Noviny 2012 350



http://www.floowie.com/en/read/noviny-2012-350/

Adelaide, Brisbane, Canberra, Cooma, Darwin, Hobart, Melbourne, Newcastle, Perth, Sydney, Wagga Wagga, Wellington, Wollongong, Yeppoon, USA and Praha i Košice Noviny Mailing address: NOVINY P.O.Box 3335, Redfern, NSW 2016 further information and advertisements rates http://noviny.20m.com Publisher and Editor-in-Chief: Vratislav R.E.M.J.-Kř. Bejšák-Colloredo-Mansfeld, ph.: 02 9319 6380 neb 0414 540 465 e-mail: noviny@exemail.com.au or nesemvamnoviny@gmail.com and no Fax: .: MEMBERSHIP / ČLENSKÝ POPLATEK: for one year AUS$ 70.00 for a half year / na půlrok AUS$ 38.00 pro Evropu a Ameriku AUS$107 include postage (noviny se tisknou každé druhé pondělí / printed every second Monday). Volume 3 Issue 127 (350) ČTRNÁCTIDENÍK SLUŠNÝCH KRAJANŮ 3. XII. – 16.XII. 2012 PP 255003/04496 DO KAŽDÉ RODINY KRAJANSKÉ NOVINY  (Fr.Hrabica) PUBLISHED FROM JULY 1999 tručné zprávy. Pondělí 3. prosince Francie a Británie neodvolají své velvyslance z Izraele Clintonová varovala Asada před nasazením chemických zbraní a Westinghouse je zárukou bezpečnosti, řekla Clintonová při návštěvě Prahy ODS chce ministra dopravy, nestranického favorita strany LIDEM odmítá NKÚ zjistil chyby v hospodaření organizací prezidentské kanceláře Nový ředitel vězeňské služby Dohnal plánuje její reorganizaci Podle Dolejše je KSČM spíše pro kandidáta Dienstbiera a Topolánek zvažuje ukončení členství v ODS Počasí v Praze: oblačno, 2°C pokračování na str. 2 Slovo vydavatele: řejeme všem dobrým lidem hezké a příjemné Vánoce a Nový Rok 2013. Po Marsu se projíždí vozítko a hledá, co by kde našlo zajímavého. Já jsem v mládí měl zvláštní názor na tuhle červenou planetu, pojmenovanou po řeckém bohu války, myslel jsem si, že to byla planeta podobná Zemi, tudíž zalidněná, ale že před mnoha tisíci lety, tam vypukla atomová válka, která vše zničila, a to včetně atmosféry, takže tam už ani ti marťanští šváby neměli možnost přežít. Jinak by nás moc zajímalo jestli je rasismus a diskriminace, když SBS zkrátí na příští rok rádiové vysílání a to nejen české komunitě (na 1 hodinu týdně, ve čtvrtek odpoledne) ale i ostatním EVROPSKÝM národům a naopak zdvojnásobí už tak velké vysílání pro čínskou (na 14 hodin denně), arabskou a indickou komunitu a navíc chce pro českou komunitu vysílat POUZE digitálně, takže to většina lidi nebude moci bez speciálního radia poslouchat. Taktéž bych do toho zahrnul i to, že mám pocit, že imigrační úřad přestěhovává pouze lidi z Indie, Pákistánu a Číny, ale z Evropy NIC a politika tohoto úřadu tak podporuje tichou islamizaci Austrálie. Měli bychom si pomáhat . Dopis z Čech Karel Severa. Jak víte, tak se vlády tady ve Varech chopili komunisté, obsadili vedoucí posty v krajské radě, do rady pro školství soudruha pohraničníka a začínají oklešťovat svobodu projevu. Kdo bude více kritický ke komunistům, bude sledován a jeho rozhovory s žáky nebo ke shromážděným lidem budou cenzurovány a zakázány. Já už nesmím zase mluvit k lidem a mé články se z poloviny netisknou. V Sokolovských novinách mi řekli, že už jen čekají kdy je vyhodí a dají si tam své redaktory. Ve Varech se prý tak už stalo. Jeden soudruh mi jaksi nenápadně nedávno řekl, že tohle je dnes jejich druhý Únor. Budou pokračovat podle svého dobře zaběhnutého stálého scénáře. Soc. Demokracie co jim pomohla k moci, bude postupně odstavena a na jejich místa přijdou komunisté. Na každého se něco najde a SD bude zlikvidována a pak další strany. ODS je pátou kolonou, protože je tam většina komunistů. I Když si vyměnili odznaky na klopách, komunisté v nich zůstali a dodnes poslouchají co jim strana nařídí. Oni také díky svým aférám a čachrům pravici zdiskreditovali a otevřeli KSČ dveře na vedoucí posty. Zřejmě to dostali za úkol. Komunisté se z krajů začnou rozlévat až do Prahy a tam se chopí moci. V r. 1948 si je lidé také zvolili a oni je za to pak pozavírali a nebo věšeli. S těmi popravami to dnes už asi nepůjde, ale kdo ví? Viz též strana 13. VÁNOCE, VÁNOCE PŘICHÁZEJÍ .... Marcela Čechová V naší moderní době je honička na katolickou církev oblíbeným sportem levice. Už jsem o tom kolikrát psala, ale žádné zlepšení se neobjevilo, propuká to zas a znova každý rok a v každé zemi, která je vedena levicovou vládou. V Čechách teď znovu proběhla diskuse o tom, zda vrátit či nevrátit církvi majetky ukradené za komunistické vlády. Samozřejmě nevrátit, rozhodli političtí vůdci. Jednak není jednoduché vzdát se toho, co nám jednou už spadlo do kapsy a pak- kapsa národa je zase prázdná, rozkradená a přece nemůžeme sahat na majetek lupičů, to by přece také nebylo možné, že ? Takže dohoda s církví se odloží o nějaké 2 nebo 3 roky. Kdoví, kdo bude pak ve vládě. Jestli komunisté, pak se rozhodnutí odloží na další léta... U nás protinožců se levičácké proticírkevní tažení řeší mnohem razantněji . Propuká hlavně v obdobích, kdy je potřeba odsouditi křesťanské tmářství aby se utužil byznys a přátelství s vládci protikřesťanských zemí. To se pak objeví řada nařčení, že ten a ten kněz před lety osahával malé holčičky nebo chlapečky, ustaví se s velkým mediálním rámusem Royal komise a už to jede. Spravedlnosti musí být učiněno zadost a tak po dvaceti, třiceti i více letech se zkoumá jak moc bylo obětem ukřivděno a hlavně kolik za ukřivdění mohou od církve dostat. Což by nakonec bylo v pořádku, kdyby mezi činem a jeho potrestáním neležely ty desítky let. Dívenky zatím vyrostly v obstarožní matrony z někdejších chlapečků jsou už vousáči, proč s tím obviněním tak dlouho čekali? Jak se teď mohou obvinění bránit? Jak mohou dokázat svoji nevinu? Katechetové s pravítkem v ruce, kteří kdysi bolestivě plácali zlobivé děti přes ručičky samozřejmě nejsou v duši dítěte dobře zapsáni. V minulosti ovšem panovaly ve školství zcela jiné hodnoty než dnes. Plácnutí nezbedníka přes dlaň nebo přes zadeček v těch dřevních dobách školství bylo hodnoceno jako zcela normální, rodiče chodili a prosili pana učitele jen aby vzal nehodného kluka za ucho a pořádně vytahal. Neexistovalo pravidlo, že student nesmí zůstat s učitelem sám v jedné místnosti. Ublížené dětičky - dnes už dospělí lidé - nejsou hloupí, vědí dobře, že trest pro obviněného bude větší, když z něj udělají pedofila. Pedofilie je to jediné, co se ještě i dnes oficiálně nesmí, co je stále fuj fuj jako to bývalo. Sňatky homosexuálů jsou 0K, dokonce státem podporovány. Na odsouzení pedofila – kněze – vydělají jak postižení tak i stát. Postižení – mají-li štěstí- finančně, bezbožný stát tím, že slušné lidi odtrhne od církve. Nemohu si pomoci, ten dvojí metr, kterým se dneska měří viny minulosti, mi vadí nejvíc. Každý inteligentní občan, který se jen trochu zabývá studiem Islámu, musí vědět, že náboženství muslimů je založeno na pedofilii. Věřící muslim smí pořádat sexuální hrátky s kojencem 1rok starým a sám velký Mohamed se oženil s devítiletou holčičkou se vším co k tomu patří. Přitom neznám žádného z našich politiků, kteří by byli ochotni pozdvihnout svůj hlas proti takovému zvěrstvu. V australských školách je normální, když se 12 leté děvčátko ztratí ze třídy, odvezeno rodiči někam do Pakistánu nebo do Nigerie a vrátí se vdané i s padesátiletým manželem. Nedávno byl v televizi program o tom, že v Austrálii v muslimských komunitách stále kvete ořezávání částí dívčích rodidel . Dělají to nikoli v lékaři v nemocnici, ale báby obyčejnou žiletkou nebo kudlou bez jakéhokoliv umrtvení. Pořad odvysílán a – ticho po pěšině. Nic se neděje, nikdo nezakročí . A my tu lůzu hnusnou trpíme mezi sebou a platíme ji našimi daněmi. Prosím laskavého čtenáře, aby mne nepovažoval za svíčkovou bábu. Jsem špatná křesťanka, do kostela chodím málo a od doby kdy jsem poznala, že můj kostelní milodar poslal pan farář nějakému Mugabemu aby za ně vyhloubil svým černouškům studnu a soudruh Mugabe za to nakoupil zbraně a a na své černoušky nedbal, do kostela už nepáchnu vůbec. Nakonec bylo správné, že Mugabe na své podané kašle -ať se přestanou válet pod stromem a tu studnu si mohou vykopat sami. Co se týče modliteb jsem na tom stejně jako mnozí : prosba k nebesům mi unikne jen když jsem opravdu „dole“. Stejně většina mých nezdařených modliteb zůstává nevyslyšena, což mi samozřejmě patří, když se neumím pořádně modlit. Pravda také je, že si křesťanských duchovních pomalu ale jistě přestávám vážit. Jak se má obyčejný člověk tvářit když katolický či evangelický nebo anglikánský kněz praví, že .. „ Některé aspekty mohamedánství by měly být zavedeny v křesťanských zemích“ ? Jaké asi? Uřezávání rukou zlodějíčkům nebo zlodějům, co kradou ve velkém? To by pak naše vláda včetně PM Gillardové byla bezruká. Asi by to moc nevadilo, co myslíte? Či ukamenovávat mladé ženy, které jsou nedostatečně kryty burkou? To už by tak správné nebylo, že. Či dál trpět sešívání rodidel malým holčičkám?.... Bože, kam jsme to až zašli? I když, připouštím, například budhismus je docela fajn náboženství, přece se mi příčí věřit v něco odlišného než věřila moje maminka.Nepotřebuji sice kostely a obešla bych se bez kněží, ale věřím v Boha. Věřím, že Desatero přikázání je správné, že slušný člověk nemá zabíjet, krást a smilnit a že má pomáhat svým bližním. Taky věřím, že děti by neměly být vychovávány státem, ale rodiči, z nichž jeden je otec a druhý matka a nikoliv homosexuální dvojice nebo i trojlístek. Litují ty, kdož ztratili víru- nic je pak nevede k tomu, aby se snažili být lepší, dokonalejší. Vánoce jsou zde každým rokem nikoliv na to, aby se člověk přecpal kaprem s bramborovým salátem nebo krocanem s nádivkou, ale proto, abychom se sami nad sebou zamysleli a uvážili, které z bodů Desatera vypustilo lidstvo ze svého života a čím za to platí. Abychom se zamysleli nad tím, komu jsme svěřili výchovu našich dětí. Abychom načerpali sílu k aktivnímu odporování zlu . Nevím, zda se to někdy podaří, ale domnívám se, že by svět nebyl tak špatný, kdybychom se o to aspoň snažili. S P Prosba Novin : Prosím pomozte nám udržet tyto noviny tím, že si je sobě, nebo někomu jinému předplatíte, děkujeme.

http://www.floowie.com/en/read/noviny-2012-350/

Noviny - Stručné Zprávy – sestavené panem Ondřejem Astonem Neffem a jeho Neviditelným psem Strana 2 2 Úterý 4. prosince Merkelová byla znovu zvolena předsedkyní německé CDU Bankovní unie v EU zatím nejspíš nebude, ministři se nedohodli Český a maďarský prezident podpořili rozšíření jaderné energetiky a ODS se distancovala od návrhu elektronických zaměstnaneckých karet Slučování ministerstev povede jen ke stěhování cedulek, tvrdí ČSSD Rathovými novelami čtyř zákonů se Sněmovna asi zabývat nebude Sněmovna vydala poslance ODS Pekárka k trestnímu stíhání Policie navrhla obžalovat bývalého hlavního hygienika Víta Počasí v Praze: mrholení, 4 °C Středa 5. prosince NATO rozmístí rakety Patriot na tureckém území u hranic se Sýrií Netanjahu při návštěvě Prahy poděkoval Nečasovi za hlasování v OSN a Kalousek odmítá návrh, aby se náhrady ústavních činitelů přestaly zdaňovat Ministr spravedlnosti odvolal náměstka nejvyššího státního zástupce Mečla a Levicová senátní většina podle očekávání zamítla vládní daňový balíček Obranu by mohla vést šéfka LIDEM Peake, Nečas to označil za logické Šéf ČSSZ Poncar rezignoval, zřejmě kvůli nákupu tiskáren za 200 MKč Policie obvinila 15 lidí kvůli manipulaci losování veřejných zakázek Počasí v Praze: zataženo, 3°C Čtvrtek 6. prosince Merkelová odmítla další výstavbu izraelských osad Jordánský král přijel na Západní břeh podpořit Palestince Nečas opět hájil ve Sněmovně majetkové vyrovnání státu s církvemi Senát podpořil snahu ČSSD o zrušení sKaret k výplatě sociálních dávek Změna smlouvy o sKartách vyžaduje podle Müllerové legislativní změny a Peake nevyloučila, že na ministerstvo obrany nastoupí už příští týden Odvolaný Mečl respektuje rozhodnutí Zemana, ale nechápe ho Policie navrhla obžalovat 17 lidí z pražské ČSSD kvůli korupci Počasí v Praze: zataženo, teploty na nule Pátek 7. prosince Na raketové střelnici KLDR zaznamenaly tajné služby zvýšenou aktivitu Klaus nepodepíše doplněk lisabonské smlouvy umožňující ESM, je to prý zrůdnost Podle Nečase je prezidentův krok zbytečný a zkomplikuje situaci partnerů v eurozóně Přímá volba prezidenta je podle Klause populistický nesmysl, prezidenta vyberou média a NKÚ má podle novely prověřovat i některé firmy ovládané státem, kraji nebo obcemi sKarta bude (prý) povinná jen jako průkazka pro příjemce dávek, příspěvků a podpor a Sněmovna schválila používání marihuany ke zmírnění příznaků některých chorob Václavu Vlkovi byla udělena Pamětní medaile k 70. výročí operace Anthropoid Počasí v Praze: jasno, 0 °C Víkend 8. – 9. prosince Exilový šéf teroristické organizace Hamas vyloučil uznání Izraele a Egyptský prezident zrušil dekret, který rozšiřoval jeho pravomoci Kjótský protokol byl pro EU a pár dalších zemí prodloužen do r. 2020 a O slučování ministerstev by koalice měla jednat s opozicí, míní Kuba Schwarzenberg slavil narozeniny v Brně v tramvaji s číslem 75 Na Letišti Václava Havla byl odhalen Gobelín Václava Havla KSČM nedala jmenovité doporučení pro volbu prezidenta Leo Express, nový konkurent ČD, vyjel v ostrém režimu Počasí v Praze: jasno, -3 °C, v neděli večer sněžení Pondělí 10. prosince Trojice lídrů EU převzala v Oslu Nobelovu cenu za mír Neúčast ČR na předání Nobelovy ceny nestojí podle Klause za řeč a Mezi ČR a SR nejsou bolavé otázky, shodli se Klaus s Gašparovičem Nečas má o změnách ve vládě jasno, musí je ještě projednat s partnery a Ústava ČR se osvědčila, shodli se na odborné konferenci Němcová a Štěch ČD Cargo plánuje masové propouštění a prodej či sešrotování majetku Ústavní soud snížil pořádkovou pokutu pro komunisty na 41 tisíc Zemřel komunistický prokurátor, "soudce kat" Karel Vaš Počasí v Praze: zataženo, 3 °C Úterý 11. prosince KLDR demontuje vadnou raketu, již chtěla do konce roku odpálit a Francie žádá okamžitou mezinárodní vojenskou intervenci do Mali a Před referendem o islámské ústavě demonstrují v Egyptě desetitisíce lidí Ministry dopravy, obrany a bez portfeje budou Stanjura, Peake a Mlsna Podle Zaorálka jsou změny v kabinetu jen splácením nečasových dluhů Registr vozidel je prý na napojení do základních registrů plně připravený V mezinárodním srovnání 50 zemí skončili čeští žáci jako nadprůměrní Sníh a náledí měly podíl na mnoha nehodách na našich silnicích Počasí v Praze: zataženo, sníh, teploty těsně pod nulou Středa 12. prosince Severní Korea odpálila raketu, vynesla družici na oběžnou dráhu Europoslanci podle očekávání schválili unijní rozpočet pro rok 2013 a USA uznaly hlavní skupinu syrské opozice za jediného představitele Na rozdíl od ČNB je Kalousek s návrhem bankovního dohledu spokojen Sněmovna odmítla novelu o platu zákonodárců, platy soudců jsou v ohrožení Klaus jmenoval Peake, Stanjuru a Mlsnu ministry obrany, dopravy a bez portfeje Podle Tejce by jinde kvůli Peake na obraně došlo k vojenskému převratu Poslanecká sněmovna pustila rozpočet do závěrečného čtení Počasí v Praze: zataženo, -3°C Čtvrtek 13. prosince Soud zatrhl sloučení zasedání europarlamentu, EU neušetří EU se shodla na bankovním dohledu, ČR se k němu zatím nepřipojí Registr aut na řadě míst pořádně nefungoval, v Praze zkolaboval úplně NSS nařídil vnitru, aby pro prezidentskou volbu zaregistrovalo Bobošíkovou NSS odmítl stížnost Samkové, ta se kvůli potřebě 50 tisíc podpisů obrátí na ÚS Jihočeští studenti vyhlásili hladovku na protest proti komunistce na kraji Peake začala první den na ministerstvu čistkou na vedoucích místech Okamura označil své vyřazení za naplnění politického příkazu Počasí v Praze: zataženo, teploty kolem nuly Pátek 14. prosince Brusel nakonec couvl a Slováci budou mít nad věrozvěsty svatozář Izraelský ministr zahraničí Lieberman složil kvůli podezření na korupci funkci Nečas nevidí důvod ke vstupu do bankovní unie, dokud nebudeme v eurozóně Rovněž podle Fischera Česko bankovní dohled nepotřebuje, na rozdíl od jiných Vláda schválila návrh novely, podle níž bude možné počítat soudcům platy a Státní volební komise vylosovala volební čísla pro prezidentské kandidáty Poslanci schválili zrušení povinného souhlasu obou rodičů s léčbou dítěte Na Ruzyni dosedlo nejmodernější letadlo světa: B-787 Dreamliner Počasí v Praze: zataženo, -1 °C Víkend 15. prosince – 16. prosince Patrioty v Turecku znamenají dle Íránu hrozbu světové války Egyptští islamisté ohlásili vítězství v 1. kole referenda o ústavě Svět vyjádřil šok nad střelbou v americkém Newtownu, kondoloval i Írán Vláda chystá revizi koaliční smlouvy, prioritou budou pro ODS prorůstová opatření Do vyjednávání nemocnic s pojišťovnami o nových smlouvách Heger vstupovat nebude Vláda podle Klause kalkuluje špatně, když počítá, že zvýšením daní vybere víc peněz Peake se ohradila proti slovům Klause, o žádné dohodě ohledně Picka prý neví Ve věku 95 let zemřela spisovatelka Fan Vavřincová Počasí v Praze: oblačno, postupně až 8 °C Má rákoska místo v nové rodině? 17. prosince 2012 Daniela Kovářová Rodinné tresty opět rozčeřily hladinu veřejného mínění, neb do diskuse se zapojuje kdekdo, protože na výchovu dětí se cítí být každý odborníkem. Leckdo proto, že sám děti zplodil, jiný protože je i vychovával a onen další prostě proto, že měl minimálně možnost poučit se z odstrašujících případů ve svém okolí. Cože se to tedy stalo? Rodiče, přirozeně občas robátka nejen chlácholící, ale i trestající, zpozorněte! Roční vězení za exekuci vařečkou Matka, vychovávající dvě své, školou povinné děti téměř sama, si s výchovou nezdárného syna nevěděla rady a když se nedovolala pomoci, vypomohla si kuchařským náčiním a vařečkou dítě dvakrát potrestala. Podle veřejně přístupných zdrojů mu trestem, v české kotlině tradičním, způsobila na stehnech podlitiny, tedy následky, které většina generace ve věku přes čtyřicet pamatuje na svých sedacích částech dodnes. Stát zbystřil a nelenil. Nešťastné dámě děti odebral a svěřil do bezpečné náruče státu a ji samotnou postavil před soud a shledal vinnou. Podle § 198 trestního zákoníku se trestného činu dopustí ten, kdo týrá osobu svěřenou do jeho péče, za což lze vyměřit trest od jednoho do pěti let. Soudy odsoudily maminu na jeden rok vězení, podmíněně odložený na zkušební dobu v délce čtrnácti měsíců, trest to takřka nejnižší možný. Rodiče zlobivých dětí, kterým čas od času uletí ruka, a v úvodu strachy zadrželi dech, mohou opět vydechnout, protože Nejvyšší soud před několika dny rozsudek zrušil a soudům uložil, aby se věcí znovu zabývaly. Cože bylo důvodem? Inu, výklad nepříliš určitého pojmu "týrání". Podle ustálené judikatury totiž musí jít o zacházení kruté a bezohledné, které týraná osoba pociťuje jako příkoří. Rozumný přístup, řeknete si možná. To jen soudy klopotně hledají hranici mezi trestem případným a týráním; laik i rodič obvykle nezaváhá. Hranice mezi normou a podivností Zajisté je v dnešní rodině více věcí, nad kterými se lze podivovat: k tomu, aby dítě poslouchalo, potřebujeme zákon. Dítě má právo se vyjádřit k věcem, které se ho týkají, a tak lze pozorovat tříleté dívenky odmítající v mrazech čepici a punčocháče, jejichž matky ohleduplně respektují ústavou zaručené právo dítěte na ranní volbu oblečení. Zato uložit dítěti, aby odklidilo sníh, může vyústit v reakci odposlechnutou z úst dítka školou dosud povinného: "Jestli mě budeš nutit, abych denně vstával do školy, podám na tebe žalobu do Štrasburku." Na co dřív stačil zvýšený hlas nebo příkaz, potřebujeme znalecké posudky a zástup psychologů. A tak teď máme, co jsme si navařili. Nová doba si žádá novou rodinu O tom, že rodina vždy byla v centru našeho zájmu a že tam má své místo stále, svědčí nejen zájem o vše, co se v naší i cizí v rodině děje. Nikoli náhodou už rok vycházejí Rodinné listy a těší se stále většímu zájmu. A právě proto byl jeden z letošních kulatých stolů Pražského právnického podzimu 2012 věnován rodině a sociální problematice. A co zjistil, sluší se ocitovat: Cosi divného se děje s rodinou a ta naše má za letošek jeden primát: letos poprvé se více dětí narodilo z nesezdaných soužití než z manželství. Letos poprvé už je normou matka, otec a dítě, jejichž vztah neumíme ani pojmenovat, pro který zákon nezná žádné označení. A víc než půlka manželství se rozvádí, víc než polovina rodičů je rozloučena. Jak tedy dnes vypadá typická rodina? Dítě a rodiče, netvořící majetkové společenství; dítě s rodiči, kteří jeden po druhém nedědí a v případě smrti nebudou pobírat vdovský či vdovecký důchod. Od letoška budiž tradiční rodina s manžely a dětmi zapomenuta, neboť normou už se stává rodina dosud bezejmenná, kruhem odborníků označená jako rodina nepojmenovaná. Ptejme se, co dál, kam rodina spěje a jaké důsledky změna přinese. Neboť se netýká jen mladých, týká se i nás. A děti jsou ty poslední, kdo za to nesou odpovědnost. (psáno pro Lidové noviny) Autorka je advokátka, šéfredaktorka Rodinných listů a místopředsedkyně Spolku Šalamoun "(Varování: obsahuje hrubé výrazy, bez kterých to ovšem nejde) Novomanželé první večer po svatbě. On: "Miláčku, co kdybych si zašel na jedno pivko do baru?" Ona jde k ledničce, otevře a tam je 25 druhů piv z 12 zemí. "Kocourku, podívej, vůbec nemusíš do baru, tady máš přece piva dost!" On: "Ale kočičko, víš, v tom baru mají vychlazené i sklenice..." Ona otevře mrazák a tam je pět sklenic tak vychlazených, že se na nich hned začne dělat jinovatka. "Podívej, zlatíčko, tady máš připravené i nádherně vychlazené sklenice!" On už neví kudy kam: "Ale drahoušku, víš, v tom baru, mezi chlapama, tam je to přeci jen jiné. Třeba ty hrubé výrazy..." Ona: "Tak chceš hrubé výrazy? Poslouchej ty debile, sedni si tady na prdel, vychlemtej si to zasraný pivo a sklapni tu svoji dementní držku, protože nepůjdeš nikam, už je ti to jasný ty hovado?!""

