MH únor 2017

Sledujeme kraje: Vysočina  |  Jihomoravský  Olomoucký  |  Zlínský  Moravskoslezský  |  Pardubický  Královéhradecký t o p o d s tat n é p r o f i r m y a  v e ř e j n o u s p r áv u      l e d e n | ú n o r 2 0 1 7 www.moravskehospodarstvi.cz www.facebook.com/moravskehospodarstvi 2 Získávání posudků EIA má být nyní rychlejší 6 Z obchodů zmizí igelitky zdarma 14 –16 Speciál: Zdravotnictví Konec spaloven? Unie chce recyklaci Velké změny nás čekají v ob- lasti odpadového hospodářství. Evropská unie totiž odmítla financovat stavbu dalších nových spaloven. Již vyčleněné peníze ministerstvem životního pro- středí tak budou pravděpodobně přesměrovány na stavbu bioply- nových stanic a přestavbu teplá- renských kotlů. Více na straně 4 Investice do ovzduší nejen na Ostravsku jsou nedostatečné, varují ekologové Vláda se v lednu věnovala zne- čištěnému ovzduší. Shodla se, že současné právní normy jsou v této oblasti dostačující, ale města a obce zatím prakticky vůbec nevyužívají nástroje, které jim zákony dávají. S tímto prohlášením se ale nespokojili ekologové několika organizací. Více na straně 3 Ocenění pro naši generaci, i naše předky Vítězem soutěže Vesnice roku se v roce 2016 stala Kašava, malá obec na Zlínsku. Starosta Josef Jarcovják se raduje, že směr, kterým obec vede, je správný. „Je to posílení naší kašavské hrdosti a patriotismu a hlavně posílení naší soudržnosti,“ říká.  Více na straně 8 Česko na špici získávání zakázek bez soutěže Transparentnost veřejných za- kázek v Česku klesá. Vloni byla každá pátá zadána bez soutěže. Analýza neziskové organizace Good Governance uvádí, že prů- měr zakázek takzvaně z ruky byl v období 2014–2015 v zemích EU 6,6 procenta. V Česku téměř třikrát víc.  Více na straně 11 Hyperloop v Brně V polovině roku 2016 začali brněnští politici jednat s firmou Hyperloop Transportation Technology (HTT). V polovině ledna pak město Brno podepsalo memorandum s touto společností.Ve spolupráci s krajem chce vypracovat studii proveditelnosti, která má ukázat, zda se regionu vyplatí pokus spojit se s okolními velkoměsty hyperloopem – tedy supermoderním transportním potrubím, ve kterém se cestující přepravují takřka rychlostí zvuku. Zástupci společnosti vyrábějící hyperloop slibují technologickou revoluci v dopravě: cestovní kapsle by se měla v potrubí pohybovat rychlostí až 1 200 kilometrů v hodině. Například cesta z Prahy do Brna by místo více než dvou hodin měla trvat jen několik minut. Před podpisem memoranda představil podstatu a výhody hyperloopu výkonný ředitel HTT Dirk Ahlborn a také zástupci kraje, města a ministerstva dopravy. Společnost už spustila první testování v Kalifornii a podobná memoranda už podepsala například se slovenskou vládou a její zástupci jednali s politiky v Rusku, Indii a Turecku.Vize má ovšem také řadu kritiků.  ■  Více na str. 13 FOTO:  Hyperloop Transportation Technologies Velká odpadová revoluce? Zatím ne Prakticky totožné argumenty pak obsahuje i prohlášení Sdružení místních samospráv ČR. Pro obce a města ale současný stav znamená další čeká- ní. „Stávající nejistota v oblasti odpadů pramenící zejména z dlouhodobého odkládání přijetí nového zákona o odpadech však zcela jistě obcím situaci v řešení odpadového hospodářství neusnadňuje,“ myslí si Katarína Rushková, vedoucí Odboru život- ního prostředí na jihlavském magistrátu. Velké kontroverze vzbuzuje zejména podpora nebo nepodpora spalování odpadu. Výrazné navý- šení poplatku za skládkování by ve střednědobém horizontu právě spalovnám výrazně nahrávalo. Pokračování na straně 2 Jednou z nenaplněných ambicí současné vlády ZŘEJMĚ zůstane schválení nového zákona o odpadech a souvisejícího zákona o vybraných výrobcích s ukončenou životností. Ladislav Koubek Legislativní rada vlády oba zákony vrátila Mini- sterstvu životního prostředí k dopracování. „Vzhle- dem k  tomu, že volby budou v  polovině října, můžeme s velkou pravděpodobností hraničící s jis- totou na nový zákon o odpadech zapomenout,“ říká k tomu poslanec Robin Bohnisch. Připravovaná novela mimo jiné měla ze zákona o odpadech vyjmout místní poplatek za komunální odpad. Jejím dalším cílem bylo Česko připravit na zákaz skládkování, který začne platit od roku 2024. Odborníci ale zákonu vyčítají řadu chyb a rozporů. Neschválení zákona jim tak vadit nebude. „Svaz měst a obcí ČR uplatnil vůči zákonu o odpadech celou řadu připomínek, několik z nich však zůstalo po vypořádání s rozporem. Připomínky byly uplat- něny také k  zákonu o  místních poplatcích, který navrhuje nové způsoby platby za odpad,“ sdělil nám místopředseda svazu a starosta Velkého Oseku Pavel Drahovzal. „Zásadní je také stále nedopracovaná dopadová studie, která mimo jiné konstatovala, že dopady zákona jsou značné, a to na široké skupiny obyvatel. Osobně za nejpodstatnější důvod vnímám to, že v EU právě probíhají schvalovací práce na nových odpadových směrnicích. Ty mají přinést zásadní strategické změny. Je tedy naprosto logické, aby- chom s novým zákonem raději počkali a schválili jej jednou a  v  kvalitním znění na dalších 10 let, než narychlo nyní, s mnoha chybami a s potřebou velmi brzkých dalších změn,“ myslí si výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství Petr Havelka. S p e ci á l •  zdra votnict ví  •

2 leden | únor 2017 životní prostředí Seznam prioritních dopravních staveb: ■ D3 Obchvat Českých Budějovic (D3 0310/I Úsilné – Hodějovice a D3 0310/II Hodějovice – Třebonín)* ■ D6 obchvaty obcí Řevničov, Lubenec, Krušovice (D6 Lubenec, obchvat; D6 Řevničov, obchvat; D6 Nové Strašecí – Řevničov) ■ D48 Frýdek Místek, obchvat ■ D35 Opatovice – Ostrov (D35 Opatovice nad Labem – Časy a D35 Časy – Ostrov) ■ D49 Hulín – Fryšták * ■ D55 Otrokovice, obchvat JV část* ■ D11 1106 Hradec Králové – Smiřice * ■ D1 0136 Říkovice – Přerov * ■ Modernizace trati Sudoměřice – Votice * *  Šest z devíti prioritních dopravních staveb má nová souhlasná stanoviska EIA. U zbývajících tři staveb očekává dopravní resort vydání posudků během února. Zdroj: ministerstvo dopravy  prioritní stavby EIA (z anglického Environmental Impact Assessment) česky: Vyhodnocení vlivů na životní prostředí je označení pro proces (respektive studii), jehož cílem je získat představu o výsledném vlivu stavby na životní prostředí a vyhodnocení, zda je z tohoto ohledu vhodné ji realizovat, resp. za jakých pod- mínek je realizace akceptovatelná. Proces nepodléhá správnímu řádu (a nelze se proti němu odvolat) a jeho výstup má pouze doporu- čující charakter (byť je většinou  správními úřa- dy akceptován). Studii EIA musí mít a přiložit ji k žádosti o realizaci všechny velké stavby a všech- ny podniky s výrazným dopadem na přírodu (to- várny, spalovny atd.). EIA byla v českém zákonodárství poprvé zavede- na zákonem České národní rady č. 244/1992 Sb. o  posuzování vlivů na životní prostředí (1992). V současné době ji upravuje zákon č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí. EIA je součástí zákonodárství i řady dalších států, mimo jiné USA a všech států Evropské unie. Změny v EIA: Získávání posudků má být nyní rychlejší metrů cesty v polích ano,“ připo- míná další paradox Jan Friedinger z hnutí Greenpeace. Efektivnější dopravě by kromě snazšího povolování měly podpo- řit i investice do oprav krajských silnic. „Prosperita našich firem se točí na kolech silniční dopra- vy a dobrá silnice zkracuje cestu k úspěchu. Řada firem je přímo zá- vislá na exportu svých výrobků po krajských silnicích. Navrhl jsem, aby vláda převedla nevyčerpané státní peníze na dálnice a silnice I. třídy z loňského roku na opravy krajských silnic. Sněmovna tento návrh přijala,“ představil jedno z dalších opatření místopředseda rozpočtového výboru Sněmovny Jaroslav Klaška. Postavit v Česku novou silnici, to je záležitost spíše na desetiletí. Katastrofální situace, která dusí ekonomiku, prodražuje náklady a vytváří nervy řidičům v úsecích, kde už dávno měla stát dálnice, volá po řešení. Ladislav Koubek Ulehčení je snad na obzoru. „Příprava jednotlivé liniové stavby v ČR dnes průměrně trvá dvanáct až třináct let a naší snahou je tuto dobu zkrátit na polovinu. Součas- ně ale nemůžeme obcházet práva, která jsou garantovaná legislativou EU. Jediná šance je tedy integrovat povolovací řízení tak, aby odvo- lání a soud byl přípustný u jedné stavby jen jednou. Tímto směrem jde i poslanci aktuálně projedná- vaná novela stavebního zákona. Věřím, že do konce volebního ob- dobí bude přijata,“ vyjádřil se pro Moravské hospodářství ministr dopravy Dan Ťok. „ „ Kolapsy v Přerově Dopravními kolapsy a neřeše- nou situací dlouhodobě trpí v Pře- rově, který se těší na dokončení posledního úseku dálnice D1 mezi Říkovicemi a  Přerovem. „Faktor EIA nebyl jediný, který způso- boval a  může způsobit průtahy v  dokončení D1. Dalšími příči- nami byly, podle mého názoru, procesy týkající se řízení a koor- dinace předprojektové a  projek- tové přípravy. Tedy vypořádání majetkových záležitostí, projektu pro územní rozhodnutí, či staveb- ní povolení,“ myslí si přerovský primátor Vladimír Puchalský. Ten souhlasí se zjednodušením proce- sů EIA. Cílem nemá být vyloučit podíl veřejnosti na projednávání, ale stanovit jasná a  rigidní jed- nokolová pravidla pro projednání námitek veřejnosti a tak vyloučit obstrukce a zneužívání, příp. úče- lovost tvrzení nejrůznějších spol- ků a sdružení. A podobný názor mají i další politici. „Demokracii uznávám, ale i  ta má své meze a  nelze ji zaměňovat s  anarchií. Hlas veřejnosti je třeba respekto- vat, ale tento hlas zase nemůže donekonečna komplikovat např. procesy výstavby infrastruktury, kterou děláme právě pro veřej- nost,“ sdělil olomoucký hejtman Oto Košta. Pro ministerstvo dopravy je klíčové, aby novela stavebního zákona zrychlila přípravu stav- by a  zjednodušila komplikovaný schvalovací systém, kdy se lze v  každém stupni (EIA, územní řízení, stavební řízení) odvolat. „Aktuální novela schválená vlá- dou zohledňuje i částečnou inte- graci EIA,“ uvádí ministr Ťok. Ten si myslí, že přiznaná práva ve vládním návrhu plně odpovídají požadavkům práva EU a rozhod- ně nepotlačují možnost veřejnosti vstoupitdoschvalovacíhoprocesu. „Souhlasím s  tezí, že systém EIA potřebuje zjednodušit. Jako nejhorší vidím požadavky na hlu- kové limity, kdy pro noční dobu jsou tak nízké hodnoty, že pro dopravní stavby nejdou praktic- ky splnit. Jako příklad uvádím mnoho let odsouvanou a potřeb- nou rekonstrukci železniční tratě mezi Brnem, Horními Heršpice- mi a Zastávkou u Brna, kterou se spolku Voda z Tetčic daří neustále shazovat, aniž by za tím byl ja- kýkoliv relevantní důvod,“ sdělil nám dopravní expert a  vedoucí odboru dopravy na třebíčské rad- nici Aleš Kratina. „ „ Hrubé zásahy do procesu Ekologové ale vidí situaci ji- nak. „Novela stavebního zákona znemožňuje lidem vyjádřit se k vykácení parku v sousedství, ruší veřejné slyšení ke kontroverzním projektům či zavádí byrokratické překážky bránící nově vzniklým místním spolkům v  připomín- kování spaloven a jiných velkých staveb. To jsou hrubé zásahy do procesu, který přece musí umět zohlednit hlas těch, jichž se stavba dotkne. Očekávám z těchto důvo- dů nárůst počtu žalob,“ myslí si předseda Strany Zelených Matěj Stropnický. I on ale uznává, že ně- které postupy je třeba zjednodušit. „Podle mého názoru je sa- motný proces EIA poměrně pře- hledný. Co by zasluhovalo určitou míru zjednodušení, jsou samotné posudky, které jsou často enormně rozsáhlé, psané komplikovaným jazykem a  podstatné informace jsou často schovány pod balastem informací nadbytečných, což ve- řejnosti významně ztěžuje mož- nost se k projektům efektivně vy- jádřit. Také může být pro některé frustrující, když vidí, že například na prodloužení životnosti hnědo- uhelné elektrárny Chvaletice není EIA třeba a na zbudování pár kilo- Dokončení ze strany 1 „EU chce, aby odpady byly po- užívány zejména jako zdroje su- rovin pro další výrobu. To velmi vítáme. S  tím spojená výhoda je i  to, že recyklace nevyžaduje ta- kové zdražení. Jsme pro nastavení motivační varianty, nikoli navrho- vané represivní varianty založené na plošném navýšení ekologic- kých daní všem občanům,“ uvá- dí Havelka. „Nejdůležitější bude, aby nový zákon o odpadech mířil zejména na větší míru třídění a re- cyklace odpadů, aby byl přehledný a  srozumitelný, souladný s  kon- ceptem oběhového hospodářství, který se v EU projednává a nena- vyšoval náklady měst, obcí a firem tam, kde to není třeba,“ myslí si Pavel Borůvka, obchodní ředitel firmy Marius Pedersen „ „ Máme co zlepšovat, odpad pořád končí na skládkách Odborníci se shodují na tom, že za posledních dvacet let udě- lalo Česko v  nakládání s  opady velký pokrok. „Domnívám se, že odpadové hospodářství ČR je v porovnání s ostatními členskými bili. Vzpomeňme si například na dobu, kdy se v obcích sbíral pouze směsný komunální odpad a nyní máme separovaný sběr na evrop- zeměmi EU na velmi dobré úrovni již nyní. Pokud lidem a  firmám srozumitelně sdělíme co a  proč je žádoucí a bude to navíc dávat ské úrovni. Lidem to dávalo smysl a  během prvních let se novému systému plně přizpůsobili.“ myslí si Borůvka. Přesto může Česko mnoho vě- ci zlepšit. Podle údajů statistiků pořád největší část komunální- ho odpadu skončí na skládkách. Vzhledem k tomu, že za sedm let má být skládkování úplně zaká- záno, je jasné, že nás čeká velká odpadová revoluce. Jak ale daný stav změnit? „Jako efektivní pro podporu recyklace bychom vnímali její skutečnou ekonomickou podporu. Občané ČR třídí každoročně více a více odpadů. A co je podstatné, dělají to dobrovolně a již mnoho let. V ČR třídí zhruba 72 procent obyvatel.“ uvádí několik nápadů Havelka. „Nejlepší motivací pro občany je pořád ještě motivace finanční. Jihlava proto již několik let umožňuje obyvatelům Jihlavy zapojit se do Programu zodpo- vědného nakládání s odpady. Po- kud lidé splní podmínky tohoto motivačního programu, můžou dosáhnout na slevu na poplatku,“ popisuje postup jihlavské radnice Rushková. „Největší rezervy v nakládání s odpady jsou v chybějících zpra- covatelských zařízeních pro někte- ré komodity, které se pak mnohdy vyváží ke zpracování za hranice ČR nebo dokonce i mimo EU. To- to by se mělo změnit. Je nutné na odpady nahlížet jako na materiál, z  něhož je možné získat surovi- nu, ale také za určitých okolností energii,“ upozorňuje Drahovzal. logiku v ekonomickém kontextu, jsem přesvědčen, že je jen otázkou času, aby se producenti novým podmínkám přirozeně přizpůso- 2006 2011 2012 2013 2014 2015 Skládkování 2 043 289 2 167 041 1 827 868 1 815 103 1 826 974 1 755 438 Spalování s využitím tepla 390 620 607 222 651 563 628 413 600 147 585 784 Spalování bez využití tepla (D10) 1 607 2 618 2 834 2 696 4 008 4 012 Recyklace (R2-R11) 200 603 495 695 665 279 685 920 736 022 850 907 Kompostování (N13) 23 104 73 762 85 099 96 101 93 429 141 194 Velká odpadová revoluce? Zatím ne Nakládání s komunálními odpady (v tunách) Ministr dopravy Dan Ťok chce zkrátit přípravu liniových staveb u nás z dvanácti let na polovinu. FOTO: Ministerstvo dopravy Jak Češi třídí odpad? Výsledky výzkumu z prosince 2016 (zdroj: STEM-MARK) Na udržení vody v krajině půjde půl miliardy Odstartoval příjem žádostí o dota- ce v nových výzvách z Operačního programu Životní prostředí. Tři výzvy podpoří projekty zaměřené na péči a ochranu přírody a kraji- ny. Jen na zadržování vody v kraji- ně půjde přes půl miliardy korun. Žádosti do těchto výzev je možné posílat na Agenturu ochrany pří- rody a krajiny ČR do 31. července. Další výzva pak cílí na zlepšení kvality ovzduší a zájemci o dotaci mohou posílat žádosti o dotační příspěvek na své projekty až do 20. prosince. „Podporujeme širo- kou škálu: od energetických úspor v rodinných i bytových domech, přes přírodě blízká opatření na zlepšení schopností naší krajiny zadržovat lépe vodu až po zachy- távání a opětovné využívání sráž- kové vody pro domácnosti, kde se chystáme otevřít program pro občany v nejbližších měsících. Ve dvou aktuálně otevřených výzvách z  našeho Operačního programu Životní prostředí budeme kon- krétně podporovat projekty, které zlepší zejména průchodnost říční sítě pro vodní živočichy a  zlep- ší vodní režim krajiny, vytváření a obnovu přírodě blízkých koryt vodních toků ad.,“  říká ministr Richard Brabec.  (red)  aktuálně

