ZEN10/13

1ZEN S t y l o v ý m ě S í č n í k . v y c h á z í S d e n í k e m m l a d á f r o n t a e 1 5 2. 12. 2013, číslo 10/13 Praha před Vánocemi hostila slet podivuhodných bytostí z celého světa. malé ženy

▲inzercexxxxxxxxxxxxxxx  Fototomᚎelezný

R áno vstanu a zapnu Krtečka. Pak se teprve opařím čajem. To černé zvířátko je totiž největ- ším kamarádem toho dvoule- tého zvířátka, které cucá flašku mlíka a s vystrčeným prstíkem k obrazovce se dožaduje Ťa-ťa-ťáá! V překladu Krtečka! Náš malý Kubík je zrovna ve vrcholné fázi zá- vislosti na Krtečkovi, kterou jeho starší sestra procházela před pěti lety. A díky tomu mohu znovu a znovu prožívat všechna ta dobrodruž- ství s autíčkem nebo s kalhotkami. Považuji se za jednoho z předních krtečkolo- gů a mohl bych vás šokovat promítnutím dílu, ve kterém Krteček jako porodník naturalistic- kým způsobem pomáhá na svět třem malým zajíčkům. Nekecám. Normálně se v tom díle rodí. Krteček totiž umí překvapit. Samozřejmě nejznámější jsou tradiční díly, kde náš malý mudrc řeší příběhy omezené na bukolický svět louky v blízkosti jeho krtince. Jako když hledá, komu patří vajíčko, z něhož se vyklube kuřát- ko (správně: slepičce). V pozdější tvorbě ovšem Zdeněk Miler vybavil Krtečka silným ekolo- gickým vnímáním, a tak můžeme sledovat té- měř celovečerní odyseu Krtečka a jeho přátel, kterým lidé pokáceli les a oni se snaží přežít ve městě z betonu. Nebo tu máme sci-fi díl o domě plném technických vymožeností, jež se náhle rozbijí a uvězní člověka v nepřátelské přírodě. Muž však přežije díky znovunaváza- nému spojení s Krtečkem a ostatními zvířaty. Když děj graduje tancem u ohně s psychede- lickou hudbou, můj synek na to zírá s pusou dokořán. Krteček na tripu je pro něj pokaždé vrcholný zážitek. Sjinýmiotcikrtečkologysejistěshodnunatom, že pozdní Milerova tvorba z konce 80. a začát- ku 90. let při vší úctě nedosahuje svěžesti ge- niálních dílů, jako je Krteček a paraplíčko, kde malý filuta čórne vousatému prodavači meloun a pohostí jím kamarády z lesa. Zaprvé hudba už nebyla tak dobrá, a hlavně: Krteček se nám po- někud tělesně změnil. Za těch 50 let, co ho pan Miler kreslil, pozvolna přibíral. V posledních dí- lech se sotva valil. Inu, čas nezastavíš. Krtečka píšu z úcty s velkým K, neboť nikdo ne- dokáže děti tak hypnotizovat dobrosrdečností. Konejšivý Krteček. Buddha kresleného světa. „Ten, který pochází ze Země“. A proto ví víc než obyčejní smrtelníci žijící na povrchu, bez zku- šenosti hloubky. Moje babička mi jednou vyprávěla, že někdy na začátku padesátých let měla nápadníka. Byl to hodný hoch, kreslil jí na roh novin panáčky a pak stránky rychle střídal, takže to vypadalo, jako když se panáčci hýbají. Hádáte správně, byl to pan Miler. Ale byl prý až moc slušný, k niče- mu se dlouho neměl, a tak si babička místo něj vybrala mého dědu (vojáka). Pan Miler byl mož- ná trochu jako jeho hrdina, věčné dítě. Díky němu dnes ale máme doma Vánoce každý den. S jeho mytologií vstáváme a uléháme. Až Kubík povyroste, odložíme DVD Krtečka do krabice. A tam budou čekat, až zase přijde jejich čas. Jan Müller, šéfredaktor editorial Můj největší hrdina ▲inzercea131010451  ▼▼▼▼▼a13000196–0197   Fototomᚎelezný ZeN03

4

5

ZEN Magazín Stylový měsíčník. Vychází s deníkem E15 ŠÉFREDAKTOR Jan Müller, 225 276 391 (mullerj@mf.cz) ZásTupKyNě ŠÉFREDAKTORA Hana de Goeij, l. 334 (degoeij@mf.cz) EDITOR Milan Vidlák, l. 415 (vidlak@mf.cz) EDITOR ON-LINE David Nesnídal, l. 390 (nesnidal@mf.cz) REDAKcE Viola Černodrinská (cernodrinska@mf.cz) ART DIREcTOR Samuel Kubín FOTOgRAFOvÉ čísLA Lucie Robinson, Tomáš Železný, Ondřej Tylčer, Alexander Dobrovodský DTp RETušéři: Miloslav Pařík (vedoucí), Libor Horyna, Milan Kubička, Zdeněk Němec TEcHNicKé ZPRAcOVáNí: Pavel Měchura, Jan Karásek INZERcE David Korn (ředitel), 225 347 250 Markéta Herianová, 225 276 282, 725 512 023 e-mail: prijmeni@mf.cz gENERáLNí řEDITEL David Hurta MARKETINg Hana Holková (ředitelka), 225 347 276 Jaroslav Tošer (Brand Manager), 225 347 363 DIsTRIBucE a vÝROBA Soňa štarhová (ředitelka), 225 276 252 vyDAvATEL Mladá fronta a. s. Mezi Vodami 1952/9 143 00 Praha 4 – Modřany iČ: 49240315 vycHáZí 2. 12. 2013 TIsKáRNA Europrint a. s. MK ČR E20920 iSSN 1805-630X Tištěný náklad ověřuje ABc, člen iF ABc 06ZEN obsah 2ZEN S t y l o v ý m ě S í č n í k . v y c h á z í S d e n í k e m m l a d á f r o n t a e 1 5 Praha před Vánocemi hostila slet podivuhodných bytostí z celého světa. malé ženy 8 de luxe Krása zkrátka není zadarmo 10 pražský chodec Tipy na skvělá místa 12 planeta zen Evropský supersamec v prachu indických cest 14 chytré peníze Petr Břicháč z LBBW Bank o nemovitostním trustu 16 rozhovor Blanka Milfaitová je autorkou oficiálně nejlepší marmelády na světě 22 nostalgie Editor ZENu vyklízí dům po předcích a čte knihu o roce 1913 26 sváteční esej Spisovatel Jan Bílý odkrývá význam pohádek 32 fashion Poslední kolekce Louis Vuitton je jako stvořená k cestování 40 design Mercedes řady S v zenovém městě budoucnosti 46 brand Variace na téma nových kolekcí cartier 52 téma umění dávat. ZEN vás v čase koled provede zákoutími charitativně- -filantropického světa 58 advertorial Kotva v bouři času aneb rozhovor s ředitelem obchodního domu se slavnou historií 62 art Kdyby tady byla taková panenka aneb na návštěvě světa malých lidí 70 můj styl Michaela Verbeek rozjela půjčovnu oblečení pro slavnostní příležitosti 72 brand story Hodinkářská značka Bell & Ross s úspěchem přenáší design z kabin pilotů na vaše zápěstí 74 advertorial Zlaté a stříbrné Vánoce od Golden Gate 76 portrét Vladan Jesenský: od pětiboje k leasingu 78 produktovka Mužův Ježíšek 80 zen like co redakce miluje 82 lesk věcí Tomáše Hrivnáka OBáLKA Foto: Ondřej Tylčer Jméno panenky: Nelli Autor: Alisa Phillipová Výška: 37 cm vsedě Vyrobena v jediném exempláři V eseji o pohádkách Jan Bílý vysvětluje, co nám mytologické postavy říkají. Třeba že opravdový vládce vládne svou pouhou přítomností. Více na straně 26. cITáT čísLA Král se nehýbe. To jen manažeři stále cosi řeší, běhají, telefonují a točí se jako korouhvička ve větru. Král sedí na svém trůnu. A prostě je. Kovová poezie. K přípravě tohoto focení si ZEN musel pozvat partu šesti stěhováků, kteří ve studiu zavěsili půltunovou konstrukci s osvětlením. Pak už bylo vše připraveno pro fotografa Tomáše Železného. A taky pro návrhářku Ivanu Kaňovskou s jejími kovovými obleky, které z ní udělaly hvězdu nedávného Mercedes-Benz Prague Fashion Weekendu. Koho taky jiného jsme mohli požádat o spolupráci, když fotíme „nejlepší auto na světě“, jak Mercedes hrdě nazývá své modely. Více na straně 40. Web magazínu ZEN: zen.e15.cz Archivní vydání ZENu: zen.e15.cz/archiv ▼Inzercea130002615

Montblanc Nicolas Rieussec Chronograph Open Home Time Steel. Hodinky, které jsou úchvatné tím, co ukazují, i tím, co zůstává skryto. Jejich název je poctou vynálezci chronografu. Typický způsob měření času podle Nicolase Rieusseca je založený na dvou rotujících discích doplněných třetím rotujícím diskem, který ukazuje domácí čas. Souhru tří disků umožňuje nový mechanický strojek s automa- tickým natahováním . Chronograf ovládaný jediným tlačítkem, rotující sčítače po 60 s a 30 min, disk ukazující domácí čas s ukazatelem dne a noci. Řemeslně vyrobeno v manufaktuře Montblanc ve švýcarském Le Locle. Montblanc Nicolas Rieussec Chronograph Open Home Time Steel. Hodinky, které jsou úchvatné tím, co ukazují, i tím, co zůstává skryto. Jejich název je poctou vynálezci chronografu. Typický způsob měření času podle Nicolase Rieusseca je založený na dvou rotujících discích doplněných třetím rotujícím diskem, který ukazuje domácí čas. Souhru tří disků umožňuje nový mechanický strojek s automa- tickým natahováním . Chronograf ovládaný jediným tlačítkem, rotující sčítače po 60 s a 30 min, disk ukazující domácí čas s ukazatelem dne a noci. Řemeslně vyrobeno v manufaktuře Montblanc ve švýcarském Le Locle.

08ZEN DE LUXE Tichý Přízrak Kupé od modelu Ghost je nejrychlejším Rolls- -Roycem v historii. Pod kapotou skrývá dvanáctiválec o 632 koních, a i když z nuly na sto zrychlí za 4,6 vteřiny, vše se odehraje překvapivě tiše a elegantně. Potěší ušlechtilým dřevem ručně vykládané dveře či ve dveřích schovaný (vyhřívaný) deštník a z optických vláken osvícený interiér imitující hvězdnou oblohu. Cena cca od 7 700 000 Kč (dle kurzu). Připravila Viola Černodrinská ▼InzerceA131011235 Madam Stoltz Společnost, která sídlí na ostrově Bornholm, představuje nápadité bytové doplňky se skandinávským kouzlem. Poklidná příroda a malebná městečka jsou pro majitelku Pernille Stoltzovou bohatým zdrojem inspirace. Nordicday.cz přináší široký sortiment této značky zahrnující například svícny, polštářky, přehozy a mnoho dalšího. Cena na www.nordicday.cz. List ve větru Vstříc studeným zítřkům můžete kráčet v teple, ve stylovém svetru italské značky List. Pulovr z akrylu a vlny v módní béžové barvě, s kožešinovým límcem z mývalovce se dá nosit i jako kabát. Cena 7890 Kč, www.listfashion.cz. Pět zvířat Kolekce šperků Janji Prokić s názvem Superpowers vychází ze symboliky zvířat v různých kulturách a šamanismu a dominuje jí pět zvířat – liška, bobr, kůň, medvěd a sokol. Traduje se, že ten, kdo nosí zvířecí talismany, přebírá schopnosti konkrétního tvora. Cena od 1990 Kč, Debut Gallery, Malé náměstí 12, Praha 1. 1872 Vůně 1872 parfémového domu Crown Perfumery odkazuje na rok, kdy královna Viktorie dovolila značce používat symbol královské koruny jako důkaz kvality. Pánskou i dámskou vůni tvoří italský bergamot, damašská růže, hořký pomeranč nebo guajakové dřevo. Cena za 50 ml je 6900 Kč, Ingredients Concept Store, Jáchymova 2, Praha 1.

©2013SWAROVSKIAG /discoverSWAROVSKI.COM Miranda Kerr

10ZEN pražský chodEc 7edmtipů na skvělá místa do bunkru Václavské náměstí 45, Praha 1 V útrobách hotelu Jalta a jeho protiatomového krytu, který si komunističtí pohlaváři nechali vybudovat pro případ 3. světové války, vyrostlo nové Muzeum studené války. Je plné dobového vybavení a autentické atmosféry. od veganů s láskou Nerudova 36, Praha 1 Veganská kuchyně se v hlavním městě dostává do módy. Nejnovější přírůstek restaurace LoVeg je po cestě na Hrad. Zakousnout tu můžete rostlinné variace všemožných pokrmů a zapít je třeba bio točeným Regentem. den pro dům Fr. Křižíka 13, Praha 7 Málokdo se touží v životě věnovat designu, ale každý chce přece kvalitně bydlet. Toť filozofie pražského Institutu bytového designu, který pořádá jednodenní kurzy pro veřejnost, jež nás naučí, jak si to doma hezky zařídit. korejský expres Václavské náměstí 28, Praha 1 Jihokorejská značka kosmetiky Missha otevírá stejnojmenný obchod v pasáži U Stýblů. Plejáda výrobků od laků na nehty a parfémy až po dekorativní kosmetiku obsahuje minimum konzervačních látek a chlubí se příznivými cenami. na páté straně Veverkova 5, Praha 7 Nové knihkupectví a vydavatelství Page Five se specializuje na prodej a produkci výtvarných publikací, autorských tisků a uměleckých periodik. Tvůrci projektu čile spolupracují se zahraničím. Propagují tvorbu mladých českých autorů a představují kvalitní publikace z ciziny. sladko-peprné dny Anglická 19, Praha 2 V rodinném bistru Sweet & Pepper Days můžete jeden týden ochutnat tu „nejitalštější“ pastu, druhý týden se zakousnout do českého domácího chleba s pečenou husou a hořčicí a další týden je v nabídce jejich slavný americký chilli hot dog. na plné pecky Vinohradská 50, Praha 2 V nově otevřeném showroomu ve Vinohradském pavilonu se můžete na vlastní oči a uši přesvědčit, jak vypadají a znějí ty nejkvalitnější audiovizuální systémy, které prodává firma Fullstars. Připravila Hana de Goeij Ilustrace Tereza Kovandová ▼Inzercea131016449

11

12ZEN sloupEk Planeta Autor v Odeonu vydává svou novou knihu „Superpérák“. Zabývá se v ní tím, jak se může akt plození proměnit v akt destrukce. Tato „severočeská Pulp Porn Fiction“ vypráví o chlapci, který se narodil s obřím přirozením, ale nenaučil se jej používat... PROČ POUŽÍVÁTE KONDOMY? Zeptal se mě v Kalkatě osmadvacetiletý Ind – bráhman a pa- nic, který měl zrovna před svatbou. Zástupce civilizace, kde vám nevěstu vyberou rodiče, se mne vyptával jak na středoevropskou kulturu (konkrétně na to, zda tu spolu lidé souloží nazí), tak na naše zvyky (jak často to tady spolu děláme) a umění (čili co se dá všechno s těmi ženskými dělat). Nebyl jsem první, koho při hovoru se se- xuálně frustrovaným Indem napadalo – ó, my se máme! No, a pak se mě budoucí ženich zeptal, proč tedy používáme ty kondomy, a já mu řekl: „Přece abychom neměli děti.“ A jak jsem to vy- pustil z úst, došlo mi, že zastupuji společnost, kde je něco hodně špatně. Demografie říká: abychom nevymírali, musí na jeden pár připadat 2,1 dítěte. A zatímco v Indii je to číslo 2,55, u nás 1,29. Je to tragédie? Jak se to vezme. Rozdíl mezi kavárnou na Západě a v Afghánistánu (kde je plodnost pěkných 5,54 dítěte) poznáte i se zavřenýma očima. Jen co vstoupíte do afghánské kavárny, zbombardu- je vás hlasité a dynamické staccato výkřiků a vět; afghánská kavárna vibruje životem; a pak přijdete do newyorského Starbucku a připadáte si, jako byste se každým dalším krokem nořili do hlubšího bahna pomalé... unave- né... otrávené konverzace... o „Obámovi“. Je jistá ironie, že pro nás, co se nemnožíme – a co už se ani množit nechceme –, je největším rajcem ekonomický nonstop růst. Je to jako v po- hádce o Jackovi, který lezl výš po obří fazoli; až na to, že v naší variantě na něj v oblacích nečeká princezna, ale lidožravý obr: Chronos, pán času. RYCHLE A ZBĚSILE. Michael Sandel, který na Harvardu učí politickou filozofii, při své před- nášce na fóru TED hovořil o tom, že společnost s tržní ekonomikou se změnila v tržní společnost jako takovou. Kde „tržní myšlení a tržní hodno- ty dominují každému aspektu lidského života“. Česká republika je dnes země s nejvíce čerpacími stanicemi na obyvatele ve střední Evropě*. Takže můžeme pořád pumpovat. Ale kam pořád jede- me? (Opravdu to ví TOP 09?) Pohybujeme se každopádně pěkně rychle. V roce 2006 provedl britský psycholog Richard Wise- man výzkum rychlosti průměrné chůze ve svě- tových městech a shledal, že lidé v Praze ujdou měřených 60 stop za 12,35 vteřiny. Srovnejte to s nejpomalejší chůzí v Blantyre v Malawi (60 stop za 31,60 vteřiny). Od nejrychlejšího Singapuru (plodnost 0,79 dítěte na ženu) nás dělí necelé dvě vteřiny**. „Od světa, ve kterém velký požírá malého, se posunujeme ke světu, ve kterém rych- lý požírá pomalého,“ říká zakladatel Světového ekonomického fóra Klaus Schwab. Na to Carl Honoré v knize Chvála pomalosti odpovídá: Jen- že evoluce funguje na principu přežití nejsilněj- ších, nikoliv nejrychlejších. Ti nejrychlejší se totiž rychle unaví. KDYŽ EKONOMIKA NEROSTE? Tak klesá. Ó, hrůzo! Když máte na pumpě menší výtoč než minulý měsíc, prů- švih. Když vám navštíví webovou stránku méně lidí než minulý mě- síc, průšvih. Je to asi stejně tak při- rozené, jako kdybyste měli políčko pšenice a každý rok ho chtěli zvět- šovat. Protože tady už dávno nejde o úrodu, ale o boha růstu. Jako by tu fungovala substituce. Když už se nám to nezvětšuje bio- logicky, tak si to zvětšíme aspoň eko- nomicky. Vyděláme prachy. Pak si za ně koupíme letenku do Indie, posadíme se na břeh řeky Hooghly a dáme se do řeči s bráhmanem. Kolem nás dovádějí děti rikšů, kteří tahají bosí po ulicích kárky osedlané pří- slušníky vyšších kast. Večer rikšové ulehnou pod kárky v prachu u cesty, kde se kolem nich popelí haldy těch ušmudlaných potomků. „Proč ne- chcete mít děti?“ nechápe bráhman. „Tak teďka ještě ne,“ odvětí Středoevropan, když se mu ně- kolik z rikších potomků začne s ohromujícím ře- vem škrábat po zádech a lézt mu po hlavě, „ale možná příští rok... nebo ten přespříští...“ Ale prosím, bože, ne víc než dvě celé jedna. To bych se zbláznil. * Od roku 2008 k letošku přibylo v ČR 450 pump, takže jich máme již 6872. ** Zdaleka neplatí, že čím pomalejší chůze, tím chudší město. Ve švýcarském Bernu ujdou lidé měřený úsek za 17,37 vteřiny. Máme čím dál víc pump a pádíme skoro jak ti singapuřané. A je nás čím dál méně. Ať vládne bůh růstu! Darek Šmíd spisovatel ▼InzerceA131013697

