7/2018

Blesková anketa: Účet za GDPR Téma: Zaměstnanci jako priorita Naše regiony: Jihočeský kraj VÁŠ PRŮVODCE SVĚTEM PODNIKÁNÍ ČERVENEC – SRPEN 2018 / ROČNÍK 19 MĚSÍČNÍK HOSPODÁŘSKÉ KOMORY ČESKÉ REPUBLIKY Celoplošné kafeterie nefungují Andrea Linhartová Palánová PwC Česká republika

2

www.komora.cz 3 Vydání: 7–8/2018 číslo vyšlo 29. 6. 2018 příští číslo vyjde 3. 9. 2018 Pro Hospodářskou komoru ČR vydává: C.O.T. media, s. r. o. Komplex Olšanka Táboritská 23/1000 130 00 Praha 3 www.cotmedia.cz Šéfredaktor: Petr Karban petr.karban@cot.cz Telefon: 226 257 721 Foto na titulní straně: Jakub Hněvkovský Foto editorial: Jakub Hněvkovský Layout: Petra Honomichlová, Petra Martinásková Grafická úprava a sazba: Petra Honomichlová, Petra Martinásková Není-li uvedeno jinak, jsou fotografie použité z Shutterstock.com Inzerce: inzerce@cot.cz Distribuce: Mail Step, s. r. o. člen skupiny MEILLERGHP GmbH Do Čertous 2760/10 193 00 Praha 9 – Horní Počernice Produkce: Martina Pomykalová, Lucie Jonáková Marketing: Zdeněk Novák Eventy: Lucie Řežábková Korektury: Táňa Holasová Registrace MK ČR: E10663, ISSN 1802-1247 Uzávěrka příštího čísla: 6. 8. 2018 Náklad: 16 000 výtisků (květen 2018); náklad ověřován v ABC; vydavatel neručí za obsah inzerátů Předplatné a aktualizace členské základny: Odbor vnitřní komunikace Tel.: 266 721 604 E-mail: vnitrnikomunikace@komora.cz Podle nejnovější národohos- podářské prognózy, kterou na  základě modelu všeobec- né ekonomické rovnováhy České spořitelny zpracovává Hospodář- ská komora, letos vzrostou mzdy o 8,6 % a pod 8 % neklesne jejich růst ani v roce příštím. Nezaměst- nanost klesla v květnu na 3 % a od- hodlání firem dále nabírat zaměst- nance ji patrně stlačí i  pod tuto hranici. Optimismus spotřebitelů je na maximu. Nicméně růst eko- nomiky přibrzdil. Hlavní charakteristiky eko- nomiky dneška? Nedostatek zaměstnanců, růst mezd i  poptávky, investice do  efektivity. Vývoj v zásadě zdravý, chtělo by se říci. Stále více firem se však cítí být trhem práce brz- děno. Pojmenovat situaci umějí všichni, řešení nenabízí nikdo. A přece tu jedno je, tedy krom již zmíněných investic do efektivnějších provozů. Totiž fenomén fluktuace. Podle čerstvé červno- vé statistiky společnosti ManpowerGroup je u nás průměrná fluktuace kolem 15 %, ale firmy, které v jednom roce obmění zcela svůj personál, nejsou zdaleka výjimkou. Predátorské náborář- ské praktiky jsou nyní metodou i v sektorech, kam dříve nesměly. To se zdravým vývojem nemá už nic společného, vždyť za pozitivní fluktuaci považují experti hodnoty na polovině zdejších současných. Zatímco mírná fluktuace je katalyzátorem rozvoje, vyšší čísla znamenají překážku v rozvoji firem, ohrožení jejich know-how, mizernou motivaci zaměstnan- ců a neúnosně vysoké náklady na jejich nábor i zapracování. Majitelé a manažeři podniků se stávají rukojmími zaměstnanců. Taková situace nepálí právě jen ty firmy, které od svých zaměst- nanců žádnou přidanou hodnotu nečekají. Ty totiž ani neinvestují do zaškolení, náborové inzeráty mají vyvěšeny trvale a klidně mění zaměstnance z hodiny na hodinu. Není náhodou, že se často objevují v segmentu služeb, respektive retailové- ho obchodu. Všichni ostatní si uvědomují paradox dne- ška – čím víc vzýváme technologie, tím víc nám do popředí zase vystupuje člověk. Nová doba renesanční. Nikoliv v umění, ale v prů- myslu. A moderní personalistika se učí novým podmínkám. Například tomu, že generace 50+ není ztracená. Má slušný znalostní a dovednostní fundament a její afinita k fluktuaci je minimální. Přesně opačné tendence vykazuje progresivně vnímaná generace Y. Zmíněná červnová statisti- ka uvádí, že třicetiletí mají pětkrát vyšší fluktuaci než ti o deset let starší. Inu, Employer branding, Age management a Strategic planning v persona- listice rozhodně nejsou buzzwords… PETR KARBAN šéfredaktor DISTRIBUCE ■ téměř 15 000 firem – členům Hospodářské komory České republiky ■ jednotlivým kancelářím Hospodářské komory v regionech a začleněným živnostenským společenstvům ■ VIP osobnostem českého politického, společenského a hospodářského života ■ ministrům, hejtmanům a primátorům, senátorům a poslancům, státním organizacím a ambasádám v ČR Cílem časopisu Komora je hájit zájmy podnikatelů, přinášet stanoviska Hospodářské komory České republiky a podnikatelů k legislativě a přispívat ke zlepšení podnikatelského prostředí v Česku.

4 www.komora.cz ÚČET ZA GDPR V květnu vstoupilo v platnost diskutované a nepříliš šťastně koncipované nařízení Evropské unie o ochraně osobních údajů. Kolik nás stálo a ještě stát bude, zjišťovala mezi českými podnikateli blesková anketa HK ČR. 14 CELOPLOŠNÉ KAFETERIE NEFUNGUJÍ Novou personalistiku, její metody i trendy představuje Andrea Linhartová Palánová, která se personalistice věnuje na expertní úrovni dlouhá léta a v současnosti působí jako senior konzultantka společnosti PwC. 16 ZAMĚSTNANCI JAKO PRIORITA Ne náhodou téma tohoto čísla navazuje na rozhovor měsíce. Trh práce je, jaký je, a odborníci se shodují, že zázračné zlepšení čekat nelze. Budoucnost firem představují více než kdy jindy jejich zaměstnanci. Ti prozíraví to vědí a pečují o ně. 20 PŘÍKLAD Z PRAXE: EXPANZE S Ivo Škrabalem, náměstkem generálního ředitele Úseku řízení obchodu a členem představenstva ČMZRB, a Eduardem Ivanickým, spolumajitelem firmy Pokart, představíme jednu z možných cest k rozvoji. 42 JAK SE BRÁNIT ROSTOUCÍ CENĚ ROPY A DALŠÍCH KOMODIT? Zvyšující se cena ropy a nepříznivý vývoj cen komodit představují riziko pro výrobce i jejich zákazníky. Budoucnost je nejistá. Rizika komoditních trhů odhaluje Jan Boháč, expert ČSOB, který je na komoditních trzích doma. 44 NAŠE REGIONY: JIHOČESKÝ KRAJ Kraj oblíbený turisty, kraj těžící z přeshraniční spolupráce, kraj trpící německou a rakouskou konkurencí, kraj tradičního zemědělství i moderního průmyslu, kraj nových příležitostí pro investory. To vše mohou být synonyma kraje, který je další zastávkou v seriálu putování po českých regionech. 62 OBSAH

7 dní od 690 Kč 14 dní od 990 Kč Děti od 390 Kč Jízdenka na léto Cestuj Českem křížem krážem! S naší letní jízdenkou si všichni užijete ty nejkrásnější prázdniny v ČR. Nemusíte plánovat, nemusíte spěchat. Výhodně s In Kartou nebo průkazem ISIC. Jízdenka je platná od 1. 7. do 31. 8., předprodej začíná 15. 6. 2018. www.cd.cz

6 www.komora.cz zprávy Prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý (na snímku s předsedou Britské obchodní komory Adamem Marshallem) mapoval v Londýně britské podnikatelské prostředí před brexitem. Během mise do Spojeného království jej doprovodila dvacítka podnikatelů. V misi byly zastoupeny firmy, které mají již v tomto teritoriu své obchodní partnery, rozpracované zakázky, ale také firmy, které mají vážný zájem na trh teprve vstoupit.„Všechny nás zajímalo, jakým způsobem se změní podmínky obchodování během brexitu a po něm,“ uvedl Vladimír Dlouhý k misi, kterou Komora organizovala ve spolupráci s Britskou obchodní komorou v ČR a Ministerstvem zahraničních věcí ČR. ukazatelů, jako je tomu nyní. Je tak dobře možné, že by minimální mzda automaticky rostla i v recesi a působila by tak procyklicky – a prohlubovala by makroekonomické problémy. K vyšší transpa- rentnosti při stanovování výše minimální mzdy Hospodářská komora vyzvala na svém sněmu v polovině května. Za nedodání účetní závěrky hrozí i zrušení firmy.„Zbytečné!“ říká Komora Stát si chce novelou zákona o obchodních korporacích vynutit, aby firmy měly povinnost zveřejňovat své účetní závěrky do sbírky listin. V opačném případě by hrozilo dokonce zrušení daného podnikatelského subjektu. Hospodářská komora vznesla otázku, nakolik stát využívá stávající vymáhací nástroje a zda je tak tvrdé opatření vůbec nezbytné. Hospodářská komora obdržela reakci od některých soudů s tím, že tyto statistiky nevedou. Přitom jedním z cílů nové úpravy zákona je „efektivní vynucování povinnosti zakládat účetní dokumenty do sbírky listin obchodního rejstříku a v této souvislosti i řešení problematiky tzv. neaktivních společností, které představují riziko, že budou zneužity k podvodnému jednání“. Pokud se prokáže, že stát dostatečně nevyužívá současné nástroje, Hospodářská komora nevidí racionální důvod, proč by měl vůči podnikům přitvrzovat. ■ MIROSLAV BENEŠ, odbor vnější komunikace HK ČR Zvyšování platů ve veřejném sektoru nelze dělat plošně Odboráři volají po plošném růstu platů ve ve- řejné sféře o 10 procent. Hospodářská komora ale v tomto záměru spatřuje zásadní problém. Jen za posledních 5 let se veřejný sektor (státní, krajské a obecní instituce) rozšířil odhadem až o 50 tisíc pracovních míst. Nejde o to, že by si dobrý pracovník ve veřejném sektoru nezasloužil i velmi vysoký plat a že by mu neměl být po zá- sluze zvyšován. Stejně tak není pochyb, že existují personálně (i materiálně) podhodnocené oblasti, jako např. školství nebo zdravotnictví. Stát by ale podle Komory měl ke státním zaměstnancům při- stupovat diferencovaně, tedy že by každý měl být odměněn podle svého reálného výkonu. Podobně jako v soukromém i ve veřejném sektoru je třeba měřit výkon zaměstnanců individuálně. Nový valorizační mechanismus minimální mzdu neodpolitizuje Hospodářská komora oceňuje přístup vlády, že se rozhodla dát minimální mzdě rámec pro její výpočet, aby již nebyla zvyšována nahodile a zcela libovolně na základě politické vůle. Ministerstvo práce a sociálních věcí počítá s tím, že se stanoví úroveň minimální mzdy od 1. ledna následujícího roku ve výši hrubé průměrné mzdy předchozího roku a koeficientu 0,44. Mechanismus nicméně nebere v potaz budoucí vývoj českého hospo- dářství a pracuje výhradně s pomocí zpětných Hospodářskákomoradoporučuje osvobození podnikatelů s obratem do 750 tisíc Kč ročně od EET Hospodářská komora má výhrady ke změnám v EET. V praxi by totiž téměř všichni živnostníci museli od roku 2019 podléhat EET. Výjimku by měli v podstatě jen ti, kteří si přivydělávají k za- městnání nebo k důchodu. A to jen tehdy, když in- kasují do roka nanejvýš 200 tisíc Kč hotovostních tržeb. I ti by ale museli čtvrtletně hlásit finančnímu úřadu, kolik utržili, a to prostřednictvím speciál- ních papírových účtenek. Při dalším rozšiřování EET by bylo ale daleko obtížnější dohledat pří- padný efekt omezení nekalé konkurence, protože by se jednalo třeba o drobné služby poskytované v domácnostech, kde jsou kontroly nemožné nebo z hlediska procesní ekonomie zcela nehospodár- né. To je důvod, proč poctivé živnostníky EET neochrání před těmi, kteří neplatí daně a jsou vůči nim zvýhodněni. Komora proto doporučuje státu, aby režim pro drobné podnikatele od ledna 2019 co nejvíce připodobnil tradičně vnímanému osvo- bození od nějaké povinnosti. Požaduje proto mj. zvýšení ročního limitu na 750 tisíc Kč. Hospodář- ská komora zvláštní režim EET podpoří jen tehdy, pokud by ho mohli využívat i živnostníci, kteří mají podnikání jako jediný či hlavní zdroj svého živobytí. Rovněž povinná čtvrtletní komunikace se správcem daně by jako nadbytečná administrativní zátěž mohla být přehodnocena. KRÁTCE Z KOMORY Foto: HK ČR

Naše energie je s vámi na každém kroku Jsme váš spolehlivý dodavatel elektřiny a plynu. www.cez.cz

8 www.komora.cz zprávy Luděk Nezmar, který zodpověděl řadu dotazů a předal užitečné rady přítomným podnikatelům. RHK Brno podporuje řemesla Problém nedostatku řemeslníků a technických profesí na českém trhu práce chce pomoci vyřešit RHK Brno projektem Řemeslo se vyplatí. Kampaň má za úkol přinést větší prestiž profesím, po kterých tuzemští zaměstnavatelé dlouhodobě volají. Na webových stránkách www.remeslosevyplati.cz naleznou jak žáci, tak rodiče řadu užitečných informací o možnostech studia řemeslných oborů i šancích na konkrétní uplatnění na pracovním trhu. Dny řemesel ve Zlíně KHK Zlínského kraje spolu se Zlínským krajem na začátku června uspořádaly Dny řemesel. Ten byl určen primárně 150 žákům 8. tříd, kteří absolvovali dvě exkurze po zlínských firmách a měli možnost zhlédnout prezentace celkem šesti zlínských středných odborných škol, při nichž získali informace o možnostech studia a uplat- nění. Tomuto programu předcházela konference kariérových poradců, kteří představili krajské stipendijní programy pro talentované žáky a seznámili je s nejpoptávanějšími obory. Srbská obchodní delegace míří do Moravskoslezského kraje Podnikatelé Moravskoslezského kraje mají další možnost rozvíjet spoluprá- ci se srbskými obchodními partnery. Na základě kontaktů, které navázali účastníci české delegace na mezinárodní podnikatelské misi v Srbsku na půdě Hospodářské komory ČR v pražském Florentinu. Učni převzali ocenění z rukou prezidenta HK ČR Vladimíra Dlouhého, který během úvodního slova vyzdvihl přínos celé soutěže při výchově nových řemeslnických talentů. Vítězem vědomostní olympiády se stal Ondřej Staněk ze SŠ řemesel ve Frýdku-Místku, prvenství z loňského roku v soutěži odborných dovedností pak obhájil David Šimek z SOU Uherský Brod. Malíři mají na svém kontě další rekord Na začátku června se uskutečnil na pelhřimovském náměstí Festival rekordů a kuriozit s bohatým programem. A Cech malířů, lakýrníků a tapetářů ČR byl opět u toho. Součástí akce byl rovněž běh na štaflích na 50met- rů po kočičích hlavách. Pavel Janura z Tábora opět porazil své kolegy z cechovní skupiny Jih Vladislava Mácu, Jiřího Maryšku a Jaroslava Závitkovského a svůj loňský rekord na této trati překonal o 4 vteřiny. Personalisté si vyměňovali zkušenosti s GDPR KHK Karlovarského kraje ve spolu- práci s Karlovarskou agenturou rozvoje podnikání a agenturou CzechInvest zorganizovaly setkání personalistů na téma GDPR v praxi. Ještě před účinností nařízení EU o ochraně osobních údajů si mohli personalisté vyměnit své zkušenosti se zaváděním GDPR do firem. Podělit se o své zkušenosti přišli zástupci firem Lázně Františkovy Lázně, Léčebné lázně Jáchymov, ept connector a BWI Czech Republic. Akce se zúčastnil také expert na GDPR Nejlepší učně oboru instalatér během slavnostního předávání ocenil prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Na snímku s nejlepším studentem Vědomostní olympiády Ondřejem Staňkem. Foto: 4x HK ČR Cena Cross Border Award putovala do Tábora a Českých Budějovic Hospodářské komory jižních Čech, Dolního Bavorska a Horního Rakouska společně ocenily příkladnou přeshra- niční spolupráci firem a institucí jednotlivých regionů. Společenská událost s názvem Meet and Greet v trojzemí přilákala desítky nejen českých, ale i rakouských a německých podnikatelů do Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou. Jihočeskou cenu CBA v kategorii přeshraniční spolupráce podniků pro rok 2018 převzala firma BRISK TÁBOR. Cenu v kategorii přeshraniční spolupráce institucí následně obdržela Jihočeská centrála cestovního ruchu. Proměny celoživotního učení v ČR a SR V Kroměříži se v polovině května konal 25. ročník celostátního semináře s podtitulem Proměny celoživotního učení v ČR a SR (1918–2018), který se zabýval aktuálními otázkami celoživotního vzdělávání. Pořadateli semináře byli vedle OHK Kroměříž také Národní ústav pro vzdělávání, slovenský Štátny inštitút odborného vzdelávania a město Kroměříž. Cílem semináře, který se konal v roce stého výročí československé státnosti, bylo zároveň i ohlédnutí za proměnami odborného vzdělávání a celoživotního učení v ČR a SR. Soutěž odborných dovedností učňů instaletérů Vítězové XIV. ročníku Vědomostní olympiády a XXI. ročníku soutěže odborných dovedností Učeň instalatér byli vyhlášeni během slavnostního dopoledne REGIONY A SPOLEČENSTVA

www.komora.cz 9 zprávy Magistrátu hlavního města Prahy a komerčních sponzorů zúčastnili i dva čeští zástupci. Jan Rázek a Filip Lipianský, oba ještě devatenáctiletí studenti Mistrovské školy řemesel a umění, obstáli v konkurenci 14 soutěžících z 9 zemí a skončili na šestém a sedmém místě, za což získali ocenění Evropský řemeslník. ■ MIROSLAV BENEŠ, odbor vnější komunikace HK ČR stavebního veletrhu v ČR tak představí širokou škálu ochranných prvků budov i nabídku další zabezpečovací techniky a nabídne možnost zorientovat se v široké nabídce bezpečnostních prvků i poradit se s odborníky o nejvhodnějším bezpečnostním řešení. Konkrétní nabídku zabezpečovacích systémů mohou majitelé objektů získat u vystavovatelů v hale 4, rady týkající se ochrany objektů před vloupáním najdou návštěvníci ve speciálním poradenském centru. Tématu chytré a bezpečné domácnosti se budou věnovat také zajímavé akce v rámci doprovodného programu. Více na www.forarch.cz. CAIM má nového předsedu Novým předsedou České asociace interim managementu se stal Ján Dolejš, zkušený interim manažer a spoluzakladatel CAIM. Specializuje se na oblast projektového řízení, zejména na rozvojové projekty v ČR i zahraničí. Složení výboru zůstává stejné, jeho dalšími členy jsou Vít Buchta, Petr Karásek, Tomáš Pastrňák, Tomáš Rybička, Václav Korcan a Iva Hovadová. Také plány a cíle výboru se nemění, prioritou je pokračovat v nastartovaných aktivitách směrem k rozvoji interim managementu, šíření jeho předností a budování zázemí pro růst kvalitních českých interim manažerů. Čeští parketáři mezi elitou Dvanácté Mistrovství Evropy v pokládce parket, které se konalo koncem května v běloruském Minsku, bylo opět přehlídkou řemeslného umu nejlepších parketářů – juniorů z celé Evropy. Soutěže se s podporou Cechu parketářů ČR, Libereckého kraje, nadačního fondu Cesta ke vzdělání v únoru 2018, se rozvíjí úspěšná spolupráce. Akce vyvolala ze strany českých i srbských firem velmi příznivý ohlas, a proto ještě na letošní říjen připravuje KHK Moravskoslezského kraje podnikatelskou misi srbských zástupců podniků, vlády a dalších institucí do České republiky. Výrobními družstvy roku DDL Lukavec a Otava Písek Svaz českých a moravských výrob- ních družstev vyhlásil v rámci programu 27. valného shromáždění, které se uskutečnilo v Nymburku, výsledky 7. ročníku soutěže Výrobní družstvo roku. První místo v kategorii družstev s nejlepšími ekonomickými výsledky za rok 2017 obsadilo Dřevozpracující družstvo Lukavec. V kategorii družstev zaměstnávajících osoby se zdravotním postiže- ním se první umístila Otava Písek. Cílem soutěže, kterou SČMVD vyhlašuje od roku 2012, je vyhledávat výrobní družstva s dobrými ekonomickými výsledky a ocenit jejich přínos k rozvoji českých výrobních družstev. AGA účastníkem veletrhu FOR ARCH Asociace technických bezpečnostních služeb Grémium Alarm, reprezentativ- ní profesní sdružení firem podnikajících v oblasti technických služeb, sloužících k ochraně osob, majetku a informací, udělila v rámci partnerství záštitu 29. ročníku mezinárodního stavebního veletrhu FOR ARCH, který se uskuteční ve dnech 18.–22. září 2018 v areálu PVA EXPO PRAHA v Letňanech. Zároveň se AGA stala odborným partnerem oboru zabezpečení, který se poprvé představil v loňském roce a hned velmi za- ujal. Letošní ročník největšího mezinárodního Na zasedání Valné hromady Euralarm, která se uskutečnila počátkem června v rumunské Bukurešti, byl viceprezident Asociace Grémium Alarm Milan Ceeh zvolen do funkce Vice-Chairmana of the Security Section Euralarm. Asociace technických bezpečnostních služeb Grémium Alarm je již od roku 2002 členem této prestižní evropské organizace, která sdružuje evropské výrobce a instalační firmy požárních a zabezpečovacích systémů, působících v rámci Evropské unie. Seminář k proměnám vzdělávání mapoval 100letou historii školství a řemesel v České republice a na Slovensku. Tématem bylo i často diskutované duální vzdělávání a širší spolupráce firem a škol. PES OD LEDNA PŘECE JEN BUDE Právní elektronický systém (zkráceně PES) je stěžejním projektem Hospodářské komory ČR. Má hlídat plnění administrativních i daňových povinností a pomoci podnikatelům i živnostníkům vyznat se v džungli zákonů či předpisů. Projekt byl v letošním roce projednáván a odmítnut poslaneckou sněmovnou. Snahou HK ČR je uvést jej v život i bez podpory oficiálních míst. Dobrá zpráva je, že nyní je projekt blíže konečné realizaci a v základním režimu by měl začít fungovat od 1. ledna 2019. Prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý podepsal 20. června klíčový dokument o spolupráci se společností NEWPS, která pro projekt zajistí provoz a technickou podporu celého systému. Tématu se budeme podrobněji věnovat v zářijovém čísle měsíčníku Komora.

10 www.komora.cz legislativa dujícím článku stručně shrnout základní pravidla prováděných prohlídek. Důvodem a hlavním účelem provádění prohlídek je zjištění aktuálního stavu zaměstnanců či budou- cích zaměstnanců a zajistit, aby nevykonávali tako- vou práci, která by mohla ohrožovat život a zdraví, ať už jich samotných, či třetích osob. Co se týče vstupní lékařské prohlídky, zde platí, že musí být hradí náklady na provedení pracovnělékařské prohlídky? Jednou z povinností zaměstnavatele je mimo jiné zajištění provedení pracovnělékařské prohlídky, a to jak u zaměstnanců, tak i u osob, s nimiž teprve vstupuje do pracovněprávního vztahu. Vzhledem k tomu, že v roce 2017 prošly dotčené právní před- pisy citelnými novelami, dovolujeme si v násle- Právní a legislativní servis MĚLI BYSTE VĚDĚT… Jak provádět pracovnělékařské prohlídky u zaměstnanců? U kterých zaměstnanců je zaměstnavatel povinen zajistit provedení pracovnělékařské prohlídky? Kdy a kým má být prohlídka provedena? Kdo

www.komora.cz 11 legislativa že tempo odbourávání administrativní zátěže je stále velmi nízké. HK ČR by uvítala, pokud by do- šlo k rozlišení náročnosti jednotlivých povinností pro podnikatele. Snaha příslušných rezortů by v závislosti na to byla následně prioritizována tak, aby povinnosti, které představují plošnou a nej- větší zátěž, byly odbourávány přednostně, např. stále nedostatečná elektronizace komunikace státu a podnikatelů či odbourávání duplicit při vykazo- vání na základě osvědčení principu „once-only“. Samotná administrativní zátěž v ČR je terčem kritiky například i ze strany Evropské komise. Návrh vyhlášky o počtech pedagogických pracovníků a jejich platovém zařazení Další návrh, který byl vložen do mezirezortního připomínkového řízení, je z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a týká se zajištění nezbyt- ných validních informací pro potřeby změny fi- nancování regionálního školství. Předávání údajů predikujících finanční nároky spojené s rozsahem poskytované výuky je zásadní pro funkčnost nově vykonána vždy před vznikem pracovního poměru (tj. pracovněprávního vztahu založeného pracovní smlouvou) či právního vztahu založeného někte- rou z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (tj. dohoda o provedení práce, dohoda o pracovní činnosti). V praxi je tedy třeba zajistit, aby se osoba podrobila pracovnělékařské prohlídce před tím, než fakticky nastoupí do práce – pozor, pokud bude taková osoba shledána zdravotně nezpůsobilou, sjednaný pracovněprávní vztah nevznikne a osoba do práce nenastoupí. Provedení prohlídky hradí zaměstnavatel, a to všem úspěš- ným uchazečům (tj. osobám, s nimiž následně uzavřel pracovněprávní vztah) a také uchazečům o práci v noci či mladistvým. Úhrada nákladů jiným osobám (tj. neúspěšným uchazečům) je pouze otázkou dobré vůle zaměstnavatelů. Opakované (periodické) pracovnělékařské pro- hlídky bývají prováděny odlišně pro jednotlivé kategorie prací s přihlédnutím k věku zaměstnan- ce. Pro větší přehlednost jsou jednotlivé kategorie se lhůtami zobrazeny v tabulce. Zvláštní pravidla platí pro zaměstnance, kteří vykonávají práci v noci (prohlídka 1x za 2 roky) a pro řidiče z povolání (1x za 2 roky u zaměst- nanců do 49 let, 1x ročně u zaměstnanců starších 50 let). Vedle výše uvedených „běžných“ pracovnělékař- ských prohlídek rozlišují právní předpisy ještě tzv. mimořádnou prohlídku, která se provádí tehdy, pokud lze předpokládat, že došlo ke změ- ně, či ztrátě zdravotní způsobilosti, či zvýšení míry rizika – příkladem jsou situace, kdy byl zaměstnanec dlouhodobě v pracovní neschop- nosti (déle než 8 týdnů), prodělal pracovní úraz s vážnými následky, došlo ke zhoršení pracovních podmínek atp. V některých případech se při skončení pracov- něprávního vztahu provádí rovněž tzv. výstupní prohlídky. Ty mohou být provedeny na žádost zaměstnance, či zaměstnavatele. Pokud však zaměstnanec například vykonával práci zařaze- nou do kategorií 2R, 3 nebo 4, případně utrpěl pracovní úraz či nemoc z povolání, je provedení výstupní prohlídky povinné. Pozor, za nesplnění povinnosti zajistit u zaměst- nanců pracovnělékařské prohlídky, ať už vstupní, periodické, či mimořádné, bývají ukládány peně- žité pokuty, mnohdy v řádech statisíců. ■ IVETA ZETOCHOVÁ, Úřad HK ČR PŘIPOMÍNKOVALI JSME… (stav k 7. 6. 2018) Informace o snižování administrativní zátěže podnikatelů za rok 2017 Ministerstvo průmyslu a obchodu připravilo a vložilo do mezirezortního připomínkového řízení materiál týkající se informace o snižování administrativní zátěže podnikatelů za rok 2017. Materiál kromě přehledu o snižování administra- tivní zátěže přináší i návrh dalšího postupu v nad- cházejícím období. Materiál je zaměřen na zhod- nocení stavu plnění 28 opatření, jejichž realizaci měly orgány státní správy v průběhu roku 2017 naplánovanou. Do konce roku 2017 bylo úspěšně splněno 18 z těchto opatření. Snižování administ- rativní zátěže i nadále zůstává prioritou vlády. HK ČR ve svých připomínkách zdůraznila, že se materiál vypořádává pouze s dílčími problémy administrativní zátěže, nikoliv s regulatorní zátěží podnikatelů jako celku. Dále HK ČR upozornila, nastaveného systému financování ve vzdělávání dětí, žáků a studentů. Návrh vyhlášky o předkládání údajů o předpoklá- daných počtech pedagogických pracovníků a jejich platovém zařazení ovlivní pouze právnické osoby vykonávající činnost škol a školských zařízení v podobě zvýšené administrativy ve výkaznictví. HK ČR ve svých připomínkách namítala, že by počty pedagogických pracovníků měly být odvozeny od objektivních faktorů, jakým je např. demografický vývoj v inkriminované skupině dětí v dané lokalitě se zohledněním spádovosti. Dále HK ČR namítala, že počty pedagogických pracovníků by měly být predikovány na základě standardů počtu pedagogických pracovníků na konkrétní dětské skupiny. Predikce ze strany samotných zařízení postrádá smysl, protože neznají celkovou strategii, systém a standardy. Jednotlivá zařízení se mohou vyjadřovat pouze k tomu, zda jsou v současnosti schopna standar- dům vyhovět. ■ LUCIE PLACHÁ, Úřad HK ČR Kategorie Příklad Lhůty pro prohlídku Kat. 1 Práce tzv. „bezrizikové“ Administrativní práce, lehké manuální práce; 1x za 6 let do 49 let věku; 1x za 4 roky u zaměstnance staršího 50 let; Kat. 2 Mírně rizikové práce Práce spojené s přenášením těžkých břemen (30–50kg u mužů, 15–20kg u žen); 1x za 4 roky do 49 let věku; 1x za 2 roky u zaměstnance staršího 50 let; Kat. 2R Práce s riziky Takové práce, u nichž nejsou splněny limity pro zařazení do kategorie rizikových prací. Posuzováno individuálně; 1x za 2 roky bez ohledu na věk zaměstnance; Kat. 3 Rizikové práce Skladníci, svářeči; 1x za 2 roky bez ohledu na věk zaměstnance; Kat. 4 Vysoce rizikové práce Pracovníci v laboratořích, osoby nakládající s vysoce nebezpečnými látkami 1x ročně bez ohledu na věk zaměstnance. Periodické pracovnělékařské prohlídky zaměstnanců

