Úspěch ve stáji 2012-1

Mezinárodní odborný magazín skupiny SCHAUMANN 1 2012 PRASATA Pozitivní účinek Schauma Omni-S................................6 SILÁŽOVÁNÍ Živinová kvalita trávnych siláží a produkcia mlieka ..........................15 SKOT Na čo sa sústrediť vo výžive kráv v nadchádzajúcom roku?........26

Tiráž: Úspěch ve stáji • Odborný časopis pro moderní chov zvířat a výživu Vydávání povoleno: 15.2.1996, MK ČR E 12991 • ISSN 1214-5440 • Vydavatel: SCHAUMANN ČR s.r.o. • Adresa redakce: nám. Svobody35,38701Volyně,tel.383339110,e-mail:schaumann@schaumann.cz,web:www.schaumann.cz•Překlady:Ing.Lenka Procházková • Šéfredaktor: ing. Dušan Kořínek • Uzávěrka: 27. 2. 2012 • Úspěch ve stáji 1/2012 • Sazba: PTS s.r.o.Vodňany • Tisk:Typodesign List České Budějovice • Neprodejné 2 1/2012 Ing. Dušan Kořínek, Ph.D. OBSAH PRASATA 3 Prasata / Výživa Bonvital ve výživě prasat 4 Chov prasat Ustájení prasnic v EU od roku 2013 6 Prasata / Produkce selat Pozitivní účinek Schauma Omni-S 8 Výživa kanců Aby byli plemenní kanci fit 9 Prasnice Výživa je základ SILÁŽOVÁNÍ 10 Silážování Stabilní siláže s vysokou stravitelností 11 BONSILAGE BONSILAGE-program – účinné silážní přípravky pro konzervaci travních porostů 12 Silážování Živinová kvalita siláží z viacročných krmovín a produkcia mlieka 14 Silážování Živinová kvalita trávnych siláží a produkcia mlieka NA NÁVŠTĚVĚ V CHOVU 18 Na návštěvě v chovu Farma Číhaň jde k cíli postupně bez potřeby investičních dotací SKOT 20 Produkce mléka Kolik cukru kráva potřebuje a odkud ho získá? 22 Výživa dojnic Stabilnější průběh procesů v bachoru 23 Skot / Přechodné období Speciální doplněk energie a vitaminu B12 24 Odchov telat Intenzivní odchov telat s mléčnou krmnou směsí 26 Výživa dojnic Na čo sa sústrediť vo výžive kráv v nadchádzajúcom roku? 29 Na návštěvě v chovu S linií KALBI MILCH Protect BIOPLYN 30 Bioplyn Jak se tváří unavené bakterie? 32 Schaumann Bioenergy Často podceňované nebezpečí Mag. Martin Kráčmar, konateľ Vážení čtenáři. Otevíráme společně nové číslo ča- sopisu, první v roce 2012. Tento rok poznamenaly v únoru extrémně silné mrazy, které zásadně prověřily zejména stájovou technologii. Naše zvířata ať už skot nebo prasata zvládly již zmíněné extrémy bez problémů, pokud jim život nekomplikovala nefunkční stájová technologie. Doufám jen, že vlna silných a dlouhotrvajících mrazů byla jedi- ným extrémem roku 2012. Stejně jako na Slovensku tak i v Čechách a na Moravě jsme ukon- čili sérii velmi úspěšných jarních odborných seminářů na téma SILÁŽOVÁNÍ. Na všech sedmi místech jsme se setkali s velmi vnímavými posluchači, kteří výrazným způsobem přispěli k od- bornému a srdečnému průběhu všech seminářů. I v rámci tohoto úvodníku bych chtěl všechny čtenáře pozvat na druhou sérii odborných seminářů, která se bude konat v let- ních měsících, hlavními tématy bude řešení výživy vysokopro- dukčních dojnic a hlavní úskalí se kterými se v této souvislosti setkáváme, druhou oblastí potom kukuřice – kukuřičná siláž jako základní krmivo v dávkách dojnic. Včas všechny zájemce oslovíme konkrétní pozvánkou s přesně definovanými tématy, místy a datem konání. Nerad bych zapomněl na činnost našich specialistů pro bioplyn, kteří pořádají v dubnu dva velké workshopy. Na setkáních budou mít možnost všichni provozovatelé bioplynových stanic konzulto- vat navzájem své dotazy, případně problémy se kterými se setká- vají při své práci. Odbornou patronací jim budou naši specialisté. Přeji vám, abyste při čtení časopisu i na našich odborných semi- nářích získali dostatek informací, které vám pomohou při práci. Milí čitatelia, v prvom tohtoročnom čísle časopisu skupiny SCHAUMANN ponúkame zmes článkov a príspevkov s témami ako do- plnkové krmivo SCHAUMA OMNI-S pre prasnice s účinkom skrátenia odstupu medzi jednotlivými pôrodmi prasiatok alebo použitie glukoplastických látok v TIRSANA 1312 pre a súčasné zvýšenie obsahu vitamínu B12 v krvnom sére. Priestor dávame aj intenzívnemu odchovu teliat či unaveným baktériam vo fermentoroch bioplynových staníc. Článok Tomáša Mitríka s vyhodnotením minuloročných siláži mi živo pripomína práve skončené turné tradičných odbor- ných podujatí SCHAUMANN po Slovensku. Na väčšine z nich som aktívne počúval prednášky rečníkov, ktorým ďakujem za ich plné nasadenie. Z ich rôznorodých príspevkov je pre mňa číslo 1 oceňovanie siláže, a to najmä v súvislosti s vý- počtom efektivity výroby mlieka. Jednoduchý vzorec: tržby za mlieko mínus náklady na krmivá. Niečo mi to pripomína. DB alebo Deckungsbeitrag (čítaj débé, dekungsbajtrág) alebo po slovensky príspevok na úhradu fixných nákladov. Ukazovateľ ziskovosti objavený v tridsiatych rokoch v USA na základe poznania, že zisk nezávisí len od predaja, ale aj od množstva vyprodukovaného tovaru. Dôvodom sú fixné náklady. Celkové tržby kryjú najprv variabilné náklady, teda náklady priamo súvisiace s výrobou. Po ich odčítaní ostane celkový DB, ktorý kryje celkové fixné náklady, ktorých výška nezávisí od vypro- dukovaného množstva. Po odčítaní fixných nákladov od DB ostane celkový zisk. A aký je ten váš DB na kravu? Mesačná tržba z mlieka mínus mesačné náklady na krmivá delené počet kráv?

1/2012 3 Více než kdy jindy usiluje zemědělství o přijetí a přízeň spo- třebitele – platí to především pro chovatele zvířat, krmivářský a zpracovatelský průmysl. Mínění spotřebitelů a jejich přízeň se- hrává dlouhodobě důležitou roli v zemědělsko-politických pro- cesech rozhodování a zákonech. Pro chovatele prasat platí, do- sáhnout v souladu s platnými právními rámci co největší možné produktivity – k tomu ještě v napjaté situaci na agrárním trhu. Intenzivní výzkum Probiotikum Bonvital vyvinuté firmou Schaumann bude již brzy deset let úspěšně používáno ve výživě prasat jako pevná součást Schaumann-konceptu. Pozitivní účinek Bonvitalu spo- čívá v přísné selekci bakterie mléčného kvašení Enterococcus faecium, která ve střevním traktu prasat zajišťuje regulační a sta- bilizační funkci. Bonvital získal povolení v rámci EU, které garantuje mikrobio- logicky přesné definování bakteriálního kmene s vysokou stabi- litou a koncentrací. Bakterie „vyrobené“ pomocí fermentačního procesu jsou navázány na nosič a inaktivovány (metodou šetr- ného vysušení). Tak mohou být delší dobu uskladněny. Pokud přijdou bakterie mléčného kvašení do kontaktu s tekutinou (ve střevě), jsou okamžitě vysoce aktivní. U probiotik (odvozeno z řeckého pro bios = pro život) se jedná na rozdíl od prebiotik, o živé mikroorganismy. Bakterie mléčného kvašení mají ve střevě prasat přímý vliv na okolní prostředí. Ne- spotřebují se v látkové výměně, nýbrž změní aktivně mikroflóru střeva ve prospěch zvířete. Pro zabezpečení trvalého osídlení střevní sliznice musí být zásobení probiotickými účinnými látkami pravidelné. Rozsah účinku Bonvitalu je od vyloučení působení mikroorganismů způ- sobujících onemocnění přes tvorbu různých žádaných produktů látkové výměny až po stimulaci imunitního systému. Tímto lze pozitivně ovlivnit důležité parametry užitkovosti. Probiotika a látková výměna ve střevě Především zadní části střeva jsou velmi hustě osídleny nej- různějšími druhy bakterií. V jednom gramu střevního obsahu se u prasat nachází 1010 až 1011 bakterií, to odpovídá 10 až 100 miliard kmenů. Lze najít několik set druhů. Druhy střevních kmenů se velmi liší podle druhu zvířete a jsou ovlivněny dalšími faktory jako výživa, stáří a podmínky prostředí. Cílem by mělo být dosažení vyváženého osídlení trávicího traktu. Užitek pro zvíře je pak vysoký a profituje z toho také chovatel. Tuto situaci nazýváme eubióza. Pro zvíře vyvstávají následující výhody: Enzymatická aktivita mikroorganismů zajišťuje zpřístupnění živin krmiva, které není Prasata /Výživa Uznávaný a úspěšný Bonvital ve výživě prasat Pokračuje trend bezpečného a trvalého zemědělství. Po vydání zákazu používat v EU antibiotické stimulátory růstu v roce 2006 a při narůstající citlivosti spotřebitele na kvalitu potravin, je stále častěji vyhledáváno „přírodní“ řešení. M.sc.agr. Henrike Kaack umožněno vlastnímu trávení. Jako příklad slouží fermentace uhlovodíků řízená mikroorganismy. Vytvořené těkavé mastné kyseliny představují pro organismus důležitý zdroj energie. Mikroorganismy jsou rovněž schopné vytvářet určité živiny jako např. aminokyseliny a vitaminy. Zdravý růst s Bonvital Pozitivní účinek Bonvital na užitkovost a zdraví v živočišné produkci potvrdila mnohá sledování (dolní rámeček). Zamě- řujeme se na jistotu a hospodárnost, při posuzování Bonvitalu se sledují v první řadě parametry užitkovosti – denní přírůstek a konverze krmiva. Nasazení probiotika u selat má navíc za cíl profylaxi průjmů. Bonvital je obsažen ve všech minerálních krmi- vech a mnohých speciálních a doplňkových výrobcích pro výživu prasat a výkrm drůbeže. Využijte i Vy výhody Bonvital. Produkce selat o 6,5 % více odstavených selat o 13,2 % vyšší hmotnost při odstavu ve 28. dnu života Nízké ztráty hmotnosti prasnic během laktace: Po 1. vrhu : - 31 %; po 2. vrhu: - 60 % S tím souvisí plodnost. Přikrmování selat a odchov selat o 5,7 % vyšší přírůstek a o 4,9 % nižší spotřeba krmiva v odchovu Výkrm prasat Zvýšení denního přírůstku: + 3,4 % Zlepšení konverze krmiva: - 5,1 % Zvýšení podílu libové svaloviny: + 1,7 % Výkrm brojlerů Přírůstek živé hmotnosti: + 4,5 % Konverze krmiva: - 0,65 % VYŠŠÍ UŽITKOVOST S BONVITAL Bonvital, SCHAUMANN-probiotikum potvrdilo svou produkční schopnost v nezávislých pokusech a tisíckrát se již osvědčilo v praxi. VÝHODY BONVITAL výstavba biologického ochranného filmu v trávicím traktu potlačení popř. znemožnění patogenním kmenům navázat se na střevní sliznici ovlivnění pH-hodnoty ve střevě, přičemž dochází k omezení podmínek růstu nežádoucích kmenů ovlivnění střevního epitelu zlepšení absorpční kapacity

4 1/2012 Březí a jalové prasnice musí být v celé evropské unii počí- naje 1. lednem 2013 ustájeny ve skupinách. Podle předpisů mají být prasnice a prasničky ustájeny ve skupinách nejpozději od 29. dne březosti až do jednoho týdne před předpokládaným ter- mínem oprašení. Vyjmuty z toho jsou pouze podniky, které mají ve stavu méně než deset prasnic. Zde je individuální ustájení nadále možné, prasnice ovšem musí mít v kotci tolik prostoru, aby se mohla otočit. V textu budou dále představeny a ohodnoceny čtyři systémy skupinového ustájení, které se v praxi nejčastěji používají. První systém První systém je zpravidla kotec trochu stabilnější a výše pro- vedený než kotec pro výkrm (obr. 1). Podle nařízení pro ochranu a ustájení hospodářských zvířat musí být kotec od počtu šest prasnic dlouhý minimálně 2,8 m. V kotcích se krmí většinou do jednoho dlouhého žlabu. Technika krmení může být tekuté nebo suché krmení. U tekutého krmení se osvědčil systém oddělených krmných míst, aby se zabránilo sporům o krmení, není ovšem povinný. Výhodou tohoto systému jsou nízké stavební náklady stejně jako vysoká flexibilita ve využití prostoru (především při přestav- bách starých stájí) a jednoduché čištění a dezinfekce kotců. Ne- výhodou tohoto systému je, že může docházet k velkému rozpětí kondice zvířat ve skupině. Funkční oblasti pro kálení, aktivity a ležení se překrývají a prasnice je nemusí vzít diferencovaně v úvahu. Druhý systém Druhý systém se většinou skládá z prostoru pro krmení a le- žení v klecovém stání a z prostoru pro aktivity a kálení na beto- nové celoroštové podlaze nebo pevné nastlané ploše. Dveře (zábrana) v klecovém stání musí být podle nařízení pro ochranu a ustájení zvířat ovládána zvířetem, tak aby mohlo do stání přijít nebo jej opustit (obr. 2). Šířka stání by měla být uzpů- sobená tak, aby si zvíře při poloze na boku mohlo pohodlně natáhnout končetiny, doporučení je cca 70 cm vnitřní průměr. Pokud jsou stání uspořádána do dvou řad, musí být mezi řadami chodba minimálně 2 m široká. Zkušenosti z praxe ovšem ukazují, že to nestačí. Pro bezproblémový pohyb zvířat se doporučuje 3,5 až 4 m. Chov prasat Ustájení prasnic v EU od roku 2013 Výhodou tohoto systému je ochrana prasnic při žraní. Snáze mohou být prasnice také ošetřeny (např. očkování). Stávající stáje s klecovým ustájením mohou být při adekvátních prosto- rových poměrech relativně jednoduše přestavěny. Nevýhody tohoto systému: Zvířata postavená níže v hierarchii skupiny ne- chtějí ze strachu před zvířaty výše postavenými opouštět stání. Při špatném nastavení stojanů může být ve stáji velký hluk, který u prasnic vyvolává stres, proto by na kovových trubkách neměly chybět jednoduché gumové zarážky. Třetí systém: Krmení pomocí automatu (kompident) při konstantní nebo měnící se skupině Stanice kompidentu může zajistit bez stresu krmení pro 40 až 50 zvířat. Před automatem by měl být dostatečně rozšířený prostor, aby se mohla vytlačená zvířata od stanice bez zranění vzdálit (obr. 3). V každém případě by mělo být v blízkosti stanice nabízeno objemné krmivo s dostatkem vlákniny, aby čekající prasnice, většinou zvířata níže postavená v hierarchii, netrpěla příliš stresem, než se dostanou k vlastnímu příjmu jadrné směsi. Výhody tohoto systému jsou: výživa jednotlivých zvířat podle kondice a možnost zachovat přirozený způsob chování v jed- notlivých funkčních odděleních. Tento systém je velmi praktický i pro přestavby stávajících starých budov, protože není předem dán žádný vymezený prostor a např. dveře atd. v kotci nenaru- šují provedení přestavby. Nevýhodou tohoto systému je, že zví- řata svého druhu nemohou současně žrát a tím je vyvolán stres (závist krmiva). Současně jsou vyšší požadavky na ošetřovatele zvířat, jak po technické stránce stanice včetně elektronického zpracování dat, tak po stránce vizuální kontroly. Která stavební řešení pro skupinové ustájení jalových a březích prasnic jsou hospodárná a přináší úspěch? Dr. Wilhelm Pflanz a Rudolf Wiedmann, LSZ Boxberg Obr. 1 Obr. 2 Obr. 3

1/2012 5 Čtvrtý systém U čtvrtého systému jsou jednotlivé funkční oblasti odděleny (obr. 4). Prasnice žerou ve stáních, která na rozdíl od stání pro žraní a ležení musí být jen cca 50 cm široká. Kóje pro ležení jsou k dispozici v izolované oblasti na rovné betonové ploše s nižší podestýlkou. Tato plocha musí být pro prasnici cca 1,3 m2 a pro prasničku cca 0,95 m2 . Funkční oblasti jsou zpravidla ve volně větratelné stavbě, doporučuje se izolovaná střecha, která chrání v létě před velkým vedrem. Výhody tohoto systému jsou: pro zvířata je uspořádání kotce jasně strukturované a mohou žrát současně. Během žraní je možno udělat jednoduše a přehledně kontrolu zvířat. Pohodlně lze provést i ošetření zvířat. Podmínky vnějšího klimatu ovlivňují projevy říje a celkově zdraví zvířat. Nevýhodou je o něco vyšší potřeba místa na zvíře a nižší teploty pro chovatele v zimním období ve srovnání s teplou stájí. Z hlediska zákonných povo- lení není také možné provozovat všude volně větranou stavbu s odpovídajícími emisemi. Shrnutí: K těmto čtyřem představeným způsobům existuje ještě celá řada modifikací a provedení. Konečné rozhodnutí je na majiteli podniku nebo chovateli, jak bude podle okolností a specifik postupovat a který systém bude pro podnik nejvhod- nější. V zásadě se u všech čtyř variant ukazuje, že zákonem pře- depsané minimální požadavky na plochy často nepostačují, aby bylo možné chovat zvířata úspěšně ve skupinách a s odpovída- jící vysokou biologickou užitkovostí. Zde platí: Stavět levně – ale přesto racionálně a nešetřit na špatném místě. PIGGY WEAN Kompletní krmná směs pro selata od 2. dne života do cca 14 dní po odstavu Obsah živin v 1 kg směsi: hrubý protein 175,0 g lysin 13,8 g hrubé oleje a tuky 55,0 g methionin 4,6 g hrubá vláknina 36,0 g vápník 7,1 g hrubý popel 54,0 g fosfor 5,8 g ME 13,55 MJ sodík 1,9 g SCHAUMANN ČR s.r.o. • NÁMĚSTÍ SVOBODY 35 • 387 01 VOLYNĚ TEL.: 383 339 110 • FAX: 383 339 111 E-MAIL: SCHAUMANN@SCHAUMANN.CZ Bez dodatečné medikace. Vysoce hodnotné mléčné komponenty a lehce stravitelné zdroje bílkovin pro trávení malých selat. 100 % stravitelné doplněné aminokyseliny – lysin, methionin, treonin a tryptofan - umožňují snížit obsah dusíkatých látek a předcházet poruchám trávení. Speciální směs organických kyselin zabraňuje průjmům. Kombinace probiotika BONVITAL, fytázy, enzymů a aromatických látek zvyšuje příjem krmiva a využití živin, stabilizuje trávicí pochody a podporuje růst. Cílené zlepšení hospodaření s elektrolyty a zabezpečení správné funkce sliznic. Vyvážené zastoupení minerálních látek, stopových prvků a vitaminů podporuje zdraví a růst selat. = bezpečný odstav a jistý odchov selat s vysokým potenciálem užitkovosti Obr. 4

