E15 Odborná konference E15

Partneři přílohy Odborná záštita konference E15 odborná Koalice pro zdraví Zlepší nové standardy zdravotnické péče postavení českých pacientů?

II/III Odborníci: Standardy a nadstandardy zlepší postavení pacientů Ať už zástupci státu, pojišťoven, firem, tak i některých pacientských organizací se na konferenci Leading Minds Forum pořádané deníkem E15 shodli, že definice standardů a nadstandardů v českém zdravotnictví nezhorší dostupnost základní péče. „Jde o průlom do univerzální bezplatnosti péče, tedy do fikce, že všechno je hrazené. Především se zvýší spokojenost pacientů. Nejhorší je nejistota a do jisté míry neprůhlednost systému. Po zavedení standardů a nadstandardů se každý dočte, na co má nárok, na co si připlatí a kolik to bude stát,“ řekl šéf Všeobec- né zdravotní pojišťovny Pavel Horák. N a prvních pět až deset zákroků či zdravotnických prostředků by si pacienti mohli připlácet už začátkem příštího roku, soupis připravují ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví ze- jména odborné lékařské společnosti. Diskuze je otevřena také pojišťov- nám, firmám nebo pacientským organizacím. „Spektrum těch, kteří by to měli mít možnost připomínko- vat, by mělo být určitě široké. A měli by do něj patřit právě i pacienti,“ konstatoval ředitel Národního refe- renčního centra Pavel Kožený. Nadstandardy? V Česku nic nového Šéf rezortu Leoš Heger (TOP 09) zdůraznil, že definice standardů a nadstandardů nezhorší dostupnost základní péče. „Každý nadstandard bude mít vždy svého bratříčka, který bude stoprocentně hrazený,“ řekl ministr. Parametry nadstandardu musí být podle něj definovány tak, aby lidé, co si nepřiplatí, nebyli diskriminováni. Konečné slovo bude mít Hegerův úřad, který soupis vydá formou vyhlášky. Kožený ani další odborníci příliš nerozumí argumen- tům opoziční ČSSD a odborů, podle nichž vznikne zdravotnictví pro chudé a bohaté. „Zdravotnictví tady bylo, je a bude. Smyslem stano- vení standardů a nadstandardů je zefektivnění celého systému,“ dodal Kožený. „Nadstandardy tu byly už za ko- munismu. Jde pouze o to, za co a kolik jsme ochotni legálně zaplatit. Když někdo kritizuje zavedení nad- standardů, měl by vydat sazebník úplatků,“ poznamenala ředitelka Koalice pro zdraví Jana Petrenko. Zatím „jen“ stovky milionů Podle odhadů ministerstva zdravot- nictví přinesou příští rok nadstandar- dy do systému veřejného pojištění zhruba 200 milionů korun. „Jejich přínos bude v nejbližší budoucnosti spíše okrajový,“ uvedl Pavel Hroboň z Advance Healthcare Manage- ment Institute. Hroboň vidí výhodu nadstandardů především v rychlejším zavádění a hodnocení moderních technologií. Další experti vyjádřili přesvědčení, že dojde k celkovému zkvalitnění péče. Mezi nadstandard mají například patřit lehčí sádra, kvalitnější oční čočky a kloubní náhrady a možná i většina robotických operací. Podle Hegera jsou velmi drahé a tři čtvrtiny z nich by se mohly provádět levněji standardním způsobem. Pacienti to prý nepoznají a výsledek bude stejný. Ročně dají pojišťovny za robotické operace 300 milionů. Roboticky by se dál operovalo v urologii, naopak gynekologické zákroky a běžné břišní operace jako slepé střevo nebo žlučník by se dělaly bez robotů laparoskopicky. Ministr očekává, že nemocnice se omezení robotických operací budou bránit. „Nakoupily za velké peníze přístroje, a když jim pojiš- ťovny přestanou robotické operace platit, zasáhne to jejich hospodaření. Pojišťovna