Účtová osnova, České účetní standardy pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání (nevýdělečné organizace) – 187 postupů účtování

Jaroslava Svobodová a kolektiv ÚČTOVÁ OSNOVA, ČESKÉ ÚČETNÍ STANDARDY pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání (nevýdělečné organizace) 187 postupů účtování edice účetnictví • vyhláška č. 504/2002 Sb. s komentářem a příklady účtování • návrhy účtových rozvrhů • České účetní standardy s příklady účtování • zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví • nezávazné vzory rozvahy a výkazu zisku a ztráty ve zjednodušeném a plném rozsahu

© Jaroslava Svobodová a kolektiv, 2012 © Nakladatelství ANAG, 2012 ISBN 978-80-7263-728-7 V případě, že dojde k významným legislativním změnám v období mezi jednotlivými vydáními publikace, vyhledejte její aktualizaci na našich internetových stránkách www.anag.cz Aktualizaci zašleme zdarma na vyžádání anag@anag.cz, tel.: 585 757 411

3 Obsah OBSAH Účetnictví, účetní metody a jejich použití v účetním období 2012 ...............5 Vyhláška č. 504/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů – úplné znění s komentářem a příklady účtování .....................................31 Nezávazné vzory účtového rozvrhu pro účetní jednotky..............................34 Účtový rozvrh při vedení účetnictví v plném rozsahu...............................34 Učtový rozvrh při vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu ..............39 Účtový rozvrh při vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu při použití kombinace účtových skupin a syntetických účtů .................... 41 České účetní standardy pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání......................................................... 171 Úvod.............................................................................................................172 Přehled .........................................................................................................173 Český účetní standard č. 401 Účty a zásady účtování na účtech ................................................................174 Schéma zobrazení na účtech....................................................................... 179 Příklad účtování..................................................................................... 180 Český účetní standard č. 402 Otevírání a uzavírání účetních knih ........................................................... 181 Příklady účtování................................................................................... 183 Český účetní standard č. 403 Inventarizační rozdíly................................................................................. 186 Inventarizace majetku a závazků ............................................................... 188 Příklad účtování..................................................................................... 201 Český účetní standard č. 404 Kurzové rozdíly ..........................................................................................204 Příklady účtování................................................................................... 206 Český účetní standard č. 405 Deriváty ...................................................................................................... 207 Příklad účtování..................................................................................... 210

4 Český účetní standard č. 406 Operace s cennými papíry a podíly..............................................................211 Příklad účtování..................................................................................... 215 Český účetní standard č. 407 Opravné položky k pohledávkám, rezervy a pohledávky po lhůtě splatnosti ....................................................216 Příklady účtování................................................................................... 219 Český účetní standard č. 408 Krátkodobý finanční majetek a krátkodobé bankovní úvěry....................... 220 Příklad účtování..................................................................................... 224 Český účetní standard č. 409 Dlouhodobý majetek .................................................................................. 225 Příklad účtování..................................................................................... 235 Český účetní standard č. 410 Zásoby ........................................................................................................ 236 Příklad účtování..................................................................................... 240 Český účetní standard č. 411 Zúčtovací vztahy......................................................................................... 241 Příklad účtování..................................................................................... 251 Český účetní standard č. 412 Náklady a výnosy........................................................................................ 255 Příklady účtování................................................................................... 265 Český účetní standard č. 413 Vlastní zdroje a dlouhodobé závazky ......................................................... 271 Příklady účtování................................................................................... 275 Český účetní standard č. 414 Přechod z jednoduchého účetnictví na účetnictví ...................................... 280 Příklad účtování.....................................................................................284 Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví – úplné znění ................................. 285 OBSAH

5 Úÿetnictví, úÿetní metody a jejich použití v úÿetním období 2012 úÿetními jednotkami, u kterých hlavním p edm tem ÿinnosti není podnikání, pokud úÿtují v soustav podvojného úÿetnictví Účetnictví Účetnictví tvoří metodicky ucelený systém informací o činnosti účetní jednotky ve finančním vyjádření. Obsahuje tedy údaje o činnosti účetní jednotky v peněžních jednotkách. Účetnictví by mělo věrně a poctivě zobrazovat ekonomickou stránku účetní jednotky, tzn. její skutečnou majetkovou, finanční situaci. Vývoj účetnictví lze charakterizovat jako proces, při němž dochází k určitým změnám a úpravám, avšak podstata, základní principy a základní poslání účetnictví zůstávají zachovány. Funkce účetnictví Účetnictví plní zejména funkce: • informační – účetní závěrka by měla uživatele přehledně informovat o účetní jednotce, • registrační – vedením soustavných zápisů o dějích, jevech, skutečnostech, které se v účetní jednotce dějí, uskutečňují, nastávají, • kontrolní – např. při hospodaření se svěřeným majetkem, • důkazního prostředku při vedení sporů – např. ve vztazích mezi věřitelem a dluž- níkem, • základu pro vyměření daňových povinností. Základ účetních systémů jednotlivých zemí (států) tvoří obecné účetní zásady. V rámci Evropské unie se předpokládá vytvoření a uplatňování pravidel závazných pro všechny členské státy v oblasti právních předpisů týkajících se účetnictví. Závaz- ná pravidla jsou nástrojem sjednocování účetních právních předpisů v jednotlivých členských státech. Zejména se zaměřují na: • účetní závěrku, tzn. rozvahu (bilanci), výkaz zisku a ztráty a přílohu účetní závěrky, • způsoby oceňování, • způsoby zveřejňování, • ověřování správnosti účetní závěrky. Obecné zásady vedení účetnictví Účetnictví a jeho zpracování se řídí obecně uznávanými účetními zásadami. Níže uvedené obecné účetní zásady mají klíčový význam při vedení a zpracování účetnic- tví právě z hlediska výše uvedených funkcí, které by mělo účetnictví plnit. Úþetnictví, úþetní metody a jejich použití v úþetním období 2012

