MH srpen 2019
MH srpen 2019
http://www.floowie.com/cs/cti/web-mh-1907/Sledujeme kraje:
Vysočina | Jihomoravský
Olomoucký | Zlínský
Moravskoslezský | Pardubický
Královéhradecký
to podstatné pro firmy a veřejnou spr ávu červenec | srpen 2019
www.moravskehospodarstvi.cz www.facebook.com/moravskehospodarstvi
2
Rozhovor: Odpadovému
hospodářství chybí vize
6
Na novinky v dopravě
padnou miliardy
9 –16
Speciál:
Sucho a povodně
Černý rok na dráze
V prvním čtvrtletí roku se
rapidně zvýšil počet nehod na
železnici. Největší pozornost
upoutala březnová série,
která vyvrcholila srážkou
dvou vlaků v Brně, v červenci
pak tragická nehoda na
přejezdu v Černožicích na
Královéhradecku.
Více na str. 5
Zadávání veřejných zakázek
Po dvou a půl letech platnosti
nového zákona o zadávání
veřejných zakázek je možno říci,
že opravdu pomohl. Zadavatelé
se nemusejí soustředit pouze
na cenu jako jediný parametr,
ale mohou se rozhodovat
i na základě kvalitativních
parametrů.
Více na str. 3
Česko jako ráj
vodních sportů
Češi projevují enormní zájem
o vodní sporty, přestože je
v tuzemsku mohou provozovat
pouze na řekách nebo
jezerech. Absence moře nám
v těchto aktivitách nebrání. Ze
současného trendu mají radost
nejen provozovatelé plaveckých
areálů.
Více na str. 8
Tuny vlhčených
ubrousků končí
v kanalizaci
Češi si oblíbili vlhčené ubrous-
ky. Nadšení z toho však rozhod-
ně nejsou provozovatelé čistíren
odpadních vod – spotřebitelé
tyto hygienické potřeby spla-
chují do záchodu. Ucpává se
pak kanalizace i čerpadla na
stanicích, kde vodu následně
pročišťují. Více na str. 13
Luční kvítí ve městech
Odborníci v rámci boje se suchem doporučují omezení sekání.Třeba ve Žďáře nad Sázavou mají téměř třicet lokalit, které zde sečou v individuálním režimu a sečení
se neprovádí tak intenzivně, nebo je nesečou vůbec. ■ Více na straně 12 FOTO: Pixabay.com
Jde o chytré řešení, které přispí-
vá k soběstačnosti města. Odpad,
který lidé vyprodukují, opět může
sloužit lidem,“ uvedl ředitel podni-
ku Miloš Havránek.
Nová koncepce
je nutností
„Ještě před pár lety se tradova-
lo, že Brno má vody dost. Loňský
rok nám ukázal, jak mylné to bylo.
Přehrada Vír skoro vyschla a pod-
zemní zdroj v Březové nestačil.
Je potřebné najít další zdroj vody
pro Brno a zároveň se postarat
o dodržování ochrany území jak
kolem Víru, tak kolem Březové.
V příštím roce také z rozpočtu
města započneme velký projekt
průzkumu artéských vod, které
se nalézají hluboko pod Brnem
a v době krizového stavu by se daly
využít,“ ukazuje brněnský příklad
Petr Hladík, náměstek primátorky.
Pokračování na straně 2
Klimatické změny,
pokračující
období sucha,
ale i naprosto
neefektivní nebo
chybějící postupy
nakládání s vodou:
to vše nutí města
a obce změnit
přístup.
Ladislav Koubek
Takzvaná cirkulární ekono-
mika, kdy odpad vnímáme jako
zdroj, se nově uplatňuje i ve vod-
ním hospodářství. Cirkulární eko-
nomika se soustředí na uzavírání
toků materiálů tak, aby použité
produkty nebyly spáleny či sklád-
kovány, ale znovu využity. A platí
to i pro hospodaření s vodou, kte-
ré je málo.
Jedním z příkladů je brněnský
dopravní podnik. Ten vyslal do ulic
autobus, který využívá plyn vzni-
kající při čistění odpadních vod.
V Česku se jedná o vůbec první
případ využití takto získané ener-
gie k pohonu hromadné dopravy.
Podnik se tak zapojil do pilotní-
ho projektu „BioCNG pro města“,
jehož cílem je změnit pohled na
odpady a poukázat na možnost je-
jich dalšího využití v každodenním
provozu města. „Jedná se o velký
krok kupředu a jsem rád, že Do-
pravní podnik města Brna může
být u toho a jako první v Česku
tento plyn pro své autobusy využít.
Letiště hlásí prázdninovou špičku
Horké sluneční paprsky vzbu-
zují touhu vzlétnout za hranice
všedních dnů. Dnes už nejde
o nic nemožného, a tak se v let-
ních měsících letištní terminály
pravidelně plní turisty na cestě
za vysněnou dovolenou.
Podívejme se, jak jsou na
prázdninový nápor připravena
dvě po Praze největší tuzemská
letiště v Brně-Tuřanech a ostrav-
ském Mošnově.
V Brně loni během roku od-
bavili přes půl milionu cestujících
a letošní rok očekávají velice po-
dobný tomu loňskému. Možná že
se díky novým pravidelným lin-
kám do Milána a Berlína celko-
vý počet odbavených cestujících
dokonce navýší. Tradičně nejvíce
frekventovaným obdobím v roce
je letní sezóna a během ní v Brně
loni za dva prázdninové měsíce
odbavili více než 225 tisíc cestu-
jících.
Také pro ostravské letiště byl
loňský rok rekordní. Prošel jím
největší počet cestujících v historii
letiště vůbec. A stejně jako v Brně
i zde očekávají i přes rušení letů
kvůli uzemňování letadel Boeing
737 MAX, že letošní letní sezóna
bude na stejné úrovni jako loni.
Z Brna do Londýna
či Berlína
Odhady potvrzují dosavadní
čísla, kdy do poloviny června bylo
na charterových letech v Mošnově
odbaveno více než 52 tisíc pasažé-
rů, což je o téměř 1 % více než za
stejné období loňského roku.
Na takové množství lidí je ale
třeba se důkladně připravit… Ka-
teřina Pichalová, tisková mluvčí
Letiště Brno-Tuřany, upřesňu-
je, co nového v Brně nachystali:
„K létu tradičně patří charterové,
chcete-li dovolenkové destinace
a v Brně lze tradičně vybírat z de-
sítek oblíbených letních destina-
cí. Kromě toho se nabízí i využití
pravidelných linek, například na
stále oblíbenější euro víkendy.
Londýn, Milán i Berlín jsou k to-
mu ideálními cílovými stanicemi.
Podpořili jsme i větší komfort
cestujících, a to především oplo-
cením a rozšířením parkoviště,
které tím získalo kapacitu zhruba
1,5 tisíce aut.“
Pokračování na straně 4
Města mění
svůj přístup
k hospodaření
s vodou
■ Cirkulární ekonomika se
soustředí na to, aby použité
produkty nebyly spáleny
či skládkovány, ale znovu
využity.
■ Jedním z příkladů je
brněnský dopravní podnik.
Ten vyslal do ulic autobus,
který využívá plyn vznikající
při čistění odpadních vod.
„nové“ zdroje
S p e ci
á l
• sucho
a povod
ně •
http://www.floowie.com/cs/cti/web-mh-1907/2 červenec | srpen 2019
Města mění svůj přístup
k hospodaření s vodou
Odpadovému hospodářství chybí vize
Rozhovor se Soňou Jonášovou
Nezanedbatelné je také rekonstruovat komunikace a chodníky tak,aby byla voda svedena do průlehu,kde se může vsáknout.
Také při budování parkovišť je třeba myslet na to, aby byla ze zasakovací nebo zatravňovací dlažby. FOTO: Pixabay.com
Dokončení ze strany 1
Podle něj je největší úkol města
adaptovat se na klimatickou změ-
nu. To znamená zadržet veškerou
vodu, aby neodtekla. „Rozjeli jsme
dotační titul na zelené střechy jako
první v republice. Podporujeme
nákup nádrží na zachytávání vod
u rodinných domků. Připravuje-
me projekty na oddělení kanali-
zace dešťové a splaškové a v místě
již vybudované oddělené kanali-
zace vytvoření retenčních nádrží
k dalšímu použití pro závlahy, pří-
padně jezírek tak, jak již funguje
v Novém Lískovci. Nezanedbatel-
né je také rekonstruovat komuni-
kace a chodníky tak, aby byla voda
svedena do průlehu, kde se může
vsáknout,“ řekl Moravskému hos-
podářství Hladík.
Novou koncepci hospodaře-
ní s vodou mají i některá města
na Vysočině. „Problematika vo-
dy velmi úzce souvisí s expanzí
zástavby do volné krajiny a neu-
stálým zvyšováním podílu zpev-
něných ploch, dále s nevhodným
hospodařením na zemědělské pů-
dě i s intenzivním hospodařením
v rybnících. Očekáváme, že k dal-
šímu narušení vodního cyklu bu-
de docházet z důvodu postupného
odlesňování krajiny v důsledku
postupu kůrovcové kalamity. Dal-
ším problémem při hospodaření
s vodou, které jako město vnímá-
me, je protichůdný účinek osvěty
a komerce. Na jednu stranu ob-
čany nabádáme k šetření vodou,
Česká a moravská města zalo-
žila Pakt primátorů a starostů pro
udržitelné klima, který jednotli-
vým městům umožní zapojit se
do projektů a dotačních titulů. Do
tohoto paktu se zapojil například
Žďár nad Sázavou. „Velice silně
vnímáme změnu klimatu a její
důsledky, jejichž jedním z pro-
jevů jsou dlouhotrvající období
sucha a úbytek vody. Ve Žďáře
nad Sázavou připravujeme pro-
jekty pro zadržování vody v in-
firmám v jejich regionu. Mezi
problémy rozhodně patří i nízká
míra digitalizace a následného
ztransparentnění skutečného
množství produkovaného odpa-
du na úrovni producentů (do-
mácnosti / živnostníků / obcí).
Při našich analýzách nalézáme
velké nepřesnosti plynoucí z tzv.
skládkujeme nebo spalujeme. To
je šíleně neekonomické a o eko-
logii nemůže být řeč. Stejně tak
mají města možnost poptávat
cirkulární stavby, které budou
modulární či postavené z re-
cyklátu. V tom současný systém
absolutně selhává. Druhý krok je
pečlivě zhodnotit stav nakládání
s bioodpadem.
Jak bychom s bioodpadem
měli nakládat?
Česko bojuje se suchem, kte-
ré bude čím dál horší, a jedinou
správnou cestou je zavedení tří-
dění bioodpadu. Pokud město
nemá vlastní kapacity, je ne-
zbytné zahájit spolupráci se ze-
mědělci. Zde je třeba tlačit i na
úpravu legislativy, aby nebylo
nakládání s bioodpadem pro ze-
mědělce přítěží. Bioodpad není
odpad, měl by se využít pro vý-
robu kompostu nebo bioplynu
a následně digestát upravit tak,
aby bylo opět možné jej použít
jako hnojivo. S tím souvisí i po-
tenciál čistírenských kalů a ole-
jů. Kde je to možné, tam by měli
lidé kompostovat sami. Čekají
nás velké změny v klimatických
podmínkách a zde doporučuji
i zhodnotit současný stav fun-
gování vodohospodářství, které
se s odpadovým hospodářstvím
prolíná velmi výrazně. Smyslem
cirkulární ekonomiky je hledat
funkční synergie mezi městem,
obyvateli a firmami na jeho
území a v okolí, propojení se
zemědělstvím. Zde vidím jed-
nak dlouhodobou udržitelnost,
jednak v dnešní době prakticky
nezbytnost. Prověřit fungování
odpadového hospodářství třeba
formou tzv. cirkulárního ske-
nu je jedna z nejzajímavějších
příležitostí, která tyto synergie
odhaluje. Praha je toho nyní
důkazem.
Ladislav Koubek
travilánu i extravilánu města, ať
už jde o různé průlehy, tůně, pol-
dry, zasakovací a retenční nádrže
u vybraných budov ve vlastnictví
města. Pokud budujeme parkovi-
ště, tak už jen ze zasakovací ne-
bo zatravňovací dlažby. Upravili
jsme režim sečení trávy, z řady
míst se tak staly květnaté louky,
které lépe zadržují vodu. Máme
vytipovaná místa pro obnovu
rybníků. Připravujeme velkou
výsadbu alejí a vytipováváme
původní polní cesty a remízky
k jejich obnově,“ uvedl k tomu
starosta Martin Mrkos.
Jak se adaptovat?
Důležitá je
komplexní
strategie
Ke změně myšlení přispívá
dlouhotrvající stav sucha. „Sucho
se projevuje i v našem regionu,
veřejná zeleň – zejména trávní-
ky trpí. Vodou šetříme, zaléváme
pouze květinové záhony a z pozice
města šíříme osvětu také pro ob-
čany,“ konstatuje starosta Třebí-
če Pavel Pacal. V Třebíči nechali
zpracovat adaptační strategii na
změnu klimatu. „Bude to obecněj-
ší strategický dokument, jehož ne-
dílnou součástí bude problematika
hospodaření s vodou. Výstupem
této strategie bude návrh konkrét-
ních cílů a opatření, která budou
přímo reagovat na popsaná rizika.
Trvale také sledujeme stav hladin
na jednotlivých vodních tocích,
které podle množství srážek ko-
lísají. V případě, že sucho bude
i nadále přetrvávat, vydáme ome-
zující nebo zakazující opatření pro
odběry povrchových vod,“ uzavírá
Pacal.
na druhou stranu jsou ve všech
médiích zveřejňovány reklamy
na nákupy bazénů, vysokotla-
kých čističů a tlakových myček.
V rámci osvěty je nutné opako-
vaně sdělovat, že k plnění bazénů
a umývání aut a čištění dlažby
před domy používáme pitnou vo-
du, které nám ubývá,“ popisuje
současný neutěšený stav jihlavská
primátorka Karolína Koubová.
Jihlava se snaží brát hospodaření
s vodou vážně. „V rámci úřadu
Institut Cirkulární Ekono-
miky je nevládní nezisková
organizace, která se zaměřuje
na inovativní environmentální
management. Za dobu svého
působení si získal respekt od-
borné veřejnosti. Zeptali jsme
se jeho ředitelky Soni Jonášové.
Jakým největším problé-
mům čelí česká a moravská
města, pokud jde o nakládání
s odpady?
Velkým problémem je absen-
ce vize pro odpadové hos-
podářství, které by mělo být
transformováno na skutečně
funkční – tedy cirkulární. Plá-
ny odpadového hospodářství
v mnoha ohledech nastavují cíle
jenprotřídění,alemíraskutečné
recyklace je například u plastů
kolem 30 % a to se samozřejmě
promítá do ekonomiky celého
systému. A tak obce čelí drahým
svozům materiálů, které často
neumíme využít, a proto se tře-
ba svoz plastů v mnoha přípa-
dech dostává do násobků oproti
svozu směsného komunálního
odpadu, což je obrovský para-
dox. Doplácíme na dlouhodobě
zamrzlé skládkovací poplatky,
které jsou nízkou motivací pro
rozvoj recyklace. Zde je třeba
zdůraznit, že ačkoliv se doteď
za recyklaci uvádělo množství
vytříděného odpadu bez nečis-
tot, podle EU, a i dle principů
cirkulární ekonomiky, se recyk-
lační bod mění a půjde o reálné
materiálové zhodnocení. Zde se
dostávám k problému dalšímu,
a to je netransparentnost reál-
ných materiálových toků, které
současně narážejí na naši dvojí
evidenci dat o odpadech.
kvalitativních odhadů odpado-
vých firem. To je pro nastavení
ekonomiky odpadového hospo-
dářství velkou bariérou. A snad
poslední problém, který stojí za
zmínku, je nutnost sdružování
obcí do svazků, které společně
téma odpadů budou řešit. Jed-
notlivé obce i města mají často
uzavřeny naprosto nevýhodné
smlouvy, které se těžko ruší.
Spolky mohou zaplatit právníky
a nastavit spolupráci férově, na
úrovni tisíců obcí to jde těžce.
Můžete uvést několik pří-
kladů dobré praxe, pokud jde
o cirkulární ekonomiku v na-
šich městech?
Velmi ráda zmiňuji Zábřeh.
Práci, kterou odvádí místní fir-
ma Ekoservis, je obdivuhodná.
Správné nastavení odpadového
hospodářství a neustálá práce na
realizaci vlastních vizí se promě-
nily do funkčního systému, kde
funguje kromě skutečné recyk-
lace stavebních a demoličních
odpadů v místě i třídicí centrum
s výbornými výsledky, RE-Use
centrum a město ve spolupráci
s odpadovou firmou pořádá i ce-
lou řadu doprovodných aktivit
k podpoře prevence vzniku od-
padů. Návštěvu Zábřehu dopo-
ručuji všem, kteří hledají funkční
inspiraci. V malém měřítku mají
provoz sběrného dvora a moti-
vační systém třídění pro obyva-
tele výborně vyřešené Trojano-
vice a Prahu musím pochválit
vznikla v prosinci 2018 pracov-
ní skupina, jejíž hlavní náplní je
právě nastavení dlouhodobě udr-
žitelného hospodaření s vodou na
území statutárního města Jihlavy.
Mezi hlavní úkoly této skupiny pa-
tří navrhnout opatření za účelem
zadržení dešťové vody na území
města, zpomalení odtoku vody
z území města a návrh opatření
k minimalizaci následků přívalo-
vých dešťů a bleskových povodní,“
řekla Koubová.
Jak tyto problémy řešit?
Třídit nestačí. Je třeba reál-
ně materiály využívat a zpraco-
vávat – udělat z nich cennou
surovinu. Proto jsem ráda, že
vznikají projekty jako platforma
druhotných surovin Cyrkl, kde
mohou obce nabídnout svoje su-
roviny přímo zpracovatelským
za aktivní spolupráci na tvorbě
prvního cirkulárního městského
skenu. Ten městu dává nejen vizi,
ale i dokonalý přehled o součas-
ném stavu. Vybrali jsme tři pilot-
ní oblasti, na které se zaměříme
nyní. Je jimi využití bioodpadu
pro produkci bioCNG pro pro-
voz (nejen) vozového parku svo-
zové firmy Pražské služby, práce
na konceptu městských re-use
center a opravárenských dílen
pro prodloužení životního cyklu
nábytku, elektroniky a dalších
materiálů a v neposlední řadě
postupný přechod na cirkulární
veřejné zadávání u městských
zakázek. Praha tak sama může
stimulovat místní firmy, aby do-
dávaly třeba stavby s obsahem
recyklátu. Skutečná recyklace
stavebních a demoličních odpa-
dů je v Česku slabá. To, co je
recyklace na papíře, zdaleka není
dle principů cirkulární ekonomi-
ky. Považovat za recyklaci ulo-
žení na povrchu terénu je spíše
úsměvné.
Kde jsou podle Vás největší
příležitosti, kterých by se naše
města a obce měly chopit?
Města by v první řadě měla
začít vnímat, že pokud chtějí od-
padové hospodářství nastartovat
i ekonomicky, tak musí začít na-
kupovat výrobky z recyklátu – to
je příklad pro navrácení plastů
do hry. Je třeba najít ekonomic-
ké užití i směsných plastů, kte-
ré dnes i přesto, že je třídíme,
vodohospodářství
Vážení čtenáři,
právě jste otevřeli letní číslo
Moravského hospodářství a k létu pa-
tří samozřejmě voda. Nejen kvůli letní
sezoně jí věnujeme na následujících
stránkách tolik prostoru a pozornosti.
Téma vody, vodohospodářství jako
takového, sucha či povodní hýbou
společností.A všichni se musíme
přizpůsobit.
Na stránce první, resp. druhé se tak
dočtete, jak svůj přístup k hospodaře-
ní s vodou mění města. Jejich cílem je
samozřejmě adaptace na klimatické
změny, lepší využívání zdrojů a také
hledání zdrojů „nových“.
V tomto kontextu pak s vodohospo-
dářstvím úzce souvisí hospodářství
odpadové.Vše spolu může efektivněji
fungovat díky principům tzv. cirkulární
ekonomiky. Nezapomeňte si proto
přečíst rozhovor se Soňou Jonášovou,
zakladatelkou a ředitelkou Institutu
Cirkulární Ekonomiky.
K létu patří také cestování. Podívejme
se tedy, jak jsou na prázdninový ná-
por připravena letiště v Brně, Ostravě
a Pardubicích.
