MH červen 2016

2 Moravu čekají projekty za miliardu 8 Ochrana před stoletou vodou 12 Moravu čekají projekty za miliardu to p o ds tat n é pro fi rm y a  v eře j n o u spr áv u     k věte n | č e rve n 2016 www.moravskehospodarstvi.cz www.facebook.com/moravskehospodarstvi Sledujeme kraje: Vysočina  |  Jihomoravský  Olomoucký  |  Zlínský  Moravskoslezský  |  Pardubický  Královéhradecký Sociální bydlení v Brně V Brně se začíná testovat nový model přidělování bytů, který má snížit počet bezdomovců v ulicích a omezit počet ubytoven. V první fázi se projekt zaměří na sociálně slabé rodiny. Nové domovy jich má najít padesát. Více na str. 13 Dobrovolníci uklízeli Česko Přes 78 tisíc dobrovolníků letos vyrazilo uklízet černé skládky po celé republice. Cílem akce bylo naučit obyvatele a zejména děti, že odpad do přírody nepatří. Jako každému obřímu projektu se ale ani Ukliďme Česko nevyhnulo problémům. Více na str. 4 Cyklodoprava ve městech roste V některých městech s vhodným terénem a dopravní infrastrukturou absolvují lidé i pětinu ze všech svých cest na kole. Města vytvářejí nové koncepce, aby cestování na kole bylo nejen ekologické, ale především bezpečné. Inspiraci hledají v zahraničí. Více na str. 15 Těžba ropy na Moravě Cena černého zlata se udržuje na hranici padesáti dolarů za barel, a ovlivňuje i těžbu ropy u nás. Moravské naftové doly musely propustit dvacet procent zaměstnanců a omezují některé aktivity. Těžba ale bude pokračovat i dál. Více na str. 2 5 Nová móda: lidé sdílejí věci, prostory i jídlo 12 S parkováním pomůže chytrá aplikace 14 – 16 Speciál: Doprava ve městě Obce a další vlastníci obnovitelných zdrojů energie se opět obávají o dotace. Přesto, že je Energetický regulační úřad již na konci minulého roku schválil, stále je o ně může připravit Evropská komise. Michaela Římanová Spory ministerstva průmyslu a  obchodu s  Energetickým re- gulačním úřadem (ERÚ) o mi- liardové dotace na obnovitelné Prázdniny budou bez dopravních kolapsů, slibují investoři Investoři slibují, že letos bude koordinace dopravních staveb fungovat lépe než loni a díky tomu se podaří zabránit, aby v okolí některých měst nebylo možné projet bez dlouhého čekání v koloně. Podle expertů ale dopravní stavby budou i nadále provázet komplikace. „Aby došlo k zásadní změně, muselo by se zlepšit financování. Zejména pak kontinuální a rovnoměrné čerpání z rozpočtu,“ uvedl dopravní expert Aleš Kratina.  ■  Více na str. 14 FOTO: Eugénia Bánovská Dotace na obnovitelné zdroje jsou nejisté zdroje se zdály být u  konce. V  závěru loňského roku totiž ERÚ na základě nařízení vlády vydaném ve Sbírce zákonů do- tace ve výši dvaačtyřicet miliard korun schválil. Stále však hrozí, že elektrárny na obnovitelné zdroje a obce, které obnovitelné zdroje využívají, budou muset dotace vrátit. Evropská komise totiž stále na dotace neudělila notifikaci. Šéfka ERÚ Alena Vitásková se v loňském roce dlouho přela s ministrem průmyslu a obcho- du Janem Mládkem o  to, zda jsou notifikace Evropské komi- se pro udělení dotací opravdu nezbytné. Evropská komise se podle sdělení ERÚ před časem přiklonila na stranu Vitás- kové. „Evropská komise v  dopise informovala, že vyplacení veške- ré podpory musí předcházet její notifikace. Bez té lze podporu vyplatit jen v případě, že je pod- pora považována za existující, to podle komise však u  žádného případu neplatí. Většina produ- centů v  České republice ji ne- má,“ informoval před časem bý- valý mluvčí ERÚ Petr Chvojka. „ „ Spor úřadu s ministerstvem Prosincové nařízení vlády je takpodleERÚneplatné.„Evrop- ská komise podporu zčásti ani vcelku nepovažuje za existující, tedy projednává ji jako novou podporu. V  takovém případě musí být nejdříve notifikace z Bruselu, než se začnou vydá- vat peníze,“ vyjádřil se současný mluvčí ERÚ Vladimír Černý. Pokračování na str. 2 Pod dohledem: do ulic se stěhuje stále víc kamer Nejsou příliš vidět, zato samy vidí skoro všechno. I  v  městech u nás jsou stále běžnějším jevem kamerové systémy monitorující dění ve veřejném prostoru. Kro- mě zvýšení bezpečnosti však ta- ké znamenají zásah do soukromí obyvatel měst. Nejmodernější technice stačí k pokrytí celého náměstí ve vyso- kém rozlišení i jedna jediná kame- ra. Za nenahraditelného pomocní- ka v boji se zločinem je považují policisté. Městští strážníci v Brně vidí záznamy ze tří set kamer po celém městě. „Mají silný preventivní úči- nek, ovšem vyčíslit kolik pře- stupků a  trestných činů se díky nim nestalo, není možné,“ přiznal strážník Preventivně informační- ho oddělení Pavel Šoba. V nejlid- natějším moravském městě vloni přibyla desítka kamer, které by- ly umístěny do nejrizikovějších lokalit. „Zásluhou rozsáhlého pokrytí se daří získávat detailní přehled o  aktuální situaci, jemuž se pak může podle potřeby přizpůsobo- vat pohyb a činnost hlídek,“ po- chvaloval si Šoba. Jenže pokrytí kamerami má i své kritiky, kteří upozorňují na zasahování do soukromí obyva- tel. Se stále modernější technikou se ale mění způsob, jak objektivy v prostoru pracují. Pokračování na str. 12 S p e ci á l •  dopra va ve měs tě  •

2 květen | červen 2016 Dotace na obnovitelné zdroje jsou nejisté energetika Dokončení ze str. 1 Přesto však již vlastníci obnovitelných zdrojů dotace čerpají. Jedná se o elektrárny, teplárny a bioplynové stanice vybudované v letech 2006 až 2012. „Pokud by se nedej bože stalo, že Evropská komise notifikace neudělí, museli by je vrátit,“ varoval Černý. „ „ Díra v rozpočtu To by především pro malé obce bylo komplikované. „Naše obec by přišla o osm set tisíc korun ze svého ročního rozpočtu. Pro obec naší velikosti je to opravdu velká částka. Byla by to katastrofa,“ uvedl starosta Bouzova Zdeněk Foltýn, obce ležící v Olomouckém kraji. Biomasu využívá k vytápění nejen domů, ale také hradu Bouzov. Elektrárny a další zdroje obnovitelné energie, které byly nebo budou připojeny v letošním roce, však dotace zatím nečerpají. Prosincové schválení se totiž týkalo pouze obnovitelných zdrojů vybudovaných v letech 2006 až 2012. Nově vybudovaným zdro- jům ERÚ dotace odmítl schválit i v prosinci. Mládek přislíbil, že by je mohly získat právě po notifikaci z Evropské komise. Podle něj k ní mělo dojít v období od února do dubna. Zatím však nebyla udělena. Nízká cena ropy zasáhla i Moravu. Těžit se ale bude dál Propad cen ropy ze 114 dolarů za barel v červnu 2014 na současných ani ne 50 dolarů je způsoben velkým převisem dodávek ropy na světových trzích, ale i válkou mezi jednotlivými producenty. Tato situace dramaticky ovlivňuje všechny společnosti v oblasti ropného průmyslu. Ladislav Koubek Jen v roce 2015 celosvětově tyto firmy propustily 250  tisíc zaměstnanců a tento trend po- kračuje i letos. Propad ovlivnil i  těžbu na Moravě. Moravští těžaři ale dokázali adekvátně zareagovat a  současná cena nízké ceny ropy, přijaly Moravské naftové doly úsporná opatření. „Především se omezily investice do průzkumu, nových vrtů a sta- veb. Omezování těchto činností vedlo i ke snížení počtu zaměst- nanců zhruba o dvacet procent. Většina z  plánovaného počtu propouštěných zaměstnanců už ze společnosti odešla. Moravské naftové doly poskytují odcháze- jícím zaměstnancům na zákla- dě kolektivní smlouvy odstupné vyšší o jednu měsíční mzdu nad rámec zákona,“ řekla mluvčí spo- lečnosti Dana Dvořáková. Naštěstí propouštění pro za- městnance přišlo v dobré době, kdy nebudou mít velký problém se uplatnit. „Vzhledem k tomu, že propouštění zaměstnanci mají osvojené pracovní návyky, ne- předpokládám, že by se v dnešní době, kdy je po nových zaměst- nancích velký zájem, u nás všich- ni zaevidovali. Pokud ano, rychle si najdou novou práci. Jen pro přehled: jen v  březnu a  dubnu 2016 ubylo v  okrese Hodonín z evidence přes 1  100 uchazečů o zaměstnání. I pro příští měsíce předpokládáme pokles podílu nezaměstnaných, takže zmíněné množství zaměstnanců MND úbytek nezaměstnaných maxi- málně trochu zpomalí,“ sdělil nám ředitel hodonínského po- bočky úřadu práce Radek Hořák. Podle něj je na ropném průmyslu blížící se padesáti dolarům za barel jim umožní fungovat i do budoucna. Navíc na jižní Mo- ravě objevili nová ložiska ropy a plynu. Ropa z  Moravy představuje v  kontextu evropské a  světové těžby zanedbatelné procento, a tak naši těžaři nemají možnost cenu jakkoli ovlivnit. Aby ustály inzerce Cestující mohou už rok třídit odpad. Přímo na vlakovém nástupišti Noviny do otvoru pro papír, prázdnou lahev do plastu, žvý- kačku do směsného odpadu. Už rok mohou cestující na českých nádražích využít nádob na tří- dění odpadu přímo na nástupi- štích, někde také přímo v budo- vách nádraží. Recyklace odpadů má pokra- čovat. Třídit se už teď dá v někte- rých vlacích, další mají následo- vat. „Je to všeobecný trend. Lze očekávat, že tak budou vybave- na další a další vozidla,“ uvedl mluvčí Generálního ředitelství Českých drah Petr Šťáhlavský. Národní železniční přeprav- ce je ale jen jeden z iniciátorů. Jde o společný projekt minister- stva životního prostředí, Národ- ní rady osob se zdravotním po- stižením, Českých drah a Správy železniční dopravní cesty. Ti společně loni v květnu umístili na 508 vlakových nádražích po celé republice 1865 nádob na třídění odpadu. „Vyhodnocení přínosů projektu a jeho funkčnosti teprve připravujeme. Na základě vy- hodnocení projekt případně adaptujeme,“ řekla Dominika Pospíšilová z  ministerstva ži- votního prostředí. Kolem pestrobarevných ná- dob na nádražích každý den projdou desetitisíce lidí. Kromě samotné funkce třídění tak mají pomoct také naučit Čechy tří- dit odpad. „To je cíl Operačních programů životního prostředí. Když se lidé budou více setkávat s  nádobami na tříděný odpad, dostane se jim to více do pod- vědomí,“ vysvětlila Pospíšilová. „ „ Dohnat Německo Česká republika zatím v třídě- ní odpadu marně dohání západní Evropu. Zatímco Německo má míru recyklace šedesát procent, Češi jsou na 35  procentech. „V Německu jste mohli několik let třídit už ve vlaku, u nás ani na nádražích,“ prohlásil expert na odpady Hnutí duha Ivo Kro- páček, který v programu vidí po- krok. „Když se instituce nebudou snažit, aby lidé třídili, tak to dělat nebudou,“ doplnil Kropáček. Michal Čejka v Jihomoravském kraji závislých 3 000 zaměstnanců. „Moravské naftové doly jsou velmi diversifikovaná a  silná společnost. Soustředíme se na aktivity, které z poklesu cen ply- nu mohou naopak vytěžit. Jde zejména o  prodej plynu přímo domácnostem, kdy jako těžaři a  jeden z  největších velkoob- chodníků s plynem umíme zajis- tit velmi výhodné podmínky pro naše zákazníky,“ uvádí Dvořáko- vá. I když vývoj cen do budoucna je jen těžko odhadnutelný, pra- cuje společnost s  prognózami, které mluví o  ceně ropy kolem 50 dolarů za barel. „ „ Blýská se na lepší časy Již tato cenová úroveň zna- mená dlouhodobou perspektivu a rentabilitu celého ropného prů- myslu a také dlouhodobou per- spektivu MND, která má jedny z nejnižších nákladů na těžbu ro- py. Strategií společnosti je připra- vit se na novou expanzi ve chvíli, kdy ceny ropy vzrostou. „A tato perspektiva má jasné obrysy mi- mo jiné i díky tomu, že vloni byla objevena další dvě nová ložiska ropy v Borkovanech a další ložis- ka plynu na jižní Moravě. Mimo- chodem, za posledních šest let je úspěšnost průzkumu 49 procent, což je celosvětově jedno z nejvyš- ších procent úspěšnosti,“ uzavírá Dvořáková. Organizátor: odborná konference 4. ročník Bezpečné a chytré město 16. června 2016, hotel Voroněž, Křížkovského 47, Brno Mediální partner: Konference je určena pro zástupce státní správy a samosprávy z celé ČR, ale i pro všechny se zájmem o nové technologie, které nám významně pomáhají chytrá města vytvářet a posílit bezpečnost v nich. • Nové technologie pro zvýšení bezpečnosti na silnici a na železnici – jsou děti v okolí MŠ, ZŠ na přechodu opravdu v bezpečí? – máte vyřešeno úsporné osvětlení přechodů? – jak zajistit dotace a finanční zdroje pro zbudování těchto opatření? • Problematika bezpečnosti ve městech a obcích z pohledu policie – podělme se o zkušenosti z praxe • Zajištění bezpečnosti tzv. měkkých cílů ve městech a obcích – nemocnice, školy a veřejné budovy. Zajištění dotačních titulů a dalších finančních zdrojů pro jejich zabezpečení – známe všechny možnosti a způsoby ochrany? – využíváme technologii forenzního (DNA) značení laviček,sloupů,značek… proti krádeži? • Technologie pro chytrá města- elektronické odbavování cestujících, nákup jízdenek kartou nebo sms, úspory v osvětlení, IT technologie – Jsou všude kolem nás, proč je nevyužít pro obecný prospěch? seznamme se např. s… – košem, co nám dá vědět, až se naplní a s hromadou odpadků si poradí skoro sám – eletroautomobilem – lampou veřejného osvětlení co nabije elektrokolo i vůz a umožní připojení na wifi – výtahem na solární pohon • Příklady chytrých měst u nás FOTO: Galina Močárová FOTO: archiv

