MH srpen 2018

Sledujeme kraje: Vysočina  |  Jihomoravský  Olomoucký  |  Zlínský  Moravskoslezský  |  Pardubický  Královéhradecký to podstatné pro firmy a veřejnou spr ávu    červenec | srpen 2018 www.moravskehospodarstvi.cz www.facebook.com/moravskehospodarstvi Rozhovor: Sucho na Moravě Mizející voda z krajiny ovlivňuje nejen zemědělství, ale souvisí i s pohybem živočichů, promě- nou lesů a dalšími oblastmi. O tom, jak sucho vzniká a jak proti němu bojovat, si přečtete v rozhovoru se zoologem Duša- nem Trávníčkem z Muzea jiho- východní Moravy ve Zlíně. Více na str. 3 Bezpečné a chytré město Bezpečí na silnici, ve městech i na úřadech. A taky pohodlnější život všech obyvatel. To byla témata setkání u kulatého stolu společnosti, které pořádala společnost Magnus Regio na téma Žijme v bezpečném a chytrém městě či obci, které se konalo v Olomouci. Více na str. 14 Investice do čističek vod Brno plánuje téměř dvoumiliardovou investici do čištění vod. Ve městě vzniknou dvě nové retenční nádrže a rozšíří se také kanalizace. Investovat do čistíren odpadních vod a využít tak evropské dotace plánují i další moravská města. Více na str. 5 Budoucnost brněnského letiště Je brněnské letiště nedoceněné? Proč nedopadla spolupráce s Rumuny a jak do kraje nalákat nové dopravce? A můžeme čekat obnovení vnitrostátních letů? Na otázky Moravskému hospodářství odpovídal předseda představenstva Letiště Brno Milana Kratina.  Více na str. 15 4 Říční stavby: Jak města zvelebují svá nábřeží 13 Nenápadné nebezpečí železničních vleček 2– 6 Speciál: Vodohospodářství Síť rychlých železničních spojení má v budoucnu propojit republiku a napojit ji na podobné trati v zahraničí. Příprava je ovšem zdlouhavá. Zatím ani není jasné, jak rychle se bude jezdit. PETR JEŘÁBEK Z Brna do Prahy za hodinu? Pokud vynecháme soukromé letadlo, neexistuje v současnosti mož- nost, jak vzdálenost za tak krátkou dobu urazit. Do budoucna má naopak být takové cestování běžné. Počítá s tím plán na výstavbu vysokorych- lostní železnice. Právě úsek mezi hlavním městem a moravskou metropolí je jeden z prioritních. Přestože se ale na přípravě vysokorychlostních tratí pracuje už od devadesátých let, vlak po nich nevyjede mini- málně do roku 2030. Letos na jaře zadala Správa železniční dopravní cesty zpracování Studie proveditelnosti vysoko- rychlostní trati Praha – Brno – Břeclav. Práce potrvají 29 měsíců a zaměří se na technické, pro- vozní a ekonomické posouzení celého úseku. Pokračování na str. 11 méně pohodlně. Nespokojenci tvrdí, že se jedná o populistický krok, který daňové poplatníky při- jde na více než pět miliard korun ročně. „ „ Zpátky na silnici? Na rizika zavedení systému slev poukázal hlav- ní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda. „Je to velmi nešťastný krok, který neprospěje ekonomice. Naopak, přitíží ji. Jednotlivé skupiny budou mít ve vlacích výrazně levnější jízden- Od 1. září stát zavede slevu 75 % z jízdného pro děti, studenty a důchodce. Dopravcům na ně bude ročně doplácet skoro šest miliard. Po- dle kritiků krok uškodí ekonomice, státní kase a nažene lidi do aut. Už od prvního září se mohou cestující v Čes- ké republice těšit na výrazně levnější cestování vlakovou a autobusovou dopravou. Tedy alespoň někteří. Představitelé vlády totiž k danému datu spustí tříčtvrtinovou slevu na jízdném pro studen- ty do šestadvaceti let a důchodce nad pětašedesát let. Ostatní občané republiky pojedou za nor- mální jízdné. Podle kritiků vládního kroku navíc Kupé narvaná k prasknutí? Stát zavádí slevu na jízdném se naučí používat veřejnou dopravu, a i ve svém dalším životě ji budou brát jako plnohodnotnou alternativu osobnímu automobilu,“ zdůvodnil mluvčí ministerstva Zdeněk Neusar. Zároveň odmítl, že zavedení slev bude mít katastrofický dopad na zájem běžných cestují- cích kvůli ztrátě komfortu. „Pevně věříme, že to tak nebude. Právě z toho důvodu jsme nešli stejnou cestou jako na Slovensku. Ostatně do- pravci mají možnost část spojů ze slevy vyjmout, pokud vyhodnotí, že by zvýšená poptávka po jejich službách podstatně omezila kvalitu pro ostatní cestující, přičemž není možné jednoduše navýšit kapacitu dopravních prostředků,“ uvedl Neusar. Pokračování na str. 12 ky, lze tedy očekávat zvýšenou poptávku. A  to znamená plnější kupé a  menší komfort. Pykat budou ti, co výhodu nedostali. Dá se čekat, že se vrátí k  individuální automobilové dopravě, což zatíží životní prostředí celé republiky,“ upozornil analytik. Obvinění z populismu představitelé minister- stva dopravy odmítají. Motivace podle nich byla jiná. „Chtěli jsme podpořit skupinu obyvatel s niž- šími příjmy, aby mohli více cestovat vlaky a auto- busy. U všech těchto skupin cestujících je nutné vzít v  úvahu jejich omezené příjmy, které jim mohou v častějším cestování bránit. U dětí pak jako významnou přidanou hodnotu vidíme to, že Čísla v rámečcích udávají předpokládané datum zprovoznění trati. ZDROJ: SŽDC S p e ci á l •  vodoho spodářs tví  • Za dvě hodiny vlakem přes celou republiku? V roce 2050

2 červenec | srpen 2018 Baťův kanál slaví 80 let Letos je to osmdesát let od doby, kdy první loď rozčísla hladinu na Baťově kanále. V současnosti kanál měří 52 kilometrů a spojuje Otrokovice se Sudoměřicemi. Polovina trasy vede širokým řečištěm Moravy a polovina úzkými, uměle vyhloubenými kanálovými úseky. Pro rekreační plavbu je využíván i úsek řeky Moravy Hodonín – – Skalica – Rohatec. Významnou vodní cestu s 56 mosty, z nichž mnohé jsou unikátní technickou památkou, si lidé oblíbili jako destinaci pro dovolenou i  víkendové pobyty. Přijíždějí, aby si z  paluby lodi prohlédli okolní krajinu, nebo si odpočinuli na hausbótu.  Přestože pokusy o  splavnění řeky Moravy jsou známé už z po- loviny 17. století, nedostatek pe- něz odsunul tyto plány o 150 let. Až v roce 1901 byl vládou přijat vodocestný zákon, který počítal „ „ Prodloužení kanálu Podle společnosti Povodí Mo- ravy je v následujících letech plá- nováno splavnění Baťova kanálu do zdrže jezu Hodonín a  splav- nění severním směrem do Kro- měříže. Novým posláním vodní cesty Baťův kanál, prodloužené na souvisle splavný úsek Kroměříž – – Hodonín o  celkové délce cca 76 km, je vytvořit páteř pro turis- ticky využívanou oblast Slovácko. V  rámci první investiční ak- ce, splavnění do Hodonína, bude vedle stávajícího jezu, na vodním toku Radějovka, vybudována no- vá plavební komora Rohatec se zázemím. Dále dojde k rozšíření koryta tohoto nesplavného toku pod jezem v délce cca 800 m. Sou- částí stavby je i zvýšení stávajícího hospodářského mostu a vybudo- vání nové ocelové lávky pro pěší a  cyklisty, která zajistí bezpečné spojení mezi českou a  sloven- skou stranou. Významnou částí projektu je i řada kompenzačních opatření, které mají za cíl mini- malizovat negativní vliv stavby na životní prostředí. Mezi nejvý- znamnější opatření patří přeložka regionálního biokoridoru. V rámci druhé investiční akce bude nutné překonat stávající jez Bělov u Otrokovic výstavbou nové plavební komory. Ve zdrži jezu Bělov budou provedeny ne- zbytné úpravy pro zajištění poža- dovaných parametrů vodní cesty a bude vybudováno nové přísta- viště v Kroměříži. Délka prodlou- žení severním směrem bude cca 15,8  km. Stavba by mohla začít v roce 2019. (red) s  vybudováním Dunajsko-oder- ského průplavu v  následujících dvaceti letech. Veškeré započaté práce ale zhatila první světová válka. Myšlenka regulace řeky Mora- vy znovu ožila kolem roku 1927 a  zaujala velkoprůmyslníka To- máše Baťu. Po jeho tragické smrti o pět let později se tohoto smělé- ho plánu ujal Jan Antonín Baťa. Regulace toku Moravy a výstavba kanálu měla pro firmu Baťa něko- lik významů. Kromě realizace sta- rého snu o propojení evropských veletoků se jednalo o  přepravu lignitu z dolu v Ratíškovicích do továren a tepláren v Otrokovicích, která byla po železnici finančně nevýhodná, a také o vybudování melioračního systému v okolí ře- ky Moravy. speciál – vodohospodářství inzerce Významný rok pro Baťův kanál: vzpomínky i nové opevnění  FOTO: Povodí Moravy fie z  doby  výstavby a  počátku plavby, výkresy unikátních tech- nických zařízení nebo dech be- roucí fotografie zdevastovaných objektů po  průchodu válečné fronty. Kniha se ale také pečlivě vě- nuje novodobé historii a doku- mentuje nejen znovuobnovení plavební cesty na  přelomu ti- síciletí, ale také plány na  další rozvoj v  budoucnu. Kniha se rovněž věnuje každodenní čin- nosti, kterou Povodí Moravy na  oblíbené vodní cestě vyko- nává. Součástí knihy jsou také dvě mapy, které čtenáře pro- vedou samotnou vodní cestou a  památkami v  blízkém okolí. Základní informace uvádí v an- glickém a německém jazyce. (red) Osmdesát let provozu Ba- ťova kanálu se samozřejmě podepsalo na jeho technickém stavu. Do letošní plavební se- zóny proto vstoupil v novém. Vůbec poprvé také vyšla kni- ha o  historii tohoto vodního díla. Povodí Moravy na jaře do- končilo nezbytné opravy opev- nění ve vybraných úsecích, čiš- tění plavebních komor, údržbu a  seřízení jejich technologií a další předsezónní práce. „Ve  vybraných úsecích pra- covníci opravili téměř osm de- sítek let staré opevnění Baťova kanálu. Opravy zahájil správce plavební cesty v první polovině září 2017,“ popsal generální ře- ditel společnosti Povodí Moravy Václav Gargulák. Zatímco na rozsáhlé opravy opevnění poskytl prostředky Státní fond dopravní infra- struktury, řadu drobných oprav, veškeré provozní náklady a pří- pravné práce financuje Povodí Moravy, s. p.  Práce na  opevnění Baťova kanálu je podle Garguláka mož- né kvůli plavební sezóně prová- dět pouze v zimních měsících. I  proto musela loňská sezóna v  některých úsecích skončit předčasně. „Rozsáhlou opravu opevnění jsme provedli v rekordně krát- ké době, aby se nedotkly další plavební sezóny a současně re- spektovaly podmínky umožňu- jící práce v  chráněném území. V  letošní sezóně návštěvníky Baťova kanálu potěšíme pro- dloužením plavební sezóny a  zahájíme provoz plavebních komor už 27.  dubna,“ dodává Gargulák. „ „ Vzpomínky na papíře U příležitosti 80. výročí Ba- ťova kanálu tento rok vydalo Povodí Moravy knihu věnova- nou historii, současnosti i  bu- doucnosti této moravské vodní cesty.  Kniha s  názvem  „Baťův kanál – od  myšlenky k  nápa- du“ detailně mapuje celou his- torii Baťova kanálu, a to nejen slovem, ale především pomocí téměř tří stovek fotografií. Na jednom místě tak čtenáři najdou nejzajímavější fotogra- S p e ci á l •  vodoho spodářs tví  • Přípravy na realizaci projektu napojení odstavených ramen řeky Dyje na české i  rakouské straně finišují. Společnost Ekostavby Brno,  a.  s. zahájí v  měsíci srpnu pro Povodí Moravy,  s.  p. stavbu DYJE 2020/THAYA 2020  – Dyje, napojení odstavených ramen D9 a D8 a napojení ramene D18. Významní partneři: Stavba je řešena jako přírodě blízké opatření v soutokové oblasti Dyje a Moravy, jehož účelem je obnovení přírod- ního charakteru toku řeky Dyje bez negativního dopadu na odtokové poměry v území. Výsledkem bude obnovení přirozeného toku řeky Dyje zpětným zprůtočněním odsta- vených ramen D9 a D18 v kombinaci s vytvořením nových mokřadních ploch v břichu meandru D9 a zapojení rame- ne D8 do aktivního toku řeky Dyje ze spodní strany. www.ekostavby.cz ■ Výstavba vodních nádrží, poldrů ■ Výstavba ochranných hrází včetně objektů ■ Hrazení bystřin ■ Zpevnění břehů vodních toků ■ Rekonstrukce a odbahnění vodních nádrží ■ Výstavba, rekonstrukce kanalizací gravitačních a tlakových ■ Výstavba, rekonstrukce vodovodů ■ Výstavba ČOV, čerpacích stanic ■ Výstavba, rekonstrukce lesních, polních cest ■ Výstavba, rekonstrukce místních komunikací a cyklostezek ■ Rekultivace skládek ■ Realizace a údržba zeleně Milí čtenáři, viděli jste někdy šakala ve volné přírodě? Proč se ptám na šakala v čísle Moravského hospodářství, které se zaměřuje na vodohospodářství, vodu a její nedostatek? Sucho v naší krajině totiž, jak se můžete dočíst v rozhovoru se zoologem Dušanem Trávníčkem na protější straně, vede k rozšiřování stepních druhů a hmyzu. K nám na Moravu kvůli tomu přicupital šakal obecný, ze kterého já osobně (jako milovnice všeho s čumáčkem) mám radost, přestože si uvědomuji, že může mít vliv na zdejší ekosystém. Menší radost (jako antifanynka všeho, co má více než čtyři nohy) mám z všudypřítomných klíšťat, kterým, stejně jako šakalovi, teplo svědčí.V letním čísle se ale dočtete i o mokřejších tématech. Připomeneme si například, že historická vodní cesta Baťův kanál slaví letos 80 let. Pokud nalistujete na stranu 4, můžete si také prohlédnout vizualizace plánovaných projektů na zvelebení nábřeží řek tekoucích Brnem, Pardubicemi a Jičínem.A pokud vám jsou řeky pro letní rekreaci málo, zaleťte si k moři. Pokud ale poletíte z Brna, doporučuji spíše některý z charterů. Na rozšíření pravidelných linek si totiž pravděpodobně ještě počkáme (viz rozhovor na str. 15). Pěkné léto  úvodník Anna Fajkusová, šéfredaktorka Moravského hospodářství V následujících letech je plánováno splavnění Baťova kanálu do zdrže jezu Hodonín a splavnění severním směrem do Kroměříže. Novým posláním vodní cesty je vytvořit páteř pro turisticky využívanou oblast Slovácko.  FOTO: Povodí Moravy