6 1/2012 V praxi stoupá s počtem živě narozených selat také podíl mrtvě narozených. Výsledkem je dnes již podstatně více než 1 sele na vrh. Tento vývoj především ukazuje, že větším vrhům trvá déle, než přijdou na svět. Zvláště starším prasnicím pak v závěru porodu chybí síly, aby selata rychleji porodily. Nejdůležitějším podpůrným opatřením je proto intenzivní péče během porodu. Překročí-li doba mezi porody jednotlivých selat 30 min, neměla by se dále pomoc odkládat – použít rukavice nebo si dezinfi- kovat ruce. Další možnost podpory prasnic během prašení nabízí použití speciálních krmiv. Tyto přípravky mají v době prašení zabránit fyziologickým nedostatkům, především doplnit energii, rozběh- nout trávicí pochody a zabránit pomnožení nežádoucí mikro- flóry. V následujícím sledování byl prověřen vliv takového spe- ciálního krmiva na porody, mléčnost prasnic a přežitelnost selat. Materiál a metody V zimním období 2010/2011 bylo sledováno celkem 60 vrhů ve čtyřech na sebe navazujících turnusech prašení. Prasnice byly kříženky plemen Large White (LW) a Deutsche Landrasse (DL). Při ustájení v porodně se pras- nicím změnilo krmení ze směsi pro březí na směs pro kojící. Rozdělení prasnic na skupinu pokusnou a kontrolní proběhlo podle pokud možno stejného Prasata / Produkce selat počtu odchovaných selat v předcházejícím vrhu a stejného po- řadí vrhu. Od sedmého dne před vypočítaným termínem prašení až do tří dnů po oprašení dostávaly prasnice v pokusné skupině ke standardní laktační směsi ještě každý den 150 g speciálního doplňkového krmiva (Schauma Omni-S). Kontrolní skupina nedostávala žádný přídavek. Prasnice a selata byla vážena při nastájení a vystájení popř. v den narození a při odstavu a změny hmotnosti byly zaznamenány. Zadokumentovány byly ztráty a příčiny ztrát sajících selat. U prasnic byla ještě určena ztráta výšky hřbetního špeku během laktační fáze. Při vyhodnocení na- měřených hodnot byl průběžný vliv statisticky korigován pomocí analýzy rozptylu. Přesné protokoly o oprašení, vedené přímo při porodu, dokládají začátek a dobu trvání porodu, stejně jako ča- sový odstup mezi narozením jednotlivých selat. Výsledky a diskuse Z důvodu malého počtu prasnic a zaměření minulého pokusu, v předcházejícím vrhu, na užitkovost se nepodařilo současně zohlednit tělesnou hmotnost prasnic. Nekorigovány byly prasnice v pokusné skupině o zhruba půl vrhu starší a v průměru o 17 kg těžší. Ztráta tělesné hmoty u prasnic: v pokusné skupině byla po- tvrzena zhruba o 1 mm menší ztráta výšky hřbetního špeku než v kontrolní skupině (4,0 mm ku 4,9 mm). Nastajovací a vystajovací hmotnosti jsou od sebe navzájem statisticky průkazně odlišné, všechny ostatní parametry užitkovosti získané od prasnic ne. Užitkovost vrhu a vývoj hmotnosti Zde nebyly kvůli relativně krátké době dávkování speciálního krmiva očekávány žádné přímé účinky. Užitkovost v odchovu, přírůstek v době kojení stejně jako hmotnost selat při odstavu nejsou od sebe navzájem statisticky průkazně odlišné (tab. 1). Zatímco možné pozitivní vlivy na užitkovost selat a prasnic nejsou statisticky průkazné, podává vyhodnocení sestavených porodních protokolů významně pozitivnější obrázek. Sledovány byly porody od 6 hod ráno do 21 hod večer, to je více než 85 % všech porodů. Noční služba nebyla ustavena. Porody trvaly prů- měrně 3 hodiny a 6 minut. 77 % sledovaných porodů v pokusné skupině proběhlo mezi 6 hodinou ráno a 15 hodinou odpoledne, v kontrolní skupině to bylo pouze 46 % porodů. Zkrmování speciálního doplňkového krmiva vedlo k tomu, že porody se uskutečnily dříve během dne (graf 1). Průběh porodu byl rovněž příznivější. Zatímco prasnice v kontrolní skupině bez Schauma Omni-S kontrola rozdíl stat. průkaznost prasnice 30 30 – – pořadí vrhu 4,1 3,7 – – celkem narozených selat 13,0 12,5 0,5 ne živě narozených selat 12,2 12,0 0,2 ne odchovaných selat 11,2 10,5 0,7 ne váha vrhu kg 77,9 74,5 3,4 ne váha při nastájení kg 280,5 257,7 22,8 ano váha při vystájení kg 245,9 220,3 25,6 ano ztráta živé váhy kg 34,6 37,4 -2,8 ne Tab. 1: Parametry užitkovosti prasnic Ověřování speciálních doplňkových krmiv, která mají pomoci během porodní fáze prasnic, potvrdilo vliv na dřívější zahájení a rychlejší průběh porodu. Pozitivní účinek Schauma Omni-S Eckhard Meyer a Claudia Thamm, LFUG, Lehr- und Versuchsgut Köllitsch

1/2012 7 přídavku doplňkového krmiva potřebovaly na porod jednoho se- lete 17 minut, v pokusné skupině to bylo statisticky potvrzených 12 minut. U starších prasnic bylo dosaženo nejvýznamnějšího efektu. Prasnice (> 4. vrh) v pokusné skupině porodily jedno sele v průměru o 10 minut rychleji než prasnice v kontrolní skupině (11 versus 21 minut). Průměrná doba trvání celého porodu byla snížena především díky podílu velmi rychlých porodů, které trvaly méně než dvě hodiny (tab. 2). U rychleji probíhajících porodů ve skupině se Schauma Om- ni-S muselo být ošetřeno méně selat (5 % versus 10 %). Shrnutí Pozitivní vliv na průběh porodu byl statisticky potvrzen. Pras- nice z pokusné skupiny se speciálním doplňkovým krmivem se Lososový olej a lignocelulóza jsou hodnotné živiny, tepelně upravená pšenice jako nosič, organické kyseliny a antioxidanty jako stabilizátory zajišťují zdraví, plodnost a vitalitu pro vysokou užitkovost a rentabilitu. Omega-3-mastné kyseliny z lososového oleje podpora tvorby tkáňových hormonů posílení nervových buněk protizánětlivé účinky zlepšení plodnosti podpora zahnízdění embryí stimulace imunitního systému Funkční lignocelulóza urychlení pasáže v tlustém střevě potlačení patogenních kmenů zlepšení konzistence výkalů protistresový účinek bez obsahu mykotoxinů a GMO Dávkování Schauma Omni-S Jako top-dresing nebo jako pevná součást krmné dávky s následujícím podílem: pro březí prasnice: 2,0 – 4,0 % pro kojící prasnice: 3,0 – 5,0 % při zapouštění: 4,0 – 6,0 % Schauma Omni-S Účinný inovativní doplněk hodiny Schauma Omni-S Ø 2:48 kontrola Ø 3:33 1 – 2 35 13 2 – 4 41 66 4 – 6 24 10 6 – 8 0 11 Tab. 2: Klasifikace porodů podle jejich délky trvání Graf 1: Rozvržení porodů v průběhu dne – od 6 do 21 hodin počet porodů 45 40 35 30 25 20 15 10 5 Schauma Omni-S kontrola 6 – 9 hod. 9 – 12 hod. 12 – 15 hod. 15 – 18 hod. 18 – 21 hod. prasily rychleji. Časový odstup mezi porody jednotlivých selat byl kratší. Toto zjištění platí především u starších prasnic, s pěti a více vrhy. Posuzovaný výrobek lze doporučit u starších zvířat, správnou pomoc při porodu ovšem nemůže nahradit.

8 1/2012 Zdraví a připravenost k výkonu jsou vedle optimalizované strategie krmení nejdůležitějšími kritérii pro vysoké libido a od- povídající kvalitu spermatu plemenných kanců. Pouze intenzivní využití v ideálním produkčním věku kance na inseminační stanici nebo ve vlastním chovném stádě pomáhá zachovat hospodár- nost (přináší ekonomický efekt). Potenciál užitkovosti kance by měl být vždy plně využit. Kanci by neměli být překrmováni energií. Nadváha snižuje kondici a chuť skákat. Pokud se vyskytnou problémy s konče- tinami může to znamenat úplné vyřazení kance. Pro zajištění záchovné potřeby kance se počítá minimálně 30 MJ ME na den. Denní přídavek v případě odběru spermatu (připouštění) je cca 10 MJ ME. Kompletní krmná směs by měla mít koncentraci ener- gie minimálně 12 MJ ME /kg. Všechna krmiva použitá v krmné směsi musí splňovat nejvyšší požadavky na kvalitu. Přítomnost mykotoxinů negativně ovlivňuje chuť skákat a současně kvalitu a objem spermatu. V porovnání s ostatními hospodářskými zvířaty je objem ejakulátu kanců relativně velký – 200 až 300 ml. Také z tohoto důvodu je důležité dbát na odpovídající zásobení aminokyseli- nami methioninem a cysteinem. Obě sirnaté aminokyseliny plní důležité funkce při spermatogenezi. Pro optimální výživu kanců je důležité dodržovat zastoupení aminokyselin – lysin : methionin/cystein = 1 : 0,7. Nedostatečný přísun aminokyselin se odráží na množství získaného spermatu. Poměr energie : lysin by měl být v kompletní krmné směsi mini- málně 1 : 0,9 a obsah dusíkatých látek cca 150 g. Vitaminy A, D, E a C doplněné ve výživě podporují „trvanlivost“ a vysokou kvalitu spermatu a současně snižují oxidativní stres. Dynamik – topdressing pro plemenné kance Dobře vybavená minerální krmiva pro březí a kojící prasnice odpovídají po doplnění Dynamikem speciálním požadavkům kanců. Dynamik se stává pevnou součástí receptury při sestavo- vání individuální krmné směsi např. na inseminačních stanicích Výživa kanců Aby byli plemenní kanci fit M.sc.agr. Henrike Kaack Zohlednění speciálních požadavků ve výživě kanců přináší vyšší vitalitu, dlouhověkost a schopnost podávat optimální výkony. kanců. Kombinací speciálních složek lze cíleně zvýšit plodnost. Organicky vázaný selen pozitivně ovlivňuje koncentraci a počet spermií v ejakulátu. Podíl abnormálních spermií klesá. Vysokou využitelnost mají další organicky vázané stopové prvky – zinek, mangan, železo, měď – a zabezpečují zásobení kanců na vysoké úrovni. Intenzivní látková výměna kanců tak umožňuje realizovat nejvyšší užitkovost – plodnost. Kvalita se vyplatí L-karnitin cíleně podporuje zásobení buněk energií. Vyšší vitalita spermií zvyšuje procento zapuštění. Množství a kvalitu spermií lze zvýšit přídavkem karnitinu. Platí: odpovídající obsahy všech vitaminů, makroprvků a stopových prvků mají příznivý vliv na vysokou kvalitu a trvanlivost spermatu. Kvalitní výživa podporuje vitalitu a dlouhověkost plemenných kanců. Vysoký obsah vitaminu C má pozitivní efekt na parametry plodnosti, především v nepříznivém období jako je např. stres při vysokých letních teplotách. Přídavek sirné aminokyseliny me- thionin má přímý vliv na spermatogenezi a zabezpečuje velmi dobrou kvalitu spermií. Ve výživě plemenných kanců musí být zajištěn správný ob- sah lysinu a optimální poměr důležitých aminokyselin. Kanec pak může plně využít rezervy v užitkovosti a je také vitálnější a ochotnější skákat. Kombinace aromatických látek a zchutňovadel zvyšuje chut- nost a příjem krmiva. Výhody omega-3-mastných kyselin Fosfolipidy ve spermiích vykazují charakteristické složení mastných kyselin. Omega-3-mastná kyselina DHA, která se ve velké míře nachází v tucích mořských ryb, je také zastoupená ve spermiích. Přídavkem Schauma-Omni-S lze zlepšit hustotu a aktivitu spermií a snížit podíl abnormálních spermií.

1/2012 9 Zdraví špárků Výživa je základ Na konci roku 2012 končí všechna rozhodující přechodná období pro skupinové ustájení prasnic – platí to i pro starší stáje prasnic. Zavedení těchto EU-směrnic může vést k častějším problémům se špárky. Příčiny jsou komplexnější. Kvalita špárků může být ovlivněna bojem o postavení, vlastnostmi podlahových povrchů, technikou krmení, stavem kondice, stájovou hygienou, opotřebováním špárků, genetikou a přirozeně také výživou. Dr. Martin Rimbach, Dr. Hans-Peter Pecher Choulostivé prasečí špárky Prasečí špárky (schéma 1) jsou citlivé a anatomicky spíše vhodné pro smíšené a měkké výběhové plochy. Ve srovnání s paznehty ostatních zvířat mají prasečí špárky relativně malé nosné plochy, na kterých ale musí stát poměrně velké množství živé hmoty (v průměru více než 300 kg). Ve srovnání s paznehty skotu vykazuje prasečí špárek velmi rozdílné zóny rohoviny s růz- nou tvrdostí. Především hraniční oblasti mezi stěnou a chodi- dlem až k měkké rohovině patky jsou náchylné na poranění. Proniknutí bakteriálních kmenů a vznik bolestivých infekcí ovliv- ňuje celý organismus a látkovou výměnu postižených prasnic. Následkem je horší užitkovost s odpovídajícími hospodářskými ztrátami. Převážná část onemocnění špárků se vyskytuje na zadních končetinách prasnic. Panaritium, zbytnění patky, trh- liny v rohovině a poškození bílé čáry jsou časté příčiny pro těžká onemocnění špárků. Ve skupinovém chovu má nekontrolovaný pohyb mnohem vyšší vliv na zdraví špárků než např. vlastnosti povrchů podlah. Prasata chodí obvykle rovně (dopředu) nebo obloukovitě, jen při střetech o postavení ve skupině nebo o krmení se od tohoto způsobu pohybu odchylují. Přitom vzniká většina poranění, převážně na zadních končetinách. Méně bojů o postavení ve skupině a méně stresu pomáhá minimalizovat zranění špárků. Kromě stavebně technických požadavků na stáj, na systém kr- mení a prostorové uspořádání je samozřejmě důležité i opti- mální zabezpečení živinami a energií s odpovídajícím zásobením vlákninou pro zajištění fyziologických potřeb i pocitu nasycení prasnic. Neboť syté prasnice jsou klidnější. Úloha výživy Odchov a zařazování prasniček do stáda musí do budoucna probíhat ještě pečlivěji. Téměř polovina prasnic vyřazených z dů- vodu problematických končetin jsou právě prasničky. Podmínky ustájení, režim výživy a složení krmiv během odchovu prasniček ovlivňují kvalitu špárků a jsou základem pro budoucí užitkovost prasnic. Krmné křivky a výkrmové krmné směsi postavené na vyso- kých přírůstcích živé hmoty patří do stájí s výkrmem prasat a ne do stájí pro odchov. Pozvolný růst ve fázi odchovu a odpovída- jící zásobení živinami pozitivně působí na vývoj kostí a špárků u prasniček. Kvalita rohoviny špárků reaguje na nabídku živin. Zatímco každá nevyváženost v zásobení živinami může mít negativní vliv na kvalitu špárků, je nabídka některých esenciálních živin velmi důležitá: 35 – 50 kg ž. hmot. 50 – 105 kg ž. hmot. obiloviny % 74,0 70,5 cukrovkové řízky % – 10,0 sójový šrot % 21,5 16,0 sójový olej % 0,5 0,5 Schaumacid tekutý % 0,5 – SchaumaLac JS 55 % 3,5 3,0 Obsah živin/kg : ME (DLG) MJ 12,7 12,4 ME (MFF) MJ 12,9 12,5 N-látky % 17,0 15,5 lysin % 1,0 0,88 vápník % 0,85 0,78 fosfor % 0,55 0,50 Tab. 1: Příklady Schaumann-krmných směsí pro odchov prasniček 1. spěnková kost 2. šlacha natahovače prstů 3. korunková kost 4. korunka 5. paznehtní kost 6. rohovina stěny špárku 7. bílá čára 8. rohovina chodidla 9. rohovina patky 10. kůže 11. vazivová střelka 12. střelková kost 13. šlacha ohybače prstů 14. pašpárek Schéma 1: Stavba špárku prasnice (KTBL) Zinek, měď a biotin pro tvorbu pevné a elastické rohoviny patek, chodidel a stěn. Zinek podporuje zdraví kůže a dobré hojení ran. Mangan je důležitý pro vývoj šlach, kloubů, chrupavek a hustotu kostí. Měď má význam pro posílení pojivové tkáně a zdravé bílé čáry. Biologická využitelnost stopových prvků je negativně ovliv- něna fytinem, který je obsažený v rostlinných komponen- tech krmných směsí pro prasata. Tato antinutritivní složka váže především zinek, ale i další dvojmocné stopové prvky (např. mangan, měď). Prase ve svém trávicím traktu nevytváří vlastní fytázu, proto je důležité přidání mikrobiální fytázy nejen pro uvolnění fosforu, ale i pro zlepšení využitelnosti a zásobení sto- povými prvky. Zvyšovat obsahy stopových prvků v krmných směsích není možné, krmivářský zákon určuje maximální povolené hranice. To znamená, že je nutné věnovat pozornost právě využitelnosti sloučenin stopových prvků. Organicky vázané stopové prvky, především vysoce hodnotné glycinové cheláty, vykazují vyšší bi- ologickou využitelnost než anorganické sloučeniny stopových prvků (oxidy, uhličitany, sírany) a mají v doplňkovém zásobení jasné výhody. Ovšem i uvnitř skupiny organicky vázaných stopo- vých prvků jsou rozdíly v biologické využitelnosti. Firma Schau- mann využívá tyto poznatky ve vývoji výrobků. Krmné směsi podle Schaumann-doporučení (tab. 1) zajišťují i při rozdílných způsobech chovu stabilitu končetin a špárků prasnic, a tím mož- nost plné užitkovosti v produkci selat. Prasnice