http://www.floowie.com/en/read/noviny-2012-350/

Noviny – Slovenská stránka. 3 Strana 3 Heslá patria minulosti, hackerom stačí Google Ovládnutie e-mailu je prvým krokom k vstupu do ďalších internetových služieb. Budúcnosť zabezpečenia na internete bude vyžadovať, aby sme prezradili, ako žijeme. BRATISLAVA. Aké bolo vaše prvé auto? Aká je vaša obľúbená značka automobilov? Kde ste boli 1. januára 2000? Prvé dve kontrolné otázky pri emaile Davida Poguea nebolo ťažké odhaliť. Technologický komentátor New York Times často píše o svojom živote alebo o názoroch. A tretia? Jednoduchý tip. Bol ako mnohí iní ľudia na párty. Cesta otvorená Po týchto troch kontrolných otázkach už hackeri mali otvorenú cestu k jeho emailu. Prevádzkovateľa totiž presvedčili, aby mu zresetoval heslo. A Pogue potom stratil kontrolu nad svojím online životom. Niečo podobné sa stalo aj redaktorovi magazínu Wired Matovi Honanovi. „V lete mi hackeri za hodinu zničili celý môj digitálny život,“ napísal. Nabúrali sa mu do emailu, odhlásili kontá z iPhonu, iPadu a MacBooku, vymazali fotografie poldruharočnej dcéry, zmazali všetky emaily za posledných osem rokov. Aj uňho sa to začalo tým, že hackerom sa podarilo zresetovať jeho heslo. Aj tieto prípady ukazujú, že už nestačia len bežné rady, ako si vytvoriť ťažko prelomiteľné heslo a pravidelne ho meniť. Každá služba musí zákazníkom ponúknuť možnosť zresetovať si heslo. Vždy ho totiž môže zabudnúť a nemôže prísť o prístup. Potom prichádzajú na rad kontrolné otázky, odpovede sa dajú často odhaliť za pár minút. Vaše bydlisko na Googli či v telefónnom zozname, meno najlepšieho priateľa alebo domáceho zvieraťa na Facebooku, bývalí zamestnávatelia na LinkedIn. Honan tvrdí, že za takýmito útokmi nie sú len zahraničné organizované skupiny, ale aj znudení tínedžeri. Niektorí majú len 15 rokov, skúsenosti nahrádzajú neoblomnosťou, s akou idú za cieľom. DNA namiesto hesla? Matthew Prince zo spoločnosti CloudFare mal napríklad vynulovanie hesla na Googli podmienené potvrdením cez mobil. Hackeri sa preto dostali aj doň, vďaka číslu sociálnej poistky, ktoré uniklo na internete. Potvrdenie mobilom je pre nich len ďalšou prekážkou, ktorá ovládnutie konta skomplikuje, no nezastaví ich. Éra hesiel sa podľa Honana skončila. „Bezpečnostné systémy sa musia zamerať na vašu polohu, zvyky, prípadne na štýl reči alebo dokonca DNA,“ píše na záver článku Honan. Cesta späť zo siete už podľa neho neexistuje. SME Slováci zarobia priemerne 784 eur za mesiac SITA | 07.12.2012 Hrubá mesačná mzda zamestnanca v hospodárstve Slovenska dosiahla v treťom štvrťroku 784 eur, informoval Štatistický úrad SR. Dynamika jej rastu sa v porovnaní s rovnakým obdobím minulého roka zmiernila o 0,5 percentuálneho bodu na 2 %. Sezónne očistená nominálna mzda oproti druhému štvrťrok vzrástla o 0,4 %. Štatistický úrad zaznamenal aj medziročný pokles reálnej mzdy. V porovnaní s tretím kvartálom 2011 sa prehĺbil o 0,2 percentuálneho bodu na 1,6 %. V nominálnom vyjadrení najviac zarábali zamestnanci v oblasti informačných a komunikačných technológií, a to v priemere 1 544 eur. Priemerná nominálna mzda ľudí pracujúcich v sektore finančných a poisťovacích činností bola 1 421 eur. Prvú trojicu odvetví s najvyššími mzdami uzatvára dodávka elektriny a plynu, kde priemerný mesačný plat jedného zamestnaného 1 420 eur. Mzdu nižšiu ako priemer hospodárstva mali pracujúci v deviatich odvetviach. Najnižšiu mzdu, konkrétne 545 eur, zaznamenali štatistici u zamestnancov v sektore ubytovacích a stravovacích služieb. Pracujúci v oblasti ostatných činností zarobili mesačne 601 eur, v stavebníctve to bolo 606 eur. Štatistický úrad eviduje medziročný rast priemerných mesačných miezd v prevažnej časti odvetví. Najvyšší, 9,2- percentný relatívny rast zaznamenali štatistici v zdravotníctve a sociálnej pomoci. Zamestnaní v oblasti v dodávky elektriny a plynu si prilepšili o 4 %. Naopak, o 8,2 % menej zarobia ľudia v administratívnych službách. Pokles o 2,2 % zaznamenal ŠÚ SR aj u zamestnancov v ťažbe a dobývaní. V podnikoch s 20 a viac zamestnancami evidovali štatistici nárast priemernej nominálnej mesačnej mzdy o 5,2 % na 930 eur, v príspevkových organizáciách to bol 3-percentný rast na 687 eur. Plat pracovníkov rozpočtových organizácií stúpol o 2 % na 771 eur. V prípade malých podnikov do 19 zamestnancov zaznamenal ŠÚ SR pokles miezd o 7,8 % na 625 eur. Z regionálneho hľadiska mali najvyššiu priemernú nominálnu mesačnú mzdu ľudia pracujúci v Bratislavskom kraji, a to 996 eur. V ostatných krajoch sa hodnota mzdy pohybovala od 593 eur (Prešovský kraj) do 723 eur (zhodne Trnavský a Košický kraj). V porovnaní s tretím štvrťrokom vlaňajška vzrástla priemerná mesačná mzda takmer vo všetkých krajoch s výnimkou trnavského a nitrianskeho. Najrýchlejší, 4,4-percentný rast mzdy štatistici zaznamenali v Trenčianskom kraji. V prvom až treťom štvrťroku dosiahla priemerná nominálna mesačná mzda zamestnanca v hospodárstve hodnotu 782 eur. Medziročne sa zvýšila o 2,2 %, reálna mzda klesla o 1,4 %. Rast nominálnej mzdy bol o 0,6 p. b. pomalší ako v rovnakom období minulého roka. Štát pre pár eur vyháňal dcéru Slováka z krajiny O prípade sa musel dozvedieť minister vnútra, aby úrady otočili a dievča tu mohlo ostať. Policajti si podľa Roberta Kaliňáka nesprávne pozreli zákon. BRATISLAVA. Devätnásťročnej Veronice Pardel pri rozprávaní, ako sa pre úradníkov stala kriminálničkou, vyhrknú slzy. Stačilo, že si nevybavila nový doklad „povolenie na pobyt“. Jej starý mal pritom platiť do jari. Dievča žilo niekoľko týždňov v strachu, že domov prídu policajti a vyhostia ju zo Slovenska. „Hocikedy môžu prísť, dcéru odviesť do záchytného tábora v Medveďove a rozhodnúť, že musí ísť preč, lebo podľa úradov je tu nelegálne. Sme zúfalí,“ hovorí o obave z policajtov jej otec Daniel. „Je to hrozné, mám tu kamarátov, všetko,“ vraví maturantka a utiera si slzavé oči. Narodila sa v San Franciscu, v jej slovenčine cítiť slabučký, ťažko identifikovateľný prízvuk. Usmeje sa až pri spomienke na spolužiakov, ktorí jej núkajú úkryt. „Chcú ma schovať, aby ma nenašli.“ Šok namiesto radosti V Bratislave žije od roku 2008, keď sa jej otec emigrant vrátil z Ameriky, aby doopatroval mamu. Po príchode si vybavila preukaz zahraničnej Slovenky. Kartičku „povolenie na pobyt“ jej ministerstvo vnútra naposledy vydalo vlani v septembri. Na doklade je platnosť do 24. mája 2013. Veronica v júni požiadala o slovenské občianstvo a čakala už len na oznam, že si má prísť po občiansky. Koncom októbra rodina ostala v šoku. Z ministerstva prišiel e–mail, aby išla na cudzineckú políciu, pretože jej doklad o pobyte od 30. júna neplatí. Ťahanice pre pár eur Problém spôsobil nový zákon o pobyte cudzincov, cez ktorý ministerstvo vnútra vlani nenápadne presadilo, že zahraniční Slováci si musia doklady o pobyte vymeniť za nové. Na ich vybavenie mali pol roka, od januára do konca tohto júna. Na povinnosť nijako zvlášť neupozorňovali. Kto to nesplnil, odrazu sa stal pre Slovensko nežiaducim. „Len by vymenili starý doklad za nový. Pre kolok 4,50 eura nám toto robia. Dcéra je pre nich kriminálničkou,“ hovorí otec dievčaťa. Na cudzineckej polícii mu povedali, že Veronica sa na Slovensku zdržiava nelegálne a musí naše územie opustiť. „Poradili mi, aby sme zaplatili blokovú pokutu, nechceli povedať koľko, a aby podstúpila administratívne vyhostenie, čiže by musela na tri mesiace odísť,“ opisuje Daniel Pardel. Doma je na Slovensku Veronice by to skomplikovalo maturitu a prihlášku na vysnívané štúdium na Vysokej škole výtvarných umení. Ani druhá možnosť jej nepomáhala. Ak by vycestovala mimo Schengenu a prišlo by sa na neplatný preukaz, úrady by jej mohli zakázať vstup na Slovensko až na desať rokov. Navyše, nedodržanie zákona marilo šancu, aby dostala naše občianstvo. Novú žiadosť by smela podať až o tri roky. Otec hovorí, že vždy sa snažil mať z Veronicy Slovenku. Od narodenia sa o ňu hovoril po slovensky. Dúfal, že jedného dňa sa sem vráti a bude Slovenka. „Vezmem ju sem a chcú ju vyhodiť. Kam pôjde, z Ameriky odišla ako dvanásťročná. V Brazílii bola tri roky. No tam ju ľudia neprijali, vysmievali sa jej, že má akcent, brazílska kultúra je jej proti srsti, najbližšie je jej slovenská.“ vraví otec, ktorý si vzal Brazílčanku. Veronica má okrem amerického pasu aj brazílsky. Policajti zle čítali zákon Keď sa o prípad začal zaujímať denník SME, štát otočil. Minister vnútra Robert Kaliňák po preverení spisu priznal, že cudzinecká polícia narobila v rodine zbytočnú paniku. „Ak si niekto urobil výklad zákona v smere, že musí okamžite opustiť Slovensko, konal neštandardne, lebo to zákon neprikazoval.“ Zákon podľa ministra zneplatnil iba kartičku o pobyte, a nie samotný pobyt, ako policajti pochopili. Vedenie cudzineckej polície už vydalo pokyny, ako majú postupovať - zahraničných Slovákov nemajú vyháňať za hranice. Keď zavolá minister Je normálne, že ľudia sa domôžu vyriešenia problému, až keď sa obrátia na najvyššie miesta a minister zavolá šéfom hraničnej a cudzineckej polície? „Asi to nie je nič výnimočné v mnohých štátoch. Zákony niekedy nie sú presné a úradník, najmä pri takýchto pobytových veciach, koná extrémne konzervatívne. Vychádzajú z prezumpcie, že niekto chce získať nelegálny pobyt,“ reagoval Kaliňák. SME Hokejisti zdolali Nórov po nájazdoch, rozhodol Záborský Pred dvoma rokmi bol slovenský tím tretí, vlani sa nehralo. AROSA. Slovenská hokejová reprezentácia zvíťazila v piatkovom úvodnom stretnutí na turnaji Arosa Challenge vo švajčiarskej Arose nad výberom Nórska 3:2 po samostatných nájazdoch. Slováci dosiahli vo štvrtom tohtosezónnom reprezentačnom vystúpení druhé víťazstvo a v sobotu nastúpia vo finále Arosa Challenge. Finálovým súperom Slovákov bude domáce Švajčiarsko, zápas sa bude hrať o 15.45 h. Slováci proti Nórom dosiahli v dvadsiatom vzájomnom súboji šestnáste víťazstvo. O slovenské góly sa v piatok postarali v riadnom hracom čase Rastislav Špirko a kapitán Tomáš Starosta, v lotérii nájazdov rozhodol Záborský. Slovensko už teraz vylepšilo umiestnenie z premiérového turnaja Arosa Challenge, ktorý sa hral v roku 2010 v Herisau. Radoslav Tybor, útočník a najlepší hráč SR: "Nebol to ľahký zápas. Hlavne v tretej tretine nás motali v našom pásme, no ustáli sme to. V nájazdoch je to už o šťastí. Rišo super zachytal a my sme dali góly." SME Spolok nevidiacich a slabozrakých hľadá sekretárku. Zn.: Príjemnú na omak Manžel kričí na manželku: "Prosím ťa, podaj mi tie golfové ponožky." "Aké? Veď ty žiadne nemáš." "Ale áno! Tie s tými osemnástimi dierami."

http://www.floowie.com/en/read/noviny-2012-350/

Noviny –. Z českého tisku 4 Strana 4 Na schvalování vražd, genocidy a teroru není nic špatného Dušan Makovský Alespoň toho názoru je kapitán Josef Bernátek, vrchní komisař pražského policejního prezidia. Před nedávnem byl mým známým podán na policii podnět k prošetření možného porušení zákona obsahem webových stránek Komunistického svazu mládeže www.ksm.cz: „Domnívám se, že webové stránky www.ksm.cz naplňují skutkovou podstatu trestného činu podle § 403 - Založení, podpora a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka, zákona 40/2009 Sb. (Trestní zákoník) a podle § 404 - Projev sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka téhož zákona.“ Odpověď kapitána Bernátka byla krátká: „Vámi zaslané oznámení o možném protiprávním jednáni je přijato, avšak nevykazuje známky protiprávního jednání spadajícího do příslušnosti Policie ČR a nebude dále prověřováno“ Osobně bych k výše citovanému podnětu přidal ještě § 405 Popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia. Což by na na odpovědi kapitána Bernátka pravděpodobně vůbec nic nezměnilo. Co návštěvník najde na webu KSM? Oslavy velikosti Lenina, Gottwalda, Stalina, hřímání na adresu imperialistických štváčů a po právu popravených špionů Kalandry a Horákové, výzvy ke znárodňování a návratu ke starým pořádkům. To vše vkusně zarámováno portréty Lenina, hvězdami, srpy a kladivy. Připomeňme si text § 405: „Kdo veřejně popírá, zpochybňuje, schvaluje nebo se snaží ospravedlnit nacistické, komunistické nebo jiné genocidium nebo jiné zločiny nacistů a komunistů proti lidskosti, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.“ Kapitánovi Bernátkovi zřejmě nestálo za to se na web KSM ani podívat, protože jinak by mu nedalo moc práce najít například tuto perlu: „Vyzdvihují nejhorší nepřátele lidu, agenty imperialismu a organizátory protistátního ozbrojeného boje, jakými byli Horáková či Kalandra. Ano, ti, kteří zcela právem nebyli za socialismu, na rozdíl od jiných, nikdy, ani v 60. letech, rehabilitováni.“ Toto je, podle kapitána Bernátka, naprosto bezelstná záležitost. Pravděpodobně jen takové povídání mladých lidí, co se baví a nezlobí. A podobných lahůdek se dá najít spousta. Oslavné články na adresu Che Guevary, ospravedlnění Stalinského teroru v Rusku, překrucování již mnohokrát doložené pravdy o masakru v Katyni… Rozhodnutí kapitána Bernátka je jen dalším důkazem, že k historii a právu se přistupuje silně selektivně. Aniž bych nějak obhajoval kindernácky, nemůžu se zbavit otázky, co horšího udělali například pitomci, kteří si na sociálních sítích sdíleli písničky neonacistických kapel a byli za to odsouzeni? Proč takovou vlnu národního povržení vzbudí každý, kdo vyjádří obdiv ke komukoliv z představitelů Třetí říše, když obhajování srovnatelného zla je v podstatě nepostižitelné? O co škodlivější než KSM byla Dělnická strana, jejíž zákaz stále trvá, na rozdíl od KSM, kde byl zákaz po poměrně krátké době zrušen? „MLADÍ NACISTÉ SLEDOVALI HITLERA. CHTĚJÍ ODSTRANIT ŽIDOVSKÉ VLASTNICTVÍ Trutnov - V utajení před veřejností se v neděli ve městě uskutečnila akce Nacistického svazu mládeže (NSM), která se konala v souvislosti z 90. výročím založení svazu. ‘Nijak jsme to nepropagovali, šlo spíše o interní akci, takový večírek.‘ řekl nám Jakub Holas, tajemník ústřední rady NSM. Na "večírku" se nacistická omladina zúčastnila promítání filmu Žid Süss.“ Jen mírně upravený článek z webu KSM. Být někde uveden v této podobě, byla by policejní a soudní mašinérie v pohotovosti, media by přetékala morálním pohoršením, představitelé židovských, romských a protifašistických organizací by se předháněli v délce prohlášení, ve zprávách na Nově by spekulovali, proč ona akce neměla policejní dohled, pánové Liška a Bursík by organizovali protestní pochod Prahou a Pavel Eichler by měsíc nic nenapsal v obavě, že mu někdo připomene jeho mládí. Ovšem napsali to mladí komunisté, nesledovali protižidovskou propagandu, ale seriál o Gottwaldovi, neposlouchali řev Combat88, ale možná tančili častušky, nezdravili se předpaženou pravicí, ale zaťatou pěstí, neoslovovali se soukmenovče ale soudruhu a tak to nechává každého chladným. Zatímco se Evropa po válce dokázala s nacistickou minulostí poměrně slušně vyrovnat, u komunistické minulosti se nedokážeme stále zbavit jisté připosranosti a viny za to, že prakticky každá rodina v tom byla nějakým způsobem namočena. A tak je pro většinu z nás lepší mlčet a dělat, že se vlastně tak moc nestalo a že to jednou za rok odčiníme nějakou tou tryznou za Horákovou. Český mindrák Marie Suková NevPes Projevem české malosti je český mindrák. Ano, taky se mi nelíbí zavlékání angličtiny, dříve ruštiny (zhruba 1948- 1985), ještě předtím francouzštiny (1918 – 1938) a ještě předtím němčiny do jazyka českého, a dohaduji se, že za tím vězí nedostatek sebevědomí a snaha zalíbit se, popřípadě se vyvýšit nad tím, kdo se vyjadřuje jen česky. Vyjma tedy doby, kdy byla němčina úředním jazykem. Taky se mi nelíbí, nikdy se mi nelíbila, představa tak houževnatě pěstovaná, že cokoliv cizího, nebo aspoň většina cizího, je lepší než cokoli českého. Jsem Češka, po předcích aspoň z poloviny devatenáctého století, i když se ve mně splétají vlivy německé a italské. Tak to v Čechách chodí, a zdá se, že být Čechem není otázka genů, ale volby. Zažila jsem Židovku, která se svým manželem utekla před Hitlerem z Berlína do Prahy, pak z Prahy do Kanady a po skončení války se vrátili zpátky – do Prahy. Když přišli v osmašedesátém Rusové, plakala a říkala: "Ti barbaři sem přišli, na nás Čechy…" U jejích dětí nebylo o češství pochyb. Znám pár Rusek, které se sem vdaly. Řekly mi, že už myslí v češtině a jako Češky. Podobně má bývalá francouzská sousedka. Je to dobrá volba, i když nepohodlná. Nenechte se vysmát, Češi nejsou tak opovrhovaní, jak si někteří namlouvají a radostně přitakávají. Že nás všichni neznají a nepadají před námi na zadek? No a? Co ví většina Čechů o Kanadě? Hraje se tam hokej, v zimě je tam zima a je to za mořem. Kde leží Edmonton? Že je Pamela Anderson Kanaďanka? Neříkejte… Kdejaký národ se s vámi bude do krve hádat, že píseň Škoda lásky (Vyvalte sudy) je jejich. Rakušané vám budou tvrdit, že Josef Ressel byl Rakušan. Podobně si ve vztahu k českým autorům, vědcům i k vynálezům počínali Rusové. Jediní Japonci si dávají tu práci se zjišťováním a ověřováním původcovství. Ale víte vy sami, že prvním, koho napadla idea sjednocené Evropy, byl Jiřík z Poděbrad? (Druhá polovina 15. století.) Napadání ohledně pražských taxikářů? Ano, mnozí z nich si počínají jako uličníci. Jela jsem v Nizozemí taxíkem pětkrát a čtyři taxikáři se mě pokusili velmi neurvale okrást. I číšník v hotelu to zkusil. Navzdory tomu mám Nizozemce ráda. Přečtěte si Kaplického a Margoliovu Českou inspiraci, popátrejte po průzkumu, provedeném kdysi snad v sedmdesátých letech, podle nějž nejúspěšnějšími a nejsamostatnějšími imigranty jsou Češi, zjistěte si, jak to bylo ke sklonku Rakouska-Uherska s ekonomickou výkonností jednotlivých zemí mocnářství a s národnostním obsazením rozhodujících říšských úřadů. Nelíbí se mi, co se tu děje, ale upřímně – opak by mě překvapil. Obzvláště když vezmu v úvahu globalizovanou světovou vesnici se vším tím internetem a boeingy, kdy i malý podnikatel odkudsi z Číny, prahnoucí po rychlém vzestupu, nebo blaha chtivý bankovní dealer může rozkolísat světové trhy a ohrozit i naši ekonomiku – nebo někoho zkorumpovat; ne že bych si libovala v nějakém politikovi, ale do jisté míry chápu profesora Klause a jeho varování před zahraničními poradci. Mnohé firmy na tu bezbřehou důvěru doplatily. Slýchám často a čtu to v internetových diskusích: "Jeden by nekradl, kdyby nekradli ti nahoře… Když můžou oni, můžu i já." Ale není to tak, že poctivost je výsledkem nápodoby. Poctivost je vnitřní, osobnostní nastavení člověka. Ti nahoře kradou, kradli by, i kdyby byli dole, jsou stejní jako ti, co kradou v malém; ti, co kradou v malém, jsou stejní jako ti zloději nahoře. Liší se jen velikostí příležitosti. Neuvědomujeme si příliš (nebo asi mnozí nevědí, je to stranou jejich profese), že těsně po listopadu 1989 nás začaly ovlivňovat zjednodušené americké představy jednak o tom, že jsme zaostalí, a jednak že všichni, kdo studovali na vysoké škole "za bolševika", jsou zasaženi komunistickou propagandou a mají chybné myšlení. Výsledkem bylo to, že do mnoha redakcí byli bráni pouze lidé bez vysokoškolského vzdělání (a tomu odpovídaly i nijak lákavé platy), "nezasažení komunistickou ideologií". Američané podcenili či neznali českou schopnost nezávislého myšlení. Nedivme se pak, neboť síla setrvačnosti je velká, těm trvajícím jazykovým chybám a ledabylosti, někdy i účelovosti v nakládání s fakty. A abych byla jízlivá – tutéž neschopnost, pokud jde o pečlivé zjišťování faktů a nakládání s nimi, lze nalézt i u mnohých cizích novinářů, ba politiků – Condoleeza Riceová například. Hledáme toho, kdo by nám zařídil úctu a hrdost. Někteří našli takového člověka ve Václavu Havlovi, jiní mají za to, že za to jsou placení sportovci. "Jsme nanicovatý národ, oni nedosáhli na zlatou…" Hrdost si zařizuje každý sám za sebe. Za slávou jednoho se bída davu neschová. Udělala jsem už dávno takovou zkušenost – kdykoliv na mne někdo něco zkusil z pozice síly či domnělé převahy, stála jsem si za svým. Ať to byl Rus nebo Němec nebo kdo jiný, couvl a jednal pak se mnou s respektem. Nikoli sebepodceňováním, nikoli přeochotným zmiňováním našich chyb, nikoli arogancí nad (domněle) slabšími, ale vědomým zvažováním správnosti a objektivity svého myšlení, sebeúctou a hrdostí dosáhneme úcty. Naříkáním nad svou malostí nevyrosteme. A ještě něco – neporovnávejme pořád tenhle režim s tím předchozím. Je to ošidné a brzdící. Svého času, ještě za bolševika, byl proveden průzkum, kdy byli lidé nejšťastnější. Vyšlo z toho cosi šokujícího: většina starších lidí označila za nejšťastnější dobu svého života období okupace. Pochopitelně: nevnímali už ten politický či válečný obsah onoho času, pamatovali si jediné: byli mladí. Podobně těsně po 17. listopadu mnozí lidé vyškrtnutí ze strany, ti vyloučení už méně, usilovali o to, aby se vrátili na posty, z nichž byli vyhozeni. Nepřipustili si, že navzdory cenzuře a technickým omezením jsou tu mladí lidé, kteří vědí a umějí více. V obraně proti nepochybné křivdě ustrnuli esteticky i vědomostně, ne všichni, ale mnozí z nich, tam, kde před těmi devatenácti lety skončili. Netušili, že nevědomky snad mají bláhovou představu, že návrat na tehdejší pozice jim vrátí i svěžest a sílu. Svět roku 1990 byl jiný než svět roku 1968, navzdory tomu, že šedesátá léta byla tak sladká. V Americe a Evropě. Na severní polokouli, v Austrálii a na Novém Zélandu. Jinde se válčilo nebo k válce schylovalo. Stejně tak je svět roku 2012 jiný a naše tehdejší sny, mylně se opírající o zkreslené představy o idyle první republiky, tu nemají místo. Kdyby pro nic jiného, tak pro to, že existuje internet a kdekdo se může jakkoli vyjádřit k čemukoli. Kdokoli může vymyslet cokoli a zveřejnit to. Úřední oddělování Československa od zaniklé monarchie zabralo víc než dvacet let. Jenom archiválie bylo náročné probrat, a nejen je. Přitom základní pojetí majetku a technologický vývoj plynule navazovaly na to, co bylo předtím. My jsme absolvovali změnu ústavy, vystoupení z vojensko-hospodářských svazků a struktur, rozdělení státu, změnu celkového pojetí postavení občana a role státu, změnu pojetí majetku, tomu všemu odpovídající změnu legislativy, a samozřejmě změnu životního stylu. Skoro dost na tak krátkou dobu, řekla bych. Nedivme se, že mnozí jsou unaveni, někteří zmateni, a připočtu-li celosvětové hospodářské a náboženské turbulence, často i důvodně úzkostní. Není co s čím porovnávat. Co žijeme, tu předtím nikdy nebylo. Porovnáváním jen brzdíme. Věci se budou hýbat, ať chceme či ne. Kdo by ještě – kromě pár vědců – před takovými čtyřiceti, dvaceti lety (krátká doba, uvážíme-li průměrný věk) věřil, že kvantová fyzika bude už - co soupeřit? proplétat se - s klasickou vírou? Vždyť k ní přihlížejí už i někteří kněží. Nepleťme do toho svaté, ale ono to tak je. Jenže kvantová fyzika se nejen plete do výkladu světa, do filozofie, ona vstupuje do konstrukce počítačů. Dobré snahy lidí mají trvalou platnost. Pamatuji teoretizování (za bolševika) o tom, že vydávání nějaké literatury je škodlivé, protože to dává režimu zdání kulturnosti. Ale ne. Přece jen cosi dobrého vyšlo, a lidé si z toho své vzali. Kdyby toho nebylo, byli bychom nejspíš tlupa negramotů. Navazovat na dobré, to je důležité. Učit se je důležité. Brečet nad bordelem? Každá ženská ví, že velký úklid začíná tím, že ze všech koutů a šuplat vyhřezne cosi, co je nutno roztřídit, vyhodit nebo očistit a nově zařadit.

