Agónie_květen12

1

2 3 Čágo belo a Dobrý den, Založily jsme časopis z různých důvodů. Za A) na AG chybí informativní médium, díky němuž by se studenti mohli pravidelně informovat o blížících se akcích nebo o problémech, které se právě řeší, a nemuseli se nezna okolností zbytečně vztekat. Za B) jako místo pro básně, které na AG píše každý druhý životem znavený člověk, uvnitř jej sžírá moloch stu- dia, a nemá kde publikovat. Za C) je fajn číst pohromadě ty kulturní tipy, které nejvíce sedí mentalitě studentů AG a vypichovat si je soukromě z novin, blogů, webů, pecek a plakátů by jednoho zabilo. A za D) se na AG nejde kupka lidí, kteří si rádi hrají na noviny. Takže kdyby jste si kdykoli někdo chtěli také hrát na důležité a na noviny, utíkejte za kýmkoli z redakce a připojte se, nebo jen pošlete článek na email hlavního sběrače (anezkacizkova@seznam.cz). Odpočívejte v pokoji. Anežije a Terezije Čížková a Reichelová redaktoři: Anežka Čížková, Terezie Reichelová, Matyáš Berdych, Adam Šilar, Anna Pfannová, Hugo Kafka, Honza Parolek, Tina Micková, Jiřina Manková, Veronika Flanderová, Anna Daňhelová, Petr Dopita, Olga Bierhanzlová, Daniel Witzany, Anna Husted, Marek Míček, Tobiáš Málek, Michael Koch Obálka, grafika, sazba: Anna Martinovská Korektury: Moravcová Cenzura: Málek Tisk: Adam Šilar Internetové vydavatelství: Petr Kubíček obsah ankety 4 student ≠robot 5 Křtiny po cikánsku 6 recenze 7 rozhovor -Cocoman 10 kulturní tipy 12 učitelé jsou taky lidi 16 tvorba 18 komiks 22 ilustrace: Karel Svolinský, z knihy Rostliny 2

4 5 S t u d e n t ≠ R o b o t Podle výsledků nedávné ankety považuje nemalé množství studentů za hlavní klad naší školy nadstandardní semináře + povinnou výuku filosofie. Jedním z důvodů, které k tomu, myslím, vedly, je propojování a dodávání smyslu faktografickým znalostem. Chápu oblíbený názor mnoha lidí, že nezáleží na konkrétních znalostech, stačí, když člověk ví, kde má hledat. Ono to totiž na vzdělávací systém dost sedí – člověk se obohacuje o jednotlivá hesla v jednotlivých předmětech, která snad staví na sebe či vedle sebe, ale po- kud jde o význam, smysl, souvislosti a pochopení, je mimo. Výjimečně použije znalost z dě- jepisu v literatuře a hned si připadá jako živoucí Wikipedie. Jenže pokud se vyučuje tímto způsobem, na sebe nenavazujícími předměty – nejsou tím nejdůležitějším doplňkem k nim předměty, jež by z člověka dělaly rozumovou (a nikoli manipulativně inteligentní a slovníko- vou) bytost? Mám na mysli nutnost mediální výchovy, protože upřímně řečeno, pokud vážně „stačí vě- dět, kde hledat,“ je zásadní vědět, jak vytahovat informace, umět filtrovat šum, odlišit fakta od tezí jednotlivých autorů. A třídit přínosné názory od těch laciných. Je zásadní nenechat si manipulovat vzděláním. Mám na mysli politologii (byť zastoupenou, myslím, skvělým seminářem) a sociologii – protože neměl by oktávy „vypadnout“ hotový občan? Většinu lidí upřímně zajímá současné dění v souvislostech, podané nikoli jako enumerativní dějepis, ale uchopení toho, co se dnes děje a proč. Nikdy se nebudou všichni studenti učit faktografické pojmy ze všech předmětů, ale základní ponětí o současném dění by opravdu měl mít každý. Mám na mysli aplikovanou etiku, kterou vidím jako podstatnou součást vážně braného křesťanského vzdělání (za předpokladu, že lidé na AG o toto vzdělání stojí). Jsme sice ve- deni mít vlastní názor (někdy „za každou cenu“), ale není to směšné, když jsou naše názory nevyzrálé a neinformované? Nedávno jsem se setkala s výrokem, se kterým jsem, i když ve mně hrklo, musela souhlasit: „Každý druhý katolík dneska ječí, že eutanazie je vražda a „papež tvrdí“ že je, tak je, a přitom vůbec nic o téhle problematice netuší.“ Ve výuce se s tě- mito tématy se setkáváme nejokrajověji, jak jen je to možné – bioetika v biologii, církevní etika (= kompendium katecheze) v náboženství, etika Níkomachova ve filosofii… Mám na mysli komunikativní výchovu (sic vyučovanou místy na úkor slohu), umění debaty, agitace, polemiky, užívání argumentů a rétorice (sic možná maličko zastoupenou referáty) – naprostá většina studentů míří do zaměstnání, kde se setkají s druhými lidmi, budou nuceni mluvit s nimi, k nim a snad každý se někdy zúčastní pohovoru. Vidím umění mluvit a konstruktivně debatovat jako důležitější než umění psát fejetonové fejetony a úva- hové úvahy. Opět jde také o schopnost své názory hájit anebo naopak přijmout moudřejší stanovisko. J a k s e n a A G l í b í p r i m á n ů m ? Rozhodl