červenec | srpen 2018 3 speciál – vodohospodářství inzerce Voda je komodita, jejíž cena roste. Boj se suchem je ale běh na dlouhou trať, říká vědec Rekonstrukce VD Šance a stavba Suché nádrže Jelení, OHO Vodní dílo Šance – bezpečnostní přeliv Suchá nádrž Jelení – výstavba hráze FOTO: archiv OHL ŽS kovišti a krabicovitých skladů vy- datně přispívá k rychlému odtoku srážkové vody. Jaký má sucho vliv na hmyz a další živočichy? Sušší a  teplejší období, které zažíváme od 90. let minulého století, vedlo k rozšíření stepních druhů hmyzu. Jakýmsi modelo- vým příkladem může být kud- lanka nábožná. Kdysi vzácný ži- vočich, který žil ostrůvkovitě na několika lokalitách jižní Moravy, se neustále šíří směrem na sever. V pozdním létě se s ním lidé po- tkávají i  uprostřed měst, jako je Uherské Hradiště, Zlín, Kromě- říž a Olomouc. Na naše území se z jihu a jihovýchodu šíří některé další druhy teplomilného hmyzu. A s oteplováním samozřejmě sou- visí i dnešní prakticky celoplošné rozšíření klíšťat. Jinak ale hmyzu ubývá, což nemá souvislost s otep- lováním, ale s chemizací prostře- dí a způsobem hospodaření. Ještě bylo uloženo přibližně 15 tis. m3 betonu. Dále pak provedení pří- sypu hráze o  celkovém objemu 132  tis.  m3 upraveného kamen- ného materiálu, rekonstrukce injekčí clony, kde bylo vyvrtáno a zainjektováno téměř 7 km vrtů, výstavba nového provozního stře- diska, rekonstrukce odběrné věže a lávky, či výstavba nových tech- nickobezpečnostníchprvků.Úpra- vy byly prováděny i  na koruně hráze, která byla navýšena, prove- deno bylo doplnění těsnícího jádra a  instalovány nové prvky vlno- lamu v celkové délce cca 330 m. V neposlední řadě je třeba zmínit i  provedení nových komunikací v rozsahu přibližně 40 tis. m2. Jak již bylo zmíněno, práce na rekonstrukci budou dokončeny v průběhu podzimu, a poté bude přehrada uvedena do plného pro- vozu. Vzhledem v  rozsahu pro- váděných prací a velikosti celého díla se jedná o největší akci podob- ného charakteru u  nás. Věříme, že obrovské množství nabytých zkušeností získaných po dobu re- konstrukce budeme moci využít i na dalších obdobných stavbách. Zatímco změny krajiny způsobují současné sucho, současné sucho má naopak vliv na změny krajiny. Kromě toho, že u nás může za rozmnožení živočichů, jako jsou například klíšťata, způsobuje také odumírání stromů. Anna Fajkusová Jak postupně navrátit vodu do krajiny a co pro zlepšení situace můžou dělat samy obce a města, řekl Moravskému hospodářství vedoucí přírodovědného odděle- ní Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně Dušan Trávníček. O suchu na Moravě se více mluví až v posledních letech, a to především v souvislosti se země- dělstvím. Problém je ale, předpo- kládám, dlouhodobější. Můžou za sucho více zásahy do vodních toků v minulosti, nebo spíše sou- časné zemědělské trendy? „ „ Rekonstrukce VD Šance Přehrada Šance na řece Ostra- vici je v regionu stěžejní nádrží pro zásobování pitnou vodou. Dodá- vá vodu Novojičínsku, Frýdecko- -Místecku, Ostravě i části Karvin- ska. Plní také významnou úlohu ochrany krajiny před povodněmi. V současné době prochází nejroz- sáhlejší rekonstrukcí ve své historii a aktuálně již práce spějí do finá- le. Celková hodnota prací činí cca 460  mil.  Kč a  dokončeny budou letos na podzim. Samotnárekonstrukcevodního díla Šance nemění hlavní koncepci díla, jeho prostorové uspořádání ani parametry nádrže. V  době jeho vzniku byly parametry díla a funkčních objektů stanovovány v souladu s předpisy a podklady platnými v době návrhu. V součas- né době jsou však ve světě i v ČR na bezpečnost vodních děl za po- vodní kladeny podstatně přísnější nároky než v  šedesátých letech minulého století. Aktuálně se po- žaduje, aby VD Šance vyhovělo posouzení na kontrolní deseti- tisíciletou povodeň. Po provedení úprav bude vodní dílo schopno dlouhodobě zajišťovat všechny svoje funkce s  evropským stan- dardem bezpečnosti. Rekonstrukce započala v  září 2015 a  byla naplánována na tři roky. Jelikož práce probíhaly za provozu, musel být striktně do- držován plánovaný harmonogram prací. Důvodem bylo zajištění ma- ximální bezpečnosti díla i v době, kdy byly odstraněny důležité bez- pečnostní prvky přehrady a probí- hala výstavba nových. Tato skuteč- nost sama o sobě vytvářela tlak na bych zmínil, že téměř nepozorova- ně, alespoň pro naprostou většinu lidí, se u  nás usídlila i  poměrně velká psovitá šelma, která u  nás dříve nikdy nežila – šakal obecný. I šakal k  nám připutoval ze ste- pí  na jihovýchodě Evropy. První věrohodný doklad z našeho území pochází z Uherskobrodska v roce 2006 a od té doby byl již zazname- nán i na Českolipsku a u Českého Krumlova. Louky, mokřady, remízky a  další přírodní plochy, které pomáhají udržovat vodu v kra- jině, ustupují zástavbám a  ze- mědělské půdě, a  to proto, že na první pohled se po finanční stránce „nevyplatí“. Dá se nějak argumentovat, proč zachovávání mokřad může mít v  budoucnu pozitivní i  ekonomický přínos a o jak dlouhodobý časový hori- zont by se mohlo jednat? Ta argumentace z řad biologů a ekologů zaznívá už minimálně padesát let. Jenže tyto hlasy jsou „ „ Stavba Suché nádrže Jelení, OHO Stavba se nachází na okraji ob- ce Karlovice (poblíž Vrbna pod Pradědem) a jejím hlavním úče- lem je snížení povodňových prů- toků, omezení odnosu splavenin a ochrana zástavby části obce před negativními účinky povodňových průtoků způsobených lokálními přívalovými srážkami. Retenční prostor nádrže je navržen tak, aby byla zajištěna transformace teore- tické stoleté povodňové vlny na neškodný průtok 4,41 m3/s. Kobylí potok a jeho pravostranný přítok budou v zátopě a v podhrází re- vitalizovány. Od hráze bude voda odváděna otevřeným korytem na- pojeným do stávajícího toku. Samotná hráz nádrže Jelení je lichoběžníkového průřezu s maxi- mální výškou 16 m, koruna hráze bude šířky 4 m, délky 273 m. Jedná se o nehomogenní hráz s injekční clonou pro zajištění nepropust- nosti podloží. Zemina pro stavbu hráze je těžena z prostoru budoucí zátopy a ze zemníků ležících mi- mo zátopu. Součástí projektu je úprava dopravního řešení a sou- běžného sdělovacího vedení, kdy byla v  délce 1,06  km zbudována nová komunikace. Výstavba započala v  březnu 2017. V tomto roce byly hlavními milníky dokončení sdruženého monolitického objektu a přeložení stávající komunikace skrz zátopu. Z důvodů poměrně dlouhé zimy, která je pro tuto oblast typická, bylo možné stavební práce napl- no rozvinout až koncem května. I přes tento posun a zdržení arche- ologickým průzkumem se poda- nezřídka v lepším případě baga- telizovány, v horším případě jsou jejich hlasatelé označováni za eko- teroristy. Obecně člověk je tvor hamižný. Momentální finanční zisk je dnes pokládán za podnika- telský úspěch. Dříve se sice mluvi- lo trochu jinak – poručíme větru dešti, rekordní úrodou ke světlým zítřkům, atd., ale na přírodu a kra- jinu se ani tenkrát ohledy moc nebraly. Teprve když jde opravdu do tuhého, tak se začíná uvažo- vat o nápravě. Proto dnes už sami lesníci hovoří o  neudržitelnosti převažující výsadby smrků. Do podobné situace se dostáváme ve spojitosti s akutním nedostatkem vody v krajině. Mluví se o dota- cích na používání srážkové vody, o  projektech, které přispějí k  je- jímu zadržení v  krajině. Spousta lidí si již uvědomila, že voda je ko- modita, jejíž cena poroste. Rychlé řešení ovšem neexistuje. Je to běh na dlouhou trať. Samotná změ- na druhové skladby lesů potrvá desetiletí. Na řadě míst probíhá jakási meliorace naruby. Tedy zno- vuoživování zaniklých mokřadů, zpřírodnění vodních toků, zřizo- vání tůní a na vhodných místech i zakládání nových rybníků. Zatím je to ale všechno málo. Můžou s  udržováním vody v krajině pomoci vodní nádrže? řilo časovou ztrátu dohnat a při- pravit tyto dva objekty tak, aby začátkem roku 2018 mohlo začít budování sypaného tělesa hráze. „ „ Suchá nádrž Jelení nebude mít pouze protipovodňovou funkci Samotnému sypání tělesa hráze předcházela již v roce 2017 přípra- va jeho založení v podobě zářezu do skalního masivu a zbudování injekční clony. Dále byla věnová- na pozornost průzkumu zemní- ků, které už podle předpokladu projektu neslibovaly homogenní vrstvení vhodných materiálů, aby následná těžba byla co nejefektiv- nější z pohledu výkonů i bilancí. V současné době (7/2018) je již uloženo cca 60 000 m3, což je 50% z celkového objemu hráze. Spolu se zmíněnými největšími staveb- ními objekty jsou průběžně bu- dovány i ostatní z celkem třinácti dílčích objektů. Za zmínku stojí Dřívější zásahy do naší krajiny v souvislosti se zemědělstvím byly opravdu masivní. Začněme třeba kolektivizací, která vedla k rozorá- vání mezí a  scelování pozemků. Tyto meze a zeleň, která na nich rostla, přispívaly k zadržování vo- dy v krajině a zároveň sloužily jako útočiště pestré škále živočichů. Sa- mozřejmě, že úpravy vodních toků začaly dávno před kolektivizací, ale v této době akcelerovaly a při- stoupily k  nim i  neblahé melio- race. Mimochodem zažitý termín meliorace je v tomto spojení úplně zcestný. Pochází z latinského vý- razu „ad meliorem“ tedy „k lepší- mu“. Jenže ony meliorace se prak- ticky omezily jen na odvodnění a to ke zlepšení rozhodně nevedlo. Z tohoto pohledu dnešní prohřeš- ky v zemědělství nejsou tak veliké, ovšem nesmíme zapomenout, že se přidávají k těm minulým a ne- gativní účinek se násobí. Ovšem na vině není jenom zemědělství. Jiný přístup musí zvolit i lesníci. Nedostatek vody vede k  oslabo- vání a velkoplošnému odumírání smrkových monokultur. Bude za- potřebí postupně měnit druhovou skladbu našich lesů ve prospěch původních listnáčů, neboť přiro- zené lesy akumulují mnohem více vody než dříve preferované smr- činy. Také výstavba silnic, dálnic, prodejních center s  obřími par- rychlý postup prací. Všechny tyto okolnosti a  skutečnost, že mno- ho prací bylo nutno realizovat ve velmi složitých podmínkách, nutily zhotovitele používat nová originální řešení. Jako příklad je třeba zmínit betonáže konstrukcí skluzu, kdy bylo použito speciál- ní posuvné bednění, které spolu s novou recepturou betonu zajis- tilo splnění náročných požadavků na kvalitu povrchu betonových konstrukcí ve velmi příkrém svahu. Vzhledem k  rozsahu díla a množství mnohdy specifických stavebních objektů nebyla nouze o nutnost použití nových řešení. „ „ VD Šance zvládne desetitisíciletou povodeň V rámci rekonstrukce se upra- vovalo nebo postavilo celkem 70 dílčích objektů různého rozsa- hu. K těm nejvýznamnější se řadí výstavba konstrukcí bezpečnost- ního přelivu, skluzu a vývaru, kde úpravy koryt s velkým množstvím kamenných rovnanin, zařízení pro technickobezpečnostní dohled hráze, obslužné komunikace, nouzový přeliv a další. Tyto práce dohromady tvoří dílo, které ne- bude mít pouze protipovodňovou funkci, ale bude rovněž zadržovat vodu v krajině a novými biotopy přispěje k  zvýšení druhové roz- manitosti v místě. Dokončení díla je plánováno na 4/2019, kdy bude připraveno na zkušební napuštění. Touto stav- bou společnost OHL ŽS plynule navazuje na zkušenosti získané na rekonstrukci VD Šance a posouvá je dále. Ing. Martin Polášek zástupce ředitele divize pro region Ostrava Divize M – Morava OHL ŽS, a. s. S p e ci á l •  vodoho spodářs tví  • Tady bych byl velmi opatrný. Přehrada sama o sobě neřeší ne- dostatek vody v krajině. Navíc na většině míst, kde se uvažuje o pří- padném vodním díle, se nacházejí velice cenné přírodní lokality, kte- ré by nenávratně zanikly. Společně s nimi by zmizely i vzácné druhy rostlin a živočichů, které jsou na tato místa vázány. Je pravda, že taková stavba může být prezento- vána jako řešení akutního stavu, zdůrazňují se bonusy v  podobě pracovních příležitostí a  násled- ného turistického ruchu, ovšem zamlčuje se ta odvrácená stránka. Jsem nakloněný spíše komplexní- mu řešení, které vede k ozdravení celé krajiny. Zlomená ruka se také neléčí tím, že by se uřízla. Zmiňujete, že boj se suchem je dlouhodobý proces. Co ale můžou už nyní proti suchu dělat samotná města a obce? Mohou těžit z  dobré znalosti svého prostředí – nejenom krajiny, ale i lidí a organizací včetně těch nevládních. Mám na mysli podpo- ru právě těch všelijakých projek- tů a iniciativ vedoucích k obnově mokřadů a revitalizaci vodních to- ků. Možná by bylo vhodné využít i svědectví pamětníků nebo podle starýchmapvytipovatnasvémúze- mí vhodné lokality a vypsat soutěž na realizaci takových projektů. Teprve když jde opravdu do tuhého, tak se začíná uvažovat o nápravě. Proto dnes už sami lesníci hovoří o neudržitelnosti převažující výsadby smrků.

4 červenec | srpen 2018 4 speciál – vodohospodářství Prostor v blízkosti center měst je omezený, a tak pozornost radnic začínají přitahovat i místa, která jí dřív unikala. Patří k nim i břehy našich řek. Brno, Pardubice a Jičín připravují projekty, které mají právě těsnému okolí řek přinést nové společenské vyžití. Ladislav Koubek „Brno má v plánu vybudovat kolem Staré Ponávky promenád- ní a  pobytové korzo. Revitaliza- ce tohoto území umožní vrátit do Brna atraktivní prostředí říč- ního nábřeží.  Vznikne tak po- blíž centra území, které nabídne možnost příjemných procházek kolem vody a  v  přilehlých par- cích. Bude také možno propojit Svitavu a Svratku, a tím se dostat z centra města různými směry po- dél vody. Proměněné území bude atraktivní pro obyvatele Brna i pro jeho návštěvníky,“ řekl Moravské- mu hospodářství 1. náměstek br- něnského primátora Petr Hladík. „Okolí říčních toků mají hlavně ten význam, že ochlazují okolní prostředí, zvláště u  Ponávky je tento faktor rozhodující, protože jižní část města je dlouhodobě nejteplejší částí Brna. Okolí Po- návky bude mít také význam pro okolní faunu a floru, protože říční břehy jsou vhodným prostředím pro některé druhy rostlin, brou- ků a dalších živočichů,“ doplňu- je Hladík. Záměr města kvitují i  odborníci. „Záměr revitalizace jako takový bude pro lokalitu Zá- brdovic rozhodně přínosný. Otáz- kou pak zůstává konkrétní řešení a  jeho realizovatelnost – návrh, který zůstane na papíře několik desetiletí nepřinese nikomu nic,“ brzdí přehnaný optimismus archi- tekt David Mikulášek. „ „ Příroda ve městě Podle něj se v  případě po- dobných projektů jedná většinou o polohu vodního toku v zastavě- né lokalitě. „Jeho využití je tedy příležitost pro  zkvalitnění veřej- ných prostranství sídla, jedná se totiž povětšinou o jediný přírodní prvek propojující sídlo s krajinou. Vodní tok je obecně přirozenou bariérou ve struktuře sídla,“ do- dává Mikulášek. Podobně jako v  Brně uvažují i  v  Pardubicích. „Výstavba areá- lu Lonkovka je součástí a  první etapou rozsáhlého projektu revi- talizace zeleného pásu při pravém břehu Labe od zdymadla, po most Kpt. Bartoše. Jeho cílem je upra- vit tyto málo využívané a leckdy neudržované plochy tak, aby lépe sloužily rekreaci obyvatel Pardu- bic. Jako základ této přeměny si město nechalo pro toto území zpracovat územní studii. Pravý břeh Labe je v  ní vnímán jako klidová zóna pro relaxaci i aktiv- ní odpočinek, kterou centrum města potřebuje. Studie vznikala v součinnosti s veřejností, reflek- tuje i mnohé připomínky, které na veřejném projednávání zazněly,“ uvádí pardubický primátor Martin Charvát. Na rozdíl od brněnské- ho záměru se ale areál Lonkov- ka stal předmětem kontroverzí. Ekologové se domnívají, že město tak zničí cenný přírodní prostor. „V současné době má projekt Lon- Nový trend: města zvelebují břehy svých řek Brno – Ponávka, areál bývalých škrobáren Revitalizace Staré Ponávky bude probíhat celkem v 19 úsecích. První čtyři by se mohly začít realizovat již v roce 2019. Konkrétně se jedná o spodní tok řeky při soutoku s řekou Svratkou. ZDROJ: www.brno.cz Brno – Komárov Dokumentace řeší úpravu Ponávky do rozšířeného koryta se dvěma pěšími lávkami. Vodní tok se stane atraktivním prvkem nového parku. Součástí řešení je i cyklostezka, která by měla území do budoucna propojit s dalšími úseky podél Ponávky.  ZDROJ: www.brno.cz kova schválenou EIA (vliv stavby na životní prostředí). Zmiňova- ná studie na využití rekreačního potenciálu pracuje s maximálním respektováním jeho klidového a přírodního charakteru. Relaxač- ní centrum Lonkovka s touto kon- cepcí souzní. Hlavní změnou proti současnému stavu má být množ- ství udržované zeleně a travnatých ploch s širokou škálou možností, jak zde trávit volný čas. Celková plocha zeleně v této lokalitě je přes 300 000 m2 a zmiňované relaxač- ní centrum má zabrat plochu při- bližně 4000 m2,“ zmírňuje obavy primátor Charvát. Za pardubické architekty se k záměru vyjádřila i Zuzana Ka- valírová, vedoucí odboru hlavní- ho architekta. Podle ní jsou okolí říčních toků jsou specifická z po- hledu architektury zejména jejich velkým potenciálem vstupující pří- rod do urbanizovaného prostředí. „Je to velmi vhodné prostředí pro relaxaci obyvatel města. V Pardu- bicích jsou břehy ve velké míře ozeleněny, tedy břehy řeky zde nejsou tak stavebně svázána, což přináší velký potenciál pro kra- jinné architekty. Lidé se v přírodě cítí dobře a v kontaktu s urbani- zovaným prostředím je toto území jedinečné. I z tohoto důvodu byla zpracována Územní studie Pravé- ho břehu Labe, která dává náhled možného využití tohoto jedineč- ného území,“ myslí si Kavalírová. Z menších měst má ambiciózní plán podobného typu Jičín. Zde plánují výstavbu nové odpočin- kové zóny pro obyvatele Nového Města podél řeky Cidliny. Má zde vzniknout veřejný prostor pro pro- cházky a trávení volného času. Už několik let se město pokouší získat na park dotaci, zatím neúspěšně. „Celkové řešení parku je navrženo tak, aby bylo vytvořeno přírodně krajinářské dílo s vysokou užitnou hodnotou pro návštěvníky a oby- vatele Nového města jih. Použi- tá vegetační a technická řešení si kladou za cíl maximální využití přírodního potenciálu území, pod- poření biodiverzity a minimalizaci nároků na údržbu. Tyto principy dávají objektu předpoklad pro dlouhodobou funkci a  stabilitu a  zároveň možnost dále rozvíjet volnočasové aktivity obyvatel měs- ta,“ uvádí projektový záměr jičín- ské radnice. S p e ci á l •  vodoho spodářs tví  • Jičín – Cidlina V Jičíně plánují odpočinkovou zónou pro obyvatele Nového Města. Poblíž sídliště a podél řeky Cidliny by měl vzniknout nový odpočinkový prostor. Vizualizace je nicméně původní a v případě získání dotace Jičín vypíše na území novou architektonickou soutěž, do které se bude moci zapojit i veřejnost.  ZDROJ: Městský úřad Jičín Pardubice – Lonkovka Lokalita Lonkovky je dnes špatně udržovaná, ale hojně navštěvovaná pro přirozený klid, který zde vytvářejí vzrostlé stromy.Ten zůstane zachován, protože chystaný projekt se vzrostlé zeleně nijak nedotkne. Celý areál Lonkovky včetně sportovišť bude volně přístupný. Zázemí pro návštěvníky bude otevřeno po celý rok v denní době.  ZDROJ: http://www.lonkovka.cz

