MH cerven 2018

Sledujeme kraje: Vysočina  |  Jihomoravský  Olomoucký  |  Zlínský  Moravskoslezský  |  Pardubický  Královéhradecký to p o ds tat n é p ro f i r m y a  v eř e j n o u sp r áv u     k v ěte n | č e rv e n 20 1 8 www.moravskehospodarstvi.cz www.facebook.com/moravskehospodarstvi Kompostování ve školních jídelnách Gastronomické provozovny hledají způsob, jak se co nejefektivněji zbavit odpadů z kuchyní. Nyní se můžou inspirovat v jedenácti školách, které testují elektronické kompostéry. Ty výrazně usnadňují práci s kuchyňskými zbytky.  Více na str. 4 Diskuze k věci Tentokrát přinášíme reportáže a rozhovory hned ze tří akcí společnosti Magnus Regio. Zajímává Vás nejvíce téma povodní a sucha v krajině, obecní policie nebo bezpečné a efektivní dopravy na silnicích i na kolejích?  Více na str. 11, 13 a 15 České maso se vytrácí z trhu Jaká je potravinová soběstačnost České republiky, proč stále klesá produkce nejen ovoce a zeleniny a jak tento trend zastavit? Moravskému hospodářství odpovídal v rozhovoru prezident Agrární komory Zdeněk Jandejsek.  Více na str. 10 Nebezpečí požárů v nákupních centrech Požární předpisy splňuje jen třetina obchodních center. Únikové východy bývají často zamčené nebo zaskládané zbožím, hlásiče požáru nefunkční. Hasiči zpřísnili a zintenzivnili kontroly a hrozí vysokými pokutami.  Více na str. 12 6 Čeká nás konec PET lahví? 9 Vyrazte v létě za golfem na jižní Moravu 4 –7 Speciál: Odpadové hospodářství Setkání u kulatého stolu na téma Světla měst a obcí Osvětlení, ať už ulic, parků, přechodů nebo soch a památek, je téma, které se dotýká každé obce i města. Společnost Magnus Regio, která vytváří most mezi veřejnou a soukromou sférou, připravuje první ročník setkání u kulatého stolu na téma veřejného osvětlování. Účastníci se dozvědí, jak nejlépe využít dotační tituly na veřejné osvětlení, jak zajistit bezpečnost přechodů a přejezdů podle požadavků PČR, nebo jak osvětlení nejlépe udržovat.Tématem budou také LED zdroje a SMART technologie, které dokáží ušetřit energii i peníze, dopady světelného smogu a nasvětlování historických památek a budov.Všichni starostové a další zástupci samospráv, které světelná tematika zajímá, jsou zváni 20. listopadu do brněnského hotelu Voroněž na setkání Světla měst a obcí, které bude propojeno také se soutěží Moravského hospodářství Světlo měst 2018. ■  Kontakt: produkce@magnusregio.cz Světla měst a obcí 2018 Čína už nechce naše odpady. Zlepší se proto recyklace? Rozhodnutí Číny, která od Nového roku dramaticky omezila zpracování odpadů ze zahraničí, naprosto změnilo trh druhotných surovin. Ladislav Koubek Plasty, papír i další odpad se hromadí a nena- chází zpracování. Městům a obcím pak výrazně klesají příjmy za tříděný odpad, protože jeho cena povážlivě klesla. Někteří odborníci vnímají situaci překvapivě pozitivně. „Doporučuji, abychom toto opatření Číny vnímali jako příležitost, nikoli jako problém. Byť nám v současné době může činit určité obtíže, zejména s odbytem druhotných surovin. Vidím to jako příležitost nejen pro ČR, ale i pro celou EU. Evropská unie právě schválila nové směrnice k odpadovému/ oběhovému hospodářství. Zjed- nodušeně řečeno, Evropa chce odpady mnohem více třídit a recyklovat,“ uvádí Petr Havelka, vý- konný ředitel České asociace odpadového hospo- dářství (ČAOH). „Pro samotnou recyklaci je třeba vytvořit po- zitivní ekonomickou motivaci, pokud chceme její významnější navýšení. Jako ČAOH navrhujeme tři nástroje  – daňové zvýhodnění pro výrobky z recyklátů a recyklované materiály, snížení zda- nění práce v  recyklačním průmyslu a  závazek státu využívat z nějakého procenta recyklované výrobky. Tato pozitivní opatření nikoho netres- tají, ale plošně podporují to, aby se recyklačním firmám lépe dařilo uplatnit své výrobky. Zároveň to zvýší poptávku po vytříděných surovinách. Ty, které dokážeme využít v Evropě, nemusíme pak vozit pryč. A o  to by mělo jít,“ pokračuje Havelka. Podobně vidí situaci i  zástupci jednotlivých firem. „Řešením pro ČR ani pro celou EU ne- ní vyvážení plastů do třetích zemí. Důležité je v souběhu s nastavováním cílů na separaci řešit soběstačnou recyklaci, energetické využívání ne- recyklovatelných plastů a pracovat s producenty obalů a  výrobků tak, aby výrobky byly, pokud možno, recyklovatelné – to zahrnuje i omezení produkce široké škály obalových plastů,“ myslí si Martin Drozd ze společnosti SAKO Brno. Pokračování na straně 5 Čína dosud sloužila jako celosvětový likvidátor odpadu ■ v červenci loňského roku Čína oznámila, že výrazně omezí dovoz a kontrolu odpadu z jiných zemí a dovoz některých kategorií odpadu zakáže zcela ■ omezení míří především na plast, textil a papír ■ volné kapacity chce využít k vypořádání s vlastním odpadem, jehož nárůst se rapidně zvyšuje  likvidátor odpadu S p e ci á l •  odpadov éhospodá řství  • Brněnské nádraží: Ministerstvo schválilo variantu u řeky Centrální komise Ministerstva dopravy 30. 5. vybrala variantu přestavby celého železničního uzlu Brno. Na základě studií proveditelnosti, názoru odborníků, vyjádření zástupců dotčených měst, Správy železniční dopravní cesty a s přihlédnutím na poslední jednání řídícího výboru k železničnímu uzlu Brno a jednání se zástupci železničních dopravců je vybranou variantou přesunutí železničního uzlu k řece. Brněnský železniční uzel je v současnosti přetížený a vlaky mají mnohdy problém tudy projet. Komise Ministerstva dopravy dnes rozhodla o jeho přemístění do místa dnešního Dolního nádraží. Tato takzvaná varianta u řeky je výhodnější i v případě vedení vysokorychlostní tratě. Centrální komisí doporučená projektová varianta je označována jako Varianta A – Řeka.Tato varianta vychází z platného územního plánu Brna. „Přesun prospěje především městu Brnu a dělá prostor pro organický rozvoj jeho centra,“ říká ministr dopravy Dan Ťok.  (red)

2 květen | červen 2018 energetika a obnovitelné zdroje inzerce Letošní ročník tradiční teplárenské konference ukázal, že se obor celkem úspěšně vypořádává s legislativními nástrahami, které vyžaduje trend posledních let. Jak z environmentálního hlediska, tak technologického a v neposlední řadě i administrativního. Denisa Ranochová Obor na evropské úrovni aktuálně zaměstnává legisla- tivní balíček „Čistá energie pro všechny Evropany“. Teplárenství a  energetice při vyjednáváních velmi aktivně pomáhá Minister- stvo průmyslu a obchodu. Díky tomu se daří prosazovat oborové zájmy, a tím dostat legislativu do přijatelné podoby. a očekává se předložení rozsáhlé novely o podporovaných zdrojích energie. Na té se v současné době intenzivně pracuje, jak konferen- ce ukázala. Legislativní pravidla pro pod- nikání v teplárenství a energetice určuje především MPO. A právě záměry MPO přednesl hostům konference ředitel Odboru elek- troenergetiky Ladislav Havel. „Tato pravidla určují především tři zákony. Jednak jde o  zákon o  hospodaření energií, zákon o podporovaných zdrojích ener- gie a  energetický zákon. MPO se snaží o to, aby podmínky pro podnikání v české energetice by- ly stabilní,“ zdůraznil Ladislav Havel. „Důkazem práce minis- terstva je mimo jiné i  25 novel energetického zákona.“ Novely vyplývají z  balíčků, které vyprodukovala v  posled- ních letech EU. Tato evropská legislativa postupně upravovala pravidla pro trh s  elektřinou, plynem a  také kombinovanou výrobou elektřiny a  tepla. „A čekají nás další úpravy národní legislativy v  souvislosti s  balíč- kem ‚Čistá energie pro všechny Evropany\', který má velké am- bice,“ upozornil Ladislav Havel. Průběh konference i následující přednášky tyto ambice potvrdily. Jedním z  příkladů, kam po- vede cesta oboru teplárenství a  energetiky, jsou emise rtuti. Velmi přísné limity a  způsob měření jsou příčinou rozsáhlé oborové diskuze. Blok přednášek Technika a technologie v teplá- renství se pokusil o  naznačení řešení. Lukáš Pilař z ČVUT Pra- ha hovořil o výsledcích projektu „Vývoj poloprovozního zařízení pro monitoring snižování emisí Hg z velkých a středních energe- tických zdrojů“. „ „ Emise rtuti Projekt nevznikl pouze kvůli novým emisním limitům rtuti, ale také proto, že rtuť je proble- matický mikroflór ukládající se v živých organismech. Padla slova i o metodice mě- ření a  výjimkách pro nepřimě- řené náklady v závěrech o BAT (soubor opatření zajišťující mi- nimalizaci negativních dopadů na životní prostředí ve výrobě). Ondřej Vojáček z IREAS Energy a NCEU řekl, že existující meto- dika dává dohromady pojmy jako „diferenční náklady, externality Dny teplárenství a energetiky 2018 ukázaly mírný optimismus Klíčové jsou především směr- nice o  energetické účinnosti a podpoře obnovitelných zdrojů. Ty jsou stále ještě v legislativním procesu. „Neočekávám, že by ba- líček nějak oboru pomohl, ale za- čínám být mírným optimistou,“ řekl v  úvodu své řeči prezident Teplárenského sdružení ČR Mi- rek Topolánek a  dodal: „Tento balíček určitě teplárenství jako takové nezničí, pokud si ho ne- zničíme sami.“ Naopak. Nová legislativa, kte- rou balíček přestavuje, přináší jisté příležitosti, jichž by teplá- renství mělo využít. Na domácí scéně bude velmi důležité obhájit bezplatné přidě- lování emisních povolenek na vý- robu elektřiny pro další období. Ministerstvo životního prostředí povede klíčová jednání. „Aktu- álně probíhají konkrétní jednání zástupců oboru s MŽP a já dou- fám, že se dobereme konkrétních výsledků,“ uvedl dále Mirek To- polánek. „ „ Role MPO ve vývoji teplárenství a energetiky MPO již předložilo novelu zákona o  hospodaření s  energií Jan Mandát předseda spolku Brno autem Rezidentní parkování v podobě stávajícího návrhu nezlepší ale naopak zhorší situaci s parkováním v Brně. Díky vodorovnému vyznačení parkovacích míst jich zanikne více než třetina. Rezidenti z jedné části Brna budou v dalších platit jako návštěvníci nebo nezaparkují vůbec. Firmy budou mít problém s parkováním zaměstnanců a zákazníků, dopravní obslužnost centra se výrazně zhorší. Neexistují záchytná parkoviště typu P+R ani navazující hromadná doprava do středu města. Rezidentní parkování by mělo smysl jako dílčí část komplexního řešení problematiky dopravy v Brně. Bez dostatku odstavných ploch, nových parkovacích domů a zlepšení hromadné dopravy je pouze nekoncepční záplatou, která směřuje proti zájmům samotných rezidentů. Už jenom proto, že se prodá více povolenek, než bude skutečných parkovacích míst.Významná část obyvatel Brna potřebuje k přepravě sebe, své rodiny nebo pro pracovní účely automobil. Rezidentní parkování jim sebere dosud existující místa a neúměrně zvýší jejich finanční zátěž. Mgr. Jasna Flamiková místostarostka MČ Brno-střed pro dopravu, obchod, služby a životní prostředí Osobních aut neustále přibývá, ale ulice nikdo nafouknout nedokáže. Naši rezidenti nám píší, že krouží každý den desítky minut denně, než po návratu z práce najdou volné parkovací místo. Není o co stát, ztracený čas, zbytečně projeté pohonné hmoty, znečištěné ovzduší a jeho dopady na zdraví nás všech. Zároveň nám na radnici přibývají stížnosti lidí, kterým současný chaotický způsob parkujících aut znesnadňuje pěší pohyb po ulicích. Stejně si v různých průzkumech stěžují děti, maminky s kočárky a senioři. I toto by měl rezidentní systém parkování změnit k lepšímu. Návštěvníci, kteří nebudou chtít za parkování platit, můžou auto odstavit jinde a do místa se dostanou pěšky či MHD. Ostatně již dnes to tak řada lidí dělá, protože si chce v přetížených lokalitách ušetřit stres s hledáním parkovacího místa, nebo již prostě přišli na to, že cesta je MHD zkrátka rychlejší.  úvodník Anna Fajkusová šéfredaktorka Moravského hospodářství či emisní stropy“, ale umí je i dost komplikovat. Každoročně je velmi zajíma- vou částí konference Odpadový blok. Ten se letos velmi zásadně opíral o téma zvyšování poplatků za skládkování a  parametr vý- hřevnosti ve vyhlášce č. 294. Mo- derátorem této části konference byl ředitel Odboru odpadů MŽP Jaromír Manhart. Ten pohovořil o současném stavu českého od- padového hospodářství, o evrop- ském balíčku k oběhovému hos- podářství a zaměřil se především na výši skládkovacích poplatků, konec skládkování. „ „ V rukou skládkařů „Práce je a bude hodně a vše bude o odklonu odpadu ze sklá- dek. Zatím jsme popelnice Evro- py,“ zhodnotil Jaromír Manhart a dodal: „Bohužel nejsme zatím schopni změnit systém nakládání s odpady a je to především tím, že jsme stále v rukou skládkařských firem.“ Nová evropská legislativa týkající se rtuti a  ekotoxicity je důvodem k novelizaci stávajícího zákona. „Byli jsme několikrát tá- záni, zda nebudeme v rámci této euronovely zdražovat poplatky za ukládání odpadu na skládky. Ne, nebudeme,“ řekl jasně Manhart. Letošní konference opět při- nesla mnoho nových informa- cí. Nová evropská legislativa je výzvou. Nemusí být rozhodně přítěží či likvidačním prvkem oboru. Naopak. Pakliže bude teplárenství a energetika pokra- čovat v  nastalé práci, nemusí být budoucnost vůbec černá, ale může obor naplnit mírným op- timismem. Dny teplárenství a energetiky letos pořádalo Teplárenské sdružení ČR už po 24. FOTO:Teplárenské sdružení ČR Milí čtenáři, tématem téměř letního čísla Moravského hospodářství, které právě držíte v ruce, je odpadové hospodářství. Na jedné straně je velkým tématem Čína, která už nechce přijímat odpady z Evropy (článek str. 1, 5), na druhé potom Evropská unie, která chce od roku 2024 zakázat odkládat směsný komunální odpad a recyklovatelné a využitelné odpady na skládky. Prozatím se objevují různá řešení od zákazu jednorázových vidliček (článek str. 6) až po elektrické kompostéry (článek str. 4). Šest let je ale dlouhá doba, takže jsem sama zvědavá, jestli do té doby nevykrystalizuje nějaké revoluční řešení. Od odpadů se ale ještě musím vrátit k rezidentnímu parkování, o kterém jsme psali v minulém čísle. Na můj komentář se ozvala jedna z těch, která se o rezidentní parkování v Brně zasloužila – místostarostka Brna-střed, Jasna Flamiková. Minulý týden se zastavila k nám do redakce (na kole), ale společnou řeč jsme nenašly. Přesto jsme nabídli prostor níže, aby se k problému vyjádřila. Stejný prostor dostal i spolek Brno autem, který proti rezidentnímu parkování vystupuje. Přečtěte si oba komentáře a rozhodněte se sami, případně mi můžete napsat do redakce. My se k tématu rezidentního parkování vrátíme v podzimním čísle, kde mu bude část novin věnována. Příjemné čtení

