MH říjen 2018

Sledujeme kraje: Vysočina  |  Jihomoravský  Olomoucký  |  Zlínský  Moravskoslezský  |  Pardubický  Královéhradecký t o p o d s tat n é p r o f i r m y a  v e ř e j n o u s p r áv u      z á ř í | ř í j e n 2 0 1 8 www.moravskehospodarstvi.cz www.facebook.com/moravskehospodarstvi Pomůže Brnu rezidentní parkování? Od září začaly v prvních oblas- tech Brna platit zóny rezident- ního parkování, které se budou postupně rozšiřovat. Přinášíme podrobný přehled, pohled do ji- ných měst i vysvětlení sporných bodů.  Více na str. 4 a 5 Doprava i ekonomika Bezpečná opravní infrastruk- tura Moravskoslezského kraje a Moravské obce a města 2018. To byla dvě setkání u kulatého stolu. Obě akce pořádala v zá- ří společnost Magnus Regio. Zajímavé názory i zkušenosti účastníků z praxe najdete v re- portážích uvnitř.  Více na str. 12 a 13 Nedoceněné sklářství Přestože se Česká republika proslavila jako sklářská velmoc, sklárny u nás postupně zanikají. Čím je české sklo nyní a čím bylo kdysi? Jak sklo vzniká a v jakých teplotách tráví skláři celé dny?  Více na str. 8 a 9 Anketa: Průmysl 4.0 Kam směřují české firmy? Dočkáme se robotizace a automatizace ve velkém i u nás, nebo už se stalo? O plány v souvislosti čtvrtou průmyslovou revolucí se podělili představitelé významných firem.  Více na str. 15 3 Konec přetížených kamionů? 7 Hnědé uhlí ustupuje 15 – 16 Speciál: Strojírenství Jubilejní Mezinárodní strojírenský veletrh oživil slavné legendy Jubilejní 60. mezinárodní strojírenský veletrh letos doplnila unikátní výstava 100RIES. Ta návštěvníkům vyprávěla 100 příběhů československých průmyslových legend uplynulého století. Tím největším je příběh sochy TGM, která zdo- bila dnešní rotundu pavilonu  A v  roce 1928 při zahájení provozu výstaviště. Její repliku vytvořil bě- hem MSV přímo před zraky diváků robot. Meziná- rodní strojírenský veletrh v prvním říjnovém týdnu přilákal na výstavu 100RIES, která mapuje slavné české a slovenské průmyslové výrobky od roku 1918 až do současnosti, tisíce diváků. „Partnerskou zemí letošního MSV je tentokrát symbolicky Slovensko. Pro nás je to ta nejlepší příležitost, jak si společnou průmyslovou historii a její úspěchy v roce, kdy slaví- me sté výročí vzniku Československa, připomenout,“ řekl generální ředitel společnosti Veletrhy Brno Jiří Kuliš. Veletrhu se zúčastní více než 80 slovenských firem včetně tradičních strojírenských a průmyslo- vých značek. Oficiální prezentaci země slouží střední část pavilonu A1, na ni pak navazuje právě výstava 100RIES. Návštěvníci na ní viděli například vůz Ško- da 743 Garde kupé z roku 1982. s výrobním číslem 00001 - historicky první sériově vyráběný osobní automobil na Slovensku.  (zn) změnou je fakt, že ve většině okresů již fungují pa- liativní týmy a velký rozvoj zaznamenávají terénní hospicové a paliativní služby. To v praxi znamená, že rodiny, které se chtějí a mohou starat o umíra- jícího v domácím prostředí, mají možnost využí- vat široké podpory terénních hospicových služeb,“ myslí si Vít Kaňkovský, místopředseda sněmovního zdravotnického výboru. Z dat Národního registru poskytovatelů zdra- votních služeb vyplývá, že skutečně narůstá počet hospiců a  zároveň výrazně klesá počet léčeben Poslední chvíle života chce dle průzkumů na- prostá většina lidí prožít mezi blízkými. Bohužel reálně většina Čechů umírá za zdmi nemocnic. Paliativní péče si klade ambici tento rozpor od- stranit a umožnit hodnotně prožít poslední ob- dobí života. Je potěšující, že možností této péče přibývá. „Oceňuji, že v  posledních letech se situace postupně mění – jednak ve většině krajů vznikly kamenné hospice, ale asi nejdůležitější pozitivní Paliativní péče na Moravě: kvalita roste, lůžka nestačí a nadále narůstat bude. „Kapacity našeho hospice a ostatních služeb, tento zájem nenaplňují, a to jak v  oblasti zdravotní, tak i  v  oblasti sociální péče. Díky rozvoji odborného sociálního poradenství, a informování veřejnosti o možnostech doprová- zení lidí s nevyléčitelným onemocněním, přibývá počet zájemců o naše služby. S nárůstem onkolo- gických onemocnění v  populaci, je v  posledních letech zvýšená poptávka o sociální a zdravotní péči v domácím prostředí. Důsledkem tedy bude rozvoj našich a dalších služeb ve městě Brně a Jihomorav- ském kraji.“ Na zvýšenou poptávku zareagovala i brněnská klinika SurGal Clinic, která postavila Pavilon ná- sledné péče ve vnitrobloku své nemocnice. Pokračování na straně 10 dlouhodobě nemocných (LDN). Za pouhé čtyři roky klesl počet LDN na polovinu ze 79 v  roce 2014 na 39 v roce 2017. Je to tím, že lidé již nechtějí v těchto léčebnách umírat. I když to tak v minulosti bylo, dnes již LDN nejsou vnímány jako ústavy „na dožití“. „Musím bohužel říci, že v dobách nedáv- ných to tak v některých případech bylo, jsem ale přesvědčen, že na většině LDN se situace v posled- ních letech pozitivně změnila. Určitě je ale ještě řada problémů, které je třeba v péči o dlouhodobě nemocné změnit,“ doplňuje Kaňkovský. „Jsme zastánci transformace a  modernizace LDN, jejichž význam v  příštích letech výrazně poroste,“ podporuje tento názor i ředitel hospicu sv. Alžběty v  Brně Jan Kosina. Podle něj zájem o paliativní péči a rovněž péči o pacienty s chro- nickým onemocněním, v posledních letech narůstá S p e ci á l •  stro jírenstv í  • FOTO: Czech innovation expo

2 září | říjen 2018 informační technologie inzerce Co nás čeká v blízké budoucnosti? Které technologie se brzy stanou standardem? Na co si dát pozor, pokud nechcete, aby vás konkurence předstihla a porazila? Odborníci i vizionáři se shod- nou na tom, že žhavými tématy současnosti jsou automatizace a robotizace, virtuální a rozšířená realita, umělá inteligence, 3D tisk, oblast tzv. internetu věcí a Mobile first řešení tedy „vše v  mobilu“. Rozšířená realita ve výrobě: skutečnost nebo fantazie? Rozšířená realita byla donedávna spojována téměř výhradně se zá- bavou, ale využití je mnohem širší. „ „ Co je virtuální a co rozšířená realita? Virtuální realita vás přenese do „jiného světa“. S  nasazenými brýlemi vidíte „realitu“ zvoleného programu. Můžete tedy například sedět doma a přitom se procházet mezi historickými památkami ne- bo letět na Měsíc. Doplnění brýlí o sluchátka přidává k obrazu i slu- chové vjemy a celkový zážitek je pak velmi realistický. Rozšířená realita oproti tomu pracuje se skutečným okolím a  přidává k  němu digitální do- plňky. Představte si například, že se skrz displej svého mobilu (čí spíše tabletu) díváte na motor své- ho auta. Jakmile na některou část motoru nasměrujete svůj pohled, zobrazí se vám informace o sou- částce, k čemu to slouží a jak se dá případně opravit. A nejde jen o představu - takovýto interaktiv- ní uživatelský manuál už skutečně existuje! Uplatnění rozšířené reality se přímo nabízí ve výrobě: stroje jsou již dnes standardně vybaveny nej- různějšími čidly a senzory a pří- mo se tak nabízí možnost zobra- zení aktuálních výrobních dat tak, že se na stroj podíváte prostřed- nictvím obrazovky svého tabletu. Používá se v lékařství, ve sportu, v armádě, ale i v konstrukci a čím dál více se prosazuje i v průmyslu.  Zobrazovaná data navíc mohou být obohacena o další informace z ostatních systémů a doplnit tak celkový obraz. To umožní velmi efektivně kontrolovat aktuální stav výroby a  pružně reagovat na ja- koukoli situaci. Významnou roli může rozší- řená realita sehrát také v servisní oblasti. „Pohled“ na stroj nám mj. prozradí, zda se blíží servisní in- terval, nebo jaké je aktuální opo- třebení stroje či výrobního nástro- je. To nám pomůže předejít poruše stroje či nekvalitní výrobě. V obou případech se jedná o nemalou fi- nanční i  časovou úsporu. Pokud už k  nějakému problému dojde, je možné stroj na dálku „ukázat“ technikovi, který pak může inter- aktivně navádět zaměstnance, aby základní operace otestoval sám. Pokud bude potřeba, aby technik přeci jen přijel, bude to se znalostí věci a  s  potřebným vybavením. I to významně snižuje náklady na podobné úkony. V popisovaných případech ho- voříme o datových vrstvách, které se zobrazují nad reálnými objek- ty. Potřebná data je potřeba umět nejen získat, ale také zpracovat tak, aby se zobrazovala přehledně a smysluplně. Každý zaměstnanec má přitom jiné potřeby: dělník ve výrobě potřebuje vidět, že jeho stroj pracuje v pořádku, manažer potřebuje znát komplexní výrobní informace. V  Unicornu vytváříme apli- kace pro rozšířenou realitu, kte- ré nacházejí uplatnění v  mnoha průmyslových i  dalších oborech. Počítáme přitom s tím, že lidé na různých pozicích mohou využívat různé technické prostředky: pra- covníci údržby a  servisu budou Komerční prezentace Včasná prevence může zachránit životy Kdy se vám naposledy po- vedlo dovolat se k lékaři na prv- ní pokus? Bydlíte v  Praze, ale lékaře máte v Brně a musíte si brát dovolenou, abyste si jeli vy- zvednout recept? Víte, kdy máte další preventivní prohlídku? V dnešní době, kdy si prak- ticky vše dokážeme zařídit on- line, jsme u lékaře stále odkázáni na telefon a vlastní přítomnost. Samozřejmě se neobejdeme bez toho, aby nás lékař vyšetřil osob- ně, ale takové rutiny jako ob- jednávání se na prohlídku nebo vyzvednutí receptu by mohly být jednodušší, ne? Kolikrát se vám stalo, že během vašeho vyšetření stihla sestra vyřídit dva i  více telefo- nátů? Takové situace nastávají třeba v  ordinacích, které tepr- ve zavádějí recepci nebo jejich kapacita nestačí na správu celé ordinace. Plus4U Medical, česká společnost vyvíjející zdravotnic- ké informační systémy, svými aplikacemi a  službami na tyto problémy reaguje, a  pomáhá tak nejen lékařům, ale i pacien- tům. „Naše systémy nikdy 100% nenahradí personál v ordinacích a ani se o to nesnažíme. My jen nabízíme řešení, které zdravotní- kům ulehčí práci a poskytne jim více prostoru pro to, aby se na- plno věnovali pacientovi,“  říká ředitel společnosti Milan Brašna. Pro lékaře je k  dispozici re- zervační systém, který zjedno- dušuje komunikaci mezi lékařem a  pacientem a  proces sjednává- ní návštěv. Vše probíhá online, kdykoli a  z  jakéhokoli zařízení připojeného k internetu. Pacient si jednoduše v systému najde diář svého lékaře, kde vidí přesně dny i čas, kdy má volno, a vybere si úkon, na který se chce objednat. Nová schůzka se lékaři okamžitě zaeviduje. Systém má tu výhodu, že na každou prohlídku je pa- cient automaticky upozorňován přes SMS či e-mail. Nemusíte se tedy bát, že zmeškáte například preventivní prohlídku u  svého praktického lékaře či zubaře. „ „ Výhody pro pacienty Zdravotnická zařízení, která systém využívají, si pochvalují pokles počtu pacientů, kteří neví o nároku na preventivní prohlíd- ku nebo na ni zapomněli. I  sa- motní pacienti oceňují systém upozornění na vyšetření. Mnoho z nás preventivní prohlídky zane- dbává, ale přitom si neuvědomu- jeme, že právě tyto prohlídky jsou prevencí závažných onemocnění. „Všechny naše aplikace vy- víjíme tak, aby byly jednoduché a snadno se ovládaly,“ vysvětluje Milan Brašna. „V zimě nám jeden lékař, který využívá naše služby, poslal fotku z Alp s příběhem, že jedna jeho pacientka potřebovala nutně recept na léky a on jí ho dí- ky naší aplikaci +4U eRecept bě- hem chvilky vystavil přímo ze sjezdovky a zaslal na e-mail. Není tohle právě to, co všichni chtějí? Lékaři jednoduchá, chytrá a lev- ná řešení a  pacienti okamžitou a profesionální pomoc?“ „Těší nás zájem lékařů i  po- zitivní ohlasy jejich pacientů. Lékaři v  našich aplikacích evi- dují přes 700  000 pacientů z ce- lé České republiky, což za rok našeho působení považujeme za výborný výsledek. Každým dnem zájem o naše aplikace roste a další lékaři se k nám připojují, aby mohli svým pacientům  na- bídnout výhody a  služby, které v  Plus4U Medical nabízíme. Kompletní přehled našich služeb najdete na webových stránkách www.online-ordinace.cz,“ dodá- vá na závěr Milan Brašna. Plus4U je provozovatel internetové služby, ve které nabízí široké portfolio služeb založených na robustních softwarových řešeních pro malé a střední podniky a pro koncové spotřebitele.V internetové službě Plus4U si každý vytvoří svá digitální území (Teritoria) a propojí se s teritorii těch ostatních – jednotlivců i podniků a organizací.  o Plus4U: Unicorn je renomovaná evropská společnost poskytující ty největší informační systémy a řešení z oblasti informačních technologií. Dlouhodobě se soustředíme na vysokou přidanou hodnotu a konkurenční výhodu přinášenou našim zákazníkům. Působíme na trhu již od roku 1990 a za tu dobu jsme vytvořili řadu špičkových a rozsáhlých řešení, která jsou rozšířena a užívána mezi těmi nejvýznamnějšími podniky z různých odvětví. Jsme zároveň provozovateli internetové služby Plus4U a vychováváme ty nejlepší odborníky v oblasti informačních technologií, ekonomiky a managementu na Unicorn College.  o Unicornu třeba více pracovat se speciálními brýlemi či headsety pro virtuální a rozšířenou realitu, zatímco ma- nažeři budou pro stejný účel čas- těji používat své mobily či tablety. Popisované technologie májí prozatím své limity. Ve  velkém prostoru zatím není možné vidět digitální prvky v dálce, protože se zobrazí jen ty nejbližší. Ale i  na tom dnes spolu pracujeme! Miroslav Hlaváč industry consultant Unicorn Systems https://unicorn.com https://spolu-pracujeme.cz

