Exekuce srážkami ze mzdy 2017

EDICE PRÁCE | MZDY | POJIŠTĚNÍ EXEKUCE SRÁŽKAMI ZE MZDY JUDr. Jan Breburda 5. aktualizované vydání 2017 • srážky ze mzdy na základě zákona, dohod a exekucí • výše a pořadí srážek ze mzdy • změna plátce mzdy, několik plátců mzdy • srážky z dávek nemocenského pojištění • srážky v insolvenčním řízení • postižení daňových bonusů a přeplatků • odpovědnost plátce mzdy • součinnost poskytovaná plátcem mzdy • přehledné tabulky, názorná schémata, praktické příklady

© JUDr. Jan Breburda, 2017 © Nakladatelství ANAG, 2017 ISBN 978-80-7554-065-2 Případné zásadní legislativní změny, k nimž dojde v období mezi jednotlivými vydáními, budou ošetřeny formou vkládané aktualizace, která bude po dobu prodejnosti publikace volně ke stažení na www.anag.cz. Nutnost aktualizace posuzuje na základě legislativních změn výhradně autor ve spolupráci s nakladatelstvím. Aktualizace však v žádném případě nemohou nahradit nová vydání knihy. Aktualizaci zašleme zdarma na vyžádání anag@anag.cz, tel.: 585 757 411

3 2EVDK Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 Přehled důležitých právních předpisů a jejich zkratek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 Další zkratky a pojmy používané v textu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .10 Klíčové částky pro rok 2017 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .11 Část I. – Druhy srážek ze mzdy 1. Vymezení druhů srážek ze mzdy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .15 2. Srážky ze mzdy na základě zákona . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .17 3. Srážky ze mzdy na základě dohody do 31. 12. 2013 . . . . . . . . . . . . . . . . . . .21 4. Dohody o srážkách ze mzdy od 1. 1. 2014 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .29 5. Srážky ze mzdy na základě exekuce. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .37 6. Zahájení exekuce srážkami ze mzdy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .42 7. Ukončení exekuce srážkami ze mzdy. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .49 8. Přerušení prováděných srážek ze mzdy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .57 Část II. – Výše srážek ze mzdy 9. Hrubá mzda a jiné příjmy povinného . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .65 10. Čistý měsíční příjem povinného . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .70 11. Běžné a přednostní pohledávky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .77 12. Nezabavitelné částky. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .81 13. Příklady uplatnění nezabavitelných částek. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .91 14. Výpočet výše srážek ze mzdy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .98 15. Výjimečné pravidlo o polovině mzdy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .103 16. Příklady výpočtu výše srážek ze mzdy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .106 17. Specifické případy výpočtu výše srážky ze mzdy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .131 Část III. – Pořadí srážek ze mzdy 18. Pořadí exekučních srážek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .141 19. Příklady souběhu pohledávek. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .150 20. Příklady souběhu běžných pohledávek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .162 Obsah

4 Obsah 21. Příklady souběhu přednostních pohledávek (bez výživného). . . . . . . . . . .178 22. Příklady souběhu běžných i přednostních pohledávek (bez výživného) . . .192 23. Příklady souběhu pohledávek výživného . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .214 24. Příklady souběhu všech možných pohledávek. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .251 Část IV. – Postavení plátce mzdy v nestandardních případech 25. Změna plátce mzdy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .279 26. Příklady změny plátce mzdy. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .292 27. Srážky z dávek nemocenského pojištění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .313 28. Několik plátců mzdy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .318 29. Příklady k exekuci prováděné několika plátci mzdy . . . . . . . . . . . . . . . . . .323 30. Odpovědnost plátce mzdy. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .347 31. Součinnost poskytovaná exekučním orgánům . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .353 32. Srážky ze mzdy v insolvenčním řízení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .359 33. Postižení daňového bonusu a přeplatku z ročního zúčtování daně . . . . . .369 Část V. – Vybraná ustanovení souvisejících právních předpisů Přehled vybraných ustanovení souvisejících právních předpisů . . . . . . . . . . . .389 Daňový řád . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .391 Exekuční řád . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .395 Insolvenční zákon. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .409 Nařízení o nezabavitelných částkách. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .424 Nový občanský zákoník . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .426 Občanský soudní řád . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .432 Správní řád . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 446 Starý občanský zákoník . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .447 Zákon o inspekci práce. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 448 Zákon o nemocenském pojištění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .451 Zákon o souběhu exekucí. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .455 Zákon o státní sociální podpoře . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .458 Zákon o životním minimu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .460 Zákoník práce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .462 Zákon o daních z příjmů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .466