jsem se udělat anketu u několika letošní primánů ohledně jejich pocitů a dojmů z AG. Myslel jsem, že by se to mohlo hodit pro případné ponaučení pro nás a hlavně pro vedení. Co se nově příchozí studenty na našem gymnáziu nadchlo je například knihovna ve druhém patře, pingpongové stoly u tělocvičny, automaty na jídlo a pití v prvním patře, nebo například knihovna s počítači. Oceňují také školní jídelnu a velké prostory v zadních čás- tech jejich tříd. Nejvíce si stěžovali na úroveň záchodů se kterou nesouhlasí určitě více studentů. Stíž- nosti padly také na pár profesorů, ale to nemysleli snad moc vážně. Přišel jim nepřiměřený počet jejich vyučovacích hodin za týden a z jejich odpovědí vyplynulo, že poznat přestup z 5. třídy základní školy na osmileté gymnázium jde snadno těžším a podrobnějším učivem. Hlavní ale je, že všichni dotázaní mi řekli, že se na AG cítí dobře. Petr Dopita, kvinta Který z následujících jídel bys nejraději za- řadil/a do jídelního lístku školní jidelny? kuřecí stehýnka v jogurtové marinádě Foie Gras Makrela na víně Pikantní jehněčí na mandlích a na smetaně Hugo Kafka, oktáva

6 7 Hudební píď - AG/KG Night Chladný březnový večer se pomalu, ale jistě, snášel na Žižkov, stejně jako na okolní čtvrtě. Právě tam se ovšem do tamního hudebního klubu XT3 začali pomalu slézat četní příslušníci našeho, však i spřáteleného vzdělávacího ústavu (pro nechápavé viz. nadpis). Někteří dora- zivší nevěděli, jak jinak promrhat sobotní večer, jiní to věděli, a právě proto přišli, další si marně chtěli vyléčit depresi poslechem, řekněme, obskurně nazvučené živé hudby, ještě jiní měli zájem o snížení tržní hodnoty jejich ošacení a obutí, které si zajistili účastí v neřízeně strkajícím se shluku těl pod pódiem při výstupu oblíbených Mour z roury, ještě jiní zkrátka neodolali touze zase jednou pronikavě páchnout cigaretovým kouřem a ti ostatní měli nej- spíše plno jiných důvodů k dostavení se na tuto znamenitou událost. Asi to bylo kvůli tomu krásnému razítku, jež je zaplativšímu u vstupu do klubu vnuceno v rámci důmyslného a sofistikovaného bezpečnostního systému. Paradoxně jako první se s asi dvou- hodinovým zpoždě- ním, které většina přítomných využila k prohlídce okolních žižkovských pamá- tek, konečně zača- la hudebně činit čtyřčlenná skupina mladých a bujných jinochů s názvem The Good Night Boys. Noc nabrala obrátky, jež neby- ly ani následující kapelou s dvojitým V v názvu (WOSA) a jednoduchým textem v poměrně známém refrénu (Svině! Svině! Svině!...) příliš zpomaleny. Po KG WOSE nastoupila na rozžhavené pódium již výše zmíněná čistě AG kapela pocházející z roury. To už byly obrátky večera na maximu a šílící dav pod pódiem ohebně se přelévaje ze strany na stranu úspěšně oslaboval statiku žižkovské budovy. Solidní nářez mladíků z roury vystřídalo uskupení zvané Enguma, kte- ré si tímto odbývalo své premiérové veřejné vystoupení. Marně unikajíce trémě se členové Engumy snažili o to nejlepší, co mohli a díky tolerantnímu publiku měli nakonec z výstupu i radost. To už však bylo kvůli grandióznímu zpoždění něco po půlnoci a zúčastnění se zá- jmem o transport prostřednictvím poslední soupravy podzemní dráhy byli už dávno pryč. Do finále se akce dostala nástupem skupiny Magnetikum, která na závěr každý krychlový centimetr atmosféry klubu naplnila sladkými libými tóny. Večer plný hudby, radosti, sentimentu, kouře, tolerance, přátelství, čekání, smíchu, zkla- mání, rozjímání, pokání, agresivity, meditace a zábavy. No, všeho. To byla AG/KG Night. Tedy jenom trochu. Anonymní student Nemělo by smysl některé semináře zařadit do normální výuky? Podle vysoké účasti na seminářích politologie-ekonomie, filosofie či psychologie soudím, že by studenti shledali tyto předměty jako přínosné a uvítali by je. A jako skvělý příklad vidím náhlý vážný zájem oktáv o filosofii bezprostředně poté, co se s ní pořádně setkali v hodinách, a nejen v seminářích. Protože jinak se – a leckdy to tak nuceně probíhá – o tyto součásti vzdělání musí postarat studenti sami na úkor času věnovaného škole, číst po večerech Debordy a Havly, chodit na přednášky (nejen) na vysoké školy, debaty přenést do kaváren (a do Riegrových sadů) a vzdělávat se navzájem podle vlastních dispozic. O vážné vzdělání zájem nechybí. Tereza Reichelová, septima Křtiny po cikánsku Říká se, že první místo, kam je kněz poslán po svém svěcení, je přímo od Pána Boha. I mně přirostlo Milevsko k srdci. Povím vám o křtinách, na které nezapomenu. V