MH 2016 5-6

Sledujeme kraje: Vysočina  |  Jihomoravský  Olomoucký  |  Zlínský  Moravskoslezský  |  Pardubický  Královéhradecký to p o ds tat n é p ro f i r m y a  v eř e j n o u sp r áv u     k v ěte n | č e rv e n 2 0 1 7 www.moravskehospodarstvi.cz www.facebook.com/moravskehospodarstvi 2 Češi jsou v obnovitelné energii konzervativní 5 Jak na vodu? Napovědělo setkání expertů 8 Stále více třídíme i elektrospotřebiče Komunální odpad Využíváme špatně Rozporuplné názory mají odbor- níci na to, jak se v České republi- ce hospodaří s odpady. Záleží na úhlu pohledu: pokud vezmeme v úvahu celková čísla, nestojí si Česko špatně. Pokud ale jde o komunální odpad, jeho využití je špatné. Chybějí klíčová technologická zařízení. Více na str. 9 Obce chtějí rozhodovat o stavbě úložiště pro jaderný odpad Přes patnáct let se lidé na sedmi místech České repub- liky bojí o budoucnost. Na jednom z těchto vytipovaných míst vznikne podzemní úloži- ště jaderného odpadu. Správa úložišť jaderných odpadů navrhla sedm různých lokalit a nyní prověřuje geologické podloží. Více na str. 3 Strážníkům pomůže s přestupky technika Historie městské a obecní policie sahá v českých zemích až do devatenáctého století. Podoba se ale lety měnila. A změny se dějí i nadále. O této problematice pojednávaly přednášky na konfe- renci Celostátní setkání městské a obecní policie společnost Magnus Regio.  Více na str. 10 GDPR má stát tři miliardy ročně Příští rok v květnu vstoupí v platnost nová Evropská směr- nice o ochraně osobních údajů, zkráceně GDPR. Kromě vyšší ochrany dat přinese také velké náklady. A pokuty. Na přizpůso- bení se mají firmy i státní správa a samospráva ještě skoro rok čas. Většina připravena není.  Více na str. 12 Třídění u nás funguje, recyklace zatím moc ne Hospodaření s odpady se v České republice už dlouhou dobu těší výrazné pozornosti.Stále se daří zvyšovat procento vytříděného odpadu.Jenže celá řada faktorů je negativních. Stále není schválený důležitý nový zákon o odpadech. Navíc s recyklací odpadu to u nás není nijak slavné. Vyšší stupňl nakládání s odpady je u nás jen pár: disponujeme jen čtyřmi spalovnami, recyklační zařízení chybí zcela.  ■  Více na straně 9 FOTO: archiv Energetické strojírenství drtí silná konkurence investice do distribučních sítí, kte- ré umožní připojení nových odbě- ratelů, například v průmyslových zónách nebo v  nově obydlených lokalitách. Pokračovaly také inves- tice do zodolňování a příprav na dlouhodobý provoz obou našich jaderných elektráren,“ uvádí Mar- tin Schreier ze společnosti ČEZ. Letos chce ČEZ investovat přibližně 31 mld. Kč, většina in- vestic je plánována do výrobních a distribučních aktiv v ČR. Také v dalších letech firma předpokládá obdobný objem investic. „ „ Konkurence je tvrdá „Skupina ČEZ dále předpoklá- dá investice zejména do decen- tralizovaných řešení, regulova- ných a  dalších síťových odvětví a současně analyzuje potenciální příležitosti v  oblasti klasických výrobních a  teplárenských aktiv v Evropě,“ říká Schreier. Důvodem pro nové investi- ce jsou i  legislativní požadavky. „Obecně na území ČR naše firmy hodně investují do ekologizace provozu, například Elektrárny Opatovice proinvestují celkem několik miliard korun,“ doplňuje Daniel Častvaj z  Energetického a průmyslového holdingu. České strojírenské firmy se potýkají oblasti energetiky s velmi silnou a  zavedenou mezinárodní konkurencí. Pokračování na straně 2 I přes masivní investice do energetiky je český trh příliš malý na to, aby se na něm uživili klíčoví hráči energetického strojírenství. Ladislav Koubek Stavba nových jaderných zdro- jů je ve hvězdách, v obnovitelných zdrojích Česko dramaticky sníži- lo tempo, a  tak největší investi- ce směřují do údržby a  obnovy klasických energetických zdrojů. I tak nabízí český trh zajímavé příležitosti. Energetika je dlouhodobě spí- še v  útlumu a  ceny energií jsou výrazně níže, než byli majitelé energetických zdrojů zvyklí. Přes- to klíčoví hráči musí investovat. „Celkové investiční výda- je Skupiny ČEZ v  letech 2015 a 2016 činily 31,9 mld. Kč, resp. 35,9 mld. Kč. Jednou z priorit Sku- piny ČEZ je aktivně investovat do perspektivních energetických ak- tiv se zaměřením na region střední Evropy a do podpory moderních technologií v raném stadiu vývoje. V posledních letech jsme dokon- čili množství důležitých investic. Po dokončení komplexní obnovy elektrárny Tušimice jsme dokon- čili také komplexní obnovu Elek- trárny Prunéřov a investovali do výstavby nového zdroje v Ledvi- cích. Provedli jsme také významné Brno business snídaně Bezpečná dopravní infrastruktura MSK 8. září Ostrava odborná konference Bezpečnost chytrých měst 19. září OLOMOUC business snídaně Celostátní setkání ředitelů nemocnic a zástupců ze sektoru zdravotnictví 3. října Brno PŘIPRAVUJEME PRO VÁS: Více informací uvnitř novin S p e ci á l •  dopra va ve mě stě  •

2 květen | červen 2017 Energetické strojírenství drtí silná konkurence energetika Ze skoro šesti milionů tuzemských odběratelů elektřiny si loni fotovoltaiku (na střechu či na fasádu) nainstalovalo pouze několik stovek z nich. K naplnění i těch nejopatrnějších scénářů potenciálu bychom tímto tempem potřebovali více než 1,5 tisíce let. Ladislav Koubek Proč se Česko drží „zasta- ralých“ technologií a nesází na budoucnost? Proč ta opatrnost a energetický konzervatismus? Jedním z  důvodů je možná zpackaná podpora fotovoltaiky v minulosti, která jen podpořila ostražitost Čechů. „Sociodemo- grafické a spotřebitelské studie, které si naše společnost zadá- vá, skutečně ukazují, že chová- ní českých zákazníků je spíše konzervativní, na druhou stra- nu ze stejných studií vyplývá, že nakládání s  energiemi není lidem lhostejné,“ uvádí Vladi- mír Vácha ze společnosti E.ON. Důležitou roli ovšem hraje do- statečná informovanost a  po- radenství. „I z  tohoto důvodu jsme například v loňském roce spustili novou službu s názvem podporou konkrétních projek- tů. „Dokladem toho jsou stovky projektů podpořených prostřed- nictvím Nové zelené úsporám nebo Operačního programu Ži- votní prostředí (OPŽP),“ uvádí Jarmila Krebsová z Ministerstva životního prostředí. E.ON Rádce, kde zákazníci na- leznou řadu informací k tomu, jak s energiemi nakládat či jaké řešení by pro ně v dané situa- ci bylo nejvhodnější. Čechům rovněž není lhostejné, kde bydlí. Pojmy jako nízkoenergetická či pasivní stavba nebo Smart Ci- Kritická k  podpoře obno- vitelných zdrojů je tradičně předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vi- tásková. „Z  řady vyhodnocení vyplývá, že výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů (kromě plnění „nějakých" závazků vůči Evropské komise) přinesla jen negativní dopad do hospodář- ství a ekonomiky naší země, že jsme tuto energii nepotřebovali (vzhledem k  přebytkům, které Česká republika má). Ročně vyvážíme cca 30 % elektřiny vyrobené u  nás jako přebytek, přičemž spotřeba elektřiny v ČR je pokryta z výroben ob- novitelných zdrojů v  rozsahu cca 13,5 %,“ říká Vitásková. Dotace podle ní způsobily, že cena energií je v  dnešní době silně pokřivená a  není možné pokrýt investice do tradičních energetických zdrojů, které pro stabilitu sítě potřebujeme. Cena silové elektřiny na burze se nyní pohybuje na cca 0,90 Kč/kWh. Kdežto výkupní cena u  někte- rých solárních elektráren činí cca 15 Kč/kWh. „Jen z  tohoto příměru můžete sami posoudit, jak je cena energií touto dotací do jednoho druhu energetic- kého zdroje pokřivená,“ uvádí Vitásková. ty se čím dál více dostávají do povědomí lidí,“ myslí si Vácha. Podpoře modernizace ener- getiky a využití technologických inovací v této oblasti se věnuje i vláda. Ta realizuje mnohá opat- ření jak ve strategické a  kon- cepční oblasti, tak i  finanční Proč Česko nesází na obnovitelné zdroje? Využít teplo z  datových serverů k vytápění kancelářských budov a ohřevu vody? Jde to. Ví to i velké energetické společnos- ti. Skupina ČEZ prostřednictvím své dceřiné firmy Inven Capital v květnu koupila někdejší němec- ký startup Cloud & Heat Tech- nologies. Český gigant tak pokračuje v  nakupování malých chytrých firem. O této strategii v  březnu informoval generální ředitel pro rozvoj ČEZ Tomáš Pleskač s tím, že letos chce ČEZ přes Inven uskutečnit dvě až čtyři nové akvi- zice v pokročilejším stadiu růstu v oblasti zakzvané nové energeti- ky. A to nejen v Evropě, ale také České republice. „Investicí do společnos- ti Cloud & Heat Technologies pokračujeme v  rozvíjení našich aktivit v oblasti decentralizované energetiky a chytrých řešení pro zákazníky. Od investice si slibu- jeme rozšíření našeho know-how v IT a současně nasazení v sek- toru teplárenství, kterému dobře rozumíme,” uvedl generální ředi- tel ČEZ Daniel Beneš. „ „ Hledání chytrých řešení v energetice Nakupování tohoto typu fi- rem se stalo v  energetice mó- dou. A v období hledání nových zdrojů, nástupu decentralizované energetiky a hledání chytrých ře- šení v podstatě také nutností. O startupy se již několik let zajímá také Innogy, někdejší RWE. I tento obr českého tr- hu letos také nakupoval, doma v  Německu. Pořídil si drážďan- ský startup Kiwigrid, který vy- víjí systém inteligentního řízení energetických potřeb domácností i podniků. Firma Kiwigrid byla v letošním roce jmenována mezi 100 nejvýznamnějších cleantech společností. Společnost Kiwigrid vyvíjí a  provozuje největší evropskou platformu založenou na Internet of Things (internet věcí), která propojuje své zákazníky a jejich zařízení a  díky tomu umožňuje hospodárné a efektivní využívání energií. Podobným směrem se vy- dávají i  další velké energetické společnosti působící v Česku ja- ko E.ON a PRE. Inven, založený v roce 2013 se pak do roku 2020 Energetičtí obři míří na startupy tak k  postupnému snižování podílu uhlí v energetice. „Podle koncepce hlavní roli ve skladbě obnovitelného energetického mixu bude hrát solární a větrná energie a pro potřeby lokálních dodávek tepla se bude využívat zejména energie z biomasy,“ do- dává Krebsová. „ „ Emise klesají, problém je v byrokracii Celkové hodnocení české energetiky vyznělo v  aktuální studii Mezinárodní energetické agentury (IEA) spíše pozitivně. Emise u nás klesají, ale stále jsme pod průměrem EU. Problémem je předně byrokracie. „Zde bych doporučil snížit administrativní zátěž a zvýhodnit výkup zelené energie, protože v současné do- bě se investice domácností do alternativních způsobů vytápění příliš nevyplatí,“ uvádí europo- slanec Tomáš Zdechovský. Podle něj existují i  objek- tivní důvody, proč obnovitel- né zdroje nejsou na vzestupu. „Energetický konzervatismus bych České republice příliš ne- vyčítal, protože naše nerostné bohatství a  klimatické pod- mínky jednoduše nedovolují ve velké míře využívat plyno- vé, vodní, sluneční či větrné elektrárny. Co se spolehlivosti, a hlavně regulovatelnosti týče, se ani klasickým spalovacím elektrárnám nemohou vyrov- nat. Důvody tedy vidím předně v  praktické rovině. Konzerva- tivní ale rozhodně nejsme ve využívání řepky pro výrobu biopaliv, zde jsem naopak kri- tický, protože je k tomuto účelu nezřídka použita kvalitní země- dělská půda a ztrácíme pak pro změnu zemědělskou soběstač- nost,“ uzavírá Zdechovský. Podíl OZE na tuzemské hrubé spotřebě elektřiny Rok 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Hrubá spotřeba TWh 71,73 72,05 72,05 68,60 70,96 70,52 70,45 70,18 69,62 71,01 Podíl OZE v % 4,90 4,71 5,19 6,81 8,30 10,28 11,43 13,17 13,17 13,27 Zdroj: ERÚ V rámci Státní energetické koncepce (SEK) České repub- liky je dlouhodobým cílem do roku 2040 vyšší využití obnovi- telných zdrojů energie, kdy po- díl obnovitelných a druhotných zdrojů na celkové výrobě elek- třiny má být 18 – 25 %, a dojde O jaké společnosti mají energetické firmy zájem ■ Segmentace zákazníků postavená na inovativních způsobech sběru a využívání dat ■ Zatraktivnění informací o spotřebě energií a související komunikace se zákazníkem ■ Prostředky řízení spotřeby elektrické energie ve službách a v domácnostech ■ Řešení pro využití a akumulaci energie z obnovitelných zdrojů  jsou v kurzu značkou ČEZ Nová energetika, vstoupil za dobu své existence již do několika startupů v  Němec- ku. Nejprve to byl loni Sonnen, který vyrábí domácí baterie. Pak ČEZ investoval do společnosti Sunfire, vyrábí palivové články, které dokážou přeměnit palivo, například zemní plyn, na elek- třinu a teplo, ale i elektřinu zpět na vodík a další plyny. Letos se ČEZ prostřednictvím své firmy INVEN CAPITAL stal druhým největším akcionářem mnichov- ské společnosti tado°, lídra na evropském trhu nabízející chytré řízení teploty v domácnosti. Obdobnou cestou se vydává i společnost PRE. „Právě v ener- getice budou mít nekomoditní produkty rozhodující roli,“ vy- světlil Karsten Krämer, zodpo- vědný za rozvoj obchodu a ino- vace v PRE. MICHAL ČEJKA podle všeho chystá proinvestovat celkově 5 miliard korun. Tento subjekt, který dříve fungoval pod Když superregulátor, tak v Ostravě Před lety přišla vláda s plánem na vytvoření jednoho národ- ního regulačního úřadu, který by sdružoval aktuálně existu- jící regulační úřady pro různá odvětví, včetně Energetického regulačního úřadu (ERÚ), a případně by zahrnul i regulaci vody a železnic. Jednou z při- pomínek ERÚ je požadavek na vytvoření sídla superregulátora v Ostravě. Podle ERÚ je důle- žité dál podporovat decentrali- zaci státní správy. Celému Mo- ravskoslezskému kraji přinese vytvoření sídla superregulátora mnoho nových pracovních míst. (red)  aktuálně Dokončení ze strany 1 „Z tohoto důvodu je velmi obtížné přijít se zajímavým produktem a také ho obchodně prosadit.V Čechách máme tradiční výrobce v oblasti energetiky, kteří jsou se svými výrobky úspěšní, (například výroba parních turbín, turbín pro malé vodní elektrárny, kogenerační jednotky a další). Pro ně je jistě zajímavou, ale náročnou příležitostí, dodávat své výrobky na nové trhy, nebo trhy dosud málo obsazené – například v Asii, nebo Jižní Americe. Pro ostatní vidím jako příležitost větší zapojení do mezinárodní spolupráce v oblasti subdodávek dílů, zařízení, nebo celých energetických celků.V ČR je například významný výrobce převodovek pro větrné elektrárny, ale v ČR se větrné elektrárny nestaví,“ uvádí Jan Truxa ze společnosti Ekowatt. S tím, jak české energetické firmy rozšiřují své pole působnosti i do zahraničí, zároveň klesá jejich orientace na české dodavatele.Ti mají stejné podmínky Výdaje na energie tvoří u velkých podniků průměrně 23 % celkových provozních nákladů. Podniky se proto snaží aktivně snižovat svou energetickou spotřebu. Podle výsledků výzkumu společnosti E.ON 80 % českých firem přijalo nebo pracuje na některém z opatření snižujících spotřebu energie. Nejčastěji jde o instalaci úsporného systému osvětlení provozovny, výměnu starých nevyhovujících oken a zateplení fasády budov. Ekonomicky nejzajímavější je výměna osvětlení. Modernizace osvětlení a nahrazení starých neefektivních světel moderními LED světelnými zdroji patří podle odborníků k opatřením s velmi vysokým efektem.Výměna osvětlení je navíc rychlá a firmám finančně dostupná. „Výhodou LED osvětlení je výrazně nižší spotřeba energie oproti běžným světelným zdrojům. Díky tomu se náklady na nové osvětlení firmám vracejí zhruba do 3,5 roku od instalace. Další úspory pak obvykle přináší také lepší ergonomie nových světel,“ popisuje návratnost modernizace osvětlení Roman Tušl ze společnosti E.ON, která mimo jiné svým firemním zákazníkům nabízí konzultační a projektové služby v oblasti úspor energií. jako kdokoli jiný. „Na všechny významnější investiční akce vypisujeme výběrová řízení, která jsou koordinována centrálním nákupem EPH,“ uvádí Častvaj. „ „ Klíčové jsou investice do úspor Po fiasku s přehnanou podporou fotovoltaiky, na kterou budeme doplácet ještě mnoho let, Češi do obnovitelných zdrojů investují jen minimálně. Například fotovoltaické elektrárny přibývají jen na nemnoha střechách a s větrnou energií to není o mnoho lepší. Příležitosti jsou tak hlavně v zahraničí. „V roce 2016 realizovala dceřiná společnost ČEZ Deutschland akvizice celkem devíti větrných parků rozprostřených v lokalitách napříč Německem. Celkový instalovaný výkon 39 větrných elektráren činí téměř 100 MW,“ uvádí Schreier.