leden | únor 2017 3 Jak bojuje město Ostrava se špatným ovzduším: Investice do ovzduší nejen na Ostravsku jsou nedostatečné, varují ekologové stat s dotováním uhelných zdro- jů a ukončit zbytečné pálení uhlí v  zastaralých elektrárnách. Obce by měly dostat povinnost  – ale i  nástroje a  možnosti  – rozum- Smog zahalil na konci ledna téměř všechna města v České republice. Kromě tradičně nejvíce postižených oblastí jako je Ostravsko a Karvinsko se s ním potýkali také lidé na Olomoucku, jižní Moravě a v Praze. Michaela Římanová Na vině jsou továrny, ale také automobilová doprava. Investice státu, krajů a  měst do zlepšení ovzduší jsou podle ekologů nedo- statečné a špatně cílené. Koncen- trace škodlivin ve vzduchu byla v posledních týdnech tak vysoká, že se situaci rozhodl řešit i premi- ér Bohuslav Sobotka. Vláda se znečištěnému ovzduší věnovala na svém jednání na kon- ci ledna. Tam se shodla, že součas- né právní normy jsou v této oblasti dostačující, ale města a obce zatím prakticky vůbec nevyužívají ná- stroje, které jim zákony dávají. ně regulovat dopravu. Pokud ani smogová krize nepohne vládu k rychlému prosazení programo- vého závazku v podobě antifosil- ního zákona, je potřeba jej ale- spoň připravit pro další vládu,“ vyjmenoval hlavní doporučení Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA. „ „ Připravená opatření Podle ředitelky ostravské orga- nizace Čisté nebe Anny Ploškové je pozdě, řešit situaci až ve chvíli, kdy smog zavalí města. „Chceme, aby během smogových situací města a  kraje reagovala rychle a účinně balíčkem předem připra- vených opatření a chránila tak své obyvatele před nejhoršími dopa- dy znečištěného vzduchu,“ uvedla ekoložka. Plošková poukázala také na to, že ani města, která trápí smog neustále, neumějí problematiku znečištěného ovzduší řešit a tím- to směrem putuje málo peněz. „Opatření, která se v tomto směru dějí například na Ostravsku a Kar- vinsku, jsou velmi pomalá a nás nutí nadále dýchat vzduch, který je zdraví škodlivý,“ řekla. Podobným prohlášením se ale brání tamní politici. Město Ostra- va podle náměstkyně primátora Kateřiny Šebestové v rámci svých legislativních pravomocí přispívá S tímto prohlášením se ale ne- spokojili ekologové několika orga- nizací. Společně připravili plán konkrétních řešení, které vláda může udělat. „Vláda by měla pře- životní prostředí Na Bruntálsku má vzniknout přehrada Nové Heřminovy. Má v povodí řeky Odry zmírnit rizi- ko povodní. Obyvatelé obce No- vé Heřminovy však s  výstavbou zásadně nesouhlasí. Značná část obce by totiž skončila pod vodou. Navíc prý existují levnější řešení. Výstavba nádrže v  Nových Heřminovech se řeší několik de- sítek let. Aktuální se stala po kata- strofálních povodních v roce 1997. Vláda nakonec schválila menší va- riantu přehrady. Při ní by podle zástupců Povodí Odry bylo v obci zatopeno dvanáct obytných domů. Stavba přehrady včetně do- datečných protipovodňových opatření a  přeložek komunikací má stát zhruba šest miliard ko- run. „Při počátečním rozhodo- požadovali řešení protipovodňo- vé ochrany Krnova a dalších obcí bez přehrady. Přítomní odborníci tvrdili, že žádné řešení nemůže konkurovat stavbě přehrady, která původně měla zatopit celou obec Nové Heřminovy. Navzdory tvr- zení generálního ředitele Povodí Odry, že zkapacitnění koryta řeky Opavy v Krnově je takřka nemož- né, se na konferenci podařilo pro- sadit zpracování studie, která toto tvrzení měla potvrdit, či vyvrátit,“ uvedl Václav Čermák, spoluautor studie „Zkapacitnění koryta řeky Opavy v  Krnově“ ve svém pro- hlášení Ochrana obcí na horní Opavě. Dodává, že podle jeho ná- zoru jsou obě varianty, s přehra- dou a  bez přehrady, rovnocenné z hlediska dosažení požadovaného stupně protipovodňové ochrany. Generální ředitel Povodí Odry Jiří Pagáč se dříve vyjádřil tak, že je možnost zrušit nebo zastavit stavbu přehrady nereálná. „Stát už do toho investoval strašné peníze, vání o  způsobu protipovodňové ochrany byla jako odstrašující případ využita přehradová stu- die, zpracovaná na objednávku Povodí Odry. Obec od samého počátku požaduje objektivní po- rovnání této přehradové varianty, zpracované na objednávku Povodí Odry, s bezpřehradovou variantou zpracovanou sdružením Unie pro řeku Moravu. Pokud nás nezávislí odborníci odbornými argumenty přesvědčí, že podle našeho názo- ru účelově zpracovaná varianta je správná a naopak náš návrh je špatný, budeme na řešení protipo- vodňové ochrany spolupracovat. Toto porovnání však příslušná mi- nisterstva i Povodí Odry už skoro deset let kategoricky odmítají,“ vysvětluje svůj postoj starosta No- my jsme vykoupili pozemky za zhruba čtyři sta padesát milionů korun, plus další peníze na pří- pravu této akce. Tady už není cesty zpět,“ prohlásil generální ředitel v minulosti. „ „ Do roku 2020 Obec podle něj musí dát svůj územní plán do souladu s vyšším územním plánem do roku 2020. „My jsme schopni dosáhnout na územní řízení a jsme schopni tu přehradu začít realizovat. V pod- statě i  bez souhlasu obce,“ řekl Pagáč. Zatímco Povodí Odry spoléhá na institut vyvlastnění pozemků, obec Nové Heřminovy už řadu let nabízí ministerstvu zemědělství východisko, jak zajistit protipo- vodňovou ochranu na řece Opavě i bez soudních tahanic o pozemky. vých Heřminov Ludvík Drobný. Mluvčí Povodí Odry Blanka Vlčková se prý k  celé záležitosti zatím nemůže vyjadřovat. „Chtěli bychom se normálně lidsky do- mluvit. Momentálně k tomu ne- mohu více říci,“ sdělila mluvčí. „ „ Zpracování studie „Řešením úpravy odtoko- vých poměrů se zabývám více než čtyřicet roků. S kauzou Nové Heřminovy jsem se seznámil na pozvání samosprávy Nových Heř- minov v březnu 2001 na konferen- ci v  Krnově. Na této konferenci Heřminovští a občanské iniciativy Přehradu Nové Heřminovy stále provázejí tahanice o pozemky ke zlepšení stavu kvality ovzduší řadou kroků. „Vloni jsme přispěli 400 Ostravanům na výměnu kot- le za moderní ekologický přístroj a v letošním roce v podpoře bu- deme pokračovat. Ke 150 autobu- sům na CNG, které už dopravní podnik provozuje, přibudou do konce roku 2019 desítky ekologic- kých tramvají, autobusů i trolejbu- sů. V rámci strategického plánu, který bude platit do roku 2023, se dopravní podnik ze součas- ných 71 % v případě bezemisních a  nízkoemisních vozidel dostane na 95 %,“ popsala Šebestová. Podle ekologů ale hlavním problémem Ostravska, na rozdíl například od Prahy nebo Brna, není automobilová doprava, ale průmyslové podniky. „Výrazně by pomohlo postupně restrukturali- zovat těžký průmysl zejména na Ostravsku, kde jeho koncentrace způsobuje významnou část tamní- ho rekordního znečištění ovzdu- ší,“ doporučila Plošková. Restrukturalizace průmyslu ale v  tuto chvíli není na pořadu dne. Lidé musejí doufat, že jim k lepšímu vzduchu pomohou ale- spoň několika miliardové investice zaměřené na snížení emisí samot- ných znečišťovatelů. Jednu z  největších ekologic- kých investic učinila v  minulém roce společnost Arcelor Mittal Ostrava. Ta do své továrny insta- lovala takzvaný fluidní kotel za 1,8 miliardy korun. Jeho garanto- vaná účinnost přesahuje 92 pro- cent, což je o tři procenta více než u starých kotlů. „Z hlediska emisí oxidu uhličitého to představuje snížení emisí zhruba o 60 000 tun skleníkových plynů za rok,“ ře- kl ředitel společnosti Petr Bara- nek. Celkové emise teplárny jsou 2,1 milionu tun ročně. Kotel sníží také emise oxidů síry o tisíc tun a emise dusíku o 700 tun ročně.  „Na žádost náměstka ministra ze- mědělství Aleše Kendíka se usku- tečnila loni v  prosinci v  budově obecního úřadu Nové Heřminovy neformální schůzka. Zúčastnil se jí kromě uvedeného náměstka mi- nistra také generální ředitel pod- niku Povodí Odry Jiří Pagáč. Za obec pak starosta, místostarostka a právní zástupce JUDr. Ondruš. Starosta zopakoval dlouholetý požadavek obce na objektivní posouzení možnosti bezpřehra- dových protipovodňových opat- ření nezávislým odborníkem nebo institucí, na které se shodnou obě strany. Závěr takového posudku je obec připravena respektovat a spolupracovat na jeho realizaci. Tento návrh panem náměstkem opět nebyl akceptován,“ popsali zástupci Nových Heřminov pro Deník svou iniciativu, která by mohla vést k dohodě o odbloko- vání současné patové situace. Zuzana Doležalová Přestože se do problematiky znečištění vzduchu v Ostravě stále investuje,patří tamní ovzduší k nejhorším v Evropě.Problém je, že největší znečišťovatelé zaměstnávají tisíce lidí.  FOTO: Mapio.net ■ Finančně podpořilo modernizaci lokálních topenišť. Jen v roce 2016 přispělo na výměnu 400 kotlů s dopadem na snížení emisí prachu až o 40 tun ročně. ■ Nakoupilo flotilu 105 ekologických autobusů na CNG pro Dopravní podnik Ostrava, firma Stadler dodá dalších 40 moderních tramvají do srpna 2018 a dalších 20–40 velkokapacitních tramvají a 12 elektrobusů a trolejbusů bude po Ostravě jezdit do roku 2019. S cílem využívat pouze nízkoemisní zařízení nakoupí další autobusy na CNG. ■ Nakoupilo nízkoemisní vozidla pro MMO, MPO, městské obvody a společnosti.V současné době se jedná o 27 vozidel. Podalo žádost z národního programu Životní prostředí na nákup dalších 24 vozů. ■ Čistí chodníky a komunikace nad rámec zákonných povinností, konkrétně komunikace 1. a 2. tříd 7–15× ročně splachováním a 7–21× za rok samosběrem. Čistí také chodníky. ■ V roce 2010 zřídila Fond pro děti ohrožené znečištěním ovzduší. Od jeho zřízení po současnost poskytlo město Ostrava prostředky na ozdravné pobyty téměř 15 tisícům dětí. Město navíc od roku 2015 do fondu dává dvojnásobek peněz než dříve. Jedná se o 15 milionů korun na rok. ■ Udržuje a rozšiřuje plochy městské a izolační zeleně a vytvořilo kolem města zelený prstenec. Propaguje zdravé způsoby dopravy a čistou mobilitu v projektu Zdravě po Ostravě. ■ Pořádá pravidelně odborné konference k životnímu prostředí za účasti předních odborníků, politiků, zástupců občanských sdružení i průmyslových podniků s cílem navrhnout řešení konkrétních problémů, způsobených znečištěním ovzduší. ■ Ekologizuje městskou hromadnou dopravu, připravuje výstavbu nové tramvajové trati spojující 7. a 8. obvod v Porubě. ■ Komunikací s průmyslovými znečišťovateli ve městě na ně společně s krajem vyvíjí tlak vedoucí k další ekologizaci jejich výroby. Nejvyšší kontrolní úřad prověřil, jakým způsobem státní podnik DIAMO v letech 2006 až 2015 čerpal a používal peníze na zahlazování následků hornické činnosti, a jak mu tyto prostředky poskytovaly Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo financí (MF). V kontrolovaném období zaplatil podnik DIAMO za zahlazování následků hornické činnosti celkem 36,8 miliardy korun, z čehož kontroloři prověřili vzorek výdajů za celkem 1,1 miliardy korun. Zahlazování následků hornické činnosti potrvá podle aktuálních plánů do konce roku 2042 a stát za něj zaplatí minimálně dalších 45 miliard korun. Z toho si téměř 27 miliard vyžádá likvidace těžby uranu u Stráže pod Ralskem. Celková částka však bude pravděpodobně ještě vyšší. Plány likvidací totiž neobsahují výdaje spojené s čištěním a čerpáním důlních vod a následným monitoringem lokalit. Tyto výdaje zatím státní podnik DIAMO nevyčíslil. Nedostatek peněz ve státním rozpočtu na odstranění následků hornické činnosti stát částečně řeší financováním ze zvláštního účtu MF.V letech 2006 až 2015 pokrývaly peníze z tohoto účtu 38 % výdajů podniku DIAMO na sanaci lokalit.  (red) Stát bude zahlazovat následky hornické činnosti nejméně do roku 2042   aktuálně

4 leden | únor 2017 Ukliďme Česko? Přidejte se 8. dubna Konec velkých spaloven? Evropská unie chce recyklaci Česká republika třídí a recykluje pouze 36 procent komunálních odpadů, zatímco průměr v EU je 44 procent a úspěšné státy recyklují kolem 60 procent. FOTO: EKO tým še nahrává. Podle ředitele aso- ciace Petra Havelky by takový problém přinesl České republice řadu problémů. „Brusel zvyšuje požadavky na recyklaci odpadů, ale nové spalovny mohou bránit splnění vysokých evropských recyklačních cílů,“ domnívá se. Ministerstvo životního pro- středí ale tvrdí, že bez nových spaloven se bohužel neobejde- me. Přitom právě tento resort dlouhodobě odmítal, aby byl spojován s novými spalovnami. S podobnou jimi navrhovaného zákona nebyla spokojená ani le- gislativní rada vlády, která novelu vrátila už třikrát k dopracování. Ministerstvo totiž v novém do- kumentu počítá se zvyšováním poplatků za skládkování. Právě legislativní rada vlády kritizuje absenci realistická kalkulace fi- nančních dopadů na rozpočty obcí, krajů či domácností. „Času má ministerstvo vzhle- dem k  nadcházejícím volbám málo, pokud by ale zákon prošel, mohl by se do Sněmovny dostat koncem února,“ odhaduje ředi- tel odboru odpadů ministerstva Jaromír Manhart. V Česku je nyní místo na dvě nové spalovny odpadů, minister- stvo životního prostředí navzdo- ry zájmům Evropské unie o nich uvažuje. Zástupci resortu se už setkali se zástupci soukromých investorů například z Japonska, Jižní Koreji a Německa. Jedna ze spaloven má stát v Mělníku, kterou by měl finan- covat energetický gigant ČEZ. Druhá v  Komořanech, o  které uvažoval Energetický a  průmy- slový holding. „To podporuje i Brusel, nikoliv však velká spa- lovací zařízení,“ tvrdí Manhart. Velké změny nás čekají v oblasti odpadového hospodářství. Evropská unie totiž odmítla financovat stavbu dalších nových spaloven. Již vyčleněné peníze ministerstvem životního prostředí tak budou pravděpodobně přesměrovány na stavbu bioplynových stanic a přestavbu teplárenských kotlů. Veronika Vindišová Prioritou unie je totiž zvýšit podíl recyklace. V Česku se ak- tuálně projednává novela zákona o  odpadech, na kterou se čeká už osm let. Rozhodnutí Evropské unie přivítali ekologové z  Hnutí Duha. „Potvrzeno. Spalovny se u  nás za peníze z  evropských kritéria výhřevnosti, které nutně vede k přesměrování odpadů ze skládek do spaloven, a tak hrozí v budoucnu potlačením recykla- ce,“ míní Ivo Kropáček, odpado- vý expert Hnutí Duha. Hnutí Duha dlouhodobě upozorňuje, že Česká republika třídí a  recykluje pouze 36  pro- cent komunálních odpadů, za- tímco průměr v EU je 44 procent a úspěšné státy recyklují kolem 60 procent. „ „ Cíle pro recyklaci odpadů „Nyní diskutované nové od- padové směrnice mají zvýšit mí- ru recyklace v EU na 65 procent do roku 2030 a výbor pro život- ní prostředí Evropského parla- mentu požaduje až 70 procent. Brabcův úřad však svou práci zahájil naopak snížením cíle pro recyklaci komunálních odpadů z  50 procent na 38 procent do roku 2020 v Plánu odpadového hospodářství ČR a kraje si schvá- lily plány, podle kterých budou i v roce 2025 spalovat a skládko- vat většinu komunálních odpa- dů,“ přiblížil Kropáček. A před stavbou nových spa- loven varuje také Česká asociace odpadového hospodářství. Tvrdí, že aby se vyplatila, je potřeba vel- ké navýšení poplatků za odpady a  komunálního odpadu, aby se mělo co v kotlech pálit. Podoba novely zákona, kterou předkládá ministerstvo životního prostředí, podle asociace spalovnám spí- fondů stavět nebudou. Evrop- ská komise to totiž se zvýšením recyklace myslí naprosto vážně. Kraje - pokud chtějí získat peníze z  fondů Unie - by proto měly přehodnotit nízké cíle recyklace ve svých nedávno schválených odpadových plánech. A  minis- tr životního prostředí Richard Brabec by měl rychle doplnit do připravovaného odpadového zá- kona recyklační slevu tak, aby obce k recyklaci skutečně moti- vovala. Obce by ji získaly až při dosažení nadpoloviční recykla- ce v roce 2020. Zároveň je však třeba z  návrhu zákona vypustit zákaz skládkování na základě inzerce odpadové hospodářství Jak se obce připravují na budoucí změnu odpadového hospodářství Obce a  města na Moravě a  v  Čechách se připravují na změnu zákona týkající se od- padového hospodářství. Ta začne komplexně platit v  roce 2024. Hlavním cílem je zakázat skládkování a  zvýšit procento vytříděného odpadu. Existuje několik přístupů, jak se s  no- vým zákonem vypořádat. Každá obec a město k tomu přistupuje odlišně. Záměr počítá s  postupným zvyšováním poplatku za uklá- dání odpadu na skládku, který platí obce jako původce odpadu. „Poplatky za odpady se pro li- di, kteří třídí odpad, a v obcích, kde ho chytře využijí ale podle ministerstva životního prostředí zvýšit nemusí. „Zvýšení poplat- ku za skládkování, jež platí obce a firmy, není totéž a nerovná se poplatku za svoz odpadu, kte- rý platí občané. V analýze jsme spočítali, že pokud obec nezmě- ní své chování a nezlepší recy- klaci, měl by se roční poplatek pro občana za svoz odpadu zvý- šit maximálně o 43 Kč,“ vysvětlil Jaromír Manhart. „ „ Obcím pomohou evropské dotace Obcím nabízí několik ře- šení, jak se k  novému zákonu postavit. Jedním z  nich může být systém zaplať tolik, kolik vyhodíš. „Tento systém lidem umožní platit obci za komunální odpad podle váhy nebo objemu nebo frekvence svozu popelnic, eventuálně pytlů na odpad,“ uvedl Manhart. Podobný systém plateb za odpad už v řadě obcí úspěšně funguje. Zákon se zabývá také tím, že obce, kraje i firmy musí do roku 2020 povinně vytřídit a materi- álově využít 50 % komunálního odpadu. Obce tak budou mu- set zajistit dostatečné množství kapacit na třídění a materiálové využití odpadu. Na třídící lin- ky, sběrné dvory, kompostárny nebo třeba bioplynové stanice mohou získat peníze z  evrop- ských dotací. „ „ Spalovna jako řešení Někteří ekologové namítají, že nový zákon nepovede obce a kraje k lepšímu třídění, ale při- vede je pouze k myšlence zavádě- ní nových spaloven. To potvrzuje několik příkladů z praxe. O nové spalovně se již něko- lik měsíců diskutuje například v Olomouckém kraji. Podle ná- městka hejtmana pro životní prostředí Milana Klimeše je její výstavba nezbytná. „Kapacita za- řízení na spalování odpadů, které jsou nyní v České republice, není dostatečná pro produkci celého zbytkového směsného odpadu. Zařízení na území kraje preferu- jeme i z důvodů šetření nákladů na přepravu,“ uvedl Klimeš před časem pro Mladou Frontu Dnes. V tuto chvíli ale není jasné, kde by spalovna mohla vyrůst. Oslovená města jako Přerov ne- bo Zábřeh ji odmítla. „Nemyslím si, že by v každém kraji musela stát spalovna,“ řekl před časem primátor Přerova Vladimír Pu- chalský. Podle starosty Zábřehu Fran- tiška Johna by spalovna měla kromě likvidace odpadů také produkovat teplo a  elektřinu. S tím souhlasí i náměstek Olo- mouce Aleš Jakubec. „To je jeden z hlavních důvodů, proč by spa- lovna neměla být v  Olomouci. Máme tady totiž modernizova- nou teplárnu. Investice by proto byla nevýhodná,“ uvedl. Kraj také v tuto chvíli nemá jasno, kdo by přibližne dvou miliardovou investici zaplatil. „V tuto chvíli vidíme jako jediné řešení zásah soukromého inves- tora,“ sdělila mluvčí kraje Kamila Navrátilová. Vznik dalších spaloven pod- porují i další kraje. Přesto, že již třeba jednu spalovnu mají. „Ře- šit odpadové hospodářství bez spaloven je nesmysl,“ vyjádřil se na ekologické business sní- dani společnosti Magnus Regio vedoucí odboru životního pro- středí jihomoravského Krajského úřadu František Havíř. O posta- vení druhé spalovny uvažuje také Ústecký kraj. Naopak ve Zlínském kraji s  velkokapacitním zařízení na energetické využití odpadu ne- počítají vůbec. „Jsme malý regi- on, nedokázali bych naplnit její kapacitu,“ podotkla Jana Káče- rová, která na starosti příslušnou agendu ve Zlínském kraji. Podle Manharta ale spalovny nejsou tím správným řešením. „Spalo- vání bude vždy dražší než samot- ná recyklace a třídění. Navíc je zákaz skládkování využitelných odpadů impulsem pro podni- katelský sektor a  investory, aby zde kapacity na třídění začaly stavět. V ČR může vzniknout až 40 000 pracovních míst poté, co se přestanou odpady skládkovat a suroviny z nich se začnou vy- užívat jako zdroj,“ je přesvědčený Manhart. Hlavní úklidový den letošního roku? Sobota 8. dubna! Mezi tisíci dobrovolníky bude tentokrát také tým Magnus Regio, vydavatele Moravského hospodářství. Připojit se k akci, která má za úkol uklidit nelegálně vzniklé černé skládky a nepořádek v okolí. Loňský ročník přilákal na 86 000 dobrovolníků, kteří společnými silami odlehčili životnímu prostředí od 1 600 tun odpadu, z čehož se takřka čtvrtina dočkala recyklace. Letos jej podpoří i Ministerstvo životního prostředí. Do projektu se každý rok zapojuje stále víc lidí a ze skromných začátků v de- vadesátých letech nabobtnala do rozměrů, které letos budou atakovat hranici sta tisíc zapojených dobrovolníků. Významně přispívá k čistým a upraveným veřejným prosto- rům, ve kterých se každodenně pohybuje řada lidí včetně dětí. Do projektu se může zapojit skutečně každý, kdo chce pomoct očistit veřejný prostor a vlastní pomocí zkusit odbourat černé skládky, které ničí a hyzdí přírodu. Stačí se zaregistrovat na webu www.uklidmecesko.cz a zaškrtnout si v kalendáři sobotu 8. dubna. Do úklidových akcí se za- pojují lidé ze všech koutů České republiky z řad zájmových skupin, škol, firem nebo obecních společenství. Srdcem akce jsou dobrovolní organizátoři místních úklidů, lidé, kteří organizují úklid v místě, které si sami určí. Pořadatelé poskytují know-how, v době hlavních úklidových vln také pevné pytle na sesbíraný odpad a kdykoliv během roku veškerou další potřebnou podporu.  (ceh)  přidejte se k nám Předmět diskuze: • 10% navýšení platů pro všech- ny pracovníky ve zdravotnictví platné od 1.  1.  2017, další navýšení je plánováno opět od ledna 2018. Je toto cesta správným směrem na udržení lékařů v ČR? Pokryje navýšení platů úhradová vyhláška na rok 2017? • Ohodnocení sester u lůžka ve směnném provozu • Plánované investice MZ ČR, rekonstrukce a  výstavby no- vých pavilonů • Specializační vzdělávání léka- řů. Zastaví odliv českých léka- řů do zahraničí? Ohrožuje tato novela regionální nemocnice? • Protikuřácký zákon  – projeví se reálně a v jakém horizontu? • Národní strategie elektronic- kého zdravotnictví • Snížení cen centrových léků, event. doplatků za léky pro důchodce a  osoby mladší 18 let Účastníci akce: • Zástupce ministerstva zdravot- nictví • Zástupci zdravotních pojišťo- ven, České lékárnické komory, Asociace českých a  morav- ských nemocnic, Grémia ma- jitelů lékáren, Státního ústavu pro kontrolu léčiv, aj. • Ředitelé a  zástupci nemocnic ČR business snídaně 7. setkání Celostátní setkání ředitelů nemocnic a zástupců ze sektoru zdravotnictví 23. února 2017, Praha Organizátor: Mediální partner: V případě zájmu o partnerství na této akci kontaktujte: obchod@magnusregio.cz nebo 774 112 138 PŘIHLASTE SE NA: GSM 725 006 094 j.hrstkova@magnusregio.cz www.magnusregio.cz