září | říjen 2018 3 transport a logistika inzerce Podle studií jezdí kamiony až s  47  % nevyužité nákladní kapacity. To znamená v  Evropě roční ztrátu až 130  miliard eur a 400 metrických tun zbytečných emisí CO 2 . Využití této kapacity má přinést finanční i  ekologic- ké benefity, jejichž význam ještě lásce k technologiím jsem viděl příležitost, jak logistiku změnit,“ tvrdí Dravecký. V to věří nejen zakladatel spo- lečnosti. Díky pomoci startupo- vého inkubátoru a  akcelerátoru UP21 tomu věří i  známý český investor a miliardář Karel Jane- ček. „Zhruba po dvou letech in- tenzivní činnosti máme nainves- továno asi do 14 startupů. Naší asi největší hvězdou je ShipVio, což je dnes firma s celosvětovým úspěchem,“ podotýká Janeček. „ „ Expanze na německý trh a do Beneluxu V současnosti Shipvio operu- je jen v České republice a s čes- kými zákazníky, ovšem již nyní řeší přepravu zboží po celé Evro- pě. V příštích měsících plánuje expanzi na německý trh a  také vzroste s  nástupem automati- zovaných nákladních vozidel schopných nepřetržitého provo- zu. Shipvio vzniklo z podnikatel- ského inkubátoru UP21 a ve více věcech rozhodně není projektem minulého století. Nejen tím, jak do Beneluxu. Na startu tohoto roku navíc Shipvio získalo mož- nost uplatnit se na náročném ně- meckém trhu. Společně s dalšími osmi startupy jej vybrali do ně- meckého akceleračního programu STARBUZZ. Kromě mentoringu a  rad, jak vstoupit na německý trh, získá Shipvio také hodnotné kontakty na tamní firmy. „Není lepší region, kde bychom měli začít s  budováním německého Shipvia. Ve spolkové zemi Se- verní Porýní-Vestfálsko sídlí  24 z 50 největších německých firem, které jsou našimi potenciálními partnery a zákazníky. Místní fir- my jsou také otevřeny inovacím a novým trendům. Region je navíc velmi blízko Nizozemska, Belgie a Lucemburska, což jsou pro nás další potenciální trhy. Akcelerace v  rámci STARBUZZ nám nabízí příležitost rychleji expandovat na západoevropský trh,“ řekl projek- tový manažer Shipvio Jakub Eliáš. Michaela Římanová Světoznámá nábytkářská firma IKEA se chlubí, že ma- ximálně využívá své obaly a ne- převáží v krabicích vzduch. Na podobném principu funguje český startup Shipvio. Ten vy- vinul unikátní systém sdílení přepravních kapacit. Jde o po- dobný princip, jaký používá například Uber. Firma si zjistí, který dopravce má na její trase místo pro její výrobky, a využije jej. Místo prázdného kamionu se tak cestou zpět vrací plný. Zakladatel Shipvia André Dravecký říká svému přístupu Zero Loss Logistics. „Chceme na cestách méně prázdných kami- onů, chceme odstranit jakékoli ztráty v logistice. Díky tomu bu- de odvětví fungovat,“ tvrdí mladý podnikatel, který s nápadem při- šel v roce 2015 a loni spustil jeho ostrou verzi. spojuje digitální technologie a data, když dokáže najít nejvý- hodnější přepravu pro náklad mezi tisícovkou volných náklad- ních vozidel na evropských sil- nicích. „Zákazník bude schopný si objednat přepravu a  znát její cenu okamžitě na dva kliky, což je veliká změna vzhledem k to- mu, že teď musí strávit člověk hodinu na telefonu a  obvolat 10 dopravců, aby měl relevantní cenu,“ uvádí Dravecký, který se v logistice pohybuje doslova od malička. Jeho rodiče vlastní firmu z to- hoto odvětví, a tak je jeho sou- částí od dětství. Zajímavou zku- šenost pak absolvoval na vysoké škole, když pracoval i pro němec- kou logistickou firmu, která zajiš- ťovala přepravu i pro americkou armádu. „Řešili jsme také napří- klad zásobování v Afghánistánu. Díky těmto zkušenostem a  mé Ministerstvo dopravy má plán: Odlehčí kamionům, a tím i dálnicím FOTO: Freeimages Na dálnici před sebou řidiči ocení spíš jeden kamion, než deset tisíc osobních automobilů. Jenže dálničnímu povrchu je to jedno. Jeden maximálně zatížený kamion totiž vozovku zatíží jako toto ohromné množství aut. Michaela Římanová Zdá se, že by se to mohlo změ- nit. Ministerstvo dopravy totiž plánuje snížit povolenou hmot- nost z  aktuálních 48 tun na 40, což je evropský průměr. Čtyřicetitunový limit přitom do roku 2006 platil také v  Čes- ku. Jenže pak si kamionová lobby prosadila za ministra Aleše Ře- bíčka jeho zvýšení. Už dvanáct let tak domácí dálnice trpí víc než evropské, protože jde o  druhou nejvyšší povolenou hmotnost v Evropě. „Přes území Česka pro- jíždějí denně tisíce zahraničních kamionů a právě ty bývají velmi často přetíženy. Měli bychom si proto naše silnice více chránit,“ říká ministr dopravy Dan Ťok. Ve vyjádření ministra je ne- srovnalost. Kamiony, které přes naše dálnice jen projíždějí, mu- sejí dodržovat limity okolních Českem podle údajů z mýtné- ho systému projede za týden 50 ti- síc kamionů. „U šedesáti procent loni kontrolovaných nákladních vozidel se potvrdilo podezření z  porušení hmotnostních limi- tů,“ uvedlo ministerstvo s tím, že kvůli váze policie prověřila přes 2  000  kamionů. Pro případnou změnu zákona bude klíčová pod- pora hospodářského výboru. „Vět- šina členů výboru to podpořila,“ řekl Hospodářským novinám Ťok. Hmotnost nákladních vozidel má aktuálně na starosti doprav- ní policie a  celní úřady. Když je vozidlo či souprava přetížené, dostane řidič blokovou pokutu až patnáct tisíc korun a jeho firma ve správním řízení musí za každou započatou tunu přetížení zaplatit devět tisíc korun. Jenže kontroly jsou namátkové a pokuty doprav- ce k dodržování zákonů nedonutí. „Autodopravci by si měli uvědo- mit, že vedle nebezpečí finanč- ních sankcí z přetížení vozidel má nerovnoměrné rozložení nákladu dopad na životnost automobilu, vozovky a tím i na počet uzavírek, omezení dopravy, bezpečí a kom- fort jízdy," uvedl mluvčí Ředitel- ství silnic a dálnic Jan Hoření. Řešením mohou být mobilní nebo ve vozovce zabudované váhy. Podle ministra je navíc možné pro kontrolu hmotnosti projíždějících kamionů využít i mýtné brány. To by ale bylo možné až s novým pro- vozovatelem mýtného systému po roce 2019, který má vzejít z výbě- rového řízení. „ „ Dopravci protestují Sdružení českých dopravců snížení limitu odmítá. „Rozhodně se nejedná o opatření, které by po- mohlo vyřešit problém s českými silnicemi, jež jsou ve špatném sta- vu,“ řekl mluvčí sdružení Česmad Martin Felix. České silnice jsou podle něj uzpůsobeny pro jízdu téměř padesátitunových náklad- ních vozů. Podle Felixe dopravci v posled- ních letech investovali do dražších souprav s větším počtem náprav. Cílem bylo splnit zmíněný předpis EU a současně naložit co nejtěžší náklad. „Tato investice do draž- ších vozidel s větším množstvím náprav by pro nás byla v  přípa- dě snížení maximální hmotnosti v  podstatě zmařená,“ zdůraznil. Firmy by musely nakoupit více ka- mionů a najmout nové řidiče, což by jejich služby prodražilo. Na vině stavu silnic jsou na- víc také vysoké letní teploty. Na starších krajských silnicích kvůli tropickým teplotám na řadě míst měkne asfalt, na němž se pak vlivem kamionové dopravy vy- jíždějí koleje. Řešením může být přesunout nákladní dopravu na železnici. I s modernizací a prů- chodností přepravy po kolejích Česká republika zaspala a řešení problému je ještě dlouhodobější než v případě kamionů. států, které jsou nižší, než české. Problém se spíš týká nákladních aut jezdících jenom v  tuzemsku. „Ideální řešení by bylo pravidla celoevropsky sjednotit. S plně na- loženým českým kamionem na našich hranicích končíte,“ uvedl řidič mezinárodní kamionové do- pravy Jakub Beneš z Hodonínska. Podle něj má povolená váha kamionů a stav dálnic souvislost. „V okolních zemích jsou v porov- nání s námi relativně kvalitní. Pro- blém je, že když se sníží hmotnost, zvýší se počet nákladních aut, kte- rých už je u  nás už tak strašně moc,“ doplnil Beneš. Nejčastěji mívají potíže s pře- tížením soupravy převážející stavební materiál jako je písek, kameny nebo dřevo. Pohybují se víc než po dálnicích po silnicích II. i III. tříd, které nejsou na ty- to zátěže stavěné. A protože jsou většinou úzké, nejčastějšími po- ruchami jsou popraskané krajnice. Limity pro váhu nákladních vozů ve vybraných evropských zemích (v tunách): Česká republika��������������������������48 Itálie ������������������������������������������44 Francie����������������������������������������44 Maďarsko ����������������������������������40 Německo������������������������������������40 Nizozemsko��������������������������������50 Polsko ����������������������������������������40 Rakousko ����������������������������������40 Slovensko ����������������������������������40 Zdroj: Freights.eu  limity Revoluce v logistice začala v českém startupu Co je SHIPVIO? Český startup SHIPVIO vstoupil na trh na konci roku 2017. Pracuje s daty a digitálními technologiemi, které umožňují využít nákladní vozidla na maximum s minimálními náklady. Firma momentálně působí na českém trhu, plánuje expanzi do zemí střední a východní Evropy a později také do Německa a zemí Beneluxu. Milí čtenáři,pamatuju si, že jako malou mě vzali rodiče na exkurzi do sklárny. Připadala jsem si jako v jiném světě. Fascinovali mě muži v dlouhých těžkých pláštích a světelné koule z tekuté hmoty, které vycházely z dlouhých tyčí a měnily tvar podle toho, jak dovnitř skláři foukali a tyčí pootáčeli. Na návštěvách u známých a příbuzných jsem si potom prohlížela ručně vyráběné a broušené sklo pečlivě vyskládané ve skříních a kredencích, kde čekalo na slavnostní příležitost, aby bylo naplněné vínem a mohlo o sebe vznešeně cinknout. Po více než pětadvaceti letech jsme se do skláren vrátili s Moravským Hospodářstvím v rubrice Business style. Překvapilo mě, jak se za tu dobu pohled na sklo změnil. Skláři se shodují, že o české sklo je malý zájem. Přitom právě jeho řemeslná výroba naši zemi dříve hrdě a úspěšně reprezentovala v Asii, v Kanadě, v Americe i na Blízkém východě. Hodnotit vztah současné společnosti k tradičnímu řemeslu by ode mě bylo pokrytecké – sama mám skleničky na víno jako spotřební zboží a když myčka na nádobí nějakou rozbije, koupím si za pár desítek korun jinou, a doma kvůli práci a dalším aktivitám trávím někdy i jen minuty, takže si vodu z kohoutku v rychlosti natočím třeba do nejbližšího hrnku. Současný příběh skláren mě ale oslovil natolik, že jsem se nad řemeslným sklem začala zamýšlet a sklenice, které mi v nejrůznějších místech i příležitostech projdou rukama si prohlížím a snažím se vidět, kolik lidské práce za nimi stojí. A u příští slavnostní večeře, kterou budu servírovat, už víno poteče do poctivých – českých sklenic. A jak to máte vy? Příjemné čtení  úvodník Anna Fajkusová, šéfredaktorka Moravského hospodářství

4 září | říjen 2018 V létě 2018 se pro rezidentní parkování vyjádřili představitelé 5 městských částí, 15 bylo proti.Ve zbytku zavedení systému rozvažují. Kromě Brna-středu zatím není zavádění rezidentního parkování jisté, postoje se mohou měnit po volbách v říjnu 2018. Brno – městské části Starý Lískovec Nový Lískovec Bohunice Brno-střed Kohoutovice Jundrov Komín Medlánky Ivanovice Jehnice Ořešín Útěchov Brno-sever Brno-sever Židenice Vinohrady Líšeň Černovice Tuřany Chrlice Brno-jih Slatina Maloměřice a Obřany Řečkovice a Mokrá Hora Bosonohy Žebětín Bystrc Kníničky Královo Pole Žabovřesky ■ PRO ■ PROTI ■ NEROZHODNUTÍ 4 silniční doprava S problémy a pod palbou kritiky, ale přeci. Brno má rezidentní parkování Zaparkuj a jeď. Ale kde? Jedním z hlavních pilířů nové koncepce parkování v Brně má být systém parkovišť Park and Ride. Tedy odstavných parkovišť na okraji města, kam lze pohodlně dojet, pře- stoupit na hromadnou dopravu a do centra pokračovat s  ní. Naplánovali je už představitelé předchozí radniční garnitury. Systém rezidentního parkování ovšem město spustilo s pouhým jedním parkovištěm P+R u Ústředního hřbitova, což řidiči silně kritizovali. Město ale chce nejdříve dostat auta z centra až pak řešit, co s nimi. „Dokud je ně- kde blízko možné parkovat zadarmo,většina lidí nevyužívá vzdálenější nebo placené parkování. Záchytná parkoviště se připravují a postupně budou přibývat,“ uvedla místosta- rostka Brna-středu a kandidátka na primátora za zelené Jasna Flamiková. Bez hlídacích kamer Vjezd aut do historického centra města měl ohlídat systém kamer na vjezdech do něj. 1. září 2018 ale město systém spustilo bez těchto kamer.Do výběrového řízení na zakázku se totiž přihlásila jen jedna firma. Jak zjistil server Seznam zprávy, stejná firma připravila i projektovou dokumenta- ci k zakázce. Sama sobě tak vlastně určovala podmínky a  požadavky na funkce systému. Pochybnosti o  čistotě a zákonnosti takového postupu představitelé města odmítli. Přesto tendr za více než třicet milionů korun zrušili.„Do vý- běrového řízení se přihlásil pouze jeden uchazeč,rada proto využila možnosti, kterou v takové situaci dává zákon, a vý- běrové řízení zrušila,“ konstatoval náměstek primátora pro Sedm hříchů rezidentního parkování činí.Problém však může nastat u některých menších rozvo- zů, jejichž majitelé už uvedli, že místo další administrativní zátěže raději přestanou doručovat do centra. Podle města ovšem mohou svoje produkty dovážet,pokud objednávající rezident využije možnost jednorázově věnovat část ze svých 150 hodin parkování pro návštěvy.„K rezidentnímu opráv- nění přísluší počet hodin, které lze takovým návštěvám poskytnout,“ uvádí město v oficiální zprávě. Nejistota parkování Brňané, kteří si vyřídí rezidentní nebo abonentní oprávnění k parkování ve své zóně, získávají sice právo na modře označených stáních zaparkovat,ale nikoliv nárok.Například v první zóně, kde bylo rezidentní parkování zavedeno, tedy v nejužším centru, má bydliště zhruba 5 000 lidí. Parkova- cích míst tam je 1178, z toho pro rezidentní a abonentní stání 773.Další místa jsou vedená jako vyhrazená pro stání mezi 7.00 a 19.00, úředníci proto počítají s tím, že i ona se na noc uvolní pro rezidenty. První dny místa skutečně rezi- dentům stačila.„Řidiči si vyřídili 992 parkovacích oprávnění, z toho 178 abonentů, 415 rezidentů, 67 ZTP/P, 63 sociální a zdravotní služby,“ uvedla v pondělí po zavedení systému Zuzana Šrámková z tiskového oddělení magistrátu.Zástupci města nicméně připustili,že oprávnění postupně vydají více. Méně, nebo více parkovacích míst? Podle kritiků systému rezidentního parkování míst po jeho zavedení ubude už kvůli nevhodnému značení modrých oblast dopravy Richard Mrázek.Vjezd do centra a správné parkování proto v současnosti hlídají strážníci a kamerové auto zapůjčené z Prahy. Město se chystá pořídit i vlastní. Zakázku na kamery znovu vypíše do konce roku. Na dušičky budou mít lidé smůlu Jindy klidná oblast kolem brněnského Ústředního hřbitova se každoročně především na dušičky, ale také o Vánocích či Velikonocích zaplňuje auty lidí, kteří přišli vzpomenout na své zesnulé.V roce 2018 bude hledání parkování ještě o něco horší.Lidé totiž nebudou mít k dispozici velké parko- viště u spodní brány hřbitova. Funguje totiž jako P+R a po zavedení rezidentního parkování se zcela zaplnilo,přes den tam nebývá ani deset volných míst. Návštěvníci hrobů ve spodní části hřbitova si na těžkosti s parkováním stěžují už nyní.Náměstek primátora Richard Mrázek se nechal slyšet, že o takových stížnostech neví. Slíbil ale, že město v okolí hodlá stavět další plochy. Městská firma Brněnské komu- nikace také chystá znovuzpoplatnění velkého parkoviště. Přijede pizzař? Objednat si oblíbenou pizzu, burger, či čínu může být pro lidi v rezidentních zónách problém. Do centra totiž mohou vjet jen auta s oprávněním k vjezdu, v modrých zónách stát ta s rezidentním či abonentním oprávněním.Zásilkové společnosti mohou získat povolení parkovat na místech určených pro zásobování a také si vyřídit povolení ke vjezdu zdarma. Podle vyjádření jejich představitelů tak skutečně zón. Představitelé města to ale odmítají, nebo dopady označují za zanedbatelné. Například v první zóně podle nich míst naopak přibylo – místo 1 140 jich je 1 178.Jenže jen necelých osm set je pro abonenty a rezidenty.V dalších zónách už připouštějí, že míst ubude. „Například v oblas- tech kolem Antonínské, třídy Kapitána Jaroše a Grohovy, kde se bude rezidentní parkování zavádět od listopadu, je nyní 3731 míst k parkování. Po zavedení nového značení jich ubude 28,tedy ani ne jedno procento.Tento úbytek by navíc nastal bez ohledu na rezidentní parkování v okamži- ku rekonstrukce vozovky nebo chodníku, projekt by totiž musel splňovat aktuálně platné normy,“ prohlásila Zuzana Šrámková z tiskového oddělení magistrátu. Prostor pro nepoctivce Kritici upozornili na to,že zdánlivě neprůstřelný systém,kdy oprávnění získá jen ten,kdo v centru bydlí,vlastní nemovi- tost či podniká, není odolný proti případným spekulacím. Například neexistuje spodní hranice spoluvlastnického podílu pro to, aby člověk oprávnění získal. S rezidentním parkováním se také otvírá další možnost výdělku pro ty, kteří umožňují za poplatek papírově umístit sídlo firmy v  jejich nemovitosti. Doposud možnost využívali hlavně majitelé firem, kteří se snažili z různých důvodů co nejvíce ukrývat. Nově se to bude hodit i těm, kteří prostě budou chtít parkovat v centru. „Dle zákona není regulováno, zda se jedná o sídlo mající nějakou vymezenou plochu pronají- mané prostory.Po vyhodnocení pilotního projektu budeme zjišťovat účinnost regulace a její případně zpřísnění,“ při- pustil Pavel Pospíšek zastupující vedoucího magistrátního odboru dopravy. Reagoval na upozornění kritika systému a bývalého náměstka primátora Roberta Kotziana. (pj) Jedni se na něj těšili jako na řešení s chybějícími místy, další se ho báli. Dlouho odkládaný projekt rezidentního parkování v Brně odstartoval 1. září letošního roku. Modré zóny vyznačující místa, kde mohou zaparkovat jen lidé z  bezpro- středního okolí, případně ti, kteří si vyřídili krátkodobé oprávnění, se objevily jako první v  historickém centru Brna a jeho bezprostředním okolí. „Systém podporuje přede- vším ochranu rezidentů v  oko- lí jejich bydliště. Reguluje také dlouhodobé stání vozidel, a tím zvyšuje obrátkovost na potřeb- ných místech. Zvyšuje se tedy pravděpodobnost, že lidé za- parkují,“ prohlásil brněnský primátor Petr Vokřál. „ „ Model květinky Představitelé Brna zvolili pro rezidentní par- kování model takzvané květinky. Město je v něm rozdělené na oblasti, přičemž pomyslný střed květu je místo bydliště konkrétního rezidenta či místo podnikání abonenta. Právo má parkovat nejen ve své oblasti, ale také ve všech ostatních tvořících okvětní lístky. Aby všechny náležitosti vysvětlili, spustili v  červenci informační kampaň. Na konci čer- vence začali vydávat takzvaná rezidentní opráv- nění. Lidé si je mohou vyřídit na speciálním pracovišti v  ulici Zvonařka 5, případně online přes takzvanou osobní stránku uživatele. Fyzicky si hned první den přišlo pro oprávnění několik desítek lidí. V první listopadový den se rezidentní par- kování rozšíří na ulice na sever od centra, další městské části se mohou připojit příští rok. Již před spuštěním přitom systém řada Brňanů kritizovala. Vadí jim složité vyřizování vjezdu do centra například pro rozvozové firmy, počet parkovacích míst i  zvolený květinkový systém. Ten by chtěli nahradit pouhými dvěma zónami pro centrum a zbytek města. (pj)

září | říjen 2018 5 inzerce Bezpečný provoz na pozemních komunikacích je jednou z priorit každého města. Také Brno není výjimkou. Společnost Brněnské komunikace a. s. se dlouhodobě stará o sjízdnost brněnských silnic a zajišťuje bezpečnost provozu ve městě Brně. K dlouhodobým projektům, které k bezpečnosti na brněnských vozovkách přispívají, patří moder- nizace řízení dopravy, městského kamerového dohledového systé- mu, vytváření záchytných parko- vacích ploch, navádění do par- o technické nebo fyzické stáří jed- notlivých částí, avšak důležitým momentem při rekonstrukcích ce- lých SSZ je přechod na malé pro- vozní napětí se světelnými zdroji LED, které jsou schopny ušetřit až 80% elektrické energie a tím sní- žit energetickou zátěž. Na základě dopravních studií vznikají nová SSZ, která řídí provoz na kříže- ní jednotlivých ulic. V horizontu jednoho roku je uvažováno o mo- dernizaci řídící dopravní ústředny, která pomůže při zlepšení moni- toringu dopravy ve městě Brně, a také umožní rychlejší reakce na nenadálé dopravní situace. K to- mu by měla přispět i provázanost jednotlivých řídících a informač- ních systémů. Nejen v době dopravních špi- ček dochází k přetížení některých křižovatek, kde se tvoří v jednot- livých směrech kolony. Městský kamerový dohledový systém do- káže dopravním inženýrům pří- mo pomoci v návrzích řešení této problematiky. Tím se uspíší reak- ce, která by měla vyvolat změnu v  řízení provozu na daném SSZ nebo pro celou blízkou skupinu SSZ. K  bezpečnějšímu městu by rovněž mělo přispívat monitoro- vání průjezdu křižovatkou na čer- venou či úsekové měření rychlosti. Modernizace řízení dopravy ve městě Brně kovacích domů a mnoho dalších. Díky stále modernějším techno- logiím je důležité vzájemné pro- pojování telematických systémů. Výsledným efektem je nabídka většího komfortu pro účastníky silničního provozu. Vše se pak odehrává ve dvou rovinách – tou první je přímo odezva do řízení provozu a druhou je poskytování informací o  dopravních událos- tech. „ „ Světelná signalizace a kamery Činností, které ovlivňuji do- pravu ve městě Brně, je celá řada. V současné době je aktuální mo- dernizace řízení provozu a měst- ského kamerového dohledového systému. Řízení provozu je slože- no z  centrálního řízení dopravy, které ovládá jednotlivá světelně signalizační zařízení (dále SSZ) a samotných SSZ. Jednotlivá SSZ jsou rekonstruována na základě několika aspektů. Většinou jde Nezanedbatelná je i  skutečnost, že záznam z kamer na křižovatce může výrazně přispět k objasnění vzniku dopravní nehody. Pokud kamera na křižovatce zabírá místo střetu vozidel, může si dopravní složka PČR vyžádat pro objasně- ní vzniku dopravní nehody video záznam. www.bkom.cz silniční doprava SSZ přechází na malé provozní napětí se světelnými zdroji LED Výhody světelných zdrojů LED, instalovaných do SSZ: ■ úspora elektrické energie ■ malé provozní napětí ■ nižší poruchovost přispívá k delší životnosti zařízení ■ vyšší zřetelnost za denního světla ■ stmívání svitu v nočních hodinách, aby nedocházelo k oslňování řidičů  výhody LED Zajímavá čísla: 773 parkovacích míst v užším centru Brna bude vyhrazeno pro rezidenty a abonenty a návštěvníci. Magistrát počítá s tím, že parkovacích oprávnění ale vydá více 1 178 parkovacích míst místo 1 140 má být v centru po zavedení rezidentního parkování celkem. Kromě míst pro rezidenty, abonenty a návštěvníky zůstanou ve městě i vyhrazená parkovací stání. Jejich platnost ale bude jen mezi 7.00 a 19.00, magistrát proto věří, že na noc se uvolní pro rezidenty 3 cenová pásma pro návštěvníky vzniknou po zavedení rezidentního parkování. 1.  pásmo je od 1. září v nejužším centru, v ulicích označených značkou s oranžovým pruhem zaparkují lidí zdarma do půl hodiny, pak platí 40 Kč za hodinu. 2.  pásmo spustí od 1. listopadu v dalších částech Brna středu, zdarma bude parkování do půl hodiny, pak 20 Kč za hodinu. 3.  pásmo nebylo ještě stanoveno, zdarma bude hodina, další hodiny za 10 Kč 6 velkých placených parkovišť v bezprostředním okolí historického centra mohou využít návštěvníci 1 záchytné parkoviště Park and Ride se snadným přestupem na hromadnou dopravu zatím Brno zřídilo. Nachází se u ústředního hřbitova 2 500 korun může být pokuta za neoprávněné parkování v oblastech se zavedeným rezidentním parkováním 31 000 000 korun měl stát kamerový systém hlídající vjezd aut do užšího centra Brna. Zakázku město po kritice pro neregulérnost soutěže zrušilo. Kamery proto dočasně nahradí strážníci městské policie a vypůjčené kamerové auto z Prahy Jak je to s rezidentním parkováním v jiných městech?  ■  Čtěte na straně 6. Naplánované vlny zavádění rezidentního parkování 1. vlna se týká historického centra města a spustili ji 1. září 2018 2. vlna se týká oblasti Brna-středu na sever od centra, spustí ji 1. listopadu 2018 Další vlny přijdou na řadu podle vůle představitelů městských částí v dalších letech Tři kategorie řidičů v systému rezidentního parkování v Brně Rezident ■ Fyzická osoba s trvalým pobytem v oblasti nebo majitel nemovitosti v oblasti. ■ Má právo v oblasti a oblastech sousedních parkovat v zónách vyznačených modrými pruhy, ne však nárok na místo. ■ V užším centru získá také povolení ke vjezdu do něj, který bude kontrolován. ■ Má nárok na 150 hodin parkování pro návštěvy. 100 hodin zdarma, 50 zpoplatněných. ■ Kromě občanů Brna se počítají mezi rezidenty také cizinci z přechodným pobytem v Brně, nemají ale nárok na volné hodiny pro návštěvy. Ceny pro zóny v Brno-středu (další městské části si mohou ceny upravit)   1. auto 600 Kč   2. auto 15 000 Kč   3. a další auto 30 000 Kč Aby se rodiny vyhnuly zvýšeným poplatkům za další auta, je třeba je napsat na další členy domácnosti. Abonent ■ Podnikající fyzická nebo právnická osoba se sídlem či provozovnou ve vymezené oblasti. ■ Má právo parkovat ve vymezených modrých zónách v oblasti a oblastech sousedních. ■ Jeho zákazníci se řídí režimem pro návštěvníky. Ceny pro Brno-střed   1. auto   6 000 Kč   2. auto 20 000 Kč   3. a další auto 20 000 Kč Návštěvník ■ Všichni ostatní řidiči.Ať už Brňané z nesousedních oblastí, tak Mimobrněnští. ■ Mohou parkovat po žádosti o dočasné parkovací oprávnění, jako svým návštěvám jim může poskytnout parkování rezident. ■ Využít mohou také placená parkoviště a parkovací domy, nebo na parkování krátkodobě zdarma místa označená značkou s oranžovým pruhem. ■ Do užšího centra mohou vjet jen s povolením.