květen | červen 2018 3 energetika a obnovitelné zdroje inzerce Kongresové centrum Praha je přívětivější koncentrace. Nové LED osvětle- ní umožňuje plynulou regulaci intenzity a  individuální systém kontroly teploty (IRC) v jednotli- vých místnostech. Dohled nad energetickým provozem řídí cen- trální dispečink. „Napojili jsme na něj rezervační systém a podle plá- nu obsazenosti budovy připravu- jeme klima pro domluvené akce. Čili když je zkouška, je jasné, že celý sál nemusí být tak vytopený, jako když probíhá představení,“ uzavírá Slavotínek. Dodává pak ještě, že EPC je vhodnou meto- dou pro realizaci energetických opatření i v případě menších firem a objektů, než je pražské KCP. Image nehospodárného kolosu už neplatí. Nejstarší a zároveň největší budova v metropoli určená pro kongresy a kulturní akce následuje trendy udržitelného rozvoje a šetří na energiích. Díky svým sálům s kapacitou až 9  300  návštěvníků a  špičkové akustice je už několik let pravidel- ným dějištěm velkých mezinárod- ních kongresů. Do Kongresového centra Praha (dále KCP) si ovšem v  posledních měsících nacházejí cestu i tuzemské firmy a korpora- ce vyhledávající lokalitu pro kon- ference a  setkání. Centrum totiž prošlo náročnou rekonstrukcí a je nyní schopno vycházet vstříc specifickým požadavkům klientů. Nabízí především vyšší uživatelský komfort budovy, než tomu bylo dříve, a  to na základě nového systému regulace vytápění a chla- zení místností, vzduchotechniky a  intenzivnějšího, leč úsporného osvětlení. KCP se tak chce postup- ně zařadit mezi desítku nejlepších kongresových center Evropy, kte- deseti let, by zvedl ruku asi každý manažer,“ říká obchodní a  mar- ketingová ředitelka Kongresového centra Lenka Žlebková. „ „ Rekonstrukce s úsporami „Stejná metoda zafungovala v  minulosti například u  Národ- ního divadla nebo Rudolfina. Její výhodou navíc je, že se investice splácí ze samotných úspor a ne- má negativní vliv na cash flow zákazníka, což je pro financování projektu klíčové. Samotná opatře- ní jsou vždy souborem technolo- gických investic a změny fungo- vání energetického hospodářství v  budově nebo firmě. Jakýkoliv zásah do energetického zaříze- ní budovy s  sebou nese nutnost zamyslet se nad tím a  spočítat, jak se tím život budovy změní,“ vysvětluje Ivo Slavotínek, ředitel společnosti ENESA ze skupiny firem ČEZ ESCO, které projekt v KCP realizovalo. Už dnes je jasné, že plánované úspory ve výši 21,9  milionů Kč, což je zhruba 30 % celkových ná- kladů na energie v roce 2013, byly překročeny a investice do projektu se vrátí do šesti let. Úspor oproti původnímu stavu dosahuje cen- trum ve vytápění (30 %), chlazení (25  %), vzduchotechnice (16  %) i osvětlení (10%). Bývalý „Palác kultury“ tak uspoří ročně také tři olympijské bazény vody a  své emise skle- níkových plynů sníží o více než 7  000  tun. A  právě tento ekolo- gický aspekt začíná být pro řadu nájemníků Kongresového centra důležitý. „Jisté rezervy máme ještě v hospodaření s vodou, rádi by- chom v  budoucnosti využívali například dešťové vody. I tak má- me ale od návštěvníků centra na změny pozitivní odezvu a první dojem klientů z našeho centra se výrazně zlepšil,“ dodává Lenka Žlebková. „ „ Místo, kde je příjemné pobýt V čem konkrétně tedy spočí- vala náročná rekonstrukce tech- nického zázemí, aby se dnes běž- ný účastník kongresu či koncertu v  prostorách KCP cítil pohodl- ně, a  pořadatel přitom nakládal úsporně s  energiemi? Moderni- zace se dočkala centrální kotelna, kde ENESA instalovala novou ko- generační jednotku, ze které zís- kává Kongresové centrum Praha další teplo. Zásadními změnami prošel i systém vzduchotechniky, řízený pomocí čidel CO 2 . Funguje tak, že čerstvý venkovní vzduch je nasáván přes centrální přede- hřev vzduchu, který ho přizpůsobí aktuální teplotě dle ročního obdo- bí a venkovního počasí, a teprve poté distribuuje dál do budovy. Navíc, než se vzduch dostane do- vnitř, projde filtry, které ho zbaví prachu, pylů a  jiných alergenů. Vydýchaný vzduch pak chytrý systém automaticky vyměňuje za čerstvý a  čistý, jakmile CO 2 v  interiéru dosáhne stanovené ré následují trend udržitelnosti. V každodenní praxi to znamená právě úspory energií, zajištění ca- teringu od domácích dodavatelů či šetrné nakládání s odpady včet- ně samozřejmého třídění. Investici 126  milionů korun si vyžádalo zásadní přebudování energetického systému Kongreso- vého centra Praha (KCP), které probíhalo v letech 2016–2017 za plného provozu. Obří investice se ale vyplatila. „Zvolili jsme takzva- nou formu EPC, což je metoda, kdy dodavatel řešení přímo ve smlouvě garantuje, že řešení po- žadovaných úspor dosáhne. Pro investici, která se vám zaplatí do FOTO: Zdroj ČEZ Kongresové centrum Praha Nepřehlédnutelná stavba na kraji Nuselského údolí byla postavena původně pro sjezdy komunistické strany Československa. Její výstavba trvala od roku 1976 do roku 1981. Dnes slouží pořádání mezinárodních kongresových, konferenčních, kulturních a výstavních akcí, ubytování hostů a zajištění dalších administrativních činností. V objektu je celkem 70 sálů a salónků, různých multifunkčních prostor a skoro 13 tisíc metrů čtverečních kancelářských ploch k pronájmu. Největší kongresový sál pojme více než 2 750 návštěvníků a pro svoji mimořádnou akustiku patří mezi 13 nejlepších sálů světa. Ročně se v KCP koná 20 až 30 velkých mezinárodních kongresů a konferencí s více jak 1 000 účastníky a celkem více jak 200 akcí.  info inzerce

4 květen | červen 2018 speciál – odpadové hospodářství inzerce Gastronomické provozovny po celé republice hledají způsoby, jak se efektivněji zbavit odpadů z kuchyní. Jejich likvidace je totiž od nového roku přísně kontrolována pod hrozbou sankcí. Veronika Vindišová Služby města Pardubice (SmP) se rozhodly přistoupit k  moder- nímu řešení. V jedenácti školách testují elektronické kompostéry, které výrazně usnadňují práci s hygienizací kuchyňských zbytků. V  každé škole vzniká denně přibližně pět kilo gastroodpadu. „Při porovnání nákladů na kom- postování s  náklady na svoz se ukázalo, že varianta zpracování gastroodpadu přímo na místě je- ho vzniku je daleko levnější, navíc cena svozu bude v  následujících letech stoupat,“ vysvětlil ředitel SmP Jiří Strouhal, proč se jim za- mlouvá likvidace zbytků pomocí elektrických kompostérů. vkládání odpadu. „Denně se zre- dukuje až o  devadesát procent,“ poznamenal Strouhal. Během celého procesu samo- zřejmě vznikají plyny, jako u  ja- kéhokoliv biologického rozkladu. Jsou vedené přes filtr, který obsa- huje aktivní nanouhlíkové částice. Ty pohlcují veškeré závadné plyny a  do odpadu či exteriéru uniká pouze pára a oxid uhličitý. Vzniká substrát, který mohou školy samy využít na svých za- hradách nebo je nechat v hnědých nádobách odvézt do kompostárny. „Svoz odpadu nás jako školku nic nestál. Pro nás mají elektronické kompostéry spíše praktickou vý- hodu, že nemusíme denně řešit vývoz zbytků z kuchyně. S kom- postérem je to mnohem snazší. Zredukovaný odpad dáváme do biokontejnerů,“ přiblížila hospo- dářka pardubické Mateřské školy Srdíčko Jan Potůčková. Pokud se tento způsob likvida- ce osvědčí, plánují Služby města Pardubice pořídit elektronické kompostéry i  do dalších škol. „Chceme, aby to mělo i výchov- ný efekt. Aby si děti uvědomi- ly, že zbytky ze svačin nemusí skončit v koši. Nespornou výho- dou kompostování gastroodpa- dů v  elektrických kompostérech je totiž fakt, že je zařízení lehce přístupné, bezpečné a díky tomu se separace gastroodpadů mohou zapojit i  malé děti z  mateřských škol,“ vysvětlil Strouhal s tím, že ekonomické dopady budou teprve vyhodnocovat. Zájem o  recyklaci všeobecně stoupá. Elektronické kompostéry už využívají desítky škol napříč celou republikou. Můžeme je na- jít v jídelnách od Aše, přes České Budějovice, Kladno, Prahu, Kolín až po Brno. „ „ Půl miliarda z ministerstva Do ekologické likvidace odpa- dů investují hejtmanství a samot- ná města. Ekologicky zpracovat totiž lze nejenom zbytky z  ku- chyně, ale také odpad ze zahrady. Například Brno spustilo kompos- tovací revoluci. K mání bylo 2100 kompostérů na zahradní odpad, které si mohli zájemci předem elektronicky za- rezervovat. Pryč byly během osm- nácti hodin. „Cílem je razantně snížit množství zahradního odpadu, který se pálí, protože to je spoje- no s vysokým znečištěním ovzduší prachovými částicemi,“ vysvětlil náměstek brněnského primátora Martin Ander. Kompostování všeobecně podporuje také ministerstvo ži- votního prostředí, které pro le- tošní rok vyčlenilo půl miliardy korun pro obce a města, a to na pořízení domácích kompostérů do domácností místních obyvatel a  na vybudování nebo rozšíření sítě kontejnerů na textil. Možné je dosáhnout na dotaci až do výše 85 procent výdajů. „Žádat lze až do konce července,“ vzkazuje mi- nisterstvo všem zájemcům. Když školy kompostují: Likvidují se svačiny i odpad ze zahrady O rozklad biologického odpa- du v elektronickém kompostéru se starají speciální mikroorganismy. Nádoby se také musí zahřívat, což výrobce vyřešil topnou spirálou. Důležitý je i neustálý přísun čer- stvého vzduchu, který obstaráva- jí otočné lopatky, které substrát provzdušňují. Tím jsou vytvořeny nejvhodnější podmínky pro celý proces kompostování. Elektrické kompostéry jsou plně automatic- ké a  své procesy si vyhodnocují zcela samy. Na uživateli je pouze Elektronické kompostéry převzalo jedenáct škol v  Pardubicích. Využívají je k likvidaci zbytků z jídelen.  ZDROJ: SmP Zlínský kraj má výsledky třídění Nejlépe třídit odpady se ve Zlínském kraji daří obyvatelům Uherského Hradiště, Šumic, Kateřinic a Bořenovic. Zástupci těchto obcí na slavnostním ceremoniálu v zámku v Napajedlech převzali prestižní ocenění – „Keramickou popelnici“. Krajskou soutěž pro samosprávy zorganizoval již podvanácté Zlínský kraj ve spolupráci s Autorizovanou obalovou společností EKO-KOM, a.s. v rámci aktivit zaměřených na podporu tříděného sběru odpadu. „Třídění odpadů a předcházení jejich vzniku podporujeme dlouhodobě a systematicky,“ uvedla na ceremoniálu Margita Balaštíková, krajská radní zodpovědná za oblast životního prostředí a zemědělství.  (red) Lidl vymění osvětlení Společnost Lidl investuje do účinnějšího a zároveň šetrného osvětlení.V prodejnách začíná svítit LED zdroji.Ty jsou instalovány nejen v nových prodejnách, ale postupně zaváděny v těch stávajících.Vyměnit ve všech prodejnách zastaralé zářivky za LED technologii se stihne během dvou let. Díky tomuto kroku ušetří Lidl 10 180 MWh energie ročně. K tomu razantně sníží množství produkovaných emisí CO 2 . Další výhodou je delší životnost LED osvětlení a možnost dalšího šetření energie za pomoci automatického řízení.  (red)  aktuálně S p e ci á l •  odpadov éhospodá řství  • V případě zájmu o partnerství na této akci kontaktujte: obchod@magnusregio.cz nebo 774 010 540 | 774 112 138 Předmět diskuze: • Rozvoj dopravní infrastruktury v regionu z pohledu Moravskoslezského kraje • Napojení kraje na vysokorychlostní železnici,další modernizace železničních tratí a nákup kolejových vozidel v MSK • Zavedení chytrých technologií v dopravě • Zvyšování bezpečnosti na železničních na silničních přejezdech • Aktuální stav čerpání evropských dotací letos a pro rok 2019 • Výstavby obchvatů velkých měst Účastníci akce: • Zástupci Ministerstva dopravy ČR • Zástupci Moravskoslezského kraje • Zástupci statutárního města Ostravy • Zástupci managementu SŽDC, Českých drah, SFDI, Ředitelství silnic a dálnic, Centra dopravního výzkumu, Správy silnic MSK, Ostravských komunikací, Dopravního podniku Ostrava, Drážního úřadu, Dopravního inspektorátu Policie ČR • Zástupci měst a obcí MSK setkání u kulatého stolu 6. ročník Bezpečná dopravní infrastruktura MSK 7. září 2018, BEST WESTERN Hotel Vista, Kpt. Vajdy 3046/2, Ostrava-Zábřeh Organizátor: Mediální partner: PRODUKCE: GSM  725 893 273 p.sterbakova@magnusregio.cz www.magnusregio.cz V případě zájmu o partnerství na této akci kontaktujte: obchod@magnusregio.cz nebo 774 010 540 | 774 112 138 Předmět diskuze: • Financování projektů měst a obcí • Makroekonomické vyhlídky na další období • Odpadové hospodářství měst a obcí • Energetické zpracování odpadů • Nové technologie zpracování odpadů • Ukázky úspěšně realizovaných projektů Účastníci akce: • Ministerstvo životního prostředí ČR • Ministerstvo financí ČR • Zástupci státní správy a samosprávy – starostové, tajemníci, vedoucí finančních odborů, odborů investic, rozvoje, správy majetku a ostatní úředníci všech pěti moravských krajů a krajů Královéhradeckého a Pardubického. setkání u kulatého stolu 10. ročník Organizátor: Mediální partner: PRODUKCE: GSM  725 006 094 j.hrstkova@magnusregio.cz www.magnusregio.cz Moravské obce a města 2018 14. září 2018, Hotel Avanti, Střední 61, Brno Téma kulatého stolu: Financování projektů měst a obcí, odpadové hospodářství připravili jsme pro Vás zcela nový formát setkání

květen | červen 2018 5 Opavský pedagog získal cenu Cenu Učené společnosti České republiky a Nadačního fondu Neuron převzal Petr Pavlíček, ředitel Mendelova gymnázia v Opavě. Ocenění získal za významnou podporu zájmu o vědu a výzkum na gymnáziu, za podporu talentovaných studentů školy a jejich úspěchy nejen v domácích, ale i mezinárodních soutěžích. Ceny jsou udělovány jednou za rok u příležitosti výročního zasedání členů Učené společnosti České republiky. Petr Pavlíček se pedagogické činnosti věnuje už 40 let, od roku 1999 působí jako ředitel opavského Mendelova gymnázia. Mendelovo gymnázium patří mezi nejaktivnější gymnázia na území Moravskoslezského kraje.  (red) Kraj se dohodl s železárnami Moravskoslezský kraj uzavřel s Třineckými železárnami a Ministerstvem životního prostředí dobrovolnou dohodu, která by měla přispět ke zlepšení kvality ovzduší v regionu. Podepsali ji ministr životního prostředí Richard Brabec, hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák a generální ředitel Třineckých železáren, a. s., Jan Czudek.V dobrovolné dohodě se zúčastněné strany zavazují k aktivitám, které podniknou nad rámec zákonných požadavků a povedou k menšímu zatížení životního prostředí v regionu.  (red)  aktuálně Čína už nechce naše odpady. Zlepší se proto recyklace? 18. dubna společnost FCC Česká republika zahájila provoz nové třídicí linky ve Vratimově. Kapacita nového zařízení na zpracování druhotných surovin je 20 000 tun ročně. Zdroj: FCC ČR působení na občany, kdy máme zájem i  nadále systém třídění odpadů propagovat a informo- vat veřejnost o jeho důležitosti Dokončení ze strany 1 Moravské hospodářství oslo- vilo představitele několika mo- ravských měst, aby představili svůj pohled na problematiku. „Objem separovaného odpadu dlouhodobě roste. Aby bylo možné tříděný odpad zpracovat, musí být v příštích letech nahra- zena stávající třídící linka zcela novou s vyšší kapacitou. Město Zlín má připravenu projektovou dokumentaci pro výstavbu třídí- cí linky v areálu skládky Suchý důl, s výstavbou počítá během dvou až tří let,“ uvádí Jakub Černoch ze zlínských Technic- kých služeb. „ „ Moravská města jsou v nakládání s odpady zodpovědná I Opava se snaží podporo- vat třídění využitelných složek odpadů. „Jednou z možností je další zlepšování podmínek pro třídění, které jsou dány přede- vším větší dostupností nádob na odkládání odpadů, vybudo- a  prospěšnosti,“ uvedl opav- ský primátor Radim Křupala. Vsetín zase plánuje v příštích le- tech vybudovat ve čtyřech sídliš- tích sběrná hnízda, která budou vybavena moderními podzem- ními kontejnery. Důvodem je i nedostatek místa na sídlištích, kde se bojuje o každý metr čtve- reční. „Vybudováním podzem- ních kontejnerů se městu Vsetín podaří lépe využít prostor sběr- ného místa a  současně zvýšit estetický vzhled a čistotu sběr- ných míst, která nebudou přeté- kat odpadky. Občané do těchto kontejnerů budou moci ukládat papír, sklo, plasty a směsný ko- munální odpad. Termín realiza- ce akce je odvislý od toho, zda se městu podaří získat na tuto akci dotaci ze Státního fondu životního prostředí. Předpoklá- dané náklady celé akce dosahují dle propočtu projektanta částky okolo 2,8 mil. Kč,“ říká vsetín- ský starosta Jiří Růžička. V Brně se chtějí zaměřit na rozšíření kapacity spalovny, tak aby zařízení mohlo co nejširší- mu regionu poskytnout službu energetického využití zbytko- vého komunálního odpadu. „Zároveň řešíme otázku dot- řiďování předtříděných odpadů v  našem nově připravovaném zařízení, které má především předcházet problému s  odby- tem plastů a zároveň dávat eko- nomický a  ekologický smysl,“ uzavírá Martin Drozd. váním dalšího sběrného dvoru, zavedením pytlového svozu v  městských částech. Význam- nou roli hraje i environmetální speciál – odpadové hospodářství inzerce S p e ci á l •  odpadov éhospodá řství  •

