Be the Best zima 2017/2018

ČESKÝCH 100 NEJLEPŠÍCH 2017 Faktory úspěchu ŘÁD VAVŘÍNU 2017 Barbara Řimánková ČSOB Barbara Řimánková ŽIJEME NA HRANICI ZLOMU

2

VYDÁVÁ: C.O.T. media, s. r. o., Komplex Olšanka, Táboritská 23/1000, 130 00 Praha 3, T: +420 226 257 720 STRATEGICKÝ PARTNER ČASOPISU: Comenius, panevropská společnost pro kulturu, vzdělávání a vědecko-technickou spolupráci, UN House, nám. Kinských 6, 150 37 Praha 5, T: +420 257 890 111 REDAKČNÍ RADA: Tomáš Čáp, Eva Frindtová ŠÉFREDAKTOR: Petr Karban, petr.karban@cot.cz FOTO NA TITULNÍ STRANĚ: Jadran Šetlík FOTO EDITORIAL: Jakub Hněvkovský LAYOUT: Margarita Andrsova GRAFICKÁ ÚPRAVA A SAZBA: Petra Martinásková, Jiří Novák PRODUKCE: Lucie Jonáková, Martina Pomykalová EVENTY: Dita Čapková, dita.capkova@cot.cz MARKETING: Jan Kotlín, jan.kotlin@cot.cz KOREKTURY: Milada Voborská INZERCE: C.O.T. media, s. r. o., T: +420 226 257 720, E: inzerce@cot.cz UZÁVĚRKA TEXTŮ: 6. 12. 2017 DISTRIBUCE: V tištěné verzi neprodejné, rozšiřováno adresnou distribucí. V elektronické verzi zdarma dostupné prostřednictvím služby www.floowie.com, www.alza.cz/media a na stránkách www.cotmedia.cz TOTO ČÍSLO VYCHÁZÍ: 18. 12. 2017 ISSN 1214-6315 Evidenční číslo MK ČR E 15014 Vydavatel neručí za obsah inzerátů. Kruciální paradox. Některé situace jsou malé a jejich stín vás jen lehce štrejchne, o některých se to říká těžce. Omluvte poměrně zdlouhavý úvod. S vánočními svátky a koncem roku bývá zvykem si přát. Přeji sobě i vám, abychom se v příštím roce potkávali se samozřejmostí i tam, kde posud chyběla. Jestli to mám říct úplně naplno, aby motivy činů všech našich poslanců a ministrů a senátorů a prezi- dentů byly stejné jako motivy každého řemeslní- ka, obchodníka a podnikatele. Pro ty je totiž sa- mozřejmostí, že motivací je úspěch irmy, nikoliv neúspěch protivníků. Přeji to nám všem o to víc, že tahle irma, o kte- rou mi jde, je naše. A že vy všichni nejlépe víte, že každá irma je tak úspěšná, jak úspěšný je její nejslabší článek. Pohodové svátky a v příštím roce na viděnou… Petr Karban, šéfredaktor V předvánoční a vánoční čas býváme nabádáni, abychom se zastavili, rozjímali… Je to fajn, ale nějak není čas. Pojďme to otočit. Pojďme se za- stavit aspoň na chvíli každý den, Vánoce Neváno- ce. Každý den se děje tolik věcí, které se tváří samozřejmě tak hlasitě, že je ani nevnímáme. Jsme překřičeni jejich samozřejmostí natolik, že když se pak ukáže, že samozřejmostí nejsou, býváme překvapeni. V tom jako bychom zůstáva- li užaslými dětmi, když zjistí, že bonbóny v dóze nejsou vždy, že nejprve je tam musí někdo vložit. Samozřejmosti jsou krásné. Krásnější však ve chvíli, kdy si uvědomíme, že se nedějí nikdy samy od sebe. Že vždy musí být impuls, který způ- sobí, že se něco uděje. Nemusíme ten impuls znát, nemusíme mu rozumět, stačí vědět, že je. Ze sa- mozřejmosti se stane zázrak. Bohužel, jsou i situace, kdy se ani zázrakem neuděje, co by samozřejmostí být mělo. Foto: Aleš Funke Panevropská společnost pro kulturu, vzdělávání a vědecko- -technickou spolupráci Comenius byla založena 3. května 1990 v Praze. Mezi aktivity této neziskové organizace patří žebříček Českých 100 Nejlepších, jehož pokračováním je projekt„1000 Nej… České republiky“, pořádání Evropského bankovního & finančního fóra a již tradiční Kulaté stoly Comenia s významnými osobnostmi české a zahraniční ekonomiky a politiky. Partner časopisu COMENIUS Chvála samozřejmosti h 3 T 420 226 257 720 STRATE 3 EDITORIAL

OBSAH Be the Best Zima 2017 BEIN Rok s rokem se sešel a oblíbené motto Karla Muzikáře, prezidenta společnosti Comenius, se opět zhmotnilo ve Španělském sále Pražského hradu. Nejlepší je být nejlepší. A představitelé nejlepších českých firem se již po dvaadvacáté sešli, aby převzali ocenění, která jim po právu patří. BECLEVER V Česku je mnoho skvělých nápadů, mnoho úspěšných firem, mnoho úspěšných podnikatelů. Mezi nimi i Zdeněk Pelc, muž, který natolik věřil vinylu, že jej nejen zachránil v Česku, ale stal se světovou jedničkou a televize BBC o jeho firmě natočila pilotní díl dokumentárního cyklu o podnicích, které z regionu vyrostly do globální velikosti. BELEADERS Sekce nabitá těmi nejlepšími. Lucie Bílá, bezesporu nejvýraznější postava současné české ženské hudební scény. Pavel Steidl, jeden z nejlepších světových kytaristů. Světově proslulá skupina českých akrobatických pilotů Flying Bulls, která létá to, co nikdo jiný nedá. A galerie manželů Hejtmánkových, která, ač na periferii, oslovuje svět. Máme se čím chlubit… BECONNECTED Jedním oceněním toto číslo otvíráme a druhým ho již tradičně uzavřeme – v pražském paláci Žofín na začátku listopadu udělovala prestižní ocenění Řád Vavřínu Hospodářská komora České republiky. Jsme rádi, že jsme opět mohli být u toho jako partner a spoluorganizátor večera. Podzimní číslo magazínu Be the Best jsme tentokrát křtili ráno. A to stylově, na finišující stavbě mrakodrapu V Tower, Prague. BESOLID Barbara Řimánková je často první osobou, s níž majitelé firem na Ostravsku probírají své strategické záměry. Specializuje se na korporátní bankovnictví a ze své pozice ředitelky pobočky ČSOB v Ostravě vidí víc než jen region. Její pohled na českou ekonomiku a současnost plnou dynamických změn je proto jistě inspirativní. BEYOURSELF Hoďme starosti na chvíli za hlavu, protože je potřeba se umět i radovat. Příležitostí je mnoho. Jednu z těch skutečně výjimečných představuje poznávací cesta kolem světa. Jedinečnost a taje té, kterou již tradičně pořádá cestovní kancelář ESO travel, odhalíme v rozhovoru s Tomášem Cikánem. Včetně toho, jak se dělá wow efekt. AUKČNÍ REKORDY Právě ony jsou tématem šesti předělových stran tohoto čísla. Jsou to rekordy, které dokumentují, že o umění je zájem. A že umění nejsou jen obrazy. Což dobře vědí původní profesí restaurátoři a sběratelé, dnes již i galeristé a obchodníci s uměním Tomáš a Marie Hejtmánkovi. Galerie a aukční dům Arthouse Hejtmánek existuje pět let, ale právem získal pevné místo na galerijní mapě. Je to prostě jiný svět… 12 100 54 80 122 38 4

Je expertkou na nejmodernější aplikace v estetické medicíně. Plastické chirurgii se věnuje už třicet let. Na svém kontě má přes 100 000 operací a zákroků. Absolvovala řadu stáží na klinikách v zahraničí. Ze světových sympozií přiváží na kliniku v Ústí nad Labem ty nejmodernější metody,které se zde často aplikují jako vůbec první v Česku. Velká Hradební 3385/9, Ústí nad Labem T.: +420 475212047 • M.: +420 775122031 E: info@esteticusti.eu Klinika plastické, estetické a laserové medicíny Tradice od roku 1993 www.esteticusti.eu • www.vraspirova.cz Prim. MUDr. Blanka Vraspírová

Zahradní aukce 2017 Oskar Kokoschka – Praha, pohled z ateliéru na Petřín Vyvolávací cena 35 000 000 Kč Prodáno za 52 080 000 Kč

BE IN 08 FAKTORY ÚSPĚCHU 12 ČESKÝCH 100 NEJLEPŠÍCH 17 PRAŽSKÁ SAXO BANK VYROSTE PĚTINÁSOBNĚ Pavel Drahotský, Saxo Bank 18 DÁT PANSKOU RADU UMÍ KAŽDÝ Jiří Moser, PwC Česká republika 22 PROSPERITA, INFLACE, CENTRÁLNÍ BANKY Pavel Bodlák, Carduus Asset Management 24 ODVAŽME SE DĚLAT CHYBY Irena Bartoňová Pálková, Hospodářská komora ČR 26 DĚLÁME TO, ŽE SE VĚCI STANOU Jan Poláček, Elfium 28 GLOBÁLNÍ TRENDY HRAJÍ PARTII BÍLÝMI Eva Kislingerová, Magistrát hl. m. Prahy 30 NA KRAJ IDEOLOGIE NEPATŘÍ Jaroslava Pokorná Jermanová, KÚ Středočeského kraje

Petr Karban Ivan Malý FAKTORY ÚSPĚCHU Stalo se již tradicí, že v den, kdy večer patří slavnostnímu vyhlašování žebříčku Českých 100 Nejlepších, je dopoledne věnováno mezinárodní konferenci Klíčové faktory úspěchu. Ani letos tomu nebylo jinak. Deset představitelů úspěšných irem si přišlo s desítkami podnikatelů popovídat o tom, jak oni vidí úspěch. Anatomie je považována za obtížnou medicínskou disciplínu. A anatomie úspěchu, to je věda ještě nesrovnatelně těžší, protože prožitá. A nadto představuje nikdy nekončící proces poznávání a omylů. Vždy jiný, osobitý, osobní… Přesto se v příbě- zích těch, kteří došli dál než ostatní, dají najít střípky poznání, které se jiným mohou stát inspirací i směrovkami na jejich vlastní cestě. Náhody existují Dnes již bývalý ministr zdravotnictví Milo- slav Ludvík byl moderátorem ranního pane- lu. A jen s mírnou nadsázkou ve své úvodní řeči de inoval prvek, který bývá často přehlí- BE IN 8

žen. Svým způsobem je diskutabilní, protože náhody neexistují. Přesto se mohou stát jedním z klíčových faktorů na cestě k úspěchu. Tak jako se stalo jednomu jeho úspěšnému předchůdci, který se stal ministrem díky tomu, že náhodou ve dvě v noci nespal a zvedl telefon. Ostatně, ani Miloslav Ludvík nemusel být ministrem, kdyby před sedmou ráno neodpověděl na esemesku, což obvykle nedělá. „Nevím, jestli být ministrem je úspěch, zvláště ne pokud jde o resort zdravot- nictví. Ale velkou šanci být ministrem máte ve chvíli, kdy o vás Lékařská komora prohlásí, že jste totálně nekompetentní. Bylo nás jedena- dvacet, naše životnost je necelých šestnáct měsí- ců. Ale jednu věc jsem se ve funkci naučil, jen mne moc netěší. Totiž že politické rozhodování má jinou motivaci. Zatímco podnikatel či manažer pracuje proto, aby měl úspěch, politik pracuje proto, aby úspěch neměl jeho protivník. A to je moment, kvůli kterému jsem několik manažerů viděl i plakat. Vy jste sice ministr, ale i díky slu- žebnímu zákonu nemůžete mnoho, nemůžete vyměnit ani sekretářku. A když vydáte nařízení a úředníci vám vysvětlí, že to nejde, nic s tím vlastně nenaděláte. Reálnou šanci řídit ten úřad totiž nemáte,“ řekl ministr. Význam partnerství O velmi osobitý příběh se podělil Miroslav Jelí- nek, ředitel společnosti Strojmetal Aluminium Forging. Firma staví na takřka dvousetleté tradi- ci, vždyť vyrábí nepřetržitě od roku 1822. Sou- časná čísla jsou impozantní. Čtyři sta sedmdesát zaměstnanců, osmdesát šest robotů, průměrný plat přes čtyřicet tisíc korun, obrat dvě a půl miliardy, meziroční nárůst tržeb šest set milio- nů, pětaosmdesátiprocentní automatizace, více než deset milionů výrobků za rok, vysoká přida- ná hodnota, na export do čtrnácti zemí světa jde devadesát devět procent produkce. Úspěch? Bezesporu. Před čtvrtstoletím byl Strojmetal irmou s nulovým exportem a tehdejší ředitel Jelínek nemohl sehnat prostředky na inancová- ní privatizace. Společnost byla prodána, jako poté ještě několikrát, ředitel Jelínek se svými zkušenostmi zůstával. Tak jako na začátku nové ekonomické éry byl mezinárodní partner nut- Karel Muzikář s profesorem Zdeňkem Součkem, profesorem Milanem Zeleným a ministrem zdravotnictví Miloslavem Ludvíkem BE IN 9

ností pro vstup na zahraniční trhy, stal se poslé- ze přítěží, když řetězem akvizic skončila irma v majetku amerického investičního fondu. Miro- slav Jelínek to již po několikáté nevzdal, od roku 2013 je irma většinově v českých rukou a do konce roku by se měla stát irmou rodin- nou. Dnes je to jedna z mála irem, která neřeší nedostatek zaměstnanců. Nejen proto, že budu- je vlastní učňovské středisko, ale především proto, že tady se nikdy nešlo cestou minimál- ních mezd. „Ctím Fordovo heslo. Pracujte co nej- rychleji, v co nejvyšší kvalitě, s minimálními ná- klady a maximální mzdou,“ prozradil Miroslav Jelínek svůj recept na úspěch. Znalosti jako motor Jestliže pro úspěch jednoho je důležitý partner, jinde se klíčovým faktorem stala věda a výzkum. Že ani velcí nemají úspěch zadarmo, potvrdil Jiří Hájek, ředitel PR a iremní komunikace společ- nosti Unipetrol. Ještě v roce 2014 byla irma ve ztrátě. V situaci, kdy jiní by rušili provozy a omezovali výrobu, donkichotsky vsadila na masivní investice. Do výzkumu a vzdělávání. V letošním roce vykázala společnost meziroční růst mezd vyšší šestnácti procent, realita před- čila odhad růstu akcií sedminásobně, oproti odhadovaným patnácti procentům vzrostla je- jich hodnota o sto pět procent. „Negativní strán- kou úspěchu je to, že zhoršuje vaši pozici. S ním totiž rostou očekávání. Je těžké něčeho dosáh- nout, ale je mnohem těžší na to navázat,“ řekl v diskusi Jiří Hájek. Ani velcí to zkrátka nemají snadné. Vědecké a výzkumné ambice irmy na- rážejí na překážky, které dokreslují současnou hektickou dobu. Trendem jsou zelené technolo- gie, v biopalivech se Evropa hlásí k podpoře druhé úrovně, tedy ne pěstovat plodiny pro po- honné hmoty, ale využívat pro pohonné hmoty odpadových surovin, v tomto případě použité rostlinné oleje. Technologie mají zelenou, tech- nologie tu jsou. „Jen v Evropě zapomněli na de- taily. Umíme z použitých olejů udělat kvalitní palivo, ale neumíme ty oleje v Evropě vykoupit, posbírat a dovézt ke zpracování. Kdo to dokáže, má zaděláno na úspěch. My jsme pro zkušební provoz museli použité oleje dovézt z Číny. A aby to nebylo jednoduché, tržní cena použitého oleje je vyšší než cena čerstvého,“ s lehce hořkým úsměvem komentoval paradoxy doby Jiří Hájek. Ani podpora vzdělávání není v Česku cestou vydlážděnou. Firmy se leckdy snaží, ale bez dob- ré koncepce a fungujícího systému snaha často přijde vniveč. Unipetrol v minulosti do vzdělání pouštěl prostředky formou sponzorství, efekt pro irmu byl ovšem zanedbatelný. Cestou se ukazuje to, co věděl už Jan Antonín. Vlastní ško- ly. Unipetrol se k nim vrací. Právě znalosti a vzdělání považuje totiž irma za nezbytný předpoklad, z něhož může vyrůst úspěch. Vzdělání jako brzda Zdálo by se, že přístupu Unipetrolu a mnoha dalších českých irem, které jdou podobnou cestou, nelze nic vytknout. Z hlediska spole- čenského principu jistě ne. Přesto se na konfe- renci nezávisle na sobě objevily názory, které se na problém znalostí a vzdělání dívají z dru- hé strany. Možná trochu v duchu okřídlené české poučky „nikdy neříkej, že to nejde, protože přijde nějaký blb, který to neví a udělá to“ se na znalosti dívá úspěšný dlouholetý bankéř Jiří Kunert, generální ředitel UniCredit Bank. Jako motor na cestě k úspěchu vidí totiž také odvahu. Kterou ovšem znalosti často umenšují. „Jakmile o něčem máte znalost, vaše posuzování zvažuje rizika jinak a často ti, kdo méně zvažují, dokáží dojít úspěchu snáze než ti ostatní,“ zmí- nil Jiří Kunert. Nezůstal ale pouze u odvahy, k nezbytným faktorům přidal i pokoru, týmo- vost a disciplínu. Do širších souvislostí pak rozhodování a znalosti usadil Miroslav Šole, který se v mezinárodním obchodě pohybuje celou kariéru, v současnosti je jednatelem spo- lečnosti P. Dussmann: „Často se ptáme, kdo je nejlepší manažer. Ten, kdo dělá nejméně chyb? Americký průzkum prokázal, že sedmdesát pro- cent všech našich rozhodnutí je chybných. Nejde o množství chyb, které uděláte. Jde o rychlost, s níž dokážete ty chyby odhalit a napravit. Nej- větší manažerský problém je přiznat si, že už ne- jedete po dálnici, ale jste někde na poli či mezi smrky. Každý z nás je každou chvíli na křižovat- ce a musí se rozhodnout, jestli pojede doleva, rovně nebo doprava, nelze jet všemi směry záro- veň. A nikdy nevíte, která ta ulice je slepá. Na každého čeká. Nejlepší je ten, kdo si nejrych- leji všimne, že vjel do slepé, a dokáže se vrátit.“ Ani on nepovažuje vzdělání za zásadní a ne- zbytný faktor. „Lídr je vyvolený, vzdělání nestačí. Pravidlo, že šéfem je ten, kdo má vysokou školu, je naprosto nesmyslné.“ Každý z nás je každou chvíli na křižovatce a musí se rozhodnout, jestli pojede doleva, rovně nebo doprava, nelze jet všemi směry zároveň. A nikdy nevíte, která ta ulice je slepá. Na každého čeká. Nejlepší je ten, kdo si nejrychleji všimne, že vjel do slepé, a dokáže se vrátit. Miroslav Šole 3 1 BE IN 10

Zkušenosti cizí i vlastní Jestliže vzdělání může být nazíráno různě, na některých principech se shodli snad všichni. Jedním z nich jsou zkušenosti, schopnost učit se z chyb. Paradoxně se liší pohledy na to, z ja- kých chyb je to efektivnější. Zatímco mnozí jako Martina Vítková, spolumajitelka a inanční ředi- telka zlínské společnosti NWT, považují za vý- znamný faktor schopnost poučit se z vlastních chyb, profesor Milan Zelený i Miroslav Šole od- kazují k chybám druhých. „Efektivnější je učit se z chyb těch, kteří je udělali před vámi. Je jich na světě dost,“ tvrdí Milan Zelený a dodává: „Být úspěšný znamená hledat vlastní cestu, to oboha- cuje nejen vás, ale i svět. Je třeba být připraven na to, že vpředu jste osamoceni. A důležité je od- dělit vnitřní a vnější úspěch. Ten vnitřní je realis- tičtější, protože ten vnější občas způsobuje pro- blém. Potlesk je fajn, ale může vás svést z cesty.“ Vtipně Milana Zeleného pointoval Ivan Pilný: „Že jste vpředu, poznáte snadno. Když vás kopou do zadku...“ Chyby druhých akcentoval i Miroslav Šole, však v trochu jiném, praktičtějším pohledu. Jako velmi účinnou cestu k úspěchu vidí execu- tive coaching, metodu, která zatím u nás příliš běžná není. Nejlépe a nejvýstižněji ji charakteri- zuje heslo „Jeden učitel, jeden žák“. Podmínkou je, aby učitelem byl někdo, kdo skutečně nasbí- ral množství vlastních zkušeností, což obvykle bývají nejvyšší manažeři nadnárodních korpora- cí na sklonku kariéry. A ještě jedna cesta je po- dle Šoleho v tuzemsku poměrně neprošlapaná, totiž příběhy samotných irem, příběhy bez pří- kras, na nichž jsou vidět vzestupy i pády. Těm se chceme v budoucnu věnovat mnohem více, a ne pouze časopiseckou formou. Čísla nejsou úspěch Faktory úspěchu si nosíme sami v sobě, to je zřetelné sdělení konference. Některé vidíme všichni společně. Pracovitost. Schopnost se roz- hodnout. Prozíravost. Tým. Rodinu. Zvláště po- slední je velmi důležitý především v osudech rodinných irem, o čemž mohou mluvit takřka všichni. Velmi hezky shrnula faktory úspěchu výkonná ředitelka společnosti Karlovarské mi- nerální vody Elena Pasquale, když přednesla svůj vzorec úspěchu: „Podstatnou roli v něm hra- ji rodiče a přátelé. Oni mě učili, podporovali a byli mi příkladem.“ Hledáme faktory úspěchu, ale přílišné soustře- dění na faktory může zapříčinit, že u faktorů to všechno skončí. Dobrá čísla sama o sobě úspěchem nejsou, nehledě na to, že úspěch je re- lativní minimálně ve třech rovinách – osobnost- ně, časově i místně. Navíc cesta k němu je plná paradoxů. Musíte být vpředu a osamoceni, ale nesmíte zapomínat, že kolem vás je rodina, přá- telé, tým. Musíte se rozhodovat a věřit, že správ- ně, ale současně musíte být připraveni co nej- rychleji identi ikovat vlastní chybu. Musíte mít znalosti, ale nesmíte jim dovolit, aby snižovaly vaši odvahu. A k tomu všemu potřebujete moti- vaci. Tu skutečnou ovšem nenajdete jinde než v sobě. „Motivace zvenčí je jako smrad, vyprchá velmi rychle,“ citoval Ivan Pilný autora jednoho z českých bestsellerů Ivo Tomana. Padlo mnoho přesných postřehů a poznání. Nicméně vnitřní motivaci si dovolím s Ivo Tomanem označit za faktor skutečně klíčový. 1Ranní panel – Libor Suchánek, Jiří Nepala, Elena Pasquale, Jiří Hájek, Miroslav Jelínek, Miloslav Ludvík a Karel Muzikář 2Ivan Pilný a Karel Muzikář 3Jiří Nepala, managing partner a místopředseda představenstva Renomia 4Jiří Kunert, předseda představenstva a generální ředitel UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia 5Jiří Hájek, ředitel PR a firemní komunikace Unipetrol 6Martina Vítková, finanční ředitelka NWT 2 4 5 6 BE IN 11

1 ŠKODA AUTO a. s. 2 KOOPERATIVA POJIŠŤOVNA, a. s., VIENNA INSURANCE GROUP 3 KARLOVARSKÉ MINERÁLNÍ VODY, a. s. 4 MOUNTFIELD a. s. 5 BEST, a. s. 6 AGROFERT, a. s. 7 GECO, a. s. 8 ČEZ, a. s. 9 SPORTISIMO s. r. o. 10 FINCENTRUM a. s. 11 ALLIANZ POJIŠŤOVNA, a. s. 12 SIKO KOUPELNY a. s. 13 KAREL HOLOUBEK – TRADE GROUP a. s. 14 UNIPETROL, a. s. 15 AVE CZ ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ s. r. o. 16 KAPSCH TELEMATIC SERVICES spol. s r.o. 17 TOP HOTELS GROUP a. s. 18 ŘÍZENÍ LETOVÉHO PROVOZU ČESKÉ REPUBLIKY, státní podnik 19 RENOMIA, a. s. 20 DELL COMPUTER, spol. s r. o. 21 BOHEMIA SEKT, s. r. o. 22 BONECO a. s. 23 CZ LOKO, a. s. 24 AGROTRADE, a. s. 25 INNOGY ČESKÁ REPUBLIKA a. s. 26 BRISK TÁBOR a. s. 27 UNICREDIT BANK CZECH REPUBLIC AND SLOVAKIA, a. s. 28 HUAWEITECHNOLOGIES (CZECH) s. r. o. 29 SYNOT W, a. s. 30 CZECHOSLOVAK GROUP a. s. 31 KOMERČNÍ BANKA, a. s. 32 DELOITTE ADVISORY s. r. o. 33 SCANSERVICE a. s. 34 JANEK spol. s r. o. 35 STUDENT AGENCY k. s. 36 ČESKÁ TELEVIZE 37 MARK2 CORPORATION CZECH a. s. 38 KOH-I-NOOR HOLDING a. s. 39 ERNST & YOUNG, s. r. o. 40 EXCON, a. s. 41 CARBOUNION BOHEMIA, spol. s r. o. 42 PRAŽSKÁ ENERGETIKA, a. s. 43 XAVEROV, a. s. 44 KOVOVÝROBA HOFFMANN, s. r. o. 45 MASO UZENINY PÍSEK, a. s. 46 ZVVZ GROUP, a. s. 47 PRVNÍ BRNĚNSKÁ STROJÍRNA VELKÁ BÍTEŠ, a. s. 48 LÁZNĚ BĚLOHRAD a. s. 49 ASE, s. r. o. 50 SERVIS CLIMAX a. s. ČESKÝCH 100 NEJLEPŠÍCH 2017 Poslední listopadový pátek patřil již tradičně anketě, v níž společnost Comenius letos po dvaadvacáté ocenila irmy i osobnosti. Majestátní prostory Španělského sálu Pražského hradu tak opět zaplnili manažeři a majitelé irem z celé republiky. Po dvaadvacáté tak anketa přinesla dů- kaz, že tuzemské podnikatelské pro- středí se má čím chlubit. A také svě- dectví, že pokud jde o byznys a podnikání, Česko zdaleka není jen Praha. Drtivá většina firem je totiž z regionů. Přestože na předních místech prestižního žebříčku ani letos nedo- šlo k žádným výraznějším posunům, objevila se nová jména, nové osobnosti. Letos dokonce i nová kategorie, v níž z iniciativy našeho vy- davatelství byli oceněni ti, kteří významnou měrou přispívají i k rozvoji regionu, v němž působí. Považujeme to za důležité. Za malý vzkaz společnosti i politické reprezentaci. Úspěch této země, jakkoliv se k němu hlásí rádi politici, je totiž především úspěchem těch, kteří svými nápady vytvářejí pracovní příležitosti, a s nimi těch, kteří tyto příležitos- ti naplňují. Ti i oni pak velmi často přispívají k rozvoji míst, v nichž žijí. I to je poselství, které přinesl letošní ročník ankety Českých 100 Nejlepších. Součástí slavnostního večera byla také módní přehlídka Petr Karban Ivan Malý BE IN 12

51 HP INC CZECH REPUBLIC s. r. o. 52 POZEMNÍ STAVITELSTVÍ ZLÍN a. s. 53 RUDOLF JELÍNEK a. s. 54 GRADA PUBLISHING, a. s. 55 COMAP a. s. 56 PODZIMEK A SYNOVÉ s. r. o. 57 TEDOM a. s. 58 DEK a. s. 59 ALTECH, spol. s r. o. 60 STROJMETAL ALUMINIUM FORGING, s. r. o. 61 AAA AUTO INTERNATIONAL a. s. 62 STOKLASA TEXTILNÍ GALANTERIE s. r. o. 63 INTERCORA, spol. s r. o. 64 MP KRÁSNO, a. s. 65 ČESKÉ DRÁHY, a. s. 66 HOLÍK INTERNATIONAL s. r. o. 67 NWT a. s. 68 IFIELD COMPUTER CONSULTANCY LIMITED – ORGANIZAČNÍ SLOŽKA 69 RECIFA a. s. 70 IDEA RS s. r. o. 71 NEVŠÍMAL, a. s. 72 YVENTECH, s. r. o. 73 KASPER GROUP s. r. o. 74 MILOSLAVA PROCHÁZKOVÁ AVANTI 75 ČESKÝ PORCELÁN, AKCIOVÁ SPOLEČNOST 76 ALCA PLAST, s. r. o. 77 AGROSTROJ PELHŘIMOV, a. s. 78 C.O.T. MEDIA s. r. o. 79 INOS ZLIČÍN, a. s. 80 PROFI CREDIT CZECH, a. s. 81 K+K AUTOSERVIS CZECH s. r. o. 82 KOVOHUTĚ PŘÍBRAM NÁSTUPNICKÁ, a. s. 83 ZLKL, s. r. o. 84 ASSA ABLOY CZECH & SLOVAKIA s. r. o. 85 PILOUS-PÁSOVÉ PILY, spol. s r. o. 86 LUBRICANT s. r. o. 87 OREA HOTELS s. r. o. 88 OUR MEDIA a. s. 89 INSIGHT HOME, a. s. 90 SILNICE GROUP a. s. 91 ICOM TRANSPORT a. s. 92 SPRINX SYSTEMS, a. s. 93 TGS NÁSTROJE-STROJE TECHNOLOGICKÉ SLUŽBY spol. s r. o. 94 ALKOM SECURITY, a. s. 95 RAPETO a. s. 96 LUNA PLAST a. s. 97 CIDEM HRANICE, a. s. 98 DRÁŽNÍ ÚŘAD 99 E-CENTRUM a. s. 100 KRAJSKÁ SPRÁVA A ÚDRŽBA SILNIC VYSOČINY, příspěvková organizace Českých 100 Nejlepších 2017 společně s předsedou Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Radkem Vondráčkem BE IN 13

CESTOVNÍ RUCH & HOTELNICTVÍ ČEDOK a. s. ESO TRAVEL a. s. P. DUSSMANN spol. s r. o. PRAGUE BOATS s. r. o. PRAGUE REST GROUP, s. r. o. STENA s. r. o. TOP HOTEL PRAHA ÚSPĚCH FIREM – ÚSPĚCH REGIONŮ EVPÚ DEFENCE a. s. HOKAMI CZ, s. r. o. HÜPPE s. r. o. LASKI, s. r. o. MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 5 O.K. ORIENS KARTON s. r. o. P L E A S a. s. DOPRAVA & STAVEBNICTVÍ BRISK TÁBOR a. s. KAPSCH TELEMATIC SERVICES spol. s r. o. POZEMNÍ STAVITELSTVÍ ZLÍN a. s. PRETOL s. r. o. SPRÁVA ŽELEZNIČNÍ DOPRAVNÍ CESTY, s. o. SULKO s. r. o. TRIGEMA a. s. VÁPENKA VITOUL s. r. o. DYNAMICKÝ RŮST & STABILITA AVE CZ ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ s. r. o. FENIX GROUP a. s. LUBOŠ KARÁSEK – VÝROBA NÁBYTKU PASSERINVEST GROUP, a. s. RENOMIA, a. s. S GROUP HOLDING, a. s. SYNOT W, a. s. INVENCE – NASAZENÍ – EXPORT – ZISK FOSFA a. s. KAREL HOLOUBEK – TRADE GROUP a. s. KOYO BEARINGS ČESKÁ REPUBLIKA s. r. o. PARADAIS PLUS s. r. o. TOSHULIN, a. s. UNIPETROL, a. s. ZÁTIŠÍ CATERING GROUP a. s. Marcel Soural (předseda představenstva, Trigema a. s.) a genmjr. Tomáš Tuhý, policejní prezident Aleš Herman (ředitel, Institut klinické a experimentální medicíny) a Miloslav Ludvík, ministr zdravotnictví Jiřina Nepalová (předsedkyně představenstva, Renomia, a. s.) a Ivan Pilný, ministr financí Josef Vojáček (ředitel, Vojenské lesy a statky) a Karel Muzikář, prezident společnosti Comenius Sotirios Zavalianis (majitel, Multiscan s. r. o.) a Miloslav Ludvík, ministr zdravotnictví Ivan Baťka (předseda představenstva, Fosfa a. s.) a armádní generál Josef Bečvář, náčelník Generálního štábu AČR Monika Nebeská (předsedkyně představenstva, Zemědělské družstvoVšestary) a Karel Muzikář, prezident společnosti Comenius Roman Mužík (jednatel, AVE CZ odpadové hospodářství s. r. o.) a Ivan Pilný, ministr financí Miroslaw Kastelik (finanční ředitel, Unipetrol, a. s.) a armádní generál Josef Bečvář, náčelník Generálního štábu AČR INFORMAČNÍ & KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE HUAWEI TECHNOLOGIES (CZECH) s. r. o. IBM ČESKÁ REPUBLIKA, spol. s r. o. ICZ a. s. KOMIX s. r. o. MINDFUL INDUSTRIES s. r. o. SAP ČR, spol. s r. o. WORLD BTC BUSINESS, SE BE IN 14

ZAMĚSTNANOST & DRUŽSTEVNICTVÍ CYKLOS CHOLTICE v. d. DUP – DRUŽSTVO INTEX, VÝROBNÍ DRUŽSTVO IRISA VÝROBNÍ DRUŽSTVO MODĚVA ODĚVNÍ DRUŽSTVO KONICE OBZOR, VÝROBNÍ DRUŽSTVO, PLZEŇ SEVEROCHEMA, DRUŽSTVO PRO CHEMICKOU VÝROBU, LIBEREC ZDRAVÍ – VZDĚLÁNÍ – HUMANITA GYMNÁZIUM F. X. ŠALDY HEALTHCARE INSTITUTE o. p. s. INSTITUT KLINICKÉ A EXPERIMENTÁLNÍ MEDICÍNY MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY – SEKCE OCHRANY A PODPORY VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ MULTISCAN s. r. o. NADACE AGROFERT UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE VOJENSKÁ NEMOCNICE OLOMOUC ZEMĚDĚLSTVÍ & POTRAVINÁŘSTVÍ DELIMAX a. s. DVOŘÁK – SVAHOVÉ SEKAČKY s. r. o. PETR HOBŽA MRÁZ AGRO CZ, s. r. o. SPIELBERG CZ, spol. s r. o. VOJENSKÉ LESY A STATKY ČR, s. p. ZEMĚDĚLSKÉ DRUŽSTVO VŠESTARY LADY PRO KATEŘINA ARAJMU VLASTIMILA CYPRISOVÁ ŠTĚPÁNKA HILGERTOVÁ JOSEFA JELÍNKOVÁ SIMONA KIJONKOVÁ IRENA PEPRNÁ JAROSLAVA POKORNÁ JERMANOVÁ LUCIE RAMNEBORN ANDREA VRBOVSKÁ GENTLEMAN PRO PAVEL BUDINSKÝ VLADIMÍR DLOUHÝ LUBOMÍR HOFFMANN MIROSLAV JELÍNEK JIŘÍ KUNERT PROF. JAROSLAV RYBKA PROF. MILAN ZELENÝ Lucie Tošovská (Hokami CZ, s. r. o.) a Miloslav Ludvík, ministr zdravotnictví Olympijská vítězka Štěpánka Hilgertová, genmjr. Tomáš Tuhý a armádní generál Josef Bečvář Alessandro Pasquale (statutární ředitel, Karlovarské minerální vody, a. s.) a Radek Vondráček, předseda PSP ČR Miroslav Jeřábek (jednatel, Hüppe s. r. o.) a Miloslav Ludvík, ministr zdravotnictví Hejtmanka Středočeského kraje Jaroslava Pokorná Jermanová, genmjr. Tomáš Tuhý a armádní generál Josef Bečvář Martin Diviš (předseda představenstva, Kooperativa pojišťovna, a. s.) a Radek Vondráček, předseda PSP ČR Roman Knap (generální ředitel, SAP ČR, spol. s r. o.) a Ivan Pilný, ministr financí Vladimír Dlouhý, prezident Hospodářské komory ČR, a Jiřina Nepalová (předsedkyně představenstva, Renomia, a. s.) Bohdan Wojnar (člen představenstva, Škoda Auto a. s.) a Radek Vondráček, předseda PSP ČR BE IN 15

Desítka nejlepších na pódiu Španělského sálu LADY PRO 2017 horní řada zleva: Irena Peprná, Kateřina Arajmu, Josefa Jelínková, Štěpánka Hilgertová, spodní řada zleva: Simona Kijonková, Vlastimila Cyprisová, Jaroslava Pokorná Jermanová, Andrea Vrbovská, Lucie Ramneborn s Karlem Muzikářem a Radkem Vondráčkem GENTLEMANI PRO 2017 zleva: Lubomír Hoffmann, Jiří Kunert, Vladimír Dlouhý, Pavel Budínský s Jiřinou Nepalovou, Karlem Muzikářem a Radkem Vondráčkem BE IN 16

Počet odborníků na on-line obchodování v Praze se proto do konce roku nejméně zpětinásobí na několik desítek odborníků. Společnost z těchto důvodů nedávno přestěho- vala svůj rostoucí tým ze Starého Města do vět- ších a modernějších prostor v obchodním centru Palladium na náměstí Republiky. „Postupně pra- cujeme na sestěhování jednotlivých týmů, díky čemuž bychom se měli v Praze do konce roku roz- růst alespoň pětinásobně. Praha je skvělým mís- tem pro novou centrálu, neboť se nachází v geo- gra ickém středu Evropy a nabízí jak talentované lidi, tak právní a politickou stabilitu,“ uvedl k po- silování svého týmu Pavel Drahotský, ředitel Saxo Bank pro střední a východní Evropu. „V bu- doucnu bychom zde rádi vytvořili také školicí a tréninkové centrum pro nové zaměstnance. Mým cílem je z jednoho místa v centru Evropy poskytovat nejlepší zákaznickou podporu a maxi- málně těžit z provozní efektivity, koncentrace znalostí a nepřetržitého sdílení zkušeností,“ dodal k plánům pražské Saxo Bank Drahotský. „S Prahou máme po mnoho let skvělou zkušenost. V současnosti se chceme nejen zde, ale v rámci celé Saxo Bank stále více zaměřit na velká data, umě- lou inteligenci a služby běžící na cloudu. Přejeme si, aby u nás klienti měli tu nejlepší digitální zkuše- nost s obchodováním,“ uvedl k posílení role praž- ské Saxo Bank a současným cílům společnosti zakladatel a generální ředitel Kim Fournais. PRAŽSKÁ SAXO BANK VYROSTE PĚTINÁSOBNĚ Dánská investiční banka Saxo Bank, která si v letošním roce připomíná 25. výročí, rozšiřuje své aktivity v Praze. Od letošního října se její pražská kancelář nově stala centrálou pro téměř 30 zemí střední a východní Evropy a Ruska. Petr Simon archiv Novou pražskou kancelář slavnostně společně otevřeli zakladatel Saxo Bank Kim Fournais, Lone Fønss Schrøder a velvyslanec Dánského království v České republice J. E. Ole Frijs-Madsen. BE IN 17

Jste třiadvacet let v jedné irmě, to není úplně obvyklé. Co vás tu drží? Ona to vlastně jedna irma není. Nejen proto, že když jsem v roce 1994 nastupoval, byli to Coopers & Lybrand, ale hlavně proto, že každých pár let dělám něco jiného. Začínal jsem v Praze, pak jsem odešel do Londýna, po návratu do Pra- hy jsem tu rozvíjel consulting, později jsem do- stal na starost regionální řízení a zastřešoval jsem téměř třicet zemí. Opět jsem se vrátil do Prahy, rozvíjel poradenství, později českou pobočku a po celou tu dobu jsem měl ještě růz- né role – jednou oblast lidských zdrojů, nyní v posledních letech data analytics. Je to pestré. Jak se váš byznys za těch třiadvacet let změnil? Pořád je to poradenství, pořád pomáháme klien- tům řešit jejich problémy a přinášíme jim nové myšlenky, aby se mohli posunout. Filozo icky je to totéž a nezměnilo se nic. Pokud by poradci nebyli schopni řešit klíčové problémy a přinášet trendy, přestali by existovat. Co se ale dramatic- ky změnilo, je způsob práce a specializace. Před třiadvaceti lety, když to přeženu, stačilo znát projektový management a byl jste guru. Dnes je to samozřejmost, na kterou se ani nikdo neptá. Poradci se musí orientovat v jednotlivých seg- mentech velmi do hloubky a musí být schopni s generálními řediteli komunikovat o jejich od- větví na jejich úrovni. Základ je znát dokonale core byznys. A mění se metody práce. Dnes už to není tak, že klient dá zadání a dostane report. Dnes klienti chtějí, abychom se stali de facto sou- částí týmu. I proto jsme vybudovali zcela unikát- ní prostor, Experience centrum, kde probíhají mnohá jednání našich expertů s klientskými týmy. Nemusíme sedět u stolu v kanceláři, ale máme k dispozici technologicky zařízený pro- stor, který spíš připomíná kavárnu. Pracuje se tam mnohem lépe, mnohem více to odpovídá potřebám společných brainstormingů. Dát pan- skou radu umí dnes každý, ale je potřeba řešení také implementovat. V tom se náš byznys výraz- ně proměnil a posunul. Začaly pro vás být konkurencí banky? Posilu- jí svou konzultační roli… Vstupují do konzultačního byznysu, ale je to spíše hledání synergií. Není to pro ně to hlavní, spíše přidaná hodnota, něco, co jim pomůže dostat se k zákazníkům. Tam vidím rozdíl a jako konkurenci je nevnímám. Už proto, že my se snažíme být komplexní a nezávislí. Jsou vaším klientem spíše ti, co chtějí růst, nebo ti, kteří řeší závažné problémy? Ekonomice se daří a těch druhých je skutečně jen pár, jednotlivé případy. To se může změnit… To určitě, ale doufám, že ne brzy a ne dramaticky. Máme zkušenost z doby před osmi lety. Tehdy to bylo jinak, protože většina irem v krizi stopne nové projekty a hledá cestu z problémů. Dnes je to opravdu v nových trzích, nových službách a produktech, v růstu. Doufáte, že krize nepřijde? Ekonomika je záležitost cyklická… Všichni víme, že ochlazení určitě přijde, ale krize to rozhodně být nemusí. Ale teď je nálada taková, že by se lehce věřilo tomu, že budeme pořád jen růst. DÁTPANSKOU RADU UMÍ KAŽDÝ Jiří Moser je se společností PwC spojen celý svůj profesní život. Zažil začátek irmy na tuzemském trhu, start doslova z nuly, zatímco dnes PwC v Česku zaměstnává přes tisíc expertů, pobočky má i v Brně a Ostravě. A zažívá i změny, které do tradičního byznysu přinášejí technologie. Jejich využití je dokonce jeho cílem. Petr Karban archiv Poradci se musí orientovat v jednotlivých segmentech velmi do hloubky a musí být schopni s generálními řediteli komunikovat o jejich odvětví na jejich úrovni. BE IN 18

A máte zlatou radu, jak se chovat dnes, aby ochlazení bylo jen mírné? Myslím, že žádné zlaté pravidlo není. Devátým rokem děláme průzkum názorů generálních ředitelů a je vidět, že irmy se poučily. Dříve byly irmy jenom optimistické, předlužené, žádné velké problémy moc neřešily. Dnes je vidět, že řeší, mají nastavené řízení rizik a nákladů, mno- hem lépe znají své zákazníky. Nálada v podnika- telském prostředí je skvělá, více než osmdesát procent irem věří v růst v příštích třech letech. To je dobrý indikátor, protože zkušenost ukazu- je, že tato nálada velmi dobře kopíruje realitu. Podnikatelská intuice funguje. V posledních letech se dramaticky zrychluje dynamika změn a mění byznys, třeba už jen v tom pohledu, že se zkracuje investiční hori- zont, že ani majitelé podniků nevědí, zda za pět let bude o jejich produkty zájem. Není to ale sebevražedné tempo? Těžko říct… Já myslím, že je to dobře. Přináší to změny a pokrok. Ale i kdyby to nebylo dobře, těžko to zastavíte. Pravda je, že to klade mno- hem větší nároky na vedení irem, protože opravdu ze dne na den může přijít něco, co vaše odvětví totálně změní. Sledovat trendy je mno- hem důležitější, než bylo kdy dříve. Dá se na totální změny připravit? Dá. V tom smyslu, že si nikdy nemůžete být ničím jist. To je jako připravit se na smrt… Ano, je to podobné. Filozo icky, obsahově. Ale byznysově to znamená skutečně být inovativní, přinášet nová řešení. Případně diverzi ikovat. I my jsme takovým příkladem. Dříve jsme byli typická auditorská irma a byť děláme audity pořád, je to jedna část našeho byznysu. Výrazně jsme zapojili techniku, využíváme roboty a ná- stroje data analytics. Je to reakce na možnosti, snaha být efektivní, dát vyšší přidanou hodnotu a také je to naše obrana. Kdo ví, zda zítra nepři- jde nějaká technologická irma s tím, že auditovat umí její umělá inteligence, bez potřeby člověka. Snažíme se být připraveni. Zmínil jste datové analýzy, pro vás je tenhle nástroj asi velkou pomocí… S některými veřejně přístupnými daty pracuje- me historicky. Ale díky technologickým výko- nům dnes umíme analyzovat data, která jsme před pár lety analyzovat neuměli, třeba obrázky. V roce 1993 získal doktorát na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze, obor modelování fyzikálních procesů. Je členem Asociace certifikova- ných účetních (ACCA) a certifiko- vaným auditorem informačních systémů (CISA), od dubna 2010 je řídícím partnerem PwC v České republice. Jeho aktuálním cílem je trendové nasměrování firmy k digitalizaci a zároveň se inten- zivně zabývá oblastí data analy- tics. Ve volném čase se věnuje rodině, cestování a sportu. Od mládí se zajímá o asijské kul- tury a bojová umění. Jiří MOSER  roce 1993 získal doktorát na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze, obor modelování fyzikálních procesů. Je členem Asociace certifikova- ných účetních (ACCA) a certifiko- vaným auditorem informačních systémů (CISA), od dubna 2010 je řídícím partnerem PwC v České republice. Jeho aktuálním cílem je trendové nasměrování firmy k digitalizaci a zároveň se inten- zivně zabývá oblastí data analy- tics. Ve volném čase se věnuje rodině, cestování a sportu. Od mládí se zajímá o asijské kul- tury a bojová umění. BE IN 19

