Zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů s komentářem k 1. 7. 2012

ZÁKON O SLUŽEBNÍM POMĚRU PŘÍSLUŠNÍKŮ BEZPEČNOSTNÍCH SBORŮ s komentářem k 1. 7. 2012 2. aktualizované vydání edice právo JUDr. Petr Tomek • související ustanovení a předpisy • judikatura • prováděcí předpisy

© JUDr. Petr Tomek, 2012 © Nakladatelství ANAG, 2012 ISBN 978-80-7263-752-2 V případě, že dojde k významným legislativním změnám v období mezi jednotlivými vydáními publikace, vyhledejte její aktualizaci na našich internetových stránkách www.anag.cz Aktualizaci zašleme zdarma na vyžádání anag@anag.cz, tel.: 585 757 411

3 Obsah Obsah Poděkování.............................................................................................................8 Předmluva..............................................................................................................9 Přehled důležitých právních předpisů ..................................................................21 ČÁST PRVNÍ Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů Část první – Obecná ustanovení .................................................................24 Část druhá – Vznik, změny a skončení služebního poměru.......................55 Hlava I – Vznik služebního poměru........................................................55 Hlava II – Změny služebního poměru ......................................................75 Díl 1 – Obsazování volných služebních míst........................................75 Díl 2 – Převedení na jiné služební místo............................................108 Díl 3 – Zálohy.................................................................................... 119 Díl 4 – Další změny služebního poměru............................................134 Hlava III – Skončení služebního poměru................................................. 147 Část třetí – Základní povinnosti příslušníka a omezení jeho některých práv..............................................................175 Část čtvrtá – Kázeňské odměny a kázeňské tresty....................................184 Část pátá – Doba služby, služební pohotovost a doba odpočinku ..........192 Hlava I – Doba služby...........................................................................192 Hlava II – Služební pohotovost...............................................................212 Hlava III – Doba odpočinku..................................................................... 215 Hlava IV – Služební volno s poskytnutím služebního příjmu...................225 Hlava V – Služební volno bez poskytnutí služebního příjmu..................250 Část šestá – Podmínky výkonu služby.....................................................251 Hlava I – Péče o příslušníky..................................................................251 Hlava II – Nemocenské pojištění ............................................................262 Hlava III – Zdravotní, osobnostní a fyzická způsobilost příslušníka.........264 Hlava IV – Ozdravný pobyt......................................................................269 Hlava V – Mateřská a rodičovská dovolená............................................. 274

4 Hlava VI – Zvláštní podmínky výkonu služby příslušnic a příslušníků pečujících o dítě................................................278 Hlava VII – Bezpečnost a ochrana zdraví při výkonu služby.....................280 Část sedmá – Náhrada škody......................................................................288 Hlava I – Předcházení škodám ..............................................................292 Hlava II – Odpovědnost příslušníka za škodu.........................................295 Díl 1 – Obecná odpovědnost..............................................................295 Díl 2 – Zvláštní odpovědnost.............................................................299 Hlava III – Odpovědnost bezpečnostního sboru za škodu........................304 Díl 1 – Obecná a zvláštní odpovědnost ..............................................304 Díl 2 – Odpovědnost za škodu při služebním úrazu nebo nemoci z povolání .........................................................309 Díl 3 – Společné ustanovení k odpovědnosti za škodu.......................332 Část osmá – Služební příjem a odměna za služební pohotovost .............334 Hlava I – Obecné ustanovení.................................................................334 Hlava II – Složky služebního příjmu ......................................................340 Hlava III – Služební příjem ve zvláštních případech................................360 Hlava IV – Odměna za služební pohotovost.............................................370 Hlava V – Společná ustanovení o služebním příjmu příslušníků a odměně za služební pohotovost...........................................372 Část devátá – Naturální náležitosti a zvláštní požitky ...............................381 Část desátá – Náhrady cestovních výdajů ..................................................383 Hlava I – Obecná ustanovení.................................................................383 Hlava II – Náhrady cestovních výdajů při služební cestě........................390 Hlava III – Náhrady výdajů při zahraniční služební cestě........................402 Hlava IV – Náhrady cestovních výdajů v ostatních případech..................407 Hlava V – Společná ustanovení k náhradám cestovních výdajů .............. 416 Hlava VI – Náhrada stěhovacích výdajů...................................................420 Část jedenáctá – Výsluhové nároky.................................................................421 Hlava I – Odchodné ..............................................................................423 Hlava II – Výsluhový příspěvek..............................................................426 Hlava III – Úmrtné a příspěvek na pohřeb příslušníka.............................438 Hlava IV – Společná ustanovení o výsluhových nárocích.........................441 Část dvanáctá – Řízení ve věcech služebního poměru...................................448 Hlava I – Obecná ustanovení.................................................................448 Obsah

5 Hlava II – Průběh řízení.........................................................................461 Hlava III – Řízení o propuštění podle § 42 odst. 1 písm. d)......................472 Hlava IV – Řízení o kázeňském přestupku a o jednání, které má znaky přestupku...................................................... 474 Hlava V – Přezkoumávání rozhodnutí....................................................483 Hlava VI – Výkon rozhodnutí a přezkoumávání pravomocných rozhodnutí soudem................................................................493 Část třináctá – Informování příslušníků a projednávání záležitostí týkajících se výkonu služby a vztahy bezpečnostního sboru a odborové organizace................................................495 Část čtrnáctá – Společná, přechodná a závěrečná ustanovení......................501 Hlava I – Společná ustanovení ..............................................................501 Hlava II – Přechodná ustanovení............................................................ 517 Hlava III – Závěrečná ustanovení.............................................................524 Přechodná ustanovení novel k zákonu č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů ...........................526 Přechodná ustanovení zákona č. 341/2011 Sb., o Generální inspekci bezpečnostních sborů .............................................527 Příloha č. 1 k zákonu č. 361/2003 Sb. ....................................................528 ČÁST DRUHÁ Prováděcí předpisy a vybraná ustanovení Nařízení vlády č. 384/2004 Sb., kterým se stanoví vzor služebního průkazu příslušníka Úřadu pro zahraniční styky a informace.............................................................534 Příloha k nařízení vlády č. 384/2004 Sb......................................................535 Nařízení vlády č. 506/2004 Sb., kterým se stanoví způsob přípravy na služební zkoušku, obsah služební zkoušky, její průběh, hodnocení a ukončení ..............................536 Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 506/2004 Sb. ..............................................539 Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 506/2004 Sb. ..............................................541 Nařízení vlády č. 507/2004 Sb., kterým se stanoví rozsah a způsob poskytování údajů do informačního systému o služebním příjmu ..............................................................................545 Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 507/2004 Sb. ..............................................547 Obsah

