MH 2016 5-6
MH 2016 5-6
http://www.floowie.com/cs/cti/web-mh1706/Sledujeme kraje:
Vysočina | Jihomoravský
Olomoucký | Zlínský
Moravskoslezský | Pardubický
Královéhradecký
to p o ds tat n é p ro f i r m y a v eř e j n o u sp r áv u k v ěte n | č e rv e n 2 0 1 7
www.moravskehospodarstvi.cz www.facebook.com/moravskehospodarstvi
2
Češi jsou v obnovitelné
energii konzervativní
5
Jak na vodu?
Napovědělo setkání expertů
8
Stále více třídíme
i elektrospotřebiče
Komunální odpad
Využíváme špatně
Rozporuplné názory mají odbor-
níci na to, jak se v České republi-
ce hospodaří s odpady.
Záleží na úhlu pohledu: pokud
vezmeme v úvahu celková čísla,
nestojí si Česko špatně. Pokud
ale jde o komunální odpad, jeho
využití je špatné. Chybějí klíčová
technologická zařízení.
Více na str. 9
Obce chtějí rozhodovat
o stavbě úložiště pro jaderný odpad
Přes patnáct let se lidé na
sedmi místech České repub-
liky bojí o budoucnost. Na
jednom z těchto vytipovaných
míst vznikne podzemní úloži-
ště jaderného odpadu. Správa
úložišť jaderných odpadů
navrhla sedm různých lokalit
a nyní prověřuje geologické
podloží. Více na str. 3
Strážníkům pomůže
s přestupky
technika
Historie městské a obecní policie
sahá v českých zemích až do
devatenáctého století. Podoba se
ale lety měnila. A změny se dějí
i nadále. O této problematice
pojednávaly přednášky na konfe-
renci Celostátní setkání městské
a obecní policie společnost
Magnus Regio. Více na str. 10
GDPR má stát
tři miliardy ročně
Příští rok v květnu vstoupí
v platnost nová Evropská směr-
nice o ochraně osobních údajů,
zkráceně GDPR. Kromě vyšší
ochrany dat přinese také velké
náklady. A pokuty. Na přizpůso-
bení se mají firmy i státní správa
a samospráva ještě skoro rok čas.
Většina připravena není.
Více na str. 12
Třídění u nás funguje, recyklace zatím moc ne
Hospodaření s odpady se v České republice už dlouhou dobu těší výrazné pozornosti.Stále se daří zvyšovat procento vytříděného odpadu.Jenže celá řada faktorů
je negativních. Stále není schválený důležitý nový zákon o odpadech. Navíc s recyklací odpadu to u nás není nijak slavné. Vyšší stupňl nakládání s odpady je
u nás jen pár: disponujeme jen čtyřmi spalovnami, recyklační zařízení chybí zcela. ■ Více na straně 9 FOTO: archiv
Energetické
strojírenství
drtí silná
konkurence
investice do distribučních sítí, kte-
ré umožní připojení nových odbě-
ratelů, například v průmyslových
zónách nebo v nově obydlených
lokalitách. Pokračovaly také inves-
tice do zodolňování a příprav na
dlouhodobý provoz obou našich
jaderných elektráren,“ uvádí Mar-
tin Schreier ze společnosti ČEZ.
Letos chce ČEZ investovat
přibližně 31 mld. Kč, většina in-
vestic je plánována do výrobních
a distribučních aktiv v ČR. Také
v dalších letech firma předpokládá
obdobný objem investic.
Konkurence
je tvrdá
„Skupina ČEZ dále předpoklá-
dá investice zejména do decen-
tralizovaných řešení, regulova-
ných a dalších síťových odvětví
a současně analyzuje potenciální
příležitosti v oblasti klasických
výrobních a teplárenských aktiv
v Evropě,“ říká Schreier.
Důvodem pro nové investi-
ce jsou i legislativní požadavky.
„Obecně na území ČR naše firmy
hodně investují do ekologizace
provozu, například Elektrárny
Opatovice proinvestují celkem
několik miliard korun,“ doplňuje
Daniel Častvaj z Energetického
a průmyslového holdingu.
České strojírenské firmy se
potýkají oblasti energetiky s velmi
silnou a zavedenou mezinárodní
konkurencí.
Pokračování na straně 2
I přes masivní
investice do
energetiky je český
trh příliš malý na
to, aby se na něm
uživili klíčoví hráči
energetického
strojírenství.
Ladislav Koubek
Stavba nových jaderných zdro-
jů je ve hvězdách, v obnovitelných
zdrojích Česko dramaticky sníži-
lo tempo, a tak největší investi-
ce směřují do údržby a obnovy
klasických energetických zdrojů.
I tak nabízí český trh zajímavé
příležitosti.
Energetika je dlouhodobě spí-
še v útlumu a ceny energií jsou
výrazně níže, než byli majitelé
energetických zdrojů zvyklí. Přes-
to klíčoví hráči musí investovat.
„Celkové investiční výda-
je Skupiny ČEZ v letech 2015
a 2016 činily 31,9 mld. Kč, resp.
35,9 mld. Kč. Jednou z priorit Sku-
piny ČEZ je aktivně investovat do
perspektivních energetických ak-
tiv se zaměřením na region střední
Evropy a do podpory moderních
technologií v raném stadiu vývoje.
V posledních letech jsme dokon-
čili množství důležitých investic.
Po dokončení komplexní obnovy
elektrárny Tušimice jsme dokon-
čili také komplexní obnovu Elek-
trárny Prunéřov a investovali do
výstavby nového zdroje v Ledvi-
cích. Provedli jsme také významné
Brno
business snídaně
Bezpečná dopravní
infrastruktura MSK
8. září
Ostrava
odborná konference
Bezpečnost
chytrých měst
19. září
OLOMOUC
business snídaně
Celostátní setkání
ředitelů nemocnic
a zástupců
ze sektoru
zdravotnictví
3. října
Brno
PŘIPRAVUJEME PRO VÁS: Více informací uvnitř novin
S p e ci
á l
• dopra
va ve mě
stě •
http://www.floowie.com/cs/cti/web-mh1706/2 květen | červen 2017
Energetické strojírenství drtí silná konkurence
energetika
Ze skoro šesti
milionů tuzemských
odběratelů
elektřiny si loni
fotovoltaiku (na
střechu či na fasádu)
nainstalovalo pouze
několik stovek
z nich. K naplnění
i těch nejopatrnějších
scénářů potenciálu
bychom tímto
tempem potřebovali
více než 1,5 tisíce let.
Ladislav Koubek
Proč se Česko drží „zasta-
ralých“ technologií a nesází na
budoucnost? Proč ta opatrnost
a energetický konzervatismus?
Jedním z důvodů je možná
zpackaná podpora fotovoltaiky
v minulosti, která jen podpořila
ostražitost Čechů. „Sociodemo-
grafické a spotřebitelské studie,
které si naše společnost zadá-
vá, skutečně ukazují, že chová-
ní českých zákazníků je spíše
konzervativní, na druhou stra-
nu ze stejných studií vyplývá,
že nakládání s energiemi není
lidem lhostejné,“ uvádí Vladi-
mír Vácha ze společnosti E.ON.
Důležitou roli ovšem hraje do-
statečná informovanost a po-
radenství. „I z tohoto důvodu
jsme například v loňském roce
spustili novou službu s názvem
podporou konkrétních projek-
tů. „Dokladem toho jsou stovky
projektů podpořených prostřed-
nictvím Nové zelené úsporám
nebo Operačního programu Ži-
votní prostředí (OPŽP),“ uvádí
Jarmila Krebsová z Ministerstva
životního prostředí.
E.ON Rádce, kde zákazníci na-
leznou řadu informací k tomu,
jak s energiemi nakládat či jaké
řešení by pro ně v dané situa-
ci bylo nejvhodnější. Čechům
rovněž není lhostejné, kde bydlí.
Pojmy jako nízkoenergetická či
pasivní stavba nebo Smart Ci-
Kritická k podpoře obno-
vitelných zdrojů je tradičně
předsedkyně Energetického
regulačního úřadu Alena Vi-
tásková. „Z řady vyhodnocení
vyplývá, že výroba elektřiny
z obnovitelných zdrojů (kromě
plnění „nějakých" závazků vůči
Evropské komise) přinesla jen
negativní dopad do hospodář-
ství a ekonomiky naší země, že
jsme tuto energii nepotřebovali
(vzhledem k přebytkům, které
Česká republika má). Ročně
vyvážíme cca 30 % elektřiny
vyrobené u nás jako přebytek,
přičemž spotřeba elektřiny
v ČR je pokryta z výroben ob-
novitelných zdrojů v rozsahu
cca 13,5 %,“ říká Vitásková.
Dotace podle ní způsobily, že
cena energií je v dnešní době
silně pokřivená a není možné
pokrýt investice do tradičních
energetických zdrojů, které pro
stabilitu sítě potřebujeme. Cena
silové elektřiny na burze se nyní
pohybuje na cca 0,90 Kč/kWh.
Kdežto výkupní cena u někte-
rých solárních elektráren činí
cca 15 Kč/kWh. „Jen z tohoto
příměru můžete sami posoudit,
jak je cena energií touto dotací
do jednoho druhu energetic-
kého zdroje pokřivená,“ uvádí
Vitásková.
ty se čím dál více dostávají do
povědomí lidí,“ myslí si Vácha.
Podpoře modernizace ener-
getiky a využití technologických
inovací v této oblasti se věnuje
i vláda. Ta realizuje mnohá opat-
ření jak ve strategické a kon-
cepční oblasti, tak i finanční
Proč Česko nesází
na obnovitelné zdroje?
Využít teplo z datových
serverů k vytápění kancelářských
budov a ohřevu vody? Jde to. Ví
to i velké energetické společnos-
ti. Skupina ČEZ prostřednictvím
své dceřiné firmy Inven Capital
v květnu koupila někdejší němec-
ký startup Cloud & Heat Tech-
nologies.
Český gigant tak pokračuje
v nakupování malých chytrých
firem. O této strategii v březnu
informoval generální ředitel pro
rozvoj ČEZ Tomáš Pleskač s tím,
že letos chce ČEZ přes Inven
uskutečnit dvě až čtyři nové akvi-
zice v pokročilejším stadiu růstu
v oblasti zakzvané nové energeti-
ky. A to nejen v Evropě, ale také
České republice.
„Investicí do společnos-
ti Cloud & Heat Technologies
pokračujeme v rozvíjení našich
aktivit v oblasti decentralizované
energetiky a chytrých řešení pro
zákazníky. Od investice si slibu-
jeme rozšíření našeho know-how
v IT a současně nasazení v sek-
toru teplárenství, kterému dobře
rozumíme,” uvedl generální ředi-
tel ČEZ Daniel Beneš.
Hledání chytrých
řešení v energetice
Nakupování tohoto typu fi-
rem se stalo v energetice mó-
dou. A v období hledání nových
zdrojů, nástupu decentralizované
energetiky a hledání chytrých ře-
šení v podstatě také nutností.
O startupy se již několik let
zajímá také Innogy, někdejší
RWE. I tento obr českého tr-
hu letos také nakupoval, doma
v Německu. Pořídil si drážďan-
ský startup Kiwigrid, který vy-
víjí systém inteligentního řízení
energetických potřeb domácností
i podniků. Firma Kiwigrid byla
v letošním roce jmenována mezi
100 nejvýznamnějších cleantech
společností.
Společnost Kiwigrid vyvíjí
a provozuje největší evropskou
platformu založenou na Internet
of Things (internet věcí), která
propojuje své zákazníky a jejich
zařízení a díky tomu umožňuje
hospodárné a efektivní využívání
energií.
Podobným směrem se vy-
dávají i další velké energetické
společnosti působící v Česku ja-
ko E.ON a PRE. Inven, založený
v roce 2013 se pak do roku 2020
Energetičtí obři míří na startupy
tak k postupnému snižování
podílu uhlí v energetice. „Podle
koncepce hlavní roli ve skladbě
obnovitelného energetického
mixu bude hrát solární a větrná
energie a pro potřeby lokálních
dodávek tepla se bude využívat
zejména energie z biomasy,“ do-
dává Krebsová.
Emise klesají,
problém je
v byrokracii
Celkové hodnocení české
energetiky vyznělo v aktuální
studii Mezinárodní energetické
agentury (IEA) spíše pozitivně.
Emise u nás klesají, ale stále jsme
pod průměrem EU. Problémem
je předně byrokracie. „Zde bych
doporučil snížit administrativní
zátěž a zvýhodnit výkup zelené
energie, protože v současné do-
bě se investice domácností do
alternativních způsobů vytápění
příliš nevyplatí,“ uvádí europo-
slanec Tomáš Zdechovský.
Podle něj existují i objek-
tivní důvody, proč obnovitel-
né zdroje nejsou na vzestupu.
„Energetický konzervatismus
bych České republice příliš ne-
vyčítal, protože naše nerostné
bohatství a klimatické pod-
mínky jednoduše nedovolují
ve velké míře využívat plyno-
vé, vodní, sluneční či větrné
elektrárny. Co se spolehlivosti,
a hlavně regulovatelnosti týče,
se ani klasickým spalovacím
elektrárnám nemohou vyrov-
nat. Důvody tedy vidím předně
v praktické rovině. Konzerva-
tivní ale rozhodně nejsme ve
využívání řepky pro výrobu
biopaliv, zde jsem naopak kri-
tický, protože je k tomuto účelu
nezřídka použita kvalitní země-
dělská půda a ztrácíme pak pro
změnu zemědělskou soběstač-
nost,“ uzavírá Zdechovský.
Podíl OZE na tuzemské hrubé spotřebě elektřiny
Rok 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015
Hrubá spotřeba TWh 71,73 72,05 72,05 68,60 70,96 70,52 70,45 70,18 69,62 71,01
Podíl OZE v % 4,90 4,71 5,19 6,81 8,30 10,28 11,43 13,17 13,17 13,27
Zdroj: ERÚ
V rámci Státní energetické
koncepce (SEK) České repub-
liky je dlouhodobým cílem do
roku 2040 vyšší využití obnovi-
telných zdrojů energie, kdy po-
díl obnovitelných a druhotných
zdrojů na celkové výrobě elek-
třiny má být 18 – 25 %, a dojde
O jaké společnosti mají
energetické firmy zájem
■ Segmentace zákazníků
postavená na inovativních
způsobech sběru a využívání
dat
■ Zatraktivnění informací
o spotřebě energií a související
komunikace se zákazníkem
■ Prostředky řízení spotřeby
elektrické energie ve službách
a v domácnostech
■ Řešení pro využití a akumulaci
energie z obnovitelných zdrojů
jsou v kurzu značkou ČEZ Nová energetika,
vstoupil za dobu své existence již
do několika startupů v Němec-
ku. Nejprve to byl loni Sonnen,
který vyrábí domácí baterie. Pak
ČEZ investoval do společnosti
Sunfire, vyrábí palivové články,
které dokážou přeměnit palivo,
například zemní plyn, na elek-
třinu a teplo, ale i elektřinu zpět
na vodík a další plyny. Letos se
ČEZ prostřednictvím své firmy
INVEN CAPITAL stal druhým
největším akcionářem mnichov-
ské společnosti tado°, lídra na
evropském trhu nabízející chytré
řízení teploty v domácnosti.
Obdobnou cestou se vydává
i společnost PRE. „Právě v ener-
getice budou mít nekomoditní
produkty rozhodující roli,“ vy-
světlil Karsten Krämer, zodpo-
vědný za rozvoj obchodu a ino-
vace v PRE.
MICHAL ČEJKA
podle všeho chystá proinvestovat
celkově 5 miliard korun. Tento
subjekt, který dříve fungoval pod
Když
superregulátor,
tak v Ostravě
Před lety přišla vláda s plánem
na vytvoření jednoho národ-
ního regulačního úřadu, který
by sdružoval aktuálně existu-
jící regulační úřady pro různá
odvětví, včetně Energetického
regulačního úřadu (ERÚ),
a případně by zahrnul i regulaci
vody a železnic. Jednou z při-
pomínek ERÚ je požadavek na
vytvoření sídla superregulátora
v Ostravě. Podle ERÚ je důle-
žité dál podporovat decentrali-
zaci státní správy. Celému Mo-
ravskoslezskému kraji přinese
vytvoření sídla superregulátora
mnoho nových pracovních
míst.
(red)
aktuálně
Dokončení ze strany 1
„Z tohoto důvodu je velmi obtížné přijít se zajímavým produktem a také ho
obchodně prosadit.V Čechách máme tradiční výrobce v oblasti energetiky,
kteří jsou se svými výrobky úspěšní, (například výroba parních turbín, turbín
pro malé vodní elektrárny, kogenerační jednotky a další). Pro ně je jistě
zajímavou, ale náročnou příležitostí, dodávat své výrobky na nové trhy, nebo
trhy dosud málo obsazené – například v Asii, nebo Jižní Americe.
Pro ostatní vidím jako příležitost větší zapojení do mezinárodní spolupráce
v oblasti subdodávek dílů, zařízení, nebo celých energetických celků.V ČR je
například významný výrobce převodovek pro větrné elektrárny, ale v ČR se
větrné elektrárny nestaví,“ uvádí Jan Truxa ze společnosti Ekowatt.
S tím, jak české energetické firmy rozšiřují své pole působnosti i do zahraničí,
zároveň klesá jejich orientace na české dodavatele.Ti mají stejné podmínky
Výdaje na energie tvoří u velkých podniků průměrně 23 % celkových
provozních nákladů. Podniky se proto snaží aktivně snižovat svou
energetickou spotřebu. Podle výsledků výzkumu společnosti E.ON 80 %
českých firem přijalo nebo pracuje na některém z opatření snižujících
spotřebu energie. Nejčastěji jde o instalaci úsporného systému osvětlení
provozovny, výměnu starých nevyhovujících oken a zateplení fasády
budov.
Ekonomicky nejzajímavější je výměna osvětlení. Modernizace osvětlení
a nahrazení starých neefektivních světel moderními LED světelnými zdroji
patří podle odborníků k opatřením s velmi vysokým efektem.Výměna
osvětlení je navíc rychlá a firmám finančně dostupná.
„Výhodou LED osvětlení je výrazně nižší spotřeba energie oproti běžným
světelným zdrojům. Díky tomu se náklady na nové osvětlení firmám vracejí
zhruba do 3,5 roku od instalace. Další úspory pak obvykle přináší také
lepší ergonomie nových světel,“ popisuje návratnost modernizace osvětlení
Roman Tušl ze společnosti E.ON, která mimo jiné svým firemním zákazníkům
nabízí konzultační a projektové služby v oblasti úspor energií.
jako kdokoli jiný. „Na všechny významnější investiční akce vypisujeme výběrová
řízení, která jsou koordinována centrálním nákupem EPH,“ uvádí Častvaj.
Klíčové jsou investice do úspor
Po fiasku s přehnanou podporou fotovoltaiky, na kterou budeme doplácet ještě
mnoho let, Češi do obnovitelných zdrojů investují jen minimálně. Například
fotovoltaické elektrárny přibývají jen na nemnoha střechách a s větrnou energií
to není o mnoho lepší. Příležitosti jsou tak hlavně v zahraničí.
„V roce 2016 realizovala dceřiná společnost ČEZ Deutschland akvizice celkem
devíti větrných parků rozprostřených v lokalitách napříč Německem. Celkový
instalovaný výkon 39 větrných elektráren činí téměř 100 MW,“ uvádí
Schreier.
http://www.floowie.com/cs/cti/web-mh1706/květen | červen 2017 3
energetika
Hornictví má
v Česku velkou
tradici, jeho
počátky sahají až
do do prvopočátků
osídlení našeho
území slovanskými
kmeny. V posledních
letech ale došlo
k výraznému
útlumu. Doly se
zavřely na severu
Moravy i na
Vysočině.
Veronika Vindišová
Osmdesát lidí propustí
k 1. červenci společnost OKD,
kteří se dosud podílejí na konzer-
vačním režimu uzavřených dolů
v Paskově a Chlebovicích. Těž-
bu tak ukončili na konci března.