6 květen | červen 2018 inzerce Všechny obce v ČR dnes velmi intenzivně řeší, jak budou nakládat s odpady po 1. 1. 2024, tedy po datu, od kterého se podle dnes platného zákona o odpadech nebude smět ukládat na skládky směsný komunální odpad a recyklovatelné a využitelné odpady stanovené prováděcím právním předpisem (§ 21, odst. 7 zákona). Znamená to, že obcím zbývá „už“ jen necelých 6 let na přípravu na nová pravidla pro skládková- ní odpadů. Obce to samozřejmě vědí, a  na jedné straně pozorně sledují, jak Ministerstvo životní- ho prostředí zapracuje do návrhu novely zákona o  odpadech nově schválenou podobu evropského Balíčku k  oběhovému hospodář- ství, ve kterém je samozřejmě kladen velký důraz na recyklaci komunálních odpadů, a na straně druhé hledají sami nejlépe moder- ní řešení pro svoje odpady. SpolečnostAVECZodpadové hospodářství  s.  r.  o. je více než 25 let partnerem obcí a měst na poli odpadového hospodářství, kde těmto našim nejvýznam- „ „ Systém je zavedený správně Co to znamená pro ob- ce a  města v  ČR? Znamená to jen potvrzení toho, že pro obce a  města je současný systém od- padového hospodářství nastaven správně, že není třeba vymýšlet žádná překotná nová řešení, která by měla všechno zachránit. Takto nastavené recyklační cíle zname- nají, že při zachování správného chování našich obyvatel při tří- dění odpadu a při zahuštění se- paračních míst v aglomeracích v termínech stanovených Evrop- ským parlamentem dospějeme k těmto stanoveným cílům. Co se týče zákazu skládko- vání, tak obce jsou si vědomy toho, že pokud nebude posunut výše uvedený zákaz skládkování směsného komunálního odpadu a recyklovatelných a využitelných odpadů, nebudou moci využívat současné skládky pro ukládá- ní svých odpadů. Tady se opět ukazuje, jaká je škoda, že nebyly v  roce 2017 schváleny zmíněné dva zákony, neboť s  počítanou účinností od 1. 1. 2018 bylo dost času na to nechat si povolit a vy- budovat nová zařízení, kam by se směsný komunální odpad odvezl ať už ke zpracování, vytřídění ne- bo k energetickému využití. Pokud novela zákona o  od- padech vzejde z  již existujícího materiálu, samozřejmě po zapra- cování balíčku oběhového hospo- dářství a výstupem z Parlamentu ČR, bude předpis či předpisy zohledňující aktuální situaci na trhu a aktuální časový rámec pro provedení všech změn, nema- jí se obce čeho obávat. To bude zásadní pro obce a města. Jejich odpadové hospodářství bude ur- čovat právě legislativa a  od to- ho se odvíjející rozhodnutí jak Odpadové hospodářství obcí před novelou zákona o odpadech nějším partnerům poskytujeme komplexní služby v odpadovém hospodářství. A rozhodně ne- chceme zůstat stranou ani dnes, v  době, kdy se velmi intenziv- ně vyvíjí odpadová legislativa. V letech 2015 až 2016 probíhalo připomínkové řízení k novele zá- kona o  odpadech, jejíž součástí bylo oddělení segmentu výrobků s udržitelnou životností do samo- statného zákona. MŽP tím splnilo slib daný v minulosti, že takto sou- časný zákon rozdělí. Výsledkem byly dvě velmi rozumné, a z hle- diska budoucnosti odpadového hospodářství v  ČR, komplexní novely zákona. Novely byly pro- jednány v rámci Legislativní rady vlády celkem pětkrát, a  nakonec byly z  různých důvodů (politic- kých, legislativních apod.) staženy a nebyly do vlády vůbec předlože- ny. Z našeho pohledu to je škoda, neboť zejména v paragrafech tý- kajících se komunálních odpa- dů a tím právě obcí a měst se ve spolupráci se Svazem měst a obcí ČR a dalšími subjekty podařilo udělat při přípravě novely obrov- ský kus práce. Pro municipality obecně by- la dojednána vstřícná podoba zákonů a  znamenala by klidný a bezbolestný přechod do období po 1.  1.  2024, kdy dle platného zákona o  odpadech bude zaká- záno na skládky ukládat směsný komunální odpad a recyklovatel- né a využitelné odpady stanovené prováděcím právním předpisem. Ke změně legislativy nakonec ne- došlo, ale materiál, opět zdůrazňu- ji že velmi kvalitně připravený, leží na MŽP ČR a nyní záleží na tom, jak bude nově přepracován. Dne 18. 4. 2018 Evropský par- lament schválil balíček oběhového hospodářství, a to drtivou většinou přítomných poslanců. V tomto ba- líčku je mimo jiné cíl pro recykla- ci komunálních odpadů stanoven na 55 % v roce 2025, 60 % v roce 2030, 65 % v roce 2035. a kam dál, a hlavně za kolik! Pů- vodce odpadů musí znát, jaké má k dispozici koncová zařízení, za jakých legislativních a cenových podmínek může do těchto zaříze- ní svůj odpad odvézt. Nic jiného municipality nepotřebují. Všech- no ostatní je už otázkou volné- ho tržního hospodářství. Tento volný trh nesmí být narušován nesystémovými dotacemi na kde co, pak bude vše fungovat. A to je úkolem státu, aby zajistil pro své obyvatele komfortní podmín- ky z hlediska legislativy. Odpadové hospodářství v  ČR funguje efektivně, není třeba vše od základu změnit. A rozhodně není na místě straše- ní obyvatel nárůstem cen. Všich- ni musíme přijmout odpovědnost za produkci našich vlastních od- padů, všichni jsme si vědomi, že je nezbytné zabývat se omezením produkce nejen SKO, ale i ostat- ních odpadů. Jediným řešením do budoucna je podpora a vývoj nových technologií, které budou šetrnější k  životnímu prostředí, a které budou šetrné i k peněžen- kám našich obyvatel. Na to jakým směrem se odpadové hospodář- ství vydá, bude mít zásadní vliv právě nová legislativa. Jakmile bude jasná její podoba, dojde k  okamžité reakci jak výrobců technologií, tak odborných od- padových firem, které zajistí pro obce a  města to nejlepší řešení. Stejně tak jako tomu bylo posled- ních více než 25 let. AVE CZ odpadové hospodářství s. r. o. Pražská 1321/38a, 102 00 Praha 10 Zdenek.Bocan@ave.cz  |  www.ave.cz speciál – odpadové hospodářství S p e ci á l •  odpadov éhospodá řství  • Tým vědců z univerzity v Portsmouthu objevil bakteriální enzym, který dokáže rozložit plast na jednotlivé chemikálie, ze kterých původně vznikl. Tento objev vědci zveřejnili v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences. Ladislav Koubek I  když je to revoluční objev, stále není proces rozložení plas- tů enzymem dost rychlý na to, aby sloužil k hromadné recyklaci plastů. A tak budou plasty ještě dlouhá léta devastovat prostředí v oceánech a mikroskopické čás- tečky plastů se najdou v  tělech stále většího počtu mořských ži- recyklovat 90 procent plastových lahví. Od výrobců se bude také vyžadovat, aby se platili za naklá- dání s odpady a aby označili, jak bude odpad likvidován. Cílem navrhované směrnice je snížit do roku 2025 a emise o 3,4 milionu tun ekvivalentu CO 2 . „ „ Budou zálohované PET lahve? Plány Evropské komise na- cházejí porozumění i u českých politiků. Ti většinově souhlasí například se zálohováním plas- tových lahví. „Určitě jsem pro zá- lohování, vedlo by to k lepšímu hospodaření s PET lahvemi. Kro- mě zdravého rozumu nás v tom utvrzují i zahraniční zkušenosti,“ myslí si poslanec za ANO Pavel Juříček. „Zavedení záloh sice řeší jen část problému, nicméně jde o cestu správným směrem, takže ano, jsem pro zavedení záloh na jednocestné PET, což znamená systémově jednodušší i  levnější model než jejich opětovné plnění (dvoucestné PET). Proč? V mno- ha ohledech se rozšíření zpět- vočichů, kteří v  důsledku toho často umírají. Plast je na rozdíl od jiných odpadů velmi trvanlivý. A pokud se dostane ve větším množství do volné přírody, může výrazně škodit. Evropské státy si vážnost situace uvědomují a zvyšují úsilí o  recyklaci a  omezení spotřeby plastových odpadů. Evropská komise navrhla na konci května mimo jiné úplný zákaz některých plastových vý- robků na jedno použití a opatření ného odběru za čas při správ- ném nastavení celého systému může stát výhodné jak pro stát, tak obchodníky a  v  neposlední řadě i  občany samotné. Velkou inspirací v tomto ohledu by pro nás mohl být model zavedený ve Švédsku v 80. letech. Je zřej- mé a  prokazatelné, že  v  rámci dobrovolných systémů třídění odpadů nikdy nemůže být dosa- ženo tak vysoké míry návratnosti nápojových obalů, jako je míra v zemích, kde zálohové systémy fungují,“ uvádí poslanec za Pirá- ty Ondřej Polanský. Jeho kolega Marian Jurečka (KDU-ČSL) si ale tak jistý není. „Souhlasím s tím, že bychom v  maximální možné míře měli podporovat recyklovatelné oba- ly jak v  rámci EU, tak v  rámci ČR. Pokud se ptáte na otázku povinných záloh, nejsem si zde úplně jist, jestli se jedná o cestu správným směrem. ČR je už dnes na velmi vysoké úrovni v třídění plastů a je otázka, zda by zavede- ní tohoto systému v  tuto chvíli nevedlo např. k nějaké větší de- motivaci v třídění plastů obecně a nedošlo ke změně chování nás spotřebitelů. Možnost nezavrhuji, ale celé opatření je potřeba velmi dobře promyslet a namodelovat, jak by se takový systém záloh na PET lahve choval.“ k  drastickému snížení spotřeby druhých v  posledním úsilí EU o snížení emisí uhlíku a mořské- ho odpadu ohrožujícího moře. „Plasty mohou být fantastic- ké, ale musíme je používat zod- povědněji,“ uvedl místopředseda Komise Jyrki Katainen. „Dneš- ní návrhy pomohou podnikům a  spotřebitelům přejít k  udrži- telným alternativám,“ upřesňuje Katainen. Podle návrhu Komise budou členské státy muset do roku 2025 Cest k  efektivnímu zpraco- vání plastů je pochopitelně více a jejich základem je jeho třídění. „Firmy sdružené v České asociaci odpadového hospodářství aktiv- ně naplňují evropskou strategii již nyní. Ve stále větším počtu obcí a měst rozvíjíme efektivnější tří- dící systémy primárního třídění do barevných popelnic. Chceme lidem umožnit třídit co nejvíce a co nejjednodušším způsobem. Některé firmy proto nabízejí ob- čanům barevné popelnice až do rodinných domů. Lidé to vítají. Čísla ukazují, že občané pak třídí významně více a kvalitněji. Další výhodou je to, že viditelně klesá množství směsných komunálních odpadů. To je další priorita EU. Abychom splnili vysoké evropské recyklační cíle, bude dále nutné nevytříděný zbytek v  černých popelnicích technologicky upra- vit a vytřídit na k tomu určených třídících linkách. Jejich rozvoj však aktuálně znemožnila nove- la vyhlášky MŽP, která jde bo- hužel proti těmto technologiím. Výstavba takových linek se proto bohužel nyní v ČR zastavila. Při- pravovaly je jak firmy privátní, tak firmy městské, všichni však práce zastavili. Věříme, že chyba ve vyhlášce bude napravena a lin- ky zde budeme moci vybudovat, podobně jako jsou již v Evropě. Odpady chceme využívat i ener- geticky. V  souladu s  evropským doporučením chceme energetic- ky bohatou část vytříděných od- padů, kterou nelze nasměrovat do recyklace, využít ve formě certifi- kovaných paliv z odpadů dle ev- ropské technické normy. Všechna tato opatření by měla spolu s dal- šími možnostmi využití odpadů tvořit vhodný technologický mix, který zajistí splnění evropských cílů,“ uzavírá výkonný ředitel asociace Petr Havelka. Plastová revoluce: EU chce zakázat jednorázové výrobky Plast je na rozdíl od jiných odpadů velmi trvanlivý.A pokud se dostane ve větším množství do volné přírody, může výrazně škodit.  ZDROJ: pxhere.com

květen | červen 2018 7 speciál – odpadové hospodářství Kompostovat jde i ve městě. Nový trend, který ušetří peníze i životní prostředí Společnost SAKO Brno zajišťuje pravidelný mobilní svoz zahradního odpadu velkoobjemovými kontejnery. Ten nyní funguje už třetím rokem v Jundrově, nově se letos přidaly i Žabovřesky a Komín. Brňané mohou bioodpad přinést na kterékoliv z 37 sběrných středisek odpadu. Zbývá asi 67 000 tun směsných komunálních a objemných od- padů, které se po energetickém využití ve formě páry nebo hor- ké vody dodávají do centrálních rozvodů města Brna a vytápí br- něnské domácnosti a také je jim distribuována elektrická energie vyrobená z  odpadů. V  obdob- ném městě, kde takové zařízení nemají, by tuto „horu“ odpadu Předcházení vzniku odpadů jako absolutní priorita v moderním odpadovém hospodářství je v posledních letech skloňováno ve všech pádech. Podle hierarchie nakládání s odpady, kterou zákon o odpadech vymezuje v § 9a, stojí na vrcholu celé pyramidy. Jako druhý nejšetrnější způ- sob nakládání s  odpady je za- kotveno jejich opětovné použi- tí, následuje recyklace a využití odpadů – například v zařízeních na energetické využívání k výro- bě elektrické energie a tepla. Ve- spod pomyslné pyramidy jako nejméně vhodný způsob zákon výslovně jmenuje odstranění odpadů, tedy nejčastěji sklád- kování. Podle údajů Ministerstva ži- votního prostředí v  roce 2016 Česká republika vyprodukovala více než 34 milionů tun odpadu, z  toho 5,6 milionů tun tvořily odpady z  našich domácností. Téměř polovina komunálních odpadů byla uložena na skládku. Ve snaze odklonit v dalším vý- voji odpadového hospodářství komunální odpady od těchto nelichotivých čísel a pod tlakem požadavků evropské legislativy přijal parlament ČR v roce 2014 novelu zákona o odpadech, kte- rou se od roku 2024 zakazuje ukládat směsný komunální od- pad a recyklovatelné a využitel- né odpady na skládky. Tento požadavek znamená pro české odpadové hospodářství nelehký úkol, pro který musí najít v po- měrně krátké době řešení. pravděpodobně uložili bez užit- ku na skládku. S  velkou částí odpadů od- ložených do  černých popel- nic však může být naloženo způsobem, který stojí v  rámci hierarchie nakládání s  odpady na nejvyšší příčce. Z rozborů komunálních odpadů, které každoročně analyzuje v  rám- ci vlastního výzkumu obalová společnost EKO-KOM, totiž vyplývá, že téměř 40 % odpadu v  černých popelnicích umístě- ných v Brně v loňském roce tvo- řil bioodpad ze zahrad i zbytků potravin. Pokud tedy občané města Brna v roce 2017 vypro- dukovali 67  500  tun směsného a  objemného komunálního odpadu, 27 000 tun z něj tvořil bioologicky rozložitelný odpad, kterému na skládkách od roku 2024 bude také svítit červená. Obdobný poměr bioodpadů najdeme i v jiných obcích. Ře- šení se nabízí podporou systému předcházení vzniku biologicky rozložitelných odpadů, a to do- mácím nebo komunitním kom- postováním. Další možností je jeho zpracování v  městských kompostárnách. „ „ Kompostéry do brněnských zahrad Brno v  tomto ohledu ne- zůstává pozadu a  letos na jaře odstartovalo rozsáhlý projekt, jehož cílem je podpořit před- cházení vzniku bioodpadu do- mácím kompostováním. V rám- ci něj rozdalo svým občanům 2 100 kompostérů, a ti tak mají možnost tento druh odpadu pří- mo na svých zahradách měnit v kompost a využívat ho v místě, kde vznikl, aniž by docházelo k  zatížení ovzduší jeho převá- žením a méně vhodným způso- bem využití. Nejde však o první iniciativu v  této oblasti. Město si dlouhodobě uvědomuje, že domácí kompostování je neje- kologičtější a  nejekonomičtější cestou zpracování biologicky rozložitelného odpadu, z těchto důvodů již v uplynulých letech Pokud bychom se na tuto situaci podívali z  perspektivy měst, která disponují zaříze- ním na energetické využívání odpadu, bude vypadat o  dost optimističtěji. Například město Brno v  roce 2017 vyproduko- valo okolo 82 000 tun komunál- ních odpadů, z toho se podařilo asi 15  000 tun vytřídit a využít v  rámci recyklačních procesů. poskytovalo občanům kompo- stéry s 50% dotací. V předcho- zím období tak distribuovalo mezi své občany více než 1,5 ti- síce kompostérů. Další možností je zpraco- vání bioodpadu v  městských kompostárnách. Tam svozové společnosti odvážejí odpad ze speciálních odpadových nádob přistavených k rodinným nebo bytovým domům, někde fun- guje sezónní svoz bioodpadu ve velkoobjemových kontejne- rech nebo jeho shromažďování na sběrných dvorech. Při hro- madném sběru bioodpadu se v něm ale často vyskytuje velké množství příměsí nevhodných ke kompostování. Kompostár- ny kladou na přijímaný odpad poměrně přísná kritéria a zne- čištěný biologický odpad ne- přijmou, ten následně končí na skládkách, kde ve svém důsled- ku zatěžuje ovzduší skleníkový- mi plyny, které vznikají při jeho anaerobním rozkladu. Nevýho- dou tohoto způsobu nakládá- ní s  biologicky rozložitelnými odpady je rovněž nutnost jeho přepravy na místo zpracování. Nejenže zajištění svozu další vytříděné komodity je ekono- micky náročné, především také zatěžuje životní prostředí a do- pravu ve městě, což je problém, který dnes řeší každá větší obec. Ne každý bioodpad je však ke kompostování vhodný. I ten, který do kompostu nepatří, mů- že být efektivně využit například v  technologiích bioplynových stanic nebo energeticky v zaří- zeních na energetické využívání odpadu. Obě tyto varianty stojí v nastavené hierarchii nakládání s  odpady na vyšších příčkách než jejich odstranění skládko- váním. Je jen na jednotlivých obcích, kterému způsobu nakládání s biologicky rozložitelnými od- pady dají přednost. Ať už zvolí cestu předcházení vzniku odpa- du podporou domácího kom- postování, zpracování v  měst- ských kompostárnách nebo jeho využití v jiných zařízeních, jedno je jisté. Od roku 2024 už mu na skládkách odzvonilo. SAKO Brno, a. s. Jedovnická 2, 628 00 Brno www.sako.cz Brno aktivně předchází vzniku odpadu Druhé největší město v České republice ví, že nejlepší způsob, jak s odpadem nakládat, je žádný odpad nevytvářet. Proto již několik let naplno realizuje řadu projektů, které mají za cíl předcházení vzniku odpadu. Ty postupně přinášejí viditelné výsledky. Zatímco za posledních 8 let vzrostl počet trvale přihlášených obyvatel v Brně o 2 %, za stejnou dobu se naopak množství směsného komunálního odpadu snížilo o 6 %. Projekt Druhý život má za cíl opětovné využití starých, ale stále funkčních věcí, které už doma lidé nepotřebují. Brňané je mohou přinášet na vybraná sběrná střediska, kde je darují do sbírky. Předměty jsou potom nabízeny za symbolickou cenu a výtěžek je použit na výsadbu zeleně ve městě. Projekt funguje od dubna 2016 a po dobu jeho trvání se vybralo více než 300 tisíc korun. Projekt RE-TEX zajišťuje opětovné využívání starého textilu. Občané ho mohou přinášet do 350 speciálních nádob rozmístěných na území města Brna. Část z něj putuje do charitativních prodejen, část potřebným lidem a to co nejde využít na nošení, směřuje k materiálové recyklaci na výrobu koberců, izolačních materiálů apod. Projekt Biologicky rozložitelný odpad spočívá především v podpoře domácího kompostování. Statutární město Brno v rámci něj od roku 2013 poskytuje kompostéry za poloviční cenu s 50% dotací a zároveň občany vzdělává k tomu, jak správně kompost vytvářet.V letošním roce město rozdalo zdarma do výpůjčky dalších 2100 kompostérů, které po 5 letech přejdou do vlastnictví občanů. Kromě kompostérů k rodinným a bytovým domům nabízí město a městské části také pravidelný mobilní svoz zahradního odpadu pomocí velkoobjemových kontejnerů nebo možnost jeho odkládání na některém z 37 sběrných středisek odpadu. Projekt RE-NAB pomáhá brněnským rodinám začít nový a lepší život, i když se starou věcí. Obyvatelé Brna mohou na vybraných sběrných střediscích darovat nepotřebný nábytek, který je následně převážen do centrálního skladu společnosti SAKO.Tam se provádí evidence a vzniká seznam aktuálně dostupného nábytku s fotografiemi. Následně ho odbor sociální péče MMB nabízí lidem v sociální nouzi, kteří nemají finanční prostředky na nové vybavení bytu. Projekt RETRO-USE patří mezi ojedinělou aktivitu, která propojuje předcházení vzniku odpadů s oblastí kultury. Projekt sleduje další smysluplné využití všeho, co bylo vyrobeno před rokem 1989 a je v domácnostech již nepotřebné.Tyto věci jsou nejprve opravené a následně poskytnuté do sbírek muzeí nebo fundusů divadel. Projekt má současně i sociální rozměr, protože k opravě odevzdaných věcí funguje chráněná pracovní dílna. inzerce S p e ci á l •  odpadov éhospodá řství  •