Milevsku stojí jediná původní románská bazilika v jižních Čechách. Nachází se v are- álu starého premonstrátského kláštera, který je součástí strahovské kanonie. Tato bazilika románská se jednoho podzimního dne proměnila v baziliku romskou a bylo veselo, protože se křtilo a pan farář hrál na kytaru, což normálně při liturgii nedělá. Když jsem tedy dozpí- val poslední píseň a odložil kytaru, zaslechl jsem pod lavicemi podezřelé šustění igelitek a vzápětí jakési cinkání, které ovšem znělo jinak, než kostelní zvonky pro ministranty… No, nebudu to protahovat. Když jsme dopili, přijal jsem milé pozvání do hospody u Kohouta, kde měla oslava pokračovat, a rozloučili jsme se. Do hospody jsem dorazil v osm večer. Během celé oslavy jsem neviděl nikoho, kdo by se přespříliš opil, nikdo se nepral ani nedemoloval interiér. Vyslechl jsem tam mnoho „zpovědí“ od srdce a mnoho hudby „od podlahy“. Naproti mně seděl malý chlapec, mohlo mu být tak deset, který mě přemluvil, abych si s ním zahrál karty. O peníze mu nešlo. (Byl korektní.) Jen se bojím, zda jsem ho příliš nezklamal, když jsem se mu v půl třetí ráno omluvil, že už musím jít spát. Utěšují mě však jeho slova na rozloučenou, která pronesl ke svému otci: „Tato, až budu velký, taky chci byt ten falář…“ Marek Míček, školní kaplan

8 9 . Stvořitel universa - Adolf Wölfli „Způsob, kterým tvoří, činí výrazný dojem nutkavosti, naléhavé vnitřní potřeby, něčeho zá- konitého, co ani nemůže být jinak. Pracuje horečnatě aniž se přitom dají pozorovat projevy uspokojení. Pouze příležitostně, když se člověk zajímá o nedokončené kresby, spokojeně se usměje a praví: „Víte, mám tady teď něco celkem pěknýho.“ Dům U Kamenného zvonu je po výstavě pana Reynka opět zaplněn neuvěřitelnými díly. Pokud sem v nejbližší době (máte čas do 27.5.) zavítáte, seznámíte se s něčím naprosto dec- hberoucím a precizním, zároveň však velmi trýznivým. Seznámíte se s naprosto geniálně a detailně komponovaným dílem švýcarského rodáka Adolfa Wölfliho (1864-1930), jež trpěl schizofrenií, o které však prvních 30 let jeho života nikdo nevěděl, až po různých odnětích svobody si ho v bernském blázinci prošetřují, schizofrenii mu diagnostikují a rovnou si ho tam nechají. V blázinci je od té doby už napořád a v roce 1930 tu na rakovinu žaludku umí- rá. Není ale ani tak podstatné kdy do blázince přišel a kdy umřel jako spíše to, co po pří- chodu do blázince začal dělat, nebo lépe řečeno, co všechno, co v něm předtím bylo skryto, najednou otevřel. V blázinci začíná psát rozsáhlé texty o svém životě, vymýšlí si všelijaké notové a číselné zápisy, začíná intenzivně kreslit.. všech jeho výtvorů stále přibývá a přibý- vá až se dají počítat v řádu stovek a tisíců. Velkého sympatizanta a obdivovatele má Adolf v místním psychiatru Walteru Morgenthalerovi, který o něm a jeho díle dokonce vydává knihu Ein Geisterskranker als Künstler (Duševně nemocný jako umělec) a ukazuje tak, že „blázen“ z psychiatrické léčebny může být nazýván umělcem! DŮM U KAMENNÉHO ZVONU:ADOLFWOLFLI, STVOŘITELUNIVERSA(22.2 – 27.5.2012) Použity úryvky z knihy „Duševně chorý jako umělec“výše zmiňovaného psychiatra Wal- tera Morgenthalera. „(...)snaha zachytit co nejvíce z toho, co se děje v jeho duši, mu patrně připadá jako nejnamáhavější práce. Dokonce se v tom smyslu jednou sám dobromyslně vyjá- dřil, když s poukazem na rozpracovanou kresbu povídá: „Tahle mi dá ještě zabrat. Neumíte si přestavit, jaká je to makačka na hlavu, abysem na něco nezapomněl. Člověk by se z toho jistě zcvoknul, kdyby už cvok nebyl.“ Wölfli nezřídka zdůrazňuje, že to není on sám, kdo všechny ty obrazy vymýšlí. Prý je při svých cestách vesmírem všech- ny již jednou na příkaz boží vytvořil: „pak si myslíte, že by něco takovýho mohlo naráz vylézt z mojí hlavy¨ ?“ Olga Bierhanzlová, sexta S i ř e m , 2 . 4 . Kde upadnout do větší melancholie než ve školních škamnách? To jsme se (VII.B pod vedením profesorek Moravcové a Rosolo- vé) rozhodli zjistit díky výletu do zapadlé a polozapomenuté vesničky Siřem, kde Franz Kafka prožil několik měsíců života u své sestry Ottly. Poté, co za námi zmizela cesta lemovaná zprvu skládkami všeho druhu a následně na pohled lahodnějšími žateckými chmelnicemi, nás pod pokrývkou těžkých šedých mračen čekala vesnice s vymláce- ným kostelem. Siřem, dříve Zürau. Vesnice, které se autobusy na míle vyhýbají. Prošli jsme cestu k tamější sýpce, jež Kafku in- spirovala při psaní Zámku, četli si Kafkovu korespondenci, která odsud byla Franzem vysílána k přátelům, zavzpomínali si na Proměnu, když jsme se pomocí jablka mě- nili na záhadné tvory s ještě záhadnějšími nemocemi... Bylo to zajímavé vytržení z jednotvárných školních dní. Ačkoliv - melancholické náladě jsme stejně neunikli. Macbeth, 17. 