MH srpen 2018
MH srpen 2018
http://www.floowie.com/en/read/web-mh-1807/Sledujeme kraje:
Vysočina | Jihomoravský
Olomoucký | Zlínský
Moravskoslezský | Pardubický
Královéhradecký
to podstatné pro firmy a veřejnou spr ávu červenec | srpen 2018
www.moravskehospodarstvi.cz www.facebook.com/moravskehospodarstvi
Rozhovor:
Sucho na Moravě
Mizející voda z krajiny ovlivňuje
nejen zemědělství, ale souvisí
i s pohybem živočichů, promě-
nou lesů a dalšími oblastmi.
O tom, jak sucho vzniká a jak
proti němu bojovat, si přečtete
v rozhovoru se zoologem Duša-
nem Trávníčkem z Muzea jiho-
východní Moravy ve Zlíně.
Více na str. 3
Bezpečné a chytré město
Bezpečí na silnici, ve městech
i na úřadech. A taky pohodlnější
život všech obyvatel. To byla
témata setkání u kulatého stolu
společnosti, které pořádala
společnost Magnus Regio
na téma Žijme v bezpečném
a chytrém městě či obci, které se
konalo v Olomouci.
Více na str. 14
Investice
do čističek vod
Brno plánuje téměř
dvoumiliardovou investici do
čištění vod. Ve městě vzniknou
dvě nové retenční nádrže
a rozšíří se také kanalizace.
Investovat do čistíren odpadních
vod a využít tak evropské dotace
plánují i další moravská města.
Více na str. 5
Budoucnost
brněnského letiště
Je brněnské letiště nedoceněné?
Proč nedopadla spolupráce
s Rumuny a jak do kraje nalákat
nové dopravce? A můžeme
čekat obnovení vnitrostátních
letů? Na otázky Moravskému
hospodářství odpovídal předseda
představenstva Letiště Brno
Milana Kratina.
Více na str. 15
4
Říční stavby: Jak města
zvelebují svá nábřeží
13
Nenápadné nebezpečí
železničních vleček
2– 6
Speciál:
Vodohospodářství
Síť rychlých železničních
spojení má v budoucnu
propojit republiku a napojit
ji na podobné trati
v zahraničí. Příprava je ovšem
zdlouhavá. Zatím ani není
jasné, jak rychle se bude jezdit.
PETR JEŘÁBEK
Z Brna do Prahy za hodinu? Pokud vynecháme
soukromé letadlo, neexistuje v současnosti mož-
nost, jak vzdálenost za tak krátkou dobu urazit.
Do budoucna má naopak být takové cestování
běžné. Počítá s tím plán na výstavbu vysokorych-
lostní železnice.
Právě úsek mezi hlavním městem a moravskou
metropolí je jeden z prioritních. Přestože se ale
na přípravě vysokorychlostních tratí pracuje už
od devadesátých let, vlak po nich nevyjede mini-
málně do roku 2030.
Letos na jaře zadala Správa železniční dopravní
cesty zpracování Studie proveditelnosti vysoko-
rychlostní trati Praha – Brno – Břeclav. Práce
potrvají 29 měsíců a zaměří se na technické, pro-
vozní a ekonomické posouzení celého úseku.
Pokračování na str. 11
méně pohodlně. Nespokojenci tvrdí, že se jedná
o populistický krok, který daňové poplatníky při-
jde na více než pět miliard korun ročně.
Zpátky na silnici?
Na rizika zavedení systému slev poukázal hlav-
ní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda.
„Je to velmi nešťastný krok, který neprospěje
ekonomice. Naopak, přitíží ji. Jednotlivé skupiny
budou mít ve vlacích výrazně levnější jízden-
Od 1. září stát zavede slevu 75 % z jízdného
pro děti, studenty a důchodce. Dopravcům na
ně bude ročně doplácet skoro šest miliard. Po-
dle kritiků krok uškodí ekonomice, státní kase
a nažene lidi do aut.
Už od prvního září se mohou cestující v Čes-
ké republice těšit na výrazně levnější cestování
vlakovou a autobusovou dopravou. Tedy alespoň
někteří. Představitelé vlády totiž k danému datu
spustí tříčtvrtinovou slevu na jízdném pro studen-
ty do šestadvaceti let a důchodce nad pětašedesát
let. Ostatní občané republiky pojedou za nor-
mální jízdné. Podle kritiků vládního kroku navíc
Kupé narvaná k prasknutí? Stát zavádí slevu na jízdném se naučí používat veřejnou dopravu, a i ve svém
dalším životě ji budou brát jako plnohodnotnou
alternativu osobnímu automobilu,“ zdůvodnil
mluvčí ministerstva Zdeněk Neusar.
Zároveň odmítl, že zavedení slev bude mít
katastrofický dopad na zájem běžných cestují-
cích kvůli ztrátě komfortu. „Pevně věříme, že
to tak nebude. Právě z toho důvodu jsme nešli
stejnou cestou jako na Slovensku. Ostatně do-
pravci mají možnost část spojů ze slevy vyjmout,
pokud vyhodnotí, že by zvýšená poptávka po
jejich službách podstatně omezila kvalitu pro
ostatní cestující, přičemž není možné jednoduše
navýšit kapacitu dopravních prostředků,“ uvedl
Neusar.
Pokračování na str. 12
ky, lze tedy očekávat zvýšenou poptávku. A to
znamená plnější kupé a menší komfort. Pykat
budou ti, co výhodu nedostali. Dá se čekat, že se
vrátí k individuální automobilové dopravě, což
zatíží životní prostředí celé republiky,“ upozornil
analytik.
Obvinění z populismu představitelé minister-
stva dopravy odmítají. Motivace podle nich byla
jiná. „Chtěli jsme podpořit skupinu obyvatel s niž-
šími příjmy, aby mohli více cestovat vlaky a auto-
busy. U všech těchto skupin cestujících je nutné
vzít v úvahu jejich omezené příjmy, které jim
mohou v častějším cestování bránit. U dětí pak
jako významnou přidanou hodnotu vidíme to, že
Čísla v rámečcích udávají předpokládané datum zprovoznění trati. ZDROJ: SŽDC
S p e ci
á l
• vodoho
spodářs
tví •
Za dvě hodiny vlakem
přes celou republiku? V roce 2050
http://www.floowie.com/en/read/web-mh-1807/2 červenec | srpen 2018
Baťův kanál slaví 80 let
Letos je to
osmdesát let od
doby, kdy první loď
rozčísla hladinu
na Baťově kanále.
V současnosti
kanál měří
52 kilometrů
a spojuje
Otrokovice se
Sudoměřicemi.
Polovina trasy vede
širokým řečištěm
Moravy a polovina
úzkými, uměle
vyhloubenými
kanálovými úseky.
Pro rekreační plavbu
je využíván i úsek řeky
Moravy Hodonín –
– Skalica – Rohatec.
Významnou vodní cestu
s 56 mosty, z nichž mnohé jsou
unikátní technickou památkou,
si lidé oblíbili jako destinaci pro
dovolenou i víkendové pobyty.
Přijíždějí, aby si z paluby lodi
prohlédli okolní krajinu, nebo si
odpočinuli na hausbótu.
Přestože pokusy o splavnění
řeky Moravy jsou známé už z po-
loviny 17. století, nedostatek pe-
něz odsunul tyto plány o 150 let.
Až v roce 1901 byl vládou přijat
vodocestný zákon, který počítal
Prodloužení
kanálu
Podle společnosti Povodí Mo-
ravy je v následujících letech plá-
nováno splavnění Baťova kanálu
do zdrže jezu Hodonín a splav-
nění severním směrem do Kro-
měříže. Novým posláním vodní
cesty Baťův kanál, prodloužené na
souvisle splavný úsek Kroměříž –
– Hodonín o celkové délce cca
76 km, je vytvořit páteř pro turis-
ticky využívanou oblast Slovácko.
V rámci první investiční ak-
ce, splavnění do Hodonína, bude
vedle stávajícího jezu, na vodním
toku Radějovka, vybudována no-
vá plavební komora Rohatec se
zázemím. Dále dojde k rozšíření
koryta tohoto nesplavného toku
pod jezem v délce cca 800 m. Sou-
částí stavby je i zvýšení stávajícího
hospodářského mostu a vybudo-
vání nové ocelové lávky pro pěší
a cyklisty, která zajistí bezpečné
spojení mezi českou a sloven-
skou stranou. Významnou částí
projektu je i řada kompenzačních
opatření, které mají za cíl mini-
malizovat negativní vliv stavby
na životní prostředí. Mezi nejvý-
znamnější opatření patří přeložka
regionálního biokoridoru.
V rámci druhé investiční akce
bude nutné překonat stávající
jez Bělov u Otrokovic výstavbou
nové plavební komory. Ve zdrži
jezu Bělov budou provedeny ne-
zbytné úpravy pro zajištění poža-
dovaných parametrů vodní cesty
a bude vybudováno nové přísta-
viště v Kroměříži. Délka prodlou-
žení severním směrem bude cca
15,8 km. Stavba by mohla začít
v roce 2019.
(red)
s vybudováním Dunajsko-oder-
ského průplavu v následujících
dvaceti letech. Veškeré započaté
práce ale zhatila první světová
válka.
Myšlenka regulace řeky Mora-
vy znovu ožila kolem roku 1927
a zaujala velkoprůmyslníka To-
máše Baťu. Po jeho tragické smrti
o pět let později se tohoto smělé-
ho plánu ujal Jan Antonín Baťa.
Regulace toku Moravy a výstavba
kanálu měla pro firmu Baťa něko-
lik významů. Kromě realizace sta-
rého snu o propojení evropských
veletoků se jednalo o přepravu
lignitu z dolu v Ratíškovicích do
továren a tepláren v Otrokovicích,
která byla po železnici finančně
nevýhodná, a také o vybudování
melioračního systému v okolí ře-
ky Moravy.
speciál – vodohospodářství
inzerce
Významný rok pro Baťův kanál:
vzpomínky i nové opevnění
FOTO: Povodí Moravy
fie z doby výstavby a počátku
plavby, výkresy unikátních tech-
nických zařízení nebo dech be-
roucí fotografie zdevastovaných
objektů po průchodu válečné
fronty.
Kniha se ale také pečlivě vě-
nuje novodobé historii a doku-
mentuje nejen znovuobnovení
plavební cesty na přelomu ti-
síciletí, ale také plány na další
rozvoj v budoucnu. Kniha se
rovněž věnuje každodenní čin-
nosti, kterou Povodí Moravy
na oblíbené vodní cestě vyko-
nává. Součástí knihy jsou také
dvě mapy, které čtenáře pro-
vedou samotnou vodní cestou
a památkami v blízkém okolí.
Základní informace uvádí v an-
glickém a německém jazyce.
(red)
Osmdesát let provozu Ba-
ťova kanálu se samozřejmě
podepsalo na jeho technickém
stavu. Do letošní plavební se-
zóny proto vstoupil v novém.
Vůbec poprvé také vyšla kni-
ha o historii tohoto vodního
díla.
Povodí Moravy na jaře do-
končilo nezbytné opravy opev-
nění ve vybraných úsecích, čiš-
tění plavebních komor, údržbu
a seřízení jejich technologií
a další předsezónní práce.
„Ve vybraných úsecích pra-
covníci opravili téměř osm de-
sítek let staré opevnění Baťova
kanálu. Opravy zahájil správce
plavební cesty v první polovině
září 2017,“ popsal generální ře-
ditel společnosti Povodí Moravy
Václav Gargulák.
Zatímco na rozsáhlé opravy
opevnění poskytl prostředky
Státní fond dopravní infra-
struktury, řadu drobných oprav,
veškeré provozní náklady a pří-
pravné práce financuje Povodí
Moravy, s. p.
Práce na opevnění Baťova
kanálu je podle Garguláka mož-
né kvůli plavební sezóně prová-
dět pouze v zimních měsících.
I proto musela loňská sezóna
v některých úsecích skončit
předčasně.
„Rozsáhlou opravu opevnění
jsme provedli v rekordně krát-
ké době, aby se nedotkly další
plavební sezóny a současně re-
spektovaly podmínky umožňu-
jící práce v chráněném území.
V letošní sezóně návštěvníky
Baťova kanálu potěšíme pro-
dloužením plavební sezóny
a zahájíme provoz plavebních
komor už 27. dubna,“ dodává
Gargulák.
Vzpomínky
na papíře
U příležitosti 80. výročí Ba-
ťova kanálu tento rok vydalo
Povodí Moravy knihu věnova-
nou historii, současnosti i bu-
doucnosti této moravské vodní
cesty. Kniha s názvem „Baťův
kanál – od myšlenky k nápa-
du“ detailně mapuje celou his-
torii Baťova kanálu, a to nejen
slovem, ale především pomocí
téměř tří stovek fotografií.
Na jednom místě tak čtenáři
najdou nejzajímavější fotogra-
S p e ci
á l
• vodoho
spodářs
tví •
Přípravy na realizaci projektu napojení odstavených ramen řeky Dyje na české
i rakouské straně finišují. Společnost Ekostavby Brno, a.
s. zahájí v měsíci
srpnu pro Povodí Moravy, s.
p. stavbu DYJE 2020/THAYA 2020 – Dyje,
napojení odstavených ramen D9 a D8 a napojení ramene D18.
Významní partneři:
Stavba je řešena jako přírodě blízké opatření v soutokové
oblasti Dyje a Moravy, jehož účelem je obnovení přírod-
ního charakteru toku řeky Dyje bez negativního dopadu
na odtokové poměry v území. Výsledkem bude obnovení
přirozeného toku řeky Dyje zpětným zprůtočněním odsta-
vených ramen D9 a D18 v kombinaci s vytvořením nových
mokřadních ploch v břichu meandru D9 a zapojení rame-
ne D8 do aktivního toku řeky Dyje ze spodní strany.
www.ekostavby.cz
■ Výstavba vodních nádrží, poldrů
■ Výstavba ochranných hrází včetně objektů
■ Hrazení bystřin
■ Zpevnění břehů vodních toků
■ Rekonstrukce a odbahnění vodních nádrží
■ Výstavba, rekonstrukce kanalizací gravitačních
a tlakových
■ Výstavba, rekonstrukce vodovodů
■ Výstavba ČOV, čerpacích stanic
■ Výstavba, rekonstrukce lesních, polních cest
■ Výstavba, rekonstrukce místních komunikací
a cyklostezek
■ Rekultivace skládek
■ Realizace a údržba zeleně
Milí čtenáři,
viděli jste někdy šakala ve
volné přírodě? Proč se ptám
na šakala v čísle Moravského
hospodářství, které se zaměřuje
na vodohospodářství, vodu
a její nedostatek? Sucho v naší
krajině totiž, jak se můžete dočíst
v rozhovoru se zoologem Dušanem
Trávníčkem na protější straně,
vede k rozšiřování stepních druhů
a hmyzu. K nám na Moravu kvůli
tomu přicupital šakal obecný, ze
kterého já osobně (jako milovnice
všeho s čumáčkem) mám radost,
přestože si uvědomuji, že může
mít vliv na zdejší ekosystém.
Menší radost (jako antifanynka
všeho, co má více než čtyři nohy)
mám z všudypřítomných klíšťat,
kterým, stejně jako šakalovi,
teplo svědčí.V letním čísle se ale
dočtete i o mokřejších tématech.
Připomeneme si například, že
historická vodní cesta Baťův
kanál slaví letos 80 let. Pokud
nalistujete na stranu 4, můžete
si také prohlédnout vizualizace
plánovaných projektů na zvelebení
nábřeží řek tekoucích Brnem,
Pardubicemi a Jičínem.A pokud
vám jsou řeky pro letní rekreaci
málo, zaleťte si k moři. Pokud ale
poletíte z Brna, doporučuji spíše
některý z charterů. Na rozšíření
pravidelných linek si totiž
pravděpodobně ještě počkáme
(viz rozhovor na str. 15).
Pěkné léto
úvodník
Anna Fajkusová,
šéfredaktorka
Moravského
hospodářství
V následujících letech je plánováno splavnění Baťova kanálu do zdrže jezu Hodonín a splavnění severním směrem
do Kroměříže. Novým posláním vodní cesty je vytvořit páteř pro turisticky využívanou oblast Slovácko.
FOTO: Povodí Moravy
http://www.floowie.com/en/read/web-mh-1807/červenec | srpen 2018 3
speciál – vodohospodářství
inzerce
Voda je komodita, jejíž cena
roste. Boj se suchem je ale
běh na dlouhou trať, říká vědec
Rekonstrukce VD Šance a stavba Suché nádrže Jelení, OHO
Vodní dílo Šance – bezpečnostní přeliv Suchá nádrž Jelení – výstavba hráze FOTO: archiv OHL ŽS
kovišti a krabicovitých skladů vy-
datně přispívá k rychlému odtoku
srážkové vody.
Jaký má sucho vliv na hmyz
a další živočichy?
Sušší a teplejší období, které
zažíváme od 90. let minulého
století, vedlo k rozšíření stepních
druhů hmyzu. Jakýmsi modelo-
vým příkladem může být kud-
lanka nábožná. Kdysi vzácný ži-
vočich, který žil ostrůvkovitě na
několika lokalitách jižní Moravy,
se neustále šíří směrem na sever.
V pozdním létě se s ním lidé po-
tkávají i uprostřed měst, jako je
Uherské Hradiště, Zlín, Kromě-
říž a Olomouc. Na naše území se
z jihu a jihovýchodu šíří některé
další druhy teplomilného hmyzu.
A s oteplováním samozřejmě sou-
visí i dnešní prakticky celoplošné
rozšíření klíšťat. Jinak ale hmyzu
ubývá, což nemá souvislost s otep-
lováním, ale s chemizací prostře-
dí a způsobem hospodaření. Ještě
bylo uloženo přibližně 15 tis. m3
betonu. Dále pak provedení pří-
sypu hráze o celkovém objemu
132 tis. m3 upraveného kamen-
ného materiálu, rekonstrukce
injekčí clony, kde bylo vyvrtáno
a zainjektováno téměř 7 km vrtů,
výstavba nového provozního stře-
diska, rekonstrukce odběrné věže
a lávky, či výstavba nových tech-
nickobezpečnostníchprvků.Úpra-
vy byly prováděny i na koruně
hráze, která byla navýšena, prove-
deno bylo doplnění těsnícího jádra
a instalovány nové prvky vlno-
lamu v celkové délce cca 330 m.
V neposlední řadě je třeba zmínit
i provedení nových komunikací
v rozsahu přibližně 40 tis. m2.
