Rakovinné buňky nemají rády slunce

Prof. Dr. med. Jörg Spitz William B. Grant, Ph.D. RAKOVINNÉ BUŇKY NEMAJÍ RÁDY SLUNCE vitamín D ochranný štít proti rakovině, diabetu a srdečním onemocněním

Všechna práva vyhrazena. Tato publikace a všechny její části jsou chráně- ny autorskými právy. Žádná část této publikace nesmí být rozmnožována, uložena v rešeršním systému nebo dále předávána, a to v jakékoliv formě, jakýmkoliv způsobem, elektronicky, mechanicky, kopírováním, nahráváním apod., bez předchozího souhlasu vydavatele. Osoba, která by učinila jakéko- liv neoprávněné kroky v souvislosti s touto publikací, může být vystavena trestnímu stíhání a vymáhání náhrady za způsobenou újmu. Copyright © Prof. Dr. med. Jörg Spitz, William B. Grant, Ph.D., 2010 Originally published in Germany by Mankau Verlag GmbH, Murnau a. Staffelsee Cover design © Andrea Barth, Guter Punkt, Munich, Germany Illustrations © Sergio Vitale, vitaledesign, Berlin, Germany Peter Ruge, Dr. Jan Tomaschof Překlad © Jana Novotná © Nakladatelství ANAG, 2013 ISBN 978-80-7263-803-1

3 OBSAH Předmluva. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 Úvod. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 Moderní životní styl a nemoc? Nebo: Správný způsob života a zdraví? . . . . . . . . . . . 7 ýÁST I: CO SE VYPLATÍ V D T . . . . . . . . . . . . . 13 Slunce – Bůh, nebo démon? . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 Naše tělo – gigantický chemický koncern s mimořádnými vlastnostmi . . . . . . . . . . . . . . . . . 16 Kolik vitamínu D člověk potřebuje? . . . . . . . . . . . . . 22 ýÁST II: RAKOVINA – A VÝZNAM SLUNEýNÍHO HORMONU . . . . . . . . . 27 Celosvětový výskyt rakovinových onemocnění v závislosti na bydlišti člověka . . . . . . . . . . . . . . . . 27 Proč rakovinné buňky nemají rády sluneční záření . . . . . 33 Zhoubné nádory tlustého střeva . . . . . . . . . . . . . . . 41 Zhoubné nádory prsu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49 Zhoubné nádory prostaty . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56 Zhoubné nádory kůže . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59 Význam slunečního hormonu u dalších zhoubných nádorů. . . . . . . . . . . . . . . . . 66 Ani metastázy nemají rády sluneční záření!. . . . . . . . . 70 ýÁST III: VITAMÍN D – KLÍý K PREVENCI . . . . . . . . 75 Sluneční hormon je důležitý pro celé tělo . . . . . . . . . . 75 A odkud získám dostatek vitamínu D?. . . . . . . . . . . . 81 Syndrom deficitů – neboli: Co všechno ještě rakovinné buňky nemají rády . . . . . . . . . . . . . 92 Pravidla všeobecné zdravotní prevence . . . . . . . . . . . 98 Analýza individuálního rizika a osobní důsledky . . . . . 108 OBSAH

4 OBSAH Otázky k osobnímu životnímu stylu . . . . . . . . . . . . 111 Ohlédnutí se zpět a pohled do budoucna: Jak můžeme tělu pomoci, aby zvítězilo nad rakovinou . . 115 O autorech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 119 O Německé nadaci pro informace o zdraví a zdravotní prevenci DSGiP . . . . . . . . . . . . 121 P ÍLOHA I: Příklady efektivních konceptů zdravotní prevence . . . . 123 P ÍLOHA II: Informace o přípravcích s vitamínem D . . . . . . . . . . 132 P ÍLOHA III: Doporučená literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 134 P ÍLOHA IV: Užitečné kontaktní údaje a internetové adresy . . . . . . 139 Odborné informace k vitamínu D . . . . . . . . . . . . . 142 P ÍLOHA V: Glosář . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 143 Věcný rejstřík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 147

