Noviny 2012 348

Adelaide, Brisbane, Canberra, Cooma, Darwin, Hobart, Melbourne, Newcastle, Perth, Sydney, Wagga Wagga, Wellington, Wollongong, Yeppoon, USA and Praha i Košice Noviny Mailing address: NOVINY P.O.Box 3335, Redfern, NSW 2016 further information and advertisements rates http://noviny.20m.com Publisher and Editor-in-Chief: Vratislav R.E.M.J.-Kř. Bejšák-Colloredo-Mansfeld, ph.: 02 9319 6380 neb 0414 540 465 e-mail: noviny@exemail.com.au or nesemvamnoviny@gmail.com and no Fax: .: MEMBERSHIP / ČLENSKÝ POPLATEK: for one year AUS$ 70.00 for a half year / na půlrok AUS$ 38.00 pro Evropu a Ameriku AUS$107 include postage (noviny se tisknou každé druhé pondělí / printed every second Monday). Volume 3 Issue 125 (348) ČTRNÁCTIDENÍK SLUŠNÝCH KRAJANŮ 5.XI. – 18.XI. 2012 PP 255003/04496 DO KAŽDÉ RODINY KRAJANSKÉ NOVINY  (Fr.Hrabica) PUBLISHED FROM JULY 1999 tručné zprávy. Pondělí 5. listopadu V USA skončila kampaň před prezidentskými volbami a v Laosu začal Evropsko-asijský summit, zejm. o krizi evropské měny Rozpočet proti původnímu návrhu počítá s nižšími příjmy a výdaji o 41 GKč Návrh rozpočtu kritizují vědci a samozřejmě Agrární komora ČSSD Klausovi se změny v ODS provedené na kongresu nezdají dostatečné NKÚ odhalil závažná pochybení v hospodaření ROP Střední Čechy Ministerstvo financí zahájilo prodej spořicích státních dluhopisů Čunek začal sbírat hlasy pro nominaci Švejnara Počasí v Praze: zataženo, 10 stupňů pokračování na str. 2 Slovo vydavatele: aždej jsme ňákej", někdo umí to a někdo ono, problém je pouze v tom, že se lidé nejsou schopni navzájem v určitých věcech pochopit, takže si nerozumějí a někdy mluví tak, že "jeden o koze a druhý o voze". Já třeba nemám hudební sluch, takže když mi přítel, poslouchaje hudbu, říká, že je to o půl tónu níž, to přece musím slyšet, tak to opravdu neslyším, a neslyšel bych, ani kdyby to bylo o tón vedle. Když mi Vláďa tvrdí, že to je nakřivo, tak já mám, jak maminka říkala "voko z rejholcovic krávy", takže já to vidím rovně a ne nakřivo a jsem schopen se o tom hádat! (Pak si vezmu vodováhu a vidím, že Vláďa měl pravdu.) Když si pan Leslie pochutnává na jídle, které mě páchne (to je jemné vyjádření), tak zase on nemůže chudák pochopit, že mě je to "eklhaft" a já mu to ani nejsem schopen vysvětlit a on mne zkrátka nechápe s tím, že "to je delikatesa, to přece musí chutnat každému"! Stejně tak já třeba nechápu, jak může někdo, kdo vydělává tisíce dolarů a vypráví jak právě utratil za večeři včera $400, ale $70 dolarů nemá, aby si předplatil (a tím pomohl udržet) tyto Noviny, a radši jezdí na konzulát si je vzít zadarmo. Co říct dámě, která si chce dát obšírný inzerát o akci kterou organizuje, zdarma do novin, ale noviny ani neodebírá a odebírat nechce. Nebo pánovi, Který telefonuje každých pár měsíců, že by rád odebíral noviny, abych mu jich poslal pár na ukázku, ale nikdy si je neobjedná. Dokonce se divím i sám sobě, když napíšu desetiřádkové Slovo vydavatele, je tam 20 chyb, které nevidím do té doby, dokud to nevytisknou v Novinách, i když to po sobě pětkrát nejdříve přečtu? Kdyby mi to pan Lojza Záda pokaždé „Slovo vydavatele“ neopravil, než dám noviny do tisku, tak bych z ostudy nevyšel! Zvláštní je to, že když se mne zeptáte jaké „i/y“ se napíše třeba ve větě „víly vily věnce a vlci vyli „ tak vám to řeknu správně, a o pár minut to samé napíši blbě, a teď babo raď. Na závěr si račte prosím uvědomit, že Noemovu archu postavil jeden amatér, kdežto Titanic postavila velká skupina profesionálů. Měli bychom si pomáhat . Turkyně. | Karel Jemelka Tak nevím proč, ale u nás na vsi se pěstovala Kukuřice. Kukuřice, pocházející odkudsi ze střední Ameriky. Nikdo nenazýval Kukuřici Kukuřicí. Byla to Turkyně. Je mi to záhadou proč. Někdo se někdy zmýlil a bylo to obecně přijato, přijato tak, jak je výrazně levicový nacismus obecně nazýván jako pravicový extrém? Nepokusím se psát o kukuřici ale o Turcích, po nichž, nebo jejich ženách či harémech pochytila kukuřice jméno. Článek bude nesouvislý, k pochopení jen chápavým. Před pár lety jsme s panímámou navštívili její tetu ve Vídni(Vösendorf). Otevřela nám elektrickým zámkem a všimnul jsem si zabezpečení a čidel které tam před půlrokem nebyly. Teta se těsně po válce vdala za Rakušáka. Někdy v sedmdesátých letech postavili domeček. Manžel zemřel, děti měly vlastní bydlení a teta v té době bydlela již sama. Přivítala nás uplakaná. A povídala. Proč pláču? Před chvílí jsem šla vybrat schránku na brance a šel kolem turecký mladíček. Plivnul mi do tváře a řval cosi s tím Alláhem. Mladík, jehož rodiče si před patnácti lety koupili ve čtvrti domek. Turci. Příjemní pracovití lidé. Chodili s dětmi procházkou okolo. Zastavili se, pokecali, pro děti jsem vždy pamlsek měla, já ho viděla vyrůstat a on mi teď plive do tváře. Už každý čtvrtý barák jsou Turci. Mladí se srocují, ničí nač přijdou. Rozbijí kamenem okno a řvou Alláhu. Vysypou popelnici do předzahrádky a řvou Alláhu. Vlezou do zahrady, posekají stromky, rozšlapou pařeniště a řvou Alláhu. Děcka mi musely pořídit elektroniku. Nechtějí, abych tu bydlela a zvou mě k sobě. Elektronika je nanic, protože než přijede policie jsou Alláhové pryč a po nich spoušť. Ale já tu dožiji. Vlastníma rukama jsem to s Hansem postavila a tady taky umřu tak jako Hans. Víte, jejich rodiče pracovali, vydělali, byli příjemní lidé. Pak se cosi podělalo se státem a tihle výrostci snad ani do školy nemusí. Stát je živí, pracovat nemusí a neví co roupama dělat. Nechápala to. Již není. Zemřela tak jak si přála ve velmi požehnaném věku. Stav a příčiny svých strázní nepochopila. Děti prodaly rodný dům opět Turkům, za třetinu odhadní ceny. Nikdo jiný neměl o koupi zájem. Co je ve věci? Přináší opravdu muslimové přijatí do naší společnosti obohacení naší kultury jak to Multikulti oslíci tvrdí? Ptám se čím nás obohatí Cigán, Muslim, Lidožrout? Není onen multikulturalismus pouhou cestou ke komunismu? Neklid ve společnosti je přece cestou ke komunismu. Spokojený občan si sám od sebe komunismus nezavede. Jak stát fakticky šikanuje vlastního starousedlíka, vezmu li v potaz právě ony nemovitosti. Daň z prodeje nemovitosti je dána procenty z odhadní ceny. To proto, abyste neprodali barák za milion hotově a do kupní smlouvy uvedli cenu deset korun. Deset procent z milionu a deset procent z desetikoruny jsou velmi odlišné sumy. A stát by přišel zkrátka. Není daň z prodeje nemovitostí nesmyslem? Co je státu po tom, vlastním li hodnotu nemovitosti v naskládaných cihlách nebo v naskládaných bankovkách? Listina základních práv a svobod mluví o nedotknutelnosti majetku. Ať v cihlách nebo bankovkách. Daň ze změny předmětu vlastnictví je volovina. Nabytí předmětu vlastnictví bylo velmi tvrdě zdaněno již v průběhu nabývání. Změna vlastnictví cihel za bankovky a opačně je přípustná. Zdanění je volovina. Paradoxně můžeme dospět do stavu, kdy daň z odhadní ceny může být vyšší než faktická tržní cena nemovitosti, kterou prodávám. Je ke mě stát férový? Nebo Nebo je příčina v jiném faktu? Je třeba pomoci pár muslimům nakoupit nemovitost v předem určené čtvrti, kde ceny uměle klesnou a tam je soustředit a mít je koncentrované? Koncentrovaní občané bývali soustředěni v "koncentrácích". Jak potom chápat přístup státu, koncentrujícího někoho s jinou, odlišnou, nepřátelskou kulturou tam, kde dosud žili starousedlíci, příslušníci a občané státu se státu loyální, křesťansko židovskou severoatlantickou kulturou? Neudělal z nich vlastní stát oběti již jen tím, že uměle umožnil znehodnocení jejich majetku vstřícným postojem k lidožroutům s kulturou státu nekompatibilních? Hm, co s tím? Nedohlédnem už na špičku vlastního nosu? :-( Také je vám v Česku smutno? Veronika Žilková: Ode dneška přestávám kupovat noviny. Nebudu si po ránu dobrovolně pořizovat špatnou náladu! ☺☻☺☻☺☻ Dneska se mi v trafice rozplakala trafikantka, sympatická, bezdětná žena kolem 35 let. „Proč pláčete, stalo se vám něco?“ „Nemůžu už číst noviny!“ vzlykala „každé ráno, když je otevřu, vypadne na mě beznaděj, pesimismus a zloba. Ani se mi je nechce prodávat, jen tím každému zkazím den!“ Zaskočila mě svým smutným ranním blues. Koukla jsem se na titulky: Vláda, která nevládne lidem, ale svým peněženkám. Česko je popelnice Evropy! Kolik zlodějů prokazatelně vytunelovalo a ještě vytuneluje tuhle zemi? Zdražení potravin, zdražení energie, zdražení benzinu. V obchodech se prodává zkažené maso a spousta dalších potravin. Z Číny se dováží nekvalitní a škodlivé zboží … Dál jsem nečetla. Už těch pět titulků stačilo, aby ranní smutek padl i na mě. „To teda fakt nemáte veselou práci,“ snažím se ji podpořit. „Hlavně beznadějnou!“ pláče dál trafikantka. „Jeden den čtu, na co se komu přišlo a jak s nimi zatočí a pak už jen následuje ticho a ticho…“ Všichni jsou propleteni. Jeden to povolí, druhý to rozkrade a o lup se rozdělí. Aby se kradlo ještě lépe, hospodářství zkrachuje a budou vše dovážet. Rádcové si pak trochu z té „královské pokladny“ odsypou a na konci stojí okradený chudý Čech. A navíc bez práce!!!“ Divný stát ... Žijeme v divném státě. Ve státě, kde zločincům novináři říkají " lobisti ". - Ve státě, kde soudí mafie. Ve státě, jehož president krade v přímém přenosu. - Ve státě, který ovládají veksláci (lobisté), zloději (tuneláři nebo odkláněči), a dost možná i vrazi (viz Mrázek, Lhotský a jiní). Při sledování případu Janoušek se nestačím divit. Člověk, který ožralý nabourá, a ženu, která se ho snaží zastavit, bezohledně přejede a skoro zabije, neskončí na záchytce a poté ve vazbě! Tento člověk, přes to, že se snažil uprchnout, aniž by poskytl zraněné pomoc, je propuštěn, aby si mohl obstarat alibi nebo uprchnout jako Krejčíř a jiní. A novináři o tomto zločinci píší jako o lobistovi a bojí se ho označit za zločince, aby se na ně náhodou pan Janoušek nezlobil. A já se ptám? Co jiného je taková zrůda než zločinec? A co jiného než zločinci jsou politici a úředníci, kteří tomuto státu ukradli již více jak 1 500 miliard Kč? A co jiného jsou lidé, kteří mají v popisu práce to stíhat, a oni místo toho to kryjí. Zatím beztrestně. Toto není demokracie, jak se nám snaží různí lidé v různých médiích namluvit. Tomuto se dá říci „ kleptokracie „, a proto se nelze divit různým výzvám, které s tímto tady chtějí zamést a protagonisty této "demokracie" tvrdě ztrestat. Co jiného s tímto svinstvem udělat? Z různých odposlechů se dá zcela přesvědčivě odvodit, co za gangstery tu vládne. A to je jen kapka v moři, co unikne ven a nestačí se to zamést pod koberec, jak se říká. A nejedná se v žádném případě jen o Víta Bártu. Je zcela zřejmé, kdo vládne třeba v Praze, která má obrovský rozpočet. Tito lidé jako Janoušek, Bém, Hrdlička, Hulínský, Kočka a mnoho dalších ze všech politických stran nejsou v žádném případě lobisté a podnikatelé. V civilizovaných zemích jim říkají mafiáni a snaží se různá takováto zločinná společenství potírat. U nás, v divné zemi, ale ten nejvyšší se mračí, že se to dostává na veřejnost. Nemračí se, že se to děje. On totiž špinavé peníze nezná. Ti, co by měli být nejkompetentnější k tomu tyto věci řešit, si říkají protikorupční vláda a nedělají nic. Jak nám řekl novinář Spurný v Hyde parku ... ze 14 zákonů Evropské unie, namířených proti korupci, praní špinavých peněz atd., vláda ratifikovala *už celý jeden". *Prostě žijeme v divném státě.* S K

Noviny - Stručné Zprávy – sestavené panem Ondřejem Astonem Neffem a jeho Neviditelným psem Strana 2 2 Úterý 6. listopadu V USA začala volba prezidenta, šance jsou vyrovnané Již osmnáctý rok neprošel rozpočet Evropské unie auditem V Řecku začala dvoudenní generální stávka proti vládním úsporám Seznam prezidentských kandidátů je uzavřen, do volby jde 11 osobností ODS se dohodla na hlasování o daňovém balíčku, vláda tak má pokračovat Poslanci Fuksa, Šnajdr a Tluchoř oznámili, že dnes složí poslanecký mandát Leo Express musí první jízdu odložit, cestující ještě vozit nesmí Švejnar kandidovat na prezidenta pro změnu nebude Počasí v Praze: oblačno, přeháňky, 9°°C Středa 7. listopadu Prezidentem USA bude i další čtyři roky Barack Hussein Obama Americké státy Washington a Colorado povolily legální kouření marihuany Tluchoř, Fuksa a Šnajdr opustili PS, a umožnili tak schválení daňového balíčku Je-li systém založen na zločinu, ať se zruší policie a státní zastupitelství, říká Bradáčová Stát už není schopen dodržovat zákony, varoval šéf Nejvyššího správního soudu Baxa Kvůli Čunkovi a Okamurovi opouští Wagnerová klub lidovců a nezávislých senátorů Pekárkova přítomnost ve Sněmovně poškozuje podle Nečase vládu i ODS Ve věku 74 let zemřel kreslíř a karikaturista Vladimír Jiránek Počasí v Praze: zataženo, 9°C Čtvrtek 8. listopadu Čínští komunisté si po deseti letech zvolí nové vedení Chudí zaměstnanci institucí EU stávkují proti rozpočtovým škrtům Církevní restituce byly schváleny, socialisté je chtějí dát k Ústavnímu soudu Ústecký kraj bude mít prvního komunistického hejtmana v historii a Klaus zastavil stíhání svých ochránců kvůli napadení v Chrastavě AI kritizuje ČR za odsouvání Romů do praktických škol Náskok Jana Fischera před Milošem Zemanem klesá Odbory pro změnu vyzývají k účasti na demonstraci Počasí v Praze: zataženo, 10°C Pátek 9. listopadu Izrael pohrozil Sýrii vojenským zásahem kvůli Golanům Írán dle Izraele odsunul možnost mít atomovou bombou na jaro 2013 EU je v konečném stadiu, hrozí propad do chaosu, řekl Klaus studentům Poslanci odvolali šéfa VV Johna z bezpečnostního i imunitního výboru Vrchní soud v Praze požádal Sněmovnu o vydání poslance Pekárka Pekárek pozastaví členství v ODS, ze Sněmovny odejít nechce Žena sražená opilým Janouškem podepsala dohodu o odškodném Strana LIDEM byla přijata mezi evropské liberální demokraty Počasí v Praze: oblačno, 10 °C Víkend 10. – 11. listopadu Irák zrušil velký zbrojní kontrakt s Ruskem, prý kvůli korupci Ministři financí zemí EU se neshodli na rozpočtu EU na příští rok Generální ředitel BBC rezignoval kvůli falešnému nařčení politika Klaus vyjádřil nepochopení ostré rakouské opozice proti jaderné energii Zatím každý druhý podpis na prezidentských peticích nesplňuje podmínky Ani za finančních škrtů nesmí NATO rezignovat na svou obranu, říká Vondra Podle Sobotky nebudou socialisté brzdit schvalování daňového balíčku Armáda si připomněla Den válečných veteránů,Vondra jich 14 ocenil Počasí v Praze: mrholení, 8°C Pondělí 12. listopadu Portugalští demonstranti připravili Merkelové velmi nevlídné přijetí Rasmussen říká, že NATO musí zůstat obranyschopné, i když je krize Nečas ujistil Rasmussena, že výdaje České republiky na obranu neklesnou Klaus podepsal zákon o předdůchodech, vetoval zákon o podpoře kinematografie Mobilní volání zlevnilo průměrně o 18 % na 2,18 Kč/min (tvrdí to alespoň ČTÚ) Středočeská ČSSD nabídne KSČM místa v radě, nechce ale koalici Soud potřetí osvobodil exšéfa NKÚ Dohnala v kauze luxusního bytu Státní zástupce zrušil trestní stíhání šéfa likérky Drak Počasí v Praze: zataženo, 10 °C Úterý 13. listopadu Důvěra investorů a analytiků v německou ekonomiku klesla ČR bude rozšiřovat Temelín, prohlásil Klaus při návštěvě Rakouska Socialisté vyzvali Klause, aby vetoval církevní restituce, a chystají ústavní stížnost Studenti třeboňského gymnázia protestují proti komunistce vedoucí rezort školství Bendl chystá revoluci v kontrole potravin, ovšem Heger s tím zásadně nesouhlasí Odboráři už zase vyhlásili stávkovou pohotovost a Hegera vyzvali k odstoupení České aerolinie se zajímají čtyři velké letecké společnosti Podnikatele Pitra soud propustil podmíněně z vězení Počasí v Praze: skoro jasno, 11 stupňů Středa 14. listopadu Jih Evropy zachvátila vlna stávek, policie střílí gumovými projektily Izraeli se podařilo zabít vojenského šéfa teroristické organizace Hamás Redingová protlačila kvótu 40 % žen ve vedení soukromých firem a Dobeš předal Nečasovi svou demisi, odchod ale plánuje až k 3. prosinci Klaus považuje Dobeše za úspěšného ministra, v jeho práci prý nevidí chyby Vláda odvolala 7 členů rady VZP a 10 jmenovala, Šnajdr i Tluchoř v ní zůstávají Ministerstvo vnitra prodlouží smlouvu s Českou poštou na datové schránky Rakouská policie zadržela chrastavského střelce Vondrouše Počasí v Praze: jasno, 5°C Čtvrtek 15. listopadu Obama zdůraznil, že uznává právo Izraele na sebeobranu Kvůli škrtům v zemědělství odmítla Francie návrh rozpočtu EU Nečas odmítl návrh Peake, aby se ministrem dopravy stal Vacek a Ve většině krajů je již jasno, nejčastěji bude vládnout ČSSD s KSČM Exprezident NKÚ Dohnal bude asi žádat obnovu svého procesu Zeman poprvé předběhl Fischera, tvrdí agentura SANEP Metanolové otravy mají už 35. oběť, 43letého muže Astronom Tycho Brahe nebyl podle vědců otráven Počasí v Praze: zataženo, 4°C Pátek 16. listopadu Teroristé z Gazy znovu vypálili na Tel Aviv - a na Jeruzalém Haag osvobodil chorvatské generály Gotovinu a Markače Nečas odmítl Vacka na ministerský post, LIDEM nevylučuje odchod z vlády Klaus jmenoval Müllerovou ministryní práce, nahradila Drábka z TOP 09 Koalice ČSSD a komunistů nakonec vznikne i ve středních Čechách a Nečas si nedovede představit, že by sKarty nebyly dobrovolné Hackeři získali a zveřejnili databázi z webu exekutorské komory Policie odvezla z magistrátu další dokumenty o opencard Počasí v Praze: zataženo, 6°C Víkend 17. listopadu – 18. listopadu Írán vyzývá blízkovýchodní země k vyzbrojení palestinských teroristů Žádná země by netolerovala, aby na její občany pršely rakety, říká Obama Klaus v projevu k 17. listopadu varoval před zapomínáním a tleskáním gestům Na Václavském náměstí v Praze se usilovně překřikovaly dvě demonstrace Volání po změně systému bylo o 17. listopadu podle Kalouska nestoudné Stovky lidí protestovaly na českobudějovickém náměstí proti KSČM a Vacek nechce ohrožovat vládu, a tak vzdal boj o ministerské křeslo Nový návrh rozpočtu je v příjmech i výdajích nižší o 4,1 GKč Počasí v Praze: zataženo, 7 stupňů Celsia dokončení zo strany 3 odporcov. "Odchádzali sme na námestia s tým, že sa už nevrátime domov. Skutoční víťazi sú ale občania, ktorí sa zasadili za zmenu. Vďaka nim sme nezostali na námestiach sami. Ľudia vtedy pochopili, že je to historický okamih, kedy už nemôžu zostať doma, bez ohľadu na to, ako to dopadne." Zuzana Mistríková V prvých dňoch Novembra\'89 sa študenti a herci nemohli nijako oprieť o médiá, ktoré automaticky pokračovali v propagande režimu, na akú boli roky naučené. "Reálne zábery boli v tom čase v ruskej a rakúskej televízii. Svedčili o tom, že ten stret bol naozaj fatálny," povedala bývalá študentská líderka z čias Nežnej revolúcie, dnes odborníčka na médiá Zuzana Mistríková. "Samotný policajný zásah na demonštrácii 17. novembra bol štandardnou reakciou režimu," dodala s tým, že aj socialistické médiá reagovali zo začiatku štandardne, teda falšovaním reality a propagandou. "V tomto smere bol režim vybudovaný efektívne. Veď režimy, ktoré cenzurujú, potláčajú informácie a riadia sa ideológiou, sú v tomto smere efektívne, lebo inak by sa im to dávno rozpadlo," poznamenala. Úlohu médií v prvých dňoch suplovali diskusie hercov v divadlách a študentov v štrajkujúcich školách, šírenie letákov a ústne podávaných správ. S postupujúcimi udalosťami sa však začal meniť aj prístup médií a študenti začínali veriť, že v nadchádzajúcej demokratickej spoločnosti budú aj české a slovenské médiá pracovať inak. Eugen Gindl Po Novembri \'89 síce žijeme v demokracii, ktorá má všetky vonkajšie aspekty, ale dostatočne nereflektuje potreby občanov. "Ba čo viac, pohŕda nimi," povedal Eugen Gindl, publicista, aktivista protitotalitných združení a spoluautor samizdatu Bratislava/nahlas. Hoci si v revolučnom novembri občania vydobyli slobodné voľby a volia si svojich zástupcov, zástupcami ľudí podľa Gindla v skutočnosti nie sú, neobhajujú ich záujmy a zastupiteľská demokracia slabne. "Vysokí predstavitelia hovoria – Volili ste, tak čo ešte hľadáte vo verejnom priestore? Practe sa, my vás tu nepotrebujeme. Vy nemáte legitimitu, lebo jediná legitimita je tá naša posvätená voľbami. Ale to je obrovský omyl," hovorí Gindl a pripomína, že aj po novembri sa do strán nedostávajú odborníci, ale ľudia, ktorí sú poslušní a k strane lojálni. Rudolf Zajac Udalosti novembra 1989, ktoré znamenali pád komunistického režimu, mali na Slovensku odlišnú povahu ako v Prahe, tvrdí zakladajúci člen Verejnosti proti násiliu (VPN) Peter Zajac. Rozdiel vidí najmä v tom, že kým Občianske fórum malo jasného lídra vo Václavovi Havlovi, slovenský November bol založený na sile kolektívu. "Lídrami tribún boli Milan Kňažko s Jánom Budajom, Fedor Gál bol hnacím motorom," spomína Zajac na udalosti spred 23 rokov. "Všetkým nám šlo o slobodnú spoločnosť a slušný život, o slobodu názorov, vlastníctva, zodpovednú ekonomiku, spravodlivosť, vzdelanosť, kultúrnosť, o dobrý vzťah k menšinám," povedal Zajac. Ako dodal, osobne mu bolo jasné, že pôjde o ťažký proces. "Lebo vytvoriť formy právneho štátu trvá týždne a mesiace, slobodné ekonomické prostredie roky, ale zmeniť mysle ľudí trvá desaťročia," poznamenal. Význam Nežnej revolúcie spočíva podľa Zajaca predovšetkým v tom, že Slováci dostali možnosť žiť slobodne v slobodnom svete, bezpečnom a prosperujúcom priestore. Strana SNS Po 23 rokoch od novembra 1989 Slovensku aj Európskej únii hrozí morálny, ekonomický a sociálny kolaps, obáva sa predsedníctvo Slovenskej národnej strany. Ako sa ďalej uvádza v Memorande predsedníctva SNS k 17. novembru, "Slovensku chýba strategická koncepcia hospodárskeho rozvoja, cielená reštrukturalizácia priemyslu, chýbajú nielen ekonomické, ale aj politické alternatívy na zvýšenie zamestnanosti, životnej úrovne, ekonomickej konkurencieschopnosti a dokonca samotného prežitia spoločnosti a štátu". Národniari vyzývajú na zastavenie úpadku a obmedzovania slobody. Od vlády žiadajú "rázne opatrenia v prospech Slovákov a Slovenska, na ochranu štátu, záujmov a sociálneho statusu Slovákov, pôdy, lesov a vôd, na zabezpečenie potravinovej sebestačnosti a bezpečnosti". Ivan Gašparovič Prezident si veľmi dobre pamätá 17. november a myslí si, že nielen pre neho, ale pre všetkých znamená veľmi veľa. "Dobre si ho pamätám, pretože som v tom čase žil medzi študentmi a tá atmosféra mi je blízka ešte i dnes," povedal Gašparovič po dnešnej pietnej spomienke na Ružinovskom cintoríne v Bratislave. Je však podľa neho smutné a mrzí ho, že napríklad na tomto pietnom akte je zúčastnených čoraz menej. "A to nemyslím len tých, ktorí ozaj odišli a boli predtým mučení a trpeli za bývalej éry. Ale, že nás tu je menej aj tých, ktorí by mali prísť a uctiť si ich pamiatku," doplnil Gašparovič. Bol by rád, keby sme si navždy pripomínali to, čo sa u nás stalo, čo sme dosiahli a čo si musíme vážiť. Korzar, SME