Vintage BR 126 Blackbird · Automatic chronograph with Flyback function · Limited edition to 500 pieces · www.bellross.com Bell & Ross boutique, Staroměstské nám. 6, 110 00 Praha 1 · tel: +420 222 312 535 · Prague-boutique@bellross.com ©NASA

14ZEN chytré pENíZE Nemovitostní trust Petr Břicháč, ředitel Securities Trading v LBBW. Jde o divizi, která připravuje investice převážně pro privátní klienty. Jak jednoduše a s přijatelným rizikem investovat do realit, radí tentokrát ředitel oddělení Securities trading LBBW Bank petr Břicháč. Č eská republika patří k zemím s nej- větším podílem vlastního bydlení v Evropě. Z velké míry je to dáno historicky, ale i tak je u nás investi- ce do nemovitostí velmi populární. Z velké míry je také chápána jako bezpečná for- ma uložení financí. Proto je trochu překvapující, že pro většinu českých obyvatel jsou rovnítkem pro investování do cenných papírů jen akcie či dluhopisy a nemovitosti stojí doposud stranou. Je pravda, že český národ patří mezi velmi kon- zervativní a většina jeho úspor stále zůstává na bankovních vkladech. Ovšem z mého pohledu jsou právě opomíjené nemovitosti tím ak- tivem, jež by konzervativní čes- ký národ mohlo víc přitáhnout k investování. Českých nemovi- tostních investic je sice na trhu dostupných velmi málo, ale určitá geografická diverzifikace jistě není na škodu. Zajímavou formou, jak jedno- duše a s přijatelným rizikem investovat do nemovitostí, jsou nemovitostní trusty (nazývané také REIT). Právně upravené a historicky zakotvené jsou zejména v USA, ale možnost dlouhodobých nemovitostních investic najdeme už i v Evropě. Jedná se o specifickou zákon- ně ošetřenou právní formu nemovitostního fondu, jehož minimálně 75 % příjmů musí plynout z proná- jmu nemovitostí či půjček na jejich nákup. Další zásadní podmínkou je rozdělení minimálně 90 % výnosů na dividendách investorům, tj. držitelům fondu. Za tyto striktní podmínky se REIT dostá- vá výhody neplacení daně z příjmu a výnosy jsou zdaňovány jen jako dividendy na straně inves- torů. Takto nadefinované jsou REIT v USA, kde tato forma vznikla, ale podobné jsou i v Evropě či jinde. Zejména podmínka výplaty 90 % výnosů je podle mě pro dlouhodobé investory orientované na pravidelný výnos velkým lákadlem. Atraktivní je ale i velmi široká nabídka podklado- vých nemovitostí, kdy si můžete vybrat z různých druhů nemovitostí, od tradičních, jako jsou byty, kanceláře, sklady, hotely, po specifické zaměření na státem najímané budovy, sportoviště, zábav- ní parky či zdravotnická zařízení. Nebo můžete zaměření dále specifikovat na poslední dobou často zmiňované zdravotnické nemovitosti slou- žící pouze pro seniory. Tato široká nabídka pak umožňuje i reakci na aktuální ekonomický vývoj. NapříkladREITzaměřenýnazdravotnictví(HCN US) přináší již několik desítek let pravidelný, cel- kem předvídatelný a průběžně rostoucí výnos od 2 do aktuálních 3 dolarů ročně (vůči současné ceně 60 USD to pak vychází na 5 %). Takto zaměřený nemovitostní trust má pak ur- čitě větší stabilitu než REIT zaměřené na kance- lářské budovy. Výnos těchto REIT výrazně kolísá a nejsou výjimkou propady příjmů o víc než 50 %. Což se samozřejmě souběžně odráží i na cenách nemovitostních trustů na burze. Podobný kon- trast najdeme i u nemovitostí zaměřených na po- travinářské obchody vůči zábavním centrům atd. Vyplatí se vydržet Asi největší zrada pro investory číhá v tvorbě ceny nemovitostních trustů. Protože cena je tvořena na základě nabídky a poptávky na burze a nemu- sí vždy odrážet skutečnou kvalitu držených ne- movitostí. Proto se ani dobře prosperující trusty nevyhnou někdy i výrazným cenovým pohybům. Například výše zmíněný zdravotnický nemovi- tostní trust (HCN US) i v krizových letech 2008 a 2009 vyplácel stejně jako několik let před tím cca 2,7 USD ročně a jeho výnos od roku 1994 prů- běžně rostl. Ovšem i tak cena trustu klesla od září 2008 do března 2009 o bezmála 50 %. Návrat na hodnoty z roku 2008 pak trval tři roky. Kancelářsky zaměřené nemovitosti mají s očeká- vaným oživením ekonomiky daleko větší růstový potenciál než ty ze zdravotnického sektoru. Na těchtopříkladechjevidět,žeserozhodněnejedná o investici krátkodobou a bezrizikovou. Na druhé straně je investorům odměnou pravidelný výnos okolo 5–8 % p. a. Pravda je, že s sebou nesou také větší riziko zejména krátkodobého poklesu. U dobře vybraného nemovitostního trustu se vyplatí poklesy vydržet. Myslím, že zde platí po- dobné chování jako u přímo držené nemovitosti, kterou si také nenecháváte průběžně oceňovat a netrápíte se tím, že po poklesu cen na trhu má nižší hodnotu než před pěti lety. Máte prostě pravidelný příjem z pronájmu a zajímá vás, jak je vývojem na trhu tento příjem ovlivněn. n ▼InzerceA130007636FotoLBBWBank

The Spirit of Pearls Exkluzivně v obchodech Praha 1, Na Příkopě 16 Praha 1, Pařížská 7 Brno, Česká 23 Karlovy Vary, Stará Louka 28 České Budějovice, nám. Přem. Otakara II. 31 www.halada.cz

16ZEN roZhovor 16ZEN

ZEN17 {BlankaMilfaitová} Text Kateřina Hicks Foto Tomáš Železný n Styling Patrícia Madarová n Make-up Viola Černodrinská Slyšte šumavskou pohádku o skromné a šikovné horalce, která v Londýně ke štěstí přišla, neboť uměla ty nejlepší citrusové marmelády na světě. K dyž jsem dostala za úkol udě­ lat rozhovor s Blankou Milfai­ tovou, jejíž unikátní džemy a marmelády ze světových sou­ těží vozí ta nejvyšší ocenění, na setkání jsem se začala intenziv­ ně těšit. takřka ve všech člán­ cích, které o ní dosud vyšly, si totiž nelze nevšim­ nout fascinace autorů její osobností a příběhem, který ve zkratce zní až kýčovitě: obyčejná „holka z hor“ bez jakýchkoli výraznějších zkušeností si jednoho dne řekne, že začne doma vařit poctivé ovocné marmelády. nazve je „moje dobrá mar­ meláda“ a jen tak na zkoušku jich pár pošle do nejprestižnější světové soutěže zavařenin. tam ve slepé degustaci její „marmošky“ porazí veške­ rou protřelou zahraniční konkurenci a získají ti­ tul nejlepší marmelády světa, takže k snídani si je dnes dává i anglická královna. Blanku toto oceně­ ní překvapí a potěší, ale žádná změna se nekoná. Marmošky dělá i nadále pracně a ručně proto, že ji to tak baví. na své novohradské samotě, obklo­ pena zavařovačkami a přírodou, si totiž splnila sen. U marmelád je prostě šťastná. the End. ve skrytu duše jsem tedy doufala, že se kromě idylického výletu na podzimní Šumavu dočkám i něčeho zásadnějšího. odvážní lidé jsou přece inspirující. Možná se dovím nějaké životní tajem­ ství – jak uspět, jak být šťastná, jak si splnit sen. Blančin blog na stránkách nase­dobroty.cz je sice na můj vkus až poněkud příliš „sluníčkového“ charakteru (marmeládám se tu říká mámtěrád­ ky...), ale nadšení a energie, které z něj vyzařují, působí naprosto autenticky. Blanka Milfaitová je drobná, štíhlá žena, jejíž plachý úsměv a plzeň­ ský přízvuk působí vysloveně milým dojmem. ve slunečném listopadovém ránu jsme si sedly na venkovní lavičku před její kavárnou v šumavském Srní a povídaly o marmeládách. Pavel, Blančin partner v životě i podnikání a otec malé Elišky, však nevydržel a přidal se k nám, takže rozhovor byl vlastně veden s oběma.

18ZEN Vím, že marmelády nijak osudově spojené s dětstvím nemáte. Jak vás napadlo si z nich udělat živnost? Já jsem vždy snila o tom mít vlastní kavárnu, a to se mi splnilo, když jsem tu před čtyřmi roky zre- konstruovala dům po rodičích; ke kavárně jsem si časem chtěla otevřít malý krámek s místními specialitami. Ukázalo se ale, že jich vlastně moc není, tak jsem si říkala, že aspoň přispěju svou troškou do mlýna. Loni jsem vyrobila první mar- meládu, broskvovou s mátou, co máme tady na zahradě. Ta se prodala, tak jsem udělala jinou, pak už víc druhů, a protože se všechny prodáva- ly, rozhodli jsme se s Pavlem jít jenom do těch marmelád. Když už jsme u toho, jak vlastně vaše firma funguje? Vy jste ten kreativní duch a Pavel se stará o byznys? Asi tak nějak, Pavel se hodně věnuje vyřizování objednávek a obchodním věcem. Ono by se to v jednom ani dělat nedalo, a i pro dva je to straš- ně práce, nedá se to stihnout. Teď už je s námi tři měsíce naše hospodyňka Bára, která není ani místní, ani ze Šumavy, ale je to holka z Prahy, kte- rá nám chtěla přijet pomáhat a už u nás zůstala. Jsem strašně ráda, že tu s námi je. Vaše marmelády jsou relativně drahé. Prodávají se i na domácím trhu? Kdo si je kupuje? Prodávají se velice dobře, a to i na našem trhu. A lidé, co si moje marmelády kupují, jsou nej- různější, ale všichni prostě mají rádi dobré jídlo, dobrou marmošku. Jsou to lidé z různých soci- álních skupin – rodina, která přijede ve starém omláceném autě, babička, která tady utratí půlku důchodu, nebo třeba přijede paní v obrovském mercedesu a nakoupí si tady sto marmelád jenom jako dárky pro kamarády. Jednou z vašich nejúspěšnějších marmelád je marmeláda citronová, za kterou jste dostala ně- kolik ocenění. Ale citrusové marmelády s kůrou u nás přece nemají vůbec tradici, lidé je moc ne- znají a hlavně jsou na výrobu daleko pracnější. Jak vás napadlo se pustit zrovna do nich? A kde jste vzala recept? Blanka: To je tedy pravda, že u nás tradici nemají, i když mám ještě někde rozsalátovanou kuchař- ku Sandtnerovou s receptem na „pomorančovou marmeládu“. (směje se) A v obchodech taky ne- jsou, ještě tak možná Marks & Spencer. Pavel: A ta je mletá, ne krájená. Základní rozdíl. Blanka: Taky to není tak dlouho, kdy jsem je po- prvé ochutnala, před pár lety. Chutnalo nám to, tak jsem si řekla, že je taky zkusím. Když jsme to zkoušeli, začínali jsme s pomeranči z holešovické tržnice. Když jsme ale zjistili, že je ta soutěž, řekli jsme si, že na to si přivezeme citrony ty nejlep- ší, z Amalfi. Vlastnoručně sklizené. A pokud jde o recept, našla jsem jeden, kterým jsem se necha- la inspirovat, ale dnes mám recept vlastní. Meruňková s levandulí. Blanka dělá všechny marmelády ručně – od čištení ovoce přes krájení po vaření a plnění i psaní etiket. A měnit to nehodlá. Foto David Brunner Sladký výběr ze Šumavy ■ Mandarinková marmeláda s levandulí Bronzová medaile z World’s Marmalade Awards 2013 ■ Pomerančová marmeláda Vřelé doporučení z World’s Marmalade Awards 2013 ■ Citronová marmeláda s vanilkou Zlatá medaile z World’s Marmalade Awards 2013 ■ Citronová marmeláda Dvojitá zlatá medaile a titul nejlepší marmelády na světe z World’s Marmalade Awards 2013 ■ Marmeláda z muškátové dýně, pomerančů a zázvoru ■ Jahodový extra džem s mátou ■ Jahodový extra džem s banánem ■ Broskvový extra džem s levandulí ■ Jablíčkový extra džem s karamelem a brusinkami ■ Borůvková marmeláda s medem a bourbonem ■ Hrušková marmeláda s růžovým grepem ■ Povidla jablíčková s vlašskými ořechy a zázvorem 18ZEN

ZEN19 Jak se dělá citrusová marmeláda? B: Citrony se hodí do vody a chvíli se vaří. Vodu třikrát vyměníte a necháte je vařit tak tři hodiny, až jsou úplně měkké, jsou z nich takové nacucané houby. Po vychladnutí se musí ručně krájet. Se- mínka taky musíte ručně vybrat. No a pak z toho s cukrem vaříte marmeládu. P: To byste měla vidět, jak vypadají ruce, které takhle krájí třeba tři sta kilo citronů. Jenomže když je dáte do sekacího stroje, tak vám z toho vyleze taková šlichta. Při ručním krájení je krásně vidět separace dužiny od kůry. Dnes je u nás v módě v „lepších“ potravinových produktech používat výhradně třtinový cukr. Vy ale používáte řepný? B: Řepný cukr má neutrální chuť. Přírodní třtino- výcukrmásicenavícnějakéživiny,alemáivlastní specifickou chuť. Záleží na tom, jestli chcete mít výraznou chuť vlastního ovoce, nebo ne. U naší citronové marmelády jsme chtěli zachovat výraz- ný citron, takže ta je s klasickým řepným cukrem, ale děláme i mandarinky s hnědým cukrem a tam je ta chuť cukru velice výrazná. Tu a tam udělá- me něco s medem nebo se sirupem, ale spíš vý- jimečně. Běžný cukr, sacharóza, se u nás někdy vydává za něco strašně škodlivého a na stránkách o zdravé výživě se dočtete, jak je fruktóza zdravá, ale když si najdete ty opravdu odborné články, třeba z VŠCHT, zjistíte, že škodí játrům, že je to v podstatě jed. P: A neděláme nic s umělým sladidlem. To nám chodí dopisů od diabetiků a od všech těch růz- ných dietářů, že přicházíme o klienty, že nejsme moderní... Ale my jsme se prostě rozhodli, že bu- deme dělat jenom „staré“ marmošky. S cukrem. Váš repertoár sahá od různých citrusů po lo- kální ovoce z našich zeměpisných šířek, jahody, jablka, ostružiny, meruňky, broskve... Zpracu- jete prostě cokoli, co vám přijde pod ruku? V podstatě ano, pokud je to samozřejmě kvalitní. Taky ale po nás lidi na farmářských trzích chtějí některé módní věci, které neděláme. Třeba, jak se to jmenuje... rakytník! Ale to já prostě dělat ne- budu, nějak mi to vnitřně nesedí. (směje se) Mám radši takové to klasické ovoce. Vlastně už nemám moc ráda ani ty termíny „farmářský“ a „bio“, jako kdyby to bylo kvalitativně někde úplně jinde než standard. Podle mě by ovoce mělo být kvalitně, ale normálně vypěstované, to by měl být ten zá- klad, a speciální označení bych naopak nechala pro ty věci, co jsou nadupané hnojivy a postřiky. My žádnou bio certifikaci nemáme a nebudu o to ani usilovat, i když některé naše suroviny, třeba zrovna citrusy, bio jsou. Ten zážitek, kdy jsme si ■ CHCEME PROJET VŠECH �� ZEMÍ EVROPY S NAŠÍ POJÍZDNOU MANUFAKTUROU. Inzerce A131015300