leden | únor 2017 5 RE-USE management: Brno vdechne nový život věcem, které lidé vyhodí schválila Rada města Brna i pří- slušné orgány partnerů. Kromě vedení města nás podporují i naše městské části, které nám velmi pomáhají zejména infor- mováním obyvatel prostřednic- tvím lokálních periodik. Již před několika lety jsme v rámci města Brna začali diskutovat o podpoře předcházení vzniku odpadu, nastavení legislativy, našich možnostech i vizích v této oblasti. Inspirovalo nás a  možná trošku i  trápilo zejména velké množství pěkných, funkčních a zcela jistě znovu použitelných předmětů, které se objevovaly v našich 37 sběrných střediscích odpadů. A tak někdy v průbě- hu listopadu roku 2014 vzni- kl první informativní materiál k  možnostem zavedení re-use managementu v  podmínkách statutárního města Brna, sbírali jsme zkušenosti od kolegů v za- hraničí, účastnili se konferencí a workshopů, radili se se studen- ty brněnských univerzit, vymy- sleli jsme první re-use projekt „Druhý život“ a  posléze jsme začali intenzivně hledat partne- ry pro zavedení re-use aktivit do naší brněnské praxe. „ „ Druhý život Naší jasnou první volbou byla městská společnost SAKO Brno, a. s. a kolegové nás nejen nezklamali, ale nadchli se pro projekt stejně jako my. Společ- ně jsme vytvořili projektový tým, začali pracovat na realiza- ci a  rozvoji „Druhého života“ a  hledali jsme další partnery, přes různá obohacující jedná- ní s neziskovými organizacemi jsme se nakonec dopracovali k řešení, že třetím a posledním partnerem projektu „Druhý ži- vot“ bude Veřejná zeleň města „ „ Co je vlastně „Druhý život“? Jedná se o ekologicko-sociál- ní projekt, jehož hlavním cílem je, aby se opětovné využití výrob- ků (re-use management) stalo běžnou praxí a  minimalizovalo se tak množství vznikajícího od- padu, podpořila se lepší využitel- nost zdrojů a energie s ohledem na prodloužení životního cyklu výrobku. Neméně důležitým aspektem projektu je snížení sociálních rozdílů tím, že se sys- témem re-use zpřístupní zboží i lidem s nízkými příjmy, kteří by si je jinak nemohli dovolit. Projekt „Druhý život“ spo- čívá v možnosti během provoz- Brna, příspěvková organizace. Dohodu o založení a provo- zování re-use projektu „Druhý život“ mezi statutárním měs- tem Brnem, společností SAKO Brno,  a.  s. a  Veřejnou zelení města, příspěvkovou organizací životní prostředí Projekt „Druhý život“ Projekt „Druhý život“ přináší možnost do nově zřízených RE-USE POINTů (kryté zřetelně k tomuto účelu označené kontejnery na SSO) darovat předměty pro další použití (zejména zařízení a vybavení domácnosti, hračky, sportovní vybavení atp.) k následnému prodeji za symbolickou částku prostřednictvím sbírky organizované Veřejnou zelení města Brna, příspěvkovou organizací. Společnost Veřejná zeleň města Brna se zavázala využívat 100% zisku nabytého z prodeje darovaných předmětů na financování projektu „KVĚTINY V BRNĚ“, kdy budou vysazovány na vybraných pozemcích městské veřejné zeleně okrasné květiny. RE-USE POINTy jsou umístěny na 4 sběrných střediscích odpadů v Brně, a to na ulici Veveří, Okružní, Jana Svobody a Hapalove, kde je využíváná již existující infrastruktura i pracovníci, takže nedochází k navyšování nákladů města ani partnerů (VZmB, p. o. a SAKO Brno, a. s.) A protože i SMB chce jít příkladem, byly pro RE-USE POINTy využity starší obytné buňky z majetku města, které opravami a novými nátěry také dostaly šanci na druhý život.V další fázi projektu je plánováno navýšení počtu RE-USE POINTů a zavedení re-use boxů (kartonové, opakovaně využitelné krabice určené ke sběru výrobků určených k opětovnému použití), kdy re-use boxy bude možné si vyzvednout i předat na všech sběrných střediscích odpadů v Brně i na dalších místech. Projekt „RE-NAB“ V dubnu 2016 spustilo SMB projekt RE-NAB na podporu dalšího využívání použitého nábytku, tzv. nábytkovou banku. Projekt pro přecházení vzniku odpadu a další využití funkčního nábytku RE-NAB je příkladem koordinované spolupráce mezi Odborem životního prostředí a Odborem sociální péče Magistrátu města Brna (OSP MMB). Obyvatelé Brna mohou darovat nepotřebný nábytek lidem v sociální nouzi. Jedná se o komodity: dřevěné, kovové či plastové stoly, stolky, židle, skříňky, komody, postele i police, veškerý použitelný nábytek, včetně zahradního. Z hygienických důvodů není odebírán čalouněný nábytek. Na čtyřech sběrných střediscích odpadu (SSO Veveří, Jana Svobody, Dusíkova a Hapalova) jsou umístěny zastřešené velkoobjemové kontejnery, kam se tyto komodity ukládají. Poté je nábytek převážen do skladu společnosti SAKO Brno, a. s. Zde se provádí evidence a vzniká seznam aktuálně dostupného nábytku s fotografiemi. Následně jej Odbor sociální péče MMB nabízí sociálně potřebným obyvatelům města Brna, kteří nemají finanční prostředky na nové vybavení bytu. Projekt „RETRO-USE“ Projekt statutárního města Brna „RETRO-USE“ patří mezi ojedinělou aktivitu, která propojuje předcházení vzniku odpadů s oblastí kultury a sociální oblastí. Od srpna 2016 podporuje RETRO-USE další smysluplné použití všeho, co je v domácnostech již nepotřebné, vyrobené před rokem 1989 a zároveň zajímavé zejména pro kulturní instituce. Z historického hlediska zajímavé předměty jako např. knížky, časopisy, vybavení domácnosti či technické vybavení, osobní písemnosti, staré fotografie, filmy, hračky, sportovní potřeby jsou zejména v rámci redistribuce do sbírek muzeí či fundusů divadel i čištěny či opravovány. RETRO-USE je současně i projekt sociální, součástí je zřízení chráněné pracovní dílny, navíc některé staré předměty mohou také ještě posloužit například studentům a nestanou se odpadem, protože projekt „RETRO-USE“ pomůže prosloužit jejich životní cyklus. Statutární město Brno na projektu spolupracuje s Americkým fondem, o. p. s. a dalšími kulturními institucemi jako např. Moravská galerie,Technické muzeum Brno,Vojenský historický ústav. Projekt „RE-TEX“ – připravovaný Projekt RE-TEX spočívá ve vytvoření možnosti předat zachovalé oblečení a textil k opětovnému využití. Do projektu budou zapojena všechna sběrná střediska odpadu (SSO) v Brně a také se počítá se širokou sítí kontejnerů umístěných přímo na ulicích města Brna, která sníží docházkovou vzdálenost a velmi pravděpodobně tak přispěje k vyšší využívanosti kontejnerů. Z kontejnerů bude prováděn svoz textilu do skladové haly, zde bude probíhat přetřídění, hygienizace a skladování. Opětovné využití vytříděného a hygienizovaného textilu je plánováno zejména prostřednictvím tzv. sociálního šatníku, který má OSP MMB. Projekty předcházení vzniku odpadů statutárního města Brna ní doby tzv. RE-USE POINTů darovat předměty pro opětov- né použití (zejména zařízení a  vybavení domácnosti, hrač- ky, sportovní vybavení atp.) do krytých zřetelně k  tomuto účelu označených kontejnerů k  následnému prodeji za  sym- bolickou částku prostřednictvím sbírky organizované Veřejnou zelení města Brna. Společnost Veřejná zeleň města Brna se zavázala využívat 100% zisku nabytého z prodeje darovaných předmětů na  financování pro- jektu „KVĚTINY V BRNĚ“, kdy budou vysazovány na  vybra- ných pozemcích městské veřejné zeleně okrasné květiny. RE-USE POINTy jsou umís- těny na 4 sběrných střediscích odpadů v  Brně, a  to na ulici Veveří, Okružní, Jana Svobody a  Hapalove, kde využijeme již existující infrastrukturu i  pra- covníky, takže nedojde k  na- vyšování nákladů města ani partnerů. A protože jsme chtě- li jít příkladem, tak jsme pro RE-USE POINTy využili starší obytné buňky z majetku města, kterým jsme opravami a novými nátěry dali šanci na druhý život. V další fázi projektu plánujeme navýšení počtu RE-USE POIN- Tů a zavedení re-use boxů (kar- tonové, opakovaně využitelné krabice určené ke sběru výrobků určených k opětovnému použi- tí). Re-use boxy bude možné si vyzvednout i  předat na všech sběrných střediscích odpadů v Brně i na dalších místech. Jsme přesvědčeni, že zavede- ní re-use managementu přispěje k plnění povinností statutárního města Brna v oblasti přecházení vzniku odpadů a  opětovného využití a  jedná se také o  sig- nál, že statutární město Brno plně vnímá důležitost podpory přechodu z  lineárního modelu spotřeby na  novou vizi, kte- rou Evropská komise schválila 2. 12. 2015 v balíčku oběhového hospodářství s názvem Uzavření cyklu s cílem zdůraznit důleži- tost dodržování hierarchie způ- sobů nakládání s odpady. Projekt „Druhý život“ byl zahájen teprve v  červnu 2016, ale již nyní nás těší velké množ- ství dotazů a nabídek předmětů. Jsme nesmírně rádi, že obyva- telé Brna společně s námi chtějí dávat věcem „Druhý život“! Veronika Singrová Odbor životního prostředí Magistrátu města Brna  Lidé mohou nepotřebné věci zdarma odevzdat na vybraných sběrných střediscích odpadu na ulicích Hapalova,Veveří, Okružní a Jana Svobody. FOTO: Magistrát města Brna Uvedené projekty je součástí uceleného souboru opatření, jehož cílem je zavedení tzv. re-use managementu, tedy opětovného použití výrobků. Cíle těchto opatření jsou po vzoru z jiných evropských zemí nejen environmentální (snížení produkce odpadů, efektivní nakládání se zdroji), ale také sociální (snadnější přístup sociálně slabších k některým komoditám). Snahou SMB je, aby se re-use management stal běžnou praxí a minimalizovalo se tak množství vznikajícího odpadu. Zavedení re-use managementu přispívá k plnění povinností SMB v oblasti předcházení vzniku odpadů a jejich opětovného využití (zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a směrnice 2008/98/ES ze dne 19. 11. 2008) a jedná se rovněž o signál, že statutární město Brno vnímá důležitost podpory přechodu z lineárního modelu spotřeby na novou vizi, kterou Evropská komise schválila 2. 12. 2015 v balíčku oběhového hospodářství s názvem Uzavření cyklu (Closing the loop) s cílem zdůraznit důležitost dodržování hierarchie způsobů nakládání s odpady (§ 9a zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech).

6 leden | únor 2017 Igelitky zdarma zmizí z obchodů, podle pokynů Evropské unie Lehké plastové tašky se poměrně rychle stávají odpadem,navíc mohou uvolňovat škodlivé látky.Proto chce Evropa zabránit negativními vlivu tohoto odpadu na životní prostředí.  FOTO: archiv Podle nevládních organizací je možné snížit spotřebu igelito- vých tašek tím, že jednorázové sáčky použijeme opakovaně, při nákupu dáme víc druhů do jed- noho pytlíku (ovoce, zelenina, pečivo), nepořizujte si už žádnou další zbytečnou igelitku a naopak si pořídíme látkovou tašku nebo síťovku. Od července minulého roku přestali igelitky zdarma vydávat také obchody v  sousedním Ně- mecku. Každý obchod si cenu za tašky stanovil sám. Igelitky rozdávaly podobně jako v Česku obchody s  elektronikou obleče- ním nebo sportovnímu potře- bami. Důvodem k zavedení no- vých pravidel je stejný jako jinde, a sice snížit spotřebu igelitových tašek. Většina Němců podle veřej- ných průzkumů s tímto opatře- ním souhlasí. Cílem je do roku 2018 snížit spotřebu tašek o  80 procent. „Když se to nepodaří splnit, přistoupíme ještě k další- mu omezení,“ prohlásila němec- ká ministryně životního prostře- dí Barbara Hendricksová.  Celá Evropa postupně omezuje vydávání igelitových tašek v obchodech zdarma. Nově se přidalo také sousední Slovensko, kde tamní vláda přijala novelu zákona o odpadech. Obchodníci budou dokonce muset vést evidenci igelitek. Veronika Vindišová Důvodem těchto patřeních je povinnost vyplývající z evropské- ho práva. Do listopadu minulé- ho roku musely všechny členské státy do své legislativy přijmout opatření vedoucí ke snížení spo- třeby igelitek mezi svými obča- ny. Průměrná spotřeba v Evrop- ské unii činí 200 tašek ročně na hlavu, na Slovensku je to podle ekologů je to jeden z největších ekologických problémů světa. Přirozený rozklad igelitových ta- šek trvá až tisíc let, mnoho z nich sežerou zvířata. Česká republika čeká na ko- nečné schválení novely zákona. V  obchodech s  potravinami už igelitovou tašku zdarma prak- ticky nedostanete, ty nejlevnější stojí minimálně korunu. Jiné je to například v obchodech s oble- čením, kde nákup dávají rovnou do takové tašky. „V Česku novela zákona zna- menaná, že od roku 2018 budou povinně zpoplatněny takzvané lehké plastové tašky od  15 do 50 mikronů. To znamená ty, co jsou dnes v potravinových řetěz- cích nejčastěji za jednu korunu. Jednotná cena nebude zákonem stanovena, tu si obchodníci určí sami, stejně jako to udělali velké obchodní řetězce před několika lety. Zpoplatnění se nebude týkat mikrosáčků, do kterých se v ob- chodech balí například pečivo, zelenina nebo uzeniny,“ přiblížil změny v  novele zákona minis- tr životního prostředí Richard Brabec. „ „ Mezinárodní den bez igelitových tašek Někteří lidé ani na novelu zá- kona nečekají a igelitek se zbavili dobrovolně. Každý rok v různých městech napříč republikou slaví 3. července Mezinárodní den bez igelitových tašek. „Smyslem akce je poukázat na zbytečně vysokou spotřebu igelitových tašek, pytlíků, sáčků a  dalších jednorázových obalů. U nás se ročně spotřebuje mezi jednou a půl až třemi miliardami tašek a  pytlíků, ale pouhé jed- no až dvě procenta se recyklují,“ řekla koordinátorka akcí pro ve- řejnost Jana Jenišová z neziskové organizace Arnika. průzkumu ekologické organizace ENVI-PAK dokonce 466. „Plast se vyrábí z chemických procesů ropy, uhlí nebo zemního plynu. Lidé s  myslí, že igelitky a mikroténové sáčky jsou neškod- né. Problém nastává během pů- sobení tepla, kdy se začnou uvol- ňovat škodlivé látky,“ upozornila Silvia Nosálová ze společnosti ENVI-PAK. Igelitové tašky často končí na ulicích, ale také v řekách. Nemálo z  nich skončí až v  moři. Podle inspirace u sousedů inzerce inzerce DOPROVODNÁ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE V4DIS 3.4. DUBNA 2017 HRADEC KRÁLOVÉ KONGRESOVÉ CENTRUM ALDIS ELIŠČINO NÁBŘEŽÍ 385 ISSS 2017 KONFERENCE SE BUDE VĚNOVAT TĚMTO TÉMATŮM: ... Co je v e-governmentu nového na národní i evropské úrovni ... Elektronická identita, důvěryhodné služby (eIDAS) ... Koncept Smart Cities – chytrá řešení pro chytrá města, internet věcí (IoT) ... Otevřená data a transparentnost veřejné správy ... Mobilní technologie, cloud, konektivita, kybernetická bezpečnost ... Elektronizace zdravotnictví, e-justice, e-turismus, GIS ... Financování projektů, veřejné zakázky, podpora regionálního rozvoje ... V4DIS – informatizace veřejné správy v regionu V4 Další informace týkající se upřesněných okruhů témat a koncepce jednotlivých odborných bloků budou postupně zveřejňovány na www.isss.cz. 20. ročník renomované konference – jedné z největších evropských akcí svého druhu  Mimořádná příležitost k setkání se špičkami domácí politické scény, ministry, zástupci státní správy a samospráv z ČR i zahraničí, krajskými či městskými informatiky, vysokými manažery renomovaných firem i nezávislými odborníky  Přes 200 přednášek a vystoupení během dvoudenního programu, více než 100 partnerů a firem ve výstavní části  Rozsáhlá publicita prostřednictvím desítek mediálních partnerů, mezi nimiž nechybí ČT, ČRo nebo ČTK  Průběžné zpravodajství na www.isss.cz ISSS2017_132x185.indd 1 16.1.2017 15:10:41 Ohlédnutí za loňskými aktivitami AOS EKO-KOM v zapojených městech a obcích Celková míra recyklace obalů ve vybraných evropských státech v procentech: ■ Belgie 79 ■ Německo 72 ■ Česko 70 ■ Rakousko 67 ■ Slovensko 66 ■ Polsko 36 Zdroj: Centrum ekonomických a tržních analýz (CETA)  recyklace V ČR se systematicky třídí od- pady už více než 15 let. Systém třídění a  recyklace tu provozuje Autorizovaná obalová společnost EKO-KOM, a. s. Projekt je zalo- žen na spolupráci průmyslu, měst a obcí a zajišťuje, aby odpady z po- užitých obalů byly lidmi vytřídě- ny, svezeny sběrovou technikou, dotříděny a využity jako druhotná surovina. V systému EKO-KOM je zapo- jeno aktuálně víc než 20 000 prů- myslových podniků vyrábějících balené zboží. Ty plní prostřednic- tvím autorizované obalové společ- nosti svou zákonnou povinnost zpětného odběru a využití obalo- vých odpadů. Podle množství vy- produkovaných obalů platí do sys- tému poplatky. Z těchto peněz pak EKO-KOM hradí náklady spojené s  provozem sběrné sítě, dotřídě- ním a recyklací vzniklých obalo- vých odpadů. A vzhledem k tomu, že našimi hlavními partnery při zajišťování zpětného odběru a vy- užití odpadů z  obalů jsou obce a  města, míří většina finančních prostředků právě tímto směrem. Posíláme jim je ve formě čtvrtlet- ních odměn, které se odvíjejí od množství vytříděných obalových odpadů na jejich území. Na roz- díl od praxe v jiných evropských zemích dostávají zapojené obce a města v ČR, kterých je v systé- mu EKO-KOM aktuálně více než 6 000, zaplaceno za veškerý vytří- děný obalový odpad po celý rok a bez jakéhokoli omezení. Celých 85 % finančních prostředků tvoří přímé náklady zajištění zpětného odběru a využití obalových odpa- dů. Režijní náklady jsou 2 %. Díky této dlouhodobé spolu- práci se třídění v  ČR postupně zlepšuje. Aktuálně třídí odpad už 72 % Čechů na 99 % území ČR. A mají k tomu stále lepší podmín- ky – kontejnery se jim přibližují a  jejich počet narůstá. Ke konci roku 2016 jich bylo v ČR rozmís- těno přes 270 tisíc. Docházková vzdálenost k nim se díky dalšímu rozšiřování sběrné sítě zkracuje. Ze svých domovů to k  nim lidé mají už méně než 100 metrů. Nejlépe třídí dlouhodobě oby- vatelé Pardubického, Olomoucké- ho a Královéhradeckého kraje či Kraje Vysočina. Naopak rezervy a  možnosti zlepšení pozorujeme u domácností Zlínského, Liberec- kého, Jihomoravského nebo Ústec- kého kraje, kde jsou výsledky dlouhodobě pod průměrem ČR. Rozdíly mezi nejlépe a nejhůře tří- dícími kraji jsou v porovnání tzv. výtěžnosti (v množství kilogramů tříděných odpadů na osobu) v řá- dechjednotekkilogramů.Samotné výsledky totiž ovlivňuje celá řada faktorů. Mezi nimi jsou socio- demografické vlivy, volba a  na- stavení systému tříděného sběru, který je plně v kompetenci obce či města, dostupnost místa sběru (stanovitě nádob) a také motivace a zapojení občanů do třídění. Nezbytnou součástí efektivní- ho nastavení systému je prová- dění výzkumných a analytických činností. Jde především o  pravi- delné rozbory komunálních od- padů, které se provádí celoplošně v rámci ČR ve všech ročních ob- dobích. Tyto rozbory realizujeme každoročně a  loňský rok nebyl výjimkou. Analyzovány byly tří- děné složky komunálních odpadů a také směsné komunální odpady. Z výsledků analýz pak vycházíme při stanovování procentuálního podílu obalové složky a bonuso- vých složek finančních odměn obcím, zohledňujeme je i při pří- pravě projektů, lokálních komuni- kačních kampaní či při úpravách na zefektivnění sběrných systémů v samotných obcích. Pro efektivní fungování celé- ho systému je nutné mít dosta- tečnou účast obyvatel na třídění odpadů, ale také co nejlépe infor- mované zástupce místních správ a  samospráv. Nedílnou součástí aktivit AOS je tedy i dlouhodobé zajišťování vzdělávání a propaga- ce správného nakládání s  odpa- dy směrem k  široké veřejnosti. S prvními informacemi o třídění odpadů se tak mohou setkat již děti v mateřských a následně zá- kladních školách. Další vybrané činnosti AOS EKO-KOM pro obce v roce 2016 ■ 17. ročník konference Odpady a obce s více než 500 účastníky ■ 25 odborných seminářů pro 426 pedagogů ■ 137 000 žáků prošlo Školním programem Tonda Obal ■ Interaktivní DVD a web pro obce a města s podklady pro informování a vzdělávaní obyvatel ■ 80 000 sad barevných tašek na třídění v domácnostech ■ 10 000 kusů lepenkových košů na třídění odpadů ve školách a na úřadech ■ desítky odborných seminářů pro obce  AOS EKO-KOM