6 září | říjen 2018 teplárny a energetický průmysl Elektrárny na hnědé uhlí budou za několik let minulostí. Blížíme se k hranici těžebních limitů. Veronika Vindišová Přes dva miliony českých domácností je závislých na vý- robě tepla z hnědého uhlí. Přes- tože ho máme dostatek, kvůli limitům těžby s  ním nemůže- me v  budoucnu počítat. Podle odborníků tento stav nastane kolem roku 2050. Energetické společnosti ale již nyní hledají řešení, jak se s  tím vypořádat. V  Polsku dokonce začali uhlí dovážet z Ameriky. Podle mluvčího společnosti ČEZ Ladislava Kříže bude hně- dé uhlí v České republice nahra- zeno především obnovitelnými zdroji a jadernými zdroji. „Vy- plývá to ze Státní energetické koncepce, která dává na budou- cí zabezpečování energetických potřeb  ucelený pohled. Co se týče obnovitelných zdrojů, sází se především na biomasu,“ uve- dl. Čistou biomasu používá ČEZ k  výrobě energie jen ve dvou elektrárnách. „A to v Hodoníně a částečně v Poříčí. Zatím oba- vy z nedostatku biomasy nemá- me, protože máme velmi široké portfolio dodavatelů. Nyní ani nepočítáme s výstavbou žádné- ho dalšího zdroje na spalování biomasy,“ podotkl Kříž. „ „ Nováková: ČEZ vynechat nelze O budoucnosti energetiky vyjednává i nová vláda. Aktuál- ním tématem se stala dostavba bloku elektrárny v Dukovanech, kterou spravuje ČEZ. Tento pro- jekt ale dlouhodobě brzdí nejas- Éra hnědého uhlí se blíží ke konci rani. Podle ministryně průmys- lu a obchodu Marty Novákové musí ČEZ hrát v tomto projektu významnou roli. „Všichni od- borníci na jadernou energetiku, kteří mají k výstavbě jaderného bloku co říci, pracují v  ČEZ,“ vysvětlila, proč tuto společnost nejde obejít. Ručitelem financování pro- jektu má být nicméně stát, proto se uvažuje o založení společné- ho podniku. Nově sestavený tým expertů posuzuje také mož- nost, že by stát koupil divizi ČEZ, která blok postavila. ČEZ provozuje dvě jaderné elektrár- ny, a sice v Dukovanech a Te- melíně. Produkují 38 procent z  celkového objemu vyrobené elektřiny na území České re- publiky. „ „ EU prosazuje zelenou energii Do budoucnosti energie ale promlouvá také Evropská unie. Podle představy europoslanců má být v roce 2030 až 35 procent spotřebované energie vyrobeno z  obnovitelných zdrojů. Nyní je Evropa zhruba na polovině. Nicméně jednotlivým členským zemím nechtějí europoslanci striktně diktovat limity. Země si samy určí, kolik obnovitel- né energie jsou schopné v roce 2030 vyrábět. Pro Česko celoevropský cíl znamená dosáhnout v roce 2030 podílu 26 procent energie z ob- novitelných zdrojů. Přitom ak- tuální podíl obnovitelných zdro- jů na spotřebě energie v Česku činí přibližně 15 procent. Větší ambice by podle Komory ob- novitelných zdrojů domácnos- tem, obcím i podnikům přinesly atraktivnější podmínky, kterými by je stát motivoval, aby si elek- třinu a teplo vyráběly z čistých, domácích zdrojů samy. „Europoslanci dali najevo, že samovýrobce a  energetická družstva a komunity považují za důležitou součást energetiky. O to víc mě mrzí, jak nízké ambi- ce schválil. Doufejme, že během trialogu se to povede ještě zlep- šit a že česká vláda k tomu při- spěje. Obnovitelné zdroje jsou šancí na čistou a levnou energii pro Česko stejně jako pro EU,“ myslí si předseda Komory obno- vitelných zdrojů energie Štěpán Chalupa. Ministerstvo průmyslu a ob- chodu nyní pracuje na novele zákona o podporovaných zdro- jích. Stanoví přesná kritéria pro výpočet přiměřenosti podpory takové výroby energie. Po vzoru Německa ministerstvo zároveň připravuje systém aukcí pro výběr zdrojů, které by v  bu- doucnu měly být podporovány. Chce pro stát připravit takové podmínky a nástroje, aby bylo možné naplnit závazky České republiky pro obnovitelné zdro- je do roku 2030 nejefektivnějším způsobem. V jaderné elektrárně Dukovany plánuje vláda postavit nový blok.  FOTO: ČEZ ZDROJ: Státní energetické koncepce Topná sezóna letos začíná neobvykle pozdě Po letní přípravě začínají první tep- lárny dodávat teplo nejen pro ohřev vody, ale také pro celodenní vytápění. Průměrné denní teploty by měly dlou- hodobě klesat pod 13 °C, což je jed- na z podmínek vyhlášky pro zahájení celodenního vytápění bytů.V druhé polovině září se naplnily předpovědí meteorologů a došlo k citelnému ochlazení a srážkám. Chladné počasí by mělo pokračovat i nadále, a tak první teplárny začínají s ranním a ve- černím temperováním nebo i celoden- ním vytápěním ve většině míst repub- liky. S pravidelným vytápěním začínají tradičně nejdříve teplárny na západě Čech a ve výše položených oblastech. „Zařízení kotelen, distribučních sítí a předávacích stanic pracovníci teplá- ren přes léto prohlédli a opravili tak, aby opět bezchybně fungovala až do května příštího roku. Na bezpečné dodávky tepla z tepláren se u nás spoléhají 4 miliony lidí,“ řekl ředitel výkonného pracoviště Teplárenského sdružení České republiky Martin Hájek. Spotřeba tepla v letošním roce je zatím o několik procent nižší než vloni. Může za to teplý průběh jara i začátku září. Zatímco podle dlou- hodobého průměru se končí s vytá- pěním v polovině května, letos už to bylo o měsíc dříve v polovině dubna.  (zn) Ministerstvo ne- souhlasí s vývojem chytré sítě Ministryně průmyslu a obchodu Mar- ta Nováková není spokojena s plně- ním Akčního plánu ČR pro chytré sítě. Uvedla to dnes v rozhovoru pro Čes- kou televizi. Podle ministryně Nová- kové je Národní akční plán pro chytré sítě zpracován velmi obecně. „Je tam 46 opatření, která jsou zpracována do velkého technického detailu, ale vytrácí se hlavní směr, kterým by mělo být zavádění chytrých technologií (např. elektroměrů), celková digitaliza- ce připojení do sítě, integrace nových energetických zdrojů a v neposlední řadě i napojení české přenosové sítě do okolních zemí,“ okomentovala současný stav plnění akčního plánu ministryně Marta Nováková.  (red)  aktuálně Zóny s rezidentním parkováním už před Brnem zavedla jiná města v okolí. Praha je stále rozšiřuje, ale podle odborníků nefungují. V Bratislavě se nemohou dohodnout. Ani první, ani poslední, ani nejlepší, ani nej- kontroverznější. Brno se zavedením parkovacích rezidentních zón zařadilo do už poměrně dlouhé řady nejen českých, ale také středoevropských měst. V některých z nich jsou se zavedenými systémy spo- kojení, jinde je naopak napadli u soudu. První snahy o regulaci takzvané dopravy v klidu vytvořením zón se v  České republice objevily už v první polovině osmdesátých let v hlavním městě. Definitivně Praha zóny zavedla v roce 1996 pro Pra- hu 1, postupně se rozšiřovaly do dalších městských částí, jejichž politici to odsouhlasili, a od letošního února je mají v Praze 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 13, 16 a 22. Ve většině z nich řidiči nepotřebují parkovací kar- tičku, ale registrují poznávací značky tak, jako tomu je v Brně. Značení zón v Praze zahrnuje tři barvy. „Na modré zaparkují jen rezidenti, případně krátko- době návštěvníci poté, co zaplatili přes web. Fialové zóny jsou smíšené, zdarma tam zaparkují rezidenti, návštěvníci pak po uhrazení poplatku. Mohou ale využít i automaty. Oranžová je pak vyhrazená pro krátkodobé parkování návštěvníků,“ uvádí předsta- vitelé města na webu věnovaném parkování. Přestože si politici systém chválí a plánují jej dále rozvíjet, místní ani specialisté tak nadšení nejsou. Na jaře dokonce odborníci z ČVUT zveřejnili spolu se společností Uber závěry výzkumu dopadů zave- Rezidentní parkování? V Praze Armagedon, ve Vídni klid bez modrých čar je reálný počet míst, kterými dané území disponuje. To znamená, že nelze garantovat místo k zaparko- vání i přes zaplacení rezidentního parkování v dané městské části. Nejhorší je z tohoto pohledu situace na Praze 3, kde na celkem 14 879 parkovacích míst vydal obvodní úřad 16 428 parkovacích karet,“ po- dotkla mluvčí Uberu Miroslava Jozová. „ „ Klidná Vídeň Představitelé Prahy ovšem výzkum neberou moc vážně. Mluvčí města Vít Hofman jen přes média vzkázal, že jej bere spíše jako marketingovou akci Uberu. Sebevědomí může zřizovatelům zón dodat to, že žaloby proti rezidentnímu parkování, které podal právník Ondřej Pecák, smetly všechny soudy, včetně ústavního, ze stolu. Naopak mnohem klidnější bylo v  roce 19993 zavedení zónového parkování ve Vídni. Tam si i ná- vštěvníci pochvalují propracovaný, a ne příliš drahý systém parkovacích domů a  parkovišť Park and Ride, odkud lze snadno dál pokračovat třeba met- rem. Parkovací zóny nevymezují modré čmáranice v ulicích ale značky zákazu zastavení s dodatkovou tabulkou o výjimce pro obyvatele daného městského okresu. K zastavení tam opravňuje parkovací nálep- ka na čelním skle. Jednotlivé okresy mohou zřídit rezidentní místa v  případě, že kapacita parkovišť je zaplněná z  devadesáti procent či více. Přitom dení zón, kde je označili za Armagedon. Například upozornili, že pro přijíždějící auta, podobně jako v Brně, chybí záchytná parkoviště. Nabízejí totiž jen 3500 míst pro celkem 318 000 přijíždějících. „Kapa- cita současného stavu záchytných parkovišť P+R, se pohybuje kolem jednoho procenta průměrné denní intenzity vozidel přijíždějících do Prahy. Z praxe ze zahraničí víme, že optimálně mají P+R parkoviště pokrýt třicet až padesát procent přijíždějících vozů do měst,“ upozornil jeden z  autorů studie Josef Kocourek. S nedostatkem míst souvisí také převis poptávky nad nabídkou. „Ze studie vyplývá, že ve všech ob- lastech je vydáno více parkovacích oprávnění, než Zaměstnanci Vídně umisťují značku vymezující rezidentní parkování. Jedná se o  tradiční značku zákazu stání s  dodatkovou tabulkou, kde je zmíněna výjimka pro obyvatele šestého okresu a invalidy.  FOTO: město Vídeň/Alex Halada maximálně pětina dostupných míst může být pro rezidenty vyhrazeno. Od roku 2016 je rezidentní parkování součástí také parkovací politiky v Bratislavě. Ale doposud jen na papíře. Zastupitelstvu se totiž nepovedlo schválit její uvedení do praxe. I díky postoji zástupců největší frakce Bratislavský klub, kteří upozorňují na to, že město nepostavilo potřebná záchytná parkoviště a dostatečně nepřipravilo ani hromadnou dopravu. Hladkým fungováním parkovacích zón se ne- mohou chlubit ani v Ostravě, kde je zavedli v roce 2000. „V oblasti Slezské Ostravy a  Vítkovic došlo k postupnému poklesu vydaných parkovacích karet téměř na nulu. Počet vydaných rezidentních karet převyšuje nabídku parkovacích míst, což vede k ne- spokojenosti rezidentů a tito přestávají mít o par- kovací karty zájem, proto poklesl počet vydaných karet v roce 2017 oproti roku 2016,“ uvedla mluvčí moravskoslezské metropole Andrea Vojkovská. Podotkla přitom, že zóny jen přemísťují problé- my. „Jejich zavedením dochází k nárůstu parkujících vozidel na hranici zóny a nespokojenosti rezidentů. Typické je sídliště Kamenec ve Slezské Ostravě,“ doplnila. V Olomouci mají parkovací zónu zřízenou jako zónu, kde lze ve všední dny mezi devátou ráno a  šestou večer parkovat jen na vyznačených mís- tech maximálně dvě hodiny s parkovacím lístkem či dlouhodobou parkovací kartou. „Dlouhodobou parkovací kartu si vyřídí rezident, který prokáže trvalé bydliště a vlastnictví vozidla,“ uvedla mluvčí Radka Štědrá.  Petr Jeřábek nosti financování. Zájem o něho projevilo v  polovině roku šest firem, vláda chce mít jasno do konce roku. „Je pro nás důležité, aby rozhodnutí padlo v dohled- né době. Musíme mít dostatek času, abychom mohli uklidnit naše občany, kteří mají z jaderné energetiky obavy,“ konstatoval vicepremiér Jan Hamáček. Kvůli stavbě nového jader- ného bloku také proběhlo velké jednání, kterého se kromě zá- stupců vlády zúčastnili gene- rální ředitel ČEZ Daniel Beneš, místopředsedové představenstva Martin Novák a Tomáš Pleskač a člen představenstva Pavel Cy-