20ZEN

ZEN21 sami trhali na plantáži v Amalfi citrony, vlastně stál na počátku našeho šíleného projektu Euro- pean Marmalade Expedition 2013–2014. My bě- hem jednoho roku chceme projet všech 35 zemí Evropy – to jsou všechny evropské země – s naší pojízdnou manufakturou, a kam přijedeme, tam přímo u zdroje budeme vařit marmelády z míst- ních surovin. Budou to limitované edice, které budeme nabízet jen na farmářských trzích. Chce- me ukázat, že v Čechách jsou šikovní lidé, že umí- me vyrobit věci, které jsou takhle dobré. To pojedete i s miminkem? A co budete vařit třeba na Islandu? Tam toho moc neroste... Jasně, Eliška jede s námi. Jsme na to připravení. Teď na podzim začínáme na Sicílii, tam právě bude začínat sklizeň citrusů... Přímo na plantáži budeme zpracovávat všechno možné, krvavé po- meranče, citrony, mandarinky. Na to se těšíme. My prostě chceme využít cokoli místního. Třeba i nějaký místní alkohol, bylinku, koření... Uvidí- me, co se naskytne. Nemáme to dopředu vymyš- lené. Bude to dobrodružství. Takže od listopadu do listopadu budete brázdit Evropu s karavanem a polní kuchyní. Až se vrátíte, jak dál? Budete expandovat? Určitě nebudeme měnit způsob výroby. Našla se sice spousta rádobyinvestorů, kteří nám radi- li, jak všechno změnit a zmodernizovat a jak si v pohodě všichni vyděláme, ale to nás absolutně nezajímá. My to nemáme zapotřebí, touhle ces- tou prostě nikdy nepůjdeme. My jsme minima- nufaktura a všechno je u nás založeno na ruční práci, od čištění ovoce přes krájení až po vaření a plnění, i ty etikety píšu na karton ručně. Jediné, co se změní, je, že budeme mít víc lidí, maximál- ně čtyři pět. Ale žádné stroje, žádné výrobní lin- ky, žádná továrna. Všechno budeme vařit ručně v hrncích jako teď. Momentálně rekonstruujeme dům v mém milovaném Pohoří na Šumavě v No- vohradských horách, tam se po rekonstrukci vrá- tíme. Bude tam i otevřená kuchyně, aby se lidé, co se za námi vypraví, mohli na výrobu podívat. Vaše manufaktura je pro některé lidi téměř poutním místem. Samozřejmě k vám lidé jezdí za marmeládou, ale dopisy, které zveřejňujete na webu, jsou často velmi emotivní. B: To je pravda. Pro mě je kontakt s lidmi moc důležitý, proto jsme taky šli cestou farmářských trhů a ne klasických obchodů. A když už sem ně- kdo přijede – a často je to zdaleka–, tak si s ním samozřejmě popovídáme. P:Tobysteviděla,cotosBláňoudělá,kdyžjítako- vá stará babička řekne, Blanko, prosím vás, můžu vás vzít za ruku? Třeba sem přijela paní, právnič- ka z Prahy, že tu s námi chce dělat marmelády. Zadarmo. Že si chce vyčistit hlavu. Tak tu s námi čtyři dny opravdu byla, pak se musela vrátit. Evidentně jste pro spoustu lidí vzorem, až skoro zjevením... Já nevím, já jsem prostě udělala to, co jsem chtěla, a děláme to dál po svém. A strašně nás to baví. Ty medaile ze soutěží (kromě World Marmalade Awards Blančiny marmelády uspěly i na gastrono- mických „Oscarech“, v soutěži Great Taste) potěší, ale pro ně to nedělám. Nechybí vám někdy motivace? Pracujete víceméně od rána do noci, navíc ještě píšete na internetové stránky, jezdíte na trhy a veletrhy, obesíláte soutěže, řešíte kontrakty... No, někdy je člověk unavený, to ano. Ale mě prostě těší, jak vám marmošky provoní dům. Třeba meruňky, jahody... nebo tam hodíte le- vanduli – to je prostě krása. A když pak máte ty marmelády hotové a vyskládané ve skleničkách s etiketami, je to krásný pohled. A nejvíc pro mě je, když to těm lidem chutná. Když jim dáte ochutnat, tady nebo na trhu, a oni se ptají jééé, můžeme ochutnat ještě – pro tenhle moment to dělám. A teď už se nemůžu dočkat, až vyrazí- me na cestu. n n PřiJElA ZA NáMi TřEBA JEdNA PráVNiČKA Z PrAhy, ŽE NáM ChCE ZAdArMo PoMáhAT. Užijte si soukromí klidného bydlení. Projekt REZIDENCE KLÁNOVICE, který je nyní dokončován, se nachází v přírodní rezervaci Praha 9 – Klánovice, oblíbeném sídle pražské smetánky a na prestižní adrese úspěšných lidí. Lokalita je vhodná jak pro rodiny s dětmi, tak pro seniory. Stavbu realizuje firma KONHEFR, STAVBY A INTERIÉRY, jež má dlouholeté zkušenosti s projekty zaměřenými na obytnou výstavbu, s důrazem na aplikaci moderních technologií, včetně tepelných čerpadel, rekuperace či ekvitermního řízení vytápění. Projekt REZIDENCE KLÁNOVICE je tvořen třemi samostatnými budovami (A, B a C) s 19 byto­ vými jednotkami a 9 nebytovými prostory. Byty mají dispozice od 1+kk po 5+kk s výměrami od 50 m2 do 135 m2 . Vyjma dvou bytových jednotek mají všechny byty balkony či terasy. Ke čtyřem bytům náleží zahrada o výměrách od 32 m2 do 123 m2 . Budovy B a C jsou vybaveny i osobním výtahem, který zlepší obslužnost pro starší spoluobčany či maminky s kočárky. Bytové jednotky projektu jsou standardně vybaveny Inteligentním systémem řízení, což v praxi umožňuje dálkově řídit vytápění či větrání/ rekuperaci vzduchu v bytové jednotce nebo ovládání vnějších žaluzií. Interiéry jsou vybaveny 230 cm vysokými bezfalcovými dveřmi, které opticky zvětšují vnitřní prostory bytu. Dalším designovým prvkem jsou vnitřní sádrové omítky, které mají kromě estetického hlediska i funkci praktickou – díky nasávání a následnému odpařování atmosférické vlhkosti udržují stabilní mikroklima v jednotlivých místnostech. Projekt REZIDENCE KLÁNOVICE přivítá první rezidenty na začátku roku 2014. www.rezidenceklanovice.eu, www.konhefr.cz. Nové byty v Klánovicích: luxusní, úsporné a v přírodě Momentálně Blanka (na protější straně) rekonstruuje dům v milovaném Pohoří na Šumavě v Novohradských horách. „Bude tam i otevřená kuchyně, aby se lidé, co se za námi vypraví, mohli na výrobu podívat.“ Inzerce A131015301

22ZEN NostalgiE Jen trochu posunuté století Jejich rok. Mladý pár vyfotografovaný v kampusu michiganské zemědělské univerzity. Text David Nesnídal ▼inzercea131015210  FotoProfimedia „1913 – léto jednoho století“. Kniha s tímto názvem zdržela editora webu ZENu při stěhování z rodinného domu, který opouští právě o sto let později. Změnilo se toho za tu dobu opravdu tolik? Můžeme i na konci roku 2013 věřit velkým nadějím, jakými se lidé živili tehdy? N eměl bych být mrzutý proto, že se stalo to, co jsem čekal. Ale tak to bývá; zatímco nečekané události člověka ochromí pře- kvapením, ty, které předpoklá- dal, ho jen rozmrzí. Jako když se připravuje na hovor s řemeslníkem, který bude neschopnost vyvažovat bodrostí, a pak náhle v kuchyni sedí na bobku bodrý, neschopný řeme- slník, kterému lezou půlky z modráků. A mentál- ní přípravu smete příval odporu. Stejně tak jsem tedy čekal, že se při stěhování za- seknu nad knihami a fotografiemi. A právě v jeho bezradné fázi usedám na podlahu k hromadě fo- tek, které vyhřezly z látkového kufru. Bráním se, nechci se na ně dívat, ale podobně jako ztuhla Lo- tova žena při pohledu na Sodomu, mně naopak olovnatí údy, když od minulosti, od kufru s fotka- mi, zrak odtrhnu a rozhlédnu se po převázaných bednách, které je třeba odnést. Zrazený dům Je čirá zlomyslnost, že mi hned padne do ruky fo- tografie třicátníka stojícího s lopatou u hromady písku, jako by pózoval u skoleného lva. Je to můj praděd, stříbrotepec, a kupa písku je zárodkem domu, který dnes, po jednom lidském věku, s ta- jeným studem opouštíme. Chyběla rozhodnost a vůle dům po pradědovi udržovat a nesebrali jsme je ani tehdy, kdy už bylo třeba jej zachránit. Dům se možná po celá léta neznatelně třásl a znatelně rozpadal jen vztekem nad sentimentálním a nečinným bytím tří gene- racíjehoobyvatel,ježhonechalyzpustnout.Dům se cítí námi, svými obyvateli, zrazen. Cítí, že jsme ho využili jen jako prostor, vhodný svou polohou, vlhkostí a teplotou, ke zrání romantických vzpo- mínek, ba co víc – že jeho pozvolný úpadek ještě rafinovaněji nahrával našemu sladkému smutku za blednoucím světem včerejška. Na rubu foto- grafie je jméno ateliéru a letopočet 1926. Praděd na fotce, tenkrát čerstvý otec, se možná také neznatelně třásl; vzrušením nad velkolepý- mi plány, jimž plíce sama roztahovala atmosféra nejjiskřivější doby československého státu. Krom pradědovy prospektorské pózy a rozestavěných základů zachytil fotograf ještě holé svahy v poza- dí, v jejichž proměnu v osadu solidních živnostní- ků, s nimiž se o nedělích bude u piva a taliánů přít o politice, mladík pevně věřil. Kdyby byla fotografie opravdu úplně obyčejná, čím déle bych ji pozoroval, tím víc by se mi do krve vyplavovalo zjitření. Problém tří generací naší rodiny (těch, jejichž počátek se kryje s prv- ním kopnutím na pozemku v kopci nad Vltavou) byl a je právě v tom, že ve všech se často probou- zelo (a probouzí) zjitření nad obyčejnými věcmi a jevy. A ta nesmírná množství zjitření, i těch nej-

* Kupte od 1. 10. do 31. 12. 2013 Canon EOS 700D a získejte 1300 Kč zpět. Více na www.canon.cz/cashback POWER TO YOUR NEXT STEP Objevte s námi kouzlo Vánoc Canon EOS 700D Zachyťte kouzelné momenty v 18Mpx snímcích plných detailů nebo ve Full-HD videu. Celá vaše rodina si snímky může ihned prohlížet na otočném LCD displeji. you can Žádejte u svého prodejce Canon www.canon.cz/prodejci 1300Kč za váš nákup ZPĚT*

24ZEN drobnějších, vždy ubírala sílu k činům, ke kterým jsme se přece nemohli (a nemůžeme) odhodlat, dokud jsme předtím znovu nenabyli klidu a rov- nováhy... A tak celá pokolení naší rodiny – jejichž příslib vidím v haldě písku na fotografii z roku 1926 – jako by si se svými příběhy předávala i zpo- cené otěže na kozlíku kočáru, do něhož zapřažení koně však nikdy skutečně nezabrali. Ale na fotografii je přece jen něco zvláštního: pra- dědův oděv neladí s lopatou a prohazovačkou. Má na sobě oblek, jako by se právě vrátil z kostela. Matka, která uprostřed všeho cirkusu s nesmysl- nou pečlivostí čistí stříbro, mi teď nahlédla přes rameno a strhla tajemství dřív, než jsem se stihl zeptat: „Kdes to našel? To je vzácná fotka, která ukazuje, jaký byl děda blázen.“ V jejích slovech byl pokus o humor, ale i pýcha na cosi, čeho bychom rádi byli schopni, avšak nejsme. „Tohle ještě nic není,“ pokračovala se svícnem v ruce. „Babička vyprávěla, že když se vrátili ze mše, tak v tom nejlepším, co měl na sebe, se klidně pustil do zdění.“ Ten obraz soustředění na čin, nedbajícího ved- lejších následků, se mi líbil; popadl jsem bednu s knihami a prudce s ní vstal. Před očima se mi zatmělo. Když se opět rozednilo, první, co jsem uviděl, byl přebal knihy, kde žena s dětmi stoupá svahem. Podobá se svahu, na kterém můj praděd lopatou soustředěně proséval svůj záměr. Nad obzorem stojí červeně vyvedený letopočet – 1913. Právě sto let, napadne mne, a z knihy setřu prach. „Léto jednoho století“ je podtitul. V tom roce se „Belle Epoque“, zalykající se živo- tem, uměním, sny i činy, už tanečním krokem blížila k propasti. Florian Illies ten rok zachytil v jakýchsi kalendářních fragmentech života slav- ných literátů a umělců, z nichž mnozí ve svou nesmrtelnost, po které samozřejmě toužili, moh- li v tom čase jen sotva věřit. Třeba třiatřicetile- tý Robert Musil je v tom roce na konci svých sil. V narůstajícím utrpení ho konejší jen myšlenka na dobu Dantovu. Do deníku si znamená: „Ale co se roku 1913 stává duševní chorobou, mohlo být ve 14. století pouhou sebestředností.“ A co dnes? Dnes by diagnóza zněla „syndrom vyhoření“. Musilův psychiatr sepsal příznaky: „Projevy srdeční neurózy, návaly bušení srdce s prudkými výkyvy pulzu, palpitace při usínání, poruchy zažívání spojené s depresivními stavy a s mezní tělesnou i psychickou vyčerpaností.“ Kupodivu o tomtéž hovoří mí přátelé pracují- cí v korporacích. S tím rozdílem, že vše neshr- nují pod secesní výraz „neurastenie“. Rozdíl je i v tom, že neurastenik Musil dostává na místě knihovníka II. třídy zdravotní dovolenou, za- tímco s vyhořelým kádrem v roce 2013 se firma bezodkladně loučí a přeje mu úspěch v příštích životních výzvách. Ježek bez vlastností Můjpradědvroce1913,cobyosmnáctiletýmladík, už zřejmě dosáhl jistého mistrovství v kovotepec- kém řemesle a nadobro se odpoutal od rodného Villachu. Jeho sestřenice, šestnáctiletá Božena, se zatím čile otáčela v kuchyni budapešťského hos- tince a skutečnost, že se jako muž a žena spolu usadí na kopci v Modřanech, ležela v budouc- nosti podobně vzdálené jako rozhodnutí Roberta Musila začít pracovat na Muži bez vlastností. I já musím pokračovat v práci, i když je jí zrovna opouštění. Není čas čekat na vnitřní klid. Proto nalistuju hned poslední stránku. Ale slova, která v prosinci před sto lety píše Rilke Sidonii Nádher- né, jsou druhou zlomyslností dneška: „Teď by se mi hodilo být jakoby bez tváře, stočený ježek, kte- rý se rozvine jen večer v příkopu a opatrně vyleze a svou šedou tlamičku nastaví hvězdám.“ Na sklonku roku 1913 je na obloze poprvé vidět celé souhvězdí Sagitta, tedy Šíp. Na jih od Lištičky se nachází Šíp coby zřetelně zářící šipka, jež při- létá k Labuti. S bednou knih tedy vycházím před dům a jako Rilkeho ježek nastavuju šedou tlamu hvězdám. Obloha září jako tehdy, jen světla leta- del na scénu vnášejí víc rozpustilého zmatku. ■ Uhry. Fotograf zachytil bezstarostné bruslení na zamrzlém Dunaji v Budapešti. Kdo tehdy tušil, že válka je za dveřmi... ■ PRADĚDŮV ODĚV NELADÍ S LOPATOU A PROHAZOVAČKOU. MÁ NA SOBĚ OBLEK, JAKO BY SE PRÁVĚ VRÁTIL Z KOSTELA. HP EliteBook 840 G1 Vysoký výkon v těle ultrabooku. Novinka od HP nabizí výjimečnou odolnost a spolehlivost, 14” displej s volitelným dotykovým provedením optimalizovaným pro provoz Windows® 8 v kombinci s výdrží baterie až 33 hodin. Cenovou nabídku žádejte přímo u prodejce. www.autocont.cz/hppromo Inzerce ▼InzerceA131014119

Až vás zahalí půvab Vánoc

26ZEN svátEčNí EsEj Jan Bílý Lektor systemických konstelací, seminářů celostního rozvoje a autor knih. Jeho poslední knížka se jmenuje „Co se stalo s Popelkou po svatbě – 12 konstelací pohádek a mýtů pro pokročilé dospělé“. Konstelace jsou metodou, kde se z libovolných lidí („zástupců“) staví model dotyčného systému (rodina, firma, společnost...) a v takto postaveném modelu se řeší vztahové problémy a hlubší souvislosti celku. Text Jan Bílý Foto Tomáš Železný aneb O Popelce, jejíž největší problém přijde až po svatbě. R ok co rok podléhá nemalé množství jinak racionálně uvažujících občanů české kotlinky té samé mánii: sle- dování televizních pohádek. Při vysvětlení tohoto jevu se obvykle poukazuje na ma- gii vzpomínek z dětství a naši touhu po idyle. Jenže pohádky jsou mýty a s nimi to bývá kra- pet složitější. Co když se hlavní část Popelčina příběhu odehraje až po její svatbě s Princem? Údajně měli žít šťastně až do smrti, ale mož- ná to dopadlo trochu jinak. Možná už rok po sňatku přijde Princ za Popelkou, která zrovna vzorně stele lože, a povídá: „Drahá, nezlob se na mě, ale nějak se ti to uklízení u macechy za- dřelo pod kůži. Víš, já byl zvyklý na opravdové princezny. Asi se budeme muset rozejít.“ A Po- pelka je opět tam, kde byla celý život – v roli oběti. Pohádky, mýty a pověsti tvořily odjakživa tu část naší nejen dětské, ale i dospělé reality, kte- rou nelze pojmout racionálně, logicky. V dří- vějších dobách byla tato mytologická část světa skrze časté vyprávění během černé hodinky či za dlouhých zimních večerů ještě hodně živá a „pravdivá“. Její autenticita a vitalita spočívaly v předávání pohádek a mýtů z generace na ge-

ZEN27 Oblékli jsme princeznu se zlatou hvězdou... Náhrdelník z růžového zlata s ametystem a brilianty, Halada, 28 600 Kč. Šaty, Sharka Bosáková / Czech Labels & Friends, 11 900 Kč. Kožešinová vesta, Jiří Kalfar / Czech Labels & Friends, 7900 Kč. Kožené rukavice, Pietro Filipi, 1890 Kč. Prsten Serpent Bohéme L, žluté zlato a 32 diamantů, Boucheron, 420 000 Kč. Náhrdelník s korunkou, Pietro Filipi, 645 Kč. Vonná svíčka Midnight Classic, 145 g, Meadows, 1190 Kč.

28ZEN

ZEN29 neraci skrze ústní kulturu a její význam vězel v poskytování rad a pokynů pro situace, které se zdají být vytržené z každodenního kontextu, z normální reality. Tyto „neskutečné“ situace, které v pohádkách a mýtech nacházíme, mají ovšem velikou hloubku – dotýkají se totiž pro- blémů, které jsou spojeny s původem a tradicí každé kultury a s kořeny lidstva jako takového. Pohádky tedy poskytují návody pro zdánlivě bezvýchodné situace, do kterých se lidé a celé společnosti dostávali. A pokud se domníváme, že „bezvýchodné“ situace patří minulosti, mý- líme se. Dennodenně se musíme rozhodovat a nevíme jak, stojíme v šoku konfrontováni s přírodními katastrofami, kde jsme ti „malí“ a bezmocní, nebo si lámeme hlavu, jak ven z krize, ze které není cesta ven. Chvála rozvláčnosti Vyprávěné pohádky podněcují představivost posluchače víc než jejich televizní podoba. Po- kud jste měli to štěstí, že vám vaši rodiče pohád- ky povídali, víte, jak se pohádka před usnutím lehce promění v sen, který nás zavede do světa- -za-světem, do říše královny Mab či Alenky za zrcadlem, ve kterém se dějí Věci – totiž skrytým a tajuplným významem nabité události, jež nás učí okouzlení a pokoře. Tu část „za oponou“, skrytou, temnou a vymykající se dennímu lo- gickému světlu, prostě potřebujeme. Jenže dnes se vyprávění a fabulování stalo po- někud staromódní; namísto toho nám Ježíšek, dočista zblbnutý reklamou, nadělil komunikaci a komunikátory. Zatímco vyprávění je rozvláč- né a pokaždé trochu jiné, komunikace pádí v našich hlavách přes logické obvody, směřuje k přesnosti, rychlosti a uniformitě. V naší komu- nikačními dálnicemi protkané době nám ovšem zbyla touha po tom, co se vymyká jejich lineár- nosti a neúprosnému směřování k cíli. Touha po ne-logickém vyprávění, které je spojeno s nicne- děláním, vůní pečiva a absencí každodennosti. Této touhy se zmocnila televize. Vánoce patří s jejich vztahem ke znovu se rodí- címu světlu (zimní slunovrat a zrození Ježíška) a s ním spjaté naději na lepší budoucnost k po- sledním velkým rituálům oné původní, orální, vypravěčské kultury. Vánoce jsou ve své pod- statě iracionální, a tím spojené se světem mýtů a pohádek. Vánoce by také mohly být oním ost- růvkem pozitivní deviace, odkud by se mohl ší- Karkulka: Silná dívka to dá vlkovi sežrat Karkulka dostala od babičky červenou pokrývku hlavy. Podle jistých pramenů i Amazonky nosily rudé čapky. Červená je barva boha války Marta, nošena na hlavě symbolizovala sílu. V naší pohádce je to síla mladé ženy. Možná že babička měla tuto čapku schovanou pro Karkulku už od svých předkyň, moudrých a silných žen. Ty sice byly nuceny se podrobit nadvládě mužského patriarchátu, ale zachovaly si víru, že se to jednou obrátí. Když babička předávala Karkulce pokrývku hlavy, mumlala možná: „Holčino, nebuď hloupá a uč se rychle. Musíš pochopit, co chlapi chtějí, a proměnit to ve výhodu pro sebe! My to nesvedly, aspoň ne docela, a tak je to teď na tobě, drahá. Dej jim to sežrat!“ A Karkulka šeptala, celá šťastná: „Neboj, babi, ukážu jim, zač je toho loket!“ Bylo to tak? Nebo nebylo? Kdo ví. Každopádně posílá matka Karkulku za babičkou skrze temný les. Jak podivné. Nemá snad starost o její bezpečí? Vůbec ne! Říká jí: „Tady máš kousek koláče a lahev dobrého portského pro babičku. A moc se neloudej!“ O vlkovi ani zmínky, a ani slovo o případném otci. Vypadá to, že máma byla, tak jako mnoho dnešních emancipovaných žen, samoživitelka a docela fortelná. I to můžeme vnímat jako důkaz ženské dominance v Karkulčině rodu. V lese potká Karkulka vlka. Pamatuji se, že jsem jednu z prvních „Karkulek“ stavěl na semináři, který se konal v budově základní školy na náměstí Jiřího z Poděbrad. Na chodbě visely obrázky žáků – ilustrace pohádek. Mezi nimi i Karkulka: Téměř dospělé děvče se opírá zády o strom, v ruce košíček coby taštičku, jednu nohu svůdně zapřenou. A před ní starý šedivý vlk, jazyk vyplazený, očima visí na Karkulce. Nikoliv on „svede“ Karkulku z cesty, to ona ho uvede do pokušení. A výsledek? Vlk umírá hrůznou smrtí rukou mladého myslivce, babička žije čile dál, myslivec – na rozdíl od pohádkových hrdinů, kteří po zabití draka obdrží ruku princezny – odchází s prázdnou a Karkulka může opustit jeviště s gloriolou nevinné, na poslední chvíli zachráněné oběti. Perfektní komplot, dalo by se říci. Ale také nám může dojít, že na své jedné významové úrovni (určitě pouze jedné z mnoha) nám pohádka vypráví příběh o překonání hrubé síly mužů za pomoci lsti a návnady žen. Jak poučné. úryvek z knihy Jana Bílého ZENová Popelka Klobouk, Zara, 329 Kč. Halenka, Chloe / Baby Luxury, 5000 Kč. Sako, Christian Dior / Baby Luxury, 11 900 Kč. Sukně, Fendi / Baby Luxury, 7800 Kč. Punčochy, Zara, 269 Kč. Kožené kozačky, Zara, 1499 Kč. Šaty, Betty Bonhard / La Gallery Novesta, 8700 Kč. Kosmetický kufřík, Rimowa, 5990 Kč. Kabelka Candy, Furla, 7600 Kč. Kabelka / clutch, Pietro Filipi, 4190 Kč. InzerceA130000181