I my dnes zaměstnáváme datové specialisty, kteří dokáží analyzovat a propojovat data a hledat jejich využití. Už nestačí analyzovat jen transakční systémy, to jsme dělali vždyc- ky. Dnes se začíná klient ptát, jestli umíme odhadnout, co jeho zákazník bude chtít zítra. Ukazuje se, že to jde. Snažíte se být tím rozhraním mezi irmami a technologickými specialisty? Dovolím si říct, že už v té pozici jsme. Malý příklad – navázali jsme spolupráci se startu- pem, který vyrábí detekční čidla. Dokáží monitorovat pohyb. To vypadá primitivně. Firma přišla, že chce poradit, co s tím. Měli technologii, ale neměli pro ni využití. My jsme jejich technologii uplatnili u jedno- ho našeho klienta, řešili jsme jeho interní materiálové toky, které jsme dokázali opti- malizovat. To je ta nová poloha naší práce, kterou přinášejí technologie. Jiný příklad – díky čidlům či informacím přímo z nitra strojů můžete předejít výpadkům, nebo na- opak ušetřit na servisu. A podobných mož- ností se objevuje celá řada. Co očekáváte od příštího roku? Jsme v situaci, kterou úplně neznáme, většino- vá vláda není na obzoru… Když ve Spojených státech stávkovali dokto- ři, paradoxně klesla nemocnost… Ne, vážně, pokud bude vláda vznikat v horizontu týdnů, nestane se nic. Naše ekonomika je spíš závis- lá na tom, jak se daří Německu, než na krát- kodobých politických turbulencích. Pokud by to byl dlouhodobý výpadek, doprovázený neschváleným rozpočtem, jistě by to negativ- ní dopad mělo. Ale nechci spekulovat. A vidíte ze svého pohledu nějakou prio- ritu, která zasluhuje výraznější pozor- nost nové vlády? Nevidím jeden konkrétní úkol. Je potřeba podívat se na celé prostředí a ulehčit pod- nikatelům jejich život. Snížení administrati- vy a regulatorní zátěže vychází ze všech průzkumů jako nejdůležitější. Jde možná o detaily, ale je jich moc. Mysleme si o Trumpovi, co chceme, ale právě snižování regulace je jeho cestou a je to i jeden z dů- vodů, proč byl zvolen. Dnes se začíná klient ptát, jestli umíme odhadnout, co jeho zákazník bude chtít zítra. Ukazuje se, že to jde. PRŮZKUM NÁZORŮ GENERÁLNÍCH ŘEDITELŮ Zdroj: PwC Česká republika Kolik generálních ředitelů očekává růst výnosů? (v %) V příštím roce V příštích třech letech Jak vnímají digitalizaci a technologie? 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 76 81 82 82 59 58 70 60 95 92 94 92 91 63 63 81 Jakých hrozeb se obávají v příštím roce? (v %) Vůbec Mírně Velmi 16 25 33 53 52 42 31 33 15 Nekvalitní legislativa a její příliš časté změny Přílišná regulace Rostoucí daňové a odvodové zatížení Technologiím plně důvěřujeme 18 % Zajímáme se více o otázky řízení rizik a bezpečnosti dat 53 % Kde to jde, spoléháme raději na lidský faktor 29 % BE IN 20

NUTKÁNÍ JÍT DÁL ARF. Asociace rodinných irem. Na první pohled obyčejný název, různých asociací jsou dnes stovky a tisíce. I účel je poměrně prozaický. Zkrátka sdružuje rodinné irmy. Jedinečný není název, avšak vize a myšlenka, která za touto asociací stojí. Jan Pavelka, předseda Asociace rodinných irem Jakub Hněvkovský Kdo nebo co je vlastně rodinná irma? Vy- jdeme-li z literatury, asi nejběžnější de ini- ce je, že rodinná irma je ta, v níž je činná řada členů stejné rodiny, ať už v pozici vlastníků, či manažerů, ať už současně, či v průběhu doby. Praktických měřítek, kterými se odlišují rodinné irmy, je však o poznání více. Jsou jimi velmi odpovědný výkon vlastnických práv, osobní pří- stup, síla a odhodlání, odvaha jít občas doslova až na krev. Tato odvaha je však vyvážena odpo- vědností. Odpovědností nejen za sebe, ale ze- jména za ostatní. V neposlední řadě je pro ro- dinné irmy a zejména jejich vlastníky typické ono nutkání, touha jít dál a hledat cestu v situa- cích, kdy to ostatní vzdali. Podpora a sdílení Proč tedy vlastně asociace vznikla, co je její vizí a myšlenkou? V čem je zrovna ona jedinečná? Právě v podpoře této zodpovědnosti, nutkání a touhy jít dál. Tam, kam se většina neodváží. Ve sdílení nejen obchodních, ale i životních pří- běhů a zkušeností. Zkrátka v tom nebýt jen prázdným gestem, jak tomu u různých asociací a svazů bývá, sdružením pro sdružení, setkáním pro setkání. ARF chce být pro své členy i reálnou hodnotou a mít pro ně praktický přínos. Poskyt- nout podporu, přinést nové možnosti, obchodní příležitosti, umožnit rozhled, srovnání, nové úhly pohledu a rozvoj nejen vlastníkovi, ale i jeho rodině a zejména jeho irmě. V tomto ohledu se ARF soustředí a zaměřuje nejen na vlastníky rodinných irem, jejich ro- diny a případně nastupující generaci, ale i na rodinné irmy jako takové, včetně jejich managementu. Cílem je poskytovat podporu rodinným irmám od samého počátku přes jejich strategický rozvoj, stabilizaci až po od- chod vlastníka nebo udržení vybudovaného odkazu v rámci rodiny. Poskytnout podporu, návod a možnosti řešení nejen osobních a ro- dinných otázek, ale i obchodních rozhodnutí a každodenní operativy. V rámci asociace jsou tak připravována jak setkání samotných vlastníků rodinných irem nebo nastupující či již aktivní druhé generace, tak i tematické a odborné workshopy pro ro- dinné irmy a jejich management. Workshopy zaměřené na každodenní fungování rodinné irmy a její rozvoj, umožňující prodiskutovat dané téma s odborníky a poradci v daném oboru, a především mezi sebou. Tedy s dalšími lidmi, kteří stejné téma na stejné úrovni řeší každý den v praxi. Ze zkušeností i od vás víme, že právě to je to nejcennější. Záměrem ARF je proto vedle rozšíření obzorů a znalostí expertní problematiky poskytnout i možnosti poznat se a seznámit se s těmi, kteří dané téma buďto již v minulosti řešili, nebo je nyní řeší stejně jako vy. Neobjevujme, co již bylo objeveno. Sdílejme. VYBRANÁ TÉMATA WORKSHOPŮ ARF 2018 ¡ Bouře ve sklenici vody ¡ Předat, nebo prodat, toť otázka ¡ Restrukturalizace s vyšší přidanou hodnotou ¡ Eliminace podnikatelských rizik ¡ Daňové a účetní nastavení firmy a ochrana majetku ¡ Jak naložit se situací, kdy se mi nepovedlo prodat firmu ¡ Exekuce z mezd zaměstnanců ¡ Benefity aneb kolik nás přesně stojí péče o zaměstnance ¡ Mentoring a reverse mentoring – efektivní metoda rychlého rozšíření zkušeností ve firmě ¡ Novinky v účetním vykazování ¡ Daňové novinky Více na www.asociacerf.cz BE IN 21

Pavel Bodlák, CARDUUS Asset Management archiv PROSPERITA, INFLACE, CENTRÁLNÍ BANKY Žijeme v prostředí bubliny nemovitostní, akciové a jiných typů aktiv? Je in lace opravdu tak nízká, jak nám říkají statistici a centrální bankéři? Je umělá manipulace s cenou peněz opodstatněná a prosperita skutečná? To jsou palčivé otázky dneška, na které jsem opakovaně dotazován, a zjevně znepokojují celé spektrum obyvatel dnešního takzvaně vyspělého světa. Žijeme v době deset let od vypuknutí krize, sto let od Ruské revoluce a sto padesát let od vydání Kapitálu. Co mají tyto historic- ké události společného s dnešní moderní do- bou? Nepochybně z nich plyne poučení, že i- nanční a hospodářské krize v minulém století ve svých důsledcích napomohly k nástupu nej- brutálnějších režimů a politických systémů, kte- rými si kdy moderní lidstvo prošlo. Bolševická revoluce ukázala, že komunistické vizionářství není vyhrazeno pro kavárenské debaty myslite- lů, jakým byl například Karl Marx, a nastolilo režim vlády sovětů – do té doby naprosto ne- představitelný systém. Finanční krize 30. let potom ve svých důsledcích nastartovala nástup fašismu a největší válečný kon likt na kontinen- tální Evropě v celé její historii. Renesance marxistických myšlenek U této krize byla již nedílnou součástí monetár- ní politika centrálních bank. Nástup fašismu a poválečné rozdělení světa železnou oponou byly přímými důsledky právě těchto událostí. Je proto zarážející, jak dnes, v 21. století, dochází k intelektuální a ilozo ické renesanci marxistic- kých myšlenek, kdy dokonce někteří představi- telé zemí EU horují pro opětovné znárodňování, netají se obdivem k politice Huga Cháveze a hla- sy po spravedlivém centrálně řízeném přeroz- dělování hmotných statků ve společnosti pomo- cí zdanění jsou stále častější. Na rozdíl od převládajícího názoru není podle mne krize z let 2007–2008, jakožto největší kri- ze od 30. let, uzavřenou kapitolou a obávám se, že její důsledky teprve pocítíme. Politika kvanti- tativního uvolňování, tedy ve skutečnosti tištění peněz, přece nemůže být lékem k ozdravení po- kulhávajících, strukturálně špatně nastavených ekonomik našeho domněle vyspělého světa. In lace a centrální banky Jak je to tedy ve skutečnosti s in lací? Je skuteč- ně tak nízká? Celý koncept in lace, její měření a jejího cílení ze strany centrálních bank lze bohužel považovat za manipulativní. Původně měřená CPI, tedy koš spotřebitelských cen, byla postupně nahrazena jádrovou in lací, tedy in la- cí očištěnou o sezónní výkyvy cen energií a po- travin. Dalším krokem pak bylo cílit in laci po- dle in lačních očekávání, čili o expertní odhad budoucí in lace. Díky tomuto postupu mohly centrální banky vyspělého světa po několik de- kád tlačit úrokové sazby na historicky nejnižší úrovně, až dosáhly limitu zero boundary, tedy nulových úrokových sazeb, ve druhé dekádě našeho století. Spolu s kvantitativním uvolňová- ním tak naprosto distortovaly cenu peněz v čase a téměř eliminovaly schopnost inančních trhů správně ocenit riziko kapitálu v čase. Otevřené nůžky In lace však ve skutečnosti nemá stejný význam pro celou společnost a jednotlivé sociální vrstvy obyvatelstva. Pro nižší a střední vrstvu je hlav- ním kritériem koš spotřebitelských cen, jelikož tyto skupiny v podstatě vydělávají na svoje pro- vozní náklady. Od vyšší příjmové skupiny až po majetkovou elitu světa je potom naopak tento koš irelevantní, jelikož svůj volný kapitál mohou rozložit a investují do různých typů aktiv, ať již inančních, nemovitostních, či do samotné- ho byznysu. Právě proto došlo v důsledku i- nanční krize a následném kvantitativním uvol- ňování k dnes tak kritizovanému rozevření so- ciálních nůžek dříve nevídanému. Pokud by cen- trální banky takto nemanipulovaly cenou peněz a zahrnuly do in lace i cenové změny právě těch- to statků, úrokové sazby by dávno byly na histo- ricky normálních úrovních, tedy někde v inter- valu 4 až 6 %, a tento fenomén by se projevil v mnohem menší míře. Nelze než nedospět k zá- věru, že hospodářský růst posledních osmi let je uměle vyvolaný fenomén, který není postavený na zdravých fundamentech. Neschopné politické elity napříč moderním světem nedokázaly odvo- dit z poslední krize žádnou sebere lexi a jen sle- pě doufají, že monetární politika to za ně zařídí. To je samozřejmě nesplnitelná představa a ne- zbývá než doufat, že skutečné důsledky nebudou tak katastrofální jako důsledky největší krize v historii, tedy krize z 30. let. Prosperitu nelze vykonstruovat. Neschopné politické elity napříč moderním světem nedokázaly odvodit z poslední krize žádnou sebere lexi a jen slepě doufají, že monetární politika to za ně zařídí. BE IN 22

První zkušenosti z finančních trhů získal v letech 1992 až 2000, kdy pracoval pro Credit Lyonnais či pro Komerční banku v Praze, později pro Amcico AIG Life. Založil a úspěšné řídil podílové fondy v rámci AIG Funds Central Europe, od roku 2005 působil v PPF Asset Management, jedné z největ- ších mezinárodních finančních a investičních skupin v regionu střední a východní Evropy na pozici senior portfolio manažera. Zároveň v rámci PPF AM zahájil činnost sekce péče o individuální klienty. Od roku 2009 se věnuje nezávislé správě aktiv individuálních klientů a je předsedou představenstva společnosti CARDUUS Asset Management. Pavel BODLÁK První zkušenosti z finančních trhů získal v letech 1992 až 2000, kdy pracoval pro Credit Lyonnais či pro Komerční banku v Praze, později pro Amcico AIG Life. Založil a úspěšné řídil podílové fondy v rámci AIG Funds Central Europe, od roku 2005 působil v PPF Asset Management, jedné z největ- ších mezinárodních finančních a investičních skupin v regionu střední a východní Evropy na pozici senior portfolio manažera. Zároveň v rámci PPF AM zahájil činnost sekce péče o individuální klienty. Od roku 2009 se věnuje nezávislé správě aktiv individuálních klientů a je předsedou představenstva společnosti CARDUUS Asset Management. BE IN 23

Tématem doby je tlak na zvyšování mezd. Dopadá nejvíce na malé a střední podniky. A to je špatně, protože mnohé mohou zmizet z trhu. To tak nemá být, irmy mají zanikat pro- to, že nemají co nabídnout, že nedokáží být lepší než konkurence, ne proto, že nemohou získat zaměstnance. Mohou je získat, ale za vyšší cenu… Dnes ne. I méně kvali ikovaní dnes nechtějí pra- covat za pětadvacet třicet tisíc. Štědrý a špatně nastavený sociální systém, předluženost obyva- telstva, to všechno jsou důvody. Malé a střední irmy jsou často služby, subdodavatelé. Nemají mzdový polštář platit víc. Přičtěte k platům od- vody, je to likvidační zátěž. Neznamená to tlak na zvýšení přidané hod- noty? Není. Chceme vyšší přidanou hodnotu, ale v mnoha segmentech k ní není ani prostor. A ne- lze ji zvyšovat donekonečna. Ten mzdový tlak je zdravý pro nadnárodní irmy. Pro malé a střední zdravý není, jsou v situaci, kdy nemají zaměst- nance, přeplácejí je a jejich odběratel je na hra- ně toho, co chce platit. Klesají marže, často jsou dnes v jednotkách procent. A ty irmy pak nema- jí na investice, na rozvoj. Je odrazem té situace i to, o čem se mluví, tedy problém přesunu výroby superbů do Německa? Není to odraz zvyšujícího se tlaku na mzdy, je to odraz nedostatku pracovních sil. Koncern potřebuje rozvoj, konjunktura je všude, ne jen u nás. A nemá-li na rozvoj vhodné prostředí tady, je nejjednodušší přesunout výrobu tam, kde je prostředí vstřícnější. Problémem to je, a nejen pro několik tisíc zaměstnanců, ale pro celou navázanou výrobu, protože dnes se v auto- mobilovém segmentu nedodává do skladu, výro- ba a logistika se řídí technologií just-in-time, dodává se přímo na linku. Výrobní dělníci ze zahraničí… … nejsou vůbec levní. Ale krátkodobé řešení by to bylo. Odbory sice brojí proti, ale je to z jejich strany liché. Odboráři křičí proti zahraničním zaměstnancům, ale nekřičeli proti pobídkám na pracovní místa. A navíc, ze sta podniků, kteří poptávají zahraniční zaměstnance, jsou odbory v pěti. A přesto chtějí ty zahraniční zaměstnance schvalovat? To je přece nesmysl… Co s tím? Musí se vzpamatovat vláda. Velmi rychle. Dnes už je ta situace o pudu sebezáchovy. Nejde o vlá- du, jde o průmyslovou tvář této země. Co v této situaci může Hospodářská komora? V posledním roce dvou jste více vidět i slyšet, ale má ten hlas nějaký význam? Bohužel příliš nečekám od nové vlády výrazně vyšší zájem o malé a střední podniky. Podpora podnikatelů se podle mého nezlepší a zdá se, že náš význam ještě vzroste. Problémem české vlády je resortismus, to je první věc, které se musíme zbavit. Stavební zákon a jeho podoba je typickou ukázkou, kam to vede. Změna kom- petenčního zákona je nutná a my po ní volat budeme velmi hlasitě. K tomu se zdá, že bude vůle, výsledek si předpovídat netroufám. Také si musíme otevřeně přiznat, že s hesly typu ,Levná práce‘ je konec. Není zájmem podnikate- lů dostat sem statisíce imigrantů, ale potřebuje- me zaměstnance. Inovace je nenahradí? Nebudou tak rychlé a ani ty se neobejdou bez lidí. A bez promyšlené podpory, kterou nevidím. Obávám se, že v dohledné době se ke kreditu, který jsme měli jako ekonomika za první repub- liky, jen tak nepřiblížíme. Pomiňme podporu ekonomiky. Obrovský problém je už to, že naše školy, ani ty dobré, nepodporují a nepěstují kre- ativitu a individualitu. Ale máme technickou inteligenci. Jsme myšlenkově možná víc než celé Silicon Valley, ale chybí podpora k tomu, tu myš- lenku projevit. Chybí odvaha k tomu, udělat chy- bu a poučit se z ní. Zůstaňme ještě na pracovním trhu. Má své rezervy… Má. A dají se aktivovat velmi rychle, říkáme to už dlouho. Máme nízkou zaměstnanost matek s dětmi, velmi rychle nám z pracovního trhu odcházejí senioři, máme statisíce lidí, kteří ne- jsou vzhledem k dluhům motivováni ani mzda- mi, nepodporujeme částečné úvazky, znepříjem- ňujeme home of ice, nemáme dobře nastavené daňové úlevy. To je obrovský paradox, nemáme lidi a ještě jim klademe překážky. Nejhorší situa- ce je skutečně ve skupině seniorů a mladých rodin. Tam je potřeba začít. Evropa to umí jinak? Výrazně jinak, v mnoha zemích všechny tyhle věci fungují. Třeba jen podpora matek s dětmi, respektive rodiny, protože v zahraničí se podpo- rují rodiny, ne matky. Fungují tam nejen jiná pravidla pro daně a odvody, ale třeba i takzvané malé dětské skupiny, díky nimž mohou matky ODVAŽME SE DĚLAT CHYBY Petr Karban archiv Musí se vzpamatovat vláda. Velmi rychle. Dnes už je ta situace o pudu sebezáchovy. Nejde o vládu, jde o průmyslovou tvář této země. Hospodářská komora formulovala v listopadu desatero, jímž oslovuje nově vznikající vládu. Obsahuje body, které jsou z pohledu podnikatelské veřejnosti zásadní pro to, abychom udrželi růst a perspektivu. O současných problémech i jejich možných řešeních s Irenou Bartoňovou Pálkovou, viceprezidentkou Hospodářské komory České republiky. BE IN 24

pracovat ve své profesi třeba jen několik dní v týdnu. U nás to zákon neumožňuje. Neumíme si prostě vzít z Evropy to dobré. I v tom ale chce- me jako Hospodářská komora být aktivnější. Trochu provokativně. Nemají dnes odbory možná větší sílu než Hospodářská komora? To bylo tím, že tu byla socialistická vláda, odbo- ry byly pátou koaliční stranou. Dnes ale odbory prohlašují, že význam levice klesl natolik, že ony mohou převzít její roli… Odbory celosvětově ztrácejí na významu, odtud snaha prosadit se i politicky. Je na vládě, aby odborům přisoudila roli, kterou mají hrát. Ne- mají rozhodně být ekonomickým expertem, kte- rý bude ukazovat cestu. Pojďme opustit rétoriku devatenáctého století, přestaňme neustále pod- nikatele ukazovat jako asociální vykořisťovatele. Všude v Evropě vědí, že podnikatelé jsou tím motorem, který žene vpřed ekonomiku, tedy i spotřebu a životní úroveň. Zaměstnavatel ne- musí být žádný velký manažer, aby věděl, že nej- větší zlato je spokojený a loajální zaměstnanec. Shrňme to, vaše hlavní úloha pro nejbližší dobu je… Bránit podnikatelské prostředí před dalšími překážkami a restrikcemi, máme jich až příliš. Pomoci nastartovat pracovní trh. Nebudeme za to chváleni. Ale potřebujeme k tomu podporu podnikatelů a potřebujeme jejich praktické ar- gumenty. Musíme svůj dialog s vládou opřít o ně. Když už jste zmínila Evropu, nemáte oporu v partnerech odtamtud? Máme a chceme ji využít. Jsme členy EURO- CHAMBRES, o iciální lobbistické skupiny, která dává doporučení. Té je přáno sluchu, protože na rozdíl od české vlády ta evropská je zvyklá podnikatele poslouchat. Chceme mnohem aktiv- něji působit na evropská rozhodnutí touto ces- tou. Osobně jsem členem hospodářského výboru EUROCHAMBRES, účastníme se s tuzemskými podnikateli i Evropského parlamentu podniků. Možnosti ovlivnit dění kolem nás jsou, máme prostor zapojit se. Rozhodně je to užitečnější než mluvit o opuštění Unie, jsme v jejím středu, patříme do ní. Nasazujeme na evropskou byro- kracii, jenže za tu si můžeme sami. Evropská komise jsou úředníci, jejichž návrhy procházejí debatami europoslanců. A jejich doporučení schvaluje Evropská rada, tedy zástupci našich ministerstev. Úředníky moc neovlivníme, ale fungujme lépe na té politické úrovni, na úrovni Evropského parlamentu a Evropské rady. Tam jsme zatím mnoho práce neodvedli. BE IN 25

Elf jako elf nebo elf jako jedenáct? Jako elf. Tedy někdo, kdo se objeví, když je po- třeba pomoc, a pomůže. Koncovku „ium“ jsme přidali, protože spojení pak vyjadřuje nový pr- vek. A ten může vytvořit úplně novou sloučeni- nu s unikátními vlastnostmi. Poradenských irem jsou stovky. Zkuste se odlišit… To říkáte stejně jako klienti. Ano, můžeme být vnímáni na první pohled jako další tréninková a konzultační irma. Často vidíme, že na papír je snadné napsat, že umíte cokoliv, ale až dojde na věc, tedy že máte ukázat, že skutečně něco umíte, už se za nic neschováte. Zde se rozdíly projeví. A to je to, kde naši klienti odlišnost vnímají, v realitě. Lišíme se tím, že pomáháme zabezpečit, že se věci prostě stanou. Pomáhá- me irmám vědomě řídit budoucnost, žádná náhoda. Dobrý slogan… Spíš realita než slogan. Je za ním spousta práce a odžitých zkušeností. Řada dobrých myšlenek majitelů a manažerů se ztratí v denním životě. Přemýšlejí nad budoucností, kam irmu posu- nout, a velmi často je to baví. Nemají pak ale chuť a čas na řízení realizace a interních změno- vých projektů. Mají mnoho dalších starostí a po- vinností, zde vzniká prostor pro nás. Pomáháme těm, co potřebují kapacitu, implementovat, roz- víjet, zlepšovat. Nespecializujeme se na jeden sektor, staráme se o irmy napříč trhem. Díky tomu vidíme, co ony řeší, máme skvělý bench- mark a ověřeno, co funguje. Jsme občas takoví kouzelníci a musíme často ještě před představe- ním dokázat, že naše kouzla, s nadsázkou, bu- dou fungovat. To klienti chtějí. Jsou to někdy velké výzvy… Úplně si nejsem jistý, že rozumím. To je stejné, jako když přijdete k doktorovi s tím, že vás bolí koleno. Dobrý doktor se zku- šenostmi si s vámi popovídá, prohmatá dané místo, vás to zabolí a on řekne, že je to jasný, že to bude meniskus. Vy nevěříte, jak je to možné takhle od boku. Tak se pro jistotu necháte poslat na magnetickou rezonanci a meniskus se potvrdí. Od té doby už doktoro- vi věříte! A u firem je to podobné. Anatomie firmy je podobná jako anatomie člověka. Má svá pravidla a my víme, kam sáhnout, aby- chom dobře diagnostikovali a následně správ- ně a co nejlépe léčili. Proto chápeme firmu jako organismus a naší snahou je pomáhat, aby opravdu dobře a efektivně fungoval a mohl podávat ten nejlepší výkon. Zkusme tedy ještě zůstat u příměru k medi- cíně. Jaká je anamnéza českých irem? Co je to česká irma? Pomiňme typické korpora- ce, to je samostatný příběh. Pokud budeme brát irmy v Čechách, jsou tu velmi kvalitní a úspěšné irmy, se skvělými nápady a produkty, ale často se hodně nadřou i tam, kde to není potřeba. Dě- lají věci hodně komplikovaně, i když to jde jed- noduše. A pořád úplně nevěří tomu, že vize, sys- tém, standardy, hodnoty a rozvoj mají smysl. A učí se, že jim může někdo externě pomoci. Říkal jste, že na speci ickou část trhu se vědomě nezaměřujete. Kdo je ale váš typický zákazník? Mezi našimi klienty najdete pestrou paletu i- rem, od malých až po velké, české, zahraniční s různými obory činností. Spojuje je jedna věc: tím skutečným klientem je vlastně jedinec, ne irma. Člověk, byť sedící ve irmě. Ten, kdo se chce zlepšovat, růst. A protože to vždycky něco stojí, tak klientem se stává ten, kdo také pochopí, že my nejsme náklad, ale investice, která se zajímavě zhodnotí. Přidáme-li možnost některé aktivity pře inancovat, tak naše služby nakonec nestojí mnoho. A typický problém, který pomáháte řešit? Jak zvýšit výkonnost. Je to velmi pestrá paleta různých zadání, typické budu hledat těžko. Ně- kdy přijde klient s tím, že potřebuje vytipovat a najít vhodného kandidáta na určitou pozici, jindy že potřebuje domestikovat nadnárodní projekt. Teď řešíme například pro Conteg Coo- ling rozvoj před rokem koupené akvizice, jsme přímo zapojeni do výkonného managementu, v jiném projektu ve farmacii zase řešíme zvýšení prodejního výkonu a v dalším řízení irmy a vzdělávání týmu v oblasti služeb pro zeměděl- ství. Vedle toho implementaci rozvojové strategie a v jiné irmě zase rozvoj nové služby. Typické je, že nejvíce se rozvíjejí a pracují na sobě ti nejlepší, většina klientů patří mezi lídry ve svých oborech. Bez vás to nejde? Jde. I Federer nebo Jágr můžou hrát bez svého realizačního týmu, zkušeností mají dost a hrát umějí jako nikdo na světě. Na druhou stranu oba DĚLÁME TO, ŽE VĚCI SE STANOU Má smysl spolupracovat s konzultantskou irmou? A pokud ano, tak kdy? A proč vlastně? „Protože je lepší soustředit se na to, v čem jste nejlepší. Snažit se dělat všechno a sám je taky možnost. Otázka je, jak efektivní,“ říká Jan Poláček, zakladatel a majitel společnosti El ium. Anatomie irmy je podobná anatomii člověka. Máte mozek, který to řídí, kostru, na které to stojí, svaly, které se vším hýbou, orgány, krevní řečiště a nervový systém, které všechno propojují a kudy proudí energie a informace. Vymyšlené, osvědčené, popsané, ověřené. Tak proč irmy hledají často svou vlastní anatomii? Petr Karban Jakub Hněvkovský BE IN 26

potřebují tréninkový plán, připravit taktiku na zápas, dobrou regeneraci a zajistit organizaci všeho kolem, aby se mohli soustředit na to, co nikdo jiný za ně neudělá, totiž hrát a vyhrát. Jako bývalý profesionální sportovec budu zkrát- ka tvrdit, že bez špičkového týmu se na profesi- onální úrovni sport dělat nedá. A těch, co si na vás brousí zuby a pracují na sobě, aby vás porazili, je hodně. Tomu se dá rozumět… Ještě to převedu zpátky k irmám. Často se totiž stává, že mají vizi, strategii, cíle, ale nefunguje jim přetavit je ve vítězství, realizovat je. Někdy se dokonce k realizaci ani vědomě nedostanou, pracují, co jim síly stačí, a často až ex post kont- rolují, jestli je to to, co si předsevzali. Tady je pak naše role – pomáháme vědomě řídit budoucnost a realizovat strategii v praxi. Jsme ti, kteří pomá- hají, aby věci fungovaly. A když už jsme na začát- ku mluvili o tom, co nás odlišuje, mám ještě je- den postřeh. Pracujeme, i když se nikdo zrovna nedívá. Nejenom, když vedeme trénink či workshop, ale stáváme se součástí týmu, změny, dodáváme energii, drajvujeme milníky a koordi- nujeme celý tým. Zadavatel se pak může sou- středit na svůj výkon, zatímco irma se zlepšuje a připravuje se na budoucnost. Mladá společnost, kterou tvoří zkuše- ný, dynamický tým s vlastní praxí z řízení firmy, výkonných manažerských pozic a prodeje. Inspiraci a zkušenosti členové týmu Elfium načerpali a odžili i jako ma- nažeři externích týmů při realizaci mnoha změnových projektů. Firma má za sebou řadu úspěšně zrealizovaných změnových projektů, kterými pomohla zvýšit výkon firem, týmů i jednotlivců, a tedy i více vydělat jejich majitelům. ELFIUM BE IN 27

Valerie Saara archiv GLOBÁLNÍ TRENDY HRAJÍ PARTII BÍLÝMI Přestože projekty a platformy sdílené ekonomiky o sobě dávají vědět už nějaký čas, teprve letos došlo v Česku na vyhrocený spor s tradičními formami podnikání. „Problém není ve sdílení, ale v tom, že tyto platformy obcházejí zákon,“ říká náměstkyně pražské primátorky Eva Kislingerová. BE IN 28

Do jaké míry se ztotožňujete s názorem, že rok 2017 se zapíše do dějin pražského magistrátu jako rok střetu se sdílenou ekonomikou? Není žádným tajemstvím, že témata jako Uber či Airbnb nabrala v letošním roce na intenzitě a dostalo se jim patřičného mediálního zájmu. Na straně druhé to ovšem rozhodně nezname- ná, že bychom těmto tématům nevěnovali v le- tech minulých patřičnou pozornost. Pro globál- ní trendy platí to, co pro orkány. Člověk ví, že přijdou, leč míra prevence je omezená. Překvapila vás síla tohoto střetu? Nikoli. To, že některé globální společnosti do- káží v maximální možné míře využít módních trendů a nových technologií, víme několik let. Rada hlavního města Prahy se problémem zabývá a intenzivně se zapojuje do legislativ- ního procesu s cílem zákonnou úpravu aktua- lizovat. Odpověď zní hodně úředně… Ale já jsem vlastně úředník, který tady není od vydávání silných prohlášení. Bez patřičné legislativy se nikam nepohneme. Pokud mám použít šachovou terminologii, globální trendy se těší z výhody prvního tahu. Zahájení partie bílými igurami se ovšem ne vždy rovná výhře. Není síla, kterou se na nás lavina sdílených služeb valí, nezastavitelná? Myslím, že otázka není položena přesně. V první řadě není naší snahou sdílené služby rigidně potírat, neboť s sebou přinášejí jistá pozitiva. Na druhou stranu je potřeba udržet rovné podmínky pro všechny, kteří se boje o trh v jakékoli sféře podnikání účastní. Není přece dost dobře možné, aby byl v právním státě úspěšnější ten, kdo postaví své podniká- ní na obcházení zákona. Je podle vás snazším oříškem k rozlousknutí Uber, či Airbnb? Vzhledem k tomu, že každá ze zmiňovaných platforem oslovuje jiný segment trhu, není srov- nání dost dobře na místě. Jak pro Uber, tak pro Airbnb platí, že rozhodnutí je spojeno s aktuali- zací legislativy. Není únosné, aby mezi platfor- mou Uber a klasickou taxislužbou existovaly propastné rozdíly v povinnostech, jednoznačně znevýhodňující řidiče taxislužby. Stejně tak je tomu v případě Airbnb, kdy proti sobě stojí uby- tovací zařízení podléhající povinnosti registrace, rekreačních poplatků i zdanění a konkurence, která se všem těmto věcem vyhýbá. Kromě de- formace trhu to přináší bezpečnostní a provozní problémy. V několika vašich blozích na iDnes se objevila touha po kvalitním návštěvníkovi. Bude jím turista sázející na Uber či Airbnb? Nejsem stoupencem paušalizace. Jak však ukazují příklady dalších turistických destina- cí, jako třeba Benátky, Barcelona, Dubrovník, turisté, v jejichž případě představuje stěžejní motivaci návštěvy nízká cena, byť se tak děje na úkor kvalitních služeb, nepřinášejí desti- naci odpovídající finanční prospěch. Za tímto účelem byla proto podepsána dohoda o spo- lupráci mezi Prahou, Vídní a Berlínem ohled- ně společné propagace v zámoří. Za bojem o kvalitu vyžadujícího klienta je rovněž sna- ha o narovnání cenového politiky v oblasti ubytování a služeb. Současná turistická kli- entela totiž touží po hodně kvalitní muzice za peníze pokud možno co nejmenší. V sou- časnosti je tak vzhledem k enormní poptávce pražská křivka růstu cenové hladiny ve srov- nání s jinými srovnatelnými destinacemi snad až ostudně plochá. Podle veřejně dostupných zdrojů z října má Airbnb v Praze k dispozici čtrnáct tisíc bytů a domů, které ročně vydělávají kolem dvou miliard korun, což se rovná téměř polovině pražského trhu s krátkodobým ubytováním. Přesto se hoteliéři údajně vůči službě nevymezují, regulace požaduje magistrát… Regulace se v tomto případě rovná dodržování legislativy. Kromě toho, hotely a standardní ubytovací zařízení odvádějící poplatky za kaž- dého hosta a k tomu sdílející informace o obsa- zených kapacitách nabízejí 91 880 lůžek. Z toho vyplývá, že nové ubytovací trendy vý- znamně přifukují návštěvnost Prahy, a to skoro na dvojnásobek. Druhou stranou mince je fakt, že těchto čtrnáct tisíc bytů chybí jako ubytova- cí kapacita pro naše obyvatele, pro Pražany, a to mi vadí ze všeho nejvíc. Neplatí, čím více turistů, tím lépe? Podle aktuálních dat zavítá do Prahy ročně patnáct miliónů turistů. Na první pohled by se mohlo zdát, že se jedná o pozitivní informa- ci. Jak ovšem ukazuje hlubší analýza, Praha na stále se zvyšujícím zájmu výrazně nepro i- tuje. Město v poslední době nezaznamenalo zásadnější nárůst příjmů z vybraných poplatků a rovněž křivka růstu cen služeb v turismu, byť se Praha nachází na samé hraně svých kapacit, zůstává poměrně stabilní. Rozhodně tedy nelze hovořit o přirozeném chování trhu. Server Echo 24 zveřejnil informaci, podle které díky existenci Airbnb proteče Praze na ubytovacích kapacitách mezi prsty sto až sto dvacet miliónů korun ročně. Jedná se o relevantní číslo? Ano, vychází to z odborných materiálů, které máme k dispozici. Vzhledem k mimořádně utěšené aktuální ekonomické situaci Prahy se nejedná o astronomickou částku… Určitě ne, ale z pohledu řádného hospodáře nevidím důvod, proč by Praha měla o tuto částku přicházet. Ano, Praha je největším tvůr- cem HDP v zemi, ekonomika je dynamická, roste, ale nemusí tomu tak být věčně. A co je možná ještě důležitější, konkurence je sice základem funkčního trhu, musí být ale přiro- zená a zdravá. Disponuje Praha analýzou, jak se staví ke sdílené ekonomice obyvatelé hlavního města? Já osobně bych z pozice majitele bytu v centru města nebyla zrovna šťastná ze stále se měnících sousedů… Minimálně od jednoho ze starostů městských částí jsem slyšela o stížnostech, například na zvýšenou spotřebu společných služeb, tedy výtahů, energie a vody, to vše se nakonec roz- počítá mezi obyvatele bytového domu. Realita je taková, že neznalost identity nasdílených obyvatel zvyšuje na straně jedné obavy o vlastní bezpečnost, na straně druhé s sebou nese pokles ceny dlouhodobých podnájmů a znehodnocuje investice vlastníků bytových jednotek. Nakonec se vložila do jednání o sdílené ekonomice dosluhující vláda. Troufáte si odhadnout vývoj? Jsem optimista, proto věřím v komfortní vý- chodisko. Při troše štěstí by nakonec mohli být spokojeni všichni. Pro globální trendy platí to, co pro orkány. Člověk ví, že přijdou, leč míra prevence je omezená. V první řadě není naší snahou sdílené služby rigidně potírat, neboť s sebou přinášejí jistá pozitiva. Na druhou stranu je potřeba udržet rovné podmínky pro všechny, kteří se boje o trh v jakékoli sféře podnikání účastní. BE IN 29

Jak se vám žije po pátku? Myslíte po složení poslaneckého mandátu nebo po ocenění? Myslel jsem ocenění Lady Pro, ale začněme mandátem. Máte víc klidu… Víc klidu na práci. Celkově je ale atmosféra sněmovny poněkud neklidná, dá se s tím něco dělat? Dá, víc žen v politice by pomohlo. Některé z nás se sice tím mužským kolektivem nechají přetvo- řit a zpívají podobně, ale snad nás tam bylo pár, které jsme na tyhle hry nepřistoupily. I proto nebyl odchod úplně jednoduchý. Ale zase atmo- sféra ve sněmovně s devíti subjekty, ta bude vel- mi složitá a byl to také jeden z aspektů. Zažila jsem ve sněmovně tři roky a nebylo to vždycky příjemné. Největší roli hrálo to, že tady na kraji je opravdu hodně práce, jsme největší kraj, s ob- rovským rozpočtem a řadou problematických oblastí, které je potřeba řešit. Zvládat obě funkce by opravdu nešlo. Ne dobře, ne s čistým svědo- mím. Na druhé straně pozici ve sněmovně jsem ve volbách obhájila díky preferenčním hlasům, což je zase výraz toho, že to snad nedělám úplně špatně, že jsou lidé, kteří mi věří, kteří se vracejí. Takže to bylo dilema, v němž převážila snaha věnovat se skutečně naplno problematice kraje. Ale líto mi to bylo. A pokud jde o ocenění Lady Pro, které jste v pátek převzala na Pražském hradě? Mě to překvapilo. A je to pro mne uznáním toho, že se i v politice dají dělat věci poctivě a dobře a že to může být vidět. Udělalo mi to radost, velkou. Přišla jste za více než rok ve funkci o nějaké iluze? Já jsem měla zkušenost z komunální politiky i ze sněmovny, takže žádné nějaké velké překvapení jsem nezažila. Neměla jsem zidealizované před- stavy. Ale vlastně jedna věc ano, překvapily mne mezilidské vztahy na krajské politické úrovni. Já celkem dokážu pochopit ideové rozdíly ve sně- movně, protože volební programy stran se sku- tečně výrazně liší, jde o principy fungování stá- tu. Ale když si vezmete volební programy stran na krajské úrovni, jsou z pětadevadesáti procent stejné. A přesto se tu hraje na to, kdo s kým, na nějaké ideologické rozdíly. Já jsem bytostně přesvědčená, že na kraji už tohle být nemá, že to má být poctivá komunální politika a máme být schopni se domluvit na tom, co je nejlepší, bez ohledu na ideologie a ideje. A vidíte, nejde to. U mnohých ideologie hraje prim. Řekla jste, že kraj je velký a složitý. Je to gra- vitací Prahy? Střední Čechy jsou jediným kra- jem, který má sídlo v jiném kraji… My máme sídlo ve svém, toto je území středo- českého kraje, včetně pozemků. Praha uprostřed je problém, ale s tím nic neuděláme. Ve střed- ních Čechách vedou všechny cesty do Prahy. Možná by symbolicky bylo hezké mít sídlo třeba v Kutné Hoře, ale rozhodně by to nebylo praktic- ké ani pro úřad, ani pro občany. Máme blízko na ministerstva, na magistrát, jsme operativněj- ší. A ze všech světových stran je to k nám zhruba stejně daleko. Myslím, že Praha i kraj by měly ze svého spojení vytěžit co nejvíce. Jedno bez dru- hého fungovat nemůže. Kde jsou největší krajské dluhy? V dopravní infrastruktuře, jednoznačně. Dálniční síť není dobudovaná, jezdí se po dvojkách a troj- kách, kterých máme devět tisíc kilometrů, to je nejhustší a nejdelší síť v zemi. A správa těch sil- nic je dlouhodobě zanedbaná, zatímco jejich využití je enormní. Ty silnice nejsou vůbec stavě- ny na tu zátěž, které čelí. Byly převedeny na kra- je, ale prostředky na jejich údržbu nepřišly. To je takový vládní zvyk, přenést povinnost, nikoliv prostředky… O tom budeme muset jednat. Je toho skutečně víc. Silnice v minulosti, v poslední době platy řidičů, našly by se i další příklady. My ty peníze musíme vzít z rezervy. Můžete soustředit síly s ostatními… Ne tak docela. Třeba jižní Čechy nebo severní Morava, typické příklady krajů, kde jsou silnice viditelně v lepším stavu. Ano, protože délka a hustota té sítě je nesrovnatelná. Zatímco balík peněz tak zásadně rozdílný není. Nedostáváme peníze ani podle velikosti, ani podle obyvatel, ani podle počtu kilometrů silnic. A to jsou tu ještě mosty a mostky, kterých jsou tisíce, v dezolátním stavu. S rozpočtovým určením daní je podle mého názoru nutné něco udělat, to stávající je přežité. Ale postoje krajů zdaleka nebudou jednotné. Že by daně byly rozdělovány zdola? Že by zů- stávaly obcím a krajům a státu byla převedena jenom ta část, která mu náleží za jeho služby? To by byla ideální situace, ale k té tu opravdu politická vůle nebude. Já budu šťastná, pokud NA KRAJ IDEOLOGIE NEPATŘÍ Se středočeskou hejtmankou Jaroslavou Pokornou Jermanovou jsem se k rozhovoru sešel tři dny poté, co v posledním listopadovém pátku ráno v Poslanecké sněmovně složila svůj mandát a večer ve Španělském sále Pražského hradu převzala ocenění Lady Pro. Petr Karban archiv BE IN 30

se nám vůbec podaří otevřít nějakou diskusi a bude alespoň nějaký výsledek. Současná situa- ce není udržitelná. Pokud to nepůjde celkovou změnou, budeme chtít speci ické postavení, které má i Praha. Střední Čechy jsou velká Pra- ha, je to speci ický kraj. Z našeho pohledu je třeba problémem i fakt, že v našem kraji roste počet obyvatel, kterým musíme zabezpečit všechny služby, ale jejich daně z drtivé většiny patří Praze, protože značná část těch lidí v Praze pracuje a taky tam má trvalé bydliště. To je po- třeba řešit. Dvacet kilometrů od Prahy jsou střední Čechy super, dál je to už horší. A zase je to spojeno s dopravní infrastruktu- rou. Okraje se vybydlují, protože pokud se do hodiny nedostanete do Prahy, máte pro- blém. Když jsem začala bydlet na Benešovsku, trvala mi cesta čtyřicet minut. Dneska jsem ráda, když je to hodina, protože to mohou být i dvě. Obchvat, Vestecká spojka, dálnice D3, D6… to všechno jsou zásadní věci. Chápu obce, které s tím mají problém, ale dnes máme pro- blém my všichni okolo. Jsem šťastná, že se nám podařilo stáhnout přípravné práce pod kraj. Je to vícepráce, ale věřím, že to tím nastartujeme. Tady je spousta investorů, je tady spousta mís- ta, ale když chybí dopravní infrastruktura, ni- koho nepřivedeme. A nejde jen o irmy, jde o cestovní ruch, o rozvoj služeb. Potenciál máme velký. Když pomineme dopravu, co dalšího vás tíží? Zdravotnictví. Menší nemocnice jsou na tom relativně dobře, kladenská velmi špatně. Neuvažovali jste o modelu, který využívají na Pardubicku nebo v jižních Čechách? Chtěli jsme holding, nenašli jsme konsensus. Uva- žujeme alespoň o centrálním dohledu, centrálních nákupech. Úhradová vyhláška není ideální, stá- tem vlastněné nemocnice mají výhody. Soukromé nemocnice se zase nemusejí ohlížet na vůli obča- nů. A jsou tu i praktičtí lékaři, zubaři, pediatři… Chybějí všude. Nemám prostředky na to, abych to řešila dotacemi nebo nějakou pobídkou. Tvrdím, že systém je třeba nastavit jinak. Obce jsou v tom samy a my máme přes tisíc malých obcí, nejvíc v zemi, s počtem obyvatel pod tisíc. Bez kanaliza- cí, bez čističek… Opravdu je tady co dělat. Tak ještě něco pozitivního… Ale to všechno je pozitivní. Máme co dělat, víme, co s tím. BE IN 31

Aukce 2016 Honosná osmanská šavle Vyvolávací cena 900 000 Kč Prodáno za 4 216 000 Kč

BE LEADERS 34 TAM V BUBENČI, ZA ZDÍ, JE JINÝ SVĚT Tomáš a Marie Hejtmánkovi, Arthouse Hejtmánek 38 LUCIE & HANA Lucie Bílá 42 ČEŠTÍ BÝCI V OBLACÍCH Stanislav Čejka, Jan Rudzinskyj, Miroslav Krejčí, Jan Tvrdík / Flying Bulls 47 SIKO BODUJE S NOVINKOU KONCEPTŮ Tomáš Vala, Siko koupelny & kuchyně 48 OSM KYTAR ZNÍ SMĚŠNĚ Pavel Steidl

V BUBENČI, TAM ZA ZDÍ… … JE JINÝ SVĚT Nehnutě a klidně shlíží už více než tři sta let z hrany bubenečského svahu na západní cípek Stromovky. Oproti ostatním kolem je to dům spíš menší, nikterak nápadný, pevně přitisknutý k dvoumetrové kamenné zdi, která ho zlehka, jen z jedné strany, objímá. BE LEADERS 34