září | říjen 2018 7 teplárny a energetický průmysl inzerce Údržba obecních budov, jako jsou školy, domovy pro seniory, plavecké bazény, sportovní haly apod. tvoří velkou položku rozpočtů obecních či městských úřadů. Pokud chce obec výrazně snížit náklady na provoz a údržbu zmíněných zařízení, musí dříve či později začít i s rekonstrukcí vytápění těchto objektů. Majitel, tedy město či obec, může rekonstruk- ci provést buď na vlastní náklady, nebo oslovit investora, který se postará nejen o  kompletní rekonstrukci kotelny, ale bude zajišťovat i  její provoz. V takovém případě se jedná o tzv. energy con- tracting projekt. Jeho výhodou je, že se majitel ne- movitosti nemusí starat ani o rekonstrukci kotelny a s tím spojenou administrativu, ani o následný provoz. Vlastník investorovi pouze pronajme prostory kotelny k rekonstrukci a instalaci nové techno- logie. Investor, který je majitelem veškeré nově instalované technologie kotelny, pak zajišťuje do- dávky tepla a elektřiny do objektu. Energy contracting pro obecní budovy Kompletnírekonstrukcekotelnydomovapro seniory proběhla od července do září 2017. Sa- motné rekonstrukci předcházela dvouměsíční lhůta na zpracování projektové dokumentace. Původní energetické zázemí domova pro se- niory bylo tvořeno dvěma oddělenými kotelna- mi. V kotelně 1 se nacházely čtyři plynové kotle o celkovém výkonu 169,2 kW a elektrický ohřívač vody o kapacitě 1 000 litrů. Kotelna 2 byla vyba- vena třemi plynovými kotli o celkovém výkonu Rekonstrukce kotelny v Domě sv. Antonína v Moravských Budějovicích 128  kW. Jednalo o  zastaralou technologii, část pocházela z roku 2001, některá zařízení byla ještě starší. Celá soustava fungovala bez možnosti au- tomatické regulace, přičemž s rostoucí amortizací vybavení se zvedaly i náklady na opravy a údržbu. Obě kotelny byly od sebe navíc odděleny. V pří- padě výpadku tedy byla ohrožena dodávka tepla do příslušné části budovy. Celková rekonstrukce zahrnovala komplet- ní přestavbu kotelny 1, propojení kotelen 1 a 2 a změnu využití kotelny 2. Kotelna 1 byla nově osazena centrálním zdrojem tepla: dvěma nový- mi plynovými kotli o celkovém výkonu 300 kW a kogenerační jednotkou TEDOM Micro T30 SPI o elektrickém výkonu 30 kW a tepelném výkonu 62  kW. Kogenerační jednotku lze navíc využít i jako záložní zdroj při výpadku elektrické sítě. Akumulaci tepla zajišťují 2 zásobníky o objemu 2 × 1 500 litrů. K ohřevu teplé vody byl instalován nový zásobník o objemu 1 000 litrů. Veškeré rozvody byly osazeny oběhovými čer- padly s  automatickou regulací výkonu, byl zde zprovozněn i  nový systém MaR, který zajišťuje vizualizaci aktuálního provozního stavu kotelny, nastavování provozních parametrů a  umožňuje monitorování a ovládání celé kotelny na dálku. Kotelna 2 změnila funkci na „domovní předávací stanici“. Tři původní plynové kotle byly demon- továny a domovní rozvod byl přímo napojen na zdroj tepla v kotelně 1. Rekonstrukce kotelny v  Domě sv. Antonína v Moravských Budějovicích byla provedena fir- mou TEDOM a. s., která ji sama naprojektovala, zrealizovala a zainvestovala. Protože se jedná o ty- pický příklad EC projektu, je TEDOM zároveň i  dodavatelem energií pro domov pro seniory. TEDOM jako investor rovněž nese veškeré nákla- dy spojené s údržbou a provozem kotelny, revi- zemi, servisem jednotlivých prvků apod. Domov sv. Antonína tak má dlouhodobě zajištěnu dodáv- ku energií za předem dohodnutých podmínek, nemusí se starat o servis a provoz kotelny a navíc má zajištěn i nouzový zdroj elektřiny pro případ výpadku elektrické sítě. www.tedom.com Domov pro seniory Dům sv.Antonína,   Moravské Budějovice Kotelna 1 po dokončení rekonstrukce (09/2017) – kogenerační jednotka, 2 akumulační nádoby Důraz na ekologii, snaha efektivně hospodařit i možnost získat dotace. To vše přispívá ke zvyšování počtu kogeneračních jednotek v Česku. Využívají je firmy, obce, hotely, sportoviště i nemocnice. Největší předpoklady jejich využití mají velcí odběratelé tepla. Ladislav Koubek V  poslední době je využívají zemědělci i  k  vytápění skleníků. Z  hlediska zdrojů produkce pak kogeneraci využívají například bioplynové stanice. „Díky efektivnímu využití od- padního tepla se při kombinované výrobě elektřiny a tepla ušetří až 60  % energie obsažené v  palivu oproti oddělené výrobě elektřiny a tepla. Kogenerační jednotky ta- ké vyrábějí elektřinu v místě její spotřeby, čímž se eliminují další ztráty vznikající při transportu a distribuci elektřiny. Díky vyso- ké účinnosti a  využívání ušlech- tilých plynných paliv dochází ke snižování emisí CO2 oproti oddě- lené výrobě (méně paliva = méně emisí, ušlechtilejší palivo = méně emisí.). Nevýhodou jsou vyšší in- vestiční náklady a určitá závislost na legislativních podmínkách pro provozování kogenerace,“ uvádí Vlado Murár ze společnosti TE- DOM. Ta se po revoluci stala jed- ním z pionýrů v oblasti kogene- race. Ve spolupráci s firmou ČEZ Energo provádí instalace nových zařízení, provozuje je a servisuje. Dlouhodobým cílem skupiny ČEZ je dosáhnout instalovaný výkon v  oblasti kogenerace na úrovni Vzhledem k rozlehlosti areálů jsou přirozeným zájemcem o ko- generaci nemocnice. „Nemoc- nice v  Novém Města na Moravě již šestým rokem využívá výhod kombinované výroby elektric- ké energie a tepla v kogenerační jednotce. Kogenerační jednotka s výkonem 200 kW byla instalo- vána v roce 2013 v rámci projektu EPC. Investici nemocnice splácela z úspory energií. Výroba elektric- ké energie v kogenerační jednotce pokrývá téměř 1/3 celkové spotře- by elektrické energie nemocnice. Podobně výroba tepla, která slou- ží k  ohřevu teplé vody, pokrývá 1/3 její celkové potřeby. Veškerá energie vyrobená v  kogenerač- ní jednotce je spotřebována pro potřeby nemocnice. To je hlavní výhoda tohoto technického zaří- zení. Nemocnice je tak ve výrobě elektrické energie zčásti nezávislá na dodávkách ze sítě,“ přiblížila konkrétní příklad ředitelka novo- městské nemocnice Věra Palečko- vá. Možná se přidá i Nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně. „Kogenerač- ní jednotku ve zlínské nemocnici zatím nemáme. Do budoucna o ní uvažujeme a  rozhodnutí padne poté, co bude buď jistá stavba no- vého monobloku nemocnice nebo rekonstrukce budov ve stávajících areálu,“ říká mluvčí nemocnice Dana Lipovská. Ve Fakultní ne- mocnici Olomouc naopak není instalována žádná kogenerační jednotka. V minulosti se v rámci některých studií tato možnost po- suzovala, ale nikdy nedošlo k její realizaci. V poslední době v Česku jako houby po dešti rostou skleníky. Umožnily to investiční dotace, které poskytuje Státní zemědělský intervenční fond. Ekonomika pro- vozu skleníků ale závisí na ceně elektřiny a  tepla. A právě zde je také vhodné využití kogenerace. Jedním z ideálních modelů je po- stavit skleník v blízkosti bioplyno- vé stanice, kde při výrobě elektřiny vniká odpadní teplo určené pro vytápění skleníků. „ „ Bez dotací ani ránu Nevýhodou kogenerace jsou vyšší investiční náklady a  určitá závislost na legislativních pod- mínkách. To znamená závislost na zeleném bonusu pro elektři- nu z  kogenerace, bez kterého není provozování kogeneračních jednotek ani přes jejich vysokou účinnost rentabilní. I přes tuto ne- jistotu mají firmy a obce o kogene- raci zájem. „Zájem by se měl dále zvyšovat s  očekávanou rostoucí cenou elektřiny (čím dražší elek- třina, tím více se vyplatí úsporné zdroje či technologie – viz např. LED žárovky) a  s  úpravou pod- mínek pro provozování kogene- race, kdy by měla být zakotvena určitá časová záruka pro výplatu zeleného bonusu. Zatím je to vždy jen na rok, což je problém např. při získávání úvěru na pořízení kogenerační technologie,“ uvádí Vlado Murár. Podle něj společnost TEDOM v poslední době sleduje růst zájmu o služby energetického contractingu. Tzn. že zákazník si nekupuje kogenerační jednotku sám, ale nechá si  ji nainstalovat u  sebe od firmy, která ji vlastní a provozuje, a zákazníkovi dodá- vá pouze levnější teplo, případně i  elektřinu. „To je pro zákazníka velmi pohodlné a  levné, protože s  instalací kogenerační jednotky často souvisí i  rekonstrukce ce- lé kotelny, která je rovněž v režii provozovatele kogenerace,“ uza- vírá Murár. Kogenerační jednotky jsou investicí do budoucnosti cca 200MW. Nyní již provozují kogenerace o  celkovém výko- nu přes 100MW. „Velká výhoda kogenerace spočívá v  následné úspoře provozních nákladů, navíc kogenerační jednotky jsou schop- ny pracovat v tzv. ostrovním reži- mu. Jsou tedy schopné zásobovat elektřinou i  ve chvíli, kdy dojde k výpadku distribuční sítě. Jedná se o podporované zdroje energie – vysoce účinná výroba elektři- ny a  tepla, tedy stát stanovené typy zdrojů finančně podporuje,“ upřesňuje Zdeněk Zdvihal z Ener- getického regulačního úřadu. Po- dle něj jednou z  mála nevýhod může být problém s odběrem vy- robeného tepla v letních měsících.  Kogenerační jednotky nejsou vždy výhodné u menších budov. K  tomu dospěla například rad- nice ve Velké Bíteši. „Velká Bíteš zatím kogeneraci nevyužívá, pro- tože většina zdrojů tepla je niž- šího výkonu (do 50 kW), kde je zejména vzhledem k pořizovacím nákladům efektivnější provoz plynových kotlů. Jediný význam- ný zdroj tepla v  majetku města je kotelna na sídlišti U Stadionu, kde bylo o kogeneraci uvažováno. Využili jsme, ale nabídku napojení na bioplynovou stanici, která po- krývá spotřebu tepla takřka ze 100 %,“ sdělil nám místostarosta Velké Bíteše Tomáš Kučera. Při ekologi- zaci a modernizaci menších budov jsou vhodnějším zdrojem plynové kotelny nejlépe s kondenzačními kotli, tepelná čerpadla či kotle na pelety. Jako doplňující zdroj mo- hou posloužit solární panely na ohřev teplé vody. Největší předpoklady pro maximální využití výhod KGJ mají velcí odběratelé tepla ■ lokální komunální výtopny ■ systémy centrálního zásobování teplem ■ nemocnice, léčebny dlouhodobě nemocných ■ domovy důchodců ■ hotely, penziony, školy ■ obchodní domy, obchodní centra ■ bazény, lázně, sportovní centra ■ průmyslové podniky  velkodběratelé Kogenerační jednotka Zdroj: ČEZ Energo Dešťovka přidává 100 milionů korun Ministerstvo životního prostředí mění podmínky programu Dešťovka a přidává do něj dalších 100 milionů korun.Až 55 tisíc korun na zachytávání dešťové vody pro zalévání zahrady získají od 1. října 2018 domácnosti z celého Česka, nejen ty z úředně vyhlášených suchých oblastí. Nově se program Dešťovka také otevírá i lidem, kteří trvale žijí v rekreačních objektech. Další mimořádně suchý rok mění podmínky dotačního programu Dešťovka. Program je společným projektem Ministerstva životního prostředí a Státního fondu životního prostředí ČR na podporu lepšího hospodaření se srážkovou a odpadní vodou v domácnostech. Majitelé či stavitelé obytných domů díky němu mohou ušetřit až 105 tisíc korun. Příspěvek na nejjednodušší systém, kdy nádrž zachytává srážkovou vodu jen k zalévání zahrady, byl doposud určen pouze pro domácnosti z oblastí postižených kritickým nedostatkem pitné vody. Nově o něj mohou zažádat domácnosti z celé ČR.  (red) Rockwool zprovozní linku na bezodpadové brikety Bohumínský závod na výrobu produktů z kamenné vlny staví linku na výrobu surovinových briket, která je nejmodernější v rámci celé skupiny Rockwool. Investice přibližně za 123 mil. Kč zajistí závodu 100% recyklaci výrobního odpadu z kamenné vlny, přinese snížení kamionové zátěže v okolí a výrazně sníží prašnost v závodě. Rockwool plánuje spuštění této linky v průběhu října 2018. Díky vlastní briketárně Rockwool zvládne přeměnit zpět do produktů 100 % výrobního odpadu z kamenné vlny. Nově si nutné vstupní suroviny (brikety), potřebné pro výrobu produktů z kamenné vlny, vyrobí soběstačně a nebude je muset do Bohumína dovážet.V rámci 40 výrobních závodů, které má skupina Rockwool po celém světě, to bude nejmodernější linka na recyklaci materiálu.  (red)  aktuálně

8 –9 busines inzerce V případě zájmu o partnerství na této akci kontaktujte: obchod@magnusregio.cz nebo 774 010 540 | 774 112 138 Předmět diskuze: • Ddotační tituly na veřejné osvětlení (EFEKT, dotační výzva na rekonstrukci veřejného osvětlení spořícího energii a snižujícího světelné znečištění MPO ČR + MŽP ČR) • Osvětlení přechodů a přejezdů (požadavky PČR, bezpečnost, údržba) • Využití LED zdrojů a SMART technologií ve veřejném osvětlení (cíle, způsoby, údržba, technické standardy měst a obcí) • Údržba veřejného osvětlení • Světelný smog a jeho dopady na lidi a přírodu • Nasvětlování památek a historických budov setkání u kulatého stolu 1. ročník Organizátor: Mediální partner: Záštita: PRODUKCE: GSM  725 006 094 j.hrstkova@magnusregio.cz www.magnusregio.cz Světla měst a obcí 20. listopadu 2018, Hotel Voroněž, Křížkovského 47, Brno Součástí setkání je výstava fotografií přihlášených projektů SVĚTLO MĚST Účastníci akce: • Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR • Ministerstvo životního prostředí ČR • Zástupci měst a obcí, technických sítí • Zástupce dotačního titulu • Odborník na světelné znečištění • Architekt – urbanista • Zástupci Policie ČR • Zástupci vysokých škol Nad setkáním převzal záštitu JUDr. Bohumil Šimek, hejtman JMK Sklo jako česká chlouba. Ptačí křídla připomíná design letošních trofejí pro slavný cyklistický závod Tour de France. Stejně jako tomu bylo u předchozích sedmi ročníků, podobu trofeje navrhoval designér Škoda Auto Peter Olah. Trofeje vznikly ve sklárně společnostiAjeto Lasvit v Lindavě na Českolipsku, kde na na jejich výrobu sám designér dohlížel. Celkem se vyrábějí čtyři trofeje pro všechny vítěze jednotlivých kategorií Tour de France. České sklo ve světě Sklářství má v Českých zemích dlouhou tradici. Můžou za to přírodní podmínky, bohatství země i zručnost, šikovnost a pracovitost českých sklářů. Ti dali světu pojem český křišťál a skleněné výrobky proslavily zemi daleko za hranicemi. Dnes největší objem výroby představuje ploché sklo pro stavebnictví a dopravu. Co se výroby běžného i luxusního dutého skla, dekorativního skla a moderních svítidel týče, styl se podle projektu ministerstva kultury Czech Glass Competence rozvíjí v nebývalé škále tradičních i moderních uměleckých stylů, část sklářů se vrací k tradičním technikám ruční výroby a nacházejí nové způsoby jejich využití. V posledních letech se sklářská centra otevírají veřejnosti a nabízejí návštěvníkům šanci si prohlédnout, nebo dokonce vlastnoručně vyzkoušet práci se sklem. Právě tyto aktivity jsou ale podle některých sklářů bohužel atraktivnější než samotné skleněné produkty. Například Sklárna Jakub z Vrbna pod Pradědem po 26 letech končí provoz a hledá nového majitele. S problémy se potýkají i další malé sklárny, které nejsou zaštítěny zahraničními korporáty. „O umělecké sklo má současná konzumně nastavená společnost jen malý zájem. Další problém je sehnat řemeslníky, ve sklářství chybí lidé a noví nepřicházejí,“ vysvětlil problém František Novosad ze Sklárny a minipivovaru Novosad & syn. Výroba začíná přípravou sklářského kmene, nejčastěji směsi sklářského písku s vysokým obsahem oxidu křemičitého, sody a potaše, které snižují teplotu tavení, a dalších přísad. Kmen se potom roztaví v pánvích nebo vanách ve sklářské peci a čeří, čímž vzniká hutní sklo. To se dále zpracovává a tvaruje různými technikami, zejména foukáním, litím, lisováním nebo tažením. Polotovary se řízeným způsobem ochlazují, případně tepelně zpracovávají a často také zdobí například broušením, leptáním, malováním. Foto:  Sklárna Julia/ Anna Fajkusová

září | říjen 2018 ss style inzerce Crystalex CZ je v současnosti největším výrobcem nápojového skla v České republice s obratem přes 1 mld. Kč a více než 800 zaměstnanci. � Crystalex Základem jeho výroby jsou dnes automatic- ky vyráběné kalíšky, odlivky, ale také vázy, mísy, decantery. Kromě hladkého provedení nabízí své výrobky v  řadě dekorací – z  nichž nejvýznam- nějšími jsou pantograf, diaryt, malování, stříkání a sítotisk. Více než 95% produkce je vyváženo, a to zejména pod světově proslulou známkou „Bohemia Crystal“ do více než 70 zemí celého světa. Za uply- nulých 50 let se Crystalex z tradiční ruční výroby zcela přeorientoval na strojní výrobu, ale zároveň si zachoval velké možnosti dekorací. � Závod Nový Bor V  automatické výrobě byla na podzim roku 2016 instalována další moderní linka se zažehlová- Waterfall, Crazy, Claudia Exklusive nebo Neon se již řadí mezi bestsellery značky Crystalex. � Závod Karolinka Náš závod karolinka je sklárna s  dlouholetou tradicí, která se zaměřuje na zdobení skla, převážně na techniku pantograph. Pantograph je tradiční dekorační technikou používanou v  Karolince více než 150 let, která CRYSTALEX CZ – největší výrobce nápojového skla v České republice ním. Jedná se o zařízení na nejvyšší světové úrovni, díky kterému lze dosáhnout výrazně lepší kvality a také výrazného rozšíření výrobní kapacity. Další rok Crystalex představil hned 4 nové automatické soubory a to Emma, Jane, Sophia a Bravo. V letoš- ním roce představil Crystalex 3 nové automatické soubory Lindu, Keiru a Kate optic, které vhodně doplňují existující nabídku hladkých souborů. Mimořádný úspěch zaznamenaly dekorační projekty, se kterými se začalo před 6 lety. Jedná se o vybrané dekory nabízené vždy ve speciálních atraktivních ofsetových obalech. Série Rainbow, opět zaznamenává velký zájem zákazníků, a to ze všech teritorií. Vzniká několikafázově, nejnáročněj- ší technologií. Nejprve se na kalíšek nanese vosk, do kterého se jehličkami precizně vyryje zvolený vzor, proces dokončí ponoření do leptací lázně a násled- né umytí. Výsledný dekor lze dále obohacovat o zla- té ráfky či stříkání. Letos je díky tomuto postupu na trhu hned několik nových kolekcí. Patří k nim Royal panto – elegantní šestice dekorů na vinných kalíšcích, barevný Floral, který kromě skleniček na víno obsahuje i odlivky na nealkoholické nápoje, set Fantasy či romantické šampusky Love. www.crystalex.cz Floral Grace Turbulence V Krkonoších těsně u polských hranic sídlí v dnešní době nedoceňovaný unikát – nejstarší sklárna v Evropě, o níž první písemné zmínky sahají až do roku 1712. Na tom, že sklárna stále funguje, vyrábí a produkuje do světa unikátní skleněné výrobky, má zásluhu její současný majitel František Novosad, vystudovaný právník a sklář z Kamenického Šenova. Proč podle něj sklárna, která proslavila české sklo po celém světě, byla od začátku tak úspěšná? Sklárna měla štěstí, že patřila bohatému rodu hrabat Harrachů. V té době byl systém skláren po celém světě stejný – topilo se dřívím a když se všechno dříví v okolí vykácelo, sklářské hutě se stěhovaly a zanechávaly za sebou osady, ve kterých se ze sklářů postupně stávali zemědělci. Sklárny proto bývaly v lesích, protože jejich provoz byl na dřevu závislý. Harrachové ale měli dostatečné prostředky, aby dříví dováželi i z větší vzdálenosti. Až později, kdy se začaly využívat generátory, se mohly sklárny přesunout i do vnitrozemí. Harrachovská sklárna se ale díky podpoře Harrachů nikdy stěhovat nemusela. Místní sklářští mistři vyráběli sklo v různých barvách od žluté až po fialovou a mléčnou. Pod sklárnu navíc spadaly i další provozy jako rytecká a brusičská dílna a dílna na malování.  Huť už za prvního ředitele proslavila české sklo po celém světě. V druhé polovině 18. století měla sklady svých výrobků ve Vídni, Izmiru, Cařihradu a sklo se vozilo do mnoha zemí. V 19. století přestála sklárna krizi kolen Napoleonských válek i ničivý požár a poprvé se zúčastnila průmyslové výstavy v Praze, kde získala nejvyšší ocenění, což se opakovalo i v dalších letech. Následovaly světové výstavy a další řada ocenění. Sklárnu v té době spravoval Jan Nepomuk František hrabě Harrach. To byl vlastenec, politik a skvělý hospodář. Sklárna se napevno stala součástí hospodářského programu, jehož cílem bylo především povznesení kraje. Hrabě o sklárně při debatě na zemském sněmu řekl: „Musíme vynikati prací kulturní a také hospodářskou, jinak by si nás jiní národové nevážili. Proto také udržuji své hutě v Novém Světě, které se sice nevyplácejí, které však udržují a šíří chvalnou pověst českého sklářství ve všech kulturních zemích i za oceánem.“ Rozvoj a úspěchy sklárny pokračovaly až do hospodářské krize spojené s Velkou válkou. Postupné znovu navazování vztahů se zahraničím pohřbila Mnichovská dohoda. Poté ve sklárně vznikaly mimo jiné skleněné miny. Nacisté chtěli, aby pozemky vlastnili pouze Němci. K prodeji donutili i Rakouskou šlechtu. Důkazem byly pozdější nálezy zazděné Proč sklářské řemeslo bojuje o přežití? vzorkovny, kde byly ukryty ty nejcennější věci. Majitelé totiž doufali, že se po válce do sklárny znovu vrátí, což se ale nestalo. Komunisté sice vzorkovnu objevili, ale pravděpodobně neměli ani ponětí, jak cenné jsou výrobky uvnitř. I proto ve vzorkovně zůstali a nyní jsou součástí sklářského muzea v Harrachově. Když jste v roce 1993 sklárnu převzal, rok na to jste vybudoval právě sklářské muzeum a o několik let později připojil i minipivovar, což vám pomohlo překonat pozdější ekonomickou krizi. Ano, když se celkově situace v českém sklářském průmyslu zhoršila a pro mnoho skláren to znamenalo konec, podnikání v doprovodných projektech sklárně pomohlo. I tak ale bylo nutné snížit počet zaměstnanců, kteří se u pece střídali ve dvou směnách. Když jsem přemýšlel, jak se sklárna v krizi uživí, přidat k českému sklu české pivo mi přišlo jako logický krok. Tak jsem se vyučil sládkem. Cokoli dělám, musím o tom něco vědět. Jsem i vyučený sklář. V kanceláři mi visí montérky a když je potřeba, jdu foukat sklo do sklárny, jezdit s náklaďákem nebo vařit pivo. Naštěstí je zájem jak o pivovar, tak o návštěvy sklárny. O průmyslovou turistiku je teď zájem celkově. Já využil Harrachov jako turistické místo. Bývalo tu především středisko zimních sportů, ale nyní se to překlopilo a v létě přijíždí více lidí než v zimě. Ročně tu mám přes 65 000 návštěvníků, a to vedeme celý komplex bez dotací. Bohužel stejný zájem není o české sklo. Každý si raději koupí levné spotřební sklo a problém je i v tom, že nejsou skláři. Mladí z nové generace chtějí být makléři, bankéři a designéři, ale do výroby se nikomu nechce. V kraji jsou čtyři sklářské školy, ale za dvacet let z nich nevypadl ani jeden řemeslník, jen několik set designérů. Já přitom na 200 řemeslníků potřebuju designéra jen jednoho.

