Noviny 2012 346



http://www.floowie.com/en/read/noviny-2012-346/

Adelaide, Brisbane, Canberra, Cooma, Darwin, Hobart, Melbourne, Newcastle, Perth, Sydney, Wagga Wagga, Wellington, Wollongong, Yeppoon, USA and Praha i Košice Noviny Mailing address: NOVINY P.O.Box 3335, Redfern, NSW 2016 further information and advertisements rates http://noviny.20m.com Publisher and Editor-in-Chief: Vratislav R.E.M.J.-Kř. Bejšák-Colloredo-Mansfeld, ph.: 02 9319 6380 neb 0414 540 465 e-mail: noviny@exemail.com.au or nesemvamnoviny@gmail.com and no Fax: .: MEMBERSHIP / ČLENSKÝ POPLATEK: for one year AUS$ 70.00 for a half year / na půlrok AUS$ 38.00 pro Evropu a Ameriku AUS$107 include postage (noviny se tisknou každé druhé pondělí / printed every second Monday). Volume 3 Issue 123 (346) ČTRNÁCTIDENÍK SLUŠNÝCH KRAJANŮ 8.X. – 21.X. 2012 PP 255003/04496 DO KAŽDÉ RODINY KRAJANSKÉ NOVINY  (Fr.Hrabica) PUBLISHED FROM JULY 1999 tručné zprávy. Pondělí 8. října Venezuelským prezidentem bude dalších šest let Chávez Putinovu éru hodnotí "spíše kladně" 64 % Rusů, "spíše záporně" 14 % Nečas se vyslovil pro vytvoření transatlantické zóny volného obchodu V regionech se objevují další nespokojenci z ODS se zvyšováním daní Hlavního hygienika Víta zřejmě vystřídá liberecký hygienik Valenta Heger by chtěl zakázat prodej lihovin ve stáncích a v automatech V kauze Pandur byl zadržen a obviněn lobbista Dalík K ISS odstartovala poprvé soukromá vesmírná loď a Počasí v Praze: oblačno, 14 stupňů pokračování na str. 2 Slovo vydavatele: eště k článku z první strany minulého čísla, kde jakýsi pán psal proč bude volit komunisty, o tom článku jsem napsal, že byl vytištěn v levicových Britských Listech. V letošních volbách v ČR se komunistická strana umístila na druhém místě, ve dvou krajích dokonce na místě prvním(viz tabulky na straně 2 a 15). Vysvětlení je jednoduché - mnoho pracujících, tím myslím dělníky, rolníky a střední vrstvy (úředníci, učitelé, lékaři) tvrdí, že jsou na tom hůře než před rokem 1989. Sociální jistoty odešly v niveč, výše dnešní penze, činže, elektřiny i cen za jídlo jim v tom dávají za pravdu. To, že za všechno od samého počátku můžou komunisti a jejich nohsledi jim nedochází a nikdo to neřekne. To, že 89 rok byl vnitrostranický puč, že až na malinké výjimky všechno rozkradli komunisté sami, či jejich „nekomunističtí“ rodinní příslušníci a jejich děti a hesla „Nejsme jako oni“ a podobně, že byla vymyšlená komunisty, na jejich vlastní obranu, snad dodnes nikdo neví. Noviny a televize je stále pod neviditelnou rukou levice, a tudíž nehlásájí to, co by hlásat měly, neuvedou tyto stranické desinfomace na správnou míru. Není pak těžké zblbnout podobnými dopisy a články lid. Pokud si přečtete onen článek, tak stejně jako většina lidí musíte uznat, že je z 100% pravdivý. Nepravdivý je pouze závěr, to že volbou komunistů se všechno může vrátit do starých kolejí let 80desátých. Dopisy a články tohoto typu jsou klamem a bludem na oblbení lidu, který nebyl cvičen v této trikové logice. Když někdo prohlásí: Nosorožec nesnáší vejce! Ptáci snáší vejce! Tudíž nosorožec není pták! Vypadá na první pohled logicky a správně, ale není to pravda! Je to to, co se v angličtině nazývá „fallacy“ česky blud a klam. Protože, pak byste mohli říci, že krokodýl, želva nebo brouk pytlík jsou ptáci, protože snášejí vejce! Prosba: Nedávno mi zavolala paní , která se mi sice nepředstavila, ale dala mi telefonní číslo, které jsem omylem založil někam, nevím kam a slíbila mi, že mi bude vyprávět o panu Janu Mynarovi,o kterém jsem nedávno psal, prosím, aby byla tak moc a moc hodná a zavolala nám ještě jednou. Předem děkuji. Měli bychom si pomáhat. Pokud má daň z cigaret odradit lidi od kouření a daň z alkoholu odradit lidi od pití, tak nechápu daň ze mzdy Říkal, že komunisti znovu zblbnou lid. To se prý stalo a už je pozdě Ondřej Vaněk Parlamentní listy JINÝMA OČIMA Expremiéru úřednické vlády Janu Fischerovi by v přímé prezidentské volbě dala hlas čtvrtina voličů. Vyplývá to z průzkumu SC&C pro Českou televizi. Fischer byl devět let, až do roku 1889, v předlistopadové Komunistické straně Československa (KSČ). Téhle jeho minulosti se děsí známý antikomunista a někdejší pracovník Bezpečnostní informační služby Vladimír Hučín. Polévat benzínem a zapalovat se prý kvůli Fischerovi nicméně nebude. Za Fischerem podle průzkumu skončili ekonom Jan Švejnar se 13 procenty a podnikatel Tomio Okamura s devíti procenty. Předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg nebo bývalý premiér a nynější čestný předseda Strany práv občanů - zemanovců Miloš Zeman by získali pod deset procent hlasů. Schwarzenberg devět a Zeman osm procent, uvedla ČTK ze zmíněného průzkumu. Málo se prezentuje, co prováděli V souvislosti s „komunistickou“ minulostí Jana Fischera vyšlo rovněž najevo, že zhruba šedesáti procentům voličů by právě minulost předlistopadového „straníka“ na postu prezidenta nevadila. Z jiného soudku má ovšem názory bojovník se vším, co komunismem zavání, Vladimír Hučín. Podle něj za tolerancí vůči stranické minulosti stojí neinformovanost mladých a ztráta paměti spojená s nespokojeností u starších. „Nedostatečně se prezentuje minulá doba na školách a všude, kde je možné s ní seznamovat mládež. To už je dnes generační problém. Mladí lidé už v podstatě neví nic o těch, kteří si užili po kriminálech. Už neví o lidech ztrácejících postavení v důsledku kádrových nedostatků a podobně," říká Hučín. Nespokojenost, korupce a bezpráví, voda na mlýn komunistů „A teď jsou lidé nespokojení, tak se komunistům zase daří propagovat boj za lepší zítřky. Nespokojenosti komunisté a všichni zastánci starých pořádků dokáží využít,“ míní Hučín. Tomu také chybí názorná dokumentace všeho toho, co zde před listopadem 1989 bylo. „Já sám jsem se snažil zachránit spoustu významných dokumentů toho, čím vším se tady v minulosti Státní tajná bezpečnost zabývala. A myslím si, že kdyby se to prezentovalo na veřejnosti, pak by to procento lidí vracejících se v myšlení k dobám minulým bylo nižší,“ konstatoval někdejší pracovník Bezpečnostní informační služby. Shrnuto a podtrženo, za tolerancí ke komunistické straně stojí podle něj nespokojenost a ztráta paměti. „To všechno je podhoubí pro levicové až krajně levicově orientovaná seskupení. A ostatní? Ti se, jak se říká, starají o boj o zrno, aby měli práci,“ dodal Hučín. Nadáváte, ale dříve by to nebylo „Já kolikrát říkám lidem, když nadávají, že třeba musí platit léky. Ano, stojí to peníze, ale jsou to léky, které by za komunistů nebyly, nebyla by normální možnost je získat. Zkrátka zapomíná se na minulost a na její prezentaci v plné nahotě,“ říká antikomunista. A v čem tkví nespokojenost lidí i jejich zvyšující se tolerance vůči někdejším členům KSČ? „Lidi vidí, že se krade, korumpuje a nic se nevyšetří. Není kde žalovat a když je, tak se to stejně nevyřeší. A to v lidech nutně vyvolává pnutí, kterého milovníci starých pořádků umí velmi dobře využít,“ míní Hučín. Ten v té souvislosti podotkl, že před podobnou situací varoval už před lety a stal se tak prý nositelem poplašné zprávy, přičemž dnes je situace horší, než předpokládal. Za to by nejraději některé představitele BIS doslova „stáhl z kůže za živa“. „Víte, jak je dlouho mír, tak to má takovéto konce,“ dodal Hučín lakonicky. Fischer - polepšený komunista Jako na ukázkový příklad kandidáta na prezidenta s předlistopadovou minulostí v KSČ upozornil Hučín na Jana Fischera. „On na mě působí jako slušný člověk. Ale aby to byl prezident, takový člověk by měl být čistý jako boží oko,“ myslí si. „Nechci si představovat, že by na Hradě měl být nějaký bývalý komunista. To je prznění toho úřadu, aby tam byl člověk, který nejdříve „myslel“ a pak tedy „pochopil“. On měl pochopit v době, kdy byl v té straně, na to má dost mozkových buněk, aby chápal, že je součástí zločinné ideologie," tvrdí Hučín. Klaus mě nezklamal, Havel strašně "Víte, mě třeba nijak nezklamal prezident Václav Klaus. Protože já už od počátku v BIS jsem měl informace, že to je osoba, se kterou bych tedy rozhodně na houby nešel. Ale obrovské zklamání byl pro mne Václav Havel,“ zhodnotil Hučín někdejší a současnou hlavu státu. Mezi svými kandidáty, které by si na postu prezidenta uměl představit, pak Hučín uvedl sestru bratrů Mašínových Zdenu. „Kde skutečně se jedná o osobu s naprosto čistým morálním štítem. Ale polepšený komunista? No to bude velký. Ale polévat benzínem se kvůli tomu nebudu." K průzkumům, které nyní ukazují, že by ČSSD společně s KSČM získala v Poslanecké sněmovně jasnou většinu, pak Hučín se smíchem dodal: „Podívejte se, pro mě třetí odboj ještě neskončil, asi takhle vám to řeknu.“ Kam až mohl vést justiční omyl z roku 1848 29. září 2012 Voyen Koreis Qld, Nev pes Přímo proti středu města Brisbane vytváří řeka stejného jména menší poloostrov zvaný Kangaroo Point. Zde jsme s manželkou přespali hned první noc po příjezdu do Austrálie. Dnes na tom místě také stojí budova rozhlasové stanice 4EB, odkud jsem v devadesátých létech odvysílal stovky hodin rozhlasových pořadů, česky i anglicky. V té době jsem také poprvé uslyšel o záhadné vraždě, k níž došlo o jeden a půl století dříve a právě tam, kde se dnes nacházejí vysílací studia. Patrick Mayne byl původem Irčan a do Austrálie se dostal se svou rodinou jako sedmnáctiletý v roce 1841. Vyučil se řezníkem a našel si práci na jatkách v kolonii tehdy ještě zvané Moreton Bay, dnešním Brisbane. Jatka stála na Kangaroo Point a nedaleko nich se nacházel hostinec zvaný Bush Inn. Také dnes zde stojí typický australský hotel, i když novějšího data. Muž jménem Robert Cox, který právě výhodně prodal větší náklad stavebního dříví, popíjel jedné soboty večer v březnu 1848 v hostinci a s kumpány oslavoval svůj úspěch. Patrick Mayne byl také přítomen a když druhý den ráno byly kusy Coxova rozčtvrceného těla nalezeny na několika místech v okolí hotelu (včetně trupu plovoucího v řece), byl mezi těmi, kteří pomáhali policii při vyšetřování zločinu. Kuchař William Fyfe byl nakonec obviněn z vraždy a navzdory tomu, že žádné přímé důkazy proti němu neexistovaly, byl odsouzen k trestu smrti a popraven. Peníze, které zavražděný Cox údajně u sebe měl, asi 350 liber, se nenašly. O rok a půl později se na Queens Street, už tehdy nejhlavnější ulici Brisbane, nabízel k prodeji řeznický krám. Koupil jej za 350 liber Patrick Mayne, až doposud nepříliš dobře placený jateční řezník. Jak přišel k této na tu dobu značné sumě peněz, se nevědělo, i když možná obočí některých lidí se už tehdy pozvedla. Mayne si jako obchodník vedl skvěle. Pokaždé, když mu přebývalo několik šilinků, koupil nějaký pozemek v blízkosti města. Oženil se s jinou irskou emigrantkou jménem Mary, která ho v inteligentním podnikání snad ještě předčila. Patrick Mayne byl ale také známý jako násilník. Nosil u sebe karabáč, kterého neváhal použít, kdykoliv měl s někým spor, a ocitl se kvůli tomu párkrát i v rozporu se zákonem. Věděl ale také, jak si koupit přízeň vlivných lidí, a proto často věnoval peníze na dobročinné účely, takže mu leccos prošlo. Netrvalo dlouho a stal se dokonce radním tehdy nově založeného městského výboru. Uvažovalo se i o tom, že by se v budoucnu mohl stát brisbaneským starostou, něčemu takovému ale zabránila nemoc (snad rakovina), která se u něj začala projevovat už před čtyřicítkou. Patrick Mayne zemřel 41letý v srpnu 1865 a jeho pohřeb byl údajně až doposud tím největším v prudce se rozmáhajícím Brisbane. Zanechal po sobě vdovu a pět dětí. Těsně před smrtí se prý přiznal k vraždě Roberta Coxe, okolnosti tohoto údajného přiznání nicméně nejsou zcela jasné. V každém případě se ale od té doby stali ze všech členů rodiny Mayneových v městě psanci. Mary Mayneová dokonce prý zakázala svým dětem, aby se ženily, a nikdo z nich skutečně žádné potomky nezanechal. Byla prý přesvědčena o tom, že její zemřelý manžel trpěl blíže neurčenou dědičnou chorobou, která má mentální následky, a že na celé rodině lpí jakási klatba. Račte otočiti list S J

http://www.floowie.com/en/read/noviny-2012-346/

Noviny - Stručné Zprávy – sestavené panem Ondřejem Astonem Neffem a jeho Neviditelným psem Strana 2 2 Úterý 9. října Mitt Romney v průzkumech poprvé předstihl Baracka Obamu Proti Merkelové a Německu protestovalo v Aténách 25 tisíc lidí Ústavní výbor Evropského parlamentu odmítl tzv. Klausovu výjimku Český tvrdý alkohol se zase může dovážet do Polska a Slovenska a Podle rebelů z ODS není pro konec vlády a předčasné volby důvod Důchodová reforma by se mohla odložit, přiznal v televizi Drábek Zdravotní pojišťovny dají smlouvy všem nemocnicím Brněnský magistrát chce odkoupit Veletrhy Brno Počasí v Praze: oblačno, 15°C Středa 10. října Britská vláda se odvrací od větrníků, přinášejí víc škody než užitku Rakouský nejvyšší soud smetl žalobu Horních Rakous proti Temelínu Soud zmírnil trest pro jednu z punkerek Pussy Riot, odejde s podmínkou Lidice po 70 letech od masakru poprvé navštívil německý prezident a Výbor doporučil Sněmovně nechat sazby DPH na současné úrovni Vláda jmenovala hlavním hygienikem Valentu, který tak nahradil Víta ČSSD zvažuje oznámení na Dalíka kvůli slovům o korupci ve straně a Soud nevyhověl žádosti o vazbu pro Dalíka, pustil ho na svobodu Počasí v Praze: zataženo, 12°C Čtvrtek 11. října Francouzská policie rozbila buňku islamistických teroristů Turecko tvrdí, že v syrském civilním letadle našlo ruskou munici a Klaus řekl Komorowskému, že považuje Polsko za zemi Česku nejbližší Irácký premiér Málikí navštívil Prahu, jednal o možném nákupu L-159 Vedení VZP je podle Hegera vnitřně rozloženo a nefunguje, jak má a Stát promine daň za vylitý alkohol, sdělilo Generální ředitelství cel Ve vedení ODS v Praze 4 došlo k personálnímu zemětřesení Kubice se odvoláním Lessyho trestného činu nedopustil Počasí v Praze: oblačno, 14 °C Pátek 12. října Muslimské bratrstvo žádá džihád k "osvobození Palestiny" EU dostala Nobelovu cenu míru, Švýcarsko se chystá na nepokoje v EU a Předsedové EK a EP ocenění uvítali, Klaus ho označil za tragický omyl Irák souhlasí s nákupem 24 bitevních letounů L-159 za miliardu dolarů V České republice začaly volby do zastupitelstev krajů a třetiny Senátu a Peake navrhuje sloučit ministerstvo dopravy a průmyslu a vytvořit superúřad Dobeš odvolal kvůli registru vozidel náměstka Tomana a dva šéfy odborů a Podle Fialy by šlo studium hradit ze stavebního spoření či půjček Počasí v Praze: zataženo, večer déšť, 12 °C Víkend 13. – 14. října Londýn vyjednal se Skotskem podmínky referenda o samostatnosti Felix Baumgartner seskočil z rekordní výšky 39 km a překonal i rychlost zvuku Republikou se přehnala rudooranžová tsunami, levice zvítězila skoro všude Nečas a Schwarzenberg odmítají výzvy opozice k předčasným volbám Výsledek voleb je podle Klause jasný, je na všech, aby vyvodili závěry Lídr liberecké ČSSD Dušek rezignoval, ústecký Fišera rezignaci odmítl a I po volebním debaklu trvá ODS na církevních restitucích a vyšším DPH Zemřel režisér animovaných filmů Břetislav Pojar Počasí v Praze: skoro zataženo, 15 °C Pondělí 15. října Elektřina v Německu zdraží kvůli "zelené" energii o 11 procent a V Izraeli už musí do povinné vojenské služby i ultraortodoxní židé Nečas seznámil širší vedení ODS s návrhem kompromisu k daňovému balíčku Vláda podle Nečase zřejmě prověří sKartu i další kroky odstupujícího Drábka Vyjednávání o koalicích pokračují, ČSSD se zatím dohodla jen se Zemanovci a Na ministerstvu školství jsou ohroženy stovky milionů z EU, zjistil NKÚ Skupina PPF prodává svůj poloviční podíl v Sazce firmě KKCG a Komunisté oslovili kvůli volbě na Pražský hrad Remka Počasí v Praze: zataženo, 13°C Úterý 16. října Eurokomisař John Dalli z Malty rezignoval kvůli lobbistické aféře a Clintonová připustila odpovědnost za smrt Američanů v Benghází Kompromis u DPH je možný, ale vláda musí dodržet program, říká Kalousek Ministerstvo chystá novelu, díky níž bude ČR moci odpojit elektřinu ze zahraničí ČSSD by sKarty pozastavila - podle smlouvy to ale není možné do roku 2024 Krajské koalice se formují, komunisté chtějí karlovarského hejtmana Babák u Ústavního soudu neuspěl se stížností na odejmutí slova a Vrchní soud zpřísnil trest exposlanci Wolfovi na šest let a 5 MKč Počasí v Praze: postupně oblačno, 12°C Středa 17. října Paříž vyjádřila překvapení nad vyřazením Arevy z Temelína Většina Němců má pochybnosti o tom, zda euro přežije nynější krizi Česko je připraveno blokovat vznik bankovního dohledu Evropské unie Koalice chce zmírnit dopady vládního balíčku na osaměle žijící důchodce Policie zadržela jednatele Likérky Drak, po jednateli distribuční firmy pátrá ÚOHS zvýšil Telefónice pokutu za zneužití dominantního postavení Soud potvrdil Havlově švagrové Dagmar vlastnictví celé Lucerny Maturity mají mít příští dva roky jen základní úroveň Počasí v Praze: jasno, 19°C Čtvrtek 18. října Proti úsporám manifestovalo v Řecku nejméně 42 000 lidí Česko definitivně prohrála spor o název Pomazánkové máslo Hlasování o DPH se možná odehraje až po kongresu ODS, Tluchoř je proti Klaus dal milost vážně zraněným mužům, poprvé to spolupodepsal premiér Policie obvinila šéfa Likérky Drak, distributora hledá po celé Evropě a Na Opavsku se objevily dva nové případ otravy metylalkoholem a Olašští Romové se v Ostravě loučili se svým králem Janem Lipou Newsweek skončí v papírové verzi, dál bude jen digitální Počasí v Praze: skoro jasno, 19°C Pátek 19. října Hrozba veta bankovního dohledu trvá, říká Nečas Syrští povstalci stále tvrdí, že armáda shazuje tříštivé bomby Druhé kolo voleb rozhoduje, jak početná bude levice v Senátu Nečas varoval před výpadkem inkasa od živnostníků kvůli chybě v zákoně K pomazánkovému máslu řekl Klaus, že EU už neví, co roupama dělat Nezávislí v Olomouckém kraji žádají soud o přezkoumání voleb a Podle lidovců a rady postižených hrozí kvůli sKartám arbitráže Metanol je v další lihovině Likérky Drak, nyní ve vodce Počasí v Praze: vyjasnění, 15 °C Víkend 20. října – 21. října Pro vystoupení z EU se vyslovilo 51% Britů, pro setrvání 34% Izrael vyprovodil provokatéry plující do Gazy do přístavu Ašdod Senátní volby: ČSSD 13 křesel ODS 4, TOP 09/STAN a KDU-ČSL 2, KSČM 1, ostatní 5 Sobotka opět vyhrožuje předčasnými volbami do Poslanecké sněmovny Úspěch levice v senátních volbách asi zbrzdí reformy, soudí ekonomové a Senátoři sociální demokracie podají ústavní stížnost kvůli sKartám Drábek lhal, když tvrdil, že sKarty se nebudou týkat důchodců Dienstbier má 50 tisíc podpisů pro prezidentskou kandidaturu Počasí v Praze: neveselo, truchlivo, 10 °C Volby v Česku? Kolektivní ztráta paměti, píší Rakušané VÍDEŇ/PRAHA - Za ukázku kolektivní ztráty paměti považuje rakouský deník Der Standard výsledky víkendových krajských a senátních voleb v České republice. Dokazuje to podle jeho dnešního komentáře nejen úspěch nereformovaných komunistů, ale i politiků v minulosti podezřelých z korupce. Úspěchu KSČM si všímají také další světová média. RAKOUSKO: "Nejlepším důkazem toho, jak krátká může být lidská paměť v politice, jsou poslední regionální a senátní volby v Česku. Nereformovaní čeští komunisté, kteří se i dvě desetiletí po revoluci zdráhají jasně distancovat od své stalinistické minulosti, se na mnoha místa prosadili jako politická síla udávající tón," píše Der Standard. Dolejš? Ironie! Ztráta paměti podle něj postihla Čechy i u otázky korupce. "Jistou dávku ironie nepostrádá fakt, že v jedno z pražských senátních obvodů získali komunisté senzačně relativní většinu s Jiřím Dolejšem, který byl před několika lety natočen skrytou kamerou, jak souhlasil, že za peníze bude intervenovat ve prospěch loterijních lobbistů a ovlivní příslušný zákon," poznamenává rakouský list. Pozastavuje se také nad úspěchem lidovce Jiřího Čunka, který téměř dosáhl na padesátiprocentní hranici nutnou ke zvolení do Senátu v prvním kole. Der Standard to označuje za jeho "politické znovuzrození". "Před pár lety, když byl Čunek vicepremiérem, paralyzovala jeho úplatkářský aféra celé měsíce tehdejší kabinet. Následovala nevídaná intervence státního zastupitelství, neboť bylo v sázce přežití vlády. Případ byl rychle odložen. Nyní se Čunek může nechat oslavovat jako hrdina, i když jeho triumf za sebou zanechává pachuť," soudí Der Standard. Úspěch KSČM: Hledám letadlo, abych odsud odletěla, přiznala Mašínová. Hučín přikyvuje Velké vítězství komunistů. Toho se bojí všichni antikomunističtí bojovníci. Jak Vladimír Hučín, tak i Zdena Mašínová. Ohledně tohoto prohlašují, že třetí odboj, jak je nazýváno protikomunistické hnutí, neskončil. A bude pokračovat. Třetím anebo čtvrtým odbojem. Obavy z vítězství komunistů v dnešních volbách vyjadřují i někteří antikomunističtí bojovníci. Pro ParlamentníListy.cz k tomu své řekli Vladimír Hučín a Zdena Mašínová. Mašinová souhlasí Zdena Mašínová, dcera bratrů Mašínů: „Jsem dost krutě poučená optimistka. V téhle situaci hledám letadlo, abych odtud mohla odletět. Z Havlova letiště ale lítat nebudu. Nezlobte se, ale čeho je moc, toho je příliš,“ sděluje Mašínová. „Máme Havlovo letiště, a proto tady komunisté získávají moc. Boj proti komunistům musí pokračovat. Jsem cynik, ale je to tak,“ dodala Mašínová. Jako sestra bratří Mašínů za bývalého režimu zažila své. V roce 1956 pochovala matku, která zemřela na rakovinu střev v žaláři. Nicméně i sama Mašínová mladší byla krátkou dobu ve vězení a pak ji, protože zůstala v Československu, režim neustále šikanoval. Paradoxem zůstává, že se v roce 1973 provdala za bývalého komunistu Rudolfa Martina, jenž vrátil rudou knížku na protest proti vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa roku 1968, čímž přišel o místo učitele na pražské FAMU, kde do té doby přednášel marxismus – leninismus. „Ve vztahu k němu jsem jednala instinktivně. Když jsem se s ním potkala, na rovinu mi řekl, co dělá. Dost jsem zapochybovala, když jsem v roce 1992 volala do archivu, že bych chtěla nahlédnout do spisů a paní v archivu se strašně zarazila. Pak ale vyšlo najevo, že se bála, že je mým manželem Oskar Černý, ten estébák, co jsme se dříve jistou dobu stýkali. Ostatně, co jsem našla v archívech o mnoha takzvaných přátelích, bylo nad moje chápání. O mém manželovi jsme tam nic zlého nenašla,“ dodává s tím, že od té doby nesnáší hurá antikomunismus, protože je o každém komunistovi nejdříve třeba vědět, jestli škodil a pak jej lze odsoudit. Dokončení z první strany: Kam až mohl vést justiční omyl z roku 1848 , a že na celé rodině lpí jakási klatba. Jeden ze synů Isaac byl spojován s jinou vraždou, k níž došlo nedaleko jejich domu, a později spáchal sebevraždu. Jediná přeživší dcera Mary Emelia se s psychologickými problémy potýkala celý život. Z dětí Patricka a Mary Mayneových se nejlépe vyvedl nejmladší syn James Mayne, který vystudoval medicinu v Londýně a stal se uznávaným chirurgem v Royal Brisbane Hospital. Stal se z něho navíc bohatý mecenáš. Pozemky, které nakoupil již jeho otec a k nimž přidala další jeho matka, neustále rostly na ceně. Veškerý svůj plat si James proto mohl dovolit věnovat na fondy k výstavbě a provozu lékařské fakulty, která se vytvořila hned při založení státní univerzity v roce 1909. Ta z jím zavedené nadace (James zemřel v roce 1940) dostává i v současnosti každoročně přibližně šest miliónů dolarů. Tím se to ale zdaleka neskončilo. Když se v roce 1927 hledal vhodný pozemek pro nový kampus státní univerzity, poslední žijící členové rodiny James Mayne se svou sestrou Mary Emelií koupili za tehdy obrovskou sumu 80 tisíc liber 111hektarový pozemek asi čtyři kilometry od středu města, v místě zvaném St Lucia. Pozemek, který ze třech stran obtéká řeka lemovaná vysokými staletými eukalypty, darovali univerzitě k tomuto účelu. Kromě již zmíněné nadace Mayneovi později ještě univerzitě odkázali 280 hektarovou veterinářskou farmu v Pinjara Hills asi o deset kilometrů dále od města, jakož i rodinný dům v Toowongu. Dnes stojí na darovaném pozemku hlavní kampus Queenslandské státní univerzity, kde mimochodem studoval a nyní i pracuje náš syn. Je jednou z nejlepších univerzit v Austrálii. V prestižním žebříčku každoročně sestavovaným společností QS Quacquarelli Symonds nikdy nechybí mezi prvními 50 na světě (letos 46). Univerzitní kampus samotný je přitom uznávaný jako jeden z nejhezčích vůbec. Trvalo to dlouhá léta, než se rodině Mayneových dostalo vůbec nějakého uznání. Po téměř půl století se představitelé univerzity vyhýbali seč mohli tomu, aby jejich jméno bylo i jen zmíněno. Teprve počátkem sedmdesátých let, víc než 120 let poté, kdy došlo k onomu temnému zločinu, který podle všech okolností mohl stát u vzniku rodinného bohatství, postavila univerzita nový hlavní sál, který byl pojmenován The Mayne Hall. Ten, spolu s k němu přibyvším muzeem umění, byl nedávno přejmenován na The James and Mary Emelia Mayne Centre.