Snadno ho minout. Lépe však vstoupit. Arthouse Tomáše a Marie Hejtmánkových totiž nabídne, co jiní nemají. Je to galerie a není. Totiž, je to samozřejmě galerie. Jen jiná, než na jaké jsme zvyklí z center měst. Je v ní méně vzduchu a více umění. Méně nabubřelosti a více krásy. Skoro se až chce říct, jestli není ško- da, že je tak trochu odstrčená ze středu města, že sem těžko zabloudí někdo jen tak, náhodou. „I pro nás to byla otázka, ale po zkušenostech by- chom neměnili. Naplňuje se to, v co jsme tak trochu doufali. Že sem za námi přijdou většinou opravdu jen ti, kteří vědí, kam a proč jdou. Přijdou cíleně, většinou sběratelé, milovníci umění a krásných věcí,“ říká Marie Hejtmánková. Staré i moderní Kouzlo. To je první slovo, které mi proletí hlavou, když projdu dveřmi v kamenné brance na zahradu. V sekundě vám ten prostor dá zapomenout na svět, ve kterém žijeme. Objeví se svět jiný, zapomenutý, Petr Karban Jakub Hněvkovský a archiv Arthouse Hejtmánek BE LEADERS 35

tušený, představovaný, chtěný… Zahrada rozlohou nevelká připomíná ponejvíce tajemnou zahradu Jiřího Trnky. Pod statnou borovicí se pase barevná kráva z legendární pražské streetartové expozice, mezi popínavými listy břečťanu na kamenné zdi se objevují a zase ztrácejí sošky, sochy, torza a skulptury… Záleží jen na tom, z kterého úhlu se dívám. U rohu domu, těsně pod zídkou, se na zimu v teple těší zahradní kašna z drsného mramoru. Fantaskní svět Hejtmánkových nerozli- šuje nijak zásadně mezi novým a starým, důležité je to, aby věci měly duši. „Rádi kombinujeme mo- derní a historické. K secesní komodě se třeba tahle Magdalena Jetelová vysloveně hodí,“ vede mne Tomáš Hejtmánek do své pracovny, která se dva- krát ročně mění v regulérní aukční síň s telefonic- kým propojením do celého světa a několikrát do roka ve výstavní prostor. „Teď jsme před insta- lací aukce, tak je to takové pracovní,“ omlouvá jeho žena stav, kdy se galerie ještě nedokázala přerodit z poslední výstavy v budoucí aukční síň. Ta výstava představila práci své- rázného výtvarníka Milana Berán- ka, umělce tak trochu znovuobje- veného. Od roku 1998 do roku 2014 nevystavoval vůbec. Výstava u Hejtmánků byla sice letos již jeho druhá, nicméně přísně vzato úplně první, kde se letos jedena- osmdesátiletý umělec představil samostatně a průřezově. V minu- losti totiž převážně vystavoval se skupinou Nezávislí nebo na výsta- vách více autorů. Liber Chronicarum Objevování, to je druhé slovo, které se mi zhmotňuje. Pro obje- vování je tu totiž skvělý prostor. A skvělý průvod- ce, pomáhá mi s ním samozřejmě Tomáš Hejtmá- nek, protože on už všechny ty věci objevil, zatím- co já ani netuším, že existují. Jako třeba Norim- berská kronika od Hartmanna Schedela z konce patnáctého století. Je trochu zvláštní moci se do- tknout jedné z prvních knih s integrovanými ilustracemi. Tomáš Hejtmánek mi rád prozradil, co to znamená. Raději mi ale neprozradil, že vy- volávací cena toho skvostu v aukci bude milion tři sta tisíc korun. To Bartholiniho Anatomie, tedy její čtvrté vydání z roku 1677, už bude star- tovat na představitelných osmadvaceti tisících. Hezký dárek… Jestli jste z galerií zvyklí na obrazy a maximálně nějakou tu plastiku či vázu, zapo- meňte. Tomáš Hejtmánek je totiž sběratel. „Sbí- rám vlastně od mala, ale většina věcí je buďto v depozitu, nebo zapůjčená na výstavách. Sem by se to nevešlo,“ přiznává a v těch slovech je cítit i tichá omluva. Možná proto, že by se mohlo zdát, že více i méně cenné předměty tu svůj prostor nacházejí třeba jen tak nahodile… Ale podezírám hostitele z toho, že on přesně ví, kde kterému z nich najde místo, byť by to bylo jen na dobu určitou. Přesvědčují mne o tom loutky ze Švankmajerova ilmu, opřené o masivní pod- stavec pozdně gotické madony. Nebýt upozorně- ní, hloupě bych je přehlédl. Artefakty, které od sebe dělí historie pěti staletí, spolu totiž tvoří jedinečný celek. A vím, že to není náhoda. Láska, ne obchod Kouzlo, objevování… A láska. K umění, k mistrov- ství umělců. Ostatně, co jiného byste čekali u lidí, kteří se sice dnes věnují obchodu s uměním, ale je to tak trochu nadstavba. Protože to důležité je pro ně žít s uměním. Tomáš i Marie jsou oba výtvarní- ci, oba dokonce restaurátoři, poznali se na střední škole. Zatímco Marie se zaměřila na papír, který studovala i v Japonsku, Tomáš se věnoval obra- zům a plastikám. Po tatínkovi zdědil restaurátor- skou dílnu, maminka je malířka. Co jiného tu lze očekávat než lásku k umění a pokoru? Galerie byla v plánu, protože krásné věci je třeba ukazovat. Aukční dům vznikl z potřeby ukázat, že se věci dají dělat jinak. Právě s tou lás- kou a pokorou. Ostatně, celý kon- cept ve své současné podobě existuje pouhých pět let. „My jsme to dělali vlastně vždycky, protože odjakživa jsme měli kolem sebe lidi, přátele, známé, kteří se přišli zeptat, chtěli poradit… O tom, že se budeme obchodu s uměním věnovat v téhle podobě, rozhodlo asi to, že jsme zažili řadu aukcí, které se nám nelíbily,“ dokreslují slova Marie Hejtmánkové detaily obrazu, který se těm běžným prostě vymyká. Nejlepší bývají věci, které vzniknou samy ze své vůle. Arthouse Hejtmánek to potvrzuje. Zastavte se Mohl bych ještě na několika stranách popisovat detaily toho, jak se připravují aukce, jak se tvoří cena, jak se hledají pozoruhodná díla, jak umění tvoří, obohacuje i komplikuje život, jak chutná káva u Hejtmánků a jak jsem se zamiloval do ob- razu Magdaleny Jetelové. Ale byla by to jen má slova a byla by zbytečná. Protože by stejně ani ve zlomku nedokázala vystihnout to, co tu mů- žete prožít a načerpat, když si najdete čas a za- stavíte se. Pokud vás totiž ten svět za zdí, v ma- lém domku ze sedmnáctého století na kraji Bu- benče, aspoň trochu zajímá, zaslouží si, abyste mu věnovali kousek svého skutečného času. Vrátí vám to… BE LEADERS 36

BE LEADERS 37

Dvacátý… to zní dobře, ne? Že jo? Lucie, pětadvacet let dostáváte rok co rok nějakou cenu. Slavík, Gramy, TýTý, Thálie… Nezevšední to? To určitě ne. Nejsem motivovaná cenami, ale je to krásný. Kdybych byla desátá, pořád budu zpívat a pořád tím budu stejně posedlá. A když jsem poprvé neobhájila Slavíka, víte, že to byla dokonce úleva? Letos přišla i nehudební cena, na začátku listopadu Řád Vavřínu. Jaké místo má ve vaší skříni? Z toho večera jsem měla zvláštní pocit. Třináct mužů a já… Byla jsem v úžasné společnosti vědců, podnikatelů a manažerů. Moc si toho cením. Bylo to potvrzení, že jdu správnou cestou, když chci něco dělat pro tuhle zemi. A byla jsem obklopená lidmi, kterými bych byla ráda ob- klopena častěji, protože se od nich můžu něco dozvědět. Žiju už jen na jevišti, v šatně nebo v autě, tam se toho moc nedozvíte… Jeden z oceněných řekl, že se v ten večer sešli lidé, kteří umějí ocenit práci druhých, protože sami něco dokázali. Vážím si jejich ocenění. Nevím, jestli to znají zblízka i vědci a podnikatelé, ale v naší branži hraje roli bulvár. Můj mediální život nemá s mým skutečným živo- tem mnoho společného. Je to zkroucený obraz… A to vy jste na tom ještě docela dobře, řekl bych… Možná jsem na některé věci přecitlivělá. Ale závidím všem lidem klid na práci. Jsou vědci rivalové? Taky… Ale abych nezapomněla, to ocenění není ve skříni. Mám tady doma jednu místnost, kam si dávám ceny, nechci jimi obtěžovat ani návštěvy, ani rodinu. Jen občas mě tam zavede syn, když si postesknu, že jsem toho ještě moc nedokázala. „Maminko, myslím, že nemáš moc pravdu,“ říká mi… Formulace „moc jsem nedokázala“ zní opravdu skromně. Ale nikdy jsem u vás neviděl snahu prosa- dit se mimo český rybník. Strašně mě to nezajímá. Pro někoho svět je rodina, vesni- ce, město… Pro mě je svět Československo. Nemám v diá- ři pomalu místo na Slovensko, natož na svět. Vím, kam patřím. Mám ráda češtinu, maximálně slovenštinu. Všech- no, co se potřebuju dozvědět, se dozvím tady. Spoustu lidí a spoustu koutů tady ještě neznám. Svět mě nezajímá. Naopak, když jedu za hranice, cítím se jako rybička, co vypadla z akvária. Pro každého je důležité najít svoje mís- to, já ho mám. Patřím sem. Když jste zmínila ten bulvár, jaké to je, být veřejný majetek? Těžký, někdy. Mám svoje místa, kam nikoho nepouštím, ale když vyjdu ze dveří, je to přesně tak, jsem národní majetek. Nevadí mi to, mám svoji práci, kterou miluju, nic jiného bych dělat nemohla. Dostala jsem dary, který můžu rozdávat. Dělá mě to šťastnou. Teď mě nejvíc naplňuje náš kulturák. LUCIE Petr Karban Lukáš Fronk a Marcel Gonzales-Ortiz V českém ženském showbyznysu jsou čtyři kategorie. Hvězdičky, hvězdy, stálice a pak ona. Od roku 1992 není rok, v němž by nezískala nějakou cenu, od hudebních přes televizní až po divadelní, od cen diváckých až po ceny kritiků. Letos jí do hejna přibyl dvacátý Český slavík a také ocenění prezidia Hospodářské komory České republiky. Lucie Bílá hraje, zpívá. A taky žije… HANA & BE LEADERS 38

BE LEADERS 39

Vy jste ho koupila… To jsem loni propadla panice, když jsem zjistila, že majitelé ho chtějí prodat, snad na malomet- rážní byty nebo sklady a kanceláře. Nejsem pod- nikatel, ale kdyby naše vesnice ztratila místo, kde se můžeme scházet, mít tam koncerty nebo zábavy pro děti, už by se tu jen procházelo nebo spalo. A to by mi bylo moc líto. Já jsem tam v sed- mi letech začala, já tam ve sto letech skončím. Spousta zdejších lidí se tam naučila tančit, tatí- nek tam dělal topení, dědeček to dávno a dávno dával dohromady… Já některý věci prostě musím, nevím, odkud jsou řízený, ale musím. Kdykoliv se tam sejdeme, vím, že to bylo dobře. Pospolitost je krásná věc… Nejsem moc na internet a podobný věci, ráda píšu dopisy, ráda se s lidmi scházím a povídám si. Tady mám za celý život nasbíraných deset kamarádek a ony mě drží dost při zemi, s nimi žiju svůj obyčejný život a jsem jim za to moc vděčná. A tenhle náš babinec dělá akce, vždycky někoho pozveme, už to ani nedáváme na plakáty, rozkřikne se to a za půl hodiny je vyprodáno. Za třicet let mám v branži kamarády, kteří sem jezdí na besedy, já zazpívám. Teď jsme otevřeli i kuchyni. Já ráda cítím, že jsem platná, to si můžu vážit sama sebe. Ještě pořád jste neřízená střela, nebo po pa- desátce člověk trošku otupí? Otupí určitě ne. Jak říká Gábinka Osvaldová, pořád jsem malý dítě. Před mnoha lety jsem si se sebou asi opravdu nevěděla rady, dnes už trochu vím, co a jak, mám ze života několik vysokých škol. Ale spíš přidávám, než abych brzdila. Dost často jdete na hranu. A spousta lidí to považuje za pózu, ve které si libujete… Jako třeba když jste zpívala na podporu Václava Klause. Nejsem robot, nejsem stroj. Žiju chyby i úspěchy před celou zemí, ale žiju. Umím se naštvat, dám si občas panáka. Já jsem se zkoušela kultivovat a ovládat, ale nudila jsem se sama se sebou. Tak dál dělám věci, jak mě napadnou. Jste samé srdíčko. Umíte se naštvat? Umím, většinou pracovně, protože u partnerů mám posunuté hranice tolerance. Netolerantní jsem ale vůči sobě. A pracovně když se naštvu, jsem dvoumetrovej chlap. Práce je moje svatyně a tam mi nikdo nesmí. Ale mám kolem sebe fajn lidi, neděje se to často. Josef Vlček o vašich začátcích řekl, že jste byla Hannigova opička, ale i on vás po čase vzal na milost a dokonce řekl, že v Čechách jsou všechny muzikály špatné, ale Bílá to vždycky zachrání. Je to satisfakce? To řekl? To je hezký… Ale je to básnická licence, já bych to nepřeceňovala. Chvála i pohana jsou extrémy. Chválabohu jsem měla čas dozrát. U Petra Hanniga jsem byla půl roku a utekla jsem. Šest let jsem se plácala, protože jsem opus- tila jediného člověka z branže, kterého jsem zna- la. Bylo to jen na mně. Přišlo osudové setkání s Ondřejem Souku- pem a Gábinou Osvaldovou? Jenom na tom bych stavět nemohla. Kdyby nebyl Arakain, Pavel Vrba, Petr Hapka, Petr Malásek, muzikály, tak Bílá není. Ale určitě za Ondru a Gá- binu jsem šťastná. To byla zvláštní chvíle, kdy si to všechno v nás třech neúspěšných sedlo. Neúspěšných? V podstatě ano. Já jsem byla zpěvačka, co se v tom tak nějak plácala, Gábina žena v domác- nosti a Ondra basista u Karla Gotta. Ale zajiskřilo to, co jsme měli v sobě nashromážděno. Gábina psala neuvěřitelný krásný slova, jako by byly opravdu moje. Ondra k tomu vytvořil prostor a já jsem tomu dala duši. Zafungovalo to skvěle. Nezmínila jste Jozefa Bednárika… To jsou ty muzikály. Ten mě samozřejmě ovlivnil moc. Muzikály jsou velký kus vašeho světa… Po- slední je Sestra v akci v Karlíně. Můj svět byl naše Ta Fantastika. Ale jak říkal prá- vě Bednárik, v malým akvárku žádná ryba nevy- roste. Přijala jsem před lety z Karlína nabídku na Carmen. Příští rok to bude deset let a taky to bude nejúspěšnější představení karlínské histo- rie, vypadá to, že překonáme i čtyřstou reprízu, Řád Vavřínu 2017 S Karlem Šípem v otvovickém kulturním domě BE LEADERS 40

když dá bůh. Bylo to jedno z nejlepších mých rozhodnutí. Ta role mi byla vždycky blízká, ale že to dopadne takhle skvěle, jsem netušila. V Karlí- ně je mi dobře, hezky se o mě starají, můžu si vybrat, co chci dělat i s kým. Jinak já manýry nemám, ale tohle je pro mě důležitý, nechci ztrá- cet čas, nemám ho moc. Karlínu jsem věrná. Jaké to bylo, pustit se do něčeho tak notoric- ky známého, riskovat srovnání se skvělou Whoopi Goldberg? Tím, že to byl ilm, tak mě to nijak nesvazovalo. Nesahám na klenoty, nikdy bych nemohla zpívat písničku z Titanicu, protože Céline Dion je v něm fantastická a geniální, k tomu nemám co dodat, nemám co nabídnout. Tady jsem problém neměla, užíváme si to. Navíc je to komedie a já jsem za dva- cet muzikálových let na jevišti dost umírala, třeba Carmen zrovna, ta to má rychle za sebou, tam se nestačím ani dojmout. Sestra v akci je krásný před- stavení, neuvěřitelný, milujeme ho my i lidi. A na to, že je tam tolik žen, máme skvělou partu. Za celý Karlín i za Egona Kulhánka a Pavla Poláka jsem moc vděčná. Jsem prostě šťastná, že jsem v Karlíně. Další důležitá jména v životě… Ještě se vrátím k Petru Maláskovi. Protože mít každodenní koncerty s člověkem, který se mnou dýchá, který hraje v rytmu mého srdce, to je úžasný… Stejně jako moje kapela. Stejně jako možnost vyskákat občas testosteron s Arakainy. Jsem směsice nedokonalostí, které dohromady fungují. Ale směsice. Mít jenom hlas nestačí. Mu- síte tomu dát posedlost, urputnost. Já jsem tomu obětovala celý život, ale nelituju toho. Ani večer, kdy se vám chce brečet a nemáte to rameno? Ale jasně že jo. Občas si zafňukám, ale těch dnů, kdy se směju, je víc. Moje povolání jsou emoce a třískají se mnou. Víte, proč nemám psa? Byl by sám. Mám rybičky a kočky. Nemůžu si dovolit ani psa, natož partnera. Neříkám, že jsem to nezkou- šela, a neříkám, že to vzdávám, zkoušela jsem to ze všech stran a ještě nějakou zkusím… Dobře, co je těžkého na tom, žít s Lucií Bílou? Kdybych byla chlap, bylo by to asi jednodušší. Já potřebuju silnýho chlapa, ale ten nechce mít vedle sebe silnější ženu… Ale vždyť to není o soupeření… Není, ale vy to ego máte jinak. Fakt není lehký mít vedle sebe něco takovýho, jako jsem já. Holka má být jako písnička, nemá být moc známá. Zatímco mně se v mém soukromí hrabe spousta lidí. Po- slední moje láska trvala velmi krátce už jen proto, že ve chvíli, kdy jsem na Facebooku změnila sta- tus na zadaná, média ho svlíkla z kůže, do naha a rozebrala ho na součástky. Na to nikdo není zvědavej, navíc když v tom nežijete. Je to nefér. Každý můj vztah je pod neustálým tlakem, neu- stále rozebíraný. Některý věci, dítě, vztah, mají mít prostor, kde se můžou vyvíjet bez tlaku. Můj syn měl období, kdy chodil s kapucí na hlavě. Moje okolí to má v něčem lehké, proto to má těžké. Zůstala ve vás Hana? Ježíš, jasný. Já jsem i pro holky z vesnice pořád Hana. Maminka mi říkala Hano, ale když jsme byli někde ve společnosti, byla jsem Lucie… Dva světy… Já jsem za ně ráda, mám kam utéct. Oba ke mně patří. Je pravda, že Lucie nás docela slušně živí, ale Hana nás kultivuje. Lucie je šídlo a zlobidlo, Hana je rozumnější, není tak divoká, drží nás při zemi. Víte, jak je to s těmi anděly. Já na ně věřím. A když se nahoře sejdou a povídají si, tak mít Bílou je prý makačka, Zaňáková je brnkačka. Ona taky Bílá to má u mě dost nejistý. V papírech všude mám Zaňákovou, takže jestli Bílá něco vyvede, už se k ní nemusím znát. Která z vás to stála nenalíčená před kamerou v dokumentu Terezy Kopáčové? Já nevím. Hana ani Lucie tohle zas tak moc neře- ší. Já prostě jsem taková, bojím se plastik. Můj obličej už nevypadá, jak bych si představovala, ale nechci dát nikomu možnost zasáhnout do ob- razu, který maluju. Můj obličej je můj obraz. Jsou v tom moje prohry, radosti, starosti, je v tom moje všechno. Kdyby mi do toho někdo sáhnul, nebudu to já. A to nechci. Spíš mi vadilo, že jsem před Terezou neubrzdila emoce a naštvání, když jsem něco řešila a ona byla u toho. Ale o čem by jinak ten ilm byl? O tom, že dostávám kytky a pořád mi to sluší? Jako v telenovelách, kdy ona umírá na posteli a má make-up a nalepený řasy? Samozřejmě, že mám třináctou komnatu. Taky je to jediný pořad, do kterého nepůjdu, protože co je komu do toho. Jsou věci, který člověk neřekne vlastní rodině. Máte takové? Jasně, že mám. Ale nejsem na ně sama, mám dva kamarády kněze, mám pár těch opravdových přátel. A už umím být na dně, protože se z něho umím odrazit zas nahoru. Bílá na dně. To spoustě lidí nebude znít… Coco Chanel říkala: „Jsem sama i se svými milio- ny.“ Já jsem sama i se svými Slavíky. Nebudu ří- kat, že jsem rozchechtaná, když to není pravda. Vím, že bůh to nemohl vymyslet jinak, i maminky nám odcházejí. Mně nevadí, že je mi padesát, věk mě fakt vůbec neděsí, ale vyděsilo mě, když ma- minka odešla. Že odpovědnost je na mně, že už se nemám kam schovat. Nebo když jsem musela poslat třicet tisíc lidí domů, protože odešly hla- sivky, brečela jsem čtrnáct dnů. Co byste dělala, kdyby se nevrátily? Kdyby mi neodešly oči, něco bych tvořila, mě neskutečně baví ruční práce. Návrat k šicímu stroji? Nevěřím… K šicímu stroji asi ne, ale dělám andílky, růžence, náušnice a prodávám je na charitu, tak třeba u toho bych zůstala. Po večerech, když není rameno, jedou se tu ruční práce? Po večerech ne. Začalo to tím, že jsem u toho relaxovala, ale to bych nebyla já, abych z toho nechtěla něco víc. Dneska to dělám v autě, proto- že čas nemám a vzdát se toho nechci. Nemůžu přijít ani o hodinu svého života. Jaký sen má Lucie? Jako každý. Ale asi bych si přála větší úctu médií. Ne pro sebe. Pro všechny… Co si přeje Hana? Ta má jediný přání. Aby Filip byl zdravej a šťast- nej. Maminka mi říkala Hano, ale když jsme byli někde ve společnosti, byla jsem Lucie… Sestra v akci BE LEADERS 41

Akrobatické létání má v Česku silnou tradici. Byli tu skvělí konstruktéři, vynikající letadla i špičkoví piloti. Česká škola vysoké pilotáže má zkrátka zvuk již více než padesát let. Dnes tomu zvuku decibely přidává především jaroměřská skupina Flying Bulls, která má v repertoáru prvky, které nikdo jiný na světě nelétá, a obdivují je laici i pro íci. A našla si čas na kus řeči v hangáru… Linda Pacourková, Petr Karban, odborný poradce Jan Kotlín Jakub Hněvkovský, Dan Vojtěch a Jakub Vaněk Flying Bulls Aerobatic Team Navazuje na tradici mistrovství českých akrobatických pilotů, kterou v Chrudimi založil již v šedesátých letech minulého století legendární Jiří Tlustý, když sestavil formaci Chrudimská čtyřka, později přejmenovanou na ZLIN Devils a následně SKY BOX. Skupina provádí unikátní leteckou akrobacii ve formaci čtyř letadel, to vše při extrémních přetí- ženích dosahujících až od –6 do +8G. Její specialitou jsou akrobatické obraty s negativním přetížením, při kterých jsou od sebe letadla vzdálena od půl metru do dvou metrů. V programu skupiny jsou světově ojedinělé manévry, se kterými slavila formace úspěch na mnoha vystou- peních po celém světě, v Japonsku, Číně, Spojených arabských emirátech, Saúdské Arábii, Kata- ru, Kuvajtu, Bahrajnu, Jordánu, Indii, Egyptě, na Kypru aj. Ve vzduchu je pro vás Stanislav Čejka lídrem, tím, kdo udává směr i rychlost. Co na zemi, když svléknete kombinézy? Stanislav Čejka: To by mě také zajímalo… Jan Rudzinskyj: Na zemi jsme víc parta, takže velení není potřeba. Jakmile jde o létání, každý víme, kde máme své místo. Miroslav Krejčí: Ani na zemi není důvod ke stíž- nostem. Jan Tvrdík: Standa je leader ve vzduchu i na zemi, v kombinéze i bez ní. Myslím to troš- ku s nadsázkou, protože jsme samozřejmě všichni kamarádi, nicméně jeho role leadera je všude a vždy přítomná. V roce 2014 jste se loučili se skvělými Zlíny Z-50 a přesedlávali na XtremeAir XA42, což nejen vás, ale i fanoušky trochu mrzelo. Jak s odstupem času změnu hodnotíte, ne- stýská se vám trochu? JR: Zlíny jsou úžasný letadla a vždy budou. Ve skupině mi ale nechybí, protože XA42, které máme nyní, splňují vše, co potřebujeme, a nabí- zejí spoustu možností vývoje nových prvků, ČEŠTÍBÝCI V OBLACÍCH BE LEADERS 42

Na zemi jsme víc parta, takže velení není potřeba. Jakmile jde o létání, každý víme, kde máme své místo. BE LEADERS 43

což nás baví. A navíc mám možnost si legendár- ní padesátku, dokonce jednu z našich, občas osedlat u kamaráda. MK: Z-50 je vynikající stroj z roku 1975. Verze LX vznikla později, tuším na základě požadavku jednoho z osvícených zahraničních zákazníků. Další vývoj ale neprobíhal a čas běžel. Mimo Xtreme jsem testoval i Velox , Edge-540 a Extru-300. Nedávno jsem byl požá- dán o deset minut akrobacie na Z-50LX a bylo to, jako vzpomínka, velmi příjemné, ale ten věkový rozdíl tam byl brutálně znát. Čas potvr- dil, že XA42 byla pro nás nejlepší možná volba. Božská Z-50LX má důstojného nástupce. SČ: Xtreme je o hodně jiné letadlo. Je rychlejší, citlivější na řízení, při vystoupení působí dyna- mičtěji. Myslím, že jsme si na ně velice rychle zvykli. Dnes už by se mi nechtělo přesedat zpět do Z-50. JT: Já jsem na Z-50 létal jen sólovou akrobacii. Do skupiny jsem přišel, až když byla přezbroje- ná, nemůžu tedy srovnávat, jak se s nimi létala skupinová akrobacie ve srovnání s XA42. Podle mého názoru byla jejich výměna nevyhnutelná a volba současných letadel velmi dobrá. MK: Chvíli samozřejmě trvalo, než jsme si zvyk- li, protože ta citlivost je opravdu extrémní, po- hyb kniplem o milimetr znamená ve skutečnos- ti skok o metr, takže nám to vlastně ještě přida- lo na prestiži. Ve vzduchu jsme od sebe totiž často právě na ten metr. Létáte prvky, které nikdo jiný nelétá. Co je to za prvky? MK: Máme tu čest pokračovat v díle našich slavných předchůdců, kteří létali všechny prv- ky základní akrobacie a některé prvky vysoké akrobacie. To vše v těsné formaci, jako jeden letoun, ve formaci box. Podle některých de inic se pilotáž dělí na základní, vyšší a vysokou s tím, že ve formaci je to vždy o stupeň výš. Z toho vychází, že řada našich obratů je mimo de inice. Pro velkou většinu akrobatických for- mací je vrcholem přemet, to jim stačí. Existují, samozřejmě, výjimky, ale takhle kompletní sortiment nemá nikdo. Viděl jsem například výkrut v ose u kolegů z Jordánska, ovšem niko- liv sudový. My aktuálně létáme jeden a půl vý- krutu v ose, po němž následuje obrácený půl- přemet. Přemet, souvrat, výkrut a překrut se u nás létá také v zrcadle, tedy dva letouny nad sebou, ale kabinami k sobě. A přemet rovněž létáme ve formaci šta le, zatím tedy tři letouny nad sebou. SČ: Jsou prvky, které nelétá vůbec nikdo, a pak ty, které občas někdo více či méně úspěšně zkouší. Mezi ty první patří vertikální půlvýkrut, osový jeden a půl výkrutu, tlačený přemet se změnou směru o devadesát stupňů nebo sou- vrat, výkrut a překrut, co zmiňoval Míra, v zrca- dlové formaci. Do druhé kategorie patří v pod- statě zbytek našich prvků. Kde je pro vás hranice mezi rizikem a hazardem? SČ: Nejsme sebevrazi, máme kalkulované riziko. Cílem je, aby to vypadalo na hranu, ale máme třicet procent rezervu. Přesto se asi stane, že se něco nepovede. Máte plán B? MK: Vždycky. Základní pravidlo je rychle uletět. JR: Největší chybou je snaha se vrátit na pozici za každou cenu. Mohu letět pouze tam, kam vi- dím. Pokud vedoucího či skupinu po chybě v tré- ninku nevidím, nemohu se vracet do formace do doby, než jsem si jist, že je to stoprocentně bezpečné. Kromě standardní předletové přípravy, máte nějaké speciální rituály, ať už individuálně, nebo jako skupina? JR: Je potřeba hlavně klid, alespoň těch třicet minut před startem. To už se snažíme nemluvit s diváky a koncentrovat se jen na vystoupení. MK: Každý stroj má předepsány povinné úkony. Mně to stačí. SČ: Já žádný speciální rituál před letem nemám. Tím nejdůležitějším je právě předletová přípra- va. Nemyslím jen obejít letadlo, zda je vše v po- řádku. Ale hlavně si v hlavě projít celý let s jeho speci iky, připravit se na různé situace, mít v hlavě what if... Zvláště pro mě jako vedoucího je tato příprava důležitá. JT: Z plechovky redbullu pro každého zhruba hodinu před vystoupením se stal pěkný rituál. Za sebe můžu říct, že mám takové tanečky ko- lem letadla ve formě jeho lehce nervózního ob- cházení a kontroly. Když už pak sedím i s padá- kem uvnitř a čekám na pokyn ke spouštění mo- toru, vizualizuji si celý let. Opakuji si i co by kdy- by, tedy všemožné nouzové případy a jak je budu řešit. To jsou moje rituály. Během displaye vozíte běžně +8 a –6 G. Jíte před vystoupením, nebo držíte pro jistotu půst? JR: jídlo není problém, horší je létat s prázd- ným žaludkem, to snižuje G-odolnost, hlavně teda u netrénovaných jedinců. Pro nás je to skoro jedno. XTREME XA42 Výrobce: XtremeAir GmbH Hecklingen Konstruktéři: Philipp Steinbach a Albert Mylius Rok konstrukce: 2008 Posádka: 1 pilot (+ 1 pasažér) Pohon: Lycoming AEIO 580 B1A, 315 hp (230 kW) Maximální rychlost: 210 kts / 420 km/h Hmotnost bez posádky: 610kg Maximální váha při vzletu: 850kg / 1 875 lbs (akrobacie) Rozpětí křídel: 7,50m Délka: 6,67m Výška: 2,54 m Bezpečné přetížení: +/–10 G (akrobacie) Roll rate: 450°/ s Oficiální web: www.xtremeair.com/xa42 ¡ Stroje XA42 má česká letka pro- půjčené od svého sponzora od roku 2013, nicméně jednání trvala několik měsíců, během nichž se dvakrát vyměnili zástupci výrobce, odešel hlavní designér a změnil se firemní manažer. ¡ Po druhém testování v české Jaroměři zůstalo na papíře dal- ších 15 technických a aerody- namických úprav, které si tým přál provést. ¡ 315 koní z něj dělá jeden z nejsilněj- ších strojů v akrobatickém létání. ¡ Nádrže v křídlech pojmou 210l paliva. ¡ Při cestovní rychlosti 300 km/h a spotřebě 45 l/h lze uletět až 1 500km za 5 hodin. SČ: Ve vzduchu si z devětadevadesáti procent můžeme za vše sami. Čím lépe se na let připravíme, tím méně rizik na nás čeká. BE LEADERS 44

Stanislav Čejka, vedoucí – jako lídr má obrovskou zodpovědnost a jeho příprava před letem je trochu náročnější než u ostatních. Narodil se 24. 10. 1978, působí jako pilot vzdušných sil Armády ČR, je dvojnásobným mistrem republiky v letecké akrobacii. Oblíbenými stroji jsou JAS-39 a XA42. Kolegové o něm říkají, že je profesionál každým coulem, spolehlivý, přesný a s přirozenou autoritou. Jan Rudzinskyj, levé křídlo – aviatik, hledač pravdy v oblacích i na zemi, milovník akrobacie a historických aeroplánů. Narodil se 20. 6. 1969, jeho oblíbenými stroji jsou XA42, Bucker 131, Zlín Z-50, Batmobil A De Lorean –Time Machine. Kolegové o něm říkají, že je idealista a avan- turista inspirovaný filmovými rolemi Jeana-Paula Belmonda. Miroslav Krejčí, pravé křídlo – brilantní aerodynamik se schopností okamžitě uvést teorii letu do praxe, každým coulem gentleman s typickým anglickým knírkem. Datum narození 8. 3. 1956, členem skupiny je od roku 1997. Jeho životním krédem je heslo Nekecat, neskuhrat a dělat. Oblíbené stroje – XA42, Modrý Max a VW Scirocco. Kolegové o něm říkají, že je to sa- motářský vlk stojící v pozadí, ale vždy připraven poradit nebo předat zkušenosti. JanTvrdík, slot – benjamínek a také komik týmu, přišel před sezónou 2016. Narozen 9. 1. 1985, pochází z podhůří Jizerských hor a sám o sobě říká, že má smysl pro slaboduchý humor a ro- mantiku. Je vojenským pilotem, ale chtěl by létat všechna letadla světa. Zatím mezi jeho oblí- bené stroje patří Z-526F, Z-50M/LS, XA42, L39 Albatros, L159 Alca,Warbird. Současné složení formace MK: Půst ani náhodou, ale není vhodné se před letem přejídat. To totiž na čas přibrzdí mozek a re lexy. SČ: Spíše mi vyhovuje jít do letadla střídmě naje- dený. Ale pokud bych se zrovna přejedl, nebo na- opak byl hladový, nevadí mi to. JT: Pro mě je docela důležité jít do letadla hydrato- vaný a najedený. Ideálně tak hodinu před letem. Je omyl si myslet, že když se nenajíte, bude vám lépe. Vysoká pilotáž je divácky atraktivní a asi i pro vás. Přesto, nemáte touhu třeba vynik- nout v sólové akrobacii? Nebo jiný cíl? JR: Pro mne je náš tým fakt ta nejvyšší meta. Létat prvky vysoké pilotáže v těsné skupinové a zrcadlo- vé akrobacii se poštěstí málokomu. My máme to štěstí, že létáme prvky, které nelétá nikdo jiný na světě. Ale lákají mne válečná a historická letadla. MK: Já to vidím úplně jinak, pro mne je čest, že tu vůbec můžu být, že můžu pokračovat v tom, co tady kdysi dávno vzniklo. A stále máme co zlep- šovat, takže pokud jde o akrobacii, žádné jiné cíle nemám. SČ: Mě letecká akrobacie baví, tím spíše skupino- vá. Jsem rád, když naše vystoupení pobaví i něko- ho jiného. Jestli mám nějaký cíl, pak naše létání pořád rozvíjet, nebýt spokojen jen s tím, čeho jsem už dosáhl. JT: Cítím to tak, že nejvíc, čeho může pilot dosáh- nout, je dožít se ve zdraví důchodu. Myslet si, že jsem dosáhl nejvyšší mety, která může být navíc pro každého pilota jiná, je nebezpečné. Neztrácet respekt a pokoru před každým letem je nezbytné. Respekt ve vzduchu je jedna věc, přepadne vás ale občas v kokpitu strach? JR: Strach ne. Respekt a pohoda jsou nutné. MK: Jak pravila jedna iktivní pilotka F-14, strach zvýší obezřetnost. Ale nesmí vám svázat ruce. Respekt je ten správný výraz. SČ: S respektem souhlasím, ale jinak budu tvrdit, že větší riziko na mne čeká při jízdě autem po silnici. Ve vzduchu si z devětadevadesáti pro- cent můžeme za vše sami. Čím lépe se na let při- pravíme, tím méně rizik na nás čeká. K létání je potřeba mít respekt, ale ne z něj mít strach. JT: Ve vzduchu na to není čas. Na zemi před letem, a obzvlášť když není ideální počasí, to je v mém případě taková směsice nervozity, respektu, po- kory, ale možná i špetka obav a strachu. Snili jste o létání a třeba akrobacii už od dětství? JR: Co si pamatuju jako kluk, vždy jsem chtěl lé- tat. A když létat, tak akrobacii samozřejmě. Měl jsem to jasné. MK: Pochopitelně, ale cesta byla dlouhá a trnitá. SČ: Chtěl jsem prý létat od tří let. Již při plachtař- ském výcviku v šestnácti jsem o akrobacii pře- mýšlel. Taky následovala ihned poté, co jsem zís- kal průkaz soukromého pilota. Jan Tvrdík Jan Rudzinskyj Miroslav Krejčí Stanislav Čejka BE LEADERS 45

JT: Odmala jsem o tom snil, ale že to je fakt mož- né, jsem si uvědomil mnohem později. Tehdy jsem začal uvažovat o tom, že budu vojenský stí- hač, a rozhodně jsem chtěl létat i akrobacii na vr- tulových letadlech. Obojí se mi splnilo a jsem za to neskutečně vděčný. Většinu věcí se člověk učí stylem pokus omyl, ale vy ve vzduchu na omyly moc prosto- ru nemáte a zkoušet na zemi nanečisto to taky nejde… JR: V letectví je systém učení velmi dobře pro- pracován a je maximálně bezpečný. MK: Každý pokus se musí předem společně promyslet tak, aby každý případný omyl smě- řoval mimo formaci. SČ: Skupina v různém složení létá od roku 1958. Každá nová generace pilotů se učila od té stávají- cí a dále pak své dovednosti rozvíjela. Tím se úroveň skupiny neustále zvyšuje. Myšleno obtíž- ností prvků a stylem předvádění. Vlastní výcvik nového člena je postupný. Se skupinovou akro- bacií nemůže začít pilot po základním výcviku. Musí mít zkušenosti v sólové akrobacii. Pak s ob- raty začíná opět od úplného začátku. Už ale ve dvojici. Až po zvládnutí všech prvků ve dvou letadlech může začít ve skupině. A co nové prvky? SČ: Ty nacvičujeme zásadně ve větší výšce a s většími rozestupy… MK: … což je ale paradoxně vlastně těžší. Proto- že i když lítáme s rádiem, základ je pořád v tom, že každý víme, kdy, v jakém úhlu, jak daleko a koho musíme vidět. A v těch větších vzdále- nostech se samozřejmě hůře orientujete. Na dvacet třicet metrů rozdíl metru nepoznáte. Takže se hůře odhalují chyby. Je pro vás akrobacie zároveň i relaxace? JR: Rozhodně! Když dlouho nelétám, tak jsem nervózní… MK: Je to návyková disciplína, ale o relaxaci za letu nemůže být řeč. SČ: Nejen při akrobatickém letu je potřeba obezřetnost a pozornost. Zvláště při vystoupe- ních se potřebuji hodně soustředit. Snažím se proto vytěsnit jak pozitivní, tak negativní emoce a řídit se naučenými, zažitými postupy. To je nakonec to jediné, na co se člověk může spolehnout. Jak se říká, let končí vystoupením z letadla. Pak ze mě zodpovědnost spadne a můžu si užívat relaxaci. JT: O tělesné relaxaci nemůže být řeč. Ovšem pro duši to relaxace je. AIRSHOW V ČÍSLECH 38 akrobatických prvků 15minut ve vzduchu 415km/h maximální rychlost 50cm minimální vzdálenost mezi letadly 70km letu 700m maximální výška letu +8/–6G přetížení BE LEADERS 46

Do tvorby koupelnových a kuchyňských konceptů zapojila česká irma přední výrobce, designéry i dlouholeté zkuše- nosti vlastních odborníků. S podobným sladěním obkladů a zařizovacích předmětů do koupelny a stejného stylu i do kuchyně se v Evropě zatím nikde nesetkáte. „Na koncepty nám přicházejí velmi pozitivní ohlasy nejen od zákazníků, ale i od kolegů z oboru, ze zahraničí,“ říká generální ředitel Tomáš Vala. Vidíte nyní větší zájem o tento styl? Zájem o zařizování nejen koupelen ve venkov- ském stylu narůstá. U zákazníků se těší velké oblibě zejména pro přívětivou a domáckou at- mosféru, která člověka jakoby vítá s otevřenou náručí. Vytváří útulno a přirozenou zabydlenost. Žádané jsou i nejrůznější doplňky z bílé či malo- vané keramiky, s přírodními motivy nebo jemný- mi květinovými vzory, které ke stylovému deko- rování neodmyslitelně patří. Nově jste rozšířili nabídku i o kuchyně. Jaké kuchyně vybírají zákazníci nejčastěji? Protože zákazníci často řeší s novou koupelnou i novou kuchyni, najdou u nás vše zásadní pro rekonstrukci či tvorbu interiéru pod jednou střechou. Možnost sladit koupelnu i kuchyni v jednom stylu je dnes velmi žádaná. Naši od- borníci na prodejnách proto navrhnou oba inte- riéry do stylu, ve kterém se zákazníci cítí nejlé- pe, který jim nejlépe sedne. Právě stylové kon- cepty, které jsme nově přenesli od koupelen i do kuchyní, zákazníky baví. Chceme, aby u nás opravdu našli tu svou vysněnou koupelnu i ku- chyni, jako z magazínu. A to se nám daří. Takže výsledky jsou radostné? Prodej kuchyní, jak plánovaných, tak skladových, nám roste o vysoké desítky procent. Letos se při- blížíme v prodejích kuchyní hranici tří set milionů korun, za pět let jsme se v kuchyních stali trojkou na trhu. To je určitě úspěch. Ale není všechno jen o tržbách, máme radost, že náš revoluční systém prodeje kvalitních kuchyní skladem roluje náš německý dodavatel, největší výrobce kuchyní na světě, již v desítkách dalších zemí. A posílá k nám na školení zákazníky z mnoha zemí světa. Skoro by se zdálo, že není co zlepšovat… Vždycky je co zlepšovat. Již dva roky pilujeme strategii rozvoje služeb, což s sebou přináší vel- ké požadavky na kvalitní softwarové zázemí. Sedmnáct let používáme mezinárodní ERP sys- tém SAP, na jeho základech jsme v letošním roce odstartovali projekt na vytvoření systému pro podporu Omnichannel způsobu prodeje a pří- stupu k zákazníkům. Hlavní komponentou je SAP Hybris Commerce a jsme v Čechách i na Slo- vensku teprve třetí irmou napříč všemi obory, která tento moderní software implementuje. Takže to je trochu výzva. Ale plány jsou samo- zřejmě rozsáhlejší, jen v tomto a příštím roce proinvestujeme více než půl miliardy korun, rozšiřujeme skladové zázemí centrály, stavíme novou administrativní budovu, revitalizujeme pobočky, investujeme i do dalšího softwaru… Lidé vám nescházejí? Kvalitní týmy a schopní lidé jsou základem, ne- jen pro nová řešení. Mám radost z kvalitní spo- lupráce se stávajícími kolegy, bez nichž bychom nemohli pracovat na tolika projektech najednou. A zároveň se nám daří přivádět odborníky z nej- větších českých irem z nejrůznějších oblastí. Jsou unavení korporátní politikou, mnohahodi- novými konferenčními hovory, nemožností co- koliv změnit. U nás mají možnost mluvit přímo s vedením, ovlivnit chod celé rodinné irmy i její kulturu. Takže nám se stává, že místo obvyklého dojíždění z regionů do Prahy dojíždějí naši lidé z Prahy do Čimelic... Boříme tak snad mýtus, že centrála irmy musí být v Praze. SIKO BODUJE s novinkou konceptů V loňském roce 2016 představila společnost SIKO koupelny & kuchyně nové koncepty, inspirované různými styly v zařizování interiéru. Odrážejí trend slaďování veškerého vybavení koupelen i kuchyní včetně obkladů do jednotného stylu. V letošním roce na špičce žebříčku oblíbenosti stojí koupelna Provence ve venkovském stylu, pro který je typický koupelnový nábytek ve světlých tónech a baterie se zdobenou keramickou pákou, navozující atmosféru francouzského venkova. Ve stejném stylu můžete mít i kuchyni. Lenka Lehečková archiv BE LEADERS 47

Když ses coby vítěz soutěže Radio France de Paris ve dvaaosmdesátém vracel z Fran- cie, odmítl jsi celníkům vydat kytaru, kterou sis vezl jako cenu. Klidně bych s ní i spal, ale z ruky bych ji nedal. Taky beru dodnes jako vyznamenání, že jsem ti před více než třiceti lety tutéž kytaru mohl nosit. A k tomu jsi pořád tvrdil, že kdybys vypadal jako já, budeš světový kytarista. Jo, to jsem tehdy říkal. Z půlky se ti to povedlo. Jsi světový kytarista... No, účesem se ti už taky podobám… Mám i smutnou vzpomínku. Na předvánoč- ním večírku v osmdesátém šestém… pamatu- ješ? Hrál jsi koledy, nevážně, úžasná jazzová improvizace to byla, mě to ohromně bavilo. Když jsem chtěl nahrávat, tak jsi to odmítl, že až někdy ve studiu. A za čtrnáct dní jsi už nebyl… Jo, a to jsem ti měl říct, že za čtrnáct dní nebu- du? Navíc, já dodneška nemám rád nahrávání. Když od tebe z Holandska přišel první dopis, stálo v něm, že se máš super, že odsud jsi odešel, abys nemusel hrát vojákům Varšavské smlouvy, a tam hraješ vojákům NATO… Tak na to si nepamatuju, to byla nejspíš nějaká licence, můj humor, protože vojákům jsem v Holandsku nikdy nehrál. Tady asi jednou, ně- kde v Polsku na nějakém cvičení myslím. Ona to nebyla úplně legrace, s tou emigrací. Já chtěl odejít asi o půl roku dřív, ale známí venku mi to rozmluvili. Vím, že jsi měl venku zázemí a měl jsi to vlastně předem domluvené, přesto, jaké to bylo, nechat tu všechno a odejít? To není tak, že máš něco domluvený. Že si něco naplánuješ a ono se to stane. To do poslední chvíle nevíš, jestli se odhodláš to udělat. Nebylo to přece tak, že si koupíš lístek, odjedeš na zá- jezd a tam požádáš o politický azyl. Já měl ten- krát před vojnou, pro mě vyjet nebylo běžný. Do AUSu se ti nechtělo… AUS by byl daleko pohodlnější. Rok bych tam strašil, s kamarády bych měl legraci, ale mu- sel bych se přetvařovat a hrát něco, co ne- jsem. Ty mě znáš, dělal jsem si ze všeho leg- raci, ale já jsem vlastně strašně vážnej člověk. Zdejší nesvoboda byla pro mě nesnesitelná. Nechci předstírat, že jsem něco, co nejsem. To je jediný, co od života potřebuju. Nemuset se manipulovat do pozice, ve který být nechci. Petr Karban Jakub Hněvkovský OSM KYTAR ZNÍ SMĚŠNĚ Na všechny rozhovory se člověk těší. Pravda je, že jsou i takové, na něž se těšíte mimořádně. Setkání po více než třiceti letech k nim obvykle patří. Zvláště, když ten, s kým se máte setkat, je jeden z nejlepších hráčů na klasickou kytaru, které dnes svět zná. Pavel Steidl. Zdejší nesvoboda byla pro mě nesnesitelná.Nechcipředstírat, že jsem něco, co nejsem. To je jediný, co od života potřebuju. Nemuset se manipulovat do pozice, ve který být nechci. Tehdy jsem musel. BE LEADERS 48