Noviny – Slovenská stránka. 3 Strana 3 Účastníci pochodu za slušný život podpálili vlajku EÚ TASR - Podpálením vlajky EÚ pod bránami Bratislavského hradu vyvrcholil sobotňajší pochod Spoločne za slušný a bezpečný život na Slovensku, ktorý zorganizovali Marián Mišún a Oskar Dobrovodský. Tento akt vyvolal zásah polície, ktorá v putách odviedla podpaľača vlajky, následne aj jedného z organizátorov, Mišúna. Pochod, ktorý sa začal na bratislavskom Predstaničnom námestí, mal dovtedy pokojný priebeh. Bratislavský krajský policajný hovorca František Peczár v súvislosti s konaním zhromaždenia uviedla, že Krajské riaditeľstvo Policajného zboru v Bratislave prijalo opatrenia bezpečnostného charakteru. Situáciu v meste a v okolí Bratislavského hradu polícia naďalej monitoruje. Potvrdil tiež zadržanie dvoch osôb, ktoré sa na námestí Alexandra Dubčeka po 17.00 h "dopustili protiprávneho konania tým, že podpálili zástavu EÚ". "Osoby boli obmedzené na osobnej slobode a eskortované na policajné oddelenie za účelom podania vysvetlenia," uzavrel. Oskar Dobrovodský, ktorý má dlhodobé problémy so svojimi neprispôsobivými rómskymi susedmi a dnes spoluorganizoval pochod za slušný a bezpečný život na Slovensku, je sklamaný z bratislavskej polície. "Je to svinstvo, že policajti bijú nevinných a pracujúcich ľudí za nič a, naopak, chránia agresívnych asociálov. Sklamala ma bratislavská polícia, že sa postavila proti nám, proti slušným ľuďom," vyhlásil po proteste Dobrovodský. Dodal, že o tom bude informovať svojich známych v Nemecku, Anglicku a v Španielsku. V boji za slušný a bezpečný život chce Dobrovodský pritvrdiť, ako, nepovedal. "Prišiel som o dom, o majetok, všetko mi zničili, zdravie, rodinu... Čo mi iné zostáva? Musím bojovať proti tomuto odpornému režimu," vyhlásil. Avizoval, že 17. novembra bude v Malackách demonštrácia za ľudské práva a práva na slušný a dôstojný život. Pred mesiacom sa zhromaždeniu pod sochu Svätopluka dostať nepodarilo. Bránili mu v tom zátarasy pred hradnou bránou. Dnes musela polícia pochodujúcich pustiť, keďže išlo o prechádzku občanov mestom a hradné nádvorie je verejne prístupné. Ak by sa chcel dav dostať na nádvorie v podobe zhromaždenia, nebolo by mu to umožnené. Dobrovodský zorganizoval ďalší pochod preto, že jeho situácia sa zhoršuje. "Jeden zo spolumajiteľov pozemkov povolil Rómom dať si tam unimobunky a začalo sa nám ešte väčšie peklo ako predtým," povedal Dobrovodský. Pochodom chce preto upozorniť zodpovedných ľudí, aby konečne začali konať a aby zákony platili pre všetkých rovnako. "My chceme od tohto štátu len jedno jediné, a to právo na slušný a pokojný život a aby platili ľudské práva aj pre nás," vyhlásil Dobrovodský. Ťarbavé Slovenky sú na smiech celému svetu: VIDEO, ako sa dobýjajú do auta! Brunetka si zlosť vybila na cudzom aute 08.11.2012 09:22 BRATISLAVA – Typické blondíny! To bolo prvé, čo napadlo mechanikov jedného slovenského autoservisu po tom, čo im dve zákazníčky predviedli komickú scénku ako vystrihnutú z vtipov o svetlovláskach. O nahrávku, na ktorej si slovenské „paničky“ zmýlia vlastné auto a dobíjajú sa do cudzieho, sa museli podeliť s celým svetom! Dve skromne odeté Slovenky si do servisu prišli pre opravené auto, po tom, čo si prevzali kľúčiky však na nich čakal šok. Vedľa seba stáli dve biele autá. \'Teraz, ktoré je to naše,\' povedali si zrejme zmätené „sexice“. Šanca bola 50 na 50, chvíľu váhali, no nakoniec sa odhodlane vybrali k tomu väčšiemu. Bohužiaľ, netrafili. „Čo robia? Oni lezú do tej novej 301-tky,“ zabávajú sa z pozadia pozorujúci mechanici. Jedna zo žien opakovane stláča alarm na kľúči, no dvere nie a nie povoliť. Škoda, že dámy si nevšimli blikajúcich svetiel vedľa stojaceho, toho správneho auta. Brunetka po niekoľkých pokusoch stratí nervy a rýchlym krokom „priklopká“ k mechanikom. „Haló. Môžete mi vysvetliť prečo mi nejde auto?“ pýta sa nástojčivo. Smiech zadržiavajúci mechanik im následne vysvetlí, že auto, pre ktoré si prišli, stojí vedľa. Brunetka mu vytrhne kľúče z ruky a niečo si zamrmle. „Aby ti nestvrdlo, necvrklo?“ dohadujú sa pobavení mechanici o ženinom netypickom poďakovaní. Napriek tomu, že aktérky komieckej scénky mali vlasy prefarbené, je dosť možné, že ide o práve tie blondíny, ktorým je venované množstvo nelichotivých vtipov. Tom Nicholson: Neskorumpovaných politikov vždy obídu Aj keď má britské i kanadské občianstvo, na Slovensku je v súčasnosti Tom Nicholson (46) najznámejším novinárom. V roku 2009 sa mu dostali do rúk prepisy údajného odpočúvania Slovenskej informačnej služby (SIS) z rokov 2005 a 2006, ktoré hovorili o korupcii a klientelizme obludných rozmerov na najvyšších poschodiach slovenskej politiky. Články o kauze mu redakcie odmietli uverejniť. Keď vlani krátko pred Vianocami niekto zverejnil tajný spis Gorila na internete, zdalo sa, že tri roky Nicholsonovej investigatívnej práce vyšli nazmar. V lete mu však napriek počiatočnému súdnemu zákazu o Gorile vyšla kniha, z ktorej sa stal bestseller. Sériu autogramiád ukončil novinár nedávno v Košiciach. Tvoje turné po Slovensku s knihou Gorila sa končí. Tu v Košiciach som videl, že si nemal žiadnych kritikov, ľudia mi väčšinou hovorili, že ti prišli prejaviť poctu. Nepočul si na autogramiádach vôbec žiadne výhrady? - Pán v Spišskej Novej Vsi sa ohradil, prečo som Gorilu vytiahol pred voľbami. Vysvetľoval som, že ja som spis nedal na internet. Okrem takýchto nedorozumení boli len prejavy podpory. Bol som z toho prekvapený. Keď som skôr pracoval ako novinár na Slovensku, bol som zvyknutý na iné reakcie. Často som sa stretával s narážkami, prečo sa do našich vecí mieša a píše o nich Kanaďan. Takže výčitky sú len od ľudí, ktorí celkom nepoznajú vývoj kauzy? - Niektorých ľudí skôr mrzí to, že jediným výsledkom Gorily je demolácia pravicovej časti politického spektra a hovoria, že je to škoda. Snažím sa vysvetliť, že my sme toto nechceli. Hneď, keď padla vláda, Alexej (Alexej Fulmek, šéf vydavateľstva Petit Press, pozn. red.) povedal, že to nedá pred voľbami, lebo je to bomba. Keď sa to potom objavilo na internete, mal som na výber: spis obhájiť, alebo sa tváriť, že s tým nič nemám. Pôvodne sme plánovali vydať knihu v lete, a tak sa to aj nakoniec stalo. Nechceli sme, aby to malo dopad na voľby. Mysleli sme to tak, že každá strana by mala šancu na to, aby sa očistila a vymyslela reakciu. Pred predčasnými voľbami na to už nemali čas. Videli sme, aká bola SDKÚ úplne bezradná, najlepšie, čo dokázal Dzurinda povedať, bolo, že spis nečítal. Ale keď sa Gorila zverejnila na internete, stal si sa známym. Rečnil si na námestiach, chodíš po besedách, robia s tebou rozhovory naše aj zahraničné médiá, tvoja kniha sa dobre predáva. Mohol by si byť vlastne vďačný tomu, kto spis dal na internet... - (...smiech) Knihu som písal v duchu, že spis verejnosť nepozná. Ale v spätnom pohľade je pravda, že nebyť spisu na internete, mal by som veľmi ťažkú robotu presvedčiť ľudí, že nejaký spis existuje a že to nie je len môj výmysel. Zrejme by som tiež čelil oveľa silnejším tlakom od protistrany. Vedeli, že musia umlčať len mňa a celý problém vyriešia. Došlo však k tomu, že o tom, že Malchárek bol v nejakom byte, som nepísal len ja, ale rôzne noviny desať mesiacov. No stále si myslím, že to nebol správny krok, lebo veci neboli overené, spracované, redigované, hodilo sa to na internet len tak. A evidentne bol cieľ ublížiť tým politickým protivníkom. Čítal som recenziu, podľa ktorej v knihe nedodržiavaš princíp ochrany novinárskych zdrojov. Že menuješ ľudí a nezaujíma ťa, aké to pre nich bude mať následky. - To je blud. Hlavný môj zdroj bol Peter (príslušník SIS Peter Holúbek, autor spisu Gorila, pozn. red.). Prečítal celú knihu pred vydaním. Dostal som jeho explicitný súhlas. Policajt, ktorý viedol vyšetrovanie Gorily do mája 2011, s tým tiež súhlasil. Knihu som ukázal aj ďalšiemu policajtovi z protikorupčného úradu, ten ma nakoniec poprosil, aby som mu zmenil meno, ale nechal ho tam. Našli tam asi desať drobných chýb, čo sa týka SIS, ale uzavreli sme to tak, že je lepšie, keď nebudem úplne presný, aby ma neobžalovali za prezradenie štátneho tajomstva. Stretol si sa od zverejnenia spisu Gorila na internete s niekým, kto sa v ňom spomína? - Len s Ficom, týždeň pred marcovými voľbami. Chcel som sa ho opýtať zopár vecí, aj to, či bol v tom byte na Vazovovej. Povedal mi, pán Nicholson, na čo sú vám takéto informácie? Odpovedal som mu, že pravda má svoju vlastnú hodnotu, bez ohľadu, ako ju chcem využiť. Gorilu nepopieral, lebo by to pomohlo opozícii, ani nepotvrdzoval, lebo by to mohlo uškodiť jemu. Veľmi dobre vie, že to musí hrať presne takto. Pravda má svoju hodnotu, ale niekedy je strašne krutá. Gorila kreslí bezútešný obraz politiky, v ktorej medzi politikmi nie sú žiadne rozdiely, lebo sú všetci skorumpovaní. Čo majú po Gorile robiť ľudia, ktorí stále veria, že demokracia so slobodnými voľbami je v podstate najlepší možný politický systém? - (...ticho) To je veľmi dôležitý moment. V jednej recenzii na moju knihu sa autor pýta, čo ak to nie je také zlé, ako to ja prezentujem? Odpovedám, že je to také zlé. Korupcia je od obecnej, cez krajskú až po národnú úroveň. Neznamená to, že každý politik je korupčný, to nie. Ale nemáme dosť politikov, ktorí sú nekorupční a držia spolu. Tých dobrých jednoducho obídu. „Vybavovači“ si stále nájdu v politike svojich ľudí, cez ktorých môžu realizovať svoje záujmy. V tom je moja odpoveď, na otázku, čo majú robiť ľudia. Majú sa viac zaujímať o verejné veci a viac tlačiť na dobrých ľudí, ktorých je na Slovensku veľa, aby išli do politiky. Nemôžu dopustiť, aby sa z politiky stala aréna pre hajzlov. Vieš o niekom takom, kto by mal vstúpiť do politiky? - Keď som to hovoril, nemyslel na niekoho konkrétneho. Ale napríklad arcibiskup Bezák, zdá sa mi, že takýto človek je vhodný za prezidenta. Ty si nerozmýšľal o kariére politika? - Nie. Nemám rád, keď novinár ide do politiky, hlavne keď to myslel vážne ako novinár. Ľudia potom začínajú uvažovať, kedy už prestal písať ako novinár a stal sa už politikom. Okrem toho je novinárčina dôležitá. Nemôžeme ju nechať na ľudí, ktorí majú 22 rokov a robia za 350 eur mesačne. Je pre teba Gorila mŕtva alebo budeš ďalej overovať fakty zo spisu, aby si potvrdil jeho pravdivosť? - Nemám pochybnosti o pravdivosti Gorily. Napríklad, keď vyšla kniha, prišiel za mnou človek, ktorý sa tam spomína. Bol nešťastný, že som ho zverejnil, ale vysvetlil mi, ako to bolo s obchodnou operáciou, ktorá sa opisuje v spise. Nepoprel ju, len spresnil. Teda aj keď nehľadám ďalšie dôkazy, objavujú sa samé. Otázka, či je to pravda alebo nie, už nie je v hre. Za ten čas som nenašiel nikoho takého, ani za mnou nikto taký neprišiel, ktorý by povedal, že je to lož. Ani jeden. Budeš ako novinár robiť na iných kauzách? - Áno, chcel by som o nich písať na blogu, ale sú s tým komplikácie. Písal som o tajnej službe a z prokuratúry, ktorá má SIS na starosť a rieši trestné oznámenie podané na mňa pre prezradenie štátneho tajomstva, som sa dozvedel, že môžem byť rád, keď budem vo väzbe, lebo inak sa môže stať, že skončím zaliaty v betóne. Nechcem dramatizovať, ale uvedomil som si, že človek ako jednotlivec je strašne krehký. Problémom bude, keď ma niekto zažaluje. Ako súčasť redakcie má novinár nejaké zázemie, právnikov atď. Ja nemám za sebou nikoho. Zostáva ti čas na nejaké záľuby, či sa venuješ iba práci? - Snažím sa behať. Do apríla sa chcem dostať do formy, mám dvadsať kíl nadváhy... Aj do Košíc som so sebou zobral výbavu na behanie. Korzar Reakcie osobností a politikov na November \'89: Aj dnes treba vyjsť do ulíc! 17.11-BRATISLAVA - Máme slobodu, akú sme pred novembrom 1989 chceli. Viac občianskych práv, možnosť klásť otázky mocipánom, mať o ich činnosti informácie a meniť vládnucu moc prostredníctvom slobodných volieb. Povedal Ján Budaj, jedna z tvárí Novembra \'89 a súčasný poslanec bratislavského zastupiteľstva. "Nakoľko to ale občania aj skutočne berú do svojich rúk, to sa už rozhodujú sami," pripomína. Aj dnes podľa neho na zmenu k lepšiemu treba nájsť odvahu, prekonať znechutenie a občas aj vyjsť do ulíc. Ján Budaj Keď prišiel november \'89, nebolo podľa Budaja jednoduché nájsť dosť odhodlaných ľudí, ktorí by verili, že opäť neprídu ruské tanky. "Mnohí Česi a Slováci mali po potlačení maďarskej vzbury, Solidarity v Poľsku či Dubčekovej reformy názor, že Moskva napokon vždy zasiahne oceľovou päsťou," hovorí. Napriek tomu občania prekonali strach a v novembri 1989 žiadali slobodu aj napriek hrozbe, že komunistický režim rozmliaždi svojich Dokončení náprotivní strane 2!!!!

Noviny –. Z českého tisku 4 Strana 4 SPOLEČNOST: Lesk a bída homosexualismu Veřejní činitelé, kteří podporují homosexuální životní styl, jednají proti zájmům společnosti Sledování pornografického kanálu Man X, travesti show se sexy průvodcem, gay rychlo seznamka, kožená zóna, slibující "úchyláky" a fetišisty, mega pánský striptýz, "rozjetá party, která polibkem na rty nekončí", a abychom byli politicky "in", tak i Romské teplo. To vše a mnoho jiného, včetně závěrečného demonstračního pochodu Prahou, nabízí program festivalu Prague Pride, který se opět po roce odehrává v barech a ulicích našeho hlavního města. Zatímco se pořadatelé v médiích tváří, jako by šlo o ušlechtilou zábavu po odpovědném rodinném životě toužících homosexuálů a leseb, ve skutečnosti se jedná o jeden velký mejdan, který "polibkem na rty", jak jsme ujišťováni, opravdu neskončí. Nu což, mezi heterosexuály je té chlípnosti a perverzity také požehnaně, nakonec není až tak důležité, kdo si to s kým po rychlo seznamce v jednom z mnoha pražských bordelů alias barů rozdá. Na celé věci je pikantní něco zcela jiného – tento homoerotický festival opět získal záštitu primátora Svobody, aspirujícího na kariérní růst v údajně konzervativní ODS. A vedení strany i její známé osobnosti k tomuto skandálu mlčí. Podporu Prague Pride též vyjádřila, vedle firmy Primeros, jíž pořádáním podobných akcí utěšeně roste zisk, i velvyslanectví USA, Nizozemska a Izraele. U těch prvních dvou to nepřekvapí – Obamova administrativa je známá svým levičáckým kulturním imperialismem a Nizozemsko patří mezi státy, v nichž pokrok došel tak daleko, že tu ke sňatku lze přistoupit i se sebou samým. Podpora festivalu však poněkud zaráží u Jeho Excelence Levyho, jenž jistě již v dětství slýchával příběh z tóry o jednom městě, v němž se po jistý čas pořádala Sodoma Pride, načež po něm zbyla pouhá sůl na březích Mrtvého moře. Akce, jež ve svém důsledku může přispět i k dalšímu šíření pohlavních chorob, má za svého hlavního mediálního partnera veřejnoprávní Českou televizi. Očekávám od ní, že výše uvedené akce bude vysílat v přímém přenosu, už kvůli těm menšinám, jež nemají přístup k placeným pornografickým kanálům. Věc je to ale příliš vážná na to, aby k její analýze stačila pouhá ironie. Politické a mediální zázemí poskytnuté této akci je důkazem toho, že zde nejde o pouhý mejdan osob s proti přirozeným sexuálním apetitem. V rok staré diskusi o Prague Pride uvedl Václav Klaus v život slovo, pro něž byl svými odpůrci posmíván, ale jež ukazuje na pravou podstatu problému. Tím slovem je, jak známo, homosexualismus. Homosexualista se od řadového homosexuála liší tím, že homosexuálem často vůbec není. Znám lidi s homosexuálními sklony, kteří s akcemi typu Prague Pride nesouhlasí, neboť i oni si uvědomují, že intimní oblast lidského života nepatří na veřejnost. A že nemá být, alespoň u valné většiny z nás, předmětem hrdosti. Homosexualista je ideolog, kterému homosexualita slouží jako beranidlo k celkové revoluční přeměně společnosti, vyžadující odstranění přirozených a ustálených norem lidského soužití. Homosexualismus je součástí politického projektu, kterým kulturní a společenská levice nahradila neúspěšné dílo klasického marxismu, až příliš soustředěného na sociální transformaci prováděnou hospodářskými prostředky. Do tohoto neomarxistického projektu patří vedle podpory "gay agendy" i selektivní podpora jiných menšin, multikulturalismus, ideologie genderu či environmentalismus, bojující za práva zvířat a omezení populačního růstu. Proto v Pochodu homosexuální hrdosti opět uvidíme aktivisty Antify, ProAltu, Strany zelených a podobných extremistických uskupení. Jednou z největších překážek k této zásadní přeměně společnosti je klasická rodina, založená na celoživotním a po všech stránkách plodném manželském svazku dvou osob nestejného pohlaví. Její postupná demontáž, spojená s přetržením mezigeneračních vazeb a zabráněním předávání moudrosti a rozumných návyků předků, úspěch takové revoluce značně usnadňuje. Jedním z nejúčinnějších prostředků, jak postavení rodiny ve společnosti oslabit, je svévolná změna její definice. A kdo se tomu postaví, toho přejede parní válec politické korektnosti a antidiskriminačního zákonodárství. Legitimizace homosexuálního životního stylu má zastřít skutečnost, že ze soužití osob stejného pohlaví rodina vzniknout nemůže. Proto si také nezaslouží žádného uznání ze strany státu, neboť společenské výsady, jež požívá manželství, neplynou z uznání hodnoty citového pouta, nýbrž z důvodu jeho potence k předávání života, jímž je zajišťována budoucnost dané národní či státní společnosti. Veřejní činitelé, kteří homosexuální životní styl podporují a staví jej na roveň manželství, tedy jednají proti základním zájmům společnosti, jíž mají sloužit. Hanba jim. LN, 13.8.2012 Michal Semín Autor je předseda Akce D. O. S. T. Opravdový holocaust a okoralé duše "Těšte se na opravdový holocaust" je již hezkou řádku let populárním heslem islámských demonstrací v západních velkoměstech, vedle podobných důmyslností jako "Svobodo, jdi do pekla", "Islám ovládne svět", "Usekávejte hlavy těm, kdo islám urážejí" nebo "Zabíjejte židy pro mír". Dlouho se nad nimi svět shovívavě usmíval jako na fantazii rozzlobených puberťáků, z níž jednoho dne vyrostou a stanou se normálními západními demokraty jako všechny předchozí generace imigrantů. Málokoho napadlo, že to tyto děti budou myslet ještě vážněji v dospělosti nebo že tento opravdový holocaust (ten předchozí se nepovedl) by se mohl nevztahovat na Židy (nenávist k nim je přece pochopitelná tradice chudých a utlačovaných), nýbrž tentokrát (nebo po několika staletích opět) na křesťany. Jejich perzekuce v islámských zemích dosahuje šíře a intenzity hrozící odstartovat největší humanitární katastrofu naší doby. Děje se tak – jako u tolika předchozích genocid a pogromů – za téměř totálního mediálního zatmění a mlčení politických a církevních institucí, s výjimkou několika specializovaných humanitárních organizací a jejich internetových stránek. Těmi nejaktivnějšími jsou dvě, obě nezávislé a financované ze soukromých příspěvků: The Gatestone Institute je zaměřený na "vzdělávání veřejnosti o událostech přehlížených hlavními médii a představujících hrozby naší individuální svobodě, svrchovanosti a svobodě slova". The Barnabas Fund je organizace nejen informativní, nýbrž i charitativní, pomáhající specificky křesťanům perzekvovaným v islámských zemích, odkud podává podrobné zprávy z první ruky. Pro jeho ředitele Patricka Sookhdea nejnaléhavější tragédií posledních několika měsíců je Sýrie, kam za poslední dva roky uprchl téměř milion (dvě třetiny) křesťanů z Iráku před masivní islámskou perzekucí probíhající pod nosem bezradně přihlížejících západních vojáků. Na ně a na jejich syrské souvěrce, jich jsou další dva miliony, se teď valí postupující povstání proti Asádovi, jehož režim křesťany chránil – alespoň v tom smyslu, že se choval tyransky ke všem "rovnoprávně", bez ohledu na náboženskou příslušnost. Povstalecké jednotky, které ovládli džihádisté a alkajdisté, křesťany vyhánějí po tisících, město po městě a vesnici po vesnici, jak je obsazují. Barnabas Fund má nejen zprávy přímo z míst, kde se tragédie dějí, má i síť kontaktů, jimiž postiženým na místě pomáhá – díky (zatím) vstřícné politice Asadovy armády, pod jejíž ochranu křesťané prchají. Syrští (a uprchlí iráčtí) křesťané uvázli ve šlamastice politické absurdity. Křesťanský západ fandí jejich pronásledovatelům proti jejich ochráncům, které zas podporuje bizarní kombinace Iránu, Ruska a Číny. A protože nejen džihádisté, nýbrž i část západního tisku označují křesťany za kolaboranty s Asádovým režimem, vítězství povstalců pro ně bude rozsudkem smrti. Ten podle hojně citovaného povstaleckého islámského klerika má vypadat takto: "roztrhat, rozsekat a hodit sežrat psům". Dalších deset milionů křesťanů (rovněž viněných z kolaborace s Mubarakem, sekularisty a levicí) vázne v Egyptě, kde vítězství Muslimského bratrstva v parlamentních i prezidentských volbách povzbudilo muslimy k otevřené perzekuci, přepadání a pálení kostelů, zabíjení kněží, únosy křesťanských dětí a násilné konverze a kde se každou chvíli čeká nastolení zákonů šarijá proměňujících křesťany v druhořadé občany platící muslimům extra daň a trestané za urážku islámu nebo pokus konvertovat muslima na křesťanství. To si podle posledních sondáží přeje přes 60 procent Egypťanů. Nový prezident Muhammad Morsi si sice do kamer potřásl rukou s křesťanskými duchovními, ale obavy křesťanů tím nerozptýlil. Trvalým politickým programem jeho Muslimského bratrstva je "Alláh je náš cíl, Korán je náš zákon, Prorok je náš vůdce, džihád je naše cesta a smrt v boji za Alláha je naše nejvyšší touha." V soudnictví se už objevují cíleně protikřesťanské rozsudky: Po křesťansko-muslimských šarvátkách způsobených dopravní zácpou bylo dvanáct křesťanů odsouzeno na doživotí, zatímco všichni zúčastnění muslimové byli žaloby zproštěni, třebaže poškodili více než padesát křesťanských obydlí, kanceláří a obchodů. Mezi odsouzenými je i křesťanský právník a parlamentní kandidát, před jehož domem se šarvátka odehrála – v jeho nepřítomnosti a bez jeho vědomí. Jeden křesťanský teenager byl odsouzen bez předložení důkazů ke třem letům vězení za údajnou urážku islámu na svém facebooku, třebaže jeho obhájci dokazovali, že neumí zacházet s počítačem a tudíž nemohl facebook používat. Za další urážku islámu v diskusi s muslimským kolegou byl odsouzen křesťanský učitel na šest let v soudním přelíčení, jemuž skandoval dvouapůltisícový dav. Za tři měsíce od konce března z Egypta uprchlo přes sto tisíc křesťanů a exodus pokračuje. Od března zostřená perzekuce byla vyprovokovaná – nebo posvěcená – prohlášením saúdského vrchního muftiho, že "je nutné zničit všechny kostely v oblasti". A zprávou, podle níž se nový prezident prořekl, že "provede druhé islámské dobytí Egypta a donutí křesťany konvertovat na islám nebo platit daň nebo emigrovat". Křesťanští duchovní volající o pomoc říkají "před sebou máme moře, za zády džihádisty". Jak širokou "oblast" měl vrchní mufti na mysli, si vysvětlují muslimové v různých zemích po svém. Severní Nigérii samopaly a kulomety ozbrojené muslimské jednotky Boko Haram prakticky pročistily od všeho křesťanského, když tamním křesťanům daly na vybranou zmizet do tří dnů nebo smrt. Poslední zbytky křesťanů jsou likvidovány v Mali a Severním Súdánu. Předseda americké Komise pro náboženskou svobodu odhaduje, že "křesťanství hrozí úplný zánik v Iráku, Afghánistánu a Egyptě". Další na stupínku jsou podle Komise Maledivy, Mauretánie, Irán, Somálsko, Jemen, Uzbekistán, Pákistán a Turecko, kde muslimské populační většiny nabírají na agresivitě. Ta sílí i v tradičně mírnějších zemích jako Indonésie a Malajsie. Útoky na křesťany se množí i od muslimských menšin v Kenyi, Thajsku a Filipínách. Celkem je ohroženo až 100 milionů křesťanů. Co může ten propastně neinformovaný svět dělat? Podle Patricka Sookhdea jsou nejakutnější – a nám kulturně nejbližší – Sýrie a Egypt. Tam navíc zatím Barnabas Fund působí a může na místě pomáhat. Jenže jak ještě dlouho a kam je evakuovat než Asadův režim padne a vládu převezmou džihádisté? Jde o tři miliony lidí, z toho desetitisíce sirotků. Barnabas Fund jedná s několika zeměmi, jednou z nich je prý Rumunsko, které má stovky opuštěných vesnic. O kolik takových sirotků by se dokázali postarat Češi? Přesně tuto otázku jsem položil české pobočce mezinárodní organizace, která má dobročinnost za svoje raison-d-être. Dopadl jsem takto: "Svízelné a neprůchozí díky legislativě našeho státu a Evropské unie a mezinárodních úmluv." "Jestliže jsme organizace nezávislá a sekulární, musím se vyjádřit k zásahu v této problematice negativně". "Nesmíme vstupovat na tenké pole náboženské války a měli bychom projevovat nestrannost." "Šíření vzdělání může pomoci v budoucnu a zmírnit či nedovolit vzniknout případnému konfliktu." A nakonec ještě "už mě zmáhá číst všechny maily o perzekuci křesťanů". "Češi mají okoralé duše," říká statečná a noblesní dáma Věra Jourová, která tu okoralost zažila na vlastní kůži. Omlouvá je možná jen to, že ona ta okoralost je celosvětová, od zatmělých médií, přes netečné vlády a církve, po Baracka Husseina Obamu, který spěchal novému egyptskému islamistickému prezidentovi popřát k vítězství. My z toho všeho možná pochopíme, jak mohlo dojít k tomu "nedokonalému" holocaustu a jak možná nedokážeme zabránit tomu "opravdovému". Většině lidí byl lhostejný, netýkal se jich, rušil je z pohody a nestrannosti. Až nakonec dorazil i na jejich práh a týkal se všech. Mnozí z těch, jimž lhostejný nebyl, si spočítali ty miliony a pokrčili rameny, že tolik se tak jako tak zachránit nedá. A pak tu bylo pár tisíc těch, kdo věřili, že stojí za to zachraňovat, co se dá, podle starého přísloví, že kdo zachrání jeden život, zachraňuje celý svět. Připomeňme si je. Nicholas Winton téměř sedm set českých dětí posledním vlakem z Prahy. Oskar Schindler svoji tisícovku. Irena Sendlerowa, s pomocí hrstky farářů, jeptišek a venkovských katolických rodin dva a půl tisíce dětí z varšavského ghetta. Španělský diplomat v Řecku pět tisíc španělským dialektem po čtyřech staletích ještě mluvících soluňských Židů. Kodaňští cyklisté svých osm tisíc židovských spoluobčanů zatarasením cesty německým kamionům než je rybáři stačili odvézt do Švédska. Bulharský král a pravoslavná církev 50.000 židovských spoluobčanů Hitlerovi nevydaných. Italské kláštery a vesnice 40.000 Židů italských a italský guvernér 30.000 francouzských v okupované Nice. Francouzský odboj, sekulární, katolický i protestantský 50.000. Raoul Wallenberg se třemi stovkami dobrovolníků 80.000 Židů maďarských. Všichni to dělali jako "svízelné a neprůchozí díky legislativě". Mnohým z nich podle této legislativy hrozil trest smrti. Kdysi před lety jsem se setkal s jednou Holanďankou, která zachránila několik desítek židovských dětí. Zeptal jsem se jí, proč riskovala život. Řekla toto: "Protože ve světě bez Židů nestojí za to žít." Co kdyby totéž platilo o světě bez křesťanů? Najde se tu ještě někdo s neokoralou duší, kdo by věděl, jak pomoci zachránit pár tisíc sirotků? Protože nemylme se, ono by nás to opět mohlo všechny jednou dostihnout. Bruselská džihádistická organizce "Sharia4Belgium" už Belgičanům radí, že když se jim islám nelíbí, ať se z Belgie vystěhují. A Belgie, to už je zatraceně blízko. Ostatně, hodlá-li džihád dobýt celý svět, brzy nebude se vystěhovat kam. Převzato z www.ceskapozice.cz Benjamin Kuras