květen | červen 2017 3 energetika Hornictví má v Česku velkou tradici, jeho počátky sahají až do do prvopočátků osídlení našeho území slovanskými kmeny. V posledních letech ale došlo k výraznému útlumu. Doly se zavřely na severu Moravy i na Vysočině. Veronika Vindišová Osmdesát lidí propustí k  1.  červenci společnost OKD, kteří se dosud podílejí na konzer- vačním režimu uzavřených dolů v  Paskově a  Chlebovicích. Těž- bu tak ukončili na konci března. „K propouštění jsem přistoupili z  organizačních důvodů, bylo plánované. Proběhne v  souladu s plánem útlumu. Postupně totiž končí vyklizení podzemní a po- vrchové techniky a  její převoz do karvinské části. Proto řízeně a plánovaně snižujeme počty za- městnanců, kteří se nadále ne- budou na konzervačním režimu a  následném útlumu podílet,“ Poslední vůz vytěžené urano- vé rudy vyvezli na konci dubna v  Dolní Rožínce na Vysočině. Jedná se o poslední uranový důl v České republice. „I přes útlum, který v posledních letech panu- je v oblastech hornictví, stát jako uvedla personální ředitelka Rad- ka Naňáková. OKD se opět snažilo situaci vyřešit tím, že prioritně nabíd- lo nadbytečným zaměstnancům práci v karvinské části. Této na- bídky využilo osm lidí. „Zbývají- vlastník nerostného bohatství pohlíží na těžební průmysl jako na perspektivní odvětví, které zabezpečuje strategické komodi- ty, neboť nerostné suroviny tvoří základní ekonomické hodnoty každé země. Považuji za důle- žité, aby tento stát kladl důraz na surovinovou a  energetickou bezpečnost s  maximální mož- nou mírou využívání domácích zdroj,“ uvedl ministr průmyslu a  obchodu Jiří Havlíček během symbolického zakončení těžby. „ „ Šedesát let těžby uranu Těžba v Dolní Rožínce trvala nepřetržitě šedesát lety, díky ní došlo k velkému rozvoji Vysoči- ny. Těžba uranu tam začala v roce 1958. „S posledním vozíkem na Dole Rožná končí pouze jedna etapa českého rudného hornictví a  to jen proto, aby začala eta- pa nová,“ konstatoval předseda Českého báňského úřadu Martin Štemberka. Podle ředitele státního podni- ku DIAMO Tomáše Rychtaříka vytěžením posledního vozu na ložisku Rožná rozhodně nekončí činnost v  této lokalitě. „Kromě již rozběhnutého projektu budo- vání a provozu Podzemního vý- zkumného pracoviště Bukov čeká odštěpný závod GEAM náročné cí ukončili pracovní poměr do- hodou a v souladu se zákoníkem práce a v návaznosti na odpraco- vané roky a kolektivní smlouvu vyššího stupně získají odstupné ve výši čtyř až devíti násobku mzdy,“ upřesnila Naňáková. Utlumení těžby. K uhlí se přidal také uran Z Dolu Paskov na Frýdecko-Místecku, ve kterém společnost OKD v březnu ukončila těžbu uhlí, bude na konci června propuštěno 80 zaměstnanců, kteří se tam nyní podílejí na zajištění konzervačního režimu. FOTO: OKD Už déle než patnáct let se lidé na sedmi místech České republiky bojí o budoucnost svých domovů. Na jednom z těchto vytipovaných míst totiž vznikne podzemní úlo- žiště jaderného odpadu. Správa úložišť jaderných odpadů právě před patnácti lety navrhla sedm různých lokalit a nyní prověřuje jejich geologické podloží. Obyvatelé obcí v blízkosti ur- čených oblastí dlouhodobě kriti- zují postup úřadů a snaží prosadit nový zákon, podle kterého by úlo- žiště nomohlo vzniknout na jejich území bez jejich souhlasu. Správa úložišť radioaktivních odpadů chce do konce roku 2018 dokončit průzkum technické pro- veditelnosti a bezpečnosti pláno- vaného úložiště ve všech sedmi lokalitách. „Jedině na základě průzkumů lze zajistit důležité podklady pro zpracování před- běžných studií proveditelnosti k  vyhodnocení jednotlivých lo- kalit z hlediska dlouhodobé bez- pečnosti a dopadů na životní pro- středí. Cílem je vyhodnotit všech sedm lokalit a z nich vybrat čtyři místa, kde budeme pokračovat další fází průzkumů zahrnující již hluboké vrty“ uvedl ředitel správy úložišť Jiří Slovák. Proti pokračujícím geologic- kým průzkumům však protestuje Platforma proti hlubinnému úlo- žišti, která nyní sdružuje dvaa- dvacet obcí a  jedenáct spolků. "Požadujeme, aby plánované průzkumné práce měly jasně sta- novená kritéria výběru vhodného místa pro úložiště. Stát postupuje nekoncepčně. Plánované průzku- my tak nemohou přinést dostateč- né informace potřebné ke snížení počtu lokalit," upozornil mluvčí platformy Petr Klásek. Odpůrci postupu úřadů ocenili letošní rozhodnutí ministerstva životní- ho prostředí, které neprodloužilo Správě úložišť povolení k geolo- gickému průzkumu. Výběr lokali- ty pro úložiště jaderného odpadu se proto pozdrží, což Platformě zcela vyhovuje. Ohledně úložišť psali také dopis předsedovi vlády Bohuslavu Sobotkovi, ale ten se dosud k dalšímu postupu v této věci nevyjádřil. Sdružené obce a  spolky také chtějí, aby se mohly na rozhodo- vání o úložišti na svém území po- dílet. „Současná podoba zákonů nezajišťuje všem stranám, kterých se problém dotýká, rovnocenné výchozí postavení při rozhodo- vání. Již mnoho let slibovaný zá- kon, který má řešit zapojení obcí do výběru úložiště, nedokázalo ministerstvo průmyslu vysvětlit svým vládním partnerům a jeho příprava byla odložena na termín daleko po volbách. K  dalšímu výběru lokalit ze strany správy úložišť by tak mělo dojít opět bez lepší garance práv pro samosprá- vy a  občany dotčených lokalit,“ doplnil Klásek. Platforma svolala na 22. dub- na na několika místech republi- ky Den proti úložišti, kterého se účastnily stovky lidí. Konaly se například běžecké závody nebo sázení stromů v  místě vytipova- ných pro vybudování úložiště. V Hojkově na Jihlavsku vysadili tento den na návsi dvoumetrovou jedli. Obyvatelé se obávají zejmé- na ekologických dopadů pláno- vaného úložiště. "Chceme udržet zdravé životní prostředí a kvalitu pitné vody," sdělila starostka Hoj- kova Milada Duchanová. Správa úložišť radioaktivních odpadů chce definitivní lokalitu vybrat do konce roku 2025. Úlo- žiště má mít pod zemí rozlohu tři sta hektarů a nad zemí zabere plochu deset až dvacet hektarů. Jeho vybudování bude stát více než sto miliard korun. Fungovat by mělo začít v roce 2065. Petra Hanzlová Obce chtějí rozhodovat o stavbě úložiště pro jaderný odpad DIANA KRALL 20. 9. 2017 DRFG Arena, Brno hlavní partneři generální partner generální mediální partner VSTUPENKY NA WWW.JAZZFESTBRNO.CZ A V BĚŽNÝCH PŘEDPRODEJÍCH období zahlazování následků činnosti po těžbě uranu v oblasti a  pokračování realizace již za- počatých projektů,“ poznamenal. Právě Diamo patřil k největším zaměstnavatelům na Vysočině. „ „ Milionové příspěvky pro obce Za těžbu dostávají zpravidla města a obce o těžebních společ- ností milionové i vyšší částky. Zá- leží vždy na vytěženém množství. A proto už postupným utlumo- váním těžby se tenčily i finanční toky do městských a  obecních rozpočtů. Na druhou stranu v  důsledku těžby došlo k  likvi- daci celých měst a celkově život- ní prostředí. Obrovskou nevoli vyvolala zpráva, že možná dojde k prolomení limitů na těžby hně- dého uhlí na lomu Bílina v Ús- teckém kraji. Hranice měl být půlkilometru od domů. Dokonce hrozilo bourání části obcí Černi- ce a Horní Jiřetín. K prolomení limitů těžby ale zatím nedošlo. „Povrchová těžba nenávratně zničí desítky kilometrů krajiny, včetně zemědělské půdy a veške- rého života. Ani po rekultivaci a více jak sto letech, není taková krajina vhodná k znovuosídlení. V regionu je jak 4 964 pracovních míst, po prolomení limitů jejich počet klesne na 851 pozic. Česká republika je třetím největším vý- vozcem elektřiny v Evropě, roč- ně vyvezeme víc elektřiny, než spotřebují české domácnosti,“ vyjmenoval další důsledky povr- chové těžby předseda jihlavské organizace zelených Klaus Mike Hübner, který se tímto odvětvím dlouhodobě zajímá. inzerce

4 květen | červen 2017 obnovitelné zdroje Solární byznys ožívá, místo na polích rostou panely na střechách zřejmě trochu jiná a  my se jí přizpůsobíme, aby byla instala- ce co nejefektivnější. Nejvíc po- ptávek je na klasické domy, ale lidé mají také zájem o panely třeba na karavan nebo na haus- bót. Instalovali jsme i  panely do panelákové lodžie,“ říká manažerka řízení produktů fo- tovoltaických elektráren v ČEZ ESCO Lucie Bedrníčková. „ „ 540 nových fotovoltaik Jen za loňský rok přiby- lo díky projektu Nová zelená úsporám 540  nových foto- voltaik s  celkovým výkonem 4  833  kW. Průměrný výkon nových elektráren na střeše rodinných domů přitom dosa- huje 8,95 kW. Podle informa- cí Státního fondu pro životní Solární boom, který Českou republiku zasáhl před několika lety, už sice opadl, ale díky dotačnímu programu Nová zelená úsporám začíná solárních elektráren opět přibývat. Tentokrát však nejde o rozlehlá pole a louky pokryté lesklými panely, podpora míří hlavně domácnostem. Petra Hanzlová Lidé si pořizují fotovoltaické panely na střechy domů a ener- giivyužívajínaohřevteplévody nebo vytápění. „Někteří si přejí být energeticky soběstační, pro jiné je důležitá ekologie, další se chtějí zajistit proti výkyvům ceny elektřiny v  budoucnu. Potvrzuje se také, že Češi jsou národ nadšený do moderních technologií a chtějí si vyzkou- šet nová řešení přímo doma,“ uvedl člen představenstva ČEZ a  ředitel divize obchod Pavel Cyrani. Na pořízení solární elektrár- ny pro vlastní potřebu Státní fond životního prostředí v sou- časnosti přispívá pětatřicet až sto tisíc korun. Malé elektrárny s  výkonem do 10  kW už na- víc od roku 2016 nepotřebují získat licenci od Energetické- ho regulačního úřadu. „Oživení zájmu o solární energetiku při- nesla nová opatření v podobě usnadnění podmínek pro pro- prostředí využívají domácnosti navíc vyrobenou elektřinu ze solárních panelů na střechách domů pro ohřev užitkové vody nebo vytápění. Častý je také přímý ohřev teplé vody nebo ukládání přebytečné elektřiny do baterií pro pozdější využití. „Těší nás zájem domácností o využití podpory pro výrobu energie šetrné k životnímu pro- středí. V letošním roce bychom se proto rádi zaměřili na zvý- šení informovanosti veřejnosti o  možnostech, jak stát může pomoci využívání obnovitel- ných zdrojů financovat,“ popi- suje nadcházející plány ředitel Státního fondu životního pro- středí ČR Petr Valdman. Ředitel fondu také nedávno na konferenci Solární energie a  akumulace v  ČR uvedl, že jedná s  bankami o  možnosti poskytování výhodných úvěrů na renovace domů za účelem snížení energetické náročnos- ti, včetně pořízení fotovoltaiky nebo jiných instalací snižují- cích emise CO 2 . Podle Vald- mana by banky měly nové pro- dukty představit do léta. „ „ Růst v ČR bude pokračovat Solární asociace předpoklá- dá, že růst solární energetiky v  České republice i  jinde ve světě bude pokračovat. „Výhledově zvýší význam solární energetiky další tech- nologický pokrok a  nástup inovativních řešení, jako jsou například solární tašky nebo akumulace elektřiny. Světové expertní organizace předpo- kládají, že cena solární pane- lů klesne během následujících deseti let o téměř šedesát pro- cent,“ podotkla ředitelka Solá- rní asociace Veronika Hamáč- ková. voz malých střešních elektráren a  zavedení finanční podpory pro domácnosti. Stovky rodin od loňska zvýšily svou ener- getickou soběstačnost a snížily výdaje za energie právě pomo- cí instalace fotovoltaických pa- nelů na střechu svých domů. Rozumně nastavená podpora ukazuje cestu k využití velkého potenciálu výroby energie ze slunce,“ sdělil předseda před- stavenstva Solární asociace To- máš Buzrla. Pořízení fotovoltaiky pro domácnosti není administra- tivně ani technicky příliš slo- žité. Na českém trhu je velké množství firem, které vše zá- kazníkům zařídí takzvaně „na klíč“. Zájemce by si měl na za- čátku pouze ověřit, že se jeho střecha pro toto zařízení hodí. Zejména, jestli na ni dopadají sluneční paprsky většinu dne a  jestli má dostatečnou nos- nost. „Každá střecha je samo- Ne na zemědělskou půdu, ale na střechy.Tam v současnosti bude směřovat boom solárních panelů v České republice. FOTO: archiv FV systém 1 750 Wp – Rodinný dům, 1fázový systém, akumulace do vody s dotací C.3.4 ■ Vhodné místo pro instalaci jsou jižní střechy rodinných domů nebo ploché střechy ■ Plocha potřebná pro výstavbu elektrárny na šikmé střeše je cca 15 m² a na ploché střeše cca 40 m² ■ Elektrárna bude napojena na stávající rozvod nízkého napětí (nn) ■ Elektroměr musí být umístěn (případně přemístěn) na veřejně přístupném místě ■ Bude použitá pevná konstrukce v závislosti na typu střechy Cena instalace na klíč s DPH 15%   124 770 Kč  |  71,30 Kč/Wp Dotace dle C.3.4   55 000 Kč Konečná cena po odečtení dotace   69 770 Kč  |  39,87 Kč/Wp Zdroj: solarnivyroba.cz  příklad Vláda podpoří snížení energetické náročnosti Vláda schválila navýšení pro- středků rozpočtu Státního programu na podporu úspor energie pro rok 2017 ve výši 30 milionů korun. Realizaci a financování aktuálního pro- gramu EFEKT II zabezpečuje Ministerstvo průmyslu a ob- chodu. Cílem programu je zvýšit kvalitu energetických služeb a především úspor energie díky zlepšování infor- movanosti malých odběratelů. Program je zaměřen rovněž na podporu veřejného sektoru k hospodárnému nakládání s energiemi, na pilotní projekty v této oblasti, ale i na investič- ní akce menšího rozsahu a to především na realizaci projektů úsporného veřejného osvětlení. „Dosud jsme kvůli nedostatku finančních prostředků nemohli podpořit značné množství žádostí, hlavně investičního charakteru,“ uvedl ministr prů- myslu a obchodu Jiří Havlíček. (red) Nemovitosti pod Skaličkou? Za 1,24 miliard Vláda definitivně schválila výkup všech nemovitostí pod plánovaným vodním dílem Skalička na Bečvě, které má ochránit před velkou vodou více než 110 tisíc obyvatel. Výkup všech nemovitostí bu- de stát 1,24 miliardy korun, o technickém řešení díla ještě rozhodnuto není. „Díky tomuto rozhodnutí bude celé území pod plánovaným vodním dí- lem v majetku státu. Je to další krok k účinné ochraně životů i majetku lidí, které v minulosti již několikrát zasáhly katast- rofální povodně,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka. Vláda rozhodovala mezi dvěma variantami majetkoprávního vypořádání pozemků pod plánovaným vodním dílem. První počítala s tzv. služebností rozlivu, druhá s úplným výku- pem všech dotčených pozemků. Právě druhou variantu nakonec vláda schválila.  (red)  aktuálně inzerce Unikátní provoz recyklace plastů firmy SUEZ v Němčicích nad Hanou se těší pozornosti odpadů. Ty projdou systémem drcení a  praní až do extruderu. Významnou součástí linky je ta- ké kontinuální filtr, který odstraní nežádoucí příměsi jako je papír, minerály a  podobně. Vyrobený regranulát pak dosahuje vynika- jících kvalitativních parametrů. „Takto zpracovaný plast pře- dáme výrobcům, kteří jej využijí jako vstupní surovinu. Projekt naplňuje principy oběhového hospodářství, které se snažíme v  našem odpadovém segmentu prosazovat. Znamená to přede- vším soustavné hledání, jak mate- riálově využít co nejvíce odpadů, a neposílat je tak na skládky nebo nevyvážet po jednoduché před- úpravě do zahraničí. A to se zde v Němčicích pro konkrétní druh plastů podařilo,“ říká Petr Špičák, technický ředitel SUEZ Využití zdrojů a. s., která je součástí me- zinárodní skupiny SUEZ. Jak společnost SUEZ, tak ve- dení města hodnotí investici jako další významný posun ve spolu- práci. Nová technologie přinesla do regionu nové pracovní příle- žitosti, linku obsluhuje v  nepře- tržitém provozu 12 zaměstnanců. www.suez-zdroje.cz V březnu se uskutečnilo slavnostní přestřižení pásky provozu recyklace plastů v Němčicích nad Hanou. Zúčastnili se ho zahraniční hosté z  vedení Skupiny SUEZ, zástupci Ministerstva životního prostředí, představitelé místní sa- mosprávy a státní správy, novináři a další hosté. Recyklační linku od spuštění navštívila řada exkurzí, naposledy si v místě provozu sym- bolicky uspořádala setkání České asociace oběhového hospodářství (ČAObH) za účasti europoslan- ce Pavla Poce, zástupců průmy- slových podniků, vysokých škol a místní samosprávy. Význam tohoto závodu spočí- vá v tom, že se jedná o zahájení v České republice unikátní recy- klace plastů. Skupina SUEZ zde recykluje odpadní plastové fólie na regranulát, z něhož lze násled- ně znovu vyrobit fólii, plastové pytle a další výrobky. Celý projekt je dokladem odhodlání meziná- rodní skupiny SUEZ investovat v České republice do technologií, které zvyšují míru recyklace a sni- žují spotřebu primárních zdrojů. „Do výstavby recyklační linky jsme se pustili i přesto, že se stále nedaří posílit legislativní zázemí pro podobná investiční rozhod- nutí, především se nedaří prosadit nový zákon o odpadech, který by recyklaci výrazněji zvýhodňoval oproti skládkování odpadů,“ říká Zdeněk Horsák, generální ředitel společnosti. Skupina SUEZ pro- vozuje devět obdobných závodů na recyklaci různých druhů plas- tů, ve kterých ročně zrecykluje 140 000 tun plastu. Do roku 2020 si skupina SUEZ vytkla ambicióz- ní plán – zdvojnásobit produkci recyklovaných plastů v porovnání s rokem 2015. Recyklační linka je umístěna ve stávajícím areálu odpadového hospodářství v  Němčicích nad Hanou, který společnost SUEZ Využití zdrojů již více než deset let provozuje. Technologie je v České republice mimořádná v  tom, že je schopna zpracovat jak čiré, tak barevné odpadní plasty, a  také odpadní plasty s  určitým stup- něm znečištění. Výstupem je pak surovina, která snese srovnání se surovinou vyrobenou přímo z ro- py. Provoz je velmi hospodárný, co se týče spotřeby vody a energie, a to díky vlastní čistírně odpad- ních vod a systému cirkulace vody a díky využití především tepelné energie z přilehlé skládky. Kromě využití prostoru stávajícího are- álu byla poloha nového závodu zvolena optimálně s ohledem na logistiku vstupních odpadů. To vše výrazně prospívá ekonomice celého projektu. Ročně zpracuje technologie přibližně 5  000  tun plastových SUEZ v České republice a ve světě Mezinárodní skupina SUEZ je celosvětovým lídrem v odpadovém hospodářství a vodárenství s ob- ratem 15,32 mld. Eur a více než 82 tisíci zaměstnanci po celém světě. Do ČR skupina přišla v roce 2001 pod názvem SITA. Od roku 2016 působí na českém trhu odpa- dového hospodářství pod názvem SUEZ Využití zdrojů a. s. Ze souná- ležitosti s mateřskou skupinou těží především přenos technologického know-how.V ČR zaměstnává více než 1000 zaměstnanců a provo- zuje přes 40 různých technologií pro zpracování, předúpravu a od- stranění odpadů. Zaměřuje se na zvyšování materiálového využití odpadů.Technologie SUEZ jsou vybaveny energetickými jednotka- mi, ročně se v technologiích SUEZ Využití zdrojů z odpadů vyrobí zhruba 88 000 MWh energie. SUEZ se celosvětově zaměřuje na řešení pro účinnější využívání a ochranu zdrojů.Velkou pozornost věnuje dodržování sociálních a ekologic- kých závazků a trvale udržitelného rozvoje spotřeby a výroby.  o společnosti