A speciál? Vraťme se zpátky k vodě –
nese název Sucho a povodně. Hned
jeho úvodní článek věnujeme boji
se suchem na úrovni státu a novele
vodního zákona. Její součástí je mimo
jiné zřizování komisí, které v akutních
případech mohou omezit odběr povr-
chových vod nebo nařídit manipulaci
na vodních dílech v rozsahu, jaký
dosud nebyl možný.
úvodník
Kamila Fuchsová
šéfredaktorka
Moravské
hospodářství
„Čekají nás velké změny v klimatických
podmínkách a zde doporučuji zhodnotit
současný stav fungování vodohospodářství,
které se s odpadovým hospodářstvím
prolíná velmi výrazně.“
Soňa Jonášová, ředitelka, Institut Cirkulární Ekonomiky
http://www.floowie.com/cs/cti/web-mh-1907/červenec | srpen 2019 3
Zadávání veřejných
zakázek je pro obce
jednodušší než dřív
Zákon v současnosti poskytuje obcím i krajům možnost zjednodušených postupů zejména u stavebních prací.Ty jsou přitom
klíčovou oblastí, kam z veřejných zakázek plyne nejvíc peněz. FOTO: Pixabay.com
Dlouhotrvající
problémy se
zadáváním
veřejných zakázek
zmírnil nový
zákon o zadávání
veřejných zakázek.
Ten platí od konce
roku 2016 a po
dvou a půl letech
je možno říci, že
opravdu pomohl.
Jednou z klíčových
změn je, že nyní
se zadavatelé
nesoustředí již
pouze na cenu jako
jediný parametr
hodnocení,
ale mohou se
rozhodovat
i na základě
kvalitativních
parametrů.
Ladislav Koubek
„Nová právní úprava zadávání
veřejných zakázek proces výběru
dodavatele zjednodušila a tím
pádem i urychlila (např. možnost
posouzení splnění podmínek
účasti v zadávacím řízení pouze
u dodavatele, který podal nejvý-
hodnější nabídku). Rovněž došlo
ke zpřesnění pojmosloví, čímž se
zabránilo zbytečným průtahům
v řízení způsobeným podáváním
námitek (např. námitky směřu-
jící na postup zadavatele, který
se opíral o dříve nejasný výklad
zákona),“ říká brněnská primá-
torka Markéta Vaňková. Podle
ní je v současnosti k dispozici
již poměrně rozsáhlá judikatura
Volnější ruce
u stavebních
prací
Zákon v současnosti posky-
tuje obcím i krajům možnost
zjednodušených postupů zejmé-
na u stavebních prací. Ty jsou
přitom klíčovou oblastí, kam
z veřejných zakázek plyne nejvíc
peněz. „Podle znění současné-
ho zákona může např. územní
samosprávní celek zadávat sta-
vební práce až do výše 50 mil.
Kč bez DPH ve zjednodušeném
podlimitním řízení. Předcho-
zí právní úprava stanovila limit
na 11 mil. Kč. Veřejný zadavatel
v tomto případě odešle výzvu
k podání nabídek nejméně pěti
zájemcům a zároveň ji uveřejní
na svém profilu. Zadavatel ov-
šem není povinen výzvu uveřej-
nit v centrálním informačním
systému o veřejných zakázkách,
ke kterému mají přístup všichni
potenciální zájemci (i z členských
států EU) o veřejnou zakázku. I
když nabídky mohou podávat
i předem neoslovení zájemci, jsou
v případě tohoto postupu zadava-
tele znevýhodněni oproti oslove-
ným dodavatelům, a to v přístupu
k informacím o dané veřejné za-
kázce. Zadávání ve zjednoduše-
ném podlimitním řízení tak sice
vede na jedné straně k nižší ad-
ministrativní zátěži, nicméně na
straně druhé k větší uzavřenosti
daného typu zadávání, jelikož v
tomto případě se větší finanční
objem veřejného rozpočtu zadává
ve výsledku méně transparent-
ním způsobem,“ říká právnička
Mária Maťašová, která se profes-
ně zabývá veřejnými zakázkami.
Zatímco kraje a velká města
si se zakázkami umí poradit, pro
malé obce i tak zakázky před-
stavují velkou administrativu.
„Největším problémem je složi-
tost zákona. A proto využíváme
služeb specializovaných firem,
které zabezpečí dodržení zákona
a splnění všech podmínek zadá-
vání,“ uvádí starostka Osové Bí-
týšky Lenka Štěpánková. Osová
Bítýška má asi 900 obyvatel a leží
v blízkosti Velkého Meziříčí.
I přes zjednodušení nicmé-
ně obce stále bojují s obtížemi.
„V rámci realizovaných zadáva-
cích řízení se jako problematic-
ké ukazuje zvolení národního
elektronického nástroje (dále jen
„NEN“) pro zadávání veřejných
zakázek. NEN se jeví na rozdíl od
konkurenčních elektronických
nástrojů uživatelsky nepřívětivý,
realizace zadávacího řízení je
v tomto systému poměrně slo-
žitá a v podstatě ji nelze provést
bez téměř nepřetržité podpory
servisního centra,“ uvádí primá-
torka Vaňková. Ta zároveň pou-
kazuje na další problém, kterým
je nízká účast dodavatelských
společností. Ta je vyvolaná stá-
vající situací na stavebním trhu
v rámci ČR. „Současně k nižší
účasti dodavatelských společ-
ností, především pak těch střed-
ních a menších, přispívá s nej-
větší pravděpodobností povinná
elektronizace veřejných zakázek,
kdy povinnost vyřízení nutných
formalit účasti v elektronicky
vedeném zadávacím řízení zvy-
šuje nároky na tyto dodavatelské
společnosti v personální oblasti
a oblasti softwarového vybavení,“
uzavírá Vaňková
soudů a rozhodnutí Úřadu pro
ochranu hospodářské soutěže
(ÚOHS) v oblasti zadávání ve-
řejných zakázek, jejichž závěry se
promítly právě do pravidel nové-
ho zákona, čímž jej zpřehlednily
a aplikace zákona v praxi je tím
zjednodušena. ÚOHS vydal již
více než 700 rozhodnutí v rámci
dozoru nad zadáváním veřejných
zakázek. Ve většině správních ří-
zení úřad rozhodoval o meritu
věci, tedy ještě v průběhu zadá-
vacího řízení, kdy lze případné
chyby zadavatele napravit a za-
jistit férovou soutěž o veřejnou
zakázku. Úřad přitom v obou in-
stancích rozhoduje velice rychle,
a to výrazně dříve, než mu uklá-
dají zákonné lhůty.
inzerce
Stavba tramvajové
trati do Bohunic
může začít
Tramvajová trať propojí brněnské
městské části Starý Lískovec
a Bohunice do konce roku 2022.
Představitelé města Brna a DPMB
podepsali smlouvu o dílo. „Jedná
se o jednu z nejvýznamnějších
dopravních staveb ve městě, a to
nejen z pohledu objemu zakázky
a získané dotace, ale i přínosu pro
obyvatele Brna. Podpora fungování
městské hromadné dopravy v Brně je
pro nás klíčová,“ uvedla primátorka
města Brna Markéta Vaňková.
Stavba, jejíž náklady přesahují
1,4 miliardy korun, zajistí dostupnost
oblasti Fakultní nemocnice Brno
a Univerzitního kampusu Bohunice,
kam denně cestuje na čtyřicet tisíc
lidí. Pro cestující bude vybudování
trati znamenat výrazně komfortnější
cestování. Z Hlavního nádraží se
k Univerzitnímu kampusu dopraví
linkou 8 za cca 15 minut. (red)
Brno:
Žebětín, Bystrc
a Kohoutovice
propojí cyklostezka
Pohodlnější cestu budou mít
cyklisté mezi Žebětínem, horní částí
Bystrce a Kohoutovicemi. Radní
schválili výzvu k podání nabídky
na podlimitní veřejnou zakázku na
stavební práce na této cyklostezce.
Projekt zvítězil v prvním ročníku
participativního rozpočtu Dáme
na vás. Celkové náklady dosáhly
712 tisíc korun. (red)
V Olomouci
testují chytré
odpadkové koše
V Olomouci začali testovat chytré
nádoby na odpad SmartBe, a to
konkrétně u hlavního vlakového
nádraží v Olomouci nebo v centru na
třídě Svobody. Město začalo pilotně
testovat tři koše, které na zhruba
šest měsíců nahradí běžné nádoby
na odpad na těchto frekventovaných
místech. Koše disponují vlastním
lisem, solárním panelem a jejich
zaplněnost lze sledovat na dálku.
Důležitým ukazatelem zkušebního
provozu pak budou informace
o tom, jakým způsobem smart
technologie ovlivní četnost vývozů
oproti těm ze standardních nádob.
(red)
aktuálně
veřejné zakázky
Mária Maťašová je právnička,
která se dlouhodobě pohybuje
v oblasti zadávání veřejných za-
kázek. Za Moravské hospodářství
jsme se jí zeptali třeba na největší
problémy zadavatelů či nejnovější
trendy v oblasti zadávání.
Jakým největším problémům čelí
zadavatelé, pokud jde o zadávání
veřejných zakázek?
Za jedno z největších úskalí pro zada-
vatele považuji správně vyspecifikovat
požadovaný předmět plnění, a to tak,
aby zadavatel neporušil základní zásady
zadávání veřejných zakázek – zásadu
rovného zacházení a zákazu diskrimi-
nace.
Je podle Vás zákon o zadávání
veřejných zakázek vyhovující po-
třebám obcí?
Domnívám se, že současné znění záko-
na značně zjednodušilo pro obce a kra-
je administrativní zátěž při zadávání
veřejných zakázek a přineslo možnost
odpovědného zadávání.To znamená,
že zadavatelé mohou při zadávání klást
důraz nejenom na nejnižší nabídko-
vou cenu, ale i na ochranu životního
prostředí či jiný pozitivní dopad pro
společnost.
Jaké jsou nejnovější trendy v ob-
lasti zadávání veřejných zakázek?
Nový zákon o zadávání veřejných zaká-
zek přinesl hodně novinek. Uvedla bych
zejména nový druh zadávacího řízení
– řízení o inovačním partnerství či zadá-
vaní veřejných zakázek na sociální nebo
zdravotnické služby ve zjednodušeném
režimu. Rovněž bych zmínila změnu
přístupu v hodnocení, kdy zadavatelé
mohou hodnotit ekonomickou výhod-
nost nabídek na základě nejvýhodněj-
šího poměru nabídkové ceny a kvality
a rovněž nový aspekt odpovědného
zadávání, který zadavatelé čím dále víc
využívají.
Znáte příklad dobré praxe, kdy
u veřejné zakázky nejde jen
o cenu, ale i o kvalitu?
Určitě bych zmínila např. případ ná-
kupu silničních vozidel, kdy zadavatel
může v rámci hodnocení nabídek
zohlednit zejména náklady související
s užíváním předmětu zakázky či nákla-
dy způsobené dopady pořizovaného
předmětu plnění na životní prostředí
(emise CO2
, NOx, NMHC a pevných
částic, které vznikají za dobu životnosti
vozidla).
Jak četná jsou odvolání neúspěš-
ných soutěžitelů k ÚOHS a co je
jejich nejčastějším důvodem?
Jako nejčastější důvod odvolání vidím
hlavně námitky proti zadávacím pod-
mínkám, kdy se neúspěšní dodavatelé
domnívají, že zadavatel nastavením
zadávacích podmínek porušil zásadu
zákazu diskriminace či rovného zachá-
zení. Dále jsou to námitky proti výběru
dodavatele, kdy jsou neúspěšní dodava-
telé přesvědčeni, že vybraný dodavatel
nebude schopen zakázku řádně splnit.
Jak by se podle Vás mohl zákon
změnit, aby lépe odpovídal potře-
bám zadavatelů?
Určitě bych ze zákona vypustila (popř.
zkrátila) blokační lhůtu, tj. lhůtu, po
kterou nemůže zadavatel s vybraným
dodavatelem uzavřít smlouvu.Tato
lhůta zadavateli svazuje ruce, jelikož
v případě podání námitek ze strany ne-
úspěšných dodavatelů nemůže zakázku
realizovat.Tato blokace někdy dokonce
způsobí, že vybraný dodavatel nakonec
kvůli námitkovému řízení u ÚOHS o za-
kázku ztratí zájem, protože ji z časových
důvodů nestíhá realizovat.
Ladislav Koubek
Ve veřejných zakázkách
nemusí jít jen o cenu
Veřejné zakázky
ÚOHS vydal již více než 700 rozhodnutí
v rámci dozoru nad zadáváním veřejných
zakázek. Ve většině správních řízení úřad
rozhodoval o meritu věci, tedy ještě v průběhu
zadávacího řízení, kdy lze případné chyby
zadavatele napravit a zajistit férovou soutěž
o veřejnou zakázku.
Největší centrum kybernetické bezpečnosti v ČR – SOC365
Znáte je? Sídlí blízkoVás, v Brně. Proč to dělají? Pro svět bez kybernetických hrozeb, pro mír všem aplikacím, pro svobodný
přístup k informacím. GDPR, eIDAS, Zákon o kybernetické bezpečnosti a mnoho dalších legislativních požadavků vás tlačí
do zabezpečení kybernetické a provozní bezpečnosti. Jste schopni to zvládnout sami? Máte dostatek potřebných nástrojů
a kvalifikovaných lidí,kteří se permanentně vzdělávají a mají aktivní zkušenosti s kybernetickou obranou? My ano.Společně
to zvládneme, jsme tu pro vás.
Ing.JosefAppel,obchodní ředitelVISITECH a. s.,josef.appel@visitech.cz, +420 728 257 453 | +420 538 700 880
IT?
Bezpečně 365 dnů v roce, 24 h denně!
http://www.floowie.com/cs/cti/web-mh-1907/4 červenec | srpen 2019
cestovní ruch
Letiště hlásí
prázdninovou špičku
cestujících, kteří se na dovolenou
chystají odletět z mošnovského
letiště, proto nemusí mít obavy.
94 % letů proběhne podle plánu.
Přijdou
investice
vniveč?
Optimistické zprávy z obou le-
tišť jsou výsledkem správně zvo-
lených strategií. Totéž ale nelze
říct o dalším regionálním letišti
– v Pardubicích. V režimu civilní
přepravy funguje od roku 1994
a loni zde byl dokonce otevřen
nový terminál, který měl přilákat
další dopravce. Bohužel však i toto
letiště zasáhly problémy s letadly
Boeing 737 MAX a loňská čísla
(147 tisíc cestujících) se pravdě-
podobně nepodaří naplnit.
Pro celý letní letový řád totiž
zůstal jediný pravidelný spoj. Ry-
anair od července zrušil linku do
Londýna a všechny lety na pardu-
bické letiště v létě zrušily i Smar-
twings. Odůvodňují to právě pro-
blémy s letadly Boeing 737 MAX
a nutností převelet zbývající stroje
na důležitější linky. Jak říká ře-
ditelka letiště Hana Šmejkalová:
„Lety do Londýna pro nás loni
představovaly 40 tisíc cestujících
ročně. Jak dlouho budou zrušeny,
není jasné. V každém případě je to
pro nás velice nepříjemné.“
Naštěstí se vlastníkovi letiště
podařilo sehnat za část letů náhra-
du, kterou zajistí cestovní kancelář
Fischer. Podle ní budou zachovány
odlety z Pardubic do Burgasu a ve
většině případů také do Antalye.
Přesto jsou momentálně stamilio-
nové investice do letiště v Pardu-
bicích nevyužity.
Alena Georgiadisová
Dokončení ze strany 1
Pozadu nezůstává ani Letiště
Ostrava, a.s., což potvrzuje ob-
chodní ředitel Stanislav Bujnov-
ský: „Služby, které poskytujeme
našim cestujícím, jsou pro nás
velmi důležité. Proto neustále
pracujeme na jejich zlepšení. Je
pro nás podstatné, aby naši klienti
byli s jejich úrovní v maximální
míře spokojeni. Pro letošní sezo-
nu můžeme cestujícím nabídnout
hned několik novinek a zlepšení.
Byla vyřešena nedostatečná kapa-
cita parkovacích míst a provede-
ny úpravy v odletové i příletové
hale.“
Nové parkoviště P5 na letišti
v Mošnově je umístěno před želez-
ničním terminálem vedle odletové
haly. Stávající parkovací kapacitu
rozšíří o téměř 500 nových míst,
navíc je vybaveno stanicemi pro
dobíjení elektromobilů. Pokud jde
o úpravy v odletové hale, tak re-
novováno bylo zázemí odletových
čekáren, tzv. Gate. Mají zvětšenou
kapacitu a navýšený počet filtrů
pro pasovou kontrolu, což výraz-
ně urychlí a zpříjemní čekání na
odlet. Došlo také k rozšíření baru,
upraveny byly i prostory pro děti.
Rekonstrukcí prochází v Mošnově
také příletová hala, díky čemuž
bude navýšena kapacita a záro-
veň urychleno pasové odbavení
na příletu. Připomeňme i loňskou
novinku, kterou byly nové doprav-
níkové pásy na zavazadla, takže
i letos mohou cestující počítat
‚huby‘ zlepší dopravní dostupnost
regionu a rozvíjející se mošnov-
ské průmyslové zóny pro inves-
tory. Jedná se o destinace, jejichž
hospodářství je orientováno na
odvětví, která jsou pro další eko-
nomický rozvoj kraje nezbytná.
Jde především o IT technologie
a služby, logistiku a lehké strojí-
renství.“
Pro rozvoj
mezinárodní
spolupráce
Linky do Vídně a Mnicho-
va umožní obchodní klientele
jednoduché a komfortní spojení
s klíčovými trhy v Německu, Fran-
cii a Holandsku. Všem cestujícím
z Moravskoslezského regionu pak
nabídnou letecké spojení do téměř
celého světa s jedním přestupem
a zajistí přístup do sítě dopravců
s celosvětovým dosahem. Pra-
videlné linky do Vídně, Varšavy
a Mnichova jistě uvítají i turisté,
spojení také zlepší mobilitu stu-
dentů a akademických pracovní-
ků, pomůže rozvoji mezinárodní
spolupráce v oblasti vzdělávání
a výzkumu. Důležité je i pro ve-
řejné instituce sídlící v Moravsko-
slezském kraji. Linka do Mnichova
pak bude využívána především
pro přestupy na jiné linky, i když
značná část cestujících bude toto
letiště využívat pro začátek nebo
konec své cesty. Počet německých
investorů v kraji je totiž vysoký
a zřejmě bude dále růst. V kra-
ji v současnosti působí 55 spo-
lečností s německým kapitálem,
34 sídlí v 30minutové dojezdové
vzdálenosti od mošnovského leti-
ště. Vídeň je oproti tomu destinace
téměř čistě tranzitní pro cesty do
celého světa. Tendr na provoz li-
nek bude po schválení Evropskou
komisí a Ministerstvem dopravy
vyhlášen koncem července, první
lety by mohly být spuštěny ješ-
tě letos. Předpoklad je, že linky
z Ostravy do Vídně a do Mnichova
budou létat dvakrát denně.
Také v Brně jednají s dopravci
o pravidelných i sezónních char-
terových linkách. Za poslední půl-
rok díky tomu získali dvě nové
linky (Miláno a Berlín) a jednají
i o dalších zajímavých evropských
městech. „Pro úspěch je třeba za-
pracovat i na obrazu Jihomorav-
ského kraje a Brna jako zajímavé
turistické i obchodní destinace,“
dodává tisková mluvčí.
Mluvíme-li o letošním létu na
letištích, tak celosvětovým téma-
tem je krize letounů Boeing 737
MAX. V Brně zpočátku počítali
s tím, že kvůli krizi sezónních letů
ubude. Na začátku prázdnin už
ale bylo jasné, že počty cestujících
budou podobné jako loni.
Situace kolem celosvětové-
ho uzemnění letadel Boeing 737
MAX se dotkla také ostravského
letiště. Společnost SmartWings,
která je jedním z dopravců půso-
bících na letišti, omezila provoz
na některých letech. Rušení se
dotklo spojení do Egypta – Hu-
rghada a Marsa Alam, na řecký
ostrov Kos a do bulharské Varny.
