Be the Best 1/2019

Diamanty českého byznysu 2018 Fenomén Žena Trend: Vizuální identita S MAMINKOU SE NESOUPEŘÍ Jana Nováková TRUSTAV

www.stop-sikane.cz Nadační fond STOP šikaně stopsikanecz Pomozte nám řešit celospolečenský problém. Může se týkat i Vašich blízkých.

Panevropská společnost pro kulturu, vzdělávání a vědecko- -technickou spolupráci Comenius byla založena 3. května 1990 v Praze. Mezi aktivity této neziskové organizace patří žebříček Českých 100 Nejlepších, jehož pokračováním je projekt„1000 Nej… České republiky“, pořádání Evropského bankovního & finančního fóra a již tradiční Kulaté stoly Comenia s významnými osobnostmi české a zahraniční ekonomiky a politiky. VYDÁVÁ: C.O.T. media, s. r. o., Komplex Olšanka, Táboritská 23/1000, 130 00 Praha 3, T: +420 226 257 720 STRATEGICKÝ PARTNER ČASOPISU: Comenius, panevropská společnost pro kulturu, vzdělávání a vědecko-technickou spolupráci, UN House, nám. Kinských 6, 150 37 Praha 5, T: +420 257 890 111 REDAKČNÍ RADA: Tomáš Čáp, Eva Frindtová ŠÉFREDAKTOR: Petr Karban, petr.karban@cot.cz FOTO NA TITULNÍ STRANĚ: Jadran Šetlík FOTO EDITORIAL: Jakub Hněvkovský LAYOUT: Margarita Andrsova   GRAFICKÁ ÚPRAVA A SAZBA: Petra Martinásková, Petra Prouzová  PRODUKCE: Jan Doležal, Martina Pomykalová   EVENTY: Lucie Řežábková, lucie.rezabkova@cot.cz MARKETING: Zdeněk Novák, zdenek.novak@cot.cz KOREKTURY: Milada Voborská INZERCE: C.O.T. media, s. r. o., T: +420 226 257 720, E: inzerce@cot.cz UZÁVĚRKA TEXTŮ: 28. 2. 2019 DISTRIBUCE: V tištěné verzi neprodejné, rozšiřováno adresnou distribucí. V elektronické verzi zdarma dostupné prostřednictvím služby www.floowie.com, www.alza.cz/media a na stránkách www.cotmedia.cz TOTO ČÍSLO VYCHÁZÍ: 15. 3. 2019 ISSN 1214-6315 Evidenční číslo MK ČR E 15014 Vydavatel neručí za obsah inzerátů. sadě – v tom lehce povrchním pohledu – mají sice pravdu, ale domyšleno do samé podstaty jevů se patrně mýlí. A vůbec nejde o to, že ženy poskytují mužům často jakýsi domácí servis. Jde tu o mnohem víc. Právě ženy jsou totiž nejsilnější motivací, kterou si lze představit. Jsou nejen dárkyněmi života, jsou přímo jeho smyslem, důvodem bytí nás mužů, motorem našeho snažení. Protože, upřím- ně řečeno, peníze a moc a všechno to okolo jsou sice fajn, ale těžko najdeme něco sladšího než obdiv a uznání milovaných žen. Plurál tu s ohle- dem na trendy současnosti používám záměrně. Proto z celého srdce a bez sebemenší výhrady souhlasím s tím, co řekl Oscar Wilde. Tím více s tím souhlasím, pokud jde o ženy, které nejen- že stojí za úspěšnými muži, ale samy jsou úspěšné, a staly se tedy vzorem a motivací ji- ným ženám a třeba i mužům a dětem. Velké díky vám všem, že jste… Petr Karban, šéfredaktor Je ohromná škoda, že si život zanášíme takovými zbytečnostmi, jako jsou – moderně řečeno – gen- derové neshody. Jedna moje kamarádka kdysi před léty smutnila, jak špatně to pánbůh zařídil, když do jednoho světa stvořil muže a ženy, dvě naprosto nekompatibilní skupiny. A já se z toho naopak těším. Rozhodně mi totiž přijde barev- nější svět, v němž muži a ženy se doplňují a obo- hacují, než svět genderově homogenně nudný. A tak trochu ve mně vyvolává smutek, když spo- lu ženy a muži soupeří a snaží se jeden druhého přesvědčit, že jsou lepší. Někdy ještě lze snahy jedné skupiny vyrovnat se té druhé – když to někoho baví a jinému to neškodí – považovat za lehce pošetilé, častěji však jde o nesmyslný a zákeřný boj. Ke škodě všech. Kdysi kdosi, jehož jméno jsem okamžitě zapo- mněl, řekl, že za každým úspěšným mužem stojí žena. Mnozí muži se tomu brání a přesvědčují sebe i jiné, že jejich úspěch je jejich dílem. V zá- Partner časopisu COMENIUS an, r „Žádná psychologie nedokáže ženu vysvětlit, z toho také pramení její síla. Muže lze zkoumat, ženu lze pouze obdivovat.“ Oscar Wilde, dramatik, prozaik a básník, 1854–1900 EDITORIAL 3

OBSAH Be the Best Jaro 2019 BEIN Diamanty českého byznysu jsou novým oceněním, založeným na veřejně přístupných účetních datech a objektivních ekonomických ukazatelích. Poprvé byly uděleny letos 14. února v pražském Hudebním divadle Karlín… BECLEVER Potenciál českých vědců a expertů je silný v mnoha oborech, v některých z nich dosahuje úrovně světové špičky a může představovat také výzvy či příležitosti i pro české firmy. Příkladem mohou býtVojenský technický ústav,Tesla, PhysterTechnology či projekt D-Sense… BELEADERS Jana Nováková, LenkaViková, Dagmar HavlováVeškrnová, Kateřina Hebedová, Eliška Podzimková, Martina Bravencová. Šest žen, jejichž jména jsou spojena slovem úspěch. Každá z nich ho dosahuje v jiné oblasti, některé mají možná ještě jeho větší část před sebou… BECONNECTED Pravidelná setkání, při nichž máme možnost se s vámi zastavit a sdílet pocity, zkušenosti, radosti i problémy, dostala letošním lednem další rozměr. Spolu s Hudebním divadlem Karlín a Univerzitou Karlovou jsme hybateli nadačního projektu a fondu STOP šikaně! a těší nás, že v tom i díky vám, kteří jste se už přidali, nejsme sami… BESOLID Zdraví je jednou z nezbytných podmínek úspěchu, alespoň v těch obvyklých podmínkách. Možná si to ani neuvědomujeme. Že investice do zdraví jsou jedny z nejdůležitějších, na všech úrovních, mohou připomenout David Kostka, Michal Sičák, Ota Schütz či Marek Babjuk… BEYOURSELF Jedinečnost je žádanou komoditou, ve světě plném změn se stává jedním z atributů identity, ať již jde o identitu firemní či osobní. Ví to Monika Lörinczová stejně jako Antonín Hrudník, Karel Vágner, Lenka Kocourková, Daniël Hagen, Michal Pechan i Miroslav Volařík. A nejen, že to vědí, kus jedinečnosti nabízejí… KRÁSA I ÚČELNOST Předělové dvoustrany tohoto čísla patří Karlu Vágnerovi a jeho vášni pro kvalitní spaní. V postelích trávíme přibližně třetinu života a měli bychom mít na paměti, že kvalitní spánek je také jedním z faktorů úspěchu, vždyť díky němu regeneruje tělo i mysl. Nehledě na to, že kvalitní postele jsou designové artefakty… 6 100 60 78 118 38 4

www.chateauheralec.com TripAdvisor Hall of Fame Luxury Lifestyle Award 2018 One of the TOP 10 castle hotels of the world

6

BE IN 08 DIAMANTY ČESKÉHO BYZNYSU 2018 20 POTENCIÁL REGIONŮ Regionální ředitelé České pojišťovny 22 POČÍTAČE DOST LŽOU Tomáš Zima & Zdeněk Strakoš, Univerzita Karlova 26 ČESKO! A JAK DÁL? Projekt Univerzity Karlovy 28 NEJLEPŠÍ RAKOUSKÁ PRIVÁTNÍ BANKA RADÍ ČESKÝM KLIENTŮM Tomáš Končický & Andreas Auer, Bank Gutmann 32 NEKRMTE ČERNÉ DÍRY Milan Pavelka, HotelMax 34 LÍDR VIDÍ DÁL Petra Štogrová Jedličková, Crowe 36 INVESTUJÍ ČESKÉ FIRMY DOSTATEČNĚ? Jan Pavelka, Asociace rodinných firem Dreambeds Vispring Značka Vispring se stala průkopníkem prvních kapsičkových pružin v roce 1901. A už v roce 1912 se stala výhradním dodavatelem matrací pro Titanic. www.dreambeds.cz

Petr Karban Aleš Funke DIAMANTY ČESKÉHO BYZNYSU Konečné pořadí, které bylo – a nadále každoročně bude – sestavováno ke kon- ci roku analytickými experty společnos- ti Bisnode na základě zveřejňovaných objektiv- ních ekonomických ukazatelů za poslední tři roky (letos tedy za období 2015–2017) pro všech čtrnáct krajů České republiky, přičemž za každý kraj jsou oceňovány vždy tři nejlépe hodnocené společnosti. Do žebříčku mohou být zařazeny společnosti se sídlem v České republice, které splňují obrat 100 mil. Kč až 5 mld. Kč a mají veřejně dostup- né účetní závěrky za poslední tři roky. Kvalita- tivním kritériem je schopnost irem dostát svým závazkům, což znamená, že hodnocená společnost nesmí být v likvidaci či insolvenčním řízení a současně nesmí být evidována jako nespolehlivý plátce/osoba s pohledávkami stá- tu či dalších subjektů. Základem hodnocení jsou čtyři parametry o stejné váze, totiž Nárůst tržeb, Nárůst aktiv, Poměr hospodářského výsledku po zdanění k vlastnímu kapitálu (ROE) a Běžná likvidita, tedy podíl oběžných aktiv a krátkodobých zá- vazků. Všechny ukazatele pak získávají bodo- vou hodnotu, spojenou s pozicí dané společ- nosti v rámci žebříčku – nejlepší je ohodnocen 250 body, nejhorší 0 body, ostatní irmy jsou pak bodově hodnoceny rovnoměrně odstupňo- vaně. Hodnotí se poslední tři roky s vahou 100/90/80, přičemž nejaktuálnější rok má váhu nejvyšší. Výsledná hodnota je součtem 2018 První udílení ocenění Diamanty českého byznysu, které jsme spolu s našimi partnery uspořádali, patří minulosti, a sluší se poblahopřát všem, kteří obsadili přední místa. Protože ta jsou odrazem dlouhodobé poctivé práce. Jak v úvodu slavnostního odpoledne řekla Eva Frindtová, přejme si, aby práce a výsledky českých irem byly vnitřně čisté, tvrdé a trvanlivé. Jako diamant. BE IN 8

VELKÝ DIAMANT ocenění České pojišťovny pro společnost, jejíž výsledky v žebříčku byly nejlepší napříč všemi kraji RS development s.r.o. Velký Diamant si z prvního udílení ocenění Diamanty českého byznysu, které spolu s partnery – hlavními jsou Česká pojišťovna, Komerční banka, Enterprise Investors, Bisnode, Univerzita Karlova, ČVUT, Hospodářská komora ČR a Hudební divadlo Karlín – pořádá společnost COT media, odvezl Robert Sekera, jednatel pražské developerské a stavební společnosti RS development všech bodů, teoretických 1 000 bodů může získat irma, která byla jedničkou ve všech 3 letech ve všech 4 parametrech. Celkem bylo hodnoceno 6 688 společností, průměrný dosažený výsledek byl 762,29 bodů, nejvyšší průměrný krajský výsledek vykázala Praha, nejnižší kraj Karlovarský, velmi dobře si vedly kraje Jihomoravský, Zlínský a Morav- skoslezský, které dosáhly shodně na vysoce nadprůměrné hodnoty. Ceny byly uděleny 14. února v pražském Hu- debním divadle Karlín, po slavnostním vyhlá- šení výsledků byli všichni přítomní spolu se sto padesáti dětmi z několika dětských do- movů pozváni k muzikálovému představení Legenda jménem Holmes. BE IN 9

HLAVNÍ MĚSTO PRAHA 1. RSdevelopment s.r.o.– Českáinvestičnía developerská skupinapůsobícína trhuod roku2000 2. REALITNÍ FOND PRAHA a.s. – společnost zaměřená na pro- fesionální investice v oblasti realitního trhu, s působností převážně v hlavním městě Praze a ve větších městech ČR 3. elem6 s.r.o. – start-up specializovaný na vývoj a výrobu sportovních akčních kamer, kamer do auta a další drobné elektroniky 4. EUROPE IVF International s.r.o. 5. Memsource a.s. 6. Adastra Business Consulting, s.r.o. 7. Mark2 Corporation Logistic s.r.o. 8. Le-Investment, spol. s r.o. 9. GEMA s.r.o. 10. IOCBTECH s.r.o. Pavel Schweiner, krajský ředitel České pojišťovny Praha 1, mohl předat osobně ceny pouze dvěma oceněným pražským společnostem MALÝ DIAMANT ocenění Komer- ční banky pro společnost, jejíž výsledky v žeb- říčku byly druhé nejlepší napříč všemi kraji SmartShop, s.r.o. Malý Diamant Ja- roslavu Smolkovi, jednateli ostrav- ské společnosti SmartShop s.r.o., předal Libor Šabata, manažer Řízení korporátních divizí Komerční banky BE IN 10

STŘEDOČESKÝ KRAJ 1. BERAN 2, s.r.o. – zemní práce, autodoprava, pokládka zámkové dlažby a kompletní realizace zpevněných ploch 3D technologií 2. AAS Automotive s.r.o. – výroba střešních nosičů a příslušenství 3. Spektra, spol. s r.o. – projekční činnost a architektonické služby, realizace staveb a nakládání s odpady 4. Almeco, s.r.o. 5. VCHD Cargo a.s. 6. Louda Auto a.s. 7. GZ Production, s.r.o. 8. ARIETE automotive s.r.o. 9. FORTE Beroun spol. s r.o. 10. Froněk, spol. s r.o. Michal Pechan, majitel společnosti Infiteam, a Larisa Mikitová, koordinátorka školicích programů International Medical Expert, předali ceny zástupcům dvou ze tří oceněných středočeských firem NEJPERSPEKTIVNĚJŠÍ FIRMA partnerské ocenění společ- nosti Enterprise Investments za udržitelný profitabilní růst. Měřítkem je absolutní ná- růst ukazatele EBITDA a ná- růst EBITDA marže mezi roky 2015–2017 DIOFLEX s.r.o. Cenu pro nejperspektivnější firmu převzal Jiří Vičan, ob- chodní ředitel společnosti DIOFLEX s.r.o. z Rožnova pod Radhoštěm, z rukou Vyachesla- va Lypko, investičního ředitele a zástupce společnosti Enter- prise Investors pro ČR BE IN 11

JIHOČESKÝ KRAJ 1. API CZ s.r.o. – úpravy vozidel pro tělesně postižené 2. Rhea stav, s.r.o. – výstavba zemědělských provozů, rodinných domů, rekonstrukce památkových objektů, zakládání rybníků a jejich odbahnění 3. AUTO STRAKONICE spol. s r.o. – autorizovaný prodejce vozůVW 4. ALFA výroba jednoúčelových strojů s.r.o. 5. Slatinné lázněTřeboň s.r.o. 6. MINESA s.r.o. 7. M Computers s.r.o. 8. ESCO CZ PRODUCTION s.r.o. 9. AUTOMA CZ s.r.o. 10. Prefa Hubenov s.r.o. Nejúspěšnějším jihočeským společnostem předal ocenění rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima PLZEŇSKÝ KRAJ 1. Ekonomické stavby s.r.o. – stavba rodinných domů na klíč 2. BAUMRUK & BAUMRUK s.r.o. – česká strojírenská společnost, vyrábějící sériové součásti stavebních a zemědělských strojů dle výkresové dokumentace 3. EUROSOFT - Control s.r.o. – společnost se specializuje na chytrá a efektivní řešení v oblasti průmyslové automatizace 4. Quikset s.r.o. 5. LT trade s.r.o. 6. ASTRO KOVO PLZEŇ s.r.o. 7. ASP GROUP s.r.o. 8. INTERSOFT - Automation s.r.o. 9. PRIVAMED a.s. 10. AIMTEC a. s. Rovněž z Plzeňského kraje přijeli ceny převzít zástupci pouze dvou ze tří oceněných – ceny předávali Viktoria Sion, PR mana- žerka společnosti Dallmayr, a Jan Zitko, předseda představenstva společnosti Alukov BE IN 12

KARLOVARSKÝ KRAJ 1. Cyklosport RIK s.r.o. – zastoupení a dovoz horských kol Cube 2. K M K GRANIT, a.s. – těžba a zpracování nerostů, především sodno-draselných až draselno-sodných živců 3. GALA HOTELS, s.r.o. – provozovatel řetězce hotelů v Mariánských Lázních 4. OnStyle s.r.o. 5. AUTOSLUŽBY Zimmel s.r.o. 6. PAPE-kancelářské potřeby s.r.o. 7. OZT-OBCHODNÍ ZAŘÍZENÍ TOUŽIM, a.s. 8. Abydos s.r.o. 9. DOSTA s.r.o. 10. DT TRADING s.r.o. I Karlovarský kraj měl na pódiu rovněž o jednoho zástupce méně, ceny předával Roman Pommer, viceprezident HK ČR ÚSTECKÝ KRAJ 1. POSMAYSPOL s.r.o. – společnost působí na trhu v oblasti zámečnické činnosti, konstrukcí a svářečských prací 2. Delta Chem s.r.o. – výroba a distribuce anorganických i organických chemikálií – především hydroxidů a anorganických kyselin 3. ADLER Czech, a.s. – přední dodavatel reklamního textilu v České republice i v Evropě 4. DYRŠMÍD s. r. o. 5. FRIGOEXIM spol. s r.o. 6. DAR Corporation s.r.o. 7. SUTOR Global s. r. o. 8. TECHNOLINE s.r.o. 9. VARNSDORFSKÉ UZENINY s.r.o. 10. CWS s.r.o. Trojice nejúspěšnějších v Ústeckém kraji převzala ceny z rukou Evy Frindtové, jednatelky pořádající společnosti COT media, a MartinaWichterleho, majitele společnosti Rückl BE IN 13

KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ 1. ROBOT WORLD s.r.o. – specializovaný obchod nabízející robotické vysavače, bazénové vysavače, robotické čističe, bezdotykové a jiné robotické pomocníky 2. HÖGNER s.r.o. – vyvíjí a nabízí inovativní výrobky určené pro zdraví a moderní životní styl, například čističky a zvlhčovače vzduchu 3. ORT Nový Bydžov, spol. s r.o. – drobná zakázková výroba v oboru kovovýroby a příbuzných oborech 4. PERENA, spol. s r.o. 5. SANS Products, s.r.o. 6. TASSO, s.r.o. 7. BERAN JIŘÍ s.r.o. 8. INGTOP METAL, s.r.o. 9. V A R I A - spol. s r.o. 10. PROKEŠ & Co. CZ s.r.o. Třem nejlepším z Královéhradeckého kraje ceny předala Eva Emini, regionální obchodní manažerka společnosti Bisnode LIBERECKÝ KRAJ 1. CRYTUR, spol. s r.o. – výroba a zpracování syntetických křišťálů se zaměřením na specializované aplikace a specifické projekty 2. HOKAMI CZ, s.r.o. – osazování desek plošných spojů (DPS) podle zákaznické dokumentace a kompletní servis v této oblasti 3. INOX Technology a.s. – výroba jednoúčelových strojů, přípravků a zařízení nejen pro automobilový průmysl 4. AKTIVIT, spol. s r.o. 5. JINOVA s. r. o. 6. TITAN – Multiplast s.r.o. 7. FOXON s.r.o. 8. ECOGLASS, a.s. 9. Sigmaplast a.s. 10. TRAFICON INVEST s.r.o. Vítězům z Libereckého kraje blahopřáli a ceny předali Gabriela Ben Ahmed, jednatelka společnosti COT media, a Marek Sváta, majitel společnosti Nobless czech BE IN 14

KRAJ VYSOČINA 1. IMA - materiál pro nábytkový průmysl s.r.o. – dodavatel kašírovacích a obalovacích fólií, nábytkových hran a tenkého papíru 2. ROTANA a.s. – výroba speciálních vrtáků, fréz, výstružníků, výhrubníků, výrobce tvrdokovových rotačních nástrojů 3. BH TRANS s.r.o. – přeprava potravinářských výrobků, masa a uzenin chladírenskými vozy 4. JOKA - Mareček s.r.o. 5. Marták Logistic s. r. o. 6. XTline s.r.o. 7. Auto Vysočina s.r.o. 8. KAMÍR a Co spol. s r. o. 9. ALFA IN a.s. 10. Andone s.r.o. Dva ze tří nejlepších z Kraje Vysočina mohli převzít ocenění z rukou Marka Mravinače a Aleny Škrobové, generálního ředitele a obchodní ředitelky Physter Technology PARDUBICKÝ KRAJ 1. Contipro a.s. – biotechnologická společnost zaměřená na výzkum a výrobu prvotřídní kyseliny hyaluronové 2. STYLE PLUS s.r.o. – koupelny, sanitární a kuchyňská keramika a příslušenství 3. VELKOOBCHOD ORION, spol. s r. o. – široký sortiment zboží pro domácnost 4. fortell s.r.o. 5. VISCUMA PLASTIC, a.s. 6. Kamody s.r.o. 7. PLOTY VAMBERK - WIRE METAL s.r.o. 8. LUX - IDent s.r.o. 9. Josef Škrkoň - Techplast, a.s. 10. RP Climbing s. r. o. Ocenění z Pardubického kraje převzali ceny pří- značně z rukou Františka Hály, úspěšného pardu- bického podnikatele a spolumajitele společnosti a značky Tesla BE IN 15

JIHOMORAVSKÝ KRAJ 1. ProfiSales s.r.o. – velkoobchod s chovatelskými potřebami 2. ASPIRE SPORTS, s.r.o. – distributor kol a sportovních potřeb 3. DB OIL s.r.o. – autodoprava a provoz čerpacích stanic 4. Flowmon Networks a.s. 5. TestLine Clinical Diagnostics s.r.o. 6. PSI (Photon Systems Instruments), spol. s r. o. 7. HOXTER, a.s. 8. COLUSOR s.r.o. 9. Moravia Tech, a.s. 10. DCom, spol. s r.o. Ocenění z rukou Ondřeje Pláničky, partnera AK Pavelka Partners, a Lenky Kocourkové, majitelky společnosti À la Maison, převzali ti nejlepší z Jihomoravského kraje OLOMOUCKÝ KRAJ 1. Autodoprava Břetislav Látal, s.r.o. – mezinárodní doprava, skladování a spedice 2. ČMŽO - elektronika s.r.o. – projekce a konstrukce drážních vozidel 3. DSL Food s.r.o. – vývoj a výroba potravin určených pro zvláštní výživu, doplňků stravy a specialit v oblasti dietetik 4. Koutný spol. s r.o. 5. GRM Systems s.r.o. 6. SLÉVÁRNA ANAH Prostějov, s.r.o. 7. OBALIA, s.r.o. 8. ARDON SAFETY s.r.o. 9. ZAPE spol. s r.o. 10. Hroší stavby Morava a.s. Egon Kulhánek, ředitel hostitelského pražského Hudebního divadla Karlín, předal ceny nejlepším z Olomouckého kraje BE IN 16

ZLÍNSKÝ KRAJ 1. KLEMAT CZ s.r.o. – komplexní zpracování plechu a průmyslová chemie 2. Miroslav Chuděj, s.r.o. – výrobce kanalizačních a podlahových vpustí, gajgrů, lapačů povrchových a střešních vod 3. DIOFLEX s.r.o. – dodavatel elektronických dílů pro výrobu efektových světel, osazování LED technologií desek plošných spojů 4. ROBE lighting s. r. o. 5. PERPERUNA ECO s.r.o. 6. KOVOPLAST, výrobní družstvo 7. AUTOCAR-TICHÝ s.r.o. 8. GLOBALFOL s.r.o. 9. STÍN KOVO s.r.o. 10. EL-ENG s.r.o. Petra Štogrová Jedličková, country manažerka společ- nosti Crowe, a Branko Černý, zastupující rodinné vinař- ství Vajbar, předali ceny triu vítězů kraje Zlínského MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ 1. SmartShop, s.r.o. – eshop s největší nabídkou nábytku skladem v ČR 2. B2B Partner s.r.o. – kompletní vybavení pro firmy, města, obce nebo školy na jedné platformě 3. Den Braven production s.r.o. – výrobce stavební chemie 4. FEBE SCRAP s.r.o. 5. RSBP spol. s r.o. 6. Medplus s.r.o. 7. M&M investiční s.r.o. 8. SÍŤ, spol. s r.o. 9. TISKÁRNA GRAFICO s.r.o. 10. SEIMEX, a.s. Tři nejlepší z Moravskoslezského kraje převzali ocenění z rukou Marie Hejtmánkové, spolumajitelky aukčního domu a galerie Arthouse Hejtmánek, a PavlaTrtíka, před- sedy představenstva Pražské mincovny BE IN 17

POŘADATEL HLAVNÍ PARTNEŘI ODBORNÍ PARTNEŘI GENERÁLNÍ PARTNER ANALYTICKÝ PARTNER TITULÁRNÍ PARTNER PARTNEŘI STOP šikaně! Zrod nadačního fondu a dlouhodobého projek- tu STOP šikaně! oznámili na závěr slavnostního odpoledne zakladatelé tohoto fondu – rektor Univerzity KarlovyTo- máš Zima, jednatelky vydavatelství COT me- dia Eva Frindtová a Gab- riela Ben Ahmed i ředitel Hudebního divadla Karlín Egon Kulhánek. Všechny tři subjekty chtějí být nositeli pro- jektu, jehož cílem je pomoci rodičům, dětem i školám, ale také podni- kům. Šikana je na úrovni škol možná viditelnější a jistě nebezpečnější, stala se však v posled- ních letech celospole- čenským problémem. BE IN 18

studená kuchyně / teplá kuchyně / cukrárna gastronomie národů celého světa / tradiční receptury / moderní trendy a postupy korporátní i privátní akce / konference, sympozia i kongresy Koleje a menzy Univerzity Karlovy +420 224 422 060 www.kam.cuni.cz Dopřejte si catering, který chválí prezidenti

David Hrdlička Krajský ředitel Jihočeského kraje Byznysový potenciál v pojišťovnictví je závislý na tom, jak zodpovědně lidé pohlížejí na své hospodaření. My musíme začít znovu. Jít do škol, pomoci společnosti zařadit jako jeden ze základ- ních předmětů finanční gramotnost. Kdo vnímá nutnost dobře hospodařit, vnímá také rizika, která nedokáže ovlivnit. Finanční poradce je pak tím, kdo pomáhá rizika pojmenovat, ocenit je a navrhnout, jak je ošetřit. Největším potenciá- lem našeho oboru je pak dávat lidem pocit, že se nemusejí bát… Šárka Dolanská Krajská ředitelka kraje Praha II Vždycky nám nejvíce pomáhají synergické efekty. To znamená, že míříme na spolupracu- jící subjekty s našimi spokojenými partnery. Dobře ušité řešení, ať už pro firmu nebo pro jednotlivce, je nejlepším doporučením a vizit- kou. V poslední době se na trhu objevují ve firmách trendy cafeterií a benefitních balíč- ků pro zaměstnance, což nám při nabídce a službách České pojišťovny velmi příjemně otevírá dveře. Pavel Schweiner Krajský ředitel kraje Praha I Kraj se vyznačuje velkou koncentrací lidí na ma- lém území, a tak velký potenciál vidím v perfekt- ní péči jak o stávající klienty v oblasti pojištění, tak i o rozšíření o další produkty, jakými jsou penzijní připojištění, investování do cenných papírů a řešení financování potřeb bydlení. Prů- zkumy nám ukazují růst počtu klientů, kteří nás doporučují, což je obrovská deviza pro další úspěšný růst. V oblasti pojištění pro firmy a živ- nostníky vidím velký prostor v komplexním ře- šení credit managementu od pojištění odpo- vědnosti statutárních zástupců a zaměstnanců, majetku, vozového parku, až po benefitní pro- gramy pro zaměstnance firem. Jiří Turek Krajský ředitel Plzeňského a Karlovarského kraje Největší byznysový potenciál vidím ve svých fi- nančních konzultantech a našich obchodních mís- tech/finančních domech. Naši finanční konzultanti poskytují profesionální, komplexní finančně pora- denský servis (od hypotečních úvěrů, investic, po- jištění firem, až po pojištění úrazového pojištění, pojištění domácnosti či pojištění motorových vozi- del). A s tímto servisem jsou naši klienti velmi spo- kojeni a doporučují nás dále. Pavel Ka ka Krajský ředitel Středočeského kraje Největší příležitost vidím v aktivnějším využití našeho širokého produktového portfolia, např. hypotéky, investice, reality, kde z mého pohle- du máme velké rezervy. Po delší době přináší- me také inovace v rámci Klientského klubu ČP, které naše klienty určitě zaujmou a je jen na nás, jak je dokážeme obchodně využít. Vel- ký potenciál vidím, v neposlední řadě, ve zvy- šování kvalifikace našich obchodníků. To nám, jak věřím, umožní lépe využít obchodní příle- žitosti, jak u našich stávajících klientů, tak i u klientů nových. weiner ká rdlička itel o kraje DIAMANTY ČESKÉHO BYZNYSU Ocenění za rok 2018 byla udělena. Paradoxně tím nic nekončí, naopak. Startuje totiž seriál regionálních setkání oceněných irem a dalších regionálních podnikatelů se zástupci akademické, expertní, správní a státní sféry, která mají být příspěvkem k rozvoji irem v regionech. Požádali jsme proto krajské ředitele České pojišťovny, titulárního partnera žebříčku Diamanty českého byznysu, o jejich pohled na to, kde vidí potenciál svých regionů. Milan Mojžíš Krajský ředitel Libereckého kraje Velký potenciál, který se však podle mne již nyní daří naplňovat, vidím ve specializaci na odvětví s vysokou přidanou hodnotou a odborností. K těm tradičně vnímaným, jako jsou sklářství a šperkařství, se viditelně připojily například na- notechnologie, auto průmysl nebo třeba bezpeč- nostní technologie. Věřím, že do budoucna bude hrát ještě větší roli v rozvoji celého kraje přítom- nost Technické univerzity v Liberci. Lukáš Podmanický Krajský ředitel Ústeckého kraje Největší obchodní potenciál svého kraje vidím v lidech. V jejich rozvoji a motivaci, ale taktéž v náboru kvalitních obchodníků nejen od kon- kurenčních společností. ický žíš raje BE IN 20

Roman Janál Krajský ředitel Zlínského kraje Největší příležitostí je cílené dodání služeb našim klientům v podobě, kterou dosud od pojišťoven neočekávali a možná v ni ani nedoufali. V posled- ních letech jsme se změnili na komplexní finanční dům, který poskytuje kompletní portfolio produk- tů pro zajištění jejich podnikání včetně zaměst- nanců či financování dalšího rozvoje firmy. V sou- čtu to pro klienta přináší velkou úsporu času, kte- rou mohou věnovat své hlavní činnosti, nikoli schůzkami s různými institucemi finančního sek- toru. Každému totiž bude stačit, aby měl k sobě jednoho finančního poradce, jenž se už postará o vše potřebné. Těší mne velký zájem o tento pří- stup a naše služby, což jen potvrzuje, že jsme se vydali správným směrem a pro klienty jsme na je- jich podnikatelské cestě přidanou hodnotou. Pavel Pasler Krajský ředitel Královéhradeckého kraje Největší obchodní potenciál Královéhradeckého kraje je jednoznačně v lidech! Velké úsilí proto věnuji jak rozvoji odbornosti našich obchodníků, tak celkové distribuční kapacitě.  V neposlední řadě péči o významnou klientelu. Pojišťovnictví je založeno na důvěře, kterou nestačí jen získat – je důležité ji vytrvale budovat a dlouhodobě upev- ňovat. Snažím se posouvat běžné obchodní stan- dardy a kladu důraz na to, aby klient dostal vždy něco navíc. Velmi rád se s klienty setkávám osob- ně, klientské akce mají u mě vysokou prioritu. Zbyněk Dostál Krajský ředitel Olomouckého kraje Největší potenciál vidím v rozšíření nabídky klien- tům v tradičních oborech Olomouckého kraje, tzn. ve strojírenském, potravinářském, chemic- kém, elektrotechnickém průmyslu a službách. A to jak pro naše stávající klienty, tak i pro nové klienty. Vždy přicházíme s kompletní nabídkou pojištění majetku, aut, odpovědnosti, pojištění výrobních rizik, ale také se zaměstnaneckými be- nefity včetně majitelů firem. Velkou příležitost spatřuji v celkovém růstu životní úrovně obyvatel. Například růst bytové výstavby je příležitostí pro zajištění potřeby financování, pojištění občanské- ho majetku a životního pojištění pro případ nena- dálé události. Chceme být pojišťovna 1. volby pro klienta v Olomouckém kraji. Ivo Brodecký, Krajský ředitel Moravskoslezského kraje Naše motto zní:„Pomáháme, aby váš byznys po- jišťovali ti nejpovolanější“, a proto vám mohu jenom doporučit využít spolupráci s některým z našich poradců ČP v oblasti pojištění podnika- telů. Je jedno, v jakém oboru či odvětví právě podnikáte, my jsme vždy připraveni vám pomoci a ochotně najít to optimální řešení pojištění. Pat- říme mezi nejlepší i odborně zdatné specialisty na pojištění podnikatelů a rádi vás o tom osobně v praxi přesvědčíme. Zdeněk Tlusťák Krajský ředitel Pardubického kraje Obchodní potenciál v Pardubickém kraji je určitě oblast zemědělství, která je v tomto kraji silně zastoupena. Dále jsou to i výrobní a průmyslové firmy s největší koncentrací přímo v Pardubicích, ale tady jsou karty již hodně v rámci konkurence rozdány. Větší potenciál vidím v dopravních a spe- dičních firmách, kde jsme dobře připraveni i v rámci posledních legislativních změn. A v ne- poslední řadě je určitě správné období po komu- nálních volbách oslovit nová zastupitelstva obcí k revizi jejich zajištění. Veronika Dáňová Krajská ředitelka kraje Vysočina Největší potenciál vidím v malých firmách s pár zaměstnanci. Tomuto segmentu se moc obchod- níků nevěnuje, a to z důvodu malého objemu a pracnosti. Obchod se zde však uzavírá mnohem přímočařeji. Strategický směr vidím i v obcích a městysech, které podporují rozvoj a bytovou výstavbu a kam se stále více stěhují mladí lidé. Tento segment nám v portfoliu nejvíce chybí. Petr Kleveta Krajský ředitel Jihomoravského kraje V regionu Jižní Moravy se snažíme našim klientům zprostředkovat vzájemné obchodní propojení. Máme velkou část významných klientů, kteří se pravidelně zúčastňují akcí, které pořádá Česká pojišťovna a kde je možné nové obchodní vazby navázat. Naše klientské akce jsou vždy zaměřeny pro klienty z příbuzných oborů – doprava, stavi- telství, municipality. Tady si myslím, že je velká přidaná hodnota pro klienty České pojišťovny. ňová ál e a o r kého ák tál aje Petr Karban archiv POTENCIÁL REGIONŮ BE IN 21

POČÍTAČE DOST LŽOU BE IN 22

Tomáš Zima, rektor UK Majka Votavová, RVV studio Pro někoho je matematika maturitní hrozbou, pro někoho poezií. Zdeněk Strakoš patří do druhé, patrně méně početnější skupiny. Se světově uznávaným českým matematikem o jeho cestě k číslům i vědě jako životnímu stylu. Pane profesore, známe se dlouho, vážím si vás pro vaše zapálení, podporu excellence ve vědě a především proto, že se o své zna- losti a zkušenosti rád a ochotně dělíte s mladšími. Nicméně, kdy jste se rozhodl pro numerickou matematiku? Mimocho- dem, je to pro mne, biologa, takový zvláštní pojem, vlastně číselná čísla… Ten příběh je velmi klikatý. Asi i proto, že mate- matiku neberu jako počítání s čísly. Ta samozřej- mě hrají roli, protože když se chceme něčeho kvantitativně dobrat, tak bez čísel to nejde, ale obecně je matematika velmi hluboká, je to něco mezi poezií, ilozo ií, logikou, krásou, harmonií, řádem… Na devítiletku jsem chodil v malém městečku na Ostravsku, odkud pocházím, a byl jsem dítě lesa. Jakmile jsem udělal úkoly, což jsem stihl už o přestávkách, byl jsem v lese. Pomýšlel jsem na speciální gymnázium, ale to bylo vzhledem k okolnostem nemožné a byl jsem rád, že jsem skončil na průmyslovce. Byli tam někteří vynikající učitelé, ale matematiky tam moc nebylo, navíc byla technická a praktic- ky zaměřená, začal jsem se zabývat spíše fyzi- kou. Mechanika tam byla na skvělé úrovni. Takže v matematice jsem byl vlastně naprostý samouk, posunul jsem se blíže k fyzice. Pobyt na průmys- lovce mi přinesl asi samostatnost, nezávislost. Protože já jsem vlastně samoukem pořád. Po průmyslovce jsem se rozhodl pro jadernou fakultu ČVUT, dělal jsem vášnivě fyzikální olym- piádu, a chtěl jsem studovat teoretickou fyziku. Ale u té jste nezůstal… Nezůstal, protože se se mnou udála v prvních dvou letech studia taková zvláštní věc. Já jsem se do studia matematiky musel zakousnout, proto- že jsem cítil, že mám jen dvě možnosti, tvrdě dřít, nebo odejít. Můj matematický základ byl oproti ostatním většinou ze špičkových gymná- zií opravdu až příliš samoucký. Objevil se mi tak díky vynikajícím učitelům pro mne úplně nový svět matematiky. A tak jsem od fyziky konverto- val zpět k matematice. Tehdy jsme byli tři stu- denti na oboru matematické inženýrství. Školu jsem dokončil, ale zůstat jsem na ní nemohl, nicméně mi bylo nabídnuto místo ve vznikajícím výpočetním středisku Akademie věd. S podmín- kou, že zcela změním obor. Takže jsem kandida- turu dělal na algoritmech paralelních počítačů, tomu jsem se věnoval asi deset let. Humorné je, že v té době u nás žádné rozumné paralelní po- čítače nebyly. O to víc jsem si četl a přemýšlel. Dostal jsem se k takzvaným krylovovským me- todám s velmi zajímavými matematickými sou- vislostmi. Mohl jsem je velmi efektivně imple- mentovat na počítači se specializovaným procesorem. Byl ale zoufale nespolehlivý a měl takovou zvláštní aritmetiku … jednoduše řečeno, nepočítal dostatečně přesně. Je krásné, když se řekne, že počítač není dostatečně přesný… Není. Víte, nesmíme počítačům tak moc věřit, tváří se sice suverénně, ale vlastně dost lžou. My jsme schopni abstrakce, můžeme pracovat s nekonečnem, ale počítače jsou konečné, ome- zené svými bity, délkou slov, která používají. Tehdy za mnou přišli kolegové, že by rádi s kry- lovovskými metodami něco spočítali, ale že to pro ně na daném počítači není dostatečně přes- né, jestli by se s tím nedalo něco udělat. Začal jsem se věnovat analýze krylovovských metod, zkoumat, v čem jsou nepřesné, proč nepracují tak dobře, jak bychom potřebovali. To tady ni- kdo nedělal, ani jsem nevěděl, jestli to vůbec někdo dělá ve světě. Po čase jsem zjistil, že exis- tuje osoba, která se podobnými věcmi zabývá v Národní laboratoři v Livermoore. Hezké bylo, že to byla dáma, což jsem nevěděl, z iniciál jmé- na to poznat nešlo, dopisy se navíc vracely neo- tevřené. Díky vynikajícímu matematickému sta- tistikovi a kamarádovi doktoru Havránkovi se mi podařilo ji zkontaktovat, když přesídlila do Courantova ústavu matematických věd v New Yorku. Odtud přišla odpověď, že jsou ty moje čmáranice zajímavé a jestli nechci přijet. To bylo v kterém roce? Právě, to bylo někdy koncem roku 1988. V ži- vých barvách jsem viděl, jak jdu za referentem pro zvláštní úkoly a on se na mě usměje s tím, že není problém, ať jedu. Naštěstí se událo, co se událo, věci se změnily a já jsem skutečně v létě 1990, dítě z lesa, odjel mezi mrakodrapy na Manhattan. A to byl asi de initivní zlom a při- mknutí zpět k matematice, protože mě skutečně pohltila analýza výpočtů, otázky, proč některé výpočty probíhají, jak bychom čekali, a proč jiné nikoliv. A znovu se ukázalo, že metody, které mne zajímají, mají velmi hluboké kořeny v růz- ných oblastech matematiky. Souvisejí s ortogo- nálními polynomy, řetězovými zlomky, aproxi- macemi funkcí, spektrálními reprezentacemi operátorů…, což jsou objekty a otázky, které se v matematice intenzivně studovaly, některé celá staletí. Krylovovské metody vlastně přeložily některé klasické postupy do moderního jazyka Úspěch se stává motivem všeho konání. Ale to je pro vědu zničující, a nejen pro vědu. Klíčové objevy nevznikly a nemohou vzniknout vydlážděnou cestou bez podstoupení rizika neúspěchu. BE IN 23

počítačů. To byla nádherná věc, podařilo se nám s Aničkou Greenbaumovou, která je nyní na University of Washington v Seattlu, v deva- desátých letech vysvětlit chování důležitých metod, což si získalo pozornost a otevřelo mi to svět. To bylo obrovské štěstí. Anne byla vlast- ně jediný mentor, kterého jsem kdy měl. Člověk nesmírně nekompromisní, pokud šlo o kvalitu výsledků a o jejich sdělování v publikacích a na konferencích. Vy jste v Americe strávil celkem asi pět let… Čtyři roky, ale bylo to po částech rozprostřeno přes celá devadesátá léta. Nejprve jsem tam byl na chviličku v roce devadesát, pak jsem dostal roční stipendium v ústavu matematiky a jejích aplikací IMA, což je zvláštní instituce na univer- zitě v Minnesotě. Je zčásti placená z federálních peněz, zčásti akademickou sférou a zčásti prů- myslem, irmami, které tam posílají své takzva- né industriální postdoky… Vládla tam úžasná atmosféra, nasával jsem špičkovou vědu, na chodbách se potkával s lidmi, jejichž jména jsem znal jen z hřbetů knih. Bylo to velmi nároč- né, ale úžasné. Byl to pro mne obrovský dar. Pak už to nějak šlo samo… Pak už to šlo tak samo, že jste jako jeden z prvních u nás získal prestižní ERC grant? Já ho ale nezískal. Já jsem byl osloven, abych působil v panelu. Dostal jsem dopis a vůbec jsem nevěděl, o co jde, úplně mě vyděsil. ERC tehdy začínalo, Evropská komise došla k závěru, že je potřeba peníze do vědy investovat jinak, efektivněji, abychom udrželi krok s USA či Japonskem. Myšlenkou bylo postavit novou evropskou grantovou agenturu, kterou budou stavět odspoda vědci a vědci ji také budou řídit. Je zázrak, že se to podařilo, ERC začínalo v roce 2006, v roce 2008 bylo první kolo grantů. Je opravdu zcela mimořádné a pro mne pořád neuvěřitelné, že to vzniklo, že vědci dostali vol- nou ruku, a hlavně, že to pokračuje. Protože v posledních letech je rostoucí tlak na povrchní efektivitu, okamžitou ekonomickou návratnost, úspěch. Úspěch se stává motivem všeho konání. Ale to je pro vědu zničující, a nejen pro vědu. Klíčové objevy nevznikly a nemohou vzniknout vydlážděnou cestou bez podstoupení rizika neúspěchu. Často to jsou vedlejší produkty… … ovšem vedlejší produkty přelomových myšle- nek, protože věda je o slepých cestách. Ale dnes se očekává, že když má vědec myš- lenku, tak se potvrdí. Jenže ona se jich po- tvrdí pouze část a z té části zase jen část je vhodná k nějaké přímé aplikaci, ale řada z nich je dobrá jen k tomu, aby se mohly rozvíjet další myšlenky. Což řada lidí, bohu- žel, stále nechápe. Přesně, jak říkáte. Slepé cesty otevírají dveře k těm správným cestám. Bez slepých cest by ne- bylo potřeba vědy, protože bychom všechno měli nalinkováno dopředu. Zmíním pozoruhodný jev – mnozí velcí matematici minulosti byli a jsou spo- jeni s praktickými problémy, mnozí byli či jsou inženýři. Pracovali na konkrétních projektech a vedle toho se zabývali základními otázkami své doby. Věda a aplikace jsou dva různé světy, které se sice silně ovlivňují, ale jejich vztah nelze naplá- novat. Průlomový objev je věcí myšlenky, Lanczos mluví o záblesku inspirace. Program ERC také měl původně název Ideas. A o to šlo, o myšlenky. Slova tu měla od počátku jasný význam a podařilo se ho udržet. My dnes často význam slov a smysl věcí ztrácíme, chceme po vědcích určité počty článků, chceme splnění naplánovaných cílů. ERC ne, tam není nikdo penalizován za to, že nedosáh- ne přesně toho, co slíbil. Ale návrh musí být tako- vý, že ať se stane, co se stane, bude to stát za to, protože myšlenka a naznačená cesta jsou natolik originální, že to nemůže vést k šedému průměru. To je základ. U vědy zkrátka nemůže být hlavní motivací úspěch. Věda je hledání, zvídavost. Hledám pravdu a vůbec nevím, jak skončím. To není něco, co si zvolíte, to je povolání. Povolání je trpné, jsem povolán, nemohu jinak. A pak je samozřejmě i věda jako profese, mám tým, musím se o něj starat, musím zabezpečit prostředky. Převládne-li však profese a motivace osobního úspěchu nad povoláním, vědu to zničí. Na začátku Ne každý uspěje. Ale když přicházejí dopisy od mladých kolegů, kteří píší, že sice grant nedostali, ale děkují za rok, který jim pomohl pochopit, co je a co není v jejich práci důležité, tak není potřeba nic dodávat. Vystudoval Fakultu všeobecného lékařství Univerzity Karlovy, od roku 1989 do roku 1998 půso- bil v Ústavu lékařské chemie 1. lékařské fakulty UK. Atestoval se v oboru klinická biochemie, vnitřní lékařství a nefrologie.V roce 1996 se habilitoval a o pět let později byl jmenován profesorem Uni- verzity Karlovy v oboru lékařská chemie a biochemie. Od roku 1999 je přednostou Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky 1. LF UK a VFN.V letech 2005–2015 byl děkanem 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Je členem Učené společnosti České republiky, České lékařské akademie, Academia Europea, vědeckých rad Masarykovy univerzity,Vysoké školy ekonomické v Praze, Agentury pro zdravotnický výzkum Ministerstva zdravotnictví ČR. Zasedá v řadě redakčních rad, výborech, národních i mezinárodních odborných společnostech. Od února 2014 působí ve funkci rektora Univerzity Karlovy, svého druhého funkčního období se ujal letos v únoru. prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., MBA BE IN 24