5 ÒYRG Vážení čtenáři, těší mě, že vás zaujala má kniha Exekuce srážkami ze mzdy. Tatopublikacejeurčenapředevšímpromzdovéúčetní,pracovníkyúčtáren ajejichzaměstnavatele,kterýchsetototémadotýkánejvíce.Budevšaknespor- ně užitečná také pro dlužníky, věřitele a jejich právní zástupce, jakož i pro za- interesované zaměstnance soudů, správních orgánů či soudních exekutorů. Svým rozsahem se neomezuje pouze na hlavní téma exekucí srážkami ze mzdy, ale přibližuje také opomíjené srážky ze mzdy realizované přímo na základě zákona nebo na základě uzavřených dohod. Hlavními právními předpisy, z nichž musíme vycházet, tak budou občanský soudní řád, zákoník práce a občanský zákoník. Kolegové právníci mi snad prominou, že pro větší srozumitelnost a přehlednost záměrně potlačuji konkrétní odkazy na právní předpisy a jejich citace, jež by celý text zbytečně komplikovaly. Čekánásřadanázornýchschémat,přehlednýchtabulekapraktickýchpříkla- dů. Nevyhneme se tématům kontroverzním, u nichž se vždy pokusím z mnoha protichůdnýchnázorůvybratten,jenžodpovídáprávnímpředpisům.Nalezneme všakiopačnéoblasti,jimižsenikdovážněnezabývá,přestožejetřebaprokaždo- dennípraxinajítkonkrétnířešení.Vkaždémpřípaděmusímepočítatstím,žecelá právníúpravasrážekjevelmirozsáhláaspletitá,žeseneustálevyvíjíapozměňuje a že nikdy zcela nevystihne potřeby světa přesných čísel. V této knize se nebudeme zabývat pouze srážkami ze mzdy jako takové, ale i srážkami z jiných postižitelných příjmů, kterými jsou namátkou plat, různé formy odměn a náhrad, důchody, vybrané nemocenské a sociální dávky apod. Zkušenější čtenáře nepochybně zaujme obávané téma změny plátce mzdy, úprava srážek z dávek nemocenského pojištění, exekuce ve- dená na několik plátců mzdy zároveň či konečně stále častější problematika srážek v insolvenčním řízení. Pevně věřím, že vám všem má kniha pomůže v úspěšném zvládnutí obtížné, nevděčné, ale veskrze zajímavé problematiky srážek ze mzdy. =PČQ\YURFH V první polovině roku 2016 došlo k zásadnímu posunu v praxi exekučních orgánů při postihování daňových bonusů a přeplatků z ročního zúčtování Úvod

6 daně. Zatímco dříve se pozornost většiny exekučních orgánů zaměřovala spíše na marné snahy postihnout tento specifický příjem zaměstnance pro- střednictvím exekuce srážkami ze mzdy, v loňském roce se zaměstnavatelé naopak potýkali s masovým využitím dosud spíše opomíjeného exekučního způsobu, jímž je exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky. Teprve touto cestou dosáhly exekuční orgány svého cíle a začaly úspěšně ve velkém zabavovat zaměstnancovy daňové bonusy a přeplatky z ročního zúčtování daně. Dá se předpokládat, že tento fenomén výrazně poznamená i rok letošní, zejména pak v okamžiku provádění ročního zúčtování daně, takže jsem na závěr této publikace zařadil zcela novou kapitolu 33, jež se postihování daňových bonusů a přeplatků z ročního zúčtování daně exkluzivně věnuje. Základní principy obou exekučních způsobů jsou sice založeny na stej- ném základě, ale samotné provedení exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky se od exekuce srážkami ze mzdy v mnohém výrazně liší. Totéž pak dvojnásob platí u zaměstnanců v insolvenci, v níž se nakládání s daňo- vými bonusy a přeplatky z ročního zúčtování daně střídavě mění v závislosti na aktuálním stádiu insolvenčního řízení a na zvoleném způsobu provedení prohlášeného úpadku. Zaměstnavatelé se navíc musí připravit na to, že některé požadavky a představy exekučních orgánů při postihování daňových bonusů a přeplat- ků z ročního zúčtování daně nejsou vždy zcela konzistentní, srozumitelné či opodstatněné. Při praktické aplikaci různorodých exekučních příkazů se bohužel vyskytuje řada problematických otázek, jež budou další vývoj této problematiky do budoucna nepochybně ještě ovlivňovat. Minulý rok byl na legislativní novinky v oblasti srážek ze mzdy chudý. Faktické změny se dočkáme až na konci února letošního roku, kdy nabý- vá účinnosti novela § 2045 nového občanského zákoníku. Touto novelou se vypouští kontroverzní pravidlo o polovině mzdy, jež se mělo doplňkově uplatňovat při výpočtu výše srážek prováděných na základě uzavřené do- hody o srážkách ze mzdy. Dochází tak do budoucna k žádoucímu úplnému sjednocení všech srážek ze mzdy prováděných na základě zákona, dohod či exekucí. Z přechodných ustanovení přijaté novely však vyplývá, že u již uzavřených dohod se její účastníci mohou s výjimečným pravidlem o po- lovině mzdy teoreticky i nadále potýkat. Úvod

7 Výše nezabavitelných částek, jež musí zaměstnanci zůstat k uspokojení jeho životních potřeb, se pro letošní rok opět změnila, takže veškeré příkla- dy v této publikaci jsou patřičně aktualizovány podle posledního nařízení vlády o nezabavitelných částkách. V Olomouci dne 15. 1. 2017 Jan Breburda Úvod