Tehdy jsem musel. Když si mě zavolali na mi- nisterstvo vnitra a chtěli po mně informace, musel jsem se stylizovat do role blbečka. Oni chtěli něco o mým kamarádovi Zelienkovi, který utekl přede mnou, já jim vyprávěl o ge- niálním panu profesoru Zelenkovi, co mě učil. Oni chtěli informace o mých kontaktech do zahraničí a já jim vyprávěl o lidech z rodi- ny, co žili ještě za císaře pána. Ale já tohle nechtěl, bylo strašný v tom žít. Víš, nechtěl jsem se dostávat do situací, že ti v televizním klubu mladých přinesou papír a ty máš pře- číst, jak jsi vděčný straně… Nechme vzpomínky. Co je pro kytaru to pravé, velké koncertní sály, nebo malý sakrální prostor? Kytara je salónní nástroj, intimní. Nejlépe zní v sále, kde je dobrá akustika. A fakt, že ve vel- kých koncertních síních tak úplně nezní, za- příčinil, že na čas z nich úplně vymizela. Až se musel objevit Andrés Segovia, který svým cítěním a vizí kytary začal velké sály znovu naplňovat. Ale on je spíš než zvukem naplňo- val osobností. Stylem. Jde o způsob, kterým hudbu tvoříš. První úroveň je ta, že hraješ partituru. A pak je druhá, kdy vezmeš tu prv- ní a přidáš k ní něco svého, něco navíc. Tehdy začne vznikat hudba. DNA skladatele a inter- preta se potká. Když vidím hrát tebe, vnímám, jak hraješ fyzicky, jako bys s kytarou srostl. Kdysi jsem Pavel Steidl a Francisco Simplicio BE LEADERS 49

podobně viděl hrát basistu, co doprovázel Ornetta Colemana. Coitus s basou, Lucerna omdlévala… To je energie. Fyzický hraní, to přijde samo od sebe. Ale někdy se z toho stane technika. Jakou hudbu máš rád? Hraju starou i moderní. Ale mám rád, když ky- tara nezní jako kytara. Když je z ní jiný nástroj, housle, cello, létna... Nebo lidskej hlas, ten je úžasnej. Nemyslím, že nutně kytara musí znít jinak, jen je hezký, když vzniká ten dojem. Sego- via tomu říkal, že se ti zdá, že to zní jako létna. Dáváš pocit, ne jen zvuk. Kytara je zvláštní, ma- gický nástroj. Její zvuk se dokáže rozlomit do celého spektra zvuků. Nemusíš ji ani slyšet, stačí ten pocit, že ji slyšíš. Nemusíš ji slyšet? Mám takový zážitek, třeba z koncertu Juliana Breama, kterej jsem opravdu pořádně neslyšel, ale bylo to ohromný, jen ty gesta, který dokázal dělat. A ten zlomek zvuku, co ke mně došel, byl fantastickej. Jenže dneska lidi vlastně nechtějí slyšet kytaru. Používají se mikrofony, stavějí se kytary třeba z karbonu, který mají úplně jinej zvuk… To nemáš, kytaru z karbonu… Nemám, já jsem spíš na ten starej zvuk. Mám jednu kytaru, která má novou konstrukci, ale karbon to není. Necháváš si kytary stavět, nebo je objevuješ? Ono není až tak jednoduchý postavit dobrou kytaru. Jsou stavitelé, kterým bych hodně důvě- řoval, ale stejně to neznamená, že ten nástroj bude dobrej. A jak se hledá ta dobrá kytara? To kdybych věděl. Já ji pořád hledám. Velmi často si tě najde sama. Máš ještě tu, co jsem ti nosil? Nemám. A mrzí mě to. Prodal jsem ji, abych si mohl koupit jinou, a ta nebyla lepší. Kolik máš vlastně kytar? Šestnáct? Já nevím… Ty nevíš, kolik máš kytar? Lásky nemůžeš počítat… Máš je pojmenované? Mám, některý. Ta asi nejoblíbenější, to je Franti- šek, kytara od Francisca Simplicia z roku 1926 z Barcelony, žila někde v Argentině na ranči. Na tu potřebuješ ale opravdu hodně dobrej sál. Jedna, kterou mám hodně hodně rád, je z roku 1820, to je moje nejstarší. Co dělá dobrou kytaru? Dřevo, zkušenosti stavitele a jeho vize. Vize? Jo. Protože když nebude mít vizi, jakou kytaru chce udělat, jakej má mít zvuk, nikdy to dobrá kytara nebude. To je ohromný umění, udělat dobrou kytaru. V současnosti se již několik let objevují ten- dence vytáhnout vážnou hudbu na stadióny, udělat ji přístupnou mladým, zkombinovat třeba s něčím moderním… Dneska je možný všecko. Kytaru bych nekombi- noval s rockem. S kvartetem děláme muziku, kterou je taky těžké zařadit, spíš jde o zvuk. Ale kdyby mi někdo zavolal, jestli třeba nedám kytaru s Olympikem, asi bych to neudělal. Proč bych se do něčeho takového měl pouštět? Obe- censtvo je důležitý, ale nikdy mě to nehnalo k tomu, abych hrál pro masy. Pro mě je skvělý, když přijde sto, sto padesát lidí a já jim zahraju v hezkým sále hezkej koncert. Pro kytaru jako pro nástroj je to podle mě lepší než ji manipulo- vat do nějaký pozice. Je to sólový nástroj? Nejlíp zní ještě s jinou kytarou. Dvě kytary spo- lu, to je dokonalost. Krásný jsou i tria a kvartety. Ale Berlioz ve své knize o instrumentech říká, že pokud slyšíte hrát unisono osm kytar, znějí směšně a komicky. Má pravdu. Já mám rád sólo- vé koncerty a komorní uskupení. Úžasná je ky- tara se zpěvem. Hlas zní s kytarou podle mě úplně nejlíp. Vyzní kytara v otevřeném prostoru? Jo. Když máš akusticky dobrý prostředí. V údolí se skálou za zády klidně. Pro houslisty jsou metou Paganiniho cap- riccia, hrají se i na kytaru. Jsou stejně tech- nicky obtížná? Vidíš, Paganini… To byl byznysman. V jednom dopise příteli psal, že za rok vydělá tolik peněz, že si může koupit tři sta kilo zlata. Měl dokona- lý PR, nechal o sobě rozhlašovat, že má ďábel- ské schopnosti. Ale musel to být skvělý člověk, Berliozovi věnoval asi dvacet tisíc franků a do- slova ho tím zachránil. Možná tím odčinil své provinění, protože si u něj objednal skladbu, kterou nikdy nehrál, byla příliš lehká. On na kytaru i hrál… Celý život. Ale nikdy pro publikum. Navíc hrál na kytaru, ale ladil ji jako housle a hrál na ni jako na housle. Jeho levá ruka byla fenomenální, měl nemoc, která mu dovolila roztáhnout prsty do ta- kové šířky, že hrál na kytaru cokoliv, oktávy, deci- my… A pro kytaru taky napsal víc skladeb než pro housle. Pro housle psal sonáty, tohle byly skici. Dostal jsem je před časem od jednoho pro- ducenta, že si myslí, že bych s tím mohl něco udělat. Dlouho mi to nešlo, trápil jsem se, vůbec jsem nevěděl, co s tím. A pak najednou mi to za- čalo chodit, jeden nápad za druhým… Nesnažil jsem se hrát, co mě naučili, najednou jsem tam viděl jiný prstoklad, jiné barvy. Byla to možná nejkrásnější práce, kterou jsem udělal, a určitě jedna z věcí, proč se třicet let živím kytarou. Máš ruce pojištěné? Nemám. Ale ortézu máš… Sedm koncertů v devíti dnech… Co nehty, lakuješ si je? Já ne, ale dávám si na ně hedvábí, zpevňuje. A třetí prst, áčko, si podlepuju umělým nehtem. Nehty, to je fakt doktořina. Jak je udělat do tako- vého tvaru, abys udělal co nejvíc barev, to je kumšt. Segovia dokonce říkal, že kdo má špatný nehty, ať radši nehraje na kytaru. Skládáš? Něco jsem složil. Ale já říkám, že spíš objevil. Chtěl bych skládat víc. Beru si snad poprvé v životě půl roku volno, nebudu cestovat, nebu- du koncertovat. Budu mít víc času na sebe, na hraní, možná na skládání. Kytara je zvláštní, magický nástroj. Nemusíš ji ani slyšet, stačí ten pocit, že ji slyšíš. BE LEADERS 50

Firemní večírky Konference Soukromé akce Akce na míru Speciální plavby Již více než 25 let se Prague Boats řadí mezi renomované lodní společnosti v  oblasti osobní dopravy. S  hrdostí provozujeme nejmodernější a nejekologičtější flotilu v Praze. Mezi našimi loděmi najdete nejen luxusní a zbrusu nové lodě, ale také plavidla na solární a hybridní pohon. Perfektní stav všech našich lodí je samozřejmostí. Jsme hrdí nejen na naši flotilu, ale také na šíři, rozmanitost a kvalitunašichslužeb.Našelodějsoupo celýrokvyhledávaným místem pro firemní akce, konference, soukromé oslavy, svatby a mnoho dalších společenských akcí. Nabízíme skvělý catering, příjemný a profesionální personál a vždy jsme připraveni pro své zákazníky udělat maximum. ORIGINÁLNÍ FIREMNÍ VEČÍRKY www.prague-boats.cz PRAGUE BOATS

Aukce 2016 Josef Chochol – Kubistické trumeau Vyvolávací cena 160 000 Kč Prodáno za 1 364 000 Kč

BE SOLID 54 ŽIJEME NA HRANICI ZLOMU Barbara Řimánková, ČSOB 58 AMERICKÝ SEN S ČESKÝM KAPITÁLEM A ČESKÝMI TRADICEMI Daniel Kraft, Purum Kraft 60 VLAK MÁM RADŠI NEŽ LETADLO Pavel Krtek, České dráhy 64 LIDÉ JSOU NAŠE PRIORITA Erik Štefanovič, Delta Projektconsult 65 KDYŽ JE ZDRAVÍ NA PRVNÍM MÍSTĚ Ján Pilka, Aesthevita 66 CHCEME BÝT STŘEDOEVROPSKÝM CENTREM Tomáš Kotrč, ABF 68 SRDCE REGIONU Jaroslava Timková a Marek Pavlík 70 PROTECO – ZMĚNA STYLU Pěva Holancová a Libor Knap, Proteco nářadí 72 CUSTOMIZOVANÁ MEDICÍNA JE PŘÍLEŽITOST Petr a Pavel Milatovi, Beznoska 74 KRÁLOVSTVÍ NEBESKÉ Monika Nebeská, Zemědělské družstvo Všestary

Studovala jste v Praze, pracovala ve Vídni a vrátila jste se do Ostravy… To má prozaický důvod. Když jsem pracovala ve Vídni, můj muž, který v té době ještě studo- val, ve Vídni žít nechtěl. Sice rád cestuje, ale chtěl zůstat v Ostravě. Když jsme pak zvažovali rodinu, věděli jsme, že žít rozděleně by nám nevyhovovalo. I když jsem se ve Vídni cítila dob- ře, v podstatě doma, měla jsem tam skvělou prá- ci, přátele, aktivity, rozhodnutí bylo jednoduché. Ostrava. Navíc je krásná na žití. Pro lidi odjinud je to možná hůře pochopitelné, ale kvalita života je tu skvělá, za deset minut jsem v centru, a při- tom bydlím pod horami. Nikdy jste nezalitovala ani pracovně? Určitě ne. Když jsem v devadesátém prvním na- stupovala do OMV, byla to ještě státní společ- nost, kolos, který po otevření východních trhů expandoval, a byla to úžasná zkušenost. V Citi- bank to bylo taky skvělé, ale úplně jiné. Globálně velká, ale lokálně malá dravá americká banka, která rozjížděla v České republice korporátní byznys v regionech. A ČSOB je zase něco úplně jiného. Žena na vysoké pozici v bance není obvyklý jev… Já nemám ráda zevšeobecňování, ale je pravda, že my ženy si často věříme méně než muži. Vi- dím to na výběrových řízeních, když přijímám nové členy týmu. Typicky je to tak, že muž spl- ňuje část požadavků dané pozice a je přesvěd- čen, že je ideální kandidát, zatímco žena si to nemyslí, ani když splňuje všechno a ještě deset procent navíc. Asi dcery špatně vychováváme. S tím může částečně souviset i to, že na vyšších pozicích je méně žen. Tři roky předtím, než jsem nastoupila do ČSOB, byla ta pozice vypsaná a je- den z mých tehdejších klientů mi říkal, že je to práce přesně pro mne, ať to zkusím. Zatímco já měla pocit, že je to obrovská pobočka, něco, na co bych neměla. Podlehla jsem po třech le- tech. Vyšlo to a zatím musím říci, že je to z mého pohledu to nejlepší, co mne mohlo pracovně potkat. Ale jsem jediná žena z jedenácti regio- nálních ředitelů – divné, ne? Opravdu si myslím, že my ženy si méně věříme a také si méně o ty pozice říkáme. Nestojíme o pozice moci… Jste jinak nastavené? Byznys je často otevřený mocenský boj. A to není úplně naše parketa. Chceme spolupracovat, ne bojovat, preferujeme harmoničtější prostředí. A jsme obvykle spokojené s tím, že prostě dělá- me svou práci dobře. Nemáme tak často tu am- bici, abychom si chodily říkat o vyšší pozice. Vy muži s tím takový problém nemáte. Ještě k té výchově – mimochodem vychováváme špatně i naše syny. Příliš je učíme soutěžit a vyhrávat, místo abychom je učili hlavně spolupracovat. Podle toho to potom v praxi vypadá. Svět několi- ka vítězů a ještě více poražených. A to nejen v byznysu. Mají ženy jiný vztah k penězům? Přemýšlím, jestli to jde úplně zobecnit, ale asi jsou ženy opatrnější. Nevím, zda v soukromí, ale ve irmách bych řekla, že to platí. Pokud je na pozici inanční ředitelky žena, zvažuje investice konzervativněji, plány pro banku budou obezřetnější. Nicméně, je to pouze můj pocit. Je to pro irmu dobře? To bych si netrou la říct. Ve zdravé irmě je třeba mít role vyvážené. Když budete jen opatrní, ne- musíte dojít daleko. Pokud se budeme bavit o rodinných irmách, tak bych řekla, že častý obrázek je, že otec zakladatel je ten, kdo je ocho- ten riskovat, a za sebou má někoho, kdo je scho- pen to korigovat. To mi přijde správné. Je potře- ba role vyvážit. Když budete jen risk-takeři, tak při první krizi shoříte. ŽIJEME NA HRANICI ZLOMU Barbara Řimánková je ředitelkou korporátního bankovnictví ostravské pobočky ČSOB a ze své pozice vidí i to, co nám ostatním zůstává utajeno. Konečně, i proto bývá často první, koho vlastníci irem seznamují se svými strategickými plány a od koho chtějí slyšet názor. Petr Karban Martin Grobař Ve zdravé irmě je třeba mít role vyvážené. Když budete jen opatrní, nemusíte dojít daleko. BE SOLID 54

Absolvovala pražskou VŠE, obor zahraniční obchod. Pět let po studiích pracovala ve vídeňské centrále rakouské společnos- ti OMV jako specialistka na controlling a plánování zahraničních majetkových účastí. Po návratu do České republiky pracovala jedenáct let pro Citibank v Ostravě, kde se začala specializovat na korporátní bankovnictví. Od roku 2008 je ředitelkou ostrav- ské pobočky ČSOB, která je na tuzemském trhu jedničkou v ob- lasti korporátních financí a svou roli posiluje soustředěným dů- razem na široké portfolio expertních a konzultačních služeb v oblasti strategického plánování. Barbara ŘIMÁNKOVÁ BE SOLID 55

Jak vidíte z Ostravska českou ekonomiku? Asi podobně jako odjinud. Blížíme se k vrcholu, všechno je přehřáté. Většina odvětví sice běží dobře… Říkáte většina, kde to tak úplně neběží? Kupodivu to nejsou takové prvoplánové výjim- ky, které by vás mohly hned napadnout. Ale úplně se nedaří třeba výrobcům technologií pro ropný průmysl… Což by bylo přirozené před pár lety, při propadu cen… Jenže jejich byznys je běh na dlouhou trať, s po- měrně dlouhou setrvačností, jejich výrobky se vyrábějí třeba dva tři roky, takže ty irmy ještě ty dva tři roky po propadu měly i růst tr- žeb. Teď jsou na tom hůře. Podobně třeba ně- které mlékárny. Mlékárnám se nedaří? Také mne to trochu překvapilo, ale neplatí, že by se obecně mlékárnám nedařilo, ono záleží na struktuře výroby. Ale máte třeba mlékárnu, která má značný podíl produkce s vyšším obsa- hem tuku a mléčnou smetanu z části dokupuje. A zatímco ceny jejích výrobků šly nahoru třeba o dvacet procent, ceny surovin o sedmdesát. Což na jejich čísla mělo samozřejmě dopad. Sečteno podtrženo se nám ale daří… Zatím ano. Firmy neřeší, kde vzít zakázky, ale spíš jak zabezpečit výrobní kapacity a hlavně personál. A to i u nás na Ostravsku, což je dlou- hodobě region s vyšší nezaměstnaností. Jeden z našich klientů to ale pojmenoval trefně. Je z Bruntálska, které je na tom s nezaměstna- ností ještě o něco hůře než Ostrava, a říká, že je to hlavně region s vysokým podílem práce neochotného obyvatelstva. Což je asi pravda, protože když se podíváte na strukturu poptáva- ných pozic, jsou to v drtivé většině výrobní a montážní dělníci, kteří nepotřebují nějakou speciální kvali ikaci. Zaměstnavatelé často hle- dají prostě kohokoli, kdo je ochoten přijít do práce. Více než o kvali ikaci je to o sociálně volních vlastnostech. A pak je tu ještě jeden element, možná dva spojené v jeden. Sociální systém se mnoha lidem vyplatí více než zaměst- nání. Když přičtete fakt, že je u nás značné pro- cento lidí v osobní insolvenci, a tudíž nemá zá- jem na vyšších výdělcích, vzniká problém. Pro těchto někde i dvacet procent lidí není zajímavé pracovat více a vydělat si více. A není pro ně atraktivní ani to, že by si dříve vyřešili své dlu- hy, protože oni jich mají tolik, že o nich nemají žádný přehled, a ten horizont nevidí. Mzdová motivace tu přestává fungovat a to je problém, který vás v první chvíli třeba nenapadne. Tenhle problém podnikům ale banky nevyřeší. Banky ho nevyřeší, ale mohou být indikátorem směru. Hovoří se o dovozu pracovní síly, ale obecné dlouhodobé řešení to není. Analytici by dokázali snadno ilustrovat čísly, že český průmysl investoval v posledních letech tak, jako by situaci na trhu práce nevnímal, a tím ji dále zhoršoval. Každá investice potřebovala další lidi. Tudy cesta nevede, irmy se musí naučit investovat tak, aby se stejným počtem lidí vyrobily více. Tedy robotizace, digitalizace… Ano. Má to ale zase dva aspekty, minimálně. Při investici do běžných technologií můžete po- čítat s investičním horizontem typicky do pěti let. Budete-li investovat do drahých technologií, které šetří pracovní sílu, nemusí být pětiletý horizont reálný, možná budete muset počítat s horizontem třeba osmi let. A do toho se ir- mám u technologií logicky moc nechce. Musíme se to naučit. A ten druhý aspekt je kvali ikace. Nové technologie vedou k růstu kvali ikačních předpokladů – dnes se někteří lidé diví tomu, že třeba skladník bere třicet tisíc. Ale to není sklad- ník jako před třiceti lety, který nosí bedny od- tamtud sem, to je skladník, který ovládá celý digitální systém skladového hospodářství, ko- munikuje v angličtině, zná legislativu, má osvěd- čení na obsluhu potřebných strojů… Jinými slo- vy, rostou nároky, ale adekvátně nejsme vždy schopni ty nároky zaplatit. A pak chybějí za- městnanci. Nejsou někdy ty nároky zbytečné, přemrštěné? To si nemyslím. Ale je pravda, že se zvyšují ná- roky a s tím také roste počet lidí, kteří je prostě nejsou schopni naplnit, kteří se de facto stávají nezaměstnatelnými. Když se budete bavit s lid- mi, kteří se zabývají umělou inteligencí, je zají- mavé slyšet jejich názory na to, jak velký může být počet lidí, kteří v relativně blízké budouc- nosti skutečně nenajdou uplatnění. Není to spekulace? Stroje ani tak neberou práci jako spíš mění její strukturu. Otázkou jsou ty poměry, kolika lidem práci vez- mou a kolik nových míst vytvoří, ale jistě vytvoří místa s vyšší kvali ikací a jistě větší počet míst zanikne. Vezměte jen, kolik právě skladníků, výrobních dělníků, prodavačů, řidičů a podob- ných pozic může zmizet s nástupem nejnověj- ších technologií. Což jsou právě ale ty pozice, kterých se dnes nedostává… Díváme se dostatečně dopředu? Vidíme ty změny dříve, než nastanou? Netroufnu si odpovědět obecně, ale my jako banka se musíme snažit je předjímat. A učíme takto se dívat i klienty. Musíme, protože na jed- nu stranu schvalujeme inancování pro naše klienty na velmi dlouhá období, často i nad deset let, a zároveň skutečně žijeme v době zásadních změn. Hranice zlomu? Ano. Spousta lidí vnímá například autonomní vozy jako sci-fi, ale je to realita zítřka a zane- dlouho budou prostě běžné. A já osobně se na ně opravdu velmi těším. Podstata zá- sadních změn je ale jinde. Velké investice dělají klienti s pohledem na dlouhý horizont, ale dnes je dynamika změn taková, že ten horizont zpravidla nejsou ani schopni do- hlédnout. Naše role spočívá v tom, abychom se s klientem bavili o tom, jakým tržním rizi- kům může v tomto období čelit a jak je mini- malizovat. Jestli irmy chtějí nebo musí investovat, tak teď je nejvyšší čas. Investice musí mít jasný cíl a dávat smysl i při vyšších úrocích a bez nějaké dotační podpory. BE SOLID 56

Nemění se ale jen investiční horizonty… Právě. Ty extrémně dlouhé investiční horizonty se týkají třeba energetiky, ale energetika za pět- advacet let bude vypadat pravděpodobně zásad- ně jinak než dnes. Když to přeženu do extrému, nikdo neví, jestli za pětadvacet let ještě bude velká centralizovaná energetika hrát první hous- le jako dnes. Jak pak ta rizika řešíte? Těžce. Energetiky třeba na severní Moravě v našem portfoliu tolik nemáme. Ale typickým příkladem mohou být irmy z automobilového průmyslu. Už jsem zmínila, že se v posledních letech úvěry významně prodlužovaly. Před de- seti lety byly běžné investiční úvěry na pět, maximálně sedm let, dnes není výjimkou tenor na patnáct let. Tady my jako banka máme složi- tou situaci, protože se musíme ptát, co ta irma vyrábí. Zda její výrobek bude za patnáct let ještě mít své místo na trhu. Koberečky asi bu- dou v autech vždy, ale pokud je to díl do die- selového motoru, budou se ty motory za deset patnáct let ještě vyrábět? Mnohé automobilky deklarují ukončení jejich výroby, mnohé státy zákaz jejich používání. Jestli oni mluví o hori- zontu deseti let, my jako banka na to musíme reagovat. Volvo například mluví nahlas o tom, že do tří let ukončí výrobu nejen dieselových, ale i benzinových motorů. A aby to bylo úplné, nejde jen o změnu pohonu, dramaticky se může změnit i spotřebitelské chování. U nás je zvy- kem auta stále kupovat, běžné je mít několik vozů v jedné rodině. Ale mladá generace už auta tolik vlastnit nechce. Chtějí je od irem… To je ještě jiná věc. Ale mám kolegy, kteří dlou- hodobě žijí v Belgii a tam se začíná prosazovat u mladé generace trend poolů. Auto nevlastníte, máte členství v carsharingovém klubu a auto si v případě potřeby prostě půjčíte. Je to zase jen forma sdílení. Ale co to může mít za důsledky? Například to, že celkový počet prodaných aut může dramaticky poklesnout. Pro nás je zásadní tyto věci sledovat a také připravovat na tyto trendy a transformace klienty. Celá řada oborů se výrazně změní. Je to pro vás hrozba, nebo příležitost? Když k tomu přistoupíte s jistou dávkou znalostí a zdravým selským rozumem, měla by to být příležitost. Nedíváme se jen na plány. Ale je zají- mavé, že z hlediska plánů se klienti dělí v zásadě na dvě skupiny. Ta první vám dá velmi konzerva- tivní plán, aby si byli jistí, že ho budou moci vždy, za všech okolností, splnit, ale na takový plán bychom jim nepůjčili raději nic. Ta druhá skupina, typičtější, zase namaluje klasickou ho- kejku, na kterou by se hezky půjčovalo, ovšem kdyby se jí dalo věřit. Tady je výhoda velké ban- ky, jako je ČSOB, že máme data průřezově nad celou ekonomikou a můžeme porovnávat. A čas- to důležitější než samotný plán může být třeba stres scénář, model toho, jak se irma bude cho- vat, když se realita bude vyvíjet hůř, než očeká- vá. Dnes začínají být například typickým krátko- dobým rizikem rostoucí úrokové sazby. Považujete je za riziko? Jistě, protože dlouhá léta se nic takového nedě- lo a ztratili jsme ostražitost. Nevěřil byste, kolik mladých inančních ředitelů se s takovou situací vlastně v reálné praxi vůbec nesetkalo. Zatím byl ten pohyb malý, ale sazby rostou a je na- prosto jasné, že porostou i dále a není nereálný růst tržních sazeb na koruně na tři procenta v průběhu dvou až tří let, spíše dříve. Česká národní banka chce mít tříměsíční PRIBOR na jaře dva devatenáct na dvou procentech. Růst ekonomiky je ale ještě rychlejší, všechna proin lační rizika jsou ve směru zvýšení sazeb, nic jiného než růst se tedy čekat nedá. Pokud jsem za úvěr doteď platila jeden a půl procenta, tak do pěti let to může být i více než pět pro- cent. A pokud mám investici z devadesáti pro- cent krytou úvěrem, pak mohou být úrokové náklady, když si úroky neza ixuji, poměrně kri- tické. Osmdesát procent velkých irem má úro- kové sazby ixované, ale ze segmentu malých a středních podniků to je jen asi čtyřicet pro- cent. Velké irmy prostě svá rizika řídí zpravidla so istikovaněji. Ale i v této oblasti je vidět po- sun, protože už se najdou i irmy, které ixují úrokové sazby i na krátké a revolvingové úvěry. Ale třeba málo se ví, že umíme za ixovat i úrok na úvěru, který máte od někoho jiného. Úrok není z našeho pohledu atribut úvěru, ale pro- dukt. Úroková sazba se běžně obchoduje. Když se irmy zeptám, jak ustojí tříprocentní nárůst úroků, považují to za sci- i. Ale podle nás je to naprostá realita. Patrně to ustojí ekonomika, banky určitě dobře, otázka je, jak to ustojí neza- jištěné irmy a předlužené domácnosti. Růst v zásadě pozvolný, ale poměrně rychlý… To je právě to důležité. A k tomuto vlivu přičtěte další dva, které mohou a budou tlačit na marže irem. Velká část českých podniků jsou exportéři, přičtěte tedy kurzová rizika. Očekává se, že koru- na bude i nadále posilovat, a pokud neřídíte kur- zová rizika, budete inkasovat stále méně. A koneč- ně třetím a asi nejvýznamnějším vlivem jsou ros- toucí mzdy. Ty také určitě nebudou klesat, na- opak, stoupají i dvouciferně. V součtu tyto tři vlivy a jejich dynamika mohou představovat pro ekono- miku zásadní problém. Navíc v době, kdy nevíte, co s vaším produktem za pět deset let bude. Může kondici irem pomoci vláda? Nečekala bych inciativu ve smyslu inancování, ale určitě by irmám prospěla lepší kvalita tech- nického školství. A jestli irmy chtějí nebo musí investovat, tak teď je nejvyšší čas. Ale rozhodně by irmy neměly investovat jen proto, že jsou zrovna levné peníze. Investice musí mít jasný cíl a dávat smysl i při vyšších úrocích a bez nějaké dotační podpory. Do čeho byste dnes, na hranici zlomu, investovala vy? Do umělých inteligencí… Nejsou pro banku právě ony ohrožením? Jakože banky zaniknou? Nemyslím si to. Samo- zřejmě, určitě se v budoucnu významně promě- ní, podobně jako některá jiná odvětví, a je těžké odhadnout, jak moc a v jakých směrech. Změny bych ale očekávala spíše v oblasti retailového než korporátního bankovnictví. Naše core kom- petence je obchodování s rizikem, a to se do- mnívám, že nám zůstane. Korporátní bankovnic- tví je vztahový byznys. ... často důležitější než samotný plán může být třeba stres scénář, model toho, jak se irma bude chovat, když se realita bude vyvíjet hůř, než očekává. BE SOLID 57

Linda Pacourková archiv Daniel Kraft vybudoval skupinu mnoha irem irem, které se vzájemně doplňují. Jejich nabídka představuje celé portfolio služeb a produktů v oblasti životního prostředí a souvisejících oborů. Zapadají do sebe jako puzzle. Holding a jeho společnosti se v plné šíři orientují na ekologickou a environ- mentální problematiku, počínaje vod- ním hospodářstvím přes hospodářství odpadové až po geologii a stavebnictví. Holding, jehož služeb využívají přede- vším průmyslové podniky a obce, od roku 2007 systematicky buduje jeho majitel a předseda představenstva Daniel Kraft. PURUM KRAFT a. s. Od dětství vás to táhlo k velkému podnikatel- skému snu, ale kde to vše odstartovalo? Nikdy jsem nemohl přesně vědět, co jednou budu dělat. Vždycky mě to táhlo k obchodování. Chtěl jsem podnikat, budovat něco úspěšného, něco, co je více než jen nákup a prodej. Něco, co má svou hodnotu nejen inanční, ale co dává smysl. A že jsem se ocitl v oboru odpadů a eko- logie, to byla vlastně náhoda. AMERICKÝ SEN S ČESKÝM KAPITÁLEM A ČESKÝMI TRADICEMI BE SOLID 58

Nic není náhoda… Tomu věřím, máte vlastně pravdu, ani tohle nakonec nebyla. K naší branži mě přivedl ka- marád mého otce. Bylo to moje první zaměst- nání hned po střední škole a vlastně i poslední, které trvá už pěkných osmnáct let. Začínal jsem v obchodním oddělení a dodnes mne to baví nejvíce, protože správný obchod není jen hra čísel. Skutečný byznys musí být výhodný pro všechny a musí být férový. Velkou změnu přine- sl rok 2007, kdy mi majitelé irmy nabídli, abych ji od nich celou odkoupil. To bylo něco jako americký sen. Postupně jsem irmu začal budovat podle svého. Dnes děláme skutečně komplexní spektrum environmentálních služeb a to mě baví. Dá se tedy říct, že jste začínal od píky… Ano a v tom mám velké štěstí. Je to cenná zkuše- nost, která se těžko nahrazuje jinou. Když jsme začínali, každý si musel zkusit všechno. Přišel nový člověk na manažerskou pozici a natíral zábradlí, jezdil v cisterně a teprve až po tom všem si sedl do křesla jako obchodní ředitel. I já se svými tehdejšími dvěma kolegy jsem vším prošel. Nebylo to vždy účelné a promyšlené do detailu. Dělali jsme všichni, co bylo třeba, bez ohledu na funkci, vizitku, tituly. V celkem malém týmu to šlo přirozeně a dali jsme tak do základů našeho holdingu to nejlepší. Dnes je nás na osm set a snažíme se týmového ducha držet, na nic si mezi sebou nehrát. Zní to asi jednoduše, ale bez těch začátků bych možná tolik pokory nezís- kal. Tak jsem nejen rád, ale i vděčný. A podle čeho jste vybíral irmy? Bez výhrady všechny společnosti, možná s vý- jimkou jedné stavební, se zabývají environ- mentální problematikou. A i tu stavební potře- bujeme. Díky tomu umíme udělat přípravu, průzkumy, projekty, realizaci, provoz, vyhod- nocování, následný rozvoj a tak dále. Všechno pod jednou střechou, české firmy s českým kapitálem a českými tradicemi. Všechno se točí okolo odpadů, životního prostředí, vodohospo- dářství, hydrogeologie, geologie, ekologie. Všechny firmy holdingu se dnes vzájemně do- plňují a zákazníkům, především výrobním podnikům, tak poskytují specifické a komplex- ní služby. Takže neplánujete rozšiřování? Z mého dnešního pohledu se stávající portfolio irem skvěle doplňuje. Nejnovější člen naší sku- piny, SG Geotechnika, ten pomyslný kruh uza- vřel. Ale pokud zjistíme, že něco chybí a měli bychom to umět, opět zareagujeme. Aktuálně se koncentrujeme na další rozvoj nabízených služeb. Chceme více naše irmy pružně spojo- vat, reagovat na potřeby zákazníků rychleji, s většími přesahy do všech irem. Dnes napří- klad umíme postavit a provozovat čistírnu od- padních vod na pozemku, který ekologicky sa- nujeme. Tím ale nemusíme končit. Proč se ne- podívat na odpady celkově? Umíme je převážet i zpracovávat. Umíme k tomu doplnit udržitel- nou energetiku. Úkolem holdingu je tyto vazby podporovat, posilovat a neustále rozvíjet. Ne vždy to je snadné, každá irma má svou tradici, kulturu, zvyklosti. Podobně jako SG Geotechni- ka je tu takřka sto let i Aquatest. To je naše tra- dice a závazek. Další irmy jsou sice relativně nové, ale o to dynamičtější. V té rozmanitosti je veliká síla, nechceme ji brzdit, ale naopak vyu- žít silných stránek každé irmy. Viděla jsem, že máte i vlastní laboratoře… Máme je ve dvou společnostech a na ně navá- zaný výzkum. V laboratořích Aquatest analy- zujeme v zásadě jakýkoli odpad a poté navr- hujeme, jak by se měl likvidovat. Velkou část, jak je patrné z názvu společnosti, věnujeme vodě. Zjišťujeme její kvalitu z hlediska konta- minace, zda je pro obyvatele pitná, a podle výsledků navrhujeme i možná řešení. Díky panu doktoru Šímovi a jeho týmu máme dce- řinou společnost i v Etiopii, je velmi aktivní a pomáhá v Africe v oblasti environmentál- ních služeb, provádíme tam hydrogeologické průzkumy, hledáme jim zdroje pitné vody a učíme je, jak s nimi nakládat. Máme také velkou laboratoř na technické konopí, azbesty, alternativní paliva a podobně. Laboratoře SG Geotechniky se věnují zase zkoumání hor- nin a zemin ve vztahu k železničním svrškům, sesuvům půdy a podobným událostem, řešili jsme například i nápravu potíží s oním ne- chvalně známým úsekem dálnice D8. Oddělujete práci a osobní život? S ohledem na portfolio všech irem je těžké neznat někoho více osobně. Devadesát pro- cent svého času trávím mezi těmi, s nimiž pra- cuji a podnikám. Za ty roky někdy přeroste ryze pracovní vztah do přátelského, osobního. To je pak těžké si práci, lidově řečeno, netahat domů. Každopádně jsem se snad už naučil, že pokud chci volný čas pro sebe, tak si ho udě- lám. To se nedá ošidit a nikomu to nedoporu- čuji. Chodím někdy i s rodinou na golf, bad- minton, cestujeme, snažíme se být spolu. Ve své manželce a dvou dětech mám obrov- skou oporu. Také už se projektují do ekologie a environ- mentálních služeb? Dceři jsou dva roky, takže ta ještě ne. Ale devíti- letý syn už je velmi vnímavý. Všechno ho zajímá, vše musí vědět, a hlavně už má jasno, co s tím udělá, až to převezme. A co to bude? On je úplný opak mě. Já osmnáct let buduji, nakupuji a stmeluji a on bez rozpaků hlásí, že to prodá a koupí si kasino… Ale je hodně citlivý na to, abych s irmou náhodou neudě- lal něco špatného. Hlídá mě, když pracuji, sleduje, jak se to vše vyvíjí a hlavně dohlíží na to, aby to mělo jednou velkou hodnotu. Když jsme před třemi měsíci koupili společ- nost SG Geotechnika, tak prohlásil, že to je bezva, protože kasina budou dvě. My si z toho teď utahujeme, ale já si myslím, že nemůže- me nikomu určovat budoucnost. Pokud irmu jednou převezme, budu moc rád. A pokud ne, vůbec se nic nestane. Hrozně nerad bych svo- je děti do něčeho nutil. Firma se rovná lidi. A lidi se rovná irma. Úspěšná irma stojí na úspěšných lidech, které baví jejich práce. Když si k tomu vzájemně věříme a táhneme za jeden provaz, je to záruka úspěchu. BE SOLID 59

VLAKMÁM RADŠI NEŽ LETADLO S generálním ředitelem společnosti České dráhy Pavlem Krtkem o modernizaci železnice, lepších výsledcích, moderní integrované dopravě i o tom, že se lidé k vlakům vracejí. Valerie Saara archiv BE SOLID 60

České dráhy vykázaly zisk v řádu stovek milionů korun, v zisku je i samotná mateřská společnost, která provozuje osobní dopravu… Mluvíme o pololetí, proto jak se říká, nechvalme dne před večerem. Výsledky za celý rok nás tepr- ve čekají a ke konci roku jsou vždy zvýšené ná- klady na údržbu železničních kolejových vozidel, tvorba rezerv na rizika a podobné položky. Pokud jde o faktory, které pozitivně ovlivnily pololetí, je jich hned několik. Poměrně významný vliv na něj měly kurzové zisky díky silné koruně, ale také jsme dosáhli vyšších tržeb z prodeje jízdenek. Lidé s námi stále více jezdí, což je povzbudivé. Mimochodem, za první tři čtvrtletí s námi cesto- valo o dva miliony zákazníků více než loni. Udělali jste dost velký krok kupředu v použí- vání moderních technologií i v komunikaci se zákazníky. Myslíte, že i to je důvod? Snažíme se měnit zažité iremní stereotypy a vy- užíváme moderní komunikační kanály v podobě Facebooku, Twitteru, vlastní aplikace Můj vlak pro chytré telefony a tak dále. Aktivně spolupra- cujeme s youtubery. Vypravili jsme i speciální youtuberský vlak. Tvář Českých drah se zkrátka výrazně mění a já věřím, že to vnímají jak naši zákazníci, tak potenciální zaměstnanci. Zároveň modernizujete odbavovací systémy… To je velký a dlouhodobý úkol. Například v Plzni jsme dosáhli toho, že se s In Kartou ČD lze odba- vit ve vozech plzeňské MHD a stejně tak s Plzeň- skou kartou ve vlacích Českých drah. Zároveň je možné užít elektronické platební prostředky jednoho partnera u partnera druhého. Držitel In Karty ČD si může nahrát dlouhodobé časové kupony PMDP a držitel Plzeňské karty produkty Českých drah, například slevovou aplikaci IN 25. Tím se odstranila další bariéra pro cestování veřejnou dopravou a podobné řešení jako v Plzni lze aplikovat i v rámci jiných integrovaných do- pravních systémů. Poslední reklamní kampaň v televizi je cel- kem pozitivně vnímaná. Funguje vám i ko- munikace… To určitě ano. Důležité ale je, abychom očekává- ní cestujících taky dokázali naplnit. Jinak ztratí- me jejich důvěru. A to je pro nás samozřejmě obrovská výzva a závazek. Také proto chystáme soutěže na více než sto šedesát nových vozidel. Pokud pak získáme nové smlouvy v krajích a od ministerstva dopravy, budeme moci hned spustit jejich výrobu. Připravujete se na okamžik, kdy buďto zvítězíte v tendru, nebo získáte smlouvu na určité výkony přímým zadáním. Je to tak? Ano, obě možnosti jsou ve hře a v souladu s ev- ropskou legislativou. Vybrat podle zákona doda- vatele trvá měsíce a další měsíce se pak vozidla vyrábí. My jsme na základě rozhovorů s kraji a v souladu se zveřejněnými záměry minister- stva dopravy de inovali, kolik vozidel bude po- třeba. Teď s předstihem vysoutěžíme jejich do- davatele a uzavřeme s ním rámcovou smlouvu. Tím ušetříme čas a lepší komfort dokážeme li- dem nabídnout dřív. Na mnoha linkách se už situace výrazně změ- nila. Ještě před pár lety jsme jezdili v kožen- kách a dnes jsou tam nové vlaky. Kde došlo k nejvýraznějšímu zvýšení kvality? Když budeme mluvit o vnitrostátním dálkovém spojení, tak jsou to linky Praha–Brno a Praha– Ostrava, ale úroveň cestování i rychlost spojení jsme zlepšili taky v expresech na České Budějo- vice, Plzeň a Cheb. Když jedete do Ústí nad La- bem, můžete z Prahy cestovat mezinárodními vlaky té nejvyšší kategorie. To jsou všechno spo- Snažíme se měnit zažité iremní stereotypy a využíváme moderní komunikační kanály v podobě Facebooku, Twitteru, vlastní aplikace Můj vlak pro chytré telefony a tak dále. BE SOLID 61

je vhodné jak pro turisty, tak pro business klientelu, která na tyto delší vzdálenosti začí- ná dávat přednost vlakům. Mezinárodní spo- je jsou vedeny soupravami vysokého stan- dardu a třeba na Budapešť aktuálně soutěží- me zcela nové vozy. Rychlejší a komfortnější spojení nabídneme v novém jízdním řádu i do Mnichova. Dá se říci, že v mezinárodním segmentu šlapete na paty i letecké dopravě? Díky zrychlování spojení je tento trend pa- trný v celé Evropě. Vlak má nespornou vý- hodu v tom, že jedete z centra do centra, nečekáte fronty na odbavení a na nádraží pohodlně dojedete hromadnou dopravou nebo taxíkem. Vy sám jezdíte vlakem často? Ano. Služebně každou chvíli a soukromě vyu- žívám spojení příměstskými vlaky do centra Prahy. Vlakem cestuji rád, nemusím řídit, můžu se projít, najíst se v jídelním voze, a hlavně se dá za jízdy pracovat. Mám vlak raději než letadlo. A mohu potvrdit, že lidé vlaky znovu objevili. Ve špičkách jezdí sou- pravy plné, což je potřeba také řešit. Kolem Prahy je zcela vyčerpaná kapacita infrastruk- tury, takže další zahuštění příměstských spo- jů je velký problém. Opakovaně jste deklarovali, že máte zá- jem udržet maximum stávajících výkonů i po roce 2019. Usilujete o přímá zadání a chcete se účastnit všech případných tendrů. Proč by to bylo pro objednatele a občany lepší? Když dovolíte, odpovím otázkou. Co přinese rozdrobení trhu mezi řadu dopravců, pokud neexistují pravidla, která by lidem zaručila to, nač jsou dneska zvyklí u ČD? Co máte na mysli? Síťovost. Když mají zákazníci problém, zavo- lají na jedno call centrum, informace o spo- jích a službách najdou na jednom místě, všu- de v síti platí stejná pravidla a na jednu jíz- denku projedete republiku z Ostravy až do Chebu. A třeba i s kolem nebo se psem. Jednotný rezervační systém Českých drah umožňuje cestovat kamkoliv vlakem i zdra- votně postiženým lidem… a tak bych mohl pokračovat. Nedávno jsme toto téma otevřeli na konferenci v Bruselu a následně jsem o tom hovořil i s našimi europoslanci. Všech- no se soutěží na nejnižší cenu, ale měly by se nastavit minimální kvalitativní standardy. Když v tendru vyhraje nejlevnější dopravce, bude jezdit starým vlakem bez vlakového doprovodu, bez pokladen ve stanicích, neza- České dráhy vypraví pro své zákazníky výjezdní, zvláštní nebo nostalgické vlaky podle jejich přání. Pracovní zasedání, odborná konference nebo třeba firemní večírek se tak mohou ne- tradičně odehrávat v konferenčním voze na pravidelných spojích, lze však objednat i vlak, jehož trasa i čas odjezdu budou naplánovány přímo podle požadavků klienta. Sestaven bude na míru pro požadovanou skupinu osob a dojede co nejblíže k místu návazného programu. Zcela specifickým zážitkem je cesta soupravou taženou historickými lokomotivami, včetně parních. Lahůdkou pro fajnšmekry je potom jízda motorovým vozem Stříbrný šíp, který je prototypem vyrobeným před druhou světovou válkou a nedávno prošel kompletní rekon- strukcí. Zajistit lze i profesionální catering. Více informací poskytnou zaměstnanci Českých drah na obchod@gr.cd.cz. InterPanter RegioSpider Railjet RegioShark Mini bar Stříbrný šíp BE SOLID 62

jistí ani komfort cestujících, ani ekologický pro- voz. Jediným bene item soutěží, v nichž se utkají low-cost dopravci, tak může být nižší cena jízde- nek. A to by nemělo být cílem liberalizace. Jsem pro otevření trhu, ale musí být zajištěno, že se služby, dopravní spojení pro lidi, ani technic- ké parametry vozidel nezhorší. České dráhy jsou dost silné na to, aby dokázaly relativně rychle obnovovat vozidlový park. Už víte, jak budete nové vozy a soupravy inancovat? Odhadovaná cena za všechny se pohybuje kolem dvaceti miliard. Zjednodušeně řečeno, odebereme jen tolik vozi- del, kolik jich bude kryto smlouvami s kraji a se státem. Nejsme rozpočtová organizace. Jsme akciová společnost a na každý takový nákup musíme mít zpracovaný business case, kde je předem jasně de inované inancování. Pocho- pitelně, že v případě využití evropských peněz máme k dispozici vlastní prostředky, abychom jednotlivé nákupy mohli spolu inancovat. Ratingová agentura Moody´s České dráhy hodnotí poměrně příznivě, ne? Na jaře vám potvrdila rating v investičním pásmu Baa2. Je za tím velký kus práce všech našich lidí, našeho týmu na ČD, v čele s ekonomy. My jsme již loni dosáhli jeho zvýšení právě na stupeň Baa2 a letos jsme ho udrželi. To je důležité hlavně proto, abychom měli důvěru věřitelů. Navíc, pokud bychom si chtěli půjčit nebo re i- nancovat starší dluhopisy, tak na peníze do- sáhneme levněji. To se nám u části dluhu po- dařilo loni na jaře za podmínek, díky nimž dnes šetříme desítky milionů na úrokových nákladech. To je ostatně další pozitivní vliv na dobrý výsledek v pololetí. Vy sám jste byl nedávno opět potvrzen v po- zici člena CER Management Committee – tedy vedení Společenství evropských železnic. Jakou tato organizace hraje vůbec roli? Je to především dobrá zpráva pro České dráhy i Českou republiku, protože můžeme monitorovat i ovlivňovat vývoj drážního prostředí a legislativy v EU. Spolurozhodovat o vlastní budoucnosti. Já jsem se do vedení CER dostal už v roce 2015. Je to nejsilnější představitel železniční lobby v Bruselu a hlavní slovo tam mají nejsilnější hráči jako německé, italské, rakouské nebo francouzské státní dráhy. Je obtížné, ale také velice důležité se mezi ně dostat. Být jim rovnocenným partne- rem a mít respekt. Nám to trvalo poslední tři roky. Jen tak můžeme něco prosadit i z pozice tak malé irmy, jako jsou České dráhy. Pochopitelně myslím malé v evropském kontextu. Tady doma naopak patříte k největším za- městnavatelům. Celá skupina má přes dva- cet tisíc zaměstnanců. Pocítili jste nedosta- tek pracovních sil? Víte, říká se, že lidský kapitál je to nejcennější, co irma může mít, protože investice, nákup a i- nancování zařídíte. Ale vychovat si lidi a udržet je, to je proces na delší dobu. I když se nám zatím daří personální potřeby naplňovat, i my musíme o za- městnance na trhu práce bojovat. V zásadě stále nabíráme nové lidi ve všech profesích. Od posuno- vačů přes vlakvedoucí a strojvedoucí až po specia- listy IT. Naší výhodou je, že si dokážeme zájemce o práci sami vyškolit a taky jim můžeme nabídnout dobré platové ohodnocení, sociální jistotu a celou řadu zaměstnaneckých bene itů. Jsem přesvědčen, že jsme velmi dobrý a spolehlivý zaměstnavatel. Přesto, pro dnešní mladé lidi je ale důležité, aby pracovali pro irmu, která je cool a sexy, ne? Ano, platí to i pro nás. Nechceme být vnímaní jako zaprášený dinosaurus z osmdesátých let a naše personalistika není jen práce a mzdy, jak tomu bylo ještě před dvaceti lety. Máme komplexní po- litiku lidských zdrojů, jakou má každá moderní korporace. A její součástí je i práce s mladými lidmi. Chceme být pro ně atraktivní. Jak pro cestu- jící, tak pro nové potenciální zaměstnance. Proto ostatně ti youtubeři, o nichž jsem se zmínil. V lis- topadu jsme se také zapojili do konference, jejímž cílem bylo porozumět příslušníkům generace Y. Také se jim říká mileniálové a opravdu se na svět i na práci dívají jinak než my. Je to generace, která je jako první zásadně ovlivněna informačními technologiemi, která v práci a v kariéře nevidí smysl života, nýbrž hledá vyvážený kompromis mezi pracovním a osobním životem. A hlavně od zaměstnání očekávají hlubší smysl. Když už jsme u personální oblasti. Velké téma je u vás genderová politika. Jsme moderní korporace s veřejně obchodovatel- nými dluhopisy v Londýně, Lucemburku a v Praze. A podle toho musíme mít i genderovou politiku a respektovat menšiny, etnické, sexuální i jiné. Koncem listopadu jsem naše zkušenosti a plány v této oblasti prezentoval v Bruselu na konferenci Women in Transport. Za velmi důležité pak pova- žuji zapojení našich manažerek do projektu Equi- librium Britské obchodní komory v ČR, který si klade za cíl zvýšit počet žen ve vyšších manažer- ských pozicích irem. Některé z nich byly následně jmenovány do ředitelských funkcí a jedna se do- konce stala předsedkyní představenstva dceřiné společnosti Dopravní vzdělávací institut. Je zají- mavé, že ženy dnes nacházejí své uplatnění i v do- sud pro ně netypických technických profesích. Pat- ří mezi ně například přibližně desítka strojvůdkyň a jejich počet se určitě bude zvyšovat. Jsme moderní korporace s veřejně obchodovatelnými dluhopisy v Londýně, Lucemburku a v Praze. A podle toho musíme mít i genderovou politiku a respektovat menšiny, etnické, sexuální i jiné. BE SOLID 63