8 květen | červen 2018 regionální kuchyně a potraviny Kulaté sýry, typické svou jedinečnou vůní, se v oblasti Hané vyráběly už na přelomu 15. a 16. století. Řeč je o Olomouckých tvarůžcích, potravině s chráněným zeměpisným označením, kterou dnes vyrábí jediná firma. A právě společnost A.W. navštívilo Moravské hospodářství, abychom se dozvěděli, jak se těmto sýrům daří. ANNA FAJKUSOVÁ V současné době zaměstnan- ci firmy vyprodukují neuvěřitel- ných 180 tun tvarůžků za mě- síc, a to stále na stejném místě v Lošticích, kde je už v roce 1876 vyráběl Josef Wessels se svou že- nou a  později i  jeho syn Alois Wessels (od něj pochází i  sou- časný název společnosti A.W.) Historie ale sahá ještě daleko hlouběji. Nejstarší zprávy uvá- dějící tvarůžky jako běžné jídlo, pochází už z roku 1452. Tvarůžky se v kronikách ob- jevovaly i nadále, většinou jako selské tvarůžky, ve spojení s olo- mouckými trhy potom už jako Olomoucké tvarůžky. A tvarůžky se dokonce i platilo – například v roce 1601, když se podle dobo- vých zápisů kopala studna, platil se studnařům za jeden sáh do hloubky jeden zlatý a dvě kopy tvarůžků. Tvarůžky slavily úspěch také ve světě. Na světové výstavě ve šování do budoucna není vylou- čené, ale Miková zatím nechce předbíhat. „Nyní kromě prostor totiž potřebujeme také lidi. Ruč- ní práce u  nás má totiž stále velký podíl. Naši chlapi pracují s tunami tvarohu. Přehazují ho do takzvaných bazénů, kde po- tom zraje, což je fyzicky náročné. Některé práce zatím technologie přebrat neumí. Stejně tak sklá- dání koleček tvarůžků na sebe do jednotlivých balení se musí dělat ručně,“ popisuje Miková. Technologie výroby je přitom podle ní v  podstatě stejná jako na počátku, kdy výroba tvarůžků byla způsobem, jak využít mlé- ko, kterého bylo v létě přebytek a v zimě nedostatek. „ „ Muzeum Olomouckých tvarůžků Koho zajímá technologie vý- roby nebo historie tvarůžků de- tailněji, může navštívit Muzeum Olomouckých tvarůžků v Lošti- cích. To pro milovníky sýrů ote- vřelo v roce 1994 v místě původ- ní výrobny tvarůžků a významně přispělo k  popularizaci tohoto sýru. Původní umístění uvnitř výrobního závodu později pře- sídlilo do nových prostor k tomu přebudovaných. Vstup do muzea začíná v bý- valých stájích, kde návštěvník vstoupí do velkého příběhu, kte- rý vypráví o  historii Olomouc- kých tvarůžků a rodu Wesselsů. Začíná prvními zmínkami o vý- robě Olomouckých tvarůžků i  s  prvními fotografiemi. Poté sleduje linii výroby od zpraco- Jak se má tvarůžek – jediný původní český sýr? FOTO:A.W. Vídni v roce 1872 se jim dostalo velkého ocenění. Železnice pak protkaly celou Evropu a tím ote- vřely Olomouckému tvarůžku nové trhy. I dnes jsou tvarůžky vyhledávané i v zahraničí. „Co se týče trhu, Olomoucké tvarůžky se vyváží většinou do bývalých zemí Rakouska-Uher- ska, tedy Slovenska, Polska, Maďarska. Občas také Německa nebo Rakouska. Na západě jinak tvarůžky příliš neznají,“ vysvět- luje Iva Miková ze společnosti A.W. Na další trhy by ale podle ní v  současné době nestačily ani provozní prostory, ani pracov- ní síly. Tvarůžkárna postupně skoupila sousední domy v ulici, a  všechny jsou využity do po- sledního centimetru. Další zvět- vání tvarohu, formování a kou- pání tvarůžků, až po jejich bale- ní včetně funkční stloukačky na bedničky. Příběh tvarůžků ukazuje do- bu, kdy se výroba ruční měnila na strojní, se kterou začal zeť Aloise Wesselse – Karel Pivný. Na osudu jednotlivých osobnos- tí demonstruje expozice počátky výroby Olomouckých tvarůžků přes dobu před první světovou válkou, kdy se členové rodu Wesselsů stali největšími výrobci Olomouckých tvarůžků. „ „ 100  000 návštěvníků Exponáty mají popisky v čes- kém jazyce, v každé místnosti je možno načíst pomocí QR kódů základní informace o konkrétní expozici také v němčině a anglič- tině. Pro cizojazyčné návštěvníky jsou v současné době k dispozici tištěné texty v angličtině a něm- čině. Muzeum je totiž oblíbené nejen u  českých, ale i  u  zahra- ničních turistů a letos muzeum uvítalo 100 000ího návštěvníka. Nyní, léta po znárodnění, při kterém export i výroba tvarůžků rapidně klesla, je tvarůžkárna opět v  rukou potomků původ- ních majitelů, kteří tvarůžky bez nadsázky žijí, a firma opět jede na plné obrátky. S rostoucí výro- bou se zvyšoval počet pracovní- ků, kterých je v současnosti ko- lem 130, hlavně z Loštic a okolí. Loštičtí obyvatelé už podnik při- jali „za svůj“ a vnímají ho jako neodmyslitelnou součást města. Základním a  jediným vý- robním sortimentem firmy jsou Olomoucké tvarůžky – jediný původní český sýr. Ty se vyrá- bějí ve více než třiceti různých tvarových a  hmotnostních va- riantách. Olomoucké tvarůžky jsou ale také žádanou surovinou dalších výrobků, např. tavených a  krémových tvarůžkových sý- rů, tvarůžkových pomazánek a  mnoha jiných lahůdek vyrá- běných řadou českých i sloven- ských výrobců. Jejich milovníci seženou tematické kuchařky, můžou se najíst v tvarůžkové re- stauraci nebo dokonce ochutnat tvarůžkovou zmrzlinu. Jedinečným vlastnostem Olo- mouckých tvarůžků se v  srpnu 2010 dostalo vysokého uznání Evropskou komisí udělením chráněného zeměpisného ozna- čení. Josef Wessels začal v Lošticích roku 1876 jako první vyrábět tvarůžky, po něm od roku 1898 pokračoval jeho syn Alois. FOTO: archiv společnosti A.W. Tvarůžky jsou výchozí surovinou i způsobem výroby úzce spojeny s mlékem a vesnickým domovem. FOTO: archiv společnosti A.W. Interiér Muzea Olomouckých tvarůžků. FOTO:A.W. Interiér Muzea Olomouckých tvarůžků. FOTO:A.W. Muzeum Olomouckých tvarůžků. FOTO:A.W. Výroba Olomouckých tvarůžků. FOTO:A.W. 1 2 3 5 4 1 2 3 5 6 4 6 ■ Olomoucké tvarůžky jsou zrajícím sýrem vyrobeným z netučného kyselého tvarohu. Mají povrch se zlatožlutým mazem a soudržnou poloměkkou až měkkou konzistencí. ■ Charakteristickou chuť a vůni způsobuje (proteolytický) rozklad bílkoviny sýra při zrání. ■ Díky nutričním hodnotám – nízké energetické hodnotě a obsahu plnohodnotných bílkovin a vápníku, se Olomoucké tvarůžky řadí na první místo mezi sýry.   tvarůžky

květen | červen 2018 9 styl Moravského hospodářství inzerce Kam za Golfem „ na jižní Moravě Golf resort Kaskáda Golf ARES Golfový sportovní areál Královská vinice se nachází v malé vesničceTěšetice vzdálené 10 km od Znojma směrem na Moravský Krumlov.FirmaARES 96 s. r. o.začala v roce 2003 provozovat golfovouAKADEMII.V červenci r. 2004 byl otevřen nový DRIVING RANGE (délka 280 m, šířka 100 m) s 10 odpališti, PG, CHG a cvičnými bankry. Od roku 2013 znormovaná devítka – par 70. Adresa:Těšetice 29, 671 61 p. Prosiměřice Počet jamek: 18 Délka: 4 704 m, linksový charakter Typ: Normované veřejné hřiště Provozní doba: duben–říjen, po–ne 9:00–19:00 hod. Kontakt:  golf-ares@seznam.cz www.golf-ares.cz Kořenec Sokrates Golf & Country club Golfové hřiště „na Kořenci“ je součástí čisté přírody vynikající výhodnou členitostí terénu. Unikátní klubovna podle projektu Ing. arch. Zdeňka Řiháka a Ing. Jaroslava Zbožínka s kanadským srubem navazujícím na restauraci byla oceněna jako Stavba Jihomoravského kraje 2003. Místní golfový klub letos slaví 20 let od založení. Adresa: Kořenec 152, 680 01 Boskovice Počet jamek: 18 Délka: 5 524 m Typ:Klubové hřiště/ kopcovité/ parkovité Provozní doba (recepce): 8:00–19:00 hod. Kontakt:  recepce@korenec-golf.cz www.korenec-golf.cz Kšírovka Golfový areál v Brně. Součástí Kšírovky jsou krytá, vyhřívaná odpaliště, golfová akademie, golf simulátor, mini golf, fot- balgolf, fitness, kavárna a  zázemí. Tré- ningovému areálu dominuje 270 metrů dlouhý driving range s třiceti odpalovací- mi travnatými i umělými odpališti.V čes- kých podmínkách unikátní je chipping zóna o velikosti 10 000 m2. Adresa: Kšírova 169, 619 00 Brno Počet jamek: 6 Délka: 483 m Typ:Veřejné hřiště Provozní doba: po–ne 8:00–20:00 hod. Kontakt:  info@ksirovka.cz www.ksirovka.cz Slavkov u Brna – Austerlitz Sportovní a technické hřiště je obtížné a zajímavé přírodními překážkami,hlubokými bankry a uměle vybudovanými vodními plochami.Hřiště ve Slavkově je projektováno renomovanou rakouskou golfovou architektonickou kanceláří Hanse-Georga Erhardta ze Steyeru,jedním z předních evropských golfových architektů.Součástí jsou tréninko- vé plochy a veřejné hřiště s jamkami par 3 umístěné přímo v zahradě zdejšího zámku. Adresa: Na golfovém hřišti 1020, 684 01 Slavkov u Brna Počet jamek: 18 Délka: 5 849 m Typ: Klubové hřiště/ horské/ luční Provozní doba (hřiště): po–ne 7:00–do setmění Kontakt:  golf@agrt.cz http://www.agrt.cz Zdroj: google.com Hřiště je rozloženo na protilehlých strá- ních, kaskádovitě se svažuje do širokého a podlouhlého údolí s potokem.V dubnu zde odstartoval program „Ladies ladies“, kdy je každé úterý nabízen green fee (po- platek za hru) pro nečlenky klubu se sle- vou 50 %.Pro hráčky bude v úterky také vyhrazen welness zdarma. Pro začínající golfistky je připravený kurz „4 ženy do flightu“ s trenérkou Janou Giacintovou. Adresa: Na Golfu 1772, 664 34 Kuřim Počet jamek: 27 Délka: 9 655 m Typ: Klubové hřiště/ kopcovité/ luční Provozní doba: 8:00–do setmění Kontakt:  info@golfbrno.cz www.golfbrno.cz Golf resort Kaskáda Golf Ares Kšírovka Kořenec Sokrates Golf & Country club Slavkov u Brna – Austerlitz Golf Pálava Golf Cafe – Adventure Putting Golf Golfové hřiště Prštice

10 květen | červen 2018 zemědělství Prezident agrární komory: České maso je vytlačováno levným dovozem stále více zatravňovat a  pouhým mulčováním kvalitu půdy nezlep- šovat. Naše produkce ve stálých cenách je v některých komoditách pod 40 %, celkem dosahuje v ži- vočišné produkci 59  %, u  skotu 47 %, u prasat 41 % k roku 1990, a současná úroveň živočišné výro- by nedosahuje úrovně roku 1936. To určitě není ten správný směr. Nebojíte se za současných tržních podmínek v zemědělství vymizení malých sedláků, kteří své hospodářství už déle "neu- táhnou"? Určitě je třeba se tohoto tren- du obávat, stejně tak, jak je tomu v celé řadě zemí v Evropské unii. Práce v  zemědělství v  menších farmách je velice náročná, pokud mají produkovat výrobky živočiš- ného charakteru. Pro malé sedláky je to práce 365 dní v roce. Je nutné přemýšlet tak, jak je tomu ve světě. Starat se maximálně o životní pro- středí, které může ufinancovat ten, kdo disponuje větším kapitálem a může nabídnout lidem takovou práci, kde každý nemusí pracovat 365 dní v roce, ale může fungovat stejně jako v jiných odvětvích. Je krásné vidět malého sedláka na malých polích, ale pokud chce produkovat, je to nesmírná dřina a  nemá šanci konkurovat vyspě- lému globalizovanému světu u zá- kladních komodit. Měli bychom tyto pracovité sedláky přesvědčit o tom, aby dělali speciální plodiny, kde mají šanci z  důvodu vysoké pracovní náročnosti a  tím vyso- ké přidané hodnotě konkurovat i vysoké produktivitě práce a kon- centraci výroby. Tam by měly být směrovány nadprůměrné podpory a maximální motivace těchto pra- covitých lidí. Slibujete si od Společné ze- mědělské politiky po roce 2020 zlepšení v  oblasti potravinové soběstačnosti? Ano, pokud prosadíme moti- vaci prvovýroby k návratu k živo- čišné výrobě, dokážeme v  rámci Evropy sjednotit národní podpo- ry, v obchodních řetězcích nastolit spravedlivé podmínky v  nákupu jednotlivých výrobků (za ce- ny nákladů s  minimální marží), a  v  ostatních podporách nastolit spravedlivé podmínky pro malé, středné i  velké podniky (úplné vyloučení zastropovaní, které by způsobilo opačný efekt). Národní podpora chovu hospodářských zvířat je podle prezidenta Agrární komory Zdeňka Jandejska zásadní pro zvýšení potravinové soběstačnosti České republiky. Kvůli nevhodně nastaveným podporám domácí produkce masa klesá a vytlačuje ji levný dovoz. PETRA HANZLOVÁ „Rozhodujícím faktorem, který se musí změnit, je vyváženost jed- notlivých národních dotací států EU. Pokud tomu tak nebude, síla národních rozpočtů starých Ev- ropských států vytlačí naše výrob- ky z trhu,“ upozorňuje. Co se týče potravinové (ne) soběstačnosti České republiky, mluví se zejména o dovozu lev- nějšího masa ze zahraničí, zatím- cočeskáprodukcemasaklesá.Co stojí za úpadkem chovu hospo- dářských zvířat u nás? Za úpadkem hospodářských zvířat byly a jsou nevhodně nasta- vené podpory při vstupu do Ev- ropské unie. Podporami byli moti- vováni zemědělci pouze na plochu, nikoliv s podmínkou chovu hos- podářských zvířat na této ploše, jak je tomu v řadě Evropských zemí. Další vliv, který rozhodl o útlumu, jsou národní dotace, které ve sta- rých státech jsou třikrát až čtyři- krát vyšší než v České republice. Náklady na výrobu živočišné pro- dukce jsou u nás nižší, ale vlivem nesrovnatelných národních pod- por se dováží maso levnější. Tím- to způsobem se v České republice likviduje konkurenceschopnost našich zemědělců a  potravinářů. Pokud motivace zemědělců a po- travinářů nebude vést k zvyšová- ní chovu hospodářských zvířat, soběstačnost se nezmění, jelikož zrušení národních dotací je utopií z pohledu starých zemí EU15. Produkce klesá také u zeleni- ny a ovoce. Je možné tento trend zastavit? Jde o  obdobnou situaci jako v živočišné výrobě, jelikož nedošlo k žádné speciální podpoře těchto plodin, kde náročnost v pěstovaní je mimořádná. Tento postup při- nesl stejný výsledek jako v  živo- čišné výrobě. Sady se likvidovaly, zelenina se omezovala jen proto, že národní podpory starých ze- mí byly s  našimi nesrovnatelné. V současné době došlo k částečné změně podpory u zeleniny a ovo- ce, proto se trend poklesu pěsto- vaní zastavil a  lze předpokládat, že v  případe, že podpoříme tyto komodity systémově, může dojít k jejich pomalému zvyšovaní. Jak se současný vývoj podepi- suje na krajině? Sucho určitě ovlivňuje výnosy i kvalitu produkce. Ale ještě důle- žitějším faktorem, který ohrožuje produkci i krajinu, je nízké zatížení půdy zvířaty. Dochází k nedosta- tečné produkci humusu, snižuje se úrodnost půdy z  pohledu její struktury, kyselosti atd. Půda má tak nedostatek vzduchu, nedosta- tek vody, což způsobuje vetší ero- zi. Nejen zatravňováním pozemků zlepšujeme péči o krajinu, ale prá- vě zvyšováním počtu chovaných zvířat a intenzívním obděláváním zúrodňujeme půdu. Jak velkou roli hraje na potra- vinovém trhu obchodní politika velkých prodejních řetězců? Prodejní řetězce hrají takovou úlohu, jaká je jim umožněna. Spo- třebitelům vyhovují zatím laciné potraviny, které jsou dotovány za- hraniční konkurencí k tomu, aby byl náš trh jimi ovládán. Pokud by byl dodržován platný zákon o cenách v klauzulích, že nákupní ceny nemohou být pod výrobními náklady a nakoupené výrobky ne- jsou prodávané pod tuto cenu, byl by jejich vliv pozitivní. Na výrobky stejného charakteru a stejného ba- lení je nutné dávat stejnou marži, jak u  výrobků dovezených, tak domácích. Jen pak řetězce pro nás spotřebitele i  producenti budou fungovat pozitivně. „Je nutné mít na mysli, že mů- že dojít k  živelným katastrofám, či konfliktům a naše obyvatelstvo bude bez potravin.“ Jak by se měly nastavit státní dotace do zemědělství, aby se po- travinová soběstačnost zvýšila? V první radě podporu na plochu podmínit chovem hospo- dářských zvířat na jeden hektar. Podpory z Programu rozvoje ven- kova směrovat do investic, hlavně do živočišné výroby a speciálních plodin (ovoce, zelenina). Podpory na ekologické zemědělství a agron- viro opatření směrovat k těm, kteří vyrábějí komodity v tomto režimu, a  ne k  těm, pro které je výroba podružná (téměř nevyrábí). Rozhodujícím faktorem, který se musí změnit, je vyváženost jed- notlivých národních dotací států EU. Pokud tomu tak nebude, síla národních rozpočtů starých Ev- ropských států vytlačí naše výrob- ky z trhu. Přestože budeme v ná- kladechnižší,budenáštrhobsazen dovozovými výrobky. Je nutné mít na mysli, že může dojít k živelným katastrofám, či konfliktům a naše obyvatelstvo bude bez potravin. Je vlastně nutné či žádoucí, aby byla České republika v pro- dukci potravin samostatná? Každý vyspělý stát musí mít zá- jem na tom, aby své obyvatelstvo zajistil základními potravinami, které může ve své zemi vyrobit. Vždyť přece voda, energie a  po- traviny jsou základem existence nás všech. Půda je přece národním bohatstvím a tu je nutné obdělávat a  zvyšovat její úrodnost, nikoliv Dron místo včely Populace včel se neustále zmenšuje, přitom na jejich opylování je závislý růst dvou třetin veš- kerých plodin. Protože se vymírání včel stá- le nedaří zastavit, zkouší vědci najít náhradní způsoby opylování. V Japonsku loni testovali čtyři centimetry dlouhý dron, který je schopný přenést pyl z jednoho květu na druhý. Ze sta pokusů byla sice úspěšná jen třetina a baterie dronu vydrží pouhé tři minuty, ale je to začátek. O patent na výrobu „robotických včel“ si letos v březnu zažádala společnost Walmart. V roce 2050 bude na světě podle odhadů OSN žít o dvě mi- liardy více lidí než dnes. Pokud se razantně nezlepší zemědělské výnosy, nebude možné všechny obyvatele uživit. Čím dál větší důraz se proto klade na vyu- žívání moderních technologií v zemědělství. Dálkově řízené stroje šetří lidskou práci, analýza dat zase umožní přesnější sázení, dáv- kování hnojiv a vody. Česká re- publika je zatím s inovacemi na začátku, ale satelitně řízené trak- tory nebo senzory v půdě nejsou ani tady ničím výjimečným. Petra Hanzlová Čidla na polích Brněnská Men- delova univerzita spolu s  českým výrobcem po- střikovací techni- ky AGRIO MZS vyvinula systém, který vyhodno- cuje stav porostu a umí dávkovat přiměřené množství hnojiva či pesticidů podle zjištěných dat. Výroba je tak citlivější k životnímu prostředí a farmáři ušetří až patnáct procent nákladů na hnojiva a pesticidy.  Zdroj: Mendelova univerzita v Brně Moderní sádky Chov ryb s minimální zátěží životního prostředí vyvíjí český start-up FishRAS. Princip chovu je založený na cirkulaci vody. Její ztráta při celém pro- cesu dosahuje pouze tří procent a přitom se sníží mortalita ryb. Odpad se znovu využije jako hnojivo nebo palivo v bioplynových stanicích. V součas- nosti se firma snaží prosadit v domácím prostředí a  v  budoucnu plánuje využití systému v  zemích třetího světa, kde je problém s nedostatkem sladké vody potřebné pro chov ryb. Cílem autorů projektu je vyprodukovat v roce 2020 třicet tun ryb. Chytrá mapa Aplikace CleverFarm umož- ňuje českým zemědělcům získávat satelitní snímky svých polí a  evidovat si se- tí, hnojení i dávkování pes- ticidů. Mohou také získat předpověď počasí z nejbližší meteorologické stanice. Aplikace je v základní verzi zdarma a vyžaduje pouze registraci. Údaje se aktualizují každých patnáct minut. V dalších rozšířeních může zemědělec sledovat zdravotní stav rostlin, teplotu či vlhkost v okolí, vývoj biomasy nebo i řídit procesy na farmě na dálku přes mobil či počítač.  Zdroj: CleverFarm Moderní zemědělství: Robovčely a sádky pro země třetího světa Autonomní traktor Ničím neobvyklým už brzy na polích nebudou ani traktory bez řidiče. Mají kamery, radar a  citlivé senzory, které jim umožňují zastavit před překážkou. Jejich trasa se vypočítá předem díky satelitní navigaci s  ohledem na druh činnosti, kterou je potřeba na poli vy- konat. V  současnosti testované stroje jsou schopné naplánovanou trajektorii udržovat s přesností na dva centimetry. Traktor tak po poli jezdí prakticky bez obsluhy. Pokud se setká s mimořádnou situací, zastaví a zeptá se operátora, jak postupovat dál. Jeden člověk tak může na dálku z tabletu nebo počítače řídit hned několik strojů. Na jejich vývoji a testování pracuje řada společností. Zdroj: CNH Industrial Soběstačnost České republiky „ u vybraných potravin (údaje za rok 2016) výroba/sklizeň/snůška (na osobu za rok) spotřeba (na osobu za rok) soběstačnost vepřové maso 21 kg 43 kg 47% vejce 204 ks 250 ks 82 % jablka 20 kg 24 kg 84 % pivo 177 l 147 l 121 % (zaokrouhleno) Zdroj: ČSÚ Zdeněk Jandejsek prezident Agrární komory