Část I. – Druhy srážek ze mzdy 38 Tabulka č. 5a – Srážky ze mzdy na základě vedené exekuce Druh exekuce Exekuční orgán Právní úprava výkon rozhodnutí (soudní výkon rozhodnutí) soud obecná úprava § 251 až § 275 OSŘ, zvláštní úprava srážek ze mzdy § 276 až § 302 OSŘ exekuce (exekuce soudních exekutorů) soudní exekutor obecná úprava § 28 a násl. EŘ, zvláštní úprava srážek ze mzdy § 60 EŘ (odkaz na použití § 276 až § 302 OSŘ) daňová exekuce správce daně obecná úprava § 175 a násl. DŘ, zvláštní úprava srážek ze mzdy § 186 až § 189 DŘ, § 177 DŘ (odkaz na použití § 276 až § 302 OSŘ) exekuce (správní exekuce) státní orgán či územně samosprávný celek obecná úprava § 103 a násl. SŘ, zvláštní úprava srážek ze mzdy § 106 SŘ (odkaz na použití § 175 a násl. DŘ) 5R]GtO\PH]LH[HNXFHPL Uvedené exekuce se vzájemně odlišují především svým účelem a institu- cionálním zakotvením. Nařizují je a provádějí různé státní, resp. polostátní instituce, z nichž některé sledují pouze uspokojení svých vlastních pohle- dávek, zatímco jiné slouží ve veřejném zájmu k uspokojení pohledávek všech věřitelů, soukromoprávních i veřejnoprávních. Oproti tomu konkrétní způsob provedení a dopad těchto exekucí se z pohledu plátce mzdy i přes samostatné a zdánlivě rozdílné právní úpravy v zásadě shoduje a vesměs se liší pouze v nepříliš podstatných detailech. Historicky nejstarší formou exekuce je exekuční řízení nařizované a prováděné soudem podle občanského soudního řádu, jež se poněkud archaicky nazývá výkonem rozhodnutí. Jak již naznačuje tento název, vý- kon rozhodnutí zásadně slouží k vymožení pohledávek širokého okruhu věřitelů, které jim byly v nalézacím řízení přiznány rozhodnutím soudu, popřípadě jiného státního orgánu, jež má být nyní nuceně vykonáno. Oproti tomu daňová exekuce i exekuce správní je obecně (se zanedba- telnou výjimkou tzv. dělené správy) určena pouze k vymožení vlastních pohledávek správce daně či správního úřadu, jež vznikly v daňovém či

39 správním řízení. Stát zde jejich prostřednictvím fakticky vystupuje v dvoj- jediném postavení exekučního orgánu a zároveň i uspokojovaného věřitele. Nejviditelnějším správcem daně jsou nepochybně finanční úřady. Kromě nich však za správce daně považujeme také jiné orgány veřejné moci, jež spravují daně, cla a poplatky ve smyslu ustanovení daňového řádu. Da- ňovou exekuci tak mohou provádět rovněž celní úřady při vymáhání cel a některých daní, správní úřady při vymáhání správních poplatků, orgány územní samosprávy při vymáhání místních poplatků, či dokonce soudy při vymáhání poplatků soudních. V rámci správní exekuce mohou vymáhat své nároky veškeré orgány státní správy či územní samosprávy, které ulo- žily platební povinnost ve správním řízení vedeném podle správního řádu. Patří mezi ně také tzv. služební orgány, pokud na základě zákona o státní službě rozhodnou o srážkách z platu státního zaměstnance k vymožení své vykonatelné pohledávky na náhradě nákladů uložené podle tohoto zákona. Nejmladší formou exekuce v tuzemsku je exekuce podle exekučního řádu prováděná soudními exekutory. Jedná se o překotně vyvíjející exe- kuci, jež svými neustále narůstajícími počty jednoznačně převažuje nad ostatními konkurenčními způsoby vymáhání, čímž se mělo podle představ zákonodárce ulehčit přetíženým soudům od vymáhací agendy. Exekuci podle exekučního řádu svým rozhodnutím původně nařizoval soud; od počátku roku 2013 se jeho úloha redukuje na vydání pouhého pověření soudnímu exekutorovi k zahájení a provedení exekuce. Vlastní provedení exekuce podle exekučního řádu leží v rukou soudního exekutora, jenž je na jedné straně soukromým podnikatelem a na druhé straně zastává roli veřejného orgánu státní moci. Soudní exekutor vymáhá pohledávky pro všechny věřitele v obdobně širokém rozsahu jako soud při výkonu roz- hodnutí a navíc může vymáhat i veřejnoprávní pohledávky realizovatelné formou daňové a správní exekuce. Kromě toho pro sebe souběžně vymáhá svou odměnu za provedení exekuce a náhradu jejích nákladů. Střet soukromého prvku s prvkem veřejným s sebou zákonitě přináší vedle výhod (lepší motivace, vyšší efektivita) také negativa, zejména zvýšené riziko účelových výkladů a nezákonných postupů pracovníků soudního exe- kutora. Pro plátce mzdy je exekuce soudních exekutorů podle exekučního řádu obávaná zejména pro svou složitost umocněnou překotnou novelizací, pro nepřehlednost různých typů listin a někdy bohužel také kvůli obtížné komunikaci s pracovníky soudních exekutorů. 5. Srážkyze mzdyna základěexekuce

Část I. – Druhy srážek ze mzdy 46 Schéma č. 6c – Postup plátce mzdy po doručení exekučního příkazu leden únor bĜezen duben kvČten þerven þervenec leden únor březen duben květen červen červenec výplata výplata výplata srážka srážka srážka srážka doručení exekučního příkazu Plátce mzdy standardně vyplácí celou mzdu svému zaměstnanci. Plátce mzdy začne provádět srážky ze mzdy povinného a ponechává je zatím u sebe. \'RUXþHQtY\UR]XPČQtRQDE\WtSUiYQtPRFL Další stádium exekučního řízení nastává poté, co se nařízená (zahájená) exekuce nebo výkon rozhodnutí stanou pravomocnými a exekuční orgán o tom vyrozumí plátce mzdy. Tím se plátci mzdy potvrdí, že exekuce je vedena právoplatně, takže končí přechodné deponování sražených částek a nastává skutečné uspokojování vymáhané pohledávky oprávněného. Plátce mzdy po doručení vyrozumění o nabytí právní moci shromáždí veškeré dosud deponované srážky ze mzdy a vyplatí je naráz jednou platbou oprávněnému. Učiní tak bez zbytečného odkladu, zpravidla hned tentýž či následující pracovní den. Při dalším provádění srážek již plátce mzdy srážené částky nedeponuje, ale rovnou je v každém výplatním termínu odešle oprávněnému na úhradu jeho vymáhané pohledávky. Vlastní okamžik nabytí právní moci nemůže plátce mzdy nijak ovlivnit, neboť není plnoprávným účastníkem exekučního řízení a nemůže se proti rozhodnutí exekučního orgánu odvolat. Nabytí právní moci vydaného exe- kučního příkazu či usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí závisí výlučně na průběhu dosavadního řízení mezi exekučním orgánem, oprávněným a povinným. Většinou plátce mzdy obdrží očekávané vyrozumění o nabytí

