Noviny 2013 352

Adelaide, Brisbane, Canberra, Cooma, Darwin, Hobart, Melbourne, Newcastle, Perth, Sydney, Wagga Wagga, Wellington, Wollongong, Yeppoon, USA and Praha i Košice Noviny Mailing address: NOVINY P.O.Box 3335, Redfern, NSW 2016 further information and advertisements rates http://noviny.20m.com Publisher and Editor-in-Chief: Vratislav R.E.M.J.-Kř. Bejšák-Colloredo-Mansfeld, ph.: 02 9319 6380 neb 0414 540 465 e-mail: noviny@exemail.com.au or nesemvamnoviny@gmail.com and no Fax: .: MEMBERSHIP / ČLENSKÝ POPLATEK: for one year AUS$ 70.00 for a half year / na půlrok AUS$ 38.00 pro Evropu a Ameriku AUS$107 include postage (noviny se tisknou každé druhé pondělí / printed every second Monday). Volume 3 Issue 130 (352) ČTRNÁCTIDENÍK SLUŠNÝCH KRAJANŮ 31. XII.12 – 13.I. 2013 PP 255003/04496 DO KAŽDÉ RODINY KRAJANSKÉ NOVINY  (Fr.Hrabica) PUBLISHED FROM JULY 1999 tručné zprávy. Pondělí 31. prosince Dohoda o daních je podle Obamy blízko, stále ale není hotová Papež Benedikt XVI. zakončil rok optimisticky, dobro podle něj zvítězí Exploze bomb na severu a v centrální části Iráku zabily nejméně 23 lidí Nečas se omluvil z tradičního novoročního setkání prezidenta a premiéra Na Velké Javořině si lidé připomněli společný stát Čechů a Slováků Část prodejců pyrotechniky stále porušuje předpisy, zjistila ČOI Balbínovci vylepili billboardy s Fischerem jako milicionářem Počasí v Praze: skoro jasno, až 9°C pokračování na str. 2 Slovo vydavatele: edávno jsem narazil na článek, kde se vysvětlovali krátké kalhoty zesnulého presidenta V. Havla. Psalo se, že příznivci konspiračních teorií ihned po nástupu Václava Havla do funkce - po jeho památné procházce Pražským Hradem v krátkých nohavicích - přišli s vysvětlením: "To Havel, známý zednář, dával svým zednářským kolegům najevo, že je jejich králem, králem bosáků!" Časem Havlova zednářská identita v očích paranoiků sílila, až Petr Hájek natvrdo v ČT sdělil národu, že Havel pocházel z významné zednářské rodiny. Naopak paní Renata z Oděvní služby, kde prý údajně oblek šili, vysvětlila v časopise Reflex, že : "mistra, který oblek šil a bral na něj míru, jsem osobně znala, jen si už nepamatuji jeho jméno. Byla to vzrušená doba, on byl rozrušený z toho, že bere míru Václavu Havlovi, že vidí slavného disidenta a nyní prezidenta zblízka, a zapomněl mu při měření nechat nazout boty".Logiku to sice nemá, ale tak to tam bylo. Bývalý spolupracovník zesnulého prezidenta Václava Havla Jan Šolc při vzpomínkovém aktu v Liberci když připomněl někdejší Havlovo faux-pas při prezidentské inauguraci, kdy v hledáčku kamer před nastoupenou hradní stráží prošel v nápadně krátkých kalhotách. Havel sám uznával, že na krátké kalhoty se ho lidé ptali po celý život, a nejen v ČR. Tak podle pana Šolce to mělo souvislost s jeho pobyty v kriminálu. Naopak pan president , disident a pokračovatel (?) Havel ještě před pěti lety v rozhovoru řekl, že se jej na to lidé po celém světě neustále ptají. „Marně pořád vysvětluji, že jsem tehdy neměl kalhoty krátké, ale kalhoty povytažené. Každý chlap ví, že si kalhoty občas povytáhne a pak nějaký čas trvá, než se opět usadí na původní místo. Tak nějak to bylo i tehdy na Hradě. A protože se vojenská přehlídka konala v minutě čtvrté místo minuty páté, tak od té doby patří k národní mytologii, že jsem měl při inauguraci krátké kalhoty,“ uvedl prezident. Strašně by mne zajímalo, zda opravdu existují „bosáci“- co a kdo to vlastně jsou - a zda v zednářských ložích někdo ještě jiný nosil krátké kalhoty (nemyslím tím kraťasy!) a nebo je to všechno zase nějaká fáma. A také by mě zajímalo, jestli pan president po hradebních chodbách se proháněl na koloběžce, jak bylo také psáno. Mezi námi , podle mne je úplně jedno jestli pan Havel jezdil po hradě na koloběžce v krátkých kalhotách, podstatné je, že udělal s komunisty pakt a držel nad nimi ochranou ruku, a nepřiznal, co vlastně dohodl s komunisty v roce 1989 a to ani po smrti, kdy by mu to mohlo být jedno (někde mohl nechat dopis, či stejné dopisy, na vysvětlenou i s poznámkou, otevřít až po mé smrti), takže je podle mne poněkud "křivák" Měli bychom si pomáhat . Jak porazit politický islám Benjamin Kuras "Novou studenou válkou" nazývá současný konflikt islámu s ostatním světem indický jaderný fyzik a ve volném čase politolog vzdělaný ve Spojených státech, Moorthy S. Muthuswamy. Ta je také podtitulem jeho studie současného džihádu Jak porazit politický islám (Defeating Political Islam). "Politický islám" je pojem, kterým dnes politologové sledující novou expanzi islámu nahrazují donedávna populárnější "islamismus". Ten se snažil být pojmenováním extrémních, agresivních a teroristických projevů islámského náboženství, čili rozlišovat mezi "extrémem" a "normálem". Nové podrobnější studie islámu však toto rozlišení pokládají za nepřesné a zavádějící a odhalují, že onen "islamistický extrémismus" je přesněji řečeno politická součást islámského náboženství, která byla vždy v islámu přítomna jako radikální totalitní ideologie a návod k dobývání a podmaňování světa. Ideologie permanentního boje nejen násilím, nýbrž i politickou lstí, propagandou a postupnou politickou, kulturní a společenskou islamizací nově osídlovaných území. Tato radikální vojensko-politická součást islámu se jmenuje džihád. Muthuswamy má džihád v tisíciletém historickém povědomí a jeho kniha je pochopitelně bohatá na podrobnosti krutostí islámské expanse do Indie, která dnes pokračuje s novou vervou z Pákistánu i zevnitř indické muslimské komunity tvořící 15 procent obyvatel. Připomíná pětisetletou islámskou nadvládu a násilnou islamizaci, při níž byly vyvražděny desítky milionů Indů a další desítky milionů přinuceny konvertovat na islám. Dokumentuje genocidu tří milionů hinduistických Bengálců pákistánskou armádou ještě v 70. letech minulého století v tehdejším Východním Pákistánu, nynějším Bangladéši. Uvádí statisícové číslice násilím vyháněných hinduistů a buddhistů z dnešního indického Kašmíru, kde indičtí muslimové s aktivní pomocí Pákistánu provádějí etnickou čistku, aby jej mohli vyhlásit za islámské území. Oni přesně řečeno celou Indii za islámské území pokládají, už proto, že muslimské dynastie pět set let celé Indii vládly, než je svrhla nadvláda britská. Ta na pár staletí islamizaci Indie zastavila. Vypukla však znovu post-koloniálním rozdělením a vznikem výslovně muslimského státu Pákistán, který od samého založení provádí etnickou čistku hinduistů a buddhistů, zatímco Indie dovolila muslimské menšině zůstat. Ta se od té doby zdvojnásobila díky finanční podpoře porodnosti ze Saúdské Arábie a indická muslimská menšina se stává zdrojem konfliktů a sílících politických požadavků, jimž indická vláda či vlády jednotlivých států s početnější muslimskou obcí činí ústupky, k nimž je nutí demokratická ústava. Tak třeba je stát nucen, podle zákona o náboženském pluralismu, financovat dvacet tisíc "náboženský škol" (madrás), v nichž politický islám vyučují džihádisté školení v Pákistánu a Saúdské Arábii. V Mumbaji 90 procent muslimů zamítá občanský zákoník a v praxi už uplatňuje zákony šarijá, polygamii a poloviční práva žen v občanských věcech. Indická bezpečnost ví o více než osmi stech islámských teroristických buňkách rozprostřených po celé Indii a napojených na "zahraniční podporu" – včetně výcviku v Pákistánu. Muslimové začínají ovládat státní politiku tím, že volí jako jednotný blok, zatímco hlasy ostatních Indů jsou rozptýlené mezi větší počet stran. Akutním terčem dnešního expanzivního džihádu je vedle Indie především Izrael, který je pro muslimy "uloupeným" územím. Dalším "uloupeným" územím je Balkán, kde se politický islám úspěšně etabluje v islamizovaných částech bývalé Jugoslávie a sílí i v Bulharsku. Třetím je Španělsko, kde islám vládl sedm staletí. Ale Muthaswamy připomíná, co stále uniká západním politikům a médiím: Islám je v expanzivním válečném konfliktu na všech svých hranicích. Uvnitř svých hranic – v zemích s islámskou většinou – likviduje komunity jinověrců. Na nábožensky smíšených okrajích ozbrojeným dobýváním, vyháněním a masakry postupuje ve velkém v Africe, sporadicky na územích Filipín, Thajska a Burmy, párkrát se pokusil (a se zlou se potázal) v čínském Ujgursku, posiluje pozice v Rusku.. V druhém sledu je zbytek Evropy okupovaný osidlováním a porodností. Tam nejvíc vítězí ve Francii, kde už muslimové tvoří 12 procent obyvatel, ale novorozeňat je už 30 procent. Kontrolu nad evropskými muslimskými komunitami stále víc přebírají dobře organizovaní džihádisté školení a financovaní v islámských zemích. Evropské instituce jejich požadavkům a pohrůžkám na každém kroku ustupují "v zájmu veřejného míru". Třetím terčem jsou Spojené státy, které si islám vzal za úkol "srazit na kolena a zničit jejich ekonomickou a vojenskou kapacitu". Strategicky nepromyšlený a zbrklý boj Spojených států proti terorismu je už také stál tři biliony dolarů a tisíce životů a naivita amerických politiků umožňuje pronikání islámských zájmů do samého nitra americké politiky. Ve většině džihádských tažení Muthuswamy odhaluje financování a ideologickou inspiraci ze Saúdské Arábie, která je spolu s Íránem a Pákistánem "osou džihádu". Americká politika riskuje světovou katastrofu tím, že Saúdskou Arábii a Pákistán dodnes sebeklamně pokládá za spojence a Írán toleruje. Všechny tři jsou hlavními "exportéry" džihádu do ostatních islámských zemí, které se jejich vlivem radikalizují a "dodávají džihádu pěšáky". V Evropě jejich vliv a finance radikalizují už zde narozenou generaci imigrantů. Vzájemné nepřátelství členů osy je jen zdánlivé, ne-li předstírané a znamená jen rozdělení sféry vlivu a terčů útoku. Ideologii "plánovaného dobývání" identifikuje Muthuswamy už v původních islámských textech (korán a přidružené komentáře, příkazy a historky z Mohamedova života). Jejich podrobným studiem s precisností vědce, ve spolupráci s americkým matematikem Billem Warnerem, propočítává poměr veršů mírumilovných (islám se rád označuje za náboženství míru) oproti nenávistným a vražedným. Z více než 153 tisíc slov Koránu pouhé 4 tisíce doporučují laskavé chování k lidem bez rozdílu víry. To je 2,6 procenta. Ostatní jsou nenávistné až vražedné k bezvěrcům, renegátům a neposlušným. Džihádu se věnuje 75 procent záznamu Mohamedova života. Raná část koránu psaná v Mekce obsahuje 67 procent veršů proti bezvěrcům. Pozdější medinská část věnuje 51 procent jejich dobývání a podmaňování. Nikde v žádném textu není jediný verš, který by uvažoval o pěstování soužití, přátelství a spolupráce s nemuslimy. Nikde v nich není žádné prohlášení univerzální etiky podobné Desateru. Jedinou univerzální etikou je příkaz, že celý svět se musí podrobit islámu. A jedinou laskavostí k jinověrcům je svolení, že se s nimi smí zacházet slušně, pokud se podřídí islámským zákonům šarijá, které z něho dělají podřadného, ponižovaného a okrádaného občana. Muthswamy varuje, že nezačne-li svět politickému islámu čelit, stane se expanze islámu nezvládnutelná a "nezastaví se před ničím menším než zničením civilizace, jakou známe". Tak jako zničil všechny dřívější civilizace, které okupoval. A zde autor uvádí bohaté historie předislámských kultivovaných civilizací hinduistických a buddhistických v dnešním Pákistánu a Afghánistánu a zoroastriánské v dnešním Íránu, po nichž dnes zůstávají jen občasné architektonické trosky a zmínky v historických dokumentech. Přežití mnoha států a společností je ohroženo "prokazatelně genocidním nepřítelem, který nedodržuje žádná pravidla" a jehož myšlení dodnes západní političtí a vojenští odborníci nejsou schopni chápat. Na odvrácení celosvětové islamizace potřebujeme "vědecký pohled na zdiskreditování doktrín přikazujících věřícím vraždit bezvěrce". To znamená statistické, nikoli jen mediální či politické (a tím ideologicky zkreslené) zpracovávání údajů a informací, současných i historických. Potřebuje to přesnou identifikace a pojmenování nepřítele: konec iluzí o "mírovém náboženství" a místo nich spolehlivé informace o celosvětové expanzi agresivního totalitního a vražedného režimu. Pojmenovat státy, které džihád sponzorují a bojovat proti nim, ne jen proti abstraktnímu terorismu či islamismu. To jsou především Saúdská Arábie, Írán a Pákistán. Vzít na vědomí, že tyto země jsou s civilizovaným světem ve válce. Dokumentovat a zveřejňovat metody a statistiky islámské expanze, destrukce mezinárodního řádu, etnických čistek, račte otočiti list S N

Noviny - Stručné Zprávy – sestavené panem Ondřejem Astonem Neffem a jeho Neviditelným psem Strana 2 2 Úterý 1. ledna Po Kypru přebírá předsednictví v Evropské unii na půl roku Irsko a Americký Senát schválil kompromisní dohodu o daních a škrtech Papež Benedikt XVI. vyjádřil naději, že rok 2013 bude rokem míru Klaus v posledním novoročním projevu zhodnotil uplynulých 10 let a Klaus vyhlásil k dnešnímu dni dílčí amnestii, spolupodepsal ji Nečas Schwarzenberg i Nečas souhlasí s amnestií, jelikož věznice jsou plné Vězeňská služba začala prověřovat, kterých vězňů se amnestie týká a Podle Nečas je od roku 2016 reálná společná vzdušná obrana ČR a SR Počasí v Praze: skoro zataženo, 5°C Středa 2. ledna Amnestii vyhlásil i slovenský prezident Gašparovič Kongres schválil rozpočtové úpravy, čeká se na podpis Obamy ÚS má už šest stížností souvisejících s volbami prezidenta Klaus jmenoval Bureše předsedou Vrchního soudu v Praze ČSSD uvažuje o mimořádné sněmovní schůzi k amnestii Schodek státního rozpočtu je nižší, loni činil 101 GKč Zemřel filmový historik Karel Čáslavský, bylo mu 75 let Věznice začali opouštět první amnestovaní vězni Počasí v Praze: zataženo, 6°C Čtvrtek 3. ledna Obama podepsal Kongresem schválené rozpočtové úpravy Putin udělil ruské občanství francouzskému herci Depardieu Klaus se na tradičním obědě setkal se Štěchem a Němcovou ČSSD chce kvůli amnestii vyvolat hlasování o nedůvěře vládě Miloš Zeman se obává, že kvůli amnestii uniknou trestu i tuneláři TOP 09 odmítá nést odpovědnost za důsledky Klausovy amnestie LIDEM budou s ODS a TOP 09 jednat o svém setrvání ve vládě Loňský schodek byl 101 GKč, o 4 GKč méně oproti plánu Počasí v Praze: zataženo, občas déšť, 6°C Pátek 4. ledna Chávez je prý postižen plicní infekcí, má problémy s dýcháním Senátoři v USA žádají CIA o informace o účinnosti metod výslechů Ústavní soud odmítl návrh Okamury na odklad volby prezidenta a Prezidentští kandidáti verdikt ÚS o volbě v plánovaném termínu uvítali Při rozhodování ÚS zvítězil podle Okamury termín volby nad právem Komunisté odmítli podpořit Bobošíkovou ve volbě prezidenta Věci veřejné podaly ústavní stížnost proti církevním restitucím Věznice opustilo díky amnestii už přes pět tisíc odsouzených Počasí v Praze: od odpoledne déšť, 10 °C Víkend 5. – 6. ledna Depardieu se v Soči setkal s Putinem a převzal ruský pas Chávez může být inaugurován i po ústavním termínu, tvrdí Maduro Schwarzenberg hájil dostavbu Temelína a ujistil Rakušany, že tsunami nečekáme Peake očekává, že vláda bude na nejbližším jednání diskutovat o amnestii a Senátoři se obrátí na Ústavní soud, amnestie prý znevýhodňuje okradené Závažnou korupci amnestie nepromíjí, brání prezidenta jeho tajemník Jakl a Skoro všechny věznice dokončily propouštění amnestovaných vězňů Desetitisíce lidí podepsaly internetovou petici proti amnestii Počasí v Praze: déšť, 8°C Pondělí 7. ledna Obama nominoval nového ministra obrany a šéfa CIA Z Nizozemska, Německa i USA míří do Turecka rakety Patriot VV chtějí zrušit podmínku 41 podpisů poslanců pro stížnost ÚS a Schwarzenberg by po zvolení odmítl i čestné předsednictví TOP 09 Láska podal trestní oznámení na Nečase, Tluchoře, Šnajdra a Fuksu Po dlouhé nemoci ve věku 81 let zemřela herečka Jiřina Jirásková České věznice propustily na základě amnestie již 6145 vězňů Starostové sundávají Klausův portrét kvůli amnestii Počasí v Praze: mrholení, 7°C Úterý 8. ledna Letecká přeprava byla vloni nejbezpečnější v historii Heger plánuje od roku 2014 úplný zákaz kouření v restauracích Klaus vidí za kritikou amnestie útok na sebe a snahu oslabit jeho politickou pozici LIDEM zrušila prosincové usnesení o odchodu ministrů a zůstává ve vládě a Kalousek chce, aby stát zajistil kompenzace pro poškozené amnestií a Po VZP nabídla 5leté smlouvy menším nemocnicím i Vojenská ZP Exministr Dlouhý doporučil volit prezidentem Schwarzenberga Bývalý prezident NKÚ Dohnal podal dvě žaloby na sněmovnu Počasí v Praze: neveselo, truchlivo, mrholivo, 6 °C Středa 9. ledna Klaus naposledy navštívil Německo ve funkci hlavy státu Srbsko nikdy Kosovo neuzná, chce autonomii pro kosovské Srby Klaus odmítl vysvětlovat amnestii poslancům, mají si ji prý přečíst sami Ministryně kultury zváží stížnost k RRTV na ČT za rasistické reportáže Peake informovala lídry stran, že LIDEM chtějí ve vládě zůstat Sundávání Klausových portrétů je podle Nečase hloupé gesto Stranické pokladny nebude kontrolovat speciální nezávislý úřad Senátor Antl hovoří v souvislosti s amnestií rovnou o velezradě Počasí v Praze: zataženo, 7°C Čtvrtek 10. ledna V Americe začala v předstihu volba prezidenta ČR Nejvíce nominací na Oscara získal Spielbergův film Lincoln Ústavní soud zamítl Okamurovu stížnost na prezidentskou volbu ÚS podle Okamury rozhodl nelogicky a lživě a poškodil jeho práva Rychetský politoval Klause a Nečase, prý jim rádcové špatně radili Policie zadržela muže podezřelého z vraždy mladé dvojice v Praze V ČT byla "superdebata" všech devíti kandidátů na prezidenta Vrchní soud zastavil kvůli amnestii kauzu H-System Počasí v Praze: mrholení, 5°C Pátek 11. ledna Syrská opozice dobyla strategickou leteckou základnu Taftanáz Karzáí jedná s Američany o rozsahu jejich odsunu z Afghánistánu Začala historicky první přímá volba prezidenta České republiky Lidé by měli volit podle sebe, ne podle mediálních vln, říká Klaus Kvůli nárůstu chřipkových onemocnění uvolnil hygienik zásoby antivirotik Klaus podepsal zvýšení platů soudců na 2,75 násobek průměrné mzdy Soud zastavil 10leté stíhání soudce Berky za podvodné konkurzy Na hřebenech Krkonoš hoří penzion, lidé z něj stačili utéct Počasí v Praze: občasné sněžení, teploty kolem nuly°C Víkend 12. ledna – 13. ledna Pokus francouzského komanda osvobodit rukojmí v Mali selhal Proti zákazu adopcí ruských dětí do USA protestovalo v Moskvě 20 000 lidí V 1. kole prezidentské volby zvítězil Zeman těsně nad Schwarzenbergem Klaus označil výsledek 1. kola volby prezidenta za debakl pravice a prohru ODS Schwarzenberg před 2. kolem neopustí vládní funkce ani předsednictví TOP 09 Zeman ocenil podporu, kterou mu pro druhé kolo vyjádřilo vedení ČSSD Schwarzenberg by chtěl revidovat ústavu, Zeman zase změnit volební zákon ESLP podle Wagnerové připouští za určitých okolností zrušení amnestie Počasí v Praze: zataženo, mírný mráz dokončení z první strany: Jak porazit politický islám politického pronikání a ovládání demokratických zemí. Důsledně právně stíhat islámské porušování zákonů demokratických zemí a nepovolovat alternativní islámské zákony. Přestat mrhat časem, prostředky a životy na boji proti abstraktnímu terorismu a nevyhratelných válkách v Iráku a Afghánistánu a zaměřit se na konkrétní státy a politická hnutí, která džihád řídí – především osu Saúdská Arábie,Írán a Pákistán, kde džihádismus pronikl do nejvyšších a nejvlivnějších vrstev státní moci. Monitorovat, pranýřovat a ostrakizovat islámské země za porušování občanských, náboženských a lidských práv svých občanů, zrušit s nimi spojenectví a naopak jednat s nimi tak, jak jednal Reagan se Sovětským svazem. Pomáhat perzekvovaným skupinám, disidentům a exulantům usilujícím o změnu totalitních režimů. Posílit koordinaci a spolupráci s nejakutněji ohroženými zeměmi jako Indie a Izrael. V západních demokraciích trvat na tom, že islámské totalitní doktríny nepatří do moderní civilizace, a znemožňovat jejich propagaci podobně jako propagaci nacismu. Zastavit sociální podporu a financování organizací těch částí muslimské imigrace, které odmítají a ohrožují západní principy demokracie a pluralismu. Zrušit zákonem islámské instituce, které džihád propagují a ohrožují demokracii. Konfrontovat vzdělané muslimy s fakty kontrastujícími s jejich zfanatizovanou vírou. Probudit je k vědomí, že ideologie džihádu nemůže nikdy vytvořit nic jiného než mizérii. Vyhlásit džihád, ve všech jeho formách, násilné či politické, za genocidní ideologii a zločin proti lidskosti. Aby se vůbec kdy dala vyhrát válka proti terorismu a zachránit pluralitní civilizace, musí demokratické státy nejprve všemi prostředky neutralizovat politický islám, uzavírá Muthuswamy. Připomíná, že ve srovnání se zaostalými islámskými zeměmi k tomu technologii, výzbroj a finanční prostředky Západ s ostatními pluralitními civilizacemi jako Indie nepochybně má. Jenže najde ještě morální sílu a politickou vůli k obraně před největším celosvětovým nebezpečím naší doby, jestliže je jako nebezpečí nevnímá? Převzato z www.ceskapozice.cz B.Kuras VÝZVA VĚRY ČÁSLAVSKÉ PREZIDENTSKÝM KANDIDÁTŮM S KOMUNISTICKOU MINULOSTÍ! Celý život se zajímám o veřejné dění, byť jsem v politice nikdy nepůsobila. Mé poslední dva veřejně viditelně činy byl jednak podpis 2000 slov, který jsem nikdy neodvolala a tichý protest proti okupaci mé vlasti. A to na olympiádě v Mexiku 1968. Tehdy jsem jako olympijská vítězka odvrátila hlavu při sovětské hymně od vlajky okupantů. Oboje jsem si pěkně odskákala – do slova a do písmene. Přesto, anebo právě proto, nechci, aby prezidentem mé milované vlasti byl bývalý člen zločinné strany. Vím, že mnoho slušných lidí pod tlakem okolností do strany vstoupilo a dnes toho i litují. Ti však nekandidují na prezidenta. Tvrdím, že bývalí komunisté nemají morální právo kandidovat na hlavu našeho státu! Prosím, nevolte je! Schwarzenberg má velkou šanci ve druhém kole zvítězit Velkou šancí se stát příštím českým prezidentem má předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg. Přestože se po prvním kole umístil až za Milošem Zemanem, klíčová pro jeho zvolení bude podpora od voličů ostatních neúspěšných kandidátů. Zvláště proto, že první kolo prohrál jen o 0,8 procenta hlasů. Schwarzenberga, který získal 23,4 hlasů, již podpořila Táňa Fischerová, která získala 3,2 procenta i Zuzana Roithová, která dostala pět procent. Přestože Vladimír Franz (6,8 procenta) nechtěl prozradit, koho bude volit, lze očekávat, že jeho příznivci si mezi Schwarzenbergem a Zemanem spíše vyberou předsedu TOP 09. Příznivci Jany Bobošíkové (2,4 procenta) budou mít zřejmě blíž k Zemanovi, některé příznivce může vítěze první volby získat i z řad voličů Přemysla Sobotky (ODS), který získal 2,5 procenta. Rozhodující zřejmě budou voliči, kteří hlasovali pro Jana Fischera (16,4 procenta) a Jiřího Dienstbiera (16,1 procenta). Zemanův tábor se často proti Fischerovi ostře vyhraňoval, a tudíž tam asi vítěz prvního kola mnoho voličů nenajde. Pokud Fischerovy voliče získá většinově Schwarzenberg, může to rozhodnout o jeho výhře. Naproti tomu lze očekávat, že Zeman získá většinu hlasů lidí, kteří volili Dienstbiera, ale ne všechny. Sám Dienstbier nenechal na Zemanovi ani v sobotu nit suchou a i když kritizoval Schwarzenberga za jeho účast ve vládě, pochválil ho například za jeho proevropský přístup. Pro Zemana zase mluví větší odhodlání jeho potenciálních voličů ve druhém kole. Zemana už také podpořil předseda KSČM Vojtěch Filip i komunistický europoslanec Vladimír Remek. Komunističtí voliči patří k těm nejsvědomitějším. Populární ministr nepopulární vlády Schwarzenberg se na rozdíl necelého procenta na Zemana dotáhl po mohutném mediálním finiši, kdy ho podpořila řada celebrit, a jako před sněmovními volbami v roce 2010 byl mimořádně aktivní na sociálních sítích. Schwarzenbergovi se, přestože je místopředsedou nepopulárního Nečasova kabinetu, podařilo v kampani stanout stranou od vládní politiky i díky svému osobitému charismatu. Schwarzenberg Zemana označil za „muže minulosti“, Zeman šéfovi TOP 09 naopak vyčetl účast na vládě, podle něj se bude rozhodovat mezi levicovým a pravicovým prezidentem. Schwarzenbergovi vzkázal, že je „mužem přítomnosti“ a členem vlády, která prosadila církevní restituce, zvýšení DPH a důchodovou reformu.