30ZEN Konstelačně-mytologicko-pohádkový slovník skrytých souvislostí pro pokročilé dospělé Princezna je dcera krále, která o tátu soupeří s matkou (například se „zlou“ královnou). Muž číslo jedna je pro ni vždy tatínek, takže přístupové cesty k hradu jsou lemovány useknutými hlavami nápadníků, kteří se neúspěšně ucházeli o její ruku. Netušili, že nemají šanci, neboť místo po boku princezny je již obsazeno. Proto je také úkol nebo hádanka, kterou dává nápadníkům, neřešitelná. Teprve hloupý Honza má jistou šanci, neboť se nachází vně veškeré logiky a „dobrých mravů“. Popelka se musí zaobírat popelem, starat se do úmoru o zvířata a zůstat doma, když ostatní jdou pařit, neboť jinak by nemohla ztělesňovat oběť. V tom se ovšem podobá své matce, která to také neměla lehké. V rodinných systémech se s oběťmi setkáváme často, neboť zde prakticky vždy jde o vztahy mezi nerovnými, tedy především o relaci rodič–dítě. „Tati, raději umřu já než ty“, „Ponesu to za tebe, milá babičko“ nebo „Pomůžu ti, mámo, stůj co stůj“ jsou věty, kterými se menší obětují pro větší. Nebezpečí popelek je, že v roli oběti setrvají celý život. A i když si najdou svého prince a vdají se za něho, pokud se této role nevzdají, po jisté době je princ z malicherných důvodů opouští: „Víš, já jsem na rozdíl od tebe zvyklý žít na velké noze. A k tomu potřebuji opravdovou princeznu.“ Drak vždy přijde o hlavu, jinak se princ / Jiřík / Bajaja / Honza atd. nemůže stát mužem. Je to symbolický obraz matky chlapce, který se vydává na iniciační cestu, cestu k mužům, tedy i ke svému otci. Na této cestě musí zpřetrhat pouto, které ho váže na jeho matku – jak píše Robert Bly, musí ukrást zpod polštáře Královny klíč ke kleci, ve které je držen Divý muž. Původně symbolizuje drak velkou Matku Zemi, neboť žije v jejím nitru (jeskyních, slujích, v temnotách) a hrdina se stává lázní v jeho krvi, tedy sjednocením s Bohyní, nesmrtelný. Protože se drak stále a stále obnovuje (tak se to má i s Lunou a Bohyní), hlava mu opět naroste. Coby potvrzení své iniciace si mladý muž vyslouží „svoji“ pannu- -princeznu a půlku království. Sněhurka raději kousne do otráveného jablka, podaného její matkou, Zlou královnou, než aby se stala svobodnou, krásnou a dospělou ženou. Psychologicky se tomu říká nepřijetí ženství. Dospívající Sněhurka je totiž na rozcestí: Buď se stane princeznou a začne bojovat se svou matku, nebo (stejně jako Šípková Růženka) raději usne. Ležíc v křišťálové rakvi sice přitahuje nápadníky, ti si ale pokaždé, když ji chtějí políbit, natlučou o skleněné víko rakve. Naštěstí jakoby zázrakem nestárne, takže může čekat věky, než konečně přijde vyvolený. Král se nehýbe. To jen manažeři a nepraví králové stále cosi řeší, běhají, telefonují, optimalizují zisk, kují pikle a točí se jako korouhvička ve větru. Oproti tomu sedí král na svém trůnu, v pravé ruce žezlo, symbolizující mužský princip, v levé říšské jablko, které mu bylo svěřeno Bohyní, neboť pravý král ctí jak mužský, tak i ženský princip, a vládne. Jeho vládnutí se na rozdíl od našich politiků omezuje na moudré bytí, čirou, nevychýlitelnou prezenci, která dává všem poddaným úžasný a pro nás, občany ČR, už dlouho nezažitý pocit, že je svět v pořádku. Jeníček a Mařenka zosobňují příklad moderních, zanedbaných dětí, kteří se v nedostatku rodičovské pozornosti a tepla domova dají na „perník“. Přitom je sám jejich otec zavede do „temného lesa“; možná je posadí před televizi nebo jim dá do ruky nějakou tu elektronickou hračku, aby neotravovaly. Během tohoto dobrodružství téměř přijdou o život, nakonec je ale setkání se slovanskou obdobou bohyně Kálí – s Babou Jagou, tedy s temným ženským principem, provede hlubokou transformací a očistou. Dneska vedou kurzy zdravé výživy a pomáhají ostatním. Ilustrace Tereza Kovandová 30ZEN

ZEN31ZEN31 řit odboj proti mozkomorům zracionalizované digitální komunikace, tohoto chladně-počíta- čového světa, který požírá naši paměť i fantazii. Mohly, ale šílená vánoční komerce a hodinové vysedávání před „vánoční“ televizí jakoukoliv „mytologickou“ hloubku maří. Troška prázdnoty Televize nám totiž nemůže dát to, co nám dávali babičky a prastrýcové, kteří ještě uměli a chtěli vyprávět. Televizní pohádky, ač na povrchu milé a přítulné, jsou většinou prosté oné podpovr- chové, magicko-mytologické moudrosti, kterou ještě najdeme u originálních pohádek, napří- klad u bratří Grimmů. O těchto máme často pochyby, zdali se vůbec ještě pro děti „hodí“. Jedna klientka, která navštěvuje mé pravidelně před Vánocemi pořádané konstelace pohádek, vyprávěla, jak se dlouho rozmýšlela číst je svým dětem. Nakonec tak udělala a k jejímu zděšení byly děti nadšeny těmi nejkrvelačnějšími. Právě v konstelacích pohádek se ukazuje, kte- ré příběhy „to“ mají, a které onu hloubku, po níž podvědomě toužíme, postrádají. Některé umělé pohádky, na které si účastníci semináře z televize či filmu vzpomínají a které by chtěli v konstelaci postavit, jsou podivně prázdné. Prostě se v nich nic opravdu hlubokého neode- hrává. Tak třeba populární film E. T. se ukáže být o tom, že krom opuštěných dětí (a stejně ztraceného mimozemšťánka) je vlastně o ni- čem. Ještě hůře dopadají „syntetické“ pohádky z tvorby pana Trošky a jim podobné slátaniny z kousků jiných pohádek okořeněných něko- lika údajně legračními blbci. Naproti tomu tradiční pohádky vytvářejí v konstelacích, ale i v pouhém převyprávění podivuhodný svět skrytých významů, který se skrze sny, obra- zy, imaginaci a nezvyklé vhledy do souvislostí dostává do našeho vědomí, aby se vzápětí zase rozplynul v pocitu, že jsme zažili něco kouzel- ně výjimečného. „Musí být nějaká mez, nějaká hranice, za níž už nelze věci tohoto světa využívat a konzumovat, ale jen uctívat,“ píše Václav Bělohradský ve své knize Společnost nevolnosti. Na závěr svého zamyšlení o pohádkách v čase vánočním bych tedy chtěl vyzvat čtenáře ZENu, aby pohádky namísto konzumování zkusili uctít. Přitom není nutné být věrný nějaké prvotní, ortodoxní verzi a tuto stále dokola opakovat. Pohádky, ty opravdové, přímo vyzývají k hravé kreativitě. Stačí večer doma zhasnout a při svíčkách ne- chat tatínka vyprávět jeho verzi Pyšné princez- ny. Anebo ji zkusit s celou rodinou zahrát jako malé divadlo. I v konstelacích pohádek probíhá každá pohád- ka jinak než její „oficiální“ verze. Často se na- příklad dostáváme do času, který již v původní verzi pohádky nehraje roli – do doby po svatbě Popelky s Princem, po vysvobození Karkulky z vlkova břicha nebo po zázračném procitnutí Sněhurky ze spánku. Ale to nevadí, neboť pro uctění pohádky je důležitý mytologický význam a hloubka prožitku, nikoli věrnost textu. Vyba- vuje se mi dojemný konec Malé mořské víly, kdy se víla vrací do moře a rozpouští se v moř- ské pěně. Možná že se vám to bude zdát po- divné, ale v konstelaci hrála jedna osoba i tuto pěnu, „domov“ víly. „Já to nedokázala,“ říká víla, „a jsem teď strašně unavená.“ „To nešlo doká- zat,“ říká jí pěna a obejme ji, „tak vítej zpátky. A teď, teď smíš zapomenout.“ n n UcTíT POhádKU? NESTAČí NA NI JEN KOUKAT. ZAhrAJTE SI PyšNOU PrINcEZNU JAKO dIVAdlO! Inzerce A131016143

32ZEN fashioN Pocta charlotte Perriand Některé ženy, ať jdou kamkoliv, mají kolem sebe zářivou auru. Čas je jejich spojenec a svět je jejich království. Charlotte Perriand, která inspirovala Louis Vuitton ke kolekci icônes, byla právě taková. Foto Alexander Dobrovodský 32ZEN

ZEN33 Architektka, designérka, urbanistka a fotografka Charlotte se odpoutala od konvencí a začala objevovat nadčasovou eleganci. Nechala se inspirovat onou jednoduchostí, o niž usilují všichni velcí tvůrci. Obdobně i Louis Vuitton, značka snů a elegance stvořené k cestování, nyní představuje kolekci modelů, které hovoří střídmým módním jazykem. Různé prvky, juxtapozice kontrastů – to vše dává možnosti pro skladbu šatníku, který nepodléhá pomíjivým trendům. Charlotte to po svém návratu z Japonska ve 40. letech napsala takto: „Sestavila jsem si šatník z takových ‚stavebních kamenů‘: čtyři sukně krátké i delší, svetry, blůzy, živůtky. Z toho se dalo nakombinovat minimálně 16 modelů. Se šátky, štolami, atypickými šperky a rukavicemi jsem pak měla na výběr z mnoha a mnoha variant – překvapivých i s trochou fantazie. Vždycky jsem vypadala tak trochu podobně, ale nikdy ne stejně.“ Tato dvoustrana vznikla v brněnské kavárně Era, postavené v letech 1928–1929. Navrhl ji architekt Josef Kranz ve funkcionalistickém stylu v roce 1927.

34ZEN Cestování Oprostit se od každodenního stereotypu, vydat se za horizontem. A pak se vrátit a tvořit eleganci budoucnosti. Louis Vuitton i Charlotte Perriand jsou spojeni cestováním časem a prostorem, dialogem kultur, uměním života… Od třpytivě bílé polární krajiny po bujné tropy – barvy, textury a materiály kolekce ztělesňují společný sen. Hedvábí propůjčuje šatům lehkost mráčku. Exotická kůže na prostorné kabelce Milaris i lehké plátno použité na ploché kabelce evokují vize toulek po nejzazších končinách. Fotografie na této dvoustraně byly pořízeny v Zemanově cukrárně a kavárně v Josefské ulici v centru Brna. Tu postavil v roce 1936 ve funkcionalistickém stylu architekt Vítězslav Korn. Interiér podle návrhu Karla Růžičky je dodnes zachován v téměř stejné podobě a je nejdéle působícím podnikem svého druhu v Brně. 34ZEN

ZEN35

xxxxxxxxx 36ZEN Funkčnost Podle Charlotte Perriand je „umění ve všem: v pohybu, ve váze, ve šperku, i v praktických věcech“. Všechny modely se umí adaptovat na potřeby a nálady své nositelky. Trenčkot do deště, šortky do hezkého počasí, kožená sukně pro dlouhý a nabitý den, hedvábné večerní šaty na zvláštní příležitosti… Půvab, inteligence a vytříbenost propůjčují těmto ‚ikonám‘ něco navíc – z pouhého oblečení dělají symbol elegance. Interiér je ve znovuotevřeném kině Scala na Moravském náměstí v Brně, které zahájilo svůj provoz už v roce 1929.

ZEN37

38ZEN Make-up a vlasy: Lucia Daubnerová / Produkce Alexander Dobrovodksý a Halina Šebesťáková / Modelka Anna K. (Focus Models) 38ZEN

ZEN39 Know-how Krása a autentičnost luxusních materiálů, plastičnost forem, vyvážené proporce, harmonická tonální paleta, propracovanost detailů… Tyto hodnoty vyznávala Charlotte Perriand a jsou i v DNA značky Louis Vuitton. V kolekci Icônes má každá forma vlastní materiál a každý model nějaký důmyslný detail. Odepínatelné rukávy na paletu jsou ‚ukotveny‘ neviditelným zipem; blůzu zdobí dekorativní knoflíky; podšívka ze strečového žerzeje rozvolňuje tvar saka… Inteligentní kontrasty a odvážné kombinace, o kterých ženy sní. Protože díky nim zažijí ten pocit být jedinečná. Interiér: kino Scala

40ZEN Krásné nové strojeFotograf ZENu Tomáš Železný spojil síly s Mercedesem a skvělou návrhářkou kovových outfitů Ivanou Kaňovskou, aby stvořili město budoucnosti, kterému vládnou čisté linie. dEsigN 40ZEN Krásné nové stroje

ZEN41 nový Mercedes-Benz třídy s. Výkon 190–463 kW (258–630 koní). Nejvýkonnější verze zrychlí z 0 na 100 km/h za 4,0 sekundy. Ceny začínají na 2 093 300 Kč. Modelka vlevo: latexový overal, laminátová sukně, zrcadlový top, textilní obuv; Modelka vpravo: legíny a top z latexu, metalový korzet, plastová sukně, textilní obuv.

42ZEN Systém Intelligent Drive sleduje okolí vozidla v rozsahu 360 stupňů; dokáže například identifikovat chodce vstupujícího do jízdní dráhy a zabránit srážce. Jde také o první automobil na světě, který k osvětlení nevyužívá žádnou žárovku – pouze LED diody (v celém automobilu cca 500 diod). Outfit: textilní overal, metalový korzet, metalová sukénka, metalová helmice. 42ZEN

ZEN43

44ZEN Vůz nabízí masážní funkce ENERGIZING podle funkce lávových kamenů a aktivní odvětrávání sedadel. O ozvučení interiéru se postaral highendový specialista – značka Burmester. V rámci výbavy AIR-BALANCE může posádka zapnout i parfémování a ionizaci vzduchu v interiéru, lze vybrat z několika druhů vůní a současně i nastavit jejich intenzitu. Outfit: latexové body, laminátový top, textilní obuv. Produkce: Halina Šebesťáková / Asistent fotografa: David Brunner / Make-up: Radka Kissová

ZEN45

46ZEN Cartier: okamžik, který trvá věčnost Dámské hodinky Cartier: Tank Anglaise – ženský, vzácný a unikátní Ikonické hodinky Tank de Cartier vznikly v roce 1917. Louis Cartier vytvořil první skutečné náramkové hodinky, které byly pravoúhlé, nikoli kulaté, aby je odlišil od vzhledu kapesních hodinek, a signalizoval tak vstup do nového století. Model na fotce v provedení z oceli, cena 99 000 Kč; exkluzivní model Tank Anglaise XL z bílého zlata osázený diamanty, cena 1 595 000 Kč; prsten – solitér, platina posázená diamanty s briliantovým výbrusem se středovým diamantem s briliantovým výbrusem, cena 1 470 000 Kč. Foto Lucie Robinson Šperkařská ikona se symbolem červené krabičky představuje svých pět kolekcí. braNd 46ZEN

ZEN47

48ZEN Pánské hodinky Cartier: Vynalézavost a smysl pro inovace Cartier každým rokem stvrzuje své postavení v oblasti charakteristických pánských hodinek, ruší pravidla a konvence spojením úcty a zároveň respektu, aby znovu potvrdil přirozený talent pro exkluzivitu v tvorbě. Na fotce Calibre de Cartier Chronograph v provedení z oceli, náramek z aligátoří kůže, cena 218 000 Kč; Tank Anglaise, kombinace oceli s růžovým zlatem, cena 224 000 Kč; Ballon Bleu de Cartier Chronograph v oceli, cena 228 000 Kč. 48ZEN

ZEN49ZEN49 Kolekce Panthere de Cartier: Žena „Panther“ – smyslná, odvážná, inspirativní Jsou to ženy, které zanechávají stopu svého divokého a krásného ženství na všem, čeho se dotknou, a které se hrdě mohou chlubit symbolem pantera jako známkou své smyslnosti. Náhrdelník ze žlutého zlata se dvěma panteřími hlavami s diamanty, smaragdy a onyxy, cena 1 426 000 Kč; náhrdelník ze žlutého zlata s jednou panteří hlavou zdobený diamanty, granáty a onyxem, cena 595 000 Kč; náušnice ze žlutého zlata s granáty, cena 162 000 Kč; prsten panteří hlava, žluté zlato, zdobený onyxem a favority, cena 232 000 Kč; prsten Panthere-Lakarda ze žlutého zlata zdobený granáty a onyxem, cena 235 000 Kč; prsten Panthere – Massai ze žlutého zlata osázený diamanty, cena 392 000 Kč.

