2018

www.komora.cz Měsíčník Hospodářské komory České republiky | říjen 2018 | ročník 19 Téma: Úspory energií Vzdělávání: Spolupráce univerzit s firmami stále roste Naše regiony: Moravskoslezský kraj VÁŠ PRŮVODCE SVĚTEM PODNIKÁNÍ ŘÍJEN 2018 / ROČNÍK 19 MĚSÍČNÍK HOSPODÁŘSKÉ KOMORY ČESKÉ REPUBLIKY Budoucnost vás nezaskočí Sirus Zafar KB SmartPay

poskytuje přepravní a logistické služby včetně komplexních logistických řešení www.gw-world.cz

www.komora.cz 3 Vydání: 10/2018 číslo vyšlo 2. 10. 2018 příští číslo vyjde 1. 11. 2018 Pro Hospodářskou komoru ČR vydává: C.O.T. media, s. r. o. Komplex Olšanka Táboritská 23/1000 130 00 Praha 3 www.cotmedia.cz Šéfredaktor: Petr Karban petr.karban@cot.cz Tel.: 226 257 721 Foto na titulní straně: Jakub Hněvkovský Foto editorial: Jakub Hněvkovský Layout: Petra Honomichlová, Petra Martinásková Grafická úprava a sazba: Petra Honomichlová, Petra Martinásková, Petra Prouzová Není-li uvedeno jinak, jsou fotografie použité z Shutterstock.com Inzerce: inzerce@cot.cz Distribuce: Mail Step, s. r. o. člen skupiny MEILLERGHP GmbH Do Čertous 2760/10 193 00 Praha 9 – Horní Počernice Produkce: Martina Pomykalová, Lucie Jonáková Marketing: Zdeněk Novák Eventy: Lucie Řežábková Korektury: Táňa Holasová Registrace MK ČR: E10663, ISSN 1802-1247 Uzávěrka příštího čísla: 2. 11. 2018 Náklad: 16 000 výtisků (červenec – srpen 2018); náklad ověřován v ABC; vydavatel neručí za obsah inzerátů Předplatné a aktualizace členské základny: Odbor vnitřní komunikace Tel.: 266 721 604 E-mail: vnitrnikomunikace@komora.cz Na  začátku září se průměr- ná mzda v  Česku vyšplhala na  31  850Kč. Řekli bychom fajn. O dalším růstu mezd ve veřej- ném sektoru rozhodla ve stejný čas vláda. Přitom růst ve veřejném sek- toru převyšuje již nějaký čas růst v  sektoru privátním. Vlastně by- chom mohli říct také fajn. Jenže… Za posledních pět let narostl počet státních zaměstnanců o více než třicet tisíc. Náklady na platy ve státní sféře narostly o zhruba padesát miliard. Dnes je ve veřejném sektoru zaměstnán přibližně milion osob, tedy celá čtvrtina českých zaměstnanců. Jejich mzdy spolknou hravě více než dvě stě padesát miliard korun ročně. Jistě, mezi tím milionem je asi tři sta tisíc učitelů a členů ozbrojených složek. A taky přes šestnáct tisíc úředníků finančních úřadů. Vojáků máme jen o osm tisíc víc. Inu, je mír… Ať je to, jak chce, tempo růstu mezd nemá určovat stát, ale trh. Ten se nedopouští populismu, nepodléhá náladám voličů a ne- bojuje o mandáty. Že je zdejší realita nezdravá, upozorňuje Hospodářská komora již dlouho. Zároveň hlasitě volá po snižování regulatorní a byrokratické zátěže. Zdá se, že volá marně, státní sek- tor jde směrem právě opačným. Zaštítěn mantrou, že daní se vybere víc. Aby ne, při těch číslech… Zatím můžeme být v klidu. Ale abychom se pak nedivili, až se nám ty poměry ve veřejném a privátním sektoru otočí. Stejně jako na penze musí vydělat ti aktivní, na veřejný sektor musí vydělat privátní sféra. PETR KARBAN šéfredaktor DISTRIBUCE ■ více než 15 000 členů Hospodářské komory České republiky ■ jednotlivým kancelářím Hospodářské komory v regionech a začleněným živnostenským společenstvům ■ VIP osobnostem českého politického, společenského a hospodářského života ■ ministrům, hejtmanům a primátorům, senátorům a poslancům, státním organizacím a ambasádám v ČR Cílem časopisu Komora je hájit zájmy podnikatelů, přinášet stanoviska Hospodářské komory České republiky a podnikatelů k legislativě a přispívat ke zlepšení podnikatelského prostředí v Česku.

4 www.komora.cz PŘEDVOLEBNÍ DISKUZE HK ČR Na třech setkáních se zástupci politických stran před komunálními volbami akcentovali zástupci Hospodářské komory ČR a hosté z řad podnikatelů aktuální otázky komunálního života. 10 BUDOUCNOST VÁS NEZASKOČÍ Bezhotovostní platby jsou trvale na vzestupu, éra open bankingu slibuje nové služby. Jsme na ně připraveni? Sirus Zafar, ředitel služby KB SmartPay, se dívá i do budoucnosti. 12 TÉMA: ÚSPORY ENERGIÍ Energetické cíle, které si česká vláda stanovila, vyžadují značné prostředky. Alokováno je na 80 miliard korun. Dokážeme je využít? A jaké jsou možnosti? 16 LEGISLATIVA Projekt PES se i přes nepřízeň Senátu stane reálnou součástí podnikatelského prostředí. Hospodářská komora nerezignovala a na projektu pracuje, přestože není pevnou součástí legislativy. 32 FIRMA MĚSÍCE: VIAKOM Je na českém trhu jedničkou v oboru bezpečnostních kamer. Specializuje se na kamery značky Hikvision, které nemají v celosvětovém měřítku konkurenci. 36 SPOLUPRÁCE UNIVERZIT S FIRMAMI STÁLE ROSTE Nejstarší česká technická univerzita – ČVUT v Praze – má od února nového rektora docenta Vojtěcha Petráčka. Spolupráce s firmami a snaha vyhovět požadavkům trhu je jednou z jeho priorit. 44 OBSAH

Náš věrnostní klub sedí každému, kdo ho zkusí. Oblek nebo košili vám rádi zdarma na míru upravíme.

6 www.komora.cz aktuálně poslanců Vojtěcha Munzara, Petra Fialy, Zbyňka Stanjury a dalších na opětovné zvýšení hranice pro uplatňování procentuálního výdajo- vého paušálu na hodnotu 2 milionů korun. Proti návrhu zvýšit limit se při hlasování v poslanecké sněmov- ně postavili poslanci ANO, ČSSD a většina komunistů. Hospodářská komora v této souvislosti připo- mněla, že i drobní podnikatelé jsou nezastupitelnou součástí ekonomiky a společnosti a představují spolu se svými rodinnými příslušníky významnou část voličské základny každé politické strany. Poplatkysesloučí Sloučení poplatku za lázeňský a re- kreační pobyt a poplatku z ubytovací kapacity do jednoho nového poplatku z pobytu podpořila Hospodářská ko- mora. Podstata novely zákona o míst- ních poplatcích je správná, neboť Hospodářská komora proto za- městnavatelům doporučila, aby při nadcházejících kolektivních vyjedná- váních s odborovými organizacemi o mzdách zaměstnanců v roce 2019 a 2020 zvyšovali mzdy tak, aby nebyli nuceni odkládat potřebné investi- ce, což by mělo nepříznivý dopad do výrob. Hospodářskákomora politikůmpřipomněla, žei živnostnícijsouvoliči Vloni byl bez diskuze s podnika- telskými svazy snížen limit pro výdajové paušály na polovinu. Pro drobné živnostníky jsou výdajové paušály přitom nejjednodušším způsobem, jak daňové povinnosti plnit a nebýt zavaleni stohy papírů. Hospodářská komora České repub- liky proto apelovala na poslance, aby dali ve třetím čtení zelenou návrhu Na snímku zleva velvyslanec ČR v Dillí s působností pro Srí Lanku Milan Hovorka, předseda Senátu PČR Milan Štěch, ministr rozvojových strategií a mezinárodního obchodu Srí Lanky Malik Samarawickrama a výkonná ředitelka Hospodářské komory Cejlonu Dhara Wijayatilake. Dokument podepsali viceprezident HK ČR Michal Štefl a předseda Hospodářské komory Cejlonu Rajendra Theagarajah. Krátce z Komory Větším problémem než nedostatek lidí bude rychlý růst mezd Firmy budou muset v roce 2019 čelit problému, jak se vyrovnat s rychlým růstem mezd. Poprvé po třech letech to zaměstnavatelé označují za větší překážku jejich rozvoje než nedosta- tek pracovní síly. Vyplynulo to z před- běžných výsledků šetření Hospodář- ské komory mezi jejími členy. „Je správné, že mzdy rostou, když se firmám daří. Důležité ale také je, aby firmy kvůli mzdám neodkládaly po- třebné investice do efektivnější výroby. Firmy, které neinvestují, ztrácejí na své konkurenceschopnosti, což obzvlášť pro tak proexportně orientovanou ekonomiku, jakou je ta česká, je otáz- kou jejich samotné existence,“ uvedl prezident Hospodářské komory Vla- dimír Dlouhý. Podle prvních výsledků šetření přitom více než polovina za- městnavatelů uvedla, že zvyšují mzdy svým zaměstnancům hlavně proto, aby současní zaměstnanci neodcházeli k jiným zaměstnavatelům, či proto, že mají snahu získat nové pracovníky. Vliv efektivnější práce zaměstnanců na růst mezd se v této situaci stává druhotným. Kolektivní vyjednávání zaměstnavatelů s odbory měla vliv na růst mezd jen ve dvou procentech případů. INFLUENCEŘI A TRENDY Workshop z cyklu Dělejte moderní marketing i s malým rozpočtem od profíka z Red Bullu Získejte unikátní know-how od marketingového profesionála, který se ve firmě Red Bull stará o 20 zemí. Koná se 11. října 2018 v prostorách Hospodářské komory ČR od 10 do 16 hodin. Přihlášky na www.edukis.cz NOVÉ MEMORANDUM O PODPOŘE OBCHODU MEZI ČR A SRÍ LANKOU UZAVŘELA HOSPODÁŘSKÁ KOMORA ČR S HOSPODÁŘSKOU KOMOROU CEJLONU BĚHEM PODNIKATELSKÉ MISE DOPROVÁZEJÍCÍ PŘEDSEDU SENÁTU MILANA ŠTĚCHA NA JEHO PRACOVNÍ CESTĚ DO INDONÉSIE A NA SRÍ LANKU.  přispívá ke snižování administrativní zátěže nejen obcí, ale i podnikatelů. Navrhovaný místní poplatek za pobyt se svým charakterem přiblíží podobně zaměřeným poplatkům v zahraničí, přičemž poplatníkem budou ubyto- vané osoby. Nově již nebudou uby- tovatelé zatěžováni platbou místního poplatku z ubytovací kapacity. Firmydoprovodily ministryniprůmyslu do kavkazskýchzemí Českým firmám se otevřely dveře na gruzínský a ázerbájdžánský trh. Podnikatelská delegace složená ze tří desítek zástupců firem působících v energetice, ale i třeba ve výrobě vlaků, tramvají a nákladních aut nebo v lázeňských službách během pracovní cesty ministryně průmyslu a obchodu Marty Novákové do Ázer- bájdžánu a Gruzie jednala o nových zakázkách. Podnikatele vedl vicepre- zident Hospodářské komory Bořivoj Minář. Tuzemské firmy vloni vyvezly do Ázerbájdžánu zboží za 2 mld. ko- run, dovoz do ČR je přitom více než desetkrát vyšší. V objemu asi 2 mld. korun vyvážejí české firmy výrobky také do Gruzie. ■ MIROSLAV DIRO, Odbor vnější komunikace HK ČR Foto: HK ČR

HOSPODÁŘSKÁ KOMORA PRO VÁS V ZÁŘÍ 2018 ... ■ pokračovali jsme v boji za zachování karenční doby. Prezident Vladimír Dlouhý proti jejímu zrušení v září vystoupil na sněmovním Hospodářském výboru. A budeme bojovat dál při následných projednáváních ve Sněmovně. ■ pomohli jsme firmám zajistit dalších 1 150 kvalifikovaných pracovníků z Ukrajiny, díky kterým 150 zaměstnavatelů nemuselo odmítnout zakázky a omezit výrobu. I proto bojujeme za další navýšení ročních kvót. ■ striktně jsme odmítli další skokové a populistické zvýšení minimální mzdy. Trváme na jasném indexačním vzorci, který zohledňuje reálný ekonomický vývoj. ■ podporovali jsme exportní aktivity tuzemských firem a pro 37 z nich jsme úspěšně zorganizovali podnikatelské mise do Gruzie, Ázerbájdžánu, Indonésie a na Srí Lanku. ■ uspořádali jsme na půdě Hospodářské komory diskuzní fóra, jichž se zúčastnilo 79 podnikatelů a 24 politiků. Politici přislíbili zrychlit bytovou výstavbu, napojit železnici na Letiště Václava Havla a dobudovat Pražský okruh.

8 www.komora.cz aktuálně Cech klempířů, pokrývačů a tesařů se dlouhodobě snaží o propagaci řemeslných oborů, jejichž absolventů je na českém pracovním trhu akutní nedostatek. Ústeckýkraj Veletrhpracovních příležitostív Mostě OHK Most ve spolupráci s Úřadem práce ČR pořádá 16. října veletrh pracovních příležitostí. Akce se uskuteční v mosteckém hotelu Cascade a je určena všem, kteří hle- dají své uplatnění na trhu práce nebo chtějí změnit svoji stávající práci. Pro bližší informace se neváhejte obrátit na e-mail asistentka@ohk-most.cz. Podrobnosti o této a o dalších akcích naleznete také na webových strán- kách www.ohk-most.cz. Středočeskýkraj OHKPříbramradí podnikatelům Měsíc říjen bude na OHK Příbram probíhat ve znamení seminářů urče- ných pro podnikatele a zaměstnava- Regiony a společenstva KrajVysočina Návštěva prezidenta Hospodářské komory ČR V polovině září zavítal do Kraje Vysočina prezident Hospodářské ko- mory ČR Vladimír Dlouhý. Pracovní cesta se konala na pozvání předsedy představenstva KHK Kraje Vysoči- na Richarda Horkého a zahrnovala setkání s podnikateli, vedením OHK i s vedením kraje a návštěvu několika podniků. Vladimír Dlouhý během cesty navštívil mimo jiné společnost Galatek v Ledči nad Sázavou. Prezi- dent Dlouhý během diskuzí shrnul současnou ekonomickou situaci a nastínil předpokládaný růst mezd v příštím roce, dále se věnoval nedo- statku pracovní síly nebo zbytečné administrativě. Pasováníučňů na telčskémzámku V prostorách zámku Telč se konalo již 15. slavnostní pasování učňů do tovaryšského stavu v oboru klem- píř, pokrývač a tesař. Slavnostního aktu se zúčastnili učni z odborných učilišť v Jihlavě, Humpolci a Táboře. tele regionu. Ve spolupráci s advokát- ní kanceláří Salač připravuje OHK sérii přednášek a seminářů. První se zaměří na zákonné povinnosti pod- nikatelů a jejich plnění, další bude věnována tomu, jak řešit případnou exekuci svého zaměstnance. Třetí akce osvětlí problematiku flexibi- lity pracovního poměru. Detailní informace o termínech a podrob- nějším obsahu seminářů naleznete na www. ohkpb.cz. Praha Výstavamalířského řemesla Cech malířů, lakýrníků a tapetářů u příležitosti 15. výročí založení novodobého cechu zve všechny zájemce o malířský obor na jubilejní výstavu. Cech si zároveň připomíná 670 let od svého původního založení českým králem a římským císařem Karlem IV. Výstava bude veřejnosti přístupná od 8. října do 25. listopadu v prostorách pražské Jindřišské věže. Byznyskoktejls Asociací proporadenství Asociace pro poradenství připravila pokračování krátkých diskuzních setkání pod názvem Byznys koktejl určených zejména pro manažery, majitele firem a odborníky z pora- denských profesí. Akce se zaměří na novinky a trendy v tématech rozvoje byznysu a managementu, hodnotového marketingu, rétoriky a mediální prezentace, sketchnotingu nebo HR. Program naleznete na www.asociaceproporadenstvi.cz. Interimmanažeři na Restrukturalizačním fóru Česká asociace interim managemen- tu bude mít opět silné zastoupení na Restrukturalizačním fóru v Praze. Akce se každoročně účastní zhruba 200 odborníků z řad bankéřů, právníků, ekonomických poradců a insolvenčních správců. 7. ročník Restrukturalizačního fóra proběhne 6. listopadu v prostorách České ná- rodní banky. Interim manažeři tam představí své zkušenosti, aktuální trendy i příběhy zachráněných firem. Vladimír Dlouhý během návštěvy kraje Vysočina nevynechal diskuze s podnikateli. Na snímku s předsedou představenstva KHK Kraje Vysočina Richardem Horkým. Slavnostního pasování na tovaryše oborů klempíř, pokrývač a tesař se v telčském zámku zúčastnilo celkem 28 učňů. Foto: 3x HK ČR

www.komora.cz 9 aktuálně Karlovarskýkraj Pomocpřirozjezdu podnikání KHK Karlovarského kraje posky- tuje zájemcům o vlastní podnikání bezplatné poradenství, jehož součástí je například osvětlení administrativ- ních náležitostí nutných k rozjezdu vlastního byznysu i důležité rady, na jaké aspekty se při startu podniká- ní zaměřit. Zájemcům jsou k dispozi- ci zkušení mentoři, často dlouholetí podnikatelé. „Pomáháme všem, kteří chtějí začít podnikat, ať už lidem bez práce, tak i zaměstnaným, kteří chtějí rozjet své podnikání při práci,“ zmínila Lenka Mansfeldová Bílková, manažerka programu Rozjeď byznys, který je realizován za finanční pod- pory Karlovarského kraje. Plzeňskýkraj Festivalprácea vzdělávání RHK Plzeňského kraje pořádá společně s partnery již druhý ročník festivalu práce a vzdělávání s názvem Posviť si na budoucnost. Akce se uskuteční ve dnech 9. a 10. října v prostorách areálu DEPO2015 v Plzni a jejím primárním cílem je ukázat žákům a studentům všech vě- kových kategorií a všech oborů, jaké možnosti v Plzeňském kraji mají, ať z pohledu dalšího studia, nebo z po- hledu uplatnění na trhu práce. ■ MIROSLAV BENEŠ, Odbor vnější komunikace HK ČR rozvoje a motivace. Pozvání přijala také řada zahraničních přednáše- jících. Celý program naleznete na www.konferenceahr.cz. Zvládnětedigitální marketings Komorou Pestrou paletu seminářů a worksho- pů nabízí v říjnu KHK Moravsko- slezského kraje v Ostravě. Jedním z prvních je mezinárodní konference na téma Jak zvládnout digitální mar- keting u nás i v zahraničí a zacílen je zejména na podnikatele a zástupce široké veřejnosti, které láká online trh. Na konkrétních případech se účastníci dozví, jaké trendy se vyplatí následovat a jak si firmy samy mo- hou zpracovat důležité analýzy. Akce proběhne 26. října v ostravském hotelu Vista. Vstup je bezplatný. Jihočeskýkraj Dobrodružstvís technikou Na českobudějovickém výstavišti se uskutečnil již šestý ročník akce Dobrodružství s technikou, určené pro děti, rodiče a školy z jižních Čech. Jihočeská hospodářská komora ve spolupráci se svými partnery připravila téměř 200 stanovišť, kde si účastníci mohli technologické novin- ky vyzkoušet na vlastní kůži. Cílem výstavy je získání širšího povědomí o technickém vzdělávání a řemesle v jihočeském regionu. Pardubickýkraj Exportníkonference KHK Pardubického kraje, Hospo- dářská komora České republiky a Ministerstvo zahraničních věcí zvou všechny zájemce na Krajskou exportní konferenci, která se usku- teční 18. října v Pardubicích. Na kon- ferenci vystoupí zástupci HK ČR, MZV, banky ČSOB, České exportní banky a EGAP. Účastníci konference budou mít v rámci programu akce možnost pokládat otázky jednot- livým panelistům. Více informací naleznete na www.khkpce.cz. Zlínskýkraj Veletrhprácea vzdělávání KHK Zlínského kraje spolu se svými partnery chystá další ročník Veletrhu práce a vzdělávání, který se uskuteční 4. a 5. října v Kongresovém centru ve Zlíně. Setkání, které propojuje školy s praxí, je určeno pro žáky 8. a 9. tříd základních škol a jejich rodiče, pro kariérové a výchovné poradce i širokou veřejnost. Návštěv- níci získají informace důležité pro rozhodování o budoucím zaměstnání nebo o výběru střední školy, budou mít možnost komunikovat s význam- nými zaměstnavateli Zlínského kraje. Moravskoslezský kraj OHKKarvinározšiřujesvé služby OHK v Karviné od druhého po- loletí roku rozšířila své služby pro podnikatele, nově nabízí vydávání osvědčení o původu zboží a ATA karnetů. Nový servis je určen nejen členům OHK Karviná, ale také široké veřejnosti s cílem poskytnout službu, kterou bylo v rámci kraje doposud možné zajistit pouze na KHK MSK v Ostravě a v OHK Opava. Uzavře- ním smlouvy o vydávání osvědčení o původu zboží a ATA Karnetů tak naplnilo představenstvo OHK Karviná jeden ze svých strategických střednědobých cílů. 13.konferenceAsociace hotelůa restauracíČR Konference Asociace hotelů a restau- rací ČR se ve dnech 22. a 23. listo- padu uskuteční v Ostravě. V rámci odborného programu se akce zaměří na budoucnost hotelnictví, nejno- vější inovace a trendy v provozech, marketingu i ve změnách v očekává- ní hostů. Vystoupí například Marcel Ihnačák, známý slovenský šéfkuchař, nebo Ivo Toman, školitel osobního Děti i dospělí si mohli během akce Dobrodružství s technikou například vyzkoušet, jak fungují 3D brýle. Připraveny byly i fyzikální experimenty a netradiční doprovodný program na pódiu.

10 www.komora.cz 40 000 byty. Pražští politici slibují nápravu. Liší se ale v receptech, jak výstavbu nových bytů podpořit. Zatímco někteří hovoří o půjčkách na bydlení, za které by ručilo město, jiní chtějí změnit složitou legislativu. ■ Odbor vnější komunikace HK ČR Politicidiskutovalispodnikateli Nejhorší situace je přitom v současnosti v Praze. A navíc kvůli nedostatku bytů jejich ceny letí vzhůru. Bydlení v hlavním městě se stává třeba pro mladé rodiny nedostupné a lidi vyhání do středních Čech. Hospodářská komora a podnikatelé působící ve stavebnictví na základě analýz upozornili, že za touto situací jsou úředníci. Hlavně proto, že nedodržují zákonem určené termíny. A faktem také je, že za posledních 17 let klesl celkový počet vydaných územních rozhodnutí a stavebních povolení o neuvěřitelných 75 procent. Kvůli tomu je v hlavním městě v současné době v povolovacím procesu „zamrzlých“ 900 projektů s přibližně událost Bude Praha v následujícím volebním období Foto: HK ČR Nejen bytová krize v Praze, ale také doprava a technická infrastruktura, jako jsou železniční napojení na Letiště Václava Havla, dostavba Pražského okruhu nebo vzrůstající nároky na vysokorychlostní internet, se staly tématy tří odborných předvolebních diskuzí podnikatelů s pražskými politiky na půdě Hospodářské komory České republiky ve Florentinu. Pozvání přijala všechna politická uskupe- ní kromě zástupců sociální demokracie. Jedním ze stěžejních témat bylo stavební řízení. V letošním žebříčku Světové banky o míře byrokratických překážek při vyřizování stavební- ho povolení skončila Česká republika na neli- chotivém 166. místě ze 185 posuzovaných zemí. Tedy na úrovni zemí jako Zimbabwe či Trinidad a Tobago. V těchto zemích přitom trvá vyříze- ní povolení přes osm měsíců. Nezbytné je ale dodat jednu důležitou informaci. Světová banka sestavuje tento žebříček jen podle zákonných lhůt. Reálná situace v České republice je mnohem zoufalejší, vyřizování stavebního řízení totiž u nás trvá i několik let. r skutečné smart city? Foto: 7x HK ČR

www.komora.cz 11 událost TÉMATA DISKUZÍ A JEJICH ÚČASTNÍCI 6. 9. Bydlení a občanská vybavenost Hynek Beran, SPD Václav Bílek, ANO Hana Kordová Marvanová, STAN Tomáš Portlík, ODS Daniela Rázková, KDU-ČSL Marta Semelová, KSČM Eva Tylová, Česká pirátská strana Matěj Michalk Žaloudek, Strana zelených 13. 9. Doprava – dopravní infrastruktura Hynek Beran, SPD Petr Hlubuček, STAN Viktor Mahrik, Česká pirátská strana Roman Mejstřík, ANO Ondřej Mirovský, Strana zelených Adam Scheinherr, Praha sobě Petr Šimůnek, KSČM Zdeněk Zajíček, ODS 20. 9. Technická infrastruktura Hynek Beran, SPD Lenka Burgerová, Praha sobě Lubomír Ledl, KSČM Ondřej Martan, ODS Pavel Richter, TOP 09 Pavel Sehnal, ODA Vít Šimral, Česká pirátská strana Petr Štěpánek, Strana zelených