mého působení v ERC jsem ale měl strach z něče- ho jiného. Nechtěl jsem si jako hodnotitel uříznout ostudu, a nejen sobě, ale české vědě. To jste určitě neuřízl, vždyť jste ten panel nakonec vedl. Lépe než kdo jiný jste vnímal českou pozici… To je asi pravda, českým problémem je pořád nízký počet získaných ERC grantů. Ale to není tím, že máme horší vědce, je to tím, že máme méně odvahy a zkušeností. V nejvyspělejších zemích jsou hodnoty schválených grantů na mi- lion obyvatel někde nad čtyřicítkou, v Česku je to desetina, což je zoufale málo. Potěší ale to, že čtvrtina se dotýká Univerzity Karlovy… A to je i vaše zásluha, protože s předáváním grantových zkušeností léta na univerzitě pomáháte. Je to velká radost, ale není to jednoduché. Čtyři granty na milion obyvatel je zoufale málo. Na druhou stranu si přiznejme, že na podstatné zlepšení musíme změnit podmínky. Myšlenky musí mít možnost se rozvinout, nově vytvářené týmy potřebují nová pracoviště, kampusy… Česká věda musí dohánět dluhy, které má. V po- sledních letech se nám daří zvyšovat úspěšnost podaných žádostí o ERC granty. Určitě je to i vý- sledkem systémové podpory potenciálním ža- datelům. Na jedné straně systém pracovních setkání s žadateli vytvořený ve spolupráci s Technologickým centrem AV. Na druhé straně například mimořádný program Primus navrže- ný na UK panem prorektorem Konvalinkou, který velmi podstatně pomáhá růstu mladých talentů, získání samostatnosti, zkušenosti s ve- dením týmů a zrání k úspěšnému podání žádos- ti o ERC grant. To je velmi důležité. V systému přípravy není cílem poklepávat někoho po ra- menou, ale pomoci určit priority a umět sdělit záměr. Často nemáme dobré návyky. Příprava na podání ERC grantu trvá minimálně rok, ale my pracujeme s našimi mladšími kolegy i dva nebo tři roky předtím. Je radostí vidět, jak jsou mladí vědci vděčni za poctivou, někdy tvrdou, ale zároveň laskavou náročnost, která má jasný motiv, pomoci jim dále. Vzniká komunita, která chce něco dokázat. Ti, kteří v minulosti prošli procesem přípravy, se dnes vracejí a pomáhají dalším. Ne každý uspěje. Ale když přicházejí dopisy od mladých kolegů, kteří píší, že sice grant nedostali, ale děkují za rok, který jim po- mohl pochopit, co je a co není v jejich práci dů- ležité, tak není potřeba nic dodávat. Snad přání, aby vytvořený inkubátor excelentních vědců trval i nadále. My si v Česku tolik neuvědomujeme, že po- kud jde o granty a úspěšnost, je sama myš- lenka tak čtvrtinou úspěchu, tři čtvrtiny jsou příprava. A že i neúspěch v grantu člověka posunuje dál. Také jsme možná trochu zapomněli, že věda je postavena na pilířích, které samozřejmě vyrůs- tají ze zdravého standardu, ale vyrůstají nad něj. Rostou-li rovně, pak ten standard přiroze- ným způsobem vytahují k sobě nahoru. Věda není rovnostářská, nemůže být, protože musí vytvářet elity. Bez elit věda nemůže existovat. Elity ale nejsou cílem, jsou jen prostředkem. Mají povinnost vést, a tím sloužit. Jistě je nutné podporovat standard, ale je nutné podporovat i ony pilíře. Na tom mohou všichni jen získat. Podívejme se na zakládací listinu Univerzity Karlovy. Co tam Karel IV. říká? Že ji zakládá pro povznesení země, aby království bylo ozdobe- no řadou moudrých a aby se znalostí věd vzdě- lali ti, jež vrozené bystré nadání činí zralými k zdravému úsudku. My jsme téměř nemluvili o učení. Dnes jsem četl, že si někteří podnika- telé stěžují, že studenti nejsou ze škol bezpro- středně připraveni na praxi. Možná je to tím, že pořád klademe rovnítko mezi vzdělanost a okamžitě upotřebitelné znalosti. To je ale hluboké neporozumění. Vzdělanost není dána sumou znalostí. Zásadní je přece připravenost nejen na okamžitou partikulární činnost, ale mnohem podstatněji schopnost se dále učit a orientovat se v otázkách, které teprve při- jdou. Znalosti jsou jen matérie, my se musíme snažit naučit přístupu. Pane profesore, chci vám poděkovat za to, co děláte nejen pro českou vědu a naši uni- verzitu, ale především pro mladé kolegy. Magni icence, já děkuji, protože bez podpory, bez jasného směru, kam univerzitu vést, bychom toho udělali velmi málo. Působí na MFF UK na Katedře numerické matematiky. Do roku 2017 byl zástupcem ředitele v Nečasově centru pro matematické modelování a na malý úvazek také vedoucím vědeckým pracovníkem v Ústavu informatiky AV ČR. V minulosti přednášel na Emory University v Atlantě a založil tam skupinu výpočtové matematiky. Těžiště jeho práce spočívá v oblasti analýzy kry- lovovských metod, čímž si získal mezinárodní pověst. Je autorem či spoluautorem řady vý- znamných publikací a nositelem mnoha ocenění, například medaile Bernarda Bolzana, cen SIAM či Zlaté pamětní medaile Univerzity Karlovy. Prof. Ing. Zdeněk Strakoš, DrSc. Bez slepých cest by nebylo potřeba vědy, protože bychom všechno měli nalinkováno dopředu. … matematika je velmi hluboká, je to něco mezi poezií, ilozo ií, logikou, krásou, harmonií, řádem… BE IN 25

Iniciativu univerzity zdůvodnil již na konferenci rektor Tomáš Zima, když řekl, že spojení vzdě- lání s kreativitou a českým umem posouvá společenský vývoj kupředu. Je příznačné, že nej- starší česká univerzita iniciuje diskuzi, která by mohla ukázat cestu v řešení některých palčivých otázek dneška. A je dvojnásob příznačné, že celý projekt startuje ve chvíli, kdy vláda představila svou ofenzivu koncepty Digitální Česko a Inovační strategie 2019–2030. V obou hraje významnou roli vzdělání, které je klíčové, protože právě ono je cestou, jež otevírá kreativitu, vedoucí k budoucím úspěchům. Jenže ta cesta je relativně dlouhá, hyba- teli úspěchu jsou totiž bez ohledu na profesi zpra- vidla, i přes zrychlující se tempo doby a dynamiku změn, lidé na vrcholu kariéry, přičemž cesta z uni- verzitních kampusů na onen vrchol trvá bezmála čtvrtstoletí. A jak v rozhovoru v tomto čísle pozna- menává profesor Strakoš, znalosti jsou jen matérií, z níž vyrůstá skutečná vzdělanost, kterou je lépe než jako pouhou sumu znalostí vidět a chápat jako připravenost reagovat na podněty a požadavky, které přinese budoucnost. Projekt Česko! A jak dál? je veden snahou vytvo- řit diskuzní platformu, složenou ze špičkových vědců a odborníků Univerzity Karlovy a osobnos- tí z řad odborné veřejnosti. Jejím prostřednictvím chce Univerzita Karlova de inovat několik zásad- Valerie Saara archiv ČESKO! A JAK DÁL? V září loňského roku jsme byli společně u toho, když v rámci univerzitních oslav století české státnosti odstartoval jedinečnou konferencí projekt, určený vlastně ve své plnosti až k roku letošnímu. Série diskuzí, kterými chce Univerzita Karlova přispět k řešení zásadních témat, odstartovala v únoru v Ústí nad Labem. BE IN 26

ních témat, problémů či výzev, které jsou stěžejní a aktuální pro naši společnost a Českou republiku a o nich chce vést diskuzi, která by měla ambice i potenciál formulovat kroky či vizi, jak dál, jaké je řešení, jakou cestou se vydat. Diskutovat by se mělo nejen v regionech, ale i v mediálním prosto- ru, vždyť mediálními partnery projektu jsou Deník, Česká televize i regionální média. Celospolečenská diskuze Univerzita Karlova se ve své jedinečnosti neuzaví- rá do sebe – každou diskuzi sice startuje na uni- verzitní půdě, ale následuje vždy veřejná diskuze v regionech, za účasti odborníků, vládních před- stavitelů, za účasti všech generací. Vždyť vedle zkušených expertů mají k budoucnosti co říci i ti nastupující, jak dokázala například na zmíněné konferenci Tereza Jurečková, která vysvětlovala přístup a pozici mileniálů. Ti ponejvíce vystupují jako komunita, jíž není lhostejný svět kolem, jako generace, která netouží pouze po vzdělání, ale po přebírání hodnot. A právě společenská anga- žovanost nastupující generace je jednou z rovin, která silně formuje současný svět i jeho budouc- nost a v mnoha ohledech nově utváří i ekonomi- ku. Ostatně, právě mileniálové se svým přístupem postarali o termín impact investing, o termín, díky kterému si všichni uvědomujeme, že svět má budoucnost, jen bude-li existovat. Společenská odpovědnost se v dnešní ekonomice stává konku- renční výhodou a zaměstnanci, zaměstnavatelé i investoři hledají vedle tradičních ekonomických přínosů i ty společenské. Jedenáct témat Tématem první besedy, která se uskutečnila v po- lovině února v Ústí nad Labem za účasti univer- zitních expertů, ale také předsedy Exekutorské komory ČR Vladimíra Plášila, náměstka ministra spravedlnosti i zástupců neziskových organizací, byly dluhy a exekuce. Téma je pro region zvláště bolestné. Týká-li se problém dluhů a exekucí v průměru každého desátého Čecha, pak na Ústecku je to téměř každý pátý. A problémy tohoto charakteru se příliš řešit nedaří. Podobně budou i příští debaty vztaženy k regionům, do nichž mají významný dopad. Platforma Česko! A jak dál? nabídne veřejnosti i expertům vedle samotných diskuzí také webové stránky. „Mým cílem je pomoci s řešením zásadních celospolečen- ských témat a problémů, před kterými stojí naše společnost a naše země. Na Univerzitě Karlově jsme proto vytvořili otevřenou diskuzní platformu Česko! A jak dál? a de inovali několik opravdu klíčových problémů, které lidi trápí. Patří mezi ně například problém sucha, dluhů a exekucí, bezpeč- nosti občanů, stárnutí, digitalizace, ale také země- dělství či vzdělávání. Podněty a náměty však mo- hou přicházet i od občanů, takže současný plán témat nemusí být konečný. O jednotlivých téma- tech povedeme v průběhu letošního roku veřejné diskuze napříč všemi regiony České republiky, do kterých zapojujeme špičkové vědce a odborníky, osobnosti z řad odborné veřejnosti, politiky, ale také běžné občany. Naším cílem je vytvořit návrhy, jak v jednotlivých problémech postupovat dál. V březnu se uskuteční beseda v Plzni, jež se bude věnovat bezpečnosti,“ uvedl k projektu rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. ¡ Bezpečnost – jak jsme na tom, jak ji zajistit a jak s ní žít ¡ Česko a svět – kam patříme, kam míříme, kde chceme být ¡ Fungující Česko – bez korupce, bez zbytečné byrokracie, bez lhaní a podvádění ¡ Průmysl, inovace, digitalizace – práce v 21. století, zaměstnanost a užitečnost ¡ Rodina – práva, povinnost, hodnoty, smysl, jaká je a jaká by měla být rodina 21. století ¡ Rozdělený národ – polistopadový vývoj, hodnoty ve společnosti, cesta kupředu ¡ Sport a zdravý životní styl – jak je na tom lidské tělo v 21. století, jak si udržet zdravé tělo a zdravý rozum ¡ Sucho – ekologie, udržitelný rozvoj ¡ Venkov a zemědělství – obnova a rozvoj venko- va, revitalizace krajiny, udržitelné zemědělství ¡ Vzdělávání – cesta dopředu, chytré české hlavy, sebevědomé Česko ¡ Zdraví a stárnutí – možnosti a dostupnost zdravotní péče, řešení pro seniory Témata diskuzí Mým cílem je pomoci s řešením zásadních celospolečenských témat a problémů, před kterými stojí naše společnost a naše země. BE IN 27

Již šestnáct let hodnotí každoročně experti renomované zkušební komise FUCHS | RICHTER PRÜFINSTANZ zhruba osmdesát- ku institucí, nabízejících private banking v ně- mecky mluvících zemích. Tento rok byl testova- cí scénář připraven jako praktický test nových investičních směrnic MiFID II a rakouské insti- tuce nastavily laťku kvality poradenství zbytku Evropy, když převálcovaly své konkurenty z Německa, Švýcarska, Lichtenštejnska a Lucemburska – prvních pět míst patří do jed- noho Rakousku. Špičku pelotonu pak vede Bank Gutmann, která byla hodnocena ve všech čtyřech hodnocených kategoriích – poradenský rozhovor, majetková strategie, kvalita portfolia i transparentnost – nejvyšší známkou, tedy Velmi dobře. Za vítězem se pak seřadily další rakouské privátní banky Carl Spängler, Capital Bank, Schoellerbank a Walser Privatbank. Frank W. Lippitt, předseda představenstva Bank Gutmann, ocenění komentoval s poko- rou: „Zpětnou vazbu, kterou řadu let z průzku- mu trhu dostáváme, bereme velmi vážně a prů- běžně ji zapracováváme do našich procesů kvality. Je vidět, že se to opravdu vyplácí. Mám samozřejmě radost za všechny rakouské banky, které v porovnání s mezinárodní konkurencí poskytují prokazatelně špičkové poradenství. Takový vynikající výkon je skvělou reklamou pro celé Rakousko jako prvotřídní investiční lokalitu. A pochopitelně si velmi vážím toho, že jsme se v okruhu silných spoluhráčů dokázali prosadit na prvním místě, protože to hovoří samozřejmě i o kvalitě našich služeb.“ Problém bodu obratu Hlavní pole působnosti privátních bank je správa rodinného jmění. A do tohoto spektra služeb patří i investice. Požádali jsme proto Tomáše Končického, ředitele pražské pobočky Bank Gutmann a partnera její rakouské matky, o jeho pohled na současné investiční nástroje a příleži- tosti. „Každý ekonomický cyklus přináší nové si- tuace, kterým se bankovní svět snaží přizpůsobit. Tomu pochopitelně odpovídá i nabídka bankov- ních produktů, které banky přizpůsobují aktuální- mu vývoji kapitálových trhů. Často se ale stává, Banka Gutmann se pyšní mnoha oceněními kvality z minulosti, mimořádný hattrick přidala i za rok 2018, když se stala jedničkou Seznamu nejlepších všech dob a zároveň nejlépe hodnocenou bankou, jak v celkovém ročním hodnocení, tak v domácím rakouském žebříčku. To jsou v listopadu vyhlášené nejčerstvější výsledky každoročního průzkumu trhu nejlepších správců majetku, testu Fuchsbriefe. Banka jimi potvrdila a obhájila své loňské výsledky, stala se tak respektovaným členem exkluzivního klubu evropských privátních bank. NEJLEPŠÍ RAKOUSKÁ PRIVÁTNÍ BANKA RADÍ ČESKÝM KLIENTŮM Privátní banka Gutmann, založená v roce 1922, se specializuje na správu majetku a je vedoucí privátní bankou v Rakousku. Z 80% je ve vlastnictví rodiny Kahane, dalších 20% vlast- ní partneři z vedení banky a seniorní partneři. Banka Gutmann spravuje aktuálně majetek ve výši 21,7 mld. euro (stav k 30. 9. 2018).Tato částka se od roku 2008 více než zdvojnásobila. Mezi klienty banky patří rakouské i zahraniční společnosti, podnikatelské rodiny, nadace, majetné soukromé osoby a institucionální investoři.Tento tradiční bankovní dům byl více- násobně oceněn jako vedoucí privátní banka v Rakousku, v německy mluvících zemích a v zemích střední a východní Evropy. Bank Gutmann Valerie Saara archiv BE IN 28

Tomáš Končický ředitel pražské pobočky Bank Gutmann BE IN 29

že banky přicházejí s novými investičními nástroji až ve chvíli, kdy trh dosahuje bodu obratu, a tyto nástroje pak investorům přinášejí spíše problémy než řešení jejich situace. Co se samotných investič- ních produktů týká, existuje široká škála nejrůz- nějších instrumentů a jde o to, jak tyto instrumen- ty využít k dosažení klientského cíle. Většina bank nabízí vlastní fondová řešení, která umožňují širo- kou diverzi ikaci inančních prostředků. Pro klien- ta bez větších zkušeností se tedy i přes vyšší nákla- dy může jednat o rozumná řešení. Pro aktivnější klienty je tu možnost obchodovat s jednotlivými investičními nástroji, jako jsou akcie, dluhopisy či ETF. Stejně tak je možno investovat do komodit, indexů nebo měn. Většina bank také emituje vlast- ní certi ikáty, které mohou být vázány na jednotli- vé investiční kategorie. Obliba jednotlivých inves- tičních kategorií roste, nebo klesá podle aktuálního vývoje trhu. Základní zkušenost učí, že v době recese se investoři uchylují k velmi konzer- vativním typům investic s nižší volatilitou, jako jsou dluhopisy, zlato, depozita, a naopak v době růstu je obvykle velký zájem o akcie a komodity, tedy nástroje, které vykazují vyšší volatilitu, ale slibují také vyšší výnos.“ Limity investic A čím je speci ický přístup privátní banky? „Máme trochu jinak postavené priority než kla- sické komerční banky, orientované primárně na zisk, proto si můžeme dovolit neprodávat klientům investiční produkty, ale v první řadě zjistit, jaké mají priority a cíle a společně s nimi pak stanovit dlouhodobou investiční strategii. Pochopení jejich záměrů a výběr správného ře- šení je základem našeho společného úspěchu. Následný výběr investičních řešení musí odpoví- dat nejen speci ickým zkušenostem každého klienta, jeho současné životní situaci, ale i jeho budoucím plánům. Jiná očekávání bude mít sedmdesátiletý klient, který právě prodal svoji irmu a nemá děti, a něco jiného bude potřebo- vat čtyřicetiletý manažer nadnárodní společnos- ti, který má tři děti a je podruhé ženatý. Vždy je tedy potřeba zvážit budoucí možné potřeby i současné možnosti a schopnosti klienta a tomu pak přizpůsobit investiční strategii. Uvedu názorné příklady – pro klienta, který nemá dostatečné znalosti, popřípadě nemá do- statek času, je vhodnou formou správa majetku. V takovém případě náš bankéř společně s ním velmi detailně probere jeho znalosti, očekávání, osobní situaci a stanoví limity, ve kterých se pří- padná budoucí investice bude pohybovat. Tyto limity jsou pak pro banku závazné a musí odpo- vídat předem de inovaným cílům klienta v něko- lika kategoriích, které de inují riziko, měnu, dlouhodobost... Klient je pak následně a průběž- ně velmi detailně informován o vývoji své investi- ce, nicméně sám do ní aktivně nezasahuje. Naopak pro klienta, který chce mít vliv na struk- turu svých investic, je možné nabídnout službu investičního bankovnictví. V takovém případě má klient možnost se na základě diskuze se svým poradcem rozhodnout, zda případné investice udělat, či ne. Tato služba je tedy určena pro ak- tivní investory, kteří mají zkušenost s tímto ty- pem investování a využijí znalostí a schopností bankovního experta. Ve všech případech bez rozdílu ale platí, že správ- ný výběr investiční strategie je důležitější než výběr jednotlivých investičních produktů. Součástí strategie je i důkladná analýza jednotli- vých trhů. Naše doporučení se opírají o naše vlastní velmi kvalitní analytické oddělení a jeho analýzy, které nám umožňují najít správné inves- tiční rozhodnutí.“ Analýza USA 2019 Pohled na konjunkturální vývoj USA je velmi napínavý – tamní ekonomika díky zvláštním efektům dokázala v roce 2018 ještě jednou pořádně přidat a celý rok tak pro stále ještě nejsilnější ekonomiku světa skončil reálným ekonomickým růstem přes tři procenta. Rámcové podmínky vypadají ale z velké části jinak, díváme-li se do budoucnosti. Růstový efekt snížení daní polevuje a předběžné náku- py jako důsledek nejistoty kvůli celním jedná- ním také. Naproti tomu stojí přetrvávající ne- jistota v otázce cel a pracovní trh, který vykazuje plnou zaměstnanost a tlak na mzdy. Z této kombinace vyvstávají některé důležité otázky, na které odpovídá hlavní investiční stratég Bank Gutmann Andreas Auer. Jakkoliv se může zdát, že americká ekonomika a její vývoj v roce 2019 jsou jevy nám vzdálené, sku- tečností je, že výrazně ovlivňují celosvětovou i evropskou ekonomiku. Budou další cla? Ano, myslím si, že americký prezident Trump bude dál mávat klackem cel, také vzhledem k Číně. V roce 2019 ale bude pomalu muset začít myslet na volby, které se budou konat v roce 2020, a s ohledem na ně by bylo vhod- Testovací scénář FUCHSBRIEFE 2019 V průzkumu nakladatelství Fuchsbriefe je každý rok připraven nový komplexní a realis- tický scénář. Anonymní testující přicházejí s tímto scénářem do bank a hodnotí celý proces od prvního kontaktu až k závěrečné schůzce, včetně návrhu investování a podmí- nek dle jednotného a odborně propracovaného systému. Například v letošním scénáři se měli testující klienti ujmout dědictví ve výši 3 miliony euro, ze kterého po zdanění zbylo 2,1 milionu. Peníze chtěli rozdělit mezi dvě konkurenční banky. V oblasti rizika byli při- praveni akceptovat maximální ztrátu z dosaženého maxima mezi 10 a 20 procenty. Ně- kteří klienti očekávali pravidelné výplaty, respektive podporu při koupi nemovitosti. Fi- nanční instituce měly samy uvést, jaký výnos mohou při dodržení požadavků klientů poskytnout. Zkušební komise FUCHS | RICHTER PRÜFINSTANZ byla založena v roce 2004 a má za cíl trvale dohlížet na kvalitu služeb private banking, a zajistit tak jejich transparentnost. Od svého zalo- žení proto komise každoročně provádí rozsáhlý průzkum trhu privátního bankovnictví, ma- nagementu nadací a trustů a správy majetku. Výsledky své práce zveřejňuje na www.pruefin- stanz.de, kde jsou pro každého zdarma přístupné – to má pomoci privátním investorům při výběru správce majetku a poskytovatelům služeb by výsledky hodnocení zase měly být im- pulsem pro další rozvoj. BE IN 30

né vykázat úspěch. Proto nečekám, že by do- šlo k dodatečné eskalaci, spíše se ve druhé polovině roku bude u jednacího stolu hledat taková cesta, která dovolí oběma stranám za- chovat si tvář. Pokles a recese? Již nějakou dobu se skutečně hlasitě ozývají ti, kdo očekávají recesi v USA již v letošním roce. Tento odhad posilují i známky blížícího se poklesu spolu s plochou, téměř inverzní úro- kovou křivkou. A nezapomeňme v této souvis- losti ani na to, že současný růst patří k nejdel- ším v historii USA. Myšlenky na jeho brzký konec jsou proto opravdu nasnadě. Přesto by mne překvapil. Ano, nelze si nevšimnout, že USA se nacházejí v pozdní fázi svého cyklu, ale nevidím žádné indikátory snížení ekono- mického výkonu. Typickým příznakem by bylo například přehřátí pracovního trhu, které má za následek vyšší míru in lace, případně pře- míra privátního zadlužení. Ani jeden z těchto faktorů ale v současnosti nevyvolává znepoko- jení. Pracovní trh vykazuje míru nezaměstna- nosti aktuálně na hodnotě 3,7 %, což sice zna- mená prakticky plnou zaměstnanost, nefunguje však zatím jeho vliv na růst ceny práce, jako tomu bývalo v minulosti. A hodno- ty zadlužení domácností jsou ve všech ohle- dech stabilnější, než tomu bylo před poslední krizí. Aktuálně proto odhaduji pro letošní rok zpomalení růstu přibližně na dvě procenta. A to recesi zatím nepředstavuje. Zvýšení in lace? Míra nezaměstnanosti je nyní v USA opravdu nebývale nízká a je naprosto oprávněné věřit, že zbývající volné zdroje na trhu práce budou docházet. Obvyklý důsledek nedostatku jaké- hokoliv zboží jsou vyšší ceny, v tomto případě tedy mzdy. Růst mezd také již nějaký čas pře- vyšuje tři procenta v meziročním srovnání a jsem zcela přesvědčen, že tato úroveň bude překročena i v příštích měsících. Nicméně nemělo by jít o překročení výrazné. Míra neza- městnanosti je totiž jen jedním z faktorů ovliv- ňujících růst mezd. Dalším je růst produktivity a ten je, tak jako ve většině rozvinutých eko- nomik, momentálně nezvykle nízký. Jinak ře- čeno: koláč není z pohledu zaměstnavatelů výrazně větší, a tak si budou oprávněně klást otázku, proč by měli z prakticky stejně velké- ho kousku odevzdávat víc. A je dobré si uvědo- mit, že očekávaný pokles přinese změnu – v jeho důsledku oslabí i růst tlaku na pracovní trh. Jinými slovy, tlak samotný sice bude přetr- vávat, ale jeho intenzita nadále neporoste. Oporu pro toto tvrzení mi poskytuje spíše vyšší odhad růstu indexu soukromých spotře- bitelských výdajů, který vidím s ročním prů- měrem kolem 2,3 procenta. Pokud by se napl- nil, bylo by to sice mimo deklarované cíle americké centrální banky, ale v žádném přípa- dě to nepředstavuje úroveň, při níž bychom mohli mluvit o ztrátě kontroly. Poslední slovo? I americký odhad odpovídá odhadům evrop- ským – růst sice zpomaluje, ale na rozdíl od ně- kterých tvrdě pesimistických scénářů bych re- cesi v roce 2019 ještě nečekal. Pochopení záměrů klienta a výběr správného řešení je základem našeho společného úspěchu. Následný výběr investičních řešení musí odpovídat nejen speci ickým zkušenostem každého klienta, jeho současné životní situaci, ale i jeho budoucím plánům. BE IN 31

1 Buy it – Fix it – Sell it Investor koupil vyhospodařený hotel, investo- val do revitalizace interiéru a částečně do vidi- telných změn na plášti budovy, využil přilehlý pozemek, upravil terén, vysadil keře, vytvořil stezku a placené parkoviště. Z vybydleného hotelu na okraji města vytvořil designový well- ness parkhotel. Zavedli jsme hotelový systém, zefektivnili provoz a distribuční kanály, upravili segmentaci a celý projekt se prodal s výrazným ziskem. Délka projektu byla 18 měsíců. Taková investice vyžaduje zdroje, pružnost a odvahu. 2 Green ield Investor se rozhodl pro výstavbu komplexu wellness, itness, restaurace a hotelu se zamě- řením na sport a zdravý život. Za rok od prv- ních korekcí stavebních plánů a strategického záměru vystavěl resort, který uvedl do asisto- vaného provozu, po zavedení standardů jsme se zaměřili na ziskovost středisek a aktuálně řešíme poslední vady na kráse. Uvažujeme o re- plikaci i do jiných krajských měst. Délka pro- NEKRMTE ČERNÉ DÍRY Uvažujete o investici v hotelnictví? Je to jeden z nejsolventnějších a nejproměnlivějších oborů, který se denně potýká s měnícími se segmenty zákazníků. Právě proměnlivost je jedním z důvodů, proč investovat do hotelů. Je také ale důvodem, proč se úspěšný investor neobejde bez speci ických znalostí. Podívejme se proto na devět typů investic a s nimi spojených ukazatelů, které potřebujete znát, v případě, že uvažujete o investici a nechcete se stát štědrým krmičem černé díry. Milan Pavelka, expert na provoz a řízení v hotelnictví, HotelMax archiv BE IN 32

jektu před zahájením 1 rok, po dostavbě core+shell 5 měsíců. 3 Dlouhodobá investice Advokát investora mě společně s bankou kon- taktovali během Due Dilligence. Provedli jsme analýzu všech klíčových ukazatelů, vyžádali jsme si doplňující informace a porovnali s ně- kolika podobnými projekty včetně časového testu. Vznesli jsme námitky a během 3 měsíců se realizoval nákup společnosti za sníženou cenu. 4 Změna účelu Investor se rozhodl pro nákup ubytovny v blíz- kosti rozsáhlé průmyslové zóny a vybudování hotelu pro středně a dlouhodobé pobyty. V tomto případě jsme se nemohli řídit větši- nou klíčových ukazatelů ze stávající společnos- ti, ale museli jsme provést vlastní šetření. Na jejich základě se investor moudře rozhodl pro exit. 5 Dream comes true V tomto případě se investor se zdrojem inan- cování z jiného podnikání rozhodl investovat do stavby hotelového resortu bez důrazu na ná- vratnost investice. I zde se ale řídil doporuče- ním dbát na dlouhodobou udržitelnost. Právě díky tomu se mu podařilo společnost prodat, když po čtyřech letech provozování změnil ná- zor. Doba realizace 5 měsíců, po 4 letech trval přechod do ziskového Exitu 3 měsíce. 6 Emoční investice Investor se po prodeji továrny na Slovensku rozhodl ke koupi rozsáhlého komplexu histo- rických budov, jejich rekonstrukci a výstavbě hotelu, restaurací, kongresového sálu a well- ness v části nemovitostí. V tomto případě jsem byl přivolán až ve fázi, kdy projekt vykazoval záporný hospodářský výsledek a taková nápra- va vyžaduje delší čas. V jiném případě investor prodal továrnu a koupil zámek, který přestavěl na hotel se záměrem jej provozovat, v dalším koupila skupina jiný historický objekt, který s velkou vášní opravila a vytvořila tak hotel, který bez zásadních změn nikdy nebude možné provozovat se ziskem. Tato kategorie investic je častá a nejvíce riziková. Doby realizace byly delší, zpravidla i více než dva roky. 7 Rozšiřování portfolia Zkušený investor, zpravidla provozovatel skupi- ny nemovitostí nebo řetězce, kupuje část spo- lečnosti nebo přebírá k provozu hotelový re- sort. U takových investic jsem získával zkušenosti více než 10 let, ale aktuálně je nevy- hledávám, protože jsou velmi dlouhodobé, in- stitucionalizované a nepružné, často nevykazují zisk a občas slouží jen k přilákání zdrojů. 8 Zajíc v pytli Investor při akvizici získal majetek povinného a s ním skupinu nemovitostí, z nichž jednou byl městský hotel jedné části Prahy. Zde bylo zá- sadní hladké převzetí společnosti včetně port- folia zákazníků, stávajících a budoucích rezer- vací. Doba realizace 3 měsíce. 9 Restart and sell Investor se z osobních důvodů rozhodl pro prodej rozsáhlého městského komplexu, který dosud provozoval s rodinou a držel se v kont- rolované ztrátě, v nejlepším případě na černé nule. Cílem bylo přivést hotel do zisku, udržet jej v trendu dva roky a během třetího roku pro- dat za nejvyšší nabídku. Pomocí opatření v ob- lasti řízení výnosů a nákladů jsme dosáhli na- výšení výnosu na disponibilní pokoje o 16 % ve dvou letech po sobě. Aplikoval jsem postu- py, které se osvědčily jak zde, u městského ho- telu, tak i v hotelu lázeňském. V prvním přípa- dě to trvalo 3 roky, ve druhém rok. Dva pro- jekty byly úspěšné, třetí se právě realizuje. Co mají úspěšné projekty společného? Jen pečlivě připravený hotelový projekt, který obsahuje všechny potřebné fáze, má naději na úspěch. Perfektní plán a před tím občas probuzení investorů do reality. Nikdy neříkám nikomu, co chce slyšet, a proto mám za sebou i projekty, které jsem investorům rozmluvil. V provozní a obchodní části hotelů jsem reali- zoval zásadní změny téměř u každého projektu. Jaké potřebujete nástroje a co by vás mělo zajímat Kromě znalostí a vědomostí potřebujete profe- sionální databáze dodavatelů technologií, vyba- vení, seznamy agentur, cestovních kanceláří a operátorů z různých zdrojových destinací, které se neustále aktualizují. Bez těchto nástro- jů se neobejdete, a i když se leckde můžete lec- cos dočíst, zkratky a triky nejsou efektivní. Nepřinášejí totiž stabilní prosperitu a přitahují nekvali ikované, nekompetentní a neprogresiv- ní manažery na všech úrovních, kterých je dra- hé se zbavit. Co byste měli sledovat při posuzování budoucí investice do hotelu? Na rozdíl od jiných druhů nemovitostí jsou hotely intenzivně řízeným podnikáním, které je třeba aktivně a každodenně řídit pomocí systémů a osvědčených postupů, jejichž zpětnou vazbou jsou právě uvedené ukazatele. Ubytování ¡ ADR (průměrná cena pokoje, důležitý je i trend) ¡ ARO (průměrná obsazenost pokoje) ¡ REVPAR (tržba na disponibilní pokoj, zásadní údaj a opět je důležitý trend) ¡ CPOR (náklady na obsazený pokoj) ¡ LCR (podíl mezd na tržbách) ¡ DC (Distribuční náklady – vyplacené provize často mohou zkreslit výnoso- vost transakcí až o 20%) F&B ¡ FCBC (food cost a beverage cost) ¡ GPR (hrubý provozní zisk) ¡ ASPC (průměrná útrata každého hosta) ¡ LCR (podíl mezd na tržbách) Další střediska ¡ hospodářský výsledek ¡ produktivitu ¡ LCR (podíl ceny práce na zisku) Celková ziskovost ¡ hrubý provozní zisk ¡ zisk ¡ RGPM (řízení kritických výnosových míst všech středisek) Obchod a provoz ¡ segmenty a jejich sezonní proměnlivost ¡ leisure a corporate partneři B2B a CRM historie ¡ vlastní databáze ¡ provozní systémy ¡ dodavatelské a odběratelské vztahy ¡ budoucí strategie a možnosti Likvidita ¡ CR (běžná likvidita current ratio), vyjád- řena poměrem celkových oběžných aktiv a krátkodobých závazků ¡ průměrná splatnost faktur ¡ faktury po splatnosti Reputace ¡ rating na tripadvisor ¡ booking.com ¡ další rating na specifických trzích (sanatoriums) BE IN 33

Poradenské irmy se mění, audit a daně vel- mi výrazně doplňují poradenské a konzul- tantské služby pro celý životní cyklus irmy. Jak máme vidět Crowe? Určitě máme podobný vzorec vývoje. Nejsme původem auditorská irma, vyrostli jsme na právním poradenství, především na tom transakčním. A ukázalo se, že klienti po dokon- čení transakce potřebují servis, takže historicky přibylo účetnictví, mzdové účetnictví a s ním spojená celá široká oblast administrace zaměst- nanců. Samozřejmě máme audit, máme daně, ale trend skutečně směřuje k tomu, abychom vedle pravidelného servisu, tedy toho, co irmy mohou outsourcovat, byli schopni nabízet poradenství transakčního charakteru – při změně struktury podniku, optimalizaci jejich procesů, zásadních změnách byznysu, majitele, při slučování irem. Česko zažívá, stejně jako většina světa, dlou- hodobý růst, nicméně není pro vás zajíma- vější to období, kterého se všichni obávají? Stagnace, recese, když se čistí trh? V zásadě ano. Když se podmínky na trhu, je jedno v které oblasti, začínají napínat, irmy jsou nuce- ny ke změnám, a to je ta pravá chvíle pro nás. V období růstu není tlak na změny tak velký, ne- jsou tak časté změnové projekty. Na druhou stra- nu, v současném období, přestože je růstové, cítíme výrazný tlak ze strany trhu práce. To je dnes asi limitní problém… Všichni o tom mluví, věta, že nejsou lidi, je už taková mantra. A je jich nedostatek? Rozhodně to nevidím tak jednoznačně. To, že vnímáme nedostatek zaměstnanců, je zčásti bez- pochyby způsobeno nevyužitým talentem. Často máme představy, které tu dosud fungovaly, ale ony fungují ve starém světě. Ten se ovšem změnil, dnešní svět se tomu včerejšímu nepodobá. Školy vychovávají lidi, jejichž budoucí povolání ještě neexistuje. Extrém představuje digitální svět, kde lidé nastupují do irem a jejich pozice často tepr- ve vznikají. Což klade na personální práci zcela nové a skutečně obrovské nároky. Podmínkou je lexibilita, musíte opustit škatulky, přestože vám třeba dvacet let fungovaly. Je fajn, že ve irmách existují různé motivační systémy, ale nestačí to. Zvláště, když jsme jako zaměstnanci v návycích konzervativní a také málo lexi- bilní, nejsme příliš ochotní akceptovat změny, například dojíždět či stěhovat se za lepší prací… Na trhu jsou různé generace, každá má jinou zvláštnost. Poválečná generace, moji rodiče, pro ně byla hodnotou jistota, stálost. Když přeskočím generace až k té poslední, pro tu je hodnotou zkoušet, a proto (pro nás nelogicky) nestoupají po kariérním žebříčku, ale skáčou. Každá generace je něčím poznamenaná, for- muje vás nedostatek i přebytek, snadnost i ob- tížnost dosahování cílů. Proto říkám, že sou- časné systémy úrovní zaměstnaneckých pozic nestačí, protože se vám na stejné úrovni po- tkávají zcela rozdílné generace, a je naivní chtít, aby se chovaly stejně. Musíme přijmout odlišné představy o výkonu a také o motivaci, v tom je zakopaný pes, protože pracovat s ta- kovou růzností je nesmírně náročné. V podsta- tě to totiž znamená pracovat se zaměstnanci na individuální úrovni, upravovat pracovní úvazky, frekvenci a časování práce. To tu nikdy nebylo. Je to těžší. A dražší… Určitě. A ještě jeden moment se objevuje, skry- tý kon likt. Firmy se připravují na nastupující generaci, upravují své programy, aby pro ni byly atraktivní, ale to vytváří tlak na generace starší, protože pro ty to není motivující, dochá- zí ke střetu hodnot. To všechno má pak vliv na výkonnost. Musíme se jako zaměstnanci i jako zaměstnavatelé naučit respektovat různé hodnoty. To je výzva pro leadership, protože lidé přitahují lidi. Ve sportu to funguje. V manažerských tý- mech tomu taky rozumím. Funguje to i na vý- konných pozicích? To je zcela zásadní věc, jsem hluboce přesvědče- ná, že funguje na všech úrovních, i na těch nejniž- ších. Pokud v čele týmu stojí lídr, který nebude schopen překládat věci členům týmu do jejich jazyka a který nebude mít přirozenou autoritu, vždycky to poznáte. Atmosféra těch týmů je vidi- telně jiná. Sama vize nestačí. Mnohokrát jsem pracovala na změnových projektech a budu tvr- dit, že když dáte dohromady pár chytrých lidí, vizi a plán střelíte od stolu. Zažila jsem dobu, kdy se strategie dělaly do šuplíku, každý dobrý kon- zultant umí vytvořit strategii, která bude hezká, barevná a bude vycházet i číselně. Ale o tom to není, aby to fungovalo, aby se jakákoliv strategie naplnila, musí ji někdo odpracovat. Někdo sází na dlouhý bič a malý dvorek… To může fungovat, ale nebude to s takou energií a asi ne s takovými výsledky, k jakým můžete dojít s lídrem v čele týmu. Nebude tam synergie ani přidaná hodnota. Ještě vidím jeden problém – změny jsou čas- to doprovázeny dílčí stagnací nebo i pokle- sem. A když v tabulkách vycházejí špatná čísla, objevuje se v horních patrech nervozita. To je rozdíl mezi manažerem a lídrem. Manažer řídí excelové tabulky, lídr je schopen pracovat s určitou mírou rizika. Vidí dál. Jestliže se má dostat na horu, je si vědom toho, že si odře kole- na, ale důležité je, že pořád je schopen vnímat, zda skutečně leze na tu správnou horu. Petr Karban Jakub Hněvkovský LÍDR VIDÍ DÁL S Petrou Štogrovou Jedličkovou o mantře personalistů, škatulkách, co nefungují, strategiích do šuplíku, genetické výbavě lídrů, lexibilitě jako existenční podmínce i o tom, co chtějí osvícení majitelé. Považuji za důležité, aby lídr nedělal strategii od stolu, ale spolu s týmem. Když děláte strategie s lidmi, oni je pak žijí. BE IN 34

Tedy kruciální otázka. Kde vzít lídra? Chtělo by se říct vychovat, ale není to tak snadné. Samozřejmě existují různé programy, které vám pomohou, existují i triky, já třeba považuji za důle- žité, aby lídr strategii nedělal sám, ale spolu s tý- mem, aby byla týmu vlastní a byla pro něj přijatel- ná. Když strategie děláte s lidmi, oni je pak žijí, není to pro něco, co je tam venku. Problém je trochu v tom, že lídrem nemůže být každý, jsem přesvěd- čená, že je zapotřebí určitý talent, něco v genetické výbavě, charisma, osobnost, autorita, odolnost. To se těžko naučíte. Učit se dají praktiky, které fungují, techniky na to, jak se nezbláznit, jak zvládat věci časově, ale to z vás lídra neudělá. Proto bude lídr vždycky vzácným a nedostatkovým zbožím. Jednou z vašich kompetencí je i řízení rizik. Když opustíme trh práce, která rizika vidíte? Současnost je charakteristická vysokou dynami- kou změn. A obvykle platí, že jedny změny gene- rují požadavky na další. Obecně se rizika mohou vyskytovat kdekoliv, žádná irma nefunguje izolo- vaně, není ve vakuu, má kontext, který tvoří trh práce, nové technologie, nová konkurence, nové produkty, geopolitická situace… O tom všem víme, ale příliš se nemluví o byznys modelu. Byznys model jako rizikový faktor? V zásadě ano, právě ve vazbě na tu dynamiku změn. Vždycky při posuzování rizik si všímáme udržitelnosti byznys modelu a paradoxně jako jedno z rizik lze vnímat stav, kdy se byznys model příliš nemění. Už jsem zmiňovala lexi- bilitu jako nutnou podmínku pro řešení perso- nálních otázek, ale ona je pro každou irmu bez výjimky vůbec základní existenční podmínkou. Tedy, pokud nechcete stagnovat. Což osvícení majitelé obvykle nechtějí. Ostatně, to bylo i moje zadání, když jsem před dvěma lety přišla do Crowe. Začínala jako podnikatelka, spoluvybudovala expertní síť pro analýzy, evaluaci a výzkum dopadů finančních investic podpo- rujících rozšiřování EU, regionální rozvoj a trh práce. Koordinova- la dlouhodobé, složité mezinárodní projekty s lidmi žijícími v různých prostředích, mluvícími různými jazyky, s různou kultu- rou a vzděláním. Užívala si práci v extrémně dynamickém, ná- ročném prostředí, trávila většinu času na cestách a v zahraničí a získala jistotu ve schopnosti vyřešit jakýkoliv problém. Jako vlastník firmy upřednostňovala podnikání, které chrání životní prostředí, rovnost a lidská práva. Přitom zvládla zřídit Studia nových médií a pět let vést jejich program na Karlově univerzi- tě, své alma mater, kde už jako studentka založila elektronický časopis o informační společnosti Ikaros, který nedávno oslavil 20 let a zkraje své existence prosadil ISSN pro elektronická periodika a dvakrát vyhrál cenu za informatický počin roku. Později vedla sedm let rozvoj podnikání a inovací v PwC, kde podporovala nové oblasti růstu, vytváření inovativních řeše- ní, kulturu sdílení a inovativní myšlení. Dnes v roli country manažerky řídí poskytování služeb spo- lečností Crowe a Contract Administration v České republice, které vedou firmám účetní, mzdový, personalistický, daňový, právní a auditní servis. Společnosti jsou součástí privátně vlastněné skupiny, jež podniká na polském, českém a slo- venském trhu a zároveň jako člen globální sítě Crowe má mezinárodní rozsah. Petra Štogrová Jedličková, CROWE podnikatelka, spoluvybudovala expertní síť pro i a výzkum dopadů finančních investic podpo- ání EU, regionální rozvoj a trh práce. Koordinova- složité mezinárodní projekty s lidmi žijícími edích, mluvícími různými jazyky, s různou kultu- . Užívala si práci v extrémně dynamickém, ná- dí, trávila většinu času na cestách a v zahraničí ve schopnosti vyřešit jakýkoliv problém. Jako přednostňovala podnikání, které chrání životní st a lidská práva. Přitom zvládla zřídit Studia pět let vést jejich program na Karlově univerzi- er, kde už jako studentka založila elektronický ační společnosti Ikaros, který nedávno oslavil é existence prosadil ISSN pro elektronická krát vyhrál cenu za informatický počin roku. dm let rozvoj podnikání a inovací v PwC, kde vé oblasti růstu, vytváření inovativních řeše- ní a inovativní myšlení. try manažerky řídí poskytování služeb spo-  Contract Administration v České republice, ám účetní, mzdový, personalistický, daňový, servis. Společnosti jsou součástí privátně ny, jež podniká na polském, českém a slo- zároveň jako člen globální sítě Crowe má sah. togrová ová, WE Děkujeme Lence a Petrovi Kocourkovým za servis a péči při focení v interiérovém studiu À la Maison BE IN 35