12 www.komora.cz prognóza Od poslední Komorové prognózy z března 2018 nedošlo ke změně fundamentů, a nebyl tak důvod přehodnotit letošní růst, který prognózujeme i nadále ve výši 4,2 %. Plošná vlna přehodnocování výhledů české ekonomiky smě- rem nahoru u veřejných i soukromých institucí potvrzuje, že námi nastavené parametry předjíma- ly vývoj v druhém letošním čtvrtletí. Růst mezd i produktivity Dle nové predikce vzrostou mzdy letos o 8,6 % a pod 8 % neklesnou ani v příštím roce. Sviž- ný růst mezd, který oproti loňsku ještě zrychlí, úzce souvisí s významnými investicemi firem a s rekordně nízkou nezaměstnaností. Zaměst- nanci se nebojí o svá místa, naopak – mají silnější vyjednávací pozici než kdy dříve a říkají si o více peněz. Zaměstnavatelé zase ve velkém reorgani- zují výrobu a vybavují své provozy i zaměstnance novými technologiemi. To má za výsledek výrazný meziroční nárůst produktivity, která představuje pro naše HDP nový „push“ faktor, který dostane letošní růst naší ekonomiky ke 4,2 %. Kurz podpoří export Kladný impulz očekáváme i ze strany naší měny, která bude letos slabší, než se čekalo, a podpoří tak náš vývoz. Pomalejší posilování koruny, která se v průměru letos dostane na 25,4Kč za euro, pomůže našemu exportu dosáhnout 6,8% růstu. Letošní vývoj HDP také ukáže, jak mocná je kupní síla našich obyvatel. Růst maloobchodu přesáhne 6procentní hranici a měl by potenciál růst i více, nebýt kritického nedostatku pracovních sil. Při rekordní nezaměstnanosti ale domácí producenti nestačí uspokojovat masivní domácí poptáv- ku a tento přetlak se tak přelévá do zvýšeného dovozu. I proto letos ve finále tempo růstu dovozu mírně předhoní tempo růstu našeho vývozu. ■ KARINA KUBELKOVÁ, hlavní analytička HK ČR KOMOROVÁ PROGNÓZA Každá prognóza obsahuje speciální aktuální téma zpracované ve spolupráci s experty České spořitelny – tentokrát jím byl velmi diskutovaný rozpočet EU na roky 2020 až 2027, tzv. víceletý finanční rámec. Hospodářská komora zde přikládá i vlastní doporučení pro koncipování dotační politiky EU. Dotační politika EU by se podle naší analýzy měla zcela transformovat – příhodným směrem je nasazování nových finančních nástrojů, u kterých se počítá s návratností poskytnutých prostředků a u nichž se případná dotace projevuje de facto v nižší ceně získaného úvěru. Zásadní je také zaměření na vyšší přidanou hodnotu, efektivnější zacílení a nižší administrativní zátěž s čerpáním spojená. Hospodářská komora představila začátkem června svoje historicky třetí vydání Komorové národohospodářské prognózy, kterou připravuje na základě modelu všeobecné ekonomické rovnováhy České spořitelny. Pro letošní i příští rok očekáváme pozitivní impulz v podobě výraznějšího nárůstu produktivity práce. Kladně letos zapůsobí i slabší než očekávaný kurz koruny. Produktivita na vzestupu Komorová národohospodářská prognóza, červen 2018 UKAZATEL 2017 2018 F 2019 F Vybrané složky poptávky (meziročně) HDP (s. c.%) 4,6 4,2 3,3 Spotřeba domácností (s. c.%) 4,0 4,8 4,5 Celkové investice (s. c.%) 5,4 6,2 4,3 Spotřeba vlády (s. c.%) 1,5 1,8 1,7 Export (s. c.%) 6,9 6,8 6,3 Import (s. c.%) 6,2 7,0 7,2 Příspěvky k růstu HDP (procentní body) Spotřeba domácností (s. c.) 1,9 2,2 2,1 Fixní investice (s. c.) 1,5 1,7 1,1 Změna stavu zásob 0,0 -0,1 0,0 Vláda (s. c.) 0,3 0,3 0,3 Čistý export (s. c.) 1,0 0,1 -0,2 Průmysl a maloobchod (meziročně) Průmysl (s. c.%) 7,0 4,3 3,6 Maloobchod (%) 5,4 6,3 5,8 Veřejné rozpočty (meziročně) Saldo veřejných rozpočtů (% HDP, ESA 2010) 0,6 0,3 0,3 Dluh vládního sektoru (% HDP) 33,9 31,9 30,4 Trh práce a mzdy Nezaměstnanost dle ČSÚ (%), roční průměr 2,9 2,4 2,7 Nezaměstnanost dle MPSV (%), roční průměr 4,2 3,6 4,0 Nominální mzdy (%), meziročně 7,0 8,6 8,1 Reálné mzdy (%), meziročně 4,4 6,0 5,8 Vývoj cen (meziročně) CPI inflace (%) 2,4 2,5 2,2 Vnější vztahy Obchodní bilance (mld. CZK, národní pojetí) 152,6 110,0 92,0 Obchodní bilance (% HDP, národní pojetí) 3,0 2,0 1,7 Běžný účet (mld. CZK, ČNB) 63,4 50,0 39,0 Běžný účet (% HDP) 1,3 0,9 0,7 Měnové podmínky (roční průměr) CZK/EUR 26,3 25,4 24,7 2W repo sazba (%) 0,17 0,77 1,21

www.komora.cz 13 inzerce Nejsou lidi? (‹1_oˆ;f|;vbvˆ࣐moˆ࣐Œ-l࣒v|m-m1;Ĵ ࢙ˆo7ķf-hvroѴ†ru-1oˆ-|v;঍hoѴ-lbˆo70oum࣐ˆ৥†1;৴࢙hৄ krok za krokem Zdarma stahujte na www.komora.cz/praxe jako www.edukis.cz ‹hѴ†vƓ;ŠhѴ†Œbˆmझ1_h†uŒৄ f;mm-ovro7࢙ংvh࣐holoং; Őhˆ࣒|;mŋংझf;mƑƏƐѶő ࣒Ѵ;f|;lo7;umझl-uh;ঞm] Red Bull ORGANIZÁTOR SPOLUORGANIZÁTOR MÍSTO KONÁNÍ WWW.e-SALON.CZ 15.−18. 11. 2018 PARTNEŘI VELETRHU GENERÁLNÍ PARTNER

14 www.komora.cz analýza vydá na opatření v souvislosti s GDPR do 50 tisíc korun (Graf č. 2). Celkem 5 % středních a 21 % velkých firem na tato opatření vydala více než 500 tisíc korun. Pětina firem do 10 zaměstnanců uvedla, že nevynaložila žádné náklady, protože se na GDPR nijak zvlášť nepřipravovala. Tyto firmy buď věří, že se jich nová regulace nedotkne, nebo spoléhají na to, že se důsledkům nějak vy- hne. Spadají sem i ti, kteří jsou zcela nepřipraveni nebo neinformováni. Podíl takových firem ale významně klesá s jejich velikostí a mezi velkými Ve dnech 22. a 23. května 2018 realizovala Hospodářská komora ČR bleskovou anketu k GDPR v rámci svojí patnáctitisícové členské základny. Celkem odpovědělo 459 podni- katelů všech velikostí a napříč obory podnikání. Struktura respondentů odpovídala i struktuře české ekonomiky, většinu tedy tvořily mikro, malé a střední podniky. Dotazy směřovaly na pro- blematická místa zavedení GDPR, vynaložené náklady firem na opatření s nařízením spojené a na představy firem o kompenzaci těchto nákla- dů ze strany státu. Na otázku Jaká povinnost/oblast je podle vás z pohledu GDPR nejproblematičtější? (Graf č. 1) odpovídaly firmy nejčastěji (v 26% případů), že hlavní překážku vidí v administrativní ná- ročnosti. Naopak nutnost organizačních změn ve firmě a nastavení smluvních vztahů s partnery a klienty podniky jako problém identifikovaly nejméně často. Mikro firmy do 10 zaměstnanců vidí jako největší problém samotný fakt, že vzni- kají nové a nové zákonné povinnosti. Nemají na zvládání přívalu legislativy kapacity a zároveň ani nemají peníze na služby odborníků. Jaké finanční náklady podnikatelé vynaložili či vynaloží v souvislosti s GDPR? Zavedení GDPR nebylo pro podnikatele lacinou záležitostí. Polovina všech firem vydala nebo Účet za GDPR? Za zavádění opatření souvisejících s GDPR podnikatelé zaplatili a ještě zaplatí asi 25 miliard korun. Vyplývá to z výpočtů Hospodářské komory ČR na základě jejího čerstvého šetření. Tyto peníze přitom firmy mohly investovat do technologií za účelem zvýšení produktivity ve výrobě. Graf 1: Jaká povinnost/oblast je podle vás z pohledu GDPR nejproblematičtější? Administrativní náročnost zajištění povinností 26 % Problémů je příliš, nemá smysl vybírat jeden 26 % Nové zákonné povinnosti obecně 18 % Vysoké sankce 10 % Nastavení smluvních vztahů s partnery a klienty 6 % Nákladnost analýzy procesů ve firmě kvůli GDPR 4 % Odpovídající zabezpečení dat 4 % Nutnost organizačních změn ve firmě 1 % Nevím 5 % Zdroj: Blesková anketa HK ČR, květen 2018 MIKRO FIRMY DO 10 ZAMĚSTNANCŮ VIDÍ JAKO NEJVĚTŠÍ PROBLÉM SAMOTNÝ FAKT, ŽE VZNIKAJÍ NOVÉ A NOVÉ ZÁKONNÉ POVINNOSTI. NEMAJÍ NA ZVLÁDÁNÍ PŘÍVALU LEGISLATIVY KAPACITY A ZÁROVEŇ ANI NEMAJÍ PENÍZE NA SLUŽBY ODBORNÍKŮ.

www.komora.cz 15 analýza firmami není ani jedna, která by GDPR nijak neřešila. Naopak zhruba 7 % všech firem mělo v souladu i s novou právní úpravou vše nastavené a zavedené již v minulosti. Zavedení opatření v souvislosti s GDPR nebylo laciné, v rámci celé ekonomiky se jedná o mi- liardové částky. Ptali jsme se proto podnika- telů, jaké kroky ze strany státu by pro ně byly dostatečnou kompenzací nákladů vynaložených v souvislosti se zavedením GDPR (Graf č. 3). Nejvíce by firmám v jejich současné situaci pomohlo, kdyby stát na základě praktických poznatků z kontrol uplatňování GDPR vypraco- val a zadarmo poskytl funkční řešení zejména pro živnostníky a mikro firmy, případně obecně pro malé a střední firmy, a aby i velké firmy stát pružně a podrobně informoval, co by konkrétně měly ve svých řešeních zlepšit. Takovou variantu odpovědi volilo celkem 63 % všech podniků. Jasné návody a postupy od státu jsou tak pro podniky zásadní, díky nim by byly omezeny variantní výklady a nejasnosti, které v součas- nosti panují. Druhým nejčastěji zmiňovaným opatřením u firem nezávisle na velikosti či oboru je „oddechový čas“ od dalších legislativních změn – i z našich předchozích anket vyplývá, že častá změna legislativy je pro podnikatele větším problémem než samotný obsah změn. U mikro a malých firem hraje důležitou roli také rozšíření okruhu nepodléhajících GDPR, u těch největších zase zavedení dočasných daňových úlev dle velikosti firem. Podnikatele vyjdou opatření v souvislosti s GDPR nejméně na 20 až 30 miliard korun. Jsou v tom započítány jak prostředky již vynaložené, tak výdaje plánované. Pětina podniků dle závěrů naší bleskové ankety nevynaložila v souvislosti s GDPR žádné výdaje – firmy buď vše potřebné nastavily a zavedly již v minulosti a dnes mají vše v souladu i s novou právní úpravou, nebo se na GDPR nijak zvlášť nepřipravovaly a věří, že se jich nová regulace nedotkne nebo se jí nějak vyhnou. Spadají sem i ti, kteří jsou zcela nepřipraveni nebo neinformováni. ■ KARINA KUBELKOVÁ a LUCIE PLACHÁ, Úřad HK ČR Graf 2: Jaké finanční náklady jste již vynaložili či vynaložíte v souvislosti s GDPR (v Kč)? Graf 3: Jaké kroky ze strany státu by pro vás byly dostatečnou kompenzací nákladů vámi vynaložených v souvislosti se zavedením GDPR? (max. 4 odpovědi) Zdroj: Blesková anketa HK ČR, květen 2018 Zdroj: Blesková anketa HK ČR, květen 2018 AKTIVITY HOSPODÁŘSKÉ KOMORY ČR Z webu Hospodářské komory ČR je možné si také bezplatně stáhnout specializovanou příručku k GDPR. Ta na praktických příkladech ilustruje, jak by firmy měly postupovat kupříkladu při požadavku zákazníka na přístup k informacím, které o něm firma shromažďuje, nebo zodpovídá otázky, kdy má firma povinnost jmenovat pověřence. Příručku vypracovali právní experti Hospodářské komory ČR s advokátní kanceláří Pečený, Fučík, Langer. Dnes ji už používá přes 7 000 firem. Návštěvníci na stránce dále najdou návod na 9 kroků, jak na zavedení GDPR, který vznikl ve spolupráci Hospodářské komory ČR a advokátní kanceláře Felix a spol. Hospodářská komora ČR také intenzivně komunikuje s Úřadem pro ochranu osobních údajů, usiluje mj. o to, aby dozorový orgán při kontrolách postupoval zdrženlivě. Mimo jiné chce, aby úřad alespoň ze začátku na možné pochybení při zpracování osobních údajů podnikatele jen upozorňoval, než rovnou sankcionoval. www.komora.cz/gdpr-ochrana-osobnich-udaju/ 1–50 tisíc 49 % 51–200 tisíc 18 % 201–500 tisíc 5 % Více než 500 tisíc 3 % Žádné, vše máme v souladu 7 % Žádné, nepřipravoval jsem se 13 % Nevím 5 % Státem vytvořený jasný návod 63 % Nepřijetí podobné regulace z EU v dalších 10 letech 30 % Odložení kontroly malých firem a živnostníků 23 % Rozšíření okruhu subjektů nepodléhajících GDPR 22 % Snížit pokuty dle velikosti firem 15 % Dočasné daňové úlevy dle velikosti firem 10 % Nejnižší možné sankce u malých a živnostníků 9 % Žádné výjimky, všem měřit stejně 7 % Kompenzace nejsou zapotřebí 4 % Nevím 4 %

16 www.komora.cz měsíce má jinou míru, úroveň i charakter znalostí, každá má jiná platová očekávání, preferuje jiné benefity a staví na jiných hodnotách. V neposlední řadě se pak každý jinak dívá na rozvoj – jak svůj osobní, tak firemní. To všechno jsou věci, s nimiž musí dnes personalisté aktivně pracovat. Rozrůstá se kategorie specifického zaměření různých linií personální práce, teď jste se dotkla age managementu… Protože u nás v něm vidím velký prostor pro zlepšení. Stále přežívá dřívější pohled, že age management se týká věkové kategorie padesát plus, ale to tak není. Z toho, co jsem právě řekla, je zřejmé, že věkové složení týmu už samo o sobě klade nejrůznější nároky a požadavky a je třeba s tím pracovat. Ale vidím firmy, které se snaží v tomto ohledu pracovat, investují do této oblasti energii i prostředky. Personalistika jako strategie? Ale ono to jinak ani být nemůže. Firma má plány výrobní, rozvojové a musí si k tomu připravit zdroje. Personalistika je stále více strategický obor, stále víc pracuje s daty. Protože zužovat personalistiku v roce 2018 na recruitment prostě nelze. Podívejte se na trh práce. Není to jen výkonností ekonomiky, všichni víme, že hraje obrovskou roli demografický vliv. Pracovní síla nejsou jen absolventi, jde o celé spektrum. A s tím musíte pracovat. Nemůžete plánovat rozvoj firmy v horizontu pěti deseti let a přitom nevědět, kde a jak získáte zaměstnance. Trh práce představuje jeden ze zásadních problémů české ekonomiky. Začínají na to reagovat čeští personalisté? Jaká vlastně je personalistika 2018? A jaká by mohla být? O tom všem s Andreou Linhartovou Palánovou, senior konzultantkou společnosti PwC. Personalistika byla dříve více v linii interní komunikace a dnes se spojuje s externí komunikací do jednoho celku. A přichází něco, co tu dříve nebylo, totiž employer branding. To je pravda. Měla jsem možnost si pro telco společ- nost vyzkoušet již dříve employer marketing, dnes velké společnosti do employer brandingu investují velké peníze. U nás mi přijde trh trochu pokroucený v tom, že značka zaměstnavatele rovná se nábor. Což možná má důvod v tom, že je obecně nedosta- tek lidí na trhu práce, ale ono to zdaleka nesouvisí jenom s náborem, souvisí to hlavně s procesy. Jak tomu rozumět? Že můžete mít fungující efektivní nábor, ale zaměst- nance si neudržíte. Takže vyhozená investice. Přesně tak. Hodně se mluví o tom, že se mění generační pohled na práci, že nastupující generace má jiné priority, jiné požadavky. Které z těch no- vých vlivů považujete za nejvýznamnější? Ne že by to tu v minulosti už nebylo, ale asi ne v takové míře jako dnes. Na pracovišti se setkává několik generací, my říkáme tři plus. A musí spo- lupracovat, předávat si znalosti. Firmy se zase musí naučit, jak z toho předávání zkušeností, ve kterém je ohromný potenciál, něco vytěžit. A především, jak s těmi generacemi správně pracovat. Každá z nich Mnohé firmy s tím začaly a už dnes je vidět, že jsou ve značné výhodě. Ty, které nezačaly, mají nejvyšší čas. A ty, které to budou odkládat, si s největší pravděpodobností zadělávají na velké problémy, protože budou už jen v závěsu reagovat na ty jiné. Vždycky je ale lepší tvořit trendy, než je s vypětím všech sil dohánět. A umějí to čeští personalisté? Není tady personalistika stále především operativa? Teď nám chybí třicet lidí do výroby, dáme inzerát… Ostatně, ani na vládní úrovni Celoplošné kafeterie už nefungují

www.komora.cz 17 měsíce nejsou příliš dobré příklady. Dnes začínáme řešit to, že nám chybějí lékaři. Ale školy nové vyprodukují se zpožděním minimálně deseti let. Nechybí nám strategický pohled? Z mého subjektivního konzultantského pohledu určitě chybí. Ale nechci křivdit tomu malému pro- centu, které už začalo něco dělat. Ono to má ještě jednu souvislost, respektive dvě. Nelze dělat dobře age management, když sám každý zaměstnanec ne- bude mít zájem zacházet se svým životem aktivně. A pak je tam velmi důležitý právě aspekt státu. Ten musí být pojítkem toho všeho, musí to zastřešovat a pomáhat tomu. A ta symbióza tady chybí. Jak naše osobní ukázněnost, tak iniciativa státu. Z mého pohledu asi víc dnes dělají firmy, které se alespoň snaží něco nastartovat. Vraťme se k personalistice samotné. Co jsou trendy dneška? Už jsme se toho dotkli. Personalistika už není jenom operativa, musí zvládnout mnohem komplexnější celek činností. A to s sebou nenese jen změny organizační a mentální, ale třeba i kompetenční. K personalistice dneška už nestačí jen psycholo- gie, andragogika nebo sociologie, už je stále více potřeba ekonomický pohled, práce s daty. To je asi ta největší změna, protože v HR se doposud s daty v podstatě nepracovalo, nebo velmi málo. Možná se sledovala a vyhodnocovala nemocnost, odchodo- vost a podobné faktory, ale to je z dnešního pohledu zoufale málo. S daty souvisí i vizualizace, už se tolik nepoužívají data z excelu, ale dashboardy. Manažeři nechtějí čekat na informace dva dny, než to perso- nální připraví, chtějí odpovědi hned a ve srozumi- telné podobě. A s tím vším souvisí i HR systémy, které se dnes čím dál více přesouvají do cloudu, Foto: 2x Jakub Hněvkovský

18 www.komora.cz měsíce kvalitě zůstane třeba po roce, po dvou. Nebo jiný pohled – napíšete nějaký profil, který budete na trhu práce hledat, protože tak se to vždycky dělalo. Možná byste ale analýzou nejvýkonnějších nebo nejužitečnějších zaměstnanců zjistili, že vlastně hledáte špatně, že ten pro vás skutečně efektivní profil vypadá jinak. Znovu a znovu hledáte ideálního kandidáta na určitou pozici stejným způsobem a nevšimnete si, že ho přijmete a on vám vždycky do dvou let odejde. A možná analýzou také zjistíte, že máte zaměstnance, který byl v náboru třeba až druhou třetí volbou, ale už je u vás deset let, zatímco první volby opakovaně odcházejí. Co to znamená? Obvyklá odpověď zní, že to nebyli správní kandidáti. Já spíše říkám, že to nebylo správné hledání. Zacílení, kde, jak a jaké lidi hledat, je v náboru nesmírně důležité. Věnuje současná personalistika dostatečnou pozornost skladbě týmu z pohledu psychologie? Velké firmy to zvládají často samy, menší si nají- mají externí poradce, ale myslím, že už v zásadě ano, existuje řada psychodiagnostických metod, kterými lze vyhodnocovat právě osobnostní profil a tvořit tým, který bude mít tu správnou chemii. Když se bavíme o strategické podobě personalistiky, jaký je optimální horizont? Dnes, kdy se všechny horizonty zkracují… Právě. Znám firmy, které plánují na deset let dopředu, ale spíše jsou to vize podpořené strategic- kde jsou k dispozici i potřebné analytické nástroje, a navíc manažeři nemusejí vše hnát přes personální oddělení, ale mohou s daty v cloudu pracovat pří- mo. Takže pokud jde o vnitřní změny v personalisti- ce, určitě bych jmenovala tyto tři trendy jako hlavní, jako směr, kterým se bude personalistika dál ubírat. Na jedné straně rozumím, na druhé straně nehrozí trend rychlých dat bez kvalitativní analýzy nesprávnými, zjednodušenými závěry. Jaroslav Jíra, někdejší obchodní ředitel České pojišťovny, má na to hezký termín paralýza z analýzy… Myslím, že nehrozí, alespoň určitě ne v součas- nosti. Jsou to trendy, které přicházejí. Když s nimi budeme zacházet správně a s vědomím souvislostí, proto bych se toho nebála. Jestli něco hrozí, pak to, že současní personalisté nebudou schopni data interpretovat, pokud se nebudou vzdělávat. A pak také to, že nemáte-li v kondici data na vstupu, nemůžete chtít relevantní výstupy. Tam vidím větší rizika než ve zbožštění dat a technologií. Co mohou data personalistice přinést obecně? Právě ten strategický rozměr, plánování pracov- ní síly. Když vím, v jaké situaci je podnik dnes a v jaké chce být za pět let, a zároveň vím, s jakými zaměstnanci operuji, jaké je jejich věkové složení, znalostní struktura, rozvojové očekávání, mzdové předpoklady, tak mohu plánovat kolik a jakých zaměstnanců potřebuji přijmout a kolik a jak jich potřebuji dále vzdělávat či rozvíjet. Je potřeba vidět, že zaměstnanecký tým není statická veličina, naopak, velmi dynamicky se mění. A pracovat efektivně s čímkoliv dynamickým v čase bez ana- lýzy dat prostě dnes není možné. Nemluvě o tom, že pokud máte na vstupu skutečně kvalitní data, umějí dnes personalisté s využitím analytických nástrojů i prediktivní analýzu, například vyhod- notit riziko odchodu pracovníků na klíčových pozicích v horizontu roku, dvou… A vy s tím ten rok dva můžete pracovat. Takže posun ke kvalitativní analýze? Rozhodně. Protože zkoumání pouze tvrdých čísel může být ošidné. V náboru se obvykle pracovalo s primárními kvantitativními faktory. Kam dáme inzerát? Tam, kde byla posledně největší response. Jenže největší neznamená nejlepší. Vy můžete mít z určitého kanálu vysoké procento úspěšnosti a řadu náborů, otázka je, kolik těch lidí a v jaké JE POTŘEBA VIDĚT, ŽE ZAMĚSTNANECKÝ TÝM NENÍ STATICKÁ VELIČINA, NAOPAK, VELMI DYNAMICKY SE MĚNÍ. A PRACOVAT EFEKTIVNĚ S ČÍMKOLIV DYNAMICKÝM V ČASE BEZ ANALÝZY DAT PROSTĚ DNES NENÍ MOŽNÉ.

www.komora.cz 19 měsíce kými záměry. S granulací do posledního detailu se to ale z mého pohledu v desetiletém horizontu plá- novat nedá, těch faktorů, které se mohou změnit, je totiž mnoho. Reálně bych viděla jako maximální horizont pěti let, a i ten je na hraně, spíše to vidím jako krátkodobé až střednědobé plánování na dva tři roky. Tam si troufám říct, že to má největší smysl a přinese to největší užitek. A zase, má to vazbu i na velikost firmy, globální společnosti plánují na deset let dopředu a neobejdou se bez toho, pro malou firmu s padesáti zaměstnanci je to ale zbytečné. Navíc plány je nutno s časem hodnotit a měnit, ideálně po roce. Před dvaceti lety bych tvrdila, že se dá plánovat i na pět let, dnes si myslím, že to spíše nejde. Dlouhodobé horizonty mají asi význam pro makroekonomiku a pro vládní úroveň… Přesně tak. Zmínila jste náborové kanály. Mluví se často o tom, že dnes už personalisté nepodávají inzeráty, ale projíždějí Facebook. Je to tak, nebo ne? Určitě je to jeden z kanálů a součást recruitmentu. Ale nestojí to pouze na něm, to určitě ne. A je nějaký kanál, který má zásadní význam? Spíš je to mix kanálů. A posilují ty, které stojí na referral programech, ty fungují obvykle velmi dobře, protože si ani za odměnu nepřivedete do firmy někoho, s kým dlouhodobě nechcete pracovat. Fungují i nástroje využívající nejrůznější formy doporučení, třeba od bývalých zaměst- nanců. Online média, podpůrné akce, soutěže pro talenty, CSR aktivity. Co dneska moc nejde a nefunguje, je cílit plošně. Musíte fokusovat kaž- dou pozici zvlášť. Na vývojáře bude fungovat jiný kanál, třeba LinkedIn na ně fungovat nebude. Co jsou z pohledu recruitmentu složité pozice? Občas slýchám, že sehnat manažera není problém, ale sehnat pekaře… Když pominu otázku kvality? Jednoduchá rada neexistuje, generické pravidlo nevidím. A hlavně bych to nezužovala na fázi sehnat, protože stejně významná, ne-li významnější je fáze připoutat si zaměstnance. Zacílit benefity a motivátory tak, že budou cílit na konkrétní potřeby jednotlivých zaměstnanců. Celoplošná kafeterie už dnes moc nefunguje. Musíte zohlednit nejen věkový, ale i profesní a sociální status zaměstnanců, pro ně- koho bude skvělý benefit permanentka do divadla, pro jiného zase penzijní připojištění. Je dobré vůbec poslouchat lidi, co chtějí? Určitě je, není nic horšího než investovat do be- nefitů, které nikdo nevyužívá. A zase se pohled na benefity mění, zatímco dříve stravenky byly benefitem, dnes je častý pohled, že je to samozřej- má součást mzdy. V debatě vlastníků rodinných firem na nedávném setkání se diskutovalo o tom, zda dávat benefity pravidelně, nebo jako překvapení. Rozdělila bych benefity a bonusy. Bonus je něco, co je jednorázové, obvykle za práci navíc, a vždy by mělo být řečeno, za co přesně to je. Na bonusy by se zvyk pěstovat neměl, pak samozřejmě budou ztrácet svou účinnost, bonusy by měly být napoje- ny na mimořádný výkon, odvedenou práci navíc. Benefit je ale jakýsi stálý motivátor, byť nenároko- vý, který buduje loajalitu a pozitivní zaměstnanec- ké chování, sounáležitost, odpovědnost… A bonus je součástí celkového systému odměňování, například ve formě oceňování inovačních návrhů, realizace úspor a podobně. Objevují se nové benefity? U nás jsem se s tím zatím asi příliš nesetkala, nevzpomínám si, ale v zahraničí třeba u některých profesí firmy nabízejí obstarání nákupů, venčení psů, úklid bytu, praní prádla. Prostě vám uberou každodenní starosti a zpříjemní vám tím den. Setká- vám se se společnostmi, které zvažují, jak obohatit své firemní benefity, pak ale narazí na různé daňové povinnosti benefitů a raději od realizace upustí. Některé firmy jdou tou cestou, že benefity se netýkají jen zaměstnance, ale celé rodiny… Nebo alespoň dětí. Ty jsou často velmi efektivní, protože to posiluje ty vazby, že firma je vlastně rodi- na. A samozřejmě, z pohledu vlastníka a manažera je často efektivní investovat tímto směrem, protože zaměstnanec, který nemusí řešit zajištění dítěti kvalitní školky, školy, kroužku či lékaře, je vnitřně mnohem spokojenější, a pracovně tedy efektivněj- ší. Dokáže se díky tomu servisně skvěle postarat o rodinu a zůstane mu mentální prostor na práci. V zahraničí to u některých firem funguje, programy, které zahrnují starost a péči o rodinné příslušníky, často je to v rámci relokačních balíčků, ale i mimo ně. Zatím jde především o zahraniční firmy. Ale co je novinkou, která se tu začíná objevovat, je práce s talentem dětí zaměstnanců. Firmy pomohou rodi- čům zjistit předpoklady dětí a doporučit vhodnou školu. Pro budování loajality je to funkční prvek. Možnosti jsou nekonečné. Ale existují metody, jak hodnotit efektivitu? Aby byla přiměřená, aby náklady na benefity nakonec nepřevýšily náklady mzdové… Každá firma do benefitů investuje z přebytků, to si dokážou spočítat. A existují nástroje, kterými lze ur- čit ne finanční, ale emoční hodnotu benefitů a jejich význam pro zaměstnance. Protože síla mnoha bene- fitů není v jejich finanční hodnotě. Vezměte příklad CSR, firmy podporující dobročinné a charitativní dění v regionech umožňují svým zaměstnancům se do takových programů zapojit a poskytují na to jeden i více pracovních dnů. Už jsem se setkala s tím, že to byl jeden z hlavních důvodů pro nástup pracovníka do takové firmy. Lidé si všímají svého okolí. A společenská odpovědnost jako součást em- ployer brandingu opravdu funguje a může být velmi efektivní, přičemž právě finanční hodnota nemusí být velká, ale ta emoční ohromná. A jak se vypořádat s častou námitkou pozic první linie, totiž nechte si benefity, přidejte nám na platech? Ve výrobních pozicích je to častý názor. Jeden ar- gument určitě je, že když ta finanční hodnota bude složkou platu, bude nejen zdaněna daní ze mzdy, ale zatížena i odvody na zdravotní a sociální pojištění… Prostě se to nevyplatí. Jsou ovšem i benefity zdaněné. Ostatně, nový návrh zákona o daních slibuje po čase opět bouřlivou debatu o stravenkách a jiných benefitech, odboráři už naznačili. Jaký je váš názor, danit, či ne? Nejsem odborník na daně, respektuji dané nasta- vení. Z pohledu personalisty, ale je to skutečně jen můj velmi osobní názor, si myslím, že pokud dává firma benefit, mělo by jí to být v maximální možné míře usnadněno, protože jde o něco, co si firma nenechává pro sebe, ale dává to lidem, nad rámec jejich mzdy. Pokud tedy mluvíme o podpoře zaměstnanosti a podnikatelů, jsem zastánkyní toho, aby byly firmy motivované benefity dávat. A budou-li u toho mít složitou administrativu, přímé náklady, protože někdo se o tu agendu musí starat, a ještě daňové náklady, pak se snadno může stát, že benefity nebudou. Ale ctím pravidlo, že systémově by daňové úlevy či zatížení měly být pro všechny benefity stejné. Jak už jsem řekla, kafeterie pro všechny už nefunguje a vláda by si neměla brát ambice rozhodovat o tom, co je potřeba a co ne, to by si měli říct zaměstnanci ve firmách sami. ■ PETR KARBAN ANDREA LINHARTOVÁ PALÁNOVÁ Začínala studiem ekonomiky a řízení staveb na ČVUT, poté vystudovala Podnikohospodářskou fakultu na ESMA Barcelona, a později získala titul MBA v personálním managementu. Absolvovala také CIMA – A v marketingu na ICV v Praze. Při studiu i v praxi se dlouhodobě věnuje ekonomii, marketingu, aplikované psychologii, koučinku a personalistice. Získala certifikaci na Hoganovy assessment metody u Assessment Systems; je certifikovaným Results koučem a zároveň v letech 2009–2012 byla zvolena prezidentkou ICF (International Coach Federation).