12 www.komora.cz měsíce zřejmě Visa a Mastercard. Na našich terminálech fungují všechna schémata, která jsou v regionu obvyklá. V některých zemích, kde mají domestic scheme, fungují ostatní schémata často omezeně, doplňkově. Na druhou stranu určité omezení může pro někoho být skryto v jisté závislosti. Neovlivníme zásadně budoucí vývoj a musíme se přizpůsobit cenové politice platebních schémat. Fungujete pod značkou KB SmartPay, ale i pod křídly nadnárodní společnosti Worldline… Vím, kam míříte. Kdo jsme… Jsme česká spo- lečnost vlastněná evropským lídrem World- line s minoritním podílem Komerční banky. Věnujeme se celému segmentu bezhotovostních plateb, tak jako naše matka. Historicky vývoj začal v bankách, které nabízely bankovní karty a k nim samozřejmě i akceptační nástroje, tedy platební terminály. Jak šel čas, bezhotovostní platby narůstaly a z odvětví se stal před několika lety samostatný byznys, zatímco pro banky to byla spíše doplňková služba. S tím, jak začaly přicházet regulace, rychlejší technologický vývoj, rozhodly se proto řešit tuto oblast strategickým partnerstvím se specializovanými společnostmi. Fungujeme tedy jako typická fintech společnost a současně jako marketingová aliance, do níž Ko- merční banka před dvěma lety vložila svůj kmen zhruba třiceti tisíc obchodních míst s plateb- ními terminály nebo internetovými platebními bránami a Worldline dal svou technologickou kompetenci. Vše to funguje pod brandem KB SmartPay, ze kterého je patrné alianční spojení s Komerční bankou. Tedy symbióza… Co přinesla uživatelům? Dynamický rozvoj. Myslím, že je to vidět i na tom, jak masivně se bezhotovostní platby Budoucnost vás nezaskočí Sirus Zafar stojí v čele aliance, která dva roky na českém trhu akceleruje používání bezhotovostních plateb. Ty jsou jednoznačným trendem, uživatelsky komfortní pro plátce i pro obchodníka, s vysokou přidanou hodnotou. Statistiky říkají, že pro obchodníky znamená využití bezhotovostních plateb nárůst obratu až o 20 procent. Bez jakékoliv investice. Jsme prý špičkou, pokud jde o využití platebních karet… To není úplně přesné. Je řada zemí, kde je počet transakcí kartou na obyvatele výrazně vyšší než u nás. Ale kde jsme skutečně dominantní, to je oblast bezkontaktních plateb. Česko patří mezi země, kde se tento typ plateb de facto testoval a rozjížděl a skutečně vévodíme Evropě. Co je za tou akcelerací a úspěchem, co se nikde jinde nepovedlo do té míry jako u nás, je od počátku jednotný přístup těch, co karty vydávají, a těch, co je akceptují. Stejně rychle, jako se rozšířily bezkontaktní karty, rozšiřoval se i počet akcep- tačních míst. Byli jsme první zemí, kde se to povedlo dokonale synchronizovat. Těžíme z toho dodnes. Česko nemá své domácí platební schéma, některé země, například Francie, Belgie, Německo, ho mají. Jsme ve výhodě? Jak se to vezme. Výhodu vidím v tom, že máme přístup ke všem inovacím a trendům. U nás totiž vcelku bez problémů fungují všechna široce roz- šířená platební schémata, dominantní jsou samo- MÁME APLIKACE, MÁME ECOMMERCE PLATEBNÍ BRÁNY, MÁME TERMINÁLY. OSOBNĚ SI MYSLÍM, ŽE PLASTOVÁ KARTA BUDE JEŠTĚ DLOUHO TÍM NEJROZŠÍŘENĚJŠÍM NÁSTROJEM. ALE COKOLIV ZÁSADNÍHO PŘINESE BUDOUCNOST, BUDOU NAŠE TERMINÁLY, APLIKACE A BRÁNY UMĚT. Foto: 2x Jakub Hněvkovský

www.komora.cz 13 měsíce

14 www.komora.cz měsíce rozšířily a stal se z nich standardní nástroj. Ně- kdy před dvaceti pětadvaceti lety, kdy se platební karty začaly šířit v našem regionu, je drtivá většina držitelů využívala k výběru hotovosti z bankomatu, bylo málo akceptačních míst, primárně se jednalo o cestovní ruch, platby byly pomalé. To se dramaticky změnilo. Dnes je u nás platební terminál v obchodě stejně jako platba kartou na internetu samozřejmostí téměř pro každého. To, že jsme lídrem, má jednu obrovskou výhodu. Budoucnost nás nezaskočí, protože naše mateřská společnost udává v byznysu bezhoto- vostních plateb tempo. Máme jistotu, a s námi i naši partneři a zákazníci, že naše terminály vždy budou akceptovat veškeré důležité metody bezhotovostních plateb dnes i do budoucna. Dokážete odhadnout vývoj? Dnes existují různá řešení pro obchody i internet. V obchodech se využívají platební terminály, po- mocí kterých se přečtením čipu karty a případně zadáním PIN ověří plátce a realizuje se platební transakce. Při platbě na internetu se čip z karty nečte, ale plátce se ověřuje jinými metodami, například pomocí SMS zpráv. Je pravděpodobné, že oba způsoby se do budoucna mohou přibližo- vat a vznikne jednotné platební řešení pro platby v obchodech a na internetu. Toto ale ještě nějakou dobu potrvá. V mezidobí se budeme určitě setká- vat s drobnějšími inovacemi, které jsou umožněny využitím bezkontaktních čipů pro platby. Příkla- dem je placení pomocí mobilního telefonu nebo chytrých hodinek. Výhodou našich terminálů je, že tyto nové způsoby placení umožňují již dnes. Z mého pohledu je velmi důležité, že kromě tech- nologií se vyvíjejí i obchodní modely, a to umož- ňuje využití bezhotovostního placení na dalších místech, kde to dříve nebylo možné. Myslím si, že naše společnost v posledních měsících přinesla na český trh zásadní inovace. Můžete to rozvést? Výhody bezhotovostního placení jsou dnes zřejmé. Mezi ty hlavní nesporně patří úspora času, zvýšení tržeb, pohodlí, bezpečnost. Přesto najdeme ob- lasti, kde je využití plateb kartou poměrně nízké. Problémem dnes nejsou technologie, protože ty jsou dostupné. Problémem je chybějící vhodný obchodní model pro danou oblast, která může mít svá specifika. Naše řešení jsou navržena tak, aby splňovala požadavky různých oblastí podnikání. Současně klademe důraz na úsporu toho, čeho mají dnes lidé většinou nedostatek – času. Náš obchodní model je proto navržen tak, aby byl co nejméně časově náročný. Poptávku lze zadat jednoduše na našem webu. Obratem kontaktuje- me klienta a připravíme nabídku. Kvůli podpi- su smlouvy již nemusíte nikam jezdit, pokud nechcete. Dokumenty vám zašleme mailem, vy je podepsané zašlete zpět. Následně vám doručíme nakonfigurovaný terminál, který stačí zapojit do zásuvky a k internetu a díky kterému můžete přijímat platby kartou. Nemusíte čekat na návštěvu technika. Celé to lze zařídit do pěti dnů a tento čas se budeme snažit ještě zkracovat. Stejně se řeší i poprodejní požadavky, změny a podobné záleži- tosti. Všechno lze vyřešit přes web nebo po telefo- nu. Klienti tento obchodní model velice oceňují. Stejně jako naše nové produkty. Jak to myslíte, v čem jsou vaše produkty nové? Uvedu příklad. Digitalizuje se státní sprá- va a samospráva a od obcí, které chtějí svým občanům usnadňovat život, vidíme zvýšenou poptávku po bezhotovostních platbách. Ale úřad neumí v účetnictví pracovat s platbou poníženou o provize, potřebuje dostat celou částku, kterou plátce hradí, například poplatek za psa nebo třeba pokutu. Přišli jsme proto s novým mode- lem s nulovými provizemi z transakce. Veškeré platby do zvoleného objemu vám chodí denně na zvolený účet u libovolného peněžního ústavu v plné výši a jednou za měsíc zaplatíte paušální poplatek, například ve výši pět set osmdesát korun. V ceně je zahrnuto vše, co k přijímání karet potřebujete. Investiční náklady jsou nulové, paušální platba přijatelná i pro nejmenšího obchodníka, náklady predikovatelné na dlouhé období dopředu. Jak to vypadá s trhem? Roste a stále má dobrý potenciál. Jsou odvětví a sektory, které jsou platebními terminály velmi dobře pokryty. Ten vývoj je historický, retailový ŘADA OBCHODNÍKŮ ŽIJE S POCITEM, ŽE KDYŽ NEAKCEPTUJÍ PLATEBNÍ KARTY, ZÁKAZNÍK SI VŽDY MŮŽE VYBRAT HOTOVOST V BANKOMATU A VRÁTÍ SE. ALE NENÍ TO PRAVDA. KOMODITOU TŘETÍHO TISÍCILETÍ JE ČAS. KAŽDÝ PÁTÝ ZÁKAZNÍK SE NEVRÁTÍ.

www.komora.cz 15 měsíce trh je saturován slušně, ale v menších městech, na venkově, u menších obchodníků je pořád značný prostor. Sektory, kde dnes vidíme zvy- šující se dynamiku, jsou například státní správa a samospráva, zdravotnictví, doprava, horeca a turistický ruch. Pro každý sektor umíme nabíd- nout specifické řešení podle jeho potřeb. Co je pro vás konkurencí? Hlavní konkurencí jsou hotovostní platby, cash. Hotovost v České republice v maloobchodě stále převažuje nad bezhotovostním placením. To nás silně motivuje vylepšovat naše produkty a služby, aby přinášely našim klientům ještě více užitné hodnoty, a ti pak měli důvod preferovat platby kartou před hotovostí. A co e-shopy? Nebo aplikace, které má přinést open banking? Ani ty. Nejsme specializovaní jen na platební karty, ale obecně na jakoukoliv formu bezho- tovostních plateb. Aplikace v našich platebních terminálech nebo v platební bráně mohou pod- porovat i jiné způsoby bezhotovostního placení. Záleží na tom, jaký způsob je v daném regionu rozšířený. Není problém, aby terminály podporo- valy placení pomocí QR kódu, pokud o to bude dostatečný zájem. Osobně si myslím, že plastová karta bude ještě dlouho tím nejpoužívanějším nástrojem. Ale cokoliv přinese budoucnost a trh si bude žádat, budou naše terminály, aplikace a brány umět. Pokud jde o open banking, pokud se podaří realizovat nutnou standardizaci v rámci velkých regionů, ideálně v celé Evropě, může se stát, že budeme platit v budoucnu i v obchodech jiným způsobem, nějakou superrychlou platbou. Vše bude záležet na tom, jestli řešení bude uživa- telsky přijatelné pro obchodníky i plátce. Ti nako- nec rozhodnou, co bude technologií zítřka. Karta, nebo mobilní aplikace v telefonu? Situace, kdy se tvrdilo, že plastové karty končí, už tu byla několikrát. Zatím vždy přežily. Neří- kám, že je nemůže něco vytlačit, ale v nejbližší době to tak úplně neočekávám. Karta nepotřebuje baterku, může se namočit, všude se vejde, zkrátka zatím z masového pohledu asi nejlépe vyhovuje účelu, pro který je určena. Bezhotovostní platba je určitě komfortní, zvláště v podobě bezkontaktní karty či aplikace. Jak je to s bezpečností? Asi častý protiargument… Častý, ale nesprávný. Dnešní zabezpečení jsou ta- ková, že riziko je mnohem menší, než když máte hotovost v peněžence. Vím, stále přetrvává pocit, že když ztratíte kartu, je ohrožen celý váš účet, ale tak to není. Existují limity, pojistky, autorizace plateb. Když se k platební kartě chováte odpo- vědně, riziko je velmi nízké. To platí i pro platby na internetu. Zneužitelnost je skutečně minimál- ní. Navíc pravidla jsou striktně dána regulátory jak už lokálními, tak na úrovni EU. Bezpečnost je přesto velké téma, což je dobře, protože to pomá- há neustálému zdokonalování. Podobným argumentem bývala i rychlost transakcí… Ano, ale to je dávno překonaný problém. Spojení je rychlé, pokrytí vynikající a bezhotovostní plat- by v bezkontaktním modu, bez nutnosti používat PIN jsou také velmi rychlé. Odbavení plátce v ob- chodě je tak rychlejší než při platbě hotovostí. Určitou překážkou v minulosti byla jistě šedá ekonomika, bezhotovostní platby jsou prostě evidované, to se ne každému líbilo. EET patrně tento moment odbourává… Musím přiznat, že se s tím naši obchodníci potkávají v některých sektorech. Argument proti bezhotovostním platbám zavedením EET zmizel a my to opět akcelerujeme ještě tím, že naše terminály mohou fungovat i jako EET termi- nál, můžete je využít i pro hotovostní platby, které snadno evidujete v systému, jak požaduje legislativa. Jiným protiargumentem je, že dnes máme v peněžence tolik karet, že se v tom už nevyznáme. A na každou kartu aby měl obchodník samostatné zařízení… Ale i ten je lichý. Naše terminály umějí pracovat nejen s platebními kartami, ale také s vybranými kartami stravenkovými a benefitními. Umí komu- nikovat bezkontaktně, přečtou čip i magnetický proužek. Proč potom nelze mít jen jednu kartu? Budoucnost taková možná bude. Technologicky je to možné již dnes. Na čipu, který se používá u platebních karet, může být více aplikací. Otáz- kou je, zda se dokážou domluvit různé společnos- ti na sdílení jedné karty a zda to bude uživatelsky komfortní. Je jednodušší vyndat z peněženky kartu, kterou chci použít, nebo vybrat na termi- nálu z menu, kterou aplikaci z několika uložených na čipu mé karty využiji? Pro příští rok připra- vujeme nový samoobslužný terminál s velkým dotykovým displejem. Tento terminál je vhodné zařízení pro případné budoucí karty, které v sobě budou mít více aplikací. Je něco, co je dnes trendy? Dnes je důraz především na rychlost, spolehlivost a bezpečnost. To jsou hlavní parametry plateb- ních služeb. Jsem rád, že naše terminály a inter- netové platební brány v těchto ohledech vynikají. Na některých trzích už můžeme vidět platební terminály na bázi tabletu. Myslím, že tento trend se objeví v dohledné době i u nás. Použití tabletu umožní nabídku dalších služeb, které mohou být ve spojení s placením přínosné. V tabletu může být například aplikace pokladny nebo rezervační aplikace či mnohé další. Zmizí z běžného života hotovost? Zájmem obchodníků by to být mělo, bezhotovostní platby podle statistik zvyšují tržby… Nevím, jestli a kdy zmizí. Řada obchodníků žije s pocitem, že když neakceptují platební karty, zá- kazník si vždy může vybrat hotovost v bankomatu a vrátí se. Ale není to pravda. Komoditou třetího tisíciletí je čas. Podle jednoho z našich průzkumů, který pro nás provedla agentura Ipsos, se každý pátý zákazník nevrátí. Sám jsem příkladem, o ví- kendu jsem potřeboval koupit pumpičku na kolo, stará dosloužila. V obchodě se mi zalíbilo i pouz- dro na mobil na kolo. V součtu něco kolem dvou tisíc korun. Ale jsem patrně statisticky průměrný Čech, v peněžence mívám obvykle hotovost do tisíce korun. Musel jsem jednu položku oželet. Neměl jsem čas dojet k bankomatu. Současně vím, že nebude problém najít podobné zboží jindy, ale kdo ví, v jakém obchodě se zastavím… Tři čtvrtiny naší populace podle statistik u sebe nosí hotovost do tisíce korun a až sedmasedmde- sát procent lidí platbu kartou preferuje. A protože ne všude se dá platit kartou, šetříme si hotovost, a kde lze platit kartou, platíme kartou. Karta je navíc pojistkou, že nás výše nákupu nepřekvapí, protože hotovost na účtu je obvykle výrazně vyšší než hotovost v peněžence. Existují výzkumy, které dokazují, že pouhým zavedením bezhotovostních plateb stoupnou tržby obchodníků až o dvacet procent. Odpovídá to tomu, že více než polovina zákazníků přiznává, že při platbě kartou skutečně utrácí víc. ■ PETR KARBAN KB SMARTPAY Aliance Komerční banky a společnosti Worldline přináší na český trh bezhotovostních plateb novou dynamiku. Spojení úspěšné české banky s evropským lídrem v oblasti bezhotovostních plateb představuje v jednom celku špičkové světové technologie i hlubokou znalost místních podmínek. Brand KB SmartPay představuje jen v České republice více než 40 tisíc platebních terminálů a bran. Každou hodinu zpracují transakce v objemu cca 9 milionů korun. Více informací na: www.kbsmartpay.cz

16 www.komora.cz úspory energií z domácích i evropských zdrojů. Má to však své úskalí. Podle informací Národního centra energetických úspor, které má za cíl podporovat efektivní úsporná řešení, je na nejrůznějších dotačních titulech připraveno 80 miliard Kč. K nim počítejme i nejnovější výzvu MPO, která je mířena k podnikům. Snahou MPO je akcelerovat tempo změn, protože potenciál energetických úspor využíváme nedostatečně a hrozí při nesplnění cíle, který jsme si stanovi- li, že nebudeme moci čerpat evropské dotační prostředky. Konečný efekt by se projevil v růstu cen energií. Zatím se zdá, že ne všechny úrovně Imperativ doby: Energetické úspory Technologický růst vyžaduje energie a určitě jich nebude vyžadovat méně. Vlády zemí Evropské unie se přesto shodly na potřebě snižování energetické náročnosti a Česká republika si stanovila závazný cíl, který představuje 51,1 PJ (14,196 TWh) nových ročních úspor do roku 2020. To je spotřeba, která převyšuje roční spotřebu elektřiny všech českých, moravských a slezských domácností. Je to dvojsečný cíl – na jedné straně před- stavuje v nákladech přesahujících 100  mi- liard Kč extrémní ekonomickou zátěž pro českou ekonomiku, která může významně snížit naši konkurenceschopnost, na straně druhé rezignovat na tento cíl by znamenalo rezignovat na konkurenceschopnost jako takovou. Budoucí technologie totiž skutečně budou ty, které budou energeticky úspornější. Nová Výzva IV Česká republika realizuje úspory v alternativním schématu, a může tedy počítat s dotačními tituly SNAHOU MPO JE AKCELEROVAT TEMPO ZMĚN, PROTOŽE POTENCIÁL ENERGETICKÝCH ÚSPOR VYUŽÍVÁME NEDOSTATEČNĚ A HROZÍ PŘI NESPLNĚNÍ CÍLE, KTERÝ JSME SI STANOVILI, ŽE NEBUDEME MOCI ČERPAT EVROPSKÉ DOTAČNÍ PROSTŘEDKY.

www.komora.cz 17 úspory energií pochopily, že cíl energetických úspor představuje nejen závazek, ale především příležitost pro mo- dernizaci infrastruktury, ať již je ve správě firem, privátních subjektů, municipalit, či státních institucí. Vše, co bylo řečeno výše, je důvodem, proč Mi- nisterstvo průmyslu a obchodu jako řídicí orgán Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost vyhlásilo Výzvu IV. pro- gramu podpory Úspory energie. Prioritní osou je účinné nakládání energií, rozvoj energetické infrastruktury a obnovitelných zdrojů energie, podpora zavádění nových technologií v oblasti nakládání energií a druhotných surovin, speci- fickým cílem je zvýšení energetické účinnosti podnikatelského sektoru. Výzva nezakládá synergické vazby s výzvami jiných operačních programů a je komplementární s výzvou Ne- movitosti, programem Efekt MPO a s komu- nitárním programem Horizon 2020. Datum ukončení příjmu žádostí o podporu bylo stano- veno na 29. duben 2019, přičemž nejzazší datum pro ukončení fyzické realizace operace, tedy faktického ukončení projektu je 31. 12. 2022, nerozhodne-li poskytovat podpory jinak. Pláno- vaná alokace výzvy je 6 000 000 000 Kč, podporu lze poskytnout maximálně do výše 60 % alokace na tuto výzvu. Správcem programu, který přijí- má žádosti o podporu, je Agentura pro podniká- ní a inovace. Kdo a na co Cílovou skupinou jsou malé a střední podniky a velké podniky včetně podnikatelských subjektů s majetkovou účastí obcí, měst, krajů a státu, vyjma zdravotnických subjektů vlastněných 100% veřejným subjektem. Jak vyplývá z věcné- ho zaměření výzvy, podporovanými aktivitami jsou především Modernizace a rekonstrukce rozvodů elektřiny, plynu a tepla v budovách a v energetických hospodářstvích výrobních závodů za účelem zvýšení účinnosti, Zavádě- ní a modernizace systémů měření a regulace, Modernizace či rekonstrukce stávajících zařízení na výrobu energie pro vlastní spotřebu vedoucí ke zvýšení její účinnosti, Modernizace sou- stav osvětlení budov a průmyslových areálů v případě náhrady zastaralých technologií za nové efektivní osvětlovací systémy, Realizace opatření ke snižování energetické náročnosti budov v podnikatelském sektoru (například zateplení obvodového pláště, výměna a renovace otvorových výplní, další stavební opatření mající prokazatelně vliv na energetickou náročnost budovy, instalace vzduchotechniky s rekuperací odpadního tepla a podobně), Využití odpad- ní energie ve výrobních procesech, Snižování energetické náročnosti či zvyšování energetické účinnosti výrobních a technologických procesů, mimo opatření na zdrojích na výrobu energie pro distribuci, nikoliv vlastní spotřebu vedoucí ke zvýšení její účinnosti, Instalace OZE pro Nevyhnutelná cesta úspor Energetická náročnost české ekonomiky dlouhodobě klesá, přesto v důsledku vysokého podílu průmyslu na HDP zůstává v evropském kontextu stále docela vysoká. V pomíjivých dobách nízkých cen energií se zdá být tento problém zcela okra- jový, nicméně jak už delší dobu napovídají indexy na německých burzách, ty časy již minuly. Ve srovnání s rokem 2016 stojí silová elektřina více než dvojnásobek a nic nenasvědčuje tomu, že by měla začít opět zlevňovat. Odběratelé, kteří si v minulosti zajistili nízkou cenu – a tedy i nižší náklady – prostřednictvím termínovaných kontraktů postupně opět přijdou o tuto výhodu a bu- dou muset znovu čelit rostoucím výdajům. Tentokrát ovšem už v době, kdy svižně rostou i další náklady, především ty mzdové, zatímco prostor pro růst cen vlastní pro- dukce zůstává většinou jen velmi omezený, byť – zdá se – nezbytný. Když k tomu navíc připočteme i posilování koruny vůči oběma hlavním světovým měnám a vezmeme-li v úvahu, že z energií nezdražuje pouze elekt- řina, zjistíme, že se tuzemské firmy dostávají pod stále vyšší tlak, a nezbývá tedy, než aby začaly o to více přemýšlet a investovat znovu do úspor. Ať už to budou dělat z vlastní kapsy, nebo z evropských peněz. Nebo mo- hou spekulovat a spoléhat, že vlna drahých energií se časem přežene. Jenže pokud se tak i stane, bude to zřejmě až v době recese. A to asi není vize, k níž by se měl upínat business plán jakéhokoliv podniku. Tedy alespoň podle mého skromného názoru... Nebo může být všechno jinak, protože není vůbec vyloučeno, že časem energie znovu nezdraží další zelený nápad z domácí nebo bruselské dílny. ■ POHLED ODBORNÍKA PETR DUFEK, analytik finančních trhů ČSOB Foto: Jiří Coufal ÚSPORY Z OSVĚTLENÍ Využití úsporných zářivek představuje v průměru 20% úsporu elektrické energie, s dobou návratnosti investice 10–15 let. U průměrné nemocnice či hotelu může roční úspora dosahovat statisíců korun. ÚSPORY ZE ZATEPLENÍ Kvalitní zateplení se projeví úsporou až 40 % nákladů na vytápění, doba návratnosti se pohybuje kolem 20 let. Běžná škola uspoří tímto opatřením až 500 000Kč ročně. PODROBNOSTI K VÝZVĚ IV. https://www.agentura-api.org/programy- podpory/uspory-energie/uspory-energie- vyzva-iv/ vlastní spotřebu podniku (využití biomasy, solární systémy, tepelná čerpadla a fotovoltaické systémy), Instalace kogenerační jednotky s vyu- žitím elektrické a tepelné energie, nebo chladu pro vlastní spotřebu podniku s ohledem na jeho provozní podmínky či Instalace akumulace elek- trické energie (akumulátor musí být provozován v energetickém hospodářství, které má vlastní zdroj elektrické energie z OZE). Podporovaný- mi aktivitami komerční turistická zařízení jako hotely, volnočasová zařízení, lázně či restaurace, výzkumné, vývojové a pilotní projekty, rekon- strukce bytových a rodinných domů i veřejných budov a úspory energie v sektoru dopravy. ■ PETR KARBAN