http://www.floowie.com/en/read/noviny-2012-350/

Noviny – Dostali jsem od našich čtenářů. Názory redakce se nemusí vždy ztotožňovat s listy čtenářů. Strana 5 Úředník rozhodl, není cesty zpět : Alexander Tomský Že má i blbec demokratické právo mluvit do politiky, dennodenně pociťujeme v diskusích o složitém společenském aranžmá záležitostí veřejných. Naše rozhořčení však není vždy na místě, vždyť ani náš sebeinteligentnější pohled na tak složité otázky, jako jsou výdaje a náklady v součtu obecních negativ a pozitiv, vůbec nemusí být ten nejlepší. I ten největší blb může mít někdy pravdu a ten nejchytřejší se může mýlit. Že ale ministerstvo vnitra bude sčítat procenta chybných údajů z jednoho vzorku nasbíraných podpisů pro prezidentského kandidáta se vzorkem druhým místo procentního vyjádření celku, je věc nevídaná. Že čtyři setiny chyb v jednom pytli a dvě setiny v druhém nezvýší průměr v každém jednom pytli na šest, ví každé dítě, které se chystá na zkoušky do osmiletého gymnázia. A učitelka, která by učila, že věčné, kosmické a absolutní zákony matematiky neplatí, by nepochybně ztratila místo. Kosmickými zákonitostmi se však ministerstvo zviklat nedá. Má totiž svou metodiku svou nadkosmickou pravdu. „Je lepší,“ pravil ministr Kubice na výtky matematiků, „zachovat výkladovou kontinuitu než způsoby výpočtu nahodile a za pochodu měnit.“ V Kocourkově má pravdu. Nahodile rozhodně ne a pochodovat taky nemusí. Měl by se jen sklonit před majestátem matematiky a uznat, že v normálním světě nelze kandidáta diskvalifikovat chybným výpočtem a říkat tomu metodika. Pomineme-li negramotnost úředníků, která by neobstála ani v základní škole, skrývá se za ministrovým výrokem něco hrozivějšího. Uvědomil jsem si to, když se náhle ozval příšerný rámus z ulice. V obecním parčíku šest statných mužů, podle uniformního oděvu městských zřízenců, s nějakou mechanickou bednou na zádech a rourou v ruce za strašidelného rachotu sfoukávalo napadané listí na hromadu. Když jsem se po dvou hodinách vracel z knihovny, vítal mě ten nesnesitelný řev už z dálky. Ti muži stále ještě honili zbylé lístky po trávníku, aby je složitým manévrem nafoukali na hromadu. Taky metodika. Stačili by maníci tři se staromódními hráběmi a měli by shrábnuto za půl hodiny. Má smysl psát na úřad? Nedaleko odsud vedla ještě v létě na Vítězné náměstí zvané v Praze Kulaťák dvouproudová ulice v každém směru. Místní úřad rozhodl, že se pár metrů před vjezdem na náměstí sloučí oba proudy do jednoho. Ucpáním vypukly kilometrové zácpy aut, autobusy jezdí často tři za sebou, smrad a hluk obtěžuje bydlící i chodce. A co na to úřad? Hledá řešení, tramvajové, za stamilióny, v daleké budoucnosti. Nevěřícná reakce úřadu na můj návrh přemalovat silnici na dva pruhy mě zaskočila. Bylo přece rozhodnuto. Zpět cesta nevede. Nikdy. i Mám prvý raz v rukách noviny od Vás. ALE klobúk dolu!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! Som z Melbourne,a ilustroval som noviny pred vaším zázrakom/ to je povedané veľmi úprimne/ Posielam Vám do tohoto čiernobieleho sveta trochu farby z mojich obrazov. Aspoň si to pozrite. Ďakujem popredu. Váš obdivovateľ VLADO KADNAR r O lakotě Josef Fousek Mně nevadí, když někdo zasvětí svůj život opatrnosti a šetrnosti. To slovo – šetrnost – neznamená, že se jedná o hamižnost o lakotu v pravém smyslu. Ani skrblictví není ten nejhorší úkaz. Je pochopitelné, že si chceme našetřit na dárky, na dovolenou, na stáří. Horší je, když člověk musí šetřit aby vůbec vyšel s platem, s důchodem. Aby nakrmil rodinu a měl na nějaké to pivo a doutníček. To je nejčastější důvod šetřivosti. Ono vlastně nic jiného nezbývá. Většině lidem zůstává jen snění. Je životem potvrzené, že začnou-li penízky přibývat, vlastník a šťastlivec začíná být ještě více šetrnější. Pak přichází hamižnost a to už je poslední schod k lakotě. Má a nedává. Má a nepomáhá. Z pocitů štěstí, z lásky, laskavosti, se náhle stanou pocity strachu – večer se počítá při spuštěných roletách, dveře se vybaví závorami, pořídí se vzteklý pes, dvoukilový kolt. Začíná otroctví a nedůvěra. Na jedné straně touha ukázat světu – Já je mám, na druhé straně obava ze závisti. Člověk se stává majetkem svého majetku. Peníze jsou dobrý vynález. Mít je je potěšující. Je to kousek svobody. Každý vypráví jak jimi pohrdá a každý je touží mít. Odříkaného chleba největší krajíc. Máš-li je není s tebou tolik oráno. Z bohatého je na dálku cítit síla. Nikoli jeho osoby. Peněz. Štědří boháči jsou moudří. Je jich málo ale jsou. Pomáhají druhým a tím pomáhají sobě. Jsou jakýmisi strůjci smysluplných činů. Netěší je jen bohaté konto, ale pocit, že jejich peníze to byly, které potěšili, pomohly. Někteří lidé celý život šetří a když si chtějí koupit lepší rakev tak nemohou, protože mezi tím zemřou. Jsou i tací co šetří tak, že se ani pořádně nenají a nic si nekoupí a nakonec, všechno co našetřili po nich shrábne stát, protože nic nikomu neodkáží, ani vašim Novinám co se jmenují Noviny. f MIKULÁŠ V ČESKÉM COUNTRY KLUBU V neděli 9. prosince se u nás konala Mikulášská nadílka. Mikuláš společně s Andělem a Čertem rozdávali dárky, které byly připraveny jak od rodičů tak od našeho klubu. Věříme, že se všem líbilo, protože účast byla veliká. Je hezké vidět, že Mikulášská tradice nemizí a máme radost z toho že se přislo na Mikuláše podívat mnoho dětí. Pro děti byly organizovány dětské hry, malování obličejů a omalovánky s vánočním motivem. Mikulášské odpoledne zpřijemnil svou hudbou Ivo Bilík. Rodiče si také mohli zakoupit hračky s motivem Krtka a tak obohatit nadílku pod stromeček. Rádi bychom tímto poděkovali všem, kteří se zůčastnili na zpestření děckého odpoledne. Výbor ČeskoSlovenského Country Klubu e ? f Stojí takhle policajt na parkovišti před jedním barem a čeká na zavíračku. Chvíli před zavíračkou se najednou z baru vypotácí chlápek, který sotva stojí na nohou. Policajt se na něho zaměří a čeká. Muž se klátivou chůzí dostane až na parkovišťe, kde s námahou vytáhne klíče z kapsy. Vyzkouší je nejmíň do pěti aut, mezitím mu klíče několikrát upadnou a i on párkrát upadne. Konečně nalezne svoje auto, otevře ho, sedne si za volant a deset minut tam jen tak sedí a pokouší se auto nastartovat. Mezitím už všichni ostatní hosté odjedou. Když konečně motor naskočí, policista neváhá, stoupne si před auto a nechá muže vystoupit. Pak mu dá fouknout a... kupodivu nic. Policajt se diví, jak je to možné, a chlápek povídá: "No, dneska jsem byl určený jako volavka já..." Babiččiny rohlíčky podle Evy Přecechtělové Potřebujete: 350 g hladké mouky • 210 g mletého cukru • 140 g mletých ořechů • 280 g tuku (Hera, máslo) • citrónovou kůru • ½ lžičku koření do perníku • 1 žloutek Na krém: 2 malá vejce • 120 g krupicového cukru • 250 g másla • 30 g čokolády • rum Na ozdobu: čokoládovou polevu Postup: Ze surovin vypracujeme těsto, necháme ho v chladnu odpočinout. Těsto rozdělíme na menší kousky a vtlačíme je do formiček na rohlíčky. Formičky nevymazáváme, mezi jednotlivým plněním stačí vytřít papírovou utěrkou. Po upečení necháme chvíli vychladnout a rohlíčky lehce vyjmeme z formiček. Slepujeme máslovým krémem buď bílým, nebo čokoládovým. Máslový krém připravíme tak, že vejce s cukrem ušleháme v horké vodní lázni dotuha. Změklé máslo vymícháme a postupně do něj vešleháváme vaječnou hmotu. Čokoládový krém připravíme tak, že do bílého krému vmícháme rum a rozpuštěnou čokoládu. Rohy slepených rohlíčků namáčíme v čokoládové polevě. p Pozvánka na jediné vystoupení Jaroslacva Duška v Austrálii Český filmový a divadelní herec JAROSLAV DUŠEK známý z filmů Pelíšky, Musíme si pomáhat, Pupendo, Odcházení, který již léta vyprodává své „one man show“, Čtyři dohody - Caveman vystoupí v Sydney v neděli 13. 1. 2013 v 19:00 v Legion Club Ltd, 213 Bronte Road, Waverley Vstupné $25 Počet míst omezen, lístky rezervujte včas u promotéra akce Petra Vítka na 0414 252528 (tento inzerát je vytištěn zdarma, protože to prý není reklama ale oznámení.) z Recepis No.350 Úžasný recept na cukroví. Recept, který je starý a levný jsem dostala od kamaráda z česka. Jelikož jsem mu nevěřila, hned jsem ho zkusila, ale v mikrovlnce. A tak se se čtenáři na konci roku, na Vanoce dělim. 150 g mrkve (postrouhané), 300 g mouky, 250 g másla (pokrájené). Vše dáme do procesoru a uděláme těsto. Dáme na pomoučený vál a vyválíme. Na sladké cukroví vykrajujeme kolečka (či co), dáme na podložku vhodnou pro mikrovlnku a vlníme 2 až 3 minuty. Obalíme ve vanilkovém cukru. Na slané nakrájíme pásky (či co), které posypeme solí a kmínem a vlníme 2 až 3 minuty. Dobrou chut a veselé vánoce, vše nejlepší do Nového roku, přeje Radka

http://www.floowie.com/en/read/noviny-2012-350/

Noviny –.Zajímavosti a drby 6 Strana 6 Benedikt badatelem Papež: Ježíš se narodil dřív, než se uvádí. A bez volů a oslů V současnosti užíváný gregoriánský kalendář je prý založen na omylu. Podle papeže Benedikta XVI. bylo špatně vypočítáno datum narození Ježíše Krista a ve skutečnosti jsme údajně o pár let "nazpět". Papež ve své nové knize o Ježišovi nazvané Ježíš Nazaretský - Příběhy z dětských let tvrdí, že výpočet, který provedl v šestém století mnich Dionysius Exiguus, je chybný, píše server britského deníku Daily Telegraph. "Výpočet počátku našeho kalendáře, založeného na Ježíšově narození, byl proveden Dionysiem Exiguuem, který se spletl o několik let," píše papež ve svém díle, jehož počáteční náklad činí milion výtisků. "Skutečné datum Ježíšova narození bylo o několik let dříve," dodává. Podle svých spolupracovníků chtěl papež v nové knize smířit Ježíše jako ústřední postavu katolické víry s Ježíšem jako skutečnou historickou postavou. Vycházel přitom z analýzy 180 veršů evangelií a došel k závěru, že tvrzení o dřívějším datu narození jsou správná. Papež odmítl i pozdější představy o scénách Ježíšova narození: podle něj se sice odehrálo v Betlémě, ale nikoli v chlévě za přítomnosti oslů, volů a jiných domácích zvířat. Tvrzení, že Ježíš se narodil jindy, není ničím novým. Někteří historikové se domnívají, že Kristus se narodil někdy mezi lety 7 a 2 "před Kristem". Novinkou je však skutečnost, že tentokrát na tuto možnost upozornila sama hlava katolické církve. Týden Péče o chrup Nevěřte reklamám. Zubní pasta a ústní voda jsou k ničemu V obchodě kupte tu zubní pastu, která vám pod ruku přijde jako první, všechny totiž vyjdou nastejno. A za ústní vodu vůbec neutrácejte, ta vašemu chrupu nijak nepomůže. Některé navíc mohou podle Lukáše Kaloše i škodit. Naopak výběru zubního kartáčku věnujte zvýšenou pozornost. Zdaleka totiž neplatí, že čím dražší, tím lepší. "Správných kartáčků, které pacienta nepoškodí a zároveň jsou efektivní v čištění, je momentálně na trhu málo," říká v rozhovoru pro on-line deník TÝDEN.CZ Lukáš Kaloš z České stomatologické společnosti, která provozuje server Nechcikazy.cz. Na trhu je spousta všelijakých zubních kartáčků a jejich cena se pohybuje od desítek po stovky korun. Platí, že čím dražší kartáček, tím lepší? Právě skoro naopak. Ty nejdražší jsou zpravidla velmi nevyhovující. Platí zlatá střední cesta. Kartáček ale vybíráme podle jiných tří kritérií, než je cena. Jednak aby měl malou hlavičku, protože čím menší, tím lépe se s ní na komplikovaném reliéfu zubů vytočíme. Jak vypadá držátko nebo krček, nás naopak vůbec nezajímá, navzdory tomu, co do nás vtlouká reklama. Jaká jsou ta další dvě kritéria pro výběr kartáčku? Aby měl rovně zastřižená vlákna. Různě dlouhé štětiny, masážní výběžky nebo silikonové kalíšky jsou úplně nesmyslná věc, je to jen marketing firem, které chtějí prodat co nejvíce zboží. Navíc to může i poškodit dásně. Nejdůležitější ale je, aby vlákna kartáčku byla měkká. Nejlépe když si zákazník může na ty vlákna sáhnout, protože to, že výrobce něco napíše, ještě neznamená, že to tak skutečně je. Neexistuje žádná norma, která by určovala, který kartáček je tvrdý a který měkký. Devadesát procent takzvaně "měkkých" kartáčků je stejně příliš tvrdých. Proč se tedy vyrábějí kartáčky o různé tvrdosti, když vyhovující je jedině měkký? Bavil jsem se o tom s marketingovým ředitelem jedné firmy, která kartáčky vyrábí, a ten mi řekl, že to je proto, že to prostě zákazníci chtějí, jsou na to zvyklí. Navíc lidé mají pocit, že čím tvrdší kartáček, tím lépe zuby odrhnou, a z měkkého mají pocit, že si zuby vůbec nevyčistili. Čím to, že měkké kartáčky jsou nejlepší? Ze zubů potřebujeme dostat plak, což je měkká struktura, daleko jemnější než tavený sýr. A na takovou strukturu nepotřebujeme rejžák, na to ta měkká vlákna bohatě stačí. Nevýhodou tvrdých vláken navíc je, že poškozují dásně. Dokonce jsou tací, kteří si kartáčkem vybrousí do zubu zářez. Především ale většina lidí neovládá správnou techniku čištění chrupu a 96 procent zapomíná na mezizubní kartáček. Jak si tedy správně čistit zuby? Hlavu kartáčku položíte půlkou na dáseň, půlkou na zub a ideálně v takovém sklonu, aby štětiny mířily k dásni, aby se dostaly i do dásňového žlábku. To je takový vodní příkop kolem zubu a místo, kde se nejčastěji drží bakterie, respektive zubní povlak. Když se toto místo nečistí, dásně se zanítí, jsou oteklé a krvácejí a může to přejít až v parodontózu. To je onemocnění, při kterém infekce nezasahuje pouze dáseň, ale i kost, která se začne rozpouštět. Končí to tím, že se zuby viklají a vytrhnete je pouhou rukou. S kartáčkem v tomto postavení pak děláte dvoumilimetrové kroužky, žádné kruhy přes celé zuby. Jaká je nejčastější chyba v čištění zubů? Špatné postavení kartáčku? Nebo že tomu věnujeme málo času? Nejrozšířenější chyba je to, že lidi na kartáček příliš tlačí a často ho drží v sevřené dlani. Proto pacientům říkáme, ať ho drží jako propisovačku, mezi prsty. Tento úchop umožní jemné pohyby, dvoumilimetrové kroužky kolem krčků zubů. Bohužel spousta kartáčků má na držátku plošku pro opření palce, což je strašná věc, protože o to více lidé na zuby tlačí. Čištění zubů je ale jemná věc. I mezi pastami panují tak zásadní rozdíly jako u kartáčků? Na pastě vůbec nezáleží. Důležité je mechanické odstranění povlaku, což děláme kartáčkem, to představuje 95 procent ústní hygieny. Jakou si k tomu koupíte pastu, je úplně jedno. Všechny v sobě mají fluoridové ionty, které mají nějakou teoretickou možnost, jak upravit v zubech mikroskopické defekty, ale k tomu dochází málokdy a význam je minimální. Je nutné používat i ústní vodu, nebo stačí pořádně vyčistit chrup pastou a kartáčkem? Ústní voda je úplně zbytečná, ta nemá například s prevencí parodontózy vůbec nic společného. Ústní voda je hodně, hodně naředěná pasta, v podstatě to je lehounce ochucená voda. Dělají se vody s alkoholem a bez. Ty první nejenže nepomáhají, ale dokonce škodí. Alkohol vysušuje a dráždí sliznice. Také proto mají alkoholici vyšší pravděpodobnost vzniku rakovinotvorného nádoru v dutině ústní. Většina firem, které ústní vody vyrábějí, teď proto nenápadně koncentraci alkoholu snižují. Kolik alkoholu ústní voda obsahuje? Kolem 25 procent. To se přitom nikde na výrobku neuvádí, protože ústní vody jsou považovány za kosmetické přípravky. A ty nealkoholové ústní vody, to je jen takový deodorant do pusy, ale pro vaše zuby nedělají nic. Nejzhoubnější na ústních vodách je jejich psychologický dopad. Lidi si myslí - a některé reklamy je v tom dokonce podporují -, že když si vypláchnou ústní vodou, tak si vyčistí mezizubní prostory a odstraní mezizubní povlak. To je totální nesmysl a je to i laboratorně dokázáno. Povlak proudem vody nespláchneme, to by musel být takový tlak, že by nám s povlakem spláchl i dáseň. Na čištění mezizubních prostor je lepší dentální nit, nebo mezizubní kartáček? Mezizubní vlákno je daleko nebezpečnější na použití. Aby člověk nit používal správně a zároveň se u toho neporanil, musí projít tréninkem u dentální hygienistky. Takže laikovi bych to určitě nedoporučil. Navíc zuby, které jsou dále v puse, mají takový tvar, že je vlákno ani nemůže dobře očistit. Takže vždycky preferujeme mezizubní kartáček. Jen pokud se jím pacient mezi zuby nedostane, naučíme ho používat v tom konkrétním místě dentální vlákno. Mezizubních kartáčků se prodává několik velikostí. Podle čeho určit tu správnou? Velikost by vám měl vybral odborník, ústní hygienik. A může se stát, že jeden pacient má dvě nebo tři velikosti. Mezizubní kartáček má sice podstatně kratší životnost než běžný kartáček, já například spotřebuji jeden dva za týden, ale bez něj v podstatě nelze prožít život bez parodontózy. Takže se rozhodně více vyplatí investice do mezizubního kartáčku než do drahých zubních past a ústních vod. Jednoznačně. Kdybych si mohl si vybrat jen jednu pomůcku na čištění zubů, kterou bych si s sebou mohl vzít na pustý ostrov, tak si vždycky vyberu mezizubní kartáček. Autor: Iva Vokurková Vědci odhalili tajemství dokonalého zvuku stradivárek LONDÝN - Italským vědcům se díky analýze pomocí urychlovače částic podařilo poodhalit tajemství dokonalého zvuku houslí od slavných mistrů, jakými byli Antonio Stradivari nebo Giovanni Battista Guadagnini. Vzácné hudební instrumenty, které se prodávají za astronomické částky, podle nich za svou výjimečnost vděčí určitým nedokonalostem ve své konstrukci. Tým fyzika Franka Zaniniho z laboratoře v severoitalském Terstu podle listu The Daily Telegraph nástroje zkoumal na mikroskopické úrovni, a to pomocí synchrotronu. Tak se říká kruhovému urychlovači částic, který produkuje velmi silné světelné záření, a umožňuje tak zkoumání hmoty na úrovni molekul a atomů. Porovnával přitom Guadagniniho housle z roku 1753, které mají hodnotu jeden milion liber (přes 30 milionů korun), s méně kvalitním nástrojem a chtěl zjistit, zda se mistrovské housle v něčem liší. Odborníci nakonec dospěli k velmi překvapivému závěru: zvuk houslí podle nich zlepšují nejrůznější malé nedokonalosti, například okem neviditelné opravy dřeva. "Všimli jsme si, že na těch nástrojích je spousta asymetričností. V zásadě vůbec není důvod, aby tam byly - je ale možné, že byly vytvořeny záměrně, aby eliminovaly nepříjemné souzvuky, jež vydávají symetrické instrumenty," tvrdí Zanini. LN, CTK Ve 116 letech zemřela nejstarší žena světa Američanka Besse Cooperová, která byla ve 116 letech nejstarším člověkem na světě, v úterý zemřela. Informovala o tom agentura AP. Nejstarší žijící osobou je nyní podle údajů demografické organizace Gerontologická výzkumná skupina (GRG) Italka Dina Manfrediniová, které je 115 let a která žije v americké Iowě. Z Česka si dělá LEGO za miliardy korun základnu č. 1 Dříve, než se milion palet plných krabic s proslulými dětskými stavebnicemi Lego rozešle do 130 zemí světa, projdou rukama zhruba dvou tisícovek Čechů. Ti se starají o chod továrenského areálu a skladu hračkářského gigantu v Kladně a Jirnech u Prahy. Dekorují se tu, balí a vyvážejí odsud stavebnice pro celou Evropu, Asii, Austrálii a část USA. Hosp.Nov. Arabský synek se ptá svého otce: "Tati, proč nosíš pořád na hlavě ten šátek?" "Ten šátek je velice praktická věc, synu. Chrání mou hlavu a mé oči před sluncem, před pouštním pískem a před ostrým větrem." Chvíle ticha. Poté opět: "Tati, a proč pořád nosíš ten dlouhý úbor, který vypadá jako noční košile?" "Synu, ta gallábie je velice praktický oděv, protože chrání mé tělo před pouštním sluncem, a přitom je velice vzdušná." "Tati, a proč pořád nosíš sandály?" "Sandály jsou velice užitečné, synu. Chrání mé nohy před ostrými kameny a písek z pouště se z nich sám vysype." "Tati?" "Ano, synu?" "A proč to všechno do prdele pořád nosíš, když od narození bydlíš v Paříži a poušť znáš akorát z televize"? "Co jsi dostal k narozeninám?" "Obraz od Rembrandta." "A od ostatních?"

