Argo - Ediční plán podzim/zima 2013/2014



http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/

ARGO Nakladatelství Edičníplán2013 podzim/zima

http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/

O B SAH Beletrie Autoři – dílo (Arsanová, Borges, Brown, Bukowski, Benacquista, Bolaño, Červenák, Faber, Eco, Falcones, Guthrie, Haleová, Hamilton, Herrndorf, Hosseini, Kennedy, McCarthy, Nicholls, Orwell, Parkkinenová, Rhodes, Sedaris, Stinson, Tomanová-Weisová, Vermes, Walter, Vonnegut, Welsh, Wouk, Trocchi, Wright) Česká beletrie (Forman, Novák, Hakl, Urban, Hauserová, Růt, Mertlík) AAA – Edice angloamerických autorů JJ – Edice Jiný Jih SSP – Edice Současná světová próza Bilingvní tituly Edice Kanapka Thrillery a detektivky Komiks Sci-fi a fantasy Edice fantastika Literatura pro děti Literatura pro mládež Odborná literatura Edice Aliter Edice Zip Architektura Edice Rodičovství Odborná literatura mimo edice Historická literatura Edice Ecce Homo Edice Historické myšlení Edice Každodenní život Edice Memoria medii aevi – Paměť středověku Historie mimo edice Abecední seznam autorů 4 45 54 58 59 63 64 65 73 76 83 84 89 92 93 94 98 99 100 104 105 106 108 111 112 119

http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/

Nový ediční plán nakladatelství Argo přináší výhled na tituly, které vycházejí v období říjen 2013 až březen 2014. V tomto období bychom vám rádi představili rekordních 116 titulů, což je důkazem, že o naše knihy stojíte, a my vám za to chceme z celého srdce poděkovat. Minulý půlrok v Argu byl hektický, absolvovali jsme návštěvy několika autorů zvučných jmen. Jmenovitě to byl nositel Nobelovy ceny za literaturu Orhan Pamuk, který byl hvězdou Festivalu spisovatelů Praha, celý měsíc v Česku strávil stále populárnější Robert Fulghum. Ten zde měl celou řadu příjemných povinností. Kromě křtu svojí nové knihy Vzpomínky na jedno dobrodružství byl také svědkem premiéry inscenace divadla ABC podle jeho knihy Drž mě pevně, miluj mě zlehka. Hostem Arga byl také držitel francouzského prestižního ocenění Prix Goncourt za rok 2012 Alexis Jenni, jehož román Francouzské umění válečné na jaře v Argu vyšel. Také podzim byl plný zajímavých událostí. Na návštěvu přijel Timur Vermes, autor knižního bestseleru Už je tady zas, kterého se v Německu prodalo již 1,4 milionu výtisků. Během návštěvy pokřtil české vydání svého románu a zúčastnil se premiéry projektu Listování podle své knihy. Na začátku prosince jsme pokřtili řadu jihokorejské literatury, kterou vydáváme za podpory Korejského institutu na podporu literárních překladů KLTI. V roce 2013 vyšly romány Setkání spisovatelky Han Musuk a Říše světla spisovatele Kim Jongha. Připravujeme pro vás také nové knihy dvou českých kmenových autorů Arga. V březnu vyjde noirová detektivka Miloše Urbana s názvem Přišla z moře. Následovat bude sbírka povídek Emila Hakla Hovězí kostky. Skutečnou lahůdkou je kniha našeho dvorního grafika Pavla Růta Pražské tajemno. Novou výpravnou publikaci Jan Hus připravil František Šmahel, po úspěchu prvního dílu vyšlo i pokračování sci-fi ságy Mycelium Vilmy Kadlečkové nazvané Led pod kůží. Novinky Arga jsou více než pestré a doufáme, že si z nich vybere opravdu každý. Děkujeme, že nám zachováváte přízeň. Vaše Argo

http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/

4 Inferno Přeložila Michala Marková a David Petrů Ve svých mezinárodních bestselerech Šifra mistra Leonarda, Andělé a démoni a Ztracený symbol Dan Brown mistrovsky mísí historii, umění, šifry a symboly. Nejinak tomu je i v Brownově nejnovějším thrilleru, který se okamžitě po svém vydání stal světovým bestselerem a prodejně předčil i předchozí autorovy tituly. Harvardský symbololog Robert Langdon se tentokrát ocitá v samotném srdci Itálie, aby pomohl vyřešit záhadu, jež je pozoruhodně propojena s jedním z největších literárních děl všech dob – Dantovým Peklem. Při svém tajuplném poslání se Langdon musí střetnout s neznámým, hrůzu nahánějícím protivníkem; proplétá se přitom nejen labyrintem florentských, benátských či istanbulských uliček, tajnými chodbami, skrytými komnatami, ale také labyrintem narážek a kódů. Jediná vodítka mu v jeho pátrání nabízí jenom Dantova temná epická báseň – a čas přitom neúprosně pádí. Až uplyne, má dojít ke katastrofě, která navždy změní celý svět… Pochází z New Hampshiru, vystudoval na soukromé Amherst College. Se svou ženou Blythe, malířkou a historičkou umění, žije stále ve státě New Hampshire. V roce 1998 vydal svou prvotinu Digitální pevnost (Digital Fortress) a o dva roky později slavil úspěch s románem Andělé a démoni (Angels and Demons), v němž se poprvé objevila postava harvardského profesora Roberta Langdona. V roce 2001 následoval román Anatomie lži (Deception Point). Skutečně celosvětovým fenoménem se ale stal jeho román Šifra mistra Leonarda neboli Da Vinciho kód (Da Vinci Code, 2003), který byl již přeložen do jednapadesáti jazyků a prodalo se ho více než 81 milionů výtisků. Celý svět se zaujetím sleduje stránky www.danbrown.com. Čeští čtenáři mohou novinky najít i na českém webu www.danbrown.cz. Photo © Dan Courter DAN BROWN

http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/

„Dokonalé rozptýlení… Zatím nejlepší Brownova kniha o Robertu Langdonovi.“ – USA Today „Napínavé, chytré, nabité fakty… Dan Brown je nedostižný mistr literárního napětí.“ – Wall Street Journal „Dan Brown je přímo excelentní, když přesvědčuje čtenáře o tom, že zaprášené knihy a temné pasáže jsou jen zástěrkami odvěkých globálních spiknutí.“ – Washington Post Ukázka: Langdon zauvažoval, jestli ta jeho zvláštní omluva náhodou nepatřila právě šedovlasé dámě. Ublížil jsem jí nějak? Z té myšlenky se mu sevřel žaludek. Měl pocit, jako by mu někdo z jeho ar- zenálu odebral zbraň zásadní důležitosti. Ztratil jsem paměť. Na svou eidetickou paměť přitom už od dětství spoléhal jako na svou nejcennější duševní schopnost. Má-li člověk zvyklý vybavovat si sebesložitější detaily všeho, co zahlédne, najednou fungovat bez paměti, připadá si, jako by měl přistát s le- tadlem v naprosté tmě a bezu radaru. „Odpovědi zřejmě najdeš, jedině když rozluštíš Mapu,“ soudila Sienna. „Ať už v sobě skrývá jakékoliv tajemství, vypadá to, že po tobě jdou právě kvůli ní.“ Langdon přikývl. Přemýšlel o slovu cat- rovacer, vepsaném na svíjejících se tělech v Dantově pekle. Náhle mu hlavou bleskla zřetelná myš- lenka. Probral jsem se ve Florencii… Žádné jiné město na světě nebylo s Dan- tem spjato tak pevně jako právě Florencie. Ve Florencii se Dante Alighieri narodil, tady vyrostl, podle pověstí se ve Florencii zami- loval do Beatrice a byl odsud nemilosrdně vypovězen. Celá léta pak bloudil po Itálii a dojemně vzpomínal na domov. Opustit musíš každý předmět milý ti nade vše, napsal Dante o exilu. A to je střela divá, kterou luk vyhnanství vždy nejdřív střílí. Langdonovi se vybavily verše ze sedm- náctého zpěvu Ráje a zadíval se vpravo, přes řeku Arno ke vzdáleným věžím staré Florencie. Představil si, jak to dnes ve starém městě vypadá – ten turisty překypující labyrint, dopravní zácpy a auta svištící úzkými ulič- kami kolem slavných florentských katedrál, muzeí a kaplí i po obchodních tepnách. Napadlo ho, že kdyby se se Siennou zbavili skútru, možná by mohli splynout s davem. „Musíme do centra,“ prohlásil. „Jestli máme hledat odpovědi, najdeme je nej- spíš tam. Stará Florencie, to byl Dantův svět.“ B e l e t r i e m i m o e d i c e Již vyšlo: Digitální pevnost, Anatomie lži, Andělé a démoni, Šifra Mistra Leonarda, Da Vinciho kód, Ztracený symbol 5

http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/

6 Hollywood Přeložil Ladislav Šenkyřík I tento Bukowského román vypráví autorovo alter ego Henry Chinaski, tentokrát se však s ním a jeho ženou Sarah dostáváme do poněkud nezvyklého prostředí: do hollywoodských filmových studií. Chinaski totiž pro Hollywood píše autobiografický scénář – a v průběhu psaní se setkává s všemožnou filmovou i společenskou smetánkou, od pohledných a povolných hereček přes slavné režiséry po velké spisovatele. Ti všichni jsou přitom pro autora terčem sžíravé ironie; Hollywood se dá číst mimo jiné i jako satirický portrét světa filmu, odhalující jeho absurdnost, bizarní sebezhlíživost i do nebe volající tupost. Na poště Přeložil Bob Hýsek Zcela první Bukowského román z roku 1971, v němž se poprvé v celé své kocovinové kráse představuje autorův neblaze proslulý antihrdina a alkoholické alter ego Hank Chinaski. Román je jedinečnou kronikou autorových osudů z padesátých a šedesátých let, kdy se pouze kurvil, chlastal, sázel na dostizích a kazil si zdraví coby poštovní doručovatel a úředník. Jeho tehdejší pracovní a milenecké peripetie říznuté vysokoprocentním cynismem a sardonickým humorem vycházejí v novém překladu Boba Hýska. (1920–1994) Do širšího povědomí čtenářů se dostal v 60. letech, s nástupem tzv. malých časopisů, které dávaly prostor nezávislé, proti establishmentu zaměřené tvorbě. Svým bohémským životním stylem a nevybíravým politickým slovníkem si vysloužil pozornost agentů FBI a několikrát pobyl ve vězení, především za výtržnictví. Zemřel roku 1994 jako kultovní a světově uznávaný autor a počet jeho čtenářů po celém světě stále roste. Již vyšlo: Příběhy obyčejného šílenství, Nejkrásnější ženská ve městě, Zápisky starého prasáka, Pobryndané spisy, Tvrdej chleba, Příliš blízko jatek, Odbarvená píča/The White Pussy – v edici Kanapka, Těžký časy, Další zápisky starého prasáka, Ženský Připravujeme: Jelito, Faktótum, Škvár, Absence hrdiny CHARLES BUKOWSKI

http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/

7 Mafiánovi Přeložily Kateřina Boháč a Ivana Tomková Ve smyšleném městečku ve francouzské Normandii se usazuje rodina Američanů. Otec Fred se představí svým sousedům jako spisovatel, ponořený do práce na knize o vylodění v Normandii, matka Maggie se oddá dobrovolnické práci pro chudé, Bella, překrásná dospívající dcera, okouzluje každého, kdo se dostane do její blízkosti, a její mladší bratr Warren se brzy stane nepostradatelným a uznávaným vůdcem smečky adolescentů. Prostě rodina jako každá jiná… až na to, že Fred není ani spisovatel, ani Fred – jeho nový domov je pod neustálým dohledem agentů FBI a na jeho pravou identitu poukazuje jméno, které dal z nostalgie svému psovi: Malavita, jinými slovy Cosa nostra anebo prostě mafie… A tak tedy, pokud se podobná rodinka objeví i ve vaší čtvrti, urychleně změňte bydliště! Knihu úspěšného francouzského spisovatele a scenáristy italského původu Tonina Benacquisty převedl na filmové plátno Luc Besson, v roli skrývajícího se mafiána se objevuje Robert De Niro, jeho ženu hraje Michelle Pfeifferová, a agenta FBI, který s neskrývanou nechutí střeží bezpečí celé povedené rodinky, Tommy Lee Jones. V českých kinech od 14. 11. 2013. Tonino Benacquista (nar. 1961), francouzský spisovatel, scenárista a příležitostný herec, pochází z rodiny italských imigrantů, která se usadila ve Vitry-sur-Seine poblíž Paříže. Studoval literaturu a filmovou vědu, ale studia nedokončil a živil se příležitostnými pracemi (jako „průvodce“ v lůžkových vagonech nebo „přitloukač“ obrazů v galerii současného umění, a též prý jako „mondénní parazit“), které mu později posloužily coby zdroj inspirace pro jeho první knihy z žánru román noir. Ve známost vešel románem Sága (Saga,1997), za který získal Velkou cenu čtenářek Elle, a úspěch u čtenářů i kritiky slavila kniha Někdo jiný (Quelqu’un d’autre, 2001) za niž získal tři už nežánrová literární ocenění. Jeho posledními literárními díly jsou Mafiánovi (Malavita, 2004) – podle knihy vznikl film Luca Bessona (The Family, 2013) – a Homo erectus (Homo Erectus, 2011). TONINO BENACQUISTA

http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/

8 Třetí říše Přeložila Anežka Charvátová Mladý Udo Berger se vydává s přítelkyní na pár dní na Costa Brava, kde zdokonaluje svou novou válečnou hru – Třetí říši. Idylická scenérie kontrastuje s výstupy podivínů, jako je Vlk, Beránek či znetvořený hlídač na pláži, zvaný Škvarek. Udo při zdokonalování stolní hry o Třetí říši ztrácí pojem o hranicích skutečnosti a výmyslu a také čtenáře někdy mate měkká, bažinatá půda Bolañovy nezkrotné imaginace. Vypravěčsky strhující kniha znovu a jinak předkládá autorova věčná témata – podoby zla, formy nacismu a to, jak se kultura (smyšlenka, hra, literatura) stává jedinou pravou skutečností. Roberto Bolaño (1953–2003) byl původem Chilan, ale dobu zásadní pro své literární zrání prožil v Mexiku, dospělost pak ve Španělsku. Psal poezii i prózu v neuvěřitelném množství. Jeho první publikovaný román (ve spolupráci s A. Garcíou Portou) pochází z roku 1984, nová díla se posmrtně vydávají z pozůstalosti dodnes. Po útlejších knihách Nacistická literatura v Americe (1996) a Vzdálená hvězda (1996) Bolaña proslavil zejména román Divocí detektivové (1998), který získal řadu cen (Herralde, Rómulo Gallegos aj.), světovou proslulost mu však zajistil až anglický překlad tohoto románu. Posmrtně vydaný Bolañův román 2666 (šp. 2004), též ověnčený nejrůznějšími cenami, prohlásili v březnu 2009 američtí kritikové za nejlepší beletristické dílo vydané v USA v roce 2008. „Třetí říše je vynikající román jiného Bolaña: méně experimentálního a sebejistého, zato morbidnějšího a pochmurnějšího. Prázdninový příběh ústí v olověné šedi podzimu ztrátou smyslu života, který nefunguje jako válečná hra, přesto má stejný výsledek – porážku bez slz a bez zármutku, k níž se směřuje stejně osudově, jako podzim ubírá světlo létu.“ – El País ROBERTO BOLAÑO Photo © Jerry Bauer

http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/

9 Ukázka: Škvarek otevřel krabici a začal hru roz- kládat na zídce. Zničí žetony, pomyslel jsem si, ale nic jsem neřekl. Noční vítr několikrát odfoukl herní plán. Nevzpomínám si, kdy přesně Škvarek rozestavil figurky na pozice, jaké jsem nikdy dřív neviděl. Pro Německo to vypadalo bídně. Ty hraješ s Německem, řekl Škvarek. Posadil jsem se na zídku proti němu a prostudoval situaci. Ano, vypadalo to bídně, všechny fronty těsně před poráž- kou a rozvrácené hospodářství, bez letec- tva, bez válečného loďstva, jen s pozemním vojskem, které na tak silného nepřítele ne- mohlo stačit. V hlavě se mi rozsvítilo čer- vené světýlko. O co hrajeme? zeptal jsem se. Zahrajeme si o titul šampiona Německa, nebo Španělska? Škvarek zavrtěl hlavou a znovu ukázal směrem, kde se lámaly vlny, kde se tyčila obrovská, ponurá šlapa- dlová pevnost. O co hrajeme? naléhal jsem s uslzenýma očima. Měl jsem děsivý pocit, že se moře přibližuje k promenádě, beze spěchu a bez oddechu, nevyhnutelně. O to jediné,načemzáleží,odpovědělŠkvarek,vy- hýbajesemémupohledu.Situacemýchvojsk nepůsobilapřílišnadějně,alesnažiljsemse hrátconejpreciznějia přeskupiljsemfronty. Nehodlal jsem vzdát se bez boje. „Na čem jediném záleží?“ zeptal jsem se a hlídal přibližování moře. „Na životě.“ Škvarkova vojska začala me- todicky drtit mé linie. Kdo prohraje, ztratí život? Musí být blá- zen, pomyslel jsem si, zatímco příliv dál po- stupoval, zcela neúměrně, mnohem víc, než jsem kdy kde ve Španělsku viděl. „Vítěz rozhoduje o životě poraženého.“ Škvarek prorazil mou frontu na čtyřech růz- ných místech a vnikl do Německa přes Buda- pešť. „Já o tvůj život nestojím, Škvarku, nebu- deme přehánět,“ řekl jsem a přesunul k Víd- ni svou jedinou zálohu. Moře už olizovalo okraj zídky. Začal jsem se třást po celém těle. Stíny budov polykaly poslední slabá světla na promenádě. Již vyšlo: Divocí detektivové, Nacistická literatura v Americe, 2666 Nový román Roberta Bolaña Třetí říše vychází v překladu Anežky Charvátové, oceněné Jungmannovou cenou 2013 za překlad Bolañova románu 2666. Kniha vychází s finanční podporou Ministerstva kultury České republiky.

http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/

10 Juraj Červenák Juraj Červenák (1974) je slovenský spisovatel. Knižně debutoval v roce 1993, od té doby mu vyšly přes dvě desítky knih, většina z nich v češtině. Prosadil se jako autor historické fantasy se slovanskými motivy. V poslední době je v jeho tvorbě patrný postupný odklon od ryzí fantasy k historickému románu. Nová série dobových detektivek Stein a Barbarič o vyšetřování zločinů za vlády Rudolfa II. Habsburského na přelomu 16. a 17. století je už čistě historickým románem bez fantasy prvků. Červenák je držitelem mnoha žánrových ocenění včetně Ceny Fantázie a Ceny o nejlepší fantasy a třikrát obdržel Cenu Akademie sci-fi, fantasy a hororu v kategorii „Nejlepší česká a slovenská kniha roku“. Mrtvý na Pekelném vrchu Přeložil Robert Pilch Kapitán Stein a notář Barbarič na stopě zločinu v habsburském císařství za vlády Rudolfa II. První z řady historických detektivek s prvky špionážního a konspiračního thrilleru. Hrdiny jsou kapitán Joachim Stein (válečný veterán, drsný, přímočarý, často prostořeký, zručný se zbraněmi všeho druhu) a notář Matěj Barbarič (právník, vzdělanec, diplomat, cestovatel... avšak se slabostí pro „ženy a víno“). Příběh se odehrává na území Horních Uher v oblasti královských horních měst, do kterých se pokoušejí proniknout Turci. Zápletka se týká odhalení velezrady mezi vysoce postavenými představiteli Svazu horních měst – kdo se nechal podplatit Osmany a posílá jim informace o rozmístění vojsk a horských cestách? Případ se proplétá s vraždou štiavnického šlechtice a strašidelnými příběhy o prokleté měšťance Barboře Rosselové, jejíž duch se údajně zjevuje v doprovodu pekelných psů. JURAJ ČERVENÁK

http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/

Ukázka: Uvázali koně, pověsili klobouky na sedlové hrušky a ozbrojili se – Jaroš si nechal tesák a v dlaních sevřel Steinovu těžkou sedlovou pistoli se skoro tři pídě dlouhou hlavní. Ob- rovský meč na kapitánův rozkaz nechal po- věšený u sedla. Jen by mu překážel. Stein si k opasku připevnil pochvu s pala- šem – rukojeť chránil koš zdobený jen škrá- banci po nepřátelských čepelích. Do kože- ného pouzdra na bandalíru si zastrčil kratší křesadlovou pistoli. Nakonec nabil pušku. Byla to drahá lovecká zbraň z dílen pro- slulých slezských puškařů v Těšíně. Měla vrtanou hlaveň nezvykle malého kalibru, což umožňovalo přesnou střelbu na velkou vzdálenost. I proto se v poslední době stále častěji používala i ve vojsku. Z houští u cesty dlouho pozorovali zchát- ralou budovu a její okolí. Neviděli žádný po- hyb. Voda zurčela, ptáci zpívali, občas zab- zučel komár nebo muška. „Schovám se za těmi balvany,“ ukázal Stein na skalnatý svah za cestou. „Co vaše koleno?“ „Co s ním?“ „Ten sráz…“ „Kaprále,“ přešel Stein z šepotu do vrčení, „o moje koleno se nestarejte. Dokud já sám neřeknu, že mi v něčem překáží, ani slův- kem se o něm nezmíníte. Rozumíme si?“ Jaroš sklonil zrak. Kapitán si odfrkl a po- kýval hlavou. „Kdyby ten ničema upláchl, může běžet jen na sever nebo na jih. Skolím ho tak jako tak. Vy počkejte, než se dostanu na místo, a pak jděte dovnitř. Oči na stopkách. Po- kud je uvnitř, zkuste ho zajmout. V opač- ném případě zaujměte vhodné postavení a čekejte.“ Jaroš znovu jen přikývl. „Bůh s vámi,“ dodal Stein. Mladík na něj pohlédl, jako by nechápal, co tím myslí. Stein hlavní těšínky rozhrnul křoví a švihl pohledem doprava a doleva. Na sil- nici nebylo živé duše. Vykročil tedy z lís- koví a s hlavou staženou mezi ramena pře- běhl přes cestu. Kráčel stinným porostem a snažil se ne- dělat hluk. Jaroš měl samozřejmě pravdu, koleno začalo protestovat. Ke shluku bal- vanů se vyškrábal jen se zatnutými zuby. Jak předpokládal, z této pozice měl dobrý výhled na cestu i mlýn a zároveň sám zůstal ukrytý před náhodným pohledem zespodu. Zatímco čekal, dokončil nabíjení pušky – na- sypal prach na pánvičku, klíčem natáhl zá- mek a sklonil kohoutek ke kolečku. Po chvíli zachytil nepatrný pohyb. Jaroš se kradl porostem podél náhonu. Stein sou- středil pozornost na mlýn; těšínku opřel o balvan a zamířil pro případ, že někdo za- hlédne kaprála předčasně. Ticho se prohlubovalo. Jaroš se vynořil z hlohového houští těsně před budovou, přikrčený přeběhl kousek volného prostranství a přirazil rameno ke zdi u dveří. Ty byly rozevřené dokořán, ztrouchnivělá vrata bezvládně visela na po- praskaných pantech. Kaprál chvíli naslouchal, hlaveň Steinovy pistole pozvednutou k obličeji. Potom opa- trně nahlédl dovnitř. Vzápětí vešel. Stein dýchal zhluboka. Srdce nezrychlilo, ale zřetelně vnímal jeho tlukot. Dlouho se nic nedělo. Obloha pohasínala, narůžovělé šmouhy nad obzorem zvolna ze- šedivěly. Potom Jaroš vyšel ze dveří, ruku s pistolí skloněnou. Zamával směrem k balvanům. Stein se zachmuřil. „Kapitáne!“ zavolal kaprál, když se nedo- čkal odezvy. „Je po všem!“ Stein zaklel a opatrně odklopil kohoutek od zámku. 11

http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/

12 Kvítek karmínový a bílý Přeložil Viktor Janiš Historická próza dnes už slavného anglického spisovatele bývá označována za „velký román devatenáctého století, napsaný ovšem ve století jednadvacátém“, neboť zavádí čtenáře do viktoriánského Londýna, ale v příběhu prostitutky Sugar se nevyhýbá ani spodnímu proudu tehdejšího života, který tehdy tak naturalisticky, až pornograficky zpodobován být nemohl. V roce 2002 byl román Kvítek karmínový a bílý zároveň vydán ve Velké Británii, USA a v Kanadě. Okamžitě vzbudil mimořádný ohlas a dlouhou řadu týdnů figuroval na seznamu bestselerů amerických novin New York Times, Los Angeles Times, San Francisco Chronicle a Washington Post. Byl přeložen do více než 20 jazyků a dočkal se stejně příznivého přijetí jak v Evropě a Japonsku, tak i v anglicky mluvících zemích. Michel Faber se narodil v roce 1960 v holandském Haagu, ale dobu dospívání strávil v Austrálii, kde vystudoval literaturu a kde se poprvé i podruhé oženil. Se svou druhou ženou přesídlil na skotskou vysočinu, kde žije a píše dodnes. Michel Faber patří v Česku k poměrně často vydávaným autorům, v Argu vyšla jeho novela Evangelium ohně (2010), u jiných nakladatelství pak román Pod kůží (2003) a dvě povídkové sbírky Fahrenheitova dvojčata (2008) a Někdy prostě prší (2011). Kvítek karmínový a bílý je jeho nejoceňovanější knihou. Pavel MICHEL FABER

http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/

Ukázka: Mohu zodpovědět jednodušší otázky. Kolik je Sugar? Osmnáct. Jak dlouho se už věnuje prostituci? Pět let. Odečtěte si to sami a do- jdete k znepokojivé odpovědi, obzvláště vzhledem k tomu, že dívky v její době ob- vykle dospívají do puberty až v patnácti nebo šestnácti. Ano, ale Sugar byla vždycky předčasně vyspělá – a výjimečná. Už krátce poté, co byla zasvěcena do řemesla, vyční- vala nad špínou St Giles – odměřené a vážné dítě vyrůstající v randálu přisprostlého smí- chu a opilecké bodrosti. „Ta Sugar je divná,“ říkaly o ní kolegyně z branže. „Ta to dotáhne daleko.“ A to se jí skutečně podařilo. Dotáhla to až do Silver Street, což je v porovnání s Church Lane ráj. Ale pokud si ji představují, jak se pro- menáduje se slunečníkem po Oxford Street, pak se mýlí. Skoro pořád sedí doma, za- vřená ve svém pokoji, sama. Ostatní kurvy ze Silver Street, které pracují v okolních domech, pohoršuje malé množství jejích schůzek: jedna denně, nebo dokonce žádná. Co si to o sobě myslí? Proslýchá se, že jed- nomu muži účtuje pět šilinků, druhému dvě guineje. Co to má znamenat? Na jednom se všichni shodnou: ta holka má zvláštní návyky. Zůstává vzhůru celou noc, i když už žádní chlapi nejsou k mání; co tam v tom osvětleném pokoji dělá, když nespí? Taky jí zvláštní věci – jednou ji ně- kdo viděl, jak kouše syrové rajče. Po kaž- dém jídle si čistí zuby zubním práškem a vyplachuje si je takovou vodičkou, kterou kupuje v lahvi. Nelíčí se růží, naopak mívá tváře příšerně bledé; a nikdy nepije tvrdý alkohol, pouze pokud ji k tomu muž přinutí (a i tak ho často dokáže přimět, aby se k ní na okamžik obrátil zády, a pak vyplivne, co má v puse, nebo vyprázdní skleničku do vázy). Co tedy vlastně pije? Čaj, kakao, vodu – a soudě podle jejích loupajících se rtů i toho dost málo. Už po prvním zatahání za zvonek se dveře za stinným krytým vchodem na Priory Close 22 otevřou a William Rack- ham je uveden dovnitř. Na okamžik je osl- něn a nepoznává tu bíle oděnou ženu před sebou; Sugar si právě umyla vlasy, ty teď rozpuštěné kontrastují s jejím sněhobílým korzetem a její obvykle bledá líčka se čer- venají. Zastihl ji tu nečekaně, mile neupra- venou, když se chystala na něj. „Pojď dál, pojď dál,“ naléhá na něj, neboť prudký liják v jeho zádech se žene skoro ho- rizontálně a dopadá až za něj do chodby. „Nejvyšší čas, abych skoncoval s tímhle nerozumem a pořídil si kočího,“ zamumlá, když ho Sugar uvede dovnitř. „Tohle je ne- snesitelné… “ Překvapeně sebou trhne, když mu přiskočí na pomoc, začne starost- livě vrkat a položí mu ruce na ramena, aby mu pomohla z vodou nasáklého ulstru. „Nové šaty?“ optá se. „Ano,“ přizná a ještě víc se zapýří. „Koupila jsem si je za peníze, které jsi mi po- slal.“ Její pokus pověsit Williamův kabát na věšák okamžitě selže, neboť nasáklý svrch- ník překotí onu křehkou tyč. Chytne ulstr do náruče, zatímco kov zařinčí na podlaze. „Ne že bych chtěla nějak rozhazovat,“ ujistí ho nervózně, zvedne kabát nad hlavu a za- hákne jeho kožešinový límec za světlo. „Jen prostě ještě nedorazily moje staré šaty.“ Již vyšlo: Evangelium ohně 13