47 právní moci po několika týdnech až měsících od doručení usnesení o na- řízení výkonu rozhodnutí či exekučního příkazu. Pokud plátce mzdy čeká na vyrozumění déle, je vhodné, aby se u exekučního orgánu neformálně připomenul. Jsou však známy extrémní případy, u nichž se na nabytí právní moci čeká z důvodu procesních průtahů exekučního řízení třeba i několik let. Na druhou stranu lze u řady exekucí obdržet vyrozumění o nabytí právní moci již během několika málo dní, takže se doba deponování provedených srážek ze mzdy výrazně zkrátí. Děje se tak běžně u exekucí soudních exekutorů a dále u exekucí daňových nebo exekucí správních, u nichž nelze proti exekučnímu příkazu uplatnit řádný opravný prostředek, takže vydaný exekuční příkaz nabude právní moci již prostým doručením jeho příjemcům. Soudní exekutor může nezkušeného plátce mzdy dokonce zaskočit tím, že jej o nabytí právní moci vyrozumí současně se samotným exekučním příkazem, takže zcela odpadne fáze deponování provedených srážek ze mzdy. Jindy bude plátce mzdy pro změnu na takové vyrozumění čekat podstatně déle, protože soudní exekutor nesmí umožnit provedení exekuce dříve, než nechá zapsat tzv. doložku o provedení exekuce ve smyslu § 35b exekučního řádu do rejstříku zahájených exekucí. Plátce mzdy se v každém případě musí obrnit trpělivostí a vždy musí vyčkat, dokud nebude o nabytí právní moci řádně vyrozuměn. Do té doby nesmí prováděné srážky vyplácet oprávněnému, třebaže by to pro něj mohlo být jednodušší než jejich držení v depozitu. Opačný postup by totiž představoval porušení povinností uložených exekučním příkazem spolu s případným poškozením povinného, jenž by se pak mohl proti plátci mzdy bránit žalobou (k odpovědnosti plátce mzdy viz kapitola 30). 6. Zahájeníexekucesrážkamizemzdy

Část II. – Výše srážek ze mzdy 74 Schéma č. 10d – Mzda vyplácená nadvakrát – bezpečná varianta (postupné výpočty dílčích srážek) duben kvČten þerven záloha vyúþtování záloha vyúþtování záloha vyúþtování 10.000 Kþ 20.000 Kþ 10.000 Kþ 30.000 Kþ 10.000 Kþ 3.000 Kþ duben květen červen záloha vyúčtování záloha vyúčtování záloha vyúčtování 10 000 Kč 20 000 Kč 10 000 Kč 30 000 Kč 10 000 Kč 3 000 Kč doručení exekučního příkazu doručení vyrozumění o právní moci vyplaceno povinnému ještě před doručením exekučního příkazu první srážka ~10 000 Kč se provede jen z částky 20 000 Kč srážka ~2 000 Kč se provede ze zálohy 10 000 Kč srážka ~30 000 Kč se vypočítá z 40 000 Kč, srazí se však jen 28 000 Kč srážka ~2 000 Kč se provede ze zálohy 10 000 Kč srážka ~4 000 Kč se vypočítá ze 13 000 Kč, srazí se však jen 2 000 Kč Srážky je třeba každý měsíc vypočítat dvakrát, poprvé ze zálohy a podruhé z celé mzdy, přičemž první provedená srážka se započítá na srážku druhou (součet obou dílčích srážek musí být roven celkové srážce ze mzdy vyplacené za kalendářní měsíc). Třebaže to zákon výslovně nestanoví, uplatní se stejné postupy a do- poručení ohledně vyplácení mzdy nadvakrát také tehdy, jestliže plátce mzdy v různých výplatních termínech téhož kalendářního měsíce vyplácí povinnému vedle mzdy či namísto ní ještě jiné příjmy, jež rovněž podléhají srážkám ze mzdy. Stále platí, že si plátce mzdy může zvolit různé postupy jejich výpočtu a srážení, avšak v konečném důsledku musí v každém kalen- dářním měsíci celkově vypočítat, srazit a eventuálně odvést oprávněnému stanovenou srážku ze souhrnu všech postižitelných čistých příjmů povin- ného, jež mu byly v takovém měsíci vyplaceny. Celková výše provedených srážek za daný kalendářní měsíc tedy bude tak jako tak stejná, bez ohledu na zvolenou metodu výpočtu a provádění srážek.