leden | únor 2017 7 inzerce sako-A3-mh1702.indd 1 02.02.17 16:09

8 leden | únor 2017 profil starosty inzerce Je to ocenění nejen pro naši generaci, ale i pro naše předky řeky Dřevnice. Přírodou návštěv- níka provede Naučná stezka. Na trase Naučné stezky je nainstalo- váno celkem 11 stanovišť, 2 po- sezení a 32 směrových ukazatelů. A také 14 zastavení Křížové cesty. Autorem dřevěných plastik zná- zorňujících Ježíšovo ukřižování je místní řezbář Tomáš Procházka. Stezka vás provede kolem obce tak, že máte ze všech světových stran krásný výhled na Kašavu. Každé stanoviště se věnuje nějaké- mu tématu. Dozvíte se informace o  historii, o  činnosti kašavských spolků, o  významných osobnos- tech i  obyčejných lidech a  jejich tradicích a zvyklostech. Na stezce se návštěvník seznámí s  evrop- sky významnou lokalitou „Nad Kašavou“, chráněným územím Natura 2000, může se osvěžit u studánek s pramenitou vodou. Na každém stanovišti na návštěv- níky čeká mapa cesty, představení regionálních rostlin a  živočichů, seznam studánek a  samozřejmě také zajímavé výhledy na krajinu. Po procházce po Naučné stezce je v Kašavě nepsaná „povinnost“ se odměnit ve vyhlášené Cukrárně u  Šarmanů. Cukrářské výrobky a cukrárna s restaurací jsou známé svými dobrotami v  širém okolí. Nejvíce si místní lidé cení příro- dy a  životního prostředí. Drtivá většina má patriotický vztah ke své obci a šetrný, selský přístup ke krajině. říká v rozhovoru pro Moravské Hospodářství starosta Vesnice roku 2016 Josef Jarcovják z Kašavy. Kristián Chalupa V červenci 2011 zažili obyva- telé obce Kašava na Zlínsku vel- kou slávu. Za účasti olomouckého arcibiskupa Jana Graubnera osla- vila obec sto let existence dob- rovolného sboru hasičů. Po mši v kostele svaté Kateřiny pak Mons. Graubner nově zrekonstruované hasičské zbrojnici požehnal. Josef Jarcovják, který byl v té době tepr- ve rok starostou Kašavy, se loňské- ho září dočkal ve své funkci další slavnosti. Kašava se stala Vesnicí roku 2016. Ocenění převzal sta- rosta za přítomnosti ministryně pro místní rozvoj Karly Šlechtové. Cílem této soutěže, která má za sebou již dvaadvacet klání, je vyzdvihnout aktivity obcí, jejich představitelů a  obyvatel, kteří se snaží nejen zvelebovat svůj do- mov, ale rozvíjejí i místní tradice a aktivně se zapojují do společen- ského života ve své obci. Co pro ocenění Vesnice roku pro vás osobně, a pro obec, kte- rou řídíte? Především velkou radost a hr- dost, přípravy nás stály velké úsilí. O to více si vítězství vážíme, je to ocenění nejen pro naši generaci, ale i  pro naše předky, kteří naší obci vtiskli nezaměnitelnou tvář valašské obce obklopené přírodou. Je povzbuzením a motivací do dal- ší práce. Je potvrzením, že směr, kterým obec vedeme, je správný. Je to posílení naší kašavské hrdos- ti a patriotismu a hlavně posílení naší soudržnosti. Vítězství je také závazkem a velkou zodpovědností dále reprezentovat naši vlast v ev- ropském kole soutěže. A v nepo- slední řadě je to rovněž finanční bonus, který nám umožní další rozvoj obce. chystají a  k  samotnému stavění jsou přizváni i ostatní Kašavjané, protože se máj v Kašavě staví bez pomoci moderní těžké techniky, jen s  lany a  sochory. Průměrně bývá 35m vysoký. Kácení máje je pak spojeno s velkým kultur- ním programem, do kterého se zapojí většina místních spolků. Kácí se v  krojích. Tato akce je jednou z nejvýznamnějších z ce- lého roku. Mezi další nejvýznam- nější oslavy patří Kateřinské ho- dy. V sobotu se pořádá hodová zábava ve spolupráci s  místním Orlem. V neděli se po slavnost- ní mši svaté chystá pro občany oběd v  Orlovně, poté následuje bohatý kulturní program sestave- ný z části z místních spolků, ale i z pozvaných souborů. A jaké akce pořádáte v  obci pro děti? Je to například Mezinárod- ní dětský folklorní festival Ka- šava – Fryšták. Tento festival je v  Kašavě pořádán ve spolupráci s  Valašským souborem Kašava, Na pódiu se vystřídá až 450 dě- tí, hrajících a tančících v různých folklórních souborech. Dále při- pomínám vítání občánků, které je akcí tradičně pořádanou obecním úřadem. Dětský den pořádáme na jaře a  zapojuje se do něj drtivá většina místních spolků a  také další dobrovolníci. Celý dětský den zastřešuje Komunitní škola Kašava. Pořádá se tedy na hřišti a  ve škole. Každý spolek si pro děti připraví nějakou atrakci či soutěž a  děti obchází všechna stanoviště a  získávají razítka. Za určitý počet razítek pak dostanou odměnu. Nemohu nezmínit roz- svícení vánočního stromu. Koná se každoročně a vždy do této akce zapojujeme také děti ze základní školy a  základní umělecké školy, které zpívají a hrají vánoční písně. Slaví se také příchod Nového roku - o silvestrovské půlnoci nabízíme lidem na návsi zdarma punč. Oh- ňostroj odpalujeme až na Nový rok po setmění, aby si ho mohli užít i děti. Čím může být podle vás Ka- šava nejzajímavější z  pohledu cizího návštěvníka? Kam pozvat návštěvníky Kaša- vy? Určitě na Naučnou stezku, do kostela sv. Kateřiny, na nějakou tradiční akci. Kašava je oblíbe- ná obec i proto, že je zde bohatý kulturní a  společenský život, za kterým se sjíždí návštěvníci z blíz- kého i vzdáleného okolí. Mezi tra- diční aktivity obce patří například již zmíněné „kácání máje“, Hud- gaj – hudecký a gajdošský festival s řemeslným trhem, dále Dětský folklorní festival či Kateřinské hody. Ale patří k  nim bezpočet dalších akcí. Zajímavostí je také kostel svaté Kateřiny. Věž kostela se může pochlubit hned čtyřmi zvony. Ten nejstarší pochází do- konce až z konce 16. století. Věž zdobí na první pohled zcela oby- čejné hodiny, které jsou ale vzác- ným středověkým orlojem hradu Lukova a byly po jeho zániku sem do Kašavy přeneseny. A co zdejší příroda? Kašavským pokladem je sku- tečně nádherná příroda, údolí Soutěže se zúčastnilo celkem 251 obcí, což je o  41  více než v  předchozím klání. O čem to podle vás svědčí? Nedokážu zdůvodnit, proč byl takto velký nárůst zájmu o  tuto soutěž. Mohu však konstatovat, že nás motivoval seminář spojený s exkurzí k soutěži Vesnice roku, pořádaný vyhlašovateli této sou- těže. Co byste doporučil či poradil starostům jiných obcí, kteří se ucházejí o titul Vesnice roku? Aby tuto příležitost určitě neo- pomíjeli, je to šance pro každého. Vesnici, která se zúčastní, soutěž v každém případě obohatí. Teď ne- mám na mysli finanční prémii, ale spoustu dobré nálady při přípravě a samotnéprezentaci,posílenípatri- otismu, soudržnosti a mezilidských vztahů. V neposlední řadě srovná- ní s ostatními soutěžícími posou- vá každého účastníka kupředu. Jaké jsou možnosti kulturní- ho a sportovního vyžití obyvatel Kašavy? V Kašavě udržujeme několik zvyků a  obyčejů a  chystáme se i za pomoci místní základní školy a  také mateřské školy i  základní umělecké školy Morava o obnovu dalších. Spolek hudebníků Kašava pořádá maškarní ples, který bývá hojně navštěvovaný a pestrý svými kostýmy. Tradiční je ples pořáda- ný Spolkem přátel školy, který je také významným plesem v  naší obci. Za zmínku určitě stojí Orel- ský ples a hasiči pořádají Fašank s „končinovou“ zábavou. Z dalších akcí bych chtěl jmenovat soutěž Valašská kyselica a klobáska, což je soutěž o nejlepší kyselici a klobás- ku, kterou pořádají kašavští dob- rovolníci v místní Orlovně. Dále pak zabijačku, kterou organizují místní nadšenci, a rovněž je třeba zmínit Tříkrálovou sbírku, pořá- danou zdejší farností. K významným a populárním akcím v Kašavě patří také stavba a kácení máje. Jak to probíhá? Stavění máje organizují za pomocí našeho obecního úřadu svobodní mládenci. Ti vše při- Josef Jarcovják starosta Obec Kašava Josef Jarcovják (nar. 1957) je starostou Kašavy od roku 2010. Ve volbách kandidoval jako nestraník na kandidátce ODS, v roce 2014 pak na kandidátce Starostové a nezávislí. Je vyučen v oboru mechanik elektronických zařízení a absolvoval Střední průmyslovou školu technologie masa. Pracoval jako mechanik, vedoucí potravinářských prodejen či manažér v potravinářských firmách. Od roku 2002 je manažerem firmy spravující nemovitý majetek určený k pronájmu. Josef Jarcovják je ženatý a otec ří dětí. K zálibám starosty Kašavy patří folklor a také cestování.  kdo je … Charakteristickým rysem Kašavy je společenský život.Tamní obyvatelé se scházejí při nejrůznějších slavnostech. FOTO: archiv obce Kašava V Kašavě stále žije duch tradiční vesnice V údolí řeky Dřevnice na okra- ji Hostýnských vrchů se nachází... Začíná to jako pohádka, přitom jde „pouze“ o popis umístění ves- nice. Ovšem Vesnice roku. Rok 2016 se do historie obce Kašava na Zlínsku zapsal doslova zlatým písmem. V červnu devítisethlavá vesnice opanovala soutěž o Vesni- ci roku Zlínského kraje a připnula si tak symbolickou Zlatou stuhu. O tři měsíce později se pak Kašav- ští mohli radovat ještě víc. Nechali za sebou 250 obcí z celé republiky a získaly titul Vesnice roku. Dva roky po dvacet kilometrů vzdále- ných Kateřinicích a jako celkově pátý vítěz ze svého kraje. Čím si obec svůj triumf za- sloužila? Třeba tím, že obyvatelé spolu stále žijí jako společenství. Množství aktivit je na tak malou vesnici nebývalé. Hlavním mo- torem života v  obci je sport, do něhož starosta investuje. Renovace ale čekají na místní komunikace či hřiště. I okolí je zajímavé. Je dlouho- době součástí ochranného pásma slušovické přehrady jako přírod- ního zdroje pitné vody. Proto láká turisty na naučnou stezku, na je- dinečné jezírko na kopci, na stu- dánky, křížovou cestu i chráněné živočichy. V obci je mateřská i devítiletá základní škola, pekárna, cukrár- na, zdravotní středisko, knihov- na, úředníci sedí v jedné budově. Místní udržují skoro dvacítku různých spolků, kroužků, klu- bů. Sportovních, vzdělávacích i  kulturních, pořádají gajdošské slavnosti, mladí muzikanti hrají v dechové hudbě. Jeden problém ale Kašava má. Z prostorových důvodů není možné v jejím katastru vybudovat žádný průmyslový podnik. A tak musí obyvatelé dojíždět za prací do okolí. Anebo se stěhují jinam. Nulový průmysl zato pomáhá za- chovat původní ráz kraje. A čers- tvý vzduch.  (ceh) Předmět diskuze: • Stav přípravy výstavby doprav- ní infrastruktury v  JMK, stav D1 aktuálně letos • Financování a  zdroje evrop- ských dotací na rok 2017 • Bezpečnost na železničních přejezdech a  silničních pře- chodech, stav vysokorychlost- ních železnic • Aktuální stav výstavby obchva- tů měst na jihu Moravy • Hledá se model financování oprav silnic druhé a třetí třídy • Doprava v  Brně  – další fáze výstavby velkého městského okruhu (Žabovřeská) • ŽUB po Hamletovsku  – bude přesun nebo nebude • Problematika parkování v cen- tru měst – v letošním roce má zelenou rozjezd rezidenčního parkování v Brně a Hodoníně. Břeclav už ho má • Aktuální trendy v řízení dopra- vy z pohledu dopravní policie • Zavádění tzv. chytrých techno- logií v dopravě Účastníci akce: • Zástupci ministerstva dopravy • Zástupci Jihomoravského kraje • Zástupci Statutárního města Brna • Zástupci managementu SŽDC, SFDI, ŘSD, Českých drah, Centra dopravního výzkumu, Správy a údržby silnic JMK, Drážního úřadu, Dopravního inspektorátu Policie ČR, DPMB, KORDIS JMK a Brněnské komunikace a. s. • Zástupci měst a obcí JMK business snídaně 7. ročník Bezpečná dopravní infrastruktura JMK 10. března 2017, Brno Organizátor: Mediální partner: V případě zájmu o partnerství na této akci kontaktujte: obchod@magnusregio.cz nebo 774 112 138 PŘIHLASTE SE NA: GSM 725 893 273 e.karaskova@magnusregio.cz www.magnusregio.cz ■ Máte tip na starostu se zajímavým příběhem? Povinnosti starostů měst a obcí tradičně překračují rámec pracovní doby. A hlavně na malých městech zdaleka překračují rámec pracovní doby jeho úřadu. Název funkce je odvozený od slovesa starat se, často je jeho práce spojena právě se starostmi. Protože je to role nevděčná, chceme dát starostům prostor pro jejich prezentaci. Do úvodního rozhovoru jsme vybrali starostuVesnice roku Josefa Jarcovjáka z Kašavy.Kdo přijde na řadu v příštím čísle? Můžete to ovlivnit také vy. Pošlete nám na adresu redakce@magnusregio.cz tip starostu vaší obce či města, na vašeho kolegu v této funkci, anebo právě na vás. Ty nejzajímavější příběhy se objeví v nové pravidelné rubrice v každém dalším vydání Moravského hospodářství.