květen | červen 2017 5 obnovitelné zdroje Jak na vodu? Spoluprací lesáků, zemědělců a vodohospodářů doucí oddělení ochrany před po- vodněmi Odboru ochrany vod na Ministerstvu životního prostředí Pavel Marták se však shodli: Sna- žíme se o  co nejlepší spolupráci. To je sice pravda, jenže situace s vodou se musí řešit co nejrych- leji. Pomocí prezentace s mapami a  grafy to shrnul Mirek Trnka z Akademie věd ČR a Mendelovy univerzity v Brně. „Pořád se pohy- bujeme na hraně, Nemáme zásobu vody na závlahy a jsme závislí na srážkách. Bilance je napjatá i při mírném suchu, to je aktuální stav,“ Hodně vody, málo vody? V posledních letech se Česká republika potýká s výkyvy teplot, ale také srážek. Michal Čejka Ještě nedávno byla v hlavní roli hlavně povodňová opatření, aktu- álně ale mezi tématy vede opačný extrém. Jde však o spojité nádoby, a to doslova. Jak vypadá současná situace? Na tato témata se zamě- řila business snídaně společnosti Magnus Regio už potřetí. V  Brně nechyběli zástupci hlavních hráčů v této oblasti. Ta- to různorodost ale hned upozor- nila na možný problém. „Máme rozdělené kompetence, ale za- pomínáme, že se bavíme o vodě v krajině jako celku. Měli bychom celou koncepci přepracovat tak, abychom byli schopní udržet vo- du v krajině,“ upozornil Jaroslav Rožnovský z Českého hydromete- orologického ústavu Brno. Kdo jsou hlavní činitelé, kteří s  tímto problémem mohou po- hnout? Podle vedoucího Odboru životního prostředí jihomorav- ského krajského úřadu Františka Havíře jsou to lesáci a zemědělci spolu s  vodohospodáři. „Proto jsem rád, že se zástupci minister- stva zemědělství a životního pro- uvedl expert z Výzkumného ústa- vu globálních změn AV ČR. „ „ Zvýšit akumulaci vody Podle ředitele pro správu po- vodí Povodí Moravy Antonína Tůmy jsou před společností dvě možnosti. „Bud´to můžeme řešit krátkodobými opatřeními. Nebo můžeme dělat i  více, hospodařit s tím, co máme a zvýšit akumulaci vody, se kterou jsme schopni hos- podařit,“ vyjádřil se k věci Tůma. K  vyjádření zemědělců a  vo- dohospodářů se samozřejmě při- dal také zástupce lesníků – ředitel Krajského ředitelství Lesů ČR Dalibor Šafařík. „Lesáci musejí zajišťovat dobrou kondicí lesních porostů. Nemůžeme krajinu za- konzervovat. Podařilo se nám vytvořit plánovací dokument, na jehož základech budeme budovat sítě menších nádrží,“ předložil plán Lesů ČR Šafařík. Recept jak zadržet vodu v kra- jině mají i rybníkáři. Ani ti ale ne- jsou bez starostí. „Snažíme se o co nejvyšší zadržení vody v krajině. Rybníky mají obrovský přínos. I  rybáři se museli naučit se su- chem hospodařit. Stát si ale musí říct, co je jeho prioritou. Myslím, že by to měla být voda. Minis- terstva ale při přípravě budování rybníků staví překážky, které jdou proti duchu budování rybníků,“ komentoval ředitel Rybníkářství Pohořelice Roman Osička. Na řadu přišla také další pří- buzná témata, jako půdní eroze, vliv změny klimatu na české ze- mědělství, velký prostor dostala i výstavba a funkce větších vod- ních nádrží. Vedoucí útvaru vodo- hospodářského dispečinku Povodí Moravy Marek Viskot upřesnil vý- hody těchto staveb. „Nádrže do- tují řeky, odtéká z  nich mnohdy i několikrát víc vody než do nich přitéká,“ řekl. Padla i zmínka o v současnosti mezi lidmi nepopulárním slovním spojení vodní nádrž. Jenže bez nich to nepůjde. „Politici by měli co nejrychleji řešit výkupy pozem- ků,“ apeloval nejen na své kolegy náměstek hejtmana Olomouckého kraje Milan Klimeš. Jeden konkrétní projekt byl na akci představen: severomoravské Velké Heřminovy s objemem 143 milionů metrů krychlových vody. „V těchto případech jsou největší problém majetkoprávní vypořá- dání. Někde potom upravujeme technické řešení, někdy ale může být celá akce z tohoto důvodu za- stavená,“ upozornil zástupce Po- vodí Odry Lukáš Pavlas. Ke slovu se dostali také part- neři akce. Jejich vyjádření ovšem příliš povzbudivá nebyla. „Většina našich zakázek běží v režimu ve- řejných zakázek. Od novely jsme si libovali, že bude více zohledňová- na odbornost. V poslední době ale středí potkávají v  nejpostiženější oblasti,“ pronesl Havíř k hostům z Prahy. Problém je, že součinnost obou úřadů nevnímají všichni po- zitivně. „Ministerstva mají rozdě- lenu vodu a půdu. Jenže kde je ta hranice? Pokud nedokážeme zaří- dit, aby to spravoval jeden resort, nepohneme se z místa,“ prohlásil viceprezident Agrární komory Václav Hlaváček. Alena Binhacková, ředitelka Odboru vodohospodářské politi- ky a  protipovodňových opatření z  Ministerstva zemědělství i  ve- inzerce DÍKY SPOLUPRÁCI PRŮMYSLU, OBCÍ A MĚST v SYSTéMU EKO-KOM jSME v ČR zA 20 LET Už SPOLEČnĚ vYTřÍDILI A zRECYKLOvALI BEzMÁLA 9 MILIOnŮTUn OBALOvýCh ODPADŮ. TAKOvé MnOžSTvÍ PřEDSTAvUjE vĚTšÍ OBjEM, nEž MÁ PAMÁTnÁ hORA řÍP. www.jaktridit.cz www.ekokom.cz máme zkušenost, že dál vítězí cena zakázky. Vychází to spíš z potřeby stavbu získat než ji správně nace- nit,“ pronesl předseda představen- stva Ekostavby Brno Libor Vajík. Podobně mluvil také manažer marketingu a  strategie OHL ŽS Jan Ledabyl. „S problémem nej- nižší ceny se setkáváme úplně ve všech stavebních oborech. I když jsme byli přesvědčováni, že se bu- dou zadavatelé zajímat o techno- logie a kvalitu, není to tak,“ uvedl Ledabyl. Obchodní ředitel odštěpného závodu Vodohospodářské stavby společnosti Porr přiznal, že jeho firma se trápí stejnými problémy. „Kvalifikační kritéria rozšiřují okruh subjektů a objevují se tam i  takové, které nemají s  podob- nými stavbami zkušenost. Další problém je dlouhé čekání,“ přiznal Beňák. Mluvilo se ale i o konkrétních technických detailech. Miloš Ked- rovič, předseda představenstva společnosti Vodotika komentoval vhodnost výstavby suchých pol- drů. „Nemáme s tím dobré zku- šenosti. Místo poldrů jsou lepší retenční nádrže s vodou, nejsme u  nich schopní zaručit neprůsa- kovou,“ dodal Kedrovič. Záštitu nad akcí poskytli mi- nistr zemědělství Marian Jurečka, ministr životního prostředí Ri- chard Brabec a hejtman Jihomo- ravského kraje Bohumil Šimek. ViceprezidentAgrární komoryVáclav Hlaváček volal po resortu zabývajícím se suchem a povodněmi.  FOTO:Attila Racek Partneři Videoreportáž z akce najdete na www.moravskehospodarstvi.cz

6 květen | červen 2017 obnovitelné zdroje inzerce Nedostatek vody má zachránit déšť i čištění odpadu Jak efektivně hospodařit s vodou? Zatím to příliš nevypadá jako nejvýraznější výzva současnosti. Ovšem v budoucnu se mohou naplnit sci-fi předpovědi a o životodárnou tekutinu se povede boj. Michal Čejka Zatím musíme bojovat hlav- ně o využití vody. Třeba i té od- padní. V  České republice jsou vodního hospodářství Minister- stva zemědělství ČR. „Může být několik let za sebou sucho, a to si lidé pořád neuvědomují – že voda je docela vzácná a že to ne- ní jen přebytek, který můžeme kdykoli použít.“ „ „ Snížená spotřeba Vrchní ministerský rada ta- ké doplňuje, že technologie pro úsporu vody její spotřebu za poslední roky výrazně snížily. Nejen díky nim Češi s  vodou šetří. A dokládají to i statistiky, podle kterých jsme hluboko pod průměrem spotřeby vody v zá- padní Evropě. „Místo ní jsou v  městských čistírnách odpad- snahy spíš na začátku, zatímco v  jiných zemích už s  odpadní vodou jako zdrojem úspěšně pracují. U nás jsou pro tuto „novinku“ také legislativní pře- kážky. „„Vodní zákon v jednom z  paragrafů, který se týká po- volování vypouštění odpadních vod, jasně říká, že vodoprávní úřady při povolování mají v pr- vé řadě přihlížet k opětovnému využívání té vody. A  jak mají ty vodoprávní úřady chudáci přihlížet, když k tomu není je- diná legislativní norma v  Čes- ké republice?“ ptal se v pořadu Českého rozhlasu Plus Jiří Wa- nner, z Ústavu technologie vody a prostředí na Vysoké škole che- micko-technologické v Praze. Nedostatek vody může pro Česko znamenat do budoucna vážný problém. Je důsledkem ních vod čištěny srážkové vody povrch v  urbanizovaném úze- mí, dokud není dosaženo pře- depsané ředění vod odpadních, je významným příspěvkem jed- notných kanalizací pro udržení dobrého stavu vodních útvarů. Jsou to právě prvotní splachy z urbanizovaných území, které jsou nejvíce znečištěny a  které procházejí řádným procesem čištění,“ říká ředitel Sdružení oboru vodovodů a  kanalizací České republiky Oldřich Vlasák. Ten naznačil jeden z  mož- ných zdrojů vody v budoucnu – vodu dešťovou. Její efektivní využití nově podporuje také Ministerstvo životního prostře- dí skrz dotační programu Deš- ťovka. Ten má lidi motivovat, aby s vodou šetřili. Na pořízení zachytávací nádrže a na řešení dlouhodobé industrializace i nevhodného zemědělství. Na- příklad v Izraeli nebo ve Spoje- ných státech se už s vodou takto hospodaří, v Česku však zatím chybí podpora v  legislativě. Upravit by se kvůli tomu mu- selo několik zákonů. „Nemáme žádné doporučené hodnoty, ne- máme žádný metodický pokyn pro to, přestože Evropská unie už několik let říká, že odpadní voda by měla být národními vlá- dami zohledňována jako zdroj, tak u  nás se to zatím neděje,“ dodává Wanner. Problém vody se zatím pří- liš nedostal do podvědomí obyvatel. „Lidé žijí ve vodním blahobytu a neuvědomují si, že napjatost vodních zdrojů může přijít,“ říká Pavel Punčochář, vrchní ministerský rada sekce rozvodů dešťové vody k dalšímu využití tak přispěje dotací.  Voda z  nebe má podobný potenciál jako ta z odpadu. Ta by po přečištění našla v České republice uplatnění hlavně pro nepitné účely. Izrael postupně vybudoval infrastrukturu po- třebnou k čištění odpadních vod a k jejich využívání v zeměděl- ství. Žádná jiná země nepřiklá- dá čištění a recyklaci odpadních vod takový význam a  nepova- žuje jej za takovou národní prioritu, jako je tomu v Izraeli, který opakovaně využívá přes 85 procent celkového množství odpadních vod. Navíc zbytkové suroviny se dají použít i jako zdroj energie. Společnost Veolia intenzivně pracuje na využití vodárenských kalů jako zdroje energie. „Ne- lze si ale představit, že využitím čistírenských kalů nahradíme stávající zdroje, mezi které patří u tepláren zejména uhlí a bio- masa, neboť za celý rok v  ČR vodárny vyprodukují pouze 550 000 tun odvodněného kalu,“ uvádí ředitel společnosti Veolia pro střední a východní Evropu Philippe Guitard. inzerce Občané ani referenti nejsou prvňáčci, aby museli trávit čas přepisováním Nikdo se nepotěšil, když paní učitelka zavelela: „Je to ošklivé a samá chyba. Přepsat!“ Asi si řeknete, že tyto noční můry jsou již za námi. Je to tak ale doopravdy? Rukou sice píšeme málo, ale když přijdeme na úřad, musíme obvykle vyplnit nějaký ten formu- lář. Buď na místě rukou, nebo při- neseme výtisk zpracovaný doma na počítači. A pak je na tahu refe- rent, aby přepsal dodané údaje do agendy. Píše občan a píše úředník. A přitom ani jeden z nich by ne- musel opisovat to, co už někde je. Většina e-shopů nabízí regis- traci, abyste při další návštěvě již nemuseli znovu zadávat stejné údaje. Proč to nejde na úřadě? Ale jde! Stačí, když má k dis- pozici vhodné nástroje. Jedním z nich je Portál občana. Registra- ce na něm zařídí propojení údajů o občanovi ke konkrétní identitě. Když občan řeší svoji životní situ- aci a vybere si vhodný formulář, díky registraci se mu do něj auto- maticky doplní známá data ze systému. Úplné elektronické po- dání zajistí důvěryhodnost podání i bez cesty na úřad. Referent do- stane potřebná data přes spisovou službu přímo do agendy, nezdržu- je se přepisováním (vyhne se chy- bám) a přistupuje rovnou k řešení situace. Když je občan zvědav, co se s jeho záležitostí děje, nemusí již telefonicky „uhánět“ úředníka. Prostě se podívá na stav podání na Portálu občana a ví. Pokud je potřeba úhrada, využije platební bránu a za minutu se může opět věnovat svým zájmům. Toto ře- šení je customizovatelné a  jeho vzhled se dá přizpůsobit stránkám města. Úřad s jeho pomocí splní nejnovější trendy v  komunika- ci s občanem. Dojde k eliminaci chyb z přepisování, úspoře času, zjednodušení oběhu dokumentů na úřadě, snížení administrativy i efektivnějšímu výběru poplatků. Občan ocení, že nemusí stá- le vypisovat své osobní údaje a  všechny formuláře pro životní situace má vždy po ruce. Podání je ověřené i bez cesty na úřad, platba přes platební bránu je jednoduchá jako v e-shopu a informace jsou vždy k dispozici. Pokud chcete vy- jít občanům vstříc, zeptejte nás na podrobnosti. Miroslava Vošoustová Sales & Marketing Director VERA, spol. s r. o. www.vera.cz Předmět diskuze: • Vyhodnocení závěrů z loňského kulatého stolu • Zvyšování bezpečnosti na železničních a silničních přejezdech pomocí instalace kamerových systémů • Chytré a bezpečné osvětlení přechodů a přejezdů • Zavádění chytrých technologií v dopravě • Aktuální stav výstavby obchvatů velkých měst • Jak na neukázněnost řidičů + prevence nehod – spolupráce s dopravní policií PČR • Aktuální stav čerpání evropských dotací letos a příští rok 2017 Účastníci akce: • Zástupci Ministerstva dopravy ČR • Zástupci Moravskoslezského kraje • Zástupci statutárního města Ostravy • Zástupci managementu SŽDC, Českých drah, SFDI, Ředitelství silnic a dálnic, Centra dopravního výzkumu, Správy silnic MSK, Ostravských komunikací, Dopravního podniku Ostrava, Drážního úřadu, Dopravního inspektorátu Policie ČR • Zástupci měst a obcí MSK business snídaně 6. ročník Bezpečná dopravní infrastruktura MSK 8. září 2017, BEST WESTERN Hotel Vista, Kpt. Vajdy 3046/2, 700 30 Ostrava-Zábřeh Organizátor: Mediální partner: V případě zájmu o partnerství na této akci kontaktujte: obchod@magnusregio.cz nebo 774 112 138 PŘIHLASTE SE NA: GSM 725 893 273 e.karaskova@magnusregio.cz www.magnusregio.cz

květen | červen 2017 7 odpadové hospodářství C M Y CM MY CY CMY K Sako - korektura tisk.pdf 1 6.6.2017 15:42:35