„K propouštění jsem přistoupili
z organizačních důvodů, bylo
plánované. Proběhne v souladu
s plánem útlumu. Postupně totiž
končí vyklizení podzemní a po-
vrchové techniky a její převoz
do karvinské části. Proto řízeně
a plánovaně snižujeme počty za-
městnanců, kteří se nadále ne-
budou na konzervačním režimu
a následném útlumu podílet,“
Poslední vůz vytěžené urano-
vé rudy vyvezli na konci dubna
v Dolní Rožínce na Vysočině.
Jedná se o poslední uranový důl
v České republice. „I přes útlum,
který v posledních letech panu-
je v oblastech hornictví, stát jako
uvedla personální ředitelka Rad-
ka Naňáková.
OKD se opět snažilo situaci
vyřešit tím, že prioritně nabíd-
lo nadbytečným zaměstnancům
práci v karvinské části. Této na-
bídky využilo osm lidí. „Zbývají-
vlastník nerostného bohatství
pohlíží na těžební průmysl jako
na perspektivní odvětví, které
zabezpečuje strategické komodi-
ty, neboť nerostné suroviny tvoří
základní ekonomické hodnoty
každé země. Považuji za důle-
žité, aby tento stát kladl důraz
na surovinovou a energetickou
bezpečnost s maximální mož-
nou mírou využívání domácích
zdroj,“ uvedl ministr průmyslu
a obchodu Jiří Havlíček během
symbolického zakončení těžby.
Šedesát let
těžby uranu
Těžba v Dolní Rožínce trvala
nepřetržitě šedesát lety, díky ní
došlo k velkému rozvoji Vysoči-
ny. Těžba uranu tam začala v roce
1958. „S posledním vozíkem na
Dole Rožná končí pouze jedna
etapa českého rudného hornictví
a to jen proto, aby začala eta-
pa nová,“ konstatoval předseda
Českého báňského úřadu Martin
Štemberka.
Podle ředitele státního podni-
ku DIAMO Tomáše Rychtaříka
vytěžením posledního vozu na
ložisku Rožná rozhodně nekončí
činnost v této lokalitě. „Kromě
již rozběhnutého projektu budo-
vání a provozu Podzemního vý-
zkumného pracoviště Bukov čeká
odštěpný závod GEAM náročné
cí ukončili pracovní poměr do-
hodou a v souladu se zákoníkem
práce a v návaznosti na odpraco-
vané roky a kolektivní smlouvu
vyššího stupně získají odstupné
ve výši čtyř až devíti násobku
mzdy,“ upřesnila Naňáková.
Utlumení těžby.
K uhlí se přidal také uran
Z Dolu Paskov na Frýdecko-Místecku, ve kterém společnost OKD v březnu ukončila těžbu uhlí, bude na konci června
propuštěno 80 zaměstnanců, kteří se tam nyní podílejí na zajištění konzervačního režimu. FOTO: OKD
Už déle než patnáct let se lidé
na sedmi místech České republiky
bojí o budoucnost svých domovů.
Na jednom z těchto vytipovaných
míst totiž vznikne podzemní úlo-
žiště jaderného odpadu. Správa
úložišť jaderných odpadů právě
před patnácti lety navrhla sedm
různých lokalit a nyní prověřuje
jejich geologické podloží.
Obyvatelé obcí v blízkosti ur-
čených oblastí dlouhodobě kriti-
zují postup úřadů a snaží prosadit
nový zákon, podle kterého by úlo-
žiště nomohlo vzniknout na jejich
území bez jejich souhlasu.
Správa úložišť radioaktivních
odpadů chce do konce roku 2018
dokončit průzkum technické pro-
veditelnosti a bezpečnosti pláno-
vaného úložiště ve všech sedmi
lokalitách. „Jedině na základě
průzkumů lze zajistit důležité
podklady pro zpracování před-
běžných studií proveditelnosti
k vyhodnocení jednotlivých lo-
kalit z hlediska dlouhodobé bez-
pečnosti a dopadů na životní pro-
středí. Cílem je vyhodnotit všech
sedm lokalit a z nich vybrat čtyři
místa, kde budeme pokračovat
další fází průzkumů zahrnující již
hluboké vrty“ uvedl ředitel správy
úložišť Jiří Slovák.
Proti pokračujícím geologic-
kým průzkumům však protestuje
Platforma proti hlubinnému úlo-
žišti, která nyní sdružuje dvaa-
dvacet obcí a jedenáct spolků.
"Požadujeme, aby plánované
průzkumné práce měly jasně sta-
novená kritéria výběru vhodného
místa pro úložiště. Stát postupuje
nekoncepčně. Plánované průzku-
my tak nemohou přinést dostateč-
né informace potřebné ke snížení
počtu lokalit," upozornil mluvčí
platformy Petr Klásek. Odpůrci
postupu úřadů ocenili letošní
rozhodnutí ministerstva životní-
ho prostředí, které neprodloužilo
Správě úložišť povolení k geolo-
gickému průzkumu. Výběr lokali-
ty pro úložiště jaderného odpadu
se proto pozdrží, což Platformě
zcela vyhovuje. Ohledně úložišť
psali také dopis předsedovi vlády
Bohuslavu Sobotkovi, ale ten se
dosud k dalšímu postupu v této
věci nevyjádřil.
Sdružené obce a spolky také
chtějí, aby se mohly na rozhodo-
vání o úložišti na svém území po-
dílet. „Současná podoba zákonů
nezajišťuje všem stranám, kterých
se problém dotýká, rovnocenné
výchozí postavení při rozhodo-
vání. Již mnoho let slibovaný zá-
kon, který má řešit zapojení obcí
do výběru úložiště, nedokázalo
ministerstvo průmyslu vysvětlit
svým vládním partnerům a jeho
příprava byla odložena na termín
daleko po volbách. K dalšímu
výběru lokalit ze strany správy
úložišť by tak mělo dojít opět bez
lepší garance práv pro samosprá-
vy a občany dotčených lokalit,“
doplnil Klásek.
Platforma svolala na 22. dub-
na na několika místech republi-
ky Den proti úložišti, kterého se
účastnily stovky lidí. Konaly se
například běžecké závody nebo
sázení stromů v místě vytipova-
ných pro vybudování úložiště.
V Hojkově na Jihlavsku vysadili
tento den na návsi dvoumetrovou
jedli. Obyvatelé se obávají zejmé-
na ekologických dopadů pláno-
vaného úložiště. "Chceme udržet
zdravé životní prostředí a kvalitu
pitné vody," sdělila starostka Hoj-
kova Milada Duchanová.
Správa úložišť radioaktivních
odpadů chce definitivní lokalitu
vybrat do konce roku 2025. Úlo-
žiště má mít pod zemí rozlohu
tři sta hektarů a nad zemí zabere
plochu deset až dvacet hektarů.
Jeho vybudování bude stát více
než sto miliard korun. Fungovat
by mělo začít v roce 2065.
Petra Hanzlová
Obce chtějí rozhodovat
o stavbě úložiště pro jaderný odpad
DIANA KRALL
20. 9. 2017
DRFG Arena, Brno
hlavní partneři
generální partner generální
mediální partner
VSTUPENKY NA WWW.JAZZFESTBRNO.CZ A V BĚŽNÝCH PŘEDPRODEJÍCH
období zahlazování následků
činnosti po těžbě uranu v oblasti
a pokračování realizace již za-
počatých projektů,“ poznamenal.
Právě Diamo patřil k největším
zaměstnavatelům na Vysočině.
Milionové
příspěvky
pro obce
Za těžbu dostávají zpravidla
města a obce o těžebních společ-
ností milionové i vyšší částky. Zá-
leží vždy na vytěženém množství.
A proto už postupným utlumo-
váním těžby se tenčily i finanční
toky do městských a obecních
rozpočtů. Na druhou stranu
v důsledku těžby došlo k likvi-
daci celých měst a celkově život-
ní prostředí. Obrovskou nevoli
vyvolala zpráva, že možná dojde
k prolomení limitů na těžby hně-
dého uhlí na lomu Bílina v Ús-
teckém kraji. Hranice měl být
půlkilometru od domů. Dokonce
hrozilo bourání části obcí Černi-
ce a Horní Jiřetín. K prolomení
limitů těžby ale zatím nedošlo.
„Povrchová těžba nenávratně
zničí desítky kilometrů krajiny,
včetně zemědělské půdy a veške-
rého života. Ani po rekultivaci
a více jak sto letech, není taková
krajina vhodná k znovuosídlení.
V regionu je jak 4 964 pracovních
míst, po prolomení limitů jejich
počet klesne na 851 pozic. Česká
republika je třetím největším vý-
vozcem elektřiny v Evropě, roč-
ně vyvezeme víc elektřiny, než
spotřebují české domácnosti,“
vyjmenoval další důsledky povr-
chové těžby předseda jihlavské
organizace zelených Klaus Mike
Hübner, který se tímto odvětvím
dlouhodobě zajímá.
inzerce
http://www.floowie.com/cs/cti/web-mh1706/4 květen | červen 2017
obnovitelné zdroje
Solární byznys ožívá,
místo na polích rostou
panely na střechách
zřejmě trochu jiná a my se jí
přizpůsobíme, aby byla instala-
ce co nejefektivnější. Nejvíc po-
ptávek je na klasické domy, ale
lidé mají také zájem o panely
třeba na karavan nebo na haus-
bót. Instalovali jsme i panely
do panelákové lodžie,“ říká
manažerka řízení produktů fo-
tovoltaických elektráren v ČEZ
ESCO Lucie Bedrníčková.
540 nových
fotovoltaik
Jen za loňský rok přiby-
lo díky projektu Nová zelená
úsporám 540 nových foto-
voltaik s celkovým výkonem
4
833 kW. Průměrný výkon
nových elektráren na střeše
rodinných domů přitom dosa-
huje 8,95 kW. Podle informa-
cí Státního fondu pro životní
Solární boom, který
Českou republiku
zasáhl před několika
lety, už sice opadl,
ale díky dotačnímu
programu Nová
zelená úsporám
začíná solárních
elektráren
opět přibývat.
Tentokrát však
nejde o rozlehlá
pole a louky
pokryté lesklými
panely, podpora
míří hlavně
domácnostem.
Petra Hanzlová
Lidé si pořizují fotovoltaické
panely na střechy domů a ener-
giivyužívajínaohřevteplévody
nebo vytápění. „Někteří si přejí
být energeticky soběstační, pro
jiné je důležitá ekologie, další
se chtějí zajistit proti výkyvům
ceny elektřiny v budoucnu.
Potvrzuje se také, že Češi jsou
národ nadšený do moderních
technologií a chtějí si vyzkou-
šet nová řešení přímo doma,“
uvedl člen představenstva ČEZ
a ředitel divize obchod Pavel
Cyrani.
Na pořízení solární elektrár-
ny pro vlastní potřebu Státní
fond životního prostředí v sou-
časnosti přispívá pětatřicet až
sto tisíc korun. Malé elektrárny
s výkonem do 10 kW už na-
víc od roku 2016 nepotřebují
získat licenci od Energetické-
ho regulačního úřadu. „Oživení
zájmu o solární energetiku při-
nesla nová opatření v podobě
usnadnění podmínek pro pro-
prostředí využívají domácnosti
navíc vyrobenou elektřinu ze
solárních panelů na střechách
domů pro ohřev užitkové vody
nebo vytápění. Častý je také
přímý ohřev teplé vody nebo
ukládání přebytečné elektřiny
do baterií pro pozdější využití.
„Těší nás zájem domácností
o využití podpory pro výrobu
energie šetrné k životnímu pro-
středí. V letošním roce bychom
se proto rádi zaměřili na zvý-
šení informovanosti veřejnosti
o možnostech, jak stát může
pomoci využívání obnovitel-
ných zdrojů financovat,“ popi-
suje nadcházející plány ředitel
Státního fondu životního pro-
středí ČR Petr Valdman.
Ředitel fondu také nedávno
na konferenci Solární energie
a akumulace v ČR uvedl, že
jedná s bankami o možnosti
poskytování výhodných úvěrů
na renovace domů za účelem
snížení energetické náročnos-
ti, včetně pořízení fotovoltaiky
nebo jiných instalací snižují-
cích emise CO
2
. Podle Vald-
mana by banky měly nové pro-
dukty představit do léta.
Růst v ČR bude
pokračovat
Solární asociace předpoklá-
dá, že růst solární energetiky
v České republice i jinde ve
světě bude pokračovat.
„Výhledově zvýší význam
solární energetiky další tech-
nologický pokrok a nástup
inovativních řešení, jako jsou
například solární tašky nebo
akumulace elektřiny. Světové
expertní organizace předpo-
kládají, že cena solární pane-
lů klesne během následujících
deseti let o téměř šedesát pro-
cent,“ podotkla ředitelka Solá-
rní asociace Veronika Hamáč-
ková.
voz malých střešních elektráren
a zavedení finanční podpory
pro domácnosti. Stovky rodin
od loňska zvýšily svou ener-
getickou soběstačnost a snížily
výdaje za energie právě pomo-
cí instalace fotovoltaických pa-
nelů na střechu svých domů.
Rozumně nastavená podpora
ukazuje cestu k využití velkého
potenciálu výroby energie ze
slunce,“ sdělil předseda před-
stavenstva Solární asociace To-
máš Buzrla.
Pořízení fotovoltaiky pro
domácnosti není administra-
tivně ani technicky příliš slo-
žité. Na českém trhu je velké
množství firem, které vše zá-
kazníkům zařídí takzvaně „na
klíč“. Zájemce by si měl na za-
čátku pouze ověřit, že se jeho
střecha pro toto zařízení hodí.
Zejména, jestli na ni dopadají
sluneční paprsky většinu dne
a jestli má dostatečnou nos-
nost. „Každá střecha je samo-
Ne na zemědělskou půdu, ale na střechy.Tam v současnosti bude směřovat boom solárních panelů v České republice.
FOTO: archiv
FV systém 1 750 Wp –
Rodinný dům, 1fázový
systém, akumulace do vody
s dotací C.3.4
■ Vhodné místo pro instalaci
jsou jižní střechy rodinných
domů nebo ploché střechy
■ Plocha potřebná pro výstavbu
elektrárny na šikmé střeše je
cca 15 m² a na ploché střeše
cca 40 m²
■ Elektrárna bude napojena
na stávající rozvod nízkého
napětí (nn)
■ Elektroměr musí být umístěn
(případně přemístěn) na
veřejně přístupném místě
■ Bude použitá pevná
konstrukce v závislosti
na typu střechy
Cena instalace na klíč s DPH 15%
124 770 Kč | 71,30 Kč/Wp
Dotace dle C.3.4
55 000 Kč
Konečná cena po odečtení dotace
69 770 Kč | 39,87 Kč/Wp
Zdroj: solarnivyroba.cz
příklad
Vláda podpoří
snížení energetické
náročnosti
Vláda schválila navýšení pro-
středků rozpočtu Státního
programu na podporu úspor
energie pro rok 2017 ve výši
30 milionů korun. Realizaci
a financování aktuálního pro-
gramu EFEKT II zabezpečuje
Ministerstvo průmyslu a ob-
chodu. Cílem programu je
zvýšit kvalitu energetických
služeb a především úspor
energie díky zlepšování infor-
movanosti malých odběratelů.
Program je zaměřen rovněž
na podporu veřejného sektoru
k hospodárnému nakládání
s energiemi, na pilotní projekty
v této oblasti, ale i na investič-
ní akce menšího rozsahu a to
především na realizaci projektů
úsporného veřejného osvětlení.
„Dosud jsme kvůli nedostatku
finančních prostředků nemohli
podpořit značné množství
žádostí, hlavně investičního
charakteru,“ uvedl ministr prů-
myslu a obchodu Jiří Havlíček.
(red)
Nemovitosti
pod Skaličkou?
Za 1,24 miliard
Vláda definitivně schválila
výkup všech nemovitostí pod
plánovaným vodním dílem
Skalička na Bečvě, které má
ochránit před velkou vodou
více než 110 tisíc obyvatel.
Výkup všech nemovitostí bu-
de stát 1,24 miliardy korun,
o technickém řešení díla ještě
rozhodnuto není. „Díky tomuto
rozhodnutí bude celé území
pod plánovaným vodním dí-
lem v majetku státu. Je to další
krok k účinné ochraně životů
i majetku lidí, které v minulosti
již několikrát zasáhly katast-
rofální povodně,“ řekl ministr
zemědělství Marian Jurečka.
Vláda rozhodovala mezi dvěma
variantami majetkoprávního
vypořádání pozemků pod
plánovaným vodním dílem.
První počítala s tzv. služebností
rozlivu, druhá s úplným výku-
pem všech dotčených pozemků.
Právě druhou variantu nakonec
vláda schválila. (red)
aktuálně
inzerce
Unikátní provoz recyklace plastů firmy SUEZ
v Němčicích nad Hanou se těší pozornosti
odpadů. Ty projdou systémem
drcení a praní až do extruderu.
Významnou součástí linky je ta-
ké kontinuální filtr, který odstraní
nežádoucí příměsi jako je papír,
minerály a podobně. Vyrobený
regranulát pak dosahuje vynika-
jících kvalitativních parametrů.
„Takto zpracovaný plast pře-
dáme výrobcům, kteří jej využijí
jako vstupní surovinu. Projekt
naplňuje principy oběhového
hospodářství, které se snažíme
v našem odpadovém segmentu
prosazovat. Znamená to přede-
vším soustavné hledání, jak mate-
riálově využít co nejvíce odpadů,
a neposílat je tak na skládky nebo
nevyvážet po jednoduché před-
úpravě do zahraničí. A to se zde
v Němčicích pro konkrétní druh
plastů podařilo,“ říká Petr Špičák,
technický ředitel SUEZ Využití
zdrojů a. s., která je součástí me-
zinárodní skupiny SUEZ.
Jak společnost SUEZ, tak ve-
dení města hodnotí investici jako
další významný posun ve spolu-
práci. Nová technologie přinesla
do regionu nové pracovní příle-
žitosti, linku obsluhuje v nepře-
tržitém provozu 12 zaměstnanců.
www.suez-zdroje.cz
V březnu se
uskutečnilo
slavnostní přestřižení
pásky provozu
recyklace plastů
v Němčicích nad
Hanou.
Zúčastnili se ho zahraniční
hosté z vedení Skupiny SUEZ,
zástupci Ministerstva životního
prostředí, představitelé místní sa-
mosprávy a státní správy, novináři
a další hosté. Recyklační linku od
spuštění navštívila řada exkurzí,
naposledy si v místě provozu sym-
bolicky uspořádala setkání České
asociace oběhového hospodářství
(ČAObH) za účasti europoslan-
ce Pavla Poce, zástupců průmy-
slových podniků, vysokých škol
a místní samosprávy.
Význam tohoto závodu spočí-
vá v tom, že se jedná o zahájení
v České republice unikátní recy-
klace plastů. Skupina SUEZ zde
recykluje odpadní plastové fólie
na regranulát, z něhož lze násled-
ně znovu vyrobit fólii, plastové
pytle a další výrobky. Celý projekt
je dokladem odhodlání meziná-
rodní skupiny SUEZ investovat
v České republice do technologií,
které zvyšují míru recyklace a sni-
žují spotřebu primárních zdrojů.
„Do výstavby recyklační linky
jsme se pustili i přesto, že se stále
nedaří posílit legislativní zázemí
pro podobná investiční rozhod-
nutí, především se nedaří prosadit
nový zákon o odpadech, který by
recyklaci výrazněji zvýhodňoval
oproti skládkování odpadů,“ říká
Zdeněk Horsák, generální ředitel
společnosti. Skupina SUEZ pro-
vozuje devět obdobných závodů
na recyklaci různých druhů plas-
tů, ve kterých ročně zrecykluje
140 000 tun plastu. Do roku 2020
si skupina SUEZ vytkla ambicióz-
ní plán – zdvojnásobit produkci
recyklovaných plastů v porovnání
s rokem 2015.