leden | únor 2017 9 naše akce Jak na odpady? Klíčový bude nový zákon, ale i projekty vracející věci do oběhu Jde o  politicky hodně ožehavé téma. Zákon má totiž obce od skládkování odradit. Mimo jiné zvýšeným poplatkem za uložení odpadu. Jenže to pak pocítí také občané. „Tuna odpadu na skládce při- jde na 2024 na 1850 korun, při- tom dnes je to 500 korun,“ uvedl Maršák. Brno – První ročník business snídaně s názvem Ekologie a její budoucnost za sebou má společnost Magnus Regio, vydavatel Moravského hospodářství. Ekologické setkání v brněnském hotelu Voroněž mělo jako téma odpady a předcházení jejich vzniku. Michal Čejka O akci byl enormní zájem. Padesátka hostů z  řad starostů, zástupců vyšších samosprávných celků i  ministerstva životního prostředí diskutovala především o blízké budoucnosti zpracování odpadu. V diskuzi se dostalo i na zdán- livě méně příbuzné téma, avšak o to aktuálnější - smog. „Není to jen problém měst. I na vesnicích jsou troj- i pětinásobní znečiště- ní. Tam se totiž spálí úplně všech- no. To je velký problém. Proto bychom měli odpadu produkovat co nejméně. Příroda slovo odpad nezná, všechno je využitelné,“ apeloval ředitel brněnské poboč- ky Českého hydrometeorologic- kého ústavu Jaroslav Rožnovský. „Co je nejlevnější, tím lidé za- topí. Můžete jim vysvětlovat, fotit komíny a dávat je na nástěnku. Ale pokud nebude sankce, tak se nic nezmění,“ podotkla sta- rostka malé obce Sudice Olga Dočkalová. V hlavní roli byl ovšem plá- novaný zákon o  odpadech. Mi- nisterstvo jej předložilo legisla- tivní radě vlády. „Téma levného Místo skládkování má po tomto kroku odpad končit v zá- vodech na energetické zpraco- vání odpadu, případně ve spa- lovnách. A ideálně se má vzniku odpadů zabránit úplně. „Jsme první ligou v  Evropě ve třídění obalových materiálů. Horší si- tuace je v  oblasti komunálních odpadů. Polovina končí bez užitku na skládkách. Neslouží k ničemu pozitivnímu. Jsme pod úrovní Evropské unie v energe- tickém využívání odpadů i recy- klaci komunálních odpadů,“ řekl Maršák z Ministerstva životního prostředí. „ „ Směr je jasný Možný posun platnosti záko- na třeba až za podzimní parla- mentní volby komplikuje život třeba i  úřadům v  kraji. „Nikdo neví, jaká bude legislativa. Proto nikdo nepůjde do podniku, jako je zařízení na energetické vyu- žití odpadu. Směr nového záko- na máme. Jen nevíme, za jakých podmínek bude fungovat,“ řekla Jana Káčerová, vedoucí oddělení technologie ochrany prostředí Krajského úřadu Zlínského kraje. Zákon o  odpadech se příliš nedotkne třídění odpadu, i když je s  ním provázán. „EKO-KOM funguje podle zákona o obalech. My i  obce ale musíme hlavně pracovat se skupinou obyvatel, která netří nebo třídit nechce,“ přidal svůj pohled na problema- tiku ředitel oddělení controllingu a analýz společnosti EKO-KOM Petr Balner. Řešily se také způsoby, jak při- mět obyvatele měst a obcí k třídě- ní odpadu. Starosta Kobylí Pavel Kotík se pochlubil, že momen- tálně v jeho obci třídí devadesát procent domácností. Přitom v ro- ce 2013 to bylo čtyřicet procent. skládkování rezonovalo všemi koly schvalování, kterými jsme se zákonem prošli. Diskuze o vý- ši poplatků bude ještě zajímavá,“ uznal zástupce ředitele odboru odpadů Ministerstva životního prostředí Jan Maršák. Ovšem dlouho očekávaný zákon a  s  ním také revoluce v odpadech vůbec nemusí projít. „Je to o lidech a jejich morálce. I u nás z toho byl na začátku pro- jektu velký poprask. Ale nyní za tuhý odpad platíme třetinu toho, co před čtyřmi lety,“ uvedl Kotík. Kobylí pomohla spolupráce s projektem Moje odpadky Rad- ka Staňky, který se zaměřuje na motivační a evidenční systém pro odpadové hospodářství. „Moje otázka zní, zda chceme mít málo odpadů, který lidé vyprodukují, nebo dost odpadů do spaloven?,“ tázal se Staňka. Odpadů do spaloven je v sou- časnosti dost. Dokonce tolik, že pro některé obce může být pro- blém se dostat do brněnského zařízení na energetické využití odpadu. To je totiž na horní hra- nici své kapacity. Jak neprodukovat další odpad napověděl náměstek primátora města Brna pro životní prostře- dí Martin Ander. Ten představil program Re-Use, který si klade za cíl navrácení části věcí do oběhu, které by jinak skončily v  odpa- du. „Získáváme věci, které jsou ještě využitelné a  které mohou někomu ještě sloužit. Proto má i  sociální rozměr,“ uvedl Ander o projektu, ve kterém mohou lidé odevzdat věci, které už doma ne- potřebují. Součástí projektu je ná- bytková banka, kterou mohou vy- užít sociálně slabší rodiny, a dále Retro Use s podtitulem „staré věci jsou sexy“. Tyto věci s historií pak Brno nabízí institucím, jako jsou muzea nebo divadla a televize. Právě Magistrát města Brna byl s  autorizovanou obalovou společností EKO-KOM partne- rem business snídaně. Odpadové hospodářství čekají v nejbližších měsících další výzvy, ale také politické boje. Rozhodně ale projde revolucí. Bude se více recyklovat, méně skládkovat, část odpadu se změní ve věci, které se budou znovu používat. inzerce Nejvíce podnětů na setkání směřovalo na zástupce ministerstva životního prostředí Jana Maršáka (s mikrofonem) Týkaly se hlavně připravovaného zákona o odpadech.  FOTO:Attila Racek Řešila se také aktuální témata jako smog a příčiny jeho vzniku. K tomu měl říct hydrometeorolog Jaroslav Rožnovský. Martin Vaněček (vlevo) a Martin Ander představili projekt brněnského magistrátu Re-Use. Partneři Videoreportáž z business snídaně najdete zde: Lásky plný ples Povedeným Lásky plným plesem zahájila Regionální hospodářská komora letošní plesovou sezonu v Brně. Odstartovala ji v pátek 6. ledna, mediálním partnerem byla společnost Magnus Regio, vydavatel Moravského hospodářství. Stejně jako před rokem se vše odehrálo v Divadle Husa na provázku, které pro návštěvníky připravilo zajímavý program. Jak jinak než o lásce. Příznivci známého brněnského divadla měli možnost shlédnout recitál 50× o lásce nebo magické představení iluzionisty Roberta Foxe. O hlavní náplně tohoto bálu se postarala skupina Meteor, kterou doplnil další soubor divadla Stone Beatles.

10 leden | únor 2017 Nejčastěji firmy přispívají na stravné, vyplývá z průzkumu du do starobního či invalidního důchodu poskytovány odměny vyplývající z kolektivní smlouvy a dary z FKSP. V některých pří- padech se příspěvky z FKSP po- skytují i rodinným příslušníkům zaměstnanců a bývalým zaměst- nancům-důchodcům,“ přiblížil mluvčí SŽDC Pavel Tesař. O zdraví svých zaměstnanců se stará i Dopravní podnik měs- ta Brna (DPMB). Podle mluvčí Barbory Lukšové přispívají na rehabilitace. „Naši zaměstnanci také odstávají odměny a  dary, když mají životní či pracovní výročí. Samozřejmostí je u  nás benefit v podobě jízdních výhod, jak pro zaměstnance, tak i rodin- né příslušníky,“ poznamenala Lukšová. Firmy k platu dávají zaměstnancům i různé benefity. V drtivé většině se jedná o příspěvky na stravné. Ten poskytovalo v minulém roce 71 procent zaměstnavatelů. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu firmy Trexima. Veronika Vindišová Průměrný příspěvek na jedno jídlo činil v loňském roce 45 ko- run. „Také jsem zjistili, že více než polovina zaměstnavatelů při- spívá svým pracovníkům více než 41 korun,“ píše se ve výsledcích průzkumu, která Trexima vytvo- řila pro potřeby Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS). Kromě stravného je také oblíbený příspěvek na penzijní nebo životní pojištění, příspě- vek na vzdělávání, dovolená nad rámec zákona, pružná pracovní doba, příspěvek při významných selektivně poskytované benefity patří především zmíněná slu- žební auta pro soukromé účely, pružná pracovní doba, možnost práce z  domova ale i  příspěvek na penzijní a životní pojištění,“ uvádí se ve výsledcích průz- kumu. Například firma AŽD Praha kromě pěti týdnů dovolené a pří- spěvku na stravování, přispívá na vzdělávání svých zaměstnan- ců. „Důraz klademe na odborné vzdělávání ve formě výuky cizích jazyků, nadstavbových studijních programů či odborných kurzu a školení,“ nastínila vedoucí od- boru propagace Ľubica Jáglová. Právě příspěvek na vzdělává- ní je po stravování a  pojištění, třetím neoblíbenějším. Pak i po- skytování dovolené nad rámec zákona. „V roce 2016 poskytuje svým zaměstnancům delší dovo- lenou 57 procent zaměstnavate- lů. Průměrně je zaměstnancům v  těchto firmách poskytováno 5 dní dovolené navíc. Na zákla- dě výsledků lze říci, že dovolenou o 5 dní navýšilo 88 procent firem poskytujících delší dovolenou. 5  dní je tedy v  této oblasti ví- ceméně standardem,“ zjistilo se během průzkumu. „ „ Kondiční pobyty i jízdní výhody Právě takový bonus nabí- zí svým zaměstnancům třeba Správa železniční dopravní cesty (SŽDC), která je státní organiza- cí. Kromě toho nabízí i zkrácení stanovené týdenní pracovní do- by. „Mezi benefity patří i kondič- ní pobyty pro vybrané provozní zaměstnance a  nárok na jízdní výhody. Zaměstnanci mají mož- nost využívat příspěvky a výho- dy, které nabízí Fond kulturních a sociálních potřeb (FKSP). Jedná se například o příspěvek na stra- venky, na rekreace a dětské tábo- ry, na sportovní a kulturní akce a na sportovní vybavení, sociál- ní výpomoci a  půjčky. Zaměst- nancům jsou dále při životním a pracovním výročí a při odcho- událostech nebo pracovních výročích, poskytnutí placeného pracovního volna při překážkách v  práci na straně zaměstnance či využívání služebního vozidla pro soukromé účely. „Tyto benefity však nejsou u daného zaměstnavatele nabíze- ny plošně. To znamenaná, že ná- rok na benefit nemají všichni za- městnanci. Oproti příspěvku na stravné. Šetření ukázalo, že mezi inovativní firmy Tatra: až dva tisíce aut za rok Úspěch brněnské firmy pomůže hojení ran Tři měsíce před sjednaným ter- mínem předala kopřivnická au- tomobilka Tatra Trucks armádě České republiky 26 valníků typu Tatra Tactic. Stalo se tak 3. ledna. V  severomoravském závodě ale mají důležitější pozitivní zprávy. Hlavně to, že v roce 2016 vyrobila 1 326 vozidel. Meziročně tak zvýši- la produkci o 56 procent a poprvé od roku 2008 překročila tisícovku vyrobených aut za rok. Všechny vyrobené vozy automobilka i pro- dala. Automobily zaměstnanci Ta- try montovali do posledních dnů roku. „Poslední desítky vozidel se montovaly v  týdnu mezi Vánoci a  Silvestrem,“ uvedl mluvčí spo- lečnosti Andrej Čírtek. Letos má Tatra v plánu vyrobit i  prodat 1700 automobilů. Kam až sahají další plány továrny? Za reálné firma považuje dodávat na světové trhy kolem dvou tisícovek vozů v segmentu speciálních užit- kových automobilů a  podvozků pro různé nástavby. Skoro třetina loni vyrobených vozů skončila na domácím či slo- venském trhu. Velká část, přesně 334 vozů ale zamířila do Indie, dalších 130 do Jordánska a Egyp- ta. „Ty pro nás představují nové a  atraktivní trhy, na které letos chceme vstoupit. Dnes dodáváme produkci v segmentu defence (vo- jenský program), ale hodláme na ni navázat i dodávkou vozidel pro civilní sektor,“ prozradil plány Ta- try obchodní ředitel David Pipal. Další významná položka 76 vozů putovala do Brazílie. Velmi slibně se podle Tatry jeví růst prodejů civilní řady, kdy prodej stěžejního modelu Tatra Phoenix meziročně stoupl o 65 procent. Revoluce v  hojení ran. I tak může skončit společné snažení a několikaletý výzkum Masaryko- vy univerzity v Brně a její spin-off firmy Enantis. Poškozená kůže se díky vyvíjenému preparátu může zacelit několikanásobně rychleji než nyní. Firma získala třiceti- milionový grant od Evropské komise, který má pomoct najít látku, která bude sloužit jako no- sič speciálně upraveného růsto- vého hormonu. „Peníze dostanou asi jen čtyři procenta žadatelů. Z  Česka jsme jako jediní uspěli dvakrát,“ uvedla ředitelka firmy Enantis Veronika Štepánková. „ „ Jako Liga mistrů Získat potřebnou finanční in- jekci z  prestižného grantu SME Instrument nebylo snadné. „Při- rovnal bych to k  fotbalové Lize mistrů. Peníze z  těchto zdrojů získají jen ti nejlepší,“ upozornil David Uhlíř z  Jihomoravského inovačního centra, které Enantisu pomáhalo s žádostí o grant. „Peníze jsme dostali na to, abychom nalezli nosič, na který se bude růstový faktor nanášet. Součástí projektu je také prekli- nické testování. Pak budeme hle- dat vhodného partnera či inves- tora, který nám pomůže produkt dál testovat a dostat do prodeje,“ uvedla Štěpánková. Základem aplikovaného vý- zkumu je takzvaný fibroblastový Pozitivní trendy ve výrobě se promítly také do ekonomiky pod- niku. Tatra dosáhla v  roce 2015 čistého zisku 390 milionů korun (o třetinu vyššího než v roce 2014) a tržeb 3,7 miliardy korun. Společ- nostTatra Trucks, která nyní auto- mobilku vlastní, patří českým podnikatelům Jaroslavu Strnado- vi a  Renému Materovi. Ti Tatru získali v roce 2013 v dražbě, kam se dostala kvůli dluhům. „ „ Zisk na hranici půl miliardy korun V roce 2012 prodělala auto- mobilka téměř miliardu korun a  další 1,5 miliardy korun dlu- žila. Hlavním vstupním nákla- dem nových majitelů byla na jaře 2013 koupě pohledávek ve výši 650 milionů korun od dvou bank, údajně za méně než polovinu je- jich hodnoty. Ještě v  roce 2013 dosáhla Tatra zisku 170 milionů korun. Ekonomický ředitel firmy Radek Strouhal v tiskové zprávě uvedl, že zisk před započtením úroků, daní a odpisů EBITDA za rok 2016 bude atakovat hranici půl miliardy Kč. Růst v letošním roce ale podle vedení firmy nebude jednoduchý. „Vzhledem k očekávanému vývo- ji evropské ekonomiky bude růst v roce 2017 daleko náročnější než v  posledních dvou letech. Tatra k němu ale má díky specifickému produktu a vysoké diverzifikaci tr- hůdobrépředpoklady,“uvedlpřed- seda představenstva Petr Rusek. růstový faktor – bílkovina, kterou vědci používají pro práci s kme- novými buňkami. Stimuluje jejich množení. Odborníci předpoklá- dají, že pomůže lepšímu hojení ran například po popáleninách nebo u diabetiků. Odborníkům z  Masarykovy univerzity se v  minulých letech podařilo objevit některé důleži- té vlastnosti faktoru a vnesením mutací je stabilizovat. Za normál- ních podmínek totiž látka vydrží být aktivní jen několik hodin. „Řetězce proteinů si můžeme představit jako šňůru s  korálky. Pomocí počítače vytipujeme, který ze 150 korálků vyměníme, Automobilka v roce 2016 in- vestovala do výroby 400 milionů korun. "Jednalo se o frézky, ob- ráběcí stroje, vybavení lakovny i  montážní linky. Tatra ale ne- investuje jen do výroby, ale i do vývoje a zkušebnictví; do těchto dvou oblastí směrovalo v posled- ních třech letech přes 100 milionů korun, a to z vlastních prostřed- ků společnosti i z dotací," uvedl Čírtek. Podle generálního ředitele Tatry Martina Bednarze se firma chystá dál investovat do výrob- ních technologií, včetně částeč- né robotizace některých částí výroby. V  plánu má i  celkovou rekonstrukci středního traktu podniku, ve kterém se nachází finální montážní linka a  další klíčové provozy a do kterého se v posledních desetiletích ve větší míře neinvestovalo. Poněkud problematické ov- šem pro Tatru je shánění nových zaměstnanců. Za loňský rok jich firma přibrala kolem 350. Dal- ší hledá, jenže v oblasti už delší dobu chybějí technicky vzdělaní uchazeči o práci. Pro své provozy v  Tatře hledají obráběčky kovů, koordinátorky výroby, techničky servisu nebo skladnice. I proto se společnost rozhod- la zacílit také na ženy. „Chceme technicky vzdělané ženy nalákat i do tradičně mužsky vnímaných profesí. Dnes už neplatí, že veš- keré technické profese ve výrobě mohou vykonávat jen muži z dů- vodu fyzické náročnosti,“ říká Ka- teřina Nogolová, personální ře- ditelka společnosti Tatra Trucks. MICHAELA ŘÍMANOVÁ byla založena v roce 2006 jako první biotechnologická spin-off firma MU, se kterou univerzita podepsala smlouvu o spolupráci a licenční smlouvu na využívání duševního vlastnictví. Firma vylepšuje vlastnosti proteinů pro biomedicínské a environmentální aplikace metodami proteinového inženýrství.Vzhledem k náročnosti další práce přijme firma k současným osmi pracovníkům nové zaměstnance. Díky grantu získá také zahraničního experta, který firmě pomůže s růstem i navázáním kontaktů na velké farmaceutické společnosti. Enantis počítá také s rozvojem spolupráce s dalšími brněnskými univerzitami.  Enantis s.  r.  o. Více než polovina zaměstnavatelů poskytuje tyto benefity: ■ příspěvek na stravování (ať již v podobě stravenek, nebo prostřednictvím vlastního stravovacího zařízení), ■ příspěvek na penzijní a/nebo životní pojištění, ■ příspěvek na vzdělávání (nad rámec potřeb podniku), ■ dovolenou delší než 4 týdny, ■ pružnou pracovní dobu, ■ služební vozidlo pro soukromé účely, ■ pracovní volno s náhradou mzdy při překážkách v práci na straně zaměstnance a  ■ příspěvek při významných událostech (narození dítěte, odchod do důchodu atd.).  benefity aby byl faktor stabilnější. Látka potom vydrží i při 37 stupních být aktivní i po dva týdny,“ vysvětlil složitost postupu Jiří Damborský z Přírodovědecké fakulty Masary- kovy univerzity. Zkoumání možností toho, kde by se dal růstový faktor vy- užít, pak převzala spin-off firma Enantis, která loni uspěla s žádos- tí opět z programu SME Instru- ment, z takzvané první fáze. Díky dotaci zhruba 1,5 milionu korun vytvořila ve spolupráci s  JIC, expertem Rudolfem Fryčkem z  agentury Amires a  odborníky z  Ekonomicko-správní fakulty MU studii proveditelnosti, která jako nejperspektivnější identifi- kovala právě oblast regenerativní medicíny. „Bez intenzivní komu- nikace biologů a chemiků a bez expertů na podnikatelské pro- středí a  ekonomické souvislosti by projekt v  této podobě nikdy nevznikl,“  zdůraznil prorektor MU Petr Dvořák. Nový grant získala firma na dva roky. „Přijít na trh s novým produktem je v případě biotech- nologických společností s  tímto zaměřením velmi obtížné, proto- že jejich technologie mají nároč- ný vývoj i  následné preklinické a klinické testování. SME Instru- ment je jedna z možností, jak pro toto období získat finance bez nutnosti vstupu investora v  po- čáteční fázi projektu. O zisk peněz z  tohoto schématu usilují ročně tisíce firem z celé Evropské unie. Enantis se jej podařilo pro obě fáze získat jako vůbec první české společnosti,“ vyzdvihuje brněn- ský úspěch Uhlíř, který vede na JIC tým pomáhající technologic- kým firmám získat peníze z mezi- národních grantových programů. MICHAL ČEJKA Firmy mohou zlepšit spokojenost zaměstnanců také nejrůznějšími nefinančími bonusy. FOTO: archiv