6 Mezi všeobecně uznávané účetní zásady patří: Zásada věrného zobrazení, tzn. obsah položek účetní závěrky odpovídá sku- tečnému stavu, který je zobrazen v souladu s účetními metodami, jejichž použití je uloženo účetní jednotce na základě zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Zásada účetní jednotky, tzn. skutečnosti, jež nastanou, se v účetnictví zachycují za určitý celek, tj. za účetní jednotku. Informace o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, dále o nákladech a výnosech a o výsledku hospodaření dávají smysl pouze v případě, že jejich uživateli je jasné, za jaký organizační celek – účetní jednotku byly údaje předloženy (zjištěny). Zásada neomezené doby trvání účetní jednotky, tzn. vzhledem k hodnocení a měření skutečností, které v účetní jednotce nastaly, je nutné předpokládat dobu, po niž bude účetní jednotka existovat, tj. po jakou dobu bude její činnost trvat. Tato zásada vychází z předpokladu, že účetní jednotka bude existovat neomezenou dobu. Zásada periodicity zjišťování výsledku hospodaření a finanční situace účetní jednotky, tzn. za předpokladu neomezeného trvání účetní jednotky uživatelé účet- ních informací sledují vývoj výsledku hospodaření a finanční situace účetní jednotky nejen v průběhu účetního období, ale i mezi jednotlivými účetními období, například v souvislosti s finančním řízením příslušné účetní jednotky. Zásada historického účetnictví, tzn. je upřednostněno oceňování majetku v po- řizovacích (historických) cenách, tj. majetek je zaúčtován v účetnictví v okamžiku pořízení v cenách, v nichž byl pořízen (pořizovací - historická cena). Zásada vymezení okamžiku realizace, tzn. okamžikem uskutečnění účetního případu je den, v němž dojde ke splnění dodávky, vzniku závazku, platbě závazku, vzniku pohledávky, inkasu pohledávky, postoupení pohledávky, vkladu pohledáv- ky, poskytnutí či přijetí zálohy, převzetí dluhu, zjištění manka, schodku, přebytku či škody, pohybu majetku uvnitř účetní jednotky a dalším skutečnostem vyplýva- jícím ze zvláštních předpisů nebo z vnitřních poměrů účetní jednotky, které jsou předmětem účetnictví a které v účetní jednotce nastaly, popř. má-li účetní jednotka k dispozici potřebné doklady dokumentující tyto skutečnosti, např. bankovní výpisy, výpisy Střediska cenných papírů apod. Zásada věcné a metodické stálosti (konzistentnosti) mezi účetními obdobími, tzn. účetní metody (např. metody oceňování), uspořádání a obsahové vymezení polo- žek účetní závěrky mají zůstávat stejné nejen v průběhu účetního období, ale i mezi jednotlivými účetními obdobími, což je nutné k zajištění srovnatelnosti informací vyplývajících z účetnictví. Zásada opatrnosti (konzervativnosti), tzn. při oceňování majetku a závaz- ků by účetní jednotka měla brát zřetel na případná rizika a nejistoty. V účetnictví se tato zásada uplatňuje tvorbou opravných položek a rezerv. Územní samosprávné celky, příspěvkové organizace a organizační složky státu opravné položky a rezervy vytvářejí pouze v těch případech, u kterých je tvorba a použití vymezeno zvláštním ÚČETNICTVÍ, ÚČETNÍ METODY A JEJICH POUŽITÍ V ÚČETNÍM OBDOBÍ 2012

7 Úþetnictví, úþetní metody a jejich použití v úþetním období 2012 právním předpisem (§ 8 a § 8a zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění zá- kladu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění pozdějších předpisů). Zásada vzájemného zúčtování, tzn. za porušení vzájemného zúčtování v účetnictví a v účetní závěrce se nepovažuje zúčtování: a) dobropisů nebo refundací týkajících se konkrétní nákladové, popř. výnosové položky a vztahujících se k účetnímu období, ve kterém byl náklad, popř. výnos zúčtován, b) doměrků a vratek daní z příjmů, nepřímých daní a poplatků, c) rozdílů zjištěných při inventarizaci, které vznikly ve stejném účetním (inventari- začním) období prokazatelně neúmyslnou záměnou jednotlivých druhů, u nichž je tato záměna možná vzhledem k charakteru druhů zásob, například v důsledku různých rozměrů spojovacích materiálů nebo podobného balení zásob, d) pohledávek a závazků s výjimkou přijatých a poskytnutých záloh k téže fyzické nebo právnické osobě, které mají dobu splatnosti do 1 roku a jsou vedeny ve stej- ných měnách. Za vzájemné zúčtování se nepovažuje prostřednictvím rozvahových účtů za- účtovaný vzájemný zápočet pohledávek a závazků podle občanského a obchodního zákoníku. Zásada materiálnosti účetnictví, tzn. účetní závěrka (rozvaha – bilance, výkaz zisku a ztráty a příloha účetní závěrky) by měla obsahovat takové informace, které jsou pro uživatele významné a platné při jeho rozhodování. Obecné zásady sestavení účetní závěrky Z hlediska sestavení účetní závěrky (rozvahy, výkazu zisku a ztráty a přílohy účetní závěrky) se uplatňují další neméně významné zásady: Zásada přednosti obsahu před formou, tzn. je upřednostněn obsah účetních informací před jejich formou. Zásada srozumitelnosti informací, tzn. informace je srozumitelná, jestliže splňuje požadavky stanovené v § 8 odst. 5 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, tj. umožňuje při dodržení ustanovení § 4 odst. 8 téhož zákona jednotlivě i v souvislostech spolehlivě a jednoznačně určit: • obsah účetních případů alespoň s použitím účetních metod uvedených v § 4 odst. 8 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, • obsah účetních záznamů s použitím nástrojů uvedených v § 4 odst. 10 téhož zákona. Zásada spolehlivosti informací, tzn. informace se považuje za spolehlivou, jestliže splňuje požadavek § 7 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, (účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví tak, aby účetní závěrka sestavená na jeho základě podávala věrný a poctivý obraz předmětu účet-