18 www.komora.cz úspory energií Základní otázkou je především, zda plast, či dřevo. Odpověď není tak jednoduchá, jak by se na první pohled zdálo. „Dnes nejčastěji nahrazujeme okna, která byla instalována před rokem 1950. Pořád jsou funkční, jen nesplňují dneš- ní nároky na okna – hlavně hygienické a tepelné. Názory, že plastová okna vydrží déle a jsou levnější, jsou z poloviny mýtem. Dřevěná okna vydrží i sto let, u plastových obvykle výrobci deklarují dvacet až pětadvacet let životnosti, působením UV záření materiál ztrácí svou kvalitu, to je prostá chemie,“ říká Jana Nováková a dodává: „Nesmíme si názor na dřevěná okna dělat z oken z devadesátých let, většinou jsou ze smrku a ten je pro okna bez speciální úpravy méně vhodný. Není přepych, že naše továrna má dřevěná okna. Když to vezmu ekonomicky, vycházejí mi lépe než plast.“ Plast, nebo dřevo Plastová okna jsou levná, a pokud nemáte žádné zvláštní nároky na materiál oken, jsou pro mnohé objekty vhodným řešením. Musíte však vzít v potaz, že při poškození rámu nejsou opravitelná a jejich životnost je oproti dřevěným asi čtyřikrát kratší. Pokud už vaše nároky na tepelnou izolaci a hlukovou propustnost stoupají a začínáte se nejen u oken vracet k původním přírodním materiálům, přestává být plast vhodný. Přichází na řadu dřevo. Jaké? V úvahu připadají v podstatě čtyři druhy – dub, modřín, borovice, smrk. Smrk byl v posledních desetiletích využíván nejčastěji, je ale nejméně technicky vhodný. Nejvhodnější dub je zase asi čtyřnásobně dražší než borovi- ce, která ve všech ukazatelích, tedy v hustotě a pevnosti v tahu, tlaku i ve smyku vychází velmi SPOLEČNOST TRUSTAV Od roku 1998 instalovala 9 636 špaletových oken, 19 074 eurooken a 852 dveří. Specializuje se na náročné rekonstrukce památek a mezi svými referencemi má takové realizace, jako jsou hotely Zawojski a Olympie v Karlových Varech, terezínský objekt Kavalír, Hudební divadlo v pražském Karlíně, pražský Strahovský klášter, Ministerstvo kultury na ulici Milady Horákové či pražské hotely Rott nebo Imperial a mnohé další náročné realizace. Více informací na: www.trustav.cz Tlak na úspory stál za dynamikou segmentu stavebních výplní, v Česku se na výrobu oken a dveří orientuje mnoho firem. Není však okno jako okno. Chcete-li mít okna, která budou funkční i za dvacet let, vyplatí se jim věnovat trochu pozornosti. A svěřit se do péče odborníků. My jsme si pro rady zašli za Janou Novákovou, majitelkou společnosti Trustav, která se oboru věnuje dvacet let, a to i v těch nejnáročnějších podmínkách. Věda jménem okno Foto: 4xTrustav

www.komora.cz 19 úspory energií tráním nahrazujete teplý vlhký vzduch studeným a suchým, který se rychleji, tedy úsporněji, ohřeje. Pokud nechcete nebo nemůžete větrat, je nutností klimatizace. A různé větrací mikroventilace obvyk- le také situaci neřeší a upouští se od nich, protože se podepisují na kondenzaci vody ve falcích okna a na kování. ■ PETR KARBAN dobře, jejím problémem je dražší zpracování a výpotky. „My používáme borovici, ačkoliv mno- ho odpůrců argumentuje tím, že pod bílou barvou žloutne. V minulosti se to dělo, ale speciální nástřik pod kvalitní povrchovou úpravu to řeší. Borovice je mastnější, ale to je právě důvodem její pevnosti. Při zpracování to klade své nároky – nelze použít pásové brusky, brousí se ručně a spotřeba brusného materiálu je vyšší, z toho plyne i vyšší cena oken, ale kvalita a dlouhověkost to vrátí,“ vysvětluje Jana Nováková. Nové, nebo repase Na tuto otázku odpoví Jana Nováková bez zaváhání: „Je to jako s omlazující plastickou operací. Repase změní jen vzhled, ne kvalitu. Tělo i okno zůstane staré. Proto ji osobně nedoporučuji, pouze pokud jde o něco jedinečného, kdy estetická a historická hodnota předčí technické požadavky. A pokud budete chtít do repasovaných rámů špale- tových oken moderní skla, je to už úplný nesmysl. To neděláme.“ Vzhledem k tomu, že majitelka společnosti Trustav má i památkářské vzdělání a problematice oken se věnovala na konzultacích s předními českými experty, má názor podložen i tvrdými daty. Dříve používaná skla byla jedno- duchá o tloušťce 3mm, kde tepelná prostupnost skla byla Ug =5,8 a 1 metr čtvereční skla vážil cca 6–7kg. Dnes se používají dvojskla s argonem a měkkou vrstvou ve složení 4–16–4. Tepelnou prostupnost mají sice Ug =1,1, ale metr čtvereční váží zhruba 20kg. Rozdíl váhy, kterou nese rám, je tedy minimálně 14kg. A k tomu je třeba přičíst fakt, že dvojsklo je třeba do rámu zafrézovat, JANA NOVÁKOVÁ majitelka společnosti Trustav hloubka drážky je obvykle 18mm, šířka 24. Tako- vá drážka masu rámu oslabuje. Výsledkem bude zpravidla poměrně rychlá destrukce okna, dojde totiž k prohýbání rámu a svěšení závěsů. Problém rosení „Okno vodu nevyrábí,“ říká s úsměvem Jana Nováková a poukazuje tím na často opomíjený fakt – okno je třeba vnímat ve všech souvislos- tech. Vodní páry ze vzduchu vždy kondenzují na nejstudenější ploše. A neexistuje sklo, které by nebylo – pokud není vyhříváno – studenější než zeď. Není náhodou, že se do obliby vracejí špaletová okna. Naši předci věděli, co dělají – u nich je totiž problém rosení v podstatě nulový. Na vnitřním okně, které má teplotu interiéru, k rosení nedochází, vnější okno s izolačním dvojsklem, těsněním a celoobvodovým kováním pak celému systému dodá potřebné izolační vlastnosti. „Bohužel jsou investoři, respektive ně- kteří památkáři, kteří požadují do vnějšího okna jednoduché sklo a dvojsklo do okna vnitřního. Pak se mohou divit, že se může rosit sklo vnějšího okna, které nemá potřebné izolační vlastnosti,“ varuje Jana Nováková. I podle ní je nutno počítat s tím, že v extrémních mrazech se krátkodobé rosení může objevit takřka na každém okně, pokud ale máte okna vyrobená, certifikovaná a instalovaná dle závazných norem a postupů, stačí dodržovat klasická opatření pro užívání oken a problém rosení byste neměli řešit ani u eurooken. Trochu problematické je, že jedno z nereálných pravidel říká, že každé dvě hodiny byste měli aspoň patnáct minut větrat. Nicméně větrat denně je nutné, vě-

20 www.komora.cz úspory energií Existuje nějaké zlaté pravidlo, jakou podlahovou krytinu volit? Vždy záleží na individuálním vkusu každého zákazníka a samozřejmě i jeho cenových mož- nostech. Dalším parametrem je samotný prostor a jeho zatížení a provoz. Do komerčních, či dokonce průmyslových prostor přijdou podlaho- vé krytiny s vyšší třídou zátěže než do bytových prostor. Obecně se dá říct, že velkým trendem poslední doby jsou zejména vinylové dílce. Stále dobře se prodávají i koberce, PVC či dřevěné podlahy. Tím už se ale zase dostáváme k samotné- mu začátku a k estetickým a finančním nárokům každého zákazníka. Nároky stoupají ve všech odvětvích, jistě i v tom vašem. Co je dnes preferencí? Pořizovací cena? Design? Užitné vlastnosti? Nároky na údržbu? Či něco specifického? Nároky obecně stoupají všude s tím, jak spo- lečnost bohatne. V našem odvětví se to týká nejen podlahových krytin, ale i jejich instalace. Ani zde se nedá úplně jednoznačně odpovědět. Dá se říct, že při výběru té ideální podlahy se vždy jedná o průsečík finančních, estetických a zátěžových preferencí každého zákazníka. Jiné požadavky budou na výběr podlahy do ko- merčního prostoru, rodinného domku či bytu v činžovním domě. Foto: Jadran Šetlík a archiv Podlaha dělá nejen interiér Miloslava Procházková, která vybudovala úspěšnou značku Avanti, se podlahovým krytinám věnuje již více než pětadvacet let. O podlaze se vždy říkalo, že dělá interiér. Dnes však jsou nároky na podlahu mnohem vyšší. Kvalitní a správně položená podlaha je i cestou k uživatelskému komfortu, a dokonce šetří peněženku. Vždyť tepelné ztráty podlahou činí až desetinu celkových ztrát objektu.

www.komora.cz 21 Určitě se liší nároky na podlahové krytiny i podle typu budovy – co je dnes ideální do kancelářských prostor? V případě kancelářských prostor zažívá neustálý růst segment kobercových čtverců. Na český a slo- venský trh dovážíme exkluzivně kobercové čtverce z řady Incati od předního belgického výrobce Tapibel. Výhodou je opět nízký prořez, jedno- duchá výměna poškozených modulů a možnost kombinovat několik dekorů do vzhledově zajíma- vých provedení. Znovu, stejně jako u bytových prostor, záleží na finančních možnostech každého zákazníka a předpokládaném zatížení, které bude muset podlaha zvládnout. ■ PETR KARBAN úspory energií Dnes se vše točí kolem životního prostředí a úspor – projevují se tyto trendy i v podlahových krytinách? Myslím tím krytiny s vyšší izolací tepelnou či protihlukovou? I v tomto případě záleží na konkrétním projektu. Pokud si někdo navrhuje energeticky úsporný dům, určitě v tomto ohledu nezanedbá ani výběr podlahy. Vzhledem k tomu, že energetické domy v posledních letech zažívají boom, souběžně s tím se zvyšuje i poptávka po podlahách, které do toho- to konceptu zapadají. Tepelná i zvuková izolace podlahy se dá vylepšit i vhodně zvoleným příslu- šenstvím, například v podobě podložky. Zvuková izolace je u podlahy důležitá zejména v bytových objektech, kde může notně vylepšit sousedské soužití. Skoro každý, kdo někdy v takovém domě bydlel, musel někdy mít ten pocit, že nad ním bydlí snad stádo slonů. Přitom chyba nemusela být v důsledku nadměrného dupání sousedů, ale nevhodně zvolenou podlahovou krytinou v kombinaci s nepoužitím podložky pod podlahu při její instalaci. Technologický vývoj přináší jistě i nové materiály. Jaké jsou největší hity? Dá se říct, že hlavní ohnisko výběru se stále točí kolem osvědčených krytin, jako je koberec, PVC, dřevěné či laminátové podlahy a vinyl. K neu- NEJČASTĚJŠÍ CHYBY ■ Špatně navržená skladba podlahy ■ Špatný výběr tepelné izolace ■ Nedostatečná tloušťka tepelné izolace ve skladbě podlahy ■ Opomenutí akustické izolace podlahy ■ Chybějící izolace od svislých konstrukcí MILOSLAVA PROCHÁZKOVÁ majitelka společnosti Avanti VZHLEDEM K TOMU, ŽE ENERGETICKÉ DOMY V POSLEDNÍCH LETECH ZAŽÍVAJÍ BOOM, SOUBĚŽNĚ S TÍM SE ZVYŠUJE I POPTÁVKA PO PODLAHÁCH, KTERÉ DO TOHOTO KONCEPTU ZAPADAJÍ. stálému vývoji dochází u materiálů, ze kterých jsou tyto krytiny vyrobené. To má vliv nejen na zvyšující se kvalitu podlahových krytin, ale například i na jejich estetické provedení. Novin- kou, kterou přinesl technologický vývoj, je řada kobercových modulů německého výrobce Infloor, které na českém a slovenském trhu exkluzivně distribuujeme. K pokládce těchto přilnavých kobercových modulů o rozměru 25 na 100cm vám stačí pouze upravený základní podklad. Jejich velkou výhodou je kromě snadné instalace i nízký prořez oproti koberci v metráži a snadná výměna poškozených dílců. Z těchto modulů se dají jejich skládáním vytvářet i kusové koberce, které můžete aplikovat přímo na očištěnou podlahu. Dalším tahákem jsou koberce s individuálním designem, kde si zákazník může barevně upravit již existující dekory nebo přijít se svým vlastním. Tyto koberce se vzhledem k objednávacím podmínkám hodí spíše do větších projektů nad 100 m2 a často se s nimi můžete setkat například v hotelech či rekreačních zařízeních. U vinylových zámko- vých dílců, které se pokládají bez lepení, dochází k neustálému vývoji a zlepšování spojovacích zámků. V letošním roce jsme na trh uvedli řadu zámkových vinylových dílců Solide click, které kromě vylepšených zámků disponují i integrova- nou podložkou.

22 www.komora.cz finance Upgrade výroby na úroveň Průmysl 4.0 lze zafi- nancovat prostřednictvím dotací. Malé a střední podniky mají prostřednictvím dotací možnost zís- kat až 45 % finančních prostředků na nákup strojů, zařízení, technologií, software a hardware, databází i licencí. V rámci první výzvy s tímto zaměřením bylo podáno 134 projektů s požadovanou podporou 923,9 mil. Kč. V důsledku pozitivní zkušenosti je dnes počítáno pro malé a střední podniky s IX. vý- zvou s alokací další 1 mld. Kč s termínem příjmu žádostí od února do května 2019. České průmyslové podniky, které na tento trend zareagují, mají per- fektní příležitost získat dotační podporu na pořízení strojů, které si například samy hlídají opotřebova- nost jednotlivých dílů a v rámci údržby hlásí, co je potřeba vyměnit a opravit, například v rámci automobilového či leteckého průmyslu. ■ Mgr. LUKÁŠ NEVĚDĚL, Ph.D., Erste Grantika Advisory, a. s. Technologie a Průmysl 4.0 Experti uvádějí, že do roku 2020 budou podniky vybavené technologiemi na úrovni Průmysl 4.0 generovat více než 4 biliony dolarů ročně a světovým lídrem v oboru se má stát Evropa. Čtvrtá průmyslová revoluce je odrazem moderních technických a technologických možností aplikovaných v různých oblastech života, mj. v průmyslové výrobě. Jejím přínosem jsou inteligentní robotické výrobní jednotky, které jsou schopny samostatné práce, umí mezi sebou komunikovat, dokážou přizpůsobovat výrobu různým podmínkám a jsou napojeny na moderní informační sítě. Zavádění těchto strojů do výroby firmám přinese zvýšení výkonu a omezení chyb. Představte si například inteligentní robotickou výrobní linku, která se sama naučí nový složitý pracovní postup podle demonstrace kvalifikova- ného pracovníka a dokáže sama postup adaptovat na další pracoviště. To vše pomocí strojového vnímání, autokonfigurace a autodiagnostiky. Dal- ší aplikací vyspělých technologií může být přesná navigace robotů. PRO VÍCE INFORMACÍ navštivte na stránkách České spořitelny stránky eDOTACE I GRANT klub I MPO. Advokátní kancelář Pečený, Fučík, Langer, poskytuje svým mezinárodním a domácím klientům právní služby nejvyšší kvality včetně důkladné znalosti neustále se rozvíjejícího právního řádu České republiky a nejnovější právní praxe. V současné době je JUDr. Petr Pečený taktéž usazeným evropským advokátem ve Slovenské republice. S ohledem na zaměření kanceláře a skladbu naší klientely poskytuje tyto právní služby v českém, německém a anglickém jazyce. ADVOKÁTNÍ KANCELÁŘ PEČENÝ, FUČÍK, LANGER Purkyňova 2, 110 00 Praha 1 E-mail: info@akpeceny.cz Telefon: +420 224 248 607-9 http://www.pfl.cz PRÁVO DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ poskytujeme komplexní právní služby při zastupování v řízeních o vymáhání autorských práv, při jednáních s kolektivními správci, při přihlašování ochranných známek, zajišťujeme smluvní agendu a právní analýzy v této oblasti. MEDIÁLNÍ PRÁVO A REKLAMA jsme připraveni posoudit soulad pravidel marketingových soutěží a spotřebitelských loterií s českým právním řádem, posoudit vhodnost a přiměřenost reklam, připravit kompletní servisní agendu spojenou s reklamní kampaní, zastupovat klienty v řízeních vedených Radou pro rozhlasové a televizní vysílání a poskytovat kompletní právní pomoc v oblasti mediálního práva. SOUDNÍ ŘÍZENÍ, INSOLVENCE A SPRÁVA POHLEDÁVEK zastupujeme klienty ve stovkách soudních, rozhodčích, insolvenčních i exekučních řízení. V oblasti správy pohledávek patříme k největším advokátním kancelářím v České republice i ve Slovenské republice. GDPR jsme připraveni zajistit seznámení s problematikou GDPR, firemní školení zaměstnanců či vedení, naučíme Vás, jak správně nakládat s osobními údaji. Poskytujeme analýzu současného stavu a připravenosti na zavedení GDPR, implementujeme GDPR na míru Vaší společnosti. CRIMINAL COMPLIANCE poskytujeme právní konzultaci a seznámení s problematikou nastavení a zavedení tzv. Criminal Compliance programu ve vztahu k ust. § 8 odst. 5 zák. č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění pozdějších předpisů, tvorbu vnitropodnikových předpisů, vyhodnocení a zavedení vnitřních kontrol a organizačních opatření pro vedení příslušné dokumentace.

Kogenerační jednotky ušetří při sušení sladu miliony ročně ČEZ ESCO realizovalo v provozovnách Sladoven Soufflet ČR projekt úsporných dodávek tepla. Energeticky náročný proces sušení sladu pomáhá v provozovnách sladoven optimalizovat celkem pět kogeneračních jednotek o výkonu 10 MWe. Obstarají přibližně 30 % dodávek tepla, čímž významně snižují náklady na výrobu tepla a náklady na nákup zemního plynu. Provoz všech jednotek zajišťuje ČEZ Energo z centrálního dispečinku a zároveň sladovnám hradí nájem za využívané pozemky. www.cezesco.cz

24 www.komora.cz EURAZIO CENTER Za stodolou 144, 251 01 Modletice www.eurazio.eu Kvalita na první pohled versus realita – zákazníkům ukazujeme pravdu i v detailu. Mezinárodní firma 4ISP po třech letech příprav slavnostně otevřela 6. září tohoto roku největší prodejní a předváděcí centrum laserů a CNC strojů v Evropě, zbudované nákladem 10 milionů eur. Ojedinělé centrum EURAZIO zákazníkům nabídne největší množství laserů a CNC strojů na jedné ploše připravených pro předvedení a vyzkoušení vlastních materiálů a aplikací. Nabídku představí i veletržní stánek v samostatné hale Y na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně. Eurazio největší showroom laserů a CNC strojů Kvalita na první pohled versus realita – zákazníkům ukazujeme pravdu du i v i v de det tailu. V showroomu Eurazio center si můžete vyzkoušet řezání kovů na strojích od 1,5 do 15 milionů korun – vyberte si ideálního pomocníka pro váš provoz. Nejde o typ a tloušťku materiálu, jde o to, zkombinovat vaše potřeby a naši zkušenost. Naším cílem je vaše dlouhodobá spokojenost. Předvádíme lasery na řezání celé škály materiálů – od nekovů po kovy, značení od skla přes nerez až třeba po chleba, obrábění měkkých i tvrdých materiálů. Vyzkoušejte si stroj ještě před investicí, od toho jsme zde… Foto: 5x 4ISP

SÍLA RESPEKT NEZÁVISLOST KNIHA O HISTORII HOSPODÁŘSKÉ KOMORY ČESKÉ REPUBLIKY 1850–2017 www.komora.cz/kniha

26 www.komora.cz názory Zbytečnásvatáválka „TEMPO RŮSTU MEZD MÁ BÝT NIŽŠÍ, NEŽ JE TEMPO RŮSTU PRODUKTIVITY PRÁCE,TO JE ZÁKLADNÍ EKONOMICKÁ POUČKA. JESTLIŽE MZDY MAJÍ RŮST O OSM ČI DESET PROCENT A HDP O DVĚ CELÉ TŘI DESETINY PROCENTA, JE TAM DISPROPORCE.“ PANÍPROFESORKO,DÍKY.NEŠLO BYTO,PROSÍM,NĚJAKVYSVĚTLIT I OSTATNÍM?JASNĚ,ŽENÁSTROCHU ŠTVE,ŽENĚMECKÁMINIMÁLNÍMZDA JEVYŠŠÍNEŽČESKÁPRŮMĚRNÁ, NA KTEROUNAVÍC60PROCENT ZAMĚSTNANCŮNEDOSÁHNE,ALE ANITENHLEFAKTNEOSPRAVEDLNÍ ZVYŠOVÁNÍMEZDLUSKNUTÍMPRSTŮ. TEĎNAVÍCK TOMUCHCEMETÝDEN DOVOLENÉNAVÍCA KRATŠÍPRACOVNÍ DOBU.PRÝJETOVSTŘÍCNÉA VEDETO K LEPŠÍREPUBLICE.NEVÍM,JÁTOMU V DOBĚ,KDYTRHUPRÁCECHYBÍ VÍCENEŽTŘISTATISÍCHLAV,ŘÍKÁM NESMYSLA VEDETODO PEKEL! PETR KARBAN … ŘEKLA V ZÁŘÍ 2018 V ROZHOVORU PRO MĚSÍČNÍK KOMORA EVA KISLINGEROVÁ, NÁMĚSTKYNĚ PRAŽSKÉ PRIMÁTORKY A PROFESORKA EKONOMIE. Výrok... Evropská komise znovu a znovu přesvědčuje, že v zájmu glorifikace takzvané ochrany spotřebi- tele je schopná všeho. V poslední době to doku- mentuje šetření, kterému čelí tři velké automobilky – Volkswagen, BMW a Daimler. Údajně se tajně domlouvaly, že si nebudou navzájem konkurovat při vývoji a zavádění inovačních technologií, které by přinesly snížení škodlivých emisí benzinových a naftových motorů. Aspoň to říká komisařka Margrethe Vestagerová. Ctihodné komisi vadí, že taková dohoda mohla postihnout spotřebitele, kteří – pokud se to prokáže – si nemohli koupit šetrnější auta, ačkoliv již mohla být k dispozici. Je pravda, že unijní pravidla zakazují dohody o omezení či kontrole technického vývoje. Kruciální otázkou však je, zda jsou taková pravidla vůbec legitimní. Zda a z jakého titulu má kdo právo mluvit podnikateli do toho, jaké výrobky vyrábí, jaké technologie využívá. Mohli bychom se dočkat toho, že za pár dní bude komisařka chtít, aby se veškerá unijní produkce zboží i služeb realizovala na zaříze- ních energetické třídy A. Že je to utopie? Nevím, motivace šetrností k život- nímu prostředí je tu stejná, vpád byrokracie na pri- vátní území je tentýž. Lze vinit automobilky z toho, že ve snaze pokrýt investice na výzkum a vývoj stávajících technologií odloží zavedení technologií nových o nějaký čas? Lze. Ale lze je za to trestat? Není všechno zlato, co se třpytí nabízet zboží, které je označeno shodně jako jinde v EU, ale má výrazně odlišné složení či charakteristiku, je zavádějící obchodní praktika, a tudíž není v souladu s pravidly EU. Pro naše občany je také dobrá zpráva, že právě ochraně spotřebitele se aktivně věnuje česká eurokomisařka Věra Jourová a Komise se podle ní shodla, že dvojí kvalitu potravin z evropského trhu zcela vymýtí. Do té doby je to však na nás, tak nakupujte a jezte kvalitně! ■ MARTINA DLABAJOVÁ, poslankyně Evropského parlamentu Pokud se v poslední době zmíní v Evropské unii oblast potravinářství, pravděpodobně každému se vybaví dvojí kvalita potravin. Horké téma, které se v některých státech řeší dlouhodobě, ale až v nedávné době se ho podaři- lo přenést do hledáčku evropských institucí. Otázky především vyvolával postup, jakým má být dvojí kvalita postihována. Často totiž pova- žujeme nejrůznější regulace ze strany Evropské unie spíše za zbytečnou administrativu. Nyní ale požadujeme standardy složení a podrobnou kontrolu tak obrovského množství produktů na vnitřním trhu EU? Jak postihnout výrobce, když složení popsané na obalu odpovídá reálné- mu obsahu, i když ten se v různých zemích liší? Evropská komise se letos rozhodla tomuto problému čelit a přijala nová pravidla a novou metodologii pro srovnávání kvality jednotlivých potravin napříč Unií. Nově bude uvedeno, že VAŠE NÁZORY NÁS ZAJÍMAJÍ Pošlete svůj text spolu s portrétní fotografií v tiskové kvalitě na adresu vnitrnikomunikace@komora.cz Foto: archiv Vždyť je to sama podstata podnikání, rozhodnout se, které technologie využiji a které nikoliv. Tím krokem automobilky riskovaly, že jejich investice do výzkumu a vývoje oněch nových odložených technologií přijdou vniveč zcela, protože vývoj na světě není jen v jejich rukou a dnešní hyperdy- namická doba se vyznačuje tím, že životnost mnoha technologií je jepičí, přestože jim byla předvídána budoucnost věčná a světlá. Nejsem anarchista bojující za podnikatelskou svévoli, ale i ta je lepší než despotismus ignorant- ské byrokracie. Trh má své vlastní a velmi funkční očistné mechanismy. Chce-li komise iniciovat určité chování, bude mnohem účinnější, když bude hledat správné motivační páky v daňových a finančních nástrojích. Protože kdo hledá, najde… ■ PETR KARBAN