Recyklační linka je umístěna
ve stávajícím areálu odpadového
hospodářství v Němčicích nad
Hanou, který společnost SUEZ
Využití zdrojů již více než deset let
provozuje. Technologie je v České
republice mimořádná v tom, že
je schopna zpracovat jak čiré, tak
barevné odpadní plasty, a také
odpadní plasty s určitým stup-
něm znečištění. Výstupem je pak
surovina, která snese srovnání se
surovinou vyrobenou přímo z ro-
py. Provoz je velmi hospodárný,
co se týče spotřeby vody a energie,
a to díky vlastní čistírně odpad-
ních vod a systému cirkulace vody
a díky využití především tepelné
energie z přilehlé skládky. Kromě
využití prostoru stávajícího are-
álu byla poloha nového závodu
zvolena optimálně s ohledem na
logistiku vstupních odpadů. To
vše výrazně prospívá ekonomice
celého projektu.
Ročně zpracuje technologie
přibližně 5
000 tun plastových
SUEZ
v České republice a ve světě
Mezinárodní skupina SUEZ je
celosvětovým lídrem v odpadovém
hospodářství a vodárenství s ob-
ratem 15,32 mld. Eur a více než
82 tisíci zaměstnanci po celém
světě. Do ČR skupina přišla v roce
2001 pod názvem SITA. Od roku
2016 působí na českém trhu odpa-
dového hospodářství pod názvem
SUEZ Využití zdrojů a. s. Ze souná-
ležitosti s mateřskou skupinou těží
především přenos technologického
know-how.V ČR zaměstnává více
než 1000 zaměstnanců a provo-
zuje přes 40 různých technologií
pro zpracování, předúpravu a od-
stranění odpadů. Zaměřuje se na
zvyšování materiálového využití
odpadů.Technologie SUEZ jsou
vybaveny energetickými jednotka-
mi, ročně se v technologiích SUEZ
Využití zdrojů z odpadů vyrobí
zhruba 88 000 MWh energie. SUEZ
se celosvětově zaměřuje na řešení
pro účinnější využívání a ochranu
zdrojů.Velkou pozornost věnuje
dodržování sociálních a ekologic-
kých závazků a trvale udržitelného
rozvoje spotřeby a výroby.
o společnosti
http://www.floowie.com/cs/cti/web-mh1706/květen | červen 2017 5
obnovitelné zdroje
Jak na vodu? Spoluprací lesáků,
zemědělců a vodohospodářů
doucí oddělení ochrany před po-
vodněmi Odboru ochrany vod na
Ministerstvu životního prostředí
Pavel Marták se však shodli: Sna-
žíme se o co nejlepší spolupráci.
To je sice pravda, jenže situace
s vodou se musí řešit co nejrych-
leji. Pomocí prezentace s mapami
a grafy to shrnul Mirek Trnka
z Akademie věd ČR a Mendelovy
univerzity v Brně. „Pořád se pohy-
bujeme na hraně, Nemáme zásobu
vody na závlahy a jsme závislí na
srážkách. Bilance je napjatá i při
mírném suchu, to je aktuální stav,“
Hodně vody, málo
vody? V posledních
letech se Česká
republika potýká
s výkyvy teplot,
ale také srážek.
Michal Čejka
Ještě nedávno byla v hlavní roli
hlavně povodňová opatření, aktu-
álně ale mezi tématy vede opačný
extrém. Jde však o spojité nádoby,
a to doslova. Jak vypadá současná
situace? Na tato témata se zamě-
řila business snídaně společnosti
Magnus Regio už potřetí.
V Brně nechyběli zástupci
hlavních hráčů v této oblasti. Ta-
to různorodost ale hned upozor-
nila na možný problém. „Máme
rozdělené kompetence, ale za-
pomínáme, že se bavíme o vodě
v krajině jako celku. Měli bychom
celou koncepci přepracovat tak,
abychom byli schopní udržet vo-
du v krajině,“ upozornil Jaroslav
Rožnovský z Českého hydromete-
orologického ústavu Brno.
Kdo jsou hlavní činitelé, kteří
s tímto problémem mohou po-
hnout? Podle vedoucího Odboru
životního prostředí jihomorav-
ského krajského úřadu Františka
Havíře jsou to lesáci a zemědělci
spolu s vodohospodáři. „Proto
jsem rád, že se zástupci minister-
stva zemědělství a životního pro-
uvedl expert z Výzkumného ústa-
vu globálních změn AV ČR.
Zvýšit
akumulaci vody
Podle ředitele pro správu po-
vodí Povodí Moravy Antonína
Tůmy jsou před společností dvě
možnosti. „Bud´to můžeme řešit
krátkodobými opatřeními. Nebo
můžeme dělat i více, hospodařit
s tím, co máme a zvýšit akumulaci
vody, se kterou jsme schopni hos-
podařit,“ vyjádřil se k věci Tůma.
K vyjádření zemědělců a vo-
dohospodářů se samozřejmě při-
dal také zástupce lesníků – ředitel
Krajského ředitelství Lesů ČR
Dalibor Šafařík. „Lesáci musejí
zajišťovat dobrou kondicí lesních
porostů. Nemůžeme krajinu za-
konzervovat. Podařilo se nám
vytvořit plánovací dokument, na
jehož základech budeme budovat
sítě menších nádrží,“ předložil
plán Lesů ČR Šafařík.
Recept jak zadržet vodu v kra-
jině mají i rybníkáři. Ani ti ale ne-
jsou bez starostí. „Snažíme se o co
nejvyšší zadržení vody v krajině.
Rybníky mají obrovský přínos.
I rybáři se museli naučit se su-
chem hospodařit. Stát si ale musí
říct, co je jeho prioritou. Myslím,
že by to měla být voda. Minis-
terstva ale při přípravě budování
rybníků staví překážky, které jdou
proti duchu budování rybníků,“
komentoval ředitel Rybníkářství
Pohořelice Roman Osička.
Na řadu přišla také další pří-
buzná témata, jako půdní eroze,
vliv změny klimatu na české ze-
mědělství, velký prostor dostala
i výstavba a funkce větších vod-
ních nádrží. Vedoucí útvaru vodo-
hospodářského dispečinku Povodí
Moravy Marek Viskot upřesnil vý-
hody těchto staveb. „Nádrže do-
tují řeky, odtéká z nich mnohdy
i několikrát víc vody než do nich
přitéká,“ řekl.
Padla i zmínka o v současnosti
mezi lidmi nepopulárním slovním
spojení vodní nádrž. Jenže bez
nich to nepůjde. „Politici by měli
co nejrychleji řešit výkupy pozem-
ků,“ apeloval nejen na své kolegy
náměstek hejtmana Olomouckého
kraje Milan Klimeš.
Jeden konkrétní projekt byl na
akci představen: severomoravské
Velké Heřminovy s objemem 143
milionů metrů krychlových vody.
„V těchto případech jsou největší
problém majetkoprávní vypořá-
dání. Někde potom upravujeme
technické řešení, někdy ale může
být celá akce z tohoto důvodu za-
stavená,“ upozornil zástupce Po-
vodí Odry Lukáš Pavlas.
Ke slovu se dostali také part-
neři akce. Jejich vyjádření ovšem
příliš povzbudivá nebyla. „Většina
našich zakázek běží v režimu ve-
řejných zakázek. Od novely jsme si
libovali, že bude více zohledňová-
na odbornost. V poslední době ale
středí potkávají v nejpostiženější
oblasti,“ pronesl Havíř k hostům
z Prahy. Problém je, že součinnost
obou úřadů nevnímají všichni po-
zitivně. „Ministerstva mají rozdě-
lenu vodu a půdu. Jenže kde je ta
hranice? Pokud nedokážeme zaří-
dit, aby to spravoval jeden resort,
nepohneme se z místa,“ prohlásil
viceprezident Agrární komory
Václav Hlaváček.
Alena Binhacková, ředitelka
Odboru vodohospodářské politi-
ky a protipovodňových opatření
z Ministerstva zemědělství i ve-
inzerce
DÍKY
SPOLUPRÁCI PRŮMYSLU, OBCÍ A MĚST v SYSTéMU
EKO-KOM
jSME v ČR zA 20 LET Už SPOLEČnĚ vYTřÍDILI A zRECYKLOvALI
BEzMÁLA
9 MILIOnŮTUn OBALOvýCh ODPADŮ.
TAKOvé MnOžSTvÍ PřEDSTAvUjE vĚTšÍ OBjEM,
nEž MÁ PAMÁTnÁ hORA
řÍP.
www.jaktridit.cz www.ekokom.cz
máme zkušenost, že dál vítězí cena
zakázky. Vychází to spíš z potřeby
stavbu získat než ji správně nace-
nit,“ pronesl předseda představen-
stva Ekostavby Brno Libor Vajík.
Podobně mluvil také manažer
marketingu a strategie OHL ŽS
Jan Ledabyl. „S problémem nej-
nižší ceny se setkáváme úplně ve
všech stavebních oborech. I když
jsme byli přesvědčováni, že se bu-
dou zadavatelé zajímat o techno-
logie a kvalitu, není to tak,“ uvedl
Ledabyl.
Obchodní ředitel odštěpného
závodu Vodohospodářské stavby
společnosti Porr přiznal, že jeho
firma se trápí stejnými problémy.
„Kvalifikační kritéria rozšiřují
okruh subjektů a objevují se tam
i takové, které nemají s podob-
nými stavbami zkušenost. Další
problém je dlouhé čekání,“ přiznal
Beňák.
Mluvilo se ale i o konkrétních
technických detailech. Miloš Ked-
rovič, předseda představenstva
společnosti Vodotika komentoval
vhodnost výstavby suchých pol-
drů. „Nemáme s tím dobré zku-
šenosti. Místo poldrů jsou lepší
retenční nádrže s vodou, nejsme
u nich schopní zaručit neprůsa-
kovou,“ dodal Kedrovič.
Záštitu nad akcí poskytli mi-
nistr zemědělství Marian Jurečka,
ministr životního prostředí Ri-
chard Brabec a hejtman Jihomo-
ravského kraje Bohumil Šimek.
ViceprezidentAgrární komoryVáclav Hlaváček volal po resortu zabývajícím
se suchem a povodněmi. FOTO:Attila Racek
Partneři
Videoreportáž z akce najdete na
www.moravskehospodarstvi.cz
http://www.floowie.com/cs/cti/web-mh1706/6 květen | červen 2017
obnovitelné zdroje
inzerce
Nedostatek vody má zachránit
déšť i čištění odpadu
Jak efektivně
hospodařit
s vodou? Zatím
to příliš nevypadá
jako nejvýraznější
výzva současnosti.
Ovšem v budoucnu
se mohou naplnit
sci-fi předpovědi
a o životodárnou
tekutinu se povede
boj.
Michal Čejka
Zatím musíme bojovat hlav-
ně o využití vody. Třeba i té od-
padní. V České republice jsou
vodního hospodářství Minister-
stva zemědělství ČR. „Může být
několik let za sebou sucho, a to
si lidé pořád neuvědomují – že
voda je docela vzácná a že to ne-
ní jen přebytek, který můžeme
kdykoli použít.“
Snížená spotřeba
Vrchní ministerský rada ta-
ké doplňuje, že technologie pro
úsporu vody její spotřebu za
poslední roky výrazně snížily.
Nejen díky nim Češi s vodou
šetří. A dokládají to i statistiky,
podle kterých jsme hluboko pod
průměrem spotřeby vody v zá-
padní Evropě. „Místo ní jsou
v městských čistírnách odpad-
snahy spíš na začátku, zatímco
v jiných zemích už s odpadní
vodou jako zdrojem úspěšně
pracují. U nás jsou pro tuto
„novinku“ také legislativní pře-
kážky. „„Vodní zákon v jednom
z paragrafů, který se týká po-
volování vypouštění odpadních
vod, jasně říká, že vodoprávní
úřady při povolování mají v pr-
vé řadě přihlížet k opětovnému
využívání té vody. A jak mají
ty vodoprávní úřady chudáci
přihlížet, když k tomu není je-
diná legislativní norma v Čes-
ké republice?“ ptal se v pořadu
Českého rozhlasu Plus Jiří Wa-
nner, z Ústavu technologie vody
a prostředí na Vysoké škole che-
micko-technologické v Praze.
Nedostatek vody může pro
Česko znamenat do budoucna
vážný problém. Je důsledkem
ních vod čištěny srážkové vody
povrch v urbanizovaném úze-
mí, dokud není dosaženo pře-
depsané ředění vod odpadních,
je významným příspěvkem jed-
notných kanalizací pro udržení
dobrého stavu vodních útvarů.
Jsou to právě prvotní splachy
z urbanizovaných území, které
jsou nejvíce znečištěny a které
procházejí řádným procesem
čištění,“ říká ředitel Sdružení
oboru vodovodů a kanalizací
České republiky Oldřich Vlasák.
Ten naznačil jeden z mož-
ných zdrojů vody v budoucnu –
vodu dešťovou. Její efektivní
využití nově podporuje také
Ministerstvo životního prostře-
dí skrz dotační programu Deš-
ťovka. Ten má lidi motivovat,
aby s vodou šetřili. Na pořízení
zachytávací nádrže a na řešení
dlouhodobé industrializace
i nevhodného zemědělství. Na-
příklad v Izraeli nebo ve Spoje-
ných státech se už s vodou takto
hospodaří, v Česku však zatím
chybí podpora v legislativě.
Upravit by se kvůli tomu mu-
selo několik zákonů. „Nemáme
žádné doporučené hodnoty, ne-
máme žádný metodický pokyn
pro to, přestože Evropská unie
už několik let říká, že odpadní
voda by měla být národními vlá-
dami zohledňována jako zdroj,
tak u nás se to zatím neděje,“
dodává Wanner.
Problém vody se zatím pří-
liš nedostal do podvědomí
obyvatel. „Lidé žijí ve vodním
blahobytu a neuvědomují si, že
napjatost vodních zdrojů může
přijít,“ říká Pavel Punčochář,
vrchní ministerský rada sekce
rozvodů dešťové vody k dalšímu
využití tak přispěje dotací.
Voda z nebe má podobný
potenciál jako ta z odpadu. Ta
by po přečištění našla v České
republice uplatnění hlavně pro
nepitné účely. Izrael postupně
vybudoval infrastrukturu po-
třebnou k čištění odpadních vod
a k jejich využívání v zeměděl-
ství. Žádná jiná země nepřiklá-
dá čištění a recyklaci odpadních
vod takový význam a nepova-
žuje jej za takovou národní
prioritu, jako je tomu v Izraeli,
který opakovaně využívá přes
85 procent celkového množství
odpadních vod.
Navíc zbytkové suroviny se
dají použít i jako zdroj energie.
Společnost Veolia intenzivně
pracuje na využití vodárenských
kalů jako zdroje energie. „Ne-
lze si ale představit, že využitím
čistírenských kalů nahradíme
stávající zdroje, mezi které patří
u tepláren zejména uhlí a bio-
masa, neboť za celý rok v ČR
vodárny vyprodukují pouze
550 000 tun odvodněného kalu,“
uvádí ředitel společnosti Veolia
pro střední a východní Evropu
Philippe Guitard.
inzerce
Občané ani referenti nejsou prvňáčci,
aby museli trávit čas přepisováním
Nikdo se nepotěšil,
když paní učitelka
zavelela: „Je to
ošklivé a samá chyba.
Přepsat!“ Asi si řeknete,
že tyto noční můry
jsou již za námi. Je to
tak ale doopravdy?
Rukou sice píšeme málo, ale
když přijdeme na úřad, musíme
obvykle vyplnit nějaký ten formu-
lář. Buď na místě rukou, nebo při-
neseme výtisk zpracovaný doma
na počítači. A pak je na tahu refe-
rent, aby přepsal dodané údaje do
agendy. Píše občan a píše úředník.
A přitom ani jeden z nich by ne-
musel opisovat to, co už někde je.
Většina e-shopů nabízí regis-
traci, abyste při další návštěvě již
nemuseli znovu zadávat stejné
údaje. Proč to nejde na úřadě?
Ale jde! Stačí, když má k dis-
pozici vhodné nástroje. Jedním
z nich je Portál občana. Registra-
ce na něm zařídí propojení údajů
o občanovi ke konkrétní identitě.
Když občan řeší svoji životní situ-
aci a vybere si vhodný formulář,
díky registraci se mu do něj auto-
maticky doplní známá data ze
systému. Úplné elektronické po-
dání zajistí důvěryhodnost podání
i bez cesty na úřad. Referent do-
stane potřebná data přes spisovou
službu přímo do agendy, nezdržu-
je se přepisováním (vyhne se chy-
bám) a přistupuje rovnou k řešení
situace. Když je občan zvědav, co
se s jeho záležitostí děje, nemusí
již telefonicky „uhánět“ úředníka.
Prostě se podívá na stav podání
na Portálu občana a ví. Pokud je
potřeba úhrada, využije platební
bránu a za minutu se může opět
věnovat svým zájmům. Toto ře-
šení je customizovatelné a jeho
vzhled se dá přizpůsobit stránkám
města. Úřad s jeho pomocí splní
nejnovější trendy v komunika-
ci s občanem. Dojde k eliminaci
chyb z přepisování, úspoře času,
zjednodušení oběhu dokumentů
na úřadě, snížení administrativy
i efektivnějšímu výběru poplatků.
Občan ocení, že nemusí stá-
le vypisovat své osobní údaje
a všechny formuláře pro životní
situace má vždy po ruce. Podání je
ověřené i bez cesty na úřad, platba
přes platební bránu je jednoduchá
jako v e-shopu a informace jsou
vždy k dispozici. Pokud chcete vy-
jít občanům vstříc, zeptejte nás na
podrobnosti.
Miroslava Vošoustová
Sales & Marketing Director
VERA, spol. s r. o.
www.vera.cz
Předmět diskuze:
• Vyhodnocení závěrů z loňského
kulatého stolu
• Zvyšování bezpečnosti na
železničních a silničních
přejezdech pomocí instalace
kamerových systémů
• Chytré a bezpečné osvětlení
přechodů a přejezdů
• Zavádění chytrých technologií
v dopravě
• Aktuální stav výstavby obchvatů
velkých měst
• Jak na neukázněnost řidičů +
prevence nehod – spolupráce
s dopravní policií PČR
• Aktuální stav čerpání evropských
dotací letos a příští rok 2017
Účastníci akce:
• Zástupci Ministerstva dopravy
ČR
• Zástupci Moravskoslezského
kraje
• Zástupci statutárního města
Ostravy
• Zástupci managementu
SŽDC, Českých drah,
SFDI, Ředitelství silnic
a dálnic, Centra dopravního
výzkumu, Správy silnic MSK,
Ostravských komunikací,
Dopravního podniku Ostrava,
Drážního úřadu, Dopravního
inspektorátu Policie ČR
• Zástupci měst a obcí MSK
business snídaně 6. ročník
Bezpečná dopravní infrastruktura MSK
8. září 2017, BEST WESTERN Hotel Vista, Kpt. Vajdy 3046/2, 700 30 Ostrava-Zábřeh
Organizátor:
Mediální partner:
V případě zájmu o partnerství na této akci
kontaktujte: obchod@magnusregio.cz
nebo 774 112 138
PŘIHLASTE SE NA: GSM 725 893 273
e.karaskova@magnusregio.cz
www.magnusregio.cz
http://www.floowie.com/cs/cti/web-mh1706/květen | červen 2017 7
odpadové hospodářství
C
M
Y
CM
MY
CY
CMY
K
Sako - korektura tisk.pdf 1 6.6.2017 15:42:35
http://www.floowie.com/cs/cti/web-mh1706/8 květen | červen 2017
odpadové hospodářství
Recyklaci elektrospotřebičů
pomůžou i chytré kontejnery
FOTO:ASEKOL
Žluté, modré nebo
zelené nádoby na
tříděný odpad už
v ulicích českých
měst a obcí
zdomácněly. Jenže
co je pověstným
„skokanem
roku“ v odpadu?
Elektrospotřebiče.
Michaela Římanová
Ty už Češi třídí zhruba deset
let. Nyní jsou nejrychleji rostoucí
druh odpadu. Jenže se ho třídí
málo. Končí na skládkách nebo
rozvojových zemích.
