Nespoutaná duše: Cesta za hranice sebe sama

Čtěte tuto knihu pozorně a získáte více než jen letmý záblesk věčnosti. Deepak Chopra Nespoutaná duše Cesta za hranice sebe sama Michael A. Singer

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této publikace nesmí být rozmnožována, uložena v rešeršním systému nebo dále předávána, a to v jakékoliv formě, jakým- koliv způsobem, elektronicky, mechanicky, kopírováním, nahráváním a podob- ně, bez předchozího písemného souhlasu vydavatele. Osoba, která by učinila jakékoliv neoprávněné kroky v souvislosti s touto publikací, může být vystavena trestnímu stíhání a vymáhání náhrady za způsobenou újmu. Copyright © 2007 by Michael A. Singer a New Harbinger Publications, 5674 Shattuck Avenue, Oakland, CA 94609 Původně vyšlo jako The Untethered Soul: The Journey Beyond Yourself, v nakladatelství New Harbinger Publications Fotografie na obálce © shutterstock.com Překlad © Hana Hanosková, 2014 © Nakladatelství ANAG, 2014 ISBN 978-80-7263-913-7

19 I.ȲProbouzení v»domí KAPITOLA 1 Hlas ve vaší hlavě „No tohle, nemohu si vzpomenout na její jméno. Jakže se jmenuje? Ale, už to mám. Jak to jen bylo… Sally… Sue? Vždyť mi to včera řekla. Co je to se mnou? Tohle bude asi pěkně trapné.“ Pokud jste si toho ještě nevšimli, ve vaší hlavě probíhá nikdy ne- ustávající mentální dialog. Nikdy nepřestává. Zkoušeli jste někdy zjistit, proč to tam uvnitř mluví? Jak se rozhoduje, co říci a kdy? Kolik z toho, co řekne, je nakonec pravda? Kolik z toho řečeného je ještě k tomu i důležité? A pokud právě v tuto chvíli slyšíte: „Vůbec nevím, o čem mluvíš. Já ve své hlavě žádný hlas nemám!“, tak to je právě ten hlas, o kterém mluvíme. Jste-li chytří, ponecháte si trochu času na to, abyste získali odstup a mohli ten hlas prozkoumat a lépe jej poznat. Problém je v tom, že jste u něj příliš blízko na to, abyste mohli být objektivní. Musíte kousek po- odstoupit, abyste tu konverzaci mohli pozorovat. Třeba když řídíte auto, uslyšíte vnitřní rozhovor tohoto typu: „Neměl jsem zavolat Fredovi? Myslím, že jo. Proboha, nemůžu uvěřit tomu, že jsem na to zapomněl. Bude naštvaný! Už se mnou nikdy nepromluví. Mož- ná bych měl někde zastavit a zavolat mu hned. Teď zrovna se ale nikde za- stavit nedá.“

20 NђspќѢtaћá ёѢŠђ Všimněte si, že ten hlas zastane obě strany konverzace. Je mu úplně jedno, za kterou stranu mluví, prostě hovoří neustále. Když jste unavení a zkoušíte usnout, uslyšíte hlas ve vaší hlavě říkat: „Co to dělám? Teď přece ještě nemůžu jít spát. Zapomněl jsem zavolat Fredovi. Vzpomněl jsem si na to sice už v autě, ale pořád ještě jsem mu nezavolal. Pokud mu hned nezavolám… ale počkat, už je příliš pozdě. Teď bych mu volat už neměl, nevím, co mě to vůbec napadlo. Musím usnout. Zatraceně, teď se mi zase už nechce spát, už nejsem unavený. Zítra mě ale čeká těžký den a ráno brzy vstávám.“ Nedivte se, že nemůžete usnout! Proč vlastně ten hlas, který k vám neustále hovoří, snášíte? I kdyby to, co říká, bylo příjemné a uklidňující, i tak vás to ruší při jakékoliv činnosti. Kdybyste strávili nějakou dobu pozorováním tohoto mentálního hlasu, první věcí, které si všimnete, je, že nikdy nezavře zobák. Pone- chán sám sobě prostě neustále žvaní. Představte si, že byste měli navští- vit někoho, kdo chodí dokola a neustále hovoří sám k sobě. Pomysleli byste si, že je nějaký divný. Přišlo by vám zvláštní, že pokud on je tím, kdo mluví, i tím, kdo naslouchá, tak zřejmě musí vědět, co bude řečeno, ještě dříve, než to sám vysloví. Jaký to má tedy smysl? Totéž platí pro hlas ve vaší hlavě. Proč mluví? To vy mluvíte a současně jste i tím, kdo tomu naslouchá. A když se ten hlas sám se sebou hádá, kdo s kým se to vlastně hádá? Jak může někdo vyhrát? Je to pěkně zamotané. Však poslouchejte: „Myslím, že bych se měla vdát. Ne! Víš, že ještě na to nejsem připravená. Bu- deš toho litovat. Ale miluju ho. Ale vzpomeň si, vždyť totéž jsi cítila s Tomem. Ale co kdyby sis ho tehdy byla vzala?“ Pokud budete poslouchat pozorně, zjistíte, že se mysl jen snaží najít pohodlné místo k odpočinku. Bude v mžiku střídat strany nebo názory, jestliže se zdá, že by jí to mohlo pomoci. A nezklidní se, ani když zjistí, že je to špatně. Jen jednoduše přizpůsobí svůj úhel pohledu a jede dál. Budete-li tomu věnovat pozornost, tyto mentální vzorce se vám ozřej- mí. Je to opravdu šokující uvědomění, když si poprvé všimnete, že vaše