6 Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 507/2004 Sb. ..............................................549 Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 507/2004 Sb. ..............................................550 Nařízení vlády č. 508/2004 Sb., kterým se stanoví vzory hodnostního označení příslušníků bezpečnostních sborů ........................................................................................551 Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 508/2004 Sb. ..............................................552 Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 508/2004 Sb. ..............................................553 Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 508/2004 Sb. ..............................................554 Příloha č. 4 k nařízení vlády č. 508/2004 Sb. ..............................................555 Příloha č. 5 k nařízení vlády č. 508/2004 Sb. ..............................................556 Nařízení vlády č. 104/2005 Sb., kterým se stanoví katalog činností v bezpečnostních sborech ............................557 Příloha k nařízení vlády č. 104/2005 Sb. .....................................................558 Nařízení vlády č. 378/2011 Sb., kterým se stanoví stupnice základních tarifů pro příslušníky bezpečnostních sborů pro rok 2012.................................................................... 611 Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 378/2011 Sb................................................612 Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 378/2011 Sb................................................613 Vyhláška č. 432/2004 Sb., kterou se stanoví seznam činností zakázaných těhotným příslušnicím, příslušnicím do konce devátého měsíce po porodu a příslušnicím, které kojí ..... 614 Příloha k vyhlášce č. 432/2004 Sb. ............................................................. 617 Vyhláška č. 433/2004 Sb., kterou se stanoví druh a vzor služebních medailí bezpečnostních sborů a důvody pro jejich udělení ................................................................................ 619 Příloha č. 1 k vyhlášce č. 433/2004 Sb........................................................624 Příloha č. 2 k vyhlášce č. 433/2004 Sb........................................................625 Příloha č. 3 k vyhlášce č. 433/2004 Sb........................................................626 Příloha č. 4 k vyhlášce č. 433/2004 Sb........................................................627 Příloha č. 5 k vyhlášce č. 433/2004 Sb........................................................628 Vyhláška č. 487/2004 Sb., o osobnostní způsobilosti, která je předpokladem pro výkon služby v bezpečnostním sboru ......................................................................................629 Vyhláška č. 393/2006 Sb., o zdravotní způsobilosti .....................................................................................632 Příloha č. 2 k vyhlášce č. 393/2006 Sb........................................................635 Obsah

7 Příloha č. 3 k vyhlášce č. 393/2006 Sb........................................................639 Příloha č. 4 k vyhlášce č. 393/2006 Sb........................................................640 Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce – výňatky.....................................................................................641 Nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě – výňatky..............................................................................................645 Nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí – výňatky........................................................646 Obsah

26 ZÁKON Č. 361/2003 Sb. u nejvyššího představitele sboru působí poněkud komicky. Navíc, riziko korupce se neměří léty, jimiž je ředitel bezpečnostního sboru na služebním místě, ale mírou zájmu politických stran o prosazení svého kandidáta. Dostatečnou prevencí, stejně jako u ostatních vedoucích příslušníků, by byl jejich objektivní, nezkorumpovaný výběr z řad dlouholetých kvalitních příslušníků. Zákon o služebním poměru nepoužívá pojmu „funkce“, ale pojmu „služební místo“. Ředitel bezpečnostního sboru není jmenován do funkce, ale ustanoven na služební místo. Použití pojmu „funkčním období“ je proto věcně nesprávné. Ře- ditel bezpečnostního sboru není politickou „funkcí“ ani „funkcí“ volenou, jako je prezident republiky, s nímž je poněkud absurdně ředitel bezpečnostního sboru v důvodové zprávě srovnáván. Měl by být běžným „kariérním úředníkem“. Je proto nesmyslné stanovit, že „funkční období“ ředitele bezpečnostního sboru trvá 5 let, a dále také to, že tatáž osoba (Proč zákon nestanovil, že se jedná o příslušníka? Ne- bo se za tímto hloupým vymezením skrývá něco jiného?) nemůže být ustanovena na služební místo ředitele bezpečnostního sboru více než dvakrát za sebou. Evident- ně je upravováno něco, co praxe vůbec nevyžaduje. Déle než 10 let byl v nejvyšší pozici po roce 1990 ve všech sborech pouze jeden ředitel, aniž by to čemukoliv nebo komukoliv překáželo. Dosavadní právní úprava postavení ředitele bezpečnostního sboru mu poskytuje garanci neodvolatelnosti ze služebního místa. Přesto si dosavad- ní praxe politiků dokázala poradit. Byli jsme svědky „dobrovolných odchodů“ poli- tické reprezentaci nepohodlných policejních prezidentů, kteří neodolali politickým tlakům a jejich skandalizaci. Vynětí ředitele bezpečnostního sboru z pravidel kariér- ního způsobu obsazování služebních míst rozvrací celý tento systém. Prolamuje zásadu, že se na služební místa ustanovuje na dobu neurčitou, a nesmyslně může vést k odchodu kvalitního ředitele bezpečnostního sboru, za něhož není ekvivalentní náhrada. Funkční období ředitele bezpečnostního sboru ustanoveného na služební místo do dne 1. ledna 2012 počíná běžet dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Stanoví to přechodné ustanovení § 92 zákona o Generální inspekci. Právní vztah, v němž příslušníci vykonávají službu pro stát, se již tradičně označuje jako služební poměr, bez ohledu na to, v jakém bezpečnostním sboru je pří- slušník zařazen. V ustanovení odstavce 3 se výslovně stanoví, že příslušník je ve slu- žebním poměru k České republice. Zdůrazňuje se tím, že služební poměr je vzta- hem státně služebním. Všichni příslušníci jsou ve služebním poměru ke státu již od roku 2001, a to podle zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. Od tohoto data nevystupují státní rozpočtové orga- nizace zřízené zvláštním právním předpisem, včetně ministerstev a jiných správních úřadů, a organizace zřízené ústředními správními úřady, případně jinými orgány, v právních vztazích jako samostatné právní subjekty. Plnou subjektivitu má pouze stát, jehož jménem jednají organizační složky státu. Ustanovení odstavce 3 překonává pro účely právní úpravy služebního poměru nepříliš pochopitelné organizační členění některých bezpečnostních sborů. Některé bezpečnostní sbory jsou organizačními složkami státu jako celek, jiné jsou konglo-