8 nictví a finanční situace účetní jednotky) a je-li úplná a včasná. Informace je včasná, je-li získána ve správném čase z hlediska její významnosti a nákladů na její získání, pokud tyto náklady nepřevýší přínosy plynoucí z této informace. Zásada závažnosti (relevantnost) informace, tzn. informace se považuje za vý- znamnou (závažnou), jestliže by její neuvedení nebo chybné uvedení mohlo ovlivnit úsudek nebo rozhodování osob, které tyto informace využívají. Zásada nezávislosti účetních období (akruální princip), tzn. ekonomické děje (jevy) se vykazují v období, jehož se věcně týkají, a nikoliv v období, kdy byly vydány nebo přijaty peněžní prostředky. K dodržování této zásady mj. významným způsobem přispívá použití dohadných účtů a účtů časového rozlišení. Zásada srovnatelnosti informací, tzn. informace je srovnatelná, jestliže splňuje požadavky stanovené v § 7 odst. 3 až odst. 5 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, tj. účetní jednotka je povinna použít účetní metody způsobem, který vychází z předpokladu, že bude nepřetržitě pokračovat ve své čin- nosti a že u ní nenastává žádná skutečnost, která by ji omezovala nebo jí zabraňovala v této činnosti pokračovat i v dohledné budoucnosti. V případě, že účetní jednotka má informaci o tom, že u ní taková skutečnost nastává, je povinna použít účetní metody způsobem tomu odpovídajícím, přičemž informaci o použitém způsobu je povinna uvést v příloze v účetní závěrce. Uspořádání a označování položek rozva- hy a výkazu zisku a ztráty, jejich obsahové vymezení a způsoby oceňování použité v jednom účetním období nesmí účetní jednotky změnit v následujícím účetním období. Účetní jednotky mohou uvedené uspořádání a označování, obsahové vyme- zení a způsoby oceňování změnit zcela nebo zčásti mezi jednotlivými účetními ob- dobími jen z důvodu změny předmětu podnikání nebo jiné činnosti nebo z důvodu zpřesnění věrného zobrazení nebo zkvalitnění vypovídací schopnosti účetní závěrky, přičemž informaci o každé takové změně s jejím řádným zdůvodněním jsou povinny uvést v příloze účetní závěrky. Účetní jednotky jsou povinny v příloze účetní závěrky vždy uvést informaci o použitých účetních metodách s jejich řádným zdůvodněním a s uvedením jejich vlivu na majetek a závazky, finanční situaci a výsledek hospo- daření účetní jednotky. Účetní metody Právní rámec: 1. Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. 2. Vyhláška č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. 3. České účetní standardy pro účetní jednotky, které účtují podle vyhlášky č. 504/2002 Sb., č. 401 až č. 414. ÚČETNICTVÍ, ÚČETNÍ METODY A JEJICH POUŽITÍ V ÚČETNÍM OBDOBÍ 2012

9 1. Oceňování majetku a závazků Oceňování majetku a závazků je možné definovat jako určení (zjištění) hodnoty (ceny) majetku a závazků. Je důležitou složkou obsahu účetní informace o příslušné majetkové položce. Použitý způsob ocenění majetku ovlivňuje výši vykazovaných aktiv a pasiv. Účetní jednotky jsou povinny oceňovat majetek a závazky způsoby podle usta- novení tohoto zákona. Účetní jednotky oceňují majetek a závazky: a) k okamžiku uskutečnění účetního případu způsoby podle § 25, b) ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se účetní závěrka sestavuje, způsoby podle § 27; rovněž toto ocenění jsou povinny zaznamenat v účetních knihách. Ustanovení tohoto zákona o oceňování majetku a závazků se použije přiměřeně i pro oceňování jiných aktiv a pasiv. Způsoby oceňování vyplývají z ustanovení části čtvrté zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o účetnictví“). Ustano- vení týkající se oceňování obsahuje § 24 až § 28. Při pořízení souboru movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením, které slouží jednotnému účelu, popř. u dalších souborů stanovených pro- váděcím právním předpisem, se ocení soubor jako celek. Majetek a závazky vyjádřené v cizí měně přepočítávají účetní jednotky na českou měnu kurzem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou, a to k okamži- ku ocenění: a) k okamžiku uskutečnění účetního případu způsoby podle § 25, nebo b) ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se účetní závěr- ka sestavuje, způsoby podle § 27, a to pouze majetek a závazky uvedené v § 4 odst. 12 zákona o účetnictví. V případě nákupu nebo prodeje cizí měny za českou měnu lze k okamžiku oce- nění použít kurz, za který byly tyto hodnoty nakoupeny nebo prodány. Majetek a závazky vyjádřené v cizí měně přepočítávají účetní jednotky na českou měnu. Pro účely ocenění podle § 24 odst. 2 písm. a) k okamžiku uskutečnění účet- ního případu může účetní jednotka použít pro přepočet cizí měny na českou měnu pevný kurz, kterým se rozumí kurz stanovený vnitřním předpisem účetní jednotky na základě kurzu devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou, používaný účetní jednotkou po předem stanovenou dobu. Stanovená doba nesmí přesáhnout účetní období. Jako kurz devizového trhu, na jehož základě se pevný kurz stanoví, použije účetní jednotka kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou k prvnímu dni období, pro něž je pevný kurz používán. Při používání pevného kur- zu může účetní jednotka tento kurz změnit svým vnitřním předpisem i v průběhu stanovené doby; v případech vyhlášení devalvace i revalvace české koruny musí Úþetnictví, úþetní metody a jejich použití v úþetním období 2012

10 být pevný kurz změněn vždy kurzem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou, a to k okamžiku ocenění. V případě cizí měny, u které se nevyhlašuje kurz devizového trhu denně, použije účetní jednotka pro její přepočet: a) kurz mezibankovního trhu pro tuto měnu k USD nebo EUR a kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou pro USD nebo EUR ke stejnému dni, nebo b) poslední známý kurz vyhlášený či zveřejněný Českou národní bankou; tento postup nepoužijí účetní jednotky, které použijí pevný kurz. Způsoby oceňování: Pořizovací cena Pořizovací cenou se rozumí cena, za niž byl majetek pořízen, a náklady s jeho poří- zením souvisejících. Reprodukční pořizovací cena Reprodukční pořizovací cenou se rozumí cena, za kterou by byl dlouhodobý hmot- ný majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje. Reprodukční pořizovací cenou se oceňuje zejména dlouhodobý hmotný majetek nabytý darováním, dlouhodobý nehmotný majetek vytvořený vlastní činností, pokud je reprodukční pořizovací cena nižší než vlastní náklady, dlouhodobý hmotný majetek nově zjištěný a v účetnictví dosud nezachycený (například inventarizační přebytek). Vlastní náklady Vlastními náklady se rozumí přímé náklady vynaložené na výrobu nebo jinou čin- nost a nepřímé náklady, které se vztahují k výrobě nebo jiné činnosti, vymezené v souladu s účetními metodami (tzn. náklady bezprostředně související s vytvořením dlouhodobého hmotného majetku vlastní činností). Reálná hodnota Podle ustanovení § 27 zákona o účetnictví se jako reálná hodnota použije: a) tržní hodnota, b) ocenění kvalifikovaným odhadem nebo posudkem znalce, není-li tržní hodnota k dispozici nebo tato nedostatečně představuje reálnou hodnotu; metody ocenění použité při kvalifikovaném odhadu nebo v posudku znalce musí zajistit přimě- řené přiblížení se k tržní hodnotě, c) ocenění stanovené podle zvláštních právních předpisů, nelze-li postupovat podle písm. a) a b). V případech oceňování reálnou hodnotou se použije ustanovení § 25 odst. 3 při- měřeně a o oceňovacích rozdílech z tohoto ocenění účetní jednotky účtují v souladu s účetními metodami. Není-li možné objektivně stanovit reálnou hodnotu, považuje se za tuto hodnotu ocenění způsoby podle § 25. ÚČETNICTVÍ, ÚČETNÍ METODY A JEJICH POUŽITÍ V ÚČETNÍM OBDOBÍ 2012