Noviny – Dostali jsem od našich čtenářů. Názory redakce se nemusí vždy ztotožňovat s listy čtenářů. Strana 5 Parlament opětně ve zmatcích! Před několika měsíci jsem zde psal o situaci v australském parlamentu, který je od voleb v roce 2010 zablokovaný a v němž vládne labouristická strana už skoro dva roky jen díky podpoře zelených a trojice nezávislých poslanců. Tehdy jsem také popsal kouzelnický trik, který se povedl ministerské předsedkyni Julii Gillard, když její strana přemluvila liberála Petera Slippera k tomu, aby opustil svou stranu a stal se nezávislým. Lákadlem mu k tomu byla prestižní funkce předsedy sněmovny. Slipper neodolal a labouristé si tím pádem trochu vylepšili svou tenkou většinu v dolní komoře. Nedlouho nato se ale provalila aféra, když Petera Slippera obvinil člen jeho personálu a poradce James Ashby ze sexuálního harašení. Slipper byl proto v dubnu nucen prozatímně odstoupit ze své funkce, počítalo se ale s tím, že se do ní vrátí, jakmile se skončí předběžné soudní řízení či dojde ke smíru mezi oběma stranami. K očekávanému smíru ale nedošlo. Místo toho se konflikt zostřil a byly přitom zveřejněny textové zprávy, které předtím Slipper poslal Ashbymu, v nichž se neuctivě vyjadřuje o ženách, užívajíce přitom explicitních výrazů. Slipperova situace se tak během několika hodin stala těžko udržitelnou a vláda byla postavena před rozhodnutí, zda si ho má i nadále pěstovat a podporovat ho ve funkci předsedy. Problém byl ještě znásobený tím, že se labouristé v průběhu předcházejících týdnů neustále pouštěli do vůdce opozice Tonyho Abbotta, kterého se snažili vykreslit jako misogyna. Až do toho rezolutně vstoupila Abbottova manželka Margaret, která se normálně drží stranou politického dění. Ta pevně prohlásila, že její manžel žádným nepřítelem žen není, jak by také mohl být, když má doma kromě jí samotné ještě tři dcery? Dokonce i jejich rodinným miláčkem je prý fenka! Po této intervenci ukázal průzkum veřejného mínění obrat směrem ke liberálům o celá čtyři procenta, takže labouristům se tato strategie zřejmě nevyplatila. Labouristé totiž v poslední době získali poněkud na popularitě, kterou jim předtím silně nepopulární vůdkyně Gillard po dva roky ztrácela. Roli v tom hrála hlavně neuvážená slova, která do éteru vypustil ultra-konzervativní Alan Jones, moderátor radia 2GB. Ten po nedávné smrti otce ministerské předsedkyně prohlásil, že tento "zemřel hanbou", míníce hanbou nad tím, jak bídně si vede jeho dcera. Po této necitlivé poznámce se nejmocnější Australanky zastali i mnozí z řad jejích odpůrců, kteří Jonesova slova považovali za krajně nevhodná. Jones byl nakonec donucen k tomu se veřejně omluvit, i když tak neučinil příliš přesvědčivě. Stanice ztratila značný počet inzerentů a Jones navíc přišel i o mercedesa, kterého si sponzoři vyžádali zpět. Následná vlna sympatií potom poněkud pomohla jak ministerské předsedkyni, tak i labouristům. Slipperova nová aféra tak přišla liberálům vhod. Ti se 9. října večer rozhodli k tomu, že vyvolají hlasování o nedůvěře v předsedu parlamentu. Ministerská předsedkyně Gillard se rozhodla Slippera nadále podporovat, i když tím riskovala, že tento její postoj budou političtí komentátoři vnímat jako pokrytecký. Šlo se podle stranických linií, takže výsledek hlasování byl 70 : 69 ve prospěch Slippera. Ovšem, záhy nato vyšlo najevo, že aspoň dva z "nezávislých" volili pro něho jen proto, aby nebyla vláda v Parlamentu poražena – kdo by si také pod sebou řezal větev? Hned po skončení hlasování tito dva šli za Slipperem a rezolutně mu dali najevo, že musí nyní odstoupit sám, jinak že bude k tomu donucen. Slipper o několik minut později skutečně předstoupil před parlament, kde váhavě a chvílemi i plačtivě podal svou resignaci. Jeho dosavadní zástupkyně Anna Burke byla okamžitě zvolena do funkce předsedkyně parlamentu. Člověk by řekl, že celkovými vítězi této bitvy (i když ne války) by měli být liberálové. Ne tak docela. Tony Abbott dokázal skoro okamžitě znovu přesvědčit o tom, že má dost daleko do toho, aby se mohl považovat za dobrého a spolehlivého vůdce strany. Ve svém projevu předneseném nedlouho po Slipperově resignaci totiž mj. prohlásil, že "… vláda umírá hanbou". Za stávajících okolností by to jistě byla nepříliš vhodně volená slova i pro průměrně inteligentního politika. Však se do něho hned nato jeho odpůrkyně pustila velice tvrdě a nevybíravě. Podle jednoho z komentátorů rozkrájela Gillard Abbotta na kousky! Jsem opravdu zvědav na to, jak se bude situace dále vyvíjet. Vláda bude nyní záviset na "nezávislém" Slipperovi. Kdyby ten se rozhodl resignovat z parlamentu, znamenalo by to asi okamžité volby. Navíc je zde nadále nevyřešená a neustále se prohlubující kauza poslance Craiga Thomsona, jehož vydání soudu kvůli údajnému zpronevěření fondů ve výši asi půl miliónu dolarů je na spadnutí. Jeho pád by znamenal totéž: volby. Kdo by se ale v takových volbách utkal, ať už k nim dojde za měsíc, či až za rok, kdy k nim už bude muset dojít v každém případě? Julia Gillard proti Tony Abbottovi? Tak nějak si to nemyslím. Aspoň jeden z nich bude nejspíš chybět, možná oba. Recyklovaný Kevin Rudd (kterého Gillard vypíchla) proti Abbottovi? Spíš také ne. Pokud by se měl vrátit Rudd, liberálové by asi také udělali změnu ve vedení strany a dosadili do vedení mnohem uhlazenějšího a mezi voliči populárnějšího Turnbulla. Takže Kevin Rudd proti Malcolmu Turnbullovi? Sázkařem sice nejsem, na toho posledního černého koně bych si ale skoro možná docela i vsadil! Voyen Koreis f NÁSLEDKY ARABSKÉHO JARA A OSTUDNÝCH VOLEB ! Jenom absolutní blbec, anebo nepřítel civilizace, se mohl radovat, když na severoafrickém území a později i na Středním Východu začalo tak zvané "arabské jaro" ! Název zrovna tak zavádějící, jako kdysi, před lety se zahraniční tisk radoval z Pražského Jara. Ani to nebylo to pravé, ořechové, jenom to tehdy byl malý, vnitrostranický boj, který byl ovšem zahlušen sovětskou invazí, protože soudruzi z Moskvy a Pankowa, nevěřili (právem), že učinkující "lidské tváře" by dokázaly proti vůli národa uvést politickou situaci opět do běžných, bolševických kolejí. Jistě, Brežněv a spol. v tomto měli pravdu, proto se jim na další čtvrtstoletí podařilo přivést vzpurnou kolonii do svého chlívka ! Právě proto ale, není k uvěření, že současné "světové demokracie", obdařené výkonnými zpravodajskými službami, historickou zkušeností a praxí z několika válek proti novému, světovému nepříteli, jsou tak slepé, hluché a blbé ! Ano, s rozpadem Sovětského Svazu, zmizelo světové nebezpečí komunismu, i když rudá Čína je den ode dne silnější, ale tam jde spíše o ekonomickou světovou nadvládu, nežli politickou, i když tamnější komunisté jsou toho nejhoršího zrna. Současný světový nepřítel a nebezpečí, je ISLAM ! Nepíši militantní Islam, tak jako to píší naše media a říkají naši politici, ale Islam, jako celek, jako vymytí primitivních mozků, jako nenávist ke komukoliv, kdo nevěří v Quoran (Korán) a kdo podle nich už tím uráží Allaha a jeho proroka Mohameda. Totiž, nelze na jedné straně tvrdit, že osoba věří a následuje Korán a současně předstírat, že je to"moderátní" muslim. To samo o sobě si protiřečí ! Takže, když současná americká vláda i vlády zemí Evropské unie pokrytecky uvítaly začátek onoho "arabského jara", musely si být vědomy toho, že to není důvod k demokratizaci těchto zemí, ke svržení "diktátorů" (se kterými se v mnohém případě po půl století kamarádily, vítaly je, kšeftovaly s nimi), ale představitelé těchto vlád doufali, že s novými, revolučními skupinami uzavřou nové, výhodnější obchody, při čemž budou zapomenuty dluhy z časů předešlých, (Francie - Libye) ! Když se v Austrálii před příchodem horkého leta vypaluje kus buše, je to prevence proti požárům později. Když ovšem začaly revoluční nepokoje v Maroku, Tunisu, v Libyi a Egyptu, bylo každému jasné, že "hasiči" to nezvládli a u moci je žhář ! At už ten žhář byl původně z Al Qaidy, či z jiné, podobné svinské organizace, nositelem se stal Muslim Brotherhood, tedy Muslimské Bratrstvo. Když opomenu komentovat dění v Libyi, kde Muamar Ghadaffi vládl už od času svržení krále Idrise, po celou dobu poskytoval VŠEM terroristickým organizacím výcvikové prostory a zásoboval je československým Semtexem, v posledních letech , po tom, když na něj president Reagan poslal trestnou, bombardovací výpravu, byl ale tichoučký, jako koroptvička na mezi, ba dokonce se snažil dostat zpět, do civilizace. Proto bylo jeho "svržení" a následná smrt i ostatní události tam, dost nepřirozené a asi až po letech se další generace (kterou už to těžko bude zajímat) dozví pravé důvody. Největší dopad tohoto všeho je na největší zemi v této oblasti - Egyptu. Tam byl potupně svržen president Mubarak (mimochodem, ještě za později zavražděného presidenta Sadata Muslimským bratrstvem, po němž se stal M. presidentem sám), byl Mubarak pilotem bombardovacího Tupoleva egyptského letectva a měl štěstí, že jeho letoun byl zničený izraelským náletem v Yom Kippurské válce, nežli do něho mohl Mubarak sednout ! Dílem tedy - po velké slávě v našem západním tisku, si "lid" Egypta zvolil novou vládu, v čele s Muslimským bratrem ,Mohamed Morsim. Ten, který se tvářil jako "moderátní", okamžitě začal přehlížet pašování zbraní (raket) do Gazy, kde jenom terroristická organizace Hamas čekala na výsledky amerických voleb ! Přestože Hamas a další vražedná banda Al Axa stříleli podomácku dělané rakety do Izraele, čekali až doted a pak začali používat "dalekonosné" rakety iránské, anebo sudánské výroby, které dosáhnou až daleko do Izraele. Dnes prvně zasáhli i (civilní) cíle v Jeruzalemu. Jejich oficielním tvrzením, že jako důvod k znásobení raketových útoků na stát Izrael, je poprava (náš přitroublý, australský tisk píše - assassination) šéfa terroristických oddílů Hamasu - Ahmeda al-Jaabari, kterého poslalo k "72 pannám" řízenou střelou izraelské letectvo (IAF). Ne, není to pravda, použili toho jenom jako záminku, jakkoliv je to bolelo ! Pravým důvodem je, že vědi, že Židé jsou na frontě sami, že "znovuzvolený" Barack Hussein Obama a jeho administrativa Democratic Party, není zárukou bezpečnosti Izraele, jako to bylo doposavade s každým, pořádným americkým presidentem. Přeze všechny zvučné kecy jeho administrativy, blýskání se Hilary Clinton, Židé v Izraeli ví, že nesmí povolit a oni mají heslo : "Už nikdy více !" - tedy už nikdy nepůjdou na popravu, jako o Holocaustu ! A to platí nejen na domácí frontě, kdy se na hranicích s Gazou shromaždují desítky tanků Merkava (asi pojedou do Gazy vyorat pár halal brambor !), ale když není spoleh na tradiční spojence, "turisté" z IAF asi zaletí i preventivně do Persie s nějakými "dárky" a vylepšením místního nukleárního výzkumu. Podobný dárek už před lety přivezli strejdovi Saddamovi - kupodivu stejného jmena - Husseinovi ! Není to podobnost čistě náhodná ? Takže, opět jsem si dovolil zveřejnit svůj názor v Novinách (čekám výhružný a poučný dopis od českého fašouna) a tak jako všichni čtenáři denního australského tisku čekám na "neutrální" popis dalších událostí ! Podotýkám, že nejsem Žid, ale plně stojím na židovské straně a držím palce státu Izrael . Shalom ! Psáno L.P. 17. listopadu 2012. Sven F. REHULKA , Miranda, NSW i Nadává žena na dceru: "To je dneska mládež, v šestnácti se tahá každej večer s někým jiným po diskotékách a že má její máma dneska třicátý narozeniny, na to ani nevzpomene..." Mezi podnikatelskou elitou se baví dvě ženy: "Můj manžel se stal mou zásluhou milionářem!" "Nepovídejte, a čím byl předtím?" "Multimilionářem." Pesimista vidí v tunelu tmu. Optimista vidí světlo na konci tunelu. Realista vidí světla vlaku. Strojvůdce vidí tři debily na kolejích. e ? f Recepis No.348 Exotická pěna s mangem Na 4 porce potřebujete: 2 manga, 300 ml smetany ke šlehání, 1 lžíci cukru krupice, exotické ovoce (papája, banány, mučenka…), na žloutkový krém 100 ml smetany (33 % tuku), 2 lžíce cukru, 1 sáček vanilkového cukru, 3 žloutky, lžičku mouky, 2 plátky želatiny. Nejprve připravte žloutkový krém. Žloutky rozkvedlejte ve smetaně, přidejte cukr, vanilkový cukr, mouku a plátky želatiny. Zahřejte na plotně, a když krém zhoustne, odstavte ho a nechte zchladnout. Poté ho smíchejte s rozmixovanou mangovou dření a vyšlehanou smetanou. Do skleničky navrstvěte nejprve ovoce, poté mangový krém. Dozdobte dle nálady, nechte v lednici vychladit a podávejte! p

Noviny –.Zajímavosti a drby 6 Strana 6 Zakažte limonádu! O nutnosti limonádové prohibice Jan Nepomuk Albert Berwid Buquoy Já bych nic nepodceňoval. V roce 1674 si Angličan T. Willis všiml sladké chuti diabetické moči. Zde názorně vidíte, co všechno lidé v zájmu vědy neochutnají. Jeho následovníci rovněž holdovali pití čůránek a vymysleli inzulín. Poslední dobou jsou naše masmédia přeplněna polemikami na téma prohibice vysoce procentního alkoholu. Děje se tak neprávem. Taková limonáda může být daleko nebezpečnějším produktem. Podívejme se na tento vysoce rafinovaný produkt zblízka. Kde kdo již hanebně ztroskotal nehorázným pitím limonády. Je tedy nutné k tomuto problému zaujmout stanovisko a zvolat do světa: Zakažte limonádu! Protože islámské náboženství pití alkoholu zapovídá, není tedy divu, že největší množství onemocnění cukrovkou se vyskytuje právě tam, kde se napájí obyvatelstvo limonádou od rána do večera. Největší spotřebu tohoto vražedného moku na světě mají Spojené arabské emiráty se zdrcující statistikou: 19,5% onemocnění cukrovkou. To znamená, že je tam skoro každý pátý Arab obětí diabetis. Následuje Saudská Arábie s 16,7% a třetí místo na světovém žebříčku zaujímá Kuvajt = 14,4%. Z tohoto začarovaného kruhu je možné se vymotat pouze zavedením přísné limonádové prohibice. Nahradit limonádový cukr v těchto končinách umělým sladidlem není možné, neboť při tamních extremních teplotách a stávajících klimatických podmínkách by to znamenalo – řídká stolice neboli permanentní průjmy. Je možné tedy jednat pouze podle hesla: „Zakažte limonádu!“ Problematiku „limonáda“ versus „tvrdý alkohol“ ztvárnilo Československo již v 60. letech filmovou satirou „Limonádový Joe“ (1964). Satirický gag jenž provází filmovou scenérii by se dal zredukovat na jedinou větu: Souboj limonády (kolaloka) s alkoholem (whiskey) je pouze soubojem čerta s ďáblem. Transparentní násilí se nachází na obou stranách satirického problému. Pistolníci tasí své zbraně k ochraně jak limonády, tak alkoholu. Vycházíme-li v ČR se součtem mrtvých požitím alkoholu (metanol) a požitím limonád (cukr) v tomto roce 2012, vychází nám to následovně: 24 nebožtíků = alkohol + 850 nebožtíků = cukr. Limonády jsou tedy daleko rizikovějším faktorem než alkohol a dokonce než kouření: Chraňte naše občany! Vyhlaste limonádovou prohibici! Zakažte limonádu! CITRON do mrazáku V žádném případě to neberte jako lékařskou pomoc, ale pokud to pomůže jen jediné osobě, bude to stát za to. Mnoho profesionálů v restauracích používá nebo konzumuje citron a je možné používat jej tak, aby nic nevyšlo nazmar. Jak můžete využít celý citron bez odpadu? Jednoduše .. dejte umytý citron do mrazícího boxu lednice. Jakmile je citron zmrzlý, celý citrón nastrouhejte (není potřeba loupat) a posypte jim vaše potraviny. Posypte whisky, vína, zeleninový salát, zmrzlinu, polévky, nudle, špagety, omáčky, rýži, suši, rybí pokrmy - cokoliv. Všechny potraviny budou mít nečekaně nádhernou chuť, něco, co jste možná nikdy předtím neochutnali. S největší pravděpodobností si jen myslíte, že citronové šťávy mají mnoho vitaminu C. To už není úplná pravda. Co je hlavní výhodou použití celého citronu kromě zabránění jeho plýtváním a přidávání nové chuti? Citrónové slupky obsahují 5 až 10krát více vitamínů než samotná citrónová šťáva. Ano, to je to, co je plýtvání, ale od této chvíle tento jednoduchý postup zamrznutí celého citronu pomůže zkonzumovat všechny živiny a ještě mnohem zdravěji. Je také dobré, že citrónové kůry jsou schopny z těla odstranit zdravotně závadné toxické prvky. Takže dejte citron do mrazáku a pak každý den s ním posypejte svá jídla. Je to klíč k tomu, aby byly vaše potraviny chutnější, a vy budete žít zdravěji a déle! To je tajemství citronu! Lepší pozdě než nikdy! Překvapující výhody citrónu: citron (citrus) je zázračný produkt, zabíjí rakovinné buňky. Je 10.000krát silnější než chemoterapie. Proč o tom nevíte? Protože laboratoře mají zájem dělat syntetickou verzi, která jim přinese obrovské zisky. Nyní můžete pomoci příteli v nouzi tím, že mu dáte vědět, že citrónová šťáva je prospěšná v prevenci onemocnění. Jeho chuť je příjemná a nepřináší strašlivé účinky chemoterapie. Kolik lidí zbytečně zemře při tomto přísně střeženém tajemství jen proto, aby nedošlo k ohrožení multimilionářských velkých společnosti? Jak víte, jsou známy citrónovníky s více odrůdami citronů a limetek. Můžete jíst ovoce různými způsoby: můžete jíst řízky, džusy, připravené nápoje, sorbety, pečivo, atd. Má mnoho ctností, ale nejzajímavější je efekt, vyvolán u cyst a nádorů. Tato rostlina je osvědčeným lékem proti rakovině všech typů. Někteří říkají, že je velmi užitečný ve všech variantách rakoviny a je považován i jako antimikrobiální spektrum proti bakteriálním infekcím a plísním, účinný proti vnitřním parazitům a červům, reguluje krevní tlak, který je příliš vysoký, je antidepresivem, bojuje proti stresu a nervovým poruchám. Zdroj těchto informací je fascinující: pochází od jednoho z největších výrobců léků na světě, který říká, že po více než 20 laboratorních testech od roku 1970 extrakty ukázaly, že ničí zhoubné buňky ve 12 druzích rakoviny, včetně rakoviny tlustého střeva, prsu, prostaty, plic a slinivky břišní. Sloučeniny tohoto stromu ukázaly 10000krát lepší výsledky než produkty Adriamycin, drog běžně používané v chemoterapii na celém světě, který zpomaluje růst nádorových buněk. A co je ještě více udivující: tento typ léčby s extraktem z citronu pouze ničí zhoubné rakovinné buňky a nemá vliv na zdravé buňky. Autor neznám, došlo emailem. Dokáží lidé předvídat budoucnost? Autor: Michal Andrle Pocit, že víte, co se v následujícím okamžiku stane, zná asi každý z nás. Z vědeckého hlediska by však mělo jít při předpovídání budoucnosti přinejlepším o šťastnou náhodu. Je tomu však opravdu tak? Američtí vědci, kteří tento jev pečlivě zkoumali, se domnívají, že tento jev může souviset s doposud nerozpoznanými přírodními zákonitostmi. Každý vědec, který začne zkoumat tak zvláštní jev, jakým předpovídání budoucnosti bezesporu je, musí očekávat velmi tvrdou kritiku své vědecké metodologie. Něco takového totiž odporuje všem doposud známým vědeckým principům. Hozenou rukavici zdvihla Julia Mossbridgeová z Northwestern University v Evanstonu ve státě Illinois. V sérii experimentů, během nichž se snažili odfiltrovat všechny potenciální „nápovědy“, se jim stále objevoval jev, který nazvali „anomální anticipační aktivita“. Tímto termínem označují schopnost zkoumaných subjektů poměrně přesně předpovědět děje v blízké budoucnosti. „Zatím to neumíme vysvětlit prostřednictvím současného stavu znalostí o tom, jak biologie funguje. Jako smysluplné se jeví vysvětlení prostřednictvím současných poznatků kvantové biologie,“ vysvětluje Mossbridgeová. K Zemi se blíží kometa, má být jasnější než Měsíc 29. října 2012 PRAHA - K Zemi se blíží kometa, která podle některých astronomů bude tak jasná, že ji bude možné sledovat i na denní obloze. Nejblíže Slunci bude procházet příští rok 28. listopadu 2013. Astronomka Jana Tichá z jihočeské observatoře na Kleti, která se specializuje na pozorování planetek a komet, ale varuje před přílišným optimismem, protože astronomové mají k dispozici zatím jen málo dat. "Máme mnoho příkladů, kdy předem vychválená a vybájená kometa zdaleka nenaplnila prvotní očekávání," uvedla Tichá s tím, že kometa, až se přiblíží ke Slunci, se může rozpadnout. Někteří astronomové ale už nyní soudí, že kometa by mohla v blízkosti Slunce v maximu své jasnosti dosáhnout -6 až - 10 magnitudy, nebo dokonce až -13 magnitudy. Má mít také dosud nejdelší pozorovaný prachový ohon. Nejjasnější těleso na noční obloze, kterým je Měsíc, má v úplňku -12,6 magnitudy, po něm následující planeta Venuše -4,3 magnitudy. Čím nižší je číslo, tím je větší jasnost či hvězdná velikost. Kometa dostala označení C/2012 S1 (ISON). Nedostala tedy jméno objevitelů, jak je to tradiční, se zkratku projektu - ISON. Komunisté chystají sjezd. Peking zakázal lidem stěžovat si PEKING - Sledovat zahraniční zprávy v televizi ve fitness centru. Navštívit koncert pod otevřeným nebem. Psát domácí úkoly po internetu. Koupit si nůž v supermarketu. Naobědvat se u stánku na ulici. Zúčastnit se maratonu. Stěžovat si. To všechno jsou aktivity, které jsou zapovězené v čínské metropoli Pekingu před 18. sjezdem komunistické strany, na němž je očekávána generační výměna stranických vůdců, píše list The Los Angeles Times. Úřady nicméně přicházejí s těmito opatřeními, je-li jejich cílem zabránit skandálu, "s křížkem po funuse". Za poslední rok totiž čínské vedení zažilo pořádnou dávku nechtěné pozornosti. V posledních měsících byla kupříkladu usvědčena z vraždy manželka někdejšího člena stranického politbyra Po Si-laje. Poradce prezidenta Chu Ťin-tchaa musel odstoupit kvůli autonehodě svého syna, jenž boural ve ferrari se dvěma obnaženými ženami na sedadlech spolujezdců. A předpokládaný budoucí čínský prezident Si Ťin-pching se na 17 dní ztratil z očí veřejnosti, aniž dosud cokoli vysvětlil. CTK Korejci mají problém: podvedení Američané po nich chtějí miliardy Majitelé automobilů Hyundai a Kia ve Spojených státech žalují výrobce kvůli chybným údajům o spotřebě pohonných hmot. Požadují odškodné 775 milionů dolarů (zhruba 15,5 miliardy Kč). Informovala o tom dnes agentura Reuters. Největší jihokorejská automobilka Hyundai Motor a její sesterská společnost Kia Motors v pátek přiznaly, že u více než milionu vozů ve Spojených státech a Kanadě chybně uvedly příliš nízkou spotřebu. Slíbily zákazníkům finanční kompenzace za vyšší náklady na pohonné hmoty. Podle odhadu ratingové agentury Moody\'s Investors Service budou tyto kompenzace automobilky stát 100 milionů dolarů ročně. Žaloba však takovéto kompenzace považuje za nedostatečné a požaduje další peníze jako odškodné za sníženou hodnotu automobilů. Mluvčí společnosti Hyundai se k žalobě odmítl vyjádřit. Akcie obou automobilek po zprávě o chybných údajích o spotřebě prudce oslabily. Investoři se bojí, že toto fiasko poškodí reputaci obou firem a povede k zastavení desetiletého růstu prodeje jejich vozů na americkém trhu. Automobilky, které v nedávné reklamní kampani vychvalovaly úspornost svých vozů, uvedly, že chybné údaje o spotřebě byly důsledkem procedurálních chyb při testování v Jižní Koreji. Hyundai a Kia tvoří pátého největšího producenta automobilů na světě. Automobilky byly dříve považovány za výrobce levných vozů s nezajímavým designem. V posledních letech však zapracovaly na designu i kvalitě, a začaly tak výrazně zvyšovat prodej svých vozů. Hyundai v listopadu 2008 oficiálně zahájil sériovou produkci osobních aut v Nošovicích na Frýdecko-Místecku. Kia spustila v prosinci 2007 sériovou výrobu osobních vozů u slovenské Žiliny. CTK Znáte vaši krevní skupinu? V Japonsku rozhoduje o kariéře Máte krevní skupinu A, B, 0 nebo AB? A záleží na tom? V Japonsku ano, protože je tu široce rozšířené přesvědčení, že povaha člověka souvisí s jeho krevní skupinou. Co za touto vírou stojí? Krev je jedna z věcí, která spojuje celou lidskou rasu, ale spousta z nás o tom, jakou má krevní skupinu, nijak zvlášť nepřemýšlí, pokud tedy nepotřebuje transfuzi. V Japonsku má ale krevní skupina velké dopady na život, práci i lásku. Na jejím základě se posuzuje temperament a osobnost. „Jakou máte krevní skupinu?“ je často klíčovou otázkou při čemkoli od seznamování až po ucházení se o místo. Podle všeobecného přesvědčení jsou lidé s krví skupiny A citliví perfekcionisté a dobří týmoví hráči, ale přehnaně úzkostliví. Skupina 0 má pověst osob zvědavých a velkorysých, ale tvrdohlavých. Skupina AB je umělecká, ale záhadná a nevyzpytatelná, a skupina B sdružuje lidi veselé, ale excentrické, individualistické a sobecké. Zhruba 40 procent obyvatel Japonska má krev skupiny A, 30 procent má skupinu 0, 20 procent skupinu B a zbylých deset procent je skupina AB. Krevní skupiny v Japonsku generují byznys Čtyři knihy, které popisují vlastnosti jednotlivých krevních skupin, se v zemi staly velkou vydavatelskou senzací a prodalo se jich více než pět milionů výtisků. Ranní televizní bloky, stejně jako noviny či časopisy, často zveřejňují horoskopy pro jednotlivé krevní skupiny a probírají vztahovou kompatibilitu. Mnoho seznamovacích služeb staví na krevních skupinách a také v oblíbených kreslených komiksech anime či počítačových hrách bývá zmínka o krevní skupině postav. Vzkvétá také celý průmysl uzpůsobených výrobků od