10 září | říjen 2018 zdravotnictví Jak zachovat rozmanitost, na všech pracovištích mít to nejlepší, a přesto vytvořit jeden funkční celek? Interoperabilita je běžnou součástí všedního dne: Chceme si zavolat z  nového auta a přitom zjistíme, že díky to- mu můžeme poslouchat i hudbu, kterou máme v telefonu. Auto si samo načte všechny naše kontak- ty, aby nám mohlo mezi budíky napsat, kdo volá, a abychom mohli vytáčet hlasem. Konektory našich počítačů jsou čím dál chytřejší  – co jsme dříve připojovali třemi kabely, dnes zvládne jeden tenký. V  televizi si pouštíme videa z  YouTube, Streamu a  Netflixu a  naše děti se diví, že když na obrazovku sáhnou prstem, nic se nestane. Proč takový boom? Zařízení pro naše domácnosti jsou nepro- dejná, pokud jejich zprovoznění vyžaduje jakoukoli odbornou instalaci a údržbu. Jejich inovace provádíme paralelně, podle toho, co a  jak často používáme, nebo podle toho, co se nám zrovna líbí nebo co nám děti zrovna utopily. A přesto spolu vše navzájem fun- guje. Interoperabilita je zkrátka v našich domácnostech věcí zcela samozřejmou a všudypřítomnou. A jak toho výrobci docílili? Uvě- domili si, že interoperabilita jejich zařízení je nutností, že ji zákazníci vyžadují a že zároveň dramaticky zvyšuje užitnou hodnotu jejich výrobků. Definují a  ctí standar- Jak rozplést gordický uzel nemocniční informatiky Nebo jen elementárně. Připojení nového zařízení k informačnímu systému je leckdy dražší než za- řízení samo. Data pacientů jsou rozházena v  mnoha systémech a  nemocnice se nad nimi s  vy- pětím všech sil snaží udržet kon- trolu. Jak z toho ven? Koupit nový – možná modernější – všeobjímající nemocniční systém v naději, že je to lék na všechny bolesti? Nebo do smluv s dodavateli vnutit těž- ko vymahatelné klauzule o ochotě integrovat se za přiměřené ceny? Vraťme se na začátek  – ke standardům, které propojují naše domácí hračky. Proč by podobný dy. A profitují z toho. Erudovaný výrobce se většině zaběhlých stan- dardů podřídí. Jinak je v „autu“. A co se stane, když samozřej- mosti všedního dne porovnáme s  informatickou realitou v  naší typické nemocnici? Rozvoj infor- mačních systémů je v  podstatě poplatný produktovému rozvoji dodavatelů nemocničních infor- mačních systémů. Chceme-li ně- kde zrychlit inovační cyklus nebo řešit specifickou potřebu, vzniká nový, takřka nebo plně solitérně stojící systém. Výsledkem často bývá množ- ství heterogenních systémů, kte- ré spolu nedokáží komunikovat. informačních systémů, pečlivě je analyzuje, popisuje, volí k nim přiměřené a  vhodné standardy. Výsledky této mimořádně náročné práce publikuje – takovému popi- su říká profil – a dává je bezplatně k dispozici. Každý výrobce IT pro zdra- votnictví může profily, které se jej týkají, využít a  doplnit dle nich rozhraní svého systému. Pokud se pak například výrobce systému pro JIP domnívá, že se mu poved- lo opatřit svůj skvělý systém roz- hraním dle profilů IHE, zúčastní se „maratonu v konektivitě“ zva- ného connectaton. Své konektory tam prakticky vyzkoušejí stovky dodavatelů. Úspěchy jsou pak zveřejněny v  databázi integrač- ních prohlášení IHE (Integration Statements). Takový úspěšný výrobce se může nadále soustředit především na to, v čem je opravdu dobrý – vést svůj systém pro JIP, NIS, či Laboratoře k  dokonalosti. Spo- lupráce s „obyvateli“ ekosystémů různých zákazníků je prakticky vyřešena. No dobrá, své výhody tedy získali výrobci, dodavatelé. Ještě se při tom výborně pobavili. Ale co z toho budou mít zdravotničtí profesionálové? Nějaký srozumi- telný příklad? Tak pro příklad: Ve zdravot- nickém zařízení (ZZ) je instalován nemocniční informační systém (NIS). V něm jsou spravovány zá- znamy o  všech pacientech, vždy aktuální – jak pacienti přicházejí, tak jsou opečováváni a propouště- ni. V systému lze sledovat okamži- tý stav i celou historii. ZZ si chce pořídit systém pro JIP. Požadavky na takové řešení popsali experti pět stránek hutným textem. Navíc ale potřebuje takovou maličkost, princip nešel aplikovat i ve zdra- votnické informatice? Již dlouho máme v ČR skvělý standard DASTA, dle kterého se domlouvají zejména laboratoře, DICOM pro zobrazovací diagnos- tiku a další standardy, jako třeba robustní HL7 nebo německé GDT. Stále častěji se však můžeme setkat i  s  (mnohým stále nezná- mou) zkratkou IHE. Jedná se o  mezinárodní iniciativu sdru- žující zdravotnické profesionály a jejich dodavatele, která posou- vá problematiku standardů ještě o několik kroků dále. Identifikuje typické a stále se opakující úkoly při komunikaci zdravotnických banalitu, samozřejmost: aby byla aktuální, provozní i historická da- ta o pacientech vždy konzistentní, ať už vznikají kdekoliv. Popišme si dnes velmi obvyk- lý proces, který v  takové situaci nastane v  ZZ: na specifikaci na- plnění takového požadavku musí spolupracovat nejen ZZ a dodava- tel NIS, ale pravděpodobně také dodavatel laboratorních systémů, případně další subjekty. Jedná se o  dlouhý proces, na jehož konci by mělo být několik stran popisu pro zadávací dokumentaci. Anebo má ZZ jinou možnost – pracuje s IHE. A napíše jedinou větu: „Požadujeme, aby systém JIP vyhovoval profilům PIX a  PDQ (křížová reference identit a paci- entské demografické údaje) a dis- ponoval příslušným IHE integra- tion statementem.“ Tato jediná věta zajistí, že nový systém pro JIP bude spolupracovat (s NIS a  Lab atp.) co do sdílení identity pacientů a  jejich demo- grafických údajů okamžitě a  bez potíží. Pobočka IHE v České republi- ce právě vzniká, a to za velké po- zornosti řady poskytovatelů péče i dodavatelů IT. Nechť nám IHE otevře dveře ke snadné spoluprá- ci systémů, tak jak to dělá třeba i v sousedním Rakousku v rámci celonárodního projektu ELGA. Pojďme ten gordický uzel ten- tokrát rozplést. Jan Hlaváček odborný konzultant C SYSTEM CZ a. s. Otakara Ševčíka 56 636 00, Brno-Židenice Tel.: +420 532 140 111 Fax: +420 532 140 118 email: qms@csystem.cz inzerce Dokončení ze strany 1 Motivem k  výstavbě nového Pavilonu byla zcela nedostateč- ná kapacita lůžek následné péče v  Jihomoravském kraji a  často nevyhovující prostředí některých stávajících zařízení LDN. Nový pavilon nabídne 100 lůžek ná- sledné péče. Jako jediné pracoviště v kraji nabízíme i nadstandardní program s možností výběru jed- nolůžkového pokoje ze tří kate- gorií, stravu exclusive, rekondiční program a další doprovodné služ- by. Pracoviště zahájilo svůj provoz v srpnu 2018 a postupně přijímá klienty. Skutečnost, že v minulosti pa- liativě nebyla věnována pozornost, komplikuje ovšem poskytovate- lem péče život. „Paliativní péče není v ČR koncepčně uchopena, chybí její zakotvení v legislativě. Je samozřejmě obtížné najít způsob, jak propojit sociální a  zdravotní oblast spravovanou dvěma mini- sterstvy, nicméně ze zkušeností, které existují v  zahraničí, víme, že to možné je. Je však zapotřebí nastavit jednotný systém v rámci celé ČR a přimět zdravotní pojiš- ťovny, aby se staly součástí tohoto systému a byly ochotné smlouvy s poskytovateli paliativní péče na- smlouvat. Je také nutné myslet na to, že součástí dobré služby jsou i další složky – sociální, psycho- logická a  duchovní péče, kterou je také potřebné financovat,“ říká Jana Zelená, ředitelka Oblastní podporují, nicméně to není sys- témové řešení – saturují se zde platby ze zdravotního pojištění a dostupnost paliativní péče je tak v různých částech naší země roz- dílná. Zájem o tuto službu roste,“ dodává Zelená. Vysočina je jediným krajem v Česku, kde dosud kamenný hos- pic neexistuje. To by chtěl změnit poslanec Kaňkovský, který je z Vy- sočiny a dříve působil jako ředitel nemocnice v  Havlíčkově Brodě. „Osobně dlouhodobě podporuji vybudování kamenného hospice v našem kraji – mimo jiné jsme už jediným krajem, který kamenný hospic nemá. Je třeba si uvědomit, že i když v našem kraji už velmi dobře fungují terénní hospicové služby, tak pro určitou skupinu pacientů s nevyléčitelnou nemocí není možné domácí péči zajistit – z řady důvodů. A pro tyto pacienty považuji péči v kamenném hospici mnohem lepší než sebelepší pod- mínky na oddělení dlouhodobě nemocných, konstatuje Kaňkov- ský. LADISLAV KOUBEK Paliativní péče na Moravě: kvalita roste, lůžka nestačí Hospic na Svatém Kopečku u Olomouce.  Zdroj: Charita Česká republika Tabulka typů úmrtí. Procento chronických pacientů dle zahraničních zkušenosti zhruba odpovídá procentu pacientů s potřebou paliativní péče. Zdroj: ÚZIS charity Žďár nad Sázavou. Charita poskytuje také domácí hospicovou péči  – na Vysočině je to jediná dostupná varianta hospicové pé- če, protože kamenný hospic zde chybí. Poskytovatelé služeb domá- cí hospicové péče se ale potýkají s  nedostatkem kvalifikovaného personálu – lékařů a sester. „Pé- če o umírající není pro každého, je to náročná, ale zároveň krásná služba. Ne vždy se poskytovatelům daří zajistit potřebné množství fi- nančních prostředků, v některých krajích je situace příznivější a kra- je tento druh služby významně Počet hospiců a LDN v jednotlivých krajích ČR Kraj 2014 2015 2016 2017 LDN Hospic LDN Hospic LDN Hospic LDN Hospic Hlavní město Praha 11 2 11 2 7 2 7 2 Jihočeský kraj 4 2 4 2 1 3 1 3 Jihomoravský kraj 3 2 3 2 1 2 1 2 Karlovarský kraj 5 1 5 1 5 1 5 1 Kraj Vysočina 6 5 3 3 Královéhradecký kraj 7 7 4 5 Liberecký kraj 1 0 1 0 1 2 1 2 Moravskoslezský kraj 15 2 15 2 5 2 5 2 Olomoucký kraj 8 1 9 1 6 1 4 1 Pardubický kraj 2 1 2 1 2 1 2 1 Plzeňský kraj 2 1 2 1 1 1 1 1 Středočeský kraj 6 2 6 3 3 3 3 3 Ústecký kraj 5 2 8 2 0 2 0 2 Zlínský kraj 4 2 4 3 1 3 1 3 Zdroj: NRPZS 2018 Domov pro Julii pomůže dětem Když odchází blízký člověk, je těžké se s tím smířit. Když odchází dítě, je to téměř nemožné. Ztráta Julinky byla rána pro všechny její blízké. Přesto měli její rodiče dost síly na to, aby souhlasili s transplantací Julinčina srdce a dali tím jinému dítěti naději, o kterou sami přišli. Jméno Julie se tak stalo inspirací při zakládání dětského hospicu Domov pro Julii. Vizí projektu je slovo „společně“. Dětský hospic je pro zakladatele místem, kde jsou si všichni rovni. S touto filozofií přistupují k těm, kteří se ocitli v situaci, kdy potřebují zařízení využít. Hospic má být místo pro děti a rodiče, kteří se, ač neradi, chtějí rozloučit anebo si odpočinout. „Chceme vybudovat dětský hospic, místo, kde zkušení zdravotníci, pečovatelé, psycholog, duchovní, sociální pracovník a další poskytnou tu nejlepší možnou péči v těžkém období. Budeme nabízet péči odlehčovací pro dlouhodobě i krátkodobě pečující, i možnost prožití terminálního stádia onemocnění,“ říká členka správní rady Barbara Kozielová. Hospic, pro děti a jejich blízké by měl vzniknout v okolí Brna v příštích letech. Pokud chcete projekt podpořit, prohlédněte si stránky www.dumprojulii.com.  (zn)  aktuálně