květen | červen 2018 11 životní prostředí Setkání u kulatého stolu na téma Sucho a povodně Nedostatek pitné vody. To je problém, který v posledních letech řeší nejen zemědělci, vodohospodáři nebo lesníci. Ministr Životního prostředí ČR Richard Brabec dokonce označil situaci v některých obcích za krizovou. Anna Fajkusová O problému s  vodou přijeli v pátek 18. května do Brna disku- tovat zástupci  měst a  obcí spolu s  odborníky, zástupci minister- stev a  vodohospodáři na setkání u kulatého stolu s názvem Socho, povodně, voda a hospodaření s ní. Setkání u kulatého stolu pořádala společnost Magnus Regio. Problémy se suchem a povod- němi jsou spolu úzce propojené. V obou případech je klíčové, aby se voda dokázala udržet v krajině. „Vždy, když je aktuálním tématem sucho nebo povodně, lidé se ptají, zda proti tomu stát vůbec něco dělá. Dělá, ale trvá do dlouho. Vý- na výzev běží opakovaně a napří- klad obce v Jihomoravském kraji využily nebo využívají kolem 300 dotačních titulů. Novinkou je titul, který je zaměřený na zachytává- ní vody v  zástavbách, například z  parkovišť  – tak, aby voda ne- odtekla do kanálu, ale zadržela se někde v místě,“ popsal Valdman. Tento titul se podle něj týká napří- klad využívání polopropustných povrchů, jako jsou betonové mříž- ky s travním porostem uvnitř. Dalším opatřením, které by situaci mohlo pomoci, je propo- jení vodáren, které by si v případě lokálního sucha předávaly vodu. Přímo na občany a  domácnosti potom míří dotační tituly, jako je Dešťovka, který motivuje do- mácnosti k  využívání dešťové vody. Podle vedoucího Odboru ži- votního prostředí Krajského úřa- du Jihomoravského kraje Františ- ka Havíře jsou ale programy jako Dešťovka příliš málo muziky za příliš mnoho peněz a domácnos- ti jsou jen nepatrným faktorem v  problematice s  vodou. „Napří- klad je potřeba propojení vodo- hospodářských soustav, ale je problém, kdo to bude platit a kdo to bude udržovat? O tom už se nemluví. Další problém je v  ko- munikaci, spíš než krizové plány potřebujeme spolupráci s  minis- terstvy,“ zdůraznil Havíř. Podobně vnímá problém i  společnost Lesy České republi- ky. „Kondice lesních půd je z hle- diska retence vody velice špatná. Potřebovali bychom neupozadit jejich hospodářskou funkci, a na- opak vyzdvihnout jejich hydric- kou funkci,“ upozornil ředitel krajského ředitelství Lesů České republiky Dalibor Šafařík. S tím by podle něj potřebovala společnost pomoc od státu. Podle Jany Tejkalové z  Mini- sterstva životního prostředí ČR je kromě krizové legislativy od roku 2016 v přípravě hlava, která jimkou pro některé kroky nejsou desetiletá období,“ uvedl ředitel Státního fondu životního prostře- dí České republiky Petr Valdman. Přestože na rozdíl od povodní není sucho pro většinu lidí na prv- ní pohled tolik patrné a například obyvatelé měst si ho neuvědomují, dokud jim teče voda z kohoutků, je to dlouhodobý problém, kte- rý vyžaduje zásadní řešení. „Na předcházení problémům s vodou jsou vypsány dotační tituly. Větši- inzerce Mezi hlavními tématy konference V4DIS 2018 nechyběly informace o klíčových pro- jektech, které se podařilo rozpracovat nebo dokončit, představily se příklady dobré praxe a diskutovalo se i o hlavních výzvách v oblasti informatizace veřejné správy a di- gitalizace života. Mezi důležitá témata pat- řily stav e-governmentu na lokální úrovni a jeho další rozvoj, koncept „smart cities“ a „smart regionů“ nebo využití ICT v propa- gaci turisticky zajímavých lokalit, a  to vše především z pohledu regionu V4. Zajímavé byly i přednášky týkající se dalšího rozvoje přeshraniční spolupráce, využití geoinfor- mací či zkušeností z implementace moder- ních technologií v  širokém spektru oblastí souvisejících s veřejnou správou. Součástí ociálního programu konference V4DIS bylo také setkání účastníků soutěží Zlatý erb a ZlatyErb.sk s podtitulem „Zkuše- nosti s weby samospráv v zemích V4“, které se odehrálo v pondělí odpoledne v projekto- vé laboratoři a kde obdrželi nalisté sloven- ské soutěže pamětní listy z rukou zástupců Senátu Parlamentu ČR. V pondělí proběhlo i uzavřené jednání zástupců České národní koalice pro digitální pracovní místa a slo- venské Národné koalície pre digitálne zruč- nosti a povolania, jehož se zúčastnila rovněž koordinátorka národních koalic v EU Pia Groenewolt z Bruselu. Hlavním organizátorem konference V4DIS byl tradičně spolek Český zavináč, spolupo- řadatelem opět Kraj Vysočina, který byl před dvěma lety hlavním realizátorem rozsáhlé- ho projektu LDA-V4 mapujícího stav infor- matizace veřejné správy v regionu V4, a na celkové koncepci akce se významně podíle- la města Hradec Králové a Praha. Součástí programu V4DIS 2018 byly vedle obvyklých doprovodných akcí konference ISSS i tradič- ní nedělní VIP večer v Klicperově divadle či ocenění účastníků soutěže mladých talentů JuniorErb, kteří obdrželi pamětní listy z ru- kou zástupců Senátu Parlamentu ČR. V4DIS 2018 – popatnácté s ISSS Patnáctý ročník konference V4DIS (Visegrad Four for Developing Information Society), který se uskutečnil ve dnech 9. a 10. dubna 2018 souběžně s národní konferencí ISSS, letos ociálně podpořil i Visegrádský fond. Na dvoudenní kon- ferenci v Kongresovém centru Aldis v Hradci Králové se setkali zástupci veřej- né správy zemí Visegrádské čtyřky, kteří se věnují problematice informatizace společnosti, rozvoji e-governmentu a reformě veřejné správy, s tuzemskými i zahraničními odborníky na tuto problematiku. se týká přímo sucha. Krajské plá- ny a strategie by podle ní přesto měly být propracovanější než ty celostátní. „ „ Voda na hašení S kraji se tak snaží spolupra- covat například hasiči. Na setkání o  potřebě vody přijel promluvit ředitel Hasičského záchranného sboru Jihomoravského kraje Jiří Pelikán. „Je potřeba si uvědomit, že ubývají zdroje vody k  hašení a sítě jsou v katastrofálním stavu. Navíc vyschlou přírodou se požár rychleji šíří a rychleji také vzniká,“ upozornil Pelikán. Jeho kolegové podle něj v období sucha vyjíždějí až k  500 požárů měsíčně, mimo suchá období je to přitom jen asi 150 požárů za měsíc. Problém po- dle něj často způsobují zahrádkáři při pálení trávy. Dalším úkolem hasičů je podle něj umožnit lidem přístup k pitné vodě, v případě jejího výpadu. I to je ale kvůli suchu značně ztíženo. Problém se suchem si uvědo- mují i soukromé firmy, a tak za- vádějí opatření, aby k  poškození krajiny, která poté nedokáže držet vodu, nepřispívaly. „Cemex se za- vázal, ýe bud epracovat šetrným způsobem, a to i u vodních toků. Cílem je minimalizovat, případně i zlepšit, vliv těžby na životní pro- středí. Pracujeme i u ochranných pásem vody a  tam bychom rádi navázali spolupráci s  vodohos- podáři a okolními obcemo. Také bychom uvítali legislativní změnu, která by pomohla stavbám rozši- řujícím biodiverzitu. Rekultivace krajiny, třeba i po pískovnách, se dá udělat i  hodně zdařile,“ upo- zornila Radka Turnovská ze spo- lečnosti CEMEX Czech Republic. Jedno z  řešení, které by mohlo přispět ke snížení su- cha v krajině, se podle ředitele krajského ředitelství Lesů České republiky Dalibora Šafaříka na- chází právě v lesích. Šafařík na setkání u kulatého stolu na té- ma sucho a povodně Moravské- mu hospodaří vysvětlit, proč je potřeba využívání lesů změnit. Jaký je v současné době způ- sob využívání státních lesů? Z  hlediska hospodářství je preferovanou funkcí lesa pro- dukce dřeva. Podíl lesního hos- podářství na hrubém domácím produktu České republiky ve stálých cenách je 0,68 %. Tím se neustále poukazuje na to, jak nepatrný význam lesní hospo- dářství má. Jenomže tento podíl se počítá jen z trhem procháze- jících účinků lesa, což je pouze produkce dřeva. Ostatní funkce jako hydrická, půdoochranná, rekreační, vzdělávací a další mi- mo produkční funkce lesů trhem neprochází. Z hlediska hodnoty pro společnost ale mají hodnotu mnohonásobně vyšší. Měly by proto být zahrnuté do vyčíslení významu lesů, jinak si společnost jejich hodnotu nikdy neuvědomí. Není možné produkci dřeva sloučit s ostatními funkcemi? Paradoxně zabezpečení hy- drické funkce lesů a  její maxi- malizace dělá taková skladba porostů, která je z hlediska trž- ního významu daleko nižší. Po- kud bychom měli takovou dru- hovou dřevinnou skladbu, která by současně plnila hydrickou, dřevoprodukční i ostatní funkce, bylo by lesní hospodářství nej- bohatším odvětvím národního hospodářství. Z  dlouhodobého hlediska je ale tržně a obchodně nejvýhodnější smrkové dřevo. Z hlediska ekosystémových slu- žeb to ale není vhodná dřevina. Monokultury jsou navíc má- lo odolné proti větru, námraze a  broukům, pokud jsou pěsto- vány na nepůvodních  místech bez dostatku vláhy a srážek, jsou kvůli nim oslabovány nedřevo- produkční stromy v okolí. Když je ale poptávka po smrku, hos- podář pěstuje smrk. Postmoderní společnost je založená na konzu- mu, takže pokud nebudou nedře- voprodukční funkce lesa alespoň částečně procházet trhem a  ne- budou společnosti ozřejměny, neštěkne po nich pes. Jaké je pode vás řešení? Musí jít o kombinaci nástrojů. Legislativa je přímé exekutivní řešení, proto několik let voláme po samostatném zákonu o stát- ních lesích, kde by toto bylo mi- mo jiné zdůrazněno. Aktuálně máme jen lesní zákon, který platí pro všechny vlastníky lesů, a zá- kon o státním podniku, který pla- tí pro všechny typy státních pod- niků – tj. Lesy ČR, České dráhy, Budějovický Budvar… už z toho výčtu je jasné, že se jedná o příliš univerzální zákon. Potom by bylo potřeba ve spolupráci s techniky, technology a  dřevozpracujícími podniky nalézt technologie a no- vé produkty na bázi dřeva, které by jako vstupní surovinu byly schopny pojmout i  jiné druhy dřevin než smrk. Současné tech- nologie jsou nastaveny na práci s jehličnatým dřívím, přitom tře- ba topoly na vhodném stanovišti rostou daleko rychleji než smrk a dokáží udělat větší objem. Už se v  tomto ohledu něco podniká? Teď je to ve stádiu vědeckých projektů, ale je to teprve malá jiskřička na konci, nebo spíš na začátku velice dlouhého tunelu. (zn) Krajský ředitel Lesů ČR: Les má důležitější funkce, než je produkce dřeva Ředitel krajského ředitelství Lesů České republiky Dalibor Šafařík.  FOTO:Attila Racek Partneři Situace okolo sucha v půdě je krizová. Problém hlásí zemědělci, vodohospodáři, lesníci i hasiči.  FOTO:Attila Racek