Noviny –.Zajímavosti a drby 7 Strana 7 nealkoholických nápojů přes žvýkačky, soli do koupele až po kondomy pro jednotlivé krevní skupiny. Krevní skupina slouží i jako výmluva politikům Krevní skupiny, či přesněji krevní typy, jsou přitom jednoduše určeny proteiny v krvi. Ačkoli se vědci pravidelně snaží všeobecně zažitou víru v související povahové vlastnosti rozbít, v Japonsku se jim to příliš nedaří. Jednou z často zmiňovaných příčin je relativně jednotná a homogenní japonská společnost, kde krevní skupiny nabízejí jednoduchý rámec, jak lidi rozdělit do snadno rozpoznatelných skupin. „Být stejný je v japonské společnosti považováno za dobré,“ řekl tlumočník Čije Kobajaši. „Ale užíváme si hledání malých rozdílů, které lidi odlišují. Na druhou stranu to ale může vést k říkání ošklivých věcí o menšinových skupinách B a AB.“ V červenci 2011 rezignoval vládní ministr pro rekonstrukci Rjú Macumoto poté, co byl kritizován za necitlivé poznámky. Vinu svedl na svou krevní skupinu. „Rád bych se omluvil za urážku lidí v oblastech postižených zemětřesením. Myslím, že jsem byl emočně blízko obětem, ale nenašel jsem správná slova a mé poznámky byly příliš tvrdé. Mám krevní skupinu B, což znamená, že jsem nedůtklivý a zbrklý.“ S krevními skupinami experimentovali i nacisté Systém krevních skupin objevil teprve v roce 1901 rakouský vědec Karl Landsteiner. Jeho práce, za niž získal Nobelovu cenu, umožnila identifikaci různých krevních skupin a otevřela tak cestu pro bezpečné provádění transfuzí. V meziválečných letech se ovšem jeho výzkum stal oporou pro teoretiky na poli eugeniky a nacisté ho zneužili k prohloubení svých idejí rasové nadřazenosti. Ve 30. letech se ho chopila také japonská militaristická vláda, aby lépe cvičila vojáky, a během druhé světové války údajně císařská armáda vytvářela bojové skupiny podle krevních typů. Víra v odlišnosti povah podle krevních skupin se v současnosti v Japonsku projevuje mnoha nezvyklými způsoby. Ženský softbalový tým, který pro Japonsko vybojoval zlato na olympijských hrách v Pekingu v roce 2008, údajně využil krevních skupin k uzpůsobení tréninku pro každou z hráček. Některé místní školky přijaly metody výuky dětí podle krevních skupin a dokonce i velké firmy údajně na jejich základě rozhodují o přidělování úkolů či postů. V roce 1990 list Asahi Daily napsal, že firma Mitsubishi Electronics oznámila vytvoření týmu složeného výhradně ze zaměstnanců s krví skupiny AB s ohledem na jejich „schopnost plánovat“. CTK Největší přehmaty a skandály světových médií v posledních letech Londýn/Praha - Výběr mediálních skandálů, které v posledních 30 letech způsobilo lživé či nepřesné zpravodajství, nebo neprofesionální chování novinářů: Duben 1981 - Autorka The Washington Post Janet Cooková přiznala, že si kompletně vymyslela příběh o osmiletém Jimmym závislém na heroinu, za který dostala Pulitzerovu cenu. Srpen 1984 - Německý týdeník Stern zveřejnil zfalšovaný deník nacistického vůdce Adolfa Hitlera. Falešný deník poskytl Sternu jeho někdejší spolupracovník Gerd Heidemann, který údajně za materiál inkasoval od týdeníku asi 600.000 dolarů. Únor 1993 - Americká stanice NBC News přiznala, že v pořadu Dateline NBC použila výbušniny a hořlaviny, aby zvýraznila nebezpečí samovznícení nákladních aut General Motors při dopravní nehodě. Květen 1998 - Reportér amerického časopisu New Republic Stephen Glass byl konkurenčním magazínem Forbes usvědčen, že si kompletně vymyslel příběh patnáctiletého hackera, který naboural systém velkého podniku, jenž mu následně nabídl práci. Červenec 1998 - Televizní stanice CNN se omluvila Pentagonu za reportáž, podle které armáda USA údajně používala v průběhu války ve Vietnamu proti dezertérům nervový plyn. Květen 2000 - Vydavatelství Süddeutsche Zeitung propustilo šéfy přílohy, kteří v magazínu publikovali vymyšlené rozhovory hollywoodského spolupracovníka Toma Kummera. Ten přinesl například interview se Sharon Stoneovou či Ivanou Trumpovou. Duben 2003 - Britská televizní stanice Sky News přiznala, že reportáž natočená Jamesem Forlongem, v níž stál na ponorce Splendid v momentu, kdy odpalovala raketu na Irák, byla fotomontáží. Forlong, který byl nucen odejít, později spáchal sebevraždu. Květen 2003 - Reportér The New York Times Jayson Blair rezignoval na základě prokázaného obvinění, že si vymýšlel citáty a detaily v nejméně 36 svých článcích. V důsledku skandálu pak rezignovali i dva vedoucí pracovníci listu Howell Raines a Gerald Boyd. Leden 2004 - Redakce USA Today oznámila, že reportér Jack Kelley byl vyhozen pro falšování svých textů. Autor, který byl v minulosti adeptem Pulitzerovy ceny, obvinění odmítl. Kvůli skandálu odstoupila šéfredaktorka listu Karen Jurgensenová. Leden 2004 - Šéf BBC Gavyn Davies rezignoval na základě zprávy soudce Briana Huttona. Podle něj BBC neměla dostatečně podložené informace o tom, že britská vláda zveličovala nebezpečí iráckých zbraní hromadného ničení, aby ospravedlnila válku. Září 2004 - Televize CBS se omluvila za to, že v pořadu zkoumajícím působení prezidenta George Bushe v Národní gardě v době vietnamské války použila dokumenty, u nichž si nebyla jistá pravostí. Na základě vyšetřování přišli o práci čtyři novináři. Květen 2005 - Týdeník Newsweek stornoval článek o údajném znesvěcení islámské svaté knihy - koránu - v zajateckém táboře na Guantánamu. Článek, který vyvolal protesty v islámských zemích, se zřejmě zakládal na svědectví zdroje, který se mohl mýlit. Srpen 2006 - V Británii vypukl skandál v kauze odposlouchávání telefonů celebrit, politiků a obětí trestných činů tamním bulvárním nedělníkem News of the World (NoW). Na základě toho o funkci přišlo několik vedoucích pracovníků i uplácených policistů. Loni vydavatel a mediální magnát Rupert Murchoch uzavřel existenci NoW. Listopad 2012 - Nepravdivé obvinění bývalého konzervativního politika ze zneužívání dětí se stalo osudným pro generálního ředitele BBC George Entwistlea, který kvůli aféře odstoupil. Pověst BBC utrpěla také po říjnovém provalení aféry kolem údajné pedofilie jejího někdejšího moderátora Jimmyho Savilea. Autor: ČTK Naše státní vlajka je plagiátem filipínské standarty Jan Nepomuk Albert Berwid Buquoy Skutečně svobodným a nezávislým státem jsme teprve od roku 1993. Horor, který se odehrával v letech 1918 - 1993 je třeba definovat ve smyslu Winstona Churchilla alias “krev, slzy a pot...“. Coby očistec a absolutní trest boží je nutné pohlížet na státní útvary typu “Protektorát Čechy a Morava“, tak jako komunistické Československo v letech 1948 - 1990. Snad není rovněž na škodu upozornění, že naší státní vlajku nám v roce 1920 vnutila Francie pod hrozbou násilí! V letech 1918 - 1938 jsme totiž byli francouzským protektorátem... Na rozdíl od Slovenska nám připadla bývalá československá vlajka. Ovšem i ona má svou legendu vzniku. Oficiální propaganda nám jí mlčky demonstrovala jako standartu, jenž existuje již od doby vzniku ČSR, tedy od 28.10. 1918. Tato hypotéze neodpovídá historické skutečnosti. Naší původní vlajkou měla být dnešní vlajka Polska. Pro onen červeno- bílý prapor se rozhodli tehdejší naši reprezentanti nově vzniklého státu. Francouzská vláda nám dané rozhodnutí zakázala a nařídila trikoloru ve které musí být zastoupeny barvy francouzské republiky: červená, bílá a modrá. Ano, naše vlajka (1918 - 1919) byla v červenci 1919 přidělena jako oficiální standarta Polsku. Státním praporem polské republiky se naše vlajka stala dnem 01.08. 1919. Francouzi nám nařídili vyhotovit trikoloru podle návrhu styčného amerického zpravodajského důstojníka mezi USA a francouzskou Deuxiéme Bureau, člena Sokola Josepha Knedelhanse. Oficiální legenda uvádí: Vynálezcem trikolorního praporu ČSR byl čecho-američan Josef Knedelhans. Tento prapor prý vlál z balkonu hotelu Plaza Hotel v New Yorku při příjezdu presidenta T.G. Masaryka dne 25.05. 1918... Vyhotovením nové československé standarty byli pověřeni dva umělci Jaroslav Jareš a Jaroslav Kursa. Ty se s vyhotovením prototypu moc nebabrali. Jako základ si vzali původní československou vlajku (nyní už polskou) a místo filipínského bílého klínu se sluncem tam šoupli modrý klín - a bylo to. Jareš nechal modrý klín sahat jen do 1/3 vlajkového prostoru. Naproti tomu Kursa obšlehl veškeré rozměry filipínské standarty na 100% a protáhl klín podle Filipínců skoro až do středu standarty. Francouzským generálům z tzv. “druhého oddělení“ vojenské mise v Milovicích se to moc líbilo. Kursova předloha prošla. Parlament jí schválil 30.03. 1920. Anyway, jak říkají naši anglo-američtí přátelé. Přesto by mě jako bývalého britského zpravodajského důstojníka zajímalo, pakliže nám jako Čechům (na rozdíl od Slováků) zbyl padělaný filipínský prapor, vnucený nám tehdejší pařížskou vládou a podle francouzského generála Spirého se v modrém jedná o „Slovensko“, tak co s tím klínem, když už k nám od roku 1993 Slovensko nepatří? Nebylo by na čase opět padělat nějakou jinou vlajku, abychom se z tohoto dilematu nějak vymotali? Velký skandál! OVM Speciál v Hradci Králové ukázaly, že celý projekt je podvod Pan Moravec zapomíná, že ještě žijí pamětníci někdejší Československé socialistické televize, řízené politbyrem KSČ. Cenzura osob, cenzura témat, cenzura myšlenek, cenzura slov. Jinak by nemohl praktiky ČST tak okatě opakovat. Vím, o čem mluvím. Byl jsem přímým účastníkem živého vysílání OVM. Přítomnost v publiku na Otázkách Václava Moravce Speciál je přísně kontrolována. Nejprve je třeba se registrovat na webu ČT24. Registrační formulář vás řádně prolustruje: věk, zaměstnání, politické názory, politická příslušnost. Někdo zodpovědný pak rozhodne, zda vás do vysílání pustí nebo ne. Jste-li vybrán, dostanete možnost položit emailem otázku. Otázky jsou přesety přes síto a jsou předem vybrány pouze takové, které jsou pro vybrané hosty na pódiu vhodné. Žádné kontroverzní otázky, které by mohly přivést moderátora nebo účinkující do rozpaků, se netrpí. Otázky mají pozvaní hosté předem k dispozici, aby se vyloučilo nějaké faux pas. Při příchodu do sálu vás odškrtnou na seznamu pozvaných, proběhne osobní prohlídka. Vejdete do sálu. Na vybraných místech jsou rozloženy jmenné rezervace pro ty, kteří budou klást schválené otázky. Pěkně rovnoměrně po celém prostoru pro "veřejnost". I pořadí otázek je určeno, když to má vypadat tak, že dotazy jsou kladeny spontánně. Je to skandální divadlo! Výběr politických stran, které Václav Moravec pustí v pořadu na pódium, byl už mnohokrát kritizován. Česká televize na kritiku reagovala vlastním prohlášením: "Česká televize bude uplatňovat princip odstupňované rovnosti při respektování zásady rovnosti soutěžních šancí." Odstupňovaná rovnost! Proboha, co to je za protimluv, co to je za blábol? Ale odstupňovaná rovnost nestačí. Ukazuje se navíc, že průzkumy veřejného mínění, které nominují kandidující strany do mediálně důležitých předvolebních debat, jsou velmi pochybné. Velmi fundovaně na to poukazuje Michal Škop. Došlo to až tak daleko, že kvůli závažnému ovlivňování voleb byla na ČT podána stížnost, která hrozí zrušením voleb. Ale budiž tedy, buďme extrémně smířliví. Smiřme se s odstupňovanou rovností, smiřme se s manipulací průzkumů. Václav Moravec by ale měl projevit alespoň malou dávku slušnosti, malou dávku úcty vůči lídrům ostatních politických stran, které ve férové politické soutěži usilují o úspěch u voličů. Když už je nepustil na pódium, měli dostat alespoň tu možnost, aby z publika položili stranám svoji otázku. Ani tuto možnost nedostali. To už není neslušnost, to už není neúcta. To je arogance, to je hulvátství. Všichni návštěvníci v publiku, včetně mě, tak pro Václava Moravce sehráli pouze roli loutek, které tak nanejvýš smějí na pokyn zatleskat. Nic víc. Věcný obsah pořadu komentovat nebudu. Laskavý čtenář se na něj může podívat v archivu ČT24. Přesto si neodpustím jednu poznámku. Lídři politických stran se na pódiu sice na všem neshodli, zato se všichni předháněli v používání první osoby množného čísla: "Zařídíme, postavíme, podpoříme, poskytneme!" Zapomněli se ale zeptat publika, zda je daňový poplatník ochoten financovat to přerozdělování peněz z jedněch kapes do druhých. Zda by si radši za ty peníze nezaplatil sám něco užitečného. Nezeptali. Přišlo mi, že na pódiu sedí novodobá Národní fronta. Otázku by tedy měl položit Václav Moravec. Taky nepoložil. Chtěl jsem ji položit já. Nesměl jsem. Téma je totiž cenzurováno. Kdyby cenzurováno nebylo, hrozilo by, že by se penězovody z kapes daňových poplatníků, tekoucí prostřednictví politiků do kapes příslušných zainteresovaných subjektů, mohly přiškrtit. To ale přeci nikdo z těch, kteří na pódiu seděli, nechce, že? Nejlepší bude, když o existenci nějakých politických stran, kromě těch vyvolených, vůbec mluvit nebudeme. Autor je č.2 na královéhradecké kandidátce Strany svobodných občanů Převzato z Sebelik.blog.idnes.cz s autorovým svolením Jan Šebelík Poznámka Novin: Podobně se postupuje v televizních pořadech například stanice ABC v Austrálii.

Directory [ Novin VYUŽIJTE VÝHODY DOMLUVIT SE VLASTNÍM JAZYKEM DIRECTORY pro předplatitele, 6linek, $60 ročně Jídlo a Restaurace ,, LA BOHEME " 332 Darling Street, Balmain Restaurace: 02/ 9810 0829 On-line rezervace:reservation@laboheme.net.au Výtečná česká i evropská kuchyně se širokou nabídkou točených i láhvových piv nejen z Čech. Každý den na Vás čeká speciální nabídka, pro více info prosím navštivte www.laboheme.net.au Otevírací doba: Po a Ut, ZAVŘENO; St, Ct od 18.00 do 23.00 Řízečky za $ 19.90 s přílohou Pa od 18.00 do půlnoci - Živa Muzika So od 12.00 do půlnoci - podáváme obědy, večeře Ne od 12.00 do 22.00 - Nedělní vepřová pečeně a dezert $ 25.00 Přijďte k nám na výtečný oběd v sobotu či neděli. Speciální nabídka - hlavni chod a dezert za $29.90 Snadne parkovani. 09/VII/13 Restaurace DOMA - Bohemian Beer Cafe Reservace Tel: 933 100 22 29 Orwell St. Potts Point (Kings Cross) Po--Čt 17 - 24 , Pá + So 12-24 , Ned. 12 - 22 hod. Tradiční česko-slovenská jídla jako je pečená kachna, svíčková, vepřový nebo kuřecí řízek, moravský vrabec, guláš, smažený sýr, uzená krkovička,, atd. K piti Budějovický Budvar, Kozel, Krušovice, Plzeň, Zlatý Bažant, Zlatopramen, a točené pivo Krušovice. Samozřejmě také Becherovka, Slivovice, Borovička, Fernet, Absinth ap.. . 31/IX/13 Chlebíček, Kafírna, take-away, obložené chlebíčky, ruská vejce, české saláty. 372 Bourke, Street, Surry Hills, 9361 6061 Josef Usela, 0401 155 907 Otevřeno Pon.-Pát, 6,30 – 16.00, Sob.od 7,30. 20/IV/13 Tommy‘s beer café “Slovenska reštaurácia s bohatým výberom točených pív – Pilsner Urquel, Budvar, Gambrinus, Zlaty Bazant, Bernard a mnoho iných. K tomu pečené prasiatka, guľáš, bryndzové a kapustové halušky, kačice, rezne a podobne pochutiny. Otvorene: Pon-Stv 4pm – 12am Pia – Ned 12pm – 12am 123-125 Glebe Point Rd, Glebe , Tel: 9660 6870 Email: tommy@tommysbeercafe.com.au 1/IV/13 Druha lokácia Tommy‘s beer café Restaurant 42 Kellett Street, Potts Point NSW 2011 telefon/rezervace: 02-9368 0898 Otváracia doba: Tuesday – Sunday from 5pm  till late   1/IV/13 V Lahůdkářství u Cyrila jako Doma! 183 Hay Street, Sydney tel.: 9211 0994 Otevřeno: Po-Pá od 7 do 17. So 7 - 13 hod. vynikající telecí párky, tlačenka, moravské uzené tvaroh,mletý mák, zelí,kostkový cukr, ryby v láku,brynza, české a slovenské ,speciality, karlovarské oplatky, mouka atd. 17/IV/13 Heart Of Europe 114 Bronte road Bondi Junction, 93871677 Po-Pa 8.00-17.00, So-8.30-15.00 Domace kvalitne kolace, zaviny, strudle, chutne jedla, szegedinsky gulas, paprikas, svieckova, brynzove halusky..; Denne cerstvy kminovy chlebicek a obvzlast dobre vypecene rohliky.Vsetky produkty su pripravene v nasej kuchyni, pouzivame maslo, organicku muku, domace vajicka a pridavame cit . .24.III.2013 Czeeky Czech 124 King St., Newtown, telefon : 0421 335 835 Otevřeno: Úterý-Neděle. od 11am do 10pm Snídaně od $4,00 Obědy od $10,00 Tradiční česká jídla ba i rizoto a těstoviny. Točené pivo BERNARD:světlé,tmavé,řezané. 16.08.2013 Sweety Imports Predávame Horalky, Piskoty, Perníky,  Kakaové, Venčeky a iné, aj Vianočné a  darčekové balenia.  Objednávky na tradičné Vianočné oplatky.  Email: info@sweetyimports.com M: 0416 122 404 (Martina) 0404 387 615  (Peter)                               09/III/13 Různé AUSTRALIAN WATER PURIFIERS Ivan Jirava - tel. 02 9835 1428, 0414 435 621 Dodáváme a deláme servis na filtry pro pitnou vodu, včetně R.O. Filtrační systém již od 90 dolaru, servis od $20. 18/VIII/13 PŘEKLADY z angličtiny do češtiny i naopak, přesně a rychle provede Daniela Kautská, NAATI, kvalif.stupen 3. tel./fax: 08 82714277, mobile: 0408 714277, e-mail: danakau@internode.on.net 17/VIII/13 Lékaři Zubaři Řemeslníci a služby Auto - Moto POČÍTAČE FlowConnect. Shared Web Services: Tel. 02 9034 6600 Fax: 9086 3155 Business process automation, workflow, sales + marketing, CRM and other business systems. Seeking experienced programmers on casual basis. Contact to Ms. Šipka for details jarka@sws.com.au 22/VII/13 Služby pro studenty “Nadstandardní individuální služby v tropech” Studovat angličtinu a zároveň si užívat života na “plný pecky” v místě kde léto nikdy nekončí (průměrná roční teplota 26C). Obklopeni Velkým Bariérovým Útesem a deštnym tropickým pralesem. Ano, to je tropická část Austrálie, město Cairns. Jediná Česká agentura, která sídlí přímo v Cairns. Ať si student či turista, tak velmi rádi poradíme a pomůžeme „co a jak“ a to kdykoliv. Zajišťujeme : Studentská víza, prodloužení studentských víz, turistická víza, obchodní víza a trvalý pobyt. Ubytování, zaručená pomoc při hledání práce. Eco Turistika, průvodce, letenky a cestovní poradce. Věrnostní programy pro obchodníky a jejich partnery. Potápěčská safari. Pavlina a Vráťa Řehola - www.australiabeststudy.cz abs@australiabeststudy.cz - mob. +61 404 516 895 8/X/43 Information Planet Pty, Ltd má 16 let zkušenosti a je to jedna z největších studentských agentur s pobočkami po celé Evropě, Jižní Americe, Austrálii i Novém Zélandu Pobočky v Australii najdete v centru Sydney, Manly, Perth a Brisbane. Pobocky v České a Slovenské Republice najdete v Praze, Branislave a Prešove. Jak vám můžeme pomoci: - výběr školy, univerzity a vyřízení viza zdarma, bezkonkurenční ceny - kontakt: Renata Ilonciakova, email: renata.ilonciakova@informationplanet.com.au; mobile: 0420 300 863 - vlastni job department - opravdova pomoc s hledáním práce: kontakt: Paulina Milova, email: service@informationplanet.com.au - vlastní ubytování se slevou pro ceske a slovenske studenty: www.austay.com, kontakt: Klára Holisova, email: info@austay.com.au; mobile: 0406 232 283 - dale: imigrační služby, vlastni cestovní kancelář, velke SLEVY pro cleny Information Planet, party pro klienty. Plne vybavene studentske centrum k dispozici. Adresa centraly: Level 5, 285 Clarence Street, Sydney, NSW 2000 (u zastavky Town Hall), web: www.informationplanet.cz a www.informationplanet.sk. Tel.: 02 9283 6161 JSME TU PRO VAS . . 25/VII/12 "Renata Morgan" studentsku agenturu prebral jej syn Lukash Morgan. Chcete aby do Sydney prišiel Vas známi či niekto z rodiny študovať? Ponúkame Anglicky jazyk a Odborne Diploma kurzy za vyhodne ceny. Pomôžeme s ubytovaním a pracou. lukashmorgan@yahoo.com.au www.renatamorgan.com.au Mobil: +61 402 034 409 Tel: +61 2 9314 1650 25/VII/12 Školy Czech and Slovak School of Sydney Green Square School, 237 Botany Road, Waterloo P.O. Box 1142; Broadway, NSW 2007 http://www.czechandslovakschoolofsydney.org.au Principal: Lenka Kaňová, : 0406 68 06 05 Česká škola v Perthu Woodland Primary Sch., 7 Bentwood Ave., Woodlands, (08) 9245 8137 Česká škola v Melbourne v prostorách St. Mathew Church, Cheltenham Principal: Vlasta Šustková, Tel: 03 9551 0279 [] Apoštoláty (Apostille) vyhotovuje: Apostille Australia Certificate Service Henry Deane Square; Shop 5, 14-18 Lee Street Sydney NSW 2000 tel: (02) 9211 1881 Cena se pohybuje kolem 200$ New South Wales Passport Office Level 7, 26 Lee Street; Sydney NSW 2000 Cena se pohybuje kolem 60$ Czechoslovak Club of ACT, Unit 12/ 18 Shropshire Str., Queanbeyan NSW 2620 vydává dvouměsíčník věstník Beseda. Československý klub v Queenslandu, 25 Upfield Street Burbank Qld 4156 Tel / Fax: (07) 3343 3489 ccq@csklubqld.org.au President Mr.Frank Caroll; Jednatel Mrs. Stana Bilková Naše stránka: csklubqld.org.au Měsíčník "Krajanský List" Redakce Staňa Bílková Asociace Čechů v Austrálii 28 Church Street, Fortitude Valley QLD P.O.Box 142, ph.07 3399 4613 Fax.07 3290 4379 vydává“ Na Slovíčko. Československý klub v SA, P.O.Box 89., Hindmarsh, 5007 tel., 08 8346 4181, vydává časopis Život. Czechoslovak Country Club, 320 Devonshire Road, Kemps Creek, 2171, tel. 02 9606 8703 Czech and Slovak Association in Tasmania, 144 Pottery Road., Lenah Valley, 7008 ph. 6228 0707 Ceske a Slovenske sdruzeni v Zapadni Australii PO Box 604, Mundaring WA 6073 President: Jarda Kabelka 0434 082 739 Secretary: Olga Goerke 0413 912 586 e-mail: czechslovakwa@hotmail.com casopis "KLOKAN" vychazi 12 x do roka. Sokol Sydney, www.sokolsydney.com 16 Grattan Crescent, French Forest, 2086 tel.: 02 9452 5617 vydává „Věstník“ Sokol Melbourne, 497 Queensberry Street, North Melbourne, 3051 tel.,: není, email: sokol@aapp.net.au vydává měsíčník Kvart Český a Slovenský klub na N. Zélandě, P.O.Box 27 332., Wellington tel., 478 5977; fax.: 477 9377 Gus.knot@xtra.co.nz, měsíčník Střípky Čriepky Letovisko „Šumava“ ph.9754 5159 Lockes Way, Belgrave South 3160, Czech Pensioners Association Inc. ukončila činnost k 1.dubnu 2004 Združenie austrálskych Slovákov v Sydney. 30 Vaugham, P.O.Box 142, Lidcombe, Nsw, 2141 tel. 9649 2153 vydáva dvoumesiačnik „ Slovenský štít“ Slovenský klub Mladých + pevecký a tanečný súbor + Slovenský klub v Južnej Austrálii 5 Walter Street, Thebarton, 5031 ph.: 08 8352 8072 Slovenský klub „Ludovít Štur“. 105 Triholm Ave (P.O.Box 61) Laverton, 3020 ph:03 9802-9674, vydává: Zornička (quarterly) Združenie Slovenských Združení vo Viktorii Terezia M. Kral; c/o 10 Somerville Street Doncaster, Victoria 3108; +(61 3) 9855 8086, kraltm01@optusnet.com.au Austrálsko-slovenské informačné centrum Vojtech Michael Markus 9 Hillard Street; East Malvern VIC 3145 tel.: 0061-3-95711729; fax: 0061-3-95720838 e-mail: mmarkus@ozemail.com.au Združenie Slovenskov v Queenslande 463 Old Bay Road; Burpengary, QLD 4505 tel.: 0061-7-55279008; e-mail: vatra@primus.com.au Slovenské združenie v Západnej Austrálii 17 Edelweiss Way; Beckenham 6107 WA tel.: 0061-8-94517121; fax: 0061-8-93586858 e-mail: slovak_wa@hotmail.com Konsulát České republiky, pan. Hani Stolina, konsul, 169 Military Road, Dover Hights , 2030 phone: 02 9581 0111 fax: 9371 9635 telefonni cislo na konzularni pohotovost pro nouzove pripady, které se stanou mimo oficialni uredni dobu naseho generalniho konzulatu je 0402 312 806 nebo 0401 547 584 {pouze náhradní číslo}. Úterý 9:00-11:30,13:30-15:30; Středa 9:00-11:30 Čtvrtek 9:00-11:30, 13:30-15:30 Konsuláty Slovenské republiky, 25 B Latham St, Bentley East V 3165 Tel: 03 9570 2837, Email: vmmarkus@bigpond.com level 12 / 239 George St., Brisbane Qld 4000 Tel: 07 3221 7000; horvath@starmist.com.au České velvyslanectví v Canbeře 8 Culgoa Circuit, O‘Malley, ACT 2606 ph.: 02 6290 1386 fax: 02 6290 0006 Slovenské veľvyslanectvo v Canbere 47 Culgoa Circuit, O‘Malley, ACT 2606 ph.: 02 6290 1516 fax: 02 6290 1755 Mimo úradných hodín v naliehavých prípadoch (úmrtia, nehody, strata a krádež cestovných dokladov) funguje stála služba (00612/ (0) 487 201 047). http://www.mzv.sk/canberra Česká obchodní komora v Austrálii. Ceska Obchodni Komora v Australii Czech Chamber of Commerce Australia Inc. P.O. Box 479 ; Welland SA 5008; Australia President: Dr Z. D. Kotasek; phone: (+61) 08 8346 9145, Email: zhkotasek@yahoo.com.au Secretary: Peter Oprchal ; phone: (+61) 08 8556 3650, Email: osrkrab@tpg.com.au Satellite čtrnáctidenník vydává Aleš Březina, Torontské noviny, mají 12 stran, předplatné Can $ 35.00 e-mail: abrezina@rogers.com, tel.416-530-4222 Nový Domov Torontský čtrnáctidenník,. Redaktor.Věra Rollerová, Can $ 38.00 novy.domov@sympatico.ca, tel. 416-439- 9557; Novy Domov; 450 Scarborough Golf Club Road; Toronto, On. M1G 1H1; Canada Americké listy, vydávané ve státě N. York, redaktor Petr Bísek, Čtrnáctidenník, 12 stran, předplatné US $ 38.00.; Americke list; 26 Gruber Drive; Glen Cove, NY 11542; USA; (516) 674-9438; fax (516) 671-3147, americkelisty@optonline.net Nový POLYGON – časopis dvouměsíčník, 96 stran A5, US$69 ročně, nakladatelství PRIMUS, Vězeňská 7, 110 00 Praha 1 www.cs-magazin.com, Čtěte český a slovenský zahraniční internetový časopis CS-magazín na webové stránce www.cs-magazin.com 10% Sleva pro nové předplatitele. NOVIN Pouze $63 dolarů na rok včetně poštovného. Napište nám na jaké jméno a adresu chcete noviny posílat a Šek vystavte pouze na jméno Noviny a pošlete na adresu: Noviny, P.O.Box 3335, Redfern, NSW 2016 Mockrát Děkujeme za Pomoc: Miro a Hana Klopstok - $50 Rest U nás doma- $20