Ve vyspělých zemích Evro-
py roste podíl elektroodpadu až
trojnásobnou rychlostí v porov-
nání s ostatním odpadem. A to
se nepočítá množství vyproduko-
vané firmami. Důvod je poměrně
jednoduchý. Výrobci potřebují
prodávat nová a nová zařízení.
Tomu je přizpůsobena i životnost
elektrospotřebičů.
V roce 2015 Češi vyprodu-
kovali o 1,4 kilogramu tohoto
odpadu na jednu osobu. A po-
dle oficiálních zpráv se zpětně
odevzdá jen třicet procent elek-
trospotřebičů uvedených na trh.
K tomu, aby se dařilo recyklovat
čím dál více elektroodpadu, je
Podle statistiky z roku 2014
svět vyprodukoval téměř 42 mi-
lionů tun elektroopaddu. Po-
lovinu tvořily ledničky, pračky
a podobné přístroje. Důležitá je
ale i recyklace menší elektroniky.
Téměř patnáct set starých ne-
potřebných mobilních telefonů
odevzdali v uplynulých měsících
obyvatelé deseti obcí na Brněn-
sku, které tvoří dobrovolný sva-
zek Region Cezava. Díky této akci
získal domov pro postižené děti
LILA Otnice finanční podporu
ve výši 15 tisíc korun. Nápad re-
alizovaly zástupci vesnic ve spo-
lupráci s neziskovou společností
ASEKOL, která zajišťuje zpětný
odběr elektroodpadu, a Jihomo-
ravským krajem.
Třídění vládnou
Pardubičtí
Starosta Telnice František
Kroutil celou akci s názvem
„Dobrý skutek za starý mobil“
inicioval. Vlastní sběr podle je-
ho slov probíhal na jednotlivých
obecních úřadech, připojily se
také školy. Občané se mohli při
odevzdání telefonu zaregistrovat
a mít pak kromě dobrého pocitu
také šanci vyhrát například ba-
terie, powerbanky, flash paměti
a další drobné upomínkové před-
měty, které věnoval ASEKOL ne-
bo samotné zúčastněné obce.
Češi loni odevzdali k dalšímu
zpracování skoro dvacet tisíc tun
vysloužilých elektrospotřebičů,
tedy o dva tisíce tun víc než v ro-
ce 2015. Odhaduje se však, že dál
končí v běžném odpadu tři čtvr-
tiny vyřazených elektrozařízení.
Vyplývá to z průzkumu společ-
nosti ASEKOL.
Koncem roku 2016 bylo v ČR
2 877 červených kontejnerů urče-
ných pro vysloužilé drobné spo-
nutné zajistit jeho efektivní sběr.
Od roku 2005 se v České republi-
ce neustále budují sběrné sítě. Je-
jich podoba však novým trendům
neodpovídá. „Česká legislativa je
v tomto ohledu zakonzervovaná
a nutí mnoho subjektů budo-
vat neefektivní duplicitní systé-
my. V kontextu nových trendů
je přitom důležitější vytvářet
efektivní a smysluplné metody
sběru elektrozařízení či baterií,
inzerce
třebiče, které třídilo podle prů-
zkumu 81 procent českých do-
mácností. Do konce letošního ro-
ku má pak přibýt 700 takzvaných
chytrých kontejnerů, v nichž bu-
de zabudované čidlo monitorovat
míru naplněnosti a přivolá pří-
padný svoz.
V přepočtu obyvatele byl nej-
úspěšnější v recyklaci Pardubický
kraj, kde na jednoho obyvatele
připadá 2,34 kilogramy. „Sko-
kany roku“ ve sběru spotřebičů
jsou obyvatelé Karlovarského kra-
je. „Zatímco v roce 2015 každý
z nich do červeného kontejneru
vhodil 1,5 kg elektrozařízení, v ro-
ce 2016 to byly již téměř dva kilo-
gramy (1,93 kg)“, uvádí společnost
Asekol. Největší rezervy v třídě-
ní vysloužilé elektroniky podle ní
mají v Ústeckém kraji, kde se po-
dařilo za loňský rok vytřídit v prů-
měru pouze 1,44 kg na osobu.
„Recyklace vysloužilých elek-
trozařízení prostřednictvím čer-
vených kontejnerů neustále roste.
V roce 2016 je využilo o téměř
20 procent víc obyvatel Česka
než v roce předchozím,“ uvedla
mluvčí společnosti Asekol Mar-
tina Martinková pro ČTK. Podle
jejího průzkumu sice 90 procent
českých domácností zná princip
fungování červených kontejnerů,
dvě třetiny dotazovaných domác-
ností ale současně přiznává, že
její členové mají doma nefunkč-
ní nebo staré mobilní telefony,
rozbité fény, žehličky, počítačové
klávesnice či myši, starší modely
přehrávačů a podobně.
Tradičně nejvíce lidé odevzdá-
vá nepotřebné elektrospotřebiče
v období kolem Vánoc. „V červe-
ných kontejnerech končí vyslou-
žilé mobilní telefony, elektrické
kartáčky na zuby, nefunkční ho-
licí a depilační strojky, případně
staré elektronické hračky,“ dodala
Martinková.
a to bez duplicit a s maximálně
efektivním využitím finančních
zdrojů,“ popisuje David Vandro-
vec ze skupiny REMA.
„V současnosti přitom exis-
tují různá inovativní a ojedinělá
řešení, jako například projekty
Buď líný, nebo re:Balík zacílené
na spotřebitele, které napomohou
ke snižování množství elektrood-
padu končícího v komunálním
odpadu,“ dodal Vandrovec.
Město podporuje prevenci – předcházení vzniku odpadů
Město Brno
předchází vzniku
odpadů, a proto
realizovalo
a realizuje řadu
projektů v této
oblasti.
V letech 2010 až 2012 bylo
v rámci mezinárodního projek-
tu MINIWASTE, zaměřeného
na předcházení vzniku odpadů,
v městské části Brno-Žebětín
rozmístěno 350 kompostérů
o objemu 390 litrů k rodinným
domům a 14 kompostérů o obje-
mu 700 litrů k bytovým domům.
Dotované
kompostéry
za polovinu
Město podporuje komposto-
vání i nadále tím, že občanům
prodává za poloviční cenu do-
tované kompostéry. Prodej byl
zahájen v roce 2014 a ke konci
května 2017 bylo prodáno cel-
kem 1160 kompostérů.
Další projekty v oblasti před-
cházení vzniku odpadů byly
zahájeny v červnu roku 2016
a jedná se konkrétně o projek-
ty „Druhý život“, „RE-NAB“
a „RETRO-USE“.
Projekty „Druhý život“ a RE-
-NAB využívají tzv. RE-USE
POINTů vytvořených na 4 sběr-
ných střediscích odpadů statu-
tárního města Brna (SSO Ve-
veří, Jana Svobody, Okružní
a Hapalova).
Byla realizována výsadba tr-
valkových záhonů na ulici Po-
říčí a na Rostislavově náměstí
a kopretinové pásy na Dobrov-
ského ulici. V rámci sbírky bylo
k 30. 4. 2017 bylo vybráno cel-
kem 128 844 Kč.
V rámci projektu „Druhý
život“ mohou občané daro-
vat předměty pro další použití
(zejména zařízení a vybavení
domácnosti, hračky, sportovní
vybavení apod.) k následnému
prodeji za symbolickou částku
které jsou zároveň zajímavé pro
kulturní instituce (knížky, ča-
sopisy, vybavení domácnosti,
hračky apod.). V rámci projektu
bylo sesbíráno cca 50 tisíc před-
mětů, z nichž převážnou část
tvoří knihy.
Projekt „RE-NAB“ je zamě-
řen na sběr použitého nábytku,
který je následně nabízen so-
ciálně potřebným obyvatelům
města Brna prostřednictvím
Odboru sociální péče Magist-
rátu města Brna. Do nábytkové
banky bylo ke konci dubna 2017
převzato 15,51 tun nábytku.
Projekt „RETRO-USE“ je za-
měřen na sběr nepotřebných vě-
cí vyrobených před rokem 1989,
v rámci sbírky organizované Ve-
řejnou zelení města Brna na fi-
nancování projektu „KVĚTINY
V BRNĚ“, kdy jsou na vybra-
ných pozemcích městské veřej-
né zeleně vysazovány okrasné
květiny.
Ve výše uvedených aktivi-
tách bude město nadále pokra-
čovat a případně je rozšiřovat či
zkvalitňovat. Příkladem toho se
spolupráce města se svozovou
společností SAKO Brno, a.
s.,
která je ve 100% vlastnictví sta-
tutárního města Brna.
Textil a biologicky
rozložitelné
odpady
Svozová společnost SAKO
Brno, a. s., ve spolupráci se statu-
tárním městem Brnem zpraco-
vala a podala v listopadu 2016 na
Státní fond životního prostředí
České republiky žádost o dotaci
z Operačního programu Život-
ní prostředí na projekt zaměře-
ný na prevenci vzniku odpadů
(textil a biologicky rozložitelné
odpady). Projekt byl Státním
fondem životního prostředí ČR
schválen v květnu 2017.
V rámci projektu prevence
vzniku odpadů bude pořízeno
350 ks kontejnerů na textil včet-
ně svozového vozidla (projekt
„RE-TEX“), 2 600 ks komposté-
rů (projekt předcházení vzniku
bioodpadů), 6 ks kontejnerů
na použitý nábytek (projekt
RE-NAB) a vnitřní vybavení
RE-USE POINTů (police, regá-
ly) projektu „Druhý život“.
Statutární město Brno s vy-
užitím finančních prostředků
z Operačního programu Životní
prostředí podstatně rozšíří služ-
by nabízené občanům v oblasti
prevence odpadů.
Odbor životního prostředí
Magistrátu města Brna
Projekt RE-USE – Druhý život.
V rámci projektu se 4 RE–USE pointech vybrala v roce 2016 částka v celkové výši 76 617 Kč.
akce datum výsadby plocha v m² částka v Kč
trvalkový záhon na Poříčí 7. 11. 2016 230 27 030
trvalkový záhon na Rostislavově náměstí 29. 3. 2017 92 9 984
kopretinové pásy na Dobrovského ulici 3. 5. 2017 284 39 330
celkem vyčerpáno z finančních prostředků v roce 2016 76 344
Komu je líto ještě funkční věci vyhodit, může je poskytnout dalším lidem. FOTO: SAKO Brno
http://www.floowie.com/cs/cti/web-mh1706/květen | červen 2017 9
aktuálně
energetické zpracování odpadu
inzerce
Palivo z lagun má
zmizet do konce
roku 2018
Státní fond životního prostředí
(SFŽP) schválil projektový
námět Moravskoslezského
kraje na odstranění materiálu
ze sanace lagun ve Vratimově.
Kraj nyní chystá projekt, který
do dvou měsíců předloží do
aktuální výzvy SFŽP s žádosti
o poskytnutí podpory. Státní
dotace na samotné odstranění
kalů může činit až 80 pro-
cent. „Kraj se chopil iniciativy,
aby odstranění dlouholeté
ekologické zátěže ve Vratimo-
vě maximálně urychlil. Díky
realizaci projektu, který zjed-
nodušeně spočívá v odvozu
a spálení materiálu, by mohly
kaly z Vratimova zmizet do
konce roku 2018,“ sdělil Ivo
Vondrák, hejtman Moravsko-
slezského kraje. Palivo z lagun
Ostramo bylo do areálu býva-
lých vratimovských papíren
navezeno v letech 2010 až
2011.(red)
Nové dotace
pomohou v boji
se smogem
Ministerstvo životního pro-
středí spolu se Státním fon-
dem životního prostředí ČR
pokračují v podpoře projektů
zlepšujících kvalitu ovzduší
v České republice. Po dubnové
nabídce dotací na snižování
zápachu a emisí těžkých kovů
přichází se zcela novou podpo-
rou zpracování akčních plánů
a na zavádění nízkoemisních
zón ve městech a obcích. Na ně
vyčlenil rezort celkem 110 mi-
lionů korun, o které se mohou
obce a kraje ucházet od 5. květ-
na. Zároveň mohou požádat
i o dotace na projekty spojené
s rozvojem místní Agendy 21
a zapojením do iniciativy Pakt
starostů a primátorů pro klima
a energii. Na tyto projekty bylo
vyčleněno 15 milionů korun.
„Naším cílem je motivovat
obce tam, kde to má smysl, ke
speciálním opatřením v oblasti
dopravy“, říká ministr životní-
ho prostředí Richard Brabec.
(red)
Jak se u nás recykluje?
Průmyslový odpad ano,
s komunálním je to bída
FOTO: archiv
strategie bychom se měli dostat na
úroveň 60 % v roce 2025 a 65 %
v roce 2030. Zde tedy máme ještě
poměrně velké rezervy,“ myslí si
výkonný ředitel České asociace
odpadového hospodářství Petr
Havelka.
Naprosto odlišný názor má ge-
nerální ředitel společnosti SUEZ
Zdeněk Horsák: „Hovořil bych
spíše o nevyspělosti než vyspělosti,
pokud srovnávám se západní Ev-
ropou, kde působí naše mateřská
skupina SUEZ. V České republice
Rozporuplné názory
mají odborníci na
to, jak se v Česku
hospodaří s odpady.
Záleží na úhlu
pohledu: pokud
vezmeme v úvahu
celková čísla,
nestojí si Česko
špatně. Pokud ale
jde o komunální
odpad, jeho využití
je špatné.
Ladislav Koubek
„V současné době patří ČR
mezi země, kde je hospodaření
s odpady ve zvláštní pozornosti.
Například v recyklaci především
průmyslových odpadů na druhot-
nou surovinu je na 2. místě za Bel-
gií a již v této době překračuje cíle
Evropské unie vytýčené pro rok
2030,“ uvádí poslanec Josef Nekl,
který je místopředsedou sněmov-
ního výboru pro životní prostředí.
Podle statistik v roce 2010 byla
v ČR produkce odpadů 31,8 mil.
tun, o pět let později vzrostla již
na 37,5 mil. tun. Využití odpadů
v tomto období vzrostlo z 73,5 %
na 86 %. To není vůbec špatné
číslo. „Na druhé straně se Česká
republika stále potýká s vysokou
měrou skládkování komunálního
odpadu – téměř polovina z 5 mi-
liónů tun komunálních odpadů
stále končí na skládkách. Patříme
k zemím s nízkou měrou recykla-
ce těchto odpadů a nízkou měrou
energetického využití směsných
komunálních odpadů. Posun se
nyní ukazuje především díky tří-
dění a využití bioodpadu. V roce
2024 by nakládání s komunálním
odpadem mělo být v poměru 60 %
recyklace – 28 % energetické vyu-
žití – 12 % skládkování,“ doplňuje
Nekl.
po slibném rozjezdu v 90. letech
nastal a dodnes trvá útlum. Je to
období zdlouhavého látání a le-
pení odpadových předpisů, které
rozhodně k rozvoji moderního
a ekologického nakládání s odpa-
dy nepřispívá. Od roku 2001 byl
zákon o odpadech změněn celkem
42 zákony (z toho bylo 17 přímých
novel) a 15 podřízenými předpisy,
a tolik potřebný zcela nový a kom-
paktní zákon o odpadech, který by
odrážel moderní evropské trendy
nakládání s odpady především
směrem k opravdovému materi-
álovému a energetickému využi-
tí, stále nemáme.“ V tom, co je
příčinou tohoto stavu, má přitom
jasno. Je to „především z důvodu
obstrukcí skládkařské lobby, která
brání své příjmy ze skládek. Rozu-
mím tomu, že všichni podnikáme
za účelem zisku, ale podnikáme
zároveň v oblasti životního pro-
středí. A tady k tvorbě zisku ještě
přibývá fenomén trvalé udržitel-
nosti a odpovědnosti. Odhaduji,
že zisky, které plynou pro majitele
a provozovatele skládek, se po-
hybují mezi 2,5 – 3 miliardami
korun, což je provozní zisk na
úrovni 30 % obratu. Materiálové
a energetické využití odpadu má
hrubou ziskovost pod 15 %,“ udá-
vá Horsák.
Chybí recyklace
Milan Chromík ze společnosti
Veolia Vedlejší produkty ČR upo-
zornil, že vyšších stupňů nakládá-
ní s odpady je u nás jako šafránu.
Existují pouze čtyři spalovny a re-
cyklační zařízení chybí úplně.
„České republice chybí nový
zákon o odpadech a jasná dlou-
hodobá pravidla pro nakládání
s odpady. Co se týče třídění od-
padu tak jsme na tom ve srov-
nání s čísly EU poměrně dobře.
Reservy máme ve stále vysokém
podílu odpadu ukládaného na
skládky. Chceme-li patřit mezi
moderní evropské země musí-
me skládkování odpadu opustit
a zbytkový směsný komunální
odpad energeticky využívat,“
myslí si Jiří Kratochvíl ředitel
společnosti SAKO Brno, která
provozuje i spalovnu.
Podle náměstka brněnského
primátora Petra Hladíka by se stát
měl zaměřit na podporu kompos-
tování a nakládání s rostlinnými
zbytky formou tzv. hnědých po-
pelnic a kontejnerů, které sníží
množství netříditelného odpadu.
„Právě teď město připravuje pilot-
ní projekt umístění hnědých po-
pelnic a kontejnery na rostlinný
odpad do rodinných a bytových
domů. Normální popelnice budou
vyváženy jednou za 14 dní, takže
se náklady na svoz nezmění,“ uvá-
dí Hladík.
Nový zákon o odpadech je jed-
ním z neuskutečněných záměrů
končící vlády. Na tu novou evi-
dentně zejména v oblasti komu-
nálního odpadu čekají velké výzvy.
I další odborníci vnímají české
odpadové hospodářství jako vel-
mi dobré v evropském srovnání.
„Pozitivní je, že více než 70 % ob-
čanů třídí odpady do barevných
kontejnerů. Již sedmým rokem se
každoročně daří snižovat množ-
ství skládkovaných odpadů, a to
bez navýšení poplatků. To, na
co se nyní musí zaměřit všechny
evropské státy, včetně České re-
publiky, je zvýšení recyklace ko-
munálních odpadů. ČR aktuálně
dosahuje asi 36 %. Podle evropské
Odpady podle vybraného způsobu nakládání
Ukazatel 2002 2012 2013 2014 2015
Nakládání s odpady celkem 24 200 036 30 237 544 28 994 027 30 876 896 34 205 451
recyklace 5 200 088 5 726 180 5 780 053 6 239 170 7 755 881
skládkování a ostatní
způsoby ukládání v úrovni
nebo pod úrovní terénu
5 821 718 3 668 271 3 608 189 3 433 885 3 516 118
spalování 774 848 1 035 220 1 018 640 1 095 544 1 138 157
Pramen: ČSÚ
http://www.floowie.com/cs/cti/web-mh1706/10 květen | červen 2017
Strážníky straší přestupky.
Pomůže jim s nimi technika
stejně jako možností zástavby, tře-
ba i skrytou instalaci,“ prozradil
generální ředitel firmy.
Jednatel společnosti DCom
Rudolf Toužím představil profe-
sionální radiokomunikační tech-
niku světového giganta v oboru
Hytera. I v jeho oboru dochází
k výrazným změnám. „Digitální
radiostanice DMR je otevřený
standard pro profesionální digi-
tální radiostanice. Má přibližně
stejné pokrytí jako analogové sys-
témy,“ představil moderní systém
jednatel DComu.
Jako poslední řečník vystoupil
tradiční účastník konference, ad-
vokát a člen prezidia v postavení
hlavního kontrolora Unie obec-
ních a městských policií ČR Radek
Ondruš. Slíbil, že nebude poslu-
chače příliš strašit, ale tradičně byl
výrazně pesimistický. „Stane se
z vás plnohodnotný správní úřad
na odhalování přestupků. Včetně
jejich procesního dokladování
včetně místa, času a popisu skutku
i skutkové podstaty. A důkazních
prostředků, které jsou mu známy.
To je to stěžejní z přestupkového
zákona. S povinností oznamovat
všechny přestupky, které uvidíte,
přichází řada problémů,“ dodal
Ondruš.