http://www.floowie.com/en/read/noviny-2012-346/

Noviny – Slovenská stránka. 3 Strana 3 Aké to je by Rusom na Slovensku 1. Vladimír Jancura | 6. októbra 2012 8:00 Ako študent hral prvú ligu v hádzanej za Sláviu Trnava a zároveň vystupoval s balalajkou na príležitostných koncertoch. Neskôr dlhé roky dirigoval cirkevný zbor v bratislavskom pravoslávnom chráme a, skrátka, pokračoval v rodinných tradíciách svojich ruských predkov. Býval riaditeľom Výskumného ústavu cukrovarníckeho, do dôchodku však odišiel z Ústavu anorganickej chémie SAV. Ešte predtým založil Zväz Rusov na Slovensku a stal sa jeho dlhoročným predsedom, dnes už čestným. Takmer celý život skúmal mikroelementy v pôdach Slovenska, na sklonku vedeckej kariéry sa však vrhol na štúdium priam zázračných účinkov exotickej rastlinky Stevia Rebaudiana. Nedávno oslávil 80 rokov a pripravil na vydanie knihu o slovenských Rusoch. Zoznámte sa, Alexander Čumakov. Vaša práca Slovensko a Rusi prichádza na tunajší knižný trh až štyri roky po tom, čo vyšlo jej ruské vydanie. Ako je to možné? Na ruské vydanie vydelilo peniaze zo svojho rozpočtu Ministerstvo zahraničných vecí Ruskej federácie po tom, čo Moskva vyzvala všetky krajanské organizácie na svete, aby pripravili publikácie o tom, ako a kedy sa tam Rusi dostali a čím prispeli k rozvoju krajín, v ktorých si našli novú vlasť. Možno neuveríte, ale v zahraničí dnes žije okolo 30 miliónov Rusov a ich potomkov. A koľko je ich na Slovensku? Podľa vlaňajšieho sčítania ľudu sa k ruskej národnosti na Slovensku hlási bezmála 2 000 občanov. Okrem toho takmer asi tisíc Rusov čaká na slovenské občianstvo a ďalších okolo 1 500 ich tu má prechodný pobyt. Ako si vysvetľujete, že Česko je dnes pre Rusov atraktívnejšie ako Slovensko, hoci sa hovorí, že Slováci svojou mentalitou, spôsobom života, tradíciami, ale i jazykovo majú k Rusom bližšie? Len v Prahe dnes vraj žije desaťkrát viac Rusov ako na celom Slovensku. Áno, Slováci majú svojím naturelom k Rusom bližšie, ale Česi im vytvorili lepšie ekonomické podmienky. Nezabúdajte, že teraz už nejde o politickú emigráciu, ako po prvej svetovej vojne a Októbrovej revolúcii, ale o ekonomicky výhodnú imigráciu. Takzvaní "noví" Rusi dostali tam možnosť privatizovať podniky a podnikať. Slovenskí politici svojho času nepochopili, že rubeľ smrdí – obrazne povedané - rovnako ako dolár, kým Václav Klaus a jeho ľudia áno. Od roku 1997 tu pôsobí Zväz Rusov na Slovensku. Aký vzťah majú k nemu "noví" Rusi, ktorí prichádzajú na Slovensko podnikať alebo sa uplatniť aj mimo ekonomiky? Na rozdiel od niekdajších emigrantov majú vôbec dosť vlažný vzťah k spolkárčeniu. Predstavte si, že pred druhou svetovou vojnou tu bolo 15 ruských organizácií – kultúrnych, športových, mládežníckych a tak ďalej. Teraz je ich podstatne menej, hoci na Slovensku máme približne rovnaký počet Rusov ako vtedy, ale iba štvrtina z nich sa zapája do činnosti nášho zväzu či ďalších ruských organizácií. Už neplatí, že nikomu nie je v emigrácii tak smutno a clivo za vlasťou a krajanmi ako Rusovi? Platí, ale to už nie je – opakujem - politická emigrácia, lež ekonomická imigrácia. Predvojnoví emigranti mali snahu byť stále spolu, aby nezabudli jazyk a kultúru. U "nových" Rusov táto motivácia chýba, čo je aj pochopiteľné. Keď zatúžia po vlasti, kúpia si letenku a o pár hodín sú v Rusku. A nikto im nebráni tam letieť, ani vrátiť sa potom späť. Medzi novými Rusmi, ktorí sa usadzujú na Slovensku, sú špičkoví športovci a interpretační umelci, pomenej však vedci a výskumníci. Nelíši sa aj tým súčasná ruská vlna imigrantov od emigrantov 20. a 30. rokov minulého storočia? Aj vtedy sa sem presťahovali viacerí vynikajúci operní speváci, napríklad Jelizaveta Evertová, Nikolaj Meľnikov alebo Boris Jevtušenko. A čo sa týka súčasných ruských vedcov, niektorí z nich už pracujú na Slovensku. Napríklad v Chemickom ústave SAV trvale pôsobia manželia Malkinovci a v Ústave organickej chémie Grigorij Kogan. Všetci predstavujú európsku špičku vo svojich odboroch. Už pred 80 rokmi žilo na Slovensku približne 2 000 Rusov, väčšinou z porevolučnej emigrácie. S touto vlnou prišli zrejme aj vaši rodičia. Áno, môj otec sa ako 19-ročný študent prihlásil ako dobrovoľník na front prvej svetovej vojny. Tá sa však skončila. Keď sa vrátil domov, československé légie, ktoré práve prechádzali cez jeho rodné mesto Kazaň, všetkých dobrovoľníkov internovali a odovzdali Bielej armáde admirála Kolčaka. S touto armádou absolvoval legendárny Veľký ľadový sibírsky pochod a za chrabrosť v boji ho povýšili na poručíka. V roku 1921 získal vo Vladivostoku zahraničný pas a ako mnohí mladí ruskí vojaci a dôstojníci doputoval po rôznych peripetiách až do Prahy. Tam získal štipendium a v Brne vyštudoval vysokú poľnohospodársku školu. Ako čerstvý inžinier agronóm nastúpil pracovať najprv na veľkostatok v okolí Levíc a istý čas bol aj okresným agronómom v Michalovciach (práve tam som začal navštevovať základnú školu). V roku 1939 ho vymenovali za vedúceho odboru lúk a pasienkov na Krajinskom úrade v Bratislave. Ako sa medzitým vyvíjali osudy otcových príbuzných v boľševickom Rusku? Tragicky. Starého otca tak mučili pri vyšetrovaní, že vo väzení prišiel o rozum. Stará matka a dve jej dcéry zomreli od hladu počas občianskej vojny alebo po nej, keď ľudí na Povolží kosil hladomor po veľkej neúrode. Otcovho brata odsúdila v roku 1936 takzvaná "trojka" na smrť zastrelením a popravili ho. Zdôvodnenie rozsudku: dopisoval si s bratom dôstojníkom Bielej armády. Čo nebola pravda, otec si dával veľký pozor, aby písomným stykom neohrozil príbuzných v starej vlasti. Brat si dopisoval so sestrou. V období medzi dvoma svetovými vojnami pôsobili na Slovensku mnohí významní Rusi. Napríklad projektant vodných diel Konstantin Bielousov, ktorý sa podpísal pod projekty Oravskej priehrady a viacerých stupňov Vážskej kaskády. Mimochodom, v knihe máte namiesto dátumu jeho úmrtia otáznik. To sa doteraz nepodarilo zistiť, kde a kedy zomrel? Nie, vieme len toľko, že na Slovensku žil do marca 1945. Potom sa nám jeho stopy strácajú a ďalšie osudy nie sú zatiaľ známe. Ale medzi slovenskými Rusmi bolo vtedy niekoľko významných projektantov a staviteľov. Zoberte si profesora Alexandra Georgijevského, ktorý tu vyprojektoval a postavil viac ako 40 oceľových mostov, okrem iného Hanušovský viadukt a Červený most v Bratislave. Jeho kolega Viktor Radionov projektoval most cez Dunaj pri Komárne a bol jeden zo skupiny ruských emigrantov, ktorí projektovali tunel pod Vodným vrchom v Bratislave. Ďalší Rusi zakladali na Slovensku nové vedné disciplíny, napríklad geológa Dmitrija Andrusova možno považovať za otca slovenskej mineralógie. Nezdá sa vám, že títo bádatelia sú dnes nezaslúžene zabudnutí? Myslím si, že odborné kruhy o nich vedia, ale už menej širšia verejnosť. Napríklad komu dnes čo hovorí meno Michaila N. Novikova, posledného rektora Moskovskej štátnej univerzity pred Októbrovou revolúciou? Na Slovensku tento svetoznámy zoológ položil základy porovnávacej morfológie a v rokoch 1939 až 1945 viedol v Bratislave Ústav zoológie Slovenskej (dnes Komenského) univerzity. Viaceré vaše zistenia sú pre nezasvätených objavné a prekvapujúce. Prekvapilo niečo aj vás pri tomto výskume? Prekvapilo ma napríklad výrazné zastúpenie Rusov v slovenskej geodézii a kartografii tých čias. Medzi topografmi a geodetmi v 30. a 40. rokoch minulého storočia Rusi dokonca prevládali. Ak skúmame národnostné zloženie jednotlivých katastrálnych inšpektorátov, tak ruskí odborníci hrali prím nielen v Bratislave a Košiciach, ale aj v Trenčíne, Žiline a v iných okresných mestách. Ako si to vysvetľujete? Slovensko malo vtedy len málo vlastných odborníkov v tejto profesii, a tak ponúkalo voľné miesta absolventom ruských škôl v Čechách. Bolo ich tam päť a s ruskými profesormi. Kde sa našlo toľko ruských profesorov? Už za Lenina zbavovali v sovietskom Rusku miest na univerzitách tých profesorov, ktorí nesympatizovali s novým režimom a mnohých dokonca z krajiny vyhostili. Napríklad z Petrohradu v septembri 1922 vyplávala loď plná akademikov a profesorov – bol medzi nimi aj svetoznámy filozof a teológ Nikolaj Losskij, ktorý neskôr niekoľko rokov pôsobil aj na Slovensku. Väčšinou však zakotvili najprv v Prahe, kde založili čisto ruské vysoké školy. Spomenuli ste Losského, ktorý od roku 1942 viedol katedru filozofie na Slovenskej univerzite v Bratislave. Ako prednášal, zrejme po rusky? Svoje prednášky si pripravoval v ruštine, ale nad každým riadkom si vždy napísal aj slovenský preklad. Pri preklade ťažších pasáží mu pomáhal študent Michal Zaričňák, ináč pôvodom podkarpatský Rusín, ktorý po vojne vyučoval ruský jazyk v New Yorku. Jeho syn bol osobným tlmočníkom prezidenta Ronalda Reagana. V USA žil po vojne aj Losskij, ktorý zo Slovenska odišiel po smrti manželky. Tá je pochovaná v Bratislave. Chcete však povedať, že do západnej Európy emigrovala po boľševickej revolúcii iba ruská šľachta a inteligencia si to namierila takpovediac do bližšieho zahraničia? To nie, ale je fakt, že západní spojenci cárskeho Ruska mnohých emigrantov sklamali, keď postupne aj právne uznali revolučnú vládu v Moskve. Prílev ruských odborníkov z Prahy a vôbec z Čiech na Slovensko sa zvýšil najmä po roku 1938, čiže po prvom rozdelení Československa. Mali nahradiť českých odborníkov, ktorí vtedy museli odísť z novovytvoreného slovenského štátu? Nielen to. Rusi ťažko niesli okupáciu Čiech a Moravy, ktoré sa vtedy stali nemeckým protektorátom. Je však pravda, že mnohí sa presťahovali na Slovensko až po tom, čo im tunajšie úrady ponúkli pracovné miesta uvoľnené po odchode českých odborníkov. Niektorí ruskí odborníci zostávali však pracovať na ministerstvách aj po tom, čo slovenský štát vypovedal vojnu Sovietskemu zväzu a dve slovenské divízie bojovali na východnom fronte po boku wehrmachtu. Ako si to vysvetľujete? Patrilo to medzi známe paradoxy slovenského štátu. Nemyslite si však, že pracovať na ministerstve znamenalo automaticky byť členom vtedajšej štátostrany. Otec mal funkciu hlavného ministerského radcu v rezorte pôdohospodárstva, ale keď ho verbovali do ľudovej strany, povedal im: "Nemôžem vstúpiť, lebo nemám slovenské štátne občianstvo. Som naďalej držiteľom Nansenovho pasu." Akého pasu? Nansenovho, nazvaného takto podľa vtedajšieho vysokého komisára Spoločnosti národov pre utečencov Nóra Fridtjofa Nansena. Na základe medzinárodnej dohody z roku 1928 dostávali ruskí emigranti tieto pasy ako potvrdenie totožnosti a cestovný doklad. Ale ešte k vašej predchádzajúcej otázke a paradoxom doby. V tých vojnových rokoch sa na Slovensku pre deti ruských emigrantov konali letné tábory v prírode. Organizátormi boli moji rodičia a stany nám poskytovalo slovenské ministerstvo obrany. Vieme, prečo to bolo možné. Ministerstvo viedol Ferdinand Čatloš, ktorý patril medzi odbojných slovenských generálov a neskôr inicioval dokonca tajné kontakty s Moskvou. Ako sa ruskí emigranti postavili k Slovenskému národnému povstaniu? Mnohí sa ho aktívne zúčastnili. Za všetkých spomeniem aspoň chemika Nikolaja Karlinského, ktorý predtým viedol laboratórium v ružomberskej celulózke. Po ústupe do hôr bol ranený, dostal sa do nemeckého zajatia a potom do koncentráku v Buchenwalde. Vojnu však prežil a potom opäť pôsobil v Ružomberku a Bratislave. Mimochodom, bol spoluautorom prvého anglicko-slovenského technického slovníka. Ďalší ruskí emigranti však utekali pred postupujúcou Červenou armádou na Západ v obave, že po nich pôjde všemocné NKVD, presnejšie jeho zložka SMERŠ. Váš otec zostal na Slovensku, a neodvliekli ho. Ako to? Agenti kontrarozviedky SMERŠ postupovali podľa vopred pripraveného zoznamu. Jedného dňa si prišli aj po otca a nebyť tlmočníčky, ktorá dosvedčila, že našu rodinu pozná z odbojovej činnosti, dopadne otec rovnako ako desiatky iných ruských emigrantov, ktorých odvliekli do ZSSR. Podobne zadržal SMERŠ aj už spomínaného staviteľa a projektanta Radionova, aby ho o niekoľko mesiacov nečakane prepustil... Lebo ako odborníka si ho vyžiadalo velenie Červenej armády na obnovu nacistami vyhodeného bratislavského mosta cez Dunaj. V prvých rokoch po vojne pracoval Radionov na rekonštrukcii mnohých mostov a tunelov po celom Slovensku. Menej šťastia mal však profesor medzinárodného práva Georgij Michajlovskij, ktorý pracoval na ministerstve zahraničných vecí vojnového slovenského štátu ako tlmočník. Už sa vie, čo sa s ním stalo po vojne? Vlastne až po polstoročí vyšlo najavo, že Michajlovského niekto udal a v apríli 1945 ho odvliekli orgány SMERŠ do väznice NKVD vo Ľvove. Tam ho odsúdili na 10 rokov straty slobody a poslali do koncentráku v Donbase. Michajlovskij mal slabé srdce a nevydržal útrapy. Zomrel tam už v nasledujúcom roku. Dokončenie v ďalšom čísle.

http://www.floowie.com/en/read/noviny-2012-346/

Noviny –. Z českého tisku 4 Strana 4 Co všechno uráží muslimy a co všechno muslimové mohou Lea Vojteková byla nucena svůj článek na toto téma z blogu na idnes.cz smazat po nátlaku v komentářích. Zachován však zůstal a přečíst si jej můžete zde. Autorkou publikované informace jistě stojí za úvahu. Pryč jsou doby, kdy podobný text vyvolal úsměv na rtech. Pokud se jedná o muslimy, tak ti mají to, co my jako majorita postrádáme – svobodu slova a podporu vlády ve většině evropských zemí. Text paní/slečny Vojtekové však poukazuje na to, že muslimové mají ještě něco – za podpory vlády se snadno zbavují všeho, co je “uráží”. Opravdu si neumím představit, že by mi bylo jako rodnověrecké menšině vyhověno a můj křesťanský kolega ověšený jedním symbolem smrti věšící si na zeď ošklivé obrázky, by dostal padáka jen proto, že by mě jeho počínání uráželo! To, co se na západ od nás děje, nemá s náboženskou svobodou co dělat. Multikulturně totalitní zřízení EU postupným ustupovaním příchozím masám muslimů (které sem samo zve) dovoluje vše, co se jim zlíbí. Vedle toho striktně potlačuje jakékoliv poukazování na to, že multikulturní ideologie je zcestná a v praxi to nefunguje. Místo svobody slova pro všechny, demokracie a rovných podmínek jsou zvýhodňování ti, kteří mají zájem o likvidaci evropské kultury jako celku. Bohůmžel se muslimům jejich záměry splňují bez většího odporu. Že současná situace nevyústí v nic dobrého v žádném z možných scénářů, snad nemusím zdůrazňovat. Mnoho článků napříč internetem poukazuje na to, že muslimové už dnes mohou prakticky všechno. Na úkor většiny. Na úkor původního obyvatelstva. Na úkor nás všech. Muslim například může spekulovat o věcech, o nichž my spekulovat nesmíme. Muslim může veřejně projevit své mírně řečeno nepřátelské názory na Izraelce. Jinými slovy muslim může popírat holokaust, protože je to jeho přirozenost. Stejně tak muslim může otevřeně a veřejně vystupovat proti Źidům, nahlas vyjadřovat nenávist vůči nim a vyhrožovat jim likvidací, protože je to jeho přirozenost. Muslimové mohou zasahovat do toho, co se učí ve školách v civilizovaných zemích, které mají v plánu si podrobit. Jelikož je přirozeně uráží vánoční svátky ke konci roku, někde jim ustoupili a pro jistotu udělali z vánočních prázdnin zimní prázdniny. Dále na mnoha školách odstranili výzdobu, která muslimské děti také uráží – vše, co má něco společného s vepřovým nebo křesťanské nesmysly (ty se mi taky hnusí, ale že by je někdo likvidoval proto, že uráží mě? Nepřipadá vám to absurdní?!). Zda odněkud zmizela švýcarská vlajka, jsem nedohledala, nicméně bych se nedivila. Švýcarsko přece není v EU, tak proč se vůbec zmiňovat o jeho existenci… Z učebnic mizí nebo mají také zmizet někteří velikáni světové literatury, protože jejich tvorba je “xenofóbní” a “rasistická”. Z učebnic dějepisu zase mizí pasáže o holokaustu, který (jak již bylo zmíněno) podle muslimů nebyl. Co všechno uráží muslimy (Lea Vojtekova) Urážet muslimy bychom určitě neměli, chceme-li s nimi vyjít v dobrém, což je bezpochyby v našem zájmu. Jenže ono se ukazuje, že neurazit muslimy je velmi obtížné, muslimové se urážejí snadno, muslimové se urážejí v jednom kuse, muslimové se urážejí rádi, nenechají si ujít jedinou příležitost, aby se mohli urazit, a pak je problém na světě. To, že křesťanské kříže s Ježíšem Kristem uráží muslimy, je poměrně známo. Docela zarážející je případ, kdy britský katolík Gareth Langmead, pracující jako šéf parkingu na letišti v Manchesteru, byl postaven mimo službu. Důvod? V kanceláři si pověsil zmíněný obrázek, čímž "urazil" svého muslimského spolupracovníka. Obrázek stál původně na pracovním stole a Langmead ho údajně pověsil před velkým úklidem na stěnu. Známy jsou příklady postupného prosazování vůle muslimů na úkor majority zejména z politicky korektní Anglie (taky i z USA): vánoční prázdniny, což některé školy raději oficiálně přejmenovaly na “zimní prázdniny”, protože pojem Vánoc uráží muslimy. Taky se ruší vánoční výzdoba ve školách, aby „neurážela" muslimské děti. Muslimy uráží dokonce i hračky. Britská firma The Early Learning Centre odstranila ze své hračky představující farmu figurku prasátka. Kuřátko, koník, ovečka a kráva směly zůstat. Důvodem bylo, že by prasátko jako zvíře považované v některých kulturách za nečisté, mohlo urážet cítění muslimů. Muslimy taky uráží i obrázky Josefa Lady. Nejvíce jim vadí kozel Bobeš který byl kamarádem Mikeše. Daný kozel uráží muslimské cítění. (Kocour Mikeš zas vadí Romům... Chudák Josef Lada, má štěstí, že se nedožil dnešních dnů, jinak by byl označen, možná i souzen za rasismus a xenofobii.) Islámská španělská asociace se domáhá na magistrátu ve španělské Lleidě, aby město vyhláškou zakázalo lidem cestovat se psy v autobuse a také chodit se psem po ulicích, kde se pohybují muslimové. Pes prý muslimy uráží. Psy totiž islám považuje za nečisté. Přítomnost psů ve městě prý muslimy diskriminuje a uráží jejich právo na náboženskou svobodu a právo muslimů žít v souladu s učením Koránu. A taky došlo už i na učebnice. Například Italské ministerstvo by mělo z povinných školských osnov vyškrtnout Božskou komedii Dante Alighieriho. Doporučili to alespoň odborníci z poradní organizace při OSN, podle nichž kniha šíří nenávist vůči Židům, muslimům a homosexuálům. Božská komedie, mistrné dílo středověké literatury a jeden z pilířů italských vzdělávacích programů, je urážlivá a diskriminační, a to jak jazykově, tak obsahem. Tvrdí to členové organizace Gherush92, jež má status zvláštního poradního orgánu Ekonomické a sociální rady. Ze školních učebnic anglických školáků, byly vypuštěny pasáže o holocaustu. Jako důvod bylo uvedeno, že učení o holocaustu uráží muslimy a jejich víru v tom, že holocaust neexistoval. 63 letý rakouský důchodce byl zatčen policií za to, že na svém pozemku během sekání trávy nahlas jódloval. Měl totiž konkurenci: na sousedním pozemku stojí islámská mešita, ze které během modlení pouštějí do okolí z reproduktorů na dvoře zpěv muezzina. Kdo má právo se projevovat nahlas? Má právo si nahlas zpívat rakouský důchodce nebo má právo pouštět do okolí nahlas z reproduktorů mešita islámské zpěvy? Jak víme, vyhrát může jen jeden, protože jak říká známé přísloví: "Na jednom hnoji není pro dva kohouty místo." A na tom rakouském hnoji není místo pro rakouského důchodce. Muslimové si zpěv za plotem nenechali líbit a podali na něj oznámení za hanobení islámu. Svým zpěvem prý napodobuje (nebo konkuruje?) zpěv muezzina a tím muslimy uráží. Helmut G. se před soudcem dušoval, že nechtěl urazit islám, prý "byl jen v dobré náladě při práci na zahradě a chtěl si jen zazpívat." Soudce mu nakonec uvěřil a byl shovívavý: Důchodce nepůjde do kriminálu, zaplatí pouhých 800 EUR pokuty (20 tisíc Kč). Celkem nedávno muslimy urazila skleněná krychlová budova na Páté avenue v New Yorku, v níž sídlí prodejna společnosti Apple. Urážka spočívá v tom, že její architektura připomíná svým tvarem Kaabu v Mekce (navíc byla budova během stavebních prací zahalena černou fólií!) a stejně jako Kaaba i prodejna je otevřena dvacet čtyři hodin denně. Dokonce se v muslimských kruzích rozšířila fáma, že se budova ve skutečnosti jmenuje „Apple Ka’aba“ a prodává se v ní alkohol. Muslimům se také nelíbí pokladničky ve tvaru prasátek. Ze sociálního oddělení úřadu radního v birminghamské čtvrti West Midlans musely z příkazu vyšších míst zmizet veškeré předměty spojené s tímto zvířetem. A to jak porcelánové figurky, kalendáře, polštářky, tak dokonce i dózy na kapesníky s obrázkem Prasátka z Medvídka Pú. Stalo se tak po šokující události: jistý muslim dostal v zásilce z úřadu jako pozornost plyšové prasátko. A zase Španělsko: Učitel zeměpisu v hodině mluvil o šunce. Do výkladu ale zasáhl muslimský žák - upozornil učitele, že jako muslima jej slovo "šunka" uráží a tím, že o ní mluví, uráží islám. A nezůstalo jen u toho. Rodiče muslima si okamžitě stěžovali u vedení školy a na místní policejní stanici podali trestní oznámení. Učitel byl obviněn z rasisticky motivované šikany. V Německu mají přestupky muslimů šetřit muslimští policisté a soudit muslimští soudci, protože jinak je to vůči nim ponižující. Oficiálním požadavkem Strany zelených, jejíž předseda je Turek, je jedna sloka německé hymny v turečtině. Ve Švýcarsku zas muslimy urážela švýcarská vlajka a chtěli ji změnit. To se jim naštěstí nepovedlo. A tady se nabízí zcela zásadní otázka... Proč si muslimové vybrali pro svou emigraci evropské země? Proč se přistěhovali sem, když je tady tak všechno uráží? Vždyť přece když se někam chci přestěhovat, tak si vyberu zemi, která je mi blízká a která neuráží mé cítění. A když už, tak prostě respektuji zvyky a kulturu dané krajiny. Podotýkám, že mi nejde o žádné zabíjení ani vystěhování muslimů. Jde mi čistě o pokojné žití a o zachování evropské kultury. Jenže něco takového není možné bez respektu a sebereflexe i druhé strany. Ale co to je za civilizaci, že pořád někomu něco vyčítá, jenom ne sama sobě, a že pořád hledá odpovědnost u jiných, ale u sebe ne? Kam chce s tímhle dojít? Pokud lidi s jiným vyznáním žijí v cizí zemi mají respektovat zákony, které v zemi jsou a ne si vymýšlet způsoby, jak je měnit a obcházet. A hlavně, když ve své zemi sami vůbec netolerují jiné odlišnosti. Jiné vyznání nebo barva kůže z nich nedělá nadřazeného tvora, který když si dupne, ovládne vše. Již zde nejde jen o snahu dezintegrovat „tradiční společenství" přijímáním kulturně odlišných imigrantů, spojenou s programy masového zvýhodňování a nucením většinové společnosti k porozumění a přizpůsobování se v zájmu „kulturní rozmanitosti". Příchozím (v tomto případě muslimům - a nehraje zde roli, jaké má dotyčný občanství) je v podstatě povoleno konat v rozporu s národní ústavou - a tyto kroky jsou de iure posvěceny coby „zákonné". Katolická charita je osočována coby „rasistická", neboť bezdomovcům zdarma servíruje polévku s vepřovým masem (uráží muslimy). Politici upozorňující na problémové soužití menšin, jsou umlčováni, protože „nepochopili nutnost multikulturních zítřků". Multikulturalisté nás přesvědčují o naší údajné bigotnosti, netoleranci a matou veřejnost scestnými teoriemi o „pestré společnosti". Jenže zde se vytváří jen iluze, která s realitou nemá nic společného. Ono je to docela podobné, jako u výchovy malých dětí. Ty taky zkoušejí, co si můžou dovolit. A když jim nenastavíme určité hranice, tak to bude mít jenom negativní důsledky. Dokonce už i evropští politici se vyjádřili, že multikulturalismus totálně selhal. Až to tu dojde moc daleko, potom už bude pozdě křičet, že takhle jsem to nechtěl, takhle jsem si to nepředstavoval, myslel jsem, že se tu budeme mít rádi a ono to podle těch mých krásných teorií nedopadlo. Teorie neplatí, pokud to nezastavíme teď, tak budeme za pár let čelit tvrdé realitě. Naše děti se budou ptát, jak to, že jsme nedohlédli ty konce, jak jsme mohli být v tom roce 2012 tak blbí. Může ještě v Evropě zvítězit zdravý rozum? Paláce, jachty a toaleta za milion: zpráva o Putinově skutečném životě MOSKVA - Vladimir Putin se rád stylizuje do role skromného muže, který rád rybaří a rád se obětuje ve prospěch lidu. Své prezidentské úřadování kdysi dokonce přirovnal ke galejím. Jeho odpůrci teď zveřejnili zprávu, podle které životní styl šéfa Kremlu předčí i ropné šejky: k dispozici má 20 luxusních nemovitostí, 15 helikoptér a několik opulentních jachet. Vladimir Putin zarytě odmítá všechna nařčení, že by se v politice obohatil a tvrdí, že za šéfování Kremlu pobírá sotva čtvrtinu toho, co jeho americký protějšek Barack Obama. Dvaatřicetistránková zpráva ruských opozičníků ale mluví jinak. Dokument s ironickým názvem "Život otroka na galejích" dokazuje, že Putinův majetek několikanásobně převyšuje jeho mzdu, která se podle oficiálních zdrojů pohybuje kolem 115 tisíc dolarů (cca 2, 2 milionu korun) za rok. Dokument zmiňuje 58 letadel, které má Putin k dipozici. Toaleta na jednom z tryskáčů údajně vyšla na 75 tisíc dolarů (asi 1,5 milionu korun). Na základě fotografií autoři zprávy také sestavili seznam luxusních hodinek, které střídavě zdobí prezidentské zápěstí. Jejich hodnotu odhadli na 700 tisíc dolarů (necelých 14 milionů korun). "Je to víc, než si mohou dovolit oligarchové či ropní šejkové," popsal Putinův životní styl jeden z hlavních autorů textu Boris Nemtsov z opozičního hnutí Solidarita. Zprávu, kterou převzala ruská média, autoři zveřejnili na stránkách Putin-Itogu.ru. Ruský prezident má oficiálně k dispozici tři rezidence: Kreml, sídlo Novo-Ogarjovo a rezidenci Bočarov Ručej v Soči u Černého moře. Zpráva ruské opozice však kromě dalších zmiňuje opulentní vilu v Paříži či masivní projekt u černomořského přístavu Gelendzhyk, jenž byl poté, co si jej před dvěma lety všimli opoziční aktivisté, překřtěn na "Putinův palác". Kreml informace ze zprávy okamžitě popřel. "Nekomentujeme nesmysly," sdělil telefonicky listu The Moscow Times Viktor Chrekov z prezidentské kanceláře. Jachty, paláce, tryskáče Vladimir Putin má podle zprávy ruské opoziční skupiny Solidarita k dispozici: 20 luxusních rezidencí 15 helikoptér 43 letounů včetně airbusu a dvou tryskáčů asi 700 vozidel Čtyři jachty čítající 54 metrovou jachtu Sirius s vířivkou, vodopádem a vinným sklípkem a 57 metrovou pětipodlažní jachtu Olympia, takzvanou \'perlu kremelské flotily\'

