Alternativní energie 2/1998

11 ROZHOVOR JJaakkéé bbyyllyy ppooèèááttkkyy DDaattaabbooxxuu vv LLiibbeerrccii?? "Naše firma vznikla v roce 1991 jako soukromá se dvìma pracovníky, k dnešnímu dni již máme 27 zamìstnancù. Naší hlavní èinností je tvorba mar- ketinkového software pro obchodní firmy a další zájemce. Je to jednak program CCOONNTTAACCTT PPrrooffeessssiioonnaall 22..00, který slouží pro dokonalou evidenci informací o ob- chodních i osobních kontaktech. K nìmu patøí druhý program DDaattaabbaannkkaa èèeess-- kkýýcchh ffiirreemm, která již obsahuje více než 90 000 aktivnì pùsobících firem z celé ÈR. Musím se pochlubit, že s nimi máme úspìch v celé republice. Demoverze tìchto programù poskytujeme zájemcùm zdarma. Mezi našimi zákazníky jsou i takové významné firmy jako jsou Siemens, SPT Telecom, IPB, Canon a další. Vloni jsme za služby v oblasti databázového zpracování dat získali ocenìní Czech Made, takže naše práce je skuteènì úspìšná.” JJaakk jjssoouu vvaaššee pprroodduukkttyy ppøøiipprraavvoovváánnyy?? "Je to nároèná práce. Tým, který pøipravuje marketinkový software se skládá ze dvou èástí. Je to jednak skupina programátorù, kteøí databázový pro- gram, tzn. jeho ovládací systém nad daty, stále vyvíjejí, druhá èást týmu se stará o sbìr všech dat. Snaží se zaznamenávat veškeré zmìny, které na trhu neustále probíhají. Mìní se telefonní èísla, adresy, nabídky firem, nìkteré spoleènosti za- nikají, další se objevují. Monitorování trhu je opravdu nekoneènou èinností. Každé dva mìsíce vydáváme databázi v aktualizované podobì na CD ROM ." JJaakkýý mmááttee oohhllaass oodd ffiirreemm,, kktteerréé vvaaššee pprrooggrraammyy vvyyuužžíívvaajjíí?? "Ohlas máme dobrý. Vycházíme z toho, že vìtšina firem, které mají od nás prvotní databázi, odebírají i její aktualizaci. Kdyby ji neužívaly nebo s ní nebyly spokojeny, tak by aktualizace od nás zrušily. Z jednorázového prodeje softwaru se tak vyvinula trvalá spolupráce. Co se týèe našeho druhého programu, tak tam zhruba jednou až dvakrát za rok pøipravujeme aktualizovanou verzi tzv. "Upgrade", kterou využívá více než 70 % zákazníkù. Z toho také usuzujeme, že program je používaný. V neposlední øadì pro všechny zákazníky provozujeme bezplatnou službu "hotline", tzn. Linku technické podpory, na kterou si mohou zavolat o informace o všech našich programech. Zároveò jim poradíme, jak si poèínat pøi jejich použí- vání, takže pøes tuto linku udržujeme s našimi zákazníky pomìrnì èilý kontakt.” AA ddááttee nnáámm nnaahhllééddnnoouutt ttaakk ttrroocchhuu ppoodd ppookklliièèkkuu?? "No, nechystáme nic pøevratného ve smyslu nìjaké nové èinnosti. Naopak se snažíme zdokonalovat to, co dneska nabízíme. Celý rok prùbìžnì zazname- náváme ohlasy a snažíme se pøání zákazníkù upravit do nových verzí programù, a proto jsou ze strany uživatelù již oèekávány. Chceme pøipravovat nové gene- race produktù, protože informaèní technologie se rozvíjejí obrovskou rychlostí a každá softwarová