27 merátem organizačních složek státu. Například v rámci policie existuje 14 organizač- ních složek státu – krajská ředitelství, přičemž Policejní prezídium České republiky je součástí organizační složky státu Ministerstvo vnitra. Lze učinit závěr, že pro účely tohoto zákona vytváří právě ustanovení odstavce 3 právní fikci, podle níž mají bezpečnostní sbory postavení jednotné organizace, protože služební funkcionáři těchto sborů jednají a rozhodují ve věcech služebního poměru jménem celého bez- pečnostního sboru, a tím i státu, a systém rozhodování ve věcech služebního poměru má hierarchickou podobu. V § 1 odst. 4 zákona o služebním poměru je prostřednictvím definice výkonu služby určeno, kdo má být, nebo lépe řečeno, může být příslušníkem bezpečnostní- ho sboru. Výkonem služby je zejména taková činnost, pro kterou potřebují přísluš- níci zvláštní zákonná oprávnění, uvedená například v § 12 a následujících zákona o Policii, v § 10 a následujících zákona o Vězeňské službě, § 30 a následujících celní- ho zákona, § 4 a následujících zákona o Hasičském záchranném sboru atd. Rozsáhlá oprávnění ve vztahu k fyzickým i právnickým osobám, jimiž jsou příslušníci nadáni, vyžadují také zvláštní povinnosti, které ostatní zaměstnanci nemají. Tyto povinnosti jsou taktéž stanoveny uvedenými zákony o působnosti bezpečnostních sborů. Pro tuto činnost se zpravidla užívá pojem „přímý výkon služby”. Ve služebním poměru je vykonávána také činnost spočívající v soustřeďování, vyhodnocování a evidování informací a údajů potřebných pro výkon služby, včetně činnosti v operačních a in- formačních střediscích. Pro tuto činnost se zpravidla užívá pojem „nepřímý výkon služby”. Ve služebním poměru musí být také ti, kdo řídí výkon služby, ať už se jedná o řízení přímého, nebo nepřímého výkonu služby. Příslušník může být vedoucím za- městnancem ve vztahu k zaměstnanci v pracovním poměru, ale zákon o služebním poměru vylučuje, aby výkon služby příslušníků řídil občan, který není ve služebním poměru podle tohoto zákona, tedy vedoucí zaměstnanec nebo představený. Z prak- tických důvodů zákon umožňuje, aby ve služebním poměru mohl být i příslušník, který vykonává činnost ve vzdělávacích, technických a účelových zařízeních, jež pro výkon služby zabezpečují přípravu příslušníků a výzkumné, technické a další podmínky. Tím se vytváří podmínky pro případné dlouhodobější využití příslušníků z přímého nebo nepřímého výkonu služby v odborných školách, kriminalistickém ústavu nebo jiných výzkumných pracovištích. Po určité době by se tomuto příslušní- kovi umožnil návrat do výkonu služby v ostatních činnostech. Rozsah, v němž budou v uvedených zařízeních zřízena služební místa pro příslušníky, stanoví ředitel bez- pečnostního sboru. Úkoly Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace plní téměř výhradně příslušníci. Aplikační praxe ukazuje, že se dikce odstavce 4 nezřídka opomíjí. Lze se setkat s příslušníky, kteří nevykonávají zde vymezené činnosti (například na personálních a jiných servisních pracovištích), ale také s osobami, které řídí výkon služby přísluš- níků, aniž by sami byli ve služebním poměru. Mnohde jsou výjimky z režimu ustanovení odstavce 4 nezbytné, ale nejsou výslovně v zákoně o služebním poměru zakotveny. Jmenování rektora policejní aka- demie prezidentem republiky vylučuje v podmínkách policejní akademie dodržování § 1