12 květen | červen 2018 Co je AED Automatizovaný Externí Defibrilátor (AED) je přístroj, který, pokud je dostupný, tvoří nedílnou součást základ- ní neodkladné resuscitace. AED je mikroprocesorem řízený přístroj, který mohou obsluhovat jak nevyškolení, tak trénovaní zachránci. Po zapnutí přístroje se zachránce okamžitě řídí hlasovou a obrazovou nápovědou. V  čase srdeční zástavy je řada osob postižena život ohrožující poruchou srdečního rytmu  – komorovou fibrilací. Prostřednictvím AED je možné dodat kon- trolovaný elektrický výboj nazývaný defibrilace, který může obnovit normální srdeční rytmus. Pokud je defibrilace provedena 3–5 minut od náhlého kolapsu, zvyšuje se pravděpodobnost obnovení srdeč- ního oběhu na 50–75 %. Veřejný přístup k AED tak představuje šanci včasného provedení defibrilace před příjezdem záchranné služby. Zdroj: zachrankaapp.cz Počet AED podle krajů: ■ Moravskoslezský kraj: 43 ■ Zlínský kraj: 25 ■ Olomoucký kraj: 42 ■ Kraj Vysočina: 44 ■ Jihomoravský kraj: 136 ■ Královéhradecký kraj: 91 ■ Pardubický kraj: 37  počet AED Požární předpisy porušuje většina obchodních center Dobře označený únikový východ může předejít tragédii. Podle výsledků kontrol ale bývají únikové východy často zamčené a lidé se tak při požáru můžou dostat do pasti.  FOTO: PXhere.com Defibrilátor má rozměry malé krabičky, ale zachraňuje lidské životy.  FOTO:Vava.eu TRAGICKÝ POŽÁR V RUSKÉM NÁKUPNÍM CENTRU ROZPOUTAL BEZPEČNOSTNÍ KONTROLY V TUZEMSKU. V POŘÁDKU JE JEN TŘETINA CENTER. Michaela Římanová Hororové obrázky hořícího nákupního centra obletěly svět. Ještě větší peklo se ovšem ode- hrávalo uvnitř budovy v ruském Kemerovu. Uhořelo tam 64 lidí, převážně dětí. Tragická událost vybudila kontroly také v českých nákupních střediscích. Na Sibi- ři totiž byly na vině mimo vy- pnutých požárních hlásičů také uzamčené únikové východy. České obchodní řetězce pra- videlně procházejí kontrolami. Například v loňském roce v Par- dubickém kraji hasiči zkontrolo- vali 29 obchodních řetězců. Pro zákazníky ani provozovatele ne- byly výsledky příliš povzbudivé. V osmdesáti procentech přípa- dů totiž hasiči zjistili poměrně závažné závady v  protipožární ochraně. „Letos budeme v kont- rolách daleko více nekompromis- ní kvůli tragédii v  Kemerovu,“ řekla mluvčí krajských hasičů Vendula Horáková. Za nedodržení požární ochra- ny hrozí právnickým osobám po- způsobených požáry na hrubém domácím produktu na světě. „ „ Dolů musely i obrázky ve školkách Rizika v  únikových cestách mohou být i  poměrně překva- pivé. Z chodeb mateřských škol v Jihlavě musely zmizet obrázky i  další výrobky dětí. S ohledem na riziko požáru to požadují ha- siči. „Kolegové zahájili v  minu- lém týdnu kontroly v mateřských školách. Naším zájmem je, aby děti byly v takovýchto zařízeních z hlediska požární ochrany v na- prostém bezpečí,“ uvedla mluvčí krajských hasičů Petra Musilová. Také institucím, jež protipožární normy nesplňují, obecně hrozí pokuty ve výši stovek tisíc ko- run. Dolů proto šly nástěnky, sítě, na něž učitelky přichycova- ly obrázky, fotografie z různých společných akcí, ale i prostorové dekorace. „ „ Problém starších budov Požární předpisy musejí řešit i na úřadech. Radnice a instituce, které sídlí v moderních objektech to mají snazší. Novodobé budo- vy s přísnými regulemi počítají. Horší je to v historických budo- vách. V Mohelnici tento problém hodlají vyřešit koridorem, který spojí obě budovy úřadu. Ty stojí naproti sobě přes ulici. „Z dneš- ního pohledu už požárně bez- pečnostnímu řešení staré budovy nevyhovují, což ale v historickém objektu nelze zcela řešit, takže koridor by z  tohoto hlediska znamenal velký přínos,“ sdělil starosta Mohelnice Pavel Kuba. Samostatnou kapitolou jsou únikové východy v  obytných domech. Nájemníci často zamy- kají hlavní vchodové dveře byto- vých domů, aby zabránili vstupu zlodějům a  jiným nechtěným návštěvám. Podle hasičů tím však porušují požární předpisy a ohrožují životy lidí. Jako hlavní únikový vchod musí být odemče- né. „Vchodové dveře slouží jako hlavní únikový východ. Nesmí dojít k situaci, kdy lidé vezmou za kliku a dveře jim nepůjdou ote- vřít. V tu chvíli se stanou vězni, ve svém vlastním domě,“ upo- zorňuje mluvčí jihomoravských hasičů Jaroslav Mikoška. kuta až půl milionu korun, v pří- padě opakovaného porušování i dvojnásobná. „Nejčastější záva- dy byly zarovnané únikové ces- ty naskladněným zbožím a  ne- funkční požárně bezpečnostní zařízení," uvedl vedoucí oddělení stavební prevence, kontrolní čin- nosti a zjišťování příčin Miloslav Vašák. Za tyto nedostatky dostal jeden řetězec v kraji pokutu 150 tisíc korun. Jen za minulý rok provedli čeští hasiči více než deset tisíc kontrol nejrůznějších objektů. Z celkového počtu kontrolova- ných zhruba jen asi jedna třeti- na splňovala všechny náležitosti bezpečnosti. Kromě obchodníků prověřují hasiči i kina a divadla. „Když mají například opakovaně zastavěný únikový východ krabi- cemi, pokuta se pohybuje kolem čtyř až šesti set korun blokově na místě,“ nastínila mluvčí hasičů Nicole Zaoralová. I přes nelichotivé výsledky si díky pravidelně prováděným kontrolním akcím a  opatřením přijatým k nápravě si Česká re- publika v oblasti požární ochra- ny a  vůbec aktivit Hasičského záchranného sboru ve srovnání se zahraničím stojí velmi dobře. ČR má například jeden z vůbec nejnižších přímých podílů škod integrovaný záchranný systém Polovina lidí postižených ná- hlou zástavou srdce zemře přímo v terénu. Život jim může zachrá- nit elektrický výboj z AED (auto- matický externí defibrilátor). V minulých měsících se roz- vířila vlna diskuzí o defibriláto- rech. Může za to případ ženy, která zkolabovala na městském úřadě ve Šlapanicích u Brna. Ze- mřela, přestože byla jen pár met- rů od defibrilátoru. Ten byl totiž zamčený. Jedno otočení klíče v zámku jí mohlo život zachránit. Jen na jižní Moravě postihne náhlá srdeční příhoda na sedm set lidí ročně. „Zhruba polovi- na kvůli tomu přímo v  terénu zemře,“ uvedla mluvčí jihomo- ravských záchranářů Barbora Truksová Zuchová. Zachránit je může elektrický výboj z AED, te- dy automatického externího de- fibrilátoru. Jen v loňském roce šlo v regionu o 113 zachráněných. Šlapanická tragédie vyvolala vlnu zájmu a  radnici se začali ozývat lidé, kteří chtějí přispět na nákup veřejně přístupného za- řízení, které stojí několik desítek tisíc korun. V českých a morav- ských ulicích je jich stále více. Jen ve Šlapanicích jsou aktuálně tři přístroje. K dispozici je mají dobrovolní hasiči, policisté, jeden je ve zdravotním středisku. V  Jihomoravském kraji zá- chranné složky už rozmístily celkem 135  AED přístrojů. Na projektu spolupracují krajští hasiči, jednotky dobrovolných hasičů, policie, strážníci i město Brno a Jihomoravský kraj. Jiho- Velkých Bílovicích nebo Víno Mikulov na Břeclavsku. Pořídil jim je jejich vlastník – firma Bo- hemia Sekt. Soukromé společnosti i veřej- ná správa ví, o jak důležitou pro- blematiku se jedná. „Na mnoha smutných příkladech z minulosti se ukazuje, že defibrilátory jsou nezbytnou výbavou v horách a je nutná jak jejich modernizace, tak rozšiřování jejich počtu,“ uvedl hejtman Pardubického kraje Martin Netolický poté, co kraj za- platil tři nové přístroje a dvě GPS navigace pro záchranáře horské služby v Čenkovicích v Orlických horách. Koncem loňského roku se radovali jejich kolegové na Lysé hoře, kteří vyměnili starší přístroj za nový. „Pokračujeme ve snaze rozšířit přístroje tam, kde mo- hou lépe posloužit. Máme jej na magistrátu, v  multifunkční hale i v aquaparku,“ řekl frýdecký pri- mátor Michal Pobucký. Michaela Římanová moravští záchranáři za projekt plošného rozšíření automatizova- ných defibrilátorů převzali cenu Zlatého kříže, kterou jim předal prezident Miloš Zeman. Pomocníků, které v sobě mají zabudovaný návod a  se záchra- nou života pomohou i  laikům, neustále přibývá. Od letoška je jeden nově i v prostorách radnice Ostrava-jih. K jeho obsluze jsou vyškoleni pracovníci radnice, ale pomocí hlasových rad jej zvládne každý. Za AED úřad zaplatil 32 tisíc korun. I v  řadě menších měst pří- stroji disponují. Dva například vlastní Služby Boskovice. „Jeden máme v  lázních, druhý na ho- kejovém stadionu. Naštěstí jsme je nikdy nemuseli použít,“ říká ředitel Služeb Milan Strya. „ „ Defibrilátory také v autech Přístroji jsou vybavení také některé vozy městské policie. Disponují jimi strážnici třeba v  Ostravě nebo Frýdku-Místku. „Toto zdravotnické vybavení mají strážníci ve svých vozech non- stop. Využijí ho, když pojedou kolem nějakého případu, nebo dostanou informaci a  vyjedou zasáhnout,“ prohlásil Milan Pá- leník z Městské policie Orlová. Nejen státní správa a  samo- správa ale disponuje AED. Nově je mohou využít i  zaměstnanci vinařství Habánské sklepy ve AED. Na stroje na záchranu života chtějí připlácet i občané Olomoucký kraj podpoří dobrovolné hasiče Na čtyři milióny korun navýší Olomoucký kraj podporu dobrovolných hasičů v regionu. Peníze mohou využít na pořádání soutěží v požárním sportu dospělých i mládeže, organizaci významných oslav založení sborů nebo výstav a prezentací požární techniky. „Původně kraj na tyto účely uvolnil tři a půl miliónu korun. Už v prvním kole ale krajští radní schválili 53 žádostí za více než tři milióny a sto tisíc.V první části druhého kola pak dalších dvaadvacet požadavků za téměř čtyři sta tisíc a na devětadvacet zájemců se nedostalo. Proto bylo potřeba částku navýšit,“ řekla vedoucí oddělení krizového řízení krajského úřadu Alena Hložková. Navýšení peněz pro hasiče už projednala Rada Olomouckého kraje. Podpora sborů je jednou z priorit hejtmanství. „Dobrovolní hasiči jsou v mnoha vesnicích často jediným spolkem, který se stará o společenský a kulturní život v obci,“ připomněl hejtman Olomouckého kraje Ladislav Okleštěk.  (red) Celníci odhalili neoznačené zboží Generální ředitelství cel dokončilo vyhodnocení celorepublikové akce ETTO. Osm set celníků se při ní zaměřilo na přepravu výrobků podléhajících spotřební dani. Od 22. 3. do 30. 3. zajistili 2 777 litrů minerálních olejů, 714,4 litrů lihu a lihovin, 15,9 kg tabáku, 90 066 ks neznačených cigaret, 142 litrů piva a 28 litrů tichého vína. Celková výše předpokládaného daňového úniku ze zajištěných vybraných výrobků byla ve výši 372 390 Kč. Celníci kontrolovali lihové pásky, jejich pravost, prokázání nabytí lihoviny, úhradu spotřební daně a ztotožnění dokladů ke zboží. Během akce vybrali i nedoplatky ve výši 37 763 korun. Osmdesát tisíc cigaret objevili celníci na Ostravsku v krabicích na boty. O skutečném obsahu krabic řidič nevěděl, jejich převozem do jiného místa vypomáhal polským občanům při poruše jejich automobilu. Únik na spotřební dani byl vyčíslen na 209 874 korun.  (red) TT ČR simuloval ošetření včetně intenzivní péče TRAUMA TEAM ČR složený ze zdravotníků Fakultní nemocnice Brno opět trénoval svoji připravenost.Ve FN Brno totiž zahájil cvičení zaměřené na výstavbu zdravotnické jednotky, jejíž součástí je stan pro příjem a třídění postižených, ambulantní část pro ošetření lehčích poranění a dvě jednotky intenzivní péče pro příjem závažných poranění, stabilizaci jejich celkového stavu a pro přípravu na odsun k definitivnímu ošetření. Cvičení lékařů, zdravotních sester spolu se členy Hasičského záchranného sboru hl. m. Prahy, kteří zajišťují logistiku jednotky, se uskutečnilo v areálu Bohunic FN Brno 29. a 30. května.Trauma team ČR je mobilní tým lékařů a nelékařských zdravotnických pracovníků, jehož dominantním úkolem je poskytování odborné péče poraněným přímo na místě mimořádné události.  (red)  aktuálně

květen | červen 2018 13 naše akce Milan Kladníček předseda Kolegia ředitelů Městských policií statutárních měst a hl. m. Prahy a ředitel MP Zlín Tomáš Lerch ředitel Ředitelství služby dopravní policie Konference: Strážníci se do služby nehrnou. Policie je nemá jak motivovat strany EU ale můžeme jen těžko očekávat, a tak se snažíme o zastá- ní držitelů zbraní ze strany státu,“ dodává Bačkovská. Podle vládního návrhu se má nicméně snížit doba, na kterou jsou zbrojní průkazy vydávány, z deseti let na pět. To se má ale tý- kat jen nově vydávaných zbrojních průkazů– těm, které už jsou vyda- né, doběhne platnost v současné lhůtě. Ohroženy oproti očekávání nemají být rekonstrukce historic- Jak udržet bezpečnost v obci i na silnici. Proč obecní policie trpí nedostatkem lidí? A jak postihne evropská směrnice o zbraních jejich vlastníky? To byla jen některá z aktuálních témat, o kterých přijeli do Brna diskutovat zástupci městské a obecní policie z celé republiky. Anna Fajkusová V  hotelu Voroněž mohli na- čerpat informace z  dvanácti od- borných přednášek od zástupců ministerstev, policie, odborníků na technologie nebo advokáta. Konferenci Celostátního setkání zástupců městské a  obecní poli- cie  pořádala již počtvrté společ- nost Magnus Regio. „ „ Budoucnost zbraní v ČR Hned na začátku otevřela Milena Bačkovská, vedoucí od- dělení odboru bezpečnostní po- litiky a prevence kriminality Mi- nisterstva vnitra ČR, téma zákona o  zbraních. „Nová směrnice EU o zbraních budí rozruch a nevoli u většiny držitelů zbrojních prů- kazů i lidí, kteří mají ke zbraním vztah. Směrnici v současné době žalujeme u Evropského soudu, ale výsledek budeme znát až cca za rok,“ podotknula Bačkovská. Mi- kých bitev díky rozšíření kategorie zbraní D. „ „ Problémy městské policie Velkou pozornost účastníků vzbudila přednáška Milana Klad- níčka, předsedy Kolegia ředitelů Městských policií statutárních měst a  hl. m. Prahy a  ředitele MP Zlín. Kladníček promlu- vil o problémech, se kterými se v současné době městská policie potýká. „Velkým problémem je stárnutí strážníků. Hlásí se k nám mládenci, kteří nejsou fyzicky připraveni, a navíc jsou schopni všeho. Navíc když zjistí, jak moc je tato práce fyzicky náročná, zase vycouvají,“ popisuje Klad- níček. Ženské uchazečky jsou na tom podle něj lépe – jsou emočně vyrovnané a fyzicky připravené. „Nemůžeme ale městskou policii zakládat na ženském družstvu! A pokud nebudeme mít dost lidí a obecní policie nebude schopná zajišťovat pořádek uvnitř měst, můžou vzniknout problémy,“ myslí si ředitel. Problém je podle něj i  se staršími strážníky, kteří už kvů- li svému věku nejsou schopni stoprocentně vykonávat svoji službu. „Vymýšlíme proto různé velíny a informační centra, kam by bylo možné nedostatečně fy- zicky způsobilé strážníky umístit, aby zůstali ve službě,“ popisuje Kladníček. Jedním z  důvodů, proč se mladí lidé k  obecní policii ne- hrnou, jsou podle něj tabulkové platy. „Chtěli bychom dosáhnout změny posunutí platových ta- bulek. Aby strážníci začínali na osmičce. Tak jsou hodnoceni na- příklad meteorologové. Nechápu, v čem jej jejich práce tak nároč- ná, jako ta naše,“ diví se Klad- níček. „Ministerstvo vnitra nám ale nechce vyjít vstříc s  tím, že by to znamenalo zvednutí platů i všem ostatním bezpečnostním složkám. Zatím se nám podaři- lo jen zvednout platy ředitelům městských policií, ale budu se snažit o zlepšení u všech strážní- ků,“ říká odhodlaně. Dalším problémem strážníků je podle něj hodnostní a funkč- ní značení oděvů, které není ve všech obcích jednotné. „V  ně- kterých městech dokonce nemá obecní policie vyznačené hod- nisterstvo se zároveň snaží směr- nici implementovat tak, aby měla co nejmenší dopad na současné držitele zbraní. „Rozhodně nechceme zbraně zabavovat a  konfiskovat. Součas- né držitele zbraní považujeme za dostatečně prověřené. Navíc před- pokládáme, že v případě odebírá- ní zbraní by se jich značná část ,poztrácela‘, jako tomu bylo v po- dobných případech za minulých režimů. Snížení požadavků ze nosti vůbec! Vypadá to, že vidí- me strážníka, a on je to přitom praporčík  – strážník!“ popisuje Kladníček. „ „ Radary, které (ne)mají smysl Podstatným tématem konfe- rence byla doprava a bezpečnost na silnicích. Podle ředitele Ře- ditelství služby dopravní policie Tomáše Lercha má příznivý vliv na snižování nehodovosti zvý- šený zájem médií o  toto téma, osvěta v oblasti bezpečnostních, například reflexních, prvků, a  využívání bezpečnějších vo- zidel. Problematické můžou být naopak klimatické podmínky, stav silnice a především chování řidičů. „Nejčastějším problémem po- tom přes očekávání není opilý řidič ani agresivní řidič, ale nepo- zorný řidič,“ připomenul Lerch. Přestože nehodovost podle něj klesla, stále se nedrží naplňo- vat Národní strategii bezpečnosti silničního provozu a mrtvých je stále příliš. Například loni na sil- nicích přišlo o život 502 lidí, což je stále o  75 víc, než by tomu mohlo být podle strategie. Co se týče bezpečnosti na silnicích v obcích, vyzval Lerch k měření rychlosti pouze v  místech, kde to má význam. „Zásadním kri- tériem místa pro určení měření rychlosti má být reálné riziko ohrožení dalších účastníků pro- vozu. Tj. například v místech do- movní zástavby,“ zdůraznil. Podle Víta Širokého ze společ- nosti CAMEA je při umisťování radarů potřeba přemýšlet, kde využít měření okamžité rychlosti a kde naopak úsekové rychlosti, pokud nemá radar sloužit pouze pro vybírání peněz od řidičů, ale naopak pomoci bezpečnosti. Radary s  sebou můžou nést také rizika. „Například před ra- darem okamžité rychlosti může řidič při náhlém prudkém při- brzdění způsobit nehodu,“ upo- zornil Patrik Reiniš ze společnos- ti AŽD Praha. Doplnil, že vzhledem k tomu, že nehodovost je stále vysoká, i přes působení policie, využívá- ní nových technologií a vědomí řidičů, jak se chovat, může být řešením působení na školáky po- mocí dopravního vzdělávání, aby si správné návyky zakořenili už od malička. Účastníci konference diskutovali o regulaci zbraní i současných problémech městské policie. FOTO:Vojtěch Vladár FOTO:Vojtěch Vladár FOTO:Vojtěch Vladár Hlavní partneři Partneři  rozhovor Prestiž strážníků je nižší než prestiž policie nebo celníků Policie se letos zaměřuje na plynulost dálnic Nejen nižší platy a tvrdá práce, ale i nízká prestiž povolání je to, proč se podle předsedy Kolegia ředitelů Městských policií statutárních měst a hl. m. Prahy a ředitele MP Zlín Milana Kladníčka nový strážníci nehrnou do služby. Městské policie trpí nedostatkem strážníků ve výkonu. Proč a jak by šla tato situace zlepšit? Správná jízda v jízdních pruzích, rizikové chování, ale i rychlost.To je jen část prohřeškům, na které se chce podle ředitele Ředitelství služby dopravní policie Tomáše Lercha letos policie zaměřit. Jaká je na letošní rok strategie policie pro zvýšení bezpečnosti na silnicích? Policie ČR si stanovila několik základních priorit pro rok 2018.Tou první je takzvaně plynulý dálniční provoz, zejména Taková otázka zní jednoduše, ale je poměrně složitá. Musíme si říci, jaká je prestiž práce strážníka, jací rekruti k nám chodí. Pokud jde o zařazení, strážníci jsou podpůrnou složkou integrovaného záchranného systému. A právě pokud má zájemce zájem dělat u takové složky, dopředu pravděpodobně vyhledává složku, která je lepší v rámci prestiže i ohodnocení na vyšším stupni. Narážíme právě na to, že kadet, tedy nastupující strážník, přichází dejme tomu k 16,5tisícovému platu, kdežto nastupující policisté mají řádově o několik tisíc více. Mladí lidé, kteří mají sklony k práci v bezpečnostních složkách, tedy většinou volí jiný směr než práci strážníka, ať už jsou to hasiči, armáda, či celní správa. Proč myslíte, že je prestiž u strážníků nižší? To si vysvětluji právě tím, že mladší občané si říkají, že půjdou ke složce, která má rozvinutější strukturu. Oni vědí, že za 2,3 roky se dostanou do velitelských funkcí. U městské policie je ale ta struktura méně horizontálně řízená, takže dostat se na velitelskou funkci trvá dále. Oni si to ale zjednodušují tím, že prestiž je nižší, ale v podstatě jde o to, že by se k velitelským postům dostali později. Jakým způsobem by šla tato situace zlepšit? To je otázka marketingového působení na strukturu mladých mužů, možná i žen. Je to určitě o vstupních penězích a o stabilizaci. Uvědomte si, že strážník, který ukončí pracovní poměr, nemá žádné renty, žádné výsluhy. Je v pracovním poměru. Jiné složky jsou pod zákonem, a tudíž mají právo na nějaké nárokované služby a na výsluhy.  (zn) v úsecích uzavírek v rámci oprav dálnice D1, ale i jiných dálnic. Chceme dohlídnout především na správnou jízdu v jízdních pruzích, chování v uzavírkách vzhledem k tomu, že významná část dálniční sítě prochází rekonstrukcí. Další naší prioritou jsou zranitelní účastníci silničního provozu. Kdo se pod tuto skupinu řadí? Jsou to zejména motorkáři, chodci a cyklisté.Tady bude hrát roli především prevence – připravujeme několik velkých preventivních projektů. Organizujeme například velké společné vyjížďky do míst polygonů, kde se budeme věnovat vzdělávání. Dále se budeme věnovat kontrole užitkové dopravy, tzn. nákladní a autobusové dopravy.Také to bude dohled nad rizikovým chováním, jako je alkohol, nepřiměřená rychlost a podobně. Poslední oblastí je dopravní inženýrská činnost, tedy že se chceme podílet na vytváření bezpečného dopravního prostoru. Nebudou zásahy policie ve zmiňovaných zúžených úsecích dálnice naopak komplikovat? Výkon na dálničním tělese je velmi specifický. K vlastní kontrole musí vždy docházet mimo dálniční těleso, aby nebyl ohrožen provoz na samotné dálnici.V případě rekonstruovaných úseků budeme ve spolupráci s Ředitelstvím silnic a dálnic více využívat úseková měření, v rámci takzvaného skrytého dohledu se zaměříme na správný způsob jízdy. Je skrytý dohled správným řešením, když nemá preventivní podstatu? Skrytý dohled je jen jedna z forem dohledu nad silničním provozem, nicméně my netajíme, že tato vozidla jsou denně v provozu.To znamená že tato skutečnost má sama preventivní dopad, protože řidiči o těchto autech vědí.  (zn)  rozhovor