červenec | srpen 2018 5 inzerce speciál – vodohospodářství Čistá voda za miliardy. V Brně vyrostou obří nádrže Investice do čistíren odpadních vod patří stále mezi největší položky městských a obecních rozpočtů.  FOTO: freeimages.com objemu, uskladňovacích nádrží, nového objektu odvodnění kalů, nových plynojemů, nové nízko- teplotní sušárny kalů a  dalších pomocných objektů a technolo- gií,“ doplnila Hermanová. „ „ Než se sníží dotace Investice do čistíren odpad- ních vod jsou v našich městech a obcích stále oblíbené cíle. Tím spíš, že od roku 2020 se pro Čes- kou republiky sníží evropské do- tace. Čističku rekonstruují třeba v  Poličce na Pardubicku. Bude stát víc než 40 milionů korun. Součástí rekonstrukce je výstav- ba nové nádrže s  větší kapaci- tou a oprava stávající dosazovací nádrže. „Tím dojde k vyloučení vypouštění nečištěné vody přímo do toku při provádění oprav na dosud jediné nádrži a ke zvýšení stability a  bezpečnosti procesu biologického čištění,“ vysvětlila mluvčí města Naděžda Šauerová. Přes 266 milionů korun získa- la v posledních letech na obnovu vodárenské infrastruktury na dotacích společnost Vodovody a  kanalizace Kroměříž. S  po- mocí dotací společnost opravila například čistírny odpadních vod v  Hulíně a  Chropyni nebo úpravnu vody v Kroměříži. Vět- šina, asi 241 milionů, připutovala z evropských fondů, ministerstvo zemědělství pak dodalo dalších víc než 25 milionů korun. „Za- tím poslední přiznaná dotace z  evropských fondů je na stav- bu kanalizace a čističky v Poče- nicích  – Tetěticích, ta činí asi 28,5 milionu korun,“ dodal před- seda představenstva a ředitel VaK Ladislav Lejsal. DO ČIŠTĚNÍ VODY STÁLE PLYNOU OBROVSKÉ PENÍZE. TAKÉ DÍKY EVROPSKÝM DOTACÍM. Michaela Římanová Čistější vodní toky v okolí Br- na. Za 1,7 miliardy korun. Právě tolik budou stát dvě nové retenč- ní nádrže, Královka v Tuřanech a Červený mlýn v Králově Poli. Velké záchytné podzemní nádrže pojmou zředěnou splaškovou vo- du, když ji kvůli srážkám nestačí zachytit čistírna odpadních vod. Díky nim nepřepadávají nadby- tečné odpadní vody do řek, ale postupně se uvolňují do čistírny, jakmile to její kapacita dovolí. V první polovině července schválila Rada města Brna zahá- jení zadávacího řízení na zho- tovitele staveb. Zhotovení bude probíhat podle takzvané Žluté knihy FIDIC. Kromě stavby fir- ma zajistí také veškerou doku- mentaci. „Jedním z  našich zásadních požadavků je, aby zhotovitel do- dal software, který zajistí opti- mální řízení funkcí jednotlivých retenčních nádrží na území měs- ta Brna. Bude fungovat na zákla- dě předpovědi dešťových srážek, odhadne jejich intenzitu a délku trvání a podle toho navrhne, jak tém retenčních nádrží polovinu rozlohy města. Po dobudování zmíněných dvou projektů bude mít systém zadržování splaškové vody celé město. Protože velkou brněnskou aglomerací protékají menší řeky Svitava a Svratka, sta- čí jim relativně málo nečistot, aby byla voda silně znečištěná. To se má výrazně změnit. Investice 1,7  miliardy, která je spolufinancována evropskými penězi z  operačního programu Životní prostředí, je jen částí vel- ké brněnské investice. Retenční nádrže jsou součást projektu Dostavba kanalizace v  Brně  II. Ten zahrnuje také odkanalizová- ní jednotlivých městských částí. „Letos na něm probíhaly projekč- ní práce. Celkem obsahuje sedm staveb, mimo jiné kanalizace v  městské části Bosonohy nebo čtvrti Dvorska,“ řekla Moravské- mu hospodářství vedoucí odděle- ní veřejných vztahů a propagace Brněnských vodáren a kanalizací Renata Hermanová. Změny čekají taká čistírnu odpadních vod v Modřicích, jejíž koncepce rozvoje do roku 2025 potvrdila nedostatečnou kapacitu a přetížení celé kalové linky. „Sou- časně doporučila i možná opatření včetně zvýšení efektivnosti ener- getického hospodářství s  cílem, aby byla sušena veškerá produkce kalu,“ uvedla Hermanová. Po změnách má také produ- kovat více bioplynu pro výrobu tepla i elektrické energie v koge- neračních jednotkách. „Praktic- ky to znamená výstavbu nových vyhnívacích nádrží o  menším odlehčit kanalizaci,“ popsal br- něnský náměstek primátora pro oblast investic Richard Mrázek. Na zhotovitele tak kromě do- kumentace čeká i zajištění územ- ního rozhodnutí a  stavebního povolení, kompletní realizace stavby retenčních nádrží a nava- zujících objektů včetně dodávky technologií a  řídícího softwaru, zpracování dokumentace ke ko- laudaci i  zajištění garančního provozu v průběhu záruční doby. Hodnota veřejné zakázky je 1,7  miliardy  korun. Práce mají začít už koncem tohoto roku, do- končení je pak plánované na rok 2023. Nová retenční nádrž Krá- lovky bude mít kapacitu přibližně 22,5 tisíc metrů krychlových. Re- tenční nádrž Červený mlýn pak asi 26 tisíc kubíků. „ „ Systém pro celé město V  roce 2013 Brno otevřelo nádrž v Jeneweinově ulici v Ko- márově. Aktuálně pokrývá sys- S p e ci á l •  vodoho spodářs tví  • setkání u kulatého stolu 1. ročník Předmět diskuze: • Dotační tituly na veřejné osvětlení (EFEKT) • Osvětlení přechodů a přejezdů (požadavky PČR, bezpečnost, údržba) • Využití LED zdrojů a SMART technologií ve veřejném osvětlení (cíle, způsoby, údržba, technické standardy měst a obcí) • Údržba veřejného osvětlení • Světelný smog a jeho dopady na lidi a přírodu • Nasvětlování památek a historických budov Účastníci akce: • Zástupci měst a obcí, technických sítí • Zástupce dotačního titulu • Odborník na světelné znečištění • Architekt – urbanista • Zástupci Policie ČR • Zástupci vysokých škol Světla měst a obcí 20. listopadu 2018, Hotel Voroněž, Křížkovského 47, Brno Součástí setkání je i soutěž Moravského hospodářství SVĚTLO MĚST 2018 Přihlaste se do soutěže SVĚTLO MĚST 2018 Stačí, když spolu s přihláškou na setkání pošlete 1–3 fotografie atraktivního řešení osvětlení objektu ve vašem městě/obci (například budovy, kašny nebo sochy). K fotografii připojte také popis /libreto, kde stručně popíšete technický způsob osvětlení a doplníte, v čem je právě toto osvětlení atraktivní, jak bylo zvoleno a jakým způsobem zatraktivňuje danou lokalitu. Fotografie velikosti A3 (420 × 297 mm) posílejte ve formátu JPEG v rozlišení 300 dpi (4961 × 3508 pixels), spolu s libretem ve formátu DOC, DOCX nebo PDF na adresu j.hrstkova@magnusregio.cz Všechny zaslané fotografie budou spolu s librety vystaveny na akci Světla měst a obcí 2018. Nejlepší příspěvky budou moci zástupci příslušného města či obce na akci sami prezentovat. Vítězné osvětlení představíme také ve dvouměsíčníku Moravské hospodářství. Akce se týká světelných řešení realizovaných městem či obcí. Informace o soutěži najdete také na adrese http://www.magnusregio.cz/portfolio/ svetla-mest-a-obci-20-11-2018/ V případě zájmu o partnerství na této akci kontaktujte: obchod@magnusregio.cz nebo 774 010 540 | 774 112 138 Organizátor: Mediální partner: PRODUKCE: GSM  725 006 094 j.hrstkova@magnusregio.cz www.magnusregio.cz

6 červenec | srpen 2018 V porovnání s dlouhodobými červnovými údaji byly podle Povodí Moravy průtoky na většině vodních toků výrazně podprůměrné a pohybovaly se nejčastěji v rozmezí 10 až 50 % normálu. Menší vodní toky klesají až na hranici sucha a trávou zarůstají i ty nedávno vyčištěné. „Vegetace rostoucí v  říčním korytě je jedním z důsledků dlou- hodobého přetrvávajícího sucha. V  řekách chybí voda a  přemíra látek, jako je dusík či fosfor, které se do vody dostávají z polí v době prudkých dešťových srážek, pod- poruje růst rostlin. Nízké průtoky snižují hygienickou a  ekologic- kou funkci vodního toku a živiny se tak vyskytují ve  vyšších kon- centracích,“ informoval mluvčí společnosti Povodí Moravy Petr Chmelař. „V důsledku sucha, kdy se v to- cích vyskytují minimální průtoky až vysychání některých úseků ko- ryt, dochází k výraznějšímu zarůs- ké postřiky jsou velmi nešetrné k životnímu prostředí a je vhodné je používat jen ve  výjimečných případech např. při likvidaci inva- zivních druhů rostlin,“ doplňuje Gargulák. Množství živin z polí, kanaliza- cí či nedostatečně vyčištěná voda společně s nízkými průtoky v ře- kách a sníženou schopností vod- ních toků tyto látky naředit stojí nejen za bujením rostlin ve vod- ních tocích, ale může mít na svě- domí i úhyny vodních živočichů. „ „ Hromadný „ úhyn ryb Sucho prokládané silnými přívalovými dešti spolu s  mini- málními průtoky často stojí také za hromadnými úhyny vodních živočichů. V  období sucha, kdy v  řekách teče málo vody, ztrácí voda na  kvalitě. Nízké průtoky vedou k  slabšímu naředění vody a  horké počasí navíc způsobuje její rychlé prohřátí. Často tak do- chází k úbytku kyslíku a zhoršení životních podmínek vodních živo- čichů. Když dlouhotrvající sucho vystřídají krátké a  prudké deště, vyprahlá krajina nedokáže tak vel- ké množství vody v krátkém čase absorbovat. Dochází ke splachům zemědělské půdy s erozí a k výpla- chům kanalizací. Do řek s už tak nízkým obsahem kyslíku se pak dostávají splachy i znečištěné vody.  Nízké průtoky, vysoké teploty, nedostatek kyslíku sami o  sobě vytváří podmínky, ve kterých ry- by velmi obtížně přežívají. Pokud k těmto faktorům přibude anomá- lie ve formě silně znečištěné vody ze splachů a z kanalizací či jejich odlehčení, může v těchto úsecích vodních toků bohužel dojít k úhy- nům ryb a  vodních živočichů,“ dodává Gargulák. Právě nedostatek kyslíku ne- bo znečištění toku v  důsledku přívalových srážek byli příčinou několika úhynů ryb i  v  poslední době. K  takovým lokálním pří- hodám došlo například začátkem června na řece Svratce u Rajhradu, na  Jihlavě nebo ve  Víceměřicích na Brodečce.  Hromadné úhyny ryb trápí ve- dle vodohospodářů také ekology a rybáře. Situaci by pomohly dlou- hotrvající mírné deště, které by vylepšily současnou nepříznivou vodní bilanci ve  vodních tocích. (red) Řeky zarůstají trávou. „ Na vině je sucho a živiny z polí tání těchto koryt travou i rákosy. Toto zarůstání často podporuje i přísun živin ze zaústění odpad- ních vod nebo splachů, které se nemohou v  tocích dostatečně naředit,“ popsal generální ředitel Povodí Moravy Václav Gargulák. Nejde přitom podle něj o toky, kte- ré by byly zanesené a potřebovaly vyčistit či odtěžit sedimenty, ale často jde o toky, které společnost čistila v nedávné době. „Nejhorší stav je na  drobných vodních to- cích. Situace je letos horší, protože vývoj počasí má přibližně 40 dní náskok před normálem. Aktuální stav na některých vodních tocích tak odpovídá stavu z loňského srp- na,“ dodal Gargulák. Příkladů je podle něj celá řa- da. Vodní toky vypadají zanedba- ně, i když jejich údržba proběhla mnohdy nedávno. V Jihlavě čistili vodohospodáři koryto řeky Jihlavy teprve před rokem a půl, dnes se nízká hladina v  řece ztrácí v  ze- lené vegetaci. Podobná situace je i na dalších vyčištěných potocích, jako je například Kelčický potok, Vřesůvka, Jakubovský potok či Ště- pánovský potok. „Situacipomůžepouzedlouho- dobý déšť. Další technické zásahy na tocích, kde nedávno proběhlo čištění či těžba sedimentů k niče- mu nepovede, naopak může nega- tivně ovlivnit hladinu podzemní vody a  bývá negativně vnímána ze strany orgánů ochrany přírody. V případě vyčištění s pomocí me- chanizace se vegetace objeví opět během několika týdnů. Chemic- inzerce V případě zájmu o partnerství na této akci kontaktujte: obchod@magnusregio.cz nebo 774 010 540 | 774 112 138 Předmět diskuze: • Rozvoj dopravní infrastruktury v regionu z pohledu Moravskoslezského kraje • Napojení kraje na vysokorychlostní železnici,další modernizace železničních tratí a nákup kolejových vozidel v MSK • Zavedení chytrých technologií v dopravě • Zvyšování bezpečnosti na železničních na silničních přejezdech • Aktuální stav čerpání evropských dotací letos a pro rok 2019 • Výstavby obchvatů velkých měst Účastníci akce: • Zástupci Ministerstva dopravy ČR • Zástupci Moravskoslezského kraje • Zástupci statutárního města Ostravy • Zástupci managementu SŽDC, Českých drah, SFDI, Ředitelství silnic a dálnic, Centra dopravního výzkumu, Správy silnic MSK, Ostravských komunikací, Dopravního podniku Ostrava, Drážního úřadu, Dopravního inspektorátu Policie ČR • Zástupci měst a obcí MSK setkání u kulatého stolu 6. ročník Bezpečná dopravní infrastruktura MSK 7. září 2018, BEST WESTERN Hotel Vista, Kpt. Vajdy 3046/2, Ostrava-Zábřeh Organizátor: Mediální partner: PRODUKCE: GSM  725 893 273 p.sterbakova@magnusregio.cz www.magnusregio.cz V případě zájmu o partnerství na této akci kontaktujte: obchod@magnusregio.cz nebo 774 010 540 | 774 112 138 Předmět diskuze: • Bezpečnostní technologie, kamerové systémy, čipy, turnikety, senzory, detektory • Chytré technologie pro naše děti – interaktivní dataprojektory, tabule, tablety • Zdravá škola – monitoring a řízení kvality vzduchu, požadovaná intenzita osvětlení a chromatičnost • Kyberbezpečnost – riziková virtuální komunikace • Vzdělávání žáků a učitelů v oblasti bezpečnosti • Financování a dotace na zabezpečení škol • GDPR s ohledem na bezpečnost – ochrana dat Účastníci akce: • Zřizovatelé ZŠ a SŠ – zástupci Jihomoravského kraje, samospráva měst a obcí • Zástupci MŠMT (ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy), MV ČR (ministerstvo vnitra), NÚV (národního ústavu pro vzdělávání), ČŠI (Česká školní inspekce), bezpečnostních složek státu • Ředitelé a další zástupci ZŠ a SŠ JMK setkání u kulatého stolu 1. ročník Bezpečné a chytré školy 9. listopadu 2018, Hotel Voroněž, Křížkovského 47, Brno Organizátor: Mediální partner: PRODUKCE: GSM  725 893 273 p.sterbakova@magnusregio.cz www.magnusregio.cz speciál – vodohospodářství S p e ci á l •  vodoho spodářs tví  • Vodní toky vypadají zanedbaně, i když jejich údržba proběhla mnohdy nedávno.  ZDROJ: Povodí Moravy Ministr zemědělství: Sucho je jednou z priorit Na konci června se ujal funkce ministra zemědělství Miroslav Toman. Jeho hlavními prioritami je Společná zemědělská politika EU, kůrovec, oblast kvality potravin a také právě sucho, které zužuje nejen Moravu. Podle ministra je jednoznačně nutné zabezpečení pitné vody pro obyvatele, vody pro energetiku, ale i pro závlahy a zemědělský sektor. Deníku Právo sdělil, že se ministerstvo zaměří na zadržování vody v krajině. „Chceme se zaměřit na obnovu mokřadů, revitalizaci vodních toků a případně i budování vodních děl tam, kde je to potřeba. K dlouhodobým úkolům pak patří nastavení správného obhospodařování zemědělské půdy, aby lépe dokázala zadržovat vodu a snížil se odtok. Pomoci by měla i nová protierozní vyhláška. Nesmí být plošná, ale musí zohledňovat jednotlivé oblasti. Zvyšovat by se měl i obsah humusu v půdě. Přestaňme ale tvrdit, že všichni velcí, kteří na půdě hospodaří, se o ni starají špatně a malí dobře.Všichni mají půdu jako výrobní prostředek a snaží se, aby byla v co nejlepším stavu. Pokud to někdo nedělá, ať je potrestán, bez ohledu na to, na jaké výměře hospodaří. ČR patří mezi státy s relativně velkými půdními bloky. Proto již loni ministerstvo spustilo nový modul protierozní kalkulačky, který umožňuje optimalizovat rozměrové parametry půdních bloků. Dále chceme prosadit, aby si vlastníci pozemků na nich mohli budovat vodní nádrže až do rozlohy dvou hektarů bez složitých povolení,“ oznámil Toman.  (red)  aktuálně