Noviny – Slovenská stránka. 3 Strana 3 O Vianociach píše Milan Lasica: Nejde o darčeky Vianoce sú úžasné. Darmo lezú niekomu na nervy, vždy ostanú úžasnými. Jasné, poviete si, pre deti je to zážitok. Vidia stromček, veria, že darčeky priniesol Ježiško, lebo mu napísali zoznam, aby náhodou nezabudol. Možno im bude trochu vŕtať v hlave adresa. Nebeská brána 1. A čo smerovacie číslo? A kde je tá brána? Na Slovensku či niekde inde? Ale na takéto pochybnosti sa rýchlo zabúda, keď chcete veriť. A Ježiško nesklame, príde, obdaruje. A o rok zas. Lenže potom nastáva zlomový bod v pevnine detstva, keď sa dieťa dozvie, že darčeky kupujú rodičia. Zdá sa, že v tej chvíli sa detstvo končí. Pre niekoho je to zdrvujúce prekvapenie, pre niekoho dobrodružstvo. Rodičia si myslia, verím na Ježiška a ja už viem, ako je to naozaj! Pamätám sa na tú chvíľu. To tajomstvo mi prezradil spolužiak. On to už vedel. Povedal to mne a môjmu najlepšiemu kamarátovi. Kamarát sa zosypal a odmietol tomu uveriť. Utekal za mamou a spolužiaka udal. Mama bola, pravdaže, na strane Ježiška, ale dôvera bola naštrbená. Ja som si zvolil iné riešenie. Zdôveril som sa staršiemu kamarátovi a čakal som odpoveď. Kamarát nezaváhal. Potvrdil, že darčeky sú od rodičov. A potom dodal to, čo bolo rozhodujúce a dodnes netuším, ako na to prišiel. Povedal, že darčeky síce kupujú rodičia, ale že ich môžu kupovať práve vďaka Ježiškovi. Takémuto vysvetleniu sa vraví „aj vlk sa nažral, aj ovca ostala celá“. Moja zvedavosť bola ukojená, ale princíp zostal neporušený. Koniec detstva obohatilo poznanie. Nejde o darčeky. Ide o to, že sa máte na čo tešiť. Každý rok. Mám priateľov, ktorí na Štedrý večer každý rok ako hlavné jedlo jedia francúzske zemiaky, pretože ich milujú. Vedia, že sa to nehodí, ale nemôžu si pomôcť. Ak niečo naozaj milujete, na Štedrý večer to nesmie chýbať. SME Čo vie veda o skutočnom Ježišovi? Nie ve a Vydané 21. 12. 2012 O najranejšom kresťanstve vedci veľa nevedia – ak sa teda nechcú spoliehať na náboženské texty. Najskôr vyvŕtali dve drobné diery. Nie príliš veľké, také akurát, aby sa cez ne prepchala dvojica prístrojov. Šikovné robotické rameno a špeciálna kamera, zariadenie, ktoré trochu pripomínalo hada. Americkí archeológovia sa pustili do štúdia čudnej hrobky. Miesto pod modernou budovou, na ktoré sa inak nedalo dostať. A tiež miesto, ktoré môže obsahovať prvé stopy po najranejšom kresťanstve. Protesty ortodoxných Napriek vyhrážkam od ortodoxných židovských skupín začali vedci z univerzity v Severnej Karolíne a s podporou miestnych izraelských úradov skúmať dávne nálezisko ešte z prvého storočia. Práve tam, v neporušenej hrobke s netypickými nádobami zrejme narazili na vôbec prvé stopy nového, zvláštneho náboženstva posadnutého vzkriesením a spásou. Na bočnej strane jednej z nádob uvideli neobvyklý obrázok. Ryba sa na ňom vynára z vody a v ústach drží človeka. Všade navôkol boli ďalšie podobné vyryté obrazy, ktoré už na prvý pohľad pripomínali biblický príbeh o Jonášovi a veľrybe. Príbeh, ktorý podľa odborníkov v ranom kresťanstve znamenal odkaz na vieru o vzkriesení z mŕtvych. Zvláštnym však nebolo len samotné vyobrazenie. Ale najmä čas, v ktorom ho veriaci na svoje pozostatky použili. Hrobka bola totiž staršia ako z roku 70 nášho letopočtu. Ak majú vedci pravdu, toto bol prvý archeologický dôkaz existencie kresťanstva. Dôkaz starší ako samotné evanjeliá. „Ak by niekto tvrdil, že našiel vyhlásenie o vzkriesení alebo Jonášov obrázok v židovskej hrobke z tohto obdobia, sám by som povedal, že to je nemožné,“ hovorí v tohtoročnom vyhlásení univerzity v Severnej Karolíne šéf miestnych religionistov James D. Tabor. „Náš tím niečomu podobnému neveril, ale dôkazy boli jasné.“ Samotná hrobka je svojím tvarom typická pre podobné jeruzalemské miesta zhruba z prvej polovice prvého storočia. Objavili ju začiatkom osemdesiatych rokov, no archeológovia miesto dodnes poriadne nepreskúmali. Aj vďaka protestom náboženských skupín tak o najranejšom kresťanstve vedci veľa nevedia – ak sa teda nechcú spoliehať na náboženské texty. No nález znamená, že protokresťanstvo alebo nejaká podobná viera v tej dobe už v oblasti jestvovala. Mal Ježiš ženu? O skutočnom Ježišovi a jeho skutočnom živote viac hádame, ako by sme vedeli. Občas sa objavia tvrdenia, že ktosi objavil jeho hrob, inokedy aspoň schránku, kde boli kedysi uložené jeho pozostatky, kus kríža, kopiju či plátno, do ktorého ho zabalili. V roku 2002 sa napríklad hovorilo o vápencovej pohrebnej schránke, podobnej, akú neskôr objavil Taborov tím. Táto však mala niesť aramejský nápis Jakub, syn Jozefov, brat Ježiša. Podľa štúdie v odbornom magazíne Biblical Archeology Review bolo pravdepodobné, že patrila Jakubovi z Nového zákona. Problémom však bolo, že v schránke nezostal žiaden organický materiál vhodný na ďalšie testy. A pôvod schránky nebol veľmi presvedčivý, vedci z parížskej Sorbonny sa k nálezu dostali cez anonymného zberateľa, ktorý sa k predmetu údajne dostal cez priekupníka v Jeruzaleme. Existuje pritom množstvo kvalitných podvrhov, s ktorými mávajú problémy aj samotní odborníci. Takto sa teraz pochybuje napríklad o pravosti papyrusu, ktorý mal údajne hovoriť o tom, že Ježiš mohol mať ženu. A ak by aj pravý bol, text by vravel len o tom, že niektorí raní kresťania verili, že Ježiš ženu mal a tá s ním „prebývala“. Narodil sa skôr Skutočné ťažkosti by sme však mali už pri tom, kedy sa historický Ježiš, ak vôbec žil, narodil. „Keď sa za čias kráľa Herodesa v judejskom Betleheme narodil Ježiš, prišli do Jeruzalema mudrci od východu a pýtali sa: „Kde je ten novonarodený židovský kráľ?" píše kresťanské Evanjelium podľa Matúša. Sám kráľ Herodes pritom zomrel už v roku 4 pred naším letopočtom. Znamená to, že Ježiš sa nenarodil v roku nula či jeden, čo napokon vo svojej novej knihe tento rok pripustil aj sám pápež Benedikt XVI. Chyba zrejme vznikla ešte u Dionysiusa Exiguusa, mnícha a kňaza z prelomu 5. a 6. storočia, ktorý vytvoril systém Anno Domini. „Pomýlil sa o niekoľko rokov,“ píše súčasný pápež v knihe Ježiš Nazaretský: príbehy detstva. „Skutočný dátum narodenia Ježiša bol o niekoľko rokov skôr.“ Dnes však nevieme ani to, či sa tak stalo naozaj niekedy v decembri. A či si skoré kresťanstvo tento dátum nezvolilo iba preto, že to bolo výhodné vzhľadom na rituály predchádzajúcich náboženstiev. Všetko je čudné Taborov tím ďalej skúma zvláštnu hrobku. Okrem človeka v ústach nejakej ryby prichádza ďalšie prekvapenie. Na záberoch sa zrazu objavujú čudné nápisy, nezvyčajné v tejto dobe a na takomto mieste. Niektoré sú iba slovami v gréčtine či aspoň gréckymi písmenami. No na jednej schránke je celý text. Epitaf. Božský Jehova vstal z mŕtvych, hovorí nápis podľa jedného z možných prekladov. „Všetko v tejto hrobke vyzerá nezvyčajne,“ dodáva Tabor, „najmä ak to porovnáte s normálnymi nálezmi zo židovských hrobiek z tohto obdobia.“ Tomáš Prokopčák SME Najmocnejším človekom je vraj Vladimir Putin SITA | 4. januára 2013 Najmocnejším mužom planéty je ruský prezident Vladimir Putin. Tvrdí to medzinárodná organizácia Eurasia Group, ktorej rebríček v piatok zverejnil americký časopis Foreign Policy. Poradie založené na "vplyve lídrov na životy a majetky veľkého množstva ľudí" nemá jasného lídra, keďže ním podľa organizácie súčasný svet nedisponuje. Na druhom mieste sa však umiestnil Putin, za ktorým nasleduje šéf amerického Federálneho rezervného systému (Fed) Ben Bernanke. Až za ním skončila nemecká kancelárka Angela Merkelová, ktorú označili za "lepidlo držiace Európu pokope", i americký prezident Barack Obama. V druhej päťke rebríčka organizácie sídliacej v New Yorku sa okrem šéfa Európskej centrálnej banky Maria Draghiho umiestnil aj iránsky najvyšší vodca, ajatolláh Alí Chameneí či šéfka Medzinárodného menového fondu Christine Lagardová. Pravda Pre po ovníkov je chránený vlk škodná, za strie anie nás kritizujú aj Poliaci Poliakom sa nepozdáva, že strieľame blízko ich hranice. Ochranári tvrdia, že poľovníci strieľajú veľa. BRATISLAVA. Začali sa mi triasť kolená, vzal som pušku a vystrelil. Zasiahol som ho do zadnej nohy. Zúrivo zavíjajúc odbehol a začal si lízať poranenú nohu. Vystrelil som druhú ranu na stred chrbtice. Výstrel vyšiel presne cez komoru a aj napriek tomu sa plazil ešte tridsať metrov s chvostom hore. Aká to musí byť sila? Znova som prebil a vravel si: Dnes už nepôjdeš. Takto na internetovom portáli Lovu zdar opisuje jeden z poľovníkov vzácny úlovok, ktorý skolil z posedu neďaleko poľskej hranice. Podarilo sa mu dostať jedného zo 130 vlkov, ktorých odstrel úrady oficiálne povolili od novembra do polovice januára. Práve poľské ministerstvo životného prostredia, ale aj Európska komisia či českí ochranári nás za odstrely vlkov kritizujú. Poliaci vlky celoročne chránia a našim poľovníkom vyčítajú, že v pohraničných oblastiach strieľajú aj ich svorky. Naše úrady preto požiadali, aby v zóne 23 kilometrov od poľskej hranice odstrely zakázali. Slovenská studnica Slovenské ministerstvo životného prostredia tvrdí, že o zavedení prihraničného pásma s vylúčením lovu vlka intenzívne rokujú. Upozorňuje však, že povolenia na odstrely vlka schvaľuje ministerstvo pôdohospodárstva. Rezort na čele s Ľubomírom Jahnátkom kritiku Poliakov odmieta. „Lov vlka dravého na Slovensku nemá vplyv na cezhraničné populácie, a to najmä z dôvodu, že je to práve populácia vlka dravého na Slovensku, ktorá zásobuje populáciu vlka aj v okolitých štátoch,“ reaguje hovorca ministerstva Peter Hajnala. Kadejaké čísla Ministerstvo pôdohospodárstva kritizujú aj domáci ochranári. Vysokoškolský pedagóg a ekológ Michal Wiezik tvrdí, že každoročné vysoké kvóty na odstrel vlkov môžu populáciu tejto šelmy u nás vážne ohroziť. „Ministerstvo životného prostredia odhadlo počet vlkov na Slovensku na 250 až 400. Ak 130 z nich ročne zastrelíme, je to na hranici ich prirodzeného prírastku,“ varuje. Ministerstvo spresňuje, že odhad pochádza z roku 2007 a dnešná populácia vlkov môže byť až do 600 kusov. Ministerstvo pôdohospodárstva nepriaznivý vplyv kvót na populáciu vlkov nepripúšťa. Priznáva však, že o počte vlkov nemá presné informácie. Kvóty stanovuje na základe návrhov poradných zborov jednotlivých poľovných oblastí, v ktorých sedia miestni úradníci a poľovníci. Tí sa odvolávajú na úplne iné čísla ako ministerstvo životného prostredia. „V roku 2011 bolo na Slovensku 2065 vlkov,“ tvrdí výkonný riaditeľ Slovenského poľovníckeho zväzu Imrich Šuba. Číslo pochádza zo štatistickej ročenky Národného lesníckeho centra, ktorej údaje dodávajú poľovníci. Šuba odhady ministerstva životného prostredia spochybňuje a rezort kritizuje za to, že nie je ochotný investovať do moderných metód sčítania zveri. Ochranári a poľovníci sa okrem počtu vlkov sporia aj o spôsob ich strieľania. „Lovia sa v národných parkoch a čo je ešte absurdnejšie, tak aj v chránených územiach Natura 2000, ktoré boli vyhlásené práve pre ochranu vlka,“ tvrdí Juraj Lukáč z Lesoochranárskeho združenia Vlk. Vlky u nás údaje o počtoch sa pohybujú od 250 do 2065, ministerstvo pôdohospodárstva vlani povolilo odstrel 139 vlkov, tento rok 130, zväčša žijú v štvor– až päť–členných svorkách, vlky sú chránené, strieľať sa môžu len od 1. novembra do 15. januára. SME

Noviny –. Z českého tisku 4 Strana 4 Komunistu, nebo komunistu? Mezi adepty na prezidenta této země jsou hned tři bývalí členové Komunistické strany Československa. Vladimíra Dlouhého pomiňme, nemá šanci postoupit do druhého kola a beztak spíš kandiduje jen kvůli tomu, aby se v jeho životopisu objevila i tato nevšední položka. Zbývají tedy dva - a oba se zřejmě do druhého kola volby probojují, přičemž jejich šance na vítězství jsou vyrovnané. Jistěže by členství v komunistické straně nemělo být jediným kritériem při našem rozhodování, koho z těch dvou podpoříme, ale měli bychom mít na paměti, že mezi těmito dvěma adepty je přece jenom rozdíl. V druhé polovině 60. let se poměry v naší zemi uvolnily, někteří lidé dospěli k názoru, že komunismus je reformovatelný, a proto do strany vstoupili. Že se mýlili, zjistili brzy, když se jedna bolševická klika bála, že ta druhá ji zbaví teplých míst ve státní a stranické struktuře, a tak povolala na pomoc tanky Sovětského svazu. Po okupaci Československa se pak tito soudruzi vypořádali i s "nepřáteli" uvnitř strany. Řada lidí ze strany odešla sama, jiní byli vyloučeni nebo vyškrtnuti. K takovým patřil i Miloš Zeman - do KSČ vstoupil v roce 1967, vyloučili ho o tři roky později, na začátku období, jemuž se eufemisticky říkalo normalizace. Jan Fischer patřil k jiným komunistům, k těm, kteří byli do strany přijati až za normalizace. Začátkem 80. let minulého století už skutečně nebylo mnoho těch, kteří se ke komunistům dali z přesvědčení. Ti, u nichž se to dá předpokládat, jsou v KSČM dodnes. Zbývající vstupovali z čirého prospěchářství. Chtěli dělat práci, která je bavila, chtěli postoupit na vyšší funkce, které byly vyhrazeny jen pro komunistickou "kádrovou rezervu", chtěli se podívat do kapitalistické ciziny... Vždy byl na prvním místě jejich prospěch a jejich blaho. Poslušni své vypočítavosti a svého kariérismu začali s listopadem 1989 houfně zahazovat stranické knížky a ke svému členství v KSČ se přestali hlásit. Takový Jan Fischer to tajil ještě v době, kdy byl premiérem. Inu, každý by se chtěl mít dobře, a tak není divu, že někteří slevili ze svých morálních zásad, ohnuli hřbet a začali společně s komunistickými vlky výti. Jan Fischer dnes říká, že to byla chyba, ze které se poučil. Že ho huba nebolí, řekla by leckterá naše babička. My mu to můžeme, ale také nemusíme věřit. Navíc bychom přece jenom měli mít u kandidáta na prezidenta vyšší nároky než nějaké jeho údajné sebepoučení. Co je ale na případu Jana Fischera nejpodstatnější, je jeho jiný, mnohem závažnější prohřešek. Kdo totiž vstupoval do KSČ po roce 1970, musel podepsat souhlas s "internacionální pomocí" ze srpna 1968. Musel tedy souhlasit s okupací vlastní země armádou cizí mocnosti. Jan Fischer podepsal, kapituloval a sloužil straně, která na vlastní národ povolala ruské tanky. Takovému jednání se běžně říká vlastizrada, přinejlepším kolaborace. A my tedy musíme zvážit, zda takový bezcharakterní jedinec má právo usednout jako hlava státu na Pražském hradě. JAG NevPes Jan Payne: Mafiáni nás mají v hrsti! Docent bioetiky a vysokoškolský pedagog Jan Payne v článku na svém blogu konstatoval, že česká veřejnost opět naletěla kmotrům. 30.prosinec 2012 - Podle jeho slov blížící se volby presidenta "nám opět sdělují" něco o nás samotných. "Jsme stádo naivních snílků a kmotři nás opět doběhli. Nakonec po dlouhém zdráhání přímou volbu presidenta přece jen připustili, ovšem navlékli to tak, aby se vlk nažral a koza zůstala celá," napsal Jan Payne. "Přesně takto koneckonců vypadá ruská verze demokracie přestrojené do perestrojky a bohužel platí, že perestrojka je pro mnohé naše přední politiky cestou k následování," podotýká pedagog. V této souvislosti konstatuje, že základem této zdánlivé demokracie je vytvořit dojem voleb a ve skutečnosti všechno řídit. "Prvním krokem k tomu, aby si s námi dělali, co chtěli, je vzít pevně do rukou zákonodárství a skrze ně suverénně vládnout. Jsou totiž dvě roviny kriminálního jednání: ta nižší se snaží zákony obcházet, zatímco ta vyšší se zařídí tak, aby jí zákony vyhovovaly a obcházet již nebylo třeba nic," vysvětluje v článku. Podle Jana Payneho je důležité pochopit co vlastně mají kmotři za lubem. Věc je podle jeho názoru velmi prostá. Stačí začít myslet "v jejich duchu a s nimi". "Jde přece o to ošetřit přímou volbu tak, aby se mezi kandidáty nedostaly žádné osobnosti. Osobnosti jsou pro ně nejzazší hrozbou. Dalším nástrojem jsou média: Média mohou zařídit to, aby některý z kandidátů zůstal zcela bez povšimnutí. Napsal jsem před časem, že takto byl naprosto zadupán vynikající český profesor ekonomie Milan Zelený," podotýká Jan Payne. Za těchto okolností podle jeho slov neměl šanci sehnat padesát tisíc podpisů. Tak se záměr kmotrů se dokonale vydařil, neboť další hrozba v osobě Milana Zeleného je zažehnána. "Dosáhli svého: přímou volbu presidenta sice máme, ale mafiáni nás mají stejně v hrsti. Totiž přesněji: v hrsti nás má nyní pan Pavel Rychetský a ústavní soudci s ním. Je jen na nich, zda půjdou stranám, straníkům a potažmo kmotrům na ruku. Zda volby nechají proběhnout tak, aby se žádná skutečná osobnost nemohla presidentem stát, či zda se přece jen zamyslí nad falešností celé této volby a navrhnou zrušení stávajícího zákona o volbě presidenta s nutným důsledkem odkladu volby samotné," píše v článku Jan Payne. Návrat starých časů 9. ledna 2013 Karel Hvížďala spisovatel, NevPes I tak by se s nadsázkou dalo hovořit o událostech z posledních několika dnů. Amnestie zabrání v mnoha případech navrácení výnosů z trestné činnosti poškozeným, do funkce zástupce ombudsmana, tedy veřejného ochránce práv, je navržena bývalá nejvyšší státní zástupkyně, která svým chováním v této funkci s největší pravděpodobností právě práva porušovala, a odvolací senát Městského soudu v Praze rozhodl, že členové StB, kteří unesli a zbili disidenta, nebudou potrestáni. Jako kdyby se u nás s pravidelností měnila politika v letopočtech, které končí osmičkou: v roce 1918 byla založena Československá republika, v roce 1938 začala tzv. druhá republika, v roce 1948 proběhl komunistický puč, v roce 1968 nás okupovala sovětská armáda, v roce 1988 začaly nepokoje, které vyvrcholily o rok později pádem komunistické totality a v roce 2008 byl zvolen za velice trapných okolností podruhé do funkce prezidenta Václav Klaus, který vyhlásil 1. ledna 2013 pobuřující amnestii, ten také navrhuje Renátu Veseckou na funkci zástupkyně ombudsmana a do Ústavního soudu navrhoval předsedu Městského soudu Jana Sváčka, u jehož soudu se protahovalo neúměrné množství procesů a tentýž soud zrušil potrestání příslušníků StB, kteří se provinili proti panu Petru Placákovi. Na amnestii jsou zarážející hlavně čtyři skutečnosti: Byl to totiž právě Václav Klaus, který ostře kritizoval Václava Havla za udělení příliš rozsáhlé milosti po jeho nástupu do funkce prezidenta. Tehdy bylo propuštěno z věznic 23 tisíc občanů a podle letošní amnestie prezidenta Václava Klause se amnestie týká asi 32 000 lidí, jak uvedla v pořadu Otázky Václava Moravce Česká televize v neděli 6. ledna 2013. V témže pořadu zaznělo, že ministru spravedlnosti byla Hradem předložena amnestie v jiném znění, než v jakém byla ohlášena, což by mohlo znamenat, že byla podvedena i vláda, jejíž šéf amnestii spolupodepsal. Ve stejném pořadu bylo odborníky doloženo, že ve zdůvodnění pro amnestii byly Hradem uvedeny nepravdivé argumenty: Evropský soud pro lidská práva nikdy nevydal žádný nález, v němž by se hovořilo o tom, že šestiletá lhůta v projednávání soudního případu je neúměrně dlouhá, už proto ne, že někdy je tato lhůta způsobena právě obviněným, jak uvedl nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Bohužel ale v pořadu Václava Moravce nemluvil pravdu ani minstr Kalousek, který tvrdil, že za prezidentovo rozhodnutí o amnestii neodpovídá vláda, ale že je zodpovědná pouze za provedení rozhodnutí. To mi potvrdil profesor filozofie práva Jiří Přibáň, cituji:"Podle čl. 63/4 Ústavy ČR za rozhodnutí prezidenta odpovídá vlada, tak ji předseda vlády měl povinnost informovat (navíc čl. 76 jasně stanoví, že vláda rozhoduje ve sboru.) Za nesplnění takové povinnosti neexistuje sice ústavně právní sankce, ale politická odpovědnost by měla fungovat určitě, buď ve formě vypovězení koaliční smlouvy, nebo v samotném vyslovení nedůvěry vládě. " Podobně nestandardně se chovala ve své funkci i bývalá nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká při vyřizování kauzy údajného přijetí úplatku Jiřího Čunka, a proto později, po jejím odvolání z úřadu v roce 2010, dokonce sami státní zástupci proti jejímu návratu do soustavy státních zastupitelství na nižší úrovni v Hradci Králové podepisovali petici. Podpisů tam údajně bylo přes 250. Připomeňme, co se tenkrát stalo. Státní zástupkyně Andělová sepsala úřední záznam, v němž byla popsána schůzka v brněnském hotelu International, kterou na požádání místopředsedy Nejvyššího soudu Kučery svolala paní Vesecká: paní Andělovou si pozvala do Brna. Schůzky se rovněž účastnil i advokát Němec, který Veseckou do úřadu jmenoval a který pak pracoval pro Topolánkovu vládu. Pan Kučera, pan Němec i paní Vesecká od paní Andělové požadovali, aby prodloužila trestní stíhání místopředsedy vlády Čunka, protože jinak hrozil rozpad vlády premiéra Topolánka, který by měl za následek konec slibovaných reforem. Takovýmto jednáním vzbuzuje oprávněné podezření, že zachází s mocí justiční jako s mocí politickou jako před rokem 1989, což by mohla dělat i v nové funkci. Případ spisovatele Petra Placáka je starý 23 let. Čtyři příslušníci StB ho měli v roce 1989 odvézt do křivoklátských lesů z demonstrace proti kácení dřevin ve Stromovce. V lese ho zbili a okradli o doklady. Když si druhý den pro občanský průkaz přišel na služebnu, byl zbit ještě jednou. Policie se začala naposled tímto případem zabývat až v roce 2007 na základě Placákova již třetího trestního oznámení. První podal bezprostředně po napadení, druhé krátce po listopadu 1989 a až na třetí oznámení policie a justice reagovala a Obvodní soud pro Prahu 7 uznal bývalé bicí komando vinným: Antonín Prchal dostal 1,5 roku. Ladislav Irovský odešel s ročním trestem. Petru Vrbickému, uložil soud dvouletý trest s podmínkou na tři roky. Čtvrtý aktér René Špringer už zemřel. Dne 4. ledna se ale veřejnost i sám Petr Placák zpětně dozvěděli, že Městský soud v Praze již na podzim prohlásil v neveřejném zasedání, že trestný čin bývalých příslušníků StB je promlčený, ač to byly právě státní úřady a soudy, které průtahy způsobily. Jestliže soud zruší trest kvůli vlastnímu selhání, lze se oprávněně domnívat, že s násilím vykonaném na žalovateli soudci souhlasí. Pakliže nejvyšší státní zástupkyně zdržuje rozhodování ve prospěch obviněného politika, staví se proti emancipaci justice. A když prezident, jak napsali někteří právníci, se mstí za to, že justice chtěla odsoudit některé případy z doby divoké privatizace jeho tehdejší vlády a korupci, lze to považovat za pokus o rozložení právního vědomí demokratické společnosti. Lidé berou urny útokem Obrovský zájem provázel včerejší start historicky první přímé prezidentské volby. Lidé vzali volební místnosti útokem, mnohde se tvořily i fronty. Pokud odhodlání vydrží až do dnešních 14 hodin, může účast pokořit běžnou šedesátiprocentní hranici ve sněmovních volbách nebo se dokonce i přiblížit k rekordu z let 1996 a 1998, kdy přišly tři čtvrtiny oprávněných voličů. Počet lidí u uren byl včera podle volebních komisí i násobně vyšší než například na podzim, kdy do krajských zastupitelstev volila ve dvou dnech nakonec jen třetina lidí. Ve větších městech i v menších obcích přicházeli staří i mladí a ti, kteří obyčejně nevolí, ale chtěli si nový typ voleb vyzkoušet. Překonali všeobecné rozladění z politiky a přitáhly je konkrétní tváře kandidátů na rozdíl od víceméně anonymních stranických listin v jiných typech voleb. „Doslova se nám tady nezavřou dveře. Během dvou hodin přišlo odvolit výrazně víc lidí, než tomu bylo u krajských voleb. A přitom i u nich jsme měli účast bezmála padesátiprocentní. Chodí nejen starší generace, ale i mladí,“ potvrdila Právu zapisovatelka v Holubově na Českokrumlovsku Marie Svobodová. „Je evidentní, že přichází mnohem více mladších lidí, již od těch osmnáctiletých,“ řekla Právu zapisovatelka ve Zlíně. V Liberci prezidentské volby přitáhly i klasické nevoliče. „Volit chodí i lidé, kteří nikdy volit nebyli, a tak nevědí, kde je volební místnost v jejich okrsku,“ řekla zapisovatelka Jitka Štíchová. Výsledky budou po šesté hodině Zbloudilé voliče museli navigovat na správné místo členové komisí. „Spousta lidí volala předem na magistrát, aby zjistili, kde mohou hlasovat. Je s tím dost zmatků,“ popsala. „Tolik lidí jako nyní při volbách nepamatuji. V našem okrsku už odvolila téměř čtvrtina voličů,“ informovala předsedkyně volební komise v Olomouci Hana Růžičková. Celkem se volí ve více než 14 tisících okrscích, k urnám může přijít až 8,5 miliónu voličů. Ministerstvo vnitra proto nechalo vytisknout deset miliónů hlasovacích lístků. Pro velký zájem lidí se ale někde komisaři strachovali, že nebudou mít dost náhradních lístků jako na pražském Chodově. Lidé vybírají od dnešní osmé do 14. hodiny mezi devíti kandidáty – Janou Bobošíkovou, Jiřím Dienstbierem, Janem Fischerem, Táňou Fischerovou, Vladimírem Franzem, Zuzanou Roithovou, Karlem Schwarzenbergem, Přemyslem Sobotkou a Milošem Zemanem. Komu z nich vysoká účast zejména mladých voličů prospěje, bude známo již dnes. Podle předchozích průzkumů by to mohli být Karel Schwarzenberg a Vladimír Franz. Již dnes po šesté večer bude také jasné, zda si lidé zvolili nástupce Václava Klause hned v prvním kole. Ne všude ale účast byla vysoká, velký zájem lidé o volby neprojevili například na Bruntálsku. Referent krajského úřadu Jan Berousek hlásil slabší účast. Rudé právo