14 květen | červen 2018 Zkušený český dodavatel komplexních řešení pro silniční a železniční dopravu AŽD Praha www.azd.cz stm.info@azd.cz BEZPEČNĚ K CÍLI • Tunelové systémy • Liniové řízení • Řízení křižovatek • Systémy pro dopravní podniky • Veřejné osvětlení • Dopravní značení Systémy řízení silniční dopravy bezpečné město Kamery pomáhají řešit krádeže delfínů i vraždy Loni se stalo nejméně smrtelných pracovních úrazů za posledních 15 let Vývoj počtu smrtelných pracovních úrazů v letech 2002–2017 V roce 2017 zaznamenaly Státní úřad inspekce práce a Český báňský úřad dohromady 95 smrtelných pracovních úrazů, což je nejméně za posledních 15 let. Informuje o tom Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Od roku 2002, kdy došlo cel- kem ke  206 úmrtím při plnění pracovních povinností, postupně klesal jejich počet, až se v  loň- ském roce zastavil poprvé pod hranicí 100 smrtelných pracov- ních úrazů během jednoho ka- lendářního roku. Ministerstvo práce a  sociálních věcí a  Státní úřad inspekce práce považují dlouhodobě oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci za svoji prioritu a budou kontinuálně po- kračovat v opatřeních vedoucích mimo jiné i ke snížení pracovní úrazovosti. Od roku 2002, kdy bylo cel- kem 206 smrtelných pracovních úrazů, se jejich počet snižoval až do roku 2006, kdy jich bylo 152. V letech následující hospodářské konjunktury opět o něco vzrostl a poté v roce 2009 výrazně kle- sl na 105  případů. V  následují- cích letech se pohyboval mezi 110–120  případy, v  roce 2016 klesl na 104  případy a  loni na se inspekce práce v  rámci své kontrolní činnosti nezabývá, na rozdíl od pracovních úrazů, ke kterým došlo při provozu do- pravních prostředků na účelo- vých komunikacích a v neveřej- ných prostorách. Druhým nejpočetnějším zdrojem vzniku smrtelných pracovních úrazů byly budovy, konstrukce, povrchy, kdy se jed- ná hlavně o  pády z  výšky a  do hloubky. „ „ Podceňované riziko Podobně jako v roce 2016, i lo- ni se nejvíce smrtelných pracov- ních úrazů stalo v důsledku špatně nebo nedostatečně odhadnutého rizika, a to v téměř 55 procentech (52 úmrtí). Další významnou příčinou je také používání nebezpečných po- stupů nebo způsobu práce včet- ně jednání bez oprávnění, proti zákazu, prodlévání v  ohroženém prostoru  (13). Ostatní kategorie příčin pracovních úrazů jsou v zá- znamech o smrtelných pracovních úrazech uváděny v mnohem men- ší míře. (red) inzerce Pro mnohé narušení soukromí a příchod doby Velkého bratra. Kamerové systémy ve městě nejsou mezi všemi úplně oblíbené. Jenže poskytují neocenitelné služby v boji proti menší i závažnější kriminalitě. Už se kvůli nim podařilo policistům vyřešit dokonce i případ vraždy. Rozvinutý kamerový systém mají například v Brně. Na pořádek dohlíží asi tři stovky elektronických očí. „Správcem kamer je městská firma Brněnské komunikace. My na ně vidíme a staráme se o záznamy. Jedná se asi o sto kamer pro dohled nad veřejným pořádkem, další jsou ty u parkovacích domů, závorových parkovišť, nebo třeba v tunelech,“ sdělil mluvčí brněnské městské policie Jakub Ghanem. Brno se podle něj může pochlubit také mobilními kamerami, které lze přemisťovat na místa, kde je to potřeba. „Je možné je umístit třeba na strom, stěnu budovy či sloup a sledovat z tabletu. Umisťujeme je například tam, kde se vyskytují opakované žhářské útoky, nebo tam lidé zakládají černé skládky,“ konstatoval Ghanem. Městské policii kamery pomáhají odhalovat především menší trestnou činnost. „Zachycujeme díky nim pravidelně například kapesní krádeže na Baštách či Denisových sadech, kde zloději využívají to, že jejich oběti jsou společensky unaveny. Nedávno jsme také mohli vyřešit třeba incident, kdy v podchodu u nádraží přepadl mladík důchodkyni. Zachytili jsme díky ním i lidi, co vlezli na kašnu Parnas na Zelném trhu a chtěli z ní krást sochy delfínů,“ nastínil mluvčí. na přechodech a křižovatkách, či velké společenské akce.Využívají jej také při řešení vandalismu, nebo třeba hledání pohřešovaných osob,“ uvedla mluvčí královédvorecké radnice Miroslava Kameníková. Dodala, že loni systém nově dostal i kameru se záznamem zvuku a pro příští rok město plánuje další investice právě do něj. Bez kamer se nyní musejí naopak obejít ve Šlapanicích na Brněnsku.Ale ne na dlouho. „V současnosti pracujeme na obnově systému,“ naznačil mluvčí města Jakub Mikšovský. Pokud chce obec či město ale kamerový systém zavést, musí splňovat určité zákonem dané podmínky. „Městský kamerový dohlížecí systém musí zabírat veřejný prostor, nesmí narušovat soukromí a být v souladu se zákonem o ochraně osobních údajů. Lze jím sledovat vše, co souvisí se zajištěním bezpečností osob a veřejného majetku, či dopravy,“ popsala Hana Malá z ministerstva vnitra. Případné porušení předpisů může kontrolovat Úřad pro ochranu osobních údajů. „Hlavní zásadou je, aby každý provozovatel využíval kamerových systémů pouze jako pomocníka k ochraně života, zdraví a majetku osob s tím, že kamery zabírají jen takovou část objektu či prostoru, která je k tomuto účelu nezbytně potřeba,“ uvedl zástupce mluvčího úřadu Vojtěch Marcín. Kamery si podle něj může nainstalovat i soukromník. „Pokud kamerové záznamy pořizuje soukromá osoba výlučně pro ochranu svého rodinného domku a přilehlého pozemku, a záběr kamery nezasahuje nepřiměřeně veřejné prostranství, nespadá takové pořizování záznamu ani do režimu ochrany osobních údajů a působnosti našeho úřadu,“ poznamenal Marcín.  PETR JEŘÁBEK Dodal, že strážníci využívají kamery každý den, a navíc zhruba čtyřicetkrát do měsíce poskytují záznamy na žádost policie. „Většinou je chce kvůli dopravním nehodám, ale také třeba napadením, loupežím a pomohly vyřešit i vraždu,“ zmínil Ghanem. Časté využívání městských kamer potvrdila policejní mluvčí Eva Kropáčová. „Je to jeden z nejlepších důkazních materiálů v případě, kdy nevíme, jaké osoby se v místě činu pohybovaly. Kvitujeme proto, když se obce rozhodnou a systém instalují a že ve větších městech už mají propracované systémy,“ řekla Kropáčová. Dodala, že policie si může ze zákona vyžádat i záznamy kamer, které případně pořídili soukromníci. „Zákon umožňuje takové důkazy u soudu používat,“ sdělila. Dát policii přímo přístup do kamerového systému chtějí v Pardubicích.Tamních 150 kamer v současnosti kromě strážníků využívají i městské služby či dopravní podnik. „Brzy bude k dispozici i pro policii a hasiče,“ potvrdil mluvčí města Radim Jelínek. Ve Zlíně už podle mluvčího města Zdeňka Dvořáka policie tamní systém kamer plně využívá. „Systém u nás je rozdělený na 3 celky. Dvaatřicet kamer Městského kamerového dohlížecího systému, dvě mobilní kamery a 116 kamer na školských zařízeních. Městská policie ho využívá v preventivním sledování veřejného prostoru, stejně tak ze záznamu přestupkového či trestného jednání,“ sdělil Dvořák. Kamery mají působit také preventivně. „Jsou instalovány na místech s vysokou mírou zejména pouliční kriminality s cílem přispět ke snížení této kriminality a odradit případné pachatele od protiprávní činnosti. Největší počet kamerových bodů je soustředěn do centra města, které také vykazuje nejvyšší nápad trestných činů a protiprávního jednání,“ popsal Petr Čunderle z olomoucké městské policie, která se stará o jednapadesát kamer. „ „ Zvukové záznamy Dohledové systémy využívají i v menších městech.Třeba ve Dvoře Králové nad Labem mají strážníci k dispozici dvaatřicet pevných kamer a dalších dvaadvacet mobilních ve vozidlech. „Systém doplňuje hlídkovou činnost strážníků. Pomáhá dohlížet na dopravu, situaci Pro kamerový dohled nad křižovatkami brněnští strážníci využívají dohledové centrum v  sídle Brněnských komunikací v  Renneské třídě.Disponuje šesti moderními velkoplošnými LCD monitory s LED podsvícením a úhlopříčkou 55 palců.Pro každé ze tří dispečerských pracovišť jsou určeny dva.  Zdroj: MP Brno ZDROJ: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR 95 případů. Z místa, kde k úrazu došlo, se nejvíce smrtelných pra- covních úrazů stalo v kraji Stře- dočeském  (15), Moravskoslez- ském (12) a Jihomoravském (10). V  Libereckém kraji se naopak nestal žádný. „ „ Nehody za volantem Nejčastějším zdrojem byla pozemní vozidla a  ostatní do- pravní prostředky (29 smrtelných pracovních úrazů), převážně šlo o dopravní nehody. Smrtelnými pracovními úrazy, které vznikly při dopravních nehodách do- pravních prostředků na veřej- ných pozemních komunikacích, Aplikace pomůžou pečovatelským službám Téměř padesátku studentských informatických projektů představila široké veřejnosti celodenní konference Excel@FIT.Ta se konala na Fakultě informačních technologií VUT ve čtvrtek 3. května 2018, a to už počtvrté v řadě. Studenti IT se v rámci akce snaží představit praktická řešení: například Marek Schauer vytvořil informační systém pro správu pečovatelské služby, která výrazně usnadní koordinaci péče o jednotlivé klienty. Jeho kolega Marek Sychra zase naprogramoval „IDOS pro leteckou dopravu“, který může pomoci při hledání optimální kombinace letů.  (zn) Zlín vydal mapu USE–IT pro mladé USE–IT je originálně zpracovaná mapa sloužící jako pomůcka především mladším cestovatelům, kteří mají omezený rozpočet.V ČR tuto mapu vydalo již sedm měst a osmým se stal nyní Zlín. Mapa obsahuje především tipy na finančně nenáročné aktivity, ale umožňuje cestovatelům i danou lokalitu blíže poznat. „Mladí cestovatelé mají jiné potřeby, a proto potřebují jiné informace. Z mapy se například dovědí, kam se dá zajít za kulturou zadarmo, do kterých klubů či podniků chodí spíše jen turisté a kam naopak místní,“ prozradila Eva Manišová, vedoucí Oddělení cestovního ruchu a informací.  (zn)  aktuálně