květen | červen 2016 3 Méně skládek, ale postupně, shodli se ministři Evropská komise bere energetiky vážněji. Schytala od nich ale také kritiku Jaká je budoucnost teplárenství, trhu s elektřinou a energetického využití odpadů, Na to se snažila odpovědět konference Dny teplárenství a energetiky, která se v Hradci Králové konala už po dvaadvacáté. Michal Čejka Zřejmě největší zájem vzbudi- la přednáška výkonného ředitele evropské asociace teplárenství Euroheat  &  Power Paula Vosse, který se předvedl coby vynikající řečník. A také si nebral servítky. Mluvil o  tom, jak toto odvětví Evropská komise dlouho přehlí- žela. Ovšem časy se změnily. Díky práci této organizace si Komise uvědomila, že kromě dopravy a elektroenergetiky je nutné začít koncepčně řešit také strategii vy- tápění a  chlazení. Tuto strategii schválila Komise v únoru. Místo z přebytků elektřiny z obnovitel- ných zdrojů ke stabilizaci elek- trizační soustavy nebo potenciál odpadního tepla z průmyslu pro vytápění budov,“ řekl ke strategii Topolánek. Jinak našel Topolánek pro ev- ropské instituce málo pochvalných slov. K  práci Komise byl velmi kritický, především vůči projek- tu Energetické unie. Tu předseda vlády z  let 2006 až 2009 označil za mrtvý projekt. Podle něj jde na- příklad výstavba plynovodu Nord Stream II jasně proti cílům této unijní koncepce. Evropská komi- se sklidila kritiku i za svůj postoj vůči kapacitním trhům, kterými se jednotlivé státy snaží řešit svou výkonovou přiměřenost. Komise podle Topolánka ví o problémech s kapacitními mechanismy, ale ne- ní dostatečně silná, aby vůči nim byla schopna efektivně zasáhnout. V panelové diskuzi pod vede- ním moderátorky Daniely Písařo- vicové došla řada i na budoucnost emisních povolenek, které zatím nesplňují očekávání, která do nich byla vložena. Jako mnohem účelnější se jeví podle švédského experta na energetiku a odpado- vé hospodářství Johna Johnsso- na systém uhlíkové daně, který významným způsobem pomáhá snižovat emise oxidu uhličitého ve Švédsku. Evropská komise chce do čtyř let zavést oběhové hospodář- ství, jehož cílem je víc využívat odpad coby energetické suroviny, snížit míru skládkování a zvýšit recyklaci odpadů. Podle mini- stra životního prostředí Richarda Brabce ale musí mít k tomu potřebná opatření takové parametry, aby byla dosažitelná pro všechny země. Na jednání v Lednici na Břeclavsku se na tom shodli zástupci ministerstev životního prostředí Visegrádské čtyřky spolu s Rumunskem a Bulharskem. Evropská unie chce oběhovým hospodářstvím dosáhnout maximálního využití surovin, výrobků a odpadu. To má pod- pořit energetickou úsporu a snížení emisí skleníkových plynů. Cíl je do roku 2030 recyklovat 65 procent komunálního odpadu, 75 procent obalových odpadů a závazně snížit skládkování na desetinu objemu veškerého odpadu. Česká republika se podle Brabce nyní dostala pod 50 procent skládkování komunálního odpadu, dřív to bylo až 90 procent. „ „ Blíží se zákaz skládkování „Máme ambici do roku 2030 skládkovat pouhých deset pro- cent komunálního odpadu a loni jsme prosadili do zákona, že od roku 2024 bude u nás zakázáno skládkování recyklovatelných nebo jinak využívaných odpadů. Jsou tu ale jiné země jako například Rumunsko nebo další, které skládkují téměř veškerý odpad,“ zdůraznil Brabec. Podle něj je na tom hůře než Česká republika i Bulharsko a vyšší podíl má i Slovensko nebo Polsko, přestože udělalo po- dle Brabce za poslední léta spoustu práce. „Jdeme ambiciózně západní cestou, ale je jasné, že pozice Rumunska nebo Bulharska je ještě zcela jiná než naše. Pokud by se pro všechny stanovily stejné parametry, je to pro některé nedosažitelné, protože na to země nebudou technologicky připravené,“ dodal Brabec. Pod- něty k oběhovému hospodářství budou podle ministra ještě řešit experti. „Shodujeme se však na tom, že oběhové hospodářství nemůže být jen o  likvidaci odpadu, protože likvidace každé skládky je v budoucnu dražší než technologie. Každá země má však jinou představu o rychlosti postupu,“ doplnil ministr. (ceh) uhlí se podle ní mají v tepláren- ství používat především obnovi- telné zdroje včetně zbytkového komunálního odpadu nebo od- padního tepla z průmyslu. „Strategie se dá shrnout do čtyř hlavních bodů,“ uvedl Voss. „Vytápění a chlazení bude i nadále představovat největší sektor spo- třeby energie. Za druhé, strategie předpokládá významný posun k využívání tepla z obnovitelných zdrojů a odpadního tepla z prů- myslu, které nahradí z velké části uhlí. Za třetí, spoléhat se na staré kotle a spalování fosilních paliv je do budoucna naprosto neudržitel- né. A za čtvrté, dálkové vytápění bude hrát ve vytápění v EU zásad- ní roli,“ vypočítal Paul Voss. „ „ Mrtvá unie S Vossem si prakticky ve všech bodech notoval někdejší český premiér a předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR Mirek Topolánek. „Jsem mile překvape- ný, že v Bruselu začínají brát vážně možnosti využití dálkového vytá- pění s akumulací tepla získaného energetika inzerce Více než 82 % tepla pro Brno pochází z KVET Kombinovaná výroba tepla a elektřiny (KVET) je nejefektivnějším způsobem výroby tepelné energie, který je současně i maximálně ekologický. Městská akciová společnost Teplárny Brno patřila už v době svého vzniku ve třicátých letech díky špičkovým technologiím k  průkopníkům kombinované výroby, tzv. kogenerace, kde se v  jednom výrobním procesu produkuje teplo pro odběratele a elektřina dodávaná do distri- buční soustavy, a stále si drží své místo mezi evropskou špičkou. Kogeneračním způsobem vyrábějí Teplárny Brno v  sou- časnosti více než 82 procent své produkce tepla dodávaného do sítě centrálního zásobování teplem. „Cítíme odpovědnost k obyvatelům Brna i k životní- mu prostředí,“ potvrzuje ob- chodní ředitel Tepláren Brno Ing. Vlastimil Sucháček. Souběžná výroba tepla a elektřiny významně šetří pa- livo, čímž dochází k úspoře pri- márních energetických zdro- jů. Špičkové moderní zdroje Tepláren Brno pracují s  účin- ností bezmála 90 procent – jed- ná se tedy o  maximálně efek- tivní využití vstupního paliva, kterému v tomto ohledu lokální zdroje logicky nemohou kon- při náhradě jednoho kilome- tru parovodu za horkovod kles- nou emise CO2 z plynové tep- lárny zhruba o 336 tun ročně! Systém výroby a  distribuce tepelné energie  v Brně je tvo- řen vzájemně propojenou sou- stavou parních a horkovodních sítí,  která je napájena ze čtyř zdrojů tepla v majetku Tepláren Brno. Pátým tepelným zdrojem je zařízení pro energetické vyu- žití odpadu brněnské spalovny. V době letní odstávky tepláren- ských zdrojů je Brno zásobo- váno výhradně touto tepelnou energií. Převedeno do řeči čí- kurovat. A vzhledem k tomu, že primárním palivem brněnských tepláren je zemní plyn, Brňa- né se opravdu mohou bez obav hluboce nadechnout. K tomu, aby Teplárny Brno zajišťovaly pro jihomoravskou metropoli i  nadále cenově přijatelné a  ekologické teplo, neustále investují do nových technologií. Velmi důležitým krokem v tomto směru je výmě- na zastaralých parovodů za hor- kovody po celém území města. Tato významná investiční akce s  náklady ve výši 1,5  miliardy korun byla zahájena v roce 2010 a s jejím dokončením se počítá o deset let později. Výsledkem se stane v  Brně úsporná, čistě horkovodní tepelná síť. „Postupná výměna za hor- kovody přinese efektivnější distribuci tepla a domácnostem využívajícím nové teplonosné médium tak uspoří dle dosa- vadních zkušeností v  průměru 10–15 procent ve spotřebě tep- la,“ zdůrazňuje Sucháček. Výraz- ně se sníží ztráta v  rozvodech, horká voda umožňuje rovněž komfortnější regulaci tepla. Nezanedbatelnou roli hraje opět také ekologický přínos: Předseda výkonné radyTeplárenského sdružení ČR MirekTopolánek,ústřední ředitel Státní energetické inspekce Pavel Gebauer a primátor Hradce Králové Zdeněk Fink při slavnostním zahájení konference.  FOTO: Dny teplárenství a energetiky Teplárny Brno od 1. ledna 2017 zlevní cenu tepla o 5 procent pro všechny své odběratele. Rodinný rozpočet průměrné domácnosti si díky tomu polepší zhruba o 900 korun ročně. Cenu tepla se brněnským teplárnám dařilo držet beze změny po pět let od roku 2012, a to přesto, že některé teplárenské společnosti v České republice dokonce opakovaně zdražovaly. Mezi nejvýznamnější opatření, které ke snížení ceny přispělo, patří zvyšování efektivity při distribuci tepla. Zde hraje klíčovou roli výměna zastaralých parovodů za moderní horkovody. „Průměrná domácnost po přepojení na horkou vodu ušetří podle dosavadních zkušeností cca 10–15 procent ve výdajích za teplo. Pětiprocentním snížením ceny tepla by tak tito zákazníci mohli dosáhnout roční úspory až 15–20 procent,“ zdůrazňuje obchodní ředitel Tepláren Brno Ing.Vlastimil Sucháček. Pětiprocentní zlevnění ceny tepla je také umožněno díky poklesu ceny zemního plynu, který je hlavním palivem tepláren, a jeho strategickým nákupem. Mezi dalšími faktory jsou opatření zvyšující efektivitu výroby na velkých i lokálních zdrojích tepláren a výrazné snížení provozních nákladů společnosti. Pokud nedojde k nečekaným změnám na světovém trhu s energiemi, umožní tato nastavená opatření nižší prodejní cenu tepla dlouhodobě udržet. www.teplarny.cz  cena tepla Paroplynový cyklus Tepláren Brno – provoz Červený mlýn. FOTO: archiv TB sel, 22 procent tepelné energie distribuované tepelnými sítě- mi Tepláren Brno je vyrobeno z odpadu, což představuje hos- podárnou alternativu k fosilní- mu palivu, tedy snížení spotře- by zemního plynu, a je zároveň ideálním řešením pro odpady, které již nelze dále materiálově využít jinak, než uložením na skládku. V  příštím roce vyve- dou Teplárny Brno z  výmění- kové stanice spalovny dvě větve horkovodních napáječů pro Lí- šeň a  Vinohrady, zprovoznění je plánováno na podzim roku 2017.

4 květen | červen 2016 životní prostředí inzerce Tisíce dobrovolníků a nevybuchlá bomba. I tak vypadá likvidace černých skládek Plastové obaly, pneumatiky, domácí spotřebiče, injekční stříkačky a občas zubní protéza. Tak to dnes vypadá na černých skládkách i na březích řek. Lucie Sitarová S  problémem zaneřáděných a neudržovaných veřejných pro- stranství se snaží bojovat čím dál více iniciativ a spolků. Asi nejznámější takový projekt Ukliďme Česko, začal frustrací z  černých skládek a potřebou s tímto rozšířeným problémem něco udělat. Vznik- la proto aplikace, kde mohou lidé černé skládky nahlašovat, ta ale narazila na neochotu úřa- dů. „Když lidé viděli, že se s na- hlášenými černými skládkami nic neděje, tak se začali obracet na nás, proč to teda neuklidí- me sami,“ vzpomíná zakladatel iniciativy Miroslav Kubásek, jak vlastně společné uklízení tisíců dobrovolníků začalo. Už v roce 2014 se do akce, která uklidila 280 míst, zapojilo kolem šesti ti- si s  tím, že když bylo hotovo, čekal děti ještě další program s hrami a opékáním špekáčků. „ „ Našli také injekční stříkačky Ozvláštnit akci se dobrovol- níkům snaží i  samo Ukliďme Česko. „Vyhlásili jsme letos také fotosoutěž v kategorii kuriozita, kde je vidět, že není problém do lesa odvézt a vyhodit napří- klad starý karavan, sadu něko- lika desítek žehliček, či rozbité umělé zuby,“ popisuje Kubásek. Některé nalezené věci ale už tak úsměvné nejsou – například injekční stříkačky, nebezpečné tekutiny nebo letos nalezená ne- vybuchlá bomba z druhé světo- vé války. Že čistá příroda, a  zejména voda, není samozřejmost, se snaží upozornit i projekt Povodí Moravy My pro vodu – voda pro nás. Za tři roky se už podařilo vyčistit řeky v celkové délce 672 km a posbírat 120 tun odpadu. „Zájem o  zapojení se do úkli- du řek je velký a  velmi si ho vážíme,“ pochvaluje si mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař s tím, že letos se i přes déšť za- síc dobrovolníků. Tento úspěch už první rok vynesl iniciativě ekologického Oscara. I když už akce úspěšně běží třetí rok, Kubáska stále překva- puje obrovský zájem dobro- volníků. Ti se mohou přihlásit online a  požádat si o  zaslání pracovních rukavic a  odpad- kových pytlů. Po akci potom vyplní krátký report o  počtu dobrovolníků nebo sesbíraném a vytřízeném odpadu. Jen letos se už do parků, luk a lesů vydalo uklízet přes 78 tisíc dobrovolní- ků. I díky spolupráci s Českým svazem ochránců přírody. Ruku k dílu přiložily i děti, které se zapojují do programu doučování v  Muzeu romské kultury v  Brně. „Zúčastnili jsme se akce v  Kohoutovicích, v lesní školce Šiška. Úzce s nimi spolupracujeme a  chtěli jsme, aby v  jejich okolí byla příroda bez odpadků,“ vysvětluje Petra Banďouchová, která tuto akci organizovala. „Dětí se zúčastnilo šest a ak- ce se jim moc líbila,“ pochvaluje Brno spouští projekt „Druhý život“, pomáhá lidem i přírodě Představte si, že koupíte nový dům, plný starých věcí. Ve sklepě harampádí od prehistorických skříní až po obrazy, které byste si jako chloubu do obýváku už asi nepověsili. Pravděpodobně zapřáhnete zbytek rodiny a  jednu pěknou sobotu společnými silami všech- no to nepotřebné vynesete před dům do kontejneru, který potom svozová společnost odveze na skládku nebo k  energetickému využití. A je po problému. Co když ale těmito věcmi můžeme pomoci někomu jinému? Někte- ří lidé ve starém obrazu mohou vidět originální kousek, který už dlouho hledali, starší skříň může zase znamenat velkou pomoc pro mladou rodinu v  tíživé sociální situaci. Město Brno ve spolupráci se společností SAKO spouští projekt „Druhý život“, který má za cíl opětovné využití starých výrob- ků, které už doma lidé nechtějí. I vy můžete přidat ruku k dílu. Pokud máte doma například starý, ale stále funkční stolek, můžete ho odvézt do jednoho ze 4  sběrných středisek, které jsou pro tento účel nově rozšířeny o speciální sběrná místa. Pracov- níci SAKA nábytek nafotí a zaevi- dují ho do systému, který využí- vá odbor sociální péče. Sociální pracovníci ho pak nabídnou so- Tento pilotní projekt není jedinečný jen v  tom, že přispí- vá k  ochraně životní prostředí, ale také pomáhá brněnským ro- dinám začít nový a  lepší život, i  když se starou věcí. „Kromě ciálně slabším rodinám i  obča- nům, kteří nemají finanční pro- středky na nové vybavení bytu. � Květiny pro Brno V rámci projektu „Druhý ži- vot“ na sběrných střediscích nově vznikají i tzv. RE-USE pointy, kde budou uskladněny drobnější věci od knih, sportovního vybavení až po různé zařízení domácností. Věci z  RE-USE pointu si může kdokoliv odkoupit za symbolic- ké ceny a výtěžek z prodeje po- tom poputuje na veřejnou sbírku s  názvem „Květiny pro Brno“, která podpoří výsadbu a údržbu květinových záhonků ve městě. V budoucnu se bude myš- lenka re-use managementu více rozšiřovat. Po nábytku a  drob- ných věcech lidé budou moci do sběrných kontejnerů odkládat toho mohou odložené věci po- užívat kreativní umělci, kteří čas- to pozměňují nebo úplně mění původní funkci předmětů a dáva- jí jim nový význam,“ řekl ředitel společnosti SAKO Ing. Jiří Krato- chvil a dodal, že design z odpadu se ve světě stává velkým hitem, u nás zatím toto téma příliš roz- šířené není. Brno je prvním městem v České republice, které podob- ný projekt realizuje. Zkušenosti čerpá ze zahraničí, kde opětovné využívání věcí funguje. V zahra- ničních městech některé sběrné širší sortiment věcí. Brňané tak prodlouží životní cyklus napří- klad vynošenému oblečení, staré obuvi či jiným produktům, kte- ré dnes bezmyšlenkovitě končí v popelnicích. dvory plní funkci center, kde se odpady dotřiďují. Zároveň jsou i opravnami a bazary, které vde- chují starým věcem nový život. � V budoucnu běžné V dnešní době je už celkem běžné, že při vyhlášení humani- tárních sbírek najdeme doma ob- nošené oblečení nebo věci, které už nepotřebujeme, a darujeme je lidem v nouzi. Tak proč nepod- pořit projekt „Druhý život“ ve větší míře? Doufejme, že se s vaší pomocí stane běžnou záležitostí i pravidelné odkládání použitých věcí na místa, kde ještě mohou najít využití. Základní fakta o projektu „RE-USE Druhý život“ Nová sběrná místa na 4 sběrných střediscích: Hapalova, Veveří, Okružní a Jana Svobody. Projekt RE-NAB: Veškerý použitelný nábytek, včetně zahradního, výjimkou je čalouněný nábytek (z hygienických důvodů). Odbor sociální péče ho nabízí sociálně potřebným rodinám. Projekt RE-USE: lze přinášet např. i hrnce, talíře, hrníčky nebo knihy, časopisy, CD, hračky či sportovní potřeby, výjimkou jsou elektrospotřebiče. Věci si může kdokoliv za symbolickou cenu odkoupit. Utržené peníze pomohou rozvoji zeleně v Brně. „Chceme, aby jednou nebylo co uklízet“ Nejen dobrý pocit ze zapoje- ní víc než 65 tisíc dobrovolníků a uklizení víc než 1 600 tun od- padu přetrvává v  pořadatelích celorepublikové úklidové akce Ukliďme Česko. Vědí, že úklid mohl být ještě větší. Nebýt ob- časných problémů s komunikací. A také s větším množstvím pe- něz. Velké ambice do příštích let zůstávají. Se zajištěným rozpoč- tem mohla být čísla ještě vyšší. „Akce mohla nabobtnat do ještě větších rozměrů. Ale alfa a ome- ga jsou peníze. Partneři nám sli- bují, že nám dají vědět do konce roku. A pak si vzpomenou čtr- náct dní před akcí,“ upozorňuje na komplikace předseda organi- zaceEkosmákMiroslavKubásek. Organizátoři tak sbírali drob- nější částky. Tomu by rádi pře- dešli v  příštích letech. Ideální by byl schopný partner, který by vzal projekt pod svá křídla a my nemuseli počítat sumy po desít- kách tisíc," upozornil Kubásek, podle něhož měl třetí ročník ak- ce rozpočet jeden a půl milionu korun. Vzorem je pro něj Slovinsko. Tam se do podobného projektu zapojila i  armáda nebo prezi- dent. „Vydali detailní report, ze kterého jsme potom vycházeli,“ uvedl Kubásek s tím, že ve Slo- vinsku se do akce zapojilo deset procent obyvatelstva. „Takové číslo má dopad, že pak úklid jde vlastně samospádem. Letošní vize byla zapojit sto tisíc dob- rovolníků. Na konci roku se jich snad dopočítáme,“ prohlásil vy- sokoškolský pedagog Kubásek. „Chceme, aby jednou nebylo co uklízet,“ dodal. (ceh) pojilo přes šest tisíc dobrovol- níků. Školy se navíc mohou za odměnu zúčastnit exkurze na některém z  vodních děl nebo přednášky týkající se vodního hospodářství. „Nejvíce odpadků tvoří růz- né obaly, plastové lahve či pne- umatiky osobních automobilů a zemědělských strojů,“ popisuje Chmelař s tím, že i tady se našla zubní protéza nebo třeba sekač- ka na trávu. Kubásek i  Chmelař se sho- dují na tom, že tyto akce mají kromě sběru už existujících od- padků i cíl naučit obyvatele a ze- jména děti, že odpad do přírody prostě nepatří. „Začíná to odha- zováním nedopalků či papírků na veřejných prostranství a kon- čí velkými černými skládkami,“ říká Kubásek. „Existuje tisíc různých způsobů, jak pečovat o  přírodu, ale každý vyžaduje to, abychom se aktivně zapojili,“ dodává Chmelař. Projekt Ukliďme Česko se ale kromě obrovských pozitiv nevyhnul ani kritice. Někde si- ce dobrovolníci uklidili černou skládku, ale nahromaděný od- pad už neodvezli. A tak to na vlastní náklady musela udělat obec nebo město. Dalším pro- blematickým místem je ochrana soukromého vlastnictví. FOTO: uklidmecesko.cz