Noviny – Dostali jsem od našich čtenářů. Názory redakce se nemusí vždy ztotožňovat s listy čtenářů. Strana 5 Velmi zajímavé poznatky z Řecka. - asi toto jsou ty důvody, proč je Řecko před krachem zachraňované stylem: buď se podvolit systému "západní demokracie" nebo zkrachujete ... My o tom můžeme jen snít ... Na dovolené v Řecku jsem se od domorodců dozvěděla, jak tam řeší cikánskou otázku. Odpověď byla tak jednoduchá, že mi spadla houba, jak jsem tam zírala. V Řecku je postoj státu k cikánkům (žádní Romové tam nejsou) velmi prostý. Pokud pracuješ pro stát a platíš daně (jako většina), stát pracuje pro tebe. Pokud nepracuješ a neplatíš daně, stát nepracuje pro tebe a je jedno, zda si červený, černý nebo žlutý. Jednoduše cikáni ve větších městech mají svá oplocená teritoria a tam, pokud kočují - přespávají nebo zkrátka žijí. Stát se o ně nezajímá. Obecně se však cikáni pasovali do role uklizečů ulic a likvidátorů vyhozeného železa, spotřební elektroniky a nepotřebných věcí. Tyto suroviny svážejí na výkupní místa a inkasují za to peníze. V Řecku žije cca 11 milionů obyvatel a 80% země pokrývají neúrodné hory. Těch 20% úrodné půdy uživí všechny a ještě jim zbývá. 30% populace pracuje v zemědělství. Největším průmyslovým odvětvím je námořní doprava, která je třetí největší na světě. Příjmy z turistického ruchu tvoří 30% ve státním rozpočtu. Když má mladá rodina 3-tí dítě, tak stát poskytne této rodině dotaci na koupi osobního auta v ceně bez daně! Auto má červenou SPZ a když ho policista zastaví a neřídí ho osoba, která auto kupovala s dotací od státu, privilegia jsou pryč a navíc ještě ta hanba s pokutou jako řemen. Až po 5-ti letech může majitel auto prodat. Tato auta jsou velkou pomocí mladým lidem. Školství funguje tak, že pokud oba rodiče pracují a platí daně, všechny děti mají studium do maturity zdarma včetně stravování. Když pracuje jen jeden z rodičů - děti mají studium zdarma, ale stravu si musí hradit. Když nepracuje ani jeden z rodičů, musí děti platit školu od první třídy až např. po maturitu včetně stravného. Řekové rádi posedí se svými přáteli nebo rodinou na verandě či balkoně a uspěchaný život je u nich vzácnou výjimkou. 98% obyvatelstva je pravoslavného vyznání s velkým důrazem na rodinu. 2% jsou muslimové a bez vyznání, spolu s ostatními náboženstvími. Ve vnitrozemí na vesnici téměř neexistuje kriminalita a ve větších městech je velmi vzácná. Prostě v Řecku se nekrade. Stát zakázal na svém území hrací automaty. Drogy jsou tam neznámou věcí, protože rodiny a víra jim něco podobného nedovolí. Pokud nechce mladík nastoupit povinnou vojenskou službu, tak o to může požádat úřady a dostane modrou knížku. Dnes je služba v řeckých ozbrojených silách natolik vážená, že žádosti o modrou knížku by se daly spočítat na prstech jedné ruky. Hlavním problémem je vystavení a celoživotní vlastnění invalidity, která majitelům modrých knížek neumožňuje práci ve státních službách s jistotou posledního místa na všech seznamech, které stát pro uspokojování svých občanů musí vytvořit. Takže není osobou, která je volená, při podpoře v případě nezaměstnanosti je na posledním místě a na posledním místě je i při žádosti o byt, transplantaci, atd.. Prostě nic nedáš pro stát - stát nedá nic tobě. V zemi, kde vzniklo slovo demokracie, je účast ve volbách povinná a neúčast znamená vysokou pokutu. Zda do volební urny volič vhodí obálku s hlasem nebo bez, je už na voliči. Výsledky voleb tam nikdo nezpochybňuje. Je zajímavé, že v Řecku neexistují extrémistické strany a ani není důvod. Menšiny se buď přizpůsobí většině nebo potom platí - nechceme vás tady. Ing. Alena Péliová odbor implementace státní podpory výzkumu a vývoje, sekce vědy a techniky Ministerstvo školství, vědy, výzkumu a sportu SR Stromová 1, 813 30 Bratislava i Tak jsem si pořídil Hovnajs! Tak jak někdo propadne drogám, já jsem si vypěstoval závislost na internetových doménách. Před časem jsem si pořídil další, nevím už kolikátou a druhou se svým jménem. Ta první nese mé jméno celé, hláskování je ale pozměněné, aby to nečinilo potíže Anglosasům. Tu novou budu mít jen pro Čechy a jméno má po mně, tak jak se jej mně samotnému dostalo, po čtvrtém z knížat rodu Přemyslovců. To, že mohu mít doménu vojen.com, jsem objevil náhodou. Ani chvíli jsem ale neváhal. Tak stručný a mně se přitom hodící název internetové domény by tu zítra už být nemusel. Pokud nevíte, domény nejvyššího řádu (TLD) se dají obsazovat už od roku 1985, kdy byla zaregistrována první doména symbolics.com. Můžete se na tu linku podívat a mj. tam zjistíte, že až doposud nejdražší doménou byla celkem dle očekávání ta o sexu – plnou linku zde raději neuvedu, abych nebyl nařčen z rozšiřování pornografie. Prodala se v roce 2010 za 13 miliónů dolarů. Zpočátku to ale s doménami nebylo zdaleka tak skvělé; během sedmi let do roku 1992 jich přibylo jen asi 15 tisíc. Potom se ale dostavila zlatá horečka. Podobně jako kdysi zlatokopové na Klondyke, moderní prospektoři v oblasti domén se také předháněli navzájem při zajišťování svých záborů. Mnozí na tom vydělali o hodně víc než nějaký udřený zlatokop na valouncích třpytivého kovu, který na svém záboru kromě krumpáče a lopaty potřeboval často i střelnou zbraň, aby vůbec přežil. Internetovému prospektorovi stačila pouze představivost s troškou štěstí. Ti chytří si včas zabrali domény se jmény, o nichž tušili, že půjdou jednou na dračku, a mohli na nich za několik let vydělat slušný peníz. Dnes už je zaregistrováno víc než 200 miliónů domén. To znamená, že skoro všechna slova mající nějaký význam už dávno má někdo ve své portfeji. Přitom všem nikdo ale nedokázal uhodnout, že nejvíc navštěvované domény se v našich časech budou pyšnit jmény jako Google, Yahoo, Twitter či Facebook. I kdyby si byl někdo s prorockým darem tyto domény kdysi zabral, ti, kteří svá impéria po čase vytvořili, by si pro ně byli vymysleli jména jiná a určitě podobně hloupá, tak aby to volalo do nebes. I když v angličtině je leccos už zabrané, nějaké místo k manévrování se vždycky najde. Jak se tomu ale má v jiných jazycích, zejména v češtině? Rozhodl sem se učinit malý pokus. Ve vzpomínkách, které právě píši, jsem se nedávno dostal k tomu jak jsem, zhruba v té době, kdy se váhavě začínal rozbíhat internet, hrál na jevišti krále Ubu. První slovo, které v původní francouzštině otec Ubu po zvednutí opony vyřkne, či spíš zvolá, je "Merdre!" To je výraz, který ve své nahé francouzské verzi by se ke konci 19. století na jevišti vyslovit prostě nedal. S tím druhým "r" je sice o něco slušnější, zato se valí s ještě větším rachotem uličkou hlediště, vyvolávajíce přitom reakce, podobně jak by to činil onen aromatický produkt lidské látkové výměny. Před 120 lety při něm dámy omdlévaly a pánové vzali jeviště ztečí. Jak jsem byl očekával, domény merdre dot com, dot net, dot org atp. už byly beznadějně zabrané. Totéž platilo o "pshit", slovu které jsem užíval na jevišti v naší anglické inscenaci. Čekalo mě ale veliké překvapení. Když si Jiří Voskovec pro svůj překlad z roku 1928 vymyslel to přenádherné slovo "hovnajs", ani se nepokoušel o podobnou onomatopoickou zvukomalbu, jíž vládne merdre. V češtině by to stejně nešlo, ledaže by se utilizoval výraz vykreslující onu anatomickou část, která je za tvorbu výše zmíněného odpovědná. Nedalo mi to, abych se nepodíval jestli má někdo toto slovo zabráno pro svou doménu. Věřili byste, že nikoliv? Zkusil jsem pro jistotu ještě i verzi hovnajz, se stejným výsledkem. Probudil se ve mně onen závislák a doménu jsem na místě zakoupil. Když jsem v roce 1964 poprvé viděl Jana Libíčka hrát Na zábradlí otce Ubu v Grossmanově inscenaci, říkal jsem si, "tak tuhle roli bych si chtěl jednou zahrát!" Skoro o dvacet let později se mi tento sen dosti neočekávaně splnil. Nyní jsem se stal hrdým majitelem domény www.hovnajs.com – po uplynutí dalších třiceti let. Tážete se snad, co s ní budu dělat? Nic zvláštního. Otce Ubu jsem si už zahrál, i když anglicky. K tomu, abych si ho zahrál česky, už příležitost mít nebudu. Mohu zato na celý internet česky hlasitě volat: HOVNAJS!!! 3. ledna 2013 - Voyen Koreis r Blahopřání Nemálo vody už uteklo pod všemožnými mosty od dob, kdy jsem občas dostávala dopisy, podepsané "Žemla". Ty dopisy patřily k lucerničkám, které nejen mně rozjasňovaly veřejné přítmí osmdesátých let. Žemla byl ovšem Žemlou jen pro mne, pro jiné adresáty měl jiná jména. Vím, že nom de guerre se nemají prozrazovat - co kdyby se ještě mohla hodit? - ale myslím, že v tomto případě už přezdívky zapotřebí nebude, a kdyby bylo, můžeme si přece vymyslet jinou. Žemla byl Vilém Prečan, český historik, který byl spiritem agens sborníku Sedm pražských dnů. 21.- 27. srpen 1968, dokumentace o srpnové okupaci a odporu československé společnosti. Taky si to odskákal. Hned v roce 1970 ho šupem vyhodili z Historického ústavu Akademie věd a pět let pracoval jako topič, vrátný a šatnář, podobně jako desítky tisíc dalších, kteří se nesmířili s okupací ani s novým utažením politických šroubů. V roce 1976 se Prečan odhodlal emigrovat do západního Německa, a tam začala jeho další kariéra -tentokrát ne vědecká, i když práci historika neopustil nikdy, ale kariéra služby. Vilém Prečan byl "pošťák" - zprostředkovával převážení korespondence a samizdatů z Československa na Západ - a do Československa vedle dopisů (a občas peněz) putovaly v diplomatických autech stohy knih a časopisů, které by normální poštou nepřišly, ale takto unikly bdícím očím Státní bezpečnosti. Moje korespondence s Žemlou byla poměrně stručná, měla jsem na starosti jen maličkou část té "pošťácké" agendy, jen část samizdatových časopisů. V té době už Žemla sídlil v Scheinfeldu-Schwarzenbergu, kde mu laskavý a praktický Karel Schwarzenberg propůjčil místnosti pro Československé dokumentační středisko nezávislé literatury. Po zhroucení komunismu jsem měla příležitost se tam podívat a Vilém mi hrdě ukazoval dopisy, které jsem mu v jiné době posílala, i kopie dopisů svých. Při pohledu na vzorný pořádek, který v papírech měl, jsem se zastyděla při pomyšlení na své neuspořádané haldy, ve kterých jsem se občas zoufale přehrabovala a ne a ne najít, co jsem hledala. Nu, moc jsem se nepolepšila, smysl pro pořádek je asi vrozený a dokonale se naučit nedá. Vilém Prečan se, jak asi mnozí z vás vědí, do svobodného Československa vrátil, vybudoval Ústav soudobých dějin, ale zároveň si podržel Československé dokumentační středisko, do něhož se vrátil, když jeho ředitelské období v ÚSD skončilo. Vykonal pro naši moderní historii obrovský kus práce a ti, kdo o tom vědí, jsou mu za to náležitě vděčni. A Vilému Prečanovi bude příští středu, 9. ledna, osmdesát let. Připadá mi to neuvěřitelné - ale stejně neuvěřitelné je, jak při vší té službě historii i nám ještě dokázal pokračovat ve vědecké práci. Však se taky kniha jeho studií a úvah z dvacetiletí 1973-93 jmenuje V kradeném čase. Tak tedy, milý Žemlo, hodně zdraví a radosti do dalších let. A abych přišla taky s dárečkem, upravila jsem pro Vás jeden nový undergroundový pozdrav tak, aby se nedotkl Vašeho citlivého ucha: Podivínům zdar a paznehtům zmar! LN, 4.1.2013 Petruška Šustrová f Skutečná příhoda Byla jsem objednaná ke gynekologovi na prohlídku. Nečekaně sestřička volala, že jsem byla přesunuta na ten den ráno v 9.30 hod. Jelikož cesta tam trvá 35 minut, opravdu jsem neměla moc času nazbyt. Jako většina žen v těchto případech, i já si velmi potrpím na hygienu při takovýchto návštěvách, ale bylo jasné, že dnes ráno nebudu mít šanci. Rychle jsem vběhla do koupelny, strhla pyžamo ze sebe, namočila ručník, co ležel vedle umyvadla, umyla jsem se jím tam dole, abych byla tak nějak prezentovatelná, hodila ručník do špinavého prádla, hodila něco na sebe a utíkala k autu. V čekárně jsem byla jen pár minut, když mě zavolali dovnitř. Jak to už bývá, vyhupla jsem na stůl, otočila tvář na druhou stranu místnosti a předstírala, že jsem někde jinde. Proto mě trochu překvapilo, když gynekolog řekl: "Dnes jsme si dali na sobě extra záležet, že ano?" Neodpověděla jsem. Zbytek dne proběhl jako vždy. Když přišla moje 7- roční dcera ze školy, tak šla do koupelny a ptá se: "Mami, kde je můj ručník?" Říkám jí: "Je ve špinavém prádle, vezmi si ze šuplíku čistý." Ona na to: "Ne, potřebuji ten, co tu byl dnes ráno - schovala jsem si do něj všechny svoje třpytky!!!" e ? f Recepis No.352 Jablkový koláč v mikrovlnné troubě 150 g másla, 150 g cukru, 2 vejce, 150 g mouky, 1 KL kypřícího prášku, 50 ml mléka, 1-2 jablka, Skořice smíchaná s trochou cukru. Ušleháme tuk s cukrem. Vmícháme vejce, potom mouku smíchanou s kypřícím práskem a mléko. Těsto dáme do tukem vymazané formy vhodné pro mikrovlnku (pokud nepoužijeme silikonovou). Jablka oloupeme, zbavíme jadřince a nakrájíme naplátky. Rozložíme na těsto a posypeme skořicovým cukrem. Vlníme asi 7 minut. Dobrou chuť přeje Radka p

Noviny –.Zajímavosti a drby 6 Strana 6 Čína zabavuje Tibeťanům televize. Prý je navádí k upalování Čínské úřady zabavily na tři tisíce televizorů z klášterů v oblastech obývaných početnou tibetskou menšinou na západě země. Terčem zákroku se staly i satelitní antény, jejichž prostřednictvím se podle Pekingu šíří "protičínské programy", které podporují protestní sebeupalování Tibeťanů v této oblasti. Asi 94 Tibeťanů včetně 81 v letošním roce se zapálilo na protest proti čínské vládě v Tibetu. Značná část těchto incidentů se odehrála v provincii Čching-chaj; místní úřady se proto rozhodly "blokovat škodlivé informace", které ovlivňují veřejné mínění ve prospěch dalajlamy, uvedla oficiální tisková agentura. Podle ní se jednalo o neupřesněné "zahraniční programy, které místní obyvatelé chytali prostřednictvím satelitů". Peking považuje tibetského duchovního vůdce dalajlamu, který uprchl po nezdařeném protičínském povstání v roce 1959 do exilu v Indii, za separatistu usilujícího o odtržení Tibetu od Číny. Dalajlama to popírá s tím, že požaduje jen větší autonomii pro svou himálajskou domovinu a respekt vůči její kultuře a náboženství. Reuters, CTK Saúdská policie úspěšně zmařila oslavu Vánoc Náboženská policie v Saúdské Arábii provedla razii v domě v provincii Al Jawf a zatkla 41 lidí, kteří se “spikli za účelem oslavy Vánoc,” uvádí policejní prohlášení. Policie říká, že zadržení byli křesťanští hosté asijských diplomatů, hlásí libanonské noviny Al-Akhbar. Na tomto shromáždění se zúčastnil i Saúdský Arab a Egypťan, oba muslimové. Policejní zpráva říká, že jak hostitel, tak oba muslimští hosté byli „těžce intoxikováni“. Není zatím jasné, zda ti lidé zadržení při razii ve středu v noci byli propuštěni či čelí dalšímu stíhání. Saúdská Arábie staví mimo zákon jakékoliv náboženské praktiky kromě těch, které jsou v souladu s přísnou verzí sunnitského islámu, státního náboženství této teokratické monarchie. Úřady obvykle přivírají oko nad soukromými obřady, ale tato politika není ani stanovena v zákoně, ani se vždy nedodržuje. Policie „ctností a neřestí“, která náboženské normy v této zemi vynucuje, pravidelně provádí vpády ke křesťanům a hinduistům žijícím v Saúdské Arábii. Tento přístup povzbuzují náboženští vůdci, kteří tyto perzekuce ospravedlňují. Saúdskoarabský hlavní mufti Sheikh Abdel Aziz bin Abdullah už před tím odsoudil „pozvání na vánoční nebo svatební oslavy,“ uvádí tyto noviny. Zdroj: rt.com Vykrádači hrobů ve Francii se činí. Je jich rekordní počet Pod výrazem "vykrádač hrobů" si člověk nejspíše představí lupiče, kteří už po tisíciletí plení hrobky z časů faraonů v Egyptě. Hroby se však vykrádají i dnes v Evropě, včetně Česka. Zatímní vrchol rabování na místech posledního odpočinku člověka zažívá nyní Francie. Tamní policii se v uplynulých týdnech podařilo zadržet téměř při činu řadu lidí, kteří otevírali většinou čerstvé hroby a kradli mrtvým ozdoby z drahých kovů a zlaté zuby. Nejde však o ojedinělé případy jako v minulosti, ale o mezitím široce rozšířenou praxi. Jeden z dopadených zlodějů měl v kapse deset zlatých zubů, jež vylomil na hřbitově nebožtíkům. Někteří lapkové si odnášejí celé lebky, z nichž vybírají zlato až na jiném, bezpečném místě. Podle policie povzbuzuje zloděje v jejich ohavné činnosti cena zlata, která od uplynulého roku stoupala strmě vzhůru. Mezi zatčenými z konce letošního listopadu jsou tři hrobníci ze hřbitova Pantin na sever od Paříže. Jsou podezřelí z okradení desítek mrtvých. I když hřbitov Pantin není tak proslulý jako Père-Lachaise či Montparnasse, jde o největší lokalitu, kde se pohřbívají obyvatelé francouzské metropole. Je na ní přibližně 200 tisíc hřbitovních míst. Čtyři vykrádači hrobů, jež policie zatkla začátkem prosince, na sobě měli hornické helmy a rukavice. Boty byly čerstvě zamazané od hlíny. Pařížský starosta Berrnard Delanoe vyslovil nad rabováním hrobů rozhořčení a nařídil městským úřadům, aby posílily ostrahu hřbitovů. Velmi obtížné je však už jen samotné hlídání hřbitovů pomocí bezpečnostních kamer. Jen hřbitov Pantin, na němž bylo od jeho založení roku 1886 pohřbeno přes milion lidí, má rozlohu 107 hektarů. Podle ministra vnitra Manuela Vallse má Francie problém s ilegálními dílnami recyklujícími zlato a jiné drahé kovy, které často pocházejí z loupeží. Policie rozbila v listopadu síť zločinců, kteří působili u vlakového nádraží Saint Denis na severu Paříže. Zlato tam nosili zloději z celého hlavního města a okolí. Nikdo se jich neptal na jeho původ. Kriminálníci se podle Vallse rychle přizpůsobují měnící se situaci. Nyní je vysoká poptávka po zlatě, tak se jim věnují. Cena žlutého kovu sice v roce 2012 nepřekročila očekávanou symbolickou hranici dvou tisíc dolarů za trojskou unci, nadále však trval zvýšený zájem o investiční zlato. Jeho cena překročila hranici půldruhého tisíce dolarů za trojskou unci již v polovině roku 2011 a po celý letošek se nad ní udržela. K dnešnímu dni se cena trojské unce zlata pohybuje okolo 1660 dolarů. Tyden Rok 2013 donutí Čechy více šetřit, domácí rozpočty však katastrofa nečeká Většina Čechů bude muset v příštím roce ještě více šetřit a počítat, co si pořídí ze svých příjmů. Mírné zvýšení mezd v některých oborech většinou spolkne inflace a reálná kupní síla platů se tak prakticky nezmění, v některých případech i poklesne. Zvýšení sazeb DPH ale vytáhne lidem podle odhadů ekonomů z kapes stokoruny měsíčně. Zdraží většina zboží a služeb. O další stokoruny vzrostou i ceny bydlení, energií a vody. Zdraží i jízdné a odvoz odpadků. „I když příští rok nebude znamenat katastrofu pro domácí rozpočty, podle odhadů a makroekonomických predikcí nemůže většina domácností počítat s tím, že by se výrazně zvýšily rodinné příjmy. To se nedá říci o výdajích, ty porostou zejména proto, že se zvýší sazby daně z přidané hodnoty. Rodiny prostě budou muset počítat,“ říká finanční poradce František Macháček. když ceny bude podle ekonomů držet na uzdě konkurence a snaha prodat, je třeba počítat s tím, že výdaje rodin porostou. O daňovou úlevu přijdou i pracující senioři, budou osekány výdajové paušály pro OSVČ a lidé s příjmem nad 100 tisíc korun měsíčně zaplatí tzv. solidární přirážku. Nižší bude i tempo valorizace penzí. Od nového roku si lidé budou moci nově v rámci penzijní reformy uložit část svých mezd na svůj vlastní důchod. To ale současně sníží jejich kupní sílu a volnou hotovost. Částku totiž budou muset platit několik desítek let každý měsíc, bez ohledu na to, zda z platu něco zbude, či zda budou vůbec plat brát. Tvořit rezervy I když ekonomové nepředpokládají, že v roce 2013 dojde ke katastrofálnímu propadu příjmů, přesto bude nutné, aby si členové rodiny ujasnili, co, kdy a za co je třeba koupit. Jedině tím se vyhnou finančním problémům. Rozpočet si v ČR dělá zatím jen polovina rodin, vyplynulo z analýzy ČNB a MF. To se podle analytiků pod tlakem vývoje cen právě v roce 2013 změní. Strategie domácích rozpočtů se tak budou muset vést nikoli na několik měsíců či na rok, ale na řadu let dopředu. Přitom bude třeba počítat s výhledem, že pravidelné výdaje mohou být navíc zatíženy například školným, dalším zpoplatněním některých lékařských zákroků atd. Jak se vyhnout problémům „Základem by měla být snaha udržet si pravidelný příjem, tedy pravidelné zaměstnání,“ říká Macháček. Od toho by se měly odvíjet veškeré úvahy. Patří sem i spojování příjmů. Život sólo je totiž podle ekonomů vždy dražší než společné hospodaření, vaření, splácení úvěrů. Jiří Vavoň, R Právo Whitney podle detektiva zavraždili vymahači dluhů Soukromý detektiv Paul Huebl předal chicagské pobočce FBI materiály, které by mohly vnést nové světlo do smrti americké zpěvačky Whitney Houstonové. Tu nalezli mrtvou v únoru letošního roku v pokoji hotelu Beverly Hilton v Kalifornii. Podle oficiální zprávy od koronera se utopila poté, co si vzala smrtící dávku směsi marihuany, kokainu a léků. Časopis The National Enquirer však v nejnovějším čísle uvádí, že ji pronásledovali drogoví dealeři, kterým dlužila 1,5 miliónu dolarů. Ti na ni prý poslali vymahače, kteří ji měli přimět k zaplacení dlužné částky. Soukromý detektiv také zpochybňuje tvrzení koronera, podle kterého byla smrt popové hvězdy „náhodná“. „Na těle bylo mnoho zranění svědčících o tom, že se bránila,“ říká. Rp Kolem Země proletí kometa, která bude jasnější než Měsíc v úplňku Před několika měsíci objevená kometa ISON, která příští rok na podzim proletí kolem Země, bude podle odhadu vědců zářit jasněji než Měsíc. Pozorovatelé ji tak na obloze uvidí pouhým okem. Podívanou si však lidé užijí jen tehdy, pokud se těleso na své cestě ke Slunci nerozpadne. Agentura Reuters o tom informovala v sobotu s odkazem na slova astronoma Donalda Yeomanse z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Kometa se má podle výpočtů přiblížit na 1,9 miliónu kilometrů ke Slunci a tohoto bodu dosáhne 28. listopadu 2013. Na obloze ale bude viditelná od října 2013 do ledna 2014. Kometa prý bude mít velmi dlouhý prachový ohon a díky její vysoké jasnosti ji zřejmě bude možné pozorovat i ve dne. Vědci však stále počítají i s tím, že se vesmírný objekt rozpadne, jako se stalo už mnohokrát v minulosti. Kometu objevili ruští amatérští astronomové Vitalij Něvskij a Arťom Novičonok na CCD snímcích pořízených reflektorem projektu International Scientific Optical Network (ISON) na observatoři poblíž ruského Kislovodsku nad ránem 21. září 2012. Jejich objev potvrdila pozorování astronomů v USA. V roce 2013 budou vidět dvě komety Kometa dostala označení C/2012 S1 (ISON) a jmenuje se tedy netradičně podle zkratky projektu a ne podle svých objevitelů. Její dráha je velmi podobná dráze komety, která kolem Země proletěla v roce 1680 a která byla taktéž viditelná i za dne. Vědci dokonce spekulují, že tyto dvě komety mohou pocházet z jednoho mateřského tělesa. V příštím roce bude možné pozorovat hned dvě komety. V březnu by se na obloze měla objevit kometa Panstarrs (C/2011 L4), která by měla být viditelná dalekohledy. Její jasnost by měla být podobná jako u vlasatice Hale-Bopp, která kolem Země letěla v roce 1997. Novinky, ČTK Stovky lidí vyhnal z vody žralok, na pláži nebylo k hnutí Nemilé překvapení čekalo na Nový rok na návštěvníky vyhlášené australské pláže Bondi Beach. Místo příjemného koupání v moři se museli mačkat na sluncem rozpálené pláži u Sydney. Stovky plavců totiž z vody vyhnal žralok, informovala agentura Reuters. Během rutinní odpolední kontroly si záchranáři na hlídkovacím člunu všimli nedaleko pobřeží ohromného žraloka. Okamžitě se rozezněl poplašný signál, který znamenal jedno: okamžitě všichni ven z vody. „Ano, bylo to opravdu děsivé. Já jsem z USA a my nemáme podobné žraločí alarmy. Nikdo pořádně nevěděl, co ten hlasitý signál znamená. Pak mě informovali nějací Australané, že to má co do činění se žraloky, což mě skutečně vyděsilo,“ uvedla americká turistka. Podle místních médií trval zákaz koupání zhruba 30 minut. Pak se lidé z přeplněné pláže mohli opět vrhnout do vln. zkr, Novinky Překvapivé mozky vážek | Autor: Michal Andrle Jak se vážce podaří vybrat si v hejnu hmyzu, který jí slouží za kořist, jeden jediný kus a ten poté ulovit? Je tomu tak díky schopnosti tzv. selektivní pozornosti, kterou vládneme pochopitelně i my lidé a řada dalších primátů. Australští vědci nedávno ukázali, jak probíhají tyto procesy v mozcích vážek prakticky na úrovni jednotlivých buněk. Selektivní pozornost je zcela klíčovou schopností, která umožňuje rychle a efektivně vybrat jeden jediný cíl pozornosti a ostatní ignorovat. Díky tomu může být praktická efektivita např. lovu mnohem vyšší. Taková vlastnost je tedy velmi adaptivní a zásadním způsobem zvyšuje šance daného organismu na to, aby v evoluční ruletě v zásadě stále vítězil. To, že máme my lidé tuto schopnost také, si může každý z nás ověřovat prakticky denně, např. při sledování filmů s titulky. Studovat lidský mozek přímo v akci je však velmi