Jak již bylo zmíněno, práce na
rekonstrukci budou dokončeny
v průběhu podzimu, a poté bude
přehrada uvedena do plného pro-
vozu. Vzhledem v rozsahu pro-
váděných prací a velikosti celého
díla se jedná o největší akci podob-
ného charakteru u nás. Věříme,
že obrovské množství nabytých
zkušeností získaných po dobu re-
konstrukce budeme moci využít
i na dalších obdobných stavbách.
Zatímco změny
krajiny způsobují
současné sucho,
současné sucho
má naopak vliv
na změny krajiny.
Kromě toho, že u nás
může za rozmnožení
živočichů, jako jsou
například klíšťata,
způsobuje také
odumírání stromů.
Anna Fajkusová
Jak postupně navrátit vodu do
krajiny a co pro zlepšení situace
můžou dělat samy obce a města,
řekl Moravskému hospodářství
vedoucí přírodovědného odděle-
ní Muzea jihovýchodní Moravy ve
Zlíně Dušan Trávníček.
O suchu na Moravě se více
mluví až v posledních letech, a to
především v souvislosti se země-
dělstvím. Problém je ale, předpo-
kládám, dlouhodobější. Můžou
za sucho více zásahy do vodních
toků v minulosti, nebo spíše sou-
časné zemědělské trendy?
Rekonstrukce
VD Šance
Přehrada Šance na řece Ostra-
vici je v regionu stěžejní nádrží pro
zásobování pitnou vodou. Dodá-
vá vodu Novojičínsku, Frýdecko-
-Místecku, Ostravě i části Karvin-
ska. Plní také významnou úlohu
ochrany krajiny před povodněmi.
V současné době prochází nejroz-
sáhlejší rekonstrukcí ve své historii
a aktuálně již práce spějí do finá-
le. Celková hodnota prací činí cca
460 mil. Kč a dokončeny budou
letos na podzim.
Samotnárekonstrukcevodního
díla Šance nemění hlavní koncepci
díla, jeho prostorové uspořádání
ani parametry nádrže. V době
jeho vzniku byly parametry díla
a funkčních objektů stanovovány
v souladu s předpisy a podklady
platnými v době návrhu. V součas-
né době jsou však ve světě i v ČR
na bezpečnost vodních děl za po-
vodní kladeny podstatně přísnější
nároky než v šedesátých letech
minulého století. Aktuálně se po-
žaduje, aby VD Šance vyhovělo
posouzení na kontrolní deseti-
tisíciletou povodeň. Po provedení
úprav bude vodní dílo schopno
dlouhodobě zajišťovat všechny
svoje funkce s evropským stan-
dardem bezpečnosti.
Rekonstrukce započala v září
2015 a byla naplánována na tři
roky. Jelikož práce probíhaly za
provozu, musel být striktně do-
držován plánovaný harmonogram
prací. Důvodem bylo zajištění ma-
ximální bezpečnosti díla i v době,
kdy byly odstraněny důležité bez-
pečnostní prvky přehrady a probí-
hala výstavba nových. Tato skuteč-
nost sama o sobě vytvářela tlak na
bych zmínil, že téměř nepozorova-
ně, alespoň pro naprostou většinu
lidí, se u nás usídlila i poměrně
velká psovitá šelma, která u nás
dříve nikdy nežila – šakal obecný.
I šakal k nám připutoval ze ste-
pí na jihovýchodě Evropy. První
věrohodný doklad z našeho území
pochází z Uherskobrodska v roce
2006 a od té doby byl již zazname-
nán i na Českolipsku a u Českého
Krumlova.
Louky, mokřady, remízky
a další přírodní plochy, které
pomáhají udržovat vodu v kra-
jině, ustupují zástavbám a ze-
mědělské půdě, a to proto, že
na první pohled se po finanční
stránce „nevyplatí“. Dá se nějak
argumentovat, proč zachovávání
mokřad může mít v budoucnu
pozitivní i ekonomický přínos
a o jak dlouhodobý časový hori-
zont by se mohlo jednat?
Ta argumentace z řad biologů
a ekologů zaznívá už minimálně
padesát let. Jenže tyto hlasy jsou
Stavba
Suché nádrže
Jelení, OHO
Stavba se nachází na okraji ob-
ce Karlovice (poblíž Vrbna pod
Pradědem) a jejím hlavním úče-
lem je snížení povodňových prů-
toků, omezení odnosu splavenin
a ochrana zástavby části obce před
negativními účinky povodňových
průtoků způsobených lokálními
přívalovými srážkami. Retenční
prostor nádrže je navržen tak, aby
byla zajištěna transformace teore-
tické stoleté povodňové vlny na
neškodný průtok 4,41 m3/s. Kobylí
potok a jeho pravostranný přítok
budou v zátopě a v podhrází re-
vitalizovány. Od hráze bude voda
odváděna otevřeným korytem na-
pojeným do stávajícího toku.
Samotná hráz nádrže Jelení je
lichoběžníkového průřezu s maxi-
mální výškou 16 m, koruna hráze
bude šířky 4 m, délky 273 m. Jedná
se o nehomogenní hráz s injekční
clonou pro zajištění nepropust-
nosti podloží. Zemina pro stavbu
hráze je těžena z prostoru budoucí
zátopy a ze zemníků ležících mi-
mo zátopu. Součástí projektu je
úprava dopravního řešení a sou-
běžného sdělovacího vedení, kdy
byla v délce 1,06 km zbudována
nová komunikace.
Výstavba započala v březnu
2017. V tomto roce byly hlavními
milníky dokončení sdruženého
monolitického objektu a přeložení
stávající komunikace skrz zátopu.
Z důvodů poměrně dlouhé zimy,
která je pro tuto oblast typická,
bylo možné stavební práce napl-
no rozvinout až koncem května.
I přes tento posun a zdržení arche-
ologickým průzkumem se poda-
nezřídka v lepším případě baga-
telizovány, v horším případě jsou
jejich hlasatelé označováni za eko-
teroristy. Obecně člověk je tvor
hamižný. Momentální finanční
zisk je dnes pokládán za podnika-
telský úspěch. Dříve se sice mluvi-
lo trochu jinak – poručíme větru
dešti, rekordní úrodou ke světlým
zítřkům, atd., ale na přírodu a kra-
jinu se ani tenkrát ohledy moc
nebraly. Teprve když jde opravdu
do tuhého, tak se začíná uvažo-
vat o nápravě. Proto dnes už sami
lesníci hovoří o neudržitelnosti
převažující výsadby smrků. Do
podobné situace se dostáváme ve
spojitosti s akutním nedostatkem
vody v krajině. Mluví se o dota-
cích na používání srážkové vody,
o projektech, které přispějí k je-
jímu zadržení v krajině. Spousta
lidí si již uvědomila, že voda je ko-
modita, jejíž cena poroste. Rychlé
řešení ovšem neexistuje. Je to běh
na dlouhou trať. Samotná změ-
na druhové skladby lesů potrvá
desetiletí. Na řadě míst probíhá
jakási meliorace naruby. Tedy zno-
vuoživování zaniklých mokřadů,
zpřírodnění vodních toků, zřizo-
vání tůní a na vhodných místech
i zakládání nových rybníků. Zatím
je to ale všechno málo.
Můžou s udržováním vody
v krajině pomoci vodní nádrže?
řilo časovou ztrátu dohnat a při-
pravit tyto dva objekty tak, aby
začátkem roku 2018 mohlo začít
budování sypaného tělesa hráze.
Suchá nádrž Jelení
nebude mít pouze
protipovodňovou
funkci
Samotnému sypání tělesa hráze
předcházela již v roce 2017 přípra-
va jeho založení v podobě zářezu
do skalního masivu a zbudování
injekční clony. Dále byla věnová-
na pozornost průzkumu zemní-
ků, které už podle předpokladu
projektu neslibovaly homogenní
vrstvení vhodných materiálů, aby
následná těžba byla co nejefektiv-
nější z pohledu výkonů i bilancí.
V současné době (7/2018) je již
uloženo cca 60 000 m3, což je 50%
z celkového objemu hráze. Spolu
se zmíněnými největšími staveb-
ními objekty jsou průběžně bu-
dovány i ostatní z celkem třinácti
dílčích objektů. Za zmínku stojí
Dřívější zásahy do naší krajiny
v souvislosti se zemědělstvím byly
opravdu masivní. Začněme třeba
kolektivizací, která vedla k rozorá-
vání mezí a scelování pozemků.
Tyto meze a zeleň, která na nich
rostla, přispívaly k zadržování vo-
dy v krajině a zároveň sloužily jako
útočiště pestré škále živočichů. Sa-
mozřejmě, že úpravy vodních toků
začaly dávno před kolektivizací,
ale v této době akcelerovaly a při-
stoupily k nim i neblahé melio-
race. Mimochodem zažitý termín
meliorace je v tomto spojení úplně
zcestný. Pochází z latinského vý-
razu „ad meliorem“ tedy „k lepší-
mu“. Jenže ony meliorace se prak-
ticky omezily jen na odvodnění
a to ke zlepšení rozhodně nevedlo.
Z tohoto pohledu dnešní prohřeš-
ky v zemědělství nejsou tak veliké,
ovšem nesmíme zapomenout, že
se přidávají k těm minulým a ne-
gativní účinek se násobí. Ovšem
na vině není jenom zemědělství.
Jiný přístup musí zvolit i lesníci.
Nedostatek vody vede k oslabo-
vání a velkoplošnému odumírání
smrkových monokultur. Bude za-
potřebí postupně měnit druhovou
skladbu našich lesů ve prospěch
původních listnáčů, neboť přiro-
zené lesy akumulují mnohem více
vody než dříve preferované smr-
činy. Také výstavba silnic, dálnic,
prodejních center s obřími par-
rychlý postup prací. Všechny tyto
okolnosti a skutečnost, že mno-
ho prací bylo nutno realizovat ve
velmi složitých podmínkách,
nutily zhotovitele používat nová
originální řešení. Jako příklad je
třeba zmínit betonáže konstrukcí
skluzu, kdy bylo použito speciál-
ní posuvné bednění, které spolu
s novou recepturou betonu zajis-
tilo splnění náročných požadavků
na kvalitu povrchu betonových
konstrukcí ve velmi příkrém
svahu. Vzhledem k rozsahu díla
a množství mnohdy specifických
stavebních objektů nebyla nouze
o nutnost použití nových řešení.
VD Šance zvládne
desetitisíciletou
povodeň
V rámci rekonstrukce se upra-
vovalo nebo postavilo celkem
70 dílčích objektů různého rozsa-
hu. K těm nejvýznamnější se řadí
výstavba konstrukcí bezpečnost-
ního přelivu, skluzu a vývaru, kde
úpravy koryt s velkým množstvím
kamenných rovnanin, zařízení pro
technickobezpečnostní dohled
hráze, obslužné komunikace,
nouzový přeliv a další. Tyto práce
dohromady tvoří dílo, které ne-
bude mít pouze protipovodňovou
funkci, ale bude rovněž zadržovat
vodu v krajině a novými biotopy
přispěje k zvýšení druhové roz-
manitosti v místě.
Dokončení díla je plánováno
na 4/2019, kdy bude připraveno
na zkušební napuštění. Touto stav-
bou společnost OHL ŽS plynule
navazuje na zkušenosti získané na
rekonstrukci VD Šance a posouvá
je dále.
Ing. Martin Polášek
zástupce ředitele divize
pro region Ostrava
Divize M – Morava
OHL ŽS, a. s.
S p e ci
á l
• vodoho
spodářs
tví •
Tady bych byl velmi opatrný.
Přehrada sama o sobě neřeší ne-
dostatek vody v krajině. Navíc na
většině míst, kde se uvažuje o pří-
padném vodním díle, se nacházejí
velice cenné přírodní lokality, kte-
ré by nenávratně zanikly. Společně
s nimi by zmizely i vzácné druhy
rostlin a živočichů, které jsou na
tato místa vázány. Je pravda, že
taková stavba může být prezento-
vána jako řešení akutního stavu,
zdůrazňují se bonusy v podobě
pracovních příležitostí a násled-
ného turistického ruchu, ovšem
zamlčuje se ta odvrácená stránka.
Jsem nakloněný spíše komplexní-
mu řešení, které vede k ozdravení
celé krajiny. Zlomená ruka se také
neléčí tím, že by se uřízla.
Zmiňujete, že boj se suchem
je dlouhodobý proces. Co ale
můžou už nyní proti suchu dělat
samotná města a obce?
Mohou těžit z dobré znalosti
svého prostředí – nejenom krajiny,
ale i lidí a organizací včetně těch
nevládních. Mám na mysli podpo-
ru právě těch všelijakých projek-
tů a iniciativ vedoucích k obnově
mokřadů a revitalizaci vodních to-
ků. Možná by bylo vhodné využít
i svědectví pamětníků nebo podle
starýchmapvytipovatnasvémúze-
mí vhodné lokality a vypsat soutěž
na realizaci takových projektů.
Teprve když jde opravdu do tuhého,
tak se začíná uvažovat o nápravě.
Proto dnes už sami lesníci hovoří
o neudržitelnosti převažující výsadby smrků.
http://www.floowie.com/en/read/web-mh-1807/4 červenec | srpen 2018
4 speciál – vodohospodářství
Prostor v blízkosti
center měst je
omezený, a tak
pozornost radnic
začínají přitahovat
i místa, která jí
dřív unikala. Patří
k nim i břehy našich
řek. Brno, Pardubice
a Jičín připravují
projekty, které mají
právě těsnému okolí
řek přinést nové
společenské vyžití.
Ladislav Koubek
„Brno má v plánu vybudovat
kolem Staré Ponávky promenád-
ní a pobytové korzo. Revitaliza-
ce tohoto území umožní vrátit
do Brna atraktivní prostředí říč-
ního nábřeží. Vznikne tak po-
blíž centra území, které nabídne
možnost příjemných procházek
kolem vody a v přilehlých par-
cích. Bude také možno propojit
Svitavu a Svratku, a tím se dostat
z centra města různými směry po-
dél vody. Proměněné území bude
atraktivní pro obyvatele Brna i pro
jeho návštěvníky,“ řekl Moravské-
mu hospodářství 1. náměstek br-
něnského primátora Petr Hladík.
„Okolí říčních toků mají hlavně
ten význam, že ochlazují okolní
prostředí, zvláště u Ponávky je
tento faktor rozhodující, protože
jižní část města je dlouhodobě
nejteplejší částí Brna. Okolí Po-
návky bude mít také význam pro
okolní faunu a floru, protože říční
břehy jsou vhodným prostředím
pro některé druhy rostlin, brou-
ků a dalších živočichů,“ doplňu-
je Hladík. Záměr města kvitují
i odborníci. „Záměr revitalizace
jako takový bude pro lokalitu Zá-
brdovic rozhodně přínosný. Otáz-
kou pak zůstává konkrétní řešení
a jeho realizovatelnost – návrh,
který zůstane na papíře několik
desetiletí nepřinese nikomu nic,“
brzdí přehnaný optimismus archi-
tekt David Mikulášek.
Příroda
ve městě
Podle něj se v případě po-
dobných projektů jedná většinou
o polohu vodního toku v zastavě-
né lokalitě. „Jeho využití je tedy
příležitost pro zkvalitnění veřej-
ných prostranství sídla, jedná se
totiž povětšinou o jediný přírodní
prvek propojující sídlo s krajinou.
Vodní tok je obecně přirozenou
bariérou ve struktuře sídla,“ do-
dává Mikulášek.
Podobně jako v Brně uvažují
i v Pardubicích. „Výstavba areá-
lu Lonkovka je součástí a první
etapou rozsáhlého projektu revi-
talizace zeleného pásu při pravém
břehu Labe od zdymadla, po most
Kpt. Bartoše. Jeho cílem je upra-
vit tyto málo využívané a leckdy
neudržované plochy tak, aby lépe
sloužily rekreaci obyvatel Pardu-
bic. Jako základ této přeměny si
město nechalo pro toto území
zpracovat územní studii. Pravý
břeh Labe je v ní vnímán jako
klidová zóna pro relaxaci i aktiv-
ní odpočinek, kterou centrum
města potřebuje. Studie vznikala
v součinnosti s veřejností, reflek-
tuje i mnohé připomínky, které na
veřejném projednávání zazněly,“
uvádí pardubický primátor Martin
Charvát. Na rozdíl od brněnské-
ho záměru se ale areál Lonkov-
ka stal předmětem kontroverzí.
Ekologové se domnívají, že město
tak zničí cenný přírodní prostor.
„V současné době má projekt Lon-
Nový trend: města
zvelebují břehy svých řek
Brno – Ponávka, areál bývalých škrobáren
Revitalizace Staré Ponávky bude probíhat celkem v 19 úsecích. První čtyři by se mohly začít realizovat již v roce 2019.
Konkrétně se jedná o spodní tok řeky při soutoku s řekou Svratkou. ZDROJ: www.brno.cz
Brno – Komárov
Dokumentace řeší úpravu Ponávky do rozšířeného koryta se dvěma pěšími lávkami. Vodní tok se stane atraktivním prvkem
nového parku. Součástí řešení je i cyklostezka, která by měla území do budoucna propojit s dalšími úseky podél Ponávky.
ZDROJ: www.brno.cz
kova schválenou EIA (vliv stavby
na životní prostředí). Zmiňova-
ná studie na využití rekreačního
potenciálu pracuje s maximálním
respektováním jeho klidového
a přírodního charakteru. Relaxač-
ní centrum Lonkovka s touto kon-
cepcí souzní. Hlavní změnou proti
současnému stavu má být množ-
ství udržované zeleně a travnatých
ploch s širokou škálou možností,
jak zde trávit volný čas. Celková
plocha zeleně v této lokalitě je přes
300 000 m2 a zmiňované relaxač-
ní centrum má zabrat plochu při-
bližně 4000 m2,“ zmírňuje obavy
primátor Charvát.
Za pardubické architekty se
k záměru vyjádřila i Zuzana Ka-
valírová, vedoucí odboru hlavní-
ho architekta. Podle ní jsou okolí
říčních toků jsou specifická z po-
hledu architektury zejména jejich
velkým potenciálem vstupující pří-
rod do urbanizovaného prostředí.
„Je to velmi vhodné prostředí pro
relaxaci obyvatel města. V Pardu-
bicích jsou břehy ve velké míře
ozeleněny, tedy břehy řeky zde
nejsou tak stavebně svázána, což
přináší velký potenciál pro kra-
jinné architekty. Lidé se v přírodě
cítí dobře a v kontaktu s urbani-
zovaným prostředím je toto území
jedinečné. I z tohoto důvodu byla
zpracována Územní studie Pravé-
ho břehu Labe, která dává náhled
možného využití tohoto jedineč-
ného území,“ myslí si Kavalírová.