20 www.komora.cz zaměstnanci jako priorita cizích jazyků, ale i komunikačních či prezentačních dovedností a dalších soft skills mohou nabídnout některé střední odborné školy, obchodní akademie, dá se však očekávat, že se v tomto segmentu začnou čím dál více angažovat i gymnázia. Díky projektu akčního plánování se totiž začala systematicky zabý- vat i tématem doplňkového vzdělávání dospělých. Střední odborné školy jsou zároveň těmi správ- nými partnery firmám, jež chtějí umožnit složení standardizovaných zkoušek a získání chybějícího kvalifikačního osvědčení spolehlivým zaměstnan- cům, kteří se na určité pozici zapracovali bez pří- slušného výučního listu či maturitního vysvědčení. Stejně tak jsou partnery jednotlivcům – zájemcům o rekvalifikace nebo o oficiální ověření výsledků jejich předchozího učení nebo dílčího vzdělávání. Tímto způsobem lze získat určitou profesní kvalifi- kaci či kvalifikace umožňující vykonávat pracovní činnosti s reálným uplatněním na trhu práce, které jsou součástí Národní soustavy kvalifikací (NSK) ve smyslu zákona č. 179/2006 Sb. Úspěšní absolventi mohou dále, pokud mají zájem, dosáh- nout úplné profesní kvalifikace, když na základě získaného osvědčení složí předepsanou zkoušku (například závěrečnou zkoušku v oborech s výuč- Z hlediska zaměstnavatelů je nejzajímavější oblastí profesně orientované další vzdělávání (DV) poskytované odbornými školami, jež disponují moderně vybavenými dílnami, cvičnými automatickými linkami i celými poloprovozy. Je jen logické, že školy i jejich zřizovatelé hledají způ- soby, jak je co nejefektivněji využít. Vedle odborné přípravy žáků tak mnohé školy věnují systema- tickou pozornost rozvíjení DV. Například Střední odborné učiliště v Domažlicích uzavřelo spolu- práci s firmou Siemens ČR a kromě nabídky DV je certifikovaným partnerem pro školení obsluhy CNC strojů. Benefitem pro školu je však i výcvik vlastních učitelů odborného výcviku i strojírenské teorie jako lektorů tohoto typu vzdělávání (jsou za- řazeni do systému školení Siemens AG ve školicím středisku v německém Erlangenu). Další vzdělávání firmám na míru V rámci programu dalšího vzdělávání nabízejí školy doplnění či rozšíření kvalifikace formou specializačních, inovačních aj. kurzů, mnohdy při- pravovaných na míru ve spolupráci s konkrétními zaměstnavateli. „Zájem o kurzy z oblasti techniky je relativně stabilní a vyplývá z naší spolupráce s firmami. Kurzy, které jsme dělali na zakázku, jsou z programování PLC automatů, programování CNC strojů nebo na základní znalosti ze strojírenství a elektrotechniky,“ potvrzuje Ing. Zdeněk Borůvka, ředitel Střední průmyslové školy v Třebíči. Častou zakázkou jsou kurzy pro nové zaměstnance. „Firma často přijme na jednoduché práce zaměst- nance, který v dané oblasti nikdy nepracoval. Je například vyučený v oblasti zahradnictví a pracuje na montážní lince. Nemá žádné znalosti o technic- ké dokumentaci, materiálech a jejich zpracování, vlastnostech… Firma řekne, jaké základní znalosti by měli zaměstnanci zvládat, my jsme schopni je to naučit a vše s nimi prakticky procvičit. Stanoví se rozsah kurzu, dny výuky, cena a kurz lze v domlu- veném termínu zahájit. Někdy jde o kurz zaměřený pouze na základní technickou dokumentaci v rozsa- hu deseti hodin. Anebo může jít o kurz komplexnější na sto a více hodin. Záleží čistě na tom, co firma potřebuje.“ Svým způsobem výjimečným projektem dlou- hodobého vzdělávání je Technická akademie – do třebíčské průmyslovky pravidelně dojíždí jednou za dva týdny až stovka účastníků z jihlav- ské firmy, aby se vzdělávali v oblasti strojírenství, elektrotechniky, optiky a nauky o materiálech. Vyšší odborná škola potravinářská a Střední prů- myslová škola mlékárenská Kroměříž má vlastní poloprovoz pro výrobu sýrů, stroje na balení potra- vin dle hygienických norem, školní laboratoře pro chemický nebo mikrobiologický rozbor potravin. V jejím programu DV je mimo jiné i jednorázové certifikované firemní vzdělávání nebo seminá- ře senzorického hodnocení potravin. Těch se v rámci povinného profesního vzdělávání účastní například pracovníci mlékáren, pekáren, laboratoří a další pracovníci, kteří mají povinnost pravidelně obnovovat chuťovou a čichovou paměť, schopnost rozlišovat barevné tóny i rozdíly textury potravin. Profesní kvalifikace: šance pro každého Spolupracovat se školami může být pro firmy zajímavé rovněž v případě rozvojových vzděláva- cích programů, jimiž se snaží motivovat a udržet perspektivní pracovníky. Studium v oblasti ICT, Střední školy jsou připravené vzdělávat i vaše zaměstnance Údaje Úřadu práce letos opakovaně hovoří o rekordně nízké nezaměstnanosti. Počet volných pracovních míst je téměř totožný s počtem lidí bez práce. Podle statistických dat se zdá, že každý, kdo chce pracovat, místo najde. Zaměstnavatelé však zjišťují, že volné pracovní pozice neodpovídají kvalifikaci, znalostem a dovednostem žadatelů o práci. Na významu nabývá další vzdělávání a celý koncept celoživotního učení. Střední školy jsou jeho důležitou součástí.

www.komora.cz 21 zaměstnanci jako priorita Často nám říkají, že je prostě už neuspokojuje pra- covat jen hlavou, že chtějí hmatatelné výsledky své práce. A tak se učí třeba truhlářem. V posledních dvou letech máme čtyřicet procent vysokoškoláků. Někdo se chce řemeslu věnovat jako koníčku, setká- váme se ale i s lidmi, kteří jsou pevně rozhodnuti změnit profesi,“ uvádí Ivana Nechvátalová. Také ve žďárské SŠOS se stále častěji setkávají s lidmi po 45. či 50. roce věku, kteří chtějí začít dělat něco úplně jiného. Ředitel Musil vidí souvislost i s lety, jež tito lidé strávili prací jednostranně orientovanou na výkon. „S ohledem na očeká- vané změny ve struktuře trhu práce v návaznosti na tzv. revoluci 4.0 je rozvoj profesního vzdělávání dospělých teprve na začátku,“ konstatuje. Na sedm stovek středních a vyšších odborných škol za- pojených v krajském akčním plánování promítá do svých strategických plánů rozvoje i oblast dalšího vzdělávání a celoživotního učení. Mohou v něm zúročit své materiálně technické vybavení, oborové kompetence vlastních pedagogů, ale i posílit a prohloubit vazby se svými sociálními partnery. ■ DANIELA KRAMULOVÁ, projektová publicistka projektu P-KAP ním listem či maturitu), aniž by museli absolvovat školní vzdělávání. Podle ředitele Borůvky u profesních kvalifikací, které SPŠ v Třebíči poskytuje v elektrooborech, převažují zaměstnanci firem, kteří si potřebují do- plnit kvalifikaci – některým vzdělání firma hradí, jiní si je platí sami. „Většinou se jedná o lidi, kteří problematiku povrchně znají a u nás si doplní vě- domosti, a hlavně praktické dovednosti, na kterých jsou tyto profesní kvalifikace založeny. Je škoda, že ještě stále se najdou firmy, které netuší, co profesní kvalifikace jsou a jak je mohou využít pro vzdělává- ní svých zaměstnanců,“ dodává ředitel. Rekvalifikace nebo ověření výsledků učení dle NSK je šancí i pro mladé lidi, jimž profesní start do života nevyšel. „Někdy žák odejde ze školy po roce nebo po dvou,“ vysvětluje PaedDr. Ivana Nechvátalová, vedoucí odd. vzdělávání dospělých, projektů a grantů Akademie řemesel Praha – Střední školy technické. „Stačí, že určitý čas necho- dí do školy, nedoplní si učivo a propadá. Zpočátku se ,chytne‘ jako brigádník. Jenže za pár let dostane rozum a spočítá si, že jako kvalifikovaný pracovník má šanci na lepší práci i výdělky. Díky rekvalifika- cím se tito lidé vracejí do vzdělávání.“ Škola nabízí 19 profesních oborů, v jednom školním roce pro- jde rekvalifikačními kurzy Akademie řemesel Pra- ha – SŠT stovka lidí. „Devadesát procent z nich jde do závěrečných zkoušek. Jsou ctižádostiví a motivo- vaní uspět na trhu práce,“ dodává Nechvátalová. Mgr. Zdeněk Musil, ředitel Střední školy obchodní a služeb SČMSD Žďár nad Sázavou, upozorňuje, že další skupinu tvoří neúspěšní maturanti: „Vzhle- dem ke změnám, které přinášejí státní maturity, lze předpokládat, že zájem o další vzdělávání prostřed- nictvím profesních kvalifikací bude na vzestupu. Letos jsme proto například realizovali kurzy pro ne- úspěšné maturantky v oboru Kosmetička a umožnili jim dosáhnout na certifikaci v odbornosti. To jim zajistí zařazení na pracovní trh v oboru, ve kterém se vzdělávaly.“ Nové trendy: po čtyřicítce chci změnu Novým trendem v oblasti dalšího profesního vzdělávání je nárůst samoplátců, kteří se rozhodli změnit profesi, často zcela radikálně, přesto- že s původní kvalifikací nemají problém najít práci. „Máme kuchaře, kteří se učí být strojními mechaniky. Mezi zájemci o řemeslné obory přibývá IT specialistů, ekonomů a dalších vysokoškoláků.

22 www.komora.cz zaměstnanci jako priorita Personalizované plány Zaměřit se na správný výsledek. Stěžejní je, aby motivační plán byl šitý na míru jednotlivým manažerům. Generální manažer by přece měl být navázaný na výsledky celku. U vedoucího pobočky by se tak motivační plán měl opírat zejména o tuto část firmy. U obou by pak pro výstup z motivačního plánu měla být stěžejní data před jejich případnou optimalizací. Tedy taková data, která poskytnou reálný obraz a sou- časně nezvýší daňovou zátěž společnosti. Motivační schémata: Jak si udržet ten správný management V květnu klesla úroveň nezaměstnanosti na historické minimum 3 procent. Trh práce je extrémně přehřátý, a to nejen na pozicích řadových zaměstnanců, ale i v řadách vrcholového managementu. Jak si v takové situaci udržet klíčové lidi? Standardní metody odměňování a benefity začínají být pasé. Věrnost, stabilita a loajalita jsou v těchto dobách hodnotami k nezaplacení. Odpovědí na současnou situaci je správná, efektivní, a zejména dlouhodobá motiva- ce strategických zaměstnanců. Motivace, která management nejen odmění, ale současně v jeho řadách vytvoří pocit vyšší sounáležitosti s firmou. Cílem tedy je, aby motivace a odmě- na rostla společně s úspěchy firmy a klesala v případě nezdaru. Jako nejvhodnější se pak jeví dluhopisové nebo akciové plány, které jsou efektivně navázány na předem zvolené a trans- parentní výsledky firmy. Čas jako veličina Jednou za rok je moc často. V neposlední řadě je na místě správné nastavení motivačního plánu. Roční, pevně se opakující odměny na manažer- ských pozicích již dávno nefungují a jsou spíše na škodu. Po jednom roku se jen stěží dá hovořit o jakékoli loajalitě. Zároveň četnost odměny by měla být navázána zejména na ekonomický cyklus firmy. Dalším kritériem je možnost volby manaže- ra v motivačním plánu pokračovat, tedy například peníze si nenechat vyplatit výměnou za lepší podmínky. V praxi pak standardně vídáme tří až sedmileté turnusy. Oboustranný zisk Výhodné pro obě strany. Správné nastavení moti- vačního plánu může být zároveň výhodné pro obě strany. Při splnění zákonných podmínek se totiž u manažera může jednat o osvobozený příjem, tedy o příjem, který nebude postižen daňovou zátěží. Z pohledu firmy se jedná o maximální možné ekonomické užití jejích prostředků, kdy se k manažerovi dostane drtivá většina prostřed- ků alokovaných společností. Správné nastavení odměňování bude mít o to větší váhu, pokud bude od 1. ledna 2019 přijata již navržená novela zvyšu- jící daňovou zátěž na úrovni fyzických osob. S ohledem na měnící se situaci na trhu práce se tak otázka správného, a zejména efektivního odměňování manažerů a vedoucích zaměstnanců začíná stávat více a více klíčovou. Již se nejedná jen o otázku komu, kolik a kdy. Čím dál více je to- tiž tato otázka spojena se strategickým zaměřením firmy, její stabilitou a schopností přežít ve stále se měnícím prostředí. ■ ONDŘEJ PLÁNIČKA, partner Pavelka Partners Více informací na: www.pavelkapartners.cz

www.komora.cz 23 zaměstnanci jako priorita nální úrovni a při správném nastavení programů nemusejí představovat nezvládnutelné výdaje. Ke slovu přicházejí i tady referenční programy a benefity, které jsou koncipovány na míru a způ- sobem dosud vídaným v centrech. S rostoucí transparentností poptávky i nabídky se zaměst- navatelé učí také lépe porozumět kandidátům a zjišťují, že kandidáti se sami informují o podni- kové kultuře, úrovni managementu a rozhodují se často na základě zkušeností svých známých, kolegů či přátel. ■ MARTINA KLUBICOVÁ, výkonná ředitelka Synergie Česká republika Podle statistického úřadu dosáhla Česká republika na konci února 2018 stav plné zaměstnanosti. Na úřadech práce bylo tehdy evidováno 280 899 nezaměstnaných, když počet evidovaných volných pracovních míst byl v téže době 239 254. Evropský unikát. Boj o lokální zaměstnance je ještě tvrdší a z hlavního města se přesouvá i do regionů. Zaměstnanci chybějí zvláště ve výrobě a logistice, lhostejno, zda se bavíme o kvalifikované či nekvalifikované pracovní síle. Dovoz zahraniční pracovní síly může být jedním z částečných řešení, ale rozhodně neřeší problém komplexně. Západní Evropa sice bojuje s vysokou nezaměstnaností (zvláště Řecko, Španělsko či Portugalsko), ale Česká republika a její regio- ny nejsou pro tyto síly zatím stále dostatečně atraktivním pracovním místem a ochota stěhovat se je u kvalifikovaných a zkušených pracovní- ků ze západní Evropy stále nízká i vzhledem ke kulturním a jazykovým odlišnostem. Naopak Česká republika je atraktivní a zároveň kulturně bližší pro východní země Evropy, což vytváří jistý potenciál na doplnění chybějících lidských zdrojů. Legislativa však bohužel nadále před- stavuje byrokratické překážky především pro občany mimo EU, přičemž zaměstnavatelé nemají dostatečné zdroje na řešení byrokratických bariér, a často proto ztrácejí chuť je překonávat. Tlak se spíše snaží přenést na své dodavatele. Úplně jiná je však situace pro mladou západoev- ropskou generaci bez zkušeností. Pro ni je Praha stále vyhledávanější destinací, protože v porov- nání se zeměmi EU si tu dokáže najít zaměstnání mnohem rychleji než doma. Tento jev opět potvr- zuje statistika, která říká, že zatímco ČR eviduje 6,8 % nezaměstnaných do 25 let, evropský prů- měr je 17,3 %. K Praze se v poslední době proto přidávají i další města, Brno, Plzeň, Olomouc... Ta cíleně vytvářejí aktivity směřující k přilákání cizinců, kteří by pracovali za lokální platy. Systémy, roboti, automatizace Situace na pracovním trhu si žádá své a výše in- vestic do recruitment a komplexních HR systémů začíná představovat v rozpočtech zaměstnavatelů již velká čísla. Automatizace a robotizace už není výsadou pouze výrobních a logistických procesů, ale týká se také třeba marketingu či účetnictví. Na trhu se stále více objevují pozice vyžadující technické znalosti a zkušenosti, pozice, pro které mnohdy ani kandidáti ještě neexistují či se teprve začínají profilovat. Technologie mění životní styl a pochopitelně také ovlivňují i pracovní prostředí a priority. Pružná pracovní doba, home office či pracovní nomádství jsou termíny, které již i u nás zdomácněly, protože jsou založeny na moder- ní týmové práci s využitím sdílení a sledování procesů prostřednictvím mobilních aplikací. Týmy jsou mnohde skutečně virtuální, tradiční modely ustupují do pozadí nejrychleji v sektorech IT a služeb. Značka zaměstnavatele Stále více jsou v personalistice vidět programy zaměřené na posilování značky zaměstnavatele a vytvoření jeho hodnotové nabídky – Employer branding a Employer value proposition. A pod tlakem již nejsou jen velká města a průmyslové aglomerace, ale nedostatek pracovní síly a zvýše- nou fluktuaci vnímají naplno již i regiony. I tam se do rozpočtů dostávají výdaje na marketing a propagaci značky zaměstnavatele, byť na regio- Navzdory pozitivnímu trendu prochází u nás trh práce dynamickými změnami. Připravme se, že vedle neustále se snižující nezaměstnanosti, tlaku na mzdy a vysoké fluktuaci budeme muset více investovat do nových moderních technologií, marketingu a vnější komunikace s cílem budovat značku zaměstnavatele nejen ve velkých městech, ale také v regionech. Velkou výzvou pak je střet tří generací na jednom pracovišti, což vytváří dříve nebývalý tlak na vedení společnosti a investice do programů vzdělávání, motivace a udržení vlastních zaměstnanců. Trh práce – trendy a výzvy MZDY, BENEFITY A PRUŽNÁ PRACOVNÍ DOBA Podpora mobility, zvyšování mezd a ucelená koncepce náboru a rozvoje představují zatím jediná možná řešení současné situace pro ty, kteří chtějí uspět v boji o lokálního zaměstnance. Mzdy sice v Česku od roku 2013 nepřetržitě rostou, ale stále přetrvávají markantní rozdíly mezi regiony a hlavním městem. Nelze se divit, že i lokální zaměstnanec stále častěji zvažuje změnu jen proto, aby získal lepší mzdové ohodnocení. Tlak na mzdy zdaleka nekončí. Pokud jde o benefity, dlužno říci, že běžně nabízené portfolio benefitů dosahuje v obecné rovině srovnatelné úrovně jako u západních sousedů, pokud někde není dokonce pestřejší. Pružná pracovní doba představuje výzvu především ve výrobě, kde zaměstnanci stále hůře přijímají méně atraktivní pracovní podmínky a inklinují ke komfortnějšímu pracovnímu prostředí a jednosměnnému provozu.

24 www.komora.cz zaměstnanci jako priorita měřítku se to vyplatí. Mohou tak podporovat zdravotní stav zaměstnanců, kteří jsou vysoce školeni, a bylo by těžké najít náhradu. Je zbytečné přicházet o pracovníky, když tomu lze předejít. V některých zemích, třeba v USA, platí, že za- městnavatelé zajišťující zdravotní péči nad rámec zákona mají snížené platby na zdravotní pojištění, nebo si mohou náklady odečíst z daní. V ČR to neplatí. Zavádění firemních zdravotních programů v Česku brzdí fakt, že firmy si vynaložené finance nemohou dát do nákladů, vše musí platit z čistého zisku. Proto by bylo přínosné jednat o tom, aby i české firmy byly za nadstandardní zdravotní Jak mohou firmy pečovat o zdraví zaměstnanců? V rámci zdravotní péče o zaměstnance existují čtyři úrovně. První je pracovnělékařská péče stanovená zákonem. Ten firmám v ČR nařizuje zařídit bezpečné pracovní prostředí a zajistit pro zaměstnance základní lékařské prohlídky, které zohledňují rizika jejich povolání. Druhou úrovní jsou klasické zdravotní benefity, třeba v podobě poukázek do posilovny či do bazénu. Třetí úroveň je nadstandardní zdravotní péče, kdy zaměstna- vatel hradí rozšířené preventivní prohlídky či oč- kování. Nedávno vznikla čtvrtá úroveň, programy zaměřené na tzv. well-being. Co si pod tím termínem představit? Anglický termín well-being je těžko přeložitelný, protože zahrnuje různé faktory ovlivňující kvalitu lidského života. Hlavně jde o dobré zdraví, pocit životní spokojenosti, smysluplného uplatnění, du- ševní pohody i další vlivy. V dubnu jsem se v Lon- dýně účastnil mezinárodní konference Health Care Business International 2018, kde zaměstnavatelé s poskytovateli zdravotní péče řešili otázku, jak zaměstnancům zajistit co nejlepší podmínky, které podpoří jejich fyzické i psychické zdraví. Péče o well-being je velmi silný trend. Některé velké firmy organizují komplexní zdravotní programy zaměřené na cílené zlepšení zdraví a spokojeného života pracovníků. Na přípravě těchto programů se podílí také Program Health Plus, aktuálně spolupracujeme s firmami Johnson & Johnson, Siemens a s některými českými společnostmi. Jakou ty programy mají podobu? V programech well-being lze nastavit různé va- rianty zdravotní péče a služeb. Vždy záleží na po- třebách a požadavcích firmy, možnosti jsou širo- ké. Kromě nadstandardních vyšetření a očkování může zahrnovat poradenství o zdravé stravě, fyzioterapii, odvykání kouření atd. Značná část zdravotních obtíží je ovlivněna stresem, proto je důležitá i psychologická péče. Komplexní péče má velmi pozitivní vliv na zdraví a spoko- jenost pracovníků, na snížení jejich nemocnosti a zvýšení pracovní výkonnosti, a tím na zlepšení výsledků celé firmy. Nedávná konference World Health Care Congress 2018 ve Washingtonu upozornila, že vyspělé státy postihla epidemie civilizačních chorob. Hlavně jde o cukrovku, aterosklerózu, mozkovou mrtvici, srdeční infarkt a další nemoci, které způsobují závažné zdravotní poškození a zvyšují riziko úmrtí již ve středním věku. Zdravotní systémy to stojí obrovské peníze, přitom správná prevence umožňuje těmto cho- robám předcházet. Zaměstnavatelé si uvědomují, že situace je vážná, protože kvůli civilizačním nemocem přicházejí o pracovníky. Pokrokové firmy se proto snaží zaměstnance motivovat ke zdravému životnímu stylu a odměňovat je za dodržování prevence. Například v americké firmě Amazon, když splníte při preventivní pro- hlídce určitá kritéria – mít v normě index BMI, krevní tlak a hladinu cukru – tak získáte slevu v kantýně. Možností, jak pracovníky odměňovat, je samozřejmě mnoho. Zdá se, že zaměstnavatelé suplují roli státního zdravotnictví, které epidemii civilizačních chorob nezvládá řešit... Síť praktických lékařů v ČR není příliš hustá a lidé zanedbávají preventivní prohlídky. Proto se stává, že rizikové faktory či zdravotní obtíže jsou obje- veny při prohlídce v zaměstnání. Firmy, které platí rozšířené preventivní prohlídky, skutečně suplují roli státního zdravotnictví, ale v dlouhodobějším Firemní péče o zdraví ve stylu well-being Ve světě zaměstnavatelů se dějí změny, a to hlavně v péči o zdraví zaměstnanců. Vyspělé země postihla epidemie civilizačních chorob, firmy v zahraničí i v ČR proto řeší, jak zlepšit zdravotní stav svých pracovníků. Nové trendy v oblasti zdravotní péče pro firmy představuje MUDr. Oldřich Šubrt, CSc., MBA, zakladatel zdravotnického zařízení Program Health Plus. Foto: archiv MUDr. OLDŘICH ŠUBRT, CSc., MBA Dříve respektovaný neurochirurg s vědeckou hodností se stal v posledním čtvrtstoletí uznávaným a velmi úspěšným zdravotnickým manažerem. Patnáct let vedl Nemocnici na Homolce, z níž vybudoval prestižní zdravotnické zařízení evropského formátu, kde se léčí jak pacienti z ČR, tak ze zahraničí, a dvakrát po sobě byl v té době vyhodnocen nejúspěšnějším manažerem státních nemocnic. Poté vedl privátní zdravotnická zařízení a v roce 2010 založil vlastní kliniku Program Health Plus.

www.komora.cz 25 zaměstnanci jako priorita votnictví tiká časovaná bomba. Pokud se situace nezmění a epidemie civilizačních chorob se neza- čne řešit, budou lidé v ČR stále více nemocní už v nižším věku, což způsobí obrovský tlak na zdra- votnické rozpočty. Pak zbydou dvě možnosti – buď si lidé budou více doplácet, což je v ČR politicky neprůchodné, či se zvýší odvody na zdravotní po- jištění. Cena práce, která je už nyní v ČR vysoká, se ještě zvýší a zaplatí to zaměstnavatelé. Proto by se firmy měly zajímat o stav zdravotního systému, než situace dojde příliš daleko. ■ VALERIE SAARA péči nějak odměňovány, jak je to obvyklé v jiných vyspělých státech. Mohou firmy v ČR nějak ovlivnit kvalitu péče ve státním zdravotnictví? Nemohou. Obrat veřejného zdravotního pojištění činí zhruba 300 miliard korun. Přibližně 60 mi- liard platí stát za státní pojištěnce, 240 miliard platí zaměstnavatelé. Firmy nemohou dění ve zdra- votnictví ovlivnit, jen platí peníze za zdravotní pojištění a na kvalitu péče nemají vliv. Zaměst- navatelé podle mne mohou udělat dvě věci, které budou užitečné pro zaměstnance, pro firmy i pro celou společnost. Měli by se zajímat o to, jak se s prostředky ve zdravotnictví nakládá, a snažit se to víc ovlivnit. Druhá věc je, že by si měli vyjednat nějaké daňové úlevy za nadstandardní zdravotní péči, jako je to v zahraničí. Kdyby se pomocí zdra- votních programů ve firmách podařilo snížit míru civilizačních chorob, tak by ve zdravotnictví zbylo více peněz na zavádění nových metod a mohli by- chom mít ještě kvalitnější zdravotnictví než dnes. Je nějaká šance, že se to v ČR podaří prosadit? Je velmi důležité o tom mluvit se zaměstnavateli i se státními úředníky, protože v českém zdra-