21 I.ȲProbouzení v»domí mysl bez ustání hovoří. Můžete na ni třeba začít ječet v chabém pokusu ji umlčet. Pak si ovšem uvědomíte, že ten hlas ječí sám na sebe: „Zavři zobák! Chci spát. Proč musíš pořád žvanit?“ Je zjevné, že tímto způsobem jej umlčet nelze. Nejlepší cesta, jak se osvobodit od neutuchajícího brebentění, je udělat krok zpátky a podívat se na něj nezaujatýma očima. Prostě přijímejte ten hlas jako vyjadřovací mechanismus, který se tváří jako někdo uvnitř vás, někdo, kdo na vás skutečně mluví. Nemyslete na to, jen to zaznamenejte. Nezáleží na tom, co ten hlas říká, je to pořád stejné. Nezáleží na tom, jestli k vám mluví hezky nebo nepříjemně, jestli pronáší věci světské nebo duchovní. Ne- záleží na tom, protože pořád je to jen hlas, který mluví ve vaší hlavě. Existuje vlastně jen jediná cesta, jak od něj získat odstup, a to přestat rozlišovat, co vlastně říká. Přestat rozlišovat, že jedna věc, kterou říká, jste vy a jiná věc, kterou také říká, nejste vy. Když jej slyšíte mluvit, je přece jasné, že to nemůžete být vy. Vy jste ten, kdo ten hlas slyší. Vy jste ten, který to sleduje. Vy přece slyšíte, když hovoří, ne? Přimějte jej říci „ahoj“. Právě teď. Říkejte to znovu a znovu, několikrát. Teď to vevnitř zakřičte! Slyšíte sami sebe, jak uvnitř říkáte „ahoj“? Jistě ano. Je tu hlas, který mluví, a jste tu vy, kdo ten hlas vnímá. Problém je, že je snadné vnímat hlas, který říká „ahoj“, ale je obtížné odhalit, že ať už ten hlas říká cokoliv, je to stále jen hovořící hlas a vy to posloucháte. Absolutně o ničem z toho, co ten hlas řekne, se nedá říci, že by bylo vámi víc než cokoliv jiného, co říká. Řek- něme, že se díváte na tři předměty – květináč, fotografii a knihu a pak se vás zeptají: „Který z těchto předmětů jste vy?“ Odpověděli byste: „Žád- ný! Já jsem ten, který se na ty věci, které jste přede mě položili, jen dívá. Vůbec nezáleží na tom, co přede mě naskládáte, pořád budu já ten, který se na to dívá.“ Vidíte, je to akt subjektivního vnímání různých objektů. Úplně stejné je to s nasloucháním hlasu uvnitř. Vůbec nezáleží na tom, co říká, vy jste ten, který si to uvědomuje. Dokud si budete myslet, že jedna z myšlenek, které říká, jste vy a jiná věc vy nejste, tak ztrácíte svoji objektivitu. Možná byste si přáli o sobě uvažovat jako o té jeho části, jež hovoří příjemně, ale pořád je to přitom jen ten mluvící hlas. I když se vám třeba právě líbí to, co říká, nejste to vy.