http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/

14 Dějiny legendárních zemí a míst Přeložil Pavel Štichauer, Jindřich Vacek a Helena Lergetporer Od Homérových básní až po současnou science fiction, od svatých písem po komiksy, přes všechna stěžejní literární díla, o nichž jsme se učili (od Gulliverových cest po Alenku v říši divů, od Tolkiena po Milión Marca Pola), literatura po celé věky neustále vytvářela pomyslné a bájné země a promítala do nich všechna přání, sny, utopie a noční můry, které v našem omezeném skutečném světě působí příliš rušivě a vyzývavě. Po Dějinách krásy, Dějinách ošklivosti a Bludišti seznamů se Umberto Eco stává naším průvodcem na obrazově bohatě dokumentované cestě po oněch dalekých, neznámých zemích a ukazuje nám jejich obyvatele, vášně, hrdiny, ale především význam, který pro nás mají. Zpověď mladého romanopisce Přeložil Petr Fantys Svůj první – a nejslavnější – román Jméno růže vydal Umberto Eco, když mu bylo téměř padesát: ve svých osmdesáti letech je tedy coby romanopisec vlastně mladíkem – a právě o tomto „romanopiseckém mládí“ pojednává jeho nová kniha. Se stylistickou elegancí sobě vlastní se v ní autor vyznává z celoživotní fascinace literaturou; ve čtyřech esejích nechává čtenáře nahlédnout do romanopiscovy kuchyně a zároveň předvádí svůj pověstný literárněteoretický a kritický um. S jeho použitím pak vysvětluje, proč nás literatura dokáže pohnout k slzám, v jakém smyslu „existují“ Anna Kareninová, Řehoř Samsa či paní Bovaryová anebo proč musí být dobrá non-fiction vystavěna jako napínavá detektivka. Lze dodat, že podobně napínavě je vystavěna i jeho Zpověď. UMBERTO ECO

http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/

15 Jméno růže Nové, doplněné a revidované vydání Přeložil Zdeněk Frýbort Na sklonku života vzpomíná mnich Adso na události, jichž byl svědkem, když v roce 1322 pobýval se svým mistrem, učeným františkánem Vilémem z Baskervillu, v jistém severoitalském opatství. Mělo zde dojít k jednání mezi stranou císařskou a papežskou, ale klid kláštera narušila série záhadných vražd. Tak začíná proslulý román Umberta Eca Jméno růže, který nyní vychází v doplněné verzi. Lze jej číst jako detektivku nebo jako historické vyprávění, Eco se však inspiruje i románem gotickým či iniciačním. Pátrání po neznámém vrahovi, vrcholící v bludišti klášterní knihovny, je pro autora navíc záminkou, aby podal neobyčejně plastický obraz evropského středověku, vztahem křesťanského intelektuála k nekřesťanské učenosti počínaje a kacířskými učeními a inkviziční praxí konče. Foucaultovo kyvadlo Nové, doplněné a revidované vydání Přeložil Zdeněk Frýbort Foucaultovo kyvadlo, obvykle vnímané jako symbol rozumového poznání, se v Ecově románu stává hrůzným nástrojem, který nelítostně ukončí to, co mělo být pouhým žertem. Obsáhlý román, jehož deset oddílů nese názvy kabalistických sefir, je napínavým příběhem odhalování rozsáhlého spiknutí, osnovaného po dvě tisíciletí nejrůznějšími tajnými společnostmi. Údajný „Plán“, vzniklý z rozmaru hrstky přátel, začne žít vlastním životem a své tvůrce vhání do dramatických situací od Itálie až po Brazílii. Vedle strhujícího příběhu nabízí kniha zasvěcený pohled na různé esoterické proudy v evropském myšlení. Již vyšlo: Baudolino, Ostrov včerejšího dne, O literatuře, Tajemný plamen královny Loany, Skeptikové a těšitelé, Dějiny ošklivosti, Umění a krása ve středověké estetice, Poznámky na krabičkách od sirek, Dějiny krásy, Teorie sémiotiky, Bludiště seznamů, Knih se jen tak nezbavíme, Pražský hřbitov, Od stromu k labyrintu, Kant a ptakopysk, Vytváření nepřítele Pavel

http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/

Ildefonso Falcones de Sierra (nar. 1959), povoláním advokát zaměřený na občanské právo, působí v rodné Barceloně. Už jeho první román Katedrála moře (česky Argo 2008) znamenal zcela mimořádný úspěch. Oblíbili si jej jak čtenáři, tak literární kritici ve více než čtyřiceti zemích, kde dosud vyšel. Jeho autor získal řadu prestižních ocenění. U příležitosti čtyřstého výročí vyhnání násilně pokřtěných muslimů ze Španělska vydal Ildefonso Falcones román Ruka Fátimy (česky Argo 2010), za který získal italské ocenění Premio Roma za nejlepší zahraniční dílo roku 2010. I tato kniha se stala bestselerem a Ildefonso Falcones dnes patří k nejčtenějším španělským autorům. Bosá královna Přeložila Jana Novotná Ve Španělsku 18. století, na horských stezkách pašeráků i v úzkých madridských uličkách, v žalářních kobkách i na jevištích divadel se odehrává dějově bohatý příběh – syrový příběh lásky a nenávisti, který je zároveň oslavou odvahy a svobody. Dvě ženy, jedna odevzdaná osudu a druhá nespoutaná, zde prožívají ponížení i závratný úspěch a především hluboké city. Jejich osudy se odvíjejí v době plné násilí a útisku, přesto však obě hrdinky dokážou zůstat samy sebou a uchovat si důstojnost. Hodnotami, kterých nejsou ochotny se vzdát, jsou především přátelství, láska a rodinná pouta. Historicky věrnou fresku, oživovanou četnými výraznými postavami, jako by podmalovával rytmus tradiční španělské hudby, umocňující celkovou atmosféru románu. ILDEFONSO FALCONES 16 Photo © Joan Tomas

http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/

Ukázka: Byly na cestě již čtyři dny. Šetřily vodou a na- soleným vepřovým masem, které jim před odchodem sehnal otec Joaquín, a když se rozhodly odejít do Portugalska a zvolily cestu, kterou se vydají, dokonce i stará María zapochybovala, jestli mnich nemá pravdu se svými bohy a ďábly. Otec Joaquín byl sice skleslý, ale nedal jinak, než že jim pomůže, jako by tím chtěl odčinit svůj pro- hřešek. „Dvěma cestám se musíte vyhnout,“ ra- dil jim. „Kolem Ayamonte na jih a kolem Méridy na sever. Tudy chodí nejvíc lidí. Existuje ještě třetí cesta: v okolí Trigueras se odkloní od té, co vede kolem Ayamonte, a míří do Lisabonu přes Paymogo, neda- leko hraniční čáry. Tu hledejte, vede přes Andévalo a stále na západ. Hory obejděte směrem na Valverde del Camino a pak se dejte na západ. Tak se vyhnete nemilým setkáním s hlídkami soudních úředníků nebo vojáků.“ „Proč?“ zajímala se Milagros. „Uvidíte. Říká se, že když Bůh tvořil zemi, práce na nádherách andaluského pobřeží ho unavily a rozhodl se odpočinout si. Ale aby dílo stvoření nepřerušil, dovolil ďáblu, aby pokračoval. A tak vzniklo území kolem Andévala.“ A uviděly to. „V nesprávnou chvíli se unavil ten Bůh tvého mnicha, dítě!“ stěžovala si již poněko- likáté stará María. Stejně jako Caridad a Mi- lagros se po prašných, vyprahlých stezkách vlekla v srpnovém slunci bosa. Vyhýbaly se cestám i osadám, nenachá- zely stromy, kde se skrýt, neboť tam, kde rostly korkovníky a duby, se shromažďovala stáda ovcí, koz a vepřů hlídaná pastýři, s ni- miž se nechtěly setkat. „Zrovna my jsme musely dostat tak lí- ného Boha!“ vyhrkla stařena. Ale krom pastvin byla většina polí v okolí vesnic neobdělávaných; všude se prostírala jen rozsáhlá neplodná území. Za Sevillou již jen málokdy zahlédly nějakého rolníka, který se v dálce obvykle opíral o motyku a se zacloněnýma očima se snažil zjistit, kdo že jsou ti poutníci, kteří nehodlají přijít blíž. Vycházely na cestu brzy ráno a pak až v pozdním odpoledni, kdy vysilující žár zeslábl. Čtyři nebo pět hodin cesty, takže ani zdaleka neušly ony čtyři nebo pět mílí denně, jak původně plánovaly, ale to na- štěstí nevěděly. Na úhoru, v samotě, na ně začala dopadat malomyslnost. Nevěděly, kde jsou ani kolik jim ještě zbývá do cíle. Věděly pouze – to jim řekl otec Joaquín –, že musí projít Andévalo a pak směřovat na západ, až k řece Guad- ianě, jejíž velká část tvořila hranici s Por- tugalskem. 17 Ildefonso Falcones je nejpřekládanějším španělským autorem: ve více než 43 zemích se již prodalo více než 8 milionů výtisků jeho dvou předcházejících románů – Katedrála moře a Ruka Fátimy. Již vyšlo: Katedrála moře, Ruka Fátimy

http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/

1818 EMMANUELLE ARSANOVÁ Emanuela Přeložil Zdeněk Abé Kdo by neznal film Emanuela, který v prvních letech svobody po Sametové revoluci přitáhl do kin, do té doby erotikou téměř nepoznamenaných, davy diváků? Film byl natočen podle knihy, která v šedesátých letech dvacátého století vyvolala ve Francii skandál a dnes se řadí ke klasickým dílům erotické literatury. Text knihy připomíná autobiografii. Mladá žena Emanuela líčí své zkušenosti. Je jí dvacet let, když přijede do Bangkoku za svým manželem, který tam pracuje jako inženýr. V evropské i americké společnosti v Bangkoku naváže četné milostné vztahy s osobami obého pohlaví, aniž přitom zanedbává domorodce. A tyto vztahy se neomezují pouze na dvě osoby. Až potud je to banální historie. Méně banální však je, že Emanuela, když toto o sobě vypráví, ukazuje cestu, kterou prošla za stále větší a větší rozkoší pod vedením italského průvodce jménem Mario, líčí překážky, které musela překonat, aby od vrozené sexuality dospěla k hlubšímu vědomému a metafyzickému postoji (termín metafyzický zde není přeháněním). Podle nejlepších pravidel tohoto žánru je tudíž tento autobiografický román současně i „románem o zaučování“. 47 róninů Slabikář a pokladnice vazalské věrnosti Hra zpracovává historickou událost z ledna 1703, kdy se 47 bývalých vazalů rodu pánů z Akó pomstilo za incident, který vedl k rituální sebevraždě jejich pána. Jedná se o mnohokrát a mnohými žánry zpracované téma, hra autorského kolektivu složeného z osobností Takedy Izumoa, Namiki Sósukeho a Mijošiho Šórakua nicméně patří k nejznámějším a nejcitovanějším. Děj hry pochopitelně akcentuje dlouhé a složité přípravy pomsty, které museli vazalové konat tajně a s omezením osobního kontaktu. Róninové mají ve hře coby kód přiděleny jednotlivé znaky japonské slabičné abecedy, odtud „slabikář“ v názvu hry. Zároveň se během jedenácti dějství hry setkáváme s časovými skoky, respektive s retrospektivami, které dokreslují hlavní dějovou linii, tvoří detailnější pozadí hlavních událostí a vykreslují komplexní obraz japonského konceptu vazalské věrnosti.

http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/

1919 JORGE LUIS BORGES Slavný argentinský spisovatel se narodil v roce 1899, vyrostl v dvojjazyčném prostředí anglo-argentinské rodiny, rané mládí prožil v Evropě, řadu let působil jako ředitel Národní knihovny v Buenos Aires a vyučoval angloamerickou literaturu. Světově i v českém prostředí proslul především knihami fantastických povídek, neméně pozoruhodná je však jeho tvorba esejistická a lyrická. Za své dílo získal četná mezinárodní ocenění a řadí se k předním světovým autorům 20. století. Zemřel roku 1986. Spisy VI – Básně Přeložila Mariana Machová, Eva Blinková-Pelánová a Jiří Pelán Do 6. svazku Borgesových Spisů byly zařa- zeny vůbec první překlady Borgesovy poezie do češtiny. Kniha obsahuje tři básnické knihy: autorovu nejoblíbenější sbírku Tvůrce ze 60. let a dvě sbírky z 80. let, Atlas a Spříseženci. Spojení krátkých prozaických textů – mini-esejů a mini-povídek – a básní ukazuje čtenáři dosud neznámou tvář tohoto argentinského tvůrce. JORGE LUIS BORGES Obecné dějiny hanebnosti Přeložil Vít Urban Sbírka kratších raných textů nazvaná Obecné dějiny hanebnosti tematicky i stylisticky předjímá další, známější Borgesova díla. Autor zde líčí hanebné skutky, kterých se dopustili nikoliv významní lidé píšící dějiny, ale lidé drobní a většinou neznámí. Setkáme se tu se svérázným podvodníkem z Austrálie, trpícím fóbií, s čínskou pirátkou i s americkým cynikem těžícím z touhy černých otroků po svobodě. Jednotlivé příběhy se odehrály v různých dobách a na různých místech – na Západě, v islámském světě i na Dálném východě. Autor své hrdiny neodsuzuje, etické závěry nechává na čtenáři. Již vyšlo: Spisy I–V, Fantastická zoologie Kniha vychází s finanční podporou Ministerstva kultury České republiky.

http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/

20 Woodrow Wilson „Woody“ Guthrie (1912–1967) byl americký tvůrce a zpěvák lidových balad. Napsal více než tři tisíce písní na historická, politická, kulturní, duchovní i dětská témata, z nichž mnohé zlidověly. Guthrie psal také články do novin, kreslil a maloval. Měl zásadní vliv na řadu zpěváků a skladatelů jako Bob Dylan, Pete Seeger, Bruce Springsteen, Phil Ochs a mnoho dalších. Dům z hlíny Přeložila Gita Zbavitelová Dům z hlíny je jediný dokončený román legendárního amerického zpěváka a skladatele lidových písní Woodyho Guthrieho. Autor jej začal psát koncem třicátých let a dopsal v roce 1947; pak se kniha na mnoho let ztratila a byla znovu objevena teprve nedávno. Je to lyrický, autentický a působivý portrét chudé a těžce pracující farmářské manželské dvojice, která se zoufale snaží překonat nepřízeň počasí a další překážky v podobě mocných ničivých sil za katastrofálního sucha a prašných bouří na texaských pláních v třicátých letech; a je to i příběh o snech obyčejných lidí a o jejich hledání lásky a smyslu života ve zkaženém světě. Tike a Ella May Hamlinovi se marně snaží farmařit na vyprahlých pláních v severním cípu Texasu. Žijí v polozbořené dřevěné chatrči, která nedokáže vzdorovat divokým rozmarům počasí, a Tike proto touží po bytelnějším příbytku, jenž by je před zrádnými přírodními živly ochránil. Z příručky ministerstva zemědělství ví, jak postavit dům z nepálených cihel, odolný proti vichru, prachu, dešti, mrazu, ohni i termitům, jenže Hamlinovi nevlastní půdu, kterou obdělávají. Jsou jen nájemci farmy a kvůli okolnostem, jež nemohou a nedokážou přemoci – jako majitelé půdy a rančů anebo banky –, pro ně „dům z hlíny“ zůstává jen nedosažitelným snem. Dům z hlíny je příběh plný venkovského realismu i občanského aktivismu, morální naléhavosti a vypravěčského umění Johna Steinbecka a erotické otevřenosti D. H. Law- rence; jako by tvořil prozaický protějšek k nejslavnější Guthrieho písni Ta zem je má zem. WOODY GUTHRIE

http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/

Shannon Haleová je autorkou čtyř knih pro mládež: The Goose Girl, Enna Burning, River Secrets a bestseleru New York Times Princess Academy oceněného cenou Newbery Honor. Žije se svou rodinou v Salt Lake City v Utahu. 21 Austenland Přeložil Marko Hauliš Mladé Newyorčance jménem Jane se v lásce nedaří, žádný muž jí není dost dobrý, a to proto, že je zamilovaná do oblíbeného herce Colina Firtha, hlavně v jeho roli pana Darcyho v televizní seriálové adaptaci Pýchy a předsudku. Když se jí však poštěstí dostat se na brigádu do Anglie do jakéhosi „tábora“ fanynek románů Jane Austenové, najednou zjistí, že její představy o romantickém hrdinovi se až nebezpečně stávají skutečností. Najde si nakonec pana Darcyho jako románová Elizabeth, nebo celý ten vyfantazírovaný svět pošle na onen svět? Milé dámy, vítejte v Austenlandu! Anglický venkov roku 1816, zámečky a panská sídla, románová jména, garderoby doby regentství, pánové ve fracích, důstojníci v uniformách a dokonce jeden dvoumetrový zahradník. Smíte jezdit kočárem, dávat si dostaveníčka, líbat se, vzdychat, zamilovávat se jeden den do toho a zítra do jiného. Všichni jsou tu jen pro vás. Ale pozor: jestli u vás najdeme mobil nebo jinou technickou vychytávku cynického jedenadvacátého století, pošleme vás s hanbou domů... SHANNON HALEOVÁ

http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/

Walker Hamilton se narodil ve skotském městě Airdrie v roce 1934 a zemřel v únoru 1969 v jihoanglickém Cornwallu, ve věku pouhých 34 let. Jeho otec byl horník a Walker strávil ve škole jen deset let. Navštěvoval večerní kurzy účetnictví a základní vojenskou službu absolvoval u Královského letectva. Po návratu do civilu pracoval v pivovaru v Glasgowě, poté jako opravář kancelářských strojů a jako dělník. V roce 1960 se oženil a odstěhoval se do Cornwallu. Tam napsal svoji první knihu, Všechna malá zvířátka, kterou vydalo nakladatelství Victor Gollancz v roce 1968. Jeho druhou knihu, Drakův život, vydali v roce 1970. To už byl autor po smrti. Všechna malá zvířátka Přeložil Paul Millar Neprávem zapomenutý, nyní znovu objevený román s prvky hororu, fantasy a surrealismu, napsaný v 60. letech jedním z nejzáhadnějších britských autorů. Hrdinou je jednatřicetiletý Bobby, který se dívá na svět očima jedenáctiletého sirotka – a svět, který jeho prostřednictvím vidíme i my, je opravdu temné místo k životu. O Bobbyho se stará nevlastní otec přezdívaný Špek. Špek je kruťas a násilník, který podvodem přišel k majetku Bobbyho matky, a Bobby z něj má takovou hrůzu, že opakovaně utíká z domova. Při svém posledním útěku potkává podivného mužíka jménem Summers, velkého přítele všech nebohých tvorů a zapřisáhlého nepřítele Špeka a jiných mastňáků bez soucitu a skrupulí. Bobby se k panu Summersovi přistěhuje a společně naplánují Špekovu vraždu. Kniha vznikla v atmosféře hnutí hippies a kuriózním způsobem s ním souzní v obžalobě společnosti, jež nechrání slabé před silnými. WALKER HAMILTON 22

http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/

23 Písek Přeložila Michaela Škultéty Nová literární lahůdka Wolfganga Herrndorfa, autora oceňovaného bestseleru Čik, zavede čtenáře do severní Afriky, mezi písečné duny a do nebezpečných uliček špinavých slumů. Román je neuchopitelný jako saharský písek, žánrově se pohybuje mezi exotickým krimi románem, špionážním thrillerem a postkoloniální satirou, a navrch se neubráníte pocitu, že to vše je skvostně zábavná parodie na každý z uvedených žánrů. Hybnou silou děje jsou chyby, omyly a nedorozumění protagonistů; příběh se čtenáři skládá před očima jako různobarevná mozaika. Stejně různorodí jsou i hrdinové, a přece mají všichni něco společného: každá postava cosi hledá. Policie hledá vraha, vrah možnost úniku, skupinka hipíků osvícení, obchodník kontaktní osobu, malí zločinci rychlý zisk, velcí tajné mikrofilmy, muž s amnézií ztracenou paměť... Všichni hledají, ale nic nenacházejí. Pravda jim proklouzává mezi prsty jako písek. Román získal Cenu Lipského knižního veletrhu 2012. Wolfgang Herrndorf (1965–2013) vystudoval malířství a pracoval jako ilustrátor knih a časopisů. Literárně debutoval v roce 2002 románem In Plüschgewittern. V roce 2007 vydal knihu povídek Diesseits des Van-Hallen-Gürtels a v roce 2010 román Tschick (česky Čik), který se stal literární událostí a za nějž autor získal několik cen, mj. prestižní Německou cenu za literaturu pro mládež a Cenu Hanse Fallady. Photo © Mathias Mainholz WOLFGANG HERRNDORF Již vyšlo: Čik bude

http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/

24 A hory odpověděly Přeložila Miroslava Kopicová Khaled Hosseini, autor světově úspěšných románů Lovec draků a Tisíce planoucích sluncí, vydává třetí román, v němž se opět vrací do rodného Afghánistánu, ale zavede nás i do Paříže či Kalifornie. Vypráví příběh sourozenců rozdělených v dětství. Abdulláh vyrůstá v chudobě afghánského venkova a nepřestává toužit po ztracené sestře, zatímco Parí, která zapomněla, že kdy měla nějakého bratra, vychovává bohatá rodina v Kábulu a Paříži. Na pozadí téměř šedesáti let dramatické afghánské historie se odehrává příběh lásky, ztrát i obětí. Je lepší být odtržený od rodiny než trpět bídou? Co mohou či mají udělat bohatí pro chudé? Jak silná jsou rodinná pouta a jaké následky mají naše rozhodnutí? Na tyto otázky hledá Hosseini v mistrovském vyprávění odpověď. Sejdou se ještě někdy Abdulláh a Parí? Otevřete knihu... Khaled Hosseini se narodil r. 1965 v afghánském Kábulu v rodině diplomata a učitelky perštiny. Komunistický převrat a následná sovětská okupace na konci 70. let zabránily rodině v návratu z Paříže, kde byl Hosseiniho otec na diplomatické misi. Od 80. let proto Khaled Hosseini žije v USA, kde rodina získala azyl. Nejprve vystudoval medicínu a osm let se také věnoval lékařské praxi, současně však už pracoval na své první knize Lovec draků, která se roku 2003 stala okamžitým bestselerem nejen v USA, ale po celém světě. Stejnou oblibu si získal i jeho druhý román Tisíce planoucích sluncí z r. 2007. Po dlouhých šesti letech čekání, během nichž se Khaled Hosseini kromě psaní věnoval také roli vyslance dobré vůle UNHCR a práci pro svou nadaci The Khaled Hosseini Foundation poskytující humanitární pomoc chudým Afgháncům, mají čtenáři konečně v rukou jeho nový román, A hory odpověděly, který se hned po vydání dočkal světového úspěchu a dosud vyšel ve více než 40 zemích. KHALED HOSSEINI Připravujeme: Tisíce planoucích sluncí, Lovec draků

http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/

„Pokudjdeo romány,hnedtakněcoměnedojme,alenadHosseinihonovouknihou A hory odpovědělymiužnastránce45kapalyz očíslzy.…Jeobtížnévystihnouttakbohatédílo v krátkérecenzi.Jetucetdalšíchvěcí,o kterýchbychchtělmluvit –o rýmujícíchse dvojicíchpostav,situacíchozvěnouodrážejícíchjednadruhou,různýchnáhledechna upřímnost,osamělost,krásua chudobu,o přeměněemocív tělesnéneduhy.Místotoho dodámužjentohle:Hosseiniznovupatřínavrcholžebříčkubestselerů.“ The Washington Post „Láska, podle Hosseiniho, je úžasný můstek pronikající jazyky, třídami a identitou. Nikdo v tomto napínavém románu není vůči jejímu účinku imunní.“ O, The Oprah Magazine Khaled Hosseini patří k nejoblíbenějším autorům současnosti. Po celém světě se prodalo přes 38 000 000 výtisků jeho románů Lovec draků a Tisíce planoucích sluncí. Dlouho očekávaná novinka A hory odpověděly vychází ve 42 jazycích. www.khaledhosseini.com www.khaledhosseinifoundation.org Ukázka: Podzim roku 1952 Otec nikdy předtím Abdulláha neuhodil. Takže když to udělal, když ho udeřil těsně nad ucho – silně a náhle, otevřenou dlaní, vyhrkly Abdulláhovi překvapením do očí slzy. Rychle zamrkal, aby je zadržel. „Běž domů,“ procedil otec skrz zuby. Abdulláh shora zaslechl, jak se Parí dala do pláče. Pak ho otec udeřil znovu, silněji, tento- krát do levé tváře. Abdulláhovi to hodilo hlavu do strany. Obličej ho pálil a slzy se draly ven. V levém uchu mu zvonilo. Otec se k němu naklonil tak blízko, že jeho tmavý vrásčitý obličej úplně zastínil poušť, hory i nebe za ním. „Řekl jsem ti, abys šel domů, chlapče,“ pronesl s utrápeným výrazem. Abdulláh ani nehlesl. Ztěžka polkl a mži- kal na svého otce, mžoural do jeho tváře a stínil si oči před sluncem. Shora z malého červeného povozu volala Parí s brekotem jeho jméno a hlas se jí třásl obavami. „Abolláhu!“ Otec mu věnoval přísný pohled a znovu se ztěžka vrátil k vozíku. Zevnitř se Parí natahovala oběma rukama k Abdulláhovi. Abdulláh jim nechal trochu náskok. Pak si hřbetem ruky otřel oči a vydal se za nimi. Po chvilce po něm otec hodil kámen, po- dobnějakodětivevesniciŠádbághházelyka- menímpoParíiněpsu,Šudžáovi –ažnato,že onichtěliŠudžáuzasáhnout,chtělimuublí- žit.Otcůvkámendopadlneškodněpárkroků od Abdulláha. Počkal, a když se otec s Parí dali znovu do pohybu, opět je následoval. Nakonec, když už bylo slunce těsně za svým vrcholem, otec znovu zastavil. Obrátil se směrem k Abdulláhovi, vypadalo to, že chvíli přemýšlí, a pak mu pokynul rukou. „Ty to nevzdáš, viď,“ řekl. Shora z vozu se Parí rychle chytila Ab- dulláha za ruku. Dívala se na něj průzrač- nýma, zvlhlýma očima, a usmívala se svým úsměvem, ze kterého svítily řídké zoubky, jako by se jí nic zlého nemohlo přihodit, do- kud ho má vedle sebe. Sevřel prsty kolem je- jích, jak to dělali každou noc, když on a jeho malá sestřička usínali na lůžku, s hlavami u sebe a s propletenýma nohama. 25

http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/

26 John Fitzgerald Kennedy (1917–1963) patří k nejznámějším světovým politikům. Působil v americké Sněmovně reprezentantů (1947–1953) a Senátu (1953–1960) a nakonec se stal prezidentem Spojených států. V roce 1963 však ve věku šestačtyřiceti let zahynul při atentátu v texaském Dallasu. O několik let předtím, než zahájil svou politickou kariéru, vstoupil do širšího povědomí jako autor velmi úspěšné knihy (původně studentské práce) Proč Anglie zaspala (Why England Slept, 1940), v níž vysvětloval nepřipravenost Velké Británie na válku s Německem. Kniha Portréty odvahy (Profiles in Courage, 1956; česky poprvé jako Profily odvahy v roce 1968) se stala bestselerem a Kennedymu vynesla Pulitzerovu cenu. Portréty odvahy Přeložil Jan Hokeš „…činů, kvůli nimž jsem trpěl, ani zdaleka nelituji.Všechny bych je vykonal znovu, pokud by to bylo zapotřebí, i za cenu desateronásobného hanobení, nepřízně a ztráty funkce,“ prohlásil John Quincy Adams a s jeho slovy by se pravděpodobně ztotožnilo i dalších sedm amerických senátorů, jejichž příběhy líčí John Fitzgerald Kennedy ve svazku Portréty odvahy. Ať už si vydobyli věhlas, jako například Daniel Webster, nebo byli a jsou víceméně neznámými postavami, jako například Edmund G. Ross, projevili všichni tito politici v kritické chvíli odvahu jít proti proudu a nehledět na stranické zájmy a přání voličů. K jejich činům je přimělo vlastní přesvědčení, svědomí, věrnost ústavě a v neposlední řadě také nutkání zachovat se spravedlivě a prospět vlasti. Nejenže si za své jednání vysloužili tvrdou kritiku, ale v mnoha případech si jím navždy zničili kariéru a někdy i osobní život. Kennedy sestavil příběhy svých odvážných předchůdců na základě důkladného studia historických pramenů, avšak jeho styl má daleko do suché faktografie. Vše naopak líčí velice poutavě, se smyslem pro napětí a dramatičnost. Kniha Portréty odvahy, která výrazně přispěla k utváření moderního politického myšlení, je tak i po desetiletích podnětnou a přitažlivou četbou. JOHN FITZGERALD KENNEDY vyměnit