www.komora.cz 27 názory Novinky k trestní odpovědnosti právnických osob Již minulý rok jsme se v březnovém vydání časopisu Komora věnovali problematice tzv. Criminal Compliance programu jakožto prostředku k případné liberaci právnické osoby dle dikce ust. § 8 odst. 5 zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění novely provedené zákonem č. 183/2016 Sb. (dále jen „ZTOPO“). Shora uvedená novela tak prostřednictvím § 8 odst. 5 přinesla novou možnost liberace (resp. exkulpace) pro právnické osoby v případě že, „právnická osoba vynaloží veškeré úsilí, které na ni bylo možno spravedlivě požadovat, aby spáchání protiprávního činu osobami uvedenými v odst. 1 zabránila“. Novela však pojem „veškeré úsilí“ nikterak blíže nespecifikovala, což vedlo k nejasným výkladům a představám společností o adekvátním liberač- ním opatření. Vzhledem k těmto nejasnostem vydalo Nejvyšší státní zastupitelství metodiku, která měla společnostem přiblížit pohled státních zástupců na hodnocení přijatých opatření, jež by mohla obstát v rámci obhajoby právnické osoby jako důkazní prostředek při prokazování přijetí preventivních, detekčních a reakčních opatření, která by dotčené společnosti pomohla zbavit se její případné trestní odpovědnosti. Dne 23. 8. 2018 uveřejnilo NSZ na svých webo- vých stránkách druhé, upravené a doplněné vydání metodiky, v rámci které mimo jiné zhodnocuje do- savadní soudní praxi vztahující se k aplikaci shora citovaného liberačního ustanovení. Nejstěžejněj- ším poznatkem stále zůstává, že samotné NSZ odkazuje na nutnost zavádění interních pravidel k zamezení možného protiprávního jednání ze strany společností v podobě tzv. Criminal Compli- ance programů. Jak vychází z vyjádření Nejvyššího státního zá- stupce pana JUDr. Pavla Zemana: „Firmy by měly rychle pochopit, že pokud chtějí tohoto dobrodiní zá- konodárce využít, musí být aktivní v oblasti preven- ce, detekce a reakce s ohledem na trestnou činnost, které mohou být vystaveny.“ Přijetí adekvátního a proporcionálního Criminal Compliance pro- gramu se tak stává nutnou součástí organizační struktury každé moderně a legálně fungující spo- lečnosti, která bude chtít dostát nově i požadav- kům ZTOPO. S odkazem na nejnovější judikatorní poznatky proto bude pro společnosti nejdůležitější směřovat svoji pozornost nejen do formálního za- vedení takového programu, ale především do jeho funkčnosti a vlastní životaschopnosti. V mnoha případech tak dochází k situacím, kdy společnosti sice takový program zavedou, avšak nikterak s ním blíže neobeznamují své zaměstnance a reálně jej neprosazují. To následně vede k nenaplnění onoho liberačního ustanovení a samotné stíhatelnosti ta- kovéto společnosti. Jen okrajem pak stojí za zmín- ku, že k dnešnímu dni již bylo zastíháno více než 1 200 společností, což jistě vyzývá ke zvýšené pozornosti. ■ Mgr. ADAM SILOVSKÝ, AK Pečený, Fučík, Langer výšené , Foto: archiv Jaksevypořádats evropskoupřidanouhodnotou? Proces doprovázející tvorbu a následnou imple- mentaci Víceletého finančního rámce (VFR) představuje jednu z nejzásadnějších aktivit v hospodářské politice EU na delší časový horizont, jež ovlivní nejen finanční toky, ale i věcné zaměření priorit EU v hloubi třetí dekády 21. století. Navíc návrh předpokládá oproti stávající praxi řadu změn; ne všechny však mohou být akceptovány členskými státy a Evropským parlamentem. Návrh VFR je vhodné vnímat především jako politický dokument k prezentaci klíčových priorit a změn. Detailní tech- nické náležitosti jsou součástí sady odvětvových právních norem, upravujících jednotlivé fondy, zveřejněné v květnu a červnu 2018. V běžných cenách je navrhována výše budoucího VFR na úrovni 1 279,4 mld. eur (1 135 mld. eur ve stálých cenách). Navržená délka VFR zůstává neměnná (sedmiletá perioda); finanční rámec by tak měl pokrývat období 2021 až 2027. Nástroje jeho implementace budou nařízení o VFR (hlavní politické priority, oblasti politiky a výdajové stropy); programy budou upraveny odvětvovými právními předpisy. VFR bude jednomyslně přijat Radou EU a schválen Evropským parlamentem; případná změna modelu financování navíc podléhá ratifikaci národních parlamentů. VFR 2021–2027 je založen na principech: moderní, jednoduchý a flexibilní. Nové a hlavní priority byly udrženy a navýšeny; škrty jsou navrženy v oblas- tech, které buď přestaly být hlavními prioritami, či je nutné změnit dosavadní model financování. Rozpočet je odrazem nejen priorit fiskální politiky EU, ale jejím prostřednictvím též celkového posunu věcných témat a jejich složek v rámci integrace EU. Je odrazem střednědobých politických priorit EU i nástrojem rozpočtové disciplíny i jistoty pro příjemce. Do budoucna by již mělo být podstatně zjevněj- ší, že výdaje rozpočtu EU by se neměly již nutně rovnat dotaci; má být zásadně otevřen prostor pro finanční nástroje, čímž tradiční účetnický pohled fixního určení neměnných finančních částek činí překonaným. Nominálně navržená výše rozpočtu EU odpovídá 1,11% HND EU; ve stálých cenách je v podstatě neměnný v porovnání s nynějším VFR (předseda Evropské komise Juncker jej charakteri- zoval jako „s méně zdroji zvládnout více“). Zásadním konceptem budoucího VFR 2021–2027 je EU Added-value (EVA, evropská přidaná hodno- ta). Tento koncept preferuje investice do oblastí, kde jeden členský stát nemůže jednat sám o sobě, resp. kde společný postoj je efektivnější; týká se to napří- klad pan-evropských výzkumných projektů, velkých infrastrukturních projektů, projektů v oblasti digi- tálního trhu a sítí, bezpečnosti a ochrany apod. EVA se tedy týká oblastí, kde rozpočet EU vykazuje větší dopad, než kdyby byly financovány veřejnými výdaji na národní úrovni. Rozpočet by v duchu EVA měl být nekompromisně použit u zásadních otázek a být spíše v pozadí u otázek druhořadých z pohledu EVA; měl by projít testem subsidiarity. Pro efektivní uplatnění EVA je zapotřebí přesně definovat společ- né cíle (například propojenost z pohledu mobility, ochranu vnějších hranic EU apod.). Na základě identifikace priorit a budoucích potřeb EU je navrhováno zvýšení úrovně financování v oblastech výzkumu a inovací, investic do mladých lidí a jejich vzdělávání a pracovních schopností, di- gitální ekonomiky, správy hranic a bezpečnosti a obrany. ■ PETR ZAHRADNÍK, poradce prezidenta HK ČR a člen Evropského hospodářského a sociálního výboru, Brusel y Foto: archiv

28 www.komora.cz analýza nejen tomu, aby se na jednom místě koncent- rovaly vysoké počty cizinců, eliminuje také tzv. zastřené pracovní agentury a mafiánské struktury, za kterými stojí nelegální ubytovny, vybírání desátků apod. Velký zájem podnikatelů Díky intenzivní spolupráci Hospodářské komory s vládou a dalšími orgány došlo k výraznému zkrácení čekacích lhůt v průměru na 5 měsíců i navýšení kapacit na dvojnásobek, tj. na 20 tisíc Ukrajinců za rok. Ani nově schválená kapacita ale nedostačuje v situaci, kdy v České republice je více než 300 tisíc volných pracovních míst. Stejně tak aktuálně dosahovaná doba od podání žádosti do nástupu zaměstnance výrazně zaostává za představami zaměstnavatelů o pružném nástu- pu vyhlédnutých zaměstnanců. Po splnění řady podmínek (např. test trhu práce, tedy prokázaná neobsaditelnost nabí- zeného místa domácím uchazečem, velikost nad 10 zaměstnanců, zveřejňování účetních závěrek a minimálně dvouletá existence firmy) mohou tuzemští zaměstnavatelé díky projektu získat vhodného zaměstnance s danou kvalifikací z Ukrajiny rychleji a efektivněji než dříve. Nejed- ná se o systémové řešení, spíše jen o dočasnou a částečnou „záplatu“, i tak ale dle naší zpětné vazby již zaměstnanci z Ukrajiny stačili celé řadě podnikatelů vytrhnout „trn z paty“. Zaměstnanecké karty jsou pracovníkům z Ukra- jiny vydávány na dva roky. Pracovníci z Ukrajiny se stávají kmenovými zaměstnanci podniků a mají i na stejných pozicích stejné mzdové podmínky jako Češi. Nijak neohrožují mzdovou úroveň Čechů ani jim neberou práci. Program zabraňuje Dva roky od spuštění Režimu Ukrajina Český trh práce je vyčerpán, nezaměstnanost dosahuje rekordně nízkých hodnot a nedostatek zaměstnanců s odpovídající kvalifikací je velkou brzdou rozvoje českých firem. Díky spolupráci zástupců zaměstnavatelů v čele s Hospodářskou komorou ČR a státní správy byl před dvěma lety spuštěn tzv. Režim Ukrajina. Jaké jsou zkušenosti zaměstnavatelů s pracovníky z Ukrajiny? Jaká jsou největší úskalí při náboru a vyřizování žádostí? Jaké mají firmy náborové plány a požadavky? I na tyto otázky se zaměřilo červencové šetření. Hospodářská komora za dva roky vyřídila přes tři tisíce žádostí o více než 17 tisíc kvalifikovaných pracovníků. Jen za poslední rok Hospodářská ko- mora vyřídila přes dva tisíce žádostí firem o 11 tisíc zaměstnanců. Zájem firem o pracovníky z Ukrajiny se tak meziročně téměř zdvojnásobil, tento trend bude podle odhadů Hospodářské komory kvůli napjatému trhu práce ještě zesilovat. V současnosti v ČR tak prostřednictvím programu pracuje už více než 13 tisíc pracovníků. Největší poptávka zaměstnavatelů je právě po tech- nicky orientovaných pracovnících, jako jsou kovo- dělníci nebo strojírenští dělníci. Obrovská poptávka firem je po řemeslnících, jako jsou truhláři, tesaři, omítkáři, štukatéři, podlaháři, kamnáři, kameníci nebo malíři. Firmy postrádají ale i pekaře, cukráře, kuchaře, řezníky, švadleny, ošetřovatele skotu, pře- trvává vysoká poptávka po skladnících a řidičích.

www.komora.cz 29 analýza Zkušenosti firem s Ukrajinci Hospodářská komora provedla v červenci 2018 šetření mezi podnikateli, kteří s asistencí Hos- podářské komory požádali o zařazení do pro- jektu Režim Ukrajina. Právě prostřednictvím Hospodářské komory je vyřizován největší počet žádostí (cca 80 %). Anketa cílila primárně na ty firmy, které již s využitím projektu zaměstnan- ce z Ukrajiny získaly a mají s nimi zkušenosti. Celkem odpovědělo 233 zaměstnavatelů ze všech krajů ČR. Podle výsledků šetření jsou zaměstnavatelé se zaměstnanci z Ukrajiny spokojeni, oceňují hlavně jejich pracovitost (82 %), vstřícnost (41%) a snadnou integraci do pracovního kolektivu (33%) – viz Graf č. 1. Více než dvě pětiny podni- katelů také uvedly, že zaměstnancům z Ukrajiny byla zvýšena mzda, přičemž v průměru o 11 %, a to u malých, středních i velkých firem. Výjim- kou však nebyl ani růst mezd o více než 20 %. Dle šetření tři pětiny podnikatelů (61%) plá- nují zaměstnancům prodloužit pracovní poměr po uplynutí platnosti zaměstnanecké karty. Jen 2 % firem odpověděla, že prodloužení smluv ne- plánuje. V ostatních případech ještě firmy nejsou rozhodnuty – mají tyto zaměstnance jen krátce, nebo nedokážou ještě odhadnout své budoucí personální potřeby. Celkem 71 % firem odpovědělo, že do konce roku 2018 začnou hledat další pracovníky z Ukrajiny (viz Graf č. 2). Nárůst by měl být největší u ma- lých firem, avšak v absolutních číslech budou nej- více nabírat velké firmy. Souvisí to s pozitivním ekonomickým vývojem v České republice i na na- šich hlavních trzích, silnou domácí poptávkou a historicky nízkou nezaměstnaností. I proto jen pouhá 3 % podnikatelů neplánují hledat další pracovníky z Ukrajiny. Výzvy pro další období Šetření mezi zaměstnavateli také potvrdilo, že největším problémem při náboru zaměstnanců je délka celého procesu, na tu si stěžuje 88 % firem. Dalšími problémy je administrativní náročnost režimu a špatná komunikace s českými úřady. Spolupráci s Hospodářskou komorou ČR v rámci projektu Režim Ukrajina hodnotí 90 % podnika- telů jako výbornou nebo velmi dobrou. Podnikatelé také ve velké míře projevili zájem o to, aby se Hospodářská komora více angažovala v procesu přijímání ukrajinských zaměstnan- ců. Celkem 64 % firem by tak mělo zájem o to, aby Komora pomáhala nejen s vyřizováním žádostí firem jako dosud, ale i s vyhledáváním vhodně kvalifikovaných uchazečů na Ukrajině nebo v Srbsku a aby poskytla také uchazečům o zaměstnání administrativní podporu. Komora proto pracuje na možném návrhu řešení, jak zaměstnavatelům vyhovět, a to přímo na Ukrajině i v Srbsku. ■ KARINA KUBELKOVÁ, hlavní analytička HK ČR Grafč.1: ConejčastějioceňujeteupracovníkůzUkrajiny?(max.3odpovědi,v%) Pracovitost stejná nebo vyšší než u českých zaměstnanců Vstřícnost, ochota Snadná integrace do pracovního týmu Je s nimi snadná domluva (např. nestěžují si, nedělají problémy) Loajalita Kvalifikace / vzdělání 0 20 40 60 80 KOMORA POMÁHÁ Chybějí vám zaměstnanci ve službách a prodeji nebo ve výrobě? Nemůžete najít řemeslníky, obsluhu strojů nebo úředníky? Hospodářská komora vám může pomoci! Podívejte se na stránky www.komora.cz/Ukrajina. Rádi vám poskytneme všechny informace k projektu Režim Ukrajina a provedeme vás hladce celým procesem. Podle poslední ankety 90 % firem zapojených v Režimu Ukrajina hodnotí spolupráci s Hospodářskou komorou jako velmi dobrou, tak neváhejte! Zdroj: Šetření HK ČR, červenec 2018 Grafč.2: Uvažujeteotom,žedokonceroku2018začnetehledatdalšípracovníkyzUkrajiny?(v%) ■ Ano ■ Zatím nevím ■ Ne 3% 71% 26% Grafč.3: TOP5největšíchproblémůfirempřináboruzaměstnancůapřivyřizovánížádostívrámciprojektu RežimUkrajina(max.3odpovědi,v%) Délka celého procesu Administrativní náročnost Komunikace s příslušnými státními orgány Vyhledání pracovníka Obtížná dostupnost informací 0 20 40 60 80

30 www.komora.cz legislativa doložku tedy nelze uzavřít vždy – bude zpravi- dla vyloučena například na pracovních pozicích typu administrativní pracovník, dělník, zedník či obsluha stroje. Naopak přichází do úvahy ve vztahu k manažerům, obchodním zástupcům nebo zaměstnancům z oblasti marketingu. Pro úplnost je třeba uvést, že zákoník práce výslovně vylučuje sjednání konkurenční doložky v případě peda- gogických pracovníků škol a školských zařízení zřizovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Dalšími předpoklady pro platnost konkurenční doložky je její písemná forma a časové omezení konkurenční doložky. Zákoník práce umožňuje stranám pracovněprávního vztahu, aby si sjednaly dobu trvání konkurenční doložky, nejdéle ji lze však sjednat na dobu jednoho roku. Vzhledem k tomu, že sjednání konkurenční doložky výrazně stranou konkurenční doložky sjednané na základě občanského zákoníku. Účelem konkurenční doložky je zmíněná ochrana zaměstnavatele po skončení pracovněprávního vztahu v situacích, kdy byl například zaměstnanec seznámen s obchodním tajemstvím zaměstnavate- le, případně by mohl „přechodem“ ke konkurenci oslabit pozici zaměstnavatele. Předmětem konku- renční doložky je tedy závazek zaměstnance, že se po určitou dobu zdrží výdělečné činnosti, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, nebo která by měla vůči němu soutěžní povahu. Prvním předpokladem pro to, aby zaměstnavatel vůbec mohl uvažovat o konkurenční doložce, je, aby byla přiměřená a spravedlivá s ohledem na povahu informací, poznatků, znalostí pracov- ních a technologických postupů, které zaměstnanec získal v zaměstnání u zaměstnavatele. Konkurenční Právní a legislativní servis MĚLI BYSTE VĚDĚT… Jak a kdy vyplácet odstupné? Jak uzavřít se zaměstnancem konkurenční doložku? K čemu slouží konkurenční doložka? V jakých případech lze konkurenční doložku uzavřít? Jaké má náležitosti? Ačkoliv je pracovní právo primárně konstruo- váno tak, aby poskytovalo ochranu slabší straně, tj. zaměstnanci, nabízí zákoník práce několik institutů, jejichž účelem je výhradně ochrana zájmů zaměstnavatele. Takovým případem je i tzv. konku- renční doložka, která je předmětem tohoto článku. Úvodem si dovolujeme upozornit, že předkláda- ný článek rozebírá pouze konkurenční doložku sjednanou v pracovněprávním vztahu a ponechává

www.komora.cz 31 legislativa ZE SOUDNÍ SÍNĚ… K MONITOROVÁNÍ ČINNOSTI ZAMĚSTNANCŮ Dle rozsudku Velkého senátu Evropského soudu pro lidská práva (dále jen„ESLP“) ve věci Bărbulescu proti Rumunsku, stížnost č. 61496/08 ze dne 5. 9. 2017. Zaměstnanci na pozici obchodníka bylo zakázáno využívat majetek společnosti (počítač, mobilní telefon) pro osobní účely. Zaměstnavatel při rozvazování pracovního poměru předložil zaměstnanci přepis jeho osobní korespondence (mimo jiné s přítelkyní a bratrem). Porušení zákazu o využití zařízení k soukromým účelům bylo důvodem rozvázání pracovního poměru. Velký senát ESLP konstatoval porušení čl. 8 Úmluvy (tj. právo na respektování soukromí). Zejména z důvodu, že zaměstnanec nebyl předem informován o prováděném monitoringu. Dále z důvodu značně nepřiměřeného rozsahu monitoringu (uchování obsahu jednotlivých zpráv, jejich následné vytisknutí). Rovněž Velký senát ESLP vytýkal vnitrostátním soudům, že se vůbec nezabývaly tím, zda ke sledování obsahu komunikace existovaly oprávněné důvody. ■ IVETA ZETOCHOVÁ, Úřad HK ČR PŘIPOMÍNKOVALI JSME… (stav k 5. 9. 2018) Novela zákoníku práce Vládní návrh novely zákoníku práce přináší změny do celé řady ustanovení. Jedná se o změny termi- nologické a upřesňující stávající znění a o změny koncepční. Za upřesňující a terminologické změny můžeme považovat např. úpravu výpovědi v sou- vislosti s přechodem práv a povinností z pracovně- právních vztahů, úpravu dočasného přidělení zaměstnance, definici vícesměnného provozu místo provozu třísměnného, úpravu poskytování stravného při služebních cestách. Zásadní změny, které návrh obsahuje, se týkají jednak práce přesčas, minimální zaručené mzdy, dovolené na zotavenou, doručování a náhrady ško- dy a nemajetkové újmy. Návrh přináší také úplnou novinku, a to „sdílené pracovní místo“. Pokud jde o práci přesčas, návrh novely úplně ruší možnost další dohodnuté práce přesčas ve zdravot- nictví. V oblasti minimální mzdy přináší naprosto revoluční změnu, neboť navrhuje pro příslušný kalendářní rok odvozovat výši minimální mzdy od průměrné hrubé měsíční nominální mzdy za předminulý rok jejím vynásobením koeficien- tem 0,5. Minimální mzda by tedy měla dosahovat přibližně 50 procent aktuální průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v národním hospodář- ství. Dojde-li k meziročnímu poklesu průměrné hrubé měsíční nominální mzdy, zůstane dle ná- vrhu v platnosti naposledy platná výše minimální mzdy. Návrh v souvislosti s úpravou minimální mzdy upravuje i zaručenou mzdu a počítá s tím, že zaručená mzda se bude vztahovat i na dohody o provedení práce a o pracovních činnostech. Změna dovolené na zotavenou reaguje na po- žadavky praxe, proto výpočet nároku v předklá- daném návrhu vychází z odpracování stanovené týdenní pracovní doby v období 52 týdnů v daném kalendářním roce. Při nesplnění podmínky pro nárok na dovolenou za celý kalendářní rok se po- měrná část dovolené bude počítat (zjednodušeně řečeno) jako násobek jedné dvaapadesátiny nároku a počtu odpracovaných týdnů (stanovených týden- ních pracovních dob). Dovolená za odpracované dny se tímto ruší, v podstatě ji nahrazuje dovolená za odpracované týdny. Novela také explicitně sta- noví podmínky pro převod nevyčerpané dovolené do následujícího roku. V odůvodněných přípa- dech lze převést část nároku na dovolenou, který přesahuje 4 týdny a nebyl v daném roce vyčerpán. Čerpání dovolené je ve výjimečných případech umožněno i na část směny. Další ze změn se týká doručování. Důvodová zpráva uvádí, že navrhovaná změna podmínek doručování reaguje na praktické problémy a zjed- nodušuje doručování písemností zaměstnavate- lem. Realita je, že sice zavádí možnost doručovat datovou schránkou (ale za podmínky, že s tím zaměstnanec souhlasí), dále umožňuje doručovat kdekoli do vlastních rukou zaměstnance (ne jako dříve jen na pracovišti), ale zároveň prodlužuje lhůtu pro uložení písemnosti a fikci doručení při využití poštovních služeb z 10 dnů na 15. V případě náhrady škody a nemajetkové újmy, která vznikla pozůstalým zaměstnance zemře- lého následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, novela předpokládá zvýšení jednorá- zového odškodnění pozůstalých (ze stávajících 240 tisíc Kč na 340 tisíc Kč) a úhrady nákladů na pohřeb (z 20 tisíc Kč na 40 tisíc Kč). Jak jsem uvedla na začátku, novela zákoníku prá- ce přináší novinku, a to „sdílené pracovní místo“. Tato novinka by dle předkladatelů měla umožnit zaměstnancům i zaměstnavatelům flexibilnější úpravu výkonu práce. V podstatě se navrhuje, aby v situaci, kdy nejméně dva zaměstnanci mají stej- ný druh práce a sjednanou kratší pracovní dobu, mohou sami po předchozí dohodě se zaměstnava- telem rozvrhovat pracovní dobu na tzv. sdíleném pracovním místě a střídat se při výkonu práce. Připomínkování novely zákoníku práce bylo ukončeno 14. 9. 2018. ■ KATEŘINA KOZÁKOVÁ, Úřad HK ČR omezí výdělečnou činnost zaměstnance po skon- čení pracovního poměru, náleží zaměstnanci vždy přiměřené peněžité vyrovnání. Zákoník práce stanovuje nejnižší hranici, a to polovinu průměr- ného měsíčního výdělku za každý měsíc trvání konkurenční doložky. Byla-li konkurenční doložka sjednána na dobu jednoho roku, náleží zaměstnan- ci po dobu jednoho roku alespoň polovina průměr- ného měsíčního výdělku. Strany pracovněprávního vztahu si však mohou sjednat smluvní pokutu, jejímž uhrazením se zaměstnanec vyváže z konku- renční doložky. Tato smluvní pokuta však musí být přiměřená s ohledem na druh práce, délku trvání konkurenční doložky a sjednané vyrovnání. Zákoník práce předpokládá i další způsoby zániku konkurenční doložky, a to jak ze strany zaměstna- vatele, tak ze strany zaměstnance. Zaměstnavatel však smí od konkurenční doložky odstoupit pouze po dobu, po kterou trvá pracovní poměr – jakmile pracovní poměr zanikne, zaniká i právo zaměstna- vatele na odstoupení od konkurenční doložky. Na- proti tomu zaměstnanec je oprávněn konkurenční doložku vypovědět. ■ IVETA ZETOCHOVÁ, Úřad HK ČR

32 www.komora.cz legislativa předmětem podnikání. Vezměme si softwarovou firmu. Podnikatel se orientuje v pravidlech re- gulujících výrobu softwaru. Zná autorský zákon. Zná zkrátka pravidla, která upravují „jeho“ byznys. Nepodceňuje je. Dodržuje je. Přikládá Podnikání a pravidla Máte nápad. Nápad, jak udělat něco, co umíte, něco, co si od vás někdo koupí. Něco, co někomu přinese hodnotu a za co on bude ochoten zaplatit. Založíte firmu, nebo se stanete živnostníkem. Začnete podnikat. Vyrábíte, prodáváte. Máte úspěch. Bohužel idylka netrvá dlouho. Podnikatel brzy zjistí, že musí dodržovat pravidla. Pra- vidla podnikání. Podnikatel se nutně musí s těmito pravidly seznámit a dodržovat je. Jinak mu hrozí sankce, pokuty. V tom okamžiku dojde k základnímu rozhodnutí. Většina podnikatelů tuto situaci přijme. Rozhodne se dodržovat pra- vidla. Zanedbatelná část podnikatelů se rozhodne pravidla ignorovat z principu. Těm se v tomto článku věnovat nebudeme. O prioritách Podnikatelé obvykle přijmou a pochopí a do- držují pravidla, která se týkají toho, co je jejich jim vysokou prioritu. Ale existuje řada dalších pravidel. Pro podnikatele, majitele softwarové fir- my a v mnoha případech hlavního mozku a sku- tečného vedoucího pracovníka určujícího směr, je obtížně pochopitelné, proč by se měl věnovat nedůležitým věcem – tedy tak on interpretuje pravidla, předpisy a zákony, které mu překážejí v práci. Bezpečnost práce pro něj končí obavou, aby na sebe jeho programátoři nevylili horkou kávu. Netuší a brání se přijmout skutečnost, že musí dodržovat mnohem více pravidel, která se bezpečnosti práce týkají. Nechápe, proč má mít na dveřích tabulku s identifikačními údaji své firmy, rozhraním k okolnímu světu je pro něj in- NÁŠ PRÁVNÍ SYSTÉM OBSAHUJE TISÍCE ZÁKONŮ. JE SKUTEČNĚ OTÁZKOU, ZNÁ-LI VLASTNĚ NĚKDO JEJICH SKUTEČNÝ POČET.

www.komora.cz 33 legislativa ternet, webové stránky jeho firmy. Těm ostatním pravidlům podnikatel přisoudí nízkou prioritu. O rizicích Náš právní systém obsahuje tisíce zákonů. Je skutečně otázkou, zná-li vlastně někdo jejich skutečný počet. Regulují lidskou činnost v celé její šíři, ať už je člověk v roli občana, rodiče, podnikatele, úředníka. Podnikání se týkají stovky zákonů, z nich plynou tisíce povinností. Různé povinnosti souvisejí s placením daní a poplatků, mnoho povinností souvisí se zaměstnáváním lidí, ochranou jejich zdraví při práci. Mnoho povin- ností se týká jednotlivých druhů podnikání. Kdo provozuje restauraci, prodává potraviny, podniká v zemědělství, prodává zbraně, staví domy, nebo má úklidovou firmu, všichni musí dodržovat celou řadu povinností. Zanedbání této skuteč- nosti s sebou nese rizika. Rizika pokut, zákazů činnosti, v některých případech může přecházet do trestněprávní odpovědnosti. Podnikatel musí tyto povinnosti plnit, jinak se sankcím nevyhne. O vyloučení rizik Když podnikatel pochopí, že musí učinit něco pro vyloučení rizik hrozících při nedodržová- ní pravidel – a obvykle na to stačí jedna či dvě uložené pokuty –, v první řadě se pokusí zjistit, jaké povinnosti musí dodržovat. V tom okamžiku často narazí, protože prostě není schopen věnovat tolik času studiu všech zákonů. Jistě je schopen některé zákony rovnou vyloučit, ale nikdy nemá jistotu, že ve vyřazeném zákoně nebyla skryta povinnost, která se ho týká. A tak se obrátí na od- borníka, tedy na právníka. Ten ho v problematice zorientuje. Ale stojí to peníze a v mnoha přípa- O ŘEŠENÍ PROBLÉMU Hospodářská komora České republiky vnímá svoji povinnost podnikatelům s řešením tohoto problému pomoci. Pravidla se jistě mají dodržovat, ale nemají podnikání zatěžovat do míry, která je neúnosná. Snaha novelizovat zákon o Hospodářské komoře a Agrární komoře tak, aby bylo možno vytvořit z právního systému otevřená data, která by umožnila další digitální zpracování a vytvoření nástroje, který by podnikatelům v mapování a plnění jejich povinností pomohl, se zatím nesetkala s pochopením Senátu, který tuto novelu zamítl. Bylo to zklamání nejen pro představitele HK ČR, ale i pro mnoho podnikatelů. Bohužel se ukazuje, že stát je ochoten podnikatelské prostředí pouze komplikovat, zatímco na pochopení pozice podnikatele už místo nezbývá. Nicméně Hospodářská komora se nevzdá. Jednak se opět pokusí o návrh legislativních změn, které by podnikatelův život usnadnily. Na druhé straně dále pracuje na vývoji služby, která by podnikatele o povinnostech správně informovala, i kdyby k takové legislativní změně nedošlo. Pro vedení Hospodářské komory je totiž podnikatel skutečně na prvním místě. dech nemalé. Navíc to podnikatele stejně stojí čas a nejspíš mu nezbyde, než zaměstnat někoho, kdo se zabývá jenom tím, že hlídá, aby firma všechny povinnosti znala a plnila. Takže podnikatel, například náš výrobce softwaru, má najednou náklady, se kterými v blažené nevědomosti na za- čátku svého podnikání vůbec nepočítal. ■ JAN MANDÍK, vedoucí oddělení legislativy, informací a poradenství HK ČR