květen | červen 2016 5 Za globální oteplování může samo lidstvo, míní Češi odpadové hospodářství inzerce Lidé sdílejí věci, prostory i jídlo Česká populace považuje klimatické změny za závažný pro- blém a je přesvědčena o tom, že se na jejich vzniku podílí člověk. Ochranu životního prostředí považují za důležitou a ve valné většině se na ní sami snaží aktivně podílet. Na trhu jednoznačně chybí určitý vzor, který by za ochranu životního prostředí bojo- val. Vyplývá tak alespoň z průzkumu výzkumné agentury Ipsos, který si nechala u příležitosti zahájení mezinárodní konference o klimatu COP21 zpracovat společnost Veolia ČR. Drtivá většina Čechů považuje zhoršující se kvalitu životního prostředí a globální oteplování za závažný společenský problém, podobně v hodnocení dopadla i korupce. O něco citlivější vůči těmto tématům jsou ženy a lidé ve střední generaci. „ „ Na řešení se mají podílet všichni Lidé si s globálním oteplováním nejčastěji kromě změn počasí a většího tepla spojují také tání ledovců a zvyšující se hladinu oceánů. Přes osmdesát procent z nich si uvědomuje, že globální oteplování může ohrozit nejen kvalitu životního prostředí, ale také samotný život na Zemi. Dvě třetiny Čechů se ho reálně obává a více než polovina jeho důsledky pociťuje osobně ve svém životě. Přesto však podle 79 procent dotázaných tento společen- ský problém není dostatečně řešen. Téměř devadesát procent české populace se zároveň domnívá, že si za globální oteplování mohou lidé sami, za jeho dva hlavní viníky považují celkově lidskou činnost a nadnárodní firmy. Na řešení tohoto společenského problému by se podle nich měli podílet všichni lidé. Silnou roli v řešení ale mají mít i politici a vlády jednotlivých zemí. Přičemž muži častěji než ženy vidí řešení právě na straně politiků a nadnárodních firem. S globálním oteplováním úzce souvisí ochrana životního pro- středí. Fakt, že je třeba jej chránit, potvrzuje 97 procent Čechů, přičemž drtivá většina z nich si uvědomuje, že právě v dnešní době je životní prostředí ohroženo významně a vyžaduje zásad- nější ochranu. Přesto si ale skoro devadesát procent lidí myslí, že této hrozbě lidstvo nevěnuje dostatek pozornosti. (red) Máte doma staré věci a nevíte co s nimi? Můžete je odnést do obchůdku nadace, která je prodá a výtěžek použije na dobrou věc. Veronika Vindišová Ve světě tak lidé odevzdávají i jídlo. Z vyřazené zeleniny třeba vaří polévku pro lidi v  nouzi. Říká se tomu sdílená ekonomika a  podle odborníků má velkou budoucnost. U nás se této činnosti věnuje třeba Nadace Veronica, která má v Brně tři dobročinné obchody. „Lidé nám mohou darovat věci, které sami nevyužijí. Třeba ke- ramiku, porcelán, knížky i hrač- ky. My pak tyto věci prodáváme a výtěžek pak putuje jako grand do fondu Společně pro Brno,“ přiblížila ředitelka Nadace  Ve- ronica Helena Továrková. V zahraničí to funguje dlou- hodobě, v  České republice se tento systém prodeje teprve rozjíždí. V Brně má však už po- měrně velkou odezvu. „Jen za minulý rok nám stouply tržby téměř o  třicet procent. Zájem se neustále stoupá. Lidé sami vdechnout nový život,“ přiblíži- la Renata Zezulková z neziskové organizace Naděje. Podle ekonoma Jiřího Šimary ze společnosti Cyrrus je sdílená ekonomika obrovský fenomén dnešní doby. „Předpokládám, že se bude její vliv ještě navyšovat spolu s tím, jak ji nové techno- logie budou zpřístupňovat mezi stále větší počet lidí. Na druhou stranu si ale nemyslím, že bude mít někdy potenciál nahradit současné mechanismy fungo- vání ekonomiky. Spíše půjde o doplněk, který ji bude oboha- covat,“ míní. „ „ Z vyřazené zeleniny vaří polévku Sdílenou ekonomiku lze podpořit i  jinak než odevzdá- ním starých věcí pro dobročin- nost. Stále populárnější je napří- klad snižování plýtvání potravy. Ve světě celá řada programů zaměřených na shromažďování jídla a jeho přerozdělení lidem v  nouzi.  Například Fareshare, který funguje ve Velké Britá- nii, Německu a Francii. Denně se díky tomu nají přes čtyřicet tisíc lidí v  nouzi. Zajímavý je také projekt Disco soup, kdy se z vyřazené zeleniny uvaří polév- ka, kterou dobrovolníci rozdají potřebným. Lidé ale také ve velkém sdílí prostory k bydlení i podnikání, ale třeba také kola. V  Brně už dlouhodobě funguje projekt Rekola, kdy si mohou lidé půj- čit za poplatek kolo. Takzvaný bikesharing je stále oblíbenější. Růžových kol je k půjčení v Br- ně už padesát. dělají bleší trhy třeba ve školách nebo rodinných centrech a pak nám darují, co už nechtějí od- vážet domů. Rozhodně se nám obchody rozrůstají,“ nastínila Továrková. Nadace má nyní obchody v  Pekařské ulici, na Palackého třídě a ve Svážné ulici v brněn- ské městské části Nový Lískovec. „Prodejny už lidé dobře znají. V Pekařské v centru Brna máme pořád plno. Pořád jsou tam li- di. Prodejna je naproti Fakultní nemocnice u svaté Anny, takže lidi čekající třeba na vyšetření za námi rádi zajdou. Za minulý rok se nám podařilo na granty nastřádat půl milionu korun,“ dodala ještě Továrková. Podobné dobročinné obcho- dy fungují i jinde po republice. Například ve Zlíně prodejem podporují handicapované lidi. Obchod se jmenuje Dobroděj. Další dobročinný obchod pro- vozuje Hospic Jordán v Táboře. Staré věci mohou zájemci no- vě odevzdat také v  Uherském Hradišti. Vznikl tam obchod, který sídlí na Masarykově ná- městí v  bývalé jezuitské  koleji. „Inspirovali jsme se v zahrani- čí. Chceme obchodu vdechnout ducha a podobu hodnou těch- to prostor, starým věcem zase FOTO: Galina Močárová

6 květen | červen 2016 Skládkování je nemorální, zní z ministerstva odpadové hospodářství inzerce V SYSTÉMU EKO-KOMSE ZA UPLYNULÝCH 15 LET ZRECYKLOVALO PŘES 8 000 000 TUNOBALOVÝCH ODPADŮ. TAKOVÉ MNOŽSTVÍ PŘEDSTAVUJE STEJNÝ OBJEM JAKO MÁ PAMÁTNÁ HORA ŘÍP. DÍKY SPOLUPRÁCI PRŮMYSLU, OBCÍ A MĚST V SYSTÉMU EKO-KOMSE ZA UPLYNULÝCH 15 LET ZRECYKLOVALO PŘES 8 000 000 TUNOBALOVÝCH ODPADŮ. TAKOVÉ MNOŽSTVÍ PŘEDSTAVUJE STEJNÝ OBJEM JAKO MÁ PAMÁTNÁ HORA ŘÍP. www.ekokom.cz | www.jaktridit.cz | www.zodpovednafirma.cz EKO-KOM_leták_DEF.indd 47 5/25/16 12:39 AM Češi jsou v třídění odpadů na špici Horu Říp zná přinejmenším z učebnic asi každý. Co kdyby se ale místo čediče skládala celá z odpadků? Právě takový pohled by se lidem naskytl, kdyby na jednu hromadu vysypali všechen obalový odpad, který vytřídili za posledních patnáct let. Jedná se o ohromné číslo – osm milionů tun odpadu. Michal Čejka Od roku 2000 se třídění stalo běžným pro tři čtvrtiny obyvatel České republiky. Průměrně kaž- dý Čech vytřídí 42  kilogramů papíru, skla, plastů a  nápojo- vých kartonů. Na konci minu- lého tisíciletí to bylo pouhých 12 kilogramů na osobu za rok. „Díky neustále se zlepšujícím podmínkám pro třídění, aktiv- ní spolupráci s  6  085 obcemi a našim vzdělávacím aktivitám, V roce 2000 byla tato vzdálenost přes čtvrt kilometru. Za posled- ních 15 let se tak barevné kon- tejnery „přiblížily“ k  domác- nostem o celých 150 metrů na současných 97 metrů. „Na jedno sběrné místo připadá v průmě- ru pouhých 131 obyvatel, což je v evropském měřítku výborné – v jiných zemích jsou to stovky, někde dokonce tisíce lidí. Kvalit- ní síť a zodpovědnost motivuje ke třídění už 72 procent Čechů, kterým se třídění odpadu stalo standardní součástí života. Díky nim se ročně vytřídí přes 700 ti- síc tun obalového odpadu a re- cyklací se každoročně zachrání zhruba 25 km2 přírody,“ uvádí třídí Češi čtyřikrát víc než před 15 lety. Za každodenní snahu chránit naši přírodu a  krajinu je nutné ocenit každou třídící rodinu,“ hodnotí příznivé vý- sledky třídění odpadů generální ředitel společnosti EKO-KOM a.s. Zbyněk Kozel. Česká republika se může pochlubit jednou z  nejkvalit- nějších sběrných sítí v Evropě. Na jejím vytvoření a provozu se podílí průmysl a obce sdružené v systému EKO-KOM. Češi mají k dispozici už přes 272 000 ba- revných kontejnerů na třídění. Ze svých domovů to k nim kaž- dý má v průměru jen 97 metrů, tzn. zhruba dvě minuty chůze. ředitel komunikace EKO-KOM Lukáš Grolmus. Český systém třídění obalo- vých odpadů je velmi funkční a  efektivní. I v  rámci Evropy. Takové jsou závěry nové studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA), která srovnávala systémy sběru a třídění odpadu napříč evropskými státy. „ „ A recyklovat budou ještě víc V  České republice se větši- na firem, které mají povinnost starat se o  obaly z  jejich zbo- ží, zapojila do sběru obalo- vých odpadů přes společnost EKO-KOM. Podle studie je toto řešení efektivní a Česko patří, co se recyklace obalů týká, k velmi úspěšným státům. „Míra třídění odpadů roste, systém je nákla- dově efektivní a funguje trans- parentně. V roce 2013 byla cel- ková míra recyklace 70 %, což řadí ČR v rámci EU na 6. místo. V recyklaci plastů je s 60 % do- konce na druhém místě,“ říká analytik CETA a autor analýzy Jonáš Rais. Úspěchy ČR v recyklaci od- padu považuje bývalý ministr životního prostředí a  vedoucí inspekčního orgánu Technic- kého a  zkušebního ústavu sta- vebního Praha, Miloš Kužvart, za „český zázrak“ mezi mnoha špatnými zprávami o naší zemi. Vděčíme za něj podle jeho slov kulturnímu povědomí a zapoje- ní většiny obyvatel, i když je za třídění nečeká žádná odměna. Podle analytiků CETA je navíc současný český systém sběru ne- potřebných obalů velmi dobře nastavený. Připravovaný zákon o odpadech klade důraz na recyklaci od- padů. Odhady dokonce hovoří o tom, že jeho zavedení má přinést kolem čtyřiceti tisíc nových pracovních míst. Zákon má platit od roku 2018. Kromě zákona o odpadech připravuje Ministerstvo životního prostředí také změnu zákona o  obalech prostřednictvím novely zákona, kterou se má omezit distribuce tašek v obchodech. Češi sice stojí na špici EU ve třídění obalových materiálů, ale pokud jde o srovnání k objemu vyhozeného odpadu, jsou v horší polovině. Předloni skončilo v Česku na skládkách 48,3 procenta komu- nálního odpadu, materiálově ho bylo využito pouze 34,8 procenta. Česká republika se zavázala, že v roce 2020 bude podíl materiá- lového využití a recyklace činit padesát procent a odpad se bude skládkovat ze třiceti procent. V roce 2030 by mělo dojít k celoev- ropskému omezení skládkování ve výši deset procent. Cílem nového zákona o odpadech, který připravuje resort život- ního prostředí, je zvýšit míru recyklace k roku 2020 na 50 procent a úplný zákaz skládkování od roku 2024. Jedním z kroků je i zvýšení poplatku za ukládání odpadu na skládky. Ministerstvo životního prostředí odmítá, že tím pouze přesune odpad ze skládek do spaloven. „Skládkování je v 21. století nemorální. Skládky negativně přispívají ke klimatickým změnám a za třicet čtyřicet let mohou způsobovat úniky závadných látek do půdy i podzemních vod,“ vysvětluje ředitel odboru odpadového hospodářství na českém MŽP Jaromír Manhart. Analýza Ministerstva životního prostředí uvádí, že pokud obec nezmění své chování a nezlepší recyklaci, měl by se roční poplatek pro občana za svoz odpadu zvýšit maximálně o 43 korun. (red) Na barevné kontejnery si Češi zvykli. Odpad třídí skoro tři čtvrtiny z nich. Za patnáct let vytřídili osm milionů tun odpadu.  FOTO: archiv

květen | červen 2016 7 odpadové hospodářství 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 72 % Čechů aktivně třídí odpad Český systém sběru a třídění obalů vykazuje podle studie Evropské komise výrazně nižší jednotkové náklady na recyklaci na obyvatele za rok (5 EUR) oproti například Německu (12 EUR) nebo Rakousku (20 EUR). 76 % všech obalů v systému EKO-KOM bylo recyklováno Výrobci (aktuálně okolo 20 000 firem) platí dle vykázaného množství vyprodukovaných obalů poplatky za jejich sběr a recyklaci. Pro všechny firmy, velké i malé, platí jednotný ceník. EKO-KOM následně z těchto finančních prostředků financuje náklady spojené se sběrem a recyklací obalového odpadu. 97 m Tak blízko to již v průměru máme k barevným kontejnerům Počet barevných kontejnerů, kam mají obyvatelé možnost třídit odpad, již převýšil 272 000. Na jedno sběrné místo v průměru připadá pouhých 131 obyvatel. V jiných zemích to jsou stovky či tisíce lidí. Se zvyšující se hustotou sběrné sítě se zároveň zkracuje průměrná docházková vzdálenost k barevným kontejnerům. A čím blíže lidé kontejnery mají, tím více třídí. 280 km2 zachráněné přírody od počátku třídění Každý rok se vytřídí cca 700 000 tun obalových odpadů.Takové množství by naplnilo vlak o délce 2 000 km.Tříděním se také daří každý rok snižovat produkci skleníkových plynů o zhruba 1 milion tun CO 2 . Ročně tak díky třídění v ČR uspoříme tolik energie, kolik v průměru spotřebují domácnosti celého jednoho kraje. 85 % nákladů EKO-KOM jsou přímé náklady na sběr a recyklaci Náklady na sběr, svoz a recyklaci obalových odpadů tvoří 85 % veškerých nákladů autorizované obalové společnosti EKO-KOM.V těchto nákladech dominují platby obcím za zajištění sběrné sítě, její obsluhu a předání odpadů k dalšímu zpracování spolu s platbami svozovým firmám za sběr a využití komerčních obalových odpadů a jejich dotřídění. Jihomoravský kraj Královehradecký kraj Kraj Vysočina Pardubický kraj Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Zlínský kraj 111 tolik obyvatel připadá v kraji na jedno průměrné sběrné hnízdo 39,2 kg je výtěžnost papíru, skla, plastu a nápojového kartonu na obyvatele kraje za rok 106 tolik obyvatel připadá v kraji na jedno průměrné sběrné hnízdo 45,9 kg je výtěžnost papíru, skla, plastu a nápojového kartonu na obyvatele kraje za rok 98 tolik obyvatel připadá v kraji na jedno průměrné sběrné hnízdo 45,0 kg je výtěžnost papíru, skla, plastu a nápojového kartonu na obyvatele kraje za rok 133 tolik obyvatel připadá v kraji na jedno průměrné sběrné hnízdo 47,3 kg je výtěžnost papíru, skla, plastu a nápojového kartonu na obyvatele kraje za rok 121 tolik obyvatel připadá v kraji na jedno průměrné sběrné hnízdo 45,9 kg je výtěžnost papíru, skla, plastu a nápojového kartonu na obyvatele kraje za rok 165 tolik obyvatel připadá v kraji na jedno průměrné sběrné hnízdo 42,4 kg je výtěžnost papíru, skla, plastu a nápojového kartonu na obyvatele kraje za rok 150 tolik obyvatel připadá v kraji na jedno průměrné sběrné hnízdo 40,9 kg je výtěžnost papíru, skla, plastu a nápojového kartonu na obyvatele kraje za rok ■ kolik procent obyvatel ČR třídí odpad ■ kolik kilogramů papíru, plastů, skla a nápojových kartonů vytřídil každý z obyvatel ČR