15 § 33b Vymezení tvorby obsahu pořizovací ceny pohledávek Do pořizovací ceny pohledávek se započítávají náklady na znalecké ocenění nakupovaných pohledávek, odměny právníkům a provize, uvedené sumy však nesmí přesáhnout výnos pohledávky. 2. Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty Ustanovení zákona ÿ. 563/1991 Sb., o úÿetnictví, ve zn ní pozd jších p edpis § 27 (1) Z jednotlivých složek majetku a závazků k okamžiku ocenění podle § 24 odst. 2 písm. b) se reálnou hodnotou oceňují a) cenné papíry, s výjimkou cenných papírů držených do splatnosti dluhopisů pořízených v primárních emisích neurčených účetní jednotkou k obchodová- ní, cenných papírů představujících účast v ovládané osobě nebo v osobě pod podstatným vlivem a cenných papírů emitovaných účetní jednotkou, b) deriváty, c) finanční umístění, s výjimkou dluhopisů držených do splatnosti, jejichž emi- tentem je členský stát Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj a je- jichž hodnocení bylo alespoň dvěma mezinárodně uznávanými ratingovými agenturami stanoveno na úrovni České republiky nebo vyšší, nejedná-li se o fi- nanční umístění vztahující se k závazkům ze životního pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník, a technické rezervy u účetních jednotek, které provozují činnost pojištění nebo zajištění podle zvláštních právních předpisů, kromě veřejného zdravotního pojištění,22a) d) majetek a závazky v případech, kdy ocenění reálnou hodnotou ukládá zvláštní právní předpis,23) to neplatí v případech uvedených v odstavci 3, e) část majetku a závazků zajištěná deriváty, f) pohledávky, které účetní jednotka nabyla a určila k obchodování, g) závazky vrátit cenné papíry, které účetní jednotka zcizila a do okamžiku ocenění je nezískala zpět, h) u vybraných účetních jednotek majetek určený k prodeji s výjimkou zásob. (2) Majetek uvedený v odstavci 1 písm. a) až h) lze ocenit reálnou hodnotou i častěji než k okamžiku uvedenému v odstavci 1. (3) Pokud zákon o přeměnách obchodních společností a družstev ukládá povinnost ocenění jmění při přeměně společnosti, oceňuje se majetek a závazky reálnou hodnotou v případech stanovených prováděcím právním předpisem; pro- váděcí právní předpis stanoví i okamžik účtování o ocenění reálnou hodnotou. Úþetnictví, úþetní metody a jejich použití v úþetním období 2012

18 (4) Dokumentace je účetním záznamem a obsahuje identifikaci zajišťovaných položek a zajišťovacích derivátů, přesné vymezení rizika, které je předmětem zajištění, způsob výpočtu efektivnosti. Zajištění je efektivní, pokud na počátku a v průběhu zajišťovacího vztahu je poměr mezi změnami reálné hodnoty nebo pe- něžních toků zajišťovaných položek z titulu zajišťovaného rizika a změnami reálné hodnoty nebo peněžních toků zajišťovacího derivátu odpovídající zajišťovanému riziku v intervalu 80% - 125%. Účetní jednotka zjišťuje, zda zajištění je efektivní na počátku zajištění a dále alespoň k okamžiku sestavení účetní závěrky. (5) Přestane-li splňovat zajišťovací derivát podmínky podle odstavce 3, účtuje se o něm od tohoto okamžiku jako o derivátu k obchodování. (6) Za derivát se nepovažuje smluvní vztah, jehož předmětem je koupě, prodej nebo užívání komodity a očekává se jeho splnění dodáním komodity. § 36 Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty u derivátů k obchodování Změny reálné hodnoty derivátů určených k obchodování, jimiž jsou deriváty, které nesplňují podmínky stanovené v § 35 odst. 3 a 4, se účtují jako náklad nebo výnos. § 36a Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty u pohledávek, které účetní jednotka nabyla a určila k obchodování Změny reálné hodnoty pohledávek, které účetní jednotka nabyla a určila k ob- chodování, se účtují jako náklad nebo výnos. 3. Časové rozlišení Ustanovení zákona ÿ. 563/1991 Sb., o úÿetnictví, ve zn ní pozd jších p edpis § 3 (1) Účetní jednotky účtují podvojnými zápisy o skutečnostech, které jsou předmětem účetnictví, do období, s nímž tyto skutečnosti časově a věcně souvisí (dále jen „účetní období“); není-li možno tuto zásadu dodržet, mohou účtovat i v účetním období, v němž zjistily uvedené skutečnosti. V účetním období účetní jednotky účtují o uvedených skutečnostech v souladu s účetními metodami (§ 4 odst. 8); přitom o veškerých nákladech a výnosech účtují bez ohledu na okamžik jejich zaplacení nebo přijetí. (...) ÚČETNICTVÍ, ÚČETNÍ METODY A JEJICH POUŽITÍ V ÚČETNÍM OBDOBÍ 2012