28 ZÁKON Č. 361/2003 Sb. ustanovení ukládající, že výkon služby příslušníků musí vždy řídit příslušník. Také stanovení činností, které jsou považovány za výkon služby, je v policejní akademii jen těžko proveditelné. ˆ Související ustanovení a předpisy § 2 ZSP – pravomoc jednat a rozhodovat ve věcech služebního poměru § 11 ZSP – zařazení ředitele zpravodajské služby a ředitele generální inspekce do služebního poměru na dobu neurčitou při přijetí do služebního poměru § 17 odst. 2 ZSP – vznik služebního poměru ředitele zpravodajské služby a ředitele generální inspekce § 27 ZSP – převedení ředitele bezpečnostního sboru na jiné služební místo po ukončení funkčního období zákon o Policii, zákon o Vězeňské službě, zákon o Celní správě, zákon o Hasičském záchranném sboru, zákon o zpravodajských službách, zákon o Bezpečnostní informační službě, zákon o Generální inspekci – bezpečnostní sbor § 5 odst. 3 zákona o Policii – policejní prezident § 1 odst. 2 zákona o Vězeňské službě – generální ředitel vězeňské služby § 3 odst. 1 zákona o Celní správě – generální ředitel Generálního ředitelství cel § 2 odst. 5 zákona o Hasičském záchranném sboru – generální ředitel hasičského záchranného sboru § 4 odst. 2 zákona o zpravodajských službách – ředitel Bezpečnostní informační služby § 4 odst. 3 zákona o zpravodajských službách – ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace § 1 odst. 2 zákona o Generální inspekci – ředitel generální inspekce § 92 zákona o Generální inspekci – funkční období ředitele bezpečnostního sboru § 2 Pravomoc jednat a rozhodovat ve v÷cech služebního pom÷ru (1) Ve věcech služebního poměru příslušníků jedná a rozhoduje jménem státu ředitel bez- pečnostního sboru, není-li dále stanoveno jinak. V rozsahu jím stanoveném jedná a rozhoduje též vedoucí organizační části bezpečnostního sboru.1) (2) Ve věcech služebního poměru ředitele bezpečnostního sboru jedná a rozhoduje jménem státu ministr, jemuž je ředitel bezpečnostního sboru odpovědný za činnost bezpečnostního sboru nebo z výkonu funkce podle zvláštního právního předpisu2) , ve věcech služebního poměru ředitele Bezpečnostní informační služby jedná a rozhoduje vládou určený člen vlády, nestanoví-li zvláštní právní předpis3) jinak, a ve věcech služebního poměru ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborů jedná a rozhoduje předseda vlády (dále jen „nadřízený ředitele bezpečnostního sboru“). (3) Ve věcech služebního poměru příslušníků zařazených ve škole nebo školském zařízení (dále jen „škola“), které nejsou organizační částí bezpečnostního sboru, jedná a rozhoduje nadří- zený ředitele bezpečnostního sboru. V rozsahu jím stanoveném může ve věcech služebního poměru příslušníků zařazených ve škole jednat a rozhodovat ředitel školy. (4) Ve věcech služebního poměru příslušníků Policie České republiky povolaných k plnění úkolů v Ministerstvu vnitra (dále jen „ministerstvo“)4) a příslušníků zařazených v Policejní akademii České republiky (dále jen „policejní akademie“) jedná a rozhoduje ministr vnitra. V rozsahu jím stanoveném může ve věcech služebního poměru příslušníků povolaných k plnění úkolů v minister- stvu jednat a rozhodovat vedoucí organizační části ministerstva a ve věcech služebního poměru příslušníků zařazených v policejní akademii rektor policejní akademie.

29 (5) Ministr vnitra, ministr financí a ministr spravedlnosti mohou na žádost ředitele bezpeč- nostního sboru pověřit a) ředitele organizační složky státu, která je zřízena k plnění úkolů jimi řízeného ministerstva, rozhodováním ve věcech služebního poměru příslušníků zařazených v záloze činné a vyslaných k výkonu služby v této organizační složce státu a b) vedoucího organizační části ministerstva rozhodováním o výsluhovém příspěvku příslušníků. (6) Nadřízený ředitele bezpečnostního sboru, ředitel bezpečnostního sboru a osoby pověřené rozhodováním ve věcech služebního poměru podle odstavců 1 a 3 až 5 jsou služebními funkcionáři. 1) Například § 2 odst. 1 zákona č. 238/2000 Sb. , o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 362/2003 Sb. 2) Například § 3 odst. 6 zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů. (V současné době § 5 odst. 3 zákona o Policii.) 3) § 4 zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky. 4) § 3 odst. 5 zákona č. 283/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. (V současné době § 4 zákona o Policii.) Komentá k § 2 Ustanovení § 2 zákona o služebním poměru vymezuje pojem služební funkcionář. Služebními funkcionáři jsou ti funkcionáři, jimž je zákonem o služebním poměru, případně zákonem pověřenými subjekty, svěřena pravomoc jednat a rozhodovat ve věcech služebního poměru příslušníků. Primární pravomoc jednat a rozhodo- vat ve věcech služebního poměru svěřuje zákon o služebním poměru řediteli bez- pečnostního sboru. Zákon předpokládá, stejně jako tomu bylo v minulosti, decen- tralizaci v oblasti rozhodování ve věcech služebního poměru, a proto se stanoví zmocnění pro ředitele bezpečnostního sboru přenést pravomoc k rozhodování ve- doucím organizačních částí bezpečnostního sboru. Zákon výslovně nestanoví, co je organizační částí bezpečnostního sboru, ale z poznámky pod čarou lze snadno dovodit, co je myšleno organizační částí bezpečnostního sboru. Příkladmo se totiž odkazuje na ustanovení § 2 odst. 1 zákona o Hasičském záchranném sboru, které člení hasičský záchranný sbor na: > generální ředitelství hasičského záchranného sboru, > hasičské záchranné sbory krajů, a > Střední odbornou školu požární ochrany a Vyšší odbornou školu požární ochra- ny ve Frýdku-Místku. Uvedený výčet je možno analogicky vztáhnout i na další bezpečnostní sbory, ne- boť jejich struktura je příslušnými zákony stanovena obdobně. V praxi však ředitelé bezpečnostních sborů přenáší svoji „personální“ pravomoc nejen na vedoucí nižších organizačních jednotek bezpečnostního sboru, kteří nejsou nadřízeni příslušníkům, o jejichž právech a povinnostech rozhodují (například na vedoucí personálních útva- rů), ale i na náměstky (zástupce) vedoucích příslušníků, kteří zcela zjevně nejsou vedoucími organizační části bezpečnostního sboru. Náměstek (zástupce) není samo- statným stupněm řízení. Jeho pravomoci jsou plně odvozeny od pravomoci ředitele. § 2

