Komora 3/2018

www.komora.cz | Měsíčník Hospodářské komory České republiky | březen 2018 | ročník 19 Tvořili jsme trh PROBLÉM: Zákon o omezení otevírací doby Viktor Sotona generální ředitel ERA TÉMA: Technologická ofenzíva NAŠE REGIONY: Středočeský kraj a Praha

2

www.komora.cz 3 DISTRIBUCE ■ téměř 15 000 firem – členům Hospodářské komory České republiky ■ jednotlivým kancelářím Hospodářské komory v regionech a začleněným živnostenským společenstvům ■ VIP osobnostem českého politického, společenského a hospodářského života ■ ministrům, hejtmanům a primátorům, senátorům a poslancům, státním organizacím a ambasádám v ČR Cílem časopisu Komora.cz je hájit zájmy podnikatelů, přinášet stanoviska Hospodářské komory České republiky a podnikatelů k legislativě a přispívat ke zlepšení podnikatelského prostředí v Česku. Vydání: 3/2018 číslo vyšlo 1. 3. 2018 příští číslo vyjde 3. 4. 2018 Pro Hospodářskou komoru ČR vydává: C.O.T. media, s. r. o. Komplex Olšanka Táboritská 23/1000 130 00 Praha 3 www.cotmedia.cz Šéfredaktor: Petr Karban petr.karban@cot.cz Telefon: 226 257 721 Foto na titulní straně: Radek Kalhous Foto editorial: Jakub Hněvkovský Layout: Eva Smrčková Grafická úprava a sazba: Petra Honomichlová, Petra Martinásková Není-li uvedeno jinak, jsou fotografie použité z Shutterstock.com Inzerce: inzerce@cot.cz Distribuce: Mail Step, s. r. o. člen skupiny MEILLERGHP GmbH Do Čertous 2760/10 193 00 Praha 9 – Horní Počernice Produkce: Martina Pomykalová, Lucie Jonáková Marketing: Zdeněk Novák Eventy: Lucie Řežábková Korektury: Táňa Holasová Registrace MK ČR: E10663, ISSN 1802-1247 Uzávěrka příštího čísla: 5. 3. 2018 Náklad: 16 000 výtisků (prosinec 2017); náklad ověřován v ABC; vydavatel neručí za obsah inzerátů Předplatné a aktualizace členské základny: Odbor vnitřní komunikace Tel.: 266 721 604 E-mail: vnitrnikomunikace@komora.cz Pes přece jen bude, a  to je dobrá zpráva. Hospodářská komora ČR bude realizovat svůj projekt Právního elektronic- kéhosystémui přesto,ženenílegis- lativně ukotven. Pokud se nestane nic mimořádného, už v  polovině roku by systém mohl fungovat. V nejbližším možném termínu by totiž měl být spuštěn testovací provoz nad základním balíčkem zákonných předpisů, které se tý- kají podnikání, především v  ob- lasti daní, zaměstnávání a  povinných pojištění. Postupně by pak měly být do systému zahrnuty i další předpisy. Otázkou je, proč se kolem systému, který je jednoznačným přínosem, zvedla vlna nevole a proč nebyla parlamentem schválena povin- nost, aby každý nově přijatý legislativní předpis měl přílohu srozumitelně a přehledně definující povinnosti, které z něj vyplývají pro podnikatele, případně pro občany. V prostředí, kdy legislativa narost- la do stavu, v němž ani právníci si nejsou jisti, kdy lidová tvořivost poslanců z návrhů zákonů stvoří normu, co musí být půl roku po přijetí novelizována, kdy právní pozitivismus vytváří předpisy v tisících případů, v nichž to vůbec není potřeba, a kdy předpisy o čemkoliv jsou cíleně definovány v zákonech, které se věnují zcela jiným tématům, je průvodce džun- glí naprosto nezbytným doplňkem. Bohužel, doba, kdy zákony byly samozřejmě pochopitelné, se zřejmě již nevrátí, to mi před rokem v rozhovoru potvrdil i předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Smiřme se tedy s džunglí, ale trvejme na tom, že by v ní ti, co jdou v čele, měli prosekat nějaké stezky. Pes takovou stezkou je. A je skvělé, že HK ČR neskončí jen s tím, že si svého psa oživí sama, ale že znovu bude iniciovat normu, která by jej pevně ukotvila do českého právního rámce. PETR KARBAN šéfredaktor

4 www.komora.cz ZÁKON O OMEZENÍ OTEVÍRACÍ DOBY Detailní pohled na problém, kterým by se v březnu mohlo zabývat plénum patnácti soudců Ústavního soudu. Ten má řešit ústavní stížnost na regulaci otevírací doby o státních svátcích iniciovanou Hospodářskou komorou a Svazem obchodu a cestovního ruchu. 16 TVOŘILI JSME TRH Viktor Sotona je ředitelem pardubické společnosti ERA, která je lídrem v oblasti alternativních sledovacích systémů. Jak vypadá firma, která před lety utvářela nový trh, na němž dnes dominuje? 26 TÉMA: TECHNOLOGICKÁ OFENZÍVA Zaostává Česko, nebo máme oblasti, v nichž můžeme učit svět? A jak se postavit k prostředí, o němž dnes víme jen to, že bude zcela jiné než to současné? Regulovat? Jak? Mnoho otázek, které si musíme položit, abychom se ve světě technologií neztratili. 30 OSOBNOSTI ŘÁDU VAVŘÍNU: JAN BINAR V seriálu osobností se tentokrát s Janem Binarem zamýšlíme nad světem reklamy a marketingu, nad tím, co nám přináší, i nad tím, jak se proměňuje. 42 KOMOROVÝ BAROMETR Hlavní analytička HK ČR Karina Kubelková komentuje výsledky nejnovějšího Barometru, který byl uzavřen v polovině února. 44 NAŠE REGIONY: STŘEDOČESKÝ KRAJ A PRAHA V seriálu regionálně zaměřených pohledů se zaměřujeme na Středočeský kraj a Prahu – dva celky, které se jeden bez druhého neobejdou a učí se symbióze a spolupráci. 56 OBSAH

TATRA PHOENIX Euro6 tatra.cz TATRA VÁS DOSTANE DÁL Limitovaná edice nákladních vozidel TATRA PHOENIX Euro6 připomínající výročí 120 let od zahájení výroby automobilů v Kopřivnici. Exkluzivní provedení vozidla, které je založeno na unikátní koncepci podvozku prokazující svou kvalitu, odolnost a spolehlivost téměř celé století. PRODLOUŽENÁ ZÁRUKA NA 3 ROKY ZDARMA CENOVÉ ZVÝHODNĚNÍ NA NÁKUP DALŠÍHO VOZIDLA TATRA VE VÝŠI 150 000,- KČ HODINKY PRIM V LIMITOVANÉ EDICI PRÄSIDENT JAKO DÁREK K VOZIDLU

hk čr zprávy abudálosti 6 www.komora.cz Hospodářská komora ČR podpořila taxikáře Únorový protest taxikářů je jen vyústěním státem neřešeného problému. Taxislužby si stěžují na nerovnost podnikatelského prostředí. Zatímco jedni jsou přísně regulováni v podnikatelské činnosti, firmy působící ve sdílené ekonomice, jako je např. Uber, těmto omezením nepodléhají. Podle Hospodářské komory je fenomén sdílené ekonomiky přirozenou reakcí na přeregulovanost některých odvětví na trhu. Aby obě strany měly rovné podmínky, regulační šrouby je nezbytné uvolnit. Komora proto vyzvala Ministerstvo dopravy k nápravě. GDPR v březnu Hospodářská komora ČR pořádá v březnu pro podnikatele workshopy ke GDPR. První workshop se uskuteční 8. března v pražském Florentinu na téma GDPR: Data, jejich zranitelnost a ochrana, jehož cílem je dát tomu, kdo má odpovědnost za IT infrastrukturu, nástroj pro řízení její zranitelnosti tak, aby dokázal dostát svojí odpovědnosti vůči směrnici GDPR. Druhý workshop se uskuteční o 20 dní později. Účastníkům pomůže posoudit stav stávající kybernetické ochrany. Cena jednoho kurzu je 4 590Kč bez DPH, pro členy Hospodářské komory ČR jen za 3 900Kč. Přihlášky na  www.komora.cz. ■ MIROSLAV DIRO, ODBOR VNĚJŠÍ KOMUNIKACE HK ČR Podnikatelé začnou testovat „podnikatelského psa“ Právní elektronický systém pro podnikatele (PES) by se mohl spustit už v polovině letošního roku. Rozhodlo o tom představenstvo Hospo- dářské komory ČR. Podnikatelé by se tak mohli dočkat výrazné úlevy od administrativní zátěže. V testovacím provozu se objeví první balíček vyjmenovaných povinností, který bude vycházet ze 14 zákonů podnikateli nejvíce používaných a regulujících oblast daní, povinného pojištění a zaměstnávání. Hospodářská komora má ambici zpřístupnit přes internet přehledně a na jednom místě všechny povinnosti podnikatelů vyplývající pro ně ze zákonů a dalších právních předpisů. PES také umožní firmám a živnostníkům jejich přehlednou správu pro konkrétní obory. Umělá inteligence zavedla lídry byznysu na půdu HK ČR Už nyní ČR i Evropa ve vývoji umělé inteligence výrazně ztrácí za USA a Čínou. Uvedli to předsta- vitelé zhruba třiceti firem a zástupci Hospodářské komory ČR při diskuzi s evropskou komisařkou Věrou Jourovou v pražském Florentinu. Do dis- kuze, kterou doprovázeli prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý a viceprezidentka Irena Bartoňová Pálková, se zapojili představitelé firem SIEMENS, Microsoft, České dráhy, Alza.cz atd., ale i zástupci regulátorů. Mezi nimi například poradce ministra školství pro digitální vzdělávání Ivan Pilný. Záznam diskuze na webu Seznam Zprávy. Režim Ukrajina zrychlí. Je také rozšířen o Mongolsko a Filipíny Vláda vyhověla žádosti Hospodářské komory o rychlejší a pružnější přijímání pracovní síly ze zahraničí. Kapacita se nově letos zdvojnásobí, firmy mohou do své výroby přes Hospodářskou komoru žádat o 20 tisíc kvalifikovaných pracov- níků z Ukrajiny. Vláda současně odsouhlasila i zavedení režimu cílené zaměstnanecké migrace pro středně kvalifikované zaměstnance z Mongol- ska a Filipín. Roční kvóta pro tyto země povoluje 1 000 žádostí o zaměstnanecké karty pro občany každého z těchto států. Speciální režimy mají pomoct firmám krátkodobě překlenout období, kdy se potýkají s nedostatkem pracovníků. Více informací na www.komora.cz. Mýtný tendr poškodí drobné podnikatele Zástupci podnikatelů včetně Hospodářské komory na jednání s premiérem Andrejem Babišem a mi- nistrem dopravy Danem Ťokem znovu požadovali zrušení mýtného tendru. Hospodářská komora kritizuje mj. rozšíření mýta na 900km I. třídy. To poškodí hlavně drobné podnikatele, protože jim zvýší jejich náklady. „Druhotným efektem bude vytlačení dopravy na nezpoplatněné úseky silnic II. a III. tříd, což bude mít zase negativní dopady na města a obce,“ upozornil předsedu vlády tajem- ník Úřadu Hospodářské komory ČR Tomáš Vrbík. Podle Komory je nyní na politické reprezentaci, aby nalezla řešení, které rozšíření mýta zabrání. KRÁTCE Z KOMORY Jak umělá inteligence mění podobu českého průmyslu a výroby? Zvýší konkurenceschopnost českých firem? Bude AI nově regulována? A jakým problémům firmy při zavádění AI čelí? Tyto otázky diskutovali firmy a odborníci na umělou inteligenci s představiteli HK ČR a eurokomisařkou Věrou Jourovou. Foto: archiv HK ČR

budujeme efektivní podniky www.minerva-is.eu

8 www.komora.cz hk čr z regionů Brno žilo průmyslem 4.0 Přes 220 účastníků konference BRNO INDUSTRY 4.0 si přišlo poslechnout odborné přednášky a ukázky z praxe, týkající se digitalizace a automatizace výrobních procesů. Organizátorem konference byla RHK Brno ve spolupráci s klastrem INDUSTRY CLUS- TER  4.0. Velký zájem o účast na 2. ročníku mezinárodní konference BRNO INDUSTRY 4.0 pořádané RHK Brno potvrdil aktuálnost tématu inovací ve výrobě. Akce se zúčastnily také firmy z Rakouska a s českými kolegy během konference vedly desítky B2B jednání. Cech malířů navštívila pražská primátorka Zástupci CMLT ČR, zástupce cechmistra Zdeněk Daňo, radní Josef Čermák, člen cechu Pavel Lužný, výkonný ředitel Pavel Žatečka, Hana Bukáčková a zástupci škol SOŠ Jarov a Akademie řemesel se zúčastnili neformálního setkání s primátorkou Prahy Adrianou Krnáčovou. Tématy debaty byly Mistrovské zkoušky, úroveň vzdělání, učňovské soutěže a situace s řemeslníky v ČR. Jarní prázdniny přinesou zábavu i techniku V letošním roce naváže Jihočeská hospodářská komora na pilotní formu technických příměstských táborů, které proběhly poprvé loni v létě. JHK díky podpoře Jihočeského kraje z Dotačního programu na podporu technického vzdělávání nabídne spolu s organizá- tory dětských příměstských táborů volnočasové aktivity pro děti od sedmi let, a to rovnou v pěti Podnikatelské setkání KHK jižní Moravy V pátek 9. března se na Hudební scéně Městského divadla Brno od 18 hodin uskuteční jubilejní X. Podnikatelské setkání KHK jižní Moravy. Akce se zúčastní členové vlády, vrcholní představitelé Jihomoravského kraje a města Brna, hejtmani, primátoři a starostové spolupracujících municipalit, podnikatelé z řad malých, středních i velkých firem a zástupci středních a vysokých škol z Jihomoravského kraje. OHK Liberec pomáhá zavést malým a středním firmám GDPR OHK Liberec pořádá workshop zaměřený na implementaci GDPR ve čtvrtek 15. března od 9 hodin v konferenční místnosti liberecké komory. Živnostníkům a zástupcům malých a středních firem poradí, jak na GDPR prakticky a efektivně. Hlavním cílem tohoto workshopu je poskytnout podnikatelům co možná nejjednodušší postup, jak si poradit s GDPR a minimalizovat náklady na implementa- ci. Poskytne dostatečný prostor pro diskuzi a domluvení následných konzultací. Více informací najdete na www.ohkliberec.cz. Na přehlídce strojírenských firem žáci zjišťovali, že o budoucnost se bát nemusí Pro ty, kteří váhají s výběrem střední školy nebo chtějí vědět, jaké budou mít uplatnění na trhu práce, byla určena Přehlídka strojírenských firem, kterou uspořádala KHK Pardubického kraje v Ústí nad Orlicí. Součástí celodenní akce byla také odborná soutěž T-PROFI. Na přehlídce bylo akcentováno úzké propojení regionálních technických škol a výrobních podniků z oblasti strojírenské a elektrotechnické výroby. Spoluprací těchto subjektů se výrazně zvyšuje úroveň odborné výuky a také to umožňuje absolventům středních škol najít velmi dobré pracovní zařazení. Technodays v Chomutově Letošní v pořadí 6. ročník veletrhu Technodays se za přispění OHK Chomutov uskuteční ve dnech 26.–28. dubna tradičně v Městském divadle v Chomutově s mottem „ŘEMESLO MÁ ZLATÉ DNO“. Veletrh Technodays je skvělou příležitostí pro reprezenta- tivní představení firem, podnikatelů a jejich nabídky, technologií a inovací. Jedním z cílů je motivovat nejen žáky základních a středních škol, ale i rodiče a širokou veřejnost ke studiu technic- kých a řemeslných oborů, jejichž studium zajistí bezproblémové profesní uplatnění v regionu. Více na www.technodays.cz Stavba roku Plzeňského kraje 2017 OHK Plzeňsko je jako již v minulých letech odborným garantem vyhlašované soutěže Stavba roku Plzeňského kraje za rok 2017. Letošní již 15. ročník této soutěže je o to význam- nější, že se uskuteční v roce 100. výročí založení samostatného československého státu. Právě toto jubileum vede k tomu, aby soutěž byla rozšířena o speciální cenu, a to „Stavba století Plzeňského kraje“. Veřejnost bude mít možnost vedle tradičního hlasování pro stavbu kolaudovanou v uplynulém roce volit také z deseti nejvýznamnějších staveb, které vznikly na území Plzeňského kraje za posled- ních 100 let. Spolupráce vítězného týmu, nad kterým převzala záštitu společnost Foxconn. Důkaz úspěšné spolupráce žáků s konkrétními firmami na přehlídce strojírenských firem v Ústí nad Orlicí. REGIONY A SPOLEČENSTVA Foto: 3x HK ČR

www.komora.cz 9 hk čr z regionů Srbsko vnímá ČR jako jednu z prioritních zemí pro rozvoj zahraničního obchodu a zajímá se o spolupráci v automobilovém průmyslu, vodním a odpadovém hospodářství, chemickém průmyslu, strojírenství, stavebnictví či zemědělství. Na Business den naváže jarní podnikatelská mise do srbských měst Bělehrad a Čačak. OHK Jablonec přiblíží rodinné firmy OHK v Jablonci nad Nisou zve na přednášku „Rodinná tradice aneb Z otce na syna“, komponovaná vyprávění vynikajících řemeslníků a jejich nástupců se uskuteční 16. března od 11:30 v Klubu Na Ram- pě v Jablonci nad Nisou. Na přednášce mj. vystoupí mistři Žloutkovi, varhanáři z Jablonecka, úspěšní pokračovatelé tradice a nositelé řemesla Bohumil Žloutek ml. a Bohumil Žloutek nejml., jejichž firma Žloutek a syn se pyšní bohatou historií a tradicí sahající až do roku 1933. Více na ohkjablonec.cz. Textilní a oděvní průmysl zaznamenal růst Textilní a oděvní průmysl má za sebou úspěšný růstový rok. Tržby v tomto odvětví meziročně vzrostly o 2,8 procenta na 55,3 mld. Kč. Zaměstnanci to poznali na svých mzdách, které se v roce 2017 zvýšili o 7,7 procenta na průměrných 21 700 korun. Spolu se mzdami a tržbami se dařilo také exportu. V textilním a oděvním průmyslu se také zvýšila produktivita práce. Data zveřejnila Asociace textilního-oděvní- ho-kožedělného průmyslu (ATOK). ■ MIROSLAV BENEŠ, ODBOR VNĚJŠÍ KOMUNIKACE HK ČR městech Jihočeského kraje. „Prostřednictvím příměstských táborů s technickým zaměřením chceme rozšířit nabídku aktivit podporujících technické vzdělávání v rámci Jihočeského kraje,“ sdělil Luděk Keist, ředitel JHK, a zároveň doplnil, že cílem je dětem zábavnou a hravou formou přiblížit techniku, a tím je i motivovat ke studiu technických a přírodovědných oborů. Asociace bazénů pořádá odborný seminář Asociace bazénů a saun ČR uspořádala v pražském hotelu Golf odborný seminář zaměřený na sací otvory bazénů a bezpečnost bazénových provozů v České republice. Byla určena pro provozovatele aquaparků, bazénů, koupališť, saun a dalších zařízení s problematikou sacích otvorů bazénů. Součástí konference byla rovněž členská schůze ABAS ČR 2018. Jak na památkově chráněné podlahy? Podlahy v domech s památkovou ochranou byly hlavním tématem společného semináře Národního památkového úřadu a Cechu podlahářů ČR. Dopoledne účastníci navštívili hrad Karlštejn a odpoledne na zámku v Dobřichovicích vyslechli přednášky k potřebné legislativě pro výkon podlahářských prací v památkových objektech, k typologii historických podlah, restaurování a výrobě replik a údržbě a péči o podlahy. ČKLOP chystá konferenci Česká komora lehkých obvodových plášťů chystá na 28. března v pražském hotelu Clarion velkou konferenci zaměřenou na nové trendy a technologie v oblasti zasklívání a opláštění budov. Účastníci budou mít možnost poznat novinky z oboru a vyslechnout si příspěvky předních odborníků. Více informací na cklop.cz. K tématu ČKLOP zároveň vydala sborník, který přináší souhrn odborných znalostí v oblasti obvodových plášťů a otvorových výplní. Moravskoslezští podnikatelé vyjeli do Srbska KHK Moravskoslezského kraje jako partner poradenské sítě pro podnika- tele ENTERPRISE EUROPE NETWORK ve spolupráci s Business Incubator Novi Sad uspořádala zahraniční podnikatelskou misi do Srbska. Účastníci delegace byli přivítáni v budově Zemské vlády čelnými představiteli Zemské vlády a Obchodní a průmyslové komory Vojvodina a setkali se zde se srbskými podnikateli. Následující den se reprezentanti českých i srbských firem setkali na dvoustranných jednáních, kde navázali užitečné kontakty a prodiskutovali možnosti vzájemné spolupráce. Zlínský Business den s velvyslankyní Srbska Kontaktní centrum pro východní trhy při KHK Zlínského kraje uspořádalo Business den zaměřený na Srbsko. Seminář, který přinesl řadu cenných rad a informací ohledně podnikání v této zemi a kterého se zúčastnilo na třicet firem, otevřela velvyslankyně Srbské republiky v České republice Vera Mavrič. Ve svém vystoupení se zaměřila na ekonomický potenciál Srbska a obchodní vztahy s Českou republikou. Nedostatek mladých řemeslníků trápí všechny, včetně malířů. Jak přilákat k oboru novou krev probírala s Cechem malířů pražská primátorka Adriana Krnáčová. Konference BRNO INDUSTRY 4.0. Přednášky k automatizaci, cloudovým řešením nebo trendům robotizace si během akce vyslechlo přes 200 účastníků.

hk čr legislativa 10 www.komora.cz tato výzva není povinná, její nezaslání s sebou nese negativní důsledky. Pakliže následně podnikatel vyhraje svůj spor a dlužná částka mu bude přisouzena, může soud přesto rozhodnout o tom, že mu nepřizná tzv. náhradu nákladů řízení (tj. náklady právního zastoupení, soudní poplatek apod.) právě z důvodu absence výzvy. Neuhradí-li stále dlužník svůj dluh, nezbývá, než se obrátit na soud. Příslušným soudem je zde obecný soud dlužníka, tj. soud, kde má dluž- ník (žalovaný) své bydliště, nebo sídlo. Věcně příslušnými jsou okresní soudy (v Praze soudy obvodní). V neposlední řadě je třeba uhradit soudní poplatek, který činí do částky 20 000Kč celkem 1 000Kč, u částek v rozmezí 20 000 až 4 000 000Kč celkem 5 % z této částky. Aby mohla být žaloba vůbec projednána, je nutné, aby byly dodrženy zákonem stanovené Nejprve je třeba vyřešit otázku, kdy lze vůbec vymáhat nezaplacenou částku soudní cestou. Základním předpokladem je tzv. dospělost závazku – splatnost. Jako příklad můžeme uvést následující situaci: Zákazníkovi byla vystavena faktura za odebrané zboží dne 22. 1. 2018, která je splatná dne 10. 2. 2018. Zákazník v této lhůtě zboží neuhradí, tudíž podnikatel je oprávněn již 11. 2. 2018 částku vymáhat. Zákonná omezení lhůty splatnosti v případě vztahu mezi dvěma podnikateli uvádíme v tabulce. Když se podnikatel rozhodne vymáhat dlužnou částku, měl by ve vlastním zájmu zaslat dlužní- kovi tzv. předžalobní výzvu, v níž nejméně 7 dní před podáním žaloby vyzve dlužníka k úhradě dluhu, poskytne mu přiměřenou dodatečnou lhůtu ke splnění a informuje jej, že nebude-li pl- nit, bude částku vymáhat soudní cestou. Ačkoliv Právní a legislativní servis Jak vymáhat nezaplacené faktury? Žaloba Jaká je splatnost faktur? Co dělat, když kupující neplatí? Kdy se lze obrátit na soud? Jaké jsou náležitosti faktury? Troufáme si tvrdit, že prakticky každý podnikatel se při své podnikatelské činnosti nebo i v osob- ním životě setkal s tím, že mu kupující (odběra- tel, zákazník) nezaplatil za dodané zboží či služ- by. V následujícím článku si dovolujeme přinést základní informace o tom, co lze v takové situaci dělat. Úvodem si však dovolujeme upozornit, že se jedná pouze o obecné informace, které nejsou přizpůsobeny konkrétnímu případu. MĚLI BYSTE VĚDĚT

hk čr legislativa www.komora.cz 11 VZOR PŘEDŽALOBNÍ UPOMÍNKY Vážený pane Nováku, obracím se na Vás jako jednatel společnosti Alfa, s. r. o., IČ: 123 45 678, sídlem Opavská 45, 123 45 Olomouc, ve věci vymáhání dlužné pohledávky ve výši 15 000Kč s příslušenstvím. Dne 2. 1. 2018 jste učinil u mé společnosti internetovou objednávku na zboží v celkové hodnotě 15 000Kč. Toto zboží Vám bylo dne 4. 1. 2018 dodáno spolu s fakturačním dokladem, v němž je uvedena splatnost kupní ceny nejpozději do 20. 1. 2018. Kupní cena z Vaší strany však nebyla dosud uhrazena, a to ani z části. Celkem Váš dluh tedy k dnešnímu dni činí 15 000Kč a dále částku odpovídající úrokům z prodlení v zákonné výši. Jsem plně přesvědčen, že jsem již projevil dostatek trpělivosti, avšak do dnešního dne jste dobrovolně neuhradil ničeho. Poskytuji Vám tedy konečnou lhůtu do 10. 2. 2018 a žádám Vás, abyste vzniklý závazek plně uhradil, a to na účet č. 123456789/0000. Variabilním symbolem platby bude číslo předmětné faktury. V případě, že dlužná částka nebude v tomto termínu uhrazena, budu nucen obrátit se s tímto nárokem na příslušný soud, což Vám způsobí nárůst nákladů v podobě úhrady soudního poplatku a nákladů soudního řízení. S pozdravem Jan Novák náležitosti, konkrétně v ní musí být obsaženy následující údaje: ■ soud, kterému je určena (viz výše); ■ kdo ji podává (označení podnikatele – jméno nebo obchodní firma, IČ, sídlo); ■ jaké věci se týká (např. nezaplacení kupní ceny); ■ vylíčení rozhodných skutečností (např. údaje o tom, kdy byla uzavřena kupní smlouva, kdy bylo dodáno zboží); ■ označení důkazů (doložení a označení listin, kterých se podnikatel dovolává, např. kupní smlouva, objednávka, dodací list); ■ čeho se domáhá (tzv. petit, v němž žalobce uvede návrh výroku soudu). Na tyto náležitosti je třeba dát si skutečně pozor, a proto doporučujeme svěřit sepsání žaloby do rukou advokáta. Chybí-li některá z náležitos- tí, soud žalobce vyzve, aby ji ve stanovené lhůtě doplnil. Pokud tato lhůta uplyne, aniž by žalobce doplnil žalobu tak, jak po něm soud požadoval, bude žaloba odmítnuta. Teprve poté, co rozsudek nabyde právní moci, je možno dlužnou částku vymáhat cestou exekuční- ho řízení. IVETA ZETOCHOVÁ, ÚŘAD HK ČR SPLATNOST VE VZTAHU MEZI PODNIKATELI: ■ do 30 dnů ode dne doručení faktury, nebo ■ dle ujednání stran (možno kratší); ■ výjimečně možno déle než 60 dnů. PŘIPOMÍNKOVALI JSME (stav 5. 2. 2018) Novela zákona o právu autorském Ministerstvo kultury předložilo do mezirezortního připomínkového řízení novelu zákona o právu au- torském. Tato úprava zavádí nové zákonné licence obsahující výjimky pro určitá užití děl a některých jiných předmětů ochrany ve prospěch osob nevi- domých, osob se zrakovým postižením nebo osob s jinými poruchami čtení. Tato zákonná licence obsahuje zvláštní úpravu, kterou je třeba důsledně odlišit od stávající obecné úpravy zákonné licence pro osoby se zdravotním postižením. Navrhova- nou změnou právní úpravy současně ze strany České republiky dojde ke splnění předpokladů pro připravovanou ratifikaci Marrákešské smlouvy Ev- ropskou unií. Připomínkování u tohoto materiálu bylo ukončeno 28. 2. 2018. Novela zákona o ochraně ovzduší Ministerstvo životního prostředí předložilo do mezirezortního připomínkového řízení novelu zákona o ochraně ovzduší. Zákon o ochraně ovzduší je nutné novelizovat z důvodu transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší. Ze směrnice vyplývá, že je nutné upravit nové obsahové náležitosti národního programu snižování emisí ČR. Dále pak je třeba provést některé změny ve způsobu vypracování národních emisních inventur a emisních projekcí a jejich re- portování a nově monitorovat také dopady znečiš- tění ovzduší na ekosystémy. Připomínkové řízení u tohoto materiálu bylo ukončeno 5. 2. 2018. Návrh vyhlášky o tabákových nálepkách Do mezirezortního připomínkového řízení vložilo Ministerstvo financí návrh vyhlášky o tabákových nálepkách, která je prováděcím předpisem k záko- nu o spotřebních daních. Tabáková nálepka je ur- čena ke značení jednotkového balení tabákového výrobku určeného ke spotřebě. Vzhledem ke změ- nám v evropské legislativě dochází ke zmenšení tabákové nálepky. Menším rozměrem má umožnit větší flexibilitu pro umístění tabákové nálepky na jednotková balení. Připomínkové řízení u tohoto materiálu bylo ukončeno 23. 2. 2018. ■ LUCIE PLACHÁ, ÚŘAD HK ČR