8 květen | červen 2016 naše akce Obecní a městské policie těžko hledají lidi i čas na práci v terénu. Pomoct můžou zákony i technika U snídaně nejvíc bodovala silniční doprava Co trápí obecní a městské policie? A jaké jsou trendy v této oblasti? Na tyto otázky odpověděla konference strážníků z celé republiky, kterou pořádala společnost Magnus Regio. Michal Čejka Témat bylo dostatek. Městská a  obecní policie totiž prochází vývojem po všech stránkách. Od zákonů po vybavení. Na přetřes přišla mezi prvními personální otázka. Mnohé obecní a městské policie totiž mají problém sehnat dostatečný počet vhodných kan- didátů. Za všechny uvedl příklad ředitel brněnské Městské policie Bohumil Šimek. Do jeho řad se loni hlásilo 186 uchazečů, uni- formu obléklo osm z  nich. „Le- tos je to patnáct ze sto padesáti. Jihomoravský rybník je malý. Po podobných lidech touží hasiči, cel- níci, vězeňská služba i republiková policie. Děsím se toho, kdy kraj- ské ředitelství vyhlásí náborovou kampaň a sáhne do našich řad,“ popíchl Šimek krajského ředitele jihomoravské policie Leoše Tržila. Tržil ocenil spolupráci městské a republikové policie ve svém regi- Experti na dopravní infra- strukturu, její bezpečnost a  vi- ze do budoucích let se poslední květnový den sešli na společné snídani v Hradci Králové. Do vý- chodních Čech je pozvala spo- lečnost Magnus Regio, aby na setkání probrali problémy, které se týkají bezpečné dopravní in- frastruktury ve městech a obcích. Takový titul nesl druhý ročník této business snídaně. Ujít si ji nenechali zástupci klíčového ministerstva dopravy, samospráv nebo krajských měst Hradce Králové a Pardubic. Slovo ale dostali také zástupci policie, starostové nebo partneři akce. Nejčastějším řečníkem byl ná- městek ministra dopravy Kamil Rudolecký. „Ministerstvo nesedí se založenýma rukama. Snažíme se proinvestovat peníze,“ uve- dl náměstek s  tím, že důvodů zdržení některých staveb je víc. padlo i  módní spojení „chytré město“. „V dopravě ale musíme myslet také na starší občany, pro které moderní technologie ne- jsou. Takže klaďme i důraz třeba Mezi jinými EIA, proces vyhod- nocení vlivů na životní prostředí. „Některé stavby to může odložit o rok, ty složitější pak třeba o tři roky,“ prohlásil Rudolecký. policistům v  terénu, přišla řada na další vymoženosti, o kterých si strážnici v minulých desetiletích mohli nechat jen zdát. Vedoucí oddělení systémové podpory, v  Městské policii Brno Libor Diviš předvedl software, kte- rý pomáhá policistům v  ulicích zaevidovat parkovací přestupek za několik desítek vteřin díky ta- bletu s kamerou a internetovému připojení. „ „ Technologie pomůžou s papírováním i na ulici Petr Míka z  firmy Artech- nic-Schreder ukázal rozdíl mezi špatně a  dobře osvětleným pře- chodem pro chodce. „Důležitější pro pozornost řidiče je osvětle- ný přechod, ne chodec. Špatně osvětlený přechod je horší než neosvětlený,“ řekl například. V Německu a Velké Británii běž- ná elektrokola ve službách měst- ských strážníků ukázala společ- na bezbariérovost,“ upozornil náměstek pardubického hejtma- na Jaromír Dušek. Na méně pohyblivé cílí i ge- nerální partner akce, společnost AŽD Praha. „Máme celou řa- du dodávek pro Smart city, ale zároveň myslíme i na starší lidi a  invalidy,“ prohlásil obchodní ředitel pro silniční telematiku Vladimír Ketner. Problematiku průtahů měs- tem, nebo jejich obchvatů nastí- nil žamberský starost Jiří Dytrt. „Ve městě jsme rozpoutali disku- zi o  obchvatu. Neradi bychom, aby se kvůli němu vytratil život z centra,“ řekl Dytrt. Na to reagoval odborný po- radce společnosti Artechnic Schréder Jiří Buřič. „Tady nelze kompromis. Bud máte obchvat, nebo průtah městem. A obchvat se díky rychlosti jízdy vyrovná ruchu dálnice,“ uvedl zástupce firmy produkující především ve- řejné osvětlení. S jeho slovy koliduje kon- cepce ministerstva. „Podporuje- ků nebo úpravy jejich pravomocí. „Navrhovaná účinnost je 1. leden 2017, s tímto datem to ale zatím nevypadá moc dobře,“ přiznala Bačkovská možný odklad novely. Po prezentaci technických produktů společnosti Panasonic, které díky své odolnosti pomáhají Nejčastěji zmiňovanými stavbami byly pochopitelně vý- chodočeské dálnice D11 a D35, klíčové dopravní tepny regionu. Během dopoledne několikrát nost Ekolo.cz. Firma Vera pak ukázala, jak se mohou strážníci co možná nejsnadněji prokousat sítí informačních systémů pro složky veřejné správy. Michael Říha z firmy inQool pro změnu představil moderní informační systém pro řízení agend měst- ských policií. Prostor dostaly také radarové měřiče Ramet či digitál- ní radiostanice Hytera. Se zájmem poslouchal zaplně- ný kongresový sál hotelu Voroněž výklad právníka Radka Ondruše. Prezident Unie obecních a měst- ských policií České republiky ob- hajoval důležitost těchto institucí, zejména v  případě nenadálých událostí. „Nemáme k  dispozici vůbec žádné zálohy. Nemáme vytvořeny krizové plány. Vojáci se samopalem v ulicích jsou jen divadlo pro lidi. Jediné řešení v  případě velkých problémů je nasazení městské policie,“ tvrdil Ondruš. Na úplný závěr se s velkým zá- jmem setkalo představení taseru v podání Aleše Pilaře z Městské policie Rožnov pod Radhoštěm. Vysvětloval, jak pracuje zbraň založená na principu elektrické- ho šoku. me stavby obchvatů. U nás jde hlavně o  tranzitní dopravu, ne tu, kterou je uvnitř města,“ mínil náměstek Rudolecký. „ „ Pohyb milionů Jak vypočítat pohyb obyvatel, a díky tomu třeba časy a důvo- dy kolon, ukázal Jiří Novobílský ze společnosti CE Traffic. „Pra- cujeme v  reálném čase s  údaji o  pohybu čtyř milionů uživate- lů,“ představil řešení společnosti T-Mobile, dalšího partnera akce. Nejen silnice a  dálnice ale byly na programu dne. Dostalo se také na cyklodopravu, které jsou Pardubicko i  Královehra- decko díky malé výškové členi- tosti zaslíbené. Na přetřes přišly také vlaky. A chodci. „Neměli by být v  hierarchii městské dopra- vy chodci výš?“ ptal se Zbyněk Sperat z Centra dopravního vý- zkumu. Na konferenci do Brna neváhali přijet strážníci třeba až ze severních Čech. Sál hotelu Voroněž byl tradičně pořádně zaplněný. Přednášky řečníků několikrát rozproudili zajímavou diskuzi. FOTO:Attila Racek Přednášku měl i jihomoravský šéf policie Leoš Tržil. Strážníci shlédli ukázky techniky jejich kolegů. Generální partner Partneři KOMPLEXNÍ SOFTWARE PRO VEŘEJNOU SPRÁVU www.vera.cz · info@vera.cz MĚSTSKÁ POLICIE – SOFTWARE I PRO MOBILNÍ ZAŘÍZENÍ 1 Zajistí ověřování oproti registru přestupků. 2 Zaručí kvalifikovanou evidenci včetně osobních dat. 3 Umožní přímý vstup do registrů. 4 Podporuje správnost právní kvalifikace přestupkového jednání. 5 Zasílá oznámení o přestupcích automaticky. 6 Umožňuje snadné splnění evidenční povinnosti k MF ČR. 7 Podporuje ustanovení zákona o spisové službě. 8 Dohlíží nad lhůtami v přestupkovém řízení. 9 Automaticky generuje sestavy – včetně těch pro MV ČR. 10 Vrací strážníky do ulic. inzerat 132x90_Moravske hospodarstvi.indd 1 26.05.2016 19:11:55 onu. „Jsme partneři. Vím, co musí obecní strážníci znát a umět. Obě složky mají zájem na celkovém zlepšení stavu ve společnosti. To není jen klišé,“ upozornil Tržil. Podle něj je důležité, ale taky slo- žité správné nastavení spolupráce obecní a státní policie. „ „ Na novelu zákona si nejspíš ještě počkají Hlavním tématem několika vystupujících byla novela zákona o obecních policiích. Ta totiž byla v poslanecké sněmovně odsunu- tá. „Debaty se vedou už několik let. Nedivím se, že poslanci chtějí toto právo odebrat. Některé ob- ce si zřídily obecní police, a  ty nedělají nic jiného, než že měří a vybírají pokuty. tomu ale přece strážníci neslouží,“ dodal Tržil. K očekávanému a pozdržova- nému zákonu se vyjádřila Milena Bačkovská z Ministerstva vnitra. „Posunuli jsme se, ale novela stále ještě neplatí. Už byla schválena vládou, ale v  parlamentu ještě nebyla ani v prvním čtení. Snad se stihne do prázdnin. Ale není prioritní, dokážeme bez ní fun- govat dál,“ prohlásila vedoucí oddělení obecní policie z odboru bezpečnostní politiky. K dalším pak patří častější zkoušky strážní- inzerce Hlavní partneři Partneři Na byznys snídani mezi jinými zavítali důležití zástupci ministerstva dopravy i samospráv z východních Čech. FOTO:Vlado Mlynárčik

květen | červen 2016 9 Kdo bude hodnotit? Augustin Milata Výrvarník a architekt s domicilem na severní Moravě. Věnoval se také výstavnictví a veletrhům, vydával Expoforum – mezinárodní revui pro výstavy a veletrhy. Mezi jeho nejvýznamnější realizace patří například Polský dům v Ostravě, Památník boje proti faismu v Životicích, Fakultní nemocnice v Ostravě – Porubě nebo Prisesnitzovy lázně v Jeseníku. Jaromír Chmelík Jeho architektonické studio je čerstvým držitelem Grand Prix architektů za rok 2016 za nejlepší rekonstrukci staré budovy. Chmelíkův tým se zasloužil o „prokouknutí“ královéhradecké Bílé věže ze 16. století. Z Chmelíkovy dílny pochází také diskutované supermoderní Infocentrum v Hradci Králové. Ivan Bergmann Znalec zlínské architektury, devět let byl členem kulturní komise města Zlín a členem Komise výstavby a územního rozvoje města. Je držitelem ocenění za Stavbu roku 1998 za Vysokou školu pedagogickou v Hradci Králové objekt společné výuky. V roce 2003 byl do soutěže nominován za opravu a rekonstrukci lázeňského domu Dušana Jurkoviče v Luhačovicích. Nominován byl i o dva roky později za rekonstrukci 21. Správní budovy, tzv. Baťova mrakodrapu ve Zlíně. naše akce Golfový turnaj Moravského hospodářství tentokrát hostil Kořenec Obdivují Vaši radnici široko daleko? Skrývá Vaše ves příjemné překvapení v podobě ope- čovávaného obecního úřadu? Nechat si to jen pro sebe by byla věčná škoda! Přihlaste se do soutěže Moravského hospodářství Nejkrás- nější obecní úřad či radnice 2016 a zápolte ne- jen o prestižní titul, ale i zajímavé ceny. Společná pravidla: Soutěže se mohou zúčastnit obce a města z celé České republiky. Výjimkou jsou vítězové předchozího ročníku, kteří předávají ocenění dál. Obce a městyse soutěží o titul Nejkrásnější obecní úřad 2016 a města o titul Nejkrásnější radnice 2016. Koncepce soutěže: 〉〉 Soutěž probíhá ve dvou samostatných kategoriích – hlasování veřejnosti a hlasování odborné poroty. 〉〉 Veřejnost i porota vybírá zvlášť Nejkrásnější radnici 2016 a Nejkrásnější obecní úřad 2016 ze všech přihlášených. Kritéria hodnocení: 〉〉 Fotografie obecního úřadu či radnice  (zaslat lze až 10 fotografií zobrazujících celkový pohled na budovu z čelní strany, libovolný pohled na budovu, stav před rekonstrukcí a po rekonstrukci, reprezentativní záběry interiéru) 〉〉 Schematické půdorysné plány 〉〉 Stručnou charakteristiku obce a budovy Harmonogram soutěže: Registrace:  1. 4. 2016 – 15. 7. 2016 Hlasování odborné poroty: 1. 8. 2016 – 31. 10. 2016 Veřejné hlasování na: www.moravskehospodarstvi.cz 1. 8. 2016 – 31. 10. 2016 Vyhlášení výsledků soutěže:  Konference Moravské obce a města 2016 v brněnském Hotelu Voroněž dne 24. 11. 2016 „Nejkrásnější obecní úřad či radnice 2016“ Přihlaste se do soutěže Moravského hospodářství Soutěž probíhá pod záštitou: Partner soutěže: inzerce V malebném a příjemném prostředí golfového areálu Kořenec na Boskovicku se setkali zástupci společnosti Magnus Regio se svými obchodními partnery a přáteli. Necelých šest desítek hráčů využilo ideálního golfového počasí a utkali se na osmém ročníku turnaje Moravského hospodářství. V hlavní roli byl golf, ovšem o všechny účastníky se pořadatelé náležitě postarali. „Turnaj byl výborný. A za to, co pro nás bylo připravené mimo golfu, klobouk dolů před pořadateli,“ prohlásil uznale vítěz tur- naje Štefan Pintér. Ten si na památku svého ví- tězství stejně jako několik dalších nejšikovnějších golfistů odnesl na památku diplom a  drobnou cenu. Ocenění se ale dostalo také nejlépe oble- čeným golfistům, kteří se výborně stylizovali do období dvacátých let minulého století. Kromě odpalů a úspěšných patů se hráči těšili z dobrého jídla a  pití. Ale především z  tradičně přátelské atmosféry. Kompletní fotogalerii z turnaje najdete zde: Partneři Mediální Partner Pořadatel Dobové oblečení nakonec zvolili jen někteří z golfistů. Když tak ale učinili, stálo to pokaždé za to. Svůj úbor vyladili do posledních detailů. Neztratili by se ani na turnaji pořádaném v roce 1929. Jako kdyby cestovali časem. Mezi jednotlivými jamkami byly na golfisty připraveny bohatě zásobené bary, ve kterých se podávaly také výborné palačinky. Zájem byl i o fotostanoviště, kde se jednotliví účastnici všelijak zkrášlili. Kromě trofeje si každý oceněný odnesl i zajímavou cenu. U golfu je důležité i to, co máte na sobě. Foto: Jiří Salik Sláma Ceny pro nejlepší hráče k nim putovaly z rukou jednatelky společnosti Magnus Regio Magdy Slaninové.A to nejen k nejúspěšnějším hráčům turnaje, ale také k těm s nejpřesnější ránou, nebo nejlépe oblečeným hráčům. O sportovní výkony šlo na osmém ročníku Golfového turnaje Moravského hospodářství až ve druhé řadě. Někteří hráči se ale prezentovali dobrou formou.Ti ostatní se aspoň v neformálním prostředí Kořence výborně bavili.