8 květen | červen 2017 odpadové hospodářství Recyklaci elektrospotřebičů pomůžou i chytré kontejnery FOTO:ASEKOL Žluté, modré nebo zelené nádoby na tříděný odpad už v ulicích českých měst a obcí zdomácněly. Jenže co je pověstným „skokanem roku“ v odpadu? Elektrospotřebiče. Michaela Římanová Ty už Češi třídí zhruba deset let. Nyní jsou nejrychleji rostoucí druh odpadu. Jenže se ho třídí málo. Končí na skládkách nebo rozvojových zemích. Ve vyspělých zemích Evro- py roste podíl elektroodpadu až trojnásobnou rychlostí v porov- nání s  ostatním odpadem. A  to se nepočítá množství vyproduko- vané firmami. Důvod je poměrně jednoduchý. Výrobci potřebují prodávat nová a  nová zařízení. Tomu je přizpůsobena i životnost elektrospotřebičů. V  roce 2015 Češi vyprodu- kovali o  1,4  kilogramu tohoto odpadu na jednu osobu. A  po- dle oficiálních zpráv se zpětně odevzdá jen třicet procent elek- trospotřebičů uvedených na trh. K tomu, aby se dařilo recyklovat čím dál více elektroodpadu, je Podle statistiky z  roku 2014 svět vyprodukoval téměř 42 mi- lionů tun elektroopaddu. Po- lovinu tvořily ledničky, pračky a podobné přístroje. Důležitá je ale i recyklace menší elektroniky. Téměř patnáct set starých ne- potřebných mobilních telefonů odevzdali v uplynulých měsících obyvatelé deseti obcí na Brněn- sku, které tvoří dobrovolný sva- zek Region Cezava. Díky této akci získal domov pro postižené děti LILA Otnice finanční podporu ve výši 15 tisíc korun. Nápad re- alizovaly zástupci vesnic ve spo- lupráci s neziskovou společností ASEKOL, která zajišťuje zpětný odběr elektroodpadu, a Jihomo- ravským krajem. „ „ Třídění vládnou Pardubičtí Starosta Telnice František Kroutil celou akci s  názvem „Dobrý skutek za starý mobil“ inicioval. Vlastní sběr podle je- ho slov probíhal na jednotlivých obecních úřadech, připojily se také školy. Občané se mohli při odevzdání telefonu zaregistrovat a mít pak kromě dobrého pocitu také šanci vyhrát například ba- terie, powerbanky, flash paměti a další drobné upomínkové před- měty, které věnoval ASEKOL ne- bo samotné zúčastněné obce. Češi loni odevzdali k dalšímu zpracování skoro dvacet tisíc tun vysloužilých elektrospotřebičů, tedy o dva tisíce tun víc než v ro- ce 2015. Odhaduje se však, že dál končí v běžném odpadu tři čtvr- tiny vyřazených elektrozařízení. Vyplývá to z  průzkumu společ- nosti ASEKOL. Koncem roku 2016 bylo v ČR 2 877 červených kontejnerů urče- ných pro vysloužilé drobné spo- nutné zajistit jeho efektivní sběr. Od roku 2005 se v České republi- ce neustále budují sběrné sítě. Je- jich podoba však novým trendům neodpovídá. „Česká legislativa je v tomto ohledu zakonzervovaná a  nutí mnoho subjektů budo- vat neefektivní duplicitní systé- my. V kontextu nových trendů je přitom důležitější vytvářet efektivní a  smysluplné metody sběru elektrozařízení či baterií, inzerce třebiče, které třídilo podle prů- zkumu 81 procent českých do- mácností. Do konce letošního ro- ku má pak přibýt 700 takzvaných chytrých kontejnerů, v nichž bu- de zabudované čidlo monitorovat míru naplněnosti a  přivolá pří- padný svoz. V přepočtu obyvatele byl nej- úspěšnější v recyklaci Pardubický kraj, kde na jednoho obyvatele připadá 2,34 kilogramy. „Sko- kany roku“ ve sběru spotřebičů jsou obyvatelé Karlovarského kra- je. „Zatímco v  roce 2015 každý z  nich do červeného kontejneru vhodil 1,5 kg elektrozařízení, v ro- ce 2016 to byly již téměř dva kilo- gramy (1,93 kg)“, uvádí společnost Asekol. Největší rezervy v  třídě- ní vysloužilé elektroniky podle ní mají v Ústeckém kraji, kde se po- dařilo za loňský rok vytřídit v prů- měru pouze 1,44 kg na osobu. „Recyklace vysloužilých elek- trozařízení prostřednictvím čer- vených kontejnerů neustále roste. V  roce 2016 je využilo o  téměř 20 procent víc obyvatel Česka než v roce předchozím,“ uvedla mluvčí společnosti Asekol Mar- tina Martinková pro ČTK. Podle jejího průzkumu sice 90 procent českých domácností zná princip fungování červených kontejnerů, dvě třetiny dotazovaných domác- ností ale současně přiznává, že její členové mají doma nefunkč- ní nebo staré mobilní telefony, rozbité fény, žehličky, počítačové klávesnice či myši, starší modely přehrávačů a podobně. Tradičně nejvíce lidé odevzdá- vá nepotřebné elektrospotřebiče v období kolem Vánoc. „V červe- ných kontejnerech končí vyslou- žilé mobilní telefony, elektrické kartáčky na zuby, nefunkční ho- licí a depilační strojky, případně staré elektronické hračky,“ dodala Martinková. a to bez duplicit a s maximálně efektivním využitím finančních zdrojů,“ popisuje David Vandro- vec ze skupiny REMA. „V současnosti přitom exis- tují různá inovativní a ojedinělá řešení, jako například projekty Buď líný, nebo re:Balík zacílené na spotřebitele, které napomohou ke snižování množství elektrood- padu končícího v  komunálním odpadu,“ dodal Vandrovec. Město podporuje prevenci – předcházení vzniku odpadů Město Brno předchází vzniku odpadů, a proto realizovalo a realizuje řadu projektů v této oblasti. V  letech 2010 až 2012 bylo v rámci mezinárodního projek- tu MINIWASTE, zaměřeného na předcházení vzniku odpadů, v  městské části Brno-Žebětín rozmístěno 350  kompostérů o objemu 390 litrů k rodinným domům a 14 kompostérů o obje- mu 700 litrů k bytovým domům. „ „ Dotované kompostéry za polovinu Město podporuje komposto- vání i nadále tím, že občanům prodává za poloviční cenu do- tované kompostéry. Prodej byl zahájen v roce 2014 a ke konci května 2017 bylo prodáno cel- kem 1160 kompostérů. Další projekty v oblasti před- cházení vzniku odpadů byly zahájeny v  červnu roku 2016 a jedná se konkrétně o projek- ty „Druhý život“, „RE-NAB“ a „RETRO-USE“. Projekty „Druhý život“ a RE- -NAB využívají tzv. RE-USE POINTů vytvořených na 4 sběr- ných střediscích odpadů statu- tárního města Brna (SSO Ve- veří, Jana Svobody, Okružní a Hapalova). Byla realizována výsadba tr- valkových záhonů na ulici Po- říčí a  na Rostislavově náměstí a kopretinové pásy na Dobrov- ského ulici. V rámci sbírky bylo k 30. 4. 2017 bylo vybráno cel- kem 128 844 Kč. V  rámci projektu „Druhý život“ mohou občané daro- vat předměty pro další použití (zejména zařízení a  vybavení domácnosti, hračky, sportovní vybavení apod.) k následnému prodeji za symbolickou částku které jsou zároveň zajímavé pro kulturní instituce (knížky, ča- sopisy, vybavení domácnosti, hračky apod.). V rámci projektu bylo sesbíráno cca 50 tisíc před- mětů, z  nichž převážnou část tvoří knihy. Projekt „RE-NAB“ je zamě- řen na sběr použitého nábytku, který je následně nabízen so- ciálně potřebným obyvatelům města Brna prostřednictvím Odboru sociální péče Magist- rátu města Brna. Do nábytkové banky bylo ke konci dubna 2017 převzato 15,51 tun nábytku. Projekt „RETRO-USE“ je za- měřen na sběr nepotřebných vě- cí vyrobených před rokem 1989, v rámci sbírky organizované Ve- řejnou zelení města Brna na fi- nancování projektu „KVĚTINY V  BRNĚ“, kdy jsou na vybra- ných pozemcích městské veřej- né zeleně vysazovány okrasné květiny. Ve výše uvedených aktivi- tách bude město nadále pokra- čovat a případně je rozšiřovat či zkvalitňovat. Příkladem toho se spolupráce města se svozovou společností SAKO Brno,  a.  s., která je ve 100% vlastnictví sta- tutárního města Brna. „ „ Textil a biologicky rozložitelné odpady Svozová společnost SAKO Brno, a. s., ve spolupráci se statu- tárním městem Brnem zpraco- vala a podala v listopadu 2016 na Státní fond životního prostředí České republiky žádost o dotaci z Operačního programu Život- ní prostředí na projekt zaměře- ný na prevenci vzniku odpadů (textil a biologicky rozložitelné odpady). Projekt byl Státním fondem životního prostředí ČR schválen v květnu 2017. V  rámci projektu prevence vzniku odpadů bude pořízeno 350 ks kontejnerů na textil včet- ně svozového vozidla (projekt „RE-TEX“), 2 600 ks komposté- rů (projekt předcházení vzniku bioodpadů), 6  ks kontejnerů na použitý nábytek (projekt RE-NAB) a  vnitřní vybavení RE-USE POINTů (police, regá- ly) projektu „Druhý život“. Statutární město Brno s vy- užitím finančních prostředků z Operačního programu Životní prostředí podstatně rozšíří služ- by nabízené občanům v oblasti prevence odpadů. Odbor životního prostředí Magistrátu města Brna Projekt RE-USE – Druhý život. V rámci projektu se 4 RE–USE pointech vybrala v roce 2016 částka v celkové výši 76 617 Kč. akce datum výsadby plocha v m² částka v Kč trvalkový záhon na Poříčí   7. 11. 2016 230 27 030 trvalkový záhon na Rostislavově náměstí 29. 3. 2017   92   9 984 kopretinové pásy na Dobrovského ulici   3. 5. 2017 284 39 330 celkem vyčerpáno z finančních prostředků v roce 2016 76 344 Komu je líto ještě funkční věci vyhodit, může je poskytnout dalším lidem. FOTO: SAKO Brno

květen | červen 2017 9  aktuálně energetické zpracování odpadu inzerce Palivo z lagun má zmizet do konce roku 2018 Státní fond životního prostředí (SFŽP) schválil projektový námět Moravskoslezského kraje na odstranění materiálu ze sanace lagun ve Vratimově. Kraj nyní chystá projekt, který do dvou měsíců předloží do aktuální výzvy SFŽP s žádosti o poskytnutí podpory. Státní dotace na samotné odstranění kalů může činit až 80 pro- cent. „Kraj se chopil iniciativy, aby odstranění dlouholeté ekologické zátěže ve Vratimo- vě maximálně urychlil. Díky realizaci projektu, který zjed- nodušeně spočívá v odvozu a spálení materiálu, by mohly kaly z Vratimova zmizet do konce roku 2018,“ sdělil Ivo Vondrák, hejtman Moravsko- slezského kraje. Palivo z lagun Ostramo bylo do areálu býva- lých vratimovských papíren navezeno v letech 2010 až 2011.(red) Nové dotace pomohou v boji se smogem Ministerstvo životního pro- středí spolu se Státním fon- dem životního prostředí ČR pokračují v podpoře projektů zlepšujících kvalitu ovzduší v České republice. Po dubnové nabídce dotací na snižování zápachu a emisí těžkých kovů přichází se zcela novou podpo- rou zpracování akčních plánů a na zavádění nízkoemisních zón ve městech a obcích. Na ně vyčlenil rezort celkem 110 mi- lionů korun, o které se mohou obce a kraje ucházet od 5. květ- na. Zároveň mohou požádat i o dotace na projekty spojené s rozvojem místní Agendy 21 a zapojením do iniciativy Pakt starostů a primátorů pro klima a energii. Na tyto projekty bylo vyčleněno 15 milionů korun. „Naším cílem je motivovat obce tam, kde to má smysl, ke speciálním opatřením v oblasti dopravy“, říká ministr životní- ho prostředí Richard Brabec. (red) Jak se u nás recykluje? Průmyslový odpad ano, s komunálním je to bída FOTO: archiv strategie bychom se měli dostat na úroveň 60 % v roce 2025 a 65 % v roce 2030. Zde tedy máme ještě poměrně velké rezervy,“ myslí si výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství Petr Havelka. Naprosto odlišný názor má ge- nerální ředitel společnosti SUEZ Zdeněk Horsák: „Hovořil bych spíše o nevyspělosti než vyspělosti, pokud srovnávám se západní Ev- ropou, kde působí naše mateřská skupina SUEZ. V České republice Rozporuplné názory mají odborníci na to, jak se v Česku hospodaří s odpady. Záleží na úhlu pohledu: pokud vezmeme v úvahu celková čísla, nestojí si Česko špatně. Pokud ale jde o komunální odpad, jeho využití je špatné. Ladislav Koubek „V  současné době patří ČR mezi země, kde je hospodaření s  odpady ve zvláštní pozornosti. Například v  recyklaci především průmyslových odpadů na druhot- nou surovinu je na 2. místě za Bel- gií a již v této době překračuje cíle Evropské unie vytýčené pro rok 2030,“ uvádí poslanec Josef Nekl, který je místopředsedou sněmov- ního výboru pro životní prostředí. Podle statistik v  roce 2010 byla v ČR produkce odpadů 31,8 mil. tun, o pět let později vzrostla již na 37,5 mil. tun. Využití odpadů v tomto období vzrostlo z 73,5 % na 86  %. To není vůbec špatné číslo. „Na druhé straně se Česká republika stále potýká s vysokou měrou skládkování komunálního odpadu – téměř polovina z 5 mi- liónů tun komunálních odpadů stále končí na skládkách. Patříme k zemím s nízkou měrou recykla- ce těchto odpadů a nízkou měrou energetického využití směsných komunálních odpadů. Posun se nyní ukazuje především díky tří- dění a využití bioodpadu. V roce 2024 by nakládání s komunálním odpadem mělo být v poměru 60 % recyklace – 28 % energetické vyu- žití – 12 % skládkování,“ doplňuje Nekl. po slibném rozjezdu v 90. letech nastal a dodnes trvá útlum. Je to období zdlouhavého látání a  le- pení odpadových předpisů, které rozhodně k  rozvoji moderního a ekologického nakládání s odpa- dy nepřispívá. Od roku 2001 byl zákon o odpadech změněn celkem 42 zákony (z toho bylo 17 přímých novel) a 15 podřízenými předpisy, a tolik potřebný zcela nový a kom- paktní zákon o odpadech, který by odrážel moderní evropské trendy nakládání s  odpady především směrem k  opravdovému materi- álovému a  energetickému využi- tí, stále nemáme.“ V  tom, co je příčinou tohoto stavu, má přitom jasno. Je to „především z důvodu obstrukcí skládkařské lobby, která brání své příjmy ze skládek. Rozu- mím tomu, že všichni podnikáme za účelem zisku, ale podnikáme zároveň v  oblasti životního pro- středí. A tady k tvorbě zisku ještě přibývá fenomén trvalé udržitel- nosti a  odpovědnosti. Odhaduji, že zisky, které plynou pro majitele a  provozovatele skládek, se po- hybují mezi 2,5 – 3 miliardami korun, což je provozní zisk na úrovni 30 % obratu. Materiálové a energetické využití odpadu má hrubou ziskovost pod 15 %,“ udá- vá Horsák. „ „ Chybí recyklace Milan Chromík ze společnosti Veolia Vedlejší produkty ČR upo- zornil, že vyšších stupňů nakládá- ní s odpady je u nás jako šafránu. Existují pouze čtyři spalovny a re- cyklační zařízení chybí úplně. „České republice chybí nový zákon o odpadech a jasná dlou- hodobá pravidla pro nakládání s odpady. Co se týče třídění od- padu tak jsme na tom ve srov- nání s čísly EU poměrně dobře. Reservy máme ve stále vysokém podílu odpadu ukládaného na skládky. Chceme-li patřit mezi moderní evropské země musí- me skládkování odpadu opustit a  zbytkový směsný komunální odpad energeticky využívat,“ myslí si Jiří Kratochvíl ředitel společnosti SAKO Brno, která provozuje i spalovnu. Podle náměstka brněnského primátora Petra Hladíka by se stát měl zaměřit na podporu kompos- tování a nakládání s rostlinnými zbytky formou tzv. hnědých po- pelnic a  kontejnerů, které sníží množství netříditelného odpadu. „Právě teď město připravuje pilot- ní projekt umístění hnědých po- pelnic a  kontejnery na rostlinný odpad do rodinných a  bytových domů. Normální popelnice budou vyváženy jednou za 14 dní, takže se náklady na svoz nezmění,“ uvá- dí Hladík. Nový zákon o odpadech je jed- ním z  neuskutečněných záměrů končící vlády. Na tu novou evi- dentně zejména v  oblasti komu- nálního odpadu čekají velké výzvy. I další odborníci vnímají české odpadové hospodářství jako vel- mi dobré v evropském srovnání. „Pozitivní je, že více než 70 % ob- čanů třídí odpady do barevných kontejnerů. Již sedmým rokem se každoročně daří snižovat množ- ství skládkovaných odpadů, a  to bez navýšení poplatků. To, na co se nyní musí zaměřit všechny evropské státy, včetně České re- publiky, je zvýšení recyklace ko- munálních odpadů. ČR aktuálně dosahuje asi 36 %. Podle evropské Odpady podle vybraného způsobu nakládání Ukazatel 2002 2012 2013 2014 2015 Nakládání s odpady celkem 24 200 036 30 237 544 28 994 027 30 876 896 34 205 451 recyklace   5 200 088   5 726 180   5 780 053   6 239 170   7 755 881 skládkování a ostatní způsoby ukládání v úrovni nebo pod úrovní terénu   5 821 718   3 668 271   3 608 189   3 433 885   3 516 118 spalování   774 848   1 035 220   1 018 640   1 095 544   1 138 157 Pramen: ČSÚ