q Co Bude q Rádi nabízíme na této strance ZDARMA prostor v těchto novinách organizacím, klubům atd. aby mohli informovat o připravovaných akcích. 9 Volume 3 Issue 123 (348) M U S Í M E S I P O M Á H A T December – prosinec 2012 Katolické mše v Aust4álii. Bohoslužby: V Perthu, Sydney ve slovenském kostele (viz níže) a ceske mse svate budou slouzeny v kostele Holy Innocents v Croydonu a to kazdou 2. nedeli v mesici v 11:30 pocinajic 9. zari 2012 Melbourne - Na Šumavě ACT Czechoslovak Club of ACT, Unit 12/ 18 Shropshire Str., Queanbeyan NSW 2620 www.beseda.org.au. otevreno prvni a treti sobotu v mesici od 14.30 do 17.00 (2.30pm-5pm) NSW Československý Country klub v Sydney, 320 Devonshire Road, Kemps Creek tel. 02 9606 8703, PO Box 330 Kemps Creek 2178; www.cscountryclub- sydney.com.au a email: cscclubsydney@gmail.com Restaurace : pátek, sobota 18 – 21 hod,neděle 12 – 18 hod. Tradiční česká a slovenská jídla, rezervace 02 9602 0904, 0402 398168; Stolní tenis každý pátek od 18 hod, V neděli 9. prosince od 2pm - Mikulášská nadílka. Chystáme pro všechny malé děti překvapení a můžete si též přinést dárky pro své děti. Nepoměňte je pojmenovat. Mikuláš s čertem je také naděli. Samozřejmě nebude chybět ani oblíbené malování obličejů, omalovánky a dětské hry. Odpoledne nám zpříjemní svou hudbou Ivo Bilík Slovenská Hala a katolícky kostol Sydney 30 Vaugham Street, Lidcombe, tel. 9649 2153 www.skcsydney.com Slovenská Svätá Omša Každú nedelu o 11,30 hod. Sokolský Národní Dům Sydney 16 Grattan Crescent, Frenchs Forest, NSW 2086, tel 9452 5617, www.sokolsydney.com. Info: všeobecné Jarda Krejčík 9807 4468; akce v tělocvičně Pavel Ott 9804 7297; program kina a knihovna Petr Čermák 9981 4765.. Pátek 20 až 21 hod. půjčování českých a slovenských knih a videofilmů JIŽNÍ AUSTRÁLIE Československý klub v Adelaidě, 51 Coglin Street, Brompton tel.: 08 8346 4181 P.O.Box 89., Hindmarsh, 5007 Bar a kuchyně v Československém klubu jsou v provozu každý pátek od 18.00 do 23.00 hod. a některé předem ohlášené neděle, které najdete na webové stránce Čs. klubu: http://www.csclubsa.com QUEENSLAND Československý klub v Queenslandu, 25 Upfield Street Burbank Qld 4156 Tel / Fax: (07) 3343 3489, email“ ccq@csklubqld.au Klub je otevřen každý pátek od 18 hodin, Informace: Stana Bilkova Tel: (07) 3271 1646 Večeře: polévka, hlavní jídlo, káva/čaj zákusek Pouhých 15 dolarů. V neděli 2 prosince 2012 Mikulášská nadílka Rodiče jak se již praktikuje po mnohá léta, připravte dárek pro vaše dítě v hodnotě asi $15, Zabalte, označte jménem vašeho dítěte a předejte u dveří při příchodu do klubu. Při příchodu do klubu každé dítě dostane zdarma lístek na slosování ceny Šťastných dveří. Obědy se podávají od 11.00 do 12.30 Dětské porce jsou na jídelníčku také. Program po obědě, účinkují Klokánek, Courtney a děti které mají zájem v programu účinkovat. Mikuláš s čertem a andělem přijde s nadílkou 13.30 odpoledne Dětem Mikuláš k dárku přidá balíček s kvalitními dobrotami. Asociace Čechů v Austrálii 28 Church St., Fortitude Valley, Qld.,ph: 07 3399 4613 Združení Slovákov v Queenslandě, Informacie: Lojzo Ogurek, koordinator (07)5530 6813 TASMANIE Združenie Cechov a Slovákov v Tasmanii (Czech And Slovak Assoc. Of Tasmania Inc.) c/o 144 Pottery Rd. Lenah Valley Hobart Tas 7008. VICTORIA Sokol Melbourne 497 Queensberry Street, North Melbourne, Vic 3051 Tel.: nemaji President: Mrs Marketa Lyell: 0413852488 Každé úterý od 12.00 hod Lunch, vaří Eda a Věra Zlatých Každé pondělí a úterý od 19.00 hod . Výuka češtiny. (Zuzana Vavicz) Každé čtvrtek -12.00 hod. Karetní odpoledne u kávy, zákusky Letovisko „Šumava“ Lockes Way, Belgrave South 3160, ph.9754 5159 Každou první neděli v měsíci je mše svatá v 11, ráno. (mimo září kdy jr svatováclavská pouť) Pouť je letos 30. září ZÁPADNÍ AUSTRÁLIE Czech & Slovak Association in Western Australia, Inc. PO Box 604, Mundaring WA 6073 President: Jerry Kabelka 0434 082 739 Secretary: Olga Goerke 0413 912 586 Email: CzechSlovakWA@hotmail.com Web: www.CzechSlovakWA.org KLOKAN vychazi 12x rocne RADIO SBS SYDNEY Locked Bag 028, CROWS NEST NSW 1585 TEL: 02/9430 2723, FAX: 02/9438 1114 Email: ikad@sbs.com.au Každý čtvrtek ráno v 9 hod od 9 do 10 hodin, pouze na vlnách Sydney a Canberra , pouze česky. Vysílá v češtině každou neděli od 21 do 22 hodin a ve slovenštině od 22 do 23 hodin na celonárodním okruhu na vlnách: Adelaide FM 106.3 Brisbane FM 93.3 Canberra FM 105.5 Darwin FM 100. Hobart FM 105.7 Melbourne FM 93.1 a AM 1224 Newcastle AM 1413 Perth FM 96.3 Sydney FM 97.7 a AM 1107 Wollongong AM 1485 Young (NSW) FM 98.7 Slovensky Adelaide FM 92.9 Každú nedeľu v 9.00 Brisbane AM 1053 Utorok o 13.30 hod. „Rádioforum“ on 2RRR FM 88,5 MHz slovenské vysielanie moderuje Paľo Virág každú nedeľu v Sydney od 18 do 19 hodine. Telefón v štúdiu 02 9816 2938 email: radioforum8@hotmail.com Radio 4EB 98.1FM - Brisbane České vysílání Každou středu od 15.45 - 17.15 a každou sobotu 10.30 - 11.30 dopoledne. Vedoucí Karel Ulvr Tel: (07) 3355 0109 www.4eb.org.au/~czech Radio 4EB FM 98.1 - Brisbane Slovenske vysielanie kazdy piatok od 18.00 do 19.00 hod, informacie Emilia Matulova, 07 3343 3064. Canbera rádio . 91.1 FM Vysílací hodiny: každou sobotu mezi 8-9 hodinou ranní Office phone: 02-6287 7058, CMS studio phone: 02-6287 4347, fax: 02-6287 4348, e-mail: ahojradio@centrum.cz Y Poznámka vydavatele Toto číslo jest posláno do tiskárny 22.října. Léta Páně. 2012. INZERCE AKCÍ NA STRÁNKÁCH ČESKÉHO  VYSÍLÁNÍ RÁDIA SBS  České vysílání upozorňuje krajanskou komunitu, že má  možnost oznamovat své akce na webových stránkách  Rádia SBS www.sbs.com.au/czech v rubrice \'komunita\'.  Tato bezplatná služba je poskytovaná všem organizacím i  jednotlivcům po celé Austrálii.    HLEDÁ SE: V časopise Terezínské iniciativy byla otištěna následující prosba: Hledám paní Vlastu Pickovou. Před válkou žila ve Mšeně u Mělníka.Je pravděpodobné, že jako jediná z této malé židovské pospolitosti přežila šoa. Byla údajně viděna v Austrálii. Před 70 lety byli mšenští Židé deportováni do Terezína a dále na východ. Město chystá vzpomínkovou akci a rádi by se zmínili i o osudu paní Vlasty Pickové. Marietta Šmolková, e-mail: etasmolkova2005@volny.cz Hľadám na dlhsi alebo kratsi čas prenájom izbu/granny flat/ štúdio pre mňa a mojich dvoch malých dobre vychovaných psíkov s dog shelter, ktorých sa nemôžem zbaviť, lebo su to členovia mojej rodiny :o)) Neni s nimi žiadny problém, sú tichý a dobre vychovaný. Dlhe roky som pracovala s deťmi v Montessori Child Care a so študentmi z Česka i Slovenska. Môžem pomôcť s ľahkými domácimi prácami, záhradou alebo zo zvieratkami ked je potreba. Mam dobre referencie, mam rada lúdi, zvieratá, pracovať v záhrade, čítanie a komputer. Renata Mobil: 0402034409 Hovězí guláš s knedlíkem + 1 pivo nebo Kuřecí,Vepřový či Telecí řízek s bramborem a okurkovým salátem + 1 pivo Za $ 17.50 Kde? V CHEEKY CZECH 124 KING ST. NEWTOWN Kdy? Úterý až sobota Od 14.00 do 18.00

Noviny –Zajímavosti z kultury 10 Strana 10 Malý traktát o hubnutí, migréně a vykojeném mozku / Kobielska Andrea Ještě dlouho před narozením syna jsem četla a slyšela miliony rad a názorů o všeobecném dobrodějství kojení. Šla mi z toho hlava kolem a do porodnice jsem vyrazila, s trochou nadsázky, s přesvědčením, že budu kojit až do patnáctého roku života dítěte, když je to tak blahodárné pro matku i dítě. Překvapení nastalo hned po prvním pokusu o onen blahodárný přísun pokrmu mláďátku – připomínalo to sadomasochistickou hygienu hrudníku rejžákem na koberce… 
 Ale Laktační liga říká NEPŘESTAT! KOJIT, KOJIT, KOJIT! (Slovo kojení má nebezpečně blízko ke slovu koitus, ale to je jiná káva, musíme si počkat…) A tak jsem zaťala zuby a nepřestala. Rejžák zmizel a mělo přijít mateřské pouto, idylické chvilky ve dvou (matka a dítě, samozřejmě) na nadýchaných polštářích, v krkolomných, POHODLNÝCH pozicích, které jsou zobrazeny na všech letácích a produktech týkajících se především, světe, zboř se, umělé výživy pro kojence. Ale nepřišlo. Přišla žloutenka způsobená právě mateřským mlékem a dostala jsem radu – na dva dny přestat kojit, podávat sunar. Žloutenka vymizí rychleji a ušetříme se prohlídek u pediatra. O.k., proč ne, zdá se to logické. Jdete-li si pro plechovku umělé kojenecké výživy do lékárny, protože pochopitelně chcete to nejlepší, na jejím obalu stojí upozornění: „Mateřské mléko je nejlepším pokrmem pro vaše dítě!“ Připomnělo mi to známé varování Ministerstva zdravotnictví na krabičkách cigaret… Aha, takže dělám něco špatně. Připadám si už v lékárně před paní za pultem jako krkavčí matka. A opravdu – dívá se na mě podezřele, takže jí na oplátku věnuju svůj nejhnusnější škleb a jdu si po svých. Žloutenka opravdu zmizela, v mrazáku mám zásoby mlíka pro další půlstoletí (chudák muž, nemá si kde chladit pivo!) a konečně čekám na POUTO! Na blažený výraz dítěte v ‚restauraci U Mámy‘, ale zase jsem se měla zklamat. Přišla totiž migréna. Ta stará mrcha na mě nezapomněla! Utrpení migrenika pochopí jen druhý migrenik, a ten ví, že v takové chvíli máte problém s viděním, slyšením, takže s kojením taky. Musíte si vzít prášek, jinak víte, že zcela jistě umřete. Na příbalovém letáku ovšem stojí „NEBRAT v případě, že jste těhotná nebo kojíte“. Vrazím si tedy na hlavu plátek zmrzlé kapusty (rada našich babiček), ale po několika hodinách bezvýsledného ležení se smrdoucí kapustou v posteli si prostě ty prášky vezmu rovnou dva. Znamená to však nutnost zbavení se mléka z těla ještě před polknutím prášku, pak můžete kojit teprve za nějaké tři hodiny. Horor… Migréna dala po pár dnech pokoj. Že by POUTO? Čekám! Syn se však z počátečního andílka stává ďábelským žroutem – ne-stí-hám!!! Místo pouta tak dorazila tříměsíční kolika… Blažený výraz po blahodárném mléce matky se pořád nedostavil, ani u syna, ani u mne. Snažím se jej večer i dokrmit, bojím se, že má, chudáček, málo, a čekám, až na mě vybafne: „A tebe, mámo, tebe sním taky!“ Pouto nikde. Zato mám zánět prsu, horečku, megabolest, kapustu v mrazáku a náhlé oslabení, takže si dítě doma raději vozím v kočáru, protože jej neunesu. Volám kámoškám a rezolutně prohlašuju, že to kojení je „přereklamované“ a chci OKAMŽITĔ přestat! Kámošky se mi diskrétně smějí a dávají mi fundované rady – ona si tím totiž každá prošla. To nemůže být pravda – já mám zcela určitě největší smůlu, největší bolest, největší zimnici a největší bolavé prso! Hledám ty články, které jsem četla před porodem. O blahodárných účincích kojení. Hledám záchytný bod, stéblo, kterého bych se mohla chytit a pokračovat v dávání svému dítěti toho nejlepšího. Mám to! Díky kojení se prý totiž taky mimo jiné hubne, což je v této chvíli více než potřeba. Je to blbé stéblo, ale člověk jako já prostě potřebuje psychologickou podporu, musí sám sobě vysvětlit, proč dělat něco i přes počáteční neúspěch. Takže jo – vydržím to a aspoň zhubnu. A pak mi najednou došlo, že zhubnu i bez kojení. Pochopila jsem, že kojení je volba, ne příkaz. A zvolila jsem vydržet. Ono se totiž to popisované POUTO prostě vytvořilo už ve fázi rejžáku. Nevěřím už letákům propagujícím kojení jako nejpříjemnější část života (je to jako s těhotenstvím – buď ho budete mít nejpříjemnější, nebo taky ne), můžeme pak totiž být zklamané. Všechno je to tak nějak dáno osudem. Nejlepší bude se spolehnout na svůj instinkt a to, že přes všechna úskalí, slzy, snahu, nepřátelské pohledy ‚chytrých‘ dam v lékárně i jinde jsme a vždycky budeme tou NEJLEPŠÍ MÁMOU! Miloslav Švandrlík: Hlavní je styl Švandrlík Miloslav | 02. 09. 2012 Hostinec Pod lípou neprosperoval. Šenkýř Maleček už s tím chtěl několikrát praštit, ale na podniku ho vždycky přemluvili. „Vydrž," říkali mu, „a uvidíš, že se karta obrátí! Lidi si zvyknou Pod lípu chodit a bude z toho zlatý důl!“ „To určitě!“ nevěřil Maleček. „Já už mám v životě takový štěstí! Proč já vlastně lezu do hospody? Kdybych se aspoň vyučil pekařem, jak chtěl táta! Jenomže já holt jsem strašně nerad časně ráno vstával! Teď tady sedím v nezdravým prostředí a koukám na pět dědků, který mi vyčítají, že netočím plzeň a nemám v lokále barevnou televizi!“ Ale pak se objevil Benjamin Capejř, muž, který prošel světem křížem krážem, a tudíž taky ledacos viděl. „Úspěšný podnik potřebuje reklamu,“ řekl Malečkovi, „a hostinský si ji musí dělat sám. Je třeba dát hospodě nějakej styl. Třeba bys mohl obsluhovat a zpívat pří tom árie z italských oper. To jsem viděl v Římě, v Miláně a v Neapoli. Všude to zabíralo! Začali bychom té tvé hospodě říkat U zpěvavýho dědka a hosti by se sem jen hrnuli!“ „Nemám hudební sluch,“ vrčel Maleček, „a v životě jsem nebyl na opeře! A stejně se tam už ani nevypravím.“ „Taky to není jediná možnost," upozornil ho Capejř. „Ve Skotsku jsem viděl znamenitou hospodu U sirotka. Hostinský si vymyslel, že jako kojenec přišel o oba rodiče a vychovali ho zlí, suroví lidé. Líčil svá nevýslovná utrpení, brečel hostům do zázvorového piva a všechny dojímal víc, než cajdák v biografu! Něco takového bys přece svedl!“ „Já jsem měl šťastný dětství,“ tvrdil Maleček, „a tady se to o mně ví. Táta s mámou jsou ještě naživu a kdybych je zapřel, tak by mi přišli vybílit hospodu! Něco takovýho si absolutně nemůžu dovolit!“ „No dobrá," řekl Capejř, „na tom něco je. Ale nic ti přece nemůže zabránit, abys tady dělal hrubiána!“ „Hrubiána?“ žasl hostinský. „Já, takovej slušnej a jemnej člověk?“ „Hrubián — to je v této zemi ta nejlepší šarže,“ tvrdil Capejř „a záruka úspěchu. Který hostinský vsadí na hrubiánství, má během krátké doby nadupaný lokál. Nevím, proč bys to neměl zkusit!“ „No dobrá,“ děl váhavě Maleček, „ale musíš mi v tom pomoct! Sám bych si nevěděl rady!“ Několik neděl na to zastavilo před hostincem Pod lípou auto. Čtvero drsných mužů zatoužilo smočit jazyk v nahořklé tekutině. Netušili však, že narazí na drsného, sukovitého barmana s výhružně vysunutou bradou. „U mne můžete dostat tři věci,“ procedil mezi zuby Maleček, který jim vstoupil do cesty. ,,Kyselý pivo, teplou limonádu, nebo ránu do zubů.“ Uvítání nebylo vřelé a odpověď si s ním v ničem nezadala. Byla ještě o poznání drsnější a Maleček měl co dělat, aby s několika boulemi uprchl do bezpečí kuchyně. Během úprku si sliboval, že už to víckrát s hrubiánstvím zkoušet nebude. Ale nebylo toho ani třeba. Zpráva o incidentu se okamžitě roznesla po okolí a Capejř překřtil hostinec Pod lipou na hospodu U fackovacího panáka. Všem se to náramně líbilo a hosti se sem začali přímo hrnout. „No vidíš," řekl Capejř, „teď to má styl, a to je to hlavní!“ Nakonec byl spokojen i Maleček. Tržbu plní na dvě stě procent, a když před hostincem zavrčí motor automobilu, schová se před výtržníky k radosti celé hospody pod stůl. Je to stylové! grafika © Jiří Winter-Neprakta Film, ktery u vas urcite neuvidite... Ross Hedvicek V nedeli jsem se dival na film "The Collapse of Communism: The Untold Story" rezisera Roberta Buchara a dojem to na mne udelalo v kazdem pripade obrovsky. Film je vlastne serie dobre sestrihanych interview (koncept, ktery pro Buchara bezvadne pracoval uz v jeho predchozim filmu Velvet Hangover) a je primarne zamereny na zapadni divaky, protoze pro divaky z vychodniho bloku je to film presahujici rozsah jejich chapani. To neni nejaka urazka, to je chladne konstatovani skutecnosti. Lide z vychodniho bloku maji po trech generacich vymyvani mozku uplne jinak nastaveny system chapani a uplne odlisny zebricek hodnot. Vezmete si napriklad nadchazejici volbu prezidenta Ceske republiky, ktera probehne v pristim roce. Uplne VSICHNI soucasni kandidati jsou bud byvali clenove KSC, pripadne deti komunistu nebo lide extremne pospineni kolaboraci s komunisty. A zrejme to tak musi byt, protoze jinak by nebyli v ocich 95% Cechu DUVERYHODNI. Ja vam to zopakuji jeste jednou - bez byvaleho clenstvi v KSC ci kolaborace s komunismem neni nikdo v Cesku dostatecne duveryhodny na to, aby mohl zastavat vysokou funkci. Proto jsou lide s charakterem a cistou minulosti, jako treba Petr Cibulka nebo Vladimir Hucin naprosto bez sance na zvoleni, pokud by snad naivne kandidovat chteli. Ano naivne, protoze presto, ze je oba osobne znam a povazuji za pratele, tak si porad myslim, ze jsou naivni. No musi byt naivni, kdyz i s jejich charakterem a cistou minulosti jsou dnes naprosto neduveryhodni pro 95% naroda a i po tom, jak jim jejich zeme natolik ublizila, tak hned 18. listopadu 1989 neemigrovali, ale naopak oba dal zili v Cesku a dalsich 23 let se pokousi cinit dobre zemi a lidem, pro ktere jsou "neduveryhodni" - protoze "duveryhodni" jsou pro tu zemi blaznu jen byvali komuniste. To uz snad neni ani naivita, to je az zoufale doufani v nemozne. To je jako byt po krk v zumpe plne vykalu a doufat, ze se ta pachnouci kapalina nejak pozvolna zmeni v cirou lesni studanku ci teple blankytne more z Karibiku. Ne, to se nezmeni, zumpu je treba vzdy vycistit a proti vycisteni je prave tech vysezminenych 95% naroda. Pak uz je jen otazkou, jestli vy, co ctete tyto radky jste jen obycejni sadomasochiste (= lide, kteri maji radi, kdyz je jim zpusobovana bolest) a a nebo jste kompletne out of your bleeping mind? Petr Cibulka je jeden z tech, kteri ve filmu taky mluvi, hezky oholeny, bila kosile se slajfkou a sako. Jak ho do te kosile s vazankou Buchar donutil, to nevim, ja jsem Cibulku takhle vyparadeneho nikdy nevidel. Dalsimi na preskacku hovoricimi jsou Tennet H. Bagley, Vladimir Bukovsky, Angelo Codevilla, Frantisek Doskocil, Joseph D. Douglass, Edward Jay Epstein, Robert Gates, Bill Gertz, Oleg Gordievsky, Jeff R. Nyquist, Lt. General Ion Mihai Pacepa, Jaromir Stetina, Pavel Zacek a Ludvik Zifcak. Je to tedy impresivni vyber lidi, od myslitelu, novinaru, uprchlych KGB spionu a ministru obranyUSA az po agenty StB. Pokud dotycny mluvi cesky, komentator ihned preklada do anglictiny. Napriklad Ludvik Zifcak, ta duse prosta bezprizorna komunisticka, se priznava, ze delat mrtveho studenta Ruzicku dostal prikazem od nadrizeneho v StB a ze mel k dispozici vsechny falesne doklady a mel i letenku na odlet do Moskvy okamzite po splneni ukolu. Je fascinujici, ze to nebylo, pochopitelne na prikaz vaseho pochrblavajiciho prezidenta nikdy vysetreno a dnes to v podstate nikoho nezajima. Luza dostala chleb a hry a uz ji nic nezajima a radostne bude volit byvale komunisty za sve prezidenty. Film a rozhovory v nem vysvetluji vsechno o cem jste dlouha leta meli jen sva temna podezreni, ze to vsechno bylo trosku jinak a ze vlastne (prinejmensim v Cesku) lide casto nevi ani co se deje dnes, natoz aby vedeli, co se udalo vcera. A pokud je nekdo obzvlaste v Cesku premyslivy (= potencialni kandidat na emigraci) tak mu zacne byt jasne i mnoho dalsich souvislosti z denniho zivota v Ceske republice dnes - protoze bez zakladu, ktere popisuje Bucharuv film, byste dnes nemeli pomatenosti jako Holesovska vyzva, fingovane problemy s ekonomikou, Ratha s jeho uplatky, neschopnou Parkanovou, byvale komunisty ve vsech hospodarskych a politickych funkcich a deset byvalych komunistu kandidujicich na presidenta (a jeden z nich zvolen bude). Film je perfektni, deset bodu z deseti a je nutnosti pro kazdeho, kdo jeste trochu o teto tematice premysli. Pokud nepremyslite, pak zapomente, ze jsem neco psal a omlouvam se, ze jsem vas obtezoval. --- http://collapseofcommunism.com/ http://www.youtube.com/watch?v=vi9p2S4eYzU

