Komora 2/2018

www.komora.cz Měsíčník Hospodářské komory České republiky | únor 2018 | ročník 19 www.komora.cz | Měsíčník Hospodářské komory České republiky | únor 2018 | ročník 19 Kombinovaná přeprava? Česko není připraveno František Turek CEO LOG-IN CZ AI: Hrozba, nebo příležitost? Český trh práce je pro investory atraktivní Naše regiony: Pardubický kraj

Váš servisní partner Volkswagen PŘEROST A ŠVORC AUTO Veleslavínská 39, 162 00 Praha 6 tel.: 800 10 12 12, e-mail: info@prerost-svorc.cz, www.prerost-svorc.cz Aby Váš Volkswagen zůstal Volkswagen. Volkswagen Service® Plus plán je knížka plná slevových poukazů na servisní úkony, nákup Originálních, Výměnných a Economy dílů Volkswagen® a Originálního příslušenství Volkswagen® pro osobní i užitkové vozy. S poukazy z Plus plánu ušetříte nemalé finanční prostředky. Knížka je pro Vás připravena k vyzvednutí v našem autorizovaném servisu Volkswagen. Plusplán Plus pro Váš vůz. Plus pro Vás.

www.komora.cz 3 DISTRIBUCE ■ téměř 15 000 firem – členům Hospodářské komory České republiky ■ jednotlivým kancelářím Hospodářské komory v regionech a začleněným živnostenským společenstvům ■ VIP osobnostem českého politického, společenského a hospodářského života ■ ministrům, hejtmanům a primátorům, senátorům a poslancům, státním organizacím a ambasádám v ČR Cílem časopisu Komora.cz je hájit zájmy podnikatelů, přinášet stanoviska Hospodářské komory České republiky a podnikatelů k legislativě a přispívat ke zlepšení podnikatelského prostředí v Česku. Vydání: 2/2018 číslo vyšlo 1. 2. 2018 příští číslo vyjde 1. 3. 2018 Pro Hospodářskou komoru ČR vydává: C.O.T. media, s. r. o. Komplex Olšanka Táboritská 23/1000 130 00 Praha 3 www.cotmedia.cz Šéfredaktor: Petr Karban petr.karban@cot.cz Telefon: 226 257 721 Foto na titulní straně: Jakub Hněvkovský Foto editorial: Jakub Hněvkovský Layout: Eva Smrčková Grafická úprava a sazba: Petra Honomichlová, Petra Martinásková Není-li uvedeno jinak, jsou fotografie použité z Shutterstock.com Inzerce: inzerce@cot.cz Distribuce: Mail Step, s. r. o. člen skupiny MEILLERGHP GmbH Do Čertous 2760/10 193 00 Praha 9 – Horní Počernice Produkce: Martina Pomykalová, Lucie Jonáková Marketing: Zdeněk Novák Eventy: Lucie Řežábková Korektury: Táňa Holasová Registrace MK ČR: E10663, ISSN 1802-1247 Uzávěrka příštího čísla: 30. 1. 2018 Náklad: 16 000 výtisků (listopad 2017); náklad ověřován v ABC; vydavatel neručí za obsah inzerátů Předplatné a aktualizace členské základny: Odbor vnitřní komunikace Tel.: 266 721 604 E-mail: vnitrnikomunikace@komora.cz Igelitové odpustky se staly prvním lednem realitou i v českých, mo- ravských a  slezských obchodech. Politici v  Evropě se v  roce 2014 usnesli, že sníží produkci plastových sáčků na polovinu, a tím nejrobust- nějším nástrojem je jejich zpoplatně- ní. Nemám ani sebemenší námitky proti ekologickému přístupu a šetr- nosti, ale zmíněná cesta nepředsta- vuje ani jedno, ani druhé. Předsta- vuje totiž skutečně pouze odpustky. Gesto, jímž si myjeme ruce. Je pochopitelné, že v důsledku zpoplatnění klesne spotřeba plastových tašek. Ale mění se tím náš vztah k něčemu? Jsme tím ekologičtější? Stěží. Jsme pouze ekologističtější. A přitom dilema papír, nebo plast je dost dobrým příkladem k ilustraci toho roz- dílu. A také k potvrzení skutečnosti, že když něco dělá celá Evropa, nemusí to ještě být to nejlepší. Předně, plastové tašky tvoří jen zlomek plastových odpadů. Navíc jsme se naučili je recyklovat. Plasty si zkrátka ve druhé polovině minulého století našly v průmyslové výrobě své nezastupitelné místo, které jim nyní ekologisté upírají. Trendy a správné jsou přírodní materiály, v tomto případě papír. Problémem pohledu, který říká, že přírodní rovná se ekologické, je jeho povrchnost. Neexistuje studie, která by tu rovnici potvrzovala. Jako bychom zapomínali na to, že dobývání celu- lózy, z níž se papír vyrábí, plundruje zemi velmi podobně jako dobývání ropy. Málo se také ví, že energeticky je výroba plastových tašek šetrnější než výroba papírových. Neříkám tím, že plast je lepší. Upřímně, kdykoliv mohu, koupím si raději papírovou tašku, než bych si dal nákup do igelitky zadarmo. Je mi prostě sympatičtější. Možná začnu nosit sí- ťovku, jestli ji někde koupím. Ale pokud jde o od- pady, mnoho se tím nezmění. Chceme rostoucí DPH i blahobyt. Obojí je, v případě blahobytu možná bohužel, přímo úměrné spotřebě. Její růst s sebou ale logicky nese i zvyšující se množství obalů, a tedy odpadů. Říkám jen, že igelitové odpustky jsou prázdným gestem, ne cestou. Tou je naučit se s obaly zacházet, důsledně třídit, svážet a recyklovat. Netýká se to navíc jen obalů, opakovaně jako surovinu lze přece využívat v podstatě cokoliv. Zatím se nám to příliš nedaří. Zpoplatnit plastové tašky v obchodech je zkrátka jednodušší… PETR KARBAN šéfredaktor

4 www.komora.cz K PREZIDENTSKÉ VOLBĚ Hospodářská komora České republiky uspořádala předvolební debatu prezidentských kandidátů a také průzkum, jakého prezidenta si přejí podnikatelé. 18 KOMBINOVANÁ PŘEPRAVA? ČESKO NENÍ PŘIPRAVENO Rozhovor měsíce s Františkem Turkem, ředitelem společnosti LOG-IN CZ, evropské špičky v oboru zabezpečené přepravy – o realitě i vizích, které formují současnost. 20 TÉMA: TECHNOLOGIE, LOGISTIKA Analýza expertů PwC přináší unikátní pohled na fenomén AI. Je umělá inteligence příležitostí, nebo hrozbou? Kde se uplatní a co přinese? Jak ovlivní ekonomickou mapu světa? Přinášíme odpovědi. 24 OTEC ČESKÉHO KONCEPTU PRŮMYSL 4.0 Profesor Vladimír Mařík je dalším z laureátů Řádu Vavřínu 2017, kterého představujeme. A s ním i Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky, který pod hlavičkou ČVUT spoluzaložil a vede. 38 EKONOMICKÉ ANALÝZY S Českým statistickým úřadem se podíváme na kraje a jejich výkonnost, s experty společnosti Manpower Group analyzujeme tuzemský trh práce a hlavní analytička HK ČR nabídne srovnání Česka a Slovenska. 40 NAŠE REGIONY: PARDUBICKÝ KRAJ V následujících měsících chceme více pozornosti věnovat regionům, a proto otevíráme seriál putování po českých krajích. Zahajujeme v Pardubickém kraji, možná až neprávem opomíjeném turisty i médii. 52 OBSAH

5

hk čr zprávy abudálosti 6 www.komora.cz obchodu a cestovního ruchu proto ve zkráceném mezirezortním připomínkovém řízení podpořily návrh poslanců Petra Fialy, Zbyňka Stanjury, Jany Černochové a dalších poslanců na zrušení zákona o omezení otevírací doby. „Je to zcela zbytečný zákon. Ti, kteří prosazovali, aby se omezila otevírací doba v obchodech, jsou dnes v Poslanecké sněmovně v minoritním postavení. Složení sněmovny nahrává tedy tomu, že by se zrušení zákona mohlo řešit zákonodárnou cestou,“ poznamenal prezident HK ČR Vladimír Dlouhý. Regulaci prosadily ČSSD, KDU-ČSL a KSČM. Předkladatelé spolu s odbory regulaci zdůvodňova- li sladěním rodinného života zaměstnanců s prací a trendem i v zahraničí otevírací dobu omezovat. Obstojně ale nedokázali ani vysvětlit výběr svátků a proč se má regulace týkat jen prodejen nad 200 m2. V zahraničí přitom naopak dochází k po- stupnému uvolňování podobné regulace. ■ MIROSLAV DIRO, ODBOR VNĚJŠÍ KOMUNIKACE HK ČR Za extrémním nárůstem cen bytů stojí zastavení povolování staveb, upozornila HK ČR V Praze je v současné době v povolovacím procesu „zamrzlých“ 900 projektů s přibližně 40 000 byty. Toto číslo přitom výrazně narostlo v posledních letech, od roku 2000 poklesl počet vydaných územních rozhodnutí a stavebních povolení dokonce o 75 %. Upozornila na to Hospodářská komora na základě analýzy společ- nosti Deloitte. Důvodem přitom není jen složitá legislativa, ale i její zneužívání k obstrukcím. „Pokud se nepřistoupí k rychlé nápravě, bude v dalších letech nedostatek bytů fatálně narůstat a spolu s tím poroste i jejich cena,“ uvedl prezi- dent Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Podle Hospodářské komory se proto nejedná o realitní bublinu, ale o reálný nedostatek no- vých bytů na trhu. Dnes prakticky neexistuje projekt, který by byl projednán, posouzen a schválen v zákonem předpokládaných lhůtách. Zásadní nepoměr mezi podanými žádostmi a vydanými stavebními povoleními vzniká v důsledku prodlení oproti zákonným lhůtám na každé úrovni povolovacích procesů (stanoviska, EIA, územní rozhodování, stavební povolení) a dále v řadě odvolacích, přezkumných a soudních řízení. Hospodářská komora apeluje na vytvoření takových podmínek v Praze a ČR, které by proces schvalování projek- tů zásadně zrychlily. HK ČR a SOCR pro zrušení zákona omezujícího otevírací dobu o svátcích Stát by neměl rozhodovat o tom, kdy a kam mají lidé chodit nakupovat nebo kdo může a nemůže o svátcích podnikat. Hospodářská komora a Svaz KRÁTCE Z KOMORY Osobností sportovního průmyslu pro rok 2017 v anketě Asociace výrobců a obchodníků sportovního zboží České republiky (AVOZ ČR), Asociace textilního-oděvního-kožedělného průmyslu (ATOK), Hospodářské komory ČR a redakce časopisu Lidé a hory se stal Pavel Hendrych a jeho firma Ocún. Cenu během Mezinárodního festivalu alpinismu konaného v Praze předala viceprezidentka HK ČR Irena Bartoňová Pálková. Foto: archiv HK ČR Hospodářská komora zároveň apelovala, aby MF při přípravě novely o EET hledalo takový konsenzus, který by podnikatelům zajistil práv- ní jistotu a zákon nebyl po krátké době opět novelizován pro jeho nedostatky. Hospodářská komora znovu požadovala, aby podnikatelé s nízkými příjmy nepodléhali elektronické evidenci tržeb vůbec, na větší živnostníky by se povinnost EET neměla vztahovat, pokud by se své platební závazky vůči státu rozhodli vyrovnat paušální částkou. Příhodným nástrojem by mohla být právě jedna paušální daň, s níž přišla Hospodářská komora před téměř dvěma lety. Komora také chce, aby stát podnikatelům zvýšenou byrokratickou zá- těž spojenou s EET kompenzoval, a to i zpětně. Podnikatelé sice již mohou jednorázově uplatnit slevu na dani 5 000Kč a restaurač- ním zařízením klesla daň z přidané hodnoty z 21 na 15 %, jenže pětitisícová sleva na dani se týká jen fyzických osob, přičemž evidovat tržby musí i firmy, kromě zmíněných restau- rací podnikatelé v jiných odvětvích žádnou kompenzaci neměli. HK ČR žádá kvůli EET kompenzaci podnikatelům, malé podnikatele chce od EET osvobodit Hospodářská komora na jednání s ministryní financí Alenou Schillerovou deklarovala své dlouhodobé stanovisko, že v obecné rovině podporuje EET, zároveň ale požaduje jeho výrazné zjednodušení pro živnostníky a malé podniky.

Oblasti spolupráce: — Zajišťování, podpora a koordinace marketingových aktivit v tuzemsku a zahraničí — Služby 19 zahraničních zastoupení s působností ve více než 30 zemích světa — Organizace více než 50 veletrhů ročně po celém světě — Realizace roadshow, workshopů a kulatých stolů pro B2B partnery — Koordinace press a fam tripů – participace na více než 600 cest ročně pro zahraniční novináře a touroperátory — Organizace pravidelných setkání s regionálními a B2B partnery — Podpora významných eventů — Vydávání propagačních materiálů o České republice – desítky titulů v různých jazykových mutacích — Zajištění výzkumné a vzdělávací činnosti — Mediální prezentace České republiky a odvětví cestovního ruchu Agentura CzechTourism a její zahraniční zastoupení prezentují Českou republiku jako turistickou destinaci na domácím i zahraničním trhu již od roku 1993. Využijte i vy našich mnohaletých zkušeností. CzechTourism p  rovás www.czechtourism.cz

8 www.komora.cz hk čr z regionů a obchodu. První regionální kolo soutěže se uskuteční na výstavě Stavitel v Lysé nad Labem ve dnech 22.–23. února 2018. HR 2018 aneb vše, co potřebujete vědět RHK Brno firmám přinese v rámci jednoho dne to hlavní, co firmy v roce 2018 čeká a nemine, stejně jako zajímavé tipy a zkušenosti z praxe. Hlavními tématy bude 22. února zákoník práce, BOZP, zaměstnávání cizinců, efektivní online HR a spousta dalších užitečných informací a zkušenost od expertů z praxe. Více www.rhkbrno.cz. RHK Plzeňského kraje k GDPR RHK Plzeňského kraje připravuje další z cyklu pracovních snídaní. Pro velký zájem pořádá opakovaně přednášku na aktuální a velmi žhavé téma GDPR – ochrana osobních údajů, která vejde v platnost v květnu letošního roku. Snídani pořádá s odborníky z AK Řanda Havel Legal a společnosti RENO- MIA, která představí téma Cyber pojištění. Akce se uskuteční 7. února 2018 ve Vědeckotechnic- kém parku Plzeň. Jak se stát z ajťáka malířem Malíř pokojů a člen CMLT ČR Jaroslav Vozáb ještě před několika lety pracoval jako programátor. Jeho odvaha změnit dobře placenou pozici za štafle, štětce a barvy mu vynesla vítězství v soutěži Živnost- ník roku Pardubického kraje. Měl pocit, že ho práce programátora nenaplňovala a ubíjela ho. Euroregion Tour 2018 OHK v Jablonci nad Nisou zve návštěvníky, vystavovatele a tradiční řemeslníky na 18. ročník veletrhu cestovního ruchu, který se bude konat v Eurocentru Jablonec nad Nisou ve dnech 16.–17. března. Cílem veletrhu je představit návštěvníkům možnosti trávení volného času, novinky z cestovního ruchu i tradiční regionální produkty jako lákadlo incomingové turistiky. Návštěvníci si budou moci vyzkoušet řemeslo v připravených řemeslných dílnách a zakoupit produkty českých, polských a německých výrobců. Přihlášky pro tradiční řemeslníky ke stažení na www.ohkjablonec.cz, více informací na www.euroregiontour.cz. Veletrh ŘEMESLA 2018 KHK Střední Čechy vás zve na Vele- trh učňovských a studijních oborů – ŘEMESLA 2018, který se koná ve dnech 22.–24. února na Výstavišti v Lysé nad Labem. Jako v předcho- zích ročnících je pro účastníky veletrhu připrave- no zajímavé soutěžní klání a pro návštěvníky velice pestrý program, který zajistí prezentující se střední školy. Na akci se představí střední školy z regionů Nymburska, Mladoboleslavska, Mělnicka, Kolínska a Prahy. Kromě prezentace ve stáncích se školy zúčastní Soutěže o nejlepší prezentaci školy, kterou pro ně KHK Střední Čechy připravila. Ples Hospodářské komory v Kladně OHK Kladno uspořádala tradiční ples Hospodářské komory – letos se konal již 17. ročník. Ples měl jako vždy bohatý program. Hlavním hostem byla hudební skupina Queenie, k tanci i poslechu hrál orchestr K-Band, své vystoupení předvedli profesionální tanečníci a nechyběla ani bohatá tombola. Ples OHK Kladno, dříve nazývaný Podnikatelský, je neodmyslitelnou součástí kulturního dění v Kladně. Setkávají se zde významní hosté, podnikatelé a široká veřejnost. Asociaci prádelen a čistíren povede poprvé žena Asociace prádelen a čistíren oslavila v loňském roce padesátku svého působení v oboru. Byla založena v roce 1967 a v dobách své největší slávy měla přes tři tisíce členů. V období devadesátých let se díky privatizaci a vlastnickým změnám zredukovala členská základna, která má v současnosti necelou stovku. V průběhu své existence byla asociace vedena vždy prezidenty – muži. To se však od loňského roku změnilo. Z volebního kolegia vzešlo nové vedení tohoto profesního sdružení, post prezidenta byl předán Lence Břouškové z prádelny a čistírny Manela z Vyškova. Soutěž Cechu instalatérů Cech instalatérů ČR pořádá v roce 2018 již 21. ročník Soutěže žáků SOŠ a SOU oboru instalatér. Soutěže se konají v rámci oborově příbuzných výstav na různých místech republiky. Soutěž je rozdělena do šesti regionál- ních kol, jejichž vítězové se utkají na celorepubli- kovém finále v listopadu v Praze. Nad soutěží převzalo záštitu opět Ministerstvo průmyslu Veletrh Euroregion Tour 2018 se zaměří na tradiční řemesla v rámci semináře nazvaného Rodinná tradice aneb Z otce na syna, s příběhy pěti řemeslníků a jejich nástupců. REGIONY A SPOLEČENSTVA Foto: 3x HK ČR

www.komora.cz 9 hk čr z regionů době žena – manažerka Iva Hovadová. Změna nastala na postu předsedy, asociaci nyní vede Vít Buchta. Místopředsedou zůstal Petr Karásek, dalšími členy výboru jsou dosavadní předseda Tomáš Pastrňák, Tomáš Rybička, Václav Korcan a Ján Dolejš. Nové vedení se chce zaměřit na rozvoj asociace, spolupráci s Hospodářskou komorou ČR, vysokými školami i s dalšími organizacemi, dále na prosazování interim managementu jako moderního způsobu řízení firem pomocí nezávislých profesionálů a celkově na přínos pro podnikatelské prostředí v ČR. Nová generace podnikatelů přichází z playparku Brno HK ČR je zapojena do evropského projektu CERIecon, v jehož rámci realizuje půlroční vzdělávací kurzy Playpark Brno. Kurz připravila Komora ve spolupráci s Impact Hub Brno a „Podnikni to!“ – platfor- mou zkušených mladých lektorů učících studenty jak podnikat. Účastníci kurzů se poutavou formou učí, jak uspět v byznysu, a získávají pomoc s přípravou vlastních podnikatelských záměrů. Účastníci navíc mají jedinečnou příležitost vycestovat na týdenní výměnný pobyt do partnerského Playparku v jiné členské zemi EU. Následně mohou postoupit do evropského finále podnikatelských záměrů v německém Stuttgartu. ■ MIROSLAV BENEŠ, ODBOR VNĚJŠÍ KOMUNIKACE HK ČR Pro malování se nadchl poté, co vymaloval vlastní dům. Následně zakoupil několik učňovských učebnic pro malíře. Jaroslav Vozáb se v květnu stal také řádným členem cechu. Podnikatelské setkání OHK Břeclav Dne 22. března se uskuteční XX. Podnikatelské setkání OHK Břeclav v prostorách Hotelu Imos. Začátek setkání je stanoven na 16. hodinu. Na toto setkání jsou pozvány také nečlenské firmy a hosté z řad státní správy, místní samo- správy a dalších významných institucí. Bližší informace naleznete na www.ohkbreclav.cz. GDPR pro překladatelské agentury Asociace českých překladatelských agentur pořádá 15. února v Praze seminář GDPR pro překladatelské agentury. Účastníci získají informace o tom, co znamená implementace GDPR pro překladatelskou agenturu, dostanou praktický návod na přípravu a budou moci konzultovat své otázky s odborní- ky na ochranu osobních údajů. Více informací naleznete na www.acta-cz.org/seminar-gdpr. KHK jižní Moravy je aktivní v projektu Režim Ukrajina KHK jižní Moravy již vyřídila 74 žádostí firem o zařazení do projek- tu Režim Ukrajina. V Jihomoravském kraji tak bylo zařazeno 513 uchazečů o zaměstnání z Ukrajiny, kteří směřují nejčastěji do oborů stavebnictví a strojírenství, dále do potravinář- ského a textilního průmyslu či do služeb. RHK Brno uspořádala retroples RHK Brno přivítala rok 2018 tradičním podnikatelským retroplesem v Divadle Husa na provázku nesoucím se v duchu 80. let. Celý program pro více než 250 návštěvníků vyšperkoval díky generálnímu partnerovi večera – Investičnímu fondu RENDIT – svým vystoupením brněnský iluzionista Robert Fox. RHK Brno na akci pozvala také Nadační fond Modrý hroch, který získal výtěžek z tomboly a aranžovaného focení. Brněnští tak opět ukázali, že i při zábavě podporují charitativní záležitosti. Podnikatelé Moravskoslezského kraje vyjedou do Srbska Firmám podnikajícím v oblasti kovoprůmyslu, strojírenství, hutnictví a souvisejících oborech je určena podnikatelská mise do Srbska, kterou organizují partneři poradenské sítě pro podnikatele Enterprise Europe Network, KHK Moravskoslezského kraje a University of Novi Sad. Mise se uskuteční ve dnech 8.–9. února a účastníci se během ní setkají se zástupci srbských institucí a firem spojených nejen s oblastí kovoprůmyslu a zúčastní se předem dohodnutých dvoustranných schůzek, na kterých mohou v krátkém čase navázat větší množství kontaktů s potenciálními obchodními partnery. Více na www.khkmsk.cz. CAIM má nové vedení Členové České asociace interim managementu zvolili nové vedení pro příští dva roky. Sedmičlenný výbor pokračuje v podobném složení, zasedla v něm však po delší Retroples RHK Brno se nesl v duchu 80. let, čemuž odpovídala výzdoba sálu i oblečení hostů Mistrovská zkouška pomůže celé ekonomice a zvýší prestiž řemesel. Zaznělo to během jednání širšího metodickému týmu k tomuto projektu, kde Hospodářská komora představila partnerům aktuální stav této agendy.

hk čr rozhovor 10 www.komora.cz Odvažme se dělat chyby V předcházejícím čísle jsme publikovali desatero HK ČR. Obsahuje body, které jsou z pohledu podnikatelské veřejnosti zásadní pro to, abychom udrželi růst a perspektivu. O současných problémech i jejich možných řešeních s Irenou Bartoňovou Pálkovou, viceprezidentkou Hospodářské komory České republiky. hk čr rozhovor 10 www.komora.cz Foto: archiv

hk čr rozhovor www.komora.cz 11 dobré. Také v tom ale chceme jako Hospodářská komora být aktivnější. Trochu provokativně. Nemají dnes odbory možná větší sílu než Hospodářská komora? To bylo tím, že tu byla socialistická vláda, odbory byly pátou koaliční stranou. Dnes ale odbory prohlašují, že význam levice klesl natolik, že ony mohou převzít její roli… Odbory celosvětově ztrácejí na významu, odtud sna- ha prosadit se i politicky. Je na vládě, aby odborům přisoudila roli, kterou mají hrát. Nemají rozhodně být ekonomickým expertem, který bude ukazo- vat cestu. Pojďme opustit rétoriku devatenáctého století, přestaňme neustále podnikatele ukazovat jako asociální vykořisťovatele. Všude v Evropě vědí, že podnikatelé jsou tím motorem, který žene vpřed ekonomiku, tedy i spotřebu a životní úroveň. Zaměstnavatel nemusí být žádný velký manažer, aby věděl, že největší zlato je spokojený a loajální zaměstnanec. Shrňme to – vaše hlavní úloha pro nejbližší dobu je…? Bránit podnikatelské prostředí před dalšími pře- kážkami a restrikcemi, máme jich až příliš. Pomoci nastartovat pracovní trh. Nebudeme za to chváleni. Ale potřebujeme k tomu podporu podnikatelů a potřebujeme jejich praktické argumenty. Musíme svůj dialog s vládou opřít o ně. Když už jste zmínila Evropu, nemáte oporu v partnerech odtamtud? Máme a chceme ji využít. Jsme členy EUROCHAM- BRES, oficiální lobbistické skupiny, která dává dopo- ručení. Té je přáno sluchu, protože na rozdíl od české vlády ta evropská je zvyklá podnikatele poslouchat. Chceme mnohem aktivněji působit na evropská rozhodnutí touto cestou. Osobně jsem členem hos- podářského výboru EUROCHAMBRES, účastníme se s tuzemskými podnikateli i Evropského parlamen- tu podniků. Možnosti ovlivnit dění kolem nás jsou, máme prostor zapojit se. Rozhodně je to užitečnější než mluvit o opuštění Unie, jsme v jejím středu, patříme do ní. Nasazujeme na evropskou byrokracii, jenže za tu si můžeme sami. Evropská komise jsou úředníci, jejichž návrhy procházejí debatami europo- slanců. A jejich doporučení schvaluje Evropská rada, tedy zástupci našich ministerstev. Úředníky moc neo- vlivníme, ale fungujme lépe na té politické úrovni, na úrovni Evropského parlamentu a Evropské rady. Tam jsme zatím mnoho práce neodvedli. ■ PETR KARBAN Rozhovor se souhlasem I. Bartoňové Pálkové, autora i redakce převzat ze zimního čísla magazí- nu Be the Best. Tématem doby je tlak na zvyšování mezd. Dopadá nejvíce na malé a střední podniky. A to je špatně, protože mnohé mohou zmizet z trhu. To tak nemá být, firmy mají zanikat proto, že nemají co nabídnout, že nedokážou být lepší než kon- kurence, ne proto, že nemohou získat zaměstnance. Mohou je získat, ale za vyšší cenu… Dnes ne. I méně kvalifikovaní dnes nechtějí pracovat za pětadvacet třicet tisíc. Štědrý a špatně nastave- ný sociální systém, předluženost obyvatelstva, to všechno jsou důvody. Malé a střední firmy jsou často služby, subdodavatelé. Nemají mzdový polštář platit víc. Přičtěte k platům odvody, je to likvidační zátěž. Neznamená to tlak na zvýšení přidané hodnoty? Není. Chceme vyšší přidanou hodnotu, ale v mnoha segmentech k ní není ani prostor. A nelze ji zvyšovat donekonečna. Ten mzdový tlak je zdravý pro nadnárodní firmy. Pro malé a střední zdravý není, jsou v situaci, kdy nemají zaměstnance, přeplácejí je a jejich odběratel je na hraně toho, co chce platit. Klesají marže, často jsou dnes v jednotkách procent. A ty firmy pak nemají na investice, na rozvoj. Je odrazem té situace i to, o čem se mluví, tedy problém přesunu výroby superbů do Německa? Není to odraz zvyšujícího se tlaku na mzdy, je to odraz nedostatku pracovních sil. Koncern potřebuje rozvoj, konjunktura je všude, nejen u nás. A nemá- -li na rozvoj vhodné prostředí tady, je nejjednodušší přesunout výrobu tam, kde je prostředí vstřícnější. Problémem to je, a nejen pro několik tisíc zaměst- nanců, ale pro celou navázanou výrobu, protože dnes se v automobilovém segmentu nedodává do skladu, výroba a logistika se řídí technologií just in time, dodává se přímo na linku. Výrobní dělníci ze zahraničí… … nejsou vůbec levní. Ale krátkodobé řešení by to bylo. Odbory sice brojí proti, ale je to z jejich strany liché. Odboráři křičí proti zahraničním zaměstnan- cům, ale nekřičeli proti pobídkám na pracovní místa. A navíc, ze sta podniků, které poptávají zahraniční zaměstnance, jsou odbory v pěti. A přesto chtějí ty zahraniční zaměstnance schvalovat? To je přece nesmysl… Co s tím? Musí se vzpamatovat vláda. Velmi rychle. Dnes už je ta situace o pudu sebezáchovy. Nejde o vládu, jde o průmyslovou tvář této země. Co v této situaci může Hospodářská komora? V posledním roce dvou jste více vidět i slyšet, ale má ten hlas nějaký význam? Bohužel příliš nečekám od nové vlády výrazně vyšší zájem o malé a střední podniky. Podpora podnika- telů se podle mého nezlepší a zdá se, že náš význam ještě vzroste. Problémem české vlády je rezortismus, to je první věc, které se musíme zbavit. Stavební zá- kon a jeho podoba je typickou ukázkou, kam to vede. Změna kompetenčního zákona je nutná a my po ní budeme volat velmi hlasitě. K tomu se zdá, že bude vůle, výsledek si předpovídat netroufám. Také si mu- síme otevřeně přiznat, že s hesly typu ‚Levná práce‘ je konec. Není zájmem podnikatelů dostat sem statisíce imigrantů, ale potřebujeme zaměstnance. Inovace je nenahradí? Nebudou tak rychlé a ani ty se neobejdou bez lidí. A bez promyšlené podpory, kterou nevidím. Obávám se, že v dohledné době se ke kreditu, který jsme měli jako ekonomika za první republiky, jen tak nepřiblížíme. Pomiňme podporu ekonomiky. Ob- rovský problém je už to, že naše školy, ani ty dobré, nepodporují a nepěstují kreativitu a individualitu. Ale máme technickou inteligenci. Jsme myšlenkově možná víc než celé Silicon Valley, ale chybí podpora k tomu, tu myšlenku projevit. Chybí odvaha k tomu, udělat chybu a poučit se z ní. Zůstaňme ještě na pracovním trhu. Má své rezervy… Má. A dají se aktivovat velmi rychle, říkáme to už dlouho. Máme nízkou zaměstnanost matek s dětmi, velmi rychle nám z pracovního trhu odcházejí senioři, máme statisíce lidí, kteří nejsou vzhledem k dluhům motivováni ani mzdami, nepodporujeme částečné úvazky, znepříjemňujeme home office, ne- máme dobře nastavené daňové úlevy. To je obrovský paradox, nemáme lidi a ještě jim klademe překážky. Nejhorší situace je skutečně ve skupině seniorů a mladých rodin. Tam je potřeba začít. Evropa to umí jinak? Výrazně jinak, v mnoha zemích všechny tyhle věci fungují. Třeba jen podpora matek s dětmi, respektive rodiny, protože v zahraničí se podporují rodiny, ne matky. Fungují tam nejen jiná pravidla pro daně a odvody, ale třeba i takzvané malé dětské skupiny, díky nimž mohou matky pracovat ve své profesi třeba jen několik dní v týdnu. U nás to zákon neumožňuje. Neumíme si prostě vzít z Evropy to JSME MYŠLENKOVĚ MOŽNÁ VÍC NEŽ CELÉ SILICON VALLEY, ALE CHYBÍ PODPORA K TOMU, TU MYŠLENKU PROJEVIT. CHYBÍ ODVAHA K TOMU, UDĚLAT CHYBU A POUČIT SE Z NÍ.

