2/18

Marek Sváta Nobless Czech POSLEDNÍ OPRAVDOVÝ BYZNYS Setkání vlastníků rodinných irem 2018 Obdivované české značky Velká automobilová revoluce

2

VYDÁVÁ: C.O.T. media, s. r. o., Komplex Olšanka, Táboritská 23/1000, 130 00 Praha 3, T: +420 226 257 720 STRATEGICKÝ PARTNER ČASOPISU: Comenius, panevropská společnost pro kulturu, vzdělávání a vědecko-technickou spolupráci, UN House, nám. Kinských 6, 150 37 Praha 5, T: +420 257 890 111 REDAKČNÍ RADA: Tomáš Čáp, Eva Frindtová ŠÉFREDAKTOR: Petr Karban, petr.karban@cot.cz FOTO NA TITULNÍ STRANĚ: Jadran Šetlík FOTO EDITORIAL: Jakub Hněvkovský LAYOUT: Margarita Andrsova   GRAFICKÁ ÚPRAVA A SAZBA: Petra Martinásková, Jiří Novák  PRODUKCE: Lucie Jonáková, Martina Pomykalová   EVENTY: Lucie Řežábková, lucie.rezabkova@cot.cz MARKETING: Zdeněk Novák, zdenek.novak@cot.cz KOREKTURY: Milada Voborská INZERCE: C.O.T. media, s. r. o., T: +420 226 257 720, E: inzerce@cot.cz UZÁVĚRKA TEXTŮ: 24. 5. 2018 DISTRIBUCE: V tištěné verzi neprodejné, rozšiřováno adresnou distribucí. V elektronické verzi zdarma dostupné prostřednictvím služby www.floowie.com, www.alza.cz/media a na stránkách www.cotmedia.cz TOTO ČÍSLO VYCHÁZÍ: 11. 6. 2018 ISSN 1214-6315 Evidenční číslo MK ČR E 15014 Vydavatel neručí za obsah inzerátů. ta potíž. Nezkoumáme děje kolem sebe, vždyť svými pocity a názory jsme si přece jisti jako ni- čím. A rozhodně je nebudeme skrývat. „Každý vidí, co vidět chce,“ říká často Martina pouhými pěti slovy, co já tady v odstavcích. Jak přirozené je prosté vědomí toho, že náš názor či pocit nemusí být správný. Často se mluví o ne- dostatku pokory, mnozí ji považují dokonce za slabost. Ale není jí, je pouze ochotou připustit, že názory a fakta jsou dvě rozdílné věci. Pokora nezakazuje mít názor, hodnotit, ohradit se proti čemukoliv. Ale jejím imperativem je nejprve zkou- mat, jestli je proti čemu se ohrazovat, jestli názor odpovídá faktům, jestli pocit není deformován něčím, co se předmětného děje vůbec netýká. Z takové pokory pak roste skutečné sebe vědomí. Je jistě dobré učit to vše děti již ve škole, protože podobná umění jsou pro budoucnost dnes důleži- tější než encyklopedické znalosti. Ale učme je to hlavně doma, v debatách, vlastním přístupem. Pochopí to mnohem lépe než zatrháváním správ- ných odpovědí v testu pro druhou třídu… Petr Karban, šéfredaktor Řešil jsem s Martinou školní úlohu pro jejího sed- miletého syna. Podstatou bylo rozeznat rozdíl mezi fakty a názory. Úkol pro sedmileté dítě, které se sotva naučilo číst, zdá se mi poměrně složitý, ne-li neřešitelný. Což ale nepopírá nutnost naučit se ten rozdíl vnímat a pracovat s ním. Realita do- kládá, že to ještě příliš neumíme. Kdybychom to totiž uměli, svedli bychom diskuto- vat, podrobovali bychom kritice především fakta, nikoliv pocity. Naše debaty by byly věcné, týkající se podstaty, snáze bychom řešili situace, které řešení zasluhují. A bylo by mezi námi patrně mnohem méně sporů, nepochopení, zloby. Zpravi- dla se do kon liktních situací totiž dostáváme proto, že si rozdíl mezi názory a fakty vůbec neu- vědomujeme. Útočíme, protože svůj pocit či názor považujeme za fakt, neschopni připustit si ten základní rozdíl mezi nimi. Zatímco s fakty naše vnímání nic moc nezmůže, pocity a názory na co- koliv si z větší části utváříme my sami ve svých hlavách, aniž bychom příliš brali v potaz podstatu dějů, jichž se ony názory a pocity týkají. A v tom je Foto: Jakub Hněvkovský Panevropská společnost pro kulturu, vzdělávání a vědecko- -technickou spolupráci Comenius byla založena 3. května 1990 v Praze. Mezi aktivity této neziskové organizace patří žebříček Českých 100 Nejlepších, jehož pokračováním je projekt„1000 Nej… České republiky“, pořádání Evropského bankovního & finančního fóra a již tradiční Kulaté stoly Comenia s významnými osobnostmi české a zahraniční ekonomiky a politiky. Partner časopisu COMENIUS p n, „Vašim názorům neodpovídají fakta. Tím hůře pro fakta.“ Sir Winston Leonard Spencer-Churchill (1874–1965), britský politik, spisovatel, historik, žurnalista, voják, malíř a zákonodárce, premiér Spojeného království v letech 1940–1945 a 1951–1955, považovaný za jednoho z nejvýznamnějších státníků 20. století. EDITORIAL 3

OBSAH Be the Best Léto 2018 BEIN Setkání vlastníků rodinných firem se pod heslem České žezlo ukované z rodinného stříbra konalo letos v dubnu již posedmé, tentokrát na jedné z nejkrásnějších farem světa, ve středočeské obci Nedvězí nedaleko Slapské přehrady… BECLEVER Technologie mění svět.Velká automobilová revoluce není za dveřmi, dávno již vstoupila. Hlavní roli si nárokují mnozí, ale ze slov i činů se zdá, že si ji pro sebe nadlouho uzmul koncernVolkswagen, jehož ambiciózní plány stát se a zůstat jedničkou světového trhu s čistou mobilitou odhaluje Vratislav Strašil, generální ředitel největšího tuzemského importéra osobních a užitkových vozů, společnosti Porsche Česká republika. BELEADERS Republika slaví letos sto let a proslavily ji značky, které jsou ještě o něco starší. Jejich příběhy mohou být mementem i inspirací. Z těch světoznámých a legendárních to jsou bezesporu JAWA čiTesla. Možná v podobné pozici za sto let budou i značky, které zatím existují kratší dobu, ale jejich úspěch je nesporný – například Beznoska nebo M&T… BECONNECTED Tradičně jsme pokřtili naše časopisy na netradičním místě, rektorovi Univerzity KarlovyTomáši Zimovi jsme předali unikátní medaili jako ocenění za podporu symbiózy akademické a podnikatelské sféry, vlastníci rodinných firem se sešli na farmě a v rámci seriálu regionálních setkání jsme poobědvali s podnikateli v dalších čtyřech krajích… BESOLID Marek Sváta se zamiloval do diamantů natolik, že s nimi spojil svůj život i podnikání. Jeho společnost Nobless Czech se věnuje jak diamantovým šperkům, tak investičním diamantům. A Marek již dnes sní o tom, že jednou v budoucnu firmu povedou jeho dcery… BEYOURSELF Značka Čedok patří mezi ty tradiční, přesto nežije jen z tradice. Mění se s časem, chce být současná. Stejně, jako jsou současné značky, které jsou sice mladé, ale svět již zná produkty, které se za nimi skrývají, například jednu z nejkrásnějších farem světa, luxusní hotel na Lipně či výjimečné domácí limonády. NEOKÁZALÉ SYMBOLY V dnešním čísle jsme předělové dvoustrany nechali ztvárnit Jakubovi Hněvkovskému. Ten objektivem svého fotoaparátu hledal méně obvyklé pohledy, které můžete objevit i vy, pokud zavítáte do sídla pražské pobočky vídeňské privátní banky Gutmann na Václavském náměstí. Ty pohledy jsou víc než jen dokumentem místa, jsou zároveň i symboly a charakterem velmi konzervativní banky, pro niž je prioritou dlouhodobý a trvalý růst. Což je princip, který se ke správě rodinného jmění dokonale hodí. 6 94 58 72 112 36 4

Velká Hradební 3385/9, Ústí nad Labem T.: +420 475212047 • M.: +420 775122031 E: info@esteticusti.eu Klinika plastické, estetické a laserové medicíny Tradice od roku 1993 www.esteticusti.eu • www.vraspirova.cz Prim. MUDr. Blanka Vraspírová Je expertkou na nejmodernější aplikace v estetické medicíně. Plastické chirurgii se věnuje už třicet let. Na svém kontě má přes 100 000 operací a zákroků. Absolvovala řadu stáží na klinikách v zahraničí. Ze světových sympozií přiváží na kliniku v Ústí nad Labem ty nejmodernější metody,které se zde často aplikují jako vůbec první v Česku. mezinárodní školitelka níťového liftingu

Jméno je to nejcennější, co každý rodinný podnik má. Jméno, které na první pohled říká víc, než se dá vyjádřit pouhým slovem…

BE IN 08 ČESKÉ ŽEZLO UKOVANÉ Z RODINNÉHO STŘÍBRA 16 JEDNODUCHÁ ŘEŠENÍ NEFUNGUJÍ Jan Kuklík, Právnická fakulta UK 20 MEZINÁRODNÍ ÚSPĚCHY ČESKÉ VĚDY SE ZNAČKOU UK 24 PARADOX, PSEUDOTÉMATA A PRAVICOVÉ LAVIČKY Antonín Staněk, primátor města Olomouc 28 ÚSKALÍ OBCHODNÍCH PODMÍNEK Bořivoj Líbal, PwC Legal 30 PŘEDAT NEBO PRODAT? ANI JEDNO! Jan Pavelka a Ondřej Plánička, Pavelka Partners 32 SKUTEČNÉ OTEVŘENÉ BANKOVNICTVÍ Benny Boye Johansen, Open API, Saxo Bank 34 LIDÉ NA PRVNÍM MÍSTĚ Jan Trojánek, Úřad MČ Praha 5 VSTUPNÍ HALA BANKY GUTMANN Foto: Jakub Hněvkovský

Základní témata byla sice jen dvě, totiž mezigene- rační předání rodinného majetku či jeho prodej a budování značky, ale už čtvrteční dopolední blok panelové diskuse otevřel další aktuální oblasti. Dominovala témata spojená těsně či volněji s trhem prá- ce – jak získat loajální a schopné manažery, jak hledat, nacházet a odměňovat zaměstnance… V panelech diskusi živili podnikatelé Jan Bürger, Antonín Fryč, Ladislav Chodák, Karel Kadlec, Ondřej a Jindřich Karhanovi, Jiří Tlapák, Jiří Tůma a Bronislav Vajbar. Vesměs ti, kteří si na všechny tyto otázky odpovídají dlouhá léta dnes a denně sami svými vlastními rozhodnutími a za dobu svého podnikání si prošli tu a tam i trnitou, leč velmi poučnou cestou vlastních omylů. Svým způsobem zajíma- vé mohlo být zjištění, že témata jsou stejná, ať již se jed- ná o tradiční rodinný podnik, kde spojení podnikání a ro- diny přináší vedle právních, ekonomických, inančních a odborných aspektů i aspekty emoční, či o pragmatické investiční podnikání, oproštěné od emocí či sentimentu. Petr Karban Aleš Funke ČESKÉ ŽEZLO UKOVANÉ Z RODINNÉHO STŘÍBRA V posledním dubnovém týdnu se na Farmě Michael v Nedvězí sešli již posedmé vlastníci rodinných irem, aby spolu s experty, ale především sami mezi sebou sdíleli své zkušenosti a otevírali témata, která jim pomáhají spravovat a chránit jejich rodinné stříbro. VII. BE IN 8

1 Srdce a hlava setkání i vydavatelství – Gabriela Ben Ahmed a Eva Frindtová (obě C.O.T. media) 2 Část panelových mluvčích – Karel Kadlec (CarTec Group), Jan Bürger (EGE) a Michal Horáček 3 Jeden z mnoha stolů českých úspěšných – RadkaTůmová (TUkas), Martin Urban a Miloslav a Přemysl Procházkovi (BonaVita), Martin Podzimek (Podzimek a syn), Milan Pavelka (HotelMax) a JiříTlapák (TlapNet) 4 Lucie Bílá, zpěvačka a podnikatelka, byla velmi výjimečnou mluvčí odpoledního panelu Podnikatele současně doplňoval Michal Horáček, rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima, hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek, v odpoledním bloku, který se více soustředil na téma budování značky, se přidala i Lucie Bílá, náměstek ministryně pro místní rozvoj David Koppitz a další právní, ekonomičtí, inanční, investiční i technolo- gičtí experti, kteří se dostali ke slovu ještě v pátečních workshopech. Ty oživila i scenáristka Lucie Paulová se synem Jonášem, kteří na setkání přišli předávat i získávat zkušenosti s vedením charitativního mezinárodního pro- jektu, který je pro Lucii vlastně také rodinnou irmou. Pozdně odpolední a podvečerní program prvního dne byl již tradičně neformální a nabízel vedle lázeňských a rela- xačních programů také let vírníkem, lukostřelbu, koňské polo či malířský rychlokurs, který vedl Joe Muczka jr. – není divu, že se den na farmě protáhl do pozdních ve- černích hodin, rozdrobených do mnoha velmi osobních debat. Sedmé setkání vlastníků rodinných irem skončilo, osmé se již připravuje… 1 2 3 4 BE IN 9

5 Další z úspěšných a zkušených majitelů přispěli se svými zkušenostmi do diskuse – Antonín Fryč (Warex), BronislavVajbar (vinařstvíVajbar) a Milan Chodák (Axenta) 6 JiříTlapák a JiříTůma (TUkas) 7 Pěva Holancová a Libor Knap (PROTECO nářadí), Miloslava Procházková (Avanti koberce) a JiříVacek (Aviation Zoom) a Vladimír Zábranský s dcerou (První chodská) 8 Jan Bürger, Michal Horáček, Antonín Fryč a BronislavVajbar 9 Martin Podzimek se zapojil do debaty i z pléna 9 7 8 6 5 BE IN 10

10 Tomáš Zima, rektor Univerzity Karlovy, a Jan Vejmělek, hlavní ekonom Komerční banky 11 Do debaty přispěl názory a zkušenostmi i Miloš Sova (Ekoplast) 12 Další ze stolů českých úspěšných – Martin a Soňa Bezděkovi (KB keramika), Jana Omar Paluda (Gecco stavebnice), Ota Schütz (Žilní klinika) a Bronislav Vajbar s kolegyní 13 Jan Pavelka (Pavelka Partners) se tentokrát více zapojoval z pléna než v panelech 14 Vladimír Zábranský s dcerou – o budoucnost firmy je postaráno? 10 11 12 13 14 BE IN 11

15 Vládci modrobílého světa manželé Vágnerovi (Vagner Design) a vládci českého nářadí Libor Knap s Pěvou Holancovou 16 Milovnice muzikálů – Gabriela Ben Ahmed a Lucie Bílá 17 Atmosféra skutečně idylická – farma, slunce, poctivý stůl. Tedy, až na ten větříček… 18 Majitel farmy v Nedvězí Michal Štěpánek si vírník nakonec nevyzkoušel, na zemi se cítí bezpečněji 19 Ondřej Plánička (Pavelka Partners), Veronika Šímová (Asociace rodinných firem) a Martin Houska (Acredos) 15 16 17 18 19 BE IN 12

20 Michalové Štěpánek a Horáček 21 Jindřich Karhan (FK Capitals) a Zdeněk Blažek (Replast) 22 Jaroslav Jíra (Kogi) a Pavel Drahotský 23 Exhibiční pólo ve třech 24 Do zápasu byli nasazeni jen hráči se zkušeností, ale vyzkoušet si sednout na koně, ujet oblouk a trefit stotřicetigramový plastový míček mohl kdokoliv 25 Že to není snadné, potvrdil i německý milovník póla Achim Jähnke, který ostatně u nás nebyl poprvé 20 21 23 22 24 25 BE IN 13

26 Servis ze strany farmy byl vzorný, pokud jde o zásobování čímkoliv 27 Spojení rustikální farmy s high tech vozem vůbec nevypadá zle 28 Manželé Hálovi (Tesla) 29 Miloslava Procházková si v rámci relaxace vyzkoušela i malování pod vedením mistra – učitelem nejen jí se na jedno odpoledne stal Joe Muczka jr. 30 A nebyla sama – rychlokurz malby a povídání o umění si nenechala ujít řada hostů. Ladislav Urban s dcerou pasivně, Radka Prokopová a Jana Omar Paluda aktivně, o čemž svědčí extravagantní módní doplněk. Sám umělec potřísněn být může, možná dokonce musí… 26 27 28 30 29 BE IN 14

ORGANIZÁTOŘI GENERÁLNÍ PARTNEŘI MEDIÁLNÍ PARTNEŘI 31 Boris Rajdl (Palírna U Zeleného stromu) s exkluzivní lahví dobré a tradiční myslivecké 32 Méně formální část setkání a sestava přesilově domácí – Michal Štěpánek s ředitelem farmy Janem Šestákem, a Barbora Králíková (Grapo) 33 Exkluzivně pro světové fotobanky – jedna z nejlépe hodnocených farem světa a elita českého byznysu a rodinných firem 31 32 33 VÁŠ PRŮVODCE SVĚTEM PODNIKÁNÍ BE IN 15

JEDNODUCHÁ ŘEŠENÍ NEFUNGUJÍ BE IN 16

Nebudeme předstírat, že si vykáme, protože se známe dlouho a dobře. Když si vzpomenu na tvého tatínka, držíte na univerzitě jistým způsobem určitou rodinnou linii či tradici, pokud jde o historii, ilozo ii a právo. Tatínek se věnoval slovanským studiím a dějinám českého národa, ty se věnuješ dějinám z po- hledu práva. Byl rodinný vliv u tebe jedním z těch určujících, pokud jde o profesi? Určitě to spolu souvisí. Chtěl jsem studovat na univerzitě, ale určitě ne historii, kterou před- nášel otec, a protože jsem byl s ilozo ickou fa- kultou spojen vlastně odmalička, jezdil jsem na různé výlety, na univerzitní tábory a celou řadu pedagogů jsem znal i z letních či zimních dovolených. Byli to známí, a opravdu jsem si neuměl představit, že by se z nich najednou stali učitelé. Navíc vždy je těžké být poměřován svý- mi rodiči. Takže jsem se při rozhodování přiklo- nil k právu, protože bylo zřejmé, že přírodní vědy ani medicína to nebudou. Svůj vliv na roz- hodnutí měl i dědeček, který byl sice právník, ale vystudoval také dějiny umění. Spojoval právo s jinými pohledy, měl rád výtvarné umění a lite- raturu. A ještě jeden faktor mě přesvědčil, totiž profesor římského práva Jaromír Kincl, s nímž jsem se setkal v jedné televizní soutěži. Práva převládla, ale hned na začátku studia jsem zjis- til, že je možné kombinovat historii a právo, a zaměřil jsem se proto již v prvním ročníku na právní dějiny. A také jsem od samého začátku říkal, že bych chtěl na univerzitě zůstat, takže ano, i v tom se projevila hned od začátku studií jistá rodinná tradice. A nelákaly tě Sirény jiných oborů, například ústavní či obchodní právo… Vlastně ani ne, ono to celé má ještě jeden aspekt, já jsem promoval v roce 1989, a když přišly lis- topadové události, tak se většina toho, co jsem se naučil, stala právní historií. Nebo aspoň jsem to tak tehdy vnímal. Navíc původně jsem chtěl dělat anglické právní dějiny, z toho důvodu jsem také využil možnosti stipendia v Oxfordu, ale když jsem se vrátil, tak se tato možnost neote- vřela a přeorientoval jsem se na české dějiny, které jsem nakonec upřednostnil, a k těm anglic- kým jsem se vrátil vlastně až po deseti letech. Upřímně, musím poznamenat, že kdybych se věnoval anglické právní a ústavní historii, jak jsem původně zamýšlel, asi bych se nestal profe- sorem a možná bychom tu tedy dnes ani nesedě- li. Byla to logická a asi šťastná volba. Kromě českých a anglických právních dějin se věnuješ ještě něčemu? Vím, že máš za se- bou i pobyty ve Spojených státech a jinde… Jde o nějakou širší komparaci s českým právem? Určitě se o to snažím. Právní vývoj v českých ze- mích nebyl zdaleka jenom český, minimálně od šestnáctého století je středoevropský, a proto je logické zasadit jej do středoevropského kon- textu. Spolupráce s Rakouskem například je zcela přirozená. Málo se ví, že jsme právní tradici s Ra- kouskem rokem 1918 nepřerušili, až do roku 1950 je české právo právem, které vyrůstá z ra- kouského prostředí a středoevropské právní tra- dice. Druhá věc je, že i právo malé země je dobré vidět v komparaci velkých právních systémů, což jsem přednášel ve Spojených státech. Moc mě bavilo přednášet v San Franciscu o evropské právní kultuře. Byl to zajímavý zážitek patrně i pro tamní studenty, protože toho o tématu tolik nevěděli, ale o to vášnivěji o něm diskutovali. Jestli se nemýlím, někdy kolem roku 2010 jsi byl také ve Washingtonu… Měl jsem možnost tří delších pobytů ve Spoje- ných státech. Ve Stanfordu jsem měl spíš vý- V cyklu rozhovorů rektora Univerzity Karlovy Tomáše Zimy s významnými osobnostmi univerzity padla tentokrát volba na děkana pražské Právnické fakulty Jana Kuklíka, odborníka na české a britské právní dějiny. Tomáš Zima Jakub Hněvkovský a archiv UK BE IN 17

zkumný pobyt, v tamním Hooverově institutu jsou velmi zajímavé dokumenty, které mají vztah k českým dějinám, ale protože jsou dale- ko, nejsou u nás příliš známé. Tamní knihovna je ovšem skutečně úžasná, pokud jde o historii dvacátého století jako takového. Přednášky v San Franciscu jsem již zmínil, bohužel jsem je musel zkrátit, protože už jsem měl zde v Praze povinnosti děkana. Třetí delší pobyt byl skutečně ve Washingtonu, kde jsem měl možnost pracovat v archivech a v knihovně Kongresu. Musím říci, že kombinace výzkum- ných pobytů spojených s přednáškami, to byla nesmírně zajímavá zkušenost. A ještě jeden moment byl možná trochu zvláštní. Můj obor, tedy právní dějiny, je v USA v trochu jiném postavení než u nás. Ale o to víc americké stu- denty a právníky naše zdejší zkušenosti zají- mají. Překvapilo mne například, s jakým ohla- sem se ve Státech setkala publikace k proble- matice menšin, kterou jsme s kolegou Petrá- šem vydali. Zájem o neamerické pohledy je tam skutečně značný. Najdeš ve své profesní, akademické a vědec- ké dráze nějaké milníky, určující okamžiky? Jsem rád, že jsem měl možnost působit na uni- verzitě v různých rolích. Je výhoda poznat ji z různých pohledů a určitě jsem rád, že jsem měl možnost po dvě funkční období v roli kancléře rektora vedle profesora Malého poznat univerzi- tu jako celek. Je to jiný pohled než dívat se na věci z hlediska fakulty. Od té doby vím, že je dobré vidět obě strany. Fakulta je svébytný orga- nismus a fakulty tvoří univerzitu, ale i univerzita jako celek má své cíle a své priority. Druhý vý- razný moment, za který jsem univerzitě vděčný, je to, že mi umožnila širší, mezinárodní rozhled. Možná se to nezdá, ale ani v oborech, jako je prá- vo, které je stále národně orientovanou disciplí- nou, není dnes možné pracovat izolovaně, bez mezinárodních kontaktů, srovnání a souvislostí. Já vnímám univerzitu jako svůj domov. A tady vidím třetí moment, který má prvopočátek už v těch dětských táborech. Univerzita jsou pro mě studenti, atmosféra… Albeř… Proto jsme ob- novili i úvodní soustředění se studenty. Oni jsou tím nejdůležitějším aspektem univerzity, nutí nás přemýšlet, co pro ně připravit. Jako děkan to vidím ještě víc. Jistěže se musíme starat o budo- vy a inance, ale určující jsou studenti a profeso- ři. Jinak bychom si mohli myslet, že jen tak pří- jemně stárneme a čekáme na důchod. Co je nyní předmětem tvého bádání? Letošní rok je rokem oslav republiky i univerzity, na co se můžeme těšit? Jako celek je letošní rok pro mne obdobím spíše menších textů, vztahujících se právě k oněm výročím. Ale bude jedna větší publikace, připra- vovaná kolektivem vedeným profesorem Ková- řem, která je věnována výročí Československa. Pro ni jsem napsal jednu část a těším se, až to vyjde. Připravili jsme také na fakultě konferenci k ústavním tradicím Československé a České republiky, z té také vznikne kniha. Osobně bych rád ještě napsal knihu věnovanou českosloven- skému exilu za druhé světové války, což je takové moje téma, ale neměl jsem na ně teď moc času a obávám se, že se k tomu dostanu, až nebudu děkanem. A pak máme ještě jedno téma s Marti- nem Kovářem, a sice přehledné anglické dějiny pro českého čtenáře. Čas od času na tom pracu- Univerzitu Karlovu absolvoval v roce 1989 a získal titul JUDr., v letech 1991–1992 studoval v Oxfordu. V roce 1995 ukončil postgraduální studium a získal titul Dr. v oboru právní dějiny a teorie práva, o čtyři roky později habilitoval, v roce 2001 získal vědecký titul doktor práv- ních věd (DrSc.) a v roce 2005 se stal profesorem. Celý svůj profesní život spojil se svou alma mater, kde nejprve působil jako odborný asistent, docent a profesor, v letech 1996–1999 zde byl vedoucím kanceláře rektora. V současné době zastává již ve druhém funkčním období funkci děkana Právnické fakulty Univerzity Karlovy, současně je profesorem katedry právních dějin PF UK v Praze a také ředi- telem Ústavu právních dějin. Je členem mnoha vědeckých institucí a orgánů. V roce 2007 měl v rámci programu International Visitor Leadership Program (IVLP) minister- stva zahraničí USA možnost pobývat studijně na amerických univerzitách, v letech 2006–2012 působil také na bratislavské Vysoké škole práva a v roce 2014 jako visiting profesor na Univer- sity of San Francisco. Od roku 2000 se účastnil celkem sedmi projektů GA ČR, v současnosti jako hlavní řešitel úspěšně dokončil projekt GA ČR Zápisy zasedání exilových vlád a získal nový projekt NAKI Ministerstva kultury věnovaný právnímu postavení menšin. V roce 1999 byl členem expertní- ho týmu pro problematiku arizace židovského zlata. Je velmi aktivní také v publikační činnosti, je autorem či spoluautorem takřka dvaceti odbor- ných monografických titulů. Podepsán je i pod publikacemi Znárodněné Československo a Dlouhé stíny Mnichova, které byly oceněny mezi nejvýznamnějšími vědeckými monogra- fiemi vydanými na Univerzitě Karlově a monografie Osvobozené Československo očima brit- ské diplomacie získala v roce 2011 zvláštní cenu rektora UK. prof. JUDr. Jan Kuklík, DrSc. Společenské vnímání práva je důležité a fakt, že je – a často oprávněně – vnímáno velmi kriticky, nás netěší nikoho. I jako fakulta se s tím snažíme něco dělat. BE IN 18

jeme, určitě to musíme a chceme dokončit, ale myslím, že je to projekt, u kterého není zásadní, jestli se uzavře za půl roku nebo za rok. Považuji jej za významný už proto, že po brexitu se Britá- nie dostala v Evropě do takového zvláštního světla, ale Británie, a hlavně Anglie, do Evropy bezesporu patří a patřit bude. A to bychom chtěli ukázat právě z hlediska historického vývoje. Takže začnete středověkými vazbami na čes- ké království… Dokonce ještě dříve… Už máme něco napsáno, ale zatím je to takový ementál. Takže zbývá to nejhorší, vyplnit, co chybí… … pak bylo pozitivní sedmnácté století, ale přišlo i období s pachutí, kdy nás království v rozhodující chvíli obětovalo… Ano, jsou i smutnější okamžiky. Ale bylo by tře- ba je vidět ve světle nových dokumentů. Bohu- žel, český čtenář nemá dnes od českého autora vlastně jinou souhrnnou knihu než knihu profe- sora Polišenského, kterou napsal někdy v šede- sátých letech... Chtěli bychom přijít s opravdu českým pohledem, protože anglické prameny tu jsou. A třeba jak jsi zmínil středověké a raně novověké vazby, ty jsou nesmírně zajímavé. Výzvy badatelské jsme si řekli, máš i výzvy děkanské? Fakultu znáš, jsi na začátku dru- hého období… Jedna věc je z mého pohledu důležitá a to je spo- lupráce v rámci univerzity. Té si velmi vážím. Já jako děkan nemůžu mít jen své cíle, musím pro- mítnout i ty univerzitní. A to si myslím, že se snažíme na obou stranách. Takovým viditelným cílem, přetrvávajícím z prvního období, je zvý- šení mezinárodní prestiže fakulty, větší počet anglicky psaných nebo mezinárodně oceňova- ných publikací, s významem přesahujícím české hranice. Je tu také akreditace, tou institucionální jsme prošli, teď máme připraveny materiály i pro vnitřní, univerzitní, a přemýšlíme, jak by- chom náš studijní program ještě více obměňo- vali, aby byl pro studenty atraktivnější. Třetí oblastí je péče o budovu fakulty, teď jsme spus- tili oběžný výtah pater noster, to byla příjemná chvíle, ale máme v plánu ještě novou fasádu a okna a také architektonickou soutěž na zázemí pro studenty, ale to jsou projekty přesahující ambicí mé funkční období. Právnická fakulta je krásná budova, jedna z těch viditelných na nábřeží, a jistě o ni mu- síme pečovat společně. Nemůžu se ale nevrá- tit k právu. Vím, že nejsi výkonný právník, přesto, jaký je tvůj pohled na právo? Nepře- padá tě deziluze z toho, že jeho vymahatel- nost je zdlouhavá a složitá? A jsou pod tím, bohužel, podepsáni i naši absolventi, ať již na straně soudců, či na straně státních zá- stupců a obhájců. I na univerzitě máme spo- ry, které se táhnou mnoho, mnoho let… Máš pravdu, že to nedělá dobrou vizitku ani fakultě. Nemohu mít radost z toho, že po mnoha odvoláních je konečný verdikt vynesen třeba i ve chvíli, kdy někteří účastníci sporu již ani nežijí. Společenské vnímání práva je důležité a fakt, že je – a často oprávněně – vnímáno vel- mi kriticky, nás netěší nikoho. I jako fakulta se s tím snažíme něco dělat. Dovolím si postesk. Změny jdou pomalu a ty sám jsi zmínil, že jsou pod tím stavem podepsáni i naši absolventi. Souhlasím, ale někdy mám pocit, jako by v tom období, než se ze svých začátků dostanou na místa, kde mohou věci měnit a ovlivnit, tro- chu pozapomněli na ideály čerstvých absolven- tů. Vymahatelnost a složitost práva je určitě problém. Lidový humor ve stylu „dva právníci, tři názory“, to přece mluví za vše. Nemůžeme na to rezignovat, ale vidím jen dvě cesty. Ta prv- ní je mít především dobré absolventy, ta druhá je zapojovat se do diskuse, působit na veřejnost, vystupovat aktivně, diskutovat i reformy. To si myslím, že děláme. Trochu se ale bojím, že exis- tuje představa, že tyhle problémy je možné vy- řešit jednoduše nějakou radikální reformou, zredukovat počet právních předpisů a přijít s rychlým a jednoduchým řešením. Jestli nás ale historie něco naučila, pak to, že jednoduchá řešení a radikální reformy nefungují. Určitě jsem zastáncem soustavného tlaku na neustálé zlepšování. Ale jsem skeptický k tomu, že někdo přijde a řekne, že s novým ministrem spravedl- nosti budou soudy do dvou let fungovat třikrát rychleji. Je zřejmé, že nebudou. Ale na tlak na zlepšení není možné rezignovat a tvářit se, že je to v pořádku, protože to tak vždycky bylo. Věřím, že naši absolventi ke změnám k lepšímu i v právním řádu a justici přispějí. Vystudoval Fakultu všeobecného lékařství Univerzity Karlovy, od roku 1989 do roku 1998 působil v Ústavu lékařské chemie 1. lékařské fakulty UK. Atestoval se v oboru klinická bio- chemie, vnitřní lékařství a nefrologie. V roce 1996 se habilitoval a o pět let později byl jme- nován profesorem Univerzity Karlovy v oboru lékařská chemie a biochemie. Od roku 1999 je přednostou Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky 1. LF UK a VFN. V letech 2005–2015 byl děkanem 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Je členem Učené společnosti České republiky, České lékařské akademie, Academia Europea, vědeckých rad Masarykovy univerzity, Vysoké školy ekonomické v Praze, Agentury pro zdravotnický výzkum Minister- stva zdravotnictví ČR. Zasedá v řadě redakčních rad, výborech, národních i mezinárodních odborných společnostech. Od února 2014 působí ve funkci rektora Univerzity Karlovy, své- ho druhého funkčního období se ujal letos v únoru. prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., MBA BE IN 19

Oprestiži univerzitní vědecké činnosti se značkou UK svědčí její mezinárodní dopad. Důkazem je již Mezinárodní rada UK, která působí jako poradní orgán rektora. Jejím hlavním úkolem je především pomoc při hodnocení kvality vědecké a vzdělávací práce univerzity, jejích výzkumných center a projektů na podporu excelence a byly do ní jmenovány význačné vědecké a pedagogické osobnosti pů- sobící ve špičkových zahraničních institucích. Univerzita se samozřejmě aktivně podílí na ev- ropských vědeckých projektech, jako jsou Hori- zont 2020, ERC a mnohé další. Vědci z UK se účastní řešení mezinárodních projektů, mezi jinými programu Evropské organizace pro ja- derný výzkum CERN a také programů MŠMT na podporu vědeckovýzkumné mezinárodní spolupráce KONTAKT, COST a INGO, dále pak programů jako MOBILITY, Public Health a Life- long Learning: Erasmus, Jean Monet. Významné mezinárodní projekty a spolupráce představují špičku univerzitní vědecké činnosti a je určitě dobře, že se stále objevují další. Ty nejnovější představují například projekty inan- cované z fondů CELSA. Central Europe Leuven Strategic Alliance byla založena v roce 2016 sedmi evropskými univerzitami, mezi nimiž jsou České vysoké učení technické a Univerzita Kar- lova. CELSA má posilovat vědeckou spolupráci mezi členy. Slouží k výměně a přenosu poznatků a technologií, hodnocení kvality výuky, hodnoce- ní vědy a další. Výzkumný fond CELSA byl ve své dnešní podobě schválen na jednání výkonné rady uskupení v září 2016 v Lublani a jeho pro- střednictvím jsou inancovány výzkumné pro- jekty minimálně mezi dvěma CELSA partnery, z nichž jeden musí být vždy KU Leuven a spolu- práce musí vést k podání společného kolabora- tivního projektu v H2020 či v obdobném evrop- ském programu. V první výzvě byly z fondu již podpořeny dva projekty – za jedním stojí jako hlavní řešitel prof. PharmDr. Martin Doležal, Ph.D., a Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, druhý projekt na Přírodovědecké fakultě vede RNDr. Ruth Tachezy, Ph.D. Nejnovější a velmi významnou iniciativou mezi- národní spolupráce je Evropská univerzitní ali- ance, která zahrnuje vedle Karlovy univerzity tak prestižní instituce, jako je pařížská Sorbonna, univerzita v Heidelbergu a univerzita ve Varšavě. Cílem je vytvořit skutečné propojení těchto vý- znamných univerzit s volnou cirkulací učitelů, vědeckých pracovníků i studentů mezi Paříží, Varšavou, Heidelbergem a Prahou. Výzkumná činnost univerzity je zkrátka široká a rozsáhlá. Pojďme se trochu blíže podívat na ty některé úspěšné projekty, pro které je typické, že slouží vědecké komunitě nejen v České re- publice, ale i v zahraničí, stejně jako na ta nejvý- Pod heslem České irmy a české hlavy probíhá v první polovině letošního roku úvodní série regionálních setkání podnikatelů s expertní a státní sférou. Ne náhodou je jedním z odborných garantů celé série také Univerzita Karlova. Právě na její akademické půdě je domovem takřka třetina veškeré české vědecké činnosti, jejíž výsledky mohou být pro řadu českých irem krokem k zítřejší konkurenceschopnosti. Valerie Saara Shutterstock.com MEZINÁRODNÍ ÚSPĚCHY ČESKÉ VĚDY SE ZNAČKOU UK BE IN 20

znamnější vědecká a výzkumná univerzitní cent- ra, která se nesoustředí pouze do Prahy, ale úspěšně pracují například i v Plzni či Hradci Králové. Český národní korpus vytváří, spravuje a zpracovává nejrozsáhlejší obecnou datovou základnu českého jazyka a veřejně ji zpřístup- ňuje pro další široké výzkumné a výukové účely. Datový zdroj mapuje současnou češtinu, její vývoj, funkční a geogra ickou variabilitu a obsa- huje i překladové texty do dvacítky cizích jazy- ků. Korpus je tak hlavní velkou infrastrukturou pro český lingvistický výzkum a má rozsáhlé využití ve výuce, výzkumu a oblasti informač- ních systémů. Laboratoře magnetismu a nízkých teplot v areálu MFF UK v Praze-Troji disponují soubo- rem unikátních kryogenních a kryomagnetic- kých zařízení, která nabízejí přesná a efektivní měření různých fyzikálních vlastností materiálů v multiextrémních podmínkách. Vytvářejí tak pokročilé možnosti materiálových inovací a roz- voje pro mnoho průmyslových odvětví. Banka klinických vzorků s projektem BBMRI_CZ je českou částí velké distribuované výzkumné infrastruktury panevropského významu. Cílem je vytvoření a provoz sítě bank biologického materiálu pro biomedicínský výzkum v oblas- tech základního a translačního výzkum rakovi- ny, nádorové biologie, biomarkerů nádoru a hostitele, nádorové epidemiologie, farmakolo- gie a individualizace terapie. Pod gescí Bioban- ky MOÚ tak v České republice vzniká síť bio- bank, které budou dlouhodobě uchovávat biolo- gický materiál pacientů za standardizovaných a akreditovaných podmínek, zejména jde o pri- mární nádorové tkáně a další relevantní vzor- ky. Součástí této sítě bude i vytvoření informač- ního systému biobank, který v budoucnu umož- ní i komunikaci českého ústředí s dalšími evrop- skými biobankami. ELIXIR-CZ je bioinformatická infrastruktura budovaná na území ČR pro širokou výzkumnou komunitu. Tempo generování experimentálních dat v přírodních vědách přináší problém jejich exponenciálně se zvětšujícího objemu a násled- ného zpracování. Nejnovější a velmi významnou iniciativou mezinárodní spolupráce je Evropská univerzitní aliance. BE IN 21