5 P EDMLUVA „Pomocí slunečního světla jsme schopni zamezit vzniku a roz- šíření rakoviny!“ Vyslovit takový jednoznačný úsudek se dnes neodvažuje snad žádný vědec, i když je správný. Chybí k tomu „klasické důkazy“ velmi speciálních lékařských výzkumů. Na druhou stranu však existuje ohromné množství lékařských studií, které ukazují, že se stoupající hladinou vitamínu D v krvi klesá rizi- ko vzniku a rozvoje rakoviny nebo jiných civilizačních chorob (srdeční infarkt, mozková mrtvice, diabetes apod.). Příčina až udivující schopnosti této látky spočívá ve sku- tečnosti, že téměř všechny tělesné buňky potřebují vitamín D jako hormon k řízení látkové výměny pomocí genů. Ano, četli jste správně – to geny neřídí buňky, ale buňky řídí geny – mimo jiné pomocí vitamínu D! A ten se zase může a musí vytvářet v naší pokožce pomocí slunce. Ve skutečnosti patří vitamín D k hormonům, které si tělo dokáže vytvořit samo, ne k vitamí- nům, které musíme přijímat v potravě – nemluvě o tom, že se v naší běžné stravě nevyskytuje v dostatečném množství. Když před několika lety vyšla kniha „Rakovinné buňky ne- mají rády maliny“, byli lidé nadšení z toho, že oba autoři doká- zali tak působivě a přitom srozumitelně vylíčit význam látek obsažených ve stravě pro naše zdraví. A zcela logicky se tato kniha stala bestsellerem. Nyní bychom vám chtěli představit další aspekt každoden- ního života, který – vědou nově objeven – hraje přinejmenším stejně důležitou roli pro naše zdraví jako strava. Tímto aspek- tem je „výroba“ vitamínu D v naší pokožce, která závisí na slu- nečním záření. A právě vitamín D také ovlivňuje vznik a rozvoj rakoviny v našem těle. Lidově se vždy říkalo: „Bez slunce není život“! Tím se ovšem zpravidla myslelo teplo slunečních paprsků a jejich význam pro rostlinnou říši (fotosyntéza). Jak však slunce působí na nás lidi, ví jen málokdo. P EDMLUVA

6 Vlastně bychom to všechno ani vědět nemuseli, pokud by- chom žili jako naši předkové před tisíciletími! Tenkrát dostávali dodávku zdravotních efektů až „do domu“ – a to jak mikroživi- ny v čerstvé, přirozené stravě, tak i vitamín D díky každoden- nímu pobytu na slunci. Bylo to zcela přirozené v rámci teh- dejšího životního stylu. O podrobnosti se lidé tenkrát nemuseli vůbec starat! Lidé v průmyslových zemích však svůj životní styl během několika desetiletí dramaticky změnili – s nesmírnými důsled- ky pro naše zdraví – obzvláště co se týče vzniku a rozvoje rako- viny v našem těle. A už jsme zpět u našeho tématu. Rakovinné buňky nemají rády slunce! V této knize obšírně a srozumitelně vysvětlíme nejnovější výsledky výzkumů o slunečním záření a vitamínu D, který vzniká v naší kůži, jakož i o jeho pozitivním významu pro vznik a šíření rakovinných buněk. Abychom nevytvořili jednostranný obraz působení tohoto „univerzálního slunečního hormonu“ na vznik a rozvoj rako- viny, doplnili jsme závěr knihy ještě o několik kapitol popisují- cích další důležité vlastnosti vitamínu D a faktory ochraňující naše zdraví. To vše jsme spojili se základními aspekty celostní zdravotní prevence. Za průvodce touto knihou jsme pro vás vybrali malého, bys- trého oslíka, k jehož vlastnímu výstupu dojde teprve na konci knihy. Přejeme vám příjemné čtení při získávání nových poznatků! prof. Dr. med. Jörg Spitz William B. Grant, Ph.D. P EDMLUVA