Z menších měst má ambiciózní
plán podobného typu Jičín. Zde
plánují výstavbu nové odpočin-
kové zóny pro obyvatele Nového
Města podél řeky Cidliny. Má zde
vzniknout veřejný prostor pro pro-
cházky a trávení volného času. Už
několik let se město pokouší získat
na park dotaci, zatím neúspěšně.
„Celkové řešení parku je navrženo
tak, aby bylo vytvořeno přírodně
krajinářské dílo s vysokou užitnou
hodnotou pro návštěvníky a oby-
vatele Nového města jih. Použi-
tá vegetační a technická řešení si
kladou za cíl maximální využití
přírodního potenciálu území, pod-
poření biodiverzity a minimalizaci
nároků na údržbu. Tyto principy
dávají objektu předpoklad pro
dlouhodobou funkci a stabilitu
a zároveň možnost dále rozvíjet
volnočasové aktivity obyvatel měs-
ta,“ uvádí projektový záměr jičín-
ské radnice.
S p e ci
á l
• vodoho
spodářs
tví •
Jičín – Cidlina
V Jičíně plánují odpočinkovou zónou
pro obyvatele Nového Města. Poblíž
sídliště a podél řeky Cidliny by měl
vzniknout nový odpočinkový prostor.
Vizualizace je nicméně původní
a v případě získání dotace Jičín vypíše
na území novou architektonickou
soutěž, do které se bude moci zapojit
i veřejnost.
ZDROJ: Městský úřad Jičín
Pardubice – Lonkovka
Lokalita Lonkovky je dnes špatně
udržovaná, ale hojně navštěvovaná
pro přirozený klid, který zde vytvářejí
vzrostlé stromy.Ten zůstane
zachován, protože chystaný projekt
se vzrostlé zeleně nijak nedotkne.
Celý areál Lonkovky včetně sportovišť
bude volně přístupný. Zázemí pro
návštěvníky bude otevřeno po celý
rok v denní době.
ZDROJ: http://www.lonkovka.cz
http://www.floowie.com/en/read/web-mh-1807/červenec | srpen 2018 5
inzerce
speciál – vodohospodářství
Čistá voda za miliardy.
V Brně vyrostou obří nádrže
Investice do čistíren odpadních vod patří stále mezi největší položky městských a obecních rozpočtů.
FOTO: freeimages.com
objemu, uskladňovacích nádrží,
nového objektu odvodnění kalů,
nových plynojemů, nové nízko-
teplotní sušárny kalů a dalších
pomocných objektů a technolo-
gií,“ doplnila Hermanová.
Než se sníží
dotace
Investice do čistíren odpad-
ních vod jsou v našich městech
a obcích stále oblíbené cíle. Tím
spíš, že od roku 2020 se pro Čes-
kou republiky sníží evropské do-
tace. Čističku rekonstruují třeba
v Poličce na Pardubicku. Bude
stát víc než 40 milionů korun.
Součástí rekonstrukce je výstav-
ba nové nádrže s větší kapaci-
tou a oprava stávající dosazovací
nádrže. „Tím dojde k vyloučení
vypouštění nečištěné vody přímo
do toku při provádění oprav na
dosud jediné nádrži a ke zvýšení
stability a bezpečnosti procesu
biologického čištění,“ vysvětlila
mluvčí města Naděžda Šauerová.
Přes 266 milionů korun získa-
la v posledních letech na obnovu
vodárenské infrastruktury na
dotacích společnost Vodovody
a kanalizace Kroměříž. S po-
mocí dotací společnost opravila
například čistírny odpadních
vod v Hulíně a Chropyni nebo
úpravnu vody v Kroměříži. Vět-
šina, asi 241 milionů, připutovala
z evropských fondů, ministerstvo
zemědělství pak dodalo dalších
víc než 25 milionů korun. „Za-
tím poslední přiznaná dotace
z evropských fondů je na stav-
bu kanalizace a čističky v Poče-
nicích – Tetěticích, ta činí asi
28,5 milionu korun,“ dodal před-
seda představenstva a ředitel VaK
Ladislav Lejsal.
DO ČIŠTĚNÍ VODY
STÁLE PLYNOU
OBROVSKÉ
PENÍZE. TAKÉ DÍKY
EVROPSKÝM DOTACÍM.
Michaela Římanová
Čistější vodní toky v okolí Br-
na. Za 1,7 miliardy korun. Právě
tolik budou stát dvě nové retenč-
ní nádrže, Královka v Tuřanech
a Červený mlýn v Králově Poli.
Velké záchytné podzemní nádrže
pojmou zředěnou splaškovou vo-
du, když ji kvůli srážkám nestačí
zachytit čistírna odpadních vod.
Díky nim nepřepadávají nadby-
tečné odpadní vody do řek, ale
postupně se uvolňují do čistírny,
jakmile to její kapacita dovolí.
V první polovině července
schválila Rada města Brna zahá-
jení zadávacího řízení na zho-
tovitele staveb. Zhotovení bude
probíhat podle takzvané Žluté
knihy FIDIC. Kromě stavby fir-
ma zajistí také veškerou doku-
mentaci.
„Jedním z našich zásadních
požadavků je, aby zhotovitel do-
dal software, který zajistí opti-
mální řízení funkcí jednotlivých
retenčních nádrží na území měs-
ta Brna. Bude fungovat na zákla-
dě předpovědi dešťových srážek,
odhadne jejich intenzitu a délku
trvání a podle toho navrhne, jak
tém retenčních nádrží polovinu
rozlohy města. Po dobudování
zmíněných dvou projektů bude
mít systém zadržování splaškové
vody celé město. Protože velkou
brněnskou aglomerací protékají
menší řeky Svitava a Svratka, sta-
čí jim relativně málo nečistot, aby
byla voda silně znečištěná. To se
má výrazně změnit.
Investice 1,7 miliardy, která
je spolufinancována evropskými
penězi z operačního programu
Životní prostředí, je jen částí vel-
ké brněnské investice. Retenční
nádrže jsou součást projektu
Dostavba kanalizace v Brně II.
Ten zahrnuje také odkanalizová-
ní jednotlivých městských částí.
„Letos na něm probíhaly projekč-
ní práce. Celkem obsahuje sedm
staveb, mimo jiné kanalizace
v městské části Bosonohy nebo
čtvrti Dvorska,“ řekla Moravské-
mu hospodářství vedoucí odděle-
ní veřejných vztahů a propagace
Brněnských vodáren a kanalizací
Renata Hermanová.
Změny čekají taká čistírnu
odpadních vod v Modřicích, jejíž
koncepce rozvoje do roku 2025
potvrdila nedostatečnou kapacitu
a přetížení celé kalové linky. „Sou-
časně doporučila i možná opatření
včetně zvýšení efektivnosti ener-
getického hospodářství s cílem,
aby byla sušena veškerá produkce
kalu,“ uvedla Hermanová.
Po změnách má také produ-
kovat více bioplynu pro výrobu
tepla i elektrické energie v koge-
neračních jednotkách. „Praktic-
ky to znamená výstavbu nových
vyhnívacích nádrží o menším
odlehčit kanalizaci,“ popsal br-
něnský náměstek primátora pro
oblast investic Richard Mrázek.
Na zhotovitele tak kromě do-
kumentace čeká i zajištění územ-
ního rozhodnutí a stavebního
povolení, kompletní realizace
stavby retenčních nádrží a nava-
zujících objektů včetně dodávky
technologií a řídícího softwaru,
zpracování dokumentace ke ko-
laudaci i zajištění garančního
provozu v průběhu záruční doby.
Hodnota veřejné zakázky je
1,7 miliardy korun. Práce mají
začít už koncem tohoto roku, do-
končení je pak plánované na rok
2023. Nová retenční nádrž Krá-
lovky bude mít kapacitu přibližně
22,5 tisíc metrů krychlových. Re-
tenční nádrž Červený mlýn pak
asi 26 tisíc kubíků.
Systém
pro celé město
V roce 2013 Brno otevřelo
nádrž v Jeneweinově ulici v Ko-
márově. Aktuálně pokrývá sys-
S p e ci
á l
• vodoho
spodářs
tví •
setkání u kulatého stolu 1. ročník
Předmět diskuze:
• Dotační tituly na veřejné osvětlení (EFEKT)
• Osvětlení přechodů a přejezdů (požadavky
PČR, bezpečnost, údržba)
• Využití LED zdrojů a SMART technologií ve
veřejném osvětlení (cíle, způsoby, údržba,
technické standardy měst a obcí)
• Údržba veřejného osvětlení
• Světelný smog a jeho dopady na lidi a přírodu
• Nasvětlování památek a historických budov
Účastníci akce:
• Zástupci měst a obcí,
technických sítí
• Zástupce dotačního titulu
• Odborník na světelné
znečištění
• Architekt – urbanista
• Zástupci Policie ČR
• Zástupci vysokých škol
Světla měst a obcí
20. listopadu 2018, Hotel Voroněž, Křížkovského 47, Brno
Součástí setkání je i soutěž Moravského hospodářství SVĚTLO MĚST 2018
Přihlaste se do soutěže
SVĚTLO MĚST 2018
Stačí, když spolu s přihláškou na setkání pošlete
1–3 fotografie atraktivního řešení osvětlení
objektu ve vašem městě/obci (například budovy,
kašny nebo sochy).
K fotografii připojte také popis /libreto,
kde stručně popíšete technický způsob osvětlení
a doplníte, v čem je právě toto osvětlení atraktivní,
jak bylo zvoleno a jakým způsobem zatraktivňuje
danou lokalitu.
Fotografie velikosti A3 (420 × 297 mm)
posílejte ve formátu JPEG v rozlišení 300 dpi
(4961 × 3508 pixels), spolu s libretem ve formátu
DOC, DOCX nebo PDF na adresu
j.hrstkova@magnusregio.cz
Všechny zaslané fotografie budou spolu s librety
vystaveny na akci Světla měst a obcí 2018.
Nejlepší příspěvky budou moci zástupci příslušného
města či obce na akci sami prezentovat.
Vítězné osvětlení představíme také
ve dvouměsíčníku Moravské hospodářství.
Akce se týká světelných řešení realizovaných
městem či obcí.
Informace o soutěži najdete také na adrese
http://www.magnusregio.cz/portfolio/
svetla-mest-a-obci-20-11-2018/
V případě zájmu o partnerství na této akci kontaktujte:
obchod@magnusregio.cz nebo 774 010 540 | 774 112 138
Organizátor:
Mediální partner:
PRODUKCE:
GSM 725 006 094
j.hrstkova@magnusregio.cz
www.magnusregio.cz
http://www.floowie.com/en/read/web-mh-1807/6 červenec | srpen 2018
V porovnání
s dlouhodobými
červnovými údaji
byly podle Povodí
Moravy průtoky
na většině vodních
toků výrazně
podprůměrné
a pohybovaly se
nejčastěji v rozmezí
10 až 50 % normálu.
Menší vodní toky
klesají až na hranici
sucha a trávou
zarůstají i ty nedávno
vyčištěné.
„Vegetace rostoucí v říčním
korytě je jedním z důsledků dlou-
hodobého přetrvávajícího sucha.
V řekách chybí voda a přemíra
látek, jako je dusík či fosfor, které
se do vody dostávají z polí v době
prudkých dešťových srážek, pod-
poruje růst rostlin. Nízké průtoky
snižují hygienickou a ekologic-
kou funkci vodního toku a živiny
se tak vyskytují ve vyšších kon-
centracích,“ informoval mluvčí
společnosti Povodí Moravy Petr
Chmelař.
„V důsledku sucha, kdy se v to-
cích vyskytují minimální průtoky
až vysychání některých úseků ko-
ryt, dochází k výraznějšímu zarůs-
ké postřiky jsou velmi nešetrné
k životnímu prostředí a je vhodné
je používat jen ve výjimečných
případech např. při likvidaci inva-
zivních druhů rostlin,“ doplňuje
Gargulák.
Množství živin z polí, kanaliza-
cí či nedostatečně vyčištěná voda
společně s nízkými průtoky v ře-
kách a sníženou schopností vod-
ních toků tyto látky naředit stojí
nejen za bujením rostlin ve vod-
ních tocích, ale může mít na svě-
domí i úhyny vodních živočichů.
Hromadný
úhyn ryb
Sucho prokládané silnými
přívalovými dešti spolu s mini-
málními průtoky často stojí také
za hromadnými úhyny vodních
živočichů. V období sucha, kdy
v řekách teče málo vody, ztrácí
voda na kvalitě. Nízké průtoky
vedou k slabšímu naředění vody
a horké počasí navíc způsobuje
její rychlé prohřátí. Často tak do-
chází k úbytku kyslíku a zhoršení
životních podmínek vodních živo-
čichů. Když dlouhotrvající sucho
vystřídají krátké a prudké deště,
vyprahlá krajina nedokáže tak vel-
ké množství vody v krátkém čase
absorbovat. Dochází ke splachům
zemědělské půdy s erozí a k výpla-
chům kanalizací. Do řek s už tak
nízkým obsahem kyslíku se pak
dostávají splachy i znečištěné vody.
Nízké průtoky, vysoké teploty,
nedostatek kyslíku sami o sobě
vytváří podmínky, ve kterých ry-
by velmi obtížně přežívají. Pokud
k těmto faktorům přibude anomá-
lie ve formě silně znečištěné vody
ze splachů a z kanalizací či jejich
odlehčení, může v těchto úsecích
vodních toků bohužel dojít k úhy-
nům ryb a vodních živočichů,“
dodává Gargulák.
Právě nedostatek kyslíku ne-
bo znečištění toku v důsledku
přívalových srážek byli příčinou
několika úhynů ryb i v poslední
době. K takovým lokálním pří-
hodám došlo například začátkem
června na řece Svratce u Rajhradu,
na Jihlavě nebo ve Víceměřicích
na Brodečce.
Hromadné úhyny ryb trápí ve-
dle vodohospodářů také ekology
a rybáře. Situaci by pomohly dlou-
hotrvající mírné deště, které by
vylepšily současnou nepříznivou
vodní bilanci ve vodních tocích.
(red)
Řeky zarůstají trávou.
Na vině je sucho a živiny z polí
tání těchto koryt travou i rákosy.
Toto zarůstání často podporuje
i přísun živin ze zaústění odpad-
ních vod nebo splachů, které se
nemohou v tocích dostatečně
naředit,“ popsal generální ředitel
Povodí Moravy Václav Gargulák.
Nejde přitom podle něj o toky, kte-
ré by byly zanesené a potřebovaly
vyčistit či odtěžit sedimenty, ale
často jde o toky, které společnost
čistila v nedávné době. „Nejhorší
stav je na drobných vodních to-
cích. Situace je letos horší, protože
vývoj počasí má přibližně 40 dní
náskok před normálem. Aktuální
stav na některých vodních tocích
tak odpovídá stavu z loňského srp-
na,“ dodal Gargulák.
Příkladů je podle něj celá řa-
da. Vodní toky vypadají zanedba-
ně, i když jejich údržba proběhla
mnohdy nedávno. V Jihlavě čistili
vodohospodáři koryto řeky Jihlavy
teprve před rokem a půl, dnes se
nízká hladina v řece ztrácí v ze-
lené vegetaci. Podobná situace je
i na dalších vyčištěných potocích,
jako je například Kelčický potok,
Vřesůvka, Jakubovský potok či Ště-
pánovský potok.
„Situacipomůžepouzedlouho-
dobý déšť. Další technické zásahy
na tocích, kde nedávno proběhlo
čištění či těžba sedimentů k niče-
mu nepovede, naopak může nega-
tivně ovlivnit hladinu podzemní
vody a bývá negativně vnímána
ze strany orgánů ochrany přírody.
V případě vyčištění s pomocí me-
chanizace se vegetace objeví opět
během několika týdnů. Chemic-
inzerce
V případě zájmu o partnerství na této akci kontaktujte:
obchod@magnusregio.cz nebo 774 010 540 | 774 112 138
Předmět diskuze:
• Rozvoj dopravní
infrastruktury
v regionu z pohledu
Moravskoslezského kraje
• Napojení kraje na
vysokorychlostní
železnici,další
modernizace železničních
tratí a nákup kolejových
vozidel v MSK
• Zavedení chytrých
technologií v dopravě
• Zvyšování bezpečnosti na
železničních na silničních
přejezdech
• Aktuální stav čerpání
evropských dotací letos
a pro rok 2019
• Výstavby obchvatů velkých
měst
Účastníci akce:
• Zástupci Ministerstva
dopravy ČR
• Zástupci
Moravskoslezského kraje
• Zástupci statutárního
města Ostravy
• Zástupci managementu
SŽDC, Českých drah,
SFDI, Ředitelství
silnic a dálnic, Centra
dopravního výzkumu,
Správy silnic MSK,
Ostravských komunikací,
Dopravního podniku
Ostrava, Drážního úřadu,
Dopravního inspektorátu
Policie ČR
• Zástupci měst a obcí MSK
setkání u kulatého stolu 6. ročník
Bezpečná dopravní infrastruktura MSK
7. září 2018, BEST WESTERN Hotel Vista, Kpt. Vajdy 3046/2, Ostrava-Zábřeh
Organizátor:
Mediální partner:
PRODUKCE:
GSM 725 893 273
p.sterbakova@magnusregio.cz
www.magnusregio.cz
V případě zájmu o partnerství na této akci kontaktujte:
obchod@magnusregio.cz nebo 774 010 540 | 774 112 138
Předmět diskuze:
• Bezpečnostní technologie, kamerové
systémy, čipy, turnikety, senzory, detektory
• Chytré technologie pro naše děti –
interaktivní dataprojektory, tabule, tablety
• Zdravá škola – monitoring a řízení kvality
vzduchu, požadovaná intenzita osvětlení
a chromatičnost
• Kyberbezpečnost – riziková virtuální
komunikace
• Vzdělávání žáků a učitelů v oblasti
bezpečnosti
• Financování a dotace na zabezpečení
škol
• GDPR s ohledem na bezpečnost –
ochrana dat
Účastníci akce:
• Zřizovatelé ZŠ a SŠ – zástupci
Jihomoravského kraje, samospráva měst
a obcí
• Zástupci MŠMT (ministerstvo školství,
mládeže a tělovýchovy), MV ČR
(ministerstvo vnitra), NÚV (národního
ústavu pro vzdělávání), ČŠI (Česká školní
inspekce), bezpečnostních složek státu
• Ředitelé a další zástupci ZŠ a SŠ JMK
setkání u kulatého stolu 1. ročník
Bezpečné a chytré školy
9. listopadu 2018, Hotel Voroněž, Křížkovského 47, Brno
Organizátor:
Mediální partner:
PRODUKCE:
GSM 725 893 273
p.sterbakova@magnusregio.cz
www.magnusregio.cz
speciál – vodohospodářství
S p e ci
á l
• vodoho
spodářs
tví •
Vodní toky vypadají zanedbaně, i když jejich údržba proběhla mnohdy nedávno.