75 Schéma č. 10e – Souběh mzdy a jiných příjmů povinného – riskantní varianta (jediná souhrnná srážka) kvČten dohoda o pr. þinnosti cestovní náhrady odmČna za pohotovost dohoda o prov. práce mzda vþetnČ náhrad 6.000 Kþ 1.000 Kþ 3.000 Kþ 3.000 Kþ 21.000 Kþ květen dohoda o pr. činnosti cestovní náhrady odměna za pohotovost roční zúčtování daně mzda včetně náhrad 6 000 Kč 1 000 Kč 3 000 Kč 3 000 Kč 21 000 Kč celá částka 6 000 Kč se vyplatí povinnému tento příjem nepodléhá srážkám ze mzdy celá částka 3 000 Kč se vyplatí povinnému tento příjem nepodléhá srážkám ze mzdy srážka ~21 000 Kč se vypočítá z částky 30 000 Kč Plátce mzdy riskuje – vypočítá a provede jedinou souhrnnou srážku cca 21 000 Kč z celkového postižitelného čistého příjmu povinného ve výši 30 000 Kč v daném měsíci. Schéma č. 10f – Souběh mzdy a jiných příjmů povinného – bezpečná varianta (postupné dílčí srážky) kvČten dohoda o pr. þinnosti cestovní náhrady odmČna za pohotovost dohoda o prov. práce mzda vþetnČ náhrad 6.000 Kþ 1.000 Kþ 3.000 Kþ 3.000 Kþ 21.000 Kþ květen dohoda o pr. činnosti cestovní náhrady odměna za pohotovost roční zúčtování daně mzda včetně náhrad 6 000 Kč 1 000 Kč 3 000 Kč 3 000 Kč 21 000 Kč nelze provézt srážku kvůli nízkému příjmu (nezabavitelná částka je vyšší) tento příjem nepodléhá srážkám ze mzdy srážka ~2 000 Kč se vypočítá z částky 9 000 Kč tento příjem nepodléhá srážkám ze mzdy srážka ~21 000 Kč se vypočítá z 30 000 Kč, srazí se však jen 19 000 Kč Plátce mzdy postupně vypočítává a provádí dílčí srážky. Celkem tak srazí cca 21 000 Kč z celkového postižitelného čistého příjmu povinného ve výši 30 000 Kč v daném měsíci. 10. Čistýměsíčnípříjempovinného

Část II. – Výše srážek ze mzdy 98  9êSRþHWYêãHVUiåHN]HP]G\ Poté, co jsme si vyjasnili důležité pojmy jako „nezabavitelné částky“ či „běžné a přednostní pohledávky“, můžeme konečně přistoupit k provedení vlastního výpočtu exekučních srážek z měsíční čisté mzdy povinného. Tento tradiční způsob výpočtu podle exekučních předpisů (tj. občanského soudní- ho řádu a nařízení o nezabavitelných částkách) se jednotně uplatní přede- vším u všech srážek z exekucí, ale také v případě srážek ze zákona a srážek z dohod. Jedinou drobnou výjimku ze standardních pravidel představují dohody o srážkách ze mzdy uzavírané v období od 1. 1. 2014 do 27. 2. 2017 podle tehdejšího znění § 2045 nového občanského zákoníku, u nichž se navíc může projevit specifické pravidlo o polovině mzdy (viz kapitola 15). Při výpočtu výše exekučních srážek postupujeme v následujících krocích: 1. Nejprve se ze mzdy povinného odečtou příslušné nezabavitelné část- ky (jejich součet se zaokrouhluje na celé koruny nahoru), čímž získá- me tzv. zbytek čisté mzdy. Nezabavitelné částky se vždy ponechají povinnému. 2. Pokud je získaný zbytek čisté mzdy vyšší než součet ŽMJ + NNB (tj. v roce 2017 vyšší než částka 9 232 Kč), srazí se z něho částka pře- sahující součet ŽMJ + NNB tak, aby zbytek čisté mzdy po této zvláštní úpravě byl roven právě součtu ŽMJ + NNB. Hranice tvořená součtem ŽMJ + NNB se slovy občanského soudního řádu poněkud kostrbatě označuje jako „částka, nad kterou se srazí zbytek čisté mzdy bez ome- zení“. Takto sraženou částku, jež přesahuje stanovenou hranici součtu ŽMJ + NNB, zákon pro změnu dlouze opisuje slovy „plně zabavitelná část zbytku čisté mzdy“. Pro potřeby této publikace budeme tuto sra- ženou částku označovat krátce termínem „plně zabavitelná částka“. Plně zabavitelná částka se totiž po svém sražení nejprve celá při- počte ke druhé třetině zbytku čisté mzdy, kde se po sražení vlastní částky druhé třetiny využije k uspokojení přednostních pohledávek. Eventuální zbývající část této plně zabavitelné částky, která nebyla vy- čerpána při hrazení přednostních pohledávek v rámci druhé třetiny, se potom připočte k první třetině za účelem uspokojení pohledávek běžných. Pokud se přednostní pohledávky vůbec nevyskytují, takže

99 není zapotřebí pracovat se druhou třetinou, použije se plně zabavitelná částka přímo ve prospěch běžných pohledávek v rámci první třetiny. 3. Zbytek čisté mzdy podle bodu 1., z něhož jsme podle okolností srazili plně zabavitelnou částku podle bodu 2., nyní po této úpravě zaokrouh- líme dolů na částku dělitelnou třemi a vyjádřenou v celých korunách. Podle konkrétní výše zbytku čisté mzdy, resp. upraveného zbytku čisté mzdy nám zůstane matematický zbytek z dělení v hodnotě 2 Kč, 1 Kč, popřípadě 0 Kč, jenž se ponechává povinnému. 4. Zaokrouhlený zbytek čisté mzdy podle bodu 3. nyní vydělíme třemi a získáme tak stejné třetiny. První třetina se tradičně srazí na úhradu vymáhané pohledávky (běžné i přednostní), druhá třetina se sráží jen v případě vymáhání přednostní pohledávky (pro běžné pohledávky se nesráží) a třetí třetina se naopak vždy ponechá povinnému. Uplat- něním tohoto třetinového systému celý výpočet končí. Popsaný výpočet se uplatní společně pro všechny takto vymáhané pohledávky. Plátce mzdy jej provádí pravidelně v každém měsíci, neboť se vyplácená měsíční čistá mzda povinného může v jednotlivých měsících lišit. Pokud pracuje s atypicky vyplácenou mzdou a jinými postižitelnými příjmy povinného, provádí popsaný výpočet při každém výplatním termínu, přičemž však může zohlednit nezabavitelné částky pouze do celkové výše připadající na daný kalendářní měsíc (viz kapitola 10 a 12). V ustanovení § 281 občanského soudního řádu je vyjádřen přísný zákaz provádět exekuční srážky ze mzdy ve větším než stanoveném rozsahu. Tento zákaz není možné žádným způsobem obejít, a to ani na základě případného písemného souhlasu povinného. 14. Výpočetvýšesrážekzemzdy