13 ýÁST I CO SE VYPLATÍ V D T SLUNCE – B H, NEBO DÉMON? Bez Slunce není na Zemi žádný život! To jsme již jednou zmínili a pro většinu z nás je to důvěrně známá věc. Vždyť všichni přece víme, že slunce poskytuje Zemi potřebné tep- lo a rostliny získávají ze slunečního světla energii pro svoji látkovou výměnu. Energie, která se tímto způsobem v rostli- nách nahromadí, není pouze základnou docházejících zásob fosilních paliv, ale již po miliony let je rovněž základem ob- živy zvířat a lidí. O to více se zdá nepochopitelná skutečnost, že právě člo- věk „jako pán tvorstva“ v současné době právě toto požehnané slunce prostřednictvím mnohých (ať už vědomých nebo nevě- domých) opatření nejprve z velké míry vyřadil ze svého každo- denního života a nyní už dokonce nepovažuje sluneční paprsky za životodárné, ale dokonce za smrtící, neboť způsobují rako- vinu! Lidstvo, kam jsi to došlo?! Knihy o dějinách lidstva dokládají, že tomu tak vždy neby- lo. Slunce bývalo uctíváno spíše jako bůh. V Egyptě se stal bůh slunce Re jedním z nejmocnějších bohů, staří Řekové uctívali jako svého slunečního boha Hélia a Římané jej nazývali „Sol“. Jeho kult měl počátek již v dobách založení města Říma. Rov- něž Inkové v jihoamerických Andách uctívali slunce a ve své říši budovali chrámy, které mu byly zasvěceny. V medicíně je od antických dob léčba sluncem nazývána „helioterapie“. Již Asyřané znali sluneční koupele a měli pro ně vytvořena vhodná zařízení. Římané pěstovali nejenom vysokou kulturu lázní, ale na střechách svých obydlích zřizovali také „solária“. SLUNCE – B H NEBO DÉMON?

èÁST I: CO SE VYPLATÍ VöDöT 16 NAŠE T LO – GIGANTICKÝ CHEMICKÝ KONCERN S MIMO ÁDNÝMI VLASTNOSTMI Chceme-li porozumět charakteru působení slunečního záření na naše tělo, musíme znát základy fungování našeho organiz- mu. Spousta lidí o tom vůbec nepřemýšlí a přijímá mnohostran- né a velmi komplikované funkce svého těla jako samozřejmost. Takový postoj však může mít vážné následky pro zdraví! Ve skutečnosti je naše tělo obrovský chemický gigant! Tento „podnik“ má k dispozici přes 50 biliónů kompletně vybavených chemických továren – tělesných buněk. Jak je ovšem známo, mohou továrny vyrábět jen tak dlouho, dokud mají dostatek materiálu. A nestačí libovolná surovina, nýbrž jsou zapotřebí speciální materiály podle toho, co se zrovna vyrábí. A tyto výchozí látky musí být stále k dispozici, jinak se proces zastaví. Totéž platí i pro buňky v našem těle. „Výrobní suroviny“ dostáváme především z potravy, jež musí obsahovat všechny látky, které tělo potřebuje k trvalému provozu svých buněk a které si neumí vyrobit samo. Přitom obvyklý německý výraz pro potraviny „Lebensmittel“ má dvojí význam – živý prostředek a prostředek k životu. Na jedné stra- ně tento výraz vypovídá o tom, že se jedná o „živý materiál“. Až do doby, než lidé poznali oheň, byli nuceni požívat potravu v syrovém stavu. Dnes je taková myšlenka pro mnohé nepřed- stavitelná nebo dokonce odporná! Syrová potrava měla ovšem jednoznačnou výhodu v tom, že se žádné látky v ní obsažené během přípravy neztratily nebo nezměnily. Mimořádnému vý- znamu výživy pro naše zdraví se budeme ještě jednou věnovat speciálně v závěru knihy. Druhá interpretace pojmu „Lebensmittel“ vyplývá ze sku- tečnosti, že tento materiál potřebujeme k udržení svého vlast- ního života. A i tato myšlenka je mnohým lidem cizí nebo se vy- tratila z jejich povědomí. Člověk dnes zpravidla něco jí, protože