10 květen | červen 2017 Strážníky straší přestupky. Pomůže jim s nimi technika stejně jako možností zástavby, tře- ba i  skrytou instalaci,“ prozradil generální ředitel firmy. Jednatel společnosti DCom Rudolf Toužím představil profe- sionální radiokomunikační tech- niku světového giganta v  oboru Hytera. I v  jeho oboru dochází k  výrazným změnám. „Digitální radiostanice DMR je otevřený standard pro profesionální digi- tální radiostanice. Má přibližně stejné pokrytí jako analogové sys- témy,“ představil moderní systém jednatel DComu. Jako poslední řečník vystoupil tradiční účastník konference, ad- vokát a člen prezidia v postavení hlavního kontrolora Unie obec- ních a městských policií ČR Radek Ondruš. Slíbil, že nebude poslu- chače příliš strašit, ale tradičně byl výrazně pesimistický. „Stane se z vás plnohodnotný správní úřad na odhalování přestupků. Včetně jejich procesního dokladování včetně místa, času a popisu skutku i skutkové podstaty. A důkazních prostředků, které jsou mu známy. To je to stěžejní z přestupkového zákona. S  povinností oznamovat všechny přestupky, které uvidíte, přichází řada problémů,“ dodal Ondruš. Třetí Celostátní setkání měst- ské a  obecní police přinesl řadu odpovědí na aktuální otázky, ovšem nové dotazy také vznesl. Zákony se stále mění a technika zdokonaluje. Před strážníky stojí dál řada výzev. Jaké si s nimi pora- dí, se uvidí zase za rok na čtvrtém setkání společnosti Magnus Regio. Hlavními partnery byly spo- lečnosti DCom, Panasonic, Ramet a Vera. Partnery byly společnosti Dailmeier, In Qool a Swarco. Zá- štitu nad akcí převzalo Minister- stvo vnitra, Kolegium městských policií statutárních města a hlav- ního města Prahy a Jihomoravský kraj. Historie městské a obecní policie sahá v českých zemích až do devatenáctého století. Podoba se ale lety měnila. A změny se dějí i nadále. Michal Čejka Každý rok dochází k  novin- kám, ať už jsou to legislativní změny nebo technické vynálezy. O  tom všem pojednávaly před- nášky na konferenci Celostátní setkání městské a obecní policie, kterou v Brně už potřetí pořádala společnost Magnus Regio, vydava- tel Moravského hospodářství. Konferenci zahájil odborný garant, rektor Vysoké školy Kar- la Engliše Zdeněk Koudelka. „Na rozdíl od mediálně vděčných té- mat jako je třeba Islámský stát, se tato konference zabývá reálnými problémy, které mají skutečný dopad na bezpečnost obyvatel,“ uvedl známý právník. Novelu zákona o obecní policii rozvedla vedoucí oddělení odbo- ru bezpečnostní politiky a  pre- vence kriminality Ministerstva vnitra Milena Bačkovská. „Došlo k  lehkému posunu, novela pro- šla prvním čtením v  poslanecké sněmovně. Její rozsah má ale být výrazně redukovaný. Hlavní body jsou snížení věku strážníků na 18 let. Zbrojní průkaz ale získají až od 21 let. Další změna je osvědčení o  způsobilosti, rozšířené na pět let. A po čtvrté zkoušce by dosta- li osvědčení na dobu neurčitou. Nejkontroverznější téma je ome- zení možnosti měření rychlosti obecními policiemi na základě veřejnoprávní smlouvy. Ovšem práci v  terénu. „Jejich používání výrazněji zefektivňuje práci. Na- bízíme celé portfolio výrobků pro nepříznivé podmínky. Mezi zá- kazníky počítáme městské i státní policie nejen z  České republiky, ale z  celého světa,“ pochlubil se Vokáč, který představil také dva produkty jeho firmy. Vrchní komisař Krajského ředitelství Jihomoravského kra- je Policie ČR Stanislav Hrdlička rozvinul téma součinnosti obecní a městské policie a jejích kolegů ze státní policie. „Staronové hrozby jsou terorismus a útok aktivního střelce. Obecní policie má co říct hlavně při preventivních opat- řeních v  ochraně měkkých cílů, případně ve sdílení informací,“ podotkl vrchní komisař. Systém IQ metropolis předsta- vil manažer obchodního oddělení společnosti inQool Michael Říha. Prošel funkce digitálních agend pro městské policisty. „Logicky provazujeme jednotlivé agendy mezi sebou. Vytěžím data, která jsem už zadal, to šetří čas,“ řekl Říha. Odborný garant konference Zdeněk Koudelka věnoval svůj čas tématu možnému sloučení obec- ní a státní policie, které rozebral ze všech stran. „Možné jsou buď plošné sloučení, nebo pouze ve velkých městech, kde by došlo ke vzniku metropolitní policie. Pro- blémový okruh jsou finance, ale také velení. Problematické jsou i personální a technické aspekty. Obce nebudou souhlasit s oslabe- ním své samosprávy a  vlivu na bezpečnost. Sloučení je za daných podmínek nereálná fikce v jakéko- li formě. A za sebe dodávám, že to je i dobře,“ uvedl Koudelka. „ „ Komunikace je základ Další aplikaci pro usnadnění práce strážníků představili zá- stupci společnosti Vera. Ukázali mobilní aplikaci pro zaznamenání události, která má předejít zby- tečnému papírování. „Údaje, které městská policie uloží, si může vy- táhnout úředník, který se zabývá přestupkovou agendou, aniž by cokoli opisoval,“ vysvětlil produk- tový manažer správních agend ze společnosti Vera Jan Stodola. Systémy pro měření rychlos- ti prezentoval generální ředitel společnosti Ramet Rudolf Vá- cha. Představil především měřiče rychlosti, ať už stacionární, nebo mobilní. „Ovládání je standardní pomocí tabletů. Nabízíme něko- lik typů kamer i objektivů. Máme širokou variabilitu těchto nástrojů, pravděpodobnost, že se vše stihne projednat do voleb, si netroufám odhadovat,“ uvedla. „ „ Stihne se důležitá novela? Bačkovská kromě obecní poli- cie proprala i zbraně a stav, který rozhýbala Evropská komise. Pat- náct měsíců má trvat implementa- ce kontroverzní směrnice do čes- ké legislativy. Ovšem zástupkyně Ministerstva vnitra na zrychleně napsané směrnici nenechala nit suchou. „Změny jsou značné a ne- podaří se nám to změnit jedním zákonem. Bude jich víc,“ doplnila Bačkovská s tím, že je otázka, jaké zbraně budou v držení obecních policií v roce 2019. Lenka Minaříková, vrchní ministerská radová z  odděle- ní správního řízení, odboru le- gislativy a  koordinace předpisů Ministerstva vnitra, se zabývala změnami v přestupkovém řízení. „První dílčí dopad je oznamování přestupků, kde se výslovně uvádí, co všechno má obsahovat ozná- mení. Hlavní je ale nahrazení blo- kového řízení příkazem,“ uvedla Minaříková. První z mostů mezi legislativními tématy a technikou vystavěl Jakub Vokáč, key account manager CEE společnosti Pa- nasonic System Communications Company Europe, která už dvacet let dodává odolné počítače pro naše akce Konference pokračovala v tradici vynikajících odborníků v roli hostů.  FOTO: Jiří Salik Sláma Kroměpřednášekdošloi nanázor- nou ukázku techniky partnerů. Znovu zaplněný sál hotelu Voroněž pozorně poslouchal. Hlavní partneři Partneři Videoreportáž z akce najdete na www.moravskehospodarstvi.cz na sever, ale s D 35 i na východ. Na čtyřech úsecích dvou dálnic ještě letos kopneme do země,“ těšilo Rudoleckého. Velkým tématem bylo financo- vání silnic ze státního rozpočtu. „Z hlediska potřeby je jasné, že jsou kraje dlouhodobě výrazně podinvestované. Ale nejde to řešit ministerstvo dopravy. S  Poláky jsme u  D  11 domluveni, že by- chom měli končit zároveň s nimi, tam bychom měli zahájit v  roce 2020. Další úsek pak 2022,“ po- dotkl Rudolecký. D 35 je prioritní stavba. U ní se předpokládá reali- zace ve třetím čtvrtletí letošního roku. U  nich jsou archeologické průzkumy období. Mluvilo se také o bezpečnosti v  dopravě. V Královehradeckém kraji se zvedají počty nehod. A zá- stupce dopravní policie se těší na otevření každého kilometrů dál- nice. A v pardubickém kraji je to obdobné. Mluvilo se také o bezpečnosti dopravy ve městech. „Možnos- tí je celá řada, od programova- telných řadičů a  ústředen, jsme schopní komplexně liniově řídit celou dopravu. Zkušeností z obcí máme celou řadu,“ uvedl vedoucí obchodního odboru STM společ- nosti AŽD Praha Patrik Reiniš. Došlo také na téma bezpečnost na železnicích. „Akutnějším pro- blémem je střet vlaku s  osobou. Takže to problém je, těch je víc. A mimo přejezdy a přechody. Ale není reálné oplotit všechny tratě,“ uvedl ředitel oblastního ředitelství Hradec Králové Správy železniční dopravní cesty Vladimír Filip. Partneři akce byly společnosti AŽD Praha a  Správa železniční dopravní cesty. Akce byla uspořá- dána za finanční podpory Králo- vehradeckého kraje. Doprava v České republice byla a stále je velká výzva. Nejinak je tomu ve východních Čechách. Proto společnost Magnus Regio uspořádala v Hradci Králové business snídani s názvem Bezpečná dopravní infrastruktura ve městech a obcích. Letos šlo již o třetí ročník této akce. První náměstek hejtmana Královehradeckého kraje Martin Červíček uvedl, jakou důležitost jeho kraj přikládá dopravě, „V po- sledních čtyřech letech kraj do této oblasti zajistil zhruba dvě miliar- dy, i když z hlediska investic to do dalšího období chce zajistit aspoň dvojnásobek. Děláme letos asi še- desát dopravních staveb. Z  toho jde vidět, že se to stalo jistou prio- ad hoc řešením, musíme to dělat systémově,“ doplnil náměstek mi- nistra vnitra. „ „ Podfinancované krajské silnice Ladislav Umbraun, vedou- cí odboru dopravy a  silničního hospodářství Pardubického kraje, prozradil, že do krajských silnic letos půjde mezi 600 a 700 milio- ny korun. „Podfinancování je stejné jako v  Královehradeckém kraji. Vítáme jakoukoli aktivitu ve směru od státu ke kraji,“ uvedl vedoucí odboru. Starosta Trutnova Ivan Ada- mec k tématu financování doplnil: „Stát nemá svoje projekty připra- vené. Jinak by sátátní peníze do krajů nešly.“ Starostu Opatovic nad Labem Pavel Kohout zajímalo, proč ob- chvat jeho obce přinesl dalších 6000 vozidel do obytných zón. „Nevíme jak ten problém řešit. Nechceme hatit dopravní stavby, ale k  tomuto problému se musí vrátit,“ vyzval starosta, který byl poté vyzván trpělivosti. Tématem je také výkup po- zemků pod budovanými dálni- cemi. „S  ŘSD velmi intenzivně ritou,“ uvedl někdejší policejní prezident. Náměstek ministra dopravy Kamil Rudolecký uznal, že situace v těchto krajích není po dopravní stránce tak špatná. „Můžeme se i trochu pochválit, protože přípra- va staveb je ve finální fázi. Musíme pokračovat od Hradce Králové dál spolupracujeme ve všech fázích. Intenzivně se účastníme jednání s vlastníky. Navrhujeme řešení při rozdělených pozemcích. Chtějí mít informace. To pak pomáhá při jednáních,“ prohlásil ředitel Krajského pozemkového úřadu pro Pardubický kraj Miroslav Kučera. Starosta obce Břehy Petr Morávek si postěžoval na inten- zitu kamionové dopravy nejen v okolí jeho obce. „Jak je možné, že kamionovou dopravu nikdo nereguluje, naopak u  rodinného domku musíte mít povinné stání pro automobil?“ ptal se starosta. Dočkal se odpovědi. „Obce se mo- hou domluvit a  zakázat průjezd kamionové dopravě,“ poradil sta- rostovi náměstek Rudolecký s tím, že ŘSD plánuje studii, kde všude je možné vytvořit nové odpočív- ky pro kamiony. Nemusely by tak parkovat v malých obcích. Starosta obce Rohovládova Bělá Václav Fišer už několik let řeší problém s objemem tranzitní dopravy ve středu obcí. „Je chyba, že stát sám nedokáže regulovat kamiony a dostat je tam, kam je potřebuje,“ podotkl Fišer. Velkým tématem jsou obě vý- chodočeské dálnice – D 11 a D 35. Aktuálně probíhá archeologický průzkum. To může začátek staveb zbrzdit a  nic s  tím neudělá ani Na business snídani se znovu sešli zástupci krajů a ministerstva dopravy.  FOTO:Vlado Mlynarčík Partneři Ve východních Čechách investují do infrastruktury miliardy

květen | červen 2017 11 inspirace u sousedů inzerce Autovlaky na Slovensko bodují. Uvnitř hranic se však nevyplatí Přes šestnáct tisíc automobilů a motocyklů v loňském roce naložili nebo vyložili z autovlaků v České republice. Michal Čejka Všechny mířily buď z, nebo na Slovensko, a  všechny měly začátek, či konec cesty v  Pra- ze. Z  dalších destinací se totiž v České republice motoristé do autovlaků nedostanou. Větší nabídku, kde s  sebou vzít do vlaku i své auto, nabízí Slovensko a Rakousko. Naopak v mnohem větším Polskou jsou autovlaky nostalgickou vzpo- mínkou na osmdesátá léta. „ „ Důležitý je správný tvar U Slovenska a Rakouska mů- že za větší variabilitu podlouh- lý tvar obou zemí. A tak se lze svést z  Bratislavy do Humen- ného, nebo z Grazu a Vídně do Innsbrucku nebo Feldkirchu. České dráhy vnitrostátní auto- vlaky neplánují. „Důvodem jsou krátké přepravní vzdálenos- ti. S  ohledem na potřebný čas k  nakládce a  manipulaci s  vo- zem zhruba hodinu před od- jezdem, je úspora času neefek- tivní,“ uvedla mluvčí národního dopravce Radka Pistoriusová s  tím, že se zřízení autovlaků vyplatí od vzdálenosti šesti set kilometrů, což je cesta trvající osm hodin. A vzdušnou čarou je to mezi nejzápadnějším a nejjiž- nějším bodem v České republice 493 kilometrů. Autem se přitom z Chebu do Břeclavi dostanete za čtyři a půl hodiny. Pro zájemce o netradiční ces- tu tak zbývají pouze Tatry nebo ještě vzdálenější Košice. Ovšem jen z Prahy. „Autovlak sice ři- diči z  měst na Moravě nemají k dispozici, ale na rozdíl od ři- dičů z českých krajů mají cestu do cílových destinací autovla- ku na Slovensku po vlastní ose výrazně kratší, a cesta není tak vyčerpávající a časově náročná,“ uvedla Pistoriusová. „ „ Do Itálie nebo Německa To z Rakouska se bez kapky benzinu řidiči dostanou do řady míst. Kromě hojně využívaného směru do Alp autovlaky jezdí do italské Verony a  Livorna, nebo naopak přes Mnichov do Düsseldorfu či až do Hambur- ku. „Zejména v zimním obdo- bí se tak rekreanti na cestě do lyžařských středisek vyhnou dopravním zácpám i sněhu na silnicích, mohou cestovat v po- hodlí,“ uvádí rakouský dopravce ÖBB. Před víc než dekádou měli i  Češi možnost „autovlakové“ dovolené. Jenže spoj do chorvat- ského Splitu skončil před devíti lety. „Zrušili jsme jej z důvodů finanční náročnosti na straně zahraničních dopravců a  tím vysoké přepravní ceny, která znamenala nezájem cestujících,“ doplila mluvčí Českých drah. Na Slovensko ale Češi jez- dí autovlakem rádi. Přeprava stoupla o  deset procent. „Více zákazníků jsme zaznamenali jak u trojice nočních autovlaků, které jezdí prakticky každý den, tak u denního autovlaku, který Lanovka přes Dunaj, ale i do kampusu či ZOO Několik vagonů, do kterých se vleze tolik lidí jako do auto- busu. A pak se vznesou do vzduchu. Žádné sci-fi, v Brati- slavě takto hodlají ulevit vzrůs- tající dopravě. Pomocí lanovky. O tento způsob dopravy vážně přemýšlejí také v  Ostravě či Brně. Byť nápad vypadá extrava- gantně, ve světě funguje. Měst- ské lanovky přepravují obyvatele v  New Yorku, Austinu, Barce- loně, Londýně, Ankaře, Lyonu. Anebo v Ústí nad Labem. Tam ji ročně využije na dvě stě tisíc lidí. Zařadí se k nim dvě největší mo- ravská města a slovenské hlavní město? V Bratislavě doufají, že do roku 2020 propojí břehy Du- naje ve výšce 20 až 30  metrů. V přepočtu za zhruba 1,35 mi- liardy českých korun. Nejde o žádné finální rozhodnutí. Jen návrh, který čeká na schválení. „Řešíme i technické detaily, jako počet lan nebo zachycení kabi- ny zezdola či seshora,“ uvedla mluvčí developerské firmy HB Reavis Martina Jamrichová. Bratislavské župě se nápad s  lanovkou líbí. Padla totiž možnost vybudovat tunel pod Dunajem. „Byla otázka času, kdy někdo přijde s  takovým návrhem. Lanovka má všechny výhody tunelu, hlavně jí však nehrozí nehody. Taková mož- nost dopravy v  přetíženém úseku chybí,“ řekl slovenskému deníku Nový Čas bratislavský župan Pavol Frešo, který mluvil o jednáních o propojení lanovky s integrovanou dopravou. „ „ Odlehčí dopravě Velkokapacitní lanovka mů- že nejen přitáhnout turisty, ale také alespoň trochu odlehčí přetížené a  pomalé hromadné dopravě. S metrem, které se za- čalo stavět na konci osmdesá- tých let, Bratislava momentálně nepočítá, k  ledu šel i  projekt podzemní železnice, která ho měla nahradit. Bratislava přitom už dvě jedinečné lanovky má. Jedna stará, ale před pár lety zrekon- struovaná, vede do horské ob- lasti Kamzík, kde se nacházejí také sjezdovky. Druhá unikátní je v  automobilce Volkswagen. Jako jediná lanovka na světě přepravuje už téměř patnáct let vyrobené automobily z  jedné části továrny do druhé. Bude slovenská realizace rychlejší než brněnská či ostrav- ská? V obou těchto městech je zatím sen o lanové dráze ve fázi úvah či prvních příprav. Musí se teprve zjistit, zda je lanovka skutečně přínosem pro dopra- vu, se kterou se Brno i Ostrava dlouhodobě potýkají. „Projektem lanovky, která by lépe propojila hlavní turis- tické cíle v  Ostravě, se vážně zabýváme. Právě jsme vyhlásili výběrové řízení na studii, která uskutečnitelnost projektu buď- to potvrdí, nebo vyvrátí,“ řekl Deníku ostravský primátor To- máš Macura s tím, že klíčová je pro realizaci lanovky evropská dotace. Zatímco v Ostravě se uvažuje o  trase z  Dolní oblasti Vítko- vice přes Černou louku, haldu Ema do Zoo, v Brně by mohla ulevit přeplněnému Mendlovu náměstí a vést do univerzitního kampusu v Bohunicích. Pro vybudování lanovky hovoří kromě doplnění auty přecpaných ulic také cena. „Když jsme počítali cenu trati na Kamechy, tak u tramvaje za miliardu korun byla alternati- va lanovka za dvě stě milionů,“ upozornil pro Deník ředitel Do- pravního podniku města Brna Miloš Havránek. MICHAELA ŘÍMANOVÁ jedenkrát týdně spojuje Prahu a  Košice,“  uvedl podrobnosti Michal Štěpán, člen představen- stva Českých drah odpovědný za osobní dopravu.  „Největší nárůst jsme zaznamenali u nej- mladší linky mezi Prahou a Hu- menným, tedy na samý východ Slovenska. Počet přepravených osobních automobilů a  moto- cyklů na této lince překročil za loňský rok 1  900 vozidel, což představuje víc než dvojnásobek přeprav oproti roku 2015,“ do- plnil Štěpán. „Produkt, který je určen ši- roké veřejnosti, podle našich průzkumů využívají zejména cestující za prací v  zahraničí a ti, kteří využívají autovlak na soukromé cesty, např. z  Prahy nebo z Košic pokračují dále do zahraničí za rodinami. Další velkou skupinou jsou zákazníci, kteří cestují z Čech do Vysokých Tater na dovolené. Autovlak už vícekrát využili i  různé ucele- né skupiny, například fanouš- kové veteránů či velké skupiny motorkářů,“  konstatoval Karol Martinček, člen představen- stva a  ředitel úseku obchodu Železničné spoločnosti Sloven- sko. Při přepravě jsou automobi- ly zaparkovány na speciálních dvoupatrových nákladních vo- zech připojených k vlaku, který se skládá z  vozů pro cestující. Cestující tráví na nočních spo- jích cestu v  lůžkových vozech s maximálně třímístnými oddíly a s obsluhou, která nabízí během cesty občerstvení a ráno serví- ruje snídani, která je součástí poskytovaných služeb. Počet přepravených automobilů a motocyklů autovlaky mezi ČR a SR ■ 2013 – 14 800 ■ 2014 – 15 200 ■ 2015 – 15 300 ■ 2016 – 16 000  přeprava Autovlaky Česko – Slovensko Číslo vlaku Název, trasa a odjezd – příjezd EN 442 Bohemia: Humenné 19:46 – Praha hl. n. 7:22 (nejede 24./25. 12. a 31.12./1.1.) EN 442 Bohemia: Košice 22:08 – Praha hl. n. 7:22 (nejede 24./25. 12. a 31.12./1.1.) EN 443 Bohemia: Praha hl. n. 23:09 – Poprad Tatry 7:03 (nejede 24./25.12. a 31.12/1.1.) EN 444 Slovakia: Poprad Tatry 21:59 – Praha hl. n. 6:33 (nejede 24./25.12. a 31.12/1.1.) EN 445/443 Slovakia/Bohemia: Praha hl. n. 22:00 – Humenné 10:33 (nejede 24./25. 12. a 31.12./1.1.) EN 445 Slovakia: Praha hl. n. 22:00 – Košice 7:41 (nejede 24./25.12. a 31.12/1.1.) EC 242 Roháče: Košice 11:22 – Praha hl. n. 19:22 (jede v neděli a vybrané dni) EC 243 Roháče: Praha hl. n. 13:19 – Košice 21:10 (jede v pátek a vybrané dni) Z Moravy je to na Slovensko blíž.A tak si luxus autovlaku může vyzkoušet jen ten, kdo se nalodí už v Praze. FOTO: České dráhy Podmínky pro vývoz a dovoz mezi Evropskou unií a třetími zeměmi nejsou rovnovážné.Třetí země kladou evropským vývozcům řadu nových administrativních překážek, které jim znesnadňují vývoz, sami přitom do EU vozí zboží za výrazně jednodušších podmínek. Ministr zemědělství Marian Jurečka se kvůli tomu obrátí na eurokomisaře Phila Hogana. „Některé nově zaváděné požadavky pro naše vývozce jsou v rozporu s mezinárodními obchodními dohodami. Nejde jen o problém zemědělství a potravinářství, ale i ostatních odvětví, třeba strojírenství a hutnictví. Proto chci, aby se situací zabývaly i další sektory a problém se řešil na celoevropské úrovni,“ řekl dnes na jednání vládního Výboru pro EU ministr zemědělství Marian Jurečka. Jednou z oblastí, která znesnadňuje evropským producentům obchod, jsou zdlouhavé a komplikované certifikační procedury.Ty se protahují až na několik let.  (red) Ministr zemědělství chce větší podporu vývozců  aktuálně