Část II. – Výše srážek ze mzdy 110 Příklad č. 4 – Nízká mzda (běžná i přednostní pohledávka) Čistá měsíční mzda povinného činí 14 000 Kč, povinný oprávněně uplatňu- je 3 vyživované osoby, srážky se provádějí pro uspokojení běžné i přednostní pohledávky. Výpočet 14 000 Kč Čistá mzda – 10 771 Kč Nezabavitelné částky (6 154,66 Kč na osobu povinného, 3 × 1 538,66 Kč na vyživované osoby; součet zaokrouhlit nahoru) 3 229 Kč Zbytek čisté mzdy (menší než součet ŽMJ + NNB = 9 232 Kč) – 1 Kč Zaokrouhlení (na částku dělitelnou třemi v celých korunách) 3 228 Kč Zbytek čisté mzdy po zaokrouhlení = 3 × Rozdělení na třetiny 1 076 Kč Sraženo pro oprávněného Zůstává povinnému nezabavitelné částky 10 771 Kč zbytek ze zaokrouhlení 1 Kč III. třetina 1 076 Kč 1 076 Kč*) II. třetina 1 076 Kč**) I. třetina 0 Kč plně zabavitelná částka 2 152 Kč CELKEM 11 848 Kč *) Použijese jenna úhradupřednostnípohledávky. **) Použijese na úhradupřednostníi běžnépohledávkypodlejejichčasovéhopořadí.

113 Příklad č. 7 – Vysoká mzda (běžná i přednostní pohledávka) Čistá měsíční mzda povinného činí 25 000 Kč, povinný oprávněně uplatňu- je 2 vyživované osoby, srážky se provádějí pro uspokojení běžné i přednostní pohledávky. Výpočet 25 000 Kč Čistá mzda – 9 232 Kč Nezabavitelné částky (6 154,66 Kč na osobu povinného, 2 × 1 538,66 Kč na vyživované osoby; součet zaokrouhlit nahoru) 15 768 Kč Zbytek čisté mzdy (větší než součet ŽMJ + NNB = 9 232 Kč) – 6 536 Kč Plně zabavitelná částka (částka přesahující součet ŽMJ + NNB) 9 232 Kč Zbytek čisté mzdy po úpravě (odpovídá součtu ŽMJ + NNB) – 1 Kč Zaokrouhlení (na částku dělitelnou třemi v celých korunách) 9 231 Kč Zbytek čisté mzdy po úpravě a zaokrouhlení = 3 × Rozdělení na třetiny 3 077 Kč Sraženo pro oprávněného Zůstává povinnému nezabavitelné částky 9 232 Kč zbytek ze zaokrouhlení 1 Kč III. třetina 3 077 Kč 3 077 Kč*) II. třetina 3 077 Kč**) I. třetina 6 536 Kč***) plně zabavitelná částka 12 690 Kč CELKEM 12 310 Kč *) Použijese jenna úhradupřednostnípohledávky. **) Použijese na úhradupřednostníi běžnépohledávkypodlejejichčasovéhopořadí. ***) Použijese nejprvena úhradupřednostnípohledávkyv rámciII.třetiny.Pokudtaktonebudeplnězabavitelnáčástkav rámciII.třetiny zcelavyčerpána,protožese podařípřednostnípohledávkuuhraditze zdrojůII.třetiny,použijese zbyláčástplnězabavitelnéčástky na úhraduběžnépohledávkyv rámciI.třetiny. 16. Příkladyvýpočtuvýšesrážekzemzdy

Část III. – Pořadí srážek ze mzdy 170 Příklad č. 3 – Stejné časové pořadí pohledávek Povinnému je možné vždy k 5. dni kalendářního měsíce srazit v rámci I. třetiny částku 3 000 Kč a v rámci II. třetiny rovněž částku 3 000 Kč. Plně zabavitelná částka zde činí 7 000 Kč, neboť zbytek čisté mzdy o tuto částku přesahuje součet ŽMJ + NNB. Dne 5. 1. 2017 plátce mzdy uplatnil své právo podle § 147 odst. 1 písm. d) zákoníku práce a zahájil provádění srážek ze mzdy zaměstnance k uspoko- jení běžné pohledávky A – nevyúčtované zálohy na cestovních náhradách v celkové výši 5 000 Kč. Následně dne 31. 3. 2017 povinný dobrovolně doplatil plátci mzdy zbývající dlužnou částku. Téhož dne přišel plátci mzdy exekuční příkaz soudního exekutora k uspo- kojení běžné pohledávky B – dlužného nájemného v celkové výši 45 000 Kč. Následně dne 17. 4. 2017 bylo plátci mzdy v této věci doručeno vyrozumění o nabytí právní moci. Dne 25. 2. 2017 přišel plátci mzdy exekuční příkaz soudního exekutora k uspokojení běžné pohledávky C – neuhrazené dodávky plynu a elektřiny v celkové výši 30 000 Kč. Následně dne 19. 3. 2017 bylo plátci mzdy v této věci doručeno vyrozumění o nabytí právní moci. ČÁSTKY KE SRAŽENÍ II. třetina Plně zabav. částka I. třetina Celkem ke sražení ČÁSTKA Řeší se jen běžné pohledávky 7 000 Kč 3 000 Kč max. 10 000 Kč POŘADÍ POHLEDÁVEK II. třetina I. třetina Pořadí Rozhodný den pro pořadí Pořadí Rozhodný den pro pořadí LEDEN A : B poměrně obě 5. 1. 2017 ÚNOR A : B poměrně obě 5. 1. 2017