10 1/2012 Proti plísním a kvasinkám existují účinné prostředky pro každou situaci. Zatím je ze strany oficiálního poradenství stále poukazováno na neuspokojivou hygienickou kvalitu kukuřičné siláže z důvodu vysokého osazení kvasinkami. Často jsou průměrné hodnoty zjištěných kvasinek vysoko nad akceptovatelnou hraniční hodnotou 105 CFU/g krmiva (např. kukuřičné siláže ze soutěže LWK Schleswig-Holstein; 2008: prů- měrná hodnota počtu kvasinek z 97 sledovaných siláží: 5,7 x 107 CFU/g krmiva). Z toho je zřejmé: Největší problémy při přípravě a zkrmování kukuřičných siláží vycházejí neustále z druhotného zahřívání hmoty. Výsledkem jsou drahé ztráty sušiny, také ale mohou vznikat mykotoxiny jako produkty látkové výměny některých plísní, které zatěžují zkrmované krmivo. Toto má ne- gativní účinky na zdraví zvířat. Bonsilage Mais Pomocí speciální kombinace homo a heterofermentativních bakterií mléčného kvašení v Bonsilage Mais se daří druhotné zahřívání úspěšně potlačit. Kontrolovaná tvorba kyseliny octové díky L. buchneri stabilizuje siláže na odebírané ploše a snižuje významně ztráty sušiny. Potvrzuje to i DLG-známka kvality ve skupině 2 – zlepšení aerobní stability. Dodatečně zvyšuje Bonsilage Mais stravitelnost a koncentraci energie v kukuřičné siláži (průměr pokusů + 0,27 MJ NEL/kg su- šiny, graf 1a/b). Silážování Bonsilage Mais a CCM Stabilní siláže s vysokou stravitelností Kvasinky a plísně jsou známé jako hlavní původci zkázy po narušení vzduchotěsnosti sila a způsobují společně vysoké ztráty sušiny. Využijte Bonsilage Mais a profitujte díky zkrmování aerobně stabilních, hygienicky nezávadných a vysoce stravitelných siláží. Vaše zvířata vám vynaložené prostředky vrátí svou užitkovostí a zdravím. V popředí konzervace CCM je tvorba kyseliny mléčné. Přede- vším vysoký podíl lehce zkvasitelných uhlovodíků je pro bakterie mléčného kvašení velmi vhodným nosičem energie. Rovněž kva- sinky a plísně využívají tyto substance jako živné médium. I přes dodržení všech silážních pravidel se nepodaří v neošetřených CCM-silážích plně potlačit kvasinky a plísně, což přináší známé následky jako druhotné zahřívání a krmivo zatížené mykotoxiny. Pomocí Bonsilage CCM, biologického silážního přípravku složeného z homo a heterofermentativních bakterií mléčného kvašení pro speciální oblast CCM, se daří přeměnit efektivně přítomné uhlovodíky v kvasné kyseliny. Tak vzniká v silážích vy- vážený poměr kyseliny mléčné a octové. Homofermentativní bakterie mléčného kvašení způsobují rychlý vznik kyseliny mléčné a ve srovnání s neošetřenou si- láží nebo siláží ošetřenou kyselinou propionovou se postarají i o lepší chutnost. Kyselina mléčná je v těle zvířete dále vyu- žitelná, má pozitivní účinek na přirozenou střevní mikroflóru v zažívacím traktu. Dr. Ewald Kramer Graf 1a: BONSILAGE MAIS zlepšuje aerobní stabilitu kontrola BONSILAGE MAIS aerobní stabilita, hodiny 110 100 90 80 70 60 50 40 30 38 105 Graf 1b: BONSILAGE MAIS zlepšuje stravitelnost 85 80 75 70 65 60 55 50 45 stravitelnost, % kontrola BONSILAGE MAIS sušina organická hmota vláknina dusíkaté látky a,b statisticky průkazný rozdíl (p<0,1) 74,5a 77,9b 75,4a 78,8b 61,2a 67,0b 45,4a 49,2b Graf 2: BONSILAGE CCM – účinek na kvasinky ve srovnání s působením kyseliny 100.000 10.000 1.000 100 10 kvasinky, CFU/g krmiva 0,5 % kyselina BONSILAGE CCM podnik 1 podnik 2 podnik 3 Heterofermentativní bakterie mléčného kvašení v Bonsilage CCM zajišťují stabilitu po přístupu vzduchu do siláže. V průběhu kvašení produkuje tento druh bakterií určité množství kyseliny octové, které přímo inhibuje kvasinky a plísně, a tím výrazně snižuje ztráty způsobené druhotným zahříváním po otevření sila. DLG-známka kvality pro skupinu 2 – zlepšení aerobní stability – potvrzuje účinek. Bonsilage CCM je biologická alternativa pro bezpečnou kon- zervaci CCM a siláže ze šrotovaných kukuřičných zrn se sušinou nižší než 65 %. Bonsilage CCM se vyplatí teprve, pokud se pou- žívá jako alternativa ke konzervaci kyselinami (graf 2). Bonsilage CCM je při manipulaci zcela bezpečná a nekoro- zivní. Po té, co se dávkovač kyselin dobře vypláchne vodou, je možné dávkovat Bonsilage CCM bez dalších úprav dávkovače. 1 g Bonsilage CCM se rozpustí v 5 l vody a aplikuje se do 1 tuny silážované hmoty. Toto množství odpovídá dávce 5 l kyseliny propionové na tunu hmoty. Využijte tuto variantu konzervace a zeptejte se vašeho Schau- mann-odborného poradce.

1/2012 11 Bonsilage Tento produkt se skládá ze dvou kmenů homofermenta- tivních bakterií mléčného kvašení a zlepšuje průběh kvašení (DLG-známka kvality 1b) a chutnost travních/jetelotravních popř. vojtěškových siláží při nižším až středně vysokém obsahu sušiny. Tyto siláže vykazují vysoký podíl chutné kyseliny mléčné, nízké pH-hodnoty a velmi dobrou kvalitu rostlinného proteinu. Bonsilage Forte Bonsilage Forte (DLG-známka kvality 1b, 5a) je specialistou na travní/jetelotravní/vojtěškové siláže s nízkým obsahem sušiny. Hodnota pH je rychle a účinně snížena, i když se siláže často vyznačují nízkým obsahem lehce zkvasitelných cukrů a vyso- kou pufrovací kapacitou. Bonsilage Forte chrání rostlinný pro- tein před nadměrným odbouráváním a zabraňuje nežádoucímu kvašení způsobenému aktivitou klostridií. Speciálně vybrané homofermentativní kmeny bakterií mléčného kvašení aktivně inhibují klostridia (jediný silážní přípravek s DLG-známkou kva- lity 5a – inhibice klostridií). I přes nižší obsahy sušiny si podniky chválí prvotřídní chutnost ošetřených siláží. Bonsilage Plus V Bonsilage Plus jsou kombinovány účinky pěti homo- a heterofermentativních kmenů bakterií mléčného kvašení BONSILAGE-program – účinné silážní přípravky pro konzervaci travních porostů (DLG-známka kvality 1b, 2, 4c). Při použití pro silážní hmotu se středním až vysokým obsahem sušiny zabezpečují homofer- mentativní BMK intenzivní mléčné kvašení od počátku procesu silážování. Kontrolovaná tvorba kyseliny octové vychází z lát- kové výměny heterofermentativních bakterií a potlačuje aktivně kvasinky a plísně. Produkovány jsou siláže s vyšší stravitelností, lepší aerobní stabilitou a také lepší kvalitou proteinů. Aktuální výsledky z LWK Niedersachsen (agrární komora Dolní Sasko) a Univerzity Hohenheim tato tvrzení dokládají. Bonsilage Extra Pokud jsou podmínky pro růst hmoty jako např. na jaře 2011, delší setrvávající slunečná perioda při současně studených nocích, stoupá velmi významně obsah cukru v travních hybridech s vysokým podílem cukrů. Výsledkem jsou siláže s nezvykle vy- sokým obsahem zbytkových cukrů, hodnoty výrazně vyšší než 10 % v sušině nejsou žádnou výjimkou. Tyto siláže představují extrémně vysoké riziko druhotného zahřívání. Účinné homo- a heterofermentativní BMK v Bonsilage Extra jsou speciálně uzpů- sobeny na hmotu s vysokým obsahem rostlinných cukrů a za- jišťují jejich rozsáhlou přeměnu. Vznikají tyto kvasné produkty: kyselina mléčná, kyselina octová, 1,2-propandiol. Obsah zbytko- vých cukrů je v siláži minimalizován. Siláže, které byly náchylné na druhotné zahřívání zůstávají stabilní také po otevření sila. Pomocí Bonsilage Extra lze vyrábět i přes vysoký potenciál druhotného zahřívání aerobně stabilní a extrémně chutné siláže. BONSILAGE Se čtyřmi různými výrobky pro silážování zelených siláží má SCHAUMANN možnost nabídnout pro každý výchozí materiál a každou situaci vhodnou odpověď ve formě silážního přípravku. Produkty jsou přizpůsobeny speciálním podmínkám silážování a odlišují se díky vybraným kmenům homo- a/nebo heterofermentativních bakterií mléčného kvašení (BMK), které plní v silážích různé funkce. Schéma: Obsah sušiny ve hmotě a Bonsilage-výrobky 25 30 35 40 45 % sušiny BONSILAGE EXTRA Zabraňuje druhotnému zahřívání hmoty u trav bohatých na cukry BONSILAGE PLUS Vyšší stravitelnost a lepší aerobní stabilita BONSILAGE Zlepšení průběhu kvašení a chutnosti BONSILAGE FORTE Specialista na potlačení klostridií v silážích s nízkou sušinou Dr. Ewald Kramer

12 1/2012 V priebehu silážnych sezón rokov 2007 až 2011 sme ana- lyzovali 981 zelených vzoriek leguminóznych krmív a 1.660 vzoriek silážovaných leguminóz. Najčastejšou plodinou bola lucerna, ďalej ďateliny a miešanky týchto dvoch dominantných plodín s trávami. Vo vzorkách sa pomerne často nachádzali aj prímesy burín (pastierska kapsička, pyr a pod.), čo v niektorých prípadoch zásadne ovplyvňovnilo živinové zloženie vzoriek. V roku 2007 sme začali a na niektorých miestach už rutinne uplatňujeme monitoring silážnej zrelosti objemových krmív, ktorého princípom je poznanie dynamiky živinového zloženia jednotlivých porastov v priebehu ich vegetačného vývoja. Na základe týchto informácií sa rozhoduje o nástupe do zberu jed- notlivých parciel resp. zostavuje sa postup prác. V každoden- nom zhone nebýva totiž žiadnou zriedkavosťou, že živinovo menej hodnotný porast je zberaný z rôznych dôvodov skôr ako hodnotnejší porast, ktorý v priebehu niekoľkých dní čakania na zber stráca kvalitu a stáva sa tiež menejhodnotným. Je bežné, že denný pokles stráviteľnosti NDV v lucerne (graf 1) môže do- sahovať 0,2 %. Pri príjme sušiny 10 kg za deň to predstavuje na každú kravu o 0,5 kg nižšiu produkciu mlieka. Pri cene mlieka 0,320 € a pri 100 produkčných kravách môže strata produkcie dosahovať až 80 € denne. Preto námahy a investície vložené do systematického monitoringu vegetačného vývoja objemových krmív budú pri správnej aplikácii vždy prínosné. Rok 2010 bol poveternostne extrémny, pričom do monitoringu silážnej zre- losti bola vložená taká námaha ako v roku 2009. Je logické, že odraz týchto námah v posune kvality pozitívnym smerom nebol prakticky žiadny. Je však namieste zamyslieť aj nad otázkou, až ako hlboko by bola klesla kvalita v roku 2010, ak by sme neboli robili nič? Žiaľ zmiernenia prepadov v každodennom zhone často prehliadame, pričom je to tiež pozitívny, ale podstatne ťažšie merateľný parameter. V konečnom dôsledku, skúsenosť roku 2010 bola najpravdepodobnejším zdrojom určitej frustrá- cie a tak v roku 2011 počet monitorovacích odberov poklesol (tab. 1). No napriek tomu bol dostatočne reprezentatívny na to, aby sme na jeho základe mohli vysloviť závery a hodnotenia. Zelené leguminózy Priemerná koncentrácia NDV dosiahla v roku 2011 historické minimum 357 g/kg sušiny (tab. 2). Rekordnou je aj tá skutoč- nosť, že 70 % vzoriek dosiahlo koncentráciu od 229 do 389 g/kg sušiny, čo predstavovalo veľmi dobré východisko pre vy- soký príjem sušiny zo siláží. Priemerná koncentrácia N-látok (tab. 3) nedosiahla medzi- ročné maximum, ale bola na úrovni päťročného priemeru (230 g/kg suš.). Výborným a sľubným východiskom pre vysokú živi- novú kvalitu bola aj tá skutočnosť, že len 30 % vzoriek malo kon- centráciu pod 220 g/kg sušiny a len 10 % pod 190 g/kg sušiny. Silážování Živinová kvalita siláží z viacročných krmovín a produkcia mlieka Už päť rokov intenzívne monitorujeme vývoj v oblasti živinovej kvality objemových krmív nielen na území Slovenska, ale v posledných rokoch aj na území Českej republiky. Aj keď na kvalite minuloročných objemových krmív v súčasnosti už nemôžeme nič zmeniť, určite je prínosné zhodnotiť a uporovnať minuloročné výsledky s priebehom posledných piatich produkčných rokov a hľadať súvislosti. Je všeobecne známe a akceptované, že objemové krmivá zohrávajú kľúčovú rolu v procese efektívnej výroby kravského mlieka a zásadne tento proces ovplyvňujú. Z chovateľského hľadiska bielkovinové krmivá predstavujú z nakúpených krmív jednu zo závažných položiek a tak má veľký význam hľadať cesty ako vyrobiť viac bielkovín z vlastnej produkcie. V tomto príspevku sa sústredíme špeciálne na výrobu leguminóznych siláží a v budúcnosti aj na trávy, kukurice a ostatné konzervovane plodiny. MVDr. Tomáš MITRÍK, PhD., SCHAUMANN Agri Austria 2007 139 – 319 2008 165 – 394 2009 207 – 508 2010 215 – 495 2011 73 – 191 * sušina, NL, NDV, stráv.NDV, ADV Zdroj: FeedLab s.r.o., 2012 Tab. 1: Počet analýz jednotlivých živín* vo vzorkách čerstvej hmoty podiel vzoriek 2007 2008 2009 2010 2011 10 % 235 249 165 165 229 319 307 303 288 280 20 % 320 308 304 289 281 361 342 336 330 312 40 % 362 343 337 331 313 433 406 402 411 389 20 % 434 407 403 412 390 493 469 466 478 438 10 % 494 470 467 479 439 628 566 605 628 628 priemer 400 380 373 375 357 Tab. 2: Porovnanie koncentrácie NDV v zelených leguminózach Legenda: hodnoty vyjadrené v g/kg sušiny Zdroj: FeedLab s.r.o., 2012 podiel vzoriek 2007 2008 2009 2010 2011 10 % 107 127 116 116 129 186 192 164 163 189 20 % 187 193 165 164 190 211 219 208 211 220 40 % 212 220 209 212 221 257 259 245 249 249 20 % 258 260 246 250 250 285 285 268 266 263 10 % 286 286 269 267 264 326 326 323 306 294 priemer 234 238 223 225 229 Tab. 3: Porovnanie koncentrácie NL v zelených leguminózach Legenda: hodnoty vyjadrené v g/kg sušiny Zdroj: FeedLab s.r.o., 2012