květen | červen 2018 15 doprava ve městě inzerce Stav silnic na Královéhradecku se plošně zlepší. Kraj ale musí udržet peníze Polovina krajských silnic v havarijním stavu, hustá kamionová doprava a nebezpečnost železničních přejezdů. To jsou problémy, které trápí Královéhradecký a Pardubický kraj a které je potřeba řešit. Anna Fajkusová Shodli se o  tom účastníci čtvrtečního setkání u  kulatého stolu na téma Bezpečná doprav- ní infrastruktura Pardubického a Královéhradeckého kraje, které v Hradci Králové už tradičně po- řádá společnost Magnus Regio. Na akci se sjelo přest čtyřicet zástupců kraje, měst a obcí, policie, Ředitel- ství silnic a dálnic, Českých drah, SŽDC a dalších státních i soukro- mých firem, které mají k tématu co říct. Setkání u kulatého stolu se konalo za finanční podpory z roz- počtu Královéhradeckého kraje. Podle Martina Červíčka, ná- městka pro dopravu KH kraje, po- lovina krajských silnic nutně po- třebuje opravy, přestože je zatím sjízdná. „Problém je samozřejmě v získání financí. Loni se nám ale do oprav podařilo investovat 900 milionů, což je dvojnásobek opro- ti předchozím letům,“ upozornil Červíček. Kraji se podle něj daří čerpat prostředky z dotačních programů a letos by do silnic podle něj mělo být investováno miliarda a tři sta tisíc korun. Aby se silnice dostaly do požadovaného stavu, bylo by podle něj ale potřeba výšku in- vestice udržet i  řadu dalších let. upozornil. Řešením by podle něj mohlo být převést kamionovou dopravu na železnici. To ale po- dle vyjádření Českých drah není možné. „V  současnosti přeprava kamionů po železnici prakticky neexistuje. Využívají se jen spe- ciální návěsy v kapsových vozech. Obchodní sklady navíc ani nejsou napojeny na železnici, ale vždy na dálnice. A poslední věc je zkrát- ka vysoká vyčerpanost tratí, není prostor na další spojení,“ vysvětlil Martin Hájek ze společnosti České dráhy. Stávajícímu koridoru, a tím tedy i  silniční dopravě, by měly ulehčit nové tratě. To je ale zatím v budoucnosti. Martin Konečný z Krajského ředitelství policie Pardubického kraje vidí problém kamionové dopravy z jiného hlediska. Řidiči kamionů podle něj na bezpečnost- ní přestávky často zastavují tak, že zavazí ostatním, a navíc znečišťují okolí. „Často tvrdí, že je zaměst- navatelé přetěžují a že nemají kde parkovat – lžou. Podle dopravců jsou řidiči naopak o  parkování poučeni, takže pravda bude ně- kde uprostřed. Placených míst na stání je dost a na jejich vyhledání existují i mobilní aplikace. Je to jen o pohodlnosti,“ myslí si Konečný. „ „ Kamiony ven z měst Starosta Rohovládovy Bělé Václav Fišer vyzval k optimaliza- ci kamionové dopravy tak, aby kamiony sjížděly z dálnic co nej- blíže svých překladišť. „Ve městech a  obcích nemá tato doprava co dělat, pouze zvyšuje nebezpeč- nost dopravy,“ zdůraznil. Jedním z  návrhů, který padl, byl využít jako řešení mýtný systém, který by pro tranzit zvýhodňoval využívá- ní dálnic a silnic I. třídy na úkor okresních silnic. To podle Milana Donta ze Stát- ního fondu dopravní infrastruk- tury není řešení. „Pokud bychom přijali tezi, že mýtný systém doká- že regulovat dopravu, byla by D8 prázdná. Podél Labe vede ve stej- ném směru stejně dlouhá silnice, která je navíc levnější, ale kamio- ny přesto sjely na placenou dálni- ci,“ upozornil. Varuje taky proti „honu“ na kamiony. „Je potřeba si uvědomit, že městy neprojíždí jenom tak. Pomáhají uspokojovat naše potřeby, dováží nám jídlo,“ zdůrazňuje. „Od starostů mám řadu podnětů na silnice, které opravdu opravu potřebují, ale zatím nejsou pení- ze. Potřebujme politickou podpo- ru a také návaznost jednotlivých oprav, abychom zaručili sjízdnost a  návaznost na silnice I.  třídy,“ upozornil Červíček. Podle Milana Vaníčka z oddě- lení BESIP přispívá ke špatnému stavu vozovek mimo jiné nízká kvalita oprav a  velkou měrou i  kamionová doprava. „Kamiony jsou přetěžované a  ničí silnice,“ UZÁVĚRKA OBJEDNÁVEK INZERCE DO PŘÍŠTÍHO VYDÁNÍ: do 10. 7. 2018 VYDAVATEL: Magnus Regio, s. r. o. Lipová 906/1, 602 00 Brno telefon: 518 321 576 www.magnusregio.cz JEDNATELKA SPOLEČNOSTI: Magda Slaninová e-mail: m.slaninova@magnusregio.cz REDAKCE: šéfredaktor:Anna Fajkusová GSM: 774 112 643 e-mail: a.fajkusova@magnusregio.cz redaktoři: Ladislav Koubek, Veronika Vindišová, Michaela Římanová, Petra Hanzlová, Petr Jeřábek OBCHODNÍ ODDĚLENÍ: Gabriela Kulhavá GSM: 774 010 540 e-mail: g.kulhava@magnusregio.cz PRODUKCE: Jana Hrstková GSM: 725 006 094 e-mail: j.hrstkova@magnusregio.cz Petra Štěrbáková GSM: 725 893 273 e-mail: p.sterbakova@magnusregio.cz TISK: SAMAB BRNO GROUP, a. s. Cyrilská 14, 614 00 Brno www.samab.cz REGISTRACE: MK ČR E 18141 patří do Brno TOP 100 V příštím čísle Moravského hospodářství: Máte zájem získávat zdarma Moravské hospodářství? Objednejte si další číslo na adrese: a.fajkusova@magnusregio.cz  Příští vydání dostanete na váš stůl do 27. července 2018.  Speciál: Voda  Železniční doprava a bezpečnost na železnici  Integrované dopravní systémy  Letecká doprava SAKO Brno, a. s. – 1 IREAS Energy, s. r. o. – 2 EKO-KOM, a. s. – 4 Lidl Česká republika v. o. s. – 4 Technické služby Zlín, s. r. o. – 5 FCC Česká republika, s. r. o. – 5 TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a. s. – 5 W. spol. s r. o. – 8 GOLF BRNO, a. s. – 9 ARES 96 s. r. o. – 9 Sokrates Golf & Country Club, z. s. – 9 GOLF INVESTAUSTERLITZ, a. s. – 9 GOLF CLUB KŠÍROVKA, z. s. – 9 AGRIO MZS s. r. o. – 10 FishRAS s. r. o. – 10 Wal-Mart, Inc. – 10 CNH Industrial – 10 CleverFarm, a. s. – 10 Lesy České republiky, s. p. – 11 CEMEX Czech Republic, s. r. o. – 11 České dráhy, a. s. – 11, 15 Budějovický Budvar, n. p. – 11 Habánské sklepy, s. r. o. – 12 VÍNO Mikulov, spol. s r. o. – 12 BOHEMIA SEKT, s. r. o. – 12 CAMEA spol. s. r. o. – 13 AŽD Praha s. r. o. – 13 Brněnské komunikace a. s. – 14 IP SPORT &ART, o. p. s. – 2 ČEZ a. s. – 3 SUEZVyužití zdrojů a. s. – 5 AVE CZ odpadové hospodářství, s. r. o. – 6 SAKO Brno, a. s. – 7 GOLF BRNO, a. s. – 9 TRIADA, spol. s r. o. – 11 AŽD PRAHA s. r. o. – 14, 16 Rejstřík firem Seznam Inzerentů Foto:Podle Martina Červíčka,náměstka pro dopravu KH kraje,polovina krajských silnic nutně potřebuje opravy,přestože je zatím sjízdná.  FOTO:Vojtěch Vladár FOTO:Vojtěch Vladár FOTO:Vojtěch Vladár Partneři Téměř šedesát tisíc obyvatel Frýdku-Místku se dočkalo zahájení nejpotřebnější místní dopravní stavby – obchvatu města a připojení dálnice D56 na D48. Ještě na jaře letošního roku v anketě místních novin nevěřily tři čtvrtiny hlasujících, že se obchvat opravdu začne stavět. „Stavba je z hlediska dopravy důležitá, úspěšně jsme ji soutěžili a dali jsme jasně najevo, že chceme lidem v regionu pomoci. Stát splnil i slovo, když začal sanovat i ekologickou skládku, která s obchvatem souvisí,“ konstatoval ministr dopravy Dan Ťok.V současné době se začíná stavět jak 2,3 km dlouhé připojení na D48, tak i 4,2 km dlouhá první etapa obchvatu. Dokončeny by měly být v dubnu 2022. „Vybudování kapacitního obchvatu Frýdku-Místku a souvisejícího připojení dálnice D56 odkloní veškerou tranzitní dopravu z města na obchvatové komunikace, čím výrazně vzroste bezpečnost i plynulost silničního provozu. Klíčové je tedy zahájení i druhé etapy obchvatu, kde je v současné době bohužel napadeno stavební povolení jedním občanským sdružením. Přesto bychom rádi i tuto druhou etapu zahájili ještě v letošním roce“, představil zahajované stavby generální ředitel ŘSD Jan Kroupa. O obchvatu mluví místní lidé už dvě desítky let a pořádali za jeho zahájení i demonstrace. Průtah Frýdkem-Místkem velmi zatěžuje hlukem bytovou zástavbu a je zdrojem častých dopravních nehod. Stavba D56 Frýdek-Místek, připojení na D48 je dokončením západního obchvatu Frýdku-Místku z hlediska silnice D56 a pokračováním stavby D48 Frýdek-Místek, obchvat.Výstavba obchvatu spolu s připojením dálnice D56 výrazně zlepší životní prostředí pro občany města, zrychlí dopravu. Dálnice D48 tvoří v rámci Moravskoslezského kraje důležitou dopravní tepnu orientovanou západovýchodním směrem. Komunikace spojuje jižní část Moravskoslezského kraje se střední Moravou a s Polskem. Dálnice D56 tvoří v rámci Moravskoslezského kraje důležitou dopravní tepnu orientovanou severojižním směrem. Spojuje Ostravu s atraktivní rekreační lokalitou v okolí vodní nádrže Šance v Moravskoslezských Beskydech a pohořím Beskydy obecně. Umožňuje spojení Ostravska se Slovenskou republikou přes hraniční přechody Horní Bečva – Makov nebo Bílá – Klokočov. Stavby jsou navrženy ke spolufinancování v rámci Operačního programu Doprava 2014–2020 z Fondu soudržnosti a z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Podařilo se je soutěžit o čtvrtinu levněji, než ŘSD původně předpokládalo: namísto 2,896 mld. korun budou stát jen 2,169 mld. korun (bez DPH). Resort dopravy aktuálně staví v ČR 118 km dálnic a 75 km silnic I. tříd. Celkem 197 km silničních staveb.  (red) Obyvatelé Frýdku-Místku se dočkali zahájení výstavby obchvatu

16 květen | červen 2018 inzerce Radary? Kasa není důležitá, jde o prevenci, shodují se radnice Postrachem řidičů ve Zlíně nejsou radary,ale kamery úsekového měření rychlosti. Tamní radnice si libuje, že díky nim nedošlo na hlavním tahu přes město od roku 2014 ke smrtelní nehodě.  FOTO: Zlin.cz úřední úkony. Město například jako jedno z mála vymáhá poku- ty i v zahraničí. Chudší výbavu pro měření rychlosti zatím mají v Olomouci. „Disponujeme dvěma preventiv- ními radary, zakoupenými v ro- ce 2013 a  jedním represivním radarem,“ uvedl mluvčí tamních strážníků Petr Čunderle. Do- dal, že městská policie měří na místech vytipovaných komisemi místních částí či řediteli škol. „ „ Radar i v autě Zcela bez pevných radarů či kamer úsekového měření jsou v  Brně. Strážníci tam disponují jen mobilními radary. Z nich čty- ři jsou pro měření z ruky, jeden vozí v autě. „Jedná se o moderní zařízení, s  nimiž můžeme mě- řit tam, kde to je potřeba. Tedy v  hůře přístupných uličkách či u  škol. Při zjištění překročení rychlosti řidiče můžeme zasta- vit a často tak odhalíme i to, že je pod vlivem drog či alkoholu, jedná se o hledanou osobu, nebo jede v ukradeném autě,“ podot- kl mluvčí městské policie Jakub Ghanem. Za loňský rok brněnští stráž- níci na místě rozdali pokuty za 2 911 500  korun 2 634  řidičům, dalších 1  317  zaplatilo celkem 1  366  100 na pokladnách. „Platí, že nám jde hlavně o  prevenci. Kdybychom chtěli vydělávat, za- měříme se jen na špatné parková- ní,“ ubezpečil Ghanem. Prevenci zdůrazňují i v men- ších městech, jako jsou Šlapani- ce na Brněnsku. „Máme jeden stacionární radar na vjezdu do města,“ konstatoval mluvčí rad- nice Jakub Mikšovský. Pasti na řidiče, nebo důležitá prevence dopravních nehod? Radary či kamery úsekového měření v ulicích měst pomáhají umírňovat piráty silnic, ale také přinášejí nezanedbatelné částky do kas místních radnic. Představitelé obcí, měst i strážníků ovšem zdůrazňují, že příjmy z pokut nejsou hlavní priorita měření. Petr Jeřábek Proslulý mezi řidiči je Zlín. Většina města je totiž rozložená kolem hlavní komunikace mezi koncem dálnice D55 u  Otro- kovic a  Vizovicemi a  řidiči na této trase se na osm kilometrů musejí smířit s rychlostí padesát kilometrů v  hodině. Porušovat ji není dobrý nápad, město to- Zdeňka Dvořáka obrovský. „Od roku 2005, kdy jsou nainstalo- vány monitorovací systémy na vybraných úsecích, jsme neza- znamenali žádnou smrtelnou nehodu,“ kvitoval. Řidiči neoblíbené úsekové měření zavedly před několika týdny také Pardubice. V  lednu jím doplnily stávající jeden la- serový měřic městské policie. I  představitelé tamního magist- rátu zdůrazňují, že preferují pre- venci. „Měříme pouze v místech určených policií a  po dohodě s  ní. Každý den zveřejňujeme, kde měříme,“ uvedl mluvčí města Radim Jelínek. „ „ Příjem z pokut za rychlost nepokryje ani 2 % nákladů strážníků Doplnil, že za loňský rok strážníci zjistili 1  619  přestupků překročení rychlosti a na poku- tách uložili 914  900 korun. „Vý- nos pokut za rychlost vzhledem k nákladům na městskou policii je zanedbatelný, méně než dvě procenta,“ zdůraznil. Úsekově měří strážníci také na Královédvorecku. Městští policisté ve Dvoře Králové mě- ří také v  okolních obcích. „Na šesti místech máme osm kamer. Místa jsme vytipovali ve spolu- práci s představiteli okolních obcí a s umístěním kamer souhlasila i  policie. Jednoznačně nám šlo o  zvýšení bezpečnosti na frek- ventovaných silnicích jako jsou Kocbeře či Choustníkovo Hra- diště. A  máme dobré výsledky. Jednoznačně tam řidiči snížili rychlost svých aut,“ konstatovala mluvčí města Miroslava Kame- níková. Zároveň přiznala, že řidiči stále často předepsanou rychlost nerespektují. „Za rok 2017 jsme zaznamenali 34 400  přestupků a  vybrali na pokutách 17,5  mi- lionu korun,“ uvedla. Podle ní loni počet přestup- ků narostl. Od roku 2014, kdy systém město nainstalovalo, při- tom klesal. „Za první půlrok se jednalo o  třicet tisíc přestupků, potom jich bylo třicet tisíc za celý rok. V roce 2016 už jen sedma- dvacet tisíc. Opětovný nárůst si vysvětlujeme tím, že tudy vedla objížďka pro kamiony z Náchoda do Jaroměře,“ řekla Kameníková. Náklady na jednu kameru jsou podle ní v  řádech desetitisíců korun, další spolykají potřebné tiž zavedlo už před lety úsekové měření rychlosti. Na úzkostlivé dodržování limitů se proto řidi- či musí soustředit ne v jednom konkrétním místě, ale v  celém úseku hlídaném kamerami se záznamem. Podle městské policie ale ne- jde o  snahu tahat z  lidí peníze na pokutách. „Příjem z  pokut nás nezajímá, protože nejsme komerční firma, ale orgán ve- řejné správy, který na svoji čin- nost vzhledem k vynakládaným prostředkům nikdy nevydělá. Prioritou pro nás je prevence protiprávního jednání a  postih těch případů, kdy dojde k  pře- kročení zákona,“ ujistil zástupce ředitele zlínské městské policie Pavel Janík. Doplnil, že strážníci mají k  dispozici i  přenosný rychlo- měr. Za překročení rychlosti lo- ni uložili pokuty v celkové výši 117 050 korun. Zmiňovaný preventivní úči- nek byl podle mluvčího města doprava ve městě Žijeme v hektické době, silnice jsou plné aut, automobilky hlásí rekordní prodeje a nám přibývá nezkušených řidičů. A tím, že silniční infrastruktura roste výrazně pomaleji, rostou rizika všech účastníků silničního provozu. Jak můžete ovlivnit a  zvýšit bezpečnost provozu? Preventivně se snažíme ovliv- nit bezpečnost silničního provozu i tím, že stavíme dětská doprav- ní hřiště. V  roce 2017 jsme pro Zlínský kraj vypracovali obsáhlou „Studii obnovy dětských doprav- ních hřišť ve Zlínském kraji“. Tato studie nasměrovala cestu k jejich efektivnímu a smysluplnému roz- voji ve Zlínském kraji (Uherský Brod, Zlín, Malenovice, Uherské Hradiště) a  nastavila technické a  kvalitativní standardy pro vy- bavení moderního dětského do- pravního hřiště v dalších krajích. Postavili jsme je například v Kar- lových Varech, na zámku Berch- told, Plzni, v Brně, Hustopečích, v  Opavě, Velkém Meziříčí nebo v Praze Horních Měcholupech či Horních Počernicích. Letos přes- při správném propojení a nasta- vení zvyšuje plynulost silničního provozu. Tedy i jeho bezpečnost. V případě, že je tyto technologie potřeba posílit v  místech školek a škol v blízkosti logistických par- ků, používáme technologie, které aktivně přispívají ke snižování rychlosti vozidel a to i s možností využití restrikcí, tedy s možností výběru pokut. Jaké technologie s  možností využití restrikcí máte na mysli? Mezi tyto technologie řadíme kamerové nebo radarové systémy. ■  Měření okamžité rychlosti (MOR)  – tento systém je účin- ný, v  konkrétní nebezpečném místě (např. chodecký přechod u školy), na druhou stranu je ale příliš jednostranný. Donutí řidi- če okamžitě zpomalit, ale pokud je již za měřeným bodem, může i  zrychlit, což nezlepší plynulost dopravy ani bezpečnost. Naopak měnící se rychlostí vozidla svým způsobem může i přispět ke zvý- šení nebezpečí. ■ MOR systém je vhodné z výše uvedeného doplnit systé- mem detekujícím průjezd křižo- vatky na červenou (RedCon)  – tento systém zachycuje a  trestá všechny neukázněné řidiče, kteří nerespektují světelnou signalizaci. ■ Měření úsekové rychlosti (MUR) – tento systém je účinný a preferovaný, a to i v koordina- ci správného umístění s  obcemi, městy a DI PČR. Pokud je tento systém správně umístěn, např. v  dlouhých rovných úsecích, při vjezdu do obcí a měst s výskytem přechodů, se zvýšeným pohybem osob, před křižovatkami, zajistí zklidnění dopravy a  podstatně zvýší plynulost silničního provozu a tím i jeho bezpečnost. Všechny tyto systémy plně integrujeme do agendových sys- témů obcí a vzájemně a smyslu- plně propojujeme tak, aby tvo- řili kompaktní celek, který zvýší plynulost dopravy a  bezpečnost všech účastníků silničního provo- zu. Tyto technologie také sbírají velké množství statistických dat. Ta zabezpečeně putují sítí a jsou ukládána dle nových požadavků GDPR. Tato data dlouhodobě spravujeme a  vyhodnocujeme, čímž pro zájmové obce získáváme i  důležité podklady pro úpravy Technologie pro zvýšení bezpečnosti a plynulosti silniční dopravy Doplnění popisu pod fotkou bude:Vhodně zvolené technologie mohou zvýšit bezpečnost provozu.  FOTO:AŽD ně na den dětí otevřelo dopravní hřiště město Jeseník. V  každodenním dopravním provozu ovlivňujeme jeho bez- pečnost správným umístěním a využitím technologií – telema- tických systémů. Společnost AŽD Praha, s.r.o. provozuje obchodní úsek Silniční telematiky, který se tomuto naplno věnuje už více jak 30let. Používáme preventivní a informativní technologie. Patří tam správně umístěné a nastave- né veřejné osvětlení, informativní radary při vjezdech a průjezdech obcemi či městy. Kvalitní nasvět- lení a  organizace přechodů pro chodce s  možností využití inte- ligentních tlačítek pro chodce, ale i  pro postižené občany, kři- žovatkové systémy, liniové infor- mačně řídicí systémy, toto vše a  správné nastavení umístěných technologií. Vyhodnocujeme i různé statistické údaje o hustotě, zatížení, průjezdech jednotlivými komunikacemi a  tím získáváme nezbytné informace pro rozvoj silniční infrastruktury. Kde se můžeme s vašimi tech- nologiemi potkat? Referencí má naše společnost celou řadu, ale jen na okraj mezi významné projekty patří města Praha, Brno, Říčany, Česká Tře- bová, Turnov, Pardubice, Ústí nad Labem, Pelhřimov, Kolín atd., kde jsou instalovány a  provozovány naše systémy. Závěrem musím říct, že pri- márním účelem přestupkových systémů není trestat. Je to mož- nost postihu nepoučitelných a ne- přizpůsobivých účastníků silniční- ho provozu. Součástí těchto systémů jsou kamery, které nám účinně umož- ňují i  zaznamenání pohybu po- dezřelých osob, vozidel, což je s  úspěchem využito PČR. Díky těmto systémům řízení umíme sledovat dopravní dění ve sní- maných úsecích, ale i komplexně v  celých městech a  v  kombinaci s preventivními systémy tím umí- me řídit a usměrňovat dopravu při příjezdech do jednotlivých měst v dopravních špičkách. Díky těmto systémům a tech- nologiím umíme zajistit požado- vanou plynulost dopravy a  bez- pečnost účastníků silničního provozu. Patrik Reiniš, vedoucí obchodního odboru Silniční telematiky AŽD Praha, s. r. o.