ZDROJ: Povodí Moravy
Ministr zemědělství:
Sucho je jednou
z priorit
Na konci června se ujal funkce
ministra zemědělství Miroslav
Toman. Jeho hlavními prioritami
je Společná zemědělská politika
EU, kůrovec, oblast kvality potravin
a také právě sucho, které zužuje
nejen Moravu. Podle ministra je
jednoznačně nutné zabezpečení
pitné vody pro obyvatele, vody
pro energetiku, ale i pro závlahy
a zemědělský sektor. Deníku Právo
sdělil, že se ministerstvo zaměří na
zadržování vody v krajině. „Chceme
se zaměřit na obnovu mokřadů,
revitalizaci vodních toků a případně
i budování vodních děl tam, kde je
to potřeba. K dlouhodobým úkolům
pak patří nastavení správného
obhospodařování zemědělské půdy,
aby lépe dokázala zadržovat vodu
a snížil se odtok. Pomoci by měla
i nová protierozní vyhláška. Nesmí
být plošná, ale musí zohledňovat
jednotlivé oblasti. Zvyšovat by se měl
i obsah humusu v půdě. Přestaňme
ale tvrdit, že všichni velcí, kteří na
půdě hospodaří, se o ni starají špatně
a malí dobře.Všichni mají půdu jako
výrobní prostředek a snaží se, aby
byla v co nejlepším stavu. Pokud
to někdo nedělá, ať je potrestán,
bez ohledu na to, na jaké výměře
hospodaří. ČR patří mezi státy
s relativně velkými půdními bloky.
Proto již loni ministerstvo spustilo
nový modul protierozní kalkulačky,
který umožňuje optimalizovat
rozměrové parametry půdních bloků.
Dále chceme prosadit, aby si vlastníci
pozemků na nich mohli budovat
vodní nádrže až do rozlohy dvou
hektarů bez složitých povolení,“
oznámil Toman. (red)
aktuálně
http://www.floowie.com/en/read/web-mh-1807/červenec | srpen 2018 7
Miliardy z dotací
si rozdělují velcí hráči.
Malé firmy tápou
Elektronické zadávání veřejných zakázek? Od října povinně
proces opět absolvovat,“ přiblí-
žil jeden z moravských vinařů
zkušenosti s dotacemi. Protože
se obává dalších kontrol, nepřál
si uveřejnit jméno.
Že se podnikatelům zdají ev
Častá změna
pravidel
ropské dotace příliš kom-
plikované potvrzuje i analý-
za ČSOB. Podle ní příspěvky
z Bruselu čerpá pouze jedenáct
procent malých a středních čes-
kých firem. Do šetření se jich
zapojilo pět set. Největší kom-
plikací je častá změna pravidel
a jejich složitý výklad. „Proto
by se firmy měly obrátit na od-
vání veřejných zakázek ve správě
státu, který je všem poskytován
zdarma. „NEN podporuje plá-
novací aktivity, proto jej lze vy-
užít i pro dlouhodobé investiční
projekty. NEN má řadu výhod,
zadavatel v něm získává nástroj,
jenž mu umožní plně elektro-
nickou komunikaci s dodavateli
v maximálním možném rozsa-
hu, uchovává a archivuje jeho
data ze zadávání veřejných za-
kázek v rukou státu, respektive
MMR. Zadavatelům tak nehrozí
riziko vrácení finančních pro-
středků u zakázek spolufinan-
covaných z evropských fondů,“
popisuje ministerstvo NEN na
svém webovém portále.
Ministerstvo pro míst-
ní rozvoj také pořádá školení
k Národnímu elektronickému
Malé firmy
mají problémy
s čerpáním dotací.
Odrazuje je především,
co všechno musí
absolvovat kvůli
podání žádosti.
Veronika Vindišová
Sami se v bruselské adminis-
trativě nevyznají, protože se ne-
ustále mění podmínky. Miliardy
z Evropské unie si tak rozdělují
především velcí hráči na trhu.
Mnozí si mohou myslet, že
dotace z Evropské unie zname-
nají lehce získatelný balík peněz.
Pro střední, a především malé
Od října letošního roku
bude platit povinnost elektro-
nického zadávání veřejných
zakázek pro všechny zadava-
tele. S touto povinností elek-
tronické komunikace vydává
stát také Národní elektronický
nástroj (NEN), který má k ad-
ministraci veřejných zakázek
sloužit. Pro státní správu je
využívání NEN povinné. In-
formovalo o tom Ministerstvo
pro místní rozvoj.
„Ohledně elektronického za-
dávání veřejných zakázek jsme
debatovali i s kolegy z ostatních
ministerstev a shodneme se na
tom, že Národní elektronický
nástroj ušel kus cesty. Je stále
více využívaný, o čemž svědčí
i hodnota zakázek v systému.
borníky. Je to podobná situa-
ce jako s daněmi. Zákony jsou
složité a často se mění, proto si
firmy najímají daňové poradce.
Nejsou levní, ale jejich služby
se jednoznačně vyplatí,“ poradil
ředitel evropské divize ČSOB Ja-
kub Tomaštík.
Na poradenské firmy se při
vyřizování evropských dotací
obrací 41 procent firem. Pomoc
ale nabízí také banky. V součas-
né době ale jejich služeb ve zmi-
ňované oblasti využívají pouze
čtyři procenta žadatelů. Podle
Tomaštíka je to přitom komfort-
nější řešení, protože podnika-
telé musí mít zajištěné peníze
na spolufinancování projektu,
na něhož chtějí získat příspě-
vek z Evropské unie. „Celkově
je finančně výhodnější vyřídit
nástroji pro všechny uživatele
zdarma. Za celou dobu jeho
fungování bylo proškoleno více
než4 000 osob.Ministerstvo de-
klaruje, že NEN je určen ze-
jména pro ty zadavatele, kteří
nechtějí investovat do vlastního
řešení elektronického nástroje
a zároveň chtějí používat ro-
bustní řešení garantované stá-
tem. Nasazení má probíhat ve
dvou etapách, pro státní správu
a pro další kategorie zadavatelů.
Kritika rychlosti a zastaralosti-
NEN byl spuštěn v roce 2015
a je v něm evidováno 654 zada-
vatelů napříč veřejnou správou.
Jde o ministerstva, města, obce
a sektorové zadavatele.
Dále v něm Ministerstvo
pro místní rozvoj eviduje přes
5
800 dodavatelů a více než
si dotaci a úvěr v bance, pro-
tože poradenství je zohledněno
v úrokové sazbě a klient získá
výhodnější podmínky finan-
cování. Zajištěné financování
je totiž nezbytnou podmínkou
k čerpání dotace, což poraden-
ské firmy nedokáží zajistit ani
garantovat,“ vysvětlil Tomaštík.
Podle Asociace malých
a středních podniků a živnost-
níků (AMSP) ale podnikatele
odrazuje i fakt, že je nedosta-
tek malých dotací. Spokojenost
s čerpáním tak klesá s velikostí
firmy. A přestože závislost pod-
nikání na dotacích v Česku stále
roste, jen čtyři procenta žadatelů
zatím připouští, že by bez peněz
z Evropské unii skončili. „Na
jednu stranu je dobře, že tako-
vým způsobem spolufinancují
svůj rozvoj, ale míra závislosti,
především na evropských zdro-
jích, roste. Lze však očekávat, že
během několika let bude objem
přímých dotací z Bruselu jedno-
značně klesat. Pro firmy, které
se na tuto skutečnost zavčasu
nepřipraví, to může znamenat
existenční problémy,“ varoval
prezident svazu Karel Havlíček.
Na čerpání dotací se nedáv-
no zaměřil i Nejvyšší kontrol-
ní úřad (NKÚ). Konkrétně na
Program rozvoje venkova. Podle
14 000 uživatelů. V současné
době je objem veřejných zaká-
zek v NEN 82,5 miliardy korun
a počet veřejných zakázek činí
17 602. K červnu 2018 je objem
veřejných zakázek na úrovni
75 % objemu celého roku 2017.
Kritika rychlosti
a zastaralosti
Už od vzniku ale nástroj čelil
kritice. Nejprve byl totiž termín
jeho dokončení několikrát od-
ložen. Kritici také upozorňují
na nesmyslně vysokou cenu
a neprokazatelné přínosy toho-
to opatření. Nástroj navržený
v roce 2009 navíc podle nich
firmy to tak ale není. Většině
podnikatelům spadne brada ve
chvíli, kdy začnou zjišťovat, co
všechno obnáší podání žádostí
a následná administrativa, po-
kud přeci jen příspěvek získají.
Například vinaři mohou už
několik let usilovat o dotace
na obnovu vinic. Pro mnohé
je zajímavá i možnost, postavit
si s podporou Evropské unie
třeba školící centrum. „Peníze
na novou výsadku jsme získa-
li. Měli jsme ale větší ambice.
Plánovali jsme rozšířit vinařství
a školit firmy nebo studenty. Už
podání žádostí na vinici byl ale
očistec. Museli jsme si zaplatit
poradce, což nás vyšlo na desít-
ky tisíc. Pak na nás přišla něko-
likrát kontrola, hrabali se nám
v papírech. Přešla nás chuť tento
Pokud stát stanovil povinnost
elektronické komunikace, je
Národní elektronický nástroj
správné řešení. Proběhla celá
řada zátěžových testů systému,
které reflektovaly skutečné před-
pokládané rozložení očekávané
zátěže. Dále má NEN nejvyšší
možnou známku bezpečnosti
dle nezávislého testu v porovná-
ní s vybranými systémy,“ uved-
la ministryně pro místní rozvoj
Klára Dostálová.
Co je NEN?
Národní Elektronický Ná-
stroj popisuje ministerstvo jako
systém pro administraci a zadá-
evropské dotace
O příspěvky na výměnu starých neekologických kotlů za no-
vé je v Česku obrovský zájem. V rámci druhé vlny kotlíkových
dotací lidé ve většině krajů už podali tolik žádostí, že budou
finanční prostředky rychle vyčerpány. Netrpělivě se tak čeká
na třetí, poslední vlnu státní podpory.
ministr životního prostředí Richard Brabec se svým týmem v roce
2014 v Evropské komisi.
„Kotlíkové dotace jsou revolučním dotačním projektem, který
se nám podařilo přímo vydupat ze země, a díky mnoha jedná-
ním s Evropskou komisí jsme našli možnost, jak z evropských
peněz podpořit přímo domácnosti, což z evropských dotačních
programů běžně nejde,“ vysvětluje ministr životního prostředí
Richard Brabec.
„Přechod z uhlí na dřevní pelety neznamená žádný velký skok,
náklady jsou srovnatelné. A není to jen o ceně, když si k uhlí při-
počtete pracnou obsluhu, špínu, zápach a zátěž životního prostře-
dí, topení peletami je jednoznačně výhodnější,“ vysvětluje Tomáš
Krčil ze společnosti Stora Enso, která na Vysočině provozuje jeden
z největších českých závodů na výrobu pelet.
Zájemci o státní příspěvek by se neměli nechat odradit situací,
kdy jejich krajský úřad v aktuální vlně už příjem žádostí pozasta-
vil. Žádost mohou klidně podat a budou zařazeni do zásobníku
žádostí v dalším kole. V něm pak budou vyřízeni přednostně.
„Doporučuji s žádostí neotálet, neboť nejstarší kotle
1. a 2. emisní třídy bude od roku 2022 zakázáno provozovat.
Kotlíkové dotace jsou jedinečná šance, jak se k novému kotli např.
na dřevní pelety dostat za zlomek jeho běžné ceny,“ říká Vladimír
Stupavský, předseda Klastru Česká peleta.
Ministerstvo pro každý kraj stanovilo výši alokovaných finanč-
ních prostředků, o jakou mohou žádat a zároveň i povinné počty
kotlů, které za tyto prostředky musí kraje vyměnit. Finální podobu
podmínek pro občany si tvoří samy kraje, proto se podmínky
v jednotlivých krajích mohou lišit. Ministerstvem jsou určeny
pouze některé povinné podmínky, jako například výše dotace či
povinný ekodesign všech nových kotlů. Ale například to, zda kraj
podpoří výměnu celé možné škály zdrojů vytápění, zda bude do-
tace proplácet žadateli nebo přímo dodavateli, nebo jestli doplatí
zbývající část dotace, je na jeho rozhodnutí.
V první vlně kotlíkových dotací lidé vyměnili již přes 20 tisíc
kotlů, dalších 8000 výměn je ještě v realizaci. Celkem bylo do-
mácnostem proplaceno už přes 2,3 mld. korun. Největší zájem
byl v první vlně o kombinované kotle.
(red)
Smyslem programu je nahradit v domácnostech staré neeko-
logické kotle zejména na uhlí. To je považované za levný zdroj,
u někoho tak může panovat obava z vyšších provozních nákladů při
přechodu na ekologičtější řešení. Kraje si díky ní rozdělí 3,4 miliar-
dy korun, které na výměny kotlů přímo v domácnostech vyjednal
Alternativou k uhlí můžou být dřevní pelety. FOTO: Stora Enso
Peletové kotle jako budoucnost vytápění?
jejich zjištění šly peníze přede-
vším velkým firmám. Tato do-
tační výzva přitom měla pomá-
hat primárně firmám středním
a malým. „Jedním z důvodů
jsou například složité dotační
podmínky pro některé oblas-
ti, kvůli kterým nebyly žádosti
o dotace schváleny. V jiných
oblastech, které vybralo minis-
terstvo k podpoře, zase žadatelé
nemají o dotace zájem,“ vysvět-
lil mluvčí NKÚ Václav Kešner.
Dopady se
teprve ukáží
Podle ekonoma Ladislava
Dvořáka z České spořitelny se
teprve ukáže, jaký celkový do-
pad mají dotace na český trh.
„Z vysokého podílu dotovaných
projektů je zřejmé, že řada firem
rozhoduje o investicích i na zá-
kladě toho, zda jsou na ně do-
stupné dotace. Z toho vyplývá
velká odpovědnost vyhlašova-
telů programů. Vývoj v příštích
letech ukáže, jestli dotační pro-
gramy byly nastaveny tak, aby
založily budoucí prosperitu
firem,“ míní jeden z předních
českých ekonomů.
neodpovídá současným poža-
davkům. Skupina kritiků se sou-
středila v neformální skupině,
která publikuje detaily projektu.
Letos v květnu například upo-
zornila na problémy s rychlostí
nástroje.
„Soutěž o nejpomalejší stát-
ní web vyhrává NEN. S blížící
se povinnosti používat NEN
pro zadavatele z řad centrální
státní správy se množí i žádosti
o výjimku z tohoto dobrodiní,
které MMR naděluje. Jedním
z argumentů, který se v žádos-
tech objevuje je i zoufalá ne-
použitelnost systému z hlediska
rychlosti i logiky používání.
Jedním z žadatelů o výjimku je
i úřad vlády, který bude radě-
ji preferovat komerční řešení,“
uvádí NENEN. Nástroj podle
nich firmy od veřejných zakázek
odrazuje.
(zn)
http://www.floowie.com/en/read/web-mh-1807/8 –9 business
Přehlídku nápadité lidové
architektury i seznámení
s vinařskou historií nabízí
malebné sklepní uličky na jihu
Moravy. Na začátku letní
turistické sezony Moravské
hospodářství přináší pět tipů
na nejhezčí z nich, které by na
svých cestách neměl minout
žádný milovník vína.
inzerce_rose.indd 1 18.7.2018 13:43:00
inzerce
2
Mikulčice
2 Nápaditou architekturou a zdobením se
chlubí třicítka sklepů v uličce U Myslivecké
chaty v Mikulčicích. Sklepní kolonie je
postavena ve tvaru podkovy v jejímž středu
stojí myslivecká chata. Sklepy a lisovny
jsou postaveny z cihel, které jsou použité
i k dozdobení průčelí. Významným ozdobným
prvkem jsou zde ornamentální podlužácké vzory.
Připomínku staré vinařské tradice uchovávají
Těšické búdy, kde se dochovaly sklepy a lisovny
z nepálené hlíny s valbovou střechou.
3
Petrov
3 Petrovské sklepy jsou na první pohled
rozeznatelné díky jednotnému stylu, ve
kterém se staví už od šestnáctého století.
Sloužili k ukládání vína a také jako úkryt pro
obyvatele ve válečných časech. Na každé budově
bíle svítí vápenná omítka s modrým pruhem,
takzvanou "podrovnávkou". Lisovny a sklepy se
sdrží barokních tvarů s vypjatým obloukem nad
zaklenutým vchodem do předsklepí. U vstupu
do vinařského areálou stojí kaple Panny Marie
Bolestné se slováckou ornamentální výzdobou.
Informace pochází z publikace Průvodce sklepními uličkami jižní Moravy - Nadace Partnerství. Zdroj fotografií: Nadace Partnerství
Pelhřimov
Havlíčkův Brod
Žďár n. Sáz.
Jihlava
Třebíč
Znojmo
Břeclav
Pavlov
Brno
Blansko
Rak
1
4
Vrbovec
4 Barevná a nápaditě zdobená průčelí
charakterizují přízemní lisovny ve
Vrbovci. Celý areál tvoří asi 260 staveb,
které jsou rozložené terasovitě a oddělené
úzkými uličkami. Typické je opět využití
cihel jako ozdobného prvku kolem oken
a dveří a ve štítech. Z doby před druhou
světovou válkou se dochovaly nápaditě
malované a vyřezávané dveře lisoven.
Místnosti jsou pojaté velkoryse a dosahují
plochy i sto metrů čtverečních.
1
Šatov
1 Kolem Šatova se rozkládá šest viničních
tratí a celá obec je protkána sklepy
a lisovnami. Nejzajímavější stavby se
nachází v ulicích Sklepní a Zimní. Jsou zde
rozlehlé lisovny s mohutnými vraty, kterými
projel i povoz s nákladem hroznů, i drobná
stavení skrytá v úzkých uličkách. Sklepy jsou
většinou vybudované z pálených cihel, které
spolu s kamenem slouží i k výzdobě průčelí.