Data je nezbytné ukládat, bezpečně s nimi mani- pulovat, zajistit jejich přístupnost a efektivně získávat klíčové informace pomocí pokročilých analýz. Cílem projektu je zajistit chod infra- struktury, která tyto činnosti umožní, a umožní tak i poskytování pokročilých nástrojů a výuko- vých programů, které s používáním dat souvise- jí. Aktuálně projekt zabezpečuje provoz 9 spe- cializovaných databází a 18 nástrojů pro analýzy biologických dat. Členství v panevropském kon- sorciu přináší České republice další přida- nou hodnotu, včetně rozšíření nabízených slu- žeb a jejich úrovně, mezinárodní spolupráce a rozšíření uživatelské základny. Biocentrum a Globcentrum – Praha Karlova univerzita připravuje výstavbu dvou velkých center v samém srdci Prahy, na histo- rickém Albertově – Biocentra a Globcentra Uni- verzity Karlovy. Výzkum Biocentra bude zamě- řen na poznávání živých systémů pro potřeby lidského zdraví, nových biotechnologií a ochra- ny biodiverzity. Výzkum Globcentra se bude soustřeďovat na jednotlivé aspekty globálních změn, jako jsou dynamika klimatických změn planety, změny rozšíření organismů, globální dynamika biodiverzity a role invazních druhů, dynamika vegetace ve staré a moderní krajině a šíření druhů. Otevření kampusu je plánováno na rok 2022. BIOCEV – Vestec u Prahy BIOCEV je společným projektem UK s Akademií věd ČR, která je jejím hlavním partnerem v ob- lasti vědy a výzkumu. Výzkum centra se zamě- řuje například na určení konkrétních genů zod- povědných za nemoci srdce a jater či za nedo- slýchavost, dále virové infekce či vývoj nových biomateriálů pro náhrady cév a srdečních chlopní, vývoj nových léčebných a diagnostic- kých postupů v medicíně a podobné úkoly. MEPHARED – Hradec Králové Výukové a výzkumné centrum Univerzity Karlo- vy dalo vzniknout společnému kampusu dvou fakult UK, totiž Lékařské a Farmaceutické fakul- ty v Hradci Králové. Záměrem univerzity bylo zvýšení kvality studia i výzkumu a zajištění ma- ximálního propojení výsledků jejich činnosti s podniky aplikační sféry. UNIMEC a BIOMEDIC – Plzeň Kampus Lékařské fakulty UK v Plzni stojí v těs- ném sousedství fakultní nemocnice a zahrnuje budovu teoretických ústavů určenou převážně pro výuku studentů a Biomedicínské centrum – ústav zaměřený na výzkum a vývoj v oblasti nahrazování a regenerace orgánů. Do nových a moderních prostor pro vědu a výzkum se pře- stěhovalo pět z dvaceti teoretických ústavů pl- zeňské lékařské fakulty. Nová Centra excelence Na Přírodovědecké fakultě UK za pomoci pro- středků z programu Evropské unie vzniklo Cent- rum pro cílenou syntézu a aplikace perspektiv- ních materiálů (CUCAM). Centrum, které vede prof. Russel E. Morris z University of St. Andrews ve Skotsku, se zabývá přípravou nových materiá- lů s vhodnými aplikačními vlastnostmi pomocí netradičních metod syntézy. Na Matematicko-fyzikální fakultě byla vytvo- řena dvě centra – MATFUN a NanoCent. Cent- rum MATFUN bude zkoumat základní fyzikální principy materiálů s magnetickou tvarovou pamětí. Vědecký tým bude pracovat pod vede- ním Ing. Ladislava Straky, DrSc. V nově založe- ném centru NanoCent budou působit vědci zkoumající nanomateriály využitelné pro po- kročilé aplikace. Výzkum bude směrován na vývoj a studium materiálů využitelných v chemii povrchů, energetických aplikacích, mikroelektronice či biomedicínských aplika- cích. Výzkumné centrum povede RNDr. Milan Dopita, Ph.D. Na Farmaceutické fakultě UK v Hradci Králové zahájilo činnost nové centrum pro oblast po- kročilého výzkumu v separačních vědách STARSS. Vědecký tým působí pod vedením pro- fesora Petra Solicha a členem týmu se stane také profesor František Švec, uznávaný analy- tický chemik s dlouholetými zkušenostmi z nej- prestižnějších vědeckých institucí v USA. V pro- jektu jsou zahrnuti tři strategičtí zahraniční partneři – australská University of Melbourne, portugalská výzkumná instituce Requimte při University of Porto a španělská University of Balearic Islands. Významné mezinárodní projekty a spolupráce představují špičku univerzitní vědecké činnosti a je určitě dobře, že se stále objevují další. BE IN 22

23

Nelze začít jinak. Jak vnímáte události po- sledních dnů a nominaci na post ministra kultury? Složitá otázka, odpovědět jednoduše se asi nedá. Do politiky jsem vstoupil jako učitel na pedago- gické fakultě, kde jsem přednášel studentům i výchovu k občanství a jedním z těch témat vždy bylo i to, že pokud člověk s tím nebo oním není spokojen, tak se má snažit věci měnit. Moje moti- vace vstoupit do politiky byla spojena s tím, že se některé věci samy nezmění a že pokud o tu změ- nu stojím, musím se sám, aktivně, snažit. Když někdo vstupuje do politiky a říká, že nemá ambi- ce něčeho dosáhnout, tak si myslím, že neříká pravdu. Nebo tam nemá co dělat. Je to stejné jako v profesním životě, když jsem přišel na fakultu, měl jsem také profesní touhu růst, chtěl jsem se stát odborným asistentem, docentem… To samé se objevuje i v politice, když v ní jste, chcete růst. Ale tu skutečnou cestu pak často, a u mne to tak bylo, utvářejí velké náhody, možná shody okol- ností. Shodou okolností jsem se dostal do zastu- pitelstva, kde jsme byli v opozici, shodou okol- ností jsem se později stal kandidátem na primá- tora a shodou okolností jsem se jím i stal. Neměl jsem ale ambice kandidovat na nějakém vrchol- ném postu do Poslanecké sněmovny. Jste poslanec, primátor, pedagog, možná bu- doucí ministr, jste činovník ve svazu házené. Co na to rodina? V házené už ne, to bylo první, co jsem sice s lítos- tí, ale musel opustit. Kandidaturu na ministra manželka nepřijala s žádnou radostí, spíš měla pocit, že jsem se zbláznil, už takhle jsem víc v práci než doma. Slíbil jsem jí i sobě, že pokud bych se skutečně stal ministrem, omezím jiné aktivity, zvažuji dočasné přerušení práce na fa- kultě, protože to je opravdu velmi obtížné. A po- kud bych se ministrem nestal a pokračoval bych v některé uvolněné funkci na radnici i po letoš- ních volbách, skončím ve Sněmovně. Mám pocit, že na rozdíl od ní na radnici skutečně mohu něco udělat, vidím výsledky. Ve Sněmovně jich zatím mnoho za ten čas vidět není. Chápu, že velká poli- tika se dělá jinak než ta komunální, ale ve Sně- movně si zrovna pozitivní obraz nevytváříme. Kandidoval jste i na post předsedy sociální demokracie… To bylo po určité vnitrostranické debatě a byl to spíše akt určité snahy o zviditelnění, což má svou logiku, protože když už chcete něčeho do- sáhnout, je dobré být trochu vidět. Neviditelní sice i v politice mohou mít velký vliv, ale to není cesta, která by mne lákala. Jedenadvacet hlasů bylo málo nebo moc? Šance byla poměrně malá, s tím jsem i počítal, ale bylo to z mého pohledu méně, než jsem če- kal, protože to nebyl ani ten počet hlasů, který mne nominoval. Na druhou stranu, při vědomí toho, jak fungují určité vnitřní dohody, tak se tomu nedivím. Mrzelo mne to, minimálně jsem očekával počet na úrovni počtu olomouckých krajských delegátů, ale více mne asi mrzela volba místopředsedů. Tam jsem předpokládal šanci mnohem větší. Ale jsem už zvyklý, že ne vše člověku vyjde… Chuť vám to nevzalo… Není asi v tomto ohledu nic, co by mne mohlo nějak otrávit. Co mne otravuje, je spíše ta obec- ná naštvanost. Nikdy jsme se neměli lépe a ni- kdy nebyla větší naštvanost lidí, než je teď. Což je absurdní. Vnímáte ji i z pozice primátora? Určitě. Hmatatelně. Jako primátor můžete za všechno. Ale ve velkém městě je to trochu jinak než na vesnici. Tady máte širší koalici, máte náměstky, ta pozice je trochu jiná, primá- tor zdaleka není ten, kdo přijde, bouchne do stolu a věci se dějí. Máte pro ten paradox vysvětlení? Nevím. Ale jsem přesvědčen, že velkou roli se- hrávají sociální sítě. Tradiční média z různých důvodů přestávají, někde možná už přestala, být nositelem zpráv a lidé více utíkají do anonymity sociálních síti, kde se objevují nejrůznější zprá- vy a informace, o nichž často nevíte, ani kdo, ani proč je zveřejňuje, ale řada lidí s nimi zachází jako s realitou. Na celostátní úrovni existuje téma migrace, v Olomouci eskalovalo v podob- ném duchu téma bezdomovců. Jedno mají spo- lečné, jsou to pseudotémata. Nemáme tu tisíce uprchlíků, ale jedna fotka vlaku s uprchlickou rodinou způsobí na sociálních sítích lavinu ne- PARADOX, PSEUDOTÉMATA A PRAVICOVÉ LAVIČKY Vysokoškolský pedagog, komunální politik, poslanec, primátor Olomouce a také kandidát na post ministra kultury, to je Antonín Staněk. O velké i malé politice, o radnici i parlamentu, městě i kultuře hovoří otevřeně. Petr Karban Jadran Šetlík, Petr Karban BE IN 24

Co mne otravuje, je spíše ta obecná naštvanost. Nikdy jsme se neměli lépe a nikdy nebyla větší naštvanost lidí, než je teď. Což je absurdní. BE IN 25

gativních názorů a emocí. Bezdomovců máme v Olomouci maximálně osm set, devadesát pro- cent z nich je socializovaných a pracují s nimi naši sociální i terénní pracovníci. Je tady maxi- málně deset procent, spíš méně, těch agresiv- ních, kteří dělají problémy. Ale veřejností rezo- nuje nezvladatelný problém bezdomovců, proto- že někdo někde vyfotí skupinku těch problema- tických. Já nezastírám, že jsou, ale není to kardi- nální problém, který by Olomouc měla řešit. Jsem Olomoučák a jsem přesvědčen, že vím, co by se mělo udělat, stejně jako každý z nás ví, jaké nedostatky má doma. Problém je v tom, že ani doma, ani ve městě nemůžete řešit všechny nedostatky, o nichž víte, najednou. A to ani když inančně byste to třeba zvládl. Nemůžete paraly- zovat město ani domácnost. Což nechce každý vidět. Když sem přijede turista, je nadšený, jak vypadají ulice, náměstí, radnice, jak Olomouc žije… A domácí vám řeknou, třeba na základě jedné fotky jedné rozkopané ulice na sociálních sítích, že to v Olomouci vypadá ošklivě, že radni- ce nic nedělá. Přitom například náš stavební úřad vyšel i v nějakém o iciálním srovnání velmi dobře, oproti jiným městům se tu staví snáze. Sice možná pomalu na evropské poměry, ale pořád relativně rychle na ty české. To vzbuzuje zájem investorů. Navíc je tu ohromná poptávka po bytech a také se jich tu velké množství staví. Ukazuje se, že Olomouc má svou přitažlivost. Města jako Olomouc, moderní města s histo- rií, architekturou, školami, sportem, kultu- rou i nabídkou práce, nabízejí v menším vlastně totéž co Praha. Oproti ní však třeba právě Olomouc má i spoustu zeleně, klidné široké ulice, spoustu parků, vzrostlé stromy... Vidíte, a místní by vám řekli, že je tu málo zeleně a příliš ruchu… Kdo sem přijede z venku, oka- mžitě si Olomouc zamiluje. Právě proto, že je historická i moderní. Výjimečná. Ale ta výjimeč- nost s sebou nese i potřebu najít kompromis mezi zájmy turistů a zájmy zdejších obyvatel. V Olomouci je vidět dlouhodobá snaha ten kom- promis najít, protože chceme být dobrým měs- tem pro rezidenty, ale také udržet tu turisty déle než den. Výhodu máme v tom, že můžeme být takovou vstupní branou do mnoha dalších regio- nů... přečerpávací elektrárna Dlouhé stráně, Vel- ké Losiny se zámkem a papírnami, mohl bych jmenovat dlouho. Kdybychom město jen konzer- vovali, bude pořád krásné a historické, ale nikdo tu nebude žít. Turistický ruch přináší podnika- telské příležitosti a podnikatelé ze svých zisků to městu vracejí. Historie města vyvolává turis- tický zájem, moderní charakter města se pak snaží pobyt v něm zpříjemnit občanům i turis- tům. A ten potřebný kompromis se nám tu asi hledá lépe a snadněji než v Praze. Historie má blízko ke kultuře. Co považujete jako možný budoucí ministr za problém čes- ké kultury? To ministerstvo je možná vnímáno jako malé a nepříliš významné, ale kultura se dotýká vše- ho. Jejím problémem je určitě nedokončená transformace inancování. Umělci chtějí svobod- ně tvořit, ale já nemohu z veřejných peněz dávat miliony na divadlo a nedívat se na to, jestli do něj chodí lidé. Olomouc má tři divadelní soubory v kamenném divadle a ilharmonii, ročně město přispívá na jejich provoz částkou kolem sto pa- desáti milionů korun. Když bude to divadlo prázdné, a taková situace tu před časem hrozila, neobhájím ty peníze, byť bych o jejich užiteč- nosti byl stokrát přesvědčen. Model, že budu něco dlouhodobě inancovat a nebudu moci mluvit do toho, jaké jsou a mají být výsledky, je z mého pohledu neobhajitelný. V prvních letech po revoluci bylo na stole pro nové uspořádání země i téma daňových asig- nací, údajně odmítnuté Václavem Klausem. Od té doby mám pocit, že tenhle instrument jako by neexistoval, jako by nebyl v Evropě běžně a úspěšně využíván… Jednoznačně souhlasím, daňové asignace mohou být řešením nejen pro kulturu, ale i třeba pro sport. To je téma vícezdrojového inancování. Stát, kraje, město mohou udržovat například infrastrukturu, budovy… Ale činnost a provoz těch zařízení, divadel, spolků a klubů může být inancován i prostřednictvím daňových asignací, které plní také funkci určitého motivačního prv- ku. Experimentální tvorbu a menšinové žánry neodmítám a nezavrhuji, ale ty zase mohou být živeny prostřednictvím speciálních grantů či donátorů. Je to velké téma a je to určitě téma, které vnímám jako jedno z těch svých. Jako něco, co je třeba udělat. Vidíte uvnitř strany nebo širšího politického spektra politickou vůli pro takové řešení? Mohlo by pomoci i školství, zdravotnictví… Neřekl bych ještě vůli, ale myslím, že je atmosfé- ra, kdy je určitě možné se o podobných věcech, jako jsou daňové asignace, začít bavit. Samozřej- mě nečekám, že to bude snadné, protože co při- jde na místo svého určení přímo jejich prostřed- nictvím, neprojde státním rozpočtem. A my jsme zvyklí na vysokou míru přerozdělování, takto jsou tu konstruovány rozpočty. Museli bychom hodně věcí změnit a sami se to začít učit. Ale za správnou cestu to považuji. Jen bych byl opatr- ný u školství a zdravotnictví, ty pokládám za stát- ní prioritu a stát by se o ně měl postarat přímo. V proklamacích to priorita je již skoro třicet let, ale stav školství o tom příliš nevypovídá… Mimochodem, je snazší obhajovat věci a názo- ry před studenty, nebo před politiky a občany? Určitě před studenty. V politice a věcech veřej- ných totiž hrají malou roli argumenty, velkou emoce. A to není nikdy dobře. Zvláště v komu- nální politice. Přílišný důraz na stranickou pří- slušnost a politickou orientaci tu nic dobrého nepřinese. Lavičky ani silnice nejsou pravicové nebo levicové, jen je potřeba se o ně starat. Kdo sem přijede z venku, okamžitě si Olomouc zamiluje. Právě proto, že je historická i moderní. Výjimečná. BE IN 26

WHITE PARADISE RESORT Na krásném, turisty příliš neobjeveném ostrově Zanzibar, na východním pobřeží Indického oceánu na vás čeká první čtyřhvězdičkový a česky mluvící White Paradise Resort. Investor a majitel ho nechal postavit přesně podle představ a zkušeností s dovolenou v tropickém ráji a vybral si pro to jedno z nejkrásnějších míst Afriky. Komfortní vily, největší bazén na ostrově a restaurace na pobřeží oceánu vás zvou k relaxaci a romantickému dobrodružství uprostřed zářivých barev Zanzibaru. Resort si oblíbili povětšinou Francouzi, Jihoafričané, Australané, a i když management tvoří Češi, českých hostů moc nepotkáte. www.white-paradise.com

V dnešní době jsou obchodní podmínky součástí větši- ny smluv jak v dodavatelsko-odběratelských vztazích, tak ve vztazích se spotřebiteli, jak vlastně obchodní podmínky reguluje současné právo? Současná právní úprava obchodních podmínek je obsaže- na v občanském zákoníku. Důležité je zmínit, že česká úprava zaujímá tzv. formální pojetí obchodních podmínek. Jinými slovy, rozhodující pro to, zdali jde o obchodní pod- mínky, je způsob, jakým se tyto stávají součástí smlouvy hlavní. Za obchodní podmínky se proto nepovažuje žádný text samotné hlavní smlouvy, ani pokud je předem stan- dardizován pro určitý typ obchodních vztahů. Naopak, Valerie Saara archiv PwC O častém podceňování obchodních podmínek v praxi jsme si povídali s Bořivojem Líbalem, řídícím partnerem mezinárodní advokátní kanceláře PwC Legal. ÚSKALÍ OBCHODNÍCH PODMÍNEK BE IN 28

na obchodní podmínky musí být v hlavní smlouvě vždy odkazováno. Formální pojetí tedy rozlišuje smlouvu hlav- ní a obchodní podmínky jako další ujedná- ní, proč je to tak důležité? Mnohdy se stává, že se podnikatelé chtějí vy- hnout určitým omezením, která jsou na obchod- ní podmínky kladena zákonem. Zpravidla se to děje tak, že se záměrně pak vše vměstná do hlavní smlouvy, a tím se dá těmto omezením bezpečně vyhnout, protože nic dalšího se ne- zkoumá. Často se také můžeme setkat s rozpo- rem mezi textem samotné smlouvy a obchodní- mi podmínkami, na které je odkazováno. V tom- to případě je třeba brát v potaz, že ujednání v hlavní smlouvě mají přednost před textem obchodních podmínek. Díky tomuto pojetí je pak jasné, že to, co je v hlavní smlouvě, není ob- chodními podmínkami a má přednost, a naopak dokument, na který hlavní smlouva odkazuje (přičemž jsou splněny další předpoklady), za obchodní podmínky považujeme. Jaké jsou ty další předpoklady, které jste zmínil? Zákon říká, že obchodní podmínky mají být buď připojeny k nabídce, nebo jsou stranám smlouvy známy, a tuto znalost tedy dokážeme prokázat. Jakým omezením, která jsou kladena záko- nem na obchodní podmínky, se tedy podni- katele nejčastěji vyhýbají? Rozdělil bych to na dva druhy, na omezení smě- řující na ochranu spotřebitele a omezení chrání- cí všechny subjekty. V rámci ochrany spotřebite- le je třeba nepřípustná smluvní pokuta, jelikož jde o nepřiměřené ujednání. Pokud jde o druhou kategorii, mám na mysli především takzvaná překvapivá ujednání, která, pokud se objeví v obchodních podmínkách, jsou automaticky neúčinná. Zde se vychází z předpokladu, že pod- statné informace jsou obsaženy přímo v textu smlouvy hlavní. Jak se zkoumá překvapivost? Především se nevztahuje pouze na samotný ob- sah vyjádření, ale i na formu takového vyjádření. Požadavek na formu je potřeba chápat v širším slova smyslu. Půjde například o umístění usta- novení do oddílu podmínek, kde mě z povahy věci překvapí (smluvní pokuta do ujednání týka- jící se technických speci ikací), nebo půjde zá- měrně o menší písmo oproti zbytku textu, či je formulováno pomocí složitých odkazů nebo ob- tížnými a zdlouhavými texty. Co obecně můžeme považovat za neobvyk- lé, a nemělo by tak být v obchodních podmínkách? Za neobvyklá mohou být považována ustanovení týkající se práva z vad, výhrady vlastnictví, zpětná koupě, zmocňovací ujednání, postupování dluhu, cizí právo, cizí rozhodčí soud, výpovědi vyžadující nějaké vyšší nároky, poplatky a podobně. Pozor však, to, že samo o sobě je něco nevýhodné, ne- znamená, že je to automaticky překvapivé, a tedy v obchodních podmínkách nepoužitelné. Co dělat, když je ustanovení sporné a nejsme si jistí? Pokud je ustanovení sporné, máte v podstatě dvě možnosti, aby ustanovení zůstalo s jistotou plat- né. Buď přesunete dané ustanovení z obchodních podmínek přímo do samotného textu smlouvy, nebo se dá v praxi postupovat tak, že na přísluš- né ustanovení v hlavní smlouvě upozorníte, aby bylo druhé straně zřejmé, že se v obchodních podmínkách, na upřesněném místě, příslušné ustanovení nachází. Jaký je podle vás nejčastější problém u smluv uzavíraných mezi podnikateli? Za největší problém zde považuji kon likt ob- chodních podmínek jednotlivých podnikatelů, kteří vzájemně vstupují do kontraktace a kde si lidé na obchodním oddělení, jako neprávníci, často neuvědomují právní následky svého jedná- ní. Překvapení se pak obvykle dostaví při nedo- držení některé z obchodních podmínek, která je v kon liktu. A co když obchodní podmínky v kon liktu nejsou, ale podmínky jedné strany upravují něco, co podmínky ani smlouva druhé smluvní strany neupravují? V případě, že obchodní podmínky nejsou v pří- mém kon liktu, ale jedna strana v nich upravuje věc, kterou druhá strana ve svých obchodních podmínkách zcela opomíjí, bohužel, dle mé zna- losti, neexistuje jednoznačný projudikovaný právní názor, jak správně postupovat. Co byste tedy na závěr podnikatelům, použí- vajícím obchodní podmínky, doporučil? Tři věci. Za prvé, vyloučit přímo v nabídce možnost měnit jejich vlastní obchodní podmín- ky. Za druhé, pokud obchodní podmínky nema- jí nebo předem nevyloučili možnost jejich změn, tak vždy bez zbytečného odkladu odmít- nout akceptaci v případě, že jim obchodní pod- mínky protistrany nevyhovují, třeba proto, že nevhodně doplňují textaci jejich smlouvy či podmínek nebo jsou s jejich podmínkami v roz- poru. Do třetice bych doporučil všechna důleži- tá či riziková ujednání, jako jsou dodací lhůty, parametry výrobku, pokuty, odpovědnosti, náhrady škod, vložit přímo do smlouvy, která před jakýmikoliv obchodními podmínkami vždy převládá. Řídící partner advokátní kancelá- ře PwC Legal ČR. Soustředí se ze- jména na právo obchodních spo- lečností, privátní klientelu a na za- hraniční i domácí akvizice. Kromě každodenního řízení PwC Legal ČR je odpovědným i za vedení transak- cí a dalších důležitých projektů společnosti. V roce 2006 úspěšně absolvoval Právnickou fakultu Ma- sarykovy univerzity v Brně a jeden rok studií strávil na University of Lisbon v Portugalsku. Bořivoj je zkušeným transakčním advokátem s více než dvanáctiletou praxí. Jeho právní kariéra začala v mezinárod- ních advokátních kancelářích a od roku 2011 byl právním zástup- cem ve významné české advokátní kanceláři, kde, mimo další povin- nosti, vedl celou škálu jak českých, tak i mezinárodních transakcí. Mezi jeho další profesní aktivity patří publikování článků a je také prezidentem Česko-portugalské obchodní komory. Bořivoj Líbal BE IN 29

Na otázku předat nebo prodat odpovídáte připravit. Proč zrovna připravit? JP: Prodej a předání od sebe totiž v praxi nejsou až tak rozdílné. U obou z nich totiž někdo, v tom- to případě vlastník a většinou zakladatel rodin- né irmy, odchází a současně někdo jiný přichází. U nově přicházejícího pak už není takový rozdíl, jestli se jedná o někoho z rodiny, tedy předání, nebo o někoho z venku, tedy prodej. OP: A právě při této situaci se v reálném životě často setkáváme s velkým množstvím zklamání a nenaplněných očekávání. Je to právě proto, že představy odcházejícího a nově příchozího se poměrně značně rozcházejí. Nejsou připrave- ní ani oni, ani irma samotná. JP: U předání v rámci rodiny je často nezbytné obrousit mezigenerační hrany. Tedy jasně stano- vit pravidla předání a řízení irmy po předání tak, aby měla nastupující generace volné ruce a ta odchozí již do vedení zasahovala minimálně. Současně je ale nezbytné nastavit účinný mento- ring a podporu ze strany odchozí generace a otevřenost a přístupnost nastupující generace si radu vyslechnout. Na konci dne však loď musí vždy mít jednoho lodivoda. Tedy musí mít jen jeden hlas, který rozhodne o tom, jakým smě- rem se bude plout. OP: Jak prodej, tak předání pak poměrně často mívají jedno společné. Ve irmě je nepořádek a nikdo jiný než původní vlastník se v ní nevy- zná, a nástupce tak není schopný ji efektivně převzít a úspěšně řídit. Prvním krokem a pří- pravou irmy proto bývá její úklid a nastavení procesů a jejího fungování tak, aby byla samo- správná. Jak lze docílit samosprávné irmy a co to vlastně znamená? JP: Základním krokem je změna z vlastnického řízení společnosti na manažerské. Zmapování vnitřních procesů a řízení irmy a nastavení jasných a transparentních pravidel, která jsou následně dodržována. Rozdělení nejen zodpo- vědností, ale i jim odpovídajících pravomocí. Toto je krok, který pro rodinné irmy bývá veli- ce obtížný. OP: Ano, většina vlastníků velkých a úspěšných rodinných irem vám totiž dnes řekne, že nej- těžší nebyl přerod na velkou irmu nebo ex- panze do zahraničí, ale ten z malé irmy na střední. Důvodem je, že právě při této změ- ně musíte změnit nastavení a řízení irmy z vlastnického na manažerské. Musíte přena- stavit nejen řízení ve irmě, ale do jisté míry i své myšlení a uvažování. JP: Účelem pak je, aby irma byla na původním vlastníkovi a otci zakladateli méně závislá, moh- la být řízena i v době jeho nepřítomnosti a ten se mohl věnovat jiným věcem. Strategickému rozvoji, další expanzi anebo prostě jen svým koníčkům nebo vnoučatům. Jak dlouho trvá z irmy udělat samosprávnou a co to všechno zahrnuje? OP: Toto záleží na několika neznámých. Jednak na velikosti irmy a také na tom, jakým způso- bem je řízena. Setkali jsme se se společnostmi, které byly de facto samosprávné a stačilo jen málo. Na druhé straně jsme se setkali i s po- měrně velkými společnostmi, kde se muselo začínat od základu. To pak samozřejmě trvá i několik let. JP: Je potřeba si uvědomit, že v těchto kompliko- vaných případech, kdy začínáme úplně od začát- Valerie Saara Jakub Hněvkovský PŘEDAT NEBO PRODAT? ANI JEDNO! I na letošním setkání vlastníků rodinných irem stále jako jedno ze základních témat rezonovala otázka, jestli rodinnou irmu předat nebo prodat. Odpovědí však podle Jana Pavelky a Ondřeje Pláničky, partnerů advokátní kanceláře Pavelka Partners, není ani jedna z uvedených možností. Alfou i omegou je totiž sebe i rodinnou irmu na předání či prodej správně připravit. BE IN 30

ku, se nejedná jen o otázky právního nastavení, ale zejména o procesní zmapování fungování a řízení celé společnosti a projektové řízení. Následně dochází k postupné implementaci jed- notlivých kroků. OP: Takovéto přenastavení rodinné irmy pak často může mít i značný dopad do osobního života celé rodiny. Setkali jsme se i s tak ex- trémními případy, kdy špatné nastavení irmy příliš navázané na zakladatele způsobilo abso- lutní rozkol mezi první a druhou generací. Syn ze společnosti nakonec odešel a otec se do ří- zení irmy musel po několika letech vrátit. Dodnes se pak spolu nebaví ani se nevídají, a to je škoda. Nijak veselý příběh. Ale situace se asi mění… JP: Naštěstí ano. Před několika lety, když se za- čalo nástupnictví u rodinných irem řešit, tak všichni chtěli předávat. Nikdo nevěděl, jak na to, a všichni mysleli, že to půjde samo. Nakonec se ukázalo, že i u nás vyjde předání v rámci rodiny na druhou generaci u třetiny irem. V poslední době již k tomuto tématu rodinné irmy přistu- pují mnohem víc zodpovědně. OP: Toto je pravda. V posledních letech se poměr z hlediska předání nebo prodeje poměrně otočil. Prioritou a preferovaným řešením nyní je vnitř- ní stabilizace irmy, její samosprávnost a přípra- va vlastně na jakoukoli z výše uvedených mož- ností. Značné části rodinných irem pomáháme v nastavování efektivního manažerského moti- vačního plánu, kdy management je více začleněn do vedení rodinné irmy a jeho odměna je závis- lá na jejích výsledcích. JP: Rodinné irmy začínají přemýšlet více strate- gicky a snižují tlak na nastupující generaci. Správným výsledkem totiž může být i zlatá střední cesta: předání každodenní správy do ru- kou managementu a přenechání strategického vlastnického dohledu v rámci rodiny. U předání v rámci rodiny je často nezbytné obrousit mezigenerační hrany. Tedy jasně stanovit pravidla předání a řízení irmy po předání tak, aby měla nastupující generace volné ruce a ta odchozí již do vedení zasahovala minimálně. BE IN 31

BE IN 32

Od bank se, jinými slovy, vyžaduje, aby zpřístupnily své údaje třetím stranám. Implementace směrnice PSD2 vyvolala veřejnou diskuzi o takzvaném otevřeném ban- kovnictví. Open Banking a jeho praktické fun- gování však ve skutečnosti vyžaduje mnohem více než jen implementaci jedné směrnice. Rozdílné názory Už první návrh těchto opatření v roce 2015 vyvolal rozporuplné reakce a rozdělil bankov- ní sektor na dva rozdílné názorové tábory. V tom prvním jsou banky, které považují ote- vřené bankovnictví za nevyhnutelné zlo, které jim pouze zvyšuje náklady, případně dokonce za hrozbu pro jejich byznys model. Nejen že se domnívají, že musí vyvinout novou IT infrastrukturu potřebnou pro pod- poru aplikací třetích stran, ale také mají obavu, že riskují ztrátu kontroly nad uživatelským rozhraním, které v dnešním digitálním světě tvoří vý- znamnou část jejich ne- hmotného kapitálu. Z těchto důvodů banky zpřístupňují své rozhraní pro potřeby PSD2 a in- vestují do svých vlast- ních bankovních portá- lů jen velmi opatrně. Na druhé straně jsou však i takové ban- kovní instituce, kte- ré mají na tuto pro- blematiku zcela opačný názor, přičemž v inicia- tivě otevřeného bankovnictví vidí příležitost k rozvoji vlastních služeb. Věří, že otevřenost povede ke zvýšení konkurence, větší míře ino- vací a v konečném důsledku i ke kvalitnější uživatelské zkušenosti samotných zákazníků. Tyto banky otevřením svých systémů a spolu- prací s třetími stranami mohou přinést přida- nou hodnotu svým produktům. Právě díky ta- kovýmto úpravám mohou nakonec bankovní instituce lépe obsluhovat různorodé segmenty svých klientů. Saxo pohled na problematiku Dobrým příkladem může být v tomto směru naše investiční banka Saxo Bank, která dlouho- době podporuje ilozo ii otevřeného bankov- nictví. V mnoha ohledech budujeme podnikání na tomto principu již od roku 2001. Právě teh- dy banka podepsala první dohodu o White La- bel partnerství, která se týkala sdílení IT systé- mů s externími stranami. Pokud chce někdo úspěšně expandovat, musí si uvědomit, že bez lokálních partnerství se neobejde. Maloob- chodní podniky mohou být vhodným příkla- dem takové spolupráce. Můžete si koupit tričko Hugo Boss v obchodě značky Hugo Boss, ale je možné si ho také zakoupit v Galerii Lafayette v Paříži, v Saks Fifth Avenue v New Yorku nebo jednoduše na Amazonu. Saxo Bank proto vybu- dovala obchodní systém na platformě OpenAPI. Tato platforma umožňuje streamovat reálné ceny inančních aktiv, zobrazovat grafy, aktuali- zovat obchodní zůstatky na účtech a samozřej- mě i aktivně obchodovat. Pouze směrnice nestačí Některé banky jsou i přesto vůči otevřenému bankovnictví skeptické. Zatímco díky našemu otevřenému bankovnictví poskytujeme přístup k světovým inančním trhům, většina řešení Open Bankingu, která jsou inspirovaná směrnicí PSD2, má jen velmi omezenou funkčnost. Je pro- to těžké vidět jejich přímý dopad na zlepšení celkových výsledků. V současnosti je cílem aplikací třetích stran podle PSD2 jen získat seznam účtů, včetně transakcí a zůstatků, a iniciovat platbu. Když klient získá lepší přehled o uskutečněných transakcích a zjed- noduší se provádění plateb, může to být z pohle- du drobného klienta výhodné, avšak nemusí se to projevit na výnosech samotné bankovní instituce. Směrnice sama o sobě představuje jen první krok. Ti, kteří už někdy spolupracovali se startup/ intech komunitou, určitě znají koncep- ci Minimal Viable Product – MVP (Minimální životaschopný produkt). Jde tu o nejmenší pro- dukt, který můžete uvést na trh s cílem učení se na něm. Namísto toho, abyste roky pracovali na svém podnikatelském plánu a ideálním vý- robku, stačí vytvořit MVP, který uvedete na trh jako testovací verzi. Díky tomu získáte případně včasnou dobrou nebo špatnou zpětnou vazbu. V tomto ohledu považuji směrnici PSD2 spíše za MVP než za plnohodnotný produkt. Ačkoli směrnici PSD2 mnozí považují za synony- mum otevřeného bankovnictví, takový systém představuje ve skutečnosti mnohem víc. Skuteč- né příležitosti a zisky bank přijdou až tehdy, když začnou přemýšlet nad rámec této nové právní úpravy. d bank se, jinými zpřístupnily své ú Implementace sm veřejnou diskuzi o takzva kovnictví. Open Banking a gování však ve skutečnos více než jen implementac Rozdílné názory Už první návrh těchto op vyvolal rozporuplné reak ní sektor na dva rozdílné V tom prvním jsou banky vřené bankovnictví za ne jim pouze zvyšuje náklad za hrozbu pro jejich byzn že se domnívají, že m IT infrastrukturu poru aplikac mají obavu kontroly rozhran digitál znam hmo Z tě zp p v SKUTEČNÉ OTEVŘENÉ BANKOVNICTVÍ je daleko více než jen směrnice PSD2 Benny Boye Johansen, vedoucí oddělení Open API, Saxo Bank archiv Na začátku letošního roku, 13. ledna, vstoupila v platnost evropská směrnice o platebních službách známá jako PSD2. Ta stanovuje, že banky musí umožnit třetím stranám přístup do svých interních softwarů, prostřednictvím kterých s bankou komunikují zákazníci. BE IN 33