hk čr gdpr 12 www.komora.cz Jaká jsou pravidla pro používání cookies? Vedle GDPR se v EU projednává další návrh naří- zení o respektování soukromého života a ochraně osobních údajů v elektronických komunikacích a o zrušení směrnice 2002/58/ES (nařízení o sou- kromí a elektronických komunikacích), známé také pod názvem ePrivacy. Tento předpis upravuje pravidla pro používání cookies. Pravidla na ochranu soukromí by se měla vztahovat také na nové po- skytovatele služeb elektronických komunikací, jako je WhatsApp, Facebook Messenger, Skype, Gmail, iMessage nebo Viber. Schválení nařízení o e-privacy je možné očekávat ve druhé polovině roku 2018. ■ LUCIE PLACHÁ, ÚŘAD HK ČR škrtávacího políčka souhlasu. Souhlas se zpracová- ním osobních údajů může být udělen elektronicky, ale musí být proveden aktivním zaškrtnutím mož- nosti Ano pro konkrétní způsob zpracování. Musí být dán svobodně a ke konkrétnímu účelu. Tento účel musí být jednoznačně specifikován a musí být prokazatelně doložen po celou dobu zpracování. Základem je jednoduchá a srozumitelná komuni- kace. Zákazník musí vědět, kdo zpracovává jeho osobní údaje (nutná identifikace provozovatele e-shopu), musí vědět, proč jeho osobní údaje zpracovává (například za účelem nákupu zboží), jak dlouho je bude uchovávat (provozovatel e-shopu by měl smazat data, se kterými nepracuje) a kdo další získá jeho osobní údaje (externí firma). Musí e-shop jmenovat pověřence? Pro obvyklý provoz e-shopu nemusí jejich provo- zovatel jmenovat pověřence pro ochranu osobních údajů. Povinnost jmenovat pověřence by nastala v případě, že by hlavní činnost e-shopu spočívala v operacích zpracování osobních údajů, které vyža- dují rozsáhlé, pravidelné a systematické monito- rování zákazníků, či by hlavní činnost spočívala v rozsáhlém zpracování citlivých údajů, respektive zvláštních kategorií údajů. Nařízení GDPR je tzv. přímo aplikovatelné a závazné pro všechny členské státy EU. Členské státy si nemohou upravovat pravidla odlišně. V České republice GDPR nahradí zákon o ochraně osobních údajů, z toho důvodu není potřeba čekat na prováděcí legislativu. Potřebuje e-shop pověřence a souhlas zákazníka ke zpracování osobních údajů? Na stávající definici zpracování osobních údajů, jak je upravena v zákoně o ochraně osobních údajů, GDPR nic nemění. Je důležité, aby provozovatel e-shopu promítl GDPR do všech činností, ve kterých provádí zpracování osobních údajů. Jestliže provozovatel e-shopu zpracovává osobní údaje pro účely uzavření a plnění kupní smlouvy, tedy k uskutečnění nákupu zákazníka přes internet, není nutné obstarávat souhlas se zpracová- ním osobních údajů. Automatický souhlas neplatí Obstarání souhlasu se bude týkat například těch provozovatelů e-shopu, kteří budou zpracovávat věrnostní program pro své zákazníky nebo zpra- covávat údaje, na základě kterých bude docházet k profilování zákazníků. Nařízení GDPR v pream- buli stanoví, že dosud obdržené souhlasy zůstávají i nadále platné. Jinými slovy, je-li zpracování založe- no na základě dřívějšího souhlasu, není nutné, aby byl souhlas udělen znovu, pokud je způsob udělení daného souhlasu v souladu s podmínkami nařízení GDPR. Souhlas ale nesmí být součástí obchodních podmínek, nejsou ani dostatečné souhlasy se zpra- cováním osobních údajů získané automatizovaným způsobem, například pomocí předvyplněného za- VÍCE PODROBNĚJŠÍCH INFORMACÍ NA STRÁNKÁCH WWW.KOMORA.CZ

hk čr společenstva www.komora.cz 13 S prezidentem Elektrotechnického svazu českého Radkem Roušarem nejen o současném stavu oboru, ale také o jeho příležitostech v budoucnosti a o tom, jak je využít. Jako všechny vás asi trápí kádry… Elektrotechnika je strašně široká, dovolím si tvrdit, že patříme k nejširším oborům. Jsou samozřejmě oblasti, kde máme obrovské problémy stejně jako jiné profese. V IT a příbuzných oborech, kde jsou lidé alespoň slušně zaplaceni, ale registruje- me zájem studentů, který je vyšší než jinde. Na dru- hou stranu, z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že byť systém není zdaleka ideální, mnoho se toho skrývá v lidech. Jsou školy, které fungují skvěle, mají studen- ty, a jsou ty druhé. A není to otázka krajů, regionů nebo měst. Velkou roli hraje spolupráce firem a škol. Tam, kde funguje, mají školy vybavení i odborníky. A naopak, firmy v okolí mají dorost. Máte možnost to ovlivňovat? Spolupracujeme s asi dvaceti školami, sbíráme informace. A jak už jsem řekl, častěji než problém systému je to problém managementu školy. Jsou takové, které mají sponzory a osmdesátiprocentní naplněnost oborů učňovských i maturitních, a máte školy, které v tomtéž čase stejné obory zavírají pro nedostatek zájmu. Opravdu vidím, že tam, kde je pří- má vazba na firmy a odbornou veřejnost, funguje to lépe. My jako svaz sídlíme v Praze na Zeleném pruhu a Akademie řemesel je určitě příkladem té fungující školy. Podobná situace je v Plzni, kde přímo ve škole sídlí Cech elektrotechniků plzeňského regionu. Ta škola má drajv, má vizi a nepotýká se s problémy. Tady je cesta, jak to můžeme ovlivňovat. A ukazovat i rodičům už na základních školách, že náš obor je jednak široký a jednak má obrovskou budoucnost. Na dobrých školách už totiž ještě v době studia mají studenti jasno, kam po škole nastoupí, často využívají i firemní stipendia. Vidíte jiný problém než dostatek odborníků? Za větší problém ale považuji, že mnohá naše legisla- tiva zná šedesátá, sedmdesátá léta. Takže v současné době věnujeme zvýšené úsilí právě tomu, aby se legislativa změnila. V roce 2008 byl připraven kom- pletně nový návrh legislativy, spadl pod stůl a od té doby se nic zásadního nestalo. Na začátku března snad postoupí do legislativního procesu nový návrh, na kterém jsme se odborně podíleli. Předpokládám, že jednou z činností vašeho svazu je i profesní vzdělávání. Tím, že se na legislativním procesu podílíme, máme samozřejmě odbornou kapacitu a pořádáme odborná školení, semináře, kurzy a zkoušky odborné způsobilosti v elektrotechnice. Vzdělávání je určeno především menším společnostem, protože firmy, které mají desítky elektrotechniků, se o vzdělávání dokážou většinou postarat samy. Menší firmy na to aparát nemají. ■ PETR KARBAN ELEKTROTECHNICKÝ SVAZ ČESKÝ Je zapsaným spolkem dle zákona č. 89/2012 Sb. s působností na území České republiky, a plní tudíž funkci živnostenského elektrotechnického společenstva ČR. Založen byl na ustavující schůzi 1. 6. 1919, jeho činnost byla ukončena násilným rozpuštěním svazu v roce 1951. K obnovení činnosti došlo v roce 1990, kdy byly v únoru 1990 zaregistrovány první novodobé stanovy u Ministerstva vnitra ČR. Cílem svazu je prosazování a obhajování společných zájmů svých členů, zvyšování profesionální úrovně cestou rozvíjení vědecké, technické, odborné a obchodní spolupráce a vytváření podmínek pro zapojení široké elektrotechnické veřejnosti do osvětové, normotvorné a legislativní činnosti. VÍCE NA WWW.ELEKTROSVAZ.CZ Význam elektrotechniky roste

hk čr představuje 14 www.komora.cz Trápí nás časté změny legislativy Nejen pro prádelny a čistírny, ale pro všechny podnikatele je největším problémem nepřehledná legislativa, časté změny zákonů a z toho pramenící zmatek. To radost z podnikání skutečně nepodporuje, říká v rozhovoru pro časopis Komora.cz prezidentka Asociace prádelen a čistíren Lenka Břoušková. Jste první žena ve funkci prezidenta Asociace prádelen a čistíren za celou padesátiletou historii tohoto spolku. Není to zvláštní? Je zajímavé, že v prádelnách pracují hlavně ženy, velí jim ale většinou muži – a stejně i předsed- nictvo Asociace bylo donedávna prakticky čistě mužskou záležitostí. Po padesáti letech nastal asi čas na změnu. Nešlo jen o změnu na postu prezidenta Asociace, celkově se na zářijovém zasedání kolegia Asociace prádelen a čistíren po volbách v průběhu veletrhu Interclean výraz- ně obměnilo předsednictvo. Máte za sebou první čtyři měsíce v roli prezidentky APaČ. Jak je hodnotíte? Ani jsme si neuvědomila, jak rychle ten čas ute- kl. V předsednictvu jsem působila už v minulém volebním období, takže mohu navázat na ně- které úkoly, které z tohoto působení vyplynuly. A do kandidatury na prezidentku APaČ už jsem šla také s určitými plány a představami, které bych ráda naplnila – a které už se mi také daří rozbíhat. Jako nově zvolená prezidentka jsem byla pozvána na valnou hromadu Asociace textilního, oděvního a kožedělného průmys- lu, proběhla schůzka s prezidentem Asociace akreditovaných a autorizovaných organizací a ředitelem TZÚ Brno, byla jsem na konferenci prádelen a čistíren v Maďarsku. Zastupuji Aso- ciaci jako statutární zástupce. Do toho jsme měli již tři zasedání předsednictva. A k tomu všemu jsem samozřejmě ještě musela organizovat svou Foto: archiv HK ČR

hk čr představuje www.komora.cz 15 řičně pokutován. Toto vám na radosti z podnikání nepřidá. Různé zásahy státu do podnikání ve smyslu, kdy smí být otevřeno a kdy ne, mi už vůbec nepřipa- dají správné. Jak vnímají členové APaČ hrozící – byť zatím odložený – nástup EET? Samozřejmě s tím budou spojeny další náklady na pořízení a zavedení EET, zvláště pro nejmenší firmy to bude velká zátěž. Na druhou stranu spousta větších prádelen nebere hotovost, ale fakturuje. V mnoha čistírnách jsou zavedeny pro kontrolu ma- jitele pokladny i platební terminály a někteří z členů vidí v EET narovnání podnikatelského prostředí. Budeme se s tím muset vyrovnat jako ostatní. Pomáhá vám ve vašem boji za zájmy prádelen a čistíren i členství v Hospodářské komoře? Členy Hospodářské komory jsme dlouhá léta. Nějaké zastoupení v sekcích Komory máme, ale bohužel naší vinou z toho nemáme žádné výstu- py. Za mého krátkého působení ve funkci se nám podařilo alespoň krátké představení naší asociace viceprezidentce Martě Novákové a viceprezidentu Romanu Pommerovi a také jsem měla schůzku s prezidentem Komory Vladimírem Dlouhým. Moc bych si přála, aby spolupráce probíhala úžeji. Je to zdroj, ze kterého můžeme čerpat informace, které by mohly být přínosem pro naše členy. Je ale na nás, jak budeme aktivní. V současné době se všechny podniky potýkají s nedostatkem zaměstnanců. Jak jsou na tom v této oblasti prádelny a čistírny? A nakolik se s tím potýká vaše prádelna a čistírna? Myslím, že jsme na tom stejně jako většina firem v ČR. Práce v prádelenském a čistírenském oboru je fyzicky náročnější a nemáme na nadstandardní platy. Je to práce ve službách, takže se často chodí pracovat o sobotách nebo svátcích – a to se samo- zřejmě zaměstnancům také moc nelíbí. Osobně tyto problémy ve své firmě naštěstí řešit nemusím. Naopak se mi stává, že se ženy hlásí o práci, protože slyšely, že jsou mé zaměstnankyně spokojené. Jenže já mám pár zaměstnanců, a to je něco jiného, než když jich máte stovky. ■ ROMAN PETERKA LENKA BŘOUŠKOVÁ Prezidentka Asociace prádelen a čistíren, organizace, která má za sebou už padesátiletou historii. Sdružuje 120 členů – velké průmyslové prádelny, které množství vypraného prádla počítají na desítky tun denně, i malé, které denní výkon počítají na desítky či stovky kilogramů, a také čistírny, které počty vyčištěného prádla počítají na kusy. Každá z těchto skupin představuje samostatný svět s vlastními zájmy a potřebami. Najít v těchto různorodých potřebách společného jmenovatele není úplně jednoduché. Současná prezidentka ve své osobě spojuje zkušenosti ze všech těchto tří odlišných světů – má za sebou pracovní zkušenost z jedné z největších prádelenských společností a je majitelkou malé, ale úspěšné prádelny. Rovněž je držitelkou ocenění Živnostník roku 2017 pro Jihomoravský kraj a její prádelna a čistírna Manela získala ocenění Spokojený zákazník, udělované Sdružením českých spotřebitelů. VÍCE INFORMACÍ NA WWW.APAC.CZ vlastní malou firmu, protože i mí zaměstnanci si musí zvyknout, že už ve firmě nejsem dennodenně. Takže mohu říct, že jsem se ty čtyři měsíce opravdu nenudila. Jedním z častých přání, které od členů zaznívá, je aktivnější role APaČ v oborovém vzdělávání. Rýsují se v této oblasti už nějaké konkrétní projekty? Je jasný směr, kterým se bude tato aktivita ubírat? Od začátku nového roku jsme rozjeli tzv. Akade- mii APaČ. Jedná se o soubor vzdělávacích aktivit, z nichž některé na sebe budou navazovat, například Excel, Word, Google, jiné budou úplně samostatně, jako GDPR nebo seminář na téma mokré čištění oděvů, žehlení. Asociace také dlouhodobě vydává čtvrtletník Informátor a i ten zaznamenal změny, ať už zajímavými příspěvky z oboru, nebo tématy. Nově jsme našim členům připravili legislativní tabulku ohlašovacích povinností, kterou najdou nejen v našem časopise, ale také na našich webových stránkách. Výhledově bychom chtěli, aby některá uč- ňovská střediska, třeba pro švadlenky, měla v osno- vách výuky několik hodin o prádelnách a čistírnách. Plánujete nějaké osvětové aktivity zaměřené na koncové spotřebitele prádelenských a čistírenských služeb? Nějaké nápady, jak udělat osvětu o čistírenských a prádelenských službách mezi spotřebiteli, už byly, ale ztroskotaly na penězích. Na setkání s preziden- tem AAAO jsme se na nějakém společném postupu domlouvali, ale vše je teprve na začátku. Bylo by dobré zákazníky upozornit, na co by si při koupi oděvu měli dát pozor, nebo že je lepší se skvrnou na oděvu jít do čistírny než se pokoušet doma ji odstranit, zvlášť pokud nám na oděvu záleží. V mé čistírně se snažíme své zákazníky na různá úskalí upozorňovat, ale je to jen náš úzký okruh zákazníků. Nakolik může podle vás APaČ fungovat coby organizace hájící zájmy oboru na úrovni, kde se tvoří zákony – tedy být organizací lobbující za zájmy oboru? Společný zájem se určitě najít dá a daří se i některé věci prosadit. Hned na úvod musím říci, že zatím jako jediná asociace máme čerstvě schválenou me- todiku zadání veřejné zakázky pro praní a pronájem prádla a oděvů pro zdravotnická zařízení. Velký zájem máme na snížení DPH, i když v případě, že by se nám ho podařilo prosadit, by šlo spíše o snížení DPH pro čistírny. Ale lobbovat budeme i za snížení pro velké prádelny. Ale co netrápí nejen náš obor, ale i ostatní podnikatele, je velká legislativní zátěž a častá změna zákonů a často i zmatek kolem toho. Ještě než zákon vejde v platnost, už se novelizuje, příslušné orgány státní správy nejsou schopny podat správnou informaci, ale podnikatel je za vše zod- povědný, ten musí znát všechny zákony a taky je pat- EET BUDE ZVLÁŠTĚ PRO NEJMENŠÍ FIRMY VELKÁ ZÁTĚŽ. NA DRUHOU STRANU SPOUSTA VĚTŠÍCH PRÁDELEN NEBERE HOTOVOST, ALE FAKTURUJE.

hk čr aktuální problém 16 www.komora.cz Obchodníci mají stále naději, že jim stát už nebude zákonem nařizovat, kdy musí mít své prodejny otevřené. V březnu by se totiž mohlo plénum patnácti soudců Ústavního soudu zabývat ústavní stížností na regulaci otevírací doby o státních svátcích iniciovanou Hospodářskou komorou a Svazem obchodu a cestovního ruchu. Pro podnikatele, kteří doufali, že nové povolební složení poslanecké sněmovny bude konečně naslouchat nejen odborům jako za vlády Bohuslava Sobotky, ale i podnika- telské veřejnosti, to bylo velké rozčarování. Když občanští demokraté navrhli zrušení podle jejich vyjádření – a zcela oprávněně – zbytečného zákona o omezení otevírací doby, právě poslanci hlavně ANO, ČSSD, KSČM a KDU-ČSL to smetli ze stolu. Regulace, která tvrdě dopadla i na menší prodejce, kterých se i dle autorů týkat neměla, a která jde proti proudu v Evropě, kde se naopak podobná omezení uvolňují, byla v české kotlině k překvape- ní zastánců svobodného podnikání ponechána. Posilněni úspěchem křesťanští demokraté ale nově přišli s tím, že by se zákon měl rozšířit na všech- ny státní svátky. I tomu Hospodářská komora od začátku chtěla zabránit. Varovala, že když už byl jednou u nás takový zákon přijat, vytváří se ri- ziko jeho budoucího rozšíření na další dny. Pro příklady nemusíme chodit daleko. Třeba bývalý odborářský boss a tehdejší poslanec ČSSD Jaroslav Zavadil se nechal slyšet, že jsme „konzumní spo- lečnost, která potřebuje, aby byly obchody zavřené i v neděli, nejen o svátcích.“ Přitvrdí poslanci zákon o omezení otevírací doby? Nadějí je ústavní stížnost Rozhodne Ústavní soud Podle Hospodářské komory by stát neměl rozhodovat o tom, kdo může a nemůže o svátcích podnikat nebo kdy a kam mají lidé chodit nakupovat. Hospodářská komora a její oborová složka Svaz obchodu a cestovního ruchu proto návrh poslanců Petra Fialy, Zbyňka Stanjury, Jany Černochové a dalších poslanců z ODS na zrušení zákona o omezení otevírací doby aktivně podporovaly. Obchodníci, jejich zaměstnanci a zákazníci ale stále mají velkou naději, že regulace bude zrušena Ústavním soudem. Kvůli diskriminačním znakům stížnost iniciovaly právě Hospodářská komora a Svaz obchodu a cestovního ruchu a podpořila ji skupina senátorů vedená Jaroslavem Kuberou. A ačkoliv žádný zákon soudu lhůtu pro rozhodnutí nestanoví, plénum soudců by se jí mohlo zabývat ještě v prvním čtvrtletí roku 2018. Hospodářská komora doufá, že jí i přes rozhodnutí sněmovny Ústavní soud dá zapravdu. Proč zrovna obchodníci? V čem je zákaz prodeje o svátcích diskriminační? „Znevýhodňuje větší obchody i jejich zaměstnance – nedochází zde totiž k zaručení rovných práv pro všechny – jedné skupině je zákonem znemožněno podnikat a pracovat a jiné to je umožněno, rozdíl je pouze v tom, o jak velkou prodejní plochu se jedná,“ vysvětluje prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Zákaz navíc vytvořil i další nerovnost na trhu – zatímco kamenná prodejna musí být zavřená, e-shopy prodávají. Někteří politici a odbory v zákoně údajně vidí SPOLEČNOST KAUFLAND VŽDY RESPEKTUJE LEGISLATIVU ČESKÉ REPUBLIKY. ZÁKON OMEZUJÍCÍ OTEVÍRACÍ DOBU V MALOOBCHODĚ VŠAK VNÍMÁME JAKO NEDŮVODNOU REGULACI. KAUFLAND ČESKÁ REPUBLIKA

hk čr aktuální problém www.komora.cz 17 TEN ZÁKON JE V ROZPORU NEJEN S ÚSTAVOU, ALE I S LOGIKOU. DĚLÍTKEM JE 200 METRŮ ČTVEREČNÍCH. VYBRÁNY BYLY PARADOXNĚ JENOM NĚKTERÉ SVÁTKY. KDO TO URČIL A PROČ? PROČ SE JEDNÁ JEN O SEKTOR MALOOBCHODU. POVOLÁNÍ, KTERÁ PRACUJÍ O SVÁTCÍCH A V NEPŘETRŽITÝCH PROVOZECH, JE PŘECE MNOHO. LOGICKÝCH NESROVNALOSTÍ JE CELÁ ŘADA. JAROSLAV KUBERA, MÍSTOPŘEDSEDA SENÁTU PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY podporu sladění pracovního a rodinného života. Zákon v konečném důsledku ale nechrání ani zaměstnance. Jako by je zaměstnanci v prodej- nách menších než 200 m2 ale nějak nezajímali… „Pokud jde někdo pracovat do obchodního sektoru, musí počítat s tím, že bude pracovat o svátcích. To k tomu zkrátka patří,“ dodává prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu a vicepre- zidentka Hospodářské komory Marta Nováko- vá. Podle ní, pokud zaměstnanec podepíše se zaměstnavatelem kontrakt, berou na sebe oba dva závazek. Pokud dobrovolně podepsaná smlouva obsahovala i možnost vymezení pracovní doby o víkendech nebo svátcích, zaměstnanec rozhodně nemá právo být doma na svátky s rodinou. „Nelze si pak volno přece vynucovat plošným zákonem,“ kontruje Nováková. Foto: archiv Německo Zavřeno. V některých spolkových zemích ale už lze prodej v neděli povolit, pokud je ve veřejném zájmu. Shopping closing law od roku 1956. V roce 2003 došlo ke zmírnění regulace. Od roku 2006 už v pravomoci spolkových vlád. Lucembursko 6:00–13:00. Až do 18:00 mají otevřeno pekařství, cukrářství, kiosky a obcho- dy se suvenýry. Během 2017–2018 probíhá mno- ho různých úlev týkajících se nedělního prodeje. Ale nic není zatím oficiálně změněno. Irsko Obchody si samy rozhodují, kdy budou otevřeny. Proto do Irska proudí hodně zákazníků ze Severního Irska, kde je otevírací doba omezená. Portugalsko 6:00–24:00. Do 2:00 mají otevřené večerky, kavárny a restaurace. Neomezenou otevírací dobu mají prodejny u dálnic, na vlakových nádražích, v přístavech, na letištích a na ben- zinkách. Starostové jednotlivých obcí mohou podle legislativy z roku 2010 otevírací hodiny zkrátit nebo prodloužit. Litva Bez regulace Lotyšsko Bez regulace Dánsko Neděle bez regu- lace, svátky ano. Od roku 2012 ale mírnější podmínky. Slovinsko Bez regulace Itálie Bez regulace Rumunsko Bez regulace. Žádná celostátní regulace neexis- tuje, o omezeních mohou rozhodnout místní úřady. Švédsko Bez regulace. Žádná omezení otevírací doby ne- existují, zároveň ale ze zákona ne- lze pracovat mezi 24:00 až 5:00. Na výjimkách se mohou domluvit zaměstnavatelé s odbory. Estonsko Bez regulace Finsko Bez regulace. Od začátku 2016 se zrušily všechny restrikce omezení otevírací doby. Bulharsko Bez regulace. Otevírací doba je daná spíše praxí než legislativou. Turecko Bez regulace Chorvatsko Bez regulace. Nedělní prodej byl zakázaný v letech 2008 a 2009, ale ústavní soud ho zrušil. Španělsko Částečná regulace. V 80. le- tech se prodejní doba úplně liberalizovala, v 90. letech při- šlo omezení na popud malých obchodů, v roce 2000 přišla opět liberalizace, ale mnoho odborů a sdružení bylo proti. Od 2012 se v Madridu a okolí otevírací doba úplně liberalizovala, podobných měst přibývá. Spojené království Anglie, Wales a Severní Irsko Částečná regulace. Zákon na regulaci přijat v roce 1996. Od té doby snahy o uvolnění nebo o přene- sení pravomocí na lokální parlamenty v roce 2016, ale zatím to neprošlo. Skotsko Bez regulace Maďarsko Bez regulace. Maďarsko zákaz prodejů v neděli a o svátcích zrušilo na za- čátku dubna 2016, teprve rok po jeho zavedení. Vláda uznala, že tento zákaz byl u občanů velmi nepopulární. KDE PROBÍHÁ UVOLŇOVÁNÍ REGULACE NEDĚLE / SVÁTKY

hk čr aktuální problém 18 www.komora.cz Stát zasáhl tam, kde byla samoregulace dostatečná Regulace trhu má probíhat v omezené míře pouze tam, kde samoregulační mechanismy nefungují. Prodejní doba v obchodech ale není tím případem. Obchodníci přistoupili na určitou samore- gulaci, ačkoli jim to nikdo nenařizoval. Před účinností zákona měly prodejny mnohdy standardně zavřeno na první svátek vánoční a Nový rok. To naprosto jednoznačně prokazuje, že regulace nebyla a není nutná. Nechci tady hovořit o tom, že k zákonu nebyla zpracována kvalitní ekonomická analýza dopadů tohoto rozhodnutí. Co se ale dopadů na obchodníky týká, ano, nejsou tolik dramatické na obchody s potravinami. Pakliže si rodina potřebuje potraviny koupit, zpravidla si je koupí jindy. Daleko větší do- pady má ale zákon na nepotravináře, proto- že celá řada zboží i dlouhodobější spotřeby, móda, obuv, elektro, se nakupují při příleži- tostných nákupech v obchodních centrech. Přitom nákupní centra si dnes velmi dobře uvědomují, že nejde jen o nakupování, pomineme-li kina, pořádají různé výstavy, funguje v nich řada restaurací. A omezení prodejní doby v tomto případě významně dopadá i na restaurace a provozovny služeb v nákupních centrech. Zákon tvrdě dopadl i na řadu menších obchodů, kterých se regu- lace týkat neměla. Některá obchodní centra totiž rozhodla, že se jim nevyplatí otevírat jen pro některé, a proto zavírají úplně. Jsem přesvědčena, že samoregulace byla dostateč- ná a že obchodníci jsou schopni se domluvit tak, aby prodejní doba odpovídala potřebám jejich zákazníků. A musíme si uvědomit, že obchod je veřejná služba a jako veřejná služba je tady pro zákazníky a neměla by být regulována státem. ■ POHLED HK ČR MARTA NOVÁKOVÁ, PREZIDENTKA SVAZU OBCHODU A CESTOVNÍHO RUCHU A VICEPREZIDENTKA HK ČR Foto: archiv HU F t hi ÚSTAVNÍ STÍŽNOST PODALI SENÁTOŘI Jaroslav Kubera (ODS) Miloš Vystrčil (ODS) Lumír Aschenbrenner (ODS) Zdeněk Nytra (bezp.) Jiří Oberfalzer (ODS) Tomáš Jirsa (ODS) Jiří Burian (ODS) Tomáš Grulich (ODS) Jan Horník (STAN) Jiří Šesták (HOPB) Ivo Valenta (bezp.) Tomáš Czernin (TOP 09) Michael Canov (SKL) Václav Chaloupek (OPAT) Jiří Růžička (bezp.) Zbyněk Linhart (bezp.) Luděk Jeništa (bezp.) Petr Holeček (bezp.) Jiří Dušek (bezp.) Touto logikou by totiž doma měli být všichni lékaři, policisté, hasiči, řidiči MHD, pracovníci v elektrárně, zaměstnanci hotelů a restaurací… Zůstává tedy otázkou, proč si zákonodárci vy- brali za otloukánky zrovna obchodníky. Že by populismus? Vliv odborářů? Paradoxy zákazu Stát novou regulací samozřejmě připravuje jiné zaměstnance o příplatky za práci o svátcích a v noci. Pro mnoho z nich byla přitom práce o svátcích příležitostí, jak si díky příplatkům vydělat více peněz. A v některých obchodech se na svátky vedly dokonce pořadníky. Ostatně paradoxů a zvláštností za tímto omezením je více. Navzdory tomu, že jedním z argumentů odborářů a předkladatelů zákona bylo sladění pracovního a soukromého života, třeba na Svátek práce jdou zaměstnanci obchodů překvapivě do práce. Zá- kon se totiž týká sedmi státních svátků, kde tento svátek nefiguruje. A zákonodárci se ani neuráčili nikomu obstojně vysvětlit nejen důvod, proč byla pro zákaz pro- deje zvolena výměra 200 metrů čtverečních, ale také, proč se omezení otevírací doby týká jen ně- kterých svátků a proč zrovna těch, které vybrali. Jak už bylo zmíněno, zákon bohužel také tvrdě dopadl i na řadu menších obchodů, kterých se podle samotných zákonodárců regulace týkat neměla. Některá obchodní centra totiž rozhod- la, že se jim nevyplatí otevírat jen pro vybrané obchody, a proto mnohdy zavírají úplně. Chaos je ale i ve výkladu samotného zákona. Není jasné, co se vlastně do limitní rozlohy počítá – zda jen prodejní plocha nebo například i sklady. A zatímco jedni volají po přitvrzení zákona o dalších svátcích a jiní i o nedělích, měli bychom se zamyslet nad tím, proč předkladatelé a hlavně odboráři argumentují tím, že ve vyspělém světě je zákaz prodeje běžný. A přitom od začátku vědomě lžou. Trend v Evropě je totiž zcela opačný. Řada států od regulace prodejní doby ustupuje. Potvrzuje to například situace v Maďarsku, kde nedávno zákaz nedělního prodeje zavedli. Po roce jej ale opět od- volali. Podobně zareagovali i v Itálii a ve Švédsku, postupná deregulace v tomto směru probíhá také v Německu a Rakousku. Debata o zrušení omeze- ní se intenzivně vede rovněž ve Francii. Portugal- sko a Irsko od regulace ustoupily, Finsko výrazně regulaci omezuje. Ale i kdyby celá Evropa měla zavřeno, pokud budeme jen slepě přejímat zákazy a regulace z okolních zemí s vágním vysvětlením „tam to platí, u nás tedy musí taky“, řítíme se do orwellovského 1984. Někteří lidé tráví volný čas i rodinným nákupem v obchodních centrech. Můžeme nad tím ohrno- vat nos, ale nakonec jsou lidé svobodní a mohou si zvolit trávení volného času, jak chtějí. Stát si platíme z daní, aby nás obsluhoval. Opravdu my- slíte, že je důležitější montovat se do života lidí? Aby nám stát přikazoval, co máme dělat ve svém volném čase? ■ MIROSLAV DIRO ZA ZÁKONEM STOJÍ ODBORÁŘI, KTEŘÍ NEMAJÍ DOSTATEČNOU KVALITU NA TO, ABY SVÝM ZAMĚSTNANCŮM POMOHLI ZVÝŠIT VÝKONNOST A PLATOVÉ OHODNOCENÍ. MÍSTO TOHO PROTLAČÍ PARLAMENTEM PASKVIL, KTERÝ NÁS VŠECHNY VRACÍ O ROKY ZPÁTKY. PAVEL ČMELÍK, HAMLEYS