leden | únor 2017 11 V Pohořelicích dostanou ochranu proti povodním Pohořelice získají ochranu až před stoletými povodňovými průtoky v řece Jihlavě. Povodí Moravy v led- nu zahájil výstavbu protipovodňové ochrany města v hodnotě 50 mil. Kč. Stavba bude hotová v dubnu 2019. Bude rozdělená na dva celky. Do jara 2019 tak vznikne proti- povodňová ochrana v intravilánu i extravilánu města. Stavební práce se dotknou katastrálního území města Pohořelice a katastrálního území obce Smolín. „Součástí akce bude výstavba protipovodňových hrází, zídek a průlehů, které budou odvádět vodu do Jihlavy.Vyroste téměř 6,5 kilometru protipovodňo- vých opatření, z toho 5 327 metrů hrází a 1117 metrů ochranných zdí,“ popisuje statutární zástupce generálního ředitele Povodí Moravy Antonín Tůma.  (red) JIC pomůže firmám s digitalizací Evropské malé a střední výrobní podniky by mohly být konkurence- schopnější, kdyby včas ve výrobě využily možnosti digitalizace. Po- moci tomu chce Evropská komise. Rozhodla se zafinancovat projekty, které naučí spolupracovat výrobní firmy s výzkumnými centry a firmami orientovanými na vývoj informačních technologií.V Česku s tím pomůže konsorcium vedené Jihomoravským inovačním centrem v rámci projektu DIGIMAT, získalo pro tento účel od Evropské komise 50 tisíc eur. Vznikne studie proveditelnosti, jež zmapuje a vyhodnotí potřeby jiho- moravských výrobních podniků v ob- lasti zavádění digitálních technologií. Během půl roku JIC společně s part- nery navrhne, jak co nejefektivněji řešit potřeby MSP v oblasti digitali- zace.  (red)  aktuálně inzerce Česko je na špici získávání zakázek bez soutěže. Proč? Zakázky bez veřejné soutěže Martina Mikolášková z Transpa- rency International. Výraznou změnu může také přinést nový zákon o  zadávání veřejných zakázek, který platí te- prve několik měsíců. Bude třeba vyhodnotit jeho praktické dopa- dy. „Zákon je účinný od 1. 10. 2016, přičemž ještě v  tuto chvíli „dobíhá“ velké množství zakázek zahájených podle původního zá- kona. Je tak příliš brzy na to, aby- chom vyvozovali závěry o vlivu na transparentnost zadávacích řízení. V tuto chvíli nemáme k dispozici konkrétní podněty, které by upo- zorňovali na nedostatky některých zadávacích řízení,“ uvádí Mikoláš- ková. Podle ní je třeba zohlednit i  to, že často jsou jednací řízení bez uveřejnění úspěšně napadána Transparentnost veřejných zakázek v Česku klesá. V loňském roce každá pátá byla zadána bez soutěže. Ladislav Koubek Tyto rizikové veřejné zakázky jsou mezi českými politiky a úřed- níky čím dál oblíbenější. Analýza neziskové organizace  Good Go- vernance uvádí, že průměr zaká- zek takzvaně z ruky byl v období 2014-2015 v zemích EU 6,6 pro- centa. V České republice to je pak téměř třikrát víc. A nejde podle analýzy o  jednotlivá selhání, ale o systém. Jen za prvních devět měsíců roku 2016 zakázky bez soutěže dosáhly objemu přes deset mili- ard a  činily 19,4 procenta z  cel- kového objemu zakázek, zatímco v  předchozím roce to bylo 15,5 procenta. „Když zakázku nepro- ženete veřejnou soutěží, logicky nemáte záruku, že jste dosáhl nejlepší ceny a  nejlepší kvality,” vysvětluje jeden z  autorů analý- zy  Lukáš Wagenknecht, proč je dobré zakázky za peníze daňových poplatníků vysoutěžit. Z detailní- ho přehledu veřejných zakázek v  zemích Evropské unie je zřej- mé, že Česko skončilo na druhém místě. Před námi už je jen Kypr. „V roce 2016 se projevuje negativní rostoucí trend, kdy ke konci zá- ří byla hodnota podílu jednacích řízení bez uveřejnění na úrovni u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Ten v řadě případů roz- hodne o tom, že bylo dané řízení použito neoprávněně. „ „ Nový zákon je přísnější než požaduje EU „Úřad pro ochranu hospodář- ské soutěže dlouhodobě a  syste- maticky ve svých rozhodnutích i  výročních zprávách a  dalších materiálech upozorňuje na sku- tečnost, že nezákonné použití jednacího řízení bez uveřejnění je nejzávažnějším správním delik- tem v  oblasti veřejných zakázek. Při využití tohoto druhu zadá- vacího řízení je zcela vyloučena široká soutěž o zakázku. Úřad též dlouhodobě poukazuje ve svých rozhodnutích na to, že jde o vý- jimku z  pravidla široké soutěže, a  proto na jeho využití je nutné nahlížet restriktivně,“ sdělil před- seda úřadu Petr Rafaj. „Nový zákon o  zadávání ve- řejných zakázek je moderní ev- ropskou normou, která přináší do oblasti zadávání větší míru trans- parentnosti než je celoevropský standard. Zákon není postaven restriktivně, ale umožňuje zada- vatelům používat více flexibilních postupů, což ale samozřejmě při- náší silnější odpovědnost pro za- davatele. Zejména u menších za- kázek je ale možné využít značné množství alternativ. Posílili jsme možnosti pro hodnocení, zada- vatelé tak mohou hodnotit více aspektů plnění a nemusejí se spo- léhat jen na nejlevnější nabídku,“ myslí si ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová. Oproti evropskému zakázkovému právu mají čeští zadavatelé uloženou po- vinnost uveřejňovat smlouvu buď v registru smluv, nebo na profilu zadavatele, což jsou v  podstatě internetové stránky zadavatele. „Zadavatel dále uveřejňuje sku- tečně uhrazenou cenu, musí také uveřejnit písemnou zprávu o za- kázce, což je souhrnem vše pod- statných informací o  zadávacím řízení. Tyto povinnosti jsme do zákona napsali navíc pro posílení transparentnosti na národní úrov- ni, Evropa je po nás nepožaduje,“ uzavírá Šlechtová. 19,4 % celkových výdajů realizo- vaných ústředními orgány státní správy prostřednictvím veřejného zadávání,” stojí v  analýze Good Governance. Najdou se ale odborníci, kteří si nejsou uvedeným trendem jisti. „V tuto chvíli nemáme relevantní podklady, abychom učinili závěr, že jsou veřejné zakázky bez soutě- že mezi českými politiky a úřední- ky čím dál oblíbenější. V citované analýze Good Governance jsou si- ce srovnávány údaje za roky 2014, 2015 a 2016, avšak rok 2016 je zde zpracován pouze do 30. 6. 2016. V této době byl již uzavřen dodatek ke smlouvě na zajištění výběru mýtného, který mohl v poměrné hodnotě významně ovlivnit uve- denou statistiku,“ uvádí právnička Ostrava vyhlásila architektonickou soutěž na rekonstrukci jatek Ostravští zastupitelé souhlasili s vyhlášením architektonické soutěže na rekonstrukci historické budovy bývalých jatek, kterou město odkoupilo v listopadu loňského roku od společnosti Bauhaus společně s bývalým hobbymarketem za 80 milionů korun. Cílem rekonstrukce je záchrana památky a její využití pro kulturní účely. „Našim cílem je vrátit jatkám co nejvíc jejich původní vizuální podobu a současně přizpůsobit objekt spolu s jeho okolím k využití pro kulturní účely,“ uvedl primátor Tomáš Macura. Město osloví v rámci takzvané vyzvané soutěže tuzemské i zahraniční architektonické kanceláře. Porotci posoudí celkovou urbanisticko architektonickou kvalitu řešení a začlenění návrhu do struktury místa, architektonickou kvalitu řešení a také nakládání s historickou materií, naplnění požadavků zadání a ekonomickou přiměřenost návrhu z pohledu investičních a provozních nákladů s tím, že v soutěžním zadání je omezena realizační cena soutěžního návrhu částkou 150 mil. Kč bez DPH.  (red) Ostravský železniční uzel   projde modernizací Centrální komise Ministerstva dopravy ČR projednala a schválila studii proveditelnosti železničního uzlu Ostrava pro další postup projektové přípravy. Vítězná varianta představuje kompletní opravu dosud nemodernizovaného úseku železničního uzlu Ostrava mezi stanicemi Ostrava-Svinov a Ostrava hlavní nádraží, včetně zřízení nového mimoúrovňového přesmyku, který odstraní kolizní jízdy vlaků v jednotlivých směrech. „V rámci úprav předpokládáme ztrojkolejnění úseku mezi stanicemi Ostrava-Svinov a Ostrava hlavní nádraží, s rozšířením na čtyřkolejné řešení v obvodu stanice Ostrava hlavní nádraží,“ uvádí generální ředitel SŽDC Pavel Surý a zároveň doplňuje: „Modernizace zajistí průjezd vlaků rychlostí 120 km/h.V ostatních úsecích ostravského železničního uzlu se například prodlouží nástupiště zastávky Ostrava-Stodolní ze stávajících 200 metrů na 300. Rekonstrukcí projde také stanice Ostrava střed, zřídí se mimoúrovňový bezbariérový přístup na nástupiště výšky 550 mm nad temenem kolejnice.“ (red) Obce s uloženým radioaktivním odpadem dostanou vyšší příspěvky Vláda schválila nařízení, kterým se nově stanoví sazba jednorázového poplatku na jaderný účet a roční výše příspěvků obcím a pravidla jejich poskytování. Poplatek placený původci radioaktivních odpadů bude nově činit 145 tis. Kč za 1 m³ radioaktivního odpadu předaného ve formě standardních ukládacích jednotek o obsahu 216 l, splňujícího podmínky přijatelnosti k uložení, a 174 tis. Kč za 1 m³ odpadu, nesplňujícího tyto podmínky. Nařízení stanovuje také roční výši poskytování příspěvku obcím a její pravidla. Obci, na jejímž katastrálním území bylo stanoveno chráněné území, má rovněž nárok na jednorázový příspěvek ve výši 50 mil. Kč z jaderného účtu. „Důvodem navýšení je snaha motivovat obce k akceptaci průzkumných prací,“ připomíná ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek a zdůrazňuje: „Obcím tímto způsobem přispějeme k jejich žádoucímu rozvoji pro případ budoucí realizace výstavby hlubinného úložiště v dané lokalitě.“ (red) Indikátor zakázek bez soutěže porovnává podíl zakázek, kde bylo jednáno s konkrétním dodavatelem bez vypsané soutěže. veřejné zakázky BE BG CZ DK DE EE IE EL ES FR HR IT CY LV LT LU HU MT NL AT PL PT RO SI SK FI SE UK IS NO 35 % 30 % 25 % 20 % 15 % 10 % 5 % 0 % ■ 2013 ■ 2014 ■ 2015 Hlavní témata: • Přehled aktuálně připravované legislativy pro městskou a obecní policii • Kamerové systémy jako nástroj městské a obecní policie a další moderní technologie • Technologie usnadňující práci strážníků – ukázka z praxe • Reforma správního trestání – nový přestupkový řád • Spolupráce se vzdělávacími zařízeními • Aktuální problémy odborná konference 3. ročník Celostátní setkání zástupců městské a obecní policie 25. dubna 2017, hotel Voroněž, Křížkovského 47, Brno Organizátor: Mediální partner: V případě zájmu o partnerství na této akci kontaktujte: obchod@magnusregio.cz nebo 774 112 138 PŘIHLASTE SE NA: GSM 725 006 094 j.hrstkova@magnusregio.cz www.magnusregio.cz Určeno pro zástupce městských a obecních policií z celé ČR. Předpokládaný počet účastníků: 120–140 Účastnický poplatek: 1 200 Kč  pro zástupce státní a veřejné správy 2 800 Kč  pro zástupce soukromého sektoru

12 leden | únor 2017 evropské dotace inzerce Nové výzvy v oblasti životního prostředí a podpory podnikání Rok 2017 nám nabízí nové možnosti v oblasti dotací. V tomto čísle Vám představíme aktuální a plánované výzvy z Operačního programu Životní prostředí a z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Jaké jsou plánované výzvy v Operačním programu Životní prostředí? ■ Péče o přírodu a krajinu – Finanční příspěvek bude možné získat na zakládání veřejné zeleně (parků, zahrad, sadů, stromořadí), výsadbu dře- vin v extravilánu (stromořadí, větrolamy, remízy) nebo vytváření vodních prvků v  krajině (tůně, mokřady, malé vodních nádrže). Příjem žádostí je plánován od 1. února 2017 do 31. března 2017. ■ Zateplení veřejných budov – V  rámci této výzvy bude podporováno snižování energetické náročnosti veřejných budov a zvyšování využití obnovitelných zdrojů energie. Podporovanými aktivitami bude například zateplení obvodového pláště budovy, výměna otvorových výplní, insta- dostí o podporu probíhá od 15. prosince 2016 do 30. března 2018. ■ Aplikace – Dotaci mohou získat malé, střední i  velké podniky (individuálně i  jako konsorcia složená z více partnerů z řad podniků a organizací pro výzkum a šíření znalostí) na realizaci prů- myslového výzkumu a experimentálního vývoje. Příjem žádostí o podporu probíhá od 20. ledna 2017 do 20. dubna 2017. ■ Inovace – Inovační projekt –  Dotaci mohou zís- kat malé, střední i velké podniky na produktové inovace, procesní inovace, organizační inovace a marketingové inovace. Příjem Žádostí o podpo- ru probíhá od 18. ledna 2017 do 18. dubna 2017. ■ Potenciál  –  Dotaci mohou získat malé, střední i velké podniky na založení nebo rozvoj center průmyslového výzkumu a inovací. Příjem žádostí o podporu probíhá od 16. ledna 2017 do 17. dub- na 2017. Jaké další výzvy v OPPIK budou spuštěny v první polovině roku 2017? ■ Nízkouhlíkové technologie – Dotaci mohou získat malé, střední i velké podniky na zavedení nízkouhlíkových inovativních technologií. Vyhlá- šení výzvy je avizováno na květen 2017. ■ Technologie ITI  –  Dotace jen pro mikro a malé podniky na pořízení nových strojů či technických zařízení, ale pouze v regionech ITI Olomouc a ITI Ostrava. Vyhlášení výzvy je avizováno na březen 2017. lace fotovoltaického systému, systémy využívají- cí odpadní teplo nebo výměna zdroje tepla pro vytápění. Žádosti o  podporu budou přijímány od 1. března 2017 do 29. září 2017. ■ Rekultivace starých skládek – Podporovanou oblastí je také rekultivace starých skládek. Jedná se o skládky, jejichž provoz byl ukončen do roku 2001. Žádosti o  podporu budou přijímány od 3. dubna 2017 do 30. června 2017. ■ Povodňová ochrana  –  Dalšími plánované výzvy v rámci Operačního programu životní prostředí jsou zaměřeny na zajištění povodňové ochrany intravilánu obce. Žádosti o podporu bude možné předkládat od 18. 4. 2017 do 30. 6. 2017. Kontakt:   Ing. Kateřina Blažková   specialistka pro dotační poradenství k.blazkova@eurovision.cz tel.: +420 774 487 559 Jaké jsou výzvy v Operačním programu Podnikání a  inovace pro  konkurence- schopnost? ■ Úspory energie – Dotaci mohou získat malé, střední i velké podniky na úsporu konečné spo- třeby energie, rekonstrukce a rozvoj SZT, výstav- bu a rekonstrukci zdrojů tepla a kombinované výroby elektřiny a  tepla z  biomasy. Příjem žá- ■ Školicí střediska ITI  –  Dotace jen pro MSP na rekonstrukce, výstavbu školicích středisek a vzdě- lávání zaměstnanců v MSP, ale pouze v regionech ITI Olomouc, ITI Hradec-Pardubice a ITI Ostra- va. Vyhlášení výzvy je avizováno na březen 2017. ■ Nemovitosti ITI  –  Dotace jen pro MSP na re- konstrukci stávající zastaralé podnikatelské in- frastruktury a  modernizaci výrobních provozů, ale pouze v  regionech ITI Olomouc, ITI Hra- dec-Pardubice a ITI Ostrava. Vyhlášení výzvy je avizováno na březen 2017. Kontakt:   Ing. Zuzana Havlištová   specialistka pro dotační poradenství z.havlistova@eurovision.cz   tel.: +420 775 919 881 S  vyhodnocením projektového záměru, přípra- vou žádosti o dotaci i realizačním managementem Vám rádi pomohou dotační specialisté společnosti Eurovision, a. s. Těším se na spolupráci při formování vašich no- vých projektových záměrů. Ing. Jarmila Kubešová, MBA  |  Statutární ředitelka Eurovision, a. s. Veveří 102, 616 00 Brno NaPankráci58,14000Praha tel.: +420 539 050 600 tel.: +420 246 031 900 e-mail: brno@eurovision.cz e-mail: praha@eurovision.cz www.eurovision.cz Proč využít právě Life ■ projekt Life si kompletně navrhnete podle svého vlast- ního scénáře (např. jako by to byl detailní plán rozvoje vaší instituce na následujících např. 5 let, a to včetně rozpočtu, indikátorů a harmonogramu projektu); ■ v průběhu realizace projektu je možné upravit způsob předpokládaného řešení, pokud se původně navržený plán v praxi neosvědčil - klíčové je hlavně řešení daného environmentálního problému a dodržení původních cílů a indikátorů projektu; ■ s realizací projektu Vám bude průběžně pomáhat externí monitor projektu z EU i zástupci MŽP; ■ finanční flexibilita – až 20% změny rozpočtu projektu bez žádosti o změnu projektu, 7 % paušálně využitel- ných na režie projektu (bez dokladování) a předfinanco- vání projektu; ■ možnost zajištění široké publicity projektu, vytvoření obchodního plánu a získání širokých kontaktů; ■ možnost generovat příjem již během realizace projektu, o který lze snížit podíl vlastního spolufinancování; ■ příležitost pro propojení vědy s byznysem; ■ možnost testovat prototypní/inovativní řešení v reálných podmínkách a uplatnit výsledky projektu na trhu aj.  (zdroj MŽP) Program Life může přinést životnímu prostředí miliony eur Dotační program Life může pomoci České republice výrazně zlepšit stav životního prostředí. Evropská Unie má pro období 2014–2020 k dispozici 3,4 miliardy eur. Zuzana Doležalová Získat tyto peníze však není úplně nejlehčí. „Bohužel program Life nevyužíváme v našem regio- nu nijak. Přede dvěma lety jsme měli připravený projekt na ma- nagement stepních lokalit v  naší působnosti, který byl nakonec sice velmi dobře hodnocen, nikoli však podpořen. Neuspěl v  konkuren- ci francouzských či španělských mořských projektů,“ vysvětluje vedoucí oddělení sledování sta- vu biodiverzity na Regionálním pracovišti Jižní Morava Agentury ochrany přírody a  krajiny České republiky Petr Slavík. S fungo- váním projektu mají podle něj v  ČR zkušenost například v  Bí- lých Karpatech a také v Českém Středohoří. Oto Klikar z Oddělení progra- mů Evropské unie Ministerstva životního prostředí program Life chválí. „Projekty, které prošly sí- tem národní výzvy, dokumentu- jí, jak pestrou škálu inovativních nápadů lze s  pomocí programu Life financovat. Úspěšnými ža- dateli, kterým komise schválila příslib k  financování i  příspěvek na přípravu projektové dokumen- tace, jsou například Agentura ochrany přírody a krajiny s pro- jektem Aktivní ochrana evropsky významných teplomilných stano- višť a druhů v Českém středoho- ří, Palivový kombinát Ústí, státní podnik s projektem MORWELL – Inovativní metoda redukce emisí metanu z ropoplynových vrtů ne- bo firma Aqua PROCON a jej pro- jekt Vývoj a  ověření expertního systému bezpilotního mapování zemědělské půdy pro lokálně cíle- nou aplikaci hnojiv,“ vyjmenovává Klikar možnosti využití dotačního programu. „ „ Ohleduplné vůči klimatu „Cílem programu Life je při- spět k  rozvoji nízko-emisního hospodářství, které efektivně vy- užívá zdroje a  je odolné i  ohle- duplné vůči klimatu. Dále chce také přispět k ochraně a zlepšení stavu životního prostředí, přírody a  biodiverzity,“ popisuje poslání tohoto projektu Tisková mluvčí a vedoucí oddělení tiskového a PR Ministerstva životního prostředí Petra Roubíčková. Dodává, že program Life podpořil od roku 1992 realizaci více než pěti tisíc špičkových projektů v oblasti ži- votního prostředí a klimatu v ce- lé Evropské unii za více než pět miliard Eur. Žadatelem může být každá právnická osoba se sídlem v Ev- ropské unii. Partnerem pak i sub- jekt mimo EU, jsou-li aktivity mimo Unii nezbytné k  dosažení cílů projektu. Je vhodný pro podnikatele, kteří pro realizaci svých nápadů potřebují partnery, pro výzkumné ústavy, které chtějí výsledky své práce aplikovat ve výrobě, pro neziskové organizace, ale i státní správu a  státní firmy, obce nebo vysoké školy. „ „ Příprava projektu je časově náročná Žádosti musí předkladatelé ad- resovat přímo Evropské komisi, která zajišťuje i jejich hodnocení. Příprava projektu je administra- tivně i časově náročná a může za- brat několik měsíců. Ale pro tento program platí, těžko na cvičišti, lehko na bojišti. Poměrně složi- tá příprava žádosti totiž přináší pozdější pohodlný až komfortní způsob čerpání financí s možností odůvodněných úprav a změn bě- hem projektu. Program Life je komplemen- tární vůči ostatním finančním mechanismům EU i  národním zdrojům financování. Míra spo- lufinancování projektů Life z EU činí 60–75 %. Výše příspěvku Ev- ropské komise na jeden tradiční projekt dosahuje zhruba 1–3 mi- liony eur. Zbývajících 25–40  % výdajů musí být uhrazeno z vlast- ních zdrojů příjemců mimo pro- středky získané z jiných fondů EU. Běžná doba realizace projektu činí 5–6 let. Finanční podporu poskytuje také Ministerstvo životního pro- středí, které je národním kontakt- ním místem programu Life v Čes- ké republice a které tak pomáhá žadatelům se získáním finančních prostředků, které musí žadatel uhradit z  vlastní kapsy. Nejvyšší míra spolufinancování činí maxi- málně 15 % z celkových způsobi- lých nákladů projektu, a zároveň ne více než 10 milionů korun na jeden projekt. České start-upy podpoří Evropský investiční fond Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek podepsal dohodu s Evropským investičním fondem (EIF) o zřízení fondu rizikového kapitálu. Dohoda zajistí implementaci první části prostředků programu Rizikový kapitál OP PIK, zaměřeného na podporu investic do českých start-upů. MPO na tyto účely vyčlenilo 40 mil. EUR z prostředků evropských strukturálních fondů, které dále doplní 10 mil. EUR ze zdrojů EIF a další zapojené prostředky soukromých investorů. „Iniciativa, kterou nyní spouštíme, představuje nový krok ve veřejné podpoře inovací v České Republice. Cílem je podpora českých start-upů v jejich přístupu ke kapitálovému financování svého rozvoje na tržních principech. Je důležité, že tato aktivita začíná fungovat ve spolupráci s Evropským investičním fondem. Ministerstvo průmyslu a obchodu vítá ochotu EIF nabídnout transfer know- how v oblasti podpory rizikového kapitálu českým institucím a přispět tak k přechodu k většímu využívání návratných finančních nástrojů v podpoře podnikání,“ uvedl při podpisu dohody ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. Výzvy z IROP přispějí na vzdělání Ministerstvo pro místní rozvoj vyhlásilo dvě výzvy na podání žádosti o podporu v rámci Integrovaného regionálního operačního programu. Cílem je podpořit infrastrukturu základních škol, středních a vyšších odborných škol a Infrastrukturu pro zájmové, neformální a celoživotní vzdělávání. Poslední výzvy z IROP v roce 2016 se týkají zkvalitnění infrastruktury v oblasti vzdělávání. Od vybudování nových moderních učeben, přes bezbariérové vstupy a připojení školy k internetu, až po praktické školní pomůcky.  (red)  aktuálně