SMART CITY PRAHA 5 Lidé na prvním místě Díky smart technologiím se tak mohou snižovat energetické náklady spojené s bydlením, dopravou, bezpečností a po- dobně. Lidé budou chytře vtahováni do života svého města s vizí trvale udržitelného rozvoje. MČ Praha 5 si uvědomuje, že moderní město musí splňovat nové požadavky, které s sebou přináší urbanizace. Proto připravuje v současnosti čtyři chytré projekty ve spolupráci s městskou společ- ností Operátor ICT. Počítá s investicí přes jedenáct milionů korun, protože z větší části bude koncept Smart City spolu inancovat hlavní město Praha a Evropská unie. Monitorování parkovací situace Stále větší počet lidí žijících ve městech, ale i na- růstající podíl obyvatel dojíždějících za prací do významných center enormně komplikuje do- pravní podmínky ve městě. Typickým jevem nad- bytečné a nežádoucí dopravy jsou řidiči marně hledající místo k zaparkování. Přeplněná parkova- cí stání je nutí kroužit v centru města při hledání volného místa. MČ Praha 5 připravuje webovou aplikaci přinášející ucelené a aktuální informace o obsazenosti parkovacích míst v pátém obvodu. Aplikace využije anonymizovaná data mobilních operátorů, což znamená, že bez jakýchkoliv fyzic- kých zásahů do stávající infrastruktury získá data o pohybu a stání vozidel, přepočítá je pomocí sa- moučících se algoritmů a matematických metod. Obyvatelé i návštěvníci Prahy 5 tak získají infor- mace o volných místech s minimálně 80procent- ní přesností! V první fázi se počítá se sběrem dat v oblasti mezi Andělem a Újezdem. Bezpečnější a multifunkční přechody K vyřešení dalšího dopravního bolavého místa nejen Prahy 5 přispěje projekt Bezpečný přechod. Půjde o první chytrý přechod na území MČ Pra- ha 5. Umístěn bude na dopravně problematickém místě v ulici V Zářezu u stanice metra Jinonice. Princip fungování přechodu spočívá v chytré lam- pě se zabudovanými senzory, které zjišťují pří- tomnost chodců na přechodu. Jakmile chodec vstoupí na přechod, výstražně se rozblikají svě- telná LED návěstidla zabudovaná do vozovky a řidiče upozorní na přítomnost chodce. Přechod bude zároveň opatřen nouzovým SOS tlačítkem, které v případě potřeby umožní komunikaci se složkami integrovaného záchranného systému. V blízkosti smart přechodu rovněž vznikne wi- i zóna. K internetu se budou moci bezplatně připo- jit především cestující na blízké zastávce autobu- su Jinonice. Přilehlé okolí přechodu bude navíc využito ke sběru dat o stavu životního prostředí. Data o ovzduší, hluku a úrovni škodlivin v ovzdu- ší budou ihned přenášena do datové platformy města a dále vyhodnocována. I park může být smart V rámci projektu Chytrý park budou na náměs- tí 14. října a v parku Portheimka instalovány prv- ky zvyšující atraktivitu i bezpečnost prostoru. Jsou to kupříkladu lampy s nouzovým SOS tlačít- kem pro možnost přivolání záchranných složek, které současně umožňují i monitorování stavu životního prostředí ve svém okolí. Samozřejmostí bude vznik wi- i zóny. Pro lepší informovanost návštěvníků parku poslouží interaktivní panel, pro děti se připravují herní prvky včetně zázemí. Efektivní změna se chystá i v nakládání s odpady. Chytrý odpadkový koš díky schopnosti vnitřní komprese mnohonásobně zvýší svou kapacitu a prodlouží se interval svozu, který koš sám navíc i avizuje. Alternativní doprava Samozřejmě nedílnou součástí konceptu je i pod- pora alternativní a čisté dopravy. Náměstí 14. říj- na je ideálním místem pro umístění stojanů na kola, neboť je v těsné blízkosti pražské páteřní cyklotrasy A1. Vhodné je i využití chytrých lamp ke zřízení dobíjecích stanic pro elektrokola a elektromobily. To vše jsou věci, na kterých se dnes pracuje, protože naplnění konceptu Smart City je jednou z priorit radnice. Cílem je pomocí chytrých technologií město lépe a efektivněji ří- dit, a lépe také uspokojovat především sociální potřeby obyvatel městské části. Být smart v pří- padě města totiž neznamená hrát si technologie- mi, ale postupně je začleňovat do každodenního života lidí tak, aby přinášely prospěch. Jan Trojánek, radní městské části Praha 5 (ANO) archiv Smart jsou dnes běžně lavičky, koše, parky a především technologie. Všemi světovými metropolemi, Prahu nevyjímaje, rezonuje také pojem Smart City. Do češtiny přeloženo Chytré město. Jak ale může být město chytré? Jednoduše. Koncept je vlastně moderním pojetím města, v němž je kvalita života lidí na prvním místě. A kvalitu zajistí moderní technologie, které obyvatelům usnadní život. BE IN 34

35

Pohled vzhůru je vždy rámován chvějivou nejistotou očekávání, ale pokud vám hranice prostoru dovolí vidět světlo, budete chtít stoupat…

BE LEADERS 38 PRCHAJÍCÍ STAN JAWA a jiné legendy mezi českými značkami 44 TRADICE A SLÁVA POLDI ŽIJE Petr Milata, Beznoska 48 TÉMĚŘ STO LET STARÝ PŘÍBĚH František Hála, Tesla 52 POCTA K VÝROČÍ Renáta Švihelová, R-Trade 54 CESTA KE STOLETÉ TRADICI Ivo Ulich, M&T PRŮHLED SCHODIŠTĚM BANKY GUTMANN Foto: Jakub Hněvkovský

Letošní výročí republiky je či má být bezesporu oslavou ne pouze stoleté existence, ale především připomenutím toho, že i malá země má své slavné, které obdivoval a dodnes obdivuje celý svět, byť možná doma o nich tolik nevíme. Má být oslavou úspěchů, na něž máme být právem stále hrdi. PRCHAJÍCÍ STAN 100 let Československa Legendy mezi značkami BE LEADERS 38

Málokdo ze současníků ji dnes zná, přestože si vydobyla podobně úctyhodnou pověst jako vídeňská značka Rothschild. Petschkové jako jedni z prvních propojili tři druhy kapitálu, průmyslový, obchodní a bankovní uvnitř jedné korporace, aby tak dosáhli synergického efektu. Ovládli díky tomu v první polovině 20. století evropský důlní a zpracovatelský prů- mysl hnědouhelný. Prvním nositelem jména byl praděda Samuel. Živil se podomním ob- chodováním a třel bídu s nouzí. V dobách josefínských reforem, zaměřených na budování moderního centralistického státu, byla zavedena evidence všech obyvatel mocnářství. Sa- muelovým problémem bylo neexistující příjmení. Jako většina židů žádné neměl. Přišlo na řadu bydliště. Do listu evidence úředník krasopisně vepsal řádku Samuel Peček, obchod- ník z Peček. Jeho vnuk Moses byl trochu do světa. Pochopil, že polnosti podél železniční trati z Kolína do Prahy, pro místní sedláky bezcenné, se mohou stát zlatým dolem. Sedláci je rádi za babku prodali, on je obratem jako pozemky vhodné pro podnikání draze prodal podnikatelům. Mít podnik umístěný co možná nejblíže železnice bylo vždy terno. Mojžíš Peček tak spekulací s pozemky položil základ k rodinnému jmění. Spolu se svými třemi syny, Isidorem, Juliem a Ignácem, je hodlal rozhojnit v advokacii, v bankovnictví a v uhel- ném průmyslu. Isidor s Juliem proto vystudovali práva. První se dal na advokacii, druhý se pustil na dráhu bankéře. Třetí syn, Ignaz, hlavu na studia neměl. Otec ho dal do učení k Ja- kobovi Weinmannovi, velkoobchodníkovi s uhlím v Ústí nad Labem. Žák svého učitele na- konec překonal. Postavil se nejen na vlastní nohy, ale mocnému Jakobu Weinmannovi se stal nejsilnější konkurencí. V roce 1871 zakládají Isidor a Julius těžební akciovou společnost Mostecká uhelná, kterou propojili s uhelným velkoobchodem Ignaze. Těžbu i obchod jistil Juliův bankovní kapitál. Dveře k ovládnutí hnědouhelných pánví v Evropě tak byly dokořán. Nadějný vývoj korporace Peček přerušila smrt všech bratrů v polovině třicátých let minulé- ho století. Své sehrál i nástup Hitlera k moci. Rodina v předtuše hrozící katastrofy majetek v Evropě prodala. V roce 1937 se nejprve odstěhovala do Velké Británie. Následně do Spoje- ných států amerických, kde žije dodnes. Petschek z Peček Pojďme se na několik příběhů českých úspěchů a značek podívat z jiného úhlu než jen pohledem ekonomů na čísla. Pojďme si připomenout osudy jejich zakladatelů a nositelů i místa, kudy šla histo- rie. Možná stojí za to je i navštívit, byť třeba chybí na mapách, co je v rukou svírají na pražské dlažbě turisté z celého světa. V povídce Smrt pana Baltisberga líčí Bohu- mil Hrabal jízdu Františka Šťastného, krouží- cího na Masarykově okruhu v Brně v padesá- tých letech minulého století na své slavném motocyklu JAWA, takto: „… byl odstartován závod třistapadesátek a do Farinových zatá- ček jako první vhřměl František Šťastný na jawě OHC. „To je ten s tím červeným šát- kem?“ optala se matka. „Ten s tím červeným šátkem,“ odpověděl mrzák, když první skupina přenesla řinčení strojů za les. Matka objala břízku a vyklonila se, aby viděla najíždět do zatáčky závodníky. Srdce jí bušilo, když červený šátek se mihl kolem jako čára. „Jakej má ten František posaz,“ řekla. „To tedy zase má,“ díval se jinak mrzák. „Vůbec se nedivím, že v prvních kolech Zandworthu se Holanďané divili, co že to pustili na štreku za šílence. Ale když se uvidělo, že František v tom má pořá- dek a styl, šíleli nadšením diváci sami…“ … Pak rozhlas z barevného listí hlásil, že Baltisber- ger mění v depu trysku a Hinton že je za Fran- tiškem Šťastným o celou minutu pozadu. Ale František pak stejně jel, jako by je oba dva měl na krku. Rozpálil to na rovinkách a stodeva- desátikilometrovou rychlostí se snášel do za- táček, jen málo ubral a už to klopil, že diváci ani netleskali, ani nejásali. Spíš trnuli, jak bláznivě a mstivě jel František…“ Těžko by Hrabal měl o čem psát, kdyby se byl v Klášterci nad Dědinou 23. ledna 1878 sta- rostovi obce Josefovi Janečkovi a jeho ženě Ivan Štern, Valerie Saara archiv a Shutterstock.com BE LEADERS 39

Františce nenarodil syn František. Do vínku patrně dostal to, čím se pyšnil celý kraj – ne- zlomnou víru velikánů. Vždyť odsud pocházel František Alois Skuherský, lékař, mecenáš, za- kladatel městské nemocnice, a jeho synové František Zdeněk, hudební skladatel, a Rudolf, vynikající matematik. Zde propadl malířství František Kupka, zde se narodili Karel Poláček, Josef Škvorecký, Božena Němcová či Jiří Šlitr. V sedmnácti letech ukončil mladý František, pozdější tvůrce slavné značky JAWA, svá praž- ská studia a přelom devatenáctého a dvacátého století prožil na vysoké škole technické v Berlí- ně – Charlottenburgu. Kde je doma? Domovská práva na značku JAWA mají tři zají- mavá místa: Kvasiny, Praha-Pankrác a Týnec nad Sázavou. Kvasiny nejen proto, že se nedaleko nachází rodná ves Františka Janečka, že v neda- lekém Opočně chodil do školy, ale i proto, že v Kvasinách rodina zakoupila pilu a bednárnu a o pár let později, v roce 1931, kdy se začala vážně zabývat vedle výroby motocyklů i výro- bou automobilů, ji proměnila v karosárnu. Byl to pro Františka Janečka jakýsi návrat domů po po- bytech v zahraničí. Kromě pily v Kvasinách tu František Janeček koupil v roce 1926 i panství v Solnici, obci bezprostředně s Kvasinami souse- dící. Zrodila se tu tradice automobilové výroby. Pankrác, přesněji místo zvané „Na zelené lišce“, si svá práva nárokuje tím, že se tu nacházel hos- tinec U lišky, který František Janeček koupil již neprovozovaný, aby zde vybudoval vlastní zbro- jovku, místními nazývanou až do jejího konce Janečkárna. Ta se nacházela necelé tři stanice tramvají od krčského nádraží, odkud byly vypra- vovány i nákladní vlaky z Pankráce do Týnce nad Sázavou. Tam stávala přádelna a barvírna, kterou Janeček koupil, přeměnil na strojírnu a do té soustředil pak jednu část svého impéria. Patřila do něj i slévárna, nástrojárna i modelár- na, které zbudoval již na zelené louce, na kopci proti barvírně a která pod značkou Metaz exis- tuje dodnes. Zbrojovka s vlastním systémem ručních granátů, které Janeček dodával armádě, se v průběhu 20. let minulého století přestala vyplácet a v roce 1929 přichází Františkův syn Karel s myšlenkou vyrábět motocykly. Těch byl, na rozdíl od granátů, naopak nedostatek, ač se na trhu nacházela již značná řada značek. Ve všech případech však šlo o kusovou výrobu, v zásadě na koleně a na zakázku. To chtěli otec a syn Janečkové prorazit zavedením sériové vý- roby. A ve snaze snížit riziko podnikání a sou- časně vyplnit jistou mezeru na trhu, kterému chyběl levný lidový automobil, se pustili Janeč- kové do souběžného vývoje a výroby automobi- lů. První model, se kterým přišli na trh v roce 1934 na pražském autosalonu, byla JAWA 700. V Janečkárně na Pankráci zavedli výrobu pod- vozků, v Kvasinách se původní pila a bednárna přetvořila v karosárnu a v Týnci nad Sázavou pak probíhala konečná montáž. Poutník vítězí Vůbec první motocykl JAWA vyrobený v pan- krácké Janečkárně v roce 1929 měla veřejnost možnost vidět na 11. pražském autosalonu, ko- naném na výstavišti ve dnech 21. až 31. října 1929. Novinka mnoho nezaujala nejspíš proto, že se nejednalo o stroj původní, ale o stroj vyro- bený v licenci. Karel Janeček, když si osvojil sy- novu myšlenku vyrábět pro československý trh levné motocykly, razil zásadu, že začít se má s osvědčenou konstrukcí, a ne s konstrukcí sice novátorskou, avšak neozkoušenou, tudíž obsa- hující příliš mnoho rizik. Zejména očekává-li irma od svého rozhodnutí brzký obchodní úspěch. Obrátil se proto na zavedenou a zkuše- nou irmu Wanderer v saském Chemnitzu, která motocykly vyráběla již od roku 1902, v té době se ale ocitala ve značných obchodních potížích. Janečkova nabídka koupit licenci na stavbu stro- je Wanderer 500 OHV přišla prostě v pravý čas. A tady máme i rozklíčovanou etymologii slavné značky – Janeček Wanderer… Poutník… František Šťastný na Masarykově okruhu při Velké ceně ČSSR 1965. Motocykly JAWA znal tehdy celý svět. Od roku 1997 se v jednom z center někdejšího Janečkova impéria, v Týnci nad Sázavou, snaží jejich někdejší slávu vzkřísit nástupnická společnost JAWA Moto. Foto: ČTK/ František Nesvadba, Oldřich Pícha, Jiří Rublič, Jovan Dezort BE LEADERS 40

Přenesením výroby Wanderer 500 OHV na Pan- krác, na „Zelenou lišku“, se tak zrodila nová mo- tocyklová (a později i automobilová) obchodní značka – JaWa neboli Janeček-Wanderer (Jane- ček – poutník, cestovatel). Konstrukce původní- ho německého motocyklu byla v průběhu roku vylepšena a nový motocykl JAWA obstál. Jane- ček vsadil i na reklamu a tým JAWY absolvoval tři těžké soutěže, jízdu spolehlivosti v délce přesahující 1 000 kilometrů, následně ještě jednu jízdu spolehlivosti napříč Šumavou a na- konec jízdu vytrvalosti v Budějovicích, aniž by byl dostal jediný trestný bod. Zrodila se legen- da. Když odezněly významné projevy světové hospodářské krize, rozhodli se Janečkovi zahá- jit vedle motocyklů i výrobu automobilů. Věrni zásadě, že začínat se má s konstrukcemi osvěd- čenými, obrátili se opět na irmu DKW, od níž koupili licenci na motocykl a zakoupili tento- krát licenci na automobil Frontwagen2 s náho- nem na přední kola. V roce 1934 spatřil světlo světa pod obchodní značkou JAWA 700. Na kon- strukci karoserií automobilů JAWA se podílel významný český konstruktér Zdeněk Kejval, který v Janečkově irmě v Kvasinách působil v letech 1935–1946 jako ředitel závodu. Ve Zdeňkovi Kejvalovi, konstruktérovi automo- bilových karoserií, se tak prolnuly dvě význam- né československé automobilové značky – JAWA a ŠKODA. Není náhoda, že jako ředitel závodu v Kvasinách pokračoval i po roce 1946, kdy Kva- siny převzal státní podnik AZNP, a že nyní díky zakořeněné automobilové tradici zde působí i ŠKODA AUTO. JAWA zažívá úspěchy a úspěchy přesvědčují zákazníky. Tovární tým automobilky získává nejvyšší trofej československého automobilis- mu, Cenu prezidenta republiky v závodě na ti- síc mil. Motocykl JAWA poprvé vyhrává nejvyšší trofej československého motocyklového sportu, 7. zlatou přilbu v Pardubicích. Předčasně ukončený příběh Souběžně se zahájením sériové výroby automo- bilu JAWA 700 na přelomu let 1934 a 1935 za- hájili Janečkovi vývoj vlastního automobilu, známého později pod názvem JAWA Minor I. Karoserii do konečné podoby dotáhl již zmíně- ný Zdeněk Kejval oplechováním dřevěné kostry. Vznikly hned tři typy vozu, čtyřmístná limuzí- na, kabriolet a roadster. Zájem o Janečkovy vozy měla tehdy i československá armáda, a vy- robena tak byla i řada štábních vozidel s ote- vřenou střechou s možností skrýt se před ne- vlídným počasím natažením střechy plátěné. Minor I vzbudil na 27. pražském autosalonu v roce 1937 stejný zájem jako Ledwinkova kop- řivnická Tatra 77. Armáda nelenila a minister- stvo národní obrany ještě v témže roce objed- nává čtyři stovky vozů. Úspěch podnítil řadu revolučních vizí, s nimiž Janečkové pracovali, okupační úřady však výrobu vozů v Jawě zasta- vují, protože přednost budou mít opět granáty. Nicméně dokumentaci k vozu a hotové díly za- městnanci v Týnci nad Sázavou skryli a bezpro- středně po válce z ukrytých dílů byli schopni smontovat několik set těchto vozů. Podobný osud měly i motocykly. I ty díky odvaze týn- ských zaměstnanců mohly bezprostředně po skončení války opět spatřit světlo světa. To už zakladatel irmy František Janeček byl čtyři roky po smrti a irmu vedl jeho syn František Karel. Nezahálel ani během války, přes nejistý čas s odhodláním stále vyvíjel a konstruktéři prvního vozu Rudolf Vykoukal a Zdeněk Kejval přišli s další verzí, dokonce ještě za války po- stavili šest prototypů. Souběžně, samozřejmě opět ve skrytu, běžel i vývoj později slavného motocyklu JAWA 250, který se po válce se stal bezkonkurenčně na několik desetiletí nejoblí- benějším československým motocyklem. V roce 1945 došlo ke znárodnění klíčového československého průmyslu, kam ten automo- bilový již pevně patřil. V důsledku toho o sklad- bě výroby již nerozhodovaly jednotlivé konku- rující si irmy, ale příslušné ministerstvo. Tak Sovětská okupace Československa v roce 1968 znamenala konec pokusu humanizovat so- cialismus; konec pokusu, jak říkal Alexander Dubček, dát socialismu lidskou tvář. Jediné, kde lidé po srpnu 1968 ještě nacházeli lidskou tvář, byla Stará myslivecká. Objednal-li si člověk tehdy panáka s lidskou tváří, každý hostinský i barman věděli, po které lahvi sáhnout. Podle legendy, tradované v Ústí nad Labem, dostal jeden z bratrů Eckelmannů a zakladatelů drož- ďárny v Ústí – Krásném Březně na lovu od vrchního myslivce hraběte Ledeboura napít pro zahřátí likéru z myslivcovy vlastní výroby. Eckelmanna chuť nápoje zaujala a rozhodl se začít nápoj vyrábět ve velkém. Recepturu získal pod podmínkou, že se myslivcova tvář ocitne na vinětě lahve. Zrodila se Stará myslivecká. Pardon, tedy Stará žitná – Alter Korn. Na Starou mysliveckou ji přejmenovali až ve třicátých letech minulého století. Po dobu 170 let její existence se receptura takřka nezměnila. Základem byl nejprve žitný destilát, proto Alter Korn, v současnosti jej výrobce nahrazuje destilátem z vín francouzského původu. Chuť dotváří směsí bylinek a koření. Nešetří ani sušenými švestkami, me- ruňkami, jablky, hruškami nebo ořechy. Bratři Eckelmannové se do Ústí přistěho- vali v roce 1847 z Vestfálska. Přivezli si s sebou holandský recept na výrobu droždí. Vyrábět je začali v pronajatém sklepě a volba to byla více než šťastná. Droždí šlo na odbyt. V Čechách vařit či péct bez kynutého těsta bylo do té doby nepředstavitelné. Bratři v Ústí – Krásném Březně, nedaleko právě posta- vené železniční trati Praha–Drážďany, nakonec postavili celou továrnu, a přes- tože drožďárna bratří Eckelmannů ovládala ve 20. století celou čtvrtinu české- ho trhu, sláva Staré myslivecké se rozrostla natolik, že se výrobna kvasnic pro- měnila v akciovou likérku. Stará myslivecká se v Ústí nad Labem pálí dodnes. O její kvalitu nepečuje již Továrna na likéry, dříve Bratři Eckelmannové, ale Pa- lírna u Zeleného stromu. S lidskou tváří dskou tvář. Jediné, kde Objednal-li si člověk é lahvi sáhnout. Podle nů a zakladatelů drož- Ledeboura napít pro ujala a rozhodl se e myslivcova tvář žitná – Alter Korn. o století. Po dobu prve žitný destilát, francouzského stkami, me- tí přistěho- robu ťastná. o té ě posta- , a přes- u české- nic pro- odnes. , ale Pa- BE LEADERS 41

bylo přes hlavy původních majitelů rozhod- nuto, že Jawa přestane vyvíjet a vyrábět automobily a že zůstane jen u motocyklů. Výroba nově vyvinutého vozu JAWA Minor II byla přesunuta do nově vzniklého státního podniku Letecké závody, karosárna v Kvasi- nách společně s ředitelem a konstruktérem Zdeňkem Kejvalem byl podřazena mladobo- leslavské automobilce AZNP. Vůz JAWA Minor II byl vyráběn pod obchodním ná- zvem Aero Minor jen krátce, vzdor obchod- nímu úspěchu byla jeho výroba násilně ukončena v roce 1951. Důvody byly politic- ké. Nebyl zájem rozvíjet buržoazní automo- bilový průmysl. Dělnická třída se měla spo- kojit s motokoly a s motocykly. Rok 1946 a vídeňský automobilový veletrh je kolosálním úspěchem motocyklu JAWA 250. Rakouské a německé noviny píší o tom, jak jsou vystavené modely, vybavené všemi mys- litelnými přednostmi, doslova v obležení. Poprvé tento motocykl světová veřejnost spatřila již na pařížském autosalonu v září 1946, kde získal zlatou medaili. Senzaci vyvo- lala JAWA v motoristicky silné Anglii – objevi- la se tu v roce 1948 na Londýnské motocy- klové show. Shodou okolností na představení JAWY nevybylo žádné vhodné místo a její prezentace se musela spokojit se zastrčeným koutkem kdesi na konci výstaviště. Vzdor tomu si ji návštěvníci našli a vyvolala ohrom- ný zájem. Pořadatelé před opakovanými po- kusy návštěvníků si s JAWOU alespoň pohrát, nemluvě již o svezení, ji raději zajistili ocelo- vými popruhy. Tehdy se JAWA 250 vyvážela do 112 zemí celého světa. A právě tento mo- tocykl se stal základem pro výrobu tříkolek známých pod obchodním názvem Velorex. Vyrábět je začalo družstvo Velo v Solnici, v bezprostředním sousedství Kvasin. Symbo- licky se tak výroba plátěné tříkolky, v posled- ním desetiletí i čtyřkolky, vrací do míst, kde příběh JAWY začal narozením jejího pozdější- ho tvůrce. Značka JAWA se po zásazích pláno- vačů sice drží díky motocyklům, vyráběným stále v Týnci s motory ze Strakonic, ale Janeč- kárna, symbol jednoho z nesporných úspě- chů českého průmyslu, končí. V roce 1963 ji přebírá podnik ČKD polovodiče, jehož výrob- ní program je zcela odlišný. Prchající stan, hadrák či hadraplán, jak se mu říkalo, a le- gendární JAWA 250 však žijí dodnes. Tu a tam je na silnici potkáte… Jmenovala se Ilone Zdarsky. Narodila se v roce 1904 nedaleko Ústí nad Labem, v Černčicích u Podbořan. V roce 1925, bylo jí tehdy dvacet jedna let, vypsala ústecká firma Schicht, známá všem domácnostem jádrovým mýdlem s jelenem, účinným to pomocníkem každé přičinlivé pradlenky, konkurs na dívčí tvář, symbol kosmetické řady Elida. Ilone konkurs vyhrála. Byla pohledná, působila přirozeně a nevyumělkovaně. Byla jednoduše dívkou odvedle. O to firmě Schicht šlo zejména. Přesvědčit stávající i potenciální zákaznice, že použitím kosmetické řady Elida může každá získat na pohlednosti stejně jako Schichtova dívka odvedle. Donedávna rodinná firma působila již jako akciová společnost. Pojmenována byla po svém zakladateli: Georg Schicht AG. Vedl ji vnuk zakladatele Heinrich a chystal se proniknout na německý trh. Nic neponechal náhodě. V Lipsku založil pobočný závod Elida. A dívka Elida mu pomáhala proniknout k srdcím německých hospodyněk. Donedávna byli i odborníci přesvědčeni, že je vyloučené, aby se za dívkou Elida skrývala konkrétní lidská bytost. Ideál dívky odvedle před- stavovala až příliš dokonale. Cožpak ve skutečnosti lze spojit takový půvab a s tak přesvědči- vým dojmem dívky každodenně potkávané? Až historici ústeckého muzea v 90. letech minu- lého století zjistili, že modelem symbolu klíčové produkce Schichtovy firmy stála opravdu dívka z masa a kostí. Dnes by ji nepochybně čekala sláva světově proslulé modelky. V letech jejího mládí se úspěšná tvář Schichtovy kosmetické řady musela spokojit s rolí recepční ma- teřské firmy Schicht v Ústí nad Labem. V roce 1946 stejně jako ostatní ústečtí Němci byla Elida s celou rodinou zařazena do transportu a odsunuta do americké okupační zóny v Rakousku. Usadila se v Tyrolích. Spolu s manželem Herbertem Öttlem, obchodníkem s uhlím a výrob- cem cvičebního náčiní, a se svými pěti dětmi zde nikým nepoznána prožila celý život. Zemře- la ve věku 94 let. Pohřbena je v Innsbrucku. V roce 1929 společnost Georg Schicht AG, vý- znamný hráč na evropském trhu v oblasti chemie a kosmetiky, spolu s dalšími deseti spřízně- nými firmami založila společný podnik pod názvem Unilever Österreich. Vedle značky Elida a samozřejmě Hirschseife, naše známé mýdlo s jelenem, přibyly značky jako Langnese, Knorr, Maizena, Kalodont. Ústecké Schichtovy podniky byly po válce jako německé znárodněny a vloženy do firmy SETUZA, dodnes v Ústí působící. Na tradici jádrového mýdla s jelenem po roce 1989 navázala v Ústí nad Labem nově založená firma Schicht s. r. o. a obnovila jeho výrobu. Vyrábí je nejen klasicky, ale i jako prášek, a dokonce v podobě tekuté. Příběh dívky Elida Materiál vznikl s využitím zdrojů státní agentury CzechTurism. BE LEADERS 42

spolecnestoleti.cz Jan P. kardiochirurg Oslavme společné století I když jsme si toho hodně prožili, vždycky jsme si v našich srdcích našli místo pro druhé. A proto nám naše země nikdy nemůže být malá.

Historie Poldi se začala psát 18. května 1889, kdy byla do zemského živnosten- ského rejstříku zapsána Poldina huť, soukromý to podnik tehdejšího ředitele Pražské železárenské společnosti na Kladně Karla Witt- geinsteina, s počátečním kapitálem pět set tisíc rakouských zlatých. O čtyři roky později byla, tehdy již ve vídeňské centrále, poprvé veřejně představena světoznámá obrazová známka v po- době ženské hlavy, nazývané panenka – ta i ná- zev irmy byly poctou zakladatelově choti Leo- poldině a staly se již natrvalo symbolem ušlech- tilé české oceli. Podniku se dařilo, na tři stovky dělníků vyrábělo a zpracovávalo kelímkovou ocel, která šla velmi dobře na odbyt. Průmyslová revoluce a rozvoj automobilového a chemického průmyslu poptávku po oceli ještě zvýšily, přičemž žádaná byla především ocel nerezavějící. Poldina huť zabodovala, když již v roce 1910, půl roku před slavnými Kruppový- mi ocelárnami, přišla na trh s první anticorro ocelí Poldi AK, kterou si nechala patentovat. Tato ocel se stala základem i pro vývoj ocelí odo- lávajících kyselinám a žáru. V roce 1930 spatřila světlo světa svařovaná trubka z nerezavějící oceli, první anticorro pro- dukt se značkou Poldi. Byl to jeden z mnoha výrobních experimentů, znamenal ale historický mezník ve zpracování anticorro materiálů a pro- dukci vlastních výrobků se značkou Poldi. Již o rok později vzniká samostatné oddělení, jehož úkolem byla propagace a vývoj nových produktů z nerezavějící oceli. Nahrazeno bylo svařování autogenem, které ocel znehodnocovalo, a začalo se svařovat arcatomově, pod ochrannou vodíko- vou clonou. Vyřešeno bylo žíhání i louhování. TRADICE A SLÁVA POLDI ŽIJE Kladenská chlouba sice z větší části takřka zmizela z povrchu zemského, to nejlepší z ní ale zůstalo zachováno a žije díky Stanislavu Beznoskovi a jeho vnukům Petrovi a Pavlovi. Jestli ocel Poldi měla zvuk po celém světě, pak značka Poldi anticorro byla pomyslnou třešinkou na dortu a značka Beznoska je její důstojnou nástupkyní, která dál nese světem zvuk mistrovství českých rukou díky špičkovým kloubním náhradám a chirurgickým nástrojům. Petr Karban Jakub Hněvkovský BE LEADERS 44

Vlastní poldovácká technologie výroby svařova- ných nerezových produktů tak byla ucelená a vzniklo výrobní oddělení Rabrwerk, z něhož vlaky rozvážely nerezové trubky nejen svařova- né, ale různě ohýbané a tvarované. A ocelárny začínají vyrábět i různé přístroje a zařízení, na- příklad chladicí desky či barvicí přístroje. Již v roce 1933 jelo oddělení na dvě směny, vznikají pracovní čety. Jen o dva roky později trubky se znakem ženské hlavy použijí při stavbě zimního stadionu v australském Sydney. Sláva Poldi se dotýká hvězd, její anticorro výrobky totiž nemají ve světě konkurenci. Ani okupace a válka rozvoj Poldi nezastavily, byť se pracovalo v nelidských podmínkách a veškerá výroba kryla německé válečné potřeby. V roce 1947 se výroba Poldi anticorro stěhuje do no- vých prostor bývalé pancéřové dílny, která vyrá- běla nacistické tanky, ještě v témže roce přichází první poválečná exportní zakázka barvicích sou- prav pro Belgii. Rok 1948 přinesl vládu lidu, značku SONP a roz- voj výroby. Mezníkem se stává ještě v témže roce nástup MUDr. Saidla na místo primáře kladen- ské nemocnice. On to byl, kdo začal provádět náročné operace komplikovaných zlomenin s využitím implantátů, on také požádal vedení národního podniku o zhotovení některých po- třebných chirurgických nástrojů, které nebylo možno do té doby získat jinak než z dovozu. Do roku 1966 probíhala tato výroba vývojově, individuálně. Dobré výsledky v léčení zlomenin a dobrozdání Sekce pro ortopedickou chirurgii a traumatologii Československé lékařské společnosti J. E. Purkyně vedly k rozhodnutí zavést v SONP Kladno rutinní výrobu osteosyntetického materiálu. O iciální vládní i stranická místa toto rozhodnutí posvětila a datum 7. 12. 1967 je možno považovat za o i- ciální zahájení sériové výroby chirurgických ná- strojů a kostních implantátů v ČSSR. Přípravy však ještě zabraly celé dva roky a první souprava byla pod názvem Poldi1 dokončena až koncem roku 1969. V roce 1970 se vedení provozu ujímá Stanislav Beznoska, který je podepsán pod všemi význam- nými kroky, včetně spolupráce s předními orto- pedy nejen doma, ale v celém východním bloku, v některých afrických či asijských zemích, ale také třeba v Kanadě či NSR. Chirurgické nástroje a implantáty z kladenské Poldinky zná brzy půl světa, mistři výroby se účastní lékařských konfe- rencí a lékaři navštěvují dílenské provozy. Pol- di1 dostává nové a nové sourozence a vozí me- daile a ocenění z mnoha veletrhů. V roce 1974 v provozu Poldi Anticorro pracova- lo 596 zaměstnanců, průměrný výdělek byl 2 477 Kčs a provoz zhotovil výrobky v hodnotě 150 782 000 Kčs s průměrnou hodnotou zisku 20,6 %. Provoz Chirurgie si vyžádal stavbu sa- mostatné nové výrobní budovy, ta se však typic- ky socialisticky zpožďovala a slavnostně otevře- na byla až 29. dubna 1985. V tomto roce Poldi Anticorro měla 555 zaměstnanců s průměrnou mzdou 3 223 Kčs a její roční produkce měla hodnotu 259 371 000 Kč. O pět let později, poslední červnový den roku 1990, odchází Stanislav Beznoska do důchodu. Se svým milovaným provozem se však rozloučit nedokázal a o rok později předkládá Minister- stvu pro privatizaci konkurenční privatizační projekt, který privatizační komise schválila a po dohodě s vedením podniku byl provoz Chi- rurgie vyčleněn z majetku SONP Kladno a priva- tizován. 7. února 1992 tak započala nová etapa výroby chirurgických nástrojů a implantátů, nejprve pod značkou Beznoska-Meditech, poz- ději BMT-Poldi a nakonec a de initivně Beznoska s. r. o. Pod tímto jménem dnes žije odkaz legen- dární značky s panenkou ve znaku, i když název ani emblém součástí privatizace nebyl. Víc ale mrzí, že kvalitní ocel dnes irma musí dovážet, přestože sto let byla chloubou této země. I tako- vý bývá osud slavných značek… Jak šel čas, měnily se názvy. Zůstala budova a výrobní program Produkce POLDI SONP Kladno pro chirurgii – začátek tradice Slavnostní otevření nového výrobního provozu Chirurgie v dubnu 1985 za účasti podnikových, krajských, vládních i stranických špiček BE LEADERS 45

BE LEADERS 46

Když můj dědeček Stanislav Beznoska firmu Beznoska v roce 1992 zakládal, bylo mi devět let. Ani náhodou by mne tehdy nenapadlo, že budu mít tu čest a potěšení být ve vedení této společnosti a pokračovat v odkazu, který tady děda po sobě zanechal. Stát se ředitelem společnosti, která má za sebou tak dlouhou a skvělou histo- rii, je obrovský závazek. O to větší, že firma Beznoska je stále stoprocentně rodinnou firmou, a tak nemám odpo- vědnost jen k minulým generacím, ale samozřejmě i k těm budoucím. UžTomáš Baťa říkal, že to nejdůležitěj- ší, co podnikatel má, je jeho dobré jméno, a pokud je dá do názvu společ- nosti, dává všanc vůbec to nejcennější, co má. Děda si na to před šestadvaceti lety troufl a dnes, když se podívám kolem sebe, tak je jasné, že mu to vy- šlo a že by mohl být velice hrdý na to, co nám, dalším generacím, zanechal. Za nás, nastupující generaci, chci slíbit jediné.Totiž že se vždy budeme snažit předat společnost další generaci větší a silnější, než jsme ji od našich rodičů přebírali. PETR MILATA jednatel společnosti a vnuk Stanislava Beznosky BE LEADERS 47

Adam Mašek archiv TESLA, a. s. Společnost s obrovskou tradicí, která přežila obdivuhodných devadesát sedm let. Firma, která stála za první republiky u vzniku československého podnikatelského prostředí a úspěšně přetrvává dodnes. S předsedou představenstva, bývalým generálním ředitelem Františkem Hálou, jsme si povídali o výjimečném příběhu světoznámé známky TESLA. BE LEADERS 48