Za velkou část zrušených letů se
letišti ve spolupráci s cestovními
kancelářemi podařilo sehnat ná-
hradu a jsou realizovány jinými
leteckými společnostmi. Většina
s jejich zrychleným výdejem. Dá
se předpokládat, že letecká dopra-
va se bude dál rozvíjet i v příštích
letech, takže na obou letištích se
chystají na investice. V Brně se
v nejbližší době budou moderni-
zace týkat hlavně oblasti bezpeč-
nosti, technické údržby a technic-
kého zázemí letiště. Uvědomují si
totiž, že brněnské letiště je branou
nejen do Jihomoravského kraje
a České republiky, ale především
je hranicí Schengenského prostoru
a jako takové musí splňovat všech-
ny náležitosti a neustále se vyvíjet.
V Ostravě je do budoucna
prioritní oprava celého dráho-
vého systému. Rozvojové plány
souvisejí se strategií letiště, tzn.
se zaměřením na rozvoj náklad-
ní dopravy, což představuje také
výstavbu objektů pro odbavení
leteckého nákladu a potřebné je
i vybudování zázemí pro údržbu
letiště. Představený záměr souvisí
i s dalším rozšiřováním leteckých
spojení. Jak říká pan Bujnovský:
„Pravidelné přímé letecké spoje-
ní s významnými evropskými le-
teckými uzly je pro další rozvoj
Moravskoslezského kraje nezbyt-
né. Napojení ostravského letiště
na letiště ve Vídni, Mnichově a ve
Varšavě připravuje vedení letiště
spolu s vedením kraje již něko-
lik měsíců. Napojení na tyto tzv.
inzerce
V Brně loni odbavili přes půl milionu cestujících. Letošní rok to bude nejspíše
podobné, možná ještě lepší – díky novým linkám do Milána a Berlína je zde
potenciál k navýšení počtu odbavených cestujících.
FOTO: Pixabay.com
KOŘENEC GOLF&SKI RESORT
Více, než kongres. Návrat ke kořenům přírody.
Po individuální domluvě připravíme firemní školení, seminář, kongres, teambuild-
ingovou akci, konferenci, prezentaci produktu nebo např. uzavřené jednání či
neformální posezení pro Vaši firmu přímo“ na míru“.
Mnoho firem využívá krásné a prestižní prostředí golfového areálu uprostřed
nedotčené přírody k obchodním účelům a přitom spojují příjemné s užitečným.
Nabízíme profesionální přístup a jsme připraveni Vám připravit příjemnou
atmosféru pro různé typy Vašich akcí.
Kongresové služby nabízíme celoročně.
Kongresový prostor s kapacitou až 100 osob již od 3.500 Kč vč. DPH
Salónky: vinárna 40 osob, kanadský bar 15 osob
Cateringové služby: snídaně v ceně ubytování, individuální nacenění komplet-
ního cateringu
Ubytování: Ubytování pro 45 osob (86 včetně přistýlek) - Pythagor Golf
Hotel*** přímo v areálu, cena již od 534 Kč vč. DPH
Bohatý golfový i negolfový doprovodný program: Např.: golfová akademie,
noční soutěže se světelnými míči, řízená degustace vín, masáže...
KONGRESOVÝ PROSTOR AŽ PRO 100 OSOB VINÁRNA PRO 40 OSOB KANADSKÝ BAR PRO 15 OSOB
+ SNÍDANĚ V CENĚ UBYTVÁNÍ + UBYTOVÁNÍ PŘÍMO V AREÁLU O KAPACITĚ 45 LŮŽEK + 40 PŘISTÝLEK
Aktuálně nabízíme firmám bonusový balíček:
zapůjčení veškerých holí a míčů
vstupy na cvičné zázemí
organizaci soutěže a služby speakera (vyhlášení)
využití další školící místnosti
v případě objednání nočního golfu nebo noční
soutěže v puttování - green fee a zapůjčení holí
sleva na nájem kongresového sálu (podle využití
ubytovací kapacity)
poslechově-taneční hudební produkce za zvýhod-
něnou cenu 1.000,- Kč
sleva na využití sauny
za pronájem
kongresového sálu
zdarma
zdarma
zdarma
zdarma
zdarma
+obsazení 1-10
hotelových pokojů
zdarma
zdarma
zdarma
zdarma
zdarma
sleva až 50%
2-hodinová produkce
sleva 20%
+obsazení 1-10
hotelových pokojů
zdarma
zdarma
zdarma
zdarma
zdarma
sleva až 100%
3-hodinová produkce
sleva 40%
hotelový apartmán
kongresový sál
C
M
Y
CM
MY
CY
CMY
K
V úterý 18. června 2019 jsme se aktivně
odreagovali v krásném prostředí Česko-
moravské vrchoviny. V golfovém areálu
Golf & Ski resort Kořenec se uskutečnil
jubilejní 10. ročník GOLF CUP MAGNUS
REGIA A JEHO PARTNERŮ.
Celý turnaj nám přálo nádherné golfové počasí,
padly i skvělé výsledky našich hráčů.
Děkujeme všem zúčastněným, především ob-
chodním partnerům,milým a váženým hostům,
příznivcům Magnus Regia,přátelům a kamará-
dům za opravdu vydařený den, který stál za to.
Nadačnímu fondu Atýsek, pro který byla
uspořádána soutěž Nearest to pin, a které se
účastnili téměř všichni hráči, pak předala spo-
lečnost Magnus Regio dar ve výši 10 000 Kč.
Gratulujeme.
Budeme se těšit na viděnou na greenu
zase příště…
Tým Magnus Regia
18.června2019
GOLF&SKIRESORTKOŘENEC 10.ročník
MAGNUS REGIA A JEHO PARTNERŮ
Na další fotografie z turnaje
se můžete podívat na:
Partneři:
http://www.floowie.com/cs/cti/web-mh-1907/červenec | srpen 2019 5
železnice
inzerce
Černý rok na dráze.
Pomáhají přijatá opatření?
Kvůli nehodám České dráhy letos přijaly opatření ke zvýšení bezpečnosti. Například školení zaměstnanců, kontrolní jízdy či
trenažer. Zpřísnily také kontroly strojvedoucích. K nejsledovanějším nehodám patří střety vlaku s člověkem.
FOTO: Pixabay.com
rovnání s prvním čtvrtletím vý-
razně nižší,“ uvedl mluvčí Drápal.
K nejsledovanějším nehodám
podle něj patří střety vlaku s člo-
věkem. „V posledních letech jsme
zaznamenali i nárůst počtu nedo-
volených jízd,“ doplnil.
Nejčastější příčinou střetů
vlaku s osobou je podle něj po-
rušení zákona o dráhách a nedo-
volený vstup do kolejiště. „V pří-
padech střetnutí na železničních
V prvním čtvrtletí
roku se rapidně
zvýšil počet nehod
na železnici. Dráhy
a železničáři přijali
rychlá opatření,
například školení
zaměstnanců
či kontroly
strojvedoucích.
Petr Jeřábek
Česká republika – Černý rok.
Tak lze zatím nazvat letošek na
železnici. Největší pozornost
upoutala březnová série, která
vyvrcholila srážkou dvou vlaků
v Brně. Železničáři i dopravci
proto přijali řadu opatření k ná-
pravě.
Podle Drážní inspekce, která
nehody nejen na železnici vy-
šetřuje, se počet mimořádných
událostí na všech dráhách me-
ziročně neustále zvyšuje. „Aktu-
ální nárůst počtu mimořádných
událostí na železnici je asi třináct
procent. Na dráhách neželeznič-
ních včetně metra naopak došlo
k poklesu o dvě procenta,“ kon-
statoval mluvčí inspekce Martin
Drápal.
Kvůli nehodám České dráhy
letos přijaly opatření ke zvýšení
bezpečnosti. Například školení
přejezdech je pak nejčastěji pří-
činou selhání účastníka silniční-
ho provozu a u třetí sledované
kategorie, tedy nedovolených
jízd, dochází nejčastěji k selhání
lidského faktoru, například stroj-
vedoucího,“ popsal mluvčí.
Na zvýšený počet nehod
zareagovali i železničáři. „Sprá-
va železniční dopravní cesty
předložila Centrální komisi
ministerstva dopravy návrh na
přípravu a realizaci úprav na
třinácti železničních přejezdech,
kterou komise již také schváli-
la. Podobně budeme postupo-
vat i na dalších místech po celé
České republice, a to především
na úrovňových kříženích, kde
došlo v minulosti k mimořád-
ným událostem,“ slíbil mluvčí
správy Marek Illiaš. Závory zís-
kají například přejezdy na trati
z Lipové Lázní do Javorníka ve
Slezsku přejezdy na tratích, tratě
Nepomuk – Blatná, Bakov nad
Jizerou – Kopidlno a Žďár nad
Sázavou – Tišnov či u Milhos-
tova u Mariánských Lázní. Další
přejezdy dostanou alespoň světla
místo pouhých křížů.
Funkčnost úprav železničá-
řům potvrzují statistiky neho-
dovosti. „Ukazují, že zvyšování
bezpečnosti v celém možném
spektru od instalování výstraž-
ných světelných zařízení až po
doplnění závor je v dlouhodo-
bém horizontu účinné. Proto ka-
ždoročně v rámci celé železniční
sítě vytipujeme přejezdy, které
jsou vhodné pro zvýšení zabez-
pečení či modernizaci,“ uvedl
generální ředitel společnosti Jiří
Svoboda.
Nezbytné
závory
Úpravy přejezdů drážní in-
spektoři vítají. Nejtragičtější
následky totiž mají střetnutí na
železničních přejezdech zabezpe-
čených jen světelnou výstražnou
signalizací bez závor. „Drážní
inspekce proto soustavně dopo-
ručuje, aby co největší množství
přejezdů zabezpečených světel-
ným signalizačním zařízením by-
lo doplněno závorami, protože
zaměstnanců, kontrolní jízdy či
trenažer. Zpřísnily také kontroly
strojvedoucích. „Přijatá opatření
se pozitivně projevila ve druhém
čtvrtletí a situace se výrazně zlep-
šila,“ konstatoval oborový specia-
lista drah Petr Šťáhlavský.
Že se trend z března změnil
k lepšímu, potvrdila i inspekce.
„Počet závažných mimořádných
událostí vzniklých v druhém
čtvrtletí letošního roku byl v po-
tento způsob řešení úrovňového
křížení silnice a dráhy železnič-
ní se z dlouhodobého hlediska
jeví jako nejméně rizikový pro
silniční i drážní dopravu, a to
zejména na těch nejfrekventova-
nějších místech nebo tam kde je
vyšší traťová rychlost. Usmrcení
a zranění na těchto železničních
přejezdech jsou totiž většinou
neukáznění chodci nebo sebe-
vrahové,“ vysvětlil Drápal.
Sekvenční
sklápění jako
další opatření
Drážní inspektoři také dopo-
ručili, aby ovládací mechanismus
u závor, kdy jsou na jednom pře-
jezdu na každé straně dvě polo-
viční závory místo jedné, využíval
sekvenční sklápění. „To znamená,
že se závora vpravo sklápí dříve,
aby bránila vjezdu na přejezd již
po uplynutí předzváněcí doby,
kdežto levá závora pro opačný
směr je déle nahoře a sklápí se
později. Tím je zajištěno, že auto-
mobil, který ač neměl, a vjel již
v době výstrahy na železniční
přejezd, může bezpečně opustit
prostor přejezdu bez nutnosti
násilného proražení závorového
břevna,“ uvedl Drápal.
Železničáři kromě moderni-
zací přejezdů zařízení chtějí docí-
lit větší bezpečnosti také instalací
systému ETCS – mezinárodního
vlakového zabezpečovače. Pro-
jektovou přípravu pro něj zahájili
na čtrnácti úsecích dráhy. „Ter-
míny realizace předpokládáme
po roce 2023,“ nastínil mluvčí
Illiaš. Dodal, že správa u dalších
staveb také modernizuje staniční
zabezpečovací zařízení. Letos se
to týká nádraží v Brně a Mostu.
Šedesátý první ročník
Mezinárodního strojírenského
veletrhu v Brně opět ukáže
poslední novinky a trendy
v oblasti průmyslových
technologií, představí fenomén
digitální továrny a nově
otevře diskusi k cirkulární
ekonomice.
MSV 2019 se bude konat od 7. do 11. října
na brněnském výstavišti, současně se uskuteční
také veletrhy Transport a Logistika a ENVITECH.
MSV opět zcela zaplní brněnské výstaviště a bude
významnou ekonomickou a politickou událostí.
Pořadatelé opět očekávají účast přibližně 1 600 vy-
stavujících firem a nejméně 80 tisíc odborných
návštěvníků.
Expozice
Digitální továrna 2.0
Hlavním tématem letošního MSV je Digitální
továrna 2.0. „Prezentace tématu bude probíhat
ve dvou rovinách. První z nich je prezentace na
stávajících stáncích vystavovatelů v jednotlivých
oborových halách a druhou rovinou je ucelená
prezentace této problematiky formou samostatné
expozice s názvem Digitální továrna 2.0. Celou
expozici naleznou návštěvníci v hale A1,“ říká
ředitel MSV Michalis Busios. Expozice Digitální
továrna 2.0 bude koncentrovat informace a řešení
zaměřená na digitální budoucnost. Představí se zde
řešení založená na hluboké digitální transformaci
a umělé inteligenci směřující k vyšší efektivitě
a kvalitě produkce. Prostřednictvím tematických
ostrůvků vznikne i tzv. Digitální stezka, která ná-
vštěvníka provede na základě specifického zájmu
konkrétními fenomény, jako jsou umělá inteli-
gence, blockchain, inteligentní robotika a mecha-
tronika, elektromobilita, kryptobezpečnost nebo
nové formy vzdělávání. Digitální stezka ukáže také
možné varianty dalšího vývoje.
Kyberudálosti
a mezinárodní konference
Součástí expozice Digitální továrna 2.0 v pavi-
lonu A1 bude akční pódium určené pro Kyberudá-
losti – přednášky, prezentace, kulaté stoly a diskuse.
Dalším klíčovým místem projektu Digitální továr-
na 2.0 bude sál E2 v pavilonu E, kde se ve středu
9. října 2019 uskuteční mezinárodní konference
„Průmysl 4.0_2. vlna“. Diskutovat se bude o té-
matech jako elektromobilita a autonomní vozidla,
umělá inteligence ve firemních procesech, kyberfy-
zikální systémy ke zvýšení výrobní efektivity nebo
blockchain a jeho využití v průmyslu.
Prezentovat se bude
i první blockchain v Evropě
Elektrotechnická asociace České republiky
(ElA) oznámila spuštění blockchainu Notarius,
který je první aplikací svého druhu v Evropě. Jako
dlouhodobý partner MSV a propagátor digitální
továrny bude ElA své řešení prezentovat právě na
letošním veletrhu. Veřejná blockchainová síť ElA
má firmám poskytovat nezávislou, důvěryhodnou,
spolehlivou a trvalou platformu pro využití techno-
logie blockchainu. S masivním nasazením internetu
věcí se blockchain stane nezbytným bezpečnostním
doplněním.
Například může průmyslu sloužit podobně jako
černá skříňka, protože v případě havárie nebo ja-
kékoli nesrovnalosti poskytne přesná data uložená
ve strojích, a to včetně nezpochybnitelné časové
souslednosti.
Doprovodný program
Doprovodný program je postupně sestavo-
ván především z konferencí a odborných setkání,
z nichž lze uvést například sněm Svazu průmyslu
ČR, konferenci zaměřenou na 3D tisk, bavorsko-
-českou konferenci zaměřenou na digitalizaci, fó-
rum průmyslu a vysokých škol, Fórum AUTOMA
(automatizační technika), zmíněnou konferenci
Průmysl 4.0_2. vlna a další. Návštěvníci se mo-
hou také zúčastnit Business dnu Ruské federa-
ce nebo Business dnu Běloruska. První tři dny
bude souběžně s MSV probíhat akce Regionální
hospodářské komory Kontakt-Kontrakt, po celou
dobu veletrhu bude v provozu balicí linka s digi-
tálními a automatizovanými technologiemi v rámci
projektu PACKAGING LIVE. Součástí veletrhu
ENVITECH bude konference zaměřená na cirku-
lární ekonomiku.
Transport a logistika
Přestože je obor transport a logistika zastoupen
na strojírenském veletrhu každý rok, v lichých le-
tech je zájem vystavovatelů z tohoto oboru vyšší.
Návštěvníci najdou širokou nabídku manipulační
a skladovací techniky, systémů pro průmyslové
balení a dopravu především v pavilonu A2, který
je vyhrazen celý pro logistiku. Jeho dominantou
budou automatické skladovací systémy. Nicméně
i v některých dalších pavilonech, zejména v pavilo-
nu V, se budou prezentovat jednotliví výrobci např.
speciální montážní techniky, dopravních systémů
nebo značení a identifikace.
Další informace najdete na
www.msvbrno.cz
MSV 2019 se zaměřuje na digitalizaci výroby
FOTO:Archiv BVV
http://www.floowie.com/cs/cti/web-mh-1907/6 červenec | srpen 2019
integrované dopravní systémy
inzerce
Na novinky v dopravě
padnou miliardy
Pardubický a Královéhradecký kraj v rámci integrovaného dopravního systému společně připravují zavedení úhrady jízdních
dokladů pomocí bezkontaktní platební karty a QR kódy na papírových jízdních dokladech,které umožní cestovat mezi vlaky
a autobusy bez použití bezkontaktní čipové karty IREDO. FOTO:Veronika Vindišová
U vybraného spoje zobrazí jízdní
řád s odlišením již projetých za-
stávek a s případným zpožděním.
„Dosud ale aplikace fungovala na
mobilních zařízeních se systémem
Android. Nově tuto aplikaci mo-
hou využívat i majitelé telefonů se
systémem iOS,“ informoval mluv-
čí Královéhradeckého kraje Dan
Lechmann.
Královéhradecký kraj navíc
na konci října vypsal tendr na
dopravce pro zajištění dotované
linkové dopravy od roku 2020
a 2030. Zakázka byla rozdělena
na osm oblastí. Mezi vítěznými
nabídkami jsou například ty od
BusLine KHK či sdružení CDS
Náchod a P-Transport. „Kon-
cem letošního roku pak současné
smlouvy s dopravci vyprší,“ po-
znamenal Lechmann.
Elektrizace
a MHD zdarma
Jedna z největších tuzemských
zakázek v posledních letech na že-
leznici čeká Olomoucký kraj. Jde
o elektronizaci železniční tratě
mezi Uničovem a Olomoucí. Ten-
dr za téměř čtyři miliardy vyhrálo
sdružení firem Subterra, OHL ŽS
a EŽ Praha. Až práce dokončí, bu-
dou moct vlaky jezdit po zmíněné
trati rychlostí až 160 kilometrů za
hodinu. Předpokládá se, že hotovo
bude na konci roku 2022.
Menší novinku v MHD od
července odhlasovali městští
radní v Olomouci. Senioři nad
65 let cestují zdarma. K proká-
zání nároku na slevu při kontrole
mohou využít občanský průkaz,
cestovní pas či jiný průkaz, který
obsahuje fotografii a datum naro-
zení.
„Chceme tímto krokem pod-
pořit využívání hromadné dopra-
vy a zároveň finančně vypomoci
seniorům ke zlepšení kvality ži-
vota. Jsem přesvědčen, že se to
u bezpečné, komfortní a udržitel-
né formy veřejné dopravy vyplatí,“
odůvodnil rozhodnutí primátor
Mirek Žbánek.
Letošní a příští rok
přinese v dopravě
několik zásadních
novinek. Připravuje
se revoluce
v platbách za
jízdenky i nákup
nových vlaků.
Investice půjdou do
miliard korun.
Veronika Vindišová
Integrovaného dopravního
systému se konečně dočkají na
Vysočině. Předpokládá se, že ke
spuštění dojde už v prosinci. Za-
tím však bez autobusové dopra-
vy, protože kraj nestačí vysoutěžit
dopravce. Změny se tak na startu
dotknou jen železnice. „Součas-
ný systém stále vychází pouze
z nájezdu lidí do škol a firem rá-
no a zpět odpoledne, ten nový
jej respektuje, ale upřednostňuje
větší variantnost spojů v průběhu
pracovního dne,“ vysvětlila mluv-
čí kraje Jitka Svatošová, co nový
systém přinese.
Velká novinka čeká na cestující
v Jihomoravském kraji. Už letos
v listopadu bude možné jízdenku
v brněnské MHD koupit bezho-
tovostně přímo ve voze. Doprav-
ní podnik kvůli tomu vymění tři
tisíce zařízení na označování jíz-
denek. Současně takovou inovaci
připravuje i krajská společnost
Kordis, která má dopravu v kraji
na starosti. Ve všech autobusech
bude možné okamžitě zaplatit
kartou jako za nákup v obchodě.