http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/

27 Konzultant Přeložil Petr Fantys Nedlouho před svou svatbou se Konzultant, uznávaný právník, rozhodne vstoupit do riskantní oblasti obchodu s drogami na drsné texasko-mexické hranici – a doufá, že následkům tohoto rozhodnutí dokáže uniknout. Je pevně přesvědčen, že až mnohamilionový obchod s kokainem proběhne, vše se vrátí do starých kolejí a on se zase navrátí ke svému starému životu po boku milované snoubenky. Namísto toho se však ocitne uprostřed brutální a smrtelně nebezpečné hry, která může zničit všechno, co má rád, a všechny, jež kdy miloval. Cormac McCarthy se i ve svém posledním díle předvádí ve vrcholné formě, i když Konzultant není román, nýbrž „jen“ scénář k filmu, který letos natočil hvězdný režisér Ridley Scott s neméně hvězdným obsazením: v hlavních rolích se tu objeví Brad Pitt, Michael Fassbender, Penélope Cruz, Cameron Diaz a Javier Bardem. Českou premiéru má film 28. listopadu. Cormac McCarthy se narodil roku 1933 v rhodeislandské Providence na východním pobřeží Spojených států, jako třetí ze šesti dětí. Roku 1937 se jeho rodina přestěhovala do Knoxvillu – krajina, kultura a povahopis východního Tennessee a Appalačských hor mladého spisovatele výrazně ovlivnily a odrážejí se zejména v jeho prvních čtyřech románech: Strážce sadu (The Orchard Keeper, 1965), Vnější tma (Outer Dark, 1968), Dítě Boží (Child of God, 1973, č. 2009) a Suttree (1979). V následujících dílech se už autor zabývá americkým Jihozápadem, kam se na konci sedmdesátých let přesunul: své opus magnum Krvavý poledník aneb Večerní červánky na západě (Blood Meridian, or, The Evening Redness in the West, 1985, č. 2009) tvořil čtyři roky v texaském El Pasu. Poté přišla „Hraničářská trilogie“: Všichni krásní koně (All the Pretty Horses, 1992, č. 1995), Hranice (The Crossing, 1994, č. 1997), Města na planině (Cities of the Plain, 1998, č. 2010), a s ní i zájem médií, čtenářstva a mohutný komerční úspěch. Posledními dvěma romány, „thrillerem“ Tahle země není pro starý (No Country for Old Men, 2005, č. 2007) a apokalyptickým vyprávěním Cesta (The Road, 2006, č. 2008), Cormac McCarthy stvrdil svou pozici stěžejního amerického romanopisce. Photo © Laura Ware CORMAC McCARTHY

http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/

28 David Nicholls (*1966) studoval angličtinu a herectví. Živil se jako herec (mimo jiné strávil tři sezóny v The Royal National Theatre), ale poté se soustředil na psaní scénářů pro televizi (napsal několik seriálů a adaptoval klasické autory, jako je Hardy nebo Dickens). Svůj první román Otázka za deset (2006) přepsal i do filmové podoby, která vznikla v roce 2006. Zopakoval to se svým třetím románem Jeden den (2009), ale tentokrát ještě úspěšněji (ve filmu z roku 2011 ztvárnila hlavní roli mezinárodní hvězda Anne Hathawayová). Záskok Přeložila Soňa Benediktová Humorný román z divadelního prostředí o tom, že i druhořadí herci občas dostanou svou šanci. Zatímco krásný a talentovaný Josh Harper, alter ego lorda Byrona, kterého hraje, jde z role do role a chystá se na kariéru v Hollywoodu, jeho kolega Stephen McQueen s nešťastným jménem mnohem slavnějšího, již zesnulého hollywoodského kolegy je odborníkem na mrtvoly v televizních seriálech, a navíc zaskakuje za Joshe ve hře o Byronovi. Jenomže záskok za supermana kypícího zdravím nikdy není potřeba – dokud se na něj neusměje štěstí. A nejde tu jen o záskok divadelní, ale i postelový... DAVID NICHOLLS Již vyšlo: Jeden den, Otázka za deset Kulisy pro pořádný společenský trapas má pečlivě rozestavené, ale čekají vás i krásně napsané scény plné něhy. – Independent on Sunday Tohle si užijete. Autor ví, o čem píše, a umí okouzlit. – Mirror Ticket

http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/

29 GeorgeOrwell(1903–1950)patřík nejvýraznějšímspisovate- lůma novinářůmprvnípoloviny20.století.Přestože souzněl sesoudobýmilevicovýmifilozofickýmiproudya prohlašoval sezasocialistu,v případěSovětskéhosvazupotěmkinovskou povahusocialistickéhorežimubrzyprohlédla ostřeseproti němuvymezil.Originálněsvépolitickémyšlenkyzpracoval v alegorickénoveleFarmazvířat(1945)a v antiutopickém románuDevatenáctsetosmdesátčtyři (1949).Velmioblíbené bylya stálejsoujehoeseje,cestopisya reportáže,např. Nadně v Pařížia Londýně(1933),Barmskédny (1934) a Hold Katalán- sku (1938). George Orwell dodnes zůstává ikonou vzdoru vůči totalitním tendencím a politické manipulaci všeho druhu. GEORGE ORWELL Kniha vychází s finanční podporou Ministerstva kultury České republiky. Lev a jednorožec Eseje I. (1928–1941) Přeložila Kateřina Hilská Slavné eseje „Poprava oběšením“, „Jak jsem střílel slona“, „Uvnitř velryby“, „Lev a jednorožec“, či recenze na Obratník Raka Henryho Millera a Mein Kampf Adolfa Hitlera patří mezi 51 textů, které George Orwell napsal v letech 1928 až 1941. Ve svých publicistických dílech vystupoval nejen jako myslitel a homo politicus, ale především jako člověk vztahující se k druhým, „a fellow human being“; zabýval se sociálními, ekonomickými, a především obecně lidskými otázkami. Jeho eseje dodnes nabízejí příklad, jak lze k životu, myšlení i psaní přistupovat jednoduše a ryze, a staví na přesvědčení, že bez ohledu na ideologie je potřeba zůstat slušným a čestným člověkem. Plánovaný čtyřsvazkový projekt nakladatelství Argo bude obsahovat celkem 241 esejí, včetně Orwellových literárních recenzí a proslulých novinových sloupků „Jak to vidím já“. V této podobě se bude jednat o nejúplnější, nejširší a naprosto vyčerpávající souhrn Orwellových esejí v češtině. Již vyšlo: Farma zvířat/Animal Farm (bilingvní titul), Cesta k Wigan Pier, Deníky I (1931–1940), Deníky II (1940–1949), Devatenáct set osmdesát čtyři/Nineteen Eighty-Four (bilingvní titul) Připravujeme: Ohlédnutí za španělskou válkou: Eseje II., Úpadek anglické vraždy: Eseje III., Spisovatelé a leviatan: Eseje IV.

http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/

30 Leena Parkkinenová (*1979) studovala scenáristiku a reklamu. Pracovala v nakladatelství i jako barmanka. Pochází z rodiny, ve které se dobrý příběh cení více než pravda. Už její dědeček dokázal uhranout posluchače svým vyprávěním a její otec všem řekl, že jeho syn bude slavným spisovatelem. O týden později se mu narodila dcera. V dětství netoužila po spisovatelské dráze, ale chtěla být malířkou. Když jí došel papír, pokračovala v kreslení na všechno, co jí přišlo pod ruku, a to včetně stěn a otcova daňového přiznání. Proto šla studovat grafický design, pak se dostala k práci pro nakladatelství. Parkkinenovou fascinují témata jako identita, pohlaví a jinakost. O nich jsou její knihy, ze kterých se dozvíte věci, které byste snad ani raději nevěděli. Photo©HeiniLehväslaiho LEENA PARKKINENOVÁ Na řadě je Max Přeložila Jitka Hanušová Max a Izák jsou siamská dvojčata. Když se v roce 1899 narodí, matka se o ně nedokáže postarat, a tak se přičiněním tety ocitnou jako hříčka přírody v místním cirkuse. Zde se poprvé cítí jako plnoprávné lidské bytosti – spřátelí se s ostatními zrůdami, monstry a ztracenými existencemi a zjišťují, že běžní lidé je vnímají jako umělce a jsou ochotni za jejich vystoupení platit. Konečně šťastna, objíždějí dvojčata celou Evropu. Osudový zlom nastane, když se v Helsinkách seznámí s okouzlující, ale naprosto nemorální Iris. Muži tuto femme fatale uctívají a ženy nenávidí. Izák se do Iris rázem osudově zamiluje... Jak se s jejich vztahem vyrovná Max? Román Na řadě je Max je literárním debutem Leeny Parkkinenové, líčícím s neobyčejnou citlivostí a v barvitých epizodách bizarní zákulisí cirkusového prostředí, problémy dvojčenství i dvojnictví a v neposlední řadě též nespolehlivost jakéhokoliv vyprávění. Autorka za román obdržela v roce 2009 cenu prestižního finského deníku Helsingin Sanomat. „Plechový bubínek pro 21. století.“ – Interkultura Online, Německo

http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/

31 Dan Rhodes (*1972) je britský prozaik. Debutoval v roce 2000 sbírkou „101 povídek o lásce“ s názvem Antropologie. Českým čtenářům už se představil novelou Bílé autíčko, publikovanou pod pseudonymem Danuta de Rhodes. Autor si hýčká pozici na okraji literárního dění, a na svém blogu s oblibou zveřejňuje negativní recenze na svoje knihy. Přesto se dočkal čtenářského úspěchu, kritického ocenění a překladů do mnoha jazyků. Rhodesovým tématem jsou milostné vztahy, líčené s poťouchlým humorem, plné bizarních zvratů a podbarvené nostalgií a smutkem. Po Zlatu chystáme k vydání Antropologii a podobný soubor mikropovídek Vezmi si mě. Zlato Přeložila Zuzana Dejmková Toto je kniha o lásce. Toto je kniha o touze zachytit unikavé věci. Toto je kniha o dívce Mijuki, která rok co rok odjíždí na dovolenou do zapadlé vesnice u studeného oceánu, prochází se, chodí na pivo, pochutnává si na instantních nudlích, a těší se, až se vrátí ke své lásce. Mezitím se sbližuje s místními a promění život leckoho z nich. Autor svůj román nestaví na překotném a komplikovaném ději, ale na pozorném vidění, humoru a dovedném a účastném portrétování svých postav. Protože toto je kniha o lásce. „Milujeme Davida Rhodese. Prazvláštní jako obvykle, ale vynikající.“ – Guardian „Chytré a velmi zábavné. Zlato sahá přímo k srdci. Nikdy pak už nebudete smýšlet o kýchání stejně jako dosud.“ – Hilary Mantelová. „Naprosto bezchybné komediální psaní. Originální, svěží a vtipné.“ – Observer DAN RHODES

http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/

32 David Sedaris (1956) se narodil v newyorském Binghamptonu, dětství a mládí však prožil s excentrickou matkou, otcem pracujícím pro IBM a pěti sourozenci v Severní Karolíně. Jako dospělý se porůznu protloukal Chicagem a New Yorkem; literární úspěch se dostavil až na Vánoce roku 1992, kdy rozhlasová stanice NPR odvysílala jeho vánoční „esejopovídku“ a autorovi se začaly otevírat publikační možnosti v časopisech jako New Yorker či Esquire. Zanedlouho mu vyšla první sbírka textů nazvaná Závrať, příznačně opatřená podtitulem Povídky a eseje (Barrel Fever: Stories and Essays, 1994). Následují svazky Naháč (Naked, 1997), Prázdniny na ledě (Holidays on Ice, 1997), Já jednou mluvit hezky (Me Talk Pretty One Day, 2000), Oblékejte své blízké do manšestru a džínoviny (Dress Your Family in Corduroy and Denim, 2004), Když vás zachvátí plameny (When You Are Engulfed in Flames, 2008) nebo Prozkoumejme cukrovku se sovami (Let’s Explore Diabetes with Owls, 2013). Naháč Přeložila Hana Ulmanová Vítejte ve světě Davida Sedarise, nejpopulárnějšího amerického humoristy současnosti! Jeho knihy se drží v čele žebříčků bestselerů, prodalo se jich už bezmála deset milionů a byly přeloženy do pětadvaceti jazyků. Sedaris bývá přirovnáván k Marku Twainovi, Jamesi Thurberovi či Robertu Fulghumovi – a jeho kniha Naháč (Naked, 1997) názorně ukazuje proč: autorův břitký vtip se nezastaví před ničím, bere si na paškál stejně vlastní rodinu i sebe sama, zesměšňuje sexuální, politická i etnická tabu a s náramným gustem se naváží do přebujelé politické korektnosti. Sedaris nahlíží pod povrch běžného života a vidí, jak to tam bublá absurditou, a nezastaví se ani před rouhačskými představami, na jaké se tzv. spořádaní občané neodváží byť jen pomyslet. Při tom všem však autor vůči svým postavám neztrácí sympatie a dokáže pro jejich slabost i pošetilost nalézt pochopení – jeho psaní tak lze s použitím zprofanovaného klišé označit za „moudrý humor“, ačkoli on sám by se takovému označení jistě vysmál jako první. Photo © Hugh Hamrick DAVID SEDARIS

http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/

Ukázka: Znám jedince, co praští s prací a najdou si novou dřív, než byste rozporcovali kuře. Zkušenosti mohou mít pramalé, ovšem vy- zařuje z nich šarm a sebedůvěra. S šarmem se buď narodili, nebo ho do nich v útlém věku vtloukli, důvěru jim však dodává vě- domí, že se o to místo uchází taky někdo jako já. Můj životopis je samé skoro. Umím psát na stroji, ale jenom jedním prstem, a v životě jsem se nedotkl počítače – tedy pokud jsem z něj zrovna nestíral prach. Nikdy jsem se nenaučil řídit, což vylučuje donášku do domu a mé vyhlídky zužuje na zaměstnání u zastávek hromadné dopravy nebo v jejich těsné blízkosti. Dovedu nějak stlouct věci dohromady, ale mám panickou 33 hrůzu z cirkulárek, motorových sekaček na trávu a jakýchkoli elektrických přístrojů, které jsou hlasitější nebo drastičtější než vysavač. Ano, mám zkušenosti s prodejem, ale výhradně s prodejem trávy, tedy pro- duktu, který se prodává sám. Na to, abych dělal ochranku, nejsem dost urostlý ani hřmotný, a chybí mi dravost nutná k tomu, aby se ze mě stal hlídač v obchodě, policajt na přechodu nebo učitel na prvním stupni. Před lety jsem pingloval, ovšem v restau- raci toho druhu, kde zákazníci místo přija- telného spropitného utrousí jen „Děkujeme a na shledanou“. Při několika příležitostech se sice ukázalo nezbytným, abych seškrábl z podlahy kuchaře a usmažil tu vaječnou omeletu sám, tím jsem však odbornou kva- lifikaci nezískal. Když vás zachvátí plameny Přeložil Jiří Hanuš Další sbírka nejpopulárnějšího amerického humoristy Když vás zachvátí plameny. Od drobných každodenních momentů se autor brilantně dostává k základním lidským věcem. Když autorovi kupříkladu jednou vypnou vodu, napadne ho, že by k uvaření kávy použil vodu z vázy s květinami, a řetězením asociací se dostane z francouzského venkova až ke komicky trapné vzpomínce na nákup drog v jednom karavanu na venkově v Severní Karolíně. Jednotlivé texty knihy tak tematicky přecházejí od bizarních či komických hlavolamů všedního života – třebas od incidentu, při němž autorovi v letadle vypadne z pusy přímo do klína spolucestujícího pastilka proti kašli, nebo pokusu ubránit svůj domov před neurotickým zpěvným ptactvem tím, že všechna okna vyplní obaly gramofonových desek – až k nejniternějším lidským pravdám.

http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/

Barney Stinson je jedna z hlavních postav seriálu Jak jsem poznal vaši matku, pro leckoho postavou nejdůležitější. Je renesanční osobností, mužem, borcem, který ví, jak užívat života, a hodlá ostatní borce tomuto umění naučit. Borcův kodex pro rodiče Přeložil Vít Penkala Barney Stinson samozřejmě žádné děti nemá (alespoň ne takové, které by se mu daly dokázat). Přesto o rodičovství hodně ví a nenechává si to pro sebe. Jeho nejnovější dílo provede nastávající i skutečné rodiče od okamžiku početí až k odeslání potomka na vysokou školu, zasype je informacemi a tipy, mnohdy užitečnými, ale bez výjimky legendárními, a zaručí, aby borec v politováníhodné pozici rodiče nepřestal být borcem, a co víc, aby stinsonovské životní hodnoty předal i další generaci. BARNEY STINSON Již vyšlo: Borcův kodex, Barneyho příručka, Borec v akci 34

http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/

Helena Tomanová-Weisová (1912–2007) se narodila do pražské německé rodiny, její matka pocházela z francouzské části Švýcarska. Budoucí herečka, rozhlasová redaktorka, novinářka, překladatelka a spisovatelka vyrůstala a žila v těsném kontaktu s německou menšinou a stýkala se s jejími čelnými představiteli, Maxem Brodem, E. E. Kischem, Oskarem Baumem aj. V roce 1996 Argo publikovalo bilingvní vydání její vzpomínkové knihy Setkání v Praze/Begegnungen in Prag. Výhled z Hradčan Přeložil Vratislav Slezák Argo nyní přichází s výborem jejích fejetonů, novinových článků, úvah a drobných próz, v nichž se opět zrcadlí pohnuté osudy autorky i jejích současníků a především krásná i šílená tvář minulého století. Novinářka Tomanová-Weisová se vždy velmi zajímala o osudy a činy obyčejných lidí, kteří se v nelítostném soukolí dějin zachovali jako hrdinové či osvědčili svoji lidskost. Tak kupříkladu zaznamenala příběh českého lékaře Františka Vaněčka, který v květnových dnech roku 1945 zachránil internované německé děti a odvezl je do bezpečí švýcarského velvyslanectví. V jiném textu zase vylíčila tragický příběh lidické ženy, jež přežila koncentrační tábor a po válce se setkala se svým domnělým ztraceným synkem. Doslov k českému vydání napsal rakouský spisovatel Erich Hackl. Již vyšlo: Setkání v Praze/Begegnungen in Prag – bilingvní vydání 35 HELENA TOMANOVÁ-WEISOVÁ

http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/

36 Timur Vermes se narodil v roce 1967, jeho matka byla Němka, otec Maďar, který ze své vlasti uprchl po potlačeném povstání z roku 1956. Vermes vystudoval dějiny a politologii, působil jako novinář a ghostwriter. Román Už je tady zas je jeho prvotinou. Už je tady zas Přeložila Michaela Škultéty Co kdyby Hitler v roce 1945 nespáchal sebevraždu, ale jen usnul? A co kdyby se probudil roku 2011? Jak by se asi tvářil a našel by v našem světě spojence, kteří by ho podpořili? Ale ovšemže ano! Je léto 2011. Na zanedbaném plácku uprostřed Berlína se probudí Adolf Hitler. V nejhlubším míru, bez své strany, bez svých věrných, bez Evy. Sám a sám v moři přistěhovalců. 66 let po své domnělé smrti uvízne v přítomnosti a proti vší pravděpodobnosti zahájí novou kariéru – v televizi! A nakonec – jak jinak – zamíří i do politiky! Jeho heslem se stane boj proti rychlé jízdě a psím exkrementům na chodnících. Hořká politická satira ukazuje současné Německo jako cynickou společnost, kterou žene kupředu bezskrupulózní touha po úspěchu a která je navzdory desetiletím demokracie naprosto bezbranná vůči demagogům nejhrubšího zrna. Román, napsaný v ich-formě z vůdcova pohledu, okupuje přední místa německých literárních žebříčků, překladová práva byla prodána do 30 zemí. TIMUR VERMES Photo © MissBehavior

http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/

„Na jedné straně je to až k popukání komická kniha, protože autor dokonale vystihl Hitlerův žargon. Na druhou stranu vám ale brzy ztuhne úsměv na tváři.“ – Stern Ta kniha je „velmi zlá, ale otevírá nám oči (...) Bezpodmínečně zakupte!“ – sat 1 Už je tady zas je taková „česká soda“ z německé sodovkárny. A právě proto, že si T. Vermes dovolil napsat parodii, a ne další dryják, ne nové Laskavé bohyně, dokázal skutečnou míru německého vyrovnání se s minulostí: Už si ze svých nejtemnějších koutů dokážeme dělat i legraci. A to aniž bychom zapomínali, že svá nebezpečná tabu má i náš dnešek. – Tereza Šimůnková, SALON, Právo Ukázka: Na vnější stěně stánku visel bezpočet pes- trobarevných listů v turečtině. Během mého bezvědomí musela uplynout delší doba a do Berlína se zatím podle všeho vypravila řada Turků. Bylo to pozoru- hodné. Turci, v zásadě věrní podporova- telé německého národa, zůstali přece na- vzdory našim značným snahám neutrální, nikdy nebyli ochotní vstoupit do války na straně Německé říše. Nyní se však zdálo, že je někdo, pravděpodobně Dönitz, musel během mé nepřítomnosti přesvědčit, aby nás podpořili. A poměrně pokojná nálada na ulicích nasvědčovala tomu, že turecký vklad válku dokonce rozhodujícím způso- bem zvrátil. Užasl jsem. Jistě, odjakživa jsem Turky respektoval, avšak tohle bych od nich nečekal. Na druhou stranu jsem pro nedostatek času nemohl rozvoj jejich země podrobně sledovat. Reformy Kema- la Atatürka musely turecký stát posunout vskutku senzačním způsobem. Snad šlo o zázrak, k němuž se ostatně vždycky upí- nal i Goebbels. Srdce se mi naplnilo vře- lým optimismem. Vyplatilo se, že jsem se nikdy, ani v hodinách zdánlivě nejhlubší tmy, nevzdal víry v konečné vítězství. Že se víry v konečné vítězství nikdy nevzdala Říše. Čtyři nebo pět pestrobarevných tu- reckých tiskovin představovalo nepřehléd- nutelný důkaz nové, úspěšné osy Berlín- -Ankara. Když se tedy moje největší obavy, obavy o blaho Říše, takto překvapivě zmír- nily, zbývalo ještě zjistit, kolik času jsem ztratil v oné podivné dřímotě v opuště- ném areálu. 37

http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/

38 Jess Walter (*1965) je americký novinář a spisovatel. Pracuje jako reportér pro Newsweek, Washington Post či Boston Globe. Je autorem povídek, literatury faktu, a především šesti románů – roku 2005 obdržel prestižní cenu Edgara Allana Poea za dílo Citizen Vince (česky Občan Vince). Jeho knihy se překládají do více než 20 jazyků. Nádherné trosky Přeložil Petr Štádler Nejprodávanější román letošního roku v USA nabízí fascinující, mnohovrstevnatý příběh o lidských snech a jejich střetu s životní realitou. V roce 1962 dochází v odlehlé skalnaté zátoce Ligurského moře k nepravděpodobnému setkání: jako přízrak v bílém sem připlouvá americká herečka. Příležitost ubytovat ji ve svém skrovném, věčně prázdném penzionu dostává hoteliér Pasquale, mladý snílek. Vycházející hvězdička stříbrného plátna mu učaruje, jenže… údajně umírá na rakovinu. Střihem takřka filmovým se z dávné a zapadlé italské idyly přenášíme na opačnou polokouli, do centra dění a žhavé současnosti smartphonů a pokleslé mediální zábavy, kde se odvíjí druhé z mnoha vláken příběhu: v Los Angeles se objeví starý Ital pátrající po tajemné ženě, kterou naposledy viděl ve svém penzionu o půlstoletí dříve. Takové jsou začátky románového eposu, v němž se skutečnost mísí s fikcí a život s uměním a který nás ze zastrčené rybářské vesničky zavádí hned na okázalou natáčecí scénu velkofilmu Kleopatra, hned doprostřed bujaré zábavy edinburského festivalu či nekompromisního prostředí hollywoodského zábavního průmyslu. „Bravurní vypravěčství… Téhle knize propadnete… Překvapivý a duchaplný sociálněkritický román, který nás do děje uvádí působivou, romantickou scénou, nabízí mnohem více než pouhé obveselení… Dojímá i baví, a ulevuje nám tak od té až příliš lidské bolesti, která tento komplexní a neustále se vyvíjející román pohání vpřed… Walter je talentovaný a originální spisovatel.“ – Helen Schulmanová, NEW YORK TIMES BOOK REVIEW JESS WALTER

http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/

39 Ukázka: „Moc mě mrzí,“ dodal Alvis, „že se z vás stalo tohle.“ „Tohle?“ Zasmála se, což Alvise zarazilo. „Tohle jsem dělala vždycky.“ Mávla rukou po místnosti a kategorickou italštinou pro- nesla: „Příteli, já vás neznám. A tu vesnici, o které mluvíte, taky ne. Od narození žiju v Janově. Mladíci jako vy za mnou někdy chodí – Američani, kteří tu byli za války a poprvé se vyspali s holkou, která vypa- dala jako já. To je v pořádku.“ Působila trpělivě, ale nezdálo se, že by ji jeho pří- běh nějak zvlášť zajímal. „Ale co jste měl v plánu, tuhle Marii zachránit? Odvézt si ji do Ameriky?“ Alvise nenapadalo, co na to odpovědět. Ne, samozřejmě že si ji nechtěl odvézt do Ameriky. A co měl tedy ve skutečnosti v úmyslu?Cotuvlastnědělal? „Udělal jste mi radost, že jste si místo těch mladších holek vybral mě,“ prohlásila pro- stitutka a sáhla po jeho pásku, „ale prosím vás, přestaňte mi říkat Marie.“ Její ruce mu pásek obratně rozepnuly. Alvis si při tom soustředěně prohlížel její obličej. Musí to být ona, ne? Jenže najednou si nebyl tak jistý. Vážně vypadala starší než Maria. A ty tlusté paže, které připsal věku – může opravdu jít o jinou ženu? Svěřuje se snad nějaké náhodné štětce? Sledoval, jak mu její baculaté ruce roze- pínají kalhoty. Měl pocit, že se nemůže po- hnout, nakonec se ale přece dokázal odtáh- nout. Kalhoty si zapnul a řemen znovu utáhl. „Chtěl byste radši jednu z těch ostatních holek?“ zeptala se prostitutka. „Dojdu pro ni, ale zaplatit mi musíte tak jako tak.“ Alvis roztřesenýma rukama vytáhl pe- něženku. Vytáhl padesátinásobek částky, kterou stanovila. Položil peníze na postel. A pak tiše pravil: „Mrzí mě, že jsem vás ten večer jen nedoprovodil domů.“ Zůstala na peníze civět. Poté Alvis Bender odešel. Měl dojem, že z něj v tom pokoji vy- prchal zbytek životní síly. V předpokoji si ostatní šlapky četly své časopisy. Ani ne- zvedly oči. Dole se Alvis protáhl kolem hu- beného zubícího se výčepního a ven do slunečního světla se vyhrnul šílený žízní. Chvatně přešel ulici k jinému baru a hla- vou se mu honilo: Díky bohu, tyhle bary přetrvají věčnost. Finanční životy básníků Přeložila Radka Knotková Hořce komická existenciální satira Finanční životy básníků vychází z jednoduché úvodní situace: Co se stane, když se druhořadý novinář Matthew Prior rozhodne splnit si svůj americký sen, odejít ze zaměstnání a vsadit vše na jedinou donkichotskou kartu – webovou stránku věnovanou finančnímu zpravodajství psanému ve verších? Počin samozřejmě nikoli neočekávaně vybouchne a Matt se zničehonic ocitne v situaci, již dle jeho finančního poradce nelze nazvat ničím jiným než fiskální ebolou: bez práce, po uši v dluzích a s vystěhováním na krku. Kromě toho musí Matt živit stále senilnějšího otce, hradit předražené školné dvěma synům a přimět manželku, aby ho neopustila kvůli úspěšnému bývalému příteli, s nímž po večerech flirtuje na internetu. Karta se začne obracet ve chvíli, kdy zoufalý Matt během půlnoční výpravy do místního supermarketu potká několik kuřáků marihuany a usmyslí si, že se z bezvýchodného postavení dostane pomocí svého dosud nejtroufalejšího a nejšílenějšího plánu: bude prodávat „trávu“ svým kamarádům z byznysu.