http://www.floowie.com/en/read/noviny-2012-350/

Noviny –.Zajímavosti a drby 7 Strana 7 Čína chce pěstovat zeleninu na Měsíci. Čínští experti připravují projekt pěstování čerstvé zeleniny na Marsu a na Měsíci. Předběžné testy byly právě dokončeny v laboratoři v Pekingu. Při pokusu odborníci vypěstovali čtyři druhy zeleniny v kabině o rozměru 300 metrů krychlových. "Čínští astronauti budou moci díky zahrádkám na mimozemských základnách získávat v budoucnu vlastní zásoby čerstvé stravy, kyslíku a vody," uvedla tisková agentura Nová Čína. Při pokusu čínští odborníci vypěstovali čtyři druhy zeleniny v kabině o rozměru 300 metrů krychlových. Účastníkům experimentu se podařilo "sklidit čerstvou zeleninu na jídlo", sdělil Teng I-ping, člen pekingského výzkumného a výcvikového střediska čínských astronautů. Systém, který je založen na rostlinách a řasách, "bude podle očekávání používán na mimozemských základnách na Měsíci a na Marsu", konstatovala agentura Nová Čína. Čína vyšle svého prvního kosmonauta na Měsíc v roce 2020 Čína má v plánu přistát příští rok na Měsíci s experimentální sondou. Kolem roku 2017 má následovat nepilotovaná lunární mise, která by měla z Měsíce dopravit na Zemi vzorky měsíčních hornin. Vyslání prvního čínského kosmonauta na Měsíc Peking plánuje okolo roku 2020. Pokud se mu to podaří, zařadí se po bok Spojených států, které zatím jako jediné dokázaly na Měsíci s lidskou posádkou přistát. První čínský kosmonaut Jang Li-wej, který v roce 2003 obletěl v kosmické lodi Šen-čou-5 čtrnáctkrát Zemi, minulý měsíc prohlásil, že čínští astronauti v kosmu otevřou pobočku čínské komunistické strany. "Pokud ustavíme pobočku strany ve vesmíru, bude \'nejvýše postavenou\' pobočkou svého druhu ve světě," řekl. ČTK Kapři se otáčejí severojižním směrem, vyzkoumali čeští vědci Kapři ponechaní v klidu se velmi často natáčejí severojižním směrem. Zjistil to tým badatelů z České zemědělské univerzity (ČZU), Univerzity Karlovy a University Duisburg-Essen, podle nichž souvisí tento "šestý smysl" s geomagnetickým polem. Své závěry už publikovali v renomovaném vědeckém časopise PLOS ONE. "Vědci fotografovali ryby v kruhových kádích, z nichž dočasně odstranili přívody vzduchu, aby nezkreslovaly výsledky. Po vyhodnocení nebyla statisticky významná žádná jiná orientace než severojižní," popsal mluvčí České zemědělské univerzity Josef Beránek. Výzkum zahrnoval přes 800 měření více než 14 000 ryb v 80 kádích umístěných ve 25 lokalitách. Praktické využití výsledků výzkumu u kaprů vědci neuvedli, severojižním směrem se ale staví více zvířat. Šestý smysl jim zřejmě pomáhá při orientaci. Vědci z ČZU a z Essenu už před čtyřmi lety spolupracovali na studii, podle níž skot a jeleni také na pastvě využívají magnetického smyslu a často odpočívají v severojižní ose. Výzkum se tehdy týkal více než 8000 kusů dobytka na několika stovkách různých pastvin a téměř 3000 jelenů ve 250 lokalitách. CTK Číňan žaluje Nobelův výbor, oceněný objev prý učinil dřív Královská švédská akademie věd čelí žalobě za výběr letošního nositele Nobelovy ceny za lékařství. Čínský vědec Sü Žung-siang se ohradil proti ocenění vědců za buněčný výzkum a tvrdí, že akademie ho poškodila, neboť on objev na poli regenerativní medicíny učinil dříve. Informoval o tom švédský portál The Local. Japonský výzkumník Šinja Jamanaka a Brit John Gurdon získali cenu za výzkum, který otevírá cestu k možné regeneraci poškozených orgánů nebo k jejich nahrazení novými, které vzniknou na základě původních buněk pacienta. Nobelův výbor při vyhlašování laureátů v říjnu uvedl, že jejich práce pomohla "zásadním způsobem změnit chápání toho, jak se buňky a organismy vyvíjejí". Gurdon v roce 1962 zjistil, že určené "poslání" buněk je vratný proces. Po více než 40 letech pak Jamanaka objevil, že nedotčené dospělé buňky myši mohou být přeprogramovány na nedospělé kmenové buňky, tedy takové, které se mají schopnost přeměnit v jiný buněčný typ. Jeho výzkum podstatně snížil potřebu využívat k experimentům lidská embrya. Sü Žung-siang, jenž se označuje za zakladatele "regenerační vědy navrácení lidského těla", tvrdí, že objev regenerace buněk učinil v roce 1984 při studiu léčby popálenin. Žalobu za urážku na cti a nečestnou soutěž proti Nobelovu výboru, kterou média označují za první svého druhu, podal tento týden u soudu v Kalifornii. "Mým hlavním důvodem pro podání žaloby bylo vyjasnit chybné a zavádějící prohlášení akademie k zachování lidstva a budoucích generací," uvedl. Vědec podle portálu Mebo.com v minulosti mimo jiné prohlásil, že lidé se mohou dožít přinejmenším 300 let, neboť nejméně taková je životnost lidských buněk. Autor: ČTK Zemřel Patrick Moore, který 55 let uváděl pořad o hvězdách Ve věku 89 let zemřel v neděli známý britský astronom a dlouholetý moderátor televizního pořadu o astronomii Patrick Moore, který uváděl v Británii proslulý televizní pořad BBC The Sky at Night (Noční obloha) od prvního dílu v dubnu 1957. Naposledy jej moderoval minulý týden v pondělí a vynechal jen jednu epizodu. Drží tak rekord, protože podle BBC nikdo jiný v historii televize a rozhlasu neuváděl jeden pořad tak dlouho. Moore byl oblíbený u diváků kvůli nakažlivému nadšení pro astronomii i typickou excentricitou, například se nikdy neobjevil před kamerou bez monoklu. Astronomii nevystudoval, ale získal rozsáhlé znalosti sám. Například na zahradě svého domu si postavil observatoř. Napsal o astronomii řadu knih, jednu z nich s kytaristou rockové skupiny Queen Brianem Mayem, který je amatérský astronom ČTK Policie v Austrálii: Mapy od Applu jsou životu nebezpečné! Australská policie varovala před nepřesnými mapami v mobilních telefonech iPhone od americké společnosti Apple. Policisté v jihoaustralském státě Viktorie již museli zachraňovat několik lidí, které mapy místo do města Mildura zavedly do pustiny, napsal v pondělí australský web abc.net.au. Mapy by prý motoristy mohly ohrožovat na životě. Mildura leží asi 500 kilometrů od Melbourne. Policejní testy podle policejního webu ukázaly, že aplikace automap od Applu jej umísťuje doprostřed národního parku Murray Sunset, zatímco ve skutečnosti město leží asi o 70 kilometrů dál. Policisté prý museli za poslední dva měsíce zachránit šest řidičů, kteří se chybnou navigací řídili a zabloudili v národním parku. Jeden člověk podle šéfa místní policie Simona Clemencea na svém telefonu ztratil signál, jeho vůz uvízl a on musel jít pěšky 24 hodin, než na svém telefonu signál znovu chytil, napsala agentura AFP. Policie upozornila, že z celé věci se stává "potenciálně životu nebezpečná záležitost", neboť v parku nejsou zdroje vody a teploty v něm mohou vyšplhat až ke 46 stupňům Celsia. Kritika softwaru v páté verzi iPhonu zazněla již po představení tohoto mobilního telefonu v září. Apple v něm nahradil mapy od společnosti Google vlastními mapami, uživatelé po celém světě si ale stěžovali na nepřesnosti v nich. Americký gigant se za chyby omluvil a navrhl dokonce svým zákazníkům používat služby konkurence, napsala AFP. Výkonný ředitel firmy Tim Cook minulý týden podle stanice BBC řekl, že společnost pracuje na zdokonalení programu. ČTK Zaslouží si mrtvá britská sestra truchlení? Ne, spíš Darwinovu cenu Markéta Lukášková Reflex Smrt zdravotní sestry, která uvěřila, že jí volá britská královna, je ukázkou absurdní potřeby hysterického truchlení a pokryteckého vyjadřování účasti s něčím, co ve skutečnosti nikoho moc nezajímá. Příběh zdravotní sestry, která naletěla vtipálkům z australského rádia a následně spáchala sebevraždu, obletěl svět. Je to klasické háelpéčko, hluboký lidský příběh, který si zaslouží dojemné zpracování formou dvouminutové reportáže s tklivou hudbou v podkladu a záběry na osiřelé děti. Moderátoři z rádia se kají, vedení rádia je stáhlo z vysílání a už jen zbývá, aby si před kamerami nějaké veřejnoprávní televize klekli na kolena a křičeli s rukama vzepjatýma k nebi něco jako: „Proč ona? Bože, vem si mě!!!“ Tragédie jistě rozplakala po světě tisíce lidí a doufejme, že po zesnulé zdravotní sestře někdo pojmenuje nemocnici. Pro ty, kteří náhodou netuší, o co se jedná – moderátorka rádia 2DAY FM Mel Greigová zavolala v žertu do londýnské nemocnice, ve které ležela těhotná Kate Middleton, představila se zdravotní sestře Jacintě Saldanhové jako britská královna Alžběta a požadovala informace o zdravotním stavu „své vnučky.“ Sestra následně přepojila "královnu" na kolegyni, která moderátorku informovala o zdravotním stavu vévodkyně. Případ se stále vyšetřuje, ale vypadá to, že sestra si po zjištění, že naletěla a udělala chybu, vzala v pátek život. A já se ptám, opravdu by se mělo dít to, co jsem popsala v prvním odstavci? Volat někomu z rádia a dělat si z něj srandu je úplně normální. Vydávat se za někoho jiného je v rámci těchto vtípků taky zcela normální. Telefonáty Mrázka ústředny zlidověly a nikoho nikdy nenapadlo se nad nimi pohoršovat. Evropa 2 dokonce svého času vysílala velice úspěšnou show Test věrnosti, kde se lidé každý den rozcházeli a rozváděli přímo v éteru. Možná se pak kvůli tomu i někdo zabil! Ale nikoho nenapadlo nad ním truchlit. Zdravotní sestra, která zvedne telefon a hlasu na druhém konci, jež jí tvrdí, že je britská královna, bez okolků nahlásí zdravotní stav pacienta a v následném pokání se zabije, si místo dojemných článků a piet zaslouží spíše Darwinovu cenu. Jsem přesvědčená o tom, že kdyby se nejednalo o přistěhovalkyni, nepracovala v nemocnici, ale na úřadě, a případ se netýkal britské královské rodiny, o její smrt by se nikdo nezajímal a ti cyničtější z nás by se zasmáli. Celá hysterie okolo Jacintiny smrti je zbytečná a za pár dní si po ní nikdo nevzdechne. Samozřejmě za předpokladu, že tvůrci konspiračních teorií nepřijdou s tím, že nebohou ženu nechala odstranit královna pomocí britské tajné služby. Medveděv v zajetí lumpů a mimozemšťanů. Mimo kameru Dnes Alexandra Malachovská Zatímco ruská média spekulují o osudu premiéra v souvislosti s jeho vyjádřením o "kozlech", zahraniční zpravodaje vyburcoval ke komentářům zase překvapivý výklad o mimozemšťanech. "Říkám to poprvé a naposledy: Spolu s kufříkem s jadernými kódy nový prezident dostává zvláštní desky s nápisem ´Přísně tajné´. Všechno je tam věnováno mimozemšťanům, kteří navštívili naší planetu," uvedl v rozhovoru se zpravodajkou kanálu REN TV. S vážnou tváří tvrdil, že v Rusku působí tajná služba, která zkoumá působení mimozemšťanů. Odmítl ovšem sdělit, kolik zástupců jiných planet je, aby prý nevyvolal paniku. Pro získání dalších podrobností pak doporučil zhlédnout americkou akční komedii Lidé v černém. Ruská média pojala premiérova slova o mimozemšťanech jako žert. Někteří zahraniční novináři ovšem míní, že výroky bývalého prezidenta nelze brát na lehkou váhu. Italský list Corriere della Sera například uvedl, že ruský premiér nechtěně "pustil" informace, které vlády většinou tají, aby nezpůsobily paniku a nepokoje. Na rakovinu prsu umírají častěji muži Praha - Bezmála každý stý případ rakoviny prsu se týká mužů. Ti přitom často o riziku této nemoci vůbec nevědí, a proto zpravidla přicházejí do ordinace, až když už je pozdě. Čeští lékaři rakovinu prsu objeví ročně zhruba u 40 mužů. Zhoubný nádor na prsu - jenže ne na ženském. Rakovina prsu mužů se rozšiřuje stejně rychle jako ta u žen, jen o ní není slyšet. Osmapadesátiletý muž z Prahy, říkejme mu Karel, si bulku v prsu našel před pěti lety. "Seděl jsem na gauči a úplně mimoděk jsem si rukou přejel přes prso a narazil na cosi tvrdého," vypráví. K doktorovi šel hned, na vyšetření ale odmítl čekat tři měsíce. Díky tomu, že byl neodbytný, mu už dva týdny poté chirurgové odoperovali zhoubný nádor. "Kdybych na to byl opravdu čekal, tak už jsem asi pět let mrtvej," dodal. Muži chodí k lékaři pozdě, proto častěji než ženy na rakovinu prsu umírají. Nádor nejčastěji napadá muže kolem šedesátky. Právě v tomto věku mohou mít muži vlivem hormonálních změn zduřelé bradavky. Pokud je ale bulka jen v jednom prsu, je na čase zbystřit. "Muži to podceňují, protože si myslí, že nic takového se jim nemůže stát," říká přednostka onkologické kliniky FN Královské Vinohrady Martina Kubecová. Právě kvůli tomu, že chodí pozdě, muži častěji než ženy na rakovinu prsu umírají. "Lidi nenapadne, že by mohlo jít o tak závažnou záležitost, mnohdy to nenapadne ani praktického lékaře," říká Miroslava Skovajsová z Mamma centrum Háje. CT

http://www.floowie.com/en/read/noviny-2012-350/

Directory [ Novin VYUŽIJTE VÝHODY DOMLUVIT SE VLASTNÍM JAZYKEM DIRECTORY pro předplatitele, 6linek, $60 ročně Jídlo a Restaurace ,, LA BOHEME " 332 Darling Street, Balmain Restaurace: 02/ 9810 0829 On-line rezervace:reservation@laboheme.net.au Výtečná česká i evropská kuchyně se širokou nabídkou točených i láhvových piv nejen z Čech. Každý den na Vás čeká speciální nabídka, pro více info prosím navštivte www.laboheme.net.au Otevírací doba: Po a Ut, ZAVŘENO; St, Ct od 18.00 do 23.00 Řízečky za $ 19.90 s přílohou Pa od 18.00 do půlnoci - Živa Muzika So od 12.00 do půlnoci - podáváme obědy, večeře Ne od 12.00 do 22.00 - Nedělní vepřová pečeně a dezert $ 25.00 Přijďte k nám na výtečný oběd v sobotu či neděli. Speciální nabídka - hlavni chod a dezert za $29.90 Snadne parkovani. 09/VII/13 Restaurace DOMA - Bohemian Beer Cafe Reservace Tel: 933 100 22 29 Orwell St. Potts Point (Kings Cross) Po--Čt 17 - 24 , Pá + So 12-24 , Ned. 12 - 22 hod. Tradiční česko-slovenská jídla jako je pečená kachna, svíčková, vepřový nebo kuřecí řízek, moravský vrabec, guláš, smažený sýr, uzená krkovička,, atd. K piti Budějovický Budvar, Kozel, Krušovice, Plzeň, Zlatý Bažant, Zlatopramen, a točené pivo Krušovice. Samozřejmě také Becherovka, Slivovice, Borovička, Fernet, Absinth ap.. . 31/IX/13 Chlebíček, Kafírna, take-away, obložené chlebíčky, ruská vejce, české saláty. 372 Bourke, Street, Surry Hills, 9361 6061 Josef Usela, 0401 155 907 Otevřeno Pon.-Pát, 6,30 – 16.00, Sob.od 7,30. 20/IV/13 Tommy‘s beer café “Slovenska reštaurácia s bohatým výberom točených pív – Pilsner Urquel, Budvar, Gambrinus, Zlaty Bazant, Bernard a mnoho iných. K tomu pečené prasiatka, guľáš, bryndzové a kapustové halušky, kačice, rezne a podobne pochutiny. Otvorene: Pon-Stv 4pm – 12am Pia – Ned 12pm – 12am 123-125 Glebe Point Rd, Glebe , Tel: 9660 6870 Email: tommy@tommysbeercafe.com.au 1/IV/13 Druha lokácia Tommy‘s beer café Restaurant 42 Kellett Street, Potts Point NSW 2011 telefon/rezervace: 02-9368 0898 Otváracia doba: Tuesday – Sunday from 5pm  till late   1/IV/13 V Lahůdkářství u Cyrila jako Doma! 183 Hay Street, Sydney tel.: 9211 0994 Otevřeno: Po-Pá od 7 do 17. So 7 - 13 hod. vynikající telecí párky, tlačenka, moravské uzené tvaroh,mletý mák, zelí,kostkový cukr, ryby v láku,brynza, české a slovenské ,speciality, karlovarské oplatky, mouka atd. 17/IV/13 Heart Of Europe 114 Bronte road Bondi Junction, 93871677 Po-Pa 8.00-17.00, So-8.30-15.00 Domace kvalitne kolace, zaviny, strudle, chutne jedla, szegedinsky gulas, paprikas, svieckova, brynzove halusky..; Denne cerstvy kminovy chlebicek a obvzlast dobre vypecene rohliky.Vsetky produkty su pripravene v nasej kuchyni, pouzivame maslo, organicku muku, domace vajicka a pridavame cit . .24.III.2013 Czeeky Czech 124 King St., Newtown, telefon : 0421 335 835 Otevřeno: Úterý-Neděle. od 11am do 10pm Snídaně od $4,00 Obědy od $10,00 Tradiční česká jídla ba i rizoto a těstoviny. Točené pivo BERNARD:světlé,tmavé,řezané. 16.VIII.2013 Sweety Imports Predávame Horalky, Piskoty, Perníky,  Kakaové, Venčeky a iné, aj Vianočné a  darčekové balenia.  Objednávky na tradičné Vianočné oplatky.  Email: info@sweetyimports.com M: 0416 122 404 (Martina) 0404 387 615  (Peter)                               09/III/13 PŘEKLADY z angličtiny do češtiny i naopak, přesně a rychle provede Daniela Kautská, NAATI, kvalif.stupen 3. tel./fax: 08 82714277, mobile: 0408 714277, e-mail: danakau@internode.on.net 17/VIII/13 POČÍTAČE FlowConnect. Shared Web Services: Tel. 02 9034 6600 Fax: 9086 3155 Business process automation, workflow, sales + marketing, CRM and other business systems. Seeking experienced programmers on casual basis. Contact to Ms. Šipka for details jarka@sws.com.au 22/VII/13 Služby pro studenty Education, Immigration & Travel Consultancy Od roku 1993 nabízíme služby spojené s vyřízením studentského vísa a vyberem spravne skoly. V Sydney provozujeme největší česko-slovenské studentské centrum. Jste turisti ci studenti a mate zájem o prodlouženi pobytu v Austrálii? Naši studenti mají zdarma k dispozici vizove konzultace, design studia a zadosti o studentská visa, wifi, multimediální počítače, kopírování, tisknutí atd. Zklamal Vás přístup jiných agentur? Chcete si být jisti s prodloužením Vašeho studentského víza? Nemůžete najít školu, která Vám vyhovuje? Chcete zdarma využívat našich služeb? Nabízíme nejširší výběr jazykových, odborných škol a universit po celé Austrálii a to za bezkonkurenční ceny! Nabízíme reálnou pomoc s nalezením práce a ubytováním. Jako jediná česko-slovenská agentura v Sydney nabízíme LEGALNI imigrační poradenství. Číslo imigrační licence: 0208424 Česky mluvící, 0741913 Slovensky hovoriaci, 1277981 Polsky mluvici Kontakt: Marek, Peter nebo Michal, sydney@australiaonline.eu AUSTRALIA ON LINE TRAVEL Nabizi bezkonkurencne nejlevnejsi cestovni produkty po Australii, Novem Zealandu, Asijskopacificke oblasti (Fiji …), ale take letenky do vsech destinaci sveta vcetne Ceske a Slovenske republiky. Travel agency licence: 2TA07248, Kontakt: Stanka nebo Lenka, travel@australiaonline.eu Navštivte naši kancelář AustraliaOnline / Australiaonline Travel Suite 301, 39 Liverpool Street, NSW 2000 Contact: Education section: 02 – 9003 0455 Immigration section: 02 – 9003 0466 Travel section: 02 – 9003 0456 www.australiaonline.eu www.facebook.com/AustraliaOnlineAustralia 17/XII/13 “Nadstandardní individuální služby v tropech” Studovat angličtinu a zároveň si užívat života na “plný pecky” v místě kde léto nikdy nekončí (průměrná roční teplota 26C). Obklopeni Velkým Bariérovým Útesem a deštnym tropickým pralesem. Ano, to je tropická část Austrálie, město Cairns. Jediná Česká agentura, která sídlí přímo v Cairns. Ať si student či turista, tak velmi rádi poradíme a pomůžeme „co a jak“ a to kdykoliv. Asistence Migracnimu agentovi 9802204 (Frank Lanza Migration Services): Studentská víza, prodloužení studentských víz, turistická víza, obchodní víza a trvalý pobyt. Ubytování, zaručená pomoc při hledání práce. Eco Turistika, průvodce, letenky a cestovní poradce. Věrnostní programy pro obchodníky a jejich partnery. Potápěčská safari. Pavlina a Vráťa Řehola - www.australiabeststudy.cz abs@australiabeststudy.cz - mob. +61 404 516 895 8/X/43 Information Planet Pty, Ltd má 16 let zkušenosti a je to jedna z největších studentských agentur s pobočkami po celé Evropě, Jižní Americe, Austrálii i Novém Zélandu Pobočky v Australii najdete v centru Sydney, Manly, Perth a Brisbane. Pobocky v České a Slovenské Republice najdete v Praze, Branislave a Prešove. Jak vám můžeme pomoci: - výběr školy, univerzity a vyřízení viza zdarma, bezkonkurenční ceny - kontakt: Renata Ilonciakova, email: renata.ilonciakova@informationplanet.com.au; mobile: 0420 300 863 - vlastni job department - opravdova pomoc s hledáním práce: kontakt: Paulina Milova, email: service@informationplanet.com.au - vlastní ubytování se slevou pro ceske a slovenske studenty: www.austay.com, kontakt: Klára Holisova, email: info@austay.com.au; mobile: 0406 232 283 - dale: imigrační služby, vlastni cestovní kancelář, velke SLEVY pro cleny Information Planet, party pro klienty. Plne vybavene studentske centrum k dispozici. Adresa centraly: Level 5, 285 Clarence Street, Sydney, NSW 2000 (u zastavky Town Hall), web: www.informationplanet.cz a www.informationplanet.sk. Tel.: 02 9283 6161 JSME TU PRO VAS . . 25/VII/12 "Renata Morgan" studentsku agenturu prebral jej syn Lukash Morgan. Chcete aby do Sydney prišiel Vas známi či niekto z rodiny študovať? Ponúkame Anglicky jazyk a Odborne Diploma kurzy za vyhodne ceny. Pomôžeme s ubytovaním a pracou. lukashmorgan@yahoo.com.au www.renatamorgan.com.au Mobil: +61 402 034 409 Tel: +61 2 9314 1650 25/VII/12 Školy Czech and Slovak School of Sydney Green Square School, 237 Botany Road, Waterloo P.O. Box 1142; Broadway, NSW 2007 http://www.czechandslovakschoolofsydney.org.au Principal: Lenka Kaňová, : 0406 68 06 05 Česká škola v Perthu Woodland Primary Sch., 7 Bentwood Ave., Woodlands, (08) 9245 8137 Česká škola v Melbourne v prostorách St. Mathew Church, Cheltenham Principal: Vlasta Šustková, Tel: 03 9551 0279 [] Apoštoláty (Apostille) vyhotovuje: Apostille Australia Certificate Service Henry Deane Square; Shop 5, 14-18 Lee Street Sydney NSW 2000 tel: (02) 9211 1881 Cena se pohybuje kolem 200$ New South Wales Passport Office Level 7, 26 Lee Street; Sydney NSW 2000 Cena se pohybuje kolem 60$ Czechoslovak Club of ACT, Unit 12/ 18 Shropshire Str., Queanbeyan NSW 2620 vydává dvouměsíčník věstník Beseda. Československý klub v Queenslandu, 25 Upfield Street Burbank Qld 4156 Tel / Fax: (07) 3343 3489 ccq@csklubqld.org.au President Mr.Frank Caroll; Jednatel Mrs. Stana Bilková Naše stránka: csklubqld.org.au Měsíčník "Krajanský List" Redakce Staňa Bílková Asociace Čechů v Austrálii 28 Church Street, Fortitude Valley QLD P.O.Box 142, ph.07 3399 4613 Fax.07 3290 4379 vydává“ Na Slovíčko. Československý klub v SA, P.O.Box 89., Hindmarsh, 5007 tel., 08 8346 4181, vydává časopis Život. Czechoslovak Country Club, 320 Devonshire Road, Kemps Creek, 2171, tel. 02 9606 8703 Czech and Slovak Association in Tasmania, 144 Pottery Road., Lenah Valley, 7008 ph. 6228 0707 Ceske a Slovenske sdruzeni v Zapadni Australii PO Box 604, Mundaring WA 6073 President: Jarda Kabelka 0434 082 739 Secretary: Olga Goerke 0413 912 586 e-mail: czechslovakwa@hotmail.com casopis "KLOKAN" vychazi 12 x do roka. Sokol Sydney, www.sokolsydney.com 16 Grattan Crescent, French Forest, 2086 tel.: 02 9452 5617 vydává „Věstník“ Sokol Melbourne, 497 Queensberry Street, North Melbourne, 3051 tel.,: není, email: sokol@aapp.net.au vydává měsíčník Kvart Český a Slovenský klub na N. Zélandě, P.O.Box 27 332., Wellington tel., 478 5977; fax.: 477 9377 Gus.knot@xtra.co.nz, měsíčník Střípky Čriepky Letovisko „Šumava“ ph.9754 5159 Lockes Way, Belgrave South 3160, Czech Pensioners Association Inc. ukončila činnost k 1.dubnu 2004 Združenie austrálskych Slovákov v Sydney. 30 Vaugham, P.O.Box 142, Lidcombe, Nsw, 2141 tel. 9649 2153 vydáva dvoumesiačnik „ Slovenský štít“ Slovenský klub Mladých + pevecký a tanečný súbor + Slovenský klub v Južnej Austrálii 5 Walter Street, Thebarton, 5031 ph.: 08 8352 8072 Slovenský klub „Ludovít Štur“. 105 Triholm Ave (P.O.Box 61) Laverton, 3020 ph:03 9802-9674, vydává: Zornička (quarterly) Združenie Slovenských Združení vo Viktorii Terezia M. Kral; c/o 10 Somerville Street Doncaster, Victoria 3108; +(61 3) 9855 8086, kraltm01@optusnet.com.au Austrálsko-slovenské informačné centrum Vojtech Michael Markus 9 Hillard Street; East Malvern VIC 3145 tel.: 0061-3-95711729; fax: 0061-3-95720838 e-mail: mmarkus@ozemail.com.au Združenie Slovenskov v Queenslande 463 Old Bay Road; Burpengary, QLD 4505 tel.: 0061-7-55279008; e-mail: vatra@primus.com.au Slovenské združenie v Západnej Austrálii 17 Edelweiss Way; Beckenham 6107 WA tel.: 0061-8-94517121; fax: 0061-8-93586858 e-mail: slovak_wa@hotmail.com Konsulát České republiky, pan. Hani Stolina, konsul, 169 Military Road, Dover Hights , 2030 phone: 02 9581 0111 fax: 9371 9635 telefonni cislo na konzularni pohotovost pro nouzove pripady, které se stanou mimo oficialni uredni dobu naseho generalniho konzulatu je 0402 312 806 nebo 0401 547 584 {pouze náhradní číslo}. Úterý 9:00-11:30,13:30-15:30; Středa 9:00-11:30 Čtvrtek 9:00-11:30, 13:30-15:30 Konsuláty Slovenské republiky, 25 B Latham St, Bentley East V 3165 Tel: 03 9570 2837, Email: vmmarkus@bigpond.com level 12 / 239 George St., Brisbane Qld 4000 Tel: 07 3221 7000; horvath@starmist.com.au České velvyslanectví v Canbeře 8 Culgoa Circuit, O‘Malley, ACT 2606 ph.: 02 6290 1386 fax: 02 6290 0006 Slovenské veľvyslanectvo v Canbere 47 Culgoa Circuit, O‘Malley, ACT 2606 ph.: 02 6290 1516 fax: 02 6290 1755 Mimo úradných hodín v naliehavých prípadoch (úmrtia, nehody, strata a krádež cestovných dokladov) funguje stála služba (00612/ (0) 487 201 047). http://www.mzv.sk/canberra Česká obchodní komora v Austrálii. Ceska Obchodni Komora v Australii Czech Chamber of Commerce Australia Inc. P.O. Box 479 ; Welland SA 5008; Australia President: Dr Z. D. Kotasek; phone: (+61) 08 8346 9145, Email: zhkotasek@yahoo.com.au Secretary: Peter Oprchal ; phone: (+61) 08 8556 3650, Email: osrkrab@tpg.com.au Satellite čtrnáctidenník vydává Aleš Březina, Torontské noviny, mají 12 stran, předplatné Can $ 35.00 e-mail: abrezina@rogers.com, tel.416-530-4222 Nový Domov Torontský čtrnáctidenník,. Redaktor.Věra Rollerová, Can $ 38.00 novy.domov@sympatico.ca, tel. 416-439- 9557; Novy Domov; 450 Scarborough Golf Club Road; Toronto, On. M1G 1H1; Canada Americké listy, vydávané ve státě N. York, redaktor Petr Bísek, Čtrnáctidenník, 12 stran, předplatné US $ 38.00.; Americke list; 26 Gruber Drive; Glen Cove, NY 11542; USA; (516) 674-9438; fax (516) 671-3147, americkelisty@optonline.net Nový POLYGON – časopis dvouměsíčník, 96 stran A5, US$69 ročně, nakladatelství PRIMUS, Vězeňská 7, 110 00 Praha 1 www.cs-magazin.com, Čtěte český a slovenský zahraniční internetový časopis CS-magazín na webové stránce www.cs-magazin.com