27 ýÁST II RAKOVINA – A VÝZNAM SLUNEýNÍHO HORMONU CELOSV TOVÝ VÝSKYT RAKOVINOVÝCH ONEMOCN NÍ V ZÁVISLOSTI NA BYDLIŠTI ýLOV KA Zcela nezávisle na poznatcích o vlastnostech vitamínu D, kte- ré jsme popsali v předcházejících kapitolách, došlo současně k výzkumům, které se zabývaly rozdílným regionálním rozdě- lením určitých nemocí. Je známo, že v různých zemích tohoto světa existují také odlišné nemoci. Za jejich příčinu lze považovat rozdílné faktory. Jedním z nejznámější příkladů takových nemocí je malárie, která je závislá na šíření určitého druhu komárů, přenášejících v tropických oblastech tuto chorobu na člověka. Úmrtnost na rakovinu v r zných m stech mezi lety 1908 a 1912 Poþet míst Zem pisná ší ka Poþet úmrtí na rakovinu Poþet/100 000 obyvatel 35 60S – 50S 119 374 105,7 48 50S – 40S 121 216 92,4 24 40S – 30S 37 451 78,1 7 30S – 10S 5 696 42,3 4 10S – 10J 1 056 40,9 7 10J – 30J 3 040 37,7 5 30J – 40J 11 048 89,9 Tabulka 3: Úmrtnost na rakovinu na obou zemských polokoulích v závis- losti na zem pisné ší ce místa. (Modi¿kováno podle údaj od: F. L. Hof- mann: The mortality throughout the world, Prudential Press 1915). CELOSVöTOVÝ VÝSKYT RAKOVINOVÝCH ONEMOCNöNÍ

èÁST II: RAKOVINA – A VÝZNAM SLUNEèNÍHO HORMONU 28 V Austrálii existuje nebezpečí kousnutí velmi jedovatými hady a v Japonsku je vysoký výskyt rakoviny žaludku, pravdě- podobně proto, že se tam konzumují hodně slaná jídla. Určitá rizika jsou tedy spojena s určitými zeměmi. Již v roce 1915 se objevila první vědecká práce o závislosti úmrtnosti na zhoubné nádory na zeměpisné šířce (Tabulka 3). V roce 1980 bylo v USA toto pozorování znovu použito a rozšířeno bratry Cedricem a Frankem Garlandovými. Výsle- dek: vznik zhoubných nádorů ve střevech je závislý na země- pisné šířce bydliště, a proto také na slunečním záření! Základnu pro tyto úvahy vytvořila pozorování provádě- ná v USA, která sahala od 49. do 24. stupně zeměpisné šířky (obrázek 9). Obrázek 9: Odlišné rozd lení p ípad úmrtí na zhoubný nádor tlustého st eva (barevná škála) v jednotlivých þástech USA. Další podrobnosti v kapito- le „Zhoubné nádory tlustého st eva“. (Obrázek z þlánku od: S. S. Devisy et al., Atlas of cancer mortality in the United States, 1954–94, Washington, DC: US Govt Print Off 1999 [NIH Publ. No. (NIH) 99–4564]).

39 Již v minulém století poukázal nositel Nobelovy ceny, pro- fesor Otto H. Warburg, na skutečnost, že rakovinné buňky cukr nespalují, ale kvasí. Nedokázal však ještě vysvětit souvislosti ve všech podrobnostech. Toto téma zůstalo vyhrazeno dalšímu věd- ci, jménem Dr. Johannes F. Coy, aby před několika lety v rámci své činnosti v německém centru výzkumu rakoviny v Heidelbergu objevil gen, který je odpovědný za změnu látkové výměny cukrů v rakovinových buňkách. Vývoj spot eby cukru Americké libry (1 libra = 0,45 kg) Obrázek 15: Vzr st spot eby cukru je souþástí nezdravého životního stylu þlov ka. Exemplární je vzr st spot eby cukru v USA na jednoho obyvatele mezi lety 1983 a 1999 o 30%. (Upraveno podle Centre for Science in the Public Interest (CSPI), www.cspinet.org). Komplikovaným biochemickým podrobnostem se zde však věnovat nemůžeme. Lze si o nich ovšem velmi srozumitelným způsobem přečíst v knize, kterou Dr. Coy mezitím vydal (se- znam literatury v P íloze III). Rozhodující je přitom skuteč- nost, že rakovinné buňky získávají energii téměř výhradně PROè RAKOVINNÉ BUþKY NEMAJÍ RÁDY SLUNEèNÍ ZÁ ENÍ