30 ZÁKON Č. 361/2003 Sb. Vyplývá to již ze samotného názvu jeho služebního místa – náměstek (zástupce). Nelze mít důvěru v objektivitu rozhodování o opravném prostředku, když o odvolání proti rozhodnutí náměstka ředitele útvaru rozhoduje ředitel útvaru. Dostatečně to dokazuje rozhodovací praxe v bezpečnostních sborech. Neztotožňuji se s názorem uvedeným v rozsudku Nejvyššího správního soudu (je obsažen v poznámce k judikatuře), že se za organizační části bezpečnostního sboru mohou považovat i další vymezené strukturní úseky těchto organizačních částí stanovené ve služebních předpisech určujících organizační strukturu bez- pečnostního sboru. Důkazem o věcné nesprávnosti citovaného názoru je dikce § 8 odst. 3 zákona o služebním poměru. Podle ní může prezident republiky jmenovat ředitele bezpečnostního sboru, jeho náměstka nebo vedoucího organizační části bezpečnostního sboru na návrh vlády do hodnosti brigádní generál, generálmajor nebo generálporučík. Znamenalo by to, že zákon o služebním poměru připouští oprávnění prezidenta republiky jmenovat do hodnosti brigádního generála například ředitele kanceláře policejního prezidenta. Takový výklad by stavěl naruby povahu generálské hodnosti, jako ji upravovaly dosavadní právní předpisy, ať už vojenské, nebo ty, týkající se příslušníků. Ustanovení § 2 odst. 2 zákona o služebním poměru výslovně vymezuje funk- cionáře, který je služebním funkcionářem ve vztahu k jednotlivým ředitelům bezpeč- nostních sborů. Nadřízený bezpečnostního sboru, jímž je, s výjimkou Bezpečnostní informační služby a generální inspekce, vždy příslušný ministr, jedná a rozhoduje ve věcech služebního poměru ředitele bezpečnostního sboru. Ředitele Bezpečnost- ní informační služby jmenuje vláda, která ho též ze služebního místa odvolává. V ostatních věcech jeho služebního poměru rozhoduje vládou pověřený člen vlády. Ve věcech služebního poměru ředitele generální inspekce jedná a rozhoduje dokonce předseda vlády. V souvislosti s rozhodováním o věcech služebního poměru ředitelů bezpeč- nostních sborů je nutno zmínit nesoulad některých zákonů, vymezujících postavení bezpečnostních sborů se zákonem o služebním poměru. Zákon o Vězeňské službě, zákon o Generální inspekci a zákon o zpravodajských službách uvádějí, že ředitele příslušného bezpečnostního sboru jmenuje a odvolává příslušný ministr nebo jiný, výše uvedený funkcionář. Zákon o Celní správě opravňuje ministra financí ustanovit a odvolat i náměstka generálního ředitele Generálního ředitelství cel. Všechna zmí- něná ustanovení o jmenování (ustanovení) a odvolání ředitele bezpečnostního sboru jsou ve větší či menší míře rozporná s dikcí § 2 odst. 2 zákona o služebním poměru. Z uvedeného nesouladu jsou v praxi mnohdy vyvozovány nesprávné soudy. Tak například ministr spravedlnosti odvolal generálního ředitele vězeňské služby podle zákona o Vězeňské službě, a nikoliv podle § 25 nebo 26 zákona o služebním pomě- ru. Na obhajobu tohoto postupu byl použit argument, že „současné znění zákona o Vězeňské službě zahrnuje nejen kompetenci ministra, ale vyjadřuje i hmotněprávní úpravu odvolání generálního ředitele Vězeňské služby ministrem spravedlnosti na zá- kladě manažerského principu (tj. běžné pracovněprávní odvolání z řídící funkce i bez uvedení důvodů v plné odpovědnosti ministra)“. Zákon o služebním poměru, jímž se řídí služební poměr „fyzické osoby vykonávající službu v ozbrojeném sboru“,

31 neobsahuje žádné ustanovení o použití manažerského principu ani o běžném pracov- něprávním odvolání z řídící funkce i bez uvedení důvodů, jinak řečeno, neobsahuje ustanovení o delegaci působnosti ustanovení § 33 odst. 3 zákoníku práce na služební poměr příslušníků bezpečnostních sborů. Neobsahuje ani žádnou výjimku pro pří- slušníka ustanoveného na služebním místě ředitele bezpečnostního sboru. Kam až vede dezinterpretace právních předpisů, dokazuje kuriózní případ z roku 2000, kdy ministr financí odvolal generálního ředitele cel podle § 27 tehdy platného zákoníku práce, přestože generální ředitel byl příslušníkem ve služebním poměru. V některých případech je primární pravomoc jednat a rozhodovat ve věcech slu- žebního poměru příslušníků svěřena nadřízenému ředitele bezpečnostního sboru. Jedná se o příslušníky, kteří nejsou zařazeni v podřízenosti ředitele bezpečnostního sboru. V praxi se jedná pouze o příslušníky policie, kteří jsou služebně zařazeni na středních a vyšších odborných školách Ministerstva vnitra. Podle § 3 odst. 3 zákona o služebním poměru je ministr zmocněn přenést svou personální pravomoc služebním předpisem na ředitele škol a školských zařízení. Ministr může podle § 2 odst. 4 zákona o služebním poměru též rozhodovat ve věcech služebního poměru příslušníků policie povolaných k plnění úkolů v Ministerstvu vnitra a příslušníků zařazených v Policejní akademii České republiky v Praze. Také v tomto případě může ministr delegovat svou personální pravomoc služebním předpisem na vedoucího organizační části ministerstva nebo rektora policejní akademie. Ministři mohou na žádost ředitele bezpečnostního sboru pověřit ředitele orga- nizační složky státu, která je zřízena k plnění úkolů jimi řízeného ministerstva, rozhodováním ve věcech služebního poměru příslušníků zařazených v záloze činné a vyslaných k výkonu služby v této organizační složce státu. Mohou též pověřit vedoucího organizační části ministerstva rozhodováním o výsluhovém příspěvku příslušníků. V současné době je takovým pověřeným vedoucím pouze ředitel odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra, který rozhoduje o výsluhovém příspěvku bývalých příslušníků policie, hasičského záchranného sboru, zpravodajských služeb a generální inspekce. ˆ Související ustanovení a předpisy § 1 odst. 1 ZSP – bezpečnostní sbor § 1 odst. 2 ZSP – ředitel bezpečnostního sboru § 1 odst. 3 ZSP – služební poměr k České republice § 4 odst. 2 zákona o Policii – povolání příslušníka policie k plnění úkolů Ministerstva vnitra § 29 odst. 1 písm. a) ZSP – záloha činná při vyslání k výkonu služby k jiné organizační složce státu § 172 odst. 2 a 3 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdě- lávání (školský zákon) – policejní školy, školy požární ochrany a školy vězeňské služby zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně některých zákonů (zákon o vysokých školách) § 4 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích – zřizování orga- nizačních složek státu ministerstvy § 4 odst. 2 a 3 zákona o zpravodajských službách – jmenování a odvolání ředitele Bezpečnostní služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace § 1 odst. 2 zákona o Vězeňské službě – jmenování a odvolání generálního ředitele Vězeňské služby České republiky § 2