50ZEN Kolekce Juste un Clou a Love: Symbol svobody a lásky Vše začalo, když Aldo Cipullo v 70. letech minulého století navrhl pro Cartier New York první náramek inspirovaný tvarem hřebíku a též náramek se šroubovaným uzávěrem zvaný ve své době jako Náramek lásky. Jako zrcadlo nastavené uvolněné a svobodou ovlivněné době ve znamení legendárního Studia 54. Náušnice Love z bílého zlata a diamanty, cena 144 000 Kč; náhrdelník Love z bílého zlata a diamanty, cena 90 000 Kč; náhrdelník Juste un Clou z bílého zlata a diamanty, cena 140 000 Kč; prsten Love z bílého zlata plně osázený diamanty, cena 421 000 Kč; prsten Love z růžového zlata s diamanty, cena 137 000 Kč; prsten Juste un Clou z bílého zlata s diamanty, cena 83 000 Kč; náramek Love z bílého zlata plně osázený diamanty, cena 905 000 Kč; náramek Love – double z růžového a bílého zlata zdobený diamanty, cena 683 000 Kč. 50ZEN

ZEN51ZEN51 Kolekce Trinity de Cartier: Symbol přátelství, lásky a věrnosti Tři úžasné kroužky v pohybu a zároveň spolu. V roce 1924 Cartier vytvořil prsten, který se stal ikonou a legendárním symbolem. Tři kroužky spojené v jeden celek byla vize velmi revoluční. Tři barvy zlata na prstenu Trinity mají svůj význam. Kroužek z bílého zlata představuje přátelství, růžový lásku a žlutý je symbolem věrnosti, která vše stvrzuje. Tři kroužky nasazením tvoří harmonický celek. Náušnice Trinity z bílého, žlutého a růžového zlata, cena 70 400 Kč; náhrdelník Trinity s perlami z bílého, žlutého a růžového zlata, cena 315 000 Kč; Trinity řetízek se třemi druhy zlata, cena 47 000 Kč; přívěsek Trinity plně osázený diamanty, cena 376 000 Kč; Trinity prsten plně osázený diamanty, cena 906 000 Kč; Trinity prsten s centrální perlou, cena 112 000 Kč; náramek Trinity XL se třemi druhy zlata, cena 335 000 Kč; Trinity náramek klasik se třemi druhy zlata, cena 188 000 Kč. Styling: Jan Pokorný Make-up: Eva Svobodová Vlasy: Karel Jinda Produkce: Halina Šebesťáková Modelky: Nicol T. (Focus) Tereza S. (Focus) Klára P. (Scouteen) Kristýna P. (Scouteen) Adéla K. (Scouteen)

52ZEN téma Umění dávatVíte, proč průměrný Čech nedal minulý týden nic na charitu? Protože se ho nikdo nezeptal! a důvod, proč někdo nedá podruhé, je ten, že mu napoprvé nikdo nepoděkoval. Text Hana de Goeij Ilustrace Tereza Kovandová 52ZEN

ZEN53

54ZEN T o, jak dáváme, je přímo úměr- né tomu, jak a kdo nás žádá, a dárcovství reflektuje aktivitu neziskovek, které se pořád učí,“ vysvětluje Jiří Bárta, ředitel jed- né z našich největších nadací, Nadace Via, na základě zkuše- ností ze zemí s rozvinutým dárcovstvím. n Jsou Češi štědří, nebo držgrešle? Podle čísel Fóra dárců, jež sdružuje dárce z celé republiky, se máme čím chlubit. Ti, co své dary zohledňují v daňovém přiznání, dávají v průměru na dob- ročinné účely 10–11 tisíc korun na osobu a rok, což v součtu dělá 1,4 miliardy. A to mluvíme pouze o individuálních dárcích. Objemy navíc zůstávají stejné krize nekrize. „Těsně po revolu- ci lidé slyšeli na krizi ve světě a chtěli pomáhat, dobrou zprávou je, že je to nepustilo. V zahra- ničí jsou občas překvapeni, kolik se nám podaří vybrat,“ říká Šimon Pánek, zakladatel a ředitel neziskové organizace Člověk v tísni. n Co nás motivuje k tomu, abychom pustili chlup? Dárcovství je podle Pánka u nás založe- no na emocích, racionální přístup teprve bu- dujeme. „Češi jsou nejaktivnější v dobách krize, třeba při povodních, potom aktivita klesá. Po- třebujeme rozvinout dlouhodobé dárcovství.“ n Kdo je nejvíce nedůvěřivý a po kom peníze raději vůbec nechtějte? „Nedůvěra je větší pro- blém než neochota neziskovky podpořit. Vyso- ká nedůvěra je například u starších lidí. Nic- méně jak se jednou rozhodnou přispívat, jsou velmi spolehliví a dávají pravidelně. Naopak některé organizace rezignovaly na snahu oslo- vit lidi pod 25 let. I když podepíšou formulář, je v této skupině největší odpad a ke konečné re- alizaci dojde málokdy,“ popisuje chování Čechů Jan Gregor, předseda koalice Za snadné dárcov- ství, sdružující patnáct neziskových organizací, které se společně snaží odstranit bariéry brání- cí rozvoji individuálního dárcovství v Čechách. Podle jeho subjektivního dojmu dávají nejvíce bohatí a chudí, střední třída je zdrženlivější. n Nejštědřejší jsme, podobně jako celý svět, před Vánoci a nejraději dáváme na děti. Více pozornosti by si naopak zasloužily projekty podporující staré lidi. n Nezaspaly ani firmy. V 90. letech podporo- valy hlavně nejviditelnější a nejméně kontro- verzní projekty. „Naštěstí management vyspěl a nejde už pro ně ve velké většině jen o odškrt- nutí políčka. Před deseti lety by bylo nepřed- stavitelné najít donory na projekt třeba v Kon- gu, a dnes už to jde,“ říká Šimon Pánek, který vyzdvihuje vliv nadnárodních korporací, které u nás začaly propagovat CSR (Corporate Social Responsibility). n Na co tedy nejvíc jdou peníze z firemních kanálů? „Firemní dárci více slyší na strukturo- vané společenské problémy a zajímají je věci, které mají snahu společnost někam posouvat,“ říká Pánek a shoduje se s ním i Klára Šplícha- lová z Fóra dárců. „Zhruba od roku 2008 fir- my nepodporují ad hoc projekty. Musí jít buď o dlouhodobou záležitost, nebo o propojení s aktivitami CSR. Stále častěji se objevují také sbírky pořádané zaměstnanci.“ n V ZAhRANIČí JSOu OBČAS PřeKVAPeNI, KOlIK Se NáM PODAří VyBRAT, říKá ŠIMON PáNeK. City Lookúterý a čtvrtek 12:05 Lenka Vacvalová Kde se o dávání dozvědět více n www.donorsforum.cz n www.darujspravne.cz n www.snadnedarcovstvi.cz n www.darujme.cz Inzerce A131016384

ZEN55ZEN55 n A co takhle krize? Rozkvět firemního dárcovství přirozeně krize zarazila v letech 2008–2009, oživení je ale na cestě. V částkách, které firmy dávají na dobročinné účely, nic- méně existují ve srovnání se západním světem pořád rozdíly. Tam se totiž darované částky pohybují v procentech firemního zisku. Klára Šplíchalová ale předpokládá, že darované část- ky se u nás již příliš navyšovat nebudou. „Če- kám spíše lepší zacílení.“ n A jak do toho všeho zapadají filantropové? Většinou jde o lidi, kteří v 90. letech založili úspěšné firmy, teď je prodali a hledají novou životní náplň. Oproti individuálním dárcům přistupují k dárcovství systematicky a chtě- jí něco ovlivnit. „Češi mají zájem o zakládání svých fondů a nadací, i když do nich nutně ne- dávají ohromné částky,“ říká Šplíchalová. n Mám spoustu peněz: co s nimi? Rozhod- nout se, kam je věnovat, není pro mnohé snadné. Nejlepším návodem na to, jak správ- ně darovat, je podle zástupců nadací zamyslet se nad tím, co člověku dělá radost a k čemu má vztah. Nemá smysl přispívat na postižené děti, pokud mě víc zajímají zahraniční kon- flikty nebo zvířecí útulky. Nemusíte také chtít hned měnit svět. Lokální projekty jsou stejně potřebné jako ty, které chtějí vymýtit světový hladomor. n Jak na to šel Karel Janeček, spolumajitel firmy RSJ Algorithmic Trading? Ten založil nadace hned tři. „Nepovažuju se za filantropa. Vycházím z myšlenky, že jsme všichni součástí jednoho celku a trpíme ohromnou krizí hod- not. Proto darované peníze považuji za investi- ci do světa, v němž žiji,“ říká. n Dáváme opravdu nezištně? Svou Nadaci Leontinka, která pomáhá zrakově postiže- ným dětem, založil i majitel společnosti Exx Jindřich Lukavský poté, co se mu narodila dcera se zrakovou vadou. „Dárcovství je podle mne otázka výchovy, osobní zkušenosti a víry. Bohužel mé zkušenosti jsou ty, že většina lidí a hlavně firem dá peníze pouze tehdy, pokud se tím zviditelní, a automaticky očekávají pro- tislužbu. Není to nezištné,“ říká Lukavský. n Jsou darované prostředky vždy používá- ny tak, jak žadatel peněz prohlašuje? A jak se vyznat v narůstajícím počtu nadací, fondů či neziskovek? Každá správná nadace a nezis- ková organizace musí vydávat výroční zprá- vu a na svůj provoz by měla použít do 30 % vybraných prostředků. Dobré je vyvarovat se i pouličních prodejců nejrůznějších hraček, protože v tomto případě jde velká část peněz do kapes právě jim. Prodejce by měl vystavit doklad, pokud se brání, je lepší od něj nic ne- kupovat. Existuje riziko, že je podvodník a na charitu nevybírá. Vyplatí se investovat i tro- chu času do internetového průzkumu aktivit dané neziskovky. n Nejoblíbenějším způsobem darování peněz jsou v Čechách dárcovské esemesky a nejvíc prostředků se vybere právě od indi- viduálních dárců. Ostatně stejně jako třeba v USA, kde od individuálních donorů pochází 80 % darů, či ve Velké Británii, kde tento po- měr dosahuje podle Koalice pro snadné dár- covství až 90 %. Hned na druhém místě stojí závěti, což je mechanismus, který u nás zatím příliš používaný není. V případě, že někdo v Česku zemře bez dědice, připadne majetek státu, jenž tak získá miliardy ročně. „Podle vý- 60 % % % % 60 58 24 World Giving Index Statistika, jak lidé poskytovali fin. dary, věnovali se dobrovolnické práci nebo pomohli někomu, koho neznali. Procenta vyjadřují množství těch, co tak učinili alespoň jednou. Zdroj: Charities Aid Foundation 1. Austrálie 2. irsko 3. kAnAdA 94. Česko Inzerce A131015003

56ZEN Mluvíme spolu o dárcovství a zároveň žijeme v dobách ekonomických restrikcí. Jak nelehká hospodářská situace ovlivňuje odhodlání lidí dávat prostředky na charitu? To je klíčová otázka. Když jsme loni začína- li s Giving Tuesday (viz box), obávali jsme se, že ekonomická situace bude mít zásadní dopad a ukáže se jako problém. Ve skutečnosti jsme ale viděli přesný opak. V naší komunitě máme rčení: „When the going gets though, the though really get giving.“ Myslím, že krize lidem pomáhá, aby o solidaritě přemýšleli kreativněji. Přesně to jsme viděli v případě Giving Tuesday. Příspěvky v na- šem případě narostly a zároveň se nám odhalila velká potřeba dárcovství oslavovat. Zjistili jsme také, že lidé chtějí více dat o tom, kam jejich pro- středky směřují. Každý dolar, každá libra a každé euro jsou drahé. To motivuje lidi k tomu, aby se aktivněji zapojili místo pasivního posílání peněz. Chtějí, aby jim charita řekla, kam peníze jdou, co podporuje, koho platí, jaké jsou její náklady. Jaké jsou další trendy v oblasti dárcovství? Lidé chtějí být aktivní součástí charity. Vidí ji spíš jako investici než dar. To je trend číslo jedna. Lidé vnímají filantropii jako součást svého investiční- ho portfolia, chtějí vidět návratnost své investice a vědět, kam peníze jdou. Lidé jsou o osobní filan- tropii také více otevření a víc o ní mluví. V minu- losti bylo do značné míry vnímáno jako vychlou- bačství ukazovat, kam dávám peníze. Dnes to je jinak. Věnujete-li peníze určité organizaci a ni- komu to neřeknete, je to sice krásné, ale zůstane to jen mezi vámi a tou organizací. Pokud o tom budete mluvit, tak té organizaci dáváte mnohem víc než jen ten dolar, dáváte jí svoji sociální síť, svůj vliv, svou značku. Třetím trendem je hlad po věcech, které jsou zároveň lokální a globální. Lidé chtějí mít možnost věnovat peníze lokálnímu si- rotčinci, domovu důchodců nebo útulku pro psy, zároveň ale vidíme, že si také přejí, aby jejich činy měly globální dopad. Proto dávají prostředky na vymýcení hladomoru a nemocí. Není to jedno, nebo druhé. Lidé chtějí dělat oboje. Co považuje OSN za vůbec nejpalčivější problémy? Jednou z nedůležitějších je podpora dospívajících dívek. V okamžiku, kdy dívka dospěje, stane se ve většině případů tím, kdo rozhoduje o zdravot- ních potřebách své rodiny a komunity. Každý rok navíc, kdy se dívka bude vzdělávat, má ohromný pozitivní dopad na ekonomiku její komunity, na zdraví dívky, a tedy i na úmrtnost v oblasti. Další investice jsou třeba do projektů pracujících s dět- ským zdravím. Do třetice věříme, že je důležité, aby lidé věnovali pozornost udržitelné energii. Jaké jsou konkrétní výstupy vaší práce? Vezměme příklad malárie. To je nemoc, před níž se lze preventivně chránit, mimo jiné použitím moskytiér. Díky naší kampani k nim má v Afri- ce přístup nesrovnatelně víc lidí. Díky spolupráci s partnery po celém světě se nám podařilo vakci- nací téměř vyhubit některé nemoci, třeba obrnu. To vše lze dokázat, když se spojí byznys, vláda a občanská společnost. OSN je často kritizována pro neefektivitu... Jedna z věcí, které OSN dělá, aby byla víc ve spoje- ní s nastupujícími trendy, je, že mluví s mladými lidmi. Víc než kdy dřív. Při stanovování nadchá- zejících cílů dělá mezi mladými systematicky průzkumy, protože žijeme v mladém světě. Pod- le posledních průzkumů má v rozvojovém světě 43 % procent populace méně než 25 let. OSN také začala velmi chytře využívat sociální sítě, používá mobilní telefony ke sbírání dat. Samozřejmě je ale nemožné, aby byli všichni pořád spokojeni. › Charita? Přece v úterý {AArONSheriNiAN} Text Hana de Goeij Viceprezident Nadace OSN vyprávěl ZENu o akci, která v USA loni v prosinci dokázala zvýšit příspěvky na dobročinnost o 50 procent. Giving Tuesday Hnutí, které chce ustavit národní den dárcovství, jímž by startovala každoroční sezona dávání. Ta v USA, kde projekt vznikl, začíná právě po Díkůvzdání. Giving Tuesday, který letos vychází na 3. 12., nám má připomínat, že je důležité dávat nejen svým blízkým, ale i potřebným. Projekt odstartoval v roce 2012 a má za cíl podporovat a oslavovat charitativní aktivity podporující neziskové organizace. Akce se zúčastnilo přes 2500 partnerů a nárůst darů oproti předcházejícímu roku, kdy se GT neslavilo, byl přibližně 50 %. 50 miliónů lidí po celém světě se zapojilo a šířilo zprávu o Giving Tuesday. n PODPOruJMe DOSPíVAJíCí DíVKy. Ty PAK TOTiž určuJí ZDrAVOTNí POTřeby SVé rODiNy. Fotoarchiv

ZEN57 Dárky, které se třpytí a září Nechte se oslnit dárky od Swarovski, které budete chtít nosit celý rok. Čas splněných přání: ukažte svým přátelům a rodině – nejen Ježíškovi – co si přejete. Může to být krásný přívěšek, který má nádech starožitné vzácnosti, elegantní náramek v moderním stylu nebo jednoduchý, ale mimořádně elegantní prsten několikrát objímající prst (volba Mirandy Kerr: prsten Spiral). Nechte si splnit své největší přání od Swarovski! Miranda má na sobě: Prsten Spiral, náušnice Fit, přívěšek Solitaire, náramek Slake, náramek Tennis ČAS DÁVAT ZEN57 Dárky, které se třpytí a září Nechte se oslnit dárky od Swarovski, které budete chtít nosit celý rok. Čas splněných přání: ukažte svým přátelům a rodině – nejen Ježíškovi – co si přejete. Může to být krásný přívěšek, který má nádech starožitné vzácnosti, elegantní náramek v moderním stylu nebo jednoduchý, ale mimořádně elegantní prsten několikrát objímající prst (volba Mirandy Kerr: prsten Spiral). Nechte si splnit své největší přání od Swarovski! Miranda má na sobě: Prsten Spiral, náušnice Fit, přívěšek Solitaire, náramek Slake, náramek Tennis ČAS DÁVAT zkumu, který jsme dělali na vzorku 500 osob, by tato možnost zajímala třetinu z nich, jedna třetina o ní vůbec nevěděla a 60 % dotazova- ných by to této možnosti chtělo vědět více,“ říká Jan Gregor. n Proč to občas nejde, i když bychom chtěli? Velkou překážkou pro další rozvoj dárcovství v Čechách je podle Šimona Pánka extrémní nedůvěra panující v naší společnosti, kde pod- le mnohých nikdy nic není tak, jak se to tváří, a málokdo má poctivé úmysly. „Část lidí po- užívá tuto výmluvu k ospravedlnění toho, že nechtějí na dobročinné účely nic dávat,“ říká. Klára Šplíchalová považuje za problém klesají- cí prostředky ze strany státu a firem: „Ve Veké Británii mají dokonce vládního zmocněnce pro CSR.“ n Nedostatky nejsou jen na straně dárců. I neziskovky mají co na práci. Nutná je jejich profesionalizace, aby při styku s byznysem vů- bec měly šanci uspět. „Nadace a neziskovky se musejí naučit o dárce pečovat a my se musí- me zbavit představy, že stát za nás vše zařídí. Už dnes vznikne spousta věcí díky soukromé filantropii, ale nemluví se o tom,“ říká Jiří Bárta z Nadace Via. n Není všechno zlato, co se třpytí M agnát John D. Rockefeller pomocí bezskrupulózních metod (vydíral a vypaloval rafinerie konkurentů) vybudoval těžařský monopol Standard Oil, kvůli antimonopolnímu zákonu později naoko rozdělený na firmy Exxon Mobil, BP, Unilever, Chevron či Texaco, jenž dodnes blokuje vývoj a použití alternativních zdrojů energie (Tesla a spol.). Aby si vylepšil pověst, založil v roce 1913 největší světovou charitu – Rockefellerovu nadaci (RN). Jeho syn David například věnoval pozemky na stavbu hlavního sídla OSN a Rockefellerova nadace financuje vlajkovou loď OSN – boj proti globálnímu oteplování. Otázka je, jaká je skutečná agenda RN. Stále víc se totiž ukazuje, že zdaleka není tak jasné, jak se teplota na Zemi doopravdy vyvíjí a zda za bojem proti oteplování nestojí zájmy byznysu. RN zafinancovala také německý Kaiser Wilhelm Institut, jenž se stal vzápětí pilířem nacistické vyhlazovací politiky. Stejně jako platila „zelenou revoluci“ v 60. a 70. letech, která zničila malé farmáře a vedla ke globálnímu přechodu k zemědělství na ropné bázi. A platí také Americkou zdravotní asociaci, přičemž dynastie Rockefellerů spoluovládá významné farmaceutické firmy, jež úspěšně brání účinné léčbě. -vid- Inzerce A131011237