Třetí Celostátní setkání měst-
ské a obecní police přinesl řadu
odpovědí na aktuální otázky,
ovšem nové dotazy také vznesl.
Zákony se stále mění a technika
zdokonaluje. Před strážníky stojí
dál řada výzev. Jaké si s nimi pora-
dí, se uvidí zase za rok na čtvrtém
setkání společnosti Magnus Regio.
Hlavními partnery byly spo-
lečnosti DCom, Panasonic, Ramet
a Vera. Partnery byly společnosti
Dailmeier, In Qool a Swarco. Zá-
štitu nad akcí převzalo Minister-
stvo vnitra, Kolegium městských
policií statutárních města a hlav-
ního města Prahy a Jihomoravský
kraj.
Historie městské
a obecní policie
sahá v českých
zemích až do
devatenáctého
století. Podoba
se ale lety měnila.
A změny se dějí
i nadále.
Michal Čejka
Každý rok dochází k novin-
kám, ať už jsou to legislativní
změny nebo technické vynálezy.
O tom všem pojednávaly před-
nášky na konferenci Celostátní
setkání městské a obecní policie,
kterou v Brně už potřetí pořádala
společnost Magnus Regio, vydava-
tel Moravského hospodářství.
Konferenci zahájil odborný
garant, rektor Vysoké školy Kar-
la Engliše Zdeněk Koudelka. „Na
rozdíl od mediálně vděčných té-
mat jako je třeba Islámský stát, se
tato konference zabývá reálnými
problémy, které mají skutečný
dopad na bezpečnost obyvatel,“
uvedl známý právník.
Novelu zákona o obecní policii
rozvedla vedoucí oddělení odbo-
ru bezpečnostní politiky a pre-
vence kriminality Ministerstva
vnitra Milena Bačkovská. „Došlo
k lehkému posunu, novela pro-
šla prvním čtením v poslanecké
sněmovně. Její rozsah má ale být
výrazně redukovaný. Hlavní body
jsou snížení věku strážníků na 18
let. Zbrojní průkaz ale získají až od
21 let. Další změna je osvědčení
o způsobilosti, rozšířené na pět
let. A po čtvrté zkoušce by dosta-
li osvědčení na dobu neurčitou.
Nejkontroverznější téma je ome-
zení možnosti měření rychlosti
obecními policiemi na základě
veřejnoprávní smlouvy. Ovšem
práci v terénu. „Jejich používání
výrazněji zefektivňuje práci. Na-
bízíme celé portfolio výrobků pro
nepříznivé podmínky. Mezi zá-
kazníky počítáme městské i státní
policie nejen z České republiky,
ale z celého světa,“ pochlubil se
Vokáč, který představil také dva
produkty jeho firmy.
Vrchní komisař Krajského
ředitelství Jihomoravského kra-
je Policie ČR Stanislav Hrdlička
rozvinul téma součinnosti obecní
a městské policie a jejích kolegů ze
státní policie. „Staronové hrozby
jsou terorismus a útok aktivního
střelce. Obecní policie má co říct
hlavně při preventivních opat-
řeních v ochraně měkkých cílů,
případně ve sdílení informací,“
podotkl vrchní komisař.
Systém IQ metropolis předsta-
vil manažer obchodního oddělení
společnosti inQool Michael Říha.
Prošel funkce digitálních agend
pro městské policisty. „Logicky
provazujeme jednotlivé agendy
mezi sebou. Vytěžím data, která
jsem už zadal, to šetří čas,“ řekl
Říha.
Odborný garant konference
Zdeněk Koudelka věnoval svůj čas
tématu možnému sloučení obec-
ní a státní policie, které rozebral
ze všech stran. „Možné jsou buď
plošné sloučení, nebo pouze ve
velkých městech, kde by došlo ke
vzniku metropolitní policie. Pro-
blémový okruh jsou finance, ale
také velení. Problematické jsou
i personální a technické aspekty.
Obce nebudou souhlasit s oslabe-
ním své samosprávy a vlivu na
bezpečnost. Sloučení je za daných
podmínek nereálná fikce v jakéko-
li formě. A za sebe dodávám, že to
je i dobře,“ uvedl Koudelka.
Komunikace
je základ
Další aplikaci pro usnadnění
práce strážníků představili zá-
stupci společnosti Vera. Ukázali
mobilní aplikaci pro zaznamenání
události, která má předejít zby-
tečnému papírování. „Údaje, které
městská policie uloží, si může vy-
táhnout úředník, který se zabývá
přestupkovou agendou, aniž by
cokoli opisoval,“ vysvětlil produk-
tový manažer správních agend ze
společnosti Vera Jan Stodola.
Systémy pro měření rychlos-
ti prezentoval generální ředitel
společnosti Ramet Rudolf Vá-
cha. Představil především měřiče
rychlosti, ať už stacionární, nebo
mobilní. „Ovládání je standardní
pomocí tabletů. Nabízíme něko-
lik typů kamer i objektivů. Máme
širokou variabilitu těchto nástrojů,
pravděpodobnost, že se vše stihne
projednat do voleb, si netroufám
odhadovat,“ uvedla.
Stihne se
důležitá novela?
Bačkovská kromě obecní poli-
cie proprala i zbraně a stav, který
rozhýbala Evropská komise. Pat-
náct měsíců má trvat implementa-
ce kontroverzní směrnice do čes-
ké legislativy. Ovšem zástupkyně
Ministerstva vnitra na zrychleně
napsané směrnici nenechala nit
suchou. „Změny jsou značné a ne-
podaří se nám to změnit jedním
zákonem. Bude jich víc,“ doplnila
Bačkovská s tím, že je otázka, jaké
zbraně budou v držení obecních
policií v roce 2019.
Lenka Minaříková, vrchní
ministerská radová z odděle-
ní správního řízení, odboru le-
gislativy a koordinace předpisů
Ministerstva vnitra, se zabývala
změnami v přestupkovém řízení.
„První dílčí dopad je oznamování
přestupků, kde se výslovně uvádí,
co všechno má obsahovat ozná-
mení. Hlavní je ale nahrazení blo-
kového řízení příkazem,“ uvedla
Minaříková. První z mostů mezi
legislativními tématy a technikou
vystavěl Jakub Vokáč, key account
manager CEE společnosti Pa-
nasonic System Communications
Company Europe, která už dvacet
let dodává odolné počítače pro
naše akce
Konference pokračovala v tradici vynikajících odborníků v roli hostů.
FOTO: Jiří Salik Sláma
Kroměpřednášekdošloi nanázor-
nou ukázku techniky partnerů.
Znovu zaplněný sál hotelu
Voroněž pozorně poslouchal.
Hlavní partneři Partneři
Videoreportáž z akce najdete na
www.moravskehospodarstvi.cz
na sever, ale s D 35 i na východ. Na
čtyřech úsecích dvou dálnic ještě
letos kopneme do země,“ těšilo
Rudoleckého.
Velkým tématem bylo financo-
vání silnic ze státního rozpočtu.
„Z hlediska potřeby je jasné, že
jsou kraje dlouhodobě výrazně
podinvestované. Ale nejde to řešit
ministerstvo dopravy. S Poláky
jsme u D 11 domluveni, že by-
chom měli končit zároveň s nimi,
tam bychom měli zahájit v roce
2020. Další úsek pak 2022,“ po-
dotkl Rudolecký. D 35 je prioritní
stavba. U ní se předpokládá reali-
zace ve třetím čtvrtletí letošního
roku. U nich jsou archeologické
průzkumy období.
Mluvilo se také o bezpečnosti
v dopravě. V Královehradeckém
kraji se zvedají počty nehod. A zá-
stupce dopravní policie se těší na
otevření každého kilometrů dál-
nice. A v pardubickém kraji je to
obdobné.
Mluvilo se také o bezpečnosti
dopravy ve městech. „Možnos-
tí je celá řada, od programova-
telných řadičů a ústředen, jsme
schopní komplexně liniově řídit
celou dopravu. Zkušeností z obcí
máme celou řadu,“ uvedl vedoucí
obchodního odboru STM společ-
nosti AŽD Praha Patrik Reiniš.
Došlo také na téma bezpečnost
na železnicích. „Akutnějším pro-
blémem je střet vlaku s osobou.
Takže to problém je, těch je víc.
A mimo přejezdy a přechody. Ale
není reálné oplotit všechny tratě,“
uvedl ředitel oblastního ředitelství
Hradec Králové Správy železniční
dopravní cesty Vladimír Filip.
Partneři akce byly společnosti
AŽD Praha a Správa železniční
dopravní cesty. Akce byla uspořá-
dána za finanční podpory Králo-
vehradeckého kraje.
Doprava v České
republice byla
a stále je velká
výzva. Nejinak
je tomu ve
východních
Čechách. Proto
společnost Magnus
Regio uspořádala
v Hradci Králové
business snídani
s názvem
Bezpečná dopravní
infrastruktura ve
městech a obcích.
Letos šlo již o třetí
ročník této akce.
První náměstek hejtmana
Královehradeckého kraje Martin
Červíček uvedl, jakou důležitost
jeho kraj přikládá dopravě, „V po-
sledních čtyřech letech kraj do této
oblasti zajistil zhruba dvě miliar-
dy, i když z hlediska investic to do
dalšího období chce zajistit aspoň
dvojnásobek. Děláme letos asi še-
desát dopravních staveb. Z toho
jde vidět, že se to stalo jistou prio-
ad hoc řešením, musíme to dělat
systémově,“ doplnil náměstek mi-
nistra vnitra.
Podfinancované
krajské silnice
Ladislav Umbraun, vedou-
cí odboru dopravy a silničního
hospodářství Pardubického kraje,
prozradil, že do krajských silnic
letos půjde mezi 600 a 700 milio-
ny korun. „Podfinancování je
stejné jako v Královehradeckém
kraji. Vítáme jakoukoli aktivitu ve
směru od státu ke kraji,“ uvedl
vedoucí odboru.
Starosta Trutnova Ivan Ada-
mec k tématu financování doplnil:
„Stát nemá svoje projekty připra-
vené. Jinak by sátátní peníze do
krajů nešly.“
Starostu Opatovic nad Labem
Pavel Kohout zajímalo, proč ob-
chvat jeho obce přinesl dalších
6000 vozidel do obytných zón.
„Nevíme jak ten problém řešit.
Nechceme hatit dopravní stavby,
ale k tomuto problému se musí
vrátit,“ vyzval starosta, který byl
poté vyzván trpělivosti.
Tématem je také výkup po-
zemků pod budovanými dálni-
cemi. „S ŘSD velmi intenzivně
ritou,“ uvedl někdejší policejní
prezident.
Náměstek ministra dopravy
Kamil Rudolecký uznal, že situace
v těchto krajích není po dopravní
stránce tak špatná. „Můžeme se
i trochu pochválit, protože přípra-
va staveb je ve finální fázi. Musíme
pokračovat od Hradce Králové dál
spolupracujeme ve všech fázích.
Intenzivně se účastníme jednání
s vlastníky. Navrhujeme řešení při
rozdělených pozemcích. Chtějí
mít informace. To pak pomáhá
při jednáních,“ prohlásil ředitel
Krajského pozemkového úřadu
pro Pardubický kraj Miroslav
Kučera.
Starosta obce Břehy Petr
Morávek si postěžoval na inten-
zitu kamionové dopravy nejen
v okolí jeho obce. „Jak je možné,
že kamionovou dopravu nikdo
nereguluje, naopak u rodinného
domku musíte mít povinné stání
pro automobil?“ ptal se starosta.
Dočkal se odpovědi. „Obce se mo-
hou domluvit a zakázat průjezd
kamionové dopravě,“ poradil sta-
rostovi náměstek Rudolecký s tím,
že ŘSD plánuje studii, kde všude
je možné vytvořit nové odpočív-
ky pro kamiony. Nemusely by tak
parkovat v malých obcích.
Starosta obce Rohovládova
Bělá Václav Fišer už několik let
řeší problém s objemem tranzitní
dopravy ve středu obcí. „Je chyba,
že stát sám nedokáže regulovat
kamiony a dostat je tam, kam je
potřebuje,“ podotkl Fišer.
Velkým tématem jsou obě vý-
chodočeské dálnice – D 11 a D 35.
Aktuálně probíhá archeologický
průzkum. To může začátek staveb
zbrzdit a nic s tím neudělá ani
Na business snídani se znovu sešli zástupci krajů a ministerstva dopravy.
FOTO:Vlado Mlynarčík
Partneři
Ve východních Čechách investují do infrastruktury miliardy
http://www.floowie.com/cs/cti/web-mh1706/květen | červen 2017 11
inspirace u sousedů
inzerce
Autovlaky na Slovensko
bodují. Uvnitř hranic
se však nevyplatí
Přes šestnáct
tisíc automobilů
a motocyklů
v loňském
roce naložili
nebo vyložili
z autovlaků
v České republice.
Michal Čejka
Všechny mířily buď z, nebo
na Slovensko, a všechny měly
začátek, či konec cesty v Pra-
ze. Z dalších destinací se totiž
v České republice motoristé do
autovlaků nedostanou.
Větší nabídku, kde s sebou
vzít do vlaku i své auto, nabízí
Slovensko a Rakousko. Naopak
v mnohem větším Polskou jsou
autovlaky nostalgickou vzpo-
mínkou na osmdesátá léta.
Důležitý je
správný tvar
U Slovenska a Rakouska mů-
že za větší variabilitu podlouh-
lý tvar obou zemí. A tak se lze
svést z Bratislavy do Humen-
ného, nebo z Grazu a Vídně do
Innsbrucku nebo Feldkirchu.
České dráhy vnitrostátní auto-
vlaky neplánují. „Důvodem jsou
krátké přepravní vzdálenos-
ti. S ohledem na potřebný čas
k nakládce a manipulaci s vo-
zem zhruba hodinu před od-
jezdem, je úspora času neefek-
tivní,“ uvedla mluvčí národního
dopravce Radka Pistoriusová
s tím, že se zřízení autovlaků
vyplatí od vzdálenosti šesti set
kilometrů, což je cesta trvající
osm hodin. A vzdušnou čarou je
to mezi nejzápadnějším a nejjiž-
nějším bodem v České republice
493 kilometrů. Autem se přitom
z Chebu do Břeclavi dostanete
za čtyři a půl hodiny.
Pro zájemce o netradiční ces-
tu tak zbývají pouze Tatry nebo
ještě vzdálenější Košice. Ovšem
jen z Prahy. „Autovlak sice ři-
diči z měst na Moravě nemají
k dispozici, ale na rozdíl od ři-
dičů z českých krajů mají cestu
do cílových destinací autovla-
ku na Slovensku po vlastní ose
výrazně kratší, a cesta není tak
vyčerpávající a časově náročná,“
uvedla Pistoriusová.
Do Itálie nebo
Německa
To z Rakouska se bez kapky
benzinu řidiči dostanou do řady
míst. Kromě hojně využívaného
směru do Alp autovlaky jezdí
do italské Verony a Livorna,
nebo naopak přes Mnichov do
Düsseldorfu či až do Hambur-
ku. „Zejména v zimním obdo-
bí se tak rekreanti na cestě do
lyžařských středisek vyhnou
dopravním zácpám i sněhu na
silnicích, mohou cestovat v po-
hodlí,“ uvádí rakouský dopravce
ÖBB.
Před víc než dekádou měli
i Češi možnost „autovlakové“
dovolené. Jenže spoj do chorvat-
ského Splitu skončil před devíti
lety. „Zrušili jsme jej z důvodů
finanční náročnosti na straně
zahraničních dopravců a tím
vysoké přepravní ceny, která
znamenala nezájem cestujících,“
doplila mluvčí Českých drah.
Na Slovensko ale Češi jez-
dí autovlakem rádi. Přeprava
stoupla o deset procent. „Více
zákazníků jsme zaznamenali
jak u trojice nočních autovlaků,
které jezdí prakticky každý den,
tak u denního autovlaku, který
Lanovka přes Dunaj,
ale i do kampusu či ZOO
Několik vagonů, do kterých
se vleze tolik lidí jako do auto-
busu. A pak se vznesou do
vzduchu. Žádné sci-fi, v Brati-
slavě takto hodlají ulevit vzrůs-
tající dopravě. Pomocí lanovky.
O tento způsob dopravy vážně
přemýšlejí také v Ostravě či
Brně.
Byť nápad vypadá extrava-
gantně, ve světě funguje. Měst-
ské lanovky přepravují obyvatele
v New Yorku, Austinu, Barce-
loně, Londýně, Ankaře, Lyonu.
Anebo v Ústí nad Labem. Tam ji
ročně využije na dvě stě tisíc lidí.
Zařadí se k nim dvě největší mo-
ravská města a slovenské hlavní
město? V Bratislavě doufají, že
do roku 2020 propojí břehy Du-
naje ve výšce 20 až 30 metrů.
V přepočtu za zhruba 1,35 mi-
liardy českých korun. Nejde
o žádné finální rozhodnutí. Jen
návrh, který čeká na schválení.
„Řešíme i technické detaily, jako
počet lan nebo zachycení kabi-
ny zezdola či seshora,“ uvedla
mluvčí developerské firmy HB
Reavis Martina Jamrichová.
Bratislavské župě se nápad
s lanovkou líbí. Padla totiž
možnost vybudovat tunel pod
Dunajem. „Byla otázka času,
kdy někdo přijde s takovým
návrhem. Lanovka má všechny
výhody tunelu, hlavně jí však
nehrozí nehody. Taková mož-
nost dopravy v přetíženém
úseku chybí,“ řekl slovenskému
deníku Nový Čas bratislavský
župan Pavol Frešo, který mluvil
o jednáních o propojení lanovky
s integrovanou dopravou.
Odlehčí
dopravě
Velkokapacitní lanovka mů-
že nejen přitáhnout turisty, ale
také alespoň trochu odlehčí
přetížené a pomalé hromadné
dopravě. S metrem, které se za-
čalo stavět na konci osmdesá-
tých let, Bratislava momentálně
nepočítá, k ledu šel i projekt
podzemní železnice, která ho
měla nahradit.
Bratislava přitom už dvě
jedinečné lanovky má. Jedna
stará, ale před pár lety zrekon-
struovaná, vede do horské ob-
lasti Kamzík, kde se nacházejí
také sjezdovky. Druhá unikátní
je v automobilce Volkswagen.
Jako jediná lanovka na světě
přepravuje už téměř patnáct let
vyrobené automobily z jedné
části továrny do druhé.
Bude slovenská realizace
rychlejší než brněnská či ostrav-
ská? V obou těchto městech je
zatím sen o lanové dráze ve fázi
úvah či prvních příprav. Musí
se teprve zjistit, zda je lanovka
skutečně přínosem pro dopra-
vu, se kterou se Brno i Ostrava
dlouhodobě potýkají.
„Projektem lanovky, která
by lépe propojila hlavní turis-
tické cíle v Ostravě, se vážně
zabýváme. Právě jsme vyhlásili
výběrové řízení na studii, která
uskutečnitelnost projektu buď-
to potvrdí, nebo vyvrátí,“ řekl
Deníku ostravský primátor To-
máš Macura s tím, že klíčová je
pro realizaci lanovky evropská
dotace.
Zatímco v Ostravě se uvažuje
o trase z Dolní oblasti Vítko-
vice přes Černou louku, haldu
Ema do Zoo, v Brně by mohla
ulevit přeplněnému Mendlovu
náměstí a vést do univerzitního
kampusu v Bohunicích.
Pro vybudování lanovky
hovoří kromě doplnění auty
přecpaných ulic také cena.
„Když jsme počítali cenu trati
na Kamechy, tak u tramvaje za
miliardu korun byla alternati-
va lanovka za dvě stě milionů,“
upozornil pro Deník ředitel Do-
pravního podniku města Brna
Miloš Havránek.
MICHAELA ŘÍMANOVÁ
jedenkrát týdně spojuje Prahu
a Košice,“ uvedl podrobnosti
Michal Štěpán, člen představen-
stva Českých drah odpovědný
za osobní dopravu. „Největší
nárůst jsme zaznamenali u nej-
mladší linky mezi Prahou a Hu-
menným, tedy na samý východ
Slovenska. Počet přepravených
osobních automobilů a moto-
cyklů na této lince překročil za
loňský rok 1 900 vozidel, což
představuje víc než dvojnásobek
přeprav oproti roku 2015,“ do-
plnil Štěpán.