Bez nutnosti jakékoliv předchozí
registrace.
dů přibližně 5,5 miliardy korun,
zbývající částku se zafinancuje
z úvěru, který bude přijat před
podpisem smlouvy. „Obdrželi
jsme nabídky výrobců vlaků, kte-
ré budeme dále posuzovat. Zatím
však nebudeme specifikovat, které
firmy se o zakázku zajímají,“ uvedl
náměstek hejtmana pro oblast do-
pravy Roman Hanák.
O poskytnutí dotace se defi-
nitivně rozhodne v červenci, že
se vše ubírá dobrým směrem, ale
již naznačila nedávná návštěva
zástupců kraje v Bruselu. „Pre-
zentovali projekt představitelům
Evropské komise, kteří jej budou
posuzovat. V červenci očekává-
me vydání stanoviska společnosti
Jaspers, která by měla projekt do-
poručit Evropské komisi k finan-
cování, a závěrečné slovo bude
mít ministerstvo dopravy, které by
mělo vydat rozhodnutí o financo-
vání projektu,” přiblížil Hanák.
Na Zlínsku
zavedou
„Zetko“
Na více autobusových a želez-
ničních spojů se mohou těšit ces-
tující ve Zlínském kraji. To plánuje
v polovině prosince spuštění nové
Integrované dopravy neboli „Z“ či
„Zetka“. S příchodem tohoto sys-
tému se rozšíří veřejná doprava
také o víkendu. Jak již dříve popsal
náměstek zdejšího hejtmana pro
dopravu Pavel Botek, cestujícím
bude nově stačit pořídit si jednu
jízdenku. „A to bez ohledu na
počet přestupů, a zda jde o pře-
místění z autobusu do vlaku a po-
dobně,“ tvrdí Botek.
Nový systém přinese i další
příjemná zlepšení. Spoje budou
například jezdit v opakujících
se snadno zapamatovatelných
časech. Eliminují se i takzvaná
hluchá místa, kdy vlak a autobus
vyrazí na cestu ve stejný čas a ces-
tující dlouho čekají na navazující
spoj. Přibyde i nová přímá linka
ze Slovácka do krajského města
a z Rožnovska směrem do Valaš-
ských Klobouk.
Aplikace
nově pro iOS
Inovaci chystá také Pardubický
a Královehradecký kraj, kde pro-
střednictvím společnosti Oredo
spustily mobilní aplikaci IDS pro
chytré telefony na začátku loň-
ského roku. Cestující tak mohou
nalézt všechny potřebné infor-
mace o autobusových i vlakových
spojích. Aplikace má totiž intui-
tivní ovládání. Dokáže uživatele
lokalizovat a u zvolené zastávky
zobrazit všechny nejbližší odjezdy.
Kordis kvůli novince nakou-
pí zhruba tisíc nových pokladen
za padesát milionů korun. Podle
mluvčího Kordisu Květoslava Ha-
vlíka dostanou nový palubní počí-
tač všechny vozy v kraji. Počítáme
i s instalací do MHD v okresních
městech,“ podotkl.
Nové vlaky
za šest miliard
Revoluci chystá Jihomoravský
kraj i ve vlakové dopravě. Za 6,7
miliardy pořídí 37 nových že-
lezničních jednotek včetně full-
-servisu. Do 31 z nich by se mělo
komfortně vejít 310 cestujících
a 6 menších pojme 140 osob. Nové
vlaky by měly jezdit na páteřních
linkách S2 a S3. Na jejich nákup
chce kraj získat z evropských fon-
První česká „chytrá vesnice“ vznikne na Jižní Moravě
■ Už letos v listopadu bude možné
jízdenku v brněnské MHD koupit
bezhotovostně přímo ve voze.
■ Na více autobusových
a železničních spojů se mohou
těšit cestující ve Zlínském kraji.
■ Aplikace IDS je v Pardubickém
a Královéhradeckém kraji nově
dostupná i pro telefony se
systémem iOS.
inovace v MHD
V obci Starovice nedaleko Hustopečí u Brna vyroste opravdová vesnice
budoucnosti využívající chytré energetické sítě – smart grids – a obnovitelné
zdroje energie. Domy budou vybaveny fotovoltaikou, tepelnými čerpadly
a budou připraveny na instalaci wallboxu pro dobíjení elektromobilů.Vše
bude propojovat chytrá energetická síť s datovými přenosy pro monitoring
a řízení spotřeby elektřiny.
Nově vznikající satelitní městečko kousek na jih od Brna se stane jakousi
laboratoří chytrých technologií společnosti E.ON. Projekt bude zahrnovat
nejen 40 nových rodinných domů postavených v nízkoenergetickém
standardu, ale také moderní chytrou energetickou síť s možností obousměrné
datové komunikace. „Projekt ve Starovicích by měl poskytnout celou řadu
vzít zpět.V každém domě bude nainstalován chytrý elektroměr s možností
datové komunikace s řídicím centrem distributora elektřiny. Chytrou obec
však nedělají jen technicky vyspělé domy, ale hlavně kvalitní a moderní
veřejná infrastruktura. Projekt proto zahrnuje i moderní a energeticky
úsporné veřejné osvětlení na bázi LED světelných zdrojů s možností
centrálního ovládání jednotlivých svítidel. Počítá se rovněž s implementací
systému detekce vozidel SPINWIRE, který umožňuje ovládat například
chování přechodu pro chodce, sledovat dodržování rychlosti vozidel nebo
informovat o volných parkovacích místech.
Nová část obce by měla mít charakter moderní architektonicky sjednocené
komunity. „Nejsme velcí příznivci izolovaných satelitních městeček, nová
část obce je tak organickým zakončením stávající ulice,“ popisuje starosta
Starovic Antonín Kadlec. Realizace rodinných domů a implementace všech
technologií se předpokládá ve třetím čtvrtletí 2019. (fuk)
užitečných poznatků a dat pro další rozvoj chytré a decentralizované energetiky
v Česku,“ popisuje záměr Pavel Čada, místopředseda představenstva
společnosti E.ON Distribuce.
Virtuální baterie
i moderní infrastruktura
Každý dům v nové části Starovic bude vybavený tepelným čerpadlem pro
vytápění a ohřev vody. Součástí domu bude též střešní fotovoltaický systém.
Ten bude vyrábět elektřinu pro vlastní spotřebu obyvatel domu, přebytky pak
budou ukládány ve Virtuální baterii, odkud si ji uživatelé mohou opět kdykoli
V případě zájmu o partnerství na této akci kontaktujte: obchod@magnusregio.cz nebo 774 010 542 | 774 112 138
Organizátor:
Mediální partner:
PRODUKCE:
GSM 725 893 273
p.sterbakova@magnusregio.cz
www.magnusregio.cz
Život a doprava v bezpečném a chytrém městě či obci MSK
5. září 2019, BEST WESTERN Hotel Vista, Kpt. Vajdy 3046/2, Ostrava-Zábřeh
setkání u kulatého stolu 8. ročník
Předmět diskuze:
• Bezpečná dopravní
infrastruktura v Moravsko-
slezském kraji, její aktuální
stav a rozvoj
• Alternativní doprava měst,
cyklodoprava, car sharing
• Financování projektů měst
a obcí
• Technologie usnadňující život
občana a podporující jeho
bezpečnost
• Zabezpečení, ochrana a inteli-
gentní řízení budov, kamerové
systémy, inteligentně řízená
doprava, křižovatky a parková-
ní, využití platebních karet
• Smart Cities, chytré prvky
městského mobiliáře (chytrá
zastávka, osazení veřejné
wi-fi u dopravních terminálů,
dopravních prostředků, chytré
lavičky, dobíjecí stanice…)
• Chytré technologie v praxi,
příklady realizovaných projektů
Účastníci akce:
• Zástupci Moravsko-
slezského kraje, vedoucí
odboru dopravy a silničního
hospodářství, investic,
strategického rozvoje kraje
a další.
• Starostové, místostarostové
měst a obcí, vedoucí odboru
dopravy, rozvoje a investic,
dotačních projektů,
informatiky a Smart City.
http://www.floowie.com/cs/cti/web-mh-1907/červenec | srpen 2019 7
V případě zájmu o partnerství na této akci kontaktujte:
obchod@magnusregio.cz nebo 774 010 542 | 774 112 138
Předmět diskuze:
• Financování měst a obcí,
rozpočtové určení daní
• Možnosti financování
v programovém období
2014–2020
• Makroekonomické vyhlídky
na rok 2020
• Jak se žije v chytrých
městech
• Odpadové hospodářství –
zpracování problematických
odpadů, nové technologie
• Ukázky úspěšně
realizovaných projektů
Účastníci akce:
• Ministerstvo životního
prostředí ČR
• Ministerstvo financí ČR
• Zástupci státní správy
a samosprávy –
starostové, tajemníci,
vedoucí finančních
odborů, odborů investic,
rozvoje, správy majetku
a ostatní úředníci
moravských krajů
setkání u kulatého stolu 11. ročník
Organizátor:
Mediální partner:
PRODUKCE:
GSM 725 893 273
p.sterbakova@magnusregio.cz
www.magnusregio.cz
Moravské obce a města 2019
10. října 2019, Hotel AVANTI, Střední 549/61, Brno
Téma kulatého stolu: Financování projektů měst a obcí, odpadové hospodářství
dotace
Proto je v zájmu všech ta-
kovým událostem předcházet.
„Ohlásit erozní událost může
opravdu kdokoliv. Přispěje tím
ke zlepšení a dobrému cílení pro-
tierozní ochrany. Stačí se obrátit
na příslušnou pobočku Státního
pozemkového úřadu. Kontakty
lze zjistit na našich webových
stránkách www.spucr.cz nebo
i na webových stránkách Moni-
toringu eroze www.me.vumop.
cz,“ dodal Martin Vrba.
Dalším klíčovým nástrojem
pro zlepšení funkčnosti krajiny
jsou pozemkové úpravy. Díky
nim se vrací do krajiny meze,
remízky, stromořadí, poldry, vě-
trolamy a další prvky, které po-
máhají krajině vyrovnat se s kli-
matickou změnou i variabilitou
počasí. Státní pozemkový úřad
provedl již bezmála 2 500 kom-
plexních a 3 000 jednoduchých
pozemkových úprav na celkové
rozloze téměř 1,2 milionu ha, což
je skoro 27 % výměry zeměděl-
ského půdního fondu.
(fuk)
Vodní eroze
je jedním
z nejrozšířenějších
procesů
poškozujících
a znehodnocujících
zemědělskou půdu
a následně může
být i příčinou
dalších negativních
následků spojených
s extrémními
projevy počasí.
Bohužel mnoho
případů eroze je
následkem špatného
hospodaření.
Pro snížení negativních dopa-
dů eroze zemědělské půdy je tře-
ba dbát na správnou zemědělskou
praxi. Webový portál Monitoringu
eroze zemědělské půdy pomáhá
mapovat stav pozemků v celé
České republice. Díky tomu lze
v postižených lokalitách zpřísnit
pravidla hospodaření, kterými je
podmíněno vyplácení zeměděl-
ských dotací.
Celorepublikový portál mo-
nitoringu erozních událostí slou-
vány majitelům postižených po-
zemků. Čeští zemědělci tak mají
přehled o tom, že na pozemcích,
které užívají, vznikla eroze. Nově
Státní pozemkový úřad ve spo-
lupráci s Výzkumným ústavem
meliorací a ochrany půdy pře-
dává tyto informace i zástupcům
samospráv, v jejichž katastrálním
obvodu byla erozní událost za-
znamenána.
„Tímto krokem jsme posílili
informovanost obcí. Je důležité,
aby jejich zástupci věděli, jaké
pozemky jsou v daném katastru
případně postiženy erozí a např.
i na jaké ploše. Pro obec to mů-
že znamenat určité nebezpečí,
na které takto může reagovat,“
sdělil důvod zasílání upozornění
ústřední ředitel Státního pozem-
kového úřadu Martin Vrba.
ží již několik let. Pomocí něj
bylo zaznamenáno již bezmála
1400 erozních událostí, z toho
158 jen v letošním roce. Informace
z monitoringu poskytují Minis-
terstvu zemědělství přehled o po-
stižených oblastech, ale i zpětnou
vazbu o účinnosti přijatých opat-
ření. Lokality zaevidované v tom-
to systému jsou dále posuzovány
a mohou na nich být zpřísněna
pravidla hospodaření, kterými je
dále podmíněno vyplácení země-
dělských dotací. S erozí zeměděl-
ské půdy se dá bojovat například
správnými osevními postupy,
vyšší pestrostí pěstovaných plodin
a v postižených oblastech upřed-
nostňováním těch, které nezvyšují
riziko odnosu cenné půdy. I přes
veškerá opatření a osvětu se počet
erozních událostí zvyšuje.
„Nevhodným hospodařením
zemědělce může dojít ke vzniku
eroze a je třeba tyto případy po-
suzovat vždy individuálně. Se Stát-
ním zemědělským intervenčním
fondem jsme se dohodli, že tam,
kde nastanou opakované případy
eroze půdy, přijdou pro dané ze-
mědělce sankce v podobě snížení
dotací,“ řekl ministr zemědělství
Miroslav Toman.
Informace
i pro majitele
pozemků
Nahlášené erozní události
jsou pomocí informačního sys-
tému LPIS automaticky předá-
Při opakovaných
případech eroze čekají
zemědělce nižší dotace
UZÁVĚRKA OBJEDNÁVEK INZERCE
DO PŘÍŠTÍHO VYDÁNÍ: do 5. 9. 2019
VYDAVATEL:
Magnus Regio, s. r. o.
Lipová 906/1, 602 00 Brno
telefon: 518 321 576
e-mail: info@magnusregio.cz
www.magnusregio.cz
JEDNATELKA SPOLEČNOSTI:
Magda Slaninová
e-mail: m.slaninova@magnusregio.cz
REDAKCE:
šéfredaktor: Kamila Fuchsová
GSM: 774 112 643
e-mail: k.fuchsova@magnusregio.cz
redaktoři: Ladislav Koubek,
Veronika Vindišová,
Michaela Římanová, Petra Hanzlová,
Petr Jeřábek,Alena Georgiadisová
korektorka: Jana Pelíšková
OBCHODNÍ ODDĚLENÍ:
GSM: 774 112 138
e-mail: obchod@magnusregio.cz
GSM: 774 010 542
e-mail: asistentka@magnusregio.cz
PRODUKCE:
Jana Hrstková
GSM: 725 006 094
e-mail: j.hrstkova@magnusregio.cz
Petra Štěrbáková
GSM: 725 893 273
e-mail: p.sterbakova@magnusregio.cz
TISK:
SAMAB BRNO GROUP, a. s.
Cyrilská 14, 614 00 Brno
www.samab.cz
REGISTRACE:
MK ČR E 18141
patří do Brno TOP 100
FOTO: Státní pozemkový úřad
Erozní událostí nazýváme
odnos nejúrodnější části půdy,
ať už vlivem srážek nebo
větru. Společně s ornicí jsou
ze zemědělského pozemku
často odnášena osiva,
hnojiva a další látky, které
působí škody na obecním
a soukromém majetku,
zanášejí a znečišťují vodní toky
nebo nádrže.A samozřejmě
jsou poškozovány pozemky
vlastníků, což má často za
následek snížení samotných
výnosů.
co je eroze?
inzerce
V příštím čísle
Moravského hospodářství:
Máte zájem získávat zdarma Moravské hospodářství?
Objednejte si další číslo na adrese:
k.fuchsova@magnusregio.cz
Příští vydání dostanete na váš stůl do 16. září 2019.
Transport a logistika
Silniční doprava,
silniční infrastruktura
a bezpečnost na silnicích
Nákladní doprava a logistika
Informační technologie
Teplárenství a energetické
suroviny
Rozvoj pracovního trhu
Business style: móda
Speciál: Strojírenství
Dopravní podnik města Brna, a. s. – 1
EKO servis Zábřeh s. r. o. – 2
Pražské služby a. s. – 2
BusLine, a. s. – 6
CDS s. r. o. Náchod – 6
P-Transport, s. r. o. – 6
Subterra a. s. – 6
OHL ŽS, a. s. – 6
Elektrizace železnic Praha a. s. – 6
E.ON Distribuce, a. s. – 6
Sateso s. r. o. – 12
Brněnské vodárny
a kanalizace, a. s. – 13
Vodárenská akciová
společnost, a. s. – 13
Moravská vodárenská, a. s. – 13
Fritagro Nížkov s. r. o. – 13
GEOtest, a. s. – 14
ARKOTECHNOLOGY, a. s. – 13
Ekostavby Brno, a. s. – 11
GEOtest, a. s. – 14
Sokrates Golf & Country Club, z. s. – 4
StátnífondživotníhoprostředíČR –10
VARS BRNO a. s. – 16
Veletrhy Brno, a. s. – 5
VISITECH a. s. – 3
Rejstřík firem
Seznam Inzerentů
Méně peněz z EU
Česko dostane na sociální projekty
z Evropského sociálního fondu v příš-
tím období o pětinu peněz méně než
v tomto období. Zatímco od roku
2014 do roku 2020 může vyčerpat
z Evropského sociálního fondu
(ESF) téměř 3,47 miliardy eur (nyní
v přepočtu 88,39 miliardy korun),
nově by to mělo být asi 2,74 miliar-
dy (69,79 miliardy eur).Vyplývá to
z podkladů ministerstev práce a pro
místní rozvoj pro sněmovní sociální
výbor. Česká strana by se na úhradě
projektů měla tedy podílet víc než
dosud.V méně rozvinutých oblastech,
kam patří severozápad a severovýchod
ČR, střední Morava a Moravskoslezský
kraj, EU dosud poskytovala projektům
85 procent jejich rozpočtu a česká
strana 15 procent. Nově by to mělo
být 30 procent domácích a 70 pro-
cent unijních peněz.V přechodových
regionech, jako jsou střední Čechy, ji-
hozápad a jihovýchod republiky, se má
evropský podíl snížit z 60 na 55 pro-
cent. Česko by tak muselo zajistit 45
místo 40 procent rozpočtu. Praha jako
rozvinutý region by měla nově platit
60 procent projektu místo dosavadní
poloviny. (red)
Elektronická dálniční
známka od roku 2021
Poslanci schválili zavedení elektronic-
kých dálničních známek od roku 2021.
Uživatel zpoplatněné silnice s vozi-
dlem do 3,5 tuny bude moci uhradit
poplatek nejen na fyzických prodejních
místech, ale také prostřednictvím
nákupu v e-shopu. Řidič tedy nebude
potřebovat mít v autě žádnou formu
papírové známky, vše bude elektro-
nicky, pouze obdrží doklad o prodeji
a toto potvrzení o úhradě bude vozit
s sebou. Kupovat bude možné stejně
jako dnes desetidenní, měsíční a roční
kupóny. Cílem je zvýšení komfortu řidi-
čů, elektronické kupony navíc zabrání
padělkům. Peníze z dálničních kuponů
jdou zpět do oprav a nových silničních
staveb. (red)
aktuálně
http://www.floowie.com/cs/cti/web-mh-1907/8 červenec | srpen 2019
business style
Dračí lodě
Kdo by řekl, že dva tisíce let stará záležitost z druhého konce zeměkoule se stane najednou tak populární.Ale stalo se.
Dračí lodě mají skutečně více než dvě tisíciletí dlouhou tradici, přesto si je už vyzkoušela i spousta Čechů. Novodobý
start začal v roce 1976, kdy se uskutečnil první festival dračích lodí v Hong-Kongu. Odtud se sport Dračí lodě bleskově
rozšířil do celého světa.Tento sport využívají mnohé firmy k tzv. teambuildingu. K roku 2007 se této disciplíně aktivně
věnovalo přes 50 miliónů sportovců z více než 50 zemí světa.V České republice za zvuku bubnů závodí už 22 let.
Nejstarší závod se jezdí v Praze, na Moravě jsou populární festivaly dračích lodí na Brněnské přehradě, Novomlýnských
nádržích nebo ve Znojmě.
Jachting
Kdo z Čechů si chce užít pořádný
jachting s velkou lodí, vyráží nejčastěji
k Jaderskému moři do Chorvatska,
kde čeština zní často i na palubách
plachetnic. Pro koho je Chorvatsko
daleko nebo s jachtingem teprve začíná,
má možnost zkusit i tuzemské podmínky.