4. „Macbeth! Macbeth! Macbeth!“ znělo posled- ní dny školou. V úterý to přišlo. Nevídaný pohled v tělocvičně, kde se uměleckým zá- měrům podrobil jeden basketbalový koš a za asistence školníků byl odstraněn. Otevřela se tak volná scéna pro věc, která na naší škole není vídaná. Divadla už tu byla, ale nyní nás čekalo čtyřicet pět minut čisté angličtiny. Jed- noduché provedení scény, na které se studenti sext se svými hereckými výkony (kterým při- hlížela plná tělocvična, momentálně povýšená na kulturní centrum AG) neztráceli. Po skon- čení tohoto Shakespearova kousku, u něhož si přišli na své milovníci intrik, vražd, krvavých rukou a čarodějnic neustále míchajících ko- tel, diváci dlouho a nadšeně tleskali. Všichni okolo tohoto počinu, který byl vytvářen na se- mináři angličtiny vedeném paní profesorkou Moravcovou, si to zasloužili. Anonymní student

10 11 hudební a zvukovou složku. Nenudim se... Reggae je, podobně jako mnoho jiných al- ternativních žánrů, často spojeno s levicovou politikou. Ve tvé hudbě ale narážky na poli- tiku příliš nepozoruji. Je to tak, že tě politika nezajímá, nebo ji prostě jen neřešíš ve svých textech a zaměřuješ se na jiná témata? Já jsem se tomu dlouhou dobu vyhejbal. Vzhledem k tomu, v jakym stavu je poli- tická scéna, je jediná možnost protestsong. A napsat dobrej protestsong je fuška. Taky jsem měl dlouho pocit, že angažovanost hudbě vlastně škodí. Hudba by měla bejt nadčasová a politiza- ce jí svazuje a vlastně zneužívá pro prosazení něčeho, co s ní nemá nic společnýho. To byla dlouho moje výmluva. Ale všechno se mění. Časem mi došlo, že nemusim zpívat kon- krétně o politicích, protože ten problém je daleko širší - krize je sociální, kulturní, ba- bičky div nehajlujou v průvodech, masy hledaj viníky - něco se děje a já jsem toho součástí. Takže jsem k 17. lis- topadu loňskýho roku vypustil písničku „Kry- sy“, která není typická agitace, ale něco trochu nejednoznačnějšího, za co se doká- žu postavit. S MessenJahem jsme napsali společnou angažovanou věc „Stopaři“, kterou brzo vypustíme ven. Zároveň ale nikdo nechodíme na párty, aby jsme se tam navzájem deprivovali, jak je všechno na houby. Pro mě je to otevřená věc. Vidíš na české reggae scéně nějaké nadějné kapely nebo producenty? Jasně! Česká reggae scéna se dala do pohybu a já jsem v tomhle směru optimis- ta. Konečně se objevili MCs (na Jamajce by řekli DJs), co píšou texty a maj vlastní názory. Zatim nemaj kapely, zpívaj se selek- torama, případně různě hostujou, ale píšou písničky, hrajou v klubech a lidi to baví. Na různý úrovni tu fungjou lidi jako Bad Bwoys z Opavy, Colectiv z Budějc, Afarastafa z Jihlavy, Mr.Roll, MessenJah, Missy M, Jr.Smile, Ma- tějka, nerad bych na někoho zapomněl, je jich spousta! Kapely to maj samozřejmě daleko těžsí, ale i tak tady jsou třeba Zion Squad (ne- dávno vydali klip s Deadly Hunterem), Silassi- an Allstars, Homebwoy Rasta, Jahtec Jammin Job, Pub Animals a zaběhlý ansámbly jako Riddimshot, United Flavour nebo Švihadlo. Co se týče producentů, máme zatim docela rezervy. Top producent je Syncro ze studia GunJah, rozhodně Yukimura, ale to jsou lidi co vidí dál a česká reggae scéna je pro ně moc malej rybníček. Vlastní riddimy tu ale začíná zkoušet víc lidí, třeba producent DAZ, DJ Ecstatic nebo DJ Mihal z Peeni Walli, zatim ale nedošlo k ničemu oficiální- mu. Na závěr zvídavá otázka, kte- rá dala už vzniknout nejedné konspirační teorii mezi tvými fanoušky: Kam se poděly tvoje dredy? Na tuhle otázku jsem v posedním půlroce odpovídal tolikrát, že už to snad umim nazpa- mět. Po osmi letech jsem se je rozhodl ostříhat, protože už jsem měl hodně unavenou hlavu, mezi dreadama lysinky a tak. Rozhodl jsem se trochu zregenerovat, hlavě to prospělo, po pár měsících je všechno v původnim stavu. Nezměnil jsem názory, nemám žádnou nemoc, neměl jsem tam ani žádný breberky, prostě už to bylo dlouho. Třeba si je zase nechám na- růst, uvidíme. Hugo Kafka, oktáva R o z h o v o r Kdo si rád poslechne české reggae anebo se zajímá o domácí klubovou scénu, tomu nejspíš neuniklo, že jedno z velkých jmen zdejšího reggae je Mr. Cocoman. A právě Adam Lanči, který pod pseudonymem Cocoman vystupuje a který s kapelou Solid Vybez za zády roztančuje