10 květen | červen 2016 rozhovor měsíce Bezkontaktní platby v dopravě nacházíme ve stále více městech v České republice inzerce Ve většině zemí světa představuje veřejná doprava nezbytnou součást infrastruktury a hustěji osídlené oblasti a větší města by bez ní vůbec nemohly existovat. Hlavní princip fungování ve- řejné dopravy přetrvává, s roz- vojem moderních technologií a rostoucí dynamikou lidského života se však postupně mění její tvář – moderní veřejná do- prava by měla být spolehlivá, uživatelsky přívětivá a  dostup- ná a  měla by pružně reagovat na neustále se měnící potřeby cestujících. V  dopravních sys- témech po celém světě se při zajišťování hladkého a racionál- ně fungujícího cestování velmi dobře uplatňují inovativní řeše- ní bezkontaktních plateb s  vy- užitím technologií MasterCard. Společnost MasterCard má velmi bohaté zkušenosti se za- váděním bezkontaktních plateb ve veřejné dopravě v  různých zemích světa, a  to již od roku 2005. Moderní bezkontaktní systémy se rychle rozvíjejí ta- ké v podmínkách střední a vý- chodní Evropy – od června 2010 je možné platit bezkontaktní kartou MasterCard ve varšav- ském metru a na autobusových zastávkách v  okolí metropole, vajových linkách. Vzhledem k velmi pozitivním ohlasům ze strany cestujících dojde v prů- běhu letošního roku k rozšíření i na další linky. Mezi další města, s nimiž MasterCard dlouhodobě úzce spolupracuje na zavedení bezkontaktních plateb v dopra- vě, patří právě Brno. Jihomorav- ská metropole začala také nabí- zet platby v městské hromadné dopravě pomocí bezkontaktní platební karty, a to v jízdenko- vých automatech na zastávkách. V lednu 2015 byla tato možnost rozšířena i do šestnácti vozidel od srpna 2010 fungují bezkon- taktní automaty na jízdenky také ve Wroclavi, od prosince 2011 je možné platit bezkon- taktní kartou MasterCard za vy- brané spoje v Moskvě a v srpnu 2013 byla zahájena akceptace bezkontaktních karet Master- Card v automatech moskevské- ho metra. Bezkontaktní placení v dopravě je atraktivní také pro obyvatele České republiky. Jak ukázal průzkum MasterIndex, možnost platit ve veřejné do- pravě kartou by uvítala více než polovina Čechů. Mezi další mís- na lince spojující centrum měs- ta s letištěm (linka 76 na trase Hlavní nádraží – Letiště). Pro- jekt, na jehož zavedení se po- dílely i společnosti MasterCard, ČSOB a  Mikroelektronika, je úspěšný a v loňském roce bylo tímto způsobem zaplaceno více než 83 tisíc jízdenek. Jedničkou je ovšem stále Plzeň, kde před rokem došlo v několika fázích k plnému osa- zení všech vozidel MHD bez- kontaktním platebním termi- nálem. Plzeňský systém se plně vyrovná moderním dopravním řešením, s  nimiž se můžeme setkat v  zahraničí, například v Londýně či v Chicagu. Jednou bezkontaktní kartou je mož- né zakoupit neomezený počet jízdenek, přičemž majiteli se z karty nestrhne každá jízdenka zvlášť, ale vždy se odečte až sou- hrnná částka za určité období. To je výhodné třeba v případě, kdy rodič kupuje lístky pro celou rodinu nebo učitel pro všechny žáky. Plzeňské městské dopravní podniky představily výsledky za rok provozu a čísla jsou skutečně ohromující, aktuálně (za duben a květen) dosahují měsíční ná- kupy téměř 100  000  lístků, cel- kem tak již bylo zakoupeno více než 700 000 lístků. Systém využí- vá přibližně 28 tisíc lidí, většinou jde o náhodné cestující a turis- ty. Plzeň má ovšem velké plány a  neusíná na vavřínech. Podle zástupců dopravního podniku se pracuje na možnosti, kdy půjde ke kartě přiradit i časový kupón. Tato možnost byla poprvé v  České republice představe- na na začátku letošního roku v  Olomouckém kraji. Na pří- městských linkách na Jesenic- ku je nyní možné nejen zaplatit přímo ve voze bezkontaktní pla- tební kartou, ale rovněž si k ní přiřadit časový kupón. ta, kde by lidé chtěli využít mož- nost platby kartou, patří úřady, pošta a drobní prodejci. „ „ Prvenství má Liberec Prvním městem České re- publiky, kde se platba bankovní kartou v  dopravě stala skuteč- ností, je Liberec. Cestující zde mají možnost zakoupit si lístek pouhým přiložením platební karty přímo ve vybraných tram- Bezkontaktní platby jsou nově zavedeny i v Chebu a So- kolově, dále na vybraných me- ziměstských linkách společnosti BusLine či na tramvajové lin- ce 22 a 18 v Praze. BusLine je významným soukromým do- pravcem, který na území České republiky umožňuje cestujícím zaplatit za jízdné bezkontaktní platební kartou přímo v  auto- busech. Novinka je k dispozici na 10 linkách a v rámci MHD Litoměřice. Mezi vybrané linky patří například spoje Praha – Harra- chov, Liberec  – Hradec Krá- lové  – Brno, Jablonec nad Ni- sou – Praha či Praha – Litomě- řice. Cestující u řidiče postupuje obvyklým způsobem  – nahlásí svoji cílovou stanici a poté za- platí tak, že přiloží svoji bez- kontaktní platební kartu k ter- minálu. Celkem je čtečkami vybaveno 70 autobusů. Pražská tramvajová linka 18 je osazená kompletně, u  linky dvacet dva se zatím jedná jen o  vybraná vozidla. Praha chce samozřejmě tuto možnost pla- teb postupně zavést i  do dal- ších vozidel. Stejně jako v Plzni využívají tuto možnost platby hlavně náhodní cestující, lidé, kteří primárně cestují po Praze autem, ale občas se chtějí svézt městskou hromadnou dopravou (a tedy se jim nevyplatí si kupo- vat časový kupón) a samozřej- mě turisté. Za několik prvních týdnů provozu už byly zazname- nány platby kartami z  nejrůz- nějších zemí světa, a to včetně například Kanady či Japonska. Obě linky totiž patří mezi nej- delší v Praze, pohybují se cen- trem a vedou kolem klíčových památek, jako např. Pražského hradu, Karlova mostu, Národ- ního divadla anebo Staroměst- ského náměstí. FOTO: MasterCard Našim zákazníkům dalo Elbee svobodu Město Loštice je proslavené tradiční výrobou tvarůžků. Jenže daleko větší jméno má hanáckému městu vydobýt Elbee – malé vozidlo pro invalidy, které vyrábí tamní firma ZLKL. Michal Čejka Revoluční čtyřkolka má přední otvírání a umožňuje na- jetí s  invalidním vozíkem.  Zá- jem o  ni je v  Itálii, Švýcarsku nebo na Britských ostrovech, už dříve našla firma partnera ve Francii. Nic podobného se totiž na světě nevyrábí. „Následovat budou další země v  Evropské unii, výhledově ale pracujeme i na zemích, jako USA, Japonsko nebo země Blízkého východu,“ tvrdí jednatel společnosti Ladi- slav Brázdil mladší. Jak se objevil nápad vyrábět Elbee? Projekt se zrodil v hlavě kon- struktéra v Plzni, který nás oslo- vil. Původně jako investora a vý- mobilkami. Právě on dal Elbee již v roce 2005 charakteristický tvar, který díky své nadčasovosti zůstal atraktivní dosud. Pokud se konstrukce týče, tak napří- klad rozhodnutí o předním ná- jezdu bylo čistě z  důvodu užitných vlastností pro zá- kazníka. Celé Elbee je uni- kátní a většina jeho kompo- nent není použita v  jiných vozidlech. Tomu také odpovídá doba vývoje. Trval celých jedenáct let. Vývoj, zavedení do výroby i  první krůčky Elbee byly ne- smírně těžké. Uspěli jsme pře- devším díky kvalitnímu záze- mí, které nám dávala mateřská společnost ZLKL – jak finanční- mu, tak strojírenskému. Elbee je produkt, který je profesionálně zpracovaný a  má být exporto- vaný do celého světa. Nebylo možné, aby vznikl podomácku v garáži. Co na něm bylo nejob- tížnější? Vývojově nejobtížnější bylo zmíněné přední otevírání kapo- ty. Myslet jsme museli na funkč- nost, bezpečnost i  design. Bez předního nájezdu by vozíčkáři ztratili mož- nost jednoduchého parkování a  také úložný prostor, který mají za sebou. robce. Nevede k  němu žádné postižení v rodině, ale obyčejná česká chytrost. Kde vaše společnost čerpala inspiraci pro podobu auta? Pokud se designu týče, tak hned na začátku byl osloven Pavel Hušek, který měl za se- bou spolupráci s několika auto- Opravdu ve světě nemonito- rujete žádný obdobný nápad? Žádný konkurenceschopný nápad. Obdobných bylo několik, nebyly však ani srovnatelné. Ně- které z nápadů postupně zanikly, jeden je již zhruba patnáct let ve stádiu projektu, kdy se snaží sehnat prostředky na dokončení vývoje a zavedení do výroby. Nakolik je vlastně tento pro- jektkomerčnízáležitost,a nako- lik jde o jakousi dobročinnost? Zpočátku šlo čistě o  snahu posunout firmu dál a docílit toho skrzsmysluplnýproduktsesociál- ním přesahem, tedy ne úplně na komerční bázi. Teprve později jsme udělali pečlivější analýzy trhua zjistilijsme,žepoptávkapo takovém produktu je obrovská. Společnost chce prodávat kolem dvou tisíc Elbee ročně. Jak jste k tomuto číslu přišli? Nejbližší plán je 600 kusů, což je podmíněno dalšími inves- ticemi. Dosažení tohoto cíle je tedy vázáno na splnění mnoha faktorů. Zpracovali jsme hloub- kovou analýzu trhu, plány jsme verifikovali také skrze posudek Znalecký ústav NF VŠE a  skr- ze aktuální zpětné vazby trhu. Celkový potenciál trhu je ještě násobně větší, než jsou naše střednědobé cíle. Na kolik má takovéto vozi- dlo přijít? Zvýhodněná cena pro Českou republiku je 599 tisíc s  DPH, včetně běžných úprav řízení a fixace vozíku. Nájemci mohou čerpat příspěvek na pořízení vo- zidla, příspěvek na úpravy vozi- dla v  souvislosti s  mírou jejich postižení a  také vratku DPH. Teoreticky tak od státu mohou získat až 450 tisíc korun. Už máte zpětnou vazbu od vašich prvních zákazníků? Ano, samozřejmě. Jsou spo- kojeni. Elbee se stává jejich ro- dinným příslušníkem, dává jim svobodu pohybu i na delší vzdá- lenosti. Jak obtížné je v  tomto pří- padě proniknout na zahranič- ní trhy? Je problém i legislativa jednotlivých států? Expanze do zahraničí je slo- žitý proces – především v tom, vybrat nejlepší možné obchodní partnery. Musí totiž zajistit ne- jen prodej Elbee, kterému nutně předchází zkušební jízda, ale ta- ké některé úpravy, které je nutné realizovat až na místě (jako je fixace vozíku do vozidla) a v ne- poslední řadě také servis – nejen úprav řízení, ale celého vozu. Legislativní proces je překvapi- vě zdlouhavý i přes to, že máme schválení platné pro celou EU. Ladislav Brázdil jednatel ZLKL Ladislav Brázdil mladší je jedna- telem moravské společnosti ZLKL, která realizovala projekt vozidla pro invalidy Elbee. S myšlenkou Elbee přišel v roce 2003 jeho otec, majitel firmy ZLKL Ladislav Brázdil starší, když hledal pro svou čistě dodava- telskou společnost vlastní produkt. Na projektu aktuálně pracuje asi 25 lidí, kteří zajišťují vše od vývoje, přes montáž až po administrativu. Loštická strojírenská společnost ZLKL se v roce 2015 zařadila mezi 100 nejlepších českých firem.  kdo je… FOTO: Jitka Zatloukalová