21 Výdaje p íštích období þ. Text v tis. Kþ MD D 1. P edpis závazku (nájemné za období od 1. 7. 2011 do 31. 12. 2012 podle nájemní smlouvy, které bude uhrazeno v následujícím úþetním období) 40 518 383 2. Úhrada nájemného v následujícím úþetním období za období 1. 7. 2011 až 30. 6. 2012 80 40 40 518 383 221 Výnosy p íštích období þ. Text v tis. Kþ MD D 1. Zaplacené nájemné z nebytových prostor dne 27. 12. za I. þtvrtletí následujícího úþetního období 20 221 384 2. Rozpušt ní výnos p íštích období v následujícím úþetním období 20 384 602 P íjmy p íštích období þ. Text v tis. Kþ MD D 1. Nezaplacené nájemné z nebytových prostor do 31. 12. za IV. þtvrtletí p íslušného úþetního období 20 385 602 2. Nájemce uhradil nájemné až 27. 1. následujícího úþetního období 20 221 385 Úþtování dohadných úþt aktivních þ. Text v tis. Kþ MD D 1. Tvorba dohadné položky k 31. 12. p íslušného úþetní- ho období na pojistnou událost za vzniklou škodu 30 388 649 2. Pojiš ovna vyúþtovala pojistnou událost dne 7. 2. následujícího úþetního období 25 221 388 3. Zrušení z statku dohadné položky 5 649 388 Úþetnictví, úþetní metody a jejich použití v úþetním období 2012

22 Úþtování dohadných úþt pasivních þ. Text v tis. Kþ MD D 1. Nevyfakturované dodávky za materiál 20 112 389 2. Nevyfakturované dodávky za zboží 30 132 389 3. Úhrada faktury za materiál, faktura je nižší než dohad- ná položka 15 389 221 4. Zúþtování rozdílu u fakturovaného materiálu 5 389 112 5. Úhrada faktury za zboží, faktura je vyšší než dohadná položka 40 389 221 4. Odpisování dlouhodobého hmotného majetku Dlouhodobý majetek se odpisuje v souladu s ustanoveními § 28 zákona o účetnictví a § 38 vyhlášky č. 504/2002 Sb. Dlouhodobý majetek včetně technického zhodno- cení se odpisuje z ocenění stanoveného podle § 25 zákona o účetnictví postupně v průběhu jeho používání. Předmětem odpisování jsou i přijaté dary v podobě dlouhodobého hmotného majetku. Účetní odpisy se počítají z ceny, ve které je majetek oceněn v účetnictví, a to do její výše. Odpisový plán a sazby účetních odpisů si stanoví účetní jednotka např. z hlediska času, doby upotřebitelnosti nebo ve vztahu k výkonům (např. u do- pravních prostředků). Odpisy se zaokrouhlují na celé koruny nahoru. Účetní odpisy se účtují ve prospěch účtů účtové skupiny 07 – Oprávky k dlou- hodobému nehmotnému majetku a účtové skupiny 08 – Oprávky k dlouhodobému hmotnému majetku a na vrub účtu 551 – Odpisy dlouhodobého majetku. Ustanovení zákona ÿ. 563/1991 Sb., o úÿetnictví, ve zn ní pozd jších p edpis § 28 (1) Účetní jednotky, které mají vlastnické nebo jiné právo k majetku, anebo které hospodaří s majetkem státu nebo s majetkem územních samosprávných celků, není-li dále stanoveno jinak, o něm účtují a odpisují v souladu s účetními metodami. V případech smlouvy o výpůjčce24) po dobu zajištění závazků převodem práva25) nebo v případech, kdy se vlastnické právo k movitým věcem nabývá na základě projevu vůle jiným způsobem než převzetím věci,26) jakož i v dalších případech stanovených zvláštními právními předpisy nebo prováděcími právními předpisy, o majetku účtují a odpisují jej účetní jednotky, které jej používají. Pozemky a jiný majetek vymezený zvláštními právními předpisy nebo prováděcími právními předpisy se neodpisuje. (2) Majetek uvedený v odstavci 1 odpisuje účetní jednotka, která jej úplatně nebo bezúplatně poskytuje jiné osobě k užívání zejména na základě smlouvy o náj- ÚČETNICTVÍ, ÚČETNÍ METODY A JEJICH POUŽITÍ V ÚČETNÍM OBDOBÍ 2012

26 5. Opravné položky Ustanovení zákona ÿ. 563/1991 Sb., o úÿetnictví, ve zn ní pozd jších p edpis § 26 (1) Pokud se při inventarizaci zásob zjistí, že jejich prodejní cena snížená o ná- klady spojené s prodejem je nižší než cena použitá pro jejich ocenění v účetnictví, zásoby se ocení v účetnictví a v účetní závěrce touto nižší cenou. (2) Pokud se při inventarizaci zjistí, že hodnota závazků je vyšší, popřípadě i nižší než jejich výše v účetnictví, uvedou se závazky v účetnictví a v účetní závěrce v tomto zjištěném ocenění. (3) Ustanovení o oceňování podle § 25 odst. 3 vyjadřují rezervy, opravné po- ložky a odpisy majetku. Rezervami podle tohoto zákona se rozumí rezerva na rizika a ztráty, rezerva na daň z příjmů, rezerva na důchody a podobné závazky, rezerva na restrukturalizaci. Rezervami se dále rozumí technické rezervy nebo jiné rezervy podle zvláštních právních předpisů. Opravnými položkami se vyjadřuje přechodné snížení hodnoty majetku; odpisy majetku vyjadřují trvalé snížení jeho hodnoty. (4) Účetní jednotky, které nejsou založeny nebo zřízeny za účelem podnikání, uplatňují ustanovení odstavců 1 až 3 v souladu s účetními metodami. Ustanovení vyhlášky ÿ. 504/2002 Sb. ve zn ní pozd jších p edpis § 37 Postup tvorby a použití opravných položek (1) Účetní jednotky uvedené v § 2 opravné položky stanovené v § 26 odst. 3 zákona nevytvářejí a ani o nich neúčtují, s výjimkou stanovenou v odstavci 2. (2) Účetní jednotky uvedené v § 2 účtují o opravných položkách, u kterých jsou tvorba a použití stanoveny zvláštním právním předpisem,20) a to pouze v pří- padech, pokud jsou tvořeny v souvislosti s činností účetní jednotky podléhající dani z příjmů. (3) Opravné položky se tvoří na vrub nákladů. Opravné položky vymezené v odstavci 2 se uvádějí v aktivech rozvahy (bilance) v položce „B.II.19. Opravná položka k pohledávkám“ v záporné hodnotě. (4) Výše opravných položek nesmí přesáhnout výši pohledávek, k nimž jsou opravné položky tvořeny. Jsou-li opravné položky vytvořeny ve výši jednoho sta procent jmenovitých hodnot pohledávek, mohou být tyto pohledávky odepsány a opravné položky k nim zrušeny. Odepsané pohledávky se dále sledují na podroz- vahových účtech do okamžiku, než je prokazatelně známo, že nemůže v žádném případě nastat úhrada, nebo do okamžiku, kdy pohledávky právně zanikly. Přijatá úhrada za původně již odepsanou pohledávku se uvádí ve výkazu zisku a ztráty do výnosů v položce „B.IV.14. Platby za odepsané pohledávky“. O částku provedené úhrady se sníží zůstatek pohledávky vedený na příslušném podrozvahovém účtu. ÚČETNICTVÍ, ÚČETNÍ METODY A JEJICH POUŽITÍ V ÚČETNÍM OBDOBÍ 2012