Noviny –Zajímavosti s kulturou ba i odjinud 11 Strana 11 Havel udával Židy a Schwarzenberg používal k práci vězně z tábora v Letech Případ nepovšimnuté knihy. Havel udával Židy a Schwarzenberg používal k práci vězně z tábora v Letech. Autor: Tereza Spencerová | Publikováno: 30.1.2011 | Rubrika: U NÁS. Rodiče šéfa diplomacie Karla Schwarzenberga využívali k levné práci vězně z kárného a později sběrného tábora Lety u Písku. Uvedl to týdeník The Prague Post s odvoláním na nové vydání knihy Bouře amerického autora Paula Polanského. Nabízíme vám text, který na toto téma vyšel už v roce 2003. Upozornění: následující stránky se vracejí do doby před vypuknutím druhé světové války a nejsou vhodné pro ty, kteří nechtějí znát historii pracovního tábora v Letech, pro ty, kteří nechtějí vědět, jakou roli při jeho vzniku sehrál šlechtický rod Schwarzenbergů, ani pro ty, které nezajímá, jak s tím vším souvisí otec našeho exprezidenta Havla. Historie, kterou vám chci vyprávět, se začala odvíjet 6. prosince 1939, kdy se nad schwarzenberským panstvím zcela nečekaně přehnala živelní pohroma. Nejprve se spustil déšť a po něm dva dny, které se zdály nekonečné, padaly neuvěřitelné přívaly sněhu; bylo ho tolik, že pod jeho tíhou popadalo čtyřicet procent smrků, borovic, buků, jedlí, kaštanů, javorů, jasanů, topolů, olší a bříz. Deset tisíc hektarů schwarzenberských lesů, hlavního zdroje příjmů tohoto šlechtického rodu, se během dvoudenní kalamity proměnilo v neproniknutelnou spoušť polomů. Když konečně přestalo sněžit a kníže z věže svého zámku obhlédl panství, byl zděšen. Podle prvních skromných odhadů by s dělníky, kteří byli v okolních vesnicích k mání, náprava škody trvala patnáct až dvacet let. To by se ale pro Schwarzenberky, kteří byli mezi tehdejšími největšími vlastníky půdy v Čechách na jedenáctém místě, fakticky rovnalo bankrotu. Pomoc v nouzi. Kníže měl své panství rád, řádně se o ně staral a spatřoval v něm pokračování rodové tradice. Co by tedy pro jeho záchranu neudělal! V září 1939 napsal spolu s dalšími dvanácti českými šlechtici prezidentu Benešovi dopis, v němž ho naléhavě žádal, aby se nevzdával Sudet. Když pak Němci obsadili české země, poslal kníže a jedenatřicet jeho vznešených přátel dopis také prezidentu Háchovi, kde se hrdě přihlásili k Čechům, a to i přesto, že většina jejich předků pocházela z Německa nebo Rakouska. Při pohledu na tu spoušť ale knížeti nezbylo než se zhluboka napít svého oblíbeného šampaňského a obrátit se na protektorátní správu znovu. Tentokrát už ale nepsal prezidentovi, namísto toho vyslal svého advokáta na 5. odbor ministerstva vnitra, by u tamního zástupce ředitele zjistil, jestli by ministerstvo nemohlo na jeho panství zřídit tábor a poslat do něj pracovní sílu, která by pomohla při likvidaci poničeného lesa. V protektorátu v té době na základě výnosů z let 1927, 1931 a z počátku března 1939 existovalo už patnáct pracovních táborů, do kterých byli sváženi kriminálníci a osoby vyhýbající se práci. Úřady Schwarzenberkovu advokátovi vyšli vstříc, zřejmě i proto, by Němcům ukázaly, že se Češi s nepohodlnými jedinci z vlastních řad dokážou vypořádat i bez německé pomoci, a tak v létě 1940 opravdu vznikl pracovní tábor v Letech u Písku, jehož jediným cílem bylo pomoci Schwarzenberkům z nouze. Potíže s lidmi. Jako první se v táboře objevily dvě stovky dělníků ze Slovenska, ale knížeti se příliš nezamlouvali. Pracovat uměli, to ano, ale v té době už byli občany cizího státu. Ministerstvo je nemohlo do tábora deportovat nastálo a kníže jim ke své nelibosti navíc za dřinu v lesích musel vyplácet mzdu. Nespokojenost o něco později nastala i s první várkou 640 českých vězňů, které dodalo české ministerstvo vnitra, protože většina z nich nebyla těžké práce v lese vůbec schopna. Podle dochovaných dokumentů bylo jednomu z nich už třiasedmdesát, mnohým přes šedesát. Většinu četníci zatkli za to, že v hospodách hráli karty v pracovní době, další byli invalidé, kapsáři. Suma sumárum mezi nimi nebylo víc než třicet mužů schopných práce v lese. Na řadu tedy přišli - po určitém váhání ze strany Schwarzenberků - Židé. Práce bylo dost, tak byli deportováni z celého píseckého okresu. A aby se předešlo výše zmíněným potížím, dostala policie příkaz zatýkat pouze chlapce a muže ve věku od šestnácti do pětačtyřiceti let. Byli práceschopní a nemuselo se jim platit, spíš naopak - měli být jen a prostě, v souladu s přáním Němců,"upracováni". Ostatní Židé si měli na transport do koncentračních táborů počkat doma. Potíže s "pracovní silou" v té době nepostihly jen knížete Schwarzenberga,nýbrž i podniky rodiny Havlových. Sám Miloš Havel, jehož bratranec byl údajně jedním z dozorců v letském táboře, kde patřil k nejbrutálnějším, udal gestapu šest svých židovských podílníků na Barrandově, za což ho říšský protektor Reinhardt Heydrich odměnil tím, že mu připsal jejich podíly. Heydrich měl ostatně rodinu Havlových v oblibě; chodíval na šampaňské doLucerny, odkud do Let putovalo několik číšníků - stačilo, když z nepozornosti vylili skleničku. V Lucerně se ostatně Heydrich nechal vyfotografovat s malým Václavem Havlem, naším budoucím prezidentem. V den jeho narozenin si ho v paláci Lucerna pěkně posadil na koleno a při pohledu do objektivu se zeširoka usmál. Vyřešili to Cikáni. Ani Židé však Schwarzenberkovy lesy od polomů nezachránili - byli to vesměs intelektuálové, právníci, lékaři, v lese toho moc nezmohli, a tak se z pohledu knížecí rodiny proměnili jen v pouhé hladové krky. Zbavili se jich poměrně rychle: nákladní vozy je odvezly na nádraží a odtud už směřovali rovnou do Terezína. Jakmile veškeré pokusy sehnat pracovní sílu mezi Čechy či Židy selhaly, obrátila se pozornost všech zúčastněných na Cikány. Po prvních pochybách o smysluplnosti takového kroku - nedůvěra v jejich pracovní schopnosti byla už tehdy přece jen příliš velká - byly ke konci roku 1942 do Let, tábora původně určeného pro 380 lidí, navezeny více než dva tisíce Cikánů, v mnoha případech celé rodiny. Z mužů se vyklubali zdatní dřevorubci, ale starci a malé děti si do tábora z velké části přijeli pro smrt, obvykle z rukou českých dozorců. Našly se mezi nimi sice výjimky, které neztratily lidskost, ale většinou nedopadly dobře. Pro nadbytečnou lásku k vězňům je udali sami jejich kolegové. Nikomu to nevadilo - v Německu Cikány už od roku 1933 zavírali do Dachau a v masarykovském Československu, kde byl v roce 1927 vydán výnos omezující kočování pobudů, neměla většina Cikánu nárok ani na občanství. A zbytek příběhu už je smutně známý. Část romských vězňů skončila v koncentračním táboře v Osvětimi, z Let jich na konci války vyšlo živých jen pár. Kníže Schwarzenberg, kterému Němci nakonec zabavili sídlo, ale dál mu do menšího zámečku dodávali nedostatkový benzin do jeho packardu, byl po válce oslavován za předválečné vlastenecké postoje. Havlovi měli Lucernu, Barrandov a všechno ostatní. Ačkoli se celou historií táhne výhradně česká, a ne německá niť, podle dobových emocí se vlastně ani nic moc nestalo. Vlepená stránka. Předchozí řádky jsou velmi stručným shrnutím více než dvousetstránkové knihy Bouře, kterou u nás sepsal a vydal Američan Paul Polansky. Tento jednašedesátiletý (sic) chlapík z Idaha a bývalý juniorský mistr USA v boxu v střední váze do Čech přijel v roce 1994, původně jako genealog, abyvypátral původ jakési americké rodiny. V třeboňském archivu přitom narazil na nedotčené balíky dokumentů týkajících se pracovního tábora v Letech To téma ho chytlo. "Přišel za mnou jen tak z ulice a ukázal mi, co zatím nashromáždil," vzpomíná Fedor Gál, majitel vydavatelství G plus G. "Ohromilo mě to a dlouho jsem nad tím textem váhal. Dával jsem ho číst svým přátelům, aby mi poradili, jestli to mám vydat. Většina z nich byla na rozpacích." Jejich pocity nejspíš nejlépe vystihl slovenský profesor Peter Zajac, který na zadní obálce knihy napsal, že "Polansky před námi otevírá tušený, avšak úzkostlivě skrývaný svět našeho studu za to, co nechceme vidět." Paul Polansky sbíral materiály ke knize pět let a pomáhala mu v tom mimo jiné i Romka, jejíž matka protrpěla pobyt v Letech na vlastní kůži. "Polansky mi přinesl kila xeroxových kopií dobových dokumentů," konstatuje Fedor Gál. "Přesto mi údaje o Havlových a Schwarzenbergovi, které zveřejnil ve svém textu, připadaly tak neuvěřitelné, že jsem pro jistotu vyslal svého právníka, aby je ještě jednou ověřil, pro klid svědomí. Výpisy z katastrů a místní kroniky nabízejí hodně prostoru pro spekulace. Třeba když právník našel v archivu v knize katastrů mezi dobovými stránkami psanými rukou vlepený čerstvý strojopis, který dokládal Havlovo vlastnictví Barrandova. Neměl jsem ale kapacitu, ani motivaci hrabat se v tom vážněji." Mlčeti zlato. Krátce před vydáním knihy se s Polanským v jedné pražské literární kavárně sešel Karel Schwarzenberg, potomek hlavních "hrdinů" knihy Bouře a někdejší kancléř prezidenta Havla. O předmětu jejich hovoru máme jen svědectví Paula Polanského, a i to jen z druhé ruky. Schwarzenberg Polanskému navrhl, že věnuje nějaké peníze pro pietní místo v Letech. "Když jsme při příležitosti vydání knihy v roce 1999 uspořádali tiskovou konferenci, z mnoha pozvaných novinářů na ni přišel jen jediný, a ani ten pak o ní nenapsal ani řádku. Knihkupci ji nechtěli, nikdo o ni neměl zájem, prostě se rozhostilo naprosté ticho. Bylo to zvláštní ale o důvodech toho stavu nechci spekulovat, i když názor samozřejmě mám. Máme zřejmě ve zvyku problémy řešit tak, že je zameteme pod koberec," říká Fedor Gál. Krátce nato praskla v patře nad skladem nakladatelství voda a celý náklad Bouře zničila. Pojišťovna škodu zaplatila a příběh pozoruhodné knihy se uzavřel. Zůstalo jen pár výtisků a Paul Polansky odjel z České republiky do Kosova,kde se začal starat o romský uprchlický tábor. To nemůže být konec. Možná někoho napadne, proč o této nepovšimnuté knize píšu až teď, kdy je například Václav Havel už jen soukromou osobou, a nikoli mnohými zbožňovaný prezident. Je to prosté: dřív se mi ta kniha do ruky nedostala a o faktech v ní uvedených jsem neměla ani potuchy. A ani teď nechci Václava Havla nebo Karla Schwarzenberka nijak skandalizovat. Za své rodiče přece nikdo nemůže a na to, abych z odstupu času hodnotila, jak se kdysi zachovali jejich předci, si netroufám. Kdo ví, jak bych se v takové vypjaté době zachovala já? Jen se mi vtírá na mysl pár otázek, a to pěkně neodbytných. Třeba tahle: Když se Václav Havel jako prezident uměl za celý národ omluvit Němcům za odsun - což podlé mého učinil vcelku správně -, proč v sobě nenašel sílu a neutrousil také pár slov o "barrandovských" Židech a neudělal to jen za svou rodinu? Bylo by to přinejmenším gesto moudrého muže, za kterého se tak rád vydává. Bez této omluvy vypadá jeho postoj vůči odsunu jen jako velmi pokrytecká snaha udělat ze sebe apoštola pravdy a někomu se tím zalíbit. A zajímalo by mě také, proč si té knihy tak ostentativně nikdo nevšiml. My, Češi, se rádi stavíme do pozice nevinných a bezmocných obětí, nejprve nacismu, pak komunismu, ale Bouře otevřeně vypovídá o našem, českém, nenacistickém a nekomunistickém, čistě lidském podílu na tom všem. Rádi vykreslujeme masarykovské Československo jako oázu demokracie, ale přitom jsme - v rámci udržení tohoto ideálu - nuceni důsledně zamlčovat jeho stinné stránky. Byl to snad ten důvod, proč o knihu nikdo neměl zájem? Je snad tohle důvod, proč první tři oslovení překladatelé odmítli Polanského text převést z angličtiny do češtiny? Nebo vadilo, že nám do minulosti vrtal nějaký cizák? Nebo si snad někdo nepřál, aby se o této knize vůbec vědělo? Odpovědi na tyto otázky neznám a nejspíš se jich asi nikdy ani nedopátrám, protože si je každý z nás nese sám v sobě. Vím ale, že čím déle si budeme sami před sebou zastírat své dějiny, tím déle nám bude trvat, než pochopíme, kdo vlastně jsme, než poznáme svou národní identitu. "Říkal jsem Polanskému, že po přečtení jeho knihy mám dojem, že nemá Čechy rád. On se jen usmál a řekl, že je to právě naopak," vzpomíná Fedor Gál. Tomu rozumím. Tereza Spencerová, Mladý svět č.12/2003 PS. Místopředseda Senátu Petr Pithart (KDU-ČSL) k nynějšímu opětovnému vydání Bouře týdeníku The Prague Post řekl, že obvinění, která Polansky vznesl, je nutné vzít vážně: "Jestliže to, co Polansky říká, je pravda, (Schwarzenberg) bude muset s něčím přijít a usmířit se se svojí minulostí." autor: Tereza Spencerová zdroj: FreeGlobe.cz http://www.freeglobe.cz/Articles/407-pripad- nepovsimnute-knihy-havel-udaval-zidy-a- schwarzenberg-pouzival-k-praci-vezne-z-tabora-v- letech.aspx Vpadne chlap večer do hospody, dá si pivo, vypije ho jedním hltem a chce další. To se opakuje čtyřikrát. "Vy teda máte žízeň," povídá hospodský. "No, já mám venku auto, už několik hodin si to v něm rozdávám s takovou hrozně vášnivou ženskou a už z toho úplně padám." "Sákryš, to bych si taky dal," povídá závistivě hospodský. "No, klidně, já stejně už nemůžu. Tak já to za vás tady vezmu, vlezte do mého auta, ona to v té tmě stejně nepozná." Hospodský nastoupí do auta, ihned se vrhne na neznámou ženu a začne si s ní užívat. Vtom jde okolo policajt, posvítí do auta a skrz okno se nahlas ptá: "Co to tu, sakra, děláte?!" Hospodský se podívá na policajta, pak na tu ženu a zcela bez emocí povídá: "No coby, jen si tu tak miluju s manželkou." "Promiňte, to jsem nevěděl," povídá policajt. Hospodský na to: "Věřte nevěřte, dokud jste nerozsvítil, tak já taky ne."

Noviny – A tak vůbec 12 Strana 12 Ono se všude moc chlastá. A souloží Václav Vlk st. NevPes Jsme národ mimořádně hříšný. Občas mám pocit, zda se brzo nenajde některý z našich veleduchů, který by navrhl obyvatele České republiky zařadit do nějakého zvláštního lidského poddruhu vyčleněného ze skupiny "Homo sapiens sapiens" – tedy člověk myslící, třeba do skupiny "Homo sapiens scelesto" tedy česky "zlotřilý". To když už by s ohledem na historii a rasové teorie asi neprošlo označení "homo sapiens inferiorit", tedy "podřadný". Vybraní a zvláště často citovaní čeští novináři, filosofové, myslitelé a jiní progresivní vzdělanci se totiž snaží ze všech sil, aby byl národ český doveden k přesvědčení, že patří k zvláštnímu lidskému druhu. Nekvalitnímu, zlotřilému, zlodějskému a ke všem nepravostem tíhnoucímu. A má to úspěch. V článku o řidičích se dočteme, jak jsme mizerní řidiči (autor asi v životě neřídil vozidlo třeba ve Španělsku, na jihu Itálie, v Rusku ani Turecku), naše děti údajně tak hulí marihuanu, až jsou rekordmany na celé zeměkouli a v přilehlém vesmíru (dotyčný asi nikdy nenavštívil Holandsko ani španělské ostrovy, zvláště prohulenou Ibizu), a tak dále. Trpělivá, jistě že těžká a náročná práce na snižování sebevědomí obyvatel Česka stále pokračuje. A když už je tak úspěšná, zapojují se do ní, po boku novinářů a propagandistů, jak tomu bylo i v minulosti, mnozí prodejní a po funkcích, zisku, grantech a mediální slávě bažící tzv. vědátoři. Oni sami sebe považují za duchovní elitu národa, což jim kazí dnes tak moderní "narativní" – tedy "kecací" - discipliny a s minimem "tvrdých" fakt. Od nich se ovšem zase i vědci z exaktních disciplin naučili "tvořivě" pracovat s informacemi. Stačí tu něco přidat, tam něco ubrat, záměrně rozmlžit význam toho kterého označení a už máme na světě výsledek jaký potřebujeme. Klasickými vědci tohoto druhu už byli slavní a ctihodní profesoři, kteří za 1. světové války psali vědecká pojednání o zdravotním významu omezení pití pravé kávy a jejím nahrazení nejprve žitovkou a později, když už nebylo ani žito, odvarem z bukvic. V době post-sametové jsme si nejprve přečetli učené články a shlédli "dokumentární vědecké filmy" o zázračných vlastnostech umělých tuků. Co je vymysleli a u nás zavedli do výroby houfně za Hitlera, když nebylo máslo. Aby se po nějaké době přišlo na to, že sádlo a máslo nejsou vůbec škodlivé, ba naopak zdraví prospěšné. Protože se za a) už fabriky na umělý tuk zaplatily a za b) se najednou nevědělo, co s máslem a sádlem, kterých byl nadbytek V diskuzích o zákazu kouření (jsem sám nekuřák) se rozpoutaly úplné orgie blbostí a nepodložených blábolů, což přispívá k dalšímu pokusu snížit české sebevědomí. Tvrzením že všude jinde "pokrokoví moderní lidé " už dávno nekouří. Přičemž se vychází z oficielního množství zdaněného prodeje tabáku. Což je ve výsledku evidentní obrovská lež a každý ví, že z pašování nezdaněných cigaret se stal jeden z největších světových byznysů v takzvaném "rozvinutém světě". Na hnusných českých kuřácích si třeba jistý poslanec ODS buduje už mnoho let politickou kariéru za souhlasného přikyvování mnoha pánů docentů, kteří pak zpětně získávají dotace na výzkumy a peníze na cesty na konference a jiné prebendy. Počet rakovin plic se přitom vůbec nemění. Senzaci musí mít každé noviny každý den na přední stránce. Takže se Lidové noviny dne 10. října 2012 pochlubily titulkem přes celou přední stránku "Česko: 700 000 alkoholiků". Článek se odvolává na jakousi "vědeckou" studii, ovšemže koho jiného než psychiatrů zabývajících se m. j. problémem alkoholismu z pražské Všeobecná fakultní nemocnice. Jedná se o zřejmý střet zájmů, protože tito lékaři mají enormní zájem vzbudit co největší pozornost ke svému oboru, což s sebou nese i přísun peněz a zájmu a tím různých poct, výhod atd. Byly-li připitomělé články v Národních listech v roce 1916 o úžasnosti pití kávy z bukvic blbé, nelze o nic lépe hodnotit úvodní příběh článku v LN popisující jakéhosi nejmenovaného mladíka, který údajně denně vypil osm litrů nejlevnějšího vína a bylo mu špatně. Kdokoliv vypije osm litrů nějaké chemické krabicové směsi, která se jen z propagačních důvodů smí nazývat víno, musí - jak říká prostý lid - "blejt jak Amina". Opilství je jen doprovodný zjev takového počínání. Nosný text "o alkoholismu českém" na druhé straně listu ukazuje vzorovou ukázkou, jak se takováto kampaň dělá. Vychází se ze "statistiky", kterou nedělali statistici či matematici, ale zainteresovaní. Jako ukazatele jsou pak stanoveny tak ohebné veličiny, že se do nich vejde skoro všechno. Článek tvrdí, podle jakési studie vypracované skupinou psychiatrů, že prý má u nás 700 tisíc lidí obrovský problém s alkoholem. Maličký problémeček je v tom, že se nikde neříká, co to ten "obrovský problém je". V době, kdy jsem rád alkohol společensky popíjel, což už mi dnes zdraví moc nedovoluje, jsem měl tedy obrovský problém? V čem spočíval? Pokud někdo exaktně neřekne, co vlastně takovéto označení znamená, lze onen výrok považovat jen za blábolení. Podobné onomu profesorovi propagujícímu na žádost C.a K. rakouských úřadů odvar z bukvic tvrzením že bukvice plnohodnotně nahradí pravou kávu. Odvar z bukvic je zdravý, ale káva to není. Titulek "Za třetinu vražd může alkohol" je evidentně nesmysl a lež. Alkohol jistě pomáhá odbourávat potlačované zábrany a ventilovat nenávist či silové řešení problémů, ale sám o sobě za žádnou vraždu nemůže. Tak jako automobil není prioritně vražedný nástroj, přestože při jeho používání zahyne denně na světě tisíce lidí. Celé rozluštění důvodu propagačního článku pak přináší nenápadně umístěný článek "Chudší lidé pili za prohibice i Okenu". Řečičky o Okeně znám už z dob socialismu, je to takový E.T. protialkoholní propagandy. Protože když už by chudí něco chlastali, tak určitě raději Alpu francovku – 60 % alkoholu, 160 ml za 23 Kč - než Okenu, která obsahuje jen 20 % alkoholu a 500 ml vyjde na 19,50 Kč. To jen na okraj. Důležité je, že zde jistý odborník pojmenoval jádro pudla. U nás jsme prý úplně zaostalí, protože nemáme "národní alkoholový plán"- a tím i příslušný úřad a úředníky a náčelníky a odpověděné vědce, že. U nás se prý nezavedlo doposud nikdy žádné výraznější protialkoholní opatření (pan přednosta Miovský ani redaktorka asi nikdy neslyšeli o docentu Skálovi a jeho praxi a významu v boji s alkoholismem). Nakonec se v textu objeví nenápadná větička, která je v přímém rozporu s tvrzením titulku, že je u nás 700 000 alkoholiků. Neb dotyčný přednosta kliniky adiktologie říká: "Odhadujeme (tedy nikoli víme - což je rozdíl, že?!), že lidí, kteří pijí škodlivým způsobem alkohol (co znamená slovo "škodlivý", ale nevysvětlí), je na sedm set tisíc. Neznám osobně žádného z pánů lékařů bojujících proti alkoholismu, Znám však mnoho alkoholiků z osobního kontaktu. Kotelny OPBH jich byly plné. Mnohokrát jsem stál s děsem ve tváři nad lidmi, kteří alkoholismu propadli. Je to skutečně problém. Ovšem nikoli dnešní, ale už po tisíce let, viz příběh opilého Noema a jeho syna Cháma, který byl proklet za to, že svého opilého otce vystavil posměchu. Genesis 9, 18-27. Propagačními články o téměř genetické náchylnosti a údajně nebývalé mohutnosti českého alkoholismu, vyprávěné na základě pochybné statistiky, která nepodává žádná relevantní fakta a nesrovnává Česko s jinými státy, nic nevyřešíme. Ono by stačilo například porovnat, jak je tomu v praxi v prohibičním Norsku a Švédsku, kde je ve skutečnosti velká část národa zasažena těžkým "týdenním" alkoholismem. Ostatně také proto nám mohli jako první poslat lék proti metanolu, který jsme u nás vůbec neznali, protože úkaz otravy metanolem je tam běžný a častý z pálení domácích patoků. Já se jen bojím, aby na základě podobných "vědeckých faktů" nebyl vyhlášen boj nadměrnému souložení v českých zemích. Je hodnověrně prokázáno, že na něm jsou mnozí občané, a to zvláště mladí muži, ba i ženy, přímo závislí. Mnozí jej provozují přímo nevázaně, místo aby se věnovali třeba vzdělávání a sportu. Souložení s sebou přináší mnoho nemocí, jak je lékařsky dokázáno, tajné sexuální styky rozvrací rodiny a berou dětem otce, ba i matky .Dokonce jde o významný kriminální jev, který se projevuje zločiny začínajícími sváděním nezletilých, přes znásilnění až po harašení a jiné nechutnosti. Což by bylo nutno nejlépe zarazit, třeba nějakým Národním plánem proti nekoordinovanému souložení. Pokrokovější část lidstva již stejně přechází na jiný než zaostalý heterosexuální styk! Důkazů, stejně kvalitních jako jsou dnes vydávány ve věci alkoholu, by se jistě našlo dost. Já osobně jsem slyšel věrohodné svědectví seriozního staršího pána. Ten nastoupil v Praze Braníku do Posázavského expresu. Věkovitý kmet si sedl ve vagoně k oknu a vyhlížel ven. Když vlak dorazil do Vraného nad Vltavou, pán si prohlédl krajinu a polohlasně pronesl: "Jó, tady se hodně souloží." Vlak jel dál a když jsme dorazili na Zbraslav, vyklonil se děda z okénka, nasál vzduch a pronesl: "Jo, jo, tady se taky strašně šuká!" A spokojeně usedl. V Mníšku pod Brdy ani okénko nestáhl, jen si tak vzdychl a pokýval hlavou: "Tady se ještě víc souloží!" V Čerčanech, v kterých se dle dědy úplně strašně šuká, to nevydržel pán sedící naproti a povídá: "Dědo, jak říkáte o tom souložení, vy to taky asi znáte, že?" A děda se smutně podíval po kupé a řekl: "Ale kdepak. Já tudy jedu poprvé, ale, ono se všude hrozně šuká!" Tož tak je to asi i s tímhle "výzkumem" alkoholismu a "národním alkoholovým plánem". Kdo zavraždil princeznu Dianu a jejího snoubence Al Fayeda? Jan Nepomuk Albert Berwid Buquoy Tajuplná smrt britské princezny Diany Spencerové a jejího snoubence Dodiho Al Fayeda v srpnu 1997 v Paříži, připravuje obyvatelstvo této planety o klidný spánek dokonce do dnešních dnů. Stále se vynořují nové a nové teorie dokazující spiknutí. ČT 2 odvysílala 30.08. 2012 zajímavou dokumentaci britské BBC pod titulem „Noc, kdy zemřela Diana“ (Diana the Night she Died). Nyní se naskýtá otázka: Zemřela britská princezna následkem nešťastné dopravní nehody nebo šlo o do nejmenších detailů plánovanou vraždu? Další nezodpovězené otazníky se pohybují v této rovině: Zastánci teorie, že šlo o klasickou dopravní nehodu, argumentují tím, že rozhodnutí odjet z pařížského hotelu Ritz do soukromého bytu Dodiho Al Fayeda bylo náhlé. Případní atentátníci by se to nemohli tak rychle dovědět a tím by bylo nemožné zorganizovat úspěšný vražedný útok. Nejnovější poznatky však dokazují něco zcela opačného. Henri Paul nebyl žádným „řidičem“, nýbrž velitelem ochranky v hotelu Ritz a spolupracovníkem britské zpravodajské služby MI6. Rovněž Dodiho a Dianin bodyguard Trevor Rees-Jones byl spolupracovníkem MI6. Tito dva muži mohli během několik vteřin podat zprávu britské zpravodajské službě o trase Mercedesu W 140, aniž by tím sledovali něco špatného. Jednalo by se de facto o jejich služební povinnost, neboť Diana byla členem královské rodiny a bylo nutné vědět o jejím každém kroku. Záhadou stále zůstává, proč Mercedes nesměřoval přes Avenue des Champs-Élyseés rovnou k Dodiho bytu, nýbrž odbočil do tunelu Pont d’Alma, čímž se vlastně od svého cíle vzdaloval. Pakliže se vůz řítil rychlostí 190 km v hodině (i tato informace se dnes ukazuje jako smyšlená), proč ani jedna osoba v automobilu nebyla připoutána záchrannými pásy? Při takové rychlosti a čelním nárazem do betonového sloupu by nikdo uvnitř nemohl (bez bezpečnostního pásu) přežít. Přestože Rees-Jones seděl nepřipoután vedle „řidiče“ na tzv. „sedadle smrti“, z nehody vyšel více či méně pouze s boulemi. Princezna Diana byla sice těžce zraněna, ale naživu. Dodiho mrtvé tělo bylo nalezeno 11 metrů od havarovaného Mercedesu. Prý byl „vymrštěn“ nárazem. Jde ovšem o nesprávnou informaci. Dveře na Dodiho straně sedadla byly po havárii uzavřené. Jak se mohl ocitnout, coby „nebožtík“, 11 metrů od místa nehody? Šel snad po smrti na procházku? Pakliže se přikloníme k hypotéze vraždy – a vše tomu nasvědčuje, je nutné si položit již zmíněnou klasickou detektivní otázku: Cui bonno? Kdo by měl zájem na smrti Diany a Dodiho Al Fayeda? Tato otázka se může zdát sice naivní, ale v žádném případě tomu tak není. Diana byla prokazatelně velice oblíbená na veřejnosti, ale v zákulisí měla mnoho nepřátel. Na základě její mírové aktivity a odjišťování nášlapných min, by mohla ohrozit světový zbrojařský průmysl. Dále Diana a Dodi prakticky umírají takřka v okamžiku, kdy se v hotelu Ritz zasnoubili. To znamená přípravu k sňatku. Pakliže klasickým objektem atentátu byla až doposud Diana sama, nyní se k tomu připojuje automaticky i její budoucí manžel. Je tedy nutné „popravit“ je pokud možná oba najednou. Proč? Dianin sňatek by mohl otřást dokonce se základy britské monarchie. Princ Charles se rozvodem připravil o možnost stát se nástupcem trůnu po matce Alžbětě. Na jeho místo se tím pádem posunuje jeho syn William. Královnou matkou je automaticky Diana s manželem Al Fayedem. Ten by byl de facto Williamovým „královským otcem“. Linie Windsorů by zanikla a britská královská koruna by se dělila na šlechtický rod Spencerů (Diana) a šlechtický arabský rod Al Fayedů (Dodi). K tomu patrně ani Windsorové (královna Alžběta + princ Charles) ani britské výzvědné služby (MI6 a MI5) nemohly nechat dojít. Ideálním místem jak zabít „dvě mouchy“ jednou ranou, přičemž tím zabránit nástupnictví na britský trůn šlechtickým rodům Spencerů a Al Fayedů byl dne 30.08. 1997, pařížský tunel Pont d‘ Alma. To sice není z mé strany důkaz, ale jako řešení se to ad hoc bezesporu nabízí. Kontrolovaný motorista k policajtovi: "Měli byste si to lépe zorganizovat. Jeden policajt mi včera sebere řidičák a druhý ho po mně dneska chce!"