22 NђspќѢtaћá ёѢŠђ Pro růst pravdivosti není nic důležitějšího než uvědomit si, že nejste hlasem vaší mysli, jste ten, kdo jej slyší. Pokud toto nepochopíte, bude- te se stále snažit rozpoznat, kterou z těch věcí, které ten hlas říká, jste opravdu vy. Lidé procházejí tolika změnami ve jménu „snahy o nalezení sebe sama“. Chtěli by odhalit, který z těchto hlasů, která z těch stránek jejich osobnosti je ta pravá, kterou skutečně jsou. Odpověď je prostá: není to žádná z nich. Když se na to podíváte nezaujatě, přijdete na to, že většina z toho, co ten hlas povídá, nemá žádný význam. Většina z toho mluvení je jen plýt- vání časem a energií. Pravda je taková, že většina vašeho života se od- víjí pod vlivem sil, které jsou zcela mimo vaši kontrolu, ať už vaše mysl o tom říká cokoliv. Je to, jako byste se v noci rozhodovali, zda chcete, aby ráno vyšlo slunce. Slunce tak jako tak vyjde a pak zase zapadne. A stejné je to s milióny věcí na tomto světě. Můžete o tom přemýšlet ze všech sil, ale život jde dál a věci se stejně dějí po svém. Vlastně mají vaše myšlenky na tento svět mnohem menší vliv, než byste si přáli. Kdybyste byli ochotní být objektivní a pozorovat všechny své myšlenky, přišli byste na to, že jejich drtivá většina nemá žádnou relevanci. Nemají žádný dopad na nic a na nikoho kromě vás. Jenom vám umožní cítit se lépe nebo hůře na základě toho, co se právě děje, co se událo v minulosti nebo co by se mohlo stát v budoucnu. Pokud se oddáváte naději, že zítra nebude pršet, plýtváte časem. Vaše myšlenky nezmění skutečnost, že prší. Jednou přijdete na to, že to neustálé vnitřní brebentění je úplně nepotřebné a není žádný důvod se ustavičně snažit z toho něco vyvodit. Nakonec přijdete na to, že skutečná příčina pro- blémů není život jako takový. Opravdovou příčinou problémů je neklid vaší mysli. Tím vyvstává zásadní otázka. Jestli tak velká část z toho, co ten hlas říká, je bezvýznamná a nedůležitá, tak proč ten hlas vůbec existuje? Ta- jemství odpovědi na tuto otázku je v pochopení, proč a co říká, když to říká. V mnoha případech mentální hlas například hovoří ze stejného důvodu, jako když píská čajová konvice. Znamená to, že nashromáždě- nou vnitřní energii je třeba uvolnit. Když si to uvědomíte, tak vždycky, když v  sobě hromadíte nervózní, úzkostnou nebo toužebnou vnitřní energii, vnitřní hlas je extrémně aktivní. Nejsnazší je to pozorovat, když jste na někoho rozzlobení a máte chuť mu vynadat. Všimněte si, kolikrát ten vnitřní hlas nadává ještě dříve, než se s tím dotyčným setkáte. Když se vevnitř nahromadí energie, máte potřebu s  ní něco provést. Hlas

147 KAPITOLA 15 Cesta nepodmíněného štěstí Nejvyšší spirituální cestou je život sám. Pokud víte, jak jej kaž- dodenně žít, stává se osvobozujícím prožitkem cokoliv. Na- před však k životu musíte přistoupit poctivě, jinak se může jevit velmi matoucí. Pro začátek si musíte uvědomit, že ve svém životě máte jen jedinou základní volbu, která se netýká ani vaší pracovní ka- riéry, ani koho si máte v úmyslu vzít za manžela či manželku, ani jestli máte hledat Boha. Lidé mají sklon zatížit se příliš mnoha možnostmi volby. Nakonec je totiž všechny můžete odhodit a učinit jedno zásadní rozhodnutí, skryté pod povrchem: Chcete, nebo nechcete být šťastní? Je to opravdu takto prosté. Zvolíte-li jednoznačnou odpověď, vaše cesta životem se úplně vyjasní. Většina lidí si tuto otázku ani neodváží položit, protože mají za to, že to nepodléhá jejich kontrole a moci. Někdo třeba řekne: „Jasně že chci být šťastný, ale opustila mě manželka.“ Jinými slovy, chtějí být šťastní, ale pokud je opustí manželka, tak ne. Tak ovšem otázka nezněla. Otázka byla prostá: „Chcete být šťastní, nebo ne?“ Když zůstanete u jednodu-