září | říjen 2018 11 Elektronizace zdravotnictví postupuje. Ale s problémy zdravotnictví inzerce V roce 2011 vyšla tzv. protipadělková směrnice 2011/62/EU, jejímž cílem je zabránit vstupu padělaných léčiv do legálního dodavatelského řetězce. Akt zavádí ochranné prvky zabezpečující obaly léčivých pří- pravků proti neoprávněné mani- pulaci a značení pomocí jedineč- ného identifikátoru. Aktuálně probíhá testování verifikačního systému. O zkušenosti z pohle- du lékárníků se podělil zástup- ce České lékárnické komory Martin Šimíček z FN u sv. Anny v Brně, kde bylo ověřeno první balení léku v ČR. ■  Termín zavedení ověřování léčiv do praxe – 9. 2. 2019 – se blíží. Předpokládáte, že to lé- kárny zvládnou? Lékárny a lékárníci to nako- nec jistě zvládnou, druhou otáz- kou je, co systém přinese. Za po- sledních několik let si lékárny poradily s  mnoha změnami, ať už to byla různá povinná hlášení pro SÚKL, zavedení elektronic- kého receptu, EET, apod. Každá taková změna ovšem v  praxi znamená vždy více administra- tivy při výdeji léku a méně času pro pacienta. Času, ve kterém lé- kárník vysvětlí správné dávková- ní léků, seznámí jej s možnými nežádoucími účinky, zkontrolu- je případné interakce léků mezi sebou atd. Troufám si tvrdit, že změna, kterou přináší do léká- Lékárny si osvojují systém ověřování léčivých přípravků čtečkou, software ověří v úloži- šti, že toto konkrétní balení je pravé, bylo skutečně vyrobeno a výrobcem kód správně nahrán, a  zároveň že balení s  této kó- dem nebylo již dříve vydáno. Po ověření všech vydávaných balení musí dojít k druhé komunikaci s úložištěm, kdy dojde k tzv. zne- platnění kódů vydaných balení. Dojde tedy k prodloužení času výdeje a pacient bude déle čekat. ■ Lékárníci mají obavy z na- výšení objemu práce. Jsou tyto obavy oprávněné? Na to je jednoduchá odpo- věď. Zatímco dříve stačilo se- jmout čárový kód jednoho balení (nebo vybrat ručně v  počítači) a číslovkou označit počet, nyní je nutné každé balení vzít do ruky, najít 2D kód a  načíst, přičemž software provede dvojí komu- nikaci přes internet s národním úložištěm, než dojde k zneplat- nění a lék je možno vydat. Další obavy plynou z toho, že pokud se nepodaří balení ověřit, což může být třeba jen chybným nahráním kódu ze strany výrobce, automa- ticky vzniká podezření na padě- lek a  podle nařízení EU nelze vydat do doby, než se tato chyba prošetří. Takových chyb může být v systému dle současných od- hadů až jedno procento, což jsou v českých lékárnách tisíce balení denně. Dalším problémem bu- de (do vydání dříve vyrobených balení po dobu až 5 let) paralelní výskyt balení s původními čáro- vými kódy a  novými 2D kódy v  lékárnách, přičemž ze začát- ku mohou být na balení kódy oba. Takových problémů, které kladou požadavky na pozornost lékárníka, jenž nesmí udělat chy- bu, vidíme více. ren protipadělková směrnice je největším zásahem do provozu lékáren od zavedení povinné kusové kontroly na začátku ti- síciletí. Na rozdíl od např. tolik obávané elektronické preskrip- ce se navíc těžko hledají nějaká pozitiva, která zavedení systému přinese do provozu lékáren. ■ Jak se zavedení nové legis- lativy promítne do procesů v lékárně? Zdaleka to nevíme přesně, ale je jisté, že změny se dotknou každého výdeje v lékárně. Podle nařízení EU musí lékárník pra- vost každého balení ověřit v ná- rodním úložišti. Při výdeji na recept toto ověření musí proběh- nout v okamžiku výdeje pacien- tovi, a to pouze osobou oprávně- nou k výdeji, tedy farmaceutem. V  praxi to bude znamenat, že lékárník musí unikátní kód ka- ždého balení léčivého přípravku sejmout speciální kamerovou Pilotní projekt z pohledu lé- kárny má dva hlavní cíle. Tím prvním je otestování samotné- ho připojení lékárny k úložišti, rychlosti odezvy, vyzkoušení práce s  novými čtečkami 2D kódů a spolupráce na změnách lékárenských softwarů, které musí přizpůsobit mnoho svých funkcí nejen při výdeji. To se daří a v současnosti na tom pra- cujeme. Druhým cílem pilotu je odhad, o  kolik bude v  sou- vislosti s  novými povinnostmi a  změnou způsobu práce nut- né navýšit personál lékáren. Již dnes podle zahraničních studií a prvních propočtů víme, že bez navýšení personálu lékárny by péče o  pacienty nemohla být zachována. To s  sebou zákoni- tě přinese další náklady. Odhad nákladů na základě dat z pilotu by měl sloužit lékárníkům jako podklad pro jednání se státními institucemi o změně financování lékáren v souvislosti se směrni- cí. Zde narážíme na problém – dosud je k  dispozici jen velmi málo léčivých přípravků, na kterých lze systém testovat, na- víc se většinou jedná o příprav- ky používané méně často; zcela chybí nemocniční sortiment pro testování výdeje větších množ- ství balení naráz. Takže pilot je z pohledu lékáren v samotném začátku, i naše lékárna, které se podařilo jako první v ČR ve spo- lupráci s  dodavatelem software systém zprovoznit, zatím ověřila a zneplatnila za dva měsíce jen několik desítek balení. ■ Co byste doporučil lékár- nám, které se pilotu nezúčast- nily? Jetřebasiuvědomit,žeevrop- skoulegislativusenepodařízmě- ■  Jaké odhadujete náklady na implementaci evropské směr- nice? Předpokládané náklady lze rozdělit na jednorázové a dlou- hodobé. Před spuštěním systé- mu musí každá lékárna vyměnit všechny staré skenery za kame- rové čtečky, investovat do úprav lékárenského software, proškolit personál lékáren na nový způ- sob práce a zorganizovat práci tak, aby dopad na pacienty by byl co nejmenší; to vše v oka- mžiku, kdy jsou lékárny bez ja- kýchkoliv personálních rezerv. Ty dlouhodobé náklady souvi- sejí se skenováním více balení a  řešením potenciálních chyb a  omylů. Například při výdeji na lůžková oddělení nemocnice budeme podle našich výpočtů skenovat až čtyřnásobek balení, přičemž výjimkou nejsou ani výdeje několika desítek a  sto- vek balení stejného léku naráz. Zde se nabízí otázka, zda není vhodné zakoupit do nemocnič- ní lékárny nějaké polo/auto- matické zařízení na ověřování balení místo přijímání nových zaměstnanců. Problémem je, že taková zařízení zatím vyzkouše- ná nejsou a teprve se vyvíjejí na základě poptávky ze strany léká- ren, navíc jednorázové náklady na pořízení takového zařízení mohou být extrémně vysoké. Přesto si myslím, že bez ohledu na vysoké vstupní náklady bude nutné tyto nákladné technologie do lékáren postupem času poři- zovat, protože se neustále pro- hlubuje nedostatek odborných pracovníků, především farma- ceutických asistentů. ■ Jak byste hodnotil průběh testování nového systému? nit a musíme být včas připrave- ni. Lékárníci v ČR ve spolupráci s  výrobci léků a  distributory přistoupili k problematice velice zodpovědně a včas, oproti někte- rým státům EU máme náskok. Přesto, nebo možná právě proto víme, že čas se krátí a mnoho vě- cí dosud není vyřešeno. Jak Čes- ká lékárnická komora, tak sekce nemocničních lékárníků ČFS bude o dění v projektu pravidel- ně informovat. V návaznosti na pilotní testování se další lékárny budou moci k systému postupně připojovat v průběhu podzimu. Ovšem s  ohledem na stávající stav přípravy projektu se přímo nabízí paralela s  elektronickou preskripcí. Její povinné zave- dení k  1.  1.  2018 ministerstvo zdravotnictví sice neodložilo, ale díky ročnímu bezsankčnímu ob- dobí vytvořilo prostor k doladě- ní systému a jeho pozvolnějšímu náběhu zejména na začátku plat- nosti. Toto je i náš cíl v případě implementace FMD. Za rozhovor děkuje Mikuláš Černý GS1 Czech Republic PharmDr.Martin Šimíček, ČLnK,nemocničnílékárna FN u sv.Anny v Brně GS1 Czech Republic se v rámci zavádění protipadělkové směrnice věnuje poradenství v oblasti správné interpretace značení, kvality provedení 2D kódů GS1 DataMatrix a jejich snímatelnosti.    www.gs1cz.org  o nás Usnadnit práci lékařům i lékárníkům, lépe se starat o pacienty a také vše ve zdravotnictví zpřehlednit. Důvody, proč stát přistoupil k elektronizaci zdravotnictví, která je mimo jiné i jednou z deklarovaných priorit Evropské unie. Centrálně se tato elektronizace začala uplatňovat na začátku tohoto roku prostřednictvím eReceptu a má nadále pokračovat. Počítá s tím Národní strategie elektronického zdravotnictví. Vláda schválila strategii na roky 2016–2020 v  listopadu 2016. „Hlavní cíle projektu tvorby strategie eHealth jsou zajistit podporu Národní stra- tegie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí Zdraví 2020 nástroji elektronického zdra- votnictví a  poskytnout státu nezbytný nástroj ke správě ná- rodního systému elektronické- ho zdravotnictví,“ uvedl ředitel odboru informatiky pověřeného výkonem činností Národního centra elektronického zdravot- nictví Martin Zeman. Zavádění ezdravotnictví ovšem někteří z lékařů kritizo- vali. Na podzim 2017 před ním varovala Česká lékařská spo- lečnost J. E. Purkyně. „Společ- nost akceptovala i  pro většinu lékařské veřejnosti těžko stra- vitelnou povinnost elektronické preskripce. Podmínkou ovšem bylo několik bodů, které buď měly být do počátku povinnos- ti ePreskripce splněny. Velmi opožděný návrh vyhlášky až na výjimky tyto body neobsahuje,“ kritizovali v prohlášení za spo- lečnost Štěpán Svačina, Cyril Mucha a Petr Struk. I přes kritiku ovšem stát eRecepty spustil. „Elektronic- ká preskripce odstartovala bez potíží a  postupně se do ní za- pojila většina lékařů. Celkem bylo od ledna do konce června předepsáno téměř 29 miliónů elektronických receptů,“ zhod- notila ředitelka Státního úřadu pro kontrolu léčiv Irena Sto- rová. Vedle eReceptů pokračují i  další projekty elektronického zdravotnictví. Jedním z nich je zavedení přeshraničních služeb eHealth, jehož koordinátorem je Kraj Vysočina. V průběhu pro- jektu vzniklo Národní kontaktní místo pro eHealth, které zemi zapojí do celoevropské výměny zdravotnických dat. Služba pa- cientský souhrn umožní lékaři při ošetřování pacienta z  jiné země EU zobrazení základního souboru anamnestických údajů pacienta.Přeshraniční výměny eReceptů Navazuje na ni projekt s cí- lem nasazení služby přeshranič- ní epreskripce a  edispenzace. K  ostrému provozu přeshra- niční výměny eReceptů a  in- formací o  výdejích léků dojde v roce 2020. „Bude umožnovat, předepsání v jednom členském státě EU a  výdej léku v  jiném členském státě,“ uvedla Renata Golasíková z oddělení eReceptu ústavu pro kontrolu léčiv. I přes kroky vpřed zástupci ministerstva připouštějí, že ne vše v  zavádění eHealth je ide- ální. „Snad nejvíce další postup brzdí a nadále bude brzdit kri- tický nedostatek personálních kapacit a  související absence autonomního a kompetentního Národního centra elektronické- ho zdravotnictví, velmi pomalý náběh legislativní podpory a in- frastruktura dosud nevytvářející prakticky použitelné prostředí důvěry uživatelů eHealth slu- žeb,“ vypočetl problémy ředitel Zeman z ministerstva. (třř) ldn surgal clinic 150 lůžek hrazených pojišťovnami nadstandardní jednolůžkové pokoje 3 kategorií rekondiční programy další indviduální péče www.surgalclinic.cz nOVĚOTEVŘEnO    inzerce

12 září | říjen 2018 naše akce inzerce Maximální úrovně třídění odpadů dosahujeme na míru ušitým systémem, který je pohodlný, ekonomicky optimální a motivační. Zajišťujeme komplexní sys- tém třídění odpadu pro město Brno. Vlastníme dotřiďovací linku i  svozovou techniku pro odvoz jednotlivých druhů tří- děného odpadu. Flexibilně ko- munikujeme s  občany pomocí mobilní a webové aplikace. V  minulém roce jsme se starali o  6  tisíc barevných po- pelnic a kontejnerů na tříděný odpad v brněnských ulicích a na 37 sběrných střediscích jsme od občanů vybrali 17 tisíc tun od- padu. Pokud nevíte jak na odpady, máme pro vás optimální řešení. SAKO Brno – Váš partner na poli odpadového hospodářství cujeme odpad od 1,5 milionu obyvatel a  využijeme více než 230  000 tun směsného komu- nálního odpadu. Pokryjeme roční spotřebu elektrické energie pro 20 000 do- Ze zbylého nerecyklovatel- ného odpadu vyrobíme ekolo- gicky teplo a elektřinu. Disponujeme jedním ze čtyř zařízení na energetické využí- vání odpadů v ČR. Ročně zpra- Naší prioritou je informo- vat veřejnost pravdivě. Jsme otevřeni diskusím, publikuje- me a  vzděláváme. Podporuje- me veřejně prospěšné aktivity. Ročně pořádáme exkurze pro mácností, teplem jich zásobuje- me okolo 40 000. Pomáhámes odbornýmvzdě- láním a efektivní osvětou zacíle- nou na prevenci vzniku odpadů. tisíce návštěvníků různých vě- kových kategorií a  zaměření. Jen v  roce 2018 se do našeho provozu podívalo téměř 3 tisíce lidí a distribuovali jsme více než 25 tisíc kusů informačních ma- teriálů. „ „ Nová zeleň do města Máme zkušenosti s  pro- vozem systému pro opětovné využití starých ale stále funkč- ních věcí. Využitelné věci nezařazuje- me mezi odpady, jsou nabízeny občanům za symbolickou část- ku. Výnos z prodeje je použitý na výsadbu městské zeleně. Tak- to jsme na 6 sběrných místech vybrali již více než 300 000 Kč, které pomohly zkrášlit veřejný prostor v Brně. www.sako.cz FOTO: SAKO Moravské obce a města 2018: Nyní je čas investic Financování a odpadové hospodářství. To byla hlavní témata 10. ročníku akce Moravské obce a města, která se konala v pátek 14. září v Brně. Anna Fajkusová Setkání u  kulatého stolu, na které přijeli diskutovat zástup- ci měst a  obcí se zástupci mini- sterstev a  odborníky v  daných tématech, pořádala již tradičně společnost Magnus Regio. Akce se konala za finanční podpory z rozpočtu Jihomoravského kraje. Ministerstvo financí České republiky reprezentoval ředitel odboru Financování územních rozpočtů Miroslav Matej. Pro- mluvil o finančních prostředcích, které budou mít obce v rozpočtu letos a  příští rok, a  prezentoval také makroekonomickou predik- ci, ze které ministerstvo vychází. „Letos trend ekonomického růstu z loňského roku pokračoval a bu- de i příští rok, ale tempo růstu se zvolňuje. Naopak nezaměstnanost stále klesá, což ale způsobuje ne- dostatek lidí na pracovním trhu. S tím souvisí nárůst mezd a hos- podářský růst. Také obce stále po- kračují v přebytkové hospodaření a zvedá se také investiční aktivita krajů – loni byly poprvé v historii investice krajů a  obcí vyšší než příspěvky od státu,“ uvedl Matej. Matejovu přítomnost využil vedoucí odboru životního prostře- dí Jihomoravského kraje František Havíř, který se zajímal o rozpoč- tové určení krajů. „Pokud bych zprůměroval příspěvky pro ostatní kraje a přepočítal je na počet ob- čanů, Jihomoravský kraj by měl bude týkat například péče o  již vysazené stromy, aby nevysychaly a nebyly okousané od zvěře,“ při- blížil Minařík. Havíř zase upozornil na pod- poru kanalizací a  čističek vod. „Jsme připraveni pomoci obcím kofinancovat stavby tohoto typu. Příští rok počítáme s 80 miliony korun,“ upozornil. Kromě ekonomických témat přišlo na řadu i  odpadové hos- podářství. Jaromír Manhart z Mi- nisterstva životního prostředí ČR promluvil o přípravě nového zákona o  odpadech o  recyklaci a  prevenci odpadů. „Jsem si vě- dom toho, že Česká republika se neobejde bez skládkování, ale je potřeba aby se skládkovalo oprav- du jen to, a v takovém množství, co je potřeba,“ zdůraznil. „ „ Odpady v obcích Téma skládkování zaujalo pří- tomné zástupce měst a obcí. „Vel- ký problém je například se zbytky jídla. Připravuje v  tomto směru Česká republika nějaké opatření“? zajímala se místostarostka Třebí- če Marie Černá. Podle Manharta zatím ministerstvo konkrétní cíle nestanovilo. Komise ale podle něj plánuje revizi zacházení s  odpa- dem v roce 201. Vedoucí odboru životního pro- středí Bruntálu Vladimír Procház- ka se zase zajímal o  odměny za třídění pro obce. „Města a obce se v této oblasti pomalu dostávají do ztráty,“ upozornil. Podle Manhar- ta ale větší podporu již pravděpo- dobně čekat nemůžou. „Naopak doufejme, že svozové firmy budou tříděný odpad odvážet alespoň zdarma,“ dodal. Podle Petra Balnera, ředitele oddělení rozvoje systému společ- nosti EKO-KOM, závisí otázka odměn na zefektivňování sběru, což se týká především obalových plastů, které je kvůli množství příměsí obtížné, či nemožné re- cyklovat. o miliardu korun víc,“ upozornil Havíř. Podle Mateje je ale rozpočtové určení pro kraje politická záleži- tost. „Vztahuje se na něj mnoho faktorů, které se od doby, kdy byly vypočítávány, změnily. Na Asociaci krajů ale budou muset zatlačit hejtmani Jihomoravského a Moravskoslezského kraje, které jsou na tom nejhůře. Bude potře- ba vypracovat nové podklady. Ve vládě se totiž přerozdělení těžko odhlasuje – neprošlo by přes zá- stupce ostatních krajů, kteří by na jiném přerozdělení mohli tratit,“ vysvětlil Matej. Ekonomickou situaci zhod- notil také Jan Vejmělek, hlavní ekonom a vedoucí odboru Ekono- mického a strategického výzkumu Komerční banky. „Ekonomický růst v  současné době zazname- nává celá Evropa včetně Řecka. Začátek letošního roku ale byl o  něco slabší, což může být va- rování. Loni byl ekonomický růst cca 4,5%, letos 3 % a příští rok se opět počítá se 3 %, což vypadá na nižší, ale za to stabilnější růst,“ informoval Vejmělek. Upozornil také na propojení ekonomiky s politickými a geopolitickými ri- ziky. „Situace a geopolitická mapa se mění. A nestálost drží v opatr- nosti i investory. Českou republiku drží automobilový průmysl, i když i on má to nejlepší za sebou. Čes- ká republika zkrátka v průmyslu narazila na svůj strop. Lidé jsou využití na maximum, takže jediná možnost je dále investovat,“ upo- zornil Vejmělek. Na téma investic navázal ve- doucí odboru regionálního roz- voje Jihomoravského kraje Ivo Minařík, který představil regi- onální dotační přehledy na rok 2018 a výhledy na rok 2019. Zdů- raznil například podporu rozvoje cyklostezek a  cyklistické dopra- vy, čištění a údržbu cyklistických a běžkařských tratí nebo podporu boje proti suchu. „Pro příští rok uvažujeme o na výšení dotací na údržbu zeleně v krajině, která se Kromě ekonomických témat přišlo na řadu i odpadové hospodářství. FOTO:Vojtěch Vladár Komentáře účastníků k akci Moravské obce a města 2018: Ráda bych poděkovala za pozvání a  možnost představení akce Baterkománie. Jsme rádi (Krajský úřad Kraje Vysočina a  společnost ECOBAT),že nám bylo umožněno prezentovat Baterkománii a případně inspirovat obce a  města v  Jihomoravském kraji. Z  pohledu zástupce za Krajský úřad Kraje Vysočina, odbor životního prostředí a zemědělství byla akce přínosná po stránce představení cílů a termínů balíčku k oběhovému hospodářství. V  propojení s  prezentací „NEPETUJ“ vybízející k  zamyšlení nad zálohováním plastových lahví nebo obdivuhodného počínání Města Litoměřice v předcházení vzniku odpadů.Celkové propojení předmětu diskuze a účastníků akce bylo zdařilé a přínosné. Iveta Křivánková oddělení rozvoje a podpory životního prostředí odbor životního prostředí a zemědělství,Vysočina Chtěl bych poděkovat, že jsem se mohl zúčastnit tohoto velice zajímavého a  přínosného setkání jako náhradník za našeho starostu.Pro mne bylo velmi zajímavé vše o odpadech,protože to je v mé gesci na úřadě. Naprosto profesionální přístup všech přednášejících. Speciálně bych vypíchnul Ing.Jaromíra Manharta a Ing.Ivo Minaříka.Ze strany organizátora na jedničku zvládnutá organizace a moderace. Lubomír Kanswohl Majetkový odbor MěÚ Polná Seminář Moravská města a obce navštívilo mnoho starostek a starostů. Bylo diskutováno nové odpadové hospodářství v ČR měnící se podle evropské legislativy na oběhové hospodářství. Ministerstvo představilo vizi a základní teze zákona o odpadech,povinnosti ČR dosáhnout recyklačních cílů, a i omezení skládkování od roku 2024, jak již ale víme od roku 2014. Několik zástupců obcí pozitivně vnímalo i předpoklad navýšení skládkovacích poplatků,což pozitivně ovlivní tržní odpadové prostředí ve prospěch recyklace. Jaromír Manhart Ministerstvo životního prostředí ČR Odpadové hospodářství je jednou z oblastí, kde je nezbytná intenzivní spolupráce všech přímo či nepřímo zúčastněných, počínaje státní správou,samosprávou,legislativci i dotačními úředníky a v neposlední řadě firmami v oboru. Setkání u jednoho stolu s možností sdělení novinek, postojů. vyslechnutí zpětné vazby s věcnými argumenty, vše doprovázeno otevřenou komunikaci, s mnohdy rozdílnými názory, je nepochybně přínosné pro všechny zúčastněné a jsem rád, že tato setkání probíhají. Petr Valdman Státní fond životního prostředí ČR Akce splnila moje očekávání a rád jsem předal poznatky z Litomyšle. Chci využít především prezentovaných zkušeností na mojeodpadky.cz a akce nepetuj. Jsem osobně rád i za představený plánovaný rozvoj brněnské spalovny. Jsem přesvědčen, že, kromě celkového snížení produkce komunálního odpadu, je to další rozumný směr v odpadovém hospodářství, který by chtělo využívat i naše město. Děkuji organizátorům akce. Pavel Jiráň vedoucí odboru místního a silničního hospodářství, Litomyšl Fotogalerii z akce najdete na FCB MH www.facebook.com/moravskehospodarstvi Partneři Generální partner