Vydejme se nejprve do historie, na úplný začátek. V roce 1921 vznikla irma s ná- zvem Elektra, která vyráběla žárovky a elektronky. Jednalo se o ryze český podnik s českým kapitálem. Firma měla asi 700 za- městnanců a v roce 1923 vyrobila vůbec první rozhlasový vysílač v Československu. V roce 1932 holandská irma Phillips, specializující se na výrobu rozhlasových vysílačů, vstoupila do společnosti a fungovala v ní až do konce 2. světové války. „V té době šlo o válečnou výro- bu. Po válce se 28. října 1946 vytvořil národní podnik TESLA (jako zkratka slov Technika slabo- proudá). Známka je mezinárodně zaregistrova- ná a od té doby je také ošetřována. V roce 1948 došlo ke znárodnění podniků a irem. V té době bylo v Československé republice mnoho irem, které vyráběly slaboproudou elektrotechniku, a každá se jmenovala jinak. Vláda se rozhodla situaci zjednodušit – všechny podniky vyrábějící cokoliv v rámci elektrotechnického průmyslu se přejmenovaly na TESLA,“ popisuje předseda představenstva TESLA, a. s., František Hála. Jednotlivé subjekty se od sebe lišily výrobou a sortimentem i místem podnikání, tak se jejich sídlo přidalo k názvu. V názvu pak vždy iguro- valo i místo, kde irma sídlila. A tak vznikla např. TESLA Karlín n. p., TESLA Bratislava n. p., TESLA Liberec n. p. apod. Jen TESLA v Hlou- bětíně, kde sídlí společnost dodnes, nikdy žád- ný přídomek neměla. V době největší slávy za- hrnovala TESLA až 58 podniků s až 30 tisíci zaměstnanci. Vyráběla se různá elektrotechni- ka od malospotřebního zboží, jako byly televize a rádia, až po investiční elektroniku. Špička ve svém oboru „TESLA se sídlem v Hloubětíně dostala do vínku na začátku padesátých let výrobu vysílačů pro televizní a rozhlasové vysílání. Po druhé světové válce vzniklo oddělení, které mělo za úkol praco- vat na vývoji vysílačů jak pro rádio, tak i pro televizi. Vůbec první televizní vysílání ČSTV v roce 1953 z Petřína šířil televizní vysílač právě od nás,“ pokračuje ve vyprávění František Hála. Konkurenceschopnost se dostala až za hranici ČSR, ve světě patřila česká irma mezi špičku v oblasti investiční elektrotechniky – vyráběli a prodávali jsme rozhlasové vysílače všech vl- nových délek a televizní vysílače všech pásem včetně anténních systémů a měřicí zařízení ke všemu tomuto sortimentu. Jen do SSSR bylo dodáno 1 500 televizních vysílačů, což předsta- vovalo asi 60 % všech vysílačů na území Sovět- ského svazu. V roce 2000 z nich ještě 80 % stá- le fungovalo. Rozhlasové vysílače byly instalo- vány téměř na všech kontinentech, hlavně v Ev- ropě, Africe, na Středním východě nebo třeba v jihoamerické Kolumbii. Už v té době TESLA fungovala jako do- davatel elektrotechniky pro armádu, konkrétně mikrovlnných spojů. Spolu- práce se dařila a irma společně s vojá- ky spolupracovala i na vývoji. Výroba pro AČR funguje dodnes a velmi úspěšně. A to nejen pro armádní složky České republiky. Revoluce v sametovém hávu Po revolučních změnách v roce 1989 investiční podniky, které nesly název TESLA a vyráběly něco zvláštního a speciálního, přetrvaly. Zbytek začal skomírat. Do první kategorie spadala i TESLA v Hloubětíně. Vzhledem k tomu, že vy- ráběla a prodávala televizní a rozhlasové vysíla- če po celém světě, existovala velká šance, že přežije. „Velmi dobře jsme znali konkurenci a do- kázali jsme těchto zkušeností maximálně využít, na rozdíl od menších podniků. Podniky, které vy- ráběly spotřební elektrotechniku, na tom byly daleko hůře, neboť zahraniční konkurence byla příliš silná. Lépe na tom byly specializované irmy TESLA s jedinečným sortimentem například TES- LA Jihlava nebo TESLA Votice a další. V dnešní době TESLA Holding drží ochrannou známku celého podniku. V době socialismu podniky TESLA s malospotřební elektrotechnikou prodávaly své výrobky v mnoha zemích na východě i na západě. Známka se neustále ošetřovala a dnes je zaregist- rována zhruba v osmdesáti státech světa v nej- různějších třídách, především v elektrotechnic- kém průmyslu. Co se týče slaboproudu, jsme v osmdesáti zemích světa zaregistrovaná značka. Staráme se o to, abychom do těchto zemí mohli dodávat a abychom tam mohli používat známku a logo TESLA. Na naši známku jsme pyšní a hrdí,“ říká František Hála. TÉMĚŘ STO LET STARÝ PŘÍBĚH BE LEADERS 49

Jak lidé vnímali společnost TESLA po revolu- ci v roce 1989? Nechali jsme si tehdy dělat průzkum znalosti naší známky u nás, v Německu, Polsku, Číně a Rusku. Výsledek mě až překvapil. Znalost byla v té době velká. Je fakt, že dnes mezi mladými lidmi známost upadá, což v minulosti souviselo především s útlumem prodeje televizí a rádií, ale starší ročníky si značku pamatují velmi dobře. Víte, já se snažím především o to, aby známka TESLA, jako společnost s obrovskou tradicí, lido- vě řečeno „nezařvala“, jako spousta irem před ní. Mám ji rád, snažím se o ni starat. Samozřejmě mi dělá radost, že v poslední době nastává renova- ce. TESLA začíná být opět známá a společností, které by rády prodávaly pod značkou TESLA, je daleko víc než například před dvěma lety. Zkratka TESLA nese stále svůj význam? TESLA je spojení počátečních písmen slov tech- nika slaboproudá. Společnost tak nebyla pojme- nována po slavném vědci Nikolovi Teslovi, jak si mnozí myslí, to je částečně náhoda. Byť ta spoji- tost je logická – Tesla se celý život věnoval elek- trickému proudu a byl velký vizionář. Co je v tuto chvíli pro společnost TESLA, a. s. největší byznys? Jednoznačně výroba speciálních technologií na- příklad pro armádu. Náš byznys se ale zaměřuje také na radon, radioaktivní plyn, na kterém Čes- ká republika v uvozovkách leží. Pokud si chcete postavit dům, musíte si dnes podle zákona na pozemku nechat změřit radon, jinak nedosta- nete povolení ke stavbě. V současné chvíli vstu- puje do zákona povinnost pro organizace konti- nuálně měřit koncentraci radonu a prokázat, že v přítomnosti lidí je daná koncentrace pod záko- nem stanoveným limitem. My jsme vyvinuli a vy- rábíme měřicí a zároveň regulační systém, díky němuž se radon odvětrá v různých prostorech na snesitelnou a zdraví nezávadnou hladinu. Tyto výrobky jdou na odbyt velmi úspěšně nejen v České republice, ale zejména v zahraničí. Co přesně pro armádu vyrábíte? Jde o takzvané mikrovlnné stroje, a to jak pro stacionární, tak taktické použití. Velmi zjedno- dušeně řečeno, je to radiokomunikační technika, díky níž se vojáci dorozumívají na velké vzdále- nosti. Tyto spoje umožňují rychlou a snadnou realizaci vysokokapacitního datového bezdráto- vého spojení s nízkými pořizovacími náklady. Naše spoje jsou díky určitým speci ikům velmi odolné proti odposlechu. Jak moc se vyvíjely tyto mikrovlnné stacio- nární spoje za posledních třicet let? Vývoj jde neustále dopředu. U nás vyvíjíme stále nové věci, je to podobně jako například u auto- BE LEADERS 50

mobilového průmyslu. Každý rok přijde zkrátka něco nového, technologie jdou dopředu. Zaříze- ní TESLA jsou jedinečná v tom, že splňují speci- ické požadavky vojáků a celé armády. Prodává se tato technika i do zahraničí? Poměrně málo. Hlavní odbyt je pro českou ar- mádu. V tuto chvíli máme určité kontakty, které by nám mohly pomoct k zahraničnímu trhu, ale vtip je v tom, že každá armáda se snaží maxi- málně využít domácí produkci. Je to logické. Kdyby došlo, nedej bože, k válečnému kon liktu, musí mít armáda přístup k náhradním dílům, servisu a příslušnému know-how. Kdyby byl stát závislý na importu této techniky ze zahraničí, mohl by se dostat do pro něj nevyhovující situa- ce. Z tohoto důvodu je pochopitelně zahraniční trh těžko dostupný. Jak je to vůbec s dnes velmi populární znač- kou Tesla Motors? Jak to, že mohou používat tento název pro svou irmu? Až na název je ta značka ve všem zcela jiná. My tady v Evropě máme naši známku TESLA zare- gistrovanou. Aby tedy v EU mohla Tesla Motors prodávat své vozy, museli přijít za námi a domlu- vit se. Smluvně jsme se dohodli na podmínkách, za jakých tady mohou prodávat svá auta a bate- rie – byť samotné baterie do svých elektrovozů nevyrábějí, dodává jim je japonský Panasonic. Proč irmy mají zájem užívat název TESLA? My samozřejmě prodáváme licence na používání obchodní známky TESLA ne jenom v České re- publice, ale i do zahraničí. Když chce někdo pro- dávat pod naší známkou a logem, dohodneme se s nimi, když uznáme, že vyrábějí kvalitní elekt- rotechniku, a uzavřeme licenční smlouvu, kde jsou de inovány podmínky pro její používání. To jim přináší lepší prodejní možnosti, snazší mar- keting a zvýšení tržeb. Významným byznysem jsou pro vás i zabez- pečovací systémy… Ano, tato zařízení děláme nejen pro státní in- stituce a irmy, ale i soukromé osoby. Zabezpe- čujeme byty, domy, objekty proti požárům i proti zlodějům a vybavujeme je kamerovými systémy a podobně. Zajišťujeme celou zakázku od projektu až po realizaci a následný servis. Momentálně komponujeme naše zabezpečova- cí zařízení s e-zařízením pro chytré domácnos- ti, aby vše ladilo dohromady. Snažíme se vždy dodávat komplexní řešení pro konkrétního zákazníka. Jaká je dlouhodobá strategie v oblasti ob- chodní známky TESLA? Dlouhodobým cílem naší snahy v péči a užívání obchodní známky je pomocí licenčních smluv, aby co nejvíce podniků používalo logo a název TESLA. Momentálně se snažíme s touto naší vizí prorazit i do Číny. Jak se díváte na současné podnikatelské prostředí u nás? Člověk se dočítá v novinách, že se daří pořád víc a víc… Naší ekonomice se daří, protože světu a Němec- ku se daří, což je pro nás klíčové. To samé platí ekonomicky i o EU, se kterou jsme velmi úzce svázáni exportem. Co se konkrétně značky TES- LA týče, jsme závislí na veřejných soutěžích při zakázkách zejména pro státní sektor. Přestože se neustále mluví o podpoře domácího průmys- lu, realita je jiná a musíme se neustále srovnávat se zahraniční konkurencí. To si myslím, že je škoda. To, co se u nás vyvinulo v posledních tři- ceti letech, odpovídalo vždy opravdu světovému měřítku, ale nijak velkou snahu český průmysl upřednostňovat tady nevidím. A nemyslím si, že je to správně. Vy jste ve irmě už obdivuhodných třiapadesát let. Jak jste se do společnosti TESLA dostal? V roce 1965 jsem skončil průmyslovou školu v Pardubicích. Tenkrát po absolvování střední školy jste dostali tzv. umístěnku, která vám řek- la, kde budete pracovat. Já ji dostal do TESLA v Hloubětíně. Přijel jsem do Prahy začátkem roku 1965, s tím, že k nim mám nastoupit v srp- nu do zaměstnání, ale že nemám kde bydlet. Na to mi na osobním oddělení tehdy řekli, že je to můj problém – to byla trochu komplikace, protože do té doby jsem byl v Praze jenom v zoologické zahradě, nikoho jsem tady neznal. Ve stavebním družstvu TESLA mi sdělili, že když teď vstoupím do družstva a budu ženatý, tak po návratu z vojny za dva roky dostanu byt. Tak jsme se s partnerkou domluvili, že se vezmeme. Bylo mi devatenáct a mojí partnerce osmnáct let. Naši společnou známost jsme měli od pat- nácti let, dodnes jsme svoji. V srpnu jsem na- stoupil do podniku, v říjnu jsem šel na vojnu. V tomto meziobdobí jsem neměl kde bydlet. Známý ve irmě mi poradil, že si nemám dávat do občanského průkazu potvrze- ní o zaměstnání, protože když mě zkontroluje na ulici policie, budou mít v podniku problémy. Musel jsem spát na Masarykově nádraží, tehdy nádraží Praha- -střed. Policisté mě skuteč- ně několikrát kontrolovali, ale na občanku se nikdy nezeptali, naopak mi radili, kam si mám lehnout, že tam nefouká. A ještě mě hlídali, aby se mi nic nepřihodilo. Na nádraží jsem přespával šest neděl. Moje maminka tohle nesměla vědět, protože by mi okamžitě zakázala do Prahy jez- dit. Začátky byly krušné, ale taková věc vás zoce- lí. Dnes jsem v TESLA přes půl století a na naši práci a známku jsem pyšný. BE LEADERS 51

Připomeňme, že výroba porcelánu je tra- dičním českým průmyslovým odvětvím, ještě před bezmála sty lety živila více než dvacet tisíc dělníků v sedmasedmdesáti továr- nách, především v západních a severních Če- chách. Co nezničila krize, dokázala spolehlivě komunistická plánovaná ekonomika, řízená cen- trálně, bez reálného tržního základu. Polistopa- dové ekonomické změny byly impulsem k zá- chraně toho, co zachránit šlo a mělo smysl. Ně- které podniky se přeorientovaly na levnější strojní výrobu, jiné těží z opěvovaného mistrov- ství českých rukou a zůstaly tradičními manu- fakturami. Nápad na vyrobení této speciální por- celánové kolekce k poctě tak význačného výročí vznikl již minulý rok v hlavě Renáty Švihelové, která má více než dvacetileté zkušenosti, jak s českými porcelánkami, tak i se speciálními zakázkami s unikátními dekory a návrhy repre- zentativních dárkových předmětů. Speciální řada porcelánu připomíná výročí 100 let vzniku samostatného Československa. Jedná se o velice kvalitní ručně vyráběný a ruč- ně dekorovaný porcelán. U prvního dekoru jsou dominantní listy lípy a volitelně i český lev, dru- hý vychází z národní trikolory a opět je možno jej kombinovat s českým lvem. Porcelán je dár- kově balen v tmavě modré krabici s bílým saté- nem, na přání může být balení doplněno i stu- hou nebo mašlí v barvách trikolory, případně cizojazyčným certi ikátem s popisem a poděko- váním, také lze na balení doplnit iremní logo či přizpůsobit zvláštním požadavkům, protože se jedná o exkluzivní sérii, která není volně v prodeji a je vyráběna jen na zakázku. Dodací lhůta by neměla překročit dva měsíce po závaz- né objednávce. Pokud uvažujete o využití tohoto porcelánu jako exkluzivního upomínkového předmětu, více informací získáte na www.r-trade.cz. POCTA K VÝROČÍ Letošní stoleté výročí republiky je vítanou příležitostí k nejrůznějším ohlédnutím do minulosti. Leckdy je to ohlédnutí za zmizelou slávou. Což ale určitě neplatí, pokud jde o český porcelán. I když i on zažil dramatický pád. Valerie Saara archiv R–Trade BE LEADERS 52

BE LEADERS 53

Rozšiřujete výrobu, pokud vím… Přistavěli jsme halu, rozšířili sklady a asi nej- větší novinkou je testovací středisko, kde můžeme simulovat jakékoliv zatížení nejen klik, ale i dveřních křídel až do výšky tři a půl metru. Deset tisíc, sto tisíc cyklů… Ale pri- márně je to pro nás. Je to nutnost? Není to asi nutnost, ale my si zakládáme ne- jen na designu, ale také na tom, že všechno, co opustí naše sklady, má svoji kvalitu a že se na to můžete spolehnout. Výrobu rozšiřovat nebudete? Budeme, protože poptávka je. Plánujete taky něco ve smyslu průmyslu čtyři nula? Neplánujeme, my už to máme. Používáme robotické ruky a plánujeme ty starší typy nahradit novějšími. Problém je, že my ne- Petr Karban Jakub Hněvkovský a archiv CESTA KE STOLETÉ TRADICI Není to značka, která by se proslavila už někdy v meziválečném období, přesto ji svět dnes zná a respektuje. Bratři Ulichové postavili svůj podnik před jedenadvaceti lety na obchodu s neprodanými zásobami. Brzy pochopili, že obchod je fajn, ale výroba je život. Značka M&T dnes zdobí designově atraktivní, řemeslně kvalitně zpracované a technologicky spolehlivé kliky, které jsou osazeny v nejzajímavějších a nejdražších stavbách světa. BE LEADERS 54

Ivo Ulich spolumajitel a jednatel společnosti M&T BE LEADERS 55

jsme standardní sériová výroba, spíš malosé- riová nebo polosériová, zakázková, máme vy- soký podíl ruční práce. Roboti jsou bezesporu dobrý krok, ale v našich podmínkách určitě pracovní sílu nenahradí. Vysoký podíl ruční práce, designové zamě- ření… trochu to svádí k výrobě na vyžádání. Umíte? Ne že bychom neuměli, ale jsou dva faktory, které to úplně nedovolují. Tedy pokud to mys- líte tak, že si někdo staví dům a chtěl by si u nás objednat svoje originální kliky. Předně, každá klika potřebuje svoji formu a ta není levná. Navíc vývoj, doladění a všechno okolo, to netrvá den, ale taky třeba dva roky, což taky stojí peníze. Papír snese všechno, ale převést to z papíru přes model do hotového výrobku, který bude nejen hezký, ale i funkční a spoleh- livý, to chce svůj čas. A pár klik za dvacet tisíc, na které byste čekal rok, to si asi málokdo koupí. Takže sledujete vývoj a inovujete sami… To určitě, i ve spolupráci s architekty. Je pravda, že jsme pět let novinku neměli, protože jsme se soustředili na vybudování výrobně administra- tivní budovy a pak jsme ještě přistavovali, ale taky už se nám to zdálo dlouhé, a tak teď několik novi- nek máme a na dalších pracujeme. Prozraďte o nich něco… Nové modely, které ještě nikdo nemá. S jedním už jsme vlastně přišli, svítící klika, která je bez zdroje schopná dvacet let svítit, je v ní vložená mikrotrubička s plynem, takže když se zešeří, klika svítí a nemusíte rozsvěcet, abyste se orien- tovali v prostoru. A připravujeme další novinky, ale spíš takové neotřelé… Jednu novinku ale zmíním – kliku Roxor. Je to výsledek spolupráce se Stanislavem Fialou, který je jako architekt tvůrcem stavby DRN, známé jako Palác Národní, stavby architektonicky velmi ceněné. Použil tam hodně betonu a přišel s nápadem osadit všech- ny dveře klikami v podobě roxorových tyčí. Dal- ší novinkou je klika Squelette, připomínající železniční most na Smíchově. Ty další novinky budou taky neotřelé designem? Ano… A děje se v klikách něco i technologicky? Kupodivu děje. Hodně se zkoumají materiály. Vy se ale hodně držíte mosazi… Mně z toho všeho pořád vychází nejlíp. I histo- ricky. Korozivzdorná, dobře obrobitelná, s dob- rou přilnavostí, takže vhodná pro nejrůznější povrchovou úpravu. Hliník, plast, nerez… všech- no má své limity, hliník je měkký a špatně nese povrchové úpravy, plast není hezký, může prasknout, s nerezí se špatně pracuje, dají se dělat jen jednoduché tvary, protože ocel je tvr- dý a těžko obrobitelný materiál, povrchové úpravy taky nic moc. Stojíme si za mosazí. Bo- hužel je drahá, čím dál tím víc. Ale jako jediný materiál roste na ceně, tedy i kliky z ní. Jak se rodí klika? Bratr ji nakreslí, vytiskneme si model, na kterém se ještě spousta věcí doladí, připravíme výrobní dokumentaci pro kovárnu, kde se vše ještě upřesní a připraví se zápustka, vlastně zkušební forma. Z toho se vykove zkušební kus, upraví se a udělá se na kovárně inální forma. Když je to všechno v pořádku, rozjede se výroba a kovárna nám dodává syrové výkovky. U nás pak se z ta- kových polotovarů opracovává, brousí, leští a v galvanických lázních povrchově upravuje Papír snese všechno, ale převést to z papíru přes model do hotového výrobku, který bude nejen hezký, ale i funkční a spolehlivý, to chce svůj čas. ROXOR Výsledek spolupráce s architektem Stanislavem Fialou BE LEADERS 56

klika, montujeme vnitřní mechaniku, kterou si sami vymýšlíme, přidáváme rozety… Stále více se mluví o tom, že ekonomika je na vrcholu, pomalu začíná ztrácet dech a že bude hůř. Jste připraveni, že poptáv- ka po luxusním zboží může opadnout? Jsme připraveni určitě více než kdy dřív. Pře- devším máme široké portfolio a neděláme jen ty skutečně luxusní kliky z mosazi, ale máme i řadu nerezových klik, které se hodně použí- vají třeba v kancelářských prostorách. A pak, já úplně nesouhlasím s tím, že bychom jako výrobci luxusních produktů na tom měli být nějak významně hůř. Naopak, pokud dojde skutečně k nějakému propadu, projeví se po- dle mě mnohem více v masové produkci než v té naší. Vy ale nedodáváte přímo, váš řetězec je trochu složitější… Náš typický zákazník jsou irmy, které vyrábějí a prodávají okna a dveře, protože ty se dodávají už včetně kování. Truhláři s atypickými dveřmi, interiérová studia... Vyvíjíte tedy ve spolupráci s nimi? Designové dveře s designovými klikami? To ani ne. Spolupracujeme, víme, co přibližně chystají, ale že bychom vytvářeli kompletní sestavy společně, to ne. Máme dost široké portfolio modelů a k tomu čtrnáct typů povr- chových úprav, to už je základ, ze kterého si mohou vybrat. Všechny modely držíme stále v portfoliu, tedy některé i dvacet let, což taky nemá nikdo. A ke každému modelu jsme schopni dodat také okenní kliky, dveřní zaráž- ky, madla… prostě odborně okenní a dveřní kování s příslušenstvím. Takže si můžete celý byt vybavit kováním v jedné povrchové úpravě, s jednotným designem. Dokonce vím, že někte- rá madla si zákazníci montují nejen na dveře, ale třeba i na vestavěné skříně nebo kuchyně. Není moc firem na světě, které vám tohle na- bídnou. A ještě jsme se pustili do neviditelných zárubní, které vypadají trochu jinak než ty běžné – vkládáme do nich totiž dřevo, samo- zřejmě stejné jako na dveřích, a k tomu ladíme lišty a další komponenty v několika barvách… Když zmiňujete povrchové úpravy, jsou nějaké trendy? Ze čtrnácti typů si většina zákazníků vybere a nějaký výrazný trend asi nezaznamenáváme, s výjimkou jednoho. Do interiérů, kde se kom- binuje historie se současností, zákazníci po- měrně často žádají naturální mosaz, což je pouze broušený a leštěný materiál, který chy- tá patinu a přirozeně stárne. V oblibě je i čer- ný matný povrch. Z minulosti se pyšníte cenou Red Dot. Těšíte se na další? Máme dvě kliky připravené, myslím, že jsou dost dobré na to, abychom cenu získali, ale ještě nejsme rozhodnuti, jestli do toho chce- me jít. Dříve dostalo tuhle cenu pár firem za rok, dneska je to víc byznys a dostane ji třeba sto firem. Devalvace podobně jako u vín, kdy snad každé trochu lepší víno má nějakou cenu odněkud. Slyší zákazníci na českou kvalitu? Jak kde. U nás doma určitě, na východě taky. Na západě jsme jako výrobci, jako země, zas tak silní nebyli, takže se nás spíše učí brát a často se setkávám s tím, že řeknou: „OK, hezké a kva- litní, ale měli byste být levnější…“ Což zase ne- jde, máme stejné stroje, stejný materiál, nemů- žeme prodávat za půlku… Jsme levnější, ale ne o tolik, kolik by si oni představovali. Jste levnější díky mzdám? Taky, ale taky nemáme tak vysoké marže. Nemá- me za sebou stoletou tradici italských irem a jména jejich designérů. Ale tím víc mě těší, že irma s dvacetiletou historií a bez velkých jmen dokáže v takové konkurenci obstát. Mys- lím, že s handicapem osmdesáti let bojujeme celkem úspěšně. A moc se těším, až budeme mít tu tradici taky stoletou. SQUELETTE Novinka v katalogu M&T – klika inspirovaná železničním mostem na Smíchově BE LEADERS 57

Když hřeby drží silnou kůži po léta pevně v čalounění křesel, je to nejen mistrovství řemeslníka, ale i symbol důvěry…

BE SOLID 60 POSLEDNÍ OPRAVDOVÝ BYZNYS Marek Sváta, Nobless Czech 64 ČTVRTSTOLETÍ PROŠLAPÁVÁME CESTU Šárka a Rostislav Litvinovi, Asiana 68 ÚSPĚCH NENÍ SAMOZŘEJMÝ Tomáš Končický, Gutmann Bank ZASEDACÍ MÍSTNOST BANKY GUTMANN – DETAIL Foto: Jakub Hněvkovský

Jak se z člověka stane odborník na diamanty? Před devíti lety mě oslovil kamarád, který se jimi zabýval. Řekl mi, že se jedná o velmi spo- lehlivou, bezpečnou a stabilní komoditu. Já jsem měl tehdy svou první investiční irmu na akcie, kterou jsem tedy nechal a pustil se do práce s diamanty. A protože s nimi chci ne- jen obchodovat, ale také jim rozumět, udělal jsem si ve Slovenské gemologické laboratoři certi ikát, díky kterému dokážu určit některé parametry diamantu. Absolvoval jsem tam kurz, kde nám vysvětlili, jak rozpoznat třeba barvu. Je vědecky dokázáno, že barvu diaman- tu dokážou spolehlivě rozpoznat jen ženy do pětadvaceti let. Ty mají údajně nejcitlivější zrak na všechny odstíny diamantů. Já dokážu některé parametry rozpoznat také okem, na ty další už existují přístroje. Jaký máme vůbec vztah k diamantům my Češi obecně? Dá se říct, že tento byznys je u nás ještě v plen- kách. Kdysi, když chtěli naši tátové koupit ženě šperk, tak k tomu přistupovali stylem – za málo peněz hodně muziky. Jako Češi jsme byli histo- ricky bižuterní velmocí, jablonecká bižuterie je pojem známý po celém světě. Jenže bižuterie, to nejsou drahé kameny. Je to spíš práce se šper- kem jako takovým. Proto jsou Češi zvyklí pře- mýšlet o šperku, ne o konkrétním kameni. A my se teď snažíme jim vysvětlit, že sice záleží na tom, jak jejich prsten nebo náušnice vypadají, ale to nejdůležitější je jejich hodnota. Daří se vám to? Zatím to naše klienty učíme, ale potenciál to- hoto oboru je obrovský. Češi jsou zvláštní v tom, že všichni znají klasické bílé diamanty, ale už méně známé jsou ty barevné. I když jsou daleko vzácnější. Bílých diamantů jsou na svě- tě miliony karátů. Ale těch růžových je třeba desetina procenta všeho, co se vytěží. A při- tom je to takový investiční nástroj, že za dia- mant za půl milionu můžete mít výnos třeba přes deset procent ročně. Což už není tak úpl- ně obvyklé. Ale je to všechno o tom, vybrat ten správný kámen. Takže prodáváte diamanty přímo na míru? Barevné diamanty jsou o emocích. Buď se vám líbí, nebo ne. Pokud ano, domluvíme se na tva- ru a zabarvení, a pak se snažíme nabídnout to, co je pro klienta aktuálně na trhu to nejlepší. V poslední době zahájila provoz spousta e- -shopů s drahými kameny, což může pokrýt určitou poptávku na trhu, ale než člověk něco takového koupí, měl by to zkonzultovat s ně- kým naživo. My si s klientem sedneme a zjistí- me, co potřebuje a proč to potřebuje. Bylo by hodně zkratkovité říct, že prodáváme diaman- ty. My nabízíme osobní péči. Po té je největší poptávka. POSLEDNÍ OPRAVDOVÝ BYZNYS Kouzlo diamantů znal jen z ilmů. Když se k nim před devíti lety díky kamarádovi dostal o něco blíž, naprosto jim propadl. Dnes je Marek Sváta majitelem investiční společnosti Nobless Czech a diamanty jsou doslova jeho život. V roce 2011 si dokonce udělal certi ikát ve Slovenské gemologické laboratoři a pravý diamant už rozpozná pouhým okem. Lucie Slováková Majka Votavová / RVV studio a archiv BE SOLID 60

Člověk, který něco vybudoval, chce určité procento majetku někde uložit. Ať přijde měnová reforma, válka, nebo cokoliv jiného, tak bude mít pro potomky někde něco uloženo. Něco diskrétního. Něco velmi malých rozměrů, zato velmi velké hodnoty. BE SOLID 61

Co obnáší osobní péče v oboru drahých kamenů? V devadesátých letech lidé nakupovali maso v supermarketech. Dnes vyhledávají bio farmy a malá řeznictví. Žijeme v kapitalismu. Kdo má na to si objednat lékaře až domů, tak si ho ob- jedná a nemusí čekat hodinu v čekárně. A stejně to funguje i v našem oboru. Pravidelně se s kli- enty potkáváme, tvoříme jim portfolio diaman- tů a sledujeme, jak se vyvíjí v čase, co je třeba dokoupit a co prodat. Tvoříme celou sbírku. A to je přesně to, co mě osobně na práci baví. Sledovat, jak má klient sbírku vybalancovanou, že má část kamenů bílých, část barevných… Fungují i v oblasti diamantů nějaké módní trendy? Všeobecně lidé, kteří mají nějaký majetek, chtě- jí vybočovat. Být jedineční. A právě u šperků s diamanty se to dá dobře skloubit. Klient si nechá vyrobit originální šperk přesně podle svých představ, do kterého je zasazen diamant nebo briliant. Ve výsledku by použití zirkonu vypadalo velmi podobně. Ale pro člověka, který vnímá hodnotu kamene, tam je zásadní rozdíl. Vy osobně vnímáte diamant jak? Diamant je moje vášeň. Snažím se při práci ma- ximálně využít smysl pro detail. Zároveň ale diamant vnímám jako uchovatel hodnoty. Něco skutečně vlastním a můžu tvořit buď sbírku, nebo mít čistě nástroj k uchování peněz. A jak často se setkáváte s tím, že chce klient prodat diamanty zase zpět a využít právě ty uchované peníze? To je ta nejpalčivější otázka, která klienty trápí. Jak ten můj skvost přeměnit zpátky na peníze, až to budu potřebovat? Zeptá se na to každý, ale v na- prostém minimu případů se to skutečně stane. A my jsme jedni z mála v České republice, kdo jsou schopni převést diamant zpátky na peníze. Ve vý- sledku však budou diamanty to poslední, na co klient sáhne v době krize. To je jistota. Dá se říci, že vlastně děláme poslední opravdový byznys. V jakém smyslu? V dnešní době se dá prakticky všechno kou- pit, aniž byste to fyzicky vlastnila. Třeba zla- to. To je trochu chlapská záležitost, něco jako vsadit si na Spartu. Koupím si jednotku zlata a sleduji, jak se vyvíjí. A přitom ji nikdy fyzic- ky nevlastním, ten obchod probíhá pouze virtuálně. Takže si dokážete představit, co všechno cenu zlata ovlivní. Výroky prezidenta Trumpa, vztahy s Ruskem… U diamantů to tak není. Diamant prostě jinak než fyzicky nekoupíte. Je to taková poslední reálná komo- dita. Když je špatný rok, jeho hodnota klesá, když je dobrý rok, hodnota stoupá. Obchod s diamanty je běh na dlouhou trať. A kdo nemá čas, ať se do toho radši nepouští. Proto- že pak s ním za tři měsíce řešíme, že chce diamant rychle prodat. Ale věc za milion se zkrátka ze dne na den neprodává. Investice, šperky, barevné kameny… Do vašeho portfolia ale patří i diamanty pro miminka. Jak vás to napadlo? Když se v České republice narodí miminko, zpravidla přinese tatínek do porodnice kytku a kolegyně z práce plínky. Maximálně se koupí nějaký zlatý plíšek na památku. Zatímco napří- klad v Itálii, tam se darují diamanty. Má to dlouhou tradici a diamanty přinášejí dítěti NADACE VERONIKY KAŠÁKOVÉ Vyslechnout a dodat sebedůvěru. Někdy stačí tak málo, aby děti z dětského domova pochopily, že nejsou o nic horší a mají stejně jako ostatní šanci na plnohodnotný a spokojený život. A přesně na tom pracuje NadaceVeroniky Kašákové. BE SOLID 62

do života štěstí. Stejně jako můj společník mám doma dvě dcery a jsem na děti hodně zaměřený. Chtěl jsem proto něco nabídnout i jim. Po setkání se zástupcem italské firmy Namuri jsme do portfolia zařadili jejich dárkové krabičky. Obsahují diamant, který se za dvacet let dá vyjmout a zasadit třeba do zásnubního prstenu. Konkrétně prodej Namuri má ale ještě další přesah… Přesně tak. Každý rok věnujeme část peněz z Namuri nadaci našeho známého, který mimo jiné píše a ilustruje knížky pro děti. A právě tyto knížky jsme zase ve spolupráci s dalším známým poslali do Austrálie do českého Sokola. Aby děti v Melbourne nezapomněli na to, že jsou Češi. Také spolu- pracujeme s Nadací Veroniky Kašákové. Ve- ronika pochází z dětského domova, a když dospěla, chtěla něco vrátit zpět lidem, kteří se o ni v domově starali. Darované peníze mají pomoci vychovatelům, kteří působí v dětských domovech a vytváří dětem pocit nějakého zázemí. Je vaším záměrem směřovat inanční podporu právě dětem? Velmi dobře si vybíráme, kam peníze věnuje- me, protože dnes je těch nadací opravdu vel- ké množství. Nám ale pomoc dětem připadá jako dobrá věc. Děti v dětských domovech jsou mnohdy velmi talentované, ale nikdy nepoznaly, jaké to je, mít mámu a tátu. Já táta jsem, mám dvě holky a mám děti rád, ne jen ty svoje. Dokonce jsem absolvoval civilku v mateřské školce. Téma rodinných podniků pro vás vzhledem k věku dcer zatím aktuální není, ale umíte si představit, že by některá z nich pokračo- vala v rodinné tradici? Že byste jí jednou svěřil celou irmu? U starší dcery jsem vypozoroval, že ráda nosí oblečení s kamínky, které se třpytí a blýskají. A myslím si, že je podobný typ jako já, že se jí to líbí. Už mě napadlo, že by bylo fajn, kdyby to došlo tak daleko, že bych ji mohl zapojit do chodu firmy a postupně ji všechno naučil. Byl bych pyš- ný, kdyby k tomu došlo. Ale téma rodin- ných firem je pro nás aktuální i z jiného pohledu. Členové rodinných firem jsou našimi klienty. Člověk, který něco vybudo- val, chce určité procento majetku někde uložit. Ať přijde měnová reforma, válka, nebo cokoliv jiného, tak bude mít pro po- tomky někde něco uloženo. Něco diskrét- ního. Něco velmi malých rozměrů, zato velmi velké hodnoty. Firma s pětiletou historií se zabývá investováním do diamantů coby ryze privátní službou. Specializuje se na oblast prodeje drahých kamenů, šperků s drahokamy a s nimi souvisejících služeb, plánování investičních portfolií ve střednědobém až dlouhodobém horizontu. Poskytu- je odborné konzultační služby pro klienty, kteří potřebují drahokam či šperk prodat. Díky spo- lupráci se špičkovými šperkaři nabízí firma také individuální výrobu šperků přímo na míru. Speciálním odvětvím jsou pak diamanty pro miminka pod značkou Namuri. Nobless Czech BE SOLID 63

Hezký pocit asi, pětadvacet let v podnikání, úspěšně, s velkou rodinou… Navíc s rodinou, která je do irmy zapojena. ŠL: To víte, že je hezký a že těší. Oba, tedy můj manžel i já, z toho máme radost. A radost nám dělají i naše děti a jejich partneři, že se postupně zapojují, a hlavně je to baví. Jsme rodinná irma se vším všudy. RL: Já to tak vnímat neumím. Rodiče o tom ne- mluví, ale je pravda, že všichni považujeme ir- mu za svou, všichni máme i velkou úctu k tomu, co se za ta léta podařilo vytvořit. Přesto, byly složité okamžiky? ŠL: Složitá otázka. Především si uvědomuji, že i my jsme se hodně změnili. Kdybych se dnes potkala se sebou před pětadvaceti lety, asi by proběhlo obligátní „Dobrý den“ a „Na shleda- nou“. Celý život nás provázejí složité a složitější okamžiky, na nás je se přizpůsobovat. A to si myslím, že se nám daří. Víte, často si ty složité okolnosti způsobujeme sami. Když se ohlédnu, tak ale nevidím problémy, vidím, čemu jsme se naučili… Čemu? ŠL: Vytrvalosti a odolnosti. A umění nenechat se vylekat. Odborníci tvrdí, že osmdesát procent našich rozhodnutí je chybných a že úspěšný není ten, kdo jich dělá méně, ale ten, kdo je včas rozezná a vrátí se. RL: S tím bych souhlasil, to je jedna z nejdůleži- tějších věcí. Všichni děláme chyby a kráčíme po špatných cestách, a buď se vrátíme, nebo přijmeme lepší rozhodnutí a jdeme dál. ŠL: A to je právě umění přizpůsobit se okolnos- tem. Lidem, sama sobě… To se snadno řekne, ale jak se to člověk naučí? ŠL: Já nevím, jestli se to dá naučit. Ale je na vás, jestli kráčíte životem s úsměvem a učíte se, nebo jste nešťastný a jenom si stěžujete… Eliška Hašková Coolidge říká, že úspěšní lidé si nestěžují. Já bych s ní souhlasil… RL: Já asi taky, ačkoliv jsem o tom nikdy takhle nepřemýšlel. Je to jen na nás. Já si nepamatuji, že bychom čelili nějakým extrémním složitos- tem. Vnímal jsem to už jako dítě – když se řešily nějaké složitější otázky kolem irmy, nikdy to nebylo v nějaké silně negativní poloze. Co jsem vnímal, byla snaha situaci pochopit a vyřešit tak, aby rodina i irma byly v pohodě. Což se asi opravdu dařilo. ŠL: K tomu nemám co dodat. Když už jsem si vypůjčil slova Elišky Haško- vé, pak mě napadají i Dalajlámova. O tom, že úspěch se neměří tím, co člověk získal, ale co ztratil. Co jste ztratili vy? ŠL: Asi vás zklamu… opravdu mě nic zásadního nenapadá. Naopak, my jsme získávali, protože jsme se za to čtvrtstoletí obklopili lidmi, spole- čenstvím, kterému říkáme irma. Samozřejmě, že bylo důležité vybalancovat to pracovní ČTVRTSTOLETÍ PROŠLAPÁVÁME CESTU Petr Karban Jakub Hněvkovský a archiv Není úplně obvyklé, když humanitně vysokoškolsky vzdělaní manželé opustí své profese a vrhnou se do byznysu. A ještě méně obvyklé je, když uspějí. Manželům Litvinovým se to podařilo. Vybudovali navíc rodinnou společnost, která ve svém segmentu určuje trendy. Jejich Asiana přinesla do Česka před sedmnácti lety online prodej letenek. A je to jejich Asiana, která dnes tvoří doslova nový segment. S Šárkou Litvinovou a jejím synem Rostislavem o tom, jaké to je, prošlapávat cestu. BE SOLID 64