148 NђspќѢtaћá ёѢŠђ chosti této otázky, zjistíte, že to pod vaší kontrolou je. Je to jen záležitost vašich hluboko uložených souborů preferencí, které vám stojí v cestě. Řekněme, že jste ztratili cestu a byli jste několik dnů bez jídla a pak konečně najdete cestu k nějakému obydlí. Sotva se dovlečete na jeho práh, překonáte se však a přimějete se zaklepat na dveře. Někdo je ote- vře, podívá se na vás a řekne: „Proboha, chudáčku! Chcete něco k jíd- lu? Co byste si dal?“ Pravda je, že v takové chvíli je vám úplně jedno, co vám dají. Nechce se vám o tom ani přemýšlet. Jen zamumláte slovo „jíst“. A protože v tu chvíli to, že potřebujete jíst, myslíte smrtelně váž- ně, nemá to nic společného s vašimi mentálními preferencemi. Totéž se děje v otázce o štěstí. Otázka zní prostě „Chcete být šťastní?“. Pokud je vaše odpověď kladná, tak ji řekněte a nijak ji neupřesňujte. Ta otázka by vlastně správně měla znít: „Chcete být šťastní od této chvíle až do konce svého života, bez ohledu na to, co se bude dít?“ A teď, pokud řeknete, že ano, může se stát, že vás opustí manželka nebo umře váš manžel nebo zkrachuje burza anebo se vám pokazí auto někde v noci na dálnici. Takové věci se mezi současnou chvílí a koncem vašeho života skutečně mohou stát. Chcete-li však kráčet po té nejvyšší spirituální cestě, tak když na tuto prostou otázku odpovíte kladně, mu- síte to myslet opravdu smrtelně vážně. Neexistují žádná „kdyby“, „jest- liže“ ani „ale“. Nezabýváte se tím, zda je vaše štěstí pod vaší kontrolou. Samozřejmě že je. Problém je v tom, že to vlastně nemyslíte vážně, když řeknete, že si přejete být šťastní. Potřebujete to upřesňovat. Potřebujete k tomu dodat, že dokud se nestane to a to nebo naopak jestliže se to stane, tak teprve chcete být šťastní. Proto to vypadá, jako by to pod vaší kontrolou nebylo. Každá podmínka, kterou si vytvoříte, vaše štěstí limi- tuje. Prostě nikdy nemůžete být schopni kontrolovat úplně všechny věci a udržovat je takové, jaké je chcete mít. Musíte vyslovit bezpodmínečnou odpověď. Rozhodnete-li se, že budete odteď do konce života šťastni, nebudete jen šťastni, stanete se ještě k tomu osvícenými. Ničím nepodmíněné štěstí je nejvyšší možná technika, jaká existuje. Nemusíte se učit sanskrt ani číst svatá písma. Nemusíte se zříkat světa. Jen to musíte myslet zcela vážně, když tvrdíte, že chcete být šťastni. A myslet to doopravdy, bez ohledu na to, co se přihodí. Toto je skutečně opravdová spirituální cesta a je to tak přímá a jistá cesta k Probuzení, jaká jen může existovat. Když se rozhodnete, že chcete být bezpodmínečně šťastni, nevyhnu- telně se vám přihodí něco, co toto rozhodnutí zpochybní. Takovýto test