červenec | srpen 2018 7 Miliardy z dotací si rozdělují velcí hráči. Malé firmy tápou Elektronické zadávání veřejných zakázek? Od října povinně proces opět absolvovat,“ přiblí- žil jeden z  moravských vinařů zkušenosti s dotacemi. Protože se obává dalších kontrol, nepřál si uveřejnit jméno. Že se podnikatelům zdají ev „ „ Častá změna pravidel ropské dotace příliš kom- plikované potvrzuje i  analý- za ČSOB. Podle ní příspěvky z Bruselu čerpá pouze jedenáct procent malých a středních čes- kých firem. Do šetření se jich zapojilo pět set. Největší kom- plikací je častá změna pravidel a  jejich složitý výklad. „Proto by se firmy měly obrátit na od- vání veřejných zakázek ve správě státu, který je všem poskytován zdarma. „NEN podporuje plá- novací aktivity, proto jej lze vy- užít i pro dlouhodobé investiční projekty. NEN má řadu výhod, zadavatel v něm získává nástroj, jenž mu umožní plně elektro- nickou komunikaci s dodavateli v maximálním možném rozsa- hu, uchovává a  archivuje jeho data ze zadávání veřejných za- kázek v rukou státu, respektive MMR. Zadavatelům tak nehrozí riziko vrácení finančních pro- středků u  zakázek spolufinan- covaných z evropských fondů,“ popisuje ministerstvo NEN na svém webovém portále. Ministerstvo pro míst- ní rozvoj také pořádá školení k  Národnímu elektronickému Malé firmy mají problémy s čerpáním dotací. Odrazuje je především, co všechno musí absolvovat kvůli podání žádosti. Veronika Vindišová Sami se v bruselské adminis- trativě nevyznají, protože se ne- ustále mění podmínky. Miliardy z Evropské unie si tak rozdělují především velcí hráči na trhu. Mnozí si mohou myslet, že dotace z Evropské unie zname- nají lehce získatelný balík peněz. Pro střední, a  především malé Od října letošního roku bude platit povinnost elektro- nického zadávání veřejných zakázek pro všechny zadava- tele. S  touto povinností elek- tronické komunikace vydává stát také Národní elektronický nástroj (NEN), který má k ad- ministraci veřejných zakázek sloužit. Pro státní správu je využívání NEN povinné. In- formovalo o tom Ministerstvo pro místní rozvoj. „Ohledně elektronického za- dávání veřejných zakázek jsme debatovali i s kolegy z ostatních ministerstev a shodneme se na tom, že Národní elektronický nástroj ušel kus cesty. Je stále více využívaný, o  čemž svědčí i  hodnota zakázek v  systému. borníky. Je to podobná situa- ce jako s daněmi. Zákony jsou složité a často se mění, proto si firmy najímají daňové poradce. Nejsou levní, ale jejich služby se jednoznačně vyplatí,“ poradil ředitel evropské divize ČSOB Ja- kub Tomaštík. Na poradenské firmy se při vyřizování evropských dotací obrací 41 procent firem. Pomoc ale nabízí také banky. V součas- né době ale jejich služeb ve zmi- ňované oblasti využívají pouze čtyři procenta žadatelů. Podle Tomaštíka je to přitom komfort- nější řešení, protože podnika- telé musí mít zajištěné peníze na spolufinancování projektu, na něhož chtějí získat příspě- vek z  Evropské unie. „Celkově je finančně výhodnější vyřídit nástroji pro všechny uživatele zdarma. Za celou dobu jeho fungování bylo proškoleno více než4 000 osob.Ministerstvo de- klaruje, že NEN je určen ze- jména pro ty zadavatele, kteří nechtějí investovat do vlastního řešení elektronického nástroje a  zároveň chtějí používat ro- bustní řešení garantované stá- tem. Nasazení má probíhat ve dvou etapách, pro státní správu a pro další kategorie zadavatelů. Kritika rychlosti a zastaralosti- NEN byl spuštěn v  roce 2015 a je v něm evidováno 654 zada- vatelů napříč veřejnou správou. Jde o ministerstva, města, obce a sektorové zadavatele. Dále v  něm Ministerstvo pro místní rozvoj eviduje přes 5  800  dodavatelů a  více než si dotaci a  úvěr v  bance, pro- tože poradenství je zohledněno v  úrokové sazbě a  klient získá výhodnější podmínky finan- cování. Zajištěné financování je totiž nezbytnou podmínkou k čerpání dotace, což poraden- ské firmy nedokáží zajistit ani garantovat,“ vysvětlil Tomaštík. Podle Asociace malých a středních podniků a živnost- níků (AMSP) ale podnikatele odrazuje i  fakt, že je nedosta- tek malých dotací. Spokojenost s čerpáním tak klesá s velikostí firmy. A přestože závislost pod- nikání na dotacích v Česku stále roste, jen čtyři procenta žadatelů zatím připouští, že by bez peněz z  Evropské unii skončili. „Na jednu stranu je dobře, že tako- vým způsobem spolufinancují svůj rozvoj, ale míra závislosti, především na evropských zdro- jích, roste. Lze však očekávat, že během několika let bude objem přímých dotací z Bruselu jedno- značně klesat. Pro firmy, které se na tuto skutečnost zavčasu nepřipraví, to může znamenat existenční problémy,“ varoval prezident svazu Karel Havlíček. Na čerpání dotací se nedáv- no zaměřil i  Nejvyšší kontrol- ní úřad (NKÚ). Konkrétně na Program rozvoje venkova. Podle 14 000  uživatelů. V  současné době je objem veřejných zaká- zek v NEN 82,5 miliardy korun a počet veřejných zakázek činí 17 602. K červnu 2018 je objem veřejných zakázek na úrovni 75 % objemu celého roku 2017. „ „ Kritika rychlosti a zastaralosti Už od vzniku ale nástroj čelil kritice. Nejprve byl totiž termín jeho dokončení několikrát od- ložen. Kritici také upozorňují na nesmyslně vysokou cenu a neprokazatelné přínosy toho- to opatření. Nástroj navržený v  roce 2009 navíc podle nich firmy to tak ale není. Většině podnikatelům spadne brada ve chvíli, kdy začnou zjišťovat, co všechno obnáší podání žádostí a  následná administrativa, po- kud přeci jen příspěvek získají. Například vinaři mohou už několik let usilovat o  dotace na obnovu vinic. Pro mnohé je zajímavá i možnost, postavit si s  podporou Evropské unie třeba školící centrum. „Peníze na novou výsadku jsme získa- li. Měli jsme ale větší ambice. Plánovali jsme rozšířit vinařství a školit firmy nebo studenty. Už podání žádostí na vinici byl ale očistec. Museli jsme si zaplatit poradce, což nás vyšlo na desít- ky tisíc. Pak na nás přišla něko- likrát kontrola, hrabali se nám v papírech. Přešla nás chuť tento Pokud stát stanovil povinnost elektronické komunikace, je Národní elektronický nástroj správné řešení. Proběhla celá řada zátěžových testů systému, které reflektovaly skutečné před- pokládané rozložení očekávané zátěže. Dále má NEN nejvyšší možnou známku bezpečnosti dle nezávislého testu v porovná- ní s vybranými systémy,“ uved- la ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová. „ „ Co je NEN? Národní Elektronický Ná- stroj popisuje ministerstvo jako systém pro administraci a zadá- evropské dotace O příspěvky na výměnu starých neekologických kotlů za no- vé je v Česku obrovský zájem. V rámci druhé vlny kotlíkových dotací lidé ve většině krajů už podali tolik žádostí, že budou finanční prostředky rychle vyčerpány. Netrpělivě se tak čeká na třetí, poslední vlnu státní podpory. ministr životního prostředí Richard Brabec se svým týmem v roce 2014 v Evropské komisi. „Kotlíkové dotace jsou revolučním dotačním projektem, který se nám podařilo přímo vydupat ze země, a díky mnoha jedná- ním s Evropskou komisí jsme našli možnost, jak z evropských peněz podpořit přímo domácnosti, což z evropských dotačních programů běžně nejde,“  vysvětluje ministr životního prostředí Richard Brabec. „Přechod z uhlí na dřevní pelety neznamená žádný velký skok, náklady jsou srovnatelné. A není to jen o ceně, když si k uhlí při- počtete pracnou obsluhu, špínu, zápach a zátěž životního prostře- dí, topení peletami je jednoznačně výhodnější,“ vysvětluje Tomáš Krčil ze společnosti Stora Enso, která na Vysočině provozuje jeden z největších českých závodů na výrobu pelet. Zájemci o státní příspěvek by se neměli nechat odradit situací, kdy jejich krajský úřad v aktuální vlně už příjem žádostí pozasta- vil. Žádost mohou klidně podat a budou zařazeni do zásobníku žádostí v dalším kole. V něm pak budou vyřízeni přednostně. „Doporučuji s  žádostí neotálet, neboť nejstarší kotle 1.  a  2.  emisní třídy bude od roku 2022 zakázáno provozovat. Kotlíkové dotace jsou jedinečná šance, jak se k novému kotli např. na dřevní pelety dostat za zlomek jeho běžné ceny,“ říká Vladimír Stupavský, předseda Klastru Česká peleta. Ministerstvo pro každý kraj stanovilo výši alokovaných finanč- ních prostředků, o jakou mohou žádat a zároveň i povinné počty kotlů, které za tyto prostředky musí kraje vyměnit. Finální podobu podmínek pro občany si tvoří samy kraje, proto se podmínky v  jednotlivých krajích mohou lišit. Ministerstvem jsou určeny pouze některé povinné podmínky, jako například výše dotace či povinný ekodesign všech nových kotlů. Ale například to, zda kraj podpoří výměnu celé možné škály zdrojů vytápění, zda bude do- tace proplácet žadateli nebo přímo dodavateli, nebo jestli doplatí zbývající část dotace, je na jeho rozhodnutí. V první vlně kotlíkových dotací lidé vyměnili již přes 20 tisíc kotlů, dalších 8000 výměn je ještě v realizaci. Celkem bylo do- mácnostem proplaceno už přes 2,3 mld. korun. Největší zájem byl v první vlně o kombinované kotle. (red) Smyslem programu je nahradit v  domácnostech staré neeko- logické kotle zejména na uhlí. To je považované za levný zdroj, u někoho tak může panovat obava z vyšších provozních nákladů při přechodu na ekologičtější řešení. Kraje si díky ní rozdělí 3,4 miliar- dy korun, které na výměny kotlů přímo v domácnostech vyjednal Alternativou k uhlí můžou být dřevní pelety. FOTO: Stora Enso Peletové kotle jako budoucnost vytápění? jejich zjištění šly peníze přede- vším velkým firmám. Tato do- tační výzva přitom měla pomá- hat primárně firmám středním a  malým. „Jedním z  důvodů jsou například složité dotační podmínky pro některé oblas- ti, kvůli kterým nebyly žádosti o  dotace schváleny. V jiných oblastech, které vybralo minis- terstvo k podpoře, zase žadatelé nemají o dotace zájem,“ vysvět- lil mluvčí NKÚ Václav Kešner. „ „ Dopady se teprve ukáží Podle ekonoma Ladislava Dvořáka z  České spořitelny se teprve ukáže, jaký celkový do- pad mají dotace na český trh. „Z vysokého podílu dotovaných projektů je zřejmé, že řada firem rozhoduje o investicích i na zá- kladě toho, zda jsou na ně do- stupné dotace. Z toho vyplývá velká odpovědnost vyhlašova- telů programů. Vývoj v příštích letech ukáže, jestli dotační pro- gramy byly nastaveny tak, aby založily budoucí prosperitu firem,“ míní jeden z  předních českých ekonomů. neodpovídá současným poža- davkům. Skupina kritiků se sou- středila v  neformální skupině, která publikuje detaily projektu. Letos v květnu například upo- zornila na problémy s rychlostí nástroje. „Soutěž o nejpomalejší stát- ní web vyhrává NEN. S blížící se povinnosti používat NEN pro zadavatele z  řad centrální státní správy se množí i žádosti o výjimku z tohoto dobrodiní, které MMR naděluje. Jedním z argumentů, který se v žádos- tech objevuje je i  zoufalá ne- použitelnost systému z hlediska rychlosti i  logiky používání. Jedním z žadatelů o výjimku je i  úřad vlády, který bude radě- ji preferovat komerční řešení,“ uvádí NENEN. Nástroj podle nich firmy od veřejných zakázek odrazuje. (zn)

8 –9 business Přehlídku nápadité lidové architektury i seznámení s vinařskou historií nabízí malebné sklepní uličky na jihu Moravy. Na začátku letní turistické sezony Moravské hospodářství přináší pět tipů na nejhezčí z nich, které by na svých cestách neměl minout žádný milovník vína. inzerce_rose.indd 1 18.7.2018 13:43:00 inzerce 2 Mikulčice 2 Nápaditou architekturou a zdobením se chlubí třicítka sklepů v uličce U Myslivecké chaty v Mikulčicích. Sklepní kolonie je postavena ve tvaru podkovy v jejímž středu stojí myslivecká chata. Sklepy a lisovny jsou postaveny z cihel, které jsou použité i k dozdobení průčelí. Významným ozdobným prvkem jsou zde ornamentální podlužácké vzory. Připomínku staré vinařské tradice uchovávají Těšické búdy, kde se dochovaly sklepy a lisovny z nepálené hlíny s valbovou střechou. 3 Petrov 3 Petrovské sklepy jsou na první pohled rozeznatelné díky jednotnému stylu, ve kterém se staví už od šestnáctého století. Sloužili k ukládání vína a také jako úkryt pro obyvatele ve válečných časech. Na každé budově bíle svítí vápenná omítka s modrým pruhem, takzvanou "podrovnávkou". Lisovny a sklepy se sdrží barokních tvarů s vypjatým obloukem nad zaklenutým vchodem do předsklepí. U vstupu do vinařského areálou stojí kaple Panny Marie Bolestné se slováckou ornamentální výzdobou. Informace pochází z publikace Průvodce sklepními uličkami jižní Moravy - Nadace Partnerství.  Zdroj fotografií: Nadace Partnerství Pelhřimov Havlíčkův Brod Žďár n. Sáz. Jihlava Třebíč Znojmo Břeclav Pavlov Brno Blansko Rak 1 4 Vrbovec 4 Barevná a nápaditě zdobená průčelí charakterizují přízemní lisovny ve Vrbovci. Celý areál tvoří asi 260 staveb, které jsou rozložené terasovitě a oddělené úzkými uličkami. Typické je opět využití cihel jako ozdobného prvku kolem oken a dveří a ve štítech. Z doby před druhou světovou válkou se dochovaly nápaditě malované a vyřezávané dveře lisoven. Místnosti jsou pojaté velkoryse a dosahují plochy i sto metrů čtverečních. 1 Šatov 1 Kolem Šatova se rozkládá šest viničních tratí a celá obec je protkána sklepy a lisovnami. Nejzajímavější stavby se nachází v ulicích Sklepní a Zimní. Jsou zde rozlehlé lisovny s mohutnými vraty, kterými projel i povoz s nákladem hroznů, i drobná stavení skrytá v úzkých uličkách. Sklepy jsou většinou vybudované z pálených cihel, které spolu s kamenem slouží i k výzdobě průčelí. Uvnitř sklepů se chodby bohatě větví a menší odbočky slouží většinou k archivaci lahví. Nejen za architekturou sklepních uliček... Vinařství Reisten Rodinné vinařstv Pavel Binder