171 II. třetina I. třetina Pořadí Rozhodný den pro pořadí Pořadí Rozhodný den pro pořadí BŘEZEN A : B poměrně obě 5. 1. 2017 C 25. 2. 2017 PROVÁDĚNÍ SRÁŽEK SRAŽENO A DEPONOVÁNO VYPLACENO OPRÁVNĚNÉMU Pohledávka (počáteční stav) Datum srážky ze mzdy Sražená částka Vyplacená částka Datum vyplacení Pohledávka (konečný stav) LEDEN I. třetina (3 000 Kč + 7 000 Kč) A (5 000 Kč) 5. 1. 2017 1 000 Kč poměrněs B 1 000 Kč 5. 1. 2017 A (4 000 Kč) B (45 000 Kč) 5. 1. 2017 9 000 Kč poměrněs A 9 000 Kč 17. 4. 2017 B (36 000 Kč) ÚNOR I. třetina (3 000 Kč + 7 000 Kč) A (4 000 Kč) 5. 2. 2017 1 000 Kč poměrněs B 1 000 Kč 5. 2. 2017 A (3 000 Kč) B (36 000 Kč) 5. 2. 2017 9 000 Kč poměrněs A 9 000 Kč 17. 4. 2017 B (27 000 Kč) BŘEZEN I. třetina (3 000 Kč + 7 000 Kč) A (3 000 Kč) 5. 3. 2017 1 000 Kč poměrněs B 1 000 Kč 5. 3. 2017 A (2 000 Kč) B (27 000 Kč) 5. 3. 2017 9 000 Kč poměrněs A 9 000 Kč 17. 4. 2017 B (18 000 Kč) C (30 000 Kč) 5. 3. 2017 — 20. Příkladysouběhuběžnýchpohledávek

Část III. – Pořadí srážek ze mzdy 172 SRAŽENO A DEPONOVÁNO VYPLACENO OPRÁVNĚNÉMU Pohledávka (počáteční stav) Datum srážky ze mzdy Sražená částka Vyplacená částka Datum vyplacení Pohledávka (konečný stav) DUBEN I. třetina (3 000 Kč + 7 000 Kč) B (18 000 Kč) 5. 4. 2017 10 000 Kč 10 000 Kč 17. 4. 2017 B (8 000 Kč) C (30 000 Kč) 5. 4. 2017 — KVĚTEN I. třetina (3 000 Kč + 7 000 Kč) B (8 000 Kč) 5. 5. 2017 8 000 Kč 8 000 Kč 5. 5. 2017 B zaplaceno C (30 000 Kč) 5. 5. 2017 2 000 Kč 2 000 Kč 5. 5. 2017 C (28 000 Kč) KOMENTÁŘ Pohledávka A Pohledávka A a pohledávka B mají stejné časové pořadí, a budou tudíž hrazeny poměrně podle své výše: (pohledávka A) 5 000 Kč : (pohledávka B) 45 000 Kč, takže se mezi ně částka sražená v rámci první třetiny rozdělí v pomě- ru 1 : 9, tj. (srážka pro A) 1 000 Kč : (srážka pro B) 9 000 Kč. Poměrné částky srážené postupně během ledna až března použije plátce mzdy ihned na úhradu své pohledávky A.

173 Pohledávka B Pohledávka A a pohledávka B mají stejné časové pořadí, a budou tudíž hrazeny poměrně (viz výše). Jakmile povinný dobrovolně uhradí zbytek pohledávky A, budou se od dubna provádět srážky ze mzdy už jen pro pohle- dávku B. Prováděné a deponované srážky za měsíc leden až duben vyplatí plátce mzdy naráz oprávněnému po doručení příslušného vyrozumění o nabytí právní moci. Pohledávka C Pohledávka C je mladší než pohledávky A a B, takže jako pohledávka s nejhorším časovým pořadím přijde na řadu až v květnu po jejich úplné úhradě. Provedené srážky může plátce mzdy ihned vyplácet, protože již dříve obdržel potřebné vyrozumění o nabytí právní moci. 20. Příkladysouběhuběžnýchpohledávek