19

hk čr aktuální problém 20 www.komora.cz Zaměstnanci kvůli zákazu prodeje přišli o 21 tisíc korun ročně na výplatě Pavel Čmelík z hračkářství Hamleys:

hk čr aktuální problém www.komora.cz 21 A už vůbec ne v situaci, kdy jim tady čtyřicet let stát říkal, kdo může či nemůže určitou věc dělat. Lidovci ale nejsou komunisté. Co tedy takovou regulací sledují? Osobně si myslím, že KDU-ČSL se podobný- mi zákony snaží zastavit silně upadající zájem mladých rodin o křesťanství jako takové včetně návštěv kostelů. Stejná situace je i v Polsku. Lidé přestávají chodit do kostela, církev si proto vyprosila u vlády zákon zakazující prodej o nedělích. Bohužel si myslím, že to nevrátí lidi do kostelů, ale spíše posadí děti a teenagery k po- čítačům a herním konzolím. Zdá se tedy, že podporovatelé zákazu chtějí lidi vychovávat zákonem. Mám stejný pocit. Nikdo by lidem neměl nařizo- vat, kam a kdy mají chodit. A už vůbec ne v situ- aci, kdy jim tady čtyřicet let stát říkal, kdo může či nemůže určitou věc dělat. Myslím, že všichni viděli, jak to dopadlo. Lidé musí mít svobodné právo se rozhodnout, co budou o svátcích dělat. A státu by mělo být jedno, jestli je to kostel, hřiště nebo supermarket. Tato regulace jen úplně nesmyslně rozdělila trh na ty, kteří mohou pod- nikat, a ty, kteří nemohou. To bylo v naší zemi naposled v dobách silného komunismu. ■ MIROSLAV DIRO a mohou si v něm dělat, co chtějí. Naši zaměst- nanci ale dopadli nejhůře. Jak na ně zákaz prodeje dolehl? Posteskli si, že kvůli státu si meziročně pohoršili v průměru o jednadvacet tisíc korun hrubého. Máme i případy, kdy u nás pracují oba živitelé rodiny, což znamená, že je zákonodárce doslova okradl o dvaačtyřicet tisíc korun. Nicméně KDU-ČSL se už nechala slyšet, že hodlá zákaz prodeje ve velkých obchodech rozšířit na všechny státní svátky. Řekl to místopředseda lidovců Jiří Mihola. Návrh, pro který chce získat podporu napříč politickým spektrem, podle něj vyřeší zmatek, kdy lidé nevědí, ve které svátky jsou obchody zavřené. To je typické! V posledních volbách voliči svými hlasy ale ukázali, co si o politice KDU-ČSL myslí. Nedávno jsem byl hostem Michaely Jílkové v tele- vizním pořadu Máte slovo, kde shodou okolností byl i pan Mihola. Na moji otázku, proč nenařídili pronajímatelům vrátit poměrnou část nájmu u smluv, které byly podepsány před platností no- vého zákona, neměl odpověď. Dalším argumen- tem pana Miholy bylo, že když stát zavede svátky, má právo je regulovat. Jsem přesvědčen, že pokud stát něco zavede, tak má jediné právo – zase to zrušit. Ne říkat lidem, kam a kdy mají chodit. České hračkářství Hamleys sídlící na pražských Příkopech je s 6 000 metry čtverečními prodejní plochy největším hračkářstvím v zemi. Podle Pavla Čmelíka zákaz prodeje o sedmi svátcích nás vrací o roky zpět. Zákon přirovnává k předsametové době. Jak zákaz prodeje o státních svátcích dolehl na vaše hračkářství? Velmi negativně ovlivnil naši profitabilitu. Šedesát procent našich příjmů tvoří turisté a ti zcela určitě nepřijdou druhý den, když už v Pra- ze nejsou. Odboráři, socialisté i lidovci ale tvrdí, že si lidé mohou nakoupit před svátky. Není nutné mít ekonomické vzdělání, aby člo- věk pochopil, že spousta nákupů je impulziv- ních, tedy neplánovaných. Když bude zavřeno, tak se prostě nezrealizují. I kdyby netvořili turisté většinu našich prodejů, je domněnka, že se prodeje realizované v období před tímto zákonem, přenesou v plné výši do období, ve kterém musí být o svátcích zavřeno, absolut- ně nesmyslem. Nemyslíte si, že prodavačky mají trávit svátky doma s rodinou? Nikdo je tu práci nenutí dělat. Je to jejich svo- bodná volba se všemi výhodami i nevýhodami. Nechápu, jak je možné, že všichni mluví o práci ve svátek a už nikdo nemluví o tom, že ta práce je v dobrých firmách ohodnocena stoprocent- ním příplatkem. Navíc není dostatečně slyšet, že lidé v maloobchodě pracují v průměru patnáct dní v měsíci a zbytek mají volno. Jinými slovy, když jsou ostatní v práci, oni mají volno PAVEL ČMELÍK Spolumajitel společnosti Inexad, která je držitelem franšízy Hamleys pro pět zemí ve střední a východní Evropě. České hračkářství Hamleys sídlící na pražských Příkopech je s 6 000 metry prodejní plochy největším hračkářstvím v zemi a po Moskvě největším v Evropě. Podle Čmelíka ho ročně navštíví asi dva a půl milionu lidí, z toho zhruba polovinu tvoří cizinci. Hamleys je obří hračkářství a zábavní park v jednom, které má své místo na anglickém bulváru už od roku 1881 a je také oficiálním dodavatelem hraček britské královské rodiny. Foto: 2x archiv

hk čr ocenění 22 www.komora.cz úspěšným obchodníkům předal certifikát se značkou Tradiční český obchod – certifikováno. Certifikační proces AČTO, při němž se posuzuje pět kategorií: exteriér, interiér, personál, podpo- ra prodeje a sortiment, obchodníkům poskytuje nezávislý audit a zprávu o stavu jejich prodejny a návrhy na zlepšení. Aby se však prodejna moh- la k certifikaci přihlásit, musí splňovat základní požadavky na podíl českého sortimentu v nabíd- ce, sídlo i český kapitál či bezdlužnost. V otázce podpory českých potravin hodlá AČTO prohloubit spolupráci s Potravinářskou komorou ČR. Oficiální udílení certifikátu se značkou probíhá vždy v rámci hlavního progra- mu kongresu Samoška, vždy v lednu příslušného roku v Olomouci a v červnu v Praze. ■ JAN HRDINA, ASOCIACE ČESKÉHO TRADIČNÍHO OBCHODU dalším prodejnám Ocenění kvality Tradiční český obchod – certifikováno V rámci jubilejního 20. kongresu pro tradiční trh Samoška udělila Asociace českého tradičního obchodu (AČTO) již potřetí originální značku kvality Tradiční český obchod – certifikováno. Nově značku získalo pětatřicet nezávislých českých maloobchodníků. Značka, která obchodníkům nabízí kon- kurenční výhodu a zákazníky motivuje a dává jim informaci o tom, který obchod jim zaručuje kvalitu služeb i zboží, byla poprvé udílena v lednu 2017. Za dobu, kdy certifikační proces funguje, značku Tradiční český obchod – certifikaci získalo téměř sedmdesát nezávislých českých prodejen po celé České republice z ma- loobchodních sítí BRNĚNKA, CBA, ENAPO, JEDNOTA, PRAMEN CZ a TERNO. Další de- sítky prodejen již podaly přihlášku a na odborný certifikační audit čekají. „Velmi mě těší, že je o certifikaci mezi obchodníky zájem. Šedesát sedm českých nezávislých prode- jen, které za rok fungování projektu certifikaci získalo, si zaslouží uznání. Obstát v tvrdém konkurenčním prostředí a zároveň splnit přísná kritéria hodnocení je jasnou známkou kvality českých obchodů a schopností jejich provozovate- lů,“ říká předseda AČTO Zdeněk Juračka, který VÍCE O CERTIFIKACI SE DOZVÍTE NA WWW.ACTO.CZ/CERTIFIKACE Foto: HK ČR

www.komora.cz 23 jednotlivými historicky nevhodně umístěnými částmi provozu,“ vysvětlil Radek Strouhal, generální ředitel Tatra Trucks. Společnost proto požádala o evrop- skou dotaci administrovanou Ministerstvem průmyslu a obchodu, přičemž vlastní rekonstrukce by měla začít v příštím roce. Výročí i nové muzeum Tatra Trucks si také v minulém roce připomínala 120 let od vzniku prvního automobilu se spalo- vacím motorem v Kopřivnici i ve střední Evropě, známého NW Präsident. Při této příležitosti v Tatře pro zákazníky připravili limitovanou edici vozů Tatra Phoenix Euro 6 Präsident. „Tatra je nejstarší českou automobilkou, a proto velmi silně vnímá his- torické tradice. V tomto roce si budeme připomínat sto let od vzniku republiky, proto už připravujeme projekty i k tomuto výročí,“ řekl Radek Strouhal. A nejen to! Tatra chce letos zahájit za pomoci již schválených dotačních programů výstavbu nového Muzea automobilů Tatra v Kopřivnici a také rekon- strukci vzácné historické vlakové jednotky Tatra 68, známé jako Slovenská strela. ■ TATRA TRUCKS Tatra Trucks investuje do výroby i technologií Kopřivnická společnost Tatra Trucks během jubilejního roku 2017, kdy oslavila 120 let trvání výroby motorových vozidel, opět výrobně i obchodně rostla. V Tatře se ale hlavně hodně investovalo do výroby a technologií, což bude pokračovat i v následujícím období. V minulém roce Tatra Trucks opět získala oce- nění Tradiční česká značka v rámci ankety sdružení CZECH TOP 100 na základě hla- sování široké veřejnosti zpracovaného výzkumnou agenturou GfK. To ukazuje, jakou sílu a postavení společnost Tatra Trucks má. Aby tomu tak zůstalo i nadále, je třeba ji stále rozvíjet. „Loňský rok byl pro nás všechny především stabilizační. Musíme stále vylepšovat produktivitu i ekonomiku výroby, abychom si udrželi konkurenceschopnost, proto postupně modernizujeme nemovitou infrastrukturu i výrobní technologie. Soustředíme se také na zlep- šování poprodejního servisu a služeb,“ řekl Petr Rusek, předseda představenstva a obchodní ředitel společnosti Tatra Trucks. Do výroby se zapojí roboti Technici a konstruktéři kopřivnické firmy zapraco- vali na centrální nosné rouře, klíčovém a tradičním komponentu konstrukce vozidel Tatra, přičemž ji vylepšili a zjednodušili její konstrukci. Po letech se navíc do továrních prostor Tatry postupně vrátí produkce těchto nosných rour, což bude spojeno s modernizací výrobní technologie. Odpadne komplikované vnitřní svařování a práci svářečů nahradí speciální roboti, což přinese zvýšení kva- lity, odolnosti a spolehlivosti kopřivnických vozů. Během roku 2017 Tatra investovala stovky milionů korun i do obráběcích strojů, především v oblasti obrábění ozubených kol pohonného systému, která jsou důležitým komponentem podvozků vozidel. Výsledkem investic je nejen vyšší produktivita výroby, ale především kvalita a přesnost obrábění. Pomáhá i nový software Za posledních pět let firma rovněž vynaložila několik desítek milionů korun do vývojového zázemí. V letošním roce konstruktéři Tatry pře- cházejí na modernější 3D CAD a PLM systém, což zefektivní jejich práci. Během minulého roku byl spuštěn nový moderní ERP software a na jeho kon- ci společnost dokončila implementaci pokročilého plánovacího systému, který zajistí plynulé a včasné dodávky zákazníkům. „Připravujeme také největší investici za poslední roky, a to na projekt rekonstruk- ce středního traktu výrobních prostor, kde se bude koncentrovat výroba, i všech klíčových inženýrských rozvodů. Součástí rozsáhlé rekonstrukce bude také změna logistiky výroby, tím odpadnou ztráty plynoucí z přepravy materiálů a komponentů mezi Foto: Tatra Trucks advertorial

hk čr událost 24 www.komora.cz Na tři sta osobností nejen z Pardubického kraje s námi v poslední lednový den přišlo pokřtít aktuální číslo měsíčníku Komora.cz na novotou zářící terminál pardubického letiště Jana Kašpara, který jsme v rámci křtu slavnostně otevřeli. Úvod po právu patřil ředitelce letiště Haně Šmejkalové a také vzácným hostům, jimiž byli španělský velvyslanec v Praze J. E. pan Pedro Calvo-Sotelo Ibaňez-Martin, čínská velvy- slankyně v Praze J. E. paní Ma Keqing, ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová či prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý. Především účast španělského velvyslance nebyla pouhou společenskou formalitou, protože v březnu z pardubického letiště začíná létat pravidelná linka do španělského Allicante. A jak v průběhu večera přislíbila Lenka Viková, ani největší tuzemská le- tecká společnost Travel Service nezůstane pozadu. Křest to byl sice netypický, ale možná vznikla nová tradice – vždyť vyjet mimo Prahu a spojit příjemný večer nejen s oslavou nového čísla, ale i zajíma- vého projektu či události se ukázalo být naprosto přirozené i velmi příjemné. ■ PETR KARBAN Ve znamení křídel

hk čr událost www.komora.cz 25 ORGANIZÁTOŘI PARTNEŘI GENERÁLNÍ PARTNER www.joemuczka.com TURESPAÑA Foto: 7x Aleš Funke

rozhovor měsíce 26 www.komora.cz Tvořili jsme trh

rozhovor měsíce www.komora.cz 27 Ne mnoha společnostem se podaří přijít s takovou novinkou, že si mohou dovolit říci, že tvořily trh. I díky někdejší sovětské neprozíravosti a schopnostem českých odborníků tu možnost dostala pardubická ERA. S Viktorem Sotonou, generálním ředitelem společnosti, jsme hovořili o tom, že cesta na špičku nebyla snadná ani s dědictvím slavné značky Tesla. Nevadí vám, že když se řekne ERA, vybaví se každému spíš Poštovní spořitelna a na Pardubicku i realitní kancelář? I v zahraničí je registrována realitní společnost era.com. Vadí nám to na českém trhu, především z toho pohledu, že jsme jedním ze dvou rozho- dujících světových hráčů v našem oboru, naše produkty jsou na dvacítce z padesáti největších letišť světa, v loňském roce jsme podepsali kon- trakt na to vůbec největší, které se teprve buduje v Pekingu, a rádi bychom, aby nás tak vnímali i doma. V zahraničí, kde máme drtivou většinu svých zákazníků, nám to ale nevadí. Tam máme značku vybudovanou, jsme známí, povědomost o firmě funguje dobře a spořitelní účet z Česka tam opravdu nikdo nezná. Dopřáli jste si radost, skutečně reprezentativní sídlo, navíc jako technologická firma jste využili velkoryse i technologie. Sem asi můžete brát návštěvy ze světa bez rozpaků. Byl to jeden z důvodů. Roli v obchodech hrají de- taily. A i když máme historii a výborné reference, naše dřívější sídlo v pronajatých prostorách podle toho úplně nevypadalo. Když jsme cítili potřebu posunout se opravdu na špičku i v tomto ohledu, vypsali jsme architektonickou soutěž – nikoho jsme neznali – a návrh, který jsme si vybrali, byl jiný než ty ostatní, což se nám líbilo, protože my i tím, co děláme, vždy jdeme tak trochu proti proudu. Chtěli jsme budovu moderní, ale přátel- skou, s teplými interiéry a denním světlem. Tahle budova má půdorys vločky, má okna až na zem a je plná denního světla, je na všech chodbách a ve všech kancelářích. Když jsme pak vítězný projekt ladili, přišli jsme s nápadem, že když obchodujeme s celým světem, tak si na oplátku ze světa přivezeme stavební materiály. Takže tady máme dřevěné obklady z dubu, angolský labra- dorit, brazilský křišťál, italský travertin z lomu v Tivoli… A na podlahách holandský zátěžový koberec z recyklovaných rybářských sítí v rámci programu pomoci rozvojovým zemím… Dvacet let jsme důstojné sídlo neměli, teď ho máme. Odpracovali jsme si ho. Říkáte, že jdete proti proudu… Možná to na první pohled není vidět, ale my jsme vlastně před pětadvaceti lety začali budovat zcela nový trh pro alternativní sledovací systémy. Naše společnost vznikla na základech Tesly a my se k tomu hrdě hlásíme. Svým způsobem za to může- me poděkovat RVHP, protože ono to v minulosti bylo tak, že země východního bloku měly v rámci spolupráce rozdělené obory, aby se nevěnovali všichni všemu. V Brně ve výzkumném ústavu radioelektrotechniky se pasivnímu sledování věnoval docent Pech, Rusové měli tehdy pocit, že Foto: 3x Radek Kalhous

rozhovor měsíce 28 www.komora.cz to je neperspektivní, tak nám to nechali, ať si s tím hrajeme. A ono se ukázalo, že to funguje a lépe než tehdy používané systémy, a dostalo se to z vý- zkumného ústavu do Tesly. Vznikl Kopáč (neboli Korelační pátrač), následně Ramona, Tamara, Věra… Byly světoznámé, přesto nám trvalo deset let, než jsme přesvědčili NATO, že naše systémy jsou mnohdy efektivnější než jejich tradiční pro- středky jako AWACS, který je založen na monito- rování prostoru z letadel. Dělali jsme věci, které využívaly zcela jiný fyzikální princip než klasické radary, a nebylo lehké přesvědčit konzervativní letecký a armádní svět, že jdeme správnou cestou. Nyní nejenže máme certifikované systémy podle mezinárodních standardů, ale samy je spolu- tvoříme a naše systémy patří mezi ty, které jsou povinně pro bezpečnost vyžadovány. Takže když dnes stavíte moderní letiště, bez systémů, které jsme na trh přinesli my, se neobejdete. Co pomohlo? Z mého pohledu dvě věci. Tvořit trh je fajn, ale když do toho nejdete sami. Konkurence je zdravá, když s ní udržíte krok. Když přijdete s něčím novým a jdete proti všem, všichni vás odmítají. Když ale přijdou s něčím novým dva, už se mnozí zamyslí, jestli na tom něco není. Když jsme přišli s našimi technologiemi mezi systémy pro řízení letového provozu, objevila se společnost v Ame- rice, která se k nám připojila, a byly jsme dvě firmy, které si byly konkurencí, ale společně jsme vytvořili viditelnější sílu. A pak hrálo významnou roli to, že nám věřilo české Řízení letového pro- vozu, kde jsme měli referenční realizaci. Nebylo to levné, stavěli jsme systémy zdarma, investovali jsme obrovské prostředky. Mohli jsme ale ukázat, že to opravdu funguje a že z hlediska životního cyklu jsme levnější, protože naše systémy v pod- statě nevyžadují žádnou údržbu a mají vysokou spolehlivost. A ještě zmíním třetí pomoc, totiž určité akcelerátory, které jsme nemohli ovlivnit. Letový provoz zaznamenal obrovský nárůst, a to si vyžádalo mnohem vyšší spolehlivost kontroly. Obdobně bezpečnostní situace ve světě generuje tlak na armádní investice. Jaká je dnes konkurence ve vašem oboru? V civilním sektoru nějaká konkurence je, v USA, v Německu, v Číně, v Rusku, ale řada z těch konkurentů, kteří vznikli, už také zase zanik- la, a tak se dá neskromně říci, že s americkou společností Sensis, s níž jsme trh vybudovali, jsme ti nejsilnější hráči a trh si dělíme. Pionýr pro mě nebylo nikdy sprosté slovo. Od začátku jsme šli proti proudu a budu tvrdit, že to umíme nejlíp a že nás to baví. Občas si natlučeme, ale i tak to děláme rádi a myslím, že jiní nebudeme. A že to je pro nás dobrá strategie, snad potvrzuje i to, že si držíme stále tržní podíl přes padesát procent. V armádním sektoru jsme konkurenci neměli a nemáme a nemůžu říct, že by to tím bylo lehčí. Naopak, jak jsem zmiňoval, trvalo řadu let, než jsme přesvědčili. Navíc mnohé státy „nás“ neumě- jí nakoupit, protože nemohou s ničím srovnávat, nemají více účastníků do tendru. Jako v oblasti civilní bylo naším partnerem Řízení letového provozu, tak v případě armádních technologií to byla naše armáda, její operátoři naše systémy znají a používají. I proto je Česká republika v ob- lasti elektronického boje považována za absolutní světovou špičku, nikdo není tak daleko jako my. Víte z hlavy, kolik máte mezinárodně uznaných patentů? Přes třicet, registrovaných v Evropě i v USA. Nebojíte se toho, že technologie jdou tak rychle dopředu, že přijde nějaká nová, která vás v horizontu let může dostat z trhu? Nebojím. Samozřejmě stát se může cokoliv, ale podle mého tomu nic nenasvědčuje. Trhy OD ZAČÁTKU JSME ŠLI PROTI PROUDU A BUDU TVRDIT, ŽE TO UMÍME NEJLÍP A ŽE NÁS TO BAVÍ.

rozohovor měsíce www.komora.cz 29 na kterých působíme, jsou velmi konzervativní. Prin- cipy radarových technologií se de facto nezměnily od druhé světové války. Očekávám větší automati- zaci, věřím, že celý systém řízení se může v budouc- nosti obejít bez lidí. A věřím i tomu, že v horizontu desítek let budeme mít autonomní letadla. Sedl byste do letadla, které neřídí pilot? Upřímně? Dneska bych nesedl ani do auta, které neřídí člověk. Ale všechno se mění. Trendem dneška jsou třeba takzvané vzdálené věže. Dřív řídící leto- vého prostoru museli vidět ven, letadla se sledovala dalekohledy, řízení muselo být na letišti. Dnes může dispečer být kdekoliv na světě a může řídit kterékoliv letiště, nepotřebuje vidět plochu. Možná to směřuje k tomu, že všechna letiště v Evropě bude řídit jedno jediné centrum. Důvěra člověka v technologie je velké téma… Je. Ale asi nám nic jiného nezbývá. Vaše plány do budoucna? Nechceme nijak rozšiřovat portfolio činností, věřím, že jak civilnímu, tak armádnímu sektoru máme co nabídnout minimálně na dalších deset let. Věříme svým oborům, rok jsme analyzovali trhy a máme nápady. Teď je nás přes čtyři sta a máme analýzu, která říká, že bychom v optimálním případě dokázali uživit i tisíc lidí, takže prostor k růstu vidíme. Jako technologická firma jste asi silně závislí na odbornících, jichž je dnes nedostatek. Jak to řešíte? Vrátím se ještě k Tesle. Její éra byla jiná, tehdy byla fabrika plná lidí, kteří nebyli úzce specializovaní, ale byli skvěle multidisciplinárně vybaveni. Dnes takové lidi nenajdeme, prosazuje se úzká specializace. Ale i těch specialistů je málo, stav zdejšího trhu práce známe všichni. Máte recept? Máme dvě cesty, obě se nám osvědčují. Ta první, doškolit si lidi vlastními silami. Druhou je úzká spo- lupráce s technickými školami, my se soustředíme především na ty dvě asi u nás nejkvalitnější, pražské ČVUT a Vysoké učení technické v Brně, s těmi jsme propojeni velmi dobře. Ale objevuje se jeden problém, my Češi jsme málo flexibilní, nejsme zvyklí stěhovat se za prací. A když někdo v Praze nebo v Brně studuje, i když odtamtud nepochází, velmi často tam zakoření a už se mu z města nechce. Takže my jsme se rozhodli jít za nimi, máme centra v Praze, v Brně, v Uherském Hradišti, které je technologic- kým a leteckým centrem Moravy, a máme pobočku i ve Strakonicích, kde jsme koupili zajímavou místní firmu. V Praze a Brně je výhodou, že jsou tam pří- tomny špičkové zahraniční technologické společnos- ti, je to obrovská líheň a do jisté míry si můžeme lidi vybírat. Soupeříte ale s těmi nejlepšími. Máte šanci v té konkurenci držet krok? Máme. Někdy se ukazuje, že oslovujeme lidi tím, že jsme opravdu jiná firma, s jinou kulturou, než je běžné v korporacích. Samozřejmě jsme v top místech a čelíme tvrdé mzdové konkurenci. Zatím se nám daří, ale jednoduché to není. Máme to štěstí, že oslovujeme světové trhy a že nejsme firma, která se podbízí cenou. Tím pádem si můžeme dovolit zaplatit lidi dobře. A musíme, protože jinak bychom je neměli. Devadesát devět procent byznysu máte v zahraničí. Jak důležité je pro vás působit v regionu? To samozřejmě zase souvisí s trhem práce. Je to důležité, chceme být vidět a chceme být vnímáni jako prestižní firma, jako atraktivní zaměstnavatel. Z mého pohledu funguje dobře i spolupráce s městem, krajem. Cítíme i podporu třeba v oblasti vzdělávání, spolupracujeme s Pardubickou univerzitou i místní střední průmyslovou školou. My se zase snažíme to regionu vracet podporou nejrůznějších společenských a veřejných aktivit. Z vašeho pohledu – euro v Česku ano, nebo ne? Z našeho pohledu ano. Kurzová rizika přece jen exis- tují, a byť využíváme nástroje na jejich minimalizaci, stoprocentní ochrana neexistuje a v loňském roce jsme zaznamenali kvůli kurzu nemalé ztráty. Zabýváte se dnes autonomní přepravou? Mluví se o tom, že i pozemní provoz bude v budoucnosti vyžadovat podobný způsob řízení, jako má dnes provoz letecký. Zatím se podobným myšlenkám nevěnujeme. A drony? Začínají se využívat byznysově, jejich výkonnostní parametry už dávno překročily hranici technologické hračky. Nemění to podmínky ve vzduchu? Velice dramaticky. Drony mají značné výhody, ale i nevýhody. Dnes je třeba běžné, že je využívají novi- náři. A je realitou, že když třeba k nehodě na dálnici letí helikoptéra, drony jí překážejí při přistání, protože novináři chtějí své záběry a obvykle jsou u nehody první, ale pak už jde o životy. Dnes to nikdo na zemi neumí koordinovat. Určitě bude potřeba systém, který takové situace bude řešit. Dronová lobby je velmi silná, zastavit to nejde. Mezinárodní komunita už si uvědomuje, že od restrikcí je třeba přejít k nějakému formování, hledají se opatření, postupy, systémy, jak mohou letadla a drony koexistovat. Jsme připraveni, máme systém, který tu oblast řeší – nejen sledová- ní, ale i plánování – a začíná o něj být velký zájem. V Maďarsku třeba už tento systém funguje. Kapacita vzdušného prostoru vypadá nevyčerpatelná, ale není. Vzduch se nafouknout nedá. ■ PETR KARBAN VIKTOR SOTONA Vystudoval obor Provoz letadel na Fakultě strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně a získal titul MBA na Sheffield Hallam University ve Velké Británii. Po studiích pracoval ve společnosti České aerolinie jako vedoucí inženýr rozvoje v technickém oddělení, od roku 2000 působí ve společnosti ERA, nejprve ve výkonných a manažerských obchodních pozicích, od roku 2012 je generálním ředitelem a členem představenstva. Je také členem několika profesních ATM pracovních skupin v organizacích Eurocae a Eurocontrol. ERA A. S. Operuje na 65 trzích světa, vyvíjí a vyrábí civilní systémy pro řízení letového provozu a vojenské pro sledování a identifikaci leteckých, námořních a pozemních cílů a pro elektronický boj. Technologie pardubické firmy využívá dvacet z padesáti největších světových letišť. Společnost zvítězila v roce 2013 v tendru NATO na dodávku dvou systémů pro potřeby aliance.