http://www.floowie.com/en/read/noviny-2012-346/

Noviny – Dostali jsem od našich čtenářů. Názory redakce se nemusí vždy ztotožňovat s listy čtenářů. Strana 5 Předvolební Oslovila mne u nás na rohu přívětivá paní: "Vezmete si letáček?" Dlouho jsem si letáčky rozdávané v metru i jinde brala. Pak jsem je zas hodila do koše, ale měla jsem dobrý pocit, že jsem pomohla tomu, kdo je rozdával – něčím se zřejmě živit musí. Časem začali být tihle rozdávající agresivnější, vyptávali se mne na různé věci, čímž mě zdržovali, tak už se jim spíš vyhýbám. Tentokrát jsem ale měla milostivou náladu a taky mi ta paní připadala, že se od běžných rozdavačů letáčků nějak liší, tak jsem si letáček vzala. Nebyla na něm nabídka večeře, kde by po mně chtěli, abych si "výhodně" koupila něco, co k ničemu nepotřebuji, ani mi žádný obchod nenabízel slevy nebo zboží – letáček byl předvolební a dělal reklamu kandidátovi Strany svobodných občanů do Senátu. "Změňme společně Českou republiku v přívětivý stát!," vybízel. Na malou chvilku jsem se zasnila: přívětivý stát. To by bylo něco! Všichni by se na sebe usmívali, neprováděli by si sviňárny, byli by vzájemně ohleduplní a podobně... Zbytky soudnosti, které ve mně přetrvávají, mě upozornily, že tohle se státem nesouvisí, i podívala jsem se, co si pod přívětivým státem představuje nabízený kandidát. V podstatě značnou redukci státu – to by mohlo být sympatické, i když právě teď mi připadá spíše vhodná diskuse o tom, jak dalece mají státní orgány chránit občany před tím, aby si v obchodě spořádaně koupili láhev a jejímobsahem se otrávili... Program přívětivého státu není špatně napsaný, jen mě dopálilo, že i Svobodní cítili potřebu se otřít o vyrovnání státu s církvemi: "Přívětivý stát provede úplnou odluku od církve... Zároveň ale nedopustí, aby jedna právnická osoba dostala restituce v plné výši jako například církev." Tomu říkám populismus. Druhá předvolební příhoda mě potkala za chvíli nato: ležel přede mnou na stole Mladoboleslavský deník a titulek na stránce zněl: "Rath a jeho spolupracovníci kradli v Mladé Boleslavi, zálusk měli i na Loukovec a Luštěnice." A aby bylo jasno, jací spolupracovníci, skví se vedle článku fotka, na které vedle sebe stojí David Rath a sociálnědemokratický kandidát za Mladoboleslavsko a Turnovsko. Pod článkem je podepsán ing. Adolf Beznoska, kandidát na senátora za ODS. Jenže vedle novin ležela fotka, ze které fotomontáž (v novinách cudně nazvaná "koláž") pocházela. Na té stojí v půlkruhu pět lidí poklepávajících na základní kámen – David Rath veprostřed, dotčený kandidát na kraji. Vzedmul se ve mně vztek: taková manipulace! Jak si ji vůbec mohou jakékoli noviny dovolit? To je hanba nefackuje? Pak jsem si tu ničemnost prohlédla pozorněji a všimla jsem si nad článkem maličkého nápisu: INZERCE. Tentýž článek s toutéž fotomontáží vyšel i v novinách Turnovsko v akci s poznámkou "Zveřejněno v rámci předvolební inzerce". Předvolební boj se nevede v rukavičkách, to jsem už věděla. Dokud jde o nesplnitelné sliby, pak je hloupý ten, kdo na ně naletí. Ale že si stačí zaplatit inzerát, a mohu neprávem osočovat svého protivníka z krádeží? Podívejme! LN, 21.9.2012 Petruška Šustrová i Jedovatý líh aneb oslava hlouposti Markéta Šichtařová iDnes blog Tuhle jsem mluvila s jedním jazykozpytcem. Lingvista se rozpovídal o tom, jak je konstrukce toho kterého jazyka důležitá pro rozvoj a způsob našeho myšlení. Takové atributy jazyka, jako je třeba slovosled, podle jeho názoru ovlivňují způsob, jakým utváříme myšlenky. To, nakolik umíme třeba myslet analyticky, nakolik „žijeme přítomností“, nebo naopak jsme zvyklí plánovat budoucnost. Zkrátka nejen způsob našeho myšlení utváří náš jazyk; taky opačně jazyk formuje myšlení. To mě přivádí na – možná bláznivou – hypotézu. Vezměme si třeba na jedné straně slovanské jazyky reprezentované češtinou a na druhé straně třeba západogermánské jazyky reprezentované angličtinou. Lingvista by sice řekl, že základní rozdíl mezi nimi spočívá kupříkladu v počtu pádů, slovesných tvarů a bla bla bla, já ale nejsem lingvista, a tak mě jako první praští do ucha existence či neexistence členů. Angličan, Američan nebo Australan neřekne „auto“. On buď před slovem auto vysloví člen, anebo řekne něco jako „mé auto“, „tvé auto“, „jejich auto“. Prostě a jednoduše, s daleko větší pečlivostí a ve větším procentu případů než Čech, Slovák či Rus vysvětlí, čí to auto vlastně je. Zato Frantovi Novákovi je to jedno. Prostě na nákup dojede autem, a nechá na posluchačově uvážení, zda to auto patří Frantovi, jeho zaměstnavateli nebo sousedovi, kterému ho právě čmajznul. A pokud je pravda, že náš jazyk utváří naše myšlení, pak se zdá být logická hypotéza, že Angličan, Američan nebo Australan vycepovaný svým vlastním jazykem bude krapet víc přemýšlet nad tím, komu patří auta, pozemky, daně, zkrátka každá drobnost v jeho životě, než Čech, Slovák nebo Rus, který bude mít – taky vycvičený svým vlastním jazykem – krapet víc pocit, že je to vlastně fuk, čí auto si půjčil, na koho pozemku právě šlape po obilí a komu stát právě zvyšuje daně. Nějak podezřele ona hypotéza pasuje na realitu. Zkrátka zdá se, že jazyk je zbraň obdivuhodně mocná. Stačí jen maličko posunout význam několika slov a stádo voličů šlape, jak se mu píská. A právě proto jsou hrátky a manipulace s jazykem tak strašlivě nebezpečné. Tak například: Skutečnost, že majetek z řeckých důchodových fondů byl zestátněn neboli ukraden, byla oficiálně označena za „dobrovolný odpis“. Veřejnost se tudíž nebouří. Když ECB tiskne inflační peníze, je to oficiálně označováno za záchranu Evropy. Veřejnost se tedy nebouří. Když politická strana je založena jako s.r.o. jediného člověka s cílem přihrávat mu veřejné zakázky, je oficiálně označována za stranu, jejímž hlavním programem je boj proti korupci. Veřejnost se tedy nejen nebouří, ale dokonce ji i volí. A když se regulace přepískne tak moc, že kvůli ní umírají lidé, oficiálně se začne mluvit o potřebě regulaci ještě zvýšit, nikoliv snížit. Protože to je ve skutečnosti pravá podstata lihové aféry. Když se v roce 2009 přijímala novela Zákona o spotřebních daních, bylo to vysvětlováno tím, že vyšší daň zvýší výběr spotřební daně z lihu zhruba o půl miliardy korun. Jaksi se nestalo, výběr daně klesl. Ne snad, že by lidé kvůli dražšímu alkoholu přestali pít; ale jednak výrobci zcela racionálně ve svém průměru zareagovali lehkým snížením podílu etanolu v lihovinách, jednak stejně racionálně vzrostl černý trh. Vyšší regulace v podobě vyššího zdanění tedy zhoršila veřejné finance a ještě motivovala k většímu pančování. A když se to naplno provalilo, místo aby se daň a regulace snížila, mluví se o potřebě regulace ještě vyšší. Čím víc to nefunguje, tím houšť do toho. Tedy já už vážně nevím, kde zůstal selský rozum. r PRÝ SE MÁME BÁT "VELKÉHO BRATRA"..... Shodou okolností, se na toto thema sešlo několik e-mailů od přátel a korunu tomu nasadil i televizní film " Zajímavý, detailní popis toho, jak nás prý všechny "Velký Bratr" zamotává do svých sítí, tak jako to bylo ve známé knize "1984", od George Orwella. Tentokrát je poukazováno na obrázek z Vancouveru v Kanadě, kde tisícihlavý dav, při nějaké (nevím jaké) demonstraci, byl filmován (prý) právě Velkým Bratrem. Tukáním myší šlo neuvěřitelně zvětšit a zaostřit účasníky, tedy jednotlivé lidi z oné demonstrace. Dále text sice neuváděl, kdo v tomto případě byl ten Velký Bratr (dále budu pro srandu psát pouze VB !). Domnívám se ale, že se jednalo o CMP (Canadian Mounted Police), která tam zastává úlohu naší State i Federal Policie. Tento e-mail jsem klidně rozeslal dále, ovšem s mým vlastním komentářem a názorem, který uvádím během této úvahy. Další, podobný e-mail, ukazoval mechanického špiona, v podobě komára, což byla vlastně miniatůrní helikoptérka s kamerou a mikrofonem, kterou může zvenčí, řízenou oním "VB" poslat otevřeným oknem do místnosti, poslouchat, filmovat dění uvnitř. Tedy, vrcholná technologie, kterou si pravděpodobně mohou dovolit financovat a vyvinout pouze bohaté státy, jejich zpravodajské a policejní organizace a armádní zpravodajství, či specielní jednotky. OK, toto nám říká logika ! Co už nám logika neřekla, ale co k tomu si dovoluji podotknout já, je - Jsem australský občan, nezabývající se ničím nezákonným, neusiluji o násilnou změnu zdejšího systemu (i když si často dovoluji kritiku), neobchoduji s drogami, ani se střelnými zbraněmi a výbušninami, ani s dětskou pornografií, ani s danovým únikem, ani s pašováním illegálních osob do, nebo ze země, tedy mohu přísežně prohlásit jako bývalý (lapsed) Justice of Peace, že klidně, s jakýmkoliv sledováním mé osoby a dalších občanů Austrálie plně souhlasím, protože je to pro naše, občanské dobro ! Proč ? Protože námitky proti tomu budou mít právě takoví lidé, kteří mají špatné svědomí, kteří se dopouštějí právě těch prohřešků, které jsem výše uvedl ! Dále je k tomu třeba připojit zvláštní druh lidí, kteří se rádi zúčasnují jakýchkoliv (nepovolených, tedy neohlášených) , demonstrací , které všichni známe z televize, demonstrací extremních muslimů, levicových odborů (unií), státních zaměstnanců- byrokratů a nutno podotknout, že i demonstrací povolených, ale které se zvrhávají v násilí, lidově řečeno v pouliční bordel ! I v takovémhle případě je záhodno, když dojde k nějakému incidentu, aby i AFP, či státní policie měla podklady k vyšetření. Do toho spadají i pevné kamery ve velkých nákupních střediscích (Westfield), okolo frekventovaných hotelů a barů, konkretně na Kings Cross, kde se často odehrávají opilecké rvačky a přepady, kdy je mnohdy policie, nebo bouncers obviněna z tvrdého zacházení s "nevinnými" občany a často pak vychytralými solicitory a přestárlými soudci obviněna právě jako "VB" ! Nejvíce námitek proti těmto bezpečnostním zařízením a vynálezům, přicházá od "humanitářů" a " libertariánů", kterým shrnutě přezdívám zbyteční "dogooders", tedy "dobrodějové", kteří se vždy zastávají kriminálníků (pocházel z chudé rodiny a tatínek ho tloukl, nebo ho vůbec neznal nebo maminka moc pila, nebo námitky že mu už ve škole ubližovali bullies), anebo (a to hlavně !), že je rasově diskriminován - černý, hnědý, žlutý, kafebraundozelena ! A tito dobrodějové jsou soustavně proti policii, proti pořádku, hlavně, když se svatouškovsky zvýrazní, ochotní i žalovat do OSN ! Na druhou stranu ale, když se šikovně obhajuje drzý, levicový hacker, ano, mluvím o Julienu Assange, najde se mnoho tak zvaných "intelektuálů", ba i film, kde je vykreslený jako idealista, pronásledovaný ( i se svojí hippie levicovou matkou), tedy automaticky zaměřený proti západnímu systemu Austrálie a hlavně proti Velkému Satanu (jak říkají jeho ideologičtí soudruzi - muslimové) - proti USA ! Divákům filmu, by mělo nevadit, že kradl se svými spolužáky elektroniku, kde to šlo, že se nikdy nezajímal o poctivou práci (i když vlastně v computerovém odvětví byl od mládí skoro geniem), že se nezodpovědně nestaral o mladou rodinu, ale že i ve svém velikášství si dovolil svévolně nabourat do tajných zpráv vojenského, zpravodajského a diplomatického tajemství, jak Austrálie, tak našich spojenců. Dále (to už ve filmu "Underground" nebylo) mentálně svedl amerického vojáka-šifranta, k prozrazení tajných zpráv, které vedly k prozrazení akcí našich SAS i amerických SF a k zavraždšní rodin afghánských spojenců (tlumočníků) terroristy Talibanu, nebo Al Quaidy ! Už za to by zasluhoval smrt ! Také ve filmu už nedošlo k současnosti, kdy měl být z Anglie vydán do Švédska, kde je obviněný ze sexuálního přečinu, protože však má obavu, aby jej zase Švédové nevydali do USA, kde by mohl být souzen za zavinění smrti a ze špionáže. Podle posledních zpráv, našel "azyl" na londýnském vyslanectví Ekvadoru (kde mu poskytli matraci a laptop) a jedná se, o jeho volném "diplomatickém" průjezdu do Ekvadoru, v Jižní Americe. Také si stěžoval, že mu v Londýně chybí slunce, tak at si ho v Ekvadoru užije dosyta, hajzl jeden ! Takže, dvojí metr těch "libertariánů", když se statečně uchýlil do azylu, za jeho svobodu tam demonstrovala londýnská pakáž v maskách, stejných, jako při každé příležitosti, tak jako ve všech velkých městech světa. Snad proto je třeba, aby strany zákona měly k dispozici tyto technické gadgety, o nichž jsem se zminoval dříve. Není možné nečinně přihlížet, jak nám nepřátelé mění naši zem ve hnojůvku, at už nepřátelé kriminální (gangsteři), političtí (socialisti), nebo náboženští (musulmani) ! Psáno L.P. 8. října 2012. Sven F. Rehulka - Carlton NSW f Recepis No.346 Levné tvarohové knedlíky s jablky Na 4 porce potřebujete: 250 g měkkého tvarohu, 4–5 středně velkých brambor, 1 vejce, asi 200 g polohrubé mouky, špetku soli, 3 jablka, polohrubou mouku na podsypávání, rozpuštěné máslo a moučkový cukr na servírování. Brambory omyjte a uvařte ve slupce v lehce osolené vodě doměkka, trvá to asi 20 minut od začátku varu. Pak je sceďte, nechte zchladnout a oloupejte je. Nakonec je prolisujte lisem na zeleninu nebo je nastrouhejte najemno. Než se brambory uvaří, oloupejte jablka, zbavte je jádřinců a nakrájejte je na malé kousky. K nastrouhaným bramborám přidejte kostku tvarohu, 1 vejce a špetku soli a za postupného přisypávání polohrubé mouky vypracujte jednolité těsto. Množství mouky se může trochu lišit – záleží, jak velké vajíčko je a jak moc mokrý je tvaroh. Pracovní plochu posypte moukou a z těsta lžící ukrajujte kousky. Z každého vytvarujte placičku, na tu dejte kousek jablka a knedlík zabalte. Připravené knedlíky vkládejte do vroucí vody a vařte asi 7 minut – od chvíle, kdy knedlíky vyplavou na povrch, potřebují ještě asi 2 minuty povařit. Hotové knedlíky dejte do mísy, propíchejte špejlí, aby z nich utekla pára, a polijte trochou másla, aby neokoraly a neslepovaly se. Při servírování knedlíky posypte moučkovým cukrem a přelijte rozpuštěným máslem, místo moučkového cukru můžete použít směs cukru a skořice. Kdo tuhle dobrotu nezkusil, neuvěří, jak moc dobré to je! p