12 květen | červen 2017 bezpečné město inzerce GDPR bude stát skoro tři miliardy ročně GDPR bude pro Českou republiku víc evoluce než revoluce, přidá ale už tak dost výrazné byrokratické zatížení. Michal Čejka Příští rok v  květnu vstoupí v  platnost nová evropská směr- nice o  ochraně osobních údajů, zkráceně GDPR. Kromě vyšší ochrany dat přinese také velké náklady. A pokuty. Na přizpůso- bení se mají firmy i  státní sprá- va a  samospráva ještě skoro rok čas. Většina ale zatím připravena není. Situace je v  tomto ohledu ještě horší. „Ani vedení veřejného a  státního sektoru o  tom nemá moc velké ponětí,“ upozorňuje ex- pert přes bezpečnostní informač- ní technologie Milan Berka, který je zároveň odborným garantem konference Bezpečnost chytrých měst, kterou společnost Magnus Regio pořádá 19. září v Olomouci, a kde bude GDPR také patřit mezi témata. Proč vlastně GDPR vzniklo? Jedná se o snahu sladit ochra- nu osobních údajů v  rámci EU. Pokud v EU má být volný pohyb více pracovních nabídek. Ale co je moc, to už je příliš. Je na přípravu pro firmy a státní správu a samosprávu ješ- tě dost času, nebo už je nejvyšší čas vše začít řešit? Z mého pohledu se dá příprava a realizace opatření stihnout za tři až šest měsíců, podle organizace. Takže zatím je času docela dost. Co byste doporučil těm, kte- rých se nová regulace týká? Asi se nabízí datový audit. Regulace bude platit od května 2018, to je ještě docela dost času. Nejprve by se dotčené organizace měly seznámit s obsahem tohoto nařízení. Podle mne je vhodné se před auditem se spíše podívat také na ČSN ISO/IEC 27 001 a někte- ré navazující normy. Je vhodné si udělat tabulku, co a jak z uvede- ných materiálů splňuji, a  teprve potom si objednat případný audit. Pokud si audit objednáte hned, za- platíte a nebude mít nejspíše nic. Máte analýzu rizik? Zjistíte, že ne. Máte bezpečnostní politiku? Taky ne. A v podstatě není co řešit. Vznikne funkce pověřence pro ochranu osobních údajů. Jak velké starosti s  tím budou instituce mít? Potřebují na to pracovníka, do- poručován je právník. Bude muset mít zástupce pro případ dovolené nebo nemoci, protože incidenty se budou muset hlásit do 82 hodin. osob, musí existovat i pohyb údajů o těchto osobách. Co se vlastně příští rok v kost- ce změní? Přibudou starosti, povinnosti, změní se řádově velikost pokut proti pokutám Úřadu na ochranu osobních údajů. Bude GDPR konkrétně pro Českou republiku revolucí, ne- bo evolucí? Bude to spíše evoluce, protože jsme měli nebo stále máme Zákon 101/2000 Sb. (Zákon o  ochraně osobních údajů a o změně někte- rých zákonů – pozn. red.). Jak vy vnímáte tuto novou úpravu ochrany osobních údajů? Když to trochu přeženu, tak si začínám připadat tak trochu jako Alenka v  říši divů. Máme třeba Zákon o kybernetické bezpečnos- Očekáváte, že postihne více správu a samosprávu, anebo fir- my, kterých se to také dotkne? Postihne to všechny, kteří spra- vují nějaké osobní údaje od svozu odpadu, přes nemocnice, lékaře po registr osob. Myslíte, že se díky těmto změ- nám zvýší povědomí lidí o osob- ních údajích? U lidí nějaký zvýšení povědo- mí neočekávám, ale může díky pokutám skončit řada firem. Právě navýšení pokut vypadá jako největší strašák této změ- ny. V současné době je pokuta za únik osobních údajů maximálně deset milionů korun, pokud k ně- mu dojde opakovaně, pak pade- sát milionů. V rámci EU to bude dvacet milionů euro nebo do výše čtyř procent obratu. V případě 1T-Mobile by se tak z letošní po- kuty 3,6  milionu korun mohla stát pokuta jedna miliarda korun. Pokuty dostane firma, a ta si musí toto právně ošetřit například s do- davateli. Podle průzkumů zatím čeští manažeři o GDPR nemají příliš velké povědomí. Jak je to ve ve- řejném sektoru. Ono ani vedení veřejného a  státního sektoru o  tom nemá moc velké ponětí. Teprve to nějak začíná krystalizovat. Například celá příprava bude něco stát. Jak stát pomůže třeba obcím a měs- tům? Existuje záměr, že by se to mohlo dotovat z evropských do- tací. U nás máme kolem šesti tisíc měst a  obcí. Každá obec nejspíš eviduje svoz odpadu, místní po- platky a podobně Když vezmeme, že správce dat může ročně brát kolem čtyř set ti- síc korun, vynásobíme to počtem ti, máme nařízení eIDAS o elek- tronickém podpisu, nyní přijde GDPR, ale máme taky normy pro informační bezpečnost a to ISO, ČSN, ETSI, máme Úřad na ochra- nu osobních údajů, máme Ná- rodní bezpečnostní úřad, máme Národní centrum kybernetické bezpečnosti... Každé nařízení bu- de vyžadovat mimo dokumentace posouzení shody  – to znamená audit. Jeden audit vyjde na pa- desát až sto tisíc korun. A navíc se bude muset pravidelně opa- kovat. Takže hlavní myšlenka zní zjednodušit? Stálo by za to se zamyslet, jest- li by nestačil jeden zákon nebo nařízení a jeden úřad. A jestli by neměl být jeden zákon, založený například na ISO normách a ta- ky jeden audit. Tedy ne že by mi vadilo, když v této oblasti dělám, obcí, jsme na částce 2,4 miliardy korun za rok. A to jsem ještě po- čítal s  hodně mizerným platem zaměstnance. Pak tu máme jeden- krát ročně audit za padesát tisíc, to máme tři sta milionů. A jsme skoro na třech miliardách za rok, navíc nepočítám náklady na hard- ware, software, ostrahu a podob- ně. Připočtěte si náklady firem a nestačíte koukat, co to bude stát. A  nepůjde o  žádné jednorázové položky. Přehlídka osobností Konferenci ISSS každoročně poskytuje záštitu celá řada osobností tuzemského politického života. Přímo na konferenci nechyběl předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka, který svým vystoupením otevřel celý pon- dělní program. V bloku, jenž předcházel tradičnímu hodnocení rozvoje e-governmentu z pohledu MV, mu sekundovali poslanci PSP Věra Kovářová a Ivan Pil- ný, hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek a prezident ICT Unie Zdeněk Zajíček. Na dopoledním slavnostním zahájení se pak představilo několik členů vlády včetně místopředsedů Andreje Babiše a Pavla Bělobrádka či nového ministra průmyslu a obchodu Jiřího Havlíčka. Na podiu nechyběli ani poslanci obou komor Parla- mentu, šéfové státních organizací, náměstci minis- terstev, představitelé asociací a svazů nebo zástupci největších dodavatelských firem. Nabitý program přinesl několik zásadních témat Nejsledovanějším bodem programu bylo jako obvykle slavnostní zahájení s diskusní kavárnou a letos navíc i s diskusí zástupců parlamentních stran. Velký zájem by rovněž o odborný blok věnovaný elektronizaci zdra- votnictví, na němž se jako obvykle výrazně podílel Kraj Vysočina. Viditelným tématem letošního ročníku byly i přednášky a diskuse týkající se konceptu „chytrých měst“ doplněné otázkami kolem internetu věcí a mož- nosti využití nejrůznějších řešení municipalitami. Hodně často se hovořilo i o problematice kybernetické bez- pečnosti a o dopadech nového nařízení EK k ochraně osobních dat označované jako GDPR, které zasáhne od května příštího roku doslova celou veřejnou správu. Visegrádská konference Zahraniční hosté konference ze států V4 se sešli již v  neděli v podvečer v Klicperově divadle, kde pod- předseda Košického samosprávného kraje István Zachariaš převzal ocenění za dlouholetou spoluprá- ci. Na slavnostním zahájení v pondělí pak přispěl do diskuse primátor města Kežmarok Ján Ferenčák a do programu se aktivně zapojila i řada jejich kolegů z ve- řejné správy Slovenska a Maďarska. Doprovodné akce a soutěže Nedílnou součástí programu jsou každoročně setkání a jednání, která těží z mimořádné koncentrace politiků, odborníků a zástupců veřejné správy. Jako obvykle se uskutečnilo jednání komisí Svazu měst a obcí ČR a Ko- mise Rady Asociace krajů ČR pro informatiku s poslan- ci Parlamentu ČR či setkání Sdružení tajemníků měst- ských a obecních úřadů. V letošním roce se navíc konal i neveřejný diskusní panel České bankovní asociace zaměřený především na elektronickou identitu a rozvoj bezhotovostního styku. Na konferenci se také setkali vítězové oblíbených soutěží, jako jsou například Zlatý erb, Biblioweb či JuniorErb a  udělena byla i cena Český zavináč. Ve spolupráci s organizátorem soutěže Zlatý erb, jímž je od letošního roku spolek Český zavináč, vyhlásila Iniciativa 202020 rovněž „nejoblíbenější online služ- bu e-governmentu“. Podrobné informace včetně podrobného programu, audio- a  videozáznamů, výsledků soutěží, komplet- ního archivu posledních ročníků i přehledu partnerů a spolupracujících subjektů jsou dostupné na www.isss.cz Konference ISSS/V4DIS 2017 je minulostí V Hradci Králové skončil v úterý 4. dubna jubilejní dvacátý ročník konference ISSS, který jako obvykle doprovo- dila visegrádská konference V4DIS. Akce, která se zaměřuje na reformu veřejné správy, rozvoj e-governmentu a informatizaci společnosti, je jednou z největších konferencí svého druhu v celém regionu střední a východní Evropy. Jako obvykle se zde setkali vrcholní politici, ministři a šéfové státních úřadů se stovkami zástupců měst a obcí, informatiky krajských či městských úřadů, odborníky, hosty ze zahraničí i manažery firem, které do tohoto segmentu dodávají technologie a služby. Počet registrovaných účastníků se v posledních letech pohybuje kolem čísla 2300 a ani letošní ročník nebyl výjimkou, kongresové centrum Aldis bylo opět nabito k prasknutí. 20 let konference Doc. RNDr. Milan Berka, CSc. IT expert Momentálně pracuje jako IT security manager ve společnosti T-Mobile CZ. Současně pracuje coby bezpečnostní manažer na odboru OIT na Krajském úřadu Plzeňského kraje a jako bezpečnostní ředitel akreditované certifikační autority eIdentity a. s. Dále se zabývá projekty v oblasti IT, bezpečnosti IT, Metropolitních a Regionálních ICT infrastruktur, technologických center krajů a obcí s rozšířenou působností (ORP), integraci informační systémů, provádí bezpečnostní audity, návrhy a zpracování bezpečnostní dokumentace, zpracování bezpečnostních posudků, bezpečnostní analýzy a bezpečnostní testy. Provádí také analýzy rizik včetně návrhů bezpečnostních opatření dle bezpečnostních norem. Spolupracuje s firmami Microsoft, ICZ, ORACLE Česká republika, NAVIGA4, SABA Consulting, Novell Czech Republic, COMGUARD a dalšími.  kdo je… Hlavní témata: • Nové technologie pro zvýšení bezpečnosti na silnici a železnici • Bezpečnost budov ve svěřené správě měst a obcí – ochrana tzv. měkkých cílů – školy, školky, zdravotnická zařízení • Bezpečnost občanů ve městech a obcích z pohledu policie • Integrovaná doprava a součinnost krajů v MHD • Technologie pro chytrá města pro oblast chytrého parkování, nákup jízdenek, kde všude možno platit bezpečně kartou • Ochrana osobních údajů – jak se promítnou novinky v zákoně v běžném životě měst a obcí (připravovaný zákon č. 412/2005 Sb.) z pohledu NBÚ • Zabezpečení dat a zálohování dat, co se stane, když… • Dotační tituly a zdroje nejen v oblasti IT • Příklady chytrých měst u nás Určeno pro všechny se zájmem o posílení ochrany obecního majetku a bezpečnosti ve vašich městech a obcích, především pak zástupce měst a obcí z pěti moravských krajů (Jihomoravský, Moravskoslezský, Zlínský, Olomoucký, Kraj Vysočina) a krajů Královéhradeckého a Pardubického. odborná konference 5. ročník Bezpečnost chytrých měst 19. září 2017, Olomouc Organizátor: Mediální partner: V případě zájmu o partnerství na této akci kontaktujte: obchod@magnusregio.cz nebo 774 112 138 PŘIHLASTE SE NA: GSM 725 006 094 j.hrstkova@magnusregio.cz www.magnusregio.cz Předpokládaný počet účastníků: 100–120 Účastnický poplatek: 1 200 Kč pro zástupce státní a veřejné správy 2 800 Kč pro zástupce soukromého sektoru