26 www.komora.cz zaměstnanci jako priorita Kouzlo Šumavy Zážitek je i z dalších služeb, které s pobytem úzce souvisejí. Tím je samozřejmě bez omezení volný přístup do hotelového relaxačního bazé- nu a odpočinek v hotelovém parku. Neznamená to pouze odpočinek v lehátku nebo na lavičce, ale třeba chození naboso v ranní rose nebo na Kneippově suchém chodníku. Hra na teni- sovém kurtu s výhledem na hřebeny Šumavy a majestátní hrad Kašperk je také něco jiného než hrát v luxusním tenisovém areálu uprostřed velkoměsta. Kouzlo Šumavy je neopakovatelné a přesně odpovídá trendům dneška, tedy ná- vratu k přírodě, jejímu vnímání a poslouchání. Z maličkostí se stává zážitek. Není mnoho míst, kde si v klidu vychutnáte zvuk tekoucího pra- mene sv. Barbory v lázních nebo volně kapající vody ze skály v jeskyni při speleoterapii a re- laxaci. Proto mnozí hosté od nás odjíždějí se závazkem změny životního stylu, proto se velké procento z nich několikrát do roka vrací. ■ JAROSLAV FISCHER Asi takto by bylo možné v několika větách představit koncept Šumavských bylinných lázní. Slovo wellness cíleně nepoužíváme a není uvedeno v žádném propagačním materiálu ani na webových stránkách. Věnujeme se výhradě individuálním hostům, odmítáme jakékoliv sku- piny včetně firemních akcí, svateb a podobných, nicméně to neznamená, že odmítáme firemní klientelu. Naopak, jsme místem, kam si mnozí jezdí odpočinout a načerpat energii právě po pra- covním vytížení, a jsme schopni firmám připravit i individuálně koncipované balíčky. Klid je prioritou Ode dne, kdy byly lázně v roce 2013 uvedeny do provozu, jsou plně v režimu adults only, celý areál je nekuřácký a vstup mají zakázán i domácí mazlíčci. Ze čtyřhvězdičkového hotelu, který dříve nabízel široký mix služeb a cílil téměř na všechny segmenty na trhu, se stal lázeňský hotel bez jediné hvězdičky. Z drtivé většiny prodáváme svou kapacitu sami, nespolupracuje- me s žádnými rezervačními portály, s výjimkou několika málo subjektů specializovaných na lá- zeňství. Co se zprvu mnohým zdálo jako možná příliš ambiciózní myšlenka, se po šesti letech provozu ukazuje jako správná cesta. Individuální přístup Cílová skupina našich hostů je 40+ a té je přizpůsoben provoz a služby. Host očeká- vá a vyžaduje příjemné a klidné prostředí, dostatek informací k pobytu, komunikativnost pracovníků hotelu a individuální přístup. Ten je samozřejmě nejvíce vyžadován v oblasti služeb lázní, mezi něž patří bylinné koupele, bylinné zábaly, zdravotní masáže, speleotera- pie a další možnosti. Kontakt s pracovníkem lázní je u každé procedury, které jsou časované a předem plánované v lázeňském průkazu. Masér či fyzioterapeut zde není pouze tím, kdo zajišťuje a vykonává službu, ale musí umět vysvětlit a poradit pro budoucnost. Proto je nutná i dostatečná časová rezerva pro výkon procedury. Věta: „Nezlobte se, na chodbě čeká další pacient…“ u nás nesmí zaznít. Jednotlivé masážní a koupelové kabiny jsou zvukově izo- lovány, takže každý host zde najde své intimní prostředí a pracovník lázní má dostatečný časový prostor, aby se mohl klientovi věnovat včetně zajištění pitného režimu během proce- dury a po jejím ukončení. Velmi oblíbené jsou pro manželské páry double kabiny, kdy manželé absolvují procedury společně. Nejen, že si šetří svůj čas, ale prožívají společný zážitek. ŠUMAVSKÉ BYLINNÉ LÁZNĚ KAŠPERSKÉ HORY V případě zájmu nás můžete kontaktovat e-mailem recepce@parkhotel-sumava.cz, veškeré podrobné hotelové i lázeňské informace naleznete na www.sumavskelazne.cz. Potřebujete načerpat síly? Naše lázně fungují! Skloubili jsme lázeňství s přírodou, zemskou energií a historií. Poddejte se léčivým účinkům šumavských bylinek a načerpejte síly v přírodní jeskyni ze 16. století či v unikátním energetickém hotelovém parku. Foto: 2x archiv

www.komora.cz 27 inzerce

28 www.komora.cz zaměstnanci jako priorita Co zájemcům o odpočinek a relaxaci nabídnete? Nádherné a neopakovatelné prostředí, špičkovou péči a servis, klid i odpovídající pohyb, přírodní léčivé prameny a více než dvousetletou léčebnou erudici s využitím výhradně přírodních zdrojů. Naše lázně, to nejsou jen světoznámé minerální prameny, které se používají k minerálním uhliči- tým koupelím, pitné léčbě i k inhalacím, máme i unikátní Mariin plyn s obsahem 99,7 procenta CO 2 k léčbě pohybového aparátu formou suchých plynových koupelí či injekcí a také je tu slatina v zábalech či koupelích, která je tepelnou terapií pro pohybové ústrojí. Objevují firmy znovu lázně? Není to rozhodně masový trend, ale jsou tu firmy, které si uvědomují, že stres a tlak nejsou vždy ces- tou k nejlepším výsledkům. Ty v rámci firemních benefitů nabízejí i naše lázeňské balíčky, které jim samozřejmě umíme připravit i na míru, s ohle- dem na pozice. Základem efektivního odpočinku a načerpání sil je vždy kombinace několika fak- torů, ale platí pro každého. Důležité je zpomalit, což doma umí málokdo, ale u nás prostě musíte. K tomu je tu kombinace lázeňských procedur z přírodních zdrojů, zdravá strava, dostatek pohy- bu na čerstvém vzduchu i rehabilitační cvičení. Protože všemu předchází pohovor u lázeňského lékaře, který stanoví pro každého klienta opti- mální soubor procedur, je pobyt v lázních vždy účinnější než domácí relaxace. ■ VALERIE SAARA I zdraví mohou potřebovat lázně S Patricií Irlvekovou, obchodní a marketingovou ředitelkou Léčebných lázní Mariánské Lázně, o tom, že ve světě lázně dávno nejsou jen pro starší a nemocné, jak si většina z nás myslí. Jezdí vůbec česká klientela do lázní? Jezdí, jen se mění. Bohužel je tu stále za- fixováno, že lázně jsou pro nemocné a starší pacienty. Ale naštěstí se i u nás již do lázní učí jezdit manažeři, kteří využívají naše manažerské programy, dámy, které se nechají hýčkat beauty a antiagingovými procedurami, a samozřejmě ti, kteří hledají odpočinek, chtějí dobít energii a udělat preventivně něco pro své zdraví. Těm nabízíme týdenní i víkendové antistresové programy, očišťující kúry, shiatsu relax a wellness programy a také programy hubnoucí, programy zdravého životního stylu s pohybovými aktivi- tami, jako je nordic walking, tenis, terénní kúry. Je toho skutečně mnoho. Léčebná role se mění na relaxační? Ne zcela, léčebná role stále zůstává. Ale jak se mění životní rytmus a styl, mění se i názor na to, co je zdraví. Dříve se razila poučka, že zdraví je absence nemoci, ale to dávno neplatí. Protože zdraví je víc, je to chuť, energie, vitalita. Což platí tím víc, čím víc se zvyšují především pracovní nároky na zaměstnance. A nejde vždy jen o manažery na výkonných pozicích, stresem a únavou a vysokým tempem trpí podle statistik lidé na všech úrovních. I učitelka ve škole, matka dvou dětí, má důvod být vyčerpaná a potřebu dobít energii. Nežijeme zdravě, máme málo pohybu, mnoho sezení. Důsledkem jsou pak problémy pohybového aparátu, které jsou nejčas- tější indikací nejen lázeňských pacientů. Bolesti zad, kloubů či hlavy trápí naprostou většinu naší populace. SPOLEČNOST LÉČEBNÉ LÁZNĚ MARIÁNSKÉ LÁZNĚ Jedna z nejefektivnějších a největších společností v České republice je součástí významné skupiny Danubius Hotels Group, která provozuje hotely v Maďarsku, na Slovensku, v Rumunsku i Anglii. Foto: 3x LLML

sedne! Veřejné zakázky z pohledu zadavatele, dodavatele Národní elektronický nástroj (NEN) Motivace zaměstnanců Kolektivní vyjednávání a odbory GDPR v praxi Komunikační a prodejní dovednosti Nejčastěji poptávaná témata Ať vám to Foto: Shutterstock.com Hýbe vaší společností nějaké téma, které potřebujete vyřešit? Zajistíme pro vás vzdělávací program podle vašich představ! Vy poptáte téma a ostatní je na nás. Zprostředkujeme vám vhodného lektora, zajistíme školicí prostory nebo akci přivezeme rovnou až za vámi. „Velice praktické školení, které plně vyhovělo především naší organizaci. Lektor problematice rozumí a dokázal zodpovědět všechny naše dotazy. Děkujeme.“ (NEN v praxi aneb zadáváme elektronicky) „Děkuji za příjemné a současně i velice přínosné provedení agendou pro začátečníka a odpovědi na dotazy, které spontánně vznikají. Odpovědi koncipuje tak, že propaguje a cílí způsob účinného uvažování nad splněním agendy GDPR.“ (GDPR v praxi) „Spokojenost s připraveným výkladem, praktickým cvičením a organizací semináře.“ (Gramatika v malíčku) „Školení bylo přínosné, stavění služeb v souvislosti se zákoníkem práce poučné, výklad ze strany Mgr. Černého precizní, velmi pěkně používal konkrétní příklady z dotazů k výkladu. Celkově hodnotím školení velmi dobře.“ (Rozvrhování pracovní doby) Řekli o našich akcích na míru: d di i y Vyžádejte si více informací nebo nezávaznou kalkulaci: OTIDEA vzdělávání | Thámova 681/32 | 186 00 Praha 8 – Karlín | +420 295 565 120 | vzdelavani@otidea.cz

30 www.komora.cz názory POČET HOSPITALIZACÍ V PŘÍPADĚ CHOROB, KTERÉ JSOU PŘÍMO SOUVISEJÍCÍ S KOUŘENÍM, SE MEZIROČNĚ SNÍŽIL O 9 405. DATA POCHÁZEJÍ Z NÁRODNÍHO REGISTRU HOSPITALIZACÍ A JE PATRNÝ SIGNIFIKANTNÍ POKLES, KTERÝ NEZAZNAMENÁVÁME V ŽÁDNÝCH PŘEDCHOZÍCH LETECH… PANEMINISTŘE,TAKHLEPROPÍCHNOUT VLASTNÍPOKUSOARGUMENTAČNÍ ESKAMOTÁŽ,TOSEČASTONEVIDÍANI VESNĚMOVNĚ.JISTĚŽEKOUŘENÍŠKODÍ ZDRAVÍ,STEJNĚJAKOKDECO.PROČTEDY NEMÁMEKOULEZAKÁZATKOUŘENÍNA VEŠKERÉMVEŘEJNÉMPROSTRANSTVÍ? PROČNEMÁMEKOULEKUŘÁKŮM NAVÝŠITZDRAVOTNÍDAŇ? TAKTO VYHODNOTIL ROK PLATNOSTI„PROTIKUŘÁCKÉHO“ ZÁKONA V POSLANECKÉ SNĚMOVNĚ V ÚTERÝ 29. KVĚTNA PŘI PRVNÍM ČTENÍ POSLANECKÉHO NÁVRHU NA JEHO ZMĚNU MINISTR ZDRAVOTNICTVÍ ADAM VOJTĚCH, ABY O MINUTU POZDĚJI SVÉ VYSTOUPENÍ UZAVŘEL SLOVY: ...TAKŽE JÁ OPAKOVANĚ ŘÍKÁM, VYHODNOCOVAT ZÁKON PO DVANÁCTI MĚSÍCÍCH JE VELMI NEZODPOVĚDNÉ A POVRCHNÍ. PETR KARBAN Výrok... Trumpovaramenav globálnímsvětě inspiruje k zamyšlení. Bez ohledu na problematic- kou podobu Unie i diskutabilní čínské praktiky, bez ohledu na to, že některé názorové proudy doma i venku hrají na izolacionisticky chápanou národní notu, bez ohledu na to, že globalizaci někteří viní ze všeho špatného, svět 2018 globální je a nikdy už nebude jiný. Hranice dávno neomezují pohyb peněz a stále méně omezují pohyb zboží i lidí. Vlastně hrají stále více úlohu symbolickou a jde jen o to, mentálně se tomu přizpůsobit. Trump do světa hřímá, že chce férový obchod, férový pro americké podniky a dělníky. To je rétorika, která mu pomohla vyhrát volby. Problém je ve dvou de- tailech. Férovost je křehký, značně relativní a velmi subjektivní pojem. A svět není férový, dokonce ani ten ekonomický. Nic, ani svéráz Donalda Trumpa budoucnost americkým továrnám a spokojenost americkým odborářům nezajistí, pokud si ji nezajistí ony samy a oni sami. A to jde ztuha, neb americký trh je přesycený a export amerického zboží má dlouhodobě výrazně záporné saldo, které i příjemně pozitivní export služeb vylepšuje jen kosmeticky. Trump proto poněkud zoufale vráží ramena mezi pootevřené dveře do světa v naději, že tou škvírou proklouzne i nějaké další zboží Made in USA. Jenže ta ramena nejsou ocelová, ale hliníková. Klást globálnímu světu překážky je v určitém ohledu možná pochopitelné i ospravedlnitelné, leč ve skutečnosti marné. Co není marné, je dát mu pravidla. Cla jimi ovšem nejsou. ■ VALERIE SAARA Jsou nedávná americká cla na ocel a hliník jen gestem svérázného herce v improvizo- vaném monodramatu, nebo signalizují něco více? Na první pohled se chce říct, že vyznat se v tom všem je něco jako věštit z koule hliněné, ne křišťálové. Na jedné straně dávná NAFTA, nová kanadsko-evropská CETA, ohlášená zóna volného obchodu mezi EU a Japonskem, která by měla vstoupit v platnost v příštím roce, avizované debaty na stejné téma s Mexikem, Novým Zélandem, Aus- trálií, jihoamerickými státy… a kdesi v dálce spící TTIP… Na straně druhé červnové ano členských zemí Unie na návrh EK zavést odvetná cla na ame- rické zboží ve výši necelých tří miliard eur ročně. Vypadá to jako začátek obchodní války… Ne, je to jen prázdné a zbytečné gesto. Evropská odveta má totiž hodnotu necelého půl procenta objemu euroamerického obchodu. V polovině června přišla i nová americká cla na čínské zboží, v hodnotě padesáti miliard ame- rických dolarů. A hrozba dalších dvou set milionů. Roční objem čínsko-amerických obchodů přesa- huje šest set miliard a je to tedy opět gesto, na které Peking zareaguje zase jen gestem. Čína představuje ovšem pro Trumpa větší problém než Evropa, byl to jeden ze stěžejních bodů prezidentské kampaně. Inu, obchodní bilance s Čínou končí každoročně pro USA debaklem, záporný účet přesahuje tři sta miliard amerických dolarů a Trumpův někdejší požadavek, aby Čína snížila své roční plus na třeti- nu, se nepřekvapivě nesetkal s pochopením. Došlo tak proto na gesta. Stín všech těch gest alespoň Pracovníci:nejsoua nebudou… ní dělníci, následovaní řidiči, řemeslníky, kováři, nástrojáři a podobnými profesemi. Tedy lidé, které má budoucí technologický pokrok údajně vytěsnit. Prozatím patří mezi nejvíce poptávané, a jestli se něco mění, tak pouze počty těchto hledaných. Svižně narůstají a předpokládám, že do další recese ještě narůstat budou. Třeba už proto, že stávající kvalifiko- vaní dělníci či řemeslníci stárnou. Přitom se bez nich jen těžko obejde i onen vzývaný Průmysl 4.0, protože kdo asi tak seřídí ony automatické linky, připraví pro ně matrice, bude je opravovat? Možná někdy, v něja- kém Průmyslu 7.0 ajťák, ale prozatím to bude spíš ten zkušený mistr, kterých je stále méně, a při pohledu na budoucí absolventy se jich firmy nedočkají ani v budoucnu. ■ PETR DUFEK, analytik finančních trhů ČSOB Je zajímavé číst vizionářské statě o tom, kolik nový Průmysl 4.0 zlikviduje pracovních míst, respektive kolik milionů budoucích nezaměst- naných vyprodukuje, zatímco každý měsíc aktuální statistiky potvrzují pořád to samé, a sice že chybějí lidé. A mimochodem, především v průmyslu, který je už tak největším zaměstnavatelem v české ekonomi- ce a stále se mu lidí nedostává. Navzdory rekordní zaměstnanosti tuzemců i cizozemců, navzdory rostoucí míře participace. Každý měsíc je to stejný obrázek. Na jedné straně rekordně nízká nezaměst- nanost, na straně druhé nový rekord v počtu volných pracovních míst. Na jednoho nezaměstnaného tak už vlastně připadají dvě volná místa, pokud tedy ne- budeme brát vážně údaje z úřadů práce, ale budeme počítat pouze ty nezaměstnané, kteří si práci aktivně hledají nebo jsou ochotni či schopni do ní během dvou týdnů nastoupit. Nejenže se nemění celkové trendy na trhu práce, ale beze změny zůstává i žebříček deseti nejhledanějších pozic. Na čelních místech kvalifikovaní a pomoc- Foto: archiv Foto: archiv Foto: Jiří Coufal

www.komora.cz 31 názory Cočertvzítnemůže na významu strojírenství, farmacie, oděvní průmysl a další sektory. Diverzifikace snižuje závislost, víme. Ale když je za ní jen matematický trik, nic pozitiv- ního v tom nevidím. Souvislost druhá. Tlak na mzdy, ten přirozený, vyvolává už samotný stav trhu práce. Proto je někde vyšší, někde nižší, proto v centrech a v regionech bývá rozdílný. Je zdravý. Tlak na mzdy, vyvolaný některými populistickými politiky a vždy po- pulistickými odboráři, je nejen nepřirozený, ale především nezdravý. Je plošný. Je přesně v duchu rovnostářství, které ničemu nesvědčí. A co víc, je opřen o nekorektní argumenty. Je například napřen do státní správy, ačkoliv v ní je peněz dostatek. Bohužel se jimi plýtvá. Bavíme-li se o nesouměři- telnosti českých a německých platů, vždy ze stínu vykoukne i slovo produktivita. Dokážu věřit, že v úspěšných podnicích jsou produktivita a efektivita rovny či takřka rovny té německé. Ale nedokážu věřit, že produktivita a efektivita českých úřadů jsou rovny těm v úspěšných českých podnicích. Přesto poslední meziroční nárůst mzdových prostředků do státní správy přesahuje 15% a po dalších se hlasi- tě volá. Mzdy v komerční sféře rostou tempem ani ne desetiprocentním. Když politici mluví o digita- lizaci, automatizaci, robotizaci a inovacích, bylo by fajn, kdyby si uvědomili, že se to týká i státní správy. Ba dokonce že by měla jít příkladem a investovat do technologií a procesů. Pokud to neudělá, zbývá už jen jedna možnost – privatizovat ji. ■ PETR KARBAN Statistici nás zahrnují superlativy. Nelze zpochybnit, že se řadíme v růstu stále znatelně nad průměr. Snad trochu kalí radost poněkud klíčící inflace, nevyhnutelný růst základní úrokové sazby, koruna stále slabší, než by mohla, přiškr- cené hypotéky… ale čert to vem, když se daří, tak se daří. Co čert vzít tak úplně nemůže, jsou dvě souvislosti. Souvislost první. V listopadu 2006 se Český statistický úřad v jedné ze svých publikací ptal, kam se ztrácí vysoká míra investic, když přes růst ekonomiky míra investic klesá. Odpovědí to přičítá na vrub právě především růstu. Ano, matematický trik, se zvětšením jmenovatele zlomku v pomě- rovém indikátoru klesá hodnota výsledku. Pokles míry investic byl tehdy brán jako pozitivní jev. Zdá se, bohužel, že si tento fakt po svém vysvětlili čeští politici. Protože konstatujeme-li dnes růst ekono- miky, přičítáme to dvěma vlivovým faktorům, růstu spotřeby a růstu investic. Bohužel, investic nikoliv veřejných. Nechci malovat na zeď, ale skoro to vypadá, že vláda se odhodlá investovat až ve chvíli, kdy jí nezbude nic jiného, než otočit prázdné dlaně hřbetem vzhůru a pokrčit rameny. Ekonomiku totiž přestává táhnout automobilový průmysl a auto- motive, které vykazují nejnižší podíl na celkovém společném růstu za posledních pět let. A poprvé za posledních pět let se také stalo, že nijak nepřispěl zahraniční obchod. Možná je to jen výkyv. A když ne? Vysvětlení se vrací s dvanáctiletou ozvěnou. Vlastně to může být dobré, protože s poklesem významu automobilového průmyslu naopak získaly Foto: archiv Lapeni v síti nesmyslů a co nejkratší. Nemluvě o tom, že samo obsazení stavebních odborů na úřadech bývá často pro- blematické, stejně jako předpisy. Nebo někomu přijde normální, že například k žádosti o zatep- lení a fasádu požaduje stavební odbor vyjádření SUS a správců všech sítí? Co má voda, plyn a telefon společného s fasádou a zateplením, mi jasné není, a i když nejsem stavař, troufám si říct, že v případě popsané stavební úpravy je takový požadavek nesmyslný. Snad na takové absurdity budou pamatovat tvůrci nového zákona. A bu- deme doufat, že se nestane opět jen předmětem slibů před volbami a po volbách nic. Uměli bychom stavět rychleji, kdybychom neuvízli v síti nesmy- slných předpisů… ■ JOSEF NOVOTNÝ, starosta obceToužetín Současný stav povolování staveb a veškerého stavebního řízení je zcela neúnosný. Na malé obci, kterou zastupuji, je to obdobné jako ve velké firmě jen s tím, že velké firmy na tuto agendu mají odborný aparát. Velice bych uvítal, kdybychom na nový stavební zákon nemuseli čekat ani ty čtyři roky, ve které optimisticky doufá paní Hana Landová. My na malých obcích se rovněž snažíme o udržitelný rozvoj. Musíme si však odborné pracovníky najímat. A co víc, musí- me čekat, až na úřadě stavebním se aspoň někdo uráčí vůbec se zabývat žádostí o povolení stavby. Nějaká třicetidenní lhůta nic neznamená. Navíc s heslem „Já mám razítko, proto já mám pravdu“ trvá stavební řízení půl roku i déle, a to na běžné stavební práce pro obec. Jestliže je zamýšlená stavba pořizována za pomoci dotace, hrozí, že bude muset být dotace vrácena. Vy, kdo budete sledovat tvorbu nového zákona o stavebním řízení, mějte prosím na paměti, že i malé obce by měly mít lhůty pro stavební řízení jednoduché Společnýtrh pracovníchsiljenaší největšívýzvou Jednotný trh považujeme za jeden z nej- větších úspěchů Evropy a přes dlouhý proces jeho vytváření se o jeho ekono- mických přínosech pro členské státy EU již nevedou vážnější spory. Vnitřní trh vytváří unikátní oblast bez vnitřních hranic, která propojuje trhy zboží, služeb a kapitálu s pra- covními silami. I přes veškeré úspěchy stále ještě nemůžeme považovat vnitřní trh za dokončený. Tou největší výzvou je především fungování trhu pracovních sil. Stále zde existují bariéry, které brání větší integraci, a místo jejich odstra- ňování mají některé státy tendence zavádět překážky nové. Prosazují vlastní ekonomic- ké zájmy nad společnými zájmy Unie. Bez většího přehánění tedy můžeme říct, že něco takového jako „evropský trh práce“ stále nee- xistuje a jeho vznik se zatím jeví jako utopie. V současné době je to aktuální problém, jehož podstata vyplývá především z exis- tence významných rozdílů v úrovni mzdové hladiny, benefitů a zaměstnaneckých výhod v jednotlivých státech. Samozřejmě že sbli- žování mezd v Evropě je nezbytné, ale nikdy nemůžeme postupovat cestou jednostranných opatření z evropských institucí. Naopak, sbližování mzdových úrovní mezi západní- mi a východními státy musí být výsledkem celkové hospodářské konvergence zemí. Přestože se může zdát, že tento proces je rela- tivně pomalý, jedná se o přirozený, postupný pozitivní trend, který vykazuje také Česká republika. Především ale nezapomínejme, že konvergen- ce na pracovním trhu neznamená absolutní rovnost. Pokud mluvíme o rovnosti a férovos- ti, mluvíme přece o rovnosti šancí a příleži- tostí, ale ne o stejném výsledku za stejných podmínek. Rozdílnost a rozmanitost mají svůj význam. Rovnostářství a zastaralý způ- sob myšlení jsme opustili společně s minulým režimem. Je však smutným paradoxem, že se Evropská komise v některých svých návrzích nyní vydává starou cestou. ■ NÁZOR Z EP MARTINA DLABAJOVÁ, poslankyně Evropského parlamentu ý dává

32 www.komora.cz expertní pohled necelé jedno procento celé populace Evropské unie a 3,7 % evropské mládeže. Ve světle toho, že některé členské státy bojují s nezaměstna- ností mladých lidí – Itálie, Španělsko a Řecko se potýkají s více než třicetiprocentní nezaměst- naností obyvatel mladších 25 let – je program významným nástrojem, jak statistiky do budouc- na tlačit správným směrem. Navíc díky tomu, že program není zaměřen jen na vysokoškoláky, jichž je ze zmíněných 4 milionů asi jen polovina, zasáhne celé spektrum lidí na trhu práce, včetně učňů, dobrovolníků a pedagogů. Erasmus+ a pravděpodobně i jeho nástupnický program v novém rozpočtovém období tak mají nezastu- pitelnou roli ve vzdělávání a odborné přípravě všech členských států EU a díky stipendiím a další podpoře pomáhají mírnit vnímání Evropské unie jako elitářského projektu. Každý třetí účastník programu pochází ze znevýhodněného prostředí, tedy toho, kde se dají očekávat největší problémy se zaměstnaností. Se zdvojením finanční podpory v dalších letech tak EU dává naději mladým lidem na uplatnění, přestože v mnoha členských státech vyhlídky nejsou zrovna růžové. ■ HANA MARTÍNKOVÁ, ACCESS EU Erasmus, akronym pro European Action Scheme for the Mobility of University Students, je program na podporu mobility vysokoškolských studentů a jedna z vlajkových lodí Evropské unie. V různých podobách a v různém rozsahu funguje již od roku 1987, v současné době je oficiální název programu Erasmus+, předpokládaný nový název pro rozpočtové období 2021–2027 je pak ERAS- MUS+. Kosmetická úprava názvu zvětšením všech písmen reflektuje zvětšení rozpočtu – ten se má dle plánu Evropské komise zdvojnásobit. Toto navýšení jde ruku v ruce s jinými aktivitami podporujícími investice v sociální sféře. I Evropský sociální fond se dočká rozšíření, kromě přidání znaménka + do ná- zvu se očekává alokace 100 miliard eur, kromě toho se po roce 2020 naplno spustí European Solidarity Corps, tedy Evropský sbor solidarity, síť dobrovol- níků působících v Evropě i mimo ni. Komparativní výhoda Navýšení rozpočtu na studentskou mobilitu není jen marketingovým tahem či populistickým gestem. Díky dlouhé tradici programu je možné spolehlivě posoudit jeho dopady, a ty se jeví jako bezesporu pozitivní, dalo by se dokonce říci zásadní. Vedle jiných aktivit, jakými jsou podpora celoživotního vzdělávání, reformy vzdělávacích politik nebo přes- hraniční spolupráce subjektů ze soukromé i veřejné sféry, je hlavní a nejznámější náplní Erasmu umož- ňovat studium a stáže v zahraničí. Jejich absolventi pak zpravidla mají na trhu práce mnohem lepší šance se uplatnit. Získané jazykové schopnosti jsou skoro samozřejmým benefitem, absolventi progra- mu ale často nabydou i jiné dovednosti, především soft skills, které potenciální zaměstnavatelé hledají. Patří sem tolerance, sebedůvěra, schopnost řešit problémy a rozhodovat se, nebo zvědavost a aktivní přístup k práci. Není tedy divu, že tito lidé jsou dle studie Evropské komise z roku 2014, které se účastnilo téměř 80 000 respondentů, dvakrát méně ohroženi dlouhodobou nezaměstnaností a pět let po ukončení studia je míra jejich nezaměstnanosti o 23 % nižší než u kolegů, kteří programem nepro- šli. Kromě zisku dovedností plní Erasmus i funkci mostu mezi vzdělávacím systémem a pracovním trhem – až třetina stážistů, kteří vyjedou v rámci programu, u stejného zaměstnavatele dostane nabídku na trvalou pracovní pozici. Nezaměstnanost mladých v Evropě Mezi lety 2014 a 2020 se do programu Eras- mus+ zapojilo nebo zapojí 4 miliony Evropanů, Erasmus V rámci diskuzí o novém víceletém rozpočtu EU se povede tvrdý boj o každé euro. Již nyní ale pravděpodobně známe jednoho z vítězů. Je jím evropská mládež. Lék na nezaměstnanost mladých

REGISTRACE NA WWW.DOPRAVA2018.CZ &9()749˘8ʚ2%ʎ)6:2% 2%/32*)6)2\'-.%/34%2)0-78ɔ:=78394ɘʎ)02ɘ4ˎ)(78%:-8)0ɔʎ)7/ɔ(346%:=1-13.-2ɔ ˏɳNRE/ TOP HOTEL Praha WWW.DOPRAVA2018.CZ 3(&362Ɍ/32*)6)2\')>3&0%78-(346%:= ^ɧ˙XMXYTˏIZ^EPS1MRMWXIVWXZSHSTVEZ]ʎ6 ... dalších 100 let v pohybu 3VKERM^YNIWTSPIʏRSWX\'31)2-97TERIZVSTWOɧWTSPIʏRSWXTVSOYPXYVYZ^HʛPɧZɧRɳEZʛHIGOSXIGLRMGOSYWTSPYTVɧGM nám. Kinských 6, Praha 5, comenius@comenius.cz www.comenius.cz, tel 257 890 111 -RK.ER/PEW+IRIVɧPRɳˏIHMXIPˎɳ^IRɳPIXSZɯLSTVSZS^Y -RK.ER/VSYTE +IRIVɧPRɳˏIHMXIPˎIHMXIPWXZɳWMPRMGEHɧPRMG -RK:ɧGPEZˎILSˏ4L(1&% 4ˏIHWIHETˏIHWXEZIRWXZE0IXM˙Xʛ4VELE (SG-RK4EZIP,VYFI˙4L( (ʛOER*EOYPXEHSTVEZRɳʎ:98 -RK.Mˏɳ7ZSFSHE +IRIVɧPRɳˏIHMXIP7TVɧZE˶IPI^RMʏRɳHSTVEZRɳGIWX] -RK0YFSQɳV*SNX˧ ˎIHMXIPˎIHMXIPWXZɳZSHRɳGLGIWX

34 www.komora.cz expertní pohled Základní kapitál společnosti s ručením omezeným může být i jedna koruna. Opravdu je nutné jít do banky a složit pouhou korunu na účet? Je to bohužel tak, musím však podotknout, že je zpracována novela zákona o obchodních kor- poracích, ve které byla akceptována připomínka Notářské komory ČR, a vklady do 20 tisíc korun nově nebudou muset být na vázaném účtu. Pod- nikatelé tedy díky naší připomínce ušetří náklady i čas. Nezbývá než doufat, že novela projde posla- neckou sněmovnou co nejdříve. To by mohlo zase zrychlit zakládání společností, máte pravdu, ale někdy se stane, že opravdu potřebuji společnost Pane prezidente, co všechno je pro založení společnosti potřeba udělat? Založení společnosti vyžaduje čtyři kroky: sepis zakladatelské listiny za státem určenou cenu u notáře, složení základního kapitálu, nebo jeho předepsané části v bance, vyřízení živnostenského oprávnění a zápis společnosti do obchodního rejs- tříku. Všechny tyto kroky mohou a některé musí být učiněny u notáře nebo s jeho pomocí. Může si člověk založit společnost s ručením omezeným bez zápisu u notáře? Nemůže. Zákon stanoví, že zakladatelská listina nebo společenská smlouva musí být sepsány notá- řem, tedy musí mít takzvaně formu veřejné listiny, čímž se podle zákona rozumí forma notářského zápisu. Je tomu tak proto, že evropské předpisy se snaží co nejvíce zrychlit zakládání společností a notář odpovídá za zákonnost zakladatelské listiny nebo společenské smlouvy. Při sepisu spo- lečenské smlouvy seznámí zakladatele s tím, zda zvolená firma není zaměnitelná nebo nepůsobí klamavě. To by mohlo v budoucnu přinést náklady na přejmenování, nebo dokonce sankce ze strany státu. Například založit firmu Notář, s. r. o., nelze, protože název by byl klamavý. Výkon notářství je svěřen pouze fyzickým osobám, které za případ- nou újmu nesou neomezenou odpovědnost. Jak nejlevněji a nejbezpečněji založit firmu? Má začínající podnikatel důvod vyhledat notáře, když chce začít podnikat? „Pokud chcete začít podnikat bez zbytečných výdajů pro různé zprostředkovatele, pak ano,“ říká prezident Notářské komory ČR Mgr. Radim Neubauer. Důvod je jednoduchý, notář založí společnost s ručením omezeným velmi rychle a bezpečně. A proč eseróčko místo OSVČ? Při podnikání by měl každý myslet na ochranu svých blízkých. Výhodou společnosti s ručením omezeným je to, že neručíte svým majetkem.