Tři generace Litvinových Stojící zleva jsou Anastasie, Mia, Oxana, Šárka, Alexej, Abdelrahman a pod nimi zleva Saskia, Anita, Rostislav, Běla, Vojtěch a Zoe BE SOLID 65

a to osobní, protože naše prostředí netvoří jen irma, ale asi se to podařilo. Když jsme si spolu povídali před časem, ne- byla situace na trhu práce zdaleka tak tristní jako dnes. Rostete, rozšiřujete se. Jak řešíte personální otázku? ŠL: Možná máme štěstí, že fungujeme v trochu jiném režimu než například výrobní podniky. Ale jsem šťastná, že my vlastně personální otázku neřešíme. My jsme servisní organizace, takže především cílíme na lidi schopné komu- nikovat, na lidi schopné využívat a také vytvá- řet technologie, protože i to je součást naší prá- ce. Počty kolegů ve irmě nekopírují náš trvalý a rychlý růst. RL: Neřešíme, protože tam, kde můžeme, využívá- me technologie, automatizujeme. A tam, kde ne- můžeme, tak se lidé hlásí sami. Nesháníme, nepři- jímáme nikoho za každou cenu, ale vybíráme si. ŠL: To považuji opravdu za štěstí, protože když si můžete vybírat, nejste brzděni. Pokud je ale ir- ma v situaci, kdy musí přijímat za každou cenu, možná naplní početní stavy, ale jestli jí to sku- tečně pomůže v rozvoji, to je otázka. Zmiňujete technologie a ty tu jsou. Nejsou ale právě ony budoucím blízkým koncem vašeho byznysu? RL: Neumíme odhadnout, jak blízkým koncem by mohly být, ale troufnu si říct, že nejsou kon- cem ani vzdáleným. My se opravdu pořád mění- me, přizpůsobujeme se, měníme charakter své práce. Tady se ukazuje prozíravý zájem o seg- ment MICE, do kterého jsme naskočili a velmi rychle se v něm zabydlujeme. Možná dopravní ceniny budou za deset let prodávat naši roboti, ale servis pro MICE, a to říkám jako člověk, který miluje technologie, bude i nadále doménou lidí. Jsem o tom přesvědčen. Cestovní agentura Asiana byla založe- na v roce 1993. Její portál Letuška.cz byl spuštěn v roce 2001 jako první online prodejce letenek v České republice a střední a východní Evropě. Letuška.cz byla první startup ve svém oboru v ČR a naučila Čechy nakupovat letenky přes internet. Letuška.cz svým zákazníkům nabízí veškeré možné služby spojené s cestováním po celém světě. Asiana se též specializuje na spolupráci s firemní- mi zákazníky. ASIANA Abychom byli úplní, členem rodiny je i Royce, milý a přátelský mladík rodu Cane Corso BE SOLID 66

Není prostor v tom, že obstaráte mou cestu z A do B bez ohledu na to, jaké budou do- pravní prostředky a společnosti? Prostě mi prodáte jízdenku, která mne doveze. Busem, vlakem, letadlem… RL: Možná to je prostor, ale zatím neexistuje nic takového ani ve světě, natož v Česku, kde si mu- síte pro každého dopravce kupovat jízdenku zvlášť. ŠL: Spíš vidím prostor v té druhé rovině, proto- že ubývá těch, co jedou z A do B a je jim jedno čím a jak. Naopak roste počet těch, kteří se zají- mají o to, kdy se kam dostanou a jak pohodlně. Protože přijet po celodenním cestování na jed- nání unavený není optimální. Příjemné není ani dorazit na dovolenou a muset se rekreovat po strastiplné a únavné cestě. Korporátní a individuální cesty, kterých je dneska víc? ŠL: Asi tak půl na půl. Před pětadvaceti lety urči- tě převažoval korporátní segment, dneska to vidím jako vyrovnané a myslím, že to tak i ještě nějaký čas zůstane. Tehdy jsme se učili cestovat, dnes cestuje každý, kdo může. Ale korporátní segment se mění, chce úsporu času, úsporu energie, kvalitu služeb… Měrnými veličinami jsou komfort a komplexnost služby. Před rokem a půl byly v začátcích vaše zku- šenosti s aplikací, která irmám dovoluje komfortně plánovat a kontrolovat cesty. Jaké jsou ty zkušenosti dnes? RL: Ujímá se to. Právě v tomto irmy reagují na si- tuaci na trhu práce. Asistentská a sekretářská práce může být využita efektivněji než na vaření kávy a zakoupení letenky. Na kávu jsou automa- ty, na letenky my. A nejen na letenky. Bleisure? ŠL: Určitě. Tím víc jsme potřeba… Nedostáváte se ale tím už do pozice zážitko- vých cestovních kanceláří? ŠL: Jednoznačně. Také máme ve irmě dnes od- dělení concièrge, služby šité na míru, bez ohledu na to, jestli jde o cestu služební nebo soukromou nebo jejich propojení. Oddělení pracuje na plný výkon, poptávka roste… RL: A to jsme před pěti lety takové oddělení ani neměli, řešilo se to ad hoc. ŠL: Vy jste se na začátku ptal na to čtvrtstoletí. Tohle je typický příklad. Naše čtvrtstoletí byzny- su je čtvrtstoletím přizpůsobování se. To je pod- stata toho, co děláme. Sloužíme. A jestli poptávka po incentivních službách a nároky na ně rostou, je přece logické, že se budeme snažit ji uspokojit. Ano, před lety si to ve irmách dělali sami, sekre- tariát nebo určené oddělení to zvládli, ale zkuše- nost někoho, kdo to dělá dvakrát do roka, je urči- tě menší než zkušenost někoho, kdo se tím zabý- vá denně. Dnes chtějí irmy prostě za své peníze vyšší úroveň, profesionalitu. Nemění to charakter vaší práce? ŠL: Mění, propojujeme to, s čím jsme začínali, s tím, co přináší doba. Určitě rostou nároky na kreativitu. RL: Čímž se vracíme k tomu, co už bylo řečeno. Rutinní úkony, jako je prodej letenky, technolo- gie zvládnou. Ale lidskou práci a kreativitu zatím nahradit nedokáží, jestli kdy. Investovali jste značné síly do segmentu MICE, nevede to k myšlenkám na vlastní dopravu? ŠL: To je otázka. Ale zatím se jí nezabýváme. Jestli je něco, o čem přemýšlíme a o co se výhle- dově snažíme, pak je to otázka vlastních ubyto- vacích kapacit, ale to asi bude řešit už ta nová generace. A sdílená ekonomika? Jsou tu projekty on- line rezervace desetitisíců kongresových a konferenčních center po celém světě, není tohle konkurence? RL: Není, je to nástroj. A my podobné nástroje využíváme, šetří čas. ŠL: Ke všemu potřebujete znalosti a zkušenosti. Firmy, ale i jednotlivci si dnes uvědomují, že když využijí naše zkušenosti a znalosti, přinese jim to větší užitek, než kdyby se o tyto aktivity, byť s pomocí nejrůznějších online nástrojů, sta- raly samy. Samozřejmě, že si to vlastně kteráko- liv irma může obstarat sama. Ale zpravidla, pokud to neřeší často, z toho bude mít bolehlav, bude ji to stát mnohem více času a peněz a není jisté, že dosáhne na naši úroveň. Takže plány do budoucna? RL: Rodiče tu pětadvacet let prošlapávali cestu, bylo by špatné, kdybychom ji neprošlapávali dál. Vždycky můžeme být lepší, pořád je na co reago- vat. A těch pětadvacet let prokazovali, že se umí- me přizpůsobit. Nechtěl bych to měnit. Výzvou je servis a přidaná hodnota, nové služby. ŠL: Naše práce se mění, propojujeme to, s čím jsme začínali, s tím, co přináší doba. Určitě rostou nároky na kreativitu. RL: Čímž se vracíme k tomu, co už bylo řečeno. Rutinní úkony, jako je prodej letenky, technologie zvládnou. Ale lidskou práci a kreativitu zatím nahradit nedokáží, jestli kdy. BE SOLID 67

Pojmenujte hlavní rozdíly mezi tradiční bankou a vámi… Bude jich několik. První spočívá v tom, že jsme jediná skutečně privátní zahraniční banka na českém trhu. Osmdesát procent akcií drží historicky již více než padesát let rodina Kaha- ne, zbývajících dvacet procent je rozděleno mezi dvacet dva partnerů, manažerů na klíčových postech. Jsme tedy rodinná irma se vším všudy a k tématu rodinných irem máme skutečně vztah. Majetkovému formátu odpovídá i celý koncept banky, zatímco velké nadnárodní ban- kovní korporace jsou nastaveny tak, aby maxi- malizovaly zisk během krátkého období, v na- šem případě jde o běh na dlouhou trať, pro který je typická snaha udržet dlouhodobě růst bez větších výkyvů. Tomu pak odpovídá i snaha o dlouhodobé vztahy s klienty, což si myslím, že se nám daří, ostatně byli jsme vyhodnoceni nedávno jako nejlepší privátní banka v Rakous- ku. Pravidelně jednou ročně děláme evropská setkání rodinných irem ve Vídni, vedle toho pak průběžně nejrůznější semináře, večeře, setkání. A z odezvy víme, že naši klienti velmi pozitivně hodnotí právě tu dlouhodobost, fakt, že k něče- mu stabilnímu patří. Protože se vytvářejí nejen vazby mezi bankou a klienty, ale i přímo mezi jednotlivými klienty. Není na českém trhu na překážku, že jste právě zahraniční banka? To je druhý rozdíl a rozhodně bych to nechápal jako překážku, možná právě naopak. Sídlo máme ve Vídni, v České republice dostanete kompletní servis a poradenství, ale účty jsou vedeny v Rakousku. Což vzbuzuje zájem celé řady investorů, protože i regionální diverzi ikace majetku má svůj smysl. A celé to má ještě jeden aspekt, rakouský bankovní trh je velmi kultivo- vaný a inančně velmi stabilní. Na tom je posta- ven i klientský přístup naší banky, kdy všechny detaily všech aktivit a transakcí, i ty sebemenší, jsou pro klienta naprosto transparentní. Třetí rozdíl pak je v tom, že máme velmi přesné za- měření, podstatou naší činnosti je správa majet- ku a privátní bankovnictví. Neprodáváme hypo- téky ani spotřebitelské úvěry, neemitujeme vlastní cenné papíry. Nejsme tedy ani tak silně závislí na kapitálových trzích jako běžné banky, z grafů je vidět, že máme dlouhodobý, skutečně stabilní růst, který se sice nepohybuje v žádných velkých číslech či skocích, ale na druhé straně také nepodléhá zbytečnému riziku. Říkáte správa majetku, ale pro rodinné ir- my je klíčové ještě jiné slovo. Totiž investice. Na začátku potřebují investice na rozvoj, po úspěších hledají samy možnosti, kde in- vestovat… Pokud jde o úvěry na rozjezd a rozvoj, tak to jsou věci, které jako banka skutečně neděláme. Pokud myslíte vlastní investice, to jsou kroky, které do správy majetku samozřejmě patří. Sa- motnému vytvoření portfolia cenných papírů předcházejí dlouhé a podrobné debaty s klien- tem, na jejichž základě portfolio navrhneme a po schválení i nakoupíme a spravujeme. I tady je ale rozdíl oproti velkým bankám, protože na rozdíl od nich my nikdy neprodáváme a ne- budeme prodávat vlastní cenné papíry. Jsme Petr Karban archiv ÚSPĚCH Tomáš Končický je ředitelem banky Gutmann pro Českou republiku. V televizním primetimu její reklamy neuvidíte, přesto patří mezi banky s historií, oceňované a upřímně řečeno, možná má dnes v sobě více českého než všechny ostatní dohromady. Velké banky jsou zvyklé dívat se na svět byznysu přes velká a tvrdá čísla, my musíme umět vidět trochu jinak. Vedení rodinné irmy a správa rodinného majetku, to jsou věci výrazně odlišné od běžného investorského pohledu. Firma je dítě svých vlastníků. NENÍ SAMOZŘEJMÝ BE SOLID 68

BE SOLID 69

nezávislá banka a to má svůj půvab v tom, že nemusíme nabízet vlastní produkty. Zmínil jste jako jednu z kladných vlastností rakouského trhu transparentnost… Myslím, že je to ten správný termín. Pravdou totiž je, že rakouské banky jsou opatrnější nebo samy na sebe přísnější než ty české. A transpa- rentnost všech operací je toho důsledkem. Je prostě nemožné, abyste jako klient neznal všechna možná rizika, veškerou poplatkovou strukturu. Nemůže se stát, že nakoupíte cenný papír a teprve poté se dozvíte nebo zjistíte, že za jistých podmínek můžete prodělat desítky procent. Je pro banku vašeho typu v Česku už trh? Nemyslím objemem prostředků, ale spíše mentálně. Správě majetku se zatím české rodinné irmy spíše učí… Působíme tu již osmým rokem, náš tým tvoří zkušení profesionálové, kteří se na bankovním trhu pohybují dvacet let i déle. Víme, že cyklický průběh trhu je daností, po delším období růstu musí přijít snad kratší období poklesu. Je prav- dou, že majetek, který tu je dnes, vznikl nejčas- těji v posledních deseti patnácti letech. Začátek devadesátých let měl jiný charakter, tam maje- tek vznikal často podivným způsobem, a ne vždy zcela legálním. Dovolil bych si říct, že posledních patnáct let trh narovnalo. Potkáváme se s celou řadou majitelů, kteří z ničeho vybudovali krásné irmy a jsou dnes poměrně majetní lidé, ale pravdou je, že tu chybí zkušenost. Ať již s předá- váním majetku dalším generacím, nebo s inves- továním, se správou majetku. A k tomu ještě jako faktor přistupují cykly trhu. Máme za sebou deset let růstu a celá řada investorů nemá opatr- nost, podvědomě spoléhají na stálý růst a český prostor je obsazován i společnostmi, které na tom stavějí svou agresivní a někdy až bezo- hlednou strategii, využívají toho, že někteří in- vestoři jsou ochotni bez velkých dotazů investo- vat takřka do čehokoliv, co je lákavě zabaleno. Bohužel musím potvrdit, že je tu celá řada leta- del, postavených na Ponziho schématu. Dobrá, trh tu vidíte perspektivní. Nejsou ale komerční banky přece jen příliš velkou kon- kurencí? V jistém ohledu ano, nabízejí kompletní služby pod jednou střechou. My jsme ale vnímáni větši- nou jako doplňková služba, komerční banky mají svou kompetenci, my zase svou. Nejsme pro kaž- dého. Ale bezmála stoletá historie banky dokazu- je i to, že umíme jako rodinná irma zvládat i kri- ze, že se k tomu, co děláme, umíme postavit. Bankovní trh se ale mění, všechny banky dnes nejen nabízejí inanční nástroje a říze- ní rizik, ale snaží se být konzultanty, rádci a partnery irmám v jejich podnikání. Ob- vykle bodují svými mohutnými analytickými aparáty na globální úrovni. Takový back- ground asi poskytnout nemůžete… Naše banka má asi dvě stě čtyřicet zaměstnan- ců, takže přesto, že spravujeme majetek ve výši přes dvacet miliard eur, jen těžko se můžeme poměřovat s velkými nadnárodními bankami. Co se týká analýzy jednotlivých trhů a segmentů, těžko můžeme pokrýt celý trh. I proto přímo obsluhujeme pouze ty trhy, které umíme, a tam, kde to neumíme, využíváme služeb a partnerství irem, které se jimi zabý- vají. Nemáme problém přiznat, že například asijský trh nepokrýváme, ale máme partnery, kteří ho dlouhodobě obsluhují s vysokou úspěšností. Stejně tak se nesnažíme pokrýt všechny bankovní produkty a oblasti, soustře- díme se z velké míry na rodinné společnosti, naším úkolem je nejenom nabízet správu ma- jetku, ale poskytovat i konzultantské služby. Máme na to speciálně vyškolené experty, kteří, když je potřeba, dokáží řešit otázky nástupnic- tví, otázky rodinných majetkových i osobních vztahů. Zmínil jsem každoroční setkání rodin- ných irem ve Vídni, podobná setkání děláme i v Česku a pravidelně sem zveme představite- le předních evropských společností, Swarov- ski, Humanic… Ale měli jsme tu i Davida Borka, což je americký expert, který padesát let radí předním evropským irmám. Z toho, co říkáte, vy jste taková rodinná ban- ka, jako máme rodinného lékaře a rodinného právníka… Je to přesně tak, protože my skutečně zdaleka neřešíme pouze otázky inanční, ale i otázky BE SOLID 70

dětí, rodiny, škol, zdraví, rozvoje… Náš klient musí mít pocit, že se může zcela otevřít a mít absolutní důvěru, což je v otázce privátního ban- kovnictví ta nejcennější hodnota. Bez ní těžko budete investovat s někým desítky, často stovky milionů korun. A není nijak výjimečné, že taková důvěra pak přemění vztahy obchodní ve vztahy přátelské. To je ale vztah, který nevznikne při prvním setkání… Někdy to trvá rok dva, někdy i daleko déle. Proto ten náš důraz na dlouhodobost vztahů. Dynamika změn je ovšem dnes tak rychlá jako nikdy dříve. Mají vůbec klienti čas budo- vat dlouhodobé vztahy? Tím se poměrně intenzivně v posledních letech sami zabýváme. Všichni se snažíme zrychlit veš- keré procesy a týká se to i bankovnictví. I my se zabýváme digitalizací, ale spíše v podobě proces- ní, tedy hledáme možnosti, jak zrychlit a zjedno- dušit přístup klientů ke všem potřebným infor- macím. Ale zjišťujeme, že přes zvyšující se život- ní tempo se naši klienti chtějí se svým bankéřem sejít a povídat si s ním, poobědvat, zajít na golf a v klidu probrat všechny důležité věci tváří v tvář. Procesy chtějí rychlejší, ale čas na bankéře si najít chtějí. Otázka je, zda to bude platit v další generaci, protože velká část našich klientů je ve věku padesát let a více. Někteří psychologové tvrdí, že v relativně krátké době spolu obecně lidé nebudou pří- liš komunikovat na té osobní, fyzické úrovni, tváří v tvář… Snažíme se tomu čelit tím, že se již dnes stará- me o to, aby o nás příští generace věděla. Dě- láme celou řadu akcí pro celé rodiny, abychom nebyli jen nějaká banka, ale jejich rodinná banka. Obecně platí, že noví majitelé si často přine- sou své zvyky a návyky a bankéři a právníci jsou často jedni z prvních, kdo po generační obměně bývají měněni… To mohu jen potvrdit, to je největší starost a rizi- ko všech privátních bankéřů, že nová generace si přinese své nové vazby. Proto je velmi příjemné vidět, jak dvacetileté děti podnikatelů mají zájem o semináře na téma investiční nástroje či správa majetku, které také pořádáme. Ale není tu jen nebezpečí, že si budoucí generace vlastníků při- nese své vazby, máme tu i konkurenci elektronic- kou. Digitální svět algoritmů dovoluje mnohé. Pokud jde o současné klienty, věřím, že tam se si- tuace nijak významně nezmění, ale už si nejsem tak jistý, zda generace dnešních dvacetiletých nebude dávat přednost digitálnímu světu, kde si všechno bez problémů najdou a vyhodnotí. Zkuste být optimista, s nástupem první vlny elektronizace se předpovídal brzký zánik tištěným médiím a dnes mnohá z nich naopak posilují své pozice. Obrazovka table- tu je fajn, ale krásně vytištěný časopis na dobrém papíru má své emoce, které tablet nikdy mít nebude… … a emoce k rodinným irmám bezesporu patří. Na druhou stranu, nejsou někdy na překáž- ku? Jak jdou dohromady emoce, sentiment a investice? Je velmi těžké odpovědět na to, jestli je to špatně, či dobře, jestli emoce v podnikání rodinných i- rem jsou kladem, či záporem. Je to prostě skuteč- nost, že k němu patří. To je právě jisté speci ikum naší práce. Velké banky jsou zvyklé dívat se na svět byznysu přes velká a tvrdá čísla, my mu- síme umět vidět trochu jinak. Vedení rodinné irmy a správa rodinného majetku, to jsou věci výrazně odlišné od běžného investorského po- hledu. Firma je dítě svých vlastníků. Proto také je otázka předání irmy či jejího prodeje jednou z nejtěžších a málokdo to zvládne tak, že dojde k rozhodnutí, realizuje je a tím to pro něj končí. Většina z nich se tím trápí, někdo víc a někdo méně, ale každý o tom přemýšlí, každý se k tomu vrací alespoň v myšlenkách. Velmi často vidím to, že se bývalí majitelé do své irmy po roce či dvou zkusí vrátit, obvykle to není ku prospěchu věci, stejně jako je velmi těžké irmu prodat či předat, a ještě nějaký čas v ní fungovat. Takový vztah hrozí brzkými kon likty. Neznám případ, kde by rodinná irma existovala bez emocí. Investoři, tedy lidé, kteří byli nějakým způsobem v určité oblasti úspěšní a nyní se soustředí jen na vlastní investice, ti se bez emocí dokáží obejít. Ale taky je potřeba vidět, že to jsou obvykle jen ti úspěšní a těch je jen zlomek. Většina je těch neúspěšných, o kterých sice neslyšíme a nevíme, ale jsou tu. Není to byznys potenciál? Vyhledat neúspěš- né a dělat z nich úspěšné? Já to vidím možná opačně, že je potřeba vyhledá- vat úspěšné a ukazovat jim i ty neúspěšné. Ně- kdy mám pocit, že jsme si zvykli natolik na úspěch, že žijeme s pocitem, že je samozřej- mý, že se nemůže nic stát, ale ono to tak v životě zpravidla nebývá. Banka Gutmann nemá globální ambice, kromě Rakouska má zastoupení ještě na českém a ma- ďarském trhu, dalších více než deset zemí obsluhuje z Vídně. Nutno poznamenat, že jde o banku v segmentu privátních bank velmi ceněnou. A českou hrdost může hřát fakt, že původním zaklada- telem banky je rodina Gutmannů, která aktivně podnikala především na Ostravsku – vždyť jde o jed- ny z někdejších majitelů vítkovických železáren. Krátce po první světové válce přesunula rodina vět- šinu svých aktivit do Vídně, kde v roce 1922 založila banku, která se měla starat o majetek podobně úspěšných podnikatelských rodin. Filozofie stará bezmála sto let a postavená na českých základech zdobí její působení dodnes. Od roku 2011 působí privátní banka Gutmann i na českém trhu, když si za své sídlo, úměrně své tradici, vybrala jeden z nekrásnějších domů na Václavském náměstí. GUTMANN Rakouská banka s českým věnem BE SOLID 71

Těžko mohli kováři předjímat ruce, které se budou denně dotýkat jejich spirál, slunce či květů, a přesto zhmotnili předobraz života a růstu…

BE YOURSELF 74 SKRYTÉ TVÁŘE SIAMU 78 FARMU MI NENIČTE! Michal Štěpánek, Farma Michael 80 LIPNO V LUXUSNÍM HÁVU Jan Bürger, EGE Holding 82 DŮLEŽITÉ JE ZPOMALIT Pavel Knára, Léčebné lázně Mariánské Lázně 84 DBÁME NA ŽIVOTNÍ BALANC Erik Štefanovič, Delta Projektconsult 86 PROLENOŠTE SE KE ZDRAVÍ Alexandra Kautzky-Willer, Vienna Medical University 90 LUXUS A OSOBNOST Lenka Kocourková, À la Maison 92 SAMI SOBĚ KONKURENCÍ Jan Podešva, MY GASTRO SCHODIŠTĚ BANKY GUTMANN – DETAIL Foto: Jakub Hněvkovský

BE YOURSELF 74

Petr Karban Shutterstock.com SKRYTÉ TVÁŘE SIAMU Thajsko, někdejší Siam, asi netřeba představovat, mezi Čechy si získalo v posledních dvaceti letech značnou oblibu. Přesto většina těch, kteří do Thajska cestují, nechce zažít turistický kýč za zbytečně vysoké ceny. Krabi, Phi Phi, Pattaya… Ne že by svět tam nebyl přitažlivý svou lehkostí bytí, ale proč aspoň na pár okamžiků nezapomenout na to nejznámější a nezkusit objevovat skryté tváře Siamu? BE YOURSELF 75

Romantika opuštěných míst Pokud patříte k těm, kteří se nespokojí s turisticky exponovanými, a proto i přeplněnými nejznámějšími místy a ostrovy, zkuste třeba Koh Samet. Není to velký ostrov, ale odmění vás klidem a nekašírovanou atmosférou Siamu. Pravda, musíte mít trochu smysl pro dobrodružství, protože zrovna tady luxus pě- tihvězdičkových hotelů nahrazují turistické chýše pod palmami, ale ten pocit z výletu z Bangkoku na jed- nu noc určitě stojí za to. Okouzlující jsou bezesporu thajské národní parky a desítky nejrůznějších farem, které najdete spíše v severní části země. Za skutečný ráj je považován park Ang Thong západně od Koh Samui, kde liduprázdné ostrovy a ostrůvky s lagunami a plážemi tvoří nejdokonalejší konec světa, který si lze představit. Když už Krabi, vyhněte se letoviskům a vyjeďte si na mořské kanoi na řeku Ao Luk, která se proplétá hustými pralesy džungle s úchvatnými tvary tropických květů a zvuky, které jste nikdy neslyšeli. Stejně opuštěni jako v džungli se můžete ale cítit v každém z mnoha podmořských korálových útesů, s rybami neskutečných tvarů i barev. Samotou minulosti dýchá i Ayutthaya, kdysi hlavní město říše, v němž na- jdete chrámy a sochy ze čtrnáctého století. A samozřejmě i proud turistů hledajících totéž co vy, krásu ztraceného času. Architektonickým skvostem jsou i katedrály jeskynního komplexu Tham Khao Maikaeo na ostrově Koh Lanta, pokud ovšem přijmete fakt, že tvůrcem tu nebyl člověk, ale příroda sama. A kdo má rád jeskyně a skály, neměl by vynechat skály na mysu Phra Nang, které nabízejí desítky cest pro skalní lezení. BE YOURSELF 76

Fauna, box i megaparty Když už jste jednou na Koh Lanta, vyjděte z jeskyně i do volné přírody.Tento ostrov je domovem ne- přeberného množství rostlin a živočichů, bez problémů se tu potkáte s orlem skalním, želvami i opice- mi v divoké džungli a se stovkami dalších živočišných druhů. Zážitkem, který patrně jinde nepotkáte, je tu koupání se slony. Zcela ojedinělé vjemy slibuje i KohTao, želví ostrov, který je skutečně svému jménu věrný, protože tam každoročně kladou svá vejce stovky želv, jež tam připlouvají. A díky prů- zračné vodě zde můžete pozorovat nejen želvy, ale i rejnoky či žraloky. Pravdou je, žeThajsko je zná- mé i nejrůznějšími farmami tygřími či krokodýlími, kde se můžete zvířat přímo dotýkat, bohužel jde často spíše o výnosný byznys než krásy přírody.Thajsko však začíná tento obchod omezovat a důka- zem je i TigerTemple. Buddhistický chrám v okrese SaiYok provincie Kanchanaburi v západní části země byl založen jako svatyně pro divoká zvířata, především tygry, o které se zde starali mniši. Prakti- ky zvířat pod sedativy tam sice nepoužívali, tlak ochránců přírody však i tomuto místu vystavil stop. Pozvánkou do Thajska je pro mnohé MuayThai, prastaré bojové umění, povýšené na jeden z národ- ních symbolů. Budete-li chtít zažít nefalšované a skutečně výjimečné zápasy, pak jednoznačně zamiř- te do Bangla Arena na ostrově Phuket či v Bangkoku do Lumpinee. Spokojíte-li se s uměleckou vari- antou, pak MuayThai Live můžete zažít v bangkokském Asiatique, největším trhu. Součástí národní- ho bohatství thajského království je vedle bojového umění i národní kuchyně. A skutečností je, že ta láká možná ještě více než jiné turistické atrakce. Pokud jde o ni, máte jednu výhodu – je v podstatě jedno, kde a co budete jíst, špatné jídlo v Thajsku nenajdete ani v obyčejné restauraci. Lákadlem jsou i nejrůznější akce a festivaly. Když se řekne Koh Pha-Ngan, každý milovník obřích par- ty ví, že je to místo, kde se na pláži Hat Rin odehrávají legendární full moon party. Za úplňku tu celou noc tancují a pijí tisíce lidé z celého světa.Výjimečnou událostí, která se dotýká celé země, je třídenní Songkran, festival vody, jímž se pravidelně od 13. do 15. dubna slaví thajský nový rok.V posledních letech jej v tu dobu s Thajci přijíždějí slavit především mladí lidé z celého světa. POZVÁNKA NA PHUKET Dnes Phuket, dříveTha-Laang, je velmi oblíbený ostrov v Andamanském moři a také stejnojmenná provincie. Ostrov je především na západní straně poset mnoha plážemi, které jsou vždy veřejně přístupné. A není problém najít si pro sebe tu nejvhodnější, protože jsou tu pláže velmi rušné, s desítkami barů a restaurací, jako například Patong, i ty klidné jako Karon či Kata. Phuket je pro své dokonalé služby a širokou škálu možností vyžití, která od golfu a veškerých představitelných vodních sportů a kratochvílí zahrnuje i třeba horolezectví, trekking či rafting a samozřejmě slony, ideální jako základna pro aktivní rodinné dovolené. Čedok nabízí široký výběr programů i pobytových míst s výhodným spojením na palubách Qatar Airways přímo do Phuketu. Více informací na www.cedok.cz BE YOURSELF 77

Pojďme začít od Adama, totiž od Zdeňka, ve vašem případě… Kterýho? Od tatínka… To je postava, že jo? No, otevřít v devadesátém čtvrtém školu re- klamní tvorby, to asi nemohl nikdo jiný než on. V té době tu totiž asi nebylo moc lidí, kte- ří by reklamě víc rozuměli. Byla to jeho akti- vita, nebo vaše? Jeho byla myšlenka, já ho do toho trochu postr- koval a první tři roky inancoval, párkrát jsem šel učit fotku. Ale on napsal první skripta, on stál za obsahem, za tím, co a jak a proč se bude učit. Reklamu tady nikdo neuměl, začali jsme zastupovat agentury Ogilvy a Saatchi, ale neměli jsme nikdo ponětí, jak to dělat. Asi to napsal dobře, když to vydrželo čtvrt- století a naopak se vám školy rozrostly… Napsal to dobře, sestra mu dobře pomáhala, ale málem nám to všechno zabila ředitelka, se kterou se pořád soudíme. Nejdřív jsem zjistil, že nám mizí inance, a pak, když jsem ji vyhodil, tak si otevřela v době, kdy jsme připravovali vyšší od- bornou, úplně stejnou školu, odnesla si veškeré naše vnitřní materiály a postupy. S novou ředitel- kou je to ale v pořádku, školy fungují. Jsem rád, že tam pořád učí přední tvůrci v oboru. A možná ještě radši jsem, že tam chodí už i jejich děti. Pro- tože když někde přednáší Gold lam, Pawlovská, Dědeček… To má smysl, ne? Jak jste se od školy dostal k farmě? To spolu nemá nic společnýho. Rozumím. Ale na začátku byla farma radost nebo byznys? To byznys nebyl a ani nikdy nebude. Já tam nacpal takových peněz, že je to neprodejný, protože ni- FARMUMI NENIČTE! Michal Štěpánek je známý především jako člověk, který dlouhá léta stál za školami kreativní tvorby Michael, nejprve střední, potom vyšší odbornou a dnes už i vysokou. Školy ale dnes vede jeho syn a Michalovi tak zbývá čas na záležitost bez přehánění srdeční, totiž farmu Michael, na konci světa, v Nedvězí. Petr Karban Farma Michael a Aleš Funke BE YOURSELF 78

kdo nikdy nezaplatí, co to stálo. Na začátku byla farma především omyl. Vyjel jsem ze Slap, kde byly v létě miliony divných lidí, a dojel jsem neplá- novaně někam, kde se přede mnou objevila kraji- na stejná, jako je na Šumavě, odkud pocházím. Náhorní plošina s kostelíčkem a kolem sto koní v ohradě. Tehdy jsem ještě fotil, tak jsem se zasta- vil, dal se do řeči s místními a dozvěděl se, že to mají pronajaté od nějakých restituentů. Tak jste to koupil… To právě nebylo tak jednoduchý, protože někdo mi řekl, že se jmenují Strašiptákovi, ale já nikoho toho jména nemohl sehnat. Měli být na Slovensku, po- slal jsem tam dva chlapíky s tím, že mají najít Stra- šiptáky. Nic. Až si jedna policistka v Nitře uvědo- mila, že slovensky by to příjmení bylo Strašivták… zadala to ve slovenském tvaru, vypadli Strašivtá- kovia a byli to oni. Tak jsem to na dálku koupil. Ale ve stavu nic moc… Ruiny to byly, totálně zdevastovaný. V té době jsem stavěl v New Yorku na Long Islandu a můj společník, kterého jsem tam vzal, se mi vysmál, že to nikdy v životě nemůžu dát dohromady. Tam jsem se poprvé zařekl, že just jo. Pak přijel táta, a když to viděl, řekl mi, že jsem choromysl- nej, protože je tam o jeden barák míň než ve ves- nici, kde má chalupu, kterou pořád dokola opra- vuje. To jsem se zařekl podruhé. A když se do něčeho ponořím, tak to nevzdávám. To místo má ale zajímavou minulost, to jste tehdy věděl? Nevěděl. Ale je pravda, že mám kopii listu ze Sedláčkovy kroniky, a je to původně tvrz ze čtr- náctého století, tedy o té jsou dochované písem- né zmínky. V těch místech už ale někdy pár sto- letí předtím vedly keltské stezky, takže některé stavby údajně stojí ještě na keltských základech. Údajně i se ztracenou starou štolou. Nehledali jste ji? On nikdo neví, kde ústí. Hledali jsme ji, ale úplně špatně. Zimní letecké fotky jakýsi pás ukazují, ústí někde u újezdského kostelíka. Tehdejší farář před lety nás tam nechtěl pustit, teď je tam nový farář, ale když ten čas tak letí. Pořád se chystám, že za ním zajdu, a pořád nemám čas. Ale tohle bych chtěl dodělat, na rozdíl od golfového hřiště, na který kašlu. Dobrá, měl jste ruiny a teď máte farmu, která sbírá i světová ocenění… Vzal jsem tam architekta Zdeňka Deyla, a to je do velké míry jeho dílo, on to se mnou kres- lil. A já to pak realizoval. Za neuvěřitelný peníze… Tak něco inancovala Evropa… Jo, teď naposled jsem dostal dvacet milionů na to, co stálo sedmdesát. Minimální dotace jsem na to měl. Hezký to je, myslím si pořád, ale někdy mě napadá, že jsem udělal chybu, že jsem tu dřinu oddělil od toho hotelu. Protože my tam máme devadesát hektarů, na kterých se pasou krávy a koně, na kterých se hospodaří. Ale ta dřina není tak vidět. Máte i výrobu? Zkoušel jsem, ale to nejde, musíte si vybrat. My jsme si vybrali eventy a svatby, prodáváme klid, servis a bezpečí. Bezpečí bez řečí, to je slogan, který vymyslela před lety žákyně naší školy. Všu- de, co jsem kde postavil, mám recepce. Považuju bezpečí za zásadní kvalitu. I na farmě to platí. Vejdete ohradou a jste v bezpečí. Vy jste docela cholerik, pokud jde o farmu, slyšel jsem. Svatebčanům jste vyházel kytky, nemáte rád reklamní panely… No, asi jsem. Ale to není proto, že bych byl tak úz- koprsý. Ať si říká kdo chce co chce, lidi si mou far- mu chtějí pronajmout pro to, jaká je. Když mi to na akci produkční štáb předělá k obrazu svému a pak někde budou fotky, komu to ničí pověst? Mně. Nikdy tam nebude napsáno, že je to farma Michael, jak ji přetvořila irma XY. Takže možná někdy nejsem asertivní, ale mám dvě základní pod- mínky. Nikdy nepronajmu farmy jen část. A nikdy si ji taky nenechám zničit, pokud jde o design a vý- zdobu, ani když by to mělo být třeba na hodinu. Vroce 2015 byla vyhodnocena Asociací evropských farem jako nejhez- čí a servisem nejkvalitnější místo. V loň- ském roce pak byla farma odbornou porotou luxusního svatebního magazí- nu Marriage Guide vyhlášena vítězem soutěže Svatební místo roku. Leckdy jí bývá přezdíváno České Toskánsko, oceňovaná je především pro kombinaci bezpečí, luxusu, dokonalého servisu a špičkové gastronomie. Luxusní svatby zde mívají významné světové a české celebrity, akce zde pořádají úspěšné české firmy i mezinárodní holdingy. FARMA MICHAEL BE YOURSELF 79