Uvnitř sklepů se chodby bohatě větví a menší
odbočky slouží většinou k archivaci lahví.
Nejen za architekturou sklepních uliček...
Vinařství
Reisten
Rodinné vinařstv
Pavel Binder
http://www.floowie.com/en/read/web-mh-1807/červenec | srpen 2018
style
Tři otázky o růžovém pro ředitele
Vinařského fondu Jaroslava Machovce:
Kdy nastává sezóna růžových vín?
Jsou to vína univerzální, vhodná k celoroční konzumaci, ale
během roku zažívají dva výraznější nárůsty spotřeby. Prvním
je pokročilé jaro a léto, kdy vynikne jejich svěžest a mladistvý
a společenský esprit. Druhým je pak podzim a období mladých
Svatomartinských vín, kde opět růžová vína působí jako
společenský nápoj a víno vhodné k jídlu.
Jaké odrůdy jsou nejoblíbenější?
K nejoblíbenějším se řadí tradičně Frankovka, Svatovavřinecké,
Rulandské modré a Zweigeltrebe. Jsou to odrůdy ideální pro
naše klima, tedy dosahují zde nejlepších výsledků a kvality.
Tato růžová vína jsou svěží, šťavnatá a bohatě aromatická, což jsou hlavní atributy našich
rosé a důvody jejich vysoké obliby.
Jak se v posledních letech proměnil trh s moravskými růžovými víny?
Trh moravských a českých růžových vín se po rychlém startu, z prakticky nulové pozice
ještě v roce 2007, poměrně stabilizoval. V současné době na růžová vína připadá asi deset
procent produkce vína v České republice a jeho výrobou se u nás zabývají bezmála tři
čtvrtiny vinařů a vinařských firem.
Petra Hanzlová
Kroměříž
Zlín
Uherské
Hradiště
Prostějov
Nový Jičín
Přerov
Šumperk
Bruntál
Opava
Ostrava
Karviná
Frýdek-Místek
Vsetín
Vyškov
Hodonín
Olomouc
kvice
2 3
4 5
5
Bzenec
5 Až do 12. století se datuje vznik prvních
vinných sklepů v Bzenci. Nejstarší z nich
jsou vyhloubené v sprašové hornině
pod Starým hradem a vrstva zeminy nad nimi
dosahuje tloušťky i dvaceti metrů. Malebnou
sklepní uličku s tradičně zdobenými průčelími
najdeme v areálu „v Barákách“. Sklepy jsou
staré více než dvě stě let, ale současnou podobu
získaly před šedesáti lety. Dalším cílem je archi-
tektonicky ucelený areál sklepů „Na Těmické“
nebo rozsáhlý sklepní labyrint pod zámkem.
Jak se vyrábí
růžové víno
Rosé se vyrábí z odrůd
plodící modré hrozny.
Posbírané bobule se
rozemelou, odstopkují
a nechají v kádi macerovat
po dobu jedné až
šesti hodin. Při tomto
procesu se ze slupek
bobulí do vína uvolňuje
jen omezené množství
červeného barviva. Poté
se obsah kádě velice jemně
vylisuje, odkalí a naočkuje
kvasinkami.
Teplé letní večery jsou jako stvořené
k tomu si vychutnat sklenku dobrého
vychlazeného pití. Čím dál častěji lidé
sahají po lahvi růžového vína, především
díky jeho aromatické chuti a svěžesti.
Zbavilo se už počáteční nálepky "pití pro
slečinky", které neprávem získalo kvůli své
barvě.
Příjemnou ovocnou a květinovou vůni
moravských a českých růžových vín
s širokou škálou chutí umí ocenit i vinařští
znalci. „Suchá a polosuchá růžová vína
se podávají nachlazená, zpravidla jsou
svěží, aromatická, a tak jsou ideální pro
konzumaci v letních měsících. Z toho
vychází i jejich párování s gastronomií,
tedy s lehčími úpravami pokrmů,
jakými jsou saláty, těstoviny a jiné.
Výraznější aromatická vína pak skvěle ladí
s grilovanými masy, a to nejen bílými,
a rybami," doporučil someliér Marek
Babisz.
Růžové víno už dávno není v českém
a moravském prostředí jen okrajovou
záležitostí. Vinaři v České republice loni
vyrobili rekordních 66 tisíc hektolitrů
růžového vína. Loni poprvé také překročilo
růžové hranici deseti procent ze všech
zpracovávaných hroznů u nás. Rok od roku
zvyšuje produkci růžového vína například
společnost Vinný dům Bzenec, která je
jednou ze sedmi největších vinařských
firem v republice. „Každoročně naše
produkce růžového vína roste o deset až
dvacet procent. Jen letos ho vyrobíme sto
tisíc lahví," uvedl jednatel Vinného domu
Dušan Černoch.
A že se toto víno u domácích vinařů
úspěšně zabydlelo, ukazuje také nedávný
úspěch na mezinárodní soutěži růžových
vín Concours Mondial du Rosé pořádané
ve francouzském Cannes. Ve vysoké
konkurenci růžových vín z více než
25 zemí světa vybojovali jedenáct medailí,
z toho 4 zlaté a 7 stříbrných.
A jak růžové víno vybírat? Someliér
Marek Babisz radí kromě informací na
etiketě sledovat také barvu nápoje. „Pokud
je svěží, hravá, jiskrná a pro vaše oko
příjemná, je velký předpoklad, že i víno
v lahvi bude svěží a příjemné. Pokud se
objeví v barvě růžového vína nahnědlé
tóny, či jinak oku nepříjemné, raději si
výběru vína vyhněte," řekl.
Růžové víno
není pití pro slečinky
...ale i za růžovým vínem
ví
http://www.floowie.com/en/read/web-mh-1807/10 červenec | srpen 2018
kultura
Festivalové léto na Moravě
Vizovické Trnkobraní
17.–18. 8.
Vizovice, Areál likérky R. Jelínek
Brutal Assault Festival
8.–11. 8.
Pevnost Josefov
Studnice Fest 2018
3.–4. 8.
Hlinsko
Štěrkovna Open Music 2018
26.–28. 8.
Areál hlučínské Štěrkovny
Litovelský Otvírák
10.–11. 8.
Pivovar Litovel
Mikulovské Pivobraní
10.–11. 8.
Mikulov
Jeden z největších hudebních událostí letní fes-
tivalové sezóny a nejvýznamnějších kulturních
multižánrových projektů ve Zlínském kraji. V le-
tošním roce festival zahajuje šestou dekádu své existence.
Tipy z programu:
17. 8. 19:00 Wohnout | 21:00 Divokej Bill
| 22:00 Visací zámek | 23:00 Mandrage
18. 8. 12:00 Arakain a Lucie Bílá | 13:20 soutěž v pojídání švestkových
knedlíků | 15:00 Argema | 17:00 Ewa Farna | 19:00 Jarek
Nohavica | 21:30 Mig 21 | 22:30 Fleret18.8. 23:30 Jelen
Metalový festival konající se každoročně v srpnu
v komplexu bývalé vojenské pevnosti Josefov v Ja-
roměři se letos koná už po třiadvacáté. Ve 4 dnech
se na třech pódiích představí stovka kapel z celého světa.
Tipy z programu:
8. 8. Paradise Lost
9. 8. Exhorder | Pain
10. 8. Eskaton | Neocaesar
11. 8. Nocturnus AD | Plini | Unsane | Dodecahedron
| Celeste | Full of Hell | Dog Eat Dog
Jedenáctý ročník festivalu v lesním prostředí a s pohodo-
vou atmosférou nabízející hudbu několika žánrů od rocku
přes punk a beat třeba až po funk v přírodním areálu
Cihelka u Hlinska v Čechách.
Tipy z programu:
3. 8. Tata Bojs | Fast food orchestra | Dukla Vizovice | Záviš
| Dan Vertígo | Ille
4. 8. Michal Hrůza | Poletíme? | Skyline | Honza Křížek
| Volant | Mydy Rabycad
Mezinárodní hudební festival s třináctiletou tra-
dicí kombinující poslech skvělé hudby a vodní ra-
dovánky na břehu Hlučínského jezera.Pohodová
přehlídka hudebních skupin s rodinnou atmosférou.
Tipy z programu:
26. 8. 18:30 Pokáč | 20:00 Jarek Nohavica
27. 8. 16:30 Stozvířat | 19:00 Tomáš Klus & Janáčkova Filharmonie
| 21:30 Nebe | 22:30 Wohnout | 23:30 Iné kafe
28. 8. 14:00 The Tap | 15:00 Anna K | 20:00 Dan Bárta a Alice
| 22:30 Pipes and Pines | 23:30 Horkýže Slíže
Čtrnáctý ročník festivalu začne prohlídkami Muzea pivovarnictví. Ná-
vštěvníci vychutnají kromě litovelského piva a hanáckých pochoutek také
koncerty desítek oblíbených českých i zahraničních hudebních skupin.
Tipy z programu:
11. 8. 12:30 A.M.ÚLET | 13:45 Happy to meet - keltský rock
| 15:00 Zpívánky strýčka líčka – program pro děti
| 16:15 Turbo | 16:15 The Addams sisters | 17:45 Katapult
cover band | 18:00 Marcel Woodman orchestra
| 19:00 Marion | 19:30 Second hand – Kabát revival
| 20:30 Fofrovanka | 22:00 Ohňostroj | 22:15 Wohnout
Dvoudenní festival plný rockové hudby, zábavy,
atrakcí, soutěží a samozřejmě piva. Osmý roč-
ník s rekordně velkým pivním jarmarkem s pivy
z 35 pivovarů zakončený slavnostním ohňostrojem.
Tipy z programu:
10. 8. 16:30 Kowall Company | 19:30 MF | 21:00 Street 69
| 22:30 Easy line
11. 8. 13:00 Street workout Exhibice | 13:00 Smola a Hrušky
| 14:30 Alkehol | 16:30 Wohnout | 18:00 Harlej
| 18:00 Ženské zápasy v kečupu | 20:30 Zakázaný ovoce
| 22:30 Doga
Folkové prázdniny 2018
28. 7.–4. 8.
Náměšť nad Oslavou
Tipy z programu:
28.7. Frigg – první český koncert finské skupiny Frigg
29.7. Ondřej Havelka a Melody Makers
Nedělní zahradní slavnost – ve znamení loutkových divadel
30.7. John Smith – písničkář a kytarový génius
Josienne Clarke & Ben Walker – vítězové BBC Folk Awards
31.7. Robert Křesťan & Druhá tráva & host Michal Pavlíček
Dálava – moravské písně z kanadsko-americké
experimentální scény
Trio Da Kali – afričtí hudebníci
2.8. Boubacar Traoré – západoafrický veterán
Breabach – skotští folkaři s dudy, kytaristou, kontrabasem
a houslemi
4.8. BandAdriatica – Italská dechovka
Monsieur Doumani – kyperské trio bodující ve world music
Podtitul už 33. ročníku mezinárodního multižánrové-
ho festivalu je „O paměti“. „Chápeme ji jako tradice,
vzpomínky, poctu osobnostem, ke kterým mají hu-
debníci vztah, pocta místům, schopnost lidstva pře-
dávat si kulturu, oslava paměti…," vysvětluje letošní
téma dramaturg festivalu Michal Schmidt.
V areálu renesančního zámku čeká diváky kromě
umělců z celého světa také Divadelní den, hudební
workshopy, výstavy a happeningy.
http://www.floowie.com/en/read/web-mh-1807/červenec | srpen 2018 11
VMO Žabovřeská: stavět se má začít v létě,
komise vybrala zhotovitelskou firmu
železniční doprava a bezpečnost
Za dvě hodiny vlakem přes
celou republiku? V roce 2050
VlakyVelaro Eurostar e320 německé firmy Siemens už jezdí po Evropě. Mohly by být jedním z kandidátů také na provoz na plánovaných českých vysokorychlostních
tratích. 400 metrů dlouhá souprava pojme 900 lidí a převeze je rychlostí 320 kilometrů v hodině. Foto: www.siemens.com/press
aby je měli. Souvisí s tím i nezna-
lost úředníků a politiků, podle
nichž musíme mít rychlé trati
kvůli napojení na evropskou síť.
To je ale nesmysl, do Paříže ni-
kdy nikdo vlakem jezdit nebude.
Prioritně potřebujeme páteřní
síť Praha – Brno – Ostrava. Až
budou rychle jezdit lidé z těchto
měst, pak můžeme trati protaho-
vat do Berlína, Vídně či Mnicho-
va,“ prohlásil.
Jednoznačně podpořil varian-
tu, kdy po nových tratích poje-
dou vlaky 300 kilometrů v hodi-
ně a více. „Dvě stě kilometrů není
vysokorychlostní, to zvládají už
teď naše vlaky. Rychlejší varian-
ta je také levnější, protože vlaky
mohou jezdit i trochu do kopce
a z kopce, není třeba tolik tunelů.
Navíc po ní nejede regionální ani
nákladní doprava,“ zdůraznil.
Vysokorychlostní
cargo
Že budou po rychlých tratích
jezdit i nákladní vlaky, je však
možné. „Nákladní doprava vy-
užívá výhod vysokorychlostní
železnice buď přímo využitím
stejných tratí, nebo zprostředko-
vaně využitím uvolněné kapacity
na ostatních tratích. S využitím
pro nákladní dopravu se počítá
v případě trati Praha – Drážďa-
ny,“ upozornil mluvčí železničá-
řů Illiaš.
Stát uvažuje i o využití pro
regionální vlaky. „V západní Ev-
ropě je to běžné. Nic nebrání to-
mu, pokud bude zvolen vhodný
koncept, aby i naše tratě sloužily
ke zlepšení dopravní obslužnosti
regionů. V našich podmínkách
může jít o vlaky charakteru spěš-
ných nebo rychlíků obsluhujících
jižní nebo západní části Středo-
českého kraje. Podobně na Mo-
ravě k obsluze obcí na Vysočině
a v dalších regionech,“ popsal
mluvčí Českých drah Petr Štáh-
lavský.
I státní dopravce je podle něj
připravený po rychlých tratích
jezdit. „Disponujeme souprava-
mi Railjet a Pendolino, které jsou
stavěny jako vysokorychlostní
vlaky, mohou jezdit rychlostí až
230 kilometrů v hodině a v za-
hraničí tyto typy vlaků běžně
používají na vysokorychlostních
tratích. V případě jejich výstavby
VRT u nás samozřejmě zavede-
me příslušné soupravy,“ ujistil.
Dokončení ze str. 1
Nejdůležitější otázky, kte-
ré má Studie proveditelnosti
vysokorychlostní trati Praha –
– Brno – Břeclav vyřešit, bude
zhodnocení dvou variant vedení
trati, a především rychlosti na ní.
Tedy 250, 300 a 350 kilometrů
v hodině. „Zahájení prací na stu-
dii je dalším milníkem v přípravě
a budoucí realizaci rychlých spo-
jení. Navážeme na již probíhají-
cí zpracování úseku z hlavního
města do Drážďan,“ přiblížil ře-
ditel odboru strategie společnosti
Radek Čech.
V současné době je nejdál
příprava stavby rychlého spojení
mezi Prahou a německými Dráž-
ďany. „První úseky vysokorych-
lostních tratí bychom mohli začít
stavět před rokem 2025 a zpro-
voznit před rokem 2030,“ nastínil
mluvčí železničářů Marek Illiaš.
Ucelenou koncepci výstav-
by vysokorychlostní železnice
schválila vláda loni v květnu. Je
součástíProgramurozvojeRych-
lých železničních spojení v ČR.
Takzvaná rychlá spojení využí-
vají nejen nové trati s rychlostí
nad 200 kilometrů v hodině, ale
počítají také s už postavenými
klasickými úseky železnice mo-
dernizovanými na vyšší para-
metry.
Kromě trasy z Drážďan přes
Prahu a Brno do Vídně či Brati-
slavy stát vytyčil i další priority.
„Další rychlé železniční spojení
je plánováno mezi Prahou, Plzní
a Mnichovem. Vysokorychlostní
trať by měla směřovat také z Brna
do Ostravy a dále do polských
Katovic. Poslední rychlá železni-
ce pak má propojit Prahu s pol-
skou Vratislaví,“ doplnil Illiaš.
600 km trati
za 500 miliard
Celkově má vzniknout 600
kilometrů rychlých spojení za
zhruba 500 miliard korun. Kom-
pletní síť má být hotová do roku
bylo možné tento proces doneko-
nečna napadat,“ podotkl mluvčí
ministerstva dopravy Zdeněk
Neusar.
Že doposud žádné vysoko-
rychlostní trati nestojí a jejich
příprava je zdlouhavá, vidí jako
velký dluh hlavní ekonom spo-
lečnosti Cyrrus Lukáš Kovanda.
„Přináší ekonomické i politické
benefity. Trati přiblíží třeba pří-
hraničí k velkým městům. Díky
zkrácení dojezdové vzdálenosti
mohou lidé nejen cestovat za pra-
cí, ale také můžou vznikat nové
firmy a kvést podnikání. Lidé,
kteří mají pocit určitého odtržení
od velkých měst, by se méně ra-
dikalizovali a třeba prezidentské
volby mohly dopadnout jinak,“
naznačil Kovanda.
Stát by podle něj měl rych-
lé tratě jednoznačně podporo-
vat. „Zatím se tak úplně neděje.
Pikantní je, že když stavěli trať
z Berlína do Vídně, naši zemi
úplně obtekla. Spočítali si, že je
výhodnější vést ji oklikou,“ upo-
zornil Kovanda.
Z rychlosti ani způsobu pří-
pravy tratí není nadšený ani
majitel společnosti Regiojet Ra-
dim Jančura. Firma by podle něj
o provoz na vysokorychlostní že-
leznici určitě měla zájem. „To, že
trati doposud nemáme, je dáno
malostí úředníků, kteří si myslí,
že Češi nejsou dost dobří na to,
2050. „Bohužel platí, že příprava
jednotlivé liniové stavby v čes-
ké republice dnes průměrně tr-
vá dvanáct až třináct let. Proto
prosazujeme zákon umožňující
povolování výstavby klíčové in-
frastruktury v rámci jednoho
úřadu a jednoho řízení, aby ne-
Objemy osobní dopravy
na vysokorychlostních tratích v Evropě
Trať
Max. rychlost
(km/h)
Cestující/den
(oba směry)
Frankfurt – Köln 300 53 150
Hannover – Bremen/Hamburk 300 / 160 32 054
TGV Est Champagne-Ardenne – Lorraine 320 35 250
Madrid – Barcelona 310 7 370
Figueras – Perpignan (ES/FR) 300 2 800
Praha – Brno 250 / 300 / 350 19 000
ZDROJ: Ministerstvo dopravy České republiky
Nádražínakoncisvěta,Brněn-
ská Rola, Spojené Evropské Ná-
draží (lidově SEN) nebo Nádra-
ží, které neexistuje. To jsou jen
některé ze stovek návrhů názvu
nového nádraží v Brně. Jak se
bude nové nádraží jmenovat
může navrhnout kdokoli star-
ší osmnácti let, ať už Brňan, či
Nebrňan na webových stránkách
soutěže. Vítězný návrh nakonec
vyjde z hlasování.
