního inspektorátu Policie ČR, DPMB, KORDIS JMK a Brněnské komunikace a. s. • Zástupci měst a obcí JMK business snídaně 8. ročník Bezpečná dopravní infrastuktura Jihomoravského kraje 15. března 2018, Hotel Voroněž, Křížkovského 47, Brno Organizátor: Mediální partner: V případě zájmu o partnerství na této akci kontaktujte: obchod@magnusregio.cz nebo 774 010 540 | 774 112 138 PRODUKCE: GSM  725 006 094 j.hrstkova@magnusregio.cz www.magnusregio.cz Záštita: Hlavní témata: • Novela zákona o zbraních pro MP a OP a aktuální dění v MP a OP (Ministerstvo vnitra ČR) • Přestupkové právo s dopadem na MP (Ministerstvo vnitra ČR) • Odvolávání a jmenování do funkcí, novinky v oceňování (Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR) • Pohled z praxe na přestupky v dopravě, měření rychlosti (Ministerstvo dopravy ČR) • GDPR • Možnosti ovlivňování bezpečnosti a plynulosti silničního provozu ze strany Policie ČR a Obecní policie (plk. Ing. Tomáš Lerch) • Technologie usnadňující práci strážníků – ukázky z praxe Určeno pro zástupce městských a obecních policií z celé ČR. Předpokládaný počet účastníků: • 120–140 Účastnický poplatek: • 1 200 Kč pro zástupce státní a veřejné správy • 2 800 Kč pro zástupce soukromého sektoru odborná konference 4. ročník Celostátní setkání zástupců městské a obecní policie 3. dubna 2018, hotel Voroněž, Křížkovského 47, Brno Organizátor: Mediální partner: V případě zájmu o partnerství na této akci kontaktujte: obchod@magnusregio.cz nebo 774 010 540 | 774 112 138 PRODUKCE: GSM  725 006 094 j.hrstkova@magnusregio.cz www.magnusregio.cz Záštita:

leden | únor 2018 11 životní prostředí Igelitky zdarma jsou minulost, lidé častěji nosí vlastní látkové tašky Každý člověk v České republice za rok vyprodukuje 317 kilogramů odpadu tvořeného použitými obaly. FOTO: Bezobalu – kampaň za menší používání obalů Komplikace s  novým záko- nem zažívá internetový prodejce Alza.cz. Zákazníci totiž za zboží platí při internetovém nákupu převodem z účtu a na pobočkách si zakoupené věci pouze vyzvedá- vají. Alza proto přišla s originál- ním řešením, kdy ve výdejních skladech nechává svazek igelito- vých tašek a vedle něj je kašička, kam mají lidé vhazovat pět nebo deset korun, podle druhu tašky, který si odnesou. Na to, jestli zá- kazník za tašku skutečně zaplatil, však nikdo nedohlíží. „Novelu respektujeme. Chá- peme, že jde o  celoevropský trend, nicméně se domníváme, že by podnikatelé měli mít mož- nost nepřenášet tuto povinnost na konečného zákazníka, který je pro ně naprosto klíčový,“ ko- mentovala mluvčí Alza.cz Patri- cie Šedivá. O snížení množství oba- lů, které společnost produkuje, a  které potom musí nákladně likvidovat, se snaží nezisková organizace Bezobalu. Kromě přednášek a  vydávání publikací na toto téma se jí podařilo ote- vřít už dva obchody, kde si lidé nakoupí potraviny nebo drogerii do vlastních nádob a tašek. „Bezobalový nákup začíná už doma. V klidu si vyberte z naše- ho sortimentu, můžete se nechat inspirovat přiloženými recepty a přečíst si o nutričních a zdra- votních přínosech  surovin. Na- pište, kolik si čeho budete přát a dle toho zvolte vhodné obaly. Abyste je nezapomněli, opakuj- te si snadno zapamatovatelnou mantru: Do Bezobalu s obalem!“ vysvětluje mluvčí Bezobalu Petr Hanzel. Podle údajů této organi- zace vyprodukuje každý člověk v České republice za rok 317 kilo- gramů odpadu tvořeného použi- tými obaly. Tři stovky plastových tašek ročně spotřebuje v průměru každý člověk v České republice. Ukazuje to studie Evropské komise z roku 2011. Aby se ekologická zátěž spojená s výrobou a následnou likvidací tašek snížila, čím dál více zemí jejich prodej povinně zpoplatňuje. Od ledna platí zákaz rozdávání igelitek zdarma také ve všech českých obchodech. Petra Hanzlová Velké obchodní řetězce se na zákaz připravily s  předstihem. Například Lidl přestal igelitové tašky od loňského března pro- dávat úplně. Dříve jich ročně bu zákazníkům igelitky zdarma nenabízí. „Dříve si nosili vlastní tašky hlavně starší lidé. Dnes už je takových zákazníků většina,“ řekla prodavačka. Novela zákona o obalech za- čala platit 1. ledna a  nejen, že zakazuje rozdávání igelitek zdar- ma, nařizuje také, že jejich cena nesmí být jen symbolická. „Účtovaná cena musí proka- zatelně pokrýt náklady. Účelem tohoto zákona je chránit životní prostředí předcházením vzniku odpadů z  obalů, a  to zejména snižováním hmotnosti, objemu a  škodlivosti obalů,“ upřesnil mluvčí České obchodní inspekce Jiří Fröhlich. Inspekce podle něj na začátku roku neplánuje u ob- chodníků žádné masivní kontroly zaměřené na prodej igelitových tašek, ale sledování této povin- nosti se stane součástí běžných kontrol. Nadále zůstávají zdarma tenké sáčky, do kterých si lidé nabírají zeleninu či pečivo. Cí- lem opatření je trvale snížit roč- ní spotřebu igelitových tašek do konce roku 2019 na 90 kusů na osobu a do konce roku 2025 na 40 kusů. „ „ A co E-shopy? Podle ekologů však pouhé na- hrazování igelitových tašek papí- rovými nestačí. „Tašky a sáčky jak z papíru, tak z polyetylenu, které mají krátkou životnost, zatěžují životní prostředí. Také při výrobě papírových tašek dochází k plýt- vání vzácnými zdroji. Papírové tašky se většinou vyrábí z  pev- ného papíru, při jehož produk- ci se přidává síranová celulóza. Výroba této celulózy je nároč- ná na spotřebu energie a  může způsobovat značné zatížení vod i  ovzduší,“ upozornila před ča- sem Hana Chalupská z Ekologic- ké poradny Veronica. Z hlediska životního prostředí je podle ní nejlepší využívat k  nakupování vlastní látkové tašky. zákazníci nakoupili více než se- dmadvacet milionů. Místo nich si lidé mohou nákup odnést v taš- kách z papíru nebo bavlny. „Jsme rádi, že zákazníci o ekologičtější varianty tašek mají zájem. Nej- více se prodává papírová taška střední velikosti,“ sdělil jednatel společnosti Lidl Michal Farník. Podle prodavačky Leony Gajdošové z  brněnské prodejny Billa si lidé čím dál častěji nosí na nákup vlastní látkové tašky. Ani tento řetězec už delší do- www.golfbrno.cz konference, svatby, večírky až pro 150 osob ****hotel s kapacitou 100 osob chutné pokrmy v restauraci Kaskáda golfové hřiště – 27 jamek bowling, výuka golfu pro děti i dospělé, teambuildingové aktivity wellness centrum bezplatné parkování inzerce