„Produkt, který je určen ši-
roké veřejnosti, podle našich
průzkumů využívají zejména
cestující za prací v zahraničí
a ti, kteří využívají autovlak na
soukromé cesty, např. z Prahy
nebo z Košic pokračují dále do
zahraničí za rodinami. Další
velkou skupinou jsou zákazníci,
kteří cestují z Čech do Vysokých
Tater na dovolené. Autovlak už
vícekrát využili i různé ucele-
né skupiny, například fanouš-
kové veteránů či velké skupiny
motorkářů,“ konstatoval Karol
Martinček, člen představen-
stva a ředitel úseku obchodu
Železničné spoločnosti Sloven-
sko.
Při přepravě jsou automobi-
ly zaparkovány na speciálních
dvoupatrových nákladních vo-
zech připojených k vlaku, který
se skládá z vozů pro cestující.
Cestující tráví na nočních spo-
jích cestu v lůžkových vozech
s maximálně třímístnými oddíly
a s obsluhou, která nabízí během
cesty občerstvení a ráno serví-
ruje snídani, která je součástí
poskytovaných služeb.
Počet přepravených
automobilů a motocyklů
autovlaky mezi ČR a SR
■ 2013 – 14 800
■ 2014 – 15 200
■ 2015 – 15 300
■ 2016 – 16 000
přeprava
Autovlaky Česko – Slovensko
Číslo vlaku Název, trasa a odjezd – příjezd
EN 442 Bohemia: Humenné 19:46 – Praha hl. n. 7:22 (nejede 24./25. 12. a 31.12./1.1.)
EN 442 Bohemia: Košice 22:08 – Praha hl. n. 7:22 (nejede 24./25. 12. a 31.12./1.1.)
EN 443 Bohemia: Praha hl. n. 23:09 – Poprad Tatry 7:03 (nejede 24./25.12. a 31.12/1.1.)
EN 444 Slovakia: Poprad Tatry 21:59 – Praha hl. n. 6:33 (nejede 24./25.12. a 31.12/1.1.)
EN 445/443 Slovakia/Bohemia: Praha hl. n. 22:00 – Humenné 10:33 (nejede 24./25. 12. a 31.12./1.1.)
EN 445 Slovakia: Praha hl. n. 22:00 – Košice 7:41 (nejede 24./25.12. a 31.12/1.1.)
EC 242 Roháče: Košice 11:22 – Praha hl. n. 19:22 (jede v neděli a vybrané dni)
EC 243 Roháče: Praha hl. n. 13:19 – Košice 21:10 (jede v pátek a vybrané dni)
Z Moravy je to na Slovensko blíž.A tak si luxus autovlaku může vyzkoušet jen ten, kdo se nalodí už v Praze.
FOTO: České dráhy
Podmínky pro vývoz a dovoz mezi Evropskou unií a třetími
zeměmi nejsou rovnovážné.Třetí země kladou evropským
vývozcům řadu nových administrativních překážek, které
jim znesnadňují vývoz, sami přitom do EU vozí zboží za
výrazně jednodušších podmínek. Ministr zemědělství
Marian Jurečka se kvůli tomu obrátí na eurokomisaře
Phila Hogana.
„Některé nově zaváděné požadavky pro naše vývozce jsou
v rozporu s mezinárodními obchodními dohodami. Nejde
jen o problém zemědělství a potravinářství, ale i ostatních
odvětví, třeba strojírenství a hutnictví. Proto chci, aby
se situací zabývaly i další sektory a problém se řešil na
celoevropské úrovni,“ řekl dnes na jednání vládního
Výboru pro EU ministr zemědělství Marian Jurečka.
Jednou z oblastí, která znesnadňuje evropským
producentům obchod, jsou zdlouhavé a komplikované
certifikační procedury.Ty se protahují až na několik let.
(red)
Ministr zemědělství chce větší podporu vývozců
aktuálně
http://www.floowie.com/cs/cti/web-mh1706/12 květen | červen 2017
bezpečné město
inzerce
GDPR bude stát
skoro tři miliardy ročně
GDPR bude pro
Českou republiku
víc evoluce
než revoluce,
přidá ale už tak
dost výrazné
byrokratické
zatížení.
Michal Čejka
Příští rok v květnu vstoupí
v platnost nová evropská směr-
nice o ochraně osobních údajů,
zkráceně GDPR. Kromě vyšší
ochrany dat přinese také velké
náklady. A pokuty. Na přizpůso-
bení se mají firmy i státní sprá-
va a samospráva ještě skoro rok
čas. Většina ale zatím připravena
není. Situace je v tomto ohledu
ještě horší. „Ani vedení veřejného
a státního sektoru o tom nemá
moc velké ponětí,“ upozorňuje ex-
pert přes bezpečnostní informač-
ní technologie Milan Berka, který
je zároveň odborným garantem
konference Bezpečnost chytrých
měst, kterou společnost Magnus
Regio pořádá 19. září v Olomouci,
a kde bude GDPR také patřit mezi
témata.
Proč vlastně GDPR vzniklo?
Jedná se o snahu sladit ochra-
nu osobních údajů v rámci EU.
Pokud v EU má být volný pohyb
více pracovních nabídek. Ale co je
moc, to už je příliš.
Je na přípravu pro firmy
a státní správu a samosprávu ješ-
tě dost času, nebo už je nejvyšší
čas vše začít řešit?
Z mého pohledu se dá příprava
a realizace opatření stihnout za tři
až šest měsíců, podle organizace.
Takže zatím je času docela dost.
Co byste doporučil těm, kte-
rých se nová regulace týká? Asi
se nabízí datový audit.
Regulace bude platit od května
2018, to je ještě docela dost času.
Nejprve by se dotčené organizace
měly seznámit s obsahem tohoto
nařízení. Podle mne je vhodné se
před auditem se spíše podívat také
na ČSN ISO/IEC 27 001 a někte-
ré navazující normy. Je vhodné si
udělat tabulku, co a jak z uvede-
ných materiálů splňuji, a teprve
potom si objednat případný audit.
Pokud si audit objednáte hned, za-
platíte a nebude mít nejspíše nic.
Máte analýzu rizik? Zjistíte, že ne.
Máte bezpečnostní politiku? Taky
ne. A v podstatě není co řešit.
Vznikne funkce pověřence
pro ochranu osobních údajů.
Jak velké starosti s tím budou
instituce mít?
Potřebují na to pracovníka, do-
poručován je právník. Bude muset
mít zástupce pro případ dovolené
nebo nemoci, protože incidenty se
budou muset hlásit do 82 hodin.
osob, musí existovat i pohyb údajů
o těchto osobách.
Co se vlastně příští rok v kost-
ce změní?
Přibudou starosti, povinnosti,
změní se řádově velikost pokut
proti pokutám Úřadu na ochranu
osobních údajů.
Bude GDPR konkrétně pro
Českou republiku revolucí, ne-
bo evolucí?
Bude to spíše evoluce, protože
jsme měli nebo stále máme Zákon
101/2000 Sb. (Zákon o ochraně
osobních údajů a o změně někte-
rých zákonů – pozn. red.).
Jak vy vnímáte tuto novou
úpravu ochrany osobních údajů?
Když to trochu přeženu, tak si
začínám připadat tak trochu jako
Alenka v říši divů. Máme třeba
Zákon o kybernetické bezpečnos-
Očekáváte, že postihne více
správu a samosprávu, anebo fir-
my, kterých se to také dotkne?
Postihne to všechny, kteří spra-
vují nějaké osobní údaje od svozu
odpadu, přes nemocnice, lékaře
po registr osob.
Myslíte, že se díky těmto změ-
nám zvýší povědomí lidí o osob-
ních údajích?
U lidí nějaký zvýšení povědo-
mí neočekávám, ale může díky
pokutám skončit řada firem.
Právě navýšení pokut vypadá
jako největší strašák této změ-
ny.
V současné době je pokuta za
únik osobních údajů maximálně
deset milionů korun, pokud k ně-
mu dojde opakovaně, pak pade-
sát milionů. V rámci EU to bude
dvacet milionů euro nebo do výše
čtyř procent obratu. V případě
1T-Mobile by se tak z letošní po-
kuty 3,6 milionu korun mohla
stát pokuta jedna miliarda korun.
Pokuty dostane firma, a ta si musí
toto právně ošetřit například s do-
davateli.
Podle průzkumů zatím čeští
manažeři o GDPR nemají příliš
velké povědomí. Jak je to ve ve-
řejném sektoru.
Ono ani vedení veřejného
a státního sektoru o tom nemá
moc velké ponětí. Teprve to nějak
začíná krystalizovat. Například
celá příprava bude něco stát. Jak
stát pomůže třeba obcím a měs-
tům? Existuje záměr, že by se to
mohlo dotovat z evropských do-
tací. U nás máme kolem šesti tisíc
měst a obcí. Každá obec nejspíš
eviduje svoz odpadu, místní po-
platky a podobně
Když vezmeme, že správce dat
může ročně brát kolem čtyř set ti-
síc korun, vynásobíme to počtem
ti, máme nařízení eIDAS o elek-
tronickém podpisu, nyní přijde
GDPR, ale máme taky normy pro
informační bezpečnost a to ISO,
ČSN, ETSI, máme Úřad na ochra-
nu osobních údajů, máme Ná-
rodní bezpečnostní úřad, máme
Národní centrum kybernetické
bezpečnosti... Každé nařízení bu-
de vyžadovat mimo dokumentace
posouzení shody – to znamená
audit. Jeden audit vyjde na pa-
desát až sto tisíc korun. A navíc
se bude muset pravidelně opa-
kovat.
Takže hlavní myšlenka zní
zjednodušit?
Stálo by za to se zamyslet, jest-
li by nestačil jeden zákon nebo
nařízení a jeden úřad. A jestli by
neměl být jeden zákon, založený
například na ISO normách a ta-
ky jeden audit. Tedy ne že by mi
vadilo, když v této oblasti dělám,
obcí, jsme na částce 2,4 miliardy
korun za rok. A to jsem ještě po-
čítal s hodně mizerným platem
zaměstnance. Pak tu máme jeden-
krát ročně audit za padesát tisíc,
to máme tři sta milionů. A jsme
skoro na třech miliardách za rok,
navíc nepočítám náklady na hard-
ware, software, ostrahu a podob-
ně. Připočtěte si náklady firem
a nestačíte koukat, co to bude stát.
A nepůjde o žádné jednorázové
položky.
Přehlídka osobností
Konferenci ISSS každoročně poskytuje záštitu celá
řada osobností tuzemského politického života. Přímo
na konferenci nechyběl předseda vlády ČR Bohuslav
Sobotka, který svým vystoupením otevřel celý pon-
dělní program. V bloku, jenž předcházel tradičnímu
hodnocení rozvoje e-governmentu z pohledu MV, mu
sekundovali poslanci PSP Věra Kovářová a Ivan Pil-
ný, hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek a prezident
ICT Unie Zdeněk Zajíček. Na dopoledním slavnostním
zahájení se pak představilo několik členů vlády včetně
místopředsedů Andreje Babiše a Pavla Bělobrádka či
nového ministra průmyslu a obchodu Jiřího Havlíčka.
Na podiu nechyběli ani poslanci obou komor Parla-
mentu, šéfové státních organizací, náměstci minis-
terstev, představitelé asociací a svazů nebo zástupci
největších dodavatelských firem.
Nabitý program přinesl několik
zásadních témat
Nejsledovanějším bodem programu bylo jako obvykle
slavnostní zahájení s diskusní kavárnou a letos navíc
i s diskusí zástupců parlamentních stran. Velký zájem by
rovněž o odborný blok věnovaný elektronizaci zdra-
votnictví, na němž se jako obvykle výrazně podílel Kraj
Vysočina. Viditelným tématem letošního ročníku byly
i přednášky a diskuse týkající se konceptu „chytrých
měst“ doplněné otázkami kolem internetu věcí a mož-
nosti využití nejrůznějších řešení municipalitami. Hodně
často se hovořilo i o problematice kybernetické bez-
pečnosti a o dopadech nového nařízení EK k ochraně
osobních dat označované jako GDPR, které zasáhne od
května příštího roku doslova celou veřejnou správu.
Visegrádská konference
Zahraniční hosté konference ze států V4 se sešli již
v neděli v podvečer v Klicperově divadle, kde pod-
předseda Košického samosprávného kraje István
Zachariaš převzal ocenění za dlouholetou spoluprá-
ci. Na slavnostním zahájení v pondělí pak přispěl do
diskuse primátor města Kežmarok Ján Ferenčák a do
programu se aktivně zapojila i řada jejich kolegů z ve-
řejné správy Slovenska a Maďarska.
Doprovodné akce a soutěže
Nedílnou součástí programu jsou každoročně setkání
a jednání, která těží z mimořádné koncentrace politiků,
odborníků a zástupců veřejné správy. Jako obvykle se
uskutečnilo jednání komisí Svazu měst a obcí ČR a Ko-
mise Rady Asociace krajů ČR pro informatiku s poslan-
ci Parlamentu ČR či setkání Sdružení tajemníků měst-
ských a obecních úřadů. V letošním roce se navíc konal
i neveřejný diskusní panel České bankovní asociace
zaměřený především na elektronickou identitu a rozvoj
bezhotovostního styku.
Na konferenci se také setkali vítězové oblíbených
soutěží, jako jsou například Zlatý erb, Biblioweb či
JuniorErb a udělena byla i cena Český zavináč. Ve
spolupráci s organizátorem soutěže Zlatý erb, jímž
je od letošního roku spolek Český zavináč, vyhlásila
Iniciativa 202020 rovněž „nejoblíbenější online služ-
bu e-governmentu“.
Podrobné informace včetně podrobného programu,
audio- a videozáznamů, výsledků soutěží, komplet-
ního archivu posledních ročníků i přehledu partnerů
a spolupracujících subjektů jsou dostupné na
www.isss.cz
Konference ISSS/V4DIS 2017 je minulostí
V Hradci Králové skončil v úterý 4. dubna jubilejní dvacátý ročník konference ISSS, který jako obvykle doprovo-
dila visegrádská konference V4DIS. Akce, která se zaměřuje na reformu veřejné správy, rozvoj e-governmentu
a informatizaci společnosti, je jednou z největších konferencí svého druhu v celém regionu střední a východní
Evropy. Jako obvykle se zde setkali vrcholní politici, ministři a šéfové státních úřadů se stovkami zástupců měst
a obcí, informatiky krajských či městských úřadů, odborníky, hosty ze zahraničí i manažery firem, které do tohoto
segmentu dodávají technologie a služby. Počet registrovaných účastníků se v posledních letech pohybuje kolem
čísla 2300 a ani letošní ročník nebyl výjimkou, kongresové centrum Aldis bylo opět nabito k prasknutí.
20
let
konference
Doc. RNDr. Milan
Berka, CSc.
IT expert
Momentálně pracuje jako IT
security manager ve společnosti
T-Mobile CZ. Současně pracuje coby
bezpečnostní manažer na odboru
OIT na Krajském úřadu Plzeňského
kraje a jako bezpečnostní ředitel
akreditované certifikační autority
eIdentity a. s. Dále se zabývá
projekty v oblasti IT, bezpečnosti IT,
Metropolitních a Regionálních ICT
infrastruktur, technologických center
krajů a obcí s rozšířenou působností
(ORP), integraci informační
systémů, provádí bezpečnostní
audity, návrhy a zpracování
bezpečnostní dokumentace,
zpracování bezpečnostních
posudků, bezpečnostní analýzy
a bezpečnostní testy. Provádí
také analýzy rizik včetně návrhů
bezpečnostních opatření dle
bezpečnostních norem.
Spolupracuje s firmami Microsoft,
ICZ, ORACLE Česká republika,
NAVIGA4, SABA Consulting, Novell
Czech Republic, COMGUARD
a dalšími.
kdo je…
Hlavní témata:
• Nové technologie pro zvýšení bezpečnosti na silnici
a železnici
• Bezpečnost budov ve svěřené správě měst a obcí – ochrana
tzv. měkkých cílů – školy, školky, zdravotnická zařízení
• Bezpečnost občanů ve městech a obcích z pohledu policie
• Integrovaná doprava a součinnost krajů v MHD
• Technologie pro chytrá města pro oblast chytrého
parkování, nákup jízdenek, kde všude možno platit
bezpečně kartou
• Ochrana osobních údajů – jak se promítnou novinky
v zákoně v běžném životě měst a obcí (připravovaný zákon
č. 412/2005 Sb.) z pohledu NBÚ
• Zabezpečení dat a zálohování dat, co se stane, když…
• Dotační tituly a zdroje nejen v oblasti IT
• Příklady chytrých měst u nás
Určeno pro všechny se zájmem o posílení ochrany
obecního majetku a bezpečnosti ve vašich městech
a obcích, především pak zástupce měst a obcí z pěti
moravských krajů (Jihomoravský, Moravskoslezský, Zlínský,
Olomoucký, Kraj Vysočina) a krajů Královéhradeckého
a Pardubického.
odborná konference 5. ročník
Bezpečnost chytrých měst
19. září 2017, Olomouc
Organizátor:
Mediální partner:
V případě zájmu o partnerství na této akci
kontaktujte: obchod@magnusregio.cz
nebo 774 112 138
PŘIHLASTE SE NA: GSM 725 006 094
j.hrstkova@magnusregio.cz
www.magnusregio.cz
Předpokládaný
počet účastníků:
100–120
Účastnický poplatek:
1 200 Kč pro zástupce státní
a veřejné správy
2 800 Kč pro zástupce
soukromého sektoru
http://www.floowie.com/cs/cti/web-mh1706/květen | červen 2017 13
bezpečné město
Příjemnější život s Chytrou radnicí
Soutěž Chytrá radnice se koná za podpory:
Organizátoři a generální partneři:
Úřad vlády ČR, Česká spořitelna, O2 Czech Republic
a DDeM
Zlatí partneři:
AVE CZ odpadové hospodářství
a ŠKODA AUTO DigiLab
Partneři:
Cross Zlín, Camea a Visa
Odborní partneři:
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR,
Fakulta dopravní ČVUT v Praze,
Fakulta informatiky a statistiky VŠE v Praze,
Vysoké učení technické v Brně, Czech Smart City Cluster,
Svaz měst a obcí ČR a 6D Academy
Hlavní mediální partner:
vydavatelství CNC s tituly E15, info.cz a Blesk
Mediální partneři:
Moravské hospodářství a Pro města a obce
rovali, motivovali, doplňovali a předháněli,
tak k tomu přesně slouží soutěž Chytrá
radnice.
Přihlaste i vy svůj projekt do některé
z pěti soutěžních kategorií (Životní pro-
středí, Individuální doprava, Veřejná do-
prava, Energetika a e-Úřad) nebo obešlete
rovnou všechny! Účast v soutěži je bezplat-
ná, vstoupit do ní můžete prostřednictvím
webových stránek www.chytra-radnice.cz
a uzávěrka přihlášek je do konce června.
„V Českých Budějovicích by chtěl žít
každý,“ říká v jedné z her klasika zne-
uznané divadelní tvorby Karel Infeld
Prácheňský, aby s tímto tvrzením ná-
sledně polemizoval. Pravověrným budě-
jovičákům tahle hláška z kusu Divadla
Járy Cimrmana spíše lichotí, než by se
jich dotýkala. Považují si, že jejich město
autoři zvěčnili ve svém nesmrtelném dí-
le, podobně jako jsou humpolečtí pyšní
na všechen ten hliník, který se k nim ze
všech koutů republiky stěhuje díky jiné
průpovídce stejných tvůrců. Oni se mo-
hou cítit trochu slavní a my se bavíme
malinko na jejich účet.