http://www.floowie.com/en/read/noviny-2012-346/

Noviny –.Zajímavosti a drby 6 Strana 6 Jak budou vypadat budoucí války aneb O podnikatelích s násilím Newsmagazín Der Spiegel to popsal takhle: zabíjet budou bezpilotní letouny, počítačoví hackeři budou hrát důležitou roli a nebude se válčit proti státům, ale hlavně proti narkomafiím a drogovým bossům. Vedení války se razantně změní a stratégové stojí před novými výzvami. I zbraně bude třeba nově definovat. Může za to stále se rozrůstající terorismus, který jeden z teoretiků Luis de la Corte Ibánez v knize Logika terorismu definuje jako taktiku nebo strategii boje, která z hlediska používaných metod a prostředků spadá do kategorie nekonvenční a psychologické války. Prvotním cílem není zničení materiálního a lidského potenciálu nepřítele, ale zasazení psychologického úderu obvykle zaměřeného proti velkým sociálním skupinám, které pod jeho vlivem mění svoje postoje a následně i chování. Oběti terorismu jsou v těchto případech zneužity jako nástroj nátlaku a vydírání a jako prostředek psychologického působení na konkrétní osoby a skupiny. Podle článku, který zmiňuji v úvodu, jak by mohly vypadat budoucí války, poprvé předvedl konflikt na Kavkaze v roce 2008, když Rusové vtrhli do Jižní Osetie. Tam současně s tanky a klasické války se rozzuřila i válka v kybernetickém prostoru a dodnes není jasné, jestli ji vyprovokovali ruské služby na žádost vlády nebo jen hackeři. Jedno se ale zdá být jisté: v budoucnu už nikdy nepůjde o velká vojenská tažení, ta by mohla existovat snad jen ve výjimečných případech, protože nepůjde o střety s řádnými armádami, ale s teroristickými organizacemi. K tomu je třeba mít speciálně vycvičené malé jednotky, které se mohou velmi rychle přemísťovat po zeměkouli a různě je seskupovat, doplňovat o specialisty dle potřeby. Hlavní změna bude spočívat ve cvičení flexibility a rychlosti, říká Reiner Hubert z vojenské univerzity v Mnichově. Proto rozhodující roli v takovýchto konfliktech budou hrát informace, které je třeba získávat přes satelity a z radarů, napadáním nepřátelských počítačů a z odposlechů telefonů. Tzv. Obamova doktrína pro armádu se tímto problémem zabývá a sází právě na bezpilotní letadla, speciální komanda a virtuální vedení válek. K tomu je třeba vybudovat dokonalé počítače, které umožní náskok před nepřítelem a zároveň dokáží poškodit počítače nepřítele. Německo k tomuto účelu vybudovalo speciální jednotku počítačových odborníků, která sídlí v Reinbachu u Bonnu. Má 80 specialistů, kteří mají zabránit tomu, co se například již stalo v Estonsku v roce 2007, kdy útok nejspíš ruských hackerů napadl jejich počítačovou síť a málem tím vyřadil z provozu celou republiku. Podle Huberta Sorgena další problém, před kterým naše civilizace stojí, spočívá v tom, že se hranice mezi terorismem a organizovaným zločinem, který působí již nadnárodně, pozvolna ztrácí. Je to dáno tím, že z peněz za drogy jsou financovány nákupy zbraní. Pan Sorgen hovoří v této souvislosti o podnikatelích s násilím, kterých bude v 21. století přibývat. Největší nebezpečí podle tohoto odborníka představuje právě obchod s drogami, který si buduje centrály v nestabilních zemích, kam patří hlavně některé státy západní Afriky. Experti předpovídají, že v budoucnu ale nepůjde jen o chudé země, ale že se boje přesunou i do předměstí megaměst, kde mohou vznikat místní války o vodu a potraviny. Brigádní generál Herbert Raymond McMaster, veterán z Iráku, který pracuje pro americkou armádu, pro televizi CBS řekl, že všechny modely budoucích válek je třeba současně brát s jistou rezervou, protože prognózy se nikdy nakonec neshodují se skutečností. Proto zdůrazňuje, že modelovým situacím se nesmí nikdy úplně věřit, abychom se vždy nakonec dokázali přizpůsobit novým výzvám. Složitost boje s terorismem, jak říká již na počátku citovaný vědec Ibánez, spočívá v tom, že terorismus a holocaust jsou si velice podobné, protože oba přestavují extrémní projevy lidské krutosti. Porovnání těchto dvou jevů ukazuje, že tyto formy krutosti by nikdy nebyly možné bez dvou podmínek. Za prvé, bez systému postojů a víry, které zbavují oběti lidskosti a klade jim samotným vinu za utrpení, a za druhé bez organizační struktury, která umožňuje pečlivé plánování a vede všechny účastníky k tomu, aby vnímali sami sebe jako součást složitého soukolí ve službách vyšší moudré autority, avšak nikdy jako mravně autonomní jedince. Odpovědnost je totálně rozpuštěna v anonymitě. Německý voják za druhé světové války či dnešní terorista se díky tomu mohli a mohou cítit jako bojovníci za dobrou věc. Vysíláno na ČRo 6, publikováno na www.rozhlas.cz/cro6 Autor je novinář a spisovatel Karel Hvížďala Žena po smrti manžela zjistila, že byl jejím otcem Šokující odhalení čekalo 60letou Valerii Spruillovou z amerického státu Ohio šest roků po smrti jejího manžela Percyho. Zjistila, že byl jejím otcem. Spruillová se o skutečnosti dozvěděla již před lety, ale teprve tento měsíc o tom informoval Akron Beacon Journal. „Chci, aby ten příběh byl spíše inspirací. Jestliže jsem z něj vyšla, znamená, že to s pomocí Boží dokážou i další,“ prohlásila Spruillová. Je přesvědčená, že její příběh není ojedinělý. Ženu od jejích tří měsíců vychovávali prarodiče, což se ale dozvěděla, až když jí bylo devět let. Do té doby je považovala za svoje rodiče. Její matkou ve skutečnosti byla prostitutka, která kvůli tomu počátkem 80. let putovala i do vězení. Dávno před tím ale ještě otěhotněla s teprve patnáctiletým Percym Spruillem, jenž do Ohia přišel z rodného Mississippi a později ve městě Akron pracoval jako řidič a hlídač parkoviště. Spruillová matku v raném dětství znala, ale brala ji pouze jako rodinnou přítelkyni. O otci se nic nedozvěděla, i když už jako vdaná párkrát zaslechla něco o tom, že její manžel je ve skutečnosti nepoznaný otec. Valerie s Percym měla tři děti a žila s ním až do jeho smrti v dubnu 1998. Teprve v roce 2004 jí její strýc řekl, že Percy byl skutečně jejím otcem. Valerie si to nechala potvrdit rozborem DNA. Při testech posloužily Percyho vlasy, které našla na jeho starém hřebenu. Spruillová si podle svých slov není jistá, zda manžel věděl, že si vzal dceru. Zřejmě pravdu znal, ale tajil ji, domnívá se. Žena si myslí, že její otec-manžel mohl mít další děti, a doufá, že jí zveřejnění příběhu jí pomůže případné bratry nebo sestry najít. Podobné případy sňatků mezi blízkými příbuznými, kteří o svých rodinných vazbách netušili, jsou známé i z dalších zemí. Stanice BBC před dvěma lety informovala o dvojici z Irska, která po sňatku a otěhotnění ženy zjistila, že jsou nevlastními sourozenci. Proč je v Česku automobilka Hyundai Jan Čulík (levicové) Britske Listy Petr Nešvara píše o globalizačních tlacích v liberalizované ekonomice. Možná není od věci připomenout, že od osmdesátých let zavedla jihokorejská vláda přísnou ochranářskou politiku pro vlastní ekonomiku. Cíleně jihokorejský stát investoval do domácích podniků, do jejich rozvoje a do rozvoje inovativních technologií. Zároveň nepouštěl do země zahraniční společnosti, aby nepřeválcovaly dosud slabé domácí podniky. Teprve když domácí podniky získaly solidní bázi a vypracovaly se natolik, aby mohly úspěšně vstoupit na světový trh, jihokorejská vláda domácí ekonomiku otevřela. Je to model, který byl nesmírně úspěšný, v Čechách se o něm moc neví. Právě proto má v Česku v současnosti pobočku automobilka Hyundai, ale Škodovka už není v českém vlastnictví a pobočku v Jižní Koreji nemá Příklady úpěchů českých značek u protinožců 09.10.2012 -Australskou ekonomiku táhne těžební sektor a silná asijská poptávka. 60% australského exportu představuje vývoz surovin. Dovozci nákladních automobilů Tatra v Austrálii, společnosti Offroad Trucks se sídlem v Perthu, se i proto podaří prodat letos přes stovku aut. Larry Gill, ředitel společnosti, mě pozval na konferenci a výstavu Drill 2012, která se uskutečnila v Adelaide od 19. do 21. září 2012. a jejímž byl generálním sponzorem. Přivítal mě spolu s dcerou Amber, která firmu brzy převezme, mezi dvěma zánovními tatrovkami a pod velkým kulatým logem. Během odpoledne jsem se seznámila s klienty, kteří znají Česko díky cestám do Kopřivnice, které Larry organizuje. Osobním přístupem a zajištěním nepřetržitého technického servisu si klienty získává a udržuje.Ti oceňují zejména bezpečnost, kvalitu a technickou vyspělost vozů vhodných pro australské vnitrozemí. Navíc spoluprací s firmou Kobit, jež dokázala vyrobit na přání místních zákazníků různé nástavby, tu v takové kombinaci tatrovka téměř nemá konkurenci. Larry jen doufá, že korupční skandály nebudou mít zničující vliv na značku. Zpět v Sydney o pár dní později se setkávám s Janem Kraftem, obchodním zástupcem firmy Stros – Sedlčanské strojírny pro Austrálii, u mostu ANZAC, který je důležitou dopravní tepnou jen kousek od samého jádra města tzv. Central business districtu. Česká firma prostřednictvím svého místního obchodního partnera vyhrála vládní tendr na dodávku dvou permanentních výtahů, které se instalují do 50ti metrových mostních pilířů. Na instalaci tu už měsíc dohlížejí dva čeští technici. Firma také dodala několik výtahů na stavbu nemocnice v severní Sydney, ale z dlouhodobější perspektivy jsou zajímavější zakázky právě na permanentní výtahy. STROS nabízí unikátní strojírenský výrobek, který tady nikdo nevyrábí. Tříletá trpělivá práce a pravidelné udržování osobních kontaktů byť v ročním intervalu začínají nést ovoce. (Zdroj: Šárka Ponroy Vamberová, Konzulát ČR v Sydney) Šéf Muslimského bratrstva vyzval k tažení na Jeruzalém Hlava egyptského Muslimského bratrstva, z jehož řad vzešel i prezident Muhammad Mursí, ve čtvrtek vyzvala věřící ke svaté válce proti Izraeli. Jejím cílem má být osvobození Jeruzaléma. Uvedly to televize Al-Arabíja a agentura AFP. „Jeruzalém je islámský a nikdo nemá oprávnění dělat ústupky. Povinností všech muslimů je džihád za znovunabytí Jeruzaléma,“ řekl šajch Muhammad Badie ve svém pravidelném týdenním proslovu k věřícím. Zdůraznil, že osvobození Svatého města „nepřinesou jednání nebo Organizace spojených národů“. RP Oživit Jurský park je nemožné DNA je schopná "přežít" nanejvýš pár milionů let, zjistili vědci. Získat kyselinu z pozůstatků dinosaurů, kteří vyhynuli před 65 miliony let, je tak nemožné. 11.říjen 2012 - Podle deníku Le Figaro je tím pohřbena poslední naděje na vytvoření obdoby Jurského parku, o němž pojednávají vědeckofantastické filmy amerického režiséra Stevena Spielberga z 90. let minulého století. Že jsou vzorky DNA z dlouhodobého hlediska "brzy" nečitelné, zjistili dánští a australští vědci při zkoumání kostí mohutných nelétavých ptáků moa, kteří se kdysi vyskytovali na Novém Zélandu a vyhynuli na přelomu 15. a 16. století. Výzkumníci dospěli k závěru, že průměrný poločas rozpadu nukleové kyseliny je 521 let. Za 1,5 milionu let přestává být DNA zcela čitelná. Vědci, o jejichž práci informuje na své stránce britský odborný časopis Proceedings of the Royal Society B, se opírají o výsledky výzkumu pozůstatků ptáků starých 600 až 8000 let. Ty se uchovávaly v prostředí o průměrné teplotě 13 stupňů Celsia. Ale v čím nižší teplotě se DNA drží, tím více se prodlužuje její životnost. Podle Le Figaro je tak naděje na klonování například mamutů, kteří vyhynuli před zhruba 8000 lety. Vzorky DNA z jejich ostatků nalezených na Sibiři se vyskytovaly v prostoru s průměrnou teplotou minus pět stupňů Celsia, což podle vědců může prodloužit životnost kyseliny až na 6,8 milionu let. CTK Nešoupat, nezpívat, nehvízdat, neklepat a spát, rozhodli v Petrohradu Petrohrad - Poslanci petrohradské radnice, kteří prosluli přísným dohledem nad životem svých spoluobčanů, rozšířili seznam skutků, které jsou považovány za rušení nočního klidu. V Petrohradě se nyní v noci nesmí šoupat nábytkem, zpívat, hvízdat, klepat na zeď a hrát na hudební nástroje. Dále požadují zakázat i příliš hlasité milostné sténání, chrápání či mňoukání koček. Šance na to, že předpis jako celek projde, jsou však vysoké, protože iniciativa prý vzešla od místního gubernátora. Přísnější pravidla budou napříště platit i pro volné pobíhání psů, jízdu načerno v dopravních prostředcích a přepravu objemných zavazadel. Pokuty dosahují až 50 000 rublů (přes 30 000 korun), zvlášť tvrdě se prý budou postihovat recidivisté. CTK EU zakázala Hamé používat název marmeláda 10. října 2012 7:21, KUNOVICE - Potravinářská společnost Hamé neuspěla u Evropské komise se svou žádostí o zařazení "Marmelády meruňkové", "Marmelády jahodové" a "Marmelády linecké" na seznam tradičních zaručených specialit Evropské Unie. Název marmeláda se smí podle EU používat jen pro výrobky z citronů a pomerančů, vše ostatní je džem. Komise to Hamé oznámila v úterý, uvedla MF DNES. Tuzemští výrobci po vstupu do EU začali na obalech dřívějších jahodových a meruňkových marmelád používat různá označení jako "zavařenina" či "ovocná směs". Lidé si ale na tato nová označení nezvykli. Hamé také nechtělo používat u marmelád název džem, neboť dříve se tradičně marmeláda a džem lišily. Lidovky.cz ČTK

http://www.floowie.com/en/read/noviny-2012-346/

Noviny –.Zajímavosti a drby 7 Strana 7 Miliony Číňanů vyhánějí z domovů demoliční čety Peking – Stále více Číňanů musí nedobrovolně opouštět své domovy a uvolňovat tak cestu developerům. ucené demolice obytných budov jsou v Číně již dlouhodobě častým jevem. Ekonomický růst trvající desítky let vedl i k rozvoji realitního trhu. Bagry strhávají domy bez souhlasu majitelů a ti jen marně protestují. Nedobrovolný odsun provázejí střety s policii a podle Amnesty International v některých případech končí vězněním nebo smrtí vyháněných. Místní úřady zabavují a následně odprodávají pozemky za podezřelých okolností developerům, kteří se neštítí ani využívání kriminálních živlů k zastrašování lidí obývajících lukrativní pozemky a i k používání násilí proti nim. V jednom případě byla 70letá žena pohřbena zaživa bagrem, když se snažila zastavit stavební dělníky před demolicí jejího domu. V jiném případě odňaly úřady jedné vzdorující matce její vlastní dítě a vrátily jí ho až teprve, když podepsala souhlas s vystěhováním. Podle AI jiná žena, která oficiálně protestovala u úřadů, byla zbita a donucena podstoupit sterilizaci. Od ledna 2009 do ledna 2012 bylo zaznamenáno také 41 případů sebeupálení zoufalých obětí nuceného vystěhování Někteří lidé, kteří se brání nucenému vystěhování, končí i ve vězení nebo v pracovních táborech. Čínský stát je dle tamějšího práva vlastníkem drtivé většiny půdy v zemi a může tedy zabavovat majetek pro projekty, které jsou ve "veřejném zájmu". CTK Čínská Žlutá řeka ročně vyplaví stovky mrtvých těl 15. října 2012 = PEKING - Čínská Žlutá ročně přinese stovky mrtvých těl, ve třetině případů se ovšem nepodaří zjistit, komu patří. Podle čínského deníku Oriental Morning Post se za posledních 50 let jen na osmdesátikilometrovém úseku Žluté řeky nad městem Lan-čou ve venkovské provincii Kan-su našlo více než 10 000 plovoucích mrtvol. "Od dubna do září letošního roku to bylo průměrně nejméně 20 mrtvých měsíčně," řekl listu místní policista, který si nepřál být jmenován. V tomto počtu ale nejsou těla, která z řeky vyloví další orgány veřejné bezpečnosti, ani ta, o něž se postarají soukromí sběrači ostatků, kteří to dělají pro peníze. Část mrtvých sice tvoří oběti záplav, ale podle studie provedené před koncem tisíciletí zhruba 85 procent z nich jsou sebevrazi, deset procent oběti nehod všeho druhu a pět procent oběti vražd. Většinou jim je mezi 16 a 45 roky. Oběti vražd jsou obvykle svázané nebo zavázané v pytli, anebo mají jednoduše podříznuté hrdlo, napsal list China Times. Těla se často najdou zapletená do husté rohože naplavených odpadků nad přehradou. Pokud přes ni projdou, pak je obvykle rozsekají turbíny na kusy. Odpadky plovoucí po řece jsou zdrojem příjmů pro ty, kdo se jejich sběrem, tříděním a prodejem živí. Pokud narazí na tělo, které je možné identifikovat, mohou se těšit na tučný bonus, který jim zaplatí příbuzní mrtvého. CTK Víte, že v Dačicích byla roku 1843 vyrobena první kostka cukru na světě, což připomíná žulový pomník v parčíku u kostela sv. Vavřince. Fidel Castro najímal bývalé esesáky, aby cvičili kubánskou armádu 15. října 2012 22:03 Marketa Březinová Kubánský prezident Fidel Castro se během kubánské krize neváhal spojit s nacisty. Najímal bývalé příslušníky jednotek SS, aby cvičili kubánské vojáky. Ukazují to dokumenty německé zpravodajské služby, které zveřejnila tento týden. Komunistický lídr podle dokumentů rovněž vyjednával o nákupu belgických zbraní pro kubánskou armádu od skupin napojených na německé pravicové extremisty. Zprávy dokazující Castrovo odhodlání nedopustit americkou invazi na Kubu zveřejnila tento týden německá zahraniční zpravodajská služba Bundesnachrichtendienst (BND). Obsahují informace sesbírané před padesáti lety německými agenty, v tu dobu na Kubě zrovna probíhala Karibská krize. Castro lákal bývalé příslušníky nacistických SS na čtyřikrát větší mzdu, než se v tu dobu vyplácela v Německu. Navíc jim nabízel začít v Havaně nový život. Ve zveřejněných listinách se píše o čtyřech bývalých pohlavárech jednotek SS, které Castro do Havany pozval. Podle potvrzených zpráv na Kubu dorazili jen dva. Německá zpravodajská služba usoudila, že kubánský režim se chce osvobodit z těsné závislosti na sovětském výcviku a dodávkách zbraní. Třináctidenní krize začala 16. října 1962, když se tehdejší prezident Spojených států John F. Kennedy dozvěděl, že Sovětský svaz instaloval rakety na Kubě pouhých 144 kilometrů od pobřeží Floridy. Tajné vyjednávání mezi Kennedym a sovětským prezidentem Nikitou Chruščovem přineslo dohodu, že Američané nezaútočí na Kubu, když Sověti z ostrova stáhnou své rakety. idnes Odpovědnost mají politici, otrávili voliče korupčnictvím, glosuje Duka PRAHA - Za výsledky senátních voleb nenesou vinu krátkozrací voliči, ale ti, kdo je svým korupčním jednáním otrávili. Těmito ostrými slovy komentoval v neděli druhé kolo volebního klání kardinál Dominik Duka. Politikům jde podle něj více o funkce a osobní blaho než o blaho Česka. „Pokud se někdo v této situaci zlobí na neuvědomělé občany, lhostejné voliče a neprozíravé lidi, kteří nedohlédnou za horizont několika let, obávám se, že se mýlí. Vinni nejsou obyvatelé této země, ale ti, kdo je otrávili, vzali jim ideály svým korupčním jednáním,“ kritizoval kardinál Duka politiky v glose pro Český rozhlas Radiožurnál. Výsledky podle něj nelze svádět na nízkou volební účast, ztráta hlasů postihla velké strany na levici i pravici. Kandidáti podle kardinálových slov přispěly k současným výsledkům voleb i tím, že neustále hovořili o zbídačeném stavu země. Nevyburcovali ale voliče k akci. Lidé se naopak odvrací od jakýchkoliv snah něco změnit. Považují to za marnost. Glosu však kardinál uzavřel optimistickými slovy. Lidé snad opět naleznou ztracené ideály. Výsledky senátních voleb: Levicové strany v senátních volbách jasně zvítězily nad pravicí. ČSSD získala v Senátu jasnou většinu 46 hlasů, spolu s KSČM a senátorem za SPOZ má levice v Senátu dokonce ústavní většinu. Pravice v senátních volbách zažila velký neúspěch. ODS získala pouhé čtyři senátory, TOP 09 jednoho. Dohromady mají v Senátu pouhých 18 zástupců. Několik křesel získali nestraníci. Kocáb: Za úspěch komunistů může i trapný pořad České televize Jan Rychetský Parlamentní listy Nostalgie po starých časech je trapná. Může za ni mimo jiné i Česká televize, když vysílá zprávy z dob totality. Snahy o bratření s Ruskem jsou nebezpečné. Tak nahlíží na současný stav zdejší politiky muzikant a bývalý ministr pro lidská práva a národnostní menšiny Michael Kocáb. Kdysi vyjednal odchod vojáků SSSR a teď je překvapený, kolik je tady Rusů s naditými peněženkami. „Jsme podobní pilotům boeingu, kteří umějí špatně létat, bojí se přistávat, ale přesto se vehementně brání radám starších zkušených pilotů.“ Tímto příměrem popisuje tuzemskou politickou garnituru rocker a exministr pro lidská práva a národnostní menšiny Michael Kocáb. Právě on byl u odchodu sovětských vojáků z Československa, takže mu dost vadí pošilhávání politiků východním směrem a jejich neustálé zpochybňování Evropské unie (EU). Ostatně těmi staršími zkušenými piloty míní právě vyspělé státy EU. Nebezpečné pohledy na východ Úspěchy komunistů, třeba nyní v krajských volbách, mají podle Kocába hned několik důvodů. „Je to prohra Nečasova kabinetu, ale i pravicových voličů, co zaměňují neúspěch dvou pravicových stran za demokratický princip. Když některé pravicové strany selžou, je třeba zvolit jiné pravicové. Každý snad pochopí, že nemyslím extremisty. Dalším faktorem je stálá televizní masáž starými komunistickými zprávami. Někteří si o mně v tomhle ohledu myslí, že jsem blázen, ale co nadělám. Když na ČT 24 neustále pouští zprávy z dob totality, je to podobné, jako kdyby v německé televizi den co den dávali zprávy z dob vlády NSDAP a po obrazovce by se pořád procházeli Hitler nebo Göring. NSDAP a KSČ byly stejné,“ vysvětluje pro ParlamentníListy.cz Kocáb. A v seznamu důvodů vzrůstající obliby KSČM pokračuje: „Jde o krátkou paměť. Bývalý režim byl tisícinásobně horší než současné problémy. Nostalgie po starých časech je trapná, stejně jako vizitka zdejších voličů z krajských voleb.“ Nicméně vše souvisí se vším a proto mu vadí i vřelé tanečky některých politiků s ruským medvědem. „Komunisti se sice už k moci nedostanou, jako dřív, protože i na východě se leccos změnilo a prohnilá Kuba jim asi moc nepomůže. I přesto se mi zdají pohledy východním směrem dost nebezpečné. V Rusku je dnes pokřivená demokracie, které vládne politickoekonomická oligarchie se zkušenostmi z dob Stalina a Brežněva. V čele země stojí navíc bývalý agent KGB,“ dodává. Rusové totiž dnes směrem na západ využívají ekonomického a hospodářského nátlaku. „Vždyť se podívejte na Karlovy Vary. Pošilhávání do Ruska je fakt nebezpečné. S tím se pojí i nivelizace hodnot Václava Havla v dnešní společnosti. Za to může Klaus. Zpochybňování Evropské unie je hrubou chybou. Vždyť jde o bezpečnostní stabilizaci Česka. Jsme magoři, že se bráníme rozpočtové unii, protože je absolutně jasné, že dělat rozpočty neumíme. Netřeba se chlubit řízením státu, je špatné a všichni to víme,“ sdělil ParlamentnímListům.cz Kocáb. Sověti se zbraněmi pryč Kocáb, rocker z Pražského výběru, se stal synonymem pro odsun sovětských vojsk z našeho území. Čelil aroganci mocných sovětských jestřábů, kryl dezertovaného vojáka, procházel bunkrem plným vystrašených vojáků, kteří chtěli zůstat. A jak se dostal k roli vztyčného důstojníka pro odsun sovětských vojsk? „Cesta to byla krátká, ale spletitá a bez mocného zásahu osudu by to nevyšlo. S ostatními jsme sepsali dopis Občanského fóra Michaelu Gorbačovovi a odnesli ho na sovětskou ambasádu. Po určité době jsme se dozvěděli, že Gorbačov dopis přijal a je s myšlenkou odchodu sovětských vojsk srozuměn. Následně jsem se stal poslancem federálního shromáždění. Seděl jsem na lavici číslo jedna, což bylo místo Lubomíra Štrougala. Tehdy jsem sepsal interpelaci k zahájení odsunu. V parlamentu to přijali s potleskem. Pak začala byrokratická hra. Na zahraničním výboru federálního shromáždění řekli, že jsou na to moc malí páni. Na předsednictvu se vše opakovalo. Alexander Dubček to nadšeně přijal, ale posléze prohlásil, že jsme na Sovětském svazu energeticky závislí. Proto doporučil, abych se toho ujal sám, protože by se od iniciativy malého poslanečka dalo v případě potřeby ustoupit. Ustanovila se parlamentní komise pro odsun sovětské armády, kde jsem se stal zanedlouho předsedou,“ řekl již dříve. A jak se Michael Kocáb dívá na skutečnost, že je mu přisuzováno vyhnání sovětských vojsk? „ Lidi mi to přišívají. Pozice mi vyhovuje, protože šlo o velký čin. Nechci to ale zveličovat. Napadlo by to každého. Bez Havla a Dienstbiera v zádech by to nešlo tak lehce. Jestřábi z branně bezpečnostního a zahraničního výboru nejvyššího sovětu se tomu bránili. Gorbačova označovali za zmatkáře a neštěstí Sovětského svazu. Kdyby to udělali za tuhého komunismu, šli by okamžitě na střelnici. Zakousnul jsem se do problému jako pitbull. Mojí výhodou se nakonec stalo, že jsem nebyl na vojně a tedy necítil subordinaci. Všichni se klepali před mocí Sovětského svazu a právem, vždyť měl jednu z nejsilnějších armád světa,“ vysvětlil ParlamentímListům.cz. Michael Kocáb, byť je jeho role v tomto dějství tuzemské historie zpochybňována, byl jednou z hlavních osob, která vyjednala odchod vojsk SSSR z Československa. Dnes říká, že vojáky s kvéry nahradili Rusové a občas i mafiáni s peněženkami plnými dolarů. Jde žena večer opuštěným parkem a najednou proti ní chlap s rozpaženýma rukama. Žena se strašně lekne a myslí si: On mě chce určitě znásilnit, pane bože, co budu dělat, no tomu se už nevyhnu, nikdo tady není, musím se s tím smířit. Chlapa si prohlédne, vidí, že má na sobě špinavé montérky, tak si pomyslí: Já mám novou bílou blůzku, on by mi ji určitě roztrhal a zašpinil, tak si ji radši sundám sama. A udělá to. Chlapík už je docela blízko a ženskou ještě napadne: No, podprsenku mám taky bílou a byla drahá, tak si radši sundám i ji, abych předešla zničení. A svlékne si i podprsenku. Mezitím k ní chlap dojde, pořád s rozpřaženýma rukama, a řekne: "Uhni, štětko, nesu sklo!"