září | říjen 2018 13 S dopravou pomůžou chytré technologie Obchvaty měst a obcí, železniční přejezdy, bezpečnost na silnicích a chytré technologie v dopravě. To byla hlavní témata, o kterých diskutovali účastníci Setkání u kulatého stolu na téma Bezpečná dopravní infrastruktura Moravskoslezského kraje. Anna Fajkusová Akci, na které se sešli zástupci měst a  obcí z  regionu, zástupci kraje, ministerstev, policie i  dal- ších důležitých institucí a  firem, pořádala v  Ostravě společnost Magnus Regio už posedmé. Ak- ce se konala za finanční podpory z  rozpočtu Moravskoslezského kraje. V  úvodu upozornil náměs- tek moravskoslezského hejtmana Jakub Unucka na rekonstrukce dopravních staveb v kraji. „V le- tošním roce jsme zahájili 90 do- pravních staveb, což může být místy pro řidiče komplikované. Opravy už byly ale naléhavě potře- ba, takže doufáme, že nám řidiči prominou,“ upozornil náměstek. Co se v  kraji v  rámci dopravní infrastruktury připravuje, doplnil ředitel odboru strategie Minister- stva dopravy ČR Luděk Sosna. „Intenzivně pracujeme na stavbě D 48, ovšem vykoupení pozemků u Rychaltic není úplně jednodu- ché,“ informoval Sosna a  zmínil také severní obchvat Opavy nebo železniční stavby, kde byl napří- klad vypsán tendr na železniční uzel v Ostravě. Podle Sosny je nyní dohoda s ŘSD a Ostravou taková, že se připraví a spočítá záměr projektu. „Pokud bude ekonomicky únosný, pustí- me ho dál,“ nastínil Sosna. Signál do vozidel, informace na dálnici Dalším z mnoha témat na akci bylo zapojení chytrých technologií do dopravy. „Některé procesy běží už na úrovni státu – například zavedení integrovaného dopravního tarifu, kde ale musíme počítat s  komunikací s  jednotli- vými partnery. Podstatné je také zavedení stabilního signálu do že- lezničních vozidel a v neposlední řadě chceme rozšířit elektronické informační tabule na dálnicích a  zlepšit jejich aktuálnost,“ vy- počítal Sosna. Starosty, stěžující si na hluk kvůli okolní dopravě, potěšil náměstek Unucka infor- mací, že síť chytrých hlukových čidel se plánuje mnohonásobně rozšiřovat. „Hluková čidla už nyní na mnoha místech hlídají hlukové limity a už teď jich mnoho hlásí téměř hraniční hodnoty. Jakmile se tyto hodnoty dostanou nad hra- nici, správce je povinen hluk řešit. A právě tato čidla je v plánu roz- šířit o tisíce,“ upozornil Unucka. O chytrých technologiích promlu- vila také Jana Korytářová za Mi- nisterstvo pro místní rozvoj ČR. „V současné době aktualizuje- me metodiku Smart cities, což je v podstatě návod pro samosprávy, jak koncept Smart cities doplnit do rozvoje jednotlivých měst a ob- cí. Na tato témata děláme semi- náře, kde zástupcům municipalit odborníci vysvětlují jednotlivá témata. Konkrétní dotační výzvy přímo na Smart cities se nevypi- sují, ale je možné si je „vyzobat“ z ostatních výzev,“ uvedla Kory- tářová. Původní koncept podle ní byl příliš náročný a ministerstvo ho chce zkrátit na 20 stránek, aby byl pro všechny srozumitelnější. Mezi konkrétní kroky v  rámci Smart cities podle ní patří bezho- tovostní platby v MHD, carsharing a bikesharing nebo téma elektro- mobilů a autonomních vozidel. Do chytrých technologií v do- pravě se čím dál častěji zapojují soukromé firmy. Jendou z  nich je společnost VDT Technology, kterou na akci zastupoval předse- da představenstva Erik Feldman. Ten účastníkům představil VDT Technology jako firmu, která se zaměřuje na implementaci soft- waru nad kamerovými systémy, na informační systémy pro veřej- nou dopravu, inteligentní řízení dopravní situace a parkovací sys- témy. „Přestože města jsou kame- rami osázeny, vytěžena je asi jedna miliontina procenta záznamu. Náš systém pracuje na bázi umělé inte- ligence a může sám „vykousnout“ jakékoli informace jsou potřeba,“ popsal Feldman. Dalšími tématy byly vysokorychlostní železnice, zvyšování bezpečnosti na želez- ničních přejezdech, nebo napří- klad aktuální stav čerpání evrop- ských dotací letos a pro rok 2019. Fotogalerii k akci najdete na FCB MH www.facebook.com/moravskehospodarstvi/ Do diskuze o dopravě se zapo- jili také starostové. „Když je tunel na D1 uzavřen, veškerá doprava proudí přes hlavní tah v  našem městě a místní tak v podstatě ne- můžou projet ani z  jedné strany města na druhou, protože centrem vede nekonečný proud aut a kami- onů,“ upozornil František Kopec- ký z Klimkovic a požádal v tomto případě o součinnost policie s ří- zením dopravy. Na jeho slova re- agoval vrchní komisař Krajského ředitelství policie MSK Vladimír Kovařčík, že plynulost a s ní spo- jená bezpečnost dopravy je pro policii prioritní, a proto se zapo- juje i do plánování uzavírek a do- poručuje termíny mimo předpo- kládaná vytížení, jako je například konec prázdnin a začátek školní- ho roku. Místostarostka Hlučína Blanka Kotrlová zase upozornila na stále palčivěji chybějící obchvat Hlučína I/56. „Stejně jako v Klim- kovicích je hustota dopravy u nás šílená. Je jasné, že to nejde ze dne na den, ale proč už se nepřipravují výkupy pozemků? Na co se pořád čeká?“ zajímala se místostarostka. naše akce inzerce PRODUKCE: GSM  725 893 273 p.sterbakova@magnusregio.cz www.magnusregio.cz V případě zájmu o partnerství na této akci kontaktujte: obchod@magnusregio.cz nebo 774 010 540 | 774 112 138 Předmět diskuze: • Bezpečnostní technologie, kamerové systémy, čipy, turnikety, senzory, detektory • Chytré technologie pro naše děti – interaktivní dataprojektory, tabule, tablety • Zdravá škola – monitoring a řízení kvality vzduchu, požadovaná intenzita osvětlení a chromatičnost • Kyberbezpečnost – riziková virtuální komunikace • Vzdělávání žáků a učitelů v oblasti bezpečnosti • Financování a dotace na zabezpečení škol • GDPR s ohledem na bezpečnost – ochrana dat setkání u kulatého stolu 1. ročník Organizátor: Mediální partner: Záštita: Bezpečné a chytré školy 9. listopadu 2018, Hotel Voroněž, Křížkovského 47, Brno Účastníci akce: • Zřizovatelé ZŠ a SŠ – zástupci Jihomoravského kraje, samospráva měst a obcí • Zástupci Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Ministerstvo vnitra ČR, Národního ústavu pro vzdělávání, Česká školní inspekce, bezpečnostních složek státu • Ředitelé a zástupci ZŠ a SŠ JMK Akce se koná za finanční podpory Jihomoravského kraje PRODUKCE: GSM  725 893 273 p.sterbakova@magnusregio.cz www.magnusregio.cz V případě zájmu o partnerství na této akci kontaktujte: obchod@magnusregio.cz nebo 774 010 540 | 774 112 138 Předmět diskuze: • Elektronizace a digitalizace zdravotnictví a jejich aktuální výzvy • Jak se zavedly e-recepty v praxi • Návrh úhradové vyhlášky na rok 2019 • Personální krize a podfinancovanost zdravotnictví – neustávající výpadek lékařů i sester v jednotlivých krajích. • Poznatky ze zavedení GDPR ve vašich nemocnicích Účastníci akce: • Zástupce ministerstva zdravotnictví • Zástupci zdravotních pojišťoven, České lékárnické komory, Česká asociace sester, Asociace českých a moravských nemocnic, Grémia majitelů lékáren, Státního ústavu pro kontrolu léčiv, aj. • Ředitelé a zástupci nemocnic ČR setkání u kulatého stolu 10. setkání Organizátor: Mediální partner: Celostátní setkání ředitelů nemocnic a zástupců ze sektoru zdravotnictví 4. října 2018, Hotel Voroněž, Křížkovského 47, Brno Záštita: Obchvaty měst a obcí, železniční přejezdy a bezpečnost na silnicích byla témata, o kterých diskutovali účastníci Setkání u kulatého stolu na téma Bezpečná dopravní infrastruktura Moravskoslezského kraje. FOTO: Jan Smekal Partneři Kraj pomůže automobilovým firmám získat kvalifikované pracovníky Olomoucký kraj bude podporovat vzdělání v oborech, které jsou zaměřené na výrobu aut a jejich komponentů. Dohodl se na tom se zástupci Sdružení automobilového průmyslu. Memorandum o vzájemné spolupráci mezi krajem a firmami podepsalo hejtmanství ve čtvrtek 27. září. „Nedávno jsme navázali partnerství s firmami, které se zabývají optikou, a já věřím, že stejně efektivní bude i náš jednotný postup při spolupráci v oblasti automotive. Nově podepsané memorandum o krajské podpoře technického vzdělávání je dobrým začátkem," uvedl hejtman Olomouckého kraje Ladislav Okleštěk.V Olomouckém kraji sídlí řada firem autoprůmyslu, které jsou významnými zaměstnavateli, ale těžko shání kvalifikované zaměstnance. „Zkušené pracovníky hledají podniky v regionu jen s obtížemi. Podpora technického vzdělávání je pro nás naprosto klíčová,“ uvedl prezident Svazu automobilového průmyslu Bohdan Wojnar. Firmám nechybí jen lidé do dělnických profesí, ale i středoškolsky a vysokoškolsky vzdělaní odborníci. Řešením by mohl být vznik technické fakulty na Univerzitě Palackého v Olomouci nebo pobočky některé z obdobně zaměřených vysokých škol z jiného kraje. „Rozvoj technického vzdělávání je pro kraj strategickou prioritou. Právě tato oblast je totiž životně důležitá nejen pro automobilový průmysl, ale také pro všechny další oblasti, jako je strojírenství nebo stavebnictví,“ dodal náměstek hejtmana Olomouckého kraje pro oblast školství Ladislav Hynek. Olomoucký kraj podporuje technické obory například prostřednictvím stipendií. Letos má na ně připraveny milióny korun. Podpůrný program realizuje hejtmanství už několik let a na koncepci školního vzdělávání úzce spolupracuje s mnoha předními firmami v regionu.  (red)  aktuálně

14 září | říjen 2018 aktuálně   www.wabag.cz VA TECH WABAG Brno spol.  s  r. o. DODAVATEL KOMPLETNÍCH TECHNOLOGIÍ V OBORU ÚPRAVY VODY »  Čistírny odpadních vod »  Úpravny pitné vody »  Průmyslové čistírny odpadních vod VA TECH WABAG Brno spol. s r. o. Železná 492/16 619 00 Brno Czech Republic   Obory působnosti: »  Řešení vodních elektráren »  Technologické návrhy »  Projektování Tel.: +420 545 427 711 Fax: +420 545 427 737 E-mail: wabag@wabag.cz inzerce Obávám se, že nejen strojírenství, ale i průmysl jako celek mají už největší dynamiku za sebou. Celá ekonomika včetně strojírenství totiž dnes čelí poměrně významný limitům, které brání tomu, abychom rostli rychleji. A to i přesto, že poptávka ze zahraničí tu je. Mezi hlavní limity patří chybějící výrobní kapacity – využití výrobních kapacit je v současné době nejvyšší v historii. Budování nových si vyžádá jednak čas, jednak finance a pracovníky. Tím se dostávám ke druhému problému – ve strojírenství zkrátka chybí lidi, není pracovní síla. Získat adekvátně vybavenou pracovní sílu je velmi obtížné, a to nejen ve strojírenském průmyslu. Odpověď by mohla být ukryta v průmyslu 4.0. V automatizaci a v robotizaci. Řešením totiž můžou být jedině investice, které povedou ke zvýšení produktivity a uvolní tak část pracovní síly právě pro ty sektory, které se nemohou vydat jinou cestou, jako je robotizace či automatizace. Vyšší produktivita by potom umožnila stávající pracovní síle, aby jí firmy vydělaly na vyšší mzdy.  komentář Jak si v současné době vede české strojírenství? Jan Vejmělek, hlavní ekonom a vedoucí odboru Ekonomického a strategického výzkumu Komerční banky Zemědělci mohou žádat o prostředky na závlahové systémy Sucho trápí dlouhodobě nejen zemědělce, ale i lesníky a vodohospodáře. Na situaci reaguje ministerstvo zemědělství souborem opatření proti negativním následkům počasí. Občasné deště a bouřky během léta krátkodobě situaci zlepšovaly, přesto v posledních měsících pa- novalo extrémní sucho. „Vláhový deficit v půdě, nízké průtoky i hla- diny spodních vod byly patrné na téměř celém území České re- publiky. Obdobný stav platí i pro další země střední Evropy. Sou- bor programů ministerstva, které mají omezovat následky sucha a  nedostatku vody je připravený do tří etap mezi lety 2016-2033. Na první etapu půjde ze státní- ho rozpočtu přibližně 14 miliard korun, investoři se budou podílet z vlastních prostředků 3,7 miliar- dy korun,“ uvádí Tiskové odděle- ní Ministerstva zemědělství České republiky. Podporou má být mim jiné vý- stavba závlah (program Podpora konkurenceschopnosti agropotra- vinářského komplexu – závlahy – II. etapa), které pomohou zeli- nářům zavlažovat plodiny v  do- bě sucha. Tento projekt podpoří Ministerstvo zemědělství do roku 2022 částkou 1 miliarda korun. „V letošním roce se program roz- běhl a  jsou připraveny projekty v  objemu přibližně 180 milionů korun. Směřují také na výstavbu jednoúčelových nádrží k zavlažo- vání, včetně možnosti zachytávat dešťovou vodu z velkých pevných ploch, zejména střech. Nově pro- gram zahrnuje i podporu na kap- kovou závlahu pro zelináře, což v minulosti neobsahoval. Od roku 2016 bylo dotačně podpořeno na- příklad pořízení 95 pásových za- vlažovačů, 5 závlahových nádrží, 3 mobilních čerpadel a  kapkové závlahy na 231 hektarech,“ infor- muje ministerstvo. Z programu Podpora vybudo- vání kapkové závlahy v ovocných sadech, chmelnicích, vinicích a ve školkách mohou pěstitelé získat 72 000 korun na hektar vybudované kapkové závlahy. Za poslední tři roky bylo pěstitelům vyplaceno celkem 65 milionů. Kapková závlaha zajišťuje sta- bilní produkci a zvyšuje její kva- litu při minimální spotřebě vody, která vytéká po kapkách přímo ke kořenům rostlin. Zemědělec tím uspoří významný objem vody ve srovnání se závlahou postřikem. Za poslední tři roky postavili díky podpoře pěstitelé kapkové závla- hy na 1000 hektarech zemědělské půdy. Mimo soubor programů ome- zujících následky sucha může MZe otevřít Rámcový program řešení rizik a krizí v zemědělství. V roce 2015 tak kompenzovalo zemědělcům úrodu poničenou suchem a  vyplatilo na 3 580 žá- dostí přibližně 1,2 miliardy ko- run. „Nejčastěji zemědělci žádali náhradu za poškozené porosty krmných plodin pro hospodář- ská zvířata. Kompenzace za sucho v roce 2017 budou vyplaceny hlav- ně na nejvíce poškozené obiloviny, olejniny, cukrovou řepu, kukuřici, trvalé travní porosty a brambory. Odškodnění dostanou pěstitelé, pokud sucho zničí více než 30 % jejich průměrné roční produkce vyjádřené v  tržbách. Vláda už schválila uvolnění 2 miliard ko- run na náhradu škod,“ uvádí MZe. Program Země pomáhá fi- nancovat vědecké projekty, které se zabývají například zvýšením odolnosti pšenice vůči suchu, hledáním optimálních vláhových potřeb plodin nebo posilováním retenčních schopností půdy. Vý- zkumníci zahájili osm projektů týkajících se sucha (například zvýšení odolnosti pšenic). Celko- vý objem prostředků na projekty, které budou trvat tři až pět let, dosáhne přibližně 97 milionů Kč přímé podpory, ke které řešitelé doplní 10-15 % z vlastních zdrojů. „ „ Proti suchu ve vodním hospodářství Dalším z  programů v  soubo- ru opatření je Podpora retence vody v krajině – rybníky a vodní nádrže. Jeho cílem je například výstavba nových a  rekonstrukce stávajících rybníků nebo jejich odbahnění. Od roku 2016 už by- lo v rámci programu zahájeno 48 akcí. Dotaci získalo například 7 projektů na výstavbu/obnovu ryb- níka nebo vodní nádrže. Do roku 2021 se počítá s podílem státního rozpočtu ve výši 1 miliardy korun. O dotace mohou žádat rybářské podniky. Podpora opatření na drobných vodních tocích a malých vodních nádržích je určená na zlepšení je- jich technického stavu, konkrét- ně například hrází nebo bezpeč- nostních přelivů. Je možné také podpořit opravu nebo odbahnění rybníků, a  tím zvýšit schopnost krajiny zadržovat vodu. Dotace využívají podniky Povodí, Lesy ČR nebo obce. Na první etapu do roku 2020 je připraveno 1,6 mi- liardy korun z národních zdrojů. Zatím bylo zahájeno 897 akcí. Celkem 4,8 miliardy korun přispěje státní rozpočet prostřed- nictvím MZe do roku 2021 na in- frastrukturu vodovodů a kanaliza- cí pro veřejnou potřebu. Program Podpora výstavby a  technického zhodnocení infrastruktury vo- dovodů a kanalizací II také patří k opatřením pro zmírnění nega- tivních dopadů sucha a nedostat- ku vody. Je určen obcím. Na přípravu a  budování pře- hradních nádrží v regionech pra- videlně postihovaných suchem půjde příspěvek 0,5 miliardy ko- run (opatření Realizace vodní- ho díla Skalička v  povodí Bečvy a Příprava a realizace přehradních nádrží v regionech postihovaných suchem a  nedostatkem vodních zdrojů). „ „ Program rozvoje venkova Na boj se suchem využívá Česká republika i  prostředky sdružené z národních a unijních zdrojů. Z nich je prostřednictvím Programu rozvoje venkova možné hradit například investice do ze- mědělských podniků, které zahr- nují i pořízení nádrží na srážkové vody. Ekologičtí zemědělci dostali loni 1,3 miliardy korun na hos- podaření, které ornou půdu obo- hacuje humusem. Tím se omezí eroze a zvýší retenční schopnosti půdy. Požádat je možné i o dota- ce na výstavbu retenčních nádrží a  protierozní opatření na drob- ných vodních tocích v lesích. (red) Občasné deště a  bouřky během léta krátkodobě situaci zlepšovaly, přesto v posledních měsících panovalo extrémní sucho.  FOTO: Petr Kovář, Freeimages