Noviny –.Zajímavosti a drby 7 Strana 7 nepraktické a složité. Vědci z univerzity v australském Adelaide pod vedením Stevena Wiedermanna se proto rozhodli zkoumat podstatně jednodušší a dostupnější organismy: vážky. O nich je totiž známo, že jejich lovecké ataky jsou neskutečně efektivní: svou kořist chytí v celých 97 % případů. K výzkumu aktivity neuronů v mozcích vážek využili vědci skleněnou sondu, která je 1500x tenčí, než lidský vlas. Výsledky jejich výzkumů by mohly v budoucnu sloužit jako inspirace při budování robotů, kteří by také mohli získat schopnost selektivního vidění. Studie: Energetické nápoje nejsou účinnější než káva New York - Energetické nápoje, konzumované v doporučeném množství, zdravým lidem neuškodí. Na druhou stranu jim ale neposkytnou příval fyzických a psychických sil, jak slibují jejich výrobci. Vypití jednoho energy drinku má obdobný efekt jako vypití šálku kávy. Jediné, co je na těchto nápojích prokazatelně účinné, jsou totiž kofein a cukr, přičemž obě zmíněné látky obsahuje i slazená káva. Podle serveru The New York Times to prokazuje rozsáhlá studie amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv, vypracovaná v reakci na možnou souvislost úmrtí pěti lidí, kteří pili nápoj Monster (prodávaný i v Česku). "Když si dáte hrnek kafe, ovlivníte svůj metabolismus stejným způsobem," vysvětlil NYT jeden z autorů studie Robert Pettitt z Minnesotské státní univerzity. Výrobci energetických nápojů nicméně tvrdí, že je složení jejich produktů výsledkem dlouhodobého výzkumu a je zvoleno tak, že funguje jako celek. Nejde prý jen o kofein, ale i další "účinné látky", nejčastěji taurin a vitamíny skupiny B, lépe řečeno jejich kombinaci. Tvrzení potravinářských řetězců ale nic nenasvědčuje. Zdá se spíš, že je vnímání silnějších účinků energetických nápojů subjektivní. Lidé totiž nápoj z malých plechovek nebo koncentrátů vypijí rychleji, a nástup účinku kofeinu je tak rychlejší a silnější. K čemu je glukuronolakton? Krysy po něm rychleji plavaly K nejpopulárnějším energy drinkům patří Red Bull. I ten obsahuje glukuronolakton.Autor: Red Bullvětší obrázek » "Jde jen o jinou cestu příjmu kofeinu. (Prodejci) nechtějí říkat, že jde prostě o kofeinové nápoje, protože to není dost atraktivní reklamní sdělení," vysvětluje další z autorů studie Roland Griffiths z Univerzity Johna Hopkinse. Jedinou látkou, jež by mohla v nápojích krom kofeinu fungovat, je sacharid glukuronolakton. Tomu jsou přisuzovány pozitivní účinky na paměť, koncentraci a fond fyzických sil. Po studii o účincích této látky na lidi ale Craig A. Goodman z Wisconsinské univerzity pátral marně. "Našel jsem jen 40 let starou japonskou studii, podle ní krysy po vpíchnutí glukuronolaktonu rychleji plavaly. Jakou má funkci v energetických nápojích, to nemám tušení," vysvětluje. Podobné je to s taurinem, tedy kyselinou 2- aminoethansulfonovou. Ani u této látky dosud žádná studie energetizující účinek na lidský organismus neprokázala. jem Dnes Elixír mládí konečně objeven. Je to káva, hlásí vědci Washington - Máte špatné svědomí kvůli přílišné konzumaci kávy? Buďte v klidu a honem si uvařte další šálek, vzkazují vědci a vysvětlují, že čím více kávy vypijete, tím více svému tělu prospějete. Své závěry přitom opírají o dosud nejrozsáhlejší studii souvislosti mezi spotřebou kávy, tedy především v ní obsaženého kofeinu, a předčasnou úmrtností. Na otázku, zda nejrozšířenější stimulant na světě škodí, nebo prospívá, dosud věda odpověď nepřinesla. Obecně se však má za to, že umírněná konzumace (nejčastěji jsou jako bezpečné množství uváděny tři šálky denně) zdravému člověku neuškodí. Čtrnáct let trvající výzkum vedený odborníkem na výživu amerického Národního onkologického institutu Nealem Freedmanem však naznačuje, že vyšší než doporučená konzumace kofeinu nejenže neškodí, ale naopak prospívá. Zdá se dokonce, že platí nepřímá úměra - čím více kávy vypijeme, tím menší je riziko, že zemřeme předčasně. Šest hrnků prý sníží riziko u mužů o deset, u žen pak dokonce o patnáct procent. Zde je nutno podotknout, že ve Spojených státech je zvykem pít poněkud slabší kávu než v Evropě a zbytku světa. Není to jen o kofeinu "Myslím, že můžeme milovníky kávy uklidnit. Některé studie poukazovaly na souvislost mezi pitím kávy a zdravotními riziky, my jsme ale nic takového nezaznamenali," cituje server televize NBC Freedmana, jenž spolu s kolegy závěry svého bádání publikoval v odborném magazínu New England Journal of Medicine. Studie se zúčastnilo 400 tisíc zdravých dobrovolníků. Pacienti trpící rakovinou a lidé po mrtvici či infarktu do ní zahrnuti nebyli. Účinnou látkou v kávě je, jak již bylo řečeno, alkaloid kofein. Jedná se o stimulant, který působí zejména na centrální nervovou soustavu. A to tak, že mění chemické pochody v mozku - váže se na receptory adenosinu, a brání tím vzniku pocitu únavy. Když nic jiného, tak je při enormní konzumaci kávy třeba vzít v potaz alespoň to, že kofein, stejně jako všechny ostatní stimulanty, nutí tělo využívat energetické zásoby, které by za normálních okolností zůstaly ušetřeny. Za pozitivní účinky kávy na lidské zdraví ale může kofein jen částečně. Důležitou roli hrají také antioxidanty a další látky. Které přesně to jsou, ale zatím vědci říci nedokážou. O pozitivních účincích kávy už bylo napsáno mnoho, od usnadňování spalování tuků přes snížení rizika vypuknutí Alzheimerovy choroby, ochranu před rakovinou až po usnadnění dýchacích obtíží při astmatu. iDnes Slovenský prezident vyhrál anketu: Nejhloupější celebrita! Sláva vítězi, čest poraženým! Deník Nový Čas uspořádal anketu Nejhloupější celebrita 2012. Vítězem se stal slovenský prezident Ivan Gašparovič. Svým protivníkům nic nedaroval a první příčku obsadil s neuvěřitelným náskokem. Dostal přes 36 procent odevzdaných hlasů. Loňský rok byl pro hlavu státu mimořádný. Světlo světa tak spatřila vyjádření a přebrepty jako: „Organizace spojených nádorů“, „Máte to bílé na černém“. „Za nejvážnější otázku při stabilizaci regionu západního balkónu... ehm... Balkánu...“ „Odpovím vám dvěma slovy – ano, máte pravdu.“ „Rozhodout se kandidovat na funkci prezidenta hlavy státu není nikdy jednoduché.“ „Já jsem skoro 400 dní absolvoval cestami po Slovensku, což je skoro jeden rok kompletně.“ „Myslím sociálně... cítím sociálně a myslím národně.“ AHA Toto jsou vrazi, kteří znásilnili Indku Toto jsou bezcitní vrazi, kteří brutálně znásilnili Indku Nirbhaye (†23). Jak stojí v policejních záznamech, nejbrutálnější z šestice násilníku byl nezletilý (17). Mladé ženě po znásilnění vyrval střeva. Nad brutalitou sexuálního útoku kroutí hlavou i ti nejotrlejší indičtí policisté. Nejbrutálnějšími násilníky byli podle vyšetřování hlavní obviněný Ram Singh (35) a nezletilý (17). Oba krásnou Nirbhaye znásilnili před očima jejího přítele dvakrát. Jejich komplic Akshay Thakur (28) jim v tom pomáhal. Přetrhl jí střeva Nezletilý násilník byl nejagresivnější a nejbrutálnější. Nirbhaye znásilnil dvakrát, podruhé už byla v bezvědomí. Po brutálním znásilňování barbarské šestice a útoky železnou tyčí, jí pak holýma rukama vyrval střeva a přetrhl je. Indku se snažil bránit její přítel, ale Singh ho po celou dobu znásilňování mlátil tyčí. „Tito dva byli nejvíce barbarští,“ řekl policejní důstojník serveru Hindustan Times. 14 dní bojovala o život Nirbhaye bojovala o život 14 dní v nemocnice. Její křehké tělo však brutálním zraněním podlehlo. Indka přitom byla nadějná studentka a chtěla pracovat jako fyzioterapeutka. S přítelem, který musel přihlížet jejímu znásilňování, se chtěli za měsíc brát v Dillí. Úřady v Indii nyní řeší, zda bude násilníkům možné udělit trest smrti. U soudu je nechce hájit žádný právník, protože znásilnění v Indii se nebere jako vážný přečin a nechtí se zesměšnit.. Přestože v Indii je podle zákona za znásilnění vysoký trest , udání za znásilnění se vždy zametlo pod stůl. Průzkum z roku 2011, který provedlo washingtonské centrum pro výzkum veškeré problematiky týkající se žen, přišel s šokujícími výsledky. Jeden ze čtyř indických mužů se dopustil za svůj život nějaké formy sexuálního násilí na ženě a každý pátý muž donutil ženu k sexu. 65 procent dotázaných Indů věří, že ženy si zaslouží být trestány a že ženy by násilí na sobě měly tolerovat zejména proto, aby to udrželo rodinu pohromadě. V Indii údajně dochází ke znásilnění každých 20 minut a většina těchto činů zůstává nepotrestána. Že je znásilnění považováno v Indii za zcela normální, dokazuje i skutečnost, že řada politiků čelí obvinění právě za tento trestný čin. CTK Fischer měl v debatě se Zemanem podporu od placených komparsistů Komparsisté, kterým volební tým Jana Fischera zaplatil podle informací serveru Novinky.cz 800 korun, tvořili v pátek část Fischerovi nakloněného publika při jeho televizním duelu s Milošem Zemanem. Potvrdila to mluvčí Fischerovy kanceláře Jana Víšková. Televize Prima Family, která debatu pořádala, si podle ní ušetřila práci, když týmy obou kandidátů pověřila tím, aby každý do pořadu přivedl 200 kandidátových příznivců. Prima ale pouze chtěla být nestranná, řekl mluvčí televize Václav Mazánek. Placení komparsisté, kteří z části tvořili tábor příznivců Fischera, byli podle Víškové záložním řešením, nezbytným k tomu, aby tým vyhověl dramaturgii pořadu. Zprávy e15 Varuji před kandidátem Milošem Zemanem! | Vladimír Hučín V době působení vlády ČSSD, kdy jsem byl jako důstojník BIS na základě vykonstruovaných okolností sledován, odposloucháván, zatčen a uvězněn, se na pozici premiéra nacházel současný kandidát na prezidenta - bývalý komunista Miloš Zeman, jehož nejbližší lidé měli tehdy v rukou Nejvyšší státní zastupitelství ČR, justici, ministerstvo vnitra a další posty. Představitelé těchto důležitých resortů se po mém uvěznění v mediích vyjadřovali s tím, jak je moje vazební vyšetřování zdůvodněné, oprávněné, obvinění jsou podložené a z úst tehdejšího ministra vnitra Stanislava Grosse byla veřejnost varována, jak se budou všichni ti, co se mne zastávají stydět, až uvidí, jaké zločiny jsem spáchal. Mohu jako bývalý politický vězeň a někdejší důstojník BIS s desetiletou praxí na problematice politického extrémismu zodpovědně prohlásit, že pokud bude jako prezident zvolen Miloš Zeman, tak to bude pro mne a pro další politické vězně velmi nepříjemná událost a to nejen z toho důvodu, že se tento kandidát dokonce snížil i k tomu, že žádal KSČM o podporu pro své zvolení. Před osobou Miloše Zemana jsem varoval v rámci svých možností již před lety na několika stránkách ve své knize "Není to mně, ale o nás" a to především z pohledu zpravodajského důstojníka BIS. Tedy na základě informací, které řadový občan nemůže získat. Z tohoto důvodu ani nemůže po mne nikdo žádat, abych zapomněl na zločinecké praktiky bezpečnostního aparátu z období premiérování Miloše Zemana a jeho lidí, samozřejmě za aktivní pomoci některých vysoce postavených činitelů z řad Charty 77, kteří si svoji mimořádnou servilitou zajišťovali upevnění svých pozic v BIS a PČR (ÚOOZ) a to i za cenu, že napomáhali zločinnému spolčení. Jako člověk, který opakovaně zakusil komunistické kriminály před listopadem 1989 a roční vyšetřování i po tomto zlomovém období po nástupu ČSSD, kdy mne dokonce i léta tajně soudili, nemohu mlčet ke kandidatuře takové osoby, jakou je Miloš Zeman. Ze seznamu kandidátů, který se nabízí mám jasno. Budu volit Karla Schwarzenberga a to nejen pro to, že měl svého času i tolik odvahy, že při mé kandidatuře do senátu mne přijel osobně podpořit. Vladimír Hučín

Directory [ Novin VYUŽIJTE VÝHODY DOMLUVIT SE VLASTNÍM JAZYKEM DIRECTORY pro předplatitele, 6linek, $60 ročně Jídlo a Restaurace ,, LA BOHEME " 332 Darling Street, Balmain Restaurace: 02/ 9810 0829 On-line rezervace:reservation@laboheme.net.au Vas zve k ochutnavce noveho menicka. Pripravili jsme pro Vas sirokou nabidku ceskych i evropskych specialit, jako jsou spenatove pirohy, kureci, veprovy nebo teleci rizek, pecene veprove koleno, pecena kachna, domaci teleci a kureci parky, a take celou pecenou husu. Nebo prijdte vyzkouset novou denni nabidku: Po-Ut zavřeno; St/Ct - 20% sleva z uctu na české a evropské speciality. Pátek - kup jedno pivo nebo vino a dostanete jedno zdarma od 6 do 7 hod. živá muzika od 7 hodiny; So/Ne - zvýhodněné obědové meníčko - hlavni chod & dezert $ 29.90 plus od 5 do 7.30 hod. - děti jedí zdarma Vice informaci naleznete na nasich webovych strankach www.laboheme.net.au nebo radi poskytneme na tel. Cisle 02/98100829. 09/VII/13 Restaurace DOMA - Bohemian Beer Cafe Reservace Tel: 933 100 22 29 Orwell St. Potts Point (Kings Cross) Po--Čt 17 - 24 , Pá + So 12-24 , Ned. 12 - 22 hod. Tradiční česko-slovenská jídla jako je pečená kachna, svíčková, vepřový nebo kuřecí řízek, moravský vrabec, guláš, smažený sýr, uzená krkovička,, atd. K piti Budějovický Budvar, Kozel, Krušovice, Plzeň, Zlatý Bažant, Zlatopramen, a točené pivo Krušovice. Samozřejmě také Becherovka, Slivovice, Borovička, Fernet, Absinth ap.. . 31/IX/13 Chlebíček, Kafírna, take-away, obložené chlebíčky, ruská vejce, české saláty. 372 Bourke, Street, Surry Hills, 9361 6061 Josef Usela, 0401 155 907 Otevřeno Pon.-Pát, 6,30 – 16.00, Sob.od 7,30. 20/IV/13 Tommy‘s beer café “Slovenska reštaurácia s bohatým výberom točených pív – Pilsner Urquel, Budvar, Gambrinus, Zlaty Bazant, Bernard a mnoho iných. K tomu pečené prasiatka, guľáš, bryndzové a kapustové halušky, kačice, rezne a podobne pochutiny. Otvorene: Pon-Stv 4pm – 12am Pia – Ned 12pm – 12am 123-125 Glebe Point Rd, Glebe , Tel: 9660 6870 Email: tommy@tommysbeercafe.com.au 1/IV/13 Druha lokácia Tommy‘s beer café Restaurant 42 Kellett Street, Potts Point NSW 2011 telefon/rezervace: 02-9368 0898 Otváracia doba: Tuesday – Sunday from 5pm  till late   1/IV/13 V Lahůdkářství u Cyrila jako Doma! 183 Hay Street, Sydney tel.: 9211 0994 Otevřeno: Po-Pá od 7 do 17. So 7 - 13 hod. vynikající telecí párky, tlačenka, moravské uzené tvaroh,mletý mák, zelí,kostkový cukr, ryby v láku,brynza, české a slovenské ,speciality, karlovarské oplatky, mouka atd. 17/IV/13 Heart Of Europe 114 Bronte road Bondi Junction, 93871677 Po-Pa 8.00-17.00, So-8.30-15.00 Domace kvalitne kolace, zaviny, strudle, chutne jedla, szegedinsky gulas, paprikas, svieckova, brynzove halusky..; Denne cerstvy kminovy chlebicek a obvzlast dobre vypecene rohliky.Vsetky produkty su pripravene v nasej kuchyni, pouzivame maslo, organicku muku, domace vajicka a pridavame cit . .24.III.2013 Czeeky Czech 124 King St., Newtown, telefon : 0421 335 835 Otevřeno: Úterý-Neděle. od 11am do 10pm Snídaně od $4,00 Obědy od $10,00 Tradiční česká jídla ba i rizoto a těstoviny. Točené pivo BERNARD:světlé,tmavé,řezané. 16.VIII.2013 Sweety Imports Predávame Horalky, Piskoty, Perníky, Kakaové, Venčeky a iné, aj Vianočné a darčekové balenia. Objednávky na tradičné Vianočné oplatky. Email: info@sweetyimports.com M: 0416 122 404 (Martina) 0404 387 615 (Peter)                                09/III/13 PŘEKLADY z angličtiny do češtiny i naopak, přesně a rychle provede Express Czech-English Translations Martin STÁRA Kensington 2033 Sydney ; Tel.: (02) 9663 1189 0406 570 080; czech.english@yahoo.com 10/I/14 POČÍTAČE FlowConnect. Shared Web Services: Tel. 02 9034 6600 Fax: 9086 3155 Business process automation, workflow, sales + marketing, CRM and other business systems. Seeking experienced programmers on casual basis. Contact to Ms. Šipka for details jarka@sws.com.au 22/VII/13 Služby pro studenty Education, Immigration & Travel Consultancy Od roku 1993 nabízíme služby spojené s vyřízením studentského vísa a vyberem spravne skoly. V Sydney provozujeme největší česko-slovenské studentské centrum. Jste turisti ci studenti a mate zájem o prodlouženi pobytu v Austrálii? Naši studenti mají zdarma k dispozici vizove konzultace, design studia a zadosti o studentská visa, wifi, multimediální počítače, kopírování, tisknutí atd. Zklamal Vás přístup jiných agentur? Chcete si být jisti s prodloužením Vašeho studentského víza? Nemůžete najít školu, která Vám vyhovuje? Chcete zdarma využívat našich služeb? Nabízíme nejširší výběr jazykových, odborných škol a universit po celé Austrálii a to za bezkonkurenční ceny! Nabízíme reálnou pomoc s nalezením práce a ubytováním. Jako jediná česko-slovenská agentura v Sydney nabízíme LEGALNI imigrační poradenství. Číslo imigrační licence: 0208424 Česky mluvící, 0741913 Slovensky hovoriaci, 1277981 Polsky mluvici Kontakt: Marek, Peter nebo Michal, sydney@australiaonline.eu AUSTRALIA ON LINE TRAVEL Nabizi bezkonkurencne nejlevnejsi cestovni produkty po Australii, Novem Zealandu, Asijskopacificke oblasti (Fiji …), ale take letenky do vsech destinaci sveta vcetne Ceske a Slovenske republiky. Travel agency licence: 2TA07248, Kontakt: Stanka nebo Lenka, travel@australiaonline.eu Navštivte naši kancelář AustraliaOnline / Australiaonline Travel Suite 301, 39 Liverpool Street, NSW 2000 Contact: Education section: 02 – 9003 0455 Immigration section: 02 – 9003 0466 Travel section: 02 – 9003 0456 www.australiaonline.eu www.facebook.com/AustraliaOnlineAustralia 17/XII/13 “Nadstandardní individuální služby v tropech” Studovat angličtinu a zároveň si užívat života na “plný pecky” v místě kde léto nikdy nekončí (průměrná roční teplota 26C). Obklopeni Velkým Bariérovým Útesem a deštnym tropickým pralesem. Ano, to je tropická část Austrálie, město Cairns. Jediná Česká agentura, která sídlí přímo v Cairns. Ať si student či turista, tak velmi rádi poradíme a pomůžeme „co a jak“ a to kdykoliv. Asistence Migracnimu agentovi 9802204 (Frank Lanza Migration Services): Studentská víza, prodloužení studentských víz, turistická víza, obchodní víza a trvalý pobyt. Ubytování, zaručená pomoc při hledání práce. Eco Turistika, průvodce, letenky a cestovní poradce. Věrnostní programy pro obchodníky a jejich partnery. Potápěčská safari. Pavlina a Vráťa Řehola - www.australiabeststudy.cz abs@australiabeststudy.cz - mob. +61 404 516 895 8/X/43 Information Planet Pty, Ltd má 16 let zkušenosti a je to jedna z největších studentských agentur s pobočkami po celé Evropě, Jižní Americe, Austrálii i Novém Zélandu Pobočky v Australii najdete v centru Sydney, Manly, Perth a Brisbane. Pobocky v České a Slovenské Republice najdete v Praze, Branislave a Prešove. Jak vám můžeme pomoci: - výběr školy, univerzity a vyřízení viza zdarma, bezkonkurenční ceny - kontakt: Renata Ilonciakova, email: renata.ilonciakova@informationplanet.com.au; mobile: 0420 300 863 - vlastni job department - opravdova pomoc s hledáním práce: kontakt: Paulina Milova, email: service@informationplanet.com.au - vlastní ubytování se slevou pro ceske a slovenske studenty: www.austay.com, kontakt: Klára Holisova, email: info@austay.com.au; mobile: 0406 232 283 - dale: imigrační služby, vlastni cestovní kancelář, velke SLEVY pro cleny Information Planet, party pro klienty. Plne vybavene studentske centrum k dispozici. Adresa centraly: Level 5, 285 Clarence Street, Sydney, NSW 2000 (u zastavky Town Hall), web: www.informationplanet.cz a www.informationplanet.sk. Tel.: 02 9283 6161 JSME TU PRO VAS . . 25/VII/12 Školy Czech and Slovak School of Sydney Green Square School, 237 Botany Road, Waterloo P.O. Box 1142; Broadway, NSW 2007 http://www.czechandslovakschoolofsydney.org.au Principal: Lenka Kaňová, : 0406 68 06 05 Česká škola v Perthu Woodland Primary Sch., 7 Bentwood Ave., Woodlands, (08) 9245 8137 Česká škola v Melbourne v prostorách St. Mathew Church, Cheltenham Principal: Vlasta Šustková, Tel: 03 9551 0279 [] Apoštoláty (Apostille) vyhotovuje: Apostille Australia Certificate Service Henry Deane Square; Shop 5, 14-18 Lee Street Sydney NSW 2000 tel: (02) 9211 1881 Cena se pohybuje kolem 200$ New South Wales Passport Office Level 7, 26 Lee Street; Sydney NSW 2000 Cena se pohybuje kolem 60$ Czechoslovak Club of ACT, Unit 12/ 18 Shropshire Str., Queanbeyan NSW 2620 vydává dvouměsíčník věstník Beseda. Československý klub v Queenslandu, 25 Upfield Street Burbank Qld 4156 Tel / Fax: (07) 3343 3489 ccq@csklubqld.org.au President Mr.Frank Caroll; Jednatel Mrs. Stana Bilková Naše stránka: csklubqld.org.au Měsíčník "Krajanský List" Redakce Staňa Bílková Asociace Čechů v Austrálii 28 Church Street, Fortitude Valley QLD P.O.Box 142, ph.07 3399 4613 Fax.07 3290 4379 vydává“ Na Slovíčko. Československý klub v SA, P.O.Box 89., Hindmarsh, 5007 tel., 08 8346 4181, vydává časopis Život. Czechoslovak Country Club, 320 Devonshire Road, Kemps Creek, 2171, tel. 02 9606 8703 Czech and Slovak Association in Tasmania, 144 Pottery Road., Lenah Valley, 7008 ph. 6228 0707 Ceske a Slovenske sdruzeni v Zapadni Australii PO Box 604, Mundaring WA 6073 President: Jarda Kabelka 0434 082 739 Secretary: Olga Goerke 0413 912 586 e-mail: czechslovakwa@hotmail.com casopis "KLOKAN" vychazi 12 x do roka. Sokol Sydney, www.sokolsydney.com 16 Grattan Crescent, French Forest, 2086 tel.: 02 9452 5617 vydává „Věstník“ Sokol Melbourne, 497 Queensberry Street, North Melbourne, 3051 tel.,: není, email: sokol@aapp.net.au vydává měsíčník Kvart Český a Slovenský klub na N. Zélandě, P.O.Box 27 332., Wellington tel., 478 5977; fax.: 477 9377 Gus.knot@xtra.co.nz, měsíčník Střípky Čriepky Letovisko „Šumava“ ph.9754 5159 Lockes Way, Belgrave South 3160, Czech Pensioners Association Inc. ukončila činnost k 1.dubnu 2004 Združenie austrálskych Slovákov v Sydney. 30 Vaugham, P.O.Box 142, Lidcombe, Nsw, 2141 tel. 9649 2153 vydáva dvoumesiačnik „ Slovenský štít“ Slovenský klub Mladých + pevecký a tanečný súbor + Slovenský klub v Južnej Austrálii 5 Walter Street, Thebarton, 5031 ph.: 08 8352 8072 Slovenský klub „Ludovít Štur“. 105 Triholm Ave (P.O.Box 61) Laverton, 3020 ph:03 9802-9674, vydává: Zornička (quarterly) Združenie Slovenských Združení vo Viktorii Terezia M. Kral; c/o 10 Somerville Street Doncaster, Victoria 3108; +(61 3) 9855 8086, kraltm01@optusnet.com.au Austrálsko-slovenské informačné centrum Vojtech Michael Markus 9 Hillard Street; East Malvern VIC 3145 tel.: 0061-3-95711729; fax: 0061-3-95720838 e-mail: mmarkus@ozemail.com.au Združenie Slovenskov v Queenslande 463 Old Bay Road; Burpengary, QLD 4505 tel.: 0061-7-55279008; e-mail: vatra@primus.com.au Slovenské združenie v Západnej Austrálii 17 Edelweiss Way; Beckenham 6107 WA tel.: 0061-8-94517121; fax: 0061-8-93586858 e-mail: slovak_wa@hotmail.com Konsulát České republiky, pan. Hani Stolina, konsul, 169 Military Road, Dover Hights , 2030 phone: 02 9581 0111 fax: 9371 9635 telefonni cislo na konzularni pohotovost pro nouzove pripady, které se stanou mimo oficialni uredni dobu naseho generalniho konzulatu je 0402 312 806 nebo 0401 547 584 {pouze náhradní číslo}. Úterý 9:00-11:30,13:30-15:30; Středa 9:00-11:30 Čtvrtek 9:00-11:30, 13:30-15:30 Konsuláty Slovenské republiky, 25 B Latham St, Bentley East V 3165 Tel: 03 9570 2837, Email: vmmarkus@bigpond.com level 12 / 239 George St., Brisbane Qld 4000 Tel: 07 3221 7000; horvath@starmist.com.au České velvyslanectví v Canbeře 8 Culgoa Circuit, O‘Malley, ACT 2606 ph.: 02 6290 1386 fax: 02 6290 0006 Slovenské veľvyslanectvo v Canbere 47 Culgoa Circuit, O‘Malley, ACT 2606 ph.: 02 6290 1516 fax: 02 6290 1755 Mimo úradných hodín v naliehavých prípadoch (úmrtia, nehody, strata a krádež cestovných dokladov) funguje stála služba (00612/ (0) 487 201 047). http://www.mzv.sk/canberra Česká obchodní komora v Austrálii. Ceska Obchodni Komora v Australii Czech Chamber of Commerce Australia Inc. P.O. Box 479 ; Welland SA 5008; Australia President: Dr Z. D. Kotasek; phone: (+61) 08 8346 9145, Email: zhkotasek@yahoo.com.au Secretary: Peter Oprchal ; phone: (+61) 08 8556 3650, Email: osrkrab@tpg.com.au Satellite čtrnáctidenník vydává Aleš Březina, Torontské noviny, mají 12 stran, předplatné Can $ 35.00 e-mail: abrezina@rogers.com, tel.416-530-4222 Nový Domov Torontský čtrnáctidenník,. Redaktor.Věra Rollerová, Can $ 38.00 novy.domov@sympatico.ca, tel. 416-439- 9557; Novy Domov; 450 Scarborough Golf Club Road; Toronto, On. M1G 1H1; Canada Americké listy, vydávané ve státě N. York, redaktor Petr Bísek, Čtrnáctidenník, 12 stran, předplatné US $ 38.00.; Americke list; 26 Gruber Drive; Glen Cove, NY 11542; USA; (516) 674-9438; fax (516) 671-3147, americkelisty@optonline.net Nový POLYGON – časopis dvouměsíčník, 96 stran A5, US$69 ročně, nakladatelství PRIMUS, Vězeňská 7, 110 00 Praha 1 www.cs-magazin.com, Čtěte český a slovenský zahraniční internetový časopis CS-magazín na webové stránce www.cs-magazin.com