červenec | srpen 2018 style Tři otázky o růžovém pro ředitele Vinařského fondu Jaroslava Machovce: Kdy nastává sezóna růžových vín? Jsou to vína univerzální, vhodná k celoroční konzumaci, ale během roku zažívají dva výraznější nárůsty spotřeby. Prvním je pokročilé jaro a léto, kdy vynikne jejich svěžest a mladistvý a společenský esprit. Druhým je pak podzim a období mladých Svatomartinských vín, kde opět růžová vína působí jako společenský nápoj a víno vhodné k jídlu. Jaké odrůdy jsou nejoblíbenější? K nejoblíbenějším se řadí tradičně Frankovka, Svatovavřinecké, Rulandské modré a Zweigeltrebe. Jsou to odrůdy ideální pro naše klima, tedy dosahují zde nejlepších výsledků a kvality. Tato růžová vína jsou svěží, šťavnatá a bohatě aromatická, což jsou hlavní atributy našich rosé a důvody jejich vysoké obliby. Jak se v posledních letech proměnil trh s moravskými růžovými víny? Trh moravských a českých růžových vín se po rychlém startu, z prakticky nulové pozice ještě v roce 2007, poměrně stabilizoval. V současné době na růžová vína připadá asi deset procent produkce vína v České republice a jeho výrobou se u nás zabývají bezmála tři čtvrtiny vinařů a vinařských firem. Petra Hanzlová Kroměříž Zlín Uherské Hradiště Prostějov Nový Jičín Přerov Šumperk Bruntál Opava Ostrava Karviná Frýdek-Místek Vsetín Vyškov Hodonín Olomouc kvice 2 3 4 5 5 Bzenec 5 Až do 12. století se datuje vznik prvních vinných sklepů v Bzenci. Nejstarší z nich jsou vyhloubené v sprašové hornině pod Starým hradem a vrstva zeminy nad nimi dosahuje tloušťky i dvaceti metrů. Malebnou sklepní uličku s tradičně zdobenými průčelími najdeme v areálu „v Barákách“. Sklepy jsou staré více než dvě stě let, ale současnou podobu získaly před šedesáti lety. Dalším cílem je archi- tektonicky ucelený areál sklepů „Na Těmické“ nebo rozsáhlý sklepní labyrint pod zámkem. Jak se vyrábí růžové víno Rosé se vyrábí z odrůd plodící modré hrozny. Posbírané bobule se rozemelou, odstopkují a nechají v kádi macerovat po dobu jedné až šesti hodin. Při tomto procesu se ze slupek bobulí do vína uvolňuje jen omezené množství červeného barviva. Poté se obsah kádě velice jemně vylisuje, odkalí a naočkuje kvasinkami. Teplé letní večery jsou jako stvořené k tomu si vychutnat sklenku dobrého vychlazeného pití. Čím dál častěji lidé sahají po lahvi růžového vína, především díky jeho aromatické chuti a svěžesti. Zbavilo se už počáteční nálepky "pití pro slečinky", které neprávem získalo kvůli své barvě. Příjemnou ovocnou a květinovou vůni moravských a českých růžových vín s širokou škálou chutí umí ocenit i vinařští znalci. „Suchá a polosuchá růžová vína se podávají nachlazená, zpravidla jsou svěží, aromatická, a tak jsou ideální pro konzumaci v letních měsících. Z toho vychází i jejich párování s gastronomií, tedy s lehčími úpravami pokrmů, jakými jsou saláty, těstoviny a jiné. Výraznější aromatická vína pak skvěle ladí s grilovanými masy, a to nejen bílými, a rybami," doporučil someliér Marek Babisz. Růžové víno už dávno není v českém a moravském prostředí jen okrajovou záležitostí. Vinaři v České republice loni vyrobili rekordních 66 tisíc hektolitrů růžového vína. Loni poprvé také překročilo růžové hranici deseti procent ze všech zpracovávaných hroznů u nás. Rok od roku zvyšuje produkci růžového vína například společnost Vinný dům Bzenec, která je jednou ze sedmi největších vinařských firem v republice. „Každoročně naše produkce růžového vína roste o deset až dvacet procent. Jen letos ho vyrobíme sto tisíc lahví," uvedl jednatel Vinného domu Dušan Černoch. A že se toto víno u domácích vinařů úspěšně zabydlelo, ukazuje také nedávný úspěch na mezinárodní soutěži růžových vín Concours Mondial du Rosé pořádané ve francouzském Cannes. Ve vysoké konkurenci růžových vín z více než 25 zemí světa vybojovali jedenáct medailí, z toho 4 zlaté a 7 stříbrných. A jak růžové víno vybírat? Someliér Marek Babisz radí kromě informací na etiketě sledovat také barvu nápoje. „Pokud je svěží, hravá, jiskrná a pro vaše oko příjemná, je velký předpoklad, že i víno v lahvi bude svěží a příjemné. Pokud se objeví v barvě růžového vína nahnědlé tóny, či jinak oku nepříjemné, raději si výběru vína vyhněte," řekl. Růžové víno není pití pro slečinky ...ale i za růžovým vínem ví

10 červenec | srpen 2018 kultura Festivalové léto na Moravě Vizovické Trnkobraní 17.–18. 8. Vizovice, Areál likérky R. Jelínek Brutal Assault Festival 8.–11. 8. Pevnost Josefov Studnice Fest 2018 3.–4. 8. Hlinsko Štěrkovna Open Music 2018 26.–28. 8. Areál hlučínské Štěrkovny Litovelský Otvírák 10.–11. 8. Pivovar Litovel Mikulovské Pivobraní 10.–11. 8. Mikulov Jeden z největších hudebních událostí letní fes- tivalové sezóny a  nejvýznamnějších kulturních multižánrových projektů ve Zlínském kraji. V le- tošním roce festival zahajuje šestou dekádu své existence. Tipy z programu: 17. 8. 19:00 Wohnout  |  21:00 Divokej Bill  |  22:00 Visací zámek  |  23:00 Mandrage 18. 8. 12:00 Arakain a Lucie Bílá  |  13:20 soutěž v pojídání švestkových knedlíků  |  15:00 Argema  |  17:00 Ewa Farna  |  19:00 Jarek Nohavica  |  21:30 Mig 21  |  22:30 Fleret18.8. 23:30 Jelen Metalový  festival konající se každoročně v  srpnu v komplexu bývalé vojenské pevnosti Josefov v Ja- roměři se letos koná už po třiadvacáté. Ve 4 dnech se na třech pódiích představí stovka kapel z celého světa. Tipy z programu:   8. 8. Paradise Lost   9. 8. Exhorder  | Pain 10. 8. Eskaton  |  Neocaesar 11. 8. Nocturnus AD  | Plini  | Unsane  |  Dodecahedron  |  Celeste  |  Full of Hell  |  Dog Eat Dog Jedenáctý ročník festivalu v lesním prostředí a s pohodo- vou atmosférou nabízející hudbu několika žánrů od rocku přes punk a beat třeba až po funk v přírodním areálu Cihelka u Hlinska v Čechách. Tipy z programu: 3. 8. Tata Bojs  |  Fast food orchestra  |  Dukla Vizovice  |  Záviš  |  Dan Vertígo  | Ille 4. 8. Michal Hrůza  | Poletíme?  |  Skyline  |  Honza Křížek  |  Volant  | Mydy Rabycad Mezinárodní hudební festival s třináctiletou tra- dicí kombinující poslech skvělé hudby a vodní ra- dovánky na břehu Hlučínského jezera.Pohodová přehlídka hudebních skupin s rodinnou atmosférou. Tipy z programu: 26. 8. 18:30 Pokáč  |  20:00 Jarek Nohavica 27. 8. 16:30 Stozvířat  |  19:00 Tomáš Klus & Janáčkova Filharmonie  |  21:30 Nebe  |  22:30 Wohnout  |  23:30 Iné kafe 28. 8. 14:00 The Tap  |  15:00 Anna K  |  20:00 Dan Bárta a Alice  |  22:30 Pipes and Pines  |  23:30 Horkýže Slíže Čtrnáctý ročník festivalu začne prohlídkami Muzea pivovarnictví. Ná- vštěvníci vychutnají kromě litovelského piva a hanáckých pochoutek také koncerty desítek oblíbených českých i zahraničních hudebních skupin. Tipy z programu: 11. 8. 12:30 A.M.ÚLET  |  13:45 Happy to meet - keltský rock  |  15:00 Zpívánky strýčka líčka – program pro děti  |  16:15 Turbo  |  16:15 The Addams sisters  |  17:45 Katapult cover band  |  18:00 Marcel Woodman orchestra  |  19:00 Marion  |  19:30 Second hand – Kabát revival  |  20:30 Fofrovanka  |  22:00 Ohňostroj  |  22:15 Wohnout Dvoudenní festival plný rockové hudby, zábavy, atrakcí, soutěží a samozřejmě piva. Osmý roč- ník s rekordně velkým pivním jarmarkem s pivy z 35 pivovarů zakončený slavnostním ohňostrojem. Tipy z programu: 10. 8. 16:30 Kowall Company  |  19:30 MF  |  21:00 Street 69  |  22:30 Easy line 11. 8. 13:00 Street workout Exhibice  |  13:00 Smola a Hrušky  |  14:30 Alkehol  |  16:30 Wohnout  |  18:00 Harlej  |  18:00 Ženské zápasy v kečupu  |  20:30 Zakázaný ovoce  |  22:30 Doga Folkové prázdniny 2018 28. 7.–4. 8. Náměšť nad Oslavou Tipy z programu: 28.7. Frigg – první český koncert finské skupiny Frigg 29.7. Ondřej Havelka a Melody Makers Nedělní zahradní slavnost – ve znamení loutkových divadel 30.7. John Smith – písničkář a kytarový génius Josienne Clarke & Ben Walker – vítězové BBC Folk Awards 31.7. Robert Křesťan & Druhá tráva & host Michal Pavlíček Dálava – moravské písně z kanadsko-americké experimentální scény Trio Da Kali – afričtí hudebníci 2.8. Boubacar Traoré – západoafrický veterán Breabach – skotští folkaři s dudy, kytaristou, kontrabasem a houslemi 4.8. BandAdriatica – Italská dechovka Monsieur Doumani – kyperské trio bodující ve world music Podtitul už 33. ročníku mezinárodního multižánrové- ho festivalu je „O paměti“. „Chápeme ji jako tradice, vzpomínky, poctu osobnostem, ke kterým mají hu- debníci vztah, pocta místům, schopnost lidstva pře- dávat si kulturu, oslava paměti…," vysvětluje letošní téma dramaturg festivalu Michal Schmidt. V  areálu renesančního zámku čeká diváky kromě umělců z celého světa také Divadelní den, hudební workshopy, výstavy a happeningy.

červenec | srpen 2018 11 VMO Žabovřeská: stavět se má začít v létě, komise vybrala zhotovitelskou firmu železniční doprava a bezpečnost Za dvě hodiny vlakem přes celou republiku? V roce 2050 VlakyVelaro Eurostar e320 německé firmy Siemens už jezdí po Evropě. Mohly by být jedním z kandidátů také na provoz na plánovaných českých vysokorychlostních tratích. 400 metrů dlouhá souprava pojme 900 lidí a převeze je rychlostí 320 kilometrů v hodině.  Foto: www.siemens.com/press aby je měli. Souvisí s tím i nezna- lost úředníků a  politiků, podle nichž musíme mít rychlé trati kvůli napojení na evropskou síť. To je ale nesmysl, do Paříže ni- kdy nikdo vlakem jezdit nebude. Prioritně potřebujeme páteřní síť Praha – Brno – Ostrava. Až budou rychle jezdit lidé z těchto měst, pak můžeme trati protaho- vat do Berlína, Vídně či Mnicho- va,“ prohlásil. Jednoznačně podpořil varian- tu, kdy po nových tratích poje- dou vlaky 300 kilometrů v hodi- ně a více. „Dvě stě kilometrů není vysokorychlostní, to zvládají už teď naše vlaky. Rychlejší varian- ta je také levnější, protože vlaky mohou jezdit i trochu do kopce a z kopce, není třeba tolik tunelů. Navíc po ní nejede regionální ani nákladní doprava,“ zdůraznil. „ „ Vysokorychlostní cargo Že budou po rychlých tratích jezdit i  nákladní vlaky, je však možné. „Nákladní doprava vy- užívá výhod vysokorychlostní železnice buď přímo využitím stejných tratí, nebo zprostředko- vaně využitím uvolněné kapacity na ostatních tratích. S využitím pro nákladní dopravu se počítá v případě trati Praha – Drážďa- ny,“ upozornil mluvčí železničá- řů Illiaš. Stát uvažuje i  o  využití pro regionální vlaky. „V západní Ev- ropě je to běžné. Nic nebrání to- mu, pokud bude zvolen vhodný koncept, aby i naše tratě sloužily ke zlepšení dopravní obslužnosti regionů. V našich podmínkách může jít o vlaky charakteru spěš- ných nebo rychlíků obsluhujících jižní nebo západní části Středo- českého kraje. Podobně na Mo- ravě k obsluze obcí na Vysočině a  v  dalších regionech,“ popsal mluvčí Českých drah Petr Štáh- lavský. I státní dopravce je podle něj připravený po rychlých tratích jezdit. „Disponujeme souprava- mi Railjet a Pendolino, které jsou stavěny jako vysokorychlostní vlaky, mohou jezdit rychlostí až 230 kilometrů v hodině a v za- hraničí tyto typy vlaků běžně používají na vysokorychlostních tratích. V případě jejich výstavby VRT u nás samozřejmě zavede- me příslušné soupravy,“ ujistil. Dokončení ze str. 1 Nejdůležitější otázky, kte- ré má Studie proveditelnosti vysokorychlostní trati Praha – – Brno – Břeclav vyřešit, bude zhodnocení dvou variant vedení trati, a především rychlosti na ní. Tedy 250, 300 a  350 kilometrů v hodině. „Zahájení prací na stu- dii je dalším milníkem v přípravě a budoucí realizaci rychlých spo- jení. Navážeme na již probíhají- cí zpracování úseku z  hlavního města do Drážďan,“ přiblížil ře- ditel odboru strategie společnosti Radek Čech. V současné době je nejdál příprava stavby rychlého spojení mezi Prahou a německými Dráž- ďany. „První úseky vysokorych- lostních tratí bychom mohli začít stavět před rokem 2025 a zpro- voznit před rokem 2030,“ nastínil mluvčí železničářů Marek Illiaš. Ucelenou koncepci výstav- by vysokorychlostní železnice schválila vláda loni v květnu. Je součástíProgramurozvojeRych- lých železničních spojení v ČR. Takzvaná rychlá spojení využí- vají nejen nové trati s rychlostí nad 200 kilometrů v hodině, ale počítají také s  už postavenými klasickými úseky železnice mo- dernizovanými na vyšší para- metry. Kromě trasy z Drážďan přes Prahu a Brno do Vídně či Brati- slavy stát vytyčil i další priority. „Další rychlé železniční spojení je plánováno mezi Prahou, Plzní a Mnichovem. Vysokorychlostní trať by měla směřovat také z Brna do Ostravy a  dále do polských Katovic. Poslední rychlá železni- ce pak má propojit Prahu s pol- skou Vratislaví,“ doplnil Illiaš. „ „ 600 km trati za 500 miliard Celkově má vzniknout 600 kilometrů rychlých spojení za zhruba 500 miliard korun. Kom- pletní síť má být hotová do roku bylo možné tento proces doneko- nečna napadat,“ podotkl mluvčí ministerstva dopravy Zdeněk Neusar. Že doposud žádné vysoko- rychlostní trati nestojí a  jejich příprava je zdlouhavá, vidí jako velký dluh hlavní ekonom spo- lečnosti Cyrrus Lukáš Kovanda. „Přináší ekonomické i  politické benefity. Trati přiblíží třeba pří- hraničí k velkým městům. Díky zkrácení dojezdové vzdálenosti mohou lidé nejen cestovat za pra- cí, ale také můžou vznikat nové firmy a  kvést podnikání. Lidé, kteří mají pocit určitého odtržení od velkých měst, by se méně ra- dikalizovali a třeba prezidentské volby mohly dopadnout jinak,“ naznačil Kovanda. Stát by podle něj měl rych- lé tratě jednoznačně podporo- vat. „Zatím se tak úplně neděje. Pikantní je, že když stavěli trať z  Berlína do Vídně, naši zemi úplně obtekla. Spočítali si, že je výhodnější vést ji oklikou,“ upo- zornil Kovanda. Z rychlosti ani způsobu pří- pravy tratí není nadšený ani majitel společnosti Regiojet Ra- dim Jančura. Firma by podle něj o provoz na vysokorychlostní že- leznici určitě měla zájem. „To, že trati doposud nemáme, je dáno malostí úředníků, kteří si myslí, že Češi nejsou dost dobří na to, 2050. „Bohužel platí, že příprava jednotlivé liniové stavby v  čes- ké republice dnes průměrně tr- vá dvanáct až třináct let. Proto prosazujeme zákon umožňující povolování výstavby klíčové in- frastruktury v  rámci jednoho úřadu a jednoho řízení, aby ne- Objemy osobní dopravy na vysokorychlostních tratích v Evropě Trať Max. rychlost (km/h) Cestující/den (oba směry) Frankfurt – Köln 300 53 150 Hannover – Bremen/Hamburk 300 / 160 32 054 TGV Est Champagne-Ardenne – Lorraine 320 35 250 Madrid – Barcelona 310   7 370 Figueras – Perpignan (ES/FR) 300   2 800 Praha – Brno 250 / 300 / 350 19 000 ZDROJ: Ministerstvo dopravy České republiky Nádražínakoncisvěta,Brněn- ská Rola, Spojené Evropské Ná- draží (lidově SEN) nebo Nádra- ží, které neexistuje. To jsou jen některé ze stovek návrhů názvu nového nádraží v  Brně. Jak se bude nové nádraží jmenovat může navrhnout kdokoli star- ší osmnácti let, ať už Brňan, či Nebrňan na webových stránkách soutěže. Vítězný návrh nakonec vyjde z hlasování. Podle brněnského magistrátu v  minulosti lidé hlasovali v  an- ketách o  mnoha pojmenováních. Letos v  létě ovšem budou moci občané České republiky poprvé ovlivnit název tak zásadní stavby, jako je nové nádraží v Brně. Sběr návrhů odstartoval 25. června. V den, kdy byla dokončena od- bočka na Brno z tzv. Severní dráhy císaře Ferdinanda, Brno symbolic- ky spustilo soutěž o návrh názvu svého nového nádraží. Se sloga- nem Příští zastávka nové brněnské nádraží umožní občanům rozhod- nout o tom, jak by se mělo nové nádraží pojmenovat. „Zajistíme výstavbu moderní- ho nádraží, které Brno nutně po- Lidé si pojmenují nové brněnské nádraží sami Na brněnské Žabovřeské se začne letos v létě stavět.Ředitelství silnic a dálnic jako hlavní investor velkého městského okruhu vybralo zhotovitelskou firmu, výběr projednala a schválila také Rada města Brna jako spoluinvestor tohoto projektu. „První etapa prací zahrnuje úsek od  mimoúrovňové křižovatky Kníničská po budoucí vyústění tramvajového tunelu na Žabovřeské.Dojde zde k rozšíření stávající dvoupruhové komunikace na dělený čtyřpruh, úpravě ramp mimo- úrovňové křižovatky, opravě stávajícího silničního mostu, výměně a doplnění protihlukových opatření. Stavět se bude také nová obslužná komunikace a rekonstruovat tramvajová trať,“ popsal primátor města Brna Petr Vokřál.  (red) třebuje, a  na  lidech je, aby si ho pojmenovali a poté i díky názvu, který sami vyberou, rádi využíva- li,“  řekl brněnský primátor Petr Vokřál. Zasílat návrhy bude možné prostřednictvím webových strá- nek www.nasnovejnadr.cz a tiště- ných formulářů umístěných na po- datelně úřadu na Dominikánském náměstí.  Tištěné lístky naleznou občané také v letním čísle Brněn- ského metropolitanu. Sběr nápadů bude probíhat do konce prázdnin, tedy do 31. srpna. „ „ Nádraží u řeky Od 1. září budou moci lidé hla- sovat a  vybírat ze  všech došlých návrhů ty, které považují za  nej- lepší. Hlasování na  webu  poběží celý měsíc a výsledkem bude výběr TOP 10  návrhů. Od  1.  října bu- dou občané z představených jmen hlasovat pro jedno. Druhé kolo hlasování potrvá až  do  28.  října, tedy do výročí 100 let od vyhláše- ní Československé republiky. Ví- tězný návrh pojmenování nádraží město zveřejní v pondělí 29. října. Autory TOP 10 návrhů názvů, kte- ré vzejdou ze zářijového hlasování, čeká odměna v podobě netradiční- ho zážitku spojeného se železniční dopravou, zvláštní exkluzivní od- měnu pak obdrží autoři prvních tří názvů. Pro uživatele sociálních sítí bude také připravena facebooková stránka Náš novej nádr, kde bude možné během letních měsíců sle- dovat průběžné informace k sou- těži, aktuality týkající se plánované výstavby a další zajímavosti. I na facebooku se o novém názvu dis- kutuje. „V jednoduchosti je krása – prostě jenom  ‚NÁDR‘,“ navrhuje například uživatel Karel Kincl. Na konci května podpořila Centrální komise ministerstva dopravy ČR výstavbu nového br- něnského nádraží ve variantě Ře- ka. Doporučila tak, stejně jako již dříve zastupitelé města, zástupci Jihomoravského kraje i  Správy železniční dopravní cesty, odsun do  polohy dnešního dolního ná- draží. V červenci podpořila odsu- nutou variantu nádraží také vláda. Samotná stavba by potom mohla začít už v roce 2020.  (red) V červenci podpořila odsunutou variantu nádraží vláda.  Zdroj: CHYBIK + KRISTOF Vizualizace: MMB