květen | červen 2016 11 inzerce

12 květen | červen 2016 bezpečné a chytré město inzerce Brno zkoušelo v centru sousedskou aplikaci pro chytré parkování. Lidé do ní zadávali, kde parkují a jiné to pak navedlo k volným místům. Cílem je zlepšit dostupnost parkovacích míst pro občany, kteří mají trvalé bydliště v samotném centru. Ladislav Koubek Pilotní projekt Integrovaného systému inteligentního parková- ní skončil 30. dubna. „Chceme rezidentům umožnit uvolnění mnohem většího počtu parkova- cích míst a  tím zvýšit možnost zaparkování v centru. Co se týče nerezidentů, Brno má v  příštím roce dokončit výstavbu parkova- cího domu na ulici Panenská,“ ře- kl náměstek primátor města Brna Richard Mrázek. Systém parkovacích míst vy- hrazených pro rezidenty funguje pomocí webové aplikace, která řidičům v  jejich telefonu ukáže aktuálně volná parkovací mís- na slavný Orwellův román 1984 a tamní všeobecná kontrola ob- čanů je podle Vobořila na místě. Znovu kvůli stále dokonalejší technice. „Za nebezpečný pova- žuji stávající trend, kdy lidskou obsluhu kamer budou nahrazo- vat různé systémy automatizo- vaného rozpoznávání. Někde to příliš zavání velkým bratrem  – například rozpoznávání espéze- tek nebo tváří. Jedním tlačítkem si můžete vyhledat konkrétní osoby. To už je pak zásadní po- sun přínosů i rizik takového sle- dování,“ doplnil Vobořil. A jak na přítomnost kamer reagují občané? V podstatě ni- jak. „Na většinu lidí to žádný vliv nemá, takzvaný běžný občan to neřeší,“ prohlásil vedoucí Kated- ry psychologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Zdeněk Vybíral. Počet kamer a jejich pokrytí tak bude dál růst. Rozšíření sys- tému plánují ve Veselí nad Mo- ravou, Pardubicích nebo třeba v  ostravské Porubě. I  nedaleko odtamtud v Klimkovicích. „Mě- li jsme za půl roku snad dvacet vloupání do rodinných domů. Na dva roky jsme si pronajali de- set kamer, které jsou zaměřené na výjezdy z  města, ne na lidi. Nezaznamenali jsme žádné nega- tivní ohlasy. Chceme, aby kamery zajistily bezpečnost, ale zároveň respektovaly soukromí,“ uvedl místostarosta slezského lázeň- ského města Jakub Onucka. Kamery si na občany nedo- hlédnou jen ve městech. Nově jsou třeba na části dálnice D1 mezi Ostrovačicemi a Kývalkou. Michal Čejka Dokončení ze str. 1 „Dnes už nás nemusí zajímat počet kamer. Ty moderní mají ta- kové rozlišení, že vám stačí jedna na celé náměstí a přiblížíte si tvář kohokoliv, kdo se tam pohybuje. Dopad do soukromí je pak větší, než když máte na náměstí de- set kamer s nižším rozlišením,“ upozornil právník Jan Vobořil z nevládní neziskové organizace na ochranu lidských práv Iuridi- cum Remedium, která se často zabývá problematikou ochrany soukromí. Vyhlašuje také vítěze soutě- že o největšího slídila roku pod názvem Big brother award, tedy Cenu Velkého Bratra. Narážka ta. Městu navíc umožní přehled o situaci na parkovacích místech. Změna se týkala oblasti ohrani- čené ulicemi Koliště, Moravské náměstí, Husova, Nádražní, Be- nešova a Malinovského náměstí. „ „ Inspirace v Rakousku Celý projekt je známkou, že koncept smart cities, tedy „chyt- rých měst“ dorazil i k nám. „Zatím je to první vlaštovka. Vyzkoušeli jsme si parkovací čidla, která nám hlídají obsazenost parkovacích míst. A  navíc dokážou poznat, ke složitosti systému a s ohledem na náklady není v současné době uvažováno,“ sdělil Moravskému hospodářství Vít Hofman z praž- ského magistrátu. Praha ani další velká města v  Česku tedy zatím nemají rozsáhlé plány, ale spíše pilotní projekty. Naopak rakouský Graz na konceptu Smart city pra- cuje již čtvrtým rokem a směřuje dál než do oblasti dopravy. Cíl je do roku 2050 udělat z Grazu měs- to s nulovými emisemi. Českým leaderem v  oblasti inteligentní dopravy není někte- ré z největších měst, ale jihočeský Písek. „Navržený systém monito- rování obsazenosti parkoviště je založen na mikrovlnném snímání pohybu vozidel, přesněji zazname- návání průjezdu vozidel na všech vjezdech a výjezdech z parkoviště. Sledovací zařízení je umístěno na stožárech veřejného osvětlení, ale je možno jej dodatečně kombi- novat s  technologií polohového monitorování konkrétních míst, například pro invalidy, pomocí podpovrchových čidel. Z nasbí- raných dat se v reálném čase vy- hodnocuje obsazenost parkoviště a hodnota je zobrazována na LED panelu přímo u vjezdu na parko- viště,“ uvádí místostarosta Písku Josef Knot. Chytrá řešení dopravy se ale netýkají jen parkování. „Součástí konceptu chytrých měst je vytvá- ření dopravních plánů s maximál- ním využitím synergických efektů mezi dopravou, energetikou a in- formačními a  komunikačními systémy. Další důležitou částí je podpora sdílených dopravních prostředků a hledání motivačních modelů pro zatraktivnění veřejné hromadné dopravy a obchodních přístupů pro sdílení či maximální využití vozidel nákladní dopra- vy,“ sdělil děkan dopravní fakulty ČVUT Miroslav Svitek. zda má řidič zaplaceno parkovné,“ uvádí radní městské části Brno – střed David Oplatek. „Smyslem je taky motivovat řidiče, aby parko- vání zaplatili. Ukázalo se totiž, že se v  tomto hodně šidí,“ dodává Oplatek. I když fanoušci nových techno- logií parkovacím senzorům a chyt- rým aplikacím fandí, není zatím jisté, že se tento koncept masově rozšíří. Ukazují to i  zkušenosti z Prahy, kde je použití parkovacích senzorů v testovacím provozu na parkovišti Technické správy ko- munikací hlavního města Prahy v  Řásnovce. „Jejich další využití v Praze je uvažováno pouze lokál- ně nebo pro sdružená invalidní stání. Plošné použití vzhledem Pod dohledem: do ulic se stěhuje stále víc kamer Nejvýraznější pozitiva nasazení kamerového systému: ■ zřejmý psychologický efekt – viditelné umístění kamerového systému stimuluje chování osob ■ umožňuje bezprostřední reakci při narušení bezpečnosti a veřejného pořádku ■ napomáhá koordinaci při nasazení složek IZS ■ sleduje závadové jednání osob ■ šetří síly a prostředky zejména při pochůzkových hlídkách ■ přispívají k vytvoření pocitu bezpečí občanů ■ napomáhají ke zvýšení ochrany majetku.  kamery Chytré parkování pomůže řidičům a posílí kontrolu FOTO: Eugénia Bánovská Cenové řešení s vysokou přidanou hodnotou Schréder musel nabídnout komplexní přístup pro řešení cyklistických a pěších cest a to v plném rozsahu od návrhu po poprodejní servis. Řešení zahrnuje adaptivní osvětlení, inteli- gentní řídící systémy, bezpečnostní vybavení, reproduktory, WLAN a mnoho dalších chytrých funkcí. Nová řešení mění cyklistické cesty a pro- story pro pěší v bezpečné, komfortní, udržitelné a chytré prostředí nabízející příjemné zkušenosti pro běžné uživatele s provozními výhodami pro manažery. U-MOVE Pro rychlé cyklistické cesty a běžecké tratě V  uvedeném prostře- dí se lidé pohybují rychle a potřebují světlo, které je zabezpečí na jejich cestě. Protože jejich využití je během noci spo- radické je scénář detekce pohybu zaměřen na maximální bezpečnost když jsou lidé přítomni a na maximální úsporu když se zde nikdo ne- vyskytuje. U-SAVE Pro bezpečné městské a příměstské zkratky Pasáže, ve kterých je povolen pohyb pěším a  cyklistům jsou zkrat- kami mezi komunikacemi s motorovou dopra- vou. Uživatelé se nemohou pohybovat tak rychle úzkými a  více zakřivenými uličkami jako na přímých komunikacích. Většinou zde jsou kři- žovatky s dalšími uličkami. Také zde mohou být obchody, restaurace nebo jiné komerční aktivity, lidé se zde mohou procházet a pravidelně se za- stavovat během dne i večera. To má být esence příjemných pocitů pro všechny uživatele. Pasáže využívají uživatelé pouze tehdy když zde mohou strávit příjemný čas a  zkracovat si tudy cestu, ale budou je užívat jen v případě pocitu bezpečí a komfortu. � Schréder optimalizovaná řešení U-ENJOY Pro příjemně strávený volný čas V místech kde lidé tráví volný čas a relaxují se musí řešení soustředit na bez- pečnost, dobrý pocit a zábavu, které mění oblast na krásné společenské prostředí. Tyto rozdílné oblasti jsou opatrně navrhovány s cílem dosáh- nout jejich poslání. Cesty a hřiště nejsou navr- hovány stejným způsobem zahrnujíce adaptivní osvětlení, bezpečnost a  další funkce, protože budou užívány úplně jiným způsobem. Protože mohou být tyto volnočasové zóny využívány až 24  hodin denně, scénář se soustředí spíše na atraktivnost míst stejně tak jako na jejich sociální a ekonomickou roli. Multifunkční veřejné osvětlení ■ Vaše osobní řešení Naše expertýza a náš přístup k projektu je Vaší garancí obdržet nejlepší řešení požadavků Vašeho prostředí založené na účinné kombinaci standardních, kvalitně provedených a spolehlivých výrobcích. ■ Servisní činnost při přípravě projektu: Náš tým expertů analyzuje řešenou oblast, dá rady a poskytne výstupní studii návrhářům k nalezení nejlepšího řešení. Naše simulační nástroje poskytnou dokonalé informace o efektivnosti, udržitelnosti, dispozice instalace a celkových nákladech investora. ■ Hardware Doporučíme LED svítidla, výhodný kontrolní systém, senzory, robustní a estetické stožáry, systém solárních panelů, zabudované CCTV kamery, reproduktory WLAN systém a elektrické dobíjecí bloky. ■ Konfigurace Přijedeme na místo a nakonfigurujeme celý systém, včetně programování proudových zdrojů ve svítidlech, aplikace síťového vybavení (Owlet), detekčních scénářů, nastavení kamer,WLAN konfigurace, nastavení ozvučení.  co nabízíme Bezpečnost Osvětlovací soustava zajistí efektivní osvětlení v klíčových okamžicích.To umožňuje lidem vyhnout se překážkám, vidět a být viděn, brání nevhodnému chování a usnadňuje operace pro záchranné služby. Čidla a kamery přispívají k odhalování nebezpečí, nouzová tlačítka k signalizaci mimořádné události a konektivita pomocí WLAN k informovanosti a případnému řízení velkého množství lidí v exponovaných oblastech. CCTV umožňuje bezpečnostní službě sledovat prostor a učinit správné rozhodnutí v reálném čase. Reproduktory vysílají konkrétní zprávy v mimořádných situacích. Dobrý pocit Přitažlivost atraktivních prostorů je ve dne i v noci silně ovlivněna prostředím a službami, které místo může nabídnout. Kromě čisté, bezpečné a dobře osvětlené plochy, lidé chtěli najít funkce, které pomáhají a baví je. Udržitelnost Zachování životního prostředí je kolektivní úkol. Schréder používá recyklovatelné materiály pro projekty cyklistických a pěších cest. Kombinací LED technologií s širokou oblastí řídících systémů, nabízejí naše řešení výraznou úsporu nákladů a to až 85% a pomáhají snížit uhlíkovou stopu na životním prostředí. Úspory Naše filozofie je nabídnout minimální investiční náklady a krátkou návratnost. S vysoce účinnými LED svítidly a s výhodným řídícím systémem realizujeme osvětlení s maximálním výkonem a úsporou energie. Dlouhá životnost našich řešení zahrnujících i oblasti s doplňujícím osvětlením výrazně redukují náklady údržby. Cyklostezky: Dopravní tepny budoucnosti

květen | červen 2016 13 sociální bydlení inzerce Zajímavé výzvy v sociální oblasti V tomto čísle Vám představíme aktuální zajímavé výzvy k podávání žádostí o poskytnutí podpory v oblasti sociálního podnikání a sociálního bydlení. Sociální podnikání ■ Co vlastně znamená pojem „sociální podnikání“? Sociální podnikání je jedním z  nástrojů ak- tivního začleňování osob ohrožených sociálním vyloučením na trh práce i do společnosti. Soci- ální podniky prospívají společnosti a životnímu prostředí. Hrají důležitou roli v místním rozvoji a vytváří pracovní příležitosti pro osoby se zdra- votním, sociálním nebo kulturním znevýhodně- ním. Jejich zisk je z větší části použit pro další rozvoj sociálního podniku. Pro sociální podnik je stejně důležité dosahování zisku i zvýšení ve- řejného prospěchu. Sociální podniky naplňují následujících pět základních principů: – zaměstnávají osoby znevýhodněné na trhu práce (dlouhodobě nezaměstnané, zdravotně postižené, osoby po výkonu trestu odnětí svo- – výše dotace činí max. 4,9 mil. Kč – povinná udržitelnost projektu je stanovena na 5 let – žádosti o dotace bude možno předkládat od srpna 2016 do ledna 2017 Operační program zaměstnanost (OPZ): – pokryje mzdy zaměstnanců sociálního podni- ku ze znevýhodněných skupin a jejich přímých nadřízených, provozní náklady (pronájem pro- stor, energie, administrativa), nezbytné vyba- vení a marketingové aktivity – výše dotace činí maximálně 200 000 Eur, tj. cca 5,4 mil. Kč – není stanovena povinná udržitelnost projektu – žádosti o dotace bude možno předkládat od června do září 2016 Kontakt:  Mgr.Veronika Štěrbová specialistka pro dotační poradenství v.sterbova@eurovision.cz tel.: +420 725 740 475 Sociální bydlení V  rámci Integrovaného regionálního ope- račního programu (IROP) se připravuje vyhlá- šení výzvy pro předkládání projektů na sociální bydlení. Podporováno bude pořízení bytů, bytových domů, nebytových prostor a jejich adaptace pro body, osoby opouštějící ústavní nebo ochran- nou výchovu) – podíl znevýhodněných osob na celkovém počtu zaměstnanců sociálního podniku činí min. 30 % – více než 50 % případného zisku sociálního podniku je reinvestováno do jeho rozvoje a/nebo využito pro naplnění jeho společensky prospěšných cílů – zohledňují environmentální aspekty výroby i spotřeby – přednostně uspokojují potřeby místní komu- nity a místní poptávky, využívají místní zdroje a spolupracují s lokálními aktéry ■ Co je v oblasti sociálního podnikání podporováno? Sociální podnikání je podporováno ze dvou zdrojů. Míra dotace činí v obou případech 85 % ze způsobilých výdajů projektu a je poskytována v režimu podpory de minimis. Integrovaný regionální operační program (IROP): – nabízí dotaci na pořízení nemovitosti vč. po- zemku, výstavbu, rekonstrukci a vybavení so- ciálních podniků potřeby sociálního bydlení a pořízení nezbytného vybavení. Sociální bydlení je určeno především pro osoby sociálně vyloučené nebo ohrožené so- ciálním vyloučením, osoby se zdravotním posti- žením nebo osoby v bytové nouzi. Vhodnými typem příjemců pro tuto oblast podpory jsou obce, nestátní neziskové organizace, církve a církevní organizace. Předpokládaná míra dotace pro výše uvedený typ projektů je v rozmezí 85–90 % ze způsobilých výdajů projektu dle typu žadatele. Kontakt:  Ing. Olga Raabová vedoucí oddělení dotačního poradenství o.raabova@eurovision.cz tel.: +420 607 940 497 S vyhodnocením projektového záměru, přípra- vou žádosti o dotaci i realizačním managementem Vám rádi pomohou dotační specialisté společnos- ti Eurovision, a. s. Ing. Jarmila Kubešová, MBA statutární ředitelka Eurovision, a. s. Veveří 102, 616 00 Brno  |  www.eurovision.cz brno@eurovision.cz  |  tel. +420 539 050 600 V Brně se začíná testovat nový model přidělování bytů, který má snížit počet bezdomovců v ulicích a omezit počet ubytoven. V první fázi se projekt zaměří na sociálně slabé rodiny. Michaela Římanová Padesát rodin se tak v  nej- bližších týdnech mělo stěhovat do přidělených bytů. Magistrát má však k  dispozici byty pouze pro polovinu z vybraných rodin. Další chce získat od městských částí. Ty se tomu ale brání. I přes komplikace plánuje Ministerstvo práce a sociálních věcí, že podob- ný model začnou používat i další města v České republice. Chce jim to nařídit novým zákonem. Nový systém je založen na tom, že město vybere na základě ně- kolika aspektů rodiny, které jsou opravdu v  tíživé životní situaci. Ty se pak zařadí do slosování a los vybere padesát rodin, kterým ma- gistrát bydlení zajistí. „ „ Pomoc při řešení problémů Nájmeníci těchto sociálních bytů nebudou platit nájem. Městu odvedou pouze své příspěvky na bydlení. Jedinou podmínku, kte- rou musí splňovat je, že budou spolupracovat se socálním pra- covníkem. „Sociální pracovník je klientovi nápomocný při řešení problémů, ať už rodinných nebo finančních. Zároveň se klient pro- střednictvím pracovníka učí vše zvládat samostatně a odpoutat se od vnější pomoci,“ vysvětlil br- něnský zastupitel Martin Freund, který má projekt na starosti. Souhlasí s  ním také mnozí odborníci. „Zapojení se ze strany města v podobě poskytnutí bytů se sociální prací vnímám jako efek- tivní nástroj na podporu rodin, které jsou v bytové nouzi. Bydlení je totiž základní lidská potřeba, která musí být naplněna, aby byl jedinec schopný si najít a duržet zaměstnání,“ uvedla Jana Miho- lová z Diecézní charity Brno, kte- rá se sociálně slabými rodinami dlouhodobě spolupracuje. Projekt je koncipován na dva roky. Předpokládá se, že si rodiny, které budou plnit podmínky pro- jektu, budou moci zažádat o pro- dloužení nájmu. Problémem je ale nyní zapoje- ní městských částí, které magist- rátu nechtějí poskytnout potřebné byty. „Město Brno má nyní k dis- pozici přibližně polovinu z poža- dovaných padesáti bytů. Druhou polovinu je třeba získat od měst- ských částí. O spolupráci s nimi se nyní jedná,“ řekl Freund. Již nyní se ale vedení některých městských částí ozývají, že potřeb- né byty k dispozici nemají. „Sami máme určitý program sociálních bytů, kdy máme bodové systémy, kde zohledňujeme jak finanční příjmy, tak počet dětí, tak zaměst- nanost. A máme v pořadníku li- di, kteří tam jsou pět, osm, deset let. Kdybychom teď byty vyčlenili pro někoho jiného, nebylo by to spravedlivé,“ uvedl starosta Bystr- ce Tomáš Kratochvíl. Podobně se vyjádřily také Řečkovice. Výhrady mají ale i další městské části. Údajně je v jednání také další možnost. Oslovit přímo develope- ry, kteří by měli povinnost odvést jakýsi desátek z nově postavených bytů v daném městě. To je ale po- dle odborníků nereálné. Odrazilo by se to totiž na ceně bytů, pro lidi, kteří by si je chtěli koupit. Imrichová: I náhodný los může být spravedlivý Brno rozdává byty, které ale nemá Bydlení je základem pro kvalitní život, shodují se sociální pracovníci napříč Českou republikou. Nově zaváděný systém přidělování bytů sociálně slabým rodinám proto schvalují. „Osvědčil se v zahraničí. Dokáže pomoci i českým rodinám,“ je přesvědčená Veronika Imrichová, vedoucí Centra pro lidi sociálně znevýhodněné z Diecézní charity Brno. Podle nového systému přidělování bytů nemusí rodiny zařazené do losování splňovat žádné podmínky jako je například nezadluženost. Nebudou pravidla, podmínky v tomto systému chybět? Každá z těchto rodin splňuje zásadní podmínku.Tou je bytová nouze. Účast na tomto programu je navíc podmíněna spoluprací se sociálním pracovníkem. Další podmínky, jako je nezadluženost, by v praxi mohly zkomplikovat přístup nejpotřebnějších rodin k bydlení. Nemyslím si však, že by to bylo tím, že dostanou byt „zadarmo a bez práce“. Podobné systémy zabydlování sociálně slabých rodin se zavádějí i v zahraničí. Osvědčily se tam? Dlouholeté zkušenosti s rychlým zabydlováním mají například v Nizozemsku, odkud přijíždí experti i do Brna. Poskytování bydlení jako strategie ukončování bezdomovectví funguje také v dalších evropských zemích a v USA. Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že stabilní bydlení společně se sociální podporou ze strany sociálního pracovníka, má pozitivní vliv například na možnost udržet si zaměstnání, lepší docházku dětí do škol či na snížení zadlužení. Myslíte si, že by byl tento projekt vhodný pro všechna města, jak plánuje nařídit Ministerstvo práce a sociálních věcí? Dle mého názoru by byl vhodný pro mnoho měst. Eliminace bezdomovectví a podpora stabilního bydlení pro rodiny s dětmi by mělo být hlavním cílem celé společnosti. Proto doufám, že se města budou zapojovat do podobných projektů jako je tento. (rim) Je spravedlivé, že rodiny, kterým budou byty přiděleny, budou vybírány náhodným losem? U některých rodin může být situace horší, než u jiných, ale přesto hodnotím náhodný los jako spravedlivý nástroj.Vybírá z lidí, kteří žijí v nedůstojných. Byty proto zaručeně dostanou ti, kteří je potřebují. Budou mít zapojené rodiny motivaci sami zlepšovat svou životní situaci, například hledáním práce, když nyní dostanou bydlení bez toho, aniž by pro to museli něco udělat? Není projekt v tomto ohledu demotivační? Bydlení je, vyjma zdraví, to nejdůležitější, co člověk má. Pokud má člověk chodit pravidelně do práce a starat se o děti, musí mít kde bydlet. Platit předražený nájem za nekvalitní bydlení na ubytovně je podle mě demotivační. Rodiny v těchto bytech budou mít navíc podporu sociálního pracovníka, ten jim pomůže s řešením jejich situace. Samozřejmě, i přes tuto podporu se může stát, že rodina svou situaci nezlepší. Pardubice staví letištní halu Stavba nové odbavovací haly pardubického letiště může za- čít. zavřeli zástupci investora a dodavatelské firmy smlouvu o výstavbě nového terminálu. Stavební práce začnou v červnu, hotovo podle plánu bude za rok a půl. „Pardubické letiště to i ve skromných podmínkách dotáh- lo mezi pětici nejvýznamnějších mezinárodních letišť v repub- lice a ukázalo, že má ohromný potenciál. Nyní smažeme han- dicap, který dosud má oproti Karlovým Varům, Ostravě nebo Brnu,“ řekl primátor Pardubic Martin Charvát. (red) Mráz má zkrotit systém ochrany Bzenecko, Znojemsko, ale také tradiční vinařské obce jako Ko- bylí, Čejkovice, Velké Pavlovice nebo Mutěnice. Všude tam řádil ve vinicích dubnový mráz. V některých lokalitách tak do- šlo k extrémnímu poškození. Jihomoravský kraj chce nakou- pit a vyzkoušet systémy ochrany proti jarním mrazům, které se běžně používají v Rakousku. Za posledních pět let došlo již tři- krát k rozsáhlým škodám, které způsobily jarní mrazy. (red)  aktuálně FOTO: Eugénia Bánovská