http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/

40 Uznávaný klasik americké i světové prózy (1922–2007). Začínal v padesátých letech jako povídkář, jeho první romány patřily jednoznačněji do žánru sci-fi, později si vypracoval příznačný styl s členěním textu do kulometně krátkých, sžíravých odstavců. Stal se kultovním autorem několika generací čtenářů, včetně českých. Když smrtelníci spí Přeložil Petr Štádler Třetí posmrtně vydaná sbírka Kurta Vonneguta nám předkládá další originální povídky z počátku autorovy kariéry. S působivou jasnozřivostí v nich autor pitvá soudobou honbu za penězi, láskou a věhlasem, která svérázně formuje osudy jeho postav. Brilantní technik George se tak rozhodne pro dráhu obchodního cestujícího, která mu umožní žít se svou mluvící lednicí Jenny, mladá, idealistická sekretářka Amy se zamiluje do bankovního lupiče na útěku, štědré životní pojistky vyvolají epidemii sebevražd, ambiciózní a sebevědomý stavitel silnic si doma hraje s vláčky, dokud mu jeho fantazijní říši nezničí nemilosrdný ženský element, zapšklý novinář je přinucen předsedat výboru soutěže o nejlepší vánoční osvětlení, čímž mu do života zasáhne nejprve podezřele rozhazovačný kriminálník a poté i vánoční zázrak, postarší vdova po chovateli prasat dostává dojemné milostné dopisy od tajemného muže a rozhodne se čelit realitě tím, že se za ním vypraví osobně… V souboru Když smrtelníci spí Vonnegut se sobě vlastní obrazotvorností, pozorovatelským nadáním i humorem výstižně zachycuje, jak vypadá nebo by mohl vypadat svět kolem nás. KURT VONNEGUT, JR. Již vyšlo: Pozor, vyletí ptáček!, Pánbůh vám požehnej, pane Rosewatere, Pánbůh vám požehnej, doktore Kevorkiane, Jatka č. 5, Vítejte v pavilonu opic, Modrovous, Sirény z Titanu, Květná neděle, Tabatěrka z Bagomba, Mechanické piano, Snídaně šampiónů, Časotřesení, Groteska, Hokus pokus, Ostroočko, Matka noc, Kriminálník Pavel

http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/

41 Do literatury vstoupil v roce 1993 svým románem Trainspotting, posléze i úspěšně zfilmovaným; od té doby napsal řadu dalších románů, knihy povídek, scénáře a hry. Jako mnoho hrdinů z jeho knih pochází z nuzných poměrů, prošel řadou podřadných zaměstnání, překračoval zákon. Většina jeho příběhů se odehrává v Edinburghu, který je přesně vykreslenou kulisou pro syrové a šťavnaté příběhy, v nichž se Welsh nevyhýbá drsnému humoru, líčení násilí, sexu, projevů tělesnosti či drogových excesů. Přesně a funkčně využívá jazyka ulice a skotského dialektu, experimentuje s prozaickou formou, přísně realistické texty koření obraznými postupy. Výsledkem je navýsost čtivá, ale rozhodně ne poddajná próza. Heráci Přeložil Robert Tschorn Marku Rentonovi neschází vůbec nic: dobře vypadá, má krásnou přítelkyni, studuje na univerzitě. Ale v Británii 80. let pro něj není místo. Vláda Margaret Thatcherové ničí dělnické komunity po celé zemi, a poválečné jistoty v podobě zaměstnání, vzdělání a sociálního státu jsou minulostí. Když se Markova rodina začne rozpadat, jeho život se mu vymkne z rukou a on se uchýlí k poraženectví. Cestou ven je heroin. Irvine Welsh v tomto románě dopodrobna mapuje události, které vedly k drogovému bezčasí legendárního Trainspottingu. Trainspotting Přeložil Ondřej Formánek Welshův Trainspotting je mozaikou epizod, soustředěnou kolem řady postav, jež nedokázaly nebo nechtěly následovat životní styl svých rodičů a zvolily život na okraji, jehož středobodem se staly drogy. Autor bez moralizování popisuje, jak jeho postavy s drogou žijí, zkoušejí s ní bojovat, poddávají se jí i jak poznávají, že ani tahle vzpoura proti „normálnímu“ životu je neuspokojuje. Kniha vychází v zásadně revidovaném a opraveném překladu Ondřeje Formánka. IRVINE WELSH Již vyšlo: Acid House, Postelová tajemství mistrů kuchařů

http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/

Herman Wouk (1915) je slavný americký autor téměř dvacítky románů, většinou historických. Za knihu The Caine Mutiny, kterou kritika označuje za nejlepší popis každodenního života na americké bitevní lodi, získal v roce 1952 Pulitzerovu cenu. Román Marjorie Morningstar jej v roce 1955 dostal na obálku časopisu Time. Do češtiny byly zatím přeloženy jen dvě jeho knihy, The Winds of War (1971, česky Vichry války, 2001) a War and Remembrance (1978, česky Válka & vzpomínky, 2002), které se zároveň dočkaly úspěšných televizních adaptací. Zákonodárce Přeložil Petr Eliáš Jak to vypadá, když se jeden australský miliardář rozhodne natočit film o Mojžíšovi? Přemluví producenta, sežene nadějnou mladou režisérku a scenáristku v jedné osobě a všichni se můžou pustit do práce. Tedy až najdou někoho, kdo by se hodil na nelehkou hlavní roli. Sedmadevadesátiletý Herman Wouk, legendární postava americké literatury, po půlstoletí zřejmě konečně našel způsob, jak napsat příběh o hebrejském Zákonodárci. Do svého epistolárního románu sám vstupuje jako stárnoucí spisovatel, který se stále snaží napsat svůj velký, ale „beznadějný“ román a i přes odpor své ženy se uvolí podílet se na vznikajícím filmu jako poradce. Prostřednictvím dopisů, e-mailů nebo třeba přepisů skypových konferencí čtenář sleduje, jak se mladá režisérka Margo Soloveiová vyrovnává se židovským dědictvím, jehož se před lety vzdala, a jak při práci na scénáři znovu hledá cestu k tradicím a k lidem, kteří z jejího života na nějaký čas zmizeli. Vše s humorem, nadhledem, lehkou ironií a životní moudrostí komentují autorovy deníkové záznamy. HERMAN WOUK 42

http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/

43 Alexander Trocchi (1925–1984) se narodil v Glasgowě v rodině skotské matky a italského otce. Po studiích na místní univerzitě odjel v padesátých letech do Paříže, kde se stal významným členem místní kulturní komunity. Krátkou dobu zde vydával časopis Merlin, v němž své první texty publikovali například Samuel Beckett či Christopher Logue. Trocchi se spojil rovněž s proslulým kontroverzním nakladatelem Mauricem Girodiasem, v jehož nakladatelství Olympia publikoval pro obživu pod různými pseudonymy rozličné erotické romány. Z tvorby publikované pod vlastním jménem vynikne zejména částečně autobiografické vyprávění Kainova kniha, jejímž hlavním tématem je drogová závislost vypravěče – tento problém sdílel i Trocchi a právě celoživotní závislost na heroinu byla důvodem jeho vyloučení ze společnosti. Helen v zajetí touhy Přeložil Ladislav Nagy Kultovní erotická klasika z padesátých let od „nejprokletějšího z prokletých“ skotských prozaiků! Helen v zajetí touhy je jedním z několika erotických románů Alexandra Trocchiho. Mladá hrdinka v sobě s příchodem dospívání objeví vášeň – silnou, spalující vášeň, která ji nutí uprchnout ze zapadlé rodné vísky na západním pobřeží Austrálie a vrhat se do milostných dobrodružství, která ji zavedou na druhý konec světa, konkrétně do alžírské pouště, kde večer co večer uspokojuje erotické choutky svých věznitelů a potají zapisuje svůj krkolomný erotický a životní příběh. Zároveň si uvědomuje, že takto zbavena svobody vlastně dosáhla svého velkého cíle, totiž pozbýt zcela své já a plně se rozpustit ve vášni. Helen se chce nechat plně ovládnout, chce být zmítána, vášní, muži i jinými ženami… posledním ostrůvkem její identity je touha po pomstě – chce se pomstít zrádnému milenci Júsufovi, který hnán výčitkami svědomí ji prodal jako sexuální otrokyni. Podaří se jí to? ALEXANDER TROCCHI

http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/

44 Austin Wright (1922–2003) byl romanopisec, literární kritik a profesor anglické literatury na University of Cincinnati. Vystudoval geologii na Harvardově univerzitě, po druhé světové válce, kdy strávil tři roky v armádě, vystudoval literaturu na University of Chicago. První beletristickou práci publikoval v roce 1969 (Camdens’s Eyes), celkem napsal sedm románů, vedle beletrie vydával i literárněteoretické práce – např. Formal Principle in the Novel (1982). Dokonalé zvládnutí principů výstavby románu dokládá i Tony a Susan. Tony & Susan Přeložil Petr Pálenský Na začátku románu dostává Susan, žena ve středních letech, od svého bývalého manžela rukopis jeho románu. Jde o thriller s názvem Noční tvorové, v němž muž jménem Tony přijde o manželku a dceru a čtenář sleduje pátrání po pachatelích, Tonyho žal, touhu po spravedlnosti či trestu, časem snahu začít nový život. Susan v přestávkách mezi jednotlivými kapitolami Nočních tvorů vzpomíná na svého prvního muže i na život s tím současným, posuzuje kriticky rukopis, a ptá se sama sebe, proč jí bývalý manžel svůj rukopis vlastně posílal… Wright nabízí čtenáři hned dva strhující příběhy, ale odpověď na tuhle otázku mu nijak neusnadňuje. Spolu se Susan čtenář hledá paralely mezi jejím životem a životem Tonyho a sleduje Susaniny úvahy, které vedou k přehodnocení jejího dosavadního života. Rafinovaná stavba románu naprosto není na překážku čtivosti – čtenář si vychutná Susanin román partnerských a rodinných vztahů stejně jako Tonyho thriller o zločinu a pomstě – oba příběhy ho vtáhnou a udrží v napětí až do samého závěru. AUSTIN WRIGHT Skvostný, inteligentní a neskutečně napínavý román. – Chicago Sun – Times

http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/

Miloš Forman (1932), filmový režisér, scenárista a herec; žije v New Yorku. Je držitelem dvou Oscarů za nejlepší režii, tří Zlatých globů a celé řady dalších prestižních ocenění. Jan Novák (1953), spisovatel, překladatel a dokumentarista; žije v Chicagu a od roku 1989 střídavě i v Čechách. Je laureátem ceny Magnesia Litera, Ceny Josefa Škvoreckého, Carl Sandburg Award, Ceny Egona Hostovského a Ceny Revolver Revue. Co já vím? Autobiografie Miloše Formana Nové, doplněné vydání Miloše Formana netřeba představovat: do povědomí filmových fanoušků se zapsal už v šedesátých letech, kdy přispěl k zformování toho, čemu se brzy začalo říkat „nová vlna“ českého filmu; po odchodu do exilu v USA se po počátečních hubených letech zařadil mezi hollywoodskou smetánku a jeho filmy jako Vlasy, Přelet nad kukaččím hnízdem, Amadeus či Lid versus Larry Flynt už dávno patří do zlatého fondu světové kinematografie. Jeho kniha vzpomínek je pak dílem stejně výrazným jako jeho filmy: řečeno slovy samotného Miloše Formana, jde vlastně o „můj život, jak ho prožil Jan Novák“. A že ten Formanův život stál za to… Vychází ve spolupráci s nakladatelstvím Paseka. MILOŠ FORMAN JAN NOVÁK 45 „No a co kdybych to za vás napsal já?“ zku- sil jsem to ledabyle, jak jsem se to už od Miloše naučil, to už jsem věděl, že ty nejvý- bušnější repliky je nutno jen tak lehounce odhazovat, ovšem podtext té otázky mi vib- roval břichem – nedávno před tím mě totiž v Chicagu vyhodili z práce. „No jestli ti to pomůže, tak proč ne?“ pokrčilramenyMiloš.„Alejátopsátnebudu, to si celý vypiješ ty.“ „Já se práce nebojím,“ jásal jsem v duchu a z fleku se stal autobiografistou. „No tak vidíš,“ shrnul naši domluvu Miloš, „tak to bude můj život, jak ho pro- žil Jan Novák.“ Č e s k á b e l e t r i e

http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/

46 Narodil se jako Jan Beneš v březnu roku 1958 v Praze. Vystudoval Konzervatoř Jaroslava Ježka, obor tvorba textu. Pracoval jako aranžér, knihovník, strojník, zvukař, reklamní textař, literární redaktor, novinář a časopisecký editor. V roce 1988 zakládá spolu s několika dalšími volné literární sdružení Moderní analfabet. Těžištěm aktivity sdružení byla pravidelná autorská vystoupení v různých pražských i mimopražských klubech. Na ně pak navázala podobná činnost v Literárním klubu 8. Spolupracoval také s literárním Pant klubem. Prózu začal psát v roce 1998. Publikoval v řadě sborníků a knižních výborů (Německo, Rakousko, Polsko, Slovinsko, Francie, Velká Británie). Novela O rodičích a dětech vyhrála v kategorii próza cenu Magnesia Litera v roce 2003, byla přeložena do řady jazyků a byl podle ní natočen stejnojmenný celovečerní film (rež. Vladimír Michálek). Za knihu Pravidla slušného chování (2010) obdržel Cenu Josefa Škvoreckého. Více o autorovi na www.emilhakl.cz. Hovězí kostky Kniha povídek, které mají společné dvě věci – vypravěče a čas. První povídka se odehrává v 80. letech, poslední v současnosti, jde tedy o jakýsi falešný časosběr, poněvadž jinak jde o texty úplně nové. Kdo má rád Haklovy povídky, najde starého Hakla, kdo ne, najde pokus se od Hakla odpoutat – přinejmenším formálně, protože ne všechny texty dodržují tradiční ich formu. Č e s k á b e l e t r i e EMIL HAKL

http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/

Ukázka: Podsvícený chrám svaté Ludmily srší všemi svými špicemi, mezišpicemi, podšpicemi a špičatými vikýři k nebesům. Socha dívky na trávníku vypouští bron- zového holuba. Pětikilový pták se jen ja- koby nedopatřením dotýká hranou ocasu její dlaně. Opodál trčí chaloupka na muří noze, kde bába prodává párky vrohlíku, ať s dijonskou, křenovou, kremžskou či plno- tučnou, vše za dvacku a přes den. Teď je noc. Vytrvalý drobný deštík smáčí náměstí. Držíš deštník a přehráváš si v hlavě de- taily návštěvy, z níž se vracíš. Pár jedinců se kupí kolem zastávky os- větlené rotujícími světelnými plakáty. Nejpřijatelnější je opilý Rusák, beze studu obcházející občany s potřebou aspoň mi- nimálního kontaktu. Celým srdcem hledá blízkoubytost.Z tvéhopohledujediný,s kým se dá lidsky hovořit. Nedá ti to – zasalutu- ješmu. Okamžitě se přilepí: „Nevíš, co tady chci?“ Školní ruština v tvém mozku odpoví: „Pravděpodobně někam jedeš.“ „Někam jedu – víš, žes to trefil?“ „Sláva ti,“ odvětíš, „hlavně že víš, kam.“ „Vím,“ zesmutní, „ jenže nevím, jestli ne- jedu pozdě. Nejedu!“ rozkřikne se vzápětí, „jedu na Výtoň! Tam mě čekají! Jenže nevím, kudy,“ zmalomyslní, pak opět dostane ku- ráž: „Já tam dojedu!“ „Běž na protější zastávku,“ radíš. „Jedině, když mě doprovodíš.“ Proč ne, říkáš si, to stihneš. „Chleba!“ opírá se ti zpocenou lebkou o čelo, prská ti přímo do huby. „Chleba,“ souhlasíš, vlastně ti ten doby- tek ani nevadí. „Bochník chleba – někdy se tváří, že ví víc, než ty! Che – rozumíš!“ líbá ti zničeho- nic hřbet ruky. „Ty nejsi jejich, ty seš náš! Odkud jsi?“ „Z Prahy,“ říkáš. „Lžeš – směješ se! Tady se nikdo nesměje, kde ses narodil?“ „V Praze, kde ty?“ Glo, glo, glo, řekne. „Russkij,“ napovíš mu. Přestane ti líbat ruku, zbrunátní: „Ně Russkij! Ukrajina! Ukrajina!“ „Aha – Ukrajinec,“ zopakuješ po něm. „Ně Ukrajiněc,“ řve na tebe, rve ti para- ple z ruky, skřípe ti zuby těsně u ksichtu. „Ja Zakarpatskaja Rus!“ Bliká mu mobil za šest tisíc, vejrá zblízka do displeje. Zpod saka mu svítí vyšívaná ko- šile, hranaté polobotky se lesknou. Zve tě na mejdan, teď a tady, pojď se mnou! Pojď, musíš! Zatancujem si!“ „Seru na to, nezlob se,“ říkáš mu, „ne- baví mě chlastat.“ Již vyšlo: Konec světa, Intimní schránka Sabriny Black, O rodičích a dětech, O létajících objektech, Let čarodějnice, Pravidla směšného chování, Intimní schránka Sabriny Black (Final Cut), Skutečná událost 47 Č e s k á b e l e t r i e

http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/

48 Jako spisovatel debutoval r. 1998 pod jménem Josef Urban románem Poslední tečka za Rukopisy. O rok později vydal už pod svým jménem román Sedmikostelí, přeložený později do třinácti jazyků. V roce 2001 následoval ekologický horor Hastrman, za nějž obdržel cenu Magnesia Litera za nejlepší prozaické dílo. V průběhu let pak napsal další řadu literárních děl např. Paměti poslance parlamentu, Stín katedrály, Pole a palisáda, Mrtvý holky nebo Lord Mord. Filmová podoba románu Santiniho jazyk (2005) v režii Jiřího Stracha byla v roce 2011 uvedena Českou televizí. Přišla z moře Inteligentní noir napsaný jako odpověď současným krimi románům, které neznají míru v počtu mrtvol. Jednoho dne se na pláži v jihoanglickém Eastbourne objeví krásná dívka oděná jenom v plavkách, která evidentně vyšla z moře. Třese se zimou, nemluví a nikoho nepoznává, na nikoho nereaguje. Deník Eastbourne Standard v tom vidí zajímavou zprávu okurkové sezóny. Mladý praktikant žurnalistiky z Prahy, který je v Anglii na výměnné stáži, o dívce napíše reportáž. Když se k ní dostane na policejní celu, dívka zareaguje, jako kdyby ho poznávala. Ukáže se však, že tato přízeň může být životu nebezpečná. MILOŠ URBAN Č e s k á b e l e t r i e Pavel

http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/

Ukázka: Byl bych dal veškerý výdělek ze své roč- ní stáže za to, abych ji viděl v té vodě na vlastní oči, a ne jen ze záběrů kamer hlída- jících pláž. Jak připlavala na mírných vl- nách, stoupla si na dno, šla po něm několik metrů a pak se zastavila. Tohle nezazname- naly ani kamery; nespatřil to nikdo. Když ji zaměřilo jedno otáčející se elektronické oko a pak druhé, už tam byla. Stála tam. Kdyby byly vlny toho rána silnější, na místě by nevydržela, ale pohyb solného roztoku francouzsky zvaného la Manche (Rukáv) a anglicky The English Channel (Anglický kanál) byl po bouřce tak líný, že vydržela stát bez pohnutí dvacet dva minut, než si pro ni přišel dozorce pláže. Proč mu to tr- valo tak dlouho, nedokázal pak vysvětlit, ale zaznělo podezření, že prostě spal. Na pláži bylo zatím jen pár lidí. Když na ni dozorce promluvil, pohlédla na něj v nevěřícném úžasu. Neřekla ani slovo. Když jsme pak psali tu reportáž, Trevor mi řekl, že Kanál se bretonsky řekne Mor Breizh. Uvízlo mi to v hlavě, protože člo- věku jako já ten název nutně připomíná česká slova „moře“ a „břeh“. Dvě slova, jež k sobě patří, ale nikdy nemůžou znamenat obojí.Buďjedno,anebodruhé.A přesto:Moře Břeh.JakobystemostudalinázevŘekanebo řece Most. Doktorka Fitzwilliamová pak tvrdila, že by se nikdo nepostavil do studené vody a vy- držel tam trčet kdovíjak dlouho – právě to je podle ní přesvědčivým důkazem, že dívka svůj vyšinutý stav nehraje. Jak se tam ale ocitla, to Beryl Fitzwillamová nezkoumala, ani ji to nezajímalo. Jen přidala poznámku, že by člověk, který není na něco takového trénován, neuplaval v moři víc než dva kilo- metry. Namítl jsem, že po noční bouři bylo moře ráno nezvykle klidné, a že pokud si nevšimla, jevilo se celé jaro velmi teplé a za- čátek léta je skoro tropický. Pokývala hlavou a vyslovila zvláštní věc: „Možná chtěla doplavat do Anglie, ale ne- našla tu Anglii, kterou znala. A ztratila z to- ho řeč.“ Zapochyboval jsem, zda je doktorka Fitz- willamová jako policejní psychiatr tak do- cela na svém místě. „Ale odkud by plavala?“ dumala nahlas lékařka. „Přece ne až z Francie? Tomu přece nevěříte?“ Již vyšlo: Poslední tečka za Rukopisy, Sedmikostelí, Hastrman, Paměti poslance parlamentu, Stín katedrály, Santiniho jazyk, Pole a palisáda, Mrtvý holky, Michaela, Lord Mord, Boletus arcanus, Praga Piccola Č e s k á b e l e t r i e 49 Č e s k á b e l e t r i e

http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/

50 Eva Hauserová se narodila v roce 1954 v Praze, vystudovala biologii na Přírodovědné fakultě UK a krátce pracovala v oboru genového inženýrství. Záhy tento obor opustila a pracovala jako redaktorka různých časopisů i knižních nakladatelství, v současnosti se živí především překlady z angličtiny, ale také jako novinářka a televizní scenáristka. Nejvíce jí zajímají feministická a ekologická témata. Od mládí psala nejprve poezii a později prózu. Několik básní a povídek vyšlo v časopisech, povídky z žánru sci-fi uplatňovala v české komunitě fanoušků sci-fi. V roce 1988 získala Cenu Karla Čapka za nejlepší sci-fi povídku. Knižně začala publikovat teprve po pádu komunistického režimu v roce 1989. Noc v Mejdlovarně Ty tři ženy bývaly v mládí, v normalizačních sedmdesátých letech, nerozlučné kamarádky. Po letech se setkávají v bytě jedné z nich, Dory, a poklidné popovídání u kafíčka o životě a o dětech se jim naprosto vymkne z rukou. Během jediné zjitřené noci si trojice bývalých kamarádek vzájemně odhalí různá temná tajemství, vyčtou si věci, o nichž se tehdy za socialismu nějak nehodilo mluvit, nebo které chápou teprve teď s odstupem, a vzájemně se donutí k bilancování svých životů a vztahů. A je to dost kruté: každá z nich má alespoň nepřímo na svědomí život jiného člověka. Č e s k á b e l e t r i e EVA HAUSEROVÁ

http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/

51 Pavel Růt se narodil roku 1967 v Praze a patří dnes k nejvýraznějším výtvarníkům střední generace. Zabývá se jednak vlastní volnou malířskou tvorbou a výrobou grafických listů, ale mnohem více ilustracemi a grafickým a výtvarným zpracováním knih nebo obalů na CD. Jednotný, ale s každým novým opusem variovaný výtvarný rukopis je snad nejlépe čitelný na knihách Miloše Urbana, mezi ostatními spisovateli lze jmenovat klasiky jako Julius Zeyer, Edgar Allan Poe nebo Karel Hynek Mácha, mezi současnými autory je to např. Roberto Bolaño, Imre Kertész nebo Denis Leary. Mezi jeho větší realizace patří mj. výtvarné řešení známé pražské kavárny Řehoře Samsy, nástropní malby v Žižkovském antikvariátu nebo vitráže v mnichovském domě Alice Nagl. Tvorba Pavla Růta byla prezentována na celé řadě samostatných výstav. Labyrintem pražského tajemna Nové, doplněné a rozšířené vydání dnes už nedostupného, i v Německu s úspěchem vydaného průvodce po pražských pověstech a legendách, pomnících a tajemných místech z pera předního pražského výtvarníka a sběratele umění. Kniha je doplněna novým obrazovým doprovodem. PAVEL RŮT Č e s k á b e l e t r i e Kniha vychází s finanční podporou hlavního města Prahy.

http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/

Povídky pro ADRU Povídka pro Adru je společný projekt Salonu Práva a humanitární organizace ADRA. Jde o cyklus povídek českých spisovatelů spojený tématem cest – to téma jsme vybrali, protože humanitární pracovníci jezdí pomáhat po celém světě, a navíc budují cesty od člověka k člověku, řečeno vzletně. Smyslem projektu bylo zviditelnit na stránkách celostátního deníku Adru a její činnost, ovšem zároveň se podařilo vytvořit cosi jako reprezentativní čítanku soudobé české prózy. Projektu se zúčastnilo dvacet jedna spisovatelů od mladých debutantů po čítankové klasiky, od bestseleristů a držitelů Magnesií Liter po tvůrce dnešními čtenáři spíše opomíjené. Jejich autorské honoráře pak zaplatil deník Právo. Jako završení celého projektu jsme se rozhodli vydat soubor Povídek pro Adru knižně, a pokračovat tak v započatém úmyslu – především rozšířit touto cestou povědomí o organizaci ADRA, přispět na její provoz z výtěžku knihy a zároveň dát v reprezentativní formě vědět i o současné české literatuře. ADRA je mezinárodní humanitární organizace poskytující pomoc lidem v nouzi. Byla založena ve Spojených státech amerických před více než padesáti lety a dnes má zastoupení již ve 125 zemích světa. V České republice začala ADRA působit v roce 1992 a postupně se stala jednou ze tří největších humanitárních organizací u nás. ADRA pomáhá jak při mimořádných událostech, tak při uskutečňování dlouhodobých rozvojových projektů. Jejím základním posláním je pomoct lidem k tomu, aby byli schopni převzít kontrolu nad svými vlastními životy. Za dobu svojí existence působila ADRA ČR bezmála ve třiceti zemích. Autoři Igor Malijevský, Marian Palla, Markéta Pilátová, Petra Soukupová, Lenka Procházková, Martin Reiner, Kateřina Tučková, Bianca Bellová, Arnošt Goldflam, Tereza Šimůnková, Jiří Dědeček, Jaroslav Rudiš, Petr Stančík, Václav Dušek, Irena Dousková, Marek Toman, Emil Hakl, Štěpán Kučera, Josef Moník, Michal Šanda, Marek Šindelka, Miloš Urban 52 Č e s k á b e l e t r i e

http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/

Rudolf Mertlík (1913–1985) byl významný český klasický filolog, překladatel z latiny a řečtiny a přední znalec klasické kultury, který stál u zrodu proslulé edice Antická knihovna. V letošním roce by oslavil sto let. Nové vydání jeho dodnes nejpopulárnější knihy je poctou jeho celoživotnímu odkazu. Starověké báje a pověsti Ilustrace Petr Sládek Po více než dvaceti letech znovu vychází soubor nejznámějších starověkých bájí a pověstí, které na základě děl nejslavnějších antických básníků skvostně převyprávěl Rudolf Mertlík, jeden z nejvýznamnějších českých překladatelů z klasických jazyků. Díky němu se mohou čtenáři všech generací čtivou a přístupnou formou seznámit se stěžejním tématem antické literatury, se světem starověkých mýtů, bohů a hrdinů. Kniha představuje jeden ze základních a hlavních zdrojů poznání antické kultury. Jistě zaujme starší dětské čtenáře a studenty a uspokojí každého, kdo se zajímá o základy evropské kultury. Kniha je doplněna rejstříkem i přehledem bohů a božstev. Vychází v nové ilustrované grafické úpravě. 53 E d i c e M ý t y , p o h á d k y a l e g e n d y RUDOLF MERTLÍK

http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/

Shalom Auslander (*1970) se narodil v ortodoxní židovské rodině ve státě New York. Žídovský původ výrazně ovlivnil jeho styl psaní, pro který je příznačný židovský pohled a všudypřítomný negativismus. Auslander vydal sbírku povídek Pozor na Boha (Beware of God, 2006) a autobiografii Nářek předkožky (Foreskin’s Lament: A Memoir, 2007), jeho dílo bylo rovněž zveřejněno v pořadu Americký život (Public Radio International) a v časopisu New Yorker. Román Naděje: americká tragédie (2012) je jeho třetím a zatím posledním dílem. Naděje: americká tragédie Přeložila Radka Šmahelová Shalom Auslander si pro svůj příběh zvolil skutečně zvláštní a poměrně kontroverzní zápletku – představte si Annu Frankovou, živou, zdravou a co do chování nechutnou babiznu, která se zabydlí na půdě domu patřícímu současné americké židovské rodině. Jakkoliv je její existence bizarní, slouží Anne Franková v příběhu jako katalyzátor nezvratitelných událostí a veškerý děj se soustředí kolem hlavního hrdiny – otce rodiny, Solomona Kugela. Rodina Solomona Kugela se přestěhuje do městečka Stockton, které je nejzajímavější tím, že nemá žádnou historii. A právě historii se Kugelovi snaží uniknout – jak své rodinné, tak židovské, nesoucí s sebou břímě viny a osudovosti. Celá kniha je tak skvělou, mrazivě vtipnou, černěhumornou polemikou o nemožnosti zbavit se své minulosti a o dvojsečné povaze naděje, jež může být i zhoubná. 54 A A A – E d i c e a n g l o a m e r i c k ý c h a u t o r ů SHALOM AUSLANDER

http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/

55 Junot Díaz se narodil v r. 1968 v Santu Domingu v Dominikánské republice a v r. 1974 se přestěhoval za otcem do New Jersey v USA. Nyní žije v New Yorku a vyučuje psaní. Považuje se za dominikánského spisovatele s africkými kořeny a píše angličtinou, do níž míchá španělštinu. Jeho debut, sbírka povídek Drown (Utopeni) vyšel v r. 1996, měl velký ohlas a získal řadu ocenění. Po jedenáctileté pauze mu vyšel „bildungsroman“, imigrantská rodinná sága pro ty, kteří imigrantské rodinné ságy nemají rádi, Krátký, leč divuplný život Oskara Wajda (The Brief Wondrous Life of Oscar Wao, 2007) a krom mnoha dalších cen si jím vysloužil i Pulitzerovu cenu za literaturu v r. 2008. Je také zakládajícím členem spisovatelské dílny pro autory jiné než bílé pleti (Voices of Our Nations Arts Writing Workshop). A v tu chvíli je po lásce Přeložila Barbora Punge Puchalská Devítka povídek pojednává o různých podobách lásky – mateřské, milenecké, tělesné, vadnoucí či zaslepené. Soubor volně zachycuje životní cesty Juniora, který přijíždí jako chlapec s matkou a bratrem za otcem do USA, přes jeho první citová a tělesná vzplanutí, pověstné sukničkaření až po nevěru, která mu zásadně změní život – přijde o snoubenku a není schopen se z toho ani po letech vybabrat. Může za to jízlivý, téměř nepřítomný otec, jehož kratičké okamžiky přítomnosti v chlapcově životě mají spíš ničivý účinek? Nebo matka upřednostňující vymodleného staršího bratra? Nebo komplikovaný vztah se starším bratrem, k němuž Junior nikdy nenašel cestu, ale přesto se nedokáže vyrovnat s jeho smrtí? Již vyšlo: Krátký, leč divuplný život Oskara Wajda A A A – E d i c e a n g l o a m e r i c k ý c h a u t o r ů JUNOT DÍAZ