http://www.floowie.com/en/read/noviny-2012-346/

Directory [ Novin VYUŽIJTE VÝHODY DOMLUVIT SE VLASTNÍM JAZYKEM DIRECTORY pro předplatitele, 6linek, $60 ročně Jídlo a Restaurace ,, LA BOHEME " 332 Darling Street, Balmain Restaurace: 02/ 9810 0829 On-line rezervace:reservation@laboheme.net.au Výtečná česká i evropská kuchyně se širokou nabídkou točených i láhvových piv nejen z Čech. Každý den na Vás čeká speciální nabídka, pro více info prosím navštivte www.laboheme.net.au Otevírací doba: Po a Ut, ZAVŘENO; St, Ct od 18.00 do 23.00 Řízečky za $ 19.90 s přílohou Pa od 18.00 do půlnoci - Živa Muzika So od 12.00 do půlnoci - podáváme obědy, večeře Ne od 12.00 do 22.00 - Nedělní vepřová pečeně a dezert $ 25.00 Přijďte k nám na výtečný oběd v sobotu či neděli. Speciálni nabídka - hlavni chod a dezert za $29.90 Snadne parkovani. 09/VII/13 Restaurace DOMA - Bohemian Beer Cafe Reservace Tel: 933 100 22 29 Orwell St. Potts Point (Kings Cross) Po--Čt 17 - 24 , Pá + So 12-24 , Ned. 12 - 22 hod. Tradiční česko-slovenská jídla jako je pečená kachna, svíčková, vepřový nebo kuřecí řízek, moravský vrabec, guláš, smažený sýr, uzená krkovička,, atd. K piti Budějovický Budvar, Kozel, Krušovice, Plzeň, Zlatý Bažant, Zlatopramen, a točené pivo Krušovice. Samozřejmě také Becherovka, Slivovice, Borovička, Fernet, Absinth ap.. . 31/IX/12 Chlebíček, Kafírna, take-away, obložené chlebíčky, ruská vejce, české saláty. 372 Bourke, Street, Surry Hills, 9361 6061 Josef Usela, 0401 155 907 Otevřeno Pon.-Pát, 6,30 – 16.00, Sob.od 7,30. 20/IV/13 Tommy‘s beer café “Slovenska reštaurácia s bohatým výberom točených pív – Pilsner Urquel, Budvar, Gambrinus, Zlaty Bazant, Bernard a mnoho iných. K tomu pečené prasiatka, guľáš, bryndzové a kapustové halušky, kačice, rezne a podobne pochutiny. Otvorene: Pon-Stv 4pm – 12am Pia – Ned 12pm – 12am 123-125 Glebe Point Rd, Glebe , Tel: 9660 6870 Email: tommy@tommysbeercafe.com.au 1/IV/13 Druha lokacia Tommy‘s beer café Restaurant 42 Kellett Street, Potts Point NSW 2011 telefon/rezervace: 02-9368 0898 Otvaracia doba: Tuesday – Sunday from  5pm till late   1/IV/13 V Lahůdkářství u Cyrila jako Doma! 183 Hay Street, Sydney tel.: 9211 0994 Otevřeno: Po-Pá od 7 do 17. So 7 - 13 hod. vynikající telecí párky, tlačenka, moravské uzené tvaroh,mletý mák, zelí,kostkový cukr, ryby v láku,brynza, české a slovenské ,speciality, karlovarské oplatky, mouka atd. 17/IV/13 Heart Of Europe 114 Bronte road Bondi Junction, 93871677 Po-Pa 8.00-17.00, So-8.30-15.00 Domace kvalitne kolace, zaviny, strudle, chutne jedla, szegedinsky gulas, paprikas, svieckova, brynzove halusky..; Denne cerstvy kminovy chlebicek a obvzlast dobre vypecene rohliky.Vsetky produkty su pripravene v nasej kuchyni, pouzivame maslo, organicku muku, domace vajicka a pridavame cit . .24.III.2013 Czeeky Czech 124 King St., Newtown, telefon : 0421 335 835 Otevřeno: Úterý-Neděle. od 11am do 10pm Snídaně od $4,00 Obědy od $10,00 Tradiční česká jídla ba i rizoto a těstoviny. Točené pivo BERNARD:světlé,tmavé,řezané. 16.08.2013 Sweety Imports Predávame Horalky, Banány v Čokoláde, Mila, Perníky a iné sladkosti za veľkoobchodné ceny. Robíme aj darčekové balenia. Email: info@sweetyimports.com M: 0416 122 404 (Martina) 0404 387 615 (Peter) 09/III/13 Různé AUSTRALIAN WATER PURIFIERS Ivan Jirava - tel. 02 9835 1428, 0414 435 621 Dodáváme a deláme servis na filtry pro pitnou vodu, včetně R.O. Filtrační systém již od 90 dolaru, servis od $20. 18/VIII/13 PŘEKLADY z angličtiny do češtiny i naopak, přesně a rychle provede Daniela Kautská, NAATI, kvalif.stupen 3. tel./fax: 08 82714277, mobile: 0408 714277, e-mail: danakau@internode.on.net 17/VIII/13 Lékaři Zubaři Řemeslníci a služby Auto - Moto POČÍTAČE FlowConnect. Shared Web Services: Tel. 02 9034 6600 Fax: 9086 3155 Business process automation, workflow, sales + marketing, CRM and other business systems. Seeking experienced programmers on casual basis. Contact to Ms. Šipka for details jarka@sws.com.au 22/VII/13 Služby pro studenty WINDSOR INSTITUTE OF COMMERCE & LANGUAGES. Nabízíme “z gruntu všechno” ve výuce Anglického Jazyka, Business kurzů a kurzů Informačních technologií. .: Level 5, 127 Liverpool St. (Shark Hotel), Sydney 2000, NSW. Tel. 9283-4388 Fax. 9283-0748, mobil 0419442907 E-mail: marketing@windsor- ic.com.au Web: www.windsor-ic.com.au 8/X/08 Information Planet Pty, Ltd má 16 let zkušenosti a je to jedna z největších studentských agentur s pobočkami po celé Evropě, Jižní Americe, Austrálii i Novém Zélandu Pobočky v Australii najdete v centru Sydney, Manly, Perth a Brisbane. Pobocky v České a Slovenské Republice najdete v Praze, Branislave a Prešove. Jak vám můžeme pomoci: - výběr školy, univerzity a vyřízení viza zdarma, bezkonkurenční ceny - kontakt: Renata Ilonciakova, email: renata.ilonciakova@informationplanet.com.au; mobile: 0420 300 863 - vlastni job department - opravdova pomoc s hledáním práce: kontakt: Paulina Milova, email: service@informationplanet.com.au - vlastní ubytování se slevou pro ceske a slovenske studenty: www.austay.com, kontakt: Klára Holisova, email: info@austay.com.au; mobile: 0406 232 283 - dale: imigrační služby, vlastni cestovní kancelář, velke SLEVY pro cleny Information Planet, party pro klienty. Plne vybavene studentske centrum k dispozici. Adresa centraly: Level 5, 285 Clarence Street, Sydney, NSW 2000 (u zastavky Town Hall), web: www.informationplanet.cz a www.informationplanet.sk. Tel.: 02 9283 6161 JSME TU PRO VAS . . 25/VII/12 "Renata Morgan" studentsku agenturu prebral jej syn Lukash Morgan. Chcete aby do Sydney prišiel Vas známi či niekto z rodiny študovať? Ponúkame Anglicky jazyk a Odborne Diploma kurzy za vyhodne ceny. Pomôžeme s ubytovaním a pracou. lukashmorgan@yahoo.com.au www.renatamorgan.com.au Mobil: +61 402 034 409 Tel: +61 2 9314 1650 25/VII/12 Školy Czech and Slovak School of Sydney Green Square School, 237 Botany Road, Waterloo P.O. Box 1142; Broadway, NSW 2007 http://www.czechandslovakschoolofsydney.org.au Principal: Lenka Kaňová, : 0406 68 06 05 Česká škola v Perthu Woodland Primary Sch., 7 Bentwood Ave., Woodlands, (08) 9245 8137 Česká škola v Melbourne v prostorách St. Mathew Church, Cheltenham Principal: Vlasta Šustková, Tel: 03 9551 0279 [] Apoštoláty (Apostille) vyhotovuje: Apostille Australia Certificate Service Henry Deane Square; Shop 5, 14-18 Lee Street Sydney NSW 2000 tel: (02) 9211 1881 Cena se pohybuje kolem 200$ New South Wales Passport Office Level 7, 26 Lee Street; Sydney NSW 2000 Cena se pohybuje kolem 60$ Czechoslovak Club of ACT, Unit 12/ 18 Shropshire Str., Queanbeyan NSW 2620 vydává dvouměsíčník věstník Beseda. Československý klub v Queenslandu, 25 Upfield Street Burbank Qld 4156 Tel / Fax: (07) 3343 3489 ccq@csklubqld.org.au President Mr.Frank Caroll; Jednatel Mrs. Stana Bilková Naše stránka: csklubqld.org.au Měsíčník "Krajanský List" Redakce Staňa Bílková Asociace Čechů v Austrálii 28 Church Street, Fortitude Valley QLD P.O.Box 142, ph.07 3399 4613 Fax.07 3290 4379 vydává“ Na Slovíčko. Československý klub v SA, P.O.Box 89., Hindmarsh, 5007 tel., 08 8346 4181, vydává časopis Život. Czechoslovak Country Club, 320 Devonshire Road, Kemps Creek, 2171, tel. 02 9606 0904 Czech and Slovak Association in Tasmania, 144 Pottery Road., Lenah Valley, 7008 ph. 6228 0707 Ceske a Slovenske sdruzeni v Zapadni Australii PO Box 604, Mundaring WA 6073 President: Jarda Kabelka 0434 082 739 Secretary: Olga Goerke 0413 912 586 e-mail: czechslovakwa@hotmail.com casopis "KLOKAN" vychazi 12 x do roka. Sokol Sydney, www.sokolsydney.com 16 Grattan Crescent, French Forest, 2086 tel.: 02 9452 5617 vydává „Věstník“ Sokol Melbourne, 497 Queensberry Street, North Melbourne, 3051 tel.,: není, email: sokol@aapp.net.au vydává měsíčník Kvart Český a Slovenský klub na N. Zélandě, P.O.Box 27 332., Wellington tel., 478 5977; fax.: 477 9377 Gus.knot@xtra.co.nz, měsíčník Střípky Čriepky Letovisko „Šumava“ ph.9754 5159 Lockes Way, Belgrave South 3160, Czech Pensioners Association Inc. ukončila činnost k 1.dubnu 2004 Združenie austrálskych Slovákov v Sydney. 30 Vaugham, P.O.Box 142, Lidcombe, Nsw, 2141 tel. 9649 2153 vydáva dvoumesiačnik „ Slovenský štít“ Slovenský klub Mladých + pevecký a tanečný súbor + Slovenský klub v Južnej Austrálii 5 Walter Street, Thebarton, 5031 ph.: 08 8352 8072 Slovenský klub „Ludovít Štur“. 105 Triholm Ave (P.O.Box 61) Laverton, 3020 ph:03 9802-9674, vydává: Zornička (quarterly) Združenie Slovenských Združení vo Viktorii Terezia M. Kral; c/o 10 Somerville Street Doncaster, Victoria 3108; +(61 3) 9855 8086, kraltm01@optusnet.com.au Austrálsko-slovenské informačné centrum Vojtech Michael Markus 9 Hillard Street; East Malvern VIC 3145 tel.: 0061-3-95711729; fax: 0061-3-95720838 e-mail: mmarkus@ozemail.com.au Združenie Slovenskov v Queenslande 463 Old Bay Road; Burpengary, QLD 4505 tel.: 0061-7-55279008; e-mail: vatra@primus.com.au Slovenské združenie v Západnej Austrálii 17 Edelweiss Way; Beckenham 6107 WA tel.: 0061-8-94517121; fax: 0061-8- 93586858 e-mail: slovak_wa@hotmail.com Konsulát České republiky, pan. Hani Stolina, konsul, 169 Military Road, Dover Hights , 2030 phone: 02 9581 0111 fax: 9371 9635 telefonni cislo na konzularni pohotovost pro nouzove pripady, které se stanou mimo oficialni uredni dobu naseho generalniho konzulatu je 0402 312 806 nebo 0401 547 584 {pouze náhradní číslo}. Úterý 9:00-11:30,13:30-15:30; Středa 9:00-11:30 Čtvrtek 9:00-11:30, 13:30-15:30 Konsuláty Slovenské republiky, 25 B Latham St, Bentley East V 3165 Tel: 03 9570 2837, Email: vmmarkus@bigpond.com level 12 / 239 George St., Brisbane Qld 4000 Tel: 07 3221 7000; horvath@starmist.com.au České velvyslanectví v Canbeře 8 Culgoa Circuit, O‘Malley, ACT 2606 ph.: 02 6290 1386 fax: 02 6290 0006 Slovenské veľvyslanectvo v Canbere 47 Culgoa Circuit, O‘Malley, ACT 2606 ph.: 02 6290 1516 fax: 02 6290 1755 Mimo úradných hodín v naliehavých prípadoch (úmrtia, nehody, strata a krádež cestovných dokladov) funguje stála služba (00612/ (0) 487 201 047). http://www.mzv.sk/canberra Česká obchodní komora v Austrálii. Ceska Obchodni Komora v Australii Czech Chamber of Commerce Australia Inc. P.O. Box 479 ; Welland SA 5008; Australia President: Dr Z. D. Kotasek; phone: (+61) 08 8346 9145, Email: zhkotasek@yahoo.com.au Secretary: Peter Oprchal ; phone: (+61) 08 8556 3650, Email: osrkrab@tpg.com.au Satellite čtrnáctidenník vydává Aleš Březina, Torontské noviny, mají 12 stran, předplatné Can $ 35.00 e-mail: abrezina@rogers.com, tel.416-530-4222 Nový Domov Torontský čtrnáctidenník,. Redaktor.Věra Rollerová, Can $ 38.00 novy.domov@sympatico.ca, tel. 416-439- 9557; Novy Domov; 450 Scarborough Golf Club Road; Toronto, On. M1G 1H1; Canada Americké listy, vydávané ve státě N. York, redaktor Petr Bísek, Čtrnáctidenník, 12 stran, předplatné US $ 38.00.; Americke list; 26 Gruber Drive; Glen Cove, NY 11542; USA; (516) 674-9438; fax (516) 671-3147, americkelisty@optonline.net Nový POLYGON – časopis dvouměsíčník, 96 stran A5, US$69 ročně, nakladatelství PRIMUS, Vězeňská 7, 110 00 Praha 1 www.cs-magazin.com, Čtěte český a slovenský zahraniční internetový časopis CS-magazín na webové stránce www.cs-magazin.com 10% Sleva pro nové předplatitele. NOVIN Pouze $63 dolarů na rok včetně poštovného. Napište nám na jaké jméno a adresu chcete noviny posílat a Šek vystavte pouze na jméno Noviny a pošlete na adresu: Noviny, P.O.Box 3335, Redfern, NSW 2016 Mockrát Děkujeme za Pomoc: Mirek Tůma - $10

http://www.floowie.com/en/read/noviny-2012-346/

q Co Bude q Rádi nabízíme na této strance ZDARMA prostor v těchto novinách organizacím, klubům atd. aby mohli informovat o připravovaných akcích. 9 Volume 3 Issue 123 (346) M U S Í M E S I P O M Á H A T November – listopad 2012 Katolické mše v Aust4álii. Bohoslužby: V Perthu, Sydney ve slovenském kostele (viz níže) a ceske mse svate budou slouzeny v kostele Holy Innocents v Croydonu a to kazdou 2. nedeli v mesici v 11:30 pocinajic 9. zari 2012 Melbourne - Na Šumavě ACT Czechoslovak Club of ACT, Unit 12/ 18 Shropshire Str., Queanbeyan NSW 2620 www.beseda.org.au. otevreno prvni a treti sobotu v mesici od 14.30 do 17.00 (2.30pm-5pm) NSW Československý Country klub v Sydney, 320 Devonshire Road, Kemps Creek tel. 02 9606 8703, PO Box 330 Kemps Creek 2178; www.cscountryclub- sydney.com.au a email: cscclubsydney@gmail.com Restaurace : pátek, sobota 18 – 21 hod,neděle 12 – 18 hod. Tradiční česká a slovenská jídla, rezervace 02 9602 0904, 0402 398168; Stolní tenis každý pátek od 18 hod, Sobota 27.10.2012 Oslava 28 října Sobota 10.11.2012 Gala Večer 18:00 do 21:00 hodin Vážené dámy, oblečte si večerní šaty, pánove obleky s kravatou či motýlkem a přijďte si zatančit. Bude tombola a také vyhodnocení nejlepších večerních šatů. (Zamluvení stolu je nutné) Slovenská Hala a katolícky kostol Sydney 30 Vaugham Street, Lidcombe, tel. 9649 2153 www.skcsydney.com Slovenská Svätá Omša Každú nedelu o 11,30 hod. Sokolský Národní Dům Sydney 16 Grattan Crescent, Frenchs Forest, NSW 2086, tel 9452 5617, www.sokolsydney.com. Info: všeobecné Jarda Krejčík 9807 4468; akce v tělocvičně Pavel Ott 9804 7297; program kina a knihovna Petr Čermák 9981 4765.. Pátek 20 až 21 hod. půjčování českých a slovenských knih a videofilmů Přijďte v neděli 28 října na oslavu České republiky. Oslava začíná ve 14.00 Slavnostní projev za přítomnosti Českého a Slovenského velvyslance pronese bratr Ivo Pšeničný. JIŽNÍ AUSTRÁLIE Československý klub v Adelaidě, 51 Coglin Street, Brompton tel.: 08 8346 4181 P.O.Box 89., Hindmarsh, 5007 Bar a kuchyně v Československém klubu jsou v provozu každý pátek od 18.00 do 23.00 hod. a každou neděli od 12.00 do 19.00 hod. QUEENSLAND Československý klub v Queenslandu, 25 Upfield Street Burbank Qld 4156 Tel / Fax: (07) 3343 3489, email“ ccq@csklubqld.au Klub je otevřen každý pátek od 18 hodin, Informace: Stana Bilkova Tel: (07) 3271 1646 Večeře: polévka, hlavní jídlo, káva/čaj zákusek Pouhých 15 dolarů. V sobotu 3. Listopadu – Rokový večer hraje BOHEMUS Asociace Čechů v Austrálii 28 Church St., Fortitude Valley, Qld.,ph: 07 3399 4613 Združení Slovákov v Queenslandě, Informacie: Lojzo Ogurek, koordinator (07)5530 6813 TASMANIE Združenie Cechov a Slovákov v Tasmanii (Czech And Slovak Assoc. Of Tasmania Inc.) c/o 144 Pottery Rd. Lenah Valley Hobart Tas 7008. VICTORIA Sokol Melbourne 497 Queensberry Street, North Melbourne, Vic 3051 Tel.: nemaji President: Mrs Marketa Lyell: 0413852488 Každé úterý od 12.00 hod Lunch, vaří Eda a Věra Zlatých Každé pondělí a úterý od 19.00 hod . Výuka češtiny. (Zuzana Vavicz) Každé čtvrtek -12.00 hod. Karetní odpoledne u kávy, zákusky Letovisko „Šumava“ Lockes Way, Belgrave South 3160, ph.9754 5159 Každou první neděli v měsíci je mše svatá v 11, ráno. (mimo září kdy jr svatováclavská pouť) Pouť je letos 30. září ZÁPADNÍ AUSTRÁLIE Czech & Slovak Association in Western Australia, Inc. PO Box 604, Mundaring WA 6073 President: Jerry Kabelka 0434 082 739 Secretary: Olga Goerke 0413 912 586 Email: CzechSlovakWA@hotmail.com Web: www.CzechSlovakWA.org KLOKAN vychazi 12x rocne RADIO SBS SYDNEY Locked Bag 028, CROWS NEST NSW 1585 TEL: 02/9430 2723, FAX: 02/9438 1114 Email: ikad@sbs.com.au Každý čtvrtek ráno v 9 hod od 9 do 10 hodin, pouze na vlnách Sydney a Canberra , pouze česky. Vysílá v češtině každou neděli od 21 do 22 hodin a ve slovenštině od 22 do 23 hodin na celonárodním okruhu na vlnách: Adelaide FM 106.3 Brisbane FM 93.3 Canberra FM 105.5 Darwin FM 100. Hobart FM 105.7 Melbourne FM 93.1 a AM 1224 Newcastle AM 1413 Perth FM 96.3 Sydney FM 97.7 a AM 1107 Wollongong AM 1485 Young (NSW) FM 98.7 Slovensky Adelaide FM 92.9 Každú nedeľu v 9.00 Brisbane AM 1053 Utorok o 13.30 hod. „Rádioforum“ on 2RRR FM 88,5 MHz slovenské vysielanie moderuje Paľo Virág každú nedeľu v Sydney od 18 do 19 hodine. Telefón v štúdiu 02 9816 2938 email: radioforum8@hotmail.com Vysílání Čs. klubu v Jižní Austrálii lze slyšet pondělí od 19.30 - 20.30 na stanici 5PBA-FM (89.7 MHz.) středa od 18.30 do 19.30 na 5CST-FM (88.7MHz) každou neděli od 19.30 do 20 hodin na stanici EBI-FM (103.1 MHz.) Dr. Květoslav Eliáš ℡ 08 8362 4086 Radio 4EB 98.1FM - Brisbane České vysílání Každou středu od 15.45 - 17.15 a každou sobotu 10.30 - 11.30 dopoledne. Vedoucí Karel Ulvr Tel: (07) 3355 0109 www.4eb.org.au/~czech Radio 4EB FM 98.1 - Brisbane Slovenske vysielanie kazdy piatok od 18.00 do 19.00 hod, informacie Emilia Matulova, 07 3343 3064. Canbera rádio . 91.1 FM Vysílací hodiny: každou sobotu mezi 8-9 hodinou ranní Office phone: 02-6287 7058, CMS studio phone: 02-6287 4347, fax: 02-6287 4348, e-mail: ahojradio@centrum.cz Y Poznámka vydavatele Toto číslo jest posláno do tiskárny 22.října. Léta Páně. 2012. INZERCE AKCÍ NA STRÁNKÁCH ČESKÉHO  VYSÍLÁNÍ RÁDIA SBS  České vysílání upozorňuje krajanskou komunitu, že má  možnost oznamovat své akce na webových stránkách  Rádia SBS www.sbs.com.au/czech v rubrice \'komunita\'.  Tato bezplatná služba je poskytovaná všem organizacím i  jednotlivcům po celé Austrálii.      Nabízíme zajištění nákupu nebo prodeje nemovitosti v Praze vč. kompletního právního servisu (příp. Vám i založíme firmu), dotazy a informace na prague.realestates@email.cz Nabídka práce: Live in housekeeper Wanted for retired couple on the lower North Shore. Light work, flexible hours. Drivers license essential. First class accommodation with separate entrance. Phone 0414655221 COCKATOO ISLAND TO HOST BIGGEST COMPETITIVE MOVIE FESTIVAL EVER STAGED IN AUSTRALIA Sydney will play host to the biggest competitive international film festival ever staged in the country with the launch of the inaugural Cockatoo Island Film Festival (24 – 28 October). Film Čtyři slunce režiséra Bohdana Slámy v soutěži Cockatoo Island Film Festival v Sydney Sobota 27 X. ve 10:00 Kolik sluncí je třeba, abychom byli šťastní? Příběh rodiny a jejích přátel z menšího města vypráví o touze proměnit svůj život k lepšímu, ale také o tom, jak často jsou děti ovlivňovány přešlapy svých rodičů. Téměř čtyřicetiletý, ale pubertou doposud zmítaný otec od rodiny Jára (Jaroslav Plesl) se stále nepoučil z vlastních chyb a jeho úlety s sebou přinášejí komické momenty. S partnerkou Janou (Anna Geislerová) vychovávají dvě děti. Starší z nich je dospívající syn z Járova prvního manželství Véna (Marek Šácha), který v příběhu sehraje klíčovou roli po boku staršího kamaráda, punkáče Jerryho (Jiří Mádl). Jana prožívá krizi v manželství, ta vyvrcholí v momentě, kdy Járu vyhodí z práce a ona si najde milence (Igor Chmela). Lavinu nečekaných událostí z povzdálí sleduje a možná nakonec ovlivní místní guru Karel, jehož ztvárnil v nezvyklé herecké poloze Karel Roden. Přijďte oslavit Vznik Československa V sobotu 27.října do Country klubu Sydney v neděli 28. října ve 14.00 do Sokola Sydney v neděli 28. října od 13.30 Československý klub Brisbane. Pozvánka na pokec 27.října na Bondi Junct. je na str. 15

http://www.floowie.com/en/read/noviny-2012-346/

Noviny –Zajímavosti z kultury 10 Strana 10 Kořínková je na mizině a bez chlapa: Zničily ji Holky z porcelánu Lenka Kořínková nevzpomíná na film Holky z porcelánu v dobrém Foto: Reprofoto ČT, Blesk Mladá štíhlá blondýnka s bujným poprsím se do povědomí diváků zapsala rolí Marušky ve filmu Juraje Herze Holky z porcelánu natočenou v roce 1974. I když to byla Lenky Holas Kořínkové (56) teprve druhá role, z povědomí diváků jí už nikdo nikdy nevymaže. Na tuto roli nikdy nevzpomínala v dobrém. Životní pouť herečky, spisovatelky a nyní lektorky angličtiny připomíná jízdu na horské dráze. A není proto divu, že si v jejím životě podávají ruku problémy s alkoholem, s láskou a penězi. A na fenomenální úspěch komedie Holky z porcelánu také nevzpomíná v dobrém. "Ten film mi v podstatě zničil život, české myšlení mě zařadilo do takové škatulky, ze které jsem už pak nevybředla. Kamkoli jsem přišla, koukali mi všichni na prsa," řekla ve 13. komnatě Kořínková o filmu z roku 1974, ve kterém se potkala s Jiřím Krampolem či Dagmar Veškrnovou. První rozvod jí málem stál svéprávnost S prvním manželem, hudebníkem Karlem Klusákem se Lenka seznámila na vrcholu své kariéry (hrála ve více jak dvaceti filmech a televizních seriálech, např. Léto s kovbojem, Arabela nebo Zkoušky z dospělosti). V roce 1981 společně emigrovali do Austrálie. Vydrželi tam do roku 1990. O rok později natočila film Corpus Delicti. Po dokončení prací na filmu se manžel Karel chce vrátit do Austrálie. Dochází k rozvodu, Lenka nedostává žádné pracovní nabídky. Přichází období hlubokých depresí a holdování alkoholu, které končí léčbou na psychiatrii. V té době dokonce hrozí, že bude zbavena svéprávnosti. Kytičky, zvířátka, o 17 let mladší manžel Po propuštění z léčebny se Lenka vrhá na psaní knih o hubnutí. Propagovala dělenou stravu, které se lidově začalo říkat - kytičkové a zvířátkové dny. První kniha se okamžitě stala jednou z nejprodávanějších. V téhle úspěšné době potkala o několik let mladšího fotografa Davida L. Holase. Netrvá dlouho a stávají se manželi. Po nějaké době společného manželství odjeli do Austrálie a do Ameriky. Po necelých dvou letech se ale vrátili. Austrálie ani Amerika jim nenabízely nic, co si představovali. S manželstvím to šlo z kopce. Krize vyvrcholila v roce 2004. Pár si rozdělil domácnost. David žije v pražském ateliéru, Lenka v domku nedaleko Prahy. Opilá si ustlala v příkopu Po rozpadu druhého manželství se Kořínková opět oddala démonu alkoholu. V roce 2005 se tak opila, že usnula v příkopu u cesty v Jesenici u Prahy a vzbudit se jí podařilo až přivolané hlídce městské policie. Opět se vrhla na léčbu, tentokrát jí od alkoholu pomohla kvantová homeopatie. Od té doby se sklenky s chlastem nedotkla. A právě v té době ji napadlo, že bude vyučovat angličtinu. "Byly to měsíce příprav, analýz jazyka a nalézání skrytých principů jazyka a gramatiky. Hodně lidí si myslí, že můžu bez problémů angličtinu vyučovat proto, že jsem skoro deset let žila v Austrálii. Omyl – anglicky jsem se pořádně naučila až tady." Kde jsou peníze za knihy? Lenka vydala celkem devět knih o správné životosprávě a zaručeném zhubnutí. Svůj stravovací styl nazývá S. P. L. K. (stravování podle Lenky Kořínkové). K tomu ještě přidala jednu knihu o svých zkušenostech herečky, jednu o životě v Austrálii, kde sedm let žila, a také román Andělé spásy. Lenka tvrdí, že jejich knih se celkem prodalo 700 tisíc kusů. Měla by být tedy za vodou. Ale není tomu tak. "Všechny peníze jsme procestovala," vysvětluje. Tak snad účast ve VIP Prostřeno! Lence vynese nějakou korunu. Přehled nejdůležitějších historických událostí 3050 př. n. l - Jeden Sumeřan vynalezl kolo. Do týdne byl nápad ukraden a zduplikován dalšími Sumeřany, čímž byl do budoucna dán základ obchodní etice. 2900 př. n. l. - Podiv nad tím, proč Egypťani nazvali tu novou věc "Sfinga", se stal prvním ze sedmi divů světa. 1850 př. n. l. - Britoni prohlásili operaci Stonehenge za úspěch. Konečně se jim podařilo ty šutráky seskupit v dostatečně nesmyslném tvaru, aby tím dokázali vědce mást po celá staletí. 1785 př. n. l. - První kalendář, sestávající z roku s 354 dny, byl představen babylonskými vědci. 1768 př. n. l. - Babyloňané zjistili, že je něco špatně, když zima začala v červnu. 776 př. n. l - První peníze na světě se objevily v Persii, což mělo za následek, že hned druhý den se v Persii objevil první padělatel na světě. 525 př. n. l. - Byly uspořádány první olympijské hry na světě. Ukázalo se, že jsou podobné těm moderním, s tím rozdílem, že Rusové se nesnažili zapsat dvoumetrovou osobu s knírkem do ženského vrhu kouli. Místo nich to udělali Egypťani. 410 př. n. l. - Řím ukončil praxi uvrhnutí dlužníků do otroctví, čímž odstranil největší překážku vzniku kreditní karty. 404 př. n. l - Peloponéská válka trvala už dvacátý sedmý rok, protože ani jedna ze stran nedokázala najít písaře schopného do mírové smlouvy správně napsat "peloponéský". 214 př. n. l. - Desetitisíce Číňanů pracovaly desítky let na výstavbě 2 800 kilometrů dlouhé Velké čínské zdi. A po tom všem se ukázalo, že ani to nedokáže udržet sousedovic čokla venku. 1 př. n. l - Výrobci kalendářů zjistili, že se absolutně nemohou shodnout na tom, jak se bude nazývat příští rok. 79 n. l. - Nákup pozemků v Pompejích se ukázal jako dosti pitomá investice. 432 n. l. - Svatý Patrik přinesl do Irska křesťanství, čímž dal domorodcům zajímavý důvod k vzájemným masakrům po celý zbytek jejich zaznamenané historie. 1000 n. l. - Leif Ericsson objevil Ameriku, ale řekl si, že to nestojí ani za zmínku. 1125 n. l. - Arabské číslice byly poprvé představeny v Evropě, což dovolilo rolníkům vyřešit jejich nejvíce matoucí problém: Kolik dlužíte na daních z MMMDCCCLX lir, když jste zařazení v XXXVI. procentní daňové skupině? 1233 n. l. - Je zavedena Inkvizice, aby mučila a zabíjela každého, kdo by nesouhlasil se zákony Církve svaté. Avšak tyto praktiky jsou tak nekřesťanské, že je jí dovoleno pokračovat jenom příštích 600 let. 1297 n. l. - První burza na světě otevřena, ale nikdo nebyl tak prozíravý, aby kupoval akcie Xeroxu a IBM. 1433 n. l. - Portugalsko odstartovalo obchod s africkými otroky, což ukázalo, co dokáže malá ambiciózní zemička s troškou důvtipu a spoustou zlých úmyslů. 1456 n. l. - Anglický soudce revidoval případ Johanky z Arku a zrušil rozsudek smrti. Bohužel pro obžalovanou, rozsudek byl vykonán již v roce 1431. 1492 n. l. - Kolumbus dokázal, jak moc se ztratil, když přistál na Bahamách, pojmenoval je San Salvador a místní obyvatele nazval Indiány. 1497 n. l. - Amerigo Vespucci se stal osmým nebo devátým objevitelem skutečnosti, že se jedná o Nový Svět, avšak prvním, kterého napadlo nazvat ho po sobě … Spojené Státy Vespuccijské. 1508 n. l. - Michellangelo konečně souhlasil s tím, že vymaluje strop v Sixtinské kapli, ale stále odmítal potom umývat zaflákaná okna. 1522 n. l. - Vědci, kteří dobře věděli, že svět je placatý, učinili závěr, že Magellan uskutečnil cestu kolem něj tak, že se plazil po jeho spodní straně. 1568 n. l. - Smutný nad pošpiněním svého dobrého jména, vyvraždil Ivan Hrozný dalších 100 000 rolníků, aby ho přestali nazývat Ivanem Hrozným. 1618 n. l. - Příští generace byly odsouzeny k záhubě, když Angličané popravili sira Waltera Raleigha, ale jeho tabákové rostlinky nechali na pokoji. 1642 n. l. - Devět studentů obdrželo úplně první tituly bakaláře umění na americkém kontinentě a okamžitě zjistilo, že nejsou žádná volná místa pro chlapce s pokrokovým uměleckým vzděláním. 1670 n. l. - Puritáni byli natolik zabrání do upalování falešných čarodějnic, že ani neoslavili kulaté výročí získání své náboženské svobody. 1755 n. l. - Samuel Johnson vydal první anglicky slovník, čímž aspoň malým dětem poskytl knížku, ve které mohly najít všechna sprostá slova. 1758 n. l. - New Jersey je vybráno jako místo pro první americkou indiánskou rezervaci. To mělo Indiánům ukázat, jak nuzný život je od této chvíle v podobných zařízeních čeká. 1763 n. l. - Francouzsko-indiánská válka skončila. Jak Francouzi, tak Indiáni prohráli. 1770 n. l. - Zastřelení tři lidí během Bostonského masakru zažehlo plamen revoluce. O 200 let později by zastřelení tři lidí v Bostonu bylo považováno za průměr pro sobotní noc. 1773 n. l. - Kolonisté v bostonském přístavu naházeli do moře náklad čaje. Britové tento čin nazvali barbarstvím, protože k tomu nikdo nepřidal mléko. 1776 n. l. - Napoleon se rozhodl udržovat neutrální postoj k americké revoluci. Primárně proto, že mu bylo teprve sedm let. 1779 n. l. - John Paul Jones Britům oznámil "Teprve teď začínám bojovat!", načež se začal cítit poněkud trapné po zjištění, že jeho loď se potápí. 1793 n. l. - Nejslavnější větou, kterou Marie Antoinetta řekla, bylo: "Dejte jim nažrat olova!" Bylo to taky poslední diplomatické prohlášení, které kdy pronesla. A taky poslední věc, kterou vůbec pronesla. 1799 n. l. - Překlad nápisů na rosettském kamení konečně učencům prozradil, že egyptské hieroglyfy neříkají nic důležitého: "Drahý Ramsesi, jak se máš? Já se mám dobře." 1805 n. l. - Robert Fulton vynalezl torpédo. 1807 n. l. - Robert Fulton vynalezl parník, takže měl konečně něco, co mohl vyhodit do povětří torpédem. 1815 n. l. - Jsou stanovena pravidla poštovní služby. Stalo se tak poté, co Andrew Jackson zvítězil v bitvě o New Orleans měsíc po skončení války 1812-1814, o čemž ho měl spravit dopis, který však dostal až po bitvě. 1850 n. l. - Henry Clay prohlásil: "Dávám přednost tomu mít pravdu, než se stát prezidentem", což vyvolalo bouři smíchu, neb to prohlásil člověk, který na prezidenta neúspěšně kandidoval pětkrát. 1859 n. l. - Charles Darwin napsal "O původu druhů". Má to zhruba stejnou zápletku jako "Planeta opic", ale rozhodně to nevydělalo tolik peněz. 1865 n. l. - Unionističtí vojáci čelili nejtěžšímu úkolu celé války: Udržet generála Granta natolik střízlivého, aby přijal Leeovu kapitulaci. 1894 n. l. - Thomas Edison promítl první pohyblivé obrázky. Všem se to líbilo, s výjimkou filmových kritiků. 1903 n. l. - Otevření Transsibiřské magistrály umožnilo cestujícím z Moskvy dosáhnout Vladivostoku za 8 dní, což je mnohem rychleji, než se tam většina z nich kdy chtěla dostat. 1910 n. l. - Založení Mladých amerických skautů se stalo špatnou zprávou pro staré dámy, které by raději přecházely ulice samy. 1911 n. l. - Roland Amundsen dosáhl jižního pólu a uvedl, že jeho podezření se potvrdilo: Jižní pól vypadá zatraceně stejně jako ten severní. 1912 n. l. - Lidé s rezervacemi na zpáteční cestu Titaniku dostali své peníze zpět. 1920 n. l. - Osmnáctý dodatek Ústavy USA postavil pití alkoholu mimo zákon, takže s tím každý přestal. Tedy s výjimkou těch čtyřiceti milionů, které nepřestaly. 1924 n. l. - Hitler byl propuštěn z vězení o čtyři roky dříve na čestné slovo, že se úplně změnil a že s ním už nebudou žádné potíže. 1928 n. l. - Herbert Hoover slíbil "kuře v každém hrnci a auto v každé garáží", ale opomněl dodat, že brzo bude většina Američanů bez hrnců a bez garáží. 1930 n. l. - Objevení Pluta. Ne toho čokla, troubo, ale planety. Pes byl vytvořen až v roce 1938. 1933 n. l. - Německé hospodyňky zjistily, proč se ten bláznivý tapetář s knírkem už nikdy nevrátil, aby dodělal svou práci. x