http://www.floowie.com/en/read/noviny-2012-350/

q Co Bude q Rádi nabízíme na této strance ZDARMA prostor v těchto novinách organizacím, klubům atd. aby mohli informovat o připravovaných akcích. 9 Volume 3 Issue 127 (350) M U S Í M E S I P O M Á H A T január – leden 2013 Katolické mše v Aust4álii. Bohoslužby: V Perthu, Sydney ve slovenském kostele (viz níže) a ceske mse svate budou slouzeny v kostele Holy Innocents v Croydonu a to kazdou 2. nedeli v mesici v 11:30 pocinajic 9. zari 2012 Melbourne - Na Šumavě ACT Czechoslovak Club of ACT, Unit 12/ 18 Shropshire Str., Queanbeyan NSW 2620 www.beseda.org.au. otevreno prvni a treti sobotu v mesici od 14.30 do 17.00 (2.30pm-5pm) NSW Československý Country klub v Sydney, 320 Devonshire Road, Kemps Creek tel. 02 9606 8703, PO Box 330 Kemps Creek 2178; www.cscountryclub- sydney.com.au a email: cscclubsydney@gmail.com Restaurace : pátek, sobota 18 – 21 hod,neděle 12 – 18 hod. Tradiční česká a slovenská jídla, rezervace 02 9602 0904, 0402 398168; Stolní tenis každý pátek od 18 hod, Vás zve  na oslavu Silvestra a Nového roku  dne 31. prosince 2012 ‐ v 20:00 hod  K tanci a poslechu hraje Ivo Bilík. Bohatá tombola, první cena náhrdelník s pravým Australským opálem (v hodnotě $480). O půlnoci přímý přenos Sydnejského ohňostroje z Harbour Bridge. Rezervace 0404 058 512 Slovenská Hala a katolícky kostol Sydney 30 Vaugham Street, Lidcombe, tel. 9649 2153 www.skcsydney.com Slovenská Svätá Omša Každú nedelu o 11,30 hod. Sokolský Národní Dům Sydney 16 Grattan Crescent, Frenchs Forest, NSW 2086, tel 9452 5617, www.sokolsydney.com. Info: všeobecné Jarda Krejčík 9807 4468; akce v tělocvičně Pavel Ott 9804 7297; program kina a knihovna Petr Čermák 9981 4765.. Pátek 20 až 21 hod. půjčování českých a slovenských knih a videofilmů JIŽNÍ AUSTRÁLIE Československý klub v Adelaidě, 51 Coglin Street, Brompton tel.: 08 8346 4181 P.O.Box 89., Hindmarsh, 5007 Bar a kuchyně v Československém klubu jsou v provozu každý pátek od 18.00 do 23.00 hod. a některé předem ohlášené neděle, které najdete na webové stránce Čs. klubu: http://www.csclubsa.com QUEENSLAND Československý klub v Queenslandu, 25 Upfield Street Burbank Qld 4156 Tel / Fax: (07) 3343 3489, email“ ccq@csklubqld.au Klub je otevřen každý pátek od 18 hodin, Informace: Stana Bilkova Tel: (07) 3271 1646 Večeře: polévka, hlavní jídlo, káva/čaj zákusek Pouhých 15 dolarů. Asociace Čechů v Austrálii 28 Church St., Fortitude Valley, Qld.,ph: 07 3399 4613 Združení Slovákov v Queenslandě, Informacie: Lojzo Ogurek, koordinator (07)5530 6813 TASMANIE Združenie Cechov a Slovákov v Tasmanii (Czech And Slovak Assoc. Of Tasmania Inc.) c/o 144 Pottery Rd. Lenah Valley Hobart Tas 7008. VICTORIA Sokol Melbourne 497 Queensberry Street, North Melbourne, Vic 3051 Tel.: nemaji President: Karolina Ševčíková Každé úterý od 12.00 hod Lunch, vaří Eda a Věra Zlatých Každé pondělí a úterý od 19.00 hod . Výuka češtiny. (Zuzana Vavicz) Každé čtvrtek -12.00 hod. Karetní odpoledne u kávy, zákusky Letovisko „Šumava“ Lockes Way, Belgrave South 3160, ph.9754 5159 Každou první neděli v měsíci je mše svatá v 11, ráno. (mimo září kdy jr svatováclavská pouť) Pouť je letos 30. září ZÁPADNÍ AUSTRÁLIE Czech & Slovak Association in Western Australia, Inc. PO Box 604, Mundaring WA 6073 President: Jerry Kabelka 0434 082 739 Secretary: Olga Goerke 0413 912 586 Email: CzechSlovakWA@hotmail.com Web: www.CzechSlovakWA.org KLOKAN vychazi 12x rocne RADIO SBS SYDNEY Locked Bag 028, CROWS NEST NSW 1585 TEL: 02/9430 2723, FAX: 02/9438 1114 Email: ikad@sbs.com.au Každý čtvrtek ráno v 9 hod od 9 do 10 hodin, pouze na vlnách Sydney a Canberra , pouze česky. Vysílá v češtině každou neděli od 21 do 22 hodin a ve slovenštině od 22 do 23 hodin na celonárodním okruhu na vlnách: Adelaide FM 106.3 Brisbane FM 93.3 Canberra FM 105.5 Darwin FM 100. Hobart FM 105.7 Melbourne FM 93.1 a AM 1224 Newcastle AM 1413 Perth FM 96.3 Sydney FM 97.7 a AM 1107 Wollongong AM 1485 Young (NSW) FM 98.7 Slovensky Adelaide FM 92.9 Každú nedeľu v 9.00 Brisbane AM 1053 Utorok o 13.30 hod. „Rádioforum“ on 2RRR FM 88,5 MHz slovenské vysielanie moderuje Paľo Virág každú nedeľu v Sydney od 18 do 19 hodine. Telefón v štúdiu 02 9816 2938 email: radioforum8@hotmail.com Radio 4EB 98.1FM - Brisbane České vysílání Každou středu od 15.45 - 17.15 a každou sobotu 10.30 - 11.30 dopoledne. Vedoucí Karel Ulvr Tel: (07) 3355 0109 www.4eb.org.au/~czech Radio 4EB FM 98.1 - Brisbane Slovenske vysielanie kazdy piatok od 18.00 do 19.00 hod, informacie Emilia Matulova, 07 3343 3064. Canbera rádio . 91.1 FM Vysílací hodiny: každou sobotu mezi 8-9 hodinou ranní Office phone: 02-6287 7058, CMS studio phone: 02-6287 4347, fax: 02-6287 4348, e-mail: ahojradio@centrum.cz Y Poznámka vydavatele Toto číslo jest posláno do tiskárny 17.prosince. Léta Páně. 2012. INZERCE AKCÍ NA STRÁNKÁCH ČESKÉHO  VYSÍLÁNÍ RÁDIA SBS  České vysílání upozorňuje krajanskou komunitu, že má  možnost oznamovat své akce na webových stránkách  Rádia SBS www.sbs.com.au/czech v rubrice \'komunita\'.  Tato bezplatná služba je poskytovaná všem organizacím i  jednotlivcům po celé Austrálii.    Prosba Novin všem: Prosím pomozte nám sehnat nové čtenáře   Noviny zašleme na vámi udanou adresu  komukoliv zdarma.    Hovězí guláš s knedlíkem + 1 pivo nebo Kuřecí, Vepřový či Telecí řízek s bramborem a okurkovým salátem + 1 pivo Za $ 17.50 Kde? V CHEEKY CZECH 124 KING ST. NEWTOWN Kdy? Úterý až sobota Od 14.00 do 18.00 zavřeno od 24.XII do čtvrtka 27,XII Nebuďte sami doma! Oslavte Silvestra v Tommy‘s Beer cafe Restaurant - Potts Point Pondělí 31 prosince Od 18.00 Rezervujte si místa dokud je čas a jsou!!! 02 93680898, 96606870 Mockrát Děkujeme za Pomoc a hezké vánoce: Jiří Vojtíšek - $20 Jar. Řehák - $23 Boris Halama - $30

http://www.floowie.com/en/read/noviny-2012-350/

Noviny –Zajímavosti z kultury 10 Strana 10 POMNÍČEK: Mrtvý telefonoval po smrti V policejní hantýrce se pro označení dlouhodobě nevyřešených případů používá pojem "pomník". Znám ale trestní věci, jež byly vyřešeny způsobem, který budí dojem, že šlo jen o to, aby policie (a po ní žalobci a posléze i soud) měla "čárku". Někdo v nich sice byl odsouzen na základě konstrukce obžaloby, postavené pouze na nepřímých důkazech, ale je důvodné podezření, že skutečný pachatel běhá dále po svobodě. Za nejzávažnější považuji případy, u nichž se lze domnívat, že pachatelé byli nejméně dva, a odsouzení jednoho zajišťuje beztrestnost druhému, protože po dosažení kýžené "čárky" zájem o věc vyprchá. Jde-li o vraždy, vzniká málo potěšitelné podezření, že vrazi se stále těší svobodě někde mezi námi. Nejde o klasické "pomníky", protože kauzy byly formálně uzavřeny rozsudkem, ať již právem či neprávem. Takové případy označuji jako "pomníčky". O jednom takovém jsem psal již v 1. čísle roč. 2011 měsíčníku Policista pod názvem "Vrah, který se cíleně usvědčoval" (zde). Nebyl první toho druhu, který mi přišel pod ruku a stále přibývají další. V dalším uvedu dva příběhy, které se odehrály v různou dobu na různých místech, ale spojuje je osoba policejního komisaře, který již opustil službu. MRTVÝ TELEFONOVAL PO SMRTI Prvním je příběh Franze, rakouského řidiče kamionu, pravomocně odsouzeného v r. 2010 za vraždu staronového partnera jeho milenky, kterou měl spáchat koncem července r. 2009. Odsouzený koloval jako řidič s kamionem firmy svého bratra po silnicích Rakouska, Německa a České republiky. Při dlouhých jízdách se v kabině nudil. Na slavné silnici E55 u Teplic naložil Janu, jednu ze šlapek, vyhlížejících zákazníky, a zhruba dva roky ji vozil s sebou. Rozptylovala ho štěbetáním, oblažovala sexem a obstarávala mu pervitin. Přivedl ji do rodiny. Rodiče, poctiví vinaři, nebyli jeho známostí nadšeni, ale pubertální dcera z prvního manželství k ní přilnula. Začalo se hovořit o sňatku. Pak ale přišla rána. Franz zjistil, že v mezičasech, kdy nechával Janu odpočinout v Čechách, si krátila chvíli s Petrem, svým dodavatelem pervitinu a bývalým milencem. Během jedné jízdy jí proto obrazně "položil nůž na krk": buď ukončí styky s Petrem, nebo ji v Teplicích vysadí a už ho nikdy neuvidí. Jana se rozhodla pro Petra a hned mu zavolala, aby se připravil na její příjezd. Dohodli se, že po zaparkování kamionu se mu ozve a on přijede odvézt její zavazadla. Tedy takto vysvětlila obsah rozhovorů Franzovi, který pravdivost sdělení nemohl ověřit, neboť neuměl česky. Petr skutečně na parkoviště přijel, ale auto, které ho přivezlo, ihned odjelo. Přisedl si k Janě a Franzovi do kabiny a chvíli si s ní česky povídal. Franz jim ovšem nerozuměl. Pak oba vystoupili, aby vyzvedli její věci. Další děj líčí Jana zcela jinak než Franz. Jistý je pouze výsledek: došlo ke rvačce, po které Petr skončil v bezvědomí na zemi a vítězný Franz měl naražená nebo dokonce zlomená žebra. Pojal podezření, že auto, které odjelo, se vrátí s Petrovými kamarády, kteří jej zneškodní a odcizí kamion s cenným nákladem plechovek motorového oleje. S Janinou pomocí Petra svázal. Naložili ho do úložného prostoru, v němž se vozí prázdné palety. Jana odhodila do křoví tričko a ponožky, o nichž si myslela, že jsou zakrvácené, zcela samozřejmě nastoupila zpět do kabiny a okamžitě vyrazili na další cestu. Franz zastavil až na parkovišti u Benešova. Otevřel úložný prostor, rozvázal zajatce a pomohl mu vstát. Podle jeho tvrzení Petr beze slova odešel a zmizel v blízkém lesíku. Jana údajně nic neviděla. Mezitím na opačném konci parkoviště zastavilo červené auto s teplickou poznávací značkou. Jana vystoupila z kabiny, přiběhla k němu, prohodila s jeho posádkou pár slov a vrátila se zpět. Když se Franz ptal, kdo byli ti lidé, a o čem s nimi mluvila, odpověděla pouze, že o nic důležitého nešlo. Kamion se znova rozjel a zastavil až na hraničním přechodu. Ráno následujícího dne se vydali do lesíku na houby starší manželé. Zpozorovali nehybně ležícího muže, který nejevil známky života. Z opatrnosti se k němu příliš nepřibližovali a přivolali policii. Policisté zjistili, že muž je mrtev. Měl rozbitou hlavu. Střepiny lebeční kosti se rozstříkly po okolí. U mrtvoly ležela zakrvácená čepice. Za ponožkou byla zastrčená smrková větvička. Tělo neslo stopy ohoření. Na úseku dvou set sedmdesáti metrů mezi nálezem těla a okrajem parkoviště se našly mužovy pokálené kalhoty a kousek od nich úplně čistá čepice. Později policie získala náhodně pořízenou fotografii z restaurace, na které bylo vidět, že zesnulý měl čepici odpoledne před smrtí na hlavě. Není známo, jak se z Teplic dostala na místo činu. U hlavy mrtvoly se našly dvě pachové stopy. Jedna patřila Franzovi, druhou se nepodařilo identifikovat. Po dobu jednoho týdne od nálezu mrtvoly se Petrův mobilní telefon přihlašoval z Teplic a okolí. Mrtví po smrti netelefonují, ale je možné, že telefonoval skutečný vrah. Policie po této stopě nevyrazila. Záznam o provozu jako objektivní důkaz se ale zachoval. Během několika dní Franzova pobytu v Rakousku policie nezahálela. Podařilo se jí identifikovat zesnulého a dověděla se o jeho setkání s Franzem na parkovišti. Vydala proto příkaz k zadržení Franzova bratra. Podle dokladů byl majitelem kamionu a policie se domnívala, že s ním i jezdí. Když se pak dvojice vrátila do České republiky, byla na hraničním přechodu zadržena a začaly výslechy. Policie uspořádala tiskovou konferenci, na které oznámila objasnění vraždy z lesíku u parkoviště. Presumpci neviny tím prý neporušila. Když se Franz dověděl, z čeho jej policie podezírá, rozhořčeně se bránil. Nepopíral násilí, kterého se dopustil na poškozeném na parkovišti u Teplic. Tvrdil ovšem, že jím byl napaden. Petr ho měl bez výstrahy přirazit na karoserii kamionu a patrně mu přerazit žebra. Vysvětlil, že odvoz spoutaného soupeře z místa rvačky byl myšlen jako únik před možným napadením jeho kamarády a odcizením nákladu kamionu. Upozornil, že na parkovišti u Benešova nebyl způsobilý k páchání násilí, protože měl patrně zlomená žebra. Mimo to se mu špatně chodilo, protože měl obuté otevřené dřeváky. Dožadoval se rtg vyšetření, které mu bylo odmítnuto, neboť neměl peníze na zaplacení. Později dokazoval, že čas jeho zdržení na parkovišti lze vypočítat ze záznamů o průjezdu mýtnými branami a dojezdu na hranici a v žádném případě nestačil na to, aby spáchal vše, co se mu přičítá k tíži. Jana tvrdila, že Franz udeřil Petra do zátylku montážní pákou, když se sklonil, aby ze zavazadlového prostoru vytáhl její tašky. Nevysvětlila, kam s ním chtěla odejít, když auto, s nímž přijel, odjelo. Svou účast na svázání a naložení poškozeného nepopřela. Uvědomila policii o oděvních součástkách, které odhodila na parkovišti u Teplic. Ty se pak skutečně našly, ale nebyly zakrvácené. Potvrdila, že si Franz stěžoval na bolesti, způsobené možným zlomením žeber, také se zmínila o jeho obuvi. Na parkovišti u Benešova sice slyšela Franze otevírat zavazadlový prostor, ale na tu stranu se nedívala a neviděla Petra odcházet. O setkání s osádkou červeného auta se nešířila a při pozdějším vyšetřování vše popřela. Franz zůstal ve vazbě a na svobodu se již nedostal. Byl odsouzen za vraždu na 15 let odnětí svobody a následné vyhoštění na neurčito. Při odvolacím řízení předseda senátu prokazoval jeho agresivitu tvrzením, že poškozeného napadl hned po vystoupení z úložného prostoru kamionu. Měly o tom svědčit střepiny lebeční kosti, nalezené na parkovišti. Ty se ale ve skutečnosti našly v lese o dvě stě sedmdesát metrů dále. Předseda senátu zjevně neznal pořádně spis. I tak soudí naše soudy. Janu policie použila pouze jako svědkyni k usvědčení Franze. Nestíhala ji, ačkoli její účast na násilí na Petrovi byla zjevná a také v této souvislosti vzniklo proti ní podezření na obchodování s drogami. Nicméně Petrova rodina a také odsouzený na ni podali trestní oznámení. Policie se dlouho zdráhala a zhruba rok si věc přehazovala jako horkou bramboru ze severních do středních Čech a zpět. Až počátkem r. 2011 začala konat, a to tak, že jednou částí skutkové podstaty se zabývala kriminálka ve Středočeském kraji, zatímco zbytek se řešil na severu Čech. Středočeši doběhli do cíle dříve: v listopadu stanula Jana před soudem a nakonec byla odsouzena ke krátkému nepodmíněnému trestu. Případ vzbuzuje jisté pochybnosti. Ve Franzův neprospěch hovoří násilí, kterého se dopustil na parkovišti u Teplic, odvoz svázaného poškozeného k Benešovu a pachová stopa u hlavy mrtvoly, která tam ale mohla být náhodně přenesena. O nároku na beztrestnost nemůže být řeč. Motivem by dle Jany mohla být žárlivost, objektivně neprokázaná. Přímé důkazy o pachatelství vraždy ale proti němu nejsou. Je možné, že se poškozený po osvobození vydal do lesa, aby se zbavil pokálených kalhot. Ty ale byly nalezeny mezi okrajem parkoviště a úmrtním místem. Není jasné, co by mohlo Petra přimět, aby šel dále svlečený až na místo skonu. Větvička, zastrčená za okraj ponožky spíše naznačuje, že tam mohl být dovlečen. I k svlečení kalhot by mohlo dojít při tažení těla po zemi, ale stopy po něm nebyly nalezeny. Ovšem byla-li půda suchá, žádné nemusely vzniknout. Odsouzený se zlomenými nebo naraženými žebry a v dřevácích by sotva sám dokázal poškozeného dostrkat nebo dovléci na místo smrti. Je sporné, zda by v tomto stavu dokázal zasadit tak silný úder, aby poškozenému roztříštil lebku. Z časových údajů o pohybu kamionu po českém území navíc vyplývá, že Franz se na parkovišti sotva mohl zdržet tak dlouho, aby dokázal zvládnout vše, co se na místě činu odehrálo. Neidentifikovaná druhá pachová stopa u hlavy mrtvoly, nález čepice poblíž těla, kterou měl zavražděný na hlavě odpoledne před smrtí, a zejména provoz mobilního telefonu poškozeného v Teplicích a okolí po dobu jednoho týdnu od vraždy vyvolávají podezření, že kromě Franze a Jany byl na místě činu ještě někdo další, kdo tam pohodil Petrovu čepici, ukořistil jeho mobilní telefon a užíval jej do té doby, než si uvědomil, že by jej mohl prozradit. Mohl to nejspíš být někdo z osádky červeného auta, o které Jana nechce nic vědět. Musíme tedy připustit možnost, že Franz měl spolupachatele, nebo dokonce vraždil někdo jiný. V každém případě je na místě podezření, že nepotrestaný vrah žije mezi námi. (druhá část v příštím čísle) Zdeněk Jemelík AUSTRÁLIE: Socialismus versus socialismus Stanislav Moc Nevpes Název trochu zavádí, protože zde nemíním porovnávat různé socialismy, jak se vyvinuly ve světě, chci jen překvapit připomínkou, co připomínkou, drzým tvrzením(!), že i v kapitalismu existoval v druhé polovině dvacátého století socialismus! Sám jsem jej zažil v Austrálii, když jsem zjistil, že tvrdá každodenní realita dravé kapitalistické společnosti je na druhou stranu mírněna státním sektorem, který se bez uzardění dal nazvat socialistickým. A to se vším všudy, včetně oné orwelovské poučky "všichni si jsme rovni, ale někteří mezi námi si jsou rovni více". Tahle poučka, jako všechno v socialismu, se opírá o ideu, o sen, o zbožné přání a lidskou touhu, aby svět byl ideální a spravedlivý, ale zároveň už omlouvá marasmus, který s sebou do reality každý sen přináší. Bohužel, svět nikdy ideální nebyl, natož spravedlivý, a všechny pokusy o tuhle vidinu zatím ztroskotaly. Tím neříkám, že nestojí za to se neustále pokoušet, aby svět spravedlivější byl, ale jen to, že kdo si nasadí růžové brýle, bude zklamán. Tak jako když komunisté tvrdili, že když dají každému práci, zmizí z ulic prostituce, protože zmizí potřeba se prostituovat. Zní to tak krásně a logicky, až by tomu jeden rád uvěřil. Bohužel, lidé nejsou mašina, kde když se zmáčkne páčka, tak mašina zareaguje jak má. Lidé jsou různí a na různé stimuly reagují různě a hlavně: nejsou si rovni! Hinduisti mají pravdu, když dělí lidi do kast, ale mýlí se, když tvrdí, že se do kast rodíme. Ne, my se do kast zařazujeme sami svým počínáním. Tak jako se vždy najdou ženy, které se budou raději prostituovat, než aby pracovaly, tak budou vždy existovat lidé chytří, chytřejší a úplně nejchytřejší. Nebo hloupí a hloupější. Vůdčí typy a podřízení, hodní a zlí, nebojácní a bojácní… V šedesátých a sedmdesátých letech minulého století existovaly v Austrálii dva systémy. Soukromý, který povětšině zaměstnával ty odvážnější nebo pracovitější a aby si je udržel, platil jim lépe, a pak ten státní. Tam se většinou uchylovali ti méně odvážní nebo ti, co nechtěli skončit svým upracováním. Zkrátka nemakačenkové, jak jsme je, ne vždy právem, nazývali, Ve státním sektoru se rozhodně nikdo nepředřel, ale také tam nezbohatl. Zato měl jistotu stálého zaměstnání, krize nekrize, recese nerecese, přišel pátek, státní zaměstnanec natáhl dlaň a dostal zaplaceno, ať už situace v reálném světě byla jakákoliv. Na důchodové pojištění mu stát přispíval zhruba v poměru tři ku jedné, čili na každý dolar, který si zaměstnanec v důchodovém spoření uspořil, stát přihodil dolary tři. Byla to krásná doba a dovolím si tvrdit, že doba, která měla systém vymakaný! Vždyť i lidi, kteří neměli zdravotní pojištění, léčili tenkrát doktoři zadarmo. Jaksi se předpokládalo, že ne každý (nezaměstnaní a staří) si to může dovolit, a tak doktoři spláceli společnosti nejen dluh za svá studijní léta (ano, tenkrát se studovalo na útraty daňového poplatníka!), ale i za to, že měli výsadní postavení, kde si vydělali víc než většina národa. Na druhou stranu všichni ti, co pracovali, zdravotní pojištění měli. To mělo tři kasty. Veřejnou (public), střední (intermediate) a privátní. Když se nám jako první narodila dcera, vrátila mi pojišťovna osm dolarů, protože jsme si s ženou platili intermediate pojištění a porodnice uložila mou ženu do public sektoru, neb zrovna neměli v intermediate volno.