téma technologie s přidanou hodnotou 30 www.komora.cz Vize, právo a český prostor Tím ale shoda mezi oběma akcemi končí. Americkou konferenci, kterou zorganizoval řecko-americký podnikatel Peter Diamandis a na níž přednášel mimo jiné asi nejslavnější a nej- přesnější futurolog Ray Kurzweil, sledovalo na inter- netu několik stovek pečlivě vybraných hostů, českou na internet nikdo nepřenášel. Na americké byly prezentovány vize, z nichž mnohé se skutečností jistě stanou, ale nikdo dnes neví, ani kdy ani jak budou vlastně vypadat. Na české byla snaha pojmenovat problémy, které současnost a blízká budoucnost v technologiích přináší. Především ty právní. A najít prostor, který by české ekonomice slušel. Hranice soukromí Již dnes se celkem otevřeně, především v souvislosti s GDPR, debatuje o mnoha aspektech. Zavádění technologií do běžného života totiž vyvolává otázky, které tu ještě včera nebyly. Aniž bychom si to nějak významně uvědomovali, hranice soukromí se zužují. Příkladem může být i nedávné zavedení chytrých brýlí u čínské policie. Zatím se využívají na nádra- žích a letištích. Malé přenosné brýle dokážou to, co superpočítač – totiž ve zlomku sekundy porovnat obličej s miliony jiných v databázi. Pekingský výrobce uvádí, že v laboratorních podmínkách jsou schopny identifikovat tvář a ztotožnit ji s údaji z databáze deseti tisíc lidí do 100 milisekund. V běžném provozu je úspěšnost zatím nižší, ale i tak už v několika desítkách případů policie díky nim zadržela hledané osoby či osoby s falešnými doklady. Je zřejmé, že využití takové technologie je pro strážce pořádku výhodou, nicméně její plošné nasazení významně narušuje soukromí tak, jak je chápeme dnes. Ale nejde jen o policejní aktivity. Již dnes je možné pouhou analýzou chování ve virtuálním světě detekovat nejrůznější momenty. Z nich je možné dovodit například změnu zdravotního stavu či pří- pravu k trestnému činu. Otázkou je, jak se k těmto technologickým možnostem stavět. Laicky řečeno, dnes může ke sledování komunikace konkrétní osoby dojít pouze se souhlasem soudu, v budouc- nosti hrozí, že budeme v režimu 24/7 kontrolováni všichni. Omezení technologií Z určitého úhlu pohledu není snaha o omezení technologií a jejich ukotvení do právního řádu nic zvláštního. Problémem je, že dnes chceme ukotvovat něco, o čem nic nevíme. Do hry vstupují nejrůz- nější lobby a rozhodně nejsou nevýznamné. Prim technologického vývoje dnes určují ti největší hráči digitálního světa, Google, Amazon a jim podobní. Mimochodem, Amazon právě zkouší vibrační ná- V Los Angeles se koncem ledna konala technologická konference, na níž světoví vizionáři debatovali o vizích budoucnosti. V Praze se v prvním únorovém dni v menším sešli tuzemští odborníci z řad akademické a podnikové sféry, aby na pozvání Hospodářské komory debatovali o umělé inteligenci. Z obou fór přichází stejná zpráva – technologie, o nichž dnes ani nevíme, jak budou vypadat a fungovat, se stanou za pár let běžnou každodenností.

téma technologie s přidanou hodnotou www.komora.cz 31 ramky, které mohou kontrolovat každý pohyb ruky kteréhokoliv skladníka a v sekundě jej upozorní, že udělal chybu či naopak že směřuje ke správnému druhu zboží. Celý prostor skladu je prošpikován citlivými kamerami. Pracovněprávní předpisy dnes ale na takové možnosti nepamatují a nejsou schopny řešit kritické situace. Psychologický efekt takové situace může skončit i tím, že odpovědnost člověka kontrolovaného technologií klesne k nule. Kdo pak v případě škody bude odpovědný, je z pohledu dnešní legislativy neřešenou otázkou. Nicméně ona technologie je zde. A nese s sebou více otázek než jen odpovědnost za škodu. Je zřejmé, že technologie nám pomáhají, ale stejně tak je zřejmé, že na nás útočí. Medicína ibreklama Chytré technologie změní zcela současné modely obchodu a marketingu. Reklama může být – a v dohledné době bude – tak personalizovaná, že bude oslovovat zcela konkrétního člověka se zcela konkrétní nabídkou nejen na internetu, ale i ve ve- řejném prostoru. Technologie rozpoznávání obličeje v kombinaci s dokonalou analýzou vašeho pohybu v obchodě a sledovaného či vybíraného zboží a výší plateb dokáže optimalizovat nabídku pro vás do podoby, která je dnes zcela nemyslitelná. V zemi, v níž se zvedla vlna nevole proti elektronickému receptu, je těžké si představit to, o čem dnes odbor- níci mluví jako o hotové věci, totiž o využití umělé inteligence v diagnostice. Je nade vši pochybnost, že možnost pracovat v neuvěřitelně krátkém čase s neuvěřitelným množstvím dat dává technologiím před člověkem zřetelný náskok. Je jedno, jestli jde o diagnostiku vozu či diagnózu člověka. Hledání prostoru Debata na půdě Hospodářské komory přinesla ještě jeden poznatek. Důležité je, jaký prostor si pro sebe budeme schopni zabrat, abychom z technologické revoluce dokázali vytěžit něco pro sebe. Jak pozna- menal prezident Hospodářské komory, při vší úctě k českým podnikům hrozí, že až na jednotlivé výjim- ky se sice posuneme na technologicky vyšší úroveň, ale zůstaneme ve stejné kategorii, v níž jsme dnes. Hlavní hra o technologie probíhá jinde. Bylo by naivní se domnívat, že do ní můžeme vstoupit v celé její šíři. Ale jsou segmenty, ve kterých jsou čeští ex- perti považováni za světovou špičku a kde se mohou s jistotu prosadit a udávat směr. Definovat ty obory a podpořit je, to je bezesporu jednou z možností, jak uspět. Samo o sobě to ale nestačí – je nutno podpořit i spolupráci akademické a podnikatelské sféry. Jinak budou výsledky českých hlav využívat jiní. A to by byla škoda, zvláště když v mnoha oborech máme stále velmi dobré jméno. ■ PETR KARBAN O dva kroky před eurozónou Neuplynul ani rok od konce interven- čního režimu České národní banky a tuzemský finanční „svět“ se až neuvěřitelně proměnil. Koruna je o více než 6 % silnější, úrokové sazby výrazně vyšší, a přesto se ekonomice stále velmi dobře daří. Dokonce až tak, že navzdory rostou- cím nákladům firem, ať už z titulu dražších energií, nebo nedostatku zaměstnanců, zů- stává inflace – jako hlavní cíl ČNB – vlastně docela nízká. Sice nad cílem, ale v podstatě jen symbolicky. Zatímco měnové podmín- ky v České republice se vrací do normálu, na západ od našich hranic nadále panuje tisk peněz na financování dluhů jednotli- vých zemí a politika záporných úrokových sazeb s vírou, že to je právě ta cesta, která eurozónu vrátí k normálu. Evropa o normálu zatím příliš neuva- žuje. V eurozóně se nadále a spíše jen výjimečně dodržují jednoduchá základní pravidla, nicméně pro podnikatelskou sféru – zdaleka ne jen pro tu finanční – se vymýšlejí další a mnohem složitější. Jako kdyby existovaly dva oddělené světy, kde jeden nemusí takřka nic, zatímco druhý musí stále více a ještě přitom stihne financovat ten první. Zaklínadlem posledních deseti let se stala regulace a netradiční řešení, které se mají stát pro- středkem minimalizace pravděpodobnos- ti jakýchkoliv budoucích krizí. Vypadá to sice spíše jako víra než skutečné řešení, a o to příjemnější je vědět, že česká ekonomika má v návratu ke skutečnému normálu alespoň v měnové politice přece jen lépe našlápnuto. ■ POHLED ODBORNÍKA PETR DUFEK, ANALYTIK FINANČNÍCH TRHŮ ČSOB Foto: Jiří Coufal • 2018 – nastupují kvantové počítače a emoční inteligence v technologiích • 2020 – 5G sítě, létající auta a umělá inteligence nedílnou součástí medicínské diagnostiky • 2022 – běžný 3D tisk oblečení, umělá inteligence v hračkách, roboti standardem v domácnostech • 2024 – pošta využívá k doručování drony, solární energie je pětkrát levnější než ostatní zdroje • 2026 – většina vozů na silnicích je autonomní, běžná rychlost internetu překračuje 500 Mbps a virtuální realita je běžnou součástí života • 2028 – roboti začínají mít skutečné vztahy s lidmi • 2030 – umělá inteligence se vyrovná univerzální inteligenci člověka a bude možné s každým rokem života prodloužit život o více než rok • 2032 – objevuje se elektronická komunikace přímo z mozku a turistika avatarů, virtuálních dvojníků člověka • 2034 – objevují se nové vědní obory, kde se uplatní jen odborníci s rozšířením mozku o funkce umělé inteligence • 2038 – virtuální realita a umělá inteligence tvoří neoddělitelnou realitu našich životů ČASOVÁ OSA DYNAMIKY PŘEDPOVÍDANÝCH ZMĚN

téma technologie s přidanou hodnotou 32 www.komora.cz a zajistit místa pro oddělené shromažďování minimálně papíru, plastů, skla a kovů z komunál- ních odpadů, a to v rozsahu, který je dostatečný pro dosažení cílových hodnot stanovených POH ČR v souladu s rámcovou směrnicí o odpadech pro celkovou úroveň přípravy k opětovnému použití a recyklaci odpadů z papíru, kovu, plastu, skla pocházejících z domácností a odpadů jiného původu, pokud jsou jejich toky podobné odpa- dům z domácností. Oblast odpadového hospodářství je co do samosprávných kompetencí měst a obcí jednoznačně nejdůležitější a největší oblastí životního prostředí z pohledu všech velikostních skupin samospráv měst a obcí. V současné době však většina měst a obcí dostává od svozových firem pouze celková data o svozu komunální- ho odpadu (směsný i recyklovatelný). Nejsou tak schopna určit míru efektivity jednotlivých svozových hnízd. Bohužel úroveň IT připrave- nosti a finanční možnosti mnoha měst a obcí, ale i samotných svozových firem nejsou na tak vysoké úrovni, aby si mohly dovolit v následujících letech implementovat náročná řešení typu PayT – napří- klad vážení popelnic přímo na místě. Nutno podotknout, že legislativně se ČR řídí doporučením Evropské komise (a to hlavně dvěma body – 1) 60 % recyklace komunálního odpadu do roku 2024 a za 2) 65 % recyklace komunálního odpadu a 10 % skládkování odpadu do roku 2030), tedy města a obce musí ve velmi brzké době začít tuto oblast velmi aktivně řešit. Dle Plánu odpadového hospodářství ČR (bod 2.8.1 Posouzení potřeby nových systémů sběru) bude v nové legislativě obec povinna určit způsob Peníze na posledním místě? Samosprávu v odpadovém hospodářství vykoná- vají obce a kraje. Obce jsou původci komunálních odpadů a mají přímou odpovědnost za fyzické nakládání s odpady na svém území. Každá obec vytváří systém sběru, svozu a dalšího nakládání s odpady. Z hlediska financování systému naklá- dání s odpady se jedná o mandatorní výdaj obec- ních rozpočtů – část financování je řešena pomocí příjmů, ale přibližně 30% nákladů obec doplácí. Z uvedených údajů průměrného doplácení podle velikosti obce je zřejmé, jak je zkreslena evidence odpadů kvůli rozpočítávání hmotnosti obsahu svozového auta na jednotlivé obce bez zohlednění objektivních ukazatelů. Dle výkladu MŽP (Základní strategický dokument v oblasti odpadového hospodářství) malé obce v důsledku toho mají často vyšší náklady než velká města, která si výkon služeb lépe kontrolují. Technologie pomáhá Etnetera AppSatori v roce 2017 dokončila první část projektu Wasty.eu, který usnadňuje evidovat ETNETERA APPSATORI, s. r. o. Startup začleněný do skupiny Etnetera Group, která je uskupením devíti firem. S celkovým půlmiliardovým obratem se řadí mezi silné hráče na českém IT trhu. Etnetera AppSatori je produktovou firmou, která využívá inovací IoT a cloudových řešení. Referenčními zákazníky jsou například Dimatex CS či město Tábor. www.wasty.eu pro odpadové hospodářství Doba monopolů svozových firem v rámci měst končí – města si začínají uvědomovat hodnotu odpadu a cítí možnost začít úspěšně podnikat v odpadovém hospodářství, buď sama, nebo skrze svou odpadovou společnost. Vedle této obchodní příležitosti je ale důležitá i ekologická stránka – občanům oproti předchozí dekádě více záleží na vzhledu okolí, na čistotě vzduchu, na domově pro jejich rodiny. Chytrá řešení

téma technologie s přidanou hodnotou www.komora.cz 33 množství a přepočtenou váhu recyklovatelného odpadu v konkrétních nádobách při svozu a do- dává tak data pro rozhodování o ekonomickém provozu jednotlivých nádob. V průběhu prvního ročního pilotu došlo k ověření funkčnosti i vy- užitelnosti takového softwaru v rámci recyklace textilu u 8 svozových firem. V roce 2018, v druhé etapě projektu, je systém nasazován přímo pro vedení měst, která tak lépe úkolují svozové firmy. Město tak může napřímo ovlivňovat a snižovat skládkování versus recyklovatelný odpad. Cílem projektu bylo vytvořit levný informační systém, bez zbytečného zatěžování rozpočtů měst. Bylo využito cloudové prostředí pro velmi rychlý vývoj s minimálním narušením stávajících procesů svozových firem a maximální datovou konzistencí. Chytré koše ale umějí i zachraňovat lidské životy. Je totiž možné osadit kontejner čidly, která rozeznají živý organismus a okamžitě informují dispečink. Zvenčí takový kontej- ner vypadá úplně stejně, jediným rozdílem je uvnitř kontejneru malá bílá krabička. „Funguje to na bázi infračervených čidel, která reagují na změnu teploty,“ vysvětluje ředitel společnosti Petr Jareš. ■ PETR SIMON FUNKCE, KTERÉ MĚSTA POŽADUJÍ A VYUŽÍVAJÍ • přesná evidence nádob (nesvážejí se nezaplacené nádoby – dle informací z MŽP došlo u měst, ve kterých byl zaveden systém evidence, ke zjištění více než 10 % nádob s falešným označením, tedy svážel se odpad, za který nikdo neplatil) • analýza a kontrola správnosti rozdělení zisku za odvezený tříděný odpad (svozová firma svážející více obcí najednou rozděluje zisk rovnoměrně, ne na úroveň jednotlivých nádob, tedy jsou např. znevýhodněny obce, které recyklují) • přidání funkce predikce a optimalizace umístění nádob dle nových přidaných dat, analýza historických dat a zhodnocení ekonomičnosti stávajícího místa pro nádobu • navržení nového umístění na základě dalších externích dat (počet obyvatel, sezonnost, změny v demografii – občanská obslužnost atd.) • navýšení kapacity jednoho odpadového hnízda • návrh na vytvoření nového odpadového hnízda • navržení většího objemu kontejneru • analýza ekonomičnosti svozových tras (radnice řeší, zda svozová firma nejezdí k málo naplněným nádobám) • navržení frekvence svozu kontejneru • navržení jiné svozové trasy • zavedení automatizované predikce trasy svozů (svozová plachta) • definování přepravně právních vztahů, aby byl zajištěn optimální provoz svozu • analýza možnosti snížení směsného odpadu na úkor recyklovatelného (nižší náklady na skládku/spalování a zároveň vyšší příjem z recyklovatelných materiálů) • sledování abnormalit a včasný zásah při zneužívání systému svozu odpadu v obcích • benchmarking – vzájemné porovnání míry a efektivnosti recyklace napříč zapojenými obcemi České republiky • detailní demografie uživatelů systému (např. má obec přípojku na plyn vs. jaký obsah popelu je ve směsném odpadu) Velikost obce Příjmy Náklady celkem Průměrně obec doplácí Od obyvatel Živnosti Druhotné suroviny Od chatařů Odměna EK Odměna KS Celkem Do 500 obyvatel 428,0 29,4 34,0 51,2 130,6 45,1 718,3 953,3 32,7 % 501–1 000 obyvatel 454,5 30,1 21,0 41,8 90,9 26,7 665,0 851,6 28,1 % 1 001–4 000 obyvatel 455,5 38,1 21,1 31,5 110,1 15,9 672,3 828,0 23,2 % 4 001–10 000 obyvatel 487,4 43,5 13,5 17,3 103,7 9,2 674,5 868,0 28,7 % 10 001–20 000 obyvatel 516,4 43,5 18,9 8,2 100,1 6,8 694,0 914,0 31,7 % 20 001–50 000 obyvatel 496,1 23,5 20,4 7,9 102,3 5,9 656,0 869,9 32,6 % 50 001–100 000 obyvatel 498,1 1,6 25,1 6,4 94,0 5,3 630,5 900,9 42,9 % 100 001–1 mil. obyvatel 540,6 – 26,0 – 119,9 3,5 690,1 743,9 7,8 % Nad 1 mil. obyvatel 564,5 1,1 13,4 – 106,0 – 685,0 925,7 35,1 % Celkem 493,1 23,3 18,9 25,4 105,4 9,5 675,5 870,5 28,9 % Zdroj: EKO-KOM, a. s., 2016

téma technologie s přidanou hodnotou 34 www.komora.cz Ofenzíva V jižních Čechách má kořeny Radek Gutwirth. Muž, který realizuje nápady, o nichž ostatní dosud jen přemýšlejí. Myšlenku na využití technologie internetu věcí nosil a ladil dva roky v hlavě. A za další rok se mu povedlo dokázat reálnost této ideje i její hlavní cíl. Radek Gutwirth a jeho společnost Dorean DG chtějí spojovat svět. IoT téma technologie s přidanou hodnotou 34 www.komora.cz

www.komora.cz 35 téma technologie s přidanou hodnotou Základní myšlenka internetu věcí je, že spolu komunikují technická zaříze- ní a technologie přímo, bez nutnosti zapojení člověka. Takové schopnosti mohou zrychlit, optimalizovat, předcházet škodám, hlídat normované hodnoty. Vše pohodlně, rychle, spolehlivě, pravidelně. Malý příklad – všechny potravinářské provozy musejí sledovat kritické body, jimiž jsou teploty v celém řetězci Milan Vadlejch (Starnet) představuje srdce Gateway, nedílnou součást sítě pro IoT technologie. Radek Gutwirth na přednášce Pohraniční region 4.0 popisuje čidlo Dorean DG, které je budoucností pro chytré továrny. Ve spolupráci s JHK připravila společnost Dorean DG celou řadu podobných akcí. zpracování. Obvykle v pravidelných interva- lech, několikrát za den, odpovědný pracovník zapisuje teplotu do sešitu. Sensor zvládne totéž s mnohem menší námahou, přesně a spoleh- livě. Hlavní využití IoT je proto ve výrobě, v průmyslu, v obchodu. A jedním z využití, které skutečně již dnes nese výsledky a stává se konkurenční výhodou, jsou právě IoT bezdráto- vé sítě a senzory, lidově čidla. Foto: 2x Tomáš Uhrinek

téma technologie s přidanou hodnotou 36 www.komora.cz plastová okna a vlastně nedýchají, přitom nemají žádnou rekuperaci ani řízené větrání. Obsah oxidu uhličitého ve vzduchu tam často překračuje hrani- ce, které jsou povolené. Jednoduché čidlo upozorní, kdy větrat, a ještě může dát odpověď na otázku, zda je vhodné třeba rekonstruovat a pořídit řízené větrání. A ještě jiný, čidla mohou snímat zatížení mostů a vozovek, mohou snímat technický stav rizikových staveb, mohou sledovat kvalitu ovzduší, bezpečnost rizikových provozů a mohou nejen ten stav snímat, ale ve spojení s dalšími technologiemi mohou rovnou i vydávat varování třeba občanům, nebo dokonce přímo reagovat a řešit situaci,“ vypočítává Tomáš Uhrinek možnosti, které jsou vlastně nekonečné, od potravinářství přes průmyslovou výrobu až ke službám. Ve spoluprá- ci se společností Starnet teď Dorean DG chystá chytrou trafostanici, která bude senzory kontrolo- vat sama sebe. O jejich projektech se více můžete dozvědět na březnovém brněnském veletrhu Am- pér, případně na akcích, které v regionu pořádají. Jsou jimi tenisové a fotbalové turnaje s dražbou, z jejichž výtěžku podporují Hospicovou péči sv. Kleofáše v Třeboni. Česká budoucnost je v datech Že data a jejich využití změní svět, tvrdí odbor- níci již delší dobu. A nejen tvrdí, ale přinášejí i skutečné důkazy. Dorean DG a Starnet je přinášejí také. S přesvědčením, že právě oblast datových sítí a využití dat by mohla být českým rodinným stříbrem. „Leckdo si myslí, že svět je mnohem dál, ale není. Některá místa ano, ale svět jako prostor ne. Naopak jsem přesvědčen, že se tady u nás dělají skvělé věci, že máme výborné ná- pady, jsme kreativní a umíme to i realizovat, pro- tože pořád někde zůstaly ty zlaté české ruce. IoT vidím jako příležitost. A když nezaspíme, můžeme hrát významnou roli i v Evropě, protože v ob- lasti získávání dat a jejich využití se velmi brzy dostaneme do společného evropského prostoru. Čím je dat více, tím lépe se s nimi pracuje,“ dívá se do budoucnosti optimisticky Radek Gutwirth. Jeho slova rezonují v trendech současnosti, koncepty chytrých měst počínaje a autonomními systémy konče. Jak se shodli všichni, chytrost není v lavičkách s internetem a s dobíjením díky solárnímu panelu. Chytrost je v datech, která se naučíme používat. ■ PETR KARBAN Zasíťujeme Srí Lanku Budováním sítě pro internet věcí se zabývá i čes- kobudějovický Starnet, poskytovatel datových služeb, tedy především internetového připojení a digitální televize na vlastní síti, zasahující již do osmi krajů České republiky. „O IoT všichni mluví, ale málokdo si v současné době umí před- stavit něco konkrétního, to je trochu komplikace v celkovém rozvoji. Upřímně, i my se kolikrát divíme, co děláme, protože skutečně jdeme cestou, která není prošlapaná. Z mého pohledu můžeme vymyslet neskutečné množství aplikací a využití, ale ke všem vždy potřebujeme především data, která je potřeba nějak někde pomocí sítě sesbírat. Někteří lidé se přitom diví tomu, že je potřeba nějaké další sítě budovat, vždyť internet je přece všude, ale vtip je v tom, že provoz běžných inter- netových sítí je energeticky náročný a pro provoz senzorů tedy nevhodný,“ vysvětluje Milan Vad- lejch, ředitel oddělení IoT společnosti Starnet. Ta v senzorových sítích vidí značnou příležitost. Vsadila na open source technologii Lora, jež je přímo určena pro sběr dat prostřednictvím senzorových sítí, mimo to ale umí komunikovat i obousměrně, takže je možno ji využít i pro řízení. „Kromě celoplošného pokrytí se podílíme i na budování malých lokálních sítí, určených čistě pro konkrétní podniky. Ty si totiž chtějí často svá data analyzovat a spravovat samostatně a my jsme dostatečně flexibilní na to, abychom jim mohli i takové služby nabídnout. To ale nezname- ná, že se zabýváme jenom projekty v takto malém územním rozsahu, s naším partnerem teď mimo jiné pracujeme na službě, která zahrnuje kom- pletní zasíťování Srí Lanky,“ doplňuje Vadlejch. Senzory ovládají svět Partnerem, kterého zmiňuje, je právě společnost Dorean DG. A jejich cesta k technologiím senzo- rových sítí a IoT byla vcelku prozaická. „Jiná naše společnost Orange OHM profi, se zabývá proná- jmem a provozem energetických zařízení a ener- getickou pohotovostí. Když vám shoří trafostanice za několik milionů, není to nic příjemného. Tak jsme si začali provoz vlastních zařízení monitoro- vat a hlídat, protože je lepší investovat několik tisíc do čidel než riskovat miliony. A pak jsme zjistili, že je o podobný systém zájem i u našich zákaz- níků, a uvědomili jsme si, že využití všech těch technologií je mnohem širší,“ popisuje cestu pio- nýrů Tomáš Uhrinek, který se ve firmách Radka Gutwirtha stará o obchod a marketing. Zásadní krok na té cestě představuje správa spotřeby ener- gií. Běžný postup je, že měřič od měřiče chodí zaměstnanci energetických společností a pro- vádějí fyzicky odpočty. Přitom je vcelku velmi snadné toto vše svěřit technologiím a mít zcela přesné odpočty vlastně online. IoT síť to zvládne bez problémů a s trochu sofistikovanější aplikací můžete se svými odběry provádět i analýzy, které vám umožní optimalizovat spotřebu, předcházet přetížení sítě či jiným problémům. Možnosti, kde a k čemu využít senzory, jsou vlastně neomezené. „My se soustřeďujeme na to, abychom zákazní- kům vysvětlili možnosti a pomohli jim najít tu přidanou hodnotu. Protože často až v debatách nad problémy dojdeme k tomu, jaké by mohlo být řešení. Máte čidlo, které má hlídat obsah látek v pitné vodě, aby odpovídal normám. Ale stejné čidlo může hlídat i kvalitu odpadních vod. Jiný příklad, je tu řada škol, které byly zatepleny, mají Podrobnější informace o možnostech IoT a projektech senzorových sítí najdete na stránkách www.starnet.cz/iot abwww.doreandg.cz. Foto: Jakub Hněvkovský V rámci 218. Žofínského fóra se sešli v Praze jihočeští partneři v oblasti IoT technologií – zleva Ing. Luděk Keist (ředitel úřadu JHK), Radek Gutwirth (vizionář a akcionář Dorean DG) a Milan Vadlejch (obchodní ředitel oddělení IoT Starnet).