Největší devízou hotelu je jeho poloha. Luxusní apartmány o velikosti od 85 do 162 m² včetně terasy nebo balkonu s výhledem přímo na jezero skýtají maximální komfort. Jednotlivci, páry i rodiny – své soukro- mí tu najde úplně každý. Hotel je vhodný i pro iremní, konferenční či jiné MICE akce, k dispo- zici je zde totiž i business room o kapacitě až 40 osob. Vhod přijde samozřejmě i parková- ní, které se stylově nachází v podzemních gará- žích přímo pod hotelem. O vaše prázdné žaludky se postarají v part- nerské restauraci Kotva a mezi největší láka- dla a výjimečnosti hotelu bezesporu patří vy- hřívaný bazén s protiproudem, vířivka pro čtyři až pět osob a sauna. To vše umístěné přímo na střeše. A až vám vyprahne, skočte si na váš oblíbený drink do přilehlého privát- ního baru. Kromě JBX hotelu, který bude otevírat v červen- ci, funguje od roku 2009 na Lipně také hotel Albatros. Nachází se v klidové části Lipenska v obci Přední Výtoň a díky umístění přímo u cyklistické stezky s krásným výhledem na je- zero a vlastnímu vstupu do vody je ideálním kompromisem pro rodiny s dětmi. Možností, jak aktivně strávit dovolenou na Lip- ně, je nespočet. Z vodních sportů jistě stojí za zmínku paddlebording nebo jachting, z míčo- vých pak tradičně tenis a badminton. Díky krás- né zelené přírodě můžete vyrazit na výlety do okolní krajiny – turistických tras je tu nespo- čet, stejně jako lanových parků. Horské masivy i unikátní historie Poloha Lipenské nádrže a okolí má jednu ohrom- nou výhodu. Přírodní skvosty se nacházejí, co by LIPNO V LUXUSNÍM HÁVU Pokud právě vybíráte dovolenou na léto, zbystřete. Lipenská přehrada vždy patřila k tradičním lákadlům České republiky, přímo v jejím centru ale vzniká zbrusu nový hotel JBX, který povznese známou dovolenkovou oblast na úplně novou úroveň. Adam Mašek archiv BE YOURSELF 80

kamenem dohodil, a tak může člověk takřka na všechny světové strany vyrazit na nádherné výlety. Na hranice k našim rakouským sousedům je to opravdu kousek, vydejte se například do ma- lebné vesničky Hallstatt (česky Halštat). Obec s necelou tisícovkou obyvatel leží přímo u Hal- štatského jezera v oblasti Solné komory, jejíž celý reliéf tvoří podobné tektonické jezerní pánve. Společně s pohořím Dachstein a Solnou komorou patří vesnička ke světovému dědictví UNESCO. Není se co divit, slavná obec opravdu nepřestává fascinovat. Mezi vysokými skalisky se vedle sebe tísní jednotlivé domy, z nichž některé jsou po- staveny na kůlech zapuštěných přímo do jezera. Nad nimi pak ční kostel Nanebevzetí Panny Ma- rie, postavený roku 1520. Ještě na konci 19. sto- letí se do obce nedalo dostat jinak než na lodi nebo úzkou horskou stezkou. V nedalekém okolí se zde navíc nachází i velké jeskynní systémy známé jako Obří ledová jeskyně a Dachsteinská mamutí jeskyně. Vydáte-li se směrem na sever a zůstanete věrni tuzemské kotlině, největším lákadlem je beze sporu Český Krumlov. Jedno z nejnavštěvovaněj- ších měst České republiky je architektonickým klenotem s nesmírně bohatou historií. Středově- ké centrum města, které vlnitě obklopují mean- dry Vltavy, je od roku 1992 zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO. O reprezentativní vzhled města se v průběhu věků staraly velmi významné a mocné české rody – Vítkovci, páni z Krumlova, Rožmberkové i Schwarzenbergové. Co se samotných památek týče, zámek Český Krumlov je po Pražském hradě druhý nejrozsáh- lejší zámecký areál u nás. Kromě historických čtvrtí Vnitřní město, Latrán a Plešivec patří mezi nejznámější památky Otáčivé hlediště, jež je po- važováno za technologický div a představuje jed- nu z nejvýznamnějších open-air scén v Evropě. Gurmánský zážitek A když už jste v jižních Čechách… Co kdyby vás partnerská taxi služba odvezla z hotelu JBX pří- mo do Svachovy Lhotky u Českého Krumlova? Na místě vás čeká soukromá komentovaná pro- hlídka minipivovaru Glokner i výrobny destilátů a whisky v destilérce Svach, samozřejmě včetně ochutnávek. Až 32 druhů destilátů ovocných a bylinkových zde bude možné zakoupit hned po skončení zajímavého výkladu, který přiblíží celý výrobní proces. Poté už se stačí jen přesunout do vyhlá- šeného hostince Glokner – vynikající večeře na závěr je ideálním způsobem, jak zakončit tento unikátní zážitek. Luxusní golfová hřiště V resortu Svachova Lhota je už 13 let otevřené golfové hřiště Golf Club Český Krumlov s profe- sionálním zázemím. Bylo postaveno tak, aby si zde i hráči s vyšším hendikepem zahráli par častěji než na jiných hřištích. Druhým hřištěm v dojezdové vzdálenosti 30 kilometrů od hotelu JBX je GC Böhmerwald Ulrichsberg. Obě hřiště nabízejí našim hostům s golfovým balíčkem neo- mezený počet jamek na den včetně servisu na drivingu. Vstup na plochy a míčky mají hráči zdarma a k zapůjčení jsou k dispozici i buginy. Tým zkušených učitelů a trenérů vám pak po- může vyladit švih či patování, lekce jsou připra- veny i pro úplné začátečníky, kteří si vyzkouší základy a posléze si zahrají také pár jamek na hřišti. Pro ty z vás, kteří upřednostňují raději mini- golf, se na začátku obce Lipno nad Vltavou směrem od Frymburka nachází velmi netradič- ní hřiště. V areálu Fun Spot Lipno najdete 18 jamek zasazených do členitého terénu bota- nické zahrady. Kolem celého hřiště se vinou krásné vodopády, atmosféru pak dokreslují dvě jezírka s bohatou faunou i lorou. Výhodou je, že hra není nijak fyzicky náročná a užít si ji tak mohou nejmladší stejně jako ti nejstarší členo- vé vaší rodiny. Současně s otevřením nového hotelu JBX začne fungovat nový informační a rezervační portál pro certifikované hotely a poskytovatele služeb na Lipen- sku a okolí. Dává si za cíl seznamovat návštěvníky pouze s prověřenými aktivi- tami, informovat o možnostech aktivní- ho odpočinku v této oblasti a nabízet jejich využití. Veškeré informace najdete na adrese www.lipenskodovolena.cz. Vyberte si TO PRAVÉ BE YOURSELF 81

Jezdí vůbec česká klientela do lázní? A proč k vám? Na otázku, proč k nám, je odpověď nasnadě – naše hotely se odlišují nádherným a neopakovatelným ambiente, vysokou úrovní komfortu po nedávných rekonstrukcích a v neposlední řadě také tím, že přírodní léčivé prameny nabízíme přímo v nich. Takže host může pít minerální pramen přímo v lobby baru. Konkurenční předností našich zařízení je více než dvou- setletá léčebná erudice s použitím výhradně přírodních zdrojů. A možná vás to překvapí, ale česká klientela do lázní jezdí, jen se mění. Bohužel je tu stále za ixováno, že lázně jsou pro nemocné a starší pacienty. Ale naštěstí se již do lázní učí jezdit manažeři, kteří využívají naše manažerské programy, dámy, které se ne- chají hýčkat beauty a antiagingovými procedurami, a samozřej- mě ti, kteří hledají odpočinek, chtějí nabít energii a udělat pre- DŮLEŽITÉ JE ZPOMALIT Mariánské Lázně mají v letošním roce mnoho důvodů k oslavám. Je to právě 200 let, kdy byly vyhlášeny veřejnými lázněmi a vznikla tu lázeňská tradice, kterou se akciová společnost Léčebné lázně Mariánské Lázně snaží udržovat dodnes. Na to, jak funguje lázeňství v současné době, co nás trápí a jak si pomoci, jsme se zeptali MUDr. Pavla Knáry, emeritního primáře Léčebných lázní. Valerie Saara archiv BE YOURSELF 82

ventivně něco pro své zdraví. Těm nabízíme týdenní i víkendové antistresové programy, očiš- ťující kúry, shiatsu relax a wellness programy a také programy hubnoucí, programy zdravého životního stylu s pohybovými aktivitami, jako je nordic walking, tenis, terénní túry. Je toho sku- tečně mnoho. Zmínil jste tradici a přírodní zdroje. To je asi hlavní lákadlo… Tím jsou jistě světoznámé minerální prameny, které se používají k minerálním uhličitým kou- pelím, pitné léčbě i k inhalacím. Ale máme i uni- kátní Mariin plyn s obsahem 99,7 procenta CO 2 k léčbě pohybového aparátu formou suchých plynových koupelí či injekcí a také je tu slatina v zábalech či koupelích, která je tepelnou terapií též pro problémy pohybového ústrojí. Stres, psychické vyčerpání, nedostatek pohy- bu a často i obezita jsou spojené nádoby a mohou vést i k závažnějším problémům. Relaxačně ozdravný pobyt v lázních může být prevencí i léčbou. Umíte stanovit třeba i dlouhodobý program, který by mohl přede- vším přetíženým manažerům a podnikate- lům pomoci? Samozřejmě, k tomu jsou přece lázně určené. Kde jinde by měli manažeři načerpat síly než právě v klidném a ozdravném prostředí lázní? Současný životní styl klade vysoké nároky na náš organismus a zachování fyzického i psy- chického zdraví by mělo být prioritou, nejen pro manažery. Jejich problémem je ovšem čas, den- nodenní tlak na co nejvyšší efektivitu vyvolává potřebu intenzivního programu v co nejkratší době, což ale není ideální. Jak léčebný, tak i pre- ventivní program vyžaduje svůj čas. Ideální je absolvovat program alespoň dvoutýdenní, který již zanechá dlouhodobý zdravotní efekt. Jak takový program může vypadat? Základem efektivního odpočinku a načerpání sil je kombinace několika faktorů, klient u nás pro- stě musí zpomalit, což je pro něj na začátku veli- ce nezvyklé. Avšak kombinace lázeňských pro- cedur z přírodních zdrojů, zdravá strava, dosta- tek pohybu na čerstvém vzduchu i rehabilitační cvičení jsou základem relaxačně ozdravného pobytu. Tomu ovšem předchází pohovor u lá- zeňského lékaře, který na základě této konzulta- ce stanoví pro každého klienta optimální soubor procedur. Chceme ke každému přistupovat indi- viduálně, protože je to nejefektivnější. Je samo- zřejmě možné pobyt absolvovat i bez lékaře, vyšetření či laboratorních testů, to již záleží na samotném klientovi. Setkávám se však s tím, že klient tuto možnost využije, protože v běž- ném pracovním životě na pohovory s lékaři nemá žádný čas. Kde ze svého pohledu vidíte nejčastější a nej- závažnější prohřešky proti zdraví, pokud jde o životní styl manažerů? Naprosto a jednoznačně je to dlouhé sezení a nedostatek pohybu. Naše tělo není přizpůso- bené na dlouhodobé sezení u počítače či v autě, nejpřirozenější aktivitou je pohyb, a toho se manažerům značně nedostává. Samozřejmě vím, že řada z nich se snaží hrát golf či tenis, ale mlu- vím o každodenním pracovním procesu. Důsled- kem jsou právě problémy pohybového aparátu, které jsou nejčastější indikací nejen lázeňských pacientů. Bolesti zad, kloubů či hlavy trápí na- prostou většinu naší populace. Jedna z nejefektivnějších a největších společností v České republice je sou- částí významné skupiny Danubius Hotels Group, která provozuje hotely v Ma- ďarsku, na Slovensku, v Rumunsku i Anglii. SPOLEČNOST LÉČEBNÉ LÁZNĚ MARIÁNSKÉ LÁZNĚ BE YOURSELF 83

Máte ve irmě nějaké základní principy, kterými se řídíte ve vztahu k zaměstnancům a jejich rodinám? Jsme společnost, která nabízí služby, a proto si uvědomujeme, jak silný kapitál a know-how tkví v našich zaměstnancích. Na první místo vždy stavíme úctu ve vzájemném kontaktu. Sna- žíme se udržovat přátelské a férové vztahy jak s našimi zaměstnanci, tak se zákazníky i partne- ry. Důraz klademe na podnikatelské myšlení a trvalou udržitelnost. V neposlední řadě se soustředíme na podporu vzájemné spolupráce i rozvoj jednotlivce. Právě nyní například pracu- jeme na dvoudenní akci s pracovním názvem DELTA Fórum, která se uskuteční v červnu v Lednicko-valtickém areálu. Ve spolupráci s mezinárodním týmem připravujeme program na podporu spolupráce a vzájemného poznává- ní pro skupinu 130 zaměstnanců. Jsou zmíněné hodnoty společné pro všechny pobočky irmy ve všech zemích? Hodnoty jsou samozřejmě společné, přestože naše národní kultura je trochu jiná. Právě proto cítíme potřebu podporovat vzájemnou spolu- práci například na přípravě stavebních projektů, na kterých se mezinárodní týmy mohou od sebe vzájemně učit. Každý trh, ale i klient je svým způsobem jedinečný, proto je užitečné chytré hlavy spojovat. Jak říkáme my v Čechách: „Víc hlav víc ví.“ Proč vlastně vznikla potřeba „pečovat“ o spokojenost zaměstnanců? Protože jen spokojený zaměstnanec je skutečně produktivní. Myslím, že je dobré dát lidem naje- vo, že jsou pro irmu důležití, že si jich vážíme, dát jim prostor pro odpočinek a propojit jejich rodiny s námi, aby lépe porozuměli tomu, co děláme. Organizujeme ročně dvě základní akce. První je náš rodinný den, kde se setkáváme opravdu celé rodiny a společně soutěžíme, hra- jeme hry, ale třeba i realizujeme dobré skutky. Plánujeme například sázení stromků u nás na Vysočině. Druhou akcí je vánoční oslava. Ve- čer má konkrétní téma a i díky převlekům je to velmi příjemná akce. Co plánujete do budoucna? Chceme se soustředit na udržení příjemné tý- mové atmosféry na pracovišti tak, jak se nám to podařilo nastavit. Udržovat současné aktivity pro naše zaměstnance na stejně vysoké úrovni. Uvažujeme například o projektu Zdravá DELTA, který by přinesl další aktivity na zlepšení kvality života našich zaměstnanců. DBÁMENA ŽIVOTNÍ BALANC Základním stavebním kamenem každé irmy jsou lidé. „Klademe na vztahy celé irmy, zaměstnanců a jejich rodin velký důraz. Současné podnikatelské hyperkonkurenční prostředí s sebou přináší změny, což cítíme zejména v naší stavební branži. Uplatní se pouze společnosti efektivní a inovativní,“ myslí si Erik Štefanovič, jednatel české pobočky skupiny irem DELTA. OCENĚNÍ ZA PERSONÁLNÍ POLITIKU Společnost DELTA se zaměřuje na projekty pozemních staveb v různorodých oblastech.V roce 2014 získala její mateřská pobočka v rakouskémWelsu prestižní ocenění za tzv.„familienfreundlich“ podnikání. Ocenění bylo uděleno za to, že ve své firemní kultuře společnost dlouhodobě vytváří aktivity na podporu personální politiky orientované nejen na profesní potřeby zaměstnanců, ale také na vytváření podmínek, jež podporují aktivní trávení času zaměstnance s rodinou. Lucie Slováková archiv Delta BE YOURSELF 84

...cateringová společnost, která Vám připraví vše dle vašich požadavků na míru. Na cateringovém trhu jsme si během let vybudovali pevnou pozici a náš cateringový tým zajišťoval mnoho prestižních společenských akcí. Nabízíme veškeré cateringové služby, unikátní rauty a grilování, půjčovna inventáře, exklusivní galavečeře, překvapující svatby. www.prague-catering.cz náš nejnovější designový prostor pro vaše akce všeho druhu

PROLENOŠTE SE KE ZDRAVÍ Sabina Bařinová archiv společnosti Vamed Dokonalá relaxace, ničím nerušený odpočinek, klid. Pokud jsou právě tohle zážitky, které momentálně potřebujete, vyrazte do Rakouska. Ať už cestujete spíše lokálně, anebo si raději užíváte exotické destinace, vězte, že právě u našich jižních sousedů, sotva kousek od českých hranic, si oddechnete jako nikdy dřív. Personál Therme Laa, La Pura či St. Martins se o to postará. BE YOURSELF 86

Právě v Therme Laa, v dolnorakouském Laa an der Thaya, je vaše ničím neruše- né nicnedělání svatou mantrou. K hotelu a veřejným lázním s privátní hotelovou zónou Therme Laa provozovatelé koncem roku 2016 připojili ještě unikátní Silent Spa. Prémiové denní tiché lázně tak dnes poskytují svým hos- tům maximální soukromí na ploše 3 600 m2. Koncept Silent Spa slibuje tělu i duši tolik po- třebný klid. Za tím účelem kombinuje promyš- lený servis, elegantní materiály, zážitkové well- ness a přidává dokonalou iluzi soukromí na ve- řejném místě. Budete si připadat jako v dávno- věkém chrámu, jehož nejen že jste součástí, jste jeho středobodem. Do tichého wellness můžete nakouknout jako host zdejšího hotelu, anebo můžete přijít jen tak a oddat se odpočinku na jediný den. Rezervace probíhá online a právě její průběh rozhoduje o tom, jak komfortní pobyt si v místním wellness užijete. Sami si zvolíte lehátko, na kterém chcete přes den lenošit, zadáte velikost županu a k dobru přidáte i ve- likost přezůvek. Hned poté, co vstoupíte, obdržíte nealkoholic- ký welcome drink – lokální hroznový nápoj – a k němu plátěnou tašku vybavenou vším po- třebným, na míru připraveným. Najdete v ní ručníky, perfektně padnoucí župan, přezůvky akorátní velikosti, tablet a full-size sluchátka. Už v tu chvíli začne být zcela jasné, že vás čeká maximálně individualizovaný zážitek. Spa se skládá ze čtyř eliptických struktur, při- čemž každá elipsa je vybavena odlišným rela- xačním zákoutím. Drobné a dobře promyšlené detaily v kombinaci s přepychovými materiály vytváří speciální atmosféru, která je korunová- na nevídaným tichem. K příjemnému osvěžení lákají vnitřní i venkovní bazény se sladkou i slanou vodou, vířivé panely, sauny se sauno- vacími ceremoniály, páry či prosklená solná „jeskyně“. Pozornost však přitahuje především vysoká centrální věž, která kromě toho, že je výrazným dekoračním prvkem, také funguje jako vodopád, pod kterým můžete odpočí- vat, zatímco vám kapičky vody jemně bub- nují o ramena. Zájemci o absolutní slast mohou také využít rozsáhlé nabídky zkrášlovacích či relaxač- ních procedur. Za pozornost rozhodně stojí zdejší devadesátiminutová signature proce- dura Silentium – masáž, která posílí záda, dá odpočinout nohám a dokonale pročistí hlavu, a to za využití lokální prémiové hroz- nové a vinné kosmetiky značky Vinoble. Hostům je k dispozici i bezplatný snack bar, kterému dopoledne předchází snídaňový raut a v odpoledních hodinách jej zase stří- dá švédský stůl se sladkostmi. V areálu je také celou dobu otevřena tichá restaurace, kde si můžete vychutnat speciality světové kuchyně v pohodlí heboučkých županů. Tab- let vám v průběhu lázeňského pobytu po- slouží jako perfektní společník. Za využití sluchátek můžete sledovat ilmy či poslou- chat oblíbenou hudbu. Prostřednictvím ta- bletu je také možné číst denní tisk a elektro- nické knihy nebo si správným ťuknutím ke svému lehátku objednat cokoli k jídlu či pití. Pokud ale raději relaxujete „of line“, je k dispozici knihovna a stolní hry. Skuteč- ný únik od reality a shonu každodenního života je možný především díky vysoké indi- vidualizaci zážitku a komplexnímu servisu, který umožňuje prožít den bez jediné sta- rosti. Roli nepochybně hraje i fakt, že dětem mladším šestnácti let není vstup do Silent Spa umožněn. Ženy sobě Oáza dokonalého klidu pro dámy, které vědí, co chtějí – přesně to je La Pura. Lázeňský provoz věnovaný výhradně ženám je evrop- ským unikátem. Sídlí v městečku Gars am Kamp a staví na konceptu genderové medicí- ny. Místní personál se o své klientky stará v maximálním souladu s individuálními po- žadavky jejich těla. A co je podstatné, mužům je vstup zcela zapovězen. Na bedrech dnešních žen leží celá řada po- vinností. Neustávající snaha skloubit dohro- mady náročné zaměstnání, údržbu domác- nosti, péči o rodinu a společenský život se čas od času úplně nepotká s úsilím udržet si mentální a fyzické zdraví. Ženy zkrátka samy sebe často odsouvají na spodní příčky žebříčku priorit. Právě La Pura je přitom dokonalé řešení. Výhradně ženské lázně poskytují útočiště dámám, které si uvědo- mují, jak je důležité dopřát si občas chvilku jen a jen pro sebe. Bez partnerů, bez dětí, bez rodin, bez jakýchkoli povinností a pře- devším bez výčitek. Vamed Lázeňská zařízení Therme Laa se Silent Spa, La Pura i St. Martins Therme & Lodge patří do preventivní divize mezinárodní zdravotnické skupiny Vamed. Ta provozuje celkem devět lázeňských zařízení, kromě jednoho v Budapešti všechna pečují o návštěvníky v Rakousku. BE YOURSELF 87

Genderová medicína vychází z přesvědčení, podle kterého se ženské tělo liší od mužského natolik, že potřebuje docela odlišný zdravot- nický přístup. „Je důležité ženy z medicínského hlediska vnímat jako samostatnou a naprosto specifickou skupinu. Fyziologie ženského těla a s tím i jeho potřeby se od mužů liší a je nutné tomu přizpůsobovat i léčbu a lékařskou péči obecně,“ prozradila Alexandra Kautzky- -Willer, MD, profesorka genderové medicíny na Vienna Medical University. Právě ona vede Institut genderové medicíny napojený na Vídeňskou lékařskou univerzitu i na dám- ské lázně La Pura. Díky její odborné podpoře funguje celý lékařský tým v La Pura, který tvo- ří ortopedka a specialistka na akupunkturu Karin Stengg, MD, Alex Witasek, MD, prezident International Society of Mayr Physicians a spe- cialista tradiční čínské medicíny Manfred Zauner, MD. Pokud se rozhodnete do La Pury za odpočin- kem skutečně vyrazit, v první řadě na vás čeká individuální lékařská konzultace. Jeden ze zdejších lékařů každé klientce navrhne vhodnou formu rehabilitace a případně i léčby přesně pro její zdravotní potíže. Po vstupním vyšetření už vás čekají jen dny naplněné abso- lutním klidem a perfektním servisem. Nepo- chybně si vyberete z široké nabídky zdravot- ních, relaxačních i zkrášlovacích procedur, na dlouhé hodiny vás pak nepochybně zabaví místní spa zóna. Zaplavte si ve zdejším bazénu a nezapomeňte vyzkoušet i trampolínu zabu- dovanou na jeho dně. Pořádně se nadechněte v páře a nechte si své tělo prohřát v sauně se solným či cukrovým peelingem obohaceným o voňavé přírodní aroma. Neváhejte ale ani natáhnout se ve zdejší odpočívárně a přečíst si pár stránek oblíbené knížky a přes poledne si jen tak, zcela beztrestně, chvilku pospěte. Jste tu jen vy a vaše tělo. Sportovní nadšenkyně ohromí pravidelná nabídka cvičení a pohybo- vých aktivit nejrůznějšího charakteru a nároč- nosti. Ve zdejší restauraci vám pak k náročné- mu odpočinkovému programu naservírují dob- roty uvařené podle originálního konceptu GourMed® Cuisine. Ten byl vyvinutý přímo na míru dámským lázním La Pura a je charak- teristický gurmánskou kuchyní v té nejzdravěj- ší a nejlehčí možné podobě. Na stopě poznání Vraťte se chvíli do dětských let – čím jste jako malí chtěli být? Kosmonautem nebo popelá- řem? Baletkou nebo zpěvačkou? Pokud jste jako děti byli nadšení do objevování přírody a vaším největším snem bylo vyrazit do Afriky na skutečné safari, máte možnost. Pravda, není to sice keňská rezervace Masai Mara, i národní park Neusiedler See – Seewinkel na hranicích Rakouska a Maďarska má však co nabídnout. Jinak by přece celá oblast poblíž Neziderského jezera nebyla zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO. Lázeňský provoz La Pura věnovaný výhradně ženám je evropským unikátem. Sídlí v městečku Gars am Kamp a staví na konceptu genderové medicíny. BE YOURSELF 88

Působivé zázemí pro nadšené objevitele pří- rody (i vlastního nitra) najdete v St. Martins Spa & Lodge. Lázně s hotelem jsou součástí národního parku, a tak mají návštěvníci o zá- bavu postaráno. Kromě odpočinku a běžného i velmi nadstandardního wellness se totiž mohou skutečně vypravit na safari. Na tom zdejším budete mít možnost pod vedením zkušených rangerů pozorovat hejna místních opeřenců i pořádně urostlé buvoly. A program se najde i pro děti. Malé dobrodruhy můžete přihlásit do Young Explorer Clubu, ve kterém se zábavnou formou dozví ledacos o fauně i floře v oblasti. Také St. Martins Spa & Lodge se chlubí evrop- ským prvenstvím – je totiž úplně prvním resor- tem ve stylu lodge v centrální Evropě a nelze mu upřít, že vytváří skutečně zdařilou kombi- naci wellness zážitku v hotelu s dobrodružným motivem. Středobodem objektu je hotelový komplex s veřejnými lázněmi a dvěma lázeň- skými zařízeními určenými výhradně pro hote- lové hosty. Celý komplex svým tvarem z ptačí perspektivy nápadně připomíná ulitu. Uvnitř přitom skrývá 194 hotelových pokojů nejrůz- nější úrovně vybavení, které vás nadchnou svou hřejivou atmosférou. Díky použitým de- koracím a materiálům si i vy budete připadat, jako byste se hned zítra chystali pozorovat lvy, žirafy či zebry. Zapřisáhlé objevitele nepochybně nalákají zdejší elegáni – Darwin’s Bar, Humboldt’s Bar či Hemingway’s Smokers Lounge. St. Martins Spa & Lodge si ale zamilujete především jako fanoušek lázeňského lenošení. Rozsáhlá část zdejšího spa má formu veřejných termálních lázní, a nabízí tak i jednodenní únik od reality. Mimo promyšlenou vnitřní část jsou k dispozi- ci také venkovní bazény, které oceníte zejména v chladnějších obdobích roku. Lebedit si ve vy- hřátém termálním bazénu, zatímco vám sněží na hlavu a kocháte se výhledem na přilehlé jezero, je nezapomenutelný zážitek. V letních měsících se oblibě těší písečná pláž s barem napojená na plavecké jezero, které se může pochlubit rozlohou osmi hektarů. Právě jezero si návštěvníci náramně užívají, někteří se chladné vody nezaleknou ani v zimě. Hosté saun v hotelovém wellness nazvaném Lake View Spa k němu vyrážejí, i když teploty kles- nou k nule – slouží jim jako ochlazovací bazé- nek. Nebojte se a zkuste to taky. Právě Lake View Spa vám učaruje svými výhledy. Ať už se vyhříváte v teple sauny, nebo si dáváte svých pár temp ve zdejším bazénu, díky pro- skleným stěnám si u toho vychutnáte pohled na jezero i přilehlou krajinu Seewinkel. Druhá wellness zóna vyhrazená pouze hotelovým hostům se ukrývá pod názvem Lodge Spa a ani tam nebudete ochuzeni o tu nejlepší péči. BE YOURSELF 89

Valerie Saara archiv LUXUS A OSOBITOST Člověk ovlivňuje své okolí a to zase zpětně ovlivňuje člověka – o tom existuje celá řada studií psychologů. Dvě prostředí, v nichž trávíme až na výjimky většinu svého času, jsou bezesporu byt a práce. Pokud svým interiérům, a tedy i sobě, chcete dopřát jedinečnost, má řešení jméno. À La Maison. BE YOURSELF 90

Matthew Williamsonje žádaný britský interiérový designér a módní návrhář, jehož hvězdnou kariéru odstartovala před jedenadvaceti lety show Električtí andělé. Od té doby se vypracoval v ne- zaměnitelného umělce, který – inspirován globálními uměleckými vlivy – vy- tváří především tapetami a textiliemi svůj rafinovaný svět motivů, barev a tva- rů, díky nimž se i běžný prostor stane nezapomenutelným. Právem se MW stal v roce 2013 jednou z dvou stálých prestižních značek v síti Osborne & Little. Osborne & Little je samo o sobě v součas- nosti jedním z největších jmen světového interiérového designu. Jedna z velkých britských značek, která v oblasti luxusních tapet doslova tvoří trendy a překračuje hranice, dorostla do současné globální podoby. I pro- to její kolekce návrhů ručně tištěných tapet zdobí sbírky takových institu- cí, jakými jsou Victoria & Albert v Londýně, Cooper Hewitt v New Yorku či Institut umění v Chicagu. Giardini, to jsou dnes především luxusní italské textilní tapety s takřka stopadesátiletou tradicí rodinné firmy, která je doma v tom nejvyšším segmentu trhu. Základ exkluzivní nabídky tvoří výhradně jemné a drahé mate- riály buďto samostatně, nebo například v neotřelé kombinaci s minerály. Přes- tože na tapety se společnost soustředí teprve od počátku třetího tisíciletí, neo- pracované netkané kašírované a přírodní ekologické krycí materiály na stěny se jménem Giardini jsou považovány za to vůbec nejlepší, co je k mání. Christian Fischbacherje značka, kte- rá bezmála dvě staletí dominuje špičce švýcarských výrobců luxusních bytových textilií, především ložního prádla, závěsů či ručně tkaných kober- ců. Dominantní postavení značky podtrhuje firemní filozofie, podle níž se veškeré zboží vyrábí na zakázku a přímo na míru, ať již jde o komfortní pol- štáře a peřiny z prachového husího či kajčího peří, záclony, závěsy, dekorač- ní polštáře, či koberce. BE YOURSELF 91

Jak jste začínali? Před dvanácti lety, ochucenými čokoládami. Sly- šel jsem, že někde v Miláně jsou výborné, vzali jsme dodávku a odjeli do Milána pro čokolády. Postupem času jsme vytvořili a odzkoušeli brand LaVita, ten je náš, a dnes se v Miláně pod touto značkou vyrábějí a balí produkty výhradně pro nás. Ale máte řadu značek… Jak jsme jezdili po světě, na veletrhy a festivaly, objevili jsme řadu dalších věcí, které se nám líbily, přidali jsme kávu, čaje, prostě jsme vyrost- li… A úplně poslední projekt vznikl před třemi lety, pod značkou My Homemade Lemonade se na Kladně vyrábějí sirupy pro přípravu domácí limonády. S těmi expandujeme i do zahraničí. Simply Chai nebo taky Chai Latté… Oslovili nás manželé z Německa, že o nás slyšeli a že chtějí, abychom je prodávali. Jejich příběh a taková ta zarputilost, že mají svou cestu a neu- hnou, to se nám líbilo. Produkt taky, je to bio, fair trade, veganský… A poptávka po zdravých pro- duktech je. Jiný příběh jsou čaje Coccole, to jsou klasické sypané směsi prémiové kvality, které vyrábí Mr. Ferri, toho jsme asi před devíti lety oslovili sami. A Choc-o-lait jsem objevil náhodou, doslova jsme si vynutili na belgickém výrobci každodenním tlakem, že je chceme prodávat… Light Roast Coffee je taky váš projekt? Ano, vlastně ten je tím úplně posledním, od září tady v Libni, kavárna, jak se nám líbí. Příští rok otevíráme dvojku v Miláně a celý koncept je při- praven tak, aby mohl fungovat jako franšíza. Zůstaňme u limonád? Čím jsou jiné? V každé restauraci jsou dnes domácí limonády… Neskromně si myslím, že jsme ten trend výraz- ně podpořili. Domácí limonády tu byly, obvykle okurka, zázvor, citron. My jsme přišli s širokou nabídkou příchutí, jako je malina s bazalkou, jahoda s mátou a další. Bez chemie, bez barviv, všechno od začátku do konce ruční výroba, od loupání ovoce až po balení. V čem jsme asi jiní, to budou receptury, protože obvykle bývají limonády a sirupy výluh nebo se vyrábějí z drtí, naše sirupy obsahují všechno. A jsou to moderní varianty receptur od babičky. Tedy ne od té mé, není to rodinný recept. Neděláme rozvar z cukru a výluh z ovoce, nevaříme při sto stupních Celsia. Říkal jste bez chemie, ale ovoce obvykle bývá chemicky ošetřeno. To samozřejmě ano, nicméně chemie ho doká- žeme zbavit. Jak si vybíráte dodavatele? Na to asi kladete velký důraz. Určitě, ale není to zdaleka jen věc dodavatele. Vy si vytipujete odrůdy jahod nebo malin, kte- ré se vám zdají vhodné, pak připravíte zkušeb- ní šarži sirupu a zjistíte, že je málo sladký, chuť je málo plná nebo třeba je ten sirup růžový místo červený. Takže když to přeženu, všechno špatně a všechno znovu, protože barvivem či nějakými ochucovadly my to dohánět nebude- me. Hledat jiné složení, jiné, vhodnější odrůdy. Odrůda dobrá na chuť jako ovoce ještě nemusí být ta nejlepší pro sirup. Je to zdlouhavé hledá- ní, je to složité a finančně náročné, ale jsme tím jiní. Nikdo to nedělá stejně? Neříkám, že nikdo, snahy vidím, ale myslím, že zatím nikdo nedošel tak daleko jako my. Za projektem MY GASTRO stojí Jan Podešva dvanáct let. Původně obchodní záměr se za tu dobu rozrostl o výrobu i franšízový koncept kavárny, který má ambice prosadit se i ve světě. SAMI SOBĚ KONKURENCÍ Adam Mašek a Petr Simon Jakub Hněvkovský BE YOURSELF 92

Bio? Rád bych, ale neděláme, protože to nikdo neza- platí. Na přípravu používáme velké množství ovoce či zeleniny. Neříkám, že je ve inálním pro- duktu veškeré množství obsaženo, samozřejmě je nějaký odpad, ale na vstupu je vždycky více suroviny než na výstupu, a byť jsou u různého ovoce poměry různé, jsou v zásadě podobné. Je pro vás ten přírodní charakter produktů důležitý? Je. Okurkový sirup má trvanlivost tři měsíce, kdybychom chtěli delší, musíme ji něčím podr- žet. Bez velkého přemýšlení jsme se rozhodli, že raději čistý produkt s tříměsíční trvanlivostí než s nějakými konzervanty produkt na rok. Ale konzervanty jako takové používat musíte… To je to jediné, cukr, pektin, kyseliny citronová a sorbová, všechno látky, které se vyskytují v přírodě v ovoci běžně a bez kterých to s něja- kou reálnou dobou spotřeby dělat nejde. Kolik limonád prodáte? Roste to, boom je z našeho pohledu samozřejmě především u nás a na Slovensku. A jsem pře- svědčen, že se nacházíme v okamžiku, kdy se usazuje rozdělení trhu. Protože pokud dnes hos- poda nemá domácí limonádu, jako by neexisto- vala. Pokud jde o čísla, v dubnu jsme prodali šestnáct tisíc lahví, hlavní sezóna začíná se slu- níčkem, zhruba tedy od dubna do září. V zimě máte volno… Nikdy nemáme volno. Podporujeme i zimu, pře- klopili jsme to do podoby horké limonády a máme i speci ické zimní chutě, hrušky se sko- řicí nebo meruňky s badyánem… U nás už si lidé zvykají, v cizině když řekneme horká limonáda, tak mají pocit, že si děláme legraci, takže uvidí- me, ale horké ovoce má každý, chtěli jsme nabíd- nout něco trochu jiného. Krátká doba existence, ale poměrně slušný úspěch. Čekali jste to? Kdybych řekl, že jsme úspěch nečekali, ptal bys- te se, proč jsme do toho šli. Čekali jsme úspěch, ale asi ne tak rychlý. Co je příčinou? Dobrá doba, dobrý produkt a celková idea. Když se podíváte na láhev, etiketu a pak ochutnáte, myslím, že to drží pohromadě, což se ne vždycky povede. Někdy máte dobrý vzhled, ale chuť nic moc, jsou i případy, že chuť je velmi dobrá, ale obalem to zboží propadne. Těžko se to odhadu- je, nám se i tohle asi povedlo. Tam vidím taky důvod toho poměrně rychlého nástupu. Proto taky máme i svou podobu servisu, chceme, aby nás podávali v našich lahvičkách, abychom byli rozeznatelní. Skoro to až vypadá, že vám to jde samo… Zdání klame, možná jsme v lecčems měli šťast- nou ruku, ale nic nejde samo. Příkladem je řada My Homemade Pureé. Pořád si myslíme, že je to krok správným směrem, protože je to přesně produkt pro racionální výživu, a přitom na trhu jich mnoho není, třeba do jogurtu nebo mléčné- ho šejku je to vhodnější než džemy a marmelá- dy, protože se používá na moderní frozen drin- ky. Jenže se ukazuje, že jsme si sami sobě kon- kurencí, protože domácí limonády jsou top a přes ně se těžko prosazuje. Na druhé straně, to není špatný pocit, ne? Není, ale těžko se přichází s něčím novým. Na sto limonád prodáme jeden ledový čaj. Není cesta retail? Není. Paradoxně, co je dostupné všem, je pro segment HoReCa méně zajímavé. Nemáme eshop a mít ho nebudeme, nejsme v řetězcích a nebude- me tam. Možnosti jsme měli, ale jsem přesvěd- čen, že to není naše cesta. Možná ten okamžik někdy přijde, ale zatím není na obzoru. BE YOURSELF 93