by zaplatila nemocnici jen částku, kterou dává za běžnou operaci, rozdíl by uhradil pacient,“ vysvětlil Heger. Příplatky za operatéry? Heger je proti Generální ředitel VZP Pavel Horák připomněl, že nejen robotů, ale i dal- ších nákladných přístrojů je v českém zdravotnictví nadbytek. „Je třeba diskutovat o tom, v jakých indikacích se standardně smí používat a kolik takových přístrojů má být v českých zdravotnických zařízeních. Aby to nebylo jako v minulosti, že se koupí dvacet přístrojů, i když by stačil jeden nebo dva. Na přístrojích se pak vyšetřuje kde co, ačkoli tak drahá vyšetření nejsou potřeba. Žádná omezení na to ale nejsou a pojišťov- na to musí zaplatit,“ poznamenal Horák. Odborná veřejnost nyní disku- tuje o tom, zda by měl mít pacient možnost připlácet si i za vybraného operatéra. Heger je proti. Podle něj má být lékař, který umí speciální ope- rační metodu, dostupný pro všechny pacienty. Když si ho ale někdo zaplatí na „běžnou“ operaci, blokuje ho pro pacienta, který ho může potřebovat. „Lékař vyčerpá počet operací za ba- nality a pak nebude k dispozici,“ řekl ministr zdravotnictví. Opatrnost je na místě První nesmělé krůčky, které zatím mi- nisterstvo v souvislosti s definicí nad- standardů chystá, souvisí s obavami, zda změny nezruší Ústavní soud. Poslanecká sněmovna sice začát- kem září přehlasovala veto Senátu a znovu schválila první část Hege- rovy reformy, ČSSD ale chce novelu napadnout ústavní stížností. Podle ní je v rozporu s Listinou základních práv a svobod. Pavel Otto 0 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 40 20 60 80 100 120 140 (data VZP)Pramen prezentace předsedy představenstva Grémia majitelů lékáren Marka Hampela (v miliardách korun)Vývoj nákladů na zdravotní péči náklady na zdravotní péči náklady na léky vydané na recept náklady na ZÚLP 24,07 24,74 22,85 22,54 21,90 24,23 22,75 107,44 111,74 113,99 122,93 129,94 140,57 141,06 3,80 3,90 4,70 7,80 9,10 10,20 9,50 200milionů korun přinesou podle odhadů ministerstva zdravotnictví příští rok nadstandardy do systému veřejného pojištění

„S VÝROBKY B. BRAUN MÁM JISTOTU, ŽE SVÝM PACIENTŮM POSKYTUJI NEJVYŠŠÍ MOŽNOU KVALITU.” B. Braun vyrábí vysoce kvalitní a maximálně bezpečný zdravotnický materiál, lékařské nástroje a zdravotnické technologie. Na jejich vývoji spolupracuje se zdravotníky po celém světě již více než 170 let. B. Braun Medical s.r.o. | V Parku 2335/20 | CZ-148 00 Praha 4 | www.bbraun.cz Braun_inz_doktorka_104x136_0911.indd 1 26.9.2011 14:54:25 odborná konference V Česku bylo dosud jednodušší omezovat dostupnost zdravotní péče skrytě, třeba pomocí čekacích dob nebo neinformování pacienta o moderním způsobu léčby. Zavedení nadstandardů má tyto skryté limity odbourat. Na konferenci Leading Minds Forum pořádané deníkem E15 to řekl Pavel Hroboň z Advance Healthcare Management Institute. Ministr zdravotnictví Leoš Heger do- dal, že změny omezí dosavadní praxi klientelismu a všimného. Dosavadní přístup skrytého omezování péče je stále obtížnější díky informovanějším pacientům nebo přeshraničnímu poskytování zdravotnických služeb. „Definování nadstandardů je tak cesta k větší transparentnosti v systému zdra- votnické péče,“ řekl Hroboň. Ministr Leoš Heger (TOP 09) a předseda sněmovního zdravotnického výboru Boris Šťastný (ODS) vyjádřili podob- ný názor. Podle Hegera nadstandardy přivedou do zdravotnictví peníze z dobrovolných příspěvků, ale také omezí současnou praxi klientelismu a různých forem