32 ZÁKON Č. 361/2003 Sb. § 3 odst. 1 zákona o Celní správě – ustanovení a odvolání generálního ředitele § 1 odst. 2 zákona o Generální inspekci – jmenování a odvolání ředitele § 4 zákona o Policii – povolávání příslušníků policie k plnění úkolů v Ministerstvu vnitra, Policejní akademii České publiky a školách a školských zařízeních ˆ Z judikatury Z toho dále vyplývá, že pouhou aplikací zákonných norem nelze naplnit rozsah pojmu „vedoucí organizační části bezpečnostního sboru“, aniž by byly aplikovány akty řízení, které organizační strukturu bezpečnostních sborů upravují konkrétněji, a dotvářejí tak organizační rámec bezpečnostních sborů upravený zákonnými normami. Na základě tohoto pohledu dospěl Nejvyšší správní soud v posuzované věci k závěru, že Hasičský záchranný sbor České republiky má tři základní organizační části vymezené v § 2 odst. 1 zákona o HZS; to však nevylučuje, že se za jeho organizační části mohou považovat i další vymezené strukturní úseky těchto organizačních částí stanovené na základě aktů řízení vydávaných generálním ředitelem hasičského záchranného sboru (např. územní odbory, jednotky, či úseky krajských ředitelství). Nejvyšší správní soud k tomu podotýká, že tento způsob organizace a fungování bezpečnostních sborů je pro ně typickým charakteristickým rysem a odpovídá rovněž racionalitě a účelnosti fungování těchto bezpečnostních složek státu. Zvláště pak rozhodování ve věcech služebního poměru je řízením úzce spjatým s výkonem služby jako takovým. Příslušníci bezpečnostních sborů jsou povinni znát slu- žební předpisy a další akty řízení vydávané ředitelem bezpečnostních sborů a dalšími služebními funkcionáři (§ 46 odst. 1 zákona o služebním poměru). Znalost vnitřní organizační struktury bezpečnostních sborů, jakož i věcné příslušnosti služebních funkcionářů k rozhodování ve věcech služebního poměru, lze u příslušníků bezpečnostních sborů presumovat, a proto není možno hovořit ani o případném ohrožení právní jistoty účastníků řízení ve věcech služebních poměrů. (Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 3. 2009, čj. 4 Ads 149/2008 – 49) § 3 Evidence volných služebních míst Ministerstvo vede evidenci volných služebních míst v bezpečnostních sborech, s výjimkou zpravodajských služeb, a evidenci údajů o příslušnících těchto bezpečnostních sborů, zařazených vzáloze,odvolanýchzeslužebníhomístaaopříslušnících,kteřípožádaliopřevedenínajinéslužební místo. Evidenci údajů o příslušnících vede ministerstvo v rozsahu údaje o čísle služebního průkazu a o dosaženém vzdělání. Bezpečnostní sbor, s výjimkou zpravodajské služby, je povinen sdělit tyto údaje ministerstvu bez zbytečného odkladu v písemné nebo elektronické podobě a průběžně je aktualizovat. Evidenci volných služebních míst ve zpravodajské službě a evidenci osobních údajů o příslušnících zpravodajských služeb vede zpravodajská služba. Komentá k § 3 Informovanost služebních funkcionářů a příslušníků bezpečnostních sborů o služeb- ních místech, na která musí nebo mohou být příslušníci ustanoveni, je zajišťována Informačním systémem Ministerstva vnitra k obsazování volných služebních míst podle zákona o služebním poměru (dále jen systém OSM). Oprávněnost vedení systému OSM vyplývá z ustanovení § 3 a § 20 odst. 4 zákona o služebním poměru a § 12 odst. 4 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky.

223 doba služby v týdnu je rozvržena rovnoměrně na 5 dnů v rozsahu 37,5 hodiny. Jenže značná část příslušníků má rozvrženu dobu služby nerovnoměrně. To znamená, že v jednotlivých týdnech jim je stanovena doba služby v rozsahu kratším nebo del- ším, než je 37,5 hodiny. Aby bylo zajištěno rovné zacházení s příslušníky s různým rozvržením doby služby v týdnu, stanoví zákon v § 66 odst. 6 zákona o služebním poměru, že za týden výkonu služby příslušníka se považuje doba, v níž byla konána služba v rozsahu základní doby služby v týdnu. Základní doba služby v týdnu je ustanovením § 52 odst. 1 zákona o služebním poměru vymezena 37,5 hodinami. Za 1 den výkonu služby je považována jedna pětina základní doby služby v týdnu, to znamená 7,5 hodiny služby. Je proto nezbytné rozlišovat mezi pojmy „týden dovo- lené“ a „týden výkonu služby“. Je to jednoduché. Při rovnoměrném rozvržení doby služby je v rámci 7 dnů policistou za 5 dnů splněna základní doba služby v týdnu v rozsahu 37,5 hodiny, jinak řečeno je splněn týden výkonu služby. ˆ Související ustanovení a předpisy § 2 ZSP – služební funkcionář § 65 ZSP – délka dovolené § 66 odst. 6 a § 52 odst. 2 ZSP – týden dovolené a 1 den dovolené § 67 ZSP – krácení dovolené § 70 a § 71 ZSP – služební volno při důležitých osobních překážkách ve službě § 71 odst. 2 ZSP – služební volno při ošetřování nemocného člena rodiny nebo při péči o dítě § 81 až § 84 ZSP – mateřská a rodičovská dovolená § 124 odst. 7 ZSP – služební příjem za dobu dovolené a náhrada za nevyčerpanou dovolenou § 128 odst. 2 ZSP – splatnost služebního příjmu během dovolené § 130 odst. 1 písm. f) ZSP – srážky ze služebního příjmu za dovolenou § 171 písm. i) ZSP – vyloučení určení nástupu dovolené z řízení ve věcech služebního poměru § 201 odst. 1 ZSP – definice pojmu důležitý zájem služby § 351 až § 362 zákoníku práce – průměrný měsíční služební příjem § 67 Krácení dovolené Příslušníkovi, který nevykonával službu v kalendářním roce, za který se mu dovolená poskytuje, se z důvodu a) zařazení do zálohy pro přechodně nezařazené nebo do zálohy neplacené, b) neschopnosti ke službě, s výjimkou neschopnosti vzniklé v důsledku služebního úrazu nebo nemoci z povolání, c) rodičovské dovolené, s výjimkou rodičovské dovolené poskytnuté příslušníkovi v rozsahu, v němž je příslušnici poskytována mateřská dovolená, d) zproštění výkonu služby, jestliže mu nebyl doplacen služební příjem, nebo e) výkonu vazby krátí dovolená za první 3 zameškané měsíce o jednu dvanáctinu výměry dovolené a za každý další zameškaný měsíc o další jednu dvanáctinu výměry dovolené. § 67