Vstoupíte a v modrém, takřka chrámovém tichu možná uslyšíte rapsodii, kterou tu i bez Gershwina hrává sama klaviatura času… chu kterou tu u

BE CLEVER 96 VELKÁ AUTOMOBILOVÁ REVOLUCE Vratislav Strašil, Porsche Česká republika 102 PRAHA UVIDÍ UNIKÁTNÍ PŘEHLÍDKU ČISTÉ MOBILITY Tomáš Kotrč, ABF 104 JAK BÝT LEPŠÍ NEŽ GOOGLE Petr Herian, Newton Technology 106 PŘÍŠTÍ STANICE? MARS! Jan Lukačevič 110 VÁŠEŇ JMÉNEM DOKONALÝ ZVUK Michal Jakubec, JASYKO KOBEREC V JEDNACÍ MÍSTNOSTI BANKY GUTMANN – DETAIL Foto: Jakub Hněvkovský

Jak bude vypadat automobilová doprava v horizontu pěti deseti let? Čekají nás opravdu velké změny. Hovoří se o zákazu aut ve městech a otazníky visí i nad vznětovými motory. Z Evropské komise je opravdu velký tlak na snižování emisí. S tím přicházejí na řadu nové technologie. Mám na mysli asistenty řízení, elektromobilitu, autonomní řízení, ale i carsharing. Změn je a bude celá řada. Dovolil bych si říct, že to vše Porsche Česká republika je největším importérem osobních a užitkových vozů do České republiky. Jako tuzemský zástupce koncernu VOLKSWAGEN má ve svém portfoliu značky Volkswagen, Audi, SEAT a Volkswagen Užitkové vozy. S generálním ředitelem Vratislavem Strašilem jsme si povídali o budoucnosti automobilového průmyslu, ve kterém nás čekají skutečně revoluční změny. Adam Mašek Porsche Česká republika VELKÁ AUTOMOBILOVÁ REVOLUCE Zleva: I.D. Neo, I.D. CROZZ, I.D. VIZZION a I.D. BUZZ. BE CLEVER 96

bude mít velký vliv na celkové chápání byznysu a způsobu, jakým se auta dnes prodávají. Velkou roli bude hrát online prodej nebo dodatečné online pořizování funkcí a služeb do automobilu, což dnes vůbec neznáme. Přichází doba auto- nomních, plně propojených a bezemisních vozi- del. U nás v koncernu říkáme, že v automobilo- vém průmyslu uvidíme v následujících deseti až patnácti letech tolik změn jako celkově za po- sledních sto let. Jak hodláte u vás v koncernu na tyto změny reagovat? Vytvořili jsme novou strategii, která nese název Together 2025. Klíčové priority v ní jsou elektro- mobilita, digitální transformace, mobilní služby, autonomní řízení a umělá inteligence. To vše bude nabíhat postupně – tím horizontem by měly být právě roky 2025 až 2030. Co zavádíme už v současné chvíli, to je elektromobilita. Máme e-Golf, u kterého i díky tomu, že se snažíme dělat Do roku 2025 bychom chtěli mít celkový prodej pokrytý z 25 procent jen elektromobily. To představuje za celý koncern zhruba tři miliony elektromobilů ročně. BE CLEVER 97

osvětu ohledně elektromobility, poptávka roste a letos se budeme snažit dodat až čtyři stovky těchto vozů. V letošním roce uvádíme na trh i nový prémiový model Audi e-tron, který má vyšší dojezd, až okolo pěti set kilometrů. Hlavní ofenziva však přijde kolem roku 2020, kdy uve- deme na trh rodinu I.D. v různých derivátech. Hlavní přednost bude opět o něco delší dojezd, až šest set kilometrů, ale hlavně pořizovací cena. Ta bude mnohem výhodnější. Na trh zkrátka uvedeme úplně novou rodinu elektrických vozů. Jak auta budou vypadat? Změn bude celá řada, například jen prostor vozu bude obrovský. V autě velikosti dnešního Golfu bude vnitřek jako u Passatu. Auta budou prostornější. Architektura bude kompletně jiná. Baterie budou například v podlaze, a pro- to i úložné prostory budou daleko větší. V tuto chvíli jde o I.D. Neo, I.D. CROZZ, I.D. BUZZ a I.D. VIZZION. V těchto vozech plně nahradí elektromotor motory spalovací. V řadě věcí bude auto jednodušší – nebude zapotřebí pře- vodovka, pohon čtyř kol se vyřeší tím, že dáte elektromotor dopředu i dozadu, konstrukčně bude automobil snazší sestavit. Kolik elektromobilů chcete ročně do budoucna vyrábět? Do roku 2025 bychom chtěli mít celkový prodej pokrytý z 25 procent jen elektromobily. To před- stavuje za celý koncern zhruba tři miliony elekt- romobilů ročně. Zároveň počítáme s tím, že do tohoto roku budeme mít osmdesát nových modelů aut – ať už to budou čistě elektrické vozy, nebo plug-in hybridy. Je potřeba, aby kon- cern budoval výrobní kapacity, počítáme, že do roku 2020 až 2022 budeme mít až šestnáct výrobních závodů na elektrické vozy. Jsou samo- zřejmě dohodnuta partnerství s výrobci baterií, protože to je téma, které musí výrobní závody řešit včas. Je třeba si uvědomit, že všichni výrob- ci aut půjdou tímto směrem, a proto je zapotřebí si tyto kapacity zajistit. Nedávno byla dohodnu- ta partnerství s evropskými a čínskými výrobci elektrických baterií do aut. Tyto smlouvy mají objem až dvaceti miliard eur. Vzhledem k tomu, že koncern zastupuje vícero značek, chceme se stát největším výrobcem elektromobilů na světě. Mimochodem, vůbec nejde jen o vozy osobní, ale i užitkové. V souvislosti s rozvojem e-shopů se počítá s velkou poptávkou právě po užitkových vozech. Vzhledem k velikosti těchto aut je mno- e-Golf BE CLEVER 98

hem jednodušší zabudovat do nich elektrické motory a další komponenty. I tomu budeme vě- novat velkou pozornost, a proto v letošním roce představíme první sérii Volkswagen e-Crafter. Jak velký dopad budou mít elektrická auta na čistotu ovzduší? Existuje spousta kritiků, kteří tvrdí, že emise z aut v celkovém kontex- tu ovzduší moc nevyřeší… My se na to díváme pragmaticky. Podle budoucí normy Euro 7 musí po roce 2020 nové automo- bily vypouštět v průměru 95 g CO 2 / 100 km. Jinými slovy, výrobci zkrátka jinou možnost než postupně přecházet k alternativním pohonům, nemají. O dalších pět let to bude o 15 procent méně emisí, v roce 2030 dokonce o 30 procent. Aby výrobci dosáhli těchto průměrných limitů, musí do svého portfolia systematicky nasadit ideálně bezemisní automobily, což jsou v součas- né chvíli pouze ty elektrické. Hovoříme tedy o konci automobilového prů- myslu se spalovacími motory? Víte, spalovací motory určitě významnou roli ještě nějaký čas hrát budou, ale postupně bude nových technologií přibývat. A to i přesto, že dnes už mají současné motory poměrně nízké emise a dále se zdokonalují. Zejména nejmoder- nější vznětové motory vypouštějí díky své malé spotřebě velmi nízké množství CO 2 . Novou cestu nastolí motory elektrické a plug-in hybrid. Čis- tých motorů bude přibývat. Kontext je ale třeba vnímat celkově. Nejde jen o technologické změ- ny. Jde o celkové, významné změny v automobi- lovém průmyslu. Na jedné straně je tu legislativ- ní tlak, ale zároveň je tu tlak i lidí, kteří chtějí ve městech čistý vzduch. Mění se i používání aut jako takových. Dnes vše daleko více směřuje ke sdílené ekonomice, sdílení aut. Pro takové sdílení je elektromobil ideálním řešením. Je to jednodušší, auta se dokonce v budoucnosti bu- dou moci dobíjet indukčně – nebudete je muset zapojovat do zásuvky, jen ho na nějakém speciál- ním místě zaparkujete a ono se nabije. Poté při- jde jiný uživatel, čipem nebo mobilem si auto otevře a odjede. To, co bylo před patnácti lety nemyslitelné, se stává realitou. Někteří lidé už zkrátka nepřemýšlejí v kontextu „moje auto, moje vlastnictví“, ale jsou za možnosti tohoto sdílení rádi a přijde jim to jako velmi ekonomic- ké řešení jejich potřeb. Jak je to s výkonem elektricky poháněných aut? Je srovnatelný s klasickými motory? Parametry, co se výkonu týče, jsou srovnatelné. Dokonce bych řekl, že jsou lepší. Pokud se budeme bavit o dobíjení, existují různě výkonné dobíjecí stanice. Dnes máme dobíjecí stanice 3,6 kW nebo 7,2 kW a ty auto dobijí opravdu za dlouho. My chceme jít cestou nových, lepších standardů, kdy se uvažuje až o kapacitách 350 kW. V našich dea- lerstvích konkrétně budeme mít od 22 do 150 kW. Okolo roku 2020 se plánuje vybudování až pěti set dobíjecích stanic v rámci nové infrastruktury. Jed- notlivé stanice by měly být vybudovány v rámci veřejné infrastruktury, k dispozici budou privátní stanice, kterými si uživatelé či majitelé elektromo- bilů vybaví domácnost, a třetí typ bude v rámci dealerské infrastruktury. Přispíváte nějakým způsobem k osvětě v rámci šíření povědomí o elektromobilitě? Máme na to vyhrazený celý projekt s názvem Demo e-car program. V jeho rámci zapůjčujeme různým institucím a irmám naše vozy VW e-Golf, v nichž mohou najet až patnáct tisíc kilometrů během zápůjčky, která trvá osm měsíců. Času vše pořádně vyzkoušet je proto spousta. Jsme také hlavním partnerem Smart City konferencí a napo- sledy jsme náš e-Golf poskytli Západočeské uni- verzitě v Plzni. Naše snaha je edukace, chceme, aby i akademici a studenti měli možnost se elekt- romobilem projet a zjistit, že je to úžasná věc. Kolem elektromobility vznikají neustále nesmysl- né mýty, které vůbec nejsou pravdivé. Jediná otázka je v tuto chvíli pořád ještě cena. Až klesne, nevidím žádný problém. Proto se snažíme tyto automobily přiblížit veřejnosti, aby si vyzkoušeli jízdní vlastnosti a vše okolo. Je už vybudována servisní síť pro elektromobily? Já bych to rozdělil na několik částí. Budu hovořit za náš koncern. První věc je, že dnes máme čtyři- cet pět dealerů značky Volkswagen, kteří už za- střešují jak prodej, tak servis elektromobilů, a pak máme partnery, kteří provozují pouze servis. Z nich šest je v projektu elektromobilita a tím pádem musí splnit prodej i servis. Dalších pět je pak v procesu. Do roku 2020 budou muset všich- ni naši dealeři splnit servisní i prodejní standardy. Touto cestou musí jít časem úplně všichni. Potře- bujete k tomu extra vyškolený personál na vyso- kovoltovou techniku. Je to zcela nová věc. Budou zapotřebí speciální školení a certi ikát pro každé- ho jednoho mechanika. Další věcí je zásah v pro- vozu při nehodě automobilu. To vyžaduje speciál- ní proškolení záchranných služeb. Ty shodou okolností také mají v rámci našeho programu Demo e-car jeden vůz e-Golf, na kterém si vše testují. Musí projít školením, jak zasahovat při nehodě. I o to se staráme my. Jeden elektromobil máme i na autodromu v Mostě, kde si lidé mohou testovat jízdu, nabíjení i vlastnosti vozu. Jaký je v současné chvíli dojezd těchto elektromobilů? Naše současné e-Golfy mají dojezd až tři sta ki- lometrů, nová generace I.D. stejně jako napří- klad nové modely Audi však budou mít pět set až šest set, což je naprosto dostačující na oprav- du slušný meziměstský provoz. Jak se díváte na autonomně ovládané automobily pomocí umělé inteligence? Autonomně ovládané automobily se učí tím, že jezdí v běžném provozu a pomocí různých tech- nologií vyhodnocují jednotlivé dopravní situace. Aby se tato data vyhodnotila, jsou zapotřebí velmi výkonné procesory. Tím pádem bude po- BE CLEVER 99

třeba, aby výrobci jednali nebo se částečně stali IT irmou. Informační technologie budou v auto- nomním řízení hrát klíčovou roli. Koncern Volkswagen zaměstnává spoustu profesionálů a IT specialistů, což z nás dělá jednu z největších softwarových irem v Německu. Výhod auto- nomního řízení je spousta. V první řadě bych chtěl jmenovat bezpečnost. Ať už se jedná o zra- nění, či úmrtí při dopravních nehodách. To by mělo klesnout až o 90 procent. Dále je to ekolo- gičtější, cílem totiž je dosáhnout co nejplynulej- šího provozu. Doprava by měla být pohodlnější i z toho důvodu, že inteligentní systémy vně auta vyhodnocují dopravní zácpy a vybírají tu nej- rychlejší možnou trasu. Pokud se jedná o cílové skupiny, autem mohou jezdit i ti, kteří by si za volant normálně sednout nemohli – senioři a různým způsobem handicapovaní lidé. V současnosti existuje pět úrovní autonomní- ho řízení. V jaké jste nyní vy? My jsme v tuto chvíli ve třetí. Jako jediní na světě vyrábíme sériově auto, které spadá do této kate- gorie autonomních vozů. Je to Audi A8. Na dálnici bude moci – až to legislativa a infrastruktura do- volí – řídit v koloně do 60 km/h úplně samo bez zásahu řidiče, samo vám zaparkuje a podobně. Modely plně autonomních automobilů už navrže- ny jsou. Jejich koncepty byly představeny na au- tosalonu v Ženevě, například Volkswagen Sedric, který bude autonomně jezdit v továrně ve Wolfs- burgu jako shuttle bus. V současné chvíli ale není pro tyto typy aut připravena legislativa a infra- struktura. V momentě, kdy se tak stane, budou následovat auta ve stupních čtyři a pět. K tomu jsou ale zapotřebí například speciální značení na dálnicích, patníky nebo svodidla a speciální čárování, které auta dokážou přečíst. Vývoj jde ale strašně rychle. Ve čtvrtém stupni jsou vozy, které ještě budou mít volant a pedály, ale na dál- nici už se volant zasune a řidič si bude moct třeba číst. Pátý stupeň – auta bez volantu a pedálů – by mohl nastat do patnácti dvaceti let. Co je principem vašeho projektu QHERO? Všechny technologie a vývoj, který jsme popsali, jdou dopředu strašně rychle. A proto potřebuje- me toto know-how a trendy implementovat do naší prodejní a servisní sítě. My dnes víme, že v České republice, kde se daří ekonomice a je nízká nezaměstnanost, je třeba udělat vše pro to, abychom začlenili do naší autorizované sítě kvali ikovaný personál. Spousta lidí a studentů si myslí, že v automobilovém průmyslu převládá hodně manuální práce, špinavých rukou a práce v umaštěných montérkách. Realita je dnes ale úplně jiná. My se snažíme tento pohled změnit, a proto jsme zavedli tento projekt. Jde o to, vzdělávat lidi, kteří mají motivaci pracovat pro nás a naše značky. V současné chvíli je zapojeno asi tři sta studentů v rámci tří škol – v Novém Strašecí, v Berouně a v Brně. V rámci projektu QHERO jsou studenti odměňováni body za kva- litně odvedené studijní výkony a ty posléze mo- hou přeměnit v hodnotné ceny, které jsou spoje- ny s našimi značkami. Pro nás je to velmi důleži- tý projekt a chceme rozšířit počet do něj zapoje- ných škol. Předpokladem je, že budeme školit také učitele, protože bez toho nemohou kvalitně připravit studenty. Zatím se orientujeme pri- márně na servisní činnosti, ale postupně chce- me přidávat i prodejní dovednosti. Jak se bude měnit právě prodej v rámci automobilového průmyslu? Do budoucna se počítá s velkou mírou online prodeje a také služeb. Vozy budou nakon iguro- vány tak, abyste si k nim mohli dokupovat on- line určité komponenty, jako například jízdní asistenty. Ať už se bavíme třeba o ACC, tedy adaptivním tempomatu, nebo navigaci. Dále počítáme se spojením uživatel a dealerský servis, kdy vám aplikace vyhledá nejbližší servis a objedná vás sama na nějaký termín. V rámci digitalizace ale budou navazovat na tyto věci další a další aplikace. Volkswagen v současné chvíli zkouší například službu dodávání produk- tů do kufru vozu. Objednáte si něco v e-shopu a zvolíte možnost, že chcete balíček dodat do kufru vozu. Prostřednictvím aplikace kurýr vidí, kde se vaše auto nachází, přijede, otevře si kufr a dá vám tam balíček. V současné chvíli se to testuje s několika partnery. Je podpora ze strany vlády a ministerstva průmyslu v odvětví elektromobility dostatečná? Existuje řada dotačních programů na elektro- mobilitu, které zahrnují jak nákup elektrických vozidel, tak nákup dobíjecích stanic. Jsou určeny pro iremní klientelu, municipality, státní insti- tuce a podniky se státní účastí. Například operá- tor městské hromadné dopravy, ve kterém je spolumajitelem město, si může pořídit nejen prostředky hromadné dopravy, ale i iremní vo- zidla na elektřinu s pomocí dotace. Stejně tak si i irma může pořídit nabíjecí stanici s vysokým výkonem s dotací až do 75 procent nákladů. Je ovšem nutné splnit mnoho podmínek, jako že stanice bude veřejně dostupná nebo naopak pouze pro potřeby společnosti, tedy v uzavře- ném areálu, že má společnost historii v energe- tické oblasti a podobně. Dotačních titulů je aktu- álně více, ale je potřeba si říct, že neexistují žád- né pro soukromé pořízení vozidla. Stát se tedy snaží, nicméně dotace nejsou samospásou elekt- romobility a jejího rozšíření. Kolik je elektromobilů v České republice? V roce 2017 bylo celkově registrováno tři sta osmdesát sedm nových elektromobilů. Jen my ovšem v letošním roce počítáme s prodejem až čtyř set elektromobilů. Jasný důkaz toho, jak se toto odvětví hrne kupředu. Koncept autonomního vozu Volkswagen Sedric Existuje řada dotačních programů na elektromobilitu, které zahrnují jak nákup elektrických vozidel, tak nákup dobíjecích stanic. Jsou určeny pro iremní klientelu, municipality, státní instituce a podniky se státní účastí. BE CLEVER 100

REZERVUJTE SI SVŮJ LET! DUBAJ PRAHA MILÁNO LONDÝN a návazné lety Oblíbené letní destinace www.airport-ostrava.cz

Je to novinka mezi veletrhy a evropský uni- kát. Čím? V Evropě jsou veletrhy, které jsou spíše zamě- řené na koncepty Smart City. Obsahově zaměře- ný veletrh na čistou mobilitu však není, alespoň ne takto velký a takto komplexní. Nebudeme pouze představovat automobily, ale také infra- strukturu. Bude tu přítomna většina značek, které dnes v segmentu čisté mobility něco zna- menají. Veletrh bude oborově členěn do osmi kategorií, ve kterých představí nejen samotné automobily, ale i další vozidla na alternativní pohon a také potřebnou infrastrukturu, doplň- ky, služby, aplikace, legislativu i možnosti inan- cování a dotací. Říkáte většina značek, proč ne všechny? Příprava veletrhu byla i na evropské poměry extrémně rychlá, musím přiznat, že i díky naše- mu partnerovi. Spolupořadatelem veletrhu je totiž televize Prima se svým pořadem Autosa- lon, který nám velmi pomohl s oslovením vy- stavovatelů a vůbec s odbornou stránkou vele- trhu. Prvotní nápad vznikl někdy před deseti měsíci, v létě loňského roku. A přes veškerou snahu už nebylo možné se s některými značka- mi domluvit na jejich aktivní vystavovatelské účasti pro letošní rok. Nicméně už s nimi jedná- me o účasti a podobě pro rok příští. Rozhodně ale uvidíme na ploše přes deset tisíc metrů čtverečních řadu prestižních modelů světových lídrů čisté mobility, a to nejen v segmentu osobních vozů a nejen v segmentu elektromo- bilů. Další veletržní plocha bude určena pro infrastrukturu, protože čistá mobilita nejsou jen vozy samotné. Vy říkáte čistá mobilita, nejčastěji se ale mlu- ví o elektromobilitě… Záměrně jdeme cestou širšího pohledu. Je prav- da, že o elektromobilitě se obecně mluví nejvíce, je to ale jen část vývoje. Všichni známe LPG a CNG, všichni známe hybridy. A je tu také vodík, už dávno ne pouze ve fázi konceptů, ale hoto- vých modelů. To všechno nejen uvidíme, ale budeme mít možnost si to osahat, vyzkoušet. Protože to je první krok k tomu, abychom začali novým technologiím věřit a začali je používat. Za vyspělejší Evropou zatím i v této oblasti tro- chu zaostáváme. Tím víc mě osobně těší, že s ve- letrhem tohoto typu má Praha evropské prven- ství. A je to i jistá symbolika, čistá mobilita je obrovskou příležitostí pro automobilový průmy- sl a všechny dodavatele v jeho řetězci i pro vý- zkum a vývoj. A Česko je ekonomikou, kde auto- mobilový průmysl a automotive obecně hraje velmi významnou roli, stejně jako věda a vý- zkum. Vidím v tom jednu z možností, kde by- chom v budoucnu mohli mít velmi silné slovo. Svědčí o tom i některé projekty, které k nám světové automobilky přinášejí. Bývalý ministr dopravy Milan Urban mi ne- dávno řekl, že do této problematiky musí vstoupit i státy, jak na národní, tak evropské úrovni. Že bude nutno stimulovat trh… S panem exministrem se určitě shodneme, i to je jeden z důvodů, proč jsme do toho šli. Bez spolupráce se státem zůstane čistá mobilita jen vizí. Stát musí iniciovat infrastrukturu a snad to zvládne lépe než v případě dálniční a silniční sítě. Stát musí také motivovat státní instituce a samosprávu k aktivitě v této oblasti, musí jít příkladem. Protože koneckonců je to státní a evropská environmentální politika, která vrh- la automobilky tímto směrem. A laická veřej- nost, především majitelé irem, potřebují zase edukovat, seznámit se s možnostmi, výhodami i riziky. Protože irmám může zvládnutá čistá mobilita přinést velké úspory. Provozní náklady jsou u vodíku i elektřiny úplně někde jinde než u tradičních či konvenčních paliv. Řada evrop- ských zemí již má dnes dotace na individuální nákupy, my nic. Věřím, že náš veletrh může být také impulsem k otevření nových témat na vládní úrovni. Veletrh má i své doprovodné aktivity… Jednou součástí veletrhu bude vyhlášení odbor- né ankety EcoCar roku a jsme také domluveni na odborných seminářích s asociací čisté mobili- ty, těsně před veletrhem by měl takový seminář proběhnout i na politické úrovni, patrně v posla- necké sněmovně. Za významnou součást pak považuji konferenci i-City, kterou budeme pořá- dat jako součást veletrhu. Čistá mobilita je jed- nou ze silných oblastí konceptu Smart City, k ně- muž se hlásí stále více i českých a moravských obcí. Je tu řada nevyřešených otázek legislativ- ních, právních, inančních. Debatovat o nich, přinášet zkušenosti ze světa, ukazovat možnosti jejich řešení, to je pro obce a kraje zásadní. Když vláda v listopadu roku 2015 přijala Národní akční plán čisté mobility, vědělo o tom jen pár expertů. Technologie však vládní koncept předehnaly. Zatímco deklarace zůstala tam, kde před třemi lety, technologický vývoj vize čisté mobility se přeměnil v realitu. V listopadu se v Praze uskuteční e-Salon, jediný specializovaný evropský veletrh čisté mobility. Představuje ho Tomáš Kotrč, ředitel pořádající společnosti ABF. PRAHA UVIDÍ UNIKÁTNÍ Petr Karban Jakub Hněvkovský PŘEHLÍDKU ČISTÉ MOBILITY BE CLEVER 102

E-Salon se dívá do budoucnosti. Hlav- ními tématy výstavy budou elektromo- bily, hybridy, autonomní řízení a techni- ka s tím spojená. Na výstavě nebudou chybět hlavní hráči v zelené mobilitě. Například Volkswagen ukáže nový elekt- romobil z řady I.D., Toyota představí svou řadu hybridních aut a Nissan se pochlubí vozem LEAF nové generace. Prezentovat se také budou výrobci a provozovatelé veřejných nabíjecích stanic pro elektromobily Green 24 i Volt- drive. A to je jen malá ochutnávka z toho, co e-Salon v Letňanech na pod- zim nabídne.„Přijďte se podívat na auto- mobilovou budoucnost,“ láká na akci expert výstavy a pořadu Autosalon TV Prima Jan Říha. Veletrh se bude konat ve dnech 15.–18. listopadu 2018 na vý- stavišti PVA EXPO Praha v Letňanech. Největší lákadla světových značek na veletrhu e SALON budoucnosti. Hlav- budou elektromo- omní řízení a techni- výstavě nebudou v zelené mobilitě. en ukáže nový elekt- oyota představí h aut a Nissan se AF nové generace. budou výrobci ejných nabíjecích obily Green 24 i Volt- á ochutnávka Letňanech na pod- e se podívat na auto- nost,“ láká na akci adu Autosalon eletrh se bude konat opadu 2018 na vý- aha v Letňanech. lákadla h značek rhu BE CLEVER 103

Petr Herian založil před lety společnost Newton Media, z které odešel, aby se do ní po čase vrátil. A nespokojil se jen s tím, že by ji udržoval při životě, ale založil další společnost, technologickou. Původně jako interní podporu. A vše je trochu jinak. JAK BÝT LEPŠÍ NEŽ GOOGLE Petr Karban archiv BE CLEVER 104

Stále více je dnes slyšet o druhé vaší spo- lečnosti, Newton Technologies… Protože v hlasových technologiích, na které se soustředíme, je obrovský potenciál. Nejde jen o to, že za velmi krátkou dobu se úžasně zdo- konalily, ale enormně roste zájem uživatelů. Před dvěma třemi lety to byly nástroje pro pár experimentátorů, kteří chtěli vyzkoušet něco nového. Dnes je to v některých oblastech již naprosto přístupný a známý nástroj. Vlastně se dá říct skoro standard. Například velká call centra s ním pracují naprosto běžně, justice, medicína… V takových oblastech už to není nic nového, je to známá technologie a stále více přicházejí irmy, které ji dokáží využít. Vezmě- te si jen chatboty a jejich oblibu. Všichni je známe, ale málokdo si uvědomí, že si povídá s robotem. Kde všude se již dnes dají vaše hlasové technologie efektivně využít? Nejdále jsme určitě v systémech, které rozvíjí- me již dlouhodobě, ty zvládají převod diktátu z mluvené do psané podoby. Ale dnes se ohromně rychle rozvíjí jejich využití v hovoro- vé řeči, nahráváte a přepisujete běžné rozho- vory či jednání. Což je něco zcela jiného než diktát. Co je problémem? Podstata běžného mluveného projevu, který má osobité charakteristiky, zkratky, výslov- nostní vady, tempo, tonalitu, akcenty, emoce, opakování slov, nespisovné koncovky, vklá- daná slova, slovosled…, ty jsou u každého z nás jiné. A my se zabýváme tím, jak to všechno dostat do psané podoby. Už inter- punkce je svým způsobem při převodu běžné řeči výzva. Jak to řešíte? Právě. Snažíme se pro tento účel k samotné technologii převodu řeči přidat nadstavbu, která zohledňuje dva rozdílné způsoby využití. V tom prvním potřebujete de facto doslovný text, s nímž chcete dále nějak nakládat, budete jej formátovat a upravovat, pracovat s ním. V tom druhém naopak nepotřebujete komplet- ní obsah, ale zajímají vás určité klíčové infor- mace. Za takový produkt jsme dostali ocenění. Aby prodejní call centrum bylo korektní, musí v rozhovoru před uzavřením smlouvy zaznít určité povinné položky call scriptu. Což dříve kontrolovali náslecháři. Dnes to umí naše technologie. Ale umí například i analyzovat hovory zákazníků na call centra, která vyřizují požadavky a stížnosti, umí je tematizovat, na- jít extrémy, vazby. Využití v téhle oblasti je ohromné. A naší nespornou výhodou je, že tohle umíme ve slovanských jazycích, kde ne- máme konkurenci, porážíme i světové giganty. Umíme to samozřejmě i v ostatních evrop- ských jazycích, ale ty slovanské jsou naše spe- cialita, protože těmi jsme koneckonců začínali. Vždycky je hezké, když David porazí Goliáše… My jsme se k tomu ale dostali vlastně náho- dou. Soustředili jsme se na právníky, lékaře a podobné oblasti, ale dostali jsme pozvánku do výběrového řízení pro call centrum a bylo naše velké překvapení, že jsme dopadli líp než Google a irmy, které takové systémy už běžně dodávají. To byl signál před tři čtvrtě rokem, abychom takový produkt nabídli, a dnes již máme reálné klienty, u jiných jsme ve stadiu příprav, protože každému klientovi se snažíme analytiku přizpůsobit na míru, podle jeho požadavků. My s těmi velkými, jako jsou Google, Apple a jiní, ale nesoutěží- me, pracujeme přece jen trochu jinak. Data necháváme u zákazníka, umíme přepisovat v reálném čase, a hlavně upravujeme systémy na míru. Tuhle kombinaci nikdo nenabízí. Neskromně budu tvrdit, že nesoutěžíme s ni- kým, že ve své oblasti tvoříme špičku a vstu- pujeme na trhy, kde jí budeme. Když zmiňujete analýzy, to už jsme v oblas- ti data miningu u audio obsahu. Chápu to správně? Nabízíte i takové služby? Určitě. To jsme právě zjistili při práci na tech- nologiích pro call centra, že stejný princip, který používáme u mediálních analýz, lze pou- žít pro data call centra či podobné případy. Využíváme vlastně stejné nástroje, což je skvě- lé, protože nám to umožňuje přenášet poznat- ky z jedné oblasti do druhé a ty nástroje vy- lepšovat. Dnes již využíváme i umělou inteli- genci, nebo, abych byl přesnější, strojové uče- ní, neuronové sítě. K tomu ovšem potřebujete velká data a u slovanských jazyků je právě tohle obrovskou nevýhodou, protože systémy pracující s angličtinou mají ohromné množství dat, zatímco ty slovanské jen zlomky. V souvis- losti s těmi analýzami je paradoxní jeden de- tail – zatímco před lety jsme v rámci monito- ringu učili zákazníky pracovat s psanou podo- bou audiovizuálních výstupů, dnes je vracíme zpět k té audiovizuální podobě, protože se ukazuje, že jen část z nich, a spíše ta menší, skutečně psanou podobu využije. Spíše je zají- má to, čemu říkáme media alerting, tedy že do pěti minut vědí, co v jimi sledovaných médiích zaznělo, a mohou si přehrát jen rele- vantní záznamy. Marketingoví manažeři se dnes vracejí k emocím, protože si uvědomují, že i ve světě technologií pořád prodávají především emoce. Setkal jsem se s pojmem měření emocí. Lze to? Lze, otázka je, s jakou úspěšností. Emoce a sen- timent by samozřejmě šly analyzovat a i měřit, problém je v tom, že když dva lidé řeknou stej- nou větu se stejnou emocí, bude znít rozdílně. A lidí je dnes skoro sedm a půl miliardy. Tedy pokud bychom chtěli analyzovat projevy kon- krétní osoby a měli dostatečné množství dat pro učení systému, asi bychom se dokázali do- stat k poměrně vysoké pravděpodobnosti rele- vantní analýzy. Výhoda technologií je v jedné věci, mohou být pouze lepší. Když jste zmínil problémy u převodu běž- ných hovorů a využití umělé inteligence, jak vidíte možnost, že knihy budou psát časem roboti? Já se toho příliš neobávám. Když se po počá- tečním nadšení do možností umělé inteligen- ce ponoříte hlouběji, zjistíte, že zas tak dale- ko nejsme. Na Týdnu inovací byla robotka Sophie. Ano, odpovídala na určité otázky sama, ale musel jste ty otázky položit v urči- tém pořadí. To je princip chatbotu. Podle klí- čových slov vám dá odpověď, ale není scho- pen se samostatně učit. Hodně se o tom mlu- ví, ale je to spíš marketing. Jeden můj známý říká, že komunikace je z osmdesáti procent nedorozumění. Se zkušeností, kterou mám, si dovolím říct, že je před námi velmi dlouhá cesta. Dnes obvykle jednotlivé systémy zvlá- dají jednotlivé úlohy. Když máte miliony rent- genových snímků, dokážete z nich systém naučit rozpoznávat anomálie velmi spolehli- vě, spolehlivěji než člověk. Ale obecně člověk zůstává nepřekonán, v kreativních oblastech zvláště. Společnost založil Petr Herian před deseti lety jako startup s cílem přenést úžasné pokroky v oblasti technologií pro zpracování lidské řeči z univerzit- ních kampusů do počítačů běžných uživatelů. Firma se zaměřila na slovan- ské jazyky a dnes patří v této oblasti mezi světovou špičku, která může směle soutěžit s giganty, jako je Google nebo Microsoft. NEWTON Technologies BE CLEVER 105

BE CLEVER 106

Tak mi to prozraďte. Jaký byl prvotní im- puls stát se vědcem? To je opravdu zajímavý příběh. Neměl jsem to jako ostatní vědci, že bych o tom snil od malička. Dostal jsem se k vědě trochu oklikou a vlastně v ní dodneška ještě nejsem stoprocentně pono- řený. Práce ve výzkumu pro mě začala až v roce 2015. Ale jak k tomu člověk přijde? To si i já teď můžu říct, že budu vědkyně? To klidně můžete. Proč byste nemohla? U mě to taky žádná přímočará cesta nebyla. Ba naopak. Vystudoval jsem strojní inženýrství a během stu- dií jsem chtěl vymýšlet něco inovativního. Což ve strojařině už úplně nejde, jelikož je jako tra- diční odvětví dost úzce svázaná. Co není ziskové, to není pro strojní průmysl zajímavé. Ale já jsem si shodou náhod pro bakalářskou práci vybral téma, které mi uvolnilo ruce, a mohl jsem praco- vat na vývoji kontejnerového modulu pro son- dážní rakety. Pro vaši představu to je válec, do kterého umístíte experiment. Ten pak během letu v raketě zachovává stejné podmínky a odizo- lují se tím vnější vlivy. Velice zjednodušeně to je v podstatě plechovka, kam něco schováte. Jak vás to napadlo? Bylo to jedno z vypsaných témat, čemuž se i sám divím. Navázal jsem na to potom prací v prvním vědeckém týmu na ČVUT. A ten si poté vzala Ev- ropská vesmírná agentura pod svá křídla do vlast- ního vývojového programu. Pak už to šlo krok za krokem. Výzkum sem, výzkum tam… Teď vyví- jíme pasivní elektrickou anténu pro vlnový analy- zátor WAM, která by měla být umístěna na přistá- vací platformě v rámci mise ExoMars 2020. Pra- cuje na tom větší tým vědců a máme několik vě- deckých cílů. Doufáme, že náš experiment do- padne podle našich představ. To všechno zní, jako kdybyste se pro to narodil… To nevím, můj dětský sen to nebyl. Chtěl jsem být nejprve architektem, pak sportovcem a měl jsem hezky našlápnutou veslařskou kariéru. Jen- že se mi můj hektický životní styl moc nevyplatil. Vrcholově jsem sportoval a snažil se to kombino- vat se studiem na vysoké škole, což si vybralo daň v podobě únavy a oslabené imunity. Před odjezdem na studia do Spojených států mě skoli- la borelióza, ke které se pak sekundárně připoji- la i meningitida. Skoro půl roku jsem nemohl nic PŘÍŠTÍ STANICE? MARS Linda Pacourková Adam Maršál a archiv Až budete procházet rušnou ulicí, zamyslete se nad tím, jaké lidi potkáváte. Zjevně nenápadný člověk může skrývat neskutečné vědomosti. Jako třeba Jan Lukačevič. Skromný sedmadvacetiletý mladík, který se s týmem vědců podílí na naší vesmírné budoucnosti. BE CLEVER 107

dělat a většinu času proležel v posteli. A to je pro aktivního člověka hrozný trest. Snažil jsem se poté dohnat studia a postupem času vyplynu- lo, že se budu věnovat vědě. Není to ten zdárný příklad, že všechno špat- né je pro něco dobré? Rozhodně ano. I když to bylo hrozné období, mu- sím zpětně říct, že mi to přineslo pozitivní věci. Musel jsem sice opakovat ročník a vše se naučit znova, ale díky té nemoci jsem přehodnotil životní i kariérní priority. Taky mi to pomohlo odstranit negativní charakterové znaky. (smích) Jako například? Byl jsem hrozný paličák. Přehnaně ctižádostivý. Všechno jsem potřeboval mít co nejlíp a nejdřív. Tvrdě jsem si šel za svým. Taky jsem byl hrozný pesimista, byl jsem se vším věčně nespokojený. Jsem rád, že mi takhle „příhoda“ otevřela oči. Myslím, že jsem se naučil větší pokoře a dnes se díky tomu podílím na výzkumu, který by měl spolu s dalšími pomoct naší budoucnosti na Marsu. Naší budoucnosti na Marsu? Snažíme se chápat planetu Mars jako celek. A také pochopit jednotlivé jevy, ke kterým na něm do- chází. Díky předchozím pozorováním už víme, že tam dochází k prachovým bouřím. Také tam lze najít zmrzlou vodu. Spekuluje se, že býval plane- tou vhodnou pro život. Ale to není ani vyvrácené, ani potvrzené. Úkolem našeho vědeckého týmu je zjistit, jestli na povrchu dochází při prachových bouřích k elektrickým výbojům, a pokud ano, jaké mají vlastnosti. Odpovědí na problém by měla být už zmiňovaná pasivní elektrická anténa. „Blesky“ při bouřích by totiž mohly ohrozit jak přístroje, tak v budoucnu i posádku lidí. Ale vždyť ještě lidé cestovat na Mars nemohou… Dnes ještě ne, ale intenzivně se na tom pracuje. Paralelně s námi probíhají další výzkumy i vývoj technologií, které k tomu přispějí. Už za deset let by se lidé mohli dostat na oběžnou dráhu Marsu. Za takových patnáct let by mohli vstoupit na jeho povrch. V nejlepším případě bude cesta trvat osm měsíců, samozřejmě je to také závislé na zvolené trajektorii vesmírné lodi. Je naprosto klíčové, aby posádka astronautů nebyla nijak ohrožena. Budou i tak vystaveni dost nepřízni- vým podmínkám – jako jsou extrémní teploty, radiace, prachové bouře anebo případně elek- trické výboje. Já si asi neumím představit, jak Mars vypadá… Představte si ho jako planetu podobnou Zemi. Obíhá okolo Slunce, také se mu střídají roční období, jeden den trvá podobně jako ten náš, dokonce i osa rotace planety je podobně natoče- ná jako ta naše. Teploty jsou závislé na ročním období i zeměpisné šířce. V létě to je na rovníku na plavky, ale na severním pólu bych vám těch minus sto třicet stupňů Celsia nepřál. (smích) Největší nepřítel pro nás bude ale radiace. Mars není chráněný magnetickým polem, takže coko- li, co je na povrchu, zahubí. To ale vyvrací teorii, že Mars jednou obydlí- me, nebo ne? Nijak zvlášť. Pracuje se s několika variantami, jak to vyřešit. Už víme, že na Marsu jsou po vul- kanické činnosti podzemní tunely. Jednou z možností tedy je, že by lidé bydleli pod zemí. Ta by tvořila dostatečnou radiační ochranu. Další variantou jsou ochranné štíty, které by mohly chránit určité části anebo třeba celou planetu. Hodně sci- i představa… To ano. (smích) Ale bere se v úvahu teorie, že nej- efektivnější bude umístit ochranný štít do dosta- tečné vzdálenosti před Mars. Ten by pak zastínil celou planetu a tím ji ochránil od radiace. Opusťme teď Mars a vraťme se k vám. Co vás teď v nejbližší době čeká? Samozřejmě práce na výzkumu, v červnu bych potom měl jet do Evropského parlamentu před- nést návrhy, jak by se mohly podmínky pro vý- zkum vylepšit a jak by mohla Evropa líp zafungo- vat v oblasti, na které s týmem pracujeme. Cestujete často? Celkem ano a je to příjemné. Plno lidí si myslí, že vědci sedí ve své pracovně u stolu s hromadou papírů, ale opak je pravdou. Například loni jsem měl cestu na Island, kdy jsme ještě s předchozím týmem pronásledovali polární záře, sbírali vě- decká data a hledali skrytá lávová pole. Věda není nudná. Měl jsem i možnost se párkrát podí- vat do Spojených států, když jsem byl vybrán mezi padesát nejlepších vědců pod pětatřicet let v oblasti kosmického výzkumu. Společně s ex- perty z kosmických agentur a zástupci irem v kosmickém průmyslu jsme konzultovali pro- blémy, kterým v současné době čelí, a z pohledu lidí mimo jejich vlastní týmy nabízeli jiné per- spektivy. Společně jsme absolvovali různé brain- stormingy, workshopy s NASA a různé panelové diskuse. To byla taková jedna z nejzajímavějších zahraničních zkušeností. Účastnil jsem se i kon- ferencí v Austrálii, Švédsku či Mexiku, kde jsem dostal mezinárodní ocenění za prezentaci mého výzkumu. Vy to říkáte, jako když to každý z nás zažívá denně… To asi ne, ale není to nic, čím bych se musel chlubit. Je pravda, že už i ve světě si mojí práce pár lidí všimlo, ale to ze mě přece nedělá jiného člověka. Můj kolega říká, že hodně Čechů je úspěš- ných, ale málokdo z nich je známý i za Rozvadovem. To je úsměvné. Nevím, jestli to můžu takhle po- soudit. Nicméně minulý rok mě vybral Google a Financial Times do svého výběru New Euro- pe 100 mezi sto nejvlivnějších Evropanů ze střední a východní Evropy. Tak už asi známý i za Rozvadovem budu! (smích) BE CLEVER 108

Vítejte Ƌ ƋÊ((( od 950 Kč* Rezervujte na csa.cz * Cena za jednosměrnou letenku, počet míst je omezen. Více informací na csa.cz nebo u vašeho prodejce letenek.