Noviny –Z Respektu a i odjinud 13 Strana 13 Je Karel Janeček agent jako jeho otec? Adam B. Bartoš novinář Vím, že by synové neměli být souzeni za hříchy svých otců, přesto jsem přesvědčen, že to, co se chystám napsat o jednom otci, o jeho synovi do jisté míry něco vypovídá. Údajný miliardář a údajný protikorupční bojovník, zakladatel Nadačního fondu proti korupci, Karel Janeček se do mého hledáčku dostal už několikrát. Nemám v úmyslu opakovat to, co jsem o něm už napsal ve svých předchozích textech, pouze bych připomněl jednu tezi - existuje důvodné podezření, že Karel Janeček nejedná sám za sebe, ale pouze vykonává roli, kterou mu někdo přisoudil. Jeho neobvykle úzké vazby na americkou ambasádu dávají tušit, že tento člověk možná pracuje pro tajné služby Spojených států a že celá jeho mediální pověst je jen jednou velkou legendou k zastření tohoto skutečného poslání. Víme například, že studoval v USA, že tam prodělal speciální blíže nespecifikovaný výcvik, že jeho firma sídlí ve stejné budově jako sídlí trilaterálista Vladimír Dlouhý a hned vedle amerického velvyslanectví, se kterým je Janečkova budova propojena, že pořádá tiskovky svého Nadačního fondu v Americkém centru a že bývá tak často vídán ve společnosti amerického velvyslance, který Nadačnímu fondu poskytuje veškerou myslitelnou podporu. Jeho oficiální vysvětlení pohádkového zbohatnutí, stejně jako popis jeho údajně veleúspěšného podnikání působí nepřesvědčivě a vyvolává úsměv na rtech lidí, kteří vědí, jak to v takové branži skutečně chodí. Vše nasvědčuje tomu, že to, co o sobě Janeček prohlašuje a co o něm pak prohlašují sdělovací prostředky, je v reálu trochu jinak. Když se pak podíváme do archivu médií, máme pocit, jakoby byl Janeček mediálně uplácán z ničeho - před rokem 2007 o něm není žádná zmínka, první najdeme až v dubnu 2007 v ČT. Další opatrné zmínky se začínají vynořovat až v průběhu roku a převážně v pravdoláskařských médiích - v Hospodářských novinách, České televizi, Aktuálně.cz. Ve firmě RSJ, která údajně vydělává ony velké peníze, přitom Janeček působí od roku 1995, vede ji od roku 2000 a firma se stala tzv. tvůrcem trhu v roce 2002. Navíc svůj první milion údajně vydělal v amerických kasinech ještě dříve, než začal podnikat. Pokud byl tedy takto úspěšný už roky předtím, proč o něm ještě v roce 2006 nenajdeme v médiích jedinou větu? V této souvislosti není nezajímavé podívat se na Karla Janečka staršího, jeho otce, který celý život působil jako špion a pracoval pro českou rozvědku pod diplomatickým krytím v Německu či Švédsku. Ve světle těchto informací pak dostává úvaha o možné spolupráci Karla Janečka ml. s americkými tajnými službami trochu jiný rozměr. JABLKO NEPADÁ DALEKO OD STROMU Karel Janeček st. (*3. 8. 1951, dodnes působí ve statutárních orgánech zmíněné firmy RSJ a.s.) vystudoval střední průmyslovou školu elektrotechnickou v Plzni, pak Vysokou školu strojní a elektrotechnickou tamtéž, aby poté nastoupil jako projektant u ČSD. V listopadu 1975, když byl zároveň na vojenské službě, si - ve svých 24 letech - zažádal o přijetí do služebního poměru příslušníka SNB. U Krajské správy SNB Plzeň totiž pracovala jeho manželka Alena, rozená Kordová. Odtud pozdější Janečkovo krycí jméno "Korda". Janečkově žádosti bylo vyhověno. Proběhlo kádrovací kolečko, kde se zjišťoval jeho původ (dělnický), politická uvědomělost a angažovanost (člen SSM od roku 1971, kandidát na členství v KSČ od roku 1975, přijat do KSČ v roce 1977), kádrový profil jeho příbuzných a když soudruzi nenašli nic, co by mu mohlo v kariéře na federálním ministerstvu vnitra bránit, byl doporučen v hodnosti podporučíka jako odborný pracovník I. stupně na oddělení chemie OKT Kriminalistického ústavu VB federální správy VB FMV, kam nastoupil 1. září 1976. Už rok na to si Janeček zažádal o přeložení na Krajskou správu SNB v Plzni - především kvůli neutěšené bytové situaci (bydlel s manželkou a dětmi u rodičů) a také proto, aby byl více s rodinou (doposud musel dojíždět do Prahy). V tu dobu už měli dva syny - Karla (nynější šéf NFPK, 1973) a Tomáše (1974), na cestě byla Barbora, v roce 1989 se ještě narodí Alena. Změnu chtěl v neposlední řadě i proto, že současná práce mu nevyhovovala - podle jeho slov neodpovídala jeho "mentálnímu založení", jak Janeček píše ve své žádosti o přeložení. Tehdy jezdí (jako odborník na silnoproud) především k haváriím, řeší požáry, výbuchy, zasažení osob elektrickým proudem, takže je často svědkem smrtelných zranění, což se mu vrací v myšlenkách i po skončení pracovní doby a - jak sám uvádí - odráží se pak na jeho psychickém stavu. Trpí depresemi, které vyplývají i z jeho seznámení se závažnými trestnými činy, stojí v Janečkových materiálech. V té době je zrovna volné místo technika pro údržbu výpočetní techniky u plzeňské SNB, takže to vypadá, že rodina bude moci být pohromadě a život bude moci plynout klidněji pro všechny. Do toho však přichází zřejmě ještě lákavější nabídka. Janeček se dozvídá o možnosti přesunu k 1. správě SNB (neboli k hlavní správě rozvědky) a má o takové přeřazení zájem - paradoxně i přesto, že by musel i nadále pracovat v Praze a na služební byt by si musel další dva až tři roky počkat. Při pohovoru naznačuje, že neví, zda se jeho manželka zvládne sama postarat o tři děti, když on bude přes týden v Praze - je mu proto doporučeno, aby to s ní doma probral a dal vědět. Manželka souhlasila. Při pohovoru Janeček také uvádí, že má k operativní práci kladný postoj, protože se s ní už okrajově setkal během dosavadní praxe. "Jsem si plně vědom, že práce spočívá především v jednání s lidmi a taková práce se mi líbí, takže po náležitém zapracování mi tato činnost nebude činit žádné potíže," věří si. Klapne to, Janeček je přijat. "Jmenovaný má osobní i odborné předpoklady pro práci na 18. odboru (odbor dokumentačně operativní nelegální rozvědky, pozn. autora). Má k tomu i potřebné společenské jednání a vystupování," stojí v zápise z pohovoru. A tak nastupuje v roce 1978 na 1. správu FMV a stává se ihned kandidátem na 18. odbor s tím, že by mohl být - po zapracování - zařazen jako "operativní pracovník na německé problematice". Zároveň dochází k "legendované změně zaměstnání" - tedy nezasvěcení lidé v okolí vidí, že Janeček odešel od SNB a začíná pracovat na federálním ministerstvu zahraničních věcí. Navenek je z něj tedy obyčejný diplomat. Ve skutečnosti jeho práce agenta teprve začíná... Už brzy se ale ukáže, že s operativní prací moc zkušeností nemá, pročež je mu doporučena škola české rozvědky - absolvuje nejprve studium praporčické a poté důstojnické školy, kde dosahuje dobrých výsledků. Připravuje se na práci v zahraničí, píše se v dokumentech. A až na malé výjimky je v pravidelných osobních dotaznících kladně hodnocen a chválen. "Janeček má všeobecné politické i osobní předpoklady vypracovat se na schopného operativního pracovníka čs. rozvědky," píše se v jeho hodnocení z roku 1980. "Celospolečenské zájmy staví nad osobní. V souladu s politikou KSČ ovlivňuje manželku a podílí se na výchově dětí. Vedoucí úlohu strany uznává a plně ji respektuje, zejména formou osobního podílu na plnění stranických usnesení. Svým postojem k politice KSČ, výkonem legalizačního zaměstnání i snahou plnit uložené úkoly prokazoval správná chápání a realizaci zásad proletářského internacionalismu a socialistického vlastenectví," stojí v kádrových materiálech z roku 1986. Přesto ale "zůstávají rezervy ve znalostech operativně dokumentační teorie i praxe a v některých oblastech vyhledávací činnosti a procesu rozpracování osob i objektu". Janeček je snaživý, ale žádný agent 007 to není: "Tyto nedostatky spočívají v dosud malé pestrosti, nápaditosti a originalitě používaných pracovních metod." Proto se mu jako úkol na příští tři roky udává "realizovat do roku 1989 samostatně proces vyhledávání, rozpracování, prověrku, získání - nejméně jednoho zájmového typu z řad cizinců" a "v požadovaných termínech a vysoké kvalitě samostatně zpracovat přidělenou dokumentační akci." Janeček mluví rusky, anglicky a německy a pravidelně je povyšován vždy k 1. září, k datu svého nástupu k SNB. Z podporučíka (1976) se stává poručíkem (1977), nadporučíkem (1980), kapitánem (1984) a majorem (1989). Ruku v ruce s tím jde řada příplatků a odměn, takže si finančně nemůže na nic stěžovat. V roce 1982 se poprvé služebně podíval do zahraničí, když ho 1. záloha dlouhodobě vyslala jako agenta na zastupitelský úřad v západoněmeckém Bonnu. "Nejsou poznatky, že by byl dekonspirován před protivníkem," píše se ve stanovisku k výjezdu do Bonnu v září 1981. Protože ale Janeček coby příslušník rozvědky jede na takovou misi prvně, je ještě před odjezdem "proškolen o zásadách konspirace a chování v zahraničí". Do Bonnu s rodinou odchází 1. 9. 1982 - oficiálně jako zástupce konzulárního oddělení ZÚ Bonn (říká se tomu legalizační funkce), aby vystřídal jiného, odcházejícího, agenta, kapitána Josefa Sabo (ten se stává vedoucím 18. odboru 1. správy SNB). V hantýrce rozvědky má Janeček funkci staršího referenta. V Bonnu zůstává čtyři roky. Až na dopravní nehodu, kterou způsobil v roce 1983, není o Janečkově činnosti v Německu nic bližšího známo. V lednu 1984 už má na rezidentuře (tj. pojmenování pro špionážní středisko pro určitou oblast, v tomto případě západní Německo, pozn. autora) funkci "starší referent specialista". V roce 1986 se vrací do Československa a na centrále v Praze dále působí v téže funkci. Na další odchod do ciziny se začíná připravovat v roce 1988. Jako agent se v zahraničí osvědčil, minimálně alespoň tím, že se jeho totožnost neprovalila. "25. odbor 1. správy SNB nemá poznatky o dekonspiraci kpt. ing. Karla Janečka před nepřátelskými speciálními službami. K jeho vyslání do zahraničí není z hlediska odboru námitek," stojí ve stanovisku k jeho vyslání do zahraničí. V září 1989 je Janeček povýšen do hodnosti majora a 14. listopadu 1989, tedy tři dny před "sametem", odchází na "rezidenturu Stockholm" jako II. tajemník velvyslance. Legalizační agenda - čili verze pro nezasvěcené - zní: pracovník ZÚ pro vědecko-technický rozvoj. Ve skutečnosti je ale pověřen celým vedením rezidentury Stockholm a dostává přesné instrukce, jak si v rozvědné práci počínat. V dokumentu nazvaném "Obraný režim Kordy" se v odstavci "legalizace a krycí činnost" dočteme, že Janeček "je na ZÚ Stockholm legalizován ve funkci II. velvyslaneckého tajemníka, úkoly bude plnit pod krytím vědecko-technického přidělence, rovněž bude zpracovávat agendu školství a zdravotnictví." Zajímavé je, že Janeček zůstal ve službách tajných složek i po "převratu". Výše citovaný dokument je totiž z 10. prosince 1989 a obsahuje praktické pokyny, jak si má agent Janeček ve Švédsku počínat (včetně instrukcí o tom, co dělat, kdyby mu například byla protivníkem podána omamná látka). Do špionáže byla opět zapojena celá rodina. Čteme totiž, že "manželka nemá na rezidentuře stanoveny specifické úkoly", ale "jako příslušnice (SNB, pozn. autora) bude pomáhat konspirativním způsobem odhalovat činnost sledovací skupiny na teritoriu a v případě potřeby při plnění operativních úkolů bude sloužit k naplňování věrohodnosti legend (například legenda rodinného výletu). Nepředpokládá se, že manželka bude zaměstnána na rezidentuře či ZÚ," píše se v dokumentu z prosince 1989. Další informace o Janečkovi ale není možné zjistit. Janečkův spis v archivu bezpečnostních složek (ABS) má některé údaje po roce 89 začerněné nebo naopak zakryté bílým papírem a v celé složce chybí ze 180 listů 16 stránek. Můžeme se tedy jen domýšlet, jak dlouho po převratu ještě Janeček st. špiónoval. V tomto prostředí tedy vyrostl protikorupční bojovník Karel Janeček ml. Příběh jeho otce není příběhem člověka zlomeného vydíráním Státní bezpečnosti, který by se stal donašečem a spolupracovníkem z donucení a který by se třeba - když už není zbytí - snažil spolupracovat (jako mnozí jiní) alespoň jen na oko a co nejméně tak škodit lidem okolo. Ne. Janeček starší ve svých 24 letech nastupuje na ministerstvo vnitra, aby se rok poté dostal na 18. odbor a k české rozvědce. Je agentem ne z donucení, ale z vlastního rozhodnutí, pilně se v této profesi zdokonaluje, cílevědomě si buduje kariéru. I jeho manželka pracuje u SNB, takže malý Karel může dostat skutečně špičkovou průpravu a má tak veškeré předpoklady jít v otcových šlépějích. A nejspíše se v nich i vydal a dost možná, že ho i v mnohém překonal. Protože byl-li otec zprvu hodnocen jako agent neoriginální a nenápaditý ve své činnosti, Karlu Janečku juniorovi stěží můžeme neoriginálnost v jeho pravděpodobné práci agenta vyčítat. Myslím, že jeho legenda protikorupčního bojovníka je neotřelou a originální myšlenkou par excellence. Špionáž jeho otce, kterou vykonával pod krytím různých diplomatických funkcí, či krytí, které dodávala jeho matka, když vytvářela podle potřeby "legendy rodinného výletu", přinesla zřejmě své plody. Zatímco Janeček st. byl možná dobrým agentem, ale navenek širší veřejnosti neznámým úředníkem, obyčejným diplomatem, Janeček ml. je téměř miliardářem a mediálním hrdinou v jedné osobě. Panečku. Tomu říkám "legenda". Rodiče musí být na svého syna pyšní. A to je možná teprve začátek... Manželka se vrátí celá ulítaná a naštvaná domů a spustí: "Tos mě teda pěkně naštval! Já tě hledám po všech hospodách a ty si tu v klidu luxuješ a myješ nádobí!"

Noviny –. Z českého tisku a od krajanů ze světa 14 Strana 14 Hemeroidy – tabu, které trápí 70 % Čechů: Mluvit o nich ale nikdo nechce! Děsí vás už jen představa, že budete muset na záchod? Řešte hemeroidy včas! Mluvit o nich nikdo nechce, přestože trápí 70 % naší populace. Hemoroidy jsou citlivé téma. A pokud právě teď poposedáváte na židli nebo se trápíte na záchodové míse, víte, o čem je řeč. Smutný fakt je, že budete trpět, dokud si nedojdete k lékaři. Hemoroidy jsou jedním z nejčastějších onemocnění, ale k lékaři se s nimi moc nechodí. I když postihují až 70 % naší populace, lidé se příliš stydí za své bolavé pozadí. Zato na internetu se řeší tento problém jako o život. Podle Ordinace.cz se sedm z deseti chirurgických dotazů v internetové poradně týká hemoroidů. Trpěl deset let „Já jsem silnou bolest snášel skoro 10 let. No, styděl jsem se s tím někam jít,“ svěřuje se pan Stanislav B. (68) z jižních Čech. Až po dlouhé době se rozhodl problém řešit. „A nesmírně se mi po operaci ulevilo,“ pochvaluje si. Tohle onemocnění je velmi bolestivé a nepříjemné. „I když patří k nejčastějším civilizačním zdravotním potížím, drží se tento delikátní problém často pod pokličkou,“ tvrdí primářka a gastroenteroložka Anna Jungwirthová z pražského sanatoria U sv. Anny. Podle ní se mezi rizikové skupiny řadí lidé po čtyřicítce, se sedavým zaměstnáním a také těhotné ženy. „Včasná a správná léčba a prevence mohou potížím zabránit,“ tvrdí lékařka. Co jsou hemeroidy? Hemoroidy jsou cévní pletence (podobně jako křečové žíly), které se nacházejí u vchodu do konečníku nebo uvnitř. Mnozí o nich ani nevědí a k potížím dochází většinou náhle. Jak vznikají? „Na vzniku a bolestech se podílí zvýšený žilní tlak, velký tlak při vyměšování,“ vypočítává MUDr. Jungwirthová. „Dále dědičné faktory, sedavý způsob života, ochabnutí vaziva ve vyšším věku, při endokrinních onemocněních, v těhotenství, střevní nemoci, návyk na projímadla, přejídání, obezita, zácpa nebo infekce,“ dodává Jungwirthová. Hemoroidy člení na zevní, vnitřní a přechodné. Kdy jít k lékaři? K lékaři by měl nemocný zajít, když pociťuje bolest v okolí konečníku. To jde o vnější hemoroidy. Také krvácení je pokyn pro návštěvu lékaře. „To je nejčastějším projevem vnitřních hemoroidů. Krev je jasně červená, objevuje se při stolici nebo po ní,“ popisuje MUDr. Jungwirthová. Lékařské vyšetření je nebolestivé a je nutné k tomu, aby se vyloučila jiná, závažnější onemocnění, např. rakovina tlustého střeva. Následovat může i endoskopické vyšetření. Jak se jim vyhnout? „Stoprocentní prevence neexistuje,“ upozorňuje lékařka s tím, že nutný je zdravý životní styl a úprava stravy. „Důležité je i pravidelné vyprazdňování. Znamená to zvýšit příjem vlákniny z ovoce, zeleniny a z celozrnných výrobků. Je potřeba udržovat rovnováhu střevní mikroflóry pomocí probiotických bakterií, např. v zakysaných mléčných výrobcích, kysaném zelí či v doplňcích stravy,“ radí MUDr. Jungwirthová. Jaká je léčba? Pokud ještě nejsou hemoroidy zanícené, postačí koupele, masti a čípky. Také se provádí opichy (sklerotizace). „Velmi elegantní metodou je nasazení elastické gumičky na hemoroid a tím se dosáhne jeho odumření a odloučení,“ vysvětluje MUDr. Aleš Fibír. Další možností je operace. Při ní se uzly chirurgicky odstraní a přívodné cévy se podvážou. Novou metodou je operace zvaná Longova metoda. Při té se zasune vyhřezávající sliznice zpět do konečníku a svorkou se přeruší cévní zásobení. Blesk Mayové a konec světa Věcně - Stručně - Jasně Dopustím se jen drobného komentáře k článku Jana Gazdíka v MF Dnes z 19.1. "Konec světa řeší i Akademie věd". Záběr tiskové konference byl široký, ale jde-li o "konec světa" jmenovitě ke dni 21. 12. 2012 (on je konec světa dost často, takže je v tom už trochu zmatek), pak se jedná o údajnou předpověď konce světa podle Mayů. Nevyhnutelně následuje téma "vztah mayského a našeho kalendáře", neboť zde je pes zakopán... Konference se nezúčastnil ani jeden z bratrů Böhmů z Kolína (toho českého), kteří tématice vztahu mayského a našeho kalendáře (v hantýrce nazývaném "korelace") věnovali podstatnou část svého života. Ti by mohli toho psa nejlépe identifikovat. Diky Böhmům jsme se "korelací" zabývali také v Astronomickém ústavu a jejich výsledky (poprvé publikované v r. 1991) jsme nezávislým výpočetním postupem podpořili. Odborný článek je v Astronomische Nachrichten č. 4, 2008, str. 426-436. Mayský kalendář, založený na pozorováních nebeských těles, "běžel" velmi přesně a náš křesťanský taky. Ale jejich vztah, ona "korelace", čili převodní koeficient od jednoho ke druhému, je zatížen neuvěřitelně velkou chybou. (Mezi naším a jinými kalendářními systémy takové problémy vesměs nejsou.) Nejčastěji používanou "korelací" je korelace GMT (první písmena příjmení tří autorů příslušných prací dnes již více než 60 let starých). K datu podle mayského kalendáře je třeba přičíst 584283 dnů, abychom dostali datum v našem (juliánském) kalendáři. Korelace GMT je založena na historických datech. Dnes je překonána, ale odborníci se nemohou dohodnout, čím ji nahradit a tak se konzervativně GMT drží. V současnosti známe asi 50 různých "korelací" lišících se i o stovky let. To znamená, že dějiny Mayů jsou vůči dějinám zbytku světa zatíženy chybou až stovky let "dopředu" nebo "dozadu". Bratři Böhmové založili svou korelaci na rozboru astronomických jevů (zatmění Slunce, pozic planet vůči Zemi aj.) popsaných v jedné vzácné památce, která po Mayích zbyla a odolala nějakým zázrakem řádění Španělů. Podle místa nálezu se té knize (leporelu) říká Drážďanský kodex. Podle Böhmů je správný převodní koeficient 622261 dnů. Dějiny Mayů se tímto posouvají směrem k současnosti skoro o 104 roky (vůči GMT). To je to, co jsme v Astronomickém ústavu AV ČR prověřovali a ověřili. No a co má být? Jak to souvisí s koncem světa letos v prosinci? Máme řešení. Konec světa nebude 21. 12. 2012 (podle chybné GMT), ale 14. 12. 2116 (podle nejpravděpodobnější korelace, tj. korelace bratří Böhmů). Ještě Vás tento konec světa zajímá? Když bude až v roce 2116?! Nechtělo by to něco bližšího, čeho se máme šanci dožít a pak v patřičně příšerné katastrofě zhynout? Mayové chápali čas cyklicky, podle nás je to veličina běžící "jedním směrem". Jejich kalendář měl několik cyklů, jako my máme dny, týdny, měsíce, roky a staletí. Jeden z jejich cyklů trvá 52 let, jiný, dlouhý cyklus 5125 let a končí právě 21. 12. 2012 (ovšem s použitím GMT). Když jeden cyklus skončí, začne nový, jako po Silvestru začne Novým rokem náš nový rok. Nezačne ale židům, muslimům ani pravoslavné církvi. Maya by postavil oslavnou stélu (kámen s nápisy), popřípadě přidal vrstvu k existující pyramidě a byl by šťasten, že svět běží dál. Náš spoluobčan pan XY je šťasten, když se zbaví silvestrovské opice. A za rok znova. Já osobně, pokud se dožiji, otevřu 21. 12. 2012 dobrou whisky a dám si dvojitou. Co kdyby... Autor je vědecký pracovník Astronomický ústav AV ČR v.v.i., Observatoř Ondřejov www.asu.cas.cz/~jklokocn na obrázku Bratři Bohumil a Vladimír Böhmovi Související: [1] Proběhla tisková konference o konci světa (Petr Horálek) [2] Mayský kalendář a konec světa 2012 (Jan Vondrák) [3] 2012: Konec světa NEBUDE Další události komentovány na www.astro.cz Publikováno s laskavým svolením České astronomické společnosti. Jaroslav Klokočník Mayský kalendář a konec světa Mayský kalendář začíná v roce 3114 před naším letopočtem a čas počítá v různě dlouhých časových jednotkách, k nimž patří i takzvané baktuny dlouhé 394,26 roku. Letos v prosinci končí právě 13. baktun. Podle odborníků ale nejde o apokalypsu, spíš o začátek dalšího kalendářního cyklu. Stejný názor zastávají samotní dnešní Mayové, kteří žijí v Mexiku, Guatemale a dalších středoamerických zemích. CTK Rovnoprávnost - v islámském pojetí Čas od času, při přepínání TV kanálů, narazím na prvním německém programu Das Erste (ARD) na diskusní pořad Sandry Maischbergerové (Menschen bei Meischerger). Mívá tam zajímavé hosty i témata, pro zvídavé Němce bezpochyby poutavá talk show. Vysílán je vždy ve čtvrtek pozdě večer. Devátého října bylo tématem diskuse hledání odpovědí na otázku, kolik náboženství potřebuje člověk k životu. Mezi hosty seděla i Nora Illiová, zahalená osmadvacetiletá mladá žena, která před deseti lety konvertovala k islámu. Dnes (2/11/2012) o tomto pořadu informovaly Novinky.cz. V článku Zahalená muslimka vyvolala v Německu pozdvižení (o čemž osobně silbě pochybuji). Je tak trochu záhadou, proč s tím přišly Novinky.cz až nyní, s tak velkým časovým odstupem. Vytváří se tím falešný dojem, že relace byla vysílána v předchozích dnech. Ne že by to bylo podstatné: jde jen o malou ukázku toho, jak manipulativní, byť třeba nezamýšleně, mohou média být. Vsuvka. Poněkud to připomíná styl TV Nova, které se ráda chlubí tím, že o tom či onom její úžasní moderátoři informují buď "jako první" (jak něco takého mohou v éře internetu vůbec vědět), případně "jako jediní". Když se ale na její zpravodajství podíváme podrobněji, nejednou shledáme: to, co je nám Borhyovou a spol. překládáno div ne jako světová premiéra, jsme už včera četli kdesi na webu. Občas jsem byl šokován tím, že nějaká místní událost, o níž jsem se v regionálních novinách dozvěděl dejme tomu v pondělí (musela se tedy stát nejpozději v neděli), byla stanicí TV Nova předkládána s velkou pompou až v úterý po půl osmé večer. Z hlediska meření času v mediálním světě tedy s hodně velkým křížkem po funuse. Zpět k tématu. V případě dnešního tématu ale platí "lépe pozdě než vůbec", a tak si všimněme podstaty věci. Mladou (nevím, jestli půvabnou, protože měla nikáb) Noru Illiovou svým způsobem chápu. Hledala duchovní ukotvení – a našla ho v islámu. Jeden z důvodů: "Křesťanství mě zklamalo", uvedla v pořadu. Zde mám pochybnosti: křesťanství, nebo praxe některé jeho denominace (katolictví, luteránství, pravoslaví, adventismus, baptismus …)? V Dubaji jí učarovalo volání muezzina. Zapůsobili na ni lidé, kteří "vědomě žijí podle islámu". Začala číst knihy o muslimském náboženství, odhodlala se do mešity. Pak konvertovala. Pro většinu z nás, kdo vnímáme islám i to, co je psáno v koránu, v širším kontextu, jde o závěr, nad nímž se můžeme upřímně podivit. Někdejší punkerce nevadí, že "musí" chodit zahalená (nemusí, dělá to dobrovolně), že její manžel by mohl mít více žen ("přináší to rozmanitost"). Tvrzení "cítím se jako rovnoprávná žena" bychom jí asi sotva uvěřili, kdyby jedním dechem nedodala "v islámském pojetí". To ale zcela mění smysl pojmu rovnoprávnost. Maně člověka napadne už obligátní srovnání rozdílu mezi kazajkou a svěrací kazajkou. Nicméně až sem je to všechno navýsost její soukromá věc. Tou ale příklon k Alláhovi přestane být v okamžiku, kdy se začneme zajímat o jejího manžela, také konvertitu. Jak je v článku na Novinkách.cz uvedeno, postupem doby se z něj stal islamský radikál, který se údajně stýká, a tady Novinky.cz odkazují na švýcarský deník Blick, s radikálním vůdcem Hamásu šajchem Ahmedem Jásinem. Leda tak v záhrobí, neboť duchovní vůdce hamásovských vrahů nevinných civilistů Jásin byl zlikvidován při izraelské protiteroristické operaci v březnu 2004. Tedy před osmi lety. Jelikož ale Nora praktikuje islám od svých osmnácti, a záhy se se svým nynějším mužem seznámila, lze dovodit, že našla zalíbení v člověku, který přinejmenším sympatizoval s teroristy. Vlastně nejen sympatizoval. Jak prostoduše přiznává, ona a pan choť nejenže vedou střídmý až odříkavý život, ale - a tady jsme u prapodstaty obav soudných lidí z islámu - oba společně pochybují o morálním právu Izraele na existenci. A to už, ve vztahu k radikalistickým tendencím manžela Nory Illiové, tak docela jejich soukromá věc není. S obavami konstatujme: nic nového. Vzletnými slovy o hledání duchovního ukotvení vlastního života to začíná – a názorem, který souzní s postoji hlasatelů novodobého holocaustu, to končí. A od názoru k činu nebývá cesta zase tak daleká. Izraelci žijící v dostřelu raket vypalovaných z hamásovské Gazy by mohli vyprávět … Lubomír Stejskal