http://www.floowie.com/en/read/noviny-2012-346/

Noviny –Zajímavosti s kulturou ba i odjinud 11 Strana 11 1933 n. l. - Hitler založil Třetí říši a vyhlásil, že bude trvat tisíc let. S vývojem událostí se ukázalo, že se sekl jen o 988 let. 1938 n. l. - Velká Británie a Německo podepsaly mírovou smlouvu, čímž odvrátily i to nejmenší nebezpečí vzniku druhé světové války. 1944 n. l. - Hitlerův slib, že když vyhrají válku, dostane každý Němec Volkswagena, se ukázal být slabším stimulem, než Vůdce očekával. TEN VĚKOVÝ ROZDÍL Marcela Čechová Stalo se Austrálii, že naší předsedkyni vlády, slečně Gillardové, která nás se svojí Labor partají vede spolehlivě k socialismu , zemřel otec. Jeden z pravicově laděných komentátorů , nějaký Alan Jones, vyslovil politicky nekorektní větu na adresu truchlící rodiny když pravil, že otec umřel ostudou, kterou mu dcera dělá. Okamžitě se sice omluvil, ale postižená omluvu nepřijala. A rozpoutal se politický poprask. Díky nešťastnému uklouznutí Alana Jonese a následné honičce na něj i na jeho přátele, se zraky lidí otočily k otázce, zda opravdu Jůlinčin tatíček umřel s pocitem hanby nad řadou lží a podtrhů jimiž jeho dceruška vydláždila svou cestu k funkci Prime ministra. Jones řekl- i když jen jako dost hloupý vtip - že je to tak. Já se naopak domnívám , že Jones pravdu neměl, že se velice mýlil. Představte si, že vaše vlastní dítě se veřejně ještě ve školním věku přizná ke svým homosexuálním sympatiím a ke své inklinaci k levičáctví , veřejně prohlašuje, že Boha ke své práci nepotřebuje a nakonec žije na hromádce s mužským o jehož charakteru se mnoho neví.. Pokud vám to nevadí , pak nejste rodiče za staré školy. Nemyslím si, že by cokoliv z vyjmenovaného přimělo rodiče Ms Gillardové k nějakému zásadnímu nesouhlasu. O něčem takovém by media občany už dávno informovala. Musím proto konstatovat, že Alan Jones se trapně mýlil. Gillardovic rodina nepochybně má moderní názory a dcerušku podporovali nejen táta s mámou, ale i veškeré příbuzenstvo. Neznám člověka, jenž by se zlobil na pávici, která snáší zlaté vejce . Naše PM se svým platem, jimž předstihla Obamu (a bude o ni postaráno až do konce života aniž by musela ze svého uhradit nadělané škody), otevřela všem členům klanu Alladinovu jeskyni. Co na tom, že nějaký Alan Jones bude brzy muset někde umývat nádobí aby se uživil. Co na tom, že se s ním se vezou jeho přátelé, například public relation manager společnosti Woolworth Simon Berger. Ten se odvážil Jonese představit v sydneyském University Liberal Clubu a teď se do něj „on line“ pustili výborně zorganizovaní členové Labor partaje volající po jeho zničení. Zda to byli skuteční či vymyšlení pisatelé nebo jestli petici narychlo vyrobili v některé partajní kanceláři by se těžko ověřovalo. Pomsta je vždycky sladká, že. X X X Zanechme však úvah o malé vrstvičce vyvolených, kteří vedou tuto zemi a vraťme se k obyčejnému řadovému občanovi. Všechny rodiny se dělí na vyznavače buď staré a nebo naopak moderní školuy, tedy na ty, kteří kroutí nad dnešním přístupem společnosti k výchově dětí hlavou a na ty, kteří novou ideologii „naplnění práv dítěte“ a přísného zákazu jakéhokoliv nucení či dokonce trestání dětí rodiči i ve škole naprosto schvalují. Prý těch druhých je víc, praví media. A tak tu dnes stojím, matka, babička a už i prababička a nechce se mi věřit, že má známá, povoláním učitelka, nesmí plácnout zlobivého kluka pravítkem a dokonce nesmí s ním zůstat sama beze svědků v místnosti, protože kdyby ji žaloval, šla by do vězení. Zatímco dřív rodiče chodili za panem učitelem prosit aby vrazil nezbednému dítěti pohlavek kdykoliv začne zlobit, dnešní rodiče by pedagoga ukamenovali kdyby jejich mazánka jenom zatahal za ucho. Myslím, že adaptace Erbenovy Polednice od neznámého autora, kterou doufám Noviny taky otisknou v tomto čísle, plně postihuje podstatu problému ve škole. .A což teprve poměry doma, v rodině! Pamatujete, jakou jsme měli v dětství volnost? Žádné hřiště s hromádkou písku, ohraničené plotem. Už v obecné jsem lezla se spolužáky po stromech a nikoho nenapadlo, že bych si mohla zlámat ruku nebo nohu. Chodili jsme se koupat do Vltavy a nikdo dospělý nestál na břehu a nevolal „Holčičko, neplavej daleko, ať se neutopíš!“ Byli jsme prostě vychováváni k odpovědnosti za vlastní bezpečí a když nám to náhodou nevyšlo a vrátili jsme se domů s odřenými koleny, nalila maminka na bolístku kysličník ( jé to pálilo!), ovázala a pustila nás vstříc dalším dobrodružstvím. Byla si prostě jistá, že podruhé už stejnou hloupost neuděláme. Jak jiná je situace dnešních rodičů! Podle zákona nesmějí dítě ani na chvíli pustit z očí. Táta zastaví auťák u chodníku a pošle šestiletého kluka koupit cuc na špejli a aby se začal bát, že ho nějaký kolemjdoucí obviní ze zanedbávání bezpečnosti dítěte. Máma na pláži zapomene naplácat na potomka vrstvu krému – a už je obviněna, že se o svoji ratolest nestará. Dědeček s babičkou jdou s vnoučaty do parku a kolena se jim třesou hrůzou aby se proboha nic nestalo. Přitom je to pro ně nervák a taky nuda k uzoufání. Díky heslu „bezpečnost především „ je k disposici obvykle miniaturní skluzavka o výšce necelých tří metrů, malé houpačky a popřípadě i z pár prkýnek sestavená „pirátská „ loď. Není divu, že se takového „dobrodružství“ brzy nabaží i caparti, začnou zlobit a chtějí jinam...No a tak nám vyrůstá generace, která, držena v pečlivém dohledu ve dne i v noci , se nikdy nenaučí samostatnosti a po které se nikdo neodvažuje nic chtít. Nemají žádnou odpovědnost za nic, všechno dostávají bez práce a bez jakýchkoliv starostí. A to s nimi jde až do doby dospělosti. Je to stejné všude na světě, tady v Austrálii jako v Čechách. Přišel mi onehdy e-mail z Ameriky. Poučení pro rodiče, stálo v titulku sdělení. Obsah: Muž středního věku zdrceně sedí na lavici a čte dopis, který přes svůj Facebook poslala do éteru jeho šestnáctiletá dcera. Dívka píše o tom, že nelítostní rodiče ji nutí do prací, které se jí nejen nelíbí a odmítá je dělat, ale také ji zdržují od svobodného užívání jejího volného času. Musí například ráno ustlat svou postel a uklidit všechno šatstvo, které vyházela ze skříně minulý večer. Musí zametat a dokonce ve svém pokoji vysát zašpiněný koberec, musí si sama připravit svačinu do školy, protože máma i táta jsou zaměstnaní a odcházejí z domu brzy ráno..... Po příchodu se musí učit a co jí pak zbývá ze života? Protirodičovskou lamentaci dceruška končí zvoláním: Až vy budete jednou staří a nemocní, tak si nemyslete, já tady nebudu abych vám omývala nohy a připravovala snídani!! Prosím laskavého čtenáře aby mi prominul, nejsem cynik, ale pohled na nešťastného tatínka, který vypočítává, co všechno s mámou holce pořídili , mi připadl trochu divný. Koupili jí na co si vzpomněla , i ten kompjutr, na němž si teď na ně stěžuje svým stejně vychovávaným kamarádům. Teď to mají. Proboha lidi, kde to žijete? Nevíte, že to, co se dnes děje s našimi dětmi, s naší mládeží, jsme si ve velké míře zavinili sami? Co můžete očekávat od rozmazleného spratka ? Snad si nemyslíte, že vám jednou oplatí vaši bezmeznou lásku? Nu, tatínek ze zmiňovaného E-mailu prohlédl ještě včas a věc vyřešil správně po americku : kompjutr se všemi cingrlátky co k tomu patří opatrně vynesl ven na trávník, vzal pistoli a sedmi ranami mašinku rozstřílel. Ať si dceruška koupí nový z peněz které si vydělá- až si je vydělá. Ovšem, v kolébce to bylo sladké. Pak to ale začalo chodit a vnímat, jak se kolem něj mluví a co do něj vtloukají ve škole a vy jste necítili, že je ve vzduchu něco špatného. Nevěnovali jste dostatečnou pozornost tomu, čím jsou vaše děti obklopovány. Neprotestovali jste, o volbách jste bezmyšlenkovitě zaškrtli jméno nějakého kandidáta, aniž byste věděli kdo to je a kam vás a vaše děti povede. A vaše výchova? Kolikrát jste dítě vzali na fotbal nebo na rugby, tatínkové? Často, že ano. A kolikrát jste je vzali do kostela? Do umělecké galerie? Na koncert ? Do divadla? Nepřipadalo vám, že koukat s dětmi na Mardi Grass homosexuálů není dobré? Nepřipadalo vám, že ještě horší je vzít kluka nebo holku na nějakou mírovou akci, kde budou vyřvávat unionisté „What do we want ?„ a „When do we want it?“ „Now!!“ Napadlo vás někdy,že po téhle zkušenosti vaše dítě bude následovat příklad dospělých a třeba začne vyřvávat, že chce víc a ještě víc a bude to chtít hned? Jsou prostě věci, které si dětský rozoumek vyloží po svém. Jste pro to, aby homosexuálové měli stejná práva jako heterosexuálové? Zítra se možná budete divit, že děti , případně vaše vnoučata, adoptovaná a vychováváná dvojicí tatíčků nebo lesbických matiček jsou jiné než ty, které rostly v normální rodině. Jste pro, aby vaše děti napřed „vyzkoušely“, zda se k sobě budou hodit, žily nějaký čas na hromádce a teprve potom uzavřely sňatek? Hm, asi se mýlím když si vzpomenu, že za mého mládí se lidé tolik nerozváděli, protože buď se měli tak rádi, že byli odhodláni snášet spolu nejen dobré , ale i zlé a neváhali potvrdit své rozhodnutí před Bohem a když ne, raději počkali na tu pravou lásku. Promiňte, to ze mne mluví ten hloupý věkový rozdíl několika desítek let. Nedošlo mi, že dnes už mladí lidé na Pánaboha nevěří. Bůh je přežitek, pravda? Protože neexistuje veličina, před jejíž tváří by byli mladí lidé ochotni složit přísahu věrnosti až do hrobu a stejně nejsou vychováváni k žádné odpovědnosti, bude asi manželství na zkoušku ta nejlepší alternativa, že. Usmívám se vzpomínce jak vypadala naše první svatební noc před téměř 6O lety. Měli jsme svatbu na radnici, což se za komunismu muselo a teprve příští den měla vypuknout ta pravá svatba v kostele. Večer po příchodu z radnice –žili jsme tenkrát společně s rodiči, na vlastní střechu nad hlavou nebylo pomyšlení – nám zastoupily cestu do ložnice obě maminky podporovány tetičkou : „ A to si děti nemyslete svoji budete až zítra !“ A tak nevěsta spala ve své dívčí posteli a novomanžel na pohovce v opačné části bytu...“ Často jsme o tom pak vyprávěli nevěřícím vnoučatům. Stejně mi ale není jasné, proč i dnes nevěsty nosí bílé šaty. Dřív to mělo být znamení čistoty. Čeho je to znamení dnes? Zajímavě na toto téma píše jakási paní Jane Fraser v Australianu ( sobota 6 října ) . Říká: „ Moje dcera je provdána do velké a přátelské rodiny šesti či kolika dospělých, z nichž někteří žijí ve druhém nebo dokonce třetím manželství. Panuje tam jediné pravidlo: udržuj mír. Když jsem poprvé přijela do Sydney na začátku 1980, byla jsem pozvána na velkou coctail party, kde každý z přítomných sahal na privátní tělesné části ostatních přítomných. ....“ Řečeno jinak: Každý s každou, každá s každým. Nebo i naopak každý s každým a každá s každou. Tehdy, před 30 lety to pisatelka zaznamenala jako podivné. Dneska jsme o těch 30 let dál. Co bude asi „normální“ za dalších 30 let? Promiňte, neodsuzujte mne, to je jen a jen vina věkového rozdílu. Být starý není moje vina. Ostatně v jednom ze silvestrovských pořadů v české televizi nás staříky, žijící vykopávky, pojmenovali velice případně „rakváči“, tedy osoby, určené akorát tak do rakve. Nejde o to, že některému z nás to ještě i ve starším věku myslí a někteří dovedou vstát z podlahy aniž by přitom hekali a museli hledat oporu pro ruce. Patříme prostě do rakve svými názory, nehodíme se už do tohoto světa. Navíc vadíme těm mladším, kteří obvykle nemají rádi kritiku. Nakonec moc hezké vyprávění Jiřího Suchého nazvané Stáří versus mládí. „ Stáří je nepěkná vlastnost“, říká král Jindřich VIII ve hře Šest žen. Když jsem psal tuhle větu bylo mi sedmadvacet. Už tenkrát jsem tušil, že stáří není to, nač bych se měl těšit, ale představa jaké to bude, se mi tehdy nedostavila. Dneska už to vím. A taky vím, že ve svém okolí potkávám dvojí druh mladých lidí : jedni mne zahrnují úctou, kterou abych pochopil musím si nejdřív uvědomit, kolik že mi to vlastně je, druzí na mne hledí jako na něco, co už nemá na tomto světě co pohledávat. ... Začal jsem srovnávat své mládí s mládím dnešním a musím říct, že nelituju toho ,že jsem upínal své zraky k předešlým generacím. A tenhle svůj obdiv jsem pak vlastně zúročil ve své práci.Onehdy se ozval mladý sebevědomý muž, který mě vyzval, abych mu přenechal Semafor, včetně loga, za symbolickou jednu korunu a ustanovil ho ředitelem. On že pak dá Semaforu zcela nový ráz, a hned mi poslal na ukázku divadelní hru své přítelkyně. A všechno to myslel vážně. Zřejmě usoudil, že starý = blbý. Chudák. Netušil, že to může být i naopak.“ Je těžké k pravdě pana Suchého něco dodat. Snad jen to, že mi vůbec nevadí být „ rakváč“. Aspoň se nemusím omlouvat, že také vyznávám názory předešlých generací, které dnes už vůbec nejsou společensky uznávané a moderní. PO L E D N I C E - zmodernizovaná báseň Karla Jaromíra Erbena (omlouváme se za úpravu, aby se to sem vešlo) U tabule dítě stálo, šklebilo se náramně Čímpak asi učitelka ukáznit si troufá mně? Řehoní se dítko drze učitelce v bledou líc ..“.ať se jenom úča vzteká, ví, že vlastně nesmí nic!“ Učitelce v hlavě hučí, chvějí se jí kolena když tu v umučené lebce bleskne veršík Erbena: „Pojď si proň ty Polednice ! Pojď, vem si ho, upíra !“ Když tu dveře ztichlé třídy kostlivý hnát otvírá. Pod plachetkou – však to známe – příšera se zjeví tu , dříve rozjívená třída náhle stojí v zákrytu. „Dej sem dítě !“ zaburácí „Volala jsi? Tady jsem !“ „Volala jsem... Pročpak dítě? Víš co? Raděj mně si vem!“ Ty si sbalíš děsné dítko – horší přijdou do školy! A mne za zmizení žáka odbor školství osolí. Mně si vezmi, Polednice, konečně tak najdu klid! Kolegové potvrdí ti, jak je těžké takhle žít! Ať se kde chce co chce šustne, kdo je vinen ze všech zel? Kdo je volán jako pucflek ? Zcela jistě – UČITEL ! Když si páťák místo džusu dá pořádný rumu lok , Na koho se ukazuje? Zanedbal to PEDAGOG ! Když vojáci na cvičišti nezvládají vlevo v bok, kdo podlomil branné síly? Samozřejmě PEDAGOG ! Když se dívka zfetovaná vrhá z okna jako cvok, v ruce láhev od čikuli.... Kdo je vinen ? PEDAGOG ! Když mládenci skotačiví vhodí chodce v říční tok, kdopak za to zvěrstvo může? Jen a pouze PEDAGOG ! Když robátku v hloubi jícnu usadí se streptokok, kdopak může za absenci? Kdo je kárán ? PEDAGOG ! Že děťátko v třetí třídě pohačá si druhý rok, kdopak mu měl IQ zvýšit? Kdo to nezvlád? PEDAGOG ! Tak to vidíš, Polednice, škoda mluvit, hanba klít, Proto radši mne si vezmi, ať mám jednou provždy klid!“ Polednice hlavu skloní, slza z oka skane jí. Šeptá : „ Nejsem kompetentní, zanech marných nadějí!“ Na pozdrav svým strašným drápem učitelce zakývá, chápe už, proč pro tu ženu není příliš děsivá.....