www.komora.cz 35 expertní pohled za co nejnižší cenu za založení společnosti získali tu nejlepší variantu pro to, co potřebujete. Dobrá, budu sice jediný společník, ale chci kmenové listy, některé podíly budou mít vyšší podíl na zisku, nižší podíl na hlasování, chci motivovat zaměstnance… Co mě to bude stát u notáře? Zakladatelská listina pak nemá jen povinné náleži- tosti. Je třeba upravit zvláštní druhy podílů a práv. Například zaměstnanecké podíly s vyšším podílem na zisku a nižším podílem na hlasovacích právech. Zákonodárce stanovil, že v takovém případě není soudní poplatek státu za zápis do obchodního rejstříku (lidově kolkovné) 0 korun jako u tzv. jednoduché společnosti s ručením omezeným, ale pokud zápis provádí notář, pak je soudní poplatek za zápis do obchodního rejstříku 2 700 korun. Pokud byste nechtěli služeb notáře při zápisu do obchodního rejstříku využít, pak soudní poplatek za zápis společnosti s ručením omezeným do obchodního rejstříku činí 6 000 korun. To je značný rozdíl. Kolik tedy notáři zaplatím? Pokud se použije zakladatelská listina, při základním kapitálu do 200 000 korun je od- měna notáře asi 8 000 korun včetně DPH, opět bez živnostenského oprávnění. To je stejné jako u jednoduché společnosti. Je třeba však připočítat oněch 2 700 korun jako soudní poplatek za zá- pis společnosti do obchodního rejstříku. To sice zaplatíte u notáře, ale ten je pod sankcí povinen tuto částku obratem odvést státu. Čili notář pouze vybírá poplatek. Za co vlastně chce stát tak vysoký poplatek, když společnost zapíše do rejstříku notář a na soud se nic neposílá? Je to trochu paradox, nicméně pokud společnost do obchodního rejstříku zapíše notář, pak takový zápis má stejnou kvalitu jako zápis provedený soudem. Soud nic po notáři nepřezkoumává. Notář navíc založí i potřebné písemnosti v elektronické podobě do sbírky listin a zároveň listiny, které mu byly předloženy a které nepatří do sbírky listin, po- šle soudu v elektronické podobě do spisu a ve sta- novené lhůtě zaplatí soudní poplatek za zápis do rejstříku. Lidé si často myslí, že veškeré peníze zůstávají notáři, ale není tomu tak. Fakticky řečeno, notář pro stát vybírá poplatek za něco, kde stát (soud) fakticky nic nekoná. Pochopitelně soud vede obchodní rejstřík a sbírku listin, s tím jsou spojené náklady. Ty jsou ale stejné, ať provádí zápis, nebo změnu ve společnosti s ručením omezeným, nebo v akciové společnosti. Pokud zápis provádí notář, není jediného důvodu, aby na provoz systému no- tář neodváděl paušální částku za jeden provedený zápis, řekněme 500 až 700 korun. Podnikání by opět mohlo zlevnit. Je zvláštní, že na tento paradox dosud nikdo nepoukazuje. ■ Notářská komora ČR ze dne na den, mám peníze na základní kapitál, ale musím vyřídit i živnostenské oprávnění. A to může být problém. Naše zkušenosti s živnosten- skými úřady jsou vesměs velmi dobré, jedná-li se o takzvanou volnou živnost, která zahrnuje asi 80 činností. Nebývá výjimkou, že takové oprávně- ní lze vyřídit během jediného dne. Co ale ve velkých městech? Tam může být situace jiná. Takové informace nemám. Některé úřady sice mohou být více vytížené, ale i tak proces proběhne v řádu dnů. Pokud někdo spěchá, tak i když má sídlo v Praze, může zvolit na vyří- zení živnostenský úřad mimo Prahu. Je to sice časově náročnější, ale i to je řešení pro situaci, kdy by na úřadě nešlo vyřídit oprávnění rychleji. Například z Brna mám informace, že se lze objednat a vyřídit oprávnění na volnou živnost během jediného dne. A další tip, jak se alespoň pro začátek vyhnout čekání a proces urychlit, je jako jeden z předmětů podnikání uvést kupří- kladu pronájem nemovitostí. Na to živnostenské oprávnění není třeba vůbec a živnost, včetně vázané nebo řemeslné, lze vyřídit dodatečně. Sice zaplatíte kolkovné navíc, ale jde-li vám o rych- lost, je to na vašem rozhodnutí. Výborně, mám tedy zakladatelskou listinu, nebo společenskou smlouvu, živnost si vyřídím dodatečně, korunu jsem složil do banky. Co dalšího potřebuji pro zápis do obchodního rejstříku? Nyní potřebujete souhlas vlastníka s umístěním sídla. Zde ale pozor, podpis musí být úředně ověřený. Výpis z katastru nemovitostí dokládající vlastnictví si vyhotoví přímo notář, a pokud jste nejen společník, ale i jednatel, pak výpis z rejstříku trestů bude vyhotoven u notáře. Ten vám zároveň poskytne i čestné prohlášení o tom, že splňujete podmínky pro to, být jednatelem. Ještě vám vy- hotoví prohlášení správce vkladu a žádost o zápis do obchodního rejstříku. Pochopitelně pokud chcete, může vám notář vyřídit i živnostenská oprávnění. A pak půjdu na soud? To už nemusíte, notář vám provede přímý zápis do obchodního rejstříku a dostanete platný výpis. Firma se na portále www.justice.cz objeví zpravi- dla druhý den. Jinými slovy – dopoledne sepíšete notářský zápis a odpoledne si už můžete odnést výpis z obchodního rejstříku. Je to nejbezpečnější a nejrychlejší způsob pro založení společnosti. Když je to tak rychlé, tak mi bude účtována expresní přirážka? Nebude, žádné expresní příplatky za zápis do ob- chodního rejstříku neexistují u soudu ani u notáře. Je to jen marketingový trik společností, které prodávají zájemcům o podnikání založené tzv. ready-made společnosti. Jak to tedy dělají, když inzerují, že vyřídí za vyšší cenu zápis expresně? Velmi jednoduše. Požádají o zápis notáře, který jim jej provede na základě notářského zápisu, za stá- tem určenou cenu a za státem stanovený poplatek. Samozřejmě jako komukoliv jinému, tedy v rámci jediného dne. Kolik tedy může založení u notáře stát? Budete-li jediným společníkem a budete-li chtít, aby byla zakladatelská listina co nejjednodušší, jak jen podle zákona může být, pak u notáře zaplatíte včetně zápisu do obchodního rejstříku a DPH asi 5 500 korun. Částka se může lišit v řádu několika stokorun. Pochopitelně je to bez vyřízení živnostenského oprávnění. Pokud byste chtěli navíc živnostenské oprávnění na volnou živnost, pak to může být asi o 2 500 korun více, ale v tom je započten i poplatek živnostenskému úřadu 1 000 korun. Takže doporučuji důkladně číst podmínky zprostředkovatelů ready-made společ- ností, velmi často zde totiž živnostenské opráv- nění v ceně není. Naopak mnohdy se zavazujete i k pronájmu sídla společnosti na několik let, což také něco stojí. Má tato jednoduchá společenská smlouva nějaká úskalí, je to opravdu řešení pro všechny? Jestli pro vás je, či není vhodná, vám vždy vysvětlí notář. Je-li jediný společník a jediný jednatel, zejména tedy u přechodu z OSVČ na s. r. o., pak s čistým svědomím mohu říci, že je vhodná pro 90 procent podnikatelů. Někteří však mohou chtít zejména kmenové listy, a to u tzv. jednoduché zakladatelské listiny nelze. Pro koho jednoznač- ně vhodná není, je více společníků s rozdílnými podíly. Těch variant je dnes obrovské množství a je vždy třeba se na tu konkrétní zeptat, abyste Foto: archiv

36 www.komora.cz expertní pohled pozici asistenční služba. ERV Evropská v rámci firemního pojištění poskytuje non-stop asistenci v češtině prostřednictvím vlastní sítě Euro-Cen- ter po celém světě. Pro klienty jsou k dispozici také dvě mobilní aplikace. Díky aplikaci „Moje Evropská“ nemusí zaměstnanci vozit na služeb- ní cesty žádné papírové kartičky. Do trezoru dokumentů, který je součástí aplikace, si také mohou uložit veškeré osobní i cestovní doklady nebo scany důležitých smluv. V aplikaci „ERV travel&care“ mají vždy k dispozici aktuální in- formace o bezpečnosti v zemi, do které cestují. ■ VALERIE SAARA Pracovní cesty vyžadují důkladnou přípravu Služební cesty jsou velmi specifickou skupinou zahraničních cest. I když většina z nich trvá jen dva až čtyři dny, je nutné se na ně důkladně připravit a počítat s nástrahami, které nás mohou potkat. Proto je nutné myslet i na správné nastavení cestovního pojištění. Každý rok u nás pracovně vycestuje na 450  tisíc zaměstnanců. 90 procent obchodních cest je pak v rámci EU. S ros- toucím počtem cest bohužel přibývá i škod. Zejména těch, na které běžné cestovní pojištění nestačí. Během plánování pracovní cesty je tedy důležité zvolit takové pojištění, které nejlépe odpovídá jejímu zaměření. Specialisté z ERV Evropské pojišťovny si uvědomují, že je nutné zaměstnancům poskytnout komplexní pojistnou ochranu. Pro každou společnost proto sestavují individuální pojištění na míru dle jejích potřeb. Na co si dát pozor? Při nastavování parametrů pojištění je nutné zvážit rizika pracovní cesty. Nejčastěji se jedná o méně závažné zdravotní problémy. Kompli- kace nás ale mohou potkat i během cesty, kdy dojde ke zpoždění letu, zavazadel nebo dojde ke zmeškání navazujícího spoje. Obvyklé jsou i škody vzniklé na pracovním vybavení, jako je například notebook, tablet nebo smartphone. Během pobytu v zahraničí je důležité myslet i na riziko způsobení škody třetí osobě, které kryje pojištění odpovědnosti. Jelikož se pracovní cesty plánují dlouho dopře- du, může se stát, že bude muset jedna ze stran jednání zrušit nebo vyslat jiného zaměstnance. I na tato rizika myslí kvalitní firemní pojištění. Snadná obsluha pro maximální komfort Firma může na služební cestu během roku vyslat mnoho pracovníků, a proto je nutné, aby byla administrace pojištění jednoduchá. Nejvý- hodnější je uzavřít rámcovou smlouvu, která vyřeší veškeré cesty pro všechny zaměstnance. Rámcová smlouva v takovém případě šetří firemní peníze i čas s administrací před každou jednotlivou cestou. Asistence vždy po ruce Během nabitého programu pracovní cesty je důležité, aby byla klientům nepřetržitě k dis- ERV EVROPSKÁ POJIŠŤOVNA V ČR působí od roku 1992. Historie pojišťovny ale sahá až do roku 1907. Během 25 let se stala jedničkou na trhu cestovního pojištění, která ročně pojistí milion klientů. Dnes spolupracuje s 8 z 10 největších cestovních kanceláří a v cestovním ruchu drží 70% tržní podíl v prodeji cestovního pojištění. Foto: ERV

www.komora.cz 37 expertní pohled Pozorna zavazadla Narůstá také počet turistických a služebních cest do zemí celní unie Ruska, tedy do Běloruska, Kazach- stánu, Kyrgyzstánu a Arménie. Zapsaná zavazadla se odbavují jen do prvního bodu vstupu do unie, nejčastěji tedy do Moskvy, kde lidé mířící do těchto zemí často přestupují. Cestující tedy musí mít ruské vízum, aby mohl projít celní kontrolou a zavazadlo odbavit do cílové destinace. ■ JOSEFTREJBAL, expert společnosti Asiana Velký podíl na těchto výsledcích mají letecké spoje mezi ČR a Ruskou federací. Moskva je dlouhodobě třetí v pořadí destinací hned za Londýnem a Paříží a nárůst počtu cestujících dosahuje v meziročním srovnání 20 %. Průměr- ná cena letenky je 6 730Kč, nejnižší ceny začínají od 3 500Kč na lety s přestupem, na přímá spojení pak od 5 000Kč. Cestování v byznys třídě vyjde na více než 20 000Kč. Přestože máme na obou stranách vízovou povinnost, letů do Moskvy přibývá. Od prázdnin to letos bude 6 letů denně s Aeroflotem, 3 lety denně s ČSA a 1 let se Smart Wings. K tomu připočtěme v letní sezoně také nedělní lety Karlovy Vary – Moskva a celoročně další spoje s přestupem ve Vídni, Varšavě, Amster- damu i jiných městech. Vedle Moskvy spojují ČR a Rusko i další přímé linky – do Jekatěrinburgu, Kazaně, Krasnodaru, Novosibirska, Petrohradu, Rostova, Samary a Ufy. Vízaa pozvání Pro turistická i služební víza do Ruska je třeba doložit pozvání, které dokážou zařídit specializované agentury. Pozvání pro turistická víza jsou schopny zajistit na počkání. Pozvání pro služební víza zajistit za 12 až 24 pracovních dní podle délky požadované- ho víza. Cena začíná na 2 400Kč a odvíjí se od typu víza, jeho platnosti, počtu vstupů, rychlosti vyřízení, národnosti a dalších parametrů. Konzulární po- platek může zastupitelský úřad bez předchozího upozornění změnit. Letošní výsledky prodejů letenek ukazují, že bude dosaženo optimistického plánu počtu 17 milionů cestujících z pražského letiště Václava Havla, přičemž jen 2 % cestujících v Praze přestupují. Z toho je zřejmé, že ČR je cílem. A historicky rekordní rok zažíváme i z hlediska počtu leteckých cest Čechů do zahraničí. Praktické rady pro cesty do Ruska www.skupinaujv.cz ÒVWDYDSOLNRYDQpPHFKDQLN\%UQRVURVHWUDGLþQČ]DEêYiDSOLNDFtYČGHFNêFKSR]QDWNĤYREODVWLPH- FKDQLN\WČOHVDSURVWĜHGtKRGQRFHQtPPH]QtFKVWDYĤDSRGSRURXUR]YRMHSURJUHVLYQtFKVSROHKOLYêFK D~QRVQêFKRFHORYêFKNRQVWUXNFtWODNRYêFKQiGREXVNODGĖRYDFtFKQiGUåtDSRWUXEQtFKV\VWpPĤ 9ê]NXPQêD]NXãHEQt~VWDY3O]HĖVURSDWĜtNQHMYê]QDPQČMãtPSUDFRYLãWtP]DEêYDMtFtPVHSĜHYiåQČ Yê]NXPHPYêYRMHPDQiURþQRXGLDJQRVWLNRXHQHUJHWLFNêFK]DĜt]HQt3RVN\WXMHĜDGXVOXåHESURYêURE- QtSRGQLN\PHWDOXUJLFNpKRHQHUJHWLFNpKRDGRSUDYQtKRVWURMtUHQVWYtDWDNpSURSURYR]RYDWHOHHQHUJH- WLFNêFK]DĜt]HQt 3RVOiQtPVSROHþQRVWL&HQWUXPYê]NXPXěHåVURMHYê]NXPYêYRMDLQRYDFHYRERUXHQHUJHWLN\]H- MPpQDMDGHUQp\'LVSRQXMHXQLNiWQtPLYê]NXPQêPLMDGHUQêPLUHDNWRU\/95D/5DWHFKQRORJLFNêPL VP\þNDPL9ê]NXPQRXLQIUDVWUXNWXUXUR]ãLĜXMHSURMHNW8GUåLWHOQiHQHUJHWLND686(1

 6SROHþQRVW&9ěHåVSROXSUDFXMHQDSURMHNWHFK(8 Ò-9ěHåDVMHYHGRXFtVSROHþQRVWt6NXSLQ\Ò-93RVN\WXMHãLURNRXãNiOXVOXåHEMDNRMVRXQDSĜ EH]SHþQRVWQtDQDOê]\YêSRþW\]DYiåHNDNWLYQt]yQ\UHDNWRUĤDQDOê]\YiåQêFKKDYiULtSURMHNWRYiQtY NODVLFNpLMDGHUQpHQHUJHWLFHYêUREDDGRGiYNDUDGLRIDUPDNSURMHNW\/72VYČGHþQpSURJUDP\SURMHN- W\]Y\ãRYiQtYêNRQX-(OLNYLGDFHUDGLRDNWLYQtFKRGSDGĤDFHOpĜDGČGDOãtFK Užitečné weby: wwww.letuška.cz (letenky) www.viza.cz (víza)

38 www.komora.cz trendy telefonu vozem z garáže je v Česku takový pomyslný vrchol. U nás třeba ještě jde i v Praze zaparkovat, ale v Paříži nebo Římě už často parkujete tak, že z auta nevystoupíte. Zaparkovat mobilem není výstřednost, ale nutnost. Autopilot ve městech, při rychlostech do 30 km/h, považuju za vynikající pomoc. A od samého začátku, kdy ho máme v nabíd- ce, používám distronic systém. Nastavíte 130 km/h a na cestě z Prahy do Liberce nemusíte šlápnout na brzdu, protože i to snížení na 110 km/h u Mladé Boleslavi si auto přečte ze značek a zpomalí. To je jíz- da, která vás nezničí. Znám argumenty, že to není to poježdění, co kdysi, ale upřímně, kolik procent času si manažer chce takzvaně zajezdit? Deset, patnáct? Zbytek jsou prostě nutné přesuny z A do B. A při nich tyhle systémy oceníte, když si na ně zvyknete. Nehledě na to, že šetří palivo i vůz. U trucků dokonce používáme systém trojrozměrných map, díky nimž auto i ví, kdy přijde kopec či horizont a umí se tomu přizpůsobit. Vidíte, a když jsme v kamionech začínali s automaty, měli to mnozí za nesmysl. Směřujeme k autonomnímu řízení, ale legislativně ani jinak tam ještě zdaleka nejsme, z těch pěti stupňů jsme mezi dva a tři. Nicméně jsem přesvědčen, že to jsou trendy, kterým patří zítřek,“ vidí Michal Žižák budoucnost celkem zřetelně. ■ PETR SIMON pro noční vidění. Pokud jezdíte v noci mimo dálnici, významně to může snížit riziko střetu se zvěří. Ale obecně je bezpečnost a náš přístup k ní dalším důvo- dem oblíbenosti značky, protože se nemusíte dlouze probírat konfiguracemi a přemýšlet, co ano a co ne,“ vysvětluje Michal Žižák. Pod slovy luxus a komfort, která jsou se značkou spojena od nepaměti, si vedle atraktivního designu a dokonalého zpracování představujeme většinou elektrické ovládací prvky, všemožnou nastavitel- nost všeho, luxusní audio systémy a vychytávky typu masážních programů v sedačkách či volitel- ných vůní s postupným uvolňováním. „Dnes je trendy jednoznačně konektivita. Je to i bezpečnostní prvek, protože tím, že jste online, máte v případě ha- várie či poruchy jednoduchou možnost, jak přivolat pomoc. Hitem začíná být hlasové ovládání, které u nás funguje v češtině a dokonale. Takže když chce- te, najde vám nejbližší golfové hřiště nebo japonskou restauraci. Takovým systémům patří budoucnost, protože přinášejí úplně novou úroveň komfortu,“ představuje Michal Žižák futuristický dnešek. Asistencea autonomie Největší prostor k volitelné výbavě dnes představují asistenční systémy a systémy podpory autonom- ního řízení. „Já osobně jsem jejich propagátor, ale je pravda, že si na ně zvykáme pomalu. Vyjet díky Mercedes: Futuristický dnešek Trojcípá hvězda platí ve světě automobilů za technologickou špičku. Když k tomu přičtete proslulou německou spolehlivost a moderní, do detailu propracovaný design, vyjde vám z toho jediné. Auta s touto značkou na majestátní přídi patří mezi nejoblíbenější manažerské vozy. Právem. Své o tom musí vědět Michal Žižák, spoluma- jitel společnosti Hoffmann a Žižák, která je se značkou Mercedes spojena takřka čtvrtstoletí. U něj jsme proto pátrali, jaké jsou trendy dneška a preference českých manažerů. VedouSUV Nejoblíbenějšími modely značky Mercedes-Benz v Česku jsou dlouhodobě SUV. „Má to svou logiku. Jezdíme na chaty, vozíme děti na kroužky… Navíc jsou tyto vozy vnímány jako pohodlné, bezpečné. A na kvalitu či spíše nekvalitu českých silnic jsou jako stvořené. Přesto i pro mne je trochu překvapivé, že tak malý trh, jakým Česko je, se pohybuje v top ten trhů SUV naší značky. Těším se moc na nový model řady G, který designově vychází z retrostylu legendy, ale je nabitý vším, co dnes můžete mít. Je to moc povedené auto a odhaduju, že Čechům se bude líbit,“ říká Michal Žižák. Pokud jde o motory a převodovku, otazníky neexistují, požadavky většiny zákazníků směřují jednoznačně k dieselu a automatu. Pasivníbezpečnostv základu Chtít pojmenovat trendy a preference majitelů z oblasti pasivní bezpečnosti je u trojcípé hvězdy trochu problém. „Naprostou většinu všech bezpeč- nostních prvků máme v základní výbavě, takže mož- ná jediné, co někteří zákazníci přikupují, je systém SPOLEČNOST HOFFMANN A ŽIŽÁK Obchodu a servisu značky Mercedes- -Benz se věnuje od roku 1995, z Kladna se původně firma přesunula do Brandýsa nad Labem a druhé centrum má v Liberci. Vedle osobních vozů se společnost významně zaměřuje na segment užitkových a nákladních vozů, v němž je lídrem na českém trhu.

Nový fenomén on-line sázkových her a sportovních sázek PTMPWVKF
TUÃMF
ØJSØÎ
B
UBLÊ
NMBEØÎ
ISÃāTLPV
[ÃLMBEOV
0ECPSOÎDJ
OB
[ÃWJTMPTUJ
Vß
CăßOă
SFHJTUSVKÎ
QđÎQBEZ
NBTJWOÎIP
TÃ[FOÎ OB
ßJWÊ
TQPSUPWOÎ
QđFOPTZ
W
[ÃLMBEOÎDI
ØLPMÃDI
ĞFTLÃ
LPNPSB
MPUFSOÎIP
QSĘNZTMV
QSPUP
WF
TQPMVQSÃDJ
T
QđFEOÎNJ
BEJLUPMPHZ
QđJQSBWJMB
QSFWFOUJWOÎ
QSPHSBN
QSP
EăUJ
B
NMBEJTUWÊ
LUFSÝ VQP[PSčVKF
OB
OFCF[QFāÎ
POMJOF
TÃ[LPWÝDI
IFS

40 www.komora.cz finance že takový postoj není dlouhodobě udržitelný. Proto se objevil koncept otevřeného bankovnic- tví. Ten stojí, řečeno jednoduše, na principu, že banka zpřístupní některá svá data třetím stranám. Včetně účetních dat svých klientů. Třetí strany – třeba softwarové firmy, které by chtěly vytvořit onu platformu pro multibanking – musejí mít speciální licenci a klient musí s předáním svých dat třetí straně souhlasit. Vedle informací o účtech klientů banka zpřístup- ní takzvané API, což je zkratka, jíž se v infor- matice označují protokoly, které automaticky přenášejí data z jednoho softwaru do druhého. Díky nim mohou vývojáři třetích stran propojit své nové aplikace s bankou. „API je v podstatě něco jako zásuvka. Když chcete z banky získat data, musíte se nějak připojit, a to připojení se dělá právě přes tuhle zásuvku,“ říká Michal Přikryl, který v České spořitelně řídí oblast korporátních produktů denního bankovnictví. API: Zkratka na cestě do budoucnosti Letos v lednu jsme v tichosti vkročili do nové éry, v níž se změní banky stejně jako způsob, jak nakládáme s penězi. Názory odborníků se liší pouze v tom, jak rychlé a radikální ty změny budou. „Vzniknou bankovní služby, které dnes vůbec neznáme,“ konstatuje Michal Přikryl z České spořitelny. Ty velké změny má přinést nový fenomén s nepříliš vzrušujícím názvem otevřené bankovnictví. O co v něm jde? Ukážeme si to na příkladu. Řekněme, že vaše firma má několik účtů v různých bankách. Když se chcete podívat, co je na těch účtech nového, musíte se přihlásit do každé banky zvlášť. Což je trochu nešikovné. Proč už dávno nemáme aplikaci, pomocí které bychom všechny své účty v různých bankách spravovali najednou? Přitom tahle neexistující služba už má i jméno. Multibanking. Otevřené dveře Důvod, proč takovou aplikaci nemáme, je prostý. Provozovateli takové aplikace by musely všechny zúčastněné banky otevřít dveře k informacím na účtech, které u nich máme. To bylo (až do- sud) nemyslitelné. Banky si data svých klientů důsledně hlídaly. Jenže s bouřlivým rozvojem informačních a datových technologií bylo jasné, Nová směrnice Vedle dat dostanou třetí strany od banky pravo- moc iniciovat platby na zákazníkově účtu. Letos v lednu se stalo otevřené bankovnictví v Evropské unii normou. Tehdy totiž nabyla účinnosti nová evropská směrnice o platebním styku PSD2, která bankám otevřené bankovnictví de facto nařizuje. Vysněná aplikace s multibankingem je na spad- nutí. „Evropské komisi jde o liberalizaci a otevření dalšího trhu. Po telekomunikacích zkrátka přišlo na řadu bankovnictví,“ konstatuje Michal Přikryl. Média, mezi jinými britský Business Insider či americké magazíny Forbes a Wired, reago- vala na PSD2 sérií článků, v nichž se nešetřilo odvážnými výroky o počátku převratných změn a rodící se revoluci. Co je na tom převratného? Alan McIntyre z poradenské společnosti Accen- ture přirovnává současný nástup otevřeného bankovnictví k tomu, co se stalo před deseti lety, když Apple spustil svůj iPhone App Store.

www.komora.cz 41 finance Výrobce s nakousnutým jablkem v logu tehdy také nabídl API svého smartphonu k volnému užívání. A strhl hotovou lavinu kreativity. Tisíce malých i velkých firem z celého světa vyvíjely nové aplikace, které využívaly potenciál chytrého telefonu způso- bem, jaký si do té doby nikdo nedokázal představit. McIntyre se domnívá, že podobný dopad bude mít otevřené bankovnictví na finanční trh. Vize realitou Pokud ale chceme zůstat nohama na zemi a zeptáme se Michala Přikryla na čistě praktické a v blízké bu- doucnosti dosažitelné výhody, které by měla z ote- vřeného bankovnictví česká firma, připomene onu aplikaci na multibanking. Ta se podle něj neomezí na pouhou obsluhu několika účtů, ale bude s ban- kovními daty pracovat dál. Třeba nabízet srovnání jednotlivých produktů různých bank. „Tak trochu jako Heureka.cz,“ vysvětluje. Podle jeho představ vám zmíněná aplikace k tomu přidá i pár rad: třeba že určitý typ transakcí bude výhodnější provádět v bance A než v bance B, protože v A k tomu máte evidentně lepší podmínky. „A zároveň ta aplikace z vašeho účetnictví vyčte, že se, řekněme, blíží splatnost několika faktur v eurech, ale na vašich účtech není eur dostatek. Upozorní vás tedy, že si je musíte dokoupit, a poradí vám, zda je dobré udělat to hned, protože je zrovna výhodný kurz, nebo naopak pár dní počkat,“ popisuje Přikryl výhody otevřeného systému. Další příklad atraktivní a zřejmě brzy dostupné služby pro firmy i jednotlivce je podle něj instantní platba. „To je platba, která se uskuteční od začátku do konce během deseti vteřin. Zmáčknete tlačít- ko ZAPLATIT a příjemce platby v jiné bance má do deseti sekund peníze na účtu. To může ve výsledku zásadně změnit celé obchodování na internetu nebo trh s platebními kartami,“ soudí Přikryl. Od uva- žování s oběma nohama na zemi k vizionářství je u otevřeného bankovnictví jen pár kroků. „Určitě se brzy objeví bankovní služby, které dnes vůbec nezná- me,“ dodává. Světová špička Představa, že pustíte nějaký startup k informacím o aktuálním zůstatku na vašich firemních účtech, vaší transakční historii a úvěrech, které splácíte, vám ovšem může připadat spíš děsivá. Ochrana údajů před zneužitím se proto poměrně intenzivně řeší. Každopádně do otevřeného bankovnictví se jen tak nějaký startup nedostane. Pouze firmy, které získají speciální licenci České národní banky na poskytová- ní bankovních služeb. Aby ji dostaly, musejí splňovat kritéria v evropské směrnici PSD2 a vedle nich ještě podmínky stanovené českým zákonem. Česko je mimochodem jednou z prvních zemí na světě, která už má vlastní právní úpravu otevřeného bankovnic- tví. Své třetí strany pochopitelně prověřují i samotné banky. „Česká spořitelna jasně deklaruje, že bude po- dobně jako třeba Apple v App Store fungovat jako síto, aby vaše data nemohl někdo zneužít,“ říká Přikryl. To, že od ledna platí povinnost nabízet otevře- né bankovnictví, ovšem zdaleka neznamená, že všechny tuzemské banky něco takového nabízejí. „Mnoho z nich otevřených ještě vůbec není, protože ve směrnici PSD2 ani v českém zákoně za to nejsou žádné speciální sankce. Takže kromě nějaké kaňky v reputaci vám jako bance nic nehrozí,“ říká Michal Přikryl a empaticky dodává, že je možná lepší se na něco takového pořádně připravit. Ostatně, mluví ze zkušenosti České spořitelny. Ta se na otevře- né bankovnictví začala připravovat s předstihem a intenzivně. Díky tomu u nás v téhle oblasti se slušným náskokem vede. Na webu České spořitelny zní taková věta jako reklamní sebevychvalování. Ale je to jen suché konstatování faktu. Nedávná studie prestižní německé konzultační firmy Innopay, která srovnávala 28 světových bank, ve skutečnosti ukázala, že Česká spořitelna patří ve vývoji open bankingu nejen k tuzemské, ale i světové špičce. Pokud by vás zajímalo, jak taková světová špička v otevřeném bankovnictví vypadá, podívejte se na Erste API Hub, doporučuje Michal Přikryl. „Tohle je místo, kde se můžete připojit a vyzkoušet si, jaké zásuvky vlastně máme. Jejich využití funguje ve dvou rovinách. První rovina: firma si chce pomocí API vytvořit vlastní aplikaci a používat ji ve spolupráci s Českou spořitelnou. Druhá rovina: firma si chce pomocí API připojit své účty. Máme skupinu klientů, kteří to tak dělají, místo běžného přístupu k účtům skrze elektronické bankovnictví. Protože z téhle zá- suvky si stáhnou stejné informace, ale mohou s nimi mnohem volněji a kreativněji nakládat,“ vysvětluje. A jako příklad uvádí nejmenovaný český startup působící na realitním trhu, který používá API České spořitelny v chytrém organizačním systému, jenž pokaždé, když některý z klientů startupu investuje do nemovitosti, automaticky přiřadí ve složkách tuto investici k dotyčnému klientovi. „To by šlo u normál- ního elektronického bankovnictví dost těžko,“ usměje se Michal Přikryl. ■ PETR SIMON ALAN MCINTYRE Z PORADENSKÉ SPOLEČNOSTI ACCENTURE PŘIROVNÁVÁ SOUČASNÝ NÁSTUP OTEVŘENÉHO BANKOVNICTVÍ K TOMU, CO SE STALO PŘED DESETI LETY, KDYŽ APPLE SPUSTIL SVŮJ IPHONE APP STORE. VÝROBCE S NAKOUSNUTÝM JABLKEM V LOGU TEHDY TAKÉ NABÍDL API SVÉHO SMARTPHONU K VOLNÉMU UŽÍVÁNÍ. A STRHL HOTOVOU LAVINU KREATIVITY. Podrobnosti o otevřeném bankovnictví naleznete na www.csas.cz/ korporace MICHAL PŘIKRYL V České spořitelně je manažerem korporátních produktů denního bankovnictví. Součástí práce jeho týmu je i zavádění inovací do stávajících procesů tak, aby se služby pro korporátní klienty neustále zlepšovaly a současně zjednodušovaly. Aktuálně se tak věnuje například přípravě instantních plateb či využití API, které hraje zásadní roli v zavádění principu otevřeného bankovnictví. Zabývá se rovněž bankovní budoucností a zajímá jej vše, co ovlivňuje vývoj v tomto oboru. Před příchodem do ČS čerpal zkušenosti v Deutsche Bank, ABN Amro a v Pragobance. Žil tři roky v Pekingu, hraje závodně scrabble a své rodině občas rád připraví sushi. Foto: Česká spořitelna