Podle brněnského magistrátu
v minulosti lidé hlasovali v an-
ketách o mnoha pojmenováních.
Letos v létě ovšem budou moci
občané České republiky poprvé
ovlivnit název tak zásadní stavby,
jako je nové nádraží v Brně. Sběr
návrhů odstartoval 25. června.
V den, kdy byla dokončena od-
bočka na Brno z tzv. Severní dráhy
císaře Ferdinanda, Brno symbolic-
ky spustilo soutěž o návrh názvu
svého nového nádraží. Se sloga-
nem Příští zastávka nové brněnské
nádraží umožní občanům rozhod-
nout o tom, jak by se mělo nové
nádraží pojmenovat.
„Zajistíme výstavbu moderní-
ho nádraží, které Brno nutně po-
Lidé si pojmenují nové brněnské nádraží sami
Na brněnské Žabovřeské se začne letos v létě stavět.Ředitelství silnic a dálnic
jako hlavní investor velkého městského okruhu vybralo zhotovitelskou firmu,
výběr projednala a schválila také Rada města Brna jako spoluinvestor tohoto
projektu.
„První etapa prací zahrnuje úsek od mimoúrovňové křižovatky Kníničská
po budoucí vyústění tramvajového tunelu na Žabovřeské.Dojde zde k rozšíření
stávající dvoupruhové komunikace na dělený čtyřpruh, úpravě ramp mimo-
úrovňové křižovatky, opravě stávajícího silničního mostu, výměně a doplnění
protihlukových opatření. Stavět se bude také nová obslužná komunikace
a rekonstruovat tramvajová trať,“ popsal primátor města Brna Petr Vokřál.
(red)
třebuje, a na lidech je, aby si ho
pojmenovali a poté i díky názvu,
který sami vyberou, rádi využíva-
li,“ řekl brněnský primátor Petr
Vokřál.
Zasílat návrhy bude možné
prostřednictvím webových strá-
nek www.nasnovejnadr.cz a tiště-
ných formulářů umístěných na po-
datelně úřadu na Dominikánském
náměstí. Tištěné lístky naleznou
občané také v letním čísle Brněn-
ského metropolitanu. Sběr nápadů
bude probíhat do konce prázdnin,
tedy do 31. srpna.
Nádraží u řeky
Od 1. září budou moci lidé hla-
sovat a vybírat ze všech došlých
návrhů ty, které považují za nej-
lepší. Hlasování na webu poběží
celý měsíc a výsledkem bude výběr
TOP 10 návrhů. Od 1. října bu-
dou občané z představených jmen
hlasovat pro jedno. Druhé kolo
hlasování potrvá až do 28. října,
tedy do výročí 100 let od vyhláše-
ní Československé republiky. Ví-
tězný návrh pojmenování nádraží
město zveřejní v pondělí 29. října.
Autory TOP 10 návrhů názvů, kte-
ré vzejdou ze zářijového hlasování,
čeká odměna v podobě netradiční-
ho zážitku spojeného se železniční
dopravou, zvláštní exkluzivní od-
měnu pak obdrží autoři prvních
tří názvů.
Pro uživatele sociálních sítí
bude také připravena facebooková
stránka Náš novej nádr, kde bude
možné během letních měsíců sle-
dovat průběžné informace k sou-
těži, aktuality týkající se plánované
výstavby a další zajímavosti. I na
facebooku se o novém názvu dis-
kutuje. „V jednoduchosti je krása –
prostě jenom ‚NÁDR‘,“ navrhuje
například uživatel Karel Kincl.
Na konci května podpořila
Centrální komise ministerstva
dopravy ČR výstavbu nového br-
něnského nádraží ve variantě Ře-
ka. Doporučila tak, stejně jako již
dříve zastupitelé města, zástupci
Jihomoravského kraje i Správy
železniční dopravní cesty, odsun
do polohy dnešního dolního ná-
draží. V červenci podpořila odsu-
nutou variantu nádraží také vláda.
Samotná stavba by potom mohla
začít už v roce 2020. (red)
V červenci podpořila odsunutou variantu nádraží vláda.
Zdroj: CHYBIK + KRISTOF
Vizualizace: MMB
http://www.floowie.com/en/read/web-mh-1807/12 červenec | srpen 2018
Nový řidičák?
Nově i na obecním úřadě
Kupé narvaná k prasknutí?
Stát zavádí slevu na jízdném
Slevy do září 2018
Žák do 15 let 62,5 %
Student 15–26 let 25 %
Děti od 6 do 15 let 50 %
Senior státem není nařízeno
Slevy od září 2018
Žák do 15 let 75 %
Student 15–26 let 75 %
Děti od 6 do 15 let 75 %
Senior 75 %
ZDROJ: Ministerstvo dopravy České republiky
Dokončení ze str. 1
Že může být ve vlacích těs-
něji, potvrdil mluvčí Českých
drah Petr Štáhlavský. „V dálkové
a příměstské dopravě, která je
již nyní velmi využívaná, může
dojít k dalšímu výraznějšímu
naplnění vlaků. U regionálních
tratí, které jsou méně využité,
pak může dojít k oživení zájmu
ze strany cestujících o tyto tra-
tě a k lepšímu využití spojů,“
porovnal.
Dráhy podle něj budou vý-
voj poptávky po cestování vlaky
průběžně sledovat a vyhodno-
covat. „V případě potřeby po-
čítáme prioritně s posílením
vlaků, pokud to provoz a tech-
nologie umožňují. O omezení
slev neuvažujeme,“ dodal.
Další oslovení dopravci jsou
před zavedením slev už klidněj-
ší, než bývali, když se objevily
první návrhy na zlevňování ve-
řejné dopravy. „Problémy mohly
nastat, kdyby se naplnily první
úvahy o tom, že jízdné bude
úplně zdarma. Ale myslíme si,
že nutnost zaplatit alespoň část
vu, čímž tato v očích veřejnosti
získá vyšší kredit. Zároveň ne-
čekáme strmý nárůst počtu ces-
tujících, proto ani nehodláme
žádný ze spojů ze slev vyjímat,“
sdělil. Dodal, že jediný možný
zádrhel může nastat při proplá-
cení kompenzací, ale jen dokud
se systém nezaběhne.
Vyjímat spoje ze slev prav-
děpodobně nebude ani FlixBus.
„Budoucí změnu poptávky
budeme monitorovat a v ná-
vaznosti na její vývoj zvážíme
případné další kroky,“ podotkla
mluvčí společnosti pro Českou
republiku Martina Čmielová.
Ještě donedávna nebylo jas-
né, jak budou nárok na slevu
prokazovat děti do patnácti let.
Objevily se návrhy na různé ty-
py průkazů, situace ale vypa-
dala komplikovaně. „Z diskuse
s dopravci, kraji a organizátory
IDS jsme při přípravě slev zvo-
lili kompromisní variantu, kte-
rá nejméně obtěžuje cestující.
Do patnácti let je cestujícímu
umožněno využívat slevu bez
speciálního průkazu, od 15 let
pak stačí občanka. Stejně jako
pravu a zahajování nových staveb,
kterých je aktuálně bez mála 200
kilometrů. Neúnosná je zejména
délka přípravy staveb, která do-
sahuje až neuvěřitelných 13 let.
Novela zákona zrychlí přípravu
o několik let,“ dodává ministr
Dan Ťok.
Aktuálně se staví 193 kilometrů
dálnic a silnic I. tříd a připraveno
je k zahájení 147 kilometrů dal-
ších projektů. Mezi lety 2010 až
2013 došlo k radikálnímu útlumu
výstavby, roční průměr nově za-
hajovaných staveb spadl na pouhé
4 kilometry ročně z původních
30 kilometrů. V celkových po-
čtech se zahájilo za tyto „hubené“
čtyři roky pouhých 16,4 kilometrů
nových dálnic a 34,4 kilometrů na
modernizované dálnici D1. Oproti
tomu mezi lety 2014 až 2017 byl
zahájeno 75,1 kilometrů nových
dálnic a 54,3 kilometrů moderni-
zované D1, což je v průměru skoro
19 kilometrů nových dálničních
staveb a 14 kilometrů modernizo-
vané D1 ročně.(red)
dnes bude probíhat kontrola
a následně budou jednotlivé pří-
pady posuzovány. Nebráníme se
po zavedení slev a vyhodnocení
fungování celého systému zvá-
žit i další možnosti prokazování
nároku na slevu,“ popsal mluvčí
ministerstva Neusar.
PETR JEŘÁBEK
jízdného je pojistka proti tomu,
aby někdo jezdil celý den auto-
busem z jednoho konce repub-
liky na druhý jenom proto, že se
mu nechce sedět doma samot-
nému,“ uvedl mluvčí dopravní
společnosti Regiojet provozující
Rychlejší dostavba páteřní
dálniční sítě, obchvaty měst,
ale také vysokorychlostní tratě
nebo železniční spojení s praž-
ským letištěm. Jak informova-
lo Ministerstvo dopravy České
republiky, má být pro všechny
tyto stavby možné použít tzv.
mezitímní rozhodnutí, dí-
ky kterému půjde stavět ještě
před vypořádáním se s výku-
pem pozemků. Novelu zákona
urychlující výstavbu dopravní
infrastruktury nyní posoudí
senátoři.
„Hlavním nástrojem pro
zrychlení výstavby je možnost
mezitímního rozhodnutí, které
umožní stavět ještě předtím, než
budou vykoupeny nebo vyvlast-
něny všechny pozemky pod bu-
doucí dálnicí. U vyjmenovaných
staveb povede územní řízení vždy
jeden specializovaný stavební úřad
v kraji, který celý proces urychlí,“
vysvětluje schválení novely mini-
str dopravy Dan Ťok.
Odčervencejemožnévyříditklíčovézáleži-
tosti spojené s řidičskými průkazy na nejbliž-
ším úřadě obce s rozšířenou působností. Platí
zásada: Kde si o vydání či změnu dokladu za-
žádám, tam si průkaz také vyzvednu. Seznam
všech úřadů obcí s rozšířenou působností je
k dispozici na interaktivní mapě Ministerstva
dopravy. O službu je velký zájem, hned první
den využilo možnosti téměř třináct tisíc lidí,
což je o 7 818 lidí více než dosavadní denní
průměr podaných žádostí, informovalo Mi-
nisterstvo dopravy České republiky.
„Žadatelé si nově na nejbližším úřadě vyřídí
vydání nového řidičského průkazu po úspěšné
zkoušce v autoškole, a to i v případě dalších roz-
šíření oprávnění, výměnu starého nebo neplat-
ného průkazu za nový, vydání paměťové karty
řidiče do digitálního tachografu i mezinárodní
řidičský průkaz. Nikdo už nebude muset kvůli
těmto změnám cestovat do místa trvalého byd-
liště jako dosud,“ vysvětluje náměstek ministra
dopravy Ladislav Němec a dodává: „Stejně tak
vám zde pomůžou třeba při změně příjmení po
svatbě, ztrátě, poškození, zničení nebo odcizení
dokladu.“
Dosud bylo nutné na úřad přijít s papírovou
fotografií, to už bude také minulostí.
„Vybavili jsme všechny obce s rozšířenou
působností kamerami, kterými žadatele vyfotí
dálkovou vlakovou a autobuso-
vou dopravu Aleš Ondrůj.
Spíše pozitivní pohled má ta-
ké ředitel ČSAD Vsetín Oldřich
Holubář. „Rizika nevidíme, na-
opak čekáme, že se zvýší zájem
o veřejnou hromadnou dopra-
Přílohou novely zákona
o urychlení výstavby dopravní
infrastruktury je také výčet dál-
ničních staveb, který obsahuje pá-
teřní dálniční síť, hlavní železniční
koridory nebo vysokorychlostní
tratě. Pokud novelu schválí i se-
nátoři, bude možné vykoupit od
vlastníka potřebných pozemků
i hospodářsky nevyužitelné zbyt-
kové části pozemku, které by ji-
nak stát musel stejně zpřístupnit
např. polní cestou. Cílem je také
umožnit vstupovat na pozemky
při přípravě staveb a zjednodušit
výplatu náhrad za věcná břemena.
200 km staveb
„Před několika lety byla za-
stavena příprava a zahajování
nových staveb dálnic, a proto
jsme v posledních čtyřech letech
neměli k otevření příliš nových
dálnic. Museli jsme rozhýbat pří-
na průkaz přímo na přepážce, a také tablety
pro pořízení digitalizovaného podpisu. Papírové
žádosti o řidičský průkaz definitivně končí,“ vy-
světluje Stanislav Dvořák, ředitel odboru agend
řidičů Ministerstva dopravy.
Fotografie z občanky
V některých případech nebude potřeba ža-
datele fotit vůbec. Systém Ministerstva dopravy
se dotáže Ministerstva vnitra, zda žadatel nemá
v databázích elektronickou fotografii z pasu ne-
bo občanského průkazu. Pokud ji bude možné
použít (bude-li dostupná a žadatel si bude stále
podobný), odpadne i focení na přepážce.
Jedinou výjimkou, kdy je zatím stále třeba
papírová fotografie, je žádost o mezinárodní ři-
dičský průkaz, jehož podoba je přesně stanovena
mezinárodními dohodami.
Při změně trvalého bydliště platila povinnost
tuto změnu hlásit na úřadě, který následně vydal
nový řidičský průkaz. Tato povinnost bude mi-
nulostí. Od července se budou vydávat doklady,
které údaj o místě trvalého bydliště neobsahují.
To se vztahuje i na majitele dříve vydaných, ale
stále platných řidičských průkazů.
(red)
integrovaný dopravní systém
Přípravy staveb se táhnou i 13 let.
Urychlit je má nová novela.
Náklady na kompenzace
nařízených slev
■ Komerční spoje v roce 2017:
135,9 milionu Kč
■ Přepočet na všechny
spoje, včetně objednaných
samosprávami:
1287,9 milionu Kč
■ Dopočet do slevy 75 %:
2524,1 milionu Kč
■ Náklady na zavedení slevy při
očekávaném růstu poptávky:
5828,6 milionu Kč
náklady
ZDROJ: Ministerstvo dopravy České republiky
ZDROJ: Ministerstvo dopravy České republiky
Přerov připravuje
stezku pro pěší
V příštím roce se má v Dluhonské
ulici v Přerově začít stavět nová,
pětiramenná okružní křižovatka.
Platit ji bude Ředitelství silnic
a dálnic – navazující trasy pro pěší
a cyklisty by ale měly být v režii
Přerova. Radní už souhlasili s tím, že
by z kasy města mohlo jít do nových
chodníků a cyklostezky 567 tisíc
korun. Hlasovat o záměru budou
ještě zastupitelé. Stavba okružní
křižovatky za necelých 30 milionů
korun má pro dopravu v Přerově
strategický význam. Bez ní nevznikne
mimoúrovňové křížení v Předmostí
ani vnitřní průtah městem. (red)
Cestující
na Olešnou čekají
autobusové výluky
V souvislosti s úplnou uzavírkou
ulice Komenského v Blansku období
od 30. června do 26. srpna 2018
pojede autobusová linka 152 na
Olešnou (Hořice) podle výlukového
jízdního řádu.V případě některých
spojů budou muset cestující
přesedat v Šebrově-Kateřině, což
s sebou přinese dvojnásobné jízdné.
Cestujícím jedoucími ze zóny 235
do zóny 235 přes zónu 226 jsou
ale uznány předplatní jízdenky vč.
bezplatné přepravy pro zónu 235 bez
doplatku za zónu 226. (red)
aktuálně
http://www.floowie.com/en/read/web-mh-1807/červenec | srpen 2018 13
doprava
inzerce
Ve Vsetíně zkouší
ekodopravu
Upozornit veřejnost na negativní
dopady automobilismu a rozšířit
povědomí o dostupných formách
ekologicky šetrné dopravy je
cílem projektu „E-mobilita
Zlínského kraje“.Ten společně
s partnery realizuje Zlínský
kraj. Jednou z jeho aktivit
bude prezentace elektromobilů
a dalších ekologických dopravních
prostředků, která bude součástí
akce Valašské záření ve dnech 7.
a 8. září 2018 v ulicích Kobzáňova
a Žerotínova. Návštěvníci si
prohlédnou i vyzkouší elektromobil,
elektroskútr, elektrokolo, či osobní
vozítka typu segway. Představeny
budou dobíjecí stanice a dobíjecí
lavička, umožňující nabití nejen
elektrokola. (red)
Hradecká MHD
se chlubí
novými vozy
Letos se vozový park hradecké
městské hromadné dopravy rozšíří
o dvacet nových elektrobusů, devět
trolejbusů s pomocným bateriovým
pohonem a tři dieselové autobusy.
Část z těchto moderních vozů je
již v garážích dopravního podniku
a připravuje se spolu s řidiči na
uvedení do ostrého provozu. První
cestující se novými vozy, za které
dopravní podnik zaplatí celkem
383 milionů korun, svezou již
o letošních prázdninách.
(red)
aktuálně
Na přejezdu si řidiči zvykají
na porušování zákona
Nebezpečí ztráty respektu je
skutečně reálné i podle odbor-
níků. „Rozhodně to není dobře.
Jakmile řidič získá rutinu, že
se nikdy nic nestane, hrozí, že
se na jiném místě začne chovat
podobně. Je ale těžké říct, jak
situaci řešit. Pokud tam bude
policie měřit a vybírat pokuty,
obviní ji z šikany,“ upozornil ji-
homoravský koordinátor BESIP
Pavel Čížek.
Jeho slova potvrdil mluvčí
Drážní inspekce Martin Drápal.
„Překročení rychlosti na přejez-
du je porušení zákona. Může
se stát, že se tak budou řidiči
chovat i jinde. Přitom platí, že
za naprostou většinu nehod na
Investičně nejnáročnější bude
bezesporu kompletní rekonstruk-
ce staničního zabezpečovacího
zařízení, které se bude v cílovém
stavu dálkově ovládat z Centrál-
ního dispečerského pracoviště
v Přerově. Vzhledem k tomu, že
stávající zařízení ve stanici bude
během oprav stále funkční, musí
se nové umístit do vybudovaného
technologického objektu.