èÁST II: RAKOVINA – A VÝZNAM SLUNEèNÍHO HORMONU 40 z této změněné látkové výměny cukrů. Při něm kvasí rakovinné buňky cukry na kyselinu mléčnou i přesto, že má k dispozici dostatek kyslíku (Warburgův efekt). Vzhledem k enormní spotřebě cukru (Obrázek 15) a vý- robků bohatých na uhlovodíky (škroby = cukry!) v rozvinutých průmyslových zemích je sice hrozné, ale v žádném případě udivující, že si tímto zcela nesprávným stravovacím návykem nejenom ruinujeme zuby a napomáháme vzniku diabetu, ale ještě jím náležitě přikrmujeme rakovinu ve svém těle. To se sice někomu může zdát neuvěřitelné, ale skutečně tomu tak je! V této souvislosti se také znovu potvrzuje význam celostní- ho posuzování těla. Pomocí původní, zdravé výživy (například mikroživin, jako jsou antioxidanty) nebo různých speciálních tuků jsou ovlivňovány určité části látkové výměny – mezi ji- ným také kvašení cukru v rakovinových buňkách. Jestliže tyto látky tělu chybí (viz kapitola „Syndrom nedostatku“), ale na- chází se v něm přemíra cukru, podporuje tato nerovnoháha vznik rakoviny. Omezíme-li spotřebu cukru na rozumnou míru a do těla cí- leně přivedeme potřebné mikroživiny, lze například látkovou výměnu v rakovinových buňkách řídit tak, že tyto buňky opět musí energii získávat spalováním a nádor se tak nemůže dále rozšiřovat. Nebo dokonce může dojít k zvýšení citlivosti rako- vinových buněk, které byly doposud rezistentní vůči ozařování a chemoterapii! Co se oslík v této kapitole nauþil? Vývoj zhoubného nádoru v t le má mnoho p íþin, na nichž se zcela zásadn podílí náš životní styl. Není to ovšem žádná fatální událost, kterou þlov k musí prost protrp t. Vitamín D nabízí vedle dalších opat ení prakticky v každém stádiu vývoje nádoru možnost pr b h této nemoci pozitivn ovlivnit. Vita- mín D m že proto hrát významnou roli p i tom, jak si pomoct sami.

45 0, 0 0 ,2 0 ,4 0 ,6 0 ,8 1,0 9286553013 Riziko vzniku karcinomu tlustého střeva v závislosti na obsahu vitamínu D v krvi Hodnota rizika Obsah vitamínu D (nmol/l) Obrázek 18: Závislost rizika vzniku nádoru ve st ev na hladin vitamínu D v krvi. ýím výše hladina sluneþního hormonu vystoupí, tím menší je pravd - podobnost vzniku zhoubného nádoru st ev – (ýísla z: Gorham E. D. et al., American Journal of Preventive Medicine 2007, 32:216). Ze srovnání skupiny s hladinou vitamínu D v krvi > 80 nmol/l se skupinou < 50nmol/l vyplynulo snížení rizika vzniku zhoubného nádoru o 72%! Ale na vitamínu D není závislé jen riziko vzniku zhoubného nádoru ve střevě, nýbrž i pravděpodobnost, že po jeho objevení na něj člověk zemře. Jinak řečeno, při stejném stadiu nádoru a identických ostatních podmínkách přežijí pacienti s normální hladinou vitamínu D déle než pacienti se sníženou hladinou! To se ukázalo také ve výzkumu pracovní skupiny profesora Edwarda Giovannucciho z Bostonu, který byl zveřejněn v polo- vině roku 2008. Další jednotlivosti probereme podrobněji spo- lečně s dalšími údaji o následné péči o pacienty s rakovinou v kapitole „Ani metastázy nemají rády sluneční záření!“. Tento důležitý výrok totiž platí i pro další druhy nádorů. Speciálně tato vlastnost vitamínu D je dále jedním z dů- vodů, proč jsme na začátku řekli, že informací o slunečním hormonu můžeme přispět k tomu, abychom u postižených ZHOUBNÉ NÁDORY TLUSTÉHO ST EVA