http://www.floowie.com/en/read/noviny-2012-346/

Noviny – A tak vůbec 12 Strana 12 Zpráva z Country Klubu . Na výroční schůzi konané v neděli 14 Řijna 2012 bylo přijato do členského výboru celkem 7 nominací , které podle Konstituce byly vyplněny na nominovacích formulářích vydané a schválené výborem klubu. Pokud počet nominovaných členů je méně než 12, všichni nominovaní se tak stávají členem výboru bez voleb. Z tohoto důvodu na této výroční schůzi neproběhly volby jak bylo vždy zvykem. Níže jsou uvedena jména nominovaných: Etela Danihel, Jana Vincenc, Liba Ruzicka, Ludmila Sanda, Ben Vincenc, Saveta Krejci, Josef Sanda. Podle Konstituce , v případě že nejsou všechny místa obsazena, nominovaní členové mohou do výboru přizvat další členy až do obsazení všech míst. Nový výbor požádal Slavku Valkovicovou, Irena Bucksath a Hanku Maderic, kteří nabídku přijali. Nový výbor ČeskoSlovenského Country Klubu: President – Jana Vincenc Vice President – Saveta Krejci Pokladník – Slavka Valkovicova Sekretář – Irena Bucksath Director – Josef Sanda Director – Etela Danihel Director – Liba Ruzicka Director – Ben Vincenc Director – Ludmila Sanda Director - Hana Maderic Všichni si dobře pamatujeme na dobré časy našeho Klubu, věříme, že se vrátí, když budeme pracovat všichni dohromady a nezištně. Když budeme řídit klub tak aby zase prosperoval, tak z toho budou mít radost a prospěch všichni. Těšíme se na Vaši účast ať přijděte za zábavou a nebo nám i pomoci. Vážený nový výbore Československého Country Clubu. Chtěl bych Vám (bez jakékoli ironie), upřímně pogratulovat k Vašemu zvolení a popřát hodně úspěchů. Na Vás teď záleží, jakým směrem klub půjde a jak bude prosperovat. Nedělní „volby“ ve mě zanechaly mnoho smíšených pocitů. Když budu psát sám za sebe, nejsem vůbec zklamaný, že ve vedení klubu nejsem. Spíš naopak. Získal jsem zase zpět čas na svoji rodinu, kterou jsem docela zanedbával, zase budu mít čas dělat pořádně business a to, co dělám rád ve volném čase. V neděli jsem dostal pořádnou lekci z demokracie, ve které jsem si ještě den předtím myslel, že žiju. Po celé té estrádě jsem si připadal jak po fotbalovém zápase. Nejdřív se okopem, naplivem na sebe a naházíme špínu nejhrubšího zrna, a pak si podáme ruce a jdeme pod sprchu. Špína se smyje a nějaké ty šrámy se dříve nebo později zahojí. Určitě nechci, abysme nezůstali kamarádi a museli se jeden druhému snad i vyhybat. Přesto mi ale dovolte napsat několik postřehů z nedělní schůze. Například to, jak si můžu vážit Vaší nové presidentky, která bezostyšně „zatluče“ před svědky pravdu o tom, jak byly podány naše nominační lístky a že byly sekretářkou schváleny. Jak si můžu vážit Vašeho výboru, když jeden z Vás křičí do mikrofonu „komunisti“, a druhý vede volby stylem, za který by se nemusel stydět ani sám velký Stalin. Hon na Renatu Morgan mi silně připomínal proces s doktorkou Horákovou z padesátých let. Naštěstí pro Renatu se to obešlo bez rozsudku trestu smrti oběšením, jako v případě doktorky Horákové, i když jsem měl občas dojem, že k tomu moc nechybí. Tato nedělní, dávno předem připravená a perfektně sehraná komedie mi znovu potvrdila to, co jsem už dávno věděl. Že jak se nejlépe setkávat s krajany je, nesetkávat se s nimi vůbec. Jestliže se tyto moje názory a postřehy neshodují s ústavou klubu, (a já nepochybuji o tom, že v ní Váš vice-president určitě jako vždy vyštrachá něco, co se mu hodí do krámu), můžete mi za to moje členství odebrat, a to i bez varovného dopisu a zvláštní schůze. No nic přátelé, to bylo jen tak na okraj, a nic ve zlém. Určitě si do Vašeho klubu, pokud mi to umožníte, vždycky rád přijdu dát si pivo. S pozdravem, Pepa Podlaha Ještě několik poznámek k Country klubu Vážený pane vydavateli, 14.října - byl jste svědkem dnešní schůze. I když je možné, že Vaše závěry mohou být jiné než mé, cítím se povinen své závěry shrnout a sdělit, už protože jste k reakci členy klubu na konci schůze víceméně vyzval. Tedy: - nominace na členy výboru nebyla oznámena předem, a to ani na začátku schůze, takže se celá bouřlivá diskuse vybila na sice vážných, ale v celkovém důsledku nepodstatných záležitostech („dvouhodinová diskuse o tom „kde je 22 tisíc dolarů“). - když byla konečně nominace oznámena, vzedmula se vlna protestů proti tomu, že nominování jsou pouze ze skupiny úřadujícího předsedy Bruce Bucksath. Ta byla spláchnuta výmluvou na procedurální záležitosti (nesprávný formulář, časový termín, nutnost \'schválit nominaci více členy výboru\'(!!!!) - přesto se ani o této nominaci nehlasovalo s odůvodněním, že není-li žádný protikandidát/opozice, není třeba hlasování a nominovaní se automaticky stávají členy výboru(!!!!) Jak jste jistě postřehl, bylo členstvo značně polarizované a těch, kteří oponovali úřadujícímu výboru nebylo málo. Na konci schůze se (podle mě právem) cítili podvedeni. Jistě dostanete více příspěvků na toto téma a nezávidím Vám, jak s nimi naložíte co by \'hlídací pes demokracie\'. Můj příspěvek nepředkládám k uveřejnění, pouze jako odpověď na Vaši výzvu Zdraví (Váš věrný předplatitel) Jiří Vydavatel Novin: Jméno jsme vynechali úmyslně, mohu jen dodat, že pan Jiří přesně vystihl i moje vlastní pocity, lépe bych to nenapsal. Jen bych podotkl, že celá schůze mi připadala, jako když se sejdou dvě diskutující strany, které si z nějakého důvodu nechtějí nebo nemohou rozumět.) r Dobry den pane vydavateli, Asi si k vam budem pisat kolonku "Co tu v Sydney vyvadzame" :o)))) Bola som rada, ze bolo v tomto terajsom cisle hodne napisane, co sa tu v Sydney deje. Poplach som s mojimi emailami urobila, ale nebolo inej cesty. Nelutujem toho, stojim si za tym co som pisala, lebo je to vsetko pravda, a teda cim tam na mna viac a viac nadavali, tak tym sa ukazovala ich prava tvar a aky su to vlastne ludia. Dufam, ze ludia teraz pochopili, preco sme odstupili..... S nimi sa ozaj nedalo.... vsetko vedia prevratit klamu az to neni pravda, do oci.. Ja sa nimi nemozem sama rozpravat (co ma viacej krat predtym poziadali) lebo som vedela, ze ked tam nebudem mat svedkou, tak vsetko zase obratia pre ich prospech a proti mne. Mam v klube neake moje veci ktore si musim co najskor vyzdvihnut a preto nechcem nic pisat, lebo sa bojim, ze mi tie veci nedaju alebo budu robit problem mi to dat. tak si pre to skusim prist tento vikend. Tak dufam, ze budete mat dobry ohlas a par ludi by si mohlo aj predpisat vase "Noviny". Uz mi aj par ludi ovedalo, ze sa nemozu dockat ake budu v novinach ohlasy na tieto clanky... Este by som mala jednu prosbu, ci by ste mi nemohli este vidat do vasich noviny toto moje ospravedlnenie pre CS Brisbane/Queensland klub. Dakujem OSPRAVEDLNENIE Chcem sa tiez ospravedlnit. Dostala som totiz priatelsky telefonad z C+S klubu v Brisbane od clena Peter V, ze clenovia ich klubu maju s nami sucit a chceli by nam nejako pomoct. Ten clanok z novin, ktory som v mojom Emaily uverejnila, vraj neni vobec pravdivy. Kedze kazda kniha ma dve stranky, vypocula som si jeho verziu a po kratkej debate som sa mu za to ospravedlnila. Mojim cielom naozaj bolo iba to, aby si nasi krajania v Sydney uvedomily co sa deje v nasom CSCC v Sydney. Vobec som nerozmyslala, ci si tento clanok mam overit, kedze to bol uryvok z novin a kedze sa mi dostal do ruk, tak som ho vlozila do prilohy. Bola som ozaj velmi milo prekvapena velkorysostou tohoto pana. I ked som urcite ich klubu a clenom tym clankom poskodila, nebol vobec nahnevany a stale mal tendenciu nam pomoct. Vdaka. Takychto velkorysich ludi si dnes ozaj treba vazit. Dakujem... renatamorgan.com.au Karkulka: "Babičko a proč máš tak červené oči?" Babička: "Svářela jsem, svářela." EU chce pokutovat firmy, které nebudou mít ve vedení dost žen Pokud každá větší akciová společnost v zemích Evropské unie nebude mít do osmi let ve svém vedení alespoň 40 procent žen, přijdou na řadu pokuty. Počítá s tím návrh eurokomisařky pro spravedlnost Viviane Redingové, proti němuž se již postavilo Česko spolu s dalšími osmi zeměmi EU. Lednová zpráva EU uvádí, že je nyní v představenstvech společností 13,7 procenta žen, v roce 2010 to bylo 11,8 procenta. Při tomto růstu by trvalo dalších 40 let, aby bylo 40 procent žen zastoupeno ve vedeních společností. Podle zvažované legislativy by v představenstvech akciových společností s více než 250 zaměstnanci nebo s tržbami přesahujícími 50 miliónů eur (1,2 miliardy korun) mělo do roku 2015 zasedat 30 procent a do roku 2020 už 40 procent žen. Změnu ve vedení by tak musely provést nejen společnosti ve vlastnictví státu, ale i soukromé podniky kotované na burze. O výši případných pokut by rozhodovaly členské státy. Jan Rovenský, Právo Klaustrofóbie je strach z uzavřených prostorů. Například: Jdu do hospody a bojím se, že je zavřeno. Dámy, když muž řekne, že něco opraví, tak to taky udělá. Není třeba mu to každých šest měsíců připomínat. Organizátor sexuálního výzkumu telefonuje jednomu ze zúčastněných párů: "Obávám se, že údaje od vás a vašeho manžela se liší. Konkrétně u frekvence sexu: On uvádí dvakrát týdně, kdežto vy několikrát za noc skoro celý týden, mohla byste mi to vysvětlit?" "Ale jistě, ty údaje jsou v pořádku, ale je to jen dočasné, než splatíme půjčku na byt." Ostravák se vrátí z dovolené v Tatrách a povídá svým kolegům v práci: "Pánové, představte si, že tam mají vzduch, který není vidět !" Vrátí se chlápek z výpravy do džungle. Po čase se manželka začíná vyptávat, protože se jí zdá nějaký zamlklý, smutný, prostě jiný než předtím. A tak se jí manžel svěří, že ho jednou v té džungli přepadl a znásilnil gorilí samec. Manželka ho soucitně obejme, že takové věci se v přírodě stávají, ať si z toho nic nedělá, že ona to nikomu neřekne a ta gorila přece taky nemluví... "No právě," říká smutným hlasem chlápek. "Nemluví, nezavolá, nenapíše....." Manžel s manželkou jdou do Zoo a zastaví se u klece s orangutanem. Žena je velmi pěkná a má perfektní postavu. Muž povídá ženě: "Sundej si podprsenku, schválně, co to s ním udělá." Žena poslechne a sundá si podprsenku. Orangutan začne za mřížemi bouchat a vřískat celý nadržený. Muž znovu povídá: "Sundej si i kalhotky, schválně, co to s ním udělá teď." Žena poslechne a orangutan už neví, co má v kleci dělat, bouchá, vříská a skáče po kleci sem a tam. Vtom muž otevře klec, ženu strčí dovnitř a povídá: "No, a teď mu zkus vysvětlit, že tě bolí hlava!" Chajim Jankel začíná podnikat v občerstvení. Otevře si krámek na Golders Green a nad něj dá nápis: "Všecko co můžete vypít za 25 pencí". Přijde zákazník, zaplatí a dostane pivo. Vypije ho a jde si pohárkem znovu. Chajim souhlasí, že mu naleje, ale musí zaplatit dalších 25 pencí. Zákazník protestuje: "Ale vždyť tady inzerujete všecko, co můžu vypít, za 25 pencí." Chajim zákazníkovi namítá: "Ale vždyť jste taky dostal pohárek piva." Zákazník souhlasí, a Chajim zakončuje: "A to je taky všecko, co můžete vypít za 25 pencí!"

http://www.floowie.com/en/read/noviny-2012-346/

Noviny –Z Respektu a i odjinud 13 Strana 13 Číňané skupují celý svět: investují do automobilek, fotbalu i kin Co mají společného portugalská ropná firma Petrogal Brazil, švédská automobilka Saab, americký řetězec kin AMC Entertainment nebo italský fotbalový klub Inter Milán? Stejně jako stovky dalších velkých světových společností získaly letos nové vlastníky z Číny. Čína díky svým ohromným devizovým rezervám (zhruba 3,2 biliónu dolarů) je dnes schopna koupit si prakticky cokoli. Do nákupu zahraničních firem oslabených finanční krizí už několik let investuje desítky miliard amerických dolarů. Jen během letošního prvního čtvrtletí zrychlily přímé investice čínských, většinou státních podniků v zahraniční na 21,4 miliardy dolarů (420 miliard Kč). Největší jejich příliv směřoval do těžby nerostných surovin, geograficky pak do Jižní Ameriky. Největší dohodu uskutečnila firma Sinopec, která v březnu převzala za 4,8 miliardy dolarů 30% podíl v Petrogal Brazil. V USA zase Sinopec hodlá ve spolupráci s francouzským koncernem Total investovat dalších 4,5 miliardy USD do těžby ropy a břidlicového plynu. Jižní Amerika přilákala v prvním čtvrtletí 43 procent čínských investic. Teprve za ní byla Evropa s podílem 16 procent a Severní Amerika s 15 procenty. Přes deset procent měly také Afrika a Oceánie. Další asijské země si z čínských investic ukrojily pouhé jedno procento. Vlastní i největší řetězec kin v USA V USA čínské firmy od začátku letošního roku provedly akvizice za téměř osm miliard dolarů, což je nový rekord. V květnu čínský konglomerát Dalian Wanda oznámil koupi amerického řetězce kin AMC Entertainment Holdings za 2,6 miliardy dolarů (asi 51 miliard Kč). V podnikovém sektoru jde podle ČTK o vůbec největší čínskou investici ve Spojených státech, díky níž se Dalian Wanda stane největším provozovatelem kin v USA podle výše tržeb. Významně se Číňané realizují také ve skupování amerických realit, jsou mezi nimi i budovy na newyorské Wall Street. Nově do čínských rukou míří v Severní Americe několik velkých energetických společností nebo výrobce letadel Hawker Beechcraft. „Čína roste, bohatne a je stále kultivovanější,“ poznamenal k čínským akvizicím v USA ředitel fúzí a akvizic ve finanční společnosti Credit Suisse Joe Gallagher. „Čínské firmy se vyvíjejí, a to vše přispívá k růstu objemu tohoto typu transakcí,“ dodal. V Evropě Čína loni své investice podle odhadů až ztrojnásobila. Podle počtu projektů se stala největším investorem v Německu, když překonala Spojené státy, a i letos v něm už investovala do řady strojírenských podniků a třeba i do solární energie. Svoji investiční aktivitu Čína v posledních letech zvyšuje také ve východní Evropě, spíše než na Česko ale upíná svoji pozornost na Polsko a Maďarsko. Druhý největší akcionář Interu Milán Na starém kontinentě se Čína dosud zaměřovala hlavně na nákupy průmyslových značek, technologií a vyspělého zpracovatelského průmyslu, letos však v Evropě začala investovat už i do sportu. Skupina čínských investorů podle informací ze začátku srpna koupí za 55 miliónů eur (1,4 miliardy Kč) patnáctiprocentní balík akcií zadluženého italského fotbalového velkoklubu Inter Milán. Číňané se tak stanou jeho druhým největším akcionářem. Státní firma China Railway Construction má navíc Interu do roku 2017 postavit nový stadión s kapacitou 60 000 míst. Čínské firmy už několik let usilují o evropské automobilky. Majetek zkrachovalého švédského výrobce Saab letos získala investiční skupina NEVS čínského podnikatele se švédským občanstvím Kai Johana Jianga. V soutěži porazila čínskou automobilku Zhejiang Youngman Lotus Automobile. Volvo, které je rovněž ze Švédska, přitom už předloni koupila od americké společnosti Ford Motor za 1,5 miliardy dolarů čínská automobilka Geely. Samostatnou kapitolou v pokračující expanzi Číny jsou její aktivity v Africe, jíž je Peking už dva roky největším obchodním partnerem. V roce 2011 dosáhla obchodní výměna Číny s africkými státy 120 miliard dolarů. Na africkém světadílu investuje již přes 2000 čínských firem. Zatímco dříve se tam čínské zájmy podle expertů soustřeďovaly především na získání co největšího množství surovin (do Číny dnes míří zhruba 70 procent ropy z Afriky), případně na investice do infrastruktury, nyní Peking začíná dávat finance do afrických institucí. Prezident Chu Ťin-tchao minulý měsíc oznámil, že Čína v příštích třech letech zvýší své půjčky africkým zemím z dosavadních deseti miliard dolarů na dvojnásobek. Úvěrové linky ale otevřela i vládám jinde a její vliv na globální ekonomiku a světové politické dění i proto rychle roste. Mraky na obzoru Ještě před čtvrt stoletím přitom Čína byla z globálního pohledu nepříliš významnou ekonomikou. Nyní je světovou dvojkou, hned za USA. Peking si přes liberalizaci vnitřního trhu ponechává kontrolu nad klíčovými odvětvími a systematicky si zajišťuje zdroje, surovinové i finanční, pro další průmyslový, obchodní a technologický rozvoj. Po letech prudkého růstu však čínská ekonomika, zdá se, poněkud zadrhává. Ani ona totiž zpomalení světové ekonomiky nemůže uniknout. Růst čínského exportu v červenci citelně zpomalil, snižuje se domácí průmyslová aktivita, slábne vnitřní poptávka. Čína ale i tak zůstává jedinou velkou ekonomikou, která stále vykazuje solidní růst, ačkoliv jeho tempo polevilo. A na rozdíl od většiny jiných zemí má i dostatek vlastního kapitálu na podporu a modernizaci svojí ekonomiky. To výstižně dokumentuje i fakt, že čínská centrální banka ve čtvrtek dokončila největší týdenní injekci na podporu ekonomiky za posledních sedm měsíců, když do bankovního systému napumpovala zhruba 278 miliard jüanů (asi 870 miliard Kč). Jakub Svoboda, Právo Naše čínská svoboda Policejní prezidenti to nemají asi nikde lehké. Ještě je v živé paměti, jak se šéf policie prosperujícího čínského velkoměsta Čchung-čching uchýlil pod křídla amerických diplomatů. Wang Li-jün jim řekl, že má obavy o svůj život. Pronikl totiž do špinavých kšeftů mocné papalášské rodiny soudruha Po Si-laje, kterému předtím pomáhal v boji proti korupci (ano, proti korupci a kmotrům). Aféra je z to světoznámá: Poova rodinka lifrovala upytlačené peníze do zahraničí přes britského obchodníka Neila Heywooda, za jehož vraždu stanula před soudem papalášova manželka Ku Kchaj-laj. Co má s námi tato sinologie (věda o všem čínském) společného? Když se "CASA nostra" rozčílila, Petr Lessy byl jen zdegradován na sprostého civilistu. Vraždit ho netřeba, o žádných špinavostech nic neví. Sám totiž zakázal, aby vyšetřovatelé hlásili nadřízeným detaily rozdělaných spisů. Vrchnost tak do jednotlivých kauz mohla strkat nos. Nikoho nezmermomocnil, tak ať si klidně jde třeba na uruguayskou ambasádu (Generální inspekce bezpečnostních sborů ji obléhat nebude). Můžeme tam ostatně všichni. Nejpozději od neděle, kdy se vicepremiérka pro boj s korupcí Karolína Peake v Otázkách Václava Moravce podivila, že v USA nemají něco podobného veřejné zprávě BIS o vlivu mafiozních struktur na stát. Peake totiž řekla doslova: "... v Americe se zkrátka tyto zprávy nepublikují. Sice tam je kontrarozvědka, která podobné věci sleduje, ty zprávy podává vládě. Nicméně je nepředkládá veřejnosti, a proto z toho veřejnost možná není šokována. Šokována je z toho ve chvíli, kdy to skrze WikiLeaks vyjde najevo." Billboard je hotov: Assange LIDEM! Jak je to tedy s tou západní - i českou - "sinologií", s rozdíly i podobnostmi našich i čínských systémových problémů, naší i tamní svobody? Angela Merkelová právě teď v Pekingu uzavřela kontrakt na dodávku 50 letadel Airbus, na investice Volkswagenu a projekt fabriky na kompletaci vrtulníků Eurocopter - a přitom se cudně přimluvila za svobodu pohybu zahraničních dopisovatelů. Ti se ale stejně už po Číně courají, jak jim libo, a jejich tamní dobré bydlo tak trochu - více či méně předpokládá zapojení autocenzury. Tušení souvislosti Premiér Wen Ťia-pao s Merkelovou mluvil drsně, ba až kalouskovatě, o evropských škrtech a nezbytných reformách. Ale i o čínské ochotě dál v Evropě investovat. Mimochodem: úvěrová opatrnost evropských bank čím dál častěji nutí zdejší podnikatele lepit úvěrovou díru z čínských zdrojů. S nějakými právy a svobodami se přitom nikdo nezdržuje. Zvláště poté, co americký velvyslanec v Moskvě řekl internetovému deníku Gazeta.ru: "Nedáváme do souvislosti otázky lidských práv s otázkami bezpečnosti nebo otázky lidských práv s obchodem." Čínské politbyro by to neřeklo jinak. Když jde o naše bezpečí nebo o kšefty, můžeme se na lidská práva klidně vykašlat. Naší zemí prošlo křížem krážem příliš mnoho armád, než abychom to pragmaticky nechápali (a nejde v té naší chytrosti pouze či především o obohacení českého genofondu mladými muži militárního věku skoro ze všech končin Evropy i světa). Náhodou ve stejném týdnu, kdy jsme si připomněli nekulaté výročí jistého cizího vojenského vpádu (21. srpna), se česká orientovanost znovu prokázala: vedení našeho Svazu průmyslu a dopravy (fakticky svazu podnikatelů) dohodlo s čínským velvyslancem Čching- tchajem usnadnění vízového styku členů svazu s říší středu. Nedosti na tom. Prezident svazu Jaroslav Hanák při té příležitosti vyzval Nečasovu vládu, aby upustila od takových kroků, jako je - například - oficiální přijímání dalajlámy (a podobných bezdomovců, socek a prudičů). Podpora - například - Tibetu totiž podle Hanáka poškozuje zájmy českých exportérů v Číně. Vždyť tito exportéři, hrom do toho, patří mezi největší obchodní partnery Česka. A vláda Čínu zařadila mezi dvanáct spásných apoštolů, dvanáct "prioritních zemí". Ne, nejde o dalajlámu a jeho tibetské mnichy. To byl vskutku jen příklad. Mnozí čeští podnikatelé a ekonomové mají tytéž výhrady proti příliš sociálnímu zákonodárství anebo příliš vlivným odborům. Vyzývají vládu nejen k nepřijímání, ale k odmítnutí těchto "brzd". Sešněrovaný pracovní trh přece také narušuje vývozy, obchodní priority a návratnost všech investic o přidanou hodnotu. Narušuje zisky, podlamuje konkurenceschopnost. Výzvy vládám, aby nepodléhaly "volebním cyklům" - tedy jádru legitimity i váhy zastupitelské demokracie -, už skoro zevšedněly. Zvykají nás pomalu, ale jistě. Abychom si snad ani nepovšimli, že je ta naše svoboda už vlastně jen čínská. Autor: Martin Hekrdla Vlivný muslimský učenec apeluje na Spojené národy, aby kriminalizovaly svobodu slova Šejk Abdulláh Bin Bayyah, vlivný muslimský učenec a profesor na univerzitě krále Abdula Azize v Saúdské Arábii, apeloval na Spojené národy, aby skoncovaly se svobodou slova. Komise OSN pro lidská práva už vyhlásila, že právo na svobodu slova a projevu bude možná podrobeno takovým omezením, která jsou „striktně nezbytná a vhodná“. Podle Forbes v prosinci Spojené státy vyslovily svou podporu rezoluci OSN 16/18 z iniciativy Organizace pro islámskou spolupráci, která usiluje o omezení svobody slova, na kterou lze pohlížet jako na „diskriminující“, nebo která obsahuje „hanobení víry“. „Žádáme, aby každý uvážil důsledky provokací proti cítění více než miliardy lidí malou skupinkou lidí, kteří si nepřejí usilovat o mír a bratrství mezi příslušníky lidstva,“ napsal bin Bayyah ve veřejné deklaraci reagující na anti-islámské video, které vyprovokovalo demonstrace a několik mrtvých po celém muslimském světě. „To představuje hrozbu světovému míru, aniž by z toho pocházel nějaký hmatatelný prospěch. Je v současném světě nezbytné, aby Spojené národy musely vydávat rezoluce kriminalizující hanobení náboženských symbolů? Žádáme, aby se všechny národy a politické autority, zrovna tak jako všichni rozumní lidé, přidali k našem úsilí o zastavení této zbytečnosti, z níž nemá nikdo prospěch.“ Toto veřejné prohlášení je nadepsáno „Deklarace týkající se urážlivého videa o muslimech.“ Šejk Abdulláh Bin Bayyah a další muslimští duchovní však věří, že Spojené státy by svou Ústavu měly ignorovat a cenzurovat urážlivé a proti muslimské projevy. Překlad: Miroslav Pavlíček Zdroj: prisonplanet.com Urážka islámu je porušením lidských práv. Už od loňska! Další věc, která nám unikla. Australská religionistka Elizabeth Kendalová upozorňuje, že současná vlna arabských protestů je plánovaným krokem Organizace islámské kooperace (OIC). Cílem této vlny násilí je podpořit implementaci rezoluce 16/18 Rady pro lidská práva OSN, která kriminalizuje urážku islámu, ale nezmiňuje svobodu projevu, ani zákaz násilných konverzí, nebo svobodnou volbu náboženství. Nezmiňuje ani situaci, kdy je kritika náboženství oprávněná a pravdivá. Cílem této kampaně je povýšit islám do pozice celosvětově privilegovaného náboženství a kriminalizovat jeho kritiky. Co je obsahem rezoluce 16/18 UNHRC? Eufemisticky se rezoluce jmenuje O boji proti netoleranci (...) podněcování k násilí proti osobám na základě náboženství, a byla přijatá už v březnu 2011. Navazuje na rezoluci UNHRC 2005/3 z dubna 2005 o diskriminaci muslimů a urážce islámu, kterou také prosadila OIC. Ve své dikci se rezoluce 16/18 odvolává na svobodu myšlení a vyznání, kterou zaručuje Mezinárodní úmluva o občanských a politických právech (ICCPR) z roku 1966 (čl. 2, 4 a 18). A dokonce tvrdí, že cílem je "upevnit demokracii a bojovat proti náboženské nesnášenlivosti". To je velmi zvláštní, když uvážíme, že muslimské státy náboženskou toleranci neuznávají, nejsou demokratické a většina z nich není signatářem zmíněné mezinárodní úmluvy. Ivo Cerman