224 ZÁKON Č. 361/2003 Sb. Komentá k § 67 Dovolená se krátí za dobu, kdy není vykonávána služba, neboť dovolená je chápána jako kompenzace za výkon služby. Jedná se o doby, které lze označit za doby omlu- vené. Zákon neupravuje krácení dovolené za neomluvenou nepřítomnost ve službě. Důvodem pro krácení dovolené jsou případy, kdy příslušník nevykonával službu z důvodu: > zařazení do zálohy pro přechodně nezařazené nebo do zálohy neplacené, > neschopnosti ke službě, s výjimkou neschopnosti vzniklé v důsledku služebního úrazu nebo nemoci z povolání, > rodičovské dovolené, s výjimkou rodičovské dovolené poskytnuté příslušníkovi v rozsahu, v němž je příslušnici poskytována mateřská dovolená, > zproštění výkonu služby, jestliže mu nebyl doplacen služební příjem, nebo > výkonu vazby. Způsob krácení dovolené je nastaven tak, že dovolená se krátí za první 3 za- meškané měsíce o jednu dvanáctinu výměry dovolené a za každý další zameškaný měsíc o další jednu dvanáctinu výměry dovolené. Vyjádření zameškané doby počtem měsíců vyvolává pochybnost, zda se jedná o dny služby, nebo o 90 kalendářních dnů. Nutno dojít k závěru, že se jedná o tři běžné měsíce, tedy 90 dnů. Znamená to, že ke krácení dovolené dochází až tehdy, kdy příslušník v kalendářním roce nevykonává službu po 90 kalendářních dnů. Zameškaným měsícem je tudíž 30 kalendářních dnů. Zameškané doby se sčítají. Konstrukce krácení dovolené obsahuje vážné nedostatky. Nárok na dovolenou totiž vznikne i příslušníkovi, který v kalendářním roce vůbec nevykonával službu. I při existenci institutu krácení dovolené, tedy po maximálním zkrácení dovolené příslušníkovi, který nevykonával službu, mu náleží za celý kalendářní rok dvě dva- náctiny dovolené. V některých případech vzniká dokonce nárok na celou dovolenou, jako je tomu u příslušníků zařazených do zálohy pro studující. Domnívám se, že by v budoucnu měl být institut krácení dovolené, který nevyjadřuje spravedlivý způsob stanovení délky dovolené v jednotlivých případech, nahrazen řešením založeným na skutečnosti, že za dobu trvání nepřítomnosti příslušníka ve službě v některých vymezených případech nárok na dovolenou vůbec nevznikne, například za dobu zařazení v záloze pro studující nebo v záloze pro přechodně nezařazené. Příslušník by tak při omluvené, ale také neomluvené absenci měl nárok na poměrnou část do- volené stejně jako při omezeném trvání služebního poměru v kalendářním roce. ˆ Související ustanovení a předpisy § 32 ZSP – záloha pro přechodně nezařazené § 33 ZSP – záloha neplacená § 40 ZSP – zproštění výkonu služby § 65 ZSP – délka dovolené § 66 odst. 6 a § 52 odst. 2 ZSP – týden dovolené a 1 den dovolené

225 § 82 až § 84 ZSP – rodičovská dovolená § 90 odst. 1 a § 100 odst. 1 a 2 ZSP – definice pojmu služební úraz § 100 odst. 4 ZSP a nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání – nemoc z povolání § 55 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění – dočasná neschopnost ke službě HLAVA IV SLUŽEBNÍ VOLNO S POSKYTNUTÍM SLUŽEBNÍHO PŘÍJMU Komentá k hlav÷ IV Základní povinností příslušníka, která vyplývá ze služebního poměru, je vykonávat službu po stanovenou dobu služby. Základní povinností bezpečnostního sboru je při- dělovat příslušníkovi službu podle služebního místa, na které byl ustanoven. Na stra- ně příslušníka i bezpečnostního sboru mohou v průběhu služebního poměru nastat okolnosti, které splnění povinností vykonávat službu znemožňují nebo výrazným způsobem ztěžují a ze subjektivních nebo objektivních důvodů brání některému z účastníků služebního poměru v plnění svého závazku. Právní úprava služebního poměru s některými ze zmíněných okolností spojuje určité právní důsledky. Jedná se o právní skutečnosti, které se souhrnně označují jako překážky ve službě. Lze tudíž shrnout, že podstatou překážek ve službě je právem uznaná nemožnost nebo obtížnost plnění základní povinnosti příslušníka ze služebního poměru – vykonávat službu, případně nemožnost splnění povinnosti bezpečnostního sboru – přidělovat příslušníkovi službu. V právní úpravě překážek ve službě se projevuje ochranná funkce právní úpravy služebního poměru. Spočívá zejména v tom, že překážky ve službě nemají za násle- dek skončení služebního poměru, ale pouze dočasné zbavení povinnosti vykonávat službu. Při většině překážek ve službě je příslušníkova nepřítomnost ve službě nejen omluvena, ale bezpečnostní sbor na sebe bere i nepříznivé důsledky této nepřítom- nosti příslušníka ve službě a poskytuje mu služební příjem. Překážky ve službě mohou nastat jak na straně příslušníka, tak na straně bez- pečnostního sboru. Zákon o služebním poměru výslovně upravuje pouze překážky ve službě na straně příslušníka. Z toho však nemůže být dovozováno, že překážky na straně bezpečnostního sboru neexistují. Jejich faktická existence je totiž evident- ní. Na jejich existenci reaguje ustanovení § 58 odst. 2 v souvislosti s úpravou pružné doby služby, když se v něm konstatuje, že ve službě na straně bezpečnostního sboru se posuzuje jako výkon služby, jestliže zasáhla do doby služby příslušníka, a § 124 odst. 8 zákona o služebním poměru, které konstatuje, že příslušník, který nemů- že po přechodnou dobu vykonávat službu z provozní příčiny nebo jiné překážky ve službě na straně bezpečnostního sboru, má nárok na služební příjem. Hlava IV