Příběh irmy JASYKO začíná už na vyso- ké škole, kde se naplno projevil Micha- lův koníček. Sám o sobě hovoří jako o hi istovi – nadšenci, který se pokoušel stavět vlastní sestavy, protože tehdejší audiotechni- ka nesplňovala jeho představy o kvalitním přednesu zvuku. „Volba podnikání byla nasna- dě – už od mládí jsem elektroniku miloval. Sa- motné jméno JASYKO je kombinací mého pří- jmení a příjmení mé ženy za svobodna,“ upřes- ňuje zakladatel a generální ředitel irmy. V JASYKU nevnímají domácí audiotechniku jen jako věc, přes kterou si pustíte svou oblíbenou hudbu, ale i jako designový doplněk. „Naším cílem a současně přáním je, aby se špičková audiovizuální technika stala plnohodnotnou součástí interiéru. Nebyla takovou Popelkou, která stojí v koutě a čeká, až na ni přijde řada. Hudba má od pradávných časů vliv na lidský organismus, fyzické zdraví i psychickou pohodu. V současném hektickém světě je zapotřebí rela- xovat, kvalitně odpočívat, načerpat síly do dal- ších dní. Jenom tak může dojít k posunu od stre- VÁŠEŇ JMÉNEM DOKONALÝ ZVUK Láska k audiotechnice, hudbě a zvuku obecně. To je důvod, proč Michal Jakubec už přes dvacet let vede jako ředitel své studio. Pokud toužíte po opravdu špičkové audio sestavě, pak jste na správném místě. Adam Mašek Luděk Peřina a archiv BE CLEVER 110

sového prostředí zpátky ke kvalitním lidským hod- notám,“ popisuje Michal Jakubec. Individuální přístup ke klientovi je pak klíčem ke spokojenosti na obou stranách. Sama irma se na svých webových stránkách prezentuje jako společnost, která se snaží nabízet řešení. „Určitě nejsme zastánci přístupu: toto je nejdražší, a pro vás tak zároveň i nejlepší. Jsme nejraději, pokud si může- me s klientem užít jeho cestu objevování audio řeše- ní, které je pro něj osobně nejvhodnější. Například podle toho, jakou rád poslouchá muziku, zdali prefe- ruje stereo nebo si raději užívá domácí kino. V potaz bereme také priority klienta na přednes hudby – ně- kdo preferuje vyvážené podání, jiný dynamičtější nebo podpořenou basovou linku. Nezanedbatelnou roli pak hraje také velikost ozvučované místnosti, její dispozice a celkové zařízení interiéru.“ Světově unikátní značky Společnost JASYKO spolupracuje se značkami, které jsou v rámci světové konkurence výjimečné. A to jak kvalitou, tak i materiálem – některé re- prosoustavy jsou vyrobeny ze skla či z břidlice. Byť jsou oba materiály pro výrobu na první po- hled nevhodné, nabízí zajímavé podání zvuku a najdou si svoji speci ickou cílovou skupinu. V nabídce nechybí ani reprosoustavy Sonus faber, které vynikají italským smyslem pro design, de- tail a řemeslné zpracování. „Z komponentů bych rád zmínil tradiční americkou značku McIntosh, jež se vyznačuje nekompromisní kvalitou zpracování, která maximalizuje zážitek z hudby. V mnoha svých přístrojích používá poctivé elektronky a VU metry. Jejich pozornosti neunikne žádný detail – i barevné podsvícení displejů je řeše- no namícháním typické modré barvy v RGB škále, ačkoliv je toto řešení dražší a zdlouhavější. Rádi pracujeme také s japonskou značkou Denon, která vyniká na poli přehrávačů pro domácí kina. Z tele- vizí můžeme zmínit německou Loewe, která patří mezi absolutní špičku ve 4K. Jejich obraz je vyhle- dávaný pro svoji jasnost a hlavně přesnost barev – černá je opravdu černou,“ říká Michal Jakubec. Výjimečná kvalita Naprosto speci ickou pozici pak v portfoliu irmy zaujímá britská značka Bowers & Wilkins. Pokud hledáte takřka bezkonkurenční audio soupravu do své domácnosti, těžko si vyberete lépe. Samot- né vývojové oddělení irmy nemá nijak omezený rozpočet, a proto může maximum času věnovat přípravě každého dalšího modelu. Naprostou prioritou je jen precizní výsledek – a ten zpravi- dla nemá daleko k dokonalosti. „Výjimečná je také kvalita používaných materiálů. Řada Diamond (nyní D3, již ve třetí generaci) pou- žívá na membránu výškového reproduktoru dia- mant potažený platinou. Není to však kvůli cennos- ti těchto prvků, za výběrem stojí jejich fyzikální vlastnosti – diamant je lehký a přitom tvrdý. Ne- vznikají tak žádné nežádoucí rezonance. Hlavici středového reproduktoru odlévají v automobilce Aston Martin. Proč? Protože jsou nejlepší na práci s aluminiem,“ vysvětluje Michal Jakubec. K různým výročím navíc Bowers & Wilkins vytvá- ří speciální edice, v omezeném počtu kusů tak získáte naprostý unikát s potvrzením pravosti a pořadovým číslem. „V nich bývají využívány dal- ší jedinečné materiály, jako je mramor nebo koře- nová dýha. U nás v JASYKU máme k dispozici po- slední volný pár z této limitované edice.“ Hudební super hvězdy Díky své kvalitě mají produkty Bowers & Wilkins opravdu unikátní renomé. Audiotechnika od britské společnosti hraje prim ve slavném londýnském nahrávacím studiu Abbey Road, kde své největší hity nahrávali legendární Beat- les. V současné době zde nahrává například Pe- ter Gabriel, Stevie Wonder nebo Kanye West. Ti všichni se společností úzce spolupracují a po- dílejí se na technologickém vývoji jejich souprav. „Ze Slovenska zde natáčí třeba Miro Žbirka, z České republiky Ben Cristovao. Vznikají zde také legen- dární soundtracky k ilmům, jako je Pán prstenů nebo bondovka Skyfall. U nás je ve svém studiu využívá například Michal David. Bowers & Wilkins se však nespecializují na pro itechniku, jak by se mohlo na první pohled zdát. Jejich cílem je naopak křišťálově čistý přenos hudby ze studia do každé domácnosti. Proto je nahrávací studia využívají, aby věděli, jak bude hudba znít doma. Lidé navíc hodně času tráví v autě, i proto jejich audio najdete ve značkách jako Maserati, Jaguar, Volvo nebo BMW řady 7,“ uzavírá Michal Jakubec návštěvu ve světě, kam vstupují jen vyvolení. Chcete navštívit svět kvalitního zvu- ku? V Brně či v Praze si můžete svou návštěvu objednat a budete bez obalu a bez kompromisů vtaženi do světa, v němž je dokonalost standardem a zvuk se stává prestižním zážitkem. Pište na marketing@jasyko.cz. Objednejte si exkurzi BE CLEVER 111

Smysl pro detail a schopnost tvůrců mohou dát z obyčejného předmětu vzniknout umění, z obyčejné myšlenky jedinečné vizi…

BE CONNECTED 114 KŘTILI JSME U PREZIDENTA Křty časopisů vydavatelství C.O.T. media 118 ZÁKLAD NOVÉ TRADICE Tomáš Zima, rektor Univerzity Karlovy 120 KULATÉ STOLY COMENIUS Debatní setkání podnikatelů s politiky – Adam Vojtěch, Adriana Krnáčová, Karla Šlechtová, Eduard Muřický 122 ČESKÉ FIRMY A ČESKÉ HLAVY Setkání s tahouny českého byznysu – Zlín, Brno, Český Krumlov, Plzeň VĚŠÁK NA KABÁTY VE VSTUPNÍ HALE BANKY GUTMANN – DETAIL Foto: Jakub Hněvkovský

Jako obvykle jsme křtili dva časopisy, které se věnují každý po svém podnikání – maga- zín Be the Best a měsíčník Komora. A jako obvykle za účasti tváří z obálek, byť tentokrát pouze poloviční. Majitel společnosti Laski Zde- nek Zapletal se dostavil osobně, zatímco gene- rálního ředitele pardubické společnosti ERA Viktora Sotonu zastoupil ředitel HR a komunika- ce Milan Starý. Co bylo neobvyklé? Že jsme křtili v restauraci, která vlastně ještě neexistovala. Volba restaurace Kaprova 8 neby- la náhodná – k úspěchu patří i odměna a obec- ně jednou z nejoblíbenějších odměn je gastro- nomický zážitek, který navíc od nepaměti pro- vází i setkávání. Že to byla zároveň i volba dob- rá, prozrazovaly nejen spokojené výrazy zú- častněných, ale možná ještě více fakt, že mnozí z vás se již stali takřka stálými hosty. Ostatně, není divu. Duch restaurace je opřen o moderní podobu jídel, která mají příběh. Jejich původ je často ješ- tě v c. k. mocnářství a mnohá tvoří základ české kuchyně. Připravená před vašima očima, z prvot- řídních surovin a kuchaři, jimž právě prezident asociace předává v praxi své zkušenosti, dělají z běžného jídla zážitek. Tím největším by pak měla být tabulová špič- ka, pro znalce klasický rakouský tafelspitz, jehož konzumace je tradičním obřadem. Sko- ro bych řekl, že je to jediné místo v Česku, kde ji můžete ochutnat. A když chutnala císaři Františku Josefu I., který ji zbožňoval, byl by v tom čert… 1 KŘTILI JSME U PREZIDENTA Aby nebylo mýlky, bylo to u prezidenta Asociace českých kuchařů a cukrářů, respektive v jedné z nejnovějších pražských restaurací, která byla otevřena a v plném provozu v Kaprově ulici teprve ve druhé polovině dubna a za jejíž gastronomií stojí právě Miroslav Kubec. Petr Karban Aleš Funke BE CONNECTED 114

5 6 7 4 3 2 1 Generál a jeho vojsko – prezident České asociace kuchařů a cukrářů a šéfkuchař nové pražské restaurace Kaprova 8 Miroslav Kubec se svým týmem v kuchyni 2 Lenka Žlebková (KCP) a Eva Frindtová (C.O.T. media) 3 Tomáš Zima (UK) a Karel Muzikář (Comenius) 4 Fotograf obálkových portrétů magazínu Be the Best a Anna Dzurenda (We are smart spaces), která si od byznysu odskočila na literární dráhu 5 Generalita nongastronomická – Eva Kislingerová (náměstkyně pražské primátorky), generál Pavel Kříž (MO ČR) a Irena Bartoňová Pálková (viceprezidentka HK ČR) 6 Zdenek Zapletal (Laski) polil s Gabrielou Ben Ahmed a Evou Frindtovou sám sebe na obálce jarního čísla magazínu Be the Best 7 Manželé Hálovi a Milan Rzepecki (Accolade Holding) BE CONNECTED 115

8 Generálního ředitele Lubomíra Sotonu polil na obálce měsíčníku HK ČR za asistence obou dam vydavatelství a Ireny Bartoňové Pálkové ředitel marketingu a komunikace pardubické světové firmy ERA Milan Starý 9 Křest u prezidenta kuchařů vyvolával ticho, protože neochutnat nešlo – Hana Dluhošová (ČD), Pavel Švagr (Správa státních hmotných rezerv ČR) a Milan Starý 10 Jan Řehounek (poslanec PSP ČR) s partnerkou 11 Manželé Holcátovi (FN Motol) v debatě s Evou Frindtovou a Tomášem Čápem (Comenius) 12 Jana Hořáková (PwC), Ondřej Škarka (Art & Event Gallery Černá labuť) a Martin Valach (ArtLines) 8 9 10 12 11 BE CONNECTED 116

13 Patrně na téma pánská móda – Jaroslav Kašický (Delor), Jan Trojánek (radní MČ Praha 5) a Jan Koláčný (Čedok) 14 František Turek (LOG-IN CZ) s manželkou 15 Netřeba slov, když barvy, vůně a chutě řeknou vše 16 Gastronomie je ve své dokonalosti uměním, stejně jako byznys či malba – bratři Muczkové, Mark i Joe jr. by souhlasili 17 Roman Koděra (Saxo Bank) a Bohuslav Šantrůček (C.E.E. Group Travelport) 13 14 15 16 17 BE CONNECTED 117

ZÁKLAD NOVÉ TRADICE V úterý 17. dubna jsme měli výjimečnou příležitost – v restauraci Kaprova 8 jsme se sešli se zástupci Pražské mincovny a rektorem Univerzity Karlovy Tomášem Zimou k neformálnímu obědu, abychom panu rektorovi předali historicky první osobnostní medaili Be the Best. Je to nejen ocenění jeho profesní dráhy v medicíně, ale především uzná- ní za jeho činnost ve vedení jedné z nejstarších evropských univerzit, která si nejen udržuje, ale posiluje své postavení mezi prestižními ev- ropskými univerzitami. Jedním z důvodů, proč jsme jako první osobnost pro medaili Be the Best zvolili právě rektora Tomáše Zimu, je i dlouhodobá podpora partnerství mezi českými univerzitami a českými irmami. I z to- hoto titulu je právě Univerzita Karlova a její rektor osobně jedním z garan- tů seriálu setkání České irmy a české hlavy. Petr Karban Linda Pacourková 1 3 2 4 1 Model medaile, kterou jsme za rok 2017 a celoživotní práci v rámci nové tradice našeho magazínu vzdali díky a úctu rektoru Univerzity Karlovy Tomáši Zimovi 2 Skutečnou medaili předává panu rektorovi partner vydavatelství a majitel Pražské mincovny, která se ujala návrhu i výroby. Mimochodem, autorem návrhu je přední český medailér, akademický sochař Michal Vitanovský 3 Protože Tomáš Zima je i vášnivým kuchařem, se zájmem přijal možnost šéfkuchaře Miroslava Kubce prohlédnout si kuchyň zbrusu nové pražské restaurace Kaprova 8, která nám poskytla nejen prostor, ale i dokonalé menu 4 Neformálního oběda se vedle hostitele Miroslava Kubce, Pavla Trtíka a rektora Zimy zúčastnily i vydavatelky Eva Frindtová a Gabriela Ben Ahmed s Petrem Karbanem, šéfredaktorem magazínu BE CONNECTED 118

REGISTRACE NA WWW.DOPRAVA2018.CZ &9()749˘8ʚ2%ʎ)6:2% 2%/32*)6)2\'-.%/34%2)0-78ɔ:=78394ɘʎ)02ɘ4ˎ)(78%:-8)0ɔʎ)7/ɔ(346%:=1-13.-2ɔ ˏɳNRE/ TOP HOTEL Praha WWW.DOPRAVA2018.CZ 3(&362Ɍ/32*)6)2\')>3&0%78-(346%:= ^ɧ˙XMXYTˏIZ^EPS1MRMWXIVWXZSHSTVEZ]ʎ6 ... dalších 100 let v pohybu 3VKERM^YNIWTSPIʏRSWX\'31)2-97TERIZVSTWOɧWTSPIʏRSWXTVSOYPXYVYZ^HʛPɧZɧRɳEZʛHIGOSXIGLRMGOSYWTSPYTVɧGM nám. Kinských 6, Praha 5, comenius@comenius.cz www.comenius.cz, tel 257 890 111 -RK.ER/PEW+IRIVɧPRɳˏIHMXIPˎɳ^IRɳPIXSZɯLSTVSZS^Y -RK.ER/VSYTE +IRIVɧPRɳˏIHMXIPˎIHMXIPWXZɳWMPRMGEHɧPRMG -RK:ɧGPEZˎILSˏ4L(1&% 4ˏIHWIHETˏIHWXEZIRWXZE0IXM˙Xʛ4VELE (SG-RK4EZIP,VYFI˙4L( (ʛOER*EOYPXEHSTVEZRɳʎ:98 -RK.Mˏɳ7ZSFSHE +IRIVɧPRɳˏIHMXIP7TVɧZE˶IPI^RMʏRɳHSTVEZRɳGIWX] -RK0YFSQɳV*SNX˧ ˎIHMXIPˎIHMXIPWXZɳZSHRɳGLGIWX

S ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem TOP HOTEL Praha, 7. března 2018 KULATÉ STOLY Comenius archiv společnosti Comenius 1David Bříza (Gama Group), Zdeněk Kabátek (VZP), Sotirios Zavalianis (Multiscan), ministr Adam Vojtěch, prezident společnosti Comenius Karel Muzikář a Klára Sovová (Poirot) 2Roman Cabálek (VZP), Karel Muzikář, Adam Vojtěch, Pavel Kříž (Vojenská policie), Josef Postránecký (MV ČR) 3Martin Sklenář a FrantišekVlček (oba Multiscan), Václav Šimánek (FN Plzeň), Jan Zahálka (re-medical) a Jiří Uklein (kancelář Senátu PČR) 1Pavel Elis (PRE), náměstkyně primátorky Eva Kislingerová, Marcel Soural (Trigema), primátorka Adriana Krnáčová a Karel Muzikář 2Marcel Soural, Adriana Krnáčová, Karel Muzikář a Martin Malinský (Trigema Development) 3Zdeněk Pokorný (VCES), Jan Kroupa (ŘSD), Jiřina Nepalová (Renomia) a David Krása (Metroprojekt Praha) S primátorkou hlavního města Prahy Adrianou Krnáčovou Kongresové centrum Praha, 11. dubna 2018 1 1 2 3 2 3 BE CONNECTED 120

S ministryní obrany Karlou Šlechtovou TOP HOTEL Praha, 15. května 2018 1Jakub Landovský (MO ČR), Josef Vojáček (Vojenské lesy a statky), ministryně Karla Šlechtová, Karel Muzikář a Radek Musil (Sellier & Bellot) 2Pavel Kříž, Karla Šlechtová a Karel Muzikář 3Hana Šmejkalová (East Bohemian Airport) a Jan Trojánek (radní MČ Praha 5) 4Jiří Šedivý (bývalý náčelník GŠ AČR) a Pavel Kříž 2Jan Závěšický, Vladimíra Kraftová a Daniel Kraft 3Eduard Muřický, Magda Partyka (Huawei), Karel Muzikář, Pavel Švagr (Správa státních hmotných rezerv) a Rado Kedzia (Huawei) 1Náměstek ministra průmyslu a obchodu Eduard Muřický, Karel Muzikář, Vladimíra Kraftová (Purum Kraft), Josef Kotrba (Deloitte), Martin Chalupský (innogy), Vladimír Vaněk (Deloitte), Jan Závěšický (Purum Kraft) S náměstkem ministra průmyslu a obchodu Eduardem Muřickým Hotel Pyramida, 30. května 2018 (původně měl být hostem ministr Tomáš Hüner, který byl premiérem nečekaně odvolán na jednání vlády) COMENIUS 1 1 2 3 2 3 4 BE CONNECTED 121

ČESKÉ FIRMY A ČESKÉ HLAVY ZLÍNDalší díl seriálu regionálních setkání s tahouny české ekonomiky patřil regionu podnikání zaslíbenému, z nějž před desítkami let vzešel slavný Baťův koncept, který dodnes znají v celém světě. Petr Karban Luděk Peřina Anejenže jej znají, dodnes jej obdi- vují a napodobují. Zlínský kraj má silnou tradici ve strojírenství, gu- márenství, zpracování plastů a potravi- nářství, v posledních letech tu ale vzniká i řada technologických irem. Že je kraj- ská ekonomika dobře nastartovaná, doka- zuje vysoký podíl středních a malých i- rem, které navíc mají značný rozvojový potenciál. Tak trochu příznačně se setká- ní odehrálo v rekonstruovaných prosto- rách Baťovy vily – jeho cílem je přece zprostředkovat osobní kontakty a vazby mezi privátní, akademickou, expertní i státní sférou. 1 2 3 BE CONNECTED 122

ORGANIZÁTOŘI ODBORNÍ GARANTI HLAVNÍ PARTNEŘI GENERÁLNÍ PARTNER 4 7 5 6 1 Místo setkání bylo příznačné pro region – Baťova vila 2 Vyacheslav Lypko (Enterprise Investors), Martina Vítková (NWT) a Tomáš Zima, rektor UK 3 Martin Ayrer (UK), Jan Vejmělek (hlavní ekonom Komerční banky, generálního partnera seriálu setkání) a Tomáš Zima 4 Alena Škrobová (Physter Technology), Milan Štěpanovský (Lokart), Vyacheslav Lypko a Pavel Březina (Nirvana Systems) 5 Portrétní cyklus Rodáci regionu Jadrana Šetlíka v Baťově vile představil i Jaroslava Louckého, ředitele zlínské laboratoře Imalab 6 Rudolf Baďura (Umabel SE), Zdeněk Červenka (Lukrom a FC Fastav Zlín) a Alena Škrobová 7 Vyacheslav Lypko a Pavel Březina BE CONNECTED 123

ČESKÉ FIRMY A ČESKÉ HLAVY BRNO Moravská metropole a její moderní hotel Courtyard by Marriott, to byla další zastávka seriálu setkání úspěšných regionálních irem s akademickou, expertní i státní sférou. Petr Karban Luděk Peřina Máme-li ambice vytvořit si díky setkáním také ucelený pohled na ty nejúspěšnější z českého podnika- telského světa, Brno prostě nelze pominout. Přestože se před více než dvaceti lety zdálo, že Praze nelze konkurovat, skutečnost je dnes jiná – strategická poloha Brna a snaha vedení města přilá- kat investory, technologické ir- my a mladé lidi se vyplatila a Brno dnes představuje moder- ní město plné příležitostí a živo- ta. Zájem o setkání tak předčil i naše očekávání a věříme, že šlo skutečně o první krok dlouhodo- bé spolupráce. 1 2 3 BE CONNECTED 124

ORGANIZÁTOŘI ODBORNÍ GARANTI HLAVNÍ PARTNEŘI GENERÁLNÍ PARTNER 4 7 5 6 1 Konferenční sál novotou zářícího hotelu Courtyard by Marriott v Brně byl svědkem značného zájmu 2 Irena Bartoňová Pálková (viceprezidentka HK ČR), Tomáš Zima (rektor UK) a Jan Vejmělek (hlavní ekonom KB) 3 Eva Konečná (Cony CZ), Tomáš Kacetl (TopFert) a Pavel Holek (Holek Production) 4 Dušan Procházka (Propag Servis), Sylva Vodičková (Papírny Brno), Miroslava Popovičová (Enterprise Investors), Miloš Vránek (Renocar) a Vyacheslav Lypko (Enterprise Investors) 5 Ladislav Chodák (Axenta) a František Hála (Tesla) 6 Hana Říčková (Femma), Michal Jakubec (Jasyko), Josef Blahůšek (Cat Cut), Pavel Strašák (Gecco) a Marek Polan (Freedom Capital) 7 Kateřina Jará (JK Styl) a Jitka (JCDecaux) a Libor (Ekosanplast) Trpělovi BE CONNECTED 125

ČESKÉ FIRMY A ČESKÉ HLAVY ČESKÝ KRUMLOV Jen zdánlivě nepatřičně se jihočeské setkání úspěšných irem regionu neodehrálo v krajském městě, ale ve stylově rekonstruovaných prostorách hotelu a lázní, které spolu s golfovým resortem tvoří příjemný volnočasový komplex Golf Resort Svachovka. Petr Karban Vitalij Isajenko Právě tento komplex, který zahrnuje ještě malý pivovar a destilérku, je totiž typic- kým příkladem úspěšného regio- nálního podnikání. A navíc je také důkazem toho, že i takřka na konci světa lze vybudovat oázu, která v rodinné atmosféře dokáže nabíd- nout špičkové služby a péči. Setkání tentokrát mělo výrazný rys nové energetiky, která je hnána nejen požadavky zákazníků, ale přede- vším technologiemi, například IoT. Což v regionu, který obecně v na- šich myslích rozhodně není uložen jako průmyslový, je velmi potěšující. Dokazuje to, že úspěch není ani tak věcí podmínek, jak často chceme věřit, ale lidí a jejich vizí. 1 2 3 BE CONNECTED 126

ORGANIZÁTOŘI ODBORNÍ GARANTI HLAVNÍ PARTNEŘI GENERÁLNÍ PARTNER 4 7 5 8 6 1 Martin Maltus (S-Tools) a Viktor Zeisel (Komerční banka) 2 Aleš Jelínek (E4U) a Ondřej Plánička (Asociace rodinných firem) 3 Příjemná atmosféra setkání byla dána i místem, jímž tentokrát byl jedinečný golfresort a minilázně Svachova Lhota u Českého Krumlova 4 MilanVadlejch (StarNet), Petr Karban (šéfredaktor měsíčníku Komora a magazínu Be the Best) a Radek Gutwirth (Evocati a Dorean DG) 5 Radek Gutwirth a Jana Hořáková (PwC) 6 Garantem seriálu setkání je v osobě rektora Tomáše Zimy i Univerzita Karlova 7 Eva Frindtová (C.O.T. media) a František Hrdlička, starosta Strakonic 8 Vladimír Benet (Československá exportní) a portrét primáře dětského oddělení českobudějovické nemocnice Vladislava Smrčky objektivem Jadrana Šetlíka BE CONNECTED 127

ČESKÉ FIRMY A ČESKÉ HLAVY PLZEŇ Tradičně průmyslový region byl předposledním zastavením letošního seriálu setkání podnikatelů s představiteli expertní, akademické, státní a veřejné sféry, jehož cílem je otevřít témata k debatám i společným aktivitám. Petr Karban Ivan Mladenov Když se setkat v Plzni, těžko volit pří- značnější místo než proslulý pivovar, jehož pivo je pořád pivem. Konferenč- ní sál Secese Plzeňského Prazdroje také účastníky na úvod přivítal typicky zlatavým mokem v provedení alko i nealko a na o iciál- ní část pak navázal i celkovou prohlídkou pivovaru. Zájem v Plzni byl překvapující, vstu- pu se u prezentačního stolečku domáhaly i živé kachny, nicméně s ohledem na legislati- vu nebyly manažerem konferenčního centra vpuštěny. Nejen proto se legislativa stala jed- ním z ústředních témat debat – sešlo se totiž tentokrát i několik majitelů irem zabývají- cích se enviromentální problematikou a o ko- lizi evropských předpisů a podnikatelských potřeb padlo mnoho slov. Skoro stejně jako o nových hrozbách a příležitostech. 1 2 3 BE CONNECTED 128

4 7 5 6 1 Petr Souček (IT Bohemia) a auditorium v příjemném konferenčním prostředí plzeňského pivovaru 2 Jana Hořáková (PwC), Alena Škrobová (Physter Technology) a Vyacheslav Lypko (Enterprise Investors) 3 V debatě Ondřej Plánička (Asociace rodinných firem), Jindřich Karhan (FK Capitals) a Zdeněk Blažek (Replast) 4 Petr Souček, Kamila Angela Altmanová (Altman AZ) a Pavel Průcha (Böhm-Plast) 5 Rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima i svou účastí při setkáních podporuje spolupráci akademické a podnikatelské sféry a heslo České hlavy a české firmy 6 Jadran Šetlík, Michal Zapletal (Alfa Portas) a hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek 7 Zdeněk Blažek vlastní a řídí firmu, která je světovou jedničkou v recyklaci kabelových plastů. O zkušenostech čtvrtstoletí v podnikání hovořil velmi otevřeně ORGANIZÁTOŘI ODBORNÍ GARANTI HLAVNÍ PARTNEŘI GENERÁLNÍ PARTNER BE CONNECTED 129

À LA MAISON ........................ 90 nám. Republiky 1078/1 110 00 Praha 1 www.alamaison.cz ABF PRAHA..........................102 Dělnická 12 170 00 Praha 7 www.abf.cz ASIANA................................... 64 Velflíkova 1430/8 160 00 Praha 6 www.letuska.cz ASOCIACE RODINNÝCH FIREM ..................................... 30 Jugoslávská 620/29 120 00 Praha 2 www.asociacerf.cz BEZNOSKA............................. 44 Dělnická 2727 272 01 Kladno www.beznoska.cz C.O.T. MEDIA.......... 8, 114, 118, 122, 124, 126, 128 Táboritská 1000/23 130 00 Praha 3 www.cotmedia.cz COMENIUS...................119, 120 nám. Kinských 741/6 150 00 Praha 5 www.comenius.cz CZECHTOURISM ................... 38 Vinohradská 46 120 41 Praha 2 www.czechtourism.cz ČEDOK .................................... 74 Na Příkopě 18 111 35 Praha 1 www.cedok.cz ČESKÉ AEROLINIE...............109 Evropská 846/176a 160 00 Praha 6 www.csa.cz DELTA PROJEKTCONSULT ....84 Komenského nám. 1342/7 Horka-Domky 674 01 Třebíč www.delta.at/cz DINNER IN THE SKY............132 Mánesova 68 120 00 Praha 2 www.dinnerinthesky.cz DUTCH MASTERS ...............131 Golčova 1/2 140 00 Praha 4 www.skippersclub.cz EGE HOLDING ....................... 80 Novohradská 397/34 370 01 České Budějovice www.ege.cz ESTETICUSTI............................ 5 Velká hradební 3385/9 400 01 Ústí nad Labem www.esteticusti.eu FARMA MICHAEL.................. 78 Nedvězí 1 257 44 Rabyně www.farmamichael.cz GUTMANN BANK.......6, 36, 58, 68, 72, 94, 112 Václavské náměstí 832/19 110 00 Praha 1 www.gutmann.at/cz HÄSTENS.................................. 2 Vinohradská 1420/33 120 00 Praha 2 www.postele-hastens.cz HOSPODÁŘSKÁ KOMORA ČR ...............122, 124, 126, 128 Florentinum, Na Florenci 2116/15 110 00 Praha 1 www.komora.cz CHILLI POINT......................... 23 Havelská 8 110 00 Praha 1 www.chillipoint.cz JAWA MOTO........................... 38 Brodce 46 257 41 Týnec nad Sázavou www.jawa.eu LÉČEBNÉ LÁZNĚ MARIÁNSKÉ LÁZNĚ..................................... 82 Masarykova 22/5 353 01 Mariánské Lázně www.marianskelazne.as LETIŠTĚ OSTRAVA ..............101 Mošnov 401 742 51 Mošnov www.airport-ostrava.cz M&T......................................... 54 Čs. odboje 1044 518 01 Dobruška www.kliky-mt.cz MAGISTRÁT MĚSTA OLOMOUC ............................. 24 Horní nám. 583 779 11 Olomouc www.olomouc.eu MY GASTRO........................... 92 Veleslavínská 39/48 162 00 Praha 6 www.mygastro.cz NOBLESS CZECH................... 60 Sinkulova 329/48 140 00 Praha 4 www.nobless-czech.cz PALÍRNA U ZELENÉHO STROMU................................. 41 Drážďanská 14/84 400 07 Ústí nad Labem www.palirnauzelenehostromu.cz PRAGUE CATERING / RESTPOINT ............................ 85 Prosecká 430/36 190 00 Praha 9 www.prague-catering.cz PRAŽSKÁ MINCOVNA........118 nám. Republiky 1090/5 110 00 Praha 1 www.prazskamincovna.cz PWC ČESKÁ REPUBLIKA...... 28 City Green Court Hvězdova 1734/2c 140 00 Praha 4 www.pwc.com/cz SAXO BANK............................ 32 Na Poříčí 1142/3 110 00 Praha 1 www.home.saxo/cs-cz SCHICHT................................. 42 Revoluční 1930/86 400 01 Ústí nad Labem www.schicht.cz TESLA...................................... 48 Poděbradská 186/56 198 00 Praha 9 www.tesla.cz TRILOAD INVEST.........114, 118 Na strži 1702/65 140 00 Praha www.triload.cz UNIVERZITA KARLOVA........16, 20, 118, 122, 124, 126, 128 Ovocný trh 3–5 116 36 Praha 1 www.cuni.cz ÚŘAD MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 5................................. 34 náměstí 14. října 1381/4 150 00 Praha 5 www.praha5.cz VINAŘSTVÍ VAJBAR.............. 35 U Vily 480 691 05 Zaječí www.vinarstvivajbar.cz WHITE PARADISE RESORT................................... 27 www.white-paradise.com/cs reservation@white-paradise.com Adresář 130

SR9OWDYØ OX[XVSURDħRVRE www.lodexplorer.cz ... Holandskem EH]NDSLW¢QVN¾FK]NRXĎHN www.holandskonalodi.cz Plujte s námi ... VIP linka Daniël Hagen 602 179 664, 24/7 Párty na lodi Výletní plavby Vícedenní plavby

Zážitek v oblacích je naprosto originální způsob prezentace právě pro Vaši společnost, jelikož nabízí ideální formu experience marketingu pro různé značky a typy produktů či služeb. S konceptem Dinner in the Sky můžete uspořádat nezapomenutelnou večeři pro partnery, originální promo akci nebo firemní večírek, o kterém se bude ještě dlouho mluvit. A to vše až v 50-ti metrech. Dinner in the Sky lze pořádat prakticky kdykoliv během roku. Detailní informace a ceník najdete na www.dinnerinthesky.cz. Poptávky zasílejte na e-mail: pavel@dinnerinthesky.cz, případně volejte na telefon: +420 603 288 725. PREZENTUJTE VAŠÍ FIRMU V OBLACÍCH