Jen německý rozpočet skončil za minulý rok již popáté v přebytku. Tentokrát ve výši symbo- lických 287 miliard euro. V oběhu se drží stále více a více volných inančních prostředků. Firmy jsou sice zdravé a již několik po sobě jdoucích let generují rekordní zisky, které se ve irmách ku- mulují. Umí je však správně investovat? Vypadá to, že ano. Z trhu vídáme, že se české irmy nauči- ly investovat volné inanční prostředky. Naučily se používat volný kapitál, nechat inanční prostřed- ky pracovat, pojišťovat se proti kurzovým rozdí- lům. Tyto investice je činí v rozbouřených vodách byznysu stabilnějšími. Umí ale irmy investovat i samy do sebe? Pravdou totiž je, že zisky irem začínají postupně klesat stejně tak jako jejich marže. Důvodem je zejména přehřátí ekonomiky. Navýšení vstupních nákladů, a to jak v podobě materiálů, tak zejména lidské práce, která je rok od roku dražší a dražší. Lokální trhy již dávno nestačí pokrývat poptávku po službách a zboží, které irmy nabízí a produkují. Blízký východ... Jednou z možností pro české irmy je jejich ex- panze do zahraničí. A právě možnost expanze českých irem si Asociace rodinných irem ve spo- lupráci se skupinou Czechoslovak Middle East Interest určila za jednu ze svých strategických oblastí. Cílem je podpora českých rodinných irem při jejich cestě a otevírání nových zahraničních trhů. Navázání na dobré jméno českých a česko- slovenských výrobků a jejich tvůrců. Na odkazy našich otců, kdy kolem světa rezonují jména, jako jsou Baťa nebo Wichterle. Na legendu, kdy se traktoru neřekne jinak než Zetor. Jednu z klíčových destinací a příležitostí pro čes- ké irmy vidí Asociace rodinných irem a skupina Czechoslovak Middle East Interest právě v oblasti Středního východu. V zemích, jako jsou Egypt, Sýrie, Irák, Jordánsko, Palestina nebo Izrael. V de- stinacích, které jsou z hlediska své velikosti zají- mavými trhy, současně v nich lze navázat na dob- ré jméno českých a československých irem z minulosti. Tedy zejména tam, kde může být na- šim irmám poskytnuta skutečná podpora silného lokálního partnera. A právě díky blízkým vazbám na tento region Asociace rodinných irem pracuje na efektivní podpoře českých irem, na jejich úspěchu a maximální bezpečnosti jejich investice – expanze. … i ti druzí Kromě již probíhajících vyjednávání o projektech v rámci Jordánského hášimovského království, pak považujeme možnost zviditelnění českých irem v rámci vznikajícího hubu a showroomu u jordánského města Mafrak. A právě jeho jméno, které v arabštině znamená křižovatka, je zcela přiléhavé. Mafrak je strategickým uzlem, který se nachází 80 km severně od hlavního města Ammánu a kříží se tu cesty do Iráku a do Sýrie. Jeho strategické umístění tak současně umožní a usnadní případnou budoucí expanzi právě do těchto států. Bonusem bude také vybudování zamýšleného dopravního uzlu v podobě největší- ho kargo letiště v dané oblasti a získání podpory v podobě daňových zvýhodnění a pobídek. Jen u Blízkého východu však Asociace rodinných irem nechce skončit. Začíná tak obracet své oči na destinace, jako jsou Afrika, Indonésie a Jižní Amerika, kde v současné době vybírá strategické lokální partnery. Doufáme, že i v těchto destina- cích se tak budou v blízké době moci české irmy těšit naší podpoře. Věříme, že právě společně se nám povede vytvořit pro naše irmy a investory bezpečné, efektivní a funkční prostředí pro expanzi do zahraničí a otevření a ovládnutí nových trhů. Prostředí, které bude přinášet byznysový smysl a učiní tak české irmy šířeji rozkročené, stabilnější a silnější. Prostředí, které vyzdvihne názvy českých výrob- ků a jména a loga jejich výrobců do popředí a vý- sluní mezi světové špičky v oboru, kam bezpochy- by patří. INVESTUJÍ ČESKÉ FIRMY DOSTATEČNĚ? Je vždy příjemné dívat se, jak se českým irmám daří. Po několika letech nepřetržitého růstu je ekonomika na svém pomyslném vrcholu nebo by se k němu dle prognostiků měla alespoň blížit mílovými kroky. Jan Pavelka, předseda Asociace rodinných irem Jakub Hněvkovský BE IN 36

TOP HOTEL Praha je jedním z největších kongresových hotelů v Evropě. Jako takový může nabídnout svým klientům vysokou kapacitu kongresových a ubytovacích prostor. Zajistíme prvotřídní catering, technické zázemí i množství doplňkových služeb a programů. Vzhledem k mnohaletým zkušenostem s pořádáním významných domácích i zahraničních kongresů a konferencí, je TOP HOTEL Praha zárukou precizní organizace a spokojenosti organizátorů i účastníků akcí. Připravíme pro Vás jakoukoliv firemní akci, teambuilding, výroční setkání firmy, semináře, vánoční večírky, zahradní party, výstavy, svatební hostiny a mnoho dalšího. ŠPIČKOVÝ SERVIS PRO VÁŠ KONGRES KONGRESY & KONFERENCE •Kongresové prostory s kapacitou až 5000 míst (5 sálů, 16 salónků) •TOP Congress Hall až 2000 míst •Možnost variabilního uspořádání, výborná akustika, TV přenosy •Parkování až pro 800 vozů a 30 autobusů •Pro hladký průběh odbavení dvě recepce •Rozsáhlá možnost prezentace aut v prostorách hotelu UBYTOVÁNÍ & WELLNESS •810 pokojů typu 4*, Business apartmány, Prezidentské apartmá •K dispozici i bezbariérové pokoje •Wellness s bazénem a vířivkou, masáže •5 tenisových kurtů a bowling •Japonská zahrada s fontánami vhodná ke grilování •Možnost přistání vrtulníku RESTAURACE & CATERING •5 stylových restaurací a 3 bary •Bohemia TOP Restaurant s výhledem na Prahu a krbem Restaurace TOUCH OF INDIA, indičtí kuchaři •Lobby bar se zimní zahradou a krbem •Kompletní cateringové služby, možnost externí objednávky TOP HOTEL Praha++++ Blažimská 1781/4, 149 00 Praha 4 – Chodov, ČR / Tel.: +420 267 284 473, +420 267 284 111 / E-mail: sales@tophotel.cz www.tophotel.cz • TOP HOTEL Praha

Dreambeds Vispring Zakázkové postele značky Vispring jsou zárukou nejvyššího komfortu a kvalitního spánku na řadu let. Dopřejí vám ten nejvzácnější dárek ze všech – dokonalý noční spánek. www.dreambeds.cz

BE LEADERS 40 S MAMINKOU SE NESOUPEŘÍ Jana Nováková, Trustav 44 UMĚLÉ POCITY NESNESU Dagmar Havlová Veškrnová 48 POHLCENÁ Lenka Viková, Canaria Travel 50 TA, CO VELÍ MUŽŮM Kateřina Hebedová, 22. základna vrtulníkového letectva Armády ČR 54 NECHCI DĚLAT POŘÁD TOTÉŽ Eliška Podzimková 56 ČEŠI OSTATNÍM MOC NEPŘEJÍ Martina Bravencová

S MAMINKOU SE NESOUPEŘÍ Na výběr měla z mnoha cest a rozhodně si nevybrala tu nejjednodušší. V kanceláři má stále přichystané montérky a tenisky, aby příště, až bude zase pomáhat při iniši zakázky v dílně, si opět nezničila kalhoty a boty, jak se to už kdysi stalo. Na golfu mění oblečení častěji než hole, pro radost sobě a přátelům vozí z Rakouska skvělé víno a miluje svou vnučku Nicolle. Jana Nováková. Dnes slaví vaše irma jedenadvacet let exis- tence, ale úplné začátky byly jinde. K podni- kání jste odešla z poměrně lukrativního mís- ta náměstkyně velkého podniku o pár let dříve… Vlastně ne, protože z místa náměstkyně pro říze- ní a správu jsem odešla dělat prokuristku do konglomerátu irem v Litvínově, kde jedním z majitelů byl i můj strýc. Tam jsem měla úžas- nou možnost poznat široké spektrum oborů a činností. Náměstkyně bylo hezké místo pro mladou maminku, ale nevládly tam příliš dobré poměry, po docela krátkém čase jsem zjistila, že jsem taková ta holka na špinavou práci. A to se mi moc nelíbilo. Strýc mi v té době nabídl pod- mínky, které se neodmítají, slušné peníze, auto, byt…. a stal se mým velkým učitelem podnikání. Takže jsem kývla, ačkoliv to pro mne znamenalo stěhovat se z Loun do Litvínova. Ale v jedné z těch irem pracoval i manžel, takže i to mělo logiku. A co vás přimělo vydat se na nejistou dráhu podnikání? Impulzem bylo, když se manžel rozhodl podni- kat na sebe, protože irma, kde jsem pracovala a jeho irma by si v určité oblasti konkurovaly, a to mi nepřišlo vhodné, takže jsem se rozhodla zkusit to taky na vlastní pěst. Když jsem to strýci oznámila, radost neměl, ale dnes je na mne pyš- ný, že jsem něco dokázala. Takže jsem se pustila do podnikání, dělali jsme tehdy hlavně interiéry, v Litvínově byla chemička, úspěšný hokejový klub, Lunetic, byly tam peníze. Začali jsme tedy podlahami, luxusní sanitou, dovozovým nábyt- kem a doplňky… Pořád nevidím Trustav a okna… To ještě byla dlouhá cesta. Došla jsem k nim vlastně náhodou. Mně se totiž interiéry moc líbi- ly, bylo to kreativní, každá zakázka jiná. To mi vyhovovalo, jsem totiž ten nejhorší rutinér na světě. Možná i proto jsem toho vždycky měla víc, kantýnu v chemičce se dvěma kuchaři, měli jsme truhlárnu a dělali nástavby lodí pro labsko- -oderskou plavbu… Jenže to byl podnik ve složité situaci, s platebními problémy, nešlo to udržet, museli jsme tuto irmu zavřít. Mám jednu radu pro všechny. Když chcete něco zavřít, nejezděte tam. Já jsem se rozhodla, že než to zavřeme, tak tam pojedu uklidit, srovnat papíry, prostě ukon- čit to spořádaně. Strávila jsem tam dva týdny a zvykla jsem si na ty lidi tak, že jsem najednou neuměla přijít a říct, že končíme. Oni byli šikov- ní, chyba nebyla v nich, byla v nás, v trhu. Tak jsem si vymyslela, že budeme dělat okna. Podívala jste se ráno z okna a napadla vás okna? Skoro… Manžel měl stavební irmu, jezdili jsme na veletrhy a viděla jsem, že vedle plastových oken začíná růst poptávka po dřevěných. A v Praze jsem u kamarádky, která prodávala luxusní italské kuchyně od milionu výše, měla kancelář a v ní krásné špaletové okno. Koukala jsem na něj a snila o tom, jak by bylo hezké tako- vé okno vyrobit. Takže jsem si vzala deset milio- nů úvěr, koupila vybavení, frézy a pustila se do něčeho, o čem jsem nevěděla vůbec nic. A nelákalo vás zůstat u interiérů? Truhlárnu byste využila taky a proti oknům je to barev- nější práce… Kdybych dělala sériová okna, tak máte pravdu. Ale to bych se zbláznila. Měla jsem ten sen o his- torických oknech. Každá zakázka je jiná, origi- nální a je to taková hra. Mám ráda hry. Pokaždé vymýšlet všechno od začátku do konce znovu, jednat s památkáři, s majiteli, hledat to správné řešení. To je sice složitější… … a dražší… … ale je to zábavné. Nejsme levní, ale jednak máme výborné lidi, které musíme umět zaplatit, a jednak opravdu poskytujeme naprosto kom- fortní servis, od návrhů a projekty přes veškerou administrativu a jednání s úřady, přes výrobu a montáž až po servis a údržbu. Máte vlastní montáž? Adoptovanou, ale jako vlastní. Platím jim jednot- né oblečení, lpím na tom, aby uklidili a chovali se kultivovaně. Jsem ženská, trvám na těchhle de- tailech. Spolupracujeme dlouhodobě, více než deset let. Podobně stálou máme dopravu. Mám ráda dlouhé vztahy, kdy se jeden na druhého můžete spolehnout. Proto mají u mě ve irmě Petr Karban Jakub Hněvkovský BE LEADERS 40

BE LEADERS 41

příkaz zlámat mi ruce nohy, jestli si přivedu sub- dodávku. Asi dvakrát jsem to zkusila a nikdy to nedopadlo dobře, vždycky jsme na to doplatili. Takže s okny jste opustila interiéry? V té době ještě ne, fungovaly souběžně, což bylo taky trochu štěstí, protože začátky byly hodně adrenalinové. Ale časem jsem zjistila, že lítám mezi mnoha rozdílnými povinnostmi a nedělám nic pořádně. Ještě jsem to zvažovala ve chvíli, kdy jsem dostala nabídku převzít ten zavedený obchod s italskými kuchyněmi. Věděla jsem, že by to bylo krásné, ale v truhlárně byli lidé, z nichž někteří se mnou jsou více než dvacet let. Slovo odpovědnost zní často jako klišé, ale není to tak. Kdybych je tehdy opustila, připadala bych si, jako že jsem jim dlouho lhala do očí. Co je na historických oknech adrenalinového? Jednak jsem o oknech opravdu nic nevěděla, a to já nesnesu, takže jsem časem dokonce a tak tro- chu omylem vystudovala dvouletou nástavbu pro památkáře... Jak se dá vystudovat omylem? Měla jsem za to, že je to nějaký kurz, kde pochy- tím aspoň základy, ale ono to bylo regulérní stu- dium, takže jsem ve třiapadesáti vstávala ve dvě, ve tři v noci, abych se učila. Stydím se neumět. Výhodou je, že dnes památkářům rozumím a do- mluvím se s nimi. Taky jsem studovala technolo- gie a materiály, jezdila jsem do výzkumného ústavu do Zlína za lidmi, kteří oknům opravdu rozuměli, a učila se. Když něco dělám, chci vidět pod pokličku. Všechno má nějakou příčinu a ne- stačí mi u problémů řešit důsledky, protože vy- hrajeme, až když objevíme příčinu. Ale adrena- lin to byl hlavně obchodně. Sice se poptávka po dřevěných oknech v té době už zvyšovala, ale já chtěla dělat ta historická, a to žádný uragán poptávky nebyl. Splácela jsem dvě stě tisíc úvěru měsíčně a vyrobila jeden prototyp a osm oken do jedné lékárny v České Kamenici. Jezdila jsem po Praze, brečela a přemýšlela o krachu. Pomohlo to? Ty slzy? Stěží, v byznysu si nic nevybrečíte. Ale jsem holka odvážná, a když jsem zjistila, že Skanska rekonstruuje Muzeum hudby v Karmelitské ulici a hledá dodavatele na sto šedesát šest špaletových oken, drze jsem se přihlásila. Vy jste Střelec… Ne, Vodnář. Vodnář, ale Střelec. Asi to vyšlo… Vyšlo. Přesvědčivě jsem tvrdila, že máme zkuše- nosti a že těch pár desítek oken není problém. Měla jsem štěstí na lidi. Tehdy to byl František Pik, úžasný pán, dnes už v důchodu, který měl projekt Muzea hudby u Skanska na starosti, a když viděl, že se snažím, strašně mi pomohl. Sebekriticky přiznávám, že bez něj bych to těžko zvládla, dobře vím, že tenhle projekt všechno odstartoval. Uklidnila jsem se, protože to byla opravdu velká zakázka a dopadla dobře. Osahali jsme si velmi důkladně, na co máme. Co je na oknech věda? Všechno. Čím déle to dělám, tím více se utvrzuji v tom, že to nejlepší, co můžeme udělat, je kopí- rovat historii. Mistři oknaři před sto a více lety měli ohromné znalosti, řemeslo byla zkušenost, dědilo se z otce na syna. Fyzika se nezměnila, změnili se lidé. Dnes se nedědí nic, spíše se vy- mýšlejí zázračné novinky jako mikroventilace, supertěsnění, paropropustné a parotěsné pásky, trojskla… Ale to je jen marketing. Nebo se nere- spektují vlastnosti materiálů, což je případ smr- kového dřeva. Každý si totiž všechno přečte na googlu a hned má pocit, že je mistr světa. My rekonstruujeme okna stará sto let, ale taky re- konstruujeme okna, která jsou stará patnáct let. Protože jsou smrková a špatně udělaná. Jak se vám osvědčil model, že každý s manže- lem máte svou irmu? Že vás manžel nestáhl k sobě do irmy… Já jsem těžkej soupeř i na manželství, natož na irmu. Myslím, že jeden ring mu stačil. Takže oddělené irmy byly jediné řešení. A pro mě skvělé, přiznávám, protože když jsem v začát- cích neměla na splátky, manžel mi sponzoroval rozjezd, jeho irma prosperovala. Hodně mi po- mohl, nemůžete začít vyrábět okna ve velkém bez strojů a technologií, ale zase když máte stro- je a technologie, nedostanete zakázky za týden. Manžel vůbec zasluhuje obdiv, protože se mnou vydržel sedmatřicet let, a to není jednoduché, vlastně asi neznám jiného, který by to vydržel s tak dominantní ženou, jako jsem já. Lítají i talíře? Manžel vypadá klidně… To on musí, jinak by se zbláznil. Nelítají, protože nemůžou. Já bych občas ráda, ale musela jsem to změnit. Zakázala jste si házet nádobím? Zakázala jsem si nejen to. Jako žena jsem emo- tivní, jenomže ženské emoce jsou i slzičky. A když jsem seděla jediná ženská na poradách s velkými vlčáky, kteří koušou, cítila jsem křiv- BE LEADERS 42

du a měla jsem chuť se na všechno vykašlat a obrečet to. Jenže to nejde. Tak jsem se naučila emoce zvládat. Jenomže, když se je naučíte zvlá- dat, tak celkově. Nejde prostě si říct, že teď budu emotivní, protože jsem doma a můžu, a teď ne, protože jsem na jednání a nemůžu. Nebo aspoň mně to nejde. Ovládání emocí se prostě naučit dá, ale je to na úkor osobnosti. Je to negativní důsledek mého podnikání. Takže hromadíte emoce v sobě? Pak to někde musí bouchnout… Máte dvě možnosti. Buďto to fakt ve vás nekont- rolovaně bouchne, nebo je musíte ventilovat cíleně, a to jde i pozitivně. Já mám devítiletou vnučku a s tou si to velmi užívám. Co taky jiného můžu dělat při její nevinné bezprostřednosti? Jedeme spolu autě, v rádiu hrají Nedvědy a ona to komentuje: „Ježíšmarjá, kdo tohle poslouchá?“ „Já a dědeček, miláčku…“ Nebo se mě tuhle ze- ptala, kdo mě nemá rád. To je otázka, kterou jsem si asi v životě nepoložila. Já mám pozitivní myšlení a vím, kdo mě má rád, ale nikdy jsem nepřemýšlela nad tím, kdo nemá. Pokud jsem dobře viděl, máte kolem sebe ve irmě mnoho mužů, pohybujete se v obo- ru, kterému muži vládnou. Jak vás berou? Přišla jsem na to, že když jsou o generaci mladší, tak bez problémů. Protože muži samozřejmě chtějí pořád a ve všem soupeřit, ale s maminkou už se nesoupeří. S vámi je to navíc těžké. Soupeřit s blbem je snadné, ale vy jste si to všechno nastudovala a není snadné vědět o oknech víc. Je spousta věcí, o kterých nevím nic, třeba stava- řinu se nikdy nenaučím. Ale nevadí mi to, ráda si hledám k sobě lidi, kteří jsou lepší než já a moje nedostatky nahradí. Manžel měl stavební irmu, byla to pro vás i obchodní pomoc? To moc ne. Mám mnoho kamarádů a známých ve stavebních irmách, protože i to byl můj dří- vější byznys, ale problém stavebnictví u velkých irem je, že obchod je placený za obrat a výroba za zisk. Obchoďák vezme jakoukoliv zakázku, protože má prémie, a výroba pak na subdodáv- kách musí ořezat ceny tak, že nelze být v plusu, protože na nich je to realizovat. Já jsem ale pod- nikatelka, potřebuju zisk. Nepotřebuju nekoneč- ný růst, naopak, nechci růst. Chci udržet kvalitu a služby, chci mít dobrý pocit, když se podívám na fasádu krásného domu a zdobí ji naše okna. Máte za sebou hezké realizace, ale obecně opravdu především na historických budovách… V posledních letech se opravdu pohybujeme na budovách, kde vidíme práci truhlářů i více než sto let starou, bohužel teď na několika stav- bách měníme okna po naší konkurenci, kde se okna měnila ani ne před dvaceti lety. Tak jestli mají ta smrková a špatně zabudo- vaná okna jako onen žižkovský hotel, nedi- vím se. Rekonstruovali před dvaceti lety a teď se jim to hroutí. Ale individuální stavi- telé zatím preferují plast. Není to škoda? Jsou stavby, kam plast patří, je to otázka ilozo ie zákazníka a rozpočtu, ale rodinnému domu sluší dřevo a u historických budov špaletová okna dělají hezkou fasádu, to vám potvrdí nejen kaž- dý architekt. Bez špalet fasáda slepne. Ale cena a údržba jsou asi argumentem proti. Málokomu se chce každých pět let okna natírat… Cena je vyšší, ale když to budu posuzovat vzhle- dem k životnímu cyklu, tak to zdaleka neplatí. A to natírání je absolutní mýtus. Jak dlouho vydrží barva na vašich oknech? Já nevím. My máme produkty teprve jedenadva- cet let a Muzeum hudby má okna pořád s původ- ními nátěry, stejná, jaká jsme namontovali. Samozřejmě, nesmíte se vykašlat na prevenci, na seřízení, ale to je asi stejné, jako když vosku- jete auto a pravidelně si necháte seřídit geomet- rii a brzdy. Přestože jste opustila jiné byznysové aktivity, je jedna věc, která je sice dnes vaší radostí, ale cítím za ní byznys. Vaše skvělé rakouské víno… To je čistá radost. On by to možná byl byznys, ale fakt na to nemám čas. Nevylučuju, že někdy, jed- nou, když si budu chtít hrát, ale zatím jsem to víceméně nechala manželovi a pro mě je to opravdu radost. Člověk má mít něco příjemného. Něco vám prozradím, já jsem se najmenovala jako ředitel, ale vlastně vůbec nechci být ředitel, mě to baví vymýšlet, ale ty běžné povinnosti ředitele, ta šílená administrativa, to fakt nechci dělat. Takže si pomalu vychovávám lidi kolem sebe a těším se na dobu, až nebudu ředitel, až rutinu někomu předám, až nebudu muset tolik pracovat. Nechci hodně pracovat. Na druhou stranu, souhlasím s tím, že člověk má každý den jít do práce. Krom víkendů to dodržuju, denně vstávám kolem šesté a za hodinu jedu do kance- láře. Jinak bych se svou povahou taky možná neudělala nic. A víno, víno je vlastně jediná věc, kterou máme s manželem společnou, když po- minu golf a fakt, že jsme oba Vodnáři, co nesnáší rutinu. Co budete dělat, až to předáte a nebudete muset tolik pracovat? Ono to nebude tak hned. A co budu dělat? Je tu vnučka, na tu chci mít mnohem víc času, oprav- du si to s ní užívám. Taky jsem si pořídila per- manentku na cvičení, tak to jsem zvědavá, jak se donutím… Já totiž nerada cvičím. Tak jezděte třeba na kole… To nám manžel jednou koupil, krásný kola, ob- lečky, on je dost pintlich a musí mít všechno kvalitní. Já si připadala jako blbeček, co jezdí první ligu, ale přitom mě bolely nohy, něco mě štíplo… Vyjeli jsme si jednou, pak jsme se pohá- dali a pak to moje kolo prodal. Dny máte zaplněné, ale na charitu v Lions Clubu si čas nacházíte dlouhodobě… Tam jsem moc let, dlouho jsem byla v Radě gu- vernéra, ale to bere víkendy. Jsem ženská, my máme tu touhu pečovat, zachraňovat a starat se opravdu v genech. Nás to dojímá, popláčeme si u toho a máme radost, když se něco povede. Myslím, že děláme jako Lions hezké věci, které mají smysl, třeba každoroční golfový turnaj kar- lovarského klubu, který na charitu vybere i čtvrt milionu, a rovnou na místě se ty peníze rozdělí na konkrétní projekty a pomůcky. Také provádí- me v rámci Česka i Slovenska měření očních vad dětí jako prevenci, je toho za ty roky opravdu hezká řádka a z toho mám dobrý pocit. Když něco dělám, chci vidět pod pokličku. Všechno má nějakou příčinu a nestačí mi u problémů řešit důsledky, protože vyhrajeme, až když objevíme příčinu. BE LEADERS 43

Za Václava Havla se Dagmar Veškrnová pro- vdala na žižkovské radnici v lednu 1997, jen necelý rok po smrti jeho ženy Olgy. Byl to jeden z životních kroků, který jí dodnes nemo- hou mnozí zapomenout. A také předzvěst toho, že v každé roli bude Dagmar vždy tou živelnou spontánní holkou, kterou se narodila. Manželka, bojovnice i pečovatelka Příchod na Hrad pro ni nebyl snadný. „Taky jsem si z toho vzala ponaučení. Mnoho žen Václava milovalo, byla to někdy i trochu závist a zášť. A hodně jsem si zavinila sama. Hodně lidí nám samozřejmě vyčítalo, že jsme se vzali necelý rok po úmrtí paní Olgy. Ptali jsme se na to i pa- peže Jana Pavla II., když byl na Hradě na návště- vě, zda on vidí v této věci nějaký úzus nebo zá- kon… Požehnal nám svatební prstýnky a odpověděl, že město se halí černým lórem je- nom v pohádkách,“ vzpomíná dáma, která se jakoby mávnutím proutku ocitla v jiném světě. Nemohla to mít těžší, při každé akci byla jedna z kamer upřena jen na ni, pořád ji sledovali a monitorovali. „Nenechávala jsem se nijak zner- vóznit, ale během dvou hodin trvání třeba kon- certu se neubráníte, občas se poškrábete, uděláte gesto nebo grimasu. Sám Vladimír Železný, teh- dejší ředitel Novy, mi otevřeně přiznal, že z dvou- hodinového záznamu si zaručeně vyberou něco, co se jim bude hodit. Václav mě vždy podporoval a každá negativní reakce ho vždycky mrzela. Problém byl, že některé negativní reakce byly prostě dány politickou objednávkou, já jsem byla zkrátka chutné sousto pro média a často to mělo zakrýt chyby jiných,“ dodává. Překročit a spoutat vlastní přirozený naturel jí pomáhaly státní návštěvy. „Všechno to bylo za pochodu, hodně jsem pochytila od státních návštěv. Měsíc co měsíc k nám jezdily první dámy, královny, císařovny… Od nich jsem se učila. Zvláštní je, že jim se zase líbila ta moje bezpro- střednost. V americkém tisku při naší návštěvě Bílého domu psali, že Clinton šel se svou Hillary, ověšenou šperky, a Václav že si přivezl klenot jediný, svou ženu Dagmar. To mě samozřejmě hodně potěšilo. On západní tisk mi byl vůbec na- kloněn. Už v roce 1999 jsem vyhrála anketu ev- ropských novinářů o nejlépe oblékanou ženu pa- novníků,“ zmíní Dagmar detail, o němž se obecně mnoho neví. Nutno přiznat, že Dagmar, nepřehlédnutelná a atraktivní, nikdy nebyla Václavu Havlovi jen pro ozdobu. A zase to mnohým nebylo po chuti. Při poněkud zjitřené prezidentské volbě na his- toricky první společné schůzi Poslanecké sně- movny a Senátu v lednu 1998 ve Španělském sále Pražského hradu byl rozdílem jednoho jedi- ného hlasu zvolen Václav Havel, na což neomale- ně reagoval republikánský poslanec Vik výpady proti němu, což v paní Dagmar probudilo onu bezprostřední živelnou holku, co nemlčí, a dva- krát zapískala na prsty, čemuž se naučila již v dětství od kluků. Jistě to bylo gesto, které vy- bočilo, ale prezidentova choť si za ním vždy stá- la: „Proti tomu, co zaznívalo z úst některých po- slanců, mám pocit, že jsem to nepřepískla. Chodily mi tehdy velké kytice růží, věnce, děkovné dopisy, část z nich raději i nepodepsaná. Samozřejmě jsem hned byla pranýřovaná, ale udělala bych to znovu. Dnes mi chodí dopisy, že takové písknutí by bylo občas třeba i dnes.“ Dagmar Havlová Veškrnová prostě vzbuzovala, zvláště po svém druhém sňatku, vždy emoce. UMĚLÉ POCITY NESNESU Patrně ilm Holky z porcelánu režiséra Juraje Herze objevil poprvé pro širokou českou veřejnost tu spontánní živou holku s nezbytnou dávkou dívčí naivity i neokázalé drzosti, s nezapomenutelnou tváří, mimikou i gesty. V divadle hraje již od dob studií na JAMU a za svou dlouhou kariéru, přetrženou na jedenáct let velkou rolí první dámy, vytvořila více než padesát významných postav na jevištích a dalších více než sto padesát přidala pro ilm a televizi. Dagmar Havlová Veškrnová. Petr Karban Jadran Šetlík a Viktor Kronbauer BE LEADERS 44

A to i tehdy, když byla prezidentu Havlovi tou největší oporou v jeho nemoci. I v těch týdnech a měsících jí mnozí přiznávali nesčetné motivy, málokdy ušlechtilé. „Bolelo to, ale nebyl čas na to myslet, Václavových kolísání mezi životem a smrtí bylo mnoho, a když jsem sestavovala konzilium, bylo pro mne důležité, že i odborníci mi dávali najevo mou důležitost pro Vaška. Jemu se dokonce uklidňovaly přístroje, když jsem vešla do pokoje, proto jsem u něj i spala, opřená hlavou o postel. To byla doba, v Innsbrucku, kdy jsem krom strašně dobrého tyrolského mléka nemohla nic polknout, za těch sedmnáct dní jsem zhubla asi patnáct kilo. Což mi ale osobně nijak nevadilo, protože stres jsem v té době zaháněla jídlem, a myslím, že jsem tehdy byla i na hranici bulimie. Otvírala jsem led- nici v noci, brzy ráno, prostě pořád,“ vzpomíná na možná nejtěžší chvíle svého života. Příliš mladá na starou dámu Prošla v životě mnoha etapami, nikdy však ne- přestala být herečkou. Především z ilmových rolí jí také zůstalo a patrně již navěky zůstane zařazení mezi komediální herečky, ačkoliv zda- leka není vystihující. Dagmar Havlová totiž ode- hrála, zvláště na divadelních jevištích, řadu rolí dramatických, mezi ty oceňované patří zejména Jana v Anouilhově Skřivánkovi, Lady Macbett v Ionescově dramatu, Strindbergova Královna Kristina či Ibsenova Rebeka. Ty dramatické role byly v jejím případě, jak sama přiznává, často i jakousi autopsychoterapií, kde si řešila i svoje vnitřní běsy. Jednou z mála veselejších rolí je služebná v Horovitzově Chvíli pravdy. „Opravdu v poslední době asi jediná postava s komickým rozměrem, vybrala jsem si ji sama, tragikomická postava je moje oblíbená poloha. A myslím, že už jsem zralá i na komickou roli. Ale nechci, aby to bylo plytké, a dobře vím, jak je těžké ji dobře napsat i zrežírovat,“ poodhaluje jedno z přání Dagmar Havlová, která čeká na postavu, s níž bude souznít. Jednou takovou by mohla být role ženy z lidu v novém ilmu Jiřího Havelky. Ačkoliv i on jí původně nabídl roli, kterých do- stává nejvíc, totiž elegantní dámu v klobouku, co moc nemluví. Zatím poslední celovečerní ilm, v němž si Dagmar Havlová zahrála po boku Petra Kostky, vznikl trochu symbolic- ky – na základě hry, na které Václav Havel začal pracovat v roce 1987, aby ji opustil a vrátil se k ní až po skončení prezidentského mandátu v roce 2003. Výsledkem bylo nejen divadelní Václav mě vždy podporoval a každá negativní reakce ho vždycky mrzela. Problém byl, že některé negativní reakce byly prostě dány politickou objednávkou, já jsem byla zkrátka chutné sousto pro média a často to mělo zakrýt chyby jiných. BE LEADERS 45

drama, ale i první a jediný Havlův režijní ilmo- vý počin, Odcházení. Přes dlouhou řadu ilmových a televizních rolí je její vášní divadlo. Velmi jí chybělo v dobách, kdy se mu nevěnovala, protože by se to v čes- kém prostředí té doby k první dámě příliš neho- dilo. Paradoxně přiznává, že s návratem na diva- delní prkna před třinácti lety, se to trochu změnilo: „Ano, už mi divadlo tolik nechybí, uvě- domila jsem si, že nechci hrát moc. Už proto, že se potřebuji na hraní soustředit. V současnosti mám dvě krásné role, to jsou královna Eleonora a Kostelnička, dvě úplně odlišné postavy. Osvícená, vzdělaná Eleonora, zemitá, rustikální a silná Kostelnička… Když hraju v jednom týdnu obě, dá to opravdu zabrat a musím se hodně sou- středit, nesnesu totiž umělé pocity, musím se převtělovat, když mám plakat, musejí to být opravdové slzy.“ Ale ani návrat do divadla nebyl zcela jednoduchý. Není nijak snadné, aby citlivý divadelní kolektiv přijal celebritu: „Lidé ze mě mají možná příliš respekt, takže se až bojí mluvit, nebo to naopak přebíjejí a jsou třeba až arogant- ní, když se snaží dávat najevo, že se ze mě nepo- sadí na zadek.“ Letos oslaví Dagmar Havlová Veškrnová čtyřicet let v angažmá divadla Na Vinohradech, a to je výročí, k němuž ředitelé svým hercům dávají dárky v podobě vysněných rolí. „Vždycky jsem si chtěla zahrát Annu Kareninu, ale ta už mě minula. Několik let žádám v divadle o Návštěvu staré dámy, oni mi pořád říkají, že je to brzy, ale hlavní hrdinka má čtyřicet devět, tak se bojím, aby to nebylo pozdě. Ale když jsem Na Vinohradech i s tou hradní pauzou letos již čtyřicet let, třeba to dopadne,“ doufá herečka. Potřebných je nekonečně mnoho Ještě jako první dáma se velmi aktivně účastni- la mnohých charitativních akcí a dnes patří bezpochyby mezi největší ilantropy české současnosti. V roce 1997 založila nadaci Vize 97, která se později sloučila s Nadací Václava a Olgy Havlových a vznikla tak dnešní Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97, v níž je Dagmar Havlová Veškrnová předsedkyní Správní rady. Nadace působí ve čtyřech oblas- tech, v sociální, zdravotnické, vzdělávací a kul- turní, a má zásluhy za nespočetné množství aktivit, podílela se například na organizaci prevence rakoviny tlustého střeva, jehož vý- sledkem je bezplatné preventivní vyšetření pro všechny občany České republiky nad 50 let věku. Vždy v den narozenin Václava Havla udě- luje Ceny Nadace VIZE 97 významným domá- cím i zahraničním osobnostem. V rámci pro- jektu Fond porozumění dlouhodobě podporuje Domov sv. Rodiny pro mentálně postižené či Domov sv. Karla Boromejského pro seniory, v prosinci 2005 založila Mikulášský charitativ- ní bazar, na němž se podílí deset významných neziskových organizací z celé České republiky, v Lánech založila botanickou zahradu, do její- hož arboreta věnovaly vzácné dřeviny význam- né osobnosti z České republiky i ze zahraničí. Aktivně se účastní mnoha společensky závaž- ných aktivit i debat, například boje proti raso- vé nesnášenlivosti a diskriminaci, pravidelně uděluje záštity významným a potřebným kul- turním, sociálním i zdravotním projektům, je čestnou předsedkyní a představitelkou mnoha charitativních a společensky potřebných akcí. „Odešli mi oba manželé, sílu hledám v nadaci a u kamarádek. Když mi umřela maminka, tak jsem si musela uvědomit, že už nejsem dítě. Sice jsem vždycky přebírala odpovědnost, ale pořád jsem byla dítě. Teď už jsem velká holka. Tatínek měl moto, že všechno zlé je pro něco dobré. Sama jsem se přesvědčila, že i za to dobré platí- me někdy daně. Proto za to dobré poděkuji, to špatné přijímám s pokorou. A snažím se věnovat co nejvíce času vnučkám. Vzpomínám si, jak zvláštní pocit jsem měla, když jsem je přivedla poprvé do kostela, jak samy a přirozeně začaly šeptat. Ale přiznávám, že toho času není moc, moje dobročinnost totiž není ta dáma v kostým- ku a klobouku, musím si taky nasadit klotové rukávy. Těch věcí, které nejsou v České republice ošetřeny, je tolik, že někdy opravdu nevím, kam dřív skočit. A taky se starám o odkaz Václava, nechci, aby jeho jméno nesla každá blbost,“ říká dáma, která v lednu právě s vnučkami vyrazila na rodinnou dovolenou, vedle toho začala na- táčet nový ilm a připravuje se na novou diva- delní roli. Pro materiál byl využit rozhovor ČRo. Lidé ze mě mají možná příliš respekt, takže se až bojí mluvit, nebo to naopak přebíjejí a jsou třeba až arogantní, když se snaží dávat najevo, že se ze mě neposadí na zadek. BE LEADERS 46

47

Vy jste dostala v prosinci na Kanárských ostrovech nějakou cenu… Cenu ne, ale byla jsem na konferenci o ženách v cestovním ruchu a je neuvěřitelné, že podle statistik pouze tři procenta žen zastávají v ces- tovním ruchu vedoucí pozici, přitom ale na ško- lách v oboru je žen převaha, šedesát pět procent studentů jsou holky. U nás mám pocit, že ženy jsou víc vidět… Možná jsme výjimka. Ale nejsem si úplně jistá, statistiku nemám, nicméně myslím, že se to také snižuje, že z destinačních managementů pár úspěšných žen zmizelo, hotely a agentury také vedou převážně muži. Vy prostě chcete vládnout… Že by to byl byznys, co ženám nevoní? Nevím, mně voní. A když mám někdy pocit, že mě to nebaví a že nic nemá smysl, protože lidé jsou čím dál tím víc kon liktní a stěžují si na všechno i na nesmysly, pak mi dodá energii úplně obyčejná lidská příhoda. Slavíme dvacet pět let, rozdáváme dvacet pět tisíc. Minulý týden jsme v Madridu vylosovali paní, včera jsem za ní jela do Hradce Králové předat jí kytici a symbo- licky i tu výhru. Strávili jsme spolu krásné poví- dací odpoledne, a ještě v autě jsem dostala krás- nou děkovnou esemesku. To byla paní z jiného světa. A krásné bylo, že ji Kanáry pohltily, po- dobně jako mne. Poprvé tam totiž byla v červnu, podruhé v prosinci, teď poletí v dubnu a když jsem po ní chtěla číslo účtu, abych jí mohla ode- slat výhru, tak mě poprosila, abychom jí to de- ponovali u nás, že na Vánoce poletí na Tenerife. Ještě prý nezná všechny ty ostrovy… Což potvrzuje to, co jste mi už kdysi říkala, že znát Kanárské ostrovy může jen ten, kdo je projel všechny, protože každý je jiný… … a tahle paní to pochopila okamžitě. To jsou okamžiky, které mi dávají radost. Nabíjejí mě. Utvrzují mě v tom, že i v moderním byznysu platí obyčejná lidskost. Dnes se říká proklientský přístup… A je to jen slušné chování, jen lidský přístup. Začíná být moc důležitý. Když jsme u toho pohlcení Kanárskými ost- rovy, vás také pohltily. Platí to pořád stejně i po těch pětadvaceti letech? Jasně… Já tam mám moc ráda, kromě úžasné přírody a rozmanitosti jednotlivých míst, tako- vou zvláštní upřímnost, srdečnost… Pospolitost. Nedávno mi vyprávěla klientka, která měla půj- čené auto, že píchli zrovna v místě vjezdu do ex- kluzivní milionářské rezidence a zrovna ve chví- li, kdy přijížděl majitel. Ona byla ve stresu, že bude zle, on ji objel, až si málem odřel auto a vy- stoupil z auta a pozval ji domů, na kávu, na toa- letu, než se vymění rezerva. A mohou vás vůbec ještě něčím překvapit? Nemáte chuť změnit destinaci? Pokaždé najdete něco nového. Jedu na schůzku a najednou jedu jinou cestou a objevím nový výhled a žasnu… Zrovna nedávno jsem – a zase díky klientce – objevila místo, kde se plave s želvami. Dvacet pět let jezdím na Kanáry a s želvami jsem ještě neplavala. Víte, co mys- lím? Že mám ty ostrovy každým rokem raději. Ano, je to jedna destinace, ale každý ostrov je jako jiná země. A vedle těch velkých jsou tam i menší a malé… Nebudu měnit. Pořád si tam užívám každou chvilku volna… A to vůbec ne- mluvím o kanárských karnevalech, kterými tam všichni žijí a dlouho a poctivě se na ně při- pravují. Ne nadarmo jsou po brazilských ty nejvyhlášenější. Vy si tam dovolíte i volno? Když uteču. Když má manžel tenis, mám dvě hodiny jen pro sebe. Který ostrov je nejlepší na zimu? Všechny, zima je high season… Ale paradoxně se musím přiznat, že jsem nikdy nebyla na Kanárech na Vánoce. Já jsem klasik, musím mít Vánoce doma, svíťátka na domě a všude… Letos poprvé jsem byla v prosinci, odlétali jsme dvacátého osmého. A i mě překvapilo, byť to zní ode mě asi zvláštně, to úžasné počasí, deset dní sedmadvacet stupňů. Prostě ostrovy věčného jara. Moderní doba přinesla tak velký rozmach turistického ruchu, až se už některé desti- nace začínají vzpírat, aby se uchovaly. Ano, stavět a budovat nejde donekonečna. A jistě i Kanárské ostrovy musejí hlídat samy sebe. Zažila jsem nedávno na Tenerife více než hodinové čekání na taxi, přiletělo letadlo s mladými Brity, low-cost výlet na ostrovy, bez transferů… To si samozřejmě musí tamní des- tinační management lámat hlavu, jak s tím naložit, pokud si chtějí udržet svůj charakter. A to oni chtějí. Dostupnost cestování a moderní online nástroje mají potenciál zničit to, za čím se cestuje… Bohužel ano. Zaslechl jsem něco o česko-kanárském plesu… Bude. V dubnu. Tam je totiž už poměrně silná česká komunita a nic moc se tam neděje. S pů- vodní myšlenkou přišla Češka, která tam žije a podniká, stará se o propagaci španělského umění, teď na přelomu roku přivezla do Prahy třeba výstavu Picassových kreseb… Toho jsem se musela chopit, dala jsem dohromady známé čes- ké osobnosti, které mají vztah ke Kanárským ostrovům a uděláme to jako charitu, výtěžek věnujeme dětskému domovu v Jablonném Petr Karban Jakub Hněvkovský POHLCENÁ Lenka Viková se před pětadvaceti lety zamilovala do Kanárských ostrovů. Do jedné destinace v tisíci podobách. A třebaže jsou tyto ostrovy obecně považovány za luxusní evropskou destinaci, tupé globalizaci se brání a nabízejí vedle luxusu a skvělého počasí i autenticitu jiné kultury, v níž se mísí vlivy Evropy i Afriky. Pokaždé najdete něco nového. Jedu na schůzku a najednou jedu jinou cestou a objevím nový výhled a žasnu… BE LEADERS 48

v Podještědí a dvacet pět dětí symbolicky odve- zeme i na ostrovy. Na to se také moc těším. Vy jste měla nějaké charitativní plány, kromě toho, že s různými nadacemi již léta spolupracujete… Měla, ale ráda bych to nějak skloubila s tou česko- -kanárskou tematikou, a to ještě úplně vymyšlené nemám. Ale asi to bude s dětmi, k těm mě to táhne. Lenko, spí se vám jinak, pod společnými křídly Smartwings a ČSA? To je otázka spíš na manžela, tomu se asi nespí tak, jak se mu spalo. Já spím dobře. Ale vážně, těžké je dát dohromady dvě kultury a naučit je žít spolu. Projevilo se nějak v lidské rovině, že jste svým způsobem sáhli na rodinné stříbro? Obecně asi ne, uvnitř irem samozřejmě je to o sblížení a pochopení. Znamená pro vás ta změna i nějakou byznysově novou situaci? To ani ne, jde to mimo mě. Spíš doma je to stále více téma našich debat, to si prostě už neodpá- řeme. Prostě jsme si před těmi dvaceti lety kou- pili letadlo, abychom vozili slávisty na Champions League… To teď zase můžete… A tenistky vám dělají asi velkou radost… To ano, jsou fantastické. Máte nějaké tajné plány? Nemám, žiji teď takřka výhradně oslavami. Vyvrcholí to v létě, kdy někoho obdarujeme zá- jezdem za dvě stě padesát tisíc. Kromě toho mám samozřejmě v hlavě tisíce drobností, o kte- rých mluvit nebudu, až to bude, tak to bude. Takže vlastně tajné plány mám… Ano, je to jedna destinace, ale každý ostrov je jako jiná země. BE LEADERS 49