všimného. Šťastný dodal, že v současnosti se za někte- ré služby, třeba nadstandardní pokoj, připlácí, a je to de facto nelegální. Podle něj je proto zásadní právně jasně definovat, na jakou základní péči má pacient bezplatně nárok. Zodpovědnost za tvorbu nadstandardů Předseda České lékařské komory Milan Kubek jako hlavní výtku v pro- cesu zavedení nadstandardů zmínil to, že v příslušném zákoně není jasně určeno, kdo a jakým způsobem bude nadstandard definovat. Podle něj to skýtá prostor pro korupci. Přizvány k diskuzi jsou sice odborné i profesní lékařské společnosti, konečné slovo ale mají politici. Podle ministra Hegera je volná de- finice v začátcích vhodnější, nevyloučil ale, že bude postupně přesný postup tvorby nadstandardů v zákoně ukotven. Jako další nedostatek Kubek zmínil zatím nepříliš řešenou otázku komerčního zdravotního připojiště- ní, které by na nadstandardy mělo navazovat. Růst sektoru a korupce Zdravotnictví a na něj navázané obory už teď patří mezi největší obchodní sektory světového hospodářství. Podle studie PricewaterhouseCoo- pers se ale výdaje na zdravotnictví v zemích OECD do roku 2020 ještě ztrojnásobí na deset trilionů dolarů. Zároveň je ale zdravotnictví také celo- světově třetí nejvíce korupčními prak- tikami zasažené odvětví, upozornil na konferenci Leading Minds Forum Jiří Pavlíček z Transparency International. Po ropném a zbrojním průmyslu je zdravotnictví celosvětově nejexpono- Péče je omezována skrytě vanějším sektorem vůči korupci. Podle studie Transparency International má zdravotnictví na svědomí roční ztráty veřejných peněz v miliardách dolarů. Jde o pletichy při výběrových řízeních, nákupech vybavení nemocnic, stavebních pracích až po problema- tické schvalování léků nebo interakci farmaceutických firem s lékaři. Prezident České asociace dodava- telů zdravotnických prostředků Miro- slav Palát upozornil, že zdravotnictví už nelze chápat v rámci ekonomiky samostatně, postupem času totiž na sebe nabalilo spousty dalších odvětví. Projevuje se to mimo jiné rozdílnou situací v rozvinutých a rozvojových zemích. „Na Kubě a ve Spojených státech je střední doba dožití plus minus 75 let. Zatímco na Kubě se vydává zhruba 300 dolarů na hlavu ročně, v USA je to šest tisíc. Ptáme se, když to nemá adekvátní zdravot- nický dopad, kde je těch dvacetkrát tolik vynaložených peněz na hlavu? Odpověď je jednoduchá. Na posky- tování zdravotní péče se v průběhu doby a vývoje nabalil celý komplexní ekonomický systém, který předsta- vuje významný sektor hospodářství v tom kterém státě,“ vysvětluje Palát. Rostoucí sektor, spojený s veřejný- mi penězi, ve kterém jdou proti sobě zájmy jednotlivých aktérů – to je ideální prostor pro korupci na různých úrovních. Transparency International jako jednu z priorit v rámci zdra- votnictví vidí právě vyřešení otázky standardu a nadstandardu. Nutné je podle organizace také přesněji nastavit vztahy mezi zdravotními pojišťovnami a pacienty, pojišťovnami a nemocnicemi, zprůhlednit ceno- tvorbu léků a zvýšit kontrolu nákupů zdravotnických zařízení. Ondřej Vrba inzerce Bez obav. Ministr zdravotnictví Leoš Heger na konfe- renci pořádané deníkem E15 zdůraznil, že definice standardů a nadstandardů nezhorší dostup- nost základní péče A111015451