149 V.ȲŽije vašeho rozhodnutí je přesně tím, co stimuluje duchovní růst. Je to vlast- ně právě ten bezpodmínečný charakter vašeho prohlášení, který z něj dělá tu nejvyšší možnou cestu. Jak jednoduché! Musíte se jen rozhod- nout, zda chcete porušit svou přísahu, nebo ne. Jde-li všechno hladce, je snadné být šťastný. V okamžiku, kdy se však stane něco obtížného, tak to lehké není. Můžete se přistihnout, jak máte tendenci říkat: „Já jsem ale nevěděl, že se toto přihodí. Myslel jsem, že mi to letadlo neu- letí. Nenapadlo by mě, že Sally bude mít na večírku na sobě tytéž šaty jako já. Nenapadlo by mě, že mi někdo poškrábe moje zbrusu nové auto pár hodin po tom, co jsem ho koupil.“ Opravdu chcete porušit svůj slib štěstí kvůli tomu, že došlo k těmto událostem? Může se přihodit milion věcí, které vás dosud ani nenapadly. Je otáz- ka, zda k nim dojde. Věci se prostě stávají. Skutečná otázka zní, zda chcete být šťastní bez ohledu na to, co se stane. Cílem vašeho života je radovat se a učit se z prožitků. Nenarodili jste se, abyste trpěli. Tím, že budete nešťastní, nikomu nepomůžete. Ať už jsou vaše filozofická východiska jakákoliv, faktem zůstává jen to, že jste se narodili, a to, že zemřete. V mezičase si musíte vybrat, jestli se chcete ze svých prožitků těšit nebo ne. Události nerozhodují o tom, jestli budete nebo nebudete šťastní. Jsou to jen události. To vy určujete, zda budete nebo nebu- dete šťastní. Můžete se radovat už jen z toho, že žijete. Můžete se radovat ze všech těch věcí, které vás potkávají, a pak šťastně zemřít. Rozhodne- te-li se takto žít, vaše srdce bude tak otevřené a váš duch tak volný, že se budete vznášet k nebi. Tato cesta vede k absolutnímu překročení hranic, protože všechny části vaší bytosti, které chtěly k vašemu rozhodnutí být šťastni přidávat nějaké podmínky, musely ustoupit. Chcete-li být šťastní, musíte nechat odejít všechny své části, které chtěly vytvářet vnitřní melodramy. To jsou přesně tytéž vaše části, které vymýšlejí důvody, proč šťastní být ne- můžete. Musíte se dostat za tu osobní rovinu, a když se vám to podaří, zcela přirozeně se probudíte do vyšších aspektů své bytosti. Nakonec, radovat se z prožitků života je jediná rozumná věc, kterou můžete udělat. Sedíte na planetě, která se otáčí uprostřed absolutní ni- coty. No tak, podívejte se na realitu. Vznášíte se v prázdném prostoru ve vesmíru, který je nekonečný. Když už musíte být tady, alespoň buďte šťastní a ze svých zkušeností se radujte. Stejně nakonec zemřete. Věci se budou dít tak jako tak. Proč byste neměli být šťastní? Když se budete životními událostmi stresovat, nic tím nezískáte. Svět to nezmění, to jen

150 NђspќѢtaћá ёѢŠђ vy budete trpět. Vždycky bude existovat něco, co vás může znepokojo- vat, pokud to dovolíte. Volba radovat se ze života vás povede spirituální stezkou. Vlastně ta stezka je sama o sobě duchovním učitelem. Rozhodnutí o bezpodmí- nečném štěstí váš bude učit tomu, že každá jednotlivá situace vás má něco naučit o vás, o druhých, o podstatě života. Naučíte se tak všech- no, co potřebujete, o své mysli, o svém srdci, o své vůli. Musíte to však myslet zcela vážně, když řeknete, že chcete být po zbytek života šťast- ní. Pokaždé, když nějaká vaše část začne být nešťastná, nechte ji odejít. Pracujte s tím. Používejte afirmací, ujištění, nebo udělejte cokoliv, co potřebujete, abyste zůstali otevření. Když jste se k tomu takto rozhodli, nic vás nemůže zastavit. Ať se stane cokoliv, můžete si vždycky vybrat, zda se z toho prožitku budete radovat. Když vás budou mučit hladem a dají vás na samotku, užijte si, že jste jako Gandhí. Ať se stane cokoliv, užívejte si života, který k vám přichází. Zní to dost složitě, ale jaký přínos by to mělo, kdybyste to neudělali? Kdybyste byli naprosto nevinní a zavřeli by vás, i tak se tím můžete ba- vit. Co je na tom dobrého, nebavit se tím? Nic to nezmění. A nakonec, pokud se rozhodnete být šťastní, vyhrajete. Udělejte si z toho takovou hru, zůstat šťastní, ať se děje cokoliv. Klíč k takovémuto štěstí je velice jednoduchý. Začněte tím, že poro- zumíte svým vnitřním energiím. Když nahlédnete do sebe, uvidíte, že když jste šťastní, vaše srdce je otevřené a energie ve vás proudí. Když šťastní nejste, vaše srdce je uzavřené a žádná energie ve vás neproudí. Takže abyste zůstali šťastní, neuzavírejte své srdce. Je jedno, co se děje, dokonce i když vás opustí manželka nebo zemře manžel, neuzavírejte se. Neexistuje žádné nařízení, které by vám diktovalo, že se máte uzaví- rat. Prostě jen sami sobě řekněte, že ať se děje cokoliv, uzavírat se nebu- dete. Opravdu tuto volbu máte. Když se začnete uzavírat, ptejte se jen, jestli si skutečně přejete vzdát se svého štěstí. Měli byste zjistit, co to ve vás je, co věří tomu, že uzavírání má nějaký přínos. Přihodí se vám sebemenší věc a vy na své štěstí zapomenete. Měli jste skvělý den, dokud vás někdo nerozčílil cestou do práce. Opravdu vás to rozhodilo natolik, že jste u toho zůstali po celý zbytek dne. Proč? Mějte odvahu si tuto otázku položit. Co z toho vzešlo dobrého, že jste si nechali zkazit celý den? Žádný přínos v tom nebyl. Když vás někdo rozčílí, nechte to odejít a zůstaňte otevřeni. Pokud to skutečně chcete, jde to.