Noviny – S p o r t Strana 15 15 Berdych: Že nás už lidi vidí tančit s pohárem? Tak ať si zajdou na oční! Předvedli možná nejtěžší a určitě nejdůležitější debl svých kariér. Tomáš Berdych a Radek Štěpánek si vítězstvím nad španělskými specialisty zajistili velkou naději do dnešního grandfinále. „12:1. To je všechno, co můžu říct,“ vystihnul Berdych daviscupovou bilancí dvojice podstatu toho, co obnáší hrát po boku zkušeného Štěpánka. V noci na sobotu se vyspal výtečně a pak to na kurtu prokázal při čtyřhře. V to stejné doufal Tomáš Berdych i včera po deblu. S tím, že dnešek bude ještě důležitější. Rozhodne o všem. Za stavu 2:1 na zápasy vás možná fanoušci už vidí tančit kolem poháru. Co vy? BERDYCH: „Nevím, kdo to takhle vidí... možná by měl zajít k očnímu. Určitě to není tak blízko. Jedině se dá říct, že jsme na tom nejlepším možném skóre, které jsme po sobotě mohli mít, a čeká nás strašně těžká neděle. Aby člověk vyhrál ve finále, nemůže čekat, že bude po sobotě hotovo nebo že budou v neděli snadní soupeři.“ ak se vám vstávalo po náročné páteční noci a jak se u vás kumuluje únava? BERDYCH: „Vstávalo se mi dobře. Skončili jsme (v pátek) pozdě, ale pořád jsem čekal, že to může být horší. Spal jsem skvěle, to je nejlepší odpočinek. Únava tam bude vždycky, ale tady to není o únavě, tady je to o vůli. Aby to člověk přebojoval. I když si člověk myslí, že v jeho těle energie není, ještě jí tam spousta je.“ Vydrží i na neděli? BERDYCH: „Vůle zůstává určitě hodně. Věřím, že bude ten správný den, že se nám to podaří dorazit.“ Co vám ukázal zápas Ferrera s Radkem Štěpánkem? BERDYCH: „Radek hraje odlišný styl než já. Mohl Ferrera rozhodit, rozbít mu jeho strojovou hru, což se bohužel nepovedlo. Ale hrál výborný zápas. Pro mě to nic nemění na tom, že já se budu snažit držet toho svého, co mě celou sezonu drží a zdobí. To je cesta, jak ho porazit.“ A kdyby se rozhodovalo až v posledním duelu? ŠTĚPÁNEK: „Nehrajeme na kdyby, jdeme krok po kroku. K mému zápasu je strašně daleko, první hraje Tomáš a bavit se teď o prognózách... když k tomu dojde, budu připraven bojovat o rozhodující bod, ale zároveň věřím Tomovi. Almagro proti němu hrál výborný zápas, určitě mu pomohlo i to, že Španělé vedli 1:0.“ Sehraje větší roli španělský den volna na odpočinek? ŠTĚPÁNEK: „Den volna vždycky pomůže, to tak je. Ale my jsme do Davis Cupu šli s tím, že hrajeme většinou tři dny, jsme na to zvyklí a brečet nad tím, že nemáme den volna, nebudeme. My nepolemizujeme, bereme situaci jaká je a snažíme se oba udělat maximum.“ Je proti Ferrerovi v jeho současné formě možné hrát něco jiného než absolutní risk a pokusit se ho vystřílet z kurtu? BERDYCH: „Možná i k tomu dojde. Nebudu s tím určitě začínat, nechám si tam nějaký prostor a bude záležet, jak se bude zápas vyvíjet, jak mu zase bude vadit ta moje hra. Viděl jsem zápas část s Radkem, ale to se nedá srovnávat, oba hrajeme úplně odlišně. Uvidíme, jak on to bude zvládat se mnou, kolik razance a rizika bude potřeba do hry přidat. Nemám nicméně v plánu se ho tam snažit uvařit, přehrát v dlouhých výměnách, to určitě ne.“ Byla čtyřhra těžší, než jste si mysleli? ŠTĚPÁNEK: „Španělé začali neuvěřitelně. Pomohl jim k tomu i první brejk, který jsem jim já daroval dvojchybama, což byl moc velký dárek. Oni na nás vletěli jak z divokých vajec, Granollers překvapil nás oba. Ale věděli jsme, že musíme vydržet hrát svůj tenis, že oni postupně půjdou dolů, což se potvrzovalo. Čím déle zápas trval, tím větší kontrolu nad ním jsme měli. Řídili jsme si ho podle svého.“ Blesk, jip Lidé dosáhli vrcholu inteligence před 2000 lety, od té doby hloupnou, tvrdí genetik Genetik Gerald Crabtree ze Stanfordovy univerzity v Kalifornii přišel s hypotézou, která lidskému druhu příliš nelichotí. Podle něj s vynálezem zemědělství lidstvo přišlo o podstatné stimuly k využívání a rozvoji inteligence. Výsledkem je, že v posledních několika tisících letech druh Homo sapiens sapiens postupně hloupne. Pokud bychom dokázali přepravit v čase průměrného Řeka z roku 1000 př. n. l. do naší současnosti, byl by dnes pravděpodobně jedním z nejchytřejších lidí na Zemi, domnívá se Crabtree, který svou teorii publikoval v časopise Trends in Genetics. Intelektuální schopnosti lidí podle něj klesají od doby vynálezu zemědělství a během rozvoje života v hustě obydlených oblastech. Sám vědec přitom podotýká, že by se rád mýlil. Crabtree vychází z jednoduché úvahy. V minulosti naši předkové - a také ti, kdo to na naše předky nedotáhli - čelili drsné realitě života lovců a sběračů. Hloupost se tehdy přísně trestala, nezřídka smrtí. Enormní evoluční tlak vyřazoval ze hry ty méně bystré, zatímco chytrost přeživších dostala šanci na další kariéru v potomcích. To už dnes neplatí. „Lovec a sběrač, který neuměl efektivně vyřešit problém obstarání si potravy a přístřeší, s největší pravděpodobností zahynul spolu se svou genetickou výbavou. Když se podobné chyby dopustí manažer z Wall Street, dostane ještě mimořádný bonus a stane se atraktivnějším partnerem. Extrémní pravidla přirozeného výběru jsou tak zjevně záležitostí dávné minulosti,“ ironizuje Crabtree. Dvě a více škodlivých mutací v každém z nás Vypočítal, že s lidskou inteligencí bezprostředně souvisí soubor zhruba dvou až pěti tisíc genů. Za poslední tři tisíce let, respektive přibližně 120 generací, se mezi lidmi rozšířily genetické mutace, které inteligenci škodí. Každý z nás je nyní nositelem dvou a více takových mutací. To vede odborníka k závěru, že lidé dosáhli intelektuálního vrcholu v dávné minulosti. „Jako živočišný druh jsme intelektuálně překvapivě křehcí a vrcholu jsme dosáhli už dávno, zhruba před dvěma až šesti tisíci lety,“ píše Crabtree. „Pokud se pravidla přirozeného výběru jen trochu povolí, je logické, že každý z nás je výsledkem jistého kvalitativního ústupku ve srovnání s našimi předky z doby před šesti tisíci lety,“ doplnil. Crabtree ovšem přiznává, že po důkladnějším zkoumání této problematiky mohou jiní vědci dojít k závěru, že hlavním udržovatelem lidské inteligence není přirozený výběr. Naopak hraje na pozitivní notu. Lidská rasa podle něj není odsouzena k intelektuálnímu prázdnu a sledování repríz na televizních přístrojích, které už nebudeme umět vyrobit. „Přestože náš genom je tak křehký, naše společnost je dostatečně robustní díky vymoženosti vzdělání, které dokáže všem zprostředkovat potřebné vědomosti,“ uzavírá Crabtree. fia, Novinky PRO ZASMÁNÍ Manželský pár, oba kolem 60 let, slaví své 35. výročí svatby v malebné, tiché, romantické restauraci. Náhle se na jejich stole objeví drobounká krásná víla a říká: "Protože jste byli takový vzorný manželský pár a protože jste celou dobu jeden druhého milovali, splním každému z vás jedno přání." Žena zamilovaně řekne: "Já chci cestovat po světě se svým milovaným manželem." Víla mávla svou kouzelnou hůlkou a - puf! V ruce se jí objevily dva lístky na Queen Mary II. Muž se na chvíli zamyslí a pak řekne: "Tohle vše je samozřejmě velmi romantické, ale příležitost jako tato již nikdy nepřijde. Je mi líto, má lásko, ale mým přáním je mít ženu mladší o 30 let, než jsem já." Žena i víla byly hluboce zklamány, ale přání je přání. Víla tedy podruhé mávla svou kouzelnou hůlkou a - puf! Manželovi bylo najednou 92 let. Morální ponaučení plynoucí z tohoto příběhu: Muži, kteří jsou nevděční parchanti, by neměli zapomínat, že víly jsou ženského rodu. Arab zastaví taxík. Ještě se ani pořádně neusadil a už žádá řidiče, aby vypnul rádio. "Tuhle hudbu rozhodně nechci poslouchat. Naše náboženství nám to zakazuje, protože v čase proroka Mohameda taková hudba nebyla a západní hudba je jen pro vás, nevěřící !". Taxikář rádio vypne, zastaví a otevře zadní dveře. Arab se udiveně ptá: "Proč stojíte?" "Protože v dobách Proroka opravdu nebyly žádné taxíky, takže koukej vypadnout a počkej si na velblouda." Z okna paneláku vypadne stařenka. Postaví se a opráší. Kolem ní okamžitě shluk lidí, mezi nimi policista, který se ptá: "Babi, co se stalo?" "Já nevím, synku, já jsem teď přišla." Služka požadovala zvýšení platu. Paní reaguje rozhněvaně: "No dobrá, Marie, řekni jeden důvod, proč si myslíš, že si to zvýšení gáže opravdu zasloužíš." Marie: "To není jeden, ale hned tři důvody." Paní: "Dobře, tak mi řekni první." Marie: "První důvod je ten, že lépe žehlím než vy." Paní: "Kdo to říká?" Marie: "Váš manžel." Paní: "A druhý důvod?" Marie: "Protože lépe vařím než vy." Paní: "Nevykládej, že i tohle říká manžel." Marie: "Ano, říká." Paní: "A třetí důvod?" Marie: "Třetí důvod je to, že jsem lepší milenka než vy." Paní vybuchne: "Netvrď mi, že tohle taky říká můj manžel!" Marie: "Ne, paní, to říká váš zahradník." Paní: "A kolik bys chtěla, Marie?" Kohn a Roubíček se strašně pohádají. Tak strašně, že se Kohn neudrží a řekne Roubíčkovi: "Ty smradlavej Žide!" Roubíček si to nenechá líbit a jde si postěžovat k rabínovi. Ten ho vyslechne a pozve si Kohna. "Poslouchaj, to teda přehnali, takhle si mezi Židama nadávat, to přeci nejde. Budou se muset tomu Roubíčkovi omluvit." "A stačilo by to telefonicky?" "No tedy, von ten Roubíček měl na tý hádce taky svůj podíl, tak by to telefonicky stačilo." Kohn přijde domů a zavolá Roubíčkovi: "Je tam pan Silberstein?" "Ne, to je omyl." "Tak promiňte." Ptá se farmář druhého: "Prosím tě, jak to děláš? Já mám krávu vypasenou, krmím jí tím nejlepším, a co podojím, nestojí za řeč. Tvoje kráva vypadá spíš jako podvyživená, ale v mlíku, co podojí, by ses mohl koupat. Jak to děláš?" "To je jednoduchý. Já každý ráno přijdu do chlíva, tu svou kravku hezky pohladím a podrbu za ouškem. Pak se jí zeptám: ´Tak co, holka, co budeme dneska na trhu prodávat? Hovězí nebo mlíko?´" Kdybyste před pěti lety řekli, že kandidáti na příštího prezidenta ČR budou Japonec, kníže, chalupář a šmoula, vysmáli by se vám. Babička měla dva stejné kocourky. Aby je od sebe rozeznala, tak jednoho pojmenovala Mourek a druhého utopila v rybníce. "Pane doktore, co mi je?" "Nevím. To ukáže až pitva."

Islam in a Nutshell This, not the Chinese or the Russians, represents the greatest threat to the world and might be the fulfillment of the book of Revelation in the Holy Bible. Adapted from Dr. Peter Hammond\'s book: Slavery, Terrorism and Islam: The Historical Roots and Contemporary Threat Islam is not a religion, nor is it a cult. In its fullest form, it is a complete, total, 100% system of life. Islam has religious, legal, political, economic, social, and military components. The religious component is a beard for all of the other components. Islamization begins when there are sufficient Muslims in a country to agitate for their religious privileges. When politically correct, tolerant, and culturally diverse societies agree to Muslim demands for their religious privileges, some of the other components tend to creep in as well. Here\'s how it works: As long as the Muslim population remains around or under 2% in any given country, they will be for the most part be regarded as a peace-loving minority, and not as a threat to other citizens. This is the case in: United States -- Muslim 0.6% Australia -- Muslim 1.5% Canada -- Muslim 1.9% China -- Muslim 1.8% Italy -- Muslim 1.5% Norway -- Muslim 1.8% At 2% to 5%, they begin to proselytize from other ethnic minorities and disaffected groups, often with major recruiting from the jails and among street gangs. This is happening in: Denmark -- Muslim 2% Germany -- Muslim 3.7% United Kingdom -- Muslim 2.7% Spain -- Muslim 4% Thailand -- Muslim 4.6% From 5% on, they exercise an inordinate influence in proportion to their percentage of the population. For example, they will push for the introduction of halal (clean by Islamic standards) food, thereby securing food preparation jobs for Muslims They will increase pressure on supermarket chains to feature halal on their shelves -- along with threats for failure to comply. This is occurring in: France -- Muslim 8% Philippines -- Muslim 5% Sweden -- Muslim 5% Switzerland -- Muslim 4.3% The Netherlands -- Muslim 5.5% Trinidad & Tobago -- Muslim 5.8% At this point, they will work to get the ruling government to allow them to rule themselves (within their ghettos) under Sharia, the Islamic Law. The ultimate goal of Islamists is to establish Sharia law over the entire world. When Muslims approach 10% of the population, they tend to increase lawlessness as a means of complaint about their conditions. In Paris , we are already seeing car- burnings. . Any non-Muslim action offends Islam and results in uprisings and threats, such as in Amsterdam , with opposition to Mohammed cartoons and films about Islam. Such tensions are seen daily, particularly in Muslim sections in: Guyana -- Muslim 10% India -- Muslim 13.4% Israel -- Muslim 16% Kenya -- Muslim 10% Russia -- Muslim 15% After reaching 20%, nations can expect hair-trigger rioting, jihad militia formations, sporadic killings, and the burnings of Christian churches and Jewish synagogues, such as in: Ethiopia -- Muslim 32.8% At 40%, nations experience widespread massacres, chronic terror attacks, and ongoing militia warfare, such as in: Bosnia -- Muslim 40% Chad -- Muslim 53.1% Lebanon -- Muslim 59.7% From 60%, nations experience unfettered persecution of non-believers of all other religions (including non- conforming Muslims), sporadic ethnic cleansing (genocide), use of Sharia Law as a weapon, and Jizya, the tax placed on infidels, such as in: Albania -- Muslim 70% Malaysia -- Muslim 60.4% Qatar -- Muslim 77.5% Sudan -- Muslim 70% After 80%, expect daily intimidation and violent jihad, some State-run ethnic cleansing, and even some genocide, as these nations drive out the infidels, and move toward 100% Muslim, such as has been experienced and is on- going in: Bangladesh -- Muslim 83% Egypt -- Muslim 90% Gaza -- Muslim 98.7% Indonesia -- Muslim 86.1% Iran -- Muslim 98% Iraq -- Muslim 97% Jordan -- Muslim 92% Morocco -- Muslim 98.7% Pakistan -- Muslim 97% Palestine -- Muslim 99% Syria -- Muslim 90% Tajikistan -- Muslim 90% Turkey -- Muslim 99.8% United Arab Emirates -- Muslim 96% 100% will usher in the peace of \'Dar-es-Salaam\' -- the Islamic House of Peace. Here there\'s supposed to be peace, because everybody is a Muslim, the Madrasses are the only schools, and the Koran is the only word, such as in: Afghanistan -- Muslim 100% Saudi Arabia -- Muslim 100% Somalia -- Muslim 100% Yemen -- Muslim 100% Unfortunately, peace is never achieved, as in these 100% states the most radical Muslims intimidate and spew hatred, and satisfy their blood lust by killing less radical Muslims, for a variety of reasons. \'Before I was nine, I had learned the basic canon of Arab life. It was me against my brother; me and my brother against our father; my family against my cousins and the clan; the clan against the tribe; the tribe against the world, and all of us against the infidel. -- Leon Uris, \'The Haj\' It is important to understand that in some countries, with well under 100% Muslim populations, such as France, the minority Muslim populations live in ghettos, within which they are 100% Muslim, and within which they live by Sharia Law. The national police do not even enter these ghettos. There are no national courts, nor schools, nor non-Muslim religious facilities. In such situations, Muslims do not integrate into the community at large. The children attend madrasses. They learn only the Koran. To even associate with an infidel is a crime punishable with death. Therefore, in some areas of certain nations, Muslim Imams and extremists exercise more power than the national average would indicate. Today\'s 1.5 billion Muslims make up 22% of the world\'s population. But their birth rates are higher than the birth rates of Christians, Hindus, Buddhists, Jews, and all other believers. Muslims will exceed 50% of the world\'s population by the end of this century. Well, boys and girls, today we are letting the fox guard the henhouse. The wolves will be herding the sheep! NOTE: Has anyone ever heard a new government official being identified as a devout Catholic, a devout Jew or a devout Protestant...? Just wondering. Devout Muslims being appointed to critical Homeland Security positions? Doesn\'t this make you feel safer already?? That should make the United States much safer, huh!! Was it not "Devout Muslim men" that flew planes into U.S. buildings only 10 years ago? We must never forget this.. Was it not a Devout Muslim man who killed 13 at Fort Hood ? (He killed "From within" -don\'t forget that). Also: This is very interesting and we all need to read it from start to finish. Maybe this is why our American Muslims are so quiet and not speaking out about any atrocities. Can a good Muslim be a good American? This question was forwarded to a friend who worked in Saudi Arabia for 20 years. The following is his reply: Theologically - no . . . Because his allegiance is to Allah, The moon God of Arabia Religiously- no. Because no other religion is accepted by His Allah except Islam (Quran, 2:256)(Koran) Scripturally- no. Because his allegiance is to the five Pillars of Islam and the Quran. Geographically- no. Because his allegiance is to Mecca, to which he turns in prayer five times a day. Socially- no. Because his allegiance to Islam forbids him to make friends with Christians or Jews.. Politically- no. Because he must submit to the mullahs (spiritual leaders), who teach annihilation of Israel and destruction of America , the great Satan. Domestically- no. Because he is instructed to marry four Women and beat and scourge his wife when she disobeys him (Quran 4:34) Intellectually - no. Because he cannot accept the American Constitution since it is based on Biblical principles and he believes the Bible to be corrupt. Philosophically- no. Because Islam, Muhammad, and the Quran do not allow freedom of religion and expression.. Democracy and Islam cannot co-exist. Every Muslim government is either dictatorial or autocratic. Spiritually- no. Because when we declare \'one nation under God,\' the Christian\'s God is loving and kind, while Allah is NEVER referred to as Heavenly father, nor is he ever called love in The Quran\'s 99 excellent names. Therefore, after much study and deliberation....Perhaps we should be very suspicious of ALL MUSLIMS in this country. - - - They obviously cannot be both \'good\' Muslims and good Americans. Call it what you wish, it\'s still the truth. You had better believe it. The more who understand this, the better it will be for our country and our future. The religious war is bigger than we know or understand. Can a Muslim be a good soldier? Army Maj. Nidal Malik Hasan, opened fire at Ft. Hood and Killed 13. He is a good Muslim! Footnote: The Muslims have said they will destroy us from within. SO FREEDOM IS NOT FREE. THE MARINES WANT THIS TO ROLL ALL OVER THE U.S. Becherovka, Rum, Fernet, Griotka, Česká piva Budvar, Zlatopramen, Plzen, Monday – Friday 8.30-17.00 Goulburn Wines & Spirits 9-13 Brisbane Street Darlinghurst, NSW 2010 02 9264 8459 email sales@goulburnwines.com.au Wholesale and retail 10.11.12 Government Balances its Budget on Migrants\' Backs, Again It is disappointing that the 2012-2013 Mid-Year Economic and Fiscal Outlook (MYEFO) announced today has Australia once again balancing its budget with exorbitant imposts on non-voters. The Government plans to raise $520.5 million over four years by increasing visa application charges on skilled workers, long term working travellers and foreign partners of Australian citizens. These new visa charge increases are in addition to approximately $613 million raised by increasing fees on most visa types by between five and 15 percent from 1 January 2012. Partner visa charges will increase by about a third to $2700 offshore, or $4000 onshore; Subclass 457 visa workers will pay $100 more at $450; and Working Holiday visa holders will pay $70 more at $350. “Migrants bring enormous economic benefits to Australia,” said Migration Institute of Australia (MIA) CEO Maurene Horder. “Arbitrarily charging non-citizens to balance the books is exploitative and wrong. “Any additional costs due to our humanitarian commitments are totally unrelated to these family members, workers and travellers and should be borne by the community evenly.” The Immigration Minister, the Hon Chris Bowen MP, defended the plan as reasonable, saying, “there are plenty of people from the around the world who want to work in Australia because of our substantial economic strengths”, and all increases will be, “in areas where there has been significant demand”. “Just because we can charge more doesn’t mean we should,” cautioned Ms Horder. “Our immigration fees are already very expensive and Australia must take care not to become uncompetitive in a global marketplace seeking to attract the best skilled labour. On that note, however, I am relieved to see our already high Student visa charges and fees are not also being increased in this announcement.” The MIA is the peak body for the migration advice profession and represents about 2000 Registered Migration Agents (RMAs) and Education Agents (EAs) across Australia and overseas.