NEN Proškolte se na nejaktuálnější téma dneška v příjemných prostorách v centru Prahy. Odborní lektoři se zkušenostmi z praxe. Nejde nám o kvantitu, ale o kvalitu, kurzy realizujeme již od 5 účastníků, získáte tak prostor pro konzultaci s lektorem a odpovědi na vaše otázky. Jsme akreditovanou vzdělávací institucí. WORKSHOP PRO ZADAVATELE Zjednodušený průchod v NEN – VZMR 14. března 2018 9:00 – 15:30 hod. Lektor Ing. Lukáš Beránek ■ Administrace VZMR prostřednictvím tzv. Zjednodušeného průchodu v NEN ■ Průběh posouzení a hodnocení nabídek v NEN ■ Příprava zadávacích podmínek ■ Úprava podmínek na základě vysvětlení zadávací dokumentace ■ Průběh posouzení a hodnocení nabídek v NEN ■ Diskuze, ukázka funkcionalit dle požadavků uchazečů WORKSHOP PRO DODAVATELE Workshop NEN – praktický návod na podání nabídky 6. března 2018 9:00–13:00 hod. Lektorka Alena Bělohradská ■ Prostředí elektronického nástroje a vlastní přizpůsobení ■ Správa elektronického nástroje ■ Podání elektronické nabídky ■ Podání žádosti o dodatečné informace ■ Podání námitky ■ Žádost o zpřístupnění protokolu ■ Elektronická aukce Dalši termíny a registrace na www.otideavzdelavani.cz Mějte v malíčku Foto: Shutterstock.com

advertorial 38 www.komora.cz z mála zbraní, jak zabránit rozsáhlým škodám,“ upozorňuje letitý adiktolog, zakladatel center DropIn PhDr. Ivan Douda. Online sázení roste Zvyšující se zájem o online sázení jednoznačně dokládají statistiky Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti. Z přiloženého grafu vyplývá, že za posledních osm let vzrostly sázky na internetu více než pětinásobně na zhruba 25,5 mi- liardy korun ročně. A odborníci očekávají rostoucí zájem sázkařů i v následujících letech. Poslední Výroční zpráva Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti přitom znovu konstatuje deficit státu v oblasti prevence. Projekt Nesázej na výsledek, tvoř ho! formálně odstartoval 1. 2. 2018 v jižních Čechách a měl by výrazně podpořit právě prevenci v oblasti patologického a problémového hráčství a sázkařství. Je zaměřen na čtyři klíčové preventivní oblasti, jimiž jsou informační a preventivní programy pro děti a mladistvé, programy podporující kontrolu hráčského chování, opatření omezující přístup k ha- zardním hrám a opatření v oblasti zodpovědného marketingu. ■ ČKLP raději sportovali a brali sportovce jako svůj vzor, nikoli jako prostředek pro svůj přivýdělek.“ Prevence je nedostatečná Prevence problémového hráčství u dětí a mládeže je formálně součástí školské prevence rizikového chování. Školské preventivní programy se ale proble- matiky hraní hazardních her dotýkají jen marginálně, a to z důvodů neexistence poptávky ze strany škol, ale také neexistence jasné metodiky v této oblasti, přičemž hazard je zejména u českých chlapců značně rozšířený, jak konstatovali adiktologové Nešpor a Csémy již v roce 2010! Denně nebo téměř denně hazardně hraje 1,1% chlapců ve věku 16 let a dalších 1,3% hraje přibližně jednou týdně. U části těchto dospívajících již může docházet k rozvoji patologic- kých forem hráčství. „Preventivní program zaměřující se na problém s hazardem u dětí a dospívajících bude využívat podobné postupy jako při prevenci škod půso- bených návykovými látkami. Jako odborníci na závis- losti stojíme před nekonečným světem nabídky online hráčství ve všech formách a obávám se, že na to společ- nost ani rodiče nejsou připraveni. Je to těžko politicky uchopitelné, a tak se o tom zatím moc nemluví, ale jde už teď o problém, před kterým neutečeme, a zakázat to nepůjde. Prevence zaměřená na ty nejmladší je jednou Nesázej na výsledek, tvoř ho! Nový projekt má mladé lidi varovat před nebezpečím online sázení. Projekt, který odborně zaštiťují specialista na závislosti PhDr. Ivan Douda a bývalá vicehejtmanka Jihočeského kraje docentka Lucie Kozlová, reaguje na poslední Výroční zprávy o hazardním hraní v České republice. Ty upozorňují na trvalý a významný nárůst hazardního hraní ve věkové skupině mladých dospělých, tj. osob ve věku 15–24 let. Ojedinělé nejsou ani případy, kdy sázení propadají i školní děti. „Studenti a vůbec takzvaní mladí dospělí hrají o peníze nejčastěji online, což je s ohledem na současný stav komunikační techniky pochopitelné. Ale také mimo- řádně nebezpečné a alarmující. Mezi hry na internetu s velkým podílem mladistvých se řadí kurzové sázky na sport a loterie,“ říká docentka Lucie Kozlová, která působí v oblasti sociálně patologických jevů nejen jako pedagog na Jihočeské univerzitě, ale také jako sociální pracovnice v praxi. Zhoubné živé sázky Tváří projektu, který financuje Česká komora loter- ního průmyslu, je badmintonista a bývalý olympijský reprezentant Petr Koukal, který o svém zapojení říká: „Badminton je rychlá hra, kde se každých pár vteřin mění průběžný výsledek. Ze své zkušenosti vím, že právě badminton je proto oblíbený mezi sázkaři v tak- zvaných živých sázkách, kdy online sázíte na každý míček. Je to kolikrát rychlejší a dražší kolotoč sázek než na klasickém automatu, a zejména mladí lidé tomu dokážou velmi rychle propadnout. S účastí v projektu jsem tedy neváhal. Cílem projektu je, aby mladí lidé Vývoj vkladů prostřednictvím internetových kurzových sázek (v mld. Kč) 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 25 20 15 10 5 0 Zdroj: ČKLP

rubrika podrubrika www.komora.cz 39 224 stran brožovaná 359 Kč obj. kód 5715 392 stran brožovaná 379 Kč obj. kód 5747 n á č 7 1 296 stran vázaná 979 Kč obj. kód 5720 1 v 9 o 632 stran kroužková 669 Kč obj. kód 5727 328 stran brožovaná 99 Kč obj. kód 5730 560 stran brožovaná 419 Kč obj. kód 5722 Novinky nakladatelství ANAG pro rok 2018 DOTISK anag@anag.cz obchod@anag.cz 585 757 411 www.anag.cz Celý sortiment již vydaných knih nakladatelství ANAG najdete ve všech dobrých knihkupectvích po celé ČR.

podnikání názory 40 www.komora.cz JEŠTĚ NEVÍME, CO TO JE, A UŽ TO BUDEME REGULOVAT, TO MNE TROCHU DĚSÍ… UPŘÍMNĚ, MNE TO DĚSÍ TAKY, ZVLÁŠTĚ POTÉ, CO JSEM SLYŠEL OTÁZKU Z TÝMU EUROKOMISAŘKY JOUROVÉ, ZDA REGULOVAT VSTUPY NEBO VÝSTUPY. NEVÍM, JAK KDO, ALE JÁ BYCH ŘEKL, ŽE V NĚKTERÝCH PŘÍPADECH VSTUPY, V NĚKTERÝCH VÝSTUPY. HLAS IVANA PILNÉHO ZNĚL V SÁLE DOST HLASITĚ, PŘIDAL SE I PREZIDENT HK ČR VLADIMÍR DLOUHÝ, ALE ZDÁ SE, ŽE TO NEBUDE STAČIT… ŘEKL IVAN PILNÝ V DEBATĚ NA TÉMA UMĚLÁ INTELIGENCE, KTEROU USPOŘÁDALA HK ČR S ODBORNÍKY, PODNIKATELI A NOVINÁŘI 1. ÚNORA 2018. PETR KARBAN Výrok... Stát zůstává pozadu za firmami Výročí jednotného trhu livých opatření ještě dále komplikuje. Významnou úlohu v oblasti energetických úspor mohou sehrát tzv. dobrovolné dohody či uplatňo- vání metody EPC (energetické služby se zárukou, z angl. Energy Performance Contracting), a to především ve státní správě, a je třeba se na ně zaměřit. Hledání energetických úspor cestou zvyšování energetické účinnosti je pro Českou republiku cesta správná a významná. Prospívá ekonomice, energetické bezpečnosti i ochraně klimatu. I zde platí známé, že nejlevnější energie je ta, co se nemusí vyrobit. ■ LENKA JANÁKOVÁ, TAJEMNICE ENERGETICKÉ SEKCE HOSPODÁŘSKÉ KOMORY ČR ního ruchu, železniční, autobusové a letecké dopravě, ve finančních službách. Byly zrušeny roamingové poplatky. Pro Hospodářskou ko- moru ČR je jednotný trh hlavní prioritou v její evropské agendě a bude nadále prosazovat jeho upevnění a prohloubení, odstranění zbytečné byrokracie a administrativní zátěže. Vytváření jednotného trhu není ani po pětadvaceti letech ukončeno, protože trh se stále vyvíjí. Objevily se nové trendy – digitalizace, online obchodování, internetové platformy, oběhové hospodářství, na které je třeba reagovat. Je třeba zabránit osla- bování svobod jednotného trhu pod sociálními nebo ekologickými záminkami a čelit skrytému i otevřenému protekcionismu, jak se projevil v oblasti silniční dopravy, kde některé země uplatňují směrni- ci o vysílání pra- covníků na řidiče kamionů. ■ IVAN VOLEŠ, ODBOR LEGISLATIVY, PRÁVA A ANALÝZ HK ČR Česká republika se zavázala dosáhnout úspor v konečné spotřebě energie ve výši 51,1 PJ, a to do roku 2020. Garantem dosažení těch- to úspor je vláda ČR. Současný stav plnění našich závazků je bohužel i přes dosavadní snahy odpo- vědných rezortů neuspokojivý. Z toho důvodu Hospodářská komora ČR plně podporuje výzvu vládě ČR k posílení implementačního rámce pro dosažení národních cílů. Velký počet energeticky úsporných opatření realizují soukromé subjekty a stát, který by měl jít příkladem, zůstává poněkud pozadu. Zvyšování energetické účinnosti šetří firmám nemalé výdaje za energie, stejný efekt by to přineslo i do výdajů a technického zhodnocení budov v majetku státu. Dalším nedostatkem, který ztěžuje naplnění cíle a znesnadňuje cestu k financování projektů, je rozsáhlá administrativa a mnohdy složitě nastave- ná dotační pravidla. V mnoha případech se jedná o investice do zařízení či objektů s dlouhodobou návratností, která mnohdy převyšuje poskytova- nou dobu potřebného úvěru, což realizaci jednot- Rok 2018 je pro Českou republiku rokem významných výročí, která ovlivnila naše dějiny. Měli bychom si také připomenout 25 let od vzniku jednotného trhu Evropské unie. Jeho vytvoření bylo schváleno již v Římské smlouvě z roku 1957, ale jednotný trh byl zahájen až 1. ledna 1993. Právě on je největším a nejcennějším úspě- chem evropského projektu. O jeho přínosu jsme se přesvědčili po vstupu České republiky do EU v roce 2004, kdy v letech 2005–2007 rostl HDP o více než 6% ročně. Českým podnikatelům tehdy pomohla dostat se na jednotný trh EU Hospodářská komora prostřednictvím projektu Informačních míst pro podnikatele. Získali tak přístup na trh s 500 mi- liony spotřebitelů, bez hranic a bez celních barier. Mohou dodávat do kterékoliv členské země své výrobky nebo služby za stejných podmínek jako na domácí trh, mohou zde investovat, usadit se a otevřít svou firmu. Jednotný trh přinesl výhody i občanům. Mohou se svobodně pohybovat po celém území EU, vstupovat do zaměstnání, studovat v zahraničí. Vzájemně jsou uznávány diplomy a kvalifikace. Spotřebitelům jednotný trh nabídl větší výběr a vyšší standard zboží a služeb a nižší ceny a zajistil vysokou ochranu jejich spotřebitelských práv. Cestující získali ochranu v oblasti cestov- Foto: archiv Foto: archiv Foto: archiv

podnikání názory www.komora.cz 41 Nevyužité rezervy Tanec kolem mýta mají nárok na důchod. Ve všech těchto případech se můžeme bez velkého vypětí sil poučit u mnoha evropských sousedů. Nejde přitom o složité úpra- vy, v zásadě situaci řeší z velké části narovnání daňových pravidel, důchodové bonusy za práci i po nároku na důchod, velkorysejší přístup k výpovědním lhůtám a jasná legislativní podpora sousedské výpomoci, která řeší hlídání dětí na pár dní v týdnu. Otázkou je, proč chybí něco, co by vyhovovalo všem. Mzdy rostou, prognóza Hospodářské komory očekává v letošním roce průměrný růst nad osm procent. Což sice na jedné straně jistě těší, na straně druhé nejenže to problémy trhu práce nevyřeší, naopak je to vyostří především v seg- mentu malých a středních podniků. „Pokud chceme, aby česká ekonomika rostla i v příštích letech, jsou nutná zásadní dlouhodobá systémová opatření. Tedy reforma vzdělávání, mobilizace neaktivních skupin obyvatelstva – například žen pečujících o děti nebo o staré rodiče. Operativní řešení, nikoliv ale dlouhodobé, spočívá v odstraňování bariér při náboru zahraničních pra- covníků,“ podotkla viceprezidentka Hospodářské Neexistuje státní koncepce mýtného systému, není nikde popsáno začlenění českého systému do evropského, o němž se velice nahlas uvažu- je, neexistuje srozumitelná tarifní politika ani technologická studie. Již dnes je přitom jasné, že současná mikrovlnná technologie bude překonána tou satelitní, která má značně lepší možnosti pro administraci a řízení mýtného systému, a navíc nabízí vysokou přidanou hodnotu řidičům i řízení silničního provozu – umožňuje například tísňovou komunikaci, poskytování online služeb i informa- cí, a nadto je v případě potřeby jeho rozšiřitelnost na další vozy i další silnice finančně nenáročná. „Současný nebo obdobný mikrovlnný systém může být v České republice jednoznačně funkční i delší dobu po roce 2020 a také by bylo nehospodárné najednou odstranit ještě neodepsaná a fungují- cí mikrovlnná zařízení, která navíc v zemích se satelitním mýtem často plní kontrolní funkci. Smysl ale má provedená modernizace současného systému o službu Evropského mýta, která umožňuje již nyní kompatibilitu mikrovlnného a satelitního systému. Tím je zajištěna a splněna podmínka Evropské komory Irena Bartoňová Pálková. Státní strategie zaměstnanosti by podle ní rovněž měla zahrnovat koncept ekonomické migrace vzhledem k porod- nosti a počtu mladých lidí vstupujících na trh. Zarážející je celá situace v jednom bodě – jde o strategii, která nemá, respektive neměla by mít žádné zásadní politické rozpory. Nejde o opatření, která by se dotkla trhu práce, a tedy nás všech limitně, jde o opatření, která mají pouze přinést nové možnosti při zachování těch stávajících. Nové možnosti, které pomohou jak zaměstnan- cům, tak zaměstnavatelům. ■ VALERIE SAARA unie na rozvoj mýtných systémů,“ uvedl k tomu předseda Dopravní sekce Hospodářské komory Emanuel Šíp. Zrušit tendr, který je evidentně překonaný, převzít správu stávajícího systému do vlastních rukou a připravit zodpovědně tendr nový, který by byl založen na analýze evropských trendů a počítal s možností zapojení českého systému do struktu- ry evropských mýtních systémů se jeví jako jediná smysluplná možnost. Stávající systém je funkční, nehrajeme v tuto chvíli o čas, ale o koncepčnost. Že mýtný systém má být součástí strategické infrastruktury státu je totiž více než zřejmé, stejně jako to, že takový systém bude v budoucnosti plnit i roli řídícího, komunikačního a bezpečnost- ního systému. ■ PETR KARBAN Není to tak dlouho, co vláda projednávala Aktualizaci Strategie politiky zaměstna- nosti do roku 2020. Kdo čekal význam- nější posun, který by mobilizoval známé rezervy tuzemského pracovního trhu, nedočkal se ničeho. Hospodářská komora správně upozorňovala, že lépe, než věnovat čas aktualizaci starého by bylo podívat se na trh práce a jeho potřeby pohledem zcela novým, ve spolupráci se zaměstnavateli. „Vlá- da dostatečně nevnímá oblast zaměstnanosti a trhu práce za příliš hodné pozornosti. Problémům trhu práce se nevěnuje ani programové prohlášení vlády. A zaměstnavatelé se ani k tomuto strategickému materiálu nijak nemohli vyjádřit, nebyl totiž předán do řádného připomínkového řízení ani do tripartit- ních pracovních týmů,“ upozornila viceprezidentka Hospodářské komory Marta Nováková. Problémy současné vládní politiky jsou přitom známé a odborníky dávno pojmenované. Flexi- bilita českého trhu práce neodpovídá potřebám zaměstnanců ani zaměstnavatelů, chybí skutečná podpora částečných úvazků, která by na pracovní trh vrátila matky s dětmi, chybí motivační systém, který v pracovním poměru udržel i ty, kdo již Zkraje února se na společném jednání sešli zástupci podnikatelů včetně Hospodářské komory se s premiérem v demisi Andrejem Babišem a ministrem dopravy Danem Ťokem. Bezvýsledně, na zrušení mýtného tendru se nedo- hodli. Přestože je zřejmé, že současný tendr není připraven tak, jak by odpovídalo potřebám a době. Hospodářská komora kritizuje zejména rozšíření zpoplatnění silnic I. třídy o dalších 910 kilometrů. „Je nyní na politické reprezentaci, aby nalezla řešení, které zabrání rozšíření mýta na silnice první třídy. Takové zpoplatnění totiž poškodí hlavně drobné podnikatele, protože jim zvýší jejich náklady. Druhotným efektem bude vytlačení dopravy na ne- zpoplatněné úseky silnic druhých a třetích tříd, což bude mít zase negativní dopady na města a obce,“ upozornil předsedu vlády tajemník Úřadu Hospo- dářské komory Tomáš Vrbík. Jeho slova potvrzuje i odborná studie společnosti Deloitte, která sice doporučuje zpoplatnění silnic 1. třídy, ale v polo- vičním rozsahu a s tím, že se jedná výhradně o ty úseky, které nahrazují neexistující dálnici. Problémů kolem mýta je víc, než by se zdálo.

Vzkaz na krabičku zápalek JAN BINAR Vystudoval VŠE v Praze a ještě za studií v roce 1994 začal pracovat jako Account executive v komunikační agentuře McCann Erickson. Během deseti let se postupně propracoval na pozici ředitele společnosti. Třikrát byl zvolen prezidentem Asociace komunikačních agentur, od loňského roku je prezidentem organizace EdCom, která sdružuje evropské univerzity zaměřené na reklamu a komerční komunikaci. Externě přednáší na VŠE. Agentura McCann Prague pod jeho vedením tvoří kampaně pro český trh i pro celý svět, získala řadu ocenění Effie, udílených za efektivitu kampaní a zdobí ji i zlatí a bronzoví lvi z nejprestižnější celosvětové soutěže kreativity, která se každoročně koná v Cannes. V roce 2017 Jan Binar získal Řád Vavřínu, udělovaný prezidiem Hospodářské komory České republiky. podnikání osobnost 42 www.komora.cz

podnikání osobnost www.komora.cz 43 Dvacet tři let v jedné firmě, to není v reklamě úplně obvyklé… Ta firma se za tu dobu asi pětkrát proměni- la. A i dnes se stále mění. Která změna byla nejvýznamnější? Způsob práce a kultura. Když jsme začínali, byla firma postavená kolem pár chytrých hlav. Nebyla tu tradice, pobíhali jsme a pracovali možná s vět- ším nadšením, ale menšími znalostmi. Bylo to celé hodně hierarchické, rozhodnutí se dělala nahoře, pracovalo se řízeně. Agentura připomínala fabriku. Dnes je to více o kultuře, kampaně se rodí v reál- ném čase, v rychlých interakcích, potřebujeme flexibilitu. Kdybychom museli čekat, až informace doputuje někam a zpět, příležitost by byla pryč. Zároveň ale lidé mnohem více spolupracují, část realizací vzniká až přímo v průběhu toho procesu, na place, při spontánní akci. Nejsou ostré hranice mezi agenturním týmem a klientským týmem, nejsou viditelné hranice mezi kreativním týmem, produkcí a třeba umělci. Je to všechno jeden tým. Existuje český reklamní styl? Pořád se hledá. Zaráží mě to, ale je to tak. Přál bych si, aby existoval, ale spíš je to tak, že máme položený základ. Není to tak, že by někdo v Cannes řekl: „To je česká reklama…“ Británie má svůj styl. V šedesátých sedmdesátých letech si jej našli. Předtím pracovali Britové podle amerických vzorů. Pak našli vlastní jazyk a výraz. Nejen že se zvýšila efektivita kampaní na vnitřním trhu, ale dobyli svět. Britská reklama je pojem a poměrně dobrý vývozní artikl. Pak přišla Skandinávie, jednoduchý humor, kolikrát za hranou, černý hu- mor, sarkasmus, jednoduchost až na dřeň. A zase, dobyli svět. A teď ho dobývají znovu, protože dokážou udělat totéž v digitálním prostředí. To, jak jsou ve Skandinávii podporované technologie už na školách, nese ovoce. Pro ně je přirozená spousta věcí, které my teprve objevujeme. Ale čeští kreativci se prosazují, i vy děláte pro svět… To je ale jiná otázka. Naše práce je dobře hodnoce- ná, ale neděláme českou reklamu, děláme reklamu pro svět, musí fungovat na padesáti trzích. Světové firmy chtějí naši kreativitu, flexibilitu, rychlost. Přidaná hodnota je stejná jako v Německu nebo v Británii. A ty rozpočty, se kterými můžeme pracovat, nám dávají skvělé možnosti pro realizaci. Máme z toho radost. Může reklama fungovat celosvětově? Na padesáti trzích… Samozřejmě že může. Musí. L’Oréal má kampaň Já za to stojím, která běží více než čtyřicet let na celém světě. Upravují se jednotlivosti, ale kon- cepčně to funguje všude. Když dělá Dove kampaň Za opravdovou krásu, taky jim to funguje. Ale platí, že musíte být někde ukotven. S tím, jak mizí národ- ní identita, současně sílí snaha dobrat se identity subkultur, regionální, osobní. I u nás to vidíme, že jednotlivé regiony se profilují, používají své znaky, jazyk, vtipy. Některé se profilují markantněji, někte- ré méně, to v důsledku tradic a historie. Ostravsko, Brněnsko, Kutná Hora… to mají asi snazší než po- hraničí, které je u nás de facto jediným regionem, bez historie, bez kořenů. Ale i to je identita. Všichni potřebujeme někam patřit, nemůžete být odnikud. Což platí i pro firmy… Přesně tak. Dříve značku vytvářela agentura, komu- nikační oddělení, jako podpůrnou aktivitu k pro- deji. Dnes značku musí vytvořit firma. Není to jako dřív, do firmy je vidět, zaměstnanci jsou součástí značky, a když nemají jasnou identitu a poslání, tak to nedají. Je to vidět hodně třeba v politice, padly veškeré komunikační bariéry, už to není jen o tom, co si přečtete v masovém tisku. Je to pro všechny nová éra, protože když chcete něco kázat, musíte to i dělat. Jinak vás to doběhne. Interní a externí komunikace se slévá v jednu, musí být konzistentní… Ano. Reklama je sice často prvním bodem doteku s firmou nebo produktem, ale významem ji předčí lidé, spotřebitelská zkušenost, až pak reklama. V racionálním světě transakcí věrnost neexistuje. Krátkodobě si lidi něčím koupíte, ale dlouhodobý vztah je založen na důvěře, na emocích. Dají se zobecnit české chyby v marketingu, v komunikaci? To se asi odpovědět nedá, realita je tak diverzifiko- vaná, že si netroufnu paušalizovat. Zvykly si české firmy, že investice do reklamy je investicí dlouhodobou? Celý svět se to učí. Končí éra fascinace čísly, protože přes ta čísla jsme se dostali zpět k tomu, že lidé nefungují racionálně, nevyhodnocují jednotlivé scénáře. Vracíme se k tomu, že je třeba vytvářet emoce, vztahy. Dneska je moderní používat pojem mentální dostupnost, jaká značka se vám vybaví v konkrétní situaci. Krátkodobost je bohužel imperativ doby, ale ty firmy, které mu odolají, sklízejí úspěchy. I u nás. MasterCard, Kofola, Alza, L’Oréal… nemají důvod nic měnit na kampaních, protože fungují. Inovují, ale základ funguje a zů- stává. Můžete změnit kampaň, ale pravděpodobně dalších osm až dvanáct měsíců ke zlepšení nedojde. Stačí dobrý marketing, abyste prodal všechno? Nestačí. Spousta korporací čistí portfolia a zbavují se přebytečných produktových řad. Ono je totiž po- měrně jednoduché do systému cokoliv přidat, ale člověk má jenom jeden žaludek a den čtyřiadvacet hodin. Snažili jste se jako asociace prosadit na UMPRUM vysokoškolský obor pro kreativce… Nedotáhli jsme to, nebyli jsme schopni sehnat fi- nance na rozjezd, ale mezitím vznikla vysoká škola Michael, která je zaměřena na výchovu a vzdělání kreativců. Spolupracujeme a podporujeme je. Věřím, že kvalitní lidé jsou základem úspěchu a v reklamě je potřeba tu kvalitu hledat především u kreativců, ne u obchodníků. Bohužel, kreativita se u nás na školách neučí… Což je, a hlavně bude obrovský problém. Teď jsem se díval na některé výstupy z Davosu a z pohledu dovedností, toho, co bychom měli splňovat, aby- chom byli přínosem pro ekonomiku, je kreativita třetím nejdůležitějším faktorem. Problém je, že dnes nikdo nedokáže říci, jak bude kterýkoliv obor, reklamu nevyjímaje, vypadat za osm let. Což je doba, kterou potřebujete, abyste při změně vzdě- lávacího systému dostali nějaký výsledek, novou generaci. Naplánovat to prostě nejde. Bude potřeba mnohem více propojovat vzdělávací a komerční sféru a na změny reagovat za pochodu, plynule. Jasný je směr, je potřeba rozvíjet měkké doved- nosti, tvořivost, intuici, rozhodování, sebedůvěru. Technické dovednosti si budeme muset doplňovat průběžně. Model vzdělání se musí změnit. Co mají dělat firmy, které vznikají a mají nulovou hodnotu značky? Jak vstoupit do toho přesyceného prostoru? Ty rady jsou pořád stejné – buďte jednoduší a čitelní, vytvořte zkratku, nejlépe vizuální. Dřív se říkalo, že když dáte svůj vzkaz na krabičku zápalek a pořád je to ono, pak jste vytvořil něco, co funguje. A k tomu je potřeba být v něčem nejlepší. Ti nej- lepší mají obrovskou výhodu ve všech algoritmech digitalizovaného světa. Takže jednoduchost, vůd- covské postavení. A počítejte s tím, že je to běh na dlouhou trať. Vztah se značkou se buduje krok za krokem. ■ PETR KARBAN DŘÍV SE ŘÍKALO, ŽE KDYŽ DÁTE SVŮJ VZKAZ NA KRABIČKU ZÁPALEK A POŘÁD JE TO ONO, PAK JSTE VYTVOŘIL NĚCO, CO FUNGUJE.