Firma byla založena roku 1977, jak vlastně vznikla? Nápad se zrodil v hlavách tří zakladatelů, Knuta Drugowitsche, Otmara Drugowitsche a Wilhelma Greinera. Založili malou projekční kancelář v ra- kouském Welsu a hned v začátcích pochopili, že konkurence je silná a že budou muset najít způ- sob, jak se odlišit. Investovali proto hodně ener- gie a úsilí do hledání nových technologií a absol- vovali různé vzdělávací semináře. Hledali správ- ný směr, kam se bude svět projekce vyvíjet. Co bylo jejich prvním větším projektem? První větší zakázkou a zároveň prvním výrazněj- ším impulsem k růstu byla stavba nákupního centra Uno Shopping Leonding v rakouském Lin- zi. Projekt tehdy přinesl velké změny ve způsobu práce irmy a vlastně díky němu přišly další za- kázky, které nám umožnily profesně růst. Jak došlo k rozšíření společnosti až za hrani- ce Rakouska? V roce 1993, tedy přesně o tři roky později od prvního většího rakouského projektu, byla založena česká pobočka. Impulsem byli samotní investoři, kteří nás požádali, abychom je dopro- vázeli ve výstavbě i do Čech. S odstupem dalších let byla založena pobočka v Bratislavě, dále pak v Rumunsku a na Ukrajině. Jakým způsobem je dnes už mezinárodní irma řízena? Tři zakladatelé se v roce 2011 rozhodli pro prodej irmy formou „management buy out“ a nastartovali několikaletý proces tvorby nového týmu, který bude schopen řídit celou skupinu irem DELTA s vědomím, že celek je důležitější než jednotlivé pobočky, které stávající operativní ředitelé dosud vedli. Tak vznikl tým osmi vlastníků, který řídí celý holding irem se 170 zaměstnanci. Dnes, ať sedíte v kanceláři v jakékoliv zemi, patří mezi naše priori- ty otevřená kultura komunikace, respekt, důvěra, férovost a partnerský přístup. Jako společnost, která nabízí služby, si uvědomujeme, že v popředí našeho zájmu musí stát vždy člověk. Lidé jsou prio- ritní, neboť oni jsou hlavními nositeli našeho dob- rého jména, a proto se snažíme hledat rovnováhu mezi jejich pracovním a soukromým životem. Jaké byly vaše začátky ve irmě? Rodiče v době mého dospívání emigrovali z Čes- koslovenska do Rakouska. DELTA byla moje prv- ní zkušenost po škole. Po pěti letech jsem však začal uvažovat o návratu do Čech. Právě v tu chví- li se rýsovaly první projekty v Čechách a já jsem dostal možnost pracovat pro stávající irmu, ale vrátit se do Čech. Které momenty vy osobně považujete za nedůležitější v historii dnešní skupiny irem DELTA? Velmi důležité bylo založení pobočky DELTA Bau- management v roce 1996. O nich jsme se mnoho v systému řízení a vedení stavebních projektů naučili a dodnes v Čechách i na Slovensku na pro- jektech aplikujeme. Dále to byl cílený vstup a na- byté zkušenosti z expanze na východ. Neopome- nul bych založení další dceřiné irmy DELTA Net- consult, která přispěla k rozvoji IT softwaru a vzniku unikátní platformy pro výměnu a řízení dat tzv. Datenpool. Velkou proměnou a stabilním pilířem se stala zmíněná změna v majetnické struktuře. A mezi nové a aktuální pilíře patří naše týmová projektová kultura při řízení projektů formou „smart team“, kde proces výstavby získá- vá zcela novou kulturu. Kulturu partnerství, tý- mové spolupráce, vzájemného uznávání de ino- vaných hodnot a také důvěry. Nejčerstvějším pilí- řem je příprava projektů v systému Building In- formation Modeling, jež přináší do způsobu plá- nování a řízení stavebních projektů zcela nový pohled a možnosti. Právě v BIM my dnes spatřu- jeme budoucnost projekce, koordinace a správy realizovaného objektu. Společnost se zaměřuje na projekty pozemních staveb v oblasti zdravotnictví, wellness, kultu- ry, vzdělávání, průmyslu, administrativy, nakupování, zábavy i bytové výstavby. Do portfolia jejich realizací patří například budova Rakouského gymnázia v Praze, obchodní domy ASKO, BILLA, MAKRO, XXXLutz, multikina Cinestar včetně dlouhé řady spokojených klientů, kterým DELTA realizovala průmyslové haly, sídlo či administrativní budovu na míru. DELTA Projektconsult s. r. o. LIDÉJSOU NAŠE PRIORITA Gre kou kon sob, gie a vova ný s Co b Prvn ším cent zi. P prác kázk Jak ce R V ro od p zalo inve váze let b v Ru Jaký irm Tři z irm něk bud s vě pob vedl hold v ka ty o Pouze sehraný tým přináší do cíle ty nejlepší výsledky. Přesně na tomto principu funguje DELTA už čtyřicet let. S Erikem Štefanovičem, jednatelem české pobočky společnosti, podnikneme cestu do její historie. Lucie Slováková DELTA Projektconsult BE SOLID 64

Klinika plastické a estetické chirurgie Aesthevita, kam přicházejí zájemci o vylep- šení tváře či tělesných proporcí, sídlí od le- tošního jara v Bolzanově ulici v centru Prahy. Kro- mě standardních procedur jeho klinika nabízí také speciální zákroky a techniky, které nejsou na ostat- ních klinikách samozřejmostí. Ján Pilka je totiž specialistou na chirurgicky náročnější zákroky. Moderní a šetrné Jednou z novinek posledních let je autoaugmenta- ce, při níž dochází k modelaci prsou pomocí vlast- ní žlázy a tkáně. Žena získá plnější a pozvednuté poprsí, ale bez použití cizorodé látky. Tento zá- krok oslovuje mnoho žen, zvláště ty, které nepo- třebují ani tak zvětšit prsa silikonovými implantá- ty jako spíše navrátit jim ztracenou pevnost a pl- nější tvary. Ať už je o ně připravil věk a povolená kůže, výrazný úbytek váhy, nebo třeba kojení. Tajemství tuku Šetrný k tělu je také lipotransfer neboli přenos vlastního tuku. Ačkoliv to nezní složitě, přenést tuk z partie A do partie B, jde o proces velmi citlivý. Při kontaktu se vzduchem totiž dochází ke znehodnocování tuku, v důsledku čehož se následně může například rychleji vstřebávat. Na klinice Aesthevita proto využívají uzavře- nou metodu Pure Graft, která znehodnocování odsátého tuku minimalizuje. Odsátý tuk se v uzavřeném okruhu vyčistí od krve a putuje do určené oblasti. Klienti si touto metodou mo- hou nechat vymodelovat poprsí, hýždě, lýtka nebo také omladit ruce. Pokud jsou více než vlastní tuk ke zvětšení po- prsí vhodné silikonové implantáty, pak je na místě se zajímat o horkou novinku, kterou jsou B-lite implantáty. Mluví se o nich přede- vším díky jejich odlehčenosti. O třetinu nižší hmotnost je skutečně velkou výsadou, zvláště pak u většího poprsí. Dalším bene item je na- příklad také lepší průsvitnost na mamografu. Bezpečnost hraje prim „Naším heslem je ono okřídlené safety irst. Bezpečnost pacienta na řadě klinik pokulhává, u nás je na prvním místě. Estetické zákroky jsou chirurgické operace jako všechny ostatní, takže s sebou přinášejí stejná rizika komplika- cí,“ vysvětluje MUDr. Ján Pilka. Právě proto klinika investovala do nejmodernějšího vyba- vení. Na sále jsou vyhřívaná lůžka, aby pa- cient během delších operací neprochladl, a během zákroku jsou v pohotovosti antit- rombotické návleky, které masírují nohy, aby se předešlo vzniku nebezpečné krevní sraže- niny. Pohodlí a pečlivá pooperační péče jsou pak samozřejmostí. KDYŽ JE ZDRAVÍ NA PRVNÍM MÍSTĚ Valerie Saara archiv Vizitkou MUDr. Jána Pilky je více než deset tisíc odoperovaných zákroků a jednoznačnou prioritou je zdraví pacienta spolu s estetickým výsledkem operace, nikoliv plnění nereálných představ klientů, jako se tomu někdy děje na jiných pracovištích. Recepce kliniky Operační sál BE SOLID 65

Jste většinou zaměřeni na koncového zákazníka… To bych neřekl, je tu spousta akcí B2B, dnes se to hodně prolíná. Mířil jsem k tomu, že se veletrhům musí dařit. Ekonomika stoupá, spotřeba roste… Máte rekordní čísla? Máme. Ale víc než rekordy mne těší, že jsme na třetím místě v Praze, pokud jde o návštěv- nost. A když budu objektivní, pak Pražský hrad a zoologickou zahradu asi překonat nemůžeme. I u nás je vidět, že lidé do sebe investují, chtějí se bavit, chtějí se něco dozvědět. Proto také máme velké investiční plány, hotel a rozšíření výstavní plochy i servisních ploch je pro další rozvoj nezbytností. A růst určitě můžeme, už dnes nám kapacita chybí. Pořád se mluví o technologiích a inovacích, nechybí Praze velký technologický veletrh? Třetím rokem děláme s Akademií věd Týden vědy, zájem je obrovský. A máme průmyslové veletrhy, máme FOR INDUSTRY. Snažíme se dě- lat spíše komoditně orientované akce. Pro B2B segment je tu nabídka široká. Ale na co se moc těším já osobně, je novinka příštího roku. V lis- topadu 2018 pořádáme e-Salon. Téma je auto- motive, ale v záběru moderních technologií, tedy CNG, elektromobilita. Je to obrovské téma, elekt- romobilita je nevratný proces, výroba jedno- značně půjde tímto směrem, přestal to být jen marketingový slogan a zájem tomu odpovídá. Je to téma nejen pro automobilky, ale i pro munici- palitu, pro Prahu, protože to je v konceptu Smart Cities silný prvek. Máme velmi silné partnery, dohodli jsme se na spolupráci s televizí Prima a jejich pořadem Autosalon. A jiné novinky příštích měsíců? FOR BOAT. Před dvěma lety bylo nemyslitelné, aby tady byly velké lodě, za těmi se jezdilo do Německa, do Francie. V loňském roce jsme na veletrhu FOR CARAVAN měli o dvanáctimet- rové lodě takový zájem, že jsme se rozhodli celou linii vyčlenit jako samostatnou akci. Ten segment se sem hrne, výrobcům stojí za to vy- stavovat přímo u nás jachtu v hodnotě milionu eur. Kupní síla tu je. To je možná lepší indikátor než HDP… Takže v roce 2019 pak FOR AIR? Letiště k tomu přímo svádí. Když se bude dařit, nevidím to jako úplný nesmysl, ale zatím to ne- plánujeme. Zmínil jste Prahu. Ve vaší společnosti má Praha podíl, zároveň ale vlastní holešovické výstaviště. Uživí město dvě zařízení tohoto druhu? Jsem přesvědčený, že ne, pokud jde o organizo- vání velkých veletrhů. Ale každé to výstaviště má jiný charakter, mohou se skvěle doplňovat. V Ho- lešovicích vidím ideálně dlouhodobé výstavy, spíše kulturně společenské akce, v Letňanech pak jednoznačně krátkodobé akce zaměřené více na byznys. Vidím tu symbiózu jako příležitost. I vy ale děláte společenské akce… Jednorázové, máme k tomu skvělé podmínky jak polohou, tak dopravní obslužností a celkovým zázemím. Před časem jste deklarovali i záměr vstoupit do holešovického výstaviště majetkově. Nestalo se… Zatím se tak nestalo. Nabídka leží na stole, město o ní ví. Víc k tomu říct nemůžu. Náš zájem určitě trvá a myslím, že i pro město je to dobrá nabídka, protože spolupráce obou výstavišť může být jen prospěšná. Veletrhy do Prahy patří, nemůžeme ten segment opustit, naopak, měli bychom se snažit jej posilovat. Dělám v oboru šestadva- cet let a musím říct, že Praha si kvalitní veletrhy zaslouží a město si je toho vědomo. Praha totiž dokáže k veletrhům nabídnout celkově vynikající atmosféru a program. Je to atraktivní region. Protože všechny veletrhy se posuzují i z té strán- ky, co dělat po veletrhu, jaká je volnočasová na- bídka. A v tom Praha nemá konkurenci. Brno konkurencí není? Ambice udělat z Brna konkurenci Vídni a Mni- chovu byly pravděpodobně přehnané, alespoň CHCEME BÝT STŘEDOEVROPSKÝM CENTREM Petr Karban Jakub Hněvkovský Co mají společného Pražský hrad, zoologická zahrada v Troji a výstaviště v Letňanech? Jsou to jediná tři místa v Praze, která cíleně navštíví za rok více než milion návštěvníků. Může za to i Tomáš Kotrč, který tři roky řídí společnost ABF provozující právě pražský veletržní areál. ¡ Počet návštěvníků: 1 098 418 ¡ Počet využitých dnů: 341 ¡ Velikost výstavní plochy: 105 000 m² krytých i venkovních ploch / 7 moderních ocelových hal o ploše 35 000 m² ¡ Počet akcí: 97 ¡ Počet vystavovatelů: 7 406 ¡ Množství vyprodukovaného odpadu: 80 tun ¡ Zkonzumováno: 138 245 šálků kávy, 15 100 piv, 19 652 klobás, 20 467 párků v rohlíku PVA 2017 v číslech BE SOLID 66

soudím z toho, že Düsseldorf opustil záměr vy- budovat z Brna středoevropské veletržní cent- rum. Sami to asi zvládnout nedokážeme. Ale Praha ten cíl mít může. Přece jen, je to hlavní město, krásné město a má potřebnou infra- strukturu. Máte za sebou tisíc dní ve funkci ředitele společnosti ABF, která výstaviště provozuje. Jaké byly? Uteklo to strašně rychle. Mám radost, že se mi podařilo to, s čím jsem do funkce nastupoval. Stabilizovat tým, podpořit uvnitř atmosféru ro- dinné irmy. Na tu jsem byl zvyklý a pro charakter naší práce ji vnímám jako plus. Co trvá, je snaha vybudovat partnerství s některou z evropských veletržních metropolí. Vnímáte nějaká rizika? Velké téma je bezpečnost. Zatím jsou veletržní areály z bezpečnostního plánu vyjmuty, ale při- jde to. Připravujeme se. Jen bych to asi nenazval rizikem, protože stejným rizikům čelí každé větší náměstí v zemi. Jste připraveni, že ekonomika neporoste věčně? Nikdo není připraven. Ale snažíme se chovat zodpovědně, selský rozum říká, že stromy ne- rostou do nebe. Angažujete se v basketbalovém životě, co vám dělá větší radost, irma nebo sport? Veletrhy mi dávají pocit, že práce má smysl. Bas- ket mi dává víc emocí, je to sport na vzestupu, ale je tam ještě spousta věcí k řešení. Říkáte na vzestupu, ale výsledkově to tak úplně nevypadá… Myslíte oproti dřívější minulosti? To srovnání má jeden háček. Nezapomínejte, že se rozpadly země bývalé Jugoslávie a Sovětského svazu. Dříve tu byly jen tyto dvě země, dnes je tu více než deset dalších skvělých nových reprezentací. Přesto se pořád zúčastňujeme velkých mezinárodních turnajů a určitě jsme neklesli o více než deset míst. Takže ano, je to sport na vzestupu a je v Evropě vidět na mezinárodní i klubové úrovni. Ale musíme být taky realisté. Podmínky máme omezené. Když se daří ekonomice… Není to vysloveně ekonomická záležitost, důležité je především udržet mladé kluky u basketu. Ty talentované i ty průměrné, protože i ty průměrné potřebujete. Mít v klubech pro ně více prostoru. Protože to je jediná cesta. Dnes je i pro slabší kluby levnější zahraniční hráč, kterému platí jen sezónu, ne celý rok. Zvyšování konkurence a kvality domá- cí ligy zahraničními posilami je dobré, ale nesmí se stát překážkou pro růst domácích hráčů. BE SOLID 67

Prvotním impulsem bylo přesvědčení, že všude kolem nás je možné malými drob- nými krůčky zlepšovat život. Že stačí jen vidět svět kolem sebe očima otevřenýma, domýš- let souvislosti a nemyslet jen na sebe. Kdysi se tomu říkalo pospolitost, leč duch doby moderní ze slova, které bylo základem spolužití, učinil takřka archaismus. Jarka s Markem se snaží se duchu doby tak trochu vzepřít. „Chceme pomoci objevit potenciál i potřeby jednotlivých regionů, pomoci najít cestu k jejich naplnění a to vše for- mou televizního dokumentu zpracovat. Chceme najít a ukázat cestu možné lepší spolupráce všech jednotlivých subjektů, které v každém konkrétním regionu působí, chceme ukázat, že každý může něco udělat a každý je spoluzodpovědný za to, co v místě, kde žijeme, vzniká, co zanecháme svým dětem,“ vysvětluje Jarka Timková podstatu celé- ho projektu. Život v souvislostech Projekt vzniká pod záštitou neziskové organiza- ce Osobní Rozvoj Média, ochotu podílet se na něm již deklarovala Česká televize i desítky dalších institucí. Vydavatelství C.O.T. media se k nim řadí s hrdostí i radostí. Považujeme stej- ně jako autoři projektu za nesmírně důležité, abychom znali historické vazby, současné dění i vize budoucnosti alespoň ve svém bezpro- středním okolí. Abychom zkrátka věděli, odkud jdeme, kam směřujeme a především proč. „Mi- nulost nám pomáhá v rozhodování a současně ukazuje, čeho jsme již dosáhli. Přítomnost je ak- tuální stav věcí, je to výchozí pozice pro lepší budoucnost. Ale abychom skutečně někam došli, Petr Karban archiv S velkorysým projektem přichází novinářka Jarka Timková a její kolega Marek Pavlík. Oba se dlouhodobě věnují svým tématům – Jarka osobnímu rozvoji, Marek podpoře lokální ekonomiky. Před více než dvěma lety se potkali na společném projektu. Tehdy vznikla základní idea konceptu, který dnes ožívá pod názvem Srdce regionu. SRDCE REGIONU BE SOLID 68

musíme mít motivaci, musíme vědět, proč ty kte- ré věci děláme,“ přibližuje Jarka záměr, jehož součástí má být cyklus devětatřiceti televizních dokumentů, z nichž prvních třináct by mělo na televizní obrazovky přijít již na podzim 2018. V roce 2019 pak dalších šestadvacet. „Cí- lem je podpořit malé a střední podnikání v regio- nech. Devětatřicet dílů, tedy co kraj, to tři díly. V každém kraji budeme moderovat také pět ku- latých stolů, první je s politiky, druhý s nejvý- znamnějšími lokálními irmami, třetí s top ma- nažery tamních českých i zahraničních irem, čtvrtý s neziskovkami, školami, církvemi. V kaž- dém regionu se tak s klíčovými aktéry podíváme na silné stránky daného regionu, jaké tam mají plány a očekávání, jaké vyznávají hodnoty a co je pro ně důležité. Na to máme připravenou pilotně vyzkoušenou metodiku,“ doplňuje Marek Pavlík. Víc než dokument Srdce regionu je totiž mnohem víc než jen do- kument. Autorům projektu nejde jen o to, na- točit několik hodin svědectví o životě v regio- nech, chtějí být svědky ve chvílích, kdy se věci dávají do pohybu. Ba chtějí ještě víc, chtějí je sami pomoci rozhýbat. „Televizní cyklus je jen tou dnes nejviditelnější částí projektu, je asi nejlépe uchopitelný. Základem jsou ale regionál- ní kulaté stoly. Chceme nastartovat v jednotli- vých regionech dialog všech, kteří se tam podíle- jí na společném veřejném životě. Jsou to lidé, podnikatelé, samospráva, neziskovky, církve, školy, sportovci. Máme-li spolu žít, musíme spo- lu umět mluvit. A naslouchat si,“ odhaluje Jarka Timková šíři záměru. Možná ten záměr může někomu připadat až donkichotský. Ale není. Jarka už s podobnými, byť menšími pokusy má své zkušenosti a ví, že často jde jen o to, aby někdo projevil zájem, vyslal impuls. „Obvykle se setkávám s tím, že se lidé zapojí a pak se před námi objevují věci zcela neuvěřitelné. Víte, my velmi často bereme vše kolem sebe jako samo- zřejmost, ať nás to těší, nebo trápí. Nepozasta- víme se nad tím, že hodiny na kostelní věži stále jdou, dokud se nezastaví. Pak si uvědomíme, že se o ně asi někdo stará,“ doplňuje novinářka, která dva roky žije projektem, pro který už dokázala zajistit dvě třetiny celkem náročného rozpočtu. Region potřebuje Srdcaře Vedle natáčení a debat je třetím pilířem po- moc. Projektový tým nyní dopracovává detail- ně schéma, které by pomohlo soustředit i- nanční prostředky na realizaci potřebných regionálních projektů. Mechanismus je opřen o patrony regionů, jimiž mají být zdejší slavní, známí a úspěšní rodáci či současníci. A také ti, kteří často nezištně pro region a lidi v něm něco dělají. To jsou ti praví srdcaři, bez kte- rých by srdce regionu asi netlouklo. Prostřed- nictvím přímé podpory nebo prostřednictvím neziskových organizací, které v regionu dobře fungují, se tak dostane pomoci konkrétním projektům. O tom, kdo podporu získá, rozhod- ne nominovaný Srdcař regionu. Což bude o i- ciální ocenění, které se bude udělovat na slav- nostním večeru. A když už jsme se stali partnery projektu, při- spěli jsme již první troškou – letošní anketu Českých 100 Nejlepších jsme obohatili o novou kategorii, kterou jsme nazvali Zdravá irma – zdravý region. Má ocenit ty regionální podnika- tele, kteří okolí ze svého úspěchu velkou část vracejí. Protože jak říká zakladatel rodinné ir- my Sulko Libor Suchánek, každý region je tak silný, jak silné má lídry. Víte o neobjeveném potenciálu ve svém okolí? Vnímáte potřeby, na které se nedostává? Znáte někoho, kdo skutečně pro své okolí něco dělá, a považujete to třeba za naprostou samozřejmost? Dejte nám vědět. Čím více inspirace pro cyklus Srdce regionu získáme, tím to srdce bude bít hlasitěji. A pokud vás projekt opravdu zaujal, můžete jej podpořit i finančně. Všem za vše patří dík již nyní. Výzva SRDCE REGIONU BE SOLID 69

Základním motivem pro změny byla snaha o nezaměnitelnost a trochu nostalgicky možná návrat k tradici. Proteco se tak obrací ke kombinaci černé a žluté, kterou u mnoha výrobků používá od nepaměti. „Sjed- nocení designu, jehož základ jsme pietně pone- chali v těch našich tradičních barvách, jsme při- pravovali už delší dobu, přece jen to není akce na týden,“ potvrzuje Pěva Holancová změnu, která je již dnes viditelná na každém kroku. Sjednotily se nejen barvy, ale došlo i k ustálené- mu použití iremních prvků na všech výrobcích. Značka je tak mnohem viditelnější, dravější, lépe identi ikovatelná. Ukradené nářadí Barevný design a formální prvky nejsou ale jedi- nou změnou, Proteco se silně zaměřilo na mar- keting. „Dnes jdeme cestou podpory lokálních partnerů v jednotlivých oblastech, pro různé regi- ony tvoříme speciální kampaně. Stále více totiž zjišťujeme, že marketingové potřeby se různí, a co je vhodné pro klienta na jihu Moravy, s tím třeba neuspějeme na severu Čech. Snažíme se více komunikovat, vytvářet akce na míru spolu s regi- onálními partnery. A vedle toho udržujeme pod- půrnou celorepublikovou kampaň, teď je aktuální projekt Lucky cesta, kdy se děvčata rozhodla, že tuk-tuk zvládne i Andy. Samozřejmě k takové cestě potřebujete kompletní vybavení včetně ná- řadí a rádi jsme dámy vybavili, protože i z našeho pohledu je tahle cesta slušná výzva. Navíc je hez- ké říct, že naše gola sada byla první, která na rov- níku opravovala tuk-tuk,“ představuje nový styl Libor Knap. Nářadí české irmy se dokonce stalo na cestě předmětem značného zájmu sběratelů. Prostě ho normálně někdo ukradl, a tak putova- la za výpravou nová výbava letecky. Slovensko samostatně Záliba spolumajitele irmy Libora Knapa v auto- mobilech se i v byznysovém životě projevuje stále silněji. A dává to tvář i novému marketingu. Na příští rok chystá Proteco podporu pro další velkou výpravu žlutých trabantů cestovatele Dana Přibáně. „Samozřejmě nás těší, že v minu- losti byl Dan spokojen a že jsme se dokonce do- Petr Simon Jadran Šetlík a archiv PROTECO ZMĚNA STYLU Dva roky změn, to je současnost společnosti Proteco nářadí. Změnil se design, změnil se marketing, probíhá expanze. To všechno znamená jediné – irma roste a užívá si svého úspěchu. A zajímavě kombinuje byznys a životní styl. BE SOLID 70

mluvili na ještě větší spolupráci. Protože tady si pomáháme vzájemně,“ doplňuje Pěva Holancová. Projektů pro rok 2018 bude více, tím největším je v současnosti probíhající vstup na slovenský trh. „Není to naše první dobývání slovenského trhu, jsme tam prostřednictvím partnerů již tři- náct let, ale růst nás přiměl vzít celý ten trh do vlastních rukou. Máme už tak velké a stále rostoucí portfolio položek, že řízení trhu je snazší vlastními silami. Ale musím přiznat, že jsme si se zkušenostmi ze Slovenska říkali, že to bude rych- lejší a snazší. První problémy a rozjezd jsou ale již za námi, slovenský velkoobchod již obsluhuje více než tři stovky klientů a každým dnem přibývají další, takže to považuji za úspěch,“ komentuje největší novinku roku Libor Knap. Auta, kam se podíváš Změna stylu se projevuje v dalším momentu. Ještě více se propojuje osobní život majitelů s tím iremním. Sídlo irmy je v zámečku, na jehož zá- chranu padly prostředky, které by obec nikdy nesehnala. Oba majitelé se již dlouhá léta věnují výtvarnému umění, především tomu českému. A Libor Knap je známý tím, že investuje i do his- torických vozů: „Jsou krásné a zachovat je pro budoucnost je mým snem. Navíc mne nejvíce těší vozy, které jsou i dobrou investicí, protože jsou to skutečné skvosty, a když něco koupím, tak bez nějakých průtahů dostávám nabídky na prodej se zajímavým ziskem. Ale auta jsou pro mne spíš vášní než byznysem.“ Což pochopíte, když se podí- váte na jeho skvosty blíže. Libor tíhne k britské klasice, ke značkám, které provázejí královskou rodinu. Motocykly značky Vincent a legendární bondovské vozy Aston Martin jsou toho důka- zem. Ta slova o vášni je třeba brát vážně, ve sbír- ce Libora Knapa nehledejte jen naleštěné nové stroje, protože on spíš hledá kusy, které potřebují zachránit a které může sám renovovat. Mechani- ka skloubená s uměním, tak hodnotí stroje ze své sbírky. A toho ducha přenáší i do produktů Proteco: „Dříve se hledělo na každý detail, nikdo se nesnažil nic uspěchat, byla to doba preciznosti a rozvahy. Tohle se snažím vnést i do našich výrob- ků. V našem vývojovém centru máme tým odborní- ků, kteří mají svobodnou vůli cokoliv na výrobku změnit a přetvořit, aby přinášel něco víc než kon- kurence. Sám často zasahuji i do vývoje. Chci, aby bylo vidět, že si na našich výrobcích dal někdo záležet, že jsme o nich přemýšleli a nic neuspěcha- li. To mě naučila ta auta.“ Auta, která jsou skuteč- ně všude, protože nejsou jen zálibou, už se stala i součástí marketingových aktivit. Česká společnost, která se zamě- řuje na výrobu a prodej nářadí a pří- slušenství pro dílny. V Česku působí 26 let, samostatně pak od letošního roku na Slovensku a prostřednictvím partnerů také v Rumunsku, Anglii, Polsku, Maďarsku, Německu, Ra- kousku a Norsku. PROTECO NÁŘADÍ BE SOLID 71

Petr Karban Jakub Hněvkovský Pečujete o odkaz? To nejde jinak. Děda by ji nikdy neprodal, ten ani nezvedal telefony. Dědeček musel být vizionář, začal podnikat v důchodovém věku… Petr: Nezačal z nuly, pracoval tady na Poldovce, udělali kdysi dávno první implantáty, znal se jako ředitel se všemi doktory v okolí. Po pře- vratu dělal mezičlánek mezi výrobou a nemocni- cemi, babička mu vedla účetnictví, měli to jako přivýdělek k důchodu. Dědu nebavilo být doma, byl trochu střelec. Firma, to byl nápad celé rodi- ny, vlastně to na dědu tak trochu hodili, nezdálo se být moudré dát všechno všanc a vrhnout se na nejisté podnikání, táta měl dobrou práci na dole jako střelmistr. A děda byl rád, on se v tom našel. Pavel: Poměrně rychle se začalo dařit. Byl ve správný čas na správném místě. Viděl díru na trhu, napsal privatizační projekt a ono to klaplo. Tehdy tu nebyla konkurence. Dneska je? Petr: Domácí je malá. Tady na Kladně je menší irma našich zaměstnanců, kteří se odštěpili se svým sortimentem, v Novém Městě na Mo- ravě bývalá Chirana, ti mají taky jiný sortiment. S oběma irmami máme přátelské vztahy, před rokem a půl jsme založili klastr, snažíme se trochu lobbovat. Mluví se o přidané hodno- tě, občas sem politici rádi přijedou, ale realita je trochu jiná. Pavel: Pro nás jsou spíš konkurencí ty velké irmy, pro které je zdravotnictví jen zlomkem produkce a český trh nula nic z toho zlomku. Jsou schopni sem jít i s dumpingovou cenou, prodají tu věci, které už neprodají třeba na americkém trhu. A my už nejsme levní, jsme slušná střední třída. Petr: A pak je tu tlak z asijských zemí, kde je ne- skutečné množství irem, které nabízejí náš sor- timent. Distributor z Ukrajiny nám říkal, že má z Asie čtyřicet šest konkurenčních irem. Evrop- ský trh se jim brání, protože jsou to irmy bez historie, existují pár let, ale pět let vydrží každý implantát. Mají sice certi ikáty, ale kvalita chybí. Problém je v tom, že se soutěží cena. Nejen u nás. Z Asie přivezete věci za půl darma. Ale jak budou fungovat, to je otázka. Unie chystá nová pravidla, nové atesty… Pavel: Věříme, že přežijeme, ale bude to stát hodně peněz. A pořád není jasná metodika ani kdo bude vydávat osvědčení, jestli to bude něja- ký úředník, lékař nebo jiná autorita, není tam časový limit. Připraveni jsme, procházíme audi- ty, kvalitu máme. Problém začíná být s certi ika- cí nových výrobků, musíme myslet hodně dopře- du, šest sedm let. Petr: To se projevuje moloch Unie. Ta direktiva měla nejprve padesát stran, pak dvě stě, teď už jich je pět set sedmdesát. Má to být za rok a pořád nikdo neví nic. Strašák to je, protože bez naší chyby to může být likvidační. Když nám neumožní inovace, za deset let nemáme co nabídnout. Přesto všechno se můžete pochlubit velkými úspěchy. Vaše rostoucí náhrada kosti… Jak vlastně vznikla? Petr: Myslím, že za ním stojí pan docent Janíček z nemocnice u svaté Anny v Brně, přišel s tím, že se počet těch případů značně rozrůstá. Po- dobné implantáty v zahraničí existují, ale cena přesahuje milion. Takže přišla poptávka po im- plantátu, který bude fungovat stejně, ale půjde vyrobit za cenu, kterou pojišťovna zaplatí. Pavel: Vzniklo to u nás, ale samozřejmě s použi- tím prvků, které používají i jiní. Některé věci jsou vymyšlené a jinak udělat nejdou. Petr: My nikdy nebudeme lídři světového trhu, ale umíme přidat vlastní nápady a vyrobit to kvalitně, a přitom levněji. Daří se vám i export, ale především do východních zemí… Pavel: Pro nás je východní blok výhodný v tom, že historicky znají Českou republiku a vědí, že nejezdíme na oslech. Je to pro nás trochu jed- Petr a Pavel Milatovi jsou vzhledově velmi odlišní, ale jinak jsou si velmi podobní – jsou hrdí na irmu, kterou založil jejich dědeček. Letos v srpnu mu ve foyer hlavní budovy odhalili bustu. A přestože zájemců o koupi úspěšné společnosti je dost, stanovisko mají shodné. Firma Beznoska zůstane rodinná. Petr: My nikdy nebudeme lídři světového trhu, ale umíme přidat vlastní nápady a vyrobit to kvalitně, a přitom levněji. CUSTOMIZOVANÁ MEDICÍNAJE PŘÍLEŽITOST BE SOLID 72

nodušší, řada tamních lékařů tady i studovala, vědí, co dokážeme, jsme si prostě blíž. Na západ- ní straně nás berou jako malou zemi a moc nevě- ří tomu, že můžeme vymyslet dobrý produkt, jsou tam velké irmy a prosadit se tam je oříšek. Teď jako strategicky zajímavý trh vidíme Portu- galsko, ale musíme si to odpracovat. Když přije- dou doktoři ze západu sem, tak většinou skončí- me u toho, že to nečekali. Oni nevěří, že to tady vyrábíme, žijí s pocitem, že to vozíme z Číny. Petr: To jsou opravdu historické konsekvence, výroba tady fungovala i dřív pro celý východní blok, mnozí znali i dědu jménem. Evropa sice hlásá volný trh, ale zrovna v našem segmentu je velmi snadné ochránit si vlastní trh, každá země má své vlastní certi ikační modely, a když vás tam nebude chtít pustit, tak vás tam prostě nepustí. Nemluvě o tom, že registrace je časově náročná a drahá, takže pro irmu naší velikosti je i dost důležité si dobře rozmyslet, kam chceme jít. Vývoj medicíny směřuje ke customizované medicíně, ostatně už dnes děláte implantáty na míru. Pomáhají i technologie, protože 3D tisk má možnosti takřka neomezené, už se tiskne i z kovu… Petr: To je pro irmu našeho typu obrovská pří- ležitost. Vždycky jsme měli plus v tom, že jsme byli schopni pružně reagovat, když chtěl doktor místo půlkilového kladiva třistagramové, uděla- li jsme ho. Což americká irma neudělá, protože to chrlí v tisícových sériích. 3D tisk obecně je skvělá věc a v našem oboru dvojnásob. Jedno- značně budoucnost. Dneska jsou zatím implan- táty z tisku násobně dražší, ale například pro náhrady pánví je to jediná možnost, protože vznikají na základě přesných anatomických řezů z cédéčka a sednou na milimetr. Jsme schopni ho vyrobit čtyřikrát levněji než v za- hraničí a dodáme ho do měsíce. Pavel: Máme už dnes vlastní tiskárny, ale je pravda, že z kovu si necháváme tisknout v za- hraničí. Zatím vlastní tiskárna nedává ekono- micky smysl, je to investice za zhruba pětadva- cet milionů. Jste úspěšní a ještě vaše výrobky pomáhají lidem. To musí být skvělý pocit… Petr: Snažíme se, aby to takhle viděli i všichni naši zaměstnanci. A snad se nám to daří, vzhle- dem k tomu, že takřka nemáme luktuaci. Petr: 3D tisk obecně je skvělá věc a v našem oboru dvojnásob. Jednoznačně budoucnost. Dneska jsou zatím implantáty z tisku násobně dražší, ale například pro náhrady pánví je to jediná možnost, protože vznikají na základě přesných anatomických řezů z cédéčka a sednou na milimetr. Jsme schopni ho vyrobit čtyřikrát levněji než v zahraničí a dodáme ho do měsíce. Stanislav Beznoska s vnuky Petrem a Pavlem BE SOLID 73

Dostala jste nabídku na post ministryně ze- mědělství? Zvláštní, že se na to ptáte, nejste první. Nedostala. Na kdyby se sice nehraje, přesto… Myslíte, jestli bych ji přijala? Těžko mluvit o ně- čem, co se nestalo, ale nešla bych do toho. V jaké kondici je české zemědělství? Můj názor je, že má skvěle našlápnuto. Kdo vydr- žel, zkonsolidoval podnik, vyčistil ho a dal do kupy, určitě má perspektivu. Samozřejmě, obrovský problém jsou dotace. Ne u nás, ale obecně, co se týče Evropy. Ať je to jak chce, defor- mují trh a dělají neplechu. Dotační politika zruše- ná nebude, ale kdyby ano, byl by to krok kupředu. Hlasovala byste pro? Jednoznačně. Byli bychom konkurenceschopní? Srovnalo by se to. V čem by to bylo jiné? Dotace jsou nástrojem, který někde peníze vybere, po- dle nějakého klíče je rozdělí. Klíč je lepší nebo horší, nikdy nebude spravedlivý. A v každém oboru jsou podniky dobré a špatné. Všichni se snažíme uspět. Prostředí bez dotací by bylo transparentnější. Ale přece jen, továrnu postavíte kdekoliv, ale podmínky pro ideální pěstování toho či ono- ho nepřenesete. Moravská vinice nikdy ne- bude tak efektivní jako vinice na jihu Evropy. Tedy konkurenceschopná… Jasně. Nechci, aby moravské vinice zanikly. Ale jejich produkce má svůj charakter a jsem pře- svědčená, že by nezanikly. Nicméně vinařskou velmocí nikdy nebudeme. Jestli tu vinice budou nebo nebudou, vyřeší to jen dotační politika? Já tvrdím, že ne. Dobrá, ještě je tu soběstačnost. Diskuse o ceně másla otevřela téma nízkých výkup- ních cen mléka v minulosti, omezení produk- ce a najednou je tu výrazný růst poptávky po mléčném tuku, po mléce obecně… Jak u másla, tak u jiných komodit do hry vstupu- je řada vlivů. To není jen o tom, jestli se urodilo nebo nadojilo. Nejsem makroekonom, ale znám názory některých, kteří tvrdí, že jeden z výraz- ných vlivů je i marketing, mediální tlak, chcete- -li. Ten působí na podmínky tak, aby se cena vyvíjela žádoucím způsobem. Vrátím se k dota- cím, možná i tohle je totiž jejich efekt. Protože podmínky dotací, jejich účinek, nastavují politici a úředníci. Jednou podporují živočišnou výrobu, jednou rostlinnou, jednou jdou dotace sem, po- druhé tam. Vývoj celého odvětví je tím manipu- lován. Já vlastně nevím, kde je pravda, ale obá- vám se, že těch motivů a vlivů je už tolik, že ni- kdo ani nedokáže rozklíčovat, co je dobře a co je špatně, kde je chyba, která podpora je ta správ- ná. Někdy mám pocit, že čím déle zemědělství dělám, tím méně mu rozumím. A to jsem se chtěl zeptat, jestli už se z vás zemědělec stal, po těch letech… To nevím, ale mám to odvětví ráda. Jen abych dokreslila, o čem jsem mluvila. Vezměte obilí, má nějakou cenu. Naším prvotním cílem je, aby- chom neprodávali pod výrobní náklady. Sleduje- me situaci, neurodí se v Německu či jinde, říká- me si, že cena půjde nahoru. A ona jde dolů. Tak žijeme v obavách, a najednou ta cena vyletí ně- kam, že si až říkám, že to přece nemůže nikdo koupit. Vezměte mléko. Deset let si dělám sama pro sebe tabulku s objemy i cenami dodávek. Troufnu si říct, že fakt mám přehled. Před pár měsíci byla cena pod výrobními náklady, teď každý měsíc stoupá o dvacet třicet haléřů. To v případě mléka není málo. Opouštíme margarín… Já vím, klíč bude u zvýšené poptávky, ve vyšší spotřebě mléčného tuku. Ale že by to mělo až ta- kový vliv? Možná ano… Nejsou malí farmáři vůči těmhle vlivům odolnější? Znám farmy, které máslo za cenu kolem padesáti šedesáti korun prodávají už léta. Sami nadojí, sami zpracují… Možná jsou odolnější, ale není jich mnoho. Mít živočišnou výrobu a k tomu i zpracování, to NEBESKÉ Pochází z města a vzhledem ani jménem byste ji mezi ženy českého zemědělství asi neřadili. Přesto patří mezi ty nejúspěšnější. Zemědělské družstvo Všestary, které vede, získalo letos v kategorii Zemědělství & Potravinářství ocenění Českých 100 Nejlepších. Monika Nebeská. KRÁLOVSTVÍ Petr Karban archiv BE SOLID 74