kluby a festivaly, nám tento měsíc poskytl krátký rozhovor. AhojAdame, co kdybys nám pro začátek prozradil, jak vypadá takový obyčejný den Mr. Cocomana? Ahoj, asi bych měl říct, že žádnej den neni obyčejnej, jako neni žádnej obyčejnej člo- věk, ale rozumíme si. Jsem pořád ještě student, což je obrovská výhoda, protože člověk má tak trochu alibi. Rád dobře a dlouho snídám, svoje rána nedokážu zrychlit, občas mám z toho problémy. Pak mi teprve začíná den - kontoluju e-maily, telefonuju a řeším organizační věci. Pak záleží na rozvrhu. Studuju zvukovou tvor- bu na FAMU, takže většinou vyrážim do školy na nějakou zajímavou přednášku nebo seminář. Jinak trávim pohříchu moc času u počítače, jako asi většina lidí, co pracujou u klávesnice. I když jsem „offline“, většinu práce mám spojenou s počítačem - veškerou hudbu a zvuk vytvářim před obrazovkou. Mometnálně trávim hodně času přípravou desky „Sklizeň 2012“, což je čistě reggae/dancehall záležitost, zároveň ale píšu hudbu k tanečním představením skupiny Loco:Motion, pracuju na vlast- ní „nežánrový“ desce, dávám dohromady texty, snažím se naučit s videem… Nejvíc tvůrčí práce udělám večer. Se ženou nám den končívá až tak ve dvě ve tři, většinou u Simpsnů nebo Futuramy… Jaká hudba tě nejvíce ovlivnila, když si s muzi- kou začínal? Těžko říct, mě muzika brala už od malička. Když mi byly čtyři, zpíval jsem na Valdštej- ně v hospodě s místní „kapelou“ Pouťovou Panenku. Rodiče to do mě museli cpát od kolíbky. Máma poslouchá všechno možný, pamatuju si Martu Kubišovou, Lauru a Její Tygry, Jesus Christ Superstar, hromady Nohavicy. Táta má rád kytary, takže pouštěl všechno od Deep Purple, přes Mika Oldfielda, Pink Floydy až po Ivana Mládka a búhvíco. Mě hrozně bavili multimediální show Jeana Michela Jarreho a techno, komerční rave, to mi bylo tak devět. Pak jsem začal chodit do turistickýho oddílu a jezdit na tábory, takže španělka, Nohavica a folk obecně - tehdy jsme začali poprvé s kamarádem zpívat a snažili se něco napsat. Největší zlom a nasměrování k reggae pro mě bylo Sto Zvířat, ty jsem poznal, když mi bylo dvanáct. Potom už to postupně směřovalo tam, kde jsem dneska - přes Fast- food, Švihadlo, Boba Marleyho, Skatalites a celej velkej svět hudby, co má kořeny v Kari- biku. Chystáš se v nejbližší době nahrát nebo vydat nějaký nový materiál? Rozhodně, novej materiál vzniká pořád, nej- těžší je vždycky to nějak dokončit, dát tomu rámec a vypustit to ven. Co se týče reggae, tak teď všechnu energii upínám na „Sklizeň 2012“, což je pokračování kompilace, za kte- rou jsme letos dostali ocenění Anděl. Neni to klasická deska, spíš projekt propojující víc nezávislejch muzikantů. Děláme to tak, jak je zvykem v reggae a hip-hopu - já jako pro- ducent udělám instrumentáky (tzv. riddimy) a různý zpěváci a MCs na nich pak nazpívaj svojí verzi. Deska vyjde v půlce října a dou- fám, že to bude velký. Taky chystám takovou malou retrospektivu „Rewind“ pod hlavičkou Coco Jammin. Na tý bych chtěl zveřejnit muziku, která se trochu vzpíná žánrovýmu škatulkování. Budou tam různý věci za po- sledních zhruba pět let, trocha junglu, ragga- tekku, dubstepu, brakes, nějaká experimen- tální elektronika. A poslední čtvrtek v dubnu má premiéru představení Kismet od Loco:Mo- tion company, kde mám na starosti kompletní

12 13 P r a ž s k ý m a j á l e s 2 0 1 2 Majáles letos nabízí velmi pestrý program! 30 kapel, spoustu doprovodných programů, volbu krále a královny Majálesu, ale také spoustu dalších akcích v průběhu května, kterés stojí za to navštívit. Širší program oslav Majálesu se skládá z mnoha zajímavých akcí pro studenty po Praze. Nabízí se velmi široká škála možností od výtvarných projektů (Street for art), divadelních performací (ZLOMVAZ) přes hudební festivaly (Mladí ladí jazz) až po sportovní akce (Jarní cyklojízda). Většina z těchto akcí probíhá v květnu, více informací naleznete na www.maja- les.cz. Hlavní den oslav se letos koná 4.5.2012. Jako každý rok, i tento Majáles začne průvo- dem. Vychází se obvykle již dopoledne z Náměstí republiky a průvod končí a zároveň festi- val začíná ve Stromovce. Průvodu se většinou zúčastňují především studenti vysokých, aby zde podpořili své krále a královny. Dobrá zpráva pro všechny studenty Ag ovšem pro letošní rok je, že kdo má lístek na Majáles, je omluven z vyučování, tak, aby stihl začátek průvodu! Pojďme společně s paní profesorkou Moravcovou v průvodu podpořit a popularizovat naší školu. Odpolední program festivalu je