1/2012 13 40,00 42,00 44,00 46,00 48,00 50,00 52,00 54,00 56,00 58,00 60,00 05 10 15 20 25 30 35 40 45 50 strávitenosNDV(%/48hod.) po et dni od fázy butonizácie Zdroj: Mertens, 1988 Graf 1: Stráviteľnosť NDV u lucerny od fázy butonizácie Podobne ako aj v predchádzajúcich rokoch, východiská pre výrobu živinovo vysokokvalitných siláží sa črtali veľmi dobre, avšak vplyv objektívnych faktorov (zber, konzervácia, počasie a pod.), ale nie zriedkavo aj vplyv subjektívnych faktorov pod- mienil výslednú živinovú kvalitu siláží. Siláže – NDV Priemerná koncentrácia NDV v sušine (tab. 5) dosiahla 440 g/kg sušiny a dostala sa tak veľmi blízko k päťročnému priemeru, ktorý predstavuje 449 g/kg sušiny. Je zaujímavé porovnať namerané koncentrácie NDV a ná- sledne aj koncentrácie NL z rozborov vlastných leguminóznych siláží s hodnotami NDV (tab. 5) resp. NL (tab. 7) s hodnotami v príslušných tabuľkách. Získame tak pohľad polohu a úroveň živinovej kvality svojich siláží s úrovňou Slovenska a časti Českej republiky. Pri porovnaní 40 % vzoriek, ktorých koncentrácia NDV sa na- chádza v strede rozptylu (tab. 5) je rok 2011 najporovnateľnejší a najbližší s rokom 2008. Koncentrácia NDV v sušine zásadne ovplyvňuje príjem sušiny kravami a aj preto je tento parameter veľmi dôležitý nielen z živinového hľadiska. Len 30 % vzoriek sa dostalo pod hranicu 405 g/kg sušiny, pričom koncentrácia 400 g/kg suš. predstavuje najčastejšie doporučovanú hornú hranicu v leguminóznych silážach pre vysokoprodukčné kravy. Z hľadiska živinovej kvality podľa kritéria koncentrácie NDV (tab. 6) je 14 % vzoriek zatriedených do 1. akostnej treidy, 32 % do 2. akostnej triedy a 30 % do 3. akostnej triedy. Priemerná živi- nová kvalita z hľadiska koncentrácie NDV je tesne pod úrovňou 3. akostnej triedy (2,76). Siláže – stráviteľnosť NDV Priemerná stráviteľnosť NDV bola v roku 2011 na úrovni 38,06 % a v porovnaní s rokom 2010 o 1,03 % vyššia (graf 2). Na prvý Graf 2: Stráviteľnosť NDV zelených a silážovaných leguminóz podiel vzoriek 2007 2008 2009 2010 2011 10 % 269 140 327 160 310 354 368 394 402 364 20 % 355 369 395 403 365 389 407 422 448 404 40 % 390 408 423 449 405 450 472 488 500 469 20 % 451 473 489 501 470 519 517 541 551 519 10 % 520 518 542 552 520 697 627 666 677 634 priemer 428 442 461 476 440 Tab. 4: Porovnanie koncentrácie NDV v silážovaných leguminózach Legenda: hodnoty vyjadrené v g/kg sušiny Zdroj: FeedLab s.r.o., 2012 podiel vzoriek 2007 2008 2009 2010 2011 10 % 17,30 13,40 14,80 14,20 17,50 21,53 24,90 23,35 23,42 25,00 20 % 21,54 24,91 23,36 23,43 25,01 27,43 30,40 28,75 27,94 29,90 40 % 27,44 30,41 28,76 27,95 29,91 43,67 45,80 45,12 44,90 45,30 20 % 43,68 45,81 45,13 44,91 45,31 49,47 49,94 50,95 50,06 50,08 10 % 49,48 49,95 50,96 50,07 50,09 75,02 78,84 83,00 80,30 83,00 priemer 35,98 38,89 38,61 37,03 38,06 Tab. 5: Porovnanie stráviteľnosti NDV v silážovaných leguminózach Legenda: stráviteľnosť NDV v % za 30 hod. in vitro Zdroj: FeedLab s.r.o., 2012 živina NL NDV 2011 jednotka g/kg suš. 2011 g/kg suš. 2011 trieda 1. ≥ 225 2 % ≤ 375 14 % 2 % 2. ≥ 200 – <225 14 % > 375 – ≤ 425 32 % 13 % 3. ≥ 175 – <200 37 % > 425 – ≤ 475 30 % 37 % 4. ≥ 150 – <175 28 % > 475 – ≤ 525 16 % 29 % 5. < 150 18 % > 525 9 % 19 % priemerná trieda 3,45 2,76 3,50 Tab. 6: Systém zatrieďovania živinovej kvality leguminóznych siláží a zhodnotenie leguminóznych siláží z roku 2011 (k 31.12.2011) Zdroj: Mitrík, 2010, 2012 pohľad je to symbolický nárast, avšak je potrebné nezabúdať na to, že takáto zmena stráviteľnosti v 1 kg sušiny môže ovplyvniť jeho produkčnú účinnosť o ± 0,25kg mlieka! Porovnanie hod- nôt stráviteľnosti NDV medzi zelenými a silážovanými krmivami nie je úplne objektívne, pretože zelené vzorky nereprezentujú všetkú hmotu tesne pred jej silážovaním. Vychádzajúc z ži- vinovej kvality siláží môžeme predpokladať, že stráviteľnosť NDV v silážovanej hmote bola nižšia ako 34,2 %, čo je name- raný priemer roku 2011 v zelených vzorkách. Je evidentné, že pôsobenie silážnych kyselín a mikrobiálnych enzýmov v priebehu silážneho procesu významne zvyšuje stráviteľ- nosť NDV v silážach.

14 1/2012 Siláže – NL Priemerná koncentrácia NL v sušine siláží (tab. 7) dosiahla 174 g/kg sušiny a podobne ako NDV sa nachádza veľmi blízko pri päť- ročnom priemere, ktorý predstavuje 178 g/kg sušiny. Len 16 % vzoriek dosiahlo koncentráciu nad 200 g/kg sušiny (tab. 6), ktorá je najčastejšie doporučovaným minimom pre bielkovinové siláže vo výžive vysokoprodukčných kráv. V porovnaní s rokom 2010, napriek podstatne lepším poveternostným podmienkam pre vý- robu siláží sa podarilo dosiahnuť len o málo vyššiu priemernú koncentráciu N-látok (3 g/kg suš. t.j. +0,3 %). Možno dôvodne predpokladať, že nižšie koncentrácie N-látok súvisia s výživou porastov, s ich odrodovou štruktúrou, ale aj s výskytom burín v porastoch. Kritériá koncentrácie NL v sušine pre zaradenie do 1. akostnej triedy splnili len 5 vzoriek vzoriek, čo súčasne limi- tuje aj hodnotenie výslednej živinovej kvality. Ďalších 14 % bolo zatriedených do 2. akostnej triedy. Skoro polovica siláží (46 %) bola zatriedená z hľadiska koncentrácie NL až do 4. a 5. akostnej triedy, čo je veľkou výzvou na zamyslenie sa a na hľadanie príčin a následných riešení. Kŕmne dávky s použitím takýchto siláží budú jednoznačne vyžadovať vyšší prívod koncentrovaných bielkovi- nových krmív, čo podstatne zvyšuje náklady na výrobu mlieka. Priemerná živinová kvalita z hľadiska NL sa nachádza medzi 3. a 4. akostnou triedou (3,45). Najlepšie siláže Do konca roku 2011 bolo z uplynulej silážnej sezóny analy- zovaných a hodnotených celkom 244 leguminóznych siláží. Ich Silážování podiel vzoriek 2007 2008 2009 2010 2011 10 % 104 90 88 78 89 150 146 143 135 130 20 % 151 147 144 136 131 176 170 166 159 162 40 % 177 171 167 160 163 200 200 191 186 190 20 % 201 201 192 187 191 217 217 207 201 208 10 % 218 218 208 202 209 308 264 268 234 251 priemer 187 183 176 171 174 Tab. 7: Porovnanie koncentrácie NL v silážovaných leguminózach Legenda: hodnoty vyjadrené v g/kg sušiny Zdroj: FeedLab s.r.o., 2012 čís. roz. sušina NL NDV NEL trieda výrobca 1. Siláž lucernová – 3. kosba (Vak 2) 2324-10-2011 378 227,3 372,5 5,39 1 Agricola, spol. s r.o., Šoporňa SK 2. Senáž vojtěšková 2011 – 1. seč 1373-08-2011 548 234,2 320,1 5,23 1 ZD Pňovice SK 3. Siláž lucerno-trávna – R 2613-12-2011 381 232,3 364,5 5,23 1 PD podielnikov, Sedlice CZ 4. Siláž lucernová 1444-08-2011 439 226,4 368,8 5,13 1 PD Pribeta SK 5. Siláž lucernová 2011 – 4.kosba – Jasová 2492-11-2011 472 235,3 375,0 5,06 1 AgroContract mliečna farma, a.s, Jasová SK 6. Siláž ďatelino-trávna 1281-07-2011 345 208,5 317,1 6,32 2 PD Hranovnica SK 7. Siláž lucernová – Prievaly 2125-10-2011 349 209,1 332,6 5,97 2 AGROPARTNER spol. s r.o., Prievaly SK 8. Siláž ďatelino-trávna – 2. kosba (Vak 3) BI 1848-09-2011 350 206,1 321,1 5,64 2 AGROPARTNER spol. s r.o., Prievaly SK 9. Siláž lucernová – 2.kosba 1211-07-2011 430 224,8 358,7 5,62 2 PD Ponitrie, Preseľany SK 10. Siláž lucernová 1483-08-2011 435 209,6 362,7 5,59 2 PD Kukučínov SK Tab 8: TOP 10 – leguminóznych siláží analyzovaných v agrolaboratóriu FeedLab s.r.o. – sezóna 2011 – stav k 31. 12. 2011 244 hodnotených siláží Zdroj: FeedLab s.r.o., 2012 základnými živinovými charakteristikami sme sa zaoberali vyš- šie a je zreteľné, že sa pohybujú v širokom rozptyle. Priemerná trieda živinovej kvality je na úrovni 3,5 a predstavuje neli- chotivú polohu (tab. 6). Niekto môže namietať, že priemerné čísla, porovnávanie maximálnych a minimálnych hodnôt či percentilov sú vedľajšie, a tak pre získanie komplexnejšieho, ale aj praktickejšieho pohľadu a tiež pre lepšiu motiváciu do nastá- vajúcej sezóny pozrieme sa aj na jednotlivé konkrétne rozbory. Samozrejme, že na tie najlepšie, aby sme mali méty, ktoré je možné dosiahnuť a dosahovať aj v našich podmienkach. Rebríček TOP 10 pre leguminózne siláže (tab. 8) k 31. 12. 2012 je zoradený podľa živinovej kvality a energetickej hodnoty siláží, v ktorej je uplatnené aj kritérium stráviteľnosti NDV. Je viditeľné, že aj v našich podmienkach je možné vyrobiť vysokú kvalitu. Na otázku, ako dosiahnuť takúto kvalitu dáva veľkú časť odpovede aj nasledovná situácia: ešte pred publikovaním a zverejnením týchto výsledkov požiadalo vedenie spoločnosti, ktorá má dve siláže v tejto desiatke o seminár na tému kvality a oceňovania siláží pre svojich agronómov, zootechnikov a aj ekonómov. Práca výsledky chovateľov z prvej desiatku sú najpre- svedčivejším dôkazom toho, že je možné dosiahnuť vysokú živinovú kvalitu objemových krmív aj v našich výrobných podmienkach. Podrobnejšie informácie, ďalšie detaily a vzťahy aj diskusia na silážnych seminároch spoločnosti SCHAUMANN Silážovanie 2012.

1/2012 15 V priebehu silážnych sezón 2007 až 2011 sme analyzovali 128 zelených vzoriek trávnych porastov a 758 vzoriek silážo- vaných tráv. Najčastejšou to boli trávy a ich miešanky s menším podielom ďatelín. Počty vzoriek zelených tráv odoberaných v rámci monitoringu sú relatívne nízke v porovnaní s analyzovanými silážami. Menšia intenzita a nasadenie nielen v monitorovaní trávnych porastov, ale aj celková koncentrácia na tento typ krmív nachádza svoj reálny odraz aj vo výslednej živinovej kvalite siláží. Zelené trávne porasty – NDV Priemerná koncentrácia NDV z hľadiska poasledných piatich rokov sa dostala v roku 2011 na dolnú hranicu t.j. 516 g/kg sušiny (tab. 1). V uplynulom roku 60 % vzoriek dosiahlo koncentráciu NDV pod 543 g/kg sušiny, čo vytváralo veľmi dobré východisko a možnosti pre výrobu kvalitných trávnych siláží s potenciálom vysokého príjmu sušiny pre kravy a súčasne vytváral predpoklad na výrobu trávnych siláží v 2. živinovej akostnej triede. Zelené trávne porasty – NL Priemerná koncentrácia N-látok (tab. 2) bola na úrovni päť- ročného priemeru (148 g/kg suš.). Výborným a sľubným výcho- diskom pre vysokú živinovú kvalitu bola aj tá skutočnosť, že len 30 % vzoriek malo koncentráciu pod 134 g/kg sušiny a len 10 % pod 114 g/kg sušiny. Zhruba polovica analyzovaných zelených vzoriek mala z hľadiska koncentrácie NL v sušine predpoklad pre výrobu trávnych siláží v 2. akostnej triede, podobne ako pri koncentrácii NDV. Podobne ako aj v predchádzajúcich rokoch, východiská pre výrobu živinovo vysokokvalitných siláží sa črtali veľmi dobre a dal sa predpokladať výsledné zatriedenie siláží na úrovni 2. ži- vinovej akostnej triedy. Aký bol a ako sa uplatnil vplyv objektív- nych faktorov (zber, konzervácia, počasie a pod.), ale nie zried- kavo aj vplyv subjektívnych faktorov na výslednú živinovú kvalitu siláží to najlepši dokumentujú parametre vyrobe- ných siláží. Analýze výskytu a mechanizmom pôsobenia Silážování Živinová kvalita trávnych siláží a produkcia mlieka V tomto príspevku pokračujeme v hodnotení živinovej kvality objemových krmív zo sezóny 2011. Sústredíme pozornosť nielen na výrobu, kvalitatívne charakteristiky a hodnotenia trávnych siláží, ale aj na produkčný mliekový potenciál a ohodnotenie kvality trávnych siláží. MVDr. Tomáš MITRÍK, PhD., SCHAUMANN Agri Austria Obr. 1: Prezrievajúci trávny porast z podhorskej oblasti podiel vzoriek 2007 2008 2009 2010 2011 10 % vynikajúcich 364 364 481 317 317 410 476 510 453 442 20 % výborných 411 477 511 454 443 490 494 538 499 483 40 % priemerných 491 495 539 500 484 536 540 604 597 542 20 % horších 537 541 605 598 543 591 575 639 637 617 10 % najhorších 592 576 640 638 618 674 657 739 739 704 priemer 511 516 573 545 516 Tab. 1: Porovnanie koncentrácie NDV v zelených trávach Legenda: hodnoty vyjadrené v g/kg sušiny Zdroj: FeedLab s.r.o., 2012 podiel vzoriek 2007 2008 2009 2010 2011 10 % najhorších 74 74 74 69 69 108 123 98 100 114 20 % horších 109 124 99 101 115 138 137 106 114 133 40 % priemerných 139 138 107 115 134 175 165 141 153 164 20 % výborných 176 166 142 154 165 195 192 153 175 176 10 % vynikajúcich 196 193 154 176 177 233 233 192 245 245 priemer 155 154 125 137 148 Tab. 2: Porovnanie koncentrácie NL v zelených trávach Legenda: hodnoty vyjadrené v g/kg sušiny Zdroj: FeedLab s.r.o., 2012 podiel vzoriek 2007 2008 2009 2010 2011 10 % vynikajúcich 400 386 401 412 406 457 498 482 504 454 20 % výborných 458 499 483 505 455 527 544 528 546 500 40 % priemerných 528 545 529 547 501 579 604 579 597 554 20 % horších 580 605 580 598 555 613 658 621 644 599 10 % najhorších 614 659 622 645 600 707 764 768 809 731 priemer 550 574 553 574 528 Tab. 3: Porovnanie koncentrácie NDV v silážovaných trávach (n = 164) Legenda: hodnoty vyjadrené v g/kg sušiny Zdroj: FeedLab s.r.o., 2012