IV/V Č eské zdravotnictví si stěžuje na nedostatek peněz, zá- roveň rostou platy lékařů. Reforma zdravotnictví Leoše Hegera přitom nenutí především poskytovatele péče, aby ošetřili více pacientů a pro- váděli přesnější diagnózy, říká ředitel tuzemské pobočky nadnárodní firmy B Braun Jiří Lukeš. Zavedení standardů a nadstandardů podle něj do systému veřejného pojištění zatím příliš mnoho peněz nepřinese. E15: Firmy, které se pohybují ve zdravotnictví, zpravidla hodně investují do inovací, do základního výzkumu a vývoje. Kolik prostřed- ků vynakládá vaše firma? Zejména v posledních letech podíl výdajů do inovací a výzkumu výrazně zvyšujeme. Předloni jsme investovali 140 milionů eur, loni přes 155 milionů. Další velkou oblastí, kde strategicky vynakládáme prostředky, jsou nové továrny. Chceme přinášet pacien- tům a zdravotníkům skutečně nové zdravotnické prostředky, nová léčiva. Peněz ve zdravotnictví není nikde na světě nazbyt, takže musíme zvyšo- vat efektivitu a produktivitu práce. Investujeme do výrobních technologií, do logistiky. Třetím důvodem inovací je ochrana pacientů a zdravotnického personálu. Říká se, že nemocnice je to Jiří Lukeš: Stát málo tlačí poskytovatele péče k zvýšení produktivity a efektivity vůbec nejnebezpečnější pracoviště. To znamená, že třetí velkou oblastí, kam investujeme, jsou bezpečné zdravot- nické prostředky a technologie snižující rizika pro pacienty a zdravotníky. E15: Jste tedy nuceni zvyšovat efektivitu a produktivitu. Chová se podobně i české zdravotnictví? U poskytovatelů péče, tedy nejen u nemocnic včetně těch soukromých, ale i u specialistů v ambulancích a u praktických lékařů, tady vidím dal- ší rezervy celého systému. A bohužel v nyní schvalované zdravotnické refor- mě postrádám právě tlak na to, aby se poskytovatelé péče chovali pro- duktivně a efektivně. Přitom jsou zde požadavky na další peníze, ať už zvý- šením pojistného, zrušením pojistných stropů a podobně, které by zdravot- nictví získalo na úkor jiných rezortů. Je jistě v pořádku, že rostou platy lékařů. Systém by ale měl požadovat, aby ošetřili více pacientů a prováděli přesnější diagnózy. Až na několik málo výjimek, jako jsou elektronické aukce léčiv či snaha zlevnit léky zavedením generik, tlak na zvýšení produktivity a efektivity v reformě nevidím. Je pravda, že se pojišťovny snaží přimět nemocnice k tomu, aby snížily počty lůžek. Zároveň chtějí zavést systém úhrad za odvedenou práci, tedy za výkony nebo diagnózy, a nikoli za paušály. Jenže v reformě o tom není ani slovo. Nyní se pojišťovny s posky- tovateli péče nedohodly, takže platby bude muset formou vyhlášky řešit ministerstvo. Třeba na poskytovatele zatlačí, zvýší podíl plateb za výkon a paušály omezí. E15: Souhlasíte s názorem ně- kterých účastníků konference, že stanovení standardu a nadstan- dardu bude obtížné? Zatím to vypadá na první krůčky, kdy ministerstvo opatrně hovoří o prvních zákrocích a zdravotnických prostřed- cích, které by do nadstandardu měly spadat. Mělo by to být to, co přináší spíše komfort nebo – chcete-li – luxus, tedy přidanou hodnotu k stávajícím, běžně realizovaným výkonům. Pomocí nadstandardu by se daly upravit existující vztahy pohybující se v šedé zóně, kdy už pacienti na některé zákro- ky přispívají. Mám na mysli například příplatky hrazené prostřednictvím různých nadací. E15: Firma B Braun je nadnárodní, máte zkušenosti z mnoha zemí. Mělo by se ministerstvo při defi- nici standardu a nadstandardu inspirovat v zahraničí? Ministerstvo situaci v zahraničí jistě zná. Problém je v tom, že jednotlivé systémy jsou velmi různorodé. Zdá se, že úřad Leoše Hegera a vládní koalice nehodlají kopírovat zkušenosti z