http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/

56 Justin Torres se narodil roku 1980 v portorikánsko-irské rodině. Absolvoval proslulý Iowa Writers’ Workshop, kde vystudovala řada zářivých hvězd americké literatury; v současnosti působí na tvůrčím stipendiu na Harvardu; své prózy publikoval mj. ve vlivných časopisech Granta a New Yorker. My, zvířata Přeložila Olga Bártová Románový debut Justina Torrese My, zvířata (We the Animals, 2011) byl v angloamerických médiích přijat s bezvýhradným nadšením; recenzenti se přímo předháněli, kdo knihu pochválí víc. Torresova kniha přitom není nijak rozsáhlá – ale co chybí na délce, dohání autor intenzitou: jeho věty jsou vycizelované, zahuštěné a úsporné. Próza vypráví o dětství a rané pubertě tří bratrů z poněkud dysfunkční bělošsko-portorikánské rodiny; vyprávění pokrývá přibližně šest let jejich života, točí se přitom především kolem nejmladšího chlapce a kromě jímavého líčení dětského světa a bezmála sociologické sondy do prostředí chudého amerického předměstí se zaměřuje především na dětské a adolescentní hledání vlastní sexuality (tento rozměr díla je asi nejvýrazněji autobiografický). Relativně prostý příběh je vyprávěn zcela mimořádným způsobem: jak konstatoval kritik časopisu New Yorker, román My, zvířata je „úchvatná koláž drobnokreseb, již Torresův mimořádný vypravěčský talent proměňuje v magické zaříkávání“. Výsledkem tohoto zaříkávání je prvotřídní literární událost. „Sevřený, podmanivý příběh, vyprávěný prostým jazykem, jenž ovšem dosahuje vrcholně lyrických poloh.“ – New York Times „Hluboká, niterná, vysoce emotivní próza.“ – Washington Post „Justin Torres přichází se stěží zaškatulkovatelným hlasem, v němž se snoubí naléhavost, brutalita a dětská roztomilost a který je okouzlující i děsivý zároveň.“ – Forbes JUSTIN TORRES A A A – E d i c e a n g l o a m e r i c k ý c h a u t o r ů

http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/

57 David Vann se narodil roku 1966 na aljašském ostrově Adak v Aleutském souostroví. Je autorem oceňované povídkové sbírky Legenda o sebevrahovi (Legend of a Suicide, 2008), z níž pochází také novela Ostrov Sukkwan (česky Argo, 2011). Tato novela získala několik literárních cen – mimo jiné i prestižní francouzskou Prix Médicis étranger 2010, americkou Cenu Grace Paleyové za krátkou prózu či Kalifornskou knižní cenu – a vyšla v patnácti jazycích a dvaadvaceti zemích. V roce 2011 vydal David Vann svůj první román Srub (Caribou Island), v němž s odzbrojující přesností popisuje trouchnivějící vztahy v rámci jedné aljašské rodiny. V současné době žije v kalifornském San Francisku a vyučuje na katedře anglistiky na Sanfranciské univerzitě. Srub Přeložila Barbora Rozkošná Gary si konečně plní dávný sen: na ostrově v aljašském jezeře začne budovat srub a se svou ženou Irene se v něm chce natrvalo usadit. Když však Irene vidí, že manžel pracuje čistě instiktivně a bez jakéhokoliv plánu a že stavba nedrží příliš pohromadě, začne o celém podniku pochybovat. Jejich dcera Rhoda se je snaží od přestěhování na ostrov odradit, ale odhodlaného a nekomunikujícího otce zviklat nedokáže. Rodiče tedy opouštějí dům na pevnině a se skrovnými zásobami a lukem vyrážejí k neobydlenému ostrovu. David Vann ve své druhé knize zpracovává ožehavá psychologická témata: rozpadající se rodinné vazby, nedorozumění a odcizení mezi rodiči a dětmi, existenciální tíseň dýchající z nádherné, netečné divočiny. Photo © Diana Matar DAVID VANN Již vyšlo: Ostrov Sukkwan A A A – E d i c e a n g l o a m e r i c k ý c h a u t o r ů

http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/

58 Obdivné hvízdnutí Přeložil Marcel Arbeit Když černošský chlapec Bobo zahvízdá ve venkovském lokále v Mississippi na bílou vdanou ženu a pozve ji žertem na schůzku, nenechá na sebe reakce místních dlouho čekat – Bobo je brutálním způsobem ubit k smrti. Zanedlouho poté se Alice, učitelka na základní škole, rozhodne, že poučí své žáky o dějinách kraje, a na několika školních výletech jim nastíní temnou jižanskou duši: osamělost, alkoholismus, nenaplněné lásky i surové násilí. Formou komického románu, v němž se ozývá lyrismus Faulknera i absurdní humor Flannery O’Connorové, představuje Lewis Nordan zlomový rasový moment padesátých let 20. století: případ vraždy čtrnáctiletého Emmetta Tilla v městečku Money ve státě Mississippi. Lewis Nordan (1939–2012) se narodil a vyrůstal v malém městečku v americkém státě Mississippi a tato skutečnost předurčila i jeho literární kariéru jižanského autora. Cesta k ní však nebyla nijak přímočará, Nordan začal psát až po třicítce a první sbírka povídek mu vyšla až v pětačtyřiceti letech. Svůj styl si však tříbil odjakživa, jak sám říká: „Vypravěčem jsem byl už dávno předtím, než jsem se stal spisovatelem. Všichni v naší rodině jsou vypravěči, i když nikdo jiný není také spisovatelem.“ A o příběhy jde v Nordanově díle především: magické, komické, ale současně i tragické, popisující zlomená srdce, alkoholismus, násilí i zoufalství amerického Jihu. Námět románu Obdivné hvízdnutí (1993) v něm uzrával celých 38 let. Inspirací mu bylo celoživotní trauma způsobené vraždou čtrnáctiletého černošského chlapce Emmetta Tilla, ke které došlo r. 1955 v nedalekém městečku a jejíž bílé pachatele kompletně bílá porota osvobodila. „Já jsem ty vrahy znal,“ svěřil se Nordan v rozhlasovém interview, „ale nebyl jsem si jistý, jestli bílý kluk, který vyrostl na Jihu ... má právo takový příběh sepsat...“ Nakonec mu to nedalo a to je dobře, neboť román získal obrovskou oblibu jak u čtenářů, tak u kritiky, a obdržel ocenění Southern Book Award. ? LEWIS NORDAN E d i c e J i n ý j i h

http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/

59 Katri Lipsonová se narodila v Helsinkách v roce 1965 a jako dítě snila o tom, že se stane spisovatelkou a bude pracovat jako doktorka v džungli. Medicínu vystudovala ve Švédsku na univerzitě v Uppsale. Je lékařkou, působila ve Švédsku i v Africe, nyní žije s rodinou ve finském Vantaa. Její debutový román Kosmonaut byl nominován na Cenu Finska v roce 2008 a vyhrál cenu pro debut deníku Helsingin Sanomat za rok 2008. Za román Zmrzlinář získala cenu EU 2013 za literaturu. Zmrzlinář Přeložil Vladimír Piskoř Román finské autorky, zasazený z velké části do Československa čtyřicátých až počátku devadesátých let 20. století, vedle ojedinělého čtenářského zážitku nabízí českým čtenářům i určitý bonus v podobě velmi neotřelého pohledu zvenčí na nás, na naše nedávné dějiny či kulturní dědictví. Zmrzlinář je tajuplná skládačka bez konce, plná náznaků, otázek, navzájem provázaných náhod a netušených souvislostí. Epizodický charakter vyvolává dojem povídkového filmu, v němž jsou jednotlivé příběhy propojené některými stěžejními motivy nebo postavami a jejich osudovými okamžiky. Ostatně první epizoda také natáčením filmu nazvaného Zmrzlinář začíná. Originální způsob vyprávění, v němž se svižné dialogy střídají s vnitřními monology jednotlivých postav, občas ještě okoření trefný komentář samotné autorky. Příběhy jsou zdánlivě bez konce, a to zcela záměrně – vždyť i ve skutečném životě nikdy nic nekončí, všechno se jen prolíná, jednou postavy přicházejí jakoby odnikud, jindy nenávratně mizí neznámo kam. Je až překvapivé, jak takhle fragmentárně pojatý příběh nakonec drží pevně pohromadě. KATRI LIPSONOVÁ Bob má zadané S S P – E d i c e S o u č a s n á s v ě t o v á p r ó z a

http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/

60 Doupě Přeložil Jiří Našinec Dlouholetý rumunský emigrant profesor Augustin Gora je ve svém americkém exilu postaven do situace, kdy se musí nějak vyrovnat s příjezdem své bývalé manželky Lu a jejího bratrance a zároveň milence Petra Gaşpara. Zatímco oba muži se se střídavými úspěchy snaží obnovit někdejší dialog, Gaşpar, jemuž bylo nabídnuto improvizované místo na univerzitě, dostane podivný dopis s pohrůžkou smrti. Halucinační atmosféru románu umocňuje silně expresivní ztvárnění útoků z 11. září, připomínající atmosféru obrazů Hieronyma Bosche. V románu s prvky politického thrilleru ožívají autorova tradiční témata: otázka emigrace a osobní angažovanosti, holocaust a policejní stát prolezlý korupcí, láska a smrt, prázdnota konzumní společnosti. Zahraniční kritika tradičně zdůrazňuje styčné body s některými středoevropskými spisovateli, zejména s Franzem Kafkou, Bruno Schulzem a Robertem Walserem. NORMAN MANEA Norman Manea se narodil 19. června 1936 v Burdujeni v rumunské Bukovině. Za druhé světové války byl s rodinou z rasových důvodů zavlečen do koncentračního tábora v Podněsteří. V roce 1959 absolvoval bukurešťský Stavební institut, později pracoval jako inženýr projektant v Suceavě, hlavní inženýr v Bukurešti a vědecký pracovník tamtéž. Publikuje od roku 1969, za román Černá obálka (Plicul negru, 1986), průhlednou alegorii všedního života v diktatuře, byl ostře napaden cenzurou a rozhodl se pro emigraci, nejprve v Německu, kde získal stipendium, později v USA. Od roku 1989 začal vyučovat středoevropské literatury na newyorské Bard College. Photo © Don Hamerman ? S S P – E d i c e S o u č a s n á s v ě t o v á p r ó z a

http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/

61 Setkání Přeložila Miriam Löwensteinová Opakované setkání dvou významných osobností, strýce a synovce Čonga Tasana a Čonga Hasanga, tvoří rámec vrstevnatého románu dnes již zesnulé spisovatelky Han Musuk, zasazeného do období počátku 19. století. Debata slavného konfuciánského literáta s pozdějším nejznámějším korejským křesťanským mučedníkem jako by přesně kopírovala tehdejší názorový vývoj celé korejské společnosti: začíná strýcovým odporem k synovci, představiteli „strašlivé víry“, která způsobila pád vážené rodiny a smrt mnoha jejích členů, a ústí k závěrečnému smíření. Křesťanství bylo v té době velmi krutě pronásledováno a každý z utajených stoupenců víry byl vystaven nemilosrdnému útisku, provinění jednotlivce zasahovalo celou jeho rodinu a na denním pořádku byly zrady a udávání. I v této atmosféře se Čong Hasang nebývale hrdinně zasazoval o to, aby do země přišli z Číny první misionáři. HAN MUSUK Han Musuk (1918–1993), známá v anglické transkripci pod jménem Hahn Moo-sook, je jednou z nejvýznamnějších korejských spisovatelek druhé poloviny 20. století. Debutovala v roce 1941 románem Žena s lampou (Tungbul tunun join) a zaznamenala ihned výrazný úspěch u literární kritiky. Vydala na čtyři sbírky povídek a dvě sbírky esejů, psala divadelní hry, celé její dílo čítá deset svazků. Její umělecký záběr je ovšem širší: byla i výtečnou malířkou a kaligrafkou. Tvorba Han Musuk není experimentální, je čistá, přímočará, klasická, není žánrově ani tematicky vyhraněná, omezená a monotónní. Její setkání jsou všeho druhu, od ideologických, náboženských, dějinných až po zcela osobní. Han Musuk pochází ze známé intelektuální rodiny a dostalo se jí na ženu své doby nadstandardního vzdělání. Přes relativně úspěšný vstup do literatury nebyla vždy beze zbytku akceptována jako profesionální spisovatelka. Její tvorba byla dlouho omezeně vnímána jako „ženská“, tedy oproti dílům mužských kolegů méněcenná. I přesto je držitelkou zřejmě všech prestižních literárních cen v Korejské republice. Fotku má Bob S S P – E d i c e S o u č a s n á s v ě t o v á p r ó z a

http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/

62 Říše světla Přeložil Tomáš Horák Je sedm hodin ráno a hlavní hrdina se probouzí do zdánlivě všedního dne. Jen úporná bolest hlavy jako by byla předzvěstí čehosi neblahého. Na Jihu usazený severokorejský agent Kim Kijong je ředitelem malé firmy zabývající se dovozem a distribucí filmů. Poté, co se stal jeho nadřízený v Pchjongjangu obětí čistky, přerušilo s Kijongem severokorejské vedení všechny kontakty a on byl ponechán osudu v dravé kapitalistické společnosti. Díky svým schopnostem (tak si to alespoň sám myslí) se relativně dokázal prosadit a zařadit se mezi střední vrstvy. Má vlastní byt, automobil a nic netušící manželku a dceru. Onoho rána jej však v práci čeká nemilé překvapení v podobě telefonátu a následného e-mailu, přikazujících bez dalšího vysvětlení neodkladný návrat na Sever. Po deseti letech nečinnosti jej to uvrhává do nejistoty. Byla odhalena jeho identita, nebo se nevědomky dopustil nějaké chyby? Ocitá se v obtížném dilematu. Má opustit rodinu i pracně vybudované pohodlí a vrátit se do své vlasti, kde jej čeká v lepším případě nesvoboda, v horším případě přísný trest, věznění a možná i smrt? Poslední den pobytu je pro něj příležitostí k bilancování a k ohlédnutí se za změnami, kterými prošla jihokorejská společnost, jejíž je cizorodou součástí. Rozehrává se kolem něj neznámá hra, která má spád, ale naprosto mu uchází její smysl i pozadí, a otazníků spíše přibývá. Jihokorejský prozaik Kim Jongha se narodil roku 1968 v odlehlé provincii Kangwondo v rodině vojáka korejské armády. Kvůli otcově službě prožil dětství na různých místech Koreje a teprve na začátku osmdesátých let se rodina nastálo usadila v hlavním městě Soulu. Vystudoval management na prestižní univerzitě Yonsei. Spisovatelskou dráhu zahájil v polovině devadesátých let 20. století. Pozornost čtenářů i kritiky si získal už jeho první román Mám právo se zničit, který získal ocenění nakladatelského domu Munhakdongne. Následovaly příznivě přijímané povídkové sbírky Předvolání a Co se stalo s mužem, který uvízl ve výtahu. Těžiště jeho tvorby ale spočívá především v románech, mezi které patří i Říše světla z roku 2006. Během své dosavadní kariéry získal prakticky všechna významnější korejská literární ocenění, jeho díla byla adaptována pro film, televizi, divadlo i muzikál. V současnosti žije se svou manželkou v jihokorejském Pusanu. S S P – E d i c e S o u č a s n á s v ě t o v á p r ó z a KIM JONGHA

http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/

GEOFFREY CHAUCER Ptačí sněm Přeložil Filip Krajník a Jana Kolářová Ilustroval Roman Plachý Slavná báseň autora Canterburských povídek napsaná v druhé polovině 14. století alegoricky vypráví o snu, v němž jde o správnou volbu životního partnera, a je vůbec prvním literárním dílem, v němž je zmíněn svátek svatého Valentýna, den zamilovaných. Publikace potěší nejen studenty anglistiky, ale všechny zájemce o starou anglickou literaturu. Vychází u nás poprvé česky a hned ve dvojjazyčné edici, abychom si mohli porovnat jazyk originálu a práci překladatele. Díky své delikátní formě a vytříbenému obsahu, spojujícímu ty nejlepší prvky středověké básnické tradice, si Ptačí sněm anglického básníka Geoffreyho Chaucera (asi 1343–1400) zajistil nejen výsadní postavení v rámci autorova rozsáhlého díla, ale rovněž platí za klenot středověkého literárního kánonu. Skladba komorní délky zachycuje básníka neznalého lásky, jenž po dni stráveném nad latinskými spisy usíná neklidným spánkem. Ve snu se mu zjevuje římský vojevůdce Scipio Africanus, který se mu stává průvodcem a zavádí jej do alegorické zahrady, v níž „plodný květen vládne celý věk“ a kde básník poprvé dostává příležitost poznat (byť jen jako svědek) lásku a její rituály zblízka. Ptačí sněm je ukázkou tzv. snového vidění, jednoho z nejoblíbenějších literárních žánrů vrcholného a pozdního středověku. O zdomácnění této formy se v anglickém prostředí nemalou měrou zasloužil právě Geoffrey Chaucer, a to jak překladem, tak vlastní tvorbou. Přestože datace i účel Ptačího sněmu jsou do značné míry spekulativní, mnohými historiky bývá báseň kladena do přímé souvislosti s námluvami mladého anglického krále Richarda II. a Annou Českou, dcerou římského císaře Karla IV., jíž vzdal Chaucer hold hned v několika svých skladbách. Zároveň se jedná o jeden z nejranějších dokladů spojení kultu svatého Valentýna s milostnou tematikou. Českému čtenáři se tímto vydáním dostává překlad básně do rukou poprvé, doplněný předmluvou nastiňující hlavní rysy žánru středověké snové poezie a Chaucerových variací na její témata a ukázkami z několika významných děl, jež s Ptačím sněmem úzce souvisejí. 63 B i l i n g v n í t i t u l y

http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/

64 HELENA TOMANOVÁ-WEISOVÁ Kamenný oblouk/ Der Steinbogen Přeložila Günther Iberl Helena Tomanová-Weisová byla velmi pozoruhodná žena, která se jako příslušnice pražské německé menšiny pohybovala v okruhu jejích význačných představitelů a zároveň se jako novinářka a rozhlasová redaktorka dostala do kontaktu se zajímavými osobnostmi českého prostředí. Jako herečka poznala svět divadla a filmu, hrála ve Vídni, na českých scénách i v německy mluvených divadelních hrách. Krátká, autobiograficky laděná povídka Kamenný oblouk/Der Steinbogen je zasazena právě do prostředí a doby, jež autorka poznala na vlastní kůži – odehrává se těsně před anšlusem Rakouska a během něho a líčí osud malého divadla a milenecké dvojice, která v divadélku zhmotnila svůj velký sen a nepřízní doby o něj zase přišla. Již vyšlo: Setkání v Praze/Begegnungen in Prag B i l i n g v n í t i t u l y – e d i c e K a n a p k a

http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/

65 Belinda Bauerová vyrůstala v Anglii a Jižní Africe. Nyní žije ve Walesu. Pracovala jako žurnalistka a scenáristka. Psychlogický thriller Vřesoviště (Blacklands, 2010) je její prvotina a v roce 2010 za něj získala od britské Asociace autorů detektivek (CWA – The Crime Writers’Association) jednu z nejprestižnějších cen – Zlatou dýku. Na tento román navázala v následujících letech dalšími úspěšnými tituly Darkside (2011), Finders Keepers (2012). Odvrácená strana Přeložila Ilona Gottwaldová Když vražda staré bezmocné ženy naruší zimní spánek vesnice Shipcott, vypadá to, že místní policista Jonas Holly bude mít najednou plné ruce práce. Vyšetřování jeho první vraždy mu však brzy překazí obhroublý detektiv Marvel, který Jonase okamžitě odsune na druhou kolej. Ze zimní oblohy se valí sníh a s přibývajícím sněhem se začínají vršit další oběti. Jonas, který se stará o svou těžce nemocnou ženu, se navíc se stává terčem záhadných výhrůžek obviňujících ho z nicnedělání. Rozhodne se tedy po nocích pátrat po vrahovi na vlastní pěst... V další knize oceňované autorky thrilleru Vřesoviště se čtenář vrací do již známého prostředí exmoorského kraje, který, jak se zdá, temné události přitahuje. Již vyšlo: Vřesoviště T h r i l l e r y a d e t e k t i v k y BELINDA BAUEROVÁ

http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/

66 Pomsta Přeložila Jarka Stuchlíková Druhý bestseller z detektivní série s policistkou Maeve Kerriganovou. V očích veřejnosti je za hrdinu: vrah, jehož oběťmi jsou usvědčení pedofilové. Dva muži jsou již mrtví – umučil je k smrti. Ani pro samotnou policii nejsou tyto případy prioritní. Většina vyšetřovatelů považuje pár mrtvých pedofilů za krok správným směrem. Podle kriminalistky Maeve Kerriganové by ale nikdo neměl mít dovoleno brát zákon do vlastních rukou. Mladá a nezkušená Kerriganová pevně věří, že vražda zůstává vraždou, ať už se oběť provinila jakýmkoli hříchem. Se stupňujícím se vrahovým násilím je ale nucena přehodnotit, jak daleko je ochotna zajít, aby bylo spravedlnosti učiněno zadost… JANE CASEYOVÁ Již vyšlo: Beze stopy, Oheň Jane Caseyová (*1977) se narodila a vyrostla v Dublinu. Po studiích na Oxfordu se usadila v Londýně, kde žije se svým manželem. Je autorkou tří úspěšných detektivních románů; nyní pracuje na své čtvrté knize. T h r i l l e r y a d e t e k t i v k y

http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/

Torsten Pettersson se narodil roku 1955 ve finském Turku a vyrůstal zde ve švédsky mluvící komunitě. V 90. letech 20. století se přestěhoval do Švédska a začal vyučovat literaturu na univerzitě v Uppsale. Věnuje se literární vědě, estetice a filozofii, píše také povídky a poezii. Svůj první román Dej mi své oči (Ge mig dina ögon, 2008) poslal do nakladatelství Södesrtröms anonymně, získal za něj stříbrnou medaili v soutěži o nejlepší krimithriller nakladatelství a posléze ho s úspěchem publikoval. V roce 2010 se k vyšetřovateli Haraldu Lindmarkovi vrátil v románovém pokračování Skryj mě ve svém srdci (Göm mig i ditt hjärta). Torsten Pettersson je známý svým intimním, lyrickým stylem a hluboce propracovanými postavami. Hitlerovi nepřátelé Přeložila Helena Matochová Román Hitlerovi nepřátelé, první díl nové krimi série populárního finského autora, čtenáře zavede do Berlína r. 1938, do doby, kdy se obavy a zoufalství pronásledovaných skupin obyvatelstva stupňovaly stejně rychle jako euforie fanatických esesmanů. Když někdo začne přímo v berlínských ulicích nenápadně a nevysvětlitelně vraždit důstojníky SS, je vyšetřováním pověřen sturmbannführer Friedrich Eichberg. Jsou tu však i další záhady – znenadání zmizí významná židovská rodina Colbertových, a také jistý pan Pohl, jehož manželka požádá o pomoc s pátráním svého psychiatra Richarda Haldera. Kdo dříve rozmotá spletitý případ? T h r i l l e r y a d e t e k t i v k y TORSTEN PETTERSSON JIŽ VYŠLO: Dej mi své oči, Skryj mě ve svém srdci 67

http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/

68 Pravda o případu Harryho Queberta Přeložila Michala Marková Když je na zahradě slavného amerického spisovatele Harryho Queberta objevena mrtvola patnáctileté dívky, vypuknou mediální jatka a skandál největšího kalibru. Jediný, kdo zůstane obviněnému stát po boku, je jeho žák, nadaný autor Marcus Goldman, který zrovna trpí spisovatelským blokem. V případu však několik drobností nehraje a Marcus se rozhodne, že záhadné vraždě přijde na kloub a možná přitom napíše i kýženou knihu... Detektivní román s thrillerovými prvky zdařile popisuje současnou americkou realitu: maloměstskou úzkoprsost, mediální hyenismus, posedlost celebritami, skandály a násilím; především však předkládá fantastickou čtenářskou jízdu s mnoha nečekanými zvraty. T h r i l l e r y a d e t e k t i v k y Joël Dicker (nar. 1985 v Ženevě) je literárně činný už od svých deseti let; první román (Poslední dny našich otců) ale vydal až v roce 2010. Za ten druhý, Pravda o případu Harryho Queberta, získal v roce 2012 Velkou cenu francouzské Akademie za román a Prix Goncourt des Lycéens. Jak poznamenala média, sedmadvacetiletý Švýcar toužil napsat velký americký román – a povedlo se mu to. JOËL DICKER Photo © Jeremy Spierer

http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/

Román získal Hlavní cenu francouzské Akademie a Prix Goncourt des Lycéens za rok 2012, v krátké době se ho prodalo přes 400 000 výtisků a na francouzských žebříčcích se okamžitě stal bestselerem. Jde o skvělý román plný ambicí, pochybností, vyšetřování, vášně, zločinu, pokrytectví, hledání pravdy... a literatury. – La Libre.be, Monique Verdussen Pravda o případu Harryho Queberta je víc než kniha: je to droga. Pod vlivem dojmu z její četby si nemůžeme odpustit otázku: Jak to, že takové pocity nemáme při čtení každé knihy? – Cuseur Magazine Ukázka: Stalosetovečtvrtek12.října2008.Dopoledne jsem byl doma, četl jsem si v pokoji. Venku bylo teplo, ale pršelo: New York se už třetí den halil do vlažné mlhy. Asi v jednu odpo- ledne mi zazvonil telefon. Zvedl jsem ho, ale nejdřív to vypadalo, že na druhém konci ni- kdo není. Pak jsem rozeznal zdušený vzlyk. „Haló? Haló, kdo je tam?“ zeptal jsem se. „Je... je mrtvá.“ Ten hlas skoro nebyl slyšet, ale hned jsem ho poznal. „Harry? Harry, to jste vy?“ „Je... ona je mrtvá, Marcusi.“ „Mrtvá? Kdo je mrtvý?“ „Nola.“ „Cože? Jak to?“ „Je mrtvá a můžu za to já. Marcusi, co jsem to udělal? Prokristapána, co jsem to udělal?“ Plakal. „O čem to mluvíte, Harry? Co se mi to snažíte říct?“ Zavěsil. Okamžitě jsem mu zavolal domů, ale nevzal to. Pak na mobil – bez úspěchu. Zkoušel jsem to pořád dokola, nechal jsem mu na záznamníku několik vzkazů. Už jsem ale nic nezjistil. V tu chvíli jsem ještě netu- šil, že mi Harry volal z vrchního policejního ředitelství v Concordu. O tom, co se právě dělo, jsem neměl ani tušení, dokud mi ko- lem šesté nezavolal Douglas. T h r i l l e r y a d e t e k t i v k y „Kristepane, Marcusi, už to víš?“ zavyl. „Co jestli vím?“ „Zapni si televizi, sakra! Ta věc s Harrym Quebertem! S Quebertem!“ „S Quebertem? Co se děje s Quebertem?“ „Zapni si tu televizi, probůh!“ Okamžitějsemnaladilzpravodajskýkanál. Na obrazovce se před mými ohrome- nými zraky objevily záběry domu v Goose Cove a moderátor oznamoval: „Zde ve svém domě v Auroře ve státě New Hampshire byl dnes zatčen spisovatel Harry Quebert poté, co policie na jeho pozemku objevila lidské ostatky.Podleprvníchvýsledkůvyšetřování bysemohlojednato těloNolyKellerganové, místní dívky, která v srpnu 1975 zmizela z domova a o jejím dalším osudu není nic známo...“ Všechno se se mnou zatočilo: otu- pěle jsem se svezl na pohovku. Už jsem nic nevnímal – ani televizi, ani Douglase na druhém konci linky, který řval: „Marcusi, jsi tam? Haló! On zabil nějakou holku. Zabil nějakou holku!“ V hlavě se mi všechno mo- talo jako vešpatném snu. A tak jsem se stejně jako celá děsem str- nulá Amerika dozvěděl, co se stalo o ně- kolik hodin dřív: toho dne do Goose Cove na Harryho žádost přijeli zaměstnanci za- hradnické firmy, aby poblíž domu vysázeli hortenzie. Když se pustili do rytí, narazili na lidské ostatky, a tak okamžitě uvědomili policii. Vzápětí byla vykopána kompletní kostra a Harry byl zatčen. 69

http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/

Kerstin Ekmanová se narodila roku 1933 a patří k předním romanopiscům výrazné generace, která dodnes švédské literatuře dominuje, odvážně se pouští do experimentů, ale nebojí se sáhnout ani k realistickému zpracování klasicky vystavěného příběhu. Od roku 1978 je členkou Švédské akademie a patří tedy mezi tzv. „osmnáct nesmrtelných“, kteří mají dbát o vývoj jazyka a slovesnosti a mimo jiné udělují Nobelovu cenu za literaturu. Kerstin Ekmanová při svém bojovném a nesmlouvavém životním postoji v etických otázkách porušila roku 1989 tuto tradici „nesmrtelnosti“ a přestala se na protest proti lhostejné švédské reakci na íránský ortel nad Salmanem Rushdiem zasedání akademie účastnit – vystoupit z ní totiž podle stanov nelze. Černá voda Přeložila Dagmar Hartlová Mladá učitelka Annie se s dcerkou Miou odstěhuje z města a vydává se daleko na švédský sever, aby se usadila v komunitě hluboko v lesích a začala zde s přítelem Danem nový, nezkažený, čistý život. Když na ně však Dan na zastávce autobusu nečeká, musí Annie s Miou vykročit do divočiny pěšky – a samy. Cestou zahlédnou u jezera stan, mezi břízami se mihne obrys prchajícího člověka. Annie ve stanu objeví mrtvého chlapce a dívku, které právě někdo ubodal... Krutý zločin převrátí život nejen v nedaleké vesnici Černá voda, ale také v alternativní přírodní komunitě. Annie začíná tušit, že ani v hloubi panenské přírody ji nečeká kýžený klid. T h r i l l e r y a d e t e k t i v k y KERSTIN EKMANOVÁ 70 Vítěz ankety o nejlepší švédskou detektivku všech dob.