12 červenec | srpen 2018 Nový řidičák? Nově i na obecním úřadě Kupé narvaná k prasknutí? Stát zavádí slevu na jízdném Slevy do září 2018 Žák do 15 let 62,5 % Student 15–26 let 25 % Děti od 6 do 15 let 50 % Senior státem není nařízeno Slevy od září 2018 Žák do 15 let 75 % Student 15–26 let 75 % Děti od 6 do 15 let 75 % Senior 75 % ZDROJ: Ministerstvo dopravy České republiky Dokončení ze str. 1 Že může být ve vlacích těs- něji, potvrdil mluvčí Českých drah Petr Štáhlavský. „V dálkové a  příměstské dopravě, která je již nyní velmi využívaná, může dojít k  dalšímu výraznějšímu naplnění vlaků. U regionálních tratí, které jsou méně využité, pak může dojít k oživení zájmu ze strany cestujících o tyto tra- tě a  k  lepšímu využití spojů,“ porovnal. Dráhy podle něj budou vý- voj poptávky po cestování vlaky průběžně sledovat a  vyhodno- covat. „V případě potřeby po- čítáme prioritně s  posílením vlaků, pokud to provoz a tech- nologie umožňují. O omezení slev neuvažujeme,“ dodal. Další oslovení dopravci jsou před zavedením slev už klidněj- ší, než bývali, když se objevily první návrhy na zlevňování ve- řejné dopravy. „Problémy mohly nastat, kdyby se naplnily první úvahy o  tom, že jízdné bude úplně zdarma. Ale myslíme si, že nutnost zaplatit alespoň část vu, čímž tato v očích veřejnosti získá vyšší kredit. Zároveň ne- čekáme strmý nárůst počtu ces- tujících, proto ani nehodláme žádný ze spojů ze slev vyjímat,“ sdělil. Dodal, že jediný možný zádrhel může nastat při proplá- cení kompenzací, ale jen dokud se systém nezaběhne. Vyjímat spoje ze slev prav- děpodobně nebude ani FlixBus. „Budoucí změnu poptávky budeme monitorovat a  v  ná- vaznosti na její vývoj zvážíme případné další kroky,“ podotkla mluvčí společnosti pro Českou republiku Martina Čmielová. Ještě donedávna nebylo jas- né, jak budou nárok na slevu prokazovat děti do patnácti let. Objevily se návrhy na různé ty- py průkazů, situace ale vypa- dala komplikovaně. „Z diskuse s dopravci, kraji a organizátory IDS jsme při přípravě slev zvo- lili kompromisní variantu, kte- rá nejméně obtěžuje cestující. Do patnácti let je cestujícímu umožněno využívat slevu bez speciálního průkazu, od 15 let pak stačí občanka. Stejně jako pravu a zahajování nových staveb, kterých je aktuálně bez mála 200 kilometrů. Neúnosná je zejména délka přípravy staveb, která do- sahuje až neuvěřitelných 13 let. Novela zákona zrychlí přípravu o  několik let,“  dodává ministr Dan Ťok. Aktuálně se staví 193 kilometrů dálnic a silnic I. tříd a připraveno je  k zahájení 147 kilometrů dal- ších projektů.  Mezi lety 2010 až 2013 došlo k radikálnímu útlumu výstavby, roční průměr nově za- hajovaných staveb spadl na pouhé 4 kilometry ročně z  původních 30  kilometrů. V celkových po- čtech se zahájilo za tyto „hubené“ čtyři roky pouhých 16,4 kilometrů nových dálnic a 34,4 kilometrů na modernizované dálnici D1. Oproti tomu mezi lety 2014 až 2017 byl zahájeno 75,1 kilometrů nových dálnic a 54,3 kilometrů moderni- zované D1, což je v průměru skoro 19 kilometrů nových dálničních staveb a 14 kilometrů modernizo- vané D1 ročně.(red) dnes bude probíhat kontrola a následně budou jednotlivé pří- pady posuzovány. Nebráníme se po zavedení slev a vyhodnocení fungování celého systému zvá- žit i další možnosti prokazování nároku na slevu,“ popsal mluvčí ministerstva Neusar. PETR JEŘÁBEK jízdného je pojistka proti tomu, aby někdo jezdil celý den auto- busem z jednoho konce repub- liky na druhý jenom proto, že se mu nechce sedět doma samot- nému,“ uvedl mluvčí dopravní společnosti Regiojet provozující Rychlejší dostavba páteřní dálniční sítě, obchvaty měst, ale také vysokorychlostní tratě nebo železniční spojení s praž- ským letištěm. Jak informova- lo Ministerstvo dopravy České republiky, má být pro všechny tyto stavby možné použít tzv. mezitímní rozhodnutí, dí- ky kterému půjde stavět ještě před vypořádáním se s  výku- pem pozemků. Novelu zákona urychlující výstavbu dopravní infrastruktury nyní posoudí senátoři. „Hlavním nástrojem pro zrychlení výstavby je možnost mezitímního rozhodnutí, které umožní stavět ještě předtím, než budou vykoupeny nebo vyvlast- něny všechny pozemky pod bu- doucí dálnicí. U vyjmenovaných staveb povede územní řízení vždy jeden specializovaný stavební úřad v kraji, který celý proces urychlí,“ vysvětluje schválení novely mini- str dopravy Dan Ťok. Odčervencejemožnévyříditklíčovézáleži- tosti spojené s řidičskými průkazy na nejbliž- ším úřadě obce s rozšířenou působností. Platí zásada: Kde si o vydání či změnu dokladu za- žádám, tam si průkaz také vyzvednu. Seznam všech úřadů obcí s rozšířenou působností je k dispozici na interaktivní mapě Ministerstva dopravy. O službu je velký zájem, hned první den využilo možnosti téměř třináct tisíc lidí, což je o 7 818 lidí více než dosavadní denní průměr podaných žádostí, informovalo Mi- nisterstvo dopravy České republiky. „Žadatelé si nově na nejbližším úřadě vyřídí vydání nového řidičského průkazu po úspěšné zkoušce v autoškole, a to i v případě dalších roz- šíření oprávnění, výměnu starého nebo neplat- ného průkazu za nový, vydání paměťové karty řidiče do digitálního tachografu i mezinárodní řidičský průkaz. Nikdo už nebude muset kvůli těmto změnám cestovat do místa trvalého byd- liště jako dosud,“ vysvětluje náměstek ministra dopravy Ladislav Němec a dodává: „Stejně tak vám zde pomůžou třeba při změně příjmení po svatbě, ztrátě, poškození, zničení nebo odcizení dokladu.“ Dosud bylo nutné na úřad přijít s papírovou fotografií, to už bude také minulostí. „Vybavili jsme všechny obce s  rozšířenou působností kamerami, kterými žadatele vyfotí dálkovou vlakovou a autobuso- vou dopravu Aleš Ondrůj. Spíše pozitivní pohled má ta- ké ředitel ČSAD Vsetín Oldřich Holubář. „Rizika nevidíme, na- opak čekáme, že se zvýší zájem o  veřejnou hromadnou dopra- Přílohou  novely zákona o  urychlení výstavby dopravní infrastruktury  je také výčet dál- ničních staveb, který obsahuje pá- teřní dálniční síť, hlavní železniční koridory nebo vysokorychlostní tratě. Pokud novelu schválí i  se- nátoři, bude možné vykoupit od vlastníka potřebných pozemků i hospodářsky nevyužitelné zbyt- kové části pozemku, které by ji- nak stát musel stejně zpřístupnit např. polní cestou. Cílem je také umožnit vstupovat na pozemky při přípravě staveb a zjednodušit výplatu náhrad za věcná břemena. „ „ 200 km staveb „Před několika lety byla za- stavena příprava a  zahajování nových staveb dálnic, a  proto jsme v posledních čtyřech letech neměli k  otevření příliš nových dálnic. Museli jsme rozhýbat pří- na průkaz přímo na přepážce, a  také tablety pro pořízení digitalizovaného podpisu. Papírové žádosti o řidičský průkaz definitivně končí,“ vy- světluje Stanislav Dvořák, ředitel odboru agend řidičů Ministerstva dopravy. „ „ Fotografie z občanky V některých případech nebude potřeba ža- datele fotit vůbec. Systém Ministerstva dopravy se dotáže Ministerstva vnitra, zda žadatel nemá v databázích elektronickou fotografii z pasu ne- bo občanského průkazu. Pokud ji bude možné použít (bude-li dostupná a žadatel si bude stále podobný), odpadne i focení na přepážce. Jedinou výjimkou, kdy je zatím stále třeba papírová fotografie, je žádost o mezinárodní ři- dičský průkaz, jehož podoba je přesně stanovena mezinárodními dohodami. Při změně trvalého bydliště platila povinnost tuto změnu hlásit na úřadě, který následně vydal nový řidičský průkaz. Tato povinnost bude mi- nulostí. Od července se budou vydávat doklady, které údaj o místě trvalého bydliště neobsahují. To se vztahuje i na majitele dříve vydaných, ale stále platných řidičských průkazů. (red) integrovaný dopravní systém Přípravy staveb se táhnou i 13 let. Urychlit je má nová novela. Náklady na kompenzace nařízených slev ■ Komerční spoje v roce 2017: 135,9 milionu Kč ■ Přepočet na všechny spoje, včetně objednaných samosprávami: 1287,9 milionu Kč ■ Dopočet do slevy 75 %: 2524,1 milionu Kč ■ Náklady na zavedení slevy při očekávaném růstu poptávky: 5828,6 milionu Kč  náklady ZDROJ: Ministerstvo dopravy České republiky ZDROJ: Ministerstvo dopravy České republiky Přerov připravuje stezku pro pěší V příštím roce se má v Dluhonské ulici v Přerově začít stavět nová, pětiramenná okružní křižovatka. Platit ji bude Ředitelství silnic a dálnic – navazující trasy pro pěší a cyklisty by ale měly být v režii Přerova. Radní už souhlasili s tím, že by z kasy města mohlo jít do nových chodníků a cyklostezky 567 tisíc korun. Hlasovat o záměru budou ještě zastupitelé. Stavba okružní křižovatky za necelých 30 milionů korun má pro dopravu v Přerově strategický význam. Bez ní nevznikne mimoúrovňové křížení v Předmostí ani vnitřní průtah městem. (red) Cestující na Olešnou čekají autobusové výluky V souvislosti s úplnou uzavírkou ulice Komenského v Blansku období od 30. června do 26. srpna 2018 pojede autobusová linka 152 na Olešnou (Hořice) podle výlukového jízdního řádu.V případě některých spojů budou muset cestující přesedat v Šebrově-Kateřině, což s sebou přinese dvojnásobné jízdné. Cestujícím jedoucími ze zóny 235 do zóny 235 přes zónu 226 jsou ale uznány předplatní jízdenky vč. bezplatné přepravy pro zónu 235 bez doplatku za zónu 226.  (red)  aktuálně