12 leden | únor 2018 inovativní firmy Technologické firmy můžou opět spojit síly s jihomoravskými kreativci Do projektu se mohou přihlásit technologické malé nebo střední podniky z jižní Moravy do 16. února 2018.Více informací, harmonogram nebo ukázky minulých spoluprací najdete na https://www.jic.cz/ kreativni-voucher.  vouchery Do práce na pláž. Digitální nomádství mění ekonomiku moderní firmy, které naplno doká- žou využít výhod tohoto modelu spolupráce. Záleží na tom, zda je firma obecně schopná spolupraco- vat s digitálními nomády. Nicmé- ně tento trend bude pokračovat a  firmy by ho měly vnímat jako příležitost, jak získat potřebné IT odborníky,“ vysvětluje Silber. „ „ Pracovní dovolená Některé firmy dokonce pře- souvají celé týmy do rekreačních lokalit. Například brněnský vy- hledávač letenek Kiwi nechává přes léto pracovat své zaměst- nance z vily v Barceloně. Firma hradila ubytování a  stravu, za- městnanci si platili jen dopravu. „Změna prostředí zvyšuje efek- tivitu a  umožňuje potkat nové lidi a  získat nové podněty. Za- městnanci díky tomu přicházejí s řešeními, která by je v kanceláři napadla za delší čas nebo vůbec,“ uvádí HR ředitelka Kiwi Kateřina Gábová. Na druhou stranu přilákat digitální nomády do Česka není úplně snadné. V  celosvětovém žebříčku Nomadlist.com jsou jen dva domácí zástupci. Nepře- kvapivě Praha a Brno, které jsou na 269. a  487. místě žebříčku nejžhavějších destinací. Proč to tak mimo jiné je, vysvětlova- li třeba Scott Herder a  Megan Indoeová ze Severní Ameriky, kteří takto pracují a  cestují po celém světě: „V České republi- ce jsme se setkali s mnoha lid- mi s  různou úrovní angličtiny. Obecně ale můžeme říct, že ze všech zemí, které jsme dosud navštívili, se nám zde dorozu- mívalo nejhůře,“ podotkli. Co mají společného Bali, Bangkok, Barcelona, Kuala Lumpur a Miami? Nejlépe se tam pracuje. Z této práce ale těží společnost mnohdy na druhé straně zeměkoule. Michaela Římanová Jejich zaměstnanci posílají svo- ji práci přes internet i na vzdále- nost tisíců kilometrů. Vítejte ve světě digitálního nomádství. O co jde? V podstatě o spojení cestování a práce. „Jedná se hlavně o pozice, které tuto formu práce umožňují, například programátorské práce a  vše kolem webu, UX, designu a grafiky, kódování a celá oblast in- ternetového marketingu,“ vysvět- luje Jan Silber, jeden ze zakladatelů IT portálu Jobstack.it. Být digitálním nomádem není druh práce, ale životní styl, říká marketér, fotograf a  spoluautor knihy Travel Bible Matouš Vinš. „Vždycky jsem rád cestoval a hle- dal jsem způsoby, jak cestování propojit s  prací,“ říká třiadvace- tiletý Vinš. „Ze začátku jsem se hodně věnoval psaní a focení, po- stupně mi ale došlo, že práce na Trojanová. Ta se stala digitálním nomádem, aby mohla trávit čas s přítelem, který cestuje po světě jako instruktor potápění. Každý rok se ale Trojanová na pár měsíců vrací do Česka, protože jí chybí sociální život. Lidí, kteří žijí podobným způ- sobem, neustále přibývá. Podle zakladatele portálu DigitalniNo- madstvi.cz Martina Rosulka na tom mají největší zásluhu moder- ní technologie, globalizace a  ná- stup nové generace na pracovní trh. „Mladí lidé dnes přecházejí od materialismu k  potřebě pro- žívat zážitky, které jsou spojené s poznáváním světa. Netouží tolik po kariéře, ale spíš po flexibilitě. Trend práce na dálku se díky tomu zintenzivnil a  v  budoucnu ještě posílí,“ říká Rosulek. Co žádnému nomádovi nesmí chybět, je znalost cizích jazyků, především angličtiny. „Lepší pod- poru většinou nabízejí menší nebo dálku v oboru, který můžu dělat on-line odkudkoliv, je o  hodně lepší varianta,“ prohlašuje muž, podle něhož šlo v první řadě o vý- ši výdělku. Styly nomádství jsou různé. Ti nejzapálenější tráví na cestách opravdu 12 měsíců v roce. Jiní jsou zase spíš příležitostnými nomády a do zahraničí vycestují třeba jen na léto či jiné roční období. Podle portálu Nomadlist.com, který komunitu digitálních nomá- dů sdružuje, jsou aktuálně mezi- národně nejoblíbenějšími destina- cemi Bangkok, Barcelona, Čiang Mai, Budapešť a  Kuala Lumpur. Oblíbenou destinací Čechů je ji- hovýchodní Asie, zejména Thaj- sko, a  to díky relativně nízkým životním nákladům. V kurzu je také třeba střední a jižní Amerika. „Třeba na Bali člověk v kavárnách potká tolik Čechů, že to připomí- ná Chorvatsko,“ směje se osma- dvacetiletá copywriterka Monika Investice za skoro miliardu a půl korun momentálně výraz- ně rozšiřuje areál plastikářské firmy Fatra v Napajedlech. Jeden z významných zaměst- navatelů na východní Moravě na podzim loňského roku začalo stavět novou válcovnu. V nadchá- zejících letech hodlá Fatra zvýšit počet zaměstnanců až o 120 lidí. To může být při současné zaměst- nanosti problém. Nová válcovna má být hotová koncem příštího roku, kdy má začít výroba. Ta bude nové pra- covníky nabírat postupně. Jenže momentálně je trh se vhodnými kandidáty přebraný. Desítky lidí bude Fatra shánět jen těžko. „Zá- leží na pracovních podmínkách, mzdách i benefitech. Za současné situace by to nebylo jednoduché,“ uvedla ředitelka zlínského úřadu práce Miriam Majdyšová. Zlínský kraj se k poslednímu dni loňské- ho roku chlubil nezaměstnanos- tí 3,43 procent a  mzdy zvyšuje například výrobce pneumatik Continental v sousedních Otro- kovicích, kde dosahují nadprů- měrné výše. Kreativní vouchery Brno mů- žou již potřetí pomoci jihomo- ravským firmám v  prezentaci jejich značky, produktů nebo služeb. Technologické podniky mají možnost spolupracovat s odborníky na marketing, gra- fiku nebo třeba design. Město Brno jim na společnou práci přispěje prostřednictvím Jiho- moravského inovačního centra (JIC) až 100 000 korun. Město Brno rozdělí mezi zá- jemce celkem 4 miliony korun na více než čtyřicet projektů, které vylosuje v dubnu. Úspěšní uchazeči dostanou od města jed- norázovou dotaci - pokryje 75 % nákladů (max. 100 000 korun). „Předchozí spolupráce ukázaly, že je o firmách víc slyšet a do- vedou lépe prodávat to, co mají a  umí. Brno chce podporovat inovativní společnosti a  dávat jim šanci prosadit se na trhu. Pozitivní reakce nás přesvědči- ly o  tom, že finanční podpora má smysl, a proto ji poskytuje- me i letos,“ vysvětluje náměstek primátora pro oblast smart city Jaroslav Kacer. V předchozích dvou roč- nících se zapojilo do projektu 322 podniků. Poukaz nakonec dostalo 90 z  nich. Mezi nimi i  rodinná firma MOUKA TIŠ- NOV, s.r.o. vyrábějící popruhy a lemovky používané například v automobilovém průmyslu ne- bo ve zdravotnictví. Její vedení spolupracovalo se STUDIEM ERIGO, které pro společnost vy- tvořilo nové logo, vizuální styl, webové stránky s  produktový- mi fotografiemi a  videem. „Ze začátku jsme se báli, že za re- gistrací a čerpáním dotace bude mnoho administrativy. Ukázalo se, že formulářů nebylo potřeba mnoho vyplňovat. Spolupráce s lidmi ze STUDIA ERIGO by- la intenzivní a příkladná. Přes- ně pochopili, jak chceme naše produkty prezentovat. Ověřili jsme si jejich kvality a  chceme s kreativci spolupracovat i v bu- doucnu,“ zhodnotil spolupráci Ivo Brázda, jednatel MOUKA TIŠNOV, s.r.o. V tomto ročníku se do ga- lerie kreativců zaregistrovalo 147 expertů, kteří chtějí pomoci jihomoravským společnostem s  jejich zviditelněním. Všichni musí mít minimálně tříletou praxi v oboru. „Ti odborníci mají mnohdy úplně jiný úhel pohledu než lidé z technicky či vědecky zaměřených oborů, kteří se tím stejným tématem zabývají ro- ky. Letos se kreativců přihlásilo více než vloni. Firmy tak mají možnost vybrat ze široké nabíd- ky profesionála s tím nejlepším nápadem,“ doplňuje ředitel JIC Petr Chládek.  (red) Plný stav bude nová válcovna potřebovat až kolem roku 2025, kdy už poběží naplno. A to může být situace na trhu práce už zcela jiná. „Změna může přijít klidně za dva roky. Při zahájení výroby budeme potřebovat třicet až čty- řicet lidí. Přesuneme sem některé současné pracovníky, ale přijme- me i nové,“ podotkl ředitel Fatry Pavel Čechmánek, který přiznává, že podnik se potýká s  nedostat- kem kvalifikovaných sil. „Fluktuace se teď trochu zvý- šila, ale zatím zvládáme držet vý- robu bez pracovních agentur a za- hraničních pracovníků,“ prohlásil Čechmánek. Volná místa pro vál- covnu stále ještě jsou. „Pracovat v  nové válcovně bude výhodou i pro samotné zaměstnance – zís- kají tu nové zkušenosti a vyzkouší si práci s nejmodernějšími techno- logiemi. Z hlediska jejich vlastní- ho rozvoje je to přínos. Benefitem bude určitě i úplně nové pracovi- ště,“ řekl Čechmánek. Uplatnění zde najdou jak dělnické profese, tak i specializované inženýrské. Pokud by firmy chtěly jen ne- kvalifikované pracovní síly, nebyl by to takový problém. S technic- ky zdatnými zaměstnanci je však problém. Naděje existuje, avšak ne pro nejbližší léta. „Zvyšuje se zájem žáků o  technické obory,“ upozornila Majdyšová. „Současná situace na trhu práce nebude trvat do nekonečna, jaká bude za pár let, se dá jen těžko říct,“ doplnila. Nedostatku vhodných zaměst- nanců se chce firma bránit větší robotizací a  automatizací. Podle šéfa firmy je to jediná cesta, jak udržet krok s  konkurencí ze za- hraničí. „Nemůžeme si myslet, že mávnutím proutku budou všude pracovat roboti. Ale tam kde to jde, chceme jednoduchou lidskou práci nahradit automatizací. Pro lidi, které takto ‚ušetříme‘, na- jdeme jinou práci ve firmě,“ řekl Čechmánek. Výrobní linky, na nichž se dělají hydroizolační folie či lino- lea, jsou dosud limitované šířkou 1,5  metru. Nová linka umožní rozšíření na dva metry, což je vel- mi důležité. To by se mělo pozi- tivně odrazit i  na tržbách Fatry, jež v  posledních letech výrazně nerostou. Výroba totiž jede naplno a stávající kapacity další navýšení neumožňují. „Nerozšíříme díky ní jen objem výroby, ale také portfo- lio našich produktů. Chceme si upevnit postavení v Evropě a pro- niknout na další zahraniční trhy,“ podotkl obchodní ředitel Fatry Dušan Uher. Nová válcovna plus další po- třebné technologické vybavení se budou nacházet ve třech no- vých budovách o  celkové délce 120 metrů. Až se nová technologie rozjede, mohly by podle ředitele Fatry tržby stoupnout z loňských 3,7 miliard korun až na 5 miliard. „Vidíme v tom vizi pro Fatru na 20 až 30 let dopředu. Je to šance, abychom dál zůstali konkurence- schopní,“ sdělil Čechmánek. MICHAELA ŘÍMANOVÁ Rozlet Fatry může brzdit nedostatek pracovníků V Brně se prezentovaly střední školy Ministr průmyslu a obchodu Tomáš Hüner zahájil interaktiv- ní prezentaci odborných střed- ních škol Jihomoravského kraje. Společné expozice se zúčastnilo 33 odborných středních škol, které nabízejí obory zaměřené především na strojírenství, elektrotechniku, informační technologie, tržní služby a ře- mesla. Na stanovištích jednot- livých škol se mohli nastávající středoškoláci zapojit do nejrůz- nějších činností a díky tomu zjistit, zda by je takový obor bavil. Zároveň získali informace o nabídce studijních a učebních oborů, o spolupráci těchto škol s regionálními zaměstnavateli. (red) Evropská komise podpoří energetiku Evropská komise v prosinci schválila další český režim provozní podpory pro výrobu elektřiny ve vysoce účinných zařízeních kombinované vý- roby elektřiny a tepla uvede- ných do provozu v období let 2013–2015 a dále také podporu tepla z obnovitelných zdrojů energie. Evropská komise uzna- la tyto podpory za slučitelné s vnitřním trhem Evropské unie. „K dnešnímu dni se po- dařilo dokončit složité řízení vedené Evropskou komisí. Pro naše teplárenství i obnovitelné zdroje energie je to velmi dobrá zpráva,“ uvedl ministr průmys- lu a obchodu Tomáš Hüner. (red)  aktuálně FOTO:Wikipedie

leden | únor 2018 13 mačním systémem se vyladila,“ myslí si Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR. „Podle nás by bylo žádoucí do- sáhnout rovnoměrnosti čerpání, nikoliv výkyvů s ‘doháněním restů‘ v závěru programovacích období. Naposledy jsme byly svědky po- dobného úkazu v roce 2015. Od- povídající připravenost projektů, která by k  rovnoměrnosti vedla, je samozřejmě výzvou (odbornou, správní i personální) nejenom pro MMR,“ myslí si ředitel Odboru legislativy, práva a analýz Hospo- dářské komory Ladislav Minčič. Podle něj je důležité se zabývat nejen objemem, ale především vy- užitím dotací. „Nebývá výjimkou, že se dotace nevynakládají na pro- jekty ekonomicky i  společensky přínosné, které jsou v  předstihu identifikovány jako potřebné, ale na věci zbytné jenom proto, že náhodou zbývá nějaký nedočerpa- evropské dotace Evropské dotace: „Nasedat, vlak zrychluje“ Ačkoli se nacházíme za polovinou programového období 2014–2020, na které Česko získalo dotace v objemu téměř 24 miliard eur, první dva roky se nic nedělo. Nyní se dotační vlak rozjíždí. Ladislav Koubek Podle ministerstva pro místní rozvoj byl již rok 2017 ve zname- ní zrychlení čerpání evropských fondů. Další oslovení odborníci ale tak optimističtí nejsou. Většina peněz je již zpřístup- něna žadatelům formou výzev. Prostřednictvím monitorovacího systému MS2014+ bylo zaregist- rováno přes 45 tisíc žádostí o pod- poruv celkovéhodnotěpřevyšující částku 524 miliard korun. Ke kon- ný a třeba i zcela nečekaný titul,“ doplňuje Minčič. Za velmi přínosné považují oslovení odborníci infrastruktur- ní projekty. „Za evropské peníze modernizujeme D1 mezi Prahou a Brnem, stavíme nové úseky ji- hočeské dálnice D3, karlovarskou D6 nebo obchvat Třince na silnici I/11. Na železnici pak můžeme modernizovat trať Rokycany  – Plzeň a  rekonstruovat železniční stanici Olomouc,“ říká ministr dopravy Dan Ťok. Od počátku programové- ho období 2014–2020 bylo do konce listopadu 2017 vyhláše- no za všechny programy celkem 620  výzev v  objemu 583,9  mi- liard korun (příspěvek EU). Smlouvy s příjemci byly uzavřeny v celkové výši přes 262 miliard ko- run. Proplaceno na účty příjemců dotací je přes 15 % ze všech pro- středků. Na politiku soudržnosti pro období 2014–2020 je v ČR při- děleno přes 612 mld. Kč. Čerpá se v deseti specificky zaměřených programech; při zpracování větši- ny žádostí asistují specializované firmy. „Pro naše klienty jsme zís- kali dotace a investiční pobídky ve výši 20 mld. Kč,“ uvádí Jakub To- maštík, ředitel EU Centra ČSOB, které je největším poskytovatelem těchto služeb. Čerpání evropských dotací výrazně zpomaluje jejich složi- tost a  neustálé změny. „Velkým problémem jsou za pochodu se měnící pravidla. Je navíc bohužel