květen | červen 2017 13 bezpečné město Příjemnější život s Chytrou radnicí Soutěž Chytrá radnice se koná za podpory: Organizátoři a generální partneři: Úřad vlády ČR, Česká spořitelna, O2 Czech Republic a DDeM Zlatí partneři: AVE CZ odpadové hospodářství a ŠKODA AUTO DigiLab Partneři: Cross Zlín, Camea a Visa Odborní partneři: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Fakulta dopravní ČVUT v Praze, Fakulta informatiky a statistiky VŠE v Praze, Vysoké učení technické v Brně, Czech Smart City Cluster, Svaz měst a obcí ČR a 6D Academy Hlavní mediální partner: vydavatelství CNC s tituly E15, info.cz a Blesk Mediální partneři: Moravské hospodářství a Pro města a obce rovali, motivovali, doplňovali a předháněli, tak k  tomu přesně slouží soutěž Chytrá radnice. Přihlaste i  vy svůj projekt do některé z  pěti soutěžních kategorií (Životní pro- středí, Individuální doprava, Veřejná do- prava, Energetika a e-Úřad) nebo obešlete rovnou všechny! Účast v soutěži je bezplat- ná, vstoupit do ní můžete prostřednictvím webových stránek www.chytra-radnice.cz a uzávěrka přihlášek je do konce června. „V Českých Budějovicích by chtěl žít každý,“ říká v  jedné z  her klasika zne- uznané divadelní tvorby Karel Infeld Prácheňský, aby s  tímto tvrzením ná- sledně polemizoval. Pravověrným budě- jovičákům tahle hláška z  kusu Divadla Járy Cimrmana spíše lichotí, než by se jich dotýkala. Považují si, že jejich město autoři zvěčnili ve svém nesmrtelném dí- le, podobně jako jsou humpolečtí pyšní na všechen ten hliník, který se k nim ze všech koutů republiky stěhuje díky jiné průpovídce stejných tvůrců. Oni se mo- hou cítit trochu slavní a  my se bavíme malinko na jejich účet. Nicméně zcela vážně vzato, jsou v naší zemi města a  obce, kde se žije výrazně lépe než v jiných. Jsou ale i taková, kde je tomu naopak. Proč? Důvodů je mnoho – geografická poloha, historicky předurčené pracovní příležitosti, rozloha, strategický význam, velikost rozpočtu… a v neposled- ní řadě také kvalita vedení. Ano, samo- zřejmě i to, kdo sedí na příslušné radnici, významně ovlivňuje kvalitu života tamních obyvatel. A to byl jeden z důvodů, proč se Úřad vlády ČR ve spolupráci s  Českou spoři- telnou, společností O2 Czech Republic a  agenturou DDeM rozhodly uspořádat soutěž pro města a obce nazvanou Chytrá Jste smart? Tak nám to ukažte! Soutěž pro města, obce a městské části, které mají zajímavá a moderní řešení. Projekty můžete do soutěže přihlásit zdarma na www.chytra-radnice.cz Úřad vlády České republiky Chytrá radnice banner 1200x1000 pixelu lay6.indd 1 01.06.2017 13:59:11 radnice. Jejím cílem je podpořit zavádě- ní moderních technologií do fungování měst a  obcí a  přispět tak ke zlepšení života obyvatel. Pořadatelé a organizá- toři soutěže chtějí touto cestou rovněž přispět k urychlení procesu digitalizace, v němž naše státní správa a samospráva oproti zahraničí poněkud zaostává. Pod pojmem digitalizace si mnozí z  nás vybaví hlavně vysokorychlostní internet, chytrou televizi a pak nejrůz- nější vychytávky, které řadíme spíše do sféry sci-fi, byť pro současné děti už je to celkem „normálka“. Digitalizace v praxi však nemusí být vůbec složitá a nepocho- pitelná. Právě naopak, má zcela konkrétní a  velmi užitečné výstupy, které se týkají každého z nás. Nevěříte? Je pro vás běžné komunikovat s bankou prostřednictvím internetového bankovnic- tví? To je důsledek digitalizace. Na stej- ném principu může fungovat i váš kontakt s obecním nebo městským úřadem. Pokud máte potřebu vše vyřizovat osobně, může vám digitalizace zajistit alespoň sjednání schůzky na přesný, vámi zvolený termín. Stačí, aby vaše radnice využívala dnes již běžně dostupné možnosti. Ale nejde jen o komunikaci mezi lidmi, podobně je to i s dopravou. Ať už indivi- duální nebo hromadnou. Platba za par- kování přes mobilní aplikaci, elektronické placení jízdného v  městském autobuse  – za tím vším je digitalizace. A ta se může uplatnit třeba i při sofistikovaném řízení veřejného osvětlení nebo při nakládání s odpady, kdy kontejner díky čidlu vyšle signál o tom, že je plný. Svoz odpadu tak probíhá adresně, kolem kontejnerů je čisto a šetří se pohonné hmoty i náklady. Příkladů, kde se uplatňují moderní technologie při správě měst a  obcí, by- chom mohli jmenovat celou řadu. Je dobře, že jich přibývá a  jsou stále důmyslnější. Své kouzlo ale mají i  úplně jednoduché a přitom účinné nápady. Aby jich bylo co nejvíce, aby se jejich tvůrci vzájemně inspi- Města zjišťují, kde se lidem nelíbí Cítíte se někde dobře? Klikněte to do pocitové mapy. S takovou prosbou se na místní obyvatele obrací stále více radnic. Mapují si tak, na kterých místech rádi tráví čas, a kde by naopak chtěli změnu. Veronika Vindišová S takovými projekty většinou obcím a městům pomáhají mla- dí studenti. Chtějí docílit, aby se názory lidí projevily třeba v územních plánech. V Kroměříži z výsledků tako- vého průzkumu udělali dokon- ce výstavu v prostorách radnice. Zdejší pocitové mapy obsahují celkem osm témat z oblasti kva- lity života a životního prostředí. Od stovky respondentů se sesbí- tále. „Lidé tímto způsobem ma- jí možnost projevit svůj názor a  mně osobně to připadá jako skvělý nápad, jak v  jednom projektu spojit spolupráci lidí a  města. Proto když jsem do- stala možnost pocitovou mapu vytvořit i pro své město, nevá- ralo více jak dvanáct set položek ve formě bodů, linií i ploch. „Prezentované výsledky nám v podstatě potvrdily to, jak kde se v  rámci města cítíme, byť naše pocity nemusí vždy nutně vyjadřovat realitu,“ sdělil mís- tostarosta Pavel Motyčka s tím, hala jsem a pustila se do toho,“ raduje se iniciátorka pocitové mapy Bruntálu, studentka geo- dézie na SPŠ stavební v Opavě Radka Balušková. V Brně naopak vytvořili tak- zvanou čichovou mapu, aby zjis- tili, kde to lidem voní a páchne. „Splnili jeden ze svých slibů - na schůzce s náměstkem primáto- ra Martinem Anderem jsme mu předali data z dosavadního fungování Čichové mapy Brna. Slíbil nám, že je nehodí do koše a při řešení nejpalčivějších pro- blémů budeme nyní spolupra- covat. Míč je každopádně nyní na straně magistrátu,“ vzkázali iniciátoři projektu. „ „ Výsledky se bude zabývat architekt města Ander slíbil, že se výsledky průzkumu bude zabývat. „Do- hodli jsme se s iniciátory pro- jektu, že na celou věc podíváme spolu s  oddělením veřejných prostor  Kancelář architekta města Brna a pokusíme se na- vrhnout intervence, které by ty nelibé pocity z  některých míst minimálně zmírnily. S nápady na řešení přijdeme doufám ještě do prázdnin,“ uvedl Ander. Pachparádu vyhrála místa kolem hlavního vlakového ná- draží, které je proslulé svým ne- lichotivým vzhledem. „Na první že výsledky budou i  obsaženy v  připravované publikaci, jež vyjde na toto téma v  newyor- ském nakladatelství Springer Publishing. Pocitové mapy se také po městech v  Moravskoslezském kraji, hlasovali tak třeba v Brun- příčce se drží pomočená zeď na Nádražní ulici, "kam chodí na záchod nádražní pobudové". Na místě druhém je vchod do Vaňkovky na Úzké, kde spous- tě z vás vadí kuřáci, respektive kouř z  cigaret. No a  nejhorší trojici uzavírá Myší díra mezi ulicemi Nádražní a  Dornych,“ přiblížili organizátoři projektu, jak výzkum dopadl. Pocitovou mapu zaplňovali lidé také v Ostravě. Podobně ja- ko v jiných městech se ukázalo, že místním je nejlépe na mís- tech, kde je třeba zeleň. „Přes 8200 barevných bodů v pocito- vé mapě výstižně ukazuje, jak se lidé v  Ostravě cítí. Nejlépe hodnotí parky a  klidové zóny, sportoviště nebo kulturní cen- tra. Stejně vypovídající je hod- nocení míst, která by se měla rozvíjet, nebo se tam lidé dobře necítí,” uvedla Andrea Vojkov- ská, tisková mluvčí ostravského magistrátu. Pocitová mapa je nástroj, který nabízí možnost aktivně zapojit občany do sběru informací a názorů na lokality, v nichž bydlí. Obce výsledky využívají nejčastěji jako podpůrné podklady pro plánování investičních akcí, vytváření koncepcí dopravy nebo jako informace pro policii.  pocitové mapy Pardubické letiště bude bezpečnější Pardubické mezinárodní letiště získá více než osm milionů korun ze Státního fondu dopravní infrastruktury. Dotace je určena k nákupu zařízení, díky kterým bude letiště ještě bezpečnější než doposud. „V dnešní rozbouřené době je nezbytné investovat do zajištění bezpečnosti a maximální eliminace možných rizik. Letiště již dnes splňuje veškeré bezpečnostní požadavky, je držitelem certifikátu, který dokládá, že bezpečnost letového provozu na mezinárodním letišti Pardubice je v souladu s požadavky Evropské agentury pro bezpečnost v letectví, tedy s evropskou legislativou.Tuto certifikaci získal pardubický aeroport loni v listopadu jako první z pěti českých letišť, spadajících do působnosti evropské agentury,“ řekl primátor Pardubic Martin Charvát. Dotace z rozpočtu SFDI pomůže letišti s vybavením nové odletové haly. Je určena výhradně na zvýšení bezpečnostních opatření na letišti Pardubice. Celkové náklady na nová bezpečnostní opatření by měly být zhruba 9,5 milionů korun.  (red) Zlínští aktualizují strategii kraje Aktualizovat důležité rozvojové dokumenty kraje a využít k tomu dotace ze strukturálních fondů, to je úkol, který si dala Rada Zlínského kraje. Jedná se o pět klíčových dokumentů, které pomohou zajistit kvalitní strategické řízení. „Jedná se o pět oblastí, které považujeme za klíčové. Je to zdravotnictví, kolejová doprava, sociální služby, cestovní ruch a rozvoj cyklostezek. Jsou to všechno oblasti, které musí napřed projít důkladnou analýzou, aby byly do roku 2030 nastaveny reálné parametry dalšího rozvoje,“ uvedl Josef Zicha, náměstek hejtmana, zodpovědný za oblast strategického rozvoje. Platnost stávajících rozvojových dokumentů končí přibližně okolo roku 2020 a jejich obsah již neodpovídá současnému vývoji, trendům a požadavkům v dané oblasti. Projekt, jehož předpokládané celkové náklady jsou vyčísleny na 10 milionů korun, se bude ucházet o obdržení dotace z Operačního programu Zaměstnanost.Termín pro předložení žádosti je v polovině června letošního roku.  (red) Policisté poměří síly ve střelbě Už podvanácté zve starosta Mikulova a strážníci Městské policie Mikulov na střelecký turnaj, který je určený výhradně pro aktivní policisty, celní správu, vězeňskou službu, strážníky městské policie a jejich starosty.Ve středu 15. Června se v areálu Střeleckého klubu Mikulov, Dukelská 26, odehraje tradiční turnaj. Soutěžit se bude v jednotlivcích (mířená 25 metrů, 10 ran, mezinárodní terč s kruhy), ale také v parkuru zaměřeném na praktický výkon služby nebo ve trojčlenných družstvech, kam se budou započítávat výsledky jednotlivců.Toto klání je určeno neregistrovaným střelcům, střílí se služební nebo soukromou, legálně drženou zbraní. Stejně jako v minulém roce opět proběhne prezentace firem a společností spojených s tématikou policejní práce s novinkami na trhu. Již tradičně po závodech malý kulturní program a ukončení se závěrečným vyhodnocením střeleckých závodů při posezení v moravském sklepě. Závod startuje v osm hodin ráno, zápis účastníků o hodinu dřív.  (red) Jak se žije v Krnově? Stačí kliknout do interaktivní mapy a vidíte, kde to mají místní rádi. FOTO: pocitovemapy.cz

14 květen | červen 2017 speciál – doprava ve městě Ostrava nechává cestující známkovat řidiče Každý řidič ostravského Dopravního podniku se teď musí mít na pozoru. Před cestujícími, které veze na palubě svého vozu.  FOTO: Dopravní podnik města Ostrava se do osobního hodnocení jed- notlivců. Proto veřejné hodno- cení nepřipravujeme,“ odmítl ostravskou inspiraci Miloslav Kulich, předseda představenstva Dopravního podniku Hradec Králové s tím, že pro jeho spo- lečnost je prvořadý úkol vůbec Jen za loňský rok přišlo na ostravský dopravní podnik víc než osm tisíc hodnocení řidičů tamní městské hromadné dopravy. Michaela Římanová Ne však přímo od pověře- ných kontrolorů společnosti, ale od samotných cestujících. Už od září roku 2014 funguje stránka dejmiznamku.cz, na které cestu- jící hodnotí kvalitu jízdy. Novinka se chytila velice rychle. Za první rok fungová- ní poslalo známku skoro deset tisíc lidí. „Za rok 2016 to bylo 8204 hodnocení. Nejčastěji dá- vají jedničku, za loňský rok to bylo víc než čtyři a půl tisíckrát,“ uvedla mluvčí Karolína Rycková s tím, že v průměru si ostravští řidiči vyslouží známku 2,5. „ „ Zpětná vazba pro nadřízené Pro koho tyto informace slouží? Především pro samotné řidiče. „Je to proto, aby měli pří- padnou zpětnou vazbu pro své řidiče autobusů sehnat. Samot- né známkování prostřednictvím aplikace je snadné. Stačí uvést číslo vozidla, čas a  známku od jedničky do pětky, je možné připojit krátký slovní komen- tář. Hodnotitel se také sám mů- že zařadit do  vybrané skupiny hodnotitelů – například chodec, cyklista nebo cestující. Výsledky zamíří k vedoucímu daného ři- diče. „Je to zpětná vazba všech účastníků provozu, ale i ti tuto webovou aplikaci hojně využí- vají. Slibujeme si, že se aktivita pro Dejmiznámku ještě zvýší,“ řekl Deníku ředitel dopravního podniku Daniel Morys. „ „ Příliš mnoho řidičů v Brně Dobré ostravské zkušenosti zatím nepřesvědčily ani kolegy v  Brně. „V  dohledné době nic podobného neplánujeme, a  to i s ohledem na velký počet řidi- čů, kterých máme téměř patnáct set. Samozřejmě, ale přijímáme podněty od cestujících, ať už se jedná o pochvaly nebo stížnosti. Cestující se na nás mohou obrá- tit přes sociální sítě, přijít osob- ně, vyplnit formulář na našich stránkách, nebo nás informovat telefonicky či mailem,“ vysvětli- la mluvčí Dopravního podniku města Brna Barbora Lukšová. I v  Brně ale pochopitelně řidiče hodnotí. „Hodnocení řidičů probíhá každý měsíc. Vždy se schází vedoucí provo- zoven a provozní ředitel. Na této schůzce se řeší jak stížnosti, tak pochvaly, tedy postihy a odmě- ny,“ doplnila Lukšová. nadřízené,“ uvedla mluvčí. Sa- mozřejmě ale nejde o jediný způ- sob hodnocení, který Dopravní podnik Ostrava využívá. K  to- mu mají přepravní společnosti vlastní interní systémy. „Naše hodnocení řidičů už samozřej- mě probíhá desítky let a promítá inzerce S p e ci á l •  dopra va ve mě stě  •  aktuálně Ostravu omezí oprava Plzeňské Moravskoslezský kraj zahájil přípravné práce na největ- ší letošní dopravní stavbě v regionu. Začíná rozsáhlá modernizace Plzeňské ulice v Ostravě, která zahrnuje re- konstrukci komunikace, dvou mostů, tří podchodů a jedno- ho energo kolektoru. Náklady na tuto největší investiční akci kraje v dopravní infrastruktuře dosáhnou 161 milionů korun. Náročná a složitá stavba si vyžádá nejen velkou trpělivost řidičů a cestujících, ale i po- chopení občanů, kteří bydlí v této lokalitě. Budou muset počítat s mnoha omezeními. (ova) IROP: bezpečnější cyklostezky i chodníky Nové chodníky podél silnic, bezbariérové přístupy k zastáv- kám, investice do podchodů a lávek, ale také modernizace cyklostezek a společných ste- zek pro chodce a cyklisty. Na to vše se mohou těšit v regi- onech. V Integrovaném regi- onálním operačním systému bylo vybráno 130 projektů za 1,05 miliardy korun. „Cílem schválených projektů je řešení problematiky silničního pro- vozu a to zejména ve vztahu k jeho nejzranitelnějším účast- níkům – chodcům,“ říká ná- městek ministryně pro místní rozvoj Zdeněk Semorád. (red) Celorepubliková soutěž Moravského hospodářství Nej školka Moravské hospodářství a jeho vydavatel, společnost Magnus Regio, vyhlašují premiérový ročník soutěže NEJ školka. Každý rok vyhlašuje Moravské hospodářství jedno z klání „Nejkrásnější náměstí či náves“ nebo „Nejkrásnější obecní úřad či radnice“. Tentokrát se do středu zájmu dostávají mateřské školy. Nejde jen o prostředí, ve kterém se dětem dostává prvního vzdělání, ale také o moderní a progresivní projekty, inovativní přístup při vzdělávacích programech, které pomáhají k rozvoji dětí. Celkový vítěz získá i možnost představit své děti a svou práci jakoukoli formou krátkého hudebního, recitačního či podobného vystoupení.  Překvapte nás! SLAVNOSTNÍ VYHLÁŠENÍ: Proběhne dne 23. listopadu 2017 v brněnském hotelu Voroněž v rámci konference „Moravské obce a města“ 1. cena vybavení školky v hodnotě 30.000,- Kč 2. cena vybavení školky v hodnotě 20.000,- Kč 3. cena vybavení školky v hodnotě 10.000,- Kč soutěž Hlasujte od 16. června na www.moravskehospodarstvi.cz Mediální partner Organizátor