34 www.komora.cz expertní pohled Cílenéinvestice Evropské peníze tak plynou hlavně do moderni- zace a zvyšování efektivity. Mezi úspěšné projekty patří například nová technologie chovu kaprů se zvýšeným podílem omega-3 mastných kyselin, zefektivnění procesu ošetřování vody při intenziv- ním chovu, úprava den vodních nádrží vedoucí k lepšímu zadržování vody nebo nové recirkulační systémy. Jednou z dílčích výzev je ale i zvýšení spotřeby ryb u občanů. Propagace vysoké kvality českých ryb a pozitivního vlivu jejich konzumace na lidské zdraví je výzva s výrazným přesahem do oblasti spotřeby, výživy i zdravotnictví. Na tyto aktivity je z EU k dispozici asi 150 milionů korun, výsledkem je pak hlavně podpora publikací – financování dostal například kolektiv zpracovávající rybářský slovník a Jihočeská univerzita, která se za- měřila na propagaci ryb u široké veřejnosti. Známá je ale i kampaň Ryba na talíři, taktéž financovaná z evropských peněz. Podpora rybářství má tak u nás velmi rozdílný charakter od primárních mořských vod, ale jelikož je většina firem v sektoru malými a středními podniky, mohou mít poskytnuté finance pro malé české podnikatele i zásadní význam. ■ HANA MARTÍNKOVÁ, Access EU! Evropsképenízepročeskéryby Co ale může SRP nabídnout zemím bez přístu- pu k moři, jako je například Česká republika? Na nynější rozpočtové období nám Evropská unie přispěla zhruba 800 miliony korun, a to na tři unijní priority – podpora akvakultury, implementace SRP pomocí výzkumných aktivit a sběru dat a marketing a zpracování. Nejznámější jsou z rybářského hledis- ka nejspíš jihočeské rybníky, celková plocha všech českých rybníků je ale 42 000 hektarů. Ta tvoří asi 80 % produkce ryb, když se pak přidají vodní toky a recirkulační systémy, máme vcelku přesný obrázek o tom, jaké typy vodních ploch – které ročně vydají okolo 20 000 tun sladkovodních ryb – se u nás obhospodařují. Know-how se u nás historicky staví hlavně na chovu kaprů, označení Český kapr je pak už od roku 1999 registrovanou ochrannou známkou a téměř devět z deseti českých ryb na farmách jsou právě kapři. Sektor ale není velký, na HDP se podílí pouze 0,04 % a dává práci ani ne dvěma tisícům stálých zaměstnanců, a to včetně zpracovatelských firem. Kvalita tedy v našem případě vítězí nad kvantitou. Společná rybářská politika původně vznikla jako součást Společné zemědělské politiky hlavně proto, aby státy spolupracovaly při zachovávání přírodních zdrojů v mořích a oceánech a aby jurisdikce nebyla založena jen na mezinárodním právu a výlučných ekonomických zónách. To ale neznamená, že z ní netěží i vnitrozemské členské státy. Čeští kapři z EU profitují Environmentální, ekonomická i sociální udržitelnost a zdravé potraviny pro obyvatele EU, to jsou ve zkratce hlavní cíle Společné rybářské politiky (SRP). Na rozpočtové období 2014–2020 na ni bylo alokováno 6,4 miliardy eur, necelých 90 % z této částky jde pak přímo do členských států, kde se použijí na konkrétní projekty. Jak efektivní tyto výdaje jsou, je otázka, na jejímž zodpovězení se těžko hledá shoda. Počet ryb v evropských mořích klesal po celé 20. století, používání vlečných sítí víceméně zdecimovalo rybí populace. Společné rybářství od založení v 70. le- tech, alespoň podle některých odborníků, tento trend nijak nezvrátilo. Navíc docházelo k takovým praktikám jako vracení nadbytečného úlovku zpět do moře, i když jsou ryby uhynulé a populaci to nijak nepomůže. Potenciální negativa této politiky jsou dokonce jedním z hlavních faktorů nezájmu některých zemí, jako je Island či Norsko, vstoupit do EU. Reforma z roku 2013 se tato negativa čás- tečně snaží odstranit, platí například zákaz již výše zmiňovaných výmětů nebo za hlavní cíl rybářské politiky je určen maximální udržitelný výnos. Více informací na: www.accesseu.eu

www.komora.cz 35 expertní pohled benefity pro zaměstnance jsou stále žádanější. Na to již čas sekretářky nestačí a interní pracovník je drahý luxus. Jaké je tedy portfolio služeb společnosti Asiana pro firemní klientelu? Prakticky neomezené. Dnes jsme jedničkou na trhu v oblasti korporátní klientely, a to platí bezvýhradně. Zajišťujeme různé typy aktivit doma i v zahraničí a klientům pomáháme i v otázce jazykové vyba- venosti zaměstnanců. Každá z realizovaných akcí je něčím nová a výjimečná. S úžasem se ohlížím za poslední dekádou. Začínali jsme u lovu lososů pro partu kamarádů v kanadské divočině. Dnes organizujeme akce i pro patnáct set osob, skupinové zájezdy do Černobylu, jsme schopni přes noc vy- kouzlit dort nebo obstarat unikátní tenisový suvenýr či návštěvu hokejové šatny. ■ JOSEF TREJBAL, ředitel portálu Letuška.cz Do Černobylu i do hokejové šatny V posledních letech je jméno společnosti Asiana stále častěji spojováno s korporátní klientelou a segmentem MICE (Meetings, Incentives, Conferences, Events). Svůj podíl na tom má i Pavla Pulchart, která je za rozvoj obchodu odpovědná. Jak spolu tyto produkty souvisejí? Jedná se o přirozený vývoj. Asiana je na trhu již dvacet pět let a za tu dobu jsme ušli kus cesty. Od prvních poznávacích zájezdů do Asie přes spuštění Letušky na prahu milénia po trend chytré cestovní politiky. Paralelně rostla poptávka po zájezdech na míru a začalo se formovat oddělení MICE. V roce 2014 posílil naše řady Daniel Nedvěd, uznávaný odborník v příjezdovém cestovním ruchu. Pod jeho vedením vyrostl tým profesionálů, kteří se neúnavně věnují české i zahraniční klientele. V čem je přidaná hodnota vaší práce? Čím firmy oslovujete? U stálých klientů to je především důvěra postavená na pevných základech dobré zkušenosti a návrat- nosti investic. Při současném nedostatku pracov- ních sil na trhu práce jsou firmy nuceny efektivněji hospodařit s časem svých zaměstnanců. Kvalitní HR politika již dávno není mýtus a hodnotné PAVLA PULCHART Business Development společnosti Asiana 9.–11.11.2018 Výstaviště Praha – Holešovice www.biostyl.cz MEZINÁRODNÍ VELETRH ZDRAVÉ VÝŽIVY, ZDRAVÉHO ŽIVOTNÍHO STYLU A EKOLOGICKY ŠETRNÝCH VÝROBKŮ A SLUŽEB SPOLEČNĚ S VELETRHEM KRÁSY Odborný garant: Foto: Asiana

36 www.komora.cz firma měsíce domky nebo byty, kteří si chtějí zabezpečit svůj domov. Druhou kategorií jsou menší firmy, jež kvůli bezpečnosti zajišťují své objekty, například ve výrobnách, a poslední kategorií jsou velké projekty – tedy nadnárodní podniky, policie, ministerstva nebo školní objekty. V tomto směru neexistuje nikdo, kdo by nepotřeboval bezpečnost- ní kameru.“ Kamery hlídají i ovce V současné společnosti hrají bezpečnostní kamery podstatnou roli a s lidskou každoden- ností jsou spjaty velice úzce. Největší prim hrají pochopitelně ve velkých městech. „Spoustu instalací máme po Praze, ale i menších vesnicích. Máme kamery, které hlídají průjezdy, některé připojuje počítač k internetu. Co se technologie přímo v kabelech týče, tam velký rozdíl není.“ Přestože se VIAKOM zaměřuje primárně na B2B obchod, přehled o svých uživatelích samozřej- mě mají. V současné chvíli by se dali rozdělit zhruba do tří kategorií. „Jsou to lidé s rodinnými VIAKOM je na českém trhu jedničkou v oboru bezpečnostních kamer. Firma byla založena roku 1999 a mezi tím si vydobyla výjimečnou pozici mezi svými zákazníky i zahraničními dodavateli – do České republiky dováží i kamery značky Hikvision, které nemají v celosvětovém měřítku konkurenci. Kromě Číny VIAKOM dováží také z Tchaj- -wanu. „Soustředíme se pouze na dovoz, zabezpečovací systémy posléze nemontujeme. Držíme sklady českým firmám a našimi zákazní- ky jsou typicky montážníci nebo menší distribuční nebo větší montážní firmy. Děláme čistě obchod typu business to business – tedy nesoustředíme se na koncového zákazníka,“ říká obchodní a mar- ketingový ředitel Tomáš Racek. V případě zabezpečování objektů jsou v poslední době na českém trhu největším trendem digi- tální IP kamery, které pro přenos dat využívají internetový protokol. „Co se týče přenosových tras, přechází se z analogové technologie na digi- tální. Dnešním trendem je posílat signál po UTP kabelu, který každý moc dobře zná – skrze něj se Pod drobnohledem NEMYSLÍM SI, ŽE BY KAMERY NĚJAKÝM ZPŮSOBEM NARUŠOVALY NĚČÍ SOUKROMÍ. NIKDO NEBUDE ZKOUMAT, JESTLI JSTE SI ZAPÁLIL NA ULICI, JAKÉ JSTE SI KOUPIL BOTY NEBO JESTLI JÍTE ZDRAVĚ.

www.komora.cz 37 firma měsíce dokážou rozpoznávat i SPZ značky, což využívají především bezpečnostní složky,“ upřesňuje Tomáš Racek. V rámci zabezpečování objektů dnes existují opravdu šikovné vychytávky, které celý proces upozornění na nekalou aktivitu nebo identifikaci pachatele usnadňují. „U kamer se rozlišují typy snímání. Kamera jako taková přes den snímá barevný obraz, v noci černobílý, přičemž dnes existují i kamery s technologií darkfighter, které umí i v noci snímat barevný obraz. Ke kameře, která dokáže rozpoznat SPZ u automobilů, lze na- pojit i analytické funkce, které například zvednou závory, pokud je daná SPZ třeba na guestlistu nějaké akce. Existují i funkce překročení určité linie – v momentě, kdy vám někdo vnikne do ob- jektu a překročí vámi určenou imaginární čáru, za kterou nikdo nesmí, kamera začne nahrávat.“ Bezpečnostní zařízení však mohou sloužit i k účelům, které bychom nečekali. „Máme také speciální termokamery, které hlídají ovce v ohra- dách, jestli se pohybují směrem, kterým mají. Tyto kamery hlídají také průmyslové prostory, kde by mohlo dojít k tepelným únikům, požárům či výbuchům. Jde zkrátka o celkovou bezpečnost.“ Sledovat, či nesledovat? V rámci ochrany osobních údajů jsou kamery šifrovány nebo alespoň zabezpečovány tak, aby nedošlo k úniku dat. „Když prodáme celý nahrá- vací systém, za provoz kamer ručí provozovatel sám, případně instalatér systému. Většinou se kamerové systémy dělají tak, že jsou na uzavřené vnitřní síti, nemají tak přístup na internet a jsou na lokálním okruhu. Samotný přenos v kamerách je pak šifrovaný nebo zabezpečený jiným způso- bem – záleží na typu kamery, jestli je analogová nebo digitální. S tím není problém,“ popisuje Tomáš Racek. I přes nespornou bezpečnostní výhodu jsou někteří lidé skeptičtí v etické otázce kamer ve městech, obchodech a obecně ve všech větších objektech, které dění okolo sebe snímají fakticky nepřetržitě. „U nás ve firmě máme zhruba pa- desát kamer, které nás snímají. V okamžiku, kdy začnete pracovat v kamerových systémech, tak se vůči tomu stanete rezistentní. Trend obecně, a to nejen u nás, ale i ve světě, je ten, že kamerových systémů neustále přibývá a přibývat bude. Je to dané politickou situací, bezpečností, vývojem nebo dokazováním u soudu. Společnost chce žít v klidu, chce zajistit bezpečnost svých dětí a kamery jsou k tomu podle mého názoru dobrým nástrojem.“ Hlavně bezpečnostním orgánům jsou kamerové systémy při hledání a identifikaci pachatelů k ne- zaplacení. „Je to otázka určitého ústupku – sní- mají vás, ale můžete se díky nim cítit bezpečněji, jelikož policie na základě pořízených snímků může dopadnout pachatele. Nemyslím si, že by někdo kvůli tomu narušoval vaše soukromí. Nikdo nebude zkoumat, jestli jste si zapálil na ulici, jaké jste si koupil boty nebo jestli jíte zdravě. Do zá- znamů se sahá až ve chvíli, kdy dojde nějakým způsobem k porušení zákona,“ uvádí Tomáš Racek a dodává: „Osobně si myslím, že kamery budou exponen- ciálně přibývat, především ve velkých městech, ale i v těch menších a na vesnicích. V následujících dvou třech letech bude nárůst opravdu masivní.“ Plány do budoucna jsou ve VIAKOMU podle Tomáše Racka jasné. „Naším cílem je jednoznač- ně zůstat jedničkou na českém trhu, upevňovat si pozici a být vždy dobrým partnerem pro naše zákazníky, aby vždy měli co koupit. Případně budeme chtít rozšířit portfolio.“ ■ ADAM MAŠEK Foto: 3x Majka Votavová

38 www.komora.cz finance Skončila éra unifikovaných produktů Přišel jste z nadnárodní firmy do nadnárodní firmy, z finančnictví a pojištění pohledávek do pojištění řekněme všeobecného. Je v něčem rozdíl? Coface i HSBC Bank byly velké korporace stejně jako Česká pojišťovna. Rozdíl byl určitě v tom, že Coface měl sídlo v Paříži a HSBC v Londýně. „Česká“ sídlí v Praze na Pankráci, a tak nejen vzdálenostně máme podstatně kratší dráhu od myšlenky k činům. Druhý a zásadní rozdíl, který vidím, je v tom, že Česká pojišťovna je jed- ničkou na trhu, a to určuje mnohé. Kultura všech tří korporací je ale velmi podobná. Podstatou je tvrdá orientace na obchod, na přidanou hodno- tu pro zákazníka, na kvalitu službu, organizaci a procesy. Coface i HSBC v České republice byly orientovány na firemní byznys, naproti tomu záběr České pojišťovny je mnohem širší. Zahrnuje pojištění fyzických osob i firem. Mluvíme tedy o milionech klientů a milionech pojistných smluv. Rozdíl pro mě spočívá rovněž v tom, že Česká pojišťovna je zatím nejlépe procesně řízená firma, jakou jsem poznal. Jak dnes vypadá pojišťovací trh? Roste, to je dobrá zpráva. Životní pojištění, majetkové pojištění a pojištění automobilů rostou v procentech. Důvod je jednoznačný, roste životní úroveň, platy, hodnota všeho se zvyšuje. Jednoduchý příklad – dříve se při rozbitém čelním sklu prostě vyměnilo sklo. Jenže dnes to není jen sklo, je v něm vyhřívání, anténa, kamera… je to prostě nikoliv díl, ale celý systém. Je ale pravda, že za vyšší životní komfort si musí klienti připlatit i v pojištění. Pavel Schweiner má dlouholeté mezinárodní manažerské zkušenosti z oblasti finančnictví, bankovnictví a pojištění. Naposledy budoval a úspěšně vedl českou pobočku úvěrové pojišťovny Coface. Před prázdninami posílil manažerský tým České pojišťovny. Foto: 2x Jakub Hněvkovský

www.komora.cz 39 finance Jak se na pojištění projevují strukturální změny ekonomiky a sdílená ekonomika? Sdílená ekonomika je z pohledu pojištění ještě stále v plenkách. Nechci tvrdit, že nesledujeme tren- dy a že je to pod hranicí našich zájmů. Produkty na to máme. Kde vidím podstatnou změnu, a to i do budoucnosti, je obrovská regulace odvětví. Pokud dnes pojišťovací poradci chtějí prodá- vat produkty, musejí mít certifikované vzdělání. Dochází zároveň i k postupnému vyčištění trhu, kde uspějí jen ti nejlepší. Tato změna jednoznačně prospěje a přispěje k pozitivnímu vnímání profese. Z pojišťováků, což neznělo vždy úplně pochvalně, se postupně stávají skutečně plnohodnotní a kvalitní poradci, a to nejen v oblasti pojištění. Standardem je řešit dlouhodobé investice do cenných papírů, penzijního spoření a například hypotečních úvěrů. Předpokladem je ovšem perfektní znalost produktů a umění nabídnout. To vše se děje, pokud panuje mezi oběma stranami důvěra. V tomto směru má Česká pojišťovna prostřednictvím své obchodní služby opravdu co nabídnout. Lze za to ručit i v případě, že drtivá většina poradců jsou podnikající na IČO, ne kmenoví zaměstnanci? Lze. Musím říci, že jsem měl za tu krátkou dobu možnost se detailně seznámit s kvalitou lidí ve svém týmu, a nevidím rozdíl. Česká pojišťovna zásadně nerozlišuje, jestli jde o interní, či externí kapacitu, vzdělávací nástroje jsou totožné. To pro mne bylo velmi milé překvapení. Roste pojistný trh, rostou plnění, roste i pojistné. Bude růst dál? Bude. Tady není jiná možnost, protože skutečně rostou limity plnění a také se všichni snažíme zvyšovat kvalitu služeb. Navíc odvíjíme svůj pohled na pojištění od jednoho momentu – tím jsou chrá- něné hodnoty. A hodnota všeho se zvyšuje, rostou platy, roste hodnota movitých i nemovitých věcí, roste totiž životní úroveň. Když se na to budeme ale dívat komplexně, jsme zpět u kvality pojišťova- cích poradců. A tady současná evropská regulace s velkým akcentem na vzdělávání a certifikaci je jednoznačně přínosem. Dávno skončila éra unifiko- vaných produktů, dnes se vše čím dál tím více posu- zuje unikátně, mluvím o analýze potřeb jednotlivce i firmy. Jestliže budu mít člověka s nadstandardními příjmy v předdůchodovém či důchodovém věku, je pravděpodobné, že životní pojištění pro něj asi nebude ten správný produkt. Asi bych mu nabídl výhodnou investici. Pro jiného ale může být životní pojištění správnou ochranou při dlouhodobějším výpadku příjmů následkem nemoci nebo úrazu. Pokud bych se zmínil o pojištění pro podnikatele, tak se pohled, vedle klasického pojištění majetku, změnil, a to naprosto podstatně v případě pojištění profesní nebo občanské odpovědnosti a pojištění statutárních orgánů. Hlavně větší firmy mají čím dál tím lépe zmapovaná rizika a hledají nástroje na jejich ošetření. Mění se pohled pojišťovny na rizika? Hodnotově určitě, protože už jsme to zmínili několikrát, hodnota je velmi proměnlivá a stoupá. A jsem přesvědčen, že se mění i strukturálně, pro- tože pro současné období jsou strukturální změny typické. Nicméně lépe by to asi odpověděli naši analytici, kteří mají na rozdíl ode mne k dispozici i velká data a umějí z nich číst. Mění technologie pojišťovnictví zevnitř? Určitě. Vezměme jen třeba biometrii, to je trend, na který jsme v České pojišťovně ne pouze připra- veni, ale již tyto moderní nástroje naprosto běžně využíváme. A přináší pokrok i nové produkty? Naše produkty odpovídají potřebám trhu. Nové potřeby přinášejí nové produkty, to platí všeobec- ně. Kde ale vidím nové možnosti, to jsou služby. Typickým příkladem je oblast pojištění aut včetně asistenčních služeb. Troufám si říci, že v případě České je nejpropracovanější na trhu. Vidím to jako velkou přidanou hodnotu a jednu z předností České pojišťovny. Jsme schopni být do několika málo minut kdekoliv po České republice. Totéž se týká i rychlosti likvidace pojistných událostí. Co je na pojištění z pohledu pojištěnců nejdůležitější? Čas plnění a hodnocení rizika? Přesně, jen v prioritách bych to otočil. Myslím, že v první řadě je třeba zvažovat a vyhodnocovat rizi- ka. To je největší hodnota poradce, on má být ten, kdo je schopen skutečně odpovědně každou situaci zmapovat, pojmenovat rizika, nasimulovat dopady i náklady. Není nic horšího, než když uzavřete po- jištění a v případě kritické události se pak dozvíte, že bohužel… Což se ale často stávalo… Nevím, jestli často, ale jistě stávalo. Obecné klišé je takové, že je to v zájmu pojišťovny. Není. Protože takový klient udělá jednu jedinou věc, půjde jinam. Znovu se vracím k otázce kvality poradců, kterou považuji za stěžejní a za výchozí bod, odkud může- me postoupit dále. Základní vlastností pojišťoven všeobecně je jejich stabilita; nemyslím jen finanční, ale jasná vize a přístup k hodnocení rizika. Úspěšně jsem tuto filozofii aplikoval v pojištění pohledá- vek, kdy jsme společně s klienty nejprve hodnotili rizikovost, minulé ztráty a kolik stojí jejich náprava. Toto jsou principy, na kterých jsem několik let  – a troufám si říct, že velmi úspěšně – budoval českou pobočku Coface. A když jsme přebírali klienty od svých konkurentů, nebylo výjimkou, že i za dvojnásobek dříve placeného pojistné- ho. Jsem přesvědčen a věřím, že velmi podobná cesta je i v oblasti všeobecného pojištění, které je v podstatné míře určeno fyzickým osobám. I tady kvalita zásadně určuje svou cenu. A klient má vždy možnost volby. ■ PETR KARBAN ZKVALITNÍ-LI SE PRÁCE OBCHODNÍKŮ, ZKVALITNÍ SE POSTUPNĚ VNÍMÁNÍ POJIŠŤOVNICTVÍ. TO POVEDE K VĚTŠÍ PENETRACI STÁVAJÍCÍCH SLUŽEB A VZNIKU NOVÝCH PRODUKTŮ.POTŘEBUJEME ROZUMĚT SVÝM KLIENTŮM A ZÁROVEŇ JE DŮLEŽITÉ, ABY I ONI POCHOPILI, JAKÁ JE ROLE POJIŠŤOVNY V JEJICH ŽIVOTĚ A PODNIKÁNÍ. PAVEL SCHWEINER Kariéru začal v roce 1992 jako marketingový manažer v CAC Leasing. Od roku 1994 působil jako obchodní ředitel a člen představenstva v O. B. Heller (dnes ČSOB Factoring). V roce 2005 se stal ředitelem mezinárodního obchodu ve společnosti OEZ Letohrad. V roce 2007 byl jmenován regionálním factoringovým manažerem britské HSBC Bank pro region střední a východní Evropy a řídil rozvoj obchodu v Polsku, ČR a na Slovensku. Od roku 2010 byl obchodním ředitelem společnosti Coface pro Českou republiku, od roku 2016 celý region řídil. V létě 2018 se stal krajským ředitelem České pojišťovny.