týchto vplyvov je potrebné venovať pozornosť v každej výrobnej jednotke, ktorá využíva trávne siláže v širšom rozsahu. Inak sa efektívnosť trávnych siláží vo výrobe mlieka prepadá na dno. Siláže – NDV Priemerná koncentrácia NDV v sušine (tab. 3) dosiahla 528 g/kg sušiny a dostala sa tak veľmi blízko k päťročnému priemeru, ktorý predstavuje 558 g/kg sušiny. V porovnaní so zelenými vzor- kami je to 10 % nárast, čo by bolo vcelku aj akceptovateľné. Pri porovnaní 40 % priemerných vzoriek, ktorých koncentrácia NDV sa nachádza v strede (tab. 3) bol rok 2011 najúspešnejším (501 až 554 g/kg suš.). Koncentrácia NDV v sušine v tomto roz- sahu vytvára predpoklady pre vysoký príjem sušiny. Len 30 % vzoriek sa dostalo nad hranicu 554 g/kg sušiny, čo siláže, u kto- rých veľmi prudko klesá príjem sušiny a sú len okrajovo využi- teľné v kŕmení vysokoprodukčných kráv. Silážování Obr. 2: Prezretý trávny porast na juhu Slovenska podiel 2007 2008 2009 2010 2011 10 % najhorších 74 66 62 49 61 98 89 92 88 88 20 % horších 99 90 93 89 89 113 100 110 107 102 40 % priemerných 114 101 111 108 103 151 133 145 136 127 20 % výborných 152 134 146 137 128 193 169 172 158 150 10 % vynikajúcich 194 170 173 159 151 236 240 218 211 206 priemer 137 122 129 123 116 Tab. 4: Porovnanie koncentrácie NL v silážovaných trávach (n = 164) Legenda: hodnoty vyjadrené v g/kg sušiny Zdroj: FeedLab s.r.o., 2012 n = 164 NL g/kg suš. NDV g/kg suš. str NDV % 30 hod. 10 % vynikajúcich 206 406 77,40 151 454 50,37 20 % výborných 150 455 50,36 128 500 45,10 40 % priemerných 127 501 45,09 103 554 30,10 20 % horších 102 555 30,09 89 599 23,32 10 % najhorších 88 600 23,31 61 731 14,10 Tab. 5: Živinové zloženie trávnych siláží zo sezóny 2011 Zdroj: FeedLab s.r.o., 2012 živina NL NDV 2011 kvalita g/kg suš. 2011 g/kg suš. 2011 trieda 1. veľmi vysoká ≥ 170 3 % ≤ 500 30 % 2 % 2. vysoká ≥ 150 – < 170 7 % > 500 – ≤ 550 34 % 6 % 3. dobrá ≥ 130 – < 150 16 % > 550 – ≤ 600 27 % 17 % 4. nízká ≥ 110 – < 130 30 % > 600 – ≤ 650 8 % 30 % 5. veľmi nízka < 110 44 % > 650 2 % 45 % priemerná trieda 4,05 2,18 3,10 Tab. 6: Systém zatrieďovania živinovej kvality trávnych siláží Zatriedenie trávnych siláží z roku 2011 – k 31. 12. (n = 164) Zdroj: Mitrík, 2010 – 2012 Z hľadiska koncentrácie NDV (tab. 6) je 30 % vzoriek zatriede- ných do 1. akostnej triedy, 34 % do 2. akostnej triedy a 27 % do 3. akostnej triedy. Priemerná živinová kvalita z hľadiska koncen- trácie NDV je tesne pri úrovni 2. akostnej triedy (2,18), čo možno považovať za veľmi dobrý výsledok. Siláže – NL Priemerná koncentrácia NL v sušine siláží (tab. 4) dosiahla 116 g/kg sušiny a z hľadiska päťročného sledovaniaje je to najniž- šia hodnota. Len 10% vzoriek dosiahlo koncentráciu nad 150 g/kg sušiny (tab. 4), ktorá predstavuje minimum pre 2. živinovú akostnú triedu. V porovnaní s rokom 2010, napriek podstatne lepším poveternostným podmienkam pre výrobu siláží je prie- merná koncentrácia N-látok nižšia (7 g/kg suš. t.j. -5,7 %). Prak- tickým dopadom pri používaní týchto siláží vo výžive kráv budú zvýšené nároky na nákup bielkovinových krmív resp. pokles produkcie, v prípade ak nedôjde ku kompenzácii nízkej kon- centrácie N-látok. Podobne ako u leguminóznych siláží možno dôvodne predpokladať, že nižšie koncentrácie N-látok súvi- sia s výživou porastov, s ich odrodovou štruktúrou a v exten- zívnych podmienkach aj s vysokým podielom nekultúrnych tráv a s výskytom burín v porastoch. Kritériá koncentrácie NL v sušine pre zaradenie do 1. živinovej akostnej triedy splnili len 3 % vzoriek, čo súčasne predstavuje limit aj v hodnotení výslednej živinovej kvality. Len 7 % siláži bolo zatriedených do 2. živinovej akostnej triedy. Prakticky tri štvrtiny siláží (74 %) bolo zatriedených z hľadiska koncentrá- cie NL až do 4. a 5. živinovej akostnej triedy, čo je veľkou vý- zvou na zamyslenie sa a na hľadanie príčin a následných riešení. Neskorá kosba a nedostatočná výživa porastov sú najčastejšími a kľúčovými problémami vo všetkých oblastiach Slovenska (obr. 1 a 2). Priemerná živinová kvalita (tab. 6) z hľadiska koncentrácie NL sa nachádza až na úrovni 4. živinovej akostnej triedy (4,05). Živinová kvalita trávnych siláží zo sezóny 2011 a jej vý- sledné zatriedenie do akostných tried vyznieva veľmi pesi- misticky. Len 3 vzorky dosiahli v obdivoch hodnotiacich a tým aj v celkovom zatriedení 1. triedu. Len jedna štvrtina trávnych siláží dosahuje zatriedeni do prvých troch tried, čo prakticky zna- mená koncentráciu N-látok vyššiu ako 150 g/kg sušiny a koncen- tráciu NDV pod 600 g/kg sušiny. Až 75 % vzoriek bolo zatrie- dených do 4. a 5. výslednej živinovej akostnej triedy. Základné živinové parametre trávnych siláží z uplynulej se- zóny uvedené v tabuľke č. 5 tvoria základňu, ktorá umožňuje každému čitateľovi porovnať parametre koncentrácie NDV a NL z vlastných rozborov trávnych siláží a získať tak pohľad na po- 16 1/2012

Obr. 4: Najlepšia siláž v TOP 10 roku 2011 pochádza z PD Vršatec Pruského lohu a úroveň živinovej kvality svojich siláží v porovnaní s úrov- ňou Slovenska a časti Českej republiky v roku 2011. Zistiť či naše trávne siláže patria medzi vynikajúce alebo niekde nižšie je po- znanie, ktoré vytvára východisko pre pozitívnu zmenu. Najlepšie trávne siláže Do konca roku 2011 bolo z uplynulej silážnej sezóny analy- zovaných a hodnotených celkom 164 trávnych siláží. Živinovo kvalitné trávne siláže je možné vyrobiť len z kvalitných porastov (obr. 3), ktoré sú kosené v optimálnej vegetačnej fáze (radšej skôr ako neskôr) a s optimálnou technológiou kosby. Podobne ako pre leguminózne siláže, tak aj pre trávne siláže sme vyhod- notili a zostavili rebríček TOP 10 najkvalitnejších siláží (tab. 7), ktorý je zoradený podľa živinovej kvality a energetickej hodnoty siláží (v ktorej je aktívne uplatnené aj kritérium stráviteľnosti NDV). Vyrovnaná zostava piatich slovenských a piatich českých trávnych siláží predstavuje špičku, ktorá je porovnateľná s vy- spelým svetom. Je to súčasne aj méta, ku ktorej by sme sa mali aj v priemere čo najskôr priblížiť. Hodnota živinovo najlepšej trávnej siláže (obr. 4) vychá- dzajúca z: nákupnej ceny mlieka (33 centov/kg), a ďalej zohľadňujúca: trhové ceny sójového extrahovaného šrotu 46 (35 €/100kg) a kukurice (20 €/100kg), rentabilitu výroby mlieka (5 %), podiel nákladov na krmivá (45 %) je 4,44 €/100kg. Hodnota živinovo najnekvalitnejšej trávnej siláže zo se- zóny 2011 vyjadrená rovnakou metodikou predstavuje len 0,84 €/100kg a jej produkčný mliekový potenciál je len necelé 3 litre mlieka na 1 deň. U najkvalitnejšej siláže dosahuje tento po- tenciál 17 litrov mlieka na 1 deň. Čo najobjektívnejšie ohod- notenie kvality siláží je akceleračným a motivačným nástrojom nástrojom nielen pre agronómov ale aj pre zootechnikov. Výsledky pestovateľov z prvej desiatky sú najpresvedči- vejším dôkazom toho, že vysokú živinovú kvalitu a hodnotu objemových krmív je možné dosiahnuť aj v našich výrob- ných podmienkach. Podrobnejšie informácie, ďalšie detaily a vzťahy aj o stanovo- vaní hodnoty siláží (viď vyššie), a tiež diskusia k tejto problema- tike prebieha na silážnych seminároch spoločnosti SCHAUMANN Silážovanie 2012. Ak Vám okolnosti nedovoľujú zúčastniť sa na seminároch, neváhajte nás kontaktovať a budeme sa spolu touto problematikou zaoberať. čís. roz. sušina NL NDV NEL trieda výrobca 1. Siláž trávno-ďatelinová 2038-09-2011 300 179,1 405,5 5,50 1 PD Vršatec, Pruské SK 2. Senáž trávna 2474-11-2011 312 206,4 486,6 5,16 1 AGRIFOP Stakčín (Snina) SK 3. Senáž trávna 2571-12-2011 316 171,6 476,3 5,56 1 RD Krouna CZ 4. Senáž trávna 2003-09-2011 397 169,9 466,0 5,78 2 ZEPO Loukov CZ 5. Senáž trávna 1418-08-2011 259 153,7 479,2 5,12 2 ZD Koryta CZ 6. Siláž trávna - Brdo 1798-09-2011 366 150,9 424,1 5,44 2 AGROCHOV Stará Paka a. s. CZ 7. Siláž trávna (Na GPS) – Radkyně 2388-11-2011 345 156,7 487,0 4,86 2 AGROCHOV Stará Paka a. s. CZ 8. Senáž trávna 2231-10-2011 360 157,0 491,3 5,82 2 DAKNA Námestovo, družstvo SK 9. Siláž trávna (Balík) 2095-10-2011 342 159,9 486,2 4,92 2 PPD Brezov SK 10. Senáž trávna 1332-08-2011 284 157,4 450,6 5,13 2 PD Magura, Zborov SK 164 hodnotených siláží Zdroj: FeedLab s.r.o., 2012 Tab. 7: TOP 10 - trávnych siláží analyzovaných v agrolaboratóriu FeedLab s.r.o. - sezóna 2011 - stav k 31.12.2011 Obr. 3: Optimálna vegetačná zrelosť trávno-ďatelinového porastu v podhorskej oblasti so a správnou výškou kosby 1/2012 17

18 1/2012 „Čeští zemědělci jsou typičtí tím, že si neustále na něco stě- žují. My to dělat nechceme – nemáme proč, navíc víme, že to většinou k ničemu nevede,“ shodují se ředitel farmy Zdeněk We- ber s hlavním zootechnikem Miroslavem Paukertem, kteří nás přivítali v areálu zemědělského podniku v Číhani. Zdeněk Weber nastoupil do podniku Farma Číhaň, s. r. o, hned po škole na pozici zootechnika. Když mu majitelé v roce 2004 sdělili: „Od zítřka to tady budeš řídit,“ prý mu nebylo v 27 letech příliš do zpěvu. Dnes, s odstupem času, snad všichni tuší, že to tenkrát nebylo špatné rozhodnutí. Vzhled a úroveň fungování farmy pod jeho vedením to potvrzuje. Značnou měrou k tomu však přispívá dobrý a spolehlivý kolektiv pracovníků, který čítá 22 osob a v neposlední řadě také důvěra a určitá volnost v roz- hodování daná majiteli firmy. Na návštěvě v chovu Farma Číhaň jde k cíli postupně bez potřeby investičních dotací Optimismus, rozvaha, pořádek a píle. To jsou asi základní slova, která charakterizují zemědělský podnik na jihozápadě Čech v obci Číhaň nedaleko Plánice. Farma Číhaň s.r.o. zabývající se chovem dojeného a masného skotu i klasickou rostlinnou výrobou je ukázkou toho, že se dá bez přílišného plakání a bez investičních dotací postupně dosáhnout dobré úrovně podniku. Společně znamená více než individuálně Podnik je součástí zemědělské skupiny, která dohromady obdělává kolem 5000 ha. Obchod s obilím, mlékem, jatečným dobytek a další komodity realizuje společnost přes Odbytové družstvo Bítovka, kterým je členem. Přes toto družstvo rovněž nakupuje většinu vstupů: osiva, hnojiva, chemickou ochranu rostlin, minerální látky pro skot, mléčné náhražky, desinfekce nebo naftu, kdy tyto jsou pak vzhledem k množství o dost lev- nější, než kdyby je podnik nakupoval samostatně. Mléko, maso i produkty rostlinné výroby Holštýnský skot se v Číhani chová od samého začátku. První jalovice byly dovezeny z Itálie. Nyní stádo čítá 150 krav. V roce ing. Lukáš Rytina, Náš Chov Ředitel farmy Číhaň Zdeněk Weber (vlevo) a hlavní zootechnik Miroslav Paukert Rekonstruovaná budova hlavní stáje pro dojnice

1/2012 19 2003 stádo dojilo kolem 5000 kg. Avšak užitkovost se podařilo podstatně vylepšit až v posledních několika letech. V lednu to- hoto roku tvořil průměr chovaných dojených krav 9300 kg mléka při tuku kolem 4 % a bílkovině kolem 3,55 %. V letních měsících loňského roku dosahovala užitkovost až 11 000 kg mléka. Mléko putuje prostřednictvím již zmíněného odbytového družstva do Klatovské mlékárny. Podnik se také specializuje na chov masného skotu. Pastevním způsobem je chováno 250 krav plemene masný simentál. Na zdejších podhorských pastvinách se však pasou i ostatní kate- gorie jak holštýnského tak simentálského skotu. Celkový počet kusů chovaného skotu se blíží k jednomu tisíci. Společnost obdělává 1555 ha zemědělské půdy v nadmořské výšce 550 – 720 m. Půda se skládá větší měrou z trvalých trav- ních porostů (956 ha), orná půda je pak 599 ha. Na té se pěstuje ozimý ječmen (75 ha), ozimá pšenice (175 ha), řepka (100 ha), tritikále (50 ha), žito (40 ha), oves (40 ha), jeteloviny (30 ha) a ku- kuřice (85 ha). Kukuřice je z větší části jako silážní, menší část pak jako konzervované zrno CCM. Přestože je půda kolem Číhaně a Plánice samý kámen a skála a ornice dosahuje stěží 20 cm, byly výnosy v loňském „dobrém“ roce velice uspokojivé: Pšenice ozimá 6,7 t/ha Ječmen 5,5 t/ha Žito 5 t/ha Řepka 3,8 t/ha Oves 4,7 t/ha Tritikále 5,3 t/ha Podniku se společně s jeho agronomem Václavem Boučkem daří výnosy plodin každoročně zvedat, a to zejména kvůli 100% dodržování osevních postupů a bez ohledu na tržnost plodin v daném roce. Podnik má vzhledem k vysokému stavu skotu dostatečné množství hnoje, které samozřejmě využívá k vylep- šení složení půdy. Z hluboké podestýlky do boxů Holštýnské dojnice byly až donedávna chované na hluboké podestýlce ve skupinách po čtyřiceti. K jejich ustájení slouží starší rekonstruovaná budova. Se vzrůstající užitkovostí, která přesahovala v letních měsících více než 11 tisíc kg se krávy ne- dařilo udržet v čistotě i přes každodenní přistýlání. Rostly také problémy se záněty, zejména v létě, kdy se dojnice snažily ochla- zovat v mokřejších místech u napáječek. Proto společnost při- stoupila k rekonstrukci na boxy v nákladu asi milion Kč. Při naší návštěvě si krávy ještě teprve zvykaly na nové pod- mínky, některé stále uléhaly v uličkách. Je třeba přiznat, že každá výrazná změna kravám vadí. Užitkovost se dočasně sní- žila a vznikl tzv. technologický odpad v podobě krav, které byly celý život zvyklé ležet volně a do boxů se jim nechtělo. Nicméně spotřeba stelivové slámy se ze 40 balíků ustálila na osm týdně a stádo se pomalu začínalo vracet do původní formy. Investice do ustájení byla však nezbytností. Investiční dotace nejsou vždy nezbytné „Někteří nechápou mé rozhodnutí nežádat o investiční dotace, když se rozdávají. Avšak já mám takovou zkušenost, že doda- vatelská firma většinou při vědomí dotačního titulu navyšuje cenu o třetinu i polovinu. Já vždy při oslovení dodavatelské firmy hned uvádím, že vše bude hrazeno z naší kapsy a aby nám proto udělali k tomu adekvátní nabídku. Nemalou výhodou je i to, že odpadne značná administrativa spojená s čerpáním těchto in- vestičních dotací a hlavně také následné kontroly. Za posledních sedm let jsme proinvestovali jen za pomoci provozních úvěrů a leasingu přes 30 milionů korun. Podařilo se nám opravit všech sedm stájí, kompletně vyasfaltovat areály v Číhani a v Plánici a obnovit kompletně strojový park. Další značnou investicí jsou nákupy zemědělských pozemků. Ustájení mladého skotu V Plánici bylo nedávno opraveno jedno ze zimovišť pro krávy plemene masný simentál Příkladný vak kukuřice CCM

20 1/2012 Produkce mléka Kolik cukru kráva potřebuje a odkud ho získá? U přežvýkavců největší podíl cukru a velkou část škrobu fermentují mikroorganismy v bachoru. Množství glukózy, které může resorbovat v tenkém střevě, nepostačuje pro zabezpečení správné hladiny krevního cukru dojnice. Dr. Leonhard Raab Cukr (glukóza) musí být z tohoto důvodu v látkové výměně nově vytvářen (glukoneogeneze). To znamená, že kráva má dvojí potřebu cukru: pro fermentaci v bachoru a pro látkovou výměnu. Cukr není vždy stejný cukr. Co musíme zohlednit při sestavování krmné dávky vhodné pro přežvýkavce? Bachorové bakterie jsou schopné zužitkovat nejen buněčný obsah např. u trav, ale také součásti buněčné stěny. Rychlost odbourávání uhlovodíků se výrazně zpomaluje od cukrů přes škrob až po celulózu (graf 1). Součásti buněčných stěn proto setrvávají v bachoru podstatně déle. Nesmí se na ně zapomínat, protože se využívají jako funkční fermentační „struktura“. Struk- turu mohou dodávat ale jen součásti buněčných stěn s určitou minimální velikostí částic (délka řezanky). Procesy v bachoru Ze škrobu vytváří bachorové bakterie kyselinu propionovou, nejvýznamnější zdroj pro novotvorbu glukózy. Škrob je proto pro vyšší užitkovost nezastupitelný. Cukr v krmné dávce nepřed- stavuje žádný závazný komponent. Cukr je často spojován se sacharózou, známou z řepného cukru. Rostliny mohou obsahovat ovšem cukry i v jiných slou- čeninách. Přesné množství, např. u trav, lze právě z důvodu růz- ných druhů cukrů jen těžko určit. S jistotou lze říci: Obsah cukrů je obecně v praxi vyšší, než hodnoty stanovené laboratorním rozborem. Cukry mají velkou výhodu: 1. Díky rychlé fermentaci v bachoru vzniká volné místo pro nové krmivo. 2. Krmiva s vysokým obsahem cukrů jsou bohatá na energii a jsou chutná. Je proto snaha, šlechtit trávy na vyšší obsah cukrů. Laboratorní výsledky potvrzují, že se to daří. Cukry jsou v bachoru na rozdíl od škrobu, který je fermento- ván na kyselinu propionovou, přeměňovány na kyselinu másel- nou. Z této – stejně jako z kyseliny octové – může být vytvořen mléčný tuk. Proto mohou být obsahy mléčného tuku při krmení bohatém na cukry velmi vysoké. Pro zásobení krav glukoplas- tickými komponenty ovšem nic nepřispívají. Mimo jiné vznikají velká množství mastných kyselin. S klesající pH-hodnotou se zlepší podmínky pro bakterie vytvářející kyselinu mléčnou. Ky- selina mléčná ovšem snižuje pH-hodnotu 10x silněji než kyseliny octová a propionová a může rychle dojít k překyselení bachoru (graf 2). Z tohoto důvodu by neměl obsah cukru a škrobu příliš pře- sáhnout 25 %. Pouze pokud jsou v krmné dávce vyšší množ- ství škrobu stravitelného v tenkém střevě, může tato hodnota dosahovat max. 30 %. Současně je nutno zajistit dostatečné množství strukturované vlákniny pro přežvykování a tvorbu slin. Pokud obsahují kukuřičné siláže až 40 % škrobu a travní siláže až 25 % cukrů, lze jen těžko sestavit krmnou dávku vhodnou Graf 1: Rychlost odbourávání uhlovodíkových frakcí čas lehce rozpustné uhlovodíky odbouratelnost uhlovodíky součásti buněčné stěny Graf 2: Tvorba mastných kyselin v závislosti na pH-hodnotě v bachoru mikroflóra odbourávající škrob mikroflóra odbourávající celulózu kys. octová kys. mléčná kys. propionová kys. máselná acidóza 70 60 50 40 30 20 10 podíl v % 7,0 6,5 6,0 5,5 5,0 pH v bachoru Schéma 1: Zásobení glukózou – kráva s dojivostí 40 kg mléka/den zdroj: Steingass, 2005 bílkoviny kys.propionová bypasse-glukóza využitelné ve střevě kys. mléčná (škrob) 1200 – 2000 g 100 – 1300 g mléčnábílkovina látkovávýměna amino- kyseliny „zbytek“ 0 – 500 g glukóza potřeba: cca 3000g cca 1000 g intermediární látkovávýměna tělo mléko-laktóza cca 2000 g