14 květen | červen 2016 speciál – doprava ve městě Dopravní stavby ve městech a kolem nich: loňský chaos se nemá opakovat Chaos, špatná koordinace dopravních staveb a infarktové stavy řidičů, kteří kvůli tomu trávili nekonečné hodiny v kolonách. To byl loňský stav na našich silnicích. Vypadá to, že letos se situace zlepší. Přesto zejména opravy dálnic D1 a D2 vyvolávají obavy. Ladislav Koubek I letos se několik význam- ných oprav dálnic dotkne bez- prostřední blízkosti Brna. Lo- ni kvůli tomu v  Brně doprava kolabovala. „Na jižní Moravě bude realizováno několik sta- veb v souběhu. Aby se minima- lizovalo riziko vzniku situace z minulého roku, probíhá již od února koordinace všech větších investorů dopravních staveb v  Jihomoravském kraji. Cíl je minimalizovat dopady doprav- ních opatření a případně sladit termíny realizace akcí tak, aby nedošlo ke zbytečným kompli- kacím,“ uvádí Nina Ledvinová z Ředitelství silnic a dálnic. Potřebu koordinace si uvě- domují i  zástupci krajů. „Nej- větší vliv na plynulost dopravy v  Jihomoravském kraji a  ze- jména kolem Brna budou mít opravy dálnic D1 a D2, případ- ně silnic I. třídy, které prová- dí Ředitelství silnic a dálnic. I přes vzájemnou koordinaci to- tiž stále platí fyzikální zákony, a pokud je uzavřena vysokoka- pacitní komunikace typu D1, krajské a  místní silnice ji ne- můžou stoprocentně nahradit,“ říká náměstek jihomoravského hejtmana Roman Hanák. Náročné situace budou ře- šit i v Olomouckém kraji, který společně se Správou silnic Olo- mouckého kraje bude v  letoš- ním roce realizovat přes padesát oprav a rekonstrukcí, u kterých v  současné době probíhají vý- běrová řízení a  nejsou zatím známy přesné termíny zahá- jení. „Všeobecně lze očekávat dopravní komplikace na Šum- persku a  Jesenicku vzhledem k dlouhodobé uzavírce jižní čás- ti Červenohorského sedla, která pokračuje z loňského roku. Stálá pracovní skupina pravidelně ře- ší vzájemnou koordinaci staveb a  uzavírek,“ sdělil olomoucký hejtman Jiří Rozbořil. „ „ Koordinace není vždy optimální Jeho vysočinský kolega Jiří Běhounek doplňuje: „Vzhledem k  aktivní investiční činnosti Kraje Vysočina i  ŘSD, nelze omezení dopravy a místní kom- plikace zcela vyloučit.“ Staros- ta Žďáru nad Sázavou Zdeněk Navrátil také krotí optimismus a  upozorňuje, že koordinace není vždy zdaleka optimální: „Problémy nastávají v případě, kdy různí investoři se dopředu neinformují či informují jen částečně o připravovaných stav- bách a město se to dozví třeba až z oznámení o zahájení správ- ního řízení o povolení uzavírky, kdy investor má již nasmlouván termín s dodavatelem prací, tu- díž prostor města pro možnou koordinaci staveb je malý či do- konce žádný.“ I když se po loňské rekord- ní sezóně očekával větší útlum stavební činnosti, na krajské úrovni tomu tak evidentně ne- bude. Kraje mají finanční zdro- je, a tak, budou hojně investovat i  letos. „Královéhradecký kraj má na letošní rok napláno- vány projekty oprav silnic II. a III. tříd dohromady za jednu miliardu korun. Projekty jsou vytipovány rovnoměrně napříč celým krajem. Někdy se pocho- pitelně neobejdeme bez úplné uzavírky, řidiči jsou ale vždy o objízdných trasách včas infor- mováni. Nejvíce stavebních akcí je naplánováno v  okrese Jičín. Celkem v rámci kraje opravíme asi 80 kilometrů silnic, včetně čtyř mostů,“ řekl nám hejtman Lubomír Franc. Součástí pracovních skupin jsou i  zástupci měst, která se také začala snažit. „Pro mini- malizaci dopadu na motoristy a  zlepšení koordinace děláme celou řadu aktivit, od zjištění a analýzy stavu pomocí sčítání dopravy, přes intenzívní spolu- práci s  Městskou policií, práci pracovníků odboru dopravy v  terénu a  koordinaci termínů s investory i zhotoviteli staveb, po zajištění přechodného do- pravního značení,“ prezentuje přístup Třebíče místostarosta Vladimír Malý. Oproti loňskému velmi lax- nímu přístupu úřadů je vidět určitý posun. „Myslím, že po minulé stavební sezóně si Poli- cie ČR se silničními správními úřady uvědomili, že koordinace staveb je nezbytná. To se již na řadě míst pozitivně projevuje (např. situace v  Brně a  okolí). Na druhou stranu, pokud se nezlepší podmínky pro finan- cování, zejména kontinuální a rovnoměrné čerpání rozpočtu, k zásadní změně nedojde,“ uza- vřel pro Moravské hospodářství dopravní expert Aleš Kratina. Už půl roku funguje v Brně systém parkování Park & Ride. Záchytné parkoviště, které se nachází poblíž zastávek MHD, aby řidič mohl po odstavení auta nasednout do tramvaje, trolejbusu nebo autobusu, a po- kračovat v cestování do centra města. Magistrát takový systém zavedl u  ústředního hřbitova, řidiči si na něho ale teprve zvy- kají. Parkovací místa proto ještě nejsou plně vytížená. Na základě zpětné vazby od řidičů teď město plánuje změny v  ceníku parkovného. „Během června by měli radní projednat změny, které řidičům umožní výhodné parkování do konce dne, kdy zde zastavili, plus něja- ký čas navíc. Tyto podmínky se nyní upřesňují. Cíl je takový, aby se řidičům při delším pobytu ve městě neprodražilo parkování něco zaplatit,“ popsal náměstek brněnského primátora Richard Mrázek, který má problematiku dopravy a  parkování ve  městě ve své kompetenci. Vjezdové kamery budou umístěny ve čtyřech lokalitách: na 250 korun. Když tedy v bu- doucnu zaparkují třeba v  osm hodin ráno, budou mít výhodné parkování nejen do osmi ho- din večer jako dosud, ale až do půlnoci a nějaký čas navíc. Dů- ležité bude, aby bylo parkoviště uvolněno do rána pro další nově parkující,“ informovala Zuzana Taušová z  tiskového střediska Magistrátu města Brna. Dalším impulsem pro to, aby lidé toto parkoviště Park & Ride využívali víc, bude zavedení no- vé regulace pro vjezd do centra Brna. „Historické centrum měs- ta bude rozděleno do několika jednosměrných zón. Na vjezdu do  každé z  těchto zón bude umístěna kamera, která bude snímat registrační značku auta. Automatický systém poté pozná, jestli jde o  vozidlo rezidenta, zásobování či  vozidlo návštěv- v  ulicích Novobranská, Jezuit- ská, Dominikánská a Biskupská. Výjezdová místa se závorovým systémem budou na  ulicích Orlí, Dvořákova a  Veselá. Ka- merami bude pokryt také vjezd a výjezd do pěší zóny na ulicích Masarykova a  Rašínova, pěší zóna bude bez závor. Kamerový systém bude hlídat také výjezdy z pěší zóny do okolních ulic. „ „ Zvýhodněný lístek Další důležitou motivací pak bude propojení platby za par- kovné s jízdným na MHD, což umožní zavedení elektronické- ho odbavování cestujících. Po- dle Davida Bárty z Centra do- níka hledající parkování. U vý- jezdu budou závory a  systém zde podle registrační značky vyhodnotí, o jaké vozidlo s ja- kým povolením se jednalo. Poté spočítá, kolik času řidič v  této zóně strávil, případně zda musí pravního výzkumu systém Park & Ride v  Brně u  ústředního hřbitova nefunguje právě kvůli tomu, že není vyřešená navazu- jící problematika, kterou přináší toto parkování. „Právě, protože zatím nenabízí možnost zakou- pit si zvýhodněnou jízdenku na základě lístku za parkování. V současné době platíte jak par- kovné, tak i jízdenku na MHD v plné výši. Dalším důvodem je omezení doby stání za zvýhod- něnou cenu pouze na dvanáct hodin. Také chybí odbavovací systém ve vozidle MHD, který by uměl zlevněnou jízdenku či parkovací lístek přečíst a potvr- dit, že parkovné i  sleva slouží k  přepravě osoby, jež upřed- nostnila veřejnou dopravz před jízdou autem třeba do centra města. Dalším nedostatkem je počet takových parkovišť a  je- jich správné rozmístění v aglo- meraci kraje,“ míní Bárta. (vv) Na Park & Ride si řidiči zatím nezvykli, město chystá změny S p e ci á l •  dopra va ve měs tě  • Kde lze letos očekávat zácpy ■ Uzavírka na D1 v Brně mezi exitem jih a východ a exity Rousínov – Vyškov ■ Modernizace D1 u Velké Bíteše (km 162–168) a Ostrovačic (km 178–182) ■ Částečné uzavírky na D2 mezi Brnem a Břeclaví ■ Několik uzavírek jízdních pásů na D46 (Olomouc – Prostějov – Vyškov) ■ Po celý červenec bude částečně uzavřena frekventovaná silnice I/43 mezi Českou a Kuřimí. Podobná uzavírka na této silnici je v obcích Horní Heřmanice, Brněnec a Březová ■ Částečná uzavírka na silnici I/55 Vnorovy - Strážnice ■ Částečná uzavírka Velkého městského okruhu I/42 v Brně na Poříčí. ■ Šumpersko a Jesenicko – dlouhodobá uzavírka jižní části Červenohorského sedla ■ Dálnice D35 – na obchvatu mezi Olomoucí a Přáslavicemi ■ Rekonstrukce silnice I/55 mezi Přerovem a Kokorami Oprava mostu na silnici I/35 na ulici Velkomoravské Olomouci ■ Hlavní tah I/38 Jihlava – Znojmo, kde probíhají na několika úsecích opravy. ■ Silnice I/35 v Litomyšli, úplná uzavírka pro osobní vozidla ■ Průtah Poličkou I/34, částečná uzavírka a kyvadlový provoz, podobně úseky I/34 Borová – Polička a Hlinsko – Chlum ■ Částečná uzavírka silnice I/11 v Žamberku Oprava mostu a částečná uzavírka silnice I/14 v Libchavách FOTO: Eugénia Bánovská FOTO: Galina Močárová