27 (5) Částečné snížení nebo zrušení opravných položek se zahrne ve prospěch výnosů. Snížení, popřípadě zrušení opravné položky se zahrne do výnosů také v případech, kdy inventarizace prokáže jejich nepřiměřenou výši nebo neopod- statněnost. (6) Opravné položky nesmí mít aktivní zůstatek. (7) Pokud se na určitý titul snížení hodnoty majetku vytváří rezerva, nelze současně tvořit opravnou položku. (8) Tvořit opravné položky na zvýšení hodnoty majetku je zakázáno. (9) V případě, že se při inventarizaci závazků zjistí, že jejich částka je vyšší než jejich výše v účetnictví, nevytvářejí se opravné položky, ale zvýšení se zaúčtuje přímo na účtu závazků se souvztažným zápisem na příslušný účet nákladů. 6. Rezervy Ustanovení vyhlášky ÿ. 504/2002 Sb., ve zn ní pozd jších p edpis § 40 Postup tvorby a použití rezerv (1) Účetní jednotky uvedené v § 2 nevytvářejí rezervy stanovené v § 26 odst. 3 zákona a ani o nich neúčtují, s výjimkou stanovenou v odstavci 2. (2) Účetní jednotky uvedené v § 2 účtují o rezervách, u kterých jsou tvorba a použití stanoveny zvláštním právním předpisem22) , a to pouze v případech, kdy jsou stanoveny zákonem o daních z příjmů. (3) Rezervy se tvoří na vrub nákladů. Jejich použití, částečné snížení nebo zrušení pro nepotřebnost se zahrnuje do výnosů. (4) Zůstatky rezerv se převádějí do následujícího účetního období. (5) Rezervy nesmějí mít aktivní zůstatek. (6) Rezervy podléhají inventarizaci, při které se posuzuje jejich výše a odů- vodněnost. Pominou-li důvody, pro které byly rezervy vytvořeny, je povinna je účet- ní jednotka zrušit. (7) Postup při tvorbě rezerv účetní jednotka upraví vnitřním předpisem. Tvorba a použití rezerv þ. Text v tis. Kþ MD D 1. Tvorba rezervy 100 556 941 2. P edpis závazku 100 5xx 321 3. ýerpání rezervy 100 941 656 4. Úhrada závazku 100 321 221 Úþetnictví, úþetní metody a jejich použití v úþetním období 2012

28 7. Kurzové rozdíly Ustanovení zákona ÿ. 563/1991 Sb., o úÿetnictví, ve zn ní pozd jších p edpis § 24 (...) (6) Majetek a závazky vyjádřené v cizí měně přepočítávají účetní jednotky na českou měnu kurzem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou, a to k okamžiku ocenění a) podle odstavce 2 písm. a), nebo b) podle odstavce 2 písm. b), a to pouze majetek a závazky uvedené v § 4 odst. 12. V případě nákupu nebo prodeje cizí měny za českou měnu lze k okamžiku ocenění použít kurzu, za který byly tyto hodnoty nakoupeny nebo prodány. (7) Pro účely ocenění podle odstavce 2 písm. a) může účetní jednotka pou- žít pro přepočet cizí měny na českou měnu pevný kurs, kterým se rozumí kurs stanovený vnitřním předpisem účetní jednotky na základě kursu devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou, používaný účetní jednotkou po předem stanovenou dobu. Stanovená doba nesmí přesáhnout účetní období. Jako kurs devizového trhu, na jehož základě se pevný kurs stanoví, použije účetní jednotka kurs devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou k prvnímu dni období, pro které je pevný kurs používán. Při používání pevného kursu může účetní jed- notka tento kurs změnit svým vnitřním předpisem i v průběhu stanovené doby; v případech vyhlášení devalvace i revalvace české koruny musí být pevný kurs změněn vždy. (...) (9) V případě cizí měny, u které se nevyhlašuje kurs devizového trhu denně, použije účetní jednotka pro její přepočet a) kurs mezibankovního trhu pro tuto měnu k USD nebo EUR a kurs devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou pro USD nebo EUR ke stejnému dni, nebo b) poslední známý kurs vyhlášený či zveřejněný Českou národní bankou; tento postup nepoužijí účetní jednotky, na které se nevztahuje ustanovení odstavce 7. Ustanovení vyhlášky ÿ. 504/2002 Sb., ve zn ní pozd jších p edpis § 42 Metoda kursových rozdílů (1) Kursové rozdíly vznikající při ocenění finančního majetku a závazků uve- dených v § 4 odst. 12 zákona k okamžiku uskutečnění účetního případu se uvádějí ÚČETNICTVÍ, ÚČETNÍ METODY A JEJICH POUŽITÍ V ÚČETNÍM OBDOBÍ 2012