q Co Bude q Rádi nabízíme na této strance ZDARMA prostor v těchto novinách organizacím, klubům atd. aby mohli informovat o připravovaných akcích. 9 Volume 3 Issue 129 (352) M U S Í M E S I P O M Á H A T január – leden 2013 Katolické mše v Aust4álii. Bohoslužby: V Perthu, Sydney ve slovenském kostele (viz níže) a ceske mse svate budou slouzeny v kostele Holy Innocents v Croydonu a to kazdou 2. nedeli v mesici v 11:30 pocinajic 9. zari 2012 Melbourne - Na Šumavě ACT Czechoslovak Club of ACT, Unit 12/ 18 Shropshire Str., Queanbeyan NSW 2620 www.beseda.org.au. otevreno prvni a treti sobotu v mesici od 14.30 do 17.00 (2.30pm-5pm) NSW Československý Country klub v Sydney, 320 Devonshire Road, Kemps Creek tel. 02 9606 8703, PO Box 330 Kemps Creek 2178; www.cscountryclub- sydney.com.au a email: cscclubsydney@gmail.com Restaurace : pátek, sobota 18 – 21 hod,neděle 12 – 18 hod. Tradiční česká a slovenská jídla, rezervace 02 9602 0904, 0402 398168; Stolní tenis každý pátek od 18 hod, V neděli 3.února 12.00 Slavnostní otevření a B-B-Q Slovenská Hala a katolícky kostol Sydney 30 Vaugham Street, Lidcombe, tel. 9649 2153 www.skcsydney.com Slovenská Svätá Omša Každú nedelu o 11,30 hod. Sokolský Národní Dům Sydney 16 Grattan Crescent, Frenchs Forest, NSW 2086, tel 9452 5617, www.sokolsydney.com. Info: všeobecné Jarda Krejčík 9807 4468; akce v tělocvičně Pavel Ott 9804 7297; program kina a knihovna Petr Čermák 9981 4765.. Pátek 20 až 21 hod. půjčování českých a slovenských knih a videofilmů JIŽNÍ AUSTRÁLIE Československý klub v Adelaidě, 51 Coglin Street, Brompton tel.: 08 8346 4181 P.O.Box 89., Hindmarsh, 5007 Bar a kuchyně v Československém klubu jsou v provozu každý pátek od 18.00 do 23.00 hod. a některé předem ohlášené neděle, které najdete na webové stránce Čs. klubu: http://www.csclubsa.com QUEENSLAND Československý klub v Queenslandu, 25 Upfield Street Burbank Qld 4156 Tel / Fax: (07) 3343 3489, email“ ccq@csklubqld.au Klub je otevřen každý pátek od 18 hodin, Informace: Stana Bilkova Tel: (07) 3271 1646 Večeře: polévka, hlavní jídlo, káva/čaj zákusek Pouhých 15 dolarů. Asociace Čechů v Austrálii 28 Church St., Fortitude Valley, Qld.,ph: 07 3399 4613 Združení Slovákov v Queenslandě, Informacie: Lojzo Ogurek, koordinator (07)5530 6813 TASMANIE Združenie Cechov a Slovákov v Tasmanii (Czech And Slovak Assoc. Of Tasmania Inc.) c/o 144 Pottery Rd. Lenah Valley Hobart Tas 7008. VICTORIA Sokol Melbourne 497 Queensberry Street, North Melbourne, Vic 3051 Tel.: nemaji President: Karolina Ševčíková Každé úterý od 12.00 hod Lunch, vaří Eda a Věra Zlatých Každé pondělí a úterý od 19.00 hod . Výuka češtiny. (Zuzana Vavicz) Každé čtvrtek -12.00 hod. Karetní odpoledne u kávy, zákusky Letovisko „Šumava“ Lockes Way, Belgrave South 3160, ph.9754 5159 Každou první neděli v měsíci je mše svatá v 11, ráno. (mimo září kdy jr svatováclavská pouť) Pouť je letos 30. září ZÁPADNÍ AUSTRÁLIE Czech & Slovak Association in Western Australia, Inc. PO Box 604, Mundaring WA 6073 President: Jerry Kabelka 0434 082 739 Secretary: Olga Goerke 0413 912 586 Email: CzechSlovakWA@hotmail.com Web: www.CzechSlovakWA.org KLOKAN vychazi 12x rocne RADIO SBS SYDNEY Locked Bag 028, CROWS NEST NSW 1585 TEL: 02/9430 2723, FAX: 02/9438 1114 Email: ikad@sbs.com.au Každý čtvrtek ráno v 9 hod od 9 do 10 hodin, pouze na vlnách Sydney a Canberra , pouze česky. Vysílá v češtině každou neděli od 21 do 22 hodin a ve slovenštině od 22 do 23 hodin na celonárodním okruhu na vlnách: Adelaide FM 106.3 Brisbane FM 93.3 Canberra FM 105.5 Darwin FM 100. Hobart FM 105.7 Melbourne FM 93.1 a AM 1224 Newcastle AM 1413 Perth FM 96.3 Sydney FM 97.7 a AM 1107 Wollongong AM 1485 Young (NSW) FM 98.7 Slovensky Adelaide FM 92.9 Každú nedeľu v 9.00 Brisbane AM 1053 Utorok o 13.30 hod. „Rádioforum“ on 2RRR FM 88,5 MHz slovenské vysielanie moderuje Paľo Virág každú nedeľu v Sydney od 18 do 19 hodine. Telefón v štúdiu 02 9816 2938 email: radioforum8@hotmail.com Radio 4EB 98.1FM - Brisbane České vysílání Každou středu od 15.45 - 17.15 a každou sobotu 10.30 - 11.30 dopoledne. Vedoucí Karel Ulvr Tel: (07) 3355 0109 www.4eb.org.au/~czech Radio 4EB FM 98.1 - Brisbane Slovenske vysielanie kazdy piatok od 18.00 do 19.00 hod, informacie Emilia Matulova, 07 3343 3064. Canbera rádio . 91.1 FM Vysílací hodiny: každou sobotu mezi 8-9 hodinou ranní Office phone: 02-6287 7058, CMS studio phone: 02-6287 4347, fax: 02-6287 4348, e-mail: ahojradio@centrum.cz Y Poznámka vydavatele Toto číslo jest posláno do tiskárny 17.prosince. Léta Páně. 2012. INZERCE AKCÍ NA STRÁNKÁCH ČESKÉHO  VYSÍLÁNÍ RÁDIA SBS  České vysílání upozorňuje krajanskou komunitu, že má  možnost oznamovat své akce na webových stránkách  Rádia SBS www.sbs.com.au/czech v rubrice \'komunita\'.  Tato bezplatná služba je poskytovaná všem organizacím i  jednotlivcům po celé Austrálii.    Pepíček přijde pozdě do školy a omlouvá se: "Promiňte, já jsem se opozdil, protože jeden pán na autobusové zastávce ztratil desetikorunu." "A tys mu ji pomáhal hledat?" "Ne, já jsem na ní stál !!"   "Ty prý máš v počítači jako heslo slovo ´nesprávné´." "Ale jo, paměť už mi neslouží, tak tam vždycky napíšu cokoliv a ono mi to připomene ´Heslo je nesprávné´."   Prosba Novin všem: Prosím pomozte nám seh nat nové čtenáře Noviny zašleme na vámi udanou adresu  komukoliv zdarma.    Hledáme naši čtenářku paní Marušku Sedláčkovou z Qld, co se přestěhovala neznámo kam. Odešli nám čtenářové do země bez návratu: DR. Květoslav Alois Václav Eliáš  died on the 14th of  August 2012  Josef Krkoška died August 2012 in Lightning Ridge Hovězí guláš s knedlíkem + 1 pivo nebo Kuřecí, Vepřový či Telecí řízek s bramborem a okurkovým salátem + 1 pivo Za $ 17.50 Kde? V CHEEKY CZECH 124 KING ST. NEWTOWN Kdy? Úterý až sobota Od 14.00 do 18.00 Mockrát Děkujeme za Pomoc a všechno nejlepší v novém roce a hlavně hodně zdraví: Bob Kalivoda - $10 Vladimír Tichý - $30 Anna a Václav Mervart - $30 Jan Zářický - $5 Rosa Merenyi Tichý - $30

Noviny –Zajímavosti z kultury 10 Strana 10 Jak Vincy Schwarz ze Sudet učil Čechy vlastenectví Petr Andrle NevPes Obrázek Vincy (Vinzenze, Vincence) Schwarze je málo známou karikaturou z pera jeho přítele, Františka Bidla. Poválečné generaci byl František Bidlo (3. září 1895 - 9. května 1945) prezentován jako autor protifašistických kreseb a výrazně pokrokový kreslíř, když byla záměrně zdůrazňována pouze jeho grafická tvorba v Rudém právu a v dalších prvorepublikových komunistických časopisech a dokonce i ten fakt, že František Bidlo pracoval v letech 1927-29 v agitačním oddělení KSČ. To všechno je pravda, jenže pouze částečná. František Bidlo se narodil koncem 19. století do velmi neutěšených rodinných sociálních poměrů a jeho úporná snaha o jejich překonání byla velice těžká. Nejprve se pokusil získat vzdělání, avšak středoškolská studia nedokončil. Za pomoci příbuzných se ve Vídni vyučil kloboučníkem a nějakých pár desítek klobouků také vyrobil a prodal. Ale v tu dobu již věděl, že chce kreslit a že mu to jde. Jenže si ještě musel povinně odskočit do zákopů 1. světové války v Itálii a posléze třiadvacetiletý se vrací do rodné Prahy. Dvacet let pak František Bidlo kreslil karikatury každého, kdo v české literatuře něco znamenal, a ilustroval knihy nejlepších českých spisovatelů té doby. Své schopnosti dal do služeb propagace Osvobozeného divadla, byl také tváří velmi úspěšného nakladatelského družstva Družstevní práce. Velice dobře si například rozuměl s malířem a spisovatelem surrealismu Jindřichem Štýrským. Jejich spolupráce na vydání "Ruských lidových erotických povídek" v roce 1932 byla excelentní a Bidlovy kresby jsou neopakovatelné. I ty, které vlastně poprvé publikovalo nakladatelství Torst v reprintu knihy v roce 2005. Štýrský naopak velice příznivě hodnotil Bidlovu úžasnou karikaturistickou zkratku. Rovněž tak kreslířské Bidlovy výlety do světa erotiky v Erotické revui 1931-1932 (spolu s Toyen, Štýrským i dalšími) jsou nezaměnitelné a kouzelné. Soudruzi z Rudého práva museli tehdy dost prskat, kam že jim to soudruh Bidlo ujel. A tak Bidlovy knižní ilustrace knih Vachkových, Horových, Nezvalových, Seifertových i Havlíčkových jsou neopakovatelné a stále uchvacující svojí jednoduchostí, přímočarostí a schopností upozornit na krásné a podstatné. V pravidelných vydáních Almanachů Kmene najdeme Bidlovy kresby vedle obrázků Josefa Čapka, Adolfa Hoffmeistera a Ondřeje Sekory. Jednou z posledních Bidlových knižních ilustrací je soubor epigramů Zdeňka Kalisty HNĚVEJ TY SE NA MNE, NEBO NEHNĚVEJ, vydaný v roce 1941. V roce 1936 vydává Družstevní práce knihu BÁSNÍKŮV ROK: 33 básníků píše na okraj dne AD 1935-1936. Knihu velice rád ilustroval František Bidlo, neboť tím, kdo do knihy sesbíral krásné verše českých básníků, byl Bidlův přítel Vincy Schwarz. V roce 1937 vychází v Družstevní práci další krásná kniha VERŠE NA ZEĎ. Opět jde o to nejlepší, co v české poezii nacházíme. Doslov ke krásně ilustrované knize Františkem Bidlem napsal Karel Nový a knihu sestavil a k vydání připravil opět Vincy Schwarz. Není divu, že František Bidlo v dobách vášnivých zápasů o českou literaturu a poezii nakreslil i karikaturu jednoho z protagonistů těchto bojů, svého přítele Vincy Schwarze. Kdo to vlastně byl Vincy Schwarz? Jeho jméno bylo téměř hned po válce obestřeno mlčením. Bohužel, ani Františku Bidlovi nebylo dopřáno, aby se po válce setkal s přáteli. Během 2. světové války za nacistické okupace byl zejména kvůli svým předválečným protifašistickým plakátům a karikaturám vězněn v terezínské Malé pevnosti. Zemřel v poslední den 2. světové války, 9. května 1945, na následky svého onemocnění skvrnitým tyfem, kterým se nakazil během věznění v Terezíně. Jenže v tu dobu byl například jeho přítel Vincy Schwarz tři roky mrtev. Fašisté ho popravili za protinacistickou propagandu v červnu 1942. Vincy Schwarz byl nejen přítel Vladislava Vančury, Františka Bidla, Pavla Eisnera a mnoha českých a německých intelektuálů. Člověku se nechce ani pomyslet, co by se s Vincym stalo po květnu 1945. Vincy byl nadšený propagátor české literatury a jinak byl sudetský Němec jako poleno. Vincy (Vinzenz, Vincenc) Schwarz (5. 9. 1902 Šternberk) pocházel z německé nacionalistické rodiny majitele drogerie ve Šternberku. Po studiích v Olomouci a v Těšíně odešel v roce 1925 do Prahy. Odtud pocházeli též oba jeho rodiče a on sám zde nejprve bydlel u své babičky Hoffmanové na Bělského třídě č. 38 (od roku 1881 nesla jméno pražského purkmistra JUDr. Václava Bělského, od roku 1950 až dodnes Dukelských hrdinů). V Praze se poznal se Zdeňkou Flégrovou, s níž se v roce 1933 oženil. Bydlili spolu v Košířích, od roku 1935 na Smíchově v Malátově ulici 611/7. Během let se Vincy zdokonalil v češtině a s českou literaturou se sblížil tak, jako málokdo. Nejen v tomto smyslu se stal opravdovým českým vlastencem. To se projevilo právě v době českého národního ohrožení a v letech dalších. Jiřina Tůmová vzpomíná, že v roce 1935 přišel do literární agentury Centrum "širokolící mladík, těžce zadrhující češtinu; přinášel německý překlad Vachkova Bidýlka. Byl společnou prací jeho a jeho přítele Julia Madra, s kterým se později zle rozešel pro jeho nacistické smýšlení. Přišel, usedl – a zůstal…. Zprvu neměl o české literatuře valných znalostí a jeho počáteční poměr k ní nedal se srovnati s láskou, kterou jí později věnoval. Ale není divu. Vincek totiž pocházel z německé rodiny. Jeho otec byl kdysi zuřivým přívržencem Schönererovým, kterého za jeho propagačních cest po Moravě ve Šternberku hostil". Mezi jeho přátele patřil například také Pavel Eisner. Zůstane paradoxem doby, že nejkrásnější a mimořádně fundované knihy o češtině napsal pražský Němec, kulturní publicista a překladatel Pavel Eisner (1889 – 1958). Miloval český jazyk a jeho knihy Chrám i tvrz, Čeština poklepem a poslechem, Bohyně čeká a Sonety kněžně by měl číst každý, kdo chce něco zajímavého vědět o českém jazyce. V roce 1945 vyšel sborníček Chvála Čech Pavlem Eisnerem uspořádaný, v němž je jeho vzpomínka s názvem Dobrý voják Vincy Schwarz. Mnohé sborníky a knihy napsali právě tito dva muži spolu, když Pavel Eisner musel vystupovat pod mnoha pseudonymy. V terezínské Malé pevnosti, kde se František Bidlo nakazil skvrnitým tyfem, se od roku 1943 prováděly popravy na základě "Sonderbehandlung" - bez soudního řízení. Celkem zde bylo zastřeleno více než 250 vězňů. Ještě 2. května 1945 bylo popraveno 51 vězňů, převážně představitelů mládežnické organizace Předvoj. Odbojová skupina Předvoj patří k těm velmi světlým okamžikům českého protinacistického odboje. Její jádro se začalo formovat ve sdružení evangelického sboru na Smíchově. Vedoucími činiteli byli filozof Karel Hiršl, nadaný matematik Jiří Staněk a evangelický myslitel Václav Dobiáš. Tuto trojici doplňoval vydavatel a spisovatel Vincy Schwarz, který přinášel mnoho podnětů právě z českého kulturního života. V roce 1943 se do činnosti skupiny zapojil také pozdější významný filozof, autor Dialektiky konkrétního (1963) Karel Kosík. Vincy Schwarz pohltil svými aktivitami každého poctivého umělce, spisovatele či básníka, se kterým se potkal. Kolik jen práce znamenalo jeho přátelství s Ottou Pickem. Otto Pick (1887-1940) pocházel z pražské židovské rodiny, novinář, člen československého PEN klubu, básník, prozaik, dramatik. Propagátor českých básníků a spisovatelů (napsal například publikace Čeští povídkáři, Němečtí povídkáři z Československa), překládal z angličtiny a z francouzštiny. Do němčiny přeložil právě ve spolupráci s Vincy Schwarzem Březinu, Čapky, Františka Langera, Josefa Svatopluka Machara, Fráňu Šrámka, Jana Patrného, Viktora Dyka, Edmonda Konráda, Františka Kubku, Jaroslava Hilberta a Emila Vachka. Jeho básně zase překládali Pavel Eisner, Otokar Fischer, Jindřich Hořejší, František Kubka a Fráňa Šrámek. Když se Vincy Schwarz v Praze více než aklimatizoval, stal se neúnavným vydavatelem české literatury. Soubor žertovných tisků s názvem U VRBIČEK vydává v roce 1934. V roce 1936 uvádí Vladislav Vančura knihu BÁSNÍKŮV ROK, kterou s kresbami Františka Bidla sestavil Vincy Schwarz z děl současných nejlepších básníků. V roce 1936 vydává půvabnou publikaci " Básníkův rok 1935-1936. 33 básníků píše na okraj dne". Člověku by se chtělo parafrázovat okřídlený, ale naprosto neautentický a nepravdivý výrok, připisovaný Mozartovi (Mí Pražané mi rozumějí), termínem MÍ ČEŠTÍ BÁSNÍCI MI ROZUMĚJÍ. Hned poté v roce 1937 vydává Wincy Schwarz výběr z české i zahraniční poezie pod názvem VERŠE NA ZEĎ. BÁSNÍKŮV ROK 1936-1937. Na podzim 1939 vydává antologii Věčné Čechy s podtitulem Obrazy a vize z dějin Čech v německé poezii a v roce 1940 vychází i druhé vydání. Vyšlo v nakladatelství Toužimský-Moravec s nádhernou obálkou od Toyen. Čeští vlastenci jasně pochopili, co jim chce touto knihou Wincy Schwarz říci. Nebál se do této antologie zařadit i dvě básně Moritze Hartmanna. V roce 1940 vydává u Františka Borového sbírku Město vidím veliké… s podtitulem Cizinci o Praze. Většina překladů v této knize byla dílem Pavla Eisnera a mnohé texty zaštítila svým jménem Jiřina Tůmová. A v říjnu téhož roku vydává sbírku básní Ohlasy z Čech s podtitulem České dějiny ve světové poezii (vydal Toužimský-Moravec) s úvodním jinotajným slovem Vladislava Vančury. V lednu 1941 vydal svazek s básněmi známých tvůrců na téma Čechy-tato krásná země, se skvělou předmluvou Jaroslava Seiferta. Mnohé z textů do těchto sbírek dodal právě Pavel Eisner, ovšem pod pseudonymy Karel Babor, Jaroslav Dlouhý, Jan Horáček, František Chlumský, Josef Machuta, Karel Benda, R. Černý. Ty všechny vymyslel Vincy. Poté hned vydává sbírku českých básní o Praze – Očima lásky. V roce 1941 vydal Vincy Schwarz, kde jinde než u Toužimského a Moravce, knihu s názvem MARAN a ONYRA. Nápad více než geniální. Zdánlivě jde o maličkost, jak vypovídá text obsahu na obálce. "Amerikánský příběh, kterýž se stal, když čtvrtý díl světa Amerika nalezena byla a Španělové a Angličané z žádosti nabytí velikého bohatství Indiány na křesťanskou víru obraceli". Tohle protektorátní cenzura pustila docela ráda. A nevšímala si tím pádem dalšího textu na obálce, který se zdál být pouze historickou vysvětlivkou: Poprvé vydán roku 1791 nákladem V. M. Krameria. Podruhé roku 1808 nákladem Kramériových dědiců. Nyní, 150 let od vydání prvního, potřetí vydán. Nákladem Toužimského a Moravce v Praze. K NOVÉMU ROKU 1941. Vzdělaní Čechové tento kryptogram pochopili a to bylo nejdůležitější. Nepochopili ho naštěstí protektorátní cenzoři. Pravdou je, že touto ediční činnosti, v době, kdy český národ úpěl, dával sudetský Němec Vincy Schwarz lekce vlastenectví všem těm, kteří později tvrdili, že museli natáčet protektorátní filmy, aby se uživili, že museli hajlovat na Václavském náměstí, aby nezničili ostatní i sebe, a že se museli stýkat a podřizovat tak, že nakonec české orgány protektorátní vlády mezi sebou komunikovaly výhradně německy, totéž pak činili i ministři vlády vůči prezidentu Háchovi. A naopak. Oč byl odvážnější Vincy Schwarz, který národu velice mistrně a dokonale skrytě připomněl nejen Krameria, ale i šťastně končící drama velké lásky indiána Marana a bílé dívky Onyry. Což bylo zcela jasným připomenutím nesmyslnosti nacistické rasové nenávisti ztělesněné dvěma ústavními zákony německého Říšského sněmu přijaté v září 1935 v Norimberku. A 150. výročí vydání tohoto příběhu? Zamlžováním dějin pod tlakem nacistických úřadů měla být infikována především mladá česká generace. V prvé řadě mělo být deformováno české historické povědomí. Podle memoranda K. H. Franka ze srpna 1940 byl zcela změněn obsah českých učebnic dějepisu, aby došlo k vymýcení tzv. českého historického mýtu. Nové učebnice měly pěstovat ve studentech říšskou myšlenku a obraz Němce jako tvůrce českých dějin a civilizace. A tak Němec Schwarz tímto novoročním přáním připomíná, že právě před 150 lety, v roce 1791 začal V. M. Kramerius vydávat Kramériusovy c. k. Vlastenecké noviny a ve stejném roce se přestěhoval do Michalské ulice a zde v domě U půlzlatého kola na Starém Městě pražském si zřídil malý obchod s knihami nazvaný Česká expedice. Kdo chtěl, Schwarzovo přání k Novému roku 1941 pochopil. Od roku 1870 vychází ve švýcarské finanční metropoli liberální list Neue Zürcher Zeitung (Nový zurišký věstník) šířený do všech německy mluvících zemí. Počátkem března 1942 v něm vyšel článek, jehož autor podává fundovaný rozbor, proč musí Německo prohrát válku. List ten pochopitelně v zemích okupovaných nacisty nebyl k mání, ale v Praze zmíněný článek koloval v tisících opisů. Wincy Schwarz dostal opis tohoto článku od Karla Švába, jehož malostranské knihkupectví bylo jakýmsi střediskem a x