44 www.komora.cz podnikání analýza o navyšování stavu zaměstnanců jsou ambiciózní i pro rok 2018 – téměř čtvrtina podniků by chtěla nabírat další zaměstnance. Vzhledem ke zmíněným faktům ale plány firem zřejmě nebudou v tomto směru napl- něny a nábor bude z velké části realizován přebíráním pracovních sil od konkurence. I z toho důvodu budou firmy dále zvyšovat objem svých investic – především do technologií. Zatímco ve druhé polovině 2017 zvý- šilo investice 27% MSP, v roce 2018 plánuje investice dále navyšovat přes 30% firem. České výsledky v mezinárodním srovnání Aktuální Komorový barometr byl realizován na přelomu ledna a února 2018 a reagovalo na něj 580 respondentů – členů Hospodářské komory ČR všech velikostí a oborů. Pro účely mezinárodního Úspěšný rok 2017 byl brzděn trhem práce. Zatímco v loňském prvním pololetí hodnotilo svou situaci jako stejnou nebo lepší v porovnání s předchozím obdobím 83,8% malých a středních pod- nikatelů, ve druhé polovině roku jich bylo již 88,1% (viz Tabulka). Zvýšení se týkalo všech sledovaných oblastí – obratu, počtu zaměstnanců, cen produkce/ služeb, rozsahu investic i stavu zakázek a objedná- vek. V první půlce letošního roku očekává zachování současného stavu nebo jeho zlepšení dokonce 90,7% malých a středních firem, a to i přes to, že firmy výraz- ně brzdí nedostatek kvalifikované pracovní síly. Tzv. mismatch problém neboli situace, kdy se poptáv- ka po kvalifikacích nestřetává s její nabídkou, trápí podnikatele již třetí rok v řadě, navíc intenzivněji než dříve. Tento problém je zesílen rekordně nízkou mírou nezaměstnanosti. Data ukazují, že představy Optimismus neopouští české firmy ani letos Podle výsledků posledního Komorového barometru vidí české malé a střední podniky (MSP) první polovinu roku mimořádně optimisticky. Třetina podnikatelů očekává ve srovnání s koncem loňského roku další zlepšení. Hodnota Indexu podnikatelské nálady malých a středních podniků (SME Business Climate Index) je na úrovni ekonomicky výjimečně úspěšného roku 2015. I letos tak zřejmě udržíme poměrně významný náskok nad průměrem evropských zemí i eurozóny. KARINA KUBELKOVÁ Foto: archiv Index podnikatelské nálady MSP 2013/H2 2014/H1 2014/H2 2015/H1 2015/H2 2016/H1 2016/H2 2017/H1 2017/H2 2018/H1 UEAPME ČR 90 85 80 75 70 65 60 71,6 66,1 67,9 71,7 72,3 75,0 75,6 75,7 75,8 80,2 77,1 82,7 84,7 89,6 85,9 84,3 82,2 86,8 89,5 Zdroj: Komorové barometry, září 2013 až únor 2018; The EU Craft and SME Barometer 2017/H2, UEAPME, říjen 2017

www.komora.cz 45 podnikání analýza srovnání se tradičně vybírají jen ti respondenti, kteří spadají do kategorie malých a středních podniků, tj. mají méně než 250 zaměstnanců. Takových firem bylo celkem 521. Díky Indexu podnikatelské nálady MSP můžeme srovnávat situaci podniků v ČR s evropským průmě- rem (viz Graf č. 1). Již druhé pololetí po sobě jsme v ČR zaznamenali nárůst celkového optimismu – Index podnikatelské nálady MSP pro první polovinu roku 2018 vzrostl z 86,8 na 89,5. Jedná se o výsledek srovnatelný s rokem 2015, kdy naše ekonomika zaznamenala meziroční růst HDP ve výši 5,3%. I když výsledky za evropské země budou známy až se zpožděním, s největší pravděpodobností si udržíme náskok i pro následující období. Srovnáme-li české výsledky s vybranými skupinami evropských zemí (viz Graf č. 2), vidíme od poloviny roku 2015 zvětšování rozdílů v rámci Evropy. Zatímco hodnoty Indexu v zemích eurozóny se přibližují hodnotám ČR, nůžky mezi zeměmi platícími eurem a evropskými zeměmi používajícími vlastní měnu se rozevřely. Poměrně dramatický vývoj byl zaznamenán u zemí potenciálně nejvíce poškozených brexitem (dle hodnocení UEAPME to je Velká Británie, Irsko a Dán- sko) – po čtyřech pololetích poklesu malé a střední firmy konečně očekávají zlepšení. Zlepšení ekonomické situace především v zemích eurozóny znamená – s ohledem na teritoriální struk- turu našeho exportu – i silnější poptávku po českých výrobcích, což se projeví i na zakázkách našich malých a velkých firem a následně na růstu české ekonomiky. Čeká nás další úspěšný rok. ■ KARINA KUBELKOVÁ, HLAVNÍ ANALYTIČKA HK ČR Období 1. pol. 2017 2. pol. 2017 rozdíl (p. b.) celková situace 83,8 % 88,1 % 4,3 obrat 83,0 % 86,6 % 3,6 počet zaměstnanců 83,8 % 86,8 % 3,0 ceny produkce/služeb 91,4 % 93,7 % 2,3 rozsah investic 83,2 % 85,8 % 2,6 stav zakázek a objednávek 84,6 % 88,7 % 4,1 Hodnocení situace malých a středních firem v roce 2017 Index podnikatelské nálady MSP – mezinárodní srovnání 2013/H2 2014/H1 2014/H2 2015/H1 2015/H2 2016/H1 2016/H2 2017/H1 2017/H2 2018/H1 Celá eurozóna ČR Všechny země UEAPME mimo eurozónu Skupina Brexit 90 85 80 75 70 65 60 68,8 71,6 77,1 82,7 84,7 89,6 85,9 84,3 82,2 86,8 89,5 73,5 68,2 67,0 68,2 69,3 73,3 74,1 72,5 71,6 75,1 72,9 69,8 77,2 67,0 72,9 72,3 75,6 76,2 76,7 77,7 83,1 Zdroj: Komorové barometry, září 2013 až únor 2018; The EU Craft and SME Barometer 2017/H2, UEAPME, říjen 2017 Poznámka: Skupina Brexit představuje země potenciálně nejvíce poškozené odchodem Spojeného království z EU – Velkou Británii, Irsko a Dánsko. Zdroj: Komorové barometry ze září 2017 a z ledna 2018 Poznámka: Procenta vyjadřují podíl malých a středních firem, které hodnotily svoji situaci jako lepší nebo alespoň stejnou v porovnání s předchozím pololetím. UEAPME (Union Européenne de l’Artisanat et des Petites et Moyennes Entreprises) je zaměstnavatelská organizace zastupující zájmy evropských řemesel, živností a malých a středních podniků na úrovni EU. UEAPME je uznávaným evropským sociálním partnerem. Zahrnuje 67 členských organizací z 34 zemí. Členy jsou národní federace MSP napříč sektory, evropské odvětvové svazy a další přidružení členové. V celé Evropě zastupuje UEAPME přes 12 milionů podniků s téměř 55 miliony zaměstnanců. INDEX PODNIKATELSKÉ NÁLADY MSP (SME Business Climate Index) publikuje dvakrát ročně organizace UEAPME na základě dat z šetření v rámci členských a partnerských zemí. Metodika šetření i výpočtu je pro všechny země shodná. Index je počítán jako průměr malých a středních firem, které nahlásily pozitivní nebo stabilní situaci a očekávají pozitivní nebo stabilní vývoj pro další období. Proto se Index může pohybovat od 100 (vše pozitivní nebo neutrální) do 0 (vše negativní). Data za UEAPME za 1. pololetí 2018 nebyla v době uzávěrky k dispozici.

podnikání analýza 46 www.komora.cz slezské inovační centrum, dále sledování a katalo- gizace témat pro budoucí vývoj, propagace nových konceptů výzkumu, vývoje a inovací v aplikační sféře a v neposlední řadě internacionalizace výzkumu, vývoje a inovací. Jak na český inovační a výzkumně-vývojový potenciál nahlíží zahraniční vědci? A jak zahraniční firmy, které v Česku mají své aktivity nebo se je chystají zde zahájit? Česká republika je na tom v oblasti výzkumu a ino- vací relativně dobře, nezanedbatelná část evropských strukturálních a investičních fondů byla využita pro budování, případně rekonstrukce výzkumných infrastruktur. V mnoha případech disponujeme vybavením, které nám ve vyspělých zemích mohou závidět a které nám pomohlo vymanit se ze zaosta- losti nahromaděné v minulých desetiletích. Zahra- niční vědci na výzkumný potenciál České republiky pohlížejí velmi racionálně, dokážou rozpoznat kvalitu a excelenci a dát svůj respekt najevo. Neohlížejí se přitom na formální znaky národního hodnocení, které mnohdy upřednostňují sběr bodů vedoucí k fi- nanční podpoře před kvalitou. Obecně je v zahraničí oceňována česká flexibilita a schopnost improvizace, což samozřejmě platí i pro cizí firmy, které zde mají své aktivity nebo se k nim chystají. Ty zase brzdí již velmi citelný nedostatek kvalifikovaných odborníků, zejména v technických disciplínách. Je Česko připraveno na nastupující trendy Průmyslu 4.0? Jaké změny české firmy čekají a zvládnou je? Jde o zásadně nový technologický trend zasahující už nejen produktivní ekonomiku, ale společnost jako takovou. Počet firem, které s těmito novými techno- logiemi pracují nebo se na jejich zavedení připravují, postupně narůstá. Nicméně ve srovnání s vyspělými regiony v této oblasti dost zaostáváme. Průmysl 4.0 předpokládá nutnost větší synergie akademické sféry, velkých, středních a malých podniků, výrobců i uži- vatelů automatizačních a informatických technologií. Více než kdykoliv předtím – a to zejména díky velkým investičním nákladům při zavádění principů Průmy- slu 4.0, rychlosti technologických změn a standardi- zaci – je třeba vzájemně propojovat všechny aktéry ovlivňující výrobní sféru. ■ PETRA MENCLOVÁ DOC. ING. JIŘÍ KRECHL, CSC. Vedoucí Oddělení podpory výzkumu, vývoje a inovací agentury CzechInvest Vystudoval organickou chemii na Vysoké škole chemicko- -technologické v Praze, kde později působil i jako docent. Angažuje se v řadě výzkumně- -vývojových programů. Působí ve správních a dozorčích orgánech četných výzkumných organizací a v Inženýrské akademii. V CzechInvestu působí přes deset let. Brzdí nás nedostatek odborníků S Jiřím Krechlem, vedoucím Oddělení podpory výzkumu, vývoje a inovací státní agentury CzechInvest, o inovacích a jejich podpoře, o konceptu Průmysl 4.0 a českých příležitostech. Inovuje Česká republika dostatečně? Dává k tomu stát českým podnikům dobré podmínky? Stát poskytuje inovujícím subjektům podporu nejrůznějšími formami, ať už to jsou přímé dotace, nebo daňové odpočty. Otázkou ovšem je, zda jsou veřejné prostředky vynakládány efektivně a účelně, zda jsou výsledky výzkumu skutečně uplatněny v pra- xi s viditelným přínosem pro společnost. V Česku je také neobvyklá velká koncentrace nadnárodních firem a jejich inovační aktivity jsou stimulovány nebo přímo řízeny zahraničními mateřskými firmami. Pozitivní je, že české dceřiné firmy v tomto ohledu získávají čím dál tím větší autonomii a nejsou výji- mečné případy, kdy se stávají inovačním hubem pro celý koncern. Bylo by skvělé, kdyby větší rychlostí při- bývaly firmy, kterým obvykle říkáme endogenní, tedy takové národní subjekty, které rozhodují samy o své budoucnosti, mají ambice růst a vstupovat na zahra- niční trhy, vytvářet produkty s vysokou přidanou hodnotou, a hlavně tuto přidanou hodnotu ponechat v České republice. Motivace takové firmy vytvářet anebo stávající společnosti vymanit z relativně poho- dlné pozice spolehlivého, ale závislého subdodavatele ve větší míře ještě chybí. O co konkrétně se v CzechInvestu z hlediska inovací staráte? V CzechInvestu především vycházíme z robustního informačního zázemí, kdy systematicky integrujeme prakticky všechna dostupná data o národních projek- tech výzkumu, jejich výsledcích a aktérech, publikač- ních aktivitách a zapojení do projektů mezinárodní spolupráce. Jedná se o několik milionů údajů, které mají obrovskou vypovídací schopnost. Poskytujeme informační podporu investičním projektům a dalším tazatelům, vytváříme vlastní katalog inovativních institucí, pořádáme národní semináře na aktuální témata, jako jsou Průmysl 4.0, Smart Region a kyber- netická bezpečnost, organizujeme incomingové mise v České republice a Technologické mise našich inová- torů v zahraničí. Vytváříme a neustále aktualizujeme vlastní web www.czech-research.com v angličtině. Díky účasti v četných komisích a radách na národ- ní i evropské úrovni pěstujeme silnou síť osobních kontaktů. Naší strategií je koncentrace na endogenní firmy, spolupráce s institucemi podporujícími pře- devším malé a střední podniky, jako jsou například Technologická agentura ČR, Jihomoravské inovační centrum, Středočeské inovační centrum či Moravsko- Foto: archiv

podnikání analýza www.komora.cz 47 www.czechinvest.org SOUČASNÉ TECHNOLOGICKÉ TRENDY V ČESKÉM PROSTŘEDÍ PRŮMYSL 4.0 Koncept spojený s digitalizací a robotizací průmyslu, který předznamenává mohutné změny ve způsobu výroby využitím moderních technologií a jejich vzájemného propojování. Česká republika je díky své průmyslové tradici, skvělé úrovni výzkumu v oblasti informatiky, robotiky a kybernetiky a silným vazbám na průmyslové lídry (Německo, USA, Japonsko) jednou z nejrychleji reagujících ekonomik. Setkání na téma zavádění principů Průmyslu 4.0 v českém prostředí uspořádal CzechInvest v roce 2016 v Brně, Plzni, Ostravě a Liberci. SMART CITIES Pojem označující využívání informačních technologií pro zkvalitnění života občanů měst. Díky sběru a analýze dat lze dnes např. optimalizovat veřejnou dopravu, zefektivnit svoz odpadů či šetřit energiemi díky jejich důkladnému monitoringu. Princip otevřených dat navíc činí správu obcí transparentnější a umožňuje i soukromým subjektům vytvářet nové „zlepšováky“. Města tak mohou být blíže občanům a občan blíže rozhodování o nakládání s veřejným prostorem. V České republice se nyní rozvíjejí pilotní projekty, přičemž na některých z nich česká města spolupracují se světovými metropolemi po celém světě. Setkání na téma Smart Cities určené zejména pro malé a střední obce uspořádal CzechInvest v roce 2017 v Českých Budějovicích a Pardubicích. KYBERNETICKÁ BEZPEČNOST Vzestup informačních technologií a bezprecedentní nárůst objemu vytvořených dat zvyšuje nároky na jejich ochranu před cizím zneužitím. V době Průmyslu 4.0 a „chytrých“ měst je zcela klíčové chránit především kritické infrastruktury, které jsou dnes na informačních systémech a jejich vzájemné propojenosti zcela závislé. A nejedná se pouze o pořízení ochranných prostředků (antivirus, firewall), ale také o dostatečnou znalost toho, jak je potřeba se v kybernetickém prostředí chovat a jak možným útokům předcházet. Z technologického pohledu je České republika na světové špici. Např. firma Avast drží na poli antivirových programů téměř třetinu světového trhu. Klíčovými partnery jsou pro Českou republiku především technologičtí lídři jako Izrael, USA a Estonsko, kteří mají s odvrácením kyberbezpečnostních hrozeb letité zkušenosti. Setkání na téma kybernetické bezpečnosti, její současnosti, perspektiv a praxe a také v souvislosti s tématem ochrany osobních údajů uspořádal CzechInvest v roce 2017 v Praze a v Brně. V roce 2016 agentura CzechInvest uspořádala sérii konferencí nazvaných Průmysl 4.0 v praxi. V následujícím roce 2017 na ni navázala akcemi na téma Smart Cities a kybernetické bezpečnosti. Cílem bylo podpořit debatu v prostředí českých firem, institucí a samosprávy tak, aby byly tyto trendy uchopeny co nejefektivněji únor 2016 Brno duben 2016 Plzeň březen 2017 České Budějovice říjen 2017 Pardubice únor 2017 Praha prosinec 2017 Brno listopad 2016 Liberec září 2016 Ostrava

podnikání expertní pohled 48 www.komora.cz EU, tedy z velké části pouze z příspěvků členů Unie. Kromě příjmové strany je v hledáčku refor- mátorů i strana výdajová. Financované politiky by měly mít „přidanou evropskou hodnotu“ – slovní spojení, o kterém v příštích měsících ještě uslyšíme často. Mezi oblasti, které tuto přidanou hodnotu mají, se řadí obrana, azylová politika či věda a vý- zkum. Hlavně v Radě tedy můžeme čekat diskuzi, která půjde až k samotnému jádru Unie, protože není těžké si představit, že ne ve všech členských státech bude tento směr integrace přijímán s nad- šením. Kromě toho by výdaje měly mnohem lépe navazovat na národní strategie a priority, nebo by měly být přímo kofinancovány, jako je to navrho- váno u SZP. Navíc z Bruselu zazněl i návrh omezit prostředky na kohezní fondy a místo grantů regiony podporovat pomocí půjček tak, jak se již v současné době děje z fondu EFSI pod takzvaným Junckerovým balíčkem. Místopředseda Komise Katainen pak navrhuje Jednotný investiční fond, který by sjednotil různé finanční nástroje a záruky. Jak velkou část z reformních návrhů se ale skuteč- ně podaří prosadit, se dozvíme až v první polovině roku 2019. ■ HANA MARTÍNKOVÁ, ACCESS EU přeměnit na víceméně technickou záležitost. O to závažnější jsou tak vyjednávání, která právě probí- hají a probíhat budou. Horkými tématy jsou bezpochyby brexit, který ilu- stroval širší posun nálad obyvatel členských států směrem k protekcionismu, ale i neshody při řešení situace s migranty, nové bezpečnostní hrozby a vidina oslabení bezpečnostních záruk ze strany USA nebo poptávka po reformách měnové unie a společné měny. Co se možných scénářů týče, ve zkratce nás čeká buď udržení statusu quo, tedy drtivá většina prostředků plynoucích na Společnou zemědělskou politiku (SZP) a na Kohezní politiku, které budou financovány převážně z prostředků členských států, nebo mírná reforma evropských financí. Projdou evropské daně? Z Bruselu přišlo již několik návrhů na to, jakou by tato změna mohla mít podobu. Prvním cílem by měla být korekce vnímání evropských financí jako hry s nulovým součtem, hry mezi čistými plátci a čistými příjemci. Hledání nových zdrojů příjmů bude tak jedním z horkých témat, mohly by jimi být například nové celoevropské daně. Doposud je totiž rozpočet z 98 % financován vlastními zdroji Evropská unie je postavena na společných ideálech, hodnotách, společné historii a vidině společného boje proti výzvám zítřka. Cynik by namítl, že nikoliv, za členstvím EU přece státy vidí jediné – peníze. Pravda bude jako obvykle někde uprostřed, ale obrovské finance, které se v Unii protočí, nikdo popřít nemůže. Za dva roky skončí současný víceletý finanční rámec (MFF, Multi-an- nual Financial Framework) na roky 2014 až 2020, a v průběhu roku 2018 tedy můžeme očekávat, že se naplno rozběhne debata o víceletém rámci no- vém. V květnu má Komise, v mírném skluzu kvůli britskému odchodu z Unie, v plánu zveřejnit návrh nového finančního výhledu a do té doby se dá očekávat zákulisní i veřejný boj o prostředky mezi jednotlivými Generálními ředitelstvími a mezi členskými státy. Horké jaro v Bruselu? Unie zažila od roku 1988 pět víceletých finančních rámců a Lisabonská smlouva jejich sestavení, vždy na alespoň pět let, dokonce uzákonila. Koncept víceletého finančního výhledu, který měl z počátku jen podobu interinstitucionální dohody, byl vyvinut jako pokus o zmírnění konfliktů, posílení rozpočtové kázně a zvýšení efektivity financo- vání prostřednictvím lepšího plánování. Řečeno bez obalu, každoroční dohady o rozpočtu byly neudržitelné a MFF jsou tak elegantním řešením, jak po několik let schválení financí na další rok O peníze jde až v první řadě

podnikání expertní pohled www.komora.cz 49 (28 %) a internet věcí (26 %). „Zatímco nyní vní- mají ředitelé technologie hlavně jako nástroj úspory nákladů, ve střednědobém horizontu je již vnímají jako prostředek k získání většího tržního podílu. Tento fenomén není překvapením a ukazuje na jednu stranu to, že firmy řeší raději a lépe momentální provozní pro- blémy a méně času a sil věnují středně- a dlouhodobé- mu plánování,“ říká Tomáš Kuča, partner oddělení Řízení rizik, PwC ČR. Nečekaný paradox Průzkum také ukázal, že české firmy jsou zatím ve využívání dat v porovnání se zámořím či západní Evropou vysoce neefektivní. Často chybí nástro- je na zpracování dat nebo specializovaní datoví analytici, kterých je na trhu momentálně nedostatek. Nejvíce však tuzemské společnosti bojují s vlastní ne- schopností propojit IT svět se světem byznysu, rychle vymyslet a uvést do praxe nový nápad nebo vytěžit vlastní či nakoupená data. Paradox současnosti, totiž fakt, že přetrvávající konjunktura je jednou z příčin, proč za světem zatím zaostáváme, potvrzují slova Petra Ložka, partnera oddělení Consulting, PwC ČR: „Většina českých společností stále nepovažuje rychlost přicházejících technologických změn za významnou hrozbu. Tento stav je nepochybně ovlivněn jak dobrým výkonem české ekonomiky, kde společnosti dosahují pozitivních výsledků i bez zavádění významných Žijeme ve zvláštním světě „Dalo by se říci, že se globální geopolitika dostává do deprese, protože liberální demokracie je v ohrožení a globální politický řád se mění. Je to tím, že Amerika pod vedením prezidenta Trumpa hraje trochu jinou hru, Čína se dere do popředí na mezinárodní politické i obchodní scéně a Evropa je znejistěna odchodem Velké Británie z EU s nejasným koncem. Zároveň si moc neví rady s imigranty, islámem a sama se sebou. Na druhou stranu ekonomické vyhlídky, nálady a očekávání jsou jedny z nejlepších za posledních mnoho let,“ říká Jiří Moser, řídící partner PwC Česká republika. Český průzkum názorů generálních ředitelů již 9. rokem navazuje na ten globální. Z něj letos vychází jedno významné poznání. Generál- ní ředitelé jsou ohledně vývoje svých ekonomik a vlastních společností v následujících 12 měsících velmi optimističtí. Nejen, že se tento indikátor opti- mismu dostal na nejvyšší úroveň za posledních 8 let, ale stejně pozitivně hodnotí ekonomické výhledy všechny regiony od Ameriky po Afriku. A není se čemu divit. Daňové a regulatorní změny v Americe by měly umožnit další růst, zvyšující se ceny komodit stabilizovaly ekonomiky Ruska a Brazílie, v Evropě se začalo zotavovat Řecko, a dokonce Velká Británie zatím úspěšně ekonomicky zápasí s brexitem. A pro nás, Česko, je důležité, že náš největší obchodní partner, tedy Německo, i přes drobné politické lapálie stále šlape jako hodinky. Období spojených trendů V českém průzkumu v letošním roce rezonují dvě oblasti. Na jedné straně je to nedostatek zaměstnan- ců, na druhé straně čím dál větší důraz na digitální technologie a robotizaci. Do určité míry by měly být tyto dva trendy propojené. Digitalizace, a především robotizace mají v sobě potenciál nahradit pracovní sílu, především tu, která je předvídatelná a opakující se. To by ve svém důsledku mělo vést ke snížení ná- kladů a k lepší kvalitě a dále zaměstnavatelům pomo- ci částečně vyřešit problém s nedostatkem pracovní síly. A protože to nudné a jednoduché za nás budou dělat roboti, měli by z toho benefitovat všichni, včetně zaměstnanců, kteří se budou moci soustředit na zajímavější práci s větší přidanou hodnotou. Dnes úspory, zítra zisky Jednou z největších příležitostí k růstu pro letošní rok vidí čeští generální ředitelé ve vývoji nového produktu či služby (26 %). Uvědomují si, že musí držet krok s nejnovějšími trendy, a proto ani rychlost technologických změn nevnímají jako hrozbu pro svůj byznys. Jako nejperspektivnější vidí firmy robotiku (42 %) a rozšíření cloudu (31 %), které na jedné straně šetří náklady a zároveň jsou prostřed- kem k získání větších zisků. Během tří až pěti let se pak pro firmy stane významnou i umělá inteligence O PRŮZKUMU Devátého ročníku Českého průzkumu názorů generálních ředitelů se během posledního čtvrtletí 2017 zúčastnilo 141 vedoucích představitelů nejvýznamnějších společností působících na českém trhu. Český průzkum názorů generálních ředitelů navazuje na PwC Celosvětový průzkum názorů generálních ředitelů. Výsledky již 21. ročníku byly stejně jako v předchozích letech zveřejněny na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu. změn, tak faktem, že ve většině odvětví, a to i včetně finančních služeb, zatím žádná společnost nedosáhla prostřednictvím technologických inovací významných výhod.“ ■ PWC ČESKÁ REPUBLIKA VÍCE O PRŮZKUMU A JEHO VÝSLEDCÍCH NA WWW.PWC.CZ/CEO Firmám se daří. Jak vypadá cesta k vrcholu? 54 % 68 % 80 % 76 % ředitelů věří, že česká ekonomika poroste následující 3 roky a déle dotázaných plánuje nabírat zaměstnance, 89 % se přitom obává jejich nedostatku společností na trhu pociťuje nedostatek absolventů technických škol generálních ředitelů vidí v digitalizaci hlavně úsporu nákladů a zvýšení výnosů Zdroj: PwC ČR Ekonomika Lidé Vzdělávání Technologie 0 10 20 30 40 50 60 70 80

podnikání expertní pohled 50 www.komora.cz Finance i personál Výše uvedená předprodejní restrukturalizace pak jde ruku v ruce s finanční optimalizací spojenou se zpřehledněním účetních výkazů, správným nastavením finančních toků v rámci společnos- ti, narovnání vnitroskupinových pohledávek a vztahů a s revizí nákladové stránky společnosti. Společně s touto je pak nezbytné společnost pro- věřit a správně nastavit také z provozního hle- diska. Při tomto je důležité zaměřit se zejména na správné procesní nastavení, řízení a reporting uvnitř společnosti. V neposlední řadě je pak tes- továno personální nastavení a řízení společnosti tak, aby výsledkem této restrukturalizace byla samosprávná společnost. Tak jako tak je nezbyt- né společnosti porozumět a se společností, jejími vlastníky, manažery a klíčovými zaměstnanci se seznámit, zkrátka si celou firmu osobně projít. Bez pochopení specifik té dané společnosti se totiž jen výjimečně povede zajistit tržní ocenění společnosti reflektující reálnou hodnotu společ- nosti. Toto pak má vliv nejen na určení výkopo- vé ceny, ale také na způsob, jakým se společnost bude prodávat. Tedy na základní strategická rozhodnutí a nastavení směru, kterým se prodej společnosti bude ubírat. ■ BARBORA MASAŘOVÁ, PAVELKA PARTNERS kem tohoto společnost v extrémních případech dokonce úplně zanikne. Jedním ze základních předpokladů úspěšného prodeje je tedy správná volba akvizičního poradce. Jak lze ale dobře při- pravit na prodej samotnou společnost? Jak taková příprava probíhá a kolik zabere času? K čemu je takováto příprava dobrá? Rozdělení aktiv Při přípravě společnosti na prodej je potřeba provést takzvanou předprodejní restrukturalizaci. Fakticky se jedná o optimalizaci společnosti ze strukturálního, finančního a provozního pohledu. Restrukturalizace standardně začíná oddělením provozních a neprovozních aktiv. V případě rodinných firem také vyčlenit osobní majetek vlastníků, který je často veden v účetnictví spo- lečnosti, ačkoli s ní není vůbec spojen. Jakýmsi trendem posledních let, se kterým se poměrně často setkáváme, je oddělení nemovitého majetku společností. Nemovitý majetek následně většinou zůstává původním vlastníkům a kupující tak akvíruje čistý provoz. Díky tomuto oddělení je akviziční cena nižší, což udělá společnost cenově dostupnější pro více zájemců. Na druhou stranu původním vlastníkům zůstávají nemovitosti s dlouhodobým pronájmem, čímž jim vzniká stabilní renta. Jak připravit společnost na prodej V poslední době se na trhu čím dál častěji potkáváme se zájmem prodat společnost, a to nejen na poli rodinných firem. Ukazatele a statistiky úspěšně realizovaných akvizic poslední doby se však tváří, jako by skoro k žádným zajímavým prodejům nedocházelo. Čím to je? Volných prostředků na trhu je přehršel. Zajímavých příležitostí ke koupi je však málo, nebo jsou za extrémní, někdy až absurdní ceny. Co je příčinou? Většina společností, které jdou takzvaně s kůží na trh, není na prodej připravená. Jako by vedení společnosti, a především její vlastníci již zapomněli, kolik úsilí stálo společ- nost vybudovat a na trhu stabilizovat. K samotné- mu prodeji společnosti se pak v praxi přistupuje ledabyle, až humpolácky. K tomu napomáhá i po- slední dobou zažitý a podle nás v současnosti již přežitý přístup značné části akvizičních poradců, tedy prodejní mandát ukořistit, firmu obratem ruky prodat, a to za co nejvyšší cenu, měsíční fixní poplatek a samozřejmě zajímavé success fee. Porozumět trhu Trh se ale změnil. Na to, aby se společnost podařilo úspěšně prodat, jí nejdříve poradce musí dostatečně porozumět. Porozumět trhu, na kterém se společnost pohybuje, jeho hráčům a konkrétním specifikům společnosti a danému odvětví. Bez tohoto totiž poradce prodává zajíce v pytli, respektive prodává, aniž by věděl co, a jen aby prodal. Při takovémto přístupu pak hrozí, že jedna ze stran bude velice nepříjemně překvape- na. V nejhorším pak přichází deziluze na straně kupujícího, který při špatně připraveném prodeji buďto od koupě úplně couvne, nebo v horším případě pro něj takto koupená společnost přesta- ne dávat smysl. Nepodaří se ji začlenit, a násled-

www.komora.cz 51 podnikání expertní pohled kým specialistou. Lze tak určit, jak si projekt stojí vzhledem k hodnoticím kritériím a podmínkám programu, a případně vhodně realizovaná opatření nastavit. Dále mějte připravenou projektovou doku- mentaci minimálně v úrovni pro stavební povolení a podrobný položkový rozpočet. Výhodou je stavební povolení či vyjádření stavebního úřadu, že povolení není třeba. Jeden příklad za všechny Společnost je vlastníkem administrativně výrobní budovy, o kterou dlouhodobě řádně pečuje a jejíž pravidelnou běžnou údržbu provádí. Po energetické stránce však budova a její provoz již neodpovída- ly aktuálním standardům. K zajištění účinného hospodaření s energií bylo nutno investovat nemalé finanční prostředky jak do stavebních úprav, tak i do moderních úsporných technologií. Záměrem společnosti bylo provést celkovou mo- dernizaci objektu včetně energeticky úsporných opatření. Energetická opatření zahrnovala zateplení obvodového pláště a střešní konstrukce, výměnu oken, dveří a vrat, dále modernizaci osvětlení, otopné soustavy a rozvodů elektřiny i plynu. Jednalo se o rozsáhlejší rekonstrukci budovy, kdy náklady přímo související s energetickými úsporami byly nároková- ny jako způsobilé výdaje pro dotaci. Celková investice do modernizace objektu dosahovala 23 milionů Kč, z toho přes 12 milionů Kč souviselo s energetickými opatřeními. Společnost je malým podnikem, dotace proto činila 50 % ze způsobilých výdajů na ener- getické úspory a dosáhla výše přes 6 milionů Kč. Dotací bylo podpořeno také zpracování projektové dokumentace a energetického posudku. Realizace akce byla dokončena, tedy objekt byl kolaudován v únoru 2017, následovalo zpracování a podání žádosti o platbu v březnu 2017 a tato byla v dubnu 2017 proplacena na účet žadatele o podporu. Přijetím dotace na účet bylo zahájeno pětileté období udržitel- nosti projektu, kdy je nezbytné zachovat realizovaná opatření a prokazovat dosaženou úsporu energie. ■ BC. PETR NAVAŘÍK Úspory energie vbpodnikatelském sektoru Většina představitelů podnikatelských subjektů na otázku, s jakými problémy se jejich společnost v současné době potýká, shodně mezi nejčastější témata zahrnuje vysoké náklady na elektrickou či tepelnou energii. Snížení těchto provozních nákladů spolu se zvýšením energetické soběstačnosti je cílem mnoha majitelů či ředitelů firem. Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost nabízí v nejbližší době několik dotačních příležitostí, které tento cíl pomohou naplnit. Energie a fotovoltaika Nejzajímavější je jistě program Úspory energie, který nabízí podnikatelům řešení v oblasti rozvodů energií, měření a regulace spotřeby energií, energetických zdrojů, osvětlení, zateplení, využití odpadní energie apod. Dotace je určena všem podnikům bez ohledu na jejich velikost, malé podniky mohou získat až 50 % způsobilých nákladů, střední a velké podniky pak vždy o 10 % méně než předchozí kategorie. V současné době je možné podávat žádosti v rámci III. výzvy, která má být otevřena do 30. dubna 2018. V průběhu června 2018 by měla být otevřena Výzva č. IV, příjem žádostí bude probíhat od července do prosince 2018. Příznivci solární energie mohou využít II. výzvu pro dílčí aktivitu „Fotovoltaické systémy s/bez akumulace pro vlastní spotřebu“. Okruh žadatelů je stejný, ale nabízí o 30 % vyšší míru podpory. Příjem žádostí je otevřen rovněž do 30. dubna 2018. Nájemní bydlení Pokud podnikáte v oblasti nájemního bydlení, je pro vás vhodný Integrovaný regionální operační program (IROP). Aktuálně vyhlášená Výzva č. 78 zaměřená na energetické úspory v bytových domech přijímá žádosti o podporu až do 29. listopadu 2019. Opráv- nění žadatelé, tedy vlastníci bytových domů (zároveň i společenství vlastníků jednotek), mohou získat až 40% dotaci, kterou lze využít například na zateplení obálky budovy, výměnu oken, výměnu zdroje vytá- pění, instalaci systémů nuceného větrání s rekuperací odpadního vzduchu apod. Z Evropského fondu pro regionální rozvoj je na tuto výzvu alokováno 3,5 mi- liardy Kč, což nabízí značný potenciál. Několik praktických rad Chcete-li být úspěšným žadatelem a příjemcem, je nezbytné záměr od začátku konzultovat s energetic- MGR. VRATISLAV KUBÍK Specialista na dotační problematiku energetických projektů Foto: archiv