189 O autorovi Michael A. Singer je autor velmi úspěšné knihy „Nespoutaná duše“, kte- rá byla vydána také v Turecku, Brazílii (portugalsky), Švýcarsku (ně- mecky), Španělsku, Číně, Nizozemsku, Dánsku, Finsku, Polsku a Itálii. Singer získal v roce 1971 titul magistra ekonomie na University of Florida. Během přípravy na doktorský titul však prožil hluboké vnitřní probuzení a odešel proto do ústraní, aby se mohl soustředit na jógu a me- ditaci. V roce 1975 založil Temple of the Universe (Chrám Universa), do dnešních dnů již dobře zavedené centrum pro jógu a meditaci, kam mohou přicházet lidé jakéhokoliv náboženství nebo víry, aby společně sdíleli vnitřní ztišení. V průběhu těchto let Singer výrazně přispěl také do oblasti obchodu, umění, výchovy, péče o zdraví a ochrany životní- ho prostředí. Autorsky se podílel na dvou knihách o integraci východní a západní filozofie: The Search for Truth and Three Essays on Universal Law: Karma, Will and Love. Více informací na www.untetheredsoul.com Další autorovo učení Nezůstávejte jen u této knihy – pokračujte v cestě s dalším učením Mi- chaela A. Singera. Navštivte www.untetheredsoul.com, kde lze získat na CD lekce duchovního růstu. Rozšiřte svůj zážitek z četby a zúčastněte se skupinové diskuze s The Un- tethered Soul Reading Group Guide.

Kdo skutečně jste? Jaké by to bylo, kdybyste se zbavili svých omezení a vzlétli mimo své hranice? Co můžete každý den udělat pro to, abyste nalezli tento druh vnitřního míru a svobody? Nespoutaná duše nabízí prostou, hluboce intuitivní odpověď na tyto otázky. Ať už je to vaše první setkání se zkoumáním vnitřního prostoru, nebo jste již svůj život zasvětili cestě do nitra, tato kniha změní váš vztah k sobě i k okolnímu světu. Nespoutaná duše začíná procházkou vašimi myšlenkami a emocemi a pomáhá odkrýt zdroje a příčiny kolísání vaší vnitřní energie. Pátrá po tom, co můžete udělat pro to, abyste se osvobodili od navyklého myšlení, pocitů a energetických vzorců, které omezují vaše uvědomění, a konečně také otevírá dveře k životu ve svobodě vašeho nejvnitřnějšího bytí. „Východ je Východ a Západ je Západ, ale Michael Singer tyto dvě tradice spojuje ve šťastném, odborně pojednaném souladu ukazujícím, jak v životě uspět – v duchovním hledání i v každodenních strastech. Freud řekl, že život se skládá z lásky a práce. Singerova skvělá kniha tuto myšlenku s vtipem, výmluvností a neodolatelnou logikou doplňuje a ukazuje, že to jsou dva póly téže nezištné oddanosti.“ Ray Kurzweil, vynálezce, nositel Národní medaile za technologii a autor knih The Age of Spiritual Machines, The Singularity is Near a Fantastic Voyage (v češtině vyšlo jako Fantastická cesta) „Toto je klíčová kniha, která je opravdu jediná svého druhu. Michael Singer čtenáře jednoduchým, ale přesto hlubokým způsobem bere na cestu začínající vědomím, které je spoutáno egem, a končící mimo obzor našeho krátkozrakého, omezeného sebepojetí, ve vnitřní volnosti a osvobození. Kniha Michaela Singera je neocenitelným darem pro všechny, kdo dosud marně hledají a prahnou po bohatším, smysluplnějším a tvořivějším životě.“ Yogi Amrit Desai, mezinárodně uznávaný průkopník moderní jógy „Přesnost a jednoduchost této knihy je měřítkem jejího čirého mistrovství.“ James O´Dea, prezident Institutu noetických věd (IONS)   www.anag.cz