Noviny –Zajímavosti s kulturou ba i odjinud 11 Strana 11 Když se strážmistr zeptal, zda tady před Herr Obersturmführerem stojí muži z pracovní skupiny opravdu všichni, ohlédl se mladý Weindl na místo, kde před momentem stál Weindlovic čeledín Anton, opřený o svou lopatu. Lopata ležela na udupaném sněhu, Anton ji tam před chvilkou potichu položil a couval pomalými krůčky pozadu, vzdaloval se od hloučku, hleděl přitom nic netušícím mužům na záda, až po tuctu takových zpětných, rychlých, ale tichých kroků se otočil - a začal utíkat. "Halt!" vzkřikl Němec, sáhl po pistoli a vystřelil z pistole do výšky. Anton se nezastavil. Pádil po ulici, která zatáčela k mostu. Mezi vysokými hromadami odházeného sněhu bylo vidět hlavu a ramena běžící postavy. "K zemi!" zavelel strážmistr na muže, ti uposlechli. - Strhl pušku s ramene, zacílil na pohyblivý terč, který právě vybíhal po cestě k mostu - tam bylo vidět celou postavu, od bot až po tmavé vlasy - a pak četník bez výstřelu hlaveň sklonil, prohodil svému průvodci polohlasně cosi, ten souhlasně pokývl, zastrčil zbraň zpátky do pouzdra a rozkřikl se na přikrčené muže: Auf! Alle! Schnell! Obersturmführer zatkl a odváděl pana Šlesinka. Strážmistr Koc na místě chvilku otálel. Na doktoru Goldsteinovi chtěl osobní průkaz. Goldstein odvedl četníka ke svému zimníku, pohozenému na hromadě odházeného sněhu. Ukázal mu na kabátě pod levou klopou žluté židovské hvězdné stigma. Strážmistrova tvář na okamžik ztuhla, pohlédli si do očí, Goldstein zdvihl ze sněhu svou lopatu a opřel se o ni. Das ist in Ordnung - řekl doktorovi četník, zcela popletený takovým překvapením. Navyklým pohybem si nadlehčil na rameni pušku, přiložil prsty k okraji přilby a kvapně odešel. Práce se sněhem byla u konce. Unaveni, otřeseni, podávali si ruce, přáli si dobrou noc. "Proč asi pana Šlesinka sebrali," zeptal se doktor Goldstein, "chová se přece tak lojálně." "To bude kvůli těm krátkovlnným cívkám, co je montoval lidem do rádia, aby mohli poslouchat Londýn," řekl Jan Weindl junior, "asi na něj přišlo udání." Goldstein se zastavil. "A proč ten váš čeledín utekl? Vždyť musel vědět, že riskuje svůj život!" Mladík pokrčil rameny. "U Antona to je jinak - nikdy nevíte, co v příští chvíli udělá. Není hloupý, to opravdu ne, ale je bázlivý. Všeho se bojí. Němců, bejka v chlívě, vlaků na nádraží, bouřky, děvčat..." Nad střechami domů v Mostecké ulici se ukázal stříbřitý měsíční srpek a na tmavém nebi několik mihotavých hvězd. Hromady sněhu vracely jejich světlo v tisících jiskrných odrazů. Ochladilo se. Při každém kroku pod botami chodců to vrzalo a chrastilo. Na chodníku Goldstein popřál mladému Weindlovi dobrou noc. Chtěl mu ještě povědět, jak strážmistr Koc německy poučil gestapáka, že na důležitého informátora Geheime Staatspolizei nelze jen tak střílet, kdoví, kam a proč utekl... Chtěl mu ještě říct, že by si měl dát na čeledína Antona pozor. Chtěl mladému Weindlovi ještě ukázat, že žlutá židovská hvězda není žádným terčem na střelnici, ale odznak lidské sounáležitosti, odvahy žít a bránit zlu. Rozešli se mlčky, každý na svou stranu. Josef pospíchal domů, k teplu, ke své Anně, ke své naději. © Petr Kersch, Děčín, prosinec 2012 Petr Kersch Móda palestinských šátků Jedno moderní rčení výstižně praví o nestálých jevech, že jsou pomíjivé jako letní móda. Latinský původ modus a anglický překlad style napovídají, že móda je způsob chování nebo styl vnější úpravy – nejčastěji oděvu nebo vlasů, které jsou příznačné pro svou dobu. Móda je vkus, který v jistých společenských skupinách převládá a je pro ně příznačný a sebeurčující. Silné a výstřední osobnosti často vytvářejí vlastní módu a záměrně se odlišují od skupinového, tzv. stádního vkusu. Móda je viditelnou legitimací příslušnosti, vkusu a smýšlení pro své okolí. Vzniká v závislosti na podnebí, společenském étosu, postavení a dostupnosti výroby či koupi. I v dobách biblických se lidé oblékali a zdobili a měli svou módu. Starozákonní proroci se odívali do kožených plášťů z velblouda nebo ovce; kněží a dvořané nosili dlouhé tuniky, které si natahovali přes hlavy; ženy nosívaly dlouhé šály – loktušky; chudší lidé si oblékali vlněné košile, mnohdy pestře barvené, sahající až ke kolenům a stažené lněným nebo koženým pásem. Móda Izraele se zcela jistě zásadně nelišila od módy Egypťanů nebo Mezopotámců v biblické době. Proto čteme v Dt 22,12, že Izraelci měli povinnost svou náboženskou odlišnost ukázat navenek jistým módním doplňkem platným dodnes, totiž třásněmi přišitými v rozích roucha stahovaného přes hlavu. Jednou z mód dnešních mladých lidí, zejména univerzitních studentů, jsou palestinské bílo-černé vlněné šály s ozdobnými třásněmi na lemu. Nosí je v době, kdy izraelsko-palestinské mírové jednání je rozbito vinou přestřelek, útoků a sebevražedných atentátů palestinských radikálů, kdy noviny, rádio a televize téměř denně informuje o tamější situaci, kdy právě tento šál se stává národním poznavacím znamením právě těchto lidí zeměkoule. Co si o tom myslet? Identifikují se univerzitní studenti v Austrálii, Anglii i v Čechách s palestinskými teroristy? Nebo jsou úplná politická tabula rasa, neinformovaní a omezení, aby nevěděli, s kým se ztotožňují? Je jim snad marnivá ozdoba jejich krku hodnotově víc než vědomí souvislostí? Je jeho praktická schopnost ochrany nenahraditelná jiným typem šály? Asi od každého trochu. Získáváme tak poučení: móda není jen vnějším identifikačním průkazem, atraktivní ozdobou a osobním potěšením, ale i nebezpečnou zbraní tam, kde vytváří vědomí souvislostí s prostředím, taktikami a manévry, které tento náš svět nehumanizují, nevytvářejí světový mír a do života bezbranných lidí vnášejí teror a násilí. Jaroslav E. Sykora NevPes Za odpor muslimů k polonahým turistkám může i příroda aneb jak na světě vznikly kulturní rozdíly Radek John - Reflex - Autor Je Biolog Proč je v některých zemích vnímán jakýkoliv prohřešek proti místním zvykům jako velké faux pas, nebo dokonce urážka, zatímco jinde se nad ním nikdo ani nepozastaví? Kupodivu to souvisí s přírodními podmínkami v daném státě. Jsou země, v nichž je zvykem nosit těžké věci v ruce nebo na zádech. Jinde se zase ke stejnému účelu používá hlava. V islámských zemích je nemyslitelné někomu něco podat levou rukou. Je nečistá, protože se používá k osobní hygieně. V Česku znamená horizontální pohyb hlavou ze strany na stranu „ne,“ v Bulharsku naopak „ano“. V Německu se lidé omlouvají, když přijdou o pět minut pozdě. V Portugalsku se schůzky domlouvají s přesností plus minus hodina. Na Západě kouří muži i ženy zhruba stejně. Když si však žena zapálí v Indonésii, působí jako prostitutka. Někde je zvykem nosit na pláž oba díly plavek, jinde stačí jen ten spodní. Když vyrazí české turistky do Egypta, může se jim stát, že je na pláži osloví plavčík a požádá, aby si horní díl plavek zase oblékly. Třeba po žádosti místních žen. Kulturních rozdílů si všímali už antičtí spisovatelé. Zajímavé je, že některé národy jsou k lidem s odlišnými zvyky tolerantnější než jiné. Celkem podrobně to před časem zdokumentovala skupina víc než čtyřiceti sociálních výzkumníků ve vědeckém časopise Science, vedená Američankou Michele Gelfandovou. Vědci tvrdí, že na světě existují kultury těsné (lepší překlad mě nenapadl) a volné. V těsných kulturách si lidé potrpí na dodržování místních zvyků a jiné mravy je provokují. Ve volných podivné cizokrajné způsoby nikomu nevadí. Je to samozřejmě kontinuum. Národy nespadají buď do jedné, nebo do druhé kategorie. Můžete si je představit umístěné na úsečce, jejíž jeden konec okupují těsnější kultury, druhý volnější. Gelfandová a její spolupracovníci srovnali celkem třiatřicet zemí, od Austrálie po Venezuelu. Česko v práci bohužel zmíněno není. Minulo nás to jen o chlup. Sousední Německo a Polsko tam jsou. Německo dokonce rozdělené na západní a východní polovinu. Ukrajina – země tolerance Badatelé se pomocí statistických metod snažili odhalit více nebo méně skryté vlivy, které rozhodují, zda se kultura stane volnou, nebo těsnou. Jejich dotazníky vyplnilo celkem 6823 respondentů. Šlo o lidi všelijakých profesí, stáří i vzdělání. Dotazníky obsahovaly přímé otázky typu jak moc účastníci souhlasí s tvrzením: „Kdyby se v mé zemi někdo choval nějak nevhodně, ostatní by to neschvalovali.“ Vědci se ptali i na přijatelnost různých chování (líbání, pláč, smích, jídlo) na různých místech (banka, knihovna, hřbitov …). Dotazníky jednotlivých příslušníků stejných národů se podobaly jako vejce vejci. Průměrně se shodovaly v pětaosmdesáti procentech odpovědí. První zajímavý výsledek je celkové skóre všech zkoumaných zemí na ose od volných kultur k těsným. Nejstriktnější společenská pravidla a požadavky na jejich dodržování platí v Pákistánu, Malajsii a v Indii. Nejvíc volnomyšlenkářů žije naopak na Ukrajině, v Estonsku a v Maďarsku. Okolo středu se umístilo bývalé západní Německo, Island a Francie. Vědce ovšem víc zajímaly statistické souvislosti. Hledali spojení s ekologickými podmínkami území, na nichž daná kultura sídlí. Dalo by se čekat, že přísnější společenské zvyklosti budou panovat v zemích s vyšší hustotou populace. Kde jsou lidé víc namačkaní, musí se vzájemně chovat ohleduplněji. To se potvrdilo. Týkalo se to jak současného zalidnění, tak zalidnění před půl tisíciletím, v roce 1500. V kulturách s nouzí o přírodní zdroje panovala tužší společenská pravidla než v kulturách zdroji oplývajících. Myšleny jsou zejména zdroje potravní, jako je množství proteinů nebo tuku připadající v průměru na jednoho člověka. Nikoliv ropa. Těsnější kultury zažívaly také víc povodní, zemětřesení, hurikánů, válek a podobných dalších radostí. Na jejich území řádilo i víc nemocí. A co historie? Gelfandová a její spolupracovníci se zaměřili i na celospolečenské souvislosti. V kulturách se striktními společenskými pravidly vládnou často autokratické režimy, aktivně potlačující své odpůrce. Média jsou víc kontrolována státními orgány, moderní komunikační technologie méně přístupné běžným občanům. Ti mají i méně práv a politických svobod. Na druhou stranu se policii víc daří kontrolovat zločinnost, pravděpodobně proto, že v těsných kulturách připadá na jednoho občana víc policistů než ve volných a zákon stanovuje přísnější tresty. Možná o něco neočekávanější by mohla být větší pobožnost těsných kultur. Z pohledu obyvatele ateistické a neobvykle svobodomyslné země se to může zdát jako samozřejmost. Jenže jedna z nejvíc náboženských zemí na světě jsou Spojené státy. Ty asi ještě pořád spousta lidí považuje za symbol volnomyšlenkářství a tolerance. (V žebříčku opravdu skončily v první třetině nejsvobodomyslnějších kultur.) Mohli byste asi namítat, že výzkum nepočítá s historií, jež je v principu unikátní, a proto neopakovatelná. Kdyby v Evropě a v Americe vládl islám, možná by průzkum dopadl jinak. Jenže co když v Evropě islám nepřevládl, protože ekologické podmínky raného středověku nenapomáhaly jeho šíření? Nadčasová báseň z roku 1913 platná pro současnost Eduard Bass - Drahota (1913) Sládci klejí - zatroleně Chmel už zase stoupl v ceně Chceme-li jen skromně žít Pivo musí podražit Mouka dražší vizte ceny Křičí pekař ustrašený Chceme-li jen trochu žít Housky nutno podražit Ale nám se nejhůř daří Naříkají uzenáři Chceme-li jen skromně žít Buřty nutno podražit Pan domácí hned se straší Maso, pivo, chléb je dražší Chceme-li jen skromně žít Činži nutno přirazit Kdopak by se toho nelek Stát tím trpí jako celek Aby mohl vyjíti Nutno daně zvýšiti Konsumentu nelze více Nežli jít a oběsit se Učiň to však neprodleně Dokud špagát nestoup v ceně Malý Pepíček jede v tramvaji. Paní, sedící vedle, ho pohladí po hlavě a pochválí, že je hezký chlapeček. Pepíček se jí zeptá, zda má doma taky takového chlapečka. Pani se začervená a smutně konstatuje, že jí čáp žádného nepřinesl. "A máte alespoň holčičku?" ptá se opět Pepíček. "Ne, vrána mi žádnou nepřinesla." Pepíček se chvilku zamyslí a pak se nevinně zeptá: "A s jiným ptákem jste to nezkusila?"

Noviny – A tak vůbec 12 Strana 12 Deset věcí, co si my zlí kapitalisté skutečně myslíme Krátké info pro protestující z Occupy, listopad 2011 Dnes ráno jsem mluvil s některými protestujícími z Occupy. Šokovalo mě, jak hodně mimo byly jejich představy o mých názorech, které jako pravičák mám. Abychom si lépe porozuměli, předkládám zde deset věcí, které – a to mi věřte – si myslí většina pravicových grázlů, se kterými se stýkám. Samozřejmě neočekávám, že přesvědčím svoje levicové čtenáře v jediném článku, ale mohou získat lepší představu o tom, co si skutečně myslíme. 1. Zastánci volného trhu jsou proti záchranám bank z veřejných rozpočtů (tzv. bailoutům). To může vypadat samozřejmě: přece jsme proti státním dotacím a znárodňování. Ale přesto to často překvapí komentátory, kteří si pletou naši podporu konkurence a volného trhu s vírou v plutokracii. Existuje však obrovský rozdíl mezi tím, kdo je pro-tržní (pro- market) a tím, kdo je pro-podnikatelský (pro-business). Někdy tyto dva názory souhlasí, často nesouhlasí. 2. Co se stalo od roku 2008, není kapitalismus. V kapitalistickém systému by špatným bankám bylo dovoleno zbankrotovat, jejich ziskové operace by byly koupeny jejich efektivnějšími konkurenty. Akcionáři, držitelé dluhopisů a někteří střadatelé by přišli o peníze, ale daňoví poplatníci by nezaplatili ani halíř. 3. Pokud chcete, aby bohatí platili více, vytvořte rovnější a jednodušší daňový systém. Částečně je to otázka zrušení mezer v zákonech (obytné domy fiktivně v majetku společností, aby se uniklo dani z převodu nemovitosti, výjimka z daně z kapitálových zisků pro nedomácí atd.). Ale hlavně jde o to, abychom snížili daňové sazby tak, že vyhýbání se dani bude zbytečné. Jak Art Laffer stále říká každému, kdo naslouchá, funguje to vždycky. Mezi lety 1980 a 2007 srazily USA daně pro všechny příjmové skupiny. Výsledek? Podíl na zaplacených daních se pro vrchní procento zvedl z 19,5 procent na 40. Od dob, kdy byla v Británii nejvyšší sazba daně z příjmu snížena na 40 procent v roce 1988, stoupl podíl daní vybraných od nejbohatšího percentilu ze 14 na 27 procent. 4. Ti z nás, kteří věří v malou vládu, nejsou motivováni touhou po tom, aby bohatí ještě více zbohatli. Opravdu ne. Většina z nás je daleko od toho, abychom my osobně museli platit nejvyšší sazbu daně, po dlouhá léta jsou ti nejvýřečnější z nás skromně placení akademici. Věříme, že ekonomická svoboda obohatí celou naši zemi. Ano, bohatší mohou dále zbohatnout, ale my to nevidíme jako argument proti zlepšení životního standardu chudší většiny. 5. Nejsme proti rovnosti. Obecně uznáváme výhody homogenity skandinávského stylu: bývá méně zločinů, lidé jsou méně stresovaní atd. Naše námitka není, že rovnostářství samotné je nežádoucí, ale že zákony, které ho mají zjednat, jdou nutně ruku v ruce s nepřiměřenou ztrátou svobody a prosperity. 6. Státní intervence se ale nezdá být ani efektivním způsobem k prosazení rovnosti. V těch nejzákladnějších ukazatelích – výška, příjem kalorií, úmrtnost kojenců, gramotnost, dožití – se Británie stává rovnostářštější společností od té kalamity v roce 1066. Je pravda, že zhruba před půl stoletím toto přibližování ustalo a v některých ukazatelích se rozdíl začal zvětšovat. Existují různé teorie, proč to tak je, ale jedna věc je nesporná: nedávné rozevření nůžek bohatství se stalo v době, kdy stát kontroluje mnohem větší podíl národního bohatství než kdy dřív. 7. Napadněme tu myšlenku, že když je někdo levičák, tak to znamená, že je na straně běžných lidí, zatímco když je někdo pravičák, znamená to obhajobu privilegovaných elit. Je těžké najít jakoukoliv daň nebo jakoukoliv regulaci, která nekončí zvýhodněním někoho s určitým zájmem na úkor zbytku populace. Důvod, proč vlády rostou, je právě to, čemu ekonomové říkají "rozptýlenost nákladů a soustředěnost výnosů" – lidi si obecně více uvědomí výhody, které dostávají, než daně, které platí. 8. Kapitalismus, se všemi svými nedokonalostmi, je nejférovějším dosud vyzkoušeným systémem. V systému založeném na vlastnických právech a smluvní svobodě dosahují lidé úspěchu tím, že ostatním poskytují poctivé služby. Bill Gates zbohatl tím, že obohatil stovky miliónů z nás: tato slova zrovna teď píšu v jednom z jeho programů. On na té směně získal (čímž nepatrně vzrostlo jeho bohatství) a taktéž jsem si polepšil já (čímž vzrostlo vybavení, které mi usnadňuje život). Oproti tomu v systému, který řídí stát, musí dobroty zaplatit někdo třetí. 9. Když mluvíme o férovosti, tak nezapomeňme, že svět nepatří žádné skupině. Co takhle stejnost platů ve státní a soukromé sféře? Co takhle být fér k našim dětem, které jsme naložili dluhem, který v mírových dobách nemá obdoby? Co takhle být fér k tomu chlapci, který školu opustí v 16 letech a začne platit daně, aby dotoval toho, který studuje na univerzitě? Co takhle být fér k nezaměstnaným, které si firmy nemohou dovolit najmout kvůli sociální ochraně, kterou požívají jejich existující zaměstnanci? 10. Nezapomeňme ani na etiku. Udělat správnou věc je ctnostné, ale není žádná ctnost, pokud činíme něco z donucení. Dát peníze charitě je chvályhodné; platit daně je morálně neutrální. Důkazy napovídají, že pokud rostou daně a stát vytlačuje občanskou společnost, darují lidé dobrým věcem méně peněz. Takže tady to máte, soudruzi. Neočekávám, že stany u katedrály sv. Pavla budou sbaleny přes noc. Ale třeba se aspoň budeme moci zabývat některým z těchto témat poctivě, a ne mluvit mimoběžně. ¡Hasta la victoria siempre! Daniel Hannan je europoslancem za britskou Konzervativní stranu, článek vyšel na jeho blogu. Přeložil Martin Pánek. Převzato z časopisu Laissez Faire se souhlasem redakce Daniel Hannan NevPes 28.prosince 2012 Rudí vládci Občané NDR pokusnými králíky farmaceutických koncernů Po nedávném odhalení, že pro švédský nábytkářský gigant IKEA pracovali východoněmečtí političtí vězni, se veřejnosti otevírá další otřesná kapitola spolupráce vládců socialistické NDR se západními firmami. V osmdesátých letech 20. století si západoněmecké farmaceutické koncerny objednaly v Německé demokratické republice 165 klinických studií léků. O tom, že na nich zkoušejí nějaký medikament, neměli zjevně mnozí pacienti ani tušení. Stali se nedobrovolnými pokusnými králíky Západu. Uvádí to berlínský deník Der Tagesspigel, který má k dispozici příslušné dokumenty ministerstva zdravotnictví NDR (NDR existovala v letech 1949 až 1990). Vyplývá z nich, že klinické studie léků si u východoněmeckého režimu objednalo v letech 1983 až 1989 přes 50 západních firem. Patří k nim mimo jiné koncerny Bayer a Schering, Hoechst (dnes Sanofi), Boehringer Ingelheim nebo Gödecke (dnes Pfizer). Za každou z celkem 165 studií dostávala východoněmecká vláda až 860 tisíc západoněmeckých marek (DM). Každé studie se v nemocnicích NDR účastnila v průměru stovka lidí. Celkem jich tedy byly tisíce. Léky se zčásti testovaly na pacientech, kteří o tom neměli tušení. Kolik jich skutečně bylo, nelze z dostupných dokumentů vyčíst. List Der Tagesspiegel má informace o sedmi případech, kdy bývalí pacienti uvádějí, že o své roli testované(ho) nevěděli. Německá televize MDR (Mitteldeutscher Rundfunk; patří k ARD) nedávno vysílala dokument, v němž informovala o několika konkrétních neinformovaných pacientech. Patřil k nim i tehdy šedesátiletý Gerhard Lehrer. Roku 1989 ho kvůli infarktu léčili v nemocnici v Drážďanech. Jeden z vedoucích lékařů mu předepsal jakési tablety a řekl, že jde o zcela zvláštní lék, který má jen on a není k dostání v lékárnách. Manželka pana Lehrera vzpomíná, že stav jejího muže se tehdy zhoršil. A za dva roky zemřel. Na infarkt. Paní Annelise Lehrerová si několik tablet schovala a dala je k dispozici redaktorům MDR, kteří je nechali prozkoumat v laboratoři. Vyklubalo se z nich placebo od frankfurtského koncernu Hoechst. Profesí učitel tedy neužíval skutečný lék, ale neúčinný preparát. Na dotaz berlínského listu několik oslovených farmaceutických firem sdělilo, že vše se dělo podle tehdejších standardů. Do jaké míry věděly o této praxi úřady ve Spolkové republice Německo, je nadále nejasné. Dieter Großklaus, který byl od roku 1985 šéfem Spolkového zdravotního úřadu, jenž byl odpovědný za schvalování léků, na dotaz deníku Der Tagesspiegel odpověděl: "Oficiálně jsem o farmaceutických studiích v NDR nic nevěděl." Z toho lze ovšem usoudit, že neoficiálně o nich informován byl. Vinu na testování nových medikamentů na nevědoucích pacientech v NDR ovšem nenesou jen západoněmecké farmaceutické koncerny. Přinejmenším stejnou odpovědnost má tehdejší vedení NDR, které v úpěnlivé snaze získat devizy umožňovalo lékařské pokusy na svých občanech. Týden Kauza Budínka je definitivně uzavřena. Viníci masakru už nežijí Sedmašedesát let starý případ Budínka z louky u Dobronína na Jihlavsku a další nepříliš vzdálené lokality pod viaduktem, kde podle závažných svědectví měla skupina lidí oslavujících konec druhé světové války zmasakrovat německé starousedlíky z okolních obcí, je u konce. „Krajská státní zástupkyně vydala pokyn k odložení případu,“ uvedla krajská policejní mluvčí Dana Čírtková. Případem se kriminalisté zabývali několik let a kosterní ostatky, které analýzou DNA skutečně v převážné většině byly přiřazeny k hledaným osobám, už umožnily odsunutým příbuzným důstojné rozloučení a uložení na jihlavském Ústředním hřbitově. Mezitím zemřel poslední z označených přímých účastníků. Jaké poznatky ke kauze, která vzbudila nejen v regionu mezi lidmi velké vášně, kriminalisté získali, o tom oni sami mluvit nesmí. V souladu s trestním řádem si poskytování veškerých informací k případu vyhradila dozorující krajská státní zástupkyně. Viníci a jejich motiv tak zůstávají předmětem spekulací: všechny však ukazují na kriminální čin. „Zavraždění měli být registrováni v některé z nacistických organizací, že by ale páchali nějaké konkrétní zlo, není známo. Za pouhé členství by přitom mohli dostat rozsudkem lidového soudu maximálně pět let vězení,“ poznamenal během pietního aktu uložení ostatků v polovině letošního září amatérský historik a spisovatel Jiří Vybíhal, který se období tzv. protektorátu v jihlavském jazykovém ostrově dlouhodobě věnuje. Jak připomněl, dotyčné navíc čekal odsun. RP Noviny: Komunisté přece nebudou trestat své soukmenovce. Prezident amnestií srazil okradeným šance na náhradu škody Prezidentská amnestie podle expertů může v některých starších kauzách zmrazit šance podvedených a okradených na náhradu škody. V případech, kdy se na základě amnestie zastaví trestní stíhání podezřelých, se totiž jejich oběti musí se svými nároky obracet na soud v civilním řízení. V něm je pozice poškozených proti řízení trestnímu výrazně méně výhodná, a to především proto, že musí v takovém případě nést důkazní břemeno. „Musí tam prokázat, že se stal trestný čin a že jim tím byla způsobená škoda. Např. poškození ve složitých kauzách vytunelovaných fondů nebo kampeliček nejsou schopni takové důkazní břemeno unést,“ řekla Právu advokátka Hana Marvanová, která zastupuje klienty v několika podobných případech. Podobně se vyjádřil i právník Josef Lžičař. „Neznamená to ale, že by tu možnost domoci se náhrady škody zcela ztratili, ostatně soudy už teď s takovými nároky často odkazují na civilní řízení,“ poznamenal Lžičař. Pozor na promlčení Marvanová ale v této souvislosti upozornila, že v některých případech zůstanou poškození zcela bez zastání. „V některých případech reálně hrozí promlčení, podle občanského zákoníku totiž platí v civilním řízení pro nároky na náhradu škody desetiletá lhůta,“ konstatovala Marvanová s tím, že např. kauzy rozkradených kampeliček spadají do devadesátých let a poškození tak nemohou lhůtu dodržet. S čistým rejstříkem „Druhý článek té amnestie, který hovoří o zastavování trestního stíhání, proto považuji za nejproblematičtější. Vůbec totiž neřeší dopady na poškozené,“ doplnila advokátka. Ta zastupuje mimo jiné klienty zkrachovalé společnosti H-System, po které zůstala zhruba miliardová škoda. V případu už byl k dvanáctiletému trestu pravomocně odsouzen hlavní organizátor celého podvodu Petr Smetka, jeho tři pomocníci se teď ale kvůli amnestii možná trestu vyhnou. Vrchní soud jim totiž loni snížil původní tresty od nižšího soudu na podmínky, jenže do případu ještě zasáhl Nejvyšší soud, podle kterého byly takové tresty příliš mírné, a nařídil, aby se v líčení pokračovalo. Jednání mělo proběhnout letos v únoru, ale amnestie ho nejspíš nepřipustí. Pokud by amnestie bývalé manažery H-Systemu a další stíhané osvobodila, mohli by se v budoucnu prokazovat čistým trestním rejstříkem. Z rozhodnutí prezidenta Václava Klause se totiž na amnestované musí pohlížet jako na osoby neodsouzené. Podle prvního náměstka ministerstva spravedlnosti Daniela Voláka tak v jejich trestním rejstříku sice příslušný záznam bude, ve výpisu už ale nikoliv. „Z pohledu práva na ně bude potřeba nahlížet jako na nevinné,“ uvedl Volák. Zákazy řízení i pokuty zůstávají Pokud se ale obviněný cítí nevinný, může podle zákona do tří dnů od vydání usnesení o zastavení stíhání prohlásit, že na projednání věci trvá. Soud pak může pouze konstatovat, jestli je dotyčný skutečně vinen, či nikoliv, případný trest už ale s ohledem na amnestii uložit nemůže. Lžičař zároveň upozornil, že v případech amnestování již pravomocně odsouzených trestných činů se sice smazává trest odnětí svobody, všechny další doprovodné tresty ale v platnosti zůstávají. „Například zákazy činnosti nebo peněžité tresty platí i po amnestii,“ vysvětlil advokát s tím, že odsouzený si může např. u tříletého zákazu řízení v polovině tohoto trestu tak jako v jiných případech požádat příslušný soud, aby zákaz zrušil. Jakub Troníček, Rude Právo