èÁST II: RAKOVINA – A VÝZNAM SLUNEèNÍHO HORMONU 46 rakovinou odbourali pocit bezmoci a rozvinuli jiný přístup vůči nemoci: Pomoz sám sobě! Ale vraťme se zpět k samotnému vzniku a rozvoji nádoru. Neustále rostoucí počty výsledků vědeckých výzkumů umož- ňují rozsáhlejší a přesnější výroky o působení vitamínu D na zhoubné nádory. V minulém roce proto pracovní skupina bra- trů Garlandových spočítala, že zvýšení hladiny vitamínu D v krvi ze 40 na 60 ng/ml by každý rok v USA mohlo zabránit přibližně 49 000 případům zhoubného střevního nádoru a třem čtvrtinám úmrtí na tento nádor. Obrázek 19: Mapa sv ta, na níž je pro r zné zem znázorn na odhadova- ná hladina vitamínu D v krvi (barevné kódování). Zelené sloupce udávají, o kolik procent by se mohl v této zemi každoroþn snížit výskyt nov vznik- lých zhoubných st evních nádor , pokud by se hladina vitamínu D v krvi zvýšila díky podávání 2 000 MJ vitamínu D a pokud možno p im eným a pravidelným p sobením sluneþního zá ení na pokožku. (Obrázek z: Gar- land C.F. et al., Ann. Epidemiol, 2008; 19:472).

75 ýÁST III VITAMÍN D – KLÍý K PREVENCI SLUNEýNÍ HORMON JE D LEŽITÝ PRO CELÉ T LO Nehledě na veškeré pozitivní zprávy o významu vitamínu D při vzniku a šíření zhoubných nádorů není sluneční hormon žádná nová zázračná surovina pro léčiva určená k terapii rakoviny, ale ani se ve svém působení neomezuje jen na toto onemocnění. V této kapitole bychom proto chtěli ukázat, že vitamín D má ještě mnohem dalekosáhlejší význam pro naše zdraví, než se lze domnívat z doposud prezentovaných informací. Z důkazu přítomnosti receptorů téměř v každé buňce těla, který jsme po- psali již na začátku této knihy, je jasné, že tento hormon působí na mnohé další tělesné funkce. Podrobné představení všech těchto bodů se nachází v knize „Vitamín D – náš sluneční hormon a klíč k zdravotní prevenci“, kterou její autor, Jörg Spitz, vydal již v předešlém roce. Může- me ji vřele doporučit! Ale i pro čtenáře této knihy, jejichž primární zájem je zamě- řen na informace o rakovině, je důležité získat přehled o dal- ších vlastnostech slunečního hormonu. Jen tak totiž můžete chápat celkový rozsah významu vitamínu D pro své zdraví. Zároveň zde slouží prezentace všeobecných aspektů vita- mínu D jako příprava pro následující kapitolu, v níž chceme vyložit význam dalších důležitých faktorů životního stylu pro vznik a rozvoj rakoviny. Klíčovým slovem je „celostní zdravotní prevence“ neboli „ integrální prevence“, jejíž základy vypraco- val v posledních letech Jörg Spitz. Ale nejprve se vraťme k oněm dalším pozitivním aspektům vitamínu D. V oblasti onemocnění srdce a krevního oběhu, jež jsou – jak je známo – nejčastější příčinou úmrtí ve všech prů- SLUNEèNÍ HORMON JE D LEŽITÝ PRO CELÉ TöLO

èÁST III: VITAMÍN D – KLÍè K PREVENCI 76 myslových zemích, ale také v tzv. perspektivních zemích, byly prokázány v rostoucí míře následující charakteristiky. Dostačující výše hladiny vitamínu D v krvi snižuje krevní tlak (Obrázek 29), zlepšuje funkci kosterního svalstva, snižuje riziko srdečního infarktu a úmrtnost po infarktu, jakož i riziko onemocnění cukrovkou (diabetem typu 1 i typu 2). Jako příklad pozitivního účinku slunečního hormonu při mnoha cévních onemocněních (kornatění tepen) bychom chtě- li uvést ochranu před vznikem onemocnění periferních tepen (periferního arteriálního onemocnění). U všech těchto nemo- cí dochází v průměru ke snížení rizika onemocnění přibližně o 50%, je-li hladina vitamínu D v krvi vyšší než 30 ng/ml. Vitamín D dále plní výraznou ochrannou funkci u nervo- vých buněk v mozku. Pozitivní vliv byl popsán u následujících nemocí: skleróza multiplex, (Obrázek 30), schizofrenie a de- prese. U sklerózy multiplex již existují zprávy o úspěšné tera- pii vitamínem D. U dalších onemocnění, jako je parkinsonova choroba nebo alzheimerova demence, je vliv vitamínu D ještě předmětem diskuse. Riziko, že při nízké hladině vitamínu D v krvi dojde k onemocnění vysokým tlakem Obrázek 29: Zobrazení rizika, že þlov k onemocní vysokým tlakem, v zá- vislosti na hladin vitamínu D v krvi < 15 ng/ml oproti 30 ng/ml. U muž stoupá toto riziko vysokého tlaku o faktor 6, u žen o faktor 2,6 (þísla ze studie Forma et al., Hypertesion 2007, 49:1063).