květen | červen 2016 15 „Doufám, že si řidiči aut jednou na kolo sednou“ speciál – doprava ve městě Půjčit si kolo? V minulosti nemyslitelná záležitost. Nyní ale v celé republice pracují desítky firem, které poskytnou bicykl nejen turistům, ale i místním. „Ti si nejčastěji chtějí vyzkoušet elektrokolo,“ tvrdí Petr Kalaš z  jihomoraské půjčovny a prodejny Rentbike.cz. Cítíte posun v tom,že se kolo stále častěji využívá jako dopravní prostředek? Ten trend tu je, postupuje.Vidím to hlavně v centru Brna. Město je totiž kopcovité a jeho okraje nejsou ještě vyu- žívané lidmi k cestě do práce.Ale je jen otázka času, než objeví stále opomíjené elektrokolo. Tady vidíte prostor pro další rozvoj cyklistiky? Ano. Jako doporavní prostředek je ideální. Na západě ho už objevili, my jsme v tomto trochu pozadu. Třeba právě pro Brňany je to cesta, jak se dostat do centra bez auta nebo využití MHD. Je to řešení , jak se dostanou do práce bez kapky potu na čele. Proč jsme v elektrokolech za západem? Nejsme na ně ještě naučení. Kde ho parkovat a jak se k němu chovat. Ale pozoruju o ně zvýšený zájem. Když k nám přijde někdo, kdo není turista, většinou si chce vyzkoušet právě elektrokolo s tím, že má v plánu si jej pořídit. Konkrétně nám se daří přestvba klasických kol na elektrokola. Od začátku roku jsme jich udělali 28. Jeden klient si kolo nechal přestavět pro sebe,pak pro svou ženu. Potom se nám ozvali dva jeho sousedé. Vidíte konkrétně v Brně,které znáte nejlíp,nějaké problémy spojenou s cestováním na kole? Určitě nejsou problém cyklostezky. Současnému stavu bych nevěřil ještě před deseti lety.I otočení jednosměrek,je to výborně nastavené.Dík z to patří sdružení Brno na kole, které je velkým motorem. Současný stav je určitě dosta- tečný,navíc trend bude pokračovat.Ale já jsem spokojený. Kde je tedy prostor pro další zlepšení? Vidím to v postupném procesu soužití chodců a cyklistů,až se okřešou hrany. Doufám, že lidé z aut si jednou na kolo zkusí sednout.Vždycky je to o úhlu pohledu.Také se může zlepšit infrastruktura. Brno kdysi mluvilo o automatických systémech půjčování kol.Že si na nádraží vyzvednete kolo a za patnáct minut ho zaparkujete někde jinde.  (ceh) S p e ci á l •  dopra va ve měs tě  • V příštím čísle Moravského hospodářství: Máte zájem získávat zdarma Moravské hospodářství? Objednejte si další číslo na adrese: databaze@moravskehospodarstvi.cz Příští vydání dostanete na váš stůl do 11. srpna 2016. Artechnic-Schréder – 8 AŽD Praha – 8 CARTec – 9 Crystalis – 9 České dráhy – 2 DCom – 8 De Fleurs – 8 Dopravní podnik města Brna – 16 Dopravní podnik města Jihlavy – 16 Dopravní podnik města Hradce Králové – 16 Dopravní podnik města Olomouce – 16 Dopravní podnik Ostrava – 16 Ekolo.cz – 8 Epson – 9 Fakeer drinks – 9 Fr. Hanák klenotnictví – 9 GolfProfi – 9 ICZ – 9 J&T banka – 9 InQool – 8 Hytera – 8 Kooperativa – 9 Marine – 8 Mikov – 8 Moravské naftové doly – 2 Ocean 48 – 9 Panasonic – 8 Povodí Moravy – 4 Ramet – 8 Reisten vinařství – 9 Rekola – 5 Rentbike.cz – 15 SŽDC – 8 T-Mobile – 8 TSS Group – 8 Vera – 8 Visitech – 9 ZLKL – 10 Artechnic-Schréder, a. s. – 12 Česká spořitelna, a. s. – 11 Dopravní podnik města Brna, a. s. – 16 EKO-KOM, a. s. – 6 –7 Eurovision, a. s. – 13 Festival Ibérica – 15 Kooperativa, a. s. – 5 Kordis JMK, a. s. – 16 MasterCard Europe SA – 10 SAKO Brno, a. s. – 4 Teplárny Brno, a. s. – 3 Vera, spol. s r. o. – 8 Rejstřík firem Seznam Inzerentů UZÁVĚRKA OBJEDNÁVEK INZERCE DO PŘÍŠTÍHO VYDÁNÍ: do 1. 8. 2016 VYDAVATEL: Magnus Regio, s. r. o. Dvořákova 14, 602 00 Brno telefon: 542 425 210 e-mail: info@magnusregio.cz www.magnusregio.cz JEDNATELKA SPOLEČNOSTI: Magda Slaninová e-mail: m.slaninova@magnusregio.cz REDAKCE: šéfredaktor: Michal Čejka GSM: 774 112 643 e-mail: m.cejka @magnusregio.cz redaktoři: Ladislav Koubek, Veronika Vindišová, Lucie Sitarová, Michaela Římanová foto: Eugénia Bánovská, Galina Močárová,Attila Racek, Jiří Salik Sláma,Vlado Mlynárčik OBCHODNÍ ODDĚLENÍ: obchodní ředitel Vojtěch Koukal tel.: 542 425 239, GSM: 774 112 138 e-mail: v.koukal@magnusregio.cz PRODUKCE: Jana Hrstková tel.: 542 425 231, GSM: 775 006 094 e-mail: j.hrstkova@magnusregio.cz Edita Karásková tel: 542 425 231, GSM: 725 893 273 e-mail: e.karaskova @magnusregio.cz TISK: SAMAB BRNO GROUP, a. s. Cyrilská 14, 614 00 Brno | www.samab.cz REGISTRACE: MK ČR E 18141 patří do Brno TOP 100  Speciál: Chytré investice  Vodohospodářství a protipovodňová opatření  Vodárenství a čističky odpadních vod  Železniční doprava a bezpečnost na železnici Města podporují nový trend: na kole do práce Průměrně až sedm procent všech svých cest absolvují Moravané na kole. Vyplývá to ze statistik jednotlivých měst a obcí. V některých městech využívají lidé kolo k přepravě až pro pětinu svých cest. Záleží na terénu, dopravní infrastruktuře a také na rozloze. Michaela Římanová Vedení měst reaguje na nový trend, který může mít pozitivní dopad nejen na životní prostře- dí, a snaží se cyklistiku podpo- rovat. Vytváří nové koncepce, aby cestování na kole bylo nejen ekologické, ale především bez- pečné. Inspiraci hledají v zahra- ničí. Téměř každé větší město v  České republice má již dnes svého koordinátora pro cyklo- dopravu. Ten dohlíží na to, aby se při plánování a  budování nové dopravní infrastruktury myslelo i na cyklisty, aby vzni- kaly nové cyklopruhy a  cesta na kole do práce nebo do ško- ly byla bezpečná. „Náš člověk absolvoval několik studijních cest do Berlína, do Lipska a do Silnice jsou příliš úzké a terén kopcovitý. „Na cyklisty myslíme při každém plánovaní rekon- strukce ulice. Ne všude je ale možné cyklopruhy zavést. Mu- síme myslet na to, aby cyklsité měli dostatek prostoru a pruhy byly bezpečné,“ uvedla Zuzana Taušová z  tiskového oddělení magistrátu Brna. Vedení města tak ukázalo cyklistům vstřícnou tvář ales- poň tím, že pro ně zrušila zákaz vjezdu do centra města. Podle mezinárodní soutě- že Hlavní město cyklistů, kte- rá se uskutečnila v  roce 2014, jsou nejideálnějším městem Drážďan, kde kolo u mnoha li- dí nahrazuje městské hromadné dopravní prostředky. Zjišťoval, zda cyklistům u nás dokážeme poskytnout stejně kvalitní pod- mínky,“ uvedla například An- drea Vojkovská z  ostravského magistrátu. Ostrava ale podle ní nikdy nebude typickým cyklistickým městem jako je právě Berlín. „Město je rozhlehlé, není jed- nolitě rostlé a vzdálenosti jsou větší . Navíc je zde velmi kvalit- ní městská doprava a okrajové části na severu a východě mají velké výškové rozdíly,“ vysvětlila Vojkovská. pro cyklisty v  České republice Pardubice. Kolo zde lidé vyu- žívají pro devatenáct procent cest. „Za bohatou cyklistickou kulturu vděčí Pardubice své po- loze v rovinatém terénu Polabí. V  Pardubicích je všude blízko až 77  procent cest je kratších než 5 kilometrů,“ řekla mluvčí pardubického magistrátu Pavla Kosíková. „ „ Srážky cyklistů s chodci Budování infrastruktury pro cyklisty začalo v  Pardubi- cích již v 90. letech, jednalo se převážně o smíšené stezky pro chodce a  cyklisty. Tento typ infrastruktury, vhodný zejmé- na pro přírodní lokality, naráží v  ulicích města na své limity. „Docházelo na nich ke srážkám cyklistů s chodci. Po roce 2010 jsme proto začali měnit systém. Vzniklo mnoho cykloobousmě- rek, několik úseků vyhrazených pruhů pro cyklisty a cyklopik- tokoridorů. Tato infrastruk- tura umožňuje plynulý pohyb cyklistů, kteří preferují rychlou přímou jízdu i  za cenu sdílení vozovky s motorovými vozidly,“ vysvětlila Kosíková. Rozvoj cyklodopravy ne- podporují pouze města, ale také různá sdružení. Vzniká proto mnoho soutěží, které se snaží lidi přimět k cestování na kole. Nejznámnější a právě skončená je Do práce na kole, do které se zapojilo stovky firme z  celé České republiky. Přesto se i v Ostravě zvyšuje podíl cyklistické dopravy. Ny- ní je na dvou a půl procentech. „Našim cílem je vzhledem k po- třebě zlepšení ovzduší alespoň pět procent,“ dodala Vojkovská. „ „ Studenti a kopce Kolo jako dopravní prostře- dek je velmi oblíbený především ve studentských městech jako je Brno. To ale podle odbor- níků také nemá příliš vhodné podmínky pro cyklodopravu. 2 8. 6. – 3. 7. www.iberica.cz f e s t i v a l i b e r o a m e r i c k ý c h k u l t u r f e s t i v a l d e c u l t u r a s i b e r o a m e r i c a n a s 28. 6.–29. 6. | BRNO – RADNICKÁ / STARÁ RADNICE 30. 6. GALAKONCERT ŠPILBERK PUERTO FLAMENCO Patricio Hidalgo – action painting TRIO EDUARDO TRASSIERRA 30. 6. BRNO To nejlepší z kávové kultury. inzerce FOTO: Eugénia Bánovská

16 květen | červen 2016 Vtipnou kampaní na neukázněné cestující speciál – doprava ve městě Zástupci Města Brna a Jihomoravského kraje se dohodli na modernizaci odbavování cestujících v Integrovaném dopravním systému Jihomoravského kraje. Modernizace bude probíhat postupně po etapách, aby si cestující na nové možnosti mohli zvyknout a otestovat je. V první etapě od 1. 1. 2017 bude možné si koupit ve virtuální podobě předplatní jízdenku pro Brno. Cestující si předplatní jízdenku koupí prostřednictvím e-shopu se všemi výhodami, které z toho plynou. Jízdenka bude propojena s bezkontaktní bankovní kartou. Nový systém umožní například velmi rychlou výměnu v případě ztráty, automatickou koupi jízdenky v pravidelných intervalech nebo možnost přerušení platnosti z důvodu nemoci či dovolené. Po ověření funkčnosti jízdenek v Brně se počítá se zavedením virtuálních předplatních jízdenek ve zbytku Jihomoravského kraje a se zavedením placení jednorázových jízdenek bankovní kartou. Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje nevstupuje na neprobádané území. Modernizace odbavování cestujících se připravuje již delší dobu a využití bankovních karet jako nosičů informace o předplatních jízdenek je nyní aktuálním trendem v celé České republice. V Brně a Jihomoravském kraji jsme si již progresívní metody placení za jednorázové jízdenky rovněž vyzkoušeli. Ať už šlo o SMS jízdenky pro cesty po Brně nebo o aplikaci pro chytré telefony IDS JMK POSEIDON, která umožňuje možné koupit kompletní sortiment jednorázových a jednodenních jízdenek pro cesty po celém kraji u všech dopravců včetně Českých drah. MODERNIZACE ODBAVOVÁNÍ CESTUJÍCÍCH INTEGROVANÝ DOPRAVNÍ SYSTÉM JIHOMORAVSKÉHO KRAJE Aplikace IDS JMK POSEIDON nabízí: elektronické jednorázové jízdenky vyhledání spojení s cenami jízdného aktuální informace o provozu jízdní řády v PDF plánky sítí linek Aplikace je bezplatně ke stažení pro všechny běžné mobilní platformy (Android, Windows, Apple).  www.idsjmk.cz e-shop modernizace bankovní karty IDSJMKPoseidon „Nejvýhodnější jízdenky pro celý Jihomoravský kraj“ IDS JMK POSEIDON Mobilní aplikace Mobilní aplikace Mobilní aplikace MOC.indd 1 31.5.2016 11:35:13 inzerce S p e ci á l •  dopra va ve měs tě  • Městské autobusy jezdí ekologičtěji Městská hromadná doprava je tak běžnou součástí života, že už ji často ani nevnímáme. Za ranním spojem do práce i večerní jízdou z hospody stojí spousta lidí, kteří se starají o to, aby byl vozový park města v dobré kondici. Lucie Sitarová Ať už je to v Brně nebo v Tře- bíči, do plánování, rekonstrukce a  údržby všech autobusů, trolej- busů i tramvají tečou často spous- ty peněz i  hodin zaměstnanců dopravních podniků. Základní požadavek, který musí dopravní podniky řešit, je dostatečná fre- kvence spojů a obsloužení všech důležitých i méně důležitých míst svého města. V Brně tak jezdí přes 750 autobusů, trolejbusů a tram- vají, a pluje šest lodí. Čísla jdou do stovek i v případě Ostravy, naopak menším městům stačí k zajištění potřeb svých občanů mnohem méně vozidel. Třeba v  Třebíči cestující přepravuje 25 autobusů, z toho 21 nízkopodlažních. I přes masivní rozšíření aut v posledních desetiletích ale MHD hromadné dopravy ještě další vý- hodu – cena tohoto paliva je totiž o něco nižší, než cena nafty. I proto Ministerstvo dopravy rozšiřování tohoto typu pohonů podporuje. „ „ Místo nafty plyn Stlačený metan vozí v  zásob- nících na střeše i  nové autobusy v Brně. „Máme 100 autobusů na CNG, tedy třetinu vozového par- ku. Pravidelně testujeme i elektro- busy nicméně tato technologie je zatím příliš nákladná,“ vysvětluje mluvčí Dopravního podniku měs- ta Brna Barbora Lukšová s tím, že o nákupu elektrobusů bude Brno uvažovat spíše v budoucnosti. V Jihlavě také slyší na pozitiva CNG pohonu. „Dopravní podnik provozuje 13 autobusů s  poho- nem na CNG,“ říká Jaroslav Šetek, technický náměstek Dopravního podniku města Jihlavy s  tím, že v dalších letech plánují nákup de- víti autobusů, které budou také stlačený plyn využívat, a  dalších 9 trolejbusů. Na elektrobusy má už teď zá- lusk Olomouc. „Neustále sleduje- me vývoj v oblasti veřejné dopravy. Budoucnost vidíme spíše v  elek- trobusech, o čemž svědčí i to, že máme v plánu zakoupení elektro- busu,“ vysvětluje tisková mluvčí Dopravního podniku města Olo- mouc Martina Krčová. neztratila na své užitečnosti. V Třebíči, která má 38 tisíc obyva- tel, ji každoročně využije 3,5 mi- lionu cestujících. Naopak malou poptávku po MHD na některých úsecích svých dlouhých linek řeší kvůli oblastem s  nízkým osídle- ním ostravský dopravní podnik. Kromě snazší přepravy ti- síců i  milionů cestujících ročně a  ulevení auty ucpaným ulicím má hromadná doprava ještě jeden cíl – snížit emise. Se smogem se potýkají snad všechna větší města, s  dlouhodobým překračováním limitů na zdraví nebezpečné látky ve vzduchu má největší zkušenos- ti Ostrava. I proto ve slezské metropoli dávají velký důraz na ekologičnost nově pořizovaných vozidel. „Dopravní podnik Ostrava v  loňském roce pořídil s dotací 105 nízkopodlažní autobusů na stlačený zemní plyn. Rovněž v našem vozovém parku máme 4  elektrobusy, které jsme pořídili již v  roce 2010 a  2011,“ vypočítává tiskový mluvčí DPO Miroslav Albrecht. Nákup více než stovky ekologických autobusů byl součástí velké investice, která město stála 840  milionů korun, při níž Ostrava pořídila také dva- náct nízkopodlažních trolejbusů. I když se podle Albrechta v nej- bližší době podobně vysoká in- vestice opakovat nebude, Ostrava stále usiluje o větší ekologizaci své hromadné dopravy. Pohon CNG je ekologičtější alternativa k benzínu nebo naftě. Má pro provo- zovatele Plakáty s  vtipnými slogany nově umístil do vozů Dopravní podnik města Brna. Snaží se přesvědčit cestující, aby byli vůči ostatním ohleduplní. Na obrovských samolepkách se nachází piktogramy vyobrazeným dítětem coby supermanem vylétávající z kočárku, nebo autobus fackující zrcátkem člověka. Kampaň má název: Zas tak složité to není. „Cílem je zábavnou a zajímavou formou ukázat a možná i připomenout cestujícím přepravní podmínky a základní pravidla slušného chování. Při jejich dodržování se bude všem cestovat příjemněji a přitom jejich plnění zas tak složité není,“ vysvětlil generální ředitel brněnského dopravního podniku Miloš Havránek. Vtipné obrázky jsou doplněny krátkým textem v českém i an- glickém jazyce. Například, že každý není povinný poslouchat hlasitou hudbu ze sluchátek svého souseda. Při výrobě dopravní podnik vycházel ze situací, které mohou ve vozech nastat, vadí ostatním cestujícím a přitom jsou proti přepravním podmínkám. „V kampani řešíme 32 základních témat. Vše je jednoduše grafic- ky znázorněno. Nikoho totiž nebaví číst dlouhé texty týkající se dodržování pravidel,“ popsal vedoucí marketingu a komunikace dopravního podniku Luděk Kocman. Na barevné piktogramy můžou cestující narazit ve vozech, a to ve formě folií na vozidlech nebo polepů v tramvajích. Obrázky umístili také do držadel ve vozech. Do budoucna plánuje brněnský dopravce také výrobu kvarteta s jednotlivými piktogramy. Usměrnit neukázněné cestující vtipnou formou se již několik let snaží také v Dopravním podniku města Olomouc. Do vozů nepravidelně umísťuje obrázky s  hesly, jako Nepleťte se MHD s bufetem nebo Dopřejte Vašemu pejskovi jízdenku a náhubek! „S kampaní začneme vždycky, když se začne ve vozech opako- vat určitý jev. Typické je například, že v době začátku školního roku upozorňujeme školáky a studenty, že batoh ve vozidle na záda nepatří,“ uvedla mluvčí olomouckého dopravního podniku Martina Krčová. Na vztahy mezi cestujícími se zaměřili v Hradci Králové. Do vozů umístili třeba s letáky s textem Nestojí ve Vaší blízkosti oso- ba starší, tělesně postižená nebo těhotná žena, která si potřebuje sednout? Děkujeme Vám za uvolnění místa k sezení těm, kteří to více potřebují. Respektujeme se vzájemně. Dopravní podniky používají k  upozornění cestujících také hlášení. Právě takovou formou dělají občas kampaně v Ostravě. „V minulosti třeba na přepravu cestujících ve znečištěných odě- vech, přepravu psů bez a s náhubkem či cestování s batohem na zádech,“ přiblížil mluvčí Dopravního podniku Ostrava Miroslav Albrecht.(vv) Průměrné stáří autobusů ve vybraných městech Město Autobusy počet Autobusy věk Ostrava 293 5,7 let Brno 307 5,2 let Třebíč 25 6 let Olomouc 76 9,51 let Jihlava 31 6,6 let