Největší dopad
budou mít výluky
od prosince
První práce začaly už květnu,
a to právě výstavbou provozní
budovy pro reléové zabezpečova-
cí zařízení. Vedle zabezpečení se
bude také řešit rekonstrukce na-
pájení, kolejí a výhybek, úpravy
kolejiště ve stanici i na přilehlých
úsecích. Hlavní výluka v souvis-
losti s rekonstrukcí zabezpečova-
cího zařízení na brněnském hlav-
ním nádraží začne letos v prosinci.
Stejně jako v uplynulých letech
budou kvůli omezením v centrál-
ní brněnské stanici vlaky zajíž-
dět na dolní nádraží v blízkosti
autobusového nádraží Zvonařka.
Nezbytné stavební úpravy se zde
posunuly přibližně o dva měsíce
kvůli podání podnětu k antimo-
nopolnímu úřadu na přezkoumání
příslušné veřejné zakázky.
Smlouva s vítězným ucha-
zečem mohla být podepsána až
v závěru dubna, krátce na to se
rozběhly první práce. Ty zahrnují
nejen úpravy kolejiště a zabezpe-
čovacího zařízení, ale především
vybudování nového nástupiště,
na které bude přístup cestujících
podchodem. SŽDC současně při-
pravuje prostory na dolním ná-
draží tak, aby je od zahájení roční
výluky letos v prosinci mohli vy-
užívat cestující.
(red)
Na přejezdu přes
málo využívanou
vlečkou
v Prosenicích
na Přerovsku
řidiči pravidelně
překračují
povolenou
rychlost. Podle
odborníků si tím
mohou zvyknout
na špatné chování
na přejezdech,
což je nebezpečné.
Podobných vleček
je v Česku řada.
PETR JEŘÁBEK
Vlaky přes něj jezdí jen vel-
mi zřídka a mnoho řidičů je na
něm dokonce nikdy nevidělo.
Přesto je řádně označený, a do-
konce i vybavený světly. Para-
doxně právě to je největší pro-
blém přejezdu přes silnici I/47
v Prosenicích na Přerovsku.
Řidiči si tam totiž ze značek nic
nedělají a ani je nenapadne před
železniční vlečkou zpomalit. Po-
dle lidí z okolí i odborníků mů-
že hrozit, že jim takové chování
vydrží i na frekventovanějších
Aby hlavní nádraží zvládlo
současný intenzivní provoz, jsou
opravy nezbytné. Informovala
o tom Správa železniční dopravní
cesty. Opravy se týkají i památko-
vě chráněných mostů, po kterých
vlaky mimoúrovňově překonávají
dvě rušné komunikace v samot-
ném centru města. Jejich rekon-
strukce začnou letos v létě a bu-
dou pokračovat i v příštím roce.
Kusé koleje využívají přede-
vším vlaky jedoucí od Zastávky
u Brna a Moravských Bránic. Vy-
brané spoje z těchto směrů nyní
končí svou jízdu ve stanici Brno-
-Horní Heršpice. Cestující mířící
na brněnské hlavní nádraží můžou
přestoupit na vlaky, které obsluhují
Cestující v moravské metropoli musejí už v průběhu letoš-
ních prázdnin počítat se změnami v jízdě vlaků. Na brněnském
hlavním nádraží začala 16. července nepřetržitá výluka kusých
kolejí u 5. a 6. nástupiště. Důvodem je zahájení dvou velkých
rekonstrukcí železničních mostů přes Hybešovu a Křídlovickou
ulici. Některé vlaky proto od září začnou opět využívat dolní
nádraží, kde již začaly první stavební úpravy.
přejezdech mohou právě řidiči
nebo chodci,“ připomněl.
Jako řešení problému radní
Košutek navrhl odstranění zna-
ček. Souhlasí s tím Prosenický
starosta Otakar Dokoupil. „Je to
otázka dotažení situace a zruše-
ní značek,“ poznamenal.
O zrušení musí
žádat vlastník
Jenže značky lze z přejezdu
odstranit jenom po zrušení pře-
jezdu. „Přejezd může být zru-
šen na základě žádosti vlastníka
dráhy nebo vlastníka silniční
komunikace. Z našeho pohledu
je primární domluva mezi vlast-
níkem vlečky a místní radnicí,“
sdělil mluvčí Drážního úřadu
Martin Novák.
Silničáři zrušení vlečky ini-
ciovat nehodlají. „Povolení
zrušení přejezdu je v kompe-
tenci Drážního úřadu. Stavební
úpravy jdou za majitelem vleč-
ky,“ vzkázal ředitel olomoucké
správy Ředitelství silnic a dálnic
Martin Smolka.
Majitelé cukrovaru a tra-
ti zrušení přejezdu odmítají.
Nesměly by na něj totiž drážní
vozidla. „Je to nereálný nápad.
Vlečku využíváme při nakládání
do vlaku a je pro nás zásadní pro
rozvoj areálu cukrovaru. Jedná
se o věc důležitou pro výrobu.
Navrhovat její rušení je pro mne
nepochopitelné. Zvláště v době,
kdy u nás zůstalo jen sedm cuk-
rovarů,“ zdůraznil majitel Ha-
nácké potravinářské společnos-
ti, jíž cukrovar patří, Jiří Vajdík.
Navrhl přitom, aby se na místo
více zaměřovala policie.
Opuštěné vlečky na Moravě
Za porušování rychlosti na
přejezdu mohou policisté dát
pokutu 1000 až 2500 korun na
místě. Zda se více zaměří na
zmíněné místo, ale explicitně
neřekli. „V silách dopravního
inspektorátu je přejezd kontro-
lovat v závislosti na dopravně
bezpečnostní situaci v rám-
ci územního odboru Přerov,“
podotkla jen mluvčí přerovské
policie Miluše Zajícová.
Málo využívaná vlečka, kde
řidiči nejezdí podle pravidel,
nejsou jen v Prosenicích. Na-
příklad v Brně si nic nedělají
z přejezdu trati k výstavišti.
„V autoškole nás na ní cepovali.
Co ale jezdím sám, vidím, že
před přejezdem prakticky nikdo
nezpomaluje,“ popsal třeba To-
máš Záležák.
Problematická situace byla
i v Rožnovské ulici ve Valašském
Meziříčí. „Tam skutečně doprav-
ní značení odstranili. Koleje tam
ale ještě zůstávají,“ řekl mluvčí
Drážní inspekce Drápal.
Zcela zrušili podobnou vleč-
ku v nedalekém Přerově. „Vedla
přes Tržní ulici do skladů Svit
Zlín,“ poznamenal radní Košu-
tek.
tratích. Zvláště, když je podob-
ných polo opuštěných vleček na
Moravě více.
Na situaci na přejezdu vlečky
k místnímu cukrovaru upozor-
nil radní nedalekého Přerova
Pavel Košutek. „Řidiči se tam
chovají, jako by tam koleje ne-
byly. Domácí vědí, že tam vlak
třeba dlouho nejel, ale i ten, kdo
místem jede poprvé, nezpoma-
luje ani na padesátku, natožpak
na předepsanou třicítku. Snižu-
je se tak respekt k přejezdům
obecně. Řidič přijede k dalšímu,
řekne si, že je stejný, a může se
stát neštěstí. Jako strojvůdce
vím, co to může znamenat,“
upozornil Košutek.
trať z Břeclavi do Brna. Od 1. září
bude novou konečnou stanicí uve-
dených spojů dolní nádraží, od-
kud bude zajištěna náhradní auto-
busová doprava do centra města.
Příslušná opatření budou platit
i pro cestování v opačném směru.
V případě mostu přes Hybešovu
ulici je navržena rekonstrukce
jeho ocelové nosné konstrukce
a sanace spodní stavby. Podobný
rozsah budou mít i práce na dvou
ocelových konstrukcích mostu
přes Křídlovickou ulici, který se
nachází přibližně 600 metrů již-
něji směrem na Horní Heršpice.
Celkové investiční náklady obou
akcí dosáhnou výše 343 milionů
korun.
Vlečky v ČR
30 kilometrů v hodině je nejvyšší povolená
rychlost na železničním přejezdu
50 kilometrů v hodině je nejvyšší povolená
rychlost na železničním přejezdu, pokud
na semaforu svítí bílé světlo
1 517 vleček evidoval drážní úřad na začátku
roku 2018
1 545 vleček evidoval drážní úřad na začátku
roku 2017
715 železničních vleček bylo zrušeno od roku
1995
Koupání na Těrlicku nebo Vranově?
Bezpečná místa určí plavební správa
Snížení rizika tragických nehod malých plavidel s plavci.
To je cílem Státní plavební správy, která letos obnovila
dopravní opatření související s výtlačným režimem
plavby a vymezením prostor pro koupající. „Počet
nově evidovaných malých plavidel stále roste. Loni jich
přibylo v evidenci 824, z toho bylo 138 vodních skútrů.
Budeme proto pokračovat v opatřeních, která ochrání
plavce na velkých tocích“, říká ministr dopravy Dan Ťok.
Na vodních nádržích Slapy, Orlík, Brněnská přehrada,
Dalešice a Vranov dochází postupně k obnovení
vymezených prostorů pro koupání, kam nesmí vplouvat
plavidla. Nově budou prostory pro koupající vymezeny
na vodních nádržích Těrlicko a Žermanice. Celkem je
u nás takto vymezeno 36 bezpečných míst pro koupající.
Na části vodní nádrže Těrlicko se zároveň zavádí výtlačný
režim plavby, při kterém nedochází ke vzniku vlnobití
a kdy je rychlost plavidel snížena. Je charakteristický tím,
že loď při pohybu vytlačuje vodu dolů pod sebe a do
stran. Loď při tom nemění ani svůj ponor, ani náklon.
Na rizika upozornily pořady o bezpečnosti plavebního
provozu, které s Ministerstvem dopravy a Státní plavební
správou natočila Česká televize. (red)
Brněnské nádraží čekají
další opravy. Cestujícím
poslouží dolní nádraží
FOTO: SŽDC
http://www.floowie.com/en/read/web-mh-1807/14 červenec | srpen 2018
naše akce
Setkání u kulatého stolu:
Bezpečnosti pomůže prevence
i peníze, ale především rozum
tam dát bezpečnostní zaříze-
ní, které by rozeznalo ohrožení,“
informoval Kašpar.
O nových, nejen bezpečnost-
ních zařízeních se mluvilo
i v druhé půlce setkání, ve spo-
jení s tématem smart city. Napří-
klad starosta Hranic Jiří Kudlá-
ček ostatním starostům popsal,
jak do města zaváděli elektrobusy
i další inovace. „Lidem apriori
nejde o smart technologie jen
tak, že by se jim líbily, ale jdou za
tím, co je pro ně nejvýhodnější.
Pokud chceme zavádět novinky,
musíme proto ale lidem nejpr-
ve připravit podmínky. Tedy
například pokud bychom chtěli
podpořit v centru cyklodopravu
na úkor automobilové dopravy,
s čímž souvisí zdražení parko-
vacích míst v centru, musíme
nejprve vytvořit pro cyklodopra-
vu vhodné podmínky,“ vysvětlil
Kudláček.
Ze setkání vyplynulo, že
municipality i kraj jsou novým
i smart řešením otevřené. Je ale
potřeba, aby spolupracovaly
všechny zainteresované strany,
aby nové řešení i technologie
mohly navázat na stávající řešení.
Děkujeme všem účastníkům
setkání, zvláště pak společnosti
Hewlett-Packard, Komerční ban-
ce a společnostem Mastercard,
Toyota a družstvu Autonapůl
Fotoreportáž z akce najdete na
facebooku Moravského hospodářství
www.facebook.com/moravskehospodarstvi
Bezpečí na silnici,
ve městech i na
úřadech. A taky
pohodlnější život
všech obyvatel. To
byla témata setkání
u kulatého stolu
společnosti Magnus
Regio na téma
Žijme v bezpečném
a chytrém městě
či obci, které se
konalo v pátek 8. 6.
v Olomouci.
Anna Fajkusová
Diskutovat spolu se starosty
a zástupci měst přijeli zástupci
kraje, státních firem i odborníci.
„Smart city je teď velké téma i ve
veřejné správě, ať už jde o roz-
voj energetiky, parkování a udr-
žitelný rozvoj vůbec. Například
s Přerovem připravujeme projekt
udržitelné mobility města,“ uvedl
náměstek hejtmana Olomoucké-
ho kraje Pavel Šoltys.
Podle vedoucího Odboru do-
pravy a silničního hospodářství
nejen obce. „Ve městě jsme mí-
vali dopravní hřiště, které patřilo
k soukromé autoškole. Teď už je
ale v hrozném stavu. Nepřemýšlí
kraj o vypsání dotačního titulu
zaměřeného právě na dopravní
hřiště?“ zajímal se například mís-
tostarosta Zábřehu Karel Chro-
nek, podle kterého jsou právě
tato hřiště velkým přínosem pro
prevenci.
Souhlasí s ním také Miroslav
Charouz, koordinátor BESIPu
Olomouckého kraje. „Pro vy-
chování nové generace zodpo-
vědných řidičů potřebujeme jed-
nak příklad rodičů, aby například
nejezdili s dětmi ‚jen po městě‘
bez pásů, nebo na kole bez helmy,
jednak prostory, kde se můžou
něco naučit. A právě dopravní
hřiště je místo, kde se děti můžou
vychovávat spolu s rodiči,“ myslí
si Charouz. Podle náměstka Šol-
tyse na to kraj myslí. „Tématem
jsme se na vedení kraje zabývali
a plánujeme zmapovat dopravní
hřiště v kraji. Doufám, že poté
kraj do zastupitelstva připraví
dotační tituly právě na hřiště,“
informoval Šoltys.
Velkým tématem byly také že-
lezniční přejezdy, kde stále do-
chází k častým úmrtím. Problém
můžou řešit chytré technologie,
jako je projekt C-roads, připra-
vovaná mobilní aplikace upozor-
ňující na přijíždějící vlak, nebo
přímo přebudování samotných
přejezdů. „Vybudování přejez-
du stojí 10–20 milionů korun,
přičemž nejdražší je kabeláž.
Snažíme se přemlouvat města,
aby šla raději cestou nadjezdů
a podjezdů, které jsou mnohem
bezpečnější. Náklady na ně jsou
většinou od 4–20 milionů korun
a požadují mnohem nižší nákla-
dy na údržbu,“ prohlásil Ladislav
Kašpar, ředitel organizační jed-
notky Olomouc SŽDC.
Přejezd
versus nadjezd
Na konkrétní přejezd, který
by mimoúrovňové křížení potře-
boval, upozornil vrchní komisař
Krajského ředitelství policie Olo-
mouckého kraje Marek Sedláček.
„Přejezd Červenka – Králová je
problematický z obou směrů,“
zdůraznil. Po přejezdu jezdí čas-
to nákladní automobily, v zimě
hrozí, že při brždění dostanou
řidiči smyk na náledí. Podle
Kašpara SŽDC o tomto přejezdu
ví. „V tomto místě jsme nadjezd
navrhovali, ale v 1. vlně se do vý-
běru nedostal. Než se podaří nad-
jezd vybudovat, chtěli bychom
OlomouckéhokrajeLadislavaRů-
žičky jde bezpečnost na silnicích
ruku v ruce se stavem silnic. Kraj
se podle něj kromě oprav silnic
II. a III. třídy zaměří také na
opravu mostů. „Pro zlepšení
bezpečnosti také přebudováváme
některé křižovatky na kruhové
křižovatky. Také máme dotační
program na podporu cykloste-
zek. Od roku 2004 jsme poskytli
zhruba 105 milionu korun na
téměř 100 km stezek,“ popsal
Růžička.
Dalším tématem jsou také do-
pravní hřiště, po kterých volají
inzerce
V případě zájmu o partnerství na této akci kontaktujte:
obchod@magnusregio.cz nebo 774 010 540 | 774 112 138
Předmět diskuze:
• Elektronizace a digitalizace zdravotnictví
a jejich aktuální výzvy
• Jak se zavedly e-recepty v praxi
• Návrh úhradové vyhlášky
na rok 2019
• Personální krize a podfinancovanost
zdravotnictví – neustávající výpadek
lékařů i sester v jednotlivých krajích.
• Poznatky ze zavedení GDPR ve vašich
nemocnicích
Účastníci akce:
• Zástupce ministerstva zdravotnictví
• Zástupci zdravotních pojišťoven, České
lékárnické komory, Česká asociace
sester, Asociace českých a moravských
nemocnic, Grémia majitelů lékáren,
Státního ústavu pro kontrolu léčiv, aj.
• Ředitelé a zástupci nemocnic ČR
setkání u kulatého stolu 10. setkání
Celostátní setkání ředitelů nemocnic
a zástupců ze sektoru zdravotnictví
4. října 2018, Hotel Voroněž, Křížkovského 47, Brno
Organizátor:
Mediální partner:
PRODUKCE:
GSM 725 893 273
p.sterbakova@magnusregio.cz
www.magnusregio.cz
V případě zájmu o partnerství na této akci kontaktujte:
obchod@magnusregio.cz nebo 774 010 540 | 774 112 138
Předmět diskuze:
• Financování projektů měst
a obcí
• Makroekonomické vyhlídky
na další období
• Odpadové hospodářství
měst a obcí
• Energetické zpracování
odpadů
• Nové technologie
zpracování odpadů
• Ukázky úspěšně
realizovaných projektů
Účastníci akce:
• Ministerstvo životního
prostředí ČR
• Ministerstvo financí ČR
• Zástupci státní správy
a samosprávy –
starostové, tajemníci,
vedoucí finančních
odborů, odborů investic,
rozvoje, správy majetku
a ostatní úředníci všech
pěti moravských krajů
a krajů Královéhradeckého
a Pardubického.
setkání u kulatého stolu 10. ročník
Organizátor:
Mediální partner:
PRODUKCE:
GSM 725 006 094
j.hrstkova@magnusregio.cz
www.magnusregio.cz
Moravské obce a města 2018
14. září 2018, Hotel Avanti, Střední 61, Brno
Téma kulatého stolu: Financování projektů měst a obcí, odpadové hospodářství
připravili jsme pro Vás zcela nový formát setkání
Diskutovat spolu se starosty a zástupci měst a obcí přijeli zástupci kraje,
státních firem i odborníci. FOTO:Vojtěch Vladár
http://www.floowie.com/en/read/web-mh-1807/červenec | srpen 2018 15
letecká doprava
Musíme Brno víc prodat.