http://www.floowie.com/en/read/noviny-2012-350/

Noviny –Zajímavosti s kulturou ba i odjinud 11 Strana 11 Tenkrát ještě neexistoval "gap", že by si doktor sám určil cenu za úkon a když by ta cena byla vyšší, než jakou uznávala pojišťovna, de facto stát, tak pacient doplácel rozdíl (gap), jako tomu je dneska. Takže když jsem šel před časem na operaci srdce, ač privátně pojištěn, zjistil jsem, že dlužím přes osm tisíc dolarů. Proč tomu tak je, je celkem lehké vystopovat. Lidé v privátním sektoru se zbláznili a jsou chtivější a nenasytnější než předešlé generace. Greed is good, je jejich heslo. Jenže greed, chtivost, dobrá není! Nakonec společnost zničí. Na druhou stranu se nemohu zbavit dojmu, že chtivostí je prolezlý i celý státní sektor. Dnes si byrokraté vydělávají stejně jako v privátním sektoru, pořád jsou nevyhoditelní, pořád se nepředřou a navíc se z public servants (tedy sluhů veřejnosti) sami povýšili na pány veřejnosti a podle toho se i chovají a odměňují. Naše obec, Kempsey, která lká, jak je chudá, a proto každoročně zvedá poplatky svých daňových poplatníků povětšině o více procent, než je inflace, teď při finanční krizi ztratila své investice, které investovala do Opec Prime půjček v USA, a tak hodlá zvednout poplatky o deset procent. Přitom jediné oprávění, které k poplatkům nám uloženým má, je to, že ty poplatky bude investovat do oprav silnic, dětských hřišť, knihovny a podobně. Oni totiž naši konšelé se považují za společnost, tak jako jsou privátní společnosti, a tak se podle toho i chovají. Jenže privátní společnost své aktivity financuje ze svého, zatímco konšelé financují své aktivity z našeho. Navíc ty aktivity už kolikrát nemají se správou okresu ani co dělat, jak jejich investice v USA dokazují. A teď pozor, netvrdím, že dnešní generace jsou horší, než jsme byli my, nejsou, jen popustily uzdu lidské chtivosti. Jestli to zavinila amerikanizace, mafiánské metody, které se vylily s koncem komunismu z východní Evropy, nebo příliv emigrantských složek z různých částí světa, kde tyto metody jsou běžné, je těžké odhadnout. Častokrát se o tom dohaduji s Leonem, který "kapitalistický socialismus" zažil v Austrálii jako komunista z přesvědčení a obzvlášť jako vedoucí Unie přístavních dělníků. Já, který jsem měl možnost poznat socialismy oba, tedy tam i tady, dávám Leovi k dobru historku, jak jsme si zamlada my, učedníci národního podniku Spolana Neratovice, vybírali volno, i když jsme na ně neměli nárok. Mne to naučil Pavel Švihla, dej mu pámbu klid, neb už je tam nahoře…. a pracovalo to dobře. Prostě jste šli k závodnímu lékaři, sedli si do čekárny a soustředili se na sebe představujíce si, že máte zimnici. Čekárna byla většinou plná pokašlávajících lidí, takže se dalo soustředit celkem slušně. Pavlíkova rekordu - 37,5 °C - jsem nedosáhl nikdy, ale na třicet sedm jedna jsem teplotu dokázal "vyhnat" i já. Doktor mi většinou dal den na zotavení a mohl jsem jít s kamarády na čundr o den dříve. Jednou jsem však potřeboval týden volna a to jsem věděl, že na to, abych dostal týden, teplotu tak vysoko nevyženu, i kdybych se rozkrájel. Tak jsem si vetřel do očí mýdlo a dostal jsem takový zánět očních spojivek, že jsem nejen s kamarádama nikam nejel, ale léčil jsem se ještě za čtrnáct dní, kdy už byli dávno z čundru doma. Leo se zasměje a řekne, že oni v přístavu měli také doktora a on shodou okolností také potřeboval týden volna, ale ne na čundr, nýbrž na stěhování. Tak za ním šel, že ho bolí v kříži. Doktor řekl: "Košili dolu!" a když Leo chtěl sundat košili, tak doktor vyštěkl: "Vy ne, vy se ani nehněte! Sestro, sundejte pacientovi košili!" Pak Lea obešel a aniž by se ho dotkl brumlal: "Tak takhle špatný záda jsem už dlouho neviděl! To chce klid a odpočívat. Člověče, jak dlouho myslíte, že vám vezme, než se z toho dostanete?" "Tak … snad týden?" "Kdepak týden! Vy jste se zbláznil! Šest neděl absolutní klid a pak přijďte znovu a když se to nezlepší, tak budete muset na operaci…" Celý týden Leo dřel se stěhováním, až si záda namohl opravdu, a zbytek šesti neděl strávil na lůžku, kde mu jeho žena mazala záda horkou mastí a krmila ho, páč se nemohl ani hnout. "Tak proč jsi nešel zpátky k doktorovi?" "Protože to byl náš doktor, doktor Unie, kdyby mě v tom stavu uviděl, tak by mě do práce nepustil šest měsíců a já už se doma nudil! Von pak ten doktor umřel, ale šli jsme mu na pohřeb celá Unie " "Ještě, že jsi se přestěhoval před tím, než umřel!" zvolal jsem obdivně. "Ty naivko," řekl Leo, "praxi převzal jeho syn a první, co udělal, bylo, že mi zavolal a řekl …Mohl byste vyřídit svým členům, že jedeme dál jako vždy?" (anglicky: byznys as usual?) Vidíte, nakonec abych uznal, že lidé jsou asi stejní všude na světě. A to jsem tohle vyprávění začal vehementně tím, že nejsou. Copak já mohu zastávat vůbec nějaký názor, abych jej hned nepopřel? Nebo ideu? Natož ideologii! Tak to je ale hustá schíza! Saúdská žena samotná z vlasti jen tak nevycestuje. Kromě toho, že nemá úředně povoleno řídit auto, nesmí bez vědomí svého muže vyjet do zahraničí. V případě, že by se o to tajně pokusila, má to nově o něco těžší - imigrační úřady manželovi zašlou na mobil varování, že manželka překračuje zemskou hranici. Informovala o tom ve čtvrtek agentura AFP. (12:06 - Rijád Novinky 23.11.2012) V Česku jsou nová, speciálně označená parkovací místa pro ženy ( 14:23 - Praha Novinky 22.11.2012) Návrh Evropské komise na zavedení kvót, díky nimž by už za osm let mohly ženy tvořit ve velkých evropských firmách aspoň 40 procent členů dozorčích rad, vítají české aktivistky i některé byznysmenky. Neobávají se toho, že by schopných a vzdělaných expertek byl nedostatek a podniky musely brát neschopné kandidátky. (7:48 – Praha Novinky 19. 11. 2012) Schizofrenie (z řeckého skhizein - "rozštěp"; a phren - "mysl") je závažné duševní onemocnění projevující se hluboce zkresleným vnímáním reality, progresivním (postupujícím) rozpadem myšlení, nezvyklým chováním a obzvláště sociálním stažením, či netečností. Celkové příznaky zahrnují halucinace, bludné představy, poruchy pozornosti, vůle, ochuzení citového a společenského života ….. Nepochopení etymologie tohoto slova vedlo ke vzniku všeobecného omylu, dle kterého je schizofrenie rozdvojením osobnosti, tedy přítomností více svébytných verzí jedné osobnosti v jedné mysli. To je ovšem hrubá chyba, jelikož rozdvojení osobnosti (odborně mnohočetná porucha osobnosti) je oproti schizofrenii velmi zřídkavé a náleží k poruchám disociativním, které jsou etiologicky převážně psychogenní, symptomaticky odlišné a rovněž bez výrazných psychotických příznaků. (Wikipedie) Název článku jsem si vypůjčil ze slovníku své čtrnáctileté dcery, protože mi připadá opravdu výstižný. V jeden den jsem si přečetl na jednom serveru výše uvedené tři článečky. Souvisejí nejenom s tematikou tzv. "ženské otázky", jak se tomu dříve říkalo (dnes je to "gender studies"), ale i s problematikou EU. Tato nadnárodní organisace totiž přijímá pravidla, která pak parlamenty jednotlivých států musejí schválit, takzvaně implementovat. Není důležité, jaký mám na danou problematiku názor já, genderové snahy EU vedou k tomu, aby bylo jednou 50 % bagristů a 50 % bagristek a třeba 50 % vyšívačů a 50 % vyšívaček. (Sice nechápu, proč nevydá kvóty na to, aby ve školství bylo alespoň 40 % mužů, což bych považoval za smysluplné, ale možná je to proto, aby noví EUobčané nebyli indoktrinováni tzv. mužskými vzory.) Další agendou, kterou se EU zabývá a kterou chce, aby všichni přijali za svou, je islamizace Evropy. Brusel se snaží zlikvidovat křesťanské základy, na nichž tato část světa vyrostla a z nichž vyrostl nejen její hospodářský úspěch, ale i její demokratické principy. Chce, aby se demokraticky zrovnoprávnili členové náboženské komunity, která je neslučitelná s demokracií a z principu odmítá jakoukoli toleranci k menšinám, ať již sexuálním nebo náboženským, o právech žen ani nemluvím. Opravdu si EUkomisařky myslí, že až budou podle právu "šaría" chodit zahalené, budou potřebovat ženská parkoviště? Spíše bych čekal, že na jejich kvóty Velký muftí z Bruselu vydá fatwu. Čtvrtý článeček v záhlaví mého příspěvku pochází z Wikipedie. Je to zkrácená stať o schizofrenii. Mnoho lidí ji totiž stále vnímá jako to onemocnění, kdy v jednom těle je více osob, které jednají každá sama o sobě, jedna mnohdy neví o tom, co dělá ta druhá, jedna mnohdy dělá něco, co je s tou druhou v rozporu. Prostě, jak se lidově říká, schíza. A takováto schíza v EUorgánech vládne. Kdyby alespoň svoji činnost koordinovaly a přijaly např. akční plán, že nejprve naučí muslimy respektovat práva žen včetně kvót na zaměstnání, respektovat práva sexuálně odlišných skupin na jejich soužití a veřejné "parády" a pak jim předají veslo vlády nad unií, ještě by to mělo nějakou logiku, ale takhle? Zavádět současně kvóty i šaríu je prostě schíza. Nejen ta lidová, rozštěpená, ale i ta z lékařské definice, podle které to je závažné duševní onemocnění projevující se hluboce zkresleným vnímáním reality, progresivním (postupujícím) rozpadem myšlení, nezvyklým chováním a obzvláště sociálním stažením, či netečností. Celkové příznaky zahrnují halucinace, bludné představy, poruchy pozornosti, vůle, ochuzení citového a společenského života. Tyto příznaky můžeme pozorovat a vnímat jak sílí a postupují. Díky nim ustupuje a ztrácí se Evropa z čela států, které dominovaly světu, ať již ve vojenství, průmyslu, finančnictví, vědě, umění, vzdělanosti, filosofii, demokracii. V tom všem ji již nyní předhonily jiné státy světa na jiných kontinentech. Myslíte si, že až ji místo anticko-křesťanské tradice ovládne islám, že v některém z uvedených oborů opět poroste? A myslíte si, že až budete chodit zahalené, bude někdo brát ohled na vaše kvóty? A parkoviště potřebovat nebudete – k čemu taky, když vám vezmou řidičáky. Je ještě čas něco změnit? Mám strach, že už ne, že už je pozdě. Někomu se v nové EUropě bude líbit, někomu ne – tak už to chodí. A my ostatní ještě můžeme udělat to, co nám radí belgický imám – včas se odstěhovat. Šel bych do toho, nic jiného nám asi nezbyde – jenom vás prosím, poraďte mi kam? P. Ivan Peschka NevPes Autor je starokatolický kněz Děd Vševěd ukázal zuby Václav Klaus se umí trefit do celonárodního pocitu jako slepice do zrna. Páteční zvolání, že "zrůdný euroval" nepodepíše, je z tohoto soudku, odsudek přímé volby prezidenta možná také. Všechno, co přichází z EU, včetně povinného označování pečiva z rozmrazených polotovarů, všechno, co byť jen připomíná přímou demokracii, včetně volby prezidenta, je zrůdné. Prezidentovy pochyby, zda se snad Karolína Peake mířící na obranu "přes noc" stala expertkou na vojenské záležitosti, národu sedly jako dětská prdýlka na nočník zcela jistě. Je to holt státník. Vždy stojí čelem k masám. A brzy se vrátí z Hradu - dělat přízemní politiku v poněkud krušných časech, o to však sebejistěji. Nevím, jak ho paní Karolína o svých kompetencích přesvědčí. V přestrojení za Amazonku? S ňadrem uťatým, lukem napjatým? Ano, jako v té Cimrmanově hře nechť mluví ve verších. Jinak jí děd ukáže zuby, strašný umělý chrup v sklenici. Ale vážně: Klaus má, pokud jde o Peake, samozřejmě pravdu. Ale copak taková Vlasta Parkanová, která si zpěvem o radarové kouli utrhla ostudu a nákupem letadel CASA uhnala trestní stíhaní, měla o obraně nějaké ponětí? Ani páru! A kromě toho: existuje v této zemi jeden profesor ekonomie, o němž jsou osoby téhož akademického gradu přesvědčeny, že to byl on, kdo obdržel něco "přes noc": profesuru. Tito ufňukanci se ptají, proč svým povýšením museli tolik roků odpřednášet, párat se s výukou a s úmornými zkouškami studentů, jejichž trvalý výraz se vyznačoval utkvělým nepochopením. A proč museli nastavovat noci psaním odborných statí. Vždyť stačila politická pozice a ekonomická praxe pro blaho vlasti, zvaná "léčba Klausem". A narodil se profesor, radujme se. Nahlas to neřeknou, ukázal by jim zuby. Jako před čtyřmi lety Paulu Krugmanovi, který se věru dlouho z té své Nobelovy ceny za ekonomii (2008) neradoval. Tedy pokud se dozvěděl, co o něm Václav Klaus řekl: "Je to první oceněný v této kategorii, který napsal více článků do novin než vědeckých textů a prací." Srovnejme - vedle bezpočtu článků - dvaatřicet Krugmanových knih s nekonečnou bibliografií Klausových veleděl a bude hned jasné, že pravda zase zvítězila. Jako vítězí v zemi, která to o sobě hlásá z prezidentské vlajky... Dva proroci Je tu jedna malá drobnůstka, smítko na velikosti duchovních obrů národa Komenského. I v těch až příliš populárních (velmi srozumitelných) sloupcích v New York Times, Paul Krugman prozíravě předpověděl finanční krizi a včas komentoval její dopady do reálné ekonomiky a šíření do celého světa. Ve stejné době, kdy - oblíbeným klausovským způsobem vyjádřeno - pánové Klausové, Topolánkové a Kalouskové spatřovali v krizi krátkodobou (a zpočátku jen ryze americkou) "chřipku", prohlašovali státní protikrizová opatření za "cestu do pekel" a tvrdohlavě plodili optimistické odhady růstu HDP. Václav Klaus ještě na konci roku 2008 - mnoho týdnů po pádu Lehman Brothers - tvrdil, že žádná velká krize se nerýsuje; poradil však vychytrale Čechům, aby utráceli (a utráceli a utráceli) a udrželi tak ekonomiku v "dobré kondici". Když nyní, v účetně uzavřeném třetím čtvrtletí roku 2012, klesly v Česku reálné mzdy skoro o dvě procenta (1,8) a utrácet není z čeho, dodal pan profesor jinou moudrost: "Nenechme se oklamat návrhy rychlých, snadných, radikálních řešení a neskočme na lep jejich věrozvěstům." Neboť "...dnešní problémy budou přetrvávat řadu let." Ovšem! Chřipku, prázdné kapsy i ekonomickou recesi musíme vyležet. Nejlépe pod mostem (jak kdo). Hlavně žádné "zrůdné" eurovaly, unie, humanrightismy, NGOismy, ekologismy a homosexualismy. Hlavně žádné přímé demokracie, včetně přímé volby prezidenta. Ano, i tento "populismus" dostal od Klause právem na frak, neboť je také nejspíš zrůdný. A zřejmě se, jak to tak člověk sleduje, velmi brzy stane klausovský postoj k vymodlené volbě další celonárodní pravdou. Ať se Karolína Peake na tu obranu klidně posadí. A ať se ten prezident v přímé volbě zvolí. Nebo ne. V této zemi - za nynější vlády, současné hlavy státu a nepřekonatelného důvtipu mocných - na tom už zjevně nezáleží. Autor: Martin Hekrdla Týden.

http://www.floowie.com/en/read/noviny-2012-350/

Noviny – A tak vůbec 12 Strana 12 Dobrý zloděj se vrací. V Praze se opět objevil legendární zloděj a práskač José zvaný Albino Jiří X. Doležal Život lidí na okraji společnosti má často takové peripetie, že bych to nevymyslel ani po jedenácti jointech. Známý zloděj a policejní informátor z přelomu tisíciletí José, aka Albino, se opět objevil v Praze, tentokrát jako bezdomovecký průvodce cizinců a aktivista ze stanu Occupy Prague. Čekám na Klárově na tramvaj, pozoruji stánek aktivistů Occupy Prague, kteří si dělají v parčíku pěkné léto pod stanem, a najednou v tom stanu – stánku – zahlédnu známou hlavu. Nevěřím svým očím, tak udělám pár kroků, abych se ujistil. A fakt jo. Je to Albino, aka Šaman José, aka vyhlášený pražský zloděj a policejní donašeč, kterého znám snad patnáct let. Je to skoro jako potkat kamaráda z dětství. Albino mne zahlédne také, ale moje sentimentální dojetí nesdílí. Udělá dřep a schová se pod pult za kupou letáků proti globalizaci. Nemusí mít strach, že ho budu fotit – jsem nalehko a nemám foťák. Tak nastoupím do přijíždějící dvanáctky a jedu do redakce s hlavou plnou vzpomínek. FOTOGRAF Psal se rok devadesát pět, divoká devadesátá léta se přehoupla do druhé půle a jako jejich relikt stálo na Příkopech Sluníčko. Bývalý socialistický obchoďák prožíval mezičas. Nikdo tenkrát nevěděl co s ním, chvílemi byl dům zavřený a chvílemi tam fungovaly různé pochybné podniky. Mezi nimi herna počítačových her, kam chodily především děti. Tenkrát ještě neměl počítač doma skoro nikdo. Hráči školního věku v herně – i když to nebyla herna výherních automatů – jevili všechny známky toho, že jednou v opravdové herně skončí. Bylo pravidlem vídat dvanácti- či čtrnáctileté hochy úplně vysmažené pervitinem, stejně stará děvčata nabízející na prodej nebo výměnou za pervitin zboží nakradené v okolních obchodech a pak samozřejmě celou plejádu lidiček z galerky, kteří od těch dětí kupovali v obchodech a doma nakradené věci a prodávali jim perník, hulení a chlast. Já v té době ještě dělal ke svým článkům fotky vlastnoručně. Moje poloamatérské snímky byly tenkrát do tisku únosné. Nebyly digitály a my chodili vyvolávat filmy a zvětšovat fotky do firmy Fotoplus na Příkopech. Vyhlášená fotolaboratoř tehdy jako jedna z mála v Praze pracovala i přes víkendy a fotky zvětšovala na počkání. Ta počkání – dvacet či třicet minut – jsem vždycky trávil na ulici a pozoroval cvrkot tehdy divokého a opravdu nevábného spodku Václavského náměstí. A tam jsem poznal Albina. Stylizoval se za peruánského Indiána a na jednoduššího člověka musel působit celkem věrohodně. Měl etno oděv, správný indiánský účes, kolem krku korálky a celou řadu legend. Tvrdil, že je peruánský Indián, jenž uprchl z Peru kvůli útlaku, nebo že je fotograf, který přijel z rodného Peru na stáž a je tak chytrej, že se naučil plynně česky, dokonce s romským přízvukem. Občas se k němu přišoulal nějaký školák, něco mu zažbrblal do ucha a pak spolu na pár minut někam odešli. A já se nikdy nedozvěděl, jestli od něj Albino koupil nějaké kradené věci, nebo mu prodal perník, nebo obojí. Jak jsem Albina vídal častěji, získal jsem pocit, že jsme kamarádi, a začal mu důvěřovat. Mám pro lidi na okraji společnosti jistou slabost, a tak jsem trpělivě naslouchal. A někdy si i v duchu zpíval: „Hej mladej dou dou dou, na mě si nepřidou, já jsem ta invalida s hlavou marodnou!“ Nejpravděpodobnější verze jeho příběhu, která z Albina nakonec vypadla, byla fakt libová. Soupis jeho trestných činů má prý čtyřicet tři centimetry, ale nemůžou ho zavřít. Po úrazu mu chybí kus mozku, ale nijak mu to nevadí. Protože je po tom úraze, není trestně odpovědný a policajti mu můžou akorát tak … A není blbej. Nepere se, aby ho nemohli, jako že je nebezpečnej, zavřít do blázince. Jenom čóruje a šmelí. INFORMÁTOR O pár let později mi začali telefonovat lidé. Jestli by jim ten fotograf, co fotí pro Reflex, ten Peruánec, nemohl už konečně vrátit ten fotoaparát, co si od nich půjčil, když šel fotit nějakou reportáž. Ze začátku jsem volajícím vždy doporučil, aby to už nekouřili, a zavěsil, ovšem když už volal s podobnou blbostí třetí či čtvrtý, zpozorněl jsem. Člověk okradený Albinem mi tedy vylíčil, že se seznámil s mladým peruánským fotografem Josém, který přece dlouho pracuje pro Reflex a zná mě. Či lépe – je se mnou kamarád. Okradli ho, ukradli mu foťáky, a on si od něj půjčil ty jeho, a nevrátil je. Chvíli jsem uvažoval, kolik znám Peruánců, pak jsem si na jednoho vzpomněl a půl hodiny jsme si s tím mužem vyjasňovali, že to není on. Pak jsem s politováním konstatoval, že nikoho takového neznám, a rozloučil se. S tím, že pokud si na hledání svých foťáků opravdu najme detektiva, tak jsem mu plně k dispozici. O pár dní později mi muž volal znovu. Indiána prý detektiv chytil hned, on důrazně protestoval proti tomu, aby mne informovali, a tak mi hned volají. Usoudili, že by mě to mohlo zajímat. Ale přes držku že mu nebudu moct dát, protože už ho předali policii. Okamžitě jsem odjel na okraj Prahy, kde Indiána bezpečnostní agentura zadržela, a pečlivě hlídán policistou jsem vstoupil do místnosti, kde seděl Albino. „Ježišmarjá!“ vyhrklo z něj, když mě uviděl. Sdělil jsem mu, že až ho pustěj z vězení, tak ho nechám sežrat svému psovi, a šel zase ven. V místnosti zůstali dva policisté s Albinem, detektiv v místnosti vpředu mne přátelsky pozval, ať si tam dám kafe, a já pil kávu a přes dveře poslouchal Albinův monolog k policistům. On se nevymlouval. Věděl dobře, že by mu to nepomohlo. On jenom chrlil informace z podsvětí, jež jim může dát, když ho nezašijou. Mluvil o dealerech, Rusech, Arabech, mafii, o chystaném summitu NATO a chystaných protestech, o tom, že o tomhle všem jim může sehnat informace. Dopil jsem kafe a radši šel. Na památku mi nechali vyfotit Albinův „novinářský průkaz“, který mu někdo udělal na počítači a on si ho nechal zalaminovat. LHÁŘ Blížil se podzimní summit NATO z roku 2002. Začali se k nám sjíždět levicoví pacifisté z celé Evropy. Prahu zaplavili muži a ženy se zplstnatělými copánky vlasů a rozhodnými planoucími pohledy revolucionářů. Naši anarchisté se cítili důležití jak nikdy v životě a horečně chystali masové pouliční demonstrace. Veřejnost i policie se samozřejmě bály, jak daleko avizované pouliční protesty zajdou. V tu chvíli, dva týdny před summitem, se v médiích objevily varovné zprávy o přípravách na střet s establishmentem. Bylo mi to fakt divný. Věděl jsem totiž, že demonstranti nejsou ve své zdrcující většině násilníci, ale jenom kašpaři. A nácvik boje či cvičení ve střelbě, o nichž média referovala? Fakt se mi to nezdálo. Obvolal a oběhal jsem všechny možné kamarády v represních složkách i v médiích a zjistil tristní skutečnost. Že celé to mediální šílení o výcvikových táborech anarchistů si vymyslel náš starý známý Albino. Jak ho policie začala stíhat pro krádeže fotoaparátů, podvody a ještě asi pět věcí, Albino odpověděl protiofenzívou. Nabídl policii, že když nepůjde do vazby, tak jim sežene nejexkluzívnější zpravodajské informace z prostředí organizátorů protestů. A protože nějaké takové informace policie skutečně potřebovala, Albina nechali běhat a těšili se, až jim (obvykle dvakrát týdně) přijde práskat. Po nějaké době policisté vyhodnotili, že většinu jeho lží asi vyprovokovali sami svými otázkami. Když Albino viděl, že je něco zajímá, tak jim o tom navyprávěl legendy. Třeba legenda o výcvikových táborech i nácviku střelby vznikla tak, že se policisté ptali na výcvik a zbraně demonstrantů, a Albino se snažil odpovědět přesně tak, jak potřebovali. Pak zkusil prodat svůj příběh novinám. A média mu jeho verzi skousla, protože informace, jež měli kolegové bokem od policie, říkaly totéž co Albino. Bodejť ne, když je měla policie od něj! Napsal jsem o celé věci napůl naštvaný a napůl pobavený článek a veřejnost usoudila, že jsem celonárodním specialistou na padělané peruánské Indiány. Mailů podobných si jako vejce vejci jsem dostal desítky. „Není tomu více než měsíc, co vyšel Tvůj článek o Informátorovi. George Juliu José je pizdec, jenž nemá v sobě kousek cti, vystupuje nadále, i po uveřejnění jeho pravé-padělané novinářské legitimace, coby profesionální žurnalista. Má dobrá kamarádka – důvěřivá duše. Milá, citlivá dívka uvěřila jeho slovům. Klasické nesmysly blil, že je novinářem, vlastníkem čajovny na Malé Straně, pravým nefalšovaným Peruáncem atd. Nuže podlehla kouzlu jeho podvodnické neosobnosti. Půjčila mu mobilní telefon, byl vybitý. Poděkoval a odešel domů, kde má nabíječku a telefon zprovozní. Od té chvíle jej více nespatřila. Váš pravidelný čtenář Honza M.“ Pak se Albino objevil v Madridu. Někdo mi napsal SMS, že ho viděl. Pak byl v Barceloně. Poznával Španělsko důkladně, jezdil autobusem. Poté, co dostal strašně přes hubu, seznámil se dokonce s tamním špitálem. Asi se snažil nějaké partě Marokánců vysvětlit, aby mu půjčili mobil, že jim ho vrátí. Záhy jsem dostal zprávu, že by se mé články možná líbily jedné momentálně ve Španělsku žijící české dívce. A její e-mail. Poslal jsem ho s křížkem po funuse. „Moc mě to nepotěšilo, ale přece jsem díky Tvým článkům nedopadla hůř, jelikož si je přečetl tatínek jakožto pravidelný čtenář Reflexu a tentýž den mě po telefonu donutil se Alberta zbavit. Sice jsem mu obětovala asi 70 eur, ale myslím, že jsem vyvázla dobře, já bych ho totiž asi nechala přenocovat … Zahrál to na mě opravdu dobře. Díky. J.“ Myslel jsem, že Albino odjede do Peru a lavina mailů o jeho kouscích skončí. Skončil jinak: V neděli 16. března pozdě večer Albina zadrželi v Rozvadově na hranicích, když se pokoušel vrátit domů. Už na něj byla pátračka, už byl odsouzený. Při čekání, než si pro něj přijedou z Prahy, dostal hysterický záchvat. DISIDENT Letos v létě se Albino opět objevil v Praze. Nejprve zamířil do agentury, jež jako formu sociální pomoci pořádá prohlídky Prahy s bezdomovcem jako průvodcem. Vysvětlil, že je peruánský Indián, který se narodil v Praze ve vězení, protože jeho rodiče byli proti režimu. Od samého narození ho trýznila StB a on si za své politické přesvědčení za komunismu odseděl osm let. To je snad pravda, těch osm let. Nyní je fotografem, je bohatý, má v Praze velký byt. Ten ovšem za symbolickou cenu pronajímá studentům, neb má dobré srdce, a sám nic nepotřebuje. Tak dlouho fotil bezdomovce, až se rozhodl žít na ulici, že se k nim přiblíží a pozná jejich život. A proto bude pro agenturu optimálním průvodcem. Přijali ho, jenže byl tak blbej, že když točila Česká televize o projektu zprávu, ukázal ksicht na kameru. Druhý den dostali do agentury několik set mailů, koho to vlastně zaměstnávají, a Albinova kariéra průvodce skončila. A pak, jako vyvrcholení Albinovy kariéry, přišla má osudová cesta do redakce přes Klárov. Albino se stal sympatizantem hnutí Occupy Prague. Ale abych jim nekřivdil: Pár dní poté, co jsem o něm napsal na našem serveru, zmizel Albino i ze stanu na pražském Klárově. A tak vlastně nevíme, jakým happy endem náš příběh skončil, kde Albino krade teď, ale někdo říkal, že se Albino chystá do Austrálie.. Jan Fischer a jeho KSČ Jan Urban - aktualne „Já jsem nikdy v té partaji jediné duši neporoučel. Já jsem dělal svojí branži, které jsem podle mého soudu zatraceně rozuměl,“ prohlásil Jan Fischer nedávno v rozhovoru pro časopis Týden. A potom přišla ona kouzelná formulka. Členství ve straně prý nikdy nevyužíval k tomu, aby se dostal výš, než mu jeho schopnosti dovolovaly. Přesně takhle se po válce vymlouvaly tisíce nacistů. Schopnosti mají být omluvou – a pro co vlastně? A byla odborná práce statistika na Federálním statistickém úřadě ČSSR skutečně tak nevinná, jak posledních deset let tvrdí uchazeč o úřad prezidenta? Jan Fischer zachází už dlouhá léta s fakty poněkud volně. Pravdou je, že už od třetího ročníku studia na Vysoké škole ekonomické v Praze, kam se tehdy nedostával každý, patřil mezi takzvané kádrové rezervy. Dnes lze už jenom spekulovat, jestli mu tak tehdejší pedagogové, z nichž někteří byli vděčnými studenty jeho slavného matematického otce Otto Fischera, chtěli pomoci, nebo tím sledovali něco jiného. Poprvé mu bylo členství v KSČ nabídnuto už v posledním ročníku v roce 1974, společně s návrhem, aby zůstal na fakultě jako odborný asistent. Něco takového, s prominutím, nebylo možné bez předchozího projednání a schválení fakultního výboru KSČ, potvrzeného schválením OV KSČ. Pokud o této první nabídce Jan Fischer dnes hovoří jako o svém „odmítnutí“ vstoupit do KSČ, míjí se s pravdou. „Byla to podmínka, abych jako jeden z nejlepších absolventů mohl zůstat na VŠE a věnovat se akademické práci v oboru statistiky. Tehdy jsem odmítl.“ Není to pravda. Měl prostě jenom trochu jiné plány. Okamžitě po skončení fakulty (1974) nastoupil totiž do podstatně prestižnějšího Výzkumného ústavu sociálně ekonomických informací, který existoval v rámci Federálního statistického úřadu. Ten byl ovšem přímo podřízen a bezprostředně řízen Ekonomickým oddělením ÚV KSČ, a jeho pracovníci byli velmi pečlivě vybíráni. Zvláštnímu dohledu pak podléhaly právě výzkumné ústavy FSÚ. Je, například, prokázáno zveřejněnými dokumenty z archívu ÚV KSČ.