hk čr legislativa 12 www.komora.cz tele. Vzhledem k tomu, že profily zadavatelů jsou na různých webových stránkách (např. e-zakazky.cz, vhodne-uverejneni.cz), doporu- čujeme postupovat přes shora uvedený Věstník veřejných zakázek, kde lze nalézt zadávací dokumentaci ihned u konkrétní zakázky, případně přes sekci „vyhledat profil“. V zadá- vací dokumentaci jsou uvedeny tzv. podmínky účasti v zadávacím řízení, kterými mohou být například podmínky kvalifikační (např. opráv- nění podnikat v oboru), technické podmínky apod. Případně mohou být stanoveny rovněž požadavky na obsah, formu či způsob podání žádosti. Z tohoto důvodu je třeba zadávací dokumentaci podrobně prostudovat! Předně je třeba říci, kde může podnikatel co nejsná- ze zjistit, že je vypsána veřejná zakázka. Ze zákona je každý zadavatel (tj. například ministerstvo, kraj, obec) povinen uveřejnit tzv. oznámení o zahájení zadávacího řízení. K uveřejnění dochází na profilu zadavatele a ve Věstníku veřejných zakázek. Věstník veřejných zakázek spravuje Ministerstvo pro místní rozvoj. Jedná se o jednotné místo pro uveřejnění základních informací o veřejných zakázkách, které je denně aktualizováno a poskytuje tak kompletní seznam vypsaných veřejných zakázek. Ještě je možno dodat, že vyhledávání ve Věstníku veřejných zakázek je zdarma. Podmínky pro zadání veřejné zakázky musí být ze zákona zveřejněny na profilu zadava- Právní a legislativní servis Jak usilovat o veřejnou zakázku Kde vyhledat veřejnou zakázku? Jak zjistit podmínky? Jaké jsou jednotlivé druhy veřejných zakázek a zadávacích řízení? Již téměř rok je účinný nový zákon o zadávání veřejných zakázek, který je od samého počátku legislativního procesu opakovaně podrobován diskuzím na poli odborné i laické veřejnosti. Účelem tohoto článku není hodnocení případných legislativních nedostatků či porovnávání s před- chozí právní úpravou. V tomto článku se budeme snažit představit základní, a především praktické informace, jejichž účelem je přiblížit potenciálním zájemcům o veřejnou zakázku jejich možnosti. MĚLI BYSTE VĚDĚT

hk čr legislativa www.komora.cz 13 V zadávací dokumentaci a ve Věstníku veřejných zakázek podnikatel rovněž zjistí, o jaký druh ve- řejné zakázky se jedná. Zákon rozlišuje z hlediska toho, co je předmětem veřejné zakázky, tři základ- ní druhy, a sice veřejné zakázky na dodávky (např. dodávky konkrétního typu zboží), na stavební práce (např. rekonstrukce, modernizace) a na po- skytování služeb (např. právní služby, dopravní služby). Podle výše předpokládaného plnění jsou pak rozlišovány rovněž tři základní typy, které mají vliv na administrativní a technickou náročnost zadávacího řízení. První kategorií jsou zakázky malého rozsahu, mezi které se řadí veřejné zakázky na dodávky nebo služby do částky 2 000 000Kč nebo zakázky na stavební práce do částky 6 000 000Kč. U těch- to zakázek není zadavatel povinen zahajovat zadávací řízení, zveřejňovat zmíněné oznámení a následně vybírat vhodného dodavatele. Nic- méně i přesto je povinen respektovat základní zásady zákona o zadávání veřejných zakázek, zejména nediskriminovat podnikatele a postupo- vat transparentně. Určitým mezistupněm, co se týče administrativní a technické náročnosti zadávacího řízení, jsou tzv. podlimitní veřejné zakázky. Jedná se o veřejné zakázky, jejichž předpokládaná finanční hod- nota převyšuje limity zakázek malého rozsahu, tj. 2 000 000Kč nebo 6 000 000Kč, ale nedosahuje finančních limitů nadlimitních veřejných zakázek, o nichž bude pojednáno níže. Nižší hodnota finančního plnění je opět zohledněna formou od- chylek od obecného režimu zadávání veřejných za- kázek. Zadavatel si při zadání zakázky může zvolit zadání v tzv. zjednodušeném podlimitním režimu. Takové zadávací řízení je zahájeno okamžikem zveřejnění výzvy k podání nabídek. Poslední kategorií jsou tzv. nadlimitní veřejné za- kázky. Nadlimitní veřejnou zakázkou jsou takové zakázky, u nichž předpokládaná hodnota finanční- ho plnění přesahuje hranice stanovené přísluš- ným evropským právním předpisem. Tyto limity byly následně stanoveny nařízením vlády ze dne 11. 5. 2016. Například v případě stavebních prací je tento limit stanoven na částku 142 668 000Kč. Pro nadlimitní veřejné zakázky jsou stanovena konkrétní pravidla, která musí být plně respekto- vána. Stejně tak jsou stanoveny přesné a podrobné náležitosti zadávací dokumentace. ■ IVETA ZETOCHOVÁ, ÚŘAD HK ČR právní jistotu podnikatelů a předvídatelnost podmínek podnikání je zase dobré, že výjimky a interpretace, pokud jde o vymezení povin- ných osob, už napříště bude nutné stanovit zákonem, nikoliv prováděcím předpisem, či dokonce metodickým pokynem. Za podstatné HK ČR považuje, že se dosavadní vlny týkaly oblastí, kde je relativně snadno organizovatelná kontrola ze strany státních orgánů, zda podnikatelé evidenční povinnosti skutečně plní. Při dalším rozšiřování EET by bylo daleko obtížnější dohledat případný efekt omezení nekalé konkurence, protože by se jed- nalo třeba o drobné služby poskytované v do- mácnostech, kde je kontrola a místní šetření v podstatě nemožné nebo z hlediska procesní ekonomie zcela nehospodárné. HK ČR proto od začátku apelovala, aby předkladatelé zákona i zákonodárci přehodnotili, které osoby by měly vůbec, anebo alespoň v prvních letech podléhat evidenční povinnosti. Místo nepře- hledných výjimek, koho, v jakém režimu a zda vůbec by se měla EET týkat, HK ČR prosazo- vala a prosazuje, aby stát zohledňoval obrat živnostníků a podnikatelů. Neplatí ultimativní požadavek vybrat daň či pokusit se vybrat daň, ať to stojí, co to stojí. HK ČR je přesvědčena, že by se povinnost EET neměla vztahovat na podnikatele, kteří by se své platební závazky vůči státu rozhodli vyrovnat paušální částkou. Příhodným nástrojem by mohla být právě jedna paušální daň, s níž přišla komora před půldruhým rokem. Vždy jsme také při jedná- ních se zástupci státu považovali za samozřej- mé, že by podnikatelé s malým obratem měli být z EET vyňati vůbec. Z tohoto důvodu HK ČR oceňuje rozhod- nutí Ústavního soudu zastavit třetí a čtvrtou vlnu EET, které dává vládě možnost připravit smysluplný, přiměřený koncept osvobození drobných podnikatelů a provázání paušální daně s vynětím jejího poplatníka z EET. Varo- váním pro vládu i zákonodárce při případných budoucích snahách zavádět další regulaci podnikatelského prostředí by měl být fakt, že celá třetina ústavních soudců sdílí názor o neústavnosti EET jako takové. ■ LUCIE PLACHÁ, LADISLAV MINČIČ, ÚŘAD HK ČR K nálezu ÚS k návrhu zrušit EET (sp. zn. Pl. ÚS 26/16) Dne 12. prosince 2017 vydal Ústavní soud nález k návrhu zrušit EET. Plénum Ústavního soudu částečně vyhovělo návrhu skupiny po- slanců Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Poslanci se ve svém návrhu domáhali zrušení celého zákona o EET nebo některých ustano- vení. Hlavním argumentem bylo, že v prů- běhu legislativního procesu o přijetí zákona o evidenci tržeb došlo k závažným procesním pochybením. Ústavní soud potvrdil, že sice došlo k procedurálnímu pochybení, nicméně tato pochybení nebyla v takové intenzitě, aby došlo ke zrušení zákona. Protiústavními soud shledal některá ustanovení napadené- ho zákona o EET. Ústavní soud proto zrušil ustanovení týkající se plateb bezhotovostním převodem, neboť tyto tržby jsou obecně poměrně dobře dohledatelné, a není tedy do- statečně silný a legitimní zájem státu na jejich plošné evidenci. Dále Ústavní soud zrušil povinnost uvádět na účtenkách DIČ, které u fyzických osob ob- sahuje rodné číslo. Toto řešení není dostatečně šetrné k právu na ochranu před neoprávně- ným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužitím osobních údajů. Ústavní soud rovněž zrušil tři zákonná ustanovení, která zmocňují vládu k vydání nařízení, jimiž lze ně- které tržby evidovat ve zjednodušeném režimu, některé tržby vyloučil úplně a rozšířil seznam dočasně vyloučených tržeb. Tento přístup není dle Ústavního soudu přípustný, protože musí být primárně definováno zákonem, na koho povinnost evidence dopadá a v jakém rozsahu. V této souvislosti soud zrušil náběh zbývají- cích etap – 3. a 4. etapy elektronické evidence tržeb. Zrušení výše uvedených ustanovení dojde uplynutím dne 28. 2. 2018. Dle názoru HK ČR je správné, že Ústavní soud upozornil vládu a zákonodárce na potřebu daleko precizněji zvažovat nezbytnost a při- měřenost regulatorních opatření adresovaných podnikatelům. Například podřazení plateb kartou pod obecný režim EET vyvolávalo již od počátku diskuzí o zavedení povinné eviden- ce otazníky, právě kvůli již existující dohleda- telné evidenční stopě karetních transakcí. Pro ZE SOUDNÍ SÍNĚ VĚSTNÍK VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK je dostupný online: https://www.vestnikverejnychzakazek.cz/

hk čr poradna 14 www.komora.cz než 250 osob, ledaže zpracování, které provádí, pravděpodobně představuje riziko pro práva a svobody subjektů údajů, zpracování není pří- ležitostné, nebo zahrnuje zpracování zvláštních kategorií údajů nebo osobních údajů týkajících se rozsudků v trestních věcech. ■ LUCIE PLACHÁ, ÚŘAD HK ČR cování osobních údajů takovým způsobem, které není možné považovat za riziková a nebudou závažným způsobem zasahovat do práv a svobod fyzických osob. Kdo nemusí vést záznamy? Záznamy o činnostech zpracování nemusí vést podnik nebo organizace zaměstnávající méně GDPR: Kdy musíte vést záznamy o činnostech zpracování? Každý správce nebo zpracovatel povede záznamy o činnostech zpracování, za něž odpovídá. Záznam slouží k identifikaci o prováděném zpracování osobních údajů. Každý správce a zpracovatel by měl být povinen spolupracovat s dozorovým úřadem a na jeho žádost mu záznamy zpřístupnit, aby na jejich základě mohly být operace zpracování monitorovány. Tyto záznamy představují náhradu za ozna- movací povinnost, která byla GDPR zrušena. Záznamy by měly obsahovat: ■ název a kontaktní údaje správce/právnické osoby; ■ důvod zpracování údajů; ■ popis kategorií subjektů údajů a osobních údajů; ■ kategorie organizací, které údaje obdrží; ■ přenos údajů do jiné země či organizace; ■ lhůtu pro odstranění údajů; ■ popis bezpečnostních opatření uplatňovaných při zpracovávání. Pokud by správce nemohl vést záznam o činnos- tech zpracování sám, může je přenést na zpra- covatele. GDPR umožňuje výjimky z povinnosti vést záznamy o činnostech zpracování pro firmy s méně než 250 zaměstnanci, ale i přesto malá firma může zpracovávat velké množství osobních dat a provádět vysoce rizikové zpracování, kde hrozí únik či možné zneužití dat. Tedy výjimka se bude týkat pouze malých firem, a to pouze v takovém případě, kdy bude docházet ke zpra- MSP musejí záznamy uchovávat, jen pokud zpracování údajů: probíhá pravidelně ohrožuje práva a svobody osob nakládá s citlivými údaji či trestními záznamy POTŘEBUJETE VÍCE INFORMACÍ K GDPR? Registrujte se k účasti na tematicky zaměřených workshopech. VÍCE NA WWW.KOMORA.CZ/GDPR Zdroj: http://ec.europa.eu/justice/newsroom/data-protection/infographic/2017/index_cs.htm

Jak zavést ve firmě správně a včas ochranu osobních údajů (GDPR)? Série 9 profesionálních workshopů Pořádá Hospodářská komora ČR ve spolupráci s partnery Praha, leden – březen 2018 www.komora.cz/gdpr

hk čr událost 16 www.komora.cz Exportér roku 2017 zná vítěze Vítězem a Exportérem roku 2017 se stala společ- nost ŠKODA AUTO s objemem exportu za rok 2016 ve výši 310,3 mld. Kč. Pro zajímavost – znamená to téměř 9 % celkového zahraničního exportu z České republiky. Druhou příčku obsadila společnost Foxconn CZ a třetí skončil holding Agrofert. Zabodoval ibNový Zéland Další vyhlašovanou kategorií byla cena za nejvyš- ší meziroční nárůst vývozu, kde se na první příčce umístila společnost ŠKODA JS, která navýšila vývoz o 1,261 mld. Kč (93,71 %), před firmou Aircraft Indu- stries a společností BUZULUK. Cenu pro exportéra, který vyvezl v roce 2016 své výrobky a služby do největ- šího počtu zemí, získala společnost CommScope Czech Republic exportující na 131 zahraničních trhů. V samostatné kategorii středních exportérů do export- ního objemu 500 mil. Kč zvítězila společnost ABO valve, která zároveň obdržela i cenu ČSOB za rozvoj nových exportních příležitostí v kategorii s objemem exportu mezi 50 až 500 mil. Kč. Cenu ČSOB za roz- voj nových exportních příležitostí v kategorii nad 500 mil. Kč exportu za rok získala společnost Gumotex. „Jsem rád, že v obou kategoriích uspěli naši dlouhodobí klienti, kteří své výrobky úspěšně vyvážejí nejen do EU, ale prakticky po celém světě. Zajímavou destinací, která se u většiny oceněných klientů letos nově objevuje, je Nový Zéland,“ řekl Jan Nývlt, ředitel Exportního a strukturovaného financování obchodu ČSOB. Vývoz jako dlouhodobý tahoun Celkový export z České republiky v roce 2016 dosáhl bezmála 3,5 bilionu korun. Tuzemští vývozci přitom těžili ze stabilní měnové politiky ČNB, která fixovala kurz české koruny na úrovni 27Kč za jedno euro. Příští ročníky bude zajímavé sledovat, které sektory, respektive které společnosti se nejlépe vypořádají s dopady ukon- čení měnových intervencí. Podrobný popis kategorií a soutěžních kritérií a kom- pletní výsledková listina je k dispozici na webových stránkách soutěže www.exporterroku.com. Partnery soutěže jsou Hospodářská komora ČR, Rozhodčí soud při HK ČR a AK ČR, poradenská společnost Bisnode, ČSOB, Česká exportní banka a EGAP, mediálními partnery pak Český rozhlas Plus a Echo24.cz. ■ MIROSLAV BENEŠ, ODBOR VNĚJŠÍ KOMUNIKACE HK ČR Koncem loňského roku byl vyhlášen 23. ročník tradiční soutěže Exportér roku, která každoročně oceňuje nejúspěšnější tuzemské společnosti vyvážející své produkty do zahraničí. Předání ocenění nejlepším společnostem tuzemského vývozu proběhlo za účasti Hospodářské komory ČR, která je tradičním partnerem akce, v pražském Kaiserštejnském paláci. Cenu za nejlepšího Exportéra převzal z rukou premiéra Andreje Babiše člen představenstva společnosti ŠKODA AUTO Bohdan Wojnar. Ocenění úspěšným vývozcům přišel osobně předat předseda Senátu Parlamentu České republiky Milan Štěch. Ředitel Exportního a strukturovaného financování obchodu ČSOB Jan Nývlt předává společnosti ocenění ČSOB za rozvoj nových exportních příležitostí společnosti Gumotex. Foto: 3x HK ČR

hk čr událost www.komora.cz 17 VÝSLEDKY SOUTĚŽE EXPORTÉR ROKU 2017 Střední exportéři (100–500 mil. Kč) Kategorie krajské soutěže Cena ČEB a EGAP – kategorie Nejlepší exportní transakce podpořená státem pro vývozní transakce s objemem vyšším než 100 mil. Kč Cena Bisnode – kategorie Nejlepší exportéři dle hodnocení Bisnode Cena ČSOB za rozvoj nových exportních příležitostí Cena pro exportéra, který vyvezl v roce 2016 své výrobky a služby do největšího počtu zemí OBJEM EXPORTU 1993–2016 NÁRŮST EXPORTU 1993–2016 1. ŠKODA AUTO a. s. 1. AGC Automotive Czech a. s. 2. FOXCONN CZ s. r. o. 2. Iveco Czech Republic, a. s. 3. AGROFERT, a. s. 3. ŠKODA AUTO a. s. 4. Panasonic AVC Networks Czech, s. r. o. 4. SIEMENS GROUP Česká republika 5. MORAVIA STEEL a. s. 5. SAINT-GOBAIN ADFORS CZ s. r. o. 6. SIEMENS GROUP Česká republika 6. ŠKODA JS a. s. 7. BOSCH DIESEL s. r. o. 7. Sellier & Bellot a. s. 8. ROBERT BOSCH spol. s r. o. 8. DEZA, a. s. 9. Iveco Czech Republic, a. s. 9. P-D Refractories CZ a. s. 10. DEZA, a. s. 10. TOS VARNSDORF a. s. OBJEM EXPORTU 2016 NÁRŮST EXPORTU 2015–2016 1. ŠKODA AUTO a. s. 1. ŠKODA JS a. s. 2. FOXCONN CZ s. r. o. 2. Aircraft Industries, a. s. 3. AGROFERT, a. s. 3. BUZULUK a. s. 4. MORAVIA STEEL a. s. 4. 2N TELEKOMUNIKACE a. s. 5. BOSCH DIESEL s. r. o. 5. TATRA TRUCKS a. s. 6. ROBERT BOSCH spol s r. o. 6. Česká zbrojovka a. s. 7. Iveco Czech Republic, a. s. 7. KOH-I-NOOR HARDTMUTH a. s. 8. Panasonic AVC Networks Czech, s. r. o. 8. DGS Druckguss Systeme s. r. o. 9. HELLA AUTOTECHNIK NOVA, s. r. o. 9. CommScope Czech Republic s. r. o. 10. SIEMENS GROUP Česká republika 10. Robertshaw s. r. o. EXPORTÉR ROKU PŘÍSLUŠNÉHO KRAJE S NEJVĚTŠÍM OBJEMEM EXPORTU ZA ROK 2016 Jihočeský kraj ROBERT BOSCH spol s r. o. Jihomoravský kraj FEI Czech Republic s. r. o. Karlovarský kraj WITTE Nejdek, spol. s r.o. Královéhradecký kraj Federal-Mogul Friction Products a. s. Liberecký kraj TRW Automotive Czech s. r. o. Moravskoslezský kraj MORAVIA STEEL a. s. Olomoucký kraj HELLA AUTOTECHNIK NOVA, s. r. o. Pardubický kraj FOXCONN CZ s. r. o. Plzeňský kraj Panasonic AVC Networks Czech, s. r. o. Praha kraj AGROFERT, a. s. Středočeský kraj ŠKODA AUTO a. s. Ústecký kraj AGC Automotive Czech a. s. Kraj Vysočina BOSCH DIESEL s. r. o. Zlínský kraj DEZA, a. s. EXPORTNÍ TRANSAKCE PODPOŘENÉ PROSTŘEDNICTVÍM FINANCOVÁNÍ ČEB, NEBO EXPORTNÍ TRANSAKCE PODPOŘENÉ PROSTŘEDNICTVÍM POJIŠTENÍ EGAP Enetex Technology s. r. o. Simplex CZ, s. r. o. GE Aviation Czech s. r. o. EXPORTÉR S NÁRŮSTEM OBJEMU EXPORTU V ROCE 2016 NAD 500 MIL. KČ ŠKODA JS a. s. BUZULUK a. s. 2N TELEKOMUNIKACE a. s. NÁRŮST EXPORTU 2015–2016 1. ABO valve, s. r. o. 2. KATRES spol. s r. o. 3. IMCoPharma a. s. 4. ISOTRA a. s. 5. Motor Lučina spol. s r .o. 6. CIDEM Hranice, a. s. 7. ATAS elektromotory Náchod a. s. 8. Stap a. s. 9. Frentech Aerospace s. r. o. 10. Fenix Trading s. r. o. EXPORTÉŘI S OBJEMEM EXPORTU 50–500 MIL. KČ 1. ABO valve, s. r. o. 2. ISOTRA a. s. 3. Fenix Trading s. r. o. 4. J 4 s. r. o. 5. ATAS elektromotory Náchod a. s. 6. KATRES spol. s r. o. EXPORTÉŘI S OBJEMEM EXPORTU NAD 500 MIL. KČ 1. GUMOTEX, akciová společnost 2. SAINT-GOBAIN ADFORS CZ s. r. o. 3. P-D Refractories CZ a. s. EXPORTÉR S OBJEMEM EXPORTU V ROCE 2016 NAD 100 MIL. KČ 1. CommScope Czech Republic s. r. o. 2. 2N Telekomunikace a. s. 3. ŠKODA AUTO a. s. Velcí exportéři (nad 500 mil. Kč) BLIŽŠÍ INFORMACE NA WWW.EXPORTERROKU.COM

hk čr k volbě prezidenta 18 www.komora.cz by pro něj hlasovalo dokonce přes 40 % podnikate- lů. Na druhém místě skončil Miloš Zeman s 20 %, přičemž největší podporu má mezi živnostníky a mikro firmami do 10 zaměstnanců, kde pro něj hlasovalo 26 % podnikatelů. Na třetím místě pak s 12 % skončil Mirek Topolánek, kterého nejčastěji podpořili podnikatelé z malých firem, zaměstná- vajících 11 až 50 pracovníků (přes 17 %). Poměrně vysoký počet – pětina (20 %) – podnikatelů ještě začátkem ledna 2018 stále nevěděl, koho volit, nebo volit mezi stávajícími kandidáty nechtěl. Častěji se to týkalo podnikatelů v menších firmách. ■ KARINA KUBELKOVÁ, HLAVNÍ ANALYTIČKA HK ČR Hospodářská komora oslovila členskou základnu s „Vánoční a novoroční anketou“ s cílem získat názor podnikatelů související s lednovou volbou prezidenta. Podařilo se nasbírat 676 odpovědí od firem všech velikostí i oborů pod- nikání z celé ČR. Většinou (v 71%) se jednalo o mi- kro a malé firmy, což je v relaci se složením české ekonomiky. Zastoupení firem v krajích odpovídalo velikosti jednotlivých krajů co do počtu obyvatel. Ekonomická diplomacie je zásadní V minulosti jsme byli opakovaně svědky toho, že aktivní prezident republiky dokáže naplňovat svoji roli barvitěji, než jak ji stroze definuje Ústava. Ptali jsme se tedy na to, kterou úlohu prezidenta republiky vnímají podnikatelé jako nejvíce důle- žitou. Podnikatelé si přitom mohli vybrat jednu z nabízených možností (viz Graf č. 1). Téměř dvě pětiny podnikatelů (37 %) považují za zásadní roli prezidenta republiky v ekonomické diplomacii. Jedná se především o vedení misí do zahraničí, kterých se podnikatelé hojně zúčastňují. Často se jedná o strategické otevření dveří na nové trhy, které bez takového kroku bývá jen velmi obtížné. Tuto odpověď nejčastěji volily střední a velké firmy. Na druhé příčce s výrazným odstupem před další- mi nabízenými možnostmi se umístila legislativní role prezidenta republiky, pro kterou hlasovala více než třetina respondentů (34 %). Pro tyto podnika- tele je zásadní role prezidenta republiky především jako poslední instance, která může zvrátit či zkom- plikovat přijetí zákonů zavádějících další regulace podnikatelského prostředí. Vzdělání je hlavní Vedle samotné úlohy prezidenta bývají pro rozhodnutí o tom, koho volit, důležité i další charakteristiky. Ptali jsme se proto podnikatelů, jakého prezidenta by chtěli. Z 23 možností mohli podnikatelé vybrat maximálně 5 (viz Graf č. 2). Nejčastější charakteristika prezidenta republiky, kterou zvolilo 69 % podnikatelů, je vzdělání, resp. sečtělost a široký rozhled. S výraznějším odstupem (celkem 51 %) se na druhém místě prosadila repre- zentativnost osoby prezidenta. Okolo dvou pětin všech podnikatelů shodně preferovalo následující tři charakteristiky – zastávání národních zájmů, diplomatické chování a dobré způsoby. Ukázalo se, že věk, životospráva nebo třeba zkušenosti s podni- káním hrají pro respondenty jen nepatrnou roli. Koho volí podnikatelé? Zajímalo nás i to, kterému kandidátovi na prezi- denta ČR dávají podnikatelé přednost. Respondenti si mohli vybrat maximálně jednu možnost, přičemž měli vedle jmen uchazečů k dispozici i odpovědi „Žádný ze stávajících kandidátů“ a „Nevím“ (viz Graf č. 3). Nejvíce, celkem 28 % podnikatelů, odpovědělo, že by v lednové volbě hlasovali pro Jiřího Drahoše. Ve firmách nad 250 zaměstnanců Jaký by měl být prezident ČR podle podnikatelů? Podnikatelé chtějí, aby prezident České republiky podporoval jejich byznysové aktivity v zahraničí. Vyplývá to z výsledků ankety s téměř sedmi stovkami respondentů z řad podnikatelů, kterou Hospodářská komora ČR spustila na přelomu roku. Pro majitele tuzemských firem je klíčová i další vlastnost hlavy státu. Na Pražském hradě si přejí vzdělaného a sečtělého člověka. Role v ekonomické diplomacii Sečtělý a vzdělaný, s širokým rozhledem Jiří Drahoš 37 % 69 % 28% Spoluúčast na tvorbě vládních politik Vlastenecký, zastánce národních zájmů Mirek Topolánek Apolitický Vratislav Kulhánek 9 % 40 % 12 % 27 % 1 % Personální kompetence Diplomatický Michal Horáček Charismatický Jiří Hynek 8 % 37 % 10 % 26 % 1 % Veřejná vystoupení Vychovaný a zdvořilý Pavel Fischer Zkušený politik Petr Hannig 7 % 37 % 5 % 20 % 0 % Nevím Proevropský Marek Hilšer Zdravý Žádného ze stávajících kandidátů Nevím 5 % 30 % 3% 19 % 7 % 13 % Legislativní role Reprezentativní Miloš Zeman 34 % 51 % 20 % GRAF 1: Jaká úloha prezidenta republiky má pro podnikatele největší význam? (1 možnost) GRAF 2: TOP 10 charakteristik prezidenta ČR dle podnikatelů (1 až 5 možností) GRAF 3: Kterého kandidáta byste volili za prezidenta ČR? (1 možnost) Zdroj: Anketa HK ČR