Jestliže chcete na poli něčeho dosáhnout, musíte tam poslat lidi a dostat odtamtud plevel, musíte dodat vláhu, musíte dodat živiny. Je úplně jedno, jestli jste konvenční nebo eko či bio. BE SOLID 75

není úplně pro malého, to se vyplatí od určitého objemu. A je to cesta? Produkovat prvovýrobu i zpracovávat? Určitě je to jedna z cest, v některých odvětvích. Já bych byla ráda, kdybychom vybudovali vlast- ní sýrárnu. Nedávno jsem se byla podívat na farmu společnosti Proteco Agro, jsou kousek od Kolína. To se mi moc líbilo. Nové haly, všech- no dřevěné, podobné jsem viděla v Itálii. Mezi kravami roboti, kráva žere, kdy chce, jde se po- dojit, kdy chce… Že nemají linku a dojení dvakrát denně? To máme my. Ale jsou i modely, že si zvíře samo určuje, kdy co chce nebo potřebuje. Krávy nejsou vůbec hloupé. Ony si to nastaví podle sebe, vědí, kam mají jít, jak se mají po- stavit. Pozná se to na kvalitě mléka, když je kráva v klidu a jede si to podle sebe? Jestli rozeznáte jedno mléko od druhého? To byste musel vyzkoušet, ale pochopitelně, že všechno má nějaký vliv. Zvířata nejsou v to- mhle nijak jiná než my. Mají své potřeby, a když jsou naplněny, tělo funguje správně. Základem je určitě kvalitní strava a pohoda. U člověka i u krávy. I ona potřebuje v určitém poměru ty správné vitaminy, vlákninu, bílkoviny. Pak může podávat výkony. Když to nedostane, vy- produkuje mléko, ale rozhodně ne s těmi para- metry, jaké chceme. Stoupá zájem o kvalitu? Jak kde. Ano, ale… když srovnáváte Prahu a zbytek republiky, bude to pořád značný roz- díl, protože kupní síla je nesrovnatelná. To je tvrdá realita, Hradec je velké město, ale ani ono se s Prahou v tomhle moc srovnávat nemůže. Ale mění se to, a to je moc dobře! Ani v Praze to ještě není tak, jak by to být mohlo. Kupříkladu dobré brambory, podle odrůdy, běžně nekoupíte. Vlastně vůbec ne- vím, kde by byly k sehnání. Vidíte, tak zrovna v Hradci najdete obchod mini- málně se sedmi druhy brambor, rozdělenými pěkně podle odrůd… Ten musí mít narváno… Narváno nevím, ale je to čím dál lepší. Ještě se vrátím k té kolínské farmě. Na stáje tam nava- zuje výroba, z vlastního mléka dělají jogurty. Do skla. Snad půl roku hledali ty správné mar- melády, aby byly chuťově vyhovující, aby se ne- spojovaly s jogurtem, s mléčnou kulturou. Alchy- mie. To není jogurt za dvacet korun. Ale v tako- vém podniku určitě vidím perspektivu. I pro družstvo vaší velikosti? Je to cesta. Proto ta sýrárna. Ačkoliv i to má své ale. Musíte nejen vyrobit, ale i prodat. Viděl jsem u vás poměrně dost mladých lidí. Zaměstnanci jsou téma dneška. Jak jste na tom? Bojujeme. Nestěžuju si, že bychom vysloveně trpěli, samozřejmě, musíme je zaplatit, značný problém dělají Kvasiny. Ale když jste zmínil věk, máme tu velmi vysoké procento lidí do čtyřiceti let, určitě přes šedesát procent, a z toho mám radost. Říká se ale, že mladí se do zemědělství nehr- nou, dokonce by to mohl být problém české- ho zemědělství. Co děláte jinak? Já nevím. Možná hraje roli i to, že se nebojíme brát mladší lidi. Sice se ta situace mění, ale druž- stva mají historicky svou mentalitu, a tak trochu mám pocit, že mnohdy někde ani o mladé příliš nestáli. Generační pohled je prostě rozdílný a není vždy lehké se sladit s různými názory. Proto pak přijde situace, že najednou jsou mladí potřeba, ale nejsou k mání. A samozřejmě musí- te lidi zaplatit. Neříkám přeplácet, ale zaplatit. Zastávám názor, že když máte dobrého agrono- ma či zootechnika, je potřeba ho zaplatit dobře. Mám fakt radost, že k nám chodí mladí lidé a že s nimi mohu pracovat. Možná dáváte důvěru i proto, že sama jste ji dostala. Nejste přece ze zemědělské rodiny… Možná ano, protože když jsem sem před lety nastupovala jako ekonomka, inanční ředitelka, samozřejmě jsem musela unést ty pochybnosti, co tu komu bude vykládat blondýna, která nikdy v zemědělství nepracovala. Sedmadvacetiletá holka z města, která není vdaná, má nemanžel- ské dítě a rovnou si při nástupu řekne o auto a školku, to bylo pro zdejší padesátníky a šede- sátníky asi na hranici šoku. Sebevědomí obvykle Čechům chybí… To nebylo sebevědomí, to jsem měla spíš nižší, jako produkt socialistické výchovy. V osmdesá- tém devátém jsem byla ve třeťáku na vysoké, takže co jsem se naučila do té doby, přestalo platit. Co začínalo platit, to byla velká nezná- má. Já patřím ke generaci, pro kterou přechod do praxe bylo jedno velké očekávání. A oprav- du to nebylo tak, že bych si bouchla do stolu. Ale já neměla jinou možnost, auto jsem nemě- la, dojet jsem sem nějak musela a měla jsem dvouletého syna. Ale byla to šance, o kterou jste tím mohla přijít… Jasně, ale já na tom nebyla závislá. Měla jsem malou irmičku, učila jsem na střední škole. Byla to šance. Zajímavá, ale svět by se mi nezbořil… Nezávislost dovoluje mnoho… Určitě. Nebýt závislá, to je asi jediná věc, které se v životě držím. Samozřejmě musím respekto- vat podmínky, okolnosti, lidi kolem sebe. Ale s tím problém nemám. Jen nechci být závislá na ničem a na nikom, pokud je to jen trochu možné. Když se řekne Všestary, znamená to cibule. Máte cibuli, máte další rostlinnou i živočiš- nou výrobu, máte ale i značku VitalTech, což není úplně běžné. Obchod a servis zemědělské a zahradní techni- ky. Není to běžné, jsme takový malý konkurent Mount ieldu… Ale daří se rozvíjet něco, co tu začalo už dávno, jen to bylo zcela zanedbatelné, vždyť když jsem nastupovala, dělali jsme na ob- chodu obrat několik milionů, dnes jsme nad stovkou, takže asi fajn… obrat roste, tým roste. Všechno si můžete desetkrát spočítat, dokonce nechat spočítat od nejlepších v Evropě, ale přijde jiné počasí, dva nové zákony, změna politické situace ve světě nebo Čína zvýší spotřebu a můžete všechny prognózy zahodit. BE SOLID 76

Zafungovalo, že jsme vytvořili značku, která na první pohled trochu překrývá to družstvo. Družstvo je negativní prvek? Když se řekne družstvo, asociace je holínky a vi- dle… Co si budeme povídat, tak to bylo a pořád to platí. Realita je samozřejmě jiná, ale tohle ještě nějaký čas potrvá. A v tomhle prostředí vysvětlovat někomu, že umíte obchod s techni- kou, není úplně snadné. Tím, že jsme vytvořili vlastní značku a přidali k obchodu servis, jsme paradoxně získali mnohem větší důvěru. A to, že jsme družstvo a známe zemědělství, nám zase pomáhá v komunikaci. My zkrátka víme, jak se zákazníky mluvit, co je zajímá, co je důležité. Dnes se vám daří, co budoucnost? Nevyrábět pod náklady. Pořídit sýrárnu. A snažit se v měnících se podmínkách tre it se do těch správných rozhodnutí. Používáte intuici? Pořád. Protože všechno si můžete desetkrát spo- čítat, dokonce nechat spočítat od nejlepších v Evropě, ale přijde jiné počasí, dva nové zákony, změna politické situace ve světě nebo Čína zvýší spotřebu a můžete všechny prognózy zahodit. Neuděláte zkrátka vůbec nic. Předvídatelnost podmínek v zemědělství je extrémně nízká. Ani ten, co měl tu nejlepší kouli, nemohl před deseti lety předvídat ruské embargo. Mám štěstí, že mi intuice funguje. Nenosím hodinky, ale vím, kolik je hodin. A když začínám dělat investici, vím, kolik to bude, spletu se řádově o procenta. Na představenstvu asi občas nějaká čísla po- užijete… Občas ano. Ačkoliv všichni víme, že když budete chtít, budou čísla vždycky hrát s vámi, i kdybyste si je vycucal z prstu. A nikdy se nezavděčíte všem. Když vás budou chtít vyhodit, vyhodí vás. Možná právě proto, že podmínky jsou tak ne- předvídatelné, dělám hodně rozhodnutí srdcem. Je to fráze, vím. Ale pro mě je měřítkem to, abych se za pět let za svoje kroky nestyděla. Nej- víc nás bolí strach. Nemám to od boha, musela jsem se to taky naučit. Zemědělství má ještě jedno téma. Konvenční a bio. Jaký je váš názor? Myslím, že rozdíly mezi konvenčním a eko země- dělstvím se stírají. Určitě nechci říct, že bio nebo eko nemá smysl, ale pojmu bio jablka moc nero- zumím. Ten strom nějak dlouho roste, v nějakém prostředí. Ale jak říkám, nejsem odborník, nikdy jsem nebyla nikde, kde dělají bio, abych viděla střeva toho podniku a mohla o tom mluvit zasvě- ceně. Fungují média, funguje zase dotační politi- ka. Jestliže chcete ale na poli něčeho dosáhnout, musíte tam poslat lidi a dostat odtamtud plevel, musíte dodat vláhu, musíte dodat živiny. Je úplně jedno, jestli jste konvenční nebo eko či bio. My jsme konvenční, ale určitě přírodu netrávíme. Máme dobrou půdu a držíme ji. Zastávám názor, že u rostlinné výroby má být živočišná, protože půdu musíte obracet, musíte jí vracet organiku. Dnes nemáme zemědělství sedmdesátých osm- desátých let. Není jiná cesta než dělat to s respek- tem k přírodě, protože jinak jste sami proti sobě. Dědečkovské hospodářství prostě mělo smy- sl. Jako ty brambory pečené v popelu, co by dneska přes hygienu neprošly. Chutnají vám? Jasně. Některá pravidla a některé moderní pří- stupy mne pořád udivují. Víte, že se říká, že by každé dítě do dvou let mělo sníst kolečko hnoje? To jsem ještě neslyšel… I ta mikro lóra v žaludku má své potřeby. Čím si uděláte radost, když pominu práci? Mám ráda dobré jídlo, dobré pití. Odměnit se. Na mě působí chutě. Vidíte, čekal bych u vás víc módu… Mám ráda módu, ale jednak časem přijdete na to, že zas tolik šatiček nepotřebujete, a jednak nera- da nakupuju, vlastně mám dva obchody v Česku, od kterých já vím, co můžu čekat, a oni vědí, co mám ráda. Takže abych si do Londýna zaletěla pro šatičky, to ne. Ale do dobré restaurace ano. BE SOLID 77

Večerní aukce 2016 Antonín Slavíček – Cesta ve Hvězdě Vyvolávací cena 2 000 000 Kč Prodáno za 7 812 000 Kč

BE YOURSELF 80 JAK SE DĚLÁ WOW EFEKT Tomáš Cikán, ESO travel 84 VÍC NEŽ JEN OBCHOD Lenka Kocourková, À la Maison 86 POSTELE, KTERÉ SYMBOLIZUJÍ LUXUS Karel Vágner, Hästens 88 TROCHU JINÁ TOY STORY Pavel Čmelík, Inexad 90 VÝJIMEČNÝ DÁREK KE DVACETINÁM Jumeirah Hotel Resort 92 OBNOVENÉ VINAŘSTVÍ ČESKÉ Jiří Šťastný, Vinitor 94 CESTOVÁNÍ PODLE PŘÁNÍ Travel Service 96 LUXUS A TRADICE Patricie Irlveková, Léčebné lázně Mariánské Lázně

Máte krásnou práci, jezdíte na cestu kolem světa se svými klienty… První tři roky jsem byl vždy jen na začátku a konci cesty, čehož dnes trochu lituji. V roce 2015 jsem byl poprvé na celé cestě a dnes to vní- mám jako nutnost. To nejúžasnější je totiž zažít celkovou atmosféru, poznat reakce klientů a být součástí tohoto skvělého zážitku. Každá další cesta přináší partu báječných lidí a jsou i tací, kteří s námi absolvovali všechny. Nejde jen o po- znávání světa – od začátku jsem chtěl, aby se tyto naše expedice staly příležitostí poznávat svět trochu jinak, s rodinnou atmosférou. Musím říci, že mám obrovskou radost, že v co jsem doufal, se skutečně stalo. Lidé s námi nelétají proto, aby se mohli chlubit, že obletěli zeměkouli, spali v lu- xusních hotelích a přidali si další pomyslné špen- dlíky na své cestovatelské mapy, ale pro zážitky a celkovou atmosféru. Mnozí z našich klientů se scházejí i po letech a to mě moc těší. S Cestami kolem světa soukromým letadlem jsem přišel především proto, abych nabídl něco nového, jiného a, pravda, také exkluzivního, avšak stále jsem měl a mám na paměti, že to není další ze stovek zájezdů, které pořádáme, ale tak tro- chu moje dítě. Starám se o něj s veškerou péčí a nic mi nedělá větší radost než jeho oblíbenost. Hodně akcentujete atmosféru svých cest. Ano, považuji ji za stěžejní a právě proto je pro mne tak důležité, zažít je osobně. Jen tak si mohu být jistý, že jdu správným směrem. Nejde mi jen o to, aby si někdo koupil jen cestu kolem světa, ale aby si to všichni, kteří letí, opravdu užili. Atmosféra je pro opravdový zážitek důleži- tá. Mám-li být úplně otevřený, když jsme s cestou kolem světa začínali, měl jsem obavy, aby tento zájezd nepřitáhl zájemce z řad expresně zbohat- lých lidí s pozadím neetického podnikání a po- dobně. To jsem opravdu nechtěl a moje předsta- va byla naprosto odlišná. Během svého podniká- ní jsem se naučil lidem naslouchat a stalo se to mým krédem. Naši klienti vlastně úplně změnili můj byznys, protože původně jsem začínal jako specialista na Thajsko, ale lidé se mě ptali, kam je vezmu příště, co jim doporučím. Za pár let jsme měli přes sto destinací a dnes děláme po- znávací zájezdy prakticky do celého světa. Opravdu si lze vybírat klientelu? Neprodal jsem jedinou cestu kolem světa, aniž bych se se zájemcem osobně nesešel. Samozřej- mě je to časově náročné, ale všichni zájemci o cestu kolem světa bez výjimky tento náš indi- viduální přístup velmi oceňují. Vědí, že nám na jejich představách záleží, a nám se to vrací v jejich loajalitě. Důkazem budiž fakt, že když jsem letos v Myanmaru na poslední zastávce, tak jako každý rok, oznámil trasu příští cesty, měli jsme polovinu letadla rezervovanou. Je pět měsí- ců do odletu, máme prodáno. Ale nikdy bez osobního rozhovoru. Naše Cesta kolem světa soukromým letadlem není produkt pro mladé dravé podnikatele, není to cesta pro manažery s půlmilionovým platem. Pro tyto klienty máme v našem portfoliu jiné typy cest. Třetina zájem- ců po osobním rozhovoru skutečně raději zvolí jinou možnost z naší nabídky. Je to důvod, proč od roku 2019 budou každý rok cesty dvě? Právě jste čtenářům prozradil velkou novinku naší cestovní kanceláře. Od roku 2019 skutečně nabídneme dvě cesty kolem světa, avšak každá bude úplně jiná. Nebojím se, že by s podobnými cestami, jaké létáme my, někdo na českém trhu přišel. Najdeme u nás sice kanceláře, které mají vysoce bonitní klienty, ale z drtivé většiny jsou orientováni na pobytové zájezdy bez speciálního programu. Tyto zájezdy každým rokem utlumu- jeme a od příštího roku téměř rušíme. Za pěta- dvacet let jsme se vypro ilovali jako specialisté na náročné poznávací zájezdy a u toho hodláme zůstat. Máme však mnoho klientů, kteří by chtěli zažít cestu kolem světa, jen v trochu jiné poloze. Naše nová cesta bude mít podobu exkluzivních pobytů v nejlepších plážových destinacích světa. Tato plážová edice nás tak zavede do Francouz- ské Polynésie, na Maledivy nebo třeba Seychely JAK SE DĚLÁ WOW EFEKT Petr Karban Jakub Hněvkovský a archiv Měl možnost žít ve světě, navštívil sto padesát zemí, organizuje pravidelné cesty kolem světa soukromým letadlem a přitom tvrdí, že není lepší místo k životu než Česko. S Tomášem Cikánem, majitelem cestovní kanceláře ESO travel a viceprezidentem Asociace českých cestovních kanceláří a agentur, jsme si povídali nejen o tom, jak se dělá cesta kolem světa. Lidé s námi nelétají proto, aby se mohli chlubit, že obletěli zeměkouli, spali v luxusních hotelích a přidali si další pomyslné špendlíky na jejich cestovatelské mapy, ale pro zážitky a celkovou atmosféru. Mnozí z našich klientů se scházejí i po letech a to mě moc těší. BE YOURSELF 80

BE YOURSELF 81

a další exotické perly světa. Zároveň ale samo- zřejmě představíme i další cestu ve stávající podobě. Naše cesty kolem světa nevedou přes dostupná lákadla, ale přes nejzajímavější a při- tom neobvyklá nádherná místa naší planety. Letíme do Okinawy, ne do Tokia. Do národního parku Kakadu, ne do Sydney. Do New Orleans, ne do New Yorku. Proč? Jsou prostě místa, kam se snadno podíváte, když na to máte. A pak jsou taková, která vám musí někdo objevit. Co je na cestě kolem světa nejtěžší? Připra- vujete každou cestu více než rok předem… Minimálně rok a půl. Neumím říct, co je nejtěžší, potká vás spousta problémů a detailů, které mu- síte s předstihem řešit. Nyní již například do- mlouváme kontrakty na hotely pro rok 2019. Může se zdát, že je to snadné. Do destinace přile- tí na tři dny šedesát bonitních klientů, to ještě dostanu slevu, pomyslíte si. Jenže ono je to lec- kdy naopak. Uvedu perličku z minulého roku. Na Cookových ostrovech je pouze jeden dosta- tečně velký pětihvězdičkový hotel s pětatřiceti pokoji. Když jsem ho chtěl v listopadu 2015 re- zervovat celý na březen 2017, nedostal jsem od- pověď. Když jsem psal asi popáté, s omluvou sdě- lili, že nemají zájem, protože osmnáct pokojů mají dlouhodobě rezervované japonská a aus- tralská cestovní kancelář. Čtyři měsíce jsem je otravoval, až se mi ozval osobně australský maji- tel resortu, že ok, že viděl naše stránky, že chápe náš zájem a že je ochoten na ty tři dny hosty ja- ponské a australské kanceláře ubytovat jinde, ale že s tím bude mít náklady, a tudíž bude naše cena o padesát procent vyšší. Takové věci se zkrátka při organizování cest kolem světa stávají. Přede- vším v Oceánii jsou krásná místa, kde narážíme na mnohá omezení… BE YOURSELF 82

Poznávací zájezdy stále více akcentují auten- ticitu, ale tam, kde je autenticita, chybí infra- struktura, zvláště ta luxusní. V tom s vámi nesouhlasím. Já to dokonce vidím zcela opačně. V těch nejchudších zemích světa vznikají přepychové butikové hotely v jedineč- ném prostředí. Cena se, pravda, pohybuje od tisí- ce dolarů za noc. Naše klientela ovšem nechce pětihvězdičkový hotel na vyhlášené pláži, chce luxusní hotel uprostřed autentického prostředí. To je ten zážitek. Jako kupříkladu v Barmě, kde jsme bydleli v luxusních vilách, postavených v historickém stylu, všechny s výhledem na pago- dy tisíc let staré. Musím říci, že tento hotel udělal na naše klienty obrovský dojem, stejně jako třeba velmi autentický hotel v Guatemale, kde jsme bydleli v původním koloniálním paláci, který navíc sloužil z části jako muzeum. Je pár míst na světě, kde musíme improvizovat, ale vždy se nám podaří nabídnout služby na vysoké úrov- ni a navíc přidáme nezapomenutelné zážitky. Je asi dost těžké hledat na každou cestu nová místa s potenciálem… Je to těžké, ale mě to strašně baví. Já si užívám tu možnost překvapovat lidi. Jedna věc je místo samotné, druhá je, co k tomu dokážeme přidat. Wow efekt. Jediné místo, které se opakuje, je Velikonoční ostrov. Neskutečně spirituální a uni- kátní ostrov – tři a půl tisíce kilometrů okolo není nic. Ta úžasná atmosféra, majestátní sochy Moai a všudypřítomné tajemno nepoznaného vás pohltí a vy se sem prostě chcete vrátit! Asi neprozradíte nějaké to překvapení z příští cesty… Ne, ne, to už by nebylo překvapení a já o ně nechci naše cestovatele připravit. Prozradím jedno z té minulé. Na Bahamách mohu nabídnout cokoliv z luxusu. Ale taky je zde jedno jediné místo na svě- tě, kde je tradice koupání se s prasaty v oceánu. Šílená myšlenka? Nevěřil byste, jak si to všichni užili. A to jsou ta překvapení, která dopředu nepro- zrazujeme. Abyste je mohl nabídnout, potřebujete dokonalou znalost těchto destinací. Mnoho jich znám sám, ale mám skvělý destinační manage- ment a na začátku každé cesty jsou naše sezení, kde se společně bavíme o tom, jaké zážitky umíme nabídnout, jak cestovatele v dané zemi nadchnout. Někdy vycházejí z místa samotného, někdy – vlast- ně většinou – přidáváme trochu invence. Jako například? Dobrá, prozradím jedno překvapení z té příští cesty. Závěrečné. Když jsem přemýšlel, co připra- vit v Kataru, uvědomil jsem si, že se tam v roce 2022 bude hrát mistrovství světa ve fotbale. Tak jsme si vymysleli, že si vyřídíme vstup na ten nád- herný stadion, který navrhovala Zaha Hadid. Ale nejde jen o to, vidět ukázku úchvatné moderní architektury. My se dostaneme na plochu, na kte- ré se bude hrát, a budeme si moci vystřelit na brá- nu. Což se povede pár lidem na světě. Myslím, že je to wow pro každého, i pro toho, kdo do míče v životě nekopl. Katar je zrovna důkazem, do ja- kých detailů při přípravě jdeme. Plánujeme i hodi- nu, kdy chceme přiletět. Takže vám prozradím ještě jedno překvapení – přiletíme tak, abychom v Dauhá sedali za světla, a než se odbavíme, bu- dou mrakodrapy zářit. Věřte mi, že kombinace těch dvou pohledů je fantastická. Dá se to přebíjet novými a novými zážitky do nekonečna? Nevím, jestli do nekonečna, nějaký čas to určitě ještě dokážeme! Samozřejmě to není úplně snad- né, ale velmi mi pomáhá, že rád poslouchám lidi, jak jsem říkal. Já už dnes příští trasu sestavuji se svými klienty, mám pár vybraných a ti mi dávají zajímavé tipy, kam by se chtěli podívat. Likviduje turistický ruch jedinečnost exotic- kých zemí, nebo ji zachraňuje? Já to převedu na Česko. Naše tržby z turistického ruchu jsou letos skoro sto šedesát miliard, a to mluvím jen o těch prokázaných. Já to vidím jako jednoznačný a obří přínos. Nežijme v představách, že obyvatelé v těch nádherných destinacích jsou odpůrci pokroku a moderního života. To je prostě trend. A říkat, že ten kouzelný svět ničíme tím, že se s ním seznamujeme, je podle mne nesmysl. Ano, má to mít míru. Je v zájmu každého státu, abyse o turistický ruch zajímal a pracoval s ním. Mohu například říci, že velmi obdivuji Thajsko, které královským výnosem zakázalo all inclusive resorty, protože chtějí, aby lidé bydleli v jejich hotelích, jedli v jejich restauracích a poznali jejich zemi všemi smysly… CESTA KOLEM SVĚTA SOUKROMÝM LETADLEM 2018 22. 3. – 15. 4. 2018 Svatý Martin / Nikaragua / USA (New Orleans) / Havajské ostrovy (Maui) / Šalamounovy ostrovy (Guadalcanal) / Austrálie (Národní park Kakadu) / Palau / Japonsko (Okinawa) / Vietnam (Hanoj a Dračí zátoka) / Katar (Dauhá) ¡ 25 dnů ¡ 10 destinací ¡ 3 760 minut letu ¡ Boeing 737-800 Comfort Jet BE YOURSELF 83

Co pro vás znamená otevření showroomu? Je to další krok, jak být blíže našim klientům. Když vytváříme jejich interiér, sedíme v poho- dlných křeslech. Jsme obklopeni nejenom kata- logy a pěknými obrázky interiérů, ale přede- vším skutečným nábytkem, tapetami, látkami, porcelánem a interiérovými doplňky. Při výbě- ru interiérových textilií se z pohodlných křesel přesuneme jen o kousek dál ke vzorníkům lá- tek či tapet, klienti si hned udělají představu. A potřebuje-li klient koupelnu, kuchyň či krb, v New Living Center máme jen o několik metrů dál showroom některého z našich partnerů. Celá práce a čas strávený na interiéru se tak zkracuje, což je pro zaneprázdněného klienta zcela jistě příjemné. Co je pro vaši práci nejdůležitější? Pro nás je velmi podstatné, abychom si s klien- tem od počátku vzájemně rozuměli. Přece je- nom se většinou jedná o dlouhodobější vztah, kdy se dostanete ke klientovi velmi blízko. Abychom správně navrhli kuchyň, potřebujeme znát, jakým způsobem klient snídá nebo jak probíhají domácí rodinné oslavy. Pro správně navrženou koupelnu a ložnici zacházíme do opravdu intimních detailů, proto je potřeba být se zákazníkem v opravdu dobrém vztahu. Snažíme se, aby celkový design interiéru byl především funkční, a interiér tak lidem dobře sloužil. Dokážete poradit klientovi i při stavbě samotné nemovitosti? Náš obchod À la Maison v pražském Palladiu a e-shop jsou viditelnou částí našeho podni- kání. I když nás stále klienti vnímají spíše jako obchodníky, návrhy a realizace interiérů jsme dělali dávno před tím, než jsme vůbec o vlastním podnikání začali uvažovat. Za té- měř dvacet let jsme nasbírali velké množství zkušeností, velmi rádi pracujeme se zákazní- kem už v době výstavby nemovitosti. Dost často se nám podaří odchytit zpracování sta- vebních detailů tak, abychom při dokončová- ní interiéru šetřili klientovi peníze za více- práce. Nejsme tu pouze pro lidi, kteří potře- bují pomoci s návrhem interiéru. Pro archi- tekty a designéry s jasnou vizí umíme vybrat vhodné materiály a zrealizujeme veškeré služby na klíč. Co za designové a interiérové doplňky můžeme v À la Maison pořídit? Kromě nábytku, tapet, koupelnového froté, interiérových textilií a interiérových doplňků můžeme klientům nabídnout také skvělý servírovací porcelán, příbory s monogramem či logem hotelu, ale i takové detaily jako osobní pelíšky pro čtyřnohé miláčky (samo- zřejmě v osobitém designu). Protože velmi dlouho pracujeme s německým výrobcem froté, se značkou Möve, přímo z tamní továr- ny můžeme nabídnout hotelové froté ručníky, župany, pantofle či saunové kilty a sarongy. V neposlední řadě doladíme každý interiér umělými květinami či velmi oblíbenými inte- riérovými parfémy. Protože jsme přímými dovozci, mezi klientem a námi nefiguruje žádný další prostředník, můžeme tak našim zákazníkům nabídnout prémiové zboží za od- povídající ceny. Vždycky jste si představovali, že si zařídíte svůj byt či dům podle vašich nejtajnějších snů a představ? Díky společnosti À la Maison máte možnost. Kromě bytového designu a doplňků všeho druhu nabízí především osobní přístup, který je pro irmu zcela charakteristický. V polovině letošního roku byl pro klienty otevřen i showroom v New Living Center v pražských Stodůlkách. I o něm jsme si povídali se spolumajitelkou irmy Lenkou Kocourkovou. VÍC NEŽ JEN OBCHOD Vést vlastní irmu, to je vzrušující, nekonečný příběh plný euforie, napětí, zvratů, radosti a štěstí. Obě rodinné společnosti mají stejné startovací podmínky – naše irmy nás živí. Podle toho se k sobě musíme odpovídajícím způsobem chovat. Adam Mašek Majka Votavová / RVV Studio BE YOURSELF 84

Euforie i procitnutí Lenka Kocourková vlastní firmu se svým manželem. Oba dříve pra- covali pro velké korporátní firmy. Společné podnikání vznikalo pomalu, ale o to více s důsledným plánováním a cílením. Spojení zkušeného projektového manažera a marketingové a obchodní manažerky vedlo k založení vlastní firmy v roce 2007. V roce 2009 nabralo podnikání zásadní směr a v roce 2010 otevřeli obchod À la Maison v pražském Palladiu. Podnikání s vlastními penězi je věc poměrně náročná, o to víc při spojení obchodního partnerství, manželství a společné výchovy dětí. Po počátečním nadšení se objevil i pocit probuzení do tvrdé podnikatelské reality. „Napřed máte euforii z toho, jak vlastníte svou firmu, plníte si svoje plány a sny, všechno je skvělé. Časem zjistíte, kolik za tím stojí práce. Pak zjistíte, že vaše předchozí vizitka s logem velké korporace otevírala dveře úplně všude a vaše vlastní vizitka s logem vaší vysněné firmy neotvírá dveře žádné, naopak je zavírá. To je takové procitnutí,“ popisuje Lenka Kocourková začátky firmy À la Maison a dodává: „Té práce je ve vlastní firmě opravdu hodně, o to víc když jste perfekcionista, jako jsem já. Ale když ji děláte s tím správným ob- chodním a v mém případě i osobním partnerem, je to stále vzrušující nekonečný příběh plný euforie, napětí, zvratů, radosti a štěstí.“ Důkazem dobře odvedené práce je pro À la Maison nejen spokoje- nost klientů, ale i portfolio značek, se kterými spolupracují. Již od za- čátku hledali rodinné firmy a kvalitní značky. „Chtělijsmevždyprodá- vat kvalitu, nikoli kvantitu. V našem portfoliu najdete německého výrob- ce froté se značkou Möve, třetí generaci rodiny Vossen. Švýcarskou firmu Christian Fischbacher, vyábějící ložní prádlo, záclony, závěsy, povlečení nebo peřiny představuje šest generací rodiny Fischbacherů. Společnosti Ashleigh & Burwood, Osborne & Little či Cole & Son jsou anglické značky s tradicígentlemanů. Zmínitmůžemei Balmuir,finskou rodinnou firmu, vyrábějící luxusní doplňky do bytů z kašmíru, bizoní kůže a podobně. Velmiprestižnízáležitost,kteráby tadyv Prazemohlaklidněotevřítob- chod v Pařížské ulici,“ říká Lenka Kocourková. A proč právě rodinné firmy? „Podle majitele totiž poznáte, jaká firmaje. Potkalijsmesejižsespoustouobchodníchpartnerů,a užzezkušenosti víme, že rodinné tradice jsou v provozu firmyopravduznát.Pokudmají majitelé v krvi rodinnou tradici, jen těžko vám budou prodávat nekvalit- ní zboží. Jejich firma je ve většině případů vizitkou jejich rodu, a tak si každýmajitelstojíza těmisvýmivýrobkya chcena něbýthrdý.“ Spolupráce s rodinnými firmami má navíc další pozitiva. „Dobrý pocit z obchodu by měly mít vždycky obě strany. S našimi partnery máme velmi dobré vztahy a navzájem víme, že jsme v obdobné pozici. Obě společnosti mají stejné obchodní startovací podmínky, tedy naše firmy nás živí, takže se k sobě musíme nějakým odpovídajícím způso- bem chovat. Musíme k sobě být upřímní a mít nějaký standard v cho- vání. Jedině pak mohou být spokojení oba. A tak to platí nejen mezi námi a našimi obchodními partnery, ale také směrem k našim klien- tům,“ uzavírá Lenka Kocourková. Klademe důraz na kvalitu, nikoli na kvantitu BE YOURSELF 85

Důvody proč přejmenovat irmu byly spíše praktického rázu. Karel Vágner se za tři- náct let svého podnikání stal jakýmsi ručitelem kvality postelí, které prodává. Stojí si za nimi a lidé si je spojují s jeho jménem. Sám majitel Dreambeds na každém novém modelu postelí spí, vyzkouší jejich vlastnosti a paramet- ry tak, aby mohl nabídnout každému zákazníko- vi opravdu kvalitní spánek. „Když si ode mě kamarádi nebo známí koupí postel, říkají, že ji mají od Vágnera spíše než od Dreambeds. To znamená, že jsem se za ty roky stal garantem toho, že jsou naše produk- ty kvalitní. Bylo mi tedy jasné, že přejmenová- ní na Postele Vágner dává opravdu smysl. Po- kud si kvalitní postele a značku Hästens spoju- jí se mnou, pak přejmenování firmy má svoji logiku,“ říká majitel společnosti Dreambeds Karel Vágner. Majitel společnosti nutně netrval na tom, aby irma nesla jeho jméno, argumenty pro však ho- vořily jasně. „Když jsem slýchával, že si lidé spán- kovou kulturu v Česku spojují se mnou, začal jsem nad tím přemýšlet. Naslouchal jsem, co lidé říkají, a podle toho jsem se rozhodl pro rebranding,“ popisuje proces od myšlenky k postupné reali- zaci majitel irmy Karel Vágner. Nejlepší na světě Společnost Dreambeds momentálně sdružuje značky těch nejluxusnějších postelí na světě. Anglické Vispring, které se stalo průkopníkem prvních kapsičkových pružin již v roce 1901, Somnus, irma s tradicí 175 let, Aston nebo švédská značka Zleep. Naprosto speci ické místo pak na českém trhu zaujímají postele značky Hästens. Švédský gi- gant, založený roku 1852, který dodává postele i švédské královské rodině. Podle pravidel irmy musí mít v každé zemi, ve které se rozhodnou prorazit na trh, svůj vlastní concept store. Do České republiky ho v roce 2004 přivedl prá- vě Karel Vágner a už třináct let se tak snaží mě- nit spánkovou kulturu u nás. Všechny zmíněné značky mají kromě toho, že je budete moci zakoupit v Postelích Vágner, ještě jednu společnou vlastnost. Jsou ručně vyráběné s maximální pečlivostí profesionálů a jsou utká- ny ze stoprocentně přírodních materiálů, jako jsou bavlna, koňské žíně, vlna nebo kašmír. Díky Společnost Dreambeds v čele s Karlem Vágnerem čeká velmi významné období. V roce 2018 se rozhodl se svými nejbližšími spolupracovníky pro kompletní přejmenování své irmy, která je exkluzivním dodavatelem luxusních postelí značky Hästens, Vispring nebo Somnus. Nyní budeme společnost vídat pod názvem Postele Vágner. Co byly hlavní důvody změn, jaké novinky chystá společnost Hästens a jak jsou na tom Češi se spánkovou hygienou? POSTELE, KTERÉ SYMBOLIZUJÍ LUXUS BE YOURSELF 86 Adam Mašek archiv Dreambeds

nim jsou prodyšné, dokonale sají vlhkost a lid- ské tělo v nich doslova dýchá. To z nich dělá nejlepší postele na světě. Kromě toho Karel Vág- ner otevřel od listopadu v Praze i zbrusu nový outlet, kde lze všechny zmíněné značky nalézt pod jednou střechou za zvýhodněné ceny. Nový design K velkému kroku se rozhodla v letošním roce i irma Hästens. Ta vůbec poprvé ve své 165leté historii mění svůj ikonický kostkovaný design. Barvy modrá a bílá zůstávají stejné, avšak jejich gra ické rozložení se poněkud proměňuje. Spo- lečnost Hästens spojila své síly se světoznámým designérským duem ze Švédska Bernadotte & Kylberg. Výsledkem jsou dva zcela nové mo- dely postelí Appaloosa a Marwari, které oba využívají konstrukci postele Hästens 2000T. Poprvé byly představeny na Salon del Mobile v Miláně v dubnu letošního roku. Názvy obou modelů postelí se odvozují od slav- ných plemen koní. V případě Appaloosy se jedná o americké plemeno, které se proslavilo svou skvrnitou pestrobarevnou srstí. A právě podob- ným vzorem se nechalo duo Bernadotte & Kyl- berg inspirovat. Postel tak má svůj charakteris- tický kostkovaný vzor, avšak v abstraktním gra- ickém provedení, které sice na první pohled evokuje ikonický vzhled postelí Hästens, záro- veň je ale obohacen inovativním nádechem. Majestátní a vzácné plemeno koní Marwari in- spirovalo designérské duo pro stejnojmenný typ postele, který odkazuje na úplné počátky irmy a oslavuje její řemeslný um. Při výrobě originál- ních detailů inovované látky postele využila spo- lečnost Hästens podobný postup, jakým se vyrá- bějí podpěnky koňského sedla. Při něm se jedi- nečným způsobem splétají přírodní vlákna. Tato metoda vzdává hold počátkům irmy jakožto mistrovských výrobců koňských sedel. Postel je stejně jako koně plemena Marwari sytě hnědá. Spánková kultura „Spánek je hrozně individuální záležitost. Někdo potřebuje více, někdo méně. Například Thatchero- vá spala jen něco okolo čtyř hodin, a to byla zná- má svoji velkou pracovitostí. Úplným opakem byl zase Einstein, který spal přes deset hodin denně. Jsou dvě fáze spánku – hluboký a takzvaný REM spánek. V prvním regenerují svaly a trvá asi čtyři hodiny. V REM spánku regeneruje spíše mozek, ukládá informace atd. Nejdůležitější je zjistit sám na sobě, kolik hodin spánku mi stačí,“ říká o spán- kové kultuře a hygieně odborník Karel Vágner. Nejméně potřebují spát lidé ve věku 20 až 35 let. To stačí člověku zhruba sedm hodin spánku denně a funguje výborně. U všech lidí se ale sni- žuje s věkem doba, kdy spí právě v onom hlubo- kém spánku. Tyto problémy nastupují u mužů kolem 40. a 50. roku, u žen je to v průměru o 5 až 10 let déle. „Zabývat se spánkovou hygienou je proto nesmírně nutné. Člověk si musí zavést rutiny, aby tělo vědělo, že se chystá jít spát. K večeru je například lepší uží- vat žlutě zbarvené světlo u zářivek nebo LED svíti- len. Evokuje to totiž oheň a lidi to poněkud víc zklid- ňuje, než když svítí světlo bílé. To naopak lidi pro- bouzí, protože je studené,“ popisuje Karel Vágner. Obecně by se lidé měli vyhýbat před spánkem častému kontrolování mobilních aplikací nebo sociálních sítí. Mobil totiž vyzařuje právě studené světlo a ruší člověka před klidným spánkem. „Ně- které mobily umí přepnout podsvícení na žlutě zabarvené, ale lepší je se před spánkem již moc těmito věcmi nevyrušovat a spíše se zklidnit,“ dodá- vá majitel společnosti Dreambeds. Lidé by se obecně neměli dívat ani na příliš akční ilmy nebo hrát hry na konzolích, které je vyloženě vyrušují. „Lepší je například četba. Rušit spánek ale může i dioda na televizoru nebo světlo z nabíječky. Protože to v úplné tmě vyloženě září. Aniž bychom to tušili, ruší nás to. Naprostá tma v pokoji je oprav- du velmi důležitá. A pak také ticho. Spát v prostředí, kde je opravdu klid a chlad, nám pomáhá lépe spát. I kdybychom měli nosit například špunty do uší,“ uzavírá s úsměvem Karel Vágner. Když jsem slýchával, že si lidé spánkovou kulturu v Česku spojují se mnou, začal jsem nad tím přemýšlet. BE YOURSELF 87

TROCHU JINÁ TOYSTORY Linda Pacourková BE YOURSELF 88

Proč právě hračkářství Hamleys? Chtěli jsme mít značky pro celou rodinu. Máme business oblečení pro muže, spodní prádlo pro ženy, tak proč ne hračkářství Hamleys pro děti a vlastně i celou rodinu? Dobré logistické vztahy s Velkou Británií nám jen nahrály k tomu, dostat licenci na hračkář- ství. Myslím si, že můžeme nazvat pražské Hamleys jako největší hračkářství ve střed- ní Evropě, a věřte mi, že bylo dost složité najít vhodné místo k pronajmutí. Hledali jsme ob- jekt nad tři tisíce metrů čtverečních a moc nabídek k pronájmu v Praze nebylo. Takže centrum města nebyl váš prvotní plán… Rozhodně ne. Měli jsme dvě možnosti – obchod- ní centrum nebo centrum města. Velice rychle jsme si uvědomili, že pokud chceme postavit něco unikátního, musíme vybrat místo dostupné velkému počtu lidí. Jsem přesvědčen, že máme jeden z nejlepších obchodů v Evropě. A centrum tomu velmi prospívá. Jednak nám dává turisty a i budovy jsou zajímavější než vyhraněná místa v obchodních centrech. Řekněte mi, proč otevíráte obchod i o svátcích, kdy mají všechny ostatní obchody zavřeno? Z naší iniciativy. Je to taková forma protestu proti nesmyslnosti zákonů. Budeme v tom po- kračovat do té doby, než to zruší, což by se po těchto volbách mohlo podařit. Zdravý rozum velí, aby se zákon zrušil. Je to jako první náznak vrácení se do totalitního režimu, nemy- slíte? Ze všech zájmových skupin na tom nevy- dělá ani jedna. Zákazníci jsou naštvaní, že jim někdo omezuje volbu, co mají dělat o svátcích, zaměstnanci musejí zůstávat doma bez kom- penzace. Svůj roční příjem obchody sníží – v našem případě třeba o pět až sedm milionů korun. Víte jak – turista sem nepojede znova v pondělí, protože bylo jiný den zavřeno. Takže proto my otevíráme. Nic neprodáváme, jen ote- vřeme obchod, kam může kdokoli přijít, hrát si nebo se jen podívat na nějaké hračky. Máte vy sám oblíbenou hračku? Já osobně? To nevím. Ale co se mi líbí na Hamleys, je to, že prodává pár hraček, které jinde nenajdete. Ani v reklamě. A většina z nich má skvělou historii. Například tu máme tvůrčí hračku Magic Plastic. Plastelínu, do kte- ré když fouknete, tak vám udělá tvarovatelné bubliny, a její zajímavostí je, že se prodává už sedmdesát pět let stále stejná beze změn. Určitě ale doma nemám oblíbenou hračku, se kterou bych si hrál. A já myslela, že máte nejradši třeba lokomotivu… To nemám, těch hraček je tu spousty. Ale nejvíc se mi líbí ten náš celkový koncept. Aby to nebyla krabice, kterou si odnesete domů, ale ta zábava, kterou u nás zažijete. Děti se mohou vyřádit na atrakcích a zakoupený produkt je už jen od- měna pro nás za to, co jsme udělali. Většinou se odsud dětem nechce, což je pro nás hrozně pozitivní zpětná vazba. Takže nacházíte dítě po zavíračce mezi plyšáky? To zase ne. Máme dobrá pravidla naší security, takže se ztracené dítě vždy najde. Ale dvě tři čtyři postrádané děti mezi hračkami je naše normální sobota. (smích) A co nejvíce prodávané hračky? Mezi dětmi jsou nejoblíbenější licenční hračky. Ty, které známe z ilmů. Superhrdinové, Barbie a další různé populární postavičky. Pak taky hodně kreativní a fashion sady. Je to rozdělené, každá hračka má nějaký svůj důvod a oblíbe- nost. Máme tu třeba panenku na segwayi, která se ovládá dálkově přes telefon. Nelze říct, že je něco nejvíc top, ale takový Batman nebo Hulk je prostě populární i mezi turisty. Chápu, že našeho Krtečka moc turisté neocení… To byste se divila. Právě naopak. Hodně cizinců našeho Krtka zná, jelikož za komunismu to bylo hodně populární nejen na východě. Film se sdí- lel s různými ekonomikami, takže například celý východní blok v postsovětské oblasti Krtka zná. Žil jsem pár let v Maďarsku a tam je náš Krteček hodně známý. Ale vy nemáte jen hračkářství Hamleys… Ne, máme toho více. Pod názvem retailové spo- lečnosti INEXAD dnes najdete nejen hračkář- ství Hamleys, ale také luxusní pánské oblečení T. M. LEWIN London, jedinečné anglické pán- ské boty BARKER Shoes a nově i spodní prádlo pro ženy Boux Avenue. Na začátku všeho, kdy jsme ještě nevěděli, s čím bychom chtěli podni- kat, byla naše prvotní myšlenka získat britské licence, a přivést tak něco nového. A že to ze začátku nebylo lehké! Hlavní myšlenkou, kterou jsme chtěli našimi značkami předávat svým zákazníkům, bylo nabízet dobré produk- ty, které jsou úspěšné v západních zemích – v našem případě v Anglii. A tu si, myslím, ob- stojně zvládáme držet dále. Hlavně ať to není jako kdysi, kdy k nám na východ přišly známěj- ší značky až poté, kdy už pro ně na západě ne- měly uplatnění. Soustředíme se na to, aby náš servis, služby i produkty zákazník ocenil. Už máme základní kameny našeho portfolia. Dnes vlastníme čtyři značky a jednou bychom jich chtěli mít osm nebo deset. Říkal jste Boux Avenue? To je také britská značka? Ano. A je prakticky ještě nová, založená před pár lety. Konkurenci máme na českém trhu velikou, ale přesto si myslím, že můžeme nabídnout více. Absolutně největší výběr velikostí a ještě ke vše- mu poskytujeme celoročně širokou škálu pest- rých barev. Ne jen obvyklou bílou, černou nebo tělovou, které jsou typické pro většinu obchodů. A to jsou podle mě naše dva největší prodejní argumenty. Nejstarším britským příběhem hraček žije Praha už přes rok v ulici Na Příkopě. Hračkářský řetězec Hamleys založený v Anglii roku 1760 dělá radost všem, nejen dětem. Je libo svézt se na kolotoči, užít si doprovodný program se superhrdiny nebo udělat radost své polovičce obrovským plyšovým medvědem? Partner společnosti INEXAD Pavel Čmelík říká, že možné je všechno. BE YOURSELF 89