poměrně běžné, že se dříve pro- vedené kroky příjemce posuzují ci listopadu bylo přes 45 % pro- středků z  evropských fondů tzv. pod smlouvou – tzn. že konkrétní projekt byl schválen a příjemce již začal s jeho realizací. „Ráda bych uvedla, že za současným stavem je práce velké skupiny specialis- tů na evropské fondy na mnoha ministerstvech a koordinační prá- ce MMR s jednotlivými řídicími orgány a  v  neposlední řadě úsilí samotných žadatelů připravovat a předkládat své projekty,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Kar- la Šlechtová. Kritičtější k  průběhu čerpání dotací jsou představitelé firem. „Vidíme pozitivní posun oproti roku 2016, kdy se čerpání zahajo- valo s dvouletým zpožděním. Fir- my navíc narážely na velmi dlou- há hodnotící období v operačním programu Podnikání a  inovace pro konkurenceschopnost nebo problémy se systémem MS2014+ apod. Právě tento časový skluz a zmíněné potíže zapříčinily na- příklad propad v oblasti investic. Ani nyní není situace ještě  roz- hodně ideální a na problémy stále narážíme, došlo ale k  určitému urychlení hodnocení a řada pro- blémů s  administrativním infor- dnešním výkladem pravidel. Při sebelepší vůli ale není možné se dnes chovat podle výkladu, který neexistuje. Nadto, pokud jeden orgán (např. MPO) něco schvá- lí, nemělo by to být rozporováno jiným orgánem (typicky finanč- ní úřad). Příkladem mohou být schválené změny v projektu, které MPO proplatilo, ale finanční úřad má problém a chce vrátit část do- tace. Přitom se změny odehrávaly v době, kdy nikdo na řídícím or- gánu nebyl připraven konzultovat změny a  systém ani nefungoval tak, jak měl,“ nebere si servítky Milan Sedláček, ředitel dotační společnosti RENARDS. „ „ Neustálé změny pravidel jsou velký problém „Zejména menší obce či podnikatelé, které nedisponují specializovanými pracovníky na evropské dotace, se pak dostávají do problémů jak s kapacitou, tak i  odborností. Na českém trhu je mnoho externích firem, které se o  složitou administrativu, spoje- nou s  fondy EU, umějí postarat. Proto mé doporučení je těchto subjektů využít. Ano, tato služba něco stojí, ale žadatel tím maxi- malizuje šanci na úspěch svého projektu a  následné hladké pro- placení přislíbené dotace,“ uzavírá Sedláček. Základní školy získají na moder- nizaci 950 milionů z Integrované- ho regionálního operačního pro- gramu. Nejvíc dostane škola Bílá Třemešná v  Královehradeckém kraji. Má zde vyrůst velká přístav- ba pavilonu odborných učeben. Ale i mnoho dalších škol využije evropské peníze pro zásadní mo- dernizaci nebo rozšíření. Moderně a  komplexně: to je název projektu, na který získá pří- spěvek 11 milionů korun Olešni- ce na Blanensku. „Olešnice vlastní objekt školy pro plnění povinné školní docházky nejen pro žáky z  Olešnice, ale spádově též pro žáky z  dalších dvanácti obcí re- gionu ze tří krajů. Z  tohoto dů- vodu je věnována zázemí vzdělá- vání investičně dlouhodobě velká pozornost. Byly zde investovány prostředky z více fondů EU, a do- konce EHP Norska v hodnotě vět- ší než 20 mil. Kč. Nový program IROP umožňuje městu zajistit re- konstrukci a vybavení odborných učeben fyziky, chemie, přírodo- pohybu dočasně (např. zlomenina nohy),“ doplňuje Strašák. V Litovli na Olomoucku získali dotaci 3 mil. Kč na vybudování polyfunkční učebny informatiky ZŠ Vítězná. „Cílem projektového záměru je rekonstrukce počítačo- vé učebny a málo využívané části místnosti – knihovny do podoby projektové učebny,“ upřesňuje ře- ditelka Zuzana Absolonová. V  Litomyšli evropské peníze podpoří vybudování odborných pisu, přírodovědy a  jazykových učeben. V neposlední řadě pak IT vybavení a vybavení školní dílny,“ řekl Moravskému hospodářství starosta Zdeněk Peša. Dotaci 36 milionů získá ZŠ Velká Bíteš na Vysočině. „Realiza- cí předkládaného projektu vznik- ne devět nových odborných uče- ben,“ uvádí ředitel školy Zdeněk Strašák. Budou to např. přírodo- vědná učebna, učebna pracovních činností nebo čtyři učebny pro učeben ZŠ U Školek. Škola do- sud nedisponuje dostatečným zázemím pro odborné předměty. Vybudováním odborných učeben dojde nejen k významnému zlep- šení kvality výuky, ale i k následné profilaci školy. Cílem projektu je dosažení kvalitní úrovně výuky žáků základní školy s  využitím moderních metod výuky a maxi- mální možné využití potenciálu jak žáků, tak pedagogů, a to zajiš- těním modernizace školy tak, aby vyhovovala požadavkům vyučo- vaných dětí. Evropské dotace jsou štědré a málokterá obec či město by moh- ly investovat částky přesahující de- set milionů ze svého. Na druhou stranu administrativa dotací je velmi náročná. „S dotacemi máme své zkušenosti. Na velké projekty si ale většinou objednáváme ex- terní firmu,“ přibližuje řešení sta- rosta Litomyšle Radomil Kašpar. „Zde je třeba počítat s  vlastní- mi náklady cca 300  000  korun. Rozhodně se vyplatí. Bez externí pomoci je administrace dotace výuku cizích jazyků. Dotace po- mohou i s bezbariérovostí budovy prvního stupně školy. „V současné době máme jednoho žáka se zdra- votním postižením. V rekonstru- ovaných budovách se pohyboval pomocí schodolezu, byl však při tom odkázaný na pomoc. Bezpro- blémové zpřístupnění prostor prv- ního stupně samozřejmě vítám. Výtah nepoužíváme pouze pro žáky s tělesným handicapem, ale také pro žáky postižené omezením „Nebývá výjimkou, že se dotace nevynakládají na projekty ekonomicky i společensky přínosné, které jsou v předstihu identifikovány jako potřebné, ale na věci zbytné jenom proto, že náhodou zbývá nějaký nedočerpaný a třeba i zcela nečekaný titul,“ LADISLAV MINČIČ ředitel Odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory Na modernizaci základních škol půjde skoro miliarda na úrovni menší obce naprosto nemožná,“ dodává jeho olešnický kolega Zdeněk Peša. „ „ Dotační management většinou řeší externí firmy Většina oslovených měst pro zpracování žádostí zvolila právě externí firmu. Jinak se rozhodli v  Bílovci na Novojičínsku, kam poputuje z  evropských peněz 14,5 milionu korun. „Město dis- ponuje samostatným odborem, který se zaměřuje na vyhledávání, zpracování a  následnou admi- nistraci projektů s  cílem zajistit vícezdrojové financování. Původ- ně  tým jednoho pracovníka byl rozšířen na současných sedm. To samo o sobě svědčí, že adminis- trativní zátěž spojená s dotací je nesmírná. Nárůst byrokracie je celorepublikový trend,“ komen- tuje náročnost dotací bílovecký starosta Pavel Mrva. (lk) inzerce Zdroj: Bílá Třemešná