81 A ODKUD ZÍSKÁM DOSTATEK VITAMÍNU D? V této kapitole se chceme zabývat tím, jakým způsobem jsme schopni svému tělu zajistit dostatečné množství slunečního hormonu, které potřebuje, aby zůstalo zdravé, případně aby se uzdravilo. V zásadě existují čtyři možnosti, jak se vitamínem D zásobit (Tabulka 5). Vitamín D – odkud ho vzít? 1. ze stravy 2. pomocí elementární síly slunce 3. pomocí um lého slunce (solária) 4. pomocí um le vyrobeného sluneþního hormonu Tabulka 5: R zné zdroje vitamínu D. Začněmestravou.Zdebychomnemělizapomínat,ževitamínD je hormon a ne vitamín. Potom snadno pochopíme, že obstarat si dostatek vitamínu D ze stravy je obtížné (Tabulka 6). Pouze rybí tuk obsahuje množství vitamínu D, které vůbec stojí za zmínku. Ale i tohoto koncentrovaného rybího produktu by bylo zapotřebí konzumovat 3 až 4 lžíce denně, aby člověk přijal celkové potřebné množství vitamínu D. A to není vůbec příjemná představa. K tomu se přidávají hlasy, které varují před zvýšeným přísunem vitamínu A prostřednictvím rybího tuku. Vitamín A je v těle nejenom protihráčem vitamínu D, ale ve velkých dávkách je dokonce pro člověka toxický. Obvykle je s rostlinou stravou při- jímán pouze provitamín vitamínu A (ß-karoten) a z něho je ve vitamín A proměněno jen tolik, kolik ho tělo právě potřebuje. Ale zpět k vitamínu D ve stravě. Samozřejmě, že ryby žijící v chladných vodách, jako je třeba losos, také obsahují vitamín D. Jestliže bychom konzumací lososa chtěli pokrýt naši potřebu vitamínu D, museli bychom pravidelně denně sníst dvě až tři 100 gramové porce! Většina z nás však nezvládne sníst ani dvě porce ryby týdně, a tím tedy nepokryjeme ani minimální A ODKUD ZÍSKÁM DOSTATEK VITAMÍNU D?

èÁST III: VITAMÍN D – KLÍè K PREVENCI 100 Aplikujeme-li toto zásadní pravidlo na náš sluneční hormon, ukáží se následující možnosti: (Tabulka 11 a Obrázek 38) Jak získám dostateþnou hladinu vitamínu D? Možnosti A. Žádné ¿nanþní náklady, ale zato dostatek vynaloženého þasu Nap íklad jít t ikrát až þty ikrát týdn na p l hodiny ven na sluníþko. B. Vynaložení pen z, ale zato menší pot eba þasu Nap íklad jednou až dvakrát týdn ležet 10 až 15 minut v soláriu. C. Vynaložení pen z, ale bez vynaložení þasu Nap íklad jednou denn spolknou tabletu vitamínu D. Tabulka 11: Rozdílná, ovšem stejn úþinná opat ení k dosažení dostateþn vysoké hladiny vitamínu D v krvi. Pro doložení, že toto pravidlo je platné a aplikovatelné vše- obecně, se nyní chceme zabývat příkladem nedostatku ovoce a zeleniny ve stravě. Také zde dokládají různé výzkumy, že pět porcí ovoce a zeleniny denně, kterou minimálně zapotřebí pro zachování zdraví, jí jen 15 až 20% obyvatelstva. Proto vzniká u mikrovýživy dochází ke stejně výraznému nedostatku a po- třeby náhrad tak jako u našeho slunečního hormonu. Nabízejí se zde následující řešení: (Tabulka 12 a Obrázek 39) Jak dosáhnu dostateþného zásobování t la ovocem a zeleninou ve strav ? Možnosti A. Žádné ¿nanþní náklady, ale zato dostatek vynaloženého þasu Nap íklad p stování ovoce a zeleniny na vlastní zahrad . B. Vynaložení pen z, ale zato menší pot eba þasu Nap íklad nákup ovoce a zeleniny v bio-obchodech. C. Vynaložení pen z, ale bez vynaložení þasu Nap íklad dopln ní stravy koncentrátem ovoce a zeleniny. Tabulka 12: Rozdílná, ovšem stejn úþinná opat ení k dosažení dostateþ- ného množství mikrovýživy z ovoce a zeleniny.