hk čr k volbě prezidenta www.komora.cz 19 v zemi, a tím i (spolu)vytváření podnikatelského sentimentu. Zúčastnění podnikatelé měli následně prostor klást dotazy přímo kandidátům. Zajímal je mimo jiné postoj k mistrovské zkoušce nebo plánované kroky směřující k znovunabytí prestiže technického vzdělávání. Dotazy směřovaly například i na jména potenciálních kancléřů a na směřování interní hradní politiky. ■ KARINA KUBELKOVÁ, HLAVNÍ ANALYTIČKA HK ČR Pozvání přijalo šest z devíti kandidátů, konkrétně Jiří Drahoš, Pavel Fischer, Petr Hannig, Jiří Hynek, Vratislav Kulhánek a Mi- rek Topolánek. Debaty, moderované prezidentem Hospodářské komory Vladimírem Dlouhým, se zúčastnila téměř stovka posluchačů z řad čelných představitelů Komory, hlavních partnerů a novi- nářů. Cílem bylo připomenout zásadní význam podnikání – velkého i malého – pro ekonomický blahobyt a sociální stabilitu a vyjasnit potenciální přínos jednotlivých kandidátů pro rozvoj podnika- telského prostředí v České republice. Po úvodním slovu všech kandidátů následovala moderovaná diskuze, v rámci které se dostalo na témata, jako je evropský jednotný trh nebo politika v rámci Světové obchodní organizace (WTO). Velmi živá diskuze byla vedena nad třetími trhy, resp. orientací českého exportu. Kandidáti se shodli na nutnosti zachování úzkých obchodních vztahů se zeměmi EU i na důležitosti posilování vývozu na africké, asijské a jihoame- rické trhy. Pro uchazeče o prezidentské křeslo bylo zásadním aspektem politiky hlavy státu také formování celkového společenského klimatu Diskuze podnikatelů s prezidentskými kandidáty Hospodářská komora ČR do své centrály v Praze ve Florentinu ještě před prvním kolem prezidentské volby sezvala k jednomu stolu podnikatele a kandidáty pro prezidentské volby 2018. Debaty se zúčastnila většina uchazečů o prezidentský úřad. Podnikatele zajímal postoj k problematice učňovského vzdělání nebo názor na možné rozšíření pravomocí prezidenta. Foto: 2x HK ČR

rozhovor měsíce 20 www.komora.cz se po ramenou, když se nedaří, všichni vědí, že je to špatně, ale nikdo neví, jak z toho ven. Já jsem se naučil i to, jak z toho ven. Nebo že smysl má investovat. My servisujeme auta v Německu. Pochopíte, že německý servis je o desítky procent levnější než pražský? Protože ten servis tam funguje desítky let a investice je dávno zaplacená. Český servis buďto investici splácí, nebo je v dra- hém nájmu. My se vztahu k podnikání teprve učíme, ale špatně. Chceme rychlé peníze, místo abychom rozumně investovali. My v Česku jsme všichni v pronájmu. Takže to pro vás byla výzva… Byla. Firma měla velmi dobré jméno, ale změna majitele přece jen rozkolísala důvěru. První rok nás testovali, byla otázka, jestli udržíme kvalitu a přežijeme. Skutečně? Jsme jedna ze tří největších evropských firem, která se věnuje zabezpečené přepravě. Důvěra je v naší branži klíčové slovo. Německý spoluma- jitel byl velký hráč s tradicí, v Německu vlastní největší sklady na zabezpečené zboží a samo- zřejmě ke skladům poskytuje i dopravu. V roce 2006 přišel s myšlenkou řešit dopravu z České republiky a vznikla firma. Když v takhle úzkém segmentu dojde k významné vlastnické změně, vždycky to vyvolává otázky. Ale dokázali jsme na ně odpovědět, mírný propad jsme velmi rychle nejen vyrovnali, ale překonali. Vlítli jsme do toho po hlavě. Že ten vývoj je pozitivní, možná doklá- dá i fakt, že zatímco do konce roku 2017 jsme byli Kombinovaná přeprava? Česko není připraveno O bezpečné přepravě, nových technologiích i českých podmínkách s Františkem Turkem, výkonným ředitelem české společnosti LOG-IN CZ, která je evropskou špičkou v zabezpečené přepravě. Od roku 2015 jste firmou s českým kapitálem… Ano, byl to rok změn. Také rok, kdy jsem se svou vizí převzal vedení firmy. A jsem rád, že výsledky potvrzují představy. Firma jako taková vznikla v Česku v roce 2006 a v roce 2015, kdy byla celá ve vlastnictví německého majitele, se koupí stoprocentního podílu stala dceřinou spo- lečností CEE Logistics, a. s., a já se stal výkonným ředitelem. Měl jsem vizi, kudy se můžeme ubírat, a to rozhodlo. Protože předtím jsem takhle velkou firmu nikdy neřídil, řídil jsem distribuční centrum, menší celky. Zkušenosti z oboru jste ale měl… Dělám tenhle byznys pětadvacet let, na začát- ku jsem s kamionem sám jezdil, později jsem pracoval pro několik firem v oboru, pro velké korporace, zároveň i několik let v Německu. A právě německou etapu považuju za svou školu. Já si myslím, že každý v byznysu potřebuje svého učitele, mentora, a já ho našel, aniž bych ho hle- dal, v majiteli firmy, pro kterou jsem v Německu pracoval. Dnes je to osmdesátiletý pán, se kterým jsem trávil večery v debatách o všem možném. Dodnes z toho čerpám, dodnes dělám věci tak, jak jsem se od něj naučil. Turek před Němec- kem a Turek po něm, to jsou dva různí Turkové. Naprosto změnil můj pohled na svět, na život, na byznys. Co vás naučil? Že není cesta sedět nad tabulkami a reporty. Vidím v mnoha firmách, že když se daří, plácají Foto: Jakub Hněvkovský a 2x archiv

rozhovor měsíce www.komora.cz 21 rozhovor měsíce www.komora.cz 21

rozhovor měsíce 22 www.komora.cz dceřinou firmou pardubické CEE Logistics, dnes jsme sestrou a patříme do holdingu CEE Logistics Group. Odhaduji, že poptávka po vašem typu služeb bude stoupat. V Česku poroste v nejbližší době minimálně, nemáme zatím žádné klienty z České republiky, a pokud ano, jsou to nadnárodní společnosti. U nás totiž zatím za bezpečnost přepravy firmy příliš platit nechtějí, ale časem to přijde i sem. Význam bezpečnosti roste. Ještě když jsem v roce 2015 začínal, i velcí hráči třeba tabákového průmyslu vozili levněji, bez zabezpečení. Dneska to neexistuje. Typičtí zákazníci? Tabákový a zábavní průmysl především, v menší míře elektronika, luxusní móda. Přicházejí výrobci mobilních telefonů a další. Zajímavým segmentem se ukazuje být farmaceutická výroba. V menší míře samozřejmě vozíme i ceniny, zlato, mince… Tabák a cigarety jsou z bezpečnostního hlediska tak citlivé zboží? Nejde vždy jen o hodnotu samotného zboží. Když výrobce pošle na vánoční trh sto kamionů nejno- vějších her na svou konzoli, nejde jen o cenu toho zboží, jde i o to, nedat čas a příležitost gangům na výrobu pirátských kopií. Pokud jde o cigarety, papír a tabák má sice hodnotu zanedbatelnou, ale v tomto případě vozíme daně. Vozíme totiž tabákové výrobky, a ty mají obrovskou hodnotu právě kvůli spotřební dani. Když se pětkrát za rok stane, že vám kamion vykradou, pojišťovny poža- dují zabezpečení. A cigarety se skutečně kradou ve velkém. Zkazky o Rumunsku či Ukrajině kolují, to je pravda, ale čekal bych, že nejčastěji dopravujete v rámci Unie, tedy v poměrně bezpečném prostředí… Ale Evropa vůbec není bezpečná. V roce 2017 jsme jenom my měli tři případy pokusu o vykra- dení. Paradoxně nejkritičtější jsou trasy vyspělé Evropy, mezi Německem a zeměmi Beneluxu, hodně také Anglie. V Rumunsku je často cennější nafta než náklad. Odčerpat tisíc litrů z nádr- že má svou hodnotu a je to poměrně snadné. Na druhé straně jsem viděl video z Ukrajiny, kde před kamionem zastavil mercedes, vystoupil táta s osmiletým klukem, že se jdou na něco zeptat. a když řidič stáhl okýnko, chlapík měl v ru- kách kalašnikov. Beru jako štěstí, že za tu dobu, co jsem u firmy, jsem nemusel řešit případ útoku na řidiče. V čem je ta vaše přidaná hodnota? Přece jen, když se řekne bezpečnost, je to široký pojem… S normální přepravou máme společného vlastně jen to, že zvenku to vypadá stejně, máme auto a návěs. Ale máme to na podobné úrovni jako firmy, které živí převoz peněz. Nabízíme skutečně nejvyšší možný certifikovaný stupeň zabezpeče- ní TAPA1, který ale i kvůli požadavkům našich zákazníků přesahujeme. Takže i cenový rozdíl oproti běžné kamionové přepravě je citelný, nicméně jsou komodity, kde se to jednoznačně vyplácí. Ale nechci a nemůžu úplně podrobně vysvětlovat detaily… Jsou tajné? Jsou. Nechci nikomu dávat návod. Co můžu říct, je to, že máme auta pod trvalým trojitým dohle- dem, trasu určuje obchodní dispečink, dva jsou V EVROPĚ INFRASTRUKTURA JE, V ČESKU CHYBÍ. NETVAŘME SE, ŽE JI MÁME. JESTLIŽE Z KUTNÉ HORY NA HRANICE JEDETE ČTYŘI HODINY, JE TO PRŮŠVIH. POTŘEBUJEME OKRUH, POTŘEBUJEME DÁLNICE.

rozhovor měsíce www.komora.cz 23 nám pomohou uvnitř, bude méně lidí ve skla- dech, dispečer zvládne hlídat dvakrát tolik vozů. Super, nemusím tady mít člověka, kterému dává- me padesát tisíc jen za to, že všechno běží, když to může běžet samo. Ale je mnoho momentů, kde nás technologie nespasí, alespoň ne v nejbližší době. I když existují, bude trvat, než se s nimi naučíme žít. Důvěra ke strojům a technologiím není snadná… Není. Vezměte jen bezpečnostní asistenční systémy v autech. Jezdím superbem, mám v něm všechny asistenty, dva měsíce mi trvalo, než jsem si na ně zvykl, dva měsíce jsem nadával, dneska bych neměnil. Ve vozech máme taky řadu systé- mů, ale přesvědčujeme řidiče, aby je používali. Nejsou na ně zvyklí. Já vím, že zachraňují životy. Minimálně dvakrát se vyplatily jen v naší firmě. Přesto panuje přesvědčení, že jejich hlavní funkcí je kontrola. To, že něco funguje technicky, ještě neznamená, že to bude fungovat systémově. A ne- jde jen o důvěru a pochopení, jde i o podmínky, které masové využití vyžaduje. Vezměte pohon. Je skoro jisté, že na elektřinu se jezdit nebude, alespoň ne většinově. Umíte si to představit v globálním měřítku? Kdo a kde by ji vyráběl, jak bychom ji skladovali, distribuovali? Možná přijde vodík, ale kdy. Co vaše plány do budoucna? Chceme se dostat k přepravě farmaceutických produktů a jiných produktů, citlivých na teplotní řetězec, investovali jsme a koupili třicet frigo návěsů. A teritoriální rozvoj, rozjíždíme firmu v Polsku, v plánech mám Německo, které je pro mne i pro firmu hodně prestižní záležitostí, a Chorvatsko, protože ho vidím jako zajímavé teritorium. Směřujeme i k rozšíření služeb, tedy skladování a logistika, v začátku pro zákazníky, které vozíme. To je výhled tak na tři roky. Stíháte odpočívat? Stíhám. Děti mám velké a s manželkou, která pracuje také v dopravě, máme dohodu v tom, že týden patří práci, víkend rodině. Vzhledem k tomu, že pendluju mezi Českem, Polskem a Německem, si vždycky v pátek sladíme časy na příští týden. Často to vychází tak, že doma spím krom víkendu jeden den v týdnu. To si pak víkendy s rodinou v klidu užijete s chutí. A samo- zřejmě mám výhodu, že jak žena, tak synové mají pochopení. Když jsem vzal mladšího na exkurzi do firmy, procházel si to tu a pak mi řekl, že je na mě hrdý. Nevím, jak kdo, ale já, když jsem tohle slyšel od osmnáctiletého kluka, neměl jsem daleko k tomu zamáčknout slzu. ■ PETR KARBAN bezpečnostní, jakákoliv odchylka od trasy je ihned řešena, auta jsou pod čidly na všechno, co si umíte představit, řidiči mají v autě několik kontrolních bodů, kódové výrazy pro různé typy situací, auta mají reflexní poznávací značky viditelné ze vzduchu, jakmile se u auta objeví ru- šička, ihned dostaneme hlášku, hlídáme polohu a spojení návěsu i vozu… Kdekoliv po Evropě jsme schopni povolat v případě potřeby k vozům policii či jiné bezpečnostní složky řádově v mi- nutách. Naše pojištění je až do výše pět milionů eur. To je proti standardu deset milionů korun značný rozdíl. A hlavní rizika? Různá. V Itálii bylo v loňském roce za rok přes šedesát přepadení kamionu se zbraní. Profesio- nální gangy umějí vykrást kamion na dálnici i za jízdy, ale pravda, stává se to minimálně. Rizikové jsou hlavně zastávky, zaparkuje vedle vás kamion, navrtá si otvor pro kameru, zjistí, co ve- zete, a není pro ně problém vyříznout do návěsu díru na paletu a potichu zboží přestěhovat do ji- ného návěsu. Když řidič spí, jde všechno. U běžné přepravy, u nás ne. Samozřejmě pokusům nezabráníme, reakční doba není v sekundách, ale kupujeme si tím zabezpečením to nejdražší a nej- důležitější, totiž čas. Když u nezabezpečeného kamionu mohou náklad ukrást kompletně, u nás zvládnou maximálně několik kartonů. Vedle technologií ovšem hraje klíčovou roli i personál. Co vy a lidi? Lidi chybí pořád. Kdyby to mělo být úplně podle mých představ, chtěl bych mít lidí víc, ale na po- čet aut máme i střídající řidiče, takže stěžovat si nemůžu. Auta jezdí, nestojí, takže jsme v pohodě. A opravdu jsem hrdý na řidiče, kteří jsou u nás několik let, a vítáni jsou všichni, kteří by chtěli naše řady rozšířit. Infrastruktura, to je téma pro vás… Není. Protože v Evropě infrastruktura je, v Česku chybí. Netvařme se, že ji máme. Jestliže z Kutné Hory na hranice jedete čtyři hodiny, je to prů- švih. Potřebujeme okruh, potřebujeme dálnice. Ale taky potřebujeme legislativu. Teď se mluví o úpravě, která má přikázat řidiči, aby víkendo- vou přestávku neměl v autě, ale na hotelu. Někde to už pokutují, v Belgii, v Německu to zkou- šeli, teď se o tom diskutuje. Možná to pomůže hotelovému byznysu, ale je to nesmysl. A stejně je nesmysl zakazovat kamionům jízdy v určitých časech. Zastavíme tátu, co nebyl týden doma, sto kilometrů od domova? Proč? Abychom mohli jet v klidu na víkend? To přece nedává smysl. V Německu už se mluví o zrušení tohoto zákazu. Řešení je v infrastruktuře, ne v zákazech. Ka- mionů nebude méně, současné obchodní modely s online nákupy jinou možnost než růst přepravy prostě nepřipouštějí. A kombinovaná doprava? Nebo je to pro vás konkurence? Já se jí nebráním. V Evropě funguje, na tran- zitních mezinárodních tratích někde dokonce výborně, z Itálie do Beneluxu, z Beneluxu do Ru- munska. Je to budoucnost, ale jsme na ni připra- veni? To nejde dělat s nádražími v centrech měst. Nemám s kombinovanou přepravou sebemenší problém, ale tvrdím, že v českých podmínkách je to utopie a na vnitrostátních trasách to fungo- vat nebude, protože hlavní komoditou je tu čas. A když jsme za dvacet let nedokázali vybudovat odpovídající infrastrukturu pro silniční dopravu, nevěřím, že dokážeme vybudovat podmínky pro kombinovanou. Kdo to zainvestuje? Odkud kam to povede? Třetí téma, nové technologie, robotizace, autonomní přeprava… Rozdělme to. Pokud jde o skladování, souhlasím s tím, že sklady, kde je dnes deset lidí, nahradí sklady, kde bude člověk jediný. Co se týče dopra- vy samotné, jsem skeptik. Autonomní přeprava jistě fungovat bude, ale velkým oříškem bude legislativa. Na silnicích budou autonomní vozy i auta s řidičem. Kdo bude mít odpovědnost? A v zabezpečené přepravě obzvláště. Technologie

téma technologie, logistika 24 www.komora.cz oboru – zatímco dříve ve skladových a logistic- kých centrech převažovali skladníci, dnes jsou to administrátoři. Personál se přesunuje ze skladů samotných do kanceláří. Infrastruktura především Změny, které se odehrávají v současném světě, jsou změny systémové, mění se životní styl, spotřeba stoupá, otevřeně se mluví o výrobě na vy- žádání nejen v B2B segmentu, ale i v produkci pro retail. Mnozí sice žehrají na stále rostoucí skladová a logistická centra na okrajích měst, ale chceme- -li přijmout trend a diktát životního stylu dneška, musíme přijmout i tato centra, protože bez nich to nepůjde. A nepůjde to ani bez dalšího zvyšová- ní kapacity dálniční a silniční sítě, která snese zatížení, jež dnešní požadavky generují. Logistika se v dnešním světe odehrává ve dvou úrovních, každá klade na segment jiné nároky. Globální obchod si žádá těsnější propojení letecké, pozemní i námořní přepravy, lokální obchod pak především pružnost a jistotu. V tomhle světě zvítězí ti, kdo budou umět globální logistiku bez hranic spojit se schopností operovat na lokálních trzích. šance i pro menší hráče, kteří mohou bodovat právě flexibilitou. Limitem začíná být nedosta- tek pracovních sil, a to především v logisticky exponovaných časech, například v období konce roku. Technologie však mění i tuto tvář Logistika hledá svou tvář Dynamický nástup technologií poznamenává řadu odvětví. Změny, které přináší do výroby i obchodu, generují i nové požadavky na logistiku, jejíž význam stoupá jak v B2B, tak v B2C segmentu. Logistika se mění, její budoucí tvář však není ještě známá. Zřejmé je to, že v logistice už dávno nejde o to, dopravit z bodu A do bodu B. Dokon- ce nejde ani o to, dopravit levně. Jde tu o bezpečnost, kvalitu, přizpůsobivost. Zákazník začíná být skutečným pánem a zásobovací řetě- zec se mu přizpůsobuje. Marketing mění svět Dynamicky vzrůstá objem obchodů ve dvou kategoriích – online obchody a promoakce. Obě skupiny jsou výsledkem marketingových úvah, které jdou vstříc zákazníkovi. A obě skupiny znamenají pro logistiku výzvu. Vzniká problém, jak s minimálními náklady, které vedou k cent- ralizaci zásob, zajistit dodací lhůty v režimu just in time nebo D+1, které jsou dnes zcela běžné. Vznikají megacentra o ploše třeba až milion metrů čtverečných, oproti nim pak stojí síť men- ších logistických přístavů. Velcí hráči zvažují, který model bude efektivní, ale je zřejmé, že bez atomizace to nepůjde, globální vize berou za své. Vítězí síť cross-docků, které jsou navázány na velká logistická centra, běžným se stává online sledování zásilek. V takovém prostředí vzniká EXPERTI ODHADUJÍ, ŽE CHYTRÁ LOGISTIKA S MASIVNÍM VYUŽITÍM DAT PRO OPTIMALIZACI VŠECH PROCESŮ MŮŽE PŘINÉST I VYŠŠÍ NEŽ DVACETIPROCENTNÍ NÁRŮST EFEKTIVITY. COŽ JE NAVÍC ODHAD SPÍŠE KONZERVATIVNÍ, PROTOŽE EFEKT CHYTRÉ LOGISTIKY SE PROJEVÍ I V SAMOTNÉ VÝROBĚ.

téma technologie, logistika www.komora.cz 25 podniky považují logistiku za stejně významnou, ne-li významnější součást své činnosti, jako je výroba. Logistika jako příležitost Expertní studie DHL z roku 2016 vidí ty nejzá- sadnější vlivy v umělé inteligenci a personali- zaci. Zmiňuje inteligentní dodavatelské řetězce s vysoce rozvinutými samoučícími se systémy. Je evidentní, že nástup těchto technologií může změnit segment logistiky zcela nepředstavitelně. Dá se očekávat, že právě v lokální logistice se jako první objeví snahy o autonomní přepra- vu zboží. A autonomními se mají stát celé dodavatelské řetězce, dokonce nejradikálnější odhady hovoří o horizontu pěti let. Otázkou je, jak se současná ekonomika vyrovná s pravidlem globálního sdílení zkušeností a znalostí a lokální výroby a obchodu. Podle mnohých ekonomů je tento trend nevyhnutelný především proto, že vychází vstříc sílící poptávce po jedinečnos- ti produkce. Výroba na vyžádání, směrovaná na retail, nutně musí vést k dynamické decentra- lizaci výroby, a to si vyžádá ještě vyšší flexibilitu logistických služeb. Logistika tak skutečně nabývá na významu – stává se příležitostí nejen pro samotné logistické operátory, ale de facto pro všechny. ■ PETR KARBAN Globální datová síť Aby logistický provider mohl na obou úrovních fungovat skutečně efektivně, neobejde se bez dat, a to v mnohem větší míře, než je dosud běžné. Ukazuje se nutné sdílet a předávat data po celou dobu trvání řetězce, na všech úrovních. Tech- nicky není problém přenášet aktuální data z vý- roby či obchodu přímo do skladů či k jinému výrobci a iniciovat tak další potřebnou výrobu či dodávku zboží de facto bez zásahu člověka, ve skutečnosti je taková realita ještě stále hud- bou budoucnosti, i když možná relativně blízké. Na takový tok dat nejsou připraveny nejen sou- časné cloudové služby, nejsme na ně připraveni ani my. Studie společnosti Dell pro rok 2018 tvrdí, že podniky budou stále častěji kombino- vat více typů cloudů, od veřejného cloudu přes cloud privátní, hostovaný a spravovaný až po model softwaru jako služby. Nutným krokem tak bude vznik megacloudů, v nichž se propojí několik privátních a veřejných cloudů, které se budou chovat jako koherentní, ucelený systém. Zcela nové otázky tu vyvstávají v souvislosti s le- gislativou a ochranou dat i citlivých obchodních informací. Experti odhadují, že chytrá logistika s masivním využitím dat pro optimalizaci všech procesů může přinést i vyšší než dvacetiprocent- ní nárůst efektivity. Což je navíc odhad spíše konzervativní, protože efekt chytré logistiky se projeví i v samotné výrobě – již dnes mnohé Klamná zkratka Navzdory často používanému a pro někoho oblíbenému tvrzení, že Česká republika je především zemí nadná- rodních montoven, které využívají levnou pracovní sílu a časem zmizí do levnějších teritorií, data z podnikatelského sektoru stále častěji ukazují, že realita je přece jen mnohem pestřejší než uvedená strohá mediální zkrat- ka. Česká ekonomika je samozřejmě přede- vším zemí s nadprůměrným podílem prů- myslu na tvorbě HDP, exportu a samozřejmě i zaměstnanosti. Průmyslovou ekonomikou s vysokým podílem výroby automobilů, nicméně i zemí firem v dynamických a per- spektivních oborech, kam nepochybně patří nemalá část strojírenství, nanotechnologie, IT služby a podobně, i když nejsou vidět tak jako montážní závody nadnárodních koncernů. Nabourat přesvědčení o montovnách může zpochybnit právě statistika potvrzující dlou- hodobě vysokou míru investic i ziskovosti tuzemských firem ve srovnání s většinou evropských zemí, a především pak docela vysoké výdaje na výzkum a vývoj, které v případě podnikatelského sektoru v posled- ních čtyřech letech překračují jedno procen- to HDP. Na první pohled se to může zdát docela málo, třeba ve srovnání se Švédskem je to polovina, nicméně i tak to znamená 11. místo v žebříčku zemí EU. Podniky v ČR tak evidentně nejenom montují, ale zaměřují se i na budoucnost, aby obstály ve stále větší konkurenci nejen na evropském trhu. Ono jim nakonec vlastně ani nic jiného nezbývá, pokud chtějí přežít posilující korunu, vyšší úrokové sazby, a především pak perma- nentní nedostatek zaměstnanců, což jsou mimochodem tři hlavní síly, které budou hýbat s českou ekonomikou v letošním roce. Teď už jen zajistit, aby na výzkum a vývoj měly kvalifikované zaměstnance. Ale to už je jiný, i když taky dlouhodobý příběh o škol- ství zaměřeném na maximální produkci převážně humanitně vzdělaných inženýrů a magistrů. ■ POHLED ODBORNÍKA PETR DUFEK, ANALYTIK FINANČNÍCH TRHŮ ČSOB Foto: Jiří Coufal

téma technologie, logistika 26 www.komora.cz Jaký je samotný investiční záměr? Nové logistické centrum splní i náročnější požadavky na optimalizaci logistických procesů, vybavení skladu, komfort pro zaměstnance a další zázemí firmy. V tomto novém logistickém centru dojde k většímu zaměření naší firmy na sklado- vou logistiku, cross-docking, překládky v rámci intermodální dopravy a logistické služby s přida- nou hodnotou. Cílem je lépe řídit skladové zásoby, expedovat více zakázek a prodlužovat možnosti objednávek ze strany zákazníka, respektive mož- nost dělat co nejvíce kroků elektronickou formou. Větší kapacita skladu nám umožní zaměřit se nejen na nové perspektivní obory e-commerce, ale rovněž proniknout do nových teritorií. Bude sklad něčím specifický? Do projektu vnášíme naše individuální potřeby a požadavky, například co se týče různých výšek stropů i orientace regálových sekcí skladu určených pro cross-dock a skladovou logistiku. A věřím, že se nám povede do nových prostor přenést naše konkurenční výhody a že se místo klasické uni- formní haly stanou místem, které bude plnit přání zákazníků. ■ PETR SIMON Nové logistické centrum u D11 Logistika v současné ekonomice posiluje svoji roli, protože dostat zboží k zákazníkovi bezpečně a v požadovaném čase je stále důležitější. Zároveň se vlivem moderních technologií dramaticky mění. Důkazem je i společnost GTL, která se bude již v dubnu stěhovat do nového areálu v Nehvizdech u Prahy. Nejen o tom jsme hovořili s generálním ředitelem firmy Alexandrosem Koranisem. Jaké byly hlavní důvody pro výstavbu nového areálu? Současný pronajatý areál v Říčanech už kapa- citně ani kvalitativně našim potřebám nestačí. Ať už je to nedostatečná skladovací plocha pro cross- -dock i dlouhodobé skladování, málo nakládacích ramp, chybějící parkovací místa pro nákladní i osobní automobily nebo nedostatečné zázemí pro pracovníky skladu. Stěhování do většího je pro další rozvoj firmy nutné. Proč od D1 k D11? Hledali jsme optimální řešení a logicky jsme i s ohledem na naše zákazníky a zaměstnan- ce nejprve poptávali vhodnou lokalitu v okolí Říčan a dálnice D1, ale bohužel tam nebyl žádný zajímavý pozemek pro realizaci tak velkého strategického investičního záměru. Následoval výběr jiných zajímavých lokalit a jako nejvhod- nější pro výstavbu vlastního areálu byl zvolen právě katastr obce Nehvizdy, který je na dohled od Prahy na prvním sjezdu z hradecké dálnice. Se zaměstnanci jejich budoucí dojíždění již skoro rok řešíme a individuálně hledáme možnosti, jak nevýhody kompenzovat. GTL Logistická a spediční firma, která pro své zákazníky zajišťuje přepravy mezi Českou republikou a zeměmi Balkánského poloostrova a v posledních pěti letech se stále více zaměřuje i na skladovou logistiku, cross-docking a logistické služby s přidanou hodnotou. Nové centrum v Nehvizdech bude mít plochu 7 800 m2, bude vybaveno 16 nakládacími rampami, u jedné s možností nakládky kamionu z boku přímo na rampě. V areálu je naplánováno minimálně 15 parkovacích míst pro kamiony a 45 míst pro osobní automobily. Foto: 2x GTL