14 leden | únor 2018 speciál – zdravotnictví Na nové přístroje přispívají i sponzoři. Nemocnicím chybí peníze Magnetická rezonance v kyjovské nemocnici.  FOTO: Nemocnice Kyjov Přístroje v nemocnicích stojí až stovky milionů korun. Nákup nových si mnohdy nemohou dovolit, a tak jsou odkázáni na dotaci z města, kraje nebo státu. Ředitelé místo kompletní výměny často volí alespoň modernizaci zařízení. Veronika Vindišová Například třinecká Nemoc- nice Podlesí pořídila dva zcela nové nejmodernější angiologické přístroje a  další tři zmodernizo- vala. Dohromady stály 31 mili- onů korun. Tato zařízení slouží k vyšetření tepen a jsou šetrnější k pacientům a personálu. Radiační dávka se sníží o 50 až 70 procent. V  Nemocnici Podlesí je ny- ní celkem sedm angiolinek. Dva přístroje jsou umístěny na elekt- rofyziologických sálech a s jejich modernizací se počítá v následu- jících letech. Dalších pět nových a  zmodernizovaných angiolinek koupit operační věž pro urologic- ké oddělení, jejíž cena se pohybuje kolem dvou milionů korun,“ sdělil ještě Hladík.  S největšími problémy se však potýkají nemocnice v případech, kdy chtějí stavět kompletně nové pavilony nebo oddělení. Jedná se totiž o  investice v  řádech stovek milionů korun až miliard, na kte- ré musí v drtivé většině kývnout a  přispět ministerstvo zdravot- nictví. Příkladem je třeba stavba nového pavilonu urgentní medi- cíny v nemocnici v Rychnově nad Kněžnou, ale také moderní porod- nice ve Fakultní nemocnici Brno. „ „ Nemají na vybavení, chtěli pod kraj Na takové investiční akce zdravotnická zařízení prostě nemají peníze. „Část Gynekolo- gicko-porodnické kliniky máme na Obilním trhu. Budova je ale v  těžce havarijním stavu. Nutně potřebujeme novou porodnici,“ prohlásil ředitel FN Brno Roman Kraus. Další část kliniky mají v  Bohunicích. Ročně mají okolo šesti tisíc porodů. S  těmi počítá i projekt na novou mamutí porod- nici v bohunickém areálu, kam se sestěhují oba provozy. Její stavba ale vyjde na dvě miliardy a  při- spět musí stát, který tuto investici roky oddaluje. Jakým směrem se bude české zdravotnictví ubírat je nyní nejasné. Vláda musela podat demisi a  nový šéf resortu Adam Vojtěch tak brzy vyklidí kancelář, kterou obsadil teprve v polovině prosince. Krizová situace vládne v Bos- kovicích. Zdejší nemocnici zřizuje město, na modernizaci přístrojů ale nemá peníze. Proto poslali na- léhavý dopis na kraj. Požadova- li, aby si zařízení převzali do své správy. Hrozí totiž, že se nemoc- nice dostane do dluhů. „Město má rozpočet kolem 320 milionů, nemocnice asi 450  milionů. Ne- můžou nám platit drahé přístro- je,“ vysvětlil jednatel nemocnice Miloš Janeček. Kraj ale nemocnici nechce. Nemalou finanční zátěž pro všechny nemocnice navíc zna- menalo zprovoznění systému pro vydávání elektronických receptů. Například ve Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně museli nakou- pit nakoupit 101 nových počítačů i speciální klávesnice se čtečkou. Informatici nad zprovozněním eReceptů strávili 400 hodin. Ne- mocnici to vše stálo bezmála čtyři miliony korun. je umístěno na třech kardiologic- kých katetrizačních sálech, na sále intervenčně-radiologickém a  na hybridním sále. „Využíváme je v každodenním provozu při prů- měrném počtu vyšetření zhruba pět set pacientů měsíčně,“ uvedl předseda představenstva Nemoc- nice Podlesí Radek Neuwirth. Zařízení se pokouší získat peníze z různých dotačních pro- gramů jakým je třeba IROP. To se podařilo Nemocnici v Novém městě na Moravě. V letech 2017 a  2018 obnoví přístroje za bez- mála sto milionů korun. „V mi- nulém roce jsme už investovali do nového pracoviště magnetické rezonance za 44 milionů korun. Koupíme také nový skiagrafický přístroj, sterilizátory a myčky pro centrální sterilizaci, operační sto- ly nebo vybavení biochemických a  mikrobiologických laboratoří,“ informoval mluvčí nemocnice Pe- tr Hladík. Zainvestovat musela nemoc- nice také vlastní peníze a  pro- středky, které se jim podařilo zís- kat pořádáním benefičních akcí a  osobním oslovování sponzorů. „V minulém roce jsme tak mohli inzerce S p e ci á l •  zdra votnict ví  • Sankce za papírové recepty se odkládají Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR schválila návrh novely zákona, kterou se mění zákon o léčivech. Novela, která má primárně za cíl zajistit transpozici evropské směrnice o standardech a specifikacích systému jakosti pro transfuzní zařízení, obsahuje i ustanovení o ročním odkladu sankcí lékařům za předepisování léků bez použití elektronické preskripce, kterou jim od letošního roku zákon ukládá jako povinnou. Rok je podle ministra Adama Vojtěcha dostatečně dlouhý na to, aby se lékaři seznámili s eReceptem v praxi.  (zn) Ministr zdra- votnictví zastavil „megavyhlášku“ Ministr zastavil proces přijetí novely vyhlášky, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o veřejném zdravotním pojištění. Přijetí novely by podle něj dopadlo na vstup účinných a bezpečných léčiv na český trh, musely by splnit přísná kritéria, která vyhláška stanovuje, aniž by byla prodiskutována s odbornou veřejností a pacientskými organizacemi. Ministr proto v nejbližší době zahájí práce na komplexní revizi stanovování cen a úhrad léků z veřejného zdravotního pojištění, aby se léky dostávaly k pacientům snadněji.  (red)  aktuálně Start systému ověřování léčivých přípravků se blíží! Cílem tzv. protipadělkové směrnice 2011/62/EU je zabránit vstupu padělaných léčiv do legálního dodavatelského řetězce. Za tímto účelem zavádí povinné ochranné prvky skládající se z jedinečného identifikátoru a prostředku k ověření manipulace s obalem. Bude tak umožněna jednoznačná identifikace jednotlivých balení léků na předpis a ověření jejich pravosti. Podle Národní organizace pro ověřování pravosti léčiv (NOOL) působí na českém trhu s léčivými přípravky spadajícími pod evrop- skou protipadělkovou směrnici více než 260  farmaceutických společností (465 držitelů rozhod- nutí o registraci), 525 distributorů (včetně lékáren s licencí distribu- tora), 15 souběžných dovozců, cca 200 nemocnic a odhadem 2 800 lé- káren. Objem léčivých přípravků vydávaných na předpis v  ČR se odhaduje na 180 milionů balení ročně. Za provoz národního systému pro ověřování léčiv odpovídá Ná- rodní organizace pro ověřování pravosti léčiv, ve které jsou zastou- peny Asociace evropských distri- butorů léčiv, Asociace inovativ- ního farmaceutického průmyslu, Asociace velkodistributorů léčiv, Česká asociace farmaceutických firem a  v  neposlední řadě také Česká lékárenská komora. GS1 Czech Republic je přidruženou organizacíNOOLu. Dohledem nad systémem je pověřen Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). Jedním z prvních úkolů NOOLu byl výběr dodavatele IT řešení. Vybrána byla společnost Solid- soft Reply, která je provozovate- lem evropského úložiště a kromě ČR je smluvním partnerem pro dalších šest zemí EU. Aktuálně se NOOL věnuje přípravě pilotního projektu, který by měl být spuštěn v březnu. GS1CzechRepublica implemen- tace protipadělkové směrnice Systém GS1 byl schválen jako standard vyhovující požadavkům směrnice na identifikaci a značení léčiv. Pro identifikaci na úrovni balení je doporučeno i nadále vy- užívat GTIN (dříve pod názvem EAN), který se používá ve farma- ceutickém průmyslu již řadu let. Nově bude podle požadavku směr- nice doplněn ještě o sériové číslo, šarži a datum použitelnosti. Tyto údaje budou kódovány do 2D kó- du GS1 DataMatrix pomocí tzv. GS1 aplikačních identifikátorů (GS1 AI). GS1 Czech Republic se v rámci implementace věnuje pře- devšímporadenstvív oblastispráv- né interpretace značení, kvality provedení kódu GS1 DataMatrix a snímatelnosti symbolů. Dále se zaměřuje na školení a  spolupra- cuje jak s Národní organizací pro ověřování léčiv, tak i  se Státním ústavem pro kontrolu léčiv. Jaký je stav implementace protipadělkové směrnice? Implementace v ČR pokračuje podle plánu stanoveného s ohle- dem na závazný termín spuštění celého systému k 9. 