Nejsou tak náročné jako ve Středomoří,
ale i tak mají svá úskalí. Často se plachtí
na Novomlýnských nádržích, tedy na
té největší z nich. Při obci Pavlov sídlí
místní Yacht Club Dyje. Silnou stránkou
nádrže je především krásný výhled
na Pavlov i Pálavské kopce. Ideální
podmínky pro jachting jsou zde zejména
při severozápadním větru.Toho se ale
jachtaři ne vždy dočkají.
Windsurfing
Jako státu bez přístupu k moři,
geograficky, a dlouho i politicky,
neměli Češi dlouho prakticky žádné
surfaře. Zato windsurferů je už řadu
let spousta.Windsurfing je u nás velmi
populární, mnohem více než v leckterých
přímořských státech. Přitom jde o sport
poměrně „mladý“, pouze asi 35 let.
Kam na něj vyrazit u nás? Přiučit se
létání po vodní hladině za pomoci
plachty je možné hlavně na přehradách.
Třeba Slezské Hartě, Brněnské
přehradě nebo na největším rybníku
Vysočiny na Velkém Dářku.A také na
Nových Mlýnech, kde jsou přes léto
často k vidění moderní odnože jako
kitesurfing, kde se místo klasické plachty
používá větrný drak. Na většině větších
českých a moravských nádržích se ale
k tomuto sportu dá „přičichnout“.
Vodáctví
Vodáctví je jednou z povinností každého Čecha.Však podle toho především Vltava každý rok vypadá.Vodáctví má
u nás více než stoletou tradici, tak dlouho se jezdí, hlavně po splavných turistických řekách Sázavě, Berounce, Ohři,
Lužici, Otavě a Vltavě. Najdeme i mnoho krásných toků, kam pádlo vodáka - turisty tak často nezabloudí. Mezi ně patří
např. obě Orlice, Jizera, Ploučnice nebo Morava. Když vodák dnes jede na vodu, už to není jako dřív. Dnes vodák často
volí jednodušší cestu: loď si půjčí v půjčovně nebo vyrazí na vodu s cestovní kanceláří. Pokud se vydáte na vodácký
zájezd, můžete očekávat služby ve formě převozu bagáže, instruktora a víceméně jasně rozvrženého programu po
celou dobu putování.
Vodní lyžování
Zatímco většinu vodních sportů si
s trochou vybavení můžete dopřát
všude, vodní lyže jsou výjimka. K dávce
adrenalinu této letní verze lyžování
potřebujete buď motorový člun, nebo
speciální tažný vlek.Tím disponují třeba
na Těrlické přehradě, Hlučínském jezeře,
na Nových Mlýnech nebo v Otrokovicích.
V Pasohlávkách na Nových Mlýnech
disponují dvěma vleky, kde je jezdec
tažen kabelovým systémem napájeným
elektřinou a pohybuje se kolem
laguny kruhovým způsobem.Ten pro
začátečníky má 107 metrů, po jeho
zdolání je tu sedmisetmetrový, který
dokáže jet až padesát kilometrů za
hodnu.Ti nejlepší pak využijí i celou řadu
překážek.
FOT0: Pixabay.com
K ráji vodních sportů
moře nepotřebujeme
Počasí posledních týdnů láká spousty lidí k vodě. Jen koupání a opalování ale už nestačí, Češi chtějí být aktivní i v létě. Jachting,
vodní skútry, lodě nebo windsurfing. Češi projevují enormní zájem o vodní sporty, přestože je u nás mohou provozovat pouze
na řekách nebo jezerech. Absence moře jim ale ani tak v těchto aktivitách nezabraňuje. Ze současného trendu mají radost nejen
provozovatelé plaveckých areálů. Michaela Římanová
Paddleboarding
Někdy kolem roku 1960 surfaři z Havaje
pádlovali na svých prknech s fotoaparáty
na místa, kde se turisté učili surfovat
a fotografovali je při jejich počínání.
Teď se lidé s podobným vybavením
prohánějí na každém druhém českém
a moravském rybníku. Paddleboarding
je znovuobjevený adrenalinový sport, při
kterém člověk rovnoměrně zapojuje celé
tělo, zlepší smysl pro rovnováhu a fyzickou
kondici. Přestože se jedná o sport, tak
je možné paddleboarding pojmout čistě
jako relaxační aktivitu a odpočinout si
tak od práce či jiných náročných aktivit.
Řada lidí si chválí možnost projíždět se
klidnými vodami jezer, řek či moří, cvičit
jógu, opalovat se či zachycovat krásu
přírody, která by byla jinak nedostupná.
Na větších přehradách nebo klidnějších
řekách, jako třeba na Labi u Pardubic, už
jsou půjčovny samozřejmost.
http://www.floowie.com/cs/cti/web-mh-1907/červenec | srpen 2019
www.moravskehospodarstvi.cz | www.facebook.com/moravskehospodarstvi
Speciál: SUCHO A POVODNĚ
Podmínky
pro získání dotace
Nastavení nové dotační výzvy přímo
navazuje na podmínky poskytování
dotací z Operačního programu Ži-
votní prostředí 2014–2020. Dotace
pomůže žadateli uhradit 63,75 %
z celkových výdajů na projekt. „Žádat
je možné na dostavbu vodovodů
a kanalizací buď samostatně, nebo
i v kombinaci v rámci komplexních
projektů budování vodohospodářské
infrastruktury,“ upřesňuje Petr Vald-
man, ředitel Státního fondu životního
prostředí ČR, a současně dodává:
„Stejně tak zůstává nadále otevřena
i nabídka podpory na průzkum, vyhle-
dávání a budování zdrojů pitné vody,
kde dáváme důraz zejména na rychlá
a méně nákladná opatření především
v menších obcích.“ Na přípravu žá-
dostí a projektů mají obce 4 měsíce,
elektronický příjem žádostí odstartuje
1. listopadu 2019 a bude uzavřen
31. ledna 2020. (fuk)
aktuálně
Česko bojuje se suchem.
Novela vodního zákona schválena
Většina českých vodních nádrží je víceúčelová,základní funkcí je zpravidla akumulace vody.Z hlediska hospodaření s vodou
mají dále několik důležitých rolí – zajišťují vodárenské i další odběry a zároveň zajišťují minimální průtoky v tocích pod
vodními nádržemi, a tím umožňují naředit vypouštěné odpadní vody a udržet ekologickou stabilitu vodních toků.
FOTO: Pixabay.com
Nádrže hrají v hospodaření
s vodou významnou roli, protože
zajišťují vodárenské i další odbě-
ry a zároveň zajišťují minimální
průtoky v tocích pod vodními
nádržemi, a tím umožňují naředit
vypouštěné odpadní vody a udr-
žet ekologickou stabilitu vodních
toků.
Ani silné bouřky na
počátku letních
prázdnin nepomohly
odvrátit sucho,
které sužuje českou
krajinu. Průtoky
mnohých řek se
daří udržovat jen
díky upouštění
nádrží.
Petra Hanzlová
Ministerstva zemědělství a ži-
votního prostředí se tak připravují
na situaci, kdy bude vody nedo-
statek a kdy budou moct komise
sestavené z odborníků odběr vody
omezit.
Desítka stanic spadajících pod
Povodí Moravy hlásí sucho, tedy
že jejich průtok spadl pod kritic-
kou mez. Je to například Želetavka
ve Vysočanech, Jevišovka v Jevišo-
vicích na přítoku do nádrže, Osla-
va v Náměšti nad Oslavou, Rokyt-
ná v Moravském Krumlově nebo
Moravská Sázava v Lupěném.
„Díky opatřením, která jsme
začali provádět už v minulém roce,
jsou zásoby vody na většině vod-
ních nádrží větší než loni. Pomoh-
Novela zákona
Ministerstva životního prostře-
dí a zemědělství nedávno předsta-
vila novelu vodního zákona, která
umožnuje pružněji na nedostatek
vody reagovat. Změnu zákona
8. července schválila vláda. Sou-
částí zákona je nově i zřizování
komisí, které v akutních případech
mohou omezit odběr povrcho-
vých vod nebo nařídit manipulaci
na vodních dílech v rozsahu, jaký
dosud nebyl možný. „Mezi nej-
důležitější části novely vodního
zákona patří povinnost vytvořit
plány pro zvládání sucha a nedo-
statku vody, které budou platné
pro jednotlivé kraje i pro území
celé České republiky, a zřízení ko-
misí pro sucho. Novela podrobně
popisuje, jaké kompetence a po-
vinnosti v době sucha a nedostat-
ku vody mají jednotlivé složky
státní správy a samosprávy,“ řekl
ministr Miroslav Toman.
V plánech bude popis vodních
zdrojů a možnosti propojení vo-
dohospodářských soustav v rám-
ci regionů, ale i nadregionálních
soustav. Budou obsahovat i se-
znam zařízení využitelných při
nedostatku vody, mapy vodních
zdrojů a vodárenských soustav,
návrh postupů a opatření pro
zvládání sucha. Zákon stanoví
priority při vyhlášeném stavu
nedostatku vody, kdy je nejdůle-
žitější zajistit funkčnost důležité
infrastruktury, jako jsou nemoc-
nice a elektrárny, a zásobování
obyvatel pitnou vodou.
Novela zákona zakotvuje mož-
nost zřízení komisí, které budou
rozhodovat o opatřeních v době
ly nám také sice krátké, ale velmi
intenzivní deště, které se nám
na některých nádržích podařilo
zachytit. Přesto během uplynulých
dvou týdnů nadlepšily naše pře-
hrady stav v řekách o 5,5 mil. m3
vody více, než do nich přiteklo,“
popisuje generální ředitel Povodí
Moravy Václav Gargulák.
kritického sucha, podobně jako
u povodní. Komise budou moci
zakázat v době sucha povolené od-
běry vody. Jejich členy by se mě-
li stát zaměstnanci ministerstev,
krajů, správců povodí, Českého
hydrometeorologického ústavu,
policie, hasičů a hygieniků.
Podle klimatologa Zdenka Ža-
luda z Mendelovy univerzity v Br-
ně se suchá období na českém
zemí budou prodlužovat. „Sucho
zasáhne hlavně úrodné nížiny. Na-
víc bude ubývat dnů se sněhovou
pokrývkou, která hraje klíčovou
roli při doplňování podzemních
zásob vody. V Česku se podzemní
vody doplňují od prosince do led-
na, poté už vegetace vodu vyčerpá
kořeny a nepustí ji dál dolů,“ řekl
Žalud.
Komise a jejich
pravomoci
Stát plánuje dát na boj se su-
chem v příštích deseti letech až
padesát miliard korun, které bu-
dou většinou pocházet z evrop-
ských fondů. Peníze půjdou na
propojování vodárenských sou-
stavnebonarekonstrukcestarších
vodovodů. „Konkrétně je v plánu
například vybudování přivaděče
Praha – Kladno nebo posílení
kapacity Východočeské vodá-
renské soustavy Náchod – Hra-
dec Králové. Propojení vodá-
renských soustav pomůže se zá-
sobováním vodou téměř pro tři
miliony lidí,“ uvedl ministr ze-
mědělství Toman. Minimálně dvě
miliardy korun půjdou také na
výzkum sucha.
MŽP uvolní pro obce další 2,5 miliardy
korun na dostupnou a čistou vodu
Ministr životního prostře-
dí Richard Brabec rozhodl
o uvolnění prostředků z roz-
počtu Státního fondu životní-
ho prostředí ČR, které poslouží
v obcích ke zmírnění negativ-
ních dopadů sucha, konkrétně
k řešení nedostatku pitné vo-
dy a zlepšení kvality podzem-
ních i povrchových vod. Poté,
co se pro velký zájem vyčerpa-
ly evropské prostředky z Ope-
račního programu Životní
prostředí, posílá rezort MŽP
2,5 miliardy korun na výstavbu
vodovodů, kanalizací a čistíren
odpadních vod.
Nějakým, byť částečným su-
chem je postiženo 90 % našeho
území, tedy téměř celá republi-
ka. „Sucho je jedním z důsledků
klimatické změny, která Českou
republiku kvůli naší geografic-
ké poloze postihuje výrazněji
než okolní státy. Abychom naše
občany ochránili před dopady
změny klimatu, které se proje-
vují především extrémními vý-
kyvy počasí i teplot, musíme se
jim umět přizpůsobit. Zajistit
musíme nejenom přístup obča-
nů k pitné vodě, ale přizpůso-
bit musíme i naše hospodaření
v krajině,“ uvedl ministr život-
ního prostředí Richard Brabec.
„Základem naší budoucnosti
je dostupná a kvalitní pitná voda.
Pro dlouhodobé zajištění jejího
dostatku v obcích je klíčová vý-
stavba vodohospodářské infra-
struktury. Výstavba vodovodů
a přivaděčů sloužících k propo-
jování vodárenských soustav ne-
bo výstavba čistíren odpadních
vod a kanalizací jsou přitom
rozsáhlé projekty s investicemi
v řádech desítek milionů, které
menší i středně velké obce nejsou
schopny samy ufinancovat, a náš
rezort v tom obcím významně
pomáhá,“ řekl ministr životního
prostředí Richard Brabec.
„Od roku 2014 jsme investo-
vali do 660 vodohospodářských
projektů z evropských i národ-
ních zdrojů 16,8 miliardy korun
a po podpoře projektů souvise-
Dotace
„Předpokládáme, že v této dotační výzvě bu-
deme moci uspokojit minimálně 130 obcí.
Peníze by měly stačit na výstavbu zhruba 260 ki-
lometrů kanalizace, 100 kilometrů vodovodů
a stavbu či modernizaci 45 čistíren. Pro desítky
tisíc domácností to bude znamenat napojení na
veřejnou vodovodní síť a řádné čištění odpadních
vod,“ uvedl ministr Richard Brabec.
jících s dostupností a kvalitou
vody je stále poptávka. Vzhle-
dem k tomu, že evropské pro-
středky na výstavbu vodovodů
a kanalizací pro období do ro-
ku 2020 jsou již vyčerpány, po-
kračujeme v jejich financování
z rozpočtu Státního fondu život-
ního prostředí ČR,“ vysvětlil dále
ministr.
Na přípravu projektů mají ob-
ce čas až do listopadu, kdy SFŽ
ČR spustí příjem žádostí. „Rezort
v této výzvě podpoří jak výstavbu
kanalizací, stavbu a modernizaci
čistíren odpadních vod, tak stav-
bu vodovodů, zdrojů a úpraven
pitné vody. Žadatelé také mohou
prostřednictvím dotací posílit
kapacitu stávajících zdrojů nebo
akumulaci pitné vody. Podpo-
říme také výstavbu přivaděčů,
které zajistí dopravu pitné vody
z kapacitní vodárenské soustavy
tam, kde je aktuálně pitné vo-
dy nedostatek,“ dodal ministr
Brabec.
(fuk)
http://www.floowie.com/cs/cti/web-mh-1907/10 speciál – sucho a povodně červenec | srpen 2019
inzerce
V hlavní roli přívalové
deště aneb Jak se připravit
na sucho i povodně
V oblasti prevence povodní z přívalových srážek je specifikováno na našem území přes devět tisíc takzvaných „kritických
bodů“, kterým by se v rámci ochrany půdy a krajiny měla věnovat zvýšená pozornost. FOTO: Pixabay.com
Přestože je nyní,
co se vody týče,
problémem číslo
jedna sucho, ani
povodně nejsou
v České republice
uzavřenou
kapitolou.
Petra Hanzlová
I přes rozsáhlé stavby protipo-
vodňových opatření v posledních
letech jsou některé domovy stále
nechráněné. A velké riziko před-
stavují přívalové povodně spojené
s vydatným deštěm, které přichází
nečekaně a vyznačují se ničivou
silou.
Na letošní Konferenci pozem-
kových úprav zmínila přednáše-
jící Pavla Štěpánková z Výzkum-
ného ústavu vodohospodářského
T. G. Masaryka v Praze, že v oblas-
ti prevence povodní z přívalových
srážek je specifikováno na našem
území přes devět tisíc takzvaných
„kritických bodů“, kterým by se
v rámci ochrany půdy a krajiny
měla věnovat zvýšená pozornost.
Na konci letošního května
zasáhly přívalové deště území
Beskyd a Vsetínsko. Na několi-
končené rekonstrukce vodních
nádrží Vranov a Opatovice.
Správci Povodí se v těchto
dnech připravují spíše na doplňo-
vání vodních toků, kterým se ne-
dostává srážek z ovzduší. Zároveň
ale musí být připraveni i na pří-
padné povodně. „Najít rovnováhu
mezi retenční a protipovodňovou
funkcí přehrad je náročný úkol,
ke kterému jednotlivá Povodí vy-
užívají propracované předpovědní
modely. Naší snahou je být vždy
připraveni na obě varianty – po-
vodně i nedostatek vody,“ komen-
toval ministr zemědělství Miroslav
Toman.
Ochránci životního prostředí
však upozorňují, že samotné pře-
hrady obyvatele a majetek před
povodněmi neochrání. Podle or-
ganizace Česká krajina je potřeba
spíše podporovat vsakování srážek
do půdy, ne jejich umělé zadržová-
ní v přehradách. Cestou není po-
dle nich jen oprášení nákladných
projektů na vybudování dalších
nádrží. „Přitom právě masivní zá-
sahy do krajiny jsou jednou z pří-
čin současné situace. Přehrady ne-
jsou řešením problému, jsou jeho
součástí,“ míní ředitel společnosti
Česká krajina Dalibor Dostál.
Návrat
k přirozené
skladbě lesů
a zákrutám
Opírá se o názor Miloslava
Jirků z Biologického centra Aka-
demie věd České republiky, podle
kterého se způsob hospodaření
s krajinou v České republice musí
zásadně proměnit, aby lépe za-
držovala vodu. Navrhuje návrat
k přirozené skladbě lesů, protože
listnaté a smíšené porosty a ta-
ké jejich půdy zadržují výrazně
více vody než jehličnaté. „Regu-
lovaným napřímeným tokům je
nezbytné vrátit alespoň částečně
přirozený tvar se zákruty koryta
a poskytnout jim prostor pro roz-
liv během vysokých stavů vody,
která potřebuje prostor a čas, aby
se stihla vsáknout, rychle neodtek-
la a nepáchala škody,“ upozornil
Jirků.
ka místech se voda vylila z ko-
ryta řeky. V Rožnově pod Rad-
hoštěm se rozvodnil Hážovický
potok. „Voda zaplavila několik
domů, byly zaplavené sklepy i su-
terén základní školy. Rozlivy byly
ovlivněny i ucpanými mostními
profily a propustky. Hážovický po-
tok v úseku mezi Rožnovem pod
Radhoštěm a Hutiskem zatopil ně-
kolik nemovitostí i komunikace,“
uvedl mluvčí Povodí Moravy Petr
Chmelař s tím, že velká voda jen
v této oblasti napáchala škody za
miliony korun.
Povodí počítá s tím, že kvůli
klimatickým změnám budou ex-
trémní jevy jako sucho a povodně
stále častější, proto pokračuje ve
výstavbě protipovodňové ochra-
ny měst a obcí. Jen letos dokončí
stavby za čtvrt miliardy korun.
Jsou mezi nimi protipovodňová
ochrana Svitav a Pohořelic či do-
Za překročení
limitů čerpání
hrozí statisícové
pokuty
Inspektoři z České inspekce
životního prostředí (ČIŽP)
z oddělení ochrany vod v Plzni
uložili pokutu 120 190 korun
obci Velké Hydčice na Klatovsku.
Ta v roce 2018 nepovoleně
odebrala 1717 metrů krychlových
podzemní vody.
Obec měla vodoprávním úřadem
povoleno čerpat z vrtané studny
maximálně 10 tisíc metrů
krychlových za rok. S celkem
11 717 metry krychlovými
odebrané podzemní vody však
byla o více než 17 procent nad
schváleným limitem.
„Stanovené limity chrání zdroje
vody před jejich přečerpáním
a je potřeba je dodržovat.To je
zvláště v posledních letech, kdy
nás na řadě míst v republice
trápí hydrologické sucho, velmi
důležité. Nedovolený odběr
podzemních vod směřuje proti
samotnému účelu vodního
zákona, kterým je ochrana
podzemních vod a hospodárné
využívaní vodních zdrojů,“
řekla Petra Horčicová, ředitelka
Oblastního inspektorátu ČIŽP
Plzeň.
Sankce je vyměřena výpočtem
podle zákona – sedmdesát korun
za každý metr krychlový vody
odebrané nad rámec povolení,“
uvedla Horčicová.