42 www.komora.cz finance kupu nové technologie, jednoho z nejvyspělejších strojů pro zpracování kašírovaných vlnitých lepenek. „Tato nová technologie umožňuje výsek a výlup odpadu s digitální přesností, kdy jsou archy ve stroji vedeny kamerovým systémem, který prostřednictvím předtištěné značky zabezpečuje nejpřesnější možný výsek současnosti. Což je třeba velmi důležité pro atraktivní barevné obaly,“ popisuje funkčnost pořizovaného stroje Eduard Ivanický, spolumajitel firmy Pokart. Nákup této technologie se společnost rozhodla financovat programem Expanze. „Lepší produkt zrovna na trhu nebyl,“ přibližuje hlavní důvod, proč padla volba právě na tento způsob finan- cování, Eduard Ivanický. Bezúročným úvěrem Jednou takovou společností je například firma Pokart. Ta se od devadesátých let minulého století specializuje na výrobu obalů z papíru, lepenky a kartonu a vedle toho se ještě zaměřuje na vývoj konstrukcí a zpracování grafických návrhů, které s kartonážní výrobou úzce souvisí. Společnost ročně vyrobí více než 70 milionů kusů výrobků, díky čemuž dosahuje obratu přes 450 milionů korun za rok. Své výrobky dodává napříč různými obory, jako je např. potravinářský, obuvnický, textilní, automobilový a elektrotechnický průmysl. Expanze proto, že je nejvýhodnější V druhé polovině loňského roku společnost mj. z důvodu modernizace výroby přistoupila k ná- ČMZRB umožňuje podnikatelům navyšovat výrobní kapacity České malé a střední podniky, včetně těch, co působí v tradičních oborech, mají možnost pro svůj další rozvoj využít bezúročné úvěry z programu Expanze od Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB). Foto: archiv NOVÁ TECHNOLOGIE UMOŽŇUJE VÝSEK A VÝLUP ODPADU S DIGITÁLNÍ PŘESNOSTÍ, KDY JSOU ARCHY VE STROJI VEDENY KAMEROVÝM SYSTÉMEM, KTERÝ PROSTŘEDNICTVÍM PŘEDTIŠTĚNÉ ZNAČKY ZABEZPEČUJE NEJPŘESNĚJŠÍ MOŽNÝ VÝSEK SOUČASNOSTI. Eduard Ivanický, spolumajitel firmy Pokart

www.komora.cz 43 finance od ČMZRB společnost zafinancovala 44 % celkové investice, na zbývající část využila úvěr od ČSOB Leasing, s nímž dlouhodobě spolu- pracuje. Vedle toho jí bude ještě od ČMZRB poskytnut příspěvek na úhradu úroků u tohoto komerčního úvěru. „Hlavní výhodu programu Expanze spatřuji především v tom, že je nejlevnější,“ říká Eduard Ivanický, spolumajitel firmy Pokart, a doplňuje: „Zřejmě i díky našim dlouholetým obchodním vztahům s ČSOB bylo získání tohoto financování snadné a rychlé. Spolupráci s oběma institucemi bych pak dle školního známkování ohodnotil jedničkou s hvězdičkou.“ Více výrobků, zachování kvality Nákup tohoto stroje byl pro společnost důležitý nejen z důvodu modernizace výroby a zajištění prvotřídní kvality produktů, ale také z důvodu plné vytíženosti příslušné části výrobního pro- cesu, kdy hrozilo prodlužování lhůt dodávaných výrobků a odmítání nových zakázek. „Pořízení této nové technologie nám tedy hlavně umožnilo navýšit kapacitu výroby a nesnížit její kvalitu,“ říká Eduard Ivanický. Firma očekává, že společně s další automatickou kašírovací linkou, kterou rovněž pořídila v roce 2017, dojde ke zvýšení výrobní kapacity v letech 2018–2021 cca o 40 %. Prakticky může dojít až ke 100% navýšení výko- nu výroby, nicméně je nutné vybudovat potřebné skladovací prostory, s jejichž financováním opět může prostřednictvím programu Expanze pomoci ČMZRB. „Proto v současné době pracu- jeme na stavební dokumentaci dalšího rozšíření výrobního areálu v Holešově. Naší největší brzdou jsou české zákony, kdy jednotlivci pod rouškou občanského sdružení jsou schopni jakoukoliv výstavbu zastavit,“ přibližuje budoucí plány Eduard Ivanický. Společnost vedle toho plánuje další koncentraci na zahraniční trhy. Již dnes je schopna díky příznivé ceně svých výrobků konkurovat na vzdálenost 500km. A některé své produkty posílá dokonce i na Faerské ostrovy. „To je zatím nepřekonatelné,“ uzavírá spolumajitel firmy Pokart Eduard Ivanický. ■ MARIE LAFANTOVÁ O programu Expanze… … s Ivo Škrabalem, náměstkem generálního ředitele Úseku řízení obchodu a členem představenstva ČMZRB. Na jaké další projekty mohou podnikatelé program Expanze využít? Program je určen k financování investičních projektů malých a středních podnikatelů. To znamená kromě nových technologií jej lze využít také ke koupi strojů a zařízení různého druhu. Může jít o obráběcí stroje, tiskové a řezací techno- logie, skladovací boxy, vybavení do restauračních či ubytovacích zařízení, ale také bagry, jeřáby, vysokozdvižné vozíky atp. Vedle toho je možné programem Expanze zafinancovat také pořízení či rekonstrukci nemovitosti, to znamená napří- klad výstavbu výrobní haly, sídla společnosti nebo skladovacích prostor. A samozřejmě ho lze využít na nákup dlouhodobého nehmotného majetku. Co musí podnikatel udělat pro to, aby tento úvěr získal? Stačí přijít na jednu z našich poboček a naši obchodní pracovníci již podnikatele navedou a pomohou mu s vyplněním a podáním žádosti. Protože úvěr z programu Expanze vyžaduje spo- lufinancování od komerční banky či leasingové společnosti na minimálně 20 procent způsobi- lých výdajů, je zapotřebí si vyřídit i tento úvěr. Na něj naše banka poskytuje finanční příspěvek na úhradu úroku až do výše 1 milionu korun. Celý proces vyřízení tohoto zvýhodněného financování trvá několik týdnů dle složitosti obchodního případu. V čem tedy spočívají hlavní výhody programu? Především v tom, že usnadní podnikateli jeho rozvoj. Jednak se snáze dostane k finančním prostředkům, protože komerčním bankám po- máháme rozložit riziko, to znamená, že na finan- cování dosáhnou i ti, kteří jsou rizikovější, a tudíž hůře financovatelní, tj. například podnikatelé s krátkou historií. Podnik navíc díky nulovému úroku u našeho úvěru a finančnímu příspěvku na úroky zaplacené u komerčního úvěru výrazně ušetří a příliš nezatíží své cash flow. Rovněž je nutné podotknout, že náš klient za tento produkt nezaplatí ani žádné další poplatky, takže je naprosto zdarma. Jste schopni podnikatelům pomoci zafinancovat také jejich provozní potřeby? Ano. V rámci programu Záruka 2015 až 2023 poskytujeme malým podnikatelům záruku k provozním úvěrům a usnadňujeme jim tak přístup k bankovnímu financování. Zaručujeme se za úvěry do 4 milionů korun, a to až na šest let. Záruku poskytujeme do výše 70 procent jistiny úvěru a podnikatel ji získá do několika pracov- ních dnů. Jaké další programy podpory podnikatelům aktuálně nabízíte? Program Záruka 2015 až 2023 nabízí ješ- tě záruky k investičním úvěrům, a to i pro středně velké podnikatele, a záruky pro sociální podnikatele. Podniky bez rozdílu velikosti mohou využít pro realizaci svých energeticky úsporných projektů program Úspory energie, resp. malí a střední podnikatelé program Energ v případě realizace projektu na území hlavního města Prahy. Bezúročným úvěrem jsme schopni zafinancovat projekty typu zateplení budovy sloužící k podnikání, výměny oken, osvětlení, elektrických rozvodů, využití obnovitelných zdrojů energie v podnikatelské činnosti, po- řízení nových strojů, které povedou k úspoře energie apod. Kromě toho máme ještě v nabídce záruční program pro začínající podnikatele Inostart, záruční program VADIUM, kdy poskytujeme záruku pro podniky při vstupu do výběrových řízení, nebo regionální úvěrový program Jihočech, určený pro drobné živnostní- ky v Jihočeském kraji. ■ MARIE LAFANTOVÁ SLOVO ODBORNÍKA Foto: 2x archiv CMZRB ZŘEJMĚ I DÍKY NAŠIM DLOUHOLETÝM OBCHODNÍM VZTAHŮM S ČSOB BYLO ZÍSKÁNÍ TOHOTO FINANCOVÁNÍ SNADNÉ A RYCHLÉ. SPOLUPRÁCI S OBĚMA INSTITUCEMI BYCH PAK DLE ŠKOLNÍHO ZNÁMKOVÁNÍ OHODNOTIL JEDNIČKOU S HVĚZDIČKOU. Eduard Ivanický, spolumajitel firmy Pokart

44 www.komora.cz finance zpracování. Mezi výkupem autobaterie a prodejem produktů recyklace totiž může uběhnout něko- lik týdnů; pokud si výrobce bude jist výnosem z budoucího prodeje získaného kovu, může stanovit správnou výkupní cenu baterií tak, aby zajistil ziskovost své výroby. Dalším velkým segmentem jsou ropné derivá- ty, tedy především pohonné hmoty. Typickým zákazníkem jsou třeba přepravní a dopravní firmy nebo cestovní kanceláře. Právě příklad cestovních kanceláří je zajímavý tím, že je můžeme zajistit proti nárůstu cen paliv, i když ve skutečnosti žádný letecký benzin nekupují. Najímají ale charterové lety, jejichž cena se od ceny leteckého paliva přímo odvíjí. Protože zajištění nesouvisí přímo s fyzickým nákupem komodit, ale jedná se o účetní operaci, můžeme cestovním kancelářím nabídnout zajištění proti nárůstu ceny charterové přepravy stejným způsobem, jako probíhá fixování ceny ropných derivátů. Jsme totiž schopni zajistit pevnou cenu řady komodit na dlouhou dobu dopředu, třeba na rok nebo i déle. Pokud má firma jasno v tom, jaká bude pro ni cena motorové nafty nebo jiných surovin v budoucnu, může naplánovat výrobu a uzavírat kontrakty tak, aby si zajistila potřebnou marži. Můžete nějak specifikovat, jaké komodity zajišťujete? Asi polovinu našich zajišťovacích transakcí tvoří právě kovy, především barevné kovy pro průmyslo- vé využití, jako jsou měď, hliník, zinek, olovo nebo nikl. Mezi naše klienty patří kabelovny, zinkovny nebo výrobci dílů pro automobilový průmysl, kde se stále více uplatňují součástky z lehkých slitin. Většinou jde o podniky, které nakupují kovy jako surovinu pro výrobu, ale jsou i opačné příklady. Třeba firma, která recykluje automobilové aku- mulátory, si naopak fixuje svou budoucí prodejní cenu kovového olova, které je klíčovým produktem Jak se bránit rostoucí ceně ropy a dalších komodit? Zvyšující se cena ropy a nepříznivý vývoj cen komodit představují riziko pro výrobce i jejich zákazníky. Budoucnost je nejistá. Pokud se týče cen ropy, surovin pro průmysl nebo zemědělských plodin, tak to platí dvojnásob. Není totiž v lidských silách spolehlivě odhadnout budoucí vývoj na světových burzách. Do cen na mezinárodním trhu se promítají kartelové dohody producentů, změny celní a dotační politiky velkých států, živelné katastrofy nebo neúroda. Přitom rostoucí ceny ropy a dalších vstupů jsou pro podniky velkým nebezpečím. „Z vlastní zkušenosti víme, že firmy tato rizika často podceňují a dostávají se tak do zbytečných problémů,“ říká Jan Boháč, který se v ČSOB věnuje obchodování na komoditních trzích. Na světovém trhu kolísají ceny surovin a dalších komodit, jak to může podniky ohrozit? Naše podniky pracují velmi často na základě dlou- hodobých kontraktů, kdy mají dodávky výrobků nebo služeb nasmlouvány dopředu. Vstupy ale často nakupují průběžně, a to může podstatným způsobem ovlivnit jejich obchodní výsledek. Pokud ceny na vstupu klesají, firma má dodatečný zisk, pokud ale ceny vzrostou, znamená to náklady navíc, které sníží rentabilitu, nebo dokonce dovedou podnik do ztráty. Takové firmy jsou citlivé na nárůst cen komodit. Obráceně jsou zase výrobci komodit citliví na pokles ceny. Je možné toto riziko nějak omezit? Protože jsme otevřená ekonomika, podniky pak ku- pují nebo prodávají za ceny, které se určují na mezi- národním trhu, jsou tedy vystaveny riziku kolísání těchto cen. Zde jim jako banka můžeme pomoci. Foto: 2x ČSOB

www.komora.cz 45 finance 20 000 15 000 10 000 5000 1. 10. 2002 1. 10. 2003 1. 10. 2004 1. 10. 2005 1. 10. 2006 1. 10. 2007 1. 10. 2008 1. 10. 2009 1. 10. 2010 1. 10. 2011 1. 10. 2012 1. 10. 2013 1. 10. 2014 1. 10. 2015 1. 10. 2016 1. 10. 2017 GRAF:Vývojcenyropyvletech2002–2018(vKč/t) Nejmenším segmentem jsou zemědělské komodity. Tady zatím většímu využívání brání malá infor- movanost a zkušenost producentů nebo spoléhání se na státní podporu, ale věřím, že je zde prostor pro větší rozvoj. Ke kolísání cen komodit se také přidružuje kurzové riziko, protože jejich cena se na mezinárodním trhu obchoduje v dolarech nebo eurech. Ale i toto riziko umíme ošetřit. Řekněme, že nějaká firma by si chtěla zajistit budoucí pevnou cenu nějaké komodity, jak takové zajištění v praxi funguje? Klient nám dá konkrétní požadavek, který vychází z jeho provozních plánů – například ví, že by v lednu potřeboval nakoupit cisternu motorové nafty. My obratem zjistíme, jaká je pro požadované období cena, a nabídneme mu odpovídající fixaci. Pokud je pak v lednu aktuální referenční cena vyšší, než je nasmlouvaná cena, rozdíl uhradíme my; po- kud by byla aktuální referenční cena nižší, naopak zase klient rozdíl zaplatí nám. Znamená to, že klient je chráněn proti neočekávanému nárůstu ceny, ale vzdá se případné prémie za pozitivní vývoj na trhu. Z praxe víme, že se na tento tržní vývoj nevyplatí spekulovat. Naopak pro firmy je klíčové, aby mohly počítat s kalkulovanou marží a nevystavovaly se tak zbytečně tržnímu riziku. Technicky je možné zajistit jednorázový obchod ke konkrétnímu datu, nebo je možné fixovat cenu pro konkrétní přesně definované období, obvykle jeden měsíc. Pak ještě existují komoditní opce, tedy právo nějakou komoditu za určitou cenu zobcho- dovat, tedy prodat nebo koupit. Opce se ale oproti jiným typům zajištění využívají relativně málo. Myslíte si, že české podniky využívají možnost zajistit si předem ceny dostatečně? Z naší praxe vidíme, že jsou zde velké rezervy, především u menších a středních podniků. Jedním z důvodů je i to, že tyto firmy nemají ve vedení finanční manažery, ale především odborníky z praxe, pro které je orientace na finančních a ko- moditních trzích obtížná. Přitom i menší firmy mohou být na vývoji cen na komoditních burzách přímo závislé. Ceny na světovém trhu totiž určují, za kolik nakoupí motorovou naftu, barevné kovy nebo i další vstupy, které potřebují pro zajištění své výroby. Pokud jejich cena skokově stoupne, může to negativně ovlivnit jejich byznys. Možná se menší podniky domnívají, že jsou příliš malými hráči na to, aby se ucházeli o zajištění komoditního rizika... Od začátku pracujeme na tom, abychom právě objemovou hranici pro zajištění dostali na dostup- nou úroveň. Nyní jsme schopni fixovat cenu třeba pro nákup 25 tun nafty, tedy množství, které pojme jediná cisterna. Co byste doporučil firmám? Plánujte a mějte pod kontrolou svá rizika. Zamyslete se na tím, jaké vstupy potřebujete zajistit a zda vás nemůže ohrozit nárůst jejich ceny. Pokud jste například autodopravce a máte nasmlouvány přepravní výkony a cenu za kilometr na dlouhou dobu dopředu, neočekávaný nárůst cen motorové nafty vás může přivést do ztráty. Pokud jste producentem, zamyslete se i nad svými výnosy, neboť i prodejní cenu lze zajistit před poklesem. Správný risk management totiž pomáhá firmám zvládnout rizika plynoucí z pohybu cen komodit na světových trzích. ■ ALEXANDER LICHÝ JAN BOHÁČ Vystudoval Ekonomickou fakultuTechnické univerzity v Liberci.V ČSOB působí od roku 1998. Od počátku je členem týmu Finančních trhů, kde se nejprve věnoval obchodování s cizími měnami.V roce 2007 se jako člen derivátového týmu začal věnovat obchodování s burzovními finančními deriváty.V ČSOB úspěšně řídil implementaci obchodování s OTC komoditními deriváty, díky čemuž banka získala schopnost aktivně nabízet produkty sloužící k zajištění komoditního rizika.Výrazným oceněním těchto aktivit je skutečnost, že se v roce 2008 Finanční trhy ČSOB staly v rámci skupiny KBC Centre of competence právě v oblasti komoditního zajištění. Zdroj: ČSOB

46 www.komora.cz finance Znamená to tedy, že pokud budu mít pojištění odpovědnosti, mohu v klidu spát? Odpověď na tuto otázku není tak jednoznačná a de facto poukazuje na další nešvar, a to je sjednání nízkých pojistných limitů. Někdo, kdo si sjedná po- jištění řekněme na dva miliony korun, může nabýt dojmu, že udělal vše pro svůj klidný spánek. Ale dle mého názoru je v dnešní době tato částka nedosta- tečná. Se správným nastavením pojistných limitů, ať už v pojištění odpovědnosti z výkonu povolání, nebo občanské odpovědnosti, vám samozřejmě rádi poradí naši profesionální poradci. Je ještě něco, co může ohrozit něčí podnikání? Ano. Jedním slovem příroda. I když je západní společnost na velmi dobré technologické úrovni, tak větru a dešti stále poručit neumíme. Vybavila se mi jedna známá pravda: „Chcete rozesmát bohy? Tak jim řekněte, jaké máte plány“… A příroda vyplňuje toto rčení do puntíku. I podnikatel s nejlepším plánem a nasazením může být nepříjemně překvapen různými rozmary přírody, které mohou zbořit jeho podnikání jako domeček z karet. Poslední dobou často řešíme v pojišťovně takzvané lokální záplavy. Vydatné a prudké deště často rozvodní i malý potok a promění ho v dravou řeku, která bere s sebou vše, co jí přijde do cesty. Ale nejen záplavy jsou nepříte- lem podnikání. Určitě ještě máme všichni v paměti orkán Herwart. V České pojišťovně jsme řešili více než šestnáct tisíc nahlášených pojistných událostí. Chtěl bych poděkovat kolegům z likvidace. Díky jejich obrovskému nasazení bylo 80 procent všech pojistných událostí vyřízeno během dvou týdnů. A právě v podobných případech oceníte to, že jste mysleli na pojištění u jedničky na trhu. No tedy, klobouk dolů. Závěrem bych se rád zeptal, co teď v České pojišťovně nejvíce řešíte? Zde si již dovolím opustit téma pojištění. Celou českou společností teď hýbe nařízení EU o ochraně osobních údajů, které známe pod názvem GDPR. Toto nařízení vešlo v platnost koncem května a dělá mnohým těžkou hlavu. My jsme se s touto změnou popasovali velmi dobře, a to také proto, že již dříve jsme dělali vše pro to, aby data našich klientů byla velmi přísně střežena. ■ PETR KARBAN musíme mít na paměti dvě důležité věci. Nejenže každoročně rostou náklady na léčbu, ale podle no- vého občanského zákoníku se každá taková událost posuzuje individuálně, a to s velkou důkladností. Takže ve finále nezaplatíte poškozenému pouze náklady spojené s léčením, ale může se také jednat o ušlý zisk, což může být například u zraněného ředitele v řádech statisíců či milionů korun, nebo o psychickou újmu. Smůla nás však nemusí potkat pouze v práci, ale také v osobním životě. Zpozornět by měli hlavně rodiče dětí. Například v roce, kdy vyšel v platnost již zmíněný NOZ, tedy v roce 2014, způsobily děti téměř tisíc dopravních nehod. Poško- zení pak mají samozřejmě právo požadovat náhradu po rodičích dětí, kteří jsou za chování svých potom- ků zodpovědní. Mohl bych uvést desítky případů, ale to bychom zabrali celý časopis. Pokud se vrátím k újmám na zdraví z obecného hlediska, tak je velmi vypovídajícím údajem výše průměrné újmy na zdraví. Ta byla v roce 2013 ve výši 246 tisíc ko- run. A hádejte, kolik to bylo v roce 2016… 435 tisíc korun. Čili téměř dvojnásobný nárůst během tří let. To myslím mluví za vše. Zmínil jste odpovědnost za chování svých potomků. Ale co naši domácí mazlíčci? Ti také mohou způsobit značnou neplechu. Vztahuje se pojištění i na ně? Samozřejmě. Nesmíme zapomínat, že i za chování svých čtyřnohých přátel jsme odpovědní. Zrovna nedávno řešila jedna moje kolegyně nepříjemnou situaci. Na zahraniční dovolené v Rakousku byla na procházce se svým psem. Ten, když spatřil pro- jíždějícího koně, začal na něj štěkat a kůň se polekal a shodil jezdkyni. Ta si nepříjemně zranila nohu a podala na moji kolegyni žalobu. Celou situaci řeší naše asistenční služba na základě pojištění odpo- vědnosti mé kolegyně, které bylo v tomto případě součástí cestovního pojištění. Zde můžete vidět, jak málo stačí a malér je na světě. Mysleme odpovědně… Je to skoro rok, co jsem na stránkách našeho časopisu vyzpovídal krajského ředitele České pojišťovny pro Prahu Tomáše Marka. Nyní jsme se sešli s ředitelem interní distribuce ČP, což je de facto šéf zhruba čtyř tisíc pojišťovacích poradců této pojišťovny. Shodou okolností se jedná opět o Tomáše Marka. Tentokrát jsme si povídali o tom, jaké nástrahy mohou na podnikatele a členy vedení společností číhat. Na úvod našeho rozhovoru přijměte gratulaci k povýšení. Zeptám se stejně jako v minulém rozhovoru, jaká je nyní situace v oblasti pojištění pro podnikatele a firmy? Děkuji za příjemný úvod rozhovoru. A nyní k vaší otázce. Myslím, že odpověď se dá rozdělit do dvou klíčových témat. Tím prvním je takzvané D&O. Pod těmito dvěma písmeny se skrývá pojištění odpovědnosti členů orgánů společnosti. To se stalo téměř nutností po roce 2014, kdy vešel v platnost nový občanský zákoník. Ten zcela nově definoval pojem „odpovědnost“. Členové orgánů společ- ností nemají zákonné pojištění odpovědnosti jako zaměstnanci, kteří ručí násobkem svého platu. To však tyto členy vedení nezbavuje odpovědnosti. Jako příklad můžu uvést jednu společnost, která provozovala skládku bez povolení. Tím poruši- la zákon o odpadech a obdržela pokutu ve výši téměř čtyři sta tisíc korun. Díky pojištění nemuseli odpovědní zástupci společnosti platit tuto pokutu ze svého, ale hradila ji pojišťovna. A to je jen jeden příklad z mnoha. Mluvil jste o odpovědnosti členů orgánů společnosti. Jak jsou na tom podnikatelé – fyzické osoby? To je druhé téma, o kterém jsem chtěl hovořit. Bo- hužel musím konstatovat, že velká část podnikatelů vůbec pojištění odpovědnosti neřeší. Často si ale neuvědomují, že za své konání ručí svým majetkem a často neúmyslné a malé pochybení může mít fatál- ní důsledky. Jako příklad mohu uvést jeden případ, kdy jeden pokrývač fungující jako fyzická osoba pochybil při opravě střechy. Kvůli jeho nedbalosti natekla do objektu voda a způsobila škody za dva miliony korun. Naštěstí měl pojištění odpověd- nosti a nemusel mít noční můry se splácením této obrovské částky. Je vidět, že co se týče odpovědnosti, nejedná se o malé částky… Naprosto souhlasím. Od roku 2014, kdy vešel v platnost již zmíněný občanský zákoník, kon- stantně a velmi rychle roste průměrná částka škod způsobených právě v rámci pojištění odpovědnosti. A nejedná se pouze o škody na majetku, ale také na zdraví. Když se budeme bavit o rostoucích částkách, které musí platit lidé, kteří někoho zraní, OD ROKU 2014 KONSTANTNĚ A VELMI RYCHLE ROSTE PRŮMĚRNÁ ČÁSTKA ŠKOD ZPŮSOBENÝCH V RÁMCI POJIŠTĚNÍ ODPOVĚDNOSTI.