1/2012 21 pro přežvýkavce, protože v silážích zůstává vysoký zbytkový cukr (10 % a více). Bez ošetření této hmoty silážními přípravky typu Bonsilage Plus nebo Bonsilage Extra se výrazně zvyšuje riziko druhotného zahřívání. Živé kvasinky v Ass-Co výrobcích přeměňují kyselinu mléčnou pocházející ze siláží. Protože se sou- časně potlačuje tvorba nové kyseliny mléčné v bachoru, stoupá pH-hodnota v bachoru „biologickou“ cestou. Bachorové pufry obsažené např. v Rumi Top HS nebo Rindamin BP, stabilizují pH- hodnotu „chemickou“ cestou. Průběh látkové výměny Mobilizace glukózy v látkové výměně zdravé a plodné krávy je stěžejním bodem pro vysokou mléčnou užitkovost (Voigt et al. 2005). Kráva s mléčnou užitkovostí cca 40 kg potřebuje zhruba 3000 g glukózy. Dvě třetiny se spotřebují na laktózu, zbytek pro intermediární látkovou výměnu (schéma 1). U přežvýkavců se musí největší podíl glukózy nově vytvořit. Nejdůležitějším před- stupněm je kyselina propionová. Enormní potřeba energie na počátku laktace nemůže být vět- šinou pokryta příjmem krmiva. Následky: odbourávání tělesné hmoty a vysoké zatížení jater s nebezpečím ztučnění jater. K po- krytí potřeby glukózy se využívají také aminokyseliny, které pak chybí ve vemeni pro syntézu mléčné bílkoviny. V mléce je pak nízký obsah mléčné bílkoviny. Pro zlepšení zásobení glukózou se nabízí tři cesty. Jednou možností je maximalizace příjmu energie po otelení, buď zvý- šením příjmu krmiva a/nebo koncentrace energie. Zvýšení pří- jmu krmiva je omezeno chemickými a fyzikálními faktory. Vy- soká kvalita krmiv, siláže ošetřené přípravky Bonsilage a směsné krmné dávky stabilizované Schaumasilem, má pozitivní vliv na příjem krmiv. Rovněž doplnění krmné dávky v přechodném období propy- lenglykolem a glycerinem může zásobení krávy glukózou opti- malizovat. Tyto komponenty jsou obsaženy ve výrobcích Tirsana. Podporují novotvorbu glukózy, odlehčují zatížení jater a stabili- zují látkovou výměnu, čímž podporují příjem krmiva a energie. Jako třetí možnost je vhodné, především po ukončení pře- chodné fáze, zařazení chráněných tuků do krmné dávky. V Schaumann Energy-výrobcích jsou obsažené mastné kyse- liny s dlouhým řetězcem, obcházejí játra a dostávají se přímo do mléčného tuku. Ušetří se syntéza nových mastných kyselin, což uleví i hospodaření s glukózou. V nejvyšší fázi užitkovosti potřebuje kráva více než 3000 g glu- kózy, proto má význam doplnit krmiva v přechodném období produkty řady Tirsana. Příliš vysoké obsahy cukrů v travních silá- žích popř. v krmných dávkách jako celku zvyšují nebezpečí aci- dózy. Nejdůležitějším kritériem zůstává sestavení krmné dávky odpovídající požadavkům přežvýkavců.

22 1/2012 Výživa dojnic Ass-Co Ferm Stabilnější průběh procesů v bachoru 200 různých druhů bakterií v celkovém počtu 10 miliard, 25 druhů prvoků v celkovém množství 1 milion v 1 ml bachorové tekutiny, k tomu ještě anaerobní houby. To jsou hlavní aktéři v bachoru. Jejich funkce by měly být v rovnováze. Dr.Leonhard Raab Ekosystém bachor vytváří základ pro látkovou výměnu pře- žvýkavců. Tento systém se vyvíjel tisíce let. Na jedné straně se nachází ve velmi stabilní rovnováze, na druhé straně může druh dodávané živiny např. množství škrobu a cukru a nedo- statečné zásobení účinnou strukturní vlákninou tuto rovnováhu významně narušit anebo dokonce úplně vyvést z míry. U dojnic k tomuto dochází nejčastěji formou překyselení bachoru jako následek např. příliš vysokých dávek jadrných krmiv, ve výkrmu býků díky kombinaci jadrných krmiv a kukuřičných siláží boha- tých na obsah škrobu. Pomocí pufrujících látek (obsažené v Rumi Top HS nebo Rin- damin BP) lze pH-hodnotu v bachoru „chemickou“ cestou stabi- lizovat. Pokusy o udržení rovnováhy v bachoru a řízení procesu správným směrem probíhaly s využitím rostlinných extraktů a pro- biotik. Nejúspěšnějším se jeví přidání živých kvasinkových buněk. Co jsou to živé kvasinky? Živé kvasinky jsou jednobuněčné organismy, které se rozmno- žují pučením. Největší význam mají Saccharomyces cerevisiae, které se využívají v pekárenství, při výrobě piva i vína. Pozitivní účinky u přežvýkavců jsou: 1. Spotřeba kyslíku Živé kvasinky spotřebovávají zbytkový kyslík v bachoru a vy- tváří tak lepší podmínky pro růst bakterií v bachoru. Kvasinky, snímek z elektronového mikroskopu živé kvasinky kontrola Graf 2: Příjem krmiva u čerstvě otelených krav po přidání živých kvasinek Ettle a Schwarz, 2002 21 19 17 15 13 11 9 příjem krmiva, kg/kráva a den 3 2 1 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 před otelením po otelení týdny 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 týdny po otelení Ettle a Schwarz, 2002 Graf 3: Mléčná užitkovost u čerstvě otelených krav po přidání živých kvasinek mléčná užitkovost, kg/kráva a den 45 40 35 30 25 20 15 živé kvasinky kontrola 2. Redukce kyseliny mléčné Živé kvasinky podporují na jedné straně druhy bakterií, které kyselinu mléčnou spotřebovávají. To znamená snížení kyseliny mléčné přijaté v siláži. Na druhé straně jsou potlačovány druhy bakterií, které kyselinu mléčnou vytváří, tak aby nová kyselina mléčná nevznikala nebo jen minimálně. Bachorová pH-hodnota je tak stabilizována „biologickou“ cestou. 35 30 25 20 15 10 5 Graf 1: Zrychlené odbourávání vlákniny díky ASS-CO FERM ADF-odbouratelnost v bachoru seno travní siláž kukuřičná siláž kontrola ASS-CO FERM

1/2012 23 Výsledek: V bachoru se zlepší životní podmínky pro bakte- riál ní druhy odbourávající vlákninu, odbourávání vlákniny v ba- choru je tím podpořeno (graf 1). Toto vede rovněž k vyššímu příjmu krmiva a k navýšení mikrobiálního proteinu. Se zlepšením stravitelnosti živin může být dosaženo zvýšení konverze krmiva. Tyto pozitivní efekty, ověřené již před 15 lety v rámci Schau- mann-výzkumu na statku Hülsenberg, zlepšují konverzi krmiva, zvyšují příjem krmiva a také množství využitelných dusíkatých látek v tenkém střevě. Kdy živé kvasinky? Na základě mechanismu účinku lze očekávat největší efekty u následujících typů krmných dávek: KD bohaté na škrob (s převahou kukuřičné siláže) KD s vysokým obsahem energie (vysoké dávky jadrného krmiva) KD pro dojnice s vysokou užitkovostí KD, u nichž je nutno stabilizovat pH-hodnotu z důvodu vyššího zužitkování kyseliny mléčné V roce 2002 představili Ettle a Schwarz vlastní sledování s ži- vými kvasinkami. Graf 2 názorně představuje rychlý nárůst pří- jmu krmiva po zařazení živých kvasinek. Stejným způsobem rea- guje i mléčná užitkovost. V týdnech s doplňkem živých kvasinek je dojivost vždy vyšší než bez něho (graf 3). Novější mezinárodní vyhodnocení mnohých exaktních pokusů potvrzují pozitivní vý- sledky u množství mléka a konverze krmiva. Živé kvasinky v Ass-Co Ferm Tyto speciální živé kvasinky jsou obsažené v kombinaci s ji- nými živinami v Schaumann-účinné látce Ass-Co Ferm. Obsah živých kvasinek je přizpůsoben doporučením pro výživu a od- povídajícímu minerálnímu krmivu. Tímto je v bachoru zajištěno stálé, optimální osídlení živými kvasinkami. V posledních dvou letech byl Ass-Co Ferm doplněn rovněž do výrobků Rindamast pro výkrm býků. Ve výkrmu býků jsou krmné dávky všeobecně bohatší na obsah škrobů, než je tomu u doj- nic. Ukázalo se, že zvířata krmená s Ass-Co Ferm vykazují vyšší přírůstky. Příznivé podmínky pro bachorovou fermentaci a cel- kovou látkovou výměnu jsou patrné na menších zbytcích zrn ve výkalech. Kladným vedlejším efektem jsou klidnější zvířata. Zvyšující se počet minerálních krmiv s doplňkem Ass-Co Ferm je reakcí na pozitivní ohlasy z praxe, týká se dojnic i vykrmova- ných býků. RINDAVIT LC-15 Minerální krmivo do produkční jadrné směsi RINDAVIT TMR 51 ASS-CO Doplňuje směsnou krmnou dávku RINDAVITAL ENERGIETRUNK Speciální produkt přímo po otelení SME BOVI JOD Speciální produkt pro zlepšení reprodukce RINDAMAST UNI ASS-CO Univerzální minerální krmivo pro výkrm býků se sírou SCHAUMANN-výrobky s ASS-CO FERM Vitamin B12 sehrává klíčovou roli při dělení a vzniku buněk, tvorbě krve a výstavbě koenzymů. Aktivuje tvorbu kyseliny listové a tím je esenciální pro novotvorbu glykózy (glukoneo- geneze). Bez vitaminu B12 nemohou být glukoplastické kom- ponenty – propylenglykol, glycerin a propionát – přeměněny na glukózu. Z tohoto důvodu dochází díky vitaminu B12 ke zvýšení krevního cukru, zvyšuje se příjem krmiva a sníží se zatížení játer. Praktický pokus Za normálního stavu se vitamin B12 ve velké míře odbourává v bachoru. V jednom praktickém podniku se ověřovalo, jestli podáním vitaminu B12 ve speciální formě – Tirsana 1312 – do- jde ke zvýšení koncentrace vitaminu B12 v krvi. V pokusné i kontrolní skupině bylo 15 zdravých krav. Kra- vám v pokusné skupině bylo tři dny po sobě podáno 0,5 kg Tirsany 1312. Výsledky Výsledky pokusu jednoznačně potvrzují očekávání. U krav v pokusné skupině se koncentrace vitaminu B12 v krvi téměř ztrojnásobila (graf). Pokus potvrdil, že velká část vitaminu B12 z Tirsany 1312 prochází bachorem neodbouraná a je k dispo- zici pro procesy metabolismu. Vitamin B12 v Tirsana 1312 efektivně podporuje přeměnu glukoplastických komponentů – propylenglykolu a glycerinu – na glukózu. U krav, které se nachází v negativní energetické bilanci, posiluje Tirsana 1312 látkovou výměnu, zvyšuje příjem krmiva a snižuje zatížení jater. Již po dvou až třech dávkách jsou u krav sledovány lepší výsledky. Skot / Přechodné období TIRSANA 1312 Speciální doplněk energie a vitaminu B12 Tirsana 1312 obsahuje glukoplastické komponenty: propylenglykol a glycerin, dále pak vitamin B12 , který se podílí na mnoha důležitých procesech látkové výměny. Dr. Leonhard Raab Po nasazení TIRSANA 1312 se významně zvýší obsah vitaminu B12 v krevním séru 1200 1000 800 600 400 200 kontrola TIRSANA 1312 vitamin B12 , pg/ml krevního séra kontrola TIRSANA 1312 1 2 3 dny

24 1/2012 Odchov telat Graf 1: Vývoj hmotnosti telat při různých obsazích dusíkatých látek v mléčné krmné směsi (ISF 2006) živá hmotnost (kg) 90 85 80 75 70 65 60 55 50 45 MKS (24 % NL) MKS (18 % NL) 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 týdny života +2 týdny! Intenzivní odchov telat s mléčnou krmnou směsí Hlavním cílem v odchovu telat je rychlý vývoj k vysokoužitkové, robustní jalovici a krávě. Vliv intenzity napájení v odchovu se velmi živě diskutuje. Dipl.-Ing. agr. Dirk Breer Před několika desetiletími se ještě napájelo ad libitum, např. okyseleným nápojem, později se přistoupilo k restriktivním re- žimům napájení, aby se podpořil časný příjem objemného a ja- drného krmiva. Před nedávnem se stalo středem zájmu tzv. „naprogramování metabolismu“, což představuje intenzivnější strategii napájení. Po- ukazuje se na souvislost mezi intenzitou výživy v časné fázi odchovu a úrovní užitkovosti v pozdějším produktivním životě těchto zvířat – již dlouho je toto středem zájmu v poradenství firmy Schaumann. Sledování na laboratorních potkanech ukazují, že dlouhodobý vliv úrovně výživy v časném mládí na metabolismus setrvává i v dospělosti. Nyní by mělo být toto „naprogramování metabo- lismu“ využito v odchovu telat. Cílem je, pomocí ad libitního napá- jení v prvních týdnech života docílit pozitivních efektů na mléčnou užitkovost u pozdějších jalovic a dojnic. Co od toho očekávat? Pokusy s intenzitou napájení Výzkum „naprogramování metabolismu“ u skotu je dosud v plenkách. Ověřené výsledky týkající se vlivu intenzity napájení na vylučování inzulinu u dojnic nejsou zatím k dispozici. Oblíbeným příkladem pro zvýšení užitkovosti u jalovic díky vy- sokému zásobení mlékem v telecím věku se používá v oficiálním poradenství sledování Bar-Peleda z roku 1997. Odchovávaná te- lata byla krmena restriktivně kompletní mléčnou krmnou směsí (MKS) nebo ad libitum plnotučným mlékem. Ačkoli výsledek na první laktaci u ad libitum krmených telat byl o 9,624 kg mléka vyšší než u restriktivně krmených zvířat (9,171 kg), je nutno zohlednit, že u restriktivně krmené skupiny se jednalo o skupinu s velmi malým příjmem – „hladovou sku- pinu“ (max. 3 litry mléčné krmné směsi/den), přičemž telata krmená ad libitum pila až 21 kg plnotučného mléka denně. Od- 150 100 50 0 Graf 2: Vliv obsahu dusíkatých látek v mléčné krmné směsi na denní přírůstky, příjem jadrného a příjem krmiva telaty celkem 18 % NL 20 % NL 24% NL (ISF 2006) denní příjem jadrného příjem krmiva přírůstek krmiva celkem % +35 % +45 % +25 % vodit z takto extrémních pokusů doporučení ad libitního krmení je odborně neseriózní. K tomu se většinou nezmiňuje, že skupina krmená ad libitum vykazovala po odstavu pokles denních pří- růstků až ztrátu tělesné hmotnosti v průměru 1400 g na den. Doporučení výživy Z literatury jsou známá mnohá další sledování k optimálnímu zásobení telat. U kontrolních skupin se jedná většinou o telata s nízkou úrovní výživy, která se napájela podle zastaralých dopo- ručení NRC (National Research Council, USA). 1 % živé hmotnosti určovalo množství mléčné krmné směsi (pro tele s 50 kg ž.hmot. tak 500 g mléčné krmné směsi/den). Toto pokrývá, jak ukazuje Schaumann-výzkum z let 2004 až 2006, cca polovinu skutečné potřeby nutné pro adekvátní vývoj. Novější doporučení NRC (2001) s 1,75 – 2 % živé hmotnosti pro určení množství mléčné krmné směsi – cca 1 kg mléčné krmné směsi na zvíře a den – tak odpovídají doporučením Schaumann-výzkumu. Větší vliv než zásobení energií má na růst telat obsah dusí- katých látek. Graf 1 představuje: těsný obsah dusíkatých látek v mléčné krmné směsi (MKS) prodlužuje nutnost zkrmování mléčného nápoje.