Noviny –Z Respektu a i odjinud 13 Strana 13 Čárové kódy aneb Spontánní řád v akci Napadlo vás někdy, kdo dohlíží na systém čárových kódů? Nejspíš ne. Je to docela složitý systém, takže určitě existuje nějaký centrální dohled nad těmito kódy, které se nacházejí na zboží v obchodech po celém světě. Čárové kódy na sobě nesou i výrobky produkované v dalekých zapadlých vesničkách vzdálených zemí. Asi existuje nějaká mezinárodní instituce, která tyto kódy spravuje, ne? Ne! Tak nezabýval se aspoň nějaký parlamentní výbor otázkou, jaký systém identifikace zboží a řízení zásob bude nejlépe sloužit spotřebitelům? Ne! Zamysleme se na okamžik nad vším tím zbožím, které můžeme najít v supermarketech. Jsou to tisíce položek a každá má své číslo a čárový kód. Když pak jdeme se svým košíkem k pokladně, aby pokladní zboží načetla čtečkou, systém nejenže identifikuje naše zboží a jeho cenu, ale dává obchodům navrch informaci o stavu skladových zásob. Některé velké supermarkety mohou dokonce automaticky zasílat informaci o stavu skladu dodavatelům, kteří tak vědí, kdy je potřeba doplnit další zboží do obchodu. Technologie čárových kódů také dává prodejcům spolehlivý mechanismus k omezení ztrát zboží a tržeb díky možnosti podrobného sledování zásob. Tato nepatrná inovace, kterou jako spotřebitelé dnes považujeme za samozřejmou, umožnila prodejcům obrovsky zvýšit produktivitu, a tedy snížit náklady. Z toho pak těží spotřebitelé ve formě nižších cen, protože když klesají náklady, konkurence postupně přesunuje tuto výhodu i na spotřebitele. Rozšíření čárového kódu vděčíme spontánnímu tržnímu procesu. Pro každou firmu bylo nepochybně racionální zavést ve svém obchodě standard, který umožňuje koordinaci s dodavateli a který celkové náklady systému rozkládá na celá odvětví, než vyvíjet systém vlastní a nést tak dodatečná rizika a náklady vývoje a zavádění vlastního systému řízení zásob. Kooperace se vyplácí každému z konkurentů i konečným spotřebitelům. Systém čárových kódů je skvělým příkladem toho, jak trh dává řád něčemu, co se jeví nekonečně složité a komplexně provázané. Systém čárových kódů vyrostl spontánně díky potřebám obchodu se spotřebním zbožím. Nemělo by nás to překvapovat, protože to se na trhu děje vždy, když není vládními restrikcemi omezován. Navíc mnoho ekonomů a filosofů inspirovaných F. A. Hayekem a jeho učitelem Ludwigem Misesem věří, že takto by měl vznikat celý společenský řád, neboť jde o proces založený na dobrovolných ujednáních jednotlivců, což je podstata skutečné svobody. Rozšíření systému čárových kódů má původ v potřebách konkurujících si obchodů sdílet meziodvětvový standard, který umožní lepší organizaci práce. Obchodníci vystavení konkurenčnímu tlaku neustále hledali způsoby, jak zvyšovat efektivnost odbavení zákazníků a řízení zásob. Nikdo z nich však neplánoval revoluci celého odvětví. Každému šlo spíš jen o jeho zisk a až jako vedlejší efekt vytvořili pozitivní nezamýšlené důsledky pro všechny. Kdyby někdo chtěl shora zavést nějaký takový systém ve prospěch spotřebitelů, výsledkem by mohlo být spíš zhoršení stavu pro všechny. Jak poznamenal Adam Smith v 18. století: "Tím, že sledují vlastní zisk často podporují zájem společnosti lépe, než kdyby zlepšení situace společnosti bylo jejich záměrem." Již v roce 1932, dlouho před tím, než byl současný systém čárových kódů vynalezen, student z Harvardu Wallace Flint napsal diplomovou práci na téma automatizace řízení zásob maloobchodních prodejen. Flintův systém byl založený na děrovaných kartách a klouzavých regálech, které umožňovaly snadné řízení zásob a rychlý přesun zboží ze skladu k zákazníkům. Technologie čárových kódů byla vyvinuta v roce 1949 Normanem Woodlandem, studentem a učitelem na Drexelově Univerzitě ve Filadelfii. A v roce 1974 bylo s čárovým kódem odbaveno první zboží – balení deseti žvýkaček Wrigley’s. Stalo se tak Supermarketu Marsh v Troy v Ohiu. Od té doby se technologie čárových kódů trvale vyvíjí. Díky technologickým inovacím mohou nynější kódy obsahovat větší objem informací. Čárové kódy dnes můžeme najít na každém jednotlivém kusu ovoce a nejen na celých přepravkách. Nyní po 38 letech existence čárového kódu jsou technologie čtení kódů a samotné kódy na mnohem lepší úrovni. Myslíte, že původní vynálezci čárového kódu snili o tom, do jakých rozměrů se jejich nápad vyvine? Dnes mohou čárové kódy přečíst I naše mobilní telefony a již nastupuje další inovace v podobě QR kódů složených z kostiček ve čtvercovém poli. O standardizaci v odvětví dnes usiluje GS1, neziskové sdružení soukromých konkurujících si obchodníků. Sdružení GS1 existuje už léta (byť název se měnil) a vzniklo spojením amerických a evropských asociací. Jen ve Spojených státech má na 200 tisíc členských firem. Celosvětově sdružuje přes milion podniků z 20 různých odvětví od zdravotnictví, přes prodej květin a alkoholu po vydavatele knih, a usiluje o standardizace specifických nástrojů pro jednotlivá odvětví s cílem zvyšovat efektivitu podnikání. Je třeba ocenit efekt takové organizace. GS1 funguje na principu svobodné směny a dobrovolného sdružení. Prospívá svým členům, ale má i druhotné efekty v podobě nižších cen a pohodlnějších nákupů pro spotřebitele. Jakákoliv vládní organizace by sotva dokázala takový systém provozovat. Volný trh dokáže reagovat na měnící se okolnosti složitého světa a umožňuje diverzifikaci. Státní byrokracie je naproti tomu vždy nepružná. Lidé, kteří jsou k volnému trhu skeptičtí a věří, že jakýkoliv řád musí být vždy centrálně organizován, by si z úspěchu a rozvoje systému čárových kódů měli vzít ponaučení. Vyšlo v časopise Freeman, říjen 2012. Stephen Gross je studentem na University of Central Arkansas. Překlad Petr Mach. Převzato z časopisu Laissez Faire se souhlasem redakce Stephen Gross NevPes Tak se nám zbláznil ministr A přitom vypadal dlouhou dobu tak solidně. Na českého minstra dokonce neuvěřitelně solidně. Zároveň neuvěřitelně dlouho ve funkci. Ofšem, jak se zdá, česká vláda není mezi běžnými vládami žádnou výjimkou, a tak osobami od počátku "alternativně myslícími" či postupně zešílevšími někdy přímo překypuje. Prosím, aby laskaví čtenáři vzali na vědomí, že v tom není naše vláda žádnou výjimkou. Jistá německá ministryně zatajuje při čtení pohádek své dceři, kdo je v ději chlapeček a kdo holčička, aby ji vychovávala "genderově vyváženě". Australská předsedkyně vlády si prý skutečně myslí, že když dá na obaly cigaret hnusné obrázky, že lidi přestanou kouřit. Prdlajs! Sám jsem viděl v jedné nejmenované zemi, kde mají podobně "z-odporněné" obaly cigaret, jak si mladá dáma koupila "cíga", roztrhla obal, za průhlednou folii strčila obrázek roztomilého pejska a s rozkoší si zapálila. A bylo vymalováno. Jistá naše ministryně trvala na obalech na koblihách, jiná ministryně školství, známá pod přezdívkou "Frau von Kuchta" vyhlásila jako svůj politický program "napravení křivd" na sudetských Němcích, jiný ministr zase zaváděl ve spolupráci s jihočeskými vědkyněmi pohlavně genderové oslovení, takže místo žena-strážník zde byla najednou strážnice, a našli by se další mašíblové. Ministr Heger vypadal dosti dlouhou dobu celkem normálně, ba dá se říci skoro až lidsky, což bývá u ministrů nezvyklé. Až před koncem roku náhle začal bojovat s nepravostmi. S kouřením a alkoholem. "Vládcové moderní společnosti potřebují," jak píše Stanislav Komárek v knize Muž jako evoluční inovace, "obyvatelstvo maximálně flexibilní, pružné, zato však co nejvíce infantilní a nic si dlouho nepamatující." Přesně v tomto duchu jsou vedeny všechna ta lidumilná nařízení a zásahy, "že abysme byli zdraví". Pokusy zakázat různé strašlivé metly lidstva, jako je kouření a pití alkoholu, nejsou ničím jiným než úředním pokusem přesvědčit občany, že jsou osoby duševně nezralé, rizik si nevědomé, osoby nesoudné a nesamostatné, o které se bude moudrá vláda vedená skupinou osvícených myslitelů starat. Že aby si neudělali nějaké bebíčko. Moudří pachatelé dobra a vláda se o ně postarají. Nebudete kouřit, milí občánci, a bude zdraví a zmizí rakovina plic. Už za soudruhů byla na sirkách vytištěno heslo "Nekuřáci dobří v práci, zdraví jsou a neutrácí". Lidi, mrchy, kouří furt! Co by lidi měli dělat, aby zmizela třeba rakovina prostaty anebo tlustého střeva, to vláda ještě neví, ale určitě na to přijde některý z grantem vyfutrovaných vědeckých kolektivů. Já si to sice nedovedu představit, protože pánové čůrat musí a erekci, při které funguje právě ta prostata, tedy "předstojná žláza", v které se pak dělá ta rakovina, tak tu nelze z činnosti vyloučit, neboť i při záměrném pokusu ji ovlivnit pouze mozkem je její funkčnost prakticky neovlivnitelná. Jak vědí pánové i dámy. Co se týče střev, že bychom nejedli, aby byly střeva navždy zdravá, to by asi taky nešlo. Ale můžeme, dle některých, přestat kouřit a nastane fšude ráj (budeme si místo toho píchat drogy, ale to už moudrá vláda vyřeší tím, že nás všechny zavře). Jo a podle televizních zpráv na ČT 1 den před Silvestrem se prý moudrý ministr a vláda zásadně rozhodli skoncovat s českým alkoholismem. Protože podle statistik se u nás děsně chlastá. No, autoři statistik asi nikdy nebyli v Polsku, Rusku, Ukrajině. Ale asi ani ve Španělsku, kde si běžně řidiči dávají při přestávce v jízdě jednu sklenku "vino tinto" a kde si Španěl nedovede večer bez lahvičky vína představit. Pardon, Španěl středního věku. Mladý Španěl dbalý své cti hulí marijánu, kterou si sám vypěstoval. V podání hlasatelky zpráv na ČT to vypadalo, jako když se vláda rozhodla vyhlásit protialkoholické stanné právo. Případně "soubor opatření". Vládní mudrc, co tohle vymyslel, asi nic neví o tom, jak dopadli soudruzi Antonín Novotný a Gustáv Husák, když zaváděli zákazy prodeje alkoholu nejprve na 1. máje, pak fšude a obecně do deseti hodin dopoledne. Proletariát pak nasával, zvláště na Ostravsku a Slovensku, z lahví koupených den předtím. Největší úspěch mel soudruh Gorbačov, když zavedl "suchý zákon", takže se v SSSR začalo tak strašlivě chlastat a takové patoky, že to výrazně pomohlo ke konci bolševické říše. Když jsou lidi nas... míchnutý a ještě se nemohou ani ožrat, tak bývá zle. Pitomost vyhlášených "opatření" je přímo do nebes volající. Když strana a vláda - pardon, dneska vláda a parlament - nakáží, aby vůči pivu v restauraci levnější nějaký nealkoholický nápoj, i nejpitomější hospodský začne prodávat za 5 Kč sklenici čisté vody a bude vymalováno. Zakázat prodej chlastu v kioscích znamená, že se budou muset somráci obtěžovat do supermarketů a kupovat si tam "krabicové víno" anebo to dělat jako za totáče. Pokud soudruh ministr v těch dobách studoval lékařství a pan ministerský předseda jinou vysokou školu, já, úradkem Strany původním povoláním dělník v chemičce, jim prozradím některá tajemství. Když soudruzi zdražili chlast, takže láhev vína stála cca 20 Kčs, tedy dnes v porovnání s platy cena tak cca 200 Kč, začaly se dít věci. Výroba domácích vín překonávala rekordy. Bezinkáč a rybízák ovládly mnoho domácností. Zahrádkáři zavedli velkovýrobu. Na Moravě, ale i v Čechách a na Slovensku se tuplem se začalo hromadně pálit. Ajaj, ta východňárská lavórovice, co ji dováželi stavební dělníci, ta byla jen pro silný chlapy!!! Dále se začal "čistit" a popíjet i denaturovaný líh. Znal jsem hrdiny, co pařili i lihový roztok šelaku. Zvláště blbí a neschopní čichali toluen. Chytří spolupracovali s techniky a od nejmenší chemické fabriky až po VŠCHT a výzkumné ústavy všude běžely v laborkách "kolony". Proletariát pil Okenu, mlsouni si kapali Alpu francovku na cukr. Když to pak přesáhlo únosnou míru a soudruzi pochopili že tudy cesta nevede, dali do prodeje ve velkém "bylinná vína" (ježišmarjájosef, to byla opice!) a v putykách se začala prodávat silnější "Okena", divoce modrý alkoholický nápoj zvaný "Raketa". Měl sílu a razanci rakety. Pro nejchudší byla v prodeji tzv. "výčepní lihovina", lidově zvaná "bílá otrokyně". Podrobnosti naleznete v díle Jiřího Grossmanna a Miloslava Šimka, jejichž výzkumných výprav na toto téma jsem se též zúčastňoval. Když už to dneska po vší té kontrole a kolkování a jiném blbnutí došlo tak daleko, že existují plné sklady nelegálního chlastu, který se nevyrobil na koleně (obraťte se, milí ministři, na odborníky z VŠCHT, oni vám to vysvětlí, když o tom nemáte ani páru), tak chápu, že je malér. Ale hlavní malér je, že jakýsi euroúředník, tupec mimořádného formátu, nechá vyrábět v rámci boje proti alkoholismu metanol, místo aby se vyráběl pro stejné účely čistý etanol, tedy líh, který stojí výrobně naprosto stejné peníze, a denaturoval se – třeba toluenem. Jak se to vždycky dělalo. Za ty mrtvé může jak parta chemických negramotů, která netušila, co vyvádí, ale hlavně ti fanatičtí bojovníci z Brusele, co dovolili ve velkém běžně prodávat metanol. S těmi "nejušlechtilejšími" úmysly. Místo vymýšlení "peachovin" donuťte Brusel, aby zarazil hromadnou výrobu metanolu, a nebudou z průmyslově vyráběného metanolu hromadné otravy. A přestaňte bojovat "proti neřestem", stejně víte, že nic nevybojujete. Čím víc budete bojovat proti kouření, tím lépe pro drogové mafiány. Čím víc boje proti alkoholismu, tím víc národ chlastá, jako Skandinávci. Máte, milý pane ministře, na starosti malér v podobě nutnosti dát dohromady cedník zvaný veřejné zdravotnictví. Tam je plno práce. Boj proti černým výrobcům lihu nechte na policii. Od toho tady je. Už Tomáš Akvinský pravil, že Pán Bůh tady není proto, aby za nás všechno rozhodoval a staral se o každý náš krok. My musíme být sami zodpovědní za sebe a své činy. Společnost složená z otroků, kteří nevědí, co mají sami dělat, a řídí je vrchnost, nefunguje. Na to přišli už staří Řekové,když vymysleli demokracii, a pak to znovuobjevili ve feudalismu "tomisté" ve 13. století. Totéž platí i dnes. Pán bůh nebude rozhodovat za nás, co smíme a co nesmíme, a už vůbec zde od toho není vláda, aby za nás rozhodovala, jak máme žít a na co umírat. Možná by si na desky vládního spisu "Co udělat s tím malérem s metanolem a černou výrobou lihu" mohla vláda nalepit štítek s citátem: "Věci existují nebo neexistují; to, že existují, způsobuje nějaká nutnost." Ovšem, není to na naše ministry moc složitá myšlenka? Václav Vlk st.