Část IV. – Postavení plátce mzdy v nestandardních případech 318  1ČNROLNSOiWFĤP]G\ S problematikou změny plátce mzdy nebo se srážkami z dávek nemocen- ského pojištění se postupně setkají všichni plátci mzdy, avšak v případě dalšího institutu známého jako „několik plátců mzdy“ se jim to poštěstí jen výjimečně. Základní podmínkou, jež vyplývá již ze samotného názvu, je existence několika rozdílných plátců mzdy, od nichž povinný pobírá mzdu či jiný postižitelný příjem. Můžeme se například setkat s povinným, jenž vedle své mzdy pobírá některý typ důchodu, nebo s povinným, jenž vedle svého hlavního zaměstnání vykonává práci pro jiného zaměstnavatele, například na základě dohody o pracovní činnosti, a k tomu navíc pobírá od úřadu práce dávky státní sociální podpory, apod. To by samo o sobě nebylo nic neobvyklého. Každý plátce mzdy řeší případné srážky ze mzdy izolovaně od ostatních plátců mzdy a postupuje na základě svých zákonných předpo- kladů, uzavřených dohod či doručených exekučních příkazů. Srážky vypočí- tává pouze z jím vyplácených příjmů a uplatňuje na ně standardně pravidla o nezabavitelných částkách. Na případné příjmy povinného od jiných plátců mzdy nehledí a nikomu jejich existenci ani samovolně nehlásí. Popsaný obvyklý postup se však změní v případě, že exekuční orgán nařídí jedním jediným usnesením soudu o nařízení výkonu rozhodnutí či jedním jediným exekučním příkazem srážky ze mzdy povinného od ně- kolika plátců mzdy zároveň podle § 297 a § 298 občanského soudního řádu. Takový exekuční příkaz na několik plátců mzdy se v mnoha ohledech neliší od obvyklého exekučního příkazu na jediného plátce mzdy. Je v něm však výslovně uvedeno, že se vztahuje na mzdu povinného pobíranou od několika plátců mzdy zároveň, kteří jsou zde vyjmenováni a jimž je tento exekuční příkaz doručen. Druhým možným způsobem, jak docílit této zvláštní exekuce, je postupné doručování exekučního příkazu jednot- livým plátcům mzdy, z něhož bude opět vyplývat, že se vztahuje na mzdu povinného pobíranou od několika plátců mzdy zároveň. Kromě uvedeného obsahuje takový zvláštní exekuční příkaz na několik plátců mzdy zároveň klíčovou pasáž, z níž vyplývá, že nezabavitelné částky nebude uplatňovat zvlášť v plné výši každý plátce mzdy, ale že se budou ve prospěch povinného započítávat pouze jednou, tj. dohromady ze všech jeho příjmů vyplácených vyjmenovanými plátci mzdy. Tím exekuční orgán a oprávněný docílí toho, že se z postižitelných příjmů povinného podaří

369   3RVWLåHQtGDĖRYpKRERQXVXDSĜHSODWNX]URþQtKR ]~þWRYiQtGDQČ Nárok na mzdu i veškeré další finanční nároky zaměstnance vůči zaměstna- vateli představují z pohledu soukromého práva peněžité pohledávky věřitele (zaměstnance) vůči jeho dlužníkovi (zaměstnavateli) a tvoří důležitou část zaměstnancova majetku, z něhož chtějí jeho věřitelé uspokojit své vymaha- telné pohledávky. Tato publikace se zabývá problematikou srážek ze mzdy zaměstnance, které provádí jeho zaměstnavatel na základě zákona, dohody či exekuce, popřípadě v rámci specifického insolvenčního řízení. Předmětné srážky se přitom vedle samotné mzdy automaticky vztahují i na jiné postiži- telné příjmy zaměstnance výslovně uvedené v § 299 občanského soudního řádu, s nimiž se pro účely srážek nakládá jako se mzdou. Vedle mzdy a jiných postižitelných příjmů však mohou existovat i ně- které další finanční nároky (peněžité pohledávky) zaměstnance neuvedené v § 299 občanského soudního řádu, které je zaměstnavatel také povinen hradit. Patří mezi ně například cestovní náhrady, o nichž je dnes všeobecně známo, že je nelze nijak exekučně postihnout, anebo například daňové bo- nusy či přeplatky z ročního zúčtování daně, u nichž snaha o jejich zabavení exekučními orgány neutuchá a naopak nabývá na síle. 1iURNQDGDĖRYêERQXVDSĜHSODWHN]URþQtKR]~þWRYiQtGDQČ Poplatník daně z příjmů fyzických osob má za podmínek podle § 35c zá- kona o daních z příjmů nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním ve společné domácnosti, o které si sníží vypočtenou daňovou povinnost na dani z příjmů. Je-li jeho daňová povinnost za příslušné zda- ňovací období nižší než nárok na daňové zvýhodnění za totéž zdaňovací období, vzniklý rozdíl je označován jako tzv. daňový bonus. Daňový bonus představuje specifické daňové plnění státu poplatníkovi (jakousi negativní daň), které slouží k optimalizaci jeho daňové povinnosti a vyplácí se mu jako přeplatek na dani. Poplatník uplatňuje své daňové zvýhodnění: ƒ formou slevy na dani (je-li jeho daňová povinnost po odečtení ostat- ních zákonných slev na dani z příjmů vyšší než vzniklý nárok na daňo- vé zvýhodnění), nebo ƒ formou daňového bonusu (je-li jeho daňová povinnost po odečtení ostatních zákonných slev na dani z příjmů nulová), anebo 33. Postiženídaňovéhobonusuapřeplatkuzročníhozúčtovánídaně

MĚSÍČNÍK MZDOVÁ ÚČETNÍ EDICE PRÁCE | MZDY | POJIŠTĚNÍ EDICE PRÁCE | MZDY | POJIŠTĚNÍ EDICE PRÁCE | MZDY | POJIŠTĚNÍ DVOUMĚSÍČNÍK PRAKTICKÁ PERSONALISTIKA MĚSÍČNÍK ÚČETNÍ A DANĚ ANAG, spol. s r. o. | Kollárovo nám. 698/7 | 779 00 Olomouc tel.: 585 757 411 | fax: 585 418 867 | e-mail: obchod@anag.cz | www.anag.cz