http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/

Stěžejní dílo severské detektivky. Ukázka: Jeli neznámou zemí. Když se mezi kmeny smrků objevilo velké studené jezero, bylo to jen vytržení z jednotvárnosti, které hned zmizelo a nahradilo je jiné. Nemohla vědět, že jedou vzhůru podél celé soustavy jezer, která se táhne až k norským horám, kde pramení ve slatích a potocích. Mýtiny ale síť vodních cév přerušily a zem v těle krajiny vyschla jako mrtvé maso. Ani nevěděla, že ze silnice jsou vidět jen malé paseky a že za nimi leží ohromné plochy země, odříz- nuté od mraků, které ztratí schopnost vra- cet vodu zpátky do koloběhu, až je prosák- nou kyselé deště. Teprve večer dorazily do Röbäcku, kde byl kostelík. Tam se měly zapsat do far- nosti. Tahle komuna byla rozlehlá a An- nie neměla představu, jak daleko se táhne. Vystoupily a prohlížely si kostel a šofér me- zitím vykládal zboží u krámku. Zdi kostela se ve večerním světle oslnivě leskly. Ležel na ostrohu v jezeře a podél vody ubíhal bílý plot. Vypadal jako zábradlí na lodi. Vůbec celý tenhle kostel na výběžku ve velkém horském jezeře vypadal jako loď. Možná to bylo zamýšleno tak, že až nadejde soudný den, odrazí od břehu se všemi mrtvými na palubě. Voda vypadala studená. Břehy byly po- rostlé tmavým smrkovým lesem, ale kolem vody nerostlo zeleného vůbec nic. Hladké skály padaly strmě přímo do jezera. Věděla, že voda je studená. Dvanáct třináct stupňů, psal Dan. „To jsou divný děti, podívej,“ ukázala jí Mia. K autobusupřicházelskromnýzástupdětí. Bylyčtyřia šlyjednozadruhým.Třiholčičky v dlouhých sukních, s vlasy spletenými do copů,nazádechnůšez březovékůry,a jeden T h r i l l e r y a d e t e k t i v k y klukv pletenéčepicis klapkami,kterésepři chůzipohybovaly.Komíhaly.Dětichvílimlu- vily se šoférem. A pak se celá tlupa pustila posilnicidál.Kráčelyzvolna.Připadalojí,že je vidí jako ve filmu, střih ze starého filmu nebo z jiné doby, která nepatří do součas- nosti, kdy na rampě před obchodem rachotí bedny s mlékem. Jsou to vůbec děti? „Třeba jsou z pohádky,“ odpověděla Mie, ale okamžitě toho litovala, protože Mia se zahleděla za tou skupinkou, která se právě ztrácela v zatáčce, hrozně vážně. Řidič zamával, nejvyšší čas pustit se dál. Černá Voda byla konečná zastávka. Jezero se tohovečeralesklo.Břehypodhoramisezrca- dlilyvevodě,stejněčernomodréa doposled- níhodetailustřapatýchkontursmrkůvěrně zobrazené jako na předloze. Nevypadalo to jakoodrazvevodě,alejakodalšímořevzdu- chu a hlubina padající dolů v dlouhých za- lesněných svazích někam ke dnu, na které nedohlédly. Ven se vypotácely na ztuhlých nohách. Mia měla suché a rozpraskané rty. Džus už dávno dopily. Annie se rozhlédla po Danovi, aby se postaral o Miu, než jí doběhne do krámku pro něco k pití. Bylo půl osmé a krám už měl zavřeno, ale kupec tam byl, protože se z autobusu skládalo zboží. Celou dobu sem přijížděla auta a odjížděla pryč. Lidi si chodili pro poštu a noviny stejně jako ve všech předchozích vesnicích. Nikde neviděla ani brouka, ani Dana. Mia odmítla čekat sama na plácku před krá- mem. Chytla se Annie za ruku. Její tvářička ve tvaru trojúhelníku vypadala pod pihami bledá a unavená a vlasy jí zaschlý pot přile- pil na spánky. Chtělo se jí čurat, měla žízeň a co nevidět bude potřebovat něco k jídlu. Dokud se ale neobjeví Dan, nemůže pro ni nic udělat. (...) 71

http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/

72 ELIZABETH HAYNESOVÁ Do nejtemnějšího kouta Přeložila Kristýna Mališová Cathy je obyčejná dívka. Ráda se chodí bavit s přáteli a bezstarostně si užívá život. Všechno se ale změní, když jednoho dne narazí v klubu na šarmantního muže, který se zdá být ztělesněním všeho, po čem touží. Ten se však záhy začne zlověstně měnit a kolem Cathy se utahuje smyčka násilí, pronásledování a týrání. Příběh má dvě roviny, v první se Cathy zoufale snaží uniknout svému trýzniteli, zatímco v druhé rovině, o pár let později, jsme svědky jejího boje s následky dlouhodobého týrání. Nadějí je pro ni mladý psycholog, který ji pomalu vrací zpět do života. Mezitím ale opouští brány vězení muž, který jí tolik ublížil. Kolem Cathy se začnou dít zvláštní věci; je to náhoda, výplod její mysli, nebo je za tím víc? LEENA LEHTOLAINENOVÁ Bodyguardka Přeložila Lenka Fárová Bodyguardka Hilja Ilveskerová se svému řemeslu naučila v New Yorku a pracuje pro finskou podnikatelku, která podniká v ruských realitách. Ženy se ale těžko snášejí, Hilja po jedné hádce odmítne pro podnikatelku dál pracovat. Poté ji někdo omámí drogami, a když se Hilja probudí, zjistí, že její bývalá klientka je po smrti. Vina padá na její hlavu a jí nezbývá, než dokázat svou nevinu. A tak pátrá po vrahovi na vlastní pěst, zatímco ji pronásleduje policie a evidentně i někdo, kdo od policie není. Thriller finské autorky se dočkal mezinárodního úspěchu a má dvě pokračování. PŘIPRAVUJEME: Bodyguardka II., Bodyguardka III. T h r i l l e r y a d e t e k t i v k y

http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/

CHESTER BROWN Sex za peníze Přeložil Vít Penkala Originální autobiografický komiks kanadského autora. Chester je unaven ze vztahů s ženami, a po dalším rozchodu se rozhodne nezkoušet znovu najít pevný vztah s jinou dívkou. Sex mu ovšem schází, a získává ho tou nejsnadnější cestou: platí za něj. Ve své knize otevřeně líčí svoje zkušenosti s prostitutkami, nejen tělesné, ale i emocionální. Nejde nikterak o pornografii – Brownův komiks zprostředkuje čtenáři svět profesionálních milenek, ne každému známý a opředený předsudky, a je především polemikou s tradičním chápáním vztahu mezi mužem a ženou. Věcnému vyprávění odpovídá i přesné a úsporné výtvarné pojetí. 73 K o m i k s

http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/

74 REINHARD KLEIST Boxer Přeložila Alena Pokorná Průkopník německého grafického románu a jeden z nejlepších současných německých komiksových autorů Reinhard Kleist vypráví pravdivý příběh polského Žida, boxera Hertzka Hafta, který přežil koncentrační tábor a v USA pak zahájil profesionální kariéru. Mladinký Hertzko začal svou boxerskou kariéru z donucení – strážci v koncentráku ho pro zábavu nutili boxovat se spoluvězni. Herztko věděl, že dokud bude vyhrávat, zůstane naživu. Když pak po dramatickém útěku z pochodu smrti odjel do Ameriky, pokračoval v tom, co se naučil v lágru. Doufal, že se jako slavný boxer dostane na titulní stránky novin po celém světě a jeho milá, kterou ztratil někde v Polsku a o níž neměl žádné zprávy, se o něm dozví a přihlásí se k němu. Kleista k nakreslení komiksu inspirovala fascinující kniha Jednou budu všechno vyprávět, v níž Haftův syn Alan vylíčil osudy svého otce. Nominováno na Německou cenu za literaturu pro mládež 2013. „Každého samozřejmě v souvislosti s hrdinou, který přežil holocaust, napadne Spiegelmanův Maus. Ale Kleist uchopil téma jinak, přímočařeji a věcněji ... Hrůzy té doby však nejsou o nic menší a v Boxerovi jsou scény, které jdou až na hranici zobrazitelného a snesitelného. Vyprávět o životě Hertzka Hafta jinak by bylo nepoctivé.“ – Frankfurter Allgemeine Zeitung K o m i k s

http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/

Mikuláš Podprocký se narodil roku 1978 v Košicích. Výtvarné nadání se u něj projevovalo od dětství, a proto se rozhodl zaměřit životní dráhu právě tímto směrem. V letech 1999–2005 studoval v ateliéru prof. Magdalény Jetelové a prof. Juraja Bartusze, u kterých také diplomoval. Během studií i po jejich ukončení se Podprocký podílel na mnoha společných výstavách současného umění a realizoval i několik samostatných výstav. V posledních letech se jeho zájem stáčí ke komiksovému médiu. Mikuláš Podprocký v současnosti žije, pracuje a tvoří v Praze. Divočina Přeložil Michal Rybka Pozoruhodnou komiksovou prvotinu Mikuláše Podprockého můžeme bez obav označit jako hard sci-fi. Děj se odehrává v daleké budoucnosti, kdy se veškerá civilizace přesunula do olbřímí megapole, která vysává život z celé planety. Zatímco lidé žijí vysoko v oblacích, v základech města, blízko povrchu země, vyrůstá nová civilizace – Divočina. Budují ji inteligentní zvířata, která spolu přestala bojovat a potajmu se spojila proti svému úhlavnímu nepříteli, člověku. Zásadní okamžik nastane, když se za hranicí megaměsta narodí Netvor, zmutovaná hříčka přírody, vraždící propletenec svalů, požírač všeho živého… Právě on může být zásadní zbraní Divočiny proti lidem, ale také může zničit úplně vše… Mikuláš Podprocký na komiksu pracoval dva a půl roku a upozornil na sebe v okamžiku, kdy Divočinu přihlásil na server Startovač.cz. V krátké době na jeho vydání vybral více než sto tisíc korun. K o m i k s MIKULÁŠ PODPROCKÝ 75

http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/

76 Edwin Abbott (1838–1926) byl viktoriánský matematik, teolog a pedagog; napsal celou řadu vědeckých pojednání, nesmrtelného věhlasu se však z jeho děl dočkalo především Plochozemí (Flatland, 1884), jež vyšlo v angličtině více než osmdesátkrát a bylo přeloženo do dvaatřiceti jazyků. Plochozemí Přeložila Petra Maršíková Ilustroval Chrudoš Valoušek Plochozemí není jen nejoblíbenějším literárním dílem dr. Sheldona Coopera, geniálního hrdiny populárního sitcomu Teorie velkého třesku, ale také jedním z klasických textů sci-fi a fantasy, který se svým věhlasem řadí vedle Gulliverových cest nebo Alenky v říši divů. Tento „román o mnoha rozměrech“ v sobě snoubí matematicko-filosofické pojednání a zábavnou, štiplavou společenskou satiru; mísí se v něm téměř einsteinovské úvahy o čtvrtém rozměru (sepsané ovšem dlouho před vznikem Einsteinovy teorie relativity) s kritikou viktoriánské společnosti, zejména nerovného postavení žen. Ty mají v Plochozemí tvar úseček, vojáci jsou trojúhelníkovití, obchodníci jsou o tvaru čtverce a tak dále; nejvyšší kastou jsou pak kruhovití kněží (obecně lze říci, že čím má někdo v tomto podivuhodném dvojrozměrném světě víc úhlů, tím výš stojí na společenském žebříčku). Podmanivé vyprávění ctihodného obchodníka Čtverce půvabně dokreslují ilustrace Chrudoše Valouška, jehož bizarní svět si svou fantaskností nijak nezadá s tím Abbottovým. Viktoriánský traktát z r. 1884 o zemi, která má jen dva rozměry. Fantaskní zábava à la Lewis Carroll i společenská kritika à la Jonathan Swift. Kniha, kterou miluje Sheldon Cooper a dlouze o ní hovoří v Teorii velkého třesku. EDWIN ABBOTT S c i - f i a F a n t a s y

http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/

77 Vilma Kadlečková (*1971) je autorka cyklu Legendy o argenitu. Její knihy na rozhraní sci-fi a fantasy mapují budoucí historii Země a hvězdných impérií a sledují osudy lidí, do jejichž života zasáhne argenit – pozůstatek dávných netechnických civilizací a zdroj psychotronické energie. Absolvovala střední ekonomickou školu a obor vědecké informace a knihovnictví na Filozofické fakultě Karlovy univerzity. Pracuje jako redaktorka. Mycelium Led pod kůží Pokračování ságy Mycelium O čem sní Ty, které bdí ve vesmíru? Dlouho čekaly – a konečně nalézají. Sdílené vědomí Lodí se obrací ke Studni planetárního ticha, tam, kde je Aš-šád z Fomalhiwy a Lucas Hildebrandt, a vybírají si svou oběť. Össeanka Kamëlë cítí Jejich záměr a zoufale se snaží odvrátit neodvratné; ale všechny okolnosti jsou proti ní. Ve chvíli, kdy uvnitř össenské Církve naplno propukají mocenské boje, se ocitá v sítích cizích plánů. Dělá, co může, aby se vyhnula církevnímu Vykonavateli, záměrům velekněží i vlastní minulosti. Od Lucase Hildebrandta se nesmí nechat poznat, od ostatních se nesmí nechat zabít – a Fomalhiwanovi nesmí uvěřit. Za jeho mediálním obrazem slavného hrdiny a zachránce tuší nepřiznaný záměr. Laëgühr, Led pod kůží, zostří její mysl a zrak. Jaké tajemství má Aš~šád z Fomalhiwy? A nakolik to souvisí s Loděmi? Co je mezi ním – a Jimi?! VILMA KADLEČKOVÁ Již vyšlo: Mycelium I. – Jantarové oči S c i - f i a F a n t a s y

http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/

(28. srpna 1908, Alžírsko – 28. března 2004, Grosrouvre, Francie) byl francouzský romanopisec, dramatik, literární historik, překladatel a profesor anglické a americké literatury. Vystudoval filozofii a anglistiku, učil a překládal. Během druhé světové války, v roce 1940, se zúčastnil bojů o Dunkerque, kde padl do zajetí. Po válce přednášel na univerzitách v Rennes, Toulouse, Alžíru a Paríži-Nanterre. Je autorem esejů, historických reportáží, dramat a mnoha románů, z nichž většina byla přeložena do češtiny. Za svou prvotinu, Víkend na Zuydcoote (Week-end à Zuydcoote, 1949), inspirovanou právě boji o Dunkerque, obdržel prestižní Prix Goncourt. Kniha byla později úspěšně zfilmována, stejně jako sci-fi román Malevil (Malevil, 1972) nebo utopie Až delfín promluví (Un animal doué de raison, 1967). Své slavné dílo, třináctidílnou historickou ságu Dědictví otců (Fortune de France, 1977 až 2003) psal téměř do své smrti — zemřel v 95 letech na selhání srdce. Malevil Přeložila Věra Dvořáková Román Malevil, patřící neoddiskutovatelně do zlatého fondu světové science fiction, se odehrává v 70. letech dvacátého století. Skupinka lidí žijících na idylickém francouzském venkově shodou okolností přežije atomový výbuch ve sklepě středověké tvrze Malevil, která se jim v nových podmínkách stane domovem. Následky výbuchu jsou pro lidstvo ničivé, a přeživší jsou pod vedením charismatického vypravěče Emanuela nuceni vypořádat se nejen s nedostatkem zdrojů, ale také s vytvářením nového druhu společenství uzpůsobeného postkatastrofickým podmínkám. Bohulibý koncept humanisty Emanuela je ale konfrontován s drsnou realitou, která nutí měnit pohled na dříve platné morální i etické zásady. Merle stvořil v Malevilu v tomto žánru jednu z nejčtivějších knih, která by neměla chybět v žádné knihovně milovníka fantastiky. S c i - f i a F a n t a s y ROBERT MERLE 78

http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/

Až delfín promluví Přeložil Miroslav Drápal Robert Merle tentokrát opouští rodnou Francii a vypráví příběh vědce Sevilly, který provádí výzkum v delfináriu na Floridě. Hlavními hrdiny románu je však párek delfínů, které se Sevilla snaží naučit mluvit. Zajímavý vědecký experiment se ale nečekaně zkomplikuje ve chvíli, kdy se do projektu vloží armáda, která by ráda zneužila inteligenci delfínů k rozpoutání třetí světové války. Díky autorovu nezaměnitelnému stylu patří román Až delfín promluví k těm příběhům, na které budete vzpomínat i po dlouhých letech. S c i - f i a F a n t a s y 79 ONDŘEJ JIREŠ Klenoty české fantasy Poznejte českou fantasy v exkluzivním výběru nejlepších povídek a novel! Fantasy se u nás píše jen zhruba čtvrt století. Během této krátké doby však vyrostly dvě silné generace spisovatelů, kteří kvalitou svých textů dosahují zahraniční úrovně. Tato antologie představuje českou fantasy v celé její šíři a zaměřuje se výhradně na nejlepší dosud publikovaná krátká díla. V Klenotech české fantasy najdete ceněné texty populárních spisovatelů, ale i méně známé povídky, které editora Ondřeje Jireše přesvědčily svou kvalitou námětu a zpracování. Antologie dokazuje, že domácí autoři mají co nabídnout každému čtenáři, který hledá originální a čtivé příběhy úchvatného žánru fantasy.

http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/

80 Talentovaný anglický spisovatel, jenž se narodil v roce 1972 v Cornwallu jako nejmladší syn známého autora špionážních románů Johna Le Carrého. Na budoucí povolání spisovatele se připravoval na studiích sociologie, filosofie a politologie na univerzitě v Cambridge. Pozornost vzbudil už svým románovým debutem The Gone-Away World (2008) a svůj um spojit různorodé motivy fantastických žánrů s komediálním nadhledem a bláznivě akčním pojetím potvrdil rovněž v románu Anglemaker (2012, česky Andělíčkář). V současnosti pracuje na svém třetím románu pod pracovním názvem Tigerman (2014) a chystá televizní scénář k epizodě kultovního science fiction seriálu Pán času. Andělíčkář Přeložila Daniela Orlando U nás dosud neznámý autor Nick Harkaway přichází se strhujícím akčně-špionážním thrillerem, sžíravě jedovatou historkou z prostředí organizovaného zločinu i zběsile absurdní komedií v jednom – podnětným a přitom zábavným vyprávěním o gangsterském synkovi a penzionované tajné agentce, které okolnosti svedou dohromady, aby společně zachránili svět. Joe Spork netouží po ničem jiném než po klidném životě. Opravuje hodinové strojky a žije nad svou dílnou ve vlhké, málo známé londýnské čtvrti. I Edie Banisterová vede poklidný život. Je jí skoro devadesát a ještě stále pamatuje doby, kdy jí devadesát nebylo. Dříve bývala superšpionka a teď je… prostě… stará. Když však Joe spraví jeden krajně neobvyklý přístroj, jeho život se znenadání obrátí vzhůru nohama. Klient? Neznámý. A přístroj? Zbraň posledního soudu z padesátých let. NICK HARKAWAY S c i - f i a F a n t a s y

http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/

81 Jeden z nejúspěšnějších spisovatelů současnosti se narodil v roce 1948. Do fantastického žánru vstoupil na začátku sedmdesátých let a rychle sbíral první úspěchy za svou povídkovou tvorbu. V roce 1977 začal působit rovněž jako editor žánrových antologií a dodnes je v tomto směru nejznámější svým projektem Divoké karty. V osmdesátých letech psaní na několik let opustil a věnoval se televizní produkci. K fantastice se vrátil obsáhlou a dodnes stále ještě nedokončenou fantasy sérií Píseň ledu a ohně, která celosvětově proslula svým televizním zpracováním pod názvem Hra o trůny. Mudrosloví urozeného pána Tyriona z Lannisterů Přeložil Richard Podaný Mudrosloví urozeného pána Tyriona Lannistera je dokonalým dárkem pro všechny, kteří podlehli mánii seriálu HBO Hra o trůny. Pochopitelně stejně dobrým dárkem bude i pro fanoušky celé ságy Píseň ledu a ohně, ze které seriál čerpá. Kniha obsahuje přesně to, co slibuje její název – moudra trpaslíka Tyriona z Lannisterů, nejmladšího znetvořeného syna lorda Tywina Lannistera z Casterlyovy skály. Co mu příroda odepřela na vzhledu, vynahradila mu na inteligenci, díky čemuž se z něj stal jeden z nejpopulárnějších hráčů o trůny. S c i - f i a F a n t a s y Připravujeme: Divoké karty – nové rozšířené vydání, Rytíři sedmi království GEORGE R. R. MARTIN

http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/

82 Český editor a žánrový publicista narozený v roce 1977 v Děčíně. Poprvé o sobě dal vědět jako autor encyklopedických profilů zahraničních autorů. Úspěšně si vedl rovněž při přípravě několika antologií zahraničních povídek. V letech 2005 až 2007 sestavil trojici v mnoha směrech přelomových žánrových antologií z řady Trochu divné kusy, v nichž se pokusil zachytit různorodost současné fantastiky. Naopak úzce profilovanou antologii Plameny hvězd (2007) věnoval vesmírné science fiction. Jako editor zahraničních prací spolupracoval rovněž s časopisy Ikarie a Pevnost, dnes tuto pozici zastává v žánrovém časopise XB-1. Plnou parou (2013) je jeho první antologií po šestileté přestávce. Plnou parou Nová antologie editora Martina Šusta zachycuje v uceleném knižním souboru česky vůbec poprvé výrazný fenomén zahraniční fantastiky poslední doby. Můžete se těšit na dávno ztracenou romantikou obdařené příběhy zahalené parou z podivuhodných strojů. Povídky stvořené řadou známých tváří současné světové fantastiky vás přenesou nejen do minulosti, ale i na jiné světy a do dob, jež sice nikdy neexistovaly, ale bylo by krajně vzrušující, pokud bychom je mohli navštívit i jinak než jen na stránkách knih. Kdokoli s kouskem odvahy v srdci a lásky k mnohem jednodušší minulosti bez počítači řízeného života nalezne v knize světy, v nichž prožije doslova dech beroucí dobrodružství. S c i - f i a F a n t a s y MARTIN ŠUST

http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/

ISAAC ASIMOV A zrodí se Nadace Přeložila Daniela Orlando Je tomu už více než sedmdesát let od doby, kdy velmistr SF žánru Isaac Asimov začal budovat vesmír svého celosvětově úspěšného cyklu Nadace. Od té doby se miliony čtenářů nechaly fascinovat poutavým příběhem, jenž přesáhl tisíce let budoucího vývoje lidstva a zavedl je na desítky cizích světů. Román A zrodí se Nadace byl dokončen těsně před autorovou smrtí jako sedmá, závěrečná část románové ságy, která získala věhlasnou žánrovou cenu Hugo jako Nejlepší science fiction série všech dob. V předchozích svazcích byl Hari Seldon, geniální zakladatel Nadace, pouhou historickou postavou. Návratem do dob jeho života vyplnil Asimov důležitou chybějící část svého epického příběhu. Autor se netajil tím, že postavu Hariho Seldona vytvořil jako vlastní alter ego, a tak je román ještě dojemnější tím, že v něm Asimov Seldonovou smrtí uzavřel celý cyklus jen krátce před svou vlastní. Vstupme tedy posedmé a naposledy do světa Nadace a poznejme dosud utajované skutečnosti nadaného matematika, jenž se snažil zachránit lidstvo před neodvolatelně se blížící dobou temna. Vychází ve spolupráci s nakladatelstvím Triton. PETER S. BEAGLE Zrcadlová království Přeložil kolektiv překladatelů Výběr sestavený slovutným editorem Jonathanem Strahanem představuje známého autora románů Poklidné a tiché místo a Poslední jednorožec také jako schopného, i když donedávna jen velmi vzácně publikujícího autora kratších fantastických prací. I v nich se však naplno projevuje autorova okouzlující schopnost vytvořit úchvatný, zábavný, dojemný a jiskřivý příběh prodchnutý jemným humorem a láskou k jemnému umění vypravěčství. Kniha zachycuje povídkovou tvorbu vznikající během dlouhých pětačtyřiceti let, tvorbu, která vás překvapí i nadchne a znovu vás přesvědčí o neopakovatelném literárním mistrovství Petera S. Beagla. S c i - f i a F a n t a s y – E d i c e F a n t a s t i k a 83

http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/

84 Norton Juster se narodil roku 1929 v New Yorku do rodiny architekta. Otce následoval v jeho profesi: vystudoval architekturu, založil si malé architektonické studio a o architektuře přednášel jako profesor na Hampshire College v Massachusetts. Je autorem řady knih pro děti, z nichž nejslavnější je dnes už klasické dílo americké dětské literatury The Phantom Tollbooth (Podivuhodná výprava z pokoje až na kraj světa) z roku 1961. Podivuhodná výprava z pokoje až na kraj světa Přeložila Dominika Křesťanová Ilustroval Jules Feiffer Chlapec jménem Milo, který se nerad učí a často se nudí, najde nečekaně ve svém pokoji mýtní budku, a když kolem ní projede ve svém elektrickém autíčku, ocitne se v podivné zemi, kde je všechno náramně logické, ale nic nedává smysl. Ve společnosti mnohomluvného brouka a tikacího psa pak musí podstoupit nebezpečenství a vykonat hrdinský čin, aby zase bylo všechno, jak má být. Půdorys klasické pohádky je ozvláštněn nápaditou a překvapivou hrou s jazykem, jenž se stává hybatelem děje, a která okamžitě upomene na Alenku v říši divů. Kniha je určena pro čtení rodičů s dětmi nebo pro čtenáře od 10 let. NORTON JUSTER L i t e r a t u r a p r o d ě t i

http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/

KATEŘINA SECHOVCOVÁ Kouzelný polštář A vyskočila kočička z polštářku... Malý chlapec jde spát, hlavu si položí na polštář se vzorem kočiček a zaposlouchá se do pohádky na dobrou noc. Vtom jedna z kočiček ožije, skočí na maminčinu sukni a rázem se ocitne uprostřed neobyčejného dobrodružství. Kouzelný příběh, něžné ilustrace přístupné dětskému vnímání a textilní potah imitující polštářek potěší děti od 2 let. Půvabná autorská obrázková knížka je dílem mladé talentované výtvarnice, absolventky Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze. J. R. R. TOLKIEN Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky Přeložil František Vrba Ilustrovala Jemima Catlinová Hobit, pro mnohé z nás brána do fantastických světů, vyšel poprvé v roce 1937. Z pohádky, kterou J. R. R. Tolkien napsal pro vlastní děti, se stal základní kámen Středozemě, kde se odehraje mytický souboj prazákladních mocností Dobra a Zla. Ale epos Pán prstenů je ještě dalekou budoucností, nejdřív se musí odehrát dobrodružství hobita Bilba Pytlíka na cestě tam a zase zpátky. Již brzy se seznámíme s čaroději, trpaslíky, elfy, obry a mnoha dalšími fascinujícími tvory a vydáme se na výpravu za pokladem draka Šmaka. Nechte se vést skvěle napsaným příběhem, který právem patří k drahokamům světové literatury. Nejnovější vydání ilustrované Jemimou Catlinovou neodkazuje k filmové podobě postav, ani příliš neexperimentuje, ale podněcuje v dětském čtenáři fantazii. L i t e r a t u r a p r o d ě t i 85 Kniha vychází s finanční podporou Ministerstva kultury České republiky.