TA, CO Kapitánka Kateřina Hebedová je bez pochyby armádní úkaz. V našich ozbrojených silách neexistuje žádná další žena na pozici leteckého zbrojíře. Ale zdaleka nejde jen o zbraně. Jak se rodilá Brňačka ocitla v armádních službách, jaké to je velet mužům a proč by dnešní mládeži neuškodila povinná vojenská služba? S Kateřinou Hebedovou jsme se sešli v mrazi- vém počasí nedaleko Náměště nad Oslavou, kde sídlí 22. základna vrtulníkového letectva AČR. „Jsem velitelkou roje údržby a přípravy letecké výzbroje. Úkolem mým a mých podřízených je tedy celková příprava a údržba výzbroje vojen- ských vrtulníků Mi-171š. Musím říct, že vzhledem k tomu, jakým markantním způsobem se stroje za poslední dobu posunuly technologicky dopře- du, je naše práce skutečně velmi obsáhlá. Musíme toho v rámci odbornosti umět daleko více než dřív. Zahrnuje to hodně přestaveb vnitřního vyba- vení vrtulníků, jelikož každý úkol má trochu jinou speci ikaci. Pro starší vrtulníky chystáme vše od hasicích systémů, jeřábů, podvěsových zámků pro převážení v podvěsu nebo zavěšování přídavných nádrží. Pro nové vrtulníky jsme dostali kromě původního ještě systémy vlastní ochrany, slaňovací rámy a zbraně,” popisuje Kateřina. Právě příprava a údržba zbraní jsou oním bon- bonkem, něčím navíc. „Můj vztah ke zbraním je relativně kladný. Já vždycky říkám, že jsem paci i- sta, což u člověka v armádě zní trochu divně. Ale boj skutečně nijak extra nevyhledávám, přece jen jsem technik, nikoliv voják cvičený pro boj. Na střelnici jsem ale chodila. Střílet mě baví, stej- ně jako zbraně obecně. Dokonce jsem uvažovala nad tím, že bych si udělala zbrojní průkaz, ale nakonec jsem od toho upustila. Usoudila jsem, že v práci toho mám tak akorát. Takže abych měla zbraň doma nebo s ní někde chodila, mi přijde naprosto zbytečné,” vysvětluje Kateřina, zatímco ze skladu vytahuje bez mrknutí oka takřka třice- tikilogramový rotační kulomet. ,,Nedávno nám přibyla do sbírky tahle šestihlavňová miminka. Všechny zbraně máme snímatelné, střelci na vr- tulníku mají vlastní kulomety. Kdyby někde musel vrtulník nedejbože nouzově přistát, mohou s nimi klidně odpochodovat. S tím rotačním kulometem už to moc nejde.” Byť to na základně není její profesí, střílení si kapitánka užila dost v zahraničí. „Když vybírali čtyři techniky a čtyři střelce na školení do USA, jako jednoho z techniků si vybrali mě. Stáž v USA byla skvělá zkušenost a střílení jsme si užili opravdu hodně. Střílet ze zbraně je zvláštní pocit a musím říct, že dobrý. Zvlášť když má taková věc kadenci tři tisíce ran za minutu. Zbraň šlapala jak hodinky. Tamní instruktor simuloval závady a učil, jak je odstraňovat. V domácích podmín- kách už jsme jen od oprav a údržby.“ Obecně je ale práce údržby a přípravy letecké výzbroje daleko obsáhlejší, přičemž každý úkol má svá daná speci ika. „Nedávno se zkoušela pře- prava stožáru, který se tahal v podvěsu vrtulníku. Na stroj jsme museli instalovat upevňovací systé- my a vše okolo vrtulníku zajistit tak, aby se nesta- la žádná nehoda. Časté je ale také létání na střel- by, záchrany nebo SAR pohotovost (Search and Rescue, tedy pátrání po zmizelých osobách či jejich vyprošťování, pozn. red.). Co je nejčastější úkol, se ale říct nedá. Hodně to souvisí s ročním obdobím, kdy a kde například probíhají cvičení.” Voják inženýr Kateřina Hebedová kroutí v armádě už patnáctý rok. Do armády nastoupila hned po střední ško- le, kdy se rozhodla jít studovat na Univerzitu obrany v Brně. Co přiměje ženu vstoupit do ar- mády? „Já jsem ve čtvrťáku hodně přemýšlela, kam půjdu. Úplně původně jsem chtěla studovat v Praze jaderné inženýrství, ale vzhledem k tomu, že v té době už byl tatínek v důchodu, nebylo mož- né, aby mi ještě přispíval na život a studium. Nakonec jsem se v Brně přihlásila na obor avia- tické systémy, na tehdy ještě Vojenské akademii. Měla jsem k tomu blízko, maminka i tatínek jsou elektrikáři. Ke zbrojařině jsem se však dostala až v průběhu prvního ročníku, kdy jsme si volili za- měření ze tří specializací – radio, elektro a výzbroj.” Při prezentacích se Kateřině zbraně zalíbily. „Vedoucí skupiny se velmi divil, když mě poprvé viděl na odborné hodině. Říkal: ,Slečno Hebedová, nechcete si to rozmyslet? Ženské jako elektrikářky nebo radistky proč ne, ale ty zbraně, přece je- nom… jste si tím jistá? Toto jsem poslouchala dva semestry. Když jsem byla v pátém, tak pan vedou- cí konečně uznal, že o obor zřejmě mám zájem. On mě obecně měl moc rád. Čtrnáct dní před stát- nicemi mi řekl, že se bojí, že je neudělám. No na- konec jsem je úspěšně zvládla… Ne, to myslím s nadsázkou, s učiteli jsem vycházela a konkrétně tento vedoucí byl úžasný, protože látku dokázal vysvětlit deseti způsoby. Existovala tedy velká šance, že alespoň jeden pochopím… Na oboru jsme začínali čtyři a skončili jsme dva. Z toho já jsem jediná žena, která tento obor kdy vystudova- la. Jiná zbrojířka s vysokoškolským titulem v ar- mádě není a ani nebude, jelikož podobný obor už neexistuje. Ten samý profesor mi pak řekl, že jsem VELÍ MUŽŮM Na selhání není prostor, vrtulník musí fungovat po technické stránce perfektně. Chyby mohou být fatální. Adam Mašek Jakub Hněvkovský BE LEADERS 50

BE LEADERS 51

ho mile překvapila. Na to jsem mu řekla jen, že sebe také. Ale školu už nechci nikdy vidět.” Nikdy však neříkej nikdy – v roce 2014 Kateřina nastoupila na inženýrskou nástavbu. Kromě zbraní jí přibylo i radio a elektro. ,,Doháněla jsem tedy to, co jsem neměla v rámci dvou zbýva- jících odborností. V roce 2016 jsem úspěšně stát- nicovala a na školu se už skutečně nevrátím.” Mezi muži A jak se vůbec cítí žena v armádě, obklopena převážně muži? „Mně osobně je v jejich kolektivu opravdu dobře. Mám tu pár kolegyň, se kterými si můžu popovídat o vyloženě ženských věcech, ale jinak mi mužský kolektiv velmi vyhovuje. Je to všechno více na rovinu a na pohodu. Ne že by si chlapi taky neuměli lézt na nervy a v určitých věcech se na sebe nenaštvat. Ale většinou si vše vyříkají na rovinu, maximálně si dají párkrát do úst, jak se říká. Ale nějaká dlouhodobá zášť se u nich nepěstuje, jsou více splachovací. Ženy si všechno berou hrozně osobně. A to mi trochu vadí,” říká Kateřina a do- dává: „A co se pracovní morálky, nálady a atmo- sféry týče, chlapi s tím, že jim velí žena, žádný problém nemají.” Naopak, je nutné se o sebe starat. „Když člověk s klukama působí dlouho, pozná, že ten který dotyčný není úplně v pohodě. A zeptá se ho na to. Je důležité spolu hodně mluvit, protože pokud na tom není člověk psychicky úplně optimálně, může to zasahovat i do jeho práce. V našem oboru je to hodně o hlavě a o tom, že je třeba se na jednotlivé úkoly hodně soustředit. Na selhání není prostor, vrtulník musí fungovat po technické stránce perfektně. Chyby mohou být fatální.” Prací na základně Kateřina spojila dohromady dvě jí velmi blízké věci, lidi a techniku. „Tu mi- luji už odmalička. Na mé práci mě nejvíc baví asi to, že každý den je trochu jiný. Žádný stereotyp. A mění se i obsahově, něco nového přijde, něco starého se zruší. Je to týmová spolupráce. Jeden na druhého dáváme pozor, protože některé materiály jsou rizikovější.” Faktem však zůstá- vá, že žena to bude mít v obdobné pozici v ar- mádě vždy o něco těžší. „Žena je vždy vidět. Když mám volno, každý to ví. Nejtěžší bylo mužům dokázat, že mi je práce vlastní a vím, co dělám.” A ještě jednu obrovskou nevýhodu kapitánka vidí. Ve svém osobním životě. „Žena lampasák na vysoké pozici, s tím se většina mužů vyrovná- vá hůř. Není to určitě pro každého ideální partie. Ta, kterou by si představoval mít doma. Většině také vadí, že dělám mezi samými chlapy. To je minus, které jsem ale ochotna akceptovat. Práce mě strašně baví, naplňuje a pokud to danému protějšku vadí, nejede přes to vlak.” Vojna učí disciplíně a respektu Povinná vojenská služba je téma, které bude ak- tuální zřejmě pořád. Z věty o tom, že by mladším ročníkům prospěla, se stalo klišé ročníků zase starších. „Když vidím lidi ve věku od sedmnácti do devatenácti let, na vojnu bych je poslala. Jen na tři měsíce. Ne kvůli nějaké šikaně, ale spíše disciplíně. Myslím si, že to má něco do sebe. Dvouletá vojna, jak tomu bylo v časech minulých, by byla samozřejmě zbytečná. Na čtvrt roku by to ale podle mě význam mělo. Aby člověk pochopil, co to znamená povinnost. U dnešní mládeže si ne- umím představit, že by se něco stalo a řekli by- chom jim: ,Tady máš mundúr a budeš dělat tohle a tamto. A takhle funguje zbraň. Existují sice nad- šenci, kteří se zabývají armádou, dělají například airsoft a podobně, ale drtivá většina lidí podle mě ani neví, k čemu armádu máme, že má své opod- statnění. A vůbec netuší, jak tady těch dvacet tisíc lidí funguje. Už jen ten režim, že musíte vstát, něco dělat a někoho poslouchat. Podle mě se to člověku v životě neztratí, ať už dělá cokoliv. Naučí ho to sebekázni, která je důležitá. S tím má podle mě v současné době hodně lidí problém. ,Proč by mi měl někdo něco nařizovat? Přece proto, že je zkrátka v té dané pozici. Je starší a zkušenější. Základ samozřejmě je, že vyššího postavení nesmí lidé zneužívat. Já jsem mimochodem prošla vůbec první náhradní vojenskou službou, rok s námi kon- čili poslední vojáci základní vojenské služby,” popi- suje Kateřina Hebedová. A co říci lidem, kteří o službě v armádě třeba uvažují? „Já bych jim především doporučila, aby si dobře rozmysleli, jestli to chtějí. Protože upřímně řečeno, profesionální armáda není věc na vyzkou- šenou. Musí si uvědomit, co to obnáší. Zda jsou ochotní část svého života změnit. A něco obětovat. Nelze si říci, že půjdu do armády, abych aspoň něco dělal. Nebo z hecu. Je třeba si uvědomit, že pokud navštěvuji vysokou školu vojenskou, napří- klad v Brně, stát za mě vše platí. Ovšem ty roky, které studuji, musím armádě oplatit ve službě. Při nástupu k útvaru podepisuji, že budu určité roky sloužit. Já, jakožto vysokoškolák, jsem musela od- sloužit dvojnásobek studované doby. Pokud bych odešla dřív, musela bych doplácet armádě to, co do mě vložila jako do studenta. Což jsou například u pilotů poměrně vysoké částky. U mě to tedy bylo se vším všudy deset let za pět let studia. Tento čas navíc narůstá za zahraniční mise, což málokdo ví. Člověk musí být přesvědčený.” Existují sice nadšenci, kteří se zabývají armádou, ale drtivá většina lidí podle mě ani neví, k čemu armádu máme, že má své opodstatnění. BE LEADERS 52

Zveme vás do světa zdraví a šetrné péče o pokožku. Výzkumy jasně ukazují: nečistoty, volné radikály a modré světlo z obrazovek pokožce škodí, zvyšují zánětlivost a urychlují stárnutí. Přesvědčte se, jak naše nová kolekce Anti-Wrinkle + Detox pomůže zajistit optimální stav pokožky a její dokonalou ochranu proti nepříznivým vlivům vnějšího prostředí. HydroPetpide Detox Objednávejte na www.topkosmetika.online Uveďte promokód Detox15 a získejte slevu 15% do 31.5.2019

Ve dvaadvaceti absolvovat a hned mít ilustraci na titulní stránce v americkém magazínu a dě- lat pro Jamieho Olivera, to je docela jízda… Já si to asi vůbec neuvědomovala, šlo to všechno tak nějak samo. A nejsou to věci, na které bych byla extra pyšná. Jamie, to byla spíš mediální bublina. Ale mám v hlavě takovou speciální ku- chařku, slíbil tehdy, že bychom někdy mohli udě- lat něco většího, tak mu to asi pošlu. Snad mě ještě mají v databázi… Ale jak říkám, nejsou to pro mě nijak zásadní věci. Co pro tebe jsou zásadní věci? Mně se líbí dělat hodně věcí, nechci se uzavírat do jedné škatulky, každý projekt je jiný, nezevšed- ní mi to. Bojím se, že kdybych jenom animovala, V šestnácti letech bojovala s Hodgkinovým lymfomem. V roce 2014 absolvovala obor animované tvorby na Filmové akademii Miroslava Ondříčka. V roce 2013 začala dokreslovat fotogra ie New Yorku, které pak publikovala na instagramovém účtu AnimateNY, kde ji dodnes sledují desetitisíce příznivců. Jedna z jejích ilustrací se v té době objevila na titulní straně amerického magazínu Metro, ilustrovala americké vydání ikonického módního magazínu Vogue magazine, podílela se na videu a ilustracích pro Jamieho Olivera. To jí bylo dvaadvacet. Dnes je Eliška Podzimková o pět let starší. Petr Karban Jakub Hněvkovský BE LEADERS 54

nebude mě to za chvíli bavit. Důležité je, že moje práce je různorodá a tím pádem mě hrozně baví. Před třemi lety jsi měla první autorskou výstavu, to byl nějaký zlom? K výstavám mám asi jiný vztah, než bys čekal. Mě to úplně nebere. Ale chystáš druhou, na květen… Jenže ta je trochu jiná. Dělala jsem na projektu Malý princ, což je knížka s ilustracemi, a k tomu přes jednu AR superaplikaci rozpohybované ani- mace, které si čtenáři najdou a přes tuhle appku přehrajou. To mě bavilo. Fotky jsem odjela fotit na Island, který je k tomu jak dělaný. Těším se na výstavu, kde budou všichni chodit a mobilama snímat kódy. A chci tam udělat celý svět Malého prince, takže mám dnes doma na zahradě asi třicet vánočních stromečků, co jsem posbírala, a z toho, co z nich zůstane, udělám les… Bude tam spousta dalších interaktivních prvků. Já vlastně nemám ráda, když se vezme fotka a pověsí se na zeď. K některým autorům to jde, ale pro mě to není úplně dostačující. A nebaví mě to. Proslavila tě technika dokreslování fotek, což asi není výplod velkého duševního úsilí, ale spíš barová recese, nebo se mýlím? Jasně že ne. Už děti si dokreslují do časopisů, začíná to knírky, je to prastaré dětské médium… Když se to dovede k jisté řemeslné zručnosti, je to zajímavé médium, fotka jako realita, kresba jako absurdno, fantazie. Docela hezky to funguje. Přesně Malý princ… Jo. Proto taky mě ten projekt tak moc bavil. Akorát u mě to nebyla asi barová recese, ale něja- ký domácí nápad. Maluju odmalička, chodila jsem na výtvarnej gympl, ale vždycky jsem potře- bovala nějaký podnět, abych vyřešila ten základ- ní problém, co vlastně mám vytvořit. A pak taky ta zručnost je u mě s rezervou, nejsem vůbec vykreslená, všechno se učím sama, postupně. Ale baví mě, co dělám, a očividně lidi baví na to kou- kat. Což je taky důvod, že nejsem úplně v oblibě u těch, co jsou vykreslení, protože to vnímají tak, že umím míň než oni, ale beru jim práci. Já jim to nezazlívám, oni vlastně mají pravdu, ale to je jejich problém, já ho za ně nevyřeším. Na škole je drilovali v jednotlivých technikách, oni je zvláda- jí, ale nemají nic navíc. Na té škole jim zapomněli pomoct najít vlastní styl, osobitost. Bylo těžké si ve vaší rodině najít tu svou ces- tu? Dědeček a tatínek stavaři, maminka výtvarnice… Jenže táta byl převážně v práci a čas jsem trávila hodně s mámou, takže to asi byla přirozená ces- ta. Možnost, že skončím u táty ve irmě, určitě taky byla, ale tomu bych se bránila, nevidím se tam, stačí jednou za rok pée ko. Nicméně často o irmě a marketingu s tátou mluvíme, protože on ví, že by to chtělo nějak uchopit, ale sám na to čas nemá a člověka, který by to zastal, nemá taky. Tak jsem ho aspoň přinutila udělat webové stránky. Na vysoké škole mě bavily vizuální efek- ty, taky jsem mohla skončit v nějakém studiu. Jenže jak jsem říkala, nechci dělat pořád totéž. Co tě přimělo vrátit se z New Yorku do Prahy? Kariérně je New York určitě úžasný a možná by pro mě bylo leccos jednodušší, ale lidsky je pro mě obtížný. Je to zvláštní místo, nikdo se s tebou moc nebaví, u piva už vůbec ne. Nejsem na to ten správný typ. A chyběla mi rodina. Vystudovala jsi animovanou tvorbu. Máš plá- ny na nějaký ilm? To je taky určitá meta, mít vlastní ilm… Je to meta, ale nejsem si jistá, jestli pro mě není moc velká. Mě by bavila kombinace hraného ilmu a animace, dokonce jsem na to téma psala bakalářku. To by mě lákalo moc, ale děsí mě ko- lotoče kolem peněz, rozhádaní producenti, štáb... To asi nechci absolvovat. Ale chci udělat jeden audiovizuální projekt pro onkologické dětské pacienty. K tomu tě přivedla vlastní zkušenost? Je šílený, když se ti stane něco takovýho, a nic nevíš, nikdo ti nic neřekne. Doktoři na to čas nemají, protože řeší daleko důležitější věci, ale ta nejistota a strach z neznámého je úplně zou- falá, pro děti i pro rodiče. Já měla štěstí na psy- choložku, která mi všechno vysvětlila. Takže chci udělat takový animovaný hraný informační kurz, co se v případě onkologického onemocnění, vy- šetření a léčby v těle děje. Deset let hledám for- mu, teď ji myslím mám. S nějakým bývalým pa- cientem, zhruba osmiletým, co má stejnou zkušenost jako já, budeme jezdit, natáčet a vy- světlovat si, co je co…. Dílem reálně, třeba u magnetické rezonance, dílem animovaně, kdy se nějakým kouzlem dostaneme do těla a uvidí- me, proč nám třeba vypadávají vlasy a co nám ničí imunitu. Dítě nechápe, proč nemůže mezi svoje kámoše do školy. Těch nezodpovězených otázek je tam plno. Když uvažuješ o takových projektech, je to v českých rozměrech, nebo světových? Začít chci tady, ale o jazykových mutacích se uva- žuje. To je obecný problém, stejný tady i kdekoliv jinde ve světě. Na podzim jsem byla v Bruselu na onkologickém summitu, teď se podobný chys- tá do Prahy a je pro mě motivací, když vidím, že je to projekt, o kterém se i onkologové ze světa chtějí bavit. Co pro tebe znamená úspěch? Cítíš se úspěšná? Nevím, takhle o tom nepřemýšlím. Ale samo- zřejmě vnímám to, že oproti některým vrstevní- kům, kteří teprve řeší, co by mohli a chtěli dělat a hledají svou cestu, tak jsem asi trochu napřed. Měla jsem štěstí a našla jsem cestu, která mě baví, a dokonce mě úplně v pohodě živí. NECHCI DĚLAT POŘÁD TOTÉŽ Kariérně je New York určitě úžasný a možná by pro mě bylo leccos jednodušší, ale lidsky je pro mě obtížný. BE LEADERS 55

Adam Mašek Ladislav Hájek, archiv Martiny Bravencové BE LEADERS 56

podobně. Někdy se také stane, že závodnice vje- de do protisměru, jelikož se v závodě směr mění. Když u toho nepřemýšlíte a bójku špatně obje- dete, můžete se s někým srazit. To je pak hodně nepříjemné. Je čas v rámci závodů na nějaké poznávání měst a míst, kde se seriál zrovna koná? Upřímně, na nějaké velké výlety to není. Zaprvé časově, a hlavně člověku se ani moc nechce. Když jste celý den na tréninku nebo závodě, jste rádi, že dorazíte domů a dáte si relax. Máš pocit, že ses za těch pár let závodění nějak změnila? Procestovala jsi kus světa, začínala jako neznámá holka a dnes se o tebe zajímají média… Já myslím, že ne. Já jsem podle mě pořád stejná. Stejně naivní. Naivní? No jasně. Já – s nadsázkou řečeno – žiju v do- mnění, že všichni lidé jsou hodní a dělají jen věci pro dobro. Pak samozřejmě zjistím, že to tak není, a jsem z toho hrozně vykolejená. Třeba po sto padesáté. Takže se dá říct, že jsem trochu nepoučitelná. Ale optimistka. Proč ses vůbec k závodění dostala až skoro ve dvaceti letech? Nenapadlo tě jako malou holku, že by tě bavilo dělat nějaký motor- sport, třeba motokáry? To bylo především kvůli tomu, že jsme kolem sebe neměli žádné takové lidi. Kdyby například měli nějací známí rodičů syna, který by jezdil motokáry, tak bych si to vyzkoušela. A zjistila, že je to super. Ale dcera kamarádů mých rodičů hrála tenis, a proto jsem ho začala hrát taky. I když mě to moc nebavilo. Navíc si upřímně ne- myslím, že bych byla nějak ultra talentovaná. Nehrála jsem to špatně, ale můj primární pro- blém byl, že jsem byla strašně nevyrovnaná. Jednou jsem zahrála skvělý úder, ale pak když jsem to potřebovala potvrdit, tak jsem chybova- la. To je u tenisu docela blbý, tam je potřeba pře- devším vyrovnanost. Já jsem to prostě nedokáza- la v ten klíčový moment zlomit, naopak jsem se na to vykašlala. Tenis jsem hrála od šesti do tři- nácti, což možná byla chyba. Kdybych to hrála jako starší, možná by to bylo jinak. Ale já jsem skutečně ráda za to, co mám teď. Co je pro tebe na jetsurfu vůbec nejzajímavější? Mě na tom baví adrenalin a touha se zlepšovat. To je na tom možná vůbec nejlepší. To, že se po- řád mohu někam posouvat a přitom dělat, co mě baví. Navíc s jetsurfem můžete jezdit v podstatě všude, po jakékoliv vodní hladině, což je další velká výhoda. Máš kromě osobní kariéry ještě nějaké další plány do budoucna? Určitě. Minulý rok jsem založila svůj vlastní jet- surfový tým Brave a letos jsem ho zvětšila o ju- niory. Moje plány jsou tedy takové, že ať už budu, nebo nebudu sama jezdit, pořád chci být součástí mého týmu a budu chtít ty děti vést v jejich sportovní kariéře. Nějak jsem si to srov- nala v hlavě, a dnes když se bavím se sponzory, tak už to není jen o mně, ale přemýšlím v rámci celého našeho týmu. Naše děti jsou rády součás- tí týmu a je to nastupující generace, která na jet- surfu vyloženě vyroste. Kdo tě vůbec k jetsurfu přivedl? Byl to bý- valý mechanik Formule 1 Martin Šula, který jej vymyslel? Nene, to byl ten klíčový člověk, který mi řekl, že mám závodit. K jetsurfu mě ale úplně poprvé přivedl můj bývalý přítel zhruba před šesti lety. Strašně mě to chytlo a hned mi to začalo jít, jeli- kož jsem hodně jezdila na snowboardu. A právě v tu chvíli přišel Martin Šula s tím, že bych měla zkusit závody. Je to vlastně celé trochu náhoda, Martina znal totiž můj bývalý přítel a jen skrze něj jsem se k tomu dostala. Jak se tento sport za šest let změnil? Strašně moc. Především co se týče profesionali- ty. Ono se to nedá měřit ani na roky, spíš na zá- vody. Co nový díl, tím je to o skok výš. Vývoj je opravdu strašně moc rychlý. A je také pravda, že to stahuje a láká ostatní sportovce, kteří jet- sur ing stále více popularizují. Každý to pak chce vyzkoušet, začne je to bavit a po čase si řeknou, že chtějí závodit. Jako já. Jen v České republice na tom jezdí Jakub Kornfeil, zmiňova- ný Martin Šula nebo hokejový mistr světa Petr Průcha. Ve světě to má v oblibě třeba Valentino Rossi nebo Neymar Jr. Kolik závodnic jezdí světový pohár? Žen je pětadvacet, chlapů o půlku víc. Závodníci jsou rozřazeni do jednotlivých rozjížděk – ženy jedou dvě, muži čtyři. Z nich se postupuje do i- nále. Závodí se tedy hromadným startem, nikoli na čas. Čili se jedná o kontaktní sport? Ano. Například nedávno v USA jsme měly jeden z největších karambolů. Jedna závodnice si má- lem přivodila zlomeninu lýtkové kosti. Nebo se stane, že vás prkno tre í do krku, zvrtnete si kotník, pohmoždí vás karbonové ploutve a tak Mám pocit, že se mi v jetsurfu spojilo úplně vše, v čem jsem nějakým způsobem dobrá. Martina Bravencová je mistryní světa v jetsur ingu – jízdě na motorovém prkně. Že jste o něm nikdy neslyšeli? Je na čase to změnit. Vždyť jetsurf je ryze český vynález! Pětadvacetiletá česká závodnice se k tomuto sportu dostala úplnou náhodou, dnes přitom patří mezi naprostou světovou špičku. BE LEADERS 57

Jaké jsou obecně nejlepší predispozice pro tento sport? Silné nohy, balanc a rozumět motoru. Protože ten je potřeba cítit, to máte jako v každém moto- ristickém sportu. Já mám pocit, že se mi v jetsur- fu spojilo úplně vše, v čem jsem nějakým způso- bem dobrá. Například když jsem se učila do školy nějaké texty, tak jsem se je nedokázala naučit úplně přesně podle obsahu, ale dokázala jsem jednotlivé stránky vidět – přesně to, jak mám nějaké části podtržené. Tuto fotogra ickou paměť přesně využiju i v závodech. Stačí mi dva- krát objet trať a už přesně vím, kde je jaká zatáč- ka. Ježdění na jetsurfu je strašně moc o technice. Samozřejmě musíte mít rychlost, ale jde o to, jak si najíždíte do jednotlivých zatáček. Je to podob- né jako v motorkách nebo formuli. To je mimo- chodem také hezké – rozhodují detaily. A záro- veň vás to dokáže i pěkně naštvat (smích). Dokážeš si sama opravit motor? Nějaké menší věci ano, ale například turbínu už ne. Většinou jsou na závodech nějací mecha- nici přímo od jetsurfu. Na letošek však plánuji, že by se mnou všude jezdil můj vlastní. Nejdřív jsem si myslela, že je to zbytečný náklad, ale pak se vám stane nějaký karambol, něco se zadře a najednou nestíháte. Nebo taky pomůže správ- ně nastavit prkno a motor. Kolik lidí máš v týmu? Nyní celkem osm. Ale součástí týmu je například i fotograf, se kterým se vždy rozumně domluví- me na nákladech. Snažíme se všechno dělat co nejvíce ekonomicky. Na kolik vyjde režie na sezonu? Jen co se týče mě, celá sezona vyjde na milion korun. Ono jen samotné prkno stojí dvě stě pa- desát tisíc korun. Něco se s ním stane a hned dáváte peníze. Pak pochopitelně náklady spoje- né s letenkami, ubytováním, stravováním a tak dále. To se samozřejmě nastřádá. V tuto chvíli ale vše zajistí sponzoři, s tím jsem moc spokoje- ná. Ale pořád je to suverénně nejlevnější motorsport. A je to podobně jako v motorkách, tedy že někdo má lepší mašinu, a má proto velkou výhodu? Jetsurfy mají všichni stejné, ale někdo ho má lépe seřízený, někdo si pořídí třeba nový výfuk a jede mu to lépe. Tyto maličkosti rozhodně hrají roli. Mluvila jsi o svých sponzorech, ale co prize- money za jednotlivé závody? Dokáže seriál shánět stále více sponzorů? Přijde mi, že ano. Každý rok to má lepší úroveň. Všechno vypadá lépe, více profesionálně. Jsem velmi zvědavá, jak to bude vypadat příští rok. V letošní sezoně se bude začínat v České repub- lice, konkrétně v Brně. Poté se jede do Anglie, Ruska, USA a Emirátů. A cíle? Samozřejmě chci vyhrát (smích). Asi to bude těžší než minulý rok, že? Kdo je tvojí největší konkurentkou v cestě za obhajobou? Stoprocentně to bude těžší. Největší konkurent- kou je pro mě shodou okolností Češka. Ale i spousta cizinek bude chtít vyhrát, například Angličanka Anya Colley – ta je vůbec skvělá, jeli- kož je i mistryní světa v Jet Ski, tedy jízdě na vodním skútru. Má to úplně srovnané v hlavě a vždycky mi říká, že jetsur ing je ze všech spor- tů nejvíc na pohodu. Má to trošku posunuté. S českou závodnicí je to vždy velký boj, ale mu- sím říct, že se stoprocentně respektujeme. Jak zatím probíhá příprava? Dobře. Trénuji víc a změnila jsem i trenérku, která mi momentálně maximálně vyhovuje. Změnily jsme nějaké věci, dříve mě totiž často bolela záda. Tyhle problémy už nemám. Děláme balanční a výbušné cviky. Nejlepším tréninkem je pro mě ale ten lyžařský, na nohy. Tím ohrom- ně sílíte. Technika se musí trénovat na vodě. Zatím jde vše podle plánu. Jaké místo sis v rámci světové série nejvíc zamilovala? Nejhezčí závod je určitě v Americe. Vypadá to při něm přesně tak, jak si většina lidí předsta- vuje, že má závod jetsur ingu vypadat – tedy teplo, krásná, čistá voda, pohoda. My totiž pa- radoxně máme většinou na závodech zimu a nosíme dlouhé neopreny. Na druhou stranu, Spojené státy jsou suverénně nejdražší – ať už co se týče půjčení auta, stravování, ubytování a podobně. Zajímavé je, že český motocyklový závodník Jakub Kornfeil je také bývalým mistrem světa v jetsurfu. Nevyměňujete si vzájemně třeba nějaké rady? No jasně. Díky tomu, že je to vlastně český sport, drží Češi spolu. Což je fajn, vzhledem k tomu, že druhou polovinu tvoří v podstatě jen cizinci. Když se ho na něco zeptáme, tak nám Kuba vždy rád poradí. Mezi holkama už se vyměnují rady na daný závod jen zřídka, každý si chce uchovat to svoje, a to je naprosto přirozené. Nicméně většinou když člověk pozoruje ostatní, zjistí, kdo jak si trať najíždí. Panuje mezi ženami vyloženě napjatá atmosféra? Podobně jako někdy v ženském tenise? Osobně si myslím, že tak daleko jsme ještě nedošly. Samozřejmě je nás v seriálu daleko méně. Taky je fakt, že ženy obecně berou všech- no hrozně osobně. Muži jsou víc na pohodu v tom, že to pořád berou daleko víc sportovně. Prostě zvítězí ten lepší a osobní záležitosti do toho moc netahají. Ale obecně je to spíš v po- hodě. Někdy se pochopitelně najdou vyhroce- nější situace. Při závodech občas člověk reaguje jinak, než jak by reagoval s nadhledem v nor- mální situaci. Teď mluvíš trochu o sobě, že? Samozřejmě, člověk někdy neudrží nervy na uzdě (smích). Trochu odbočme. Ty se věnuješ i designu? Je to tak. Společně s mojí kamarádkou a českou designérkou Kateřinou Maršoulovou jsme zalo- žily irmu ReBrave, která se věnuje designu neo- prenů. Děláme neopreny s různými potisky a ta- kovým pocákaným stylem, je to opravdu pěkné. Začaly jsme prvně s neoprenovýma bundama, protože ta mi vždy chyběla. Ono totiž sehnat kvalitní a přitom pěkný neopren téměř nejde, a proto si myslím, že by nám to mohlo fungovat. Snažím se tak propojit svůj jetsur ingový tým Brave a tento designový projekt ReBrave v jeden brand. Nedávno jsme poslaly první zakázku do Los Angeles, což mi dělá ohromnou radost. Aktivit mám ale víc, nedávno mi například vyšel diář pro rok 2019. Jako malá jsi s rodiči hodně cestovala po ce- lém světě. Sama jsi říkala, že pro tebe bylo těžší zařadit se poté do kolektivu dětí i učite- lů ve škole. Proč? Já si myslím, že to byla určitá shoda okolností. Podle mě by ta situace dnes byla jiná, děti cestu- jí s rodiči daleko víc, než když jsem byla na prv- ním stupni základní školy. Přitom já nejsem z bůhvíjak bohaté rodiny, nežili jsme si takříka- jíc na obláčku. Rodiče jen milovali cestování. BE LEADERS 58

Byli vážně dobrodruzi, takže jsme si tu danou zemi chtěli užít déle než na čtrnáct dní. Na tamní dobu to byl masakr, teď takhle cestuje kde kdo. Je tahle závist a nepřejícnost skutečně typická česká vlast- nost? Ostatně ty to můžeš dobře srovnávat, doteď poznáváš lidi po celém světě. Já si myslím, že jo. Takové to malé češství nás prostě chtě nechtě provází. Samozřejmě, že všude ve světě jsou lidé také špatní a dobří, ale Češi typicky mají v povaze, že moc nepřejí. Čím to je? Je to skutečně onen pozůstatek totality, komunismu? Myslím si, že ano, jelikož ti mladí, kteří socialismus nezažili, už jsou jiní. Ale taková ta nepřející atmosféra tu je a bohužel hlavně u starších lidí. Já jsem to přesně zažívala v dětství, kdy se na mě skrz prsty dívali i učitelé. „No jo, to je ta Američanka, tak si ji hned vyzkoušíme.“ Dávali mi sodu. Možná se toho zba- víme časem, ale zatím to v naší společnosti pořád dost cítím. Zase je pořád velký rozdíl mezi Prahou a zbytkem České re- publiky. Já jsem chodila do školy v Ostravě, kde to je taky jina- čí. Je fakt, že dneska je v Praze daleko více cizinců a je to zkrátka evropské město. Rodiče podnikali? Ano, a maminka má ještě realitku, se kterou se jí snažím občas pomáhat, když mi zbyde čas. Společně pronajímají nebytové prostory. Ze začátku byly ony cesty hlavně kvůli práci, ale poz- ději už čistě pro radost. No a ty jsi všechny tyto věci spojila dohromady – cestuješ za prací a ještě ti to dělá radost… Je to tak (úsměv). Kamarádi si ze mě dělají srandu: „No jo, ty máš život. Cestuješ si po světě, to je pohodička.“ A já je vždy popichuju a v legraci říkám: „Ale za prací!“ NOBLESS CZECH Cesta za jedinečností diamantů začíná hluboko v zemi, na několika místech světa. Jedním z nejproslulejších je australský důl Argyle, kde se těží unikátní fialové a růžové diamanty.Vzácné i proto, že za posledních třicet let těžby bylo lesklých fialových diamantů nalezeno pouze 12 karátů, tedy nicotných 2,40 gramu. www.nobless-czech.cz BestTIP 59

Dreambeds Somnus Lokální a ruční výroba, udržitelný rozvoj, cit pro nejmenší detail – to jsou hodnoty britské značky, která trvá již od roku 1840, a patřičně se proto pyšní svou stopětasedmdesátiletou tradicí výroby. www.dreambeds.cz

BE SOLID 62 STÁRNĚME JAKO ŠVÉDOVÉ David Kostka, Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra 66 DŮLEŽITÁ JE POKORA Ota Schütz, Žilní klinika 68 ČESKÁ KLINIKA JAKO NADĚJE PRO PÁTEŘ Michal Sičák, Altanea 70 MEDICÍNA SOUČASNÁ I BUDOUCÍ Marek Babjuk, Urologická klinika Fakultní nemocnice Motol 72 ŽIVOT JE KE MNĚ VLÍDNÝ Lucie Orgoníková, České vysoké učení technické 74 ÚSPĚCH JE PRO NÁS KOMPLEXNÍ POCIT Renáta Valerie Nešporek, Českomoravská asociace podnikatelek a manažerek 76 PRAMEN S DLOUHOU HISTORIÍ Ludmila Kocourková, Jesenický pramen

Petr Karban archiv STÁRNĚME JAKO ŠVÉDOVÉ BE SOLID 62

Jak se má Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra? Dobře, po všech stránkách. To znamená… … že jsme na tom inančně dobře, že nám fungu- jí smluvní vztahy, že klienti jsou většinou spokojeni. Přídomek „ministerstva vnitra“ má ještě dnes opodstatnění? Je to zavedená značka a byla by škoda ji rušit. Vznikla v době, kdy se mělo za to, že tady budou resortní zdravotní pojišťovny, ale to poměrně brzo skončilo a my jsme už léta otevřeni všem lidem, kteří mají zájem být u nás pojištěni bez ohledu na zaměstnání. Nicméně podporujeme ty profese, které ze své podstaty mají vyšší zdra- votní rizika, jako jsou policisté, hasiči, celníci, pracovníci vězeňské služby a další z onoho pů- vodního „hlavního kmene“ našich pojištěnců. Máte tedy speci ické produkty? Přesně tak, především v oblasti prevence. Máme krátkodobé rehabilitační léčebně-preventivní pobyty, očkovací a vitaminové programy. A jsme také hlavním partnerem Nadace policistů a hasi- čů, takže podporujeme i ty, kteří byli ve službě zraněni a dnes jsou invalidní, případně pozůsta- lé po policistech a hasičích, kteří zemřeli ve službě. To jsou programy, primárně vytvořené pro speciální sektory, ale dostupné všem? Většina programů fondu prevence, o kterém se bavíme, je skutečně pro všechny naše klienty a některé jsou určeny těm profesím, které jsou, jak už jsem řekl, zdravotním rizikům vystaveni více. Proto například přispíváme policistům na očkování proti žloutenkám. Mluvíme o prevenci, která je velmi význam- ná, leč poměrně podceňovaná. Zlomek výda- jů za zdravotnictví jde do prevence, drtivá většina peněz skončí v léčebné péči. Není to málo, co děláte? Budu vám oponovat, my na prevenci sázíme skutečně hodně, protože je levnější a ve vlivu na kvalitu života mnohem efektivnější. Řada preventivních prohlídek je hrazena z veřejné- ho zdravotního pojištění, takže občané je mají zcela zdarma. Navíc z fondu prevence nabízí- me klientům programy pro chronicky nemoc- né, například pro diabetiky. Přispíváme na pre- ventivní onkologické prohlídky i vyšetření civilizačních chorob, které nejsou hrazeny z veřejného pojištění… Je toho celá řada. Naší snahou je prevenci zvýraznit, aby byla domi- nantní. Ale problém je trochu v tom, že jsme jako pojišťovna svázaní. Čím? Z veřejného zdravotního pojištění, čili z tzv. zá- kladního fondu, můžeme hradit pouze to, co nám diktuje zákon. Nad rámec těchto aktivit pak děláme skutečně celou řadu věcí; my jsme přišli s programem a webem Zdraví jako vášeň, snaží- me se klienty edukovat ohledně prevence a zdravého životního stylu. Dokonce bych řekl, že ostatní pojišťovny nás v lecčems napodobují. Máme adresné akce, ale nemáme sílu a možnosti přimět lidi, aby to vše využívali. Ale máte sílu hlasu, s ostatními pojišťovnami, na změnu zákona… To se obávám, že není tak jednoduché. Je to víc politická než odborná záležitost. Zdá se nám účinnější, za dané situace a v dané atmosféře, přesunout možné preventivní aktivity pod fond prevence, ale to jsou jiné peníze ve významně menším objemu. Snažíme se fond prevence co nejvíce naplnit, ale možnosti jsou omezené. Tvoříme ho zejména z penále a pokut od nepla- tičů pojistného. Zároveň podporujeme a motivu- jeme lidi, aby zdravěji jedli, více se hýbali… V loňském roce jsme třeba zavedli příspěvek na podporu pravidelného dlouhodobého sporto- vání. Nechceme, aby jednou za rok vyjeli na hory, ale aby sportovali pravidelně. To je to, co můžeme dělat teď hned bez nutnosti měnit legislativu. Systém bonusů by nefungoval? Fungoval, kdybychom měli legislativně posvěce- no, že můžeme odměnit odpovědné chování, zvýhodnit například ty, kteří chodí na pravidel- né preventivní prohlídky. Jenže my nemůžeme zvýhodnit ani pojištěnce, ani odpovědná a efek- tivní zdravotnická zařízení. Což směřuje ke konstrukci zdravotního po- jištění, respektive zdravotní daně a celého inancování zdravotnictví… Co se týče otázky, zda jde o pojištění či zdravotní daň, to nechci komentovat. To by bylo na velmi obsáhlý samostatný článek. A vy opravdu nemáte žádnou možnost do té debaty vstoupit? U povinného ručení a havarijního pojištění přece bonusy a malu- sy fungují skvěle, vychovávají a vedou k zodpovědnosti… V tuto chvíli nemáme. Jak jsem říkal, je to poli- tická otázka. Řešením by bylo komerční připojiš- tění. My pořád, podle mě, žijeme s pocitem, že zdravotnictví je zadarmo a co dostaneme zadar- mo, toho si nevážíme. Přitom, podívejte, kolik jsme schopni utratit za zdraví domácích mazlíč- ků… Nemyslím si, že komerční připojištění vede ke dvoukolejnému zdravotnictví. To je taková mantra v rukou některých politiků, ve skutečnosti dvoukolejné zdra- votnictví máme, stejně jako máme dvouko- lejné bydlení či cestování. Je to přece přiro- zené. Jen je asi chybou, že vede inance pouze do soukromých klinik, zatímco by mohlo do všech. Souhlasím s tím, že lidé mají mít možnost při- platit si za speci ickou péči, mám-li to říci diplo- maticky. Je jasné, že standardní péče včetně lé- čení nákladných chorob bude stále stát na úhradách ze zdravotního pojištění. Ale jinak? My sami kritizujeme, že si pacient nemůže vy- brat lepší materiál a doplatit rozdíl. Týká se to mnoha oblastí, třeba endoprotéz, nejrůznějších implantátů… Ale to je věc zákonodárců. V návr- hu zákona už přece ta možnost doplatit si rozdíl byla, jenže nedomyšlenou změnou z toho vznikl paskvil, kdy si buď nezaplatíte nic a dostanete David Kostka je atestovaný chirurg a jedenáct let se plně věnoval aktivní medicíně. Před více než dvaceti lety poprvé vstoupil do Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra České republiky. Tehdy se stal ředitelem odboru zdravotní politiky. Od 2. října 2015 je jejím generálním ředitelem. K debatě o zdraví a zdravotnictví naprosto ideální osoba. V loňském roce jsme třeba zavedli příspěvek na podporu pravidelného dlouhodobého sportování. Nechceme, aby jednou za rok vyjeli na hory, ale aby sportovali pravidelně. To je to, co můžeme dělat teď hned bez nutnosti měnit legislativu. BE SOLID 63