červenec | srpen 2018 13 doprava inzerce Ve Vsetíně zkouší ekodopravu Upozornit veřejnost na negativní dopady automobilismu a rozšířit povědomí o dostupných formách ekologicky šetrné dopravy je cílem projektu „E-mobilita Zlínského kraje“.Ten společně s partnery realizuje Zlínský kraj. Jednou z jeho aktivit bude prezentace elektromobilů a dalších ekologických dopravních prostředků, která bude součástí akce Valašské záření ve dnech 7. a 8. září 2018 v ulicích Kobzáňova a Žerotínova. Návštěvníci si prohlédnou i vyzkouší elektromobil, elektroskútr, elektrokolo, či osobní vozítka typu segway. Představeny budou dobíjecí stanice a dobíjecí lavička, umožňující nabití nejen elektrokola.  (red) Hradecká MHD se chlubí novými vozy Letos se vozový park hradecké městské hromadné dopravy rozšíří o dvacet nových elektrobusů, devět trolejbusů s pomocným bateriovým pohonem a tři dieselové autobusy. Část z těchto moderních vozů je již v garážích dopravního podniku a připravuje se spolu s řidiči na uvedení do ostrého provozu. První cestující se novými vozy, za které dopravní podnik zaplatí celkem 383 milionů korun, svezou již o letošních prázdninách.  (red)  aktuálně Na přejezdu si řidiči zvykají na porušování zákona Nebezpečí ztráty respektu je skutečně reálné i podle odbor- níků. „Rozhodně to není dobře. Jakmile řidič získá rutinu, že se nikdy nic nestane, hrozí, že se na jiném místě začne chovat podobně. Je ale těžké říct, jak situaci řešit. Pokud tam bude policie měřit a  vybírat pokuty, obviní ji z šikany,“ upozornil ji- homoravský koordinátor BESIP Pavel Čížek. Jeho slova potvrdil mluvčí Drážní inspekce Martin Drápal. „Překročení rychlosti na přejez- du je porušení zákona. Může se stát, že se tak budou řidiči chovat i jinde. Přitom platí, že za naprostou většinu nehod na Investičně nejnáročnější bude bezesporu kompletní rekonstruk- ce staničního zabezpečovacího zařízení, které se bude v cílovém stavu dálkově ovládat z  Centrál- ního dispečerského pracoviště v Přerově. Vzhledem k tomu, že stávající zařízení ve stanici bude během oprav stále funkční, musí se nové umístit do vybudovaného technologického objektu. „ „ Největší dopad budou mít výluky od prosince První práce začaly už květnu, a  to právě výstavbou provozní budovy pro reléové zabezpečova- cí zařízení. Vedle zabezpečení se bude také řešit rekonstrukce na- pájení, kolejí a  výhybek, úpravy kolejiště ve stanici i na přilehlých úsecích. Hlavní výluka v  souvis- losti s rekonstrukcí zabezpečova- cího zařízení na brněnském hlav- ním nádraží začne letos v prosinci. Stejně jako v uplynulých letech budou kvůli omezením v centrál- ní brněnské stanici vlaky zajíž- dět na dolní nádraží v  blízkosti autobusového nádraží Zvonařka. Nezbytné stavební úpravy se zde posunuly přibližně o dva měsíce kvůli podání podnětu k antimo- nopolnímu úřadu na přezkoumání příslušné veřejné zakázky. Smlouva s  vítězným ucha- zečem mohla být podepsána až v  závěru dubna, krátce na to se rozběhly první práce. Ty zahrnují nejen úpravy kolejiště a zabezpe- čovacího zařízení, ale především vybudování nového nástupiště, na které bude přístup cestujících podchodem. SŽDC současně při- pravuje prostory na dolním ná- draží tak, aby je od zahájení roční výluky letos v prosinci mohli vy- užívat cestující. (red) Na přejezdu přes málo využívanou vlečkou v Prosenicích na Přerovsku řidiči pravidelně překračují povolenou rychlost. Podle odborníků si tím mohou zvyknout na špatné chování na přejezdech, což je nebezpečné. Podobných vleček je v Česku řada. PETR JEŘÁBEK Vlaky přes něj jezdí jen vel- mi zřídka a mnoho řidičů je na něm dokonce nikdy nevidělo. Přesto je řádně označený, a do- konce i  vybavený světly. Para- doxně právě to je největší pro- blém přejezdu přes silnici I/47 v  Prosenicích na Přerovsku. Řidiči si tam totiž ze značek nic nedělají a ani je nenapadne před železniční vlečkou zpomalit. Po- dle lidí z okolí i odborníků mů- že hrozit, že jim takové chování vydrží i  na frekventovanějších Aby hlavní nádraží zvládlo současný intenzivní provoz, jsou opravy nezbytné. Informovala o tom Správa železniční dopravní cesty. Opravy se týkají i památko- vě chráněných mostů, po kterých vlaky mimoúrovňově překonávají dvě rušné komunikace v  samot- ném centru města. Jejich rekon- strukce začnou letos v létě a bu- dou pokračovat i v příštím roce. Kusé koleje využívají přede- vším vlaky jedoucí od Zastávky u Brna a Moravských Bránic. Vy- brané spoje z těchto směrů nyní končí svou jízdu ve stanici Brno- -Horní Heršpice. Cestující mířící na brněnské hlavní nádraží můžou přestoupit na vlaky, které obsluhují Cestující v moravské metropoli musejí už v průběhu letoš- ních prázdnin počítat se změnami v jízdě vlaků. Na brněnském hlavním nádraží začala 16. července nepřetržitá výluka kusých kolejí u 5. a 6. nástupiště. Důvodem je zahájení dvou velkých rekonstrukcí železničních mostů přes Hybešovu a Křídlovickou ulici. Některé vlaky proto od září začnou opět využívat dolní nádraží, kde již začaly první stavební úpravy. přejezdech mohou právě řidiči nebo chodci,“ připomněl. Jako řešení problému radní Košutek navrhl odstranění zna- ček. Souhlasí s tím Prosenický starosta Otakar Dokoupil. „Je to otázka dotažení situace a zruše- ní značek,“ poznamenal. „ „ O zrušení musí žádat vlastník Jenže značky lze z  přejezdu odstranit jenom po zrušení pře- jezdu. „Přejezd může být zru- šen na základě žádosti vlastníka dráhy nebo vlastníka silniční komunikace. Z našeho pohledu je primární domluva mezi vlast- níkem vlečky a místní radnicí,“ sdělil mluvčí Drážního úřadu Martin Novák. Silničáři zrušení vlečky ini- ciovat nehodlají. „Povolení zrušení přejezdu je v  kompe- tenci Drážního úřadu. Stavební úpravy jdou za majitelem vleč- ky,“ vzkázal ředitel olomoucké správy Ředitelství silnic a dálnic Martin Smolka. Majitelé cukrovaru a  tra- ti zrušení přejezdu odmítají. Nesměly by na něj totiž drážní vozidla. „Je to nereálný nápad. Vlečku využíváme při nakládání do vlaku a je pro nás zásadní pro rozvoj areálu cukrovaru. Jedná se o věc důležitou pro výrobu. Navrhovat její rušení je pro mne nepochopitelné. Zvláště v době, kdy u nás zůstalo jen sedm cuk- rovarů,“ zdůraznil majitel Ha- nácké potravinářské společnos- ti, jíž cukrovar patří, Jiří Vajdík. Navrhl přitom, aby se na místo více zaměřovala policie. Opuštěné vlečky na Moravě Za porušování rychlosti na přejezdu mohou policisté dát pokutu 1000 až 2500 korun na místě. Zda se více zaměří na zmíněné místo, ale explicitně neřekli. „V silách dopravního inspektorátu je přejezd kontro- lovat v  závislosti na dopravně bezpečnostní situaci v  rám- ci územního odboru Přerov,“ podotkla jen mluvčí přerovské policie Miluše Zajícová. Málo využívaná vlečka, kde řidiči nejezdí podle pravidel, nejsou jen v  Prosenicích. Na- příklad v  Brně si nic nedělají z  přejezdu trati k  výstavišti. „V autoškole nás na ní cepovali. Co ale jezdím sám, vidím, že před přejezdem prakticky nikdo nezpomaluje,“ popsal třeba To- máš Záležák. Problematická situace byla i v Rožnovské ulici ve Valašském Meziříčí. „Tam skutečně doprav- ní značení odstranili. Koleje tam ale ještě zůstávají,“ řekl mluvčí Drážní inspekce Drápal. Zcela zrušili podobnou vleč- ku v nedalekém Přerově. „Vedla přes Tržní ulici do skladů Svit Zlín,“ poznamenal radní Košu- tek. tratích. Zvláště, když je podob- ných polo opuštěných vleček na Moravě více. Na situaci na přejezdu vlečky k místnímu cukrovaru upozor- nil radní nedalekého Přerova Pavel Košutek. „Řidiči se tam chovají, jako by tam koleje ne- byly. Domácí vědí, že tam vlak třeba dlouho nejel, ale i ten, kdo místem jede poprvé, nezpoma- luje ani na padesátku, natožpak na předepsanou třicítku. Snižu- je se tak respekt k  přejezdům obecně. Řidič přijede k dalšímu, řekne si, že je stejný, a může se stát neštěstí. Jako strojvůdce vím, co to může znamenat,“ upozornil Košutek. trať z Břeclavi do Brna. Od 1. září bude novou konečnou stanicí uve- dených spojů dolní nádraží, od- kud bude zajištěna náhradní auto- busová doprava do centra města. Příslušná opatření budou platit i pro cestování v opačném směru. V případě mostu přes Hybešovu ulici je navržena rekonstrukce jeho ocelové nosné konstrukce a sanace spodní stavby. Podobný rozsah budou mít i práce na dvou ocelových konstrukcích mostu přes Křídlovickou ulici, který se nachází přibližně 600  metrů již- něji směrem na Horní Heršpice. Celkové investiční náklady obou akcí dosáhnou výše 343 milionů korun. Vlečky v ČR 30 kilometrů v hodině je nejvyšší povolená rychlost na železničním přejezdu 50 kilometrů v hodině je nejvyšší povolená rychlost na železničním přejezdu, pokud na semaforu svítí bílé světlo 1 517 vleček evidoval drážní úřad na začátku roku 2018 1 545 vleček evidoval drážní úřad na začátku roku 2017 715 železničních vleček bylo zrušeno od roku 1995 Koupání na Těrlicku nebo Vranově? Bezpečná místa určí plavební správa Snížení rizika tragických nehod malých plavidel s plavci. To je cílem Státní plavební správy, která letos obnovila dopravní opatření související s výtlačným režimem plavby a vymezením prostor pro koupající. „Počet nově evidovaných malých plavidel stále roste. Loni jich přibylo v evidenci 824, z toho bylo 138 vodních skútrů. Budeme proto pokračovat v opatřeních, která ochrání plavce na velkých tocích“, říká ministr dopravy Dan Ťok. Na vodních nádržích Slapy, Orlík, Brněnská přehrada, Dalešice a Vranov dochází postupně k obnovení vymezených prostorů pro koupání, kam nesmí vplouvat plavidla. Nově budou prostory pro koupající vymezeny na vodních nádržích Těrlicko a Žermanice. Celkem je u nás takto vymezeno 36 bezpečných míst pro koupající. Na části vodní nádrže Těrlicko se zároveň zavádí výtlačný režim plavby, při kterém nedochází ke vzniku vlnobití a kdy je rychlost plavidel snížena. Je charakteristický tím, že loď při pohybu vytlačuje vodu dolů pod sebe a do stran. Loď při tom nemění ani svůj ponor, ani náklon. Na rizika upozornily pořady o bezpečnosti plavebního provozu, které s Ministerstvem dopravy a Státní plavební správou natočila Česká televize.  (red) Brněnské nádraží čekají další opravy. Cestujícím poslouží dolní nádraží  FOTO: SŽDC

14 červenec | srpen 2018 naše akce Setkání u kulatého stolu: Bezpečnosti pomůže prevence i peníze, ale především rozum tam dát bezpečnostní zaříze- ní, které by rozeznalo ohrožení,“ informoval Kašpar. O nových, nejen bezpečnost- ních zařízeních se mluvilo i v druhé půlce setkání, ve spo- jení s tématem smart city. Napří- klad starosta Hranic Jiří Kudlá- ček ostatním starostům popsal, jak do města zaváděli elektrobusy i  další inovace. „Lidem apriori nejde o  smart technologie jen tak, že by se jim líbily, ale jdou za tím, co je pro ně nejvýhodnější. Pokud chceme zavádět novinky, musíme proto ale lidem nejpr- ve připravit podmínky. Tedy například pokud bychom chtěli podpořit v centru cyklodopravu na úkor automobilové dopravy, s  čímž souvisí zdražení parko- vacích míst v  centru, musíme nejprve vytvořit pro cyklodopra- vu vhodné podmínky,“ vysvětlil Kudláček. Ze setkání vyplynulo, že municipality i  kraj jsou novým i smart řešením otevřené. Je ale potřeba, aby spolupracovaly všechny zainteresované strany, aby nové řešení i  technologie mohly navázat na stávající řešení. Děkujeme všem účastníkům setkání, zvláště pak společnosti Hewlett-Packard, Komerční ban- ce a  společnostem Mastercard, Toyota a družstvu Autonapůl Fotoreportáž z akce najdete na facebooku Moravského hospodářství www.facebook.com/moravskehospodarstvi Bezpečí na silnici, ve městech i na úřadech. A taky pohodlnější život všech obyvatel. To byla témata setkání u kulatého stolu společnosti Magnus Regio na téma Žijme v bezpečném a chytrém městě či obci, které se konalo v pátek 8. 6. v Olomouci. Anna Fajkusová Diskutovat spolu se starosty a  zástupci měst přijeli zástupci kraje, státních firem i odborníci. „Smart city je teď velké téma i ve veřejné správě, ať už jde o  roz- voj energetiky, parkování a udr- žitelný rozvoj vůbec. Například s Přerovem připravujeme projekt udržitelné mobility města,“ uvedl náměstek hejtmana Olomoucké- ho kraje Pavel Šoltys. Podle vedoucího Odboru do- pravy a  silničního hospodářství nejen obce. „Ve městě jsme mí- vali dopravní hřiště, které patřilo k soukromé autoškole. Teď už je ale v hrozném stavu. Nepřemýšlí kraj o  vypsání dotačního titulu zaměřeného právě na dopravní hřiště?“ zajímal se například mís- tostarosta Zábřehu Karel Chro- nek, podle kterého jsou právě tato hřiště velkým přínosem pro prevenci. Souhlasí s ním také Miroslav Charouz, koordinátor BESIPu Olomouckého kraje. „Pro vy- chování nové generace zodpo- vědných řidičů potřebujeme jed- nak příklad rodičů, aby například nejezdili s dětmi ‚jen po městě‘ bez pásů, nebo na kole bez helmy, jednak prostory, kde se můžou něco naučit. A  právě dopravní hřiště je místo, kde se děti můžou vychovávat spolu s rodiči,“ myslí si Charouz. Podle náměstka Šol- tyse na to kraj myslí. „Tématem jsme se na vedení kraje zabývali a plánujeme zmapovat dopravní hřiště v  kraji. Doufám, že poté kraj do zastupitelstva připraví dotační tituly právě na hřiště,“ informoval Šoltys. Velkým tématem byly také že- lezniční přejezdy, kde stále do- chází k častým úmrtím. Problém můžou řešit chytré technologie, jako je projekt C-roads, připra- vovaná mobilní aplikace upozor- ňující na přijíždějící vlak, nebo přímo přebudování samotných přejezdů. „Vybudování přejez- du stojí 10–20  milionů korun, přičemž nejdražší je kabeláž. Snažíme se přemlouvat města, aby šla raději cestou nadjezdů a podjezdů, které jsou mnohem bezpečnější. Náklady na ně jsou většinou od 4–20 milionů korun a požadují mnohem nižší nákla- dy na údržbu,“ prohlásil Ladislav Kašpar, ředitel organizační jed- notky Olomouc SŽDC. „ „ Přejezd versus nadjezd Na konkrétní přejezd, který by mimoúrovňové křížení potře- boval, upozornil vrchní komisař Krajského ředitelství policie Olo- mouckého kraje Marek Sedláček. „Přejezd Červenka – Králová je problematický z  obou směrů,“ zdůraznil. Po přejezdu jezdí čas- to nákladní automobily, v  zimě hrozí, že při brždění dostanou řidiči smyk na náledí. Podle Kašpara SŽDC o tomto přejezdu ví. „V tomto místě jsme nadjezd navrhovali, ale v 1. vlně se do vý- běru nedostal. Než se podaří nad- jezd vybudovat, chtěli bychom OlomouckéhokrajeLadislavaRů- žičky jde bezpečnost na silnicích ruku v ruce se stavem silnic. Kraj se podle něj kromě oprav silnic II. a  III.  třídy zaměří také na opravu mostů. „Pro zlepšení bezpečnosti také přebudováváme některé křižovatky na kruhové křižovatky. Také máme dotační program na podporu cykloste- zek. Od roku 2004 jsme poskytli zhruba 105  milionu korun na téměř 100  km stezek,“ popsal Růžička. Dalším tématem jsou také do- pravní hřiště, po kterých volají inzerce V případě zájmu o partnerství na této akci kontaktujte: obchod@magnusregio.cz nebo 774 010 540 | 774 112 138 Předmět diskuze: • Elektronizace a digitalizace zdravotnictví a jejich aktuální výzvy • Jak se zavedly e-recepty v praxi • Návrh úhradové vyhlášky na rok 2019 • Personální krize a podfinancovanost zdravotnictví – neustávající výpadek lékařů i sester v jednotlivých krajích. • Poznatky ze zavedení GDPR ve vašich nemocnicích Účastníci akce: • Zástupce ministerstva zdravotnictví • Zástupci zdravotních pojišťoven, České lékárnické komory, Česká asociace sester, Asociace českých a moravských nemocnic, Grémia majitelů lékáren, Státního ústavu pro kontrolu léčiv, aj. • Ředitelé a zástupci nemocnic ČR setkání u kulatého stolu 10. setkání Celostátní setkání ředitelů nemocnic a zástupců ze sektoru zdravotnictví 4. října 2018, Hotel Voroněž, Křížkovského 47, Brno Organizátor: Mediální partner: PRODUKCE: GSM  725 893 273 p.sterbakova@magnusregio.cz www.magnusregio.cz V případě zájmu o partnerství na této akci kontaktujte: obchod@magnusregio.cz nebo 774 010 540 | 774 112 138 Předmět diskuze: • Financování projektů měst a obcí • Makroekonomické vyhlídky na další období • Odpadové hospodářství měst a obcí • Energetické zpracování odpadů • Nové technologie zpracování odpadů • Ukázky úspěšně realizovaných projektů Účastníci akce: • Ministerstvo životního prostředí ČR • Ministerstvo financí ČR • Zástupci státní správy a samosprávy – starostové, tajemníci, vedoucí finančních odborů, odborů investic, rozvoje, správy majetku a ostatní úředníci všech pěti moravských krajů a krajů Královéhradeckého a Pardubického. setkání u kulatého stolu 10. ročník Organizátor: Mediální partner: PRODUKCE: GSM  725 006 094 j.hrstkova@magnusregio.cz www.magnusregio.cz Moravské obce a města 2018 14. září 2018, Hotel Avanti, Střední 61, Brno Téma kulatého stolu: Financování projektů měst a obcí, odpadové hospodářství připravili jsme pro Vás zcela nový formát setkání Diskutovat spolu se starosty a zástupci měst a obcí přijeli zástupci kraje, státních firem i odborníci.  FOTO:Vojtěch Vladár