40 www.komora.cz finance znovu, a to v nejnáročnější kategorii: v bílých vínech. Vyhrát v Paříži dva roky po sobě hlavní cenu se nepodařilo ještě nikomu na světě. Leoš Horák právě dokončuje největší investici své dosavadní podnika- telské kariéry. Historické stavení rozšířil o novou bu- dovu s industriálními prostorami, kdy mu polovinu investice poskytla Česká spořitelna. Důvody, proč si vybral právě ji, prý byly jednoduché: „Měl jsem na ni dobré reference a při jednání o úvěru byla vstřícnější než konkurenční banky.“ Do chodu firmy čím dál více promlouvá syn Leoše Horáka Lukáš. Vystudoval vi- nařskou školu a otec mu prý dával od začátku kariéry v rodinném podniku velkou důvěru. „Samozřejmě mi občas vynadá, ale jen výjimečně. Nikdy se ke mně nechoval jako věčně nespokojený otec, naopak, dost brzy mi svěřoval odpovědné věci,“ líčí Horák junior. Jednou mu otec svěří celou firmu. A světové jméno značky Horák bude pěstovat další generace vrbických vinařů. ■ VALERIE SAARA podloží,“ vysvětluje Leoš Horák. A dodává, že vy- pěstovat opravdu špičkové víno znamená vypěstovat ho málo. Vinařství Horák cílí na klientelu, která tuto kvalitu ocení. Čtyřicet procent produkce se prodá v gastronomii, hlavně v Praze, část ve vybraných e-shopech a vinotékách a pro zbývající díl si jezdí privátní klienti. „Víno prodávám i s jeho příběhem a odborným výkladem,“ říká pěstitel. Peníze jsou pro Leoše Horáka příjemná věc, ale nikdy je nepovažoval za svoji hlavní metu. „Stačí si zachovat určitý životní standard. Beztak jsme dosud všechno investovali do výroby. I auta jsem si kupoval ojetá, protože jsem radši dal peníze do nového lisu nebo etiketovačky. Vinařství je především radostné podnikání. Je u toho veselo, někdy i dlouho do noci,“ usměje se. Nejlepšívínona světěa jehobudoucnost Horákovo víno postupně začalo vyhrávat soutěže a v roce 2016 doslova vybuchla bomba: pozdní sběr Rosé Horák – Cabernet Moravia vyhrál na nejpres- tižnější světové vinařské soutěži v Paříži cenu pro nejlepší růžové víno roku. „Všichni říkali, že něco takového se nebude opakovat, protože tuhle cenu ještě žádný český vinař nevyhrál,“ vypráví Leoš Horák a po tváři mu přeběhne úsměv, protože za rok vyhrál Jak dělat nejlepší víno na světě Základům řemesla se učil od dětství a stejně jako jeho otec i on se měl věnovat vínu ve volném čase. Avšak nestalo se. „Když jsem byl na vojně, přišla revoluce a otevřely se nové možnosti. Víno mi najednou začalo mnohem více vonět,“ říká vinař ze vsi Vrbice. Profesionální zkušenosti sbíral ve vinařství Baloun, kde pracoval 17 let, vlastní firmu založil v roce 2004. Vinařství Horák tvoří tři lidé: hlavní slo- vo má Leoš Horák, část pravomocí postupně přebírá syn Lukáš a vedle nich tu pracuje ještě Leošův bratr Svatopluk. Radostnépodnikánís kvalitou „Jsme butikové vinařství. Specializujeme se na vína s přívlastkem v co nejvyšší kvalitě. Produkujeme záměrně málo a prodáváme téměř výhradně v lahvích. Veškeré hrozny pocházejí z Vrbice, buď z našeho rodinného vinohradu, nebo z vinice sousedů,“ vysvětluje Leoš Horák. Navyšování produkce pro něj nepřichází v úvahu. Znamenalo by to například nakupovat hrozny odjinud než z Vrbice a ztratit terroirovou jedinečnost vína, chuť, jíž jinde na světě nelze dosáhnout. „Tady na Vrbici jsou univerzální půdy, a tím pádem je to tu vhodné na červené víno, jako je Cabernet Moravia. Tu dochuť dělá vápencové Vinařství Horák. Malý rodinný podnik na jihu Moravy vyhrává nejprestižnější světové vinařské ceny. Zakladatel firmy Leoš Horák říká, že moravské víno není ve světě žádný outsider. A každý rok o tom přináší nové důkazy: bílé, růžové a červené. Více informací na: www.csas.cz/korporace Foto: 2x archiv

Železná 493/20 Praha 1, Staré Město Po – Pá 10.00 – 20.00 So – Ne 10.00 – 19.00 Rückl Flagship Store www.ruckl.cz

42 www.komora.cz vzdělávání Argumenty proti mýtům Žáci obou škol si v průběhu studia osvojují vědecké postupy analýz, naučí se vyvozovat závěry z rele- vantních dat a mají možnost je konfrontovat s řadou obecně rozšířených, zjednodušujících či různě zkreslujících informací. Už od prvního ročníku škola přispívá ke korigování některých oblíbených stravovacích mýtů, s nimiž se nejedno dítě setkává v rodině. A žáci nové vědomosti obratem uplatňují. „Občas se dozvídáme, že dělají rodičům přednášky při nákupech. Vysvětlují jim například, že představa o všeobecné škodlivosti éček je nesmyslná. Nebo že nelze paušálně tvrdit, že mléko zahleňuje,“ vysvětluje Milan Zeman. Střední lesnická škola Žlutice nabízí samostatný obor Včelař, jehož absolventi mohou najít uplatnění v zemědělských a lesnických organizacích, které potravin a ke kontrole potravin. Součástí vzdělání je získávání argumentů, které mají podpořit racionální pohled na výživu člověka a negovat nesprávné a tendenční pohledy. K tomu přispívají i pravidelné přednášky odborníků z praxe a naše podpora akcí, jako je Den mléka,“ uvádí Ing. Milan Zeman, učitel technologie VOŠ potravinářské a SPŠ mlékárenské v Kroměříži. Žáci potravinářských a zemědělských oborů mají v průběhu studia možnost konfrontovat teoretickou a praktickou výuku ve škole a ve školních provozech s reálným prostředím farem, zemědělských a potravinářských provozů a prodejen. Co jim prozradí odborné praxe na pracovištích? Vztah k jídlu bývá často emocionálně pod- ložený. Při vnímání a zpracování informací máme nevědomě tendenci vybírat si argu- menty, které podporují náš názor, a ty, jež s ním nejsou v souladu, ignorovat. Vzdělání může leccos změnit. Víš, co jíš? Nevíš? U nás se to naučíš! S podobně znějícími motty jsem se setkala na dvou střed- ních odborných školách: v Pardubicích, kde se zaměřují spíše na mouku, pekárenskou, cukrá- renskou produkci a na výrobu krmiv, a v Kromě- říži, kde se orientují na mlékárenskou produkci. Mléko a mléčné výrobky jsou vděčným tématem zdravého i pseudozdravého stravování. „Celá vzdělávací nabídka naší školy – maturitního, vyššího odborného i bakalářského studia – připra- vuje absolventy k výrobě kvalitních a bezpečných ABY ČEŠTÍ PĚSTITELÉ, CHOVATELÉ A VÝROBCI POTRAVIN MOHLI VŮBEC PŘISPÍVAT K NAŠEMU ZDRAVÍ, JE TŘEBA ZÍSKÁVAT A VYCHOVÁVAT NOVOU GENERACI ODBORNÍKŮ. Víš, co jíš? Tady se to naučíš!

www.komora.cz 43 vzdělávání žáci vybrat správnou surovinu, postup a dodržet hygienickou praxi, kterou si osvojí ve školních centrech odborné přípravy, jež musí splňovat přísná česká i evropská legislativní pravidla. Naplní technologické obory lépe zacílený marketing? Kvalitu vstupů i výstupů souvisejících s produkcí potravin mají v genech jednoznačně zakódovanou maturitní obory Analýza potravin a Technologie potravin. První z nich je zaměřen na kontrolu kva- lity, druhý na její zajišťování – nákupem vhodných surovin počínaje a distribucí finálních produktů konče. Zatímco z firemního sektoru se neustále ozývají požadavky po chybějících technolozích, uchazeči o studium, či spíše jejich rodiče, dávají přednost analýze. V analýze potravin hraje důležitou roli chemie a biochemie. Takže není vyloučeno, že tento obor může fungovat jako jistá náhrada za tolik preferované gymnázium. „V očích rodičů se jako perspektivní jeví obory s uplatněním v kanceláři nebo v laboratoři. Rodiče nechtějí, aby jejich dítě šlo do výroby,“ konstatuje zástupkyně ředitele SPŠ potravinářské a služeb v Pardubicích Ing. Dana Kovaříková. „Přitom firmy se s nabídkami práce předhánějí, na stránkách školy jsou stabilně inzerá- ty: Hledáme technologa. Přijíždějí k nám personalis- té, dokonce i ředitelé firem a nabízejí žákům vyšších ročníků uplatnění. Mnozí naši absolventi v těchto firmách pracují a přinášejí dobré reference. Pracují s velmi pokročilou technikou, ve velkých pekárnách jsou robotická pracoviště, každý potravinářský tech- nolog je dnes vybaven značnými ITC kompetencemi, ale rodiče na to neslyší,“ dodává. „Musíme se zaměřit na lepší propagaci technologic- kých oborů, na vysvětlování, co se pod nimi skrývá,“ se postupně vracejí k tradičnímu provozování včelařství. „Žáci jsou maximálně připraveni i na sa- mostatné včelaření doma nebo na dráhu včelařských farmářů. Při praktické výuce si mohou vytvořit nová včelstva pro vlastní potřebu a odchovat si kvalitní včelí matky,“ říká ředitelka školy Ing. Bc. Radka Stolariková, Ph.D. „Včelařství se neustále vyvíjí, využívá poznatků studia bionomie včel, přináší nové metody a trendy související s měnícími se klimatickými podmínkami, a tedy i s požadavky včel,“ vysvětluje Radka Stolariková, proč je vhodné mít odborné vzdělání i v oblasti, která v mnohých rodinách tradičně přechází z rodičů na děti. „Učíme žáky základům správného včelaření, péče o včelstva a klademe důraz na kvalitu včelích produktů a jejich zpracování,“ doplňuje. V rámci odborné praxe se žáci podílejí na vytáčení medu, jeho úpravě, balení i distribuci. Při domácím vaření, ale i při výrobě potravin může špatná volba vstupních surovin nebo chybně zvole- ný technologický postup podstatně zhoršit kvalitu výsledného produktu – jeho vzhled, chuť i výživo- vou hodnotu. Díky odbornému vzdělání dokážou uvažuje ředitel Mgr. Zdeněk Zitko. Zatím příliš nezabírají burzy středních škol (jichž se účastní i zástupci firem, např. pekárny Nopek) ani dny otevřených dveří. „Nedávno jsem hovořil s ředite- lem firmy Lesaffre Česko, a. s., o tom, že by nám pomohlo, kdyby do vlastních náborových kampaní v oblasti technologie výroby potravin zapracovali i propagaci škol, které jsou schopny tyto odborníky kvalitně připravit. Jako nadnárodní společnost mají možnost oslovit i sledovaná média, na která my finančně nedosáhneme,“ doplňuje ředitel. Firmy mají oproti školám výhodu nejen ve větším budgetu na inzerci, ale také v odborném zázemí svých marketingových oddělení. Jednou z cest spo- lupráce by tedy mohlo být propagování kvalitních škol poskytujících vzdělání v oborech, které jsou pro danou společnost relevantní, například v rámci firemního PR, na webových stránkách apod. Proč by ale další formou spolupráce nemohla být po- moc škole při formulování benefitů jejích oborů, pomoc s lepším zacílením její vlastní propagace s ohledem na jednotlivé cílové skupiny a dostupné komunikační kanály? Aby čeští pěstitelé, chovatelé a výrobci potravin mohli vůbec přispívat k našemu zdraví, je třeba získávat a vychovávat novou generaci odborní- ků. Projekt krajského akčního plánování hledá možnost i ve zkvalitnění kariérového poradenství už směrem k žákům základních škol a ve větším systematickém a dlouhodobém provázání aktivit obou stupňů škol. Krajského akčního plánování se účastní stovky středních škol, všechny kraje ČR, postupně se zapojují i jejich sociální partneři, firemní sektor nevyjímaje. ■ DANIELA KRAMULOVÁ, projektová publicistka projektu P-KAP, Národní ústav pro vzdělávání

44 www.komora.cz vzdělávání Rektorem jste byl jmenován prezidentem republiky letos 29. ledna, v únoru jste se ujal funkce, univerzitu však znáte velice dobře, působíte na ní v různých pozicích již dlouho řadu let, vlastně celý svůj život. S jakou vizí přicházíte do té nejvyšší funkce? Jsme jedním z velkých bloků základu českého technického vzdělávání, významným zdrojem potenciálu, který má rozvíjet český průmysl. Určitě bych chtěl, abychom tuto svou úlohu plnili, a to nejen tu primární, tedy vzdělávání, ale i sekundární, tedy ve výzkumu, a to jak v základním, tak aplikovaném. A určitě chceme naplňovat i třetí roli, tedy dostávat výsledky naší práce do praxe. Když bych to měl nazvat technologicky, chceme být takovým hubem, vlajkovou lodí domácího inovačního procesu. Potenciál určitě máte obrovský, podstatou svého zaměření máte k podnikům jistě velmi blízko. Jste ale schopni reagovat na potřeby byznysového prostředí? Včera jsem se v jiném rozhovoru dotkl třeba oblasti facility managementu, který se u nás na rozdíl od zahraničí nedá vystudovat ani v rámci stavební fakulty. Jako jeden obor ne, specializace se studovat dají. Dnešek ale znovuobjevuje interdisciplinaritu… Právě. Je otázka, jestli jako takový tento obor patří technické škole, nebo spíš škole ekonomic- ké, či někomu, kdo se zabývá systémovými řeše- ními. V každém případě máte pravdu v tom, že jako obor se u nás facility management studovat nedá. Ne že bychom se nevěnovali systémovým oblastem, ale zabýváme se většími celky, než je budova, spíše tedy městy, regiony, koncepty smart cities… Spolupráce univerzit s firmami stále roste K tomu mířím, nakolik můžete či dokážete odpovídat na požadavky trhu. Protože trh by podobné vzdělání uplatnil. Nakolik můžete vstupovat do nabídky studijních oborů… V tomto ohledu máme možnosti velké. Krom toho, že v současné době připravujeme insti- tucionální akreditaci univerzity, účastníme se i mnoha výzev, které umožňují financovat nové studijní programy, doktorské nebo magisterské. A právě v rámci takových aktivit vznikají mo- derní interdisciplinární obory, které překonávají fragmentaci a jdou napříč katedrami. Takových návrhů máme hodně, jen letos akreditujeme asi sedmdesát nových programů. Mě to zajímá proto, že často z úst politiků slyšíme, jak zajistili dostatek těch či oněch profesí, nicméně cyklus vzdělávání je dlouhodobá záležitost a dnešní opatření se projeví nejdříve za pět šest let… Český průmysl má potenciál, aby v konkurenci obstál. Jedním z jeho pilířů je i silná tradice kvalitního technického školství, které reprezentuje v prvé řadě nejstarší česká technická univerzita. Docent Vojtěch Petráček stojí v jejím čele jen několik měsíců, ale spjat je s ní celou svou profesní dráhu. JSME TĚŽKOU ŠKOLOU, POHYBUJEME SE V EXAKTNÍM PROSTŘEDÍ. NA NÁS JE, ABY STUDENTY STUDIUM BAVILO A ABYCHOM JE DOKÁZALI VTÁHNOUT DO KONKURENČNÍHO MEZINÁRODNÍHO PROSTŘEDÍ. NA NICH JE, ABY CHTĚLI DĚLAT SLOŽITÉ VĚCI. A TEN ZÁPAL JE TŘEBA PODPOROVAT ODMALIČKA. Ten cyklus je daleko delší a podobná politická prohlášení buďto nejsou zcela vážná, nebo nejsou zcela reálná. Nejde jen o jeden studijní obor, jde o všechny vazby, o celý vzdělávací systém… Musíme mít pedagogy, musíme mít zájemce o studium, tedy vazby na střední školy, které ty zájemce adekvátně připraví, článků řetězu je mnoho. Pokud jde o technic- ké obory, začíná to zájmem už v raném věku. Náš koncept začíná už od školky. Máme naši školku, máme první stupeň školy, chtěli by- chom spolupracovat s gymnázii. Neříkám, že to ovlivní prostředí masově, ale taková kontinuita je potřebná a o tu se snažíme. Máte i dětskou letní univerzitu… To je moc hezký projekt. Několik stovek dětiček základní školy, které sem na týden přijdou a odcházejí po týdnu nadšené. Nadšení jsou i kolegové, kteří se jim věnují. A to je právě ono, začátek toho procesu. Ale aby byl skutečně efektivní a nesl ovoce, potřebujete kvalitní učitele základních škol, kteří takový zájem dokážou udržet a podpořit. Potřebujete kvalitní učitele středních škol. Je potřeba roz- víjet od prvního stupně škol analytiku, logiku, matematiku, kritické myšlení. A teprve potom je tu univerzita. Dnes ale je mnoho možností, jak dělat věci jednodušší, jak rozvíjet soft skills, jak o něčem mluvit a tvářit se, že je to dělání. Nebo jak nedělat nic… Důležité je probudit, udržet a zúročit potenciál, který v dětech je. Základní a střední škola ale musí děti připra- vit tak, aby u nás přežily. Jsme těžkou školou, pohybujeme se v exaktním prostředí. Na nás je, aby studenty studium bavilo a abychom je dokázali vtáhnout do konkurenčního meziná- rodního prostředí. Na nich je, aby chtěli dělat složité věci. A ten zápal je třeba podporovat odmalička.

www.komora.cz 45 vzdělávání ČVUT je nejstarší českou technickou univerzitou, vedle vzdělání je vaší prestiží i druhá role, věda a výzkum. Jak vidíte svou univerzitu z tohoto pohledu? Velmi dobře, a to ne proto, že jsem pět let byl ve funkci vědeckého prorektora. Teď zrovna byly publikovány výsledky hodnocení podle metodiky 2017+ a modul 1, tedy nebiblio- metrizovatelné výsledky, kde je to škálováno od jedničky do pětky a kde jednička jsou superexcelentní výsledky, dvojka super výborné a tak dále, tak v tomto modulu máme mezi pří- rodovědnými obory, které nejsou naší prioritou, třicet procent jedniček, mezi technickými obory sedmdesát procent. To je obrovský a objekti- vizovaný úspěch kolegů. Po Karlově univerzitě jsme druhá nejsilnější univerzitní vědecká a výzkumná instituce. Vedle vědecké činnosti je pro studenty magnetem i mezinárodní dosah. Vy sám jste pět let působil v Heidelbergu, své studenty vozíte do CERN… Já sám už ne, protože sedím většinou v kanceláři a věnuji se jiným záležitostem, ale vozí je tam kolegové z týmu, který jsem tu založil a vedu. Mezinárodní spolupráce je nesmírně důležitá, máme vazby na prestižní univerzity a pracovi- ště, výměnné studijní pobyty. Je to zásadní pro to, aby se studenti naučili i něco trochu jiného než jen to, co se děje v naší české kotlině. Nebýt uzavřen v jednom úhlu pohledu je nesmírně důležité, to posunuje kupředu nejen studenty, ale i univerzitu jako takovou a potažmo celou společnost. Vedle toho úzce spolupracujete se dvěma významnými centry základního výzkumu, mám na mysli dolnobřežanské laserové Foto: 3x Jakub Hněvkovský

46 www.komora.cz vzdělávání To je opravdu silné téma, zasahuje dokonce několik fakult, máme i Centrum udržitelné mo- bility, což je jedno z výzkumných center v Řeži. S automobilovým průmyslem máme velmi těsné kontakty a výbornou spolupráci, i v oblasti autonomních vozidel, mimo jiné Michal Pě- chouček spolupracuje se Škodovkou… Vidíte, zrovna Škodovka nedávno publikovala informaci, že na některých technologických systémech spolupracuje s Izraelci. Není to škoda, když máme skvělé české hlavy? Technologií v automobilovém průmyslu je spousta, ale není úplně vyloučeno, že je to v rámci spolupráce, kde je i Michal, protože on je součástí mnoha mezinárodních projektů, rozvíjí velké evropské centrum informatiky, a byť nemám detailní informace, jsem si jist, že i spolupráce s izraelskými experty může být jejich součástí, a vůbec by mě to nepřekvapilo, protože i my jako škola jsme s izraelskými kole- gy ve velmi dobrých a těsných kontaktech. Izrael, který se ze země kibuců stal technologickým lídrem, je často dáván za vzor inovací. Sami Izraelci přičítají velký díl zásluh za svou proměnu armádě. Spolupracujete s českou armádou? Její technologické nároky jsou značné… Je to jedno z témat, které se snažím rozvíjet, aby naše znalosti a technologie byly přístupné a vy- užitelné našemu obrannému sektoru. Hybridní hrozby, autonomní technika, informační techno- logie, radarové komplexy, létající systémy, to vše jsou témata, na kterých pracujeme. Rozvíjíme tímto směrem celý systém a měl by to být jeden ze sektorů, který chceme do budoucnosti rozvíjet a posilovat. A to jsme u třetí role univerzity, transfer poznatků a technologií… Identifikovat aplikační příležitosti není snadné, my se tomu věnujeme na úrovni fakult i centrál- ně a musím říci, že v posledních letech se škola a byznys chápou mnohem lépe než dříve, přibli- žují se. Jednotlivé fakulty, které mají k aplikační praxi blíž, jsou s průmyslem velmi dobře pro- vázány už dávno. Ale významně se mění situace v oblastech, kde třeba jsme si dříve využitelnosti nebyli tolik vědomi. Fungují dobře inovační vouchery, rozběhli jsme systém scoutingu, nyní se rozjíždí nový program, v němž má být řádově více financí, jde o stovky milionů. Jak vidíte zájem českých firem o spolupráci? Inovace, digitalizace, robotizace, to je mantra současnosti… Zájem existuje, je rostoucí, ale jednoznačně má kam růst. My jsme před asi pěti lety s německou obchodní komorou vyhodnocovali dotazník a asi jen desetina firem byla ochotna se těmito Z odborného pohledu je zřejmé, že bez jádra se neobejdeme, nelze si to představit. Je to podivná politická hra, které nerozumím. Zpoždění je ve- liké, komplikace jsou značné, Němci i Rakušané od nás energii berou, a kdybychom to chtěli dělat na uhlí nebo na plynu, tak si nepomůžeme a uhlíková stopa bude mnohem větší. Existují na to studie? Kolegové z ČEZ toto mají velice dobře spočítá- no, cenu různých zdrojů v celém cyklu, dokonce i to, nakolik se liší náklady v případě, kdy je investorem soukromá firma a kdy je investorem stát. To se liší? O řád. Přesná čísla nemám v hlavě, ale bylo to předmětem jedné přednášky na letošní letní škole v Temelíně. Raději se nebudu ptát, kdo zaplatí víc. Myslím, že tu odpověď znáte… Určitě se zabýváte i dalším silným tématem dneška, jímž je mobilita a čistá mobilita… centrum ELI a Ústav jaderného výzkumu v Řeži s jeho centrem SUSEN. Nakolik je to pro vás významné? Pokud se budeme bavit o jádru, tak to je klíčo- vé, stejně jako spolupráce s našimi jadernými elektrárnami, protože naše škola je jediná v re- publice, která je schopna podporovat celý cyklus jaderné technologie. Ostatně, já sám jsem pět let v Řeži působil, byť můj obor je trochu odlišný, zabýval jsem se fyzikou částic. Jakmile se má v oblasti jaderného průmyslu cokoliv budovat, opravovat, posuzovat, měřit, ukládat, likvidovat, dělají to naši absolventi a my na tom často spo- lupracujeme. Pokud jde o fyzikální infrastruk- tury, tam je laboratoří víc, CERN, Darmstadt, Hamburk, Brookhaven… Jsme do komunity částicové fyziky zapojeni. ELI je náš velmi důle- žitý partner a bude to nesmírně zajímavé místo, přímo za Prahou budeme moci dělat věci, které sahají na samu hranici pochopení elektromag- netické teorie nebo kvantové elektrodynamiky. Je reálné, že třeba ELI může získat skutečnou světovou pověst? Bude to velmi významný pilíř fyziky ultrainten- zivních laserů a bude to mít mnoho dopadů jak pro fyziku samotnou, tak pro aplikace medi- cínské a biomedicínské. Potenciál je obrovský a potenciál naší spolupráce zrovna tak. Když jsme se bavili o jaderné kompetenci, jak vidíte české přešlapování na místě v otázce jádra? Vy vychováte experty a oni zmizí v zahraničí… Z hlediska výchovy expertů to tragické není, mohou odejít a mohou se i vrátit, když bude kam. Důležité je, aby ta znalost v národě zů- stala zachována, není podstatné, kde ji zrovna uplatňují, a naopak považuji za správné, že poznají realitu v zahraničí. Pokud jde o naši koncepci energetické politiky, nepřísluší mi ji hodnotit, ale určitě ten stav ničemu neprospívá. JE NEREALISTICKÉ SI MYSLET, ŽE BUDEME KONKUROVAT TĚM NEJVĚTŠÍM HRÁČŮM. NICMÉNĚ POKUD TA PŘÍLEŽITOST PŘIJDE, URČITĚ JI RÁDI VYUŽIJEME. A MOŽNÁ MÁME I NĚKOLIK KANDIDÁTŮ NA NÁPAD, KTERÝ BY MOHL ČESKÉ FIRMY OSLOVIT, A PŘITOM BY MOHL POHNOUT SVĚTEM.

www.komora.cz 47 vzdělávání trendy zabývat, přičemž maximálně polovina z nich to viděla jako pozitivní vliv. Mezi nimi ovšem byli všichni velcí hráči. To jen doku- mentuje, že menší a střední podniky se těmito tématy před několika lety vlastně nezabývaly a začínají se k nim dostávat dnes. Což souviselo i s charakterem ekonomiky, posun k vyšší přida- né hodnotě ten zájem katalyzuje. Existuje pro ně nějaká burza vašich příležitostí? Přímo burza ne, ale jsme relativně malá země a odborníci o sobě vědí, udržují kontakty. Máme společné laboratoře, společná centra, inkubátory, huby, budoucím krokem mají být makerslaby, rozhodně se snažíme ve všech smě- rech pracovat a otevírat se veřejnosti. Atrak- tivní je třeba naše Centrum měst budoucnosti či České centrum informatiky a kybernetiky, určitě k nim přibude i již zmíněné budované Evropské centrum informatiky. A reálné výsledky? V operačním programu Věda a výzkum máme běžící projekty v hodnotě asi šest a půl mili- ard korun. Kdybych měl jmenovat všechny, seděli bychom tu velmi dlouho. Výsledky jsou na všech úrovních. Zmíním jeden kolaborativ- ní projekt, s koncernem GE jsme vyvinuli nový letecký motor, který už se v našich prototypo- vých laboratořích rozběhl. Zmíním i koncept budoucího topení Carbon Capture, mohl bych jmenovat dlouho. Vy samozřejmě zájmem míříte k top endům, my ale chceme myslet i na low end, nejde vždy jen o to nejmoder- nější, chceme se orientovat i na technologie primitivní, které ovšem v místních podmín- kách třeba afrických zemí mohou z tamních materiálů a technologií přinést zcela novou kvalitu. Studenty to ohromně zajímá, vznikají modely, které jsou potom přenositelné. A mo- hou pomáhat. Motor vyvinutý s GE je určitě hezká věc. Neláká vás vyvinout motor s českou firmou, která ho bude vyrábět? Osobně budu velmi rád za jakoukoliv spolu- práci s jakoukoliv českou firmou. Ale globální byznys je globální byznys, a když dostaneme příležitost se na něm podílet, příležitost, která prospěje škole i českému státu, pak by bylo pošetilé ji nevyužít. Dobře, že tato strategická spolupráce s transatlantickým partnerem je a bude pokračovat. Je nerealistické si myslet, že budeme konkurovat těm největším hráčům. Nicméně pokud ta příležitost přijde, určitě ji rádi využijeme. A možná máme i několik kandidátů na nápad, který by mohl české firmy oslovit a přitom by mohl pohnout světem. Takový je třeba náš vlastní systém SAVER, který dokáže ze vzduchu vyrábět pitnou vodu. Prototyp jsme nedávno prezentovali, systém bude napájet náš pavilon na Expo v Dubaji. I z pouštního vzduchu dokážeme vyrobit pět set litrů vody za den, což je vyšší účinnost, než mají americké armádní systémy. K tomu se při- dali experti z botaniky a přidali houbu, která vodu udrží a do které se dají zasadit i květiny, takže můžete nechat rozkvést poušť. S ohledem na skončené léto možná i suchou českou krajinu… Ano, i tu. ■ PETR KARBAN