to základní, nebo si můžete vybrat, ale zaplatíte všechno, i operaci. Což samozřejmě nemá žádnou logiku. Kdybyste se spojili a vytvořili tlak, nemáte vůli to změnit? Debaty o tom se vedou. I s ministrem zdravot- nictví jsme se o tom bavili, koncept komerčního připojištění mám zpracovaný v šuplíku. Ale v tuto chvíli není příznivá atmosféra těmto změnám. Chybí vize? Dlouhodobá konsenzuální shoda… Chybí. Denně se objevují nové a nové preparáty a metody, které jsou ale velmi drahé. To systém neuplatí, ani kdyby se do něj nasypalo dalších tři sta miliard. Je to trend, je dobrý, ale rozpo- čet a možnosti se rozcházejí. Možná bychom neměli z pojištění platit zbytečnosti, možná bychom měli jako pacienti v nemocnicích platit hotelové služby… Alespoň částečně bychom tak získali nové prostředky pro moderní a náklad- nější léčbu. Je současný stav dán i tím, že počet pojišťo- ven je dán a žádný subjekt tam nemůže vstoupit? Souhlasím s tím, že komerční pojišťovna nemá poskytovat veřejné zdravotní pojištění, ale má mít přístup na trh komerčního připojištění. Pokud by to nastalo, my bychom se do toho ne- mohli pustit sami, potřebovali bychom se spojit právě s komerčními subjekty. Propojení těch dvou světů by bylo určitě přínosné. V oblasti prevence vidím jako zajímavý pro- stor spolupráci s irmami. Zdánlivě jde o dva rozdílné světy, ale každý zaměstnavatel má zájem na zdravých zaměstnancích. A z debat, které jsem mohl vést s majiteli irem i špič- kových klinik, usuzuji, že v poslední době se to začíná projevovat větším zájmem irem o zdraví svých lidí. Určitě, pro spolupráci s irmami je značný pro- stor. A že o něm nejen víme, ale něco také dělá- me, o tom svědčí náš program Zdraví do irem. Jak to funguje, má odezvu? Úžasnou, ale musíte si uvědomit, že takový pro- gram nemůžeme nabízet plošně. Je určen ir- mám, kde alespoň pětadvacet procent zaměst- nanců je našich pojištěnců, nebo v absolutních číslech je alespoň tři sta zaměstnanců pojištěno u ZP MV ČR. V čem je podstata takového programu? Organizujeme a podporujeme preventivní vyšet- ření, nehrazená z veřejného zdravotního pojiště- ní a také vzdělávání o zdravém životním stylu. Když se pak vyskytne zdravotní problém, ten už přechází pod běžnou úhradu ze základního zdravotního pojištění. Je to náhrada za někdejší závodní lékaře? To určitě ne. Je to podpora výlučně preventiv- ních aktivit. Můžete oslovit i ty, kteří dané podmínky nesplňují, ale třeba by přešli? To je poněkud problematické. My nemůžeme hradit nic nikomu, kdo není náš pojištěnec. Zkušenost ale je, že kolegové našich pojištěnců se většinou začnou zajímat a pak mají zájem přejít k nám. Vedení irem i zaměstnanci sami jsou spokojeni. Reagují spíše velké irmy? I ty menší, pro nás není velikost rozhodující. Ale je fakt, že velké irmy jsou taženy iremní kulturou často zahraničních matek a slyší na to zatím lépe. Jsou nějaké trendy v zahraničí, které čekají na příchod sem? Velké irmy v Evropě mají velmi propracované programy. V Americe naopak, tam je segment zdravotního pojištění a připojištění takový „bu- bák“ zaměstnavatelů. Máte některé preventivní programy zaměřené regionálně, třeba v závislosti na stavu životního prostředí? V nějaké ustálené podobě ne, ale regionální pracoviště mají možnost přijít s jednorázovými lokálními akcemi a může se stát, že vyvolají takový zájem, že je potom nabídneme plošně. Naši pracovníci se zúčastňují mnoha akcí, které jsou zaměřeny na zdravotní prevenci a v rámci diskuzí se setkávají s nejrůznějšími náměty či požadavky. Jen je potřeba si uvědomit, že nemáme aparát na desítky ad hoc akcí, čili spí- še se to vyvíjí cestou, kdy v jednom regionu otestujeme nějaký pilotní program a pak jej nabízíme dál. Všechny akce, do kterých se pou- štíme, musejí být realizovatelné v rámci celé pojišťovny. Je pro vás téma i sekundární prevence? To jsou programy pro chronicky nemocné, o kterých jsem se zmínil. Plánujeme ještě rozjet program proti obezitě, protože ta je velkým pro- blémem a přináší také celou řadu doprovodných problémů, jejichž léčba je navíc velmi drahá. Nemůžeme to udělat na všechny diagnózy, ale vytipovali jsme si ty, které jsou časté. Součástí prevence je i edukace, výchova k od- povědnému chování. Často se ale spíš chová- me tak, že doktor je opravář. Rozbilo se, oprav. Ale nechceme se aktivně účastnit. Ano, přesně, jak jsme se o tom bavili na začát- ku. My se snažíme edukovat své klienty právě v tomto smyslu. Je to značná část našich aktivit, ostatně, už jsem zmínil program Zdraví jako vášeň. Apelujeme na prevenci na sociálních sítích, na webu, v našem časopise. A neřekl bych, že to naši klienti úplně ignorují. Když jsme vyhlásili v létě podporu pohybových akti- vit, byl to obrovský peak, všichni se chtěli zú- častnit, dokonce jsme překročili rozpočet fondu prevence. Ministerstvo samo přichází s vizí podpory zdravého životního stylu, jak jsme zmínili, irmy to začíná zajímat… I politici si, myslím, začínají uvědomovat, že sice máme věk dožití podobný jako ve Švédsku, ale na rozdíl od nás Švédové stárnou ve zdraví. My v nemoci. To je třeba otočit. Ať jsou i čeští senioři co nej- déle zdraví. To je náš cíl. Zmiňujete web, sociální sítě… Nechybí třeba autorizovaný pro il, kde bych se dozvěděl, co potřebuji? Často jsme vystaveni bludům, nepřesným informacím i vyloženým dezinformacím… Možná chybí, ale to je velmi složitá otázka. Jed- nak platí, že každý jsme jiný, a tudíž zobecňová- ní ve zdravotnictví je nežádoucí a rizikové. A pak také, víte, ono se to všechno rychle vyvíjí, mění se názory, trendy… a leckdy se neshodnou ani odborníci. Popravdě řečeno, neumím si předsta- vit, že bychom udržovali široce informačně kon- cipovaný zdravotnický web s aktuálním obsa- hem. I když portál tímto způsobem zaměřený má v plánu vytvořit právě Ministerstvo zdravot- nictví. Ale podrobnější časové souvislosti ani přesnější záměr neznám. My nabízíme svým klientům službu Lékař na telefonu, kdy se čtyři- advacet hodin denně dovoláte skutečnému léka- ři a můžete konzultovat problém. Není samo- zřejmě cílem stanovit po telefonu diagnózu, ale podat informace, na které třeba nebyl v ambu- lanci čas. Ovšem upozorňuji, je to konzultační služba, žádná záchranka. Na začátku jste řekl, že jste jako pojišťovna po všech stránkách v dobré kondici. Přesto, co vám kalí radost? Svázanost. U nás se žehrá na málo doktorů, málo sester. Možná by jich bylo víc, kdybychom za podpory ministerstva mohli – myslím tím Pro spolupráci s irmami je značný prostor. A že o něm nejen víme, ale něco také děláme, o tom svědčí náš program Zdraví do irem. BE SOLID 64

všechny pojišťovny společně – projít nemocnice a jejich oddělení a bavit se o potřebnosti jedno- ho každého z nich. Nechci nikomu sahat do svě- domí, ale všichni víme, že když máte jako ředitel někde nějaké oddělení, držíte ho zuby nehty, i když třeba není úplně vytíženo. Nehledě na to, že každé zdravotnické zařízení má za sebou mi- nimálně jednoho politika a zavřít cokoliv je v podstatě neprůchodné. Ale vždyť přece vás nic nenutí podepisovat smlouvy, kde nechcete… Jenže to nemůže udělat jedna pojišťovna. Když to udělám já, uvolním tím jen místo ostatním, kteří tu smlouvu podepíší. To bychom museli udělat všichni. Společně a s jedním cílem. A ta vůle není? Možná na půli cesty… Je to nejen způsob, jak uvolnit, a tím vlastně získat zaměstnance, ale také cesta, jak zdravotnictví zefektivnit a zlevnit. Ředitel Nemocnic pardubického kraje Tomáš Gottvald mi nedávno dokonce říkal, že na spo- lečenskou objednávku vznikají i nová zařízení tam, kde to vůbec není potřeba. Pokud to budou ambulantní zařízení, tak mě to tolik netrápí, ale lůžková ano. Lůžkových zaří- zení je v naší poměrně malé zemi opravdu víc než dost. Mně přijde horší, že jsou zdravotnická zařízení limitována v počtu výkonů. Jestliže je systém postaven na výkonech, nemů- že být jejich počet neomezený. To bychom po- měrně rychle zkrachovali. Na druhé straně, mně se zase příčí platit všem stejně, když vím, jak rozdílná je kvalita různých zařízení. Zatím to tak ale není… Roste tlak, aby to tak bylo, ale já s tím zásadně nesouhlasím, protože mezi nemocnicemi není rovnítko. Stejně jako není rovnítko mezi dia- gnózami, protože vlivových faktorů je nekoneč- ná řada. V rámci DRG plateb to jsme schopni možná odlišit. Jenže DRG tu stále není, leda se o něm dlouho mluví… Věřím, že DRG restart pomůže a bude naše pro- středí harmonizovat. V Lyonu zavedli DRG a kles- ly jim náklady na lůžkovou péči o třicet procent. Dost jsem se tomu věnoval, ostatně, připravuje se to dvacet let… V Německu funguje DRG dobře, v Rakousku také, věřím, že pod gescí ÚZIS to při- nese užitek i u nás. Ale jedna věc by neměla za- padnout, totiž že každé zařízení by si mělo uvě- domit, na co má. Není v ničím zájmu, aby se méně kvali ikovaná zařízení pouštěla do náročných výkonů, do problémů, s nimiž se potkají jednou za rok. Pak obvykle stejně přijdou komplikace, převoz jinam, reoperace… I to celý systém pro- dražuje. A děje se to. Přiznat si, že na něco ne- mám, není ostuda, naopak velká frajeřina. Nakolik je v zájmu pojišťoven digitalizace zdravotnictví? V tom nejvyšším, protože to pomůže odbourat zbytečné výkony. Dá se na to navázat telemedicí- na, otevře to nové možnosti, včetně úspor. V bu- doucnosti to bez digitalizace nepůjde. Osobně tento trend velmi podporuji. Teď chystáme pro- jekt elektronických žádanek na laboratorní vyšetření. E-zdravotní knížky, e-recepty, e-neschopenky… Ale ono to nejde jinak než po krocích. Je třeba vše dobře připravit, a pak to přinese značné úspory i novou kvalitu. Sám jsem si vyzkoušel, že pro běžného doktora to není úplně jednodu- chý proces, čímž ale neříkám, že bychom to proto měli odmítat. Transparentní a kontrolo- vatelný zdravotní systém je nutností, jinak je neudržitelný. A bez digitalizace si ho neumím představit. I politici si, myslím, začínají uvědomovat, že sice máme věk dožití podobný jako ve Švédsku, ale na rozdíl od nás Švédové stárnou ve zdraví. My v nemoci. To je třeba otočit. Ať jsou i čeští senioři co nejdéle zdraví. To je náš cíl. BE SOLID 65

Linda Pacourková DŮLEŽITÁ JE POKORA Tak vám odpoví primář Ota Schütz, když se ho zeptáte, jak se pozná ne dobrý, ale skvělý lékař a chirurg. Musí mít ke svým pacientům neuvěřitelnou pokoru. Sešli jsme se v Žilní klinice v Lublaňské 24 a já se dozvěděla, že profesionála v oboru z vás sice udělají životní i odborné zkušenosti, ale to není to jediné, co pacienti potřebují. Potřebují vědět, že ve svého lékaře můžou věřit. BE SOLID 66

Je víra opravdu tak důležitá? Idea a myšlenka celkově dělá opravdu hodně. Takže ano, víra je v medicíně velmi důležitá. Pokud vám pacient věří a věří i způsobu léčení, lépe se pak hojí. Je proto důležité souznět se svými pacienty. Komunikovat s nimi, aby vědě- li, že tu pro ně jste a máte zájem o jejich zdraví. Chtějí vědět, že jsou v dobrých rukou. K tomu se pojí i pokora, kterou jsem zmiňoval. V chi- rurgii nemůže být nikdo suverénní. Musíte mít neskutečnou pokoru, protože může nastat jaká- koli komplikace, a to jsou situace, které vás k té pokoře stejně dovedou. Člověk o sobě ví, že má zkušenosti, ale kdykoli se může stát něco, co nebude čekat. A je jedno, jak velkou medicín- skou praxi máte. A jaká byla vaše cesta, než jste se stal pri- mářem a lékařem v Žilní klinice jednodenní chirurgie? Dlouhá. Vystudovat medicínu je jedna věc, na- učit se ji je věc druhá a následně se specializo- vat na něco užšího, věc třetí. Když absolvujete medicínu, máte spoustu informací a pokud jste aktivnější, snažíte se během studia pracovat a vzdělávat na různých klinikách, chodit na stá- že a podobně. Dnes mohou mladí jezdit do za- hraničí na stáže samostatně nebo díky progra- mu Erasmus, a mohou tak nasbírat opravdu špičkové zkušenosti. Za mého mládí, za bývalé- ho systému, jsme měli velice omezené možnos- ti. Nikam jsme nemohli a otevřela se nám mož- nost až s pádem železné opony. To jsme získali neskutečnou svobodu, které by si měl člověk vážit, protože pro nás nebyla samozřejmá. Takže jste vystudoval a co bylo dál? Po revoluci jsem udělal druhou atestaci z chi- rurgie a společně s nabytými zkušenostmi z Chirurgické kliniky UK s ještě čerstvým ates- tačním diplomem jsem vyrazil do světa podívat se, jak chirurgie a hlavně privátní sektor fungu- je jinde. Musím říct, že se mi to podařilo, na- vštívil jsem pár privátních klinik v Belgii, Anglii a nakonec i v Paříži. V Centru vyšetřování žil v Paříži jsem se naučil v té době moderní meto- du CHIVA, která je velice speci ická a musí se umět. No a se všemi získanými zkušenostmi ze zahraničí jsem se pak vrátil do České republiky. Zprvu jsem váhal, zda se chci věnovat chirurgii obecně nebo se zajímat o užší specializaci. Nakonec jsem se rozhodl pro obor křečových žil a rozhodně toho nelituji. Víte, pokud chcete být dobrý doktor, nestačí vám diplom a vystu- dovaná škola, musíte hodně makat. Až po dese- ti letech v praxi se můžete stát kvalitním léka- řem specialistou, dřív to prostě nejde, protože medicína je složitá a náročná. A když jste pra- covitá, důsledná, zodpovědná a aktivní a máte štěstí, pak se můžete stát vyhledávaným lékařem. A vám se to povedlo… Snad ano. Minulý rok v září jsme s naší Žilní klinikou načali pětadvacátý rok od jejího vzni- ku, kdy jsme v rámci jednodenní chirurgie za- čali v roce 1994 s léčbou křečových žil ambu- lantně. Od té doby vylepšujeme způsoby, jak pacienty zbavit jejich potíží. Našimi pacienty nejsou zdaleka jen dámy, ale i pánové. I ti už pochopili, že ukázat se s křečovými žílami zna- mená ukázat se s chorobou, která je nepříjem- ná a musí se řešit. Jsem rád, že na klinice máme tak skvělý tým, že jej i pacienti hodnotí kladně. S lékaři a některými sestrami jsme společně už od samého začátku. A díky tomu dokážeme pacientům garantovat profesionální péči. A pokud křečové žíly objevím, jak mám postupovat? Je dobré křečové žíly řešit včas. K nám na klini- ku se můžete přihlásit telefonicky nebo e-mai- lem. Jen se musím omluvit a avizovat dopředu, že s volnými termíny máme trochu problém. Většinou jsou na tři měsíce dopředu obsazené téměř po celou dobu existence. Občas musím dát i termín navíc, abychom pacientům vyhově- li. Nejvíce klientů nám chodí díky dobrým do- poručením pacientů, kteří u nás operaci pod- stoupili… Každopádně, jakmile již se k nám dostanete, jde to vše jako po másle. Vyšetříme vás pomocí ultrazvuku a podle toho zjistíme, jak budeme dále pokračovat. Některým pacien- tům postačí punčocha, u některých doporučíme kontrolu za rok nebo nějaký zákrok. Co je důle- žité, vždy pacientům vše vysvětlíme. Každý musí vědět, do čeho jde, co ho čeká a také, kolik za to zaplatí. Děláme pro pacienty maximum, a proto musí mít každý interní předoperační vyšetření. Pacient nemusí nikam běhat. Interní předoperační vyšetření zařizujeme sami u nás. Postará se o něj zkušený většinou dvou atesto- vaný internista. Následně ještě před operací vše probíráme na indikační vizitě s anestezio- logem a internistou. Je-li vše v pořádku, dosta- ne pacient termín operace. Je důležité zdůraz- nit, že věnujeme zvýrazněnou pozornost prevenci možnosti vytvoření krevních sraženin při operaci – trombóz a embolii. Proto vždy pacienty důkladně vyšetříme a před operací a následně podáváme léky/LWH/ preventivně, které toto riziko snižují na minimum. Také ob- čas, díky preciznímu předoperačnímu vyšetře- ní, objevíme chorobu, o které neměl pacient ani ponětí. Po zaléčení jej připravíme k operaci. Den před operací je nutné nakreslení žil, po operaci převaz a po několika týdnech se vidíme na kontrole, kde se domluvíme, jak bu- deme postupovat dál a jak upravíme životní styl pacienta. To je totiž také důležité. O jakých terapeutických metodách se v ob- lasti křečových žil můžeme bavit? Stále sledujeme vývoj ve světě. Navštěvuji kon- gresy nejenom naše, ale i světové, které se za- bývají cévami a žílami. A setkávám se tam s ko- legy, se kterými jsem se na kongresech setkával už začátkem 90. let. Mohu s nimi tedy konzulto- vat vývoj, kam dnešní medicína směřuje. Když nějaká metoda začíná a líbí se mi, většinou ji máme na klinice jako první. A také na to máme nově zrekonstruované prostory v Lublaňské 24, což je reprezentativní místo pro začátky no- vých metod v naší republice. Na Žilní klinice používáme léčebné metody jako: laser, radio- frekvence, lepidla, kosmetická lebectomie, CHIVA metoda, sklerotizace nebo doporučíme konzervativní léčbu. Mezi naše priority léčby křečových žil patří bezbolestný průběh operace i pooperačního období díky speciální ambu- lantní anestezii. A na každého pacienta se hodí jiná terapeutická metoda – to vše zjistíme po- mocí ultrazvukového vyšetření. Dá se tedy říct, že ultrazvuk je váš největší pomocník… Pro diagnostiku je to naprosto špičkový pří- stroj. Každé dva roky je na klinice také obmě- ňujeme za nové. Ale abych se dostal k ultrazvu- ku… začátkem 90. let jsme používali černobílé ultrazvuky, o tři roky později už barevné, na kterých bylo vše lépe vidět. Ono totiž při ultrazvukovém vyšetření vidíte od kůže až po kost dolní končetiny. Zjistíte, které žíly jsou zdravé, poškozené, vysoce patologické, kde začíná jejich problém, to vše s milimetrovou přesností jste schopni odoperovat. To zní jako hodně titěrná práce… Je to práce hodinářská… Když léčbu křečových žil srovnáme s léčbou před rokem 1989, máme dnes metody třetího tisíciletí. Je totiž důležité zbavit se křečových žil dobře hned napoprvé, aby se předešlo budoucím komplikacím a recidivám. BE SOLID 67

Degenerativní problémy páteře jsou one- mocněním na věku nezávislým, mezi hlavní příčiny může patřit sedavé za- městnání stejně jako jednostranné přetěžování organismu. „Máme pacienty po šedesátce a máme pacienty, jimž ještě není osmnáct,“ po- tvrzuje Michal Sičák, lékař a spolumajitel praž- ské kliniky Altanea, která se právě na léčbu de- generativních onemocnění páteře specializuje. Jedinečnost kliniky je dána světově unikátní metodou, kterou zde k léčbě používají. A slovo léčba zaslouží zvláštní pozornost, současná me- dicína totiž stále ještě považuje degenerativní onemocnění pojivových tkání za neléčitelné a snaží se průběh těchto onemocnění zpomalit nebo v nejlepším zastavit. Impedanční terapie, jak se odborně nová metoda nazývá, dosahuje prokazatelně léčebných účinků. Využívá speci- ických vlastností a účinků elektrických impulzů na pojivové tkáně, jde tedy svým způsobem o jistou formu elektroléčby. Slovenský původ Autorem metody je MUDr. Kostka, slovenský lékař, který si zvláštních účinků elektrických impulzů na tkáně všiml již v průběhu devade- sátých let. Za zrod metody lze považovat rok 1996, kdy se doktor Kostka v rámci spolupráce s předním slovenským plastickým chirurgem Siskou zaměřil na regeneraci tkání. V rámci výzkumné činnosti využil různé metody a ma- teriály, jednou z metod byla i aplikace elektric- kých impulzů. Zjištění, že pod vlivem elektrického proudu a jeho impulzů probíhá hojení tkání a cév odlišně, ho přimělo k podrob- nějšímu zkoumání vlivu proudu na hojení a re- generaci. Výsledky jsou pozoruhodné. „Doktor Kostka na vývoji spolupracoval s vědeckými ústa- vy Slovenské akademie věd, má ve své databázi více než padesát tisíc pacientů, má za sebou více než milion aplikací impedanční terapie, metoda a její účinky byly podrobeny randomizované stu- dii, dodnes vedeme naprosto přesné záznamy o všech pacientech a výsledek je jednoznačný – elektrické impulzy dokážou natolik ovlivnit meta- bolismus tkání, že ty jsou schopny dorůstat, což se dosud mělo za nemožné. V současnosti použí- váme metodu k léčbě degenerativních onemocně- ní páteře, ale vyzkoušeli jsem i onemocnění kyčel- ních a kolenních kloubů a dále pokračujeme ve výzkumu, protože je pravděpodobné, že meto- da může být účinná nejen na meziobratlové plo- ténky, ale i kloubní chrupavky,“ říká Michal Sičák, který dnes své síly dělí mezi medicínu a byznys. „V devadesátých letech nebyla situace v medicíně nijak růžová, pustil jsem se do farmabyznysu, podnikal jsem i v zahraničí. Ale život v Saúdské Arábii je fajn pro svobodného člověka, pro evrop- skou rodinu to přívětivé prostředí není, chybí vám naše kultura, problémem byla bezpečnost. Vrátil jsem se, ale spojení byznysu a medicíny už mě nepustilo. Zjistil jsem, že je velký prostor přinést sem metody, které tu chybějí. A dnes jsem v situa- ci přesně opačné, stojíme na prahu toho, že od- sud – z Česka, ze Slovenska – můžeme přinést světu, co nemá. A může za to souhra okolností, ještě před dvěma lety jsme se s Pavlem neznali, pracoval na své metodě na Slovensku. Jenže slo- venská realita novinkám přeje ještě méně než ta česká. Seznámil nás kolega z vinohradské nemoc- nice, Pavel chtěl rozšířit své působení a další roz- Petr Karban Jadran Šetlík a archiv ČESKÁ KLINIKA JAKO NADĚJE PRO PÁTEŘ Civilizační choroby jsou v posledních desetiletích na prudkém vzestupu a zásadně ovlivňují kvalitu života především v pozdějším věku. Mezi ty velmi časté patří degenerativní choroby páteře, které jsou dokonce pátým nejčastějším důvodem hospitalizace a jednou z hlavních příčin pracovní neschopnosti u osob do čtyřiceti pěti let. Představují tak problém zdravotnický, ekonomický i sociální. Specializované pracoviště, které se zaměřuje na diagnostiku a léčbu pře- devším chronických bolestí zad a vy- hřezlých meziobratlových plotének s použitím nové unikátní a bezbolest- né metody, bez nutnosti chirurgické- ho zákroku. Metoda je určena i pro těžké stavy degenerativního onemoc- nění páteře, kde dosahuje vynikajících výsledků bez ohledu na věk pacienta. V současnosti je tato klinika jediným klinickým zařízením tohoto typu v České republice. ALTANEA CLINIC BE SOLID 68

voj do Česka, já mu měl pomoci svými zkuše- nostmi. V loňském roce jsme otevřeli pražskou kliniku, letos připravujeme další rozvoj meto- dy do světa,“ vysvětluje historii kliniky. Růst se dá i v padesáti Statistické výsledky nové metody jsou prů- kazné – sedmdesát pět až osmdesát procent pacientů cítí subjektivní zlepšení stavu, kte- ré potvrzují i objektivní výsledky magnetic- ké rezonance či měření výšky. Právě výška je jedním z jasných indikátorů. Byť je tloušťka meziobratlových plotének řádově milimetro- vá, při jejich počtu lze regenerací vyrůst i o několik centimetrů. Na rozvoji a testování metody se na Slovensku podílela i tamní všeobecná zdravotní pojišťovna, v Česku zatím spolupráce s pojišťovnami prioritou obou lékařů není. „Nevyhledáváme ji, vztah pojišťoven k lékařům tady u nás není zcela ideální, a zvláště ne v případě metod nových. Na druhé své klinice jsem toho svědkem den- ně, tady jsme si chtěli s kolegou nechat pro- stor skutečně pro to, dovést vše na takovou úroveň, abychom léčbu mohli nabídnout svě- tu, protože zájem je. Nejde o léčbu levnou, ale dokáže ušetřit značné bolesti, dokáže navrátit tělu schopnost pohybu, a to bez mnohem ná- kladnějších operací. Prezentovali jsme meto- du zatím některými články, máme ji patento- vanou, informovali jsme o ní na některých kongresech, třeba v loňském roce v Londýně, a odezva je značná, zájem mají i špičková pracoviště… výsledky jsou totiž skutečně fas- cinující, vždyť během několika málo měsíců lze dosáhnout takového zlepšení, že mizí bo- lesti a navrací se plná funkčnost aparátu,“ uzavírá doktor Sičák. MUDr. Pavol Kostka Od roku 2000 se věnuje výhradně aplikaci specifického elektrického impulzu v rámci léčby degenerativních onemocnění páteře neinfekčního původu. V roku 2009 zavedl pojem DGU fenomén jako jednoznačný důkaz růstu meziobratlových plotének na základě vlivu SEI v kombinaci s terapií suché jehly. Pracoval jako lékař i jako medicínský manažer na Slovensku, v Česku i v zahraničí, v roce 2012 založil společnost Derma Medical Clinic jako síť 14 poboček dermatolo- gických pracovišť specializujících se na laserovou léčbu onemocnění lupénky, vitili- ga a alopecie. V roce 2018 společně s dr. Kostkou zakládá v Praze kliniku Altanea a věnuje se také rozvoji světově inovativní metody impedanční terapie. Je členem České lékařské komory a pracovních skupin Ministerstva spravedlnosti ČR a Minis- terstva zdravotnictví. MUDr. MICHAL SIČÁK BE SOLID 69

Vtuto chvíli existuje v České republice devět míst, kde se operace pomocí robo- tického systému provádějí. „Kromě uro- logických se jedná především o výkony na tlus- tém střevě a konečníku, gynekologické operace, kardiochirurgické výkony a potenciálně je robo- tika využitelná i pro hrudní chirurgii nebo ORL. Z velké většiny se jedná o operace pro nádorová onemocnění. Skladba konkrétních prováděných výkonů se v jednotlivých centrech liší, závisí to na typu nemocnice a samozřejmě i na aktivitě jednotlivých klinik a oddělení,“ vysvětluje Marek Babjuk. Byla to ovšem urologie, kde se s využíváním robotické chirurgie ve světě i v České republice začínalo. A stále platí, že zdaleka nejvíce výkonů se pomocí robotiky provede právě v tomto obo- ru. „Nejčastější operací je tzv. radikální prostatek- tomie, tedy úplné odstranění prostaty, které se provádí při nálezu lokalizované rakoviny prosta- ty. K časté operaci patří také resekce ledvin, kdy se z ledviny odstraňuje nádor tak, aby se zachova- la co největší část zdravé tkáně orgánu. Pomocí robotiky je tento typ zákroku nesrovnatelně efek- tivnější než například operace laparoskopickou cestou,“ říká Marek Babjuk. Dalším standardně prováděným zákrokem je tzv. pyeloplastika. „Jde o operaci zúženého pře- chodu mezi pánvičkou a močovodem. Jedná se o vrozenou vadu, operace se tak nejčastěji týkají dětí nebo mladších dospělých. Robotickou cestou se však dá provádět daleko více zákroků, jako jsou operace píštělí nebo odstranění močového měchýře pro nádor. Jedná se o výkony, které jsou ve světě celkem běžné a provádějí se už i v ČR.“ Šetrně a cíleně Základním trendem operační léčby nádorových onemocnění je snaha dělat výkony šetrněji, aniž bychom tím ale snižovali radikalitu výkonu, tedy množství odstraněné tkáně. „Tento trend je evidentní a daří se ho plnit, což v urologii platí nástupem endoskopických a laparoskopických výkonů v průběhu osmdesátých a devadesátých let a vrcholí robotickou chirurgií v posledních letech. Vstup do dutiny břišní je šetrnější a pa- cient zjednodušeně řečeno lépe stůně,“ vysvětluje Marek Babjuk. Druhým trendem je zvyšování cílenosti léčby. To znamená respektování anatomických struk- tur a snaha s co největší přesností lokalizovat nádorové onemocnění. „Tím pádem pak dochází k efektivnějšímu odstranění nádoru s cílem co nejméně poškodit daný orgán a okolní zdravou tkáň. V tomto směru nám nejnovější technologie nesmírně pomáhají. Technologie se navíc stále zlepšují a dokážeme je pořád lépe využívat. Při robotických operacích naprosto dokonale vidíme zvětšený obraz a struktury ve 3D provedení, které při běžné operaci nemáme šanci postřehnout.“ Robotika nahrazuje některé postupy Řada výkonů v urologii se provádí buď endosko- picky přes močové cesty, laparoskopií nebo ote- vřenou operativou. Robotika jako taková velkou část otevřené operativy a laparoskopie nahradi- la. „Například radikální prostatektomie se dnes fakticky jinak, než robotickou cestou, neprovádí – je-li tento systém v danou chvíli a na daném místě dostupný. Jako největší výhody bych jmenoval šetrnost provedení, což je spojeno s menšími krev- ními ztrátami, kratší dobou pacientovy hospitali- zace a následné rekonvalescence, menšími poope- račními bolestmi a podobně. Nižší je i riziko některých pozdních komplikací. Ve srovnání s ote- vřenou a laparoskopickou cestou je robotika opravdu daleko šetrnější. Její využití u řady zmí- něných operačních výkonů je dnes jednoznačným trendem a Česká republika v tom kopíruje většinu rozvinutých zemí,“ popisuje Marek Babjuk nej- větší devízy robotické chirurgie v praxi. Mimochodem, další obrovská výhoda robotické operativy ve srovnání s ostatními postupy spočí- vá v tom, že se ji člověk naučí daleko rychleji. „U laparoskopie se uvádí dvě stě výkonů, u roboti- ky jen čtyřicet, kdy se o chirurgovi dá říct, že pro- vedení výkonu ovládá. A dovolím si říct, že doba nácviku je u robotiky kratší i než u otevřené operativy.“ Česko a ti ostatní A jak je to s robotickou chirurgií právě v České republice, v porovnání s ostatními státy? „Musím říct, že si určitě nestojíme špatně. Obzvlášť pokud se srovnáme se zeměmi našeho MEDICÍNA SOUČASNÁ I BUDOUCÍ Adam Mašek Majka Votavová S přednostou Urologické kliniky Fakultní nemocnice Motol Markem Babjukem jsme si povídali o tom, jak velké výhody přináší robotická chirurgie, jaké zákroky se s její pomocí dají provádět a kterým směrem se současná medicína vydává. BE SOLID 70

nejbližšího regionu – oproti Slovensku, Polsku nebo Maďarsku, jsme dál. Týká se to spektra prováděných výkonů, kvality jejich provedení, množství erudovaných operatérů, ale i do- stupnosti této technologie pro pacienty. Jen pro ilustraci, podle dat z roku 2017 bylo v České republice 59 % radikálních prostatek- tomií provedeno robotickou cestou, což není špatné. Zároveň se ale můžeme podívat napří- klad do USA, kde se blíží tato hranice 100 %,“ říká profesor Babjuk. Medicína budoucnosti Podobně jako v mnoha dalších oborech, ve kterých se hodně spoléhá na technologie, jde i vývoj v medicíně raketově kupředu. Co se operativy týče, v současné době existují koncepty, díky kterým by bylo možné při výkonu zobrazit nádor, například pomocí luorescenčních metod. „Zatím se tyto meto- dy používají jen částečně, ale vývoj je patrný a v blízké budoucnosti lze očekávat dramatic- ký rozvoj. Dle mého názoru velmi brzy vznik- ne technologie, která dokáže využít určité vlastnosti nádoru tak, abychom my jako ope- ratéři viděli naprosto na milimetry přesně jeho rozsah, tedy kde nádor ještě je, a kde už není. Nevím, jestli to bude cestou právě luo- rescence nebo využitím jiné technologie, ale myslím, že to je otázka pár let. Když to hodně zjednoduším, cílem je, abychom přepnutím nějakého digitálního obrazu viděli mikrosko- picky tkáň pacienta a určili, zda se jedná o nádor, nebo ne. Přinese to samozřejmě lepší onkologické výsledky, ale i účinnější ochranu zdravých tkání.“ A co operace prováděné pouze robotem tak, jak to vidíme v mnoha sci- i ilmech či seriá- lech? „Upřímně si nemyslím, že by jednou byly operace prováděny zcela automaticky, to zna- mená, že by operoval jen samotný robot. To není moc pravděpodobné. Posun medicíny obecně bude směřovat k méně invazivním pří- stupům, ale samozřejmě i ke snaze výsledky zlepšit. Cest, jak toho dosáhnout, bude více, a není to jen samotné zlepšení operační tech- niky. Lze například očekávat, že se bude ope- rační léčba daleko častěji kombinovat s léčbou medikamentózní a že bude postavená na mno- hem přesnější diagnostice. Co se samotných operačních výkonů týče, a platí to i pro roboti- ku, je třeba neustále hodnotit výsledky a dle toho upravovat indikace a způsob provedení. Neplatí, že robotika je zdaleka nejlepším pří- stupem pro všechny druhy výkonů, v některých případech je stále ještě efektivnější otevřená chirurgie. Jinými slovy, vždy je třeba indivi- duálně volit ten nejlepší postup pro daného pacienta,“ uzavírá Marek Babjuk. Například radikální prostatektomie se dnes fakticky jinak, než robotickou cestou, neprovádí – je-li tento systém v danou chvíli a na daném místě dostupný. Jako největší výhody bych jmenoval šetrnost provedení, což je spojeno s menšími krevními ztrátami, kratší dobou pacientovy hospitalizace a následné rekonvalescence, menšími pooperačními bolestmi a podobně. BE SOLID 71

Lucie, co je vám bližší, politika nebo věda? V politice jsem toho prožila víc, s vědou jsem vlastně přišla do styku až na Ministerstvu škol- ství, mládeže a tělovýchovy, kam část vědy spa- dá, a na plný úvazek to bylo, až když končil mi- nistr Chládek, který mne na školství přivedl, a Pavel Bělobrádek si mne ze školství vzal do svého kabinetu, protože tehdy neměl politic- kého náměstka, jen odborného, a já jsem byla z koaliční strany, takže se to nabízelo. To se vám může hodit k současnému působe- ní na ČVUT… Pozice kancléřky je ale spíš bližší tomu, co jsem dělala na ministerstvu jako vrchní ředitelka ka- binetu ministra. A trochu je to patrně i politická funkce... Z určitého pohledu asi ano, ale ne primárně. Do jisté míry mne překvapuje, že jste se do po- litiky vůbec odhodlala vstoupit, vzhledem k tomu, v čem jste vyrůstala. Vaše maminka Hana byla dlouholetá velmi aktivní a význam- ná členka sociální demokracie a moc hezkých věcí o politice jste od ní slyšet nemohla… Maminka byla vůbec proti, abych do politiky šla. V podstatě jste ale začínala servisem, jako mluvčí vlády a premiéra Paroubka… Ono to bylo ještě trochu jinak, mě si přivedl v roce 2003 Standa Gross, který byl tehdy místo- předsedou strany pro mediální politiku. Já jsem při vysoké škole a po ní ještě krátce pracovala jako účetní, ale moc mě ta práce nenaplňovala. Stanislav Gross mi nabídl, abych mu šla dělat politickou asistentku na sekretariát strany. A byla jsem u něj asi deset dnů a přišel s tím, jestli bych vzala pozici mluvčí strany. Že pokud ano, připraví mne na to a za půl roku to převezmu. Vzala jsem si týden na rozmyšlenou a řekla ano. Radila jste se s maminkou? Vůbec ne, to bylo pikantní. Bylo mi doporučeno, abych o tom s nikým nemluvila. Ani mamce jsem o tom nic neříkala, myslím, že by mě od toho odrazovala. Akorát že pět měsíců se vůbec nic nedělo, tak jsem šla za Standou, jestli to platí, že se nekoná žádná příprava. Ten se trochu vyděsil a příprava se velmi rychle konat začala… A když bylo vaše angažmá skutečností, co nastalo? Všechno běželo strašně rychle, takže jsem skoči- la rovnýma nohama do těch nejdivočejších poli- tických vod. Co vám dala kandidatura do Senátu v loň- ském roce? Úspěchem neskončila… Je otázka, co je úspěch. Skončila jsem na 4. místě ze 14 kandidátů. Byla to velká zkušenost. Kontaktní kampaň má velký smysl a navíc mě bavila. Politik opravdu musí chodit za lidmi. Oni sami nepřijdou. No a navíc jsem získala téměř 10 % hlasů, což bylo v rámci ČSSD výrazně nad celorepublikový výsledkový průměr. Když se podíváte dál, politika nebo podpora vědy? Jsem činná na obou polích a abych se přiznala, moc neplánuji, uvidíme, co přijde. Neláká vás třeba spíš komunální politika? Jsou tam víc vidět výsledky. A když nevyšel Senát, tak co starostka Přibyslavi? To je něco jako kancléřka, v podstatě… Při práci na radnici je za vámi více vidět kon- krétní práce. Lidé u nás v Přibyslavi mi dali dů- věru a zvolili mě do zastupitelstva, což mě těší. I když jsme v opozici, tak chci pracovat pro naše město, aby se v něm lidem žilo lépe. Na to, aby- chom měli starostu, jsme nezískali dostatečný počet hlasů. Ale politika celostátní je také důle- žitá, protože můžete zlepšit život v celé společnosti. Vždy se dá změnit strana, příkladů známe dost. Nejsem člověk, který by měnil stranu, jenom proto, že její preference jsou nízké. Já jsem přesvědčená sociální demokratka a věrná hod- notám, které sociální demokracie reprezentuje. To se na mě nezlobte, ale které myslíte? Třeba to, že podnikatelé jsou vykořisťovate- lé, kteří bohatnou a je třeba proti těm zlodu- chům bojovat? Sociální demokracie vznikla před sto čtyřiceti lety jako dělnická strana. Měli bychom se ale posunout, protože svět se také změnil a posunul. V sociální demokracii je více názorových prou- dů, protože fungujeme jako tradiční demokratic- ká strana, nikoliv jako hnutí, kde vládne pouze jeden názor. S některými názory či požadavky sociální demokracie se neztotožňuji, třeba s ná- vrhem na zkrácení pracovní doby. Myslím, že to by mělo své opodstatnění v době s vysokou ne- zaměstnaností, ale ne nyní, kdy je nedostatek pracovních sil. To ale není důvod k rozchodu, spíš k práci. Téma žena a politika, to je velmi tenký led. Rovné genderové příležitosti… Nejsem zastáncem kvót a nesouhlasím s tím, že je ve straně máme. A nemyslím tím jen kvóty pro ženy. Myslím, že například kdybychom počet žen neomezovali kvótami, tak bychom měli v předsednictvu zastoupení žen vyšší. ŽIVOTJE KE MNĚ VLÍDNÝ V podstatě od začátku své profesní kariéry se pohybovala na exponovaných místech v politice a státní správě, dokonce se díky mamince s politikou velmi blízce potkávala jako dospívající slečna. Lucie Orgoníková. Petr Karban Jakub Hněvkovský Sociální demokracie vznikla před sto čtyřiceti lety jako dělnická strana. Vnímám jako naše velké minus, že je ten věk na nás znát. Měli bychom se posunout, protože svět se posunul. BE SOLID 72

Co je podle vás překážkou většího počtu žen v politice? Nejsou to ženy samy? Návodná otázka. Nemyslím, že za to mohou ženy. Ženy se více věnují rodině a na politiku už jim tolik času mnohdy nezbývá. Já rodinu zatím nemám a tak se mohu politice více věnovat. Vaše maminka ale rodinu měla a byla velmi aktivní… Ano, ale žili jsme v podstatě na tři domácnosti. Maminka byla v Praze, bratr na vysoké v Hradci Králové a já v Přibyslavi. Úplně jednoduché to nebylo, potkávali jsme se o víkendech. Jaký byl život vedle Jiřího Paroubka, v nej- vyšších patrech české politiky? Hodně nabitý, Jiří byl a je velmi pracovitý člověk. Je to opravdu politik. V politice musíte myslet jako při šachové partii na několik tahů dopředu a to on uměl. A zkušenost po jeho boku mi sa- mozřejmě otevřela dveře dál. Otevřela vám politika vedle dveří i oči? Přišla jste o nějaké iluze? Samozřejmě, že o nějaké iluze přijdete, ale na druhou stranu máte o to větší snahu něco změnit. Věnujete se i marketingu a mediální komuni- kaci, dokonce jste založila irmu. Funguje vám ještě? Funguje, ačkoliv na ni nemám moc času, ale as- poň trochu se tomu věnuji a nechci z toho vy- padnout, protože hlavu je třeba osvěžovat. Navíc tak mám reálnou zkušenost s tím, jaké mají pod- nikatelé administrativní problémy, co je brzdí a co by se mělo změnit. Že byste toho na osvěžení neměla na ČVUT dost? Možná vás tedy potěší, že vláda schválila inovační strategii do roku 2030 a jak jsem měl možnost ji pročíst, je tam mnoho akcentu na školství. Zaměření na technické vzdělávání je určitě po- třeba posílit, my jsme na tom velmi dobře v hu- manitních oborech, ale chybějí nám lidé na klí- čových pozicích technických. To je rozhodně potřeba změnit. Jsem na univerzitě spokojená, protože má ohromný, a ještě určitě nevyčerpaný, potenciál a mám možnost být u velmi zajíma- vých projektů. Takže pořád hodně zaměstnaná? V době vládního angažmá jste spala prý tak tři hodiny denně. Kolik dnes? Asi šest. Takže pořád hodně zaměstnaná, ale už jsem se naučila najít si čas na sebe a na své drobné rituály. Například? Například kávu s knížkou doma v Přibyslavi. A sobotní setkávání u kama- rádky ve zverimexu, sejde se nás tam koli- krát i deset, sedíme ve skladu na paletách a krabicích, pijeme kafe a povídáme si. Vypadáte vcelku spokojeně… Mám v podstatě štěstí, život je ke mně vlídný, přestože jsem se nenarodila v neděli. Proč v neděli? Říká se, že nedělňátka jsou šťast- né děti. V rodině máme dvě a myslím, že to celkem platí. Má zaměstnaná úspěšná žena, šťastná jako nedělňátko, ještě nějaké plány? Mít rodinu. Zatím se mi to nepovedlo, ale věřím, že to ještě zvládnu. Budete na ni mít čas? Co půjde stranou? Všechno. Těším se na to. Budu více času trávit na Vysočině, kde mám domeček, který jsem při- způsobila dětem a psovi. Nechci děti učit jezdit na kole někde po Praze. Navíc mám pocit, že děti z venkova mají jiné sociální cítění, přece jenom je tam pořád víc pospolitosti. Na České zemědělské univerzitě vystudovala obor Veřejná správa a re- gionální rozvoj, kariéru začínala jako samostatná účetní v auditorské firmě, nicméně v roce 2003 se stala asistentkou místopředsedy ČSSD pro mediální politiku a za půl roku nastoupila do funkce ředitelky tiskového odboru a mluvčí ČSSD. V květnu 2005 byla jmenována vládou na pozici ředitelky tiskového odboru a tiskové mluvčí vlády. Na této pozici setrvala až do skončení volebního období v září 2006. V dubnu 2014 ji ministr školství Marcel Chládek jmenoval vrchní ředitelkou svého kabinetu, od led- na 2016 působila na pozici politické náměstkyně místopředsedy vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavla Bělobrádka. Od jara 2018 je kancléřkou Čes- kého vysokého učení technického v Praze, v podzimních volbách do Se- nátu PČR skončila v chrudimském obvodu na čtvrtém místě. Je místo- předsedkyní Okresního výkonného výboru ČSSD v Havlíčkově Brodě. Lucie Orgoníková mědělské univerzitě vystudovala obor Veřejná správa a re- voj, kariéru začínala jako samostatná účetní v auditorské v roce 2003 se stala asistentkou místopředsedy ČSSD pro u a za půl roku nastoupila do funkce ředitelky tiskového í ČSSD. V květnu 2005 byla jmenována vládou na pozici ého odboru a tiskové mluvčí vlády. Na této pozici setrvala volebního období v září 2006. V dubnu 2014 ji ministr Chládek jmenoval vrchní ředitelkou svého kabinetu, od led- a na pozici politické náměstkyně místopředsedy vlády pro inovace Pavla Bělobrádka. Od jara 2018 je kancléřkou Čes- učení technického v Praze, v podzimních volbách do Se- la v chrudimském obvodu na čtvrtém místě. Je místo- resního výkonného výboru ČSSD odě. BE SOLID 73