58ZEN advErtorial

ZEN59 Kotva v bouři času {Jaroslavpetrů} Text Viola Černodrinská Foto Ondřej Tylčer S ředitelem slavného obchodního domu o tom, proč se snaží prostor sjednotit v konceptu otevřených ploch a navázat na tradici značky. M árádskandinávskézemě, surovou přírodu a trojici lyže, kolo, golf. Dva roky strávil v sydney a deset let na pozici generální- ho ředitele obchodního domu Kotva. Jaroslav pe- trů zná tento dům ze všech úhlů a stran a stojí za proměnou, kterou Kotva prochází od roku 2008, i za nynějším rebrandingem. „Do Kotvy jsem nastoupil půl roku před tím, než budovu koupila irská společnost Markland Holdings limited. Jsem rád, že i přes ekonomickou kri- zi se nám podařilo Kotvu omladit, zmoderni- zovat a zatraktivnit.“ Změnilo se nejen logo, ale také vnitřek budovy, který je navržen jako koncept otevřených ploch. Jiná je také poli- tika domu – fronty na víčka omnia či zboží všeho druhu pro celou rodinu už jsou dalekou minulostí. Kotva byla dříve obchodním domem, kde se dalo sehnat vše pro rodinu od sportovních potřeb přes ty domácí až po módu. Bývalý ředitel Oldřich Schwarz na své působení vzpomíná se slovy, že „Kotva neměla zas tolik speciální zboží, ale vždy jsem se snažil sehnat zákazníkům co nejvíc kusů ze širokého sorti- mentu“. Jaký je koncept Kotvy dnes? asi před třemi lety jsme propočítávali sorti- ment v Kotvě a zjistili jsme, že máme 50 % módy, což je zhruba tak i v obchodních cent- rech, kde často móda převažuje. po čase jsme začali ustupovat od toho mít vše pod jednou střechou. Chtěli jsme se diferencovat a být bu- tikovější. Chceme, aby byla Kotva místem výji- mečným, aby tady zákazníci sehnali byť dražší, tak ale originální produkty, které nebude mít celá praha. Máme tady ale pořád supermarket, plno služeb jako výrobu klíčů, opravu hodinek, směnárnu, máme tady několik kaváren. teď otevíráme v pátém patře nový Fashion Music Club, který dostal licenci od Fashion tv. Na 900 m2 bude tedy nový klub s restaurací. spíše se zaměřujeme na to, dostat sem originální je- dinečné značky a koncepty. Jak probíhá interiérová změna v Kotvě? Máme jednotlivé nájemce, se kterými se se- jdeme a řekneme jim svůj koncept. Koncept otevřených ploch je složitý v tom smyslu, že je všechno všude vidět, nájemci musejí respekto- vat určité barvy a linie. Inspirujete se v zahraničí? samozřejmě. Změnili jsme logo, změnili jsme webové stránky, inspirujeme se zejména u zá- padních kolegů. Například Galeries lafayette s multibrandovou tváří je v podstatě jedna značka, která má pod sebou spoustu dalších značkových obchodů. to v Čechách zatím ne- máme.

60ZEN Jak vnímáte konkurenci obchodních center? Asi před deseti lety, když jsem do Kotvy nastu- poval, jsem realitním a mezinárodním obchod- ním agenturám a kolegům z branže říkal, ať nedoporučují investorům stavět další obchod- ní centra, protože celorepublikově jich už teh- dy bylo hodně. Dnes se to potvrzuje, protože tato centra mají velké finanční problémy. Jinak je však konkurence dobrá, protože nás nutí hledat nové, efektivnější cesty k zákazníkovi, poskytovat lepší služby, nabízet značky, které jinde nejsou. Jaký je dnešní zákazník? Spousta lidí už si zvykla na to, že mají všechny obchody pod jednou střechou. Po ekonomic- ké krizi začali ale být pragmatičtější, dívají se na ceny a kvalitu zboží, porovnávají, mají více zkušeností, jsou náročnější. Do Kotvy zavítají zejména Pražané z okolí, bohatí cizinci a ma- nažeři. Máte nějakou osobní vzpomínku na Kotvu? Jezdil jsem do Kotvy jako dítě vždy na Vánoce s rodiči a později i sám. Nejvíc se mi líbilo ve tře- tím patře, kde bylo obrovské oddělení sportu. Ovšem takovou vzpomínku jako například he- rečka Mahulena Bočanová, která tady jako malá natáčela film Lucie, postrach ulice, nemám. Máte starší zaměstnance, kteří by pamatovali dobu, kdy byla Kotva legendární, tedy od druhé poloviny 70. let? My jako zaměstnanci vlastníka nemovitosti jsme malý tým poměrně mladých lidí. Do- dnes nám chodí životopisy, kde lidé píší, že tady pracovali, a žádají znova o pracovní mís- to. Nám se to líbí, protože jsou věrní značce. Nebo nám poslala jedna paní, která tady pra- covala, pozdrav z domova důchodců. Kotva je stále vnímaná jako značka, která za ta léta zásadně nepropadla, každý ji zná, každý si ji pamatuje. To je věc, která nás motivuje znač- ku udržovat, ale zároveň ji nechat kráčet v du- chu moderní doby. Často se scházím s paní architektkou Machoninovou (83 let), která je autorkou návrhu stavby a má na ni autorská práva. Respektuji ji a vybudovali jsme si hezký vztah. Když chceme udělat nějaké změny, tak si vzájemně vycházíme vstříc. Nedávno jsme například prováděli analýzu fasády. Byly tady i návrhy, které by dům naprosto změnily, ale my respektujeme památkovou péči a paní Ma- choninovou, nechceme dělat nic razantního. V jednání je také obnova prostranství před Kotvou, které však patří městu. Mění se během vašeho působení koncept Kotvy? Dříve jsme byli hodně orientovaní na „čes- kost“. Četl jsem teď jeden článek, kde psali, že Češi nejsou věrní českým značkám. Já si to nemyslím. Problém je v tom, že v oblasti módy je pár textilek, které v Čechách přežily. Jinak se vše nechává šít v Číně, poté se to vozí do Německa a pak se to prodává dál. Takže udě- lat obchodní dům plný pouze českých značek je dost problematické. Máte tady třeba české sklo a porcelán, které si turisti i Češi kupují. Určité české výrobky se v Kotvě najít dají. Za- čali jsme se však orientovat na luxusní zboží, které by u nás mělo exkluzivní zastoupení. Má to relativně úspěch. Všechna obchodní cent- ra jsou totiž podobná, dvě až tři patra, téměř stejné obchody. Takže se nedržíte nostalgie po starých časech? Nostalgie snad ani ne. To, co je nadčasové, je zcela unikátní architektura a koncept Kotvy. Zbytek měníme tak, jak káže přání zákazní- ků. Snažíme se přitáhnout nové značky, které v Praze nejsou. Stále tady ale máme i domácí potřeby nebo galanterii. ... nejlepší galanterii v Praze. (směje se) Problém ale je, že dnes už ženy tolik nešijí. Dřív se ponožky několikrát zašily, a až když byly roztrhané, tak se vyhodily. Dnes už si každý rovnou koupí nové. Připravujete se s Kotvou nějak speciálně na Vánoce? Na Vánoce se držíme tradic, ta českost jim sluší, máme tady Betlém a vánoční strom. Zá- roveň pořádáme akci, kdy zákazník za určitou utracenou sumu peněz dostane českého kap- ra. Poslední roky se ukázalo, že nejvíce oceňo- vaným dárkem je právě český, pravý třeboň- ský kapr. n Všechno je jinak n Obchodní dům Kotva byl postaven mezi lety 1970–1975 podle návrhu manželů Machoninových švédskou stavební společností. Půdorys stavby tvoří mnoho šestihranů, které jsou vzájemně propojené pěti nadzemními patry s deseti eskalátory. n Ve 4. patře se nyní chystá taneční sál, fyzioterapeutické centrum, solná jeskyně, dětský koutek, kosmetický salon a vegetariánská restaurace. Do dvou až tří let bude dokončen kompletní facelift budovy. „Kotva je zcela jiná, než ji znáte, a to zvenčí i zevnitř.“ n Kotva byla od svého otevření největším obchodním domem v zemi a chrámem socialistického konzumu. Dodnes budí emoce, a to i u architektů – jedni ji obdivují, jiné irituje. Historik architektury Rostislav Švácha v roce 2007 navrhl ministerstvu kultury prohlásit stavbu za kulturní památku. Jiná, než ji znáte. Toť nový slogan Kotvy. Až do rebrandingu, jenž proběhl v listopadu, používal obchodní dům reklamní slogan „Kotva je tu pro Vás“, který vymyslel v roce 1975 Ondřej Neff. ▼InzerceA130003939

PRECISELY YOUR MOMENT DS 2 12-HOURS PRECIDRIVE CHRONOGRAPH WITH 1/100 SEC. INFOLINKA: 257 213 232 WWW.CERTINA.CZ

62ZEN art Já netančím autorka: Laura Scattolini materiál: Cernit výška: 50 cm vsedě vyrobeno v jediném exempláři 62ZEN

ZEN63 Kdyby tady byla taková panenka... Bříza autorka: Bohdana Klátilová materiál: textil výška: 52 cm vyrobeno v jediném exempláři Plaváček autorka: Eva Hodinková materiál: dřevo/lípa výška: 45 cm vyrobeno v jediném exempláři Text Viola Černodrinská Foto Ondřej Tylčer V Art cz Gallery Bohdany Klátilové najdete panenky spíše pro dospělé než pro děti. Všechny jsou vyráběny ručně, a dokonce mají i duši.

64ZEN T ahle nás upřeně pozoruje,“ šeptá mi Bohdana Klátilová, majitelka Art cz Gallery a organizátorka právě skončené II. mezinárod- ní výstavy uměleckých pane- nek, loutek a medvídků Teddy. V menší podlouhlé místnosti v centru Prahy je nás dost, ale jen my dvě v nor- mální velikosti. Všude okolo jsou vystavené pa- nenky. Paní Klátilová jezdí po výstavách v Ázer- bájdžánu i Rusku a hledá tam nejlepší kousky. Na první výstavě, kterou navštívila před sedmi lety v Rusku, nemohla uvěřit svým očím. „Ří- kala jsem si, jak je možné, že v Rusku existuje něco, co je součástí moderního umění a my to vůbec neznáme? Za komunismu jsme byli strašně odříznutí nejen od Západu, ale my jsme ani pořádně nevěděli, co se dělá na Východě.“ Když jsem byla malá, měla jsem jednu oblíbe- nou panenku, byla to černoška z umělé hmo- ty. Babička tedy provedla pokus a k Vánocům mi dala „tradičnější“ panenku, porcelánovou. Bohužel jí vzápětí upadla ruka. No a u všech, které ji následovaly, jsem měla pro změnu silné nutkání ostříhat je nakrátko. I barbíny, které se původně pyšnily vlasy dlouhými až po paty, skončily na ježka. Nebo s amputovanými kon- četinami, to když prošly ústy našeho psa. Asi nejsem ideální panenkový typ. S touto průpravou jsem šla do galerie paní Klá- tilové a představovala si bizarní načesané hol- čičky, buď porcelánově starožitné, nebo barbí- nově kýčovité. Všechno ale bylo jinak. Očička z Anglie Panenky vystavené v její galerii jsou každá sama o sobě uměleckým dílem. Říká se jim autorské panenky, každou z nich má totiž na svědomí jeden konkrétní autor. Jejich tvorba trvá různě dlouho, podle použitého materiálu. V sériové průmyslové výrobě se udělá jedna forma, do které se budoucí panenky, přesněji jejich části, odlévají. Všechny panenky tak mají stejný zá- klad. Ty autorské jsou vyráběné individuálně za použití kvalitních, často velmi drahých mate- riálů. Mohou být vyrobeny například z textilu, porcelánu, polymeru, papier-mâché nebo kom- binovanou technikou. Bohdana Klátilová panenky nejen sbírá, ale také tvoří. Začínala textilními a pomalu se propracovala i ke složitějším technikám. Její panenky prý na sobě nemají jediný strojový steh, vše šije ručně. V České republice pořádá panenkové kurzy, založila panenkový klub, řídí internetovou i kamennou panenkovou galerii a pořádá mezinárodní výstavy. Před dvěma lety uspořádala třídenní expozici, kterou navštívilo víc než 6000 lidí a na níž se podílelo 120 výtvar- níků z celého světa. Mezi nejznámější panen- kové umělce patří třeba Laura Scattoliniová, Vánoční elfové z kolekce Tiffany autor: E. J. Taylor materiál: paper clay, starožitné látky a krajky výška: 25 cm vyrobeno v jediném exempláři ▼InzerceA130007944

ZEN65 Místo pro pravé gentlemany Cigars &Wines Potěšení pro pravé gentlemany Luxury Office Klasika nejen na psací stůl GranátTurnov Tradiční české granátové šperky Franck Provost Exkluzivní pánské kadeřnictví Le Premier Opravdový obchod pro muže Loake Nejlepší anglické boty Zbrojovka Příroda a bezpečnost Kobe Nejjemnější světové hovězí Knize Nadčasová elegance Quality Fashion Point Formální i volnočasová móda Exchange 0% commission Prim Manufacture 1949 Vyrábíme hodinky, prodáváme radost www.panskapasaz.cz

66ZEN Ankie Daaenová, Tatjana Ovčiniková, E. J. Tay- lor, Gerda Shaarmanová, Natalie Pobjedinová, Patti Medaris Culeaová a další. Panenky se prý od soch liší tak, že mají duši a mohou s námi navazovat kontakt. „Duši mají, podívejte se,“ ukazuje moje průvodkyně na pa- nenku vyrobenou ze současných polymerových materiálů. „Vemte si ji do ruky, abyste viděla, jak je těžká. Tělíčko má z textilu. Ostatní se zpraco- vává podobně jako porcelán, umělec si jednot- livé části vymodeluje a upeče v peci. Má lidské vlasy a očička z Anglie ze soukromé sklárny.“ Je to dítě živé? Všechny panenky vystavené v galerii paní Klá- tilové jsou od současných autorů, až na jednu budoárovou z roku 1920–1925. „Ty budoárové se nedělaly u nás, tady se za první republiky dělaly porcelánové. Budoárové bývají téměř celé textilní, někdy s hlavičkou vyrobenou z kompozitu, což je materiál podobný porcelá- nu. V Evropě se jich díky použitému materiálu dochovalo málo. Tuhle jsme získali z galerie z Ameriky.“ Díváme se na fotku pihatého dítěte, jež o kou- sek dál sedí na jednom z podstavců. Je to pa- nenka, která se jmenuje „Já netančím“, a paní Klátilová vypráví, že spousta matek přiznává, že přesně takhle se jejich děti čas od času tvá- ří. Skutečně, z fotky lze jen těžko poznat, že to není opravdové dítě. „Bizarní podívaná nastá- vá, když vám na výstavu přijede člověk, který z dětské autosedačky vyndá novorozeně, a to novorozeně není živé.“ Jedná se o panenky, které nejsou až tak drahé a běžný smrtelník je může spatřit například ve filmech, rozezná-li je ovšem od skutečných miminek. „Na tváři mají dětskou krupičku, na hlavě řídké jemné vlásky, jsou stejně těžké jako opravdová novo- rozeňata, a když je nedržíš správně, padá jim hlavička,“ potvrdila mi moje sestra herečka, která nedávno jedno takové dítě dostala jako hereckého parťáka. Dokonce má syntetickou kůži, která se chová jako pravá lidská – když do ní píchnete prstem, zůstane v ní chvíli ďolíček. Paní Klátilová však upřednostňuje umělecký přístup. Neexistuje nic jako momentální trend ve smys- lu barev a střihů vlasů a šatů. To je vždy indi- viduální součást kreativního procesu. Ovšem každá „vystavovaná“ je řádně oblečená, ty do- spělejší mají na sobě většinou étericky působí- cí šaty z nejrůznějších látek. Když si pozorně prohlížím jejich vlasy, boty a šaty, zasáhne mě náhle pocit studu. Má dokonalé bradav- ky! Ovšem jako správný šmírák se nezastavím a pokračuji dál. Má podvazky… nemá kalhot- ky! Zato má ... !!! Pohled do galerie, kde jsou díla mnoha autorů světových jmen. Pro sběratele i pro milovníky bytového designu. ▼InzerceA131015905

Letošní Vánoce v Atriu Flora rozezní piano Budete mít příležitost nakupovat vánoční dárky při znění koled, které pro vás bude hrát mladý talentovaný klavírista Karel Vrtiška v doprovodu houslisty Libora Vilímce. Na hudebníky se můžete těšit po dobu tří týdnů před Vánocemi, a to vždy v úterý a čtvrtek od 16 do 19 hodin. První vystoupení můžete slyšet již v úterý 3. prosince 2013. Vyškolený personál pomůže s nákupy Pokud budou mít pánové problém s výběrem vhodného dárku pro manželku či dceru, nebo naopak dámy s nošením těžkých tašek, pomocníci budou vždy k dispozici pro radu a pomoc. Nakupující, kteří vyrazí pro dárky na poslední chvíli, jich budou moci využít poslední tři předvánoční dny, a to 21., 22. a 23. prosince od 10 do 18 hodin. Strom splněných přání Jako každý rok nebude chybět ani Strom splněných přání. I letos budou kluci a holky ze žateckého dětského domova moci zavěsit svá přání na vánoční strom. V období od 2. do 23. prosince 2013 si můžete některé z těchto přání vybrat a splnit ho dítěti koupí dárku. Využít můžete také balicí služby nebo si vychutnat punč či svařák před hlavním vchodem do obchodního centra, kde na vás budou čekat tradiční vánoční trhy. Nasajte pravou vánoční atmosféru a užijte si nákupy s radostí. Navštivte OC Atrium Flora a nakupte zde dárky pro celou vaši rodinu a přátele. Na ploše 20 000 čtverečních metrů najdete čtyři patra služeb a zábavy a 130 značkových obchodů. I pro letošní vánoční období a zpříjemnění nakupování připravilo Atrium Flora pro své návštěvníky doprovodný program. v OC Atrium Flora Vánoční nákupy KOMERČNÍ PREZENTACE Atrium Flora Vinohradská 151, 130 00 Praha 3 Otevírací doba: pondělí 8.00–24.00 http://www.atrium-flora.cz/ https://www.facebook.com/AtriumFlora