Foto: Jakub Hněvkovský www.komora.cz 47 finance

48 www.komora.cz energie a na dohřátí pak není potřeba tolik nového tepla z kotelny,“ vysvětluje Slavotínek. V zázemí ND obrovské ventilátory nasávají vzduch z ulice, který se musí ohřát na teplotu sálu ještě předtím, než je vpuštěn do hlediště a na jeviště. Přitom je současně potřeba odvést už vydýchaný vzduch pryč. Hledi- ště je také osazeno čidly CO 2 , která sledují kvalitu vzduchu. Když se jen zkouší, není třeba tolik větrat, a tím se ušetří teplo nebo chlad. Jeviště, co ohřívá vodu Přemísťování divadelních scén, výměnu kulis, zvedání opony a další operace zajišťuje hydraulický systém jevištní mechaniky. Při činnosti hydrauli- ky dochází k zahřívání hydraulického oleje. Ten byl původně chlazen průtokem pitné vody, která po splnění chladicí funkce skončila v kanále. Roč- ně takto Národním divadlem protekl asi milion korun. Nový uzavřený chladicí systém s tepelným čerpadlem nejen že šetří víc než 15 tisíc kubíků pitné vody ročně, ale je též schopen z hydraulické- ho oleje získat takové množství odpadního tepla, že jím bylo možné zcela nahradit původní ohřev teplé vody pomocí zemního plynu. ■ VALERIE SAARA Národní divadlo už deset let vytápí i chladí voda z Vltavy, elektřinu pro divadlo vyrábějí fotovoltaické panely na střechách, senzory rozmístěné po budově hlídají optimální hospoda- ření s energií a v podzemních prostorách naplno pracují tepelná čerpadla a další přístroje techno- logického zázemí. Historická budova se slavnou Hynaisovou oponou a řadou dalších cenných historických artefaktů, které jsou náchylné na vý- kyvy teplot i změny vlhkosti, zkrátka vyžaduje dokonalou péči. Rekordní úspory při nulové investici Modernizace energetického hospodářství stála Národní divadlo 75 milionů korun, skutečnou investici ale vložila dodavatelská firma ENESA patřící ČEZ ESCO. Divadlo splácelo vložené peníze z dosažených úspor za energie. „Skuteč- ná úspora předčila původně garantovanou téměř o deset procent. Investici jsme proto splatili dříve než za projektovaných deset let. Teď divadlo na ener- giích šetří přes devět milionů korun ročně,“ shrnuje výsledek projektu ředitel divadla Jan Burian. Podle Ivo Slavotínka, předsedy představenstva ENESA, se navíc za uplynulou dekádu podařilo ušetřit přes 62 milionů KWh energií. Předseda představenstva ČEZ ESCO Kamil Čer- mák pak projekty v Národním divadle považuje za vlajkovou loď EPC a PPP projektů: „Zlatá kaplička je opravdu jen jedna, a když někomu předložíme detaily tohoto projektu, tak mu většinou spadne čelist, a my máme důkaz, že tu práci umíme dělat.“ Prestižní kontrakt s divadlem získala ENE- SA zhruba po roce svého fungování. „Nabízeli jsme garantované úspory, protože jsme měli zkušenosti z předchozí firmy, která se těmito projekty zabývala, a i se spoluprací s americkými partnery. To nám pomohlo uspět ve veřejné soutěži ND,“ dodává Slavotínek. Elektrárna na střeše Málokterý pražský chodec například ví, že elektři- nu pro provoz všech budov ND dodávají speciálně upravené solární panely na střechách provozní budovy a Nové scény. Jsou ze speciální fólie s integrovanými fotovoltaickými moduly, která se při dešti umývá, takže systém nepotřebuje externí zásahy. Veškerý výkon fotovoltaických elektráren je vyveden do rozvodné sítě ND, přičemž divadlo tuto vyrobenou elektrickou energii beze zbytku spotřebuje, a zároveň se jí tak snižuje cena nákupu elektřiny z veřejné rozvodné soustavy. Kromě toho dostává divadlo za vyrobenou energii fotovoltaic- kými články zelené bonusy, tedy státní podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. V bu- dovách ND nasadila ENESA také nový systém zpětného získávání odpadního tepla, který výrazně snižuje spotřebu tepla a chladu. „Ten funguje tak, že odváděný vzduch předá ve výměníku část svého tepla nasávanému vzduchu, tím jej předehřeje Kaplička inspiruje k úsporám S projektem energetických úspor od dodavatele ENESA ušetřilo Národní divadlo za deset let takřka 100 milionů korun. Představuje tak dokonalý příklad řešení energetického režimu provozně náročné budovy. Detailní informace o úsporách a technologiích najdete na webu www.uspornedivadlo.cz Foto: 2x archiv

Klademe důraz na inovativní řešení Vlhkost vzduchu v prostorách upravujeme dle aktuálního množství návštěvníků. Naše inovace pomáhají společnostem k větší energetické soběstačnosti. V Rudolfinu jsme díky použití nejnovějších technologií optimalizovali provoz a snížili výdaje za energie. Ročně tak na energiích uspoří 2,5 milionu korun. Díky našim zkušenostem a dodávaným technologiím si můžete být jisti, že ČEZ ESCO je investice do budoucna, která přináší chytrá řešení pro vaši společnost. www.cezesco.cz ENERGY SERVICE COMPANY Rudolfinum - Snížení spotřeby energií - Využití obnovitelných zdrojů INOVATIVNOST ww w.cezesco.cz EZE SCO – PARTNER PROJEKTU

50 www.komora.cz energie štěpnou reakci. Další způsob představují kapsle umístěné v primárním okruhu, které se po dosažení kritické teploty roztaví a vypustí do systému látku absorbující neutrony a tím zastaví štěpnou reakci. Má EnergyWell šanci? Přestože lze ve světě napočítat nejméně čtyři desítky projektů malých jaderných reaktorů, z nichž některé už pokročily do fáze žádosti o licenci (např. ame- rická NuScale Power), není český projekt bez šance uspět na reálném trhu. Systematický výzkum reak- torů chlazených tavenou solí se uskutečňuje pouze ve Spojených státech, v Číně a právě v České republi- ce. Důležitým mezníkem tohoto výzkumu byl v roce 2012 podpis memoranda o porozumění mezi Mi- nisterstvem energetiky Spojených států amerických a Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR o podpoře spolupráce právě v oblasti fluoridových technologií. V rámci této spolupráce byla poskytnuta České republice, jako jedinému zahraničnímu partnerovi, z Oak Ridge National Laboratory sůl FliBe, která tvoří základ experimentů realizovaných na výzkum- ném jaderném reaktoru LR-0 v CVŘ. Projekt ENERGY WELL má unikátní potenciál vytvořit pro český průmysl obchodní příležitosti s vysokou přidanou hodnotou a podpořit udržení a rozvoj národních jaderných kompetencí. ■ VLADIMÍR VĚRČÁK Důvodů, proč upřednostnit malé reaktory před velkými, je řada. Určitě je to možnost rozlo- žení investice. Lze postavit několik menších jednotek podle poptávky v průběhu několika let místo jednorázové dlouhodobé investice do vel- kého reaktoru. Dalším důvodem jsou požadavky rozvodné sítě. Ta nemusí být naprojektována a postavena tak, aby k ní bylo možné připojit velký reaktor o výkonu například 1 600 MWe. Může být proto výhodnější použít malé reaktory a rozdělit je tak, aby zatížení sítě kleslo. Mezi možné aplikace patří také využití SMR na místech odříznutých od centrálních rozvodových sítí, kde je ale potřeba stabilních dodávek energie. EnergyWell se představuje Český koncept řešení vývoje malých modulárních reaktorů (Small Modular Reactors, SMR) letos před- stavili odborné veřejnosti v České republice a později v USA na konferenci v Atlantě odborníci z Centra výzkumu Řež (CVŘ) a ÚJV Řež. Nový koncept malého modulárního reaktoru chlazeného tekutými solemi byl prezentován pod označením Energy Well. Malá modulární elektrárna Energy Well nabízí uni- kátní řešení narůstající potřeby spolehlivého zdroje dodávky elektrické energie pro odlehlé oblasti. Kombinace dlouhé životnosti, snadné transportova- telnosti, jednoduché konstrukce se silným a nekom- promisním zaměřením na bezpečnost má široký rozsah použití. Je konstruován tak, aby představoval bezpečné, snadno dopravovatelné zařízení pro místa s potřebou stabilního zdroje elektřiny. Svým pojetím se Energy Well od ostatních koncep- tů SMR vyvíjených ve světě liší především svým rozměrem, patří k nejmenším z modulárních reaktorů chlazených solemi, a to jak výkonem, tak půdorysem. Kombinací nízkého výkonu 20 MWt a rozlohy zhruba 120 m2 poskytuje možnost velmi snadného začlenění do vybrané lokality. Pro zasvěcené Oceníte konstrukční zajímavosti? Tady jsou: takzvaný primární okruh obsahuje jako chladivo fluoridovou sůl FliBe (směs fluoridů lithia a beryllia s isotopem 7Li). Sekundární okruh obsahuje mé- dium NaBF 4 , tedy také fluoridovou sůl, a terciární okruh pracuje se superkritickým CO 2 , které pohání turbínu. Pára v systému, jako u stávajících jaderných elektráren, není. Výběr fluoridové soli není náhod- ný, má totiž mimořádně vhodné termodynamické a termohydraulické vlastnosti. Například umožňuje pracovat pod atmosférickým tlakem, čímž nehrozí havarijní scénáře vycházející z vysokotlakého prostředí, nedochází k namáhání armatur a jejich komponent. Pasivní bezpečnost je zajištěna několika způsoby. Lze použít konvenční systém odstavení reaktoru s využitím kontrolních klastrů, které půso- bením gravitace spadnou do aktivní zóny a zastaví Malý český modulární reaktor V současné době se rýsují tři základní směry dalšího technického vývoje jaderné energetiky. Projekty Generace IV, což je označení pro řadu různých technických koncepcí, dále vývoj malých modulárních reaktorů a v delším časovém horizontu využití jaderné fúze. Všechny jsou v hledáčku vědců a techniků ze Skupiny ÚJV. Výzkumný jaderný reaktor LR-0 Experimenty s fluoridovou solí FliBe v CVŘ Foto: 2x Skupina UJV

www.komora.cz 51 energie Plnicí stanici chtějí mít realizovánu do konce roku 2019, provoz vybraného dopravního prostředku zahájí v létě 2020. „Sběr dat za provozu nám odhalí například energetickou náročnost, spolehlivost zvolené- ho řešení, provozní náklady apod. Získáme tak cenné informace, které využijeme při řešení komplexních projektů v oblasti bezemisní dopravy,“ upřesňuje Aleš Doucek, vedoucí oddělení Vodíkové techno- logie, ÚJV Řež. Na projektu spolupracuje ÚJV Řež s Fakultou chemické technologie VŠCHT v Praze a společností APT, specializující se na dodávky pro- cesních technologií v oblasti technických plynů. Pročistývzduchi nadřekou Zda v Řeži zvolí lehký městský elektromobil, například některý z rodiny vozidel eCHOICE, elektrokolo nebo říční přívoz, zatím ještě není rozhodnuto. „Pro začátek chceme adaptovat na vodíkový pohon vozidlo s nízkou spotřebou, pro které není potřeba plnohodnotná plnicí stanice. Vybavíme jej palivovým článkem, který vyrábí elektřinu pro elektromotor,“ dodává Aleš Doucek. A ne náhodou jedna z úvah nad  vhodným prototypem testovacího vozidla směřuje k přívozům. Jen v Praze funguje celkem sedm přívozních tras, na nichž jezdí lodě s výkonem motoru až 36 kW. Právě náhrada těch- to dieselových motorů palivovým článkem v kombina- ci s baterií by mohla být prvním krůčkem k ekologič- tější říční přepravě. A taky inspirací pro vodní cesty a plochy, kde je hustá rekreační lodní doprava, jako jsou třeba Baťův kanál nebo vodní cesty ve středních Čechách i další místa. ■ VLADIMÍR VĚRČÁK Začalo to projektem vodíkového autobusu Tri- HyBus, který dostal Zlatou medaili na 52. Mezi- národním strojírenském veletrhu v Brně v roce 2010, a souběžně výstavbou první vodíkové plnicí stanice v České republice v Neratovicích. Následova- lo pilotní zařízení umístěné v Řeži, které akumuluje elektrickou energii ze solárních panelů do vodíku. Na konci roku 2017 představili v Řeži přenosný DC zdroj napájení s vodíkovým palivovým článkem Power-box 180 W, společný projekt s VŠCHT Praha. V současnosti pracují v ÚJV Řež na vývoji malé vodíkové plničky. Speciální jednotka bude sloužit k doplňování paliva dopravních prostředků, proza- tím těch s nízkou spotřebou. Díky výrobě vodíku pomocí fotovoltaiky půjde o naprosto bezemisní ekologickou dopravu. Projekt finančně podpořila Technologická agentura České republiky (TAČR), která v rámci programu EPSILON na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje přislíbila pokrýt téměř 60% nákladů projektu. Vodíkjakopalivobudoucnosti? Mnozí o něm takto hovoří především v souvis- losti s dopravou. Neustálý tlak na emisní limity motorů a fakt, že masové nasazení elektromobilů by enormně zatížilo stávající elektrickou síť, toto tvrzení jen podporují. Vodík se dá pro pohon automobilů použít dvěma způsoby. Jedním z nich je přímé spa- lování v motoru, tedy v podstatě stejná cesta pohonu auta, jako je spalování ropných produktů. Druhou cestou je jeho využití v rámci vodíkového palivového článku. Palivové články nevyužívají k výrobě energie spalování, ale převádějí energii ukrytou v mole- kule vodíku přímo na elektrickou energii. K tomu využívají kyslík, který s vodíkem elektrochemicky reaguje. Využitím vodíku v palivovém článku vzniká jako odpadní produkt pouze obyčejná vodní pára. Odpadají tedy škodlivé emise CO 2 , oxidů dusíku a síry i prachové částice. Chod elektromotoru je na- víc velmi tichý a bez vibrací, což přispívá ke většímu komfortu cestujících. Hotovodo dvoulet?! Svůj dlouholetý projekt výroby vodíku z obnovi- telných zdrojů, konkrétně pomocí fotovoltaických panelů, chtějí inženýři ze společností ÚJV Řež posunout o krok dál. Výrobní jednotku přímo v Řeži doplní o kompresní stanici s tankovacím rozhraním. Rostoucí potřeba energií v dopravě, průmyslu nebo domácnostech nutí hledat jejich nové zdroje. A to takové, které budou efektivní, obnovitelné, levné, a především nezatíží životní prostředí. V této souvislosti se hovoří stále víc o možnostech vodíku. Ve společnosti ÚJV Řež, a. s., se vodíkovým technologiím věnují dlouhodobě. Výměníková stanice pro ukládání přebytků energie z fotovoltaických panelů do vodíku Přenosný DC zdroj napájení s vodíkovým palivovým článkem Foto: archiv UJV Řež Vodíková stopa zn. ÚJV Řež

52 www.komora.cz technologie přístup k rezervačnímu systému, potom konso- lidátorské produkty, nebo systém pro dodatečný nákup služeb k hotovým letenkám. Ale už k tomu přidáváme vlastní logiku a know-how. Současně máme i vývoj e-shopů pro prodej letenek, aby bylo snazší na něj dosáhnout, i když někdo nemá vlastní programátory, a tam už nepoužíváme jen produkty Travelportu, ale jsou tam i jiné služby jako ubytování nebo pojištění z jiných zdrojů dat. Interně nám to pomáhá i v tom, že si řadu technologií v našem průmyslu osaháme a jsme lepšími partnery v konzultacích pro externí vývojáře. A co je pro nás velkou výzvou, jsou velká data, na která používáme servery Amazonu, což je náš relativně nový projekt a zdroj nových zkušeností. Vývoj obnáší spoustu lidské síly a kde brát? Nápadů je spousta a vývojářů je velký nedo- statek, sám víš, že to je dnes běžný stav a brzda pro nás s vlastním vývojem. Náš programátor- ský tým pro naše vlastní produkty v Praze má nyní pět stálých členů a tři externisty, v Polsku a na Ukrajině máme dalších devět vývojářů, ať už vlastních, nebo najímaných. Jednak se snaží- me nebýt závislí geograficky, ale ani na systému. Dvě z našich řešení jsou již dostupná komukoli bez ohledu na to, jaký rezervační systém pou- žívá. Do budoucna je to směr, kterým chceme jít, a také se hodně věnovat produktům na web a do mobilů. A to pořád mluvíme jen o našich produktech, ale v našem odvětví dělá velké množství dalších programátorů, což jsou naši klienti, kteří tvoří své vlastní prodejní nástroje. Je to ohromná síla. Takže klasické agentury, jak je známe léta, už nejsou v kurzu? Vůbec ne, prostor mají, ale je to čím dál těžší. Převážně korporátní sféra je ta, která bude potřebovat péči cestovních kanceláří stále stejnou měrou. Za nás se snažíme dodávat co možná nejlepší řešení a právě pro korporátní klientelu máme v našich rukou nový produkt. Dokáže on- line obsloužit i toho nejnáročnějšího klienta svou propracovanou cestovní politikou a víceúrovňo- vým schvalovacím procesem. Agent v kanceláři se může díky tomu věnovat jiným věcem, než posílat x nabídek a absolvovat e-mailový maraton s klientem. ■ VALERIE SAARA rok budeme představovat novinky spojené s tímto standardem. Obecně bych ale řekl, že o distribuční model začnu mít starost až v momentě, kdy budou mít letecké společnosti plná letadla vlastním pro- dejem přes web a ještě tím plně uspokojí potřeby klientů. Dle mého stále platí, že není odborníka na všechno a je dobré mít distribuční síť, jejímž hlavním zájmem je prodat a zajistit maximum služeb zákazníkům. Většina našeho byznysu je opravdu Travelport a nemám o něj strach, ovšem u nás se snažíme více rozkročit a rozdělit naši činnost do více směrů. Ve své pětileté vizi jsme si předsevzali se více profilovat mimo naši současnou činnost a stát se vývojářskou společností. Vývoj byl vždy součástí naší společnosti, vždyť nyní prodáváme produkty, které jsme vyvinuli přímo my ve více než 90 zemích světa. Ale chce se do toho opřít ještě víc. Náš vývoj je nyní ještě stále hodně svázaný s produkty Travelportu, protože jsou to přede- vším nástroje, které automatizují některé procesy, jako jsou třeba výměny letenek, nebo usnadňují Služby potřebují kvalitní data Nechat rozhovor na dvou expertech není zcela obvyklé. Dovolili jsme si to. Jiří Kožíšek a Martin Brandýský jsou specialisté společnosti Travelport Czech Republic. Kam se ubírá trh s letenkami? A proč je cestovní ruch stále víc záležitostí dat? Odpoví vám sami. Martine, když se bavím s kamarády o práci, obvykle chtějí tip na levné letenky. A trochu se diví, že naší doménou jsou především data… … která se dostanou od stovek leteckých společ- ností přes náš rezervační systém k těm povolaným, k cestovním kancelářím, agenturám a v dnešní elektronické době především na web. Data, která musí být náležitě aktuální a bohatá na informace. A diví se, že ceny letenek v hlavě nemám, že na to jsou tu povolanější, naši partneři, klienti… Mám to obdobně. Jen k tomu obvykle dodávám trochu z technického pozadí. Málokdo si uvědo- muje, že letenky nejsou jako vstupenky do divadla, kde je jen několik variant míst za různé ceny. V letenkách jsou spousty cen. Lze je ale využít jen někdy a za jistých podmínek, navíc jsou v nich rozdíly nejen podle toho, kde v letadle sedíš, ale i ve službách, ve výměnách, v rušení nebo kom- binovatelnosti, protože se na cestě může podílet více leteckých společností. Mým hlavním úkolem je provázet vývojáře letenkových systémů tímto světem, a to bez ohledu, jestli se jedná o externí vývojáře cestovních portálů, nebo naše vlastní programátory. A jak to s trhem vidíš dál? Při návštěvách agentur slýchám poslední dobou obavy z budoucího vývoje. Dopravci chtějí prodávat víc a víc sami, bez prostředníků, pomáhá jim k tomu i nově vznikající komunikační standard NDC od IATA. Jak ty se na to díváš? Podle mého je logické, že dopravci chtějí prodávat i přes své stránky a nespoléhat se jen na distribuci. Ale stále platí, že rezervační systémy jsou partnery leteckých společností a přidávají svůj díl práce. Ne- jsme srovnávače cen, protože navíc podle různých pravidel kombinujeme lety a online generujeme nabídky cen. Vystavujeme rezervace v reálném čase ruku v ruce s inventárními systémy dopravců a v neposlední řadě i pomáháme s výpočetním výkonem, který poskytujeme distribuční síti. Navíc dodáváme i nástroje pro obsluhu rezervací, jejich vyúčtování, nebo i celé systémy pro prodej na internetu. Co se týká nových standardů v na- šem průmyslu, jako je IATA NDC, jsou to v prvé řadě inovativní standardy pro výměny dat a mění se i koncept, jak se generují nabídky. My jako Travelport jsme naštěstí v tomto nápomocni, jsme certifikovaným NDC agregátorem a ještě tento Jiří Kožíšek, Sales Account Manager Martin Brandýský, Senior Manager e-commerce and IT Foto: 2xTravelport Czech Republic

54

54 www.komora.cz ekologie komfortnější a snazší. Možnost třídit svůj odpad má dnes 99% obyvatel ČR. Podmínky, které jsou v ČR pro třídění odpadů vytvořeny, nám leckteré evropské státy závidí a jezdí k nám na zkuše- nou s cílem poučit se a aplikovat některé české zkušenosti. V celé ČR bylo ke konci roku 2017 rozmístěno bezmála 354 tisíc barevných kontej- nerů a menších nádob na tříděný odpad. Jedno sběrné místo slouží v průměru pro 131 obyvatel, což je v konkurenci ostatních evropských zemí velmi dobrý výsledek. Kontejnery se navíc stále přibližují k našim domácnostem. V roce 2017 se průměrná docházková vzdálenost k nim zkrátila o další 4 metry – s vytříděným odpadem musíme tedy ujít průměrně jen 92 metrů, což jsou necelé V třídění odpadu se Češi loni opět zlepšili Třídit odpady, zvláště pak ty obalové, obyvatelé ČR rozhodně umí. Dokazují to statistiky za rok 2017, které zveřejnila Autorizovaná obalová společnost EKO-KOM. Podle nich vytřídil loni každý z nás v průměru 46,9 kilogramu papíru, skla, plastů a nápojových kartonů. To je meziročně o 2,1 kilogramu více. A padl tím i dosavadní rekord z roku 2016. Řady aktivních třídičů se loni rozrostly o další procento – podíl obyvatel, kteří soustavně třídí své odpady, se tak loni zvýšil na 73% procent. Každý z nás pak vytřídil do barevných kontejnerů v průměru 20,7 kilogramu papíru, přes 13 kilogramů plastů, 12,6 kilogramu skla a bezmála půl kilogramu nápojových kartonů. K tomu ještě odevzdal 13 kilo- gramů kovů. Celkově tedy 60 kilogramů na osobu a rok. Ve sběrných systémech obcí se tak loni vytří- dilo více než 632 tisíc tun vytříděného odpadu, spolu s živnostenskými obalovými odpady to bylo přes 804 tisíc tun obalových odpadů. Kdotřídí,pomáháchránitpřírodu Vytříděním odpadů do barevných kontejnerů jim lidé dávají druhou šanci. A přírodě vlastně taky. V roce 2017 se podařilo vytřídit prakticky tři čtvrtiny všech obalů uvedených na tuzemský trh a předat je k dotřídění a následně v podobě druhotné suroviny k recyklaci a dalšímu využití. Nejvyšší míry recyklace bylo již tradičně dosaženo u papíru – 9 z 10 vyrobe- ných tun papírových obalů bylo vytříděno a následně recyklováno na nový papír nebo dále využito. Velmi dobrých výsledků dosahuje ČR i v třídění a recyklaci plastových obalů, v rámci srovnání zemí EU obsazuje tradičně přední příčky. Celková míra recyklace a dalšího využití plastů dosahuje 69%. Všechny takto získané druhotné suroviny nahradily buď částeč- ně, nebo úplně přírodní zdroje surovin při výrobě nových produktů. Díky recyklaci všech obalových odpadů se podařilo loni zachránit 28 km2 přírody. Komfortnípodmínkyprotřídění Díky dlouhodobé kvalitní spolupráci 20 778 fi- rem a 6 123 obcí zapojených v systému EKO- -KOM je třídění odpadů v České republice stále Foto: archiv dvě minuty volné chůze. Kromě nádobového sběru funguje v některých obcích ČR také pytlový sběr. Systém pak doplňují sběrné dvory a výkup- ny druhotných surovin. ■ PETR SIMON GRAF:Vzdálenost kontejnerůodbydliště Odhad vzdálenosti v metrech Zdroj: HK ČR Více informací na: www.jaktridit.cz 140 130 120 110 100 90 80 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017

www.komora.cz 55 advertorial Hrajtesispolu,učtesenavzájem Přistupujte k zajištění bezpečnosti své rodiny stejně jak v reálném, tak digitálním světě. Doporučuje- me vyzkoušet se svými dětmi technologie, které využívají. Zahrajte si s nimi hry nebo je požádejte, aby vám ukázaly, jak si nastavují profil na sociálních sítích. Aktivitya důvěra Dětem do 5 let věku spíše nabídněte dostatek akti- vit, které rozvíjejí komunikační a sociální doved- nosti, na úkor her na počítači nebo tabletu. Nastavte seznam povolených webových stránek a zkuste se s dítětem domluvit, kolik času může na internetu strávit. Vysvětlete dětem s ohledem na jejich věk nebezpečí sdílení soukromého obsahu na internetu. Jste dobrým digitálním rodičem? Online svět je pro dnešní děti přirozeným prostředím. Mohou v něm ale být ve stejném ohrožení jako v reálném životě. Prvním krokem je zabezpečení přístrojů a online účtů. Například v samoobsluze Můj Vodafone může- te nastavit finanční limity, blokování služeb nevhodných pro děti a mladistvé. Nastavte prohlížeče, blokování obsahu, instalujte výukové a bezpečnostní aplikace. Pak se zaměřte na společ- ně trávený čas, rodičovskou péči a zájem. Trénujtena Fakebooku Jednou z možností, jak spojit digitální aktivity a rodičovství, je aplikace Fakebook. Děti na sociál- ních sítích běžně komunikují s neznámými lidmi, dostávají se do krizových situací. Nadace Vodafone se stala partnerem offline simulátoru sociální sítě Fakebook, který naučí vás i vaše děti, jak tyto situace zvládat. Aplikaci lze stáhnout jak pro Android, tak pro iOS. Více informací na: www.vodafone.cz/ digitalni-rodicovstvi Dospělejší děti nesmí mít dojem, že mohou stavět jen na informacích z internetu, někdy účelových či zavádějících. Vytvořte si důvěrný vztah a nepole- vujte v kontaktu – získávejte informace a diskutujte o jejich digitálním i běžném životě. Udržujte s nimi krok v technologických znalostech a dovednostech. Nezakazujte, pomáhejte. Buďte dobrým digitálním rodičem. ■ PAVEL KOŠEK, ambasador Digitálního rodičovství Vodafone Česká republika DOTACE NA REKONSTRUKCE OBJEKTŮ PRO PODNIKÁNÍ ČERVEN 2018 REKONSTRUKCE OBJEKTŮ – stavební úpravy – příprava území – terénní úpravy – demolice, bourací práce – inženýrské sítě – projektová činnost pro malé a střední podniky 35 až 45 % podpory 1–30 mil. Kč DOTACE Kde nás najdete? ÚSPORNÁ OPATŘENÍ – zateplení objektů – výplně otvorů, LED osvětlení – solární panely, FV panely – kogenerace, vytápění – rekuperace, systémy měření – náhrada výrobní technologie pro všechny velikosti podniku 30 až 50 % podpory 0,5–250 mil. Kč DOTACE Jánská 448/10, 602 00 Brno info@grantika.cz +420 515 917 666 Foto: Vodafone ČR

56 www.komora.cz problém nějaké malé úvěry máme, ale ty představují něja- kých 65 procent ročního zisku. Mám peníze, které jsem vydělal v předchozím podnikání a k tomu reinvestujeme veškeré zisky, které přinese náš hol- ding. Nyní zkouším i nové nástroje financování. Jednali jsme s Evropskou investiční bankou, právě třeba o již zmíněné psychiatrii. V těchto rozho- vorech jsme pokročili a uvidím, jak dopadnu, doufám, že pozitivně. Nezapomeňte, že ve zdra- votnictví působím dvacet let. Svou práci umíme, dokážeme třeba efektivně stavět, všechno pomocí našich firem. Jako soukromý subjekt můžeme lépe a efektivněji investovat. Exministr zdravotnictví Miloslav Ludvík tvrdí, že když se v Česku zakládalo veřejné zdravotní pojištění, zapomnělo se na investice. Systém tudíž neumožňuje nemocnicím si na investice vydělat. Proto navrhoval na tento účel například přesunout část výnosů tuším spotřební daně. Má pravdu? Nemocniční péče je v České republice podfinan- cována. Když odečteme centrové léky, zjistíme, kolik peněz do nemocniční péče skutečně jde. Je to opravdu strašně málo. Dlouhá léta se ne- investovalo a vznikl obrovský deficit, je to vidět na tom, jak vypadají některé fakultní nemocnice v Praze – Bulovka, Karlák, nebo Vinohrady. Je ilu- zí si myslet, že by se daly ze zisku z činnosti najed- nou postavit nové pavilony. My jsme investovali průběžně, starali jsme se o svůj majetek, proto naše nemocnice vypadají jinak. Když se desetiletí nestaráte a jenom malujete, tak samozřejmě přijde období, kdy je třeba masivní investice, i když Češi kdysi stavěli krásné a odolné budovy. Pan Ludvík tedy má pravdu, vymyslel určitý způsob řešení, ale mám pocit, že se tím jen systém obchází, namísto, aby se řešil. ■ VALERIE SAARA ve spolupráci s redakcí zdravotnickydenik.cz Ve středních Čechách je hustá síť nemocnic, přesto máte hodně pacientů, lidé vás vyhledávají… Ano. V Česku panuje takový zlozvyk, vždycky poukazovat na věci, které nefungují. Když se mluví o privatizaci, každý vzpomíná na Poldi Kladno. Proč nevzpomínají na Škodovku, ze které se stala světová firma, která prodává víc než milion aut ročně? Samozřejmě ve zdravotnictví byla učiněna i špatná rozhodnutí, objevili se špatní provozovatelé, ale nemůžeme to brát paušálně. Nejde prostě říct, že každý, kdo podniká ve zdravotnictví, musí být podvodník a jedinou jeho snahou je pozabíjet lidi. Lidé si ale umí najít kvalitu, respektive jdou tam, kde se k nim chovají dobře, nebo kde mají dobré reference. Umí to samé zdravotní pojišťovny? Ne. Pojišťovna se stará jenom o své tabulky. Když chce něco škrtnout, vytáhne tabulky a spočítá například, zda chybí, nebo nechybí personál. Oni nekontrolují budovy, prostory, kde jsou poskytované služby. Nezajímají se, v jakých podmínkách jsou pacienti, v jakých pokojích, jestli je tam sociální zařízení, nebo není, jaké jsou přístroje, materiály, prostě o nic. Oni jsou jak ze starých dob – nezáleží jim na kvalitě, dají vám peníze a s nimi si dělejte, co chcete. Žádná snaha pojišťoven platit podle úrovně poskytované služby tady není a dlouho nebude. Opakovaně říkám, že provozovatel, například v LDN, která má klimati- zované pokoje po dvou klientech, velké tělocvičny, k tomu terapie a další služby pro pacienty zdarma, dostane stejné peníze, jako když má šestilůžkové pokoje bez klimatizace, bez větrání a jedno so- ciální zařízení na chodbě. Tím pádem tu ani není žádný tlak na investice do zdravotnictví, na zkva- litnění služeb. Nikoho tento aspekt nezajímá. Ale vy přesto investujete. Když chcete investovat miliardu, jak postupujete? Přesvědčíte banky? Jak dáte dohromady peníze na projekt, který provázejí pochybnosti, zda nebude ztrátový? Firmu vlastním sám a moc nepoužívám jako investiční nástroj peníze od banky. Samozřejmě Ve zdravotnictví na kvalitě nezáleží? Žaluje Ministerstvo pro místní rozvoj i Středočeský kraj, obrací se na OLAF i antimonopolní úřad, bojuje za právo soukromého provozovatele, který poskytuje veřejnou službu, na stejné podmínky, jaké mají státní zdravotnická zařízení. Chce se také ucházet o evropské peníze a nechce být ze soutěže už řadu let pod různými formálními záminkami vyřazován. Podnikatel Sotirios Zavalianis, kterému patří Multiscan v Pardubicích i nemocnice v Hořovicích a Berouně, by vlastně všechno tohle dělat nemusel. Foto: archiv