29 podle povahy ve výkazu zisku a ztráty v položce „A.V.21 Kursové ztráty“ nebo v položce „B.IV.16. Kursové zisky“. (2) Kursové rozdíly podle odstavce 1 lze při postupném splácení pohledávek a závazků a při pohybech na účtech ve skupinách 21, 22 a 26 vyúčtovat na vrub příslušných nákladů a ve prospěch příslušných výnosů až ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka. (3) Kursové rozdíly z cenných papírů a podílů jsou při ocenění ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka, součástí ocenění reálnou hodnotou nebo ocenění ekvivalencí, bez ohledu na to, zda je účtováno výsledkově nebo rozvahově. Pokud není cenný papír oceněn reálnou hodnotou nebo ekvivalencí, pak se kursové rozdíly uvádějí prostřednictvím rozva- hového účtu v položce „A.I.3. Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků“. Pokud není dluhový cenný papír oceněn reálnou hodnotou nebo se podle § 27 zákona reálnou hodnotou neoceňuje, pak se kursový rozdíl uvádí podle povahy ve výkazu zisku a ztráty v položce „A.V.24. Jiné ostatní náklady“ nebo v položce „B.IV.18. Jiné ostatní výnosy“. (4) Při přepočtu cizí měny na českou měnu postupují účetní jednotky podle § 24 odst. 6 zákona. (5) Při přepočtu měny, která není obsažena v kursech devizového trhu vy- hlášených Českou národní bankou, se pro přepočet použije oficiální střední kurs centrální banky příslušné země, popřípadě aktuální kurz mezibankovního trhu k americkému dolaru nebo euru. (6) Kursové rozdíly zjištěné ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamži- ku, ke kterému se sestavuje účetní závěrka, s výjimkou mezitímní účetní závěrky, se uvádějí a) podle povahy ve výkazu zisku a ztráty v položce „A.V.21 Kursové ztráty“ nebo v položce „B.IV.16. Kursové zisky“, pokud se jedná o kursové rozdíly zjištěné na účtech účtových skupin 21, 22 a 26, b) podle povahy v rozvaze (bilanci) v položce aktiv „B.IV.3. Kursové rozdíly ak- tivní“ nebo v položce pasiv „B.IV.3. Kursové rozdíly pasivní“, pokud se jedná o kursové rozdíly zjištěné na účtech účtové skupiny 06 a na účtech pohledávek, závazků, úvěrů a finančních výpomocí. Úþetnictví, úþetní metody a jejich použití v úþetním období 2012

32 VYHLÁŠKA č. 504/2002 Sb. Vyhláška č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví, ve znění vyhlášky č. 476/2003 Sb., vyhlášky č. 548/2004 Sb., vyhlášky č. 400/2005 Sb. a vyhlášky č. 471/2008 Sb. Ministerstvo financí stanoví podle § 37b zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), k provedení § 4 odst. 8, § 24 odst. 4 a 5 a § 28 odst. 1: ČÁST PRVNÍ PŘEDMĚT ÚPRAVY A PŮSOBNOST § 1 Tato vyhláška stanoví pro vedení účetnictví v plném rozsahu a vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu a) rozsah a způsob sestavování účetní závěrky, b) uspořádání, označování a obsahové vymezení položek majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv v účetní závěrce, c) uspořádání, označování a obsahové vymezení nákladů a výnosů a výsledku hospodaření v účetní závěrce, d) uspořádání a obsahové vymezení vysvětlujících a doplňujících informací v příloze účetní závěrky, e) směrnou účtovou osnovu, f) účetní metody, g) metodu přechodu z jednoduchého účetnictví na účetnictví.

České účetní standardy č. 401 až č. 414

174 ČESKÉ ÚČETNÍ STANDARDY PRO ÚČETNÍ JEDNOTKY Pod číslem 401 je uveden Český účetní standard, který sjednocuje účetní postupy, které souvisí s účty, a vymezuje zásady účtování na účtech. V prvé řadě bylo nutné stanovit zřizování syntetických účtů, vytváření analytických účtů, včetně hledisek vytváření a sledování některých skutečností na podrozvahových účtech (včetně doporučeného výčtu některých skutečností). Tento standard obsahuje též usta- novení týkající se okamžiku uskutečnění účetního případu a ustanovení týkající se vedení vnitropodnikového účetnictví. Český účetní standard pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání č. 401 Účty a zásady účtování na účtech 1. Cíl Cílem tohoto standardu je stanovit podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnic- tví, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon“) a vyhlášky č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmě- tem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „vyhláška“), základní postupy účtování na účtech za účelem docílení souladu při používání účetních metod účetními jednotkami. 2. Obsahové vymezení 2.1. Okamžik uskutečnění účetního případu 2.1.1. Okamžikem uskutečnění účetního případu je den, ve kterém dojde zejmé- na ke splnění dodávky, vzniku závazku, platbě závazku, vzniku pohle- dávky, inkasu pohledávky, postoupení pohledávky, vkladu pohledávky, poskytnutí či přijetí zálohy, převzetí dluhu, zjištění manka, schodku, pře- bytku či škody, pohybu majetku uvnitř účetní jednotky a k dalším sku- tečnostem vyplývajícím ze zvláštních právních předpisů nebo z vnitřních poměrů účetní jednotky, které jsou předmětem účetnictví a které v účetní jednotce nastaly, popř. účetní jednotka má k dispozici potřebné doklady tyto skutečnosti dokumentující (např. bankovní výpisy, výpisy ze Stře- diska cenných papírů). Pro potřeby oceňování pohledávek a závazků vyjádřených v cizí měně ke dni jejich vzniku lze za okamžik uskutečnění účetního případu považovat u dodavatele den vystavení faktury nebo obdobného dokladu, u odběratele den přijetí faktury nebo obdobného dokladu. 2.1.2. Při převodu vlastnictví k nemovitostem, které podléhají vkladu do katastru nemovitostí, se za okamžik uskutečnění účetního případu považuje den

179 Schéma zobrazení na úþtech ÚýET AKTIV MÁ DÁTI DAL Poþáteþní stav P ír stky Úbytky obrat MD Obrat D Souþet MD Souþet D Koneþný stav ÚýET PASIV MÁ DÁTI DAL Poþáteþní stav Úbytky P ír stky obrat MD obrat D Souþet MD Souþet D Koneþný stav Každý účet v písemné formě se v metodice účetnictví používá ve tvaru T a pro levou a pravou stranu používáme následující vžité symboly (označení): levá strana pravá strana má dáti (MD) dal (D) na vrub úþtu prosp ch úþtu strana dlužnická (debetní) strana v itelská (kreditní) Úþetní zápisy Účetní případy se zaznamenávají v účetních knihách účetními zápisy. Jednoduchý úþetní zápis MD Dodavatelé D MD Materiál na sklad D 100 000 100 000 401 – Účty a zásady účtování na účtech

