Muži hněvu

1

2

3

4

jason aaron SCÉNÁŘ ron garney KRESBA matt milla BARVY josef ládek LETTERING sebastian girner editor LOGO A DESIGN KNIHY jared k. fletcher MUŽE HNĚVU STVOŘILI aaron & garney

Vydalo Nakladatelství Crew s.r.o. v roce 2016 První vydání ISBN 978-80-7449-369-0 Překlad Štěpán Kopřiva Korektura Filip Gotfrid Redakce Jiří Pavlovský lettering Josef Ládek Ředitel nakladatelství Petr Litoš Tisk Akontext s.r.o. Originally published by MARVEL in the U.S. Men of Wrath is ™ and © 2015 Golgonooza, Inc & Ronald D . Garney Jr. All rights reserved . Published by arrangement with Mediatoon Licensing/Urban Comics. © 2016 Nakladatelstvi Crew s.r.o. for this Czech language edition. All rights reserved .

Někdy kolem roku 1900 můj prapradědeček Ira Aaron v hádce kvůli ovci ubodal člověka k smrti. Jeho syn Sammie byl u toho a celé to viděl. Byl to jeho nůž, který Ira použil. O nějaký čas později, v roce 1924, se můj pradědeček Sammie Aaron dočkal svého vlastního podivného konce. Zemřel na vzteklinu poté, co ho pokousal nakažený pes. Z této temné části mé rodinné historie se zrodili Muži hněvu. Ira a Ruben Rathovi jsou vyvrcholením dlouhého, krvavého koloběhu jižanského násilí, který se v průběhu století předával z otce na syna. A je jasné, že to, co začalo kvůli nějaké ovci, může skončit jedině tak, že všichni umřou. Tohle je možná ta nejtemnější, nejhnusnější záležitost, jakou jsem kdy napsal. A jestli jste ode mě něco četli, ať už je to Wolverine nebo Skalpy nebo Southern Bastards, tak víte, že se temným a hnusným věcem nevyhýbám. Ale v tomhle je i něco osobního. Ať už mi Ira Aaron prostřednictvím svého předem prokletého syna Sammieho, prostřednictvím generací alabamských farmářů a důlních dělníků a kazatelů a občasných vrahů předal cokoliv, předávám to teď já vám. Takže díky za přečtení Mužů hněvu. Díky , že jste se připojili k naší rodině. Asi bych vás měl představit vašIm novým příbuzným. Není to poprvé, co jsme s Ronem Garneyem zabili pár lidí. To ani náhodou. Naše spolupráce se datuje už od roku 2008, od Wolverina, konkrétně od příběhu ”Hon na Mystique”. Potom to byl Wolverine: Weapon X a Ultimate Captain America a nejnověji pak Thor: God of Thunder. A během většiny té spolupráce jsme mluvili o představě, že uděláme něco jako tohle. Něco, co bude naše. Něco, co bude opravdové. Něco, co bude hnusné. Něco, u čeho se Ron bude moci odvázat jako ještě nikdy předtím. Ron je chlápek, který si, co se týče superhrdinského mainstreamu, v této chvíli vyzkoušel už v podstatě všechno. Má za sebou vpravdě legendární období jak u Marvelu, tak u DC. Kreslil ty nejpopulárnější komiksové postavy na světě. Taky mlátil lidi v barech. Ale ještě nikdy neudělal nic jako tohle. Tohle je Ronova první původní série vlastněná tvůrci. Jeho první opravdová kriminálka. Jeho první příležitost, aby ukázal, jak dokáže být temný a hnusný. K Ronovi a mně se na naší vražedné misi připojila ta nejzvrácenější bendžo banda elitních profíků a drsných renegátů, včetně výjimečného koloristy Matta Milly , designového guru a seagalovského uctívače Jareda Fletchera a editora/německého nindži na částečný úvazek Sebastiana Girnera. A to už je pořádná sestava. Muži, kteří stvořili Muže hněvu. Bojte se jich a ctěte je. Kdo ví, možná zase někdy dáme skupinu dohromady a zase něco spácháme. Ohledně Mužů hněvu je tu určitě víc příběhů, které bych vám rád vyprávěl. Víc příběhů o ovcích a psech a koních. Uch, ti chudáci koně. Víc příběhů o otcích a synech. O dluzích, které by žádný muž se ctí nesplatil. O duševně zmrzačených lidech, pro které je snadnější zabíjet než žít. O tom, co to znamená být Rathem. A než na to dojde... tak se asi nejspíš uvidíme na rodinných setkáních. Vezměte s sebou hodně piv. A neprůstřelnou vestu. Jason Aaron KC, únor 2015