http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/

86 Jamie Thomson se narodil roku 1958 v Íránu. Vyrůstal v Brightonu, studoval politologii na univerzitě v Kentu. Dlouhé roky pracoval jako redaktor britských fantasy časopisů a lektor i tvůrce videoher a „gamebooků“. K jeho nejúspěšnějším fantasy sériím patří dobrodružství mladého nindži, The Way of the Tiger. Dosud napsal tři knihy pro děti, z nichž první díl plánované trilogie, Temný pán: Školní roky, získal Cenu Roalda Dahla za nejhumornější knihu roku 2012. Temný pán Školní roky Přeložila Veronika Volhejnová Hrůza hrůz! Temný pán, největší ničitel a nejvyšší vládce Temnokraje, byl v závěrečné bitvě mezi silami dobra a zla poražen a jeho úhlavní nepřítel ho vyhnal na prťavou, bezvýznamnou modrou planetku jménem Země. A to ke všemu v neduživém těle jakéhosi třináctiletého pozemského spratka. Může ho snad potkat ještě něco horšího? Ano, může! Když se Temný pán snaží získat zpět ztracenou důstojnost, sílu a říši, musí čelit strašlivým protivenstvím – péči dobromyslných pěstounů, krutému mučení v podobě mnohahodinové dřiny v Centru pro vymývání mozků (rozuměj: ve škole), dvěma šíleným pronásledovatelům (alias psychoterapeutům) a taky neustálému posměchu a neúctě svých poddaných. Zkrátka, ne všechno jde podle plánu... „Jedna z nejoriginálnějších dětských knih roku.“ – Daily Express „Úžasně originální a totálně praštěná kniha.“ – Lovereading „Dokonalá kniha pro kluky posedlé počítačovými hrami.“ – Sunday Telegraph L i t e r a t u r a p r o d ě t i JAMIE THOMSON

http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/

Ukázka: Pak uslyšel hlas – podle zvuku zase lidský –, jak křičí: „Hej, není ti nic, chlapče?“ To ho zaujalo. Krev malého kluka by mu dodala sílu. Rozhlédl se po tom dítěti, o kte- rém mluvili, ale nikoho takového neviděl. Jen dva muže v podivných tmavomodrých uniformách a přilbách, kteří k němu běželi. Působili jako typická dvojice tupých, nevě- domých lidských vojáků; jejich uniformy ovšem nevypadaly moc vhodné pro válku a jejich přilby by nezadržely ani útok se- kerou nebo mečem, tím méně skřetí kopí nebo šíp orka. Pokusil se šíleně zasmát a říct těm dvě- ma, ať prchají, pokud nechtějí být rozse- kání na padrť, ale z hrdla mu vyšlo jen za- kašlání. Neúspěšně se pokusil posadit. Byl pořád ještě příliš slabý. Lidští vojáci se za- stavili nad ním. Jeho život přece nemůže skončit takhle – tím, že bude jen bezmocně ležet a čekat, až ho zabijí dva obyčejní lidé! Ale pak se stalo něco divného: jeden z vojáků se k němu sklonil a podepřel mu hlavu. Snaží se mu pomoct? „Radši zavolej sanitku, Berte.“ Ten, který promluvil, se naklonil blíž a prohlížel si ho. (Hloupý člověk. Copak si neuvědomuje, s kým má co do činění?) Okamžitě se pokusil rozervat mu hrdlo oce- lovými drápy svých Rukavic neodvratného zničení, ale nebylo to k ničemu, prostě ne- měl dost síly. Pak si všiml, že nemá vůbec žádné rukavice, natož ocelové. Ruce měl růžové, bledé, buclaté, s úhlednými ma- lými nehty, jako by byl nějaký ubohý lid- ský kluk! Těma rukama by nerozerval hrdlo ani kryse, natož plně vzrostlému lidskému bojovníkovi. V zoufalství zasténal. Ten druhý člověk zašeptal něco do malé černé krabičky zavěšené zpředu na uni- formě. Černá krabička zapraskala a odpo- věděla mu! Asi tam má zajatého nějakého skřítka nebo malého démona, který dělá, co mu přikáže. Na to je ale potřeba dost mocná magie. Možná jsou víc než obyčejní lidští vo- jáci. Nebo, a to je pravděpodobnější, slouží mocnému lidskému králi, možná dokonce samotnému Bílému čaroději Hasdrubanovi Křišťálovému. Hmm, bude na to muset pa- matovat. Člověk jménem Bert řekl: „Sanitka je na cestě.“ Ten druhý dodal: „Neboj, chlapče, jsme policisti. Já jsem strážník Smith. Můžeš mi říkat Billy. A tohle je strážník Bert Johnson Za chvilku je tady sanitka. Buď v klidu. Radši s tebou nebudeme hýbat, než budeme vědět, co ti je.“ V tomhle měl ten člověk pravdu – něco mu určitě bylo. Nedokázal se pořádně po- hnout, i když chtěl, a vlastní tělo mu připa- dalo menší, než by mělo být. Ten, který se jmenoval Bert, se zeptal: „Máš mobil, chlapče? Měli bychom zavolat tvou maminku nebo tátu.“ Mobil? O čem to mluví? Možná se ho ptá, jestli někde byl – ale kde? A ta zvláštní jména!Bert?NenítozkráceninaodPoberta? Třeba tu krabičku, do které mluvil, taky ně- komuvzal.Alene –ne,počkat!Přecejenjsou to Hasdrubanovi poskoci. Je to přece jasné: SmisBílý!Říkali,žejsoustrážníci,cožpatrně má znamenat, že patří ke strážím zdejšího mocného pána, a s takovýmhle jménem – kdo jiný by ten pán byl než Bílý čaroděj? 87 L i t e r a t u r a p r o d ě t i

http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/

88 Chris Priestley je úspěšný autor dětských knih; tři tituly vydané Argem – Příšerné příběhy strýce Montaguea, Příšerné příběhy z Černé lodi a Příšerné příběhy z temného tunelu – se dočkaly příznivého přijetí i u českých čtenářů. Má v oblibě pochmurnou atmosféru, tajemné postavy a nadpřirozené okolnosti a jeho hrdinové rádi čítají Poea, Wilda, Doyla či Wellse. Pan Krátur Přeložil Robert Novotný Londýn, 1818. Patnáctiletý kapesní zlodějíček Billy žije osamělým životem bezdomovce, sám, bez rodičů, uprostřed temných, špinavých londýnských ulic. Právě v okamžiku, kdy mu šéf nebezpečné pouliční bandy vyvrhelů vyhrožuje exemplárním trestem za porušení pravidel, zachrání ho před zmrzačením tajemný pan Krátur, obrovité ohyzdné monstrum, které nahání hrůzu a strach. Billy s ním uzavře dohodu, že mu pomůže najít muže, jenž pana Krátura, umělého člověka, stvořil. Tím mužem není nikdo jiný než Viktor Frankenstein. Z nebezpečného a ryze účelového spojenectví se postupně vyvine svým způsobem přátelský, oboustranně výhodný vztah dvou outsiderů. Strašidelný a napínavý, přitom dojemný a místy humorný příběh je poctou jednomu z nejslavnějších hororových románů světové literatury. Již vyšlo: Příšerné příběhy strýce Montaguea, Příšerné příběhy z Černé lodi, Příšerné příběhy z temného tunelu L i t e r a t u r a p r o d ě t i CHRIS PRIESTLEY

http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/

Kniha vychází s finanční podporou Ministerstva kultury České republiky. Narozená v roce 1980. Absolventka Ateliéru Ilustrace a grafiky na Vysoké škole umělecko-průmyslové v Praze. Od dokončení studia se věnuje především ilustrování knih (například pro nakladatelství Baobab, Argo, Mladá fronta, Labyrint), ale zajímá ji také komiks (autorské komiksy pro slovinský časopis Stripburger, Komiksfest revue), animované filmy a v poslední době zejména velkoformátová ilustrace. V roce 2011 získala ocenění v soutěži Nejkrásnější kniha roku za dokreslovací sešit, který vytvořila spolu s Martinem Kubátem. Dlouhodobě spolupracovala jako ilustrátorka a grafička s Gender Studies, kulturním čtrnáctideníkem A2 nebo Sdružením Linka bezpečí. Papaver Zápisník zapomenutého botanika objevitele či fantazie šíleného výtvarníka? Skutečně jsou květiny na klopě slavného pěvce tolik vzácné a opravdu dávný indický lékař, přezdívaný otec chirurgie, sešíval rány mravenčími hlavičkami? Co je pravda a co je výplodem fantazie autorky této krásné a zábavné knihy, rozhodnete vy sami. 89 dodat foto DORA DUTKOVÁ L i t e r a t u r a p r o m l á d e ž

http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/

Maggie Stiefvaterová (1981) žije se svým mužem, dvěma dětmi, dvěma neurotickými psy a jednou nepříčetnou kočkou ve Virginii, a jak sama uvádí, vedou tam divoký život hipíků. Je vášnivou čtenářkou, hraje na spoustu nástrojů, mimo jiné na harfu, klavír, flétnu a dudy, kreslí a píše knihy. Literárně debutovala v roce 2008 románem Lament: The Faerie Queen’s Deception, jeho pokračování vyšlo o rok později pod názvem Ballad: A Gathering of Faerie. Ve stejném roce slavila ohromný úspěch s románem Shiver (čes. Mrazení, Argo 2010), na který navázaly dva díly – Linger (čes. Váhání, 2011) a Forever (čes. Splynutí, 2011). The Scorpio races (čes. Ve znamení Štíra) je samostatný román z roku 2011 a The Raven Boys (2012, čes. Havraní bratrstvo) zahajuje připravovanou tetralogii. Ve znamení Štíra Přeložila Lucie Simerová Americká autorka, která se i u nás proslavila svou veleúspěšnou romantickou trilogií o vlkodlacích (Mrazení, Váhání a Splynutí), vystavěla svůj nový román na skotské, irské a manské mytologii: kolem báje o rychlých, nádherných, ale nebezpečných koních, kteří jednou za rok vystupují z moře a napadají dobytek i lidi, rozehrála příběh dvou mladých lidí na drsném, nehostinném ostrově uprostřed oceánu. Kate i Sean se musí protloukat nelehkým životem sami, bez rodičů. Oběma by jejich situaci pomohla vyřešit odměna za vítězství v tradičním dostihu na bájných koních. Jenže závod je velmi nebezpečný a nejednou končí smrtí jezdce. V průběhu příprav se Kate a Sean sbližují a odhodlaně jdou za svým cílem. Netuší však, co všechno je čeká. L i t e r a t u r a p r o m l á d e ž Photo©KateHummel 90 MAGGIE STIEFVATEROVÁ

http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/

Havraní bratrstvo Přeložila Pavla Paseková Šestnáctiletá Blue se narodila do rodiny senzibilů a jasnovidců. Ve svém osudu má napsáno, že až políbí svou pravou lásku, dotyčný zemře. Blue se proto rozhodne, že nikdy nikoho líbat nebude. Kluci ji nezajímají a hlavně ne ti z Havraního bratrstva, party bohatých studentů místní elitní školy. S těmi jsou jenom potíže. Jenže když ve své první jasnovidné vizi spatří Ganseyho, vůdce Havraního bratrstva, který má během příštího roku zemřít, nedokáže ho vyhnat z hlavy. Když se s ním pak setká tváří v tvář, polibek smrti se stane reálnou hrozbou... Nový román americké spisovatelky a autorky populární trilogie o vlkodlacích (Mrazení, Váhání a Splynutí) je prvním dílem připravované tetralogie. L i t e r a t u r a p r o m l á d e ž Již vyšlo: Mrazení, Váhání, Splynutí 91

http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/

O d b o r n á l i t e r a t u r a

http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/

93 HA-JOON CHANG 23 věcí, které vám neřeknou o kapitalismu Přeložila Markéta Hofmeisterová Téma bestselleru mladého amerického ekonoma je jasně dáno titulem. Ha-Joon Chang pojmenuje určitý rys současného ekonomického systému, který je podle jeho soudu zamlčován či zkreslován, a pak své tvrzení čtivou formou ilustruje či doloží. Hned jedna z prvních jeho tezí o obsahu a zaměření knihy vypovídá více než výmluvně: „Nic takového jako volný trh neexistuje.“ Autor však samozřejmě není zastáncem nějaké socialistické revoluce a přechodu ke komunismu – spíše se snaží revidovat stokrát omílané pravdy a poučky a poukázat na možné modifikace striktního „laissez-faire“. Vychází ve spolupráci s nakladatelstvím Dokořán. LEONARD MLODINOW Vědomí podvědomí Přeložil Jan Klíma Autor knih Feynmanova duha či Život je jen náhoda, spolupracovník Stephena Hawkinga, ve své nové knize zkoumá, jak naše vnímání a prožívání světa ovlivňují nevědomé pochody – jak například často mylně hodnotíme vztahy ve vlastní rodině, vztahy s přáteli či spolupracovníky, špatně chápeme, co nás vede k vlastním rozhodnutím, nebo si nesprávně pamatujeme důležité události. Ať už jde o podporu věnovanou politikovi či spropitné servírce – všechny naše úsudky, veškeré naše vnímání funguje na dvou úrovních: vědomé a nevědomé. Během posledních dvaceti let vyvinuli badatelé řadu nástrojů, jak nevědomé pochody zkoumat. Mlodinow provádí čtenáře tímto novým vědním oborem a díky jeho vtipu se mu daří ukázat složitost lidské mysli a jejího fungování; a současně i proměnit naše nazírání na sebe sama i na okolní svět. Vychází ve spolupráci s nakladatelstvím Dokořán. E d i c e A l i t e r

http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/

94 J. Craig Venter (1946) je pro své vizionářské příspěvky v genomice považován za jednoho z nejvýznamnějších vědců 21. století. Vystudoval biochemii, psychologii a farmakologii. Jeho doménou se stala genetika, v níž dosáhl pozoruhodných výsledků. V roce 1998 založil společnost Celera Genomics k sekvenování lidského genomu. Za svou vědeckou práci získal řadu cen. Rozluštěný život Přeložili Jana Hájková a Jan Havlíček Když 26. června 2000 ohlásil Craig Venter, jeden z vizionářů a předních vědců našeho věku, v Bílém domě, že byl rozluštěn lidský genetický kód, získal pozornost celého světa. A prezident Clinton tehdy ve svém projevu pronesl památnou větu: „Dnes se učíme jazyku, v němž Bůh stvořil život.“ Ve své knize představuje autor čtenáři svou životní cestu k objevu, cestu, která byla dlážděna mnoha vědeckými úspěchy, spory a bitvami, i svůj vlastní genetický kód. Jeho kniha je však víc než jen životopis. Je to i kronika, která zachycuje jedno z nejnapínavějších a nejvýznamnějších dramat století. Poprvé ve své historii jsme se dostali tak daleko, že jsme mohli rozplést tajemství skryté v našem, lidském, genetickém kódu. Jak však stále víc pronikáme do tohoto tajemství, začínáme chápat, že představa, že z genetického kódu můžeme jako z křišťálové koule vyčíst svou budoucnost, je spíš mýtus než skutečnost. Venterova kniha se stejně jako Watsonova kniha Tajemství DNA stane klasikou. Vychází ve spolupráci s nakladatelstvími Dokořán a Paseka. J. CRAIG VENTER E d i c e Z I P

http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/

95 Leonard Susskind (1946), vynikající vědec a jeden z otců strunové teorie, je profesorem teoretické fyziky na Stanfordově univerzitě. Je členem Národní akademie, Americké akademie umění a věd a dalších institucí. Za jeho příspěvek k strunovým modelům, kalibrační teorii, holografii a kvantové chromodynamice mu byla udělena cena J. J. Sakuraie. Válka o černé díry Souboj se Stephenem Hawkingem o záchranu principů kvantové mechaniky Přeložil Oldřich Klimánek Co mají společného černé díry, kvantová gravitace, informace, strunová teorie a holografický princip? Ještě nedávno by fyzici řekli, že patrně nic. Jenže moderní fyzikální kolbiště, na němž se střetly jedny z největších mozků planety, se proměnilo v líheň zásadních objevů o nejhlubších dějích (nejen) v našem prostoročase. Leonard Susskind před lety vyhlásil Stephenu Hawkingovi, patrně nejznámějšímu fyzikovi dneška, válku, jež vešla do fyzikální literatury jako válka o černé díry nebo válka černých děr. Byť by se mohlo zdát, že jde jen o nějaký fyzikální detail, Hawkingovo tvrzení, že informace z našeho vesmíru se definitivně ztrácejí v černé díře, by mělo pro pilíře fyziky a svět jako takový dalekosáhlé důsledky. Dvě desetiletí trvající zápolení obou vynikajících vědců vyústilo v důležitý teoretický výzkum a řadu objevů, mimo jiné přineslo i domněnku, že náš svět a my všichni můžeme být jen pouhou holografickou iluzí, projekcí ze světa majícího o rozměr méně. Autor nás v brilantně a s vtipem napsané knize provádí nejen fascinujícími zákoutími vesmíru, ale i kuchyní fyzikálních výzkumů a plodných vědeckých sporů. Vychází ve spolupráci s nakladatelstvími Dokořán a Paseka. LEONARD SUSSKIND E d i c e Z I P

http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/

96 C. J. CHIVERS Kalašnikov AK-47 proti zbytku světa Přeložil Dalibor Výborný Autor předkládá historii vývoje a výroby automatických zbraní od Gatlingova kulometu přes neblaze proslulé AK-47 a M–16 až po moderní typy. Postupuje historicky, všímá si použití samopalů Kalašnikov (který v oblasti automatických zbraní stále naprosto dominuje) ve Vietnamu i v Afghánistánu, v Irsku i v Iráku, a objasňuje jejich roli v dnešním terorismu. Popisuje jak masové rozšíření automatických zbraní a industrializaci zabíjení, tak účinky, jaké mají projektily na lidské tělo. Hovoří také o podnikatelském aspektu, o rozpadu sovětského bloku a následném uvolnění obrovského množství automatických zbraní do oběhu. Kniha není oslavou Kalašnikovova vynálezu, pouze střízlivě popisuje jeho rozšíření a politický a vojenský dopad jakožto ikonického zástupce tohoto druhu zbraní. Autor je bývalý člen námořní pěchoty, v současnosti redaktor New York Times. Zpravodajsky referoval o 11. září 2001, o událostech v ruském Beslanu či teroristických útocích v Iráku. Za mezinárodní zpravodajství z Afghánistánu a Pákistánu obdržel v roce 2009 Pulitzerovu cenu. „Kniha Kalašnikov je určena všem, koho zajímá, jak se dnes vedou boje a proč tomu tak je. C. J. Chivers nám poskytl základní práci, kterou budou chovat v úctě budoucí generace, budou-li se nám snažit porozumět.“ – James Bradley, autor knihy Flyboys – skutečný příběh letecké války v Tichomoří „Kniha Kalašnikov... je vzorovým příkladem badatelské práce, historického psaní, vojenské odbornosti a upřímné úcty, jakou chová voják ke zbrani, na kterou je prostě spolehnutí.“ – Thomas Powers, autor knihy Intelligence Wars E d i c e Z I P

http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/

SEAN CARROLL Částice na konci vesmíru Jak nás honba za Higgsovým bosonem dovedla na práh nového světa Přeložil Jiří Podolský Objev Higgsova bosonu je podle mnoha komentátorů nejvýznamnějším průlomem v našem chápání vesmíru po rozbití atomu. Objeven byl díky miliardovým investicím, desetiletím snažení a úsilí šesti tisíc vědců pracujících u urychlovače LHC ve Švýcarsku. Co je na něm tak zvláštního, že se mu říká „božská částice“ a svým objevitelům přinesl dokonce Nobelovu cenu za fyziku? Carroll vysvětluje, že bez něj bychom nevěděli, odkud vlastně berou elementární částice svou hmotnost. Nalezli jsme v něm poslední díl skládačky, vysvětlení záhad běžné hmoty: atomů a sil, které stojí za vším počínaje DNA a konče globálním oteplováním. Vychází ve spolupráci s nakladatelstvím Dokořán. „V této skvělé knize Sean Carroll nabízí fascinující a pronikavý pohled na nejtajemnější a nejdůležitější částici v přírodě a na experiment, který ji odhalil. Každý, kdo se o fyziku zajímá, by si měl tuhle knížku přečíst a připojit se k autorovu zkoumání nových fyzikálních světů, do kterých nás tento objev možná zavede.“ – Leonard Mlodinow 97 E d i c e Z I P

http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/

98 JIŘÍ ŠKABRADA Chalupy v Čechách na historických stavebních plánech Existence původních plánů pro historické vesnické stavby – tedy projektů pro lidovou architekturu – byla donedávna prakticky neznámá. Pro zájemce o studium historické architektury jsou tyto plány jistě překvapivým pramenem poznání jako pozoruhodně úsporné grafické podklady pro vytvoření často náročných a kvalitních staveb, a také jako působivá a půvabná výtvarná díla. Studium těchto plánů a jejich doprovodných spisů výrazně obohacuje naše vědomosti o historických stavbách tohoto druhu, a to i proto, že zachycuje velmi důležité, přelomové etapy jejich vývoje – přechod z dřevěného na zděné provedení na počátku 19. století a proměnu vytápěcího systému v polovině tohoto věku. Zajímavá pro srovnání s nedávnou a současnou etapou přestavby našeho venkova je i skutečnost, jak tradiční vesnická tvorba přestála velké proměny v 19. století vlastně bez zásadní ztráty kontextu ve svém typologickém i hmotovém řešení. Pro naše porozumění těmto stavbám jsou tyto stavební plány důležité i proto, že zachycují zobrazené objekty v jejich nenarušené „původní“ podobě, tedy nikoli znejasněné mladšími úpravami jako na skutečných stavbách. Tím se současně stávají cenným pramenem pro citlivé opravy a rekonstrukce venkovských staveb a možná i inspirací pro stavby nové. Knihu tvoří regionálně roztříděný katalog více než dvou set původních stavebních plánů – projektů pro lidové stavby z konce 18. a průběhu 19. století. Tento atraktivní a objevný, dosud prakticky neznámý materiál se zasvěcenými průvodními texty poskytuje mimořádnou možnost lépe porozumět těmto stavbám všem zájemcům a uživatelům – milovníkům historické architektury a zejména majitelům rekreačních chalup. A r c h i t e k t u r a Již vyšlo: Konstrukce historických staveb, Lidové stavby

http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/

ELISABETH DAVISOVÁ, DEBRA PASCALI-BONAROVÁ Orgasmický porod Přeložila Vlasta Jirásková Kniha, která vám může otevřít oči a úplně změnit přístup k rození a možná i k vlastnímu životu. Odbornice na slovo vzaté, porodní asistentka a autorka učebnice pro porodní asistentky Elizabeth Davisová a zkušená dula a lektorka Debra Pascali-Bonarová, ukazují, že porod je možné prožít jako příjemnou až slastnou a extatickou, zásadně posilující událost, která ženě dodá sílu a odhodlání nejen pro následující roky mateřství. Orgasmický porod je přehledným průvodcem těhotenstvím a porodem. Přináší podrobný návod, jak se na porod, který je součástí sexuálního života ženy, připravit. Klade důraz na informovanost, zdravou životosprávu, sexualitu, odbourání stresu a vyrovnání se s traumaty. Kniha ženám (i jejich partnerům) dodá sebevědomí, potřebné informace podložené vědeckými výzkumy i životními zkušenostmi autorek a mnoha rodiček. Čtenářky podpoří, aby nejen své porody, ale i svůj život vzaly do svých rukou. Teoretickou část doprovázejí inspirativní porodní příběhy. E d i c e R o d i č o v s t v í 99

http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/

100 William Sitwell (1970) je známý britský publicista, šéfredaktor časopisu Waitrose Kitchen; sloupky a články o jídle, vaření a restauracích či rozhovory s kuchaři publikuje v řadě tištěných médií, vystupuje v televizi. Pokud o jídle nepíše, pak pěstuje zeleninu, jí anebo vaří. Dějiny jídla ve 100 receptech Přeložily Alena Heroutová, Darina Křivánková a Sylvie Čapková Kniha nezůstává nic dlužna svému názvu: autor shromáždil pozoruhodné a význačné recepty, počínaje jednoduchými pokrmy z Bible a klínopisných tabulek a konče haute cuisine moderní doby. Postupuje chronologicky, počínaje chlebem ze starověkého Egypta, putuje po všech kulturách a regionech, všímá si zmínek o jídle v antických pramenech i severských ságách, zmiňuje přelomové i nadčasové kuchařské knihy, jmenuje osobnosti jako Brillat-Savarin nebo Julie Childová. Nejde o kuchařku, nikdo netvrdí, že všechna jídla, o kterých Sitwell píše, si čtenář může i uvařit, ale o zábavné a překvapivé nahlédnutí do dějin člověka a jeho kultury. „…opulentně naservírováno a šťavnatě sepsáno… Triumf, jedno každé pojednání prohloubí váš vztah k danému pokrmu… William Sitwell zná dobře svoje řemeslo a v oboru psaní o jídle patří ke špičce. Bezmála z každé věty této knihy, pečlivě podložené výzkumem a sepsané s uvolněnou sebedůvěrou, je znát autorova vášeň pro jídlo...“ – The Times „Sitwell energicky projde čtyři tisíciletí kulinářské historie, a co zjistí, podává s lehkostí. Do jeho knihy je možné se ponořit a vylovit ty nejchutnější kousky…“ –Times Literary Supplement „Bonviván a gurmán William Sitwell je přesně tou osobou, na kterou bych se spolehl, kdybych chtěl dokonale převyprávět historii jídla.“ – šéfkuchař Raymond Blanc WILLIAM SITWELL O d b o r n á l i t e r a t u r a m i m o e d i c e

http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/

Ukázka: Richard II. jídlo evidentně miloval, také pro něj pracovalo na tři stovky kuchařů. Když vezmeme v úvahu, kolik měl ve zvyku hostit lidí, tak takovou četu rozhodně potřeboval. Dochoval se záznam soupisu surovin na slav- nost pořádanou králem a vévodou z Lancas- teru 12. září 1387. Je to opravdu pořádný ná- kupní seznam: „14 volů naložených v soli… 120 čerstvě poražených ovcí… 140 prasat… 210 hus… 400 králíků… 12 jeřábů… 11 tisíc vajec…“. A tak to jde dál a dál. Musela to tedy být pořádná cateringová akce, dneska už opravdu netušíme, co ve skutečnosti ob- náší výraz grandiózní. Působivý je také pestrý výběr surovin, které měli tehdy šéfkuchaři k dispozici. Slepice, křepelky, sluky a skřivani byli zavěšeni ve spíži nad řadami nasoleného masa a ryb. V kredenci bylo pod zámkem koření – zázvor, černý pepř (ten byl ceněný pro svůj pozitivní vliv na trávení) a také exotický kořen galangal. Koření přivezli do země buď benátští kupci, nebo rytíři vrace- jící se z křížových výprav. V kuchyních bylo jako v saunách. Na jednom konci bylo obrovské ohniště, kam se vešel celý vůl, otevřený oheň upro- střed místnosti se pak používal na gri- lování. Mohutné hmoždíře s obrovskými paličkami obsluhovali sloužící, jejichž je- dinou prací bylo roztloukání koření, velké stoly se používaly jako prkénka na krájení a také jako prostor pro dokončování po- krmů. Velmi dlouhá madla na nádobách naznačují, jak silný oheň tu musel sálat. Nechyběly tu hluboké pánve na smažení, mnoho pokrmů se tehdy obalovalo v piv- ním těstíčku a poté smažilo. Z masa se nejprve omyla sůl – ta se tehdy používala k uchování potravin místo lednice – poté se maso uvařilo, aby změklo, následně se ještě dopékalo. 101 O d b o r n á l i t e r a t u r a m i m o e d i c e

http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/

NATÁLIE BELISOVÁ Tulákům Jetřichovicka Osm výprav za minulostí Jetřichovicka i dalších částí Českého Švýcarska. Vyprávění o drobných sakrálních památkách, historii zaniklé osady Zadní Jetřichovice, pomníčcích a neobvyklých úmrtích, lesních řemeslech (uhlířích, smolařích, dehtářích), pytlácích, myslivcích, lesních požárech a hlídačích, lovu šelem, oborách, plavení dříví, počátcích lesního hospodářství, loveckých chatách a zámečcích, panských domech, starých hranicích a hraničních sporech i o zpřístupňování krajiny v počátcích turistiky. CACILDA JETHÁ, CHRISTOPHER RYAN Na počátku byl sex Přeložil Petr Horák Na základě poznatků antropologie, archeologie, primatologie, anatomie, psychologie a řady jiných oborů vznikla naučná a zároveň velmi čtivá práce o prehistorických kořenech moderní sexuality, která převrací naruby či přinejmenším zpochybňuje mnohé z toho, co si myslíme, že víme o sexualitě, o partnerských vztazích a konečně o člověku samém. Domníváte se, že monogamie je přirozená? Že se lidé v době kamenné dožívali nanejvýš pětatřiceti let? Že tradiční výklad lidského pohlavního chování, výběru partnera a příčin nevěry, jak jej podává evoluční psychologie, odpovídá biologické realitě? Tato kniha vás přesvědčí přinejmenším o tom, že takové a mnohé jiné zdánlivě neotřesitelné názory jsou přinejmenším diskutabilní a že k nim existují pozoruhodné alternativy. Na počátku byl sex je kniha značně odborná, zároveň ale vtipná a provokativní. Odpoví vám i na palčivé otázky, jako například proč je pro tolik lidí tak těžké zachovat věrnost jednomu partnerovi? Proč se pohlavní vášeň vytrácí, i když se láska mezi partnery prohlubuje? Proč řada mužů ve středním věku dobrovolně vymění majetek, rodinu i kariéru za krátký románek? 102 O d b o r n á l i t e r a t u r a m i m o e d i c e

http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/

103 Již vyšlo: Život se psem není pod psa Konrad Lorenz (1903–1989) byl významný rakouský přírodovědec. Vystudoval medicínu a zájem o živou přírodu ho přivedl ke studiu zoologie a psychologie. Za předmět svého bádání si zvolil chování zvířat a stal se zakladatelem nové biologické disciplíny – etologie. Jeho odborné teorie vyhovovaly nacistické ideologii a zavedly ho do řad NSDAP. V roce 1944 byl nasazen na východní frontu a padl na čtyři roky do sovětského zajetí. Po válce založil a později vedl Ústav Maxe Plancka pro fyziologii v Seewiesenu u Starnbergu. Působil i jako profesor na univerzitě v Münsteru a v Mnichově. V roce 1973 mu byla udělena Nobelova cena za fyziologii a medicínu. V Rakousku je pokládán za jednoho z otců hnutí Zelených. Studoval u něj také významný český zoolog Zdeněk Veselovský. Hovořil se zvěří, ptáky a rybami Přeložili Božena a Josef Kosekovi Populárně naučná kniha Konráda Lorenze, přírodovědce a zakladatele etologie, čtenáře zároveň pobaví, poučí i vybídne k zamyšlení. Autor, v jehož osobě se snoubí vědec (nositel Nobelovy ceny), spisovatel (autor populárních i vědeckých publikací), i výtvarník (knihu doprovází vlastními ilustracemi), nabízí pohled do světa kavek, akvarijních rybek, divokých hus, vlků a dalších zvířat jako král Šalomoun, který hovořil se zvěří, ptáky a rybami. O d b o r n á l i t e r a t u r a m i m o e d i c e KONRAD LORENZ

http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/

H i s t o r i c k á l i t e r a t u r a

http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/

FRANTIŠEK ŠMAHEL Jan Hus František Šmahel patří k nejvýznamnějším evropským medievistům. Téměř padesát let se originálním způsobem věnuje dějinám českého a evropského pozdního středověku, s důrazem na genezi české reformace, dějiny vzdělání a univerzit či raného humanismu. V posledních desetiletích svůj záměr rozšířil i na dějiny mentalit a pozdně středověké kultury. Jeho hledání nových badatelských přístupů se nejvýrazněji projevilo ve skvostné a nápadité knize Cesta Karla IV. do Francie 1377–1378 (2006) a v monografii Diví lidé (v imaginaci) pozdního středověku (2012). Na první pohled by se mohlo zdát, že Šmahelův návrat k Janu Husovi (a ke kořenům revoluce) je paradoxem. Ve skutečnosti tomu tak ale není. Svižným způsobem napsaný životopis českého reformátora (můžeme ho číst i jako pendant ke Šmahelovu životopisu Jeronýma Pražského), jenž, ač ponořen ve středověku, v mnohém předstihl svoji dobu, je knihou o společenské imaginaci v čase krize víry a nahromaděného společenského přetlaku. Šmahelův Hus je mužem pochybností, mužem hledání pravých cest. Mužem vzorů a ideálů, zosobněných biblickým životem a ostře uvažujícím Wyclifem. Zároveň je však reformátorem, který nahlíží vše, co čte, kritickým duchem univerzitního mistra. Na rozdíl od mnoha soudobých kritiků církve své doby však umí riskovat a ve jménu pravdy jít hlavou proti zdi, s tušením, že není návratu. Soudcem mu však není pouze Bůh, nýbrž i jeho vlastní svědomí, stejně jako pocit zodpovědnosti vůči těm, k nimž mluví a kdo mu naslouchají. Šmahelův Hus tedy není intelektuál, jenž by svévolně manipuloval davem. Je to člověk víry, stejně jako člověk činu, jenž velmi dobře ví, že je někdy třeba zapřít sám sebe, až na hranu sebeobětování. E d i c e E c c e H o m o Již vyšlo: Idea národa v husitských Čechách, Mezi středověkem a renesancí, Cesta Karla IV. do Francie (1377–1378), Nalézání, setkávání a míjení v životě jednoho medievisty, Život a dílo Jeronýma Pražského, Diví lidé (v imaginaci) pozdního středověku 105 Kniha vychází s finanční podporou hlavního města Prahy.