Congress & Wellness Hotel Olšanka SUPERIOR

téma technologie, logistika 28 www.komora.cz téma technologie, logistika 28 www.komora.cz Fenomén AI: příležitost i hrozba Umělá inteligence je zdrojem obrovského vzrušení i obav. Na základě podrobné analýzy identifikujeme její potenciál i to, jak jej využít. Jaké tedy přináší skutečné příležitosti i hrozby pro vaše podnikání?

téma technologie, logistika www.komora.cz 29 JA Á Á Á Á KÁ Á JE SKUT Č Č Č EČ Á Á Á NÁ HODNOTA AI? + 26 % N Ne Nejjv jvět ět ětší ší ší z ziis isk ky ky o oč če čeká ká ká á vá váme me v v Č Č Číín íně ě ě – – po po í sí sílle le í ní ní H H HDP DP DP d d do o ro rok ku ku 2 2 203 03 030 0 0 až ž až o o 2 2 26 6 6% %. %. V V V S S Sev ever er í ní ní A A Ame me meri ri r ce ce ce o odh dhad d aduj ujjem eme e po po p te tenc nciáln níí ná nárů růst st HD HDP P o 14 14% %. Ne Nejv jvět ětší ší z zis isky ky b bud udou ou r rea eali li lizo zova vat t sp spol ol o e eč č e n no no o t st stii v oblasti maloobchodu, finančních služeb b b a zdrav vo o otn níí péče, protože AI zvyšuje produktivitu, kvalitu výrob bků k a s s spo o ot třebu. + 14 % Náš výzkum ukazuje, že celosvětový HDP by mo oh hl b bý ýt t v roce 2030 až o 14% vyšší v důsledku AI. To př př ře ed dst t s av av vuj uje e růst o 15,7 bilionu dolarů. Umělá inteligence je b be ezpo och ch hyb y y y největší komerční příležitost v dnešní rychle se m mě ěníc cí ekonomice. Existuje mnoho očekávání a jedna jistota. AI se dotýká naprosto všech aspektů našeho života a neexistuje cesta, jak se jí vyhnout. Naše dnešní reakce je ale tím, co rozhoduje, zda pro nás bude příležitostí, či hrozbou. Je třeba vidět, že umělá inteligence naprosto mění podmínky, které v ekonomice dosud panovaly. Již delší dobu je díky automatizaci evidentní vý- znamné zvýšení produktivity v mnoha odvětvích a tento trend bude sílit. Nově se začíná projevovat u nejvyspělejších firem růst produktivity díky pomocné a rozšířené inteligenci. A nebude to trvat dlouho, budeme svědky růstu poptávky spotřebitelů, který bude generován zvýšenou dostupností produktů i služeb a zcela novými for- mami personalizované produkce. AI přináší věci, které nebyly nikdy dříve možné a neodpovídají minulým zkušenostem. Transformace pozic V nejbližší době bude pravděpodobně největší potenciální ekonomický růst z AI z růstu pro- duktivity. Využít možností automatizace je totiž nejsnazší formou zapojení moderních technologií a existují odvětví, kde se to přímo nabízí, typicky ve výrobě, dopravě a logistice. To jsou oblasti, kte- ré vykazují největší růst produktivity a realizují v současné době také nejvyšší zisky. U nich je také největší prostor pro automatizaci rutinních úkolů. Kritické hlasy viní automatizaci z růstu neza- městnanosti, ale je na podnicích, aby svůj lidský kapitál dokázaly zhodnotit. Automatizace přece neznamená, že zaměstnanci nebudou potřeba, ale uvolňuje kapacitu ke zvýšení jejich schopností a vytváří prostor k tomu, aby se lidé stále více soustředili na práci s vyšší přidanou hodnotou. Přijetí technologií bude samozřejmě znamenat, že některé pozice budou nadbytečné, ale jiné budou vytvořeny. Neočekáváme zánik pracovních pozic, ale jejich transformaci. Vedle zcela nových typů, kde se pracovníci budou soustředit na kreativní myšlení, jak může být AI vyvinuta a uplatňována, bude obrovské množství pozic vyžadovat už samo budování, udržování, provozování a regulace technologií. Je zcela evidentní, že například budeme potřebovat ekvivalent řídících letového provozu k řízení autonomních vozidel na silnici. Revoluce spotřebitelů Zatím se o této změně příliš nemluví, přestože se již poměrně významně projevuje. Spotřebitelé jsou nejen přitahováni k vyšší kvalitě, ale začínají si zvykat na to, že moderní technologie dovolují nabízet personalizované produkty a služby. A také se učí lépe využívat svůj čas, když přemýšlejí o tom, co vše by mohli dělat, kdyby se nemuseli věnovat práci, kterou zvládnou technologie samy. Revoluce spotřebitelů, kterou AI zrodila, otevírá cestu k masivním inovacím na všech úrovních. BYLI JSME SVĚDKY TOHO, JAK DIGITALIZACE PŘISPĚLA K PÁDU VELKÝCH HRÁČŮ, A JE NAPROSTO ZŘEJMÉ, ŽE UMĚLÁ INTELIGENCE BUDE VE SVÉM DOPADU JEŠTĚ ERUPTIVNĚJŠÍ. LÍDRY SE V PŘÍŠTÍCH DESETI, DOKONCE I PĚTI LETECH MOHOU STÁT SPOLEČNOSTI, O NICHŽ JSTE NIKDY NESLYŠELI.

téma technologie, logistika 30 www.komora.cz Nejde pouze o inovace výrobků a služeb, mění se i celé obchodní modely. Zvýšená spotřeba přináší také větší množství dat. Přední hráči budou těžit z výhody svého přehledu o preferencích zákaz- níků – ten totiž představuje okamžitou schop- nost přizpůsobit svůj výkon tak, aby odpovídal individuálním požadavkům. Typickým příkladem segmentu, kde tato revoluce pokročila nejdále, je oblast zábavního průmyslu a médií. Trend se projevuje i ve zdravotnictví, dopravě či finančních službách, ale využití je mnohem širší. Nejhorší je nedělat nic Je samozřejmě velmi obtížné odhadnout budouc- nost. Ale je reálné mluvit o potenciálu. Pokud vaše firma působí v jednom ze sektorů nebo ekonomik, které se připravují na rychlé přijetí AI, musíte reagovat již dnes, protože je evidentní, že nové technologie dovolí do deseti let vyrůst do pozice globálních leaderů společnostem, které dnes ještě ani neexistují. Flexibilita a schopnost zachytit trendy jsou totiž vždy vyšší u nově vzni- kajících firem. Jste přesvědčeni, že působíte v sek- toru, který má nízký potenciál přijetí a pomalejší tempo změn? Možná ano, ale je to dvojnásobný důvod pro to, abyste začali uvažovat o změně. Žádný sektor nebo podnikání není žádným způsobem imunní vůči dopadu AI. A právě v těch opticky méně připravených sektorech mohou být dopady dramatičtější, protože využití technologií se na trhu s méně hráči může projevit výraznější diferenciací. Nedělat nic je dnes nejhorší možnou volbou. Investice do AI se dnes mohou zdát dra- hé, ale již v příštích deseti letech se výrazně sníží a v mnoha případech předpovídáme i bezplatný model. Změna personalistiky Nemusíte dnes investovat do technologií, ale jistě již dnes musíte přijmout rozhodnutí a budovat svou kulturu tak, abyste na všech úrovních byli na nutné změny připraveni. Proto bude důležité zaměřit se na dlouhodobé vzdělávání a rozvoj. Personalistika se bude mnohem více než kdy dříve zaměřovat na vyhledávání dovedností, které nemohou být replikovány stroji. Mezi ně patří kreativita, vedení a emoční inteligence. Je důležité připravit se na hybridní pracovní sílu, na prostře- dí, v němž AI a lidé pracují vedle sebe. Úkolem pro vaši firmu není jen zajistit, abyste měli správ- né systémy na správném místě, ale především po- soudit, jakou roli hrají v novém modelu vaši lidé, a na tuto roli je připravit. Již dnes se ukazuje, že kritickými pojmy v takovém hybridním prostředí budou důvěra a transparentnost. Technologie budou muset důvěřovat lidem a lidé technolo- UMĚLÁ INTELIGENCE A JEJÍ FORMY Automatizovaná inteligence Nahrazuje lidský faktor při výkonu rutinních i nerutinních úkolů, ať již mají povahu ruční práce, či kognitivních procesů. Nepředstavuje nové způsoby a možnosti, pouze vykonává stávající úkoly. Asistovaná inteligence Představuje technologie, které pomáhají lidem provádět jejich úkoly rychleji a lépe. Jde o pevné systémy, které se z interakcí neučí a přinášejí tak nové možnosti. Rozšířená inteligence Uplatňuje se především v oblasti řízení, když pomáhá lidem přijímat lepší rozhodnutí. Jde o systémy, které rozšiřují lidské rozhodování a průběžně se učí ze svých interakcí s lidmi i prostředím. Autonomní inteligence Vrcholná forma technologické vyspělosti, která automatizuje procesy rozhodování bez zásahu člověka. Tyto systémy se samy dokážou přizpůsobit různým situacím a jejich změnám.

téma technologie, logistika www.komora.cz 31 giím. Zdá se to až neuvěřitelné, ale je známo, že AI získává prostřednictvím školení, nebo dokonce manipulace předsudky podobně jako lidé. Možnosti přežití Představte si svůj trh za pět let. AI má potenciál zásadně tento obraz narušit. Byli jsme svědky toho, jak digitalizace přispěla k pádu velkých hráčů, a je naprosto zřejmé, že umělá inteligence bude ve svém dopadu ještě eruptivnější. Lídry se v příštích deseti, dokonce i pěti letech mohou stát společnosti, o nichž jste nikdy neslyšeli. Na dru- hou stranu někteří z dnešních největších mohou úplně zmizet, pokud by jejich reakce přišla příliš pozdě. Zítřejší lídři trhu stanovují své strategie dnes. Odpovězte si proto na tři klíčové otázky, které by vaše podnikání mělo řešit, pokud chce udržet krok a využívat příležitosti: Jak zranitelný je váš obchodní model vzhledem k AI? Existuje v rámci vašeho trhu prostor pro změnu, a pokud ano, jak rychlá bude a jak jej můžete využít? Máte potřebný talent, data a technologie, abyste dokázali využít příležitosti AI? Odpovědi na tyto otázky představují jistě nejen možnosti vašeho přežití, ale i vašeho úspěchu. ■ PETR LOŽEK, VEDOUCÍ PARTNER CONSULTING PWC ČR MARTIN HUŇKA, STRATEGY MANAGER V ODDĚLENÍ TECHNOLOGY CONSULTING PWC ČR UMĚLÁ INTELIGENCE V AKCI Online pojistitel využil AI k automatizaci svých služeb. Celý proces zpracování a vyřízení pojistné události se namísto dnů či měsíců odehrál během pouhých tří sekund, a to od obdržení žádosti až po výplatu pojistného včetně vysoce efektivní analýzy podvodného jednání. Takové řešení představuje pro pojišťovnictví zcela novou situaci. ROZŠÍŘENÁ INTELIGENCE V AKCI Automobilová společnost vyvinula model založený na dynamickém agentu, který simuluje tisíce strategických scénářů pro vstup na trh s jízdními vozy. Model umožnil obchodním manažerům rozhodovat o různých konfiguracích politik ve virtuálním bezrizikovém prostředí, které jim umožňuje vidět konečný dopad jejich rozhodnutí na tržby dříve, než se skutečně rozhodnou. Letové simulátory umožňují pilotům otestovat dopad jejich reakcí ve virtuálním prostředí – proč by podnikatelé neměli činit totéž? SEKTORY A JEJICH POTENCIÁL Zdravotní péče Rychlejší i přesnější diagnostika a personalizovaná léčba se uplatní již v krátkodobém a střednědobém horizontu. Z dlouhodobějšího pohledu vývoj směřuje k inteligentním implantátům, personalizované výrobě léků a robotickým lékařům. Automobilový průmysl Již dnes jsou běžné automatizované asistenční systémy řidiče, jejich význam bude vzrůstat a na konci je autonomní provoz. Potenciál sektoru vedle rozvinuté automatizace nabídnou také flotily pro sdílení jízd a inteligentní monitoring, umožňující prediktivní autonomní údržbu vozidel. Finanční služby Dvě oblasti s největším potenciálem AI představuje personalizované finanční plánování a odhalování podvodů i boj proti praní špinavých peněz. Skutečnou revoluci znamená dlouhodobý potenciál, který umožní přesunout těžiště služeb od prediktivní analytiky k analytice normativní, firmy v tomto segmentu se budou moci mnohem více soustředit na proaktivní ovlivnění budoucích výsledků než na jejich odhad. Maloobchod Umělá inteligence mění obchodní modely. Zatímco doposud se většinově zákazník přizpůsoboval sortimentu obchodu a zásobovacím cyklům, dnes se situace obrací a normou se stává dostupnost i dodání zboží podle zákazníkova přání. Vysoký potenciál představuje kooperace maloobchodu s výrobou v podobě personalizovaného designu a výroby, typicky například v módním návrhářství a výrobě oděvů. Technologie, komunikace a zábava Potenciál v této oblasti je viditelný již dnes, ať již jde o práci s informacemi a médii, v personalizovaném obsahu, či o individualizaci marketingu a reklamy. Zpracovatelský průmysl a výroba Optimalizace výrobních procesů, jak ji známe dnes, bude nahrazena plně inteligentními systémy, které významně sníží náklady. Výroba bude pružnější, rychlejší, plynulejší, s minimem vad, v mnoha segmentech dokonce v podobě výroby na vyžádání. Výrobní proces i všechna zařízení budou trvale monitorovány a uplatní se jak flexibilní zásobování, tak prediktivní údržba. Energetika Vše směřuje k udržitelné energetice. Inteligentní měření nejenže pomáhá snižovat náklady, ale dovoluje efektivnější řízení sítě. Technologie dovolují také skladování energií a celá infrastruktura bude provozována v režimu předvídatelné údržby. Doprava a logistika Vyšší bezpečnost a vyšší flexibilita, neomezenost pohybu lidí i zboží, inteligentní plánování dopravy i údržby, vyšší prostupnost dopravní sítě.

téma technologie, logistika 32 www.komora.cz Tři byly začátek Dále stožáry „chytrých lamp“ nabízejí zásuvky pro nabíjení jak elektromobilů, tak i elek- trokol. Další potěšující funkcí tohoto typu pouličního osvětlení budoucnosti je, že zajistí wi-fi připojení. Všichni obyvatelé, kteří se budou pohybovat v blízkosti „chytré lampy“, mohou využívat neomezené a rychlé připojení k internetu bez omezení dat. Skutečností se před rokem v Praze staly tři takové lampy. První z nich stojí díky spolupráci Výstaviš- tě Praha Holešovice a Magistrátu hlavního města Prahy v areálu pražského Výstaviště v jeho spodní části v blízkosti Křižíkových pavilonů před plaveckým bazénem. Další dvě jsou v ulici Na Hroudě ve Vršovicích. Pražská energetika na nich zkouší všechny funkciona- lity, tedy nejen vlastní osvětlení, ale i nabíjení elektromobilů a elektrokol, poskytování wi-fi připojení, monitoring kvality ovzduší a spoleh- livost bezpečnostního SOS tlačítka. Rosteme A protože se pilotní projekt vydařil, rozhodla se Pražská energetika nabízet tyto nové lampy i jednotlivým městským částem v Praze. A výsle- dek? Už stojí další dvě na území Prahy 2 a tato pražská část počítá nadále s jejich rozšířením. Brzy se „chytré lampy“ dočká i Praha 13. Tento typ „chytrých lamp“ využívá Pražská ener- getika na základě zkušeností společnosti Energie Baden-Württenberg, která patří k významným energetickým společnostem v Německu a chytré lampy tam zavádí do běžného provozu prostřed- nictvím své start-upové společnosti SMIGT. ■ PETR HOLUBEC Chytré lampy vbPraze svítí abslouží celý rok Do hlavního města Prahy vstoupily chytré lampy již v závěru roku 2016. Tato technologie je součástí chytrých sítí, které by v budoucnu měly protkat velká města. Zvyšují komfort i bezpečnost jejich obyvatel. Navíc tento systém chrání životní prostředí. O instalaci prvních chytrých lamp se zasloužila Pražská energetika ve spolupráci s Magistrátem hlavního města Prahy. Jde o prvek pouličního osvětlení, které však kromě osvětlovacího tělesa využívajícího energii pomocí úsporných LED zdrojů na- bízí hned několik dalších užitečných maličkostí. Například měří exhalace. Jejich součástí jsou snímače, které průběžně monitorují množství prachových částic v ovzduší. V polovině ledna loňského roku se Praha potýkala se smogovou situací, což potvrdily i naměřené údaje z čidel „chytrých lamp“. Na displejích si každý mohl přečíst aktuální údaje zamoření ovzduší. Navíc PRE tyto údaje archivuje a má je k dispozici všem, kteří se o ně zajímají. „Chytré lampy“ dále měří intenzitu hluku a teplotu a také zvyšují bezpečí obyvatel měst. Pomocí SOS tlačítek na jejich sloupech bude možné v případě nouze kontaktovat linku 112, integrovaný záchranný systém a přivolat tak pomoc, ať už při ohrožení zdraví, či při zajištění bezpečí obyvatel. Foto: 2x PRE

téma technologie, logistika www.komora.cz 33 a při aktuálním nastavení také schopnost zapojit do sítě až 2 miliardy zařízení… Navíc globálnímu rozšíření technologie NB-IoT nahrává především její kompatibilita se standardy 3GPP. Nové příležitosti pro byznys K dalším přednostem patří webový portál, který informuje zákazníka o využívaných službách a poskytuje mu technická data ke spravovaným SIM kartám. Ty navíc může zákazník spravovat přímo přes aplikační rozhraní svého firemního systému. Do budoucna přibude také portál, kde bude možné spravovat všechna zařízení (senzory, koncová zařízení atd.) zákazníka v síti. Ve spolupráci s Vodafonem testovaly vloni tech- nologii NB-IoT již společnosti Jablotron a Lan- dis+Gyr, Ústav telekomunikací VUT Brno, zá- jmový spolek Labka a několik dalších společností, které vyvíjejí například dálkově ovládané měřiče vody, plynu či elektřiny, automatické osvětle- ní, zabezpečovací techniku, parkovací systémy či nejrůznější typy senzorů a monitorovacích zařízení a alarmů. Právě kvalitní pokrytí signálem uvnitř objektů a bezpečné licencované spektrum jim zaručuje nejkvalitnější službu na českém trhu a otevírá nové obchodní příležitosti. ■ IVANA VEJVODOVÁ, VODAFONE technologie určené výhradně k datové komu- nikaci a připojení převážně statických zařízení. Ta většinou nebývají připojena k elektrické síti a jsou napájena bateriemi. Příkladem takových zařízení mohou být měřáky pro vzdálený odečet plynu, elektřiny, vody, online měření stavu kvality ovzduší, chytré parkování, aplikace pro bezpečnostní sektor – kouřová a záplavová čidla, detektory pohybu nebo zařízení umístěná v těžko dostupných nebo nebezpečných místech, kam firmy své zaměstnance nechtějí posílat. Další vy- užití této technologie samozřejmě ještě ukáže čas a firmy budou samy schopny najít řešení vhodné právě pro jejich oblast podnikání. Z dostupných technologií zvolil Vodafone právě NB-IoT, na jejímž vývoji a standardizaci se podíleli mezinárodní operátoři, dodavatelé modulů, IT řešení i výrobci koncových zařízení, hned z několika důvodů. Patří mezi ně: celostátní pokrytí, silné pokrytí signálem uvnitř budov, v podzemí i pod vodou; vysoký stupeň zabezpe- čení, síť je provozována v licencovaném pásmu, z pohledu bezpečnosti patří mezi ty nejlépe zabezpečené LPWA technologie; oboustranná ko- munikace, koncové zařízení lze řídit / nastavovat na dálku, nahrát nový firmware atd.; nízká poři- zovací cena koncových zařízení; extrémně dlouhá výdrž baterie koncových zařízení – až 10 let; Vodafone NB-IoT – moderní síť pro internet věcí Mobilní technologie a data patří mezi nejčastěji skloňovaná témata posledních let. Doba, kdy jsme mobilní telefon a služby vyžívali pouze k telefonování a posílání SMS, je pryč. Data mění způsob našeho myšlení, práce a života. Objem a rychlost přenesených dat se každým rokem několikanásobně zvyšuje a je již běž- né, že s daty nepracují jen lidé, ale dokážou si je mezi sebou posílat a zpracovávat i chytrá zařízení, stroje nebo automobily. Síti, ve které si data a informace posílají různá zařízení a stroje, se říká internet věcí. Do té je dnes na celém světě připojeno asi 8,4 miliardy věcí (Zdroj: Gartner 7/2017). To je ohromné číslo, nicméně je to stále méně než 1 % všech věcí, které by k internetu připojeny být mohly. Důvod, proč tomu tak není, je ten, že jsou v běžné síti nedostupné anebo je jich prostě tolik, že by jejich připojení bylo neekonomické. Jedním z předpokladů pro masivní rozvoj internetu věcí je moderní a spolehlivá datová síť. Vloni na podzim jako první operátor v České republice a jako jeden z prvních na světě dokončil Vodafone celonárodní pokrytí speciální sítí pro internet věcí. Venkovním signálem NB-IoT tak dnes pokrývá téměř 100 % plochy a signálem uvnitř budov více než 94 % populace České republiky. Komerční provoz sítě byl zahájen v prosinci 2017. Výhody a užití Narrow Band IoT (NB-IoT), česky úzkopásmo- vá síť pro internet věcí, patří mezi bezdrátové

téma technologie, logistika 34 www.komora.cz MHD a stejně tak s Plzeňskou kartou ve vlacích Českých drah. Je to první případ komplexní interoperability a může to být zajímavý model i pro jiné integrované systémy kdekoli v zemi. Ve vlacích se taky více objevují naše ČD mini- bary a změnil se interiér prvních dvou Pendolin, třetí bude v únoru. Od nového jízdního řádu spouštíme provoz Západních expresů coby rych- lého spojení na lince Praha – Plzeň – Mnichov a počet spojů roste. Je to vidět na počtu zákazníků? Určitě ano. Jen za první tři čtvrtletí jsme měli dvoumilionový meziroční nárůst. Dálkové a příměstské vlaky jsou plné. Museli jsme během platnosti jízdního řádu některé spoje trvale posílit. Dokážeme čím dál více naše služby zpřístupnit handicapovaným. I oni s námi jezdí mnohem častěji, než jsme před lety optimisticky plánovali. Systém objednávání cest vozíčkářů je náš. Vyvinuli jsme ho a používáme i se zahranič- ními partnery. Ve chvíli, kdy tento náš systém nebude po rozdrobení trhu centrálně řízen pro všechny dopravce, vozíčkáře budeme umět dovézt jen do poslední stanice, kam pojedou České dráhy. Byly by České dráhy ochotny například zmíněný servis centrálně zajišťovat i nadále? Bezpochyby. Nemá smysl pracně a draho vy- tvářet něco, co u Českých drah dávno funguje a co se šilo na míru cestujícím. Deklarovali jsme mnohokrát, že jsme připraveni se na přípravě liberalizace podílet. To ale také znamená, že se musí jasně říct, co konkrétně a za jakých podmí- nek je třeba pro všechny dopravce po otevření trhu zajišťovat. Stanovit postavení národního dopravce a vytvořit příslušné systémy. Jsem však velmi rád, že se o problémech otevírání trhu diskutuje a partneři z Ministerstva dopravy se tomu věnují. ■ PETR SLONEK, ČESKÉ DRÁHY, A. S. za samozřejmou. Její význam docení mnohdy až ve chvíli, kdy o ni přijdou. To už je ale většinou pozdě. Měli bychom proto argumentovat, aby se nesoutěžilo na cenu, ale hlavně na kvalitu. Nižší náklady jsou populistický argument alternativ- ních dopravců. Dopad do rozsahu služeb může být ale tristní. Rok 2017 přinesl řadu novinek. Je to tak? Je. Například jsme spustili nové webové stránky s novým e-shopem, zavedli jsme placení pla- tebními kartami ve vybraných vlacích a dál ho rozšiřujeme, novelizovali jsme podmínky vra- cení jízdného a také jsme například představili nový model spolupráce s plzeňským městským dopravním podnikem, kdy se zákazník může s naší In Kartou odbavit ve vozech plzeňské Železniční byznys musí v ČR dostat pravidla O novinkách ve vlacích národního dopravce i o otevírání trhu železniční dopravy a úloze společnosti České dráhy jsme hovořili s Michalem Štěpánem, členem představenstva odpovědným za úsek osobní dopravy. Jaký byl rok 2017? Do značné míry průlomový. V plném roz- sahu se začíná projevovat čtvrtý železniční balíček EU, který určil způsob otevírání trhu osobní železniční dopravy v Evropě. Objed- natelé plánují první otevřená výběrová řízení na zajištění dopravní obslužnosti linek či celých provozních souborů, Jihomoravský kraj oznámil, že bude sám nakupovat vozidla, a Ministerstvo dopravy pracuje na pravidlech společného odbavení a má notifikovány provozní soubory pro otevírání trhu v dálkové dopravě. Vnímáte potenciální rozdrobení trhu jako ohrožení, nebo výzvu? Obojí. Jestliže máme zajistit práci téměř patnácti tisícům zaměstnanců, je jakákoli ztráta výkonů ohrožením. Na druhou stranu nás to motivuje chovat se tržně a prozákaznicky. Teď myslím jak vůči cestujícím, tak vůči objednatelům. Je reálné, aby České dráhy se svými současnými náklady obstály v otevřených soutěžích? Pokud se bude soutěžit jen na cenu, bude to obtížné. My nejsme low cost model. Zaměstnan- ce platíme podle zákoníku práce a kolektivní smlouvy, mzdu i odvody řešíme včas. Nakupuje- me nová vozidla, která opravujeme a udržujeme, provozujeme stovky pokladen ve stanicích, vě- nujeme se přepravě handicapovaných, vyvíjíme zákaznické aplikace pro snadné a moderní síťové odbavení, centrálně řídíme informační i krizový servis, zastupujeme českou železnici v meziná- rodních organizacích a máme také dostatečné zálohy pohotové k nasazení v ČR při jakémkoliv bezpečnostním či jiném riziku. Myslíte, že si objednatelé tento fakt neuvědomují? Takto bych to neříkal. My s nimi komuni- kujeme, ale pokud jsou všichni po mnoho desetiletí zvyklí na určitou službu, považují ji MICHAL ŠTĚPÁN Člen představenstva společnosti České dráhy Foto: archiv