Nicméně zcela vážně vzato, jsou v naší
zemi města a obce, kde se žije výrazně
lépe než v jiných. Jsou ale i taková, kde je
tomu naopak. Proč? Důvodů je mnoho –
geografická poloha, historicky předurčené
pracovní příležitosti, rozloha, strategický
význam, velikost rozpočtu… a v neposled-
ní řadě také kvalita vedení. Ano, samo-
zřejmě i to, kdo sedí na příslušné radnici,
významně ovlivňuje kvalitu života tamních
obyvatel.
A to byl jeden z důvodů, proč se Úřad
vlády ČR ve spolupráci s Českou spoři-
telnou, společností O2 Czech Republic
a agenturou DDeM rozhodly uspořádat
soutěž pro města a obce nazvanou Chytrá
Jste smart?
Tak nám to ukažte!
Soutěž pro města, obce a městské části,
které mají zajímavá a moderní řešení.
Projekty můžete do soutěže přihlásit zdarma na
www.chytra-radnice.cz
Úřad vlády České republiky
Chytrá radnice banner 1200x1000 pixelu lay6.indd 1 01.06.2017 13:59:11
radnice. Jejím cílem je podpořit zavádě-
ní moderních technologií do fungování
měst a obcí a přispět tak ke zlepšení
života obyvatel. Pořadatelé a organizá-
toři soutěže chtějí touto cestou rovněž
přispět k urychlení procesu digitalizace,
v němž naše státní správa a samospráva
oproti zahraničí poněkud zaostává.
Pod pojmem digitalizace si mnozí
z nás vybaví hlavně vysokorychlostní
internet, chytrou televizi a pak nejrůz-
nější vychytávky, které řadíme spíše do
sféry sci-fi, byť pro současné děti už je
to celkem „normálka“. Digitalizace v praxi
však nemusí být vůbec složitá a nepocho-
pitelná. Právě naopak, má zcela konkrétní
a velmi užitečné výstupy, které se týkají
každého z nás. Nevěříte?
Je pro vás běžné komunikovat s bankou
prostřednictvím internetového bankovnic-
tví? To je důsledek digitalizace. Na stej-
ném principu může fungovat i váš kontakt
s obecním nebo městským úřadem. Pokud
máte potřebu vše vyřizovat osobně, může
vám digitalizace zajistit alespoň sjednání
schůzky na přesný, vámi zvolený termín.
Stačí, aby vaše radnice využívala dnes již
běžně dostupné možnosti.
Ale nejde jen o komunikaci mezi lidmi,
podobně je to i s dopravou. Ať už indivi-
duální nebo hromadnou. Platba za par-
kování přes mobilní aplikaci, elektronické
placení jízdného v městském autobuse –
za tím vším je digitalizace. A ta se může
uplatnit třeba i při sofistikovaném řízení
veřejného osvětlení nebo při nakládání
s odpady, kdy kontejner díky čidlu vyšle
signál o tom, že je plný. Svoz odpadu tak
probíhá adresně, kolem kontejnerů je čisto
a šetří se pohonné hmoty i náklady.
Příkladů, kde se uplatňují moderní
technologie při správě měst a obcí, by-
chom mohli jmenovat celou řadu. Je dobře,
že jich přibývá a jsou stále důmyslnější.
Své kouzlo ale mají i úplně jednoduché
a přitom účinné nápady. Aby jich bylo co
nejvíce, aby se jejich tvůrci vzájemně inspi-
Města zjišťují,
kde se lidem nelíbí
Cítíte se někde
dobře? Klikněte to
do pocitové mapy.
S takovou prosbou
se na místní
obyvatele obrací
stále více radnic.
Mapují si tak, na
kterých místech
rádi tráví čas, a kde
by naopak chtěli
změnu.
Veronika Vindišová
S takovými projekty většinou
obcím a městům pomáhají mla-
dí studenti. Chtějí docílit, aby
se názory lidí projevily třeba
v územních plánech.
V Kroměříži z výsledků tako-
vého průzkumu udělali dokon-
ce výstavu v prostorách radnice.
Zdejší pocitové mapy obsahují
celkem osm témat z oblasti kva-
lity života a životního prostředí.
Od stovky respondentů se sesbí-
tále. „Lidé tímto způsobem ma-
jí možnost projevit svůj názor
a mně osobně to připadá jako
skvělý nápad, jak v jednom
projektu spojit spolupráci lidí
a města. Proto když jsem do-
stala možnost pocitovou mapu
vytvořit i pro své město, nevá-
ralo více jak dvanáct set položek
ve formě bodů, linií i ploch.
„Prezentované výsledky nám
v podstatě potvrdily to, jak kde
se v rámci města cítíme, byť
naše pocity nemusí vždy nutně
vyjadřovat realitu,“ sdělil mís-
tostarosta Pavel Motyčka s tím,
hala jsem a pustila se do toho,“
raduje se iniciátorka pocitové
mapy Bruntálu, studentka geo-
dézie na SPŠ stavební v Opavě
Radka Balušková.
V Brně naopak vytvořili tak-
zvanou čichovou mapu, aby zjis-
tili, kde to lidem voní a páchne.
„Splnili jeden ze svých slibů - na
schůzce s náměstkem primáto-
ra Martinem Anderem jsme
mu předali data z dosavadního
fungování Čichové mapy Brna.
Slíbil nám, že je nehodí do koše
a při řešení nejpalčivějších pro-
blémů budeme nyní spolupra-
covat. Míč je každopádně nyní
na straně magistrátu,“ vzkázali
iniciátoři projektu.
Výsledky se
bude zabývat
architekt města
Ander slíbil, že se výsledky
průzkumu bude zabývat. „Do-
hodli jsme se s iniciátory pro-
jektu, že na celou věc podíváme
spolu s oddělením veřejných
prostor Kancelář architekta
města Brna a pokusíme se na-
vrhnout intervence, které by ty
nelibé pocity z některých míst
minimálně zmírnily. S nápady
na řešení přijdeme doufám ještě
do prázdnin,“ uvedl Ander.
Pachparádu vyhrála místa
kolem hlavního vlakového ná-
draží, které je proslulé svým ne-
lichotivým vzhledem. „Na první
že výsledky budou i obsaženy
v připravované publikaci, jež
vyjde na toto téma v newyor-
ském nakladatelství Springer
Publishing.
Pocitové mapy se také po
městech v Moravskoslezském
kraji, hlasovali tak třeba v Brun-
příčce se drží pomočená zeď na
Nádražní ulici, "kam chodí na
záchod nádražní pobudové".
Na místě druhém je vchod do
Vaňkovky na Úzké, kde spous-
tě z vás vadí kuřáci, respektive
kouř z cigaret. No a nejhorší
trojici uzavírá Myší díra mezi
ulicemi Nádražní a Dornych,“
přiblížili organizátoři projektu,
jak výzkum dopadl.
Pocitovou mapu zaplňovali
lidé také v Ostravě. Podobně ja-
ko v jiných městech se ukázalo,
že místním je nejlépe na mís-
tech, kde je třeba zeleň. „Přes
8200 barevných bodů v pocito-
vé mapě výstižně ukazuje, jak
se lidé v Ostravě cítí. Nejlépe
hodnotí parky a klidové zóny,
sportoviště nebo kulturní cen-
tra. Stejně vypovídající je hod-
nocení míst, která by se měla
rozvíjet, nebo se tam lidé dobře
necítí,” uvedla Andrea Vojkov-
ská, tisková mluvčí ostravského
magistrátu.
Pocitová mapa je nástroj, který
nabízí možnost aktivně zapojit
občany do sběru informací
a názorů na lokality, v nichž
bydlí. Obce výsledky využívají
nejčastěji jako podpůrné
podklady pro plánování
investičních akcí, vytváření
koncepcí dopravy nebo jako
informace pro policii.
pocitové mapy
Pardubické letiště
bude bezpečnější
Pardubické mezinárodní letiště získá více než osm milionů korun ze
Státního fondu dopravní infrastruktury. Dotace je určena k nákupu
zařízení, díky kterým bude letiště ještě bezpečnější než doposud.
„V dnešní rozbouřené době je nezbytné investovat do zajištění
bezpečnosti a maximální eliminace možných rizik. Letiště již dnes
splňuje veškeré bezpečnostní požadavky, je držitelem certifikátu,
který dokládá, že bezpečnost letového provozu na mezinárodním
letišti Pardubice je v souladu s požadavky Evropské agentury pro
bezpečnost v letectví, tedy s evropskou legislativou.Tuto certifikaci
získal pardubický aeroport loni v listopadu jako první z pěti českých
letišť, spadajících do působnosti evropské agentury,“ řekl primátor
Pardubic Martin Charvát. Dotace z rozpočtu SFDI pomůže letišti
s vybavením nové odletové haly. Je určena výhradně na zvýšení
bezpečnostních opatření na letišti Pardubice. Celkové náklady na
nová bezpečnostní opatření by měly být zhruba 9,5 milionů
korun. (red)
Zlínští
aktualizují strategii kraje
Aktualizovat důležité rozvojové dokumenty kraje a využít k tomu
dotace ze strukturálních fondů, to je úkol, který si dala Rada
Zlínského kraje. Jedná se o pět klíčových dokumentů, které
pomohou zajistit kvalitní strategické řízení. „Jedná se o pět oblastí,
které považujeme za klíčové. Je to zdravotnictví, kolejová doprava,
sociální služby, cestovní ruch a rozvoj cyklostezek. Jsou to všechno
oblasti, které musí napřed projít důkladnou analýzou, aby byly
do roku 2030 nastaveny reálné parametry dalšího rozvoje,“
uvedl Josef Zicha, náměstek hejtmana, zodpovědný za oblast
strategického rozvoje. Platnost stávajících rozvojových dokumentů
končí přibližně okolo roku 2020 a jejich obsah již neodpovídá
současnému vývoji, trendům a požadavkům v dané oblasti. Projekt,
jehož předpokládané celkové náklady jsou vyčísleny na 10 milionů
korun, se bude ucházet o obdržení dotace z Operačního programu
Zaměstnanost.Termín pro předložení žádosti je v polovině června
letošního roku. (red)
Policisté
poměří síly ve střelbě
Už podvanácté zve starosta Mikulova a strážníci Městské policie
Mikulov na střelecký turnaj, který je určený výhradně pro aktivní
policisty, celní správu, vězeňskou službu, strážníky městské policie
a jejich starosty.Ve středu 15. Června se v areálu Střeleckého klubu
Mikulov, Dukelská 26, odehraje tradiční turnaj. Soutěžit se bude
v jednotlivcích (mířená 25 metrů, 10 ran, mezinárodní terč s kruhy),
ale také v parkuru zaměřeném na praktický výkon služby nebo
ve trojčlenných družstvech, kam se budou započítávat výsledky
jednotlivců.Toto klání je určeno neregistrovaným střelcům, střílí
se služební nebo soukromou, legálně drženou zbraní. Stejně jako
v minulém roce opět proběhne prezentace firem a společností
spojených s tématikou policejní práce s novinkami na trhu. Již
tradičně po závodech malý kulturní program a ukončení se
závěrečným vyhodnocením střeleckých závodů při posezení
v moravském sklepě. Závod startuje v osm hodin ráno, zápis
účastníků o hodinu dřív. (red)
Jak se žije v Krnově? Stačí kliknout do interaktivní mapy a vidíte, kde to mají místní rádi. FOTO: pocitovemapy.cz
http://www.floowie.com/cs/cti/web-mh1706/14 květen | červen 2017
speciál – doprava ve městě
Ostrava nechává cestující
známkovat řidiče
Každý řidič ostravského Dopravního podniku se teď musí mít na pozoru. Před cestujícími, které veze na palubě svého vozu.
FOTO: Dopravní podnik města Ostrava
se do osobního hodnocení jed-
notlivců. Proto veřejné hodno-
cení nepřipravujeme,“ odmítl
ostravskou inspiraci Miloslav
Kulich, předseda představenstva
Dopravního podniku Hradec
Králové s tím, že pro jeho spo-
lečnost je prvořadý úkol vůbec
Jen za loňský rok
přišlo na ostravský
dopravní podnik
víc než osm tisíc
hodnocení řidičů
tamní městské
hromadné dopravy.
Michaela Římanová
Ne však přímo od pověře-
ných kontrolorů společnosti, ale
od samotných cestujících. Už od
září roku 2014 funguje stránka
dejmiznamku.cz, na které cestu-
jící hodnotí kvalitu jízdy.
Novinka se chytila velice
rychle. Za první rok fungová-
ní poslalo známku skoro deset
tisíc lidí. „Za rok 2016 to bylo
8204 hodnocení. Nejčastěji dá-
vají jedničku, za loňský rok to
bylo víc než čtyři a půl tisíckrát,“
uvedla mluvčí Karolína Rycková
s tím, že v průměru si ostravští
řidiči vyslouží známku 2,5.
Zpětná vazba
pro nadřízené
Pro koho tyto informace
slouží? Především pro samotné
řidiče. „Je to proto, aby měli pří-
padnou zpětnou vazbu pro své
řidiče autobusů sehnat. Samot-
né známkování prostřednictvím
aplikace je snadné. Stačí uvést
číslo vozidla, čas a známku od
jedničky do pětky, je možné
připojit krátký slovní komen-
tář. Hodnotitel se také sám mů-
že zařadit do vybrané skupiny
hodnotitelů – například chodec,
cyklista nebo cestující. Výsledky
zamíří k vedoucímu daného ři-
diče. „Je to zpětná vazba všech
účastníků provozu, ale i ti tuto
webovou aplikaci hojně využí-
vají. Slibujeme si, že se aktivita
pro Dejmiznámku ještě zvýší,“
řekl Deníku ředitel dopravního
podniku Daniel Morys.
Příliš mnoho
řidičů v Brně
Dobré ostravské zkušenosti
zatím nepřesvědčily ani kolegy
v Brně. „V dohledné době nic
podobného neplánujeme, a to
i s ohledem na velký počet řidi-
čů, kterých máme téměř patnáct
set. Samozřejmě, ale přijímáme
podněty od cestujících, ať už se
jedná o pochvaly nebo stížnosti.
Cestující se na nás mohou obrá-
tit přes sociální sítě, přijít osob-
ně, vyplnit formulář na našich
stránkách, nebo nás informovat
telefonicky či mailem,“ vysvětli-
la mluvčí Dopravního podniku
města Brna Barbora Lukšová.
I v Brně ale pochopitelně
řidiče hodnotí. „Hodnocení
řidičů probíhá každý měsíc.
Vždy se schází vedoucí provo-
zoven a provozní ředitel. Na této
schůzce se řeší jak stížnosti, tak
pochvaly, tedy postihy a odmě-
ny,“ doplnila Lukšová.
nadřízené,“ uvedla mluvčí. Sa-
mozřejmě ale nejde o jediný způ-
sob hodnocení, který Dopravní
podnik Ostrava využívá. K to-
mu mají přepravní společnosti
vlastní interní systémy. „Naše
hodnocení řidičů už samozřej-
mě probíhá desítky let a promítá
inzerce
S p e ci
á l
• dopra
va ve mě
stě •
aktuálně
Ostravu omezí
oprava Plzeňské
Moravskoslezský kraj zahájil
přípravné práce na největ-
ší letošní dopravní stavbě
v regionu. Začíná rozsáhlá
modernizace Plzeňské ulice
v Ostravě, která zahrnuje re-
konstrukci komunikace, dvou
mostů, tří podchodů a jedno-
ho energo kolektoru. Náklady
na tuto největší investiční akci
kraje v dopravní infrastruktuře
dosáhnou 161 milionů korun.
Náročná a složitá stavba si
vyžádá nejen velkou trpělivost
řidičů a cestujících, ale i po-
chopení občanů, kteří bydlí
v této lokalitě. Budou muset
počítat s mnoha omezeními.
(ova)
IROP: bezpečnější
cyklostezky
i chodníky
Nové chodníky podél silnic,
bezbariérové přístupy k zastáv-
kám, investice do podchodů
a lávek, ale také modernizace
cyklostezek a společných ste-
zek pro chodce a cyklisty. Na
to vše se mohou těšit v regi-
onech. V Integrovaném regi-
onálním operačním systému
bylo vybráno 130 projektů za
1,05 miliardy korun. „Cílem
schválených projektů je řešení
problematiky silničního pro-
vozu a to zejména ve vztahu
k jeho nejzranitelnějším účast-
níkům – chodcům,“ říká ná-
městek ministryně pro místní
rozvoj Zdeněk Semorád.
(red)
Celorepubliková soutěž Moravského hospodářství
Nej školka
Moravské hospodářství a jeho vydavatel, společnost
Magnus Regio, vyhlašují premiérový ročník soutěže NEJ školka.
Každý rok vyhlašuje Moravské hospodářství jedno z klání
„Nejkrásnější náměstí či náves“ nebo „Nejkrásnější obecní úřad
či radnice“. Tentokrát se do středu zájmu dostávají mateřské
školy. Nejde jen o prostředí, ve kterém se dětem dostává prvního
vzdělání, ale také o moderní a progresivní projekty, inovativní
přístup při vzdělávacích programech, které pomáhají k rozvoji dětí.
Celkový vítěz získá i možnost představit své děti a svou
práci jakoukoli formou krátkého hudebního, recitačního
či podobného vystoupení.
Překvapte nás!
SLAVNOSTNÍ VYHLÁŠENÍ:
Proběhne dne 23. listopadu 2017
v brněnském hotelu Voroněž v rámci konference
„Moravské obce a města“
1. cena vybavení školky v hodnotě 30.000,- Kč
2. cena vybavení školky v hodnotě 20.000,- Kč
3. cena vybavení školky v hodnotě 10.000,- Kč
soutěž
Hlasujte od 16. června na www.moravskehospodarstvi.cz
Mediální partner
Organizátor
http://www.floowie.com/cs/cti/web-mh1706/květen | červen 2017 15
speciál – doprava ve městě
inzerce
Měřených úseků přibude,
obce si radary chválí
Kamer, které kontrolují rychlost projíždějících aut, bude přibývat.Ať už na dálnicích nebo v centrech měst a obcí.
FOTO: Ministerstvo dopravy
včetně Brna a Ostravy. Řidiči ale
jejich nadšení často nesdílí. Na-
příklad brněnské sdružení Brno
autem považuje hlídání rychlosti
pomocí radarů jen za tahání peněz
z kapes řidičů. „Nejvíce aktivní
v hlídání a postihování rychlosti
jsou obce, jelikož příjmy z po-
kut a nákladů správního řízení
tvoří zisky jejich rozpočtů. Pro-
to se měří na rovných, přehled-
ných úsecích, které jsou bezpečné
Zklidnění dopravy
i nový zdroj peněz
do městské kasy
přináší úsekové
měření rychlosti.
Řidiči se s ním dosud
setkávali například
na opravovaných
úsecích dálnice D1,
ale nyní je čím
dál častější i ve
městech.
Petra Hanzlová
Od letošního dubna funguje
úsekové měření rychlosti na třech
nových úsecích v Litomyšli. Rada-
ry měří rychlost aut na příjezdu
do města a v okolí nemocnice. „Ve
vybraných lokalitách by se již br-
zy měla výrazně zklidnit doprava.
Řidiči jedoucí po Moravské ulici,
T. G. Masaryka a J. E. Purkyně by
v těchto měřených úsecích měli
dodržovat maximální stanovenou
rychlost, jinak je systém auto-
maticky zaznamená do databáze
a mohou očekávat sankci,“ sdělil
starosta města Radomil Kašpar.
Radary umí rozpoznat pozná-
vací značku auta, zaznamenají,
kdy do měřeného úseku vjede,
a za jak dlouho odjede. Z toho pak
vypočítají, jestli řidič nepřekročil
povolenou rychlost. „Toto opat-
a dobře průjezdné. To řidiče svá-
dí k trochu vyšší rychlosti, která
v daném místě nikoho neohrozí,
přinese však provozovateli radaru
zisk v podobě náhrady nákladů
správního řízení a pokuty,“ uvedl
předseda sdružení Jan Mandát.
Doplnil, že podle policejních
statistik za minulý rok samotné
překročení rychlostního limitu
nepatří mezi nejvýznamnější pří-
činy dopravních nehod. „Přesto
je nejvíce medializovaným a po-
stihovaným hříchem řidičů právě
rychlost. Nejsnáze se totiž hlídá
a následně i dokazuje,“ podotkl.