Vnímá žena úspěch jinak než muž? Nejde o vnější znaky, značkové oblečení, drahé šperky a auta. To může mít i neúspěšná žena. Pro nás je základem úspěchu vlastní pocit. Jsme emoční bytosti, když se cítíme být úspěšné, tak i jsme. Často se ale neumíme cítit úspěšně, i když nás k tomu realita opravňuje. Nechceme se prezentovat ani v si- tuaci, kdy muži se prezentují zcela samozřejmě. Často si totiž nepřipadáme stále dost dobré na to, abychom to někde pre- zentovaly. Možná je to i tím, že jsme ještě generace, která vyrůstala v poněkud jiných modelech. Dělej si, co chceš, ale bude postaráno o děti a o rodinu? Tak trochu. Mnohé ženy takový model znají. Stejně jako znají model, kdy jsou nuceny si říkat partnerovi o peníze. Žádat o podporu. Měly bychom být silnější. Buranství a machismus nejsou dobré modely, souhlasím. Mladší podnikatelky a manažerky přicházejí už ale s jinými principy a mění naše konzervativní návyky. Už jen to, že jejich děti vnímají, že maminka něco řeší a buduje, boří zažitý ste- reotyp, který říká, že maminka pracuje, nakupuje a stará se o rodinu. Mění se ženský podnikatelský a manažerský svět ještě jinak? Všímám si toho, že ženy narozené v posledních dvaceti mož- ná pětadvaceti letech se chtějí mnohem více bavit tím, co dělají, přicházejí do podnikání s tím, že to, co jim přináší pe- níze, jim má přinášet i uspokojení. To je dobrá nákaza, která mění i nás starší. Je vůbec svět byznysu žen jiný než svět mužů? Určitě. Už třeba jen proto, že budu tvrdit, že nejlepší investicí úspěšné ženy je investice sama do sebe, to myslím muži mají jinak. A je jedno, jestli to vnímáte jako investici do zdraví, do krásy, do vzdělání, do pohody. Často investujeme do ne- hmotných věcí. Většina podnikajících žen se potkává s nedostatkem času, protože obvykle mají na starosti i rodinu, domác- ÚSPĚCH JE PRO NÁS KOMPLEXNÍ POCIT Žena a úspěch. Možná se to nezdá, ale spojení těch dvou slov přináší významy a detaily odlišné, než když je s úspěchem spojen muž. Ženy, ať chceme, nebo nechceme, jsou prostě fenoménem, který se projeví takřka ve všem, co dělají. Což potvrzuje i Renáta Valerie Nešporek, manažerka, 1. viceprezidentka Českomoravské asociace podnikatelek a manažerek a předsedkyně jejího ostravského regionálního klubu. Působila třináct let jako prorektorka pro studium na Vysoké škole podnikání, vě- nuje se pedagogické činnosti v oblasti korporátních i privátních financí, jako ředitel- ka vede městské Kulturní zařízení Ostrava-jih a vedle toho studuje právo a módní návrhářství. Od roku 2012 se aktivně angažuje v Českomoravské asociaci podnika- telek a manažerek, připravuje vlastní podnikatelské projekty. Renáta Valerie Nešporek Petr Karban archiv BE SOLID 74

nost. Takový konzervativní model. Investice do sebe přicháze- jí obvykle až později. Jak se toho času dožít? Staré téma, jak sladit profesní a soukromý život… Ano, u žen je to mnohem těžší, ale zvláště mladší ženy tu potřebu mají a dávají ji najevo mnohem silněji. Snaží se podvědomě překonat model, ve kterém jsme žili. Problémem je to, že dokonalá být ve všech ohledech nelze. Mnoho žen ví, že významná je podpora rodiny a partnera. Na druhou stranu, už to je vlastně špatně, že to vnímá- me tímhle způsobem. Muž chce podnikat a jde a podniká. Neptá se partnerky. Partnerka chce podnikat a jde si pro podporu. Měly bychom být možná trochu silnější. To je ostatně i úloha asociace, sdílet problémy a hledat řešení. Ale má to ještě jeden takový úplně obyčejný lidský rozměr, totiž že vždycky potřebujete někde dobít baterky. Naše setkání jsou samozřejmě spíše pracovní, vznikají při nich nové projekty, ale odlišit práci od toho ostatního života je slo- žité, ani muži to neumějí. Takže často přecházíme z roviny pracov- ní do té lidské a naopak. Že bychom to my muži měli snazší? Nedávno jsem v debatě s profesorem Snášelem, rektorem Vysoké školy báňské, použila takovou de inici feministky: je to žena, která podporuje jiné ženy, ale nevyhraňuje se vůči mužům. Takovou femi- nistkou se cítím být i já. Takže nevím, možná ano, možná to máte snazší. Určitě to máte jiné. Ale ty naše vzájemné odlišnosti jsou zdra- vé, není to důvod pro válku, vždyť žena potřebuje kolem sebe muže, jako muž potřebuje ženu. Rovnováha je důležitá. A pro podnikání určitě i zaujetí pro věc. Pak je jedno, jste-li žena nebo muž. Ženy mají ale asi méně možností se spojovat, společnost není úplně připrave- ná na to, že bychom se scházely ve vinárnách a řešily byznys. Takže hledáme platformu pro setkávání, sdílení zkušeností a názorů. A je pro ženy opravdu tak důležité setkávat se s ženami a sdí- let s ženami? Nebo to umíte stejně dobře i s muži? Jsem přesvědčená, že s muži můžeme mnohé, ale jsou momenty, které si ženy a muži sdělit nedokážou, protože je každý jinak orien- tovaný. V tom setkávání nejde přece jen o byznys a podnikání, pro- tože práce a soukromí se u manažerů a podnikatelů velmi prolínají. Ženský prvek je pro ženy významný. Víte, máme rády, když nás někdo pochválí třeba za kabelku. Jsou to radosti, které máme, a s manželem či partnerem je, přiznejme si, tak úplně sdílet nemůžeme. Všiml jsem si zajímavého detailu. Je řada úspěšných lidí, kteří se necítí šťastni. Je řada podnikatelů a manažerů, kteří vyho- řeli. Žen je mezi nimi menšina, vlastně takřka žádné. Děláte něco jinak? To je asi druhá strana jedné mince. Už jsme se bavili o tom, že jsme na sebe a svůj úspěch náročné, chceme být úspěšné a dokonalé ve všem. Někdy to vede ke zbytečným stresům, to když se třeba v některé oblasti nedaří. Když se ale daří, vede to naopak k velmi příjemným pocitům. Vlastně by se asi dalo říct, že když se žena cítí být úspěšná, tak opravdu je úspěšná komplexně. Náš úspěch má přesah, chceme, aby z našeho úspěchu měli radost i ostatní. Proto se úspěšné ženy často angažují v neziskových projektech. My to prostě potřebujeme pro svůj komplexní pocit úspěchu. A ten určitý nehmotný, možná duchovní přesah nás chrání. Málo žen totiž vydá svou energii na úspěchy, které by byly samoúčelné nebo prvoplá- nové. Muž bývá úspěšný v práci nebo ve sportu a často tím dokáže i řešit osobní nebo rodinný neúspěch. To my ženy neznáme, potře- bujeme být úspěšné komplexně. NOBLESS CZECH Každému jednomu kameni dává jedinečný vzhled a charakter jeho zbarvení a přirozené kresby, které jsou dědictvím jeho vzniku, pozůstatkem působení tlaku, teploty, účinkem příměsí a deformací krystalové mřížky uhlíkových vazeb. Umocněním přírodních daností každého kamene je pak mistrovský brus. www.nobless-czech.cz BestTIP 75

Dne 20. března 1912 vyšla v rubrice Místní zprávy z Nového Jičína jednoho německy psaného periodika tato zpráva: „Při příležitosti pobytu Jeho c. a k. Výsosti arcivé- vody Karla Františka Josefa a nejjasnější choti arcivévodkyně Zity v našem městě 14. dne tohoto měsíce, byl majitel Jesenického pramene Vinzenz Stefan vyznamenán tím, že osvědčená Jesenická kyselka může nést jméno Její c. a k. Výsosti. Majitel pramene pan Stefan vyjádřil Jeho císařské Výsosti poděkování a vyslovil své uznání. Vedle toho dostal písemné povolení označovat pramen jménem Pramen arcivévodkyně Zity. Tato pocta byla udělena nejen ke cti majitele minerální vody Stefana, ale ke cti celého Kravařska a zejména obce Německý Jeseník, která se tak může pyšnit výborným domácím produktem určeným pro ta- bule v nejvyšších kruzích.“ V roce 2014, o více než sto let později, získal Jesenický pramen ocenění Český výrobek. Od České potravinářské komory ho převzala Ludmila Kocourková, která stáčírnu minerální vody v Jeseníku nad Odrou provozuje v součas- né době. Takřka o tři roky později byla navíc Jesenickému prameni udělena Asociací regionál- ních značek a Místní akční skupinou Regionu Poodří ochranná známka Moravské Kravařsko, regionální produkt. „Na začátku jsme měli sen o obnovení zašlé slávy kyselky v Jeseníku nad Odrou. Motivací byly příbě- hy lidí, kterým tento pramen pomáhal léčit různé zdravotní problémy. Chtěli jsme využít zapome- nuté historky a navázat na tradici. Uvědomovali jsme si přitom, že naše malá irma nikdy nebude a ani nechce konkurovat velkým společnostem na trhu. Chtěli jsme jen obnovit stáčírnu. Až po nějaké době jsme zjistili, že nad obnovou stáčírny si vylámal zub už nejeden snílek. Byla to obrovská výzva a běh na dlouhou trať, přičemž největší překážkou byla byrokracie a inanční náročnost celého projektu. Často jsme byli v situa- ci, kdy jsme chtěli všechno vzdát, protože se obje- vovaly v danou chvíli neřešitelné problémy,“ říká majitelka společnosti Ludmila Kocourková. Jak už to ale bývá v životě i podnikání, problé- my jsou od toho, aby se řešily. Žádný start při- tom není jednoduchý. „A ani ten náš nebyl. Dnes jsme však rádi, že jsme to nevzdali. Ne každý sen končí šťastně a ani ten náš zatím není úplným happyendem, stáčecí linky však fungují, a to nej- důležitější je teprve před námi. Chceme svým příběhem oslovit především ty zákazníky, kteří chtějí udělat něco pro své zdraví. Naučit je mít rádi náš regionální pramen.“ Podnikatelský záměr V roce 2013 Ludmila Kocourková podala popr- vé žádost do výzvy CzechInvest v programu Rozvoj. Cílem tohoto podnikatelského záměru bylo obnovení provozu zpracovatelského podni- ku – plnírny pramenité vody, a uvedení nového produktu na trh s názvem Jesenický pramen. Název má od roku 2012 ochrannou známku a splňuje veškeré hygienické normy. „Naší zá- kladní ideou bylo oslovit novým výrobkem osoby, které preferují zdravý životní styl a chtějí chránit své zdraví. Dalším neméně důležitým cílem pak bylo získat nové zákazníky z řad zaměstnavatelů, kteří mají povinnost zajišťovat pitný režim pro své zaměstnance. Vstoupili jsme tak na trh, který je zaměřen na prodej pramenitých vod,“ vysvět- luje Ludmila Kocourková. Největší výhodou Jesenického pramene je jeho blahodárné složení. Pramenitá voda je velmi slabě mineralizovaná – její hodnoty se pohybu- jí mezi 269 až 409 mg/l. Průměrné množství rozpuštěných minerálních látek je přitom 320 mg/l, navíc s nízkým obsahem sodíku. „Jesenická kyselka určitě patří mezi turistické zajímavosti našeho kraje. Mají totiž úzkou sou- vislost s Karpaty. Při jejich vrásnění se zemská kůra rozpraskala poměrně hluboko a podél těch- to zlomů nám z podloží začal vystupovat oxid uhličitý, který obohacuje podzemní vodu. Z takto obohacené podzemní vody se stane slabá kyseli- na, která začne rozpouštět horniny. Těmi pak tato voda prochází, a obohacuje se tím o mine- rální látky,“ nechal se pro Český rozhlas slyšet šéf geoparku Podbeskydí Dalibor Kvita, který je zároveň geologem. PRAMEN S DLOUHOU HISTORIÍ Společnost Jesenický pramen dbá při výrobě svých nealkoholických nápojů především na tři hodnoty – tradici, poctivost a kvalitu. Hlavně prvně jmenovaná vlastnost je nesmírně zajímavá. Historie Jesenické kyselky totiž sahá až na počátek minulého století. Na začátku jsme měli sen o obnovení zašlé slávy kyselky v Jeseníku nad Odrou. Motivací byly příběhy lidí, kterým tento pramen pomáhal léčit různé zdravotní problémy. Adam Mašek archiv společnosti Jesenický pramen BE SOLID 76

Firemní strategie V areálu se navíc nachází vícero pramenů – jímání vody se provádí z Jesenického pra- mene (dříve pramen Zita) a z pramene Franz. Plní se galony o velikosti 18,9l a také PET láhvemi o velikosti 1,5l. Půllitrové PET láhve pak slouží pro neslazené i slazené nápoje, které mají přírodně identické aroma citronu a maliny. V příštím roce se firma hodlá zaměřit na regionální hotely a restau- race s cílem dovážet kvalitní minerálky ve vratných skleněných láhvích s názvem Pramen arcivévodkyně Zity. BE SOLID 77

Dreambeds Somnus Vlastní farma v Severním Yorkshire dodává vlnu ovcí a alpak, na vlastních plantážích pěstují len a konopí, které jsou nedílnou součástí některých postelí Somnus, které jsou výhradně z přírodních materiálů. www.dreambeds.cz

BE YOURSELF 80 V TRENDU NEBO TRENDY? Monika Lörinczová, MOO Image & Trends Consulting 84 SKVOST MEZI HOTELY Antonín Hrudník, Nutrend World 88 SPÁNEK V NÁRUČI MEDVĚDA Karel Vágner, Vagner Design 90 JEDINEČNOST S TVÁŘÍ À LA MAISON Lenka Kocourková, À la Maison 92 SPA HOTEL SVOBODA NABÍDNE NOVÝ BAZÉN Léčebné lázně Mariánské Lázně 94 ZÁŽITKOVÁ PLAVBA HOLANDSKEM Daniël Hagen, Dutch Masters 96 S RECEPTEM PRO RUDOLFA II. Michal Pechan, restaurant Lví dvůr 98 ROZUMĚT VÍNU A HRÁT SI Miroslav Volařík, Vinařství Volařík

Prosím na úvod jeden praktický příklad za všechny, jak dobře uchopená vizuální iden- tita pracuje ve prospěch byznysu… Zabrousím do velkého světa, nadnárodních irem, které ale musí pracovat se speci ikem lokálních trhů, na kterých se pohybují. Pracovala jsem v Paříži ve irmě, která se zabývala prognózou tren- dů a jejich aplikací ve vizuální identitě a ke spolu- práci nás oslovila společnost Samsung. Chtěla na trh uvést nové barvy a konzultovala je s námi předtím, než nové modely půjdou do výroby. Samsung nám představil čtyři odstíny se zadáním – potvrdit, či vyvrátit jejich vhodnost pro zcela kon- krétní trhy, tedy zda zvolit zcela jiné barvy a které, anebo jen pozměnit odstíny těch představených. Připravili jsme studii k daným trhům. Obnášela informace, jaká je všeobecná psychologie barev, jaká je jejich signi ikace a co konkrétní, Samsungem vybrané barvy, znamenají na konti- nentu nebo v některém z jeho regionů. Studie musela jít dále do větší hloubky až k tématu, jak se na vybraných trzích spotřebitelé staví k barevnos- ti z politického nebo spirituálního hlediska. To byl první základ analýzy, který rozšířily informace typu, na kterých produktech či materiálech se zvolené odstíny používají, zda jsou užívané v prů- myslu nebo jiné sféře. Následně přichází prostor pro technologické věci, zda je zvolená barva kom- patibilní s materiálem produktu a je aplikovatelná tak, aby výsledek splnil očekávání. V TRENDU NEBO TRENDY? Vizuální identita je v Česku neobjevená. Přitom dává irmám čitelnost, zapamatovatelnost, výhodu. Monika Lörinczová poukazuje na to, že vizuální identita není omezena pouze na fashion, retail či luxus, ale stejně dobře se hodí i k benzinové pumpě. Rozhoduje totiž o prvním nákupu a motivuje k dalším. Domníváte-li se, že vizuální identita jsou loga a korporátní design, jste jen v půli cesty k celému poznání. Hana Čermáková Lucie Zendlová BE YOURSELF 80

Tento typ studie ušetří irmám poměrně dost peněz. Pokud byste chtěli vědět, zda první výběr Samsungu byl správný, nemohu vám odpovědět. Konzultanti vizuální identity jsou smluvně zavá- záni k mlčenlivosti. Co však mohu říci, že pro- jekt byl úspěšný. Jak dlouho se na takové studii pracuje? Na zmíněném zadání se pracovalo přes měsíc, přibližně 6 týdnů. Šlo o kolekci barev pro sezonu 2012–2013 s tím, že klient nás kontaktoval v roce 2011. V té době lidem v povědomí ještě běžela zkušenost z předcházející krize inanč- ních trhů a trendy i trendové vnímání se stále mohly měnit i pod tímto zásadním vlivem. Pro trendsettera – zásadní podnět. Trendy a trendové vnímání – není to jen slovíčkaření? Zmínila jsem se o tom záměrně, neboť lidé za- měňují či nerozlišují pojem trend a pojem být trendy. Trend, neboli dnes častěji směr, je to, co specializované irmy dekryptují a popisují pro dlouhodobější platnost. Trend vzniká z padesá- ti procent z toho, co již existuje, ale z dalších padesáti procent se dotváří na bázi sociokultur- ních faktů, ekonomických výhledů, designových možností, inovací a podobně. Těch prvních pa- desát procent je opravdu hodně na to, abyste je riskovali a pro těch druhých padesát procent zase musíte mít získané know-how a cit, abyste obstáli. Vraťme se k faktu, že irmy se o trendy zajíma- jí s dvouletým předstihem. Je to univerzální pravidlo? Z mé zahraniční zkušenosti s dekryptováním trendů pro využití ve vizuální identitě se baví- me o dvou až pětileté prognóze, se kterou lze pracovat. Záleží na zadání, které konzultant dostane. Chce-li můj klient oslovit zákazníka trendy letní výlohou, pak pracuji s trochu jiný- mi zdroji a materiály, než když se zajímá o cel- kově novou identitu inovovaného výrobku pro rok 2021. Z této odpovědi je i patrné, jak roz- dílní mohou být klienti poptávající vizuální identitu. Nejčastějším zákazníkem jsou irmy z oblasti retailu, nejvýraznějšími nositeli jsou pak fashion a design. Zde jde vizuální identita až za samotný pojem vizuálna – vzpomeňte si, jak voní prodejny Burberry. Mají svoji vlastní speci ickou vůni a ta není náhodná. S čichovou ,,identitou”, potažmo se sensory brandingem, se pracuje i ve prospěch mužů. Již před několi- ka lety vytvořila společnost Volvo Cars ,,komisi čichového testování”, protože nové Volvo musí vonět jako Volvo! Uvědomují si lidé, jak moc je jejich chování ovlivněno tím, co vidí? A cítí? Lidé si neuvědomují, jak moc vnímají vizuálně a v našem případě to ani není nutné. Rozhodují první emoce, první dojem, první pocit, instinkt a tam ještě není prostor pro přemýšlení. Není tedy ani dobře ani špatně, zda lidé své prvotní vnímání vizuálna klíčují. Jen psychologie barev je totiž téma na několik seminářů. Otázkou je, jak do hloubky mají být s vizuální identitou seznámeni zaměstnanci, aby správně chápali, proč například jejich marketingové oddělení dělá určité aktivity nebo proč najatý visual merchandiser vytváří výlohy s africkými motivy, když prodávají deli- katesy v České republice. Tento příklad je tře- ba brát s rezervou, nicméně, již v brzké době přivítáme trend, který bude determinován příchodem přistěhovalců a vlivem jejich etnik. Byznys a image musejí jít ruku v ruce – to je nejdůležitější věta spolupráce konzultanta vizuální identity a irmy. BE YOURSELF 81

To je jeden ze sociokulturních vlivů, na jejichž bázi se trendy utvářejí. Jak se irmy v České republice staví k vizuální identitě? Firmy, které mají mateřské head-of ice v zahrani- čí, s ní pracují, mívají obecné trend booky či mood boardy, a ty pak aplikují na své lokální vizuální identity. Na tuto činnost mají buď vlastního za- městnance, nebo si najímají třeba dvakrát do roka nezávislého konzultanta. Podotýkám, že tito pro- fesionálové, trend setteři, kteří zároveň pracují fyzicky se svěřenými produkty, by na tento výkon práce měli být pojištěni. Pak je zde část společností, které VI vnímají steril- něji. Mají kvalitní logo, dobrý design webu, ale neinovují a mohou ztratit onu pomyslnou nit v okamžiku, kdy vyhodnotí, že svoji vizualitu zane- dbaly, zákazníci jim zestárli a již jejich zboží nebo službu nepotřebují. Je povinností marketingu, aby tyto věci vedla v patrnosti. Zmínka o marketingu mi připomíná, že někteří mí zákazníci tápali, zda VI stojí nad marketingem, nebo je mu podřízena. Vizuální identita jako taková je vždy nástrojem marketingu a personální odpovědnost za její uplat- nění je rozhodnutím o iremní hierarchii. A zahraničí? Jaké jsou zvyklosti tam? V zahraničí irmy VI vnímají jako investici, která se vrací v prodejních objemech. Vizuální identita je tu přirozeně včleněna do života irem. Pravidelně si kupují buď trend booky, ze kterých čerpají a vědí, že v nich najdou několik trendo- vých směrů pro dané období, a některý z nich je osloví. Mívají nebo najímají profesionála, který trend book uvede do denní praxe. Společnosti, pro které je být trendy otázkou úspě- chu, si nechávají dělat trend book na míru pro svůj obor a trh. V zahraničí je také běžné, že službu kon- zultanta na vizuální identitu vyhledávají designéři s potřebou probrat určitou barvu pro daný materiál – zda ji lze použít, zda bude nutná technologická inovace, zda se touto problematikou již někdo zabý- vá. I v Čechách máme několik průkopníků – early birds, kteří VI vyžadují, nejen akceptují. Pocházejí z retailu, kde první dojem rozhoduje o nákupu či dokonce vstupu do prostor prodejny. Obecně nám v Česku ještě chybí globální vnímání potřeby vi- zuální identity, jak je tomu za našimi hranicemi. V říjnu 2018 proběhla v Amsterdamu konfe- rence pro trendy na následující sezony. O čem byla? Amsterdam naznačil zpomalení, důležitost kvality produktu, důležitost zkušenosti, ,,experience”, kterou zákazník ocení a rozhoduje se podle ní o dalším nákupu či jeho výši. To vše je nyní nutné zahrnovat do koncepcí nových vizuálních identit. To rámcově platí pro severní část naší planety. Evropa zcela jistě přechází na slow-motion. Hovořilo se dále o mnohém, například o nové a od- vážné hranici udržitelnosti, přeneseně pak o retai- lových konceptech, kde převládne surový materiál jako kámen, beton, zemité struktury. Ze všeho dý- chá volání zpět k vlastním kořenům a touha hledat a najít vnitřní zdroje. Lidé dnes mohou snáze apli- kovat forest bathing – terapii stromy, zelení, příro- dou. Ráda bych ale také zmínila, že dochází k mile- nializaci trhu. Poptávka této generace rede inuje pojem luxusu. Tím je jedinečný a kvalitní produkt, podmanivý zážitek a transparentnost výrobku. Je to důležité i proto, že mileniálové nemění jen vlastní nákupní chování, ale i nákupní chování svých rodi- čů. Jestliže ZET vynášela technologie, pak mileniálo- vé se zaměří na eko a starost o budoucnost. Vzpomeňte si třeba na nedávný dokumentární ilm s Leonardem DiCaprio, Before the Flood z roku 2016, ten je tomuto tématu velmi blízko. Můžeš jako krotitelka trendů vystihnout odlišnosti trendů minulých, stávajících a bu- doucích, například v horizontech let 2016, 2019 a 2020 až 2021? Skočím ještě trochu hlouběji do minulosti, kdy se trendy měnily extrémně výrazně a jejich změ- ny byly viditelné i netrénovaným okem. Vše se dalo perfektně demonstrovat na barvách. Od roku 2016 je patrná velká změna a kolekce barev pro sezony 2017 a 2018 začaly být podob- né v letních i zimních kolekcích. Měnila se jen jejich intenzita. Šlo tedy o dlouhodobě trvající směr. Také rok 2019 pracuje s barvami obdobně, takže vidíme, že se rychlost trendů zpomalila. Jde logicky o reakci na rychlost doby a nástup adori- zace slow-movementu. Máme chuť zpomalit. Rok 2018 byl rokem návratu k sobě, k uvědomění si, co vše uvnitř nosíme. Letos budeme v obracení se do sebe pokračovat a zjišťovat, jak s nalezeným vnitřním zdrojem pracovat. Spousta irem se dala na no-packaging nebo alespoň omezovaný pac- kaging, mnohem více se hovoří o sustainable fashion, a co pro ni můžeme udělat. Pánové prominou… Jak se trendy projeví v oblasti módy? Opět se vrací zájem o second handy, které, hovo- řím-li o Francii – nějakou dobu v podstatě neexis- tovaly a fungovaly v podobě celoročních marketů. Pro slow fashion hovoří i svět vyšší módy, podí- vejte se třeba na projekt Go for good, který v roce 2018 spustil ikonický departament store Galeries Lafayette na Haussmannově bulváru. Vytvořil koncept, kde zákazníkům ukázal, jak se kolektiv- ně podílet na zodpovědné módě a recyklovat materiály pro další využití. To je naprosto vý- znamný signál. Management Lafayette by tento krok nepodpořil, pokud by v trend neměl důvěru. Dnes je na webu Lafayettu v konceptu Go for good 3 547 položek k zakoupení. A budoucnost? Roku 2020 bude vládnout surový materiál, v létě se vrátí džínovina a její mixování, což v poslední době bylo faux pas. V roce 2021 by to mohla být ialová a šafránově žlutá. To je velmi zvláštní, neboť lidem se obecně tato kombinace nejeví jako dobrá. Přesto už vidíme náznaky jejího užití. Celkově se budeme setkávat s módní kamu- Působí pod vlastní značkou MOO Image & Trends Consulting v profesi v Česku do- sud řídké – jako konzultant vizuální identity, tedyVI konzultant. Zkušenosti získala postup- ně v oborech mezinárodní vztahy, scénografie, vizuální komunikace aplikovaná na fashion a design, interiér a home standing, ty nejcen- nější pak při desetiletém pobytu v Paříži. Pracovala jako ambasador vizuální identity pro značky jako LouisVuitton, Chanel, Burberry a jako trendsetter firmy NellyRodi pro projekty společností L´Oréal, Samsung, Amorepacific, Maison&Objet, EFSA – European Floral and Lifestyle Suppliers, MaMonde, Cristal d´Arques, Godiva, Staub a pro další klientelu. Monika Lörinczová BE YOURSELF 82

láží, ale ne s klasicky zelenou, půjde spíše o bordó a modrou. Na výsluní se ještě nějakou dobu bude hřát color blocking. Široký záběr znalostí, to je asi první věc, kterou připisuji kvalitám VI konzultanta. Podle čeho jej ještě poznám? Měl by umět hovořit o situacích, kdy zažil různé pohledy na image. Měl by se hodně ptát na DNA a tradici vaší společnosti a klidně vás i dostat do úzkých otázkami na váš vlastní produkt a jeho vlastnosti. Nesmí podceňovat věk vaší klientely a její další vlast- nosti a zvyky. Jeho estetické oko je nutnost, ale nebojte se, když mu v první fázi nebudete rozumět. Estetické vnímání znamená, že dokážete vystihnout to, co osloví vaše zákazníky i za cenu kriti- ky těch, kteří u vás ještě nenakupují. Nemělo by mu vadit, že vaše výrobky nejsou v kategorii luxusu, principy práce VI konzultanta jsou všude stejné, ať jde o nadpo- zemský parfém nebo ruční pilu pro kutily. Měl by do roka navštívit alespoň dvě velké konference na téma trendů, obecně hodně cesto- vat a inspirovat se z různých kultur, zvyků, mravů. Neměl by říkat, že tvoří trendy, ale že ví, s pomocí kterých zdrojů je umí dekrypto- vat, následně zpracovat, aplikovat do vašeho byznysu a zaujmout vaše zákazníky. Neměl by vám tvrdit, že když je trendy žlutá, poje- dete žlutou, protože jeho prací je vymyslet, jak přirozeně se žlutou pracovat a zda je posedlost tímto odstínem platná i ve vašem obo- ru nebo oblasti podnikání. Udělat klientovi zkušenost, zážitek – to je jeho povinností, live nebo retail experience, kterou nebude mít vaše konkurence, je jeho velkou výhrou. Měl by klientovi přesně říci, co bude výsledkem jeho práce, zda třeba trend nebo mood board anebo správně rozvržená a dekorovaná prodejna s hodinka- mi. Byznys a image musí jít ruku v ruce – to je klíčová věta spolu- práce irmy a konzultanta pro vizuální identitu. Ke spolupráci s VI konzultantem patří nakládání s citlivými informacemi. Jak velkým tajemstvím jsou? Vizuální identita sice není pro irmu byznys jako takový, ale je to něco, co umí byznys akcelerovat a propojuje klienta s vámi. Obvyklá je mlčenlivost po určitou dobu, již de inuje termín, kdy se s danou věcí vyjede na trh. Doba trvání záleží na předmětu spo- lupráce, jsou závažnější věci spojené s inovací a dlouhodobější pre- dikcí a jsou krátkodobé spolupráce. K některým irmám a projek- tům jsem ale byla zavázána k mlčenlivosti i na pět let. Jde o peníze a také o iremní know-how. Jsou to opravdu cenná tajemství. NOBLESS CZECH Už samotný kámen zaslouží pozornost a pro někoho je konečným produktem. Pro někoho je však jen inspirací. Pochopen a povýšen fantazií a umem mistra šperkaře, zasnouben s ryzím kovem, stává se skvostem, po němž většina obdivovatelů jen touží. www.nobless-czech.cz BestTIP 83

Hotelový komplex je – jak už název na- povídá – zaměřen v současnosti mo- derním a vyhledávaným směrem, a to ke zdravému životnímu stylu. Průvodcem jeho nabídkou nám bude ředitel Mgr. Antonín Hrudník: „Považuji koncept, se kterým jsme přišli, za ojedinělý a jedinečný. Nejenže je velmi promyšlený už prvotní koncept, ale promyšlená byla i celá realizace. Mohu s radostí a bez roz- paků tvrdit, že výsledkem je luxus, který není samoúčelný, ale funkční i krásný. V celku i v de- tailech. A bylo velmi odvážné přijít s ním v na- šem regionu, byť jde o region turisticky velmi atraktivní. Věřím, že budoucnost ukáže, že to byl krok správným směrem, protože svět podob- né koncepty zná a hosté si je oblíbili.“ Moderní hotely překračují tradičně vnímaný význam slova označujícího stavbu určenou ke krátkodobému ubytování. A pokud mohou mít nějaký vzor, pro mnohé překvapivě ho naleznete v Olomouci, kde před několika málo měsíci otevřeli jedinečný a luxusní hotel Nutrend World. SKVOST HOTELY MEZI Valerie Saara archiv BE YOURSELF 84

Hotel „Jde o butikový hotel. Nejsme velcí, ale čtyřiadvacet pokojů považuji za do- statečnou kapacitu i s ohledem na šíři služeb, které poskytujeme a kvalitu, pod kterou rozhodně nechceme jít. Každý pokoj je originál, zdobí je doko- nalé výhledy na Sv. Kopeček či panoráma Olomouce, nábytek na míru, velkorysé prostory i designové koupelny. To vše rámuje minimalistický styl s velkými, loftovými okny. Kvalitu služeb možná mohou dokreslit takové drobnosti, jakými jsou aromaterapeutická kosmetika na pokojích, ručně vyráběné kontinentální postele či široký výběr káv Nespresso s kávovarem v každém pokoji nebo ochutnávka nejnovějších produktů firmy Nutrend. Chceme, aby se u nás hosté cítili opravdu jako doma a celý náš tým je při- praven k tomu přispět…“ BE YOURSELF 85

Fitness „Jsmehotel,aletakéjednoz největších,nejmodernějších a nejlépevybavenýchfitnesscenterv Českérepublice.Tři patrajsoudoslovanabitašpičkovýmiposilovacímistroji a technologiemi–tisícmetrůčtverečníchobsadilacardio zóna,v posilovněmámenejvyššířaduprofesionálních strojůHammerStrength,najdeteu náshorolezeckou stěnu,cvičebnísályna skupinovélekce,sálna bojové umění.UnikátnísálNutrendBodynabízíklientůmmož- nostvyužívatke cvičenítechnologiiEMS.Jednáseo nej- efektivnějšícvičenísoučasnosti,přikterémza 20minut procvičíteaž90%svalův těle.NutrendBodypomáhá klientůmnejenpřiformovánípostavy,alei sezdravotní- miproblémya skvěletakdoplňujekomplexníslužby fitnesscentra.Trenéřii originálnía nejnovějšítréninkové metodya produktyznačkyNutrendvšedoplňují.“ Wellness „Ke zdravémuživotnímustylupatříi odpočinek,relaxace, harmonie.Tělesnái duševní.Skvěletomuodpovídáayurvéd- skáterapie,kterájedokonalýmobřadem,přiněmžsiodpo- činenejentělo,alei mysl.Tisíceletstaréuměníožíváu nás ve svénejdokonalejšípodobě.Vybratsimůžetez vícenež sedmdesátidruhůmasáží,kteréu násmajína starostima- sérkypřímozeSríLanky,kdesepronásrovněžmíchajíspe- ciálnímasážníolejez čistěpřírodníchingrediencí,z nejvzác- nějšícholejůa s léčivýmiúčinky.Unikátnímasážnítechniky uvolnínejensvalya zablokovanouenergii,aleharmonizují i čakry.Speciálnímasážnílehátkaještěumocnídojemze skvělémasáže,samozřejmostíjebylinnýčajnamíchaný speciálněprokaždéhoklienta.Součástícentrajsoui soukro- méwellnesspokojes vířivkou,kterájevždyčerstvěnapuště- naprokaždéhonovéhoklienta,finskousaunoua zážitko- vousprchou.Atmosféruumocňujínezbytnéa všudypřítom- nésvíčky,vonnétyčinkyi meditativníhudba.Zažijetena- prostésoukromí,luxusa dokonalýrelax.Sámmohupotvr- dit,ževýsledeka celkovýdojemz wellnessjejedinečný.“ BE YOURSELF 86

Restaurace „Když jsme připravovali koncept hotelu, měli jsme dlouhé debaty o restauraci. Především jak bude vypadat, co bude nabízet, na čem bude založena. Gastronomie je srdcem hotelu a v Česku šla její úroveň neuvěřitelně nahoru. Všichni se předhánějí v profesionalitě, módou je upozorňovat na čerstvé a lokální suroviny, tradiční receptury, moderní postupy. Jenomže tohle není to, čím se chceme prezen- tovat, neboť to považujeme za samozřejmost. My chceme do restaurace přinést i hravost, a proto jsme zvolili koncept otevřené kuchyně v kombinaci se samoobslužnými stoly, což dovoluje nepřeberné množství variant. Druhý pilíř naší kuchyně je, že co můžeme, to si připravujeme, pěstujeme a vyrábíme sami – od bylinek přes těstoviny až po chléb. Součástí naší restaurace je i kavárna, kde můžete u šálku výborné kávy ochutnat dezerty vyrobené v naší cukrárně.“ Firemní akce „Hotel s takovým zázemím, jakým disponujeme v oblasti fitness a wellness, si přímo říká o firemní klientelu. Kongresové služby v nejvyšší možné kvalitě jsou proto naprostou samozřejmostí. V podstatě u nás můžete uspořádat jakoukoliv firemní akci, od kongresu a seminářů až po teambuilding. Největší sál s kapacitou 150 osob lze rozdělit zvukotěs- nými mobilními stěnami na 3 samostatné menší salonky, a to vše v libovolných kombi- nacích. Všechny sály mají vlastní prezentační vybavení – nejmodernější audio-vizuální techniku včetně bezdrátových mikrofonů i moderních screenových rolet, které zatemní a zároveň zanechají výhled na panoráma. Prostorné foyer může účinkovat při vašich akcích jako dokonale vybavené kuchyňské studio, kde lze připravit netradiční catering nebo uspořádat firemní teambuilding, při kterém si pod dohledem našeho šéfkuchaře sami vyzkoušíte připravit večeři s možností degustace vín. Pro menší akce pak nabízíme designový salonek s kapacitou až třicet osob se samostatnou letní terasou, pohodlným posezením u krbu i panoramatickým výhledem na Svatý Kopeček…“ BE YOURSELF 87

Podceňujeme kvalitu spánku? Bohužel, až nepochopitelně, kvalitní spánek je přece nutnou podmínkou kvalitního života, vždyť v posteli strávíme třetinu času. Spánek má vliv na regeneraci celého organismu. Když nespíte do- statečně a kvalitně, musíte to nějak kompenzovat a nejčastější náhražkou jsou kalorie. Obezita je často důsledkem špatného spánku. A nejen to, špatná regenerace organismu se obecně projevuje zvýšeným rizikem výskytu civilizačních chorob, vysoký tlak, diabetes... Tělesný aparát člověka je zkrátka nějak nastaven – měl by určitým způso- bem jíst, měl by mít dostatek pohybu a měl by při- rozeně a dostatečně regenerovat. Víme to, a přesto to velmi často podceňujeme, ve všech třech slož- kách. A přitom je to nejlepší možná prevence. Propadl jste modrobílé kostce, ale v nabídce máte i jiné značky než Hästens, kupříkladu Somnus, Vispring, Zleep... Všechny spojuje kvalita. Co je na těch postelích tak jiného? Je kouzlo v matraci? Je důležitá, ale není všemocná, což je oblíbený omyl. Matrace tvoří padesát, někde šedesát pro- cent anatomických vlastností lůžka. Proto my raději říkáme, že nabízíme ne postele, ale spací systémy. Každý systém se skládá ze tří kompo- nent. Prvním je základna, tvořená pružinovým systémem. Ta spolupracuje s matrací a cílem je správně podpořit páteř. Bohužel u nás chybí vzor kvalitní spací kultury. Je to jako s jídlem. Chleba vás zasytí, ale není to pro organismus a jeho výživu to nejlepší. Lidé netuší, jak krásně a dobře se o vás postel může postarat. Spí často na molitanu, položeném na dřevěném roštu. Když si pak lehnou do skutečně kvalitní postele, nejsou ani schopni tu kvalitu rozeznat, připadá jim měkká. A nemá být matrace pro zdravý spánek tvrdší? To je další omyl, nebo spíš nepřesnost. Musí být především přizpůsobivá. Já říkám, že nejlepší spánek je v náruči medvěda. Pevná, ale měkká. Všimněte si někdy, jak spíte. Správný spánek je na zádech nebo na boku, Češi nejvíce spí na břiše. Protože spí na špatné posteli, která neumožňuje ležet na boku, rameno nikam nezapadne, páteř se nepřirozeně prohne… Vrátím se ke třem kom- ponentům. Základna, matrace a povrchová matra- ce. Každá z těch složek má svůj význam, celek pak působí jako klimatizace. Proto každá správná postel má nožky, nikdy neleží na zemi. To není nic nového, principy zdravého spaní jsou známé stov- ky let. K dokonalosti to celé dovedla právě společ- nost Vispring, která vymyslela kapsičkovou pruži- nu a zkombinovala ji s matrací z přírodního materiálu. Základna svým pružinovým systémem Poruchy spánku jsou po obezitě druhou nejrozšířenější civilizační chorobou. Špatný spánek má vliv nejen na vitální energii a náladu, ale i na kostru, svalstvo a vnitřní orgány. A přitom spát zdravě lze. Své o tom ví dozajista Karel Vágner, který se před lety do kvalitních postelí přímo zamiloval a je doslova věrozvěstem spánkové kultury v Česku. Petr Simon archiv SPÁNEKV NÁRUČI MEDVĚDA BE YOURSELF 88

dovoluje posteli dýchat, regulovat teplotu a vlh- kost. To podporují i kvalitní matrace z koňských žíní, z vlny, z konopí. Tyhle přírodní látky mají úžasnou vlastnost, kromě toho, že dokáží poskyt- nout kostře potřebnou podporu a patřičně se přizpůsobit, tak také velmi dobře absorbují vlh- kost, a přitom ji také snadno odvádějí. To je ne- smírně důležité, protože když se tělo připravuje k spánku, sníží o jeden až dva stupně svou teplotu. Otevře sedm milionů pórů a ochladí se, vypustí z těla vlhkost. Ten pot se v běžných matracích hromadí, a to rozhodně žádný spací komfort ne- vytvoří. V našich matracích se nehromadí, proto mohou mít až třicetiletou záruku, netvoří se v nich žádné plísně, spánek je skutečně zdravý. A třetí složkou spacího systému je povrchová ma- trace, která dokresluje komfort, vyplňuje drobné nerovnosti, které sama matrace nezvládne. Nespíte položený na posteli jako salám na chlebu, ale hezky se do ní ponoříte, páteř má ve všech směrech potřebnou oporu. Nechci říkat, že postel má být měkká, protože takovou mnozí považují právě za nekvalitní, ale má být přizpůsobivá a poddajná. A ještě jedna věc se obecně moc neví, že přírodní látky vás vlastně uspávají. To žádný molitan, kaučuk nebo latex nedokáže. Správný spánek je na boku nebo na zádech? Na boku i na zádech, na těch dokonce ještě lepší, ale je pravda, že řada lidí má v té poloze problémy s chrápáním. Zdravý spánek ale rozhodně v kvalit- ní posteli, ta zajistí, že můžete déle ležet v jedné pozici, že spánek je klidný, a proto vydatný. Zatímco při nekvalitním spánku podle výzkumů spánkových laboratoří není nic divného, když se obrátíte třeba padesátkrát za noc, v kvalitní posteli se to stane třeba jen pětkrát. K tomu obra- cení a změnám polohy vás totiž přiměje mozek, který tak reaguje i ve spánku na jakoukoliv nekom- fortnost. Proto vždycky říkám, že na výběr postele u nás si musíte udělat čas. Musíte pochopit, jak se o vás postel může postarat. A my musíme najít takové nastavení, které pro vaši páteř bude to nej- lepší. To nejde za pět minut. Je to otázka edukace. Prodáváme takovou kvalitu, která dříve nebyla pro běžné smrtelníky vůbec dostupná, na takových postelích spali jen králové, panovníci. Pro řadu lidí bude překážkou cena… Já ale neříkám, že kvalitní postel musí stát osm set tisíc. Poměřujme hodnotu postele v nějakém vzta- hu. Řada lidí dnes cestuje a za exotickou dovolenou dají i sto tisíc a za auto milion a nepřijde jim to divné. Ano, vzpomínky z dovolené vám zůstanou celý život, ale co je víc? Kvalitní postel už za sto tisíc pořídíte. A strávíte v ní víc času než v autě. Přitom když to spočítáte, zjistíte, že paradoxně hodina spánku v kvalitní posteli vás přijde při její životnos- ti levněji než v té špatné, a to nemluvím o kvalitě. O pohodě, kterou vám kvalitní postel dodá. A už vůbec nemluvím o tom, že jde o postele z přírod- ních materiálů, které nijak nezatěžují životní pro- středí, jejich výroba je materiálově nesmírně ekolo- gická. Často se mi stává, že lidé nevěří, neumějí si ten rozdíl představit. A za měsíc, za dva mi říkají, že lepší investici v životě neudělali. Že je přestala bo- let páteř, koleno, hlava… S kvalitní postelí je to jako s vínem, musíte ji zažít a naučit se ji ocenit. BE YOURSELF 89

NEWTOPIA je nová kolekce ložního prádla od švýcarské firmy Christian Fischbacher, která jako jedna z mála švýcarských firem sídlících v tradiční lokalitě tkalcovských firem St. Galenu slaví 200 let svého trvání. Že je byznys velmi osobní věc, toho je důkazem i řada setkání majitelky značky À la Maison Lenky Kocourkové s Christianem Fischbacherem VI., který si mimochodem Prahu a Česko velmi oblíbil. S jemnými vzory si pohrává i kolekce OPIUM italské společnosti Giardini Wallcoverings, která se specializuje na žakárové stěnové krytiny. Díky širokému výběru vzácných tkanin, ušlechtilých přírodních vláken a špičkové technologii výroby je značka Giardini Wallcoverings dlouhodobě na špičce nabídky luxusních produktů. BAHÍA BLANCA je nejen známé přístavní město v Argentině, je to i název celé kolekce tapet francouzské společnosti Élitis. Vykouzlí z vašeho bytu prostor s podobně křehkou romantickou náladou, kterou v návštěvnících města vyvolává sama Bílá zátoka, s břehy řek Napostá a Río Sauce Chico, pokrytými naplavenou mořskou solí. Jedinečnost s tváří À la Maison BE YOURSELF 90