18

ČÁST DRUHÁ Prováděcí předpisy a vybraná ustanovení

536 PROVÁDĚCÍ PŘEDPISY A VYBRANÁ USTANOVENÍ Na ízení vlády é. 506/2004 Sb., kterým se stanoví zp sob p ípravy na služební zkoušku, obsah služební zkoušky, její pr b÷h, hodnocení a ukonéení, ve zn÷ní na ízení vlády é. 698/2004 Sb., é. 517/2005 Sb. a na ízení vlády é. 218/2008 Sb. Vláda nařizuje podle § 12 odst. 6 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů: § 1 Zp sob p ípravy na služební zkoušku Fyzická osoba, která v bezpečnostním sboru vykonává službu ve služebním poměru na dobu určitou (dále jen „příslušník“), se může připravit na složení služební zkoušky (dále jen „zkouška“) v délce základní doby služby v týdnu vzděláváním v kurzu stanoveném ředitelem bezpečnostního sboru nebo jím pověřeným služebním funkcionářem (dále jen „ředitel“). § 2 Obsah zkoušky (1) V písemné části zkoušky se ověřují znalosti příslušníka ze všech témat uvedených v příloze č. 1 k tomuto nařízení. (2) Vústníčástizkouškyseověřujíznalostizprávníchpředpisůaslužebníchpředpisůupravu- jících postupy a činnost příslušníka, jimiž je charakterizováno služební místo, na které je příslušník ustanoven v době konání služební zkoušky, a znalosti poskytování první pomoci. Není-li příslušník v této době ustanoven na služebním místě, ověřují se jeho znalosti uvedené ve větě první potřebné pro výkon služby na služebním místě, na které byl naposledy ustanoven. (3) V praktické části zkoušky se ověřuje schopnost příslušníka aplikovat teoretické znalosti ze všech témat uvedených v příloze č. 1 k tomuto nařízení. § 3 Pr b÷h zkoušky (1) Ředitel stanoví a zveřejní termín, místo konání zkoušky a složení zkušební komise (dále jen „komise“) ve služebním předpisu nejpozději 1 měsíc před termínem konání zkoušky. (2) Zkouška může být rozložena do více dnů. (3) Zadání zkušebních otázek (dále jen „otázka“) pro písemnou a ústní část zkoušky, případ- ně praktickou část zkoušky stanoví ředitel. (4) Předseda komise obdrží otázky od ředitele v den konání zkoušky. (5) Písemnou část zkoušky tvoří test, který obsahuje 24 otázky. Doba na zpracování testu je 60 minut.

545 Na ízení vlády é. 507/2004 Sb., kterým se stanoví rozsah a zp sob poskytování údaj do informaéního systému o služebním p íjmu, ve zn÷ní na ízení vlády é. 698/2004 Sb. a na ízení vlády é. 517/2005 Sb. Vláda nařizuje podle § 133 odst. 2 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů: § 1 Rozsah poskytovaných údaj (1) Bezpečnostní sbor, s výjimkou Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace, poskytuje do informačního systému o služebním příjmu (dále jen „informační systém“) údaje o fyzických osobách, které v bezpečnostním sboru vykonávají službu (dále jen „pří- slušník“), v rozsahu a členění uvedeném v příloze č. 1 k tomuto nařízení a údaje o bezpečnostním sboru v rozsahu a členění uvedeném v příloze č. 2 k tomuto nařízení. (2) Bezpečnostní informační služba a Úřad pro zahraniční styky a informace poskytuje do informačního systému údaje o bezpečnostním sboru v rozsahu a členění uvedeném v příloze č. 3 k tomuto nařízení. § 2 Zp sob poskytování údaj (1) Bezpečnostní sbor poskytne za první kalendářní pololetí a za celý kalendářní rok (dále jen „sledované období“) vždy do konce kalendářního měsíce následujícího po skončení sledovaného období údaje podle a) § 1 odst. 1 správci kapitoly státního rozpočtu1) (dále jen „správce kapitoly“), b) § 1 odst. 2 Ministerstvu financí. (2) Správce kapitoly poskytne údaje podle § 1 odst. 1 za sledované období Ministerstvu financí vždy do pátého dne druhého kalendářního měsíce, který následuje po skončení sledovaného období. (3) Pokud poslední den lhůty stanovené v odstavcích 1 a 2 připadne na sobotu, neděli, státní nebo ostatní svátek2) , je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. (4) Bezpečnostní sbor předává údaje v bezpečné elektronické podobě za podmínek stanove- ných zvláštním právním předpisem3) . Nařízení vlády č. 507/2004 Sb.

552 PROVÁDĚCÍ PŘEDPISY A VYBRANÁ USTANOVENÍ P íloha é. 1 k na ízení vlády é. 508/2004 Sb.

553 P íloha é. 2 k na ízení vlády é. 508/2004 Sb. Nařízení vlády č. 508/2004 Sb.

ANAG, spol. s r. o. Kollárovo nám. 698/7, 772 00 Olomouc tel.: 585 757 411, fax: 585 418 867 e-mail: obchod@anag.cz www.anag.cz EdicePRÁVO EdicePRÁCEMZDYPOJIŠTĚNÍ EdicePRÁVOMěsíčníkMZDOVÁÚČETNÍ MěsíčníkÚČETNÍADANĚEdicePRÁVO