Mírou luxusu a péče si nezadá nic se svými staršími příbuznými, Burj Al Arab nebo Jumeirah Beach Hotel. Jeho největší výhodou ale je přilehlost k pláži, která se rozprostírá přímo u hotelu. Máte tak pro sebe celé moře a krásný modrý horizont je doslova jako na dlani. Atraktivní výhled skýtá i panorama směrem do města. Z hotelo- vých pokojů a apartmánů je vidět na vlajko- vou loď Jumeirah Group, Burj Al Arab, který je obecně považován za jeden z nejluxusněj- ších hotelů světa. Ale zpět k novému skvostu, i ten má pochopi- telně co nabídnout. V jeho útrobách se nachá- zí až 387 pokojů a 43 rozlehlých apartmánů, které nezapřou místní kulturu a arabské dě- dictví. Součástí komplexu je také až 100 při- lehlých pokojů a 12 naprosto speciálně navr- žených rodinných pokojů. Pokud tedy hledáte zcela unikátní ubytování, pak si mezi luxusní- mi apartmány, kterých je tu víc než dost, jistě vyberete. Například Ocean Suite – navržen byl tak, aby moderní prostředí hotelu umocnil uvolněností. Prostorné pokoje s otevřenými koupelnami, které lze uzavřít, pokud toužíte po trošce soukromí a chcete si udělat čas jen pro sebe. Venkovní rozšířené terasy se promě- ňují v další obytná místa tohoto apartmánu, s výhledem na oceán s jeho typickou přímoř- skou vůní. V resortu Madinat Jumeirah, jehož součástí je i hotel Al Naseem, se nachází nejdelší dubaj- ská soukromá pláž s úchvatnými písečnými dunami. Místo, kde naplno zažijete opravdovou krásu Arabského moře společně s místním bohatstvím podmořského světa. Ulovit si zde vlastní perlu není nemožné. Podél pláže se rozprostírají rozsáhlé zahrady, které platí za oázy klidu a soukromí. V Dubaji je rušno, ale právě takové prostory vám nabídnou možnost strávit romantickou chvilku ve dvou o samotě. Všudypřítomné venkovní restaurace pak dají příležitost ochutnat takřka cokoliv z arabských specialit, a poznat tak ještě víc místní kulturu. Adam Mašek archiv VÝJIMEČNÝ DÁREK KE DVACETINÁM Jumeirah Group vlastní hotely, které patří k těm nejluxusnějším na světě. Dubajská irma slaví v roce 2017 dvacet let od svého založení a k této příležitosti doplnila svou síť špičkových resortů o další dubajský skvost – Jumeirah Al Naseem. BE YOURSELF 90

Prezidentské a královské apartmá Pokud se vám obvyklý luxus bude zdát málo, Al Naseem vám nabídne i zcela neobyčejný v podobě prezidentského a královského apart- má. Takzvané Presidental Suite apartmány jsou v hotelu dva. Vynikají jedinečnou polohou v letovisku, nejblíže k pláži. K dispozici jsou hostům dva prostorné pokoje, stejný počet nádherných koupelen, vnitřní i venkovní obyt- né prostory, v nichž se interiér snoubí s exte- riérem v jeden dokonalý celek. Stačí jen skrz otevřená okna vnímat jemné šplouchání vln a vůni moře, mísící se v ra inovaně požitkář- skou směs s vůněmi jídel, které pro návš- těvníky připravují v přilehlých restauracích. Královský sál ční nade všemi, nejen luxusem a komfortem, ale i polohou. Nachází se totiž v nejvyšším patře hotelu. Součástí tohoto výjimečného apartmánu jsou dva pokoje pro hosty a dva obývací pokoje, přičemž jeden z nich má vlastní terasu. Pro aktivnější formu odpočinku určenou především sportovcům využijete vlastní itness centrum, které je v prezidentském sále samozřejmostí. Zcela unikátní je pak privátní kinosál, vybavený luxusními koženými křesly, kterých je v poko- ji až osm. Přes celou stěnu je naproti nim umístěna LCD obrazovka s HD rozlišením, která zaručí maximální zážitek ze sledování vašich oblíbených ilmů. Tvůrci interiérů se v tomto případě inspirovali písečnými dunami, blankytně modrou oblo- hou, mořským vánkem i dědictvím lovců moř- ských perel, přičemž zapracovali i odkazy be- duínských tradic. Samozřejmostí je přepycho- vý nábytek a veškeré vybavení, zkrátka luxus, který uspokojí i ty nejnáročnější z vás. Relax i zábava Hotel Al Naseem je vystavěn uprostřed spleti vodních kanálů mezi rušným trhem Souk Madinat Jumeirah a lázněmi Talise Spa. Dopo- ručujeme navštívit i lagunu, která je součástí projektu na záchranu a rehabilitaci mořských želv v Jumeirah, stejně atraktivní může být i návštěva nedalekého vodního parku Wild Wadi Waterpark, který nabízí několik desítek atrakcí a skluzavek pro celou rodinu. Rok 2017 se pro Madinat Jumeirah nesl ve znamení oslav. Na počest jubilea vznikl hotel, který se směle řadí mezi dosavadní hotelové kom- plexy a posune rodinu Jumeirah Group zase o kus dál. Dubaj je zkrátka místem, kde po- znáte, co je luxus, zábava a především pohos- tinnost místních obyvatel, která je napříč Emiráty naprosto vyhlášená. Family Suite Presidental suite Royal suite Gulf Ocean Suite BE YOURSELF 91

OBNOVENÉ VINAŘSTVÍ ČESKÉ Sabina Bařinová Majka Votavová / RVV Studio Fotografie byly pořízeny ve vinném baru VinVin BE YOURSELF 92

Máte dvě malá vinařství… Jedno vinařství se jmenuje Dobrá Vinice a na- chází se v Novém Šaldorfu u Znojma a to druhé vinařství budujeme úplně nově v Chlumčanech u Loun. To se jmenuje Vinařství Pod Chlumem a tam začínáme prakticky od nuly. Je to velmi stará viniční trať, která ale byla v posledních letech opuštěná. A tak jsme vykoupili pozemky a obnovujeme vinice a s nimi i vinařskou tradi- ci, která sahá daleko do historie. Vy přitom pocházíte z Ratiškovic na jižní Moravě. Jak jste se dostal do blízkosti Loun? Kde se vzal nápad založit vinařství právě tam? Byla to v podstatě shoda náhod. Hledali jsme nějaké vinařství, do kterého bychom mohli kapi- tálově vstoupit a investovat. Potkali jsme se s Lu- bošem Bilíkem původem z jihomoravských Mi- kulčic, který se dříve staral o vinici Salabka v Praze. I on hledal nové místo, kde by zakotvil a už tenkrát měl vyhlídnuté právě Chlumčany. Jeho manželka shodou okolností právě z Loun pochází, takže oba důvěrně znají „terén“. Byl to on, kdo si tu lokalitu vytipoval a hledal k sobě partnera, se kterým by se do nového vinařského projektu pustil. Společnými silami jsme tedy v roce 2014 zahájili obnovu vinařské tradice na Lounsku. Zrovna Louny a jejich okolí ale nejsou svým vínem úplně proslulé… Je to takový paradox, protože se skutečně každý zarazí. Když se řekne Louny, každý si vybaví pivo a rozsáhlé chmelnice. Víno se tam přitom pěsto- valo historicky. Minimálně od dob Karla IV. Právě on totiž vydal verdikt, kterým přikázal králov- ským městům, aby osázela své jižní svahy vinice- mi. Tehdy byly na Lounsku révou osázeny všechny svahy a tato tradice se udržela až do třicetileté války, která znamenala pro vinařství v kraji na pár set let zkázu. Poslední obnova vinařství v okolí Loun proběhla na přelomu padesátých a šedesá- tých let minulého století. Od začátku až do smrti se o vinice staral Miroslav Liederhaus. Angažoval se i pan profesor Kraus. Jediná zachovalá partie byla osázena odrůdou Svatovavřinecké, z šedesá- tileté vinice tak znovu vyrábíme víno. V jaké fázi obnovy vinařství v Čechách teď jste? Vykoupili jsme velkou část pozemků, které jsme chtěli získat. Odstranili jsme náletové dřeviny, vyčistili a obnovili jsme něco málo přes pět hek- tarů vinic, na kterých jsme v uplynulých dvou letech vysadili nové keře. Momentálně tak za- pěstováváme novou révu a začínáme se těšit na první sklizeň. Ovlivňuje geogra ická poloha, třebaže v rám- ci České republiky, nějakým způsobem kvali- tu vína nebo jeho vlastnosti? Rozhodně. Velmi záleží na tom, jaké je půdní pod- loží. To zásadně ovlivňuje charakter každého vína. Jsem ale přesvědčený, že se dají z každé oblasti udělat krásná vína. Každé je přitom krásné něčím jiným. Právě v té diferenciaci, v tom, že nejsou všechna vína stejná, v tom je ta krása. Díky tomu si každý může najít takové víno, které mu vyhovu- je a které mu chutná. Hlavně nechtějme uniformi- tu. Není žádoucí, aby byla všechna vína stejná. Jaká vína pijete nejraději zrovna vy? Ta naše samozřejmě. A jste příznivec spíše bílých nebo červených odrůd? Záleží na aktuální sezoně. V létě preferuji bílá, která jsou víc osvěžující, a to i díky tomu, že se pijí chladnější. V zimě zase víc inklinuji k červeným vínům. Ale to je skutečně jen osobní preference. Kdy a proč jste se vůbec pustil do podnikání? Kdy jste založil společnost Vinitor? Vinitor jsme založili v roce 2014 na popud majo- ritního vlastníka. Investor hledal někoho k sobě a oslovil mě, jestli bych nechtěl do tohoto projek- tu vstoupit. A tak jsem souhlasil. O co se v rámci irmy staráte právě vy? Mám na starosti řízení dvou vinařství, ze kterých se Vinitor skládá, a to po stránce administrativní a inanční. V každém z našich vinařství je pak vinař, který je naším společníkem, a právě on má na sta- rosti vinice a výrobu vína. Vnímáme v tom určitou synergii. Pomáháme partnerům, těm vinařům, aby se nemuseli starat vůbec o nic jiného než právě o vinice, sklep a víno. Aby nemuseli řešit administ- rativu a papírování, které každým rokem bobtnají. Jaká je vůbec plocha vinic, o které se vaše vinařství starají? Na Znojemsku pěstujeme vinnou révu asi na patnácti hektarech vlastních vinic a pár dal- ších máme v pronájmu. V Čechách pak máme dalších šest hektarů. Obě naše vinařství jsou jen malá. Kolik pěstujete odrůd? V Novém Šaldorfu šest nebo sedm, v Chlumča- nech u Loun jich máme vysazených asi deset. A kolik vína za rok vyprodukujete? Celková produkce obou vinařství se pohybuje okolo padesáti tisíc litrů. Jak dlouho to trvá, než se hrozny dostanou až do lahve? Celý proces se dá zvládnout i zhruba za měsíc, tak je tomu v případě mladých vín, jako jsou tře- ba ta svatomartinská. Raději ale dáváme vínu čas a necháváme ho zrát třeba rok nebo dva, než ho vůbec pustíme do prodeje. Co říkáte na alternativní způsoby pěstování vína? Nedávno jsem v televizi zahlédla reportáž o tom, že někteří italští vinaři pouští vínu hudbu… Člověk nikdy neví. Pokud jim to funguje… My jsme nic takového nezkoušeli. Jedině pokud by pomá- hala plašit špačky. Ačkoli je pravda, že by někdo třeba mohl říct, že zrovna Dobrá Vinice je trošku posunuta směrem k alternativnu. Jak to myslíte? Celou tamní produkci děláme v biokvalitě, ačkoli nedisponujeme žádným certi ikátem. Občas pou- žíváme jen nějaké biodynamické preparáty na bázi kopřiv a podobně, takže jsme tam svým způsobem těm alternativním směrům pěstování jaksi blíž. Nezdá se vám, že to, co je dnes vnímáno jako alternativní, jsou vlastně ty původní metody výroby vína? Asi bychom to tak mohli chápat. Přibližujeme se jim pak především tím, že používáme mini- mum chemie a usilujeme o to, aby naše víno bylo co možná nejvíc přírodní. V Dobré Vinici nepou- žíváme kupované kvasinky, kvasinkové kmeny, enzymy ani výživu. Necháváme mu přesně tolik času, kolik potřebuje, aby dozrálo. In vino veritas – praví jedno z antických mouder a zhmotňuje se nad každou skleničkou bílého, růžového i červeného. Pár „pravd“ o českém vinařství nám prozradil Jiří Šťastný, jednatel společnosti Vinitor, která udržuje vinařskou tradici na Moravě a obnovuje ji i v Čechách. BE YOURSELF 93

Travel Service těží na trhu ze svého reno- mé. „V letectví působíme už dvacet let, více než deset let nabízíme privátní lety. Dispo- nujeme velkými zkušenostmi a naši obchodní partneři vědí, že máme špičkové piloty,“ říká Dana Jurajdová, Chief of Business Aviation. A tak se na palubách business jetů střídají inančníci, obchodní zástupci, majitelé irem, politici, cele- brity či sportovci z různých koutů světa. Jednou z nesporných výhod soukromých letadel je plovoucí letový řád, což ocení právě business klientela. Zahraniční pracovní schůzka může tr- vat hodinu, ale protáhnout se může na celý den. Letadlo však na pasažéry počká, není svázáno přesným letovým řádem. „Klient si letadlo objed- ná na obchodní schůzku a celý pronájem se může odvíjet podle délky jednání. Pro klienty létáme podle jejich potřeb a jejich časového plánu,“ uvádí Jiří Jelínek, Business Aviation Sales Manager. Cestující se také často bojí létat běžnými linkami kvůli riziku teroristického útoku. Cesto- vání privátním letadlem toto nebezpečí eliminu- je. V letadle sedíte pouze s lidmi, které znáte. Kapacita letounu je devět cestujících, o které se stará tříčlenná posádka – kapitán, druhý pilot a stevardka. Na minuty Cestování soukromým letadlem šetří váš čas. Ces- tující sice musejí projít úplně stejnou bezpečnost- ní a imigrační kontrolou jako všichni pasažéři, kteří letí linkou, ovšem odbavení je díky soukro- mému terminálu nesrovnatelně kratší. Od vystou- pení klienta z auta před terminálem po nastoupe- ní do letadla uplyne zhruba pět minut. „Devadesát procent letišť má terminál pro soukromá letadla. Na klienta čeká kapitán letadla a zástupce hand- lingu. Společně projdou bezpečnostní kontrolu a vydají se k letadlu. Pan kapitán vejde s cestujícími do kabiny a představí zbytek posádky. Zástupci handlingové společnosti se postarají o naložení zavazadel a klienti odlétají,“ popisuje Jiří Jelínek. Udivující je, jak bryskně můžete mít letadlo k dis- pozici. S trochou nadsázky se dá říct, že bude připraveno k odletu dřív, než si stihnete sbalit CESTOVÁNÍ PODLE PŘÁNÍ Komfort, luxus, bezpečí. Přesně tak se cestuje privátním letadlem. Ve vzduchu můžete být do dvou hodin od objednání, odbavení zabere pouhých pět minut. Flotilu letecké společnosti Travel Service na jaře 2018 rozšíří supermoderní letadlo Cessna Citation Longitude. Bude první v Evropě. Marek Hubač Travel Service / Tentron Aviation BE YOURSELF 94

zavazadla. „Jsme lexibilní. Jsme schopni do dvou hodin od objednání letu s klienty odletět. Samo- zřejmě ideální je pro nás, když chce cestující letět z domovského letiště Praha. Jinak naše letadla také parkují na letištích v západní Evropě, aby- chom uměli operativně zareagovat na poptávku,“ prozrazuje Dana Jurajdová. Oddělení privátních letů proto funguje non-stop, ve čtyřiadvacetiho- dinovém režimu. Na golf i na lyže Cestující, kteří s námi létají pravidelně, využívají letouny k obchodním i soukromým letům. „Cílem cesty je půl na půl byznys a dovolená. Klienti s námi letí na obchodní jednání a pak plánují i do- volenou s rodinou,“ doplňuje Jiří Jelínek. Cílovým destinacím v létě dominují atraktivní dovolenko- vé lokality jako Francouzská riviéra, jižní Itálie, Španělsko, v zimě jsou to švýcarské nebo rakous- ké Alpy. Za obchodem směřují letadla Travel Service nejčastěji do Londýna, Curychu či Milána. Celkové spektrum destinací je ale velmi rozmani- té, žádnou výjimkou nejsou lety na Maledivy či do jiných atraktivních exotických destinací. „Díky tomu, že Cessna Citation 680 Sovereign je laicky řečeno malé a lehké letadlo s parametry velkého letadla, létá stejně rychle, stejně bezpečně, stejně vysoko, není tak náročné na technické vybavení letišť. Můžeme tedy do oblastí, které není velké letadlo schopné operovat.“ Přitom maximální dolet business jetu modelu Cessna Citation Sove- reign je bez mezipřistání Praha–Dubaj. „Když letíme dálkové linky, umíme ze dvou sedaček udě- lat jednu postel,“ říká Dana Jurajdová. Model má ve srovnání s ostatními podobnými letadly obrovskou konkurenční výhodu. „Až ex- trémně velký úložný prostor. To je úžasné, protože s námi létají skupiny golfistů a do našeho carga se pohodlně vejde devět golfových bagů. V zimě na- šich služeb zase využívají skupiny lyžařů.“ Novinka ve lotile „Cessna Sovereign má úžasné parametry. Je pro- storná, má vysokou kabinu, je tichá, rychlá,“ vypo- čítává Dana Jurajdová. V květnu 2018 se navíc největší česká letecká společnost stane vůbec prvním provozovatelem upgradované verze proudového letounu v Evropě. „Na to jsme nále- žitě hrdí. Nejnovější letadlo ve lotile je vždy nejžá- danější. Očekáváme, že získáme nové, ale zároveň náročnější klienty,“ dodává Dana Jurajdová. „Bu- deme nabízet letadlo s delším doletem, komfort- nější, tišší. Zase získáme další konkurenční výho- du,“ uzavírá Jiří Jelínek. Klient si samozřejmě může objednat své privátní letadlo telefonicky nebo vyplněním kontaktního formuláře na na- šich webových stránkách. Služba je do- stupná 24 hodin denně. Není výjimkou, že cestující často objednávají tyto služby i přes brokery. Provoz našeho oddělení privátních letů je nepřetržitý. Vždy jsme tu pro naše klienty.„Kdybychom dostali ve dvě hodiny ráno zprávu, že klient chce odletět v pět hodin, není to problém. Klien- tovu přání se přizpůsobíme,“ popisuje Jiří Jelínek, Business Aviation Sales Manager. Kontakty: E-mail: jet@travelservice.aero Tel.: +420 724 623 653 (non-stop) www.travelservice.aero Jak si objednat PRIVÁTNÍ LET? Cessna Citation Longitude BE YOURSELF 95

Hotel Hvězda je jedinečný lázeňský komplex, který stojí v Mariánských Lázních od roku 1819. Tvoří ho ještě další dva hotely – Imperial a Neapol. Všechny tři budovy jsou pak propojeny vzájemným koridorem. „Ve Hvězdě v současné chvíli plá- nujeme rozsáhlé rekonstrukce. Konkrétně jde o 79 hotelových pokojů v hlavní budově. Tento hotel je jedna z našich vlajkových lodí. Od re- konstrukce si slibujeme vyšší pohodlí a kom- fort pro klienty,“ popisuje obchodní a marke- tingová ředitelka Patricie Irlveková. Přestav- ba probíhá od listopadu 2017 do konce břez- na 2018. Se zahájením provozu počítá skupi- na Danubius Hotels hned další měsíc v dub- nu. „Cílem bylo modernizovat, ale přitom za- chovat ducha města i lázní. Architektura na- šich hotelů je unikátní, všechny ty budovy byly postavené někdy v leteh 1890 až 1900. Jsou památkově chráněné, takže jakákoliv rekon- strukce musí být konzultována s památkáři. I proto se musí všechno zachovat tak, jak to bylo,“ vysvětluje Patricie Irlveková. Odkaz a komfort Právě historie a spirit místa jsou důležité jak pro samotnou vizi hotelů Danubius, tak pro návštěvníky a rekreanty, kteří jsou na klasický vzhled a architekturu města zvyklí. Již od po- čátku lázeňského průmyslu v Mariánských Lázních byla klientela přivyklá na velmi dob- rou úroveň služeb. „Hvězda je jeden z nejznámějších hotelů v Ma- riánských Lázních. V roce 1823 zde byl ubyto- ván Josef Dobrovský a opakovaně se sešel s J. W. Goethem, a dokonce ho navštívil v jeho pokoji. V tomto hotelu byl zaveden první výtah LUXUS A TRADICE Společnost Danubius Hotels Group patří mezi evropskou špičku v provozování sítí lázeňských resortů. Jen v Mariánských Lázních jich vlastní až devět, se stálou klientelou z České republiky i ze zahraničí. Díky rekonstrukci známého hotelu Hvězda navíc Danubius v současné době plánuje velké změny. Adam Mašek © archiv Danubius Hotels Group Hotel Hvězda Jeden z nejznámějších hotelů v Mariánských Lázních projde velmi zásadní rekonstrukcí a modernizací. BE YOURSELF 96

či telefon. Je to zkrátka unikátní hotel. Pokoje, které teď nově rekonstruujeme, jsou úplně odliš- né. Opravdu harmonizují se současným trendem. Spojili jsme tradici s komfortem,“ říká Patricie Irlveková. „Pochopitelně ale nemůžeme rekon- struovat pokoje tak, jak se stavěly na konci deva- tenáctého století. My musíme vybudovat pokoje, které odpovídají požadavkům dnešní doby. To znamená používání moderních technologií. Na- příklad vybavení koupelen je úplně jinde. Vše odpovídá standardu, který je nadčasový,“ upřes- ňuje Patricie Irlveková. Pozitivní zprávou pro návštěvníky i samotné majitele je fakt, že rekonstrukce nijak neovlivní chod hotelů. Komplex má celkově 453 pokojů, jen 105 jich ale bude v hlavní budově vybloková- no. „Naše velká výhoda je právě ona propojenost. To z nich dělá unikátní komplex. Při přestavbě zavřeme jen jednu část. Léčení i stravování tak bude stále v provozu,“ popisuje Patricie Irlveková. Osobní přístup Do Mariánských Lázní jezdí lidé především kvůli zdravotnímu pobytu, po úrazech či nemocech. Vše začíná tím, že odborný lékař doporučí paci- entovi lázeňský pobyt, praktický lékař sepíše návrh na lázeňskou léčbu. Při nástupu lázeňské- ho pobytu je klient vyšetřen lázeňským lékařem, který určí, jakým způsobem se bude léčit. „Uni- kátní je, že každá jednotlivá kúra je přesně sesta- vena na míru klienta. Procedury se přesně přede- píší pacientovi tak, aby mu co nejvíce vyhovovaly,“ říká Patricie Irlveková. Klienti na konci pobytu konzultují s lékařem, jakým způsobem se zlep- šil jejich zdravotní stav. Doktor jim také dopo- ručí různá cvičení, která mohou praktikovat doma, aby se i nadále cítili lépe. Mariánské Lázně jsou obecně známé svými prameny, jejichž léčebný efekt velice příznivě působí na tuzemské i zahraniční hosty, kteří přijíždějí především z Německa, z rusky mluví- cích zemí, Izraele, ale i celého světa. Čím jsou jejich léčebné účinky tak speciální? „Jedinečnost spočívá v tom, že je každý pramen jiný. Je to dáno geologickým vývojem a tím, v jakém období byly prameny nalezeny. Mariánské Lázně jsou lázně oxidu uhličitého. Drtivá většina procedur je sestavena z přírodních zdrojů,“ říká Patricie Irlveková. Léčebný efekt pramenů je často zázračný, vždy je ale nutné přesně se řídit indikacemi od lékaře, se kterým spolupracujete. „Prameny používáme na koupele, inhalace i pitnou kúru. Ovšem není to tak, že pokud mi voda chutná, tak ji piji více. Dok- tor mi předepíše pramen, ten piji třikrát denně. Není to tak, že čím více ho pijete, tím jste zdravěj- ší. Naopak. Může to mít i úplně jiný efekt. Vody jsou slané, některé obsahují hodně sodíku. Pro člověka, který má vysoký krevní tlak a problémy se srdcem, to může být nevhodné,“ vysvětluje Pat- ricie Irlveková. Většina lázní má svoje speciální zaměření. „Pro Mariánské Lázně jsou typické kúry a léčebné pro- cedury, které působí na ledviny a močové cesty. My na to máme nejlepší prameny a léčba těchto problémů je tady opravdu výjimečná,“ upřesňuje Patricie Irlveková. Luxusní klientela Kromě cizinců a českých rekreantů se Léčebné lázně Mariánské Lázně a. s. dlouhodobě snaží přilákat do Mariánských Lázní i vrcholové spor- tovce. Opodstatnění to má velké. Na nejvyšší úrov- ni v dnešní době nelze bez patřičné rehabilitace fungovat. „Před několika lety jsme tu měli basket- balisty, fotbalisty Sparty Praha i národní hokejový tým. Dokonce tu byli ubytovaní i reprezentanti tzv. galského fotbalu, tvrdého sportu, kde s balónem driblujete, ale zároveň do něj i kopete,“ říká Patricie Irlveková s tím, že hotely Léčebných Lázní a. s. jsou pro takové sportovce skvěle vybaveny. Nejenže mohou absolvovat různé masáže a kúry uvolňující svalstvo, ale mohou využít i takzvaný léčivý uhličitý plyn. Ten se pomocí vpichů apli- kuje pod kůži do místa bolesti, například u kloubů. Plyn se rozšíří do okolí místa vpichu a postupně se vstřebává. Tím rozšíří kapiláry v podkoží a uvolňuje bolest. Podobná procedura patří k jedné z nejúčinnějších technik na odstra- nění bolesti pohybového aparátu. „Pro sportov- ce jsou Mariánské Lázně ideální, protože naše procedury s oxidem uhličitým zlepšují mikrocir- kulaci, a tím i regeneraci organismu,“ uzavírá Patricie Irlveková. BE YOURSELF 97

Večerní aukce 2016 Johannes Spilberg – Judita s hlavou Holoferna Vyvolávací cena 7 000 000 Kč Prodáno za 11 656 000 Kč

BE CLEVER 100 NEJTĚŽŠÍ BYLO ODVÁŽIT SE Zdeněk Pelc, GZ Media 104 JAK SE DĚLÁ BUDOUCNOST Cyril Svozil, Fenix Group 106 TŘICET STUPŇŮ PALUDY Jana Omar a Stanislav Paluda, Gecco 108 GRILOVÁNÍ ALL INCLUSIVE Petr Janda, Grillmart 110 ZPEČETĚNO ÚSPĚCHEM Eva Frindtová a Gabriela Ben Ahmed, C.O.T. media

NEJTĚŽŠÍ BYLO ODVÁŽIT SE Zdeněk Pelc věřil podniku, který vedl jako ředitel, i ve chvíli, kdy jeho stěžejní produkce v průběhu několika málo měsíců doslova zkolabovala, propadla se na méně než desetinu té původní. Neutekl. Dnes je tak Zdeněk Pelc majitelem nenápadného drahokamu, jehož cenu americký zájemce ohodnotil na více než pět miliard korun. Petr Karban Jakub Hněvkovský Výroba vinylových desek je patrně nejpřesnější hromadnou výrobou vůbec. BE CLEVER 100

Váš příběh je v mnoha bodech zajímavý. Třeba studovat v devětačtyřice- ti Harvard, to není úplně běžné… To nebylo standardní studium, to byl pro- gram pro majitele a generální ředitele, tam se nedostane ani inanční ředitel. Všechno obrovsky úspěšní lidé, samí vlčáci. Od nich jsem se naučil víc než od profesorů. My jsme hlavně debatovali, před tímhle problé- mem stál Microsoft, tohle řešila Coca-Cola… Nebylo důležité tre it se do správného nebo skutečného řešení, důležité bylo zformulo- vat a odůvodnit názor. Velká škola. A krom toho, mám devadesát přátel z celého světa, každý rok se scházíme, teď zrovna v únoru se chystám na setkání do Chile. Na setkání v Itálii jsme třeba měli privátní prohlídku vatikánských muzeí. Zážitek, kdy stojíte v deset večer sám v Sixtinské kapli, kde Majitel a předseda představen- stva společnosti GZ Media. Od roku 1983 byl v podniku gene- rálním ředitelem, z této pozice odstoupil v roce 2013, většinovým majitelem společnosti se stal v roce 2007. Podle dostupných statistik byl nejdéle sloužícím ge- nerálním ředitelem v Česku. Pod- nik, pro který technologický vývoj znamenal příležitosti růstu i rizika zániku, pod jeho vedením vyrostl a dnes zaměstnává jen v českém závodě na dva tisíce zaměstnanců, což je čtyřikrát více než v devade- sátých letech. Společnost vlastní také výrobní závody v USA a Kana- dě. Vedle hudebních nosičů a nosi- čů se softwarem se orientuje na komplexní dodávky luxusních obalů především pro kosmetiku a alkohol. Zdeněk Pelc BE CLEVER 101

normálně turisté procházejí bokem, aby se vešli, je něco nepředstavitelně krásného. Monumentální zážitek. Co bylo vaše nejtěžší rozhodnutí? Asi dvě věci. Nájezd avarů v období privatiza- ce, kdy se grázlové snažili podnik vybrat, vyhrožovalo se i dětmi. Já jsem chlap a pře- kousl jsem to, právnička, která tu byla, sem dodnes nesmí, doktoři jí to zakázali, psychic- ky se v té době úplně zhroutila. To bylo pros- tě o hubu. Táhlo se to rok, pak to vzdali. A druhý? Odvážit se koupě. Mám ten podnik rád, vždycky jsem ho měl rád a problém byl v tom, jestli mu ublížím, nebo ne. Já samo- zřejmě neměl žádné peníze, měl jsem nějaké akcie, asi čtvrtinu. Potřeboval jsem úvěr, ale ten musíte splácet a jediný zdroj jsou zisky podniku. To znamená, že omezíte jeho mož- nosti růstu. To bylo velké dilema. Nakonec jsem usoudil, že z dlouhodobého hlediska bude pro podnik lepší stabilizovat vlastnic- kou strukturu, která se nebude každých pár let měnit. A došlo mi, že jakýkoliv investor bude chtít také své peníze zpátky. Rozhodnutí neprodat bylo snazší? Pro mne v této chvíli ano. Opravdu mám ten podnik rád, pětatřicet let je dlouhé manžel- ství, prošli jsme si dobrým i zlým. Co považujete za největší úspěch? Že mám čisté svědomí, neprivatizoval jsem nic v dobách divoké privatizace, podivně. Příležitost přišla. A určitě to, že jsme se do- stali mezi světovou extraligu. Toho si cením. Je naopak něco, čím se úplně chlubit nechcete? Řada věcí se samozřejmě nepovedla, ale měl jsem štěstí v tom, že jsem nikdy neudělal rozhodnutí, které by mne nebo podnik při- vedlo do slepé uličky. Vždycky jsem měl štěstí a v těch zásadních věcech jsem se trefoval. V roce 2015 jste se stal Podnikatelem roku a zúčastnil jste se i světového inále v Monaku. Říkali mi, že mám šanci uspět, ale tomu jsem moc nevěřil. Tam hraje roli už i politika, nemů- Opravdu mám ten podnik rád, pětatřicet let je dlouhé manželství, prošli jsme si dobrým i zlým. BE CLEVER 102

Při výrobě se pracuje s přesností 0,000225mm až  0,000075mm, tedy 225, nebo dokonce jen 75 nm.To jsou hodnoty výrazně menší než vlnová délka viditelného světla, a přesto musí být i tak nepatrné podrobnosti přeneseny celým výrobním procesem až na hotové desky. že vyhrát dvakrát člověk z jednoho kontinentu nebo ze stejného oboru. Rok přede mnou vy- hrál Evropan. Ale zpětně mi říkali, že nezažili takový zájem médií jako se mnou… Je pravda, že mnoho Čechů na titulních stranách prestižních světových deníků a týdeníků nebylo. Dalo vám to něco pro byznys? Byla to určitě skvělá reklama pro podnik. Funguje to? Funguje. Ohromně. Teď BBC World začala vysílat cyklus jedenadvaceti dílů dokumentů z jedenadvaceti zemí, s podtitulem Jak z lo- kálního byznysu udělat globální. První díl byl o nás. Dvě hodiny po vysílání jsem měl v mai- lu nabídku na vybudování společného podni- ku v Indii, na výrobu vinylů. To je dobrá odezva. Jdete do toho? Zatím ne… Máte čtyři děti, ale ve irmě má slovo management… Neumím být feudál a říct, že prvorozený bere vše, mám své děti stejně rád. Operativní řízení čtyřmi lidmi je nesmysl. Když jsem o tom pře- mýšlel, řekl jsem si, že tudy cesta nevede. Vy- chovávám je tak, aby byli dobří vlastníci, aby seděli v boardu, ale řízení je snazší kvalitním managementem. A dokud je táta, řídí to táta. Když mě zítra srazí auto, řeší to dědictví. Nemůžu se nezeptat, čekáte na tuzem- ské scéně nějaké změny, v souvislosti s politickou situací? To jsou takové mediální hrátky, mnoho slov, žádné změny. Nečekám nic významného. Nemyslím, že se stane něco zásadně špatné- ho. Na hesle Všetci kradnú je kus pravdy. Ale teprve čas ukáže, nakolik to bylo myšleno vážně a nakolik to bylo jen heslo, se kterým se dají vyhrát volby. Se svými zkušenostmi a názory, vy osobně nemáte politické ambice? Určitě ne, mám svůj věk a své jsem si od- pracoval. Řada věcí se samozřejmě nepovedla, ale měl jsem štěstí v tom, že jsem nikdy neudělal rozhodnutí, které by mne nebo podnik přivedlo do slepé uličky. Při výrobě se pracuje s přesnos až  0,000075mm, tedy 225 jen 75 nm.To jsou h menší než vlnová d světla, a přes nepatr p ZAJÍMAVOSTI O VINYLU 120až 150gramů je hmotnost standardní vinylové LP desky o velikosti 30cm. Těžké desky váží 180 až 220 gramů. 20až 30sekund trvá lisovací cyklus pro výrobu jedné standardní desky. 100až 150tun je síla tlaku, v lisu působí na koláček vinylové hmoty a dokonale vysušené etikety. 18až 20minut záznamu nese na jedné své straně typická LP vyrobené na 33&1/3 otáček. 1000 kmitů za sekundu provede při záznamu řezací nůž. 427metrů je dlouhá spirálová drážka jedné dvacetiminutové strany a tvoří ji 667 závitů. Až 160 °C dosahuje teplota vv lisu při výrobě LP desek. 90G je zrychlení, kterému je při záznamu řezací nůž vystaven! Na astronauty při startu nebo přistávání raket působí zrychlení kolem 6G. Mezi 40a 80μm se pohybuje základní šířka drážky. BE CLEVER 103

Začalo to ale dříve než v loňském roce… Přišel jsem s tím konceptem někdy před čtyřmi lety, byl motivován překotným vývojem na trhu bateriových úložišť pro uchovávání elektrické energie a očekávaným poklesem nákladů na jejich pořízení. Navíc k tomu přistupuje rozvoj elektro- mobility. Dramaticky se mění situace. Napadlo mě, že je to příležitost podívat se na všechno ji- nak. Dostupným ukládáním energie se otevírá cesta i k dalšímu a vyššímu využití obnovitelných zdrojů, tentokrát však ne za cenu neúnosných nákladů. Když jsem dceři v lednu předal irmu, uvolnily se mi ruce. V čem je ten váš koncept jiný? Dlouhou dobu se řešil jeden problém – výroba elektřiny z fotovoltaické elektrárny a její spotřeba v běžných domech mají různé cykly. To řeší právě implementace bateriového úložiště. Nejenže umí- me spotřebovat všechnu elektřinu, kterou vyrobí- me, umíme i predikovat výrobu a umíme s energií efektivně zacházet. V případě potřeby nabíjíme baterii ze sítě a v posledním roce jsme úspěšně odzkoušeli i řízené dodávky zpět. Budova je tak aktivním prvkem energetické soustavy. Co ukazuje první rok testovacího provozu? Že NZEB, tedy domy s téměř nulovou spotřebou energie, spotřebují méně energie než ty současné a ještě navíc si třicet procent vyrobí samy. Že byť elektrárna v rámci testovacího projektu není nijak velká, má v létě přebytky. Že se ten dům chová na- prosto jinak než současné standardní budovy. Za- Cyril Svozil v listopadu převzal Řád Vavřínu, ocenění prezidia Hospodářské komory České republiky. Hlavní irmu holdingu předal dceři, vedení holdingu do roka předá synovi. Zdálo by se, že začne odpočívat. Namísto toho věnuje v posledním roce energii novému projektu, který nemá menší ambice než změnit zítřek. Petr Karban archiv JAK SE TVOŘÍ BUDOUCNOST BE CLEVER 104

tímco běžný dům vykazuje nárůst spotřeby energie na vytápění, když přijdou lidé a když ho užíváte, tady je to přesně naopak. Když ho užíváte, spotřeba klesá. Způsobují to přítomní lidé, technika i tepelné zisky z oslunění. Pro tyto nové domy se tak stává hlavním problémem řízení nahodilých tepelných zisků a k tomu je nezbytný i velmi lexibilní topný systém. Klasické teplovodní systémy, jak je známe, to nezvládnou. Proto jsme použili velmi lexibilní a úsporný elektrický sálavý systém. Elektřinu tedy můžete i dodávat do sítě? To není tak snadné, protože podmínkou ERÚ byl požadavek, že v žádném okamžiku a v žádné fázi nesmí dojít k tzv. přetoku do sítě. Ukázalo se však, že zejména v letním období je spotřeba energie velmi nízká a výroba vysoká, a při splnění poža- davku ERÚ tak docházelo ke snižování výroby energie z FVE. To je samozřejmě nesmyslné, pro- tože vlastní energie je v podstatě zadarmo a sni- žování výroby negativně ovlivňuje návratnost systému. Proto jsme přišli s variantou, kdy v tako- vých případech nadbytečnou energii dodáváme řízeně (tedy pouze v případě pokynu HDO) do sítě. Nyní se snažíme pro tento koncept prosa- dit zavedení tzv. netmeteringu – tedy uživatel platí pouze rozdíl mezi odebranou a dodanou energií, v některých zemích je tento systém již zaveden a dále se úspěšně rozšiřuje. To již ale hovoříme o tzv. smart grids? O smart grids se mluví, ale pokud by měly být v Česku, vyšlo by to podle odhadu expertů na sto padesát miliard korun. A výhoda pro zákazníka je minimální, ne-li žádná. Navíc my do jisté míry chytrou síť máme. Vychvalované Německo má natvrdo denní a noční tarif, jaký byl u nás před desítkami let. Ale my dnes můžeme řídit spotřebu a tarify dynamicky pomocí HDO. My a Slováci máme HDO, něco podobného, ale složitějšího má v Evropě pouze Francie. Operátor může posílat do sítě stovky různých signálů, díky kterým může komunikovat s uživateli a dynamicky řídit jejich okamžitou spotřebu! Problém je pouze v tom, že HDO dnes není sdíleno mezi operátorem (ČEPS) a distribučními společnostmi. Nechte mluvit tvrdá čísla. Jaká je investiční návratnost? Ačkoliv mi to nebudete věřit, ono ji vlastně není potřeba počítat. Vysvětlím. Když stavíte dům, máte mnoho možností. My jsme spolupracovali s ČVUT a nechali jsme si spočítat v alternativách kvalitu konstrukcí. Vtip je v tom, že potřebujete poskládat z mnoha proměnných jednu výslednou hodnotu. A je rozdíl, jestli investujete do obvodo- vých zdí a jejich izolace, nebo např. do výplní oken. Alternativy byly posuzovány a optimalizo- vány právě z tohoto pohledu. Stavbu jsme dokon- čili v červnu 2016. Je vybavená ventilací s rekupe- rací, bateriovým úložištěm, fotovoltaickou elek- trárnou a čidly, která hlídají individuálně v každé místnosti CO 2 , vlhkost, teplotu, VOC… prostě kva- litu. Technologie jsou řádově v ceně čtyřicet tisíc eur. Ale jelikož jsme optimalizovali výstavbu, do- sáhli jsme celkově stejných nákladů jako u obdob- né budovy ve standardu i cenách roku 2015. Že se však jedná o naprosto jiný druh, není potře- ba připomínat! Je to skutečně obrovská výzva pro projektanty a architekty! To jsou ale možnosti pro bydlení, chystáte něco i pro byznys? Pro podnikatelské subjekty, zejména však pro výrobní irmy, umíme řídit správně nadimenzova- ným bateriovým úložištěm nároky provozu a sní- žit tzv. rezervovaný příkon, který dnes musí být nastaven při vícesměnném provozu na nejsilnější směnu. My ho tak můžeme snížit o desítky pro- cent, zcela vyřešit problém tzv. čtvrthodinových maxim… A ještě jedna věc s tím souvisí, ta je úplně přelomová, umíme díky analýze sítě eliminovat stavy, které mohou způsobit ve výrobních irmách výpadky výroby. Nejde totiž o výpadky sítě jako takové, jde o různé anomálie, mikrovýpadky, ire- gularity, na které většina moderních robotických linek reaguje tím, že je jejich ochrana vypne, aby se nepoškodily. Což může způsobit obrovské ztrá- ty. Pokud prokážeme, že umíme detekovat takové anomálie v předstihu a přepneme na vlastní sys- tém, dokážeme ušetřit spoustu peněz. Tento sys- tém zálohující chod celé továrny budeme ve spo- lupráci s ČVUT testovat od května příštího roku v našem výrobním závodě v Jeseníku. Chcete se v uvedených konceptech i nadále přímo podnikatelsky angažovat? Určitě. V loňském roce jsme inančně vstoupili a podpořili vznik startupu AERS, který vyvinul modulární systém bateriových úložišť od deseti až do tisíce kilowatthodin, podílí se i na dodávce a řešení naší špičkovací stanice SAS ve výrobním závodě. Na projektu spolupracujeme i s ČVUT a Škodou Electric. Modulární řešení by tak mělo pokrýt potřeby nejen bytové sféry, ale i obchodních center, výrobních a zemědělských podniků a napří- klad i dobíjecích stanic pro elektromobily na dneš- ních benzínových stanicích s nedostatečnou kapa- citou přípojek elektrické energie. Nový koncept pro budovy ve stan- dardu 2020. Domy s téměř nulovou spotřebou energie jako aktivní prvek sítě – tak zní název konceptu, který představila skupina Fenix s úspěchem na světové výstavě Expo 2017 v Asta- ně. Nosným tématem expozice České republiky byl slogan Důmyslnost ře- šení a vize Cyrila Svozila získala své místo mezi deseti exponáty, které Česko v Astaně prezentovalo. Vize Fenix 2020 Zatímco běžný dům vykazuje nárůst spotřeby energie na vytápění, když přijdou lidé a když ho užíváte, tady je to přesně naopak. Když ho užíváte, spotřeba klesá. Způsobují to přítomní lidé, technika i tepelné zisky z oslunění. BE CLEVER 105