ciziny, ale hledají vlastní cestu. Máme zde systém, který je solidární, a nyní se hledá míra zapojení pacienta. Jeho dosavadní role byla mizivá a spočívala spíše v restrikcích, regulacích. To jsou ony poplatky u lékaře či doplatky za léky. Ministerstvo si uvědomuje, že společnost nechce připustit to, aby lidé s vyššími příjmy měli zvýhodněný přístup k standardní léčbě. V její do- stupnosti by si měli být v Česku všichni pacienti rovni. E15: Dotkne se zdravotnická reforma vašeho byznysu? Napří- klad farmaceutické firmy kritizují elektronické aukce na léky. Určitě. Definování nadstandardů umožní vstup skutečně dražších vý- robků, které přinášejí určitou nadhod- notu. Na trhu tyto produkty sice již jsou, ale nemohou konkurovat oněm standardním. Mám na mysli například technologie umožňující rychlejší re- habilitaci, které zkracují dobu pobytu v nemocnici. E15: Očekáváte, že nadstandardy přinesou do systému veřejné- ho pojištění výraznou finanční injekci? Vzhledem k tomu, že se k nadstandar- dům zatím přistupuje velmi opatrně – což považuji za správné –, tak v příš- tích několika letech žádný zvláštní vliv na ekonomiku systému neočekávám. Budou to o tři až čtyři řády nižší čísla, než jaké jsou celkové výdaje českého zdravotnictví. E15: Vedle výroby zdravotnických prostředků či vývoje technologií poskytujete i péči. Mám na mysli vaše dialyzační střediska. Lze v tomto směru uvažovat o nad- standardu? Jde o chronické a velmi vážné one- mocnění. U základní dialyzační péče si zavedení nadstandardů nedovedu představit. Může ale být zavedeno třeba to, aby si pacient určil termíny, kdy bude dialyzován, měl více soukro- mí nebo mohl průběh dialýzy aktivněji využít. Tady nadstandardy vzniknout mohou. Samozřejmě je tu i oblast výživy či fyzioterapie. Nadstandardy si umím představit také v oblasti lázeň- ské péče. Pavel Otto Nadstandardy si umím představit také v oblasti lázeňské péče

odborná konference P odle farmaceutických firem sníží plánované elektronické aukce cen léků dostupnost řady preparátů i jejich kvalitu. „Stát usiluje o co nejlevnější přípravky. Z pohledu pacienta považuji aukce za jednoznačně rizikovou záležitost,“ říká šéf české pobočky farmaceutického koncernu Richter Gedeon František Gyürüsi. E15: Hlavním cílem konference bylo nalezení odpovědi na otázku, zda nové standardy a nadstan- dardy zlepší postavení pacientů. Bude tomu tak? Jsme firma s dlouhou, stodesetiletou tradicí ve výzkumu, vývoji a výrobě léků. Takových už je na světě jen několik. Po celou tuto dobu je základní součástí naší strategie inovativní vývoj spojený se snahou o dostupnou léčbu pro všechny pacienty. Proto je nám téma standardů a nadstandardů velice blízké, vnímáme ho jako krok správným směrem. Při správné realizaci nasto- lených návrhů by z tohoto systému mohli profitovat právě pacienti. Ovšem pokud se realizace zvrtne jinými zá- konnými změnami, jako jsou například elektronické aukce cen léků, může se celý systém naopak obrátit proti pa- cientům a proti dostupnosti běžných, chcete-li standardních, léků. E15: Podaří se nastavit ostrou hranici mezi standardem a nad- standardem? To bude velmi obtížné, v některých případech téměř nemožné. Každý pacient má individuální potřeby, každá diagnóza je specifická. I nadále musí být zachován individuální přístup léka- ře a pojišťovny k pacientovi. E15: Aukce kritizují jak Česká asociace farmaceutických firem, tak Asociace inovativního farma- ceutického průmyslu. Jde o návrh vládní