1/2012 25 Graf 3: Plán napájení pro časný odstav s mléčnou krmnou směsí s vysokým obsahem dusíkatých látek (např. Kalbi Milch Primus Protect nebo Kalbi Milch AMS) (ISF 2011) 1200 1000 800 600 400 200 0 MKS g/den MKScelkem : 38 kg/tele mlezivo možnosti dávkování: 6 l s 160 g MKS/l 7 l s 135 g MKS/l 8 l s 120 g MKS/l 0 1 2 3 4 5 6 7 8 týdny života 960 960 700 450 Mléčná krmná směs a strategie napájení Schaumann-program pro telata je založen na přesném uspo- řádání jednotlivých mléčných krmných směsí podle strategie napájení – od časného odstavu až pro konvenční odchov. Pro časný odstav se doporučují pouze MKS s vysokým obsahem du- síkatých látek z nejkvalitnějších zdrojů, Kalbi Milch AMS (45 % odstředěného mléka; 22,5 % dusíkatých látek) nebo Kalbi Milch Primus (30 % odstředěného mléka; 23 % dusíkatých látek). MKS s vysokým obsahem dusíkatých látek umožňují dosahovat vysokou užitkovost, v pokusech se to mnohokrát potvrdilo. Kromě lepšího růstu telat byl sledován vyšší příjem krmiva (graf 2). Důležitou roli při zásobení dusíkatými látkami sehrává výběr komponentů. Nezřídka se v praxi objevují MKS s 24, 26 nebo dokonce s 28 % dusíkatých látek za úžasné ceny. Obsahují ovšem často pro tele těžko stravitelné součásti, např. sóju. Při použití takových výrobků budeme na vysokou užitkovost čekat marně. Tipy pro praxi Pro telata v hlavní fázi napájení (do konce 5. týdne života) se doporučuje 960 g MKS/den. Toto množství odpovídá energií šesti litrům nezředěného plnotučného mléka, které by muselo být doplněno makroprvky, stopovými prvky i vitaminy. Vhodný plán napájení pro časný odstav s vysokým obsahem NL před- stavuje graf 3. Tento plán zajistí vhodné zásobení telat v časné fázi odchovu a časný příjem odpovídajícího množství krmiva. Přitom je třeba mít neustále na zřeteli kvalitu bílkovinných komponentů. Schaumann-program pro telata nabízí vhodné, vysoce kvalitní mléčné krmné směsi pro každou situaci, od čas- ného odstavu po konvenční odchov. KALBI MILCH AMS 45 % sušené odstředěné mléko bez rostlinných nosičů proteinu, 22,5 % dusíkaté látky, probiotikum PROVITA LE KALBI MILCH PRIMUS PROTECT 30 % sušené odstředěné mléko, 23 % dusíkaté látky, vysoce stravitelné komponenty v kombinaci s RZJ-faktorem (probiotikum PROVITA LE, speciální lignocelulóza, MCFA) SCHAUMANN-mléčné krmné směsi pro nejvyšší nároky časného odstavu

26 1/2012 Výživa dojnic Čo ohrozuje kravu? Vymenovanie všetkých rizikových faktorov by vyžadovalo omnoho väčší priestor ako je rozsah dvoch strán. Na druhej strane je pravdou, že snaha povedať všetko a naraz je prakticky takmer vždy kontraproduktívna. Problémy a stavy ohrozujúce od efektívnosti produkcie mlieka až po zdravie majú rôzny pôvod a medzi tri kľúčové patria: nízka nákupná cena, hospodárenie s telesnými rezervami po pôrode, zloženie a štruktúra kŕmnej dávky. Nízka nákupná cena mlieka V roku 2009 sme na Slovensku veľmi silne pociťovali priam krutý vplyv tohto faktora. Avšak tento problém sa dotýkal nielen celej Európy ale aj Spojených štátov amerických. Prežitá kríza by mala byť vždy posilnením ale aj poučením. Na otázku, ktoré manažérske rozhodnutia boli v podmienkach štátov Illinois a Minnesota správne a ktoré nesprávne odpovedalo 32 popred- ných výživárov, 9 veterinárov a 10 pedagogických pracovníkov z oblasti poľnohospodárstva (Hutjens, 2010). Koncentrácia na kvalitu objemových krmív je považovaná za najsprávnejšie rozhodnutie. Udržanie vysokého pracovného nasadenia a odol- nosť voči tlaku obsadilo druhú priečku. Zvýšená koncentrácia a pozornosť zostavaniu a vybilancovaniu kŕmnych dávok dali respondenti na tretie miesto. Z nesprávnych rozhodnutí sa na prvých dvoch priečkach s vysokým „náskokom“ umiestnili zni- žovanie príjmu krmiva vplyvom vyradenie krmív z kŕmnych dávok a obmedzovnie resp. kvality t.j. stráviteľnosti živín je na prvom mieste ovplyvňovaná produkcia mlieka a podiel nákladov Na čo sa sústrediť vo výžive kráv v nadchádzajúcom roku? MVDr. Tomáš MITRÍK, PhD. SCHAUMANN Agri Austria GmbH & Co. KG V snahe dosiahnuť čo najvyššiu efektívnosť vo výrobe kravského mlieka sa každý deň stretáme s novými problémami a s nimi prichádzajú aj nové výzvy. Tí, ktorí vydržali chovať kravy a vyrábať mlieko až doteraz a pohybujú sa s produkciou okolo priemeru a nad ním, majú nádej do budúcnosti. Čo robiť, ako postupovať a k akej tendecii, či k akým trendom sa pridať, to sú veľmi dôležité otázky. Ešte dôležitejšie sú však správne odpovede a z nich plynúce rozhodnutia. Prechodové alebo tranzitné obdobie u kráv predstavuje kľúčovú periódu v každom produkčnom cykle. Počas sto dní sa rozoduje aj otom, aký bude efekt z nasledujúcich 350 až 400 dní. Východisko a základ úspechu vo výrobe mlieka sa formuje úspešným zvládnutím prípravy kravy na pôrod počas posledných 30 dní gravidity a následne za tým aj úspešným rozbehom laktácie počas prvých 60 až 70 po pôrode. Za chyby sa draho platí a zvlášť v tejto veľmi citlivej fáze. Preto nezaškodí na prelome rokov pripomenúť si niektoré z kľúčových zásad a tiež doplniť, čo nové pribudlo v poznaní tranzitnej fázy života kráv. na záchovnú dávku stúpa, čo negatívne ovplyvňuje efektívnosť výroby. Následky rôznych „osvedčených redukcií“ môžeme vidieť ešte aj dnes na jalovociach a prvotelkách, ktoré boli „postihnuté“ obmedzeniami v tomto období. Príkladov rôznych prístupov a rozhodnutí je nemálo a najcharakteristickejšie to vidieť pri pohľade na chovateľov v klimaticky kontrastných podmienkach. Viacero chovov v podtatranských podmienkach udržalo resp. dokonca aj zvyšovalo produkciu mlieka, pričom na druhej strane nebolo zriedkavosťou, že situáciu nezvládli niektorí chovatelia z produkčných oblastí. Následky nesprávnych rozhodnutí, ktoré sa dotýkali najmä tranzitného obdobia kráv boli ťažké. Kravy, Graf 1: Maximálne tolerovateľná zmena živej hmotnosti po pôrode pri kondičnom skóre BCS od 3,00 do 4,50 Obr. 1: Zasušená krava – požieranie pôdy

1/2012 27 ktoré sa dostali mimo betónovú plochu mali snahu všemožne kompenezovať následky nedostatkov v ich výžive (obr. 1) nielen olizovaním predmetov, ale aj masívnym požieraním pôdy. Aj v súčasnosti na Slovensku registrujeme nielen chýry, ale aj reálny trend poklesu nákupných cien mlieka, čo nemožno po- važovať za dobrý signál. O to dôležitejšie venovať maximálnu pozornosť aj detailom, o ktoré sme sa v minulosti nezaujímali a považovali sme ich za vedľajšie: nemali by sme sa spoliehať na tabuľkové hodnoty zloženia krmív, ale poznať reálne živinové zloženie používaných krmív a pravidlen sledovať zmeny, pravidelne zostavovať a prehodnocovať kŕmne dávky a ich zloženie, pri zostavovaní kŕmnych dávok používať maximum dostup- ných a použiteľných parametrov na dosiahnutie optimálnych koncentrácií a pomerov živín, pri zaradení nového druhu krmiva alebo iného komponentu či doplnku do kŕmnej dávky sledovať nielen krátkodobý, ale aj dlhodobý vplyv na efektívnosť výroby mlieka, hľadať a využívať všetky možnosti, ktoré poskytuje riadená výživa kráv na zachovanie ich zdravia, efektívnu produkciu mlieka a dosiahnutie primeraných reprodukčných parametrov. Zmena hmotnosti V popôrodnom období dojnica aktívne využíva telové rezervy na produkciu mlieka. Tento mechanizmus môžeme považovať za fyziologický, pokiaľ sa pohybuje v primeraných hraniciach. V momentoch, keď sa vymyká spod kontroly nastáva pre kravu krízový stav a silná metabolická záťaž. maximálna denná strata hmotnosti by nemala prekročiť 2,5 až 3,0 kg za 1 deň, pričom kulminácia straty hmotnosti by sa nemala posúvať za 14. až 21. deň po pôrode (graf 1). Chudnutie by malo skončiť v zá- vislosti na kondícii a telesnom rámci najneskôr v 60. až 80. deň po pôrode a celková strata hmotnosti by nemala presiahnuť 80 až 110 kg (INRA, 2007). So zrýchľovaním a prehĺbovaním straty hmotnosti a taktiež s posunom jej „dna“ do neskorších období sú spojené nielen priame straty spôsobené nižšou produkciou, zhoršovaním reprodukčných a zdravotných parametrov, ale aj s trvalým poškodením zdravia kráv, ktoré sa bude prejavovať pri nasledujúcich záťažiach. Aj od zvládnutia tohto mechanizmu sa odvíja predĺžovanie produkčného veku kráv, ktorý je silným intenzifikačným faktrorom efektívnosti produkcie mlieka a chovu kráv. Kľúčovú úlohu v mechanizme uvoľňovania a využívania telo- vých rezerv predstavuje metabolizácia vlastného tuku (lipomo- bilizácia). Ak prebieha veľmi intenzívne, dochádza k zvyšovaniu hladiny neestirifikovaných mastných kyselín v krvi a k silnej zá- ťaži až poškodeniu pečene. Obdobie troch týždňov po pôrode je pre kravu jedným z najcitlivejších v jej živote a doliehajú na ňu: stres a záťaž z fyziologických zmien súvisiacich s pôrodom, adaptácia na prostredie v novej skupine, zmena kŕmnej dávky, nedostatočne rozvinutá bachorová fermentácia, nízka fermentačná výkonnosť bachorovej mikroflóry, využívanie telových rezerv na produkciu mlieka. Pri rýchlom vzostupe produkcie počas prvých troch týždňov laktácie, ale aj nedostatočnej a nesprávnej výžive dojníc pred pô- rodom sa veľmi dynamicky zväčšuje a prehlbuje negatívna ener- getická bilancia (graf 2: červená plocha). Súčasne kulminuje aj potreba bielkovín nedegradovateľných v bachore, čo spolu Graf 2: Potreba energie a bielkovín (PDIM, PDIA) vo vzťahu ku kapacite bachora pre príjem objemových a koncentrovaných krmív rozhodnutie/sústredenie sa VÝŽIVÁRI VETERINÁRI VEDA CELKOM kvalita objemových krmív 42 4 19 65 zostať v kurze 36 4 16 56 bilancia dávok/živín 29 8 12 49 stratégia pripúšťania 25 6 0 31 zložky a kvalita mlieka 14 5 4 23 prispôsobenie financií 11 0 3 14 použitie vedľajších prod. 10 0 0 10 manažment práce 5 0 0 9 vyraďovanie krmív 41 14 11 66 obmedzovanie doplnkov 29 5 9 43 nezostať v kurze 16 3 1 20 zníženie kvality obj. krmív 7 8 4 19 menší záujem o paznechty 12 2 1 15 zlý komfort kráv 10 3 0 13 prekrmovanie výpalkami 3 0 6 9 bez záznamov o produkcii 3 0 3 6 Tab. 1: Správne a nesprávne rozhodnutia v roku 2009 vo výrobe mlieka Legenda: bodovanie: 3, 2, 1 bod na prvé tri zvolené rozhodnutia Zdroj: Hutjens, 2010 vytvára veľmi zložité prostredie. Maximum potreby bielkovín kul- minuje v 2. až 3. laktačnom týždni. Dojnica s produkciou 7.000 až 9.000 kg mlieka má na začiatku laktácie potrebu: 4 – 5 násobku záchovnej potreby energie 5 – 6 násobku záchovnej potreby bielkovín. Príjem živín z krmív je na začiatku laktácie je veľmi obmedzený tým, že objem bachora sa znižoval vplyvom rozvíjajúceho sa plodu a plodových obalov. Príjem krmív, zvlášť objemových zá- visí hlavne od kvality objemových krmív (stráviteľnosť NDV). Pri

28 1/2012 vysokej kvalite objemových dosahuje príjem živín 70 až 80 % svojho maxima už v druhom mesiaci laktácie (Wolter, 1997). V prípade nižšej kvality je to podstatne neskôr, čo negatívne ovplyvní nielen produkciu, ale aj reprodukciu. Čím vyššia je po- treba kompenzácie prívodu živín cez mobilizáciu telových rezerv, tým vyššie je riziko závažných zdravotných problémov (steatóza pečene, ketóza, mastitídy, metritídy, laminitídy atď.) a tým sú aj vyššie straty na produkcii mlieka. Pri nedostatočne zvládnutej príprave kráv na pôrod trvá 2 až 3 týždne adaptácia bachoro- vej mikroflóry a 5 až 6 týždňov rozvoj bachorových kĺkov pre zvýšenie jeho rezorbčnej kapacity. Je to najrizikovejšie obdobie v živote kráv. V každodennej praxi na podporu energetického metabolizmu a v záujme čo najrýchlejšieho prekonania negatívnej energetic- kej bilancie podávame kravám (najlepšie vnápoji alebo nálevom) glukoplastické energetické zložky (zvyčajne propylénglykol, glycerol, propionáty a ich rôzne kombinácie). Toto je však po- hľad len z hľadiska prívodu energie. Pomerne často pritom zabú- dame na ostatné „stavebné“ prvky energetického metabolizmu, ktoré majú nenahraditeľné miesto a úlohu. Jedným z nich je aj vitamín B12 , ktorý zohráva kľúčovú úlohu nielen v metabolizme bielkovín, kde dochádza k tvorbe metio- nínu z homocysteínu pomocou metylkobalamínu. Veľmi vý- znamnú úlohu zohráva aj v energetickom metabolizme, kde sa adenosylkobalamín zúčastňuje na tvorbe sukcinylkoenzýmu A a ten zohráva kľúčovú úlohu v tvorbe propionátu v ener- getickom metabolizme kravy (Schwab a kol. 2005; Bützer, 2008; Suttle, 2010). Pri jeho nedostatku nenastupuje očakávaný nárast laktácie, naopak klesá žravosť a dramaticky stúpa záťaž pečene. Využívanie propionátu v energetickom metabolizme je teda významne podmienené vitamínom B12 . Nemali by sme zabudnúť ani na kľúčový stavebný prvok vitamínu B12 ktorým je kobalt (obr. 2), a ktorý je pre syntézu tohto vitamínu (u kravy aj bachorovou mikroflórou) nevyhnutný. Dostatočné zásobenie organizmu vitamínom B12 a kobaltom má zásadný vplyv na zni- žovanie hladiny neesterifikovaných mastných kyselín (NEMK). Pri sledovaní vplyvu injekčnej aplikácie vitamínu B12 kravám do- chádzalo k 30 až 40%-nej redukcii ich hladiny (TopAgrar 7/2011). Avšak aj pri použití aplikácie účinných látok cez perorálny nálev došlo v porovnaní s injekčnou formou aplikácie až k trojnásob- nému zvýšeniu hladiny vitamínu B12 v krvi a k zníženiu hladiny NEMK v krvi až o 54 % dosiahol Fürll a kol. (2011). Vitamín B12 má pozitívny vplyv má aj na produkciu mlieka (Elliot a kol. 1977; Croom a kol. 1981; Girard a Matté 2005). Zloženie a štruktúra kŕmnej dávky Tak ako krásu mozaiky na jednej strane vytvára kombinácia a postavenie mnohých malých častí, z ktorých každá sama osebe je len jedným malým kamienkom, tak aj efektívnosť produkcie mlieka je postavená na zvládnutí mnohých a rôznych detailov, ktoré len v kombinácii a vo vzájomnej súčinnosti tvoria vý- chodisko pre dosiahnutie pozitívneho výsledku. Na úspešnosť a efektívnosť kŕmnej dávky vplýva nielen jej komponentné zloženie a živinové vybilancovanie, ale aj presnosť kŕmenia, správna technológia prípravy kŕmnych dávok, programové modelovanie kŕmnych dávok a hľadanie najefektívnejších al- ternatív, či využívanie nových účinných doplnkov (Hutjens, 2010) a ďalšie intenzifikačné faktory. Efektívna produkcia kravského mlieka vyžaduje dosta- točné poznanie a zvládnutie problematiky vo veľmi širokom okruhu. Ďalej je nevyhnutné čo najlepšie poznať aj vzá- jomné súvislosti a prepojenia medzi jednotlivými zložkami tohto systému. Takto vytvárame predpoklady pre to, aby naše cielene zamerané aktivity boli skutočne a čo najskôr aj prakticky merateľné a efektívne. A tak na jednej strane kvalifikované a kompetentné zostavenie kŕmnej dávky a na strane druhej cielený pozitívny zásah a podpora metabo- lizmu kravy v popôrodnom období prípravkomTirsana 1312 predstavujú okrem mnohých ďalších možností postupy ve- dúce k úspechu v maštali. Výživa dojnic Obr. 2: Vitamín B12 a kobalt Graf 3: Hladina neesterifikovaných mastných kyselín a vitamínu B12 v krvi kráv po aplikácii prípravkov: Catosal (parenterálne) a TIRSANA 1312 (perorálne)