2. 2019, urče- ný evropskou legislativou. Sou- středíme se na maximální infor- mování dotčených subjektů na seminářích pořádaných Národ- ní organizací pro ověřování pra- vosti léčiv (NOOL), publikujeme informace k problematice a prů- běhu projektu na www.czmvo.cz. Největší pozornost momentálně věnujeme přípravě pilotní fáze projektu; tj. oslovení a zapojení vy- braných subjektů reprezentujících každý z článků celého řetězce toku léčivých přípravků od výrobců až k pacientům, resp. do lékáren a ne- mocnic,plánovánínezbytnýchakti- vit, které musejí spuštění pilotní fáze předcházet, také připravujeme testování systému. Pilot by měl být spuštěn ve dru- hé polovině března. Přesný termín závisí na mnoha faktorech, mezi něž patří včasná a úspěšná valida- ce národního systému pro ověřo- vání pravosti léčiv ze strany NOOL i  ze strany Evropské organiza- ce pro verifikaci léčiv (EMVO), ověření systému organizace a apli- kace standardů informační bez- pečnosti a připravenost vybraných subjektů. Mezi cíle pilotní fáze pa- tří otestování národního systému pro ověřování pravosti léčiv a je- ho propojení s evropským hubem, prověření toku dat od více různých výrobců až k několika koncovým uživatelům i  nastavení nejvhod- nějších procesů, které v  souvis- losti s  protipadělkovou směrnicí zaznamenají určité změny. Úspěš- né zvládnutí pilotu by mělo za- interesované subjekty přesvědčit, že protipadělková problematika není neřešitelný problém, kterému by se měli vyhýbat. Jak vnímáte připravenost vý- robců, lékáren a  ostatních sub- jektů? To je různé, ale z toho, co vi- dím, většina výrobců (zejména těch asociovaných) je v  přípra- vách na protipadělkovou směrnici poměrně daleko. Problematiku studují a  připravují své výrobní linky na novou povinnost. Plánují onboarding do evropského hubu, který je náročný zejména časově. Distributoři mají v celém systému relativně menší povinnosti, ales- poň pokud jde o nutnost ověřovat a  odepisovat léčivé přípravky ze systému, nicméně celá problema- tika je složitější zejména v souvis- losti s různými kombinacemi rolí u jednotlivých subjektů a různými povinnostmi z toho plynoucími. U lékáren a  nemocnic je při- pravenost také velice různá – ně- které se protipadělkovou směrnicí již delší dobou zabývají a nyní už řeší specifické případy a připravují Datový nosič GS1 DataMatrix s příslušnými aplikačními identifikátory procesy na novou situaci, jiné, jak vyplynulo z  našeho průzkumu, o směrnici ještě neslyšely. Zejmé- na v nemocnicích je důležité začít s  přípravou co nejdříve. Změny v  nastavení procesů a  zajištění úpravy informačních systémů tak, aby bylo možné se do Národního systému pro ověřování pravosti lé- čiv připojit, jsou časově náročné. U velkých institucí je potřeba mít dostatek času mj. i  na výběrové řízení na nákup potřebného HW. Co byste zúčastněným stra- nám doporučila pro hladké za- pojení do systému? Důležité je celou problematiku protipadělkové směrnice nepod- cenit a pokud možno neodkládat její řešení, i když termín 9. 2. 2019 se zdá být ještě relativně vzdálený. Každý ze subjektů musí primárně řešit jiné úkoly, ale čas a důkladné promyšlení změn procesů jsou pro všechny strany společné. Výrob- cům bych doporučila co nejdříve začít řešit jak potřebné dovybave- ní linky, tak zejména proces on- boardingu do evropského hubu. Distributoři, lékárny a nemocnice by pak největší díl přípravných aktivit měli zaměřit na úpravy svýchinformačníchsystémůa pro- cesů, které budou v této souvislosti nezbytné. Všechny subjekty dotče- né problematikou směrnice by se měly vyvarovat úvah, že závazný termín spuštění ostrého provozu, tedy 9. únor 2019, bude nějak od- ložen. PAVLA CIHLÁŘOVÁ ředitelka, GS1 Czech Republic  BRIEF INTERVIEW –  PAVLÍNA ŠTISOVÁ, projektová manažerka Národní organizace pro ověřování pravosti léčiv PAVLÍNA ŠTISOVÁ projektová manažerka Národní organizace pro ověřování pravosti léčiv

leden | únor 2018 15 Anketa: Jaké vybavení ve vaší nemocnici nejvíce chybí? Pracovníci nemocnic napříč Moravskými kraji se svěřili Moravskému hospodářství, jaké přístroje v jejich nemocnicích nejvíce postrádají. speciál – zdravotnictví S p e ci á l •  zdra votnict ví  • UZÁVĚRKA OBJEDNÁVEK INZERCE DO PŘÍŠTÍHO VYDÁNÍ: do 27. 3. 2018 VYDAVATEL: Magnus Regio, s. r. o. Lipová 906/1, 602 00 Brno telefon: 518 321 576 e-mail: info@magnusregio.cz www.magnusregio.cz JEDNATELKA SPOLEČNOSTI: Magda Slaninová e-mail: m.slaninova@magnusregio.cz REDAKCE: šéfredaktor:Anna Fajkusová GSM: 774 112 643 e-mail: a.fajkusova@magnusregio.cz redaktoři: Ladislav Koubek, Veronika Vindišová, Michaela Římanová, Petra Hanzlová, Petr Jeřábek OBCHODNÍ ODDĚLENÍ: Gabriela Kulhavá GSM: 774 010 540 e-mail: g.kulhava@magnusregio.cz PRODUKCE: Jana Hrstková GSM: 775 006 094 e-mail: j.hrstkova@magnusregio.cz TISK: SAMAB BRNO GROUP, a. s. Cyrilská 14, 614 00 Brno www.samab.cz REGISTRACE: MK ČR E 18141 patří do Brno TOP 100 Filip Zdražil mluvčí nemocnice Kyjov Nemocnice Kyjov je na poměry okresní nemocnice vybavena nadstandardně. Disponuje i přístroji, které ve srovnatelných zařízeních chybí, například magnetickou rezonancí, nebo SPECT/CT kamerou. Zdravotnické technologie ale rychle stárnou a v příštích letech tak budeme muset modernizovat zařízení stávající, například operační sály, ultrazvuky nebo echokardiograf. Nejnákladnější investicí v řádu stovek milionů korun, kterou připravujeme a která je dlouhodobě nevyhnutelná, je celková rekonstrukce gynekologicko-porodnického oddělení. Karel Doležal nemocnice Hustopeče Teď se spíše zaměřujeme na stavební investice. Chceme zlepšit zázemí LDN. Nicméně vždycky je nějaký přístroj, který chybí nebo potřebuje vyměnit. U nás je to teď rentgen. Kraj se nám ale vždy snaží vyjít maximálně vstříc, pokud požádáme o dotaci. Magdaléna Doležalová PR manažerka pro Zdravotnický holding Královéhradeckého kraje (sdružuje nemocnice Trutnov, Jičín a Náchod) V Oblastní nemocnici Trutnov, Náchod i v Jičíně nejvíce chybí magnetická rezonance. Trutnovská nemocnice ji má letos získat za přispění dotace z Operačního programu IROP. Stávající totiž slouží od roku 2007 a pomalu přestává splňovat požadavky na moderní zobrazovací diagnostiku. S jejím pořízením se čekalo na vybudování nových prostor, které letos vzniknou. Přístroj bude stát cca 32 mil. Kč a dotace pokryje zhruba 85 % uznatelných výdajů. Zbývající část zafinancuje nemocnice z vlastních prostředků. Rezonance dosud chybí v Náchodě, kde by letos měla být nově zakoupena z prostředků zřizovatele, tedy Královéhradeckého kraje. Její cena vč. nutných stavebních úprav prostor je odhadována na 46 milionů Kč. ON Jičín také rezonanci dosud nemá, o jejím nákupu se ale uvažuje až v rámci výstavby nového multifunkčního pavilonu, která by mohla proběhnout v příštích letech. Petr Hladík mluvčí Nemocnice Nové město na Moravě Nejpalčivějším problémem je nedostatek peněz na obnovu zdravotnických prostředků. Modernizaci zajišťujeme především díky IROP Obnova zdravotnických technologií s podporou fondů EU. V letech 2017 až 2018 v naší nemocnici obnovíme přístroje za 99 milionů korun.  