NERV, jehož smyslem mají být roční úspory v řádu stamilio- nů korun. Třeba v Nizozemsku se aukce osvědčily. Souhlasíte? Aukce jsou návrhem ekonomů. A z vý- František Gyürüsi: Elektronické aukce cen léků se obrátí proti pacientům hradně ekonomického pohledu určitý okamžitý přínos mít mohou. U drtivé většiny farmaceutických firem ale vzbuzují velké pochybnosti. E15: Dobře. Jenže v zahraničí se aukce osvědčily. Nemluví se ale o tom, že v mnoha zemích skončily fiaskem. A od příštího roku se právě v zmiňovaném Nizo- zemsku, které bylo dáváno za vzor, od této formy úhradové soutěže upouští, neosvědčila se, byť tomu předcházela několikaletá diskuze, zkoušely se různé modelové situace. Příprava byla so- fistikovanější a důkladnější, než tomu má být u nás. Pokud bude systém aukcí široce uplatňován, obávám se, že pozitivní dopady budou jen velmi krátkodobé. Dlouhodobě pak dojde ke snížení dostupnosti a zřejmě i kvality léků, když si uvědomíte, že stát usiluje o co nejlevnější přípravky. Také je třeba vědět, jaké firmy jsou tyto preparáty schopny dodávat na trh. S léky je to stejné jako s jakýmkoli jiným zbožím. Pokud chcete mít kvalitní výrobu, musíte investovat do špičkových technologií a kontrolních mechanismů, do spolehlivých a kvalifikovaných za- městnanců. To se na ceně léků odráží. Když je ale nabízíte velmi levně, musíte jejich výrobu ošidit. E15: Takže pro výrobce kvalitních léků bude mnohdy výhodnější prodat je v zahraničí místo toho, aby je nabízeli v Česku. Přesně tak. Navíc tuzemský trh je pro velké výrobce malý. Když se v sou- časnosti v Česku stanovují ceny léků, vezme se průměr cen ze tří nejlevněj- ších zemí z takzvaného referenčního koše. Následně pak ještě léky projdou cenovou a úhradovou revizí a patří tak k vůbec nejlevnějším v Evropě. A aukce mají ceny ještě snížit. Pacient bude mít sice právně zajištěnou stopro- centní úhradu daného přípravku, ten ale reálně nemusí být dostupný po celých 18 měsíců, po něž bude aukcí stanovená cena nepřekročitelná. Vedle toho většina přípravků pravděpodobně skončí v kategorii léků s doplatkem, anebo se přestane do Česka dovážet. Z pohledu pacienta považuji aukce za jednoznačně rizikovou záležitost. E15: Co říkáte na dosavadní systém stanovování úhrad a cen léků? Je těžkopádný, zdlouhavý a v mnoha ohledech škodlivý jak pro stát a pojiš- ťovny, tak pro výrobce léků. Některé z připravovaných změn mohou mít po- zitivní dopad, například zrychlené řízení o úhradě při vstupu generik na trh. Jiné změny ale zřejmě budou fungovat dvojsečně, třeba zrušení odkladného účinku odvolání při správním řízení. Státní orgány často vydávají nespráv- ná úhradová nebo cenová rozhodnutí a Státní ústav pro kontrolu léčiv je po připomínkách firem nebo pojišťoven reviduje. To už ale možné nebude. E15: Patříte k inovativním firmám, anebo vyrábíte i generika? Richter Gedeon vyrábí jak originální léky, tak generika. Nyní to tak funguje u většiny farmaceutických společností. Rovných deset procent našeho obratu, který představuje jednu miliardu eur, vynakládáme na základní výzkum a vývoj. V něm pracuje na devět stovek lidí z celkových jedenácti tisíc zaměst- nanců naší firmy. Jsme zaměřeni na gynekologii, centrální nervový systém, kardiovaskulární choroby a v poslední době i na biotechnologie, v nichž vidí- me budoucnost. V současnosti máme pětadvacet patentovaných, tedy originálních léků. Naše klíčová teritoria jsou Maďarsko, Rusko, Evropská unie a Spojené státy. Také na zdejším trhu máme dlouhodobou tradici, v teh- dejším Československu jsme začali působit již před 55 lety. Pavel Otto S léky je to stejné jako s jakýmkoli jiným zbožím. Pokud chcete mít kvalitní výrobu, musíte investovat do špičkových technologií a kontrolních mechanismů, do spolehlivých a kvalifikovaných zaměstnanců