48 www.komora.cz vzdělávání již stačí zúčastnit se soutěžního klání, sestavit a zprovoznit funkční a pohyblivý model zařízení ze součástek polytechnické stavebnice, které jsou k dispozici ve speciálních soutěžních kufrech. Od podzimu probíhají okresní a krajská kola soutěže, z nichž se kvalifikuje jeden tým do ce- lostátního jarního kola. Velké finále probíhá v jarních měsících v Praze. Zájemci o účast z jednotlivých krajů se mohou obrátit na krajské hospodářské komory či na Hospodářskou komo- ru ČR. Rádi bychom poděkovali všem zúčastně- ným školám, firmám, krajským samosprávám, sponzorům a dalším podporovatelům, hospodář- ským komorám v krajích, a především Ing. Miro- slavu Hradeckému, řediteli ZŠ Rádlo, za předešlé ročníky soutěže. Bez jejich práce a nadšení by tato soutěž nevznikla a nemohla se rozvíjet. ■ VALERIE SAARA Talent pro firmy zahajuje 4. ročník Znalosti, odbornost, dovednosti, kompetence… To jsou slova, která se dnes skloňují ve všech firmách. A k nim, respektive ke zvyšování jejich úrovně, je namířena i soutěž týmů složených z reprezentantů základních a středních škol a firem. Ta právě zahajuje svůj další, v pořadí již 4. ročník. Jak soutěž probíhá? Předpokladem účasti je sestavit soutěžní tým. Ten se skládá ze tří žáků 5. a 6. tříd základních škol a tří žáků škol středních. Vedoucím týmu musí být zá- stupce firmy (dodají školy, může pomoci krajská hospodářská komora), členem týmu je rovněž pedagog, který zastává roli koordinátora. Pak Neváhejte a přihlaste se k nám do soutěže! kontaktní e-mail: heroldova@komora.cz Foto: 2x HK ČR

7lio~Ʃ~`t7lo-€]3Ą-Zipli3Ųƥpbž pi~tƀǍ7¦ ĘiÏte svįj podnik strategicky! PęehlednÛ a rychle 16. 10. DaĈová a ľivnostenská kontrola 24. 10. ÌOI a kontrola státní inspekce práce 31. 10. Kontrola správy sociálního zabezpeÍení a finanÍní kontrola Semináę: www.komora.cz/vyroba Pęihlaste se na semináę: www.komora.cz/uohs i3ƀĄ-t¨b3ƒǍlƥ]`3i~§ Ī¨9]g-gŻŲb««« (ƒ07ot7p]„7à p7f]gŲƥǃª www.komora.cz/kontroly

50 www.komora.cz municipality Nejsem odpůrcem turistického ruchu, Praha mu vděčí za mnohé, ale je třeba respektovat vždy určitá pravidla. Čili je otázkou, jak regulovat chování ná- vštěvníků města. Zde asi vidím prostor pro zlepšení práce městské policie. Je tu ještě jedna rovina pohledu.Využití značné části bytového fondu ke krátkodobým pronájmům se spolu s nízkou bytovou výstavbou jistě podepsalo pod růstem cen bytů v Praze jak ke koupi, tak k pronájmu… O tom se hodně hovoří a bude to téma, které bude rezonovat ještě v příštích letech. Bohužel, musím říci, že předchozí politická reprezentace nepřipravila žádné projekty, které by bylo možno realizovat. To je bolest posledních čtyř let. Souhlasím s tím, že velká diskuze. Ale Ministerstvo financí v tom už udělalo kus práce, komunikuje přímo s Airbnb, má informace o tom, kdo co provozuje, a mělo by dojít ke zdanění i několik let zpětně. Tady si myslím, že se našla cesta, jak to řešit, a že je možné tu situaci narovnat, podobně je tomu i s přepravními služba- mi, jako je Uber. Větší těžkosti vidím ve společenské nebo sociální rovině. Jak to myslíte? Ti, co přijíždějí za zábavou, velmi málo respektují pravidla. V klasických ubytovacích zařízeních je respektovat musejí, v pronajímaných bytech ovšem není žádná recepce, služba, ostraha. Podle toho to vypadá. A tady vidím osobně větší problém, protože daňové záležitosti opravdu vyřešit umíme. Profesorka Eva Kislingerová má na pražském magistrátu na starosti rozpočet. Tedy svým způsobem také daně a investice. Což jsou témata sice městská, ale dotýkají se každého z nás. Velkým tématem evropských měst je sdílená ekonomika. Jaký je váš názor coby profesorky ekonomie? Nechci zabíhat do teorií, ale spíše se přikláním k tomu proudu, který říká, že zatím o žádnou sdílenou ekonomiku nejde, ale že je to běžný byznys jako každý jiný, který pouze využívá jiné platformy. Velký problém Airbnb je v tom, že se komerčně využívá majetek a neplatí se z takové činnosti daně. Souhlasím s tím, že se majitel může rozhodnout využít svůj majetek způsobem, kterým chce, pokud tím neporušuje platnou legislativu. Krátkodobý pro- nájem není v rozporu s legislativou, ale pokud je to komerční činnost, tedy výdělečná, pak je v pořádku ji evidovat, zdanit a zatížit stejnými poplatky, jaké odvádí ostatní ubytovací zařízení. Byla kolem toho Peníze se v ekonomice neztratí

www.komora.cz 51 municipality investiční aktivita mohla a měla být vyšší, ale to nejsou projekty, které připravíte za měsíc. Naši nástupci, kteří přijdou po říjnových volbách, budou mít velkou výhodu v tom, že teď zde připravené projekty jsou, Černý Most kupříkladu, kde bude připraveno velké množství bytů. Jsou i další lokality. Má vůbec město vlastnit byty? A jaké případně? Má, jednoznačně. Důležitá je ta druhá otázka, jaké. Měs- to, aby mohlo dobře sloužit svým občanům, potřebuje zajistit řadu profesí. A tady jsou městské byty jedním z nástrojů, jak takové lidi přivést a udržet. Možnosti odměňování nejsou až takové, aby vždy byly motivační. Potřebujeme učitele, zdravotníky, policisty, hasiče. Bez nich město nebude schopno existovat. Co můžeme poskytnout? Bydlení, slevy na dopravu… Ale bydlení je naprosto klíčové. Otázkou možná je, jak má být s těmito byty nakládáno. Podle mého názoru, a tak se většinou i dnes děje, jsou to byty přidělované na dobu určitou a spojené s výkonem potřebné profese. A sociální byty? Opět ano. V současné době se na vládě velmi disku- tuje otázka sociálních bytů a celého systému, návrhů existuje několik. Ale i schopnost města postarat se o ty, kteří se o sebe postarat neumějí, je důležitá a vypovídá o kvalitě života v něm. Je to ale potřeba vnímat v širším kontextu, není to jen bydlení, ale i ná- vazná péče sociální, vzdělávací, integrační, pracovní příležitosti. Pro regiony je nesmírně důležitá spolupráce s regionálními podniky a podnikateli. Platí to i pro Prahu, případně Prahu 2? Spolupráce s podniky je důležitá pro každý region i město, Prahu nevyjímaje. Pokud jde konkrétně o Prahu 2, má to své specifikum – v našem obvodu totiž v podstatě nejsou žádné výrobní podniky. Jsou tu služby, komunikace probíhá tedy především v této linii. Pikantní je, že Finanční úřad Prahy 2 je nejfrek- ventovanější a nejvyužívanější finanční úřad v Praze. A důvod? Má to logiku, protože zde má sídlo řada společností a je jich takové množství, že kontrola ze strany finanč- ních úřadů připadá v úvahu asi jednou za sto padesát let. Tady je devětačtyřicet tisíc obyvatel a neskutečné množství firem. Ve Slivenci je obyvatel kolem tří tisíc a firem několik desítek. Je to možná pro zasmání, ale i to je důsledek ne zcela vyhovujícího správního členění. Praha 2 je prostě oblíbená. To asi není úplně oblíbenost, která se vám líbí… Záleží na úhlu pohledu. Mohla bych se na to jako správce rozpočtu dívat tak, že mým úkolem je vybrat co největší daně. Na druhou stranu, když daně nevy- beru, ty peníze se v ekonomice neztratí, lidé je použijí nějakým jiným způsobem. Peníze jsou oběživo, a pokud obíhají, je to fajn. To mě vede k pocitu, že současný tlak vlády na zvyšování mezd je motivován podobně. Vyšší mzdy znamenají vyšší příjmy do státního rozpočtu… Tempo růstu mezd má být nižší, než je tempo růstu produktivity práce, to je základní ekonomická pouč- ka. Nejsem si jistá, jak to v tuto chvíli je. Jestliže mzdy mají růst o osm či deset procent a HDP vykazuje podle statistik růst o dvě celé tři desetiny procenta, je tam disproporce. Možná tím výraznější, že HDP je souhrnem celé ekonomiky a růst produktivity ve státní či veřejné sféře, kde stát určuje platy, ani neznáme. Nečekám ale, že bude vyšší než ve sféře privátní. To je asi složitá úvaha. V ekonomice dochází ke strukturálním změnám, digitalizace, robotiza- ce, automatizace má ve výrobě obrovský prostor, zatímco na úřadech se to vše projevuje v mnohem menší míře a mnohem pomaleji. ■ PETR KARBAN prof. Ing.  EVA KISLINGEROVÁ, CSc. V roce 1982 absolvovala Fakultu výrobně- -ekonomickou Vysoké školy ekonomické v Praze, následně v letech 1982–1991 působila jako vědecká pracovnice ve Výzkumném ústavu strojírenské technologie a ekonomiky. Roku 1991 nastoupila jako odborná asistentka na Katedru podnikové ekonomiky VŠE v Praze, roku 1994 zde byla jmenována docentkou a v roce 2002 byla jmenována prezidentem republiky profesorkou v oboru podniková ekonomika a management. V letech 2003–2014 také Katedru podnikové ekonomiky vedla, dále byla členkou vědecké rady a proděkankou pro provoz a rozvoj Fakulty podnikohospodářské VŠE, současně také členkou vědeckých rad dalších českých a slovenských ekonomických škol. Jako expertka spolupracovala s Grantovou agenturou ČR a slovenským ministerstvem školství, byla členkou několika redakčních rad odborných časopisů (Politická ekonomie, Ekonomika a management, Journal of Competitiveness, Financial Assets and Investing). Je autorkou mnoha monografií, sborníků a odborných článků v domácích a zahraničních časopisech. MINISTERSTVO FINANCÍ UŽ UDĚLALO KUS PRÁCE, KOMUNIKUJE PŘÍMO S AIRBNB, MÁ INFORMACE O TOM, KDO CO PROVOZUJE, A MĚLO BY DOJÍT KE ZDANĚNÍ I NĚKOLIK LET ZPĚTNĚ. Foto: 2x Jakub Hněvkovský

52 www.komora.cz advertorial Více informací na: www.konektel.cz Společnost byla založena v roce 1991 a dnes je jedním z největších distributorů spo- lečnosti Motorola Solutions v teritoriích EMEA (Europe, Middle East & Africa). „Být jen distributorem ale dnes nestačí, což jsme předpoklá- dali již před lety, a proto jsme se od prvopočátku orientovali na komplexní byznys. Jsme proto nejen autorizovaným distributorem, ale také servisním střediskem a certifikovaným školicím centrem společnosti Motorola Solutions,“ říká obchodní zástupce společnosti Petr Štefan. Ve skutečnosti je pozice expertů ještě významnější, protože směrem k trhu působí firma především jako systémový integrátor a směrem ke značce Motorola také jako významný aplikační partner a vývojové centrum. Český trh je prioritní, kvalitu KonekTel prokazuje ale svými exportními úspěchy. I on potvrzuje, že pro české společnosti může být v současnosti velmi atraktivním cílovým trhem africký kon- tinent. I díky podpoře Evropské unie KonekTel v současné době dynamicky expanduje. „Cílem společnosti je udržet pozici na domácím trhu, cestu vidíme ve zvyšování kvality poskytovaných a nabízených služeb. Druhým úkolem je navýšit export především do Afriky, která představuje, vzhledem ke svému geografickému rozložení a politickému rozdělení do pětapadesáti zemí, velký exportní potenciál. V Africe žije přibližně miliarda lidí s vysokým populačním potenciálem a konti- nent vykazuje výrazný hospodářský růst. Součástí modernizace je i pokrytí radiotelekomunikačními sítěmi a budování nových uzavřených soukromých telekomunikačních sítí,“ vysvětluje obchodní cíle Petr Štefan. ■ PETR SIMON SLUŽBY A PRODUKTY KONEKTEL Pro zákazníky z veřejného i soukromého sektoru nabízí společnost kompletní realizace profesionálních rádiových systémů, ať už se jedná o standardy: ■ TETRA (DIMETRA) ■ APCO (ASTRO P25) ■ DMR (MOTOTRBO) ■ telemetrické systémy SCADA ■ Push-to-Talk řešení WAVE ■ řešení MOTOBRIDGE, které umožňuje interoperabilní spojování rozdílných komunikačních systémů KONEKTEL NABÍZÍ INDIVIDUÁLNÍ ŘEŠENÍ POŽADAVKŮ NA ■ datové přenosy ■ systémy AVL/GPS ■ dispečerské a telemetrické systémy ■ bezdrátové systémy společností Cambium Networks, Ericsson a ZebraTechnologies Potřebujete navrhnout a vytvořit moderní komunikační systém? obchod@konektel.cz Tel.: +420 466 857 111 (v pracovní dny od 8 do 16 hodin) Komunikace třetího tisíciletí Vysoce konkurenční prostředí a globální trhy, to jsou dva důvody, proč komunikace – na všech úrovních a ve všech směrech – je stále důležitější. První ligu hrají světoví hráči, ale nezbytná je pro ně znalost lokálních trhů. Pro značku Motorola je takovým partnerem na českém trhu společnost KonekTel. KonekTel neprodává jen krabice, ale dodává ucelené řešení: Analýza a konzultace vašich požadavků Výběr nejvhodnějšího řešení Kompletní dodávka a realizace Dohled provozu a jeho podpora Rozvoj v rámci dlouhodobého partnerství 1 2 3 4 5

53

54 www.komora.cz trendy řuje IT specialista, denní servis mají na bedrech holky ze sekretariátu. Sdružujeme věci, které k sobě nepatří. ZP: Dlužno říci, že k tomu spíše sklouzávají byznys centra, ve výrobní sféře jsou přece jen pravidla daleko pevnější a nároky mnohem vyšší. To platí i dnes? Čekal bych to před deseti lety, kdy přišla krize… ZP: Nemyslím, že je to dáno tím, že klient chce šetřit. Spíš mu to všechno prostě přijde jednodu- ché. Péče o nemovitost skutečně byla v principu jednoduchá, ale projděte si dnes jakoukoliv administrativní, bytovou nebo výrobní budovu od sklepa až po střechu, jsou plné komplikova- ných technologií. Komplikovaných na servis, na provoz, na údržbu. Klienti občas nechápou, proč by měli něco dělat, když budova funguje. To je právě rozdíl u výrobních podniků, kde si majitelé velmi dobře uvědomují, že nesmí nastat okamžik, kdy něco přestane fungovat. Následky jsou nedozírné. Proměňují technologie vaši činnost? Můžete budovu povznést? ZP: Záleží na tom, o jakou budovu jde. Budo- vy z devadesátých let poskytují velký prostor, současné spíše minimální. Ty starší totiž mají morálně zastaralé technologie, ale ty novější obsahují zpravidla vše, co je dostupné, datová centra, vzdálené dohledy, energetické dohledy… Tam jde o to ji efektivně udržovat a provozovat. Nejsme výrobci technologií, ale známe je a měli bychom radit, co využít, aby provoz budovy byl komfortnější a ekonomičtější. Protože to jsou dvě slova s přímým dopadem na hodnotu nemo- vitosti, a tedy i na její výtěžnost. Co dnes českým nemovitostem nejvíce chybí? Lze to pojmenovat? MK: Centrální řízení a vzdálený dohled. Dnes jsou již velmi dostupné technologie, které umož- ňují monitorovat takřka vše na dálku. A nejen monitorovat, ale i reagovat. ■ PETR KARBAN Když naznačujete, že tuzemský trh není na nové pojetí oboru ještě tak zcela připraven, kde vidíte limity? MK: Často jsou dány bagatelizací problému. Máme pocit, že když nehoří, o nic nejde. Setká- vám se s názorem, že hasicí přístroje obhospoda- Integrované služby mění trh Dříve stačilo, aby objekt měl ostrahu, byl uklizený, svítil, topil a tekla v něm voda. Dnes je to všechno mnohem složitější. A proto vznikl facility management, pojem v Česku relativně nový. V čele jednoho z největších hráčů na českém trhu stojí Zdeněk Potomský, generální ředitel pro Českou republiku, a obchodní ředitelka společnosti Michaela Klesnarová. Kam se jejich obor ubírá? Facility management je velmi široký pojem. Co z toho je vaše doména? MK: Udělám to ještě složitější. To, o čem by se mělo především mluvit, je integrovaný facility management. To je úplně jiný rozměr. Do toho pojmu schováte od správy budov přes jejich úklid, ostrahu a provoz úplně všechno. Facili- ty management výrobních podniků zahrnuje dokonce i správu a údržbu výrobních technologií nebo kontrolu kvality. ZP: A celé to začíná ještě dříve, než budova stojí. Český trh na to ještě není zcela připraven, přesto je to cesta běžná v zahraničí a cesta, po které se i náš trh bude ubírat. Rozhodně je to cesta, po které my jako společnost chceme jít. Nekončí ta cesta u toho, že facility management spolknou developerské společnosti? ZP: Určitě ne. Jejich zájmem je postavit, nějaký čas provozovat a prodat. Facility management v jejich byznysu nedává logiku, je to samostatná disciplína. Protože do něj spadají i ty služby, které možná ani nevnímáme, ale všichni je vyu- žíváme – recepce, pošta, správa vozového parku, správa zdrojů, denní servis, regulatorika BOZP, PO a obecně veškeré legislativy. Zkrátka všechno, co klientovi uvolní ruce, aby se mohl naplno věnovat svému core byznysu. Provozovat budovu dnes není úplně jednoduché, jsou to tisíce legis- lativních podmínek. MK: Ten hlavní rozdíl mezi tradičním facility managementem a tím integrovaným je v roli. V integrovaném FM nejsme pro investora nebo majitele dodavatelem, ale partnerem. Celé je to zaměřeno na efektivní život nemovitosti, na ten budoucí život. Každá stavba dnes představuje desítky více či méně pokročilých technologií a vše je potřeba skloubit do ideálně fungujícího celku. Abyste mohl být v takovém pojetí služby partnerem, musíte mít možnost plánovat životní cyklus od začátku, ideálně skutečně ve chvíli, nebo ještě dříve, než začne fyzicky existovat. V Praze, a nejen v Praze, se dnes skloňuje téma zelených budov, v tu chvíle se bavíte úplně o jiné disciplíně. ATALIAN GLOBAL SERVICES Kořeny společnosti v Česku sahají do roku 1992, kdy Pavel Novotný založil úklidovou společnost Jana. V roce 2008 se setkal se Zdeňkem Potomským, který vlastnil malou společnost facility management a likvidace tekutých odpadů. Jejich společný projekt zaujal francouzskou globální facility management společnost TFN, dnes Atalian, která koupila majoritu. Přišla doba akvizic, firma koupila několik menších konkurentů s vyhraněnou specializací a dnes nabízí integrovaný facility management napříč celou šíří trhu, od bytových objektů přes kancelářské a obchodní až po výrobní. Foto: Jakub Hněvkovský

55

56 www.komora.cz trendy ve firemním prostředí jako konferenční hovory se tak mohou změnit k nepoznání. „Můžeme očekávat masové přijetí technologií využí- vajících virtuální realitu, ať už v zasedačkách, nebo mimo ně. Ty umožní uživatelům, aby se vzájemně viděli a komunikovali, jako kdyby byli ve stejné místnosti,“ přibližuje Igor Hendrych, ředitel divize Business and Information Services Canon CZ. Jako globální lídr v inovacích Canon poskytuje firmám služby z oblasti zpracování obrazu či tiskových služeb a je už dnes dodavatelem inteligentních kancelářských řešení, mezi která patří například au- tomatizované zpracování faktur, digitální podatelna nebo správa firemních dokumentů. „Mimo kancelář najde 5G využití třeba v rámci další- ho rozmachu chytrých měst, ale sehraje také klíčovou roli při rozšiřování automaticky řízených automobilů nebo při využívání hejn automaticky pilotovaných dronů například při stavbě a dalších výškových pra- cích bez nutnosti lešení. Rychlejší konektivita umožní kontinuální připojení, které přinese nové možnosti automobilům či robotům, jak zpětně komunikovat s ulicemi a ovlivnit tak například intenzitu pouličního 5G aneb jak lepší síť změní náš život Další generace datové sítě má technické předpoklady k tomu ovlivnit fungování celé společnosti – od způsobu, jakým každý den komunikujeme mezi sebou a se stroji, až po nové chytré aplikace firem schopné nabídnout nové možnosti organického růstu. Zapomeňte na procesor řídící každé zařízení, díky 5G budou moci vzniknout samostatné ekosystémy složené z inteligentních zařízení a senzorů sdruženě řízené vzdáleně z cloudu. Představte si tiskárny, televize, mrazáky nebo kávovary integrované do globální sítě, která bude schopna okamžitě plnit zákaznická přání a v reálném čase také spotřebu hned vyúčtuje. 5G sítě budou pro firmy bodem zlomu v každém smyslu tohoto slova – a produktoví designéři přímo překypují očekáváním, kdy tato nová éra komunika- ce naplno odstartuje. „Síť 5G bude znamenat víc než jen další krok na cestě za lepším připojením. Její blesková rychlost, větší šířka pásma i nižší chybovost mají potenciál proměnit celá odvětví. Nejde přitom o hudbu daleké budouc- nosti. Většina rozvinutých zemí dělá vše pro plné komerční spuštění sítí 5G do roku 2020,“ říká Igor Hendrych, ředitel divize Business and Information Services Canon CZ. Každodennísoužitís technikou po nástupu5G Vyšší rychlost, rychlejší odezva a větší kapacita cloudu by mohly umožnit mobilní přenos videí s ultra vysokým rozlišením, virtuální realitu a další pokročilé aplikace. Dokonce i jednoduché aplikace osvětlení,“ dodává Igor Hendrych. Také ve zdravot- nictví přinese 5G množství inovací. Očekávat lze například robotickou chirurgii, ale také přesnější a osobnější přístup lékařské péče, který bude zalo- žen na datech průběžně získávaných z nositelných zařízení schopných kontinuálně monitorovat zdra- votní stav. Dostupnost této formy sledování zdraví lidí může také zásadně proměnit pojišťovnictví, kde bude možné cenu pojistného stanovovat individuál- ně podle životního stylu klienta. „Přenos takto citlivých dat v průmyslovém měřítku bude v následujících letech znamenat nutnost velkých investic do zabezpečení všech zařízení internetu věcí (IoT), jež budou součástí tohoto technologického ekosystému,“ upozorňuje ředitel divize Business and Information Services Canon CZ, která pro firemní zákazníky nabízí také řešení pro zabezpečení kance- lářské techniky. Nový5Gclouda všudypřítomnáSIM S tím, jak budou 5G sítě nabývat na významu díky rostoucí poptávce po konektivitě různých zařízení, bude sílit tlak na zvyšování výkonu a spolehlivosti sítě až na úroveň potřebnou k dalšímu zlepšení podnikových cloudových služeb. „Je pravděpodob- né, že v budoucnosti budou cloudy technologicky dostatečně stabilní na to, aby plně nahradily tradiční datová centra. Možnost zcela se spolehnout na cloud bude také znamenat, že výrobci již nebudou muset používat drahé procesory a paměti. To umožní další posun ke kompaktnosti zařízení. Efektivita z hlediska nákladů by pro firmy mohla být obrovská – zejména proto, že by zařízení už nemusela procházet neustálou modernizací, aby držela krok s měnícími se požadav- ky doby,“ vysvětluje Igor Hendrych. ■ CANON Foto: Canon

www.komora.cz 57 inzerce PARTNEŘI VELETRHU ORGANIZÁTOR SPOLUORGANIZÁTOR MÍSTO KONÁNÍ GENERÁLNÍ PARTNER WWW.e-SALON.CZ 15.−18. 11. 2018 E_SALON 188x125.indd 1 11.09.18 15:24