Kolik z nás kdy mělo dobrý nápad? Znám takové, kteří jich chrlí několik do týdne, ale aktivita tím končí. Nápady totiž mají ošklivou vlastnost – samy se neuskuteční. Tak- že zpravidla zapadají pod novými nápady a prachem. Stanislav Paluda s Janou Omar ten svůj zapadnout nenechali a dnes pod značkou Gecco dobývá svět český stavebnicový patent, který dětem dovoluje stavět dokulata. A tatín- kům přihrává praktický plastový ku řík jako schránku na nářadí a šroubky. „Opravdu, museli jsme začít vyrábět ku říky navíc a prodávat je samostatně, protože tatínkové je často dětem zabavovali,“ směje se Jana. Jak se rodí nápad Stanislav Paluda je profesí chemik a koníčkem fotograf. Díky fotografování přišel i nápad, díky kterému dnes Gecco prodává své stavebnice až na Tchaj-wan. A dokonce s českými nápisy, je to pro tamní zákazníky exotičtější a atraktiv- nější než angličtina. „Nejdřív jsem fotil na fot- balové lize, pak jsem udělal kalendář dravců, protože mě bavilo je fotit a nějak se mi to dařilo. Nikon dé dva ixko, s třístovkou pevným železem. Asi mi to fakt šlo, protože je chtěli i myslivci. Pak jsem k dvoustému výročí Napoleona fotil kalen- dář z rekonstrukce bitvy u Slavkova a tehdy jsme se s Janou seznámili, protože ve Slavkově ředitelovala historickému muzeu. A zjistili jsme, že oba máme rádi hrady a zámky, takže jsme začali jezdit spolu...,“ vzpomíná Stanislav. A Jana se přidává: „Což bylo vtipné, protože my sice máme rádi hrady a zámky, ale každý jinak. Standa jako fotograf zvenčí, já jako kunsthisto- rička zevnitř. Takže jsme sice jezdili, ale byly to věčné spory.“ Stavebnice Gecco má čas i místo početí – stalo se tak koncem roku 2008 na Chateau Pierre- fonds. Standa s Janou si při svých cestách po hradech a zámcích všimli, že poměrně dost návštěvníků poptává stavebnice, ze kterých by TŘICET STUPŇŮ PALUDY V úhledném ku říku v podobě plástve na tisíc dílků stavebnice hradů či zámků, vypiplané do takových detailů, jako jsou samostatná sklíčka do každého okénka. Chytrá stavebnice pro chytré děti a jejich rodiče. Kdo si koupí jednu, chce další, protože násobně zábavné to začne být, když je zkusíte kombinovat. A za vším je nenápadný nápad. Jana Omar a Stanislav Paluda dávají modelům i podobu hradů, které mají rádi. Petr Karban Jakub Hněvkovský a archiv Stanislava Paludy , BE CLEVER 106

si nějaký hrad sami postavili. Nebyly. Spousta obrázků, knih, ale stavebnice žádné, leda z pře- kližky za padesát eur. „Když jsme to viděli poně- kolikáté, tak jsme přemýšleli proč. A mně to ne- dalo, tatík hrál basket i za reprezentaci a vždyc- ky mi ze světa vozil lega. Tak jsem zkoumal, proč to nejde z lega. A zjistil jsem, že fakt nejde, pro- tože jejich systém spojování dovoluje stavět je- nom rovně. Sice umožňuje kulaté tvary, ale musí- te je mít vylisované. A hrady jsou o kruzích – věže, parkány, cimbuří, pepřenky a spousta deko- rativních prvků. V kavárně pod Pierrefonds jsem začal malovat na ubrousek. Vlastně to bylo jed- noduché, došlo mi tehdy, že omezení lega je v tom, že pracuje v podstatě s principem čtyř- úhelníku. A že by se dal využít princip dávno známý z přírody. Totiž plástve, šestiúhelník. Ty umožňují spojovat dílky do kulatých tvarů. Od principu plástve už to byl jen krok ke kytičce, která je dnes naším logem. Ta má pouze drobné vylepšení v tom, že při pootočení o třicet stupňů to všechno lícuje,“ popisuje Stanislav Paluda okamžik, který jemu i jeho dnes již manželce Janě změnil život. Ten drobný detail, Paludo- vých třicet stupňů pootočení, je detail nenápad- ný, ale zcela zásadní – bez něj by totiž bylo možné kostičky skládat pouze na sebe, ale prá- vě to geniální pootočení umožňuje kostičky překládat, a celá stavba tak drží pohromadě stejně pevně jako skutečný hrad. Od nápadu k byznysu Od početí ke zrození to netrvalo o moc déle, než trvá běžné těhotenství. Stavebnice byla na trhu v říjnu 2009, prakticky za rok. „Veškerý volný čas jsme věnovali vývoji. Večery i dovolená, všechno šlo stranou. Od začátku jsem věděl, že nechci pořizovat stroj na lisování. Lisovat u i- rem, které mají nejen lisy, ale i vlastní nástrojár- nu, je totiž velká výhoda. Jen jsme chtěli, aby se lisovalo na těch nejlepších strojích, což jsou ně- mecké vstřikovací lisy Arburg. Konečně, i Lego dělá na nich. Shodou okolností má tahle irma v Brně zastoupení, a tak jsme požádali o návště- vu a kupodivu nám vyšli vstříc, mohli jsme projít celou výrobou v Německu. A začali jsme shánět vhodné lisovny u nás. Nejlepší byly ty, co vyrábějí pro zbrojní průmysl, protože u stavebnice je dů- ležitá přesnost a oni umějí i setiny milimetru,“ odkrývá tajemství výroby Stanislav. A Jana od- kryje i jiná tajemství, třeba že podnikání v Čes- ku je fakt dobrodružné: „Přesnost jsme uměli, formy Standa navrhl, ale když jsme zadali výro- bu, zjistili jsme, že v lisovnách nám to začali roz- krádat, ani se s tím netajili. Dokonce přímo nám se šéf jedné irmy chlubil, že dva pytle kostiček odnesl domů dětem.“ Od té doby se lisují v jedné lisovně vždy jen některé kostičky a stavebnice se kompletují až ve irmě. Část produkce tak jako tak už dnes Gecco lisuje vlastními kapaci- tami, protože i na lis časem došlo. Nápad pří- kladně rostl a sílil a vlastní výrobní kapacita byla logickým krokem. Stejně logické byly i 3D tiskárny, které přišly ke slovu. „Na začátku slou- žily hlavně k vývoji prototypů, ale přišla poptáv- ka větších dílků pro menší děti. Ta ale není tak velká, aby zaplatila nákladné formy. Tiskárna je ideální řešení. Nejprve jsem si tiskárny kupoval, jenže zjistíte, že je bezvadný koupit si tiskárnu jako hračku, ale pokud nejste technicky zdatný, tak po čtrnácti dnech vám leží ve sklepě. V lep- ším případě, v horším skončí rozšlapaná. Proto jsem si vyrobil tiskárnu vlastní, která když se rozbije, dá se během čtvrthodiny snadno opravit. Dnes už tiskneme i postavy, dokonce v životní velikosti. Možná vzniká zajímavý marketingový prostor, protože můžete vytisknout snadno sochu s podobou konkrétního člověka. Stačí jen prosto- rový scanner, který máme,“ otevírá Stanislav okna budoucnosti. Stavebnice Gecco je českým patentem, a i když to podle Paludových není a nebude masovka, své renomé už ve světě má. V řetězcích a na Amazonu ji ale přesto nekoupíte. Proč to tak je, vysvětluje Jana: „Jejich inanční podmín- ky a styl práce nám nevyhovují. Teď budujeme a posilujeme vlastní online kanál, chceme se zákazníky komunikovat sami, aby to mělo urči- tou formu. Občas se třeba ozve někdo, že se mu ztratila jedna kostička. Pošleme. Dáváme sice některých dílků do stavebnic více, ale tak to cho- dí, občas se ztrácejí. A nechceme, aby naše sta- vebnice kvůli jednomu ztracenému dílku byly nedostavěné.“ Kulaté věže dávají stavebnicím Gecco charakteristickou podobu, kterou žádná jiná stavebnice nemá. Radost pro děti – stačí malá LED dioda a vykouzlíte originální lampičku do dětského pokoje. BE CLEVER 107

Proč vznikl Grillmart? Kvůli klasickému nedostatku času. Pracovní mee- tingy jsme už nestačili realizovat ve standardní pracovní době, tudíž jsme si museli ukrojit z osobního volna. Není přitom nic příjemnějšího než pracovat a zároveň relaxovat u dobrého jídla z grilu. Zjistili jsme ale, že když si chceme na gri- lování nakoupit skutečně kvalitní potraviny, mu- síme do jednoho obchodu pro koření, do dalšího pro vyzrálé hovězí nebo kvalitní vepřové, přes celou Prahu pro dobrou zeleninu, o kus dál pro pečivo a často ještě zajíždíme do rybárny pro čerstvou rybu. Ve výsledku tak před grilováním strávíme alespoň tři hodiny nákupem. Takže jste si vymysleli vlastní řešení… Analýza trhu nám ukázala směr, který jsme schopni za pomoci vášnivých fanoušků grilování určovat a vyvíjet podle potřeb. A tak vznikl Grill- mart – obchod, který bude disponovat vším zbo- žím a všemi službami, které byste ke grilování mohli potřebovat. To vše pod jednou střechou a včetně osobního zážitku. Jak přesně to funguje? Když dostanete chuť jít s rodinou a přáteli grilo- vat, stačí zavolat či navštívit jednu z našich pro- dejen a my vám připravíme všechno, co na svoje grilování chcete a potřebujete – maso, ryby, ko- ření, pečivo, zeleninu, olej, balsamico – všechno podle vašeho výběru a v té nejlepší kvalitě. Trvá- me na tom, aby veškeré suroviny, které nabízí- me, byly maximálně přírodního charakteru. A k prémiovým potravinám budete pochopitelně potřebovat i gril, který vám rádi prodáme nebo půjčíme. Vy ale nemáte v úmyslu prodávat jen běžné značky potravin…. Rozhodli jsme se prezentovat i naši privátní značku, pro kterou pečlivě vybíráme dodavatele. U ní to budeme my, kdo bude ručit za kvalitu i původ potravin. Právě pod naší značkou plánu- jeme představit i prémiové produkty, jako napří- klad sůl uzenou za studena nebo tekutý kouř na zauzení masa. Chceme, aby si naši klienti ke značce časem vybudovali důvěru, aby věděli, že tento obchod je maximálně fér. Budeme mít například i vlastní značku rumu, ale nebude pro- blém mít v nabídce i Zacapu. Nechceme ostatní značky potlačit, chceme jen nabídnout alternati- vu, maximálně zjednodušit celý proces grilování a vytvořit zážitek pro všechny fanoušky kvalitní- ho jídla a vaření. V čem, kromě nabídky potravin, se vaše prodejna liší od běžných prodejen grilů? Pracujeme se značkou grilů Weber, ale sami We- ber nejsme. Grily Weber jsou celosvětově abso- lutní jedničkou. My ale chceme jít ještě dál. Při- dáváme proto zákaznické služby a podporu, které přinejmenším v České republice nemají konkurenci. Konkrétně jde především o pora- denství a správnou inanční investici do vytou- ženého grilu a grilovacího příslušenství. K tomu doporučíme originální receptury, postaráme se o čištění a nastavení grilu a podobně. Když si u nás koupíte gril, doručíme vám ho zdarma na adresu, kterou zadáte, a také vám ho rovnou zprovozníme. Takže v praxi klient přijede, vybe- re si potraviny, vybere si gril, my mu všechno zabalíme a jedeme s ním domů všechno připra- vit. Na klientovi pak už je jen začít grilovat. Čeho se snažíte dosáhnout? Usilujeme o to, abychom mezi české lidi rozšířili informaci, že pokud použijete správné náčiní a správné suroviny, tak i jako gastronomický začátečník dokážete vykouzlit kulinářský záži- GRILOVÁNÍ all inclusive Obchodů s grily najdete v České republice nespočet. Stejný, ba ještě daleko bohatší je výběr míst, kde koupíte potraviny. Málokdy ale narazíte na skutečně kvalitní grily pod jednou střechou s těmi nejlepšími grilovacími dobrotami. Ale proč? Podobnou otázku si položila i investiční skupina Český průmyslový holding a. s. a pověřila Petra Jandu, aby otevřel a vedl síť obchodů Grillmart. Ten jde se svojí vizí ještě mnohem dál než běžné prodejny grilů. Obyčejný nákup mění v zážitek. Sabina Bařinová Majka Votatová / RVV Studio Společnost Grillmart je jedním z pro- jektů Českého průmyslového holdingu. Investiční skupina ČPH poskytuje finan- ční služby všeho druhu jiným podnika- telským a disponuje širokým portfoliem vlastních podnikatelských aktivit. GRILLMART BE CLEVER 108

tek. Náš koncept je postavený i na tom, že bude- me prodávat kompletní balíčky zacílené vždy na konkrétní skupiny. Když bude někdo napří- klad jíst jen drůbež, připravíme mu balíček na míru – drůbeží maso, recepturu, koření v ma- lém objemu, doporučíme mu i vhodné víno… Připravíme všechny potřebné komponenty, aby si každý doma zvládl ugrilovat cokoli. A když to ani tak nebude umět, přidáme i kuchaře. Kvalitní gril dokáže nahradit celou kuchyni, a to celoroč- ně. Například Finové grilují, i když je venku mi- nus dvacet. To se dá zvládnout i v České republi- ce a my vám k nákupu klidně přidáme i šálu, aby vám u toho nebyla zima. Na jakou skupinu zákazníků svou nabídkou cílíte? Klientelu si budeme teprve vytvářet. Jsme ote- vřená platforma a chceme, aby nám právě naši zákazníci sami řekli, co od nás chtějí. Hlavní cílová skupina jsou pro nás časově vytížení lidé, kteří tráví celý den v práci a nemají zájem ob- jíždět obchody. Pro ty je ideální model, že udě- lají telefonicky, v budoucnosti třeba i přes apli- kaci, objednávku, a jakmile pojedou z práce anebo třeba do práce, tak si ji vyzvednou. Neza- měřujeme se ale jen na klienty s domem a za- hradou. Budeme mít nabídku i pro lidi, kteří žijí přímo v Praze, třeba v paneláku, a nemají mož- nost mít doma gril. Vytvoříme půjčovnu, takže kdokoli může přijít, dostane dva batůžky – je- den s grilem a druhý s vybraným jídlem a pří- slušenstvím a může jít grilovat s přáteli do par- ku nebo třeba na romantickou večeři ve dvou. V neposlední řadě chystáme služby i pro irmy, které chtějí uspořádat netradiční meeting, teambuilding či večírek. Půjčíme jim grily, po- kud budou chtít, přidáme i kuchaře a celá udá- lost může proběhnout formou neomezeného grilování i s workshopem. Máte v záloze nějaké další služby? Kromě prodeje prémiových potravin a k nim grilů s příslušenstvím plánujeme otevřít i zmí- něnou půjčovnu grilů. Navíc nabídneme kucha- ře do domu i grilovací programy či rovnou ve- čery na míru klientovi. Součástí našeho projek- tu bude i individualizovaná grilovací škola. Chystáme také celoročně dostupné prostory pro venkovní a vnitřní grilování. Počítáme i s údržbou a servisem grilů, a to přímo u klien- ta doma. Kde se dají vaše produkty pořídit? Ve spolupráci s panem architektem a designé- rem Lukášem Janoutem jsme v listopadu otevře- li prodejnu v Čakovicích. Současně také provo- zujeme pod značkou Grillmart bývalou prodejnu Weber grilů v Radotíně a třetí pobočka by se měla otevírat na podzim 2018 v Řeporyjích spo- lečně s Grill akademií. BE CLEVER 109

ZPEČETĚNO ÚSPĚCHEM Judita Hrubešová Jadran Šetlík a archiv BE CLEVER 110

O20 let později sedí jednatelky C.O.T. media Eva Frindtová a Gabriela Ben Ahmed ve Španělském sále na Pražském hradě, kde potřetí po sobě přijímají ocenění v rámci soutěže Českých 100 Nejlepších. Jejich irma teď sídlí v daleko příjemnějších a rozleh- lejších prostorách, než je sklepní kóje. Po chod- bách jako pilní mravenci proudí kmenoví za- městnanci, kteří se starají o zhruba dvě desítky titulů pro klienty zvučných jmen, jiní zase plá- nují a pořádají workshopy a eventy pro ty nej- úspěšnější podnikatele v zemi. Co vás v poslední době nejvíce potěšilo? GBA: Získat důvěru klientů není nic lehkého, ale udržet si ji dlouhodobě, je to nejtěžší. Pro několik klientů pracujeme řadu let, a přesto jsme schopni jim stále přinášet něco nového. Rosteme s nimi nebo oni s námi. A to mne do- káže kdykoliv potěšit. Nadchlo mne i to, že jsme mohli oslavit naše kulaté výročí s lidmi, kterých si vážíme. Byly jsme obě nadšené, kolik dorazilo gratulantů. Tímto ještě jednou všem moc děkujeme. EF: Vždy mne velmi potěší kreativní přístup našich lidí, stejně jako když vidím, jak berou svoji práci odpovědně a vážně a jak pracují hlavou i srdcem. Díky tomu pak necháváme za sebou ve výběrových řízeních konkurenci, která nás před pár lety nebrala vážně. Upřím- ně mne těší, že nás oslovují irmy, na které jsme si dříve nedovolily ani pomyslet. Otevíra- jí se nám dveře, na které jsme se kdysi bály zaklepat. Kdy jste si poprvé uvědomily, že to, co děláte, sklízí úspěch? EF: Určitě mnohem později, než tomu tak do- opravdy bylo. Asi jsme k sobě více kritické, než bývá v našem oboru zvykem. Přišlo to s velkými klienty, jakým je například obchodní řetězec Globus. Významnou událostí pro nás byl i počá- tek spolupráce s Hospodářskou komorou ČR, pro kterou už osm let připravujeme časopis Ko- mora.cz a druhým rokem spolupořádáme předá- vání prestižního ocenění Řádu Vavřínu. Vůbec první vlaštovkou byla společnost Travel Service, která se v našem portfoliu doslova zabydlela. V poslední době byl ten pocit nejsilnější ve chví- li, kdy jsme vyhráli tendr na realizaci palubního časopisu pro leteckou společnost ČSA, a pak když nás do výběrového řízení sama oslovila farmaceutická irma Sano i. GBA: Uvědomujeme si to s každým dalším even- tem, na který se nám vrací majitelé irem, proto- že pro ně a jejich práci byla naše akce přínosem. Pak si říkáme, ano, naše úsilí má smysl a s tím se dostavuje i pocit úspěchu. Co vás na vaší cestě za úspěchem nejvíce ovlivnilo? EF: Úspěch ostatních! Ale vůbec ne z pohledu typické české závisti. Naopak jsme se snažily s pokorou vždy učit od těch, co uspěli a něco dokázali. Snažily jsme se vnímat jejich zkuše- nosti, naslouchat jejich názorům a vzít si pona- učení z jejich přístupu k věci. GBA: Jednoznačně to byla pokora a trpělivost. Jít si za svým pomalu krok po kroku a netlačit Před 20 lety touto dobou seděly ve sklepě, kde si zařídily svou úplně první kancelář. Ve slabém světle lampy rýsovaly svůj byznys plán. Jejich tehdejší portfolio zdobil jediný oborový titul, na který si půjčily na směnky. Punk se vším všudy. Přesně takhle ale začínala spousta nadnárodních úspěšných irem. COT Magazín o turis- mu, kterým to všechno za- čalo. Vychází již dvacet let. MyWings Nová podoba dřívějšího palub- ního časopisu Travel Service Magazine, který již sedmnáct let vydáváme pro nej- větší tuzemskou leteckou společnost ve čtyřech jazykových mutacích. KOMORA.cz Šest let již při- pravujeme měsíčník pro Hospodářskou komoru České republiky. EF: Hned v prvních nelehkých letech jsme si vytvořily vlastní motto: Šikovné ženy hledají zajímavá pracovní místa, ty úspěšné je vytvářejí. j- ost BE CLEVER 111

příliš na rychlý úspěch chce určitě dobrou lekci v sebeovládání. Nicméně tento přístup se nám opravdu vyplatil. My chtěly uspět v dlouhodobém horizontu. Měly jsme totiž na paměti, že čím rych- leji se dostanete do vyšších pater, tím rychlejší a strmější by pak mohl být pád zpět na zem. Je nějaká rada, kterou jste dostaly na cestu? EF: Hned v prvních nelehkých letech jsme si vy- tvořily vlastní motto: Šikovné ženy hledají zají- mavá pracovní místa, ty úspěšné je vytvářejí. A touto cestou jsme se vydaly. Možná nás k tomu vedla jedna z mála vlastností, kterou máme spo- lečnou – a to je problém s autoritami. (smích) Já osobně se celý život řídím radou svého táty: Dělej pořádně všechnu práci, i tu, co tě nebaví. Původně jste začínaly čistě jako vydavatelství pro ilující se zejména v oblasti cestovního ru- chu. Dnes pořádáte nejrůznější odborná setká- ní, řadu eventů, které slouží jako platforma pro networking. Zasahujete však také oblast PR a vaše portfolio iremních titulů už dávno pře- sáhlo hranice cestovního ruchu. Jak se to stalo? EF: Každé pomalu rostoucí dřevo je tvrdé a hodně vydrží. My jsme nikdy nešly kupředu tak, že by- chom nějakou etapu vývoje přeskočily. Vše se skládalo přirozeně, postupně a promyšleně. Šlo nám hlavně o to, nepřehlédnout žádnou dobrou příležitost, kterou nám trh nabízel. Právě ve výše zmíněných letech 2008 až 2011 nás situace donu- tila nesázet pouze na jednu kartu, ale rizika rozlo- žit. Vytvořily jsme tak další pevnou nohu, na které lze lépe udržovat stabilitu irmy. A pak je tu Gabča. Ona je neuvěřitelným sběratelem příležitostí. Její kreativita v tomto směru nezná hranic. GBA: To je fakt. S inspirací se potkávám skoro na každém kroku. Jsem v tom přímo nebezpečná. (smích) Eva mé nápady přetřídí, některé mi vrátí. Ty, co zapadají do vizí a možností irmy, pak roz- pracujeme a vdechujeme jim život. Už sedmnáct let vzniká pod vašimi křídly pa- lubní časopis pro Travel Service, největší le- teckou společnost ve střední Evropě. Praco- vat v této oblasti tolik let pro jednoho klienta se dnes už tolik nenosí. Jak neustrnout v čase a být i po letech pro partnera žádoucí? EF: Je důležité být neustále o krok napřed. Musíte být citliví a vnímat bedlivě potřeby irmy, pro kterou pracujete, a sami včas přicházet s nápady a řešeními. Nelze žít pouze z podstaty, je potřeba neustále držet proaktivní a proklientský přístup. Velkou roli hraje právě komunikace. V případě práce pro Travel Service přichází nápady ruku v ruce s tím, jak Travel Service roste. Nejprve to byl jeden časopis pro lety z České republiky a dnes pro ně připravujeme samostatné palubní časopisy pro Českou republiku, Slovensko, Ma- ďarsko i Polsko. GBA: Obecně máme velké štěstí na klienty a v pří- padě Travel Service to po těch letech platí dvojná- sobně. Je skvělé, když je klient partnerem, který umí naslouchat, ocenit dobrou práci, ale také při- jít s konstruktivní kritikou. Takové spojení je na- prosto ideální a vytváří vynikající podmínky pro kreativitu. Máte v portfoliu klientů velké společnosti, tendr Sano i jste vyhráli. Je na to recept? GBA: Snažíme se na věci dívat komplexně a přesně takovou péči pak dopřát i našim klientům. Dáváme přednost osobnímu přístupu, jedině tak lze podle nás navázat plnohodnotný obchodní vztah. Anony- mita je v tomto případě spíše překážkou. Chceme klienta poznat a co nejdůvěrněji se seznámit s jeho potřebami. Soustředíme se především na to, jak lze věci ke spokojenosti nás všech vyřešit. Větu „To ne- jde.“ jsme z našeho slovníku vymazaly už dávno. EF: Možná to bude znít jako klišé, ale my se nehr- neme do všech výběrových řízení. Vybíráme si klienty, pro které opravdu chceme pracovat, a pak tomu dáme maximum ve všech ohledech. Naší referencí je kvalitní práce, kterou se snažíme odvádět dlouhodobě, dále pak proklientský přístup s jakousi přidanou hodnotou, za kterou považuje- me upřímnost, a v neposlední řadě náš kreativní tým. V případě výběrových řízení pro ČSA i Sano i se zřejmě tato alchymie vyplatila a my jsme ne- smírně rádi, že pro tyto společnosti můžeme pra- covat, protože i ony nás v mnohém obohacují. Máte nějakou představu, jak to bude vypadat v roce 2037? Tedy za dalších dvacet let? GBA: Jestli otázka naráží na to, že tradiční způsob konzumace médií míří do své poslední životní fáze, dovolím si s tím nesouhlasit. Myslím, že tradiční tištěná média, do kterých teď zahrnuji i iremní a oborové časopisy, svou budoucnost rozhodně mají. Vůni čerstvého tisku a touhu ohmatat si jed- notlivé stránky těžko nahradí jakákoliv chytrá apli- kace. O tištěná iremní média je stále zájem. Na- opak někteří klienti se po boomu nových technolo- gií opět vracejí k tradici. Do jaké míry se řídíte spíše rozumem a kdy přijde na řadu zejména intuice? EF: Nutný je správný poměr obého. Rozum dává našemu snažení pevný základ a jasný rámec. Intui- ce je nositelkou správného směru a dostatečné rychlosti v procesech rozhodování. Něco jako hard- ware a software – fungují dobře pouze společně. GBA: A tak je to i s námi dvěma. Jedna bez druhé bychom nikdy nefungovaly tak skvěle. I když každá jsme jiná, neskutečně dobře se doplňujeme. Tahle celistvost, opora v druhém, ale i schopnost pod- stoupit navzájem účinnou kritiku, to vše jsou fakto- ry, které z nás dělají silnou dvojku. Za těch dvacet let se totiž můžeme jedna na druhou ve všech ohle- dech absolutně spolehnout. A teď opravdu nemlu- vím jen o práci. Jaké nejtěžší rozhodnutí vás v nejbližší době čeká? EF: Bude alibistické, pokud prozradím jen to, že vše má svůj čas? flyOK Druhým rokem vydáváme také palubní časopis pro tradičního českého letec- kého dopravce, společnost České aerolinie. Globus Bonus Korporátní tituly v našem portfoliu se rozrůstají, pro hypermarkety Globus již čtyři roky připravujeme jak zákaznický magazín, tak časo- pis pro zaměst- nance. Czech Travelogue Magazín o turis- tickém ruchu a podnikání, určený pro za- hraničí – anglic- ká podoba pro západní trhy, čínská pro Peking. GBA: O tištěná iremní média je stále zájem. Naopak někteří klienti se po boomu nových technologií opět vracejí k tradici. BE CLEVER 112

113

Aukce 2016 Émile Gallé – Párové vázy Gallé Vyvolávací cena 350 000 Kč Prodáno za 1 240 000 Kč

BE CONNECTED 116 KŘTILI JSME NA STAVBĚ 122 ŘÁD VAVŘÍNU 2017

1 Petr Karban Aleš Funke KŘTILIJSME Be the Best NA STAVBĚ Podzim je na akce bohatý, ale tradiční křest třetího letošního čísla magazínu Be the Best jsme si odpustit nemohli. Jen jsme jej tentokrát pojali poněkud nezvykle. Místo večera jsme v poslední říjnový den křtili ráno a nepozvali jsme vás do žádného sálu, ale na stavbu. Samozřejmě to nebyla stavba ledajaká, ale V Tower, Prague, unikátní stavba, která se rodí do své zítřejší krásy. A to jsme si ji ještě maličko vylepšili. Tedy, její zanedbatelnou část. A ne my sami, ale požádali jsme o to ústy Martina Valacha přední české výtvarníky. Jeden z budoucích bytů tak na pár hodin oživily obrazy a plas- tiky z kovu, skla i kamene, které se surovým betonem vedly zajímavý dialog. Bez ohledu na chladné počasí vás spolu s námi přišlo pokřtít nové číslo magazínu Be the Best takřka sedmdesát. Původní záměr, že každý z účastníků křtu získá i voucher na jeden byt v unikátním pankráckém mrakodrapu, se nám sice u Martina Jaroše, majitele deve- loperské společnosti PSJ Invest, která za projektem V Tower, Prague stojí, prosa- dit nepodařilo, ale rádi jsme vás viděli… BE CONNECTED 116

2 4 6 3 5 1 Slavnostní akt křtu proběhl v tradiční sestavě – Karel Muzikář (Comenius), Gabriela Ben Ahmed (C.O.T. media), osobnost obálky Miloslava Procházková (Avanti koberce), Eva Frindtová (C.O.T. media) a šéfredaktor magazínu Be the Best Petr Karban 2 O přivítání Petra Krmelová (Česká televize) požádala hostitele Martina Jaroše (PSJ Invest) 3 Martin Valach (ART LINES) a Miroslav Řezník (OVB Allfinanz) 4 Tomáš Březina (BEST) s Janou Marco (PAN Solutions) a Jadranem Šetlíkem 5 Dynastie Muczka – Mark, Anna a Joe jr. (AuroGenio Art) 6 Ranní raut byl střídmější večerního, ale o to rafinovanější. Zlákal i Pavla Bodláka a Kateřinu Dymákovou (oba CARDUUS Asset Management) BE CONNECTED 117

7 8 9 11 10 7 Tvrdohlavý výtvarník Stefan Milkov a Ondřej Škarka (ART LINES) jsou dva z těch, kteří křtu přidali krásu v podobě autorských obrazů a plastik. A krásu dodají i mrakodrapu… 8 Cyril Svozil (FENIX GROUP) s manželkou 9 Eva Frindtová a Gabriela Ben Ahmed (C.O.T. media) se Stefanem Milkovem 10Eva Frindtová (C.O.T. media) v živé diskusi s Bohuslavem Šantrůčkem (Galileo) 11PROTECO nářadí, respektive Pěva Holancová a Libor Knap BE CONNECTED 118

12 13 14 15 16 12V Tower, Prague se do své krásy teprve vyloupne, ale už jeho funkcionalistická tvář ukázala svou majestátnost 13 Gabriela Ben Ahmed (C.O.T. media), Pěva Holancová (PROTECO nářadí) a Tomáš Marek (Česká pojišťovna) 14Lucie Orgoníková (náměstkyně místopředsedy vlády pro vědu, výzkum a inovace) v debatě s Tomášem Čápem (Comenius) 15Karel Muzikář (Comenius), Jan Pavelka a Ondřej Plánička (Pavelka Partners) a mezi nimi Markéta Ohnišťová (Zepiko Estate) 16Tomáš Březina (BEST), Karel Muzikář (Comenius) a Libor Suchánek (SULKO) BE CONNECTED 119

ploše celkem 1 400 m2 posouvají hranice tech- nologicky propracovaného terasového zastřeše- ní ještě dál. I díky tomu si ALUKOV vysloužil celosvětově post nejen lídra na trhu, ale i toho, kdo v této oblasti udává trendy a technologické standardy. Čistá krása Posuvná zastřešení bazénů, teras i vířivých van tak v sobě spojují moderní architektonické prv- ky, funkčnost a důraz na pohodlí a bezpečí. Za- Pravidlo, které je tak obecné a snadné, a přesto se jím málokdo řídí, si vzala za své společnost ALUKOV, přední výrobce zastřešení teras CORSO a zastřešení bazénů. Celosvětovým lídrem na trhu ve svém oboru je společnost i díky tomu, že navíc toho dělá opravdu mnoho. DĚLAT NĚCO NAVÍC SE VYPLATÍ ALUKOV Všechna zastřešení navrhují designéři v ALUKOVu tak, aby odpovídala módním trendům a byla zároveň nadčasová. Docí- lit tohoto designu nejen na papíře či obrazovce monitoru, ale i v reálu je pak otázkou výroby. „Nároky našich zákazníků na kvalitu se v době extrémně rychlého technologického pokroku neu- stále zvyšují a my jim chceme jít naproti. I proto jsme otevřeli nové vývojové a výzkumné centrum,“ říká Jan Zitko, generální ředitel společnosti. To bylo otevřeno u výrobní centrály společnosti v Pardubickém kraji v obci Orel. Na zastavěné Rezidence v Jižní Koreji ADVERTORIAL 120

střešení jsou certi ikována na nosnost sněhu nebo odolnost proti síle větru. To, co však výraz- ně odlišuje irmu od jiných výrobců zastřešení po celém světě, je nadstandardní servis a záruč- ní podmínky. Českým unikátem je posuvné zastřešení terasy CORSO, díky kterému můžete mít terasu buď zcela otevřenou, nebo zavřenou a tím chráně- nou proti nepřízni počasí včetně výbavy. Systém funguje na zabudovaných kolejnicích. Tím se dosahuje snadné manipulace, kterou zvládne i dítě. Zastřešení lze uzamknout pomocí vlastní- ho patentovaného systému zamykání, které je umístěno pohodlně ve výšce pasu. ALUKOV umí na přání zákazníků vybavit svá zastřešení řadou doplňků, například moskytiérou, stíněním ve stropě a stěnách, nebo umí instalovat vlastní vchod pro domácí mazlíčky. Barvu pro ilů za- střešení lze přizpůsobit objektu a jako výplně stěn jsou nejosvědčenější panoramatická bez- pečnostní skla. Do střechy je pro odlehčení pou- žit odolný průhledný polykarbonát. Lídrem trhu i v zahraničí Díky tomu, že ALUKOV vyrábí zastřešení na míru, a zvládne se tak poprat i s požadavky, která žádná jiná mezinárodní irma nezvládne, udělal si rychle dobré jméno nejen v ČR, ale také v zahraničí. Z celkem 40 zemí světa působí například v Rakousku, Rusku nebo v Maďarsku, kde má své výrobní haly. Působí také v USA, kam svá zastřešení dováží a na místě s pomocí partnerů prodává a montuje. Letos zaznamenává nejvíc úspěchů v Maďarsku, kde letos v září spustila společnost novou mar- ketingovou kampaň a rozšířila výrobní halu na 2 000 m2, což je dvojnásobek původní zasta- věné plochy. „Investici do maďarského výrobního závodu jsme podpořili i marketingovou kampaní, ve které se stala naší tváří paní Adrienn Marton. S Adrienn byla skvělá spolupráce, která probíhá ještě nyní,“ říká marketingový ředitel Mgr. Zde- něk Kohák, MBA. ALUKOV je společnost s celosvětovým dosa- hem, se sídlem v ČR a vzhledem k objemu do- vozu a vývozu materiálu nebo následně pak již hotových výrobků se stává stále významnější součástí české ekonomiky. S celkovým počtem kolem 500 zaměstnanců po celém světě je také významným zaměstnavatelem. „Potřebujeme odborně vyškolené zaměstnance, hlavně z řad montérů, a tak se mnohdy stává, že naši montéři vyjíždí například i do Ameriky proto, aby po- mohli místnímu partnerovi sestavit zastřešení na místě. Díky dohledu po celou dobu realizace zakázky, od návrhu až po montáž, zajišťujeme špičkovou kvalitu. Proto si můžeme dovolit až patnáctileté záruční podmínky,“ říká výrobní ředitel Ing. Jan Šumpík. A dodává: „Náš obor je náročný také proto, že v sezoně denně vyrobí- me v průměru čtrnáct zastřešení, každé na míru, to činí dvě stě osmdesát kusů měsíčně. Všechna zastřešení musí naše týmy montérů včas dovézt a sestavit kdekoli ve světě.“ ALUKOV totiž na rozdíl od mnoha jiných vyrá- bí svá zastřešení na míru. Díky tomu opano- val ALUKOV trh jak se zastřešením teras u ro- dinných domů a chat, ale také se zastřešením například veřejných bazénů a zahrádek u re- staurací. Za svá zastřešení ALUKOV obdržel několik vý- znamných ocenění. Za podnikatelské úspěchy získal generální ředitel Jan Zitko ocenění Čes- kých lídrů Pardubického kraje, ale také Zlatý Vavřín, nejvýznamnější ocenění Hospodářské komory České republiky. ALUKOV získal i řadu ocenění z výstav a veletr- hů. V České republice získalo zastřešení SMOKE ISLAND Čestné uznání odborné poroty meziná- rodního stavebního veletrhu FOR ARCH 2017, v předešlých letech pak řadu ocenění veletrhů FOR HABITAT. V zahraničí zastřešení získala ocenění na polském mezinárodním veletrhu BUDMA. Více na www.alukov.cz Nároky našich zákazníků na kvalitu se v době extrémně rychlého technologického pokroku neustále zvyšují a my jim chceme jít naproti. Bazénová zastřešení Zastřešení teras ADVERTORIAL 121

Petr Karban Aleš Funke Vúterý 7. listopadu bylo v pražském paláci Žo ín za účas- ti více než čtyř stovek vý- znamných hostů oceněno čtrnáct českých osobností prestižním Řádem Vavřínu. Tímto již tradičním oceně- ním prezidium Hospodář- ské komory ČR každoročně v listopadu oceňuje ty čes- ké podnikatele, vědce, umělce či sportovce, jejichž práce má dlouhodobý pozi- tivní celospolečenský do- pad a přesahuje hranice času i prostoru. Letošní slavnostní večer, který uspořádala Hospo- dářská komora ve spolu- práci s vydavatelstvím C.O.T. media, dostal záštitu prezidenta ČR Miloše Ze- mana, předsedy Senátu Parlamentu ČR Milana Ště- cha, předsedy vlády Bohu- slava Sobotky, ministra průmyslu a obchodu Jiřího Havlíčka a starosty Prahy 1 Oldřicha Lomeckého. ŘÁD VAVŘÍNU 2017 BE CONNECTED 122

Laureáti ŘáduVavřínu 2017 Daniel Beneš předseda představenstva a generální ředitel společnosti ČEZ a. s. Lucie Bílá zpěvačka Jan Binar CEO společnosti McCANN-ERICKSON Prague Zdeněk Blažek majitel společnosti REPLAST holding, spol. s r. o. Martin Diviš předseda představenstva a generální ředitel společnosti Kooperativa pojišťovna, a. s. Oliver Dlouhý zakladatel a generální ředitel společnosti Kiwi.com Marek Dospiva spoluzakladatel a spolumajitel investiční skupiny Penta Investments Jefim Fištejn publicista, esejista a scenárista František Hála předseda představenstva společnosti TESLA a. s. Petr Chmela spoluzakladatel a spolumajitel společnosti TESCOMA Vladimír Mařík vědec David Svoboda sportovec Cyril Svozil majitel a jednatel společnosti FENIX GROUP a. s. Jan Zitko předseda představenstva a zakladatel společnosti ALUKOV a. s. BE CONNECTED 123

Precizní práce a dokonalé zvládnutí řemesla stojí za špičko- vou kvalitou díla Pražské mincovny, která stále používá tradiční, náročné a zdlouhavé pracovní postupy, založené především na precizní ruční práci a dokonalém zvládnutí královského ře- mesla mincovního. Základem všech výrobků je portrétní umění předních českých a slovenských výtvarníků a na ně navazující řemeslná dovednost.Ty spojují dokonalý návrh, přesné zapra- cování všech detailů do ocelových razidel, precizní ražbu každé- ho jednotlivého kusu i následnou péči ve skvosty, které se vý- razně liší od běžných produktů jiných evropských výrobců. Pražská mincovna BE CONNECTED 124

Historie nejstarší palírny Evropy se zrodila 4. července roku 1518, kdy Vilém z Pernštejna a Helfštýna udělil právo várečné jedenatřiceti majite- lům domů města Prostějov. Mezi vybranými byl i majitel domu U Zelené- ho stromu Hajný Jež ze Seloutek. Hned od počátku se Palírna stala prů- kopníkem ve výrobě režné (žitné) pálenky a její věhlas se šíři po celém Českém království. Dnes Palírna U Zeleného stromu navazuje na bohatou tradici někdejších předních českých tradičních výrobců lihovin a příští rok oslavuje neuvěřitelných 500 let založení. Do výrobního portfolia firmy patří více než sto produktů, nejznámějšími jsou jistě Stará myslivecká, Hanácká vodka, Starorežná, Blend 42 vodka i pravé ovocné destiláty. Palírna u Zeleného stromu BE CONNECTED 125

Česká rodinná firma, která se zabývá výrobou luxusních čokoládo- vých produktů. Veškerou produkci zhotovuje v České republice. Při výrobě je kladen důraz na spolupráci s lokálními partnery a dodava- teli. Také balení cukrovinek zdůrazňuje jejich původ – na mnoha z nich jsou vyobrazeny motivy Prahy. Pražská čokoláda dodává vy- braným odběratelům, provozuje osm vlastních značkových prode- jen, Café & Bistro v Nerudově ulici v Praze a v letošním roce otevřela prodejnu v ománském Muscatu. Pražská čokoláda BE CONNECTED 126

Křišťálově čistá voda Aqua Angels pochází z přirozeně odtávají- cích islandských ledovců starých desítky tisíc let a sama vyvěrá z artéských studní. Vulkanické podloží vytváří vysoce zásadité pH vody, její ledovcový původ zase předurčuje nízkou mineralizaci a vysoký obsah absolutně čistého rozpuštěného kyslíku. Tato uni- kátní kombinace vlastností vytváří dokonale jemnou rozpoznatel- nou chuť vody. A jedinečné chuti odpovídá i její balení, které je stejně výjimečné nejen svým čistým a nezaměnitelným de- signem, ale i použitím kvalitního skla, které originální vodě dává obal, jejž si zaslouží. Aqua Angels BE CONNECTED 127

GALAVEČER SE KONAL POD ZÁŠTITOU prezidenta České republiky Miloše Zemana, předsedy vlády Bohuslava Sobotky, předsedy Senátu Parlamentu České republiky Milana Štěcha, ministra průmyslu a obchodu Jiřího Havlíčka a starosty městské části Praha 1 Oldřicha Lomeckého GENERÁLNÍ PARTNER HLAVNÍ PARTNEŘI PARTNEŘI BE CONNECTED 128

Železná 493/20 Praha 1, Staré Město Po – Pá 10.00 – 20.00 So – Ne 10.00 – 19.00 Rückl Flagship Store www.ruckl.cz

À LA MAISON ........................ 84 nám. Republiky 1078/1 110 00 Praha 1 www.alamaison.cz ABF PRAHA............................ 66 Dělnická 12 170 00 Praha 7 www.abf.cz AESTHEVITA .......................... 65 Bolzanova 1679/3 110 00 Praha 1 www.aesthevita.cz ALUKOV................................120 Rohanské nábř. 671/15 186 00 Praha 8 www.alukov.cz ARTHOUSE HEJTMÁNEK..........6, 32, 34, 52, 78, 98, 114 Goetheho 17/2 160 00 Praha 6 www.arthousehejtmanek.cz ASOCIACE RODINNÝCH FIREM ..................................... 21 Jugoslávská 620/29 120 00 Praha 2 www.asociacerf.cz BEZNOSKA............................. 72 Dělnická 2727 272 01 Kladno www.beznoska.cz BÍLÁ LUCIE ............................. 38 www.luciebila.com C.O.T. MEDIA.......110, 116, 122 Táboritská 1000/23 130 00 Praha 3 www.cotmedia.cz CARDUUS ASSET MANAGEMENT...................... 22 nám. 14. října 642/17 150 00 Praha 5 www.carduus.cz COMENIUS......................... 8, 12 nám. Kinských 741/6 150 00 Praha 5 www.comenius.cz ČESKÉ AEROLINIE...............131 Evropská 846/176a 160 00 Praha 6 www.csa.cz ČESKÉ DRÁHY ....................... 60 Nábřeží L. Svobody 1222 110 15 Praha 1 www.ceskedrahy.cz ČSOB ................................... 1, 54 Radlická 333/150 150 57 Praha 5 www.csob.cz DELTA PROJEKTCONSULT... 64 Komenského nám. 1342/7 Horka-Domky 674 01 Třebíč www.delta.at/cz ELFIUM ................................... 26 K Sadu 754/2c 182 00 Praha 7 www.elfium.cz ESO TRAVEL........................... 80 Korunovační 22 170 00 Praha 7 www.esotravel.cz ESTETICUSTI............................ 5 Velká hradební 3385/9 400 01 Ústí nad Labem www.esteticusti.eu FENIX GROUP......................104 Šárecká 37 160 00 Praha 6 www.fenixgroup.cz FLYING BULLS ....................... 42 Letiště Jaroměř Novoměstská 361 551 02 Jaroměř www.flyingbulls.cz GECCO – KAME – EKO........106 U spalovny 6 796 01 Prostějov www.gecco.cz GRILLMART..........................108 Výpadová 1676/4a 153 00 Praha 5 www.grillmart.cz GZ MEDIA.............................100 Tovární 340 267 12 Loděnice www.gzmedia.com HOSPODÁŘSKÁ KOMORA ČR ................. 24, 122 Florentinum Na Florenci 2116/15 110 00 Praha 1 www.komora.cz HÄSTENS....................... 86, 132 Vinohradská 1420/33 120 00 Praha 2 www.postele-hastens.cz INEXAD................................... 88 Na Příkopě 854/14 110 00 Praha 1 www.inexad.cz JUMEIRAH RESORT.............. 90 Al Sufouh Road , PO Box 73137 Dubai, UAE www.jumeirah.com KÚ STŘEDOČESKÉHO KRAJE...................................... 30 Zborovská 81/11 150 00 Praha 5 www.kr-stredocesky.cz LÁZNĚ LUHAČOVICE.............. 2 Lázeňské nám. 436 763 26 Luhačovice www.luhacovicelazne.eu LÉČEBNÉ LÁZNĚ MARIÁNSKÉ LÁZNĚ ............. 96 Masarykova 22/5 353 01 Mariánské Lázně www.marianskelazne.as MAGISTRÁT HL. M. PRAHY... 28 Mariánské náměstí 2/2 110 01 Praha 1 www.praha.eu PROTECO NÁŘADÍ................ 70 Podbřezí 63 518 03 Podbřezí www.proteco-naradi.cz PRAGUE BOATS..................... 51 Dvořákovo nábřeží 110 00 Praha www.prague-boats.cz PURUM KRAFT ...................... 58 Národní 961/25 110 00 Praha 1 www.purumkraft.cz PSJ INVEST...........................116 Na Strži 1702/65 140 00 Praha 4 www.psjinvest.cz PWC ČESKÁ REPUBLIKA...... 18 City Green Court Hvězdova 1734/2c 140 00 Praha 4 www.pwc.com/cz SAXO BANK............................ 17 Na Poříčí 1142/3 110 00 Nové Město www.home.saxo/cs-cz SKLÁRNA RÜCKL ................129 Nižbor 141 267 05 Nižbor www.ruckl.cz SIKO KOUPELNY & KUCHYNĚ............................ 47 Skorkovská 1310 198 00 Praha 9 www.siko.cz STEIDL PAVEL........................ 48 www.pavelsteidl.com SRDCE REGIONU – OSOBNÍ ROZVOJ MÉDIA... 68 Branišovská 82 143 00 Praha 4 www.osobnirozvoj.media TRAVEL SERVICE................... 94 K Letišti 1068/30 160 08 Praha 6 www.travelservice.aero VINITOR.................................. 92 Zahradní 729 696 02 Ratíškovice www.vinitor.cz ZEMĚDĚLSKÉ DRUŽSTVO VŠESTARY............................... 74 Bříza 18 503 12 Všestary www.vsestary.cz Adresář 130

#flyOK Splňte si svá přání … Rezervujte na csa.cz BARCELONA | BRUSEL | MILÁN

UNIKÁTNÍ DESIGN POSTELÍ HÄSTENS OD ZNÁMÉHO DESIGNÉRSKÉHO DUA BERNADOTTE & KYLBERG +¥VWHQVSRSUYª]DOHWSĊVREHQ®QDWUKXLQRYRYDO OHJHQG¢UQ®PRGU¾NRVWNRYDQ¾Y]RUVY¾FKSRWDKĊ DQDY¢]DOSUĊORPRYRXVSROXSU¢FLYHVIªüHGHVLJQX DWRVGXHPĂYªGVN¾FKQ¢YUK¢üĊVWXGLD %HUQDGRWWH .\OEHUJ9¾VOHGNHPWªWRVSROXSU¢FH MVRXGYDQRYªPRGHO\Ġ$SSDORRVDD0DUZDULNWHUª Y\Xĕ®YDM®NRQVWUXNFLSRVWHOH+¥VWHQV7 +¥VWHQV7MHG®N\GRNRQDOHSURSUDFRYDQ¾P GHWDLOĊPDMHGLQHÊQªPXGHVLJQXMHGQRX ]QHMH[NOX]LYQÖMĂ®FKSRVWHO®+¥VWHQV-HGQ¢VHR XQLN¢WQ®PHWRGXYUVWYHQ®NWHU¢WªWRSRVWHOLGRG¢Y¢ Y¾MLPHÊQRXPÖNNRVWSRGGDMQRVWDSUXĕQRVW HÄSTENS APPALOOSA HÄSTENS 2000T HÄSTENS CONCEPT STORE PRAGUE | VINOHRADSKÁ 33, 120 00 PRAHA 2 DREAMBEDS BRNO | ŠTURSOVA 3, 616 00 BRNO INFO@POSTELE-HASTENS.CZ | POSTELE-HASTENS.CZ FULFILLING DREAMS SINCE 1852 HASTENS.COM HÄSTENS APPALOOSA HÄSTENS 2000T