sestaven ze 30 kapel, za zmínku stojí například Nightwork, Fast food orchestra, Midi lidi, Monkey Business, Tata bojs, Prago Union, Vy- psaná fixa, Polemic či Sto Zvířat. Pro příznivce elektronické hudby je připravena Elekro stage. Na Majálesu je také prostor pro studentské kapely( na loňském ročníku vystopova- la např. Ágé kapela Moury z roury). Dále se můžete naštívit například nějaké divadlo, či nakoupit něco na majáles blešáku. Také tu bude speciální výstava nazvaná Plasticeum celá vyrobená z odpadků a věcí nalezených na skládkách. Samozřejmě jako každý rok se bude tradičně volit král i královna Majálesu. Lístky se pohybují okolo 300 Kč (záleží, zda-li je koupíš v předprodeji). Přímo na Ágé si můžeš nějaký za zvýhodněnou předprodejní cenu koupit u Michaela ze 6.B, Anežky a Terky ze 7.A a dalších 5 agentů na Ágé! Anežka Čížková s přispěním Michaela Kocha S t u d e n t s k á a k a d e m i e Studentská akademie je organizace, která pořádá pro středoškoláky workshopy designu, filmu, divadla, fotografie, hudby a DJství. Všechny jednotlivé workshopy jsou zdarma, jen je nutné se dopředu zaregistrovat. Workshopy jsou vedeny profesionály v oboru. Nejzajímavější akce: Design & Art akademie: 12/5, 22/5, 29/5 Sítotisk (v punk-sítotiskové dílně) Filmová akademie: 17/5 Performance ve filmovém umění Hudební akademie: 7/5, 14/5, 21/5, 28/5 Rockový jam Divadelní akademie: 15/5, 22/5 Pravidelná dílna (improvizace, mluva, …) Více na stránkách www.studentska-akademie.cz Tereza Reichelová, septima Z l o m v a z 2 0 1 2 Tradiční divadelní festival vysokých škol ZLOMVAZ uvádí letos již 19. ročník s tématem: DO ÚTROB! Studenti vysokých škol nejen z České republiky, ale také ze Slovenska a letos poprvé i z Polska se pokusí divákům přiblížit, jak vypadá dnešní studentská divadelní scéna. Jak již značí motto festivalu: DO ÚTROB snaha letošního roční- ku festivalu bude podívat se na studenstou divadelní scénu zevnitř. Zaměří se na pedago- gy, studenty ale i diváky. Zároveň dají možnost divákovi, aby poznal prostředí studenstké tvorby. Festival bude probíhat v divadle DISK, ale i v dalších prostorách DAMU. Tam si také každý sám může vyzkoušet, jaké je to být studentem DAMU při workshopech jednotli- vých kateder. Workshopy se letos poprvé uskutzeční ve spolupráci s pražkou Quadriennale, tudíž budete mít možnost navštívit např. Workshop Gian Murray Gianino, herec souboru SITI Company z New Yorku, jehož workshop se ponese v duchu divadelní techniky Viewpo- ints či workshop choreograf a japonského tanečníka Ryuzo Fukuhara, který se zaměří na japonskou divadelní techniku Butó. ZLOMVAZ se má letos zaměřit na čtyři hlavní tématic- ké roviny: herec, text, prostor a technologie. Především se ale můžete těšit na to nejlepší, co divadelní tvorba vysokých škol v posled- ním roce přinesla! Festival Zlomvaz proběhne od 8. do 12. května 2012 v prostorách divadla DISK, Divadla Na zábradlí a Divadla 90: U Valšů. Anežka Čížková, septima

14 15 Free Fest Troja Nejdůležitější informací o letošním Free Festu Troja je, hostí skvělou francouzskou electro-swin- govou kapelu CARAVAN PALACE. A to zadarmo. Caravan palace bude vůbec poprvé hrát v české republice a navíc zde zahájí turné ke své nové desce Panic! Dále se také na Free Festu Troja můžete těšit na festivalovou tradici Electric Jam Band, která spojuje hráče jazzové a elektronické hudby z ce- lého světa, kteří na jednom pódiu ještě nevystu- povali. Můžete se těšit na osobnosti jako George Cremaschi či Wagner Zangerl. A spoustu dalších! Nezapomeňte 12.5. od 14.00 za 0 Kč! Anežka Čížková, septima Maturitní obhajoby seminárních prací z filosofie 4. 5. 2012 od 9:00 do 14:00, 515 Pozvání pro ty, kteří utíkají za trochou filosofie jako dobytče za mrkví Faidros: (k Sókratovi) Ty, podivný muži, se ukazuješ nějakým prazvláštním člověkem. Věru se docela podobáš, jak pravíš, nějakému cizinci, a ne domácímu obyvateli; vždyť se nevydáš z města ani nikam přes pole, ba zdá se mi, že vůbec ani nevycházíš za hradby. Sókratés: Odpusť mi, předobrý příteli. Jsem totiž člověk milovný učení a tu mě kra- jiny a stromy nechtějí ničemu učit, kdežto lidé v městě ano. Avšak ty, zdá se mi, jsi nalezl prostředek, jak mě dostat ven. Neboť jak se vodí hladovějící dobytčata tak, že se před nimi potřásá ratolestí nebo nějakým plodem, tak ty mě patrně budeš vo- dit po celé Attice i kamkoli jinam budeš chtít, když mi budeš podávat v knížkách řeči. (Platón, Faidros, 230 d-e) Městský člověk Sókratés byl vylákán