září | říjen 2018 15 speciál – strojírenství Anketa: Přechází firmy na automatizaci a robotizaci? Jiří Prášil mladší výkonný ředitel strojírenského koncernu ZKL Na částečnou automatizaci jsme začali přecházet už před šesti lety a  dále v  tom pokračujeme. V současnosti jsme tuzemským trhem práce tlačeni do investicí s vyšší produk- tivitou, s  nízkým počtem volných pracovních sil je to tak jediná možnost, jak produkci udržet, popřípadě ji navýšit. Nákup robotů a linko- vých technologií je však jen „hardware“, k úspěšné implementaci a docílení vyšší produktivity je však také zapotřebí i „software“. Pod tím si lze představit správné plánování výroby, čistotu dat či automatizaci interních procesů s ohledem na interní logistiku. Jedno bez druhého nelze. Za posledních 6 let došlo k automatizaci sériové výroby pro soudečková a válečková ložiska a kusové výroby velkorozměrových lo- žisek. Co se týče zlepšování interních procesů a plánování, úspěšně jsme zakončili implementaci kapacitního plánování v ZKL Klášterec nad Ohří, které napomáhá hledat nejefektivnější cestu toku materiálu ve výrobě s ohledem na minimalizaci seřizovacích časů. Nyní se pracuje na implementaci v závodě ZKL Brno s cílem ji dokončit do konce roku 2019. Ing. Jan Keprda, ředitel společnosti ASTRA MOTOR spol. s r. o. (výroba obráběcích nástrojů) Robotizace a automatizace výrobního procesu již dnes zau- jímá ve strojírenství svoje pevné místo. Myslím, že všechny firmy, které hledí do budoucnosti, už mají s touto oblastí nemalé zkušenosti. Naše společnost není výjimkou, první stroj s robotem jsme instalovali v roce 2007. Toto je pro nás však minulost. Budoucnost vidíme v myš- lence „Industry 4.0“, tedy v kompletní digitalizaci firmy, sdílení dat se zákazníky, rozvoji strojového učení, digitálním dvojčeti produktu, práci s big datas a tak dále. To vše je poté směřováno k vyšší produktivitě a zlepšení „Customer Friendly“ přístupu. Díky našemu členství v klastru „INDUSTRY CLUSTER 4.0“ se nám otevřely nevídané možnosti zvyšování produktivity naší firmy. Sdílení informací, poznatků a  zkušeností členských firem vytváří velice inovativní prostředí, ve kterém se rodí úžasné myšlenky. Industry 4.0 pro nás a naše zaměstnance není strašák. Nechceme nahrazovat naše lidi stroji. My ve strojích a prvcích „Industry 4.0“ vidíme možnost, jak lidem ušetřit práci, výrazně zvýšit produktivitu, a tím i naši konkurenceschopnost. Zdeněk Bočan ředitel oddělení využívání odpadů AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o. „Společnost AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o. je velká, specializovaná, odborně vedená, výkonná firma, které není lhostejné, co za ní zůstává. Co se týče přechodu na částečnou automatizaci nebo robotizaci, tak v odpadovém hospodářství to nelze tak jednoduše provést, natož popsat. My jsme se stali v posledních letech vůdčím dodavatelem chytrých technologií konceptu Smart City v oblasti odpadového hospodářství. Z hlediska nakládání s odpady nelze robotizaci na úkor lidské práce zavádět příliš rychle, a dle našeho názoru to nebude možné nikdy 100 %. Lidskou práci s odpady např. na skládkách a biodegradačních zařízeních nelze nahradit. My se již léta za- měřujeme na automatizaci především systémů řízení a všech souvisejících činností, které eliminují chybu z hlediska nakládání s odpady. Jedná se především o kontrolu příjmové dokumentace odpadů (rozbory, váhy apod.), které jsou z hlediska ochrany ŽP nejdůležitější. Automatizace a robotizace tedy u nás probíhá nejvíce v oblasti IT technologií.“ Martin Červinka Business Unit Manager and Digital Lead ABB ČR ABB se dlouhodobě zaměřuje na optimalizaci výrobního procesu, jehož součástí je i automatizace a robotizace pra- covišť. V továrně v Jablonci nad Nisou i v závodě na výrobu polovodičů v Praze již několik let využíváme spolupracujícího robota YuMi, který zde pracuje společně s lidmi na jedné výrobní lince. V našem brněnském závodě máme instalovanou digitální rozvodnu UniGear Digital, ta na- pojuje administrativní budovu i výrobní halu na rozvaděče vysokého napětí. Vše spolehlivě funguje již od roku 2015. V Brně rovněž využíváme náš ECS/MES, tedy systém plánování výroby, který mimo jiné propojuje plánování se systémem řízení výrobního procesu včetně efektivního využití jednotlivých operátorů na pracovišti. V závodě na výrobu přípojnicových systémů VVN jsme nainstalovali řešení pro prediktivní diagnostiku motorů, které jsou následně sledovány prostřednitcvím místních i vzdálených služeb. Tímto řešením je zajištěna kontinuální diagnostika kritických zařízení v provozu a tím plná provozuschopnost celého výrobního pro- cesu. Ale i mnoho dalších probíhajících inovací je založeno na IoT s následným vyhodnocováním provozních dat. UZÁVĚRKA OBJEDNÁVEK INZERCE DO PŘÍŠTÍHOVYDÁNÍ:do 27. 11.2018 VYDAVATEL: Magnus Regio, s. r. o. Lipová 906/1, 602 00 Brno telefon: 518 321 576 e-mail: info@magnusregio.cz www.magnusregio.cz JEDNATELKA SPOLEČNOSTI: Magda Slaninová e-mail: m.slaninova@magnusregio.cz REDAKCE: šéfredaktor:Anna Fajkusová GSM: 774 112 643 e-mail: a.fajkusova@magnusregio.cz redaktoři: Ladislav Koubek, Veronika Vindišová, Michaela Římanová, Petra Hanzlová, Petr Jeřábek OBCHODNÍ ODDĚLENÍ: Gabriela Kulhavá GSM: 774 010 540 e-mail: g.kulhava@magnusregio.cz PRODUKCE: Jana Hrstková GSM: 725 006 094 e-mail: j.hrstkova@magnusregio.cz Petra Štěrbáková GSM: 725 893 273 e-mail: p.sterbakova@magnusregio.cz TISK: SAMAB BRNO GROUP, a. s. Cyrilská 14, 614 00 Brno www.samab.cz REGISTRACE: MK ČR E 18141 patří do Brno TOP 100 V příštím čísle Moravského hospodářství: Máte zájem získávat zdarma Moravské hospodářství? Objednejte si další číslo na adrese: a.fajkusova@magnusregio.cz  Příští vydání dostanete na váš stůl do 6. prosince 2018.  Energetika  Energetické úspory  Inovativní firmy  eGovernment  Investice ve městech Hospic u sv. Alžběty – 1 klinika SurGal Clinic – 1 Plus4U Medical – 2 IKEA – 3 Shipvio – 3 Uber – 3 UP21 – 3 ShipVio – 3 STARBUZZ – 3 Brněnské komunikace a. s. – 4 Brněnské komunikace a. s. – 5 ČEZ – 6 Uber – 6 TEDOM – 7 ČEZ Energo – 7 Rockwool – 7 Sklárna a minipivovar Novosad a syn Harrachov – 9 AVE CZ – 12, 15 SAKO – 12 EKO-KOM – 12 SUEZ – 12 Komerční Banka – 12, 14 Elektrowin – 12 Ernst &Young – 12 Master Card – 13 Toyota – 13 VDT technology – 13 Astra Motor – 15 ABB – 15 ZKL – 15 ČSOB – 16 Brněnské komunikace a.s. – 5 VATECHWABAG Brno spol. s r. o. – 14 ABB s. r. o. – 16 C SYSTEM CZ a. s. – 10 GS1 Czech Republic – 11 CRYSTALEX CZ, s. r. o. – 9 Unicorn a. s. – 2 TEDOM a. s. – 7 SAKO Brno, a. s. – 12 SurGal Clinic s. r. o. – 11 Crystalis – 3 Rejstřík firem Seznam Inzerentů S p e ci á l •  stro jírenstv í  • Roste síť expertů na podnikání napříč Českem Víc než padesátka akreditovaných expertů, tedy odborníků a lidí s prokazatelnými úspěchy z podnikání, spolupracují s Jihomoravským inovačním centrem (JIC) v programu Platinn.cz.Ten je určený pro malé a střední podniky, které řeší nové výzvy nebo některé problémy – třeba expanzi na zahraniční trhy, personální změny, financování, efektivitu a řízení společnosti. JIC takto podporuje firmy na jižní Moravě od roku 2014. Od letoška využívá databázi expertů a sdílení zkušeností také Liberecký a Zlínský kraj.Teď v létě se připojil i Ústecký kraj. Další zájemci přistoupí nejspíše na konci roku. Společně chtějí vybudovat síť těchto odborníků napříč celým Českem. Růst a expanze na zahraniční trhy přinesla některým ústeckým malým a středním podnikům nové výzvy, se kterými si neuměly dobře poradit. Jejich zástupci se tak začali obracet na Inovační centrum Ústeckého kraje (ICUK). „V návaznosti na to jsme začali přemýšlet o rozšíření svých služeb a také o uceleném programu pro takové zájemce. Protože nepotřebujeme vždy vynalézat kolo a snažíme se přebírat dobrou praxi, poohlédli jsme se po těch nejlepších. Aktivity JIC dlouhodobě sledujeme a když se objevila možnost převzít know-how programu Platinn.cz, dlouho jsme neváhali,“ říká ředitel Inovačního centra Ústeckého kraje Tomáš Siviček. „ „ Propojení více krajů Od letošního ledna je v programu Platinn.cz i podnikatelský inkubátor Lipo.ink z Libereckého kraje. Pro jeho mladý tým je spolupráce s JIC a ověřenými experty velmi přínosná. “V současnosti máme navázány čtyři spolupráce expertů s vedením firem. Jde o podniky zabývající se strojírenstvím a ICT službami.V jednom z případů, kde se expert s majiteli sešel už několikrát, je vidět velmi pozitivní posun. Nastavili efektivnější způsob vedení svých zaměstnanců, čímž se jim podařilo osvobodit od operativy a více se věnovat koncepční práci,” hodnotí spolupráci ředitel Lipo.ink Philipp Roden. Experti, kterých je více než padesát, se teď dostávají do nových krajů. Část z nich totiž žije v jiných částech republiky než v Jihomoravském kraji. “Se všemi třemi regiony se podařila nastolit perfektní a pravidelná spolupráce. Daří se přes nové kontakty také získávat další velmi zajímavé experty. Jejich síť se tak rozrůstá po celé republice, dostává do více míst a přibližuje se potenciálním klientům,“ dodává Jindřich Weiss, který v JIC vede tým podpory podnikatelů. Právě jeho oslovily další dva regiony, které by chtěly do programu přistoupit ještě letos.  (red) S p e ci á l •  e ne rge tik a  •

16 září | říjen 2018 inzerce Připravit se na suché sezony znamená budovat i modernizovat infrastrukturu Sucho. Všemi a všude skloňované a roustoucím počtem lidí pociťované. Omezování spotřeby vody se dotýká už i naší středoevropské země a čím dál více se mluví o nutnosti vybudování nových vodních staveb za účelem opětovného udržení vody v krajině. Problémem ovšem je, že se o  tom pouze mluví a  ještě ně- jakou dobu pouze mluvit bude. Možná nastal čas, aby se každý zamyslel nad svou budoucností a svými možnostmi jak ji ovlivnit k lepší, méně suché verzi. V  první linii těch, kdo se se suchem musí vypořádat, jsou sa- mozřejmě zemědělci, pěstitelé, chovatelé. Zvláště v  našich nejú- rodnějšch oblastech – v Polabí, na Hané, na jižní Moravě – již něko- lik let pociťujeme nedostatek vody. Ovšem bez vody nelze žít. A nelze bez ní ani pěstovat, chovat, sklí- zet a spotřebovávat. A není to jen o tom, že je kukuřice nižší a obilí nese méně zrn. Následkem rostou ceny potravin, které se najednou musí dovážet z větší dálky. Ubý- vá krmiva pro dobytek, protože neroste tráva, což nám zase zvedá stavu. Některá zařízení však fun- gují a pomáhají zemědělcům za- vlažovat půdu v  těchto suchých letech. Ovšem i tato fungující za- řízení stárnou, opotřebovávají se a také technologicky zaostávají. Je tedy třeba je modernizovat a op- timalizovat s ohledem na jejich ši- roké využití v blízké budoucnosti a také je připravit na nevyrovnané rázy počasí, kterými nám klima- tologové neustále hrozí. Modernizace stávajících za- řízení zahrnuje obnovu jak sta- vební a  technologické části, tak vybavení elektrickým zařízením. Čerpadla a  další mechanické součásti musí být připraveny na větší objemy přečerpané vody a  nepřetržitý provoz, ale záro- veň vzájemně zastupitelné a také variabilní, pokud jde o  celkový objem čerpání. jí, máme na obzoru skutečný problém. Řešením, které si již naštěs- tí mnohé společnosti i  veřejní činitelé začínají uvědomovat, je obnovit či vybudovat závlahové systémy, případně nová vodní díla. V  Česku byla v  70  letech minulého století vyprojektována a také zbudována poměrně široká zavlažovací síť. Jedná se o trubní sítě i  čerpací stanice, případně také zásobní či přiváděcí kanály. „ „ Dnes čerpáme ale co zítra? Velká část této infrastruktu- ry však zůstala zcela nevyužita a  zchátrala do nepoužitelného ceny masa, mléka a může způso- bit jeho nedostatek pro většinovou populaci. Schnou sady, vinohrady, pole, lesy. Podíváte-li se na geografii Česka, zajisté si všimnete, že se nám neříká „střecha Evropy“ bezdůvodně. Už od základních škol víme, že se u  nás roztéka- jí řeky do všech tří evropských úmoří, a  to s  sebou nese jeden podstatný fakt. Na naše území žádná voda nepřitéká. Naopak, všechna od nás odchází, odtéká do velkých evropských řek. Veškeré zásoby české sladké vody tvoří srážky, které spadnou v  horách, pří- padně podzemní zdroje, které ovšem vcelku hrozivě vyčerpá- váme. A jestliže na Labi vídáme takzvané hladové kameny, jest- liže ramena Dyje zcela vysycha- speciál – strojírenství Elektroinstalace a zařízení pak musí být dimenzovány tak, aby byly schopny spolehlivě a dlou- hodobě obsloužit mechanickou část a samozřejmě co nejvíce še- třit energii. S přihlédnutím k ros- toucím cenám energie se otázka úspor stává velmi aktuální, neboť ceny energií již dosahují skoro na dvojnásobku cen předchozích let. Systém musí být dostatečně pruž- ný k velkým i menším objemům a různým spotřebám energie. Ta- ké je třeba uživatelská přívětivost, aby se omezily servisní výjezdy a zemědělec či hospodář si mohl drobné rozdíly v  nastavení ko- rigovat sám a  bez nutnosti mít fyzicky obsluhu na  místě. Ro- zumnou variantou je pak volit jednotný systém (jedné značky), který je jednoduchý z  pohledu zavádění, údržby, záruky a  ga- rance provozních parametrů. Značné úspory přináší mo- derní elektromotory, které jsou pochopitelně efektivnější než starší modely. Stejně tak nové konstrukční technologie využí- vajících reluktance  – např. syn- chronní reluktanční motory  – snižující celkové ztráty až o 40%. Dalším užitečným pomocní- kem, jednak pro úsporu energie a  jednak pro šetření mecha- nických součástek, potažmo i  elektromotorů, je samozřejmě frekvenční měnič. Regulace fre- kvence a  tím i  odběru proudu a otáček motoru a čerpadla nabízí značnou variabilitu, a tedy i vět- ší možnosti využití celého sys- tému. Při nynějších rychle rostou- cích cenách energie se efektivita a  úspory dostávají do popředí zájmu a  zkracují dobu návrat- nosti investic skoro o polovinu. S poklesem cen v blízké době po- čítat nelze, spíše naopak, a tak je třeba hledat taková řešení, která při roustoucích cenách zachovají minimálně stávající standart na zařízeních se stejnými či nižšími náklady. Ukázkovým příkladem je ře- šení splečnosti ABB pro čerpací zavlažoavací staici v  Pasohláv- kách. Stanice obsluhuje 1 200 ha zavlažovatelné plochy, především zelinářsky využitelnou půdu, sa- dy, vinice a  také pastviny. Vý- kon čerpací stanice je špičkově 1,3 MW, čerpaný objem vody je až 1 200 l/s. Řešení dodané ABB a  realizované firmou Hydro-X zahrnovalo 4 reluktanční moto- ry o výkonu 75 kW a frekvenč- ní měniče ACQ580. Očekáváná úspora je až 250  tis.  Kč ročně. Pořizovaí cena rekonstrukce byla 1,8 mil. Kč.K provedenému řeše- ní nám zadavatel uvedl: „Absolutní spokojenost. Zvý- šená automatizace nám přinesla snížení hlučnosti, odpadního tepla, zvýšení efektivity, sníže- ní mzdových nákladů, spotřeby elektřiny a hlavně snížení prac- nosti.“ https://new.abb.com/cz/o-nas/divize/ robotika-a-pohony Čerpací stanice Pasohlávky Zdroj:ABB ■ Meteorologické – záporná odchylka srážek od normálu během určitého časového období ■ Zemědělské – půdní sucho, nedostatek vláhy pro plodiny ■ Hydrologické – významné snížení hladin vodních toků ■ Socioekonomické – dopady sucha na kvalitu života Zdroj: www.intersucho.cz  Co je sucho? S p e ci á l •  stro jírenstv í  • Průmyslu se daří. O nárůst se zasloužily automobilky i elektronika Český průmysl i stavebnictví si v létě zachovalo slušné tempo růstu. Podle údajů Českého statistického úřadu za červenec se meziročně zvýšila průmyslová výroba o 10,3 procenta. U stavebnictví je rozdíl oproti loňsku dokonce téměř šestnáct procent. Petra Hanzlová Odborníci očekávají, že v dru- hé polovině roku tempo růstu zpomalí, ale úspěšné časy českého průmyslu ještě nekončí. Podle Svazu průmyslu a  ob- chodu ČR mohou za vyšší tempo průmyslu mimo jiné i přechodně slabší výsledky z minulého roku. „V loňském červenci přechodně tempo růstu průmyslu kleslo, což ale nebyl obrat v trendu. I v těch- pro ještě svižnější růst výroby. Zaměstnanost v  průmyslu dále roste a napomáhá k tomu i rychlé navyšování mezd, které však firmy povětšinou nemohou plně kom- penzovat v cenách své produkce," doplnil Dufek. Potvrzuje to i Čížek ze Svazu průmyslu a obchodu ČR. „Faktor rostoucích mezd posiluje domácí poptávku a spotřebu, na druhou stranu působí jako bariéra rych- lejšího růstu ekonomiky, neboť se jedná o stále významnější nákla- dový faktor, navíc za spolupůso- ní. „Průmysl vstoupil do nového čtvrtletí ve velmi dobré kondici a  nové objednávky naznačují, že příznivé výsledky můžeme od tohoto odvětví očekávat i nadále. O výrazný nárůst zakázek o jede- náct procent se tentokrát zaslouži- ly především automobilky, výrobci elektroniky a kovových výrobků," komentoval. Růst zakázek pokračoval podle něj zřejmě i v srpnu. „Navzdory naplněným kapacitám a  nedo- statku zaměstnanců, který je v le- tošním roce největší překážkou to hodnotách se projevuje faktor dovolených. Důležitý je tedy spíše pohled na průměrnou dosavadní hodnotu růstu, kde produkce za leden až červenec zatím vzrostla o 3,4 procenta,“ říká ředitel sekce hospodářské politiky Svazu prů- myslu a dopravy ČR Bohuslav Čí- žek. Současný vývoj průmyslové výroby hodnotí pozitivně, přesto- že očekává za srpen o něco slabší výsledky. Podle analytika ČSOB Petra Dufka jsou červencové výsledky průmyslové výroby nad očekává- bení faktoru nedostatku mnoha profesí pro zpracovatelský průmy- sl. To komplikuje splnění dodá- vek a přijímání dalších zakázek," vysvětlil. „ „ Stavebnictví roste, byty stagnují Ještě lépe než průmyslu se v  červenci dařilo českému sta- vebnictví. „Ani horké počasí růst nezastavilo. Stavební produkce se zvýšila o téměř šestnáct procent. Rostla výstavba jak pozemních, tak inženýrských staveb, a to na- příč celým spektrem podniků,“ uvádí Petra Cuřínová, vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ. Podle technického ředitele Svazu podnikatelů ve stavebnic- tví Pavla Ševčíka může za růst především větší objem veřejných zakázek. Ne příliš pozitivně ovšem hodnotí počet zahájených staveb bytů. „Jádro problému vidím v ob- lasti stavební legislativy a kvalitně zpracovaných územních plánů, které jednoznačně stanoví loka- lity určené pro bytovou výstav- bu. Rovněž je nutné se zaměřit na státem podporovanou bytovou výstavbu, která v současnosti stag- nuje,“ upozornil. Analytik Dufek dále očekává spíše stabilní vývoj české ekono- miky. „Nejnovější čísla z průmyslu potvrzují výbornou kondici české ekonomiky i  na začátku třetího čtvrtletí letošního roku. Spolu s  dalšími výsledky proto mohou posloužit jako podpůrný argu- ment pro pokračování normali- zace úrokových sazeb ze strany centrální banky,“ uvedl. ZDROJ: Svaz průmyslu a obchodu ČR Heřmanov získal evropskou cenu Kraj Vysočina měl svého zástupce v soutěži Evropská cena obnovy vesnice – obec Heřmanov, která vyhrála národní kolo soutěže Vesnice roku v roce 2017. Heřmanov uspěl a v konkurenci 23 dalších obcí z celé Evropy si odváží ocenění za mimořádné výsledky v několika oblastech rozvoje vesnice. Slavnostní udílení cen se letos konalo ve dnech 20.–22. 9. 2018 v Tyrolské obci Fließ, která se stala vítězem Evropské soutěže obnovy vesnice před dvěma roky. Mezinárodní hodnotitelská komise po dvou a půl dnech rozhodování vybrala ze všech účastníků soutěže, kterou pořádá Evropská pracovní společnost pro rozvoj venkova a obnovu vesnice, jako nejlepší obec Hinterstoder z Horního Rakouska.Ta bude slavnostní předávání Evropské ceny obnovy vesnice hostit za dva roky. Zástupci mezinárodní komise se shodli na tom, že obec Heřmanov je ukázkovým příkladem realizace investic v oblasti infrastruktury. Vedle vybudování sítí a občanské vybavenosti, věnuje také vzornou péči o památky v obci. Speciální pozornost si však zasluhuje čilý spolkový život, vytvoření kulturního centra Heřmánek v budově bývalé obecní školy a podpora šetrné turistiky, která využívá husté sítě tras v nádherné přírodní krajině.Toto jsou hlavní hodnoty, ze kterých může obec dále čerpat.  (red)  aktuálně