Najít svůj styl, svou jedinečnost je asi snahou každého. Osobní jedinečnost zpravidla umocňují detaily doplňků dotvářejících charakter prostoru, který nás obklopuje. Exkluzivní produkci špičkových evropských výrobců nabízí na českém trhu značkový butik À la Maison. Kolekci GIARDINO SEGRETO představila britská společnost Designers Guild. Tato relativně mladá a progresivní společnost vyniká na trhu neotřelými nápady, kombinací tvořivosti a inovací s nejvyšší úrovní kvality. Jejich kolekce se neomezuje pouze na tapety, ale v jednom duchu pojímá stěny i doplňkový bytový textil. Vůně je prvkem, který naše vnímání ovlivňuje mnohem silněji, než bychom mysleli. Proto se přední světoví výrobci bytového designu zaměřují i na tuto stránku. Typickým příkladem je anglická společnost Ashleigh & Burwood London, která pod značkou WT představuje sběratelskou kolekci bytových parfémů v podobě designových difuzérů a svíček se svěžími tóny jarních ovocných a květinových vůní. Petr Karban archiv Jméno francouzského módního návrháře Arlese Christiana Lacroixe je zárukou jedinečnosti samo o sobě. V dubnu 1987 v srdci Paříže, v zámku na rue du Faubourg Saint-Honoré 73, vzniklo totiž něco, o čem zakrátko mluvila nejen celá Paříž, ale doslova celá Evropa. Kolekce tapet a látek HISTOIRES NATURELLES je jen drobnou ochutnávkou z široké palety módního domu Lacroix. BE YOURSELF 91

SPA HOTEL SVOBODA NABÍDNE NOVÝ BAZÉN V Mariánských Lázních se nachází hned několik špičkových hotelů s vynikajícími službami. K těm předním patří mimo jiné Spa Hotel Svoboda, ve kterém se klade důraz především na zkvalitňování komfortu ubytování a léčebných procedur. Nově tak v jeho prostorách bude v květnu otevřen bazén s nevšedním interiérem. Erik Bártek archiv Léčebné lázně Mariánské Lázně a.s. Spa Hotel Svoboda leží ve velmi klidné části Mariánských Lázní – z obou stran je obklopen bohatou zelení lesoparku. Hosté tak mají blízko k procházkám v příro- dě, stejně jako k lázeňskému centru se zná- mou kolonádou a Zpívající fontánou. Lázeňský hotel Svoboda nabízí 98 pokojů kategorie Komfort, a také bohatou škálu lé- čebných a wellness pobytů. V ozdravných procedurách se pracovníci společnosti Léčebné lázně Mariánské Lázně snaží využí- vat největších předností, které Mariánské Lázně nabízejí. Těmi jsou především přírodní léčivé zdroje. Minerální prameny, slatina (ve formě slatinných zábalů) a léčivý Mariin plyn (99,7 % přírodního CO 2 ) se využívají v souladu s nejmodernějšími postupy tak, aby lázeňský pobyt co nejpozitivnějším způ- sobem ovlivnil zdravotní stav hostů. Nový bazén ve Spa Hotelu Svoboda poskytne nejen skvělé zázemí pro rehabilitační proce- dury, ale bude také příjemným oživením wellness pobytů. Součástí zrekonstruované- ho lázeňského centra budou vedle nového bazénu také sauna, parní lázeň a whirlpool. Po slavnostním otevření budou moci zdejší hosté ocenit všechny výhody hotelu – ideální umístění v klidu lesoparku, komfortní ubyto- vání, příjemné prostředí restaurace Carlton a léčebné oddělení s procedurami z přírod- ních léčivých zdrojů včetně známého Josefova pramene. Mariánské Lázně jsou obecně vyhledávány především hosty s nemocemi pohybového BE YOURSELF 92

aparátu, ledvin a močových cest. Vhodné jsou ale také k léčbě respiračních či gynekologic- kých nemocí a poruch metabolismu. Ideální délkou léčebných pobytů jsou tři až čtyři týdny, v nabídce programů však najdete i jednotlivé léčebné procedury, které vašemu tělu uleví i během krátkého pobytu. Léčivé prameny Město Mariánské Lázně leží v oblasti, která je mimořádně bohatá na přírodní léčivé zdroje. Na relativně malém území vyvěrá až sto prame- nů. Jejich účinky zkoumali už kolem roku 1528 mniši z nedalekého kláštera v Teplé a o jejich léčivých dopadech podali i první písemnou zprávu. Dlouhou dobu však prameny nebyly přístupné kvůli své lokalitě. Obklopovaly je bažiny a husté lesy. Až lékař Josef Jan Nehr byl první, kdo se zasloužil o vznik lázeňského mís- ta – na počátku 18. století se výrazně zasadil o využívání pramenů pro léčebné účely. Roku 1818 se jeho úsilí dočkalo zaslouženého úspě- chu. Mariánské Lázně byly vyhlášeny veřejným lázeňským místem a záhy se staly neodmysli- telnou součástí české lázeňské tradice. Mezi nejznámější prameny v současnosti patří Křížový, Ferdinandův, Rudolfův, Lesní, Ambrožův, Karolinin a také Balbínův. Mariin plyn Známý Mariin plyn byl využíván ke koupelím ještě dávno před tím, než byly samotné lázně vůbec založeny. Ve skutečnosti jde o mocný vývěr plynu, který se druhotně rozpouští v po- vrchové vodě. Typický je především jeho zá- pach, který nese stopy sirovodíku. Podle pra- mene jsou celé lázně pojmenovány, a proto je po právu považován za vůbec nejznámější. V současné době se plyn využívá na suché ply- nové koupele, které pomáhají snižovat krevní tlak, zlepšují činnost srdce a prokrvení dolních končetin. Pacienti též udávají zlepšení sexuál- ních funkcí. Přírodní léčivý plyn se též aplikuje formou podkožních injekcí u onemocnění klou- bů, páteře a ischemické choroby srdeční. Plynové injekce se aplikují do podkoží v okolí velkých kloubů a páteře a mají velký vliv na zmírnění bolesti v těchto oblastech, na zlep- šení prokrvení a rychlejší hojení zranění. Suchá plynová koupel neboli plynová obálka představuje v českém lázeňství zcela ojedině- lou a speciální metodu. Ta totiž přímo ovlivňu- je receptory v kůži, které pomáhají zlepšit pro- krvení celého těla a působí protizánětlivě. Velice oblíbená je tato metoda při léčbě sexuál- ních poruch u mužů, protože plyn stimuluje produkci sexuálních hormonů – testosteronu a estradiolu. BE YOURSELF 93

ZÁŽITKOVÁ PLAVBA HOLANDSKEM Olympia je loď, která disponuje šesti dvoulůžkovými kajutami a v každé na- bídne pohodlí čtyřhvězdičkového hotelu. K tomu připočtěte plně vybavenou kuchyni, jí- delnu, sprchu, dvě toalety, horní palubu… „Nejlepší je, že pokud jste aspoň trochu šikovní, nepotřebujete víc než jednodenní zaškolení v Praze a můžete vyplout. Pokud si sami netroufá- te, zajistíme pro vás loď i s kapitánem. A cestou nemusíte jen lenošit, součástí plavby jsou samo- zřejmě zastávky na zajímavých místech po trase, ale můžete si přidat i výcvik posádky,“ říká Daniël Hagen ze společnosti Dutch Masters, která lodě pronajímá. Postaráno o vás bude skvěle, vždyť k lodi s kapi- tánem lze objednat catering na palubě i s obslu- hou, na přání lze zajistit i jakékoliv občerstvení v restauracích na březích podél řek a kanálů. Trasy si můžete zvolit a naplánovat sami, nebo si je můžete nechat připravit na míru. Jen tak pro inspiraci, představte si třeba týdenní výlet Haarlem – Amsterdam – Utrecht – Gouda – Leiden… s návštěvou světoznámé sýrárny, obdi- vovaného květinového parku Keukenhof či skvě- lé rybárny. Mimochodem, pokud vás lákají právě holandské zahrady, nejlepší termín pro výlet je v dubnu, to se celá země stává jednou velkou zahradou. Lodě jsou pro vás připraveny hned tři a prona- jmout si je lze na víkend, krátký týden od pondě- lí do pátku či celý týden. Zájem je značný, takže třeba pronájem všech tří lodí je potřeba rezer- vovat minimálně rok předem. Ale ten rok těšení stojí za to! Mimochodem, berte to jen jako inspi- raci. Dutch Masters disponují více než dvěma stovkami lodí všech typů a velikostí. Valerie Saara archiv BE YOURSELF 94

Chcete překvapit rodinu a přátele? Potěšit nevšedním zážitkem zaměstnance? Poděkovat obchodním partnerům? Olympia je tip pro vás – dopřejte si jedinečnou plavbu luxusní lodí nizozemskou květinovou zahradou. BE YOURSELF 95

Máte hezké povolání, majitel luxusní restaurace… Je to pěkné, ale náročné. Nicméně, nikdy bych o sobě neřekl, že jsem restauratér. Nejsem z oboru. Jak se vám to tedy stalo? Začínali jsme službami a ve službách se pro ilu- jeme – solární studia, itness centra, saunový svět, penzion na horách, restaurace a catering v Hudebním divadle Karlín, koupili jsme a rozši- řujeme síť kaváren, připravujeme hodně ambi- ciózní projekt dětského světa na ploše tří tisíc metrů čtverečních v Teplicích, máme produkční eventovou agenturu. A když se naskytla možnost ucházet se o restauraci Lví dvůr, šli jsme do toho. To místo je jedinečné. Říkáte šli? Podnikám s bratrem, jinak by to portfolio asi nešlo zvládnout. Bratr má na starosti ekonomi- ku, já provoz a rozvoj. A k tomu máme skvělý tým lidí, který nám pomáhá všechno řídit. Podnikání v gastronomii je poměrně speci ické… Ano, musíte mít zajímavé místo, zajímavý kon- cept, kvalitní kuchaře, dobrou obsluhu. A pořád S RECEPTEM PRO RUDOLFA II. Mléčné selátko, pečený hovězí guláš se žampiony a špekovým knedlíkem, vepřová líčka na hořčici s pečenou zeleninou a pastinákovým pyré, kachní stehno na medu se švestkovým zelím a bramborovými šiškami s bylinkovou strouhankou, jehněčí kolínko s listovým špenátem, šalotkou a bramborovým pyré, candát na másle, krémová kapusta s karotkou a restované grenaille, daňčí hřbet s karamelizovanými jablky, dýňovým ragú a omáčkou z medoviny… Michal Pechan, spolumajitel restaurace Lví dvůr, asi nemusí zvát dvakrát, to menu láká samo. Petr Karban archiv BE YOURSELF 96

nemáte jistotu, že to bude fungovat. Konkurence je velká, hosté si mohou vybírat. Neustále musí- te být ve střehu. Vaše oblíbené jídlo je… Neumím říct jedno. Mám blízko k české kuchyni, k vaření našich babiček. U nás se vždycky vařilo tradičně, česky, komplet menu i s polévkou… Co je těžší, luxusní restaurace nebo kvalitní catering? Na první pohled jsou to nesouměřitelné katego- rie, každá má své nároky. Ale neumím říct, co je těžší. Z mého pohledu je mezi nimi možná rov- nítko, vždycky budu chtít nabídnout to nejlepší, co umíme, ale pro šé kuchaře je asi těžší cate- ring, protože tam je dirigování toho orchestru přece jen náročnější, když si představíte několik set nebo i tisíc lidí. Jak vznikl váš koncept? Čím je Lví dvůr speci ický? Na jedné straně si myslím, že stačí být vníma- vý a všímat si toho, co lidé chtějí. Na druhé straně tahle restaurace má základ konceptu vlastně daný z minulosti. Název je historicky daný, tady se skutečně kdysi dávno chovaly šelmy. Výhled na Královské zahrady je jedineč- ný a nemá ho žádná jiná restaurace na světě. A jedinečný je i náš pro ilový recept mléčného selátka, byli jsme totiž zvídaví a je to ten, kte- rý získal Rudolf II. darem od portugalského krále. Selátko je signature dish, co další vaše nabídka? Kdo je pod ní podepsán? Šé kuchař Radek Šolc. Má vaření ne jako koníč- ka, ale je to jeho životní styl. Sleduje trendy, vy- bírá si, přizpůsobuje… Vaří skvěle, ale to si musí- te zhodnotit sám. My jsme další nabídku nijak zásadně té historii nepřizpůsobovali, děláme tematická menu, vaříme současně, z čerstvých a sezonních surovin. Pražský hrad je pojem a zá- žitek, chceme být stejným zážitkem. Otevírali jsme v listopadu a je příjemné vidět hosty, kteří se vracejí. Nejste kuchař, říkáte, že nejste ani restaura- tér, nechal jste Radku Šolcovi volnou ruku? Když vzniká menu, je to krásné období ochutnávek a ladění… Je. Tady jsem to nechal stoprocentně na šé ku- chaři, ale přiznávám, že původně trochu s oba- vou. Když mi přinesl na papíru představu toho, co by tu chtěl vařit, úplně jsem nevěřil. Nebo přesněji, myslel jsem v první chvíli, že to nemys- lí vážně a jen mě zkouší. Co vás tak zarazilo? Několik jídel, která bych já nikdy nezařadil. Ač nejsem kuchař, přece jenom nějakou praxi v gas- tronomii už mám, máme za sebou velké caterin- gy a dobré zkušenosti z ostatních restaurací. Řešil jste to nějak? Ne, řekl jsem si, že nejprve ochutnám. Ale ne sám, samozřejmě, máme ve zvyku v takových případech brát s sebou provozní a šé kuchaře z jiných provozů a také manažery. A jak to dopadlo? To je právě to. Když jsem si to menu četl, byl jsem přesvědčen, že mi nemůže chutnat. Pak jsme dostali naservírováno a musím říct, že se mi po- prvé v životě stalo, že jsem neměl slov. Co jídlo, to dokonalý zážitek, vizuálně i chuťově. A nebyl to jen můj názor, ochutnávali jsme, dívali se stří- davě na talíře a po sobě a neměli slov. Zvenčí vypadá restaurace nenápadně… Vypadá, protože celý objekt patří správě Pražského hradu, je to památkově chráněná budova, vstup není ideální, ale nic s tím neudělá- me. Tím příjemnější je vidět české hosty, kteří se vracejí, ať už jsou to páry, které se vydají toulat na Hrad, nebo podnikatelé, kteří chtějí nabíd- nout mimořádný zážitek svým obchodním part- nerům. Když vstoupíte na zdejší terasy, tak vás to osloví. Na nás je jen dodat k tomu gastrono- mický zážitek. BE YOURSELF 97

Petr Karban archiv Založeno bylo v roce 2007, od roku 2011 je členem Aliance vinařů V8, které vzniklo s cílem společné podpory výroby a propagace moravských vín a velmi rychle se zařadilo mezi nejlepší moravské vinaře, sklízející úspěchy na tu- zemských i zahraničních soutěžích.Titul Champion Valtických vinných trhů vinař- ství získalo v letech 2011, 2013, 2014, 2018, Král vín za nejlepší kolekci v letech 2010, 2011, 2012, 2014, 2015, 2016 a 2018, titul Vinař roku pak v letech 2011, 2014 a 2018 se zlatým leskem. Vi- nařství má pravidelně vína v Salonu vín České republiky, který prezentuje vždy sto nejlepších vín z ročníku. Vinařství produkuje přívlastková vína, zejména bílá, která doplňuje Frankovka a Merlot rosé i tradiční metodou vyrábě- né sekty. Pěstuje celou řadu odrůd, pře- devším Ryzlink vlašský, Ryzlink rýnský, Veltlínské zelené a Pálavu. Všechny vini- ce jsou obhospodařovány v integrované produkci, kdy výnos na keř nepřekračuje 2kg. Již při řezu se výnos redukuje – keř je stříhán na jeden tažeň. Výsledkem jsou silnější a vyzrálejší letorosty, které jsou schopny lépe zásobovat hrozny živinami. Hrozny jsou pak sbírány vý- hradně ručně. Vinařství VOLAŘÍK ROZUMĚT VÍNU A HRÁT SI Rodinné vinařství vstoupilo na trh v roce 2007, ale navazuje na mnohem starší rodinné tradice. I proto za relativně krátkou dobu své existence získalo nejen respekt a silné postavení, ale i zájem milovníků vín a také řadu ocenění. BE YOURSELF 98

Zakladatel rodinné tradice a otec dnešního majitele Miroslava Volaříka Leopold přišel do Dolních Dunajovic jako zemědělec při osídlování pohraničí po vysídlených Němcích krátce po druhé světové válce ze Záhorovic u Uherského Brodu. Základům vinařství se učil s německými starousedlíky na dvou hektarech vinic, které rozšířil, aby brzká nucená kolektiviza- ce rodině ponechala pro soukromou potřebu jen několik málo arů a vše ostatní se stalo majetkem státního statku. Enolog je tvůrce vína Majetek Volaříkovi získali zpět až v restitucích po sametové revoluci. Navázali na rodinnou tradi- ci vinařství a vinohradnictví, restituované vinice cíleně rozšířili promyšlenými nákupy a směnami a dali tak vzniknout rodinnému vinařskému im- périu s rozlohou pálavských vinic přes sto hekta- rů. Některé vinice posléze prodali, jiné přeměnili a vybudovali také na okraji Mikulova nové mo- derní vinařství. A to vše přesto – a díky tomu – že Miroslav Volařík je vinařem z radosti, nikoliv stu- dovaným enologem. „Rozumím technologiím, ne vínu. Na to musí člověk mít vlohy. Ale měl jsem štěstí na lidi, ať už to byl Filip Mlýnek, se kterým jsem začínal, nebo Eliška Becková, naše současná enoložka, mimochodem první žena v ČR oceněná titulem Enolog roku. Jak ona cítí víno, jak ho doká- že vnímat a popsat, jak mu dokáže důvěřovat a jak o ně dokáže pečovat, to já se nikdy nenaučím, to je dar od boha, dokáže přečíst víno do detailu. Ona je tvůrce vína, ona si řekne, jaké víno chce, jak má být sklizeň redukovaná, jak se má réva stříhat a všech- ny detaily, a vinohradník se musí přizpůsobit…,“ vysvětluje muž, který profesně velkou část života pracoval jako expert na vodu a zvláště reverzní osmózu. Věnoval se technologiím úpravy vody na mnoha tuzemských i mezinárodních projek- tech Slovnaftu a později rakouské společnosti Aqua Engeneering. Víno se však v rodině vyrábě- lo od dob tatínka Leopolda nepřetržitě. Jen to byla jiná doba a jiné mravy, nevyrábělo se na kva- litu, ale na objem. Neodmyslitelnou součástí všech vinařství, malých i největších, byly sklady s metráky cukru, který se kupoval i rok dopředu. Posledních třicet let se však na Moravu dostaly změny, a díky nim se svět učí pít moravské víno. A s ním i to Volaříkovo. Strategie kvality Jestliže enolog je tvůrcem vína, vinař je tvůrcem vinařství. A této role se Miroslav Volařík ujal rázně a promyšleně. „Moje strategie byla získat nejlepší polohy, špičkovou technologii a tým lidí, kteří by byli skuteční pro íci. Můj hlavní úkol byl tohle všechno dát dohromady a naučit se vidět, kde máme své hranice. Těch současných osmdesát hektarů je maxi- mum, už nechci růst. Chci si s vínem pořád hrát, dělat odrůdy, které na Pálavu patří. To jsem se učil už od inženýra Josefa Peřiny, který byl letos v lednu konečně oceněn za celoživotní přínos oboru. Ten už v osmdesátých letech, ještě v družstvu, prosazoval kvalitu, staral se o to, kde která odrůda má své mís- to a jak mají být vyzrálé hrozny, aby měl kvalitní predikátní vína a nemusel do nich valit cukr. My jsme tady byli všichni deformováni, dělaly se druhá- ky, kvasničáky… Dnes sbíráme hrozny, když mají nejméně devatenáct stupňů cukernatosti, takže devatenáct kilogramů cukru na sto litrů šťávy. Za deset let existence vinařství jsem nepotřeboval gram cukru. A sbíráme ručně, zatím. Lidí ale ubývá a budeme si muset i my zvyknout na kombajny, ji- nak brzy nesklidíme...“ Pro dcery a pro vnuka Miroslav Volařík vytvořil rodinné vinařství a dnes paradoxně se již musí zabývat i myšlenkami na čas, kdy vinařství opustí. „Vinařství bylo vždyc- ky doménou chlapů, nebyla to nikdy na vinici lehká práce. Ale ve světě je dnes řada vynikajících vinař- ství, které vedou ženy, možná takové bude za pár let i na Moravě. Ještě pět let, pokud budu živý, tu budu, ale už dnes je celé vinařství nastaveno tak, že může fungovat i beze mě. Syn převzal podnikatelské akti- vity v distribuci potiskovacích technologií a hotel v Mikulově, takže vinařství bude na dcerách. Mám dvě dcery, víno mají rády, ale vinařka žádná z nich asi nebude. Dostanou to proto obě, nastaveno je to tak, že nemusejí řídit, stačí kontrolovat, ale jestli je to bavit nebude a vinařství prodají, zlobit se ne- budu. Já jsem si svůj sen splnil, děláme dobré víno, a to je radost. Ale možná je to práce, která čeká až na tu příští generaci a podnik bude řídit jeden z vnuků, který se chystá studovat vinařství v Německu. Mimo vynikající polohy budou už vinice také v optimálním stáří,“ dívá se do budoucnosti Miroslav Volařík s nadhledem. Až se někdy v létě budete toulat Pálavou, v tom prostoru mezi Dolními Dunajovicemi, Březím, Pernou, Horními Věstonicemi a Bavory, nemůžete minout jeho vinice, na kterých je vidět perfektní práce bývalého vinohradníka Jindry Kadrnky. A kdyby přece, ochutnejte kdykoliv jeho víno… BE YOURSELF 99

Hästens Maranga Nová prošitá postel je výjimečně pohodlná, ručně vyplněná koňskými žíněmi a pečlivě vybranými přírodními materiály. www.postele-hastens.cz

BE CLEVER 102 NEDÁVÁM SI BOMBASTICKÉ CÍLE Helena Fulková, Ústav experimentální medicíny Akademie věd ČR 106 ČESKÉ BEZPEČÍ PRO SVĚTOVÝ BYZNYS Jaroslav Jíra, D-Sense 108 ZABEZPEČTE SVÉ OBYDLÍ František Hála, Tesla 110 UNIKÁTNÍ TECHNOLOGIE JAKO INSPIRACE PRO PRIVÁTNÍ SEKTOR Jiří Protiva, Vojenský technický ústav 114 KDO NEZNÁ SVÉHO ZÁKAZNÍKA, NEBUDE Alena Škrobová, Physter Technology 116 ZÁŽITKY JAKO FIREMNÍ BENEFIT Šárka Oubrechtová, Vega Tour

NEDÁVÁM SI BOMBASTICKÉ CÍLE O ambicích a úspěchu, o důležitosti jádra i slepých cest a smyslu základního výzkumu s Helenou Fulkovou, úspěšnou mladou českou bioložkou. Petr Karban Jakub Hněvkovský BE CLEVER 102

Dědeček – zakladatel oboru reprodukční biologie, tatínek – světová kapacita v tém- že oboru… Měla jste svou volbu jasnou? Asi tak nějak vyplynula, začínala jsem na bri- gádě jako technická síla v myším chovu a uva- žovala o medicíně, ale zjistila jsem, že nemám vlastně moc ráda blízko sebe nemocné lidi. To bych asi nebyla ideální doktorka, s odstupem čtyři metry od pacienta. Biologie je volnější než medicína, která je striktní, hierarchizova- ná. Biologie je hodně spjatá s kritickým myš- lením, to mi vyhovovalo. A taky se s ní dá hodně cestovat… Zrazoval vás tatínek, nebo podporoval? Nějak si nepamatuju ani jedno ani druhé. Spíš mi nedoporučoval medicínu a zpětně si mys- lím, že měl pravdu. Měla jste to těžší, s těmi dvěma velkými muži za sebou? V něčem těžší, v něčem lehčí. Když jsem po- třebovala poradit, bylo koho se zeptat. Vždycky jsem oceňovala tuhle kontinuitu… Vytvořili jste vlastně dynastii… Je to tak. A má to neocenitelnou výhodu. Biologie se vždycky vrací, témata jsou často stejná, jen jsou jiné, přesnější metody, nové postupy, lepší technologie. Něco mi přišlo zajímavé, povídala jsem si o tom s tátou a on mi říká: „Jo, to ten a ten v roce sedmdesát…“, kontinuální paměť je úžasná věc, nemusíte dělat úplné zbytečnosti. Ale těžší to bylo taky, spousta lidí žila v domnění, že kdybych ne- měla tátu a dědu, tak bych některé věci asi neudělala, že to mám zadarmo. Takhle těžší? Vidíte, já spíš myslel těžší v tom, že naopak máte velmi tvrdé měřít- ko, že někdo občas řekl: „Fulková dobrý, ale tatínek byl lepší…“ To bych ani neřekla. Spíš opravdu to, že se snažíte, děláte věci poctivě, jste v laborato- řích od rána do večera, dáváte tomu všechno, co můžete, a stejně slyšíte jen: „Jasně, kdyby nebyl táta…“ A to trochu bere chuť. Nemůžu samozřejmě říct, že jsem žádnou pomoc ne- měla, ale opravdu hlavně v podobě, kterou oceňuju, mohla jsem čerpat z obrovských zkušeností a často tak neztrácela čas. Jak se jako bioložka díváte na nejrůznější teorie, třeba na vitální energie nebo duši? Nikomu to neberu, ale můj šálek čaje to není. Že bych se nějak hluboce zamýšlela nad tím, jestli je duše, nebo čakry, to zrovna ne. Já jsem vědec, ale ne ilozof, zamýšlím se nad jinými věcmi. Třeba? Třeba jestli má jádro nějakou funkci… Počkejte, to se přece učí už na střední škole… No, právě. Všichni víme, že jádro v buňce je, že to celé nějak funguje, ale vlastně vůbec netuší- me, proč to tak je. Bereme jádro jako samo- zřejmost, jako důležité, protože ho mají všech- ny buňky. Ve skutečnosti toho moc nevíme, protože když se začnete ptát, v čem to je důle- žité, žádná odpověď vlastně není. Říkají se různé důvody, ale nikdo nikdy nic nevyzkou- šel, nikdo nic nedokázal. A já si zrovna myslím, že na začátku, v okamžiku oplození, by se mohlo něco důležitého objevit. Komunikace dvou jader na začátku mě moc zajímá. Třeba přijdete na to, že jádro není důležité. To by bylo úplně nejlepší, to by se mi moc líbilo, jenomže zatím žádné moje mentální pochody nevedly ke kýženému výsledku. Měla jsem teorii… Jakou? Vlastně jsem měla spoustu různých teorií… Jen se zatím žádná nepotvrdila… Tak řekněte aspoň jednu… Já si prostě myslím, že jádro zas tak zásadně důležité není. Což je otázka spíše ilozo ická a teď jde o to, jak to experimentálně proká- zat. S čímž mám trochu problém, potřebo- vala bych mít takový polofunkční model, aby to jako byla buňka, a přitom nebyla, aby mi tam tu DNA nic nesežralo… Asi bude lepší nepouštět se do detailů… Vidíte budoucnost svého výzkumu? Věnujete se základnímu výzkumu a to je, z mého pohledu, často takové tápání ve tmě… Možná, do určité míry. My dnes ve většině případů objevujeme něco, co už jiní viděli třeba před padesáti lety, jenom tehdy ne- dokázali vysvětlit úplně mechanismy. Ne že by to nebylo nové, ale není to radikálně nové. Když někdo jezdí s expedicí po světě, může objevit zcela nový, neznámý druh, ale zrovna v mém oboru je současná věda v drtivé většině o zpřesňování informací již známých, o zdokonalování postupů. Abych to vysvětlila na příkladu, šedesátá léta byla o tom, jestli se embrya dají kulti- vovat in vitro, současnost je o tom, jak to dělat lépe, co čemu a proč vadí. My dneska víme, že jsou geny, jádro, že se buňka ně- jak chová, ale zdaleka nerozumíme detail- ně všem procesům, jak se navzájem ovlivňují. Systém inancování vědy není ideální, nedá se pořád jít jen po cestě, která funguje, musíte mít i slepé cesty. Jsou důležité, ale když píšete grant, tak vám moc nepomůžou, protože je nemáte komu sdělit, nikdo o nich nechce psát. BE CLEVER 103

Dobře, jaký má tedy genetická bioložka roku 2019 vědecký cíl či sen? Stačí k ctižádosti vědce zpřesňovat drobnými krůčky současné poznání? Já myslím, že i jo. Víme, že se něco děje, ale nero- zumíme tomu. Porozumět je hezký cíl. Fascinuje mne ten zvláštní prvek na vědecké dráze základního výzkumu, že i objevování slepých cest má význam. Přesto si myslím, že sotva chcete být úspěšnou objevovatelkou neúspěšných cest… To samozřejmě ne. Jednak to není žádné terno, jednak to nikdo nechce publikovat… Ale budoucí generace díky objeveným sle- pým cestám dojdou rychleji dál… To je otázka, protože když to nechce nikdo pub- likovat, nemáte se o nich kde dočíst, takže nako- nec zkoušíte to samé. To tedy musíte mít syna nebo dceru, kterým to budete předávat jako tatínek vám. Byly pokusy publikovat slepé cesty, takové vě- decké fuckup stories. Ale ten časopis, myslím, skončil. Systém inancování vědy není ideální, nedá se pořád jít jen po cestě, která funguje, musíte mít i slepé cesty. Jsou důležité, ale když píšete grant, tak vám moc nepomůžou, protože je nemáte komu sdělit, nikdo o nich nechce psát, takže nemáte publikace a taky nikdo moc ne- chce platit výzkum, když napíšete do aplikace, že jste vyzkoušel sedm slepých cest a že si mys- líte, že osmá už fungovat bude. My jsme se na to téma dostali v Japonsku, když jsme knockouto- vali různé geny a v drtivé většině případů se nedělo vůbec nic, myši byly v pořádku, chodily si v kleci, neměly problém, množily se… A vy si říkáte, kolik lidí před vámi zkusilo ten samý gen, jen to nikde nepublikovali. Říkali jsme si, že by byla fajn nějaká databáze. A ona není… Něco snad vzniká. Japonsko nebo Česko? Vystačí Česko vašemu badatelskému egu? Nabídne vám prostřed- ky? Prestižní granty? Česko, své už jsme si odjezdila, jsem tady doma. Podmínkami je jistě Japonsko velkorysejší a jed- nodušší, ale člověk se musí taky starat sám o sebe, nečekat, že mu všechno dají. Pokud jde o granty, pro prestižní ERC jsem já se svou karié- rou složitá, ale naštěstí nejsou jen ty. Složitá? U těchto grantů jsou vždycky nějaká omezení, věk, délka po doktorátu... Já jsem z různých dů- vodů odjela poměrně pozdě a teď jsem trochu mimo škatulky. Nicméně možnosti jsou. A jestli vystačí mému egu? To vám řeknu nejdřív za rok. Věřím, že ano, vždyť proto jsem šla na Ústav experimentální medicíny. Není pro vás prostor v privátní sféře? Neuvažovala jsem o tom, ale určitě se nemůže- me srovnávat třeba se Švýcarskem, kde je pri- vátní vědecký sektor poměrně silný. Pravda je, že kdyby u nás byl silnější, pomohlo by to spous- tě mladých vědců najít svoje místo. Každý ne- chce na doktorát, někomu vyhovuje být součástí procesu, mít konkrétní úkol nebo cíl, ne vymýš- let, jak se dostanu do bodu, o kterém ani nevím, jestli existuje. I věda potřebuje dělníky… To není o dělnících, ale každému vyhovuje něja- ký styl práce a rizika, to je zcela legitimní. Akademická sféra, zvláště základní výzkum, to je jiný svět, nevede to ke konkrétnímu pro- duktu, spíše ke znalostem, na nichž pak ostatní mohou stavět, jsou tam objevy i pády, přičemž pádů je víc, často máte chuť s tím šlehnout… Jak vás vůbec přijímá vědecká komunita? Jste mladá, úspěšná, krásná žena… Kombinace asi ne zcela běžná. Přece jen nepůsobíte na první pohled jako šé ka vědeckého týmu s autoritou. Tak zase tak mladá nejsem, aspoň tedy ne vědec- ky. A v laboratoři působím asi jinak než u kávy. Jsem samozřejmě hrozně hodná, ale taky je něja- ký plán a ten se prostě musí plnit. A to, jak mě kdo bere… to se nedá zobecňovat, vždycky je too konkrétních lidech. Máte laboratoř doma? Nemám. Takže když vás něco v noci nebo o víkendu napadne, nemůžete si to hned vyzkoušet… Moje práce je míň teoretická než práce třeba některých fyziků nebo matematiků. Určitě mě třeba něco doma napadne, že by se dalo zkusit, ale ani kdybych tu laboratoř měla, nemohla bych si to jít vyzkoušet, to jsou pokusy, které potřebu- jí dost složitou přípravu, a ta zabere nějaký čas, samy pokusy jsou několikadenní. Nemá cenu si nalhávat, že prasata a krávy, co jíme teď, jsou ty, co kdysi, že bychom se jako lidstvo v současném počtu uživili na prastarých druzích. Česká bioložka a genetička se věnuje zkoumání reprogramace buněk a modifikace jejich funkčnosti, tedy terapeutickému klonování, což je metoda, díky níž se medicína snaží získat buňky pro léčbu chorob. Dědeček Josef Fulka byl v poválečných letech zakladatelem repro- dukční biologie v Československu, otec Josef Fulka mladší je světově uznávaným repro- dukčním biologem. Helena vystudovala biologii na Přírodovědecké fakultě UK, kde také získala doktorát v oboru vývojová biologie. Působila v Ústavu molekulární genetiky Akade- mie věd ČR a v Oddělení biologie reprodukce Výzkumného ústavu živočišné výroby v Uhří- něvsi, od ledna 2019 pracuje v Ústavu experimentální medicíny AV ČR. Od roku 2014 spolu- pracuje s Tokijskou univerzitou, kde v rámci projektu základního výzkumu s geneticky modi- fikovanými myšmi a křečky naklonovala šest myších mláďat i křečka. Mgr. HELENA FULKOVÁ, Ph.D. BE CLEVER 104

Jak se snáší s vaší profesí rodina? My jsme všichni akademici, takže normálně… Myslel jsem vlastní rodinu. To je docela těžký, ale věřím, že to zvládnu. Musíte mít přece nástupce… Hezky jste mi to naplánoval… Tak jednak konzervativně počítám, že rodina je běžná am- bice ženy, a jednak máte tak trochu povinnost, v podstatě představujete rodinný podnik, mělo by to mít pokračování. Proč by tu nemohla být za dvacet třicet let Fulka Corporation? Tuhle ambici asi vyloženě nemám. Ale je pravda, že vědecká práce je náročná, a kdybych se věnovala jenom jí, taky bych se mohla zbláznit. Jenže když špičkový vědec, respektive vědkyně, vypadne na dva tři roky z centra dění… … tak je to samozřejmě problém. V posledních letech se o tom aspoň mluví, ale zvláště v Česku to žádná hitparáda zatím není. Jenže ono je to těžký, asi se nelze divit zaměstnavateli, že není nijak nadšený z toho, že mu na místo nastupuje nějaká paní, která krom Eee neumí říct slovo, protože seděla tři roky doma na zadku. A když sedět nebudete, zase se na vás všichni koukají jako na krkavčí matku. Ale neřešitelný to určitě není. Připadáte si úspěšná? Když já o tom nepřemýšlím… ambice, úspěch, to jsou takový divný slova. Zamýšlela jsem se ale nad tím, co je na té práci pří- jemné, co mě baví. Přijít na něco jako první je asi fajn, ale moje motivace je dělat tu práci dobře. Není mou ambicí mít padesát článků někde. A stává se vám, že okolí od vás něco očekává? Něco už jste přece jen dokázala. Ani ten váš ústav asi nechce mít Fulkovou, která čtyřicet let objevuje slepé cesty… To je jasný. Já taky nechci sedět čtyřicet let někde v koutku. Ale nechci úspěch tak strašně, abych zapomínala na to základní. A vědět dopředu, co vyjde, to nemůžete. Ráda bych přispěla k novým možnostem medicíny, ale když to nevyjde… Nedávám si bombastické cíle jako třeba přelomový článek v Nature. To je dnes trochu vědecký bulvár, ne? Bohužel už ano, jenže když máte Nature v aplikaci, pořád to jsou body. I když víme, že sedmdesát procent publikovaných věcí je neopakovatelných, ale to ještě nutně neznamená, že je to pod- vod. Je potřeba se ptát, proč to nelze zopakovat. Tlak na výsle- dek je obrovský, opakujete pokus několikrát, a když vám vyjde dobře, hodí se to do příběhu. Už tak úplně se ale nehodí, že tři- krát předtím to nevyšlo. Pak to chcete zopakovat a ono to nevy- jde sedmkrát. Suďte. Prostě náhoda. Jak můžete jako vědec použít slovo náhoda? Můžu, stokrát jsem toho byla svědkem. (Za azyl k rozhovoru, zázemí pro fotogra ie a skvělý servis děkuje- me Hrdličkově muzeu člověka, jmenovitě kurátorce Martině Galetové a lektorce Zuzaně Schierové.) NOBLESS CZECH Umíme nakoupit pro vaše portfolio i ty nejvzácnější barevné kameny, mezi které vedle růžových a fialových Argyle patří i žluté Zimmi ze Sierra Leone. Umíme vám s portfoliem poradit a umíme ho spravovat. Umíme diamant přetvořit v šperk. Milujeme totiž diamanty stejně jako vy. www.nobless-czech.cz BestTIP 105

Pokud se bavíme o digitální bezpečnosti, obvykle se obavy týkají strategické infra- struktury a nadnárodních korporací. Rizika jsou však reálná i v tom běžném malém světě, ve kterém se pohybujeme my smrtelníci. Česko je považováno nejen za zemi bezpečnou, ale také za zemi s výrazným tvůrčím potenciálem a kom- petencí v oblasti ICT, jak dokazují mnohé irmy, které dnes odsud dělají globální byznys a patří mezi světové lídry. Spojení těch dvou oblastí, bez- pečnostní a technologické, stálo i za unikátním projektem D-Sense. „Pro mnohé to může být pře- kvapením, ale technologická bezpečnost se týká i České republiky. V době, kdy například odposlou- chávací zařízení koupíte ve velmi dobré kvalitě řá- dově za nízké tisíce, si nemůžeme nalhávat, že je to problém, který se nás netýká. A analýza případů, kdy se taková zařízení používají, je zcela jednoznač- ná, v drtivé většině totiž nejde o žádné bondovské špiony, kteří chtějí ovládnout svět, ale o byznysové vyzvědače. Protože právě v byznysu jsou informace rozdílovým hráčem. Když jsme se dozvěděli, že tu vzniká český produkt, jež předčí všechna řešení stávající ochrany proti odposlechu, investičně jsme do toho projektu vstoupili. Po roce usilovné práce je hotov a vyvolává zájem,“ říká Jaroslav Jíra. Dodržovat pravidla Když se ale začneme bavit o bezpečnosti informa- cí v byznysovém prostředí, jsou technologie až na posledním místě. Na tom prvním jsou pravi- dla. „Jeden příklad za všechny – když si dáváte na baru kávu, zatímco vám v myčce myjí auto, pak do něj sednete a první, co uděláte, je, že začnete volat svému obchodnímu partnerovi a bavit ČESKÉ BEZPEČÍ PRO SVĚTOVÝ BYZNYS Česko je považováno za bezpečnou zemi. I v bezpečné zemi však existují rizika. Dnes jim jsou velmi často vystaveny informace. A není divu – experti označují pro zítřek trh s informacemi za jeden z nejvýnosnějších. Filip Černý Petr Karban archiv BE CLEVER 106

se o připravované fúzi, nemůžete se divit, když nakonec k žádné fúzi nedojde. Podobně může za- fungovat uklízečka ve iremních kancelářích. A ne- musíte být zrovna miliardová irma, aby se vás taková realita týkala, i malé irmy mají svá infor- mační bohatství a své nepřátele. Řešení? V první řadě je potřeba tam, kde se pracuje s citlivými in- formacemi, nastavit jasná bezpečnostní pravidla a ta dodržovat,“ říká Filip Černý, druhý z investo- rů, kteří za projektem stojí. Produkt, nebo spíš služba D-Sense, protože jde o komplexní péči, začíná proto bezpečnostním auditem – nejprve je třeba prověřit toky informa- cí, okruhy osob, prostory. Pro starší generaci to sice je trochu jako z ilmu, ale podle bezpečnost- ních expertů v tuzemsku případy, kdy v pracov- nách či jednačkách irem a jejich šéfů byla insta- lována sledovací a odposlouchávací technika, nejsou nijak výjimečné a přibývá jich. Druhým krokem je sestavení bezpečnostního protokolu, pravidel, která popisují kdo, kde, kdy a jak smí s citlivými informacemi pracovat. Neprolomitelný sejf Podstata komplexního technologického řešení D-Sense, které bezpečnostní servis doplňuje, je v kombinaci hardwarové a softwarové ochrany, která využívá několikaúrovňových so istikovaných procesů. Nadstandardní bezpečnost celého řešení je dána tím, že se k citlivé komunikaci využívají speciálně upravené telefony, dnes výhradně znač- ky Samsung, přičemž se již pracuje na využití stej- ného systému pro iPhone. Stoprocentní ochrany na neupravených sériových telefonech totiž docílit nelze. „Hodně odposlechů se neděje při samotném volání, na trase, ale tím, že se do telefonu samotné- ho dostane nepatřičné zařízení. Proto začínáme úpravou samotných telefonů. Vypadají stejně, jako ty normální, ale vnitřek je jiný. Pochopitelně celá komunikace je kryptovaná a to způsobem, který se zatím nepodařilo skutečně nikomu prolomit. U běžných systémů obvykle správce či provozovatel má nějaká zadní vrátka, kudy se do systému může dostat. U našeho systému nic takového není, ani my ani naši experti ani administrátor systému, nikdo není schopen z chráněných systémů získat ani jedi- ný bit. Navíc je schopen kontrolovat sám sebe a po- kud zaznamená pokus o prolomení, přicházejí ke slovu destrukční a sebedestrukční instrukce,“ vysvětluje Jaroslav Jíra princip, na kterém je zalo- žen český neprolomitelný sejf. Zatím se o jeho prolomení pokoušely tuzemské špičky, investoři uvažují i o tom, že vyzvou k pokusu o prolomení i mezinárodní hackerskou komunitu. Telefony, sítě, počítače Řešení D-Sense je využitelné nejen pro telefony, ale i pro datové toky mezi počítači. Nutnou pod- mínkou – a také vlastností – je totiž to, že upravené přístroje nelze použít pro jinou komunikaci, do běžné sítě se s nimi nepřipojíte, kamarádovi či manželce nezavoláte. Podmínkou dokonalé bezpečnosti je tedy uzavřená síť. Že je to zbytečné? Není, strategické otázky často manažeři řeší na dálku. Jaroslav s Filipem přesto zdůrazňují, že základem bezpečnosti je a bude osobní odpovědnost: „Minimum odposle- chů se vlastně děje prostřednictvím přístroje, nej- častějším viníkem je in ikovaný prostor a nízká míra obezřetnosti, případně osobní pochybení ně- koho z členů v řetězci. Disponujeme technologiemi, které dokáží spolehlivě odhalit nechtěná zařízení v jakémkoliv prostoru, iremním i soukromém. A provozujeme i rušičky, jejichž využití je všude tam, kde se zachází s citlivými informacemi. Počet odhalených případů byznysové špionáže v Česku se nezveřejňuje, ale ze všech dostupných pramenů je zřejmé, že roste.“ Přestože D-Sense je jediný pro- dukt svého druhu, který kombinuje bezpečnostní audit a servis s technologickou úpravou přístrojů samotných. Přesto upravené přístroje a uzavřené sítě v sítích považují oba investoři až za druhé patro služby, s níž přicházejí na trh. Tím prvním je prvotřídní bezpečnostní audit, tvorba bezpeč- nostních protokolů a dohled nad jejich dodržová- ním. Současnost ukazuje, že o služby tohoto typu začíná být i v Česku poptávka. Což jen potvrzuje fakt, že informace jsou cennou komoditou už dnes. A jejich význam stoupá. Nicméně D-Sense není samozřejmě určen pouze pro český trh, in- vestoři míří do Evropy i do světa. Bezpečí a sou- kromí je žádáno všude a principy techniky jeho narušování jsou také všude stejné. Počet odhalených případů byznysové špionáže v Česku se nezveřejňuje, ale ze všech dostupných pramenů je zřejmé, že roste. Jaroslav Jíra BE CLEVER 107