(red)
aktuálně
Suché roky si vybírají svoji daň.
Voda mizí z půdy, podzemních
vrtů i krajiny. Rozpáleným
městům a obcím může pomoci
i dešťová voda. Ministerstvo
životního prostředí vyčlenilo
na ochranu obyvatel před
dopady sucha miliardu korun
z Operačního programu
Životní prostředí.
„V aktuálně otevřené výzvě nabízíme obcím, kra-
jům a dalším subjektům až 85procentní dotaci na
projekty nad 200 tisíc korun, které podpoří lepší
využívání srážkové vody a umožní eliminovat riziko
povodní,“ uvádí ministr životního prostředí Richard
Brabec.
V zastavěných oblastech bohužel většina dešťové
vody odtéká do kanalizace, místo aby se vsákla do
země nebo se dále efektivně využila. Přitom ji lze za-
chytávat v nádržích a používat k zavlažování obecní
„Od začátku roku si obce řekly o téměř 150 milio-
nů korun na 40 projektů, ale tím to nekončí, obcím
na projekty nabízíme do příštího roku ještě necelou
miliardu,“ dodává k hospodaření s dešťovou vodou
ministr Brabec.
V České republice je v rámci boje se suchem ale
nutné souběžně podnikat i další kroky. Z národních
zdrojů přispívá rezort životního prostředí na zajištění
pitné vody pro občany a zlepšení kvality podzemních
i povrchových vod, z evropských fondů podporuje
přírodě blízká opatření v krajině, jako jsou nové
mokřady, tůně či rybníky.
„Radnice by neměly váhat. Dopady klimatické
změny jsou stále citelnější a aktuálně nabízená fi-
nanční podpora pomůže významně eliminovat bu-
doucí rizika,“ uzavírá ministr.
Podrobné informace o podmínkách dotační výzvy
číslo 119 naleznete na stránkách www.opzp.cz
Dešťovka přináší obcím vláhu, lepší klima i úspory
Vsakování dešťové vody řešila radnice v Moravském Písku. Dešťová voda,
která spadne na silnici, parkoviště a zpevněné plochy, není odvedena
kanalizací pryč, ale míří do zasakovacího systému.
FOTO: SFŽP ČR
Operační program Životní prostředí přispívá i na stavbu povrchových retenčních nádrží či
průlehů či odvodňování parkovišť do zasakovacích pásů. Novou retenční nádrž najdete
například v Hlinsku.
FOTO: SFŽP ČR
Zelené střechy příznivě ovlivňují klima ve městech.Absorbují většinu spadlé
srážkové vody, ochlazují a zvlhčují okolí, podporují biodiverzitu. Na stavbu
zelených střech u veřejných budov lze získat příspěvek z fondů EU až 85 %
z celkových výdajů. FOTO: Pavel Dostal
zeleně či k chlazení ulic v době letních veder nebo ke
splachování ve školách, úřadech a jiných veřejných
budovách. Dešťovou vodu lze také nechat volně zasa-
kovat do půdy, a tím dotovat zásoby podzemní vody.
� Dotace pomáhají
navracet vodu do krajiny
„Starostové ušetří pitnou vodu, ochrání vodní
zdroje před znečištěním a zároveň uspoří energie
i finance z obecních rozpočtů,“ vypočítává přínosy
hospodaření s dešťovou vodou Petr Valdman, ředitel
Státního fondu životního prostředí ČR, jehož úřad
dotace poskytuje.
Kromě retenčních nádrží a úprav, které podporují
vsakování dešťové vody do půdy, přispívá rezort i na
celou škálu dalších opatření. K nim patří zejména
výstavba zelených vegetačních střech u veřejných bu-
dov nebo výměna nepropustných povrchů veřejných
ploch za propustné.
Všechny projekty mají jednoho společného jmeno-
vatele: chránit občany před následky sucha, navrátit
vodu zpět do krajiny, obnovit její přirozený koloběh.
OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
•
Dotační program financovaný z Evropských
strukturálních a investičních fondů.
•
Na hospodaření se srážkovou vodou u veřejných
budov nabízí 1 miliardu Kč (výzva č. 119).
•
Příjem žádostí probíhá do 13. ledna 2020.
KAM SE OBRÁTIT
Poradenství poskytuje zdarma kterékoliv krajské
pracoviště Státního fondu životního prostředí ČR.
Obrátit se můžete na zelenou linku 800 260 500
(pondělí–pátek od 7.30 do 16.00)
nebo na e-mail dotazy@sfzp.cz.
dotace
http://www.floowie.com/cs/cti/web-mh-1907/červenec | srpen 2019 speciál – sucho a povodně 11
Mokřady zadrží
vodu a přináší
nový život krajině
Sucho decimuje
českou krajinu
čím dál víc. Boj
o udržení alespoň
minima vody
v půdě, lesích
a řekách patří
mezi priority státu.
Jedním z opatření,
která mají vodu
zadržet, je výstavba
a obnova rybníků,
nádrží a mokřadů.
Na ty ministerstvo
zemědělství
vyčlenilo půl
miliardy korun
ročně.
Petra Hanzlová
„Do konce volebního období
plánujeme opravit, rekonstruovat
či odbahnit 750 rybníků a ma-
lých vodních nádrží, dalších 100
postavíme úplně nových. Lesy
ČR plánují ve stejném období
73 nových vodních nádrží a dal-
ších 292 obnoví či opraví. Celkem
je to 1
215 rybníků za tři roky.
Dalo by se tedy říct, že co den, to
jeden rybník,“ řekl ministr země-
dělství Miroslav Toman.
Rybníky a mokřady pomá-
hají udržet v krajině vlhkost
i těch nejrozpálenějších dnech.
V jejich okolí se daří vzácným
druhům rostlin a živočichů. Sni-
žuje se také riziko povodní, pro-
tože mokřady a lužní lesy jsou
schopné pojmout velké množ-
ství srážek a uvolňovat je po-
stupně.
Agentura ochrany přírody
a krajiny ČR proto podpořila už
stovky projektů na výstavbu a ob-
novu rybníků a mokřadů.
Rozmanitá
krajina je
odolnější
„Někteří vidí v našich snahách
na obnovu mokřadu jen jakýsi
dobrý rozmar chránit žáby, ale
takový mokřad má mnohem vět-
ší význam. Udržení těchto míst,
která jsou schopna zadržet vodu,
může mít zásadní význam pro cel-
kové mikroklima a zdravý vodní
režim celé krajiny. Pestrá krajina
je prostě odolnější vůči extrém-
ním výkyvům počasí,“ upozornil
ředitel agentury František Pelc.
inzerce
Mokřady se vyznačují
specifickými rostlinami i živočichy
Mokřady mají v krajině nezastupitelnou úlohu –
pozitivně ovlivňují vodní režim. Dokáží totiž
zadržovat a postupně uvolňovat velké množství
vody. Mokřad o ploše pouhých 10 m² na-
příklad zadrží až 9 000 litrů vody.
Důležitou úlohu plní také z hlediska biodiverzity.
Jsou útočištěm pro vzácné druhy rostlin,
například orchideje, a živočichů – obojživelní-
ky, vážky, z ptactva pak pro čápy či volavky.
Příklady úspěšných zajímavých
projektů realizovaných za účelem
zadržování vody v krajině:
Nádrž v Pohořelicích na Zlínsku
Rybníky a mokřady na Prostějovsku
Nádrž u Břežan na Znojemsku
Tůně a mokřady v Podolí
Základ pro soustavu mokřadů
a nádrží v okolí obcí Brodek u Ko-
nice a Skřípov na Prostějovsku
dala příroda sama. Při odtěžování
zeminy pro stavbu polní cesty se
objevil pramen spodní vody, který
během patnácti let vytvořil nikdy
nevysychající mokřad. Dalšími
úpravami se podařilo okolní kra-
jinu významně proměnit. Dosud
vzniklo ve Skřípově a v Brodku
u Konice osm vodních nádrží,
mokřady, tůně, revitalizované
toky, záchytné příkopy, průlehy,
cestní sítě a přibyla vysázená
krajinná zeleň.Ve Skřípově opat-
ření vyšla na 88 milionů korun,
v Brodku u Konice na 48 milionů
a náklady byly hrazeny z evrop-
ských fondů.
Na přítoku Libického potoka
opravily Lesy ČR nádrž na zadržo-
vání vody. Kromě odtěžení sedi-
mentu, úpravy hráze a vybudová-
ní bezpečnostního přelivu vznikla
také tůň pro živočichy vázané na
vody, kterou nyní obývají chránění
obojživelníci „Zcela jednoznačně
se zlepšily vodní poměry, akumu-
lace vody má pozitivní revitalizač-
ní dopad na krajinu.Ve výsledku
se nejedná o pouhé zadržení
vody v krajině, ale o víceúčelovou
malou vodní nádrž s druhou
níže položenou retenční plochou
a mokřadem,“ popsala mluvčí
Lesů ČR Eva Jouklová.
Mokřady a tůně na Předních
dílech a Kačinci v Podolí vznikly
zejména jako ochrana před vel-
kou vodou. Součástí stavby na
Předních dílech jsou bezpečnostní
přepady, napouštěcí zařízení, od-
běrný a vypouštěcí objekt, které
mají pomoct zadržet co nejvíce
vody v místní krajině.V okolí
soustavy tůní jsou vysázené
stovky převážně listnatých stro-
mů a keřů.V Kačinci za Žlebem
byl mokřad ohrázován a vznikl
na něm bezpečnostní přepad.
Mokřady pomáhají udržovat bio-
logickou diverzitu.
Dvouhektarová vodní plocha
vznikla v Pohořelicích na Zlínsku
díky spolupráci se Státním po-
zemkovým úřadem na scelování
pozemků. Nová nádrž vznikla na
místě, které bylo dosud podmá-
čené a nevyužívané. „Teď si mů-
žeme říci, že do přírody se vrátil
život. Objem nádrže je necelých
25 tisíc kubíků vody. Kromě toho
se pro velký úspěch plánuje pro-
jekt ještě jedné nádrže.Ta bude
téměř stejně velká jako existující
vodní dílo,“ pochvaloval si staros-
ta Jaroslav Němeček. Současně
s nádrží vznikají také remízky,
které zabraňují erozi půdy.
Naše společnost realizuje pro Povodí Moravy, s.
p. stavbu DYJE 2020/
THAYA 2020 – Dyje, napojení odstavených ramen D9 a D8 a napojení
ramene D18, kde budou do toku řeky zapojeny pomocí dvou rozdělovacích
objektů dvě ramena na rakouské straně a jedno rameno a mokřad na straně
české. Práce jsou realizované šetrnou technikou bez nutnosti pohybu
v korytě řeky pomocí pásového rypadla s dosahem ramene 18 m.
Využití srážkových vod v krajině
Významní partneři:
Ekostavby Brno, a.
s.
U Svitavy 2, 618 00 Brno
548 128 274
www.ekostavby.cz
V intravilánu měst a obcí navrhujeme a realizujeme
střechy bytových domů pokryté extenzivní a inten-
zivní zelení s možností zadržení a následného vy-
užití srážkových vod v krajině. Při deštích dochází
k akumulaci vody substrátem na střeše, přebytek
odtéká vnitřní kanalizací do jímky. Odtud se voda
čerpá zpět na střechu a opětovně využívá k zavlažo-
vání.V případě dosažení plné kapacity jímky odtéká
voda dále do zasakovacích boxů.Teprve po úplném
naplnění těchto boxů dochází k přepadu do dešťové
kanalizace a odtoku do řeky Svitavy.
■ Výstavba vodních nádrží, poldrů
■ Výstavba ochranných hrází včetně objektů
■ Hrazení bystřin
■ Zpevnění břehů vodních toků
■ Rekonstrukce a odbahnění vodních nádrží
■ Výstavba, rekonstrukce kanalizací
gravitačních a tlakových
■ Výstavba, rekonstrukce vodovodů
■ Výstavba ČOV, čerpacích stanic
■ Výstavba, rekonstrukce lesních, polních cest
■ Výstavba, rekonstrukce, místních
komunikací a cyklostezek
■ Rekultivace skládek
■ Realizace a údržba zeleně
http://www.floowie.com/cs/cti/web-mh-1907/12 speciál – sucho a povodně červenec | srpen 2019
Zeleň? S péčí mohou pomáhat
okrašlovací spolky
Při péči o zeleň města ale nemusí řešit jen spolupráci s občany. Oslovené radnice upozornily také na nové technické výzvy
spojené se změnou klimatu či nedostatek pracovníků. FOTO: MÚ Žďár nad Sázavou
Rozporuplný postoj mají měs-
ta k akcím typu guerilla garde-
ning, kdy lidé sázejí bez povolení,
dle vlastního uvážení. U bylin ne-
ní velký problém, ale vadí třeba
dřeviny nad podzemními sítěmi.
„Město má špatnou zkušenost
s načerno vysázenou zelení, pře-
devším s její následnou údržbou,
protože se o ni po čase lidé pře-
stávají starat. Chceme ale vydat
signál, že zájemce může po kon-
zultaci s městem vytipovat místo,
které by si rád osázel a soustavně
se o ně staral,“ vzkázala mluvčí
Šumperku Soňa Singerová.
Ve Žďáře nad Sázavou dokon-
ce podobnou akci uvítali. „Letos
na jaře se jeden guerilla garde-
ning uskutečnil přímo v centru
města, šlo o přímý výsev letniček
a agro plodin do betonových ná-
dob na náměstí Republiky. K té-
to iniciativě se následně připojila
i jedna ze základních škol, která
se starala o pravidelné zalévání
a drobnou údržbu. Věříme, že
se v budoucnu začnou zapojo-
vat další subjekty,“ uvedl mluvčí
města Jakub Axman.
Při péči o zeleň města ale ne-
musí řešit jen spolupráci s obča-
ny. Oslovené radnice upozornily
také na nové technické výzvy
spojené se změnou klimatu či
nedostatek pracovníků. „Je také
problematické skloubit práci ně-
kolika subjektů. Ve městě se nám
o převážnou část zeleně stará fir-
ma Sateso, která zároveň slou-
ží jako technické služby města.
Máme tu také pár dotační ploch,
které mají v údržbě externí firmy.
Je jich několik, s různou kvalitou
služeb a bývá náročné uhlídat pl-
nění, které mají ve smlouvě, na-
víc vázanou na dotace,“ popsal
šlapanický správce Migdau.
Právě koordinaci péče o zeleň
by měl mít podle odborníka Fou-
se na starosti institut městského
zahradníka. „Měl by organizo-
vat údržbu zeleně ve městě a po
technické stránce mít dohled nad
vznikajícími projekty. U nich by
naopak projektující osoba měla
být vysoutěžena. V takových pří-
padech pestrost prospívá. Měst-
ský zahradník může už trpět
provozní slepotou a potřebuje,
aby ho z ní vytrhl krajinářský ar-
chitekt,“ popsal Fous.
Města a obce
řeší, jak se starat
o zeleň. Některá
chtějí výrazně
zapojit i občany.
Petr Jeřábek
Kousek přírody ve městě,
v parném létě také příjemné
osvěžení. Zeleň patří v moder-
ních sídlech k jejich neodmysli-
telným částem. Radnice většiny
z nich se proto snaží řešit její roz-
voj a údržbu koncepčně, případ-
ně koncepci teprve připravují. Ne
vždy se ale politici a úředníci se-
tkávají s pochopením některých
kroků. Podle odborníků je to
často ale i tím, že správci zeleně
špatně komunikují s občany.
Od roku 2016 mají zpracova-
nou studii sídelní zeleně napří-
klad v Zábřehu na Šumpersku.
„Cílem je koncepční práce se
zelení s provázaností na okolní
krajinu, to znamená, že se za-
měřuje jak na parkové plochy,
tak i na zeleň uvnitř sídelních
komplexů,“ konstatoval starosta
města František John. Doplnil,
že od revitalizací parků postupně
město přechází na úpravy liniové
zeleně.
Hlavní problém při péči o ze-
leň mají v Zábřehu, podobně jako
v dalších městech, s nedostatkem
místa pro novou výsadbu kvůli
velkému množství sítí. Ve městě
mají také často nevhodnou dru-
hovou skladbu starších stromů,
zejména na sídlištích. „Je zde
mnoho bříz, které kvůli svému
stáří začínají odumírat, a mnoho
jehličnanů, zejména smrků, kte-
ré dosahují velkých rozměrů, což
v blízkosti obytných domů někdy
způsobuje problémy. Dalším pro-
blémem je i nepochopení veřej-
Do péče o zeleň je vhodné
více zapojit lidi z okolí. „Zvykli
jsme si, že podobu zeleně urču-
je vyšší moc. Ale veřejné parky
takto nevznikly. Naopak vytvořila
je činnost okrašlovacích spolků,
tedy občanská aktivita. Tehdy byla
společnost i více propojena se za-
stupiteli, stromy se sázely v rámci
slavností a jubileí. Stav se ale cel-
kově mění k lepšímu. Participa-
ce s občany je už celkem běžná.
Otázka je ale, zda skutečně vtahuje
občany do děje akcemi jako na-
příklad sázení pro rodiče s dětmi,
nebo jde jen o procesní nutnost
v plánování,“ řekl specialista.
Ve zmiňovaném Zábřehu se
o podobnou spolupráci už sna-
ží. „Přicházíme s možnostmi pro
občany svůj zájem podílet se na
výsadbách zeleně ve městě ofici-
cích na Brněnsku či Jihlavě. „U nás
je to tak už deset let. Tehdy jsme
začali zakládat i porosty května-
tých luk, u kterých omezujeme se-
čení,“ sdělila vedoucí jihlavského
odboru životního prostředí Kata-
rína Ruschková.
Na délce trávy se neshodnou
obyvatelé měst a obcí. Přou se na
sociálních sítích, stěžují si na úřa-
dech. „Někteří občané by chtěli
kvetoucí louku a jiní zelený pažit,“
konstatovala olomoucká mluvčí
Romana Stehlíková.
álně naplnit, například iniciativa-
mi Rozkveteme Zábřeh, v rámci
kterých lidé sázeli krokusy do
trávníků. S veřejností jsme spo-
lupracovali při výsadbě třešňové
aleje na Skaličce a lipového stro-
mořadí před ZŠ Severovýchod.
Další možnost spolupráce se jeví
při plánované výsadbě městského
ovocného sadu,“ vypočetl starosta
John.
Problematická
načerno
vysázená zeleň
Místní se do starosti o ze-
leň zapojili třeba v Lomnici na
Brněnsku. „Vysadili jsme třeba
švestkovou alej na počest Lea
Eitingera, podél cest jsme vysa-
zovali jeřáby, upravili hřbitovní
zeleň a chystáme přírodní stezku
v oboře. S obcí spolupracujeme
velmi dobře, dostáváme od ní
i dotace,“ uvedla za Okrašlovací
spolek pro Lomnici a okolí před-
sedkyně Marie Krejčí. Ve spolku
působí šestnáct lidí.
Stále více spolků se sna-
ží zapojit do okrášlení vzhledu
prostředí také ve Šlapanicích na
Brněnsku. „Většinou jde o vy-
sázení nových alejí nebo kve-
toucích záhonů. Vidíme však,
že není možné stále navyšovat
plochy, které spolky založí a ony
pak spadnou do klína městskému
zahradníkovi. Snažíme se proto
nastavit další akce tak, aby kromě
založení nám lidé pomáhali také
s údržbou těchto ploch,“ popsal
správce města Luděk Migdau.
V Brně či Zlíně se snaží ve-
řejnost zatahovat do péče o ze-
leň participativním rozpočtem,
v němž mohou občané přihlásit
svoje projekty, a pokud je ostatní
podpoří, získat na ně peníze.
ností faktu, že strom v městském
prostředí nemá takovou život-
nost jako v přírodním prostře-
dí,“ poznamenal starosta John.
Lidé podle něj často protestují
i proti radikálnějším zásahům
spojeným s většími investicemi
z dotací.
Mluvčí Hradce Králové Kate-
řina Šímová upozornila, že po-
žadavky občanů ohledně zeleně
jsou často protichůdné a všem
je nemožné vyhovět. „Někteří
upřednostňují přírodní cha-
rakter, jiní by chtěli zmrzačit či
pokácet stromy pouze proto, že
z nich padají odkvěty, plody a lis-
tí,“ nastínila.