115 OHLÉDNUTÍ SE ZP T A POHLED DO BUDOUCNA: JAK M ŽEME T LU POMOCI, ABY ZVÍT ZILO NAD RAKOVINOU Co se oslík v této kapitole nauþil? V této kapitole se od našeho oslíka necháme pou- þit hned na zaþátku, jelikož nám m že sd lit, co se v minulých kapitolách dozv d l. V bodech chceme p ehledn shrnout obrovské možnosti, kterými t lo disponuje k p emožení rakoviny – pom žeme-li mu odpovídajícím životním stylem! Zároveň by vás měly zhuštěné informace v této kapitole podnítit k tomu, abyste si ještě jednou přečetli jednotlivé části příslušných kapitol, má-li to pro vás význam. Takto si je lze obzvláště dobře vštěpit do paměti. A teď přichází to nejdůležitější. Právě nyní bychom chtěli, abyste si uvědomili: PÁNI, TO VŠECHNO M ŽU D LAT?! TAK S TÍM ZAýNU JEŠT DNES! Pokud se nám podařilo ve vás vyvolat tuto rozjezdovou náladu, pak se úsilí vynaložené k napsání této knihy vyplatilo! Tak, jdeme na to: 1. Každý člověk je šéfem svého vlastního obrovského pod- niku s bilióny malých chemických továren (buňky v jeho těle) a jeho povinností je starat se o ně (v rámci odpovída- jícího životního stylu) tak, aby se jim dobře dařilo. 2. Kvůli technickému pokroku v posledních desetiletích se náš životní styl a životní prostředí tak drasticky změnily, že ani jedno se neshoduje svým charakterem s potřebami těla. OHLÉDNUTÍ SE ZPöT A POHLED DO BUDOUCNA

RAKOVINNÉ BUŇKY NEMAJÍ RÁDY SLUNCE Bez Slunce by na Zemi neexistoval žádný život. Až donedávna využívalo lékařství jeho uzdravující sílu. Ale pro nás moderní lidi slunce zmuto- valo ve zlého démona, který ohrožuje naše zdraví – strach z rakoviny kůže nám dal zapomenout na pozitivní vlastnosti slunečních paprsků. Tentoknižnírádceukazuje,jakdůležitýjeslunečnísvitpronašezdraví. Bez něj trpíme nedostatkem vitamínu D, který je nezbytný pro řízení velkéhomnožstvíprocesůvtéměřvšechtělesnýchbuňkách.70až90% všech obyvatel Německa, Rakouska a Švýcarska strádá nedostatkem vita- mínu D a neví, že to v mnoha případech může vést ke vzniku rakoviny. „Sluneční hormon“ může u nemocných rakovinou nejenom zlepšit kvalitu jejich života a prodloužit jej, ale především je to rozhodující klíč k prevenci – vitamín D snižuje riziko vzniku rakoviny a potla- čuje růst zhoubných nádorů. Mimoto chrání také před křivicí a dia- betem, zpomaluje řídnutí kostí, posiluje svalovou hmotu, podporuje imunitní systém, vyrábí tělu vlastní antibiotika a snižuje vysoký tlak. Jörg Spitz a William B. Grant popisují výsledky nejnovějších vědec- kých výzkumů o ultrafialovém světle a slunečním hormonu. Vysvět- lují, jak můžeme zjistit a upravit hladinu vitamínu D ve vlastním těle a poskytují cenné a konkrétní rady, jak lze s pomocí uzdravující síly slunce zamezit nebo zmírnit nemoci, k nimž patří rakovina nebo skle- róza multiplex. Využívejte sluneční paprsky ve prospěch svého zdraví! Prof. Dr. med. Jörg Spitz preventivní léka Willam B. Grant, Ph.D. jeden z p edních expert na vitamín D JJ www.anag.cz