červenec | srpen 2018 15 letecká doprava Musíme Brno víc prodat. Je to perla mezi Prahou a Vídní, říká Milan Kratina z letiště Brno Alespoň co do počtu pravidelných celoročních linek, které z něj startují, není v současnosti letiště v brněnských Tuřanech zrovna v nejlepší formě. Cestující se jimi dostanou jen do bavorského Mnichova a na londýnské letiště Stansted. PETR JEŘÁBEK Na lety do Ruska, Itálie či Ni- zozemí už Jihomoravané jen vzpo- mínají. Nedočkali se ani letů do Barcelony, Bruselu, Lvova, Milána, Říma, Dubrovníku a Splitu, které slibovala rumunská nízkonákla- dová společnost Blue Air. Podle předsedy představenstva Letiště Brno Milana Kratiny má ovšem společnost plán, jak nepříznivý vývoj zvrátit. „Společně s  Jiho- moravským krajem a  městem Brnem jsme založili společnost Moravia GSA s cílem podporovat rozvoj letecké dopravy. Pro nás, z pohledu letiště, je zásadní, že se podařilo nalézt společnou řeč s Ji- homoravským krajem i  městem Brnem. Vznikl jeden tým, který vyjednává s leteckými společnosti o možných nových linkách. Takže máme vzájemně a  bez zpoždění všechny informace a  novinky, které z jednání vyvstanou. Vznik Moravia GSA tuto spolupráci for- malizoval. Je to důležité i proto, že letecké společnosti mají k jednání jednoho jasného partnera, ne tři,“ popisuje Kratina. Poté, co padla plánovaná spo- lupráce s  Rumuny, vyvíjí se už nějak jednání s jinými dopravci o  nových pravidelných celoroč- ních leteckých linkách pro Brno? Jednání pokračují, vedeme je prostřednictvím zmíněné Mora- via GSA. Nelze být konkrétnější před definitivním uzavřením no- vých dohod. Ale platí, že brněnské letiště obsluhuje velmi zajímavý region jak ekonomicky, tak co do prostého počtu potenciálních cestujících. Takže věřím, že další Linka do Mnichova je speci- fická. Jejím prostřednictvím má Brno letecké spojení s celým svě- tem, a naopak lze do Brna snadno odkudkoli doletět. Zda je to vhod- ná forma spolupráce i pro jiný typ linek, to je otázkou. Proč jsou zrovna lety do Mni- chova tak klíčové? Linka do Mnichova, zajišťova- ná společností BMI regional, létá v  pracovní dny dvakrát denně, o víkendu odlétá v neděli. Umož- ňuje cestujícím z Brna využít mni- chovského letiště jako centrální- ho hubu pro navazující lety do dalších destinací po celém světě, a naopak nabízí zejména obchod- ním cestujícím snadnou možnost, jak se letecky dopravit do našeho regionu. Vloni ji využilo zhruba dvacet tisíc cestujících. Věřím, že se vzrůstající zájem o toto spoje- ní projeví na lepších výsledcích v tomto roce. Jakou vidíte roli brněnského letiště do budoucna v situaci, kdy lidé mohou využívat širokou na- bídku větších letišť v  nedaleké Bratislavě a  Vídni, úplně dale- ko není ani do Prahy a ambice provozovat co nejvíce linek má i Ostrava? Společně s  Jihomoravským krajem a  městem Brnem musí- me začít pořádně prodávat Brno a  Jihomoravský kraj jako perlu mezi Prahou a  Vídní. Ruku na srdce, lidé ve světě znají z  Čes- ké republiky jen Prahu. Neznají ani Jihomoravský kraj, ani Brno. My musíme zacílit marketing tak, aby se to změnilo. Aby lidé chtěli přicestovat právě sem. Pak může- me být velmi konkurenceschopní. Brněnské letiště je přirozenou spá- dovou destinací pro velký a boha- tý evropský region. Obsazenost stávajících i těch minulých linek je toho důkazem. Zajímavé spojení za rozumnou cenu cestující z naší spádové oblasti využijí nepochyb- ně radši, než aby museli za linkami cestovat na vzdálenější letiště. Má šanci návrat linky do Pra- hy, nebo třeba vznik obdoby lin- ky Bratislava – Vídeň? V  tuto chvíli nemáme infor- mace o žádném dopravci, který by o takové lince uvažoval, byť histo- ricky ale velmi dobře fungovala. Je vhodnou cestou se zaměřit především na charterové a  se- zonní lety? Ohledně charterů se už nyní v letní sezóně do jisté míry dostá- váme na kapacitu letiště. V prázd- ninových měsících odbavíme přes sto tisíc cestujících měsíčně. Vše naznačuje tomu, že by letošní letní sezóna měla být jednou z  vůbec nejlepších. To je samozřejmě dob- ře a  jsme připraveni do zvýšení kapacity investovat, jakmile to bude potřeba. Jak moc velký důraz chcete klást na nákladní dopravu? Provoz letiště stojí vždy na třech pilířích – pravidelných osob- ních linkách, na charterech a na letecké nákladní dopravě. Letiště Brno nyní skutečně investuje do výstavby multimodálního centra. To je něco, co letišti dlouhodo- bě chybělo. Přitom se s  výstav- bou centra počítá nejméně už od doby, kdy Tuřany přešly z České správy letišť na Jihomoravský kraj. Nicméně předpokládáme, že i po zprovoznění centra počet náklad- ních letů významně nenaroste, a to s ohledem na velkou kapaci- tu nákladních letounů. Dnes létá jedno letadlo za den až dva, do budoucna by to mohlo být nejvýš jedno denně navíc. Je ale důležité, aby tu všechny typy dopravy našly kvalitní prostředí. Proto připra- vujeme investice i do zázemí pro business aviation a privátní lety. linky odstartují. Vlastností letecké dopravy je ale i její velká setrvač- nost daná zejména nedostatkem kapacit, nedostatkem volných le- tadel a  posádek na straně letec- kých společností. Takže tato jed- nání vedeme na jednu, ale spíše na dvě sezóny dopředu. Lze říct, do kterých destinací, nebo alespoň zemí by se mohlo v nejbližší době z Brna létat? Obecně, destinace, o kterých se hovořilo v souvislosti s Blue Air byly dle mého názoru atraktivní. Navíc při jednáních s  dopravci máme výhodu v tom, že umíme ukázat zcela konkrétní čísla z pro- vozu linek do Eindhovenu a  na Londýn Luton, které obě létaly vytížené na více než pětaosmde- sát procent. Velmi oblíbené mezi cestují- cími jsou nízkonákladové spo- lečnosti létající na atraktivní místa. Je nějaká šance je do Brna vrátit? Jednání vedeme i s těmito do- pravci, takže ano, tato možnost tu je. Jak zdůvodnily letecké spo- lečnosti, které z  Brna létaly do Nizozemska, Ruska, Itálie či dal- ších destinací, odchod z Brna? Toto je otázka přímo na kon- krétní letecké společnosti. Už zmí- UZÁVĚRKA OBJEDNÁVEK INZERCE DO PŘÍŠTÍHO VYDÁNÍ: do 25. 9. 2018 VYDAVATEL: Magnus Regio, s. r. o. Lipová 906/1, 602 00 Brno telefon: 518 321 576 e-mail: info@magnusregio.cz www.magnusregio.cz JEDNATELKA SPOLEČNOSTI: Magda Slaninová e-mail: m.slaninova@magnusregio.cz REDAKCE: šéfredaktor:Anna Fajkusová GSM: 774 112 643 e-mail: a.fajkusova@magnusregio.cz redaktoři: Ladislav Koubek, Veronika Vindišová, Michaela Římanová, Petra Hanzlová, Petr Jeřábek OBCHODNÍ ODDĚLENÍ: Gabriela Kulhavá GSM: 774 010 540 e-mail: g.kulhava@magnusregio.cz PRODUKCE: Jana Hrstková GSM: 725 006 094 e-mail: j.hrstkova@magnusregio.cz Petra Štěrbáková GSM: 725 893 273 e-mail: p.sterbakova@magnusregio.cz TISK: SAMAB BRNO GROUP, a. s. Cyrilská 14, 614 00 Brno www.samab.cz REGISTRACE: MK ČR E 18141 patří do Brno TOP 100 V příštím čísle Moravského hospodářství: Máte zájem získávat zdarma Moravské hospodářství? Objednejte si další číslo na adrese: a.fajkusova@magnusregio.cz  Příští vydání dostanete na váš stůl do 5. října 2018.  Strojírenství  Transport a logistika  Silniční doprava, silniční infrastruktura a bezpečnost na silnicích  Nákladní doprava  Informační technologie  Teplárenství a energetické suroviny  Vzdělávání  Zdravotnictví SŽDC – 1, 11, 13, 14 CYRRUS, a. s. – 1, 11 České dráhy, a. s. – 1, 11, 12 Povodí Moravy, s. p. – 2, 6 Brněnské vodárny a kanalizace, a. s. – 5 Vodovody a kanalizace Kroměříž, a. s. – 5 Československá obchodní banka, a. s. – 7 Česká spořitelna, a. s. – 7 Stora Enso – 7 Klastr Česká peleta – 7 Reisten, s. r. o. – 8 Vinařství Binder – 8 Vinařský fond – 8 Vinný dům spol. s r. o. – 8 Pivovar Litovel a. s. – 9 Ředitelství silnic a dálnic ČR – 10, 12, 13 RegioJet a. s. – 11, 12 Siemens AG – 11 ČSAD Vsetín a. s. – 12 Flixbus – 12 HP – 14 Komerční banka – 14 MasterCard – 14 Toyota – 14 Letiště Brno a. s. – 15, 16 Moravia GSA s. r. o. – 15 BMI Regional – 15 Blue Air – 15 Letiště Ostrava, a. s. – 16 East Bohemian Airport, a. s. – 16 Ekostavby Brno a. s. – 2 OHL ŽS, a. s. – 3 Reisten, s. r. o. – 9 Vinařství Pavel Binder – 9 Veletrhy Brno, a. s. – 13 ARKO TECHNOLOGY, a. s. – 16 Rejstřík firem Seznam Inzerentů něné linky do Eindhovenu nebo na Londýn Luton létaly vytížené přes pětaosmdesát procent. To je vyso- ké číslo. A lze tedy předpokládat, že rozhodnutí dopravce přesunout kapacitu na jiné letiště souviselo spíš s jeho interní obchodní stra- tegií, než s faktickými ekonomic- kými výsledky obou linek Proč zkrachovala jednání se společností Blue Air z Rumun- ska o nových linkách? Těchto jednání se Letiště Brno neúčastnilo, takže mi nepřísluší je komentovat. Nyní je už ovšem situace odlišná a  nová jednání s leteckými dopravci vedeme spo- lečně s  Jihomoravským krajem a městem Brnem, což považuji za správnou cestu do budoucnosti. Co je potřeba dělat pro to, aby se v  Brně nové linky objevily? Jak by mohli pomoci novým lin- kám například krajští a brněnští politici? Myslím, že teď jsme na dobré cestě. Fungující spolupráce mezi krajem, městem a letištěm je ten správný postup. A ten nyní fun- guje dobře. Je vhodná přímá finanční podpora linek ze strany kraje a města, jak se to stalo v případě linky do Mnichova, nebo byste uvítali jiné formy? Předseda představenstva Letiště Brno Milan Kratina. FOTO: Letiště Brno

16 červenec | srpen 2018 inzerce Regionální letiště: ambice výrazně zaostávají za realitou blíže na pardubické letiště než na Ruzyni. „ „ Plány s novým dopravcem nevyšly V Brně rumunský dopravce Blue Air sliboval vytvoření no- vých linek mezi Brnem a  Mi- lánem, Římem, Barcelonou, Bruselem i  Lvovem. Se startem těchto linek se počítalo již na konec letošního dubna. Nakonec ale vyjednaná spolupráce nevy- šla a  region, letiště i  město ny- ní musí společně hledat nového dopravce. Momentálně se lidé dostanou letadlem z Brna pouze do Lon- dýna a Mnichova. Loni skončily dvě linky do Eindhovenu a Lon- dýna, protože se kraj nedohodl na jejich provozování s nízkoná- kladovým přepravcem Wizz Air. Podle výkonného ředite- le a  spolumajitele společnosti Accolade, která momentálně le- tiště provozuje, Milana Kratiny zůstává otevření nových linek prioritou. „Linky do Eindhovenu a Londýna-Lutonu létaly vytížené na 85 a víc procent, což je vysoké číslo. Lze tedy předpokládat, že rozhodnutí dopravce přesunout kapacitu na jiné letiště souvise- lo spíš s  jeho interní obchodní strategií než s faktickými ekono- mickými výsledky. Na druhou stranu teď díky tomu máme při jednání s leteckými společnostmi výhodu v tom, že umíme ukázat zcela konkrétní čísla z  provozu linek  – nejen například marke- tingový výzkum,“ vidí Kratina budoucnost nadějně navzdory významné konkurenci v podobě Bratislavy a především Vídně. Letiště v Brně, Ostravě i Pardubicích hospodaří se ztrátou. Víc je ale tíží nedostatek linek. Michaela Římanová Z evropských letišť každý měsíc startuje stále více letadel, které převážejí stále více cestují- cích. Také největší české letiště – pražská Ruzyně za poslední léta znatelně stoupá. Ovšem zbývající domácí letiště stagnují nebo kle- sají. Klesá zájem přepravců, a tím počet linek i  cestujících. Nejen kvůli pražské konkurenci. Z letišť v Brně nebo Ostravě lidi odsávají větší zahraniční letiště. Mimopražská letiště dosáhla svých přepravních vrcholů před lety. V případě Pardubic byl nej- lepší rok 2013, ale Ostrava se na svůj zenit musí dívat až do roku 2008. Přitom na začátku století zněla vize kolem milionu a  půl přepravených cestujících za rok. Realita? Loňských 324 tisíc. Kra- jem vlastněná firma Letiště Ost- rava navíc prodělalo za uplynulý rok 15,2 milionů korun. Firma to hodnotí jako úspěch, napo- sledy totiž vydělala v roce 2011. „Máme velkou radost, rozumné snižování nákladů a  zvyšování efektivity práce přináší výsled- ky. Uvědomujeme si, že je letiště pořád ve ztrátě, začínáme se ale přibližovat naší vizi kladného hospodářského výsledku,“ uvedl Jaromír Radkovský, ředitel ost- ravského letiště. Výroční zprávy mohou zají- mat daňového poplatníka. Coby cestujícího jej ale více pálí, že se z Ostravy do světa nepodívá prá- vě snadno. Kraj i letiště se snaží přilákat nové pravidelné linky. Jenže nejsou příliš úspěšné. Po nevydařené soutěži na provoz li- nek do Amsterdamu či Helsinek je však letos jediným reálným krokem plán Českých aerolinií na navýšení počtu letů mezi Pra- hou a  Ostravou. Aerolinky ale nakonec start nového provozní- ho modelu posunuly na září. Se ztrátou hospodařila také společnost East Bohemian Air- port, která provozuje pardubické civilní letiště. Na východě Čech jsou z  rok 2017 v  červených číslech o  5,22 milionů korun. Oproti předloňsku ale ztrojnáso- bili počet cestujících na víc než 88 tisíc. Společnost EBA vlastní Pardubice a Pardubický kraj. „ „ Obnovené lety do Ruska Od loňska létají z  Pardubic znovu linky do Petrohradu, ob- noveny byly také lety do Mosk- vy. Na podzim začalo pravidelné spojení společnosti Ryanair do Londýna, létá třikrát týdně. Le- tos k nim přibylo další spojení téhož dopravce do španělského Alicante. Ředitelka Letiště Par- dubice Hana Šmejkalová uznává, že konkurence hlavního města je těžká. „Politika mezinárodní- ho regionálního letiště ale stojí na úplně jiných pilířích,“ říká. Myslí si, že Pardubice z blízkos- ti Prahy do budoucna ještě bu- dou těžit. Jako letiště Stansted a Luton z Londýna nebo Hahn z  Frankfurtu. Podle ředitelky to už dnes mají vlakem někteří obyvatelé východní části Prahy letecká doprava GENERÁLNÍ DODAVATEL STAVEB Vídeňská 108, 619 00 Brno, tel.: +420 547423 211, fax: +420 547423 221, e-mail: arko@arko-brno.cz, www.arko-brno.cz Vodohospodářské stavby – čistírny odpadních vod – úpravny vod Pozemní a dopravní stavby Provozování vodohospodářských zařízení Nízkoteplotní sušení kalů Šnekové lisy Termická hydrolýza Výroba a dodávky turbodmychadel a turbokompresorů Dodávky rootsových dmychadel Dodávky šroubových kompresorů ZAMĚŘENÍ SPOLEČNOSTI: ÚV Znojmo ÚČOV Bratislava ÚV Mostiště ČOV Rakvice ÚČOV Bratislava Ú ČO Reklama_2018_269x185.indd 1 17.07.18 16:56 Počet odbavených cestujících 2017 2016 2015 Praha 15 415 001 13 074 517 12 030 928 Brno 470 285 417 725 466 046 Ostrava 324 116 258 223 308 933 Pardubice 88 490 31 174 59 260 Karlovy Vary 21 404 25 235 34 550 Vídeň 24 392 805 23 352 016 22 775 054 Varšava 15 750 000 12 835 560 11 206 700 Katovice 3 892 941 3 221 261 3 069 279 Bratislava 1 942 069 1 756 808 1 564 311 Zatímco pražské letiště stále zvyšuje počet odbavených cestujících, na regionálních letištích některé dny zejí odbavovací haly prázdnotou.  FOTO: Pinterest