„Oblíbený“
radar
Řidiči v okolí Brna už loni mu-
seli počítat s radarem v opravova-
ném úseku D1 mezi Ostrovačice-
mi a Kývalkou. Měření odhalilo
přes 153 tisíc řidičů, kteří překro-
čili povolenou rychlost 80 kilo-
metrů v hodině. „Nejen z těchto
čísel, ale i z reakcí, které mám od
řidičů, se ukazuje, že tam, kde se
měří, se jezdí klidněji, plynuleji
a bezpečněji,“ řekl ministr dopra-
vy Dan Ťok.
Podle Ředitelství silnic a dál-
nic se tato forma měření rychlosti
natolik osvědčila, že chce letos na
opravované úseky přidat dalších
pět radarů. Jejich osazení se však
zatím oddálilo, protože není do-
sud vybraný dodavatel.
„V průběhu výběrového řízení
i během dodatečného dotazová-
ní uchazečů se ukázalo, že je po-
třeba výrazně zpřesnit technické
požadavky,” upřesnil mluvčí Ře-
ditelství silnic a dálnic Jan Rýdl.
Nové radary by měly přibýt na
opravovaných úsecích mezi Psáři
a Souticemi, Jihlavou a Velkým
Beranovem, mezi Měřínem a Vel-
kým Meziříčím a na dalších dvou
zatím nespecifikovaných mís-
tech.
ření má neukázněným řidičům
připomenout, že jízda po městě je
rychlostně omezená a silnice není
závodní dráha. Naším cílem není
vybrat více peněz na pokutách,
ale zajistit bezpečí jak pro chodce,
tak pro ostatní motoristy,“ doplnil
Kašpar.
Starostové obcí, kde úsekové
měření rychlosti zavedli, si nové
radary pochvalují. Nové měřené
úseky plánují desítky obcí a měst
S p e ci
á l
• dopra
va ve mě
stě •
UZÁVĚRKA OBJEDNÁVEK INZERCE
DO PŘÍŠTÍHO VYDÁNÍ: do 17. 7. 2017
VYDAVATEL:
Magnus Regio, s. r. o.
Lipová 906/1, 602 00 Brno
telefon: 518 321 576
e-mail: info@magnusregio.cz
www.magnusregio.cz
JEDNATELKA SPOLEČNOSTI:
Magda Slaninová
e-mail: m.slaninova@magnusregio.cz
REDAKCE:
šéfredaktor: Michal Čejka
GSM: 774 112 643
e-mail: m.cejka@magnusregio.cz
redaktoři: Ladislav Koubek,
Veronika Vindišová, Michaela Římanová,
Petra Hanzlová
foto:Attila Racek, Jíří Salik Sláma,
Vlado Mlynarčík
OBCHODNÍ ODDĚLENÍ:
obchodní manažerka
Markéta Fraňková
tel.: 542 425 239, GSM: 774 112 671
e-mail: m.frankova@magnusregio.cz
PRODUKCE:
Jana Hrstková
GSM: 775 006 094
e-mail: j.hrstkova@magnusregio.cz
Edita Karásková
GSM: 725 893 273
e-mail: e.karaskova@magnusregio.cz
TISK:
SAMAB BRNO GROUP, a. s.
Cyrilská 14, 614 00 Brno | www.samab.cz
REGISTRACE:
MK ČR E 18141
patří do Brno TOP 100
V příštím čísle Moravského hospodářství:
Máte zájem získávat zdarma Moravské hospodářství?
Objednejte si další číslo na adrese: databaze@moravskehospodarstvi.cz
Příští vydání dostanete na váš stůl do 28. července 2017.
AŽD Praha, s. r. o. – 10
ASEKOL – 8
ČEZ, a. s. – 1, 2, 4, 16
Česká asociace
odpadového
hospodářství – 9
České dráhy, a. s. – 11
DIAMO, s. p. – 3
Dopravní podnik
Hradec Králové, a. s. – 14
Dopravní podnik
města Brna, a. s. – 14, 16
Dopravní podnik
Ostrava, a. s. – 14, 16
E.ON Česká
republika, s. r. o. – 2
Ekostavby Brno, a. s. – 5
EkoWATT Praha – 2
Energetický a průmyslový
holding, a. s – 1
innogy Česká
republika – 2
OHL ŽS, a. s. – 5
OKD, a. s. – 3
PORR, a. s. – 5
Povodí Odry – 5
PRE, a. s. – 2
REMA Group – 8
SAKO Brno, a. s. – 9
Sdružení oboru vodovodů
a kanalizací – 6
Solární asociace – 4
Správa úložišť
radioaktivních odpadů –
3
Správa železniční dopravní
cesty – 10
SUEZ – 9
Škoda
Electrctric, a. s. – 16
Veolia Česká
republika, a. s. – 6
Vodotika, a. s. – 5
EKO-KOM a. s. – 5
SAKO Brno a. s. – 7
Magistrát města Brna – 8
JazzFestBrno – 3
SUEZ Využití zdrojů a. s. –
4
VERA s. r. o. – 6
Komerční banka a. s. – 6
eventuality s. r. o. – 9
OHL ŽS a. s. – 11
ISSS – 12
DDeM – 13
EVC Group s. r. o. – 16
Rejstřík firem Seznam Inzerentů
Železniční doprava a bezpečnost na železnici
Integrované dopravní systémy
Vodohospodářství a protipovodňová opatření
Vodárenství a čističky odpadních vod
Evropské dotace
Speciál průmysl 4.0
V Brně spustili opravu nádraží
Roční přípravy podtrhují náročnost letošních prací na hlavním
nádraží v Brně za více než 170 milionů korun. Správa železniční
dopravní cesty zahájila 3. června další etapu nezbytných oprav
na druhém nejvytíženějším nádraží v České republice, omezení
pro vlakovou dopravu potrvá do 10. září.
Na letošní opravy tzv. Pražského viaduktu, 4. nástupiště a pří-
slušných kolejí navážou příští rok opravy výhybek ve stanici
a mostů přes Křídlovickou a Hybešovu ulici. Největší zatěžkáva-
cí zkouškou bude klíčová modernizace zabezpečovacího zaříze-
ní v roce 2019, která se neobejde bez ročního omezení dopravy.
(red)
Najít parkovací místo
pomůže projekt z VUT
Chytré parkování jako nedílná součást chytrých měst. Právě na
něj se zaměřil student Fakulty informačních technologií VUT
Václav Stránský ve svém příspěvku pro IT konferenci Excel@FIT.
Nový systém parkování má řidičům najít co nejdříve volné par-
kovací místo bez nutnosti objíždět celé parkoviště, čímž ušetří
nejen čas, ale sníží i emise. „Ke konceptu chytrých měst neod-
myslitelně patří efektivní parkovací řešení. Moje práce popisuje
systém se znalostí obsazenosti parkovacích míst, který řidičům
výrazně usnadní orientaci,“ uvedl autor projektu Václav Stránský,
který na FIT studuje informační technologie. (vut)
Olomouc si s dopravou nechá poradit
Chcete ovlivnit budoucnost dopravy v Olomouci? V rámci tvor-
by Plánu udržitelné městské mobility města Olomouce to bude
možné.
„Plán udržitelné městské mobility pokročil do své druhé poloviny
a začínáme představovat veřejnosti, jakým způsobem se v našem
městě lidé pohybují, jaké mají dopravní návyky a chování. Potře-
bujeme zmapovat také přání a potřeby našich občanů, abychom
je mohli zahrnout do možných návrhů budoucnosti našeho
města,“ vysvětlil Aleš Jakubec, náměstek primátora. Nově mohou
obyvatelé vyplnit formulář a vhodit jej do speciální krabice s lo-
gem Spokojená Olomouc, které je značkou projektu. (red)
Předmět diskuze:
• Elektronizace zdravotnictví
a její aktuální výzvy
• Dopady připravovaného
zákona o zkrácení potřebného
vzdělání zdravotních sester
• Návrh úhradové vyhlášky na
rok 2018
• Vývoj platů lékařů
a zdravotnického personálu
• Chybějící lékaři a zdravotnický
personál v jednotlivých
krajích. V jakých odvětvích je
situace nejsložitější a jak s tím
bojovat?
• Odliv českých lékařů do
zahraničí – jak je motivovat,
aby zůstali u nás?
• Kraje cílí na mladé lékaře.
Lákají je na stipendia
• Nový fenomén – narůstající
dluhy zahraničních pacientů
v českých nemocnicích
• Jaké jsou možnosti pro
efektivitu výdajů finančních
prostředků ve zdravotnictví
Účastníci akce:
• Zástupce ministerstva
zdravotnictví
• Zástupci zdravotních
pojišťoven, České lékárnické
komory, Česká asociace sester,
Asociace českých a moravských
nemocnic, Grémia majitelů
lékáren, Státního ústavu
pro kontrolu léčiv, aj.
• Ředitelé a zástupci
nemocnic ČR
business snídaně 8. setkání
Celostátní setkání ředitelů nemocnic
a zástupců ze sektoru zdravotnictví
3. října 2017, Hotel Maximus Resort, a. s., Hrázní 327/4a, 635 00 Brno
Organizátor:
Mediální partner:
V případě zájmu o partnerství na této akci
kontaktujte: obchod@magnusregio.cz
nebo 774 112 138
PŘIHLASTE SE NA: GSM 725 006 094
j.hrstkova@magnusregio.cz
www.magnusregio.cz
http://www.floowie.com/cs/cti/web-mh1706/16 květen | červen 2017
Revoluce v dopravě.
MHD bude pohánět elektřina
dopravní podnik. Nově uspěli
s s žádostmi o dotaci z Integro-
vanéhoregionálníhooperačního
programu IROP. Čerpat může
až 411 milionů korun na ná-
kup nízkoemisních a bezemis-
ních vozidel a až 21 milionů na
elektronické informační panely
(ELPy) na zastávkách MHD.
V Brně nakupují
autobusy
na plyn
O dotaci usilovaly i ostatní
dopravní podniky z celé České
republiky. „Brněnský dopravní
podnik však bude čerpat nej-
vyšší finanční podporu,“ po-
znamenala mluvčí Dopravního
podniku Brno (DPMB) Barbora
Lukšová.
411 milionů korun DPMB
použije na nákup 60 autobusů
na stlačený zemní plyn. Aktuál-
ně jezdí po brněnských ulicích
100 vozů na stlačený plyn, díky
tomuto nákupu bude víc jak po-
lovina autobusů na alternativní
pohon. „Chceme vozový park
rozšířit o 44 CNG autobusů
kloubových a 16 CNG autobusů
standardních. Tyto vozy budou
vybaveny i klimatizací salónu,
tedy prostoru pro cestující,“
uvedl generální ředitel DPMB
Miloš Havránek.
Na ekologičtější
formy jezdění
postupně přechází
dopravní podniky
po celé republice.
Nově podobnou
snahu oznámili
také v Ostravě. Do
roku 2020 tam
skončí s provozem
dieselových
autobusů. Dokonce
mají ambici stát se
nejmodernějším
dopravním podnikem
v zemi.
Veronika Vidnišová
Plán na obnovu vozového
parku je součástí firemní stra-
tegie Dopravního podniku Os-
trava. Nyní provozují 284 au-
tobusů. „To je téměř polovina
celkového počtu vozidel v evi-
denčním stavu. Vozový park
autobusů již dnes čítá 105 au-
tobusů s pohonem na stlače-
ný zemní plyn (CNG) a zbylý
počet dieselových autobusů
bude do budoucna nahrazován
elektrobusy a trolejbusy s alter-
nativním pohonem na baterie
spustili v Hradci Králové. Jeho
pomocí se snaží město a zdejší
dopravní podnik vysvětlit vý-
hody elektricky poháněného
vozového parku, ale třeba i bi-
kesharingu. Na nákup 20 elek-
trobusů a bateriových trolejbusů
nově získali v Hradci Králové
dotaci čtvrt milionu. Do Hradce
budou přijíždět po etapách. Prv-
ních pět dorazí v listopadu, po
dalších pěti pak v únoru, květnu
a srpnu 2018.
V Třinci vedou
Vůbec největší flotilu elektro-
busů mají v Třinci. Nově uvedli
do provozu deset takových vo-
zů. Tento krok má přispět ke
zlepšení životního prostředí.
Elektrobusy jsou schopné na-
jezdit na jedno nabití po městě
110 až 150 kilometrů. Baterie
se dobíjejí v depu v noci, každý
z elektrobusů má vlastní malé
dobíjecí zařízení. Právě kvůli
nim vzniklo v Třinci i nabíjecí
depo.
„Deset nabíjecích stanic na
jednom místě je český rekord,
více pohromadě jich nikde ne-
ní,“ podotkl Vladislav Sobol ze
společnosti ČEZ, která stojany
vybudovala.
Díky rozmachu elektrobusů
se daří plzeňské firmě Škoda
Electric, která za hranice vyvez-
la první autobus na bateriový
pohon. Koupila ho firma ARRI-
VA Nové Zámky, která jej bude
provozovat ve slovenském městě
Šaľa, které je známé jako velký
průkopník elektromobility.
Na obnově vozového parku
dlouhodobě pracuje i brněnský
takzvané parciální trolejbusy,“
představil ostravský dopravní
podnik svou vizi.
Cílem je, aby si v roce 2020
vystačili v provozu pouze s níz-
koemisními a elektricky pohá-
něnými vozidly. Několik naftou
poháněných vozů zůstane v zá-
loze. „Bude se jednat o zhruba
padesát naftových autobusů,
přičemž ty již nemají být užívá-
ny k pravidelnému provozová-
ní MHD,“ vzkázal ještě doprav-
ní podnik.
Nový projekt zaměřený
na takzvanou čistou mobilitu
speciál – doprava ve městě
S p e ci
á l
• dopra
va ve mě
stě •
Možná i v našich městech bude stále častější tento obrázek. Takto nabíjejí elektrobusy v hlavním městě Lucemburska.
FOTO: CleanTechnika
inzerce
Dopravní podniky i soukromé firmy
mohou vybírat z kvalitní nabídky elektromobilů české výroby
Městu Třinec, které
v letošním roce
zaznamenalo
prvenství
nabitím dosud
největší flotily
10 elektrobusů,
mohou brzy začít
dýchat na záda
další subjekty.
Elektromobilita je obor, nad
kterým ještě v roce 2010 ohrnovali
příznivci motorismu nos. Čím ví-
ce se však blíží závěr druhé dekády
21. století, tím větší má respekt
a zájem zákazníků. Málokdo při-
se povedlo v rekordně krátkém
čase navrhnout pohon a baterii
do nové generace šasi SOLARIS.
Trakční baterie třineckých elek-
trobusů navíc splňují poslední
bezpečnostní podmínky světové
úrovně EHK 100.02.
„V roce 2017 začala i čes-
ká ministerstva elektromobilitu
tom tuší, že zejména v segmentu
užitkových vozidel a hromadné
přepravy osob, drží elektromobily
české výroby významný světový
podíl! „Máme být na co hrdí, ze-
jména mezi léty 2012-2015 jsme
byli počtem výroby vozidel MHD
takovou malou Čínou“ glosuje Jan
Vejbor, místopředseda Asociace
elektromobilního průmyslu Čes-
ké republiky (ASEP) a obchodní
manažer hulínské EVC Group, vý-
robce elektrobusů a elektrických
dodávek.
„Již přes dvě stovky baterio-
vých vozidel z Česka snižují emise
nejen na našich cestách, ale též
v řadě evropských zemí – Sloven-
sku, Rakousku, Maďarsku, Ru-
munsku, Bulharsku nebo Švédsku.
Čudrnák, jednatel EVC Group.
„Od roku 2011 dodáváme jednot-
livcům a firmám osobní nebo užit-
kové dodávky EVC eVAN. Do-
káží uvést 9 osob nebo až 900 kg
nákladu. Druhou volbu předsta-
vují tzv. midibusy, tedy autobusy
s délkou mezi 7–9 metry, které
známe například jako tzv. shuttle
Tak široká tržní nabídka elektro-
busů existovala po roce 2010 pou-
ze v Číně. Zde se však od počátku
jednalo o cílenou vládní politiku“
dodává. Na mysli má elektro-
busy a trolejbusy s bateriovým
pojezdem plzeňské společnosti
ŠKODA ELECTRIC, elektrobu-
sy SOR Libchavy nebo ostravské
společnosti EKOVA. U většiny
z těchto vozidel se EVC Group
podílí dodávkami trakčních bate-
rií a/nebo nabíjecí infrastrukturou
na klíč.
Přelomovým byl letošní třinec-
ký projekt pro tamního doprav-
ce společnost ARRIVA Severní
Morava a. s.
Díky intenzivní spolupráci
plzeňských a hulínských techniků
Vozidla EVC eVAN (základ
Citroën Jumper všech druhů ka-
roserií, kategorie M1 nebo N1)
a EVC FIRST (základ šasi IVECO/
ROŠERO P, kategorie M3) lze
pořizovat se 27–33 % evropskou
dotací vedenou Ministerstvem
průmyslu a obchodu (Nízko-
uhlíkové technologie II). Na léto
se připravují další dotační tituly
o podobné výši dotace.
„Díky pravidelnému styku
s novými zákazníky jsme si vědo-
mi náročností pořizovací inves-
tice, na druhou stranu právě díky
úspoře nákladů v provozu dávají
naše vozidla smysl, bez ní bychom
o výrobě těchto vozidel neuvažo-
vali,“ vysvětluje Vejbor.
EVC zájemcům nabízí ote-
vřené kalkulace, do nichž mohou
vložit své hodnoty pravidelných
nájezdů a zkontrolovat i další
důležitá vstupní data, jako ceny
pohonných hmot. „Pokud je zá-
jemcem malý podnikající subjekt
s nejvýše 50 zaměstnanci a jeho
denní nájezd činní >80 km, lze
provozem elektromobilů ušetřit
v rámci 3–4 let. Zbytek životnosti
trakční baterie už jen vyděláváte.
Přitom jsme ještě nezapočetli další
výhody, jako vstup do zvýhodně-
ných pruhů nebo rozšířené mož-
nosti parkování…“ doplňuje Vej-
bor. Je tak nasnadě, aby se i čeští
zákazníci rozhodli zhodnotit vý-
hody elektromobilů a zakoupili
přímo od místního výrobce.
Depo společnosti ARRVIA Severní Morava a. s.
v třinecké části Borek disponuje od jara 2017 vedle
10 elektrobusů dosud největší nabíjecí infrastrukturou v ČR.
Celkem 10 nabíjecích stanic s kiosky pro noční nabíjení dodalo EVC.
Evropské dotace pomáhají zkrátit
návratnost investice do elektromobility
na polovinu
v rozumné míře dotovat. Vozidla
nespadnou žadatelům zdarma do
klína, ale těm z nich, kteří den-
ně najezdí okolo 100 kilometrů,
pomůže dotace během pár let do-
sáhnout návratnosti“, uvádí Tomáš
busy z turistických letovisek nebo
letišť. V rámci Evropy jsme za po-
slední 3 roky dodali na tři desítky
těchto vozidel, napjatě očekáváme
výsledky dalších vypsaných tend-
rů,“ upřesňuje Čudrnák.
EVC Group s. r. o.
Nádražní 804
768 24 Hulín
www.evcgroup.cz
Midibusy v úpravě pro městský nebo meziměstský provoz s dojezdem 170 až
250 km na nabití jsou preferevoanou volbou zejména ve Švédsku, kde jezdí více
než deset kusů jako letištní speciály nebo v úpravě pro mezimětský převoz školáků.
DodávkaEVCe-VANveverziužitkovéi osobnívycházejíz karoserieCitroënJumper.
Díky uložení baterie pod podlahu není prostor pro cestující nebo náklad omezen.
Zájemci si mohou vybírat z více velikostí baterií/dojezdů (115/145/200 km)
a možnost rychlonabíjet.V nabídce je též repase baterie/zvýšení dojezdu.
http://www.floowie.com/cs/cti/web-mh1706/