Faidrovým slibem obratné řeči za hradby Athén. Obhajobami maturitních filosofických prací bychom vás rádi přilákali i my (do učebny 515)! Promluví tito řečníci: Žofie Nedbalová : Proč musíme být opatrní, když popisujeme českou společnost jako ateis tickou (Sokol, Halík) Ludmila Šolcová : Jak lze definovat zbožnost (Platón, Euthyfrón) Tereza Dvořáková: Jak racionalista může uvažovat o Bohu (Descartovy Meditace o první filosofii) Dominik Weinhold: Co je podstatou dobra a zla a o věcech souvisejících Tomáš Bouška: Zda je možné dosáhnout štěstí bez vnějších příznivých okolností (Aris totelés, stoicimsus) Projekt O2 think big oprava zkušebny a enguma Slavné O2 se slitovalo nad naším chudým studentstvem a jistým snaživým jedincům z Engumy věnovalo 30,000 na rekonstrukci zkušebny Ti měli tu čest trávit předlouhý víkend přednáškou o jedineč- nosti O2, vdechováním jedovatých plynů ze zdobících prostředků zkušebny atd. a nyní (=pátek 27.4.) slavnostně příchází s obno- venou zkušebnou, takže oslavujme ty svaté trpělivé a stejně tak i onu jedinečnou korporaci za štědrý to dar. Anička Hustedová, septima Min Tanaka opět v Arše! Po dlouhé době poctí Prahu svou ná- vštěvou jeden ze zásadních průkopníků Butó, (druhu tance vzniklého v 50.letech v Japonsku) Min Tanaka. Taneční publi- cistka a kritička Nina Vangeli v jednom ze svých článků právě Butó velmi výstiž- ně popisuje: „Butó je psychedelický tanec. Přestože vznikl před padesáti lety, zůstá- vá dodnes avantgardou. Butó je součástí širšího proudu tzv. fyzického divadla, který exponuje tělo jako jazyk sui generis – svého druhu, jeho obnaženost, zranitel- nost, muka.“ Butó je zkrátka možné považovat za tanec odproš ťující se od jakékoli formy, ukazující se projevem a výrazem v celé své nahotě. Avšak zpět k samotnému Minu Tana- kovi a jeho působení u nás. Vůbec první vystoupení v Praze měl už v roce 1984, bylo však tajné a tedy pro velmi komorní společnost. Ve spojitosti s divadlem Archa je však důležitější zmínit rok 1994. Min Tanaka totiž v Arše, spolu s hudebníkem Johnem Caleem, zakláda- jícím členem známých Velvet Underground, vystupoval při příležitosti jejího otevření. Od té doby v Arše, ale i jiných pražských divadlech a zákoutích představil veřejnosti spoustu svých představení. Dnes, po sedmiroční odmlce, je téměř jisté, že divadlo Archa opět zaplní. Proto je třeba neváhat a sehnat si lístky pokud možno opravdu co nejdříve. Naštěstí vy- stoupí hned třikrát, dvakrát sólově (7. a 8.května) se svým představením Focus Locus, a jednou za doprovodu tanečnice Shiho Ishihary (9.května) v představení nazvaném Step into the Shadow (Krok do stínu). DIVADLOARCHA– 7. - 9.května: Min Tanaka Olga Bierhanzlová, sexta

16 17 P o z o r s o u t ě ž ! Je Vám tento obličej, výraz, oči nebo snad svetr povědomý? Neváhejte se zúčastnit soutěže a do 15.5. pište své návrhy (jaký profesor by to mohl být) na e-mail ucitele.lidi@gmail.com První dvě správné odpovědi budou po zásluze odměněny.¨ Vážně piště, prosím. I T s o u t ě ž Do počítačové učebny 028 zavítal Ajťák, který se nám snaží něco sdělit. Nevíte náhodou co? Do konce dubna probíhá soutěž o nejnápaditější po- selství. Tři nejlepší hlášky budou odměněny a ta nejlepší z nich bude vepsána do bubliny. Zprávy je možno vhazovat do červené krabičky umístěné v učebně 028 pod obrázkem ajťáčka nebo odevzdat vyučujícímu IVT (Bernard, Beran, Körber). Soutěž probíhá do konce května. Nezapomeňte uvést vaše jméno, příjmení a třídu. Anna Pfannová, Augustina Micková, Jiřina Manková, kvinta U č i t e l é j s o u t a k y l i d i Rozhovor s panem profesorem Korontálym nejen o jeho kapele Jak jste se do skupiny dostal? Hráli v ní vaši přátelé či jste se přihlásil „na inzerát“? Skupinu jsme dávali dohromady spolu s kamarády, které jsem znal už dlouho, což je vždycky výhoda. Co znamenají písmena VMTN v názvu? Do jakého žánru vaše skupina spadala? Vaše Máma To Nečekala. Už ani nevím, čí máma to byla a co ji vlastně tak překva- pilo:-) My sami jsme náš žánr pro zjedno- dušení původně označovali jako bluesrock, ale postupně z toho vznikla taková vše- hochuť folku, jazzu, blues, rocku i popu. Osobně nemám žánrové škatulky příliš v lásce, což je nejspíš z mé odpovědi patr- né. Na co jste v kapele hrál- zpíval jste nebo skládal hudbu a texty? Jakým způsobem jste se naučil na nástroj hrát? V kapele jsem hrál na baskytary (s pražci i bez), sem tam jsem něco zaúpěl do mikrofo- nu, což naštěstí nebylo tak často. Texty jsem nikdy nepsal, hudbu