58 www.komora.cz osobnosti ÚJV Řež není jen jádro V ÚJV Řež se věnujeme především inženýrským činnostem a aplikovanému výzkumu, vysvětluje Daniel Jiřička a pokračuje: „Na prvním místě je u nás inženýrsko-technická podpora pro provo- zovatele jaderných i klasických elektráren v České republice i ve světě, projektování, hodnocení a ana- lýzy bezpečnosti a spolehlivosti, testování materiálů, diagnostika. Mnoho našich služeb z oblasti mate- riálového inženýrství nachází své uplatnění i mimo jaderné obory – spolehlivý provoz investičních celků stojí vždy na systému provozních kontrol a spoleh- livé diagnostice. Angažujeme se také v oblastech, které přímo nesouvisí s výrobou elektrické energie, zajišťujeme například zpracování devadesáti procent institucionálních radioaktivních odpadů, vznikajících v ČR v nemocnicích a průmyslu, jsme expertním pracovištěm projektu Hlubinného úložiš- tě, věnujeme se velmi intenzivně využití vodíkových technologií. Samostatnou oblast naší činnosti před- stavuje výroba a dodávky radiofarmak.“ PET radiofarmaka z ÚJV Řež Radiofarmaceutický výzkum a výroba mají v Řeži tradici několika desetiletí. V současné době se ale zaměřuje výhradně na diagnostické preparáty pro pozitronovou emisní tomografii, zkráceně PET. „Naše společnost vlastní a provozuje tři PET centra. První jsme vybudovali v Nemocnici Na Homolce v Praze, druhé v Onkologickém ústavu Masarykovy nemocnice v Brně a třetí, Výzkumné a vývojové PET Centrum Řež, stojí v Řeži a je nejmladší. PET je jednou z nejšetrnějších diagnostických metod, za- ložených na aplikaci radioaktivních látek. S rostou- cím počtem PET kamer na pracovištích nukleární medicíny roste zájem o vyšetření, a tedy i poptávka po spolehlivých dodávkách PET preparátů. A jsem rád, že vysoké nároky výběrových řízení, které nemocnice pro dodávky těchto přípravků vypisují, se nám daří úspěšně plnit, dodáváme v současné době do velké části ČR a současně provádíme vý- zkum a vývoj nových látek.“ ■ VLADIMÍR VĚRČÁK, ÚJV Řež „Česko má schopné inženýry, techniky i výrobce…“ ... říká Daniel Jiřička, předseda představenstva a generální ředitel ÚJV Řež, a. s. Ve vedení společnosti je od června letošního roku. Plánovaná dostavba jaderných bloků v České republice je podle něj příležitostí pro domácí firmy. Nový muž ve vedení společnosti upřesňuje: „Často se diskutuje o tom, zda má jaderná energetika budoucnost a jestli by neměla být nahrazena jinými zdroji energie. Podle statistik WNA (World Nuclear Association – Světová ja- derná asociace) k 1. dubnu 2018 bylo ve 30 státech světa v provozu 449 jaderných reaktorů s celkovou instalovanou kapacitou 394 137 MWe. Ve výstavbě je jich 58 v 16 zemích. Plánuje se výstavba 154 re- aktorů. Celkem se ve světě předběžně uvažuje o vy- budování dalších 333 reaktorů, jejichž instalovaný výkon by měl dosáhnout asi 381 895 MW. To je jasná řeč čísel na straně jaderné energetiky a její budoucnosti. Ostatně nechoďme daleko. Využití jádra hraje významnou roli i v EU – z jaderných elektráren zde pochází přibližně jedna třetina vy- robené elektřiny. A pokud jde o celý náš kontinent, v rámci Evropy se jaderné elektrárny staví v Bě- lorusku, Finsku, Francii, v Rusku a na Slovensku, výstavba se připravuje v Bulharsku, Finsku, Litvě, Maďarsku, Polsku, Rumunsku, Rusku, Spojeném království, Turecku a Ukrajině. A já věřím, že brzy i v České republice.“ Dokáže to Česko? Podle Daniela Jiřičky jsme jednou z mála zemí v Evropě, která ještě stále disponuje dostateč- nými zkušenostmi i zázemím pro jadernou energetiku. Počínaje základním a aplikovaným výzkumem a jeho technickou infrastrukturou přes technické školství až po aplikaci nových poznatků v průmyslu. Roste i zájem o kom- plexnost energetických služeb, kterou nabízí Skupina ÚJV. Daniel Jiřička k tomu dodává: „Vláda v Národním akčním plánu rozvoje jaderné energetiky hovoří o výstavbě až čtyř nových jaderných bloků. Lokality jsou známé – Dukovany a Temelín. Energetiku založenou na spalování hnědého uhlí v budoucnu mít nebudeme, tolik uhlí nemáme a zavázali jsme se ke snižování CO 2 . Dále chceme být co nejvíce energeticky nezávislí a udržet bezpečnost dodávek elektrické energie. V našich podmínkách to jen s obnovitelnými zdroji nedokážeme.“ Ing. DANIEL JIŘIČKA Absolvent ČVUT Praha, Fakulta elektrotechnická, obor Ekonomika řízení ■ od června 2018 předseda představenstva, generální ředitel ÚJV Řež, a. s. ■ od roku 2014 generální ředitel společnosti ČEZ Inženýring, s. r. o. ■ od roku 2005 generální ředitel ŠKODA PRAHA Invest, s. r. o., a ŠKODA PRAHA, a. s. ■ od roku 2001 ředitel divize společnosti AL INVEST Břidličná, a. s. ■ od roku 1989 technik řízení montáží ŠKODA PRAHA, a. s., a následně náměstek ředitele Divize výstavba JETE Foto: archiv ÚJV

59

60 www.komora.cz advertorial ■ přenos nových poznatků do praxe; ■ popularizaci technického a přírodovědného vzdělávání na základních a středních školách v kraji; ■ podporu podnikavosti u absolventů středních a vysokých škol. Součástí projektu je také navázání spolupráce s inovačními centry ve vyspělých zemích se snahou o využití jejich poznatků pro středo- české inovační prostředí. Projekt je financován z Evropských strukturálních a investičních fondů prostřednictvím Operačního programu výzkum, vývoj a vzdělávání pro období 2014–2020 a z fi- nančních prostředků Středočeského kraje. ■ STŘEDOČESKÝ KRAJ Smart Akcelerátor ve Středočeském kraji podporuje výzkum a vývoj Středočeský kraj je jedním z ekonomicky nejvyspělejších regionů v ČR, přesto donedávna postrádal účinný nástroj, který by se intenzivně věnoval podpoře výzkumu, vývoje, inovací a souvisejícího vzdělávání. Projekt Smart Akcelerátor jím je. Těžit z něj mohou především malé a střední firmy. Cílem projektu Smart Akcelerátor je podpořit inovace ve firmách, vznik nových inovačních podniků a iniciovat spolupráci mezi výzkum- ným, podnikatelským a veřejným sektorem. Pro- jekt systémově navazuje na dosavadní spolupráci kraje s vysokými školami, vědecko-výzkumnými organizacemi a inovačními firmami v oblasti naplňování regionální inovační strategie a strategie inteligentní specializace Středočeského kraje. Jednotlivé aktivity projektu Smart Akcelerátor, na nichž spolupracuje Středočeský kraj spolu se Středočeským inovačním centrem, se zaměřují na: ■ podporu inovačního a vývojového prostředí ve firmách, zejména malých a středních; ■ prohlubování spolupráce akademického a pod- nikového sektoru; Více informací najdete na: www.kr-stredocesky.cz nebo na: www.s-ic.cz OBJEVTE ORIGINÁLNÍ MÍSTO PRO VAŠE FIREMNÍ AKCE PARK HOLIDAY a. s., Květnového povstání 194, Praha 10 – Benice, recepce@parkholiday.cz I +420 267 268 111 www.hotelparkholiday.cz Hledáte vhodné místo pro vánoční či novoroční večírek nebo netradiční sportovní turnaj? Výjimečný resort Park Holiday je situován v malebném koutu přírodního parku Botič-Milíčov s výbornou dopravní dostupností z dálnice D1, je tím pravým místem právě pro Vás! Nabízíme prostory společenského sálu s kapacitou až 180 osob, skvělý catering, bohaté sportovní vyžití včetně bowlingových drah a unicurlingu, wellness a relaxační služby, ubytování ve čtyřhvězdičkovém hotelu nebo zajištění dopravy z večírku.

www.komora.cz 61 advertorial NYNÍ Wellness programy 6/(9$$ä 20% (nabídka platí do 14.11.2018) /pþHEQp a Medical Wellness programy SLEVA 20% (nabídka platí do 14.11.2018) Pracovní oděvy pro všechny profese Přístup k zákazníkům a důraz na kvalitu, funkčnost i estetickou stránku výrobků, to jsou důvody, proč je dnes třebíčská společnost Altreva nejen největším producentem pracovního oblečení v České republice, ale i významným evropským hráčem. Altreva umí nabídnout vedle standardního pracovního oblečení, určeného do různých sektorů průmyslu, zdravotnictví a služeb, také certifikované ochranné oděvy. Nabídka produktů třebíčského výrobce je rozmanitá a široká, zahrnuje například také oděvy pro prostory se zvýšenými nároky na čistotu a další provozy s kontrolovaným prostředím, jakými jsou letecký, automobilový a elektronický prů- mysl či operační sály. Od návrhu přes vývoj a výrobu až po případ- né certifikace kolekcí je v případě potřeby vše uzpůsobeno specifickým potřebám zákazníků, kteří mají jasně danou korporátní identitu a chtějí se odlišit od konkurence. Standardní kolekce tvoří nezbytný základ produkce, hlavní důraz klade Altreva na široký sortiment oděvů, jejichž specifické vlastnosti se mohou jakkoliv lišit – právě to umožňuje nabídnout vysoce kva- litní oděvy s požadovanými vlastnostmi doslova pro všechny profese. ■ PRACOVNÍ A OCHRANNÉ ODĚVY NÁVRH – VÝVOJ – VÝROBA – CERTIFIKACE – E-SHOP ■ ZDRAVOTNICTVÍ A WELLNESS ■ HOTELY A RESTAURACE ■ PRŮMYSL ■ CERTIFIKOVANÉ OCHRANNÉ ODĚVY Modely základních kolekcí naleznete na e-shopu www.eshop.altreva.cz. Foto: Altreva

62 www.komora.cz naše regiony Lesk a bída rozmanitosti Je to možná nejrozmanitější český region, geograficky, životním prostředím, sociálně i ekonomicky. Jistě je to region, kterého se nejsilněji dotkly mnohé změny posledních třiceti let. Moravskoslezský kraj možná není vítězem, ale určitě není poraženým.

www.komora.cz 63 naše regiony Zdroj: ČSÚ Hrubýdomácíproduktpodlekrajův roce2016(v Kč) Příjmya výdajekrajův roce2016(v mil.Kč) Mediányhrubýchměsíčníchmezda průměrnéhrubéměsíčnímzdyzaměstnanců v roce2016(v Kč) Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský HDP na 1 obyvatele HDP na 1 zaměstnaného 0 300 000 600 000 900 000 1 200 000 Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský příjmy výdaje 0 10 000 20 000 30 000 40 000 50 000 60 000 70 000 Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský medián mezd průměrná mzda 0 5 000 10 000 15 000 20 000 25 000 30 000 35 000 Přesto nebo právě proto prezident HK ČR Vladimír Dlouhý před prázdninami kraj označil za jeden z těch, jimž vláda dluží pomoc. Ve stejné době na setkání s moravskoslezskými tahouny byznysu poznamenal jeden z účastníků, že největší pomoc, kterou vláda kraji může přispět, představuje to, že vládní aktivity nebudou kraj brzdit. Těžko říct, zda je to prohlášení pozitivní či negativní. S určitostí lze ale říci, že severovýchodní konec republiky prokazuje svou vnitřní sílu. Mění svou tvář. Stává se centrem, byť je možná nejokrajovější částí země. Příhraniční charakter regionu nabízí výhody mezinárodní spolupráce se zeměmi, s nimiž je Česko historicky spjato, a jsou tu historicky udržovány velmi těsné vztahy. Fakt, že Slovensko ani Polsko ne- dosahují úrovně Německa či Rakouska, se projevuje ve dvou směrech – zahraniční podniky v příhra- ničí nevytvářejí těm moravskoslezským tak silnou konkurenci, ale také neodvádějí tolik pracovních sil, spíše naopak. Euroregiony Beskydy, Praděd, Silesia a Těšínské Slezsko jsou proto v celorepublikovém měřítku nadprůměrně aktivní. A aktivní jsou i ně- která byznysově rozvojová sdružení, ať již je to třeba Národní strojírenský klastr, nebo Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje, které vzniklo v roce 1990 a dnes sdružuje 127 členů, kterými jsou podnikatel- ské subjekty, oborové klastry, municipality a podniky i organizace veřejné správy a sféry. Srdceméněocelové Více než dvě stě let kraj patřil mezi nejvýznamnější evropské průmyslové regiony. První průmyslová revoluce význam kraje zrodila a ta čtvrtá může být momentem znovuzrození. Odvětvová struktura moravskoslezského průmyslu byla orientová- na k těžkým segmentům – dominovaly jí doly, železárny, strojírenství, automobilový průmysl, energetika, chemie a farmacie. Vše s výrazným do- padem na všechny složky životního prostředí. Sama Ostrava byla městem uprostřed fabrik. Strukturální ekonomické změny v celosvětovém měřítku byly ještě umocněny společenskými změnami posledních třiceti let ve střední a východní Evropě. To s sebou přineslo nové problémy, kterým region a lidé v něm museli čelit. Moravskoslezský kraj je třetí nejlidnatější, přičemž téměř 60 procent obyvatel, což je ve srovnání s ostat- ními regiony naprosto výjimečné, žije ve městech nad 20 tisíc obyvatel. Tato koncentrace je možná jednou z podmínek přežití – přes velké přesuny na pracovním trhu zdejší region stále vykazuje více než třetinu zaměstnanců v průmyslových podnicích. Mnoho jich tu zaniklo, mnoho vzniklo. Problémy se zaměstnaností tu patřily k těm nejzávažnějším, už proto, že se tak projevil dopad existenčních potíží velkých podniků a nezaměstnaní tu ve vlnách přibý- vali po tisících, tempem, které ani nová ekonomika nedokáže absorbovat rychle. Co v prvém okamžiku bylo problémem, ve druhém se ukázalo být výhodou – nová ekonomika měla kde brát tolik potřebnou pracovní sílu. Pozůstatkem této situace jsou ovšem dlouhodobě nižší reálné mzdy.

64 www.komora.cz naše regiony Také jejich zásluhou již průmysl není orientován většinově na těžký segment, ale v poslední době se významně zaměřuje na špičkové technologie a hi- -tech produkty, přičemž již tradičně tu druhý pól ekonomiky tvoří řemeslné obory. HořícíEma Paradoxem minulosti je, že těžký průmysl v regionu se na přírodním charakteru krajiny nepodepsal jen negativně, v jeho důsledku tu totiž vznikla řada unikátních lokalit, především mokřadů a jezer. Rozrostla se tak plocha chráněných přírodních oblastí, a zvláště v posledních letech se do regionu vrací celoroční turistický ruch, objevující malebná místa Beskyd, Jeseníků a celého Poodří. Vodopády Satiny či Rešovské vodopády, Lysá hora, Praděd, Radhošť, kouzelný Štramberk, hukvaldská obora HEJTMANAMORAVSKOSLEZSKÉHOKRAJE prof.Ing.IVOVONDRÁKA,CSc. 1) Kraj byl za poslední tři desetiletí vystaven mnoha změnám, prochází významnou restrukturalizací průmyslu – co pozitivního to přineslo? Náš kraj se opravdu výrazně mění a jsem za to rád. Lidé nás začínají vnímat jako region, který je dynamický, moderní a který se změn nebojí. Stejně jako Karlovarský nebo Ústecký kraj se postupně vyrovnáváme s dopady těžkého průmyslu. Jsem rád, že tyto strukturálně postižené oblasti podporuje i vláda. Například díky Programu RE:START se nám podařilo vyjednat vyhlášení výzev, které reagují právě na problémy našeho kraje. Dočkali jsme se dotací na rekonstrukci tzv. brownfieldů, takže naše krajina postupně dostává jiný vzhled. Speciální výzvy vláda vyhlásila i pro vysoké školy. Těší mě, že tak mohou vznikat projekty, které propojují výzkumné instituce s reálnými firmami a podnikateli v regionu. Naším významným krokem bylo otevření Moravskoslezského inovačního centra, které podporou nových technologií a inovativních postupů napomáhá dynamičtějšímu rozvoji kraje i firem, které v něm působí. Náš kraj se transformuje směrem od těžby a těžkého průmyslu k více diverzifikované ekonomice. V IT už u nás pracuje stejný počet lidí jako v hutnictví a poměr se stále proměňuje. Nebojím se říci, že se z ocelového srdce republiky stáváme centrem technologickým, a to mě osobně opravdu moc těší. 2) Které oblasti vidíte jako problematické a co dělat pro zlepšení situace? Asi nejvíce mě trápí úbytek lidí v našem regionu. Velkou prioritou vedení kraje je zastavit odliv talentovaných mladých, ale také zkušených lidí. Snažíme se jim vytvářet podmínky pro kvalitní život a postupujeme krok za krokem. Největší bolestí našeho kraje je stav ovzduší. Úspěšně čerpáme kotlíkové dotace, jako vůbec prvním se nám podařilo vyřešit problém vratimovských kalů, domlouváme se s průmyslovými podniky tak, aby každý z nich přijal opravdovou zodpovědnost za své působení v regionu. Na další ekologické projekty nám vláda přislíbila další miliardu korun. Podporujeme vzdělávání nejen modernizací a zkvalitňováním výuky, ale také motivací středoškoláků pomocí stipendií, podniky zapojujeme přímo do výuky a zkvalitňujeme jazykové vzdělávání. Naší snahou je také přivést do regionu více rostoucích a exportujících firem. Také je důležité lidem nabízet zábavu. Podporujeme spoustu akcí, které na náš region významně upozorňují. Ať už hudební festivaly, významné sportovní akce nebo například nedávnou mezinárodní konferenci youtuberů – TBEX. Nesedíme s rukama v klíně. Máme svou vizi a jsem přesvědčený, že se nám ji postupně daří naplňovat. PŘEDSEDUPŘEDSTAVENSTVAKRAJSKÉHOSPODÁŘSKÉKOMORY MORAVSKOSLEZSKÉHOKRAJEIng.JANABŘEZINU 1) Kraj byl za poslední tři desetiletí vystaven mnoha změnám, prochází významnou restrukturalizací průmyslu – co pozitivního to přineslo? Moravskoslezský kraj byl historicky spojen s těžkým průmyslem, propojený výrobní řetězec uhlí – ocel – strojírenství fungoval dvě století a funguje i nadále. Samozřejmě na jiné technologické úrovni, s jinými objemy a nesrovnatelně nižšími dopady na životní prostředí. V hospodářské strategii naší země má však stále svoji nezastupitelnou roli. Právě výrazné zlepšení životního prostředí je v kraji markantní, samozřejmě však nikdy nebudeme spokojeni. Přes veškeré výhrady se zlepšila dopravní infrastruktura. Vadou na kráse jsou ale legislativně nedořešené úseky, které brání ve výstavbě, či zprovoznění některých komunikací. Nelze opomenout příchod a vstup významných investorů, ať již zahraničních, nebo tuzemských, kteří velkou měrou napomohli k restrukturalizaci průmyslu v kraji či oživení a modernizaci stávajících podniků. 2) Které oblasti vidíte jako problematické a co dělat pro zlepšení situace? Požadavky zaměstnavatelů jsou totožné napříč republikou. Trápí je nedostatek zaměstnanců, odborníků s technickým vzděláním. Naším úkolem je zvýšit zájem žáků a rodičů o technické obory a podporovat spolupráci podniků a škol. Myslím, že je žádoucí zaměřit cílenou podporu státu na domácí podnikatele, kteří se zaměřují na výrobky s vysokou přidanou hodnotou. Stále vázne ze strany státu odstraňování starých ekologických zátěží v regionu. DVĚ OTÁZKY PRO… Foto: archiv Foto: archiv Centrumna okraji Kraj dlouhodobě trpěl absencí přímých vztahů s Prahou a konkurencí ekonomik vyspělých zemí EU. Dálnice D1 se stala plně funkční teprve před šesti lety a základ infrastruktury tu proto tvoří hustá síť krajských komunikací a železniční doprava, v posled- ních letech stoupá významně úloha mošnovského letiště, které získalo přímé železniční spojení s Ost- ravou a vypravuje celoročně pravidelné mezinárodní lety do Londýna, Paříže a Düsseldorfu, vnitrostátní linku do Prahy a sezonní linky do více než dvaceti destinací. Atraktivitě kraje prospívá bezesporu jedinečnost zdejší Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava, kterou ještě doplňují Ostravská univerzita, Slezská univerzita v Opavě a Vysoká škola sociálně- -správní, Institut celoživotního vzdělávání Havířov. či divoká příroda kolem Bučacího potoka s jedním z nejvyšších moravských vodopádů jsou lákadly regionu stejně jako Technické muzeum automobilů v Kopřivnici, Vagonářské ve Studénce, Hornické v Petřkovicích či celá sanovaná oblast Dolních Vítkovic, kterou kreativně využívá řada kulturních, sportovních i společenských akcí. Mnohé se v kraji změnilo, mnohé změny teprve čekají. Ostravské srdce je naštěstí odolné a plné energie, což dokazují i vykřičníky v logu moravskoslezské metropole. Šance, že Ema, z hlušiny navezený největší ostravský kopec, na němž nikdy není sníh, protože jeho srdce prohořívá, zmizí ze seznamu zdejších turistických kuriozit, tu určitě je. Spolu s ní by symbolicky mohla zmizet i havířská bída… ■ PETR KARBAN

Plyn od ČEZ vám ušetří klidně několik tisíc ročně Přijďte si spočítat úsporu na nejbližší pobočku nebo nám zavolejte. Se službou ČEZ SERVIS VYTÁPĚNÍ můžete navíc získat i bonus 1 000 Kč. www.cez.cz/plyn 800 810 820

66 www.komora.cz pohled vymyšlené obrázkové příběhy, jež prožívají hlavní postavy v jednotlivých ročních obdobích v jednotli- vých knihách. Je to celé krásně provázané stránku po stránce a děti si tím výborně osvojují slovní zásobu a rozvíjejí fantazii.“ Individuální přístup Nakladatelství pořádá také unikátní autorská čtení s názvem Paseka naživo, která se odehrávají přímo v sídle nakladatelství v Laichterově domě. Jedná se o akce pro menší počet lidí, jež se však setkaly s velkým ohlasem. „Doufáme, že s tím budeme pokračovat i nadále. Snažíme se zvát i autory zahraniční, ovšem to už tak jednoduché není,“ říká Anna Rezková Horáčková. Přestože se to pro nezainteresovaného člověka nemusí na první pohled jevit, i byznys s knihami je velmi tvrdý a konkurence ze strany knižních korporací je veliká. „Tlak zde je, ale myslím, že jsme našli cestu, jak ho ustát. Musíte hledat to, co lidi baví, dělat to s láskou a tak trochu jinak. Velké řetězce mají nevýhodu, že knihy vydávají jako Baťa cvičky. My si však za každou knihou stojíme, každé věnujeme stoprocentní čas a snahu, aby byla co nejlepší. To je naše devíza. Za tím, co vydáváme, si pevně stojíme a za každou knížku bojujeme,“ dodá- vá ředitelka Paseky Anna Rezková Horáčková. ■ ADAM MAŠEK Čeští autoři táhnou Se známým nakladatelstvím spojilo své síly i mnoho věhlasných spisovatelů a historiků, kteří patří mezi naprostou špičku ve svých oborech. „Z českých autorů beletrie bych jmenovala Petra Šabacha, Pavla Šruta, ale také Květu Legátovou, Ivu Procházkovou a mnoho dalších – nerada bych na někoho zapomněla. Z historiků jsou to pak Petr Čornej, Pavel Bělina nebo Jiří Kaše a další, kteří spolupracovali na zmiňovaných českých dějinách. Z nejprodávanějších zahraničních autorů zmíním Salmana Rushdieho, Alici Munroovou nebo klasika ruské literatury Vladimira Nabokova. Samozřejmě se snažíme hledat stále nové, zajímavé autory a v le- tošním roce máme dva velké české objevy, ze kterých jsem nadšená. Prvním je Vojtěch Matocha, autor senzanční Prašiny, a druhým je autorka románu Probudím se na Šibuji Anna Cima. Ani jednomu z nich ještě nebylo ani třicet let.“ Ze současných českých titulů nejvíc táhne kniha Opuštěná společnost uznávaného novináře Erika Taberyho. „Z toho mám opravdu velkou radost, protože se v ní řeší současná dilemata naší kom- plikované společnosti. Kromě Prašiny a Probudím se na Šibuji, které se skvěle rozjely, se také dobře prodávají dětské knížky Jaro, Léto, Podzim a Zima od Rotraut Susanne Bernerové. Jsou to pěkně Za každou knihu bojujeme Nakladatelství Paseka má velkou tradici – po sametové revoluci bylo vůbec prvním soukromým v České republice. Anna Rezková Horáčková nám poodhalila příběh kultovního knižního domu, který v příštím roce oslaví třicet let existence. Dcera zakladatele a současná ředitelka nakla- datelství Anna Rezková Horáčková popisuje: „Paseku založil můj otec Ladislav Horáček 9. prosince 1989, tedy tři týdny po listopadových udá- lostech. Vždycky toužil po vlastním nakladatelství, ale hlavně si chtěl vydat svoji oblíbenou knihu – Krvavý román od Josefa Váchala. Splnil si tím svůj sen. Prvot- ní sídlo nakladatelství bylo v garsonce v šestém patře, kde otec bydlel a současně tam přijímal své první knihkupce a kolegy. Začátky byly trochu bohémské.“ Ze začátku se Ladislav Horáček a jeho kolegové věnovali spíše historické literatuře, současně však vycházela i taková díla jako Tarzan, který před- stavoval i velký komerční úspěch. Paseka je však s historií stále úzce spojena – jedno z největších děl, které po nakladatelství navždy zůstane, jsou Velké dějiny zemí Koruny české, které jsou největším historiografickým dílem, jaké bylo kdy sepsáno. „Popisují dějiny od úplného začátku až do roku 1945. Je to asi 13 700 popsaných stran o 15 dílech, které jsou seřazeny v 19 svazcích. Některé díly byly tak obsáhlé, že se ani nedaly svázat, a proto se mu- sely na dané období udělat svazky dva. V současné době se snažíme pracovat i na dílech věnovaných době po roce 1945. Máme rozjednanou spolupráci s Ústavem soudobých dějin AV ČR, kde počítáme s rozsahem až do roku 1992.“ Foto: 2x archiv nakladatelství Paseka

67

68