Nový fenomén on-line sázkových her a sportovních sázek PTMPWVKF
TUÃMF
ØJSØÎ
B
UBLÊ
NMBEØÎ
ISÃāTLPV
[ÃLMBEOV
0ECPSOÎDJ
OB
[ÃWJTMPTUJ
Vß
CăßOă
SFHJTUSVKÎ
QđÎQBEZ
NBTJWOÎIP
TÃ[FOÎ OB
ßJWÊ
TQPSUPWOÎ
QđFOPTZ
W
[ÃLMBEOÎDI
ØLPMÃDI
ĞFTLÃ
LPNPSB
MPUFSOÎIP
QSĘNZTMV
QSPUP
WF
TQPMVQSÃDJ
T
QđFEOÎNJ
BEJLUPMPHZ
QđJQSBWJMB
QSFWFOUJWOÎ
QSPHSBN
QSP
EăUJ
B
NMBEJTUWÊ
LUFSÝ VQP[PSčVKF
OB
OFCF[QFāÎ
POMJOF
TÃ[LPWÝDI
IFS

podnikání názory 36 www.komora.cz NA NOVELE ZÁKONA O EET PRACUJEME ZHRUBA OD PODZIMU MINULÉHO ROKU BEZ OHLEDU NA ROZHODNUTÍ ÚSTAVNÍHO SOUDU. MY JSME UŽ SAMI DETEKOVALI ŘADU OTÁZEK, KTERÉ CHCEME V NOVELE ZMĚNIT. VYPADÁ TO, ŽE PANÍ MINISTRYNĚ TO MYSLELA POZITIVNĚ, ALE NENÍ MI ÚPLNĚ JASNÉ, CO POZITIVNÍHO JE NA TOM, ŽE SE PŘIJME ZÁKON A V HORIZONTU MĚSÍCŮ SE MUSÍ NOVELIZOVAT. PRÁCE KVAPNÁ MÁLO PLATNÁ, ŘÍKÁVALA BABIČKA… UVEDLA MINISTRYNĚ FINANCÍ ALENA SCHILLEROVÁ V POŘADU OTÁZKY VÁCLAVA MORAVCE V NEDĚLI 14. LEDNA. PETR KARBAN Výrok... Foto: archiv MF ČR EET na rozcestí. Kudy se vydá diskutovaný zákon? Technologie a prestiž řemesel hledala vláda takový konsenzus, který by pod- nikatelům zajistil právní jistotu, a aby zákon nebyl po krátké době opět novelizován, anebo dokonce zrušen pro jeho nedostatky. Komora znovu požaduje, aby podnikatelé s nízkými příjmy nepodléhali evidenci vůbec; na větší subjekty by se potom povinnost EET neměla vztahovat, pokud by se své platební závazky vůči státu rozhodli vyrovnat paušální, zákonem stanovenou částkou. Komora také chce, aby stát podnikatelům zvýšenou byrokratickou zátěž spojenou s EET odpovídajícím způsobem kompenzoval, a to i zpětně. ■ LADISLAV MINČIČ, ŘEDITEL ODBORU LEGISLATIVY, PRÁVA A ANALÝZ HK ČR Tento trend nutně zesílí. V záplavě unifikovaných strojově vyráběných produktů poroste poptávka po něčem jiném. Po unikátnosti. Jsme přece jen lidé a chceme se lišit, chceme být sví. A pořád se mezi námi najdou i tací, kteří strojovou dokona- lost budou považovat za bezpohlavně nudnou. Zručnost a mistrovství lidských rukou proto i po- zítří najdou uplatnění všude tam, kde bude hlad po jedinečnosti, výjimečnosti a oné krásné ne dokonalosti. A ovšem, kde také bude schopnost je zaplatit. A přes veškeré snahy expertů v oblas- tech robotiky a umělé inteligence nepřestane platit, že lidská ruka vedená umem a vášní je tím nejdokonalejším nástrojem. Vášeň je totiž něco, co technologiím zůstane zapovězeno. ■ PETR KARBAN Elektronickou evidenci tržeb mělo v le- tošním roce čekat další a konečné rozší- ření. 3. a 4. vlna povinné evidence měla do systému zapojit například lékaře, právníky, ale také drobné řemeslníky a živnostníky. Původ- ní plány ale pozastavil Ústavní soud, který tuto část normy vrátil rezortu financí k přepracování a důkladnější specifikaci parametrů (informa- ci k nálezu ÚS naleznete na str. 13). Jakkoliv zaznívaly z Ministerstva financí pochvalné hlasy, že ústavní instance ponechala zákon jako celek v platnosti, zdržení 3. a 4. vlny je pro jeho plány nepochybnou komplikací. Podnikatelům se nicméně otevírá možnost řadu problematických bodů v rámci posledních dvou vln zlepšit a podí- let se na jeho kvalitnější verzi. A stanovisko HK ČR? EET ano, ale… Ministerstvo financí již chystá varianty, jak se se vzniklou legislativní situací vypořádat. Hos- podářská komora ČR v souvislosti s nezbytnou novelizací deklaruje své dlouhodobé stanovisko, že v obecné rovině EET podporuje, zároveň ale požaduje její výrazné zjednodušení pro živ- nostníky a malé podniky, z nichž mnozí spadají právě do – na neurčito odložené – 3. a 4. vlny. HK ČR zároveň apeluje, aby při přípravě novely Nechci být neomalený, ale mantra techno- logického pokroku a inovací už začíná být až protivná. Zvlášť když se k ní přidá zjednodušené vidění světa, jak jsem ho nedávno zachytil v jednom rozhovoru. Byl o tom, jak čer- né časy jsou před řemeslníky, protože za pár let se skoro všechno bude tisknout, nebo to budou dělat roboti. Jistě, pokrok je neoddiskutovatel- ný, technologie vládnou světu. Ale neznamená to, že vše, co tu bylo doposud, zanikne. Spíše naopak. Řemeslo a rukodělná výroba získávají novou prestiž. Vždyť už pár let si začínáme zvykat, že poctivý kvasový chléb je neskonale lepší než atrapa chleba z velkopekáren. Nemluvě o tom, že už dnes jsou ručně šité boty od mis- tra svého řemesla pro normálního smrtelníka v podstatě nedosažitelné. Foto: archiv GISLATIVY,

podnikání názory www.komora.cz 37 Infrastruktura? Nediskutujme, dělejme! Polarizace, pluralita a absence vize Pozitivně lze hodnotit trh průmyslových a logis- tických nemovitostí, moderní plochy překonaly hranici 7 mil. m2. Poptávka se rekrutuje z oblasti logistiky, výrobních firem a maloobchodu se stále rostoucí e-commerce. Jejich neobsazenost klesla pod 4 %, což považujeme za rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou. Nedostatek pra- covních sil nutí firmy k částečné automatizaci výrobních a skladových provozů. Logistika stále více požaduje inteligentní a digitálně propojené síťové systémy, které vzá- jemně propojují lidi, stroje, zařízení, logistiku a produkty. Ty zlepší sdílení klíčových informací mezi interními a externími odděleními; oka- mžitě budou reagovat a minimalizovat důsledky neúplných nebo opožděných dodávek; zajistí přehled o stavu zásob; o objemech výroby v jed- notlivých výrobních provozech a zlepší operativ- ní rozhodování při odchylce od plánu. Dopravní firmy požadují přesnost v plánování přeprav- ních výkonů, lepší využití vozidel, bezpečnost přepravovaných věcí a kratší manipulační časy vidění a chabost argumentů. Dialog se tak rád zvrhává v hádku. Otázka je proč, když v rozumné debatě dojdeme obvykle k tomu, že v zásadě chceme všichni totéž. Odpověď je možná jednodušší, než by se zdálo. Dovolím si tvrdit, že na vině je už dlouho absence jasně a srozumitelně artikulované vize, na níž bychom se všichni shodli. Vize, která sama už pak jednotlivým krokům přiřadí znaménko plus a minus. Těžko ale čekat vizi od politiků, jejichž horizont přinejlepším nepřesahuje tisíc čtyři sta šedesát a jeden den. A státníka aby dnes pohledal. Zpět k polarizaci, k onomu nepříliš šťastnému rozdělení společnosti. Ono tu totiž je, dokonce ve dvou rovinách, které se ovšem překrývají. A ač- koliv není nové, poslední parlamentní i prezident- ské volby je velmi hlasitě připomenuly. V první rovině je to rozdělení na Prahu a zbytek světa. Není náhoda, že v Praze v prvním kole prezidentských volbách zvítězil Jiří Drahoš a ve zbývajících okre- sech Miloš Zeman. Ve druhé rovině je to rozdělení na zlé bohatnoucí podnikatele a hodné chudnoucí zaměstnance. Na utlačovatele a utlačované. Což je na místech překládky. Funkční logistika podpo- ruje optimalizaci materiálových toků do výroby a fyzickou distribuci produktů do míst spotřeby. Ale bez infrastruktury to nepůjde. ■ PROF. ING. VÁCLAV CEMPÍREK, PH.D., PROREKTOR PRO VZDĚLÁVÁNÍ VYSOKÉ ŠKOLY LOGISTIKY, O. P. S., A PREZIDENT ČESKÉ LOGISTICKÉ ASOCIACE, Z. S. rozdělení, které tu léta pěstuje sociálnědemokratic- ká strana a vláda, která si zapomněla ve třetím tisí- ciletí sundat brýle z devatenáctého století a odmítá vidět, že malé a střední podniky, potažmo rodinné firmy, se z výrazné většiny podílejí jak na tvorbě HDP, tak na zaměstnanosti. Že právě ti podnikatelé ruku v ruce s těmi zaměstnanci jsou srdcem země. U nás, i v těch zemích, které jsou před námi. Zkrátka, oboje to rozdělení je škodlivé. Což ovšem po léta úspěšně využívá právě Miloš Zeman, který se pragmaticky aranžuje do role muže z lidu a ochránce utlačovaných. Je to jeho právo. Fakt, že mu tahle dobře hraná role přináší dostatek hlasů, je ale naše škoda. Protože ani jedno z těchto roz- dělení nepřináší zemi jako celku žádnou dynami- ku ani hodnotu. A právě prezident je ten, který by minimálně svou rétorikou mohl přispět k tomu, že si ty jednotlivé póly začnou víc všímat ne samy sebe, ale svých protějšků. Že se namísto všeobec- ného pohrdání budou snažit si navzájem rozumět a respektovat se. Tvoří totiž jeden celek. ■ VALERIE SAARA Logistika má významnou úlohu pro všechna hospodářská odvětví. Jednou z jejich hlav- ních činností je nákladní doprava. Česká republika disponuje hustou sítí pozemních ko- munikací, ale ve špatném a nedokončeném stavu. O dopravní infrastruktuře se vášnivě diskutuje mezi politiky i odborníky, ale pro její zlepšení se nekoná téměř nic. Skladba přepravních výko- nů nákladní dopravy je podobná jako v ostatních zemích EU – silniční nákladní doprava má podíl 75 %, železniční nákladní doprava 20 % a zbytek připadá na potrubní, leteckou a vodní dopravu. Doprava očekává přínosy v zavedení autonom- ních vozidel pro odvětví logistiky. Autonomní jízda je snadná v intralogistice ve skladovacích areálech, dopravě mezi objekty, pásové výrobě apod., ale složitá v každodenním provozu na pozemních komunikacích. Tato vozidla přinesou úspory pro logistiku, např. osobní náklady řidičů na kilometr se sníží až o 40 %, náklady na pohonné hmoty až o 15 % a zvýší se bezpečnost provozu. Měla jsem možnost zúčastnit se několika předvolebních debat s prezidentskými kandidáty. V hrubých rysech byly až na výjimky jejich názory velmi podobné, lišily se jen v detailech, byť někdy zásadních, což je třeba případ přijetí, či nepřijetí eura. Zdánlivě to o ničem zásadním nevypovídá. V kontextu české současnosti si to však říká o dvě úvahy. Stále častěji se v poslední době mluví o tom, že česká společnost je polarizovaná, případně ato- mizovaná. Je to pravda? Chceme národ s jedním názorem? Zvláštní, když je diagnóza polarizace slyšet ze stejných úst, která jindy sázejí na svobo- du jednotlivce a sílu individuality. Nezaměňujme názorovou různost za polarizaci. A pěstujme kritické myšlení, schopnost vidět věci v souvis- lostech a umění dialogu, které odlišný názor nevidí jako nepřítele, jehož je třeba porazit, ale jako možnost rozvoje názorů vlastních. Není slabost podívat se na svět i cizíma očima. Na druhou stranu ty stesky chápu, názorová pluralita činí prostředí těžko ovladatelné či zcela neovladatelné, zvláště přidá-li se povrchnost Foto: archiv

podnikání osobnost 38 www.komora.cz Význam malých a středních firem roste Laureátem Řádu Vavřínu pro rok 2017 se za celoživotní dílo v oblasti vědy stal mezinárodně uznávaný vědec Vladimír Mařík. Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT v Praze, jehož je ředitelem, patří v České republice k předním výzkumným a vědeckým pracovištím. Foto: Roman Sejkot

podnikání osobnost www.komora.cz 39 předmět tam, kam patří. Přitom ho navádí kamera a eventuálně další čidla. To je pro nás typické zadání. Nebo po pásu běží předměty s čárovým kódem, který přečte kamera. Než výrobek dorazí k robotovi, už ví, o co se jedná. Uchopí danou věc a přesně ji utřídí. Kromě spolupráce člověka se strojem nás zajímá i součinnost dvou a více robotů. Za synchronního pohybu hlavic by mohly efektivněji montovat věci. Roboty i trénujeme. Někteří z nich mohou uvolnit své klouby. Člověk je potom vede rukou, oni si pohyb zapamatují a příště jej vykonají úplně sami. Kdo je největší tahoun ve vývoji robotů a jak jsou na tom ve světové konkurenci čeští roboti? Je několik firem, které jsou ve výrobě robotů velmi silné. Je to například Číňany vlastněná německá KUKA Roboter GmbH, švédsko-švýcarská firma ABB nebo japonský Mitsubishi Electric. Kvalita a schopnosti robotů z těchto firem jsou ovšem velmi podobné. To, co umí robot jedné firmy, dokáže za pár měsíců robot druhé firmy. Konkurence je obrovská a oni musejí na trh přicházet s vylepšeními, kterými se dohánějí a předhánějí. U nás v ČR nevyrábíme žádné větší množství robotů, a pokud ano, tak jsou to speciální manipulátory. Zabýváme se spíše progra- mováním a využitím robotů v zajímavých úlohách. Jde o to, jak roboty vybavovat dalšími snímači, jako jsou ultračervené nebo ultrazvukové kamery, aby tyto mechanické ruce nebo mechanismy nejrůznější- ho typu měly dostatečnou informaci o okolním světě, správně ji zpracovaly a prováděly operace podle inteligentně zadávaných instrukcí. Je tedy pro ČR výhodnější si nechat roboty dělat na zakázku z ciziny? V současné době u nás není podnik, který by byl na evropském trhu konkurenceschopný ve výrobě robotů. Takže ano, dnes se vyplatí koupit si hotového robota a spíše se zabývat systémovou integrací do vý- roby. V tomto směru roste význam a úloha mnohých českých malých a středních firem, za podpory napří- klad univerzit. Přidaná hodnota v ČR je ve vymýšlení programů, kterými tyto roboty využíváme. Nemá smysl vyrábět něco, v čem nemáme nijak velkou tradici a na evropský trh s tím těžko prorazíme. ■ ADAM MAŠEK Jaký největší význam by mohl mít váš institut pro český průmysl? To, čím se tu zabýváme, úzce souvisí s Průmys- lem 4.0. Do něj spadá robotika, což je dnes pro prů- myslovou výrobu velmi důležitá oblast. Jde o to, aby se nahrazovala fyzicky namáhavá, opakovaná lidská práce výkony robotů. Na druhé straně se zabýváme i roboty inteligentními, kteří jsou důležití do bu- doucna. Ti by pak mohli být užiteční při prozkoumá- vání terénu mimo dosah člověka, jako je například povrch jiné planety. Využitelní by byli i při práci v nebezpečných oblastech, v jaderných elektrárnách, kde mohou roboti operovat v úložištích s jaderným odpadem. Stejné principy řízení se pak používají u vozidel bez řidiče, což představuje budoucnost dopravy. Existují i roboti, kteří provádějí operace v medicíně, a to přesněji než člověk. Aplikace robotů jsou všude. My se snažíme roboty nasazovat a vyvi- nout pro ně patřičné algoritmy. Je to tedy medicína a automobilový průmysl, kde je pokrok nejviditelnější? V automobilovém průmyslu je pokrok velmi markantní. Máme roboty, kteří pracují ve skla- dech a na montážních linkách, kde je vidět dobrá spolupráce s člověkem. Poměrně velkou část vývoje dnes zabírá právě výzkum kooperace lidí s roboty. To jsou všechno zcela nové problémy, které souvisejí jak se zmiňovaným Průmyslem 4.0, tak i s potřebami v různých nevýrobních sektorech. Mohl byste přiblížit konkrétní projekty, na kterých se v institutu pracuje? Nyní spolupracujeme například se Škodou Mladá Boleslav. Zabýváme se především čidly v automo- bilech, která dokážou detekovat únavu u řidiče, a zjišťujeme, co všechno lze pomocí čidel vlastně odhalit. A jak toho následně využít. Máme zapůjčené dva vozy, na kterých podobné věci testujeme. Jsou zde týmy, které se zabývají i „polní“ robotikou, tedy pohybem robotů v terénu, nebo jejich koordinací s drony. Podobné záležitosti jsou spojené s pojmem autonomie robotů. To bude, jak jsem již říkal, v budoucnu velké téma – systémy, které samostatně přejíždějí nebo přenášejí například zboží. A to zcela bez zásahu řidiče. Jde tedy o to, aby robot dokázal pracovat samostatně? Ano, náš ústav se věnuje hlavně inteligentnímu cho- vání – algoritmům, které lze převádět do softwaru. Díky nim pak robot vykazuje určitou míru inteligen- ce. Uvedu konkrétní příklad. Dělali jsme jeden pro- jekt pro automobilového výrobce. Ten měl produkty, které byly naházeny do bedny, a robot je potřeboval správně uchopit a naskládat přesně na paletu tak, aby je mohli dále transportovat. Krásná úloha. Kamerou zjistíte orientaci onoho předmětu a podle něho robot nastaví úchopnou hlavici. Přenese, otočí a uloží CÍLEM ROBOTIKY JE, ABY SE NAHRAZOVALA OPAKOVANÁ, FYZICKY NÁROČNÁ LIDSKÁ PRÁCE. CIIRC Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) byl založen roku 2013 bývalým rektorem ČVUT profesorem Václavem Havlíčkem. Jedná se o vysokoškolský ústav Českého vysokého učení technického v Praze. Mezi jeho hlavní cíle patří zařazení se na pole mezinárodně uznávaných vědeckých pracovišť, podílejících se na výuce studentů s přesahem i do průmyslové sféry. Jedním z klíčových úkolů je také snaha propojit výzkumné výsledky nejen s univerzitní výukou a přilákat tak k výzkumu studenty především z magisterských a doktorandských studijních programů, ale taktéž propojit jejich činnost s potřebami průmyslové a klinické praxe. Významná je i spolupráce s dalšími součástmi ČVUT či Akademií věd ČR. V květnu 2017 se CIIRC přestěhoval do nové budovy v pražských Dejvicích.

podnikání analýza 40 www.komora.cz Praha táhne národní HDP Jednoznačným lídrem v příspěvku k národnímu HDP ČR za rok 2016 bylo hlavní město. Celá čtvrtina HDP byla vloni vytvořena v Praze. Hned za ní následoval shodně kraj Středočeský a Jiho- moravský se zhruba 11% podílem. Nejmenší pří- spěvek měly kraje Liberecký a opět Karlovarský. Kraj na severu Čech přispěl 3%, Karlovarský jen 2%. „Podíl Prahy na celkovém HDP vzrostl za po- sledních dvacet let z dvaceti na dvacet pět procent. Zvýšil se také podíl Středočeského a Jihomoravské- ho kraje. Příspěvek ostatních krajů k národnímu HDP poklesl,“ říká Vladimír Kermiet, ředitel odboru národních účtů ČSÚ. Co se týče statistik HDP v paritě kupní síly na jednoho obyvatele v jednotlivých krajích a jeho vývoji za posledních dvacet let, je zde ně- kolik zajímavých ukazatelů. V roce 1996 byl pod hranicí průměru celkové hodnoty HDP České republiky (77,8%) oproti EU jen kraj Zlínský v hodnotě 88 %. Nad úrovní 75 % unijního průměru se kromě hlavního města umístily ještě kraje Středočeský, Plzeňský, Královéhradecký, Ji- homoravský a Zlínský. Naopak pod touto hranicí je kraj Moravskoslezský, Jihočeský, Vysočina, Pardubický i Olomoucký kraj. Tristní situace se pak odehrává v kraji Ústeckém, kde je hodnota na 64,9 %, a především v kraji Karlovarském, který je v tomto žebříčku na úplném chvostu s 58,5 %. Statistiky vycházejí z roku 2016. Ekonomika v České republice jde nahoru, dokazují to poslední data a čísla Českého statistického úřadu. Za posledních dvacet let se ekonomická situace zlepšila ve všech krajích s tím, že Praha je v rámci Evropské unie šestým hospodářsky nejrozvinutějším regionem vůbec. V tomto žebříčku je zajímavé i umístění hlavního regionu našeho nejbližšího souseda. Bratislavský kraj je dokonce na čtvrtém místě. Nejrozvinutějšími regiony v rámci EU, měřeno reálným hrubým domá- cím produktem v PPS (standard kupní síly, EU 28 = 100 %), jsou Lucemburk s 264 %, Hamburk s 206 %, Brusel s 205 %, zmiňovaný Bratislavský kraj se 188 %, Londýn se 184 % a šestici uzavírá Praha se 183 %. Hlavní město České republiky tak za sebou možná trošku pře- kvapivě nechalo Paříž, Stockholm nebo Vídeň. Údaje vycházejí z dostupných údajů Eurostatu za rok 2015. „Zajímavý je i pohled na Berlín, který je sice hlavním městem Německa, ale vzhle- dem k tomu, že byl v minulosti součástí východní části země, je v žebříčku porovnání regionů EU až na 65. místě,“ upřesnil místopředseda ČSÚ Marek Rojíček. V rámci celé České republiky pak byl ukazatel reálného ekonomického výkonu Karlovarsko a Ústecko zaostávají BERLÍN JE KVŮLI SVÉ VÝCHODNÍ ČÁSTI MĚSTA V POROVNÁNÍ REGIONŮ EU AŽ NA 65. MÍSTĚ. Velké srovnání krajů:

podnikání analýza www.komora.cz 41 a Vysočina. Nad 75% se dostal Plzeňský kraj a samozřejmě Praha, která měla hodnotu 134 %. Ostatní kraje byly fakticky vyrovnané. Zajímavý rozdíl se dal pozorovat o deset let později. V roce 2006 si polepšil Středočeský kraj díky zahraničním investicím do tamního prů- myslu a pohoršil si naopak kraj Ústecký, přesně o osm procentních bodů na 64, 6 %, a ohromný propad zaznamenal kraj Karlovarský. Zde to bylo 58,5 %, což bylo téměř přesně o 12 % méně než v roce 1996. Největším faktorem poklesu v těchto krajích byl útlum těžby uhlí. Pod 65 % spadl i Olomoucký kraj, a to kvůli úpadku textilního průmyslu a bankrotu podniků, které vyráběly televize. V roce 2016 to už byl úplně jiný příběh. Velký skok udělal zmiňovaný Zlínský kraj, který se za dvacet let dokázal dostat na 76,1% (o 11% více než v roce 1996). Podobně se dařilo i Jiho- moravskému kraji, který zaznamenal podobný skok na hodnotu 84,9 %. Tato hodnota byla po Praze největší. Na Zlínsku za to mohly in- vestice do gumárenského průmyslu. Také Krá- lovéhradecký kraj zaznamenal progres, když se dostal na hranici 78 % (oproti roku 2006 to bylo o 12 % více). Zde výrazně promluvi- lo do růstu rozšíření závodu na výrobu aut. Stabilně se nedaří Karlovarskému a Ústeckému kraji, kde se za deset let nepodařil v podstatě žádný posun. V případě Karlovarského kraje je dokonce hodnota 58,5 % v roce 2016 úplně stejná jako v roce 2006 a je zároveň nejmenší v rámci České republiky. Výše HDP určuje platy V roce 1996 byla situace ohledně nákladů na zaměstnance v krajích poměrně vyrovnaná. Vymykala se tradičně jen Praha, která o 32 % přesahovala republikový průměr. Situace se začala měnit v roce 2006, kdy došlo k posílení Jihomoravského kraje, tedy centra kolem Brna, který se dokázal dostat na 100 % průměru České republiky. Na druhou stranu si pohoršil Olomoucký kraj o devět procentních bodů na 85 % a také Karlovarský, kde to bylo k roku 2006 o jedenáct procentních bodů méně než v roce 1996, tedy 76 %. V roce 2016 se situace ještě více rozdělila a dá se říct, že poměrně přesně kopíruje stav HDP v jednotlivých krajích v tom samém roce. Z toho vyplývá, že kde roste ekonomický výkon, rostou i výdaje na mzdy. Týká se to především krajů okolo Středočeského, kde je tento progres znatelný. Mzdové náklady rostou i v Olomouckém a Moravskoslezském kraji. Hluboko pod průměrem ČR zůstávají kraje Ústecký a Karlovarský. ■ ADAM MAŠEK Hl. m. Praha 134,0 Středočeský kraj 71,5 Jihočeský kraj 74,4 Ústecký kraj 73,0 Karlovarský kraj 70,4 Plzeňský kraj 76,2 Liberecký kraj 69,9 Královéhradecký kraj 71,4 Pardubický kraj 67,5 Kraj Vysočina 63,9 Jihomoravský kraj 73,0 Olomoucký kraj 66,1 Moravskoslezský kraj 68,9 Zlínský kraj 64,6 < 65,0 65,1–75,0 75,1–85,0 85,1–100,0 >100,1 HDP v PPS* v krajích v roce 1996 (průměr EU = 100 %) Česká republika 77,8 Hl. m. Praha 169,7 Středočeský kraj 75,1 Jihočeský kraj 70,9 Ústecký kraj 64,6 Karlovarský kraj 58,5 Plzeňský kraj 76,3 Liberecký kraj 65,3 Královéhradecký kraj 66,9 Pardubický kraj 66,3 Kraj Vysočina 65,3 Jihomoravský kraj 71,2 Olomoucký kraj 58,4 Moravskoslezský kraj 65,2 Zlínský kraj 64,8 < 65,0 65,1–75,0 75,1–85,0 85,1–100,0 >100,1 HDP v PPS* v krajích v roce 2006 (průměr EU = 100 %) Česká republika 79,5 Hl. m. Praha 182,4 Středočeský kraj 80,6 Jihočeský kraj 72,7 Ústecký kraj 64,9 Karlovarský kraj 58,5 Plzeňský kraj 82,1 Liberecký kraj 68,5 Královéhradecký kraj 78,0 Pardubický kraj 70,1 Kraj Vysočina 72,6 Jihomoravský kraj 84,9 Olomoucký kraj 67,5 Moravskoslezský kraj 74,9 Zlínský kraj 76,1 < 65,0 65,1–75,0 75,1–85,0 85,1–100,0 >100,1 HDP v PPS* v krajích v roce 2016 (průměr EU = 100 %) Česká republika 87,9 *PPS – Standard kupní síly (Purchasing power standard) Zdroj: ČSÚ