58

58 www.komora.cz služby se, že to mají pronajaté od nějakých restituentů. Trochu krkolomně jsem vypátral na Slovensku majitele a koupil to celé.“ Dotek dávných věků Ruiny usedlosti byly natolik zdevastované, že když je Michal ukázal společníkovi, s nímž tehdy v New Yorku na Long Islandu stavěl bytové domy, sklidil posměch. „Že prý to nikdy v životě nedám dohromady. To se ale mně říkat nesmí. To byl první impulz, tam jsem se poprvé zařekl, že just jo. Pak přijel táta, a když to viděl, řekl mi, že jsem choromyslnej, protože je tam o jeden barák míň než ve vesnici, kde má chalupu, kterou pořád dokola opravuje. To jsem se zařekl podruhé. A když se do něčeho ponořím, tak to nevzdávám,“ Soukromí, bezpečí, luxus Když Michal Štěpánek poprvé viděl chátrající usedlost na konci světa v Nedvězí, neměl vůbec jasnou představu, co s ní, ale zamiloval se na první pohled. Dnes je to ceněná farma, ideální pro firemní i soukromé akce, při nichž chcete mít dokonalý servis a klid. Michal se léta věnuje podnikání, realizuje developerské hotely, vlastní soukromé školy kreativní tvorby, které zakládal před více než čtvrtstoletím se svým otcem, tvůrcem mnoha reklamních konceptů v někdej- ším Rapidu. Farma pro něj ale není projektem, je láskou: „To byznys nebyl a ani nikdy nebude. Já tam nacpal takových peněz, že je to neprodejný, protože nikdo nikdy nezaplatí, co to stálo. Na za- čátku byla farma ale především omyl. Vyjel jsem ze Slap, kde byly v létě miliony divných lidí, a do- jel jsem neplánovaně někam, kde se přede mnou objevila krajina stejná, jako je na Šumavě, odkud pocházím. Náhorní plošina s kostelíčkem a kolem sto koní v ohradě. Tehdy jsem ještě fotil, tak jsem se zastavil, dal se do řeči s místními a dozvěděl RUINY USEDLOSTI BYLY NATOLIK ZDEVASTOVANÉ, ŽE KDYŽ JE MICHAL UKÁZAL SPOLEČNÍKOVI, S NÍMŽ TEHDY V NEW YORKU NA LONG ISLANDU STAVĚL BYTOVÉ DOMY, SKLIDIL POSMĚCH. ŽE PRÝ TO NIKDY V ŽIVOTĚ NEDÁM DOHROMADY. TO SE ALE MNĚ ŘÍKAT NESMÍ. TO BYL PRVNÍ IMPULZ, TAM JSEM SE POPRVÉ ZAŘEKL, ŽE JUST JO.

www.komora.cz 59 služby vzpomíná úspěšný podnikatel na počátek příbě- hu. Tehdy ještě netušil, co koupil. To až později zjistil, že původně ve čtrnáctém století zde byla tvrz, o čemž existují písemné zmínky v Sedláč- kově kronice. Je však velmi pravděpodobné, že v zemi budou základy staveb ještě mnohem star- ších, vždyť to místo leží na křižovatce dávných keltských stezek. Z usedlosti má dokonce vést tajná štola snad do újezdského kostelíka. „Nikdo neví, kde ústí. Hledali jsme ji, ale asi úplně špatně. Zimní letecké fotky jakýsi pás ukazují, ale do kostelíka nás před lety tehdejší farář nechtěl pustit, teď je tam nový a pořád se chystám, že za ním zajdu, ale zatím jsem neměl čas. Ale tohle bych chtěl dodělat,“ slibuje Michal Štěpánek. Jak vzniká luxus Pod současnou podobou farmy je podepsán sám Michal, spolu s architektem Zdeňkem Deylem. Farmu tvoří centrální část náměstíčka s řadou typických vesnických domků, velká hodovna s konferenčním sálem a restaurací a moderní hotel. Všude kolem parky, louky, zvířata. K bukolickému prostředí, které samo uklidňuje, doplňte dokonalé služby, především gastronomické a produkční. V zásadě není nic, co byste si na farmě nemohli přát. Všechna přání však mají dvě nepřekročitelná omezení. „Nikdy nepronajmu jen část farmy. A nikdy si ji taky nenechám zničit, pokud jde o design a výzdobu, ani kdyby to mělo být třeba jen na hodinu. Jestli si chce někdo farmu pronajmout, chce ji proto, jaká je. Ne proto, jak si ji vyzdobil někdo jiný. Pár fotek na sociálních sítích může farmě totálně sebrat image, a to nechci. Nenabízím halu, ze které si uděláte tropický prales nebo iglú, nabízím farmu, která má svůj styl. Berte, nebo nechte být. Takže podmínkou je naše vlastní produkce nebo alespoň produkční supervize,“ vysvětluje Michal striktní pravidlo. Když ho dodržíte, získáte komfort, klid a bezpečí. Farma přes svůj charakter a běžný život není produktem ekogastroturistiky, je zaměřena zcela jiným směrem. Proto je obyčejný život farmy běžnému návštěvníkovi tak trochu skryt, což potvrzuje i Michal Štěpánek: „Možná je to chyba, že ta dřina není vidět, ale musíte si umět vybrat. My jsme si vybrali eventy a svatby, prodáváme klid, servis a bezpečí. Bezpečí bez řečí, to je slogan, který vymyslela před lety žákyně naší školy. Všude, co jsem kde postavil, mám recepce. Považuju bezpečí za zásadní kvalitu. I na farmě to platí. Vejdete ohradou a jste v bezpečí, s doko- nalým servisem.“ ■ PETR KARBAN FARMA MICHAEL V roce 2015 byla vyhodnocena Asociací evropských farem jako nejhezčí a servisem nejkvalitnější místo. V loňském roce byla farma odbornou porotou luxusního svatebního magazínu Marriage Guide vyhlášena vítězem soutěže Svatební místo roku. Leckdy jí bývá přezdíváno České Toskánsko, oceňovaná je především pro kombinaci bezpečí, luxusu, dokonalého servisu a špičkové gastronomie. Luxusní svatby zde mívají významné světové a domácí celebrity, akce zde pořádají úspěšné české firmy i mezinárodní holdingy. Foto: Aleš Funke Foto: 2x Farma Michael

60 www.komora.cz služby pech celého světa, ta jediná skutečná má ovšem visačku DITS. Sama výška je vzrušující, ale tu skutečnou hloubku a sílu zážitku dodá především prázdný prostor všude kolem vás. V kombinaci se špičkovou kvalitou servisu a pokrmů je výsled- kem zážitek zcela nezapomenutelný. A že mimo- řádnost zážitku kvalita gastronomie skutečně do- provází, dokumentuje Pavel Šperger bez zaváhání: „Skutečně nejde jen o tu výšku, gastronomie hraje hlavní roli. Jsme schopni zajistit i nejlepší současné kuchaře planety, včetně takových jmen jako Pierre Gagnaire, Joël Robuchon, Alain Passard… Ti všich- ni již před našimi klienty osobně vařili. A upřímně, při představě, že budu s někým ze svých blízkých či obchodních partnerů u stolu v padesáti metrech, s úchvatným výhledem, přede mnou bude některý z těchto skvělých kuchařů vařit a já si s ním můžu popovídat... To je prostě jeden z nejlepších zážitků, co může být. Nehledě na to, jak ohromíte toho, kdo nic netušící s vámi prostě jde na večeři.“ Odmyslíme-li gastronomickou část, jsou před- poklady pro dokonalý zážitek vcelku minimální, postačuje pět set metrů čtverečních volného zajištěného zpevněného prostoru, protože přece jenom se jedná o jeřáb s nosností sto dvaceti tun, kdy na montáž plošiny s jeřábem potřebujete tři hodiny a dvě hodiny na jeho demontáž. Obloha je limit Šílené, vzrušující, neopakovatelné… to jsou slova nejčastěji spojovaná s fenoménem DITS. Dinner in the sky. Koncept jedinečné restaurace, která nejenže nemá stálé místo, ale především není na této zemi. Levituje totiž. Pokud mohu použít princip zkratky oblí- bený tvůrci seriálu Vražedná čísla, pak lze celý nápad a jeho výjimečnost redukovat na 1 plošinu, 1 jeřáb, 16 ocelových lan, 50 metrů nad zemí a nespočitatelně nezapomenutelných zážitků. „Nápad jsem viděl na jednom hudebním festivalu v roce 2008. Vystál jsem asi dvousetmet- rovou frontu a vyzkoušel jsem si to na vlastní kůži. Ale hlavně mě fascinoval zájem lidí kolem, každý si to fotografoval. A to je naprosto skvělý a nevtíra- vý způsob reklamy. Od té doby samozřejmě došlo k výraznému posunu ve smartphonech a sociálních sítích, takže tento způsob reklamy je dnes naprosto unikátní. Zkrátka mě to tak nadchlo, že jsem hned druhý den kontaktoval Davida Ghyselse, za jakých podmínek to můžeme provozovat v ČR. Po výměně několika mailů, telefonátů a po několika osobních setkáních jsme se dohodli a od roku 2009 působíme na našem trhu. Ve spolupráci s našimi globálními partnery můžeme tento zážitek pro klienta zorga- nizovat v jakékoliv zemi, kde máme zastoupení,“ říká Pavel Šperger, který celý koncept provozuje exkluzivně v Česku a na Slovensku. Zážitek, na který se nezapomíná Gastronomii v oblacích si jako marketingové mo- tto připsaly již nejrůznější restaurace v mrakodra- JSME SCHOPNI ZAJISTIT I NEJLEPŠÍ SOUČASNÉ KUCHAŘE PLANETY, VČETNĚ TAKOVÝCH JMEN JAKO PIERRE GAGNAIRE, JOËL ROBUCHON, ALAIN PASSARD… TI VŠICHNI JIŽ PŘED NAŠIMI KLIENTY OSOBNĚ VAŘILI. A UPŘÍMNĚ, PŘI PŘEDSTAVĚ, ŽE BUDU S NĚKÝM ZE SVÝCH BLÍZKÝCH ČI OBCHODNÍCH PARTNERŮ U STOLU V PADESÁTI METRECH, S ÚCHVATNÝM VÝHLEDEM, PŘEDE MNOU BUDE NĚKTERÝ Z TĚCHTO SKVĚLÝCH KUCHAŘŮ VAŘIT A JÁ SI S NÍM MŮŽU POPOVÍDAT... TO JE PROSTĚ JEDEN Z NEJLEPŠÍCH ZÁŽITKŮ, CO MŮŽE BÝT. Foto: 3x archiv

www.komora.cz 61 služby Bezpečná jedinečnost Samozřejmě zabezpečení takové akce je trochu něco jiného, než jakou znají tradiční české pouťové labutě. Případné obavy však Pavel Šperger utlumí: „Bereme bezpečnost vážně, celý stůl je certifikovaný TÜV Rheinland, což je světový lídr, pokud jde o tes- tování výrobků všeho druhu s ohledem na ochranu lidí a životního prostředí, je také testován a schválen pro použití metodou FEM, autorizovanými techniky jsou prováděny pravidelné prohlídky a bez výjimky se dodržují přísná bezpečnostní pravidla, včetně toho, že při každém zdvihu je přítomen náš bezpeč- nostní pracovník. Můžu všem garantovat maximální bezpečnost.“ Unikátní myšlenka dotažená do konce s sebou nese jeden benefit takzvaně zadarmo. Je skutečně vidět. Povečeřet proto můžete s manželkou, obchodními partnery i klíčovými klienty, můžete večeři využít pro propagaci nového produktu či služeb, můžete DITS 2018 ČESKO Praha letos zažije Dinner in the sky začátkem září, když jeřáb s plošinou pod brandem generálního partnera akce, společnosti JIP-potraviny, bude ve dnech 6.–16. září postaven v Riegrových sadech, kde se uskuteční denně vždy osm zdvihů – v režimu brunch/oběd/večeře. Zájem je značný, například redakce prestižního klubového magazínu Be the Best si pro své partnery a klienty objednala večeří hned šest. ■ Výjimečné lokality ■ Gastronomické špičky ■ Unikátní perspektiva ■ Strhující zážitek HISTORIE DITS V roce 2007 spolupracovali majitel marketingové společnosti David Ghysels a Stefan Kerkhofs, jeden z předních belgických konstruktérů a výrobců atrakcí, na jednorázovém konceptu večeře pro sdružení Jeunes Restaurateurs d‘Europe. Přišli s šíleností typu večeře v oblacích. Za pár dní po akci volali lidé z celého světa, kteří viděli na webu video a okamžitě chtěli totéž. Zrodila se franšíza Dinner in the sky. O rok později objevil nápad Michael Hinden s manželkou, v prosinci jej otestovali jako součást silvestrovského večírku pro přátele a od roku 2009 Michael rozjel ofenzívu večeří v oblacích. Během půl roku již obsluhoval více než desítku zemí. V praxi tak potvrdil slova Davida Ghyselse, který úspěch nápadu přičítal tomu, že lidé jsou znuděni, když musejí stále znovu a znovu chodit do stejných restaurací. O tom, že jde o úspěch nesporný, svědčí i mnohá světová ocenění, namátkou kanadská cena MAAW GLOBES Awards za nejlepší kampaň event marketingu, SMB Advisor Middle East z Dubaje za nejneuvěřitelnější inovační přístup či cena magazínu Forbes za nejneobvyklejší zážitek v kategorii restaurace/event. jejím prostřednictvím upozornit na zcela jiné aktivity a akce či si ji můžete jen tak obyčejně užít. Na nebesích můžete při večeři podepsat důležitou smlouvu nebo požádat svou vyvolenou o Ano. Výjimečnost každé takové akce bude mít vysokou sledovanost, aniž byste se nějak zvlášť snažili, protože díky své atraktivitě vykazuje vysokou viralitu – často jsou proto tyto večeře využívány jako propagační kanál pro špičkové společenské, sportovní a umělecké akce. Důkazy? Google během okamžiku vyhledá více než milion webových strá- nek, které zmiňují přesnou frázi DITS a násobně miliony stránek, které slovo dinner nahrazují pojmy event, marriage a dalšími, na YouTube jsou k vidění desítky tisíc videí různých autorů a imunní nejsou samozřejmě ani služby Facebook, Twitter, Pinterest a jiná sociální média. Vítejte na nebesích! ■ PETR KARBAN

62 www.komora.cz naše regiony Příležitost pro investory Jihočeský kraj

www.komora.cz 63 naše regiony Zdroj: ČSÚ Hrubýdomácíproduktpodlekrajův roce2016(v Kč) Příjmya výdajekrajův roce2016(v mil.Kč) Mediányhrubýchměsíčníchmezda průměrnéhrubéměsíčnímzdyzaměstnanců v roce2016(v Kč) Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský HDP na 1 obyvatele HDP na 1 zaměstnaného 0 300 000 600 000 900 000 1 200 000 Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský příjmy výdaje 0 10 000 20 000 30 000 40 000 50 000 60 000 70 000 Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský medián mezd průměrná mzda 0 5 000 10 000 15 000 20 000 25 000 30 000 35 000 Svébytný kraj rybníků a malebných vesnic, léta možná trochu neprávem vnímaný jako spící dědictví Rožmberků, prochází v posledních desetiletích značnou proměnou. Přes značný zemědělský a turistický potenciál dokázal vybudovat i průmysl. A dnes může nabídnout zajímavé příležitosti. Region jižních Čech se odnepaměti vyvíjel i díky přírodním podmínkám poměrně ne- závisle a svébytně, zdejší život se od okolní- ho světa odlišoval a svůj svéráz si zachoval i přes neblahý vliv územněsprávních změn ve druhé polovině minulého století. Historicky kraj těžil ze své polohy, dnes ho poloha brzdí, jedním z největších problémů je dopravní infrastruktu- ra. Rozvoj kraji přineslo především 16. století, kdy rybnikářství vytvořilo z neúrodných pánví jedinečnou kulturní krajinu s dynamickým rozvojem. Na moderní historii kraje se podepsal sociode- mografický charakter území, které bylo po staletí osídleno především obyvatelstvem německého původu, které bylo z větší části odsunuto po roce 1945. Znovuosídlení nebylo koncepční a v po- válečných letech v kraji zanikla řada malých obcí. Trend nezlomila ani komunistická správní reforma v roce 1949, spíše naopak, synergic- ky s kolektivizací zemědělství vedla k odlivu obyvatel do měst a k negativní změně charakteru krajiny, ztrátě vztahu k půdě a rodinným majet- kům a de facto k rozpadu po staletí utvářeného charakteru obecní sounáležitosti a rozpadu vesnického společenství s jeho zvyky. Čtvrstoletí náprav Teprve po roce 1990 se venkov jižních Čech vrací ke své původní podobě, aniž by se chtěl stát skanzenem. Do obcí se vrací život, hlavními impulzy změn jsou nově vznikající průmyslové podniky, a především turistický ruch, který je jednou z priorit kraje. Po právu, Jihočeský kraj je významnou turistickou a rekreační oblastí nejen pro českou klientelu. Dokazuje to skutečnost, že právě turistický ruch je motorem podnika- telských aktivit. Kraj nabízí po Praze nejlepší a nejpočetnější ubytovací kapacitu a dlouhodobě patří mezi nejnavštěvovanější místa v zemi. Hlavním lákadlem jsou přírodní zajímavosti – lesy, rybníky, vodáky oblíbené řeky, přehradní nádrže. Svou roli sehrává i skutečnost, že kraj má nejnižší hustotu zalidnění v České republice. Srovnávací výzkum Místo pro život zařadil před čtyřmi lety Jihočeský kraj již na čtvrté místo, kdy jeho přednostmi jsou volnočasové aktivity, tu- rismus, občanská společnost a tolerance, hodně zeleně, dobrý vzduch i bezpečné prostředí. Turi- stický ruch představuje i v současné době značné

64 www.komora.cz naše regiony příležitosti pro investory. Historická jádra měst a vesnic, hrady a zámky, sakrální architektura, technické památky i atraktivní přírodní ráz kraji- ny mají svou přitažlivost. S kapremve znaku Zemědělství, lesnictví a rybářství je jedním z historických i současných pilířů jihočeské ekonomiky, což dokumentuje i statistický fakt – s takřka 9 procenty má kraj mezi všemi českými druhý nejvyšší podíl zaměstnanosti v zemědělství, hned po Vysočině. V rostlinné výrobě převažují obiloviny, brambory a ovoce, v živočišné pak skot, drůbež i prasata, nicméně profilovým segmentem zůstává těžba dřeva a chov ryb, který na více než 25 000 hektarech obstarává polovinu tuzemské produkce. S rybníky pak souvisí i velmi rozšířený chov husí a kachen, k nimž se česká moderní gast- ronomie ráda vrací. Na zemědělství je samozřejmě navázán těsně i potravinářský průmysl, stále více v podobě malovýroben a farem. Struktura průmyslu byla prvotně ovlivněna především nerostnými surovinami, významněj- ší je z tohoto pohledu pouze těžba štěrkopísků, stavebního kamene, cihlářských hlín, křemene a křemenného písku. Právě jeho naleziště zde dala vzniknout sklárnám. Lesy zase znamenaly zdroj pro dřevozpracující a papírenský průmysl, po roce 1948 byly v kraji budovány i podniky strojírenské a textilní. Skutečný průmyslový rozvoj však již v minulosti limitovala a stále limituje nedostatečná dopravní infrastruktura a dnes svým způsobem i geografické umístění. Blízkost hranice s Rakous- kem a Německem na jedné straně znamená tržní potenciál, na straně druhé odčerpává lukrativními podmínkami pracovní sílu. Na tvorbě hrubého do- mácího produktu se kraj v posledních letech podílí zhruba 5 procenty, HDP na hlavu lehce přesahuje čtyři pětiny republikového průměru. Infrastruktura znamená život Dopravní infrastruktura, která patří dlouhodobě mezi slabé stránky Česka, je výrazným omezením i pro rozvoj Jihočeského kraje. Životodárná dálnice D3 v úseku Praha – Tábor by se měla konečně začít stavět v roce 2021, její dokončení je však v tuzem- ských podmínkách v nedohlednu, a to přesto, že při červnové návštěvě vlády v Jihočeském kraji politici deklarovali víru v lepší příští se zákonem o liniových stavbách, který by měl podle slov premiéra být přijat do konce června. Potvrzuje to jiná významná dopravní stavba regionu, totiž obchvat Českých Budějovic, kde by práce měly začít již v září. Dvacet kilometrů má za takřka 13 miliard korun vzni- kat bezmála čtyři roky, což je tempo, které příliš optimismu neslibuje. Vedle infrastruktury dopravní má k rozvoji kraje přispět i zvýšený důraz na vědu, výzkum a školství, především to vysoké. Kraj již deklaroval snahu poskytnout prostor pro vznik lékařské fakulty, což je logická symbióza s výzkum- nými centry zaměřenými především na biologii a ekologii. Impulzem pro podnikání je bezesporu, přes zmíněný negativní vliv na jihočeský trh práce, příhraniční charakter regionu, který otevírá nové možnosti ve spolupráci se sousedním Rakouskem i Německem. Aktivní jsou tu především euroregiony Šumava / Bayerischer Wald / Mühlviertel, Silva Nor- tica a Dunaj-Vltava, které ve 3 státech představují území více než 85 000 km2, na němž žije 8 milionů obyvatel. Výhodná geografická poloha, zachovalé životní prostředí, tradice kvalitní řemeslné práce, rozvoj moderních technologií, široká síť ubytovacích kapacit a euroregionální spolupráce jsou dobrými předpoklady pro rozvoj kraje, který je nejen oblíbe- ným místem pro život a odpočinek, ale i atraktivním teritoriem pro nové investice. ■ PETR KARBAN

www.komora.cz 65 naše regiony Ing. MIROSLAVA DVOŘÁKA, PŘEDSEDU PŘEDSTAVENSTVA JIHOČESKÉ HOSPODÁŘSKÉ KOMORY V čem spatřujete potenciál kraje, pokud jde o jeho budoucí podnikatelskou výkonnost? Především v rozvoji malého a středního podnikání a jejich zaměření na produkty s vysokou přidanou hodnotou, high-tech výrobky a investice do inovací, které jsou v dnešní době nezbytné. Jihočeské podniky již delší dobu investují do automatizace, robotizace a digitalizace výroby a postupně tak zavádějí prvky Průmyslu 4.0. V některých případech se jedná dokonce o nezbytnost z důvodu nedostatku pracovních sil, nicméně impulzem je hlavně zefektivňování výrobního procesu, snižování zmetkovitosti a udržitelnost a ekologičnost některých řešení. Velký potenciál spatřuji také ve výhodné poloze Jihočeského kraje v rámci Evropy a v blízkosti našeho regionu s Rakouskem a Německem. Díky tomu je v kraji vedle silného zastoupení ryze českých firem i významný podíl zahraničního kapitálu. Za zmínku stojí rozvoj technického vzdělávání, které se na úrovni středního školství stále zlepšuje, a pokud se udrží tyto tendence a spolupráce podnikatelského a vzdělavatelského potenciálu se bude více prohlubovat, jistě to bude mít pozitivní vliv jak na trh práce, tak i na rozvoj drobného podnikání. Co považujete za největší překážky či nedostatky, které brání rozvoji podnikání a představují úkoly k vyřešení? Velkou překážkou, která je již několik let skloňována, je propojení Jihočeského kraje na dálniční síť a připojení na rychlostní železnici. To jsou určitě oblasti, které brání rozvoji podnikání, zvyšování zakázek pro Jihočeský kraj, vzniku nových kontraktů či vstupu zahraničních investorů. Mnohem méně zmiňovaným problémem je i rozvoj vysokorychlostního internetu. Ten je nezbytný nejen pro výrobu a zakázky, ale právě pro transformaci firem na tzv. chytré továrny. Budeme-li hovořit o potenciálu kraje z hlediska strojírenství, elektrotechniky či automobilového průmyslu, pak je velkou překážkou nedostatek technicky vzdělané pracovní síly a chybějící nabídka vysokoškolského technického vzdělávání. To má bohužel vliv na odchod talentů mimo region a jejich nízkou návratnost po absolvování studia. Firmy se snaží tuto situaci řešit i zahraničními pracovníky, kteří mají vysokou kvalifikaci, ale i tady vnímáme mnohé překážky. Z hlediska středního školství vnímám jako zásadní problém dlouho odkládanou změnu regionálního školství, což brání rozvoji škol po personální stránce i v dalších aktivitách. Při zavádění již schválených změn bude nutná maximální součinnost a podpora jak jednotlivých krajů, tak samotných škol. V souvislosti s pracovní silou, která je nejen pro průmysl nezbytná, pak nemohu opomenout nedostatek cenově dostupných bytů především pro mladou generaci, která tak nedosáhne, i z důvodu nižších průměrných platů v rámci kraje, právě na bydlení a dochází tím k odlivu pracovníků často do zahraničí. Silně tento problém vnímáme v příhraničních oblastech, kde navíc této situaci nahrává nízká podpora mimopracovních aktivit. To vše jsou oblasti, kde je potenciál mnohé zlepšit a zvýšit tak v rámci Jihočeského kraje nejen produktivitu, ale i úroveň podnikání. Mgr. IVANU STRÁSKOU, HEJTMANKU JIHOČESKÉHO KRAJE V čem spatřujete potenciál kraje, pokud jde o jeho budoucí podnikatelskou výkonnost? Jihočeský kraj je vnímán především jako region turistický a zemědělský s důrazem na rybářství. Proto si myslím, že podnikatelé by se měli zaměřovat hlavně na cestovní ruch a služby, které s ním souvisejí. Ať už se jedná o ubytovací kapacity, stravovací provozovny, ale třeba také půjčovny sportovního vybavení, zážitkové a animační programy, lázeňství, agroturistiku… A jak už jsem naznačila, také zemědělství má velký potenciál se v našem regionu rozvíjet. Bývali jsme bramborářskou velmocí, pěstovala se u nás řepa, obilí, chovala se prasata. Zemědělskou produkcí jsme byli téměř soběstační a dnes zemědělská výroba nedosahuje ani úrovně roku 1936.Vypěstujeme si ani ne třicet procent toho, co potřebujeme. Právě nám začíná doba dovolených. Za pár týdnů se budeme vracet od moře a vzpomínat, jak jsme jedli čerstvě vylovené ryby z moře. Pochutnávali si na zeleninovém salátu, jehož cesta z pole a olivového háje na náš stůl byla dlouhá jen pár set metrů. A až se vrátíme domů? Půjdeme si koupit králičí maso z Číny a rajčata ze stovky kilometrů vzdáleného skleníku. Přitom je zcela zřejmý sílící trend poptávky po místní produkci. Menší farmy, které v posledních letech vsadily na pěstování ovoce a zeleniny a někdy také umožňují veřejnosti samosběr, si rozhodně nemohou stěžovat na nezájem. Proto věřím, že se zemědělství u nás na jihu opět probere k intenzivnímu životu a zemědělci zjistí, že jejich produkty si snadno najdou odběratele v blízkém okolí. A naopak, odběratelé budou rádi, že si mohou koupit čerstvé potraviny, jejichž původ znají. Co považujete za největší překážky či nedostatky, které brání rozvoji podnikání a představují úkoly k vyřešení? Jednoznačně dopravní infrastrukturu. Můžeme být sebekrásnějším regionem s krásnou přírodou, zdravým ovzduším, skvělou nabídkou služeb pro obyvatele i turisty, ale když se k nám turista nebude mít jak dostat, případně mu to zabere neadekvátní množství času, pak to vše bude k ničemu. My se snažíme, a nutno říct že zdárně, udržovat v dobrém stavu naši silniční sít. Tedy silnice II. a III. třídy. Stále se v regionu rozšiřuje a zdokonaluje nabídka cyklostezek a cyklotras. Žalostně nám ale chybí stále ještě nedostavěná dálnice D3 a jsme přesvědčeni, že i Jihočeské letiště České Budějovice, a. s., bude mít pro kraj rozvojový potenciál. Dostavba dálnice je v kompetenci státu, na který je ze strany jihočeských politiků soustavně vyvíjen tlak na zrychlení tempa její výstavby. Kraj se státu snaží pomoci například alespoň při výkupu pozemků pod dálnici. Letiště buduje kraj v Plané u Českých Budějovic a dá se předpokládat, že okolo roku 2022 by mohlo získat certifikaci pro veřejný mezinárodní provoz. ANKETA V JIHOČESKÉM KRAJI – DVĚ OTÁZKY PRO…

66 www.komora.cz pohled již dnes připravuje recitál Písňové studánky Martiny Jankové, kterým mezinárodně uznávaná sopranistka s předním klavíristou Ivo Kahánkem a Ensemblem FLAIR zakončí letošní sedmý roč- ník Festivalu Jarmily Novotné. Repertoár recitálu tvoří moravská lidová píseň v originální podobě i v úpravách Leoše Janáčka. Tento zářijový kon- cert se stane tak nejen připomenutím 90. výročí úmrtí Leoše Janáčka, ale především reminis- cencí na podobný počin Jarmily Novotné, která za druhé světové války nazpívala za klavírního doprovodu Jana Masaryka soubor lidových písní, které byly přenášeny po rozhlasových vlnách do Československa. ■ VALERIE SAARA Interpretační kurzy v Litni 2018 Již pátý ročník mistrovských Interpretačních kurzů se na zámku v Litni uskuteční letos v termínu od 20. do 24. srpna. Mozartovské árie v podání mladých pěveckých talentů letos poprvé zazní v rámci závěrečného koncertu v zámeckém parku pod širým nebem. Není to však zdaleka jediná novinka. Kurzy letos poprvé povede naše čelní sopranistka Martina Janková ve spolupráci se specialist- kou na barokní zpěv Markétou Cukrovou. A vý- znamnou novinkou bude charakter závěrečného koncertu. Nejenže se koncert v pátek 24. srpna za účasti obou letošních lektorek poprvé odváží mimo interiéry historické Čechovny, ale odehraje se rovnou na několika různých místech zámec- kého parku. A poprvé bude také mít režírovanou podobu, když tu obvyklou do takzvaného pas- ticcia přetvoří operní režisér Marek Mokoš, který se navíc po dobu konání kurzů s frekventanty podělí o své zkušenosti z oblasti herectví. Hudební léto ovšem v Litni skončí o více než dva týdny později – na neděli 9. září se totiž BANKÉŘKA MECENÁŠKA Ivana Leidlová, dnes výkonná ředitelka Festivalu Jarmily Novotné, absolvovala mezinárodní obchod a právo na VŠE, později získala titul MBA na Rochester Institute of Technology. Působila jako bankéřka v Citibank, v letech 2003–2011 vedla oddělení mezinárodní klientely v rámci korporátního bankovnictví v Unicredit Bank. Po odchodu na mateřskou dovolenou se rozhodla opustit slibně rozjetou kariéru úspěšné bankéřky a věnovat se neziskové činnosti. Jedním z impulzů bylo, když s manželem zakoupili zámek Liteň a Ivana začala objevovat odkaz světoznámé pěvkyně Jarmily Novotné. Vznikly kniha, výstava, festival i mistrovské interpretační kurzy.„Jarmila Novotná po celý svůj život podporovala mladé umělce. To je část jejího odkazu, který jsem se rozhodla před sedmi lety aktivně rozvíjet. Ve spolupráci s předními českými pěvci a také s Hudební fakultou Akademie múzických umění jsme založili tradici mistrovských pěveckých kurzů, jejichž završením je závěrečný koncert v Litni a jednou za dva či tři roky i koncert v Praze. Snad se nám daří tvořit něco, co dosud chybělo, totiž místo a tradice koncertu, kde by se ti nejlepší představili šéfům českých orchestrů a divadel,“ říká Ivana Leidlová, která je zatím sama své nadaci i největší mecenáškou. Foto: 4x archiv Interpretační kurzy Liteň 2017.

68

6SU£YQ«REOHÏHQ¯MH]£NODGHPSUR¼VSÝģQ«KRPXŀH