zřídka, spíš jsem vy- mýšlel aranže. Na baskytaru jsem hrál jako samouk asi od svých patnácti let, teď si ještě dodělávám konzervatoř, obor kontrabas, což má k baskytaře velmi blízko. Jak dlouho jste s kapelou hráli a proč a kdy jste se rozpadli? S kapelou jsme hráli asi pět let, nakonec se rozpadla kvůli nedostatku času nedlouho před Vánocemi léta Páně 2009. Scházíte se ještě se svými „exspoluhráči“? Se svými „exspoluhráči“ se stýkám poměrně často a rád, s některými se známe přes dva- cet let, takže rozpad kapely na to neměl vliv. Jaký je Váš nejoblíbenější žánr? To je komplikovaná otázka:-) Nemám žád- ný vyhraněný styl, líbí se mi hudba z různých žánrů, od jazzu přes folk a rock až k metalu. Záleží na náladě. Momentálně jsou nejvíc v kurzu J.A.R., Béla Fleck, Victor Wooten nebo třeba Michel Camillo. Ale klasika jako Led Zeppelin či Pink Floyd potěší vždy:-) Jak to vidíte do budoucna, chtěl byste opět do- stat možnost zahrát si v kapele? Momentálně máme jednu kapelu na konzer- vatoři, připravujeme na 1.června koncert do Jazz Docku, tak se můžete přijít podívat:-) Taky čas od času hrajeme na svatbách, rau- tech a podobně, takže na nedostatek příleži- tostí ke hraní si stěžovat nemůžu. Jak jste vnímal návrat naAG po tak dlouhé době? Jak jste se cítil, když jste na chodbách míjel své profesory, nyní kolegy? Návrat na AG byl pro mě po téměř deseti letech zvláštní. Počáteční nezvyk z nové role ve starémprostředí ale brzy vystřídal pří- jemný pocit z toho, že se vracím do známého prostředí. Navíc vztahy mezi profesory jsou tu, řekl bych, nadstandardní, takže jsem si zvykl rychle. Co si myslíte, že se naAG nejvíce změnilo? Největší změnou podle mě prošli samotní stu- denti. Jsou sebevědomější, tolik se nerozpaku- jí říct si, co chtějí nebo potřebují. Komunikace s nimi je otevřenější. Neříkám, že je to jen pozitivní změna, ale také není jen k horšímu. Baví vás učit? Učení mě baví a doufám, že mi to ještě nějaký ten rok vydrží. Studenti, alespoň v tom věku, kdy přicházejí do styku s latinou a tedy se mnou, jsou velmi zajímaví lidé. V tomto věku se formují jejich osobnosti, utváří si a projevují své vlastní názory, a to je na nich dle mého názoru to nezajímavější a je to pro mě velmi inspirující.

18 19 Šálek čaje či šálek kávy? Šálek čaje či šálek kávy šálek čaje či šálek kávy opakujeme do zblbnutí; opakujeme pomalu utichávajícím hlasem jako ve filmech, ztišme se, ztište nás utišme se. Přitiskl mě ke zdi a řekl Jsi hloupá, zůstaň .Jsi dost hloupá, abys zůstala. Tak jsem se vytrhla a utekla utíkala a vracela se mezitím mi lidé nabízeli šálek čaje či šálek kávy s úsměvem i káravým pohledem utíkala a vracela se. A mezitím jsem stihla potkat člověka se jménem biblického proroka (říkal mi Brusinko a pomáhal luštit křížovky stařeně v nonstopu) pokazila jsem to, neusmála se, nenabídla šálek čaje, opakovala se příliš málo a nebo příliš moc. Hrajeme hru na honěnou na kruhovém objezdu. Odbočky zakázány. (Ordnung a verboten, to jsou dvě slova, co musíte znát, řekla učitelka Němčiny) Je to pohodlné, souhlasíme s Eliadem a pravěkými lidmi v hrůze z historie, z lineárního pohybu, ten nám nepatří, pohyb kruhový je pohyb božský, komu co vadí, jediné koleje do kruhu najdeme na pouti. Je ti to líto? Ale vracet se je tak pohodlné, víš, co tě čeká, ten starý smrad z krbu, z vaření, zaběhlá místa a písně, pohodlné a správné. Nebudu se prát s minulostí; proč bych to dělala – vím, že jsem slabší. Až se mě bude chtít zbavit, udělá to sama kreatura ve tvaru kozokapra, který si pomalu přežvykuje vlastní rybí ocas. Ester Fischerová, ex oktáva t v o r b a

20 21 AG, persón a já předmět -> znalost čeština -> personifikace literatura -> persona zsv -> persona angličtina -> person permanence politologie -> personální unie psychologie -> personologie latina -> persona non grata němčina -> (die) Person náboženství -> persona Christi dějepis -> peršani a p(i)err(e) s(éguier) šla bych studovat francouzskej personalismus. Terrka Reichelová, septima Baudelairův povzdech Jsem prokletý básník, nic jiného nemám prokletý ráno k snídani sedám prokletý večer svou večeři jím prokletý bdím a prokletý spím. J. Parolek, oktáva Pohled na mrtvou veverku Když máš hrozně špatnou náladu Když je ti blbě od hladu Když vstáváš v brzkou hodinu ranní Když tě unesou mimozemšťani Zkrátka, když je všechno v prdeli, pohled na mrtvou veverku tě vždycky rozveselí. M.Fischer, kvarta Tereza Vašková, kvarta

22 23 Tobiáš Málek, prima (Daniel Witzany, kvinta)

13