České firmy razí cestu euru podnikání expertní pohled 52 www.komora.cz

podnikání expertní pohled www.komora.cz 53 Česká republika zažívá ekonomicky příznivé časy a aktuálně se tento stav odráží ve všech ekonomických sférách. Daří se exportérům, rekordní období zaznamenává cestovní ruch, ale též máme rekordně nízkou nezaměstnanost. Česká měna od dubna 2017, kdy Česká ná- rodní banka opustila režim měnových inter- vencí, posiluje a též na kapitálových trzích se daří, když se akcie na Burze cenných papírů Praha dostaly na své nejvyšší hodnoty za posledních de- set let. Úrokové sazby se v průběhu loňského roku začaly přibližovat normálu, poté co ČNB přistou- pila ke zvýšení úrokových sazeb, a to jako první banka na světě po americkém Fedu od finanční krize z let 2008 až 2009 a koordinovaného zásahu centrálních bank k udržení finanční stability.  Úroky porostou Ekonomický růst je určitě příjemný, ale Česko stojí před několika důležitými kroky, které by mohly případný další růst přibrzdit. Ekonomický cyklus je jedním z nich, ale ten je součástí globální eko- nomiky a Česko jakožto otevřená ekonomika bude jeho součástí. Nicméně politická rovina, která je nedílnou součástí ekonomiky, může tento fakt výrazně ovlivnit. Možnost vzniku dvourychlostní Evropy patří mezi ně. Pokud by se Česká republika dostala do centra kruhového objezdu, tak sice bu- deme sledovat vše zblízka, ale nebudeme schopni přejít na druhou stranu ani se zařadit do jízdního pruhu. Další otázkou je samotná měnová politika centrální banky a současně otázka přijetí či ne- přijetí eura. Centrální banka má několik nástrojů k ovlivnění chodu ekonomiky. Jedním ze základ- ních nástrojů jsou úrokové míry a množství peněz v ekonomice. Jak bylo řečeno, ČNB již zahájila ces- tu k normalizaci úrokových sazeb a po třetím zvý- šení před několika dny se dá očekávat, že do konce roku ještě minimálně jedno až dvě zvýšení přidá. Z posledních informací z ČNB je dlouhodobý výhled na rovnovážnou hladinu úrokových měr mezi 2–3%. Aktuální hodnota 0,75 % je tedy ještě hodně vzdálená cíli. Z tohoto pohledu se tedy zdá, že Česká republika je na dobré cestě. Ztráty z rezerv Měnová politika centrální banky je též spojena s množstvím peněz, které se na trhu objevily v návaznosti na čtyři roky trvající intervenci ČNB, která držela kurz domácí měny na hranici 27 ko- run za euro. To vedlo k navýšení devizových rezerv na rekordní hodnoty a v současné chvíli ČNB spra- vuje devizové rezervy ve výši 3,27 bilionu korun. Ty nadále investuje na zahraničních trzích. ČNB se snaží v rámci nové strategie část devizových rezerv investovat, aby dosáhla vyšších výnosů. Důvodem těchto investic je mimo jiné snaha zmírnit kumu- lované ztráty z přecenění rezerv, která narůstá tím, jak domácí měna od ukončení intervencí posiluje. Za celou dobu trvání intervencí ČNB nakoupila eura za více než 2 biliony korun a od ledna 2017 do dubna 2017 to byla více než polovina této částky. Devizové rezervy se tak z 900 mld. korun z října 2013, kdy tato částka činila 22 % HDP, vyšplhaly na 3,3 bilionu korun, tedy 71 % HDP.  Euro jako téma Avšak důležitou otázkou do budoucnosti zůstává samotné přijetí eura v České republice. Z hos- podářského hlediska je rozhodnutí jasné, měli bychom euro mít, ale protože je to více politická než ekonomická otázka, pak konečnému rozhod- nutí bude předcházet velká řada debat. Na druhou stranu je však nutné přiznat, že v problematickém období, kdy se EU hledala a kdy těsně po výsledku referenda ve Velké Británii zaznívaly hlasy o jejím konci, bylo dobré, že Česko v té době mělo svoji vlastní měnu. Díky tomu bylo možné překlenout složitá období, která sjednocenou Evropu postihla od řecké krize. Pokud by záleželo jen na pohledu centrální banky, pak například platy v ČR rostou rychleji než v západní Evropě, a to i při faktu, že dynamika ekonomického růstu se příliš neliší. To by znamenalo, že se Česko může v horizontu tří, čtyř nebo pěti let přiblížit mzdové úrovni eu- rozóny. V obecné rovině by to tedy znamenalo, že jsme na přijetí eura připraveni. Největší dopad by mělo přijetí eura na státní rozpočet. Současně by se Česko zbavilo své vlastní měnové politiky, která pomáhá regulovat vliv ekonomického cyklu. Další změna, se kterou je nutné počítat, je ten fakt, že bankovní unie je stále nedokončeným projektem, protože například záchranný fond nedisponuje dostatečnou finanční částkou, která by pokryla případné krize. Z tohoto pohledu se jeví aktuální domácí nastavení více funkční, a tedy i méně rizikové. Firmy jsou připraveny Z čistě ekonomického pohledu by případné přijetí eura bylo pozitivem pro firmy, odpadlo by kurzové riziko i náklady na zajišťování tržeb, na druhé straně současný volný kurz domácí měny může ekonomice a firmám pomáhat v krizových obdo- bích, což by přijetím eura pominulo. Rovnovážný kurz je aktuálně nastaven okolo 24,50 až 25 korun za euro, ale samozřejmě se tyto odhady v čase budou upravovat podle vývoje domácí, a ze- jména evropské ekonomiky. Pro pozdější přijetí eura hovoří i ten fakt, že v okamžiku přijetí by ČR také přijala závazky za cizí dluhy, které jsou v současné chvíli nejasné. Samostatnou kapitolou příprav na přijetí eura je aktivita samotných firem. Ty nečekají na politická rozhodnutí, ale samy začaly hledat cestu, která je pro ně nejjednodušší. Ve svém běžném obchodním styku začaly firmy čím dál častěji využívat evropskou měnu, a tak započali čeští podnikatelé svůj vlastní proces přibližování k Evropě. Podíl plateb v eurech rok od roku roste a objem transakcí v eurech již přesáhl 20 %. Častější forma vyrovnaných příjmů a výdajů v eurech jen potvrzuje otevřenost české ekonomiky. Podíl vývozu na HDP dosahuje nadále hodnoty nad 80 %. K transakcím v eurech dochází dokonce i mezi českými firmami navzájem. Tento jev se nazývá euroizace a patrně k ní bude dochá- zet i nadále. K tomuto kroku dopomohla ČNB zavedením kurzového závazku. Firmy si našly svou vlastní cestu, aby se jejich hospodaření stalo méně závislým na rozhodování centrální banky. To je určitě správná cesta, která bude pomáhat české ekonomice v dalším růstu a domácí firmy se tak budou převážně spoléhat na vlastní obchodní schopnosti. Tím budou připraveny na konku- renční prostředí mnohem lépe, než když je uměle stimuluje centrální banka. ■ ROMAN KODĚRA, SAXO BANK ROMAN KODĚRA Foto: archiv

podnikání vzdělávání 54 www.komora.cz zaměstnavatelem a žákem. Ten se obvykle zava- zuje k tomu, že po ukončení vzdělání nastoupí na sjednanou dobu k zaměstnavateli, který mu příspěvek poskytuje. MŠMT doporučuje uzavírat tyto smlouvy až se zletilými žáky. Řada zaměstnavatelů si chce potenciální zaměstnance pojistit již od prvního ročníku, proto do smluvního vztahu pro jistotu zapojuje i zákonné zástupce, kteří ručí za vrácení vypla- cených motivačních příspěvků, pokud žák školu nedokončí, nebo u zaměstnavatele nenastoupí. Plošné vyplácení finančních pobídek nástup očekávaného počtu absolventů přesto nezaručí. „Počátky tohoto typu spolupráce byly složité,“ vzpomíná Bc. Kateřina Bínová z Akademie řemesel Praha – Střední školy technické. „Pří- spěvky dostávalo mnoho žáků, včetně těch, kteří neměli dobrý vztah k učení a řemeslu. Během tří let studia vypadávali z programu. A vracet peníze bylo pro rodiny – mnohdy sociálně slabší – velmi složité. Teď už firmy nedbají na kvantitu a žáky si vybírají.“ stipendií žákům konkrétních nedostatkových oborů. V některých krajích jsou součástí regionální vzdělávací politiky a mají přispět už k tomu, aby se do určitého oboru přihlásil ales- poň minimální počet uchazečů a škola jej mohla otevřít. Ve firemním prostředí se setkáváme s motivačními příspěvky, jako jsou stipendia, příspěvky na vzdělávání, na stravování či uby- tování, jež se vyplácejí na základě smlouvy mezi Nedostatek pracovníků, zejména v technických a řemeslných oborech a v některých službách, se v posledních letech promítl do nárůstu ochoty zaměstnavatelů i zřizovatelů škol finančně motivovat žáky, kteří se připravují na profese chybějící na trhu práce. Motivační příspěvky pro středoškoláky jsou využívány v oborech zakončených maturitou i výučním listem. Průzkum Národního ústavu pro vzdělávání (NÚV) zveřej- něný v loňském roce ukázal, že např. zájem žáků o technické obory stoupá nejen díky očekávání snadného uplatnění absolventů na trhu práce a dobrého finančního ohodnocení. Jazýčkem na vahách při rozhodování, kam po základní škole, jsou i stipendia nebo jiná finanční pod- pora. Nejčastěji, ve 28 %, uvedli tento motivační prvek žáci učebních strojírenských oborů. V praxi nacházíme různé příklady využití finančních pobídek, ale i zajímavé zkušenosti, které mnohdy přispívají k modifikaci tohoto nástroje zaměstnavatelem, nebo k volbě dalších forem spolupráce se školou, jejíž žáky firma podporuje. Peníze už pro prváky? Nejjednodušší formou finanční pobídky je vyplácení plošných náborových a motivačních PŘÍJMY ŽÁKŮ Z PRAKTICKÉHO VYUČOVÁNÍ A PRAKTICKÉ PŘÍPRAVY JSOU OSVOBOZENY OD DANĚ Z PŘÍJMŮ A VÝROBKY ŽÁKŮ NEBO JIMI POSKYTNUTÉ SLUŽBY JSOU OSVOBOZENY OD DPH. Jak pomoci oborům, o které není zájem?

podnikání vzdělávání www.komora.cz 55 Rovněž Správa železniční dopravní cesty zvolila u stipendijního programu NádraŽák výběrová kritéria. Žákům smluvních škol poskytuje pra- videlný příspěvek až do výše 2 000 Kč měsíčně a po řádném ukončení školy jim garantuje pracovní místo odpovídající jejich kvalifikaci. Čerpání příspěvku je však vázané na studijní průměr do výše 2,5 za každé pololetí a žák musí mít minimálně 70procentní účast ve výuce a neúčast řádně omluvenou. Smluvně stvrze- ný nástup do zaměstnání lze odložit z důvodů dalšího studia. V této souvislosti stojí za zmínku, že v soused- ním Německu a Rakousku, kde funguje takzvaný duální systém vzdělávání, je možnost solidního výdělku žáků samozřejmostí, a přitom žáci uzavírají učební smlouvu se zaměstnavatelem jen na dobu nezbytnou do získání kvalifikace. Absolvent sice k témuž zaměstnavateli poměr- ně často nastoupí – ale až na základě nového, svobodného rozhodnutí obou stran. Plaťte za produktivní práci Akademie řemesel Praha – SŠT spolupracuje s několika desítkami zaměstnavatelů, na jejichž pracoviště žáci docházejí na odborný výcvik. Metrostav, generální partner školy, poskytuje žákům kromě stipendií i pracovní oblečení nebo nářadí. „V rámci odborného výcviku jsou žáci už v divizích, v nichž by měli pracovat, až se vyučí. Přestup ze školy do práce je pak jednoduchý a plynulý. Žáci znají pracovní prostředí, poznají své budoucí spolupracovníky. Podobnou možnost seznámit se s pracovištěm mají i u našich dalších partnerů, Metrostav jim však může během studia nabídnout další benefity. Je to velká firma s pra- covišti v zahraničí, takže například naši strojníci pracují na Slovensku a odměnu za práci dostávají v eurech, tesaři dělají ve Finsku,“ doplňuje Kate- řina Bínová. Odměny za produktivní práci považuje za důle- žitý motivační prvek i ředitel Střední průmyslové školy strojnické ve Vsetíně Ing. Miroslav Vác- lavík. „Můj názor je ten, že jakákoliv odměna by měla být svázána s jistým výkonem. Vzdělávání je dlouhodobá investice do vlastního rozvoje, což by mělo být tou nejdůležitější motivací každého člo- věka. Toho nelze efektivně docílit jen tím, že žák bude dostávat peníze za docházku do školy. Pokud mu připravíte prostředí úcty a respektu, bude tam chtít chodit. A pak mu dáte ochutnat techniku a zažít uspokojení z vlastní práce.“ Důležité je umožnit žákům zapojit se prostřednictvím firem do řešení praktických problémů. Například tím, že se skutečně podílejí na plnění výrobního pro- gramu dané firmy, ať už na pracovišti, nebo tak, že si firma objedná zakázku, kterou žáci realizují ve školní dílně. „Žáci SPŠS Vsetín již mnoho let chodí v rámci Středoškolské odborné činnosti do provozů, kde získávají inspiraci pro zadání své práce a zkoušejí nabídnout řešení. Mnohý z nápadů se sice nedá v praxi uskutečnit, ale nový, neobvyklý pohled na problém firmy vítají. Pro žáky je důvěra, respekt a ocenění obrovskou motivací,“ dodává ředitel. Pokud žák vykonává v souladu se školním vzdělá- vacím programem produktivní činnost, která při- náší příjem nebo hospodářský prospěch, má nárok na odměnu, kterou poskytuje škola nebo firma, to podle toho, komu plynou z produktivní činnosti příjmy. Je důležité, aby se škola i zaměstnavatel shodli na tom, co vnímají pod pojmem produktiv- ní činnost – povinnost poskytovat žákům odměnu za ni stanoví školský zákon, přičemž výše odměny žáka za produktivní čas činí nejméně 30 procent odměny za stejný čas při minimální mzdě. Příjmy žáků z praktického vyučování a praktické přípravy jsou navíc osvobozeny od daně z příjmů a výrobky žáků nebo jimi poskytnuté služby jsou osvobozeny od DPH, včetně těch, které se realizují v rámci praktického vyučování na pracovištích firem. Nejen žáky, podpořte i školu Podporovat jen vybrané žáky a vyzobávat tak ze SŠ a SOU třešinky na dortu však k dlouhodo- bému úspěchu také nevede. Podpořit je vhodné rovněž školu, aby mohla zajistit standardní kvalitu teoretické i odborné přípravy žáků odpovídající potřebám praxe. Nemusí jít jen o finanční příspěvky. Firma Bosch například AŘ Praha – SŠT dodává vybavení do školních dílen, žáci díky tomu umějí pracovat s mo- derním nářadím, na jehož nákup škola nemá finance. Podpořit odbornou úroveň vzdělávání ve škole lze sponzorským vybavením moderní- mi technologiemi, výukovými prostředky, ale například také spoluprací odborníků zaměstna- vatele na úpravě a inovaci školních vzdělávacích programů nebo umožněním odborných stáží učitelů ve firmách. Jak vypadá z hlediska zaměstnavatelů úspěšná spolupráce se školami, napoví například titul Škola doporučená zaměstnavateli, který každo- ročně udělují zástupci předních firem z celé ČR. V každém kraji jsou oceněny tři střední školy. Ze 42 škol, které tento titul získaly v roce 2017, jich má 28 – tedy 66,6 procent – zpracovaný strategický rozvojový dokument, školní akční plán nebo plán aktivit, jehož povinnou součástí v oblasti odborného vzdělávání je i analýza stávající úrovně spolupráce se zaměstnava- teli a stanovení reálných cílů jejího rozvoje. Do akčního plánování je v současné době zapojeno na 790 škol. Projekt podpory krajského akčního plánování (P-KAP) realizovaný NÚV může nabídnout školám i jejich spolupracujícím zaměstnavatelům řadu praktických informací i příkladů inspirativní praxe. ■ PHDR. DANIELA KRAMULOVÁ, PROJEKTOVÁ PUBLICISTKA PROJEKTU P-KAP, NÁRODNÍ ÚSTAV PRO VZDĚLÁVÁNÍ

podnikání středočeský kraj a praha 56 www.komora.cz 56 www.komora.cz podnikání středočeský kraj a praha Hledání symbiózy Naše regiony: Středočeský kraj a Praha

www.komora.cz 57 podnikání středočeský kraj a praha Středočeský kraj a Praha jsou jediné dva samosprávné kraje, jejichž území je shodné jako u dříve vzniklých územně-správních krajů. Jsou to dva kraje, které se navzájem velmi silně ovlivňují, doslova prorůstají do sebe. Spolupráce mezi nimi byla ještě nedávno takřka neviditelná. V posledních letech se zdá, že vedení obou krajů pochopilo, že nevyužít synergii by bylo neodpustitelnou chybou. Hrubý domácí produkt podle krajů v roce 2016 (v Kč) Příjmy a výdaje krajů v roce 2016 (v mil. Kč) Zdroj: ČSÚ Středočeský kraj se rozkládá na téměř 14 % území Česka – je takřka dvakrát větší, než je průměr. Je také nejlidna- tějším celkem v republice, protože silný vliv zde má suburbanizace, tedy stěhování z Prahy do okresů obklopujících hlavní město. Poloha kraje je určující, pokud jde o jeho ekonomic- kou charakteristiku. Na jedné straně je jeho úzký vztah s metropolí pozitivem, na straně druhé je jeho pozice vedle Prahy zřejmou nevýhodou. Kraj je pro Prahu významným zdrojem pracovních sil, doplňuje pražský průmysl, zásobuje Prahu potravinami, po- skytuje Praze svůj rekreační potenciál. To vše jsou vazby víceméně historické. V posledních letech se však projevuje tendence, která pro vztah obou regionů zdravá není – Středočes- ký kraj se stává noclehárnou Prahy. V té je nedostatek bytů, a tak právě suburbanizace deformuje podobu kraje. Z měst a obcí mizí některé služby a obchody, které trpí nedostat- kem zaměstnanců i nedostatkem zákazníků. Pražská konkurence je nesmlouvavá. Demografický vývoj kraje se začal výrazně měnit s výstavbou satelitních městeček v okolí Prahy. Počet obyvatel přibývá pravidelně a na přírůstku se podílí především stěhování. Do kraje se vzhledem k dobré poloze při- stěhovalo velké množství mladých lidí, kteří zde zakládají své rodiny. Díky tomu došlo STŘEDOČESKÝ KRAJ SE STÁVÁ NOCLEHÁRNOU PRAHY. V TÉ JE NEDOSTATEK BYTŮ, A TAK PRÁVĚ SUBURBANIZACE DEFORMUJE PODOBU KRAJE. Mediány hrubých měsíčních mezd a průměrné hrubé měsíční mzdy zaměstnanců v roce 2016 (v Kč) Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský HDP na 1 obyvatele HDP na 1 zaměstnaného 0 300 000 600 000 900 000 1 200 000 Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský příjmy výdaje 0 10 000 20 000 30 000 40 000 50 000 60 000 70 000 Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský medián mezd průměrná mzda 0 5 000 10 000 15 000 20 000 25 000 30 000 35 000

podnikání středočeský kraj a praha 58 www.komora.cz k postupnému snížení přirozeného úbytku a počínaje rokem 2006 se v kraji rodí více dětí, než kolik umírá osob. Kraj je také s průměr- ným věkem 41 let nejmladším krajem České republiky. Přesto se ani on nedokázal vyhnout celorepublikovému trendu v podobě stárnu- tí populace, i zde početně převažují osoby ve věku 65 a více let nad dětmi do 14 let. Problematická doprava Středočeský kraj má vedle Prahy nejhustší, ale také nejpřetíženější síť silnic a dopravních staveb. A také nejvíce trpí nedokončenými dálnicemi a Pražským okruhem. Naprostou prioritou je v tomto ohledu dálnice D3, která má být součástí severojižní mezinárodní trasy, spojující skandinávské státy s Apenin- ským a Balkánským poloostrovem. Že kraj své priority bere vážně, prokázal již v prv- ní polovině minulého roku, když se pustil do přípravy některých staveb na dálnici navazujících. „Jsme připraveni společným postupem s Ministerstvem dopravy dosáhnout v příštích letech urychlení stavby této mezi- národně důležité komunikace a zároveň ještě před zahájením její výstavby začít se stavbou souvisejících dopravních staveb, které odlehčí silnici I/3,“ řekla tehdy hejtmanka Jarosla- va Pokorná Jermanová. Stejně se kraj staví i k dálnici D4, proto vznikla při kraji odborná komise, jejímž úkolem je zlepšit koordinaci a zrychlit výstavbu obou dálnic. V komisi jsou vedle členů krajského úřadu i zástupci Ministerstva dopravy, Ministerstva průmyslu a obchodu, Ředitelství silnic a dálnic, Státního fondu dopravní infrastruktury, Správy železnič- ní dopravní cesty, středočeské Krajské správy a údržby silnic, Policie ČR a dalších institucí. Kraj má například schválené prostředky v objemu více než tři miliardy korun na stavbu čtyř komunikací souvisejících právě se stavbou dálnice D3. Pomineme-li dálnice, je jednou JAROSLAVA POKORNÁ JERMANOVÁ Foto: archiv

podnikání středočeský kraj a praha www.komora.cz 59 z priorit kraje oprava a rekonstrukce zničených silnic 2. a 3. třídy a oprava mostů. Limitem jsou v tomto případě finanční prostředky, respektive model rozpočtového určení daní. Středočeský kraj tak zcela jistě bude podle slov hejtmanky Jaroslavy Pokorné Jermanové iniciovat změny této legislativní normy. Kraj také hodlá významně zlepšit dopravní propojení přiléhajících částí Středočeského kraje s hlavním městem Prahou prostřednictvím tramvajových tratí. Jejich investorskou přípravu a možné vedení tramvajových tras do středočes- kých obcí v oblastech Praha-východ a Praha-zá- pad zajišťuje prostřednictvím středočeské Kraj- ské správy a údržby silnic (KSÚS). Tramvaje by do několika let mohly jezdit do Zdib, Průhonic či do Jesenice u Prahy. „Rozšíření tramvajových tratí do obcí a měst sídlících v blízkosti Prahy, společně s rozšířením integrované dopravy na že- lezničních tratích, považujeme za jediný možný způsob, jak zlepšit dopravní propojení mezi Prahou a obcemi, a hlavně tím chceme umožnit tamním obyvatelům snazší, levnější a ekologič- tější způsob dopravy do zaměstnání či za jinými aktivitami do hlavního města,“ říká hejtmanka. Vedení těchto tratí na území regionu je koordi- nováno s výhledovým vedením tramvajových tras zajišťovaných hl. m. Prahou, konkrétně prostřednictvím Dopravního podniku hl. m. Prahy. Tramvajové trati na území regionu bude kraj připravovat a realizovat samostatně, hlavní město Praha poskytne pouze součinnost při provozu a napojení na kolejovou síť Prahy. Investorská příprava však samozřejmě probíhá za součinnosti všech dotčených organizací, které mají obsluhu integrované dopravy na sta- rosti, tj. ROPIDu, Dopravního podniku hl. m. Prahy a Integrované dopravy Středočeského kraje (IDSK). Zaostřeno na tarify Revoluční změnou by se měl již v letošním roce stát Multikanálový odbavovací systém, který zásadním způsobem změní odbavování cestujících veřejné dopravy nejen v Praze, ale časem doslova v celém kraji, respektive na celém území, které pokrývá systém Pražské integro- vané dopravy a společný Integrovaný dopravní systém Prahy a Středočeského kraje. Jde o jeden z kroků, na němž se projevuje význam spoluprá- ce mezi Prahou a vedením kraje. Nový systém má nahradit koncepčně zastaralý Dopravně od- bavovací systém a ve svém cílovém stavu umožní mnohem komfortnější a modernější způsob používání hromadné dopravy nejdříve v Pra- ze a posléze v celém Středočeském kraji. Pro koncové uživatele bude jistě nejzajímavější, že vedle Lítačky umožní i použití dalších uživatel- sky komfortních nosičů elektronických jízdenek, kterými budou třeba platební karta či nositelná elektronika, například mobilní telefon. Časové i jednorázové jízdenky bude možné snadno a rychle nakupovat či spravovat prostřednictvím mobilní aplikace. Kompletní migrací odbavo- vacího systému do online režimu také dojde ke zrušení nepopulárních validátorů. Jedním z největších přínosů nového systému by měl být takzvaný tap-in/tap-out systém. Cestující již nebude muset znát tarify ani dopředu vědět, jak