leden | únor 2017 13 Z Brna do Prahy hyperloopem? Technologie možná narazí na Vysočinu vět – zda se to vyplatí veřejnému sektoru, nebo zda by ho měl stavět soukromník. Její vypracování by mohlo trvat rok, by měla odpově- dět na otázku, zda je stavba vůbec technicky reálná, jak by vypadala, a má řešit i otázky právní či ma- jetkoprávní. „ „ Energeticky nenáročné Podle HTT může hyperloop obsluhovat nejen vzdálená cent- ra, ale i  příměstské oblasti, kde se nerozjede na maximální rych- lost. Energetická náročnost není zdaleka taková jako například u  konvenčních vysokorychlost- ních vlaků. „Je to zelený způsob dopravy, která vyrobí víc energie, než spotřebuje. Všechna veřejná Rychlostí až 1 200 kilometrů za hodinu se budou řítit cestující z Brna do Prahy i Bratislavy. Kdy? Jednou... První krok k futuristickému cestování prostřednictvím hyperloopu už ale jižní Morava udělala. Michal Čejka Město Brno podepsalo v polovi- nělednamemorandumo spoluprá- ci s americkou společností Hyper- loop Transportation Technologies. Ta moderní systém „potrubního doprava je dnes prodělečná, my věříme, že tato doprava bude vy- dělávat,“ řekl Ahlborn. Doprava pomocí hyperloopu spočívá v  pohybu přetlakových kapslí potrubím, v němž je vysátý vzduch, tedy ve vakuu. Do pohybu je dostávají elektrické motory a de facto v potrubí levitují. Aktuálně vyvíjený koncept představil před čtyřmi lety technologický vizionář Elon Musk. S  firmou HTT však není nijak provázaný. Zatímco jeho vesmírné rake- ty SpaceX a  elektromobily Tesla jsou už v určité fázi provozu, hy- perloop představuje větší výzvu. Skrývá totiž obrovské množství technologických úskalí. I  pro- to Jihomoravané nevyřkli žádné optimistické termíny. Ale chtějí být u toho. Podle Vituly je cílem Brna a kraje podílet se na vývoji přelomové technologie. „Jsme re- gionem inovací, sídlem technické univerzity a řady technologických firem a  pracovišť. Pokud by na vývoji hyperloopu spolupracova- ly, můžou být na špičce vývoje,“ řekl Vitula. Podle něj ani tak nejde o to, zda nakonec hyperloop bude v Česku fungovat. Důležité je, že při vývoji vzniknou nové technologie, které se mohou uplatnit v úplně jiném nezamýšleném odvětví. „Podobně se to stalo u  řady vizionářských myšlenek,“ poznamenal Vitula. První únorový den odstarto- valo v kalifornské poušti testová- ní. Příští rok má být ve Spojených státech hotová zkušební trať dlou- há osm kilometrů. Petr Dvořák z  Ústavu fyzikálního inženýrství VUT však brzký termín zkušební- ho provozu s lidmi zpochybňuje. „Spíš bych o  tom hovořil za pět až deset let, až budeme znát ře- šení problémů, které se při vývoji takové technologie obvykle vy- cestování“ vyvíjí. Připojit se má po projednání v  radě také kraj. Jihomoravský kraj i Brno chtě- jí co nejdříve zadat vypracování studie proveditelnosti. Ta odpo- ví na otázky, ohledně stavby hy- perloopu mezi Prahou, Brnem a Bratislavou. Jde o futuristickou podobu potrubní dopravy s rych- lostí pohybu až 1  200  kilometrů za hodinu. Mezi těmito městy by tak trvala doprava v řádu několika minut. Hyperloop v  Brně prostřed- nictvím prezentací a odpovědí na otázky představil generální ředitel HTT Dirk Ahlborn. Prohlásil, že první pasažéři se budou moci hy- perloopem svést už za tři roky. Ovšem ne v Brně. „Příští rok bude v Kalifornii hotová zkušební trať dlouhá zhruba osm kilometrů,“ uvedl Ahlborn. Studie proveditelnosti má mimo jiné říct, kdo má trať sta- inzerce investice www.crystalis.cz • Tel.: 844 844 444 ...nejkratší cesta k prameni Výdejníky na pramenitou barelovou vodu a vodovodní filtry • poskytneme výhodný pronájem přístrojů • pramenitou barelovou vodu dovezeme až na váš stůl • postaráme se o servis vratné obaly v celé ČR • společně s pramenitou vodou dodáme, kávu, čaje, instantní nápoje Zajistíme pitný režim pro vás, zaměstnance nebo zákazníky Crystalis_MH_269x43_TISK.indd 1 27.01.16 11:28 skytují,“ řekl Dvořák novinářům. Že jde o technicky zvládnutelnou vizi, Dvořák potvrzuje. Je však skeptický k termínu, kdy se hyper- loopemmajísvéstprvnílidé.A také k tomu, že hyperloop bude možný ve středoevropské členité krajině, kde každý kus země někomu pa- tří. S takovými problémy se HTT v  kalifornské poušti nesetkávají. Dvořák vidí zásadní problémy ve stavbě tubusu. „Je potřeba vy- řešit teplotní roztažnost materiálů, protože teploty se u  nás mohou během roku lišit i  o  50 stupňů. Další problém vidím ve výrobě vakua při délce několika set kilo- metrů. Navíc se objevuje spousta dalších problémů, které se musí řešit,“ uvedl Dvořák. Zmínil na- příklad, že vývojáři se museli po- týkat s tím, že i když je v tubusu vakuum a tlak pouhých 100 pas- calů, hromadí se před kapslí ve vy- soké rychlosti stlačovaný vzduch. Chceme dopravu, která dokáže peníze vydělat Šéf americké firmy Hyperloop Transportation Technologies Dirk Ahlborn v Brně představil koncept futuristického cestování. Věří, že se v příštích letech stane standar- dem v řadě zemí světa včetně Čes- ké republiky. Zatímco odborníci mírní očekávání, že cesta mezi Brnem a  Prahou, případně Bratislavou bude za několik let trvat jen pár minut, výkonný ředitel Hyperlo- op Transportation Technologies je optimista. Slibuje dopravní re- voluci. Hyperloop, přes tři metry široká trubka, ve které by se více než tisícikilometrovou rychlostí pohybovaly kapsle s lidmi, by dvě největší česká města propojil do patnácti minut. Můžete říct, kdy očekáváte, že bude cestování hyperloopem běžné? Potřebujeme zhruba tři roky, abychom se mohli prvním hyper- loopem aspoň projet. V dalších třech letech začneme budovat několik tras po světě. Takže bych řekl, že tak přibližně za deset let. Ve kterých zemích jsou už jednání skutečně vážná? V mnoha, opravdu v  mnoha. Je jich kolem dvaceti. Nerad bych né. Můžete na něj vystřelit z bazu- ky a nic moc se nestane. Dostávám tyto otázky třeba v  Texasu. My tu rádi střílíme, co se stane, když vystřelíme na potrubí? Nic. V pří- padě většího útoku, třeba když by na potrubí spadlo letadlo či při velké explozi je riziko poškození jako na každé jiné infrastruktuře. Systém sám dokáže zavřít bezpeč- nostní bránu, kapsle se zastaví. Ale jedete skoro rychlostí zvuku, takže musíte doufat, že nebudete v  tu dobu právě na místě útoku. Dokáže hyperloop detekovat třeba prasklé potrubí? Technologie integrity ocelové- ho potrubí už existují. U  kapsle máme dvojitou kontrolu bezpeč- nosti. Musím říct upřímně, nevím, jestli tam bude černá skříňka, ale systém bude monitorován prů- běžně. Každá kapsle je neustále připojena k systému. Není to ja- ko v letadle, které můžete ztratit a pak možná zjistíte, co se stalo. U nás je v podstatě centrální mozek, který monitoruje, co se děje. A co zdravotní rizika pro ces- tující uvnitř z důvodů nezvyklé rychlosti cestování? Necítíte rychlost. Cítíte zrych- lení a zpomalení. Je to stejné jako mluvil o věcech takto dopředu, ale je jich opravdu hodně. Ve střední Evropě je nejzná- mější projekt na Slovensku, jak daleko jste v jednávání s tamní vládou? V příštích měsících oznámíme novinky pro první lokální projekt v Bratislavě. Co se týče dráhy mezi Bratislavou a Vídní, tak jednáme s oběma vládami a obecně mohu říci, že obě strany projekt podpo- rují. Ale věci postupují dobře, a to dokonce i v České republice. Myslíte, že hyperloop nahradí tradiční dopravní prostředky, ja- ko vlaky nebo autobusy? Ty už fungují. Ze dne na den je nahradíme, to by nedávalo smysl. Alevzniknounovétypyinfrastruk- tury. Jedním z hlavních východisek je, že na celém světě neexistuje žádná železnice nebo metro, které opravdu vydělává peníze. Všech- ny fungují díky vládním dotacím a  ve skutečnosti prodělávají. My chceme postavit alternativu, která peníze dokáže vydělat. Jak se na vaše aktivity dívají poskytovatelé tradiční dopravy, tedy aerolinky, automobilky a že- lezniční společnosti? v letadle. V něm už jsme cestova- li rychlostí 900 kilometrů v  ho- dině. Při takové rychlosti je klíčová technologie nástupu a  výstupu. Jak je řešena? Je to tak. Nástup pasažérů je rozhodně věc, kterou je potřeba vyřešit. Hodně studií na tomto poli vypracovala společnost Walt Disney. V jejich Disneylandech jde přece právě o  tohle: potře- bujete co nejvíc lidí dostat na atrakce tak rychle, jak to jen jde. Proto vypracoval mnoho futuri- stických dopravních výzkumů. V  našem případě máme naše koncepty, jak to udělat tak, aby se jednotlivé kapsle navzájem neblo- kovaly. Jak se vyrovnáte s nákladem zboží? V podstatě stejně jako s  pře- pravou lidí. Budou tu kontejne- ry, které se naloží do speciálních kapslí. Jako v letadle. Většina z nás je nadšená z  přepravy lidí. Náš tým se snaží vyvíjet právě tohle. Nejsou tak vzrušení z toho, že ně- co přepraví někam o něco rych- leji. Spojení třeba Evropy s  Asií, a přepravit zboží za hodiny místo za týdny, je skvělé. Ale začněme od složitých částí. Pokud dokážete bezpečně převážet lidi, přeprava zboží už je potom hračka. Nejsme jejich konkurence. Vnímáme se jako technologická společnost, která vyvíjí techno- logie pro dopravní systémy. Spo- lupracujeme třeba s  Lufthanzou nebo Deutsche Bahn. Můžeme spolupracovat třeba s  Českými drahami. Některé technologie, které vyvíjíme, mohou použít další modely přepravy, jako jsou auta nebo letadla. Skoro všichni již pochopili, že technologie nejdou proti nim, ale naopak jim mohou pomoct. Nepracují za zavřenými dveřmi, aby nás zpomalili. Jaká je minimální či optimál- ní vzdálenost, ve které se hyper- loop vyplatí? Systém, který má smysl, může například nahradit metro. Proto- že využije míň energie. Nemusí využít plnou rychlost. Ale abys- te využili plný potenciál hyper- loopu, musíte jet rychle. A tedy delší vzdálenost. Máme víc výhod. Jedna z nich je samozřejmě rych- lost, další jsou ale nižší náklady na provoz i vybudování. Velkým tématem je samozřej- mě bezpečnost. Hrozí nebezpečí zvenčí? Bezpečností testy nám dovolují tvrdit, že potrubí je velmi bezpeč- Kolik lidí se do jedné kapsle vlastně vejde? Záleží, jak to uspořádáme, ale zhruba 28. Vaše firma funguje na jakém- si dobrovolnickém či freelancer- ském principu. Máte sice na osm stovek inženýrů a jiných odbor- níků, ale až na výjimky se jedná o lidi, kteří u vás nemají hlavní pracovní poměr a navíc pracují za akcie, ne za hotovost. Dá se s tímto zázemím udělat revoluce v dopravě? My jsme normální firma. Li- dé, kteří pro nás pracují, se od jiných liší jen tím, že jejich hlav- ní motivací je vášeň ne peníze. Takže jsou ještě více motivováni, než je běžné. Takže bych řekl, že fungujeme lépe než tradiční firmy. Ale lze se opravdu do takové míry spolehnout na lidi, kteří mají kvůli živobytí povinnosti v jiné práci? Ano, máme hodně lidí, kte- ří pracují jinde. Ti do toho ale investují velmi mnoho času o ve- čerech či víkendech. Potom ale máme čerstvé absolventy, pro kte- ré je to první příležitost a naopak lidi v důchodu, kteří mají hodně zkušeností. Michal Čejka

14 leden | únor 2017 Lepší dostupnost hospicové péče Mobilní hospicy jsou místa, kde pracuje tým lidí, kteří dovedou pomoci starému člověku klidně dožít v jeho domácím prostředí.Takových míst již přibývá. Cílem úpravy zákona je zakotvit hospicovou péči, definovat podmínky, které řeknou, kdy je možné hospicovou péči poskytovat a jaká jsou práva dožívajícího člověka. Rok 2017 ve zdravotnictví Jako každý rok bude i rok 2017 ve znamení nejrůznějších změn ve zdravotnickém sektoru. Některé z nich jsou jen pokračování dlouhotrvajících problémů, jako je například nedostatečný počet zdravotnického personálu. Jiné jsou aktuální a okamžité, jako vyšší platby za zdravotní pojištění, u dalších se na efekt, který budou mít na zdravotnictví, musí počkat delší dobu. To je třeba případ zákazu kouření v restauracích. speciál – zdravotnictví inzerce Průlomové aplikace zákazníků společnosti C SYSTEM – Případová studie Konsolidovaný pohled na pacientská data ve Fakultní nemocnici Brno Fakultní nemocnice Brno patří jako největší zdravotnické zařízení na Moravě mezi nejvýznamněj- ší zařízení svého druhu v  České republice. Zaměřuje se na po- skytování specializované péče ve všech oborech medicíny a  pyšní se moderním vybavením, vysoce profesionálními odborníky i  úz- kou vědecko-výzkumnou spolu- prací s Masarykovou univerzitou v Brně. Fakultní nemocnice Brno je od ledna roku 2007 jako jediné zdravotnické zařízení v České re- publice držitelem certifikátu kva- lity ISO 9001:2008 pro organizaci jako celek, i  pro všechny útvary samostatně. Od roku 2011 je ne- mocnice také prvním zdravotnic- kým zařízením v  Evropě, které obhájilo certifikát NIAHOSM udělovaný společnostem splňují- cím podmínky účasti v programu léčebné péče současně s podmín- kami dle standardu řízení jakosti ISO 9001. Držitelé certifikátu NI- AHOSM mají definovaná pravi- dla a postupy umožňující zlepše- ní zdravotnické péče ekonomicky přijatelným způsobem. Fakultní nemocnice Brno má přesně stanovená pravidla pro zajištění vysoké kvality poskyto- vaných služeb zohledňující nové vstupy a vývoj v oblasti zdravotní péče i možnosti realizace nejno- vějších poznatků medicínského rozvoje. Aby bylo možné tato vel- mi přísná pravidla dodržet, bylo nezbytné přikročit ke kvalitní in- tak nemusí mít vliv na požadova- nou dostupnost služby na daném pracovišti. V  současnosti je ten- to modul také velmi využíván na mobilních zařízeních v souvislosti s například příjmem pacienta. � Otevřená integrační a vývojová platforma V  první fázi byl realizován základ pro budoucí tvorbu jed- notného registru pacientů napříč jednotlivými systémy nemocnice, rozšířena podpora zpracování žá- danek na radiologické vyšetření o  sběr pacientských dat a  obra- zové náhledy. V maximální míře byla využita otevřenost použité integrační a  vývojové platformy Ensemble, umožňující jednak pro- pojit stávající systémy, a  také do již výsledného celku v budoucnu zapojit i  nově pořízené systémy a  moduly – a  to zcela bez ohle- du na jejich dodavatele a použité technologie. Nad jednotlivými daty mohou IT pracovníci ne- mocnice sestavovat podnikové procesy a  propojovat využíva- né systémy do funkčně předem nedefinovaných celků a  násled- ně z  nich čerpat konsolidovaná data pro potřebu analytického zpracování. Podpora business in- telligence umožňuje nejen využití přehledných sestav, ale například také interaktivní grafické nástěn- ky určené vyššímu i  střednímu managementu. Důležitým cílem celého projektu byla nezbytnost udržení nákladů na integrované zpracování v  rozumných mezích tegraci jednotlivých systémů ne- mocnice, a to včetně zajištění pod- pory business intelligence. Mnohé informační systémy nemocnice byly před realizací propojení zce- la izolované a  výměna dat často představovala takřka neřešitelný problém. Vyšší i vrcholový man- agement tak navíc zcela zbytečně přicházel o  informační podporu rozhodovacích procesů. Vizí pro- jektu Expertní NIS bylo tento stav změnit – jednotlivé systémy pro- pojit a  umožnit analytické zpra- cování dat. Základem je řešení platforma pro rychlou integraci a vývoj pro- pojitelných aplikací InterSystems Ensemble® spolu s  technologií InterSystems DeepSee™, která efektivně umožňuje realizovat analytickou podporu napříč růz- norodými zdroji dat a  do trans- akčních aplikací zabudovat funk- ce pro aktivní analýzu v reálném čase. Vzhledem k  faktu, že spo- lečnost C SYSTEM je implemen- tačním partnerem společnosti In- terSystems, byla volba technologie pro integraci systémů jednoduchá. � Karta pacienta snadno a rychle Součástí dodaného řešení byl také modul pro správu pa- cientských údajů. Tento modul poskytuje podporu pro správu záznamů o  pacientech ze všech integrovaných systémů a  těmto systémům poskytuje služby pro přístup k centrální databázi paci- entů. Architektura modulu i jeho jednotlivé komponenty a  služby neomezujících možnosti poskyto- vání péče pacientům. � Zásadní je zvládnutí zdravotnických specifik Zdravotnická zařízení se vy- značují řadou specifik a  je zcela přirozené, že se tato specifika pro- mítají i  do informační podpory. Namátkou lze uvést požadavek na zpracování velkých dat v reálném čase, na vysokou míru bezpeč- nosti či podporu víceúrovňových kontrol. „Všechny naše požadavky toto řešení založené na techno- logiích společnosti InterSystems splňuje. Zcela jistě na tom má ne- malý podíl i dlouhodobá orientace této společnosti na zdravotnickou problematiku,“ říká MUDr. Ro- man Kraus, MBA, ředitel fakultní nemocnice Brno. „Obdobně má ale významný podíl na úspěšném řešení také dodavatel, společnost C SYSTEM. Troufám si tvrdit, že bez jejich předchozích zku- šeností s  tímto segmentem trhu a s obdobnými systémy by nebylo možné splnit tak stísněné časové podmínky, které panovaly u toho- to projektu.“ Zcela zásadním výstupem celé- ho projektu bylo vytvoření zákla- du pro budoucí integraci jednotli- vých systémů Fakultní nemocnice Brno. Byl také vytvořen jednotný webový portál pro zdravotníky umožňující vyhledávání informací o pacientech – a to jak demogra- fických, tak i  vybraných klinic- kých. Samozřejmě při zachování potřebné míry ochrany osobních údajů. Vedlejším, ale neméně dů- ležitým efektem byla centralizace a  automatizace správy číselníků z různých zdrojů – od Minister- stva zdravotnictví před zdravotní pojišťovny až po Státní úřad pro modulu jsou přístupné pomocí standardu HL7 (verze 2 i  verze 3). Integrované aplikace využívají tyto služby pro aktualizaci svých lokálních databází pacientů, ale nejsou přitom na dostupnosti této služby závislé. Centrální výpadek C SYSTEM CZ a. s. Otakara Ševčíka 56 636 00,  Brno-Židenice Tel.: +420 532 140 111 Fax: +420 532 140 118 email: info@csystem.cz Pro realizaci tohoto projektu si Fakultní nemocnice Brno zvolila jako generálního dodavatele společnost C SYSTEM, která se zabývá komplexním řešením informačních a komunikačních systémů. Mezi hlavní cíle projektu Expertní NIS patřilo: ■ propojení jednotlivých systémů nemocnice včetně možnosti dalšího rozšiřování, ■ umožnění efektivní podpory rozhodování na vyšších a vrcholových úrovních informační pyramidy, ■ podpora hlavních procesů nemocnice pomocí kvalitního reportingu, ■ umožnění monitorování a správy běhu integračních procesů bez nutnosti využívat další samostatný systém, ■ podpora snadné škálovatelnosti na všech integračních úrovních, ■ podpora snadno použitelného vizuálního návrhu podnikových procesů a transformací, ■ podpora importu a zpracování dat pořizovaných mimo klíčové systémy nemocnice.  projekt Miliardy navíc Podle schválené úhradové vyhlášky pro rok 2017 se celkové příjmy do zdravotnictví odhadují na 274,2 miliardy korun. Proti roku 2016 tak má jít o víc než 13miliardový nárůst. Nemocnice tak díky tomu mají mít na zvýšení platů zdravotnického personálu.Tarifní platy zdravotníků by se měly zvýšit o 10 procent, sestry ve směnném provozu budou mít vyšší příplatky. Nedostatek sester V českém zdravotnictví působilo v roce 2015 celkem 82 688 všeobecných sester a porodních asistentek. Jejich počet v posledních letech klesá a přináší velké problémy při zajišťování kvalitní zdravotní péče. Nedostatek kvalifikovaných pracovníků pečujících o pacienty trápí Česko již v takové míře, že některé nemocnice už zavřely i některá oddělení. Podle posledního odhadu Ústavu zdravotnických informací a statistiky vyplývá, že v Česku chybí téměř 3 300 sester na plný úvazek, z toho téměř polovina v nemocnicích. Problém má vyřešit kratší studium a vyšší platy. Konec kouření v restauracích Vodní dýmky a elektronické cigarety povoleny. Ovšem žádné cigarety. Od posledního května tohoto roku platí zákaz pro všechna stravovací zařízení. Kouřit se bude moct pouze na zahrádkách. Zákon také upravuje omezení alkoholu u mládeže a sankce za takovýto prodej. Modernizace areálů některých nemocnic Vybrané nemocnice budou moct v následujících letech využít 8,4 miliardy korun na rekonstrukci a modernizaci areálů, ve kterých se tak pacienti budou cítit lépe. Nižší ceny za léky proti rakovině a vážným nemocem Velké téma je momentálně Zákon o léčivech. Má zabránit opětovnému vývozu jednou dovezených léků. Začne platit už od března. Zákon má také snížit cenu centrových léků. Tedy medikament ty pro lidi trpící rakovinou, roztroušenou sklerózou a dalšími vážnými nemocemi. Vyšší platby za zdravotní pojištění Kvůli zvýšení minimální mzdy se zvyšuje také minimální sazba za zdravotnictví. Ještě loni to bylo 870 korun na osobu za měsíc. Platba se nyní zvedla na 920 korun na osobu za měsíc. Změna platí od 1. ledna letošního roku.Toto zvýšení má českému zdravotnictví přinést 3,5 miliardy korun navíc. S p e ci á l •  zdra votnict ví  • kontrolu léčiv. Celý projekt ex- pertní NIS se tak vyznačuje nejen splněním aktuálních požadavků, ale také umožněním dlouhodobé udržitelnosti, ochrany a  návrat- nosti investic i příznivých celko- vých nákladů na vlastnictví. InterSystems Ensemble obsa- huje širokou škálu adaptérů, po- mocí kterých se lze efektivně při- pojit téměř k libovolnému zdroji dat, a to bez ohledu na jejich cha- rakter a místo vzniku. Tyto adap- téry a komponenty pro automatic- kou abstrakci od zdrojů a formátů dat dovolují pracovat s  různými zdroji dat uniformně a umožňu- jí další rozšiřování na budoucí, nyní ještě nevyužívané či zatím zcela neznámé formáty. Integrač- ní platforma Ensemble důsledně využívá principy Servisně Orien- tované Architektury (SOA), díky které je možné funkce celého in- tegrovaného řešení vystavit vněj- šímu světu v podobě příslušných webových služeb. Tento přístup v mnoha různorodých případech zrychluje vývoj a snižuje nutnost vývoje specializovaných modulů na minimum. „Jde o významnou časovou i finanční úsporu zejmé- na za situace, kdy jsou do celko- vého prostředí nasazovány nové systémy od dříve nevyužívaných dodavatelů či od dodavatelů nedo- držujících požadované standardy či formáty dat,“ upřesňuje Ing. Ladislav Pálka, MBA, technický ředitel společnosti C SYSTEM.