68ZEN Tato panenka prý často přitahuje pozornost mladých žen ve věku od 20 do 28 let. „Vy jste asi vyrostly na těch barbínách, tak se vám líbí útlé dlouhovlasé panenky s pohyblivými klouby.“ Panence se dokonce dají mýt vlasy, které jsou buď z mohéru, nebo z pravých lidských vlasů. „Vlasy můžete buď lepit natrvalo, nebo se dělají paruky, které se dají vyměňovat. Já tu druhou variantu nemám ráda. Říká se, že panenka má nějaký charakter. Když jí vyměníte vlasy, změ- níte její osobnost.“ Panenky místo časopisu U každé umělecké panenky její cena s věkem stoupá. Mezi země s velkou tradicí a oblibou uměleckých panenek patří Rusko, USA či Ně- mecko. V Čechách se panenky vyráběly hojně za první republiky, pak se z nich ale nadlouho stal buržoazní přežitek. Podíváme-li se dále do historie, první kolekci autorských panenek vlastnila údajně již Kleopatra. Sloužily jí jako módní časopis, podle návrhu panenek si měla objednávat speciální roucha pro své obřady. Dnes vlastní autorské panenky například Demi Moore, Céline Dion a Robbie Williams. První ze zmíněné trojice dokonce pořídila pa- nenkám vlastní dům, cena sbírky je odhadnuta na 6 milionů dolarů. Autorské panenky stojí od desítek po stovky tisíc korun. „Když nějaký známý umělec vyrobí panenku, která se do- stane do aukce a tam se prodá za vyšší cenu, než za kterou by ji autor prodal, v tu chvíli povyskočí cena u všech ostatních,“ vysvětluje majitelka Art cz Gallery. Uvidíte-li tedy ně- kde muže kupujícího velmi drahou panenku, tak má buď netradiční zálibu, nebo prostě jen chytře investuje. Pod ochranným sklem stojí dvě malinké krea- tury. Nahrbené starší ženy s vřelým úsměvem jsou z dílny E. J. Taylora, jehož některá díla špl- hají až k ceně 50 000 dolarů. Minulý rok vyrá- běli tito elfíci vánoční dárky ve výkladní skříni Tiffanyho butiku v New Yorku. Skřítci z paper clay neboli papírové hlíny, látky a starožitných krajek s pravými vlasy vyčesanými do drdolu vypadají jako z pohádky. Jejich autor jich stvo- řil celkem šestnáct. Dva z nich jsou i hosty ga- lerie paní Klátilové. Jeden je na prodej a druhý nemá boty. Takže máte smůlu – Taylor mu je sundal, a tím pádem je neprodejný. n O panenkách n V roce 1672 byla v Londýně vyrobena série 12 panenek, které plnily funkci dekorace (nebyly na hraní). Na výstavě impresionistů v Paříži v roce 1881 představil Edgar Degas „Malou tanečnici“ – voskovou panenku v látkových šatech. Byla vytvořena v jediném exempláři. Panenky se dají rozdělit do několika skupin podle způsobu výroby: n One-of-a-kind – panenky vyrobené v jediném exempláři. Mají vysokou uměleckou a sběratelskou hodnotu. Základním materiálem je moderní plast, textil nebo porcelán. Cena se pohybuje od 500 do 50 000 dolarů. n Limitované edice – autoři sami určují velikost edice, obvykle to bývá od tří do dvaceti kusů, maximální počet je 50 panenek. Po dolití daného počtu kusů se forma za přítomnosti svědků rozbije, takže si sběratel může být absolutně jistý vzácností panenek. Ceny se pohybují od 1000 do 15 000 dolarů. n Všichni nemusejí vyrábět panenky vlastníma rukama. Umělec může prodat návrh či zajímavý design firmě, která je pak z porcelánu, vinilu nebo materiálu zvaného Biggidur vytvoří. Vznikají tak velké série od 250 po 5000 kusů. Ceny se pohybují od 100 do 1500 dolarů. n Výroba replik – jedná se o kopie historických panenek významných firem. Každá replika má svůj certifikát. Ceny jsou od 500 do 5000 dolarů. n Portrétní panenky – jsou vyráběny především jako dárek. Lisa Lichtenfelsová jednu takovou vystavuje v Louvru v oddělení moderního umění. Zvířátka. V galerii nechybí ani sběratelští medvídci Teddy a jejich přátelé od českých a zahraničních autorů.

ZEN69 CO SLYŠÍTE ZA OKNY VY? T E L . : 608 60 50 43 WWW.PARKMECHOLUPY.CZMožnost výhodné hypotéky Dny otevřených dveří podrobnosti na webu Bydlení 10 km od Václavského náměstí. Přesto Vás bude ráno budit zpěvem skřivan. Vyměňte městský hluk za klidné prostředí pražské vilové čtvrti. Přijďte se podívat, jak vypadá pohodová atmosféra a klid uprostřed města. ▼ Inzerce A131013213▲ Inzerce A131016213

70ZEN můj styl Michaela obklopená nejnovějšími modely ve svém salonu. Sama má na sobě kabát od své oblíbené návrhářky Kláry Nademlýnské.

ZEN71ZEN71 Jen pro ten dnešní den �MICHAELAVERBEEK� Text Hana de Goeij Foto Ondřej Tylčer Stejně jako se úředník Kristián každý měsíc měnil v salonního šviháka, majitelka půjčovny Soline vás na večer obleče do věhlasných modelů z celého světa. ZEN V posledních letech jsem rychle za sebou porodila tři děti. Pořád se mi měnila velikost a už mě nebavilo cpát peníze do nového oblečení,“ osvětluje inspiraci pro svůj byznys Michaela Verbeek. „Začala jsem hledat půjčovny s kvalitními značkami a oblečením, a nic jsem v Praze nenašla. Občas něco půjčí v Pařížské, ale to musí být člověk celebrita nebo se znát se stylis- ty,“ usmívá se drobná černovláska ve svém salonu Soline v centru Prahy. Zprvu chtěla šaty půjčovat jen on-line, ale uká- zalo se, že Češky do výhradně digitálního stadia ještě nedorostly. Tak vznikl salon Soline, kde je možné zapůčit kousky věhlasných designérů na jedno večerní použití. O módu se Michaela nikdy zvlášť nezajímala, pochází z rodiny provozující cestovní kancelář. „Díky rodičům jsem procesto- vala skoro celý svět. Miluju třeba Palenque v Me- xiku. Nebývalo tam moc turistů a zapůsobila na mě kombinace přírody a nádherných rozvalin.“ Oblíbenou destinaci má ale i blíž, v Holandsku, tedy zemi, odkud pochází její manžel. Učarova- ly jí staré holandské pláže u města Domburg, na kterých se nesmí stavět a jejichž jedinou ozdobou jsou dřevěné pilíře vedoucí daleko do moře. „Češ- ky mají ohromnou výhodu. Stačí jim málo a jsou krásné, Holanďanky se musí snažit mnohem víc. Problém je, že se skutečně snaží a občas výsledek mluví v jejich prospěch,“ naráží na stylové mezery našich žen. Michaela nakupuje outfity do půjčovny každý týden a po třech letech už ví, co Češkám sluší. „Hodně nám sedí britská značka Issa, kterou má v oblibě třeba Kate Middleton. Naopak nedopo- ručuju Lanvin, ten je šitý pro Francouzky. Nevi- děla jsem ještě Česku, jíž by sedl,“ říká. Sama má ráda Roksandu Ilinčić a Kláru Nademlýnskou. Potěšilo ji, že mnoho kousků od předních desig- nérů vypadá lépe na obyčejných ženách než na modelkách. Pro letošní zimu čeká návrat klasické krajky a flitrů a tajným tipem jsou legendární šaty Hervé Léger. „Jsou šité na stejném principu jako stahovací prádlo, takže krásně vytvarují postavu, a hodí se téměř ke každému. Ale Ivana Trump už by měla vzít ve svém věku rozum do hrsti a raději je odložit na dno skříně,“ směje se Michaela. ■ Čokoládovo-mentolové bonbony kupuju v Marks & Spencer. Mají úžasnou chuť, která zamrazí a nikdy neomrzí. Hrníček je vzpomínkou na Guggenheimovo muzeum v New Yorku. Při každé návštěvě si dokupuji kousky ze stejné kolekce. Prsten Yves Saint Laurent je klasika z Paříže. Dá se kombinovat úplně se vším. Mám je v několika barvách a střídám je podle ročního období. Kabelka Jimmy Choo je pro mne dokonalou třešničkou na dortu ke všem šatům. Vůni Coco od Chanelu miluju pro její sofistikovanost a nevšednost. Je mojí nejoblíbenější.

72ZEN braNd story Jak ten čas letí... Text Hana de Goeij Jaký je rozdíl mezi výrobou hodinek v Německu, Švýcarsku a Francii? Carlos rosillo a bruno belamich pod značkou bell & ross vyrábějí hodinky pro air France i tajné služby. F rancouzi a výroba hodinek? Že to ne­ jde dohromady? Carlos Rosillo a jeho obchodní partner Bruno Belamich přesvědčili svět o opaku – budík z kok­ pitu letadla přenesli na zápěstí byz­ nysmenů a získali za to Řád čestné legie, ocenění ustavené samotným Napoleonem a předávané v impozantních prostorách pařížské Invalidovny. „Francouzské dědictví má určitou přitažlivost. Pokud si jej udržíme, zachováme něco důleži­ tého,“ říká Carlos Rosillo, spoluzakladatel hodi­ nářské firmy Bell & Ross, ve svém butiku v Praze. „Lidé se zajímají o silné kultury. Dědictví nekou­ píš žádnými penězi světa. Přijde jen s časem.“ Úspěch značky ale v tomto případě poskočil na pomyslné časové ose kupředu nebývale rychle. FotoBell&Ross

ZEN73ZEN73 Hodinky BR 126 Vintage Falcon z limitované edice pěti set kusů, které společnost vyrobila k padesátému výročí business jetu Dassau Falcon. Vpravo spolumajitel Bell & Ross Carlos Rosillo. Světlo světa spatřila v roce 1992 a zrodila se z nad- šení dvou kluků, 40 000 eur vkladu a patronátu jednoho postaršího pána. „Když se dívám zpět, tak bych tomu naivkovi řekl, ať to nedělá,“ směje se vitální Carlos při vzpomínkách na své začát- ky v průmyslu, kde se tradice vyvažuje zlatem. „Pokud se ale pro něco nadchnete, tak moc ne- přemýšlíte, nevidíte problémy a prostě se za tím slepě pustíte. Jedním z těch, kdo chtěli poprvé vzlétnout, byl i jistý miliardář, který měl neome- zené prostředky a chtěl být slavný. Dnes už nikdo jeho jméno nezná. Zvítězili bratři Wrightové, kteří sice neměli ani vindru, ale měli vášeň.“ Carlos se pustil po stopách své vášně pro design, letectví, vojenství a cínové vojáčky. „Občas v živo- tě nevíte, kde přesně jste, pak potkáte ty správné lidi a vše do sebe zapadne. Tak jsme našli Helmu- ta Sinna, německého hodináře, který byl zároveň pilotem a instruktorem létání a vyrobil naše prv- ní hodinky,“ vzpomíná. Stejně důležitým setkáním byla o pár let pozdě- ji schůzka s lidmi od Chanelu. Roli hrála opět náhoda. Obchod Bell & Ross v New Yorku se nachází přímo naproti butiku Chanel. „Chanel jsem potkal skrze investora, který mi poradil, že potřebujeme dlouhodobého strategického part- nera. Znali naše hodinky z New Yorku a okamži- tě jsem věděl, že se můžeme jeden na druhého spolehnout. Pomohli nám navýšit kapitál a pora- dili s právní ochranou. Mít v byznyse někoho za kmotra znamená mnoho. Občas všichni skončí- me před zdí a kmotr nám může pomoct se přes ni přehoupnout. Partnerství se stalo realitou díky našemu produktu a díky osobním sympati- ím. I dnes jim volám, když si nejsem něčím jistý,“ popisuje nadšeně Carlos alianci s jedním z nej- větších jmen francouzské módy, která začínající firmě umožnila otevřít továrnu ve švýcarském La Chaux de Fonds, mekce všech hodinářů. Kouzlo hranatých hodinek „Rozdíl mezi francouzským, německým a švýcar- ským hodinářstvím je v úhlu pohledu. Každá zku- šenost jej totiž formuje. V Německu povede výro- bu hodinek projektový inženýr a budou dokonale konstruované. Ve Švýcarsku bude stát v čele ho- dinář a vše začne strojkem. Ve Francii dá hodinky dohromady nejspíš designér, který bude pracovat s již hotovým strojkem. To je rozdíl mezi výrobou hodinek ve Francii, Švýcarsku či kdekoli jinde,“ vysvětluje Carlos a přiznává, že konkurence je tvrdá. „Na začátku jsme v Basileji, na největším hodnářském veletrhu světa, vystavovali letecké hodinky dva nebo tři, rok poté už to byli všichni a nikdo si nepamatoval, kdo byl první.“ Na otázku, které hodinky pro piloty jsou nejlep- ší, nedokáže odpovědět. Letectví bylo pro znač- ku Bell & Ross inspirací od začátku, průlom ale přišel až v roce 2005, kdy použili přímo budíky z palubní desky kokpitu a udělali z nich hodinky v hranatém tvaru. „Je mi jasné, že třeba mojí mat- ce by připadaly ošklivé, ale ať už se vám líbí nebo ne, vystupují z řady a reprezentují naši značku.“ Bell & Ross úzce spolupracuje s profesionály a přibližně 5 % jejich výrobků končí u Air Fran- ce, tajných služeb nebo na vojenských školách ve Francii. „Obdivuji jejich filozofii a respektuji, že mají vše dokonale zorganizované. Stanovíme cíl, určíme prostředky, které máme k dispozici, a rozhodneme se, co musíme udělat. Nezajímá je vysvětlení neúspěchu, jejich cílem je uspět. Za jejich reference jsem vděčný, ty si totiž, na rozdíl třeba od filmových hvězd, nemůžete koupit.“ Přibližně50%byznysuudržujeBell&RossvEvro- pě. „Chci být na domácím trhu, uspokojuje to mé ego, i když to možná není nejchytřejší obchodně,“ svěřuje se Carlos. Zbylých 50 % dělí rovným dílem mezi Ameriku a Asii. Obvyklý poměr pro mno- ho hodinářských značek je 80 % prodejů v Asii a 20 % prodat asijským turistům v Evropě a jin- de. „Ale Asie je velká a Asiaté jsou chytří. Když přijedou sem a vidí, že značka, která je u nich silná, tady téměř neexistuje, nebudou ji nosit. Po- sledních pět let mi všichni říkají Čína, Čína, Čína. Mám ale pocit, že letos se trend mění, některé značky si začínají uvědomovat, že v úprku na vý- chod zapomněli na domácí trh.“ Lákadlem je podle Carlose to, že Asiaté věří ve vyšší kvalitu dražších věcí a jsou ochotni vydat nehorázné sumy, jež by Evropan nikdy nezaplatil. „Evropané začínají snít u hodinek za 10 000 eur a většina si může, pokud bude tvrdě pracovat, do- volit hodinky za 5000 eur. V Číně se sny začínají formovat na hranici půl milionu eur.“ n

74ZEN ADVERTORIAL Australian Kookaburra 2014 Investiční kilová mince z ryzího stříbra s vroubkovanou hranou a motivem australského ptáka ledňáčka inovovaná pro rok 2014. Průměr mince je 10 cm a její tloušťka 13 mm. Ledňáček, který figuruje na lícní straně mince, je pověstný svým pískotem, evokujícím lidský smích. Orientační cena 20 785 Kč. Minci lze objednat na www.goldengate.cz. Rok Hada 2013 Jednouncová mince s motivem lunární série pro rok 2013 – rok Hada. Tyto mince jsou vydávány v limitované edici 300 000 kusů pro celý svět. Proto je zde vysoký předpoklad možnosti zhodnocení nad cenu stříbra, které v sobě obsahují. Cena 1291 Kč. Minci lze objednat na www.goldengate.cz. Šťastnézlatéastříbrné JEDNIČKA VE SPOŘENÍ DO ZLATA A STŘÍBRA, SPOLEČNOST GOLDEN GATE CZ, PŘIPRAVILA SPOLU SE ZENEM SPECIÁLNÍ VÁNOČNÍ NABÍDKU. Klokan 2013 Tato investiční jednouncová mince je ražena v Austrálii od roku 1986. Od roku 1989 australská mincovna The Perth Mint mění každoročně vyobrazení motivu klokana jako symbolu Austrálie. Tím zvyšuje numismatické zhodnocení. Všechny mince nesou na rubu podobiznu královny Alžbě- ty II. Orientační cena 29 380 Kč. Lze objednat na www.goldengate.cz. Newborn Baby 2013 Stříbrná půluncová mince v dárkovém balení na památku jedinečné události. Na lícní straně mince figuruje australský pták ledňáček nesoucí spící novorozeně v zavinovačce a text „Blahopřání k Vašemu miminku“. Cena 1788 Kč. Mince lze objednat na www.newbornbaby2013.cz. Australské trio 2013 – Hit Vánoc Sada mincí z dílny australské mincovny The Perth Mint s oblíbenými motivy australské fauny, která zaručeně potěší všechny, kdo hledají tip na originální vánoční dárek a také sběratele. Tři půluncové stříbrné mince v dárkové krabičce společně s číslovaným certifikátem původu. Vynikají výjimečně krásným kolorovaným designem s klíčovými motivy na lícové straně, posazenými do různých typů australské krajiny. Na rubové straně všech tří mincí dominuje portrét Jejího Veličenstva královny Alžběty II. a nominální hodnota mince. Cena 3999 Kč. Mince lze objednávat na www.australsketrio2013.cz nebo na www.hitvanoc2013.cz. InzerceA130007785��▼A131015037

75

76ZEN portrét n V poslední době přibýVá Ve firemních flotilách cnG čili aut na zemní plyn. Pětiboj na čtyřech kolech {VladanJesenský} Býval špičkovým sportovcem, dnes je vrcholovým manažerem. A proto ví, že s lidmi je to jako s koňmi. Chce to trpělivost a hodně chválit... K dyž v roce 1994 vybojoval v anglickém sheffieldu osmé místo na mistrovství světa v moderním pětiboji a o ně- kolik měsíců později přebíral titul pětibojaře roku, málokdo tušil, že jeho sportovní karié- ra spěje ke konci. Vždyť její vrchol měl teprve přijít – v olympijské atlantě v roce 1996. Jenže nakonec bylo všechno jinak... dnes už se Vladan Jesenský věnuje sportu jen rekreačně. svůj život spojil s byznysem. od letošního jara je obchod- ním a marketingovým ředitelem společnosti leaseplan. firma se specializuje na operativní leasing aut a jenom v české republice provozuje flotilu s téměř 18 tisíci vozy. celkově v 31 zemích pečuje o více než 1,3 milionu automobilů. o obchod se Vladan Jesenský zajímal, a dokon- ce jej i vystudoval ještě jako sportovec. chtěl být připraven na okamžik, až jeho pětibojařská dráha skončí. a ten přišel dříve, než i on sám čekal. me- zinárodní olympijský výbor změnil pravidla no- minací a rozhodl, že do atlanty může jet pouze jeden závodník z každé země. Vladan Jesenský byl v té době dvojkou za liborem capalinim. „o pověstný fous mi utekla už druhá olympiáda a najednou jsem si uvědomil, že do té další, kdy mi bude skoro třicet, čekat nehodlám. nakonec jsem se hned v srpnu 1996 rozhodl s vrcholovým sportem skončit. nastoupil jsem do společnosti ford 3h jako prodejce nových vozů,“ vzpomíná Jesenský. následovalo několik manažerských vý- zev. naposledy působil jako šéf českého a sloven- ského zastoupení značky profesionálního osvět- lení zumtobel. firma byla klientem leaseplanu, a tak se seznámil s generálním ředitelem české pobočky Jaromírem hájkem. právě on jej oslovil s nabídkou. podstatou operativního leasingu je komplexní servis související s pořízením, provozem i násled- ným prodejem vozů. Je na klientech, které služby si předplatí v pravidelných splátkách. současným trendem jsou propracované produkty zaměřené na efektivní správu autoparků. „zákazníky už ne- zajímá jen pořizovací cena vozidel. rozhodují se na základě analýz tco, tedy celkových nákladů na pořízení a provoz, nechávají si poradit, jde-li o strukturu i velikost flotil, vyžadují podrobný on-line reporting,“ konstatuje Jesenský. snad jen u vozů určených pro zaměstnance na manažerských pozicích lze vysledovat módní vlny, určované spíš osobními preferencemi než ekonomickými rozvahami. střední manage- ment volí obvykle Volkswagen passat či Škodu superb, vrcholoví manažeři upřednostňují pět- ková bmW, audi a6 anebo luxusní suV. „stále častějisesetkávámesesnahouzákazníkůoekolo- gický přístup. elektromobily jsou v jejich flotilách výjimkami, ale v poslední době přibývá vozidel na Text Pavel Hálek Foto Ondřej Tylčer