podnikání analýza 42 www.komora.cz Firmy hlásí nejoptimističtější první čtvrtletí od roku 2008, 42 % velkých firem bude nabírat. To jsou výsledky průzkumu Index trhu práce pro první čtvrtletí 2018 společnosti ManpowerGroup. Zaměstnavatelé v České republice mají pro první čtvrtletí roku optimistické náborové plány. 6 % očekává nárůst počtu pracovních sil, 3 % předpovídají snížení počtu pracovních sil a 90 % zaměstnavatelů nepředpokládá žádné změny. Na základě těchto údajů vykazuje Čistý index trhu práce pro Českou republiku pro první čtvrtletí 2018 hodnotu +3 %, což je pro začátek roku velmi optimistický výhled, neboť toto období bývá tradičně nejslabší, což potvrzují i slova Jaroslavy Rezlerové, generální ředitelky ManpowerGroup Česká a Slovenská republika: „První čtvrtletí bývá nejhorším obdobím roku z hlediska zaměstnanosti. Firmy nabízejí méně sezonních prací a náborové aktivity jsou obecně nízké i na stálá pracovní místa. V důsledku toho bývá nezaměstnanost na ročních maximech. Ak- tuální čísla jsou nejoptimističtější předpovědí pro první čtvrtletí za celou historii průzkumu v ČR, tedy od roku 2008.“ Poptávka tlačí na mzdy Největší poptávku tvoří požadavky firem v automobilovém a elektrotechnickém prů- myslu, logistice a zákaznickém servisu, kde je stále obtížnější najít vhodné zaměstnance i na nekvalifikovaná pracovní místa. Vzhle- dem k rekordně nízké nezaměstnanosti vytváří poptávka po zaměstnancích i historicky nejvyšší tlak na růst mezd. Tradičně nejhladovější jsou velké podniky, kde se Čistý index trhu práce zastavil na hodnotě +38: 42 % firem bude nabírat a 4 % propouštět. Střední podniky mají hodnotu Indexu +12 % a malé podniky +6 %. Zaměst- navatelé v mikropodnicích hlásí umírněné náborové prostředí s Indexem +1 %. Pokud jde o odvětví, pak nejsilnější náborové prostředí předpovídají zaměstnavatelé v odvětví Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody s Indexem +19 %. Stavebnictví hlásí úctyhodný Index +12 % a Finance, pojištění, nemovitosti a další služby podnikům +6 %. Nejslabší index hlásí Ubytování a stravování s mírně zápornou hodnotou -3 %. Ostatní odvětví zůstávají relativně stabilní. Regi- onálně porostou Čechy a Praha, Morava očekává s Indexem -3 % mírné oslabení. Globální srovnání Výsledky českého průzkumu v podstatě kopírují světová očekávání, když nárůst hlásí zaměst- navatelé ve 41 ze 43 zemí. Od globální krize v roce 2009 je tak Index za poslední dvě čtvrtletí ve všech 43 sledovaných zemích a oblastech poprvé pozitivní a mnozí zaměstnavatelé v řadě zemí, včetně Austrálie, Japonska, Norska, Polska, Rumunska a Spojených států, hlásí nejsilnější náborové plány za posledních pět let. Z výsledků je také patrné, že klesá míra nestability v zemích, jako je Brazílie, Čína a Indie. Český trh práce láká investory Zajímavá data přinesl také Total Workforce In- dex, který porovnává poprvé v historii trhy práce NEGATIVNĚ JE VNÍMÁNA NADPRŮMĚRNÁ OCHRANA ZAMĚSTNANCŮ, DVOUMĚSÍČNÍ VÝPOVĚDNÍ LHŮTOU BRZDÍME TVORBU NOVÝCH PRACOVNÍCH MÍST. Poptávka po zaměstnancích poroste

podnikání analýza www.komora.cz 43 v pětasedmdesáti zemích světa. Vyplývá z něj, že český trh je pro investory zajímavý kombinací nízkých nákladů podnikání a kvalifikované pra- covní síly. Což při současném omezeném stavu zdrojů trhu práce je zpráva sice pozitivní, ale tuzemské manažery příliš nepotěší, protože se dá očekávat další zvyšování konkurence na trhu práce. Průzkum Total Workforce Index pracuje s unikátní metrikou devadesáti parametrů, které jsou rozděleny do čtyř skupin o stejné váze. Jde o kritéria z oblasti pracovního práva, dostup- nosti, nákladovosti a produktivity pracovní síly. Česká republika se umístila na 23. místě, v regionu Evropa, Střední východ a Afrika je ČR na 12. místě. Což signalizuje, že skutečně jsme i nadále atraktivní zemí pro zahraniční inves- tice a místem z pohledu trhu práce vstřícným k úspěšnému byznysu. Směřujeme k vyšší přidané hodnotě Celosvětově přední příčky obsadily Nový Zéland, Hongkong, Singapur, Spojené státy a Kanada, v Evropě pak Irsko, Velká Británie, Dánsko, Rakousko, Estonsko a Nizozemsko. Detailní výsledky průzkumu ukazují, že situace na tu- zemském trhu práce je nakloněna změnám k produkci s vyšší přidanou hodnotou. „Česká republika je poměrně malým trhem s velmi nízkou nezaměstnaností, což znamená, že náklady na obsazení velkého množství otevřených pozic jsou poměrně náročné a nákladné. To vede velké výrobní podniky přesouvat své provozy s nízkou přidanou hodnotou do Rumunska, Turecka, Srb- ska, Bulharska, Maroka nebo Tunisu. Tyto země také vynikají vyšší dostupností flexibilní pracovní síly, kterou potřebují především výrobní podniky s velkými sezonními výkyvy produkce,“ řekla Jaroslava Rezlerová. V Česku je naopak velmi dobře hodnocena výkonnost vědy a výzkumu, tedy oblasti, v níž máme ve srovnání s průměrem vyšší počet pracovníků. Handicapem je ovšem ja- zyková gramotnost, zatímco v Česku se anglicky v práci domluví bez potíží přibližně 27% zaměst- nanců, v Nizozemsku je to 90%, v Rakousku 73% a v Německu 56%. Tím spíše, že z požadavků náborářů vyplývá, že angličtina je požadována asi u 40% pozic, které jsou nyní inzerovány na českých pracovních portálech. Zaostáváme i v zapojení žen do trhu práce, když podle studie Světového ekonomického fóra jsme v tomto ohledu až na 77. místě na světě. Přestože u nás chodí na vysoké školy více žen než mužů, jsme v rovnosti výdělků na 110. místě a v zapojení do politických funkcí na 85. místě ze 144 hodno- cených zemí. Negativně je vnímána i nadprůměr- ná ochrana zaměstnanců, dvouměsíční výpo- vědní lhůtou brzdíme tvorbu nových pracovních míst. Oproti obecným předpokladům je poměrně kladně hodnocena produktivita práce českých zaměstnanců, když jsme jen lehce pod průměrem EU. Zajímavý je pohled na nákladovost podniká- ní, když země jako Německo, Rakousko či USA vykazují náklady na trojnásobné úrovni v porov- nání s ČR, zatímco okolní Bulharsko, Rumunsko a Ukrajina naopak mají nákladovost výrazně nižší. Tyto země nám tak sice konkurují, ale efekt je patrný odlivem investic do zpracovatelského průmyslu s nižší přidanou hodnotou, a naopak z Česka tvoří poměrně atraktivní destinaci díky vyššímu podílu zaměstnanců ve výzkumu a vývo- ji, v podílu vysoce kvalifikovaných zaměstnanců a digitální gramotnosti. Tyto faktory jsou vnímá- ny jako pozitiva českého trhu práce. ■ VALERIE SAARA USA Německo Rakousko Čína Česká republika Polsko Maďarsko Rumunsko Turecko Slovensko USA Německo Rakousko Čína USA Slovensko Německo Rumunsko Česká republika Maďarsko Polsko Turecko USA Rakousko Česká republika Turecko Polsko Slovensko Maďarsko Rumunsko Čína Německo Rakousko Polsko Česká republika Slovensko Rumunsko Maďarsko Turecko Čína 0 10 20 30 40 50 60 70 80 0 1 2 3 4 5 6 Náročnost podnikání – pořadí v žebříčku Index World Bank Group Index efektivity trhu práce Průměrná měsíční mzda (v USD) Náklady na start podnikání (v % z HDP na hlavu) 0 1 000 2 000 3 000 4 000 5 000 0 5 10 15 20 Zdroj: Manpower Total Workforce Index 2017

podnikání analýza 44 www.komora.cz silnější než ve zbytku Evropy. V obou zemích mělo na výsledku významný podíl vzchopení do- mácí poptávky a dočerpávání peněz z evropských fondů, které bylo provázeno zlepšením vnějších ekonomických vztahů. Průměrný meziroční roční růst v období 2004 až 2016 dosáhl v ČR 2,7%, zatímco na Slovensku byl vyšší – činil 4%. Dynamika slovenského hos- podářství byla rovněž vyšší – Slováci tak zazna- menali větší růst i větší propad svojí ekonomiky. Poslední ekonomická prognóza Evropské komise z listopadu 2017 očekává pro loňský rok růst české ekonomiky o 4,3% a slovenské ekonomiky o 3,3%. V letošním roce by potom měl růst HDP činit 3,0%, resp. 3,8%. Jedná se o velmi pozitivní vyhlídky, na které má do velké míry vliv oživení portovanou krizí, vyvolanou prudkým poklesem zahraniční poptávky. Krize byla přitom v ČR i SR mírně hlubší, než byl průměr EU. Rok 2009 byl pro Slovensko kromě hluboké recese i rokem vstupu do eurozóny. Pokrizové období nebylo jednoduché zejména pro českou ekonomiku. Ta byla v letech 2012 a 2013 na rozdíl od Slovenska poznamenána další recesí, která byla navíc hlubší než v průměru v eurozóně nebo v EU. Důvodem byla zejména opatrnost soukromých investo- rů, odkládání spotřeby domácností i úsporná opatření vlády činěná pod hrozbou destabilizace veřejných financí. Celkový vývoj HDP v letech 2007 až 2015 opisoval tvar „W“ v obou zemích. Rok 2015 byl nejúspěšnější pokrizový pro ČR i pro SR, kdy byl růst obou ekonomik výrazně Výročí samostatnosti: ekonomický vývoj ČR a SR po vstupu do EU Česká republika slaví v letošním roce několik slavných výročí. Mimo jiné je tomu letos 25 let od rozpadu Československa a vzniku samostatné České republiky. Se Slovenskem nás stále pojí krom řady podobných znaků i čilé obchodní vazby nebo vynikající diplomatické styky, které se od vstupu do EU v roce 2004 neustále zlepšují. Zároveň se však dynamika vývoje obou zemí začala výrazněji odlišovat. Pojďme se spolu podívat na to, jak se od té doby vyvíjely hlavní makroekonomické indikátory obou eko- nomik a co obě země čeká v roce letošním. Společná historie i současnost Politické i ekonomické vazby České a Sloven- ské republiky byly vždy velmi těsné. Pojí nás celá řada společných charakteristik. Obě země prodělaly od změny režimu nesčetné úpravy struktury ekonomiky nebo trhu práce a reali- zovaly celou řadu reforem – Slovensko později, zato však razantněji. Česko i Slovensko si prošly transformačním propadem, který zasáhl zvláště silně Slovensko, i měnovou odlukou v roce 1993. Od vstupu do EU v roce 2004 jsme společně za- znamenali významný hospodářský růst, prodělali hlubokou recesi a opět se z ní dostali. Česká republika i Slovensko jsou malé, exportně zaměřené otevřené ekonomiky. Česká republika byla pro rok 2016, ze kterého jsou poslední do- stupná data, pro Slovensko po Německu druhou největší exportní destinací s podílem na celko- vém vývozu ve výši téměř 12%. Druhou příčku si symetricky drží Slovensko i mezi hlavními vývozními partnery ČR s více než 8% podílem na celkovém exportu ze země. Jakým výzvám naše ekonomiky čelily od vstupu do EU? Jak na tom byly HDP a inflace? Jak se měnila situace na trhu práce a jak se země vyrovnaly se zadlužo- váním? A co nás čeká v letošním roce? HDP – velké růsty i velké propady Po vstupu do EU zaznamenaly obě ekonomiky výrazné meziroční ekonomické růsty. Zatímco český HDP rostl nejrychleji v roce 2006, a to o téměř 7 %, slovenské hospodářství vykázalo vrchol o rok později s dynamikou ve výši téměř 11 % (viz Graf č. 1). Vliv na to má odbourání překážek obchodu s našimi hlavními partnery i přístup k rozpočtu EU. Je třeba ale upozornit na počáteční odlišnou úroveň, ze které země rostly. Oba státy byly v roce 2009 zasaženy im- Inflace, průměrný CPI, v % HDP, nominální, meziroční změny, v % 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 Česká republika Slovenská republika 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 Zdroj: MMF, World Economic Outlook Database, leden 2018 10 5 0 0 2 4 6

podnikání analýza www.komora.cz 45 než v ČR. Tento fakt byl pozitivní stranou relativ- ně delší české hospodářské deprese spojené mj. s aktivní fiskální stabilizací. Zatímco v Česku do- šlo ke zvýšení z 29% v roce 2008 na 42% v roce 2014, dynamika slovenského dluhu byla varovná a upozorňovaly na ni i mezinárodní instituce. Za stejných šest let vzrostl totiž podíl dluhu SR na HDP z 28% na téměř 54% HDP, a přiblížil se tak hranici maastrichtského kritéria ohledně výše hrubého veřejného dluhu. Růst HDP Slovenska tak byl v období let 2009 až 2014 do značné míry živen růstem zadlužení. Od roku 2014 se ale podařilo oběma zemím nastoupit cestu opětovného snižování zadlužení, a to i díky rychlejším růstům HDP. Podle pro- gnóz má k poklesu podílu státního dluhu na HDP docházet i v letošním roce. Obě země tak v tomto směru patří mezi premianty EU. Česká repub- lika, která neplatí eurem, přitom maastrichtské kritérium ohledně dluhu plní lépe než současní členové eurozóny. ■ KARINA KUBELKOVÁ, HLAVNÍ ANALYTIČKA HK ČR ho rekordu ve sledovaném období v loňském roce a prognózy ukazují, že pokles nezaměstnanosti bude na Slovensku pokračovat i letos. Nedostatek kvalifikované pracovní síly se tak stává akutním i zde a nůžky se opět rychle přivírají. Zajímavý vzájemně výhodný dvoustranný efekt v oblasti trhu práce spočívá v tom, že míru nezaměst- nanosti na Slovensku stlačuje zapojení stovek tisíc Slováků do české ekonomiky, která zase ve významné míře uspokojuje extrémně vysokou poptávku po pracovních silách v ČR. Zadlužení (zatím) pod kontrolou Česká i Slovenská republika startovaly svůj samostatný vývoj po roce 1993 s relativně nízkým podílem dluhu na HDP ve srovnání se zeměmi EU. Od roku 2004 do začátku krize státní dluh vyjádřený ve výkonu ekonomiky v obou zemích navíc dále klesal a v roce 2008 se v podstatě vyrovnal (viz Graf č. 4). Za pouhé čtyři roky se přitom podařilo Slovensku stáhnout tuto hodno- tu o téměř 13 procentních bodů. Od krize se ale slovenský dluh vůči HDP zvyšoval daleko rychleji v eurozóně a robustní domácí poptávka. Podle predikce Hospodářské komory na základě odezvy členské základny můžeme v ČR očekávat ještě lepší výsledky. Hrozby inflace i deflace zažehnány V otázce růstu cen byla podobnost ČR a SR o něco menší. Po rozdělení obou zemí se míra inflace měřená indexem spotřebitelských cen lišila výrazně, většinou byla v ČR nižší než na Slovensku (viz Graf č. 2). Po vstupu do EU a zejména se vstupem do eurozóny v roce 2009 se řízená inflace na Slovensku umírnila a relativně synchronizovala s ostatními zeměmi platícími eurem. Inflace nad 6% v roce 2008 odpovídala přehřátí slovenské ekonomiky těsně před začát- kem krize. V letech 2014 až 2016 se Slovensko, na rozdíl od ČR, potýkalo s deflací především vlivem nízké investiční aktivity firem a klesajících cen energií. Deflace však byla velmi mírná na to, aby jakkoliv výrazněji poškodila ekonomiku. V průměru za sledované období byla míra inflace v obou zemích velice podobná – 2,3% na Sloven- sku a 2,1% v ČR. Výrazně vyšší dynamika vývoje cenové hladiny na Slovensku byla úzce spojena s vyšší dynamikou vývoje HDP v daných letech. V roce 2017 na Slovensku již ceny opět rostly a pro letošní rok předpovídá Evropská komise růst inflace v zemi ve výši 1,7%. Po třech letech v podstatě nulového či jen velmi mírného růstu cenové hladiny zrychlila v roce 2017 inflace v ČR na průměrnou úroveň kolem 2,5%. Hospodářská komora ve své prognóze očekává v roce 2018 další zrychlení až k hornímu pásmu inflačního cíle ČNB kolem 3%, což těsně souvisí s pozitiv- ními vyhlídkami české ekonomiky na rok 2018 i se situací na trhu práce. Nezaměstnanost – nůžky se rychle přivírají Od rozdělení obou zemí vykazovalo Sloven- sko výrazně vyšší míru nezaměstnanosti – cca o 10 procentních bodů více než v České republi- ce, což souvisí s rozdíly ve struktuře ekonomik. V období nejvyšších hospodářských růstů před začátkem krize klesla nezaměstnanost na Slo- vensku na 9,6% a v ČR na 4,4%, a rozdíl se tak stáhl na cca 5 procentních bodů (viz Graf č. 3). S krizí a následným vývojem se ale nůžky mezi oběma hodnotami opět rozevřely. Od roku 2014 dochází nicméně k poklesu nezaměstnanosti v obou zemích. Česká republika má poslední roky s historicky rekordně nízkou hodnotou okolo 3% nejnižší nezaměstnanost z celé EU, což je číslo pohybující se okolo její přirozené míry. Firmy již v podstatě nemají kde brát zaměst- nance a nedostatek kvalifikované pracovní síly je v současnosti hlavní brzdou rychlejšího růstu ekonomiky. Slovenské hospodářství dosáhlo své- Míra nezaměstnanosti dle VŠPS, průměry, v % Česká republika Slovenská republika Zdroj: MMF, World Economic Outlook Database, leden 2018 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 0 5 10 15 20 Státní dluh, v % HDP 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 0 10 20 30 40 50 60

podnikání expertní pohled 46 www.komora.cz jak potenciál, který v zemi existuje, tak možnosti další podpory ze strany Evropské unie. Jak ukázalo nedávné fiasko s jedenáctimiliardovým tendrem na vysokorychlostní internet z ESIF, do kterého se přihlásili tři žadatelé o necelých 50 milionů korun, ne vždy se to podaří. Neschopnost takto zásadní modernizaci provést může znamenat na trhu obrov- skou nevýhodu a hrozí tak, že se pokrok a tech- nologie obrátí proti nám. Lidové moudro praví, že pokrok nezastavíme. V tomto duchu je tak potřeba držet krok a nastávající revoluci nezaspat. ■ HANA MARTÍNKOVÁ Pokud se na výsledky zmíněné zprávy podí- váme podrobněji, zjistíme zajímavou věc – teoreticky jsme připraveni, praxe a pozitivní dopad ale pokulhává. Nutno dodat, že v tom nejsme sami, většina vyspělých zemí kopíruje podobný trend, hlavně v oblasti státní správy ale Česká republika zaostává a ani v business sféře není využití tak rozšířené, jak by mohlo být. V čem naopak předčíme i bohatší sousedy, je infrastruktu- ra a cenová dostupnost. To znamená, že podmínky pro to, abychom ze čtvrté průmyslové revoluce vytěžili maximum, máme vynikající. Cílem je konkurenceschopnost Ke klíčovými složkám Průmyslu 4.0, což je označení čtvrté průmyslové revoluce původně použité německou vládou, patří digitalizace a digitální ekonomika, automatizace výroby, internet věcí nebo internet služeb. Jako principy implementace jsou v akčních plánech, iniciativách a národních strate- giích skloňovány pojmy interoperabilita, informační transparentnost, podpora ze strany technologií a de- centralizované rozhodování. Během 10 až 15 let se tak očekává, že se propojí všechny složky výrobního řetězce – od strojů a zaměstnanců přes zboží, do- davatele až po zákazníky. Kritičtější hlasy označují tyto scénáře za fantazii a říkají, že celý proces je podmíněn spíše tlakem ze strany výrobců nových technologií než reálnou poptávkou, ale jedno je jisté – ať už nás v blízké budoucnosti čekají vzájemně komunikující roboti, nebo jen zvýšené tempo automatizace, určitá úroveň pokroku nastane jistě a firmy i stát se budou muset přizpůsobit, pokud budou chtít zůstat efektivní a konkurenceschopní. Podpora Unie Zásadní roli v tomto pokroku hraje i Evropská unie. Jednak poskytuje širší vizi, jak nové technolo- gie zabudovat do ekonomik svých členů, důležitější je ale finanční podpora, která má toto zabudování usnadnit. Komise již po několik let prosazuje aspekty Průmyslu 4.0, ať už v různých sděleních, nebo ustavením pracovních skupin či fóra o digi- tálním podnikání, nejzásadnější je pak bezesporu strategie Digitálního jednotného trhu. Ideová pod- pora ale nestačí a Brusel myslí i na finanční podpo- ru své vize. V programovém období na roky 2014 až 2020 jsou dvěma hlavními zdroji financování pro inovace strukturální a investiční fondy (ESIF) a program Horizont 2020. Prvé zmíněné pomáhají soukromému i veřejnému sektoru modernizovat infrastruktury potřebné k zapojení se do digitální ekonomiky, Horizont 2020 pak v rámci pilíře Ve- doucí postavení evropského průmyslu podporuje firmy v inovačních aktivitách. Využijme potenciál Aby Česká republika stoupala na žebříčku tech- nologické připravenosti stále výš, je zásadní využít Zdroj: ACCESS EU Průmysl 4.0 – revoluce za humny Dle Global Information Technology Report, výroční zprávy Světového ekonomického fóra hodnotící země dle jejich připravenosti využívat informační a komunikační technologie, je Česká republika aktuálně na příčce číslo 36. Oproti předchozímu roku jsme se vyhoupli o 7 míst výše a index technologické připravenosti poskočil o 0,2 bodu na 4,7 ze 7 možných. Je tento pokrok ale dostatečný? Co můžeme dělat lépe? MAPA ČESKÉHO POTENCIÁLU 1. Politické a regulatorní prostředí 2. Podnikání a inovace 3. Infrastruktura 4. Dostupnost 5. Dovednosti 6. Užívání jednotlivci 7. Užívání podnikatelskou sférou 8. Užívání státní správou 9. Ekonomický dopad 10. Sociální dopad 1 2 3 4 5 6 7 Česká republika Průměr zemí s vysokými příjmy

rubrika podrubrika www.komora.cz 47

podnikání expertní pohled 48 www.komora.cz V České republice je prozatím zkušenost s ochra- nou těchto práv a s jejich vymahatelností poměrně nízká, nicméně v poslední době vídáme, že jim je přisuzován čím dál větší důraz. Význam ochrany roste Největší problém při jejich ochraně v České republice představuje právě nemožnost onoho standardního kontinentálního „zaškatulkování“. Jejich rozmanitost a rozličnost totiž fakticky zne- možňuje jakoukoli registraci. Jejich neuchopitel- nost pak často způsobuje, že ani samotný vlast- ník práv nezná přesný rozsah, který lze chránit, a hranici, od které se již daným právům ochrany nedostává. Standardně se jedná o obsáhlé množ- ství informací, které nespadá pod některou z výše uvedených ochran práv průmyslového vlastnic- tví, ale které má jako takové velký význam pro společnost, její postavení na trhu, její jedinečnost a udržení náskoku před konkurencí. Současně je při jejich ochraně velkým úskalím fakt, že tyto informace jsou často dostupné většímu počtu lidí v rámci společnosti. Pro jejich ochranu je tak základem nastavení interních procesů uvnitř společnosti a tím nastavení pravidel jejich správy, údržby a dostupnosti. Navenek jsou pak tato prá- va chráněna spíše smluvními instrumenty, jakou jsou dohody o mlčenlivosti nebo konkurenční doložky, ve kterých je know-how nebo obchodní tajemství popsáno, vydefinováno a nastavena jeho ochrana zejména hrozbou smluvní pokuty v případě jejich porušení. Ochrana práv, která nepodléhají registračnímu prvku, se dostává čím dál více do popředí. Moderní společnost by tak měla pečlivě zmonitorovat přida- nou hodnotu, která se ve výše uvedených právech nachází, a nastavit tak jasná pravidla nejen nave- nek, ale i řádně nastavit procesy dovnitř společnosti tak, aby zajistila ochranu jak práv podléhajících registračnímu principu, tak i těch práv, která registrovat nejdou a která jsou dnes z obchodního pohledu čím dál důležitější. ■ ONDŘEJ PLÁNIČKA, PAVELKA PARTNERS I když se tyto oblasti často zdají být nehmatatelné, věnuje se jim v praxi čím dál větší pozornost a dostává se jim vyšší míry ochrany než dříve. Jak tyto instrumenty rozpoznat? Jaké máme v dnešní době možnosti jejich ochrany? A co pro danou společnost bude jejich ochrana znamenat? Patenty abvzory Nejznámějším a nejkomplexnějším chráněným právem je patent. Tento je zaměřen na ochranu unikátního řešení, které je výsledkem vynálezecké činnosti. Patent musí být jedinečný, prakticky vy- užitelný, a především nový. Komplexnost patentu a síla jeho ochrany je však přímo úměrná složitosti jeho registrace, ke které se standardně vedle obec- ného popisu vyžaduje i technická dokumentace a odborné podklady dokládající jedinečnost daného patentu. Samotná ochrana patentu je pak limitovaná na dvacet let. Tato doba má jeho vynálezci umožnit stabilizovat patent na trhu a užít jeho jedinečnosti, zároveň má zabránit jeho držení v šuplíku a zajistit, aby se patent dostal mezi lidi. Méně komplexním chráněným právem je užitný vzor, který se hodí na jednodušší vynálezy, takzva- né „zlepšováky“. Jedná se většinou o technická ře- šení přesahující rámec odborné dovednosti, avšak nedosahující komplexnosti a složitosti patentu. Navazujícím chráněným právem je průmyslo- vý vzor. V tomto případě se bude jednat spíše o ochranu designových prvků, jako jsou tvar, obrys nebo materiál výrobku. Za tradiční průmyslový vzor si lze představit lahev od Coca-Coly navrže- nou Andym Warholem. Podobně jako u patentu, avšak ne v takové míře, je pro registraci vyžadován prvek novosti a originality. Ochranná známka V neposlední řadě je pak potřeba zmínit chrá- něné právo průmyslového vlastnictví, kterým je nejhojněji užívaná ochranná známka. Ochranná známka je pak standardně registrována jako slovní, grafická nebo kombinovaná. Standardně se jedná o logo společnosti, případně tvar nebo obal výrobku. Registrace ochranné známky je jednodu- chá a poměrně časově nenáročná. Vedle přihlášek národních lze přihlásit například známku Evropské unie. Vzhledem k častému užívání ochranných známek je výkon jejich ochrany poměrně snadný a flexibilní. Velké množství v minulosti řešených případů poskytuje vlastníkům ochranných známek rozsáhlou a celkem konzistentní judikaturu a tím i značnou stabilitu právního prostředí, a to nejen na úrovni jednotlivých států, ale i celosvětově. Abco dál? Výše uvedená práva průmyslového vlastnictví jsou tedy chráněna na základě registračního principu. Co ale s ostatními právy, která registrovat nejdou, jako je zejména firemní know-how, obchodní tajemství nebo autorské právo? Lze tato práva chránit? Ano, i tato práva lze chránit, avšak jejich ochrana je méně formální a nepodléhá jakékoli registraci. Z celosvětové praxe lze říct, že síla jejich ochrany souvisí se stabilitou a zkušeností daného prostředí s danými právy. Standardně jsou tato prá- va silně chráněna v zemích s anglosaským právním systémem, jakými jsou Anglie, Austrálie nebo USA. Technologie, práva průmyslového vlastnictví a jejich ochrana Technologie hrají pro úspěch moderní firmy klíčovou roli. Technologie jakožto práva průmyslového vlastnictví, jako jsou patenty, výrobní a užitné vzory nebo ochranné známky, tvoří jedinečnost každé společnosti a často stojí za jejím úspěchem a stabilizují postavení společnosti na trhu. ONDŘEJ PLÁNIČKA Foto: Jakub Hněvkovský