http://www.floowie.com/en/read/noviny-2012-350/

Noviny –Z Respektu a i odjinud 13 Strana 13 O slunovratu 21. prosince nastane několikadenní totální tma, děsí zpráva lidi Už se k vám také dostala zpráva, že 21. prosince tohoto roku nastane neprostupná tma, která bude trvat tři až čtyři dny? Nejste sami. Tato smyšlená zpráva se totiž šíří mezi lidmi už od listopadu jako virus chřipky v zimě a někteří článečku plnému pravopisných chyb skutečně věří. Oč tedy jde? Je to hoax jako poleno. Zvěst se šíří prostřednictvím e-mailů, sociálních sítí, ale i ústně - 21. prosince se na několik dní setmí. Co dalšího v podivné poplašné zprávě stojí? Prý část světového obyvatelstva zemře, oblohu budou křižovat ohnivé koule a všude kolem nás budou iluze, na které se nemáme dívat. Jen není úplně jasné, jak je máme spatřit, když má být totální tma. K poplašné zprávě se už během listopadu vyjádřil i Astronomický ústav Akademie věd ČR, který lidi vyzval, ať se nebojí zmiňovaného přechodu přes tzv. galaktické nulové pásmo, protože nic takového jednoduše neexistuje. "V různých obměnách koluje nyní po internetu informace o tzv. přechodu přes galaktické nulové pásmo. Údajně pochází od NASA, je přeložena do ruštiny, odkud se to k nám dostává, jako by to byla čerstvá zpráva. Na závěr tohoto textu vám tu falešnou zprávu uvádíme, aby se čtenář nikoliv bál, ale pobavil. Zpráva je totiž naprostou mystifikací bez nejmenšího reálného podkladu. Žádné galaktické nulové pásmo totiž neexistuje, celé je to nesmysl a lidé se nemají čeho bát," zní vyjádření Astronomického ústavu. V 70. letech 20. století astrofyzici John Gribbin a Stephen Plagemann ohlásili ve své knize konec světa na 10. 3. 1982, kdy v důsledku seřazení planet do řady mělo dojít k roztažení zemského pláště a vlně zemětřesení. Kniha se stala bestsellerem, ale její proroctví se nenaplnilo. Přece jen vás při představě čtyřdenní tmy mrazí? Snad vás následující tři bizarní úryvky z textu uklidní. Text jsme ponechali v doslovném znění. - "Při přechodu přes galaktické nulové pásmo nastane tma a lidé budou mít halucinace.“ - "Lidé ve městech nic nepocítí, proto budou mezi nimi oběti na životech a šílenství. Díky tomuto může zemřít i 10 procent obyvatelstva." - "Propukne šílenství, protože 95% lidí nebude připravených na 4 dni temna ani zásobami, ani psychicky, ani nebudou všichni tehdy při sobě. Začnou se hledat a volat, ale nic nebude fungovat, žádný tok energií a všude úplná tma a strach. Je možné, že nebude moc slyšet ani vlastní hlasy, abychom se dorozuměli." - "Žádné světlo, elektřina, komunikace, dokonce ani zvuky, nic z toho nebude moci rezonovat, vibrovat, ticho a temno. Stagnace. Toto temno bude provázeno kosmickými iluzemi, náhlými výbuchy světla reálnými i iluzorními, které se budou odehrávat několik dní, přibližně 3 až 4. Není třeba se bát." Jakub Kynčl, Novinky VZPOMÍNKA: Jak jsem dělal do rádia 8. prosince 2012 - Voyen Koreis Qld Měli jsme tedy v rádiu 4EB pro české programy k dispozici studio a byly nám přiděleny dvě relace týdně, ve středu odpoledne a v sobotu ráno. Potřebovali jsme nutně větší členskou základnu. Jak Henry, tak i já jsme měli doma hlavně klasickou hudbu a skoro nic lehčího; vydali jsme se tedy do čs. klubu, abychom agitovali mezi zdejšími Čechy a vymámili z lidí nějaké desky či pásky. Jenže napoprvé to bylo skoro úplné fiasko. Nouze nebyla jen o kritické připomínky typu: "Dyš ty tam hraješ pořád jen samý ty symfónie!" Namítal jsem: "Dobře, dobře, zahraju vám nějaký to vaše um-ta-ta, musíte nám ale darovat nebo aspoň půjčit desky!" Nakonec uspořádali taneční zábavu a výtěžek nám věnovali; pár lidí se později přihlásilo i s nějakými těmi deskami a páskami. Rádio se ovšem nedá dělat jen s českou muzikou a s ubohým komunálním humorem, jímž hubená sbírka v naší skříňce oplývala. Potřebujete k tomu také nějaké aktuality. Kromě oznámení o tanečních zábavách, pohřbech a podobných událostech týkajících se krajanské obce, čerstvé informace jsme v dobách před-internetových poskytovat prostě nemohli. K dispozici jsme měli jen nějaký ten český exilový tisk, který se k nám dostával většinou s několikatýdenním zpožděním. Svou potřebu dělat něco aktuálnějšího jsem zatím mohl aspoň přiživovat tím, že jsem přesvědčil vedení stanice o vhodnosti zavedení pravidelného kulturního programu v angličtině, s "live interviews". Tam jsem si vodil různé lidi a povídal si s nimi o umění, vědě, náboženství, psychologii, futurologii a tak vůbec. Také jsem začal dělat hudební pořady ohlašované anglicky, které se vysílaly většinou pozdě večer. Být sám ve studiu třeba do dvou ráno se mi náramně líbilo. A co teprve když mi nějaký posluchač zatelefonoval do studia s nějakou žádostí či komentářem a já věděl, že mě také někdo poslouchá! O něco později se mi také podařilo natočit spolu s několika lidmi hudební komedii, kterou jsem napsal v angličtině a kterou jsem režíroval. Tu potom převzaly i jiné australské stanice. Češi a Slováci Začátkem osmdesátých let se věci přece jen začaly trochu víc hýbat. Podařilo se nám získat pár nových moderátorů a později i další. V té době se totiž už začala projevovat "třetí vlna emigrace", to byli ti, kteří utíkali hlavně přes Jugoslávii. Tehdy také poprvé zazněla ze studia slovenština. Pracoval jsem v té době jako oficiální tlumočník, takže mýma rukama procházela většina nových emigrantů, kteří přišli sem do Queenslandu. Ty, kteří se mi zdáli být zajímavějšími, jsem si takto mohl pozvat do studia, abych je trochu vyzpovídal. Objevili se jednou dva Slováci, on byl nějaký technik, připadal mi dost nemluvný, zato jí, učitelce, to jelo o sto sedm. Řekl jsem si, že o živý program bude jistě postaráno. Po nějakém tom zahájení jsem je oba představil, zapojil mikrofony pro hosty, položil první otázku a kývl na výřečnou dámu, očekávajíce podobný proud slov jakým na mne až doposud neustále mířila. Nadechla se zhluboka a ... nic! Ani hláska z ní nevyšla. Úplně zmrzla. Pohlížím na ni, chudinka se celá třese, oběť náhlého útoku paralyzující trémy. Takové věci se lidem stávají, když jsou poprvé v rádiu. Vzal jsem tu pauzu na sebe, k otázce jsem začal něco dodávat, doufal jsem, že se z toho vzpamatuje. Manžel- nemluva mě ale gestem upozornil, že nás chce z bryndy vytáhnout. Pomalou, rozšafnou, ale plynnou a nádhernou slovenštinou sa počial rozprávať. Zněl naprosto suverénně a mluvil zajímavě. Učitelčina pusa po chvíli také roztála a nakonec jsme se jen stěží vešli do časového limitu. Barometr etnického vysílání, který už na samém začátku ohlašoval budoucí rozpad Jugoslávie, se nezmýlil ani v případě Československa. Skupina se rozrůstala, přibývali předplatitelé, přihlásilo se i několik Slováků, někteří z nich ale chtěli prosazovat své separatistické názory a začali si vyžadovat vlastní slovenské vysílání. Podle stanov společnosti to bylo nejprve předloženo výboru čs. skupiny, který žádné námitky nevznesl; ani dost dobře nemohl – to by přece bylo znamenalo popřít existenci slovenského jazyka. Správní rada stanice proto rozhodla, že Slováci mají nárok na to založit vlastní jazykovou skupinu na tomto základě, takže tito začali vysílat samostatně už někdy v polovině osmdesátých let, dlouho před rozpadem společného státu. K podobným situacím docházelo v rádiu poměrně často, vzpomínám si například, jak původní indická skupina se také rozdělila, v tomto případě hrály ale hlavní roli náboženské rozdíly. V té době jsem již byl členem správní rady stanice, kde jsem zastával funkci programového ředitele, takže jsem se případem musel dosti podrobně zabývat. Ke svému překvapení jsem zjistil, že to, co bylo známo jako indická skupina, zahrnovalo ve skutečnosti indickou menšinu pocházející z ostrovů Fidži. Ti přišli uprostřed osmdesátých let do Austrálie jako uprchlíci, po tom, co na Fidži došlo k vojenskému převratu. Ukázalo se navíc, že tito "Indové" byli převážně muslimové. Co s tím? Vyřešili jsme to šalamounsky. Indické skupině sestávající se z fidžijských muslimů se jméno ponechalo. Zároveň byla založena paňdžábská skupina, jejíž vytvoření vedení stanice podpořilo a shromáždění zástupců skupin urychleně schválilo. Nebylo potřeba nikomu nic vysvětlovat; každý se zdál vědět nebo aspoň tušit, o co šlo. Indové hinduistické víry (mnozí z nich rovněž z Fidži) se mohli potom sdružovat v paňdžábské skupině. Důležitým mým úkolem bylo zajistit, aby ty skupiny, které by si potenciálně mohly vzájemně vjet do vlasů, neměly své pořady ve stejné dny nebo je měly od sebe oddělené aspoň o několik hodin, aby se jejich členové v budově rozhlasu pokud možno nepotkávali. Po takovýchto rozkolech se členové nově vzniklých skupin sice většinou navzájem ignorovali, riskovat případné konflikty se ale nedalo. Vypadl jsem z tohoto kolotoče už před víc než deseti lety, je mi ale jasné, že mezi skupinami z oblasti bývalé Jugoslávie určité napětí trvá dodnes. Když se vytvořila slovenská skupina, Češi se také snažili Slováky ignorovat, moc dobře to ale nešlo. Slovákům totiž nestačilo, že mají svoji vlastní skupinu. Vadilo jim, že skupina, od níž se odtrhli, se stále ještě nazývala "Czechoslovak Group". Správní radě společnosti proto začali posílat dopisy, v nichž důrazně žádali, aby slovo "Czechoslovak" z názvu zmizelo, že ta druhá půlka slova tam nemá co dělat. Začalo to ještě před zánikem Československa a po něm se to pochopitelně stupňovalo. Správní rada se ale záležitostí odmítala zabývat, poukazujíc na to, že čs. skupina existovala od samého počátku společnosti a že i v současnosti má ve svém členstvu Slováky. Navíc že existují i jiná podobná sdružení, např. skandinávská či jihoamerická skupina. Československá skupina si tak po nějaký čas název udržovala. Byl jsem členem jak čs. skupiny, tak i správní rady, snažil jsem se ale v této kauze zachovávat neutralitu. Když potom došlo k rozpadu Československa, útoky na název skupiny se počaly stupňovat. Bylo mi jasné, že situace se takto udržet věčně nedala a proč také? Československo už nebylo a v dohledné době jistě nebude! Začal jsem se vážně zasazovat o změnu názvu. Přesvědčovat ty, kteří mleli pořád dokola, že sem přišli jako Čechoslováci a že jimi zůstanou, ať čert na praseti jezdí, bylo těžké, moc populární jsem kvůli tomu nebyl. Teprve když se vytvořila konkurenční skupina, která se pokusila převzít iniciativu, ti "zastydlí Čechoslováci" u vesla se za hlasitého skřípění zubů narychlo rozhodli skupinu přejmenovat, aby si takto udrželi své pozice. Byl bych mohl před nimi prohlašovat: neříkal jsem vám to? Jenže, politické machinace kolem celé té věci se mi příčily; připadalo mi to všechno spíš jako za dob neblahých uličních výborů. Rozhodl jsem se raději českého vysílání nechat. Po víc než 20 letech své existence mělo rádio 4EB už vlastní budovu nedaleko středu města, s moderně vybavenými studii, třemi vysílacími, dvěma nahrávacími a jedním pojízdným studiem. Po několik let jsem ve správní radě stanice zastával funkci vicepresidenta a potřeboval jsem se rozhodnout, zda mám kandidovat na presidenta nebo ustoupit někomu mladšímu. Povídal jsem si: "Je ti skoro šedesát, udělal jsi toho snad už dost pro multikulturní Austrálii, chtěl jsi vždycky psát, je na čase věnovat se něčemu jinému!" Takže o tom dnes už jenom píši. Ředitel školy musel vysvětlovat okolnosti přednášky o komunismu Filip Titlbach Sokolovský deník Sokolov - Podle předsedy karlovarských komunistů Jaroslava Borky převažuje na školách výklad pravicové politiky Přednáška na téma komunismus, na které den před výročím 17. listopadu na půdě ISŠTE Sokolov promluvil publicista Tomáš Kábrt, vyvolala pozdvižení v politických kruzích. Začal se o ni zajímat lídr krajských komunistů Jaroslav Borka. Ten chtěl například vědět, proč nebyl pozván někdo, kdo tehdejší dobu prožíval pozitivně. „Mohl to být někdo ze starší generace, kdo zastával nějakou funkci a v té době normálně fungoval," upřesnil Borka. Vysvětlení požadoval po řediteli ISŠTE Sokolov Pavlu Janusovi. „Zřizovatel školy, tedy Karlovarský kraj, vznesl dotaz, na jakém základě byla beseda pořádána. Odpověděl jsem, že se jednalo o celorepublikovou akci, která byla zařazena v rámci výuky občanské nauky v tématech \'komunistický režim a jeho proměny v 50. a 60. letech, rok 1968, období normalizace a listopad 1989\'," uvedl Janus. Borka však tvrdí, že nikoho o žádné oficiální stanovisko nežádal. „Byl to můj osobní zájem. Sleduji vývoj a počínání pánů učitelů v této otázce a jsem příznivcem toho, aby žáci a studenti měli možnost debatovat o těchto problémech nejen se stranou, která si myslí, že má právo na výklad všeho," prohlásil náměstek hejtmana. „O přednášce pana Tomáše Kábrta na ISŠTE Sokolov k tématu 17. listopadu jsem si přečetl článek v tisku a zajímal jsem se o to, zda se akce zúčastnili ještě další hosté," uvedl. Podle něj měl být studentům umožněn i druhý pohled na vývoj historických událostí. „Máme v regionu kromě pana Kábrta další osobnosti, které mají jiné zkušenosti s tehdejším děním i náladou ve společnosti," obhajuje svůj čin lídr krajských komunistů. Na otázku, zda se jedná o jeho obvyklý postup, odpověděl Jaroslav Borka, že se o besedy na školách zajímá již delší dobu. „Například jednomu z kantorů třeboňského gymnázia jsem doporučil, aby mezi žáky pozval sociologa Jana Kellera, který píše pro Právo a je levicově orientován," sdělil Borka. „Domnívám se, že na školách převažuje výklad pravicové politiky. Existuje ale také něco jiného. Vyjádření pana Kábrta mi připadalo laciné," dodal. Totalitní režim, kdy byla u moci tehdejší KSČ, náměstek nezavrhuje. „Ta doba měla řadu negativ, ale také spoustu pozitiv," doplnil. Na školách by se však podle ministerstva školství měli pedagogové komunismem zabývat důkladněji. „Z ministerstva jsme dostali pokyn, abychom jako pedagogové vysvětlovali a objasňovali negativa totalitních režimů 20. století, tedy včetně komunismu," vysvětluje Daniela Synáčová, která na ISŠTE učí humanitní předměty. Studentům byl před besedou promítán snímek České děti, který ukazuje příběhy mladých lidí, kteří se vzepřeli tehdejšímu politickému aparátu. „Rozhodla jsem se však na základě podnětu pana Borky, že jej mezi studenty pozvu také, aby mohl k promítanému filmu rovněž vyjádřit svůj názor," dodala Synáčová.

http://www.floowie.com/en/read/noviny-2012-350/

Noviny –. Z českého tisku a od krajanů ze světa 14 Strana 14 Kambodža a české volby aneb Pol Pot a Gottwald coby bratři jedné krve Je v tom možná kus symboliky, že mě čas zavál do Kambodže zrovna v okamžiku, kdy někteří mí spoluobčané dospěli k přesvědčení, že nejlépe jim bude, když správu věcí veřejných opět svěří do rukou bolševikům. Když se v roce 1975 Pol Potovi Rudí Khmerové (tak si kambodžští komunisté říkali) zmocnili vlády, lidé je také vítali jako osvoboditele. To ještě netušili, že Pol Pot a jeho soudruzi se rozhodli vybudovat v Kambodži opravdový komunismus a že svoje představy dovedou k dokonalosti, jakou svět zatím ještě nepoznal. Začal nejšílenější experiment lidských dějin. Pol Pot (jen tak mimochodem, ten člověk studoval na vysoké škole v Paříži) si totiž ideální komunistickou společnost představoval jako jakési velké JZD. Města podle něho byla semeništěm neřesti a korupce, a tak se všichni obyvatelé museli vystěhovat na venkov, kde v jednotném oděvu společně pěstovali rýži. Phnompenh, dvoumilionová kambodžská metropole vybudovaná v pařížském stylu se širokými bulváry, byl v té době mrtvým městem. Sídlil tu jen "ústřední výbor" a věznice – mučírna S-21. Schválně si zkuste představit podobně vylidněnou Prahu. Budování komunismu se ovšem nezastavilo u vystěhování všeho obyvatelstva na venkov, bylo také třeba zlikvidovat všechny škůdce, agenty a třídní nepřátele, přičemž největším nepřítelem polpotovských světlých komunistických zítřků byl vzdělaný člověk. Takže jako vstupenka na popraviště stačilo, že jste nosili brýle či měli moc jemné ruce. Rudí Khmerové na k tomu vyhrazených místech za zvuků revolučních písní ubíjeli své spoluobčany motykami a sekerami. Aby moc nekřičeli, podřezávali jim hrdla tvrdými listy okolní flóry. Mrtvoly házeli do hromadných hrobů, které si oběti předtím musely vykopat. Živé i mrtvé polévali chemikáliemi. Asi patnáct kilometrů na jih od Phnompenhu je jedno takové místo, dnes se mu říká Killing fieds (Vražedná pole). Jen zde kambodžští komunisté povraždili dvacet tisíc lidí. Dnes je tu vybudovaný památník a muzeum. U vchodu si můžete zapůjčit elektronického průvodce, který vám do sluchátek podrobně vylíčí všechna zvěrstva. Je to naprosto nesdělitelný pocit, když tu tak stojíte uprostřed té slovy líčené a přesto nepopsatelné hrůzy a představujete si, co se tu v nedávné historii odehrávalo. A přestože na některé otázky dostanete odpověď, stále se vám na mysl navrací otázka jedna jediná: Proč? Proboha, proč? Podobných míst, jak jsou Killing fields, jsou po celé Kambodži asi tři stovky. Ačkoli Pol Potova hrůzovláda trvala vlastně relativně krátce (1975 – 1979), stihli za tu dobu Rudí Khmerové vyvraždit čtvrtinu národa, to znamená asi tři miliony lidí. K paradoxům naší doby patří, že od komunistických Rudých Khmerů Kambodžu nakonec osvobodili jiní komunisté, totiž ti vietnamští, zatímco státy tzv. svobodného světa coby kambodžské zástupce v OSN nadále uznávali polpotovce. Nakonec to ale byla právě OSN, kdo v dosud největší humanitární akci světové historie pomohl vrátit do Kambodže normální život. Hlavní strůjci kambodžské genocidy nebyli nikdy potrestáni. Zbylé bojůvky Rudých Khmerů se po osvobození Kambodže stáhly do džungle na kambodžsko-thajských hranicích. Sám Pol Pot zemřel věkem, podle jedné z variant byl možná otráven. Teprve v roce 2010, tzn. třicet let poté, byl šéf phnompenhské mučírny S-21 Kaing Guek Eav, zvaný Duch, odsouzen mezinárodní tribunálem na 35 let. Budování komunismu, nebo chcete-li sociálně spravedlivé společnosti, končí vždycky stejně. Lidskou tragedií, koncentrovaným neštěstím, tisíci mrtvých, miliony okradených. Budovatelé lepších levicových zítřků vždy potřebují nějakého nepřítele, nejlépe třídního či etnického, který poslouží tu jako zdroj nenávisti, tu jako cíl agrese, tu jako předmět okradení. Scénář je už po desetiletí stejný a je úplně jedno, zda se zrovna buduje socialismus nacionální, socialismus internacionální, komunismus reálný či komunismus s lidskou tváří, což je samozřejmě oxymóron, čili protimluv. Metody jsou vždy stejné, liší se jen míra, jak daleko se psychopatičtí vládci na škále krutosti rozhodnou zajít. V tomto smyslu jsou kambodžský Pol Pot a český Gottwald jedné krve. Na konci jsou vždycky hroby a zdevastovaná zem, liší se jen počty zavražděných a míra zdecimování hospodářství. Pol Pot razil heslo, že plevel je třeba odstranit i s kořínky. Proto kambodžští komunisté zabíjeli i děti. Třeba by se jednou chtěly mstít. Uchopili dítě za nohy a hlavou mu praštili o strom. Matky se musely dívat. Povraždili je až potom. Kdo je lidská zrůda Lance Dukematcher? Vtípek neznámého autora s údajným výrokem asistenta Petelíka nachytal v nedbalkách prakticky všechna media a množství jejich čtenářů. Na druhou stranu, díky onomu vtípku vyplul na povrch pseudonym Lance Dukematcher, který je původním autorem výroku, přisuzovanému Petelíkovi. Zadáte-li si do Google toto jméno, nebo navštívíte-li jeho facebookový profil (29.10.2012 10:04 - Profil identity Lance Dukematcher jeho majitel zrušil. Koho by zajímal obsah, rád poskytnu zálohy jeho projevů), vyskočí na vás až neskutečná hromada brutálních a nenávistných výroků. Jeden z příkladů najdete zde: http://sport.topfine.cz/entry/1344378689-proc-skoncil- proces-privatizace-katastrofou „škoda, že není více pravicových mrtvol. Vcelku člověka zabolí u srdce, že nemohl pomoci táhnout za provaz, na kterém visela Horáková.“ „Smrt pravicových kurev, zapřičiněná všelidovým lynčem je zcela ospravedlnitelná a pochopitelná. Jak říká Engels ‘I násilí lze užít ke správným účelům’. Čím vice ohořelých mrtvol pravičáků a jejich rodin, včetně parchantů bude ležet v masových hrobech, tím vyšší míra satisfakce za 23 let likvidace obyvatel republiky“ „masové hroby plné pravicových mrtvol, to jest záruka prosperity. Z popela uplácaná busta Vasila Bilaka, necht je predzvestí nové doby. Mozná je cas na nejaký bonusový program. Za mrtvého pravicáka treba úlevy na daních pro fYzické osoby“ „bojis se? to je dobre.. odstehuj se ty, protoze brzy mozna poznas jake to je viset na lucerne...“ "Zabíjejme pravicovou pakáž. Střílejme, věšme, uživejme jakéhokoliv dostupného násilí proti pravičákům, i kdyby mělo být jakkoliv brutální. Škrťme je, rozbíjejme jim lebky kamením, rozšlapávejme jejich hrudní koše, zapalujme je zaživa. Neberme žádný zřetel na jejich životy a čím více křiku bolesti z úst pravicové špíny zazní, tím lépe se nám bude žít. Vyzývám občany k fyzické likvidaci - tedy k úkladným vraždám a zabíjení - pravicově orientované špíny, vlastníků firem, spekulantům a jiným. Proti- pravicový odpor je nezbytný k nápravě. Pouze zaživa upálené pravičáky je možno považovat za neutralizované a neškodné. Znárodňujme a zabíjejme pravičáky, jejich rodiny četně parchantů. Pouze smrtelné a bolestné výkřiky mučené pravicové špíny jsou možnost..." V podobném duchu by se dalo pokračovat dál a dál. Kdo je ona zrůda, která tak často volá po věšení pravičáků, po upalování jejich žen a parchantů? Pod pseudonymem Lance Dukematcher, který by údajně měl být i autorem onoho vtípku, se s největší pravděpodobností skrývá Dalibor Špidla z Prostějova, člen SMKČ (Sdružení mladých komunistů). Spojení Dalibora Špidly s oním pseudonymem mám písemně potvrzené přímo z úzkého okruhu jeho „spolubojovníků“. Dalibor Špidla je blízkým spolustraníkem Martina Peče, který má mezi facebookovými přáteli právě onoho Lance Dukematchera. Na profilu Lance Dukematchera se v posledních několika měsících vystřídaly dvě profilové fotky a na obou je právě obličej Dalibora Špidly. Společnou fotografii s Martinem Pečem lze nalézt na této stránce http://www.itydenik.cz/obsah/smkc-proti-tzv- prohlaseni-osobnosti-k-cirkevnim-restitucim. Verbální i písemný projev se sklonem k nenávisti Dalibora Špidly (pro představu jeden z výroků podepsaný přímo Daliborem Špidlou: "K mé radosti tato skutečnost nebyla žádná fáma – Havel opravdu zemřel. Nadšením jsem nechal oběd obědem a vytáhl láhev rumu...) vykazuje stejné rysy jako projev Lance Dukematchera. Profil Lance Dukematchera z facebooku zmizel, během dopoledne zmizely i články psané Daliborem Špidlou ze stránek východočeských SMKC, u kterých byla jako fotografie autora stejná fotografie, jako na profilu Lance Dukematchera. Nicméně, cache google tyto stránky stále zobrazuje. Příklad: odkaz na původní článek http://smkc- vychodnicechy.webnode.cz/news/zrudnost-pravicove-spiny/ odkaz na cache google: http://webcache.googleusercontent.com/search?q=cache:bZ huatI-MoEJ:smkc- vychodnicechy.webnode.cz/news/zrudnost-pravicove- spiny/+&cd=8&hl=cs&ct=clnk&gl=cz&client=opera Pavel Zvěřina nám poslal: Někdy, spíše čas od času než často, se podaří, že jediná kratinká novinová zpráva dokáže v sobě jaksi nevědomky shrnout mizérii celé země a jejího společenského a právního zřízení. Zde je jedna taková ze včerejšího (12.12.12)Práva: Dopadli zloděje prošlého zboží Přímo při činu dopadla v neděli dopoledne policejní hlídka ve dvorním traktu jednoho z přerovských supermarketů trojici mužů ve věku 26, 35 a 37 let z Přerovska, kteří kradli věci z kontejneru na prošlé zboží. "Věci si přichystali do přinesených batohů. V kontejneru našli kromě potravin i kosmetiku a dámskou kabelku s věcmi. Všichni tři výtečníci skončili na policejní služebně a byli umístěni do policejních cel," řekla Právu v pondělí policejní mluvčí Irena Urbánková. Škoda dosud nebyla vyčíslena. Mužům hrozí až dva roky vězení. (mhr) Po dlouhém životě, naplněném nesobeckou službou, zesnul fra Angelico a přišel do nebe. Na uvítanou mu říká sv. Petr: "Otče Angelico, naplnil jsi svůj život oddanou službou a my tu máme pro tebe speciální nabídku: řekni přání a bude ti splněno." Fra Angelico přemýšlel jen chvilku a měl to: "Prosil bych privátní setkání se svatou Matkou bohorodičkou." Svatý Petr řekl, že to zařídí. A skutečně, nadešel čas schůzky. Fra Angelico před ní poklekl a po zdvořilostech se konečně dostal k věci. "Svatá Matko, vždy mě trápilo, proč ses na všech obrazech, ať Tě maloval kdokoliv, vždy tvářila tak smutně. Čím to?" Bohorodička se snad poprvé za věčnost pousmála a odpověděla: "Protože já vždycky chtěla holku." Doporučujeme na vánoce následující řezníky: (tohle není placená reklama!!!) DUNAV Butchery & Smallgoods (03) 9546 8582 209 Springvale Rd. SpringvaleVIC3171 Cyril\'s Delicatessen (02) 9211 0994 181 Hay St. Haymarket NSW1236 Narel Smallgoods & Delicatessen Pty Ltd (02) 9316 8838 1351 Botany Rd. Botany NSW 2019 Polonez Smallgoods 02 9644 9280 49 Arlewis Street, Chester Hill NSW 2162 9644 9280 73 Norton Street , Ashfield 4225 3109 223 Keira St.Wollongong, NSW 2150 (Firma kterou nám doporučil ten neznámý pán, co nám pravidelně posílá inkognito protižidovské články a které nemůžeme uveřejnit : Lazar‘s Mesnica 257 Stanmore St, Stanmore jsme také vyzkoušeli, ale měli mizerné čabajky, žádné párky akorát špek ušel. Vydavatel) Děkujeme za pomoc též paní Von Passer (Melbourne)