http://www.floowie.com/en/read/noviny-2012-346/

Noviny –. Z českého tisku a od krajanů ze světa 14 Strana 14 Z uprchlíka jedním z nejbohatších mužů Anglie, příběh Charlese G. Strassera Michaela Cmíralová, Novinky Pětaosmdesátiletý Charles G. Strasser má za sebou útěk z Evropy před nacisty dětským transportem Nicolase Wintona, službu v československé armádě, účast na Norimberských procesech i pověst jednoho z nejbohatších lidí Velké Británie. Jeho život byl plný zvratů. Nyní zavítal do Česka, jakožto člen proslulého charitativního Rotary klubu. Aniž by o tom dopředu věděl, při své návštěvě dostal od ministra obrany Alexandra Vondry záslužný kříž. „Bylo to pro mne překvapení. Od doby, co jsem sloužil v armádě, uteklo více než šedesát let, takže už jsem opravdu žádné ocenění nečekal,“ říká lámanou češtinou Strasser, který česky nemluvil dlouhých čtyřicet let. Záslužný kříž není jeho prvním oceněním, doma už má i vyznamenání Britského impéria. Charles G. Strasser se narodil v Palestině, ale ještě než mu byl rok, přestěhovali se jeho rodiče i s ním do Československa, kde strávil podle jeho slov krásných jedenáct let. Nejprve žil v Teplicích a poté v Praze. Jeho rodiče ale velmi dobře odhadli nacistickou hrozbu a tak v roce 1938 poslali svého tehdy jedenáctiletého syna v rámci transportu židovských dětí organizovaných Nicolasem Wintonem do Velké Británie. „Měl jsem obrovské štěstí. Rodičům se podařilo do Anglie vycestovat za mnou. Otec požádal svého amerického obchodního partnera, aby mu sehnal práci v Anglii. Jen díky tomu jsme se asi po roce opět shledali.“ Do té doby žil Charles u adoptivní rodiny, která byla už tehdy členem Rotary klubu. Právě tady se Charles poprvé dostává do kontaktu s touto mezinárodní charitativní organizací, jejímž členem se sám stává o dvacet čtyři let později. V Anglii Charles nezahálel. Již v sedmnácti letech se přidal k československé armádě. Kvůli svému věku musel dokonce obcházet i některá nařízení, aby se do služby vůbec dostal. "Měl jsem pocit, že je to moje povinnost,“ říká Strasser. Stal se tak součástí československé obrněné brigády a jako motospojka doprovázel vojenský konvoj z francouzského Dunkirku zpátky domů. Než byl demobilizován, stihl se ještě po válce zúčastnit mezinárodního vojenského tribunálu v Norimberku. "Měl jsem možnost tak sledovat nejvvyšší nacisté pohlaváry u soudu," vzpomíná na konec války. Po ní se vrátil do Velké Británie, kde se uchytil jako profesionální fotograf. Zkušenosti nasbíral ve válce. „Žil jsem na ubytovně s fotografy od tisku i s armádními fotografy, takže jsem si k fotografii našel snadno cestu. Navíc v té době bylo velmi snadné pořídit si vlastní fotoaparát. Cena fotoaparátu Leica, který jsem si vyhlédl, byla tisíc kusů cigaret. U armády se ničím jiným ani neplatilo. Já měl příjem dvě stě cigaret týdně, takže jsem dlouho neváhal.“ Už ve svých dvaceti letech se vrhl na vlastní podnikání Za 350 liber, které si půjčil, odkoupil již existující prodejnu s fotoaparáty spolu s laboratoří a brzy se stal výhradním dovozcem fotografické techniky mnoha zahraničních firem pro Velkou Británii. Díky své podnikavosti se brzy stal jedním ze stovky nejbohatších lidí v zemi. Dnes je Charlesovi osmdesát pět let a veškeré životní sny a cíle si prý splnil. Podnik prodal a odstěhoval se na ostrov Jersey, kde tráví letní měsíce. V zimě se pak přesouvá na Floridu. Jeho životní moto je krátké a jasné: Předpokládej! „Pokud chcete zvládnout veškeré životní situace, musíte být vždy připraveni na to, co by mohlo přijít,“ říká. Je přesvědčen, že toto heslo mu pomáhá i ve vzduchu. Strasser má za sebou dobrých šedesát let létání a nedá na něj dopustit ani na stará kolena. Letadlo využíval i pro své obchodní záležitosti a charitu, když jako dobrovolník rozvážel lidské orgány na transplantaci. Právě za to dostal od britské královny vyznamenání Britského impéria. Po otázce, co ho na létání tolik fascinuje, se na chvíli odmlčí. „Miluji ten pocit, když máte váš osud plně ve vlastních rukou,“ uzavírá. Katyňský masakr: Američané znali pravdu už za války, ale mlčeli Američtí váleční zajatci už v roce 1943 viděli masové hroby na místě katyňského masakru a pomocí kódovaných zpráv na sovětský válečný zločin upozornili americkou administrativu. Vyplývá to z dokumentů o katyňském masakru z roku 1940, které dnes USA odtajnily. Washington ale informaci nezveřejnil, podle historiků oslovených agenturou AP totiž nechtěl riskovat roztržku s tehdejšími sovětskými spojenci. Podle zveřejněných dokumentů odvedli němečtí vojáci v roce 1943 skupinu britských a amerických vojenských zajatců k masovým hrobům, které objevili na území, jež krátce předtím dobyli na Sovětském svazu. Nacistické Německo chtělo válečné vězně využít, aby svým svědectvím o hrobech přispěli k protisovětské propagandě. Němci také doufali, že se tak podaří vytvořit rozkol mezi západními spojenci a Sovětským svazem. Vojáci Donald Stewart a John Van Vliet o tom, co viděli, informovali kódovanými zprávami Washington. Ve svých zprávách mimo jiné uvedli, že těla už byla ve značném stadiu rozkladu, a proto nemohlo jít o oběti Němců, kteří území dobyli teprve nedávno. Podle historických záznamů ale Washington na informace o válečném zločinu nijak nereagoval. Historici se domnívají, že tehdejší americký prezident Franklin Delano Roosevelt nechtěl riskovat roztržku se sovětským diktátorem Josifem Stalinem, který byl spojencem USA proti nacistickému Německu. Historické dokumenty také ukazují, že Van Vliet po válce napsal dvě zprávy o katyňském masakru. První z roku 1945 záhadně zmizela. Druhá z roku 1950 sloužila zvláštnímu výboru amerického Kongresu k prošetření katyňských událostí. Výbor v roce 1952 došel k závěru, že není pochyb o sovětské vině za masakr. Bílý dům se ale ani poté ke katyňským událostem veřejně nevyjadřoval. Důvod utajení byla tajná dohoda z roku 1945 mezi USA a SSSR o spolupráci a nevměšování se Teprve po roce 1990, kdy se sovětský prezident Michail Gorbačov Polsku za masakr oficiálně omluvil, začal Washington mluvit o sovětské vině za masakr jako o nezpochybnitelné skutečnosti. V roce 1940 příslušníci sovětské tajné policie NKVD postříleli tisíce polských zajatců. Sovětský svaz dlouhá desetiletí popíral odpovědnost za masakr a jeho představitelé svalovali vinu na nacistické Německo. CTK Elektronické ochromení 15. října 2012 Ondřej Neff NevPes Z hlubin internetu na mne vyhřezla zpráva o tom, že nám hrozí elektronické civilizační ochromení, a protože je naše civilizace elektronická, tak to bude takzvaná totálka. Už brzy, příští rok. A nejsou to nějaké babské tlachy. Varování vzešlo z vědecké konference na téma "vesmírného počasí". Účastníci konstatovali, že Slunce je už dlouho podezřele mírné a že až se do toho opře, bude to stát zato. Každých 22 let sluneční aktivita dosahuje maxima a každých jedenáct let je nejvíc slunečních skvrn. Cykly nejsou pravidelné, vychylují se oběma směry. No a příští rok by se měly setkat a Slunce bude vysílat obrovská kvanta energie. Tahle energetická smršť může vyřadit z chodu v první řadě satelity, ty jsou nejzranitelnější. Ovšem ani pozemní zařízené nejsou na tom o mnoho lépe, takže poškozena může být energetická síť a samozřejmě i síť internetu. K podobným výronům energie došlo už mnohokrát v minulosti, avšak teprve teď je civilizace tak úzce vázaná na elektroniku, odtud tedy akutnost nebezpečí, které na nás číhá už za rohem přechodu roku. Pokud se ovšem příštího roku dočkáme. V den zimního slunovratu se podle interpretace mayského kalendáře má stát cosi, co změní svět. Jelikož pak je každá změna k horšímu, lze bez velkého rizika omylu kalkulovat s koncem světa. Má se to stát kvůli tomu, že Země, Slunce a střed naší galaxie se seřadí do jedné linky a z toho nastane takové pnutí, že konec světa je ještě to nejlepší, co se může stát. Ledaže by to dopadlo ještě jinak. Do blízkosti Země se občas přibližují nebezpečné asteroidy. V minulosti to byly asteroidy 1862 Apollo, 2101 Adonis a poměrně nedávno 69230 Hermes. Klidu odborníkům nepřidalo ani pozorování srážky komety ShoemakerLevy s Jupiterem v roce 1994. Jupiter srážku přežil v pohodě, Země by něco podobného odnesla hůř než úder asteroidu, který měl za následek vyhubení dinosaurů. A tak dále, a tak dále. V živé paměti jsou pochmurné predikce následků zlomu tisíciletí. Hrozba zvaná Y2K měla také vyřadit z chodu informatickou strukturu celého světa a celá ta aféra měla nesmírně příznivý efekt pro počítačové odborníky, kteří se specializovali na ochranu proti této pohromě. Ta nikdy nenastala a jak se později ukázalo, ani nastat nemohla. Což samozřejmě neznamená, že pohroma globálního rozměru nemůže nastat. Nikdo nepředpokládal, že by mohla nastat povodeň v rozměru toho, co nastalo v roce 2002. Nejenže nepředpokládal. Když už povodeň nastala a bylo vcelku jasné, že je teprve na začátku a voda bude stoupat, mnoho lidí na vysokých místech rozhodovací struktury nevěřilo, že se blíží cosi apokalyptického. Rádi se strašíme apokalyptickými vizemi. Můj obor literatury science fiction je takových vizí plný. Josef Nesvadba nabádal nás, mladší autory, abychom se nepatlali v apokalypsách a zkusili vytvořit utopii. Sám ale psal dystopicky, zálibně se například zabýval následky návratu doby ledové. Která, mimochodem, také dříve či později přijde a podle propočtů už tu měla být. Zřejmě ty vize nějak potřebujeme k duševní rovnováze. Ostražité zvíře přebývající v hlubinách našeho ega potřebuje stimul, aby se drželo ve formě. Instinktivně cítí, že to bezpečné pohodlí kolem nás je jen křehká slupka a že stačí maličko a slupka praskne a běda, když nás nebezpečí najde nepřipravené. Ale zvíře nezvíře, strašení nestrašení, nepřipravení budeme, až TO nastane. Může to být zítra nebo za deset let. Třeba začne moc foukat vítr a větrné elektrárny definitivně zdevastují systém rozvodu elektřiny na celém kontinentu. Ale i to je plané strašení, protože je předvídatelné. TO přijde z neznáma, náhle, se zničujícím efektem. LN, 12.10.2012 Uštvaná matka: Hledám chlapa. Hluchý má výhodu! Pavlína Kodrová Každý člověk k sobě někoho potřebuje. Není zdravé žít sám. I já, jako rozvedená matka dvou dětí, cítím potřebu se s někým spojit, mít životního spoluhráče a také podporu ve výchově dětí. Nehledám dětem nového taťku. Jednoho již mají a ten jim bohatě stačí. Chci jim najít člověka, který bude jejich kamarádem a mým životním partnerem. Není to ovšem úkol jednoduchý. Protože již mám nějaké životní zkušenosti, rozšířily se mi díky nim obzory, a tím pádem i zvýšily požadavky na onoho nového člena naší pomyslné rodiny. Mám tedy již jistou představu o tom, jaký by měl být. V prvé řadě by měl mít problémy se sluchem. Jak jsem se zmiňovala již v jednom z minulých článků, občas mi to výjimečně ujede a zakřičím. Měl by být tedy vůči těmto mým mateřským projevům zcela imunní. Vůbec by mi nevadilo, kdyby čas od času zasáhnul v těch správných momentech, a zachránil mě tak před mozkovou mrtvicí. Ale nesmí to dělat často, neboť by tím snižoval účinnost svých zásahů do výchovy. Dalším z mých požadavků je neutuchající smysl pro humor. Mé děti zdědily částečně povahu po mně, tudíž jejich smysl pro humor se jeví navenek velmi zvláštně. Mého partnera by tedy neměly rozhodit jejich vtipné výstřelky, jako je zamykání osob na toaletě, kousíčky lega v botách, schovávání důležitých věcí, jako jsou klíče nebo mobil různě po bytě, sem tam politá počítačová klávesnice jogurtem, oblíbená kniha popsaná různými geometrickými útvary, rozstřihaná občanka a podobně. Opravdu to dělají jen z legrace a byla bych ráda, kdyby byl můj partner v tomto směru shovívavý a místo pohlavků se srdečně zasmál a cítil se hrdý na to, že mu mé děti tímto způsobem projevují svou náklonnost. Když už jsem zmínila pohlavky, je naprosto nepřijatelné, aby mé děti fyzicky trestal kdokoli jiný než osoba, která je porodila, čili já. V případě, kdy by k tomu došlo, jsem ochotná a víceméně již rozhodnutá se zachovat jako kudlanka nábožná. Taky nesmím opomenout důležitou věc, kterou je akceptace zdrobnělin. Jelikož si vesměs nejvíc povídám hlavně se svými dětmi, občas se chovám jako dement a zcela nevědomě i dospělým jedincům jsem schopná říkat „miláčku“, „koláčku“, „hruštičko“, „kompotku“ a podobně.

http://www.floowie.com/en/read/noviny-2012-346/

Noviny – S p o r t Strana 15 15 Posledním mým hlavním požadavkem (ještě mám i vedlejší požadavky) na mého partnera je odolnost. Měl by to být hodně trpělivý, psychicky odolný jedinec bez sklonů k akutní sebevraždě. Děti jsou poměrně záludní tvorové a ráda bych si byla jistá tím, že jejich nátlak náš přírůstek vydrží alespoň nějakou dobu. Není lehké vysvětlovat dítěti, proč se prsten jmenuje prsten, že je to odvozeno od slova prst, a proč prst se jmenuje zrovna prst a proč jich máme jenom pět, a ne šest nebo třeba sedm, a co se stane, když nám vyrostou jen čtyři, jestli jsme teď jako hybridi bez jednoho prstu nebo třeba kříženci žáby. Není lehké vysvětlovat, z čeho se prsten vyrábí, z jakých slitin, z jakých drahých kovů, jak drahé ty kovy jsou a proč se jim vlastně říká drahé, jakým výrobním procesem prochází takový prsten, včetně vysvětlení fyzikálních a chemických veličin i se vzorcem. Byla bych ráda, kdyby tyto záležitosti a vědecké dotazy mých dětí dotyčný zvládal poměrně s přehledem a stihl vše vysvětlit ještě dřív, než vyskočí z okna. Co se týče fyzického vzhledu a muskulatury, tak tam žádné přehnané požadavky nemám. Nechci obrázek z časopisu, ale zase ne úplné tintítko. Spokojím se s mužem, který bude minimálně stejně vysoký jako já, váhově nepřekročí dvojnásobek mé vlastní hmotnosti a bude mít všechny končetiny funkční. To, abych si zajistila, že mě bude moci v budoucnu poponášet. Barva očí, vlasů, či velikost ušních boltců není vůbec podstatná. Možná by mohl mít jemné problémy se zrakem. Mohl by být dalekozraký, neboť jak my ženy víme, tak nemládneme a doby, kdy se o nás říkalo „čím starší, tím hezčí“ už jsou ty tam a od třicítky výš už to má většinou sestupnou tendenci. Myslím, že jsem ty nejdůležitější věci vyjmenovala. Co myslíte? Na obrázku je rodina Tomečků z Heart of Europe. Vydavatel si dovoluje pozvat příznivce NOVIN na Pokec. V sobotu 27. října mezi 1 a 3 hodinou odp. do “Heart of Europe” (114 Bronte road Bondi Junction,.) Volby v České REPUBLICE 1912 Výsledky. Senátní volby, 1. kolo Benešov - Karel ŠebekODS - 18.87% - Luděk JeništaTOP+STAN - 16.19% - Brno-město - Eliška WagnerováSZ - 26.74% - Stanislava SlavíkováČSSD - 17.31% - Břeclav - Jan HajdaČSSD - 26.57% - Zdeněk TesaříkKSČM - 18.17% - České Budějovice - Jan ZahradníkODS - 30.08% - Jiří ŠestákSTANHOPB - 22.91% - Domažlice - Jan LátkaČSSD - 25.39% - Rudolf SalvetrODS - 22.10% - Chomutov - Václav HomolkaKSČM - 24.62% - Rudolf KozákČSSD - 16.78% - Chrudim - Jan VelebaNK - 20.97% - Tomáš ŠkarydČSSD - 17.40% - Jablonec nad Nisou - Jaroslav ZemanODS - 21.41% - Stanislav EichlerČSSD - 15.54% - Karviná - Petr VíchaČSSD - 41.18% - Milada HalíkováKSČM - 29.56% - Litoměřice - Jitka SachetováKSČM - 24.53% - Hassan MezianČSSD - 22.37% - Mladá Boleslav - Jaromír JermářČSSD - 32.23% - Adolf BeznoskaODS - 25.43% - Náchod - Soňa MarkováKSČM - 16.50% - Lubomír FrancČSSD - 15.90% - Opava - Vladimír PlačekČSSD - 30.43% - Václav VlčekODS - 20.23% - Ostrava-město - Leopold SulovskýOstravak - 31.75% - Karel SibinskýČSSD - 31.49% - Praha 12 - Tomáš GrulichODS - 20.02% - František AdámekČSSD - 17.33% - Praha 2 - Libor MichálekKDUSZPir - 24.31% - Stanislav KřečekČSSD - 17.82% - Praha 4 - Eva SykováČSSD - 24.72% - Tomáš TöpferODS - 23.67% - Praha 8 - Jiří DolejšKSČM - 22.05% - Daniela FilipiováODS - 21.71% - Prostějov - Božena SekaninováČSSD - 42.65% - Jaroslav ŠlamborKSČM - 18.98% - Rokycany - Milada EmmerováČSSD - 27.49% - Jiří ValentaKSČM - 24.91% - Sokolov - Zdeněk BerkaČSSD - 29.21% - Jiří HolanKSČM - 21.52% - Svitavy - Radko MartínekČSSD - 32.36% - Zuzka Bebarová RujbrováKSČM - 18.66% - Šumperk - Zdeněk BrožKDU+NV - 25.51% - Miloslav VlčekČSSD - 22.71% - Teplice - Jaroslav KuberaODS - 40.49% - Jaroslav DubskýKSČM - 18.52% - Třebíč - František BublanČSSD - 27.40% - Josef ZahradníčekKSČM - 26.97% - Vsetín - Jiří ČunekKDU-ČSL - 47.28% - Jindřich ŠnejdrlaČSSD - 16.63% - Zlín - Tomio OkamuraNK - 30.27% - Stanislav MišákČSSD -  ‐   Krajské volby. Středočeský kraj ; ČSSD 21.79% ; KSČM 20.57% ; ODS 18.32% ; TOP+STAN ; 11.71% ; Jihočeský kraj ČSSD ; 27.99% ; KSČM ; 19.37% ; "JIH 12" ; 14.57% ; ODS ; 12.56% ; KDU-ČSL ; 6.43% Plzeňský kraj ODS ; 26.48% ; ČSSD ; 24.89% ; KSČM ; 20.93% ; TOP+STAN ; 5.5% ; Karlovarský kraj KSČM ; 22.98% ; ČSSD ; 22.73% ; ODS ; 9.79% ; HNHRM ; 9.09% ; TOP+STAN ; 7.38% ; ALTER ; 6.7% ; Ústecký kraj ; KSČM ; 25.26% ; ČSSD ; 16.13% ; S.cz ; 12.02% ; ODS ; 9.68% ; KDUSZHRM ; 8.15% ; Liberecký kraj SLK ; 22.21% ; KSČM ; 17.89% ; SZ+Změna ; 16.85% ; ČSSD ; 13.05% ; ODS ; 9.26% ; Královéhradecký kraj ČSSD ; 19.73% ; KSČM ; 19.39% ; KDU_VPM ; 12.07% ; ODS ; 10.62% ; TOP+STAN ; 8.25% ; VČ ; 7.69% ; Pardubický kraj ČSSD ; 21.31% ; KSČM ; 18.86% ; KOALPAR1 ; 17.74% ; ODS ; 10.9% ; TOP+STAN ; 6.25% ; SPOZ ; 5.31% ; Kraj Vysočina ; ČSSD ; 29.26% ; KSČM ; 19.57% ; KDU-ČSL ; 12.33% ; ODS ; 10.29% ; SNKED+NE ; 6.38% ; TOP+STAN ; 5.05% ; Jihomoravský kraj ; ČSSD ; 27.01% ; KSČM ; 18.65% ; KDU-ČSL ; 17.03% ; ODS ; 9.21% ; TOP+STAN ; 5.86% ; Olomoucký kraj ; ČSSD ; 26.7% ; KSČM ; 22.82% ; KDUČSLSZ ; 11% ; ODS ; 10.91% ; TOP+STAN ; 6.16% ; Zlínský kraj ; ČSSD ; 21.73% ; KDU-ČSL ; 18.31% ; KSČM ; 16.08% ; TOP+STAN ; 10.09% ; ODS ; 9.49% ; SPOZ ; 7.21% ; Moravskoslezský kraj ; ČSSD ; 27.4% ; KSČM ; 22.78% ; ODS ; 9.92% ; KDU-ČSL ; 8.6% ; NEZ Brankář Čech: Kvalifikace je dobře rozjetá. Snad se to odrazí na atmosféře Pro Petra Čecha bude dnešní zápas s Bulharskem návratem k reprezentačním začátkům. Česká brankářská jednička totiž před jedenácti lety proti právě tomuto soupeři poprvé oblékla dres národního týmu. Důležitý hráč současného výběru tehdy sice zůstal jen na lavičce, ale viděl z ní šestibrankovou smršť, kterou čeští fotbalisté Bulharsko zničili. Nyní reprezentační jednička, před jedenácti lety nováček v národním týmu. Petr Čech může před dnešním zápasem kvalifikace o postup na MS 2014 proti Bulharsku na soupeře vzpomínat v dobrém. Zápas tehdy sice sledoval jen z lavičky, jeho první účast v reprezentaci však byla i tak radostná díky vysoké výhře 6:0. Na pondělní tiskové konferenci však reprezentační jednička přehnané paralely s minulostí mírnila. "Neříkám, že to musí skončit výsledkově 6:0, ale kdybychom to zvládli podobně, tak by to bylo dobré." Zápas před jedenácti lety nebyl jedinou jeho zkušeností s dnešními soupeři, před EURO 2004 se Čech do branky proti Bulharsku postavil podruhé a český výběr zvítězil 3:1. "Ale jestli to dnes bude 3:1, nebo jiný výsledek, počítají se tři body. Věřím, že se nám je podaří získat," dodal Čech. Zároveň doufá, že Bílkův výběr za chtěným vítězstvím poženou i diváci. Ti proti Maltě měli na plzeňském stadionu po výhře 3:1 důvod k oslavám, nyní reprezentaci v akci uvidí fanoušci na Letné. "Kvalifikace se rozjela velice dobře, tak si přeju, aby se to odrazilo i na atmosféře. A snad podáme výkon, kterým diváky udržíme ve varu," uzavřel Čech. Hovězí guláš s knedlíkem + 1 pivo nebo Kuřecí,Vepřový či Telecí řízek s bramborem a okurkovým salátem + 1 pivo Za $ 17.50 Kde? V CHEEKY CZECH 124 KING ST. NEWTOWN Kdy? Úterý až sobota Od 14.00 do 18.00

http://www.floowie.com/en/read/noviny-2012-346/

Radio Still Medium of Choice for Many Spies August 2, 2012 by intelNews 4 Comments By PAUL BEAUMONT* | intelNews.org | In 1975 whilst the Cold War was still being fought, short wave listeners were treated nightly to whatever stations they chose to listen to from wherever, propagation permitting. These broadcast stations carried a catholic mix of information, political views and insights, propaganda, religious ideology (usually with a political point) and music and other cultural statements of the government of the day. Broadcast stations with good signals were the BBC World Service, Voice of America, and Radio Moscow. But not all was as it seemed. Radio Moscow used very high powers so that those furthest from their transmitters still received signals at good strength whilst the propagation conditions the frequencies were selected for the most efficient transfer of radio programs. One could sit in one’s armchair with no more than a telescopic antenna raised from the radio set and hear news from a foreign station and quickly retuning, could hear the same news but with a totally different bent. Even the music was not what it seemed, especially for two particular British spies, one being Frank Clifton Bossard, an officer with Britain’s Ministry of Defence Missile Guidance Branch, the other John Symonds, an ex- Detective Sergeant wanted in connection with Operation COUNTRYMAN. Bossard was strapped for cash and approached the KGB, whilst finding himself overseas with no funds Symonds found himself working for the KGB as a ‘Romeo Spy’ seducing wives of diplomats for information. Interestingly MI5 denied that Symonds acted as he did and suggested such actions were a figment of John Symonds’ imagination. The proof came with the publication of the Mitrokhin Archive that gave an excellent account of Mr. Symonds’ activities and whereabouts. Both Bossard and Symonds received their instructions by radio; they simply listened to Radio Moscow at a certain day and time and waited for certain pieces of music to be played to give instruction as to which dead letter box contained a message for them and needed to be cleared. Whether the Voice of America did such acts is unknown, but probable. The BBC broadcast like coded messages to the French Resistance and others during World War II, an example appearing in the blockbuster film, The Longest Day. The BBC also used mention of a concocted news piece on local radio to ensure some compliance of those who had illegally entered the Iranian Embassy but signed their own death warrants when they executed a hostage in 1980. Tuning the shortwave in those times it was difficult for the listener not to come across a Number Station. Their origins go back to the days of World War I when current transmitters and receivers sent signals through the earth. Whenever signals were sent, someone was listening and the massive loss of life caused by this practice dictated the use of complicated codes on both sides. The prevalence of number stations in the Cold War years was high, on one frequency you would hear a tinny female voice barking out German numerals in a cold and threatening manner. The British sent them, the East German Stasi sent them and the Soviet KGB sent them. Others sent them too as well as Israel and America; in fact it is only recently that signals from British, American and Israeli transmitters ceased; but this does not mean the Security machinery of these countries remains quiet on the message front. Whilst these stations are universally known as number stations, the CIA referred to them as OWVC, the One Way Voice Channel. Readers may be surprised to learn OWVCs were employed to send instructions to agents in deep cover in North Vietnam during the Second Indochina War —commonly known in the West as the Vietnam War. Again, the political nature of Broadcast stations remit was to be seen from the Voice of America and Radio Peking when the American forces withdrew from Vietnam. The Voice of America described an orderly, if not frantic withdrawal within a time limit but Peking, obviously briefed from Saigon, painted a picture of Americans fleeing with their tails between their legs. The BBC World service, famed for its fair and balanced news coverage, merely reported that America was withdrawing from Saigon. In 2012, and thanks to the technical advances, many due to many facets of the Cold War, advances in missiles and space research and the almost exponential advances with electronics, we now enjoy other ways of communicating with each other, notables being the cellphone, satphone, the personal computer and of course the Internet. The integration of this mobile telephone technology with the Internet is also a massive advancement. Despite this miniaturization of technology, nations still use number stations to reach their agents abroad. The way in which these stations prepare and send their messages is anything but simple; schedules need to be prepared that are personal to the agent taking their free time from personal activities as well as being strong enough to be heard. It would seem that the internet was ripe for such use; but it isn’t. For instance, Insipire the English-language magazine of al-Qaeda suggests a communication system for interested parties to contact them with a bespoke program which looks like a PGP key although the algorithms may be stronger and the language different. The author who wrote the piece was not so sure of the program’s resilience against penetration by the likes of NSA and GCHQ agencies so he warned users to observe some caution in the words they use; “Please take special precautions when using the program in order to avoid detection from the intelligence services”. The computer does have uses by the agent at large. Ana Belen Montes used one to decode her number station messages from the Cuban DGI. The fact she didn’t bother to wipe the hard disk drive provided damning evidence. It is known that 11 Russian illegals arrested in 2010 used the Asus EEE notebooks to communicate amongst themselves using its WiFi capability as well as decoding their number station message. Their messages, like those received by two spies arrested in Germany in October 2011, used ‘Radiogramma’, a series of tones having a numeric and program administrative value. The bespoke program would decode the message directly into a readable message, probably with a password to allow the user to read the product. One Cuban spy, Kendall Myers, received number station messages by Morse. The Morse used by the DGI for agent messages consists of cut numbers T A N D U W R I G M short for 0 to 9. Indeed the message I intercepted today on 5898kHz 0505UTC had the first three groups, its header, as: WIUWN RGAGN GNWNA or when reduced to numerics: 57452 68182 82521. To tell if a message is valid the figure 9 [M] is used in the first groups of each message, of which there are three. Myers made his reply via the internet in email form. It is not known if that led to his downfall but I suspect his messages were being routinely read by the agency charged with gaining evidence against him. It is generally known that messages sent via the internet can be traced; many private users do that in a rudimentary manner using a free system exploiting certain WHOIS sites. Al-Qaeda suggest their supporters take special precautions but they also suggest elsewhere moving to different sites to send their messages to avoid the trace. The number stations persist, not in the concentration of the Cold War years, but they are there. The convenience is as obvious as is the security. No agent will have a massive antenna in his or her garden, instead a modern receiver will be present and the agent will just tune in. They might connect a computer to the radio, but that’s it — how do you trace it? There is no technical backwardness here whatsoever, just method. Spectral Image of ‘Radiogramma’ transmission as received by Russian illegals and German spy ring There is another way messages can be sent; the BGAN or Broadband Global Area Network can access the internet via satellite. There have already been two arrests where the BGAN was present; one in Cuba where an American was accused of illegally importing communication equipment, believed to have been disguised as surf boards for use by Jewish groups. The other arrest was in the Lebanon of men believed to be working for Israel’s Mossad, the BGAN hidden in the lid of a water cooler. Tracing messages sent in this manner would be very difficult and would rely on assistance from those who lease transponders; that help may not be forthcoming, if at all. To send a radio message is a financially expensive thing to do, the immediate and ongoing downsizing of international broadcast stations is ongoing; the BBC World Service is a smidgeon of what it used to be, the Voice of Russia that replaced Radio Moscow has reduced shortwave coverage and the Voice of America also seems to have shrunk. However, I listen to Voice of Russia on my local digital radio multiplex, London 2. If I want, I can listen on the Internet to whatever international station I wish; it’s not the same though. No interference, no fading, no whistles and no struggle to find it due to an unexpected frequency change. Sadly it is all about saving money whilst reducing program content and languages available despite the available technology to make it cost effective. The number station seems immune from this cost cutting, suggesting that radio is still the tool of choice for covert operatives the world over. * Paul Beaumont was born in England and grew up in the Crown Colony of Aden (now South Yemen). His formal education was pursued at the Bromley Technical College and doubtless driven by his interest in electronics and radio. Having pursued a career designing electronic teaching aids and other instrumentation he is now employed as a Physics Teaching Technician at a London University. Paul’s spare time interests are Amateur Radio and Intelligence Matters into which his ongoing activity of the automatic and manual interception of Number Stations is a positive motivator. Paul writes for Eye Spy magazine on Intelligence at large, had his own column Atencion Uno Dos Tres in the now closed UK publication Monitoring Monthly, and has had occasional articles published in Practical Wireless, The Short Wave Magazine and more recently, Radio User. In addition to this Paul was interviewed for a radio programme concerning the existence of Television Detector vans for BBC’s Radio Four. Paul is well traveled having visited a plethora of countries, Australia, Yemen, Guyana, Sudan, Hong Kong and New Zealand to name a few. Sixty two years of age, he has been married for 35 years, has three children and one grandchild and intends to spend even more time with his family on retirement. Becherovka, Rum, Fernet, Griotka, Česká piva Budvar, Zlatopramen, Plzen, Monday – Friday 8.30-17.00 Goulburn Wines & Spirits 9-13 Brisbane Street Darlinghurst, NSW 2010 02 9264 8459 email sales@goulburnwines.com.au Wholesale and retail 10.11.12 Recently, whilst I was working in the flower beds in the front garden, my neighbours stopped to chat as they returned home from walking their dog. During our friendly conversation, I asked their 12 year old daughter what she wanted to be when she grows up. She said she wanted to be Prime Minister one day. Both of her parents - Labour Party voters - were standing there, so I asked her: "If you were Prime Minister what would be the 1st thing you would do?" She replied, "I\'d give food and houses to all the homeless people." Her parents beamed with pride! "Wow, what a worthy goal!" I said. "But you don\'t have to wait until you\'re Prime Minister to do that!" I told her. "What do you mean?" she replied. So I told her: "You can come over to my house and mow the lawn, pull weeds, trim my hedge and I\'ll pay you $50. Then you can go down to the Town Centre, find a homeless man and can give him the $50 to buy food." She thought that over for a few seconds, then she looked me straight in the eye and asked, "Why doesn\'t the homeless man come over and do the work and you can just pay him the $50?" I said, "Welcome to the Conservative Party.

http://www.floowie.com/en/read/noviny-2012-346/