GDPR Proškolte se na nejaktuálnější téma dneška v příjemných prostorách v centru Prahy. Odborní lektoři se zkušenostmi z Úřadu pro ochranu osobních údajů i z auditů souladu s GDPR. Nejde nám o kvantitu, ale o kvalitu, kurzy realizujeme již od 5 účastníků, získáte tak prostor pro konzultaci s lektorem a odpovědi na vaše otázky. Jsme akreditovanou vzdělávací institucí. Jak na GDPR: Konkrétně a prakticky 14.–15. 3. 2018, vždy 9–17 hod. Praha Určeno pro všechny, kteří potřebují získat hlubší znalost problematiky GDPR a ochrany osobních údajů a praktické návody, jak na to, a pro budoucí pověřence pro ochranu osobních údajů (DPO). Cíl: Seznámit účastníky s relevantními aspekty ochrany osobních údajů a pravidly, které přináší evropské nařízení GDPR. Účastníci budou na konci školení schopni identifikovat konkrétní kroky, které musí organizace podstoupit k dosažení souladu s novým nařízením. Účastníci budou také seznámeni s praktickými aspekty jednotlivých povinností správce a zpracovatele a jejich dopadem do implementačních projektů. Seznamte se s GDPR 22. 2. 2018, 9–13 hod. Praha Určeno pro všechny, kteří chtějí být připraveni na příchod GDPR, potřebují zjistit, co změna v ochraně osobních údajů obnáší pro jejich organizaci. Není nutná předchozí znalost problematiky, kurz je určen začátečníkům pro získání přehledu. Cíl: Seznámit účastníky s principy ochrany osobních údajů a pravidly, které přináší evropské nařízení GDPR. Po jeho absolvování budou účastníci schopni používat terminologii GDPR a identifikovat všechny povinnosti správců a zpracovatelů vyplývající z nového nařízení. Důraz bude kladen také na nová práva jednotlivců, jejichž znalost účastníci uplatní v pracovním i soukromém životě. Nakládání s osobními údaji zaměstnanců a monitoring zaměstnanců ve světle GDPR 28. 3. 2018 Určeno zaměstnancům personálních oddělení (včetně HR manažerů), interním právníkům společností – výklad je praktický a v řadě otázek značně detailní. Cíl: Poskytnout přehled o právní úpravě nakládání s osobními údaji zaměstnanců v každodenní personalistické praxi, zejména s ohledem na časté chyby zaměstnavatelů a možné sankce za nedodržení povinností stanovených zákonem o ochraně osobních údajů. Výklad bude zaměřen i na novou právní úpravu ochrany osobních údajů přijatou v rámci Evropské unie, tzv. obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR), které nabude účinnosti 25. 5. 2018. Značná část semináře bude věnována i problematice monitoringu zaměstnanců, která je velmi komplikovaná s tím, že navíc od poloviny loňského roku platí změna předpisů, na základě které mohou porušení soukromí zaměstnanců trestat pokutami nově i inspektoráty práce. Mějte v malíčku entru Prahy. Foto: Shutterstock.com

50 www.komora.cz Osmnáctiletý Petr, budoucí mechanik elekro- nik, tvoří spolu se čtyřmi svými spolužáky ze Střední průmyslové školy dopravní v pražském Motole tým Motol Speeders, který se loni poprvé účastnil celostátní soutěže dálkově řízených modelů aut na hybridní vodíkový pohon H2AC (Hydrogen Horizon Automotive Chal- lenge). O zkušenosti ze soutěže říká: „Auta s hyb- ridním vodíkovým pohonem nebo elektropohonem užívají střídavý proud, my jsme při konstrukci RC modelů mohli použít jen baterie na stejnosměr- ný proud.“ Jak nadchnout pro moderní technologie Soutěž H2AC je vyvrcholením vzdělávacího pro- gramu Horizon Education Group. Jejím cílem je vzbudit zájem středoškoláků o technické vzdělání a moderní technologie využívající obnovitelné zdroje energie. Soutěžní projekt má tři části: teore- tickou, praktickou (sestavení modelu, tréninkové jízdy) a vytrvalostní závod dálkově řízených mode- lů. Týmy zaznamenávají plnění úkolů na video. Organizátoři zvolili atraktivní formu zkoumání, Líheň středoškolských talentů Učení se vlastním objevováním a prací přináší řadu efektů školám i firemnímu sektoru. Od bezprostředních, jako je okamžité uplatnění absolventů na trhu práce, po dlouhodobé. Kupříkladu posílení zájmu žáků o studium technických a přírodovědných oborů. podnikání vzdělávání Foto: 4x archiv HEG Foto: archiv SPŠD

podnikání vzdělávání www.komora.cz 51 kraj) a Saska. Paralelně pokračuje i korporátní linie: kromě Moravia Steel se hlásí i další sponzoři – Health Bank, Unipetrol, Bosch, Hyundai,… Oslovit vlastní partnery však mohou i týmy. Motol Speeders si na výstavě Model hobby zajis- tili pro rok 2018 mediálního partnera – časopis RCModely. „Firma 4ISP nabídla, že nám pomůže vyrobit celé hliníkové nápravy na nový model auta – my si zajistíme materiál a předáme jim plány. Už se těšíme, protože tohle konstrukční řešení bude lehčí a kvalitnější,“ říká Adam. Další inovativní nápady mohou realizovat i díky sponzorskému příspěvku automobilky TPCA. ■ PHDR. DANIELA KRAMULOVÁ, PROJEKTOVÁ PUBLICISTKA P-KAP experimentování a hledání řešení komplexních problémů. V roce 2017 se přihlásilo 19 stře- doškolských týmů. Šestihodinový závod se jel v prostorách vysokoškolského Kampusu Dejvice, zvítězil v něm jeden ze dvou týmů SOŠ Třineckých železáren, který reprezentoval ČR v 24hodinovém závodě ve Francii. Nováčci z Motola skončili čtvrtí a odnesli si ocenění poroty za nejkratší dobu strá- venou v pit stopu, tedy zastávkovém boxu. Konstruktéři v akci Díky sponzoringu Moravia Steel dostaly týmy zdarma Energy box s pomůckami ke zkoumání různých druhů obnovitelných zdrojů energie i zá- kladní výbavu pro stavbu RC modelu: šasi, pali- vový článek, dvacet vodíkových náplní, nabíječku na vodík a čtyři baterie. Soutěžící mohou v rámci pravidel technicky inovovat základní model. „K dispozici je pouze omezené množství paliva. Kluci auto připravovali tak, aby mělo co nejmenší spotřebu a co nejlepší jízdní vlastnosti,“ vysvětluje Michaela Franková, která má ve škole na starost marketing a další vzdělávání. Dva z členů Motol Speeders využili modelářské zkušenosti, všichni společně s učitelem odborné praxe Pavlem Válkem zkoušeli různé materiály, rozložení váhy a propočítávali jejich vliv na rychlost i ekonomič- nost jízdy. „Většinu plastových dílů jsme nahradili hliníkovými,“ popisuje Petr a video zachycuje, jak do desky držící palivový článek, řídicí desku a přijímač vyvrtává malé dírky, aby byla stabilní a zároveň lehčí, což umožní zvýšit rychlost jízdy. Některé modely byly po závodě zcela zničené. Motol Speeders však sestavili tak odolné auto, že s ním zvítězili také na závodech v Hubálově a prv- ní místo obsadili v závodě pořádaném Škodou Auto. Vzhledem k tomu, že konstrukci modelu je nutné krok za krokem popsat v technické zprávě a zpracovat výkresy, navázali členové Motol Speeders spolupráci se studenty Strojní fakulty ČVUT, kteří se v této oblasti stali jejich tutory. I díky tomu mají dva členové pětice jasno, kam dál po maturitě. Zájem o sponzoring roste „Letošní ročník H2AC přinese řadu novinek, včetně většího prostoru pro inovativní konstrukční řešení RC modelů,“ říká Kamil Jelínek, COO Horizon Educational. Učitelé, zastupující čtyřiadvacet přihlášených týmů, se s nimi seznámili na školení uspořádaném v nošovickém závodě automobilky Hyundai, která má zájem být v Česku tváří sou- těže a víc se angažovat i při sponzorování týmů. Další novinkou je rozšíření soutěže. V rámci tříletého projektu přeshraniční spolupráce se or- ganizátoři spojili s ČVUT, VŠCHT a Technickou univerzitou v Chemnitz a zajistili podporu pro deset škol z ČR (Liberecký, Ústecký, Karlovarský SOUTĚŽ JAKO CESTA SPOLUPRÁCE ŠKOL A PODNIKŮ Střední průmyslová škola dopravní, zřízená Dopravním podnikem hl. města Prahy, patří k cca pěti stovkám středních škol zapojených do krajského akčního plánování, jež má školám pomoci rozvíjet strategické plánování a řízení vlastního rozvoje. Tým odborníků z Národního ústavu pro vzdělávání jim poskytuje metodickou podporu, shromažďuje inspirativní příklady a zprostředkovává je dalším školám, jejich zřizovatelům a partnerům v rámci Projektu podpory krajského akčního plánování. Na celostátní úrovni je stanoveno devět významných rozvojových oblastí a soutěž typu H2AC přispívá hned k několika z nich: Odborné vzdělávání – spolupráce s firmami vždy rozvíjí odbornost, umožňuje uplatnit odborné znalosti a dovednosti na konkrétních zadáních z reálné praxe. Polytechnické vzdělávání – soutěž vyžaduje aplikaci teoretických znalostí při řešení praktických úkolů, podporuje schopnost řešit komplexní úkoly díky využívání poznatků a dovedností získaných v různých vyučovacích předmětech. V praxi tak naplňuje požadavek integrace technického, přírodovědného a environmentálního vzdělávání. Iniciativa, tvořivost, podnikavost – důraz na inovativní řešení významně přispívá k rozvoji tvořivosti. Iniciativa a podnikavost se uplatní při shánění sponzorů, materiálu, tvorbě PR soutěžního týmu, prezentaci výsledků soutěže atd. Rozvoj ICT kompetencí i jazyků – pořizování videodokumentace z průběhu soutěže podporuje práci s řadou ICT aplikací, část podkladů v cizím jazyce přispívá ke znalosti cizojazyčné odborné terminologie. Kariérové poradenství – kontakty s pracovišti, odborníky z praxe i vysokých škol přispívají k ujasnění názoru žáků na určitý obor či profesi a k rozhodnutí o profesní dráze. Celoživotní učení – soutěž předpokládá i odbornou přípravu pedagogů. Některá z nových témat mohou následně zařadit do výuky a zároveň osobním příkladem žákům ukazují význam dalšího vzdělávání a učení.

podnikání pardubický kraj 52 www.komora.cz Naše regiony: podnikání pardubický kraj 52 www.komora.cz Pardubický kraj Velká pardubická, perník, semtex, Tesla, Zlatá přilba, Paramo, Synthesia, Tamara, ruchadlo… Asociace, které obvykle následují, když zmíníte Pardubice. Je to málo, nebo moc? Pardubice samy jako by tak trochu zastiňovaly zbytek kraje. Možná neprávem, jak prozradí letmý pohled do mladého regionu. Gotický kostel sv. Jakuba Většího v Poličce

podnikání pardubický kraj www.komora.cz 53 Svou rozlohou 4 519 km2 je pátým nejmen- ším krajem ČR a má pátou nejnižší hustotu osídlení. Vyznačuje se především rozmani- tostí ve všech směrech – rozmanité jsou přírodní podmínky, osídlení i průmyslová a zemědělská výroba. Rozmanitost, která je na jednu stranu jistě pozitivní, se ovšem projevuje značnými rozdíly v kvalitě životního prostředí. Zatímco oblast podhůří a vrchovin bez větších sídel patří mezi takřka nedotčená území, životní prostředí v úze- mích s koncentrovaným průmyslem, osídlením a dopravními uzly vykazuje jedno z největších poškození v rámci země. Daň z prosperity, ale především úkol pro vedení kraje do budoucna. Paramo, Synthesia, Opatovice a Chvaletice jsou mementem. Velký nadregionální význam má kraj z hlediska vodohospodářského, protože je pramen- nou oblastí toků bez přísunu znečištění z cizích povodí. Část území je proto pokryta velkoplošnou ochranou. Nejlidnatějším okresem Pardubického kraje je okres Pardubice, následují okresy Ústí nad Orlicí, Svitavy a Chrudim. Třemi největšími městy Pardubického kraje jsou Pardubice, Chrudim a Svitavy. Přestože kraj nepatří mezi nejnavštěvovanější v zemi, má co nabídnout. Mezi lokální atraktivní cíle jistě patří chrudimské Muzeum loutkářských kultur, státní zámek Slatiňany a jeho hipologické muzeum, skanzen Vysočina na Veselém Kopci a v přilehlých lokalitách Hlinecka. Velkými lákadly jsou i pardubický zámek s expozicemi Východo- českého muzea a Východočeské galerie, pozdně gotický hrad na Kunětické hoře či hrad Svojanov, Africké muzeum v Holicích věnované zdejšímu rodákovi cestovateli Emilu Holubovi, Kladruby se světoznámým hřebčínem i jeden z pokladů UNESCO zámecký areál v Litomyšli. Pardubický kraj má potenciál, který v mnoha ohledech čeká na využití. Ten potenciál je dán i poměrně silnou ekonomickou efektivitou. V Po- labí se tradičně daří zemědělství, zbytek kraje je průmyslový, přičemž prim hrají chemie, strojíren- ství a elektrotechnika. Právě struktura ekonomiky je příčinou, proč Pardubický kraj pravidelně obsa- zuje přední místa v hodnocení výkonnosti. Zjevné disproporce Výkonnost kraje ovšem ne vždy odpovídá dalším parametrům. Pokud jde o nezaměstnanost, je na tom kraj opět velmi dobře, v mezikrajském srovnání byl k 31. 7. 2017 v Pardubickém kraji druhý nejnižší podíl nezaměstnaných 2,84 %. Připomeňme, že nejnižší podíl nezaměstnaných je v Plzeňském kraji, který vykazuje hodnotu 2,62%, nejvíce postiženy jsou kraje Ústecký a Morav- skoslezský s nezaměstnaností 6,3%. Procenta převedena na čísla říkají, že ke konci července loňského roku bylo na úřadech práce v Pardu- bickém kraji evidováno 10 407 nezaměstnaných, Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský 0 10 000 20 000 30 000 40 000 50 000 Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský 0 10 000 20 000 30 000 40 000 Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský 20 000 0 60 000 100 000 Srovnání krajů podle tvorby HDP v roce 2014 (v Kč) Příjmy a výdaje krajů v roce 2014 (v mil. Kč) Trh práce v krajích v roce 2014 příjmy počet zaměstnanců výdaje průměrná hrubá mzda v Kč Zdroj: ČSÚ

podnikání pardubický kraj 54 www.komora.cz Race, ve kterém si návštěvník zažije na vlastní kůži, jaké je to být přímým účastníkem světových regat. A ještě jednou věcí se město pyšní a díky tomu se jeho jméno skloňuje od Vánoc až do Tří králů po celém Španělsku. Z Alicante totiž pochází sladká vánoční pochoutka, která nesmí chybět při vánočním hodování na žádném ze španělských stolů. Turrón, mandlový dezert. Ten nejlepší se vy- rábí právě v oblasti Alicante. ■ ZUZANA CHURANOVÁ Alicante leží přibližně 100 kilometrů jižně od Valencie a je vstupní bránou jak do ob- lasti Murcie s jeho Mar Menor, tak i do již- ní Andalusie, například do pouště Tabernas, kde se natáčela řada slavných westernových filmů. Toto pobřeží již v 90. letech zažilo díky nádher- ným vilovým rezortům v Dénii český turistický boom, který bohužel zrušením přímého spojení upadl. Nyní se díky Pardubicím letiště El Altet, ležící pouhých 12 kilometrů od hlavního města stejnojmenné provincie Alicante, jež je jednou ze tří oblastí valencijského autonomního regionu, stane opět dostupným. Co všechno Alicante nabízí? Je to ideální destinace pro ty, kdo mají rádi kom- binaci koupání a turistiky. Město má celkem osm městských pláží, a dokonce i jednu pláž pro psy, takzvanou friendly for dogs. Pyšní se nádhernou palmovou promenádou a řadou unikátních muzeí a památek. Alicante bylo totiž pod názvem Lucen- tum založeno Římany, ale od 8. století jej na téměř čtyři další století ovládli Maurové. Není tedy divu, že jednou z největších zajímavostí města je velmi moderní archeologické muzeum. Ráj je to ovšem i pro milovníky golfu, protože město je obklopeno řadou golfových rezortů – hrát tu lze na celkem 24 golfových hřištích rozesetých po celé alicantské provincii a přitom být v blízkosti moře. Alicante je zároveň i velký jachetní přístav, který před mraky kryje horský masiv Serra d´Orxeta. Nachází se zde úžasné interaktivní muzeum Volvo Ocean Nové letiště, nová letecká linka Pardubice a španělské Alicante budou propojeny díky letecké společnosti Ryanair, která od konce března 2018 bude dvakrát týdně létat přímo na středozemní pobřeží Costa Blanca a zahájí tak provoz nově zrekonstruovaného pardubického letiště. Foto: Turespaňa BLIŽŠÍ INFORMACE NA WWW.ALICANTETURISMO.COM WWW.SPAIN.INFO Dlouhodobé investiční projekty veřejného, municipálního nebo i soukromého sektoru obvykle vyžadují flexibilní formu úvěrování umožňující průběžně snižovat nebo navyšovat zůstatek úvěru, a to v návaznosti na obdržené dotace, vklady od akcionářů nebo i na vývoj cash-flow. V případě výstavby pardubického letištního terminálu se ČSOB aktivně podílí na jeho financování právě takovým flexibilním způsobem – je jím tzv. směnečný program se schválenou výší 250 mil. korun. Úspěšné partnerství společnosti East Bohemian Airport, a. s., (EBA) a ČSOB trvá již téměř deset let. Na počátku byla kompletní rekonstrukce palivového hospodářství EBA. Flexibilní financování ze strany ČSOB napomohlo uskutečnit strategický záměr, u něhož podstatná část nákladů byla následně refundována dotací z prostředků EU. V případě EBA není ČSOB jen poskytovatelem finančních zdrojů. Spolupráce zahrnuje i odborné poradenství zabezpečované dceřinou společností ČSOB Advisory, které přineslo nezávislý pohled a podklad pro plán vybudovat nový terminál. Jeho výstavba se ukázala jako základní předpoklad pro další rozvoj EBA a pro snížení rizik znehodnocení dřívějších investic do technologického zázemí. Podrobná analýza obsahovala strategický a finanční plán, hodnocení tržních rizik, analýzy příležitostí a potenciálu využití areálu letiště. Optimální nastavení parametrů projektu bylo možné díky zpracování různých scénářů, které zahrnovaly varianty velikosti letiště, jeho využitelnosti a kapacity. Výběr nejlepšího způsobu realizace projektu a jeho financování zůstal v kompetenci EBA, jeho akcionáři ale dostali díky spolupráci s ČSOB Advisory potřebné argumenty pro své rozhodování. Pokud je financování doplněno specializovaným poradenstvím, přináší klientům významnou přidanou hodnotu v dlouhodobých projektech, kde je úspěch viditelný až po delší době od zahájení projektu. Schopnost nabídnout takto komplexní službu klientovi považujeme za strategickou výhodu ČSOB. MICHAEL DOUBEK, ŘEDITEL POBOČKY PRO KORPORÁTNÍ KLIENTY ČSOB HRADEC KRÁLOVÉ FINANCOVÁNÍ LETIŠTĚ Z POHLEDU EXPERTA Foto: archiv

podnikání pardubický kraj www.komora.cz 55 přičemž ke stejnému datu bylo v evidenci celkem 15 524 pracovních míst. Tomu poněkud odporuje pohled na srovnání hrubé mzdy, která se stále drží poměrně nízko a řadí se mezi nejnižší v zemi. Pokud jde o krajské rozpočty, je Pardubický kraj s průměrnými příjmy dlouhodobě ve středu po- řadí českých krajů, když generuje průměrné roční příjmy kolem 15 000Kč na obyvatele, zato Jiho- moravský kraj mírně překračuje hranici 13 000Kč a maximum pak představují příjmy kraje Vysočina, které přesahují 18 000Kč na hlavu. Letiště jako generátor rozvoje V současné době se ekonomice daří a je otázkou, co z toho kraj dokáže vytěžit. Jedním z viditelných kroků, které mají mít významný dopad do celého regionu i za jeho hranice, je dokončená rekon- strukce pardubického letiště, které má v březnu k současnému Londýnu a Petrohradu spustit také pravidelné lety na trase Pardubice – Alicante a později mají přibýt i linky do Antalye a Herakli- onu. Mnohem větší význam než osobní přeprava by měla mít přeprava zboží. Přes problémy, s nimiž se česká menší regionální letiště potýkají, jejich význam roste. Statistici vykazují trvalý růst letů i přepravených osob. V případě pardubického letiště se počet přepravených osob z přibližně 18 000 v roce 2000 zvýšil jen během deseti let více než pětinásobně. Pak ovšem přišel propad ruských trhů a zájem dramaticky poklesl. Pardubické letiště a s ním především kraj a magistrát stály před roz- hodnutím. Ačkoliv absolutní čísla i v době největší slávy letiště byla samozřejmě nízká ve srovnání s pražským letištěm, zvítězil názor, že výhodná poloha pardubického letiště, které je velmi dobře dostupné ze všech směrů i pro zájemce za hrani- cemi regionu, dovoluje optimistické předpovědi. Letiště bylo zařazeno do infrastrukturní sítě re- gionu jako významný prvek. Sama ředitelka letiště Hana Šmejkalová, která má na jeho zachování a renesanci značný podíl, k tomu říká: „Význam letiště vidím v několika aspektech a dopadech. Jsou to přímé dopady do regionu, mezi které patří zaměstnanost a podnikatelská činnost firem, které jsou přímo navázány na provoz letiště. Dále jsou to nepřímé dopady, což je opět zaměstnanost a činnost subdodavatelů. Patří sem ale i indukované dopady, které jsou spojené s výdaji osob přímo či nepřímo zaměstnaných v odvětví letecké dopravy. Letecká do- prava v tomto případě působí jako katalyzátor růstu ostatních sektorů včetně HDP. A nesmíme zapome- nout ani na rozvoj cestovního ruchu, povědomosti o regionu v republice i zahraničí. Letecká doprava je zahrnuta do dopravního uzlu Pardubického kraje, je jeho strategickou součástí. Pokud jde o ekonomiku a udržitelnost provozu letiště, vše závisí na objek- tivních i subjektivních podmínkách. Mezi objektivní patří celková hospodářská situace ve státě a ve světě, na jejímž základě se letectví rozvíjí nebo stagnuje. Těmi subjektivními jsou konkrétní obchodní kroky letiště, strategická vyjednávání, kontakty a kontrak- ty, úsilí a s tím spojené pozitivní výsledky. Objek- tivní ovlivnit nemůžeme, ty ostatní se nám zatím daří a věřím, že budou i nadále.“ Letiště s novým terminálem by mělo být generátorem dalšího rozvoje, a to nejen pokud jde o infrastrukturu, která je v Pardubickém kraji stejně jako v podstatě na území celé země stále slabinou. Ostatně, hovoří o tom ve shodě nezávisle na sobě i hejtman, primá- tor a vedení krajské hospodářské komory. Krajský model zdraví Pardubický kraj má mezi ostatními ještě jed- nu zvláštnost. V oblasti zdravotnictví vykročil do neznáma, když pro řízení krajských nemocnic využil model jedné společnosti. Že to nebylo ani bez rizika, ani bez bolesti, dokládají slova ředitele společnosti Nemocnice Pardubického kraje To- Hana Šmejkalová renesancí „svého“ letiště doslova žije již několik let. Foto: archiv

podnikání pardubický kraj 56 www.komora.cz jsme položili třem mužům, kteří se značnou měrou na životě a rozvoji kraje podílejí. Jsou jimi hejtman Pardubického kraje, primátor statutárního města Pardubice a předseda představenstva Krajské hospodářské komory. 1) Má Pardubický kraj z pohledu rozvoje a podpory podnikání, jak je vidíte vy, nějaká specifika? 2) Co byste v rámci regionu vyzvedl jako pozitiva či úspěchy? 3) Co považujete naopak za dluh či za momenty, které region potřebuje řešit? Martin Netolický, hejtman Pardubického kraje 1) Specifikem a zároveň jednoznačným pozitivem pro rozvoj podnikání je velmi výhodná poloha regionu a skvělé dopravní napojení, jelikož celým krajem prochází hlavní železniční koridor s velkými dopravními uzly v Pardubicích a České Třebové. Zároveň může být pro investory velmi zajímavá blízkost hlavního města a napojení na silniční dopravu, kde však nezbytně potřebujeme zahájení výstavby dálnice D35, jelikož stávající komunikace I/35 je přetížená nákladní kamionovou dopravou. Rád bych v souvislosti s podnikatelským prostředím zmínil ocenění, které se našemu kraji dostalo v roce 2014, kdy jsme se stali nejperspektivnějším regionem pro investory ze zemí východní Evropy. Jedná se o anketu, kterou vyhlašuje prestižní časopis fDi Magazine z mediální skupiny Financial Times. Při všech našich cestách do zahraničí a jednáních s partnery jsme toto ocenění vždy prezentovali, jelikož se jedná o skutečně prestižní anketu. Osobně vnímám úlohu kraje při podpoře podnikání především v zajištění dobré dopravní infrastruktury a zajišťování kvalifikovaných pracovních sil prostřednictvím našich středních škol. K tomu směřuje i naše úsilí při prosazování dostavby silnic R35 a R43, dopravního uzlu Pardubice a dalších potřebných staveb, stejně jako podpora technického školství. 2) Úspěchů je za poslední volební období celá řada, ale ve vztahu k podnikatelům bych vyzdvihl především naši dlouhodobou snahu o podporu takzvaného duálního systému ve vzdělávání. Když jsem tento termín zmínil poprvé, byl jsem označen za neodborníka, ale dnes se tento termín používá zcela běžně. Snažíme se i na příkladu spolupráce Střední školy obchodu, řemesel a služeb a společnosti Bühler ukázat, že to lze, jelikož nám mnozí stále tvrdí, že v našich podmínkách tento systém zajistit nemůžeme. V Žamberku je zajišťována praktická výuka přímo v areálu společnosti a teoretická ve škole. Tento příklad je v našich podmínkách ojedinělý, ale je následováníhodný. Sice musíme v rámci duálního systému vymýšlet vlastní cestu, která je však při zapojení všech subjektů možná. 3) Když jsem zmínil dobré dopravní napojení regionu, musím se vrátit také k dlouhodobému problému, kterým je přetížená páteřní komunikace I/35. Celý náš region, a především města, kterými tato komunikace prochází, čekají na zahájení stavby a následné dokončení stavby dálnice D35, která se stane druhou spojnicí Čech a Moravy a ulehčí nejen dálnici D1, ale právě také silnici I/35. Určitým dluhem, který vnímám, je také deficit na investiční činnosti na silnicích nižších tříd v našem kraji, který je v současné době okolo 15 miliard korun. Peníze, které nám v posledních třech letech poskytl stát, rozhodně nestačí na zajištění optimálního stavu silnic, ale společně s prostředky, které dáváme jako kraj z vlastních zdrojů nebo využijeme z evropských fondů, jsou pro nás nesmírně důležité. Pokud bychom o tyto prostředky přišli, mohli bychom se dostat do stavu, že bychom bez těchto prostředků museli uzavřít havarijní mosty, což by způsobilo velké problémy například při dopravní obslužnosti autobusovou dopravou. Martin Charvát, primátor statutárního města Pardubice 1) Rozhodně je to jeho poloha ve středu České republiky. Ta kraji a jeho sídelnímu městu přináší výhodnou dopravně-logistickou polohu. Jsme místo, kde se kříží silniční, železniční i letecká doprava. A věřím, že v dohledné době přibyde i doprava lodní. 2) Rozvoj průmyslových zón. Je patrné, že Pardubice i celý region jsou pro investory zajímavými lokalitami. V pozitivním slova smyslu za to může dostatek kvalifikovaných pracovníků i univerzitní půda nabízející spolupráci na projektech. Rád bych také vyzdvihl projekt Pardubický podnikatelský inkubátor. Ten bude poskytovat pomoc i prostor začínajícím podnikatelům, ale také unikátním projektům s národním i mezinárodním přesahem. Jeho vznik iniciovala Regionální rozvojová agentura Pardubického kraje, na provozu se budou společně podílet město Pardubice a Pardubický kraj. 3) Opět se vrátím k dopravě. Jako obrovský dluh státu vnímám absenci dopravních obchvatů Pardubic. Jsme jediné krajské město, kde tranzitní doprava musí přes město. Podobné je to s rychlostní silnicí, respektive dálnicí 35. To je bolavé místo celého kraje. Jiří Doležal, předseda představenstva Krajské hospodářské komory Pardubického kraje 1) Pardubický kraj patří k menším krajům, avšak má velmi výhodnou geografickou polohu a je napojen na všechny druhy dopravy – silniční, železniční, leteckou i vodní, což má určitě velký vliv na rozvoj a podporu podnikání. Je zde soustředěn převážně průmysl elektrotechnický, chemický, strojírenský. Zaměstnanosti v kraji určitě prospívá, že se průmyslové podniky v mnoha případech neprezentují pouze jako montovny s levnou pracovní silou, ale jako moderní firmy s vlastním výzkumným a inovativním potencionálem s vysoce kvalifikovanou pracovní silou a výrobky s vysokou přidanou hodnotou. 2) Úspěchem našeho kraje je díky rozvinutému průmyslu a dopravní infrastruktuře velmi nízká nezaměstnanost. Dále využití výhodné polohy v rámci ČR a střední Evropy k nabídkám zainvestovaných ploch pro další podnikání. Mohu zmínit i turistickou atraktivitu, která vzrůstá vlivem rekonstrukcí a zpřístupnění památek a center historických měst. V našem kraji žijeme na území s vysokou kvalitou životního prostředí. 3) V našem regionu je potřeba i nadále se věnovat prioritně dopravní obslužnosti, především v rychlém pokračování D35, zahájení D43, obchvaty měst, a především řešit dopravu v krajském městě Pardubicích, která hodně pokulhává. Dále chci zmínit nízký počet ubytovacích kapacit pro další rozvoj cestovního ruchu, nové moderní kongresové centrum. TŘI OTÁZKY…