podnikání středočeský kraj a praha 60 www.komora.cz dlouho a kolikrát za den bude jezdit hromad- nou dopravou. Zkrátka v každém dopravním prostředku přiloží svou platební kartu ke čtečce a cestuje podle své potřeby. Na konci dne mu pak systém vypočítá cenu jízdenky zpětně, podle toho, kolik opravdu projezdil. A to vždy nejnižší možnou částku podle skutečného využití hro- madné dopravy, ať už to bude standardní, nebo prodloužená jízdenka, či zvýhodněné celodenní jízdné. Proměny hospodářství Středočeský kraj prochází v posledních dvaceti letech významnou změnou struktury hospodářství. Dnes jsou významné především strojírenské a potravinářské obory, svou roli hraje i chemie, sklářství, polygrafie, značný ústup zaznamenala těžba uhlí a ocelářství. Ve srovnání s odvětvovou strukturou je v kraji silně zastoupena především průmyslová vý- roba a zemědělství, naopak podíl stavebnictví na celkové zaměstnanosti je nižší. Progresivní růst vykazuje oblast služeb, a to i ve spoje- ní s trendy sdílené ekonomiky. Ta se však zejména v Praze projevuje problémy v oblasti smluvní přepravy a ubytování. Jejich řešení je však v rukou státu, protože trendy sdíle- né ekonomiky jsou akcelerovány především přeregulovaným trhem a rigidní legislativou. Svůj význam si stále drží rozvinutá zeměděl- ská výroba, která těží z přírodních podmí- nek zejména v severovýchodní části kraje. Ekonomická aktivita a zaměstnanost obyvatel, jejich průměrné mzdy a příjmy domácností Středočeského kraje se dlouhodobě zvyšu- jí a v rámci ČR patří k druhým nejvyšším po Praze. Dlouhodobě se zvyšuje především zaměstnanost v oblasti služeb, ve kterých pracuje více než šest z deseti zaměstnaných v kraji, což se pohybuje nad celorepubliko- vým průměrem. Nezaměstnanost je dlou- hodobě nižší proti republikovému průměru. Existují výrazné rozdíly v nezaměstnanosti uvnitř kraje, ovlivněné opět blízkostí Prahy. Zatímco nejvyšší hodnoty v rámci kraje dosáhla nezaměstnanost v okrese Klad- no 4,84 %, nejnižší v okrese Praha-východ 1,48 %. Hrubý domácí produkt na obyvatele ve Středočeském kraji v roce 2016 vykazoval 91,7 % průměrné úrovně hrubého domácího produktu na obyvatele České republiky, což jej zařadilo na čtvrté místo v porovnání s ostat- ními kraji. Tato skutečnost je vedle výsledku automobilového průmyslu výrazně ovlivněna Jak hodnotíte spolupráci Prahy a kraje a kde vidíte možnosti pro zlepšení? Oceňuji, že už před časem Zastupitelstvo hl. města Prahy schválilo tzv. Integrovanou strategii pro ITI, tedy Integrované územní investice Pražské metropolitní oblasti. Dokument v podstatě vymezuje společné čerpání evropských fondů do roku 2020. Zmíněná strategie se připravovala ve velice těsné spolupráci se Středočeským krajem a v mnoha ohledech se stala příslibem pro řadu zajímavých projektů. Díky ní přitéká do metropolitní oblasti výrazně více evropských peněz, které lze využít k tomu, aby se hlavní město a oblast za jeho hranicemi staly jedním celkem. Funkčním, akčním a moderním. Takovým, které bude splňovat parametry rozvinuté evropské entity. Společná integrovaná strategie se už dnes promítá například ve vyšším počtu míst ve školkách, realizaci nových parkovišť P+R, rozvoji cyklodopravy nebo protipovodňových opatřeních. Nejen z těchto důvodů hodnotím spolupráci Prahy a Středočeského kraje jako velmi dobrou. Možnost pro zlepšení je jistě například v oblasti dopravy nebo v ekologických tématech. Kde vidíte příležitosti pro ekonomický rozvoj vPrahy a kraje? Praha je jedinečná metropole. Má před sebou perspektivu města, které má ambice, je dynamické a úspěšné. Příležitost pro další ekonomický rozvoj spatřuji ve velké míře v tom, že dokážeme zhodnotit ohromný potenciál, který je v jeho obyvatelích. Jsem pro podporu kvalitního vzdělávání, protože jen tak máme možnost obstát v konkurenci a nabízet vzdělanou, flexibilní a kvalifikovanou pracovní sílu. Samozřejmě, že pokud chceme, aby se o nás svět ještě více zajímal, je nutné na výjimečnost Prahy upozornit. Nejen krásným historickým centrem a jeho specifickou atmosférou, ale třeba i dalším budováním infrastruktury nebo dopravního spojení. Stranou našeho zájmu nesmí stát ani ochrana našeho životního prostředí, protože pouze takové trendy nás mohou posunout mezi atraktivní a oceňované evropské metropole. I v rámci HKP proto usilujeme o těsné vazby a spolupráci s dalšími městy podobného významu, jako jsou například Vídeň, Berlín nebo Budapešť. Domnívám se, že podobně to platí i pro kraj. Co považujete za největší dluh obou celků? Je složité specifikovat největší dluh, protože obecně vnímám Prahu a Středočeský kraj jako vzájemně propojený a dobře fungující organismus. Určitě se lze společně ještě více zaměřit na efektivní využívání stávajících a hledání nových zdrojů, eliminaci zátěží životního prostředí, snižování spotřeby energií nebo maximální využívání digitálních a informačních technologií k tomu, aby se ještě více zlepšila kvalita života lidí. Stejně tak je dobré společně hledat optimální varianty různých dopravních řešení. Cíl přece má hlavní město i kraj společný. Je jím právě rozvoj místa a kvalita života lidí, kteří k němu patří. TŘI OTÁZKY pro Zdeňka Kováře, ředitele Úřadu HK hl. m. Prahy

podnikání středočeský kraj a praha www.komora.cz 61 domácí i světové trhy, s kterými jsou subdo- davatelé úzce spjati. Významnou roli v tomto odvětví v kraji hrají domácí i zahraniční firmy. Na poptávku v automobilovém průmyslu je pak navázána řada firem i v dalších odvětvích, jako je strojírenství, výroba plastů, elektronika a elektrotechnika, či informačních technolo- gií. Současně se v kraji rozvíjejí kromě výrob- ních i konstrukční, designové, vývojové a také výzkumné aktivity firem působících ve zpra- covatelském průmyslu, a to nejen ve výše uvedených hlavních průmyslových oborech, ale také v nových odvětvích, jako jsou life- -science, biotechnologie, lékařské nástroje či laserové technologie. Firmy mohou pro své aktivity využít spolupráci s výzkumnými organizacemi v oblasti technických i přírod- ních věd, které dlouhodobě působí ve Stře- strategicky výhodnou polohou Středočeského kraje, který obklopuje hlavní město republiky. Z toho plyne i význam kraje v budoucnosti. Dá se předpokládat, že s dostavbou především dopravní infrastruktury bude řada společností hledat prostor pro svůj rozvoj právě na území Středočeského kraje, v blízkosti Prahy, ale ekonomicky přijatelnější. Dokončení výstavby Pražského okruhu a dálniční sítě v kraji také významně zvýší atraktivitu nových regionál- ních center. Zaklínadlo inovací Klíčovým oborem kraje je automobilový prů- mysl, který je tu zastoupen celým produkčním řetězcem od výrobců jednodušších dílů přes specializované dodavatele složitějších modulů až po finální výrobce motorových vozidel pro dočeském kraji a dynamicky zde rozvíjejí své kapacity i portfolio nabízených služeb pro partnery z firemní sféry. Odvětví zpracova- telského průmyslu taktéž úspěšně čelí novým výzvám, které představují změny ve způsobu organizace výroby, komunikace i distribuce napříč dodavatelsko-odběratelským řetězcem a zavádění prvků digitalizace a robotizace, které se souhrnně označují jako Průmysl 4.0. Jedním z nejvýznamnějších počinů na poli inovací je i dokončení Středočeského ino- vačního centra v Dolních Břežanech a rozvoj investičních zón – těch je v současnosti již pětadvacet otevřených, devět ve výstavbě a dalších šest v plánu. Firmy ve Středočeském kraji totiž i díky silné podpoře vědeckých a výzkumných pracovišť, kterých je tu na ně- kolik desítek, investují poměrně intenzivně

podnikání středočeský kraj a praha 62 www.komora.cz do výzkumných a vývojových aktivit a tvoří hlavní pilíř regionálního inovačního eko- systému. Středočeský kraj tvoří společně s Prahou vzájemně úzce propojený celek. Silné jsou i vazby v inovačním ekosystému, a to zejména mezi firemním sektorem ve Středo- českém kraji a výzkumnými organizacemi v Praze. Středočeský kraj a Praha dohromady koncentrují téměř 50 % veškerých VaV kapacit v celém Česku, v případě veřejných VaV ak- tivit je to dokonce 58 %. Proto je region stále atraktivnější, je tu velký potenciál pro rozvoj ekonomických aktivit a inovací založených na výzkumu a vzájemné spolupráci firemní- ho a akademického sektoru. V posledních letech dochází na území kraje k výraznému rozvoji podpůrné infrastruktury pro vznik a šíření inovací, jejíž součástí je i Středočeské inovační centrum (SIC). Pomoc při akcele- raci projektů spolupráce mezi středočeskými inovačními firmami a akademickou sférou nabízí SIC pomocí svých programů. Jedním z nich jsou i Středočeské inovační vouchery, které úspěšně usnadňují vzájemné propoje- ní firemní a výzkumné sféry při společných pilotních projektech. Výhodou regionu je i to, že nabízí kvalifikovanou pracovní sílu za cenu, která je stále v rámci Evropy konkurence- schopná. „Středočeský kraj je opravdu místem velkých příležitostí. Vzdělaní lidé, rozvinutý průmysl, dobré podmínky pro život, mimořádné příležitosti pro výzkum v zařízeních se špič- kovým vybavením, krásné přírodní prostředí, klid a bezpečí, které dnes už většině regionů Evropy chybí. Středočeské inovační centrum je pak k tomu, aby zájemcům poskytlo další, podrobnější informace o regionu a možnostech, které zde na zájemce čekají,“ říká Rut Bízková, ředitelka Středočeského inovačního centra. Turistický průmysl Je v životě obou regionů samostatnou kapito- lou. Praha je samozřejmě hlavním lákadlem pro zahraniční i tuzemskou klientelu a její památky netřeba zmiňovat, Středočeský kraj však i v její konkurenci má co nabídnout. Vždyť na jeho území se nachází množství významných historicky cenných památek a několik chráněných krajinných oblas- tí. Největší koncentrací památek se pyšní Kutná Hora, které bylo zapsáno do Seznamu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Nejcennější přírodní oblast kraje zase představuje CHKO Křivoklátsko, která figuruje na seznamu biosférických rezervací a která je jedním ze dvou adeptů na vyhlášení nového národního parku. Jsou tu středověké hrady Karlštejn, Točník, Český Šternberk i Křivoklát, jsou tu zámecké skvosty na Ko- nopišti, v Lánech či v Mělníce, je tu celá řada přírodních památek, vedle Kokořínska i Český kras, Český ráj či nejrozsáhlejší krasové území v České republice – Koněpruské jeskyně. Potě- šující je, že právě v oblasti turistického ruchu začala rokem 2017 rovněž nová éra spolupráce mezi Prahou a Středočeským krajem, to když bylo podepsáno Memorandum, jímž se zava- zují Pražská informační služba – Prague City Tourism a nedávno předtím vzniklá Středočeská centrála cestovního ruchu k užší spolupráci. Právě vznik centrály je výrazným počinem kraje. Vedle pražského memoranda centrála podepsala i dohody o spolupráci s vedením turistických oblastí a regionů na území Středočeského kraje, respektive s organizacemi destinačního manage- mentu v jednotlivých částech regionu. Je zřejmé, že užší spolupráce mezi Prahou a krajem může být významným krokem, jak přivést více turistů do regionu. Pokud se to povede, bude to dalším impulzem k rozvoji kraje, protože infrastruktura ve službách není na mnoha místech na potřebné úrovni. Pražské investice O prioritách pražského rozvoje nejlépe vypovídá skladba rozpočtu. „Jednoznačnou prioritou je in- frastruktura, nová vodní linka v Ústřední čistírně odpadních vod, výstavba trasy D pražského metra a výstavba inženýrských síti, výstavba a rekon- strukce silnic a tramvajových tratí. Značné pro- středky jsme vyčlenili i pro Operační program Pra- ha – pól růstu ČR a pro projekty konceptu smart city,“ poznamenává k rozpočtu náměstkyně pri- mátorky Eva Kislingerová. Pomineme-li běžnou infrastrukturu, je asi nejviditelnějším trendem příklon ke konceptu smart city, nad nímž záštitu převzala sama primátorka, výkonným orgánem pak je městská organizace Operátor ICT, který vytvořil koncepci Smart Prague 2030. „Zavádění inovací v hlavním městě úzce konzultujeme s aka- demickou obcí, městskými podniky a městskými částmi. Tato posílená spolupráce představuje pozi- tivní revoluci v komunikaci v pražském městském prostředí. I od nejširší veřejnosti vítáme nápady, které následně hodnotí odborníci z různých oblastí včetně vědy a vysokých škol,“ uvedl k fungování městské společnosti Operátor ICT její generální ředitel Michal Fišer. Koncepce definuje šest strategických oblas- tí, ve kterých bude mít zavádění moderních technologií největší pozitivní dopad pro život Pražanů: Mobilita budoucnosti, Chytré budovy a energie, Bezodpadové město, Atraktivní turistika, Lidé a městský prostor a Datová oblast. Právě datová platforma bude centrem všech Smart Prague projektů, což vychází z faktu, že město i jednotlivé městské části a městské firmy generují velké množství dat a informací, ale málokdy se všechny sejdou v uceleném výstupu. Právě takové výstupy ale významně pomohou v řízení a organizaci městského života i v rozvoji města jako celku a povedou ke zlepšení život- ních podmínek, které město svým obyvatelům vytváří. Předobrazem chytrého města se má stát Karlín, kde na Karlínském náměstí a v uli- cích Křižíkova a Sokolovská vznikne prototyp chytré čtvrti, v němž Praha vyzkouší hned několik technologií. Ve Vrtbovském paláci zase proběhne pilotní test chytrého měření spotřeby energií, které probíhá v online režimu, buduje se infrastruktura dobíjecích stanic. Středočeský kraj i Praha deklarují na mnoha současných projektech výraznou změnu vzájem- ných vztahů, která může být základem skutečné symbiózy, z níž budou těžit všichni. Centrální evropský region si zaslouží udržet pozici bohaté, dynamicky se rozvíjející oblasti s vysokou přidanou hodnotou. Má pro to totiž všechny předpoklady. ■ PETR KARBAN, PETR SIMON AbVALERIE SAARA EVA KISLINGEROVÁ VZÁJEMNÁ SPOLUPRÁCE PRAŽSKÉ INFORMAČNÍ SLUŽBY A STŘEDOČESKÉ CENTRÁLY CESTOVNÍHO RUCHU JE DOBRÝM KROKEM, JAK NALÁKAT VÍCE TURISTŮ ZA HRANICE PRAHY. Foto: archiv

podnikání středočeský kraj a praha www.komora.cz 63 Automobilový průmysl je tahounem ekonomiky ve světě i doma. Jedním z důvodů je růst poptávky ze strany fleetových zákazníků, druhým pak bezesporu masivní atak technologií. Potvrzují to i čísla, jen společnost Přerost a Švorc Auto předala svým zákazníkům v loň- ském roce více než 3 000 nových vozů. Vět- šina z nich se řadí právě do flotil, které nejsou jen výsadou velkých. Zmíněný pražský autosalon nabí- zí veškeré fleetové služby již od tří vozů ve správě. Nejde jen o typické předprodejní poradenství, značkové financování a pojištění s nabídkou celého sortimentu ŠKODA Care produktů, patří mezi ně i komplexní servisní služby od běžné mechanické dílny, špičkové diagnostiky, pneuservisu, přes myč- ky vozů až po certifikované klempírny a lakovny a zajištění náhradního vozu stejné či vyšší třídy. Podle Libora Přerosta stále více zákazníků využívá předplacený servis, při němž jsou předem stano- vené servisní náklady zahrnuty do pořizovací ceny vozu, a tedy i do jeho financování. Majitel i správce flotily tak mají o starost méně. Mezi nejoblíbeněj- ší patří na tuzemském trhu vozy ŠKODA, které ovládly zkraje roku hned několik anket. Modely KAROQ, OCTAVIA i KODIAQ bodují nejen díky samotné kvalitě, ale také exkluzivními službami, které jim v oblasti prodeje i servisu poskytuje pro- jekt ŠKODA Fleetové centrum. „Do tohoto projektu jsme se zapojili hned od počátku. Nabídka nových vozů i předváděcí vozy jsou specifikovány právě tak, aby odpovídaly nejčastějším požadavkům velkoodbě- ratelů a ti si tak mohli ještě před uzavřením smlouvy vozy vyzkoušet a konfigurovat přesně podle svých požadavků,“ potvrzuje Libor Přerost. Technika vládne ibškodovkám Oblíbenost vozů z Mladé Boleslavi už dávno není dána jen příznivým poměrem ceny a užitné hodnoty, podílejí se na ní značnou měrou i nové technologie. Jednoznačným trendem posledních let je konektivita. Ta je příjemná pro každého, u fleetů ale šetří čas i peníze. Mobilní aplikace My ŠKODA App pomůže řidičům v každodenních situacích, které se pojí nejen s provozem vozidla. Nabízí digitální verzi návodu k vozu, praktická instruktážní videa s nastavením jednotlivých ovladačů a systémů, můžete se díky ní spojit se svým oblíbeným prodejcem či servisem a využí- vat tak jeho služeb. Její interaktivní asistent Paul vám bude nejen průvodcem aplikací, ale pomůže i řešit běžné situace – kdykoli jste online připoje- ni k vozu, dohlíží na něj a informuje vás o všem, cokoli se přihodí, dokonce s pomocí diáře i poradí s organizací vašeho času. Při plánování dokáže zohlednit stav paliva, dopravy i počasí. Pokud zapomenete, kde jste zaparkovali, ne- zoufejte, Paul vám vůz najde. Praktická aplikace dokáže naplánovat návštěvu pravidelné servisní prohlídky, případně zašle informaci o diagnosti- kované závadě přímo do servisu. To všechno jsou výhody, které správci firemního vozového parku i majitelé firem ocení. ■ PETR SIMON PŘEROST A ŠVORC AUTO ■ Autorizovaný partner ŠKODA ■ Autorizovaný servisní partner VOLKSWAGEN ■ Od roku 1996 působí v Praze 6, Veleslavínské ulici ■ 150 zaměstnanců ■ Za rok 2017 předáno více než 3 000 nových vozů ■ Denně projede servisem necelých 70 vozidel VÍCE INFORMACÍ NA WWW.PREROST-SVORC.CZ Autosalon a fleetové centrum PŘEROST A ŠVORC AUTO Asistent Paul – MyŠKODA App Trendy roku: Fleety online Foto: archiv

podnikání středočeský kraj a praha 64 www.komora.cz telecí řízek, salát z červené řepy s čerstvým kravským sýrem, pečený telecí brzlík s bramborovou espumou, hovězí vývar s nokem z trhané hovězí oháňky i obyčejnou bramboračku. Podávat budeme i na másle pečenou čtvrtku kuřete, trhané hovězí na mrkvi, šalotkový koláč s omáčkou z medvědího česneku, candáta či pstruha. Pokud si potrpíte na sladkou tečku, mohu s čistým svědomím doporučit dukátové buchtičky i pečené rakvičkové těsto s malinovou marmeládou.“ Působivou nabídku jídelního lístku perfektně doplňují exkluzivní prostory restaurace. Ta je totiž prosklená a vměstnaná mezi dvě stávající budovy na Kaprově ulici, přičemž v jedné z nich má restaurace vstupní část s masivním barem a sezením kavárenského typu, ve druhé zase otevřenou kuchyni. Ve vnitrobloku ke Cafe Restaurantu Kaprova 8 navíc připadají ještě dvě zahrádky, suterén je pak vybaven jako salonek s potenciálním využitím i pro privátní události. „V restauraci posadíme devadesát hostů a v salonku dalších čtyřicet,“ doplnil mozaiku Robert Krejčí. Restaurace má přitom ambice lákat především Pražany a Středočechy – tedy hosty, na které perfektní servis i kuchyně udělají takový dojem, že budou s radostí vracet. Místo se ale pochopitelně vždy najde i pro zahraniční turisty. „Cizinci přijedou a zase odjedou. Každopádně ale chceme, aby personál okolních hotelů věděl, že se u nás výborně vaří a že udělají dobře, když k nám své klienty nasměrují,“ usmál se. Ambice s pivní pěnou Kaprovou 8 to ale v Triload Invest rozhodně nekončí. Zhruba v polovině letošního roku plánují otevření dalšího gastronomického konceptu. Tentokrát se s ním v pražských Holešovicích usídlili Restaurace bude od začátku března nabízet tradiční české menu s rakousko-uherským šmrncem obohacené o soudobý plating. „Vy- cházíme z původních receptur a používáme výhradně čerstvé lokální suroviny. Rozhodně ale nechceme, aby restaurace působila zbytečně luxusně,“ prozradil autor konceptu Miroslav Kubec. Své místo našla na Starém Městě pražském v Kaprově ulici, která v průběhu posledních let zažívá malou gastronomic- kou revoluci. Cafe Restaurant Kaprova 8 tak vstupuje do maximálně konkurenčního prostředí. Autoři kon- ceptu si z toho ale nedělají těžkou hlavu, mají totiž plán. „Konkurence je potřeba. My se budeme snažit zákazníky ovlivnit příjemnou cenou a vysokou kvali- tou – jak servisu, tak jídla,“ vysvětlil Robert Krejčí. Vývar, řízek, buchtičky O pohodlí hostů bude pečovat asi třicet pět pracovníků. Miroslav Kubec užívá k hledání špičkových zaměstnanců do gastro provozů malé kouzlo. „Mám asi trochu výhodu ve svém jméně. Obrátili se na mě i kolegové, kteří se mnou už v minulosti spolupracovali a chtějí se mnou pracovat dál. Za to jsem moc rád a věřím, že to bude fungovat.“ Hlavním lákadlem je důkladně promyšlené středoevropské menu, které kromě českých tradic s chutí ctí i ty rakousko-uherské. Zdejší signature dish brnká na rakouskou strunu – tafelspitz podávaný s žemlovým knedlíkem, rösti a morkovou kostí. Aby tabulová špička dosáhla požadované dokonalosti, vyrazil Miroslav Kubec se svým kuchařským týmem do její domoviny – v lednu její klasický servis trénovali nedaleko Vídně. Jídelní lístek je ale daleko bohatší, prozradil někdejší šéfkuchař hotelu Intercontinental: „Hrajeme si s klasickými českými surovinami. Na menu máme České dědictví na talíři Ať už patříte mezi zapřisáhlé fanoušky italské, francouzské, thajské nebo japonské kuchyně, nepochybně jste si všimli, že v roce 2018 ty nejlepší světové restaurace vaří z maximálně čerstvých lokálních surovin a nemají strach používat k jejich úpravě ty nejprapůvodnější a nejtradičnější místní postupy. Ani česká kuchyně v tomto směru nezaostává a směle se hlásí o slovo. Nové restaurace nabízející tradiční českou gastronomii se probíjejí z šedi nastavovaných omáček na výsluní a nabízí gastronomické poklady. Jedna taková se právě otevírá v pražském domě U tří kaprů. Na starost si ji vzali Miroslav Kubec a Robert Krejčí – Cafe Restaurant Kaprova 8. ROBERT KREJČÍ Investiční společnost Triload Invest provozuje mimo jiné i několik stravovacích zařízení. Provozuje dva hotely – jeden v Žihli a druhý v Orlických horách. K tomu připravuje projekt Alzheimer centra v jižních Čechách a v průběhu letošního roku otevírá dvě restaurace v Praze. Jejím srdcem a hlavou jsou hlavní investor Robert Krejčí a ředitel gastronomických provozů Miroslav Kubec. Foto: archiv společnosti Triload invest

podnikání středočeský kraj a praha www.komora.cz 65 v budově Rosmarinu. „Budeme otvírat takovou moderní českou jídelnu. Hosté budou mít možnost dát si tam buď hotovku, nebo si něco z české kuchyně nechat udělat na minutku,“ vysvětluje šéfkuchař a prozrazuje trumfy: „Budeme připravovat i docela jednoduché a obyčejné věci, ale dobře a čerstvě. Například lečo, knedlík s vajíčkem a se šunkou od kosti nebo trhanou kachnu se zelím a knedlíky. Všechny položky na talíři si navíc každý zákazník bude moci nechat přizpůsobit svým chutím – dá si raději houskový knedlík, nebo špekový? A zelí raději sladší, nebo kyselejší? Cokoli si hosté vyberou, to kuchař připraví přímo před nimi.“ Součástí holešovické jídelny bude i řeznictví, cukrárna či salátový bar. Pánové Kubec a Krejčí ale opravdu nejsou troškaři: „Do budoucna chceme mít ve všech našich restauracích také vlastní pivo, a tak plánujeme zbudovat pivovar. Už máme i sládkovou!“ Co Mirek Kubec postrádá nejen v českých restauracích, ale také v obchodech, je ochotná obsluha. A hodlá to změnit. „My se našemu personálu snažíme rovnou vysvětlit, že u nás platí určité podmínky, že je u nás nějaký systém práce a že jsou věci, které nechceme a nebudeme tolerovat. Chceme, aby se náš personál postaral o hosta od začátku do konce, aby návštěvník odcházel s pocitem, že o něj máme zájem.“ Naopak ho netrápí hosté, kteří prvních deset minut nad jídlem stráví pořizováním dokonalého snímku na sociální sítě: „Lidé si odnášejí kompletní zážitek a pro nás je to v určitém smyslu reklama. My se musíme jen snažit, aby to, co si vyfotí, vypadalo hezky a chutnalo. Nezbývá nám než věřit, že fotku posílají dál s doporučením.“ ■ SABINA BAŘINOVÁ Foto: archiv M. Kubce MIROSLAV KUBEC Ředitel Asociace kuchařů a cukrářů České republiky má za sebou více než dvacetiletou kariéru šéfkuchaře v ikonickém pražském hotelu Intercontinental. Dnes je součástí investiční společnosti Triload Invest, ve které pečuje o stávající gastronomické provozy a k tomu navrhuje a realizuje nové koncepty.

jiný pohled 66 www.komora.cz a počiny takových osobností, jakými ve své době byli Bohuš Häckl, Josef Poláček či Jiří Solar, může být jedinečným zdrojem inspira- ce. Stejně jako pohled na významné kampaně a projekty. Víte například, kolik opakování inzerátu bylo již v meziválečném období pova- žováno za efektivní? Dobová zkušenost tvrdí, že nejdříve osmé přináší zákazníky a od devá- tého se vyplatí inzerovat, aby reklama přivedla zákazníky nové a udržela ty stávající. ■ PETR KARBAN ren přinesla pásovou výrobu, mechanizaci, standardizaci postupů. Tím se zvýšila efektivita a nabídka produkce začala převyšovat poptáv- ku. Dnes tuto situaci zažíváme o úroveň výše – technologie přinášejí zcela nové obchodní modely, poptávka se personalizuje, spotřeba se zvyšuje, životní cyklus výrobků se zkracuje, hodnoty se mění. Přes všechno nové, co doba přináší, se reklamní a marketingoví odborníci digitální éry vracejí znovu ke kořenům. Ke sdě- lení, síle myšlenky, znalosti zákazníka. To jsou atributy, bez kterých se ani v moderní době neobejdeme, atributy, jejichž dokonalé zvládnu- tí naopak je bezpodmínečnou nutností, má-li se vaše reklama stát v přehlceném prostoru viditelnou a efektivní. A setkání s myšlenkami Kapitoly z dějin české reklamy Nastupující technologie působí zajímavým efektem – často jako bychom s jejich přijetím chtěli odhodit to starší jako navždy nepotřebné. Ale nové nemusí vždy znamenat zánik starého. A znalost historie může být často výhodou při formování zítřka. I proto je Reklub, kniha profesora Dušana Pavlů, mapující československou reklamu v letech 1927–1949, přínosem pro současnost. Nehledě na to, že historií československé re- klamy se takto souhrnně nikdo nezabýval. A je to škoda. Československá reklama tvoří specifickou kategorii a Dušan Pavlů měl možnost se s mnohými jejími představiteli a tvůrci let meziválečných osobně poznat. Autor předkládá tak nejen svědectví o historickém vývoji, ale i o tom, že české reklamě nikdy ne- chyběla velká myšlenka. Mapuje totiž i projekty a realizace, které jsou dnes již dávno zapome- nuty, přestože byly ve své době přelomovými. „K plnému pochopení současných změn v reklamě je nutné kvalifikovaně popsat i historický vývoj. I když v dnešní době charakterizované spíše globálním, standardizovaným pojetím reklamy se na první pohled zdá, že poznání historického vývoje v minulém století v tehdejším Českosloven- sku je zbytečné, opak je pravdou. Pokud existuje něco, co by se dalo pojmenovat český reklamní styl (a ryze česká reklama je dosti specifická), je třeba si uvědomit, že na jeho vzniku se podílel mimo jiných faktorů i historický vývoj,“ říká o knize profesor Jaroslav Světlík z ostravské Vysoké školy podnikání a práva. Historie se může opakovat Je ještě jeden důvod, proč monografii Reklub věnovat pozornost. Historicky začala reklama nabývat na významu v době, která do tová- REKLUB, TEDY REKLAMNÍ KLUB ČESKOSLOVENSKÝ Byl v pravém slova smyslu hlavním organizátorem reklamního života, tvůrcem reklamní teorie a významným inspirátorem. Vznikl jako vrcholný zájmový spolek, který si vytkl za cíl studium moderní reklamy, šíření znalosti o ní a její propagaci. Navazoval tak na historicky nejstarší asociaci, která vznikla v roce 1904 v USA i na britskou z roku 1917. KNIHA REKLUB profesora Dušana Pavlů je spojením výsledků tříleté badatelské práce s osobními zkušenostmi a zážitky autora. Foto: 2x archiv

E-SHOP: WWW.ALAMAISON.CZ info@alamaison.cz, tel.: +420 725 459 863 BOUTIQUE À LA MAISON Nákupní centrum Palladium, Nám. Republiky 1, Praha 1 SHOWROOM, OBCHOD A INTERIÉROVÉ STUDIO À LA MAISON New Living Center, Šafránkova 1, Praha 5

Chodí výstředně oblečený a strhává na sebe pozornost. Nezapomínejte zlobit. Nečekáme na budoucnost. Tvoříme ji. www.volkswagen.cz/troc Volkswagen T-Roc nabízí široké možnosti individualizace exteriéru i interiéru. Zvolenou barvu karoserie můžete kombinovat s další barvou, kterou je lakována střecha, kryty vnějších zpětných zrcátek a sloupky karoserie. Nezapomínejte se řídit vlastním vkusem. Zdravě sebevědomý T-Roc do toho jde s Vámi. Volkswagen T-Roc. Zdravě sebevědomý. Kombinovaná spotřeba a emise CO 2  modelu T-Roc: 5,0–6,8 l/100 km, 116–155 g/km. Vyobrazený model může obsahovat prvky příplatkové výbavy. Autorizovaný prodejce Volkswagen ROS a.s. Poříčí 3, 639 00 Brno, www.rosauto.cz, e-mail: rosauto@rosauto.cz