180 ČESKÉ ÚČETNÍ STANDARDY PRO ÚČETNÍ JEDNOTKY Složený úþetní zápis MD Pokladna D MD Materiál na sklad D 100 000 77 000 MD Da z p idané hodnoty D 23 000 Vzor syntetického úþtu s analytickým þlen ním V běžné praxi se používá dvojmístné členění u syntetického účtu pro další podrob- nější sledování majetku nebo závazků. Sledování. Způsoby sledování a členění jsou uvedeny výše, proto si názorně ukážeme analytické členění např. u zásob materiálu. 112–Materiál na sklad 112/01–Hlavní sklad Poþ. stav 300 PS 100 112/02–Sklad dopravy PS 50 112/03–Sklad tepelného hospodá ství PS 150 P íkladem úþtování na podrozvahových úþtech je zap jþení dlouhodobého hmotného majetku na základ smlouvy o výp jþce þ. Text Kþ MD D 1. P evzetí (zap jþení) dlouhodobého hmotného majetku na základ uzav ené smlouvy o výp jþce, zachycení majetku na podrozvahových úþtech 41 000 97x 999

Zákon č. 563/1991 Sb. V úplném znění zákona č. 563/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je již neplatný text zákona přeškrtnut, změny v textu zákona s účinností od 1. 1. 2012 jsou uvedeny tučně a s účinností od 1. 1. 2013 tučně kurzivou a doplněny redakční poznámkou.

286 ZÁKON č. 563/1991 Sb., o účetnictví Zákon é. 563/1991 Sb., o úéetnictví, ve zn÷ní zákona é. 117/1994 Sb., é. 227/1997 Sb., é. 492/2000 Sb., é. 353/2001 Sb., é. 575/2002 Sb., é. 437/2003 Sb., é. 257/2004 Sb., é. 669/2004 Sb., é. 179/2005 Sb., é. 495/2005 Sb., é. 57/2006 Sb., é. 81/2006 Sb., é. 230/2006 Sb., é. 264/2006 Sb., é. 69/2007 Sb., é. 261/2007 Sb., é. 296/2007 Sb., é. 348/2007 Sb., é. 126/2008 Sb., é. 304/2008 Sb., é. 227/2009 Sb., é. 230/2009 Sb. é. 410/2010 Sb., é. 188/2011 Sb., é. 355/2011 Sb., é. 428/2011 Sb. a zákona é. 458/2011 Sb.*) *) Red. pozn.: Zákon č. 458/2011 Sb. nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2015 a pro větší přehlednost jej v textu zákona neuvádíme. Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně: ČÁST PRVNÍ Obecná ustanovení § 1 (1) Tento zákon stanoví v souladu s právem Evropské unie1) rozsah a způsob vedení účetnictví a požadavky na jeho průkaznost. (2) Tento zákon se vztahuje na a) právnické osoby, které mají sídlo na území České republiky, b) zahraniční osoby, pokud na území České republiky podnikají nebo provozují jinou činnost podle zvláštních právních předpisů, c) organizační složky státu podle zvláštního právního předpisu, d) fyzické osoby, které jsou jako podnikatelé zapsány v obchodním rejstříku, e) ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli, pokud jejich obrat podle zákona o dani z přidané hodnoty1a) , včetně plnění osvobozených od této daně, jež nejsou součástí obratu, v rámci jejich podnikatelské činnosti přesáhl za bez- prostředně předcházející kalendářní rok částku 25 000 000Kč, a to od prvního dne kalendářního roku, f) ostatní fyzické osoby, které vedou účetnictví na základě svého rozhodnutí,

337 Poznámky k zákonu č. 563/1991 Sb. 1) Čtvrtá směrnice Rady 78/660/EHS ze dne 25. července 1978, založená na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy, o ročních účetních závěrkách určitých forem společností, ve znění směrnic Rady 83/349/EHS, 84/569/EHS, 89/666/EHS, 90/604/EHS, 90/605/EHS, 94/8/ES, 1999/60/ES, směrnic Evropského parlamentu a Rady 2001/65/ES a 2009/49/ES. Sedmá směrnice Rady 83/349/EHS ze dne 13. června 1983, založená na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy o konsolidovaných účetních závěrkách, ve znění směrnic Rady 89/666/EHS, 90/604/EHS, 90/605/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 2001/65/ES a 2009/49/ES. NařízeníEvropskéhoparlamentuaRady(ES)č.1606/2002zedne19.července2002,ouplatňováníme- zinárodních účetních standardů, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 297/2008. 1a) § 6 odst. 2 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. 1b) § 829 a následující občanského zákoníku. 1c) Například zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění zákona č. 210/2000 Sb. a zákona č. 147/2001 Sb. 1d) Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. 2) § 61 obchodního zákoníku. 3) Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů. 4) § 8a zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 70/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 476/2002 Sb. a zákona č. 88/2003 Sb. 6) Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o po- jišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů. 7) Například zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve zně- ní pozdějších předpisů, zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 8) § 6 odst. 2 písm. e) zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění zákona č. 342/2006 Sb. 8a) § 6 odst. 1 zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a nábo- ženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společ- nostech). 9) Zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech), ve znění nálezů Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 4/2003 Sb., zákona č. 562/2004 Sb. a zá- kona č. 495/2005 Sb. 10) § 19 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění zákona č. 59/2003 Sb. 10a) Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a ně- které vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů, a nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 280/1996 Sb. 10b) § 221 odst. 1 obchodního zákoníku. 11a) Například § 45 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvise- jících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 141/2001 Sb. a zákona č. 187/2001 Sb. 11b) Například zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. 11c) Zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev. Poznámky k zákonu č. 563/1991 Sb.

EdiceÚČETNICTVÍ EdiceÚČETNICTVÍ MěsíčníkMZDOVÁÚČETNÍ MěsíčníkÚČETNÍADANĚEdiceDANĚ EdiceDANĚ ANAG, spol. s r. o. Kollárovo nám. 698/7, 772 00 Olomouc tel.: 585 757 411, fax: 585 418 867 e-mail: obchod@anag.cz www.anag.cz