Marie Marsová předsedkyně představenstva společnosti Středomoravské nemocniční (sdružuje nemocnice v Prostějově, Přerově a Šternberku) Naše nemocnice díky pravidelným investicím nedostatkem vybavení netrpí. Samozřejmě, oblast zdravotnictví je specifická v tom, že vývoj zde jde velmi rychle kupředu a inovovat technologie by tak bylo možné prakticky neustále. (ver) V příštím čísle Moravského hospodářství: Máte zájem získávat zdarma Moravské hospodářství? Objednejte si další číslo na adrese: a.fajkusova@magnusregio.cz  Příští vydání dostanete na váš stůl do 10. dubna 2018.  Chytré město  Developerské projekty na Moravě  Dopravní stavby  Trh realit  Doprava a bezpečnost ve městech  Ekonomika a export  Telekomunikace Sweco Hydroprojekt a. s. – 2 SAKO Brno, a. s. – 3, 5 EKO-KOM, a. s. – 5 AVE CZ odpadové hospodářství, s. r. o. – 5 LETIŠTĚ BRNO a.s. – 8 Blue air – 8 Accolade Holding, a. s. – 8 Letiště Ostrava, a. s. – 8 EAST BOHEMIANAIRPORT a. s. – 9 Veletrhy Brno, a. s – 10 VÍTKOVICETOURS s. r. o. – 10 Livingstone s. r. o. – 10 Alza.cz a. s. – 11 Lidl Česká republika v. o. s. – 11 BILLA, spol. s r. o. – 11 Kiwi.com s. r. o. – 12 Fatra, a. s. – 12 MOUKATIŠNOV, s. r. o. – 12 STUDIO ERIGO , s. r. o. – 12 Československá obchodní banka, a. s. – 13 Renards dotační, s. r. o. – 13 Magistrát města Brna – 4 SAKO Brno, a. s. – 6 GOLF BRNO a. s. – 11 Crystalis s. r. o. – 13 GS1 Czech Republic – 14 C SYSTEM CZ a. s. – 16 Rejstřík firem Seznam Inzerentů inzerce Předmět diskuze: • Směrnice o verifikaci léčiv – výhled, pravidla, praxe • E-recepty – jaký je přínos po dvou měsících uvedení v praxi • Elektronizace zdravotnictví a její aktuální výzvy • GDPR ve vaší nemocnici Účastníci akce: • Zástupce ministerstva zdravotnictví • Zástupci zdravotních pojišťoven, České lékárnické komory, Asociace českých a moravských nemocnic, Grémia majitelů lékáren, Státního ústavu pro kontrolu léčiv, aj. • Ředitelé a zástupci nemocnic ČR business snídaně 9. setkání Celostátní setkání ředitelů nemocnic a zástupců ze sektoru zdravotnictví 22. února 2018, Aquapalace Hotel Prague, Praha-východ Organizátor: Mediální partner: Záštita: V případě zájmu o partnerství na této akci kontaktujte: obchod@magnusregio.cz nebo 774 010 540 | 774 112 138 PRODUKCE: GSM  725 006 094 j.hrstkova@magnusregio.cz www.magnusregio.cz Svoji účast potvrďte nejpozději do 15. února 2018 Brněnští chirurgové provedli unikátní operaci páteře Brněnská Fakultní nemocnice se chlubí novým prvenstvím. Ve čtvrtek 18.  ledna 2018 se na Ortopedické klinice LF MU a FN Brno uskutečnila unikátní operace degenerativního posti- žení bederní páteře z  nového operačního přístupu zvaného OLIF (oblique lateral interbo- dy fusion). Tento moderní miniinvazivní operační postup, který se v po- sledních měsících prudce rozvíjí ve světě, byl uskutečněn poprvé v České republice. Operaci pro- váděl přednosta Ortopedické kliniky FN Brno doc. MUDr. Martin Repko, Ph.D., spolu s je- ho týmem. Informoval o  tom mluvčí Fakultní nemocnice Brno Pavel Žára. „Po odstranění po- stižené a vyhřezlé meziobratlové ploténky je prostor mezi beder- ními obratli vyplněn speciálním implantátem, k jehož zajištění je následně užita stabilizace dlaž- kou se šrouby,“ popsal zákrok Žára. „Výhodami tohoto nového přístupu je především jeho še- trnost k  tkáním v  oblasti retr- operitonea, menší operační rána a možnost upuštění od nutnosti následné zadní stabilizace páteře. Tento způsob operačního ošetře- ní přináší pacientům odstranění bolestí bederní páteře a  úlevu od neurologických příznaků při kompresi nervových kořenů,“ ří- ká přednosta doc. MUDr. Martin Repko, Ph.D. Ortopedická klini- ka dlouhodobě zaujímá přední místo v  oblasti operací páteře nejen v České republice, ale dr- ží plně krok v  moderních ope- račních metodách se světovými trendy. Od této metody si lékaři kliniky slibují zvýšení bezpeč- nosti samotné operace a zkrácení nezbytné doby rekonvalescence pacientů. (red)

16 leden | únor 2018 speciál – zdravotnictví inzerce Konec převozu pacientů v dešti. Nový urgentní příjem inspirovaly zahraniční mise První vizualizace nového urgentního příjmu, který vznikne v Rychnovské nemocnici. Bude mít pět nadzemních podlaží, nahoře pak přistávací plošinu pro vrtulníky záchranky. Konečný vzhled pravděpodobně projde změnami.  Zdroj: Královéhradecký kraj ky tedy neodpovídají moderním trendům. Na podobě nového pavilonu pracoval vedoucí lékař rychnov- ské nemocnice Marcel Maršík, který má zkušenosti ze zahra- ničních misí. „Inspiroval jsem se svými poznatky. Viděl jsem, jak fungují urgentní příjmy v cizině,“ konstatoval. Nová budova může zlepšit i špatnou personální situaci, kte- rá v rychnovské nemocnici panu- je. „Snažíme se tento stav zvrátit. Jako příklad mohu uvést navýše- ní mezd zdravotnického nelékař- ského personálu v minulém roce nebo získání několika desítek budoucích lékařů a  lékařek pro působení v  Královéhradeckém kraji formou udělení fixačního stipendia posluchačům šestých ročníků lékařských fakult,“ na- stínil Cabicar kroky kraje. Před třemi lety už kraj v  Rychnovské nemocnici zno- vu obnovil provoz lůžkové části oddělení ortopedie a  chirurgie. Stálo to 25 milionů korun, větši- nu peněz pokryla dotace. Budova ze třicátých let má nová okna, sociální zařízení a  lepší zázemí také pro lékaře. Nemocnice navíc koupila pro ortopedii za 1,5 mi- lionu korun nový mobilní rent- gen s C ramenem. Přispěly obce a města. Už před 130 lety položili základní kámen Nemocnice v Rychnově nad Kněžnou, dnes patří mezi páteřní zdravotnická zařízení Královehradeckého kraje a zajišťuje zdravotní péči pro celou turistickou oblast Orlických hor. A v nejbližší době ji čeká modernizace. Hejtmanství plánuje výstavbu nového pavilonu pro urgentní příjem. Veronika Vindišová Pavilon vyroste u  parkoviště poblíž porodnice a interny. Podle předběžných odhadů půjde o in- vestici ve výši 380 milionů korun. Většinu nákladů pravděpodobně Náměstek hejtmana pro ob- last zdravotnictví Aleš Cabicar