Noviny –. Z českého tisku a od krajanů ze světa 14 Strana 14 Místo na frontu putovali Češi rovnou do gulagu 24. 12. 2012, autor: muf Praha - Před sedmdesáti lety, tedy v prosinci 1942, soudili v Sovětském svazu čtyři československé vojáky. Provinili se tím, že aktivně vystupovali proti komunistům. Do rukou tajné policie je vydalo velení československé jednotky, přestože vědělo, že skončí v gulagu. Jen za války potkal podobný osud kolem stovky lidí. František Polák, jeden z odsouzených vojáků, o svém přiběhu později vyprávěl na půdě OSN. On i jeho někdejší spoluvězeň Karel Goliath popsali své osudy i knižně, v Česku ale jejich paměti dosud nevyšly a pokud budou komunisté u moci nikdy nevyjdou. "Všichni budou odesláni dnes do Kujbyševa k vojenské misi, podle rozkazu, mám však dojem, že budou zatčeni," zněla depeše náčelníka Československé vojenské mise v SSSR Heliodora Píky. Řeč je o vojácích Františku Polákovi, Karlu Goliathovi, Benediktu Kahanovi a Ferdinandu Zelinkovi. Místo slavnostního odjezdu na frontu tak zamířili do vazební věznice a následně gulagu. Skupina kolem někdejšího štábního kapitána a právníka Františka Poláka skutečně skončila s mnohaletými tresty v pracovních táborech, které dostali za své vlastenecké a protikomunistické projevy. Ani ve vojenských archivech ale není možné najít jedinou fotografii, ze které by bylo možné identifikovat doktora Poláka a jeho kolegy vydané do rukou NKVD. Podle historika a dokumentaristy východního odboje Miroslava Brože spisy zabavovali Sověti a dohledat konkrétní informace je velmi obtížné. Ví se jen, že takových případů bylo daleko víc. "Byl (František Polák) první, kdo ve Francii použil slovo gulag. Jeho svědectví bylo bezesporu důležité pro šíření povědomí toho, co se v SSSR děje." V Buzuluku dodnes stojí někdejší věznice NKVD, dnes přeměněná na komunální byty. Prošlo jí zřejmě i několik Čechoslováků, včetně podporučíka Jana Grossmana, obviněného ze špionáže. Po konkrétních osudech pátrá také Adam Hradílek. Podle něj zajímavou roli sehrál právě doktor Polák, který se po propuštění dostal na západ a svědčil o praktikách stalinského režimu na půdě OSN i jinde na Západě. Masakr v Newtownu a jak to vlastně je Nových Měst je na světě možná několik desítek tisíc, ale nejvíc pozornosti dnes poutá Nově Město (Newtown) ve státě Connecticut. Prezidenta Obamu dohnal mediální a občanský tlak k tomu, že se pokouší o něco, s čím žádný prezident USA dosud neuspěl: snížit dostupnost střelných zbraní. Snad se mu to podaří aspoň s takovými, se kterými je možné v krátké chvíli povraždit co nejvíc lidí. Zatím to vypadá tak, že se američtí občané předzásobují právě útočnými puškami, podobnými těm, kterými Adam Lanza zavraždil šestadvacet lidí. Jejich odbyt se prudce zvýšil. U nás se vytváří atmosféra "no jo, Amerika je pořád ten Divoký Západ, oni se tam nakonec vzájemně vystřílejí". Jaká je realita? Amerika nemá na vraždění lidí patent. V Evropě drží rekord Norsko, kde Anders Breivik postřílel v červenci 2011 sedmdesát sedm lidí, většinou dětí. Nebudu líčit další země, kde se dnes masově vraždí, nejhrůznější je to zřejmě v Africe, ale ani Jižní Amerika není žádný mírový ráj, o Asii nemluvě. Konec konců, i u nás se našel žák, který pobodal učitelku. Bylo to tak na světě vždycky? Usnadňuje to Nová doba, která v průmyslově vyspělých zemích udělala z obezity největšího zabijáka, zatímco jinde ve světě se nadále umírá hladem? Lidský věk se za posledních sto let ve vyspělých zemích prodloužil téměř na dvojnásobek. Puberta nastupuje už v jedenácti, třinácti letech, zatímco dříve to bývalo kolem sedmnáctého roku věku člověka. Takže: lepší životní podmínky a vědecký pokrok přispívající k dokonalejší zdravotní péči vedly k tomu, že mužský pohlavní hormon testosteron zaplaví mozek dříve, než mozek uzraje k rozumnému chování. Testosteron skutečně může napomáhat vzniku agresivity. Sám o sobě však především usnadňuje růst svalů (proto jsou anabolika zakázána jako doping ve sportu), u ženy zvyšuje pohlavní touhu. Ke zvýšení iniciativy, asertivity a posléze i agresivity však napomáhá testosteron teprve tehdy, je-li zároveň uvolněn z nervových zakončení neurotransmitér dopamin. Dopamin tedy spouští vzorce chování, spouští děj. Jeho společenským produktem je čin. Mozek však disponuje ještě jinou chemickou látkou, která dovede za splnění jistých podmínek držet dopamin na uzdě. Jde o 5-hydroxytrypamin, 5 HT, který lidé znají pod jménem serotonin. Zjednodušeně a zhruba platí, že je-li rovnováha mezi koncentrací dopaminu a serotoninu porušena ve prospěch dopaminu, dochází k překotným, vůlí nesnadno ovládaným nutkavým myšlenkám, obsesím. Změní-li se v tomto směru i chování, mluvíme o kompulzích, a tak máme před sebou častou duševní poruchu - obsedantně kompulzivní (dříve se říkalo "neurozu"). Mívá ovšem psychogenní příčiny, a proto je zde na prvním místě mezi terapeutickými metodami psychoterapie. Samotná psychoterapie vede zpravidla k úspěchu až po mnoha měsících. Málo se také přihlíží k tomu, že jde o metodu pro zdravotní pojišťovny finančně velmi nákladnou. Proto se dnes běžně léčí kombinací psychoterapie s farmakoterapií antidepresivy typu SSRI, která zvyšují dostupnost serotoninu. Efektivita tohoto přístupu je dobře prokázána. Chybí-li serotoninová brzda dlouhodobě a jsou-li zde splněny další genetické, společensko-ekonomické a další podmínky, hrozí, že se z člověka stane zločinec. U lidí popravených na elektrickém křesle lze nalézt jen 10 % množství serotoninu v mozku než u zdravých lidí. Trvalejší nerovnováha ve prospěch dopaminu nastává pravděpodobně i u lidí nadměrně pořádkumilovných, perfekcionistů a pedantů. Psychologické vysvětlení se hledá v tom, že jde o lidi, kteří se bojí jakékoli změny. Cokoli nového vyvolá strach a poněvadž si většinou tuto skutečnost neuvědomují, můžeme právem mluvit o úzkosti. Pořádek, uklízení, někdy i celé obsedantně-kompulzivní rituály lze vysvětlit obranou proti úzkosti. Pro všední život má význam jiný psychofarmakologický poznatek: serotonin má u ženy tím spolehlivější účinek, čím je vyšší koncentrace ženského pohlavního hormonu estrogenu. Estrogenu je málo 4 – 10 dní před menstruací, tedy v době, kdy ženy trpívají premenstruální tenzí. Zde se ukazuje, že pomáhají SSRI podávané jen v této době. Užitek z toho mívá celá rodina a podle mých zkušeností tak lze předejít i rozvodům. Je to příklad přístupu, který lze nazvat sociofarmakologický. Je to složité? Ve skutečnosti ještě daleko složitější. Přírodovědecké zkoumání řetězců příčin a následků může však občan nechat na starosti lékařům, psychofarmakologům a neurofyziologům. xxx Vraťme se k chladným, většinou velmi inteligentním masovým vrahům, kteří necítí za své činy vinu, ale spíše jsou na ně hrdí. Dosavadní výklad ukazuje, že nejnebezpečnější je muž s převahou dopaminové neurotransmise nad serotoninovou, který má dost testosteronu. U masových vrahů však vstupuje na scénu jako klíčová ještě jedna molekula: oxytocin. Hovoří se o něm jako o hormonu lásky nebo přátelství. Uvolňuje se při orgasmu a při porodu, používá se k vyvolání laktace (tvorby mateřského mléka). Usnadňuje mezilidskou komunikaci, jeho koncentrace roste nejen při hýčkání, nýbrž i při podání ruky nebo pouhém doteku. Velký význam má přímý oční kontakt. Říká se, že matka se stává matkou, když se její pohled setká s pohledem novorozeněte, které snad rozezná její oči od očí jiných lidí. Nedostatek funkce oxytocinu se nachází při autismu, jehož jedna forma se nazývá Aspergerův syndrom. Lidem trpícím autismem chybí schopnost prožít emočně interpersonální vztah, mohou se naučit o tom mluvit, ale zůstává to na chladné intelektuální úrovni. Nedovedou pojmenovat své citové prožitky, někdy ani bolest. Zdraví lidé tuto zvláštnost rozpoznají a mohou se autistům vyhýbat. Ve škole bývá autistický žák ostrakizován, vyloučen z kolektivu, spolužáci se mu mohou vysmívat,. Stávají se zhusta obětí šikany. Úsilí vyrovnat se s tím může být motivací k učení. Jedinec trpící autismem se může snažit o kompenzaci deficitu v citovém prožívání snahou o vysoký kognitivní výkon a to může být i cesta k úspěchu v tomto směru. K autismu nepatří alexithymie – snížená schopnost vyjádřit emoce slovy, tedy popsat to, co prožívám. Zvlášť u některých forem Aspergerova syndromu dochází k opaku – pacient dovede dobře popisovat něco, co sám neprožívá. Jako by si touto verbalizací neschopnost subjektivně prožít afekt kompenzoval. Alexithymie často znesnadňuje diagnózu depresivní nebo úzkostné poruchy. Trpící pacient často hledá záminku k návštěvě lékaře ve stížnostech na somatický stav: bolesti, dechové potíže, zácpu atd. Vývoj osobnosti vraždícího autisty vrcholí kolem dvacátého roku života. Takto hendikepovaný jedinec se připravuje na pomstu, opatří si zbraň a pak už poslední kapkou může být maličkost – výsměšný pohled, "nespravedlivé" hodnocení – anebo příležitost: škola pořádá koncert a sejde se tam hodně lidí. xxx Dá se s tím něco dělat? Léčení není snadné, zkouší se antipsychotika, antidepresiva, anxiolytika a režimová léčba s psychoterapií. V Čechách dělá záslužnou práci Asociace pro pomoc lidem s autismem APLA. Experimentálně lze užít intranazálně podávaného oxytocinu. Je možná prevence? Nedávno jsem se vrátil z Nového Zélandu. Ženy tam mají povinnou mateřskou dovolenou do 14 let jejich dítěte. Matka o této dovolené může pracovat, když chce. Ženy nejčastěji studují. Jestliže vydělávají peníze, zkracuje se o to státní příspěvek. Viděl jsem zdravé, otužilé samostatné, sebevědomé děti, které byly k dospělým zdvořilé. Vyzařovala z nich jakási samozřejmá důstojnost a důvěra v lidi. Nevím, co společenské prostředí Nového Zélandu udělá s někým, komu genetická ruleta při početí namíchá geny, kde je snížená schopnost syntetizovat oxytocin. Geny však potřebují podnět, aby svou schopnost ukázaly a projevily se, aby se exprimovaly - aby se genotyp proměnil ve fenotyp. Tímto podnětem může být čas: čas od početí. Velký vliv mají opakované, trvalé podněty přicházející z prostředí. Kdyby Yehudi Mehunin nikdy během svého života nedostal do ruky housle nebo jiný hudební nástroj, svět by se ani nedověděl, že přišel o geniálního houslistu. Platí to i o vloze, disposici, talentu vraždit. Lze předpokládat, že se nestanou masovými vrahy děti vychovávané do svých čtrnácti let v láskyplném domácím prostředí, kde matka nepřichází pozdě odpoledne unavená ze zaměstnání, které ji nebaví – i když nebudou mít dost oxytocinu. Nový Zéland je výjimečná země. Má čtyři milióny obyvatel a má dotace jako rozvojová země. Na zdravotní péči vydá 10 % a na vzdělání 7,2 % HDP. Má geotermální energii. Na některých mořských plážích stačí vykopat lopatkou v písku 20 cm hlubokou prohlubeň a ta se po chvíli zaplní horkou mořskou vodou. Byl jsem tam dvacet dní. Vím, že můj pohled může být velmi povrchní. Oldřich Vinař NevPes Dlouhověkých přibývá, v Česku žije přes tisíc stoletých lidí PRAHA - V Česku nyní žije 1103 stoletých a starších lidí - 920 žen a 183 mužů. Letos by mělo stovku oslavit 466 osob. Dlouhověkých postupně přibývá. Loni k lednu jich správa evidovala 1035 a předloni 913. "ČSSZ vyplatila v lednu letošního roku důchod 1103 sto- a víceletým seniorům," uvedla mluvčí České správy sociálního zabezpečení Jana Buraňová. Nejstarší žena má podle ní ve svých dokladech ročník narození 1904 a žije v Moravskoslezském kraji. Nejstarší muž je z Královéhradeckého kraje a přišel na svět v roce 1905. V roce 1913 se narodilo 466 seniorek a seniorů. Stovku by tak letos mohlo oslavit 373 žen a 93 mužů. LN Pepíček se ve škole chlubí učitelce, že jeho sestra má žloutenku. Učitelka ho pošle domů, aby to děti nedostaly. Za týden ho potká a ptá se: "Tak co, Pepíčku, jak se daří sestře?" "Jó, to já nevím, paní učitelko. To víte, než sem dojde z Austrálie další dopis, tak to chvíli potrvá..." Pepíček říká tatínkovi: "Tati, dnes jsem se jako jediný hlásil!" "Jo? A na co se paní učitelka ptala?" "Kdo nemá domácí úkol ..."

Noviny – S p o r t Strana 15 15 Proč nesmí pan Novák do supermarketu Když 62letý muž neztrácí hravost ani ve vyšším věku. Proč zakazují vstup panu Novákovi do supermarketu? Ve zprávě je napsáno, že níže uvedený seznam přestupků zachycených bezpečnostními kamerami nepomohl a na výzvy a napomenutí zaměstnanců SBS reagoval pan Novák slovy: "Pokud tu moje žena nakupuje a nutí mě, abych tu byl také, tak já se tady ty dvě hodiny strašně nudím!!" Za posledních šest měsíců jej přistihli při této činnosti: 8. ledna - Vzal z regálu 25 balení kondomů a náhodně je vkládal do nákupních vozíků jiným nakupujícím, když se na něj nedívali. 16. ledna - Nastavil všechny budíky v oddělení domácích potřeb tak, aby zvonily jeden po druhém v pětiminutových intervalech. 2. února - Rajčatovým džusem udělal dlouhou a tenkou čáru na podlaze směrem k dámským toaletám. 19. února - Přistupoval k prodavačkám různých oddělení a oficiálním tónem jim řekl: "KÓD 3!" a sledoval, jak prodavačka zpanikařila. 2. března - Přišel k pultu Služby zákazníkům a trval na žádosti, aby si mohl koupit krabičku lentilek na půlroční splátky. 21. března - Přesouval nápisy "Pozor, mokrá podlaha!" do té části supermarketu, kde byly na podlaze koberce. 5. dubna - Kdykoliv se ho nějaký zaměstnanec zeptal, zda nepotřebuje pomoc, tak se nahlas rozplakal a křičel: "Proč mě lidé nenecháte na pokoji?!" 24. dubna - Našel si níže upevněnou bezpečnostní kameru a zblízka se do ní upřeně díval, pak se vrtal v nose nebo si zápalkou čistil zuby. 2. května - U pultu se sportovními zbraněmi se zeptal prodavače, zda neví, kde si může koupit antidepresivní tabletky, pokud se rozhodne koupit si nějakou zbraň. 18. května - Schovával se mezi věšáky s oděvy a na lidi, kteří se probírali zbožím a objevili ho, vykřikoval: "Kup si mě! Dnes jsem se slevou!" 4. června - Vždy, když se ozvalo hlášení z reproduktorů, dřepl si a schoulil se. Také při tom křičel: "Ne! Ne! Už zase ty hlasy!" 28. června - Vešel vícekrát do nějaké zkušební kabinky, zatáhl závěs, chvíli počkal a začal vykřikovat: "Haló! Není tu toaleťák,přineste mi ho někdo!!" 7. července - V oddělení kol sebral z regálu gumový klakson a strašil nic netušící nakupující, když jim zatroubil najednou za zády. 27. července - Náhodně vybíral lidem nějaké zboží z nákupního vozíku a se slovy: "To byl poslední kus v nabídce a já ho dnes velmi potřebuji," spěchal směrem k pokladnám. Slavii se proti loňsku lépe dýchá VLADIMÍR RŮŽIČKA NECHCE USNOUT NA BODOVÉM POLŠTÁŘI: Vládne pevnou rukou slávistické střídačce a pražské mužstvo patří pod jeho vedením zase mezi štiky hokejové extraligy. Vladimír Růžička věří, že si poradí i s odchodem klíčových útočníků Vladimíra Sobotky a Jaroslava Bednáře způsobeným koncem výluky v NHL. * Jak těžké je v jednom okamžiku přijít o nejproduktivnějšího hráče i nejlepšího střelce? Bylo mi jasné, že s koncem výluky Sobotku i Bednáře ztratíme, a jsem moc rád, že nám tak výrazně pomohli. S variantou jejich náhlého odchodu jsme od začátku počítali, domluva v zámoří nejpozději v lednu se dala tušit. Teď hrajeme zase v podobné sestavě jako v minulé sezóně a uvidíme, co s ní dokážeme. * Vaše pozice v tabulce je ale diametrálně odlišná. To je fakt, mužstvo se nachází přece jen v jiném naladění a v horních patrech tabulky se mu dýchá daleko lépe než před rokem, kdy bylo pod hranou play off. Navíc mám teď jako asistenta Ondru Weissmanna, s nímž si fakt perfektně pokecám o hokeji. Jsem přesvědčený, že kdyby přišel v minulé sezóně o měsíc dřív, tak jsme o záchranu nehráli. Ale ani teď nesmíme usnout na bodovém polštáři, který tam je, chce to i poslední čtvrtinu odmakat. * Postaraly se letošní dočasné posily útoku, mezi něž připočtěme Romana Červenku, který pomohl Slavii úspěšně rozjet, o větší sebevědomí i dalších hráčů? Musím smeknout před těmi kluky, odvedli pro naše mužstvo spoustu práce. Třeba Sobotku taky skoro sedm let nikdo neviděl hrát, ale předvedl se výborně a vedle něj rostli další. Když kluci viděli, jak i takový hráč maká, nemohli v ničem slevit. * Bednářova pomoc byla kratší, ale zase výrazně pomohl góly. U něj jsem počítal s tím, že se vrátí do Švýcarska hned, jakmile se v NHL dohodnou, ale bylo moc fajn, že rychle vjel do těch starých kolejí a zase se tu všem připomněl jako střelec. Podepsali jsme ho nejdřív na měsíc a pak bylo domluveno, že když dostane šanci jít za lepším, bránit mu nebudeme. * Jak výluka v NHL ovlivnila celé extraligové dění? Hokejisté z NHL to tady nakopli a parádně nastartovali sezónu. Jejich přítomnost prospěla celé extralize, hokej šel strašně nahoru a na podzim zájmem i atraktivitou jasně přeskočil i fotbal. Pro fanoušky bylo určitě fajn takové hráče vidět v akci a udělat si na ně i nějaký pohled. Zejména Jarda Jágr, ale i další přitáhli spoustu diváků do ochozů, kteří s chutí sledovali parádní podívanou. * Myslíte, že divácký zájem o domácí soutěž i po odletu hvězd vydrží? Je jasné, že právě hráči z NHL měli ohromný podíl na tom, že v extralize teď chodilo v průměru přes pět tisíc lidí na zápas. Nikdo neví, jak silně se jejich odchod do návštěvnosti promítne, ale už začíná jít do tuhého kolem play off a to by mohlo lidi v hledištích udržet. * Nebyla ale trochu nespravedlivá ta dočasná proměna sil v soutěži způsobená přílivem hráčů ze zámoří? Zkrátka byla výluka a každé mužstvo mohlo mít jakéhokoliv hráče. Někomu se může zdát sezóna rozbitá, ale záleželo skutečně na každém klubu, jak se k celé situaci postaví. * Některé týmy ale přece jen měly k získání posil o něco blíže, nemyslíte? Určitou výhodu měly ty kluby, které vychovaly víc vlastních hráčů, a ti za ně pak i při výluce nastupovali. Kluky, kteří působili jinde, než vyrostli, bychom spočítali na prstech jedné ruky a kromě Frolíka asi žádný z nich nebyl tak výraznou posilou jako třeba ti naši nebo kladenská či budějovická legie. Většina hráčů se vracela do týmů, s nimiž je něco pojilo z minulosti. * Uvažoval jste teď třeba o doplnění kádru ještě před lednovým koncem přestupního termínu? Zatím ne, spíš zapojíme do sestavy další mladé hráče a ti se s tím musí porvat. Hokej se čím dál více hraje odzadu a nám se podařilo zlepšit defenzivní práci celého týmu. Chytli se i hráči, kteří přišli na test v průběhu sezóny, jako Skokan nebo Vrdlovec. * Jste nejdéle sloužícím extraligovým koučem na jedné střídačce. Umíte si vůbec představit svůj odchod ze Slavie? Nabídky byly různé, Petrohrad, Omsk a naposledy od Lva. Zatím jsem vždycky zůstal na Slavii, která je pro mě vším. Jsem s ní hrozně spjatý. Potřebuju dělat práci, která mě bude naplňovat, a ve Slavii cítím, že si můžu všechno řídit z té sportovní stránky, jak potřebuju. Asi by se musel ozvat někdo v takovém okamžiku, kdy bych si řekl: „Dobrý, ale teď jdu jinam.“ *** Růžička na střídačce Slavie * Působí tam od listopadu 2000 již dvanáctou sezónu v řadě * Mužstvo přivedl mistrovskému titulu v roce 2003 i 2008, celkově s ním hrál pětkrát finále play off * Odtrénoval v základní části absolutně nejvíc utkání, včera už to byl 636. zápas, a připsal si i nejvíc výher mezi kouči, dosud 353 Martin Kézr Pravo Biatlonista Moravec byl ve sprintu v Ruhpoldingu dvacátý. Zvítězil lídr SP Fourcade Včera 20:01 - Ruhpolding Nejlepším z českých biatlonistů v sobotním sprintu Světového poháru v Ruhpoldingu byl Ondřej Moravec na 20. místě. Vyhrál obhájce celkového prvenství a vedoucí závodník průběžného pořadí seriálu Martin Fourcade z Francie. Francouzský biatlonista Martin Fourcade oslavuje vítězství v sobotním závodu SP v Ruhpoldingu Dva misionáři zazvoní u Kohnů. "Dobrý den, četli jste Bibli?" "My jsme ji napsali." Pan Votruba je po ulici a z prvního patra na něj mává paní Vonásková: "Sousede, nechcete zajít?" "To já nemůžu. Leda že byste byla sama." "Ale já jsem sama." "Já myslel, jako že byste byla sama na světě." Z kuchyně spěchá do sálu číšník a úslužně se klaní před hostem: "Nesu vám radostnou správu, pane!" "Měl jste úplnou pravdu. Nebyla to polévka, byla to voda na nádobí!"

Children’s Meetings Offline with People Met Online: A pan- European study of their characteristics and differences Few parents feel entirely comfortable with their children meeting their online acquaintances in real life. But a new study published in the pioneering Journal of Children and Media sets out to put the risks and benefits of such meetings in perspective. Monica Barbovschi’s study uses data collected as part of the cross-national EU Kids Online II project investigating children’s experiences of (and parental concerns about) the Internet. As part of the project, children completed a questionnaire about making contact with new people online. Thirty per cent reported having made such contacts, while only 9% reported face-to-face meetings. Fifty-seven per cent of those children who did pursue their online friendships offline (or 5% of all children in the survey) did so in connection with a friend or family member while 48% of those (or just 4% of all children) met someone who had no connection with their ‘real’ lives – in other words, a ‘complete stranger’. One of the aims of Barbovschi’s analysis of the data was to learn more about the children themselves, based on the meetings they had: with ‘complete strangers’, ‘friends of friends’ or ‘mixed groups’ of the two. Her ‘control’ group was children who had no offline meetings. Into the mix Barbovschi added their reported time spent on the Internet, preferred activities while online, and any ‘risky’ behaviour, whether online or offline. She also looked at whether the children had high levels of ‘self-efficacy’ (a measure of personal agency), were ‘sensation seeking’ (which might result in gaining more opportunities as well taking more risks) or had other psychological issues. Her results indicate that children who met ‘strangers’ or ‘mixed’ contacts had longer and broader Internet use as well as higher ‘self-efficacy’. She concludes that children who meet ‘complete strangers’ or ‘mixed’ contacts are more prone to attention-seeking behaviours; older children are also more likely to meet ‘complete strangers’ than younger ones. Reassuringly, of the 9% of all children who pursued a friendship started online, only 11% of those declared having been bothered by the encounter; and despite online grooming being one of parents’ greatest concerns, offline meetings don’t appear to happen nearly as frequently as media reports would suggest. She also notes that children who reported ‘harm’ (even just feeling upset) tended to be younger, had lower self- efficacy and experienced some psychological difficulties, pointing towards a generalised vulnerability pattern. Since there was no connection between ‘harm’ and the type of meetings (whether with a ‘complete stranger’ or ‘friend of friend’), the results reconfirm earlier findings: attention should be given to children who are already vulnerable. As Barbovschi notes bluntly: ‘All children who went to offline meetings showed more psychological problems than the ones who didn’t.’ In other words, children who are most vulnerable in general may seek emotional and social compensation in risky online-to-offline encounters. To keep her findings in perspective, Barbovschi reminds readers that most children have positive experiences with new online acquaintances, and that many new relationships started in this way can turn into good friendships, expand their social circle or help them overcome social anxieties. As in many other areas of children’s lives, protection from one kind of harm might introduce another: a certain exposure to risk is needed for building resilience and effective coping strategies. This article is an important step in helping anyone concerned about a child’s online safety to balance that risk. Enquiries Louise Phillips, Marketing Coordinator, Routledge Journals Email: louise.phillips@tandf.co.uk About Routledge, Taylor & Francis Routledge is part of the Taylor & Francis group, one of the world\'s leading publishers of academic journals. Taylor & Francis is dedicated to the dissemination of scholarly information, drawing on expertise developed since first publishing learned journals in 1798. Routledge has the largest and most comprehensive publishing programme in Political Science, International Relations and Strategic Studies. Our journals and books cover the full breadth of the discipline, including: Asian Politics, British Politics, Comparative Politics, Environmental Politics, Government, International Political Economy, International Politics, Military Studies, Political Philosophy, Political Theory, Public Administration, Security Studies, U.S. Politics and more. Routledge publishes more than 1,500 scholarly journals and thousands of new books each year, from a network of 20 global offices, including Philadelphia, Oxford, Melbourne, Stockholm, Beijing, New Delhi, Johannesburg and Singapore. Becherovka, Rum, Fernet, Griotka, Česká piva Budvar, Zlatopramen, Plzen, Monday – Friday 8.30-17.00 Goulburn Wines & Spirits 9-13 Brisbane Street Darlinghurst, NSW 2010 02 9264 8459 email sales@goulburnwines.com.au Wholesale and retail 10.11.12 Miloš Zeman, Karel Schwarzenberg heading to Czech presidential runoff Jan Richter radio CZ Miloš Zeman and Karel Schwarzenberg have emerged as the strongest candidates from the first round of the Czech presidential election, and are heading to a runoff for the top post held in two weeks’ time. A former Social Democrat prime minister, Miloš Zeman picked up over 24 percent of the vote while Foreign Minister Karel Schwarzenberg surprisingly came in close second. After a strong campaign finish, Foreign Minister Karel Schwarzenberg took 23.4 percent of the vote in the Czech presidential election’s first round on Friday and Saturday, less than one percent behind the frontrunner, Miloš Zeman. Mr Schwarzenberg surpassed Jan Fischer, who polls predicted would reach the run-off. But he only gathered some 16.3 percent to came in third. The turnout at the polls reached 61.3 percent. Mr Zeman, who served as a Social Democrat prime minister between 1998 and 2002, had been favoured by the polls to win the first round. Detailed voting results show he did best in eastern regions of the Czech Republic and in the countryside. Meanwhile, Karel Schwarzenberg won in Prague and other big cities and five Bohemian regions. Jan Fischer, whose support declined following a series unconvincing debate appearances, said people decided to support party candidates rather than independents. “I still believe the Czech Republic needs change. I was running to give people hope that they can have decent lives,” Mr Fischer said, and refused to take any questions from the media. Social Democrat candidate Jiří Dienstbier finished fourth, followed by composer and drama professor Vladimír Franz who took less than 7 percent of the vote. Mr Franz’s bid made international headlines because of the tattoo art covering his entire body. Christian Democrat MEP Zuzana Roithová just garnered below 5 percent to finish 6th, followed by independent Taťana Fischerová, Civic Democrat Přemysl Sobotka, and Jana Bobošíková of the populist Sovereignty party. Prime Minister and Civic Democrat leader Petr Nečas, who appeared at a news conference alongside his party’s candidate, said the result of the first round was disappointing, adding that Mr Sobotka was hurt by the media which backed the charming foreign minister. Meanwhile, the Civic Democrat candidate himself asked his supporters to vote for Mr Schwarzenberg in the second round, as did Zuzana Roithová. The two frontrunners, Miloš Zeman and Karel Schwarzenberg, quickly exchanged barbs on Saturday afternoon. With some 90 percent of the votes counted, Mr Schwarzenberg, who is 75, appeared in front of his campaign team and a crowd of supported at a Prague theatre, calling his rival “a man of the past”. Mr Zeman returned the punch shortly afterwards noting the foreign minister supported some controversial moves by the government in which he serves as deputy prime minister. Most commentators expect a tight race between Mr Zeman and Mr Schwarzenberg in the runoff. While Miloš Zeman might win over additional votes by emphasizing his rivals role in some of the government’s unpopular policies, Karel Schwarzenberg could try to convince voters his opponent’s past disqualifies him for the post. Much will also depend on whether those who voted for Jan Fischer and Jiří Dientsbier will come to the polls in the second round, and whom they will support there. Drinking and driving. I would like to share an experience with you about drinking and driving. As you well know, some of us have been lucky not to have had brushes with the authorities on our way home from the various social sessions over the years. A couple of nights ago, I was out for a few drinks with some friends and had a few too many beers and then topped it off with a margarita. Not a good idea. Knowing full well I was at least slightly over the limit, I did something I\'ve never done before: I took a taxi home. Sure enough I passed a police road block but because it was a taxi, they waved it past. I arrived home safely without incident, which was a real surprise. I have never driven a taxi before and am not sure where I got it. TOP-10 “ONLY IN AMERICA” OBSERVATIONS — BY A CANADIAN 1) Only in America could the rich people – who pay 86% of all income taxes – be accused of not paying their “fair share” by people who don\'t pay any income taxes at all. 2) Only in America could people claim that the government still discriminates against black Americans when they have a black President, a black Attorney General, and roughly 18% of the federal workforce is black while only 12% of the population is black. 3) Only in America could they have had the two people most responsible for our tax code, Timothy Geithner, the head of the Treasury Department and Charles Rangel who once ran the Ways and Means Committee, BOTH turn out to be tax cheats who are in favor of higher taxes. 4) Only in America can they have terrorists kill people in the name of Allah and have the media primarily react by fretting that Muslims might be harmed by the backlash. 5) Only in America would they make people who want to legally become American citizens wait for years in their home countries and pay tens of thousands of dollars for the privilege while we discuss letting anyone who sneaks into the country illegally just ‘magically’ become American citizens. 6) Only in America could the people who believe in balancing the budget and sticking by the country’s Constitution be thought of as “extremists.” 7) Only in America could you need to present a driver’s license to cash a check or buy alcohol, but not to vote. 8) Only in America could people demand the government investigate whether oil companies are gouging the public because the price of gas went up when the return on equity invested in a major U.S. oil company (Marathon Oil) is less than half of a company making tennis shoes (Nike). 9) Only in America could the government collect more tax dollars from the people than any nation in recorded history, still spend a Trillion dollars more than it has per year – for total spending of $7-Million PER MINUTE, and complain that it doesn’t have nearly enough money. 10) Only in America could politicians talk about the greed of the rich at a $35,000.00 a plate campaign fund-raising event.