KAPITOLA PRVNÍ

Nejblíž pravdě asi bude, že to začalo ovcema. Jednoho rána roku 1903 můj pradědeček Isom našel pár prašivejch, polomrtvejch zvířat, jak se pasou na jeho pozemku. O několik dní později přišel chlápek jménem Grievers, že prej jsou jeho. Ale Grievers nechtěl zpátky ty prašivý, polo- mrtvý ovce, nebo tak to aspoň Isom říkal. Chtěl ty nejtlustší, nejtučnější ovce, co můj praděd měl. Zazněla jistá slova. Padly nějaké údery. A pak, v záchvatu zuřivosti, jakej ještě nikdy nezažil, vytáhl můj praděd kapesní nůž... A změnil naši rodinu navždy.

JEŽÍŠI... JEŽÍŠI, TATI... TEN CHLAP... VŠECHNA TA KREV... TY JSI HO...? V choctawskym okrese ve státě Alabama nebylo moc lidí, který by pro Erasta Grieverse nějak zvlášť truchlili. ALFORDE. JDI A PŘIVEĎ ŠERIFA, SYNU. PODÍVEJ SE NA NĚJ, ON PROSTĚ... KAM SI JAKO MYSLÍ, ŽE JDE? Byl známý jako muž hrubé povahy a nelibého vystupování. ON SNAD... JEŽÍŠI. UDĚLEJ, CO JSEM TI ŘEKL, HOCHU. ALFORDE! Isom byl odsouzenej k osmi měsícům vězení a byl venku právě včas, aby stihl sklizeň. Dožil se osmdesáti tří let a pokud je známo, nikdy neprolil další kapku krve. Dokonce nezabíjel ani vlastní ovce. Kdyby tam toho dne jeho syn nebyl, možná by to tím skončilo.

Ale neskončilo. Tenkrát s Isomem tam něco začalo. Něco, co se od tý doby předávalo v naší rodině z otce na syna. Něco, co bylo s každou generací krutější a brutálnější. Lidé v choctawskym okrese byli zvyklí si Isoma a jeho příbuzenstva nijak zvlášť nevšímat. Nebyli to potížisti ani opilci. Nebyli to katolíci. Nebyli vlastně vůbec nic. Jenom další tlupa chudejch bílejch farmářů v okrese, kde jich bylo plno. Ale od toho dne... Ode dne, kdy Erastus Grievers ulehl mezi ovce a zemřel... ...si lidi začali Rathů všímat trochu víc.

ACH JEŽÍŠI. ACH BOŽE. KDE TO JSME? PROSÍM... NEMOHLI BYSME... SI O TOM ALESPOŇ KRÁTCE POPOVÍDAT? MŮŽEME SI O TOM PROMLUVIT? PROSÍM? POKRAČUJTE V CHŮZI. KDYBYSTE NÁM MOHL SEHNAT K TELEFONU PANA POLKA. ALESPOŇ NA CHVÍLI. KDYBYCH SI S NÍM MOHLA VYMĚNIT ALESPOŇ PÁR SLOV. AŤ UŽ JDE O COKOLIV, DÁM TO DO POŘÁDKU. ACH JEŽÍŠI ACH DO PRDELE ACH JEŽÍŠI. MY ANI NEVÍME, CO JSME UDĚLALI. ALESPOŇ NÁM ŘEKNĚTE, CO JSME PROVEDLI. POMOC! POMOZTE NÁM! ON NÁS ZABIJE! BILLY! TO NE- POMOC! PO-