http://www.floowie.com/en/read/noviny-2012-350/

Noviny – S p o r t Strana 15 15 ZÁPAS SNŮ! Čeští hokejisté chtějí zdeptat Ovečkina a spol. Že zítra zase vyjde slunce? To je jedna z mála jistot ve zjitřené době. Ale Rusové mají ještě jednu tutovku: Jejich hokejový Dream Team v čele s Malkinem, Ovečkinem nebo Dacjukem vyhraje domácí Channel One Cup! Dnes od 11 hodin českého času jim v cestě stojí Češi, mají být v roli komparzu... Ale český tým se nedá snadno, chce překvapit. Jako už vícekrát v minulosti. Mrkněte na ruskou sestavu. Opravdu? Ano, vidíte dobře... I když je polovina prosince a hraje se „jen“ turnaj Euro Hockey Tour, Rusové díky zámořské výluce na domácí akci vytasili to nejsilnější, co mají. „Je to pro ně test pro olympiádu. A berou jenom vítězství, nic jiného si nepřipouští,“ tvrdí o nich útočník Tomáš Rolinek, útočník Ufy, jenž se v ruské lize už dlouho pohybuje. A moc dobře tuší, že nevyhrát turnaj s tímto výběrem, to by bylo na to, aby se po celé velké zemi rozpustily raději všechny ledové plochy... „Vědí, že jsou silní a sebevědomí. Podle toho, co říkal Ovečkin, tak si i hodně věří, potvrdili to také v prvním zápase, kdy porazili Švédy (5:1). Mají tedy důvod být nahoře, ale pro nás je to jen další motivace dokázat, že s nimi můžeme sehrát dobré utkání,“ nabádá kapitán Tomáš Plekanec, jenž moc dobře ví, o čem mluví. Tak třeba: MS 2010, finále. Na jedné straně podceňovaná česká parta vedená kapitánem Rolinkem nebo Jágrem, na druhé drtivá síla v čele s Ovečkinem a spol. Češi vítězí! Nebo: MS 2011, zápas o bronz. A Češi opět obra skolí a přivádí ho do depresí. „Rusové si tohle moc dobře uvědomují, porážka speciálně s námi jim dlouho leží v žaludku. Takže i když tohle je jenom Euro Hockey Tour, budou to brát i tak, že prostě musí vyhrát. Za každou cenu,“ ví dobře český tahoun Rolinek. Češi ale dobře ví i to, že se musí zlepšit. Pokud by chtěli zahrát stejnou partii jako proti Finům (2:3) ve čtvrtek v Helsinkách, Rusové je rozmetou. Bez okolků. A surově... „Každý viděl, že jsme nepodali dobrý výkon. Nebylo potřeba to ani v kabině říkat, všichni jsme to věděli. Tentokrát do toho musíme nastoupit úplně jinak,“ uvědomuje si Plekanec. Kouč Alois Hadamczik proházel sestavu. Role třináctého útočníka překvapivě padne Voráčkovi, jeho místo ve druhé formaci obsadí Frolík, do elitní lajny vedle Plekance a Nedvěda se posune 22letý brněnský útočník Svoboda. Toho tedy čeká životní zápas! V brance se pokusí ruskou ofenzivní smršť zastavit podle očekávání Pavelec. „Víme, jaký soupeř proti nám stojí, to ani nemusíme opakovat. Uděláme ale maximum, abychom uspěli. Žádný zápas není předem ztracený,“ burcuje kouč Alois Hadamczik, který se stále potýká s velkým nachlazením. Beznadějně vyprodaná Megasport Arena očekává hokejovou megashow. Pro Rusko je to generálka na domácí zimní olympiádu v Soči v roce 2014. Vzhledem k nepřehlednému vývoji v zámoří není jasné, jestli zámořské hvězdy stihnou květnový šampionát, proto je tento turnaj ideálním testem. Naposledy ve Vancouveru hrdí Rusové padli s Kanadou. Ta potupa! Velká odplata má přijít v Soči. Na řadě je předpremiéra, kterou ale chtějí zkazit Češi. A ví, že šanci mají. Pokud to klapne, bude to další hokejová revoluce na úkor favorita. Národní tým zakončí turnaj Channel One Cup v neděli proti Švédům . Zdeněk Janda Prej že dětma nezatopíš. Teplíčko tu mám... a ten klid, ten božskej klid! V souvislosti s počítáním vyloučených hlasů při volbě prezidenta se Ministerstvo vnitra ostře ohradilo proti tomu, že mezi jeho zaměstnanci jsou pitomci, kteří neumějí logicky přemýšlet a počítat. Za tímto účelem provedlo namátkové měření IQ ve dvou skupinách svých zaměstnanců. U jedné skupiny bylo naměřeno průměrné IQ 70 a u druhé skupiny IQ 90. Ministerstvo výsledky měření obou skupin sečetlo a vyhlásilo, že má nejchytřejší úředníky na světě s průměrným IQ 160. Nyní čeká, až mu Nejvyšší správní soud jeho tvrzení potvrdí. Do gynekologické ordinace nakoukne žena a polohlasem se ptá: "Pane doktore, nenechala jsem tu při poslední návštěvě kalhotky?" "Kalhotky? Tady určitě ne." "Aha, tak promiňte, to bylo asi na zubním." Žena přinese domů kocoura, muž se s ní pohádá, že to zvíře půjde z domu, že nepatří do bytu. Vezme ho pod paži, zanese o tři bloky dál a pustí ho do parku. Vrátí se a kocour už sedí přede dveřmi. Naštvaně ho naloží do auta, zaveze za město a vypustí v lese. Vrátí se domů a kocour už zase sedí přede dveřmi. Chlap je z toho na prášky, opět ho naloží do auta, odveze nějakých dvě stě kilometrů daleko a vypustí někde v bažinách. Asi za půl hodiny volá ženě: "Kocour je doma?" "Ano, před chvílí přišel." "Dej mi ho k telefonu, sakra, já zabloudil...!" Zeptala se novinářka velice staré paní: "Ve svém - hmm - opravdu zralém věku... co byste dostala raději - parkinsona, nebo alzheimera?" Stará dáma nezaváhala: "No určitě parkinsona!" "Ale... a proč, prosím?" "No - líp ze svého vínka půlku vylít, než si nevzpomenout, kde mám flašku..." Kohn telefonuje synovi z Tel Avivu do Chicaga: "Mám pro tebe velkou novinu, Davide, s matkou se budeme rozvádět." "Papa, to nemyslíš vážně?! Po tolika letech? Vždyť už to snad ani nemá smysl! A budou svátky!" "Právě po tolika letech jsme se rozumně rozhodli, že vzájemného utrpení už bylo dost, aspoň na stará kolena se už nebudeme trápit. Buď tak hodný, zavolej to své sestře." David tedy zavolá sestře: "Ráchel, poslouchej, volal mi otec a prý se chtějí s matkou rozvést!" "Po pětačtyřiceti letech manželství?! A před svátky?! To nemyslí vážně! Nech to na mně!" Ráchel volá otci: "Tati, poslouchej, nebudete s matkou nic dělat, rozumíš, NIC, dokud s Davidem nepřijedeme!" Kohn se spokojeně obrátí na manželku: "A je to, Rebeko, oba na svátky přijedou a letenky si zaplatí sami." "Já na zlepšení trávení piju pivo, při nechutenství piju bílé víno, při nízkém tlaku červené víno, při vysokém koňak a když jsem nachlazená, tak si dám slivovici." "A kdy piješ vodu?" "Tak takovou chorobu jsem ještě neměla." Pamätáte sa, keď ste dostali svoje prvé keramické šporiace prasiatko? To bol ten prvotný moment, odkedy vás začali učiť dávať peniaze sviniam. Student cestuje domů do Londýna na svátky. Při předávání zavazadel má poznámku: "Prosím o zaslání zeleného kufru na Hawai a černého zavazadla do New Yorku." "Promiňte, ale to není možné," odpovídá pracovník letiště. "Jak to? Přesně tohle se mi stalo minule," usměje se student. Holčička: "Tatínku, já bych chtěla na vánoce pejska." Tatínek: "Nevymejšlej si. Bude kapr jako obvykle… !" Paní jede taxikem a u cíle zjistí, že nemá na zaplacení. Řidič vztekle zabouchne dveře, přidá plyn a odveze ji k lesu. Tam rozprostře plachtu a ženská začne hořekovat: "Jéžíši, co chcete dělat? Já mám doma tři děti! A taxikář na to: "…a já mám doma čtyřicet králíků, tak nekecej a trhej! Ale jenom jetel!" U kartářky: "Zítra vám zemře manžel." "To vím taky, ale zajímalo by mě, jestli mě zavřou." Zásadní životní otázka pro ženu: "Chcete muže, nebo psa?" Odpověď: "To podle toho, chcete-li mít podělaný koberec nebo celý život." Ještě jednou se vyspím a bude výplata, pak se dvakrát nevyspím a bude po výplatě. Zemřel muslim a dostal se před nebeskou bránu. Byl velmi rozrušen, protože celý svůj život toužil po setkání s prorokem Mohamedem. Došel až k bráně a tam narazil na muže s plnovousem. "Ty jsi Mohamed?" zeptal se. "Nikoliv, synu, já jsem Petr. Mohamed je výš," řekl muž a ukázal k opodál stojícímu žebříku vedoucímu do oblak.. Rozradostněný, že Mohamed bude výš než Petr, začal muslim rychle stoupat vzhůru skrz mraky, až v další místnosti objevil jiného muže s plnovousem. Opět se zeptal: "Ty jsi Mohamed?" "Já jsem Mojžíš, Mohameda najdeš výš." Unavený, ale se srdcem plným radosti pokračoval muslim ve stoupání po žebříku, až dospěl do další místnosti, kde byl opět muž s plnovousem. "Ty jsi Mohamed?" zeptal se ho s hlasem plným naděje. "Ne, ne, já jsem Ježíš, za Mohamedem musíš výš." Vyčerpaný muslim začal v toužebném očekávání znovu lézt do mraků. Mohamed je výš než Ježíš! Stoupal stále výš a výš, až konečně dorazil do obrovské místnosti, kde seděl statný muž s obroským běloskvoucím plnovousem. Sotva popadaje dech svalil se muslim vedle něj a zasípal: "Ty jsi Mohamed?" "Ó ne, můj synu, já jsem Bůh. Ale vypadáš vyčerpaný, nedal by sis kávu?" "Ano, prosím, můj pane." Bůh se podíval za něj, tleskl a zavolal: "Hej, Mohamede, dvakrát kafe. A fofrem!" Buď cestu najdu, nebo si udělám vlastní. Život není zlej, to lidi jsou kurvy. Zkoušky jsou jako ženy. Nemůžete je udělat všechny a už vůbec ne napoprvé. Tě nakopnu, že tě ani Google nenajde. Život je krásnej, ale člověk musí být pořád trochu nalitej. Nevěřím ničemu, co krvácí pět dní a neumře. Strana zelených je uskupení lidí, které spojuje pouze obdiv k úsporné žárovce. Vím, co je bolest. Byl jsem dvakrát ženatej.

http://www.floowie.com/en/read/noviny-2012-350/

A SUMMARY OF SERIOUS STUPIDITY (1) Admission that political advisers to the government have botched decisions resulting in a cost something in the order of $20 billion. (2) Boat refugees that have chosen to skip Nauru and go home again given $3000 each by the government as “compensation”. (3) The pursuit of a temporary seat for Oz on the UN Security Council has, to date, cost a reported $40 million. (4) 1000 new cotton/rice farms have been permitted to open in the Eastern States during the last 12 months. (5) A revenue shortfall tipped this year of $25 billion whilst the country’s borrowings exceeds $240 billion and continues to rise. (6) Gillard announces a $6.5 billion School Education Funding plan but is unable to say how it will be funded (7) Dental care plan for children announced by Plibersek at a cost of $2 billion but she can’t say how it will be funded either. (8) The price of “spin doctors” presently employed by the Federal Labor Government now costing $150 million a year (9) Each public service employee was given a bonus of $1000 to “head off industrial unrest” at a total cost of $33 million. (10) $320 million was promised by Gillard at the Pacific Forum Conference to help increase the number of female politicians in the Pacific. (11) The Treasurer suggested planning to further tax the nation’s $1.4 trillion superannuation funds in an attempt to balance his 2013 budget. (12) Australian Funding for Indonesia – 2012/13 - $578.4 million. (13) National Broadband Network way behind schedule and blown out by another $1 billion - total cost of the project - $43 billion. Expert opinion is that this cable system will be outdated long before it is finished being replaced by wireless broadband. (14) Failed Pink Batts Insulation Scheme – Cost $3.45 billion plus $424 million extra to repair the mess left by Minister Garret’s inefficiency. (15) An audit has revealed that the $540 million government scheme to boost literacy and numeracy in schools has totally failed. (16) An enquiry has revealed that the $16.2 billion “Building the Education Revolution” (BER) programme (administered personally by Gillard) has totally failed. A number of schools destined for closure & demolition in the near future had new buildings erected during the scheme. (17) A headline from Adelaide’s “The Advertiser” in 2009 … “OUR FUTURE MARKED BY RISING RIVERS OF RED INK” (18) The cost of recording the first round of Carbon Tax commercials was $350,000 followed by $340,000 for the second round. That’s $690,000 before buying any airtime. Estimates also heard that the Government is planning another round of advertising to sell the Carbon Tax Labor promised not to introduce. And in anticipation of that, the creative advertising agency involved has had its contract increased by 50% to $3 million. (19) A planned National Disability Insurance Scheme … $10 billion – promised but unfunded. (20) Planned Child Care Subsidies …. $1.4 billion – promised but unfunded. (21) The Immigration Department revealed that about $2 million has been spent flying 260 asylum seekers from Christmas Island to Nauru – averaging more than $7,600 per asylum seeker (22) Nineteen lawyers worked on the Government’s defence of the Slipper/Ashby case at a cost of $780,000 to date. (23) A portrait of Peter Slipper in his “Speaker’s Robes” destined to hang in the halls of Parliament has been commissioned at a cost of $30,000. (24) Bureaucratic Excesses: The Department of Agriculture, Fisheries & Forestry spent $21,000 on a single dinner. The Department of Industry spent $75,000 on just five coffee machines. (25) Fair Work Australia has so far spent more than $1.8 million on external legal and accounting advice for its investigation into the rorting of Health Services Union funds. (26) $79,700 was spent building three fake kitchens for the Government’s Carbon Tax advertising campaigns. Using real kitchens would have cost $5,000 a day. (27) More than 10,000 asylum seekers arrived by boat so far this year – five times as many as Wayne Swan estimated when framing his Budget. The budget estimate of $1.1 billion was based on an average of 450 arrivals per month but actual arrivals are running at 5 times more on an average of 2,400 per month. (28) While departmental officials refused to be drawn on the cost of the Budget blow-out we do know that in 2011/12 every boat that arrived cost taxpayers $12.8 million, or more than $172,700 for every person on board. (29) The present Social Security and Welfare Budget for 12 months is, in round figures, $131 Billion. Assuming that there are 3 million Australians eligible for this that equates to $43,885 per person per annum. The current age pension is $15,132 per person per annum so the question remains – where does the other $28,753 go? Surely not administration? Meanwhile Gillard has vehemently stated her opposition to pension increases for non-Labor voting pensioners. (”Sieg Heil Comrade mate?”) (30) Gillard announced a whitepaper – “The Asian Century” - where Asian languages will be taught in all Australian schools for us to “better communicate with our Asian neighbours”. The cost will be $6 billion which is, again, unfunded whilst an implementation strategy has yet to be formed. Fact: As there are many Asian languages and dialects most Asian business transactions are presently conducted in English. (31) Gillard announces her “Plan to Save the Murray”. Quote: “We can deliver the extra water by investing $1.8 billion in infrastructure, water efficiency and fixing constraints like raising low bridges so more water can flow.”Unquote. Raising bridges so more water can flow ???? Can somebody tell the fool that bridges, no matter how high or low, do not normally restrict water flow?) (32) Water Fact 1: Gillard has “found” 450 billion litres of water at a cost of $1.8 billion to “Save the Murray”. Water Fact 2: Cubby Station is licensed to take 460 megalitres a year from the river. 460 megalitres = 460 billion litres so, by closing Cubby Station the problem is solved & $1.8 billion is saved. Where do we send our account? (33) Further Fabulous Failures: (a) Grocery Watch (b) Fuel Watch. (c) $1 billion Cash for Clunkers failure. (d) 450 GP Super Clinics promised …. Only 3 delivered. (e) $2.1 billion promise of a “Laptop for every child”. (f) $275 million “Green Loans” debacle. (g) $534 million Solar Panel Rebate suddenly withdrawn. (h) Promise to build 222 Child Care centres – abandoned. (34) $38.5 million spent for a pro-mining tax advertising campaign. (35) The gross Australian Federal Debt as at August 31st 2012 was A$244,325,881,000. ($244.3 billion) and continues to grow at $100 million a day. (That’s two hundred & forty four billion, three hundred & twenty five million, eight hundred & eighty one thousand dollars!) (36) A random quote from “The Punch”. Headline quote: “Gillard & Swan are Failures, Not Leaders.” Quote from the text: “Mr.Swan has undermined Australia’s international standings and jeopardised our economy. He should have been sent to the back bench, not made Treasurer & Deputy Prime Minister.” unquote. (37) And we won’t even mention the 3 or 4 year “protection” given to Craig Thomson by Gillard …..Thomson being the Health Services Union man who, by his statement, “had his credit card stolen” by “someone unknown” to “pay for prostitutes” and then “put back in his wallet again” …… several times in fact!! AND FINALLY, AN OBSERVATION! Her behaviour demonstrates that she knows that she is going to get tossed out at the next election so is making as many “promises” as possible to throw back at Abbott from the opposition benches. You can hear the dorsal nosed whine now, “If you hadn’t dismissed us from government you would have had a Child Care subsidy scheme now (or a Dental Plan or a School Education Funding plan etc.etc.etc. whine,whine,snivel,snivel” ….. That’s if the unions don’t do a “Rudd” on her too! Becherovka, Rum, Fernet, Griotka, Česká piva Budvar, Zlatopramen, Plzen, Monday – Friday 8.30-17.00 Goulburn Wines & Spirits 9-13 Brisbane Street Darlinghurst, NSW 2010 02 9264 8459 email sales@goulburnwines.com.au Wholesale and retail 10.11.12 A U.S. Navy Admiral was attending a naval conference that included Admirals from the U.S., English, Canadian, Australian and French Navies At a cocktail reception, he found himself standing with a large group of officers that included personnel from most of those countries. Everyone was chatting away in English as they sipped their drinks but a French admiral suddenly complained that, whereas Europeans learn many languages, Americans learn only English. He then asked, "Why is it that we always have to speak English in these conferences rather than speaking French?" Without hesitating, the American Admiral replied, "Maybe it\'s because the Brit\'s, Canadians, Aussie\'s and Americans arranged it so you wouldn\'t have to speak German." You could have heard a pin drop. LONGER TOURIST VISAS NOW OPEN TO PARENTS OF AUSTRALIANS The Minister for Immigration and Citizenship, Chris Bowen MP, today launched longer tourist visas for parents of Australian citizens and permanent residents in recognition of the valuable role they play in their children and grandchildren’s lives. “From 24 November, more generous tourist visas will enable regular extended family visits for those patiently waiting in the queue for a parent visa,” Mr Bowen said. “Tourist visas will be considered on a case-by-case basis and will enable parents to spend more time in Australia with their families without needing to apply for a new visa each time they visit. “I know many Australians are looking forward to spending a longer period of time with their parents and I am pleased the Government has been able to facilitate this.” To be granted a tourist visa, applicants must meet Australia’s health and character requirements, have access to adequate funds, have health insurance to cover any healthcare costs during their stay and intend a genuine visit to Australia. “My department will consider granting five-year tourist visas with a 12-month stay on each entry to parents who are in the parent visa queue outside Australia,” Mr Bowen said. “The department will also consider granting tourist visas of up to three years with a 12-month stay on each entry for parents not currently in the parent visa queue and who have complied with a previous Australian visa.” Eligible parents will be able to stay in Australia for a maximum of 12 months in any 18-month period. For more information on the changes, visit the Department of Immigration and Citizenship website at: www.immi.gov.au

http://www.floowie.com/en/read/noviny-2012-350/