Odborník na městskou zeleň
a zahradník Ondřej Fous ovšem
upozornil na to, že problém bý-
vá právě na straně organizace
Svěží zelený trávník v anglic-
kém střihu. Pro mnohé ztělesně-
ní představy o dobré péči o zeleň.
Jenže v posledních letech se krát-
ce sečené plochy v létě mění spíše
v seschlou poušť. Naopak dlouhá
tráva vadí alergikům. Představi-
telé měst a obcí proto řeší otáz-
ku, zda sekat a jak vysoko.
Omezení sekání doporuču-
je Český svaz ochránců přírody.
„Trávník, který se seče na krátko
a často, sucho zhoršuje. Krátce
sečený trávník ztrácí schopnost
zadržovat vodu z mnoha důvodů.
Řídký porost nezadrží sluneční
paprsky. Ty dopadají na mnohých
místech přímo na půdu, kterou
vysušují,“ popsala Martina Kiše-
lová ze svazu.
Například v Brně pro většinu
trávníků platí minimální výška
seče 6–10 centimetrů. „V někte-
rých městských částech však vidí-
me, že trávu sekají pravidelně na
dva centimetry nebo někde do-
konce i níže. Při teplotách, které
v posledních letech zažíváme, je
to pro trávník likvidační,“ uvedl
náměstek primátorky Petr Hladík.
Dodal, že město pro letošek svým
částem navýšilo dotace použitelné
i na údržbu zeleně, je však nutné,
aby radnice dodržovaly schvále-
nou koncepci.
Ve Žďáře nad Sázavou mají
standardně nastavenou výšku se-
koncepce správy majetku města.
„Lidé například špatně snáší ká-
cení a větší zásahy. Stěžují si pak
na správce zeleně, který přitom
často je na jejich straně a sna-
ží se prospět. Jenže nefunguje
žádný nezávislý subjekt, který by
problémy správy zeleně vynášel
zpátky do zastupitelstva a to ho
muselo řešit. Když už se kácí, lidé
píší petice, místo aby se o záměru
dozvěděli dřív a někdo ho s nimi
projednal,“ zdůraznil
Jen oznámení na úřední desce
podle něj nestačí. „To není komu-
nikace. Bez ní to nejde. Je třeba
například před zásahy nad rámec
zákona dávat letáky na stromy,
aktivně obesílat spolky, psát do
místních periodik, spolupracovat
s ornitology či entomology a po-
dobně,“ naznačil Fous.
če na 5–7 centimetrů. „Vedle toho
máme téměř třicet lokalit, které
se sečou v individuálním režimu
a sečení se neprovádí tak intenziv-
ně, nebo se nesečou vůbec. Každá
z těchto květnatých luk či trávníků
má svá specifika a je označena in-
formační cedulí pro kolemjdoucí,
aby věděli, proč právě zde nese-
čeme,“ řekl mluvčí města Jakub
Axman.
Lokality s různým pokosem
mají také třeba v Otrokovicích,
Zlíně, Uherském Brodu, Šlapani-
Chystaná databáze
zmapuje černé
skládky
Černé skládky odpadu jsou čím dál
větší problém. Podle dat aplikace
ZmapujTo, jejímž prostřednictvím mo-
hou lidé černé skládky nahlásit svým
radnicím, se jich od roku 2012 obje-
vilo přes 10 tisíc. Za založení černé
skládky hrozí prokázanému viníkovi
až padesátitisícová pokuta.Česká in-
formační agentura životního prostředí
CENIA tak nedávno ohlásila spuštění
projektu celonárodní databáze konta-
minovaných míst, mezi nimi i černých
skládek. Prozatím se chystá zmapovat
celých 33 000 potenciálně kontami-
novaných míst. (red)
Příspěvky
pro lesníky
Lesníci mohou ještě letos získat až
210 milionů korun na nákup techniky.
Cílem Ministerstva zemědělství je
pomoc při boji s kůrovcovou kalami-
tou. Nový program Investiční úvěry
Lesnictví je určený primárně na nákup
techniky do lesů a lesních školek, kon-
krétně například na traktory, vleky na
odvoz dříví, štěpkovače nebo na tech-
nologie pro asanaci kůrovcového dříví.
Úvěr může být ve výši od 100 tisíc do
10 milionů korun a příjemcem mohou
být vlastníci lesa, nájemci, obce i svaz-
ky obcí a dále i podnikatelé poskytující
lesnické služby,“ řekl ministr zeměděl-
ství Miroslav Toman. (red)
aktuálně
Na dlouhou trávu si stěžují
kvůli pylům alergici, podle někte-
rých hlasů je ale zase v krátkém
trávníku více houbových spór,
prachu a roztočů. Specialisté si
nejsou jistí. „Naši alergologové
zaznamenali diskuzi, že trávník je
v horkém letním počasí vhodné
nechávat delší, ale čistě z hlediska
hospodaření s vodou. Z hlediska
alergenů nedokáží odpovědět,“
podotkla mluvčí brněnské Fakult-
ní nemocnice u sv. Anny Petra
Veselá.
Odborník na městskou zeleň
a zahradník Ondřej Fous má ná-
zor jasný. „V tom mezi námi pa-
nuje shoda – nesekat není řešení.
Nesečením nevznikne květnatá
louka, to je omyl. Patří do světa
pohádek „to se stane samo“, ale
žádné ušlechtilé stabilní druhy
atraktivní pro hmyz a motýly se
samy neobjeví,“ konstatoval Fous.
Prostor
pro expanzivní
plevele
Zároveň zdůraznil, že charak-
ter seče je třeba změnit drama-
ticky. „Vlivem outsourcingu tráv-
níky sekají firmy, které to neumí
a zvykly si, že je nikdo nekontro-
luje. Uchylují se pak ke skalpování,
tedy příliš nízké seči,“ uvedl.
V letních přísušcích sezón
2015 a 2018 proto podle něj mno-
hé trávníky neupadly do letního
spánku, z nějž se v září probírají,
ale zcela uschly a nahradily je ru-
derální plevele. „Nyní se přestalo
sekat, jenže nezůstalo nic, co by
vytvořilo kvalitní společenstvo.
Uvolnil se prostor pro relativně
nebezpečné expanzivní plevele.
Jakmile se vysejí, porostou ze spár
dlažeb, v zahradách, na dvorech
a budeme se s tím muset draze
vypořádat. Nevím, jestli si všich-
ni odpůrci sekání uvědomili, jak
dramaticky zvýší spotřebu herbi-
cidů,“ řekl.
Trávníky sekat. Ale s rozumem
http://www.floowie.com/cs/cti/web-mh-1907/červenec | srpen 2019 speciál – sucho a povodně 13
inzerce
Tuny vlhčených ubrousků
zahlcují čistírny vod i kanalizaci
Zachytávání tuků na ČOV Zlín-Malenovice. FOTO: ČOV Zlín-Malenovice
Ucpaná kanalizace. FOTO: Brněnské vodárny a kalalizace
Češi si oblíbili
vlhčené ubrousky.
Jejich spotřeba
neustále stoupá,
nadšení z toho však
rozhodně nejsou
provozovatelé
čistíren odpadních
vod – spotřebitelé
tyto hygienické
potřeby bohužel
splachují do
záchodu. Ucpává
se pak kanalizace
i čerpadla na
stanicích, kde vodu
následně pročišťují.
Denně „dorazí“
do čističek tuny
takového odpadu.
Veronika Vindišová
Problémy hlásí například
Vodárenská akciová společ-
nost, jejíž služby využívají lidé
v 700 obcích v okresech Blan-
sko, Brno-venkov, Jihlava, Tře-
bíč, Znojmo a Žďár nad Sázavou.
„Vlhčené ubrousky a další hygie-
nické potřeby, včetně tyčinek do
učí působí komplikace v kana-
lizaci, zejména na čerpadlech,
která se zanášejí, a naši pracov-
níci musí čerpadla čistit tak, aby
byla provozuschopná. Vzhledem
k tomu, že naše společnost pro-
vozuje kanalizaci v délce téměř
tři tisíce kilometrů a k tomu pro-
vozujeme přes 150 čistíren od-
padních vod, je tento problém
o to palčivější,“ uvedla mluvčí
Vodárenské akciové společnosti
Iva Librová.
Potíže ale mají i jinde. Obecně
totiž do kanalizace nepatří žádný
biologický odpad jako zbytky jí-
del, odpad z kuchyňských drtičů,
oleje a tuky. Dále veškeré hygie-
nické potřeby, chemikálie a léky.
„Radost z toho mají určitě jen
potkani, kterým takto zpestřený
jídelníček velmi vyhovuje a pro-
spívá k rozmnožování. Pevné lát-
ky se usazují v kanalizaci, vážou
na sebe tuky a následně ztěžují
průtočnost a můžou vést ke vzni-
ku ucpávky, to znamená, že se
kanalizace stane zcela neprůtoč-
ná. Hygienické potřeby obsahují
plastové části, které nejsou rozlo-
žitelné a mohou ucpat a poško-
dit čerpadla, stejně jako vláknité
materiály jako například různé
tkaniny či vatu. Provoz čistírny
odpadních vod také komplikují
chemické látky, které negativně
ovlivňují biologickou část proce-
su čištění vody,“ přiblížila mluvčí
Brněnských vodáren a kanalizací
Renata Hermanová.
Co do kanalizace patří a na-
opak nepatří určuje právě v Brně
kanalizační řád, který magistrát
schválil na období let 2011 až
2020. Lidé ho však nedodržují.
Podle slov Hermanové za tento
stav mohou i samotní výrobci
hygienických pomůcek, kteří
vlhčené ubrousky a separační
pleny označují za rozložitelné.
„Se spoustou dalšího odpadu,
který do kanalizace nepatří, se
zachytávají na nátoku do čistír-
ny, na česlích, kde tvoří takzva-
né shrabky, které musíme z vody
dostávat mechanicky. Denně se
zachycují na čističce v Modři-
cích průměrně dvě a půl tuny
shrabků a je nutno s nimi dále
manipulovat,“ zdůraznila Her-
manová.
■ Podle posudku Agentury
ochrany přírody a krajiny
jde o poškození
dlouhodobého charakteru.
Návrat k původnímu
ekologickému stavu bude
možný až po rozkladu
nasedimentovaných tuků,
což může trvat několik let.
■ Situaci může alespoň částečně
zlepšit nové nařízení pro
obce a města, které začne
platit od ledna příštího roku.
Budou muset celoročně
zajistit sběrná místa pro
shromažďování jedlých
tuků a olejů.
co s tím?
GENERÁLNÍ DODAVATEL STAVEB
Vídeňská 108, 619 00 Brno, tel.: +420 547423 211, fax: +420 547423 221, e-mail: arko@arko-brno.cz, www.arko-brno.cz
Vodohospodářské stavby
– čistírny odpadních vod
– úpravny vod
Pozemní a dopravní stavby
Provozování vodohospodářských
zařízení
Nízkoteplotní sušení kalů
Šnekové lisy
Termická hydrolýza
Výroba a dodávky turbodmychadel
a turbokompresorů
Dodávky rootsových dmychadel
Dodávky šroubových kompresorů
ZAMĚŘENÍ SPOLEČNOSTI:
NVL ÚČOV Praha
ÚČOV Bratislava
ČOV Petržalka
ÚV Břeclav
ÚČO
ÚČOV Bratislava
ČO
Ú
Reklama_2019_269x185.indd 1 02.07.19 12:03
Problémy potvrzují i další vo-
dárenské společnosti jako třeba
Moravská vodárenská působící
na Olomoucku, Prostějovsku
a Zlínsku. „Také sledujeme, že
se situace zhoršuje. Zmenšuje se
průchodnost potrubí, zanášejí se
čerpadla a dochází k zachytává-
ní látek, které rychle podléhají
rozkladu. Výsledkem jsou pro-
blémy s odváděním odpadních
vod a nepříjemný zápach v oko-
lí,“ přiblížila mluvčí Moravské
vodárenské Markéta Bártová.
Potíže také
s tuky a oleji
Velké problémy dělají „správ-
cům“ vody také tuky a oleje, kte-
ré lidé vylévají do odpadu. Čes-
ká inspekce životního prostředí
(ČIŽP) dokonce kvůli takovému
chování potrestala společnost
Fritagro Nížkov na Vysočině.
Dostali dvě pokuty v celkové
výši 300
000 korun. Inspektoři
zjistili, že z areálu producenta
bramborových výrobků unikly
během minulého roku přes deš-
ťovou kanalizaci tuky do potoka
a také že z čistírny odpadních
vod závodu vytékaly v průbě-
hu roku 2017 a části roku 2018
nadlimitně znečištěné odpadní
vody.
„Během kontroly v první
polovině minulého roku jsme
odhalili, že voda vytékající po-
trubím dešťové kanalizace z are-
álu společnosti do potoka byla
zakalena, ve vodním toku byl
zřetelný výskyt tuků, které tvo-
řily bíle zbarvené shluky. V ko-
rytě byly patrné šedavé nánosy
a usazeniny,“ uvedl Jan Panský,
ředitel Oblastního inspektorátu
ČIŽP v Havlíčkově Brodě.
http://www.floowie.com/cs/cti/web-mh-1907/14 speciál – sucho a povodně červenec | srpen 2019
Pod Brnem se ukrývají
bohaté zásoby artéské vody
Volná a napjatá hladina podzemní vody
(nasycená zóna)
volná hladina
podzemní vody
zvodnělá hornina
gejzír
artéské vody
napjatá hladina
podzemní vody
nepropustné podloží
nepr
opustná vrstva
14-schema-prac.indd 1 17.07.19 8:32
Prameniště březovských vodovodů – v současnosti hlavní zdroj pitné vody pro Brno.Zdroj je vzdálený přibližně 60 km severně
od Brna. Využitelné zásoby artéské podzemní vody přímo pod Brnem odpovídají kapacitě I. březovského vodovodního
přivaděče. Nabízejí však úspornější provoz jednoduchou těžbou na místě. FOTO: BVK
podrobný hydrogeologický prů-
zkum.
„Jeho součástí by byla rešer-
še dosud známých skutečností
a informace o využívání artés-
kých vod, identifikace možných
hrozeb pro jejich zranitelnou
strukturu a dále technické prá-
ce jako revize vrtů, geofyzikální
průzkum, karotážní práce, ka-
merové prohlídky, hydrodyna-
mické zkoušky, monitoring po-
hybu hladiny podzemní vody či
odběry a analýzy vod. V další
fázi by bylo možno na strate-
gicky vytipovaných místech
vyhloubit nové zdroje určené
pouze pro účely nouzového zá-
sobování, které je v gesci Hasič-
ského záchranného sboru Jiho-
moravského kraje,“ vysvětlil Jan
Bartoň.
Právě podrobnější průzkum
artéských vod má Brno v plánu.
„V příštím roce tak z rozpočtu
města započneme velký projekt
průzkumu artéských vod, které
se nalézají hluboko pod Brnem
a v době krizového stavu by se
daly využít,“ přiblížil Petr Hla-
dík, náměstek primátorky.
Důležitá
je ochrana
Artéské vody zasluhují jak
zachování kvality, tak zabez-
pečení dostatečné akumulace.
Ochrana vyžaduje komplex-
ní přístup všech orgánů státní
správy a místní samosprávy,
zejména institucí činných ve
vodním hospodářství a ochraně
životního prostředí.
„Na tomto poli mají přísluš-
né pravomoci a odpovědnosti
zejména Magistrát města Brna
a Krajský úřad Jihomoravské-
ho kraje. Velký kus práce však
mohou vykonat i komerční
organizace, které působí v obo-
ru hydrogeologie, inženýrské
geologie a v environmentální
problematice. Nezbytný je ko-
ordinovaný postup při veške-
rých aktivitách, které se artés-
kých vod dotýkají, a nalezení
optimálních řešení a postupů
v případě, že by hrozil negativní
dopad projektovaných činnos-
tí na hydrogeologické poměry,
hydrologický režim nebo kvalitu
podzemní vody,“ dodal Milan
Čáslavský, specialista pro envi-
ronmentální studie společnosti
GEOtest.
Loňský rok ukázal,
že i Brno se musí
mít, co se zdrojů
pitné vody týče, na
pozoru. Přehrada
Vír téměř vyschla
a podzemní zdroj
v Březové nad
Svitavou nestačil.
Podle vedení města
je tedy potřebné
najít další zdroj
vody. Jeden by tu
byl, konkrétně
vydatný zdroj
artéské vody přímo
pod Brnem.
Kamila Fuchsová
Artéské vody jsou zvláštním
typem podzemní vody, která po
navrtání vystupuje vlivem přiro-
zeného hydrostatického přetla-
ku nad úroveň terénu. Od jiných
podzemních vod se ale ta artés-
ká neliší svým chemickým slo-
žením, ani barvou nebo chutí,
ale právě výhradně geologickým
uložením. Je totiž obsažena ve
vrstvě propustné horniny, která
je shora uzavřena nepropustnou
vrstvou.
Zdroje této vody tak mají
šanci vznikat tam, kde se pod
nepropustnou vrstvou horniny,
třeba jílu, nachází zvodnělá vrs-
tva hornin, kupříkladu pískovce,
a tyto vrstvy jsou sešikmené.
Dlouho
známý fakt
Že se pod Brnem nachází
bohatý zdroj podzemní vody, je
historicky známo. Přišlo se na
to na základě archivních prů-
zkumů, resp. hlubokých vrtů
brněnského prostoru,“ uvedl
Jan Bartoň, oborový manažer
ze společnosti GEOtest.
Podotýká však, že od té do-
by uběhlo přes 20 let. „Situa-
ce se pravděpodobně změnila
ve smyslu snížené vydatnosti
zdrojů, na druhou stranu došlo
k likvidaci některých hlubo-
kých vrtů, zejména v souvis-
losti s rozvojem zóny Brno-
-Jih, ale také k budování vrtů
nových. Tuto vodu kupříkladu
využívá pro technologické úče-
ly podnik Nová Mosilana, pro
pitné účely pak třeba Psychia-
trická léčebna,“ informoval
Bartoň.
Využitelné zásoby artéské
podzemní vody pod Brnem
jsou 250–300 litrů za sekundu,
což odpovídá kapacitě I. bře-
zovského vodovodního přiva-
děče. Nabízejí však úspornější
provoz jednoduchou těžbou na
místě.
Vydatnost
zdroje?
„Popsaná struktura artés-
kých podzemních vod by byla
schopná zajistit nouzové záso-
bování pro 3 až 4× lidnatější
aglomeraci, než je ta brněnská
(přibližně 400 000 obyvatel).
To znamená, že význam této
struktury podstatně překraču-
je hranici krajského města a je
potenciálně zajímavá pro celý
jihomoravský region,“ řekl Jan
Bartoň.
V současné době se předpo-
kládá využití artéských vod pro
potřeby nouzového zásobování,
tedy pro případy extrémního
sucha, závad na stávajících při-
vaděčích, jejich rekonstrukcí,
případně teroristického úto-
ku. Systematickému využívání
artéských vod musí předcházet
z 19. století, dále při těžbě písku
v Černovické pískovně.
„Syntézu provedených prů-
zkumů celé artéské zvodně pro-
vedli RNDr. Jiří Jareš a RNDr.
Josef Taraba z brněnské spo-
lečnosti GEOtest v roce 1995.
V rámci hydrogeologické studie
provedli kvantitativní a kvalita-
tivní ocenění artéské zvodně
inzerce
Komplexní řešení pro vodu
Zajímá nás:
Zajištění kvalitního zdroje
podzemní vody. Zadržení vody
v krajině. Efektivní hospodaření
s vodou.
Jak to děláme:
Kombinací vyspělých informačních
technologií a technických postupů
s dlouhodobými praktickými
zkušenostmi v oboru geologie,
hydrogeologie, hydrochemie
a vodního hospodářství.
Rozumíme:
Procesům tvorby a udržení vody
v krajině – od jejího vzniku, pohybu,
akumulaci k exploataci. Víme,
co ovlivňuje její kvalitu, umíme
vodu analyzovat ve vlastních
akreditovaných laboratořích
a výsledky interpretovat.
Naše úspěchy:
Nalezení a vybudování zdroje vody
v poušti Mandalgobi v Mongolsku,
další vodohospodářské projekty
v suchých oblastech Asie a Afriky.
Pomoc při řešení zdrojů vody pro
obce a mikroregiony.
Geografické informační
systémy
Náš nástroj pro zpracování územních studií
krajiny s cílem posílení jejich přirozených
funkcí, její ochrany a obnovy.