VI/VII Zájem o zdravotní problematiku. Odborné konference Leading Minds Forum pořádané deníkem E15, jež se konala v prostorách pražského konferenčního centra Tower, se zúčastnila stovka hostů Vzájemná spolupráce. V prvním odpoledním panelu na téma, jak změní reforma vztahy zdravotnických zařízení, farmaceutických firem a ostatních dodavatelů, zasedli vpravo od moderátorky náměstek ředitele Státního ústavu pro kontrolu léčiv Jiří Deml, výkonný ředitel České asociace farmaceutických firem Emil Zörner, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu Jakub Dvořáček a prezident České asociace dodavatelů zdravotnických prostředků Miroslav Palát Bez robotů. Mezi nadstandard má podle šéfa rezortu zdravotnictví Leoše Hegera patřit i většina robotických operací, které jsou velmi drahé a tři čtvrtiny z nich by se mohly provádět levněji standardním způsobem. Na snímku s předsedou sněmovního výboru pro zdravotnictví Borisem Šťastným Plno vazeb. Prezident České asociace dodavatelů zdravotnických prostředků Miroslav Palát zdůraznil, že zdravotnictví už nelze chápat v rámci ekonomiky samostatně, postupem času totiž na sebe nabalilo spousty dalších odvětví Lepší fungování. Podle ředitele Národního referenčního centra Pavla Koženého je smyslem stanovení standardů a nadstandardů zefektivnění celého zdravotnictví

odborná konference Více podrobností o konferenci najdete na stránkách konference.e15.cz Přílohu připravili Pavel Otto a Petr Dašek, foto Anna Vacková Slavnostní zakončení. Na závěr setkání odborníků vystoupil šéfredaktor deníku E15 Tomáš Skřivánek (uprostřed). Po zhodnocení konference předal s partnerem spolupořádající agentury DDeM Michalem Dolanou kytici ředitelce Koalice pro zdraví Janě Petrenko jako poděkování za pomoc při realizaci konference Na co stát má? Dopolední panelové diskuze na téma, jakou úroveň standardu si po ekonomické stránce můžeme dovolit, se zúčastnili (zleva) moderátorka konference Ivana Šalomonová-Karhanová, místopředseda Asociace nemocnic ČR Roman Kraus, ředitel VZP Pavel Horák, ředitelka Koalice pro zdraví Jana Petrenko a prezident České urologické společnosti Miroslav Hanuš Pacienti a pojišťovny. Druhá odpolední panelová diskuze se nesla v duchu otázky, co může reforma změnit na vztazích pacientů a zdravotních pojišťoven. Na toto téma diskutovali zleva předseda Grémia majitelů lékáren ČR Marek Hampel, viceprezident Svazu zdravotních pojišťoven ČR Ladislav Friedrich, ředitelka sdružení Mamma Help Jana Drexlerová a náměstek ministra zdravotnictví pro zdravotní pojištění Petr Nosek Zbytečná technika. Generální ředitel VZP Pavel Horák mimo jiné připomněl, že nejen robotů, ale i dalších nákladných přístrojů je v českém zdravotnictví nadbytek Otázka dohody. Jana Petrenko připomněla, že nadstandardy tu byly už za komunismu. „Jde pouze o to, za co a kolik jsme ochotni legálně zaplatit. Když někdo kritizuje zavedení nadstandardů, měl by vydat sazebník úplatků,“ poznamenala výkonná ředitelka Koalice pro zdraví Úplatné prostředí. Jiří Pavlíček z Transparency International upozornil, že zdravotnictví je celosvětově třetí nejvíce korupčními praktikami zasažené odvětví

8