podnikání pardubický kraj www.komora.cz 57 máše Gottvalda: „Po určitém neklidu bezprostředně po fúzi a vzniku společnosti jsme již vnímáni jako stabilní, prosperující firma. Jsme schopni platit zá- vazky, máme dostatek finančních zdrojů na účtech, byli jsme schopni provést akvizici historicky vyvede- ných provozů. Byli jsme úspěšní se žádostmi o dota- ce z evropských fondů, za všechny bych jmenoval nový pavilon psychiatrie v Pardubicích nebo pro- jekty eHealth v rámci výzvy č. 26 eGovernment I. Podařila se nám změna organizační struktury a sní- žení počtu ředitelů. Ovšem za nejklíčovější záležitost považuji to, že jsme na půdě našeho vlastníka byli schopni obhájit plán rozvoje Nemocnice Pardubického kraje. V současnosti máme rozpra- cováno zhruba 70 projektů a k nim ještě desítky drobných. Jako zásadní vidím projekt centrálního urgentního příjmu v Orlickoústecké nemocnici za více než 300 milionů korun, připravuje se rovněž projekt centrálního urgentního příjmu a centralizace akutních oborů v Pardubické nemocnici za více než miliardu korun. Měl by se realizovat v horizontu pěti let.“ Nemocnice Pardubického kraje i díky nástupu absolventů lékařských fakult zvládla situaci personálně, vedle lékařů přišel i významný počet nových sester, u nichž byla situace horší než mezi lékaři. Obavy, které mohly panovat v době fúze krajských nemocnic do jedné společnosti, se nenaplnily. Nezavírají se žádná oddělení, naopak lze mluvit o rozvoji. Za poslední tři roky narostly mzdy v celkovém objemu o více než 22 procent. A plány do budoucna nejsou malé. „Nemocnice Pardubického kraje má určitě ambice poskytovat i superspecializovanou péči, ale je potřeba si najít svoje místo na trhu poskytovatelů zdravotní péče. Zároveň je potřeba zdůraznit, že žádný poskytovatel zdravotní péče není méněcenný. I menší nemocnice jsou důležité a potřebné. Když se budu držet našeho regionu a naší společnosti, je však nutné dát perso- nálu z těchto menších nemocnic možnost odborného růstu. Tedy zapojit ho do práce v centru. Může se vzdělávat, cítí šanci kariérního růstu a může to být výhoda i pro pacienty. Budou operováni v centru, ale další pooperační léčba a sledování již mohou probíhat v menší nemocnici a u lékaře, který se podílel na operaci v centru. Bohužel v Česku se tento systém zatím nedaří, ale měli bychom k němu směřovat,“ vysvětluje ředitel Gottvald. Hlas podnikatele Region je tak silný, jak silné má ekonomické lídry. Příklady mnoha firem dokazují, že úspěšně podnikat minimálně na evropské úrovni se dá takřka odkudkoliv. O své zkušenosti s podnikáním v regionu se s námi podělil i Jan Zitko, zakladatel a předseda představenstva úspěšné společnosti ALUKOV: „Velkým pozitivem je umístění regionu v centru republiky. Lze s nadsázkou říci, že máme všude stejně daleko. To je dobrý start pro logistiku. Máme zde výrobní závod a zastřešení sami expedujeme a montujeme. Také je zde relativně dobrá koncentrace městských aglomerací, které jsou bohaté na soukromé domky a domy. Jsme bazénovou velmocí v Evropě, a tak stěží najdete dům bez bazénu nebo terasy. To je pro nás dobré znamení, že zákazníci jsou. Naproti tomu je zde velké množství průmyslových zón a fabrik, což stahuje obrovský počet lidí do provozů. Proto je v našem regionu nedostatek pracovní síly na počet pracovních míst. Přesto klademe na výběr zaměstnanců důraz a těch, kteří u nás pracují si vážíme.“ Často se zdá, že v regionech s nižší kupní silou, k nimž Pardubicko patří, je rozhodující cena. „Nám se vyplácí nepodlézat cenou. Držíme ji na dostupné úrovni, a tak je to vnímané i zákazníky. Ačkoli jsme soutěživý národ a každý má rád nějakou tu slevu, myslíme si, že nesmyslné slevy padesát a více procent jen kazí a degradují jakýkoli trh. Vydělat chceme, ale ne na úkor kvality nebo zákazníka. Dáváme výrobkům i lidem čas. Tedy zaměstnancům i zákazníkům. Zaměstnanci Výrobce posuvných zastřešení ALUKOV – i v regionu mohou vyrůst velcí hráči. Jan Zitko Foto: 2x archiv ALUKOV

podnikání pardubický kraj 58 www.komora.cz s veřejnou sférou v regionu daří,“ uzavírá Jan Zitko. Pardubický kraj je opomíjený tak trochu neprá- vem. Nemluví se o něm v superlativech, nepotýká se s dramatickými problémy. Až by se mohlo zdát, že existuje tak nějak mimochodem. Ale je to kraj, který má zjevný potenciál. ■ PETR KARBAN let 206 800 klientů 60 000 vyřešených pojistných událostí ročně 7,1 mld Kč zprostředkovaného pojistného ročně 21 dní průměrné vyřízení pojistné události Pojistné programy na míru 25 let na trhu 25 let pojišťujeme podnikatele, průmyslové a komerční firmy respect.cz Zakvalitupojištěnípřebíráme odpovědnost mají možnost se v oboru zaučit a rozvíjet jej dál. Proto mohou být i z jiných profesí, a přesto u nás najdou uplatnění. No a zákazníci často řeší kolem domu a bydlení důležité věci. Netlačíme na ně. Mají čas si vše rozmyslet, spočítat a také porovnat kvalitu výroby a servisu našich zastřešení s jinými na trhu. Nejsme nejlevnější, ale zákazník si u nás kupuje prvotřídní servis a vysoce kvalitní výrobek. Cena také obsahuje vývoj výrobku, jsme inovátoři, a proto součástky ani postupy nekopírujeme od nikoho dalšího. Vše vymýšlíme a vyvíjíme. Jsme originál v oboru. Pracujeme ve vlastním vývojovém středisku, který jsme ve výrobním areálu postavili, a vyvíjíme další postupy, testujeme materiály a také zkoušíme nové konstrukce. To vše je zaklíčované ve výrobku, který si zákazník koupí. Problematika výroby ho většinou tolik nezaujme, ale co ocení, je výsledný benefit na výrobku, což je bezpečnost, pohodlí, design i spolehlivost a také náš servis,“ vysvětluje Jan Zitko. A jak vidí spolupráci firem a veřejné sféry? „Když se firmám daří, mohou různými formami veřejnou sféru podporovat. Sami se účastníme nebo podporujeme řadu regionálních projektů. Například Pardubické divadlo, hokej, ale i akce pro veřejnost, třeba letecké dny v Chrudimi. A veřejná sféra zase může firmy podpořit, logiku dává, když se například firma chce více rozvíjet a dočasně nebo v dílčích věcech požádá o pomoc. Může to mít různou podobu, jak legislativní, tak například dotační. Nemá ale smysl hledat ve veřejné sféře spásu, to z dlouhodobého hlediska nefunguje. Pokud ale firmy i veřejná sféra přistupují ke spolupráci střízlivě a zodpovědně, funguje to celkem dobře. Nám se spolupráce

podnikání pardubický kraj www.komora.cz 59 stavby je stožár s výtahem pro umístění testovacích antén. Za své nové sídlo jsme získali i titul Stavba roku Pardubického kraje. Významné je především rozšíření portfolia vašich produktů. Za tím je akvizice několika menších firem, a tedy nově získané know-how. Kromě tradičních senzorů pro sledování letadel nyní prodáváme i systémy pro řízení letového provozu a kybernetickou bez- pečnost. Jde například o systém pro velení a řízení ERIS, prioritně určený pro podporu rozhodova- cího procesu velitelů protivzdušné obrany. Další novinkou je systém IXO od slovenské dceřiné firmy R-SYS, který poskytuje pilotům nástroj pro pláno- vání letů. ■ PETR SIMON Získali jste stříbrné ocenění Firma roku 2017. Kde vidíte hlavní důvody? Již několik let v řadě dosahujeme vždy rekord- ního hospodářského výsledku, naposledy s obratem 1,3 miliardy korun a ziskem přes 300 milionů korun. Vydělané peníze zpětně investujeme do výzkumu a vývoje i do posilování lidských zdrojů. Postavili jsme pro naše zaměstnance nové vývojové a admini- strativní centrum za bezmála čtvrt miliardy, aby měli co nejlepší podmínky pro práci a byli schopni držet krok s poptávkou na trhu leteckých technologií. Počet zaměstnanců se zvýšil na bezmála čtyři sta, pracují v sídelních Pardubicích i na pobočkách v Praze, Brně, Strakonicích, v Uherském Hradišti a na Slovensku. V současnosti běží ve firmě pět desítek projektů v oblasti dodávek civilních sledovacích systémů pro světová letiště a vojenských obranných systémů. Počet zemí, do nichž vyvážíme, vzrostl na 62. Zmínil jste nové vývojové centrum v Pardubicích… R&D centrum má výšku čtyř nadzemních podlaží a je plné netradičních materiálů a nejnovějších tech- nologií. Kromě nových laboratoří navržených podle potřeb vývoje hardwaru je jeho důležitou součástí také nová útlumová komora pro testování signálů, která je patrně největší v České republice. Specialitou BEYOND RADAR UNIKÁTNÍ TECHNOLOGIE Z PARDUBIC JŬŨŻŬD1Ŭ]sc
]ůŗø›œĘ…Ŭ&IRMA ROKU 2017 ÂśąÃŬœÂĺſ›Ĉ÷ąƕ Pardubická ERA sbírá ocenění Světoznámý výrobce pasivních sledovacích systémů se veze na vlně úspěchu. Posiluje export, rozšiřuje portfolio produktů, investuje do vývoje. Nejen o tom s Viktorem Sotonou, generálním ředitelem společnosti. Foto: archiv

podnikání pardubický kraj 60 www.komora.cz látky, například růžové zabarvení prozradí přítomnost výbušiny obsahující nitroestery nebo nitraminy. Pardubická Explosia se tímto krokem snaží pomoci v boji proti terorismu. Využívá znalostí svého prostředí, kdy coby tradiční výrobce výbušnin dokáže jako málokdo jiný identifiko- vat výbušniny dle jejich složení, a to za velmi krátkou dobu. Detekční systém vychází ze zkušeností staršího detekčního systému, který využívá Policie ČR, Armáda ČR a další zahranič- ní uživatelé. V současnosti na letištích používané detekční systémy mají tu nevýhodu, že dochází k jejich častému zahlcení. K obnovení funkce jsou potřeba desítky minut. Detex je schopný reagovat okamžitě. Za zajímavost stojí jistě také cena těchto produktů, kdy stávající technologie vycházejí zhruba na 1,2 milionu korun za jedno zařízení, zatímco cena pardubické novinky je o jednu nulu levnější. Představuje tak ideální možnost ochrany proti manipulaci s výbušnina- mi pro menší letiště. ■ MARTIN VENCL byla například nalezena v nějakém zavazadle, je možné ji nanést na stěrový papír a dále postupo- vat podle návodu k použití detekční soupravy. Touto možností je tzv. přímá metoda vzorkování. Druhou alternativou, využívanou například při kontrolách na letištích, je stěr z různých materiá- lů (přímo z osob či zavazadel atd.). Jedná se tedy o nepřímou metodu vzorkování. Test stěrovým papírkem lze provádět z různých materiálů, jako jsou knoflíky a zipy kalhot nebo halenek, zámky, madla cestovních zavazadel, platební karty, cestovní pasy, lidská kůže, kožené boty, látkové oblečení a mnoho dalších materiálů. Zúročené zkušenosti A jak vlastně souprava funguje? Kolečkem stěrového papíru se otře místo, kde se předpoklá- dají stopy výbušiny, a na tento papír se z kapací lahvičky nanesou dvě kapky prvního činidla. Objeví-li se ihned nějaké zabarvení, je přítom- ná energetická látka, protože test odhalil stopy výbušniny. Neobjeví-li se žádné zabarvení, přidá se z dalších dvou lahviček další činidlo. Zbarvení stěrového papírku indikuje i typ energetické Souprava pro detekci výbušnin určená malým letištím Pardubická společnost na výrobu výbušnin Explosia přichází s dalším prostředkem v boji proti terorismu. Po Dezintegrátoru, který má za úkol ničit podezřelá zavazadla obsahující případnou nálož, je tu Detex – souprava na odhalování a detekci výbušnin. Dezintegrátor byl představen již dříve – jde o zařízení, které vygeneruje velmi rychlý mrak hmotných částic, jenž prorazí obal předmětu a tím oddělí rozbušku od trhaviny, aniž by ji poškodil. Základním principem úspěš- né novinky je rychlost. Mrak je totiž tak rychlý, že zneškodní trhavinu dříve, než může dojít k její iniciaci v zavazadle. Nyní se tedy představuje další novinka úspěšné pardubické společnosti. Širokospektrální využití Detekční souprava, vyvinutá ve vlastním Vý- zkumném ústavu průmyslové chemie, nese šest základních činidel umožňujících odhalování výbušin obsahujících nitroaromáty, nitraminy i nitroestery, výbušiny obsahující dusičnany, chlorečnany i výbušniny na bázi organických peroxidů. Pro identifikaci neznámé látky se užívá jednotlivých činidel rozdělených do šesti částí nebo jejich kombinací. Pro úspěšné provede- ní důkazů je zapotřebí správně nanést vzorek testované látky na kolečko stěrového papíru, který je součástí sady. Pokud je k dispozici přímo neznámá látka (pevná, kapalná), která 1 Dávkovač kapalných detekčních činidel. Pardubický DETEX umožňuje rozpoznat přítomnost energetické látky. 2 Dávkovač pevných detekčních činidel. Jeden z dílů soupravy DETEX určený k použití sypkého činidla při detekci energetických materiálů. 3 Ukázka detekce stěrovým papírkem. 4 Souprava DETEX určená k detekci energetických materiálů, tedy výbušnin. 1 2 3 4 Foto: 4x Explosia

61

podnikání pardubický kraj 62 www.komora.cz o finance, bylo cílem nezvyšovat vyrovnávací platbu od města, a to se také daří, přestože nás dost zatěžuje to, že nemáme žádné komerční prostory – obchody, restaurace, ubytování,“ vysvětluje Jiří Vysoudil. Plány? Rozvoj služeb Projekt dostavby nové pětadvacítky stojí na dvou předpokladech, ke kterým se ředitel zavázal. Zapr- vé, že sežene na dostavbu peníze, což je s příslibem spoluúčasti města a při získání dotace Ministerstva školství v maximální výši reálné. Druhou podmín- kou bylo, že ani po dostavbě a s rozšířením provozu nebude chtít od města navýšit vyrovnávací platbu. Ani bez pětadvacítky ale pardubické aquacentrum nepřešlapuje na místě. „Projekt na dostavbu bazénu existuje, věřím, že ho dotáhneme. Pokud by se to povedlo, mohla by se z Pardubic stát skutečná bašta českého plavání. Ale v nejbližší době máme plány na odkup sousedních pozemků a rozšíření alespoň venkovní části, především doplnění sportovních možností. Myslím, že počet návštěvníků už výrazně neporoste, že prostě větší zájem tu není. Cestou pro nás je udržet komfort a nabídnout služby, za kterými se lidé budou rádi a častěji vracet. Což je ten směr, na který se chceme soustředit,“ odhaluje plány do budoucna ředitel Vysoudil. ■ PETR KARBAN zařízení, které by to dokázalo. Provozní dotace jsou naprosto běžné u podobných zařízení i v zahraničí. Cílem bylo centrum rozjet a poskytnout tak městu a přilehlému okolí něco, co tu léta chybělo, nabídnout komfortní služby pro všechny věkové kategorie, od prcků až po důchodce. A to se daří. Pokud jde Pardubické plavání léta strádalo. Město však investovalo do rekonstrukce bazénu a ten po svém otevření zaujal místo mezi pěticí nejlépe hodnocených zařízení u nás. Bez velkých atrakcí, v Pardubicích prostě vsadili především na plavání. A bazénem denně projde přes tisíc lidí. Již několik let se ve městě mluví o dostavbě pětadvacítky, podle některých studií by se tu uživilo i pět dalších bazénů. „Jedeme na sto dvacet procent, plave u nás devadesát procent školek a škol z okolí, máme čtyři plavecké oddíly, na soustředění a kempy k nám jezdí i ze zahraničí. Prý máme rychlou vodu, říkají… Ale spíš to bude tím, že jsme při rekonstrukci dali na rady profesio- nálů, proto například máme u nás ty nejmodernější startovací bloky, a i díky nim je naše padesátka opravdu tím nejlepším, co v Česku můžete najít. A nejde jen o bazény, třeba posilovnu jsme posunuli do té modernější podoby, která je běžná v zahraničí, kdy nejde o kulturistickou posilovnu, ale o všestranně vybavený multifunkční sál s funkční kardiozónou. Pětadvacítku bychom určitě uživili,“ říká ředitel Jiří Vysoudil. Finance na prvním místě Budování aquaparků se v posledních dvaceti letech stalo v Česku doslova módou. Řada z nich se potý- ká se značnými problémy. Vsadili na atrakce, které ovšem znamenají především víkendový zájem. V Pardubicích šli od začátku cestou každodenního vytížení. A přestože jsou na hranici vlastních mož- ností, k pokrytí nákladů to zdaleka nestačí. „Určitě není v našich silách provoz aquacentra financovat jen z vlastních zdrojů. Neznám u nás takové městské Foto: Jakub Hněvkovský Pardubická rychlá voda AQUACENTRUM PARDUBICE Spolu s aquaparky v Čestlicích, Brně a Plzni tvoří v posledních letech čtyři nejlépe hodnocené a nejúspěšnější projekty svého druhu u nás. Nabízí pod střechou plavecký bazén, skokanský bazén, výukový bazén, brouzdaliště, rekreační bazén, dvojvířivku, bazén pro batolata, skluzavky i wellness vířivku, což představuje bezmála 3 000 m3 vody s teplotou od 26 do 32 °C. Vše doplňují ještě tři venkovní bazény, které pojmou dalších 1 000 m3 vody, jejíž teplota rovněž neklesá pod 26 °C. Počet návštěvníků za rok v posledních letech stabilně překonává hranici 450 tisíc, což znamená, že každý z obyvatel města včetně batolat a důchodců navštíví Aquacentrum minimálně pětkrát ročně.

Hotel Erwin Junker **** Hotel Erwin Junker ■ v centru Holic, přímo na trase silnice R 35 ■ vzdálenost od Pardubic i Hradce Králové cca 15 km ■ 25 komfortně vybavených a klimatizovaných pokojů ■ monitorované parkoviště, Wi-Fi připojení ■ vlastní restaurace s venkovní terasou ■ bezbariérový přístup Hotel Erwin Junker | Pardubická 332, 534 13 Holice | tel.: +420 466 003 666 | e-mail: hotel@junker.cz | www.hoteljunker.cz Konferenční prostory ■ 4 konferenční místnosti s max. kapacitou 210 osob ■ největší sál Auditorium až pro 120 osob ■ všechny prostory plně klimatizované, se zatemněním ■ moderní konferenční technika, Wi-Fi/WLAN připojení ■ možnost zajištění občerstvení do konferenčních prostor ■ akce na klíč, včetně doprovodných služeb

64 www.komora.cz tovním i společenským akcím. Přesto vlajkovou lodí pardubického závodiště i Dostihového spolku zůstává Velká a dostihy. Jaké jsou plány na sezonu? „Chceme koně ze zahraničí a atraktivitu doprovod- ných programů,“ říká ředitel Dostihového spolku Martin Korba. Má už letošní sezona konkrétní podobu? Připravujeme devět dostihových dnů, první v květ- nu a poslední v říjnu. Vrcholem samozřejmě bude druhou říjnovou neděli Velká pardubická. Už teď máme přislíbenou účast koní z Francie. Z Irska by měl přijet Bless de Wings, který v prosinci v Cheltenhamu vyhrál dostih seriálu Crystal Cup. Pro Velkou pardubickou ho připravuje uznávaný trenér Gordon Elliott. Co nabídnou doprovodné programy? Snažíme se vždy celé dostihové odpoledne zpestřit něčím dalším, zatím to byly akce hlavně pro děti. Letos se chceme zaměřit na větší atraktivitu těchto programů, počítáme i s koncerty nebo třeba pro- mítáním filmů. A další akce? Čeká nás Mistrovství ČR ve všestrannosti a po několika letech i mezinárodní závody ve všestrannosti, nebo třeba výstava Koně v akci, jejímž letošním tématem bude oslava vzniku Československa. Jsem rád, že po loňském úspěš- ném premiérovém ročníku budeme pokračovat i s extrémním běžeckým závodem Taxis Gladiator Race. Účastnilo se ho téměř dva tisíce běžců a nadšení bylo veliké. ■ KATEŘINA ANNA NOHAVOVÁ Historie dostihů v Pardubicích se píše už více než 150 let. První závodní dráhu tu milovníci turfu vybudovali už v roce 1856 a o několik let později, přesněji 5. listopadu 1874, odstartovala první Velká pardubická. U jejího zrodu stáli hrabě Max Ugarte, princ Emil Fürstenberg a Oktavián Kinský. Odstartovalo čtrnáct koní a jezdců, zvítězil žokej George Sayers s koněm Fantome. Délka dráhy Velké pardubické je 6 900 metrů a koně na ní překonávají jedenatřicet překá- žek. Nejznámější je Taxisův příkop, který je také jedním z nejtěžších skoků na světě. V kursu je ještě několik dalších obtížných překážek, například Irská lavice, Popkovický a Francouzský skok, vodní příkopy, Zahrádky, Velký anglický skok a Havlův skok. Nejúspěšnějším koněm dostihu je ryzák Železník, který dokázal zvítězit čtyřikrát. Jeho jezdec Josef Váňa má na svém kontě osm vítězství, o polovinu méně mají žokejové Václav Chaloup- ka, Peter Gehm a Jan Faltejsek. V historii dostihu dokázala zvítězit pouze jedna žena, a to v roce 1937 Lata Brandisová. Pardubické dostihové závodiště ale není jen Velká pardubická. Každoročně se tu koná až sto dostihů při několika dostihových dnech. Svá pevná data mají v republikovém dostihovém kalendáři třeba čtyři kvalifikační mítinky na Velkou pardubickou. Kromě dostihů se závodiště otevírá i dalším akcím. Dlouhou tradici tu mají závody všestrannosti, kdy koně absolvují hned tři jezdecké disciplíny najed- nou, nebo závody koňských spřežení. Pardubické závodiště v těchto sportech pořádá i republiko- vé šampionáty a závody s mezinárodní účastí. Největším setkáním koní a lidí je pak mezinárodní výstava Koně v akci, která do Pardubic každoročně láká tisíce návštěvníků. Od roku 1993 pořádá dostihy společnost Dosti- hový spolek, a. s. Slaví tak letos 25. výročí svého vzniku a slavit chce velkolepě. Už v loňském roce začala s velkou modernizací služeb, letos v tom hodlá pokračovat. Navazovat bude také na charita- tivní projekty a závodiště opět otevře dalším spor- Dostihy jsou rodinným stříbrem Pardubic KALENDÁŘ AKCÍ 20.–22. dubna: Jarní všestrannost 8. května: Zahajovací dostihový den 26. května: I. kvalifikace na 128. Velkou pardubickou s Českou pojišťovnou 9. června: Zlatý pohár 23. června: II. kvalifikace na 128. Velkou pardubickou s Českou pojišťovnou 7.–8. července: Závody spřežení 20.–22. července: Mistrovství ČR ve všestrannosti 27.–29. července: Mezinárodní závody ve všestrannosti 18. srpna: III. kvalifikace na 128. Velkou pardubickou s Českou pojišťovnou 24.–26. srpna: Koně v akci 8. září: IV. kvalifikace na 128. Velkou pardubickou s Českou pojišťovnou 13. října: Překážkové dostihy 14. října: 128. Velká pardubická s Českou pojišťovnou 27. října: Závěrečný dostihový den 23.–24. listopadu: Taxis Gladiator Race VÍCE INFORMACÍ NA WWW.ZAVODISTEPARDUBICE.CZ Foto: archiv

rubrika podrubrika www.komora.cz 65 D kujeme našim klient m a obchodním partner m za projevenou d v ru v roce a t šíme se na spolupráci v roce e u u u e 2017 e letošním . P 201 f 8 T ů pro každou příležitost... ým p j ovny nábytku a vybavení č PARTY NÁBYTEK s.r.o. www.partynabytek.cz 224 stran brožovaná 359 Kč obj. kód 5715 264 stran brožovaná 339 Kč obj. kód 5698 n á č 8 1 296 stran vázaná 979 Kč obj. kód 5720 1 v 9 o 312 stran brožovaná 349 Kč obj. kód 5740 an ná Kč 40 328 stran brožovaná 99 Kč obj. kód 5730 288 stran brožovaná 309 Kč obj. kód 5719 Novinky nakladatelství ANAG pro rok 2018 DOTISK anag@anag.cz obchod@anag.cz 585 757 411 www.anag.cz Celý sortiment již vydaných knih nakladatelství ANAG najdete ve všech dobrých knihkupectvích po celé ČR.

Firemní večírky Konference Soukromé akce Akce na míru Speciální plavby Již více než 25 let se Prague Boats řadí mezi renomované lodní společnosti v oblasti osobní dopravy. S hrdostí provozujeme nejmodernější a nejekologičtější flotilu v  Praze. Mezi našimi loděmi najdete nejen luxusní a zbrusu nové lodě, ale také plavidla na solární a  hybridní pohon. Perfektní stav všech našich lodí je samozřejmostí. Jsme hrdí nejen na  naši flotilu, ale také na  šíři, rozmanitost a  kvalitu našich služeb. Naše lodě jsou po  celý rok vyhledávaným místem pro firemní akce, konference, soukromé oslavy, svatby a mnoho dalších společenských akcí. Nabízíme skvělý catering, příjemný a profesionální personál a vždy jsme připraveni pro své zákazníky udělat maximum. ORIGINÁLNÍ FIREMNÍ VEČÍRKY www.prague-boats.cz PRAGUE BOATS

67

68