http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/

JIŘÍ PEŠEK A KOL. Napříč kontinentem soudobých dějin Evropská historiografie po konci studené války Autoři této kolektivní práce se pokoušejí zmapovat základní kontury vývoje evropské historiografie soudobých dějin. Historiografie soudobých dějin přestala být pro badatele i pro čtenářské uživatele brzy po konci studené války přehledná. V rámci své analýzy hledají odpovědi na několik otázek: Došlo po konci studené války k výrazným posunům tematických a geografických těžišť zájmu historiků soudobých dějin? Vytváří se v moderním, propojeném světě neustále vzývajícím globalizaci nějaký společný diskurs soudobých dějin, nebo přežívají disparátní nacionální narativy, jejichž diskursní roviny mezi sebou velmi málo komunikují? Devět kapitol knihy sleduje tato témata rámcově od západu k východu. Číst ji přitom můžeme jako okna, jež autoři postupně otvírají při pohledu na celistvou krajinu evropského dějepisectví soudobých dějin. Nejde jim ale o popis této krajiny, nýbrž o naznačení jejího rázu, charakteru a horizontu. A jak se ukazuje, je to mnohdy krajina překvapivě členitá, jež rok co rok podléhá velkým, předem netušeným změnám. NIALL FERGUSON Civilizace Západ a zbytek světa Přeložil Eduard Geissler Nejnovější kniha anglického historika Nialla Fergusona představuje velmi nápaditý pokus o konfrontaci civilizačního střetávání se Západu se „zbytkem světa“ od antiky až po naši současnost. Esejistickou formou, obdobně jako ve velmi úspěšné knize Vzestup peněz, se Ferguson pokouší odpovědět na otázku, proč se západní civilizace stala ve světě v moderní době zcela dominantní, ačkoli k tomu postrádala jakékoli předpoklady a ačkoli z hlediska technických inovací za „zbytkem světa“ v mnohém velmi pokulhávala. Spolu s tím se ale zároveň táže, jaký bude vývoj západní civilizace, zda si tuto dominanci, kterou postupem doby ve střetu s asijskými tygry a s fundamentálním islámem poněkud začíná ztrácet, udrží, a pokud ano, jakou cenu za to bude muset zaplatit. 106 E d i c e H i s t o r i c k é m y š l e n í Již vyšlo: Vzestup peněz

http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/

MARTIN ČAPSKÝ Zrození země Opavský historik Martin Čapský se ve své práci, která vědomě navazuje na jeho synteticky pojaté výklady Dějin Slezska, pokouší odhalit mechanismus formování se Slezska jako svébytné země. Jednotlivá slezská knížectví byla sice již od poloviny 14. věku součástí zemí Koruny české, avšak k jejich plnému začlenění došlo až o několik desítek let později. Na rozdíl od Čech a Moravy v nich ale nadále hrály odstředivou úlohu jednotlivá knížata, jež se jen obtížně vzdávala své jedinečnosti. Přesto se však v 15. století rodí nová, slezská identita, v níž se pokouší politicky a hospodářsky hrát centrální roli Vratislav. Na základě obchodních a mocenských vztahů Čapský rekonstruuje komunikační sítě, jež vratislavští ve svých centralizačních snahách utvářeli a udržovali, a to jak navzdory jednotlivým knížatům, tak v některých případech v úzké spolupráci s nimi. Čapského kniha o zrození země je v mnoha ohledech jedinečná, a to nejen tím, že pojednává o dějinách a zemi, jež je dodnes součástí naší republiky, aniž bychom však její historii vůbec znali. 107 E d i c e H i s t o r i c k é m y š l e n í

http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/

108 Kniha vychází s finanční podporou hlavního města Prahy. HANS EBERHARD MAYER Dějiny křížových výprav Přeložil Jiří Knap Dějiny křížových výprav z pera německého historika H. E. Mayera představují dnes již klasickou práci věnovanou politickým, hospodářským a kulturním dějinám středověkých kruciát. Mayer v ní detailně sleduje zrození myšlenky křížových výprav, ptá se po náboženských a sociálních příčinách jejího prosazení, stejně jako po dopadech, jaké křížové výpravy zanechaly jak na středověkém Západě, tak v nově dobytém světě. Hlavní důraz přitom klade na první dvě křížové výpravy, které dalšímu vývoji udaly základní tón. Na rozdíl od většiny historických prací však stejně velkou pozornost jako vojenským tažením a diplomatickým jednáním, jež dominovaly kruciátám 13. věku v podobě „dobrodružství“ Fridricha II. a Svatého Ludvíka, věnuje i budování křesťanských států na Východě, jejich vzájemnému soupeření, jejich hledání modu vivendi s islámem a v neposlední řadě i jejich nezadržitelnému pádu. MARTIN NODL Středověk v nás Autor se v této esejisticky pojaté práci zamýšlí nad jen zdánlivou moderností současného světa. Na příkladech středověkého a současného vnímání času, prostoru, prožívání dětství a stáří, eschatologie, vztahu k penězům, k uzavírání manželství, k migracím na větší vzdálenosti i uvnitř města ukazuje, jak mnoho mají lidé současnosti společného s lidmi středověku, jak se v mnoha ohledech jen zdánlivě změnily každodenní mody lidského chování a myšlení. Mimo to si detailně všímá stále rostoucí dohlížitelské role státu, jenž člověka současnosti v mnoha ohledech zbavuje dřívější svobody, stejně jako ho ve svobodném uvažování omezují společenské stereotypy a předsudky. E d i c e K a ž d o d e n n í ž i v o t ? Kniha vychází s finanční podporou hlavního města Prahy.

http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/

Kniha vychází s finanční podporou hlavního města Prahy. ROBERT ŠIMŮNEK Reprezentace české středověké šlechty Během posledních deseti let se Robert Šimůnek, působící v Historickém ústavu AV ČR, vypracoval v předního znalce české aristokracie pozdního středověku. Ústřední téma jeho monografie přestavují nejrůznější podoby sebeprezentace šlechty. Ta, vědoma si svého výsadního společenského postavení, podpořeného stavovským uspořádáním mocenských sil po Lipanech, začala v polovině 15. století budovat nejrůznější cesty, jejichž prostřednictvím chtěla navenek zdůraznit svůj étos, svoji starobylost i svoji jedinečnost. Šlechtické snahy o ovládnutí paměti se promítaly jak do podob nejrůznějších staveb světského i církevního charakteru, tak do konstruování rodových pověstí i vizuálních symbolů v podobě erbů, portrétů či náhrobků. Autor všechny tyto problémy sleduje jak s důrazem na detail, tak v širokém společenském kontextu druhé poloviny 15. a počátku 16. věku, v němž se zdánlivě jedinečné jevy šlechtické reprezentace ve skutečnosti jeví jako vědomé projevy kolektivně sdílené šlechtické identity a kultury. PAVLÍNA CERMANOVÁ Čechy na konci věků Apokalyptická proroctví a vize husitské doby V této knize autorka zkoumá apokalyptická proroctví a jejich využití v husitských Čechách s přihlédnutím k širšímu evropskému středověkému kontextu. Proroctví vnímá jako nástroj interpretace dané doby, jako prostředek porozumění přítomnosti a minulosti. V první části zaměřuje pozornost na prezentaci moci prostřednictvím podoby Antikrista, přenášení obrazu Posledního císaře na středověké panovníky či role světské moci v apokalypticky vykládané přítomnosti, ve druhé části se soustředí na problematiku využití apokalyptických proroctví jako prostředku podnícení, vysvětlení a legitimizace změn ve společnosti během neklidných let husitské revoluce. E d i c e K a ž d o d e n n í ž i v o t 109 Kniha vychází s finanční podporou hlavního města Prahy.

http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/

110 NATALIE ZEMON DAVISOVÁ Ženy na okraji Tři příběhy ze 17. století Přeložila Zuzana Fritschová Kanadská a americká historička Nathalie Zemon Davisová (*1928) je profesorkou na univerzitě v Torontu. Díky své mikrohistoricky pojaté knize Návrat Martina Guerra (1983), jíž se dostalo dvojího filmového zpracování, získala světový věhlas. V posledních letech přesunula svůj zájem směrem ke zkoumání role, postavení a chování žen. K jejím nejzajímavějším pracím na toto téma patří právě Ženy na okraji. Autorka v nich vykresluje příběh tří žen, které si i přes těžké životní osudy a přes nečekané životní zvraty dokázaly najít svébytné místo v raně novověké společnosti. Její tři hrdinky, židovskou obchodnici Glikl bas Juda Leib, misionářku Marii od Vtělení a malířku Marii Sibyllu Merianovou, spojuje podobný osud. Všechny se musely vyrovnávat s extrémními situacemi, jež nebyly ženskému světu v 17. století vlastní. Všechny v nich vykračovaly na druhý břeh, směrem ke světu mužů, s nímž musely soutěžit, aniž se mu chtěly přizpůsobit. Všechny tři, ačkoli nebyly žádnými feministkami, mluví, konají a myslí jako sebevědomé a velmi cílevědomé ženy, lhostejno, zda se pokoušely pokřesťanštit indiány, zda cestovaly po asijských ostrovech či zda obchodovaly po boku svých židovských manželů. Ženy na okraji v tomto ohledu představují jedinečnou knihu pojatou jako srovnávací biografie, v níž autorka vede se svými hrdinkami dialog (na začátku knihy doslova). V něm na jedné straně ženám z tří různých raně novověkých světů naslouchá a nechává je mluvit jejich řečí, na straně druhé jim ale zároveň klade otázky, na něž by ony samy jen obtížně hledaly odpovědi. E d i c e K a ž d o d e n n í ž i v o t Kniha vychází s finanční podporou hlavního města Prahy.

http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/

Kniha vychází s finanční podporou Ministerstva kultury České republiky. Dobytí Konstantinopole Přeložila Kateřina Kunz Autorem kroniky o dobytí Konstantinopole křižáky v průběhu 4. křížové výpravy a zároveňnejstaršíhofrancouzskypsaného historicko-prozaického textu, který přežil do moderních časů, je rytíř a kronikář Geoffroy de Villehardouin. Osobně se zúčastnil 4. křížové výpravy v letech 1199–1204, která vyvrcholila útokem křesťanských vojsk na hlavní město byzant- ské říše, jeho dobytím, vydrancováním a následným ustavením Latinského císařství, v němž Villehardouin dosáhl titulu maršála ze Champagne a Rumunska. Kronika, v níž již francouzština zřetelně převažuje nad latinou, je spolu s kronikou Roberta z Clari nejvýznamnějším svědectvím o 4. křížové výpravě. RODULFUS GLABER Dějiny světa v čase milénia Přeložila Jana Zachová Francouzský mnich Rodulfus Glaber (985–po 1047) bývá v odborné literatuře oprávněně nazýván „kronikářem Roku tisíc“ a jeho Pět knih dějin je pokládáno za jeden z nejvýznamnějších pramenů k dějinám nejen středověké Francie, nýbrž i Svaté Říše římské v čase milénia. Přestože jej moderní historikové usvědčili z řady omylů, je dodnes vnímán jako neocenitelný pramen k velkým změnám, jimiž svět kolem roku 1000 procházel. Jeho kronika obsahuje řadu anekdotických příběhů, exempel i vidění, jež dobře dokumentují chiliastické představy středověké společnosti, která rok 1000 spojovala nadcházejícím koncem světa. Tato edice, již doprovází odborná studie a poznámkový aparát z pera medievistky Ivy Adámkové, je prvním převodem Glaberových Dějin do češtiny. E d i c e M e m o r i a m e d i i a e v i – P a m ě ť s t ř e d o v ě k u 111 Kniha vychází s finanční podporou Ministerstva kultury České republiky. GEOFFROY Z VILLEHARDOUINU, ROBERT Z CLARI

http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/

112 BOHUMIL DOLEŽAL Karel Havlíček Portrét novináře Havlíčkovská studie Bohumila Doležala, předního politologa a komentátora veřejného života, není monografií, nýbrž sevřenou, aktualizující a čtivou esejí; Doležal se nesnaží přiblížit Havlíčkovo dílo jako celek, ale zaměřuje se na pět tematických okruhů: 1) Havlíčkova kritika kýčovitého vlastenectví; Havlíčkovo pojetí obce; Havlíček a Rusko; Havlíček a český politický radikalismus; Havlíčkův Slovan. Jako charakteristické rysy Havlíčkova díla přitom Bohumil Doležal chápe demokratismus, politický realismus a kriticismus. Ani v knize věnované zdánlivě nesporné osobnosti českých dějin přitom Bohumil Doležal nezapře svou bytostnou kritičnost: Karla Havlíčka sice vidí jako zakladatele moderního českého politického myšlení a příklad novinářské poctivosti a občanské statečnosti, zároveň jej však nijak neglorifikuje a zaobírá se i (ostatně nečetnými) stinnými stránkami jeho díla. Přesto Doležal Havlíčkův odkaz hodnotí veskrze pozitivně a ukazuje, jak aktuální je Havlíčkovo myšlení i dnes, či spíše právě dnes. V tom ostatně spočívá další přínos Doležalovy knihy: autor se v ní – jakkoli spíše implicitně, skrze srovnání s érou Havlíčkovou – rovněž výmluvně vyjadřuje k současné české společnosti a její politické reprezentaci. H i s t o r i e m i m o e d i c e

http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/

113 MARTIN NODL, FRANTIŠEK ŠMAHEL Slavnosti, ceremonie a rituály pozdního středověku Obsáhlá a obrazově bohatá monografie mapuje slavnosti, ceremonie a rituály, jež našly uplatnění v prostředí Českého království v období pozdního středověku. Autorský kolektiv předních českých medievistů v ní na základě širokého spektra dochovaných pramenů, písemné i obrazové povahy, kreslí mnohovrstevnatý obraz slavností, ceremonií a festivit, jež došly uplatnění v různých sociálních prostředích 14. a 15. století. Hlavní důraz je přitom v knize kladen na panovnické dvory, v nichž se rituály, jež povětšinou nabývaly sakrální podoby, uplatňovaly v největší míře. Kapitoly z pera Františka Šmahela o královských pohřbech, Václava Žůrka, jenž z nového úhlu pojednává o královských korunovacích, či Martina Nodla, jenž se věnuje opomíjené problematice zásnub a sňatků, ukazují, že v prostředí panovnického dvora rituální jednání nabývalo slavnostní, ceremoniální podoby. Na lucemburském dvoře vznikaly normy a předpisy, jež měly ovlivňovat zvyklosti ceremoniální povahy pro bezprostřední potomky a příští generace. České prameny sice autorům neumožnily odpovědět na všechny otázky, jež nastolilo dynamicky se rozvíjející západoevropské bádání, soustavný důraz na komparaci s prostředím německým, francouzským, anglickým, polským a uherským však v této monografii vede k závěru, že především díky dvorskému prostředí císaře Karla IV. došlo v českých zemích k rozvinutí pestré škály dvorských slavností a ceremoniálů, jež ve starším období nacházely jen chabý ohlas. Důraz na komparaci se západoevropským prostředím se v knize projevuje i v kapitolách věnovaných rituálům, slavnostem a ceremoniím v prostředí slezských knížat (Martin Čapský), české aristokracie (Robert Šimůnek), domácích prelátů i papežských nunciů (Antonín Kalous), a v prostředí českých a moravských měst, v nichž se slavnosti a ceremonie uplatnily především ve styku s panovníkem (Tomáš Borovský) a v nichž hrají prim rituály a ceremonie holdování, vazalských slibů, přísah, slavnostních panovnických vjezdů a samozřejmě i rodinných slavností, jež ale v pozdním středověku ještě nijak výrazně nenapodobovaly dvorské, královské prostředí. H i s t o r i e m i m o e d i c e Kniha vychází s finanční podporou hlavního města Prahy.

http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/

114 JOSEF VOJVODÍK Patos v českém umění, literatuře a umělecko-estetickém myšlení Kniha sleduje dosud zcela nezpracované a nezhodnocené téma „patosu“ a „patetičnosti“ v českém umění a umělecko-estetickém myšlení tzv. protektorátních let. V popředí stojí uvažování historika umění a teoretika umělecké skupiny „Sedm v říjnu“ (1939–1941) Pavla Kropáčka (1915– 1943) a historičky a teoretičky umění Růženy Vackové (1901–1982), jejíž rozsáhlou monografii Výtvarný projev v dramatickém umění (1948), kterou se podařilo vydat krátce před autorčiným zatčením a mnohaletých vězněním, možno považovat mj. za svým způsobem mimořádný příspěvek k teorii performativity. Uvažování o patosu je zde zároveň rekonstrukcí vztahu mezi estetickým a umělecko-historickým uvažováním o umění, rekonstrukcí afektivně-emocionální zkušenosti s uměním a (est)etickým postojem ve válečných letech, téměř v duchu aischylovského pathei mathos – učit se utrpením. ANDREJ B. ZUBOV Velké dějiny Ruska – 20. století Přeložil kolektiv překladatelů Rozsáhlá práce kolektivu ruských autorů představuje jedinečný pokus o syntetický výklad dějin Ruska 20. století. Autoři se v ní pokoušejí odpovědět na otázku, proč se ruské dějiny po pádu carismu ubíraly cestami vedoucímu k vytvoření totalitního, nelidského, cynického, navenek však modernizačního režimu, jenž ve svém důsledku vedl téměř ke zničení ruské duše a svébytné ruské civilizace. Jejich pohled je veskrze komplexní. Hlavní důraz nekladou na suché politické dějiny, nýbrž na dějiny společnosti, která svým specifickým způsobem reagovala na sociálně inženýrské pokusy nevzdělaných sovětských vůdců, kteří si nevážili lidského života a vše nazírali prizmatem osobní moci a osobního prospěchu. Na pozadí utrpení ruského národa autoři píší i dějiny ruského intelektuálního života a dějiny ruské pravoslavné církve, v níž spatřují, i přes její kolaboraci s totalitním režimem, jeden z pilířů přetrvání ruské existence. Jako vůbec první historická práce Velké dějiny Ruska rovněž propojují dějiny ruské emigrace, dějiny „jiného“ Ruska, Ruska mimo Rusko, s dějinami sovětského impéria, čímž líčení ruské minulosti dávají rozměr konfrontace dvou světů, jež spolu vedly boj na život a na smrt. H i s t o r i e m i m o e d i c e Již vyšlo: Povrch, skrytost, ambivalence

http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/

115 Významný francouzský historik Michel Pastoureau se narodil v Paříži roku 1947. Studoval na Sorbonně a na École des chartes, kde roku 1972 obhájil diplomovou práci o středověkém heraldickém bestiáři. Poté co působil jako správce sbírek v Kabinetu medailí Národní knihovny, byl roku 1982 zvolen vedoucím výzkumu na École pratique des hautes études (4. sekce), kde od této doby působí na katedře dějin středověké symboliky. Již dvacet let je rovněž externím vedoucím výzkumu na École des hautes études en sciences sociales, kde se zaměřuje na studium symbolických dějin evropských společností. První práce Michela Pastoureaua navazovaly na jeho disertaci a zabývaly se výzkumem erbů, pečetí a emblémů. Přispěly k rehabilitaci heraldiky, jež byla v univerzitním prostředí opomíjena, a pomohly z ní učinit plnohodnotnou disciplínu. V 80. letech se začal Michel Pastoureau věnovat ve výzkumu i výuce všem aspektům dějin barev. V této oblasti, kde bylo třeba teprve všechno zbudovat, a to i co se týče dějin malířství, se stal prvním odborníkem světového formátu. Modrá Dějiny jedné barvy Přeložila Helena Beguivinová Monografie se zabývá vývojem a proměnami symboliky modré barvy v dějinách evropského Západu. Řekové ani Římané jí žádnou větší pozornost nevěnovali, dokonce ji pokládali za nepříjemnou na pohled. Naopak dnes se jedná o barvu, jejíž obliba v celé Evropě daleko předčí barvy ostatní (včetně zelené a červené). Autor se zamýšlí nad příčinami této proměny a zabývá se významem a symbolikou modré barvy v oblečení, každodenním životě stejně jako v literatuře a v umění od dob klasického starověku, ve středověké i v současné Evropě. Kniha (Bleu. Histoire d’une couleur, Paris, Seuil, 2000, „Points Essais“, 2002, et „Points Histoire“, 2006) dosáhla ve Francii velké popularity mezi odbornou veřejností i širším čtenářským publikem a do dnešní doby byla přeložena do řady jazyků, mj. angličtiny, španělštiny, italštiny, němčiny či polštiny. H i s t o r i e m i m o e d i c e MICHEL PASTOUREAU Již vyšlo: Medvěd. Dějiny padlého krále Kniha vychází s finanční podporou hlavního města Prahy.

http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/

Spisovatelka Catherine Sauvatová, původem z francouzsko-rakouské rodiny, žije mezi Paříží a Vídní. Je autorkou četných biografií významných osobností spojených s kulturním životem Evropy na přelomu 19. a 20. století: Robert Walser (Le Rocher, 2002), Stefan Zweig (Folio/ Biographies, 2006) a Arthur Schnitzler (Fayard, 2007). Alma Mahlerová Budu muset vždycky lhát Přeložila Irena Kozelská Alma Mahlerová, slavná žena slavných mužů: Gustava Mahlera, Waltera Gropiuse, Franze Werfela a milenka a múza mnohých dalších: Gustava Klimta, Alexandra von Zemlinskyho a Oskara Kokoschky, prožila dlouhý život (1879–1964) ve Vídni, Berlíně, New Yorku či Beverly Hills, který z velké části zasvětila vytváření vlastní legendy. Catherine Sauvatová ve své biografii odvážně demytizuje obraz této jistě neobyčejné ženy, nevyhýbá se přitom ani odhalování temných stránek její povahy (včetně celoživotního sklonu k antisemitsmu), a přináší tak zcela nový portrét „velké vdovy“, jak Almu s lehkým posměchem nazýval Thomas Mann. 116 CATHERINE SAUVATOVÁ H i s t o r i e m i m o e d i c e

http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/

Kniha vychází s finanční podporou hlavního města Prahy. JAY M. SMITH Příšery z Gévaudanu Zrod bestie Přeložila Tereza Siegelová Brilantní kulturně historická studie pojednává o záhadných vraždách, které v 60. letech 18. století děsily francouzský venkov a jejichž oběťmi byly především mladé ženy a děti, a o následném zrodu legendy o krvelačné zvířecí bestii. Americký historik J. M. Smith se zamýšlí nejen nad skutečnou podstatou popisovaných událostí a otázkou, kdo tehdy skutečně vraždil, nýbrž i nad mechanismy a příčinami, které uvedly v život legendu o vraždící šelmě. Všechny popisované události uvádí do širšího politického a kulturního kontextu a vytváří přesvědčivý obraz společenských nálad a představ francouzské společnosti na sklonku tzv. starého režimu. 117 H i s t o r i e m i m o e d i c e TOMMASO BRACCINI Před Draculou Archeologie upíra Přeložila Tereza Sieglová Italský kulturní antropolog Tommaso Braccini zkoumá fenomén vampyrismu v evropských dějinách. Zamýšlí se nad kořeny představ o vampýrech – mrtvých, kteří opouštějí hroby, aby pronásledovali živé. Kniha se zabývá vývojem těchto představ v byzantské říši a na území obývaném slovanskými národy, kde se strach z těchto bytostí zvláště rozšířil, odhaluje kořeny vampyrismu v antickém starověku, jeho pozdější vývoj a vztah k náboženským herezím a historii církve v moderní době, včetně tzv. „Nového světa“. Podrobná a pečlivá antropologická analýza, jíž autor podrobuje starověké i pozdější prameny, odhaluje neočekávané aspekty vampýrského mýtu.

http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/

118

http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/

A b e c e d n í s e z n a m a u t o r ů Abbot, Edwin 76 Arsanová, Emanuelle 18 Asimov, Isaac 83 Auslander, Shalom 54 Bauerová, Belinda 65 Beagle, Peter S. 83 Belisová, Natálie 102 Benacquista, Tonino 7 Bolaño, Roberto 8, 9 Borges, Jorge Luis 19 Braccini, Tommaso 117 Brown, Dan 4, 5 Brown, Chester 73 Bukowski, Charles 6 Carroll, Sean 97 Caseyová, Jane 66 Cermanová, Pavlína 109 Čapský, Martin 107 Červenák, Juraj 10, 11 Dicker, Joël 68, 69 Doležal, Bohumil 112 Dutková, Dora 89 Díaz, Junot 55 Davisová, Elizabeth 99 Eco, Umberto 14, 15 Ekmanová, Kerstin 70, 71 Faber, Michel 14, 15 Falcones, Ildefonso 16, 17 Ferguson, Niall 106 Forman, Miloš 45 Geoffroy z Villehardouinu 111 Glaber, Rodulfus 111 Guthrie, Woody 20 Hakl, Emil 46, 47 Haleová, Shannon 21 Hamilton, Walker 22 Harkaway, Nick 80 Hauserová, Eva 50 Haynesová, Elizabeth 72 Herrndorf, Wolfgang 23 Hosseini, Khaled 24, 25 Chang, Ha-Joon 93 Chaucer, Geoffrey 63 Chivers, C. J. 96 Jethá, Cecilda 102 Jireš, Ondřej 79 Jongha, Kim 62 Juster, Norton 84 Kadlečková, Vilma 77 Kennedy, J. F. 26 Kleist, Reinhard 74 Lehtolainenová, Leena 72 Lipsonová, Katri 59 Lorenz, Konrad 103 Manea, Norman 60 Martin, George R. R. 81 Mayer, Hans Eberhard 108 McCarthy, Cormac 27 Merle, Robert 78, 79 Mertlík, Rudolf 53 Mlodinow, Leonard 93 Musuk, Han 61 Nicholls, David 28 Nodl, Martin 108, 113 Norda, Lewis 58 Novák, Jan 45 Orwell, George 29 Parkkinenová, Leena 30 Pascali–Bonarová, Debra 99 Pastouteau, Michel 115 Pešek, Jiří 106 Pettersson, Torsten 67 Podprocký, Mikuláš 75 Priestley, Chris 88 Rhodes, Dan 31 Robert z Clari 111 Růt, Pavel 51 Ryan, Christopher 102 Sauvatová, Catherine 116 Sedaris, David 32, 33 Sechovcová, Kateřina 85 Sitwell, William 100, 101 Smith, Jay M. 117 Stiefvaterová, Maggie 90, 91 Stinson, Barney 34 Susskind, Leonard 95 Šimůnek, Robert 109 Škabrada, Jiří 98 Šmahel, František 105, 113 Thomson, Jamie 86, 87 Tolkien, J. R. R. 85 Tomanová-Weisová, Helena 35 Torres, Justin 56 Trocchi, Alexander 43 Urban, Miloš 48, 49 Vann, David 57 Venter, J. Craig 94 Vermes, Timur 36, 37 Vojvodík, Josef 114 Vonnegut jr., Kurt 40 Walter, Jess 38, 39 Welsh, Irvine 41 Wouk, Herman 42 Wright, Austin 44 Zemon Davisová, Natalie 110 Zubov, Andrej B. 114

http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/

120

http://www.floowie.com/ru/read/edicni-plan-2013-2-floowie/