Regulační systémy TERA od společnosti TESLA Hloubětín a.s. umožňují měření a regulaci koncentrace radonu v budo- vách. Měřicí sondy radonu rozmístěné v objektu předávají aktuální hodnoty koncentrace plynu do akční jednotky. Ta při překročení nastave- ných hodnot sepne klimatickou jednotku (venti- látor) a zajistí tak odvětrání zamořených pro- stor. Regulační systémy TERA představují levné a úsporné řešení monitoringu a ozdravného protiradonového opatření nejen pro stávající domy a objekty. „Systém TERA je unikátní zařízení určené k eli- minaci rizika spojeného s dlouhodobým vde- chováním radonu. Dlouhodobě monitoruje a provádí automatické odvětrání nahromadě- ného radonu v obytných budovách. Měření může být prováděno na více místech v budově současně, například ve sklepě, v přízemí nebo v jednotlivých patrech. Radon se nejvíce vysky- tuje v málo větraných nebo uzavřených míst- nostech, zejména ve sklepích. Systém TERA je možno ovládat buď z panelu centrální jednot- ky, nebo z připojeného počítače. Centrála s jed- notlivými sondami komunikuje bezdrátově, systém je tedy možno nasadit i ve stávajících budovách bez nutnosti stavebních úprav,“ popi- suje představitel společnosti TESLA Hloubě- tín a.s. Ing. František Hála. Zákon hovoří jasně V roce 2017 přišel v platnost nový atomový zákon č. 263/2016 Sb., který snižuje a sjedno- cuje povolenou objemovou aktivitu radonu ve všech pobytových prostorách na 300 Bq/m3. Nově také ukládá povinnost zaměření radonu vlastníkovi budovy sloužící škole nebo školské- mu zařízení nebo budovy sloužící pro zajištění sociálních anebo zdravotních služeb při dlouho- dobém pobytu fyzických osob, a to podle § 99 tohoto zákona. Nezajistí-li vlastník v těchto budovách koncentraci radonu pod referenční hodnotu 300 Bq/m3 dle § 97 vyhlášky o radiační ochraně č. 422/2016 Sb., může mu být za tento správní delikt uložena pokuta až 1 000 000 Kč. Koncentrace radonu je problém zejména u sta- rých budov, často škol a školek budovaných před rokem 1990. Zdrojem radonu v objektu mohou být nekvalitní stavební materiály, lokální zdroje vody či nekvalitní nebo úplně chybějící radono- vá izolace. Situaci s radonem navíc zhoršují i sta- vební úpravy, jako jsou nová zateplení budov či výměna starých oken za plastová. Aktivní řešení problému Systém je velmi kompaktní a je možné ho snad- no přemístit na potřebné místo. „Zařízení je na- vrženo pro trvalý bezúdržbový provoz. Výhodou systému je schopnost měření aktuální teploty, tlaku a vlhkosti. V případě, kdy je třeba získat pouze testovací hodnoty radonu, je možné nabíd- nout výhodný pronájem zařízení. Systém je stále aktualizován a vylepšován. Užitečným paramet- rem je také údaj o vlhkosti v místě, kde je sonda umístěna,“ říká František Hála. Díky spojení měření a detekce radonu s ventilací umístěnou v potenciálně postižených prostorách je v případě potřeby schopen odvádět tento ne- bezpečný plyn mimo budovu. Tím je zajištěna ochrana obyvatel domu. Celý systém je plně auto- matický a nevyžaduje žádnou zásadní obsluhu. ZABEZPEČTE SVÉ OBYDLÍ Na rakovinu plic kvůli radioaktivnímu radonu v domech umírají Češi nejvíce na světě – zhruba devět set lidí ročně. Po kouření je to druhá nejčastější příčina vzniku této zákeřné nemoci. Vzhledem ke svému půdnímu podloží má Česko v porovnání s ostatními státy jedny z nejvyšších koncentrací radonu v budovách. Jak s problémem bojovat? Erik Bártek TESLA Hloubětín a.s. BE CLEVER 108

Welcome aboard Aerotaxi category Business Jet Flexibility / Privacy /(ԀFLHQF\ WE FLY FOR YOU, TO FIT YOUR SCHEDULE, TO MEET YOUR OBJECTIVES. +420 724 623 653

Petr Karban Jakub Hněvkovský BE CLEVER 110

Nemůžu se nezeptat, právník s vaším příjmením, s tím vojenským stiskem ruky, je to výhoda? Že by se mě lidé báli? Nemyslím, nikdy jsem s tím jménem neměl problém, spíš naopak, vždycky mě alespoň to příjmení v davu identi ikovalo. Jak se právník octne v čele státního podniku, nadto výzkumného, s vojenským charakterem? Absolvoval jsem práva v Olomouci a měl jsem představu, že bych se mohl uplatnit jako pod- nikový právník nebo ve státní sféře. Naskytla se příležitost nastoupit na kontrolní prvek Ministerstva obrany, a to mě uchvátilo. Je to velmi specifický resort… Měl jsem na starosti veřejné zakázky a jejich kontrolu na sekci vyzbrojování, a to byla velmi dobrá, a navíc zajímavá škola, přece jen se dostáváte k vě- cem, k nimž se běžný člověk jen tak nedosta- ne. Ohromné zkušenosti. Vystřídal jsem něko- lik pozic, byl jsem vedoucí právního oddělení, pracoval jsem jako ředitel odboru na Inspekci ministra obrany, a nakonec jsem dostal na- bídku pracovat jako správní ředitel v nově vzniklém státním podniku Vojenský technic- ký ústav. A to je zlom, manažerská pozice... Ano, ale správní ředitel ve vojenské terminolo- gii je něco jako náčelník štábu. Měl jsem pod sebou celý interní chod podniku, zejména ma- jetek, personalistiku, právní podporu… Takže to pořád byla pozice s právem a legislativou hodně spjatá. Dnes jste ovšem ředitel nejvyšší… Naskytla se, po odchodu tehdejšího ředitele, možnost přihlásit se do výběrového řízení. Udělal jsem to a vyhrál. Takže jsem teď čtyři roky v pozici ředitele. Co vás lákalo na tom, řídit vědecky oriento- vaný podnik v hluboké ztrátě? To nezní pří- liš prestižně. Ten široký záběr, možnost vidět nové obzory podnikání, ekonomiku, obchod. A hlavně příle- žitost podnik postavit na nohy. Beru to i jako nesmírně zajímavou přípravu do budoucího života. Tady není den, který by byl stejný. Ředitelem podniku s monotematickým zaměře- ním bych být nechtěl. Nechci to snižovat, ale nejsem rutinér. Váš podnik má úžasné portfolio, ale nikdo o něm zpočátku nevěděl… Ode dne, kdy jsem nastoupil, říkám, že je potře- ba, aby nás bylo víc vidět. Ale přece jen jsme státní podnik s jasnou speci ikací, takže primár- ně pracujeme pro ozbrojené a bezpečnostní složky státu. Nyní jsme se posunuli dále, protože máte pravdu, že se nemusíme pro ilovat jen tak úzce jako dosud, máme co nabídnout i komerční sféře. Primárně zůstáváme zaměřeni na armádu a složky integrovaného záchranného systému, ale bez spolupráce s komerční sférou se určitě neobejdeme, a to hned ve dvou rovinách. Jednak máme produkty a služby, které jsou do komerč- ního sektoru přenositelné, jednak v rámci na- šich služeb, poskytovaných státu, využíváme v některých případech spolupráci s komerčními irmami jako dodavateli subdodávek. Hledáme tu nejlepší synergii pro stát. Zmínil jste, že jde o nový podnik. Jaká je vlastně vaše historie? Původně existovaly dva státní podniky, Letecké opravny Malešice a Vojenský opravárenský pod- nik Nový Jičín. V roce 2012 Ministerstvo obrany, respektive vláda, rozhodli o transformaci a slou- čení výzkumných a vývojových kapacit do jedno- ho celku, VTÚ. Takže my jsme k 1. lednu 2013 přejali odštěpný závod letectva a protivzdušné obrany z LOMu a odštěpný závod pozemního vojska a odštěpný závod výzbroje a munice z VOP CZ. Na těchto základech jsme začali budo- vat úplně nový podnik, protože závody byly velmi odlišné, historií, zaměřením, kulturou, ale i ma- nažerskými procesy. To byla zajímavá práce, pro- tože nový státní podnik se nezakládá každý den. Zajímavá jistě i tím, že jste vědecký, výzkumný ústav… Spíš bych to posunul do roviny vývojové, proto- že to hlavní, čím se zabýváme, je aplikovaný vý- Primárně pracujeme pro ozbrojené a bezpečnostní složky státu. Nyní jsme se posunuli dále, protože máte pravdu, že se nemusíme pro ilovat jen tak úzce jako dosud, máme co nabídnout i komerční sféře. UNIKÁTNÍ TECHNOLOGIE JAKO INSPIRACE PRO PRIVÁTNÍ SEKTOR Čtyři roky stojí v čele Vojenského technického ústavu mladý právník Jiří Protiva, který jej z hluboké ztráty a značných šrámů na pověsti dovedl k ziskům a prestižním projektům. Od zástupců Ministerstva obrany a Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu České republiky převzal v lednu za svou práci ocenění Osobnost roku 2018 obranného a bezpečnostního průmyslu. BE CLEVER 111

voj. Pokud jde o výzkum, věnujeme se třeba ta- kovým oblastem, jako je výzkum lidského činitele, například působení stresu na piloty. Ale naší doménou je skutečně vývoj, dovést výsled- ky vývoje do fáze prototypu. A druhou doménou je zkušebnictví a tam zrovna je pro komerční sféru prostor zcela otevřený. Vzhledem k vašemu postavení a zaměření je okruh vašich partnerů a zákazníků nějak limitován, nebo může přijít a ucházet se o spolupráci či ji nabízet vysloveně kdokoliv? Jako strategický podnik plníme z osmdesáti pro- cent zakázky státu, armády, aliančních partnerů. Zbylých dvacet procent, zhruba, využíváme pro komerční sféru. Jen pro představu, spolupracu- jeme třeba velice úzce s pardubickým podnikem ERA, pro který vyrábíme stožárovou techniku pasivních radarů a ta je exportována spolu s je- jich systémy do celého světa. Spolupráci jsme otevření, bavíme se s každým, diskutujeme a hledáme průsečíky a nejvhodnější řešení, a to nejlépe ve formě win-win pro obě strany. Ten poměr osmdesát na dvacet je dán, nebo může být za deset let třeba opačný? Existuje cíl a strategie státního podniku, my mu- síme být schopni za všech okolností naplnit po- žadavky státu, udržovat schopnosti. Aby nás stát mohl oslovovat vertikálně, musíme plnit určité zákonné podmínky a jedna z nich je, že dané procento naší činnosti musí být ve prospěch státu a jeho struktur. Zrovna to je legislativní parametr, který jako právník velmi hlídám, pro- tože si nemůžeme dovolit vypadnout z nastave- ných pravidel. Jste civilní vědecký podnik, pracujete pro armádní a bezpečnostní sektor. Máte z tohoto pohledu nějakou výhodu třeba na pracovním trhu? Určitě ne zásadní, možná spíš naopak. Personál je zásadní problém všude, tedy i u nás. Tím spíš, že my se zhruba třemi sty čtyřiceti zaměstnanci zabezpečujeme na dvě stovky projektů ročně. Podmínkou, pokud jde o personální vybavenost, je multifunkčnost. Každý zaměstnanec musí v reálu zvládat několik kompetencí. Jste atraktivní zaměstnavatel? Soukromý podnik asi dnes umí nabídnout víc. Nemáme sice mzdové tabulky, ale v soutěži s prosperujícími privátními irmami podobného zaměření bychom prohráli, pokud jde o mzdy. Na druhou stranu, a to je naše nesporná výhoda, charakter našich projektů je výjimečný a pracu- jeme na úkolech, k nimž se nikde jinde nedosta- nete. To je náš bene it číslo jedna. Nedávno jste podepsali memorandum s ČVUT, mají jako vy unikátní projekty… Spolupracujeme se všemi vysokými školami a přibíráme je do našich dotačních projektů. Ale dosud to bylo, třeba právě s ČVUT, na bázi ad hoc. Přišlo mi rozumné najít linku koncepčnější. Na čem spolupracujete? Pokud to není tajné… V současné době řešíme otázku mobilních balis- tických bariér, dronů, výzkumu lidského činitele a problematiku kybernetické bezpečnosti. Co si představit pod pojmem mobilní balis- tická bariéra? V jednoduchosti je to betonová deska, odolná proti balistickým střelám. Naše spolupráce je zaměřena na to, abychom univerzitě pomohli jejich produkt zdokonalit, protože ho můžeme vystavit účinnějším zbraním. Kybernetická bezpečnost je velkým tématem dneška. Jakkoliv to před dvaceti lety mohlo znít jako sci- i, dnes je problém ovládnutí světa prostřednictvím technologií na stole a velmi žhavý… Musím to upřesnit, nezabýváme se kybernetikou cíleně, spíše přemýšlíme o tom, jestli by to ne- mohla nebo neměla být naše nová kompetence. Protože my nemáme kybernetiku zatím vyčleně- nu jako speciální kompetenci, spíše ji vnímáme tak, že je obligatorní součástí všech oblastí, pro- jektů a řešení. A ty jsou? Systémy velení a řízení vzdušných a pozem- ních sil, bezpilotní systémy, pozorovací a mo- nitorovací technika, kontejnerové zástavby. Ročně děláme na dvě stě projektů a každý je unikátní. Zmínil jste, že vaší doménou je vývoj, aplikace výzkumu do fáze prototypu. Výzkum, z něhož čerpáte, vzniká kde? Částečně si nějaký děláme sami, částečně jde o vývoj bez předchozího výzkumu. Naše vědec- kotechnické zaměření má v konečném důsledku spíše průmyslový charakter. Vedle toho působí- me i jako národní autorita a expertní pracoviště pro zpracovávání různých studií proveditelnosti nebo posudků. Kromě muničních, zbraňových a speci ických softwarových systémů jsme schopni zcivilnět v podstatě všechny naše produkty. A když ne produkty, tak jsou využitelné principy a technologie, na kterých pracují. Průzkumné vozidlo LOV-Pz Polní nemocnice Modernizovaný přepravní biobox Komplet pro řízení vzletů a přistání vrtulníků BE CLEVER 112

Říkáte průmyslový charakter… znamená to, že i vyrábíte? Samozřejmě, když vyvineme prototyp a ten je odzkoušen a schválen, pak ta zařízení i vyrábí- me. Jen se držíme modelu malosériové výroby. Ale vyrábíte i munici… Malosériovost neberte v absolutních nominál- ních hodnotách, ale ve vztahu k obvyklým obje- mům. Drony, které vyvineme, vyrábíme v jed- notkách či desítkách kusů, běžná sériová výroba jich chrlí statisíce. Munici vyrábíme v desetitisí- cových sériích, ale běžná výroba v desetimiliar- dových. Vyvinuli jsme lehké obrněné průzkum- né vozidlo, vyrobili jsme původně čtyři, teď se připravuje projekt na dalších sedm. Není jednodušší a levnější vyrobit vozidlo v běžné automobilce? I sám pojem výroba má u nás odlišný charakter – my působíme spíše jako systémový integrátor, navážeme na sebe všechny vstupy a dodáme vlastní přidanou hodnotu, která by z mého po- hledu měla být alespoň dvacet procent. Samozřejmě tedy vozidlo koupíme podle pře- dem dané speci ikace, koupíme i zbraňové sys- témy a k tomu přidáme vlastní manipulátory, pozorovací a řídicí systémy, software… a tyto části integrujeme, případně zdokonalujeme, učíme je spolu komunikovat a garantujeme kompatibilitu celku v rámci struktur. Proto já nerad používám třeba v případě našich produk- tů pojem vozidlo. Raději pozorovací komplet postavený na vozidlové platformě… Právníka nezapřete… Asi máte pravdu. Složité, ale nedovoluje žádný nepřesný výklad. Nepřisuzujme si zásluhy za vo- zidlo, nejsme automobilka. I vás ten pojem vozi- dlo zmátl… Pracujete na úkolech pro armádu a bezpeč- nostní složky, které jsou začleněny do evrop- ských a atlantických struktur. Nemělo by spí- še smysl řešit problematiku společně se spojenci? Interoperabilita je nutnou podmínkou v rámci všech aliančních struktur. Vlastní řešení nepova- žuji za problém, ani za zbytečnost, protože často vybalancovávají národní speci ika. I když jste v Unii nebo v Alianci, pořád jste stát a vlastní řešení v takto citlivých otázkách je stále i zna- kem jisté suverenity. Armádní zakázky vždycky generovala highendová technologická řešení, která po čase často nacházejí uplatnění v civilním a komerčním sektoru. GPS, internet… Co máte zajímavého v portfoliu? Kromě muničních, zbraňových a speci ických softwarových systémů jsme schopni zcivilnět v podstatě všechny naše produkty. A když ne produkty, tak jsou využitelné principy a techno- logie, na kterých pracují. A máte nějakou burzu příležitostí? Protože komerční svět vaše produkty asi příliš nezná… Portfolio prezentujeme na renomovaných veletrzích v tuzemsku i zahraničí a využíváme sociální sítě. S každým zájemcem o spolupráci jsme připraveni si sednout ke stolu. Jsou vaše možnosti vstupovat do běžných obchodních vztahů nějak limitovány? Jsou, musíme vždy zvažovat naše postavení ve- řejného zadavatele, což je určitý eliminující pr- vek. Obecně ale platí, že máme možnosti, jak to v souladu s legislativou řešit, jen má smysl to analyzovat až s konkrétním projektem. Pokud máme být subdodavateli našich výrobků do vět- šího celku, s tím problémy nejsou. Když se budeme o zajímavých oblastech, z nichž by mohly vzejít inspirace pro znalost- ní ekonomiku zítřka, bavit konkrétně, asi byste zmínil kybernetickou bezpečnost či komunikační technologie. Co dalšího? Velmi zajímavá mi přijde otázka využití elektro- magnetických impulsů, antidronová problemati- ka, ta v současnosti předčí dokonce otázku sa- motného využití dronů, robotické systémy, laserové zbraně a princip datové diody. Datové diody? V datových tocích lze de inovat červenou a čer- nou zónu, utajované a neutajované informace. Komunikační systémy dneška musí umět praco- vat s oběma zónami, ale není snadné data podle utajení iltrovat, to právě softwarově, bez lidské- ho zásahu, řeší datové diody. Naše dioda je uni- kátní v tom, že to umí obousměrně. Lze srovnat vaše výsledky se světovou špič- kou? Pro izraelskou armádu prý testujete neprůstřelná skla… Akreditovaných zkušeben s takovou šíří možných zkoušek je v Evropě minimum, to nám nahrává. Máme špičkové technologie zkušební, a to nejen úrovní a kvalitou, ale i rozsahem. A máme špičko- vé experty, řada z nich pracuje v expertních komi- sích a skupinách spojeneckých struktur, v expert- ních clusterech. A samozřejmě, máme i příznivé ceny. Kvalita našich produktů se pak prokazuje zejména při jejich nasazení do zahraničních vo- jenských a humanitárních misí. Rozhodně se ne- krčíme někde v evropském koutku. Máme špičkové technologie zkušební, a to nejen úrovní a kvalitou, ale i rozsahem. A máme špičkové experty, řada z nich pracuje v expertních komisích a skupinách spojeneckých struktur, v expertních clusterech. Rozhodně se nekrčíme někde v evropském koutku. Zkušebna vozidel Elektromagnetická zkušebna Pracoviště operátora LOS BE CLEVER 113

Stejně bych vás čekal víc ve výrobě, kde se s robotizací digitalizuje kdeco… Pokud jde o robotizaci, zabýváme se především softwarovými automatizacemi, takže to je spíš pro jiná odvětví než pro výrobu, ale princip je stejný, nahradit rutinní práci člověka auto- matizovaným strojovým zpracováním. Samozřejmě uvažujeme o tom, co nabídnout průmyslu a není úplnou novinkou, že jsme se spojili s moravskou hardwarovou společ- ností, která je silná v segmentu IoT kompo- nent a připravujeme společná velmi zajímavá řešení, kde bychom využili synergie našich kompetencí. Jak jste se vůbec k retailu dostali? Prvním krokem byla před více než dvěma lety poptávka řešení jednoho z velkých hráčů na českém trhu. Nebyl to segment, kde bychom měli expertní pozici, proto Petr Karban archiv Společnost PHYSTER TECHNOLOGY a.s. se na poli informačních a komunikačních technologií pohybuje již více než patnáct let. Svým zákazníkům poskytuje komplexní služby v oblasti informačních technologií a řešení vyvinutá na míru, za které v minulosti získala prestižní ocenění. Mezi její zákazníky patří významné společnosti z oboru telekomunikací, inančního sektoru, státní správy a v posledních dvou letech také retailu. „Je to segment s ohromným potenciálem, před nímž stojí velké výzvy, “ říká obchodní ředitelka společnosti PHYSTER TECHNOLOGY Alena Škrobová. KDO NEZNÁ SVÉHO ZÁKAZNÍKA, NEBUDE BE CLEVER 114

jsme se pustili do průzkumu a zjistili jsme, že je to sektor s ohromným potenciálem. Museli jsme proniknout hluboko do pochope- ní jejich byznysu, abychom jim byli skutečným partnerem nejen na poli technologickém. Retailové společnosti řeší ohromné množství otázek, protože je to vysoce konkurenční pro- středí s novými trendy a přežijí jen ti, kteří půjdou vstříc potřebám svých zákazníků. Kdo určuje retailové trendy? Zákazník, jednoznačně. Zákazník a jeho poža- davky. A velcí hráči. V tomto smyslu jsou vi- zionáři právě v Amazonu, s dokonale propra- covanou strategií orientace na zákazníka. Co trápí český retail? Nejde o český retail, je to změna celosvětová. Všichni obchodníci se snaží vhodným způso- bem oslovit a udržet si zákazníka. Technologický pokrok jim přináší nové mož- nosti, z toho však vyplývají nové požadavky na interní procesy, implementaci nových sys- témů a nezbytnou aktualizaci systémů stáva- jících. Aby bylo možné udržet krok i s e-sho- py nabízející stejné zboží, je nutné mít v reálném čase přehled o skladové zásobě a vyřízení objednávek řešit okamžitě. Tento proces je náročný v rámci skladového řízení i logistiky. To jsme u velkých hráčů. Co ti menší? Velkou výhodou malých obchodníků je jejich pružnost a možnost rychleji reagovat na mě- nící se požadavky zákazníků. Na druhou stra- nu jsou jejich možnosti investic omezené a často nemají dostatečný přehled o technolo- gických možnostech pro zefektivnění jejich fungování. Velkou výhodu v tomto ohledu mají zcela nové firmy (start-upy), které rovnou ze startu využijí nejmodernějších technologií pro pod- poru svého podnikání. Nenesou si sebou za- staralé systémy ani konzervativní způsob podnikání a mohou se tak zaměřit lépe na ak- tuální trendy a potřeby trhu. Není digitalizace jen takový démon dne- ška? Tak trochu buzzword? Pořád přece můžu mít malý obchůdek či obchůdky s farmářskými potravinami… Digitalizace přináší možnosti efektivnějšího fungování do všech oblastí, ale je vždy je tře- ba zvážit, kdo je můj zákazník a jakým způso- bem ho chci oslovit a pečovat o něj. Pokud zůstaneme u příkladu malého obchůdku s far- mářskými potravinami, kde dokonale znají své zákazníky a jejich potřeby, jsem přesvěd- čená, že opravdový zájem a osobní vztah zde převáží přínosy digitalizace. Jaké jsou dopady digitalizace do interního fungování firem? Současná technologická ofenziva má dopad na vnitřní uspořádání a fungování firem. Dříve to nebylo tolik patrné, nemění se jen obchodní modely, ale celá architektura firem. Aktuálně změnou prochází zejména finanční sektor a telekomunikace. Někdejší výsadní postavení IT oddělení mizí. Zatímco dříve byl tím, kdo vybíral IT systém, IT ředitel, dnes si vybírá řešení obchodní od- dělení. Tedy ti, kteří skutečně dělají byznys. Prioritou je, aby zvolené řešení podpořilo byznys. IT oddělení má spíše servisní a kont- rolní roli, jeho zodpovědností je rozvoj a pod- pora systémů. Mluvíte o znalosti potřeb zákazníka, kam se posouvá tato oblast? Retail se individualizuje a personalizuje. To je trend, který nelze nevidět. Ti, kteří budou schopni dobře cílit na své zákazníky a budou jim nabízet služby a zboží, o které mají sku- tečný zájem, ti budou na špičce. To je to, čemu společnosti jako Amazon věnují maximální úsilí. Zároveň je nezbytné toto cílení provádět v rozumné míře tak, aby se zákazník necítil pronásledován nerelevantními nabídkami. Asi všichni známe situaci, kdy nás po prohlédnutí webu několik dní obtěžují reklamní sdělení, o která nemáme zájem. Myslíte, že éra kamenných prodejen vlastně pomalu končí? Když už i potraviny kupujeme online? Nemyslím si to. Velká část obchodu se dnes sice odehrává mimo kamenné prodejny, v on- -line prostředí, ale to nemusí znamenat zánik klasického retailu, spíše je to jeho inspirací. Kamenné prodejny řeší své specifické problé- my, online prodejny zase své. Synergii přináší propojení obou forem, které je dnes v podsta- tě nutností. Kamenné obchody sice nezanik- nou, ale skutečnou výjimkou budou brzy vel- ké obchody, které nebudou online. A to s sebou nese obě skupiny problémů a otázek, ale i některé nové. Hlavním cílem každého obchodníka je spokojenost zákazníka. Jsou podle vás věrnostní programy řešením? Díky on-line dostupnosti není už reálným konkurentem jen nejbližší obchodník, ale kdokoli na celém světě. Pokud nemá být nej- nižší cena rozhodujícím faktorem, je třeba nabídnout něco navíc. A tak práce s důvěrou a loajalitou nabývá na významu. Je třeba si uvědomit, že věrnostní programy jsou tu hlav- ně pro zákazníka, nejsou jen plastovou kartič- kou ke sběru a kumulaci dat, ale nástrojem pro personalizovanou nabídku a udržení věr- nosti. Věrnost má být vedlejším efektem spo- kojenosti, nikoli prvoplánovým cílem. Jak tedy zajistit, aby příště nenakupoval jinde? Jde to vůbec? Jde. Vezměte si jen, co sám oceníte, když na- kupujete. Chcete trávit hledáním a výběrem co nejméně času, intuitivně hledáte takové prostředí, kde vám takzvaně budou rozumět. Máte své oblíbené značky, své oblíbené ob- chody. To platí v kamenných prodejnách jako v prostředí e-commerce. Samozřejmě kamen- ný obchod to má v budování loajality snazší, protože hrají roli vzdálenosti, lokace, emoce. Máte ten obchod cestou domů, prodavačky vás znají... V e-commerce tohle padá a musíte na to jinak. Čím více zákazníkovi usnadníte jeho nákup, tím spokojenější bude. Novým trendem se stávají nákupy na „jeden klik“. Když zákazníka přesvědčíte, že mu zboží do- dáte v požadované kvalitě, v požadovaném čase a na požadované místo, a ještě přidáte zákaznický zážitek, zůstane. A aby tohle všechno fungovalo, musíte propojit různé systémy – dodavatele či výrobce, kamennou prodejnu, e-shop, propagaci, sklad, distribuci. Musíte to zvládat v reálném čase, přívětivě a kvalitně, musíte umět číst zpětnou vazbu a musíte o sobě dát vědět. To se bez technolo- gií nedá. Tam je naše místo, tam můžeme pomoci. To zní složitě, jak si s tím má zákazník poradit? Ideálně ne sám. Měl by si najít spolehlivého partnera, který jej touto cestou provede, aby se sám mohl soustředit na svůj byznys a sta- rosti s digitalizací nechal na specialistovi. Musí jen vědět, kde se nachází dnes a co je jeho cílem do budoucna. Díky on-line dostupnosti není už reálným konkurentem jen nejbližší obchodník, ale kdokoli na celém světě. Pokud nemá být nejnižší cena rozhodujícím faktorem, je třeba nabídnout něco navíc. A tak práce s důvěrou a loajalitou nabývá na významu. BE CLEVER 115

Trend, pod nímž jsou zřetelně podepsány i nové preference, s nimiž do pracovních vztahů přicházejí mileniálové, potvrzuje i Šárka Oubrechtová, ředitelka cestovní kancelá- ře Vega Tour: „V letošním roce chceme primárně cílit na skupinové iremní zájezdy, které slouží jako skvělá forma bene itů pro zaměstnance ma- lých i velkých irem. Všichni bojujeme s nouzí o dobré zaměstnance a odměňování i motivace zaměstnanců jsou ve irmách aktuálně tématem číslo jedna. Mnoho českých irem, se kterými jsem se setkala, ale stále ještě neví, jaké možnosti se nabízejí a jak jsou ve své podstatě pro ně eko- nomicky zajímavé.“ Vega Tour 1000+1 Jste škola, irma, zájmový spolek nebo skupina příznivců poznávacích zájezdů? Chcete vyjet na zcela originální výlet dle vašich přání a před- stav? Nevíte si rady s programem, zajištěním do- pravy a ubytováním či doprovodnými aktivitami? Pak je právě Vega Tour váš nejlepší společník, protože v kategorii skupinové a incentivní turisti- ky představuje to nejlepší na českém trhu. „Zájezdy našim klientům, tedy irmám, připravuje- me na míru. Máme klasickou nabídku zájezdů, ale berte ji jen jako inspiraci, kterou dokážeme podle vašich přání přizpůsobit a okořenit zajímavými aktivitami. Mezi nejžádanější patří obecně spor- tovní akce, degustace místních specialit nebo folklorní program, ale není pro nás žádný problém připravit cokoliv skutečně unikátního,“ říká Šárka Oubrechtová a potvrzuje tak, že reklamní slogan 1000+1 má svou platnost. Incentivní zájezdy v Čechách i v zahraničí jsou zkrátka v současnosti jednou z nejlepších odměn, jaké lze nabídnout, a je jen na irmách, nakolik dokážou tuto novou možnost zapracovat do svých interních motivač- ních zaměstnaneckých programů. Výhody cestování s Vega Tour ¡ Veškeré starosti s plánováním a organizací necháte na nás ¡ Program přizpůsobíme zcela vašim požadavkům ¡ Známe své destinace a spolupracujeme pouze s prověřenými dodavateli ¡ Disponujeme více než 150 zájezdovými autobusy, minibusy a limuzínami – velikost skupiny tak nehraje roli Rostoucí ekonomika a skoupý trh práce jsou příčinou toho, že řada irem obohacuje nabídku bene itů o nové prvky. Jedním z nich jsou v posledních dvou letech i zájezdy ušité iremní klientele na míru, například v podobě, jak je nabízí společnost Vega Tour. Valerie Saara archiv ZÁŽITKY JAKO FIREMNÍ BENEFIT BE CLEVER 116

CHATEAU ZBIROH PALÁC ŽOFÍN v centru Prahy 20 minut od Prahy Jsme tady pro Vás tel.: e-mail: wedding@zbiroh.com www.zofin.cz, www.zbiroh.com +420 777 317 633 Zajistíme pro Vás kompletní svatební servis a koordinaci Osobní p ístup Gastronomie na ne vyšší úrovni ř j Svatby bez hranic – Obnovení slibu – Balí ky k výro í svatby K tiny – oslavy narození d átka ř ěť č č

Spánek jako požitek Kapsičkové pružiny rozkládají tíhu těla zónově, nejvíce v oblasti ramen a boků. Jednotlivé pružiny se uzavírají do samostatného pouzdra z čistých přírodních materiálů, zpracovaných pro maximální pohodlí a podporu do nejjemnějších vláken. www.dreambeds.cz

BE CONNECTED 120 KŘEST V PODHRADÍ křty časopisů vydavatelství COT media 126 NADAČNÍM FONDEM STOP ŠIKANĚ! charitativní projekt vydavatelství COT media, Hudebního divadla Karlín a Univerzity Karlovy

2 4 3 1 KŘEST V PODHRADÍ Lednové křty našich časopisů se zpravidla odehrávají v majestátních prostorách s historií. Letos nám byl hostitelem půvabný Aria Hotel Prague, klenot tak trochu nepatřičně skrytý v podhradí, v samotném centru Malé Strany. Gastronomické koncerty tu diriguje šéf- kuchař David Šašek a zažít je můžete především v hotelové restauraci Coda. Hudební terminologie tu není použita samo- účelně, hotel celý je totiž laděn do nezapome- nutelného zážitku mnoha originálními hudeb- ními motivy. Ostatně, sám název restaurace je velmi příznačný, v hudební mluvě značí zvláštní samostatnou část skladby, která se hraje jen jednou, a to zpravidla v samotném závěru. Vedle jedinečné zážitkové gastronomie a uni- kátního interiéru, postaveného na hudebních motivech, je skvostem tohoto luxusního ho- telu privátní vstup do nádherné Vrtbovské zahrady, která je jako nejstarší barokní za- hrada v Praze zapsána i na seznamu světové- ho dědictví UNESCO. Nepřekvapuje, že Aria Hotel Prague patří podle serveru TripAdvisor mezi trojici nejlépe hodnocených českých hotelů. Petr Karban Aleš Funke BE CONNECTED 120

6 Křtíme zimní číslo magazínu Be the Best – BronislavVajbar (vinařstvíVajbar), Karel Muzikář (Comenius), Jiřina Nepalová (Renomia), Gabriela Ben Ahmed, Eva Frindtová a šéfredaktor Petr Karban 7 RichardVojta, Monika Nebeská (Zemědělské družstvoVšestary) a Gabriela Ben Ahmed 8 Pokřtili jsme i prosincovo-lednové číslo měsíčníku Komora – Bronislava Vajbara, Gabrielu Ben Ahmed, Evu Frindtovou a Petra Karbana doplnili Irena Bartoňová Pálková, viceprezidentka HK ČR, a brněnský podnikatel a investor Ladislav Chodák 9 Larisa Mikitová s kolegyní (obě Intermedical Expert) 1 Zaplněné foyer luxusního malostranského hotelu dokládá vaši hojnou účast 2 Mluvilo se i o vážných věcech, ale nálada byla jako obvykle radostná – Gabriela Ben Ahmed a Eva Frindtová (obě COT media) 3 Jana Nováková (Trustav) s manželem 4 Defilé úspěšných – Zdeněk Blažek (Replast), Stanislav Paluda a Jana Omar Paludová (Megawaste), Milan Pavelka (HotelMax), Jan Průcha (Insight Home a koňské pólo) 5 Tomáš Zima, rektor Univerzity Karlovy, a RichardVojta (Prague Boats) 5 8 9 6 7 BE CONNECTED 121

10 Manželé Josef a Hana Podzimkovi 11 Opět důkaz dobré nálady a přátelské atmosféry – Monika Nebeská a Irena Bartoňová Pálková 12 K té přispěl i Václav Noid Bárta 13 Jan Zitko (Alukov) s moderátorkou večera Veronikou Kubíčkovou 14 Radka Prokopová (Alcaplast), Jana Omar Paludová, manželé Bezděkovi (M.B.Keramika) a Gabriela Ben Ahmed 10 11 12 14 13 BE CONNECTED 122

15 Michaela Löblová (klinika Program Health Plus) a Lenka Kocourková (À la Maison) 16 Manželé Hálovi (Tesla) 17 Téma nad jiné vážné – oznámili jsme spolu s Hudebním divadlem Karlín a Univerzitou Karlovou založení nadačního fondu STOP Šikaně!: Egon Kulhánek (HDK), Gabriela Ben Ahmed a Eva Frindtová, moderátorka Veronika a rektor UK Tomáš Zima 18 Eva Frindtová a Pavel Schweiner (Česká pojišťovna) 19 Manželé Zemjánkovi (TipTop Art) a manželé Švestkovi 15 19 16 18 17 BE CONNECTED 123

20 Ladislav Chodák s manželkou a Jiřina Nepalová – osobnosti titulních stran 21 Jan Průcha s Gabrielou Ben Ahmed 22 Josef Ťulpík (WTC Písečná) a Ivana Prosecká (McDonald‘s) s manželem 23 Martin Holcát (FN Motol) v debatě s Evou Frindtovou a manželkou 24 Tomáš Marek (Česká pojišťovna) a hostitel večera Miroslav Voštiar (Aria Hotel Prague) 20 21 24 22 23 BE CONNECTED 124

Velká Hradební 3385/9, Ústí nad Labem · T.: +420 475212047 · M.: +420 775122031 · E: info@esteticusti.eu Klinika plastické,estetické a laserové medicíny www.esteticusti.eu · www.vraspirova.cz Jsme klinika s tradicí since 1993. Jsme klinika,které můžete důvěřovat.

NADAČNÍM FONDEM STOP ŠIKANĚ Že šikana není problém marginální, o tom svědčí statistiky a průzkumy: šikanu, tedy jakékoliv chování, jehož záměrem je opakovaně ubližovat, ohrožovat nebo zastrašovat jiného člověka, případně skupinu lidí, zažilo každé třetí až páté dítě v České republice. Více než 40 % škol řeší problém šikany, přitom více než 90 % pedagogů si s ní neví rady. Petr Karban HDK Praha BE CONNECTED 126

Následky šikany jsou přitom často zá- važné, především ty psychické a so- ciální, protože mohou vyústit až v de- presivní poruchy, poruchy sebehodnocení i sebedůvěry, a dokonce mohou vést u obětí k asociálnímu či disociálnímu jednání nebo k agresi. Z celosvětových výzkumů přitom vyplývá, že šikana má tendenci sílit a medicín- sky vykazuje znaky epidemie. To vše bylo důvodem, proč naše vydavatelství spojilo síly s Hudebním divadlem Karlín a Univerzitou Karlovou a stali jsme se nositeli projektu STOP šikaně!, k němuž chceme při- vést i další partnery a přispět k boji s šika- nou, která se zdaleka netýká jen dětí a škol. Nicméně na těchto dvou úrovních je boj s ní nejdůležitější. První počin dlouhodobého projektu se ode- hrál na půdě jednoho z aktérů projektu, Hudebního divadla Karlín. V pondělí 11. úno- ra proběhla tisková konference, na které bylo oznámeno založení nadačního fondu zaměře- ného na boj s šikanou – ten chce informovat, edukovat i odborně pomoci. Při té příležitosti řada umělců a osobností výtvarně zdobila židle, věnované společností Trustav. Již hoto- vé artefakty budou vydraženy prostřednic- tvím aukčního domu Aukro.cz a z výtěžku budou kryty první investice. Děkujeme všem, kdo se spolu s tváří projektu Václavem Noidem Bártou prvního malování zúčastnili – Ivě Pazderkové, Markétě Procházkové, Ines Ben Ahmed, Dominice Býmové, Martinu Písaříkovi, Antonínu Procházkovi, Lucii Bílé, Ondřeji Gregoru Brzobohatému, Marianu Vojtkovi i Tomáši Zimovi. Zakladateli a hlavními organizátory a podpo- rovateli nadačního fondu STOP šikaně! jsou COT media, Hudební divadlo Karlín s edicí HDK Junior a Univerzita Karlova. Otisk dlaně jako gesto odporu a židle jako symbol pevnosti a stability, to jsou hlavní vizuální prvky Nadačního fondu STOP šikaně! – s oběma si pohráli protagonisté Hudebního divadla Karlín, když po úvodní tiskové konferenci výtvarně dozdobili židle, věnované společností Trustav. BE CONNECTED 127

PARTNEŘI Ke karlínským muzikálovým hvězdám se přidala i jednatelka vydavatelství COT media Eva Frindtová, ředitel Hudebního divadla Karlín Egon Kulhánek či rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. Stejně jako herci a zpěváci i oni výtvarně pojednali svou židli. Ty pak byly nabídnuty do aukce prostřednictvím aukčního serveru Aukro.cz a z výtěžku bude financován rozjezd nadačního fondu. BE CONNECTED 128

129

À LA MAISON ........................ 90 New living center Šafránkova 1238/1 150 00 Praha 5 www.alamaison.cz ABF........................................129 Dělnická 12 170 00 Praha 7 www.abf.cz AGENTURA NKL ŽOFÍN .....117 Slovanský ostrov 226/8 110 00 Praha 1 www.zofin.cz ALTANEA CLINIC................... 68 Višňová 1957/25 140 00 Praha 4 www.altaneaclinic.cz ARMÁDA ČESKÉ REPUBLIKY............................. 50 Ministerstvo obrany ČR Tychonova 221/1 160 00 Praha 6 www.acr.army.cz ASOCIACE RODINNÝCH FIREM.............. 36 Palác Valdek Jugoslávská 620/29 120 00 Praha 2 www.asociacerf.cz BANK GUTMANN.................. 28 Václavské nám. 832/19 110 00 Praha 1 www.gutmann.at/cz BRAVENCOVÁ MARTINA..... 56 www.facebook.com/martina. bravencova CANARIA TRAVEL................. 48 Jungmannova 7 110 00 Praha www.canariatravel.cz COT MEDIA ............. 8, 120, 126 Táboritská 23/1000 130 00 Praha 3 www.cotmedia.cz CROWE................................ 8, 34 U garáží 1611/1 170 00 Praha 7 www.crowe.com/cz ČESKÁ POJIŠŤOVNA ........ 8, 20 Spálená 75/16 110 00 Praha 1 www.ceskapojistovna.cz ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ........................ 8, 72 Jugoslávských partyzánů 1580/3 160 00 Praha 6 www.cvut.cz ČESKOMORAVSKÁ ASOCIACE PODNIKATELEK A MANAŽEREK ......................74 Botanická 785/9 602 00 Brno www.podnikatelky.eu D-SENSE ...............................106 Kogi s.r.o. Karlovo náměstí 14 120 00 Praha 2 www.kogi.cz DUTCH MASTERS ................. 94 Golčova 1 148 00 Praha 4 www.dutchmasters.cz ESTETICUSTI........................125 Velká hradební 3385/9 400 01 Ústí nad Labem www.esteticusti.eu FAKULTNÍ NEMOCNICE MOTOL.................................... 70 V Úvalu 84 150 06 Praha 5 www.fnmotol.cz HAVLOVÁ VEŠKRNOVÁ DAGMAR ................................ 44 Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97 Voršilská 10 110 00 Praha 1 www.havlova-veskrnova.com HOTEL OLŠANKA.................. 47 Táboritská 1000/23 130 00 Praha 3 www.hotelolsanka.cz HUDEBNÍ DIVADLO KARLÍN .............................8, 126 Křižíkova 283/10 186 00 Praha 8 www.hdk.cz CHATEAU HERÁLEC ................5 582 55 Herálec www.chateauheralec.cz INTERMEDEXP ...................... 53 Pavla Švandy ze Semčic 1068/13 150 00 Praha 5 www.intermedexp.com JESENICKÝ PRAMEN ............ 76 Jeseník nad Odrou 189 742 33 Jeseník nad Odrou www.jesenickypramen.cz KORUS EU.............................131 29. srpna 792 441 01 Podbořany www.korus.eu LÉČEBNÉ LÁZNĚ MARIÁNSKÉ LÁZNĚ ............. 92 Masarykova 22/5 353 01 Mariánské Lázně www.lecebnelazne.cz MOOL IMAGE & TRENDS CONSULTING......................... 80 www.moolconsulting.com NADAČNÍ FOND STOP ŠIKANĚ!.................... 8, 120, 126 www.stop-sikane.cz NOBLESS CZECH............8, 59, 75, 83, 105 Sinkulova 329/48 140 00 Praha 4 www.nobless-czech.cz NUTREND WORLD................ 84 Chválkovice 604 779 00 Olomouc www.nutrendworld.cz PHYSTER TECHNOLOGY .................8, 114 Nákupní 1420 252 42 Jesenice www.physter.com PRAGUE CATERING.............. 19 Prosecká 430/36 190 00 Praha 9 www.prague-catering.cz PODZIMKOVÁ ELIŠKA ......... 54 www.eliskap.com RESTAURANT LVÍ DVŮR .. 8, 96 U Prašného mostu 51/6 118 00 Praha 1 www.restaurantlvidvur.cz SMARTWINGS.....................109 K Letišti 1068/30 160 08 Praha 6 www.smartwings.com SKLÁRNA RÜCKL ............8, 132 Lánská 141 267 05 Nižbor www.ruckl.com TESLA....................................108 Poděbradská 186/56 198 00 Praha 9 www.tesla.cz TOP HOTEL PRAHA .............. 37 Blažimská 1781/4 149 00 Praha 4 www.tophotel.cz TRUSTAV.....................1, 40, 126 K Popelce 2399/4 150 00 Praha 5 www.trustav.cz UNIVERZITA KARLOVA............. 8, 22, 26, 126 Ovocný trh 560/5 116 36 Praha 1 www.cuni.cz ÚSTAV EXPERIMENTÁLNÍ MEDICÍNY AV ČR.................102 Vídeňská 1083 142 20 Praha 4 www.iem.cas.cz VAGNER DESIGN...6, 38, 60, 78, 88, 100, 118 Vinohradská 1420/33 120 00 Praha 2 www.dreambeds.cz www.hastens.cz VEGA TOUR..........................116 Vídeňská 619/142 148 00 Praha 4 www.vegatour.com VINAŘSTVÍ VOLAŘÍK............ 98 K Vápence 1811/2a 692 01 Mikulov www.vinarstvivolarik.cz VOJENSKÝ TECHNICKÝ ÚSTAV.............110 Mladoboleslavská 944 197 00 Praha 9 www.vtusp.cz ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA MINISTERSTVA VNITRA....... 62 Vinohradská 2577/178 130 00 Praha 3 www.zpmvcr.cz ŽILNÍ KLINIKA JEDNODENNÍ CHIRURGIE............................. 66 Lublaňská 24/ 673 120 00 Praha 2 Mezibranská 17/1592 110 00 Praha 1 www.zilniklinika.cz Adresář 130

131

wwww.ruckl.com S respektem se vracíme ke kořenům sklářství a zároveň se vydáváme na novou vzrušující cestu. Rony Plesl, umělecký ředitel