leden | únor 2017 15 V Brně komplex za 2 miliardy, v Ostravě nové křídlo Druhá část Gynekologicko- -porodnické kliniky se nachází v Bohunicích. „Začínáme trochu dělat pořádek v tom výhledu in- vestic do nemocnic, které patří státu, o které se stát musí posta- rat,“ okomentoval rozhodnutí vlády přispět na stavbu premiér Celá řada českých a moravských porodnic hlásila v roce 2016 rekordní počty narozených dětí. Malý baby boom zažily třeba porodnice v Moravskoslezském kraji, kde se narodilo o tři stovky miminek víc než před rokem. Michal Čejka Někde se porodníci mohou tě- šit na to, že dalším dětem budou pomáhat na svět v modernějších prostorech. Někde už začali s re- konstrukcí, jinde je čeká zcela no- vý pavilon. Nejvýraznější, a také nejdražší projekt čeká na Brno. Koncem letošního, nebo začát- kem příštího roku se má kopnout do země v Brně. Nová brněnská porodnice má být největší v Čes- ku. Supermoderní oddělení ve Fakultní nemocnici v Bohunicích má mít dvě třípodlažní budovy, na nich bude stát hlavní klinika a no- vá porodnice, která bude mít devět pater. „Rozpočet na stavbu je té- měř dvě miliardykorun, sedmde- Sobotka. Vláda letos rozdělí mezi fakultní nemocnice celkem osm a půl miliardy. I díky těmto penězům se mo- hou rozvinout plány Fakultní nemocnice v  Ostravě, byť jsou o poznání skromnější. Tamní ne- mocnice se kvůli náporu rodiček rozšíří o nové křídlo Pavilonu pé- če o matku a dítě. Stavební práce začaly v  září. Nové křídlo Pavilonu péče o mat- ku a  dítě za 130 milionů korun má být hotové v  létě. „Rychlost prací ale záleží i na počasí. Před- pokládáme, že pacientům začne novostavba sloužit až na podzim,“ dodal mluvčí fakultní nemocnice Tomáš Oborný. V tamní porodnici je největ- ší nával proto, že jde o  nejvyšší pracoviště svého druhu v kraji, je specializovaným centrem pro ri- zikové porody i nedonošené a po- stižené děti. Plány mají také v menších po- rodnicích. Třeba Havlíčkobrodská nemocnice plánuje na letní mě- síce rekonstrukci porodních sálů a  oddělení intermediární péče o novorozence. Od září na rodič- ky budou čekat moderní porodní sály boxového typu s  nejmoder- nějším vybavením a  zajišťující maximální komfort pro rodičky i blízké osoby. Podle mluvčí půjde o progresivní pracoviště s návaz- ností na rozšířené perinatologické centrum. Nemocnici byla schvá- lena na tuto modernizaci dotace z Evropských strukturálních a in- vestičních fondů. sát procent nákladů uhradí stát,“ informovala mluvčí ministerstva zdravotnictví Štěpánka Čechová. Komplex, ve kterém se má ročně narodit až šest tisíc dětí, nahradí starou porodnici na Obilním trhu. V ní se první novorozeně vykouk- lo na svět v roce 1888. speciál – zdravotnictví UZÁVĚRKA OBJEDNÁVEK INZERCE DO PŘÍŠTÍHO VYDÁNÍ: do 20. 3. 2017 VYDAVATEL: Magnus Regio, s. r. o. Dvořákova 14, 602 00 Brno telefon: 542 425 210 e-mail: info@magnusregio.cz www.magnusregio.cz JEDNATELKA SPOLEČNOSTI: Magda Slaninová e-mail: m.slaninova@magnusregio.cz REDAKCE: šéfredaktor: Michal Čejka GSM: 774 112 643 e-mail: m.cejka@magnusregio.cz redaktoři: Ladislav Koubek, Veronika Vindišová, Zuzana Doležalová, Michaela Římanová, Kristián Chalupa foto:Attila Racek OBCHODNÍ ODDĚLENÍ: obchodní manažerka Markéta Fraňková tel.: 542 425 239, GSM: 774 112 671 e-mail: m.frankova@magnusregio.cz PRODUKCE: Jana Hrstková tel.: 542 425 231, GSM: 775 006 094 e-mail: j.hrstkova@magnusregio.cz Edita Karásková tel: 542 425 231, GSM: 725 893 273 e-mail: e.karaskova@magnusregio.cz TISK: SAMAB BRNO GROUP, a. s. Cyrilská 14, 614 00 Brno | www.samab.cz REGISTRACE: MK ČR E 18141 patří do Brno TOP 100 V příštím čísle Moravského hospodářství: Máte zájem získávat zdarma Moravské hospodářství? Objednejte si další číslo na adrese: databaze@moravskehospodarstvi.cz Příští vydání dostanete na váš stůl do 31. března 2017. Aqua PROCON s. r. o. – 12 Arcelor Mittal Ostrava a. s. – 3 AŽD Praha s. r. o. – 10 Bauhaus – 11 ČEZ a. s. – 4 DIAMO s. p. – 3 Dopravní podnik města Brna a. s. – 10 Dopravní podnik Ostrava a. s. – 3 EKO-KOM a. s. – 9 Enantis s. r. o. – 10 ICZ a. s. – 16 Hyperloop Transportation Technology – 1, 13 Palivový kombinát Ústí s.p. – 12 Povodí Moravy s.p. – 11 Povodí Odry s.p. – 3 Marius Pedersen a. s. – 2 SAKO Brno, a. s. – 5 Správa železniční dopravní cesty s.o. – 10, 11 Stadler Rail AG – 3 Tatra Trucks a. s. – 10 Trexima s. r. o. – 10 C SYSTEM CZ a. s. – 14 CanoCar s. r. o. – 15 Crystalis s. r. o. – 13 EKO-KOM a. s. – 6 Eurovision a. s. – 12 Magistrát města Brna – 5 SAKO Brno a. s. – 7 Triada s. r. o. – 6 Regionální hospodářská komora Brno – 9 Rejstřík firem Seznam Inzerentů  Developerské projekty na Moravě  Doprava a bezpečnost dopravy ve městech a obcích  Dopravní stavby  Země pro váš byznys  Speciál: Chytré město inzerce inzerce CanoCar, s.r.o., Olomoucká 176, 627 00 Brno prodej@canocar.cz, tel. 547 357 017 www.lada-uaz.cz Lada Niva 5D Lux Lada Niva Pickup UAZ Patriot UAZ Buchanka www.lada-uaz.cz Legendy do terénu Navštivte náš nový autosalon v Brně na Olomoucké 176. Srdečně vás zveme k návštěvě. S p e ci á l •  zdra votnict ví  • Hlavní témata: • Bezpečnost budov ve svěřené správě – zabezpečení objektů (školy, školky, zdravotnické zařízení) • Vhodná volba mechanického a elektronického zabezpečení vašeho majetku • Platnost nové vyhlášky od 1. 7. 2016 o správním řízení. Znáte veškeré principy a důsledky uplatnění? • Spolupráce s Městskou policíí • Jaké máte možnosti financování • Kybernetická bezpečnost dat. Máte svá data na obci řádně zabezpečena? Znáte důsledky úniku dat? • Bezpečnost chodců na přechodech a také na místech pro přecházení chodců. Jaké jsou rozdíly mezi oběma místy? • Forenzní identifikační značení – jak zabezpečit majetek obce (lavičky, sloupy VO, kabely, odpadové vpustě) i jízdní kola Vašich občanů • Jak vhodně a rychle informovat obyvatelstvo – možnosti Určeno pro všechny se zájmem o posílení ochrany obecního majetku a bezpečnosti ve vašich městech a obcích, především pak zástupce měst a obcí z pěti moravských krajů (Jihomoravský, Moravskoslezský, Zlínský, Olomoucký, Kraj Vysočina) a krajů Královéhradeckého a Pardubického. business snídaně 1. ročník Bezpečnost občana a majetku ve vašich městech a obcích 30. března 2017, Brno Organizátor: Mediální partner: V případě zájmu o partnerství na této akci kontaktujte: obchod@magnusregio.cz nebo 774 112 138 PŘIHLASTE SE NA: GSM 725 006 094 j.hrstkova@magnusregio.cz www.magnusregio.cz Až šest tisíc novorozeňat ročně má každý rok vykouknout na svět v porodnici v brněnských Bohunicích.Půjde o nejmodernější zařízení svého druhu u nás. Má se začít budovat na přelomu letošního a příštího roku. FOTO: Freeimages.com

16 leden | únor 2017 eHealth má vzor na Vysočině. Výzvy nejsou technické, ale etické a právní če. Na úkor ústavní péče se bude preferovat péče domácí. Pro další a  další generace budou mobilní technologie stále organičtější sou- částí jejich života i způsobu aktiv- ního stárnutí. A tento trend musí respektovat i technologie eHealth, doposud převážně rozvíjené a im- plementované pro profesionály ve striktně ohraničených oblastech. Elektronizace zdravotnictví, neboli eHealth. Zajímavý koncept, který má usnadnit péči o pacienta. Jenže na druhé straně se stává potenciálním nebezpečím pro nejrůznější skandály, jako třeba v případě tragického osudu IZIPu. Michal Čejka V České republice je elektro- nizace zdravotnictví velké téma a moderní medicínu si bez něj lze představit jen těžko. Velký celostátní systém se za- tím zřídit nepodařilo. To ale ne- znamená, že neexistují příklady funkčního systému. Je jím třeba eMeDocS (Exchange Medical Documents System) Kraje Vyso- čina, který ovšem region přerostl a využívají jej nemocnice v Karlo- varském,, Libereckém, Zlínském, Jihočeském a Středočeském kraji. „Ukazuje se, že projekt eMeDocS je efektivním, bezpečným a s le- toval. Při jeho implementaci byly využity zkušenosti a best practices odborníků z  taiwanského Insti- tutu pro informační průmysl, se kterým kraj od roku 2010 úzce spolupracuje při rozvoji eGover- nmentu. Překotná digitalizace zdra- votnického odvětví nemusí být pozitivním jevem. Může s sebou přinést odcizení a industrializaci zdravotní péče. „Navzdory všeo- becně skeptickému přístupu, který v segmentu občas vládne se naší společnosti podařilo uskutečnit řadu opravdu i na evropské úrov- ni mimořádných úloh. Za všech- ny vzpomeňme jedinečný ePACS, decentralizovanou síť pro výměnu zdravotnických dat, která se stává nejrobustnějším řešením i v rámci Evropských měřítek a nový záro- dek eHealth v  podobě projektu eMeDocS, který velmi rychle přerostl pahorky kraje Vysočina a stává se novým etalonem pro ne- agresivní implementaci eHealth,“ uvedl za společnost ICZ manažer Michal Opatřil. Zcela nové perspektivy pro sfé- ru eHealth pak představila noveli- zace v oblasti zdravotnictví, pře- devším pak Zákon o zdravotních službách. Ten otevřel bezprece- dentní možnosti pro elektronizaci zdravotnické dokumentace. Cesta k plně elektronickému předávání dat na národní úrovni, postihující celé spektrum požadavků různých subjektů je dlouhý proces. „Nej- těžší úlohy neleží v rovině technic- ké, ale etické a právní. Stále akcen- tovanější celospolečenská diskuze na téma ochrany soukromí jsou důkazem, že diskuze vedoucí ke konsenzuálnímu eHealth bude ještě velmi dlouhá velmi složitá,“ doplnil Opatřil. S měnícím se poměrem věko- vého rozložení v rámci evropských zemí se bude zásadně měnit i for- ma zdravotnické a  sociální pé- gislativou plně kompatibilním řešením krajského eHealth," hlá- sil už po úspěšném začátku ko- ordinátor eHealth Kraje Vysočina David Zažímal. Vznik tohoto systému byl ini- ciován ředitelem záchranné služby Kraje Vysočina Lukášem Kettne- rem v  roce 2010, který apeloval na potřebu záchranné služby mít přístup k zdravotní dokumentaci pacientů ještě během jejich pře- pravy vozem záchranné služby do nemocnice. Absence jakýchkoliv informací o  pacientovi totiž zá- chranářům komplikuje postup a značně omezuje jejich možnosti. Lukáš Kettner pak spolu s hejtma- nem kraje, rovněž lékařem, Jiřím Běhounkem celý projekt odstra- speciál – zdravotnictví inzerce I. ročník celorepublikové soutěže Moravského hospodářství Moravské hospodářství a jeho vydavatel, společnost Magnus Regio, vyhlašují premiérový ročník soutěže NEJ školka. Každý rok vyhlašuje Moravské hospodářství jedno z  klání „Nejkrásnější náměstí či náves“ nebo „Nejkrásnější obecní úřad či radnice“.Tentokrátsedostředuzájmudostávajímateřskéškoly. Nejde jen o prostředí, ve kterém se dětem dostává prvního vzdělání, ale také o moderní a progresivní projekty, inovativní přístup při vzdělávacích programech, které pomáhají k rozvoji dětí. HODNOTÍCÍ KRITÉRIA: –  Fotografie mateřské školy, interiérů i exteriérů (budova, hřiště) – Stručná charakteristika aktivit, projektů z posledních let, a úspěchů instituce, případně prostředí PODMÍNKY SOUTĚŽE: Soutěže se mohou účastnit veřejné , soukromé školky zařazené v rejstříku škol i soukromé školky. Podmínkou přihlášení soukromých školek je přihlášení zástupcem místní samosprávy. Za obec i městskou část se může přihlásit libovolný počet mateřských škol. Zúčastnit se mohou mateřské školy s minimálně třinácti dětmi. S p e ci á l •  zdra votnict ví  • Národní strategie elektronického zdravotnictví. ■ Zajištění přístupu k základním informacím –má zpřístupnit záznamy o poskytovatelích zdravotních služeb (včetně možnosti elektronického objednání či elektronické konzultace stavu), plánuje občanům přístup k informacím o svém zdravotním stavu a plánu léčby, preventivních programech, zdravém životním stylu a podobně. ■ Důraz na efektivní sdílení dat –mezinemocniční a meziambulantní výměna zdravotní dokumentace, elektronické předepisování léčiv, elektronické žádanky, sledování kvality poskytovaných. ■ Dostupnost péče – je nutný rozvoj telemedicíny a mHealth, sledování dostupnosti péče a čekacích dob na jednotlivé zákroky, týmová komunikace mezi poskytovateli péče, krizová podpora na národní úrovni. ■ Správa elektronického zdravotnictví – podpora elektronických zdravotních záznamů, tvorba základních registrů, autentizace a autorizace poskytovatelů, legislativní rámec elektronického zdravotnictví.  eHealth HARMONOGRAM SOUTĚŽE: Vyhlášení soutěže: 7. 2. 2017 Registrace do soutěže: 7. 2. 2017 – 31. 5. 2017 Veřejné hlasování na webu: 1. 6. 2017 – 31. 9. 2017 Hlasování odborné poroty: 1. 10. 2017 – 31. 10. 2017 Vyhlášení soutěže: Konference Moravské obce a města 2017 v Hotelu Voroněž dne 23. 11. 2017 Registrovat se bude možné od 7. 2. 2017 přes jednoduchý formulář na stránkách www.moravskehospodarstvi.cz Nej školka KONCEPCE SOUTĚŽE: Soutěž probíhá ve dvou fázích. Po konci registrace hlasuje veřejnost z kompletní nabídky na internetu na webové stránce www.moravskehospodarstvi.cz, z nejúspěšnějších deseti mateřských škol potom odborná porota vybere tři školky, který budou oceněny hodnotnými cenami. SLAVNOSTNÍ VYHLÁŠENÍ: Proběhne dne 23. listopadu 2017 v brněnském hotelu Voroněž v rámci konference „Moravské obce a města“ 1. cena vybavení školky v hodnotě 30.000,- Kč 2. cena vybavení školky v hodnotě 20.000,- Kč 3. cena vybavení školky v hodnotě 10.000,- Kč Celkový vítěz získá i možnost představit své děti a svou práci jakoukoli formou krátkého hudebního, recitačního či podobného vystoupení. Překvapte nás! soutěž