Akreditované hydrochemické
laboratoře
Analýzy vod, zemin a odpadů.
www.analytickalaborator.cz
Hydrogeologie
a vodohospodářské stavby
Partner pro řešení dotačních titulů SFŽP.
Boj se suchem a kvalita vod. Průzkum,
posílení a budování zdrojů pitné vody.
Společnost GEOtest, a.s. svým
multioborovým zaměřením
zajišťuje řešení problémů se
zdroji pitné vody.
Naše práce začíná mnohem
dříve než vybudováním nového
zdroje vody a končí mnohem
později než jeho užíváním.
Řešíme trvalou udržitelnost
zdrojů vody.
Šmahova 1244/112, 627 00 Brno
www.geotest.cz
Artéské vody
v brněnské kotlině
Výskyt hlubinných artéských vod
v brněnské kotlině je podmíněn
existencí pohřbeného koryta
starého terciérního říčního toku,
který přicházel pravděpodobně
z oblastí východních Čech do
karpatské předhlubně.Tento
příkop vstupuje do Brna od
severu kuřimsko-řečkovickou
depresí, protékanou Ponávkou,
pokračuje k jihu přes Královo
Pole na Lužánky a do prostoru
černovických pískoven.Artéské
vody se v uvedeném prostoru
vyskytují v hloubce několika
desítek až stovek metrů.Vznikají
vsakem srážkových vod na
okolních svazích tvořených
zvětralými vyvřelými horninami
brněnského masivu, nebo
zasakováním mělké podzemní
vody v poříčí hlavních brněnských
toků, zejména Svitavy.
Zdroj: GEOtest
artéské vody
http://www.floowie.com/cs/cti/web-mh-1907/červenec | srpen 2019 speciál – sucho a povodně 15
Odborníci v Brně diskutovali
na téma sucha a vody.
Názory na příčiny a řešení
se často rozcházejí
z našeho území pouze odtéká.
Jsme tak závislí pouze na vodě
srážkové. Důsledkem změn kli-
matu je pak další faktor – celko-
vý úhrn srážek se sice nemění,
mění se jejich distribuce v prů-
běhu roku a regionálně.
Zatímco povrchové zdro-
je vody se pak v přehradních
nádržích doplní i při relativně
mírné zimě, kdy jsou zásoby
sněhu v nižších polohách malé,
doplnění objemů podzemních
Sucho a nedostatek
pitné vody. Téma,
které je v posledních
letech problémem
číslo jedna pro
vodohospodáře,
zemědělce, lesníky
i města samotná.
V pátek 17. května
proto do Brna
přijeli diskutovat
starostové měst
a obcí spolu
s odborníky,
zástupci ministerstev
a vodohospodáři na
setkání u kulatého
stolu s názvem
Sucho, povodně,
voda a hospodaření
s ní. Již pátý ročník
akce pořádala
společnost
Magnus Regio.
Kamila Fuchsová
Končí náš vodní blahobyt?
Touto otázkou uvedl svůj výstup
zástupce z Ministerstva země-
dělství RNDr. Pavel Punčochář,
CSc. „Z hlediska disponibilních
zdrojů vody na jednoho obyva-
tele je Česká republika v rámci
Evropy na 4. místě od konce
žebříčku. Za námi je jen Dánsko
a státy jako Kypr a Malta,“ řekl
Punčochář.
Dále pak upozornil na to,
že typů sucha je hned několik
a často mezi nimi dochází k zá-
měně a chybné interpretaci ze
strany laické veřejnosti a médií.
„Jako sucho zemědělské ozna-
čujeme nedostatek vody v půdě
a krajině, zatímco sucho hydro-
logické je nedostatek vodních
zdrojů,“ vysvětlil. V případě
sucha meteorologického se pak
jedná o zápornou odchylku srá-
vod a dosažení hladiny odpoví-
dající dlouhodobému průměru
z předchozího období se neda-
ří, jejich hladina je přibližně na
80 %.
„Při opakovaném suchu
mohou hladiny podzemních
vod zůstat pod dlouhodobým
průměrem po více let. S ohle-
dem na to, že vodárenské zdroje
jsou pokrývané z povrchových
a podzemních vod přibližně
stejným podílem, tedy 50 % :
50 %, je třeba zajistit, aby pro-
pojení vodárenských soustav
a přivaděčů vody z dostupných
povrchových zdrojů vody vedlo
ke zvýšení odolnosti zdrojů pro
zásobování obyvatelstva pit-
nou vodou. Z tohoto důvodu
je podstatná orientace na aku-
mulované, předvídatelné zdroje
povrchových vod,“ komentoval
řešení situace Pavel Punčochář.
Proto se podle něj Minister-
stvo zemědělství orientuje na
posílení odolnosti veřejných
vodovodů podporou napojová-
ní na robustní vodárenské sou-
stavy a zároveň podporuje vý-
stavbu dalších vodních zdrojů,
kterými jsou přehradní nádrže.
Ředitel státního fondu život-
ního prostředí ČR Petr Valdman
však nahlíží na problematiku
z jiného úhlu pohledu. Budová-
ní vodárenské soustavy je podle
něj totiž velice nákladné a navíc
polovina obyvatel České repub-
liky má jako zdroj pitné vody
právě vodu podzemní. Podpora
by proto měla směřovat spíše na
oblast hospodaření se srážkovou
vodou a její udržení v krajině.
„Ministerstvo životního pro-
středí proto připravilo i tzv. „vel-
kou“ Dešťovku, která je určena
pro veřejný sektor. Příspěvek tak
mohou získat obce, školy, úřady,
nemocnice či neziskové organi-
zace,“ informoval Valdman.
Pro aktuální výzvu je vyčle-
něna 1 mld. Kč. Žádosti budou
přijímány do 13. ledna 2020.
Aktuální vývoj
Svou prezentaci týkající se
aktuální situace z hlediska ze-
mědělského sucha pak před-
stavil Mgr. Pavel Zahradníček,
Ph.D, klimatolog z Ústavu vý-
zkumu globálních změn AV
ČR. Podle něj pro tento rok
z hlediska zemědělské produk-
ce ještě není nic ztraceno díky
deštivému květnu. Sucho ze-
mědělské se tak podařilo mírně
eliminovat. Celkově však bude
záležet na dalším vývoji srážek.
žek od normálu během určitého
časového období.
Příčin sucha
je hned několik
Česká republika bývá často
nazývána střechou Evropy. Žád-
ný z významných evropských
toků k nám nepřitéká, voda
Z hlediska podzemních vod pak
klimatolog jako hlavní problém
označil teplé zimy. „Teplé zimy
jsou hlavním problémem. Sníh
je totiž zcela klíčový pro dopl-
nění podzemních vod.“
O suchu se dále diskutova-
lo také z pohledu starostů měst
a obcí, hasičů či firem dodáva-
jících řešení pro provozovatele
vodovodů a závlahových systé-
mů. Svůj náhled na situaci pak
přednesl také zástupce Povodí
Moravy Marek Viskot, vedoucí
útvaru vodohospodářského dis-
pečinku. „Pokud si nebudeme
vodu akumulovat, tak ji mít ne-
budeme. Zvyšují se odběry vo-
dy z vodních nádrží právě kvůli
úbytku podzemních vod,“ uvedl
Viskot.
„Nastavili jsme řadu opatře-
ní. Jedním z nich komunikace
se závlaháři. Každý týden tak
zjišťujeme jejich týdenní potře-
bu, aby nám pak voda neutíkala
na Slovensko.“ Dodal s tím, že
systémová opatření nesou ovoce
a nádrže jsou naplněny.
Každý se může
zapojit
Do boje proti suchu se mo-
hou zapojit i samotní občané.
Jednak svým uvědomělým pří-
stupem a nakládáním s vodou,
pak také mohou zažádat o do-
taci na systémy zachycující deš-
ťovou vodu v rámci programu
Dešťovka, který je určen i ob-
čanům. Například v Brně chtějí
své obyvatele k těmto projek-
tům motivovat i dotací ze strany
města.
„Město Brno vyhlásilo dva
projekty podpory využití sráž-
kové vody. Zjistili jsme totiž, že
o samotnou podporou MŽP ne-
ní zájem takový, jaký by si tyto
projekty zasloužily. Úspěšné ža-
datele budeme dotovat částkou
dosahující 50 % příspěvku již
poskytnutého Státním fondem
životního prostředí. Podpora
zelených střech je pak druhým
projektem, kterým chceme zlep-
šit klima v našem městě,“ dodal
Ing. Vít Beran, předseda Komi-
se životního prostředí. Žádosti
o tyto dotace mohou obyvatelé
Brna podávat elektronicky již od
1. června 2019.
inzerce
Fotogalerii z diskuze najdete
na facebooku moravského hospodářství
www.facebook.com/moravskehospodarstvi
„Ministerstvo životního prostředí připravilo „velkou“ Dešťovku, která je určena pro veřejný sektor. Příspěvek
mohou získat obce, školy, úřady, nemocnice či neziskové organizace,“ informoval Petr Valdman, ředitel SFŽP ČR.
Pro aktuální výzvu je vyčleněna 1 mld. Kč. Žádosti budou přijímány do 13. ledna 2020. FOTO:Vojtěch Vladár
Generální partner Partner
V případě zájmu o partnerství na této akci kontaktujte: obchod@magnusregio.cz nebo 774 010 542 | 774 112 138
Organizátor:
Mediální partner:
PRODUKCE:
GSM 725 006 094
j.hrstkova@magnusregio.cz
www.magnusregio.cz
Světla měst a obcí
20. září 2019, Hotel Voroněž, Křížkovského 47, Brno
setkání u kulatého stolu 2. ročník
Předmět diskuze:
• Dotační tituly na veřejné osvětlení
• Aktuální vývoj v problematice světelného
znečištění a dotační výzvy MŽP
na rekonstrukci VO v obcích v CHKO a NP
• Metoda EPC – jiný způsob financování,
modernizace soustav VO
• Využití LED zdrojů a jejich vývoj, SMART
technologie ve veřejném osvětlení a jeho
možnosti (sběr různých dat pro město), využití
solární energie, význam kvality svítidel
• Osvětlení přechodů a přejezdů
(požadavky PČR)
• Profesionální a energeticky úsporné vánoční
osvětlení, možnosti pronájmu
• Spotřeba elektřiny kontra modrá složka světla
a jeho vliv na zdraví člověka
• Údržba veřejného osvětlení – zkušenosti
odborníků technických sítí měst a obcí
• Problém statiky stožárů VO – možnosti
řešení – měnit jen světlo nebo i sloup?
• Osvětlení městských objektů a historických
památek, jak správně nasvětlit veřejná
prostranství
• Světelný smog a jeho dopad na člověka
a přírodu, nová opatření ke snížení
světelného znečištění
Účastníci akce:
• Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR
• Ministerstvo životního prostředí ČR
• Zástupci měst a obcí, technických sítí
• Zástupce dotačního titulu
• Odborník na světelné znečištění
• Architekt – urbanista
• Zástupci Policie ČR
• Zástupci vysokých škol
http://www.floowie.com/cs/cti/web-mh-1907/16 speciál – sucho a povodně červenec | srpen 2019
vidět data v širších souvislos-
tech a dělat správná rozhodnutí
i v krizových situacích. Systém
může reagovat například poky-
nem k manipulaci na vodním
díle na základě všech podkladů,
dostupných z jednoho místa.
Celý systém je rychlý, bezpečný,
vysoce dostupný, a především
uživatelsky přívětivý.
„Otevřenost systému je při
vývoji jedním z našich hlavních
cílů. Klientům to přináší mož-
nost integrace nových techno-
logií a dat pro podporu rych-
lého rozhodování v kritických
situacích,“ prozradil technický
ředitel David Novák.
� Moderní
technologie
Povodně i projevy sucha
na našem území působí ročně
škody průměrně v řádu miliard
korun. Počasí je v dnešní době
nevyzpytatelné. Vzniku těchto
extrémů nelze operativně za-
bránit, a proto řešení využívá
hydrologický a meteorologic-
ký monitoring pro generování
prognóz. Nové technologické
řešení myslí na všechno a na-
bízí nepřetržitou podporu 24/7.
VARS BRNO poskytuje řeše-
ní pro silniční a vodní dopravu.
Modulární řešení VARSu se ny-
ní stalo primárním prostředím
pro práci dispečera v Povodí
Odry. Zásluhou tohoto systému
je Povodí Odry připraveno zvlá-
dat jak povodňové situace, tak
probíhající sucho. Navíc umož-
ňuje dohlížet na spolehlivost
a bezpečnost vodních děl.
Správci vodních
toků se často
potýkají
s technologickou
i morální
zastaralostí
stávajících
dispečerských
systémů
a komplikovaností
či přímo nemožností
jejich úprav
a rozvoje. VARS
BRNO proto přichází
s již druhou
generací systému
pro dispečerské
řízení a dohled.
Toto řešení pokrývá celou ší-
ři této problematiky zahrnující
agendy ranních hlášení, povod-
ňových deníků, monitoringu
vodních stavů a srážek a pod-
pory tvorby prognóz. Zároveň
však rozšiřuje své schopnosti
o integraci dat technicko-bez-
pečnostního dohledu, energetiky
a řídících systémů přehrad.
Propojení těchto dat je reali-
zovánoprostřednictvímexpert-
ního komunikačního rozhraní,
které nahrazuje těžkopádné, ná-
kladné a komplikované SCADA
systémy, a je otevřené pro další
uživatelské integrace systémů
a dat.
Kromě informací z měřících
stanic, srážkoměrů a zařízení
TBD systém dokáže zpracovat
informace z řídicích systémů
vodních děl, energetiky a data
poskytovaná dalšími subjekty
krizového řízení a IZS.
VARS BRNO a.
s.
Kroftova 80c
Telefon: 515 514 111
E-mail: vars@vars.cz
www.vars.cz
Klíčovou funkcí systému je
automatické sledování a vy-
hodnocování limitních mezí.
V případě mimořádné situace
jsou uživatelé okamžitě upozor-
ňování na nestandardní stav, ne-
bo překročení limitů měřených
veličin formou alarmů. Tyto
alarmy jsou, jak zobrazovány
v uživatelském rozhraní, tak za
nastavitelných podmínek odesí-
lány prostřednictvím e-mailu
a/nebo SMS.
Kombinací těchto informa-
cí v přehledném uživatelském
rozhraní má uživatel možnost
Nová generace vychází
i z bohatých zkušeností s ote-
vřenou platformou Národního
dopravního informačního cen-
tra (NDIC), která otevírá roz-
voj dispečinku jakýmkoli dalším
dodavatelům a zbavuje provo-
zovatele závislosti na jednom
dodavateli.
Dispečink přichází s novým
grafickým prostředím, které ny-
ní nabízí i možnost využívání
mobilní aplikace. Modularita je
aplikovatelná i u dalších klien-
tů, kteří využívají i jiné komu-
nikační platformy a databáze.
inzerce
Přichází dispečerské řízení,
které revolučně inovuje dispečinky ve vodohospodářství
„Systém byl prověřen souběžným provozem
s původním řešením, a po úspěšném splnění
náročných akceptačních testů nyní přechází
do ostrého provozu,“ říká produktový
manažer Robert Knap.
Odpady z nemocnic
bychom neměli spalovat,
říkají ekologové
Zdravotnický odpad zařazený do kategorie nebezpečných odpadů se vkládá do silnostěnných černých plastových pytlů
označených červeným štítkem s údaji. Uzavřené pytle jsou sváženy do speciálních velkoobjemových skříňových kontejnerů
na shromaždišti zdravotnického odpadu v areálu nemocnice. FOTO: Pixabay.com
kládání s odpadem nedokonalé.
„Z našeho pohledu není rozumné
například míchat infekční odpa-
dy s těmi, které nejsou kontami-
nované a lze je bez problémů vy-
třídit a recyklovat. V tom máme
v České republice velké rezervy
i díky velice opatrnickému přístu-
pu odborníků z rezortu zdravot-
nictví, kteří prosazují spalování
odpadů ze zdravotnictví, přesto-
že se v zahraničí osvědčily i jiné
způsoby dekontaminace,“ řekl
Jindřich Petrlík, který se v Arnice
zabývá toxickými látkami a od-
padem.
Problém je podle něj v tom, že
zdravotnický odpad často obsa-
huje takové látky jako rtuť ane-
bo plastové pomůcky vyrobené z
PVC, tedy plastu obsahujícího
chlor. „Při jejich spalování pak
zbytečně do životního prostředí
uniká rtuť anebo se vytvářejí vy-
soce toxické dioxiny. Popílek ze
spaloven zdravotnických odpadů
je obsahuje ve zvýšené míře a pa-
tří k tomu nejproblematičtějšímu,
co spalovny odpadů produkují.
Světová zdravotnická organizace
vydala kompendium technologií,
které jsou vhodné ke zpracování
odpadů ze zdravotnictví. Během
epidemie eboly se v Africe osvědčil
nový druh mobilního autoklávu,
který bez problémů dekontami-
noval odpad v místech zasažených
smrtícím virem,“ popsal Petrlík,
který nevidí důvod, proč bychom
tuto technologii nemohli využívat
i v České republice.
V současnosti se připravu-
je nový zákon o odpadech, kte-
rý však problematiku nakládání
se zdravotnickým odpadem řeší
z pohledu proškolování pracov-
níků zdravotnických zařízení.
Modernější metody likvidace
by se mohly prosadit až díky
konkrétním prováděcím před-
pisům.
Hroty injekčních
jehel, čepele
skalpelů a střepy
ampulí jsou
podle Státního
zdravotního
ústavu největší
bezpečnostní rizika
při nakládání
s odpadem
v nemocnicích.
Při nesprávném
zacházení mohou
způsobit nejen řezné
poranění, ale také
přenos infekce.
Petra Hanzlová
Přestože nemocnice kladou
důraz na školení svých zaměst-
nanců, existují v nakládání s ne-
bezpečným odpadem v českých
nemocnicích ještě rezervy.
V Metodice pro nakládání
s odpady ze zdravotnických, vete-
rinárních a jim podobných zaří-
zení z roku 2016 Státní zdravotní
ústav označuje za nejrizikovější
pracoviště lůžková oddělení, am-
skleněné střepy z ampulí apod.
Hlavní zdravotní riziko vyplývá
z přenosu krví přenosných in-
fekčních onemocnění,“ vysvětluje
metodika.
Shromažďování, odvoz a likvi-
daci odpadů ve Fakultní nemoc-
nici Brno má na starosti akredi-
tovaná firma. „Zdravotnický
odpad zařazený do kategorie ne-
bezpečných odpadů se vkládá do
silnostěnných černých plastových
pytlů označených červeným štít-
kem s údaji. Uzavřené pytle jsou
sváženy do speciálních velkoob-
jemových skříňových kontejnerů
na shromaždišti zdravotnického
odpadu v areálu nemocnice. Na-
plněné kontejnery odtud denně
odváží smluvní firma do specia-
lizované spalovny nebezpečných
odpadů,“ sdělil mluvčí nemocnice
Pavel Žára s tím, že v roce 2018
tu vyprodukovali 817 tun zdra-
votnického odpadu. Se systémem
třídění se zaměstnanci seznamují
na vstupním školení.
Fakultní nemocnice Olomouc
má také nakládání s odpady za-
jištěné od externí firmy. U svých
zaměstnanců dbá na pečlivé pro-
školení, za které jsou zodpovědní
vedoucí pracovníci na odděle-
ních. „Jsou povinni prokazatelně
seznámit podřízené zaměstnance
s příslušnou směrnicí, kontrolovat
její dodržování a výsledky kontrol
a nápravná opatření projednávat
na provozních poradách. Školení
o nakládání s odpady probíhá na
vstupních školeních, následně na
jednotlivých pracovištích a konají
se také pravidelné roční audity,“
upřesnil mluvčí nemocnice Adam
Fritscher.
Při spalování
unikají
nebezpečné
látky
Podle spolku Arnika, který se
zabývá ochranou životního pro-
středí, jsou však stále metody na-
bulance, laboratoře a diagnostická
pracoviště. K ohrožení může dojít
ale také například v domovech pro
seniory, ústavech sociální péče
i při domácím ošetřování.
„Největší riziko souvisí vždy
s nakládáním s použitými ostrými
prostředky. Jedná se o druh bod-
ného poranění, nejčastěji evido-
vaného jako poranění o injekční
jehlu, ale i o další ostré předměty
používané ve zdravotnictví, ja-
ko jsou čepele skalpelů, lancety,
kanyly, kapiláry, zubní spirálky,
http://www.floowie.com/cs/cti/web-mh-1907/