ZEN77 Vladan Jesenský ve francouzském sporťáku PGO Speedster II. CNG čili stlačený zemní plyn. Jsme rádi, protože LeasePlan je celosvětovým propagátorem alter- nativních paliv,“ doplňuje Jesenský. Hlavně trpělivost Jako šéf obchodu odpovídá i za získávání no- vých klientů. Zatímco dřív byl operativní lea- sing spojován výhradně s velkými autoparky, dnes už to neplatí. Leasingové firmy si uvě- domují, že potenciál leží i v malých podnicích a živnostnících: „Potřeby malých a středních podnikatelů jsou odlišné od požadavků velkých firem. Proto jsme se rozhodli přizpůsobit naši nabídku tak, aby je lépe oslovila a byla srozumi- telnější. Neslevíme z kvality služeb a nechceme konkurovat nejnižší cenou. Jen naše produkty pro tento segment zjednodušíme.“ To vyžaduje změnu i v zaběhnutých akvizič- ních metodách pracovníků obchodu. V Lea- sePlanu na toto téma probíhají četné disku- se. Také při nich, ostatně jako v celém životě, Vladan Jesenský čerpá ze svých pětibojařských zkušeností. Má na to specifickou teorii: „Jed- nat s člověkem je podobné jako spolupracovat s koněm. Jako moderní pětibojař jsem zjistil, že pokud po koni něco chcete, musíte získat jeho důvěru a respekt. Vyžaduje to velkou trpělivost a empatii. Musíte ho umět motivovat i pochvá- lit, když se mu daří, snažit se respektovat jeho náladu. Pokud k němu přistupujete neosobně, čistě direktivně, tak zpravidla neudělá to, co byste očekávali.“ n

78ZEN Mužův Ježíšek Připravila Viola Černodrinská ZEN před Vánoci nezapomíná ani na tu méně křehkou polovičku lidstva. Podívejme se na pár zajímavých tipů pro manžela/syna/otce/milence. Připravila Viola Černodrinská Tissot Luxury Automatic Stylové švýcarské automaty vydrží díky revolučnímu systému Powermatic běžet až 80 hodin i bez toho, abyste je nosili či natahovali. Neodolatelné jsou rovněž díky svému majestátnímu vzhledu. Svítící Heineken Prémiová značka Heineken představuje novou svítící lahev Club Bottle ve stylu Vectorfunk, kerá mění pod UV osvětlením barvy. Lahev o objemu 0,33 litru se bude prodávat exkluzivně pouze ve vybraných klubech. Česko je jednou z prvních zemí na světě, ve které bude k dostání. Mandle v čokoládě a ve skořici Doslova se vám rozplynou na jazyku a nebudete chtít přestat. Není to ale jediná lahůdka z dílničky rodinné firmy Steiner & Kovarik. Můžete se inspirovat na www. steinerakovarik.cz. Pro džentlmeny Whisky charakteristická jemnou chutí s lehkým ovocným závanem Chivas Regal 12y navázala v předvánočním období na svou kampaň Made for Gentlemen. Výsledkem spolupráce se světoznámým londýnským krejčím Patrickem Grantem je nová luxusní limitovaná edice. Cena 899 Kč, www.chivas.cz. Calvin Klein Dart Pánské hodinky Calvin Klein Dart jsou určeny pro muže, kteří kromě funkčnosti hledají také precizní provedení a zajímavý design. Díky kaučukovému řemínku jsou lehké a pohodlné na nošení. Cena od 11 130 Kč, www.meridamorava.cz. Onyx z pasáže Klenotníci z Českého granátu Turnov tentokrát vybrali pro stylové pánské doplňky minerál onyx a stříbro. Prsten a manžetové knoflíky jsou k dostání v obchodě Českého granátu v Pánské pasáži v pražské ulici Na Příkopě. Prsten za 2500 korun a manžetové knoflíky za 3490 korun. TIPY ▼InzerceA131016235�▲Inzerce

79

80ZEN tipy „Love it, or hate it“ zní slogan společ- nosti, která vy- rábí tento kvasnico- vý extrakt. Opravdu nic není blíž pravdě a já patřím hrdě do té první skupiny. Marmite vzniká jako vedlejší produkt při výrobě piva, je tedy plný „béčka“ (zdravý!). Chuť má vý- raznou a opravdu netypickou. Nejlepší je tenounká vrstva na chleba (toast) s máslem, ale slyšel jsem i o „labužnících“ dávajících ho pod marmeládu. Jeho domovem je Anglie, ale sehnat se dá i u nás v Tesku. Oblíbený je taky na Novém Zélandu, kde když došlo k výpadku výroby, vylétla jeho cena mnohonásobně nahoru a místní média to označila jako Marmageddon. -sam- Jako vsunout si papírek LSD pod jazyk, takový je zážitek z knihy Illumina- tus I – Oko v pyramidě od Shey a Wilsona. Napsáno již v roce 1975, joyceov- sky skákající v časových a významových rovinách, smotá dohromady hipísác- ké anarchisty, novodobého kapitána Nema a staro- dávné společenství tajných vládců světa. Zalité spous- tou drog a sexu s ženami schovanými do kovových soch. Místy to připomíná Jamese Bonda, místy se text noří do mystických hloubek Atlantidy a šermuje čísly z kabaly. Ať žije svoboda ve zkoumání světa! -jam- Times & Places, tak se jme- nuje nové album polovičky úspěšného muzikantského dua Groove Armada. Andy Cato tvořil desku v průbě- hu deseti let na svém note- booku během koncertních šňůr. A v tom je její síla. Žádné vyumělkované pís- ničky (ke kterým sama GA v posledních letech došla), ale intimní leitmotivy, jež se rodí se sluchátky na uších při útěku z věčného trmácení. Jsou ale natolik silné, že vám v hlavě vy- tvoří vlastní cestu... Třeba skrz nadcházející zimu. -sam- Představte si továrnu na zdravotnické zařízení za- sazenou do krajiny s péčí skvělých architektů, kde se pohybují klidní a usměvaví zaměstnanci, kteří přesně vědí, co mají dělat, neboť vše je dokonale naplánované. Nedaleko městečka Mel- sungen, kde každý druhý pracuje v oné továrně se jménem B. Braun pro rodinu Braunů, kteří ji řídí už 175 let. Braunovi sponzorují místní há- zenkáře, z ruin kláštera udělali krásný hotel, ze staré nádražní budovy muzeum. Tito novodobí šlechtici se o „své lidi“ starají tak vzorně, že o tom ZEN brzy přinese reportáž. -jam- Pizza Fast v Palackého ulici v Berouně, chcete-li pod horní branou vedoucí na náměstí, je nejen oázou na správném místě. Kdykoli budete poblíž, vzpomenete si na zdejší výbornou pizzu, a oceníte, že je tu i ve správný čas. A ten je prakticky pořád, protože pizzerie má ote- vřeno celý týden od devíti do devíti. Budete překva- peni bohatou náloží pizzy, a i chuťový zážitek stojí za to. Za sebe doporučuji tuňákovou či špenátovou variantu. Berounská pizza forever! -nes- Co když historie 20. století byla trochu jiná, než jak ji dnes oficiálně interpretuje- me? Deset dílů dokumen- tárního seriálu „The Untold History of the United Sta- tes“ z dílny Olivera Stonea je ideálním intelektuálním pokrmem na zimní večery. Silně levicově orientovaný tvůrce přináší řadu zajíma- vých informací a navádí diváka k uvědomění si mož- ných skrytých pravd. Nebo si skutečně myslíte, že JFK zastřelil náhodný blázen? -hdg- Nový film Richarda Curti- se, režiséra nezapomenu- telné Lásky nebeské, udržel laťku stejně vysoko. Zrzavý Tim se na prahu dospělosti od svého neodolatelně vtipného tatíka v podání Billyho Nighyho dozví, že si mužští členové rodiny umí odskočit do minulosti, a rozhodne se toho patřič- ně využít, když potká lásku svého života Mary, ale vše nejde tak, jak má (třeba první sex). Na komedii nečekaně hluboký příběh mě dojal hlavně silným vztahem otce a syna. -vid- Marmite Illuminatus Na cestě Německý Melsungen – sci-fi žité dnes Pizza z Berouna Utajené dějiny ZEN like Co redakce miluje Lásky čas ▼inzerceA131014856Fototomᚎeleznýaarchiv

VeuVe CliCquot Cesta do nitra láhve na Designbloku 2013 Veuve Clicquot nabízí již několik století svým obdivovatelům nezapomenutelné zážitky ve světě jiskřivých bublinek a dlouhodobé spojení se světem designu. V České republice se Veuve Clicquot již potřetí v řadě stalo partnerem Designbloku, na kterém představilo uměleckou instalaci nazvanou Veuve Clicquot cesta do nitra láhve od německého designéra Larse Kempera. Lars Kemper se narodil v roce 1975 v německém Mendenu. Původně pracoval jako truhlář, a tak dokonale ovládá práci se dřevem. Poté se pustil do studia bytové architektury. V roce 2005 založil vlastní desig- nové studio. Ačkoli má jeho tvorba poměrně široký záběr, nejvíce se specializuje na navrhování skleněných produktů. Jeho dílo je známé v mnoha zemích a je také držitelem ocenění za design. Má za sebou úspěšné zakázky pro globální značky, jako je Škoda Auto, Pilsner Urquell, LASVIT, Jack Daniel´s, Volvo nebo Coca-Cola. Je spoluzakla- datelem umělecké platformy FLOWERS FOR SLOVAKIA. Veuve Clicquot a design Veuve Clicquot je značka, která vždy symbolizovala kvalitu a kreativitu, a tudíž je přirozené, že přitahu- je ty nejvýraznější talenty, a to zejména v oblasti designu. Dokladem toho je bezpočet uměleckých spoluprací s designéry a osobnostmi světového věhlasu, jako jsou Karim Rashid, Pablo Reinoso, Andrée Putman nebo Christophe Pillet. Mezi ne- dávné projekty Veuve Clicquot se řadí zakázky pro brazilské designéry Fernanda & Humberta Cam- pana či spolupráce s francouzským návrhářem Mathieu Lehanneurem. „Pracoval jsem s replikou láhve od šampaňského v nadživotní veli- kosti, která uvnitř ukrývá jeden z důležitých vynálezů madam Clic- quotové. Výsledné dílo působí odvážně a velmi intenzivně. Zůstává zde ale i prostor pro vtip a absurditu“. - Lars Kemper „Mým cílem bylo uctít značku Veuve Clicquot i její unikátní dědictví. Chtěl jsem lidem také toto šampaňské ukázat ze zcela nové perspek- tivy a předvést jim hravost, atraktivitu a význam známého komerč- ního objektu“. - Lars Kemper Mezinárodní designérská přehlídka Designblok se v Praze koná již od roku 1999. Pravidelně svým návštěvníkům představuje aktuální novinky do- mácího a světového designu v zajímavých lokacích. Letos se uskutečnila v termínu od 7. do 13. října. Partnerem události se již potřetí stala oblíbená značka šampaňského Veuve Clicquot. V rámci partnerství si návštěvníci mohli prohléd- nout uměleckou instalaci nazvanou Veuve Clic- quot cesta do nitra láhve. Jejím autorem je Lars Kemper, německý designér žijící a tvořící v Praze. Toto speciální dílo vzdává hold vdově Clicquotové – ženě, která se nesmazatelným písmem zapsala do kroniky historie šampaňského. Madame Clicquotová – neohrožená inovátorka v mužském světě Šampaňské je v současné době synonymem slav- nostních chvil i okamžiků prosycenýchemocemi.Ne- bývalo tomu tak ale vždy. O jeho rozvoj se postaralo několik zajímavých osob. Jména některých z nich jsou dosud vyslovována s velkou úctou, jiní upad- li během staletí v zapo- mnění. Zcela speciálnímu uznání se ale dodnes těší vdova Clicquotová přezdí- vaná „La Grande Dame de la Champagne“. Tato od- vážná dáma převzala po smrti manžela rodinný byznys a stala se tak jednou z prvních obchodnic nové doby. Dbala nejen na tu nejvyšší kvalitu produkce, ale i na rozvoj šampaň- ského dědictví. Díky ní spatřilo světlo světa množ- ství inovací, které se dodnes úspěšně využívají. Pocta „První dámě“ šampaňského Šampaňský dům Veuve Clicquot jako poctu této neobyčejné ženě představil uměleckou instalaci Cesta do nitra láhve. Byla vystavena během De- signbloku 2013 v prostorách Colloredo-Mansfeld- ského paláce v Karlově ulici v Praze. Jejím autorem je designér Lars Kemper.

82ZEN lEsk věcí Ilustrace Tereza Kovandová L etos 7. 11. spustila Česká národní banka marketin- govou kampaň Rozbij prasátko. Nejsem ekonom, a tak laskavý čtenář promine nedostatky v mém chápání komplexních dopadů této promotion. Jsem však odborník na marketing a významy slov, a mohu se tedy vyjádřit k problému státních marketingových intervencí. Státní marketingová kampaň Rozbij prasátko je podobná legendární kampani mi- nisterstva zemědělství Ryba domácí alias Český kapr. Za prvé: Kampaň mylně interpretuje souvislosti příčin a pří- znaků. Podobně jako zaostávání domácností ve spotřebě slad- kovodních ryb (PŘÍZNAK) není způsobeno nedostatečným po- vědomím o existenci produkce kaprů (MYLNÁ PŘÍČINA), tak současné odkládání spotřeby českých domácností (PŘÍZNAK) není způsobeno jejich neochotou utrácet naspořené peníze (MYLNÁ PŘÍČINA). Podprůměrná spotřeba sladkovodních ryb v ČR je způsobena jednak jejich nedostupností v maloobchod- ní síti, jednak konkurenčními stravovacími trendy – například preferencí mořských ryb a středomořské kuchyně, která se ve vědomí českého zákazníka přirozeně pojí se zdravým životním stylem. (Naproti tomu kapr se pojí se svátky klidu, televize a ob- žerství.) Neochota domácností utrácet je zase spíše daná tím, že jich většina sotva vyjde od výplaty k výplatě. Za druhé: Kampaň volí komunikační prostředky nesprávné- ho kalibru, protože její autoři netuší, jak žije cílová skupina. Kampaň Ryba domácí stála na prostinkém zobrazení ryby a ješ- tě prostším apelu – Ryba domácí, případně Český kapr. Autoři zřejmě předpokládali, že tímto sdělením ve formě elipsy pre- dikátu v jednočlenné neslovesné větě spustí v myslích spotře- bitelů lavinovou reakci, jejímž výsledkem bude skokový nárůst konzumace sladkovodních ryb. Snad by se dalo o úspěchu této kampaně uvažovat, kdyby v ní autoři použili vykřičník – Ryba domácí! –, a věta by tak připomínala jiné dobře známé eliptic- ké zvolání: Vztyk! či Vlevo vbok!, které mnohým spotřebitelům ještě stále rezonuje v uších spolu s ozvěnou rázných kroků a de- chové hudby. To by snad mohlo vyvolat odezvu. Podobně kampaň ČNB má formu technokratického rozhodnu- tí, navíc komentovaného slovy jako „My ty koruny generujeme zadarmo. Není to pro mě náklad, je to příležitost.“ (Singer v roz- hovoru pro iDnes.) To, prosím, v situaci, kdy všech tzv. dolních 10 milionů hledí s narůstající nelibostí právě na přiznání typu „já ty koruny generuji zadarmo“. Na jiném místě se guvernér Singer – hlavní médium kampaně Rozbij prasátko – vyjadřu- je v podstatě v tom smyslu, že je třeba Čechům vyndat peníze z kapes a že hlady trpět nebudou, páč úroda prý bude v cajku. A za třetí: Dopady kampaně se nedají měřit. Nárůst spotřeby sladkovodních ryb (který se v homeopatické velikosti dostavil) samozřejmě nelze dávat do přímé souvislosti s kampaní Ryba domácí. Ale pochlubí se tím kdekdo a na papíře to vypadá dob- ře. Ve vyhodnocení kampaně Ryba domácí agenturou Ipsos sto- jí zhruba toto: Nejznámější českou sladkovodní rybou je kapr. Po kampani nadále platí, že nejznámější českou sladkovodní rybou je kapr. V kampani doporučujeme pokračovat. Až se příští rok dostane česká ekonomika do černých čísel (nebo třeba taky ne) bude se psát asi toto: Před intervencí ČNB v lis- topadu 2013 byl pilířem české ekonomiky export, který i nadále zůstává pilířem české ekonomiky. Gratulki. Pří- činy a Pří- znaky ve svém pravidelném sloupku pro ZEN přední marketingový expert Tomáš Hrivnák zamýšlí nad tím, zda občané opravdu začnou svědomitě utrácet, když jim k tomu dá guvernér ČNB pokyn. Tomáš Hrivnák je odborníkem na budování značek – rozuměj značek obchodních. Původně lingvista a literární vědec pracoval pro mnoho značek postupně jako textař, stratég i poradce v reklamních agenturách mArk/BBDo, TBWA či EUro rSCG. Dnes řídí svoji poradenskou firmu a pomáhá klientům vidět svět značek jako hřiště významů, které přikládáme své spotřebě. někteří klienti ho za to dokonce platí. ▼InzerceA130004255 ▼▼A131016141

TISSOT poskytuje mezinárodní záruku a poprodejní servis výhradně zákazníkům, kteří zakoupili hodinky u autorizovaného prodejce. Výhradní distributor pro Českou republiku: MINUTA CZ s.r.o., tel. +420 518 324 512, e-mail: minuta@minutacz.cz www.minutacz.cz IN TOUCH WITH YOUR TIME TISSOT LUXURY AUTOMATIC Výjimečné a nadčasové hodinky nabízející 80 hodin rezervy chodu s revolučním strojkem Powermatic 80 a certifikátem přesnosti COSC, v ocelovém pouzdře s průhledným víčkem a voděodolností do 5 bar (50m /165ft). Get in touch at www.tissot.ch 80 HODIN NA VAŠÍ STRANĚ

84