BILLY? POČKEJTE. POČKEJTE, PROSÍM, NE... SUNDEJTE SI KÁPI. ACH DÍKY BOHU. DĚKUJU. DĚKUJU, ŽE JSTE MĚ NE... MŮJ MANŽEL BYL IDIOT. A PODVODNÍK. ALE AŤ UŽ SE PROVINIL ČÍMKOLIV, JÁ TO NAPRAVÍM. STA- ČÍ, KDYŽ MĚ NECHÁTE. NECHÁTE MĚ A JÁ - POKRAČUJTE V CHŮZI. A TÁHNĚTE HO S SEBOU. CO? SLYŠELA JSTE MĚ. ODTÁHNĚTE HO DO VĚTŠÍ HLOUBKY. VY... PROČ BYSTE... MŮŽU VÁS STŘELIT JEDNOU NEBO VÁS MŮŽU STŘELIT VÍCKRÁT, DÁMO. JE TO NA VÁS.

TY HAJZLE! TY UBOHEJ STAREJ ZMRDE! DOUFÁM, ŽE SHNIJEŠ V PEKLE, TY ZASRANEJ - A SAKRA. SKORO JSEM ZAPOMNĚL.

15

BLAHOPŘEJU, PANE RATHE, JE TO -

„PAN RATH?“ „PAN IRA RATH?“ „DOKTOR VÁS OČEKÁVÁ, PANE.“

TAKŽE? NO, É... BUDEME MUSET PROVÉST JEŠTĚ NĚJAKÁ VYŠETŘENÍ, PANE RATHE. UŽ JSTE NA MNĚ PROVEDLI VŠECHNY VYŠETŘENÍ, KTERÝ JSTE POTŘEBO- VALI, DOKTORE. TAK MI TO ŘEKNĚTE. NO, ANO, JE TO RAKOVINA. ROZŠÍŘILA SE SKRZ PLÍCE. MUSÍME OKAMŽITĚ ZAČÍT S LÉČBOU. JESTLI POŘÁD JEŠTĚ KOUŘÍTE, TAK JAKO PRVNÍ UDĚLEJTE TO, ŽE S TÍM PŘESTANETE. HEH. »CHRCHL« HRRRRK HRAK! JAK DLOUHO JSTE ŘÍKAL... ŽE TAKHLE KAŠLETE KREV? TO FAKT NEVÍM. ASI ROK NEBO TAK NĚJAK. UŽ ROK KAŠLETE KREV? JESTLI VÁM NEVADÍ, ŽE SE ZEPTÁM, PANE RATHE, ALE PROČ JSTE PROBOHA ČEKAL TAK DLOUHO, NEŽ JSTE ZA MNOU PŘIŠEL? NEKOUŘÍM. PROSÍM?

NEKOUŘÍM. NIKDY JSEM NEKOUŘIL. NO, KOUŘENÍ NENÍ JEDINÝ ZPŮSOB, JAK MŮŽETE DOSTAT RAKOVINU PLIC - VÍTE, KDO JSEM, DOKTORE. VÍTE, ČÍM SE ŽIVÍM. JÁ VÍM, ŽE TO VÍTE, PROTOŽE JSEM VIDĚL, JAK VYDĚŠENEJ JSTE BYL, KDYŽ JSTE MI MĚL ŘÍCT, ŽE UMÍRÁM. NIKDY JSEM NEŘEKL, ŽE UMÍRÁTE. OBA VÍME, ŽE NA TOMHLE SVĚTĚ EXISTUJE JEDINÁ VĚC, ZE KTERÝ MŮŽETE DOSTAT RAKOVINU, ŽE JO? TOHLE NEMUSÍ BÝT TO, CO VÁS ZABIJE, PANE RATHE. TAKY NEBUDE. TO VÁM SLIBUJU.