Je to perla mezi Prahou a Vídní,
říká Milan Kratina z letiště Brno
Alespoň co do
počtu pravidelných
celoročních linek,
které z něj startují,
není v současnosti
letiště v brněnských
Tuřanech zrovna
v nejlepší formě.
Cestující se jimi
dostanou jen
do bavorského
Mnichova a na
londýnské letiště
Stansted.
PETR JEŘÁBEK
Na lety do Ruska, Itálie či Ni-
zozemí už Jihomoravané jen vzpo-
mínají. Nedočkali se ani letů do
Barcelony, Bruselu, Lvova, Milána,
Říma, Dubrovníku a Splitu, které
slibovala rumunská nízkonákla-
dová společnost Blue Air. Podle
předsedy představenstva Letiště
Brno Milana Kratiny má ovšem
společnost plán, jak nepříznivý
vývoj zvrátit. „Společně s Jiho-
moravským krajem a městem
Brnem jsme založili společnost
Moravia GSA s cílem podporovat
rozvoj letecké dopravy. Pro nás,
z pohledu letiště, je zásadní, že se
podařilo nalézt společnou řeč s Ji-
homoravským krajem i městem
Brnem. Vznikl jeden tým, který
vyjednává s leteckými společnosti
o možných nových linkách. Takže
máme vzájemně a bez zpoždění
všechny informace a novinky,
které z jednání vyvstanou. Vznik
Moravia GSA tuto spolupráci for-
malizoval. Je to důležité i proto, že
letecké společnosti mají k jednání
jednoho jasného partnera, ne tři,“
popisuje Kratina.
Poté, co padla plánovaná spo-
lupráce s Rumuny, vyvíjí se už
nějak jednání s jinými dopravci
o nových pravidelných celoroč-
ních leteckých linkách pro Brno?
Jednání pokračují, vedeme je
prostřednictvím zmíněné Mora-
via GSA. Nelze být konkrétnější
před definitivním uzavřením no-
vých dohod. Ale platí, že brněnské
letiště obsluhuje velmi zajímavý
region jak ekonomicky, tak co
do prostého počtu potenciálních
cestujících. Takže věřím, že další
Linka do Mnichova je speci-
fická. Jejím prostřednictvím má
Brno letecké spojení s celým svě-
tem, a naopak lze do Brna snadno
odkudkoli doletět. Zda je to vhod-
ná forma spolupráce i pro jiný typ
linek, to je otázkou.
Proč jsou zrovna lety do Mni-
chova tak klíčové?
Linka do Mnichova, zajišťova-
ná společností BMI regional, létá
v pracovní dny dvakrát denně,
o víkendu odlétá v neděli. Umož-
ňuje cestujícím z Brna využít mni-
chovského letiště jako centrální-
ho hubu pro navazující lety do
dalších destinací po celém světě,
a naopak nabízí zejména obchod-
ním cestujícím snadnou možnost,
jak se letecky dopravit do našeho
regionu. Vloni ji využilo zhruba
dvacet tisíc cestujících. Věřím, že
se vzrůstající zájem o toto spoje-
ní projeví na lepších výsledcích
v tomto roce.
Jakou vidíte roli brněnského
letiště do budoucna v situaci, kdy
lidé mohou využívat širokou na-
bídku větších letišť v nedaleké
Bratislavě a Vídni, úplně dale-
ko není ani do Prahy a ambice
provozovat co nejvíce linek má
i Ostrava?
Společně s Jihomoravským
krajem a městem Brnem musí-
me začít pořádně prodávat Brno
a Jihomoravský kraj jako perlu
mezi Prahou a Vídní. Ruku na
srdce, lidé ve světě znají z Čes-
ké republiky jen Prahu. Neznají
ani Jihomoravský kraj, ani Brno.
My musíme zacílit marketing tak,
aby se to změnilo. Aby lidé chtěli
přicestovat právě sem. Pak může-
me být velmi konkurenceschopní.
Brněnské letiště je přirozenou spá-
dovou destinací pro velký a boha-
tý evropský region. Obsazenost
stávajících i těch minulých linek je
toho důkazem. Zajímavé spojení
za rozumnou cenu cestující z naší
spádové oblasti využijí nepochyb-
ně radši, než aby museli za linkami
cestovat na vzdálenější letiště.
Má šanci návrat linky do Pra-
hy, nebo třeba vznik obdoby lin-
ky Bratislava – Vídeň?
V tuto chvíli nemáme infor-
mace o žádném dopravci, který by
o takové lince uvažoval, byť histo-
ricky ale velmi dobře fungovala.
Je vhodnou cestou se zaměřit
především na charterové a se-
zonní lety?
Ohledně charterů se už nyní
v letní sezóně do jisté míry dostá-
váme na kapacitu letiště. V prázd-
ninových měsících odbavíme přes
sto tisíc cestujících měsíčně. Vše
naznačuje tomu, že by letošní letní
sezóna měla být jednou z vůbec
nejlepších. To je samozřejmě dob-
ře a jsme připraveni do zvýšení
kapacity investovat, jakmile to
bude potřeba.
Jak moc velký důraz chcete
klást na nákladní dopravu?
Provoz letiště stojí vždy na
třech pilířích – pravidelných osob-
ních linkách, na charterech a na
letecké nákladní dopravě. Letiště
Brno nyní skutečně investuje do
výstavby multimodálního centra.
To je něco, co letišti dlouhodo-
bě chybělo. Přitom se s výstav-
bou centra počítá nejméně už od
doby, kdy Tuřany přešly z České
správy letišť na Jihomoravský kraj.
Nicméně předpokládáme, že i po
zprovoznění centra počet náklad-
ních letů významně nenaroste,
a to s ohledem na velkou kapaci-
tu nákladních letounů. Dnes létá
jedno letadlo za den až dva, do
budoucna by to mohlo být nejvýš
jedno denně navíc. Je ale důležité,
aby tu všechny typy dopravy našly
kvalitní prostředí. Proto připra-
vujeme investice i do zázemí pro
business aviation a privátní lety.
linky odstartují. Vlastností letecké
dopravy je ale i její velká setrvač-
nost daná zejména nedostatkem
kapacit, nedostatkem volných le-
tadel a posádek na straně letec-
kých společností. Takže tato jed-
nání vedeme na jednu, ale spíše
na dvě sezóny dopředu.
Lze říct, do kterých destinací,
nebo alespoň zemí by se mohlo
v nejbližší době z Brna létat?
Obecně, destinace, o kterých se
hovořilo v souvislosti s Blue Air
byly dle mého názoru atraktivní.
Navíc při jednáních s dopravci
máme výhodu v tom, že umíme
ukázat zcela konkrétní čísla z pro-
vozu linek do Eindhovenu a na
Londýn Luton, které obě létaly
vytížené na více než pětaosmde-
sát procent.
Velmi oblíbené mezi cestují-
cími jsou nízkonákladové spo-
lečnosti létající na atraktivní
místa. Je nějaká šance je do Brna
vrátit?
Jednání vedeme i s těmito do-
pravci, takže ano, tato možnost
tu je.
Jak zdůvodnily letecké spo-
lečnosti, které z Brna létaly do
Nizozemska, Ruska, Itálie či dal-
ších destinací, odchod z Brna?
Toto je otázka přímo na kon-
krétní letecké společnosti. Už zmí-
UZÁVĚRKA OBJEDNÁVEK INZERCE
DO PŘÍŠTÍHO VYDÁNÍ: do 25. 9. 2018
VYDAVATEL:
Magnus Regio, s. r. o.
Lipová 906/1, 602 00 Brno
telefon: 518 321 576
e-mail: info@magnusregio.cz
www.magnusregio.cz
JEDNATELKA SPOLEČNOSTI:
Magda Slaninová
e-mail: m.slaninova@magnusregio.cz
REDAKCE:
šéfredaktor:Anna Fajkusová
GSM: 774 112 643
e-mail: a.fajkusova@magnusregio.cz
redaktoři: Ladislav Koubek,
Veronika Vindišová, Michaela
Římanová, Petra Hanzlová,
Petr Jeřábek
OBCHODNÍ ODDĚLENÍ:
Gabriela Kulhavá
GSM: 774 010 540
e-mail: g.kulhava@magnusregio.cz
PRODUKCE:
Jana Hrstková
GSM: 725 006 094
e-mail: j.hrstkova@magnusregio.cz
Petra Štěrbáková
GSM: 725 893 273
e-mail: p.sterbakova@magnusregio.cz
TISK:
SAMAB BRNO GROUP, a. s.
Cyrilská 14, 614 00 Brno
www.samab.cz
REGISTRACE:
MK ČR E 18141
patří do Brno TOP 100
V příštím čísle
Moravského hospodářství:
Máte zájem získávat zdarma Moravské hospodářství?
Objednejte si další číslo na adrese:
a.fajkusova@magnusregio.cz
Příští vydání dostanete na váš stůl do 5. října 2018.
Strojírenství
Transport a logistika
Silniční doprava, silniční infrastruktura
a bezpečnost na silnicích
Nákladní doprava
Informační technologie
Teplárenství a energetické suroviny
Vzdělávání
Zdravotnictví
SŽDC – 1, 11, 13, 14
CYRRUS, a. s. – 1, 11
České dráhy, a. s. – 1, 11, 12
Povodí Moravy, s. p. – 2, 6
Brněnské vodárny a kanalizace, a. s. – 5
Vodovody a kanalizace Kroměříž, a. s. – 5
Československá obchodní banka, a. s. – 7
Česká spořitelna, a. s. – 7
Stora Enso – 7
Klastr Česká peleta – 7
Reisten, s. r. o. – 8
Vinařství Binder – 8
Vinařský fond – 8
Vinný dům spol. s r. o. – 8
Pivovar Litovel a. s. – 9
Ředitelství silnic a dálnic ČR – 10, 12, 13
RegioJet a. s. – 11, 12
Siemens AG – 11
ČSAD Vsetín a. s. – 12
Flixbus – 12
HP – 14
Komerční banka – 14
MasterCard – 14
Toyota – 14
Letiště Brno a. s. – 15, 16
Moravia GSA s. r. o. – 15
BMI Regional – 15
Blue Air – 15
Letiště Ostrava, a. s. – 16
East Bohemian Airport, a. s. – 16
Ekostavby Brno a. s. – 2
OHL ŽS, a. s. – 3
Reisten, s. r. o. – 9
Vinařství Pavel Binder – 9
Veletrhy Brno, a. s. – 13
ARKO TECHNOLOGY, a. s. – 16
Rejstřík firem Seznam Inzerentů
něné linky do Eindhovenu nebo na
Londýn Luton létaly vytížené přes
pětaosmdesát procent. To je vyso-
ké číslo. A lze tedy předpokládat,
že rozhodnutí dopravce přesunout
kapacitu na jiné letiště souviselo
spíš s jeho interní obchodní stra-
tegií, než s faktickými ekonomic-
kými výsledky obou linek
Proč zkrachovala jednání se
společností Blue Air z Rumun-
ska o nových linkách?
Těchto jednání se Letiště Brno
neúčastnilo, takže mi nepřísluší
je komentovat. Nyní je už ovšem
situace odlišná a nová jednání
s leteckými dopravci vedeme spo-
lečně s Jihomoravským krajem
a městem Brnem, což považuji za
správnou cestu do budoucnosti.
Co je potřeba dělat pro to, aby
se v Brně nové linky objevily?
Jak by mohli pomoci novým lin-
kám například krajští a brněnští
politici?
Myslím, že teď jsme na dobré
cestě. Fungující spolupráce mezi
krajem, městem a letištěm je ten
správný postup. A ten nyní fun-
guje dobře.
Je vhodná přímá finanční
podpora linek ze strany kraje
a města, jak se to stalo v případě
linky do Mnichova, nebo byste
uvítali jiné formy?
Předseda představenstva Letiště Brno Milan Kratina. FOTO: Letiště Brno
http://www.floowie.com/en/read/web-mh-1807/16 červenec | srpen 2018
inzerce
Regionální letiště: ambice
výrazně zaostávají za realitou
blíže na pardubické letiště než
na Ruzyni.
Plány s novým
dopravcem
nevyšly
V Brně rumunský dopravce
Blue Air sliboval vytvoření no-
vých linek mezi Brnem a Mi-
lánem, Římem, Barcelonou,
Bruselem i Lvovem. Se startem
těchto linek se počítalo již na
konec letošního dubna. Nakonec
ale vyjednaná spolupráce nevy-
šla a region, letiště i město ny-
ní musí společně hledat nového
dopravce.
Momentálně se lidé dostanou
letadlem z Brna pouze do Lon-
dýna a Mnichova. Loni skončily
dvě linky do Eindhovenu a Lon-
dýna, protože se kraj nedohodl
na jejich provozování s nízkoná-
kladovým přepravcem Wizz Air.
Podle výkonného ředite-
le a spolumajitele společnosti
Accolade, která momentálně le-
tiště provozuje, Milana Kratiny
zůstává otevření nových linek
prioritou. „Linky do Eindhovenu
a Londýna-Lutonu létaly vytížené
na 85 a víc procent, což je vysoké
číslo. Lze tedy předpokládat, že
rozhodnutí dopravce přesunout
kapacitu na jiné letiště souvise-
lo spíš s jeho interní obchodní
strategií než s faktickými ekono-
mickými výsledky. Na druhou
stranu teď díky tomu máme při
jednání s leteckými společnostmi
výhodu v tom, že umíme ukázat
zcela konkrétní čísla z provozu
linek – nejen například marke-
tingový výzkum,“ vidí Kratina
budoucnost nadějně navzdory
významné konkurenci v podobě
Bratislavy a především Vídně.
Letiště
v Brně, Ostravě
i Pardubicích
hospodaří se
ztrátou. Víc je ale tíží
nedostatek linek.
Michaela Římanová
Z evropských letišť každý
měsíc startuje stále více letadel,
které převážejí stále více cestují-
cích. Také největší české letiště –
pražská Ruzyně za poslední léta
znatelně stoupá. Ovšem zbývající
domácí letiště stagnují nebo kle-
sají. Klesá zájem přepravců, a tím
počet linek i cestujících. Nejen
kvůli pražské konkurenci. Z letišť
v Brně nebo Ostravě lidi odsávají
větší zahraniční letiště.
Mimopražská letiště dosáhla
svých přepravních vrcholů před
lety. V případě Pardubic byl nej-
lepší rok 2013, ale Ostrava se na
svůj zenit musí dívat až do roku
2008. Přitom na začátku století
zněla vize kolem milionu a půl
přepravených cestujících za rok.
Realita? Loňských 324 tisíc. Kra-
jem vlastněná firma Letiště Ost-
rava navíc prodělalo za uplynulý
rok 15,2 milionů korun. Firma
to hodnotí jako úspěch, napo-
sledy totiž vydělala v roce 2011.
„Máme velkou radost, rozumné
snižování nákladů a zvyšování
efektivity práce přináší výsled-
ky. Uvědomujeme si, že je letiště
pořád ve ztrátě, začínáme se ale
přibližovat naší vizi kladného
hospodářského výsledku,“ uvedl
Jaromír Radkovský, ředitel ost-
ravského letiště.
Výroční zprávy mohou zají-
mat daňového poplatníka. Coby
cestujícího jej ale více pálí, že se
z Ostravy do světa nepodívá prá-
vě snadno. Kraj i letiště se snaží
přilákat nové pravidelné linky.
Jenže nejsou příliš úspěšné. Po
nevydařené soutěži na provoz li-
nek do Amsterdamu či Helsinek
je však letos jediným reálným
krokem plán Českých aerolinií
na navýšení počtu letů mezi Pra-
hou a Ostravou. Aerolinky ale
nakonec start nového provozní-
ho modelu posunuly na září.
Se ztrátou hospodařila také
společnost East Bohemian Air-
port, která provozuje pardubické
civilní letiště. Na východě Čech
jsou z rok 2017 v červených
číslech o 5,22 milionů korun.
Oproti předloňsku ale ztrojnáso-
bili počet cestujících na víc než
88 tisíc. Společnost EBA vlastní
Pardubice a Pardubický kraj.
Obnovené lety
do Ruska
Od loňska létají z Pardubic
znovu linky do Petrohradu, ob-
noveny byly také lety do Mosk-
vy. Na podzim začalo pravidelné
spojení společnosti Ryanair do
Londýna, létá třikrát týdně. Le-
tos k nim přibylo další spojení
téhož dopravce do španělského
Alicante. Ředitelka Letiště Par-
dubice Hana Šmejkalová uznává,
že konkurence hlavního města
je těžká. „Politika mezinárodní-
ho regionálního letiště ale stojí
na úplně jiných pilířích,“ říká.
Myslí si, že Pardubice z blízkos-
ti Prahy do budoucna ještě bu-
dou těžit. Jako letiště Stansted
a Luton z Londýna nebo Hahn
z Frankfurtu. Podle ředitelky
to už dnes mají vlakem někteří
obyvatelé východní části Prahy
letecká doprava
GENERÁLNÍ DODAVATEL STAVEB
Vídeňská 108, 619 00 Brno, tel.: +420 547423 211, fax: +420 547423 221, e-mail: arko@arko-brno.cz, www.arko-brno.cz
Vodohospodářské stavby
– čistírny odpadních vod
– úpravny vod
Pozemní a dopravní stavby
Provozování vodohospodářských
zařízení
Nízkoteplotní sušení kalů
Šnekové lisy
Termická hydrolýza
Výroba a dodávky turbodmychadel
a turbokompresorů
Dodávky rootsových dmychadel
Dodávky šroubových kompresorů
ZAMĚŘENÍ SPOLEČNOSTI:
ÚV Znojmo
ÚČOV Bratislava
ÚV Mostiště
ČOV Rakvice
ÚČOV Bratislava
Ú
ČO
Reklama_2018_269x185.indd 1 17.07.18 16:56
Počet odbavených cestujících
2017 2016 2015
Praha 15 415 001 13 074 517 12 030 928
Brno 470 285 417 725 466 046
Ostrava 324 116 258 223 308 933
Pardubice 88 490 31 174 59 260
Karlovy Vary 21 404 25 235 34 550
Vídeň 24 392 805 23 352 016 22 775 054
Varšava 15 750 000 12 835 560 11 206 700
Katovice 3 892 941 3 221 261 3 069 279
Bratislava 1 942 069 1 756 808 1 564 311
Zatímco pražské letiště stále zvyšuje počet odbavených cestujících, na regionálních letištích některé dny zejí odbavovací
haly prázdnotou. FOTO: Pinterest
http://www.floowie.com/en/read/web-mh-1807/