květen | červen 2017 15 speciál – doprava ve městě inzerce Měřených úseků přibude, obce si radary chválí Kamer, které kontrolují rychlost projíždějících aut, bude přibývat.Ať už na dálnicích nebo v centrech měst a obcí. FOTO: Ministerstvo dopravy včetně Brna a Ostravy. Řidiči ale jejich nadšení často nesdílí. Na- příklad brněnské sdružení Brno autem považuje hlídání rychlosti pomocí radarů jen za tahání peněz z  kapes řidičů. „Nejvíce aktivní v hlídání a postihování rychlosti jsou obce, jelikož příjmy z  po- kut a  nákladů správního řízení tvoří zisky jejich rozpočtů. Pro- to se měří na rovných, přehled- ných úsecích, které jsou bezpečné Zklidnění dopravy i nový zdroj peněz do městské kasy přináší úsekové měření rychlosti. Řidiči se s ním dosud setkávali například na opravovaných úsecích dálnice D1, ale nyní je čím dál častější i ve městech. Petra Hanzlová Od letošního dubna funguje úsekové měření rychlosti na třech nových úsecích v Litomyšli. Rada- ry měří rychlost aut na příjezdu do města a v okolí nemocnice. „Ve vybraných lokalitách by se již br- zy měla výrazně zklidnit doprava. Řidiči jedoucí po Moravské ulici, T. G. Masaryka a J. E. Purkyně by v  těchto měřených úsecích měli dodržovat maximální stanovenou rychlost, jinak je systém auto- maticky zaznamená do databáze a mohou očekávat sankci,“ sdělil starosta města Radomil Kašpar. Radary umí rozpoznat pozná- vací značku auta, zaznamenají, kdy do měřeného úseku vjede, a za jak dlouho odjede. Z toho pak vypočítají, jestli řidič nepřekročil povolenou rychlost. „Toto opat- a dobře průjezdné. To řidiče svá- dí k trochu vyšší rychlosti, která v daném místě nikoho neohrozí, přinese však provozovateli radaru zisk v  podobě náhrady nákladů správního řízení a pokuty,“ uvedl předseda sdružení Jan Mandát. Doplnil, že podle policejních statistik za minulý rok samotné překročení rychlostního limitu nepatří mezi nejvýznamnější pří- činy dopravních nehod. „Přesto je nejvíce medializovaným a po- stihovaným hříchem řidičů právě rychlost. Nejsnáze se totiž hlídá a následně i dokazuje,“ podotkl. „ „ „Oblíbený“ radar Řidiči v okolí Brna už loni mu- seli počítat s radarem v opravova- ném úseku D1 mezi Ostrovačice- mi a  Kývalkou. Měření odhalilo přes 153 tisíc řidičů, kteří překro- čili povolenou rychlost 80  kilo- metrů v hodině. „Nejen z těchto čísel, ale i z reakcí, které mám od řidičů, se ukazuje, že tam, kde se měří, se jezdí klidněji, plynuleji a bezpečněji,“ řekl ministr dopra- vy Dan Ťok. Podle Ředitelství silnic a dál- nic se tato forma měření rychlosti natolik osvědčila, že chce letos na opravované úseky přidat dalších pět radarů. Jejich osazení se však zatím oddálilo, protože není do- sud vybraný dodavatel. „V průběhu výběrového řízení i  během dodatečného dotazová- ní uchazečů se ukázalo, že je po- třeba výrazně zpřesnit technické požadavky,” upřesnil mluvčí Ře- ditelství silnic a dálnic Jan Rýdl. Nové radary by měly přibýt na opravovaných úsecích mezi Psáři a  Souticemi, Jihlavou a  Velkým Beranovem, mezi Měřínem a Vel- kým Meziříčím a na dalších dvou zatím nespecifikovaných mís- tech. ření má neukázněným řidičům připomenout, že jízda po městě je rychlostně omezená a silnice není závodní dráha. Naším cílem není vybrat více peněz na pokutách, ale zajistit bezpečí jak pro chodce, tak pro ostatní motoristy,“ doplnil Kašpar. Starostové obcí, kde úsekové měření rychlosti zavedli, si nové radary pochvalují. Nové měřené úseky plánují desítky obcí a měst S p e ci á l •  dopra va ve mě stě  • UZÁVĚRKA OBJEDNÁVEK INZERCE DO PŘÍŠTÍHO VYDÁNÍ: do 17. 7. 2017 VYDAVATEL: Magnus Regio, s. r. o. Lipová 906/1, 602 00 Brno telefon: 518 321 576 e-mail: info@magnusregio.cz www.magnusregio.cz JEDNATELKA SPOLEČNOSTI: Magda Slaninová e-mail: m.slaninova@magnusregio.cz REDAKCE: šéfredaktor: Michal Čejka GSM: 774 112 643 e-mail: m.cejka@magnusregio.cz redaktoři: Ladislav Koubek, Veronika Vindišová, Michaela Římanová, Petra Hanzlová foto:Attila Racek, Jíří Salik Sláma, Vlado Mlynarčík OBCHODNÍ ODDĚLENÍ: obchodní manažerka Markéta Fraňková tel.: 542 425 239, GSM: 774 112 671 e-mail: m.frankova@magnusregio.cz PRODUKCE: Jana Hrstková GSM: 775 006 094 e-mail: j.hrstkova@magnusregio.cz Edita Karásková GSM: 725 893 273 e-mail: e.karaskova@magnusregio.cz TISK: SAMAB BRNO GROUP, a. s. Cyrilská 14, 614 00 Brno | www.samab.cz REGISTRACE: MK ČR E 18141 patří do Brno TOP 100 V příštím čísle Moravského hospodářství: Máte zájem získávat zdarma Moravské hospodářství? Objednejte si další číslo na adrese: databaze@moravskehospodarstvi.cz Příští vydání dostanete na váš stůl do 28. července 2017. AŽD Praha, s. r. o. – 10 ASEKOL – 8 ČEZ, a. s. – 1, 2, 4, 16 Česká asociace odpadového hospodářství – 9 České dráhy, a. s. – 11 DIAMO, s. p. – 3 Dopravní podnik Hradec Králové, a. s. – 14 Dopravní podnik města Brna, a. s. – 14, 16 Dopravní podnik Ostrava, a. s. – 14, 16 E.ON Česká republika, s. r. o. – 2 Ekostavby Brno, a. s. – 5 EkoWATT Praha – 2 Energetický a průmyslový holding, a. s – 1 innogy Česká republika – 2 OHL ŽS, a. s. – 5 OKD, a. s. – 3 PORR, a. s. – 5 Povodí Odry – 5 PRE, a. s. – 2 REMA Group – 8 SAKO Brno, a. s. – 9 Sdružení oboru vodovodů a kanalizací – 6 Solární asociace – 4 Správa úložišť radioaktivních odpadů – 3 Správa železniční dopravní cesty – 10 SUEZ – 9 Škoda Electrctric, a. s. – 16 Veolia Česká republika, a. s. – 6 Vodotika, a. s. – 5 EKO-KOM a. s. – 5 SAKO Brno a. s. – 7 Magistrát města Brna – 8 JazzFestBrno – 3 SUEZ Využití zdrojů a. s. – 4 VERA s. r. o. – 6 Komerční banka a. s. – 6 eventuality s. r. o. – 9 OHL ŽS a. s. – 11 ISSS – 12 DDeM – 13 EVC Group s. r. o. – 16 Rejstřík firem Seznam Inzerentů  Železniční doprava a bezpečnost na železnici  Integrované dopravní systémy  Vodohospodářství a protipovodňová opatření  Vodárenství a čističky odpadních vod  Evropské dotace  Speciál průmysl 4.0 V Brně spustili opravu nádraží Roční přípravy podtrhují náročnost letošních prací na hlavním nádraží v Brně za více než 170 milionů korun. Správa železniční dopravní cesty zahájila 3. června další etapu nezbytných oprav na druhém nejvytíženějším nádraží v České republice, omezení pro vlakovou dopravu potrvá do 10. září. Na letošní opravy tzv. Pražského viaduktu, 4. nástupiště a pří- slušných kolejí navážou příští rok opravy výhybek ve stanici a mostů přes Křídlovickou a Hybešovu ulici. Největší zatěžkáva- cí zkouškou bude klíčová modernizace zabezpečovacího zaříze- ní v roce 2019, která se neobejde bez ročního omezení dopravy. (red) Najít parkovací místo pomůže projekt z VUT Chytré parkování jako nedílná součást chytrých měst. Právě na něj se zaměřil student Fakulty informačních technologií VUT Václav Stránský ve svém příspěvku pro IT konferenci Excel@FIT. Nový systém parkování má řidičům najít co nejdříve volné par- kovací místo bez nutnosti objíždět celé parkoviště, čímž ušetří nejen čas, ale sníží i emise. „Ke konceptu chytrých měst neod- myslitelně patří efektivní parkovací řešení. Moje práce popisuje systém se znalostí obsazenosti parkovacích míst, který řidičům výrazně usnadní orientaci,“ uvedl autor projektu Václav Stránský, který na FIT studuje informační technologie.  (vut) Olomouc si s dopravou nechá poradit Chcete ovlivnit budoucnost dopravy v Olomouci? V rámci tvor- by Plánu udržitelné městské mobility města Olomouce to bude možné. „Plán udržitelné městské mobility pokročil do své druhé poloviny a začínáme představovat veřejnosti, jakým způsobem se v našem městě lidé pohybují, jaké mají dopravní návyky a chování. Potře- bujeme zmapovat také přání a potřeby našich občanů, abychom je mohli zahrnout do možných návrhů budoucnosti našeho města,“ vysvětlil Aleš Jakubec, náměstek primátora. Nově mohou obyvatelé vyplnit formulář a vhodit jej do speciální krabice s lo- gem Spokojená Olomouc, které je značkou projektu.  (red) Předmět diskuze: • Elektronizace zdravotnictví a její aktuální výzvy • Dopady připravovaného zákona o zkrácení potřebného vzdělání zdravotních sester • Návrh úhradové vyhlášky na rok 2018 • Vývoj platů lékařů a zdravotnického personálu • Chybějící lékaři a zdravotnický personál v jednotlivých krajích. V jakých odvětvích je situace nejsložitější a jak s tím bojovat? • Odliv českých lékařů do zahraničí – jak je motivovat, aby zůstali u nás? • Kraje cílí na mladé lékaře. Lákají je na stipendia • Nový fenomén – narůstající dluhy zahraničních pacientů v českých nemocnicích • Jaké jsou možnosti pro efektivitu výdajů finančních prostředků ve zdravotnictví Účastníci akce: • Zástupce ministerstva zdravotnictví • Zástupci zdravotních pojišťoven, České lékárnické komory, Česká asociace sester, Asociace českých a moravských nemocnic, Grémia majitelů lékáren, Státního ústavu pro kontrolu léčiv, aj. • Ředitelé a zástupci nemocnic ČR business snídaně 8. setkání Celostátní setkání ředitelů nemocnic a zástupců ze sektoru zdravotnictví 3. října 2017, Hotel Maximus Resort, a. s., Hrázní 327/4a, 635 00 Brno Organizátor: Mediální partner: V případě zájmu o partnerství na této akci kontaktujte: obchod@magnusregio.cz nebo 774 112 138 PŘIHLASTE SE NA: GSM 725 006 094 j.hrstkova@magnusregio.cz www.magnusregio.cz

16 květen | červen 2017 Revoluce v dopravě. MHD bude pohánět elektřina dopravní podnik. Nově uspěli s s žádostmi o dotaci z Integro- vanéhoregionálníhooperačního programu IROP. Čerpat může až 411 milionů korun na  ná- kup nízkoemisních a  bezemis- ních vozidel a až 21 milionů na elektronické informační panely (ELPy) na zastávkách MHD. „ „ V Brně nakupují autobusy na plyn O dotaci usilovaly i  ostatní dopravní podniky z celé České republiky. „Brněnský dopravní podnik však bude čerpat nej- vyšší finanční podporu,“ po- znamenala mluvčí Dopravního podniku Brno (DPMB) Barbora Lukšová. 411  milionů korun DPMB použije na nákup 60  autobusů na stlačený zemní plyn. Aktuál- ně jezdí po brněnských ulicích 100 vozů na stlačený plyn, díky tomuto nákupu bude víc jak po- lovina autobusů na alternativní pohon. „Chceme vozový park rozšířit o  44 CNG autobusů kloubových a 16 CNG autobusů standardních. Tyto vozy budou vybaveny i  klimatizací salónu, tedy prostoru pro cestující,“ uvedl generální ředitel DPMB Miloš Havránek. Na ekologičtější formy jezdění postupně přechází dopravní podniky po celé republice. Nově podobnou snahu oznámili také v Ostravě. Do roku 2020 tam skončí s provozem dieselových autobusů. Dokonce mají ambici stát se nejmodernějším dopravním podnikem v zemi. Veronika Vidnišová Plán na obnovu vozového parku je součástí firemní stra- tegie Dopravního podniku Os- trava. Nyní provozují 284 au- tobusů. „To je téměř polovina celkového počtu vozidel v evi- denčním stavu. Vozový park autobusů již dnes čítá 105  au- tobusů s  pohonem na  stlače- ný zemní plyn (CNG) a  zbylý počet dieselových autobusů bude do budoucna nahrazován elektrobusy a trolejbusy s alter- nativním pohonem na  baterie spustili v Hradci Králové. Jeho pomocí se snaží město a zdejší dopravní podnik vysvětlit vý- hody elektricky poháněného vozového parku, ale třeba i bi- kesharingu. Na nákup 20 elek- trobusů a bateriových trolejbusů nově získali v  Hradci Králové dotaci čtvrt milionu. Do Hradce budou přijíždět po etapách. Prv- ních pět dorazí v listopadu, po dalších pěti pak v únoru, květnu a srpnu 2018. „ „ V Třinci vedou Vůbec největší flotilu elektro- busů mají v Třinci. Nově uvedli do provozu deset takových vo- zů. Tento krok má přispět ke zlepšení životního prostředí. Elektrobusy jsou schopné na- jezdit na jedno nabití po městě 110  až 150  kilometrů. Baterie se dobíjejí v depu v noci, každý z  elektrobusů má vlastní malé dobíjecí zařízení. Právě kvůli nim vzniklo v Třinci i nabíjecí depo. „Deset nabíjecích stanic na jednom místě je český rekord, více pohromadě jich nikde ne- ní,“ podotkl Vladislav Sobol ze společnosti ČEZ, která stojany vybudovala. Díky rozmachu elektrobusů se daří plzeňské firmě Škoda Electric, která za hranice vyvez- la první autobus na bateriový pohon. Koupila ho firma ARRI- VA Nové Zámky, která jej bude provozovat ve slovenském městě Šaľa, které je známé jako velký průkopník elektromobility. Na obnově vozového parku dlouhodobě pracuje i brněnský takzvané parciální trolejbusy,“ představil ostravský dopravní podnik svou vizi. Cílem je, aby si v roce 2020 vystačili v provozu pouze s níz- koemisními a elektricky pohá- něnými vozidly. Několik naftou poháněných vozů zůstane v zá- loze. „Bude se jednat o zhruba padesát naftových autobusů, přičemž ty již nemají být užívá- ny k pravidelnému provozová- ní MHD,“ vzkázal ještě doprav- ní podnik. Nový projekt zaměřený na takzvanou čistou mobilitu speciál – doprava ve městě S p e ci á l •  dopra va ve mě stě  • Možná i v našich městech bude stále častější tento obrázek. Takto nabíjejí elektrobusy v hlavním městě Lucemburska.  FOTO: CleanTechnika inzerce Dopravní podniky i soukromé firmy mohou vybírat z kvalitní nabídky elektromobilů české výroby Městu Třinec, které v letošním roce zaznamenalo prvenství nabitím dosud největší flotily 10 elektrobusů, mohou brzy začít dýchat na záda další subjekty. Elektromobilita je obor, nad kterým ještě v roce 2010 ohrnovali příznivci motorismu nos. Čím ví- ce se však blíží závěr druhé dekády 21.  století, tím větší má respekt a zájem zákazníků. Málokdo při- se povedlo v  rekordně krátkém čase navrhnout pohon a  baterii do nové generace šasi SOLARIS. Trakční baterie třineckých elek- trobusů navíc splňují poslední bezpečnostní podmínky světové úrovně EHK 100.02. „V  roce 2017 začala i  čes- ká ministerstva elektromobilitu tom tuší, že zejména v segmentu užitkových vozidel a  hromadné přepravy osob, drží elektromobily české výroby významný světový podíl! „Máme být na co hrdí, ze- jména mezi léty 2012-2015 jsme byli počtem výroby vozidel MHD takovou malou Čínou“ glosuje Jan Vejbor, místopředseda Asociace elektromobilního průmyslu Čes- ké republiky (ASEP) a obchodní manažer hulínské EVC Group, vý- robce elektrobusů a  elektrických dodávek. „Již přes dvě stovky baterio- vých vozidel z Česka snižují emise nejen na našich cestách, ale též v řadě evropských zemí – Sloven- sku, Rakousku, Maďarsku, Ru- munsku, Bulharsku nebo Švédsku. Čudrnák, jednatel EVC Group. „Od roku 2011 dodáváme jednot- livcům a firmám osobní nebo užit- kové dodávky EVC eVAN. Do- káží uvést 9 osob nebo až 900 kg nákladu. Druhou volbu předsta- vují tzv. midibusy, tedy autobusy s  délkou mezi 7–9  metry, které známe například jako tzv. shuttle Tak široká tržní nabídka elektro- busů existovala po roce 2010 pou- ze v Číně. Zde se však od počátku jednalo o cílenou vládní politiku“ dodává. Na mysli má elektro- busy a  trolejbusy s  bateriovým pojezdem plzeňské společnosti ŠKODA ELECTRIC, elektrobu- sy SOR Libchavy nebo ostravské společnosti EKOVA. U  většiny z  těchto vozidel se EVC Group podílí dodávkami trakčních bate- rií a/nebo nabíjecí infrastrukturou na klíč. Přelomovým byl letošní třinec- ký projekt pro tamního doprav- ce společnost ARRIVA Severní Morava a. s. Díky intenzivní spolupráci plzeňských a hulínských techniků Vozidla EVC eVAN (základ Citroën Jumper všech druhů ka- roserií, kategorie M1 nebo N1) a EVC FIRST (základ šasi IVECO/ ROŠERO  P, kategorie M3) lze pořizovat se 27–33 % evropskou dotací vedenou Ministerstvem průmyslu a  obchodu (Nízko- uhlíkové technologie II). Na léto se připravují další dotační tituly o podobné výši dotace. „Díky  pravidelnému styku s novými zákazníky jsme si vědo- mi náročností pořizovací inves- tice, na druhou stranu právě díky úspoře nákladů v provozu dávají naše vozidla smysl, bez ní bychom o výrobě těchto vozidel neuvažo- vali,“ vysvětluje Vejbor. EVC zájemcům nabízí ote- vřené kalkulace, do nichž mohou vložit své hodnoty pravidelných nájezdů a  zkontrolovat i  další důležitá vstupní data, jako ceny pohonných hmot. „Pokud je zá- jemcem malý podnikající subjekt s  nejvýše 50  zaměstnanci a  jeho denní nájezd činní >80  km, lze provozem elektromobilů ušetřit v rámci 3–4 let. Zbytek životnosti trakční baterie už jen vyděláváte. Přitom jsme ještě nezapočetli další výhody, jako vstup do zvýhodně- ných pruhů nebo rozšířené mož- nosti parkování…“ doplňuje Vej- bor. Je tak nasnadě, aby se i čeští zákazníci rozhodli zhodnotit vý- hody elektromobilů a  zakoupili přímo od místního výrobce. Depo společnosti ARRVIA Severní Morava a. s. v třinecké části Borek disponuje od jara 2017 vedle 10 elektrobusů dosud největší nabíjecí infrastrukturou v ČR. Celkem 10 nabíjecích stanic s kiosky pro noční nabíjení dodalo EVC. „ „ Evropské dotace pomáhají zkrátit návratnost investice do elektromobility na polovinu v rozumné míře dotovat. Vozidla nespadnou žadatelům zdarma do klína, ale těm z  nich, kteří den- ně najezdí okolo 100  kilometrů, pomůže dotace během pár let do- sáhnout návratnosti“, uvádí Tomáš busy z turistických letovisek nebo letišť. V rámci Evropy jsme za po- slední 3 roky dodali na tři desítky těchto vozidel, napjatě očekáváme výsledky dalších vypsaných tend- rů,“ upřesňuje Čudrnák. EVC Group s. r. o. Nádražní 804 768 24 Hulín www.evcgroup.cz Midibusy v úpravě pro městský nebo meziměstský provoz s dojezdem 170 až 250 km na nabití jsou preferevoanou volbou zejména ve Švédsku, kde jezdí více než deset kusů jako letištní speciály nebo v úpravě pro mezimětský převoz školáků. DodávkaEVCe-VANveverziužitkovéi osobnívycházejíz karoserieCitroënJumper. Díky uložení baterie pod podlahu není prostor pro cestující nebo náklad omezen. Zájemci si mohou vybírat z  více velikostí baterií/dojezdů (115/145/200  km) a možnost rychlonabíjet.V nabídce je též repase baterie/zvýšení dojezdu.