věří, že díky této velké investici se ze zmiňované nemocnice sta- ne moderní zařízení. „Rozhodně nezůstává na okraji našich zá- jmů,“ poznamenal. Rychnovská nemocnice je to- tiž od roku 2013 součástí Oblast- ní nemocnice Náchod. Politici se tak rozhodli, protože zařízení v  Rychnově nad Kněžnou bylo nejztrátovější v  kraji. Chtěli tak zlepši vyjednávací pozici s pojiš- ťovnami. Právě platby od nich byly jedním z důvodů, které při- spěly ke špatnému ekonomické- mu stavu. Krajské nemocnice pak spojuje zdravotnický holding. „ „ Práce potrvají dva roky Hejtmanství odhaduje, že stavba začne na přelomu příští- ho roku. Práce zřejmě potrvají dva roky. Díky novému pavilonu dojde k  propojení pracovišť, na střeše vznikne přistávací plošina pro helikoptéry záchranky. Pa- cienta tak bude možné naložit rovnou do výtahu a  převézt na operační sál. To je důležité, pro- tože mnohdy jde o minuty. Teď musí záchranáři pacienta vézt přes několik výtahů a chodby, než ho dostanou na sál. Často s ním musí jezdit i  mezi budovami, a to i v dešti. Současné podmín- pokryje dotace od státu. Podle vedení hejtmanství je výstavba nutná, protože stávající prosto- ry dosluhují a  nestačí. Nedaleko nemocnice se stále rozrůstá kva- sinská průmyslová zóna, kde stojí také automobilka Škoda. Pracují tam i cizinci z Polska a Ukrajiny. Zdravotní péči vyhledávají právě v Rychnově nad Kněžnou. Uspořádání nového pavilonu 1. PP =  urgetní příjem (6 lůžek expektačních a 2 crashroom) 2. NP =  JIP a ARO (8 a 6 lůžek) 3. NP =  operační sály (4 sály) 4. NP =  lůžkové oddělení chirurgie (25 až 30 lůžek) 5. NP =  lůžkové oddělení ortopedie (25 lůžek)  urgent S p e ci á l •  zdra votnict ví  • QMS – Komplexní NIS na českém trhu „I MY BYCHOM NĚKTERÉ VĚCI, ZA NIC NA SVĚTĚ NEVYMĚNILI. PROTO ANI NAŠE ZÁKAZNÍKY NENUTÍME, ABY SE VZDÁVALI SVÝCH OBLÍBENÝCH NEMOCNIČNÍCH SYSTÉMŮ, KTERÉ SE Z URČITÝCH DŮVODŮ OSVĚDČILY NEBO JE PROSTĚ MAJÍ RÁDI. NÁŠ SYSTÉM QMS JE NATOLIK KOMPATIBILNÍ, ŽE SE UMÍ SEHRÁT S JAKÝMKOLI STÁVAJÍCÍM SYSTÉMEM A JE ZDRAVOTNICKÝM ZAŘÍZENÍM SCHOPEN I S TOUTO FÚZÍ, KTERÁ NIKTERAK NENARUŠÍ BĚŽNÝ PROVOZ, NABÍDNOUT SOFTWARE TŘETÍHO TISÍCILETÍ, KTERÝ ODPOVÍDÁ STANDARDŮM EVROPSKÉ LEGISLATIVY.“ Naše firma působí na českém trhu od 90. let. Stavebními kameny našeho podnikání jsou férovost, odpovědnost, spolupráce a v nepo- slední řadě svoboda. Nedržíme našeho klienta v pasti, ale pomáháme mu prostřednictvím našich služeb a produktů růst a zefektivňovat vlastní práci. Naším cílem není pouhý zisk, ale chceme společně s našimi zákazníky pomoci budovat lepší zdravotnictví pro lidi. U našich zákazníků implementujeme již více než 5 let otevře- ná řešení, jejichž základem je integrační platforma společnosti InterSystems a stále věříme naší vizi konsolidovaného záznamu paci- enta a využití vhodné integrační platformy a zásad SOA architektury k dosažení efektivního a funkčního systému. Na naší cestě se bohužel stále častěji (téměř vždy) setkáváme s neochotou dodavatelů nemocničních informačních systémů. Právě tento fakt a také potřeba trhu nás dovedla k rozhodnutí stát se jedním z těchto dodavatelů a dokázat, že to lze dělat i jinak. Chceme našim zákazníkům nabídnout otevřené a flexibilní řešení. Nechceme, aby se stávali našimi rukojmí, ale aby měli svůj nemoc- niční systém zcela ve svých rukou. Rozhodnutí přinést na český trh nový nemocniční systém bereme velmi vážně a strávili jsme spoustu času hledáním a výběrem toho nejvhodnějšího řešení. To, co chceme zdravotnickým zařízením nabídnout je plně kon- figurovatelný systém, jehož platforma je navržena tak, aby mohl být integrován s jakýmkoliv SW nejen uvnitř zařízení, ale mohl být pou- žíván i regionálně a byl plně připraven a splňoval veškeré požadavky národní strategie elektronického zdravotnictví, tak jak byly popsány v koncepci MZ. Poprvé jsme naše řešení veřejně představili zástupcům zdravotnic- kých zařízení v úvodu pro odbornou konferenci Efektivní nemocnice v  rámci Efektivního oběda, který jsme již tradičně pořádali jako partner společnosti InterSystems na konci listopadu. Nemocniční informační softwarová platforma QMS tvoří uce- lenou a  inteligentně propojenou architekturu, která plně pokrývá veškerou agendu a potřeby zdravotnických zařízení. � Software QMS splňuje všechny zákonné požadavky na ochranu citlivých dat – „GDPR ready“ „Platformu QMS lze chápat jako nemocniční informační systém na klíč“, poskytující přehledné, navzájem propojené rozhraní, které je nepřetržitě k dispozici zdravotnickému personálu. QMS je jediná kompletní zdravotnická informační platforma, jež zahrnuje LIS QMS (Laboratorní Informační Systém), RIS QMS (Radiologický Informační Systém), systém pro lékárnu, TO QMS (Systém automatizace pro transfuzní oddělení), manažerský systém atd. jako samostatné moduly jednoho systému. Předností systému QMS je jeho snadná jednoduchá přizpůsobi- telnost pro kompatibilitu s již stávajícími systémy zdravotnických zařízení a snadná, intuitivní ovladatelnost. Platforma QMS je navržena tak, aby mohl být používán na- příč regiony – řešení je postaveno na technologiích InterSystems Corporation, předního mezinárodního dodavatele technologických platforem pro oblast zdravotnictví. Regionální NIS vytváří jednotný informační prostor pro všechny regionální zdravotnické organizace. Poskytuje plnou podporu všem úkolům spojeným s přípravou a po- skytováním všech typů zdravotnických služeb, jakož i se zavedením léčebných postupů do všech zdravotnických organizací, zejména v regionu jako celku. Mezi reference patří i dva regionální projekty - Krasnojarsk Kraj se 130 zdravotnickými organizacemi a 11 000 lékaři pracujícími v nabízeném systému na jediné databázi a Kamčatkou se 49 zařízeními a 5 000 lékaři. � S naší platformou QMS mohou nemocnice dosáhnout v mezinárodním srovnání EMRAM úrovně 6 a 7 Systém QMS byl vyvinut v Rusku, kde jsou zdravotnická zařízení vzájemně elektronicky propojena. QMS je kompletně používán jako nemocniční informační systém ve více jak 260 zdravotnických zaří- zeních. Nejsme slepí k současným událostem, ale pokud sledujeme společné cíle pro dobrou věc, nehledíme na hranice. Míříme ještě dál. Naším cílem je umožnit propojenost zdra- votních systémů v  Evropě. Se samozřejmostí a  bez obav platíme platebními kartami po celém světě. Nechceme, aby mezinárodní propojenost zůstala jen ve finančním sektoru. S tím jak lidé cestují, se stává nutností bezpečně doručit důležité zdravotní informace k lékařům napříč evropskými státy, v budoucnu možná ještě dále. Nemalujeme čerta na zeď, ale zlé věci se prostě stávají. To nezmění- me. Ale chtěli bychom usnadnit a především urychlit poskytnutím informací o pacientovi lékařskou pomoc. Autoři článku: Ing. Ladislav Pálka, MBA Ing. Kateřina Prettner C SYSTEM CZ a. s. Otakara Ševčíka 56 636 00, Brno-Židenice Tel.: +420 532 140 111 Fax: +420 532 140 118 email: info@csystem.cz