1/2012 29 Úspěšnost koncepce odchovu telat S linií KALBI MILCH Protect Začínáme v přelomu let 2007 a 2008, kdy úhyn telat každoročně končí někde nad 15 % z počtů narozených v jednotlivých letech. Na úvod něco o podniku, o němž je řeč. Jedná se o země- dělský podnik prostějovského okresu, konkrétně Zemědělské obchodní družstvo se sídlem v Plumlově. Jde o podnik s 550 ha půdy a chovem skotu. Ustájeno je 120 dojnic ve vazné stáji původně pro200 kusů, zde jsou společně s dojnicemi jalovice od jednoho roku až po jalovice vysokobřezí. K tomu se podnik vě- nuje ještě výkrmu býků v průměrném stavu 55 kusů a odchovu 70 kusů telat. Rostlinná výroba produkuje kromě krmných plodin pro dobytek také pšenici, ječmen, řepku, hořčici a v některých letech také kukuřici na zrno a mák. Začátek změn v odchovu telat je datován do roku 2008, kdy v jeho počátku byl zakoupen krmný vozík Milktaxi, to umož- nilo krmit všem telatům vždy stejné mléko o stabilní teplotě. Napájení telat bylo zprvu hladinové, až koncem roku jako další opatření bylo zavedeno používání kbelíků s cucáky. Nejprve byly všechny odchovné boudy opatřeny kbelíky. Docházelo však k ničení cucáků telaty, někdy k vyhazování kbelíků a výjimečně i k jejich rozbití. Později bylo zavedeno použití jen 10 kbelíků, což se projevilo jako dostatečné vzhledem k rychlosti pití telat. Ostatní kbelíky jsou využívány pro podávání vody. Telata jsou ustájena v individuálních boudách do věku 6 až 8 týdnů, kdy jsou převáděna do skupinových boxů na odchovně. Hygiena prostředí v individuálním ustájení je na velmi nízké úrovni, neboť boudy jsou vesměs staré a při použití vysokotlakého čis- tiče by se polovina z nich rozpadla. Krmeno bylo od konce roku 2007 do počátku roku 2009 mléko KALBI MILCH FIT Sauer, tedy okyselená mléčná náhražka, přesto se jak vyplývá z přiložené tabulky nepodařilo pohnout s ukazateli úhynu ani o kousíček dolů. Nadále se vyskytovaly průjmy, často končící úhynem. Neustále také rostla spotřeba rehydratačních přípravků. V roce 2009 začal přechod na nový druh náhražky s označením KALBI MILCH FIT Protect s obsahem hemicelulózy a mastných kyselin se středně dlouhým řetězcem. Doplněním bylo v prvním roce také použití KALBI START Protect. Tento přípravek byl používán již do mleziva a postupně i do náhražky. První do- jem byl spíše negativní, neboť se zdálo, že telata rostou pomaleji, než dříve. V závěru prvního roku použití této kombinace se již začalo projevovat snižování výskytu průjmů a úhynů. Proto byl tento koncept ponechán i pro rok 2010 s tím, že v jeho průběhu z důvodu úspor bylo ukončeno používání KALBI START Protect. V tomto roce došlo k radikálnímu zlomu, pokles úhynů byl téměř deset procent, poklesla rovněž výrazně spotřeba rehydratačních přípravků, přibližně šestinásobně. Praktickým poznatkem z něko- likaletého použití těchto výrobků je výborný baktericidní účinek uváděný u tohoto výrobku, kdy jeho vlivem patrně došlo k vyčiš- tění prostředí a vymizení průjmů bez použití desinfekce. Mírné průjmy se dnes mohou u některých telat vyskytnout pouze při přechodu z mleziva na MKN, což přičítáme nepoužívání přípravku KALBI START Protect, jak bylo popsáno dříve. Tento problém ře- šíme preventivním podáním přípravku Isolyt po tři dny. Tento pří- pravek je také jediným, který používáme při náhodném výskytu průjmu u telat. Jeho nespornou výhodou je možnost použití do mléka, čímž teleti poskytujeme dostatek přirozených živin místo míchání jiných nápojů bez zkrmování mléka. Telatům je po celé tři roky sledování krmen statér Kalvi A. Tento vykazuje vyšší obsah dusíkatých látek než ostatní na trhu, jeho největší předností je však vyšší obsah vitamínů, což souvisí s vytvářením imunity telat. Tyto ho velmi rády přijímají, dokonce některá v prvním týdnu života, vždy však do konce druhého týdne. To zajišťuje rychlejší růst a rozvoj předžaludků u mláďat. Má patrně souvislost i s lepší imunitou telat a výskytem one- mocnění vzhledem k odchovným podmínkám jen ojedinělým. Pro úplnost obrazu je třeba zmínit, že zlepšené výsledky od- chovu telat mohou mít souvislost se zlepšením imunity přes dojnice, zde však je třeba podotknout, že suchostojné dojnice i dojnice v přípravě jsou ustájeny s jalovicemi a také s nimi kr- meny, tedy krmná dávka je kompromisní spíše pro růst jalovic než pro dojnice. Jen v přípravě je doplněna směs s vyrovnáním potřeby živin, podávaná na koryto individuálně. V posledních dvou letech se rovněž potýkáme s ne zrovna nejlepší kvalitou objemných krmiv a v roce 2010 jich byl i množstevní nedostatek. Ještě je nutno zmínit podíl veterinární činnosti na úseku te- lat. Také zde došlo k výraznému posunu směrem dolů, zatímco v roce 2008 bylo očkováno téměř vše, co se dochovalo, tak vloni to bylo celkově jen asi 12 kusů s onemocněním pupku či re- spiračními obtížemi. Telata nejsou vakcinována vůbec, jedinou vakcinací je Kolibin u dojnic a jalovic asi jeden měsíc před po- rodem. Při narození je použit přípravek Kalbiferm pro posílení imunity telat. 2006 2007 2008 2009 2010 otelení 128 131 145 136 142 úhyn 17 16 23 25 10 % úhynu 13,3 12,2 15,9 18,4 7,0 Tab.: Na návštěvě v chovu ing. Zdeněk Matoušek, zootechnik Zemědělské obchodní družstvo se sídlem v Plumlově

30 1/2012 Bioplyn Jak se projevují unavené bakterie? Stopové prvky Zásobení fermentoru stopovými prvky by mělo být překontrolováno nejpozději při prvních projevech jejich nedostatku a po jeho případném potvrzení by měly být chybějící prvky doplněny. Optimální řízení procesu a co možná nejlepší využití substrátů v podstatě předpokládá specifické doplnění, které vyloučí jak podprůměrné zásobení, tak i přezásobení. Dr. Harald Lindorfer, Pinneberg, SRN Překlad: Ing. Jaroslava Zachová, Ph.D. (SCHAUMANN ČR, s. r. o.) Na čem závisí obsah stopových prvků ve fermentoru? V první řadě jsou zodpovědné za koncentraci makro- a mikro-prvků ve fermentoru dávkované substráty. Statková hnojiva (kejda, hnůj, atd.) většinou obsahují značné množství stopových prvků. Ty jsou opět ve velké míře závislé na výživě zvířat, konkrétně na krmení minerálních doplňků. Koncentrace mikroprvků v energetických rostlinách jsou nízké a mezi druhy se příliš neliší. Hlavní roli hraje především odlišný příjem rostlin makro- a mikro-prvků z půdy, resp. půdní zásoba. Na obrázku 2 je znázorněn regionální výskyt wolframu a selenu v bioplynových stanicích v Německu, do nichž jsou dávkovány výhradně energetické rostliny. Kyseliny stoupají Obsah prvků v substrátech, a tím také ve fermentoru, může mimo jiné také ovlivnit klima (množství srážek), eventuelně ztráty silážních šťáv. Složení obsahu fermentoru je také závislé na počtu zvířat. Tabulka 1 ukazuje rozdíly v obsazích některých mikroprvků a makroprvků ze vzorků odebraných z bioplynových stanic. Faktor mezi naměřenou minimální a maximální hodnotou vyjadřuje míru rozdílů. Proto doplnění stopovými prvky je nutné přizpůsobit individuálním potřebám příslušného fermentoru. Které symptomy jsou typické pro nedostatek mikroživin? Ne- dostatek důležitých živin se projevuje většinou tím, že se zvýší obsah organických kyselin, zejména kyseliny propionové a niž- ších mastných kyselin s delším řetězcem jako je např. kyselina iso -valerová a iso-máselná. To vede k inhibici metanogeneze, která může přejít až k okyselení celého fermentoru. Plný výkon bio- plynové stanice je ještě možné udržet nějakou dobu zvýšeným dávkováním substrátu. To vede kromě pomalého navyšování organických kyselin k nahromadění nedostatečně odbourané biomasy ve fermentoru. Toto je další typický projev nedostatku stopových prvků – zvyšující se viskozita, a tudíž horší promí- chatelnost obsahu fermentoru nebo intenzivnější tvorba krust. Dalším z typických symptomů je také pomalé snížení obsahu metanu v bioplynu. V zařízení, které je kontinuálně zásobeno specifickými stopovými prvky, nejsou detekovatelné žádné nižší mastné kyseliny s delším řetězcem jako je kyselina máselná, vale- rová nebo kapronová. Také úroveň kyseliny octové a propionové je velmi nízká, protože je v populaci dostatek metanogenních mikroorganismů, které rychle odbourají kyseliny vzniklé během hydrolýzy. Díky vysoké populační hustotě metanogenů reagují takováto zařízení mnohem klidněji na technologické poruchy i na chyby jako je „překrmení“ a dají se po odstávce kvůli údržbě a opravám podstatně rychleji přivést k plnému výkonu. Graf 1 znázorňuje průměrný nárůst bakteriální biomasy v hlavním fermentoru u 60 bioplynových stanic po kontinuál- ním dávkování individuálně sestavené směsi stopových prvků. Díky úplnému rozkladu všech využitelných živin substrátu je také redukován zbytkový potenciál metanu v koncovém skladu a je zlepšena míchatelnost obsahu fermentoru. V praxi se potvrdilo, že během přidávání stopových prvků do zařízení, která nedávkovala žádná nebo málo statkových hnojiv, došlo k podstatnému navýšení produkce bioplynu, a tudíž vý- konu kogenerační jednotky. Pravidelné přesné analýzy Koho by mělo doplnění stopových prvků zajímat? Pro stopové prvky platí, že přezásobení nemá žádné výhody oproti dobrému zásobení. Dokonce může vzniknout v nejhorším případě inhibice procesu. Ve fermentoru bez nedostatku byť jen jediného důle- Obr. 1: I bioplynové stanice s nedostatkem stopových prvků mohou po jejich doplnění běžet na plný výkon. Tab. 1: Rozdíly v koncentraci N-NH4 g/kg ve vzorku Na g/kg suš. S g/kg suš. Cu g/kg suš. Fe g/kg suš. Mo g/kg suš. Minimum 0,3 0,37 0,5 7,3 280 0,26 Maximum 6,97 75,3 15,8 501 20160 9,53 Průměr 2,77 4,5 1,84 52,24 2413 2,6 Faktor 23 204 32 69 72 37 Některé makro- a mikro- prvky ve fermentorech bioplynových stanic (n=700). Poslední řádek – faktor vyjadřuje podíl mezi maximální a minimální hodnotou.

1/2012 31 žitého prvku se neprojeví přídavek stopových prvků. Při zjištění nedostatku je třeba začít přemýšlet o doplnění. Vyskytnou-li se již symptomy nedostatku nebo poruchy pro- cesu, je jejich použití doporučeno v každém případě. Přesná analýza není tak jednoduchá z důvodu nízké koncentrace stopo- vých prvků jako i komplexního složení a vysoké viskozity obsahu fermentoru. Navíc hraje významnou roli biologická využitelnost potřebných stopových prvků. Pro stanovení zásobení biologicky dostupných stopových prvků ve fermentoru je nutná náročná příprava vzorku a vysoce citlivé přístroje. Často jsou výše jmenované symptomy pro nedostatek stopo- vých prvků nespecifické. Je mnoho dalších příčin, které mohou vést k poruše procesu fermentace nebo nižšímu výkonu zařízení, jako např. kolísání teploty, inhibice amoniakem nebo přítom- nost jiných inhibitorů, popř. jen nedostatečný efekt míchacího zařízení. Proto se před dávkováním individuálně připravovaných směsí analyticky zjišťuje, zda se nedostatek stopových prvků po- tvrdí. V některých případech se může účinek stopových prvků projevit, po té co jsou z procesu vyloučeny inhibitory. Jedním z problémů v bioplynových stanicích je například inhibice amo- niakem. V lehčích případech amoniakální inhibice dojde jen ke snížení výtěžnosti metanu. Závažnější případy intoxikace amoniakem mohou končit kompletním kolapsem produkce bioplynu. Ve fermentoru s velmi vysokým obsahem dusíku může být po po- dání kombinovaného přípravku složeného z účinného komplexu vyvazující amoniakální dusík a specifických stopových prvků vý- těžnost bioplynu opět výrazně navýšena. Pro maximální využití podpory na výrobu elektrické energie z obnovitelných zdrojů je žádoucí provozovat zařízení na plný výkon. Výpadky produkce bioplynu působí nepříznivě na celkový roční ekonomický výsledek a je jedno zda v důsledku inhibice biologie fermentace nebo nedostatkem substrátů. Sníží-li se pro- a) wolfram b) selen Obr. 2: Rozdíly v zásobení mikroživin Ve fermentorech bioplynových stanic dávkující výhradně energetické rostliny (n=600) vozovateli 500 kW bioplynové stanice výkon o 5 %, dosahuje jeho ztráta z prodeje elektřiny za rok cca jeden milión korun. Při poklesu průměrného výkonu zařízení o 15 %, činí tato ztráta téměř cca tři milióny korun za rok. Náklady při pravidelném dáv- kování stopových prvků činí pro takto velké zařízení 200 – 300 tisíc Kč za rok. Použití individuálně namíchaných směsí stopových prvků navíc zvyšuje výtěžnost metanu a stupeň odbouratelnosti. Ve fermentorech 60 bioplynových stanic při kontinuálním dávkování specifické směsi stopových prvků. Graf 1: Průměrný přírůstek bakteriální biomasy 6,6 6,4 6,2 6,0 5,8 5,6 5,4 před 3 týdny po začátku po 3 měsíční aplikací aplikace BC.PRO pravidelné aplikaci bakteriální biomasa ve fermentoru bakteriálníbiomasa[%] 5,81 6,24 6,45 7,4 % nárůst 11 % nárůst n = 60

32 1/2012 Výnos plynu ze siláže je charakterizován nejen obsahem ži- vin – uhlovodíky, bílkoviny a tuky, ale i hygienickými parametry. Především energeticky bohaté krmné plodiny představují nebez- pečí jako vhodné živné půdy pro nežádoucí a často až patogenní kmeny. Každý rostlinný materiál je v čerstvém stavu po sklizni různou měrou osazen mikroorganismy. Před silážováním může být ve hmotě stanoveno až 50 různých zástupců plísní. V závislosti na silážní zralosti, složení plynu a obsahu nižších mastných kyselin je v dobře vedeném silážním procesu počet a zastoupení druhů plísní drasticky redukován. Některé druhy plísní jsou schopné přežít v mikroaerofilní plynové atmosféře i přes přítomnost vyšší koncentrace kvasných kyselin. K těmto patří Penicilium roqueforti a Monascus ruber. Obě plísně mo- hou vytvářet celou řadu jedovatých látek (mykotoxinů), které vyvolávají antibiotické účinky a mohou tímto způsobem ve sta- bilním bioplynovém fermentoru přispívat ke značným škodám biocenózy. Potenciální nebezpečí Také některé druhy plísní, které patří mezi typické silážní plísně, jsou obligatorně aerobní. To znamená: potřebují ke svému růstu minimálně stopy kyslíku. Nadále platí „bez kyslíku není žádné plísně“. Přičemž i v dobře udusaném sile, pokud proniká vzduch úplně malými otvory, je možný růst hlíznatých Graf 1: Vliv toxinů silážních plísní na bioplynový proces (podnik bioplynová stanice R.) 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 týdny krmení (kukuřičná siláž, t/den) výkon zařízení (kWel /den) období narušení procesu: cca 50 dní plné zatížení: 526 kW kompenzace ztrát: 15 860 € krmení siláží s toxiny plísní výkon BHKW krmení kukuřice počátek nárůstu kyseliny octové 35 30 25 20 15 10 600 500 400 300 200 100 0 Plísně v silážích pro výrobu bioplynu Často podceňované nebezpečí Důležitým předpokladem pro zajištění výnosů v produkci bioplynu je kontinuální plnění substrátem, pokud možno bez přítomnosti toxinů. Dr. Jörg Winkelmann plísní. Pouze mléčným kvašením nelze docílit antimykotický efekt! Čistě homofermentativní silážní přípravek nemůže přispět k ochraně před plísněmi, protože plísně tvoří celé množství ne- bezpečných toxinů. Pomocí moderního řízení silážního procesu musí být toto nebezpečí co nejvíce minimalizováno. Graf 1 znázorňuje výsledky polního pokusu – vliv mykoto- xinů v kukuřičné siláži na bioplynovou stanici. V průběhu pěti dní byla methan tvořící Archaea takovou měrou redukována, že ve fermentoru masivně vzrostl podíl kyseliny octové. Denní množství krmiva muselo být se všemi důsledky sníženo. Teprve po 50 dnech se zařízení vzpamatovalo ze všech škod. Odklizení zaplísněné siláže včetně ztrát představovalo pro podnik zatížení v rozsahu cca 16 000 €. Speciální produkt Silasil Energy Z celé palety bakteriálních kmenů byly pomocí testů a selekce nalezeny bakterie, které se mimo jiné vyznačují cílenou tvor- bou antimykotických kvasných kyselin. Kombinace homo a he- terofermentativních kmenů bakterií mléčného kvašení (BMK) chrání siláže bohaté na uhlovodíky cíleným potlačením růstu plísní. Komplexního účinku lze dosáhnout pouze v případě, že jsou optimalizovány technické podmínky silážování (udusání, zakrytí fólií, odebírání hmoty – hladký řez a odebírané množství). Díky současnému potlačení kvasinek se zlepšuje aerobní sta- bilita siláže, která zajistí zachování důležitých živin v siláži. Zachování živin na jedné straně a enzymaticky řízené zpří- stupnění buněk na straně druhé přináší u siláží ošetřených Silasil Energy vyšší výnosy metanu. Jestliže má být ze stejného sila vedle bioplynové stanice krmeno také stádo krav, mladého skotu nebo býků, je potřeba zohlednit jejich požadavky na optimální chutnost siláže. Bakte- rie mléčného kvašení, které se používají pro výživu zvířat, musí mít speciální povolení. Toto zohledňuje kombinovaný silážní pří- pravek Silasil Energy.C, který je po úspěšném testování příjmu krmiva neomezeně doporučován pro praktické použití. Schaumann Bioenergy