firma s tím musí držet krok. Pokud se chceme udržet na trhu, musíme s vývojem nových operaèních systémù i poèítaèù držet krok i my, tohle reflektuje i nová verze našeho softwaru.” JJaakk oovvlliivvnníí VVaaššii èèiinnnnoosstt rroozzvvoojj iinntteerrnneettuu?? "Já si myslím, že nám poskytnul nové obchodní pøíležitosti. Pøístup k na- šim programùm je už nyní na adrese: www.databox.cz, a tím se zákazníkùm s námi rozšíøil další kontakt. Jeden pøístup k nám je pøes telefonické linky, druhý je pøes software na CD - ROM, a tøetí cesta mùže být právì pøes internet. Samo- zøejmì, že každá z tìchto cest skýtá své výhody.” DDììkkuujjeemmee zzaa rroozzhhoovvoorr.. DD AA TT AA BB OO XX 1.máje 363, 460 02 LIBEREC 2 Tel./.ax.: 048 - 510 03 13, 510 04 04 ( Další podrobnosti na 3. stranì obálky ) KKOONNTTAAKKTTYY ØØeeddiitteell DDaanniieell PPeetteerrkkaa ppøøeeddssttaavvuujjee pprroodduukkttyy DDAATTAABBOOXXUU "Informaèní technologie se vyvíjejí obrovskou rychlostí, tak s tím chceme držet krok,” øíká øeditel firmy Daniel Peterka. ®® PPRROO VVÁÁŠŠ ÚÚSSPPÌÌCCHH

Informace - rady - zajímavosti 3 Obnovitelné zdroje energie - Kromìøíž ´98 4 Zateplování, odpovìdi ètenáøùm 6 Pøímotopy v Hrádku nad Nisou jsou drahé 8 Stavotech v Hradci Králové 9 Vytápìní a cenové relace kotlù 12 Teplá užitková voda a koncepce jejího odbìru 14 ATON - støedisko dobrých nápadù a øešení 16 Tepelná èerpadla a semináø v Opoènì 20 Podnikatelova kanceláø - nᚠtest 22 Martin Bursík v Dìèínì 24 Solární systém v autokempu Pavlovice 25 Všeobecná stavební spoøitelna Komerèní banky 26 Termické využití odpadù a spalovna v Brnì 28 Èeská energetická agentura 30 Poustevníkem uprostøed Jizerek 31 Rekuperace tepla 33 Boj o vìtrné mlýny 36 PPooppuulláárrnnìì ooddbboorrnnýý èèaassooppiiss oo úússppoorráácchh ppaalliivv aa eenneerrggiiee aa vvyyuužžíívváánníí nneettrraaddiièènníícchh zzddrroojjùù eenneerrggiiee vv ddoommááccnnoosstteecchh aa ppooddnniikkáánníí VVyyddaavvaatteell:: A V I C E N N U M, spol. s r.o. Praha ØØeeddiitteell ssppoolleeèènnoossttii:: Josef Kùtek ŠŠééffrreeddaakkttoorr:: Ing. Jaroslav Peterka, CSc. VVeeddoouuccíí vvyyddáánníí:: Jiøí Mohaupt AAddrreessaa rreeddaakkccee:: 460 60 Liberec, U Nisy 6 tel./fax: (048) 612 23 36 PPrraaccoovviiššttìì vvyyddaavvaatteellee:: 140 00 Praha 4, Horáèkova 1222/5 tel.: (02) 61218054-5, 436 301, fax: (02) 6929531 ZZaahhrraanniièènníí rreeddaakkccee:: 821 08 Bratislava, Rùžová dolina 6 tel./fax: (004217) 5401313 Èasopis a všechny obsažené pøílohy jsou chránìny podle autor-- ského zákona. Držitelem autorských práv k èasopisu ALTERNATIVNÍ ENERGIE je vydavatel. Rozmnožování a další otis-- kování je možné jen se souhlasem vydavatele. Za obsah èlánkù ruèí autor, za obsah inzerátù inzerent. Redakce si vyhražuje právo na redakèní zpracování rukopisù a dopisù ètenáøù. Nevyžádané pøíspìvky se nevracejí. Èlánky bez recenze neprocházejí korektu- rou redakèní rady. MK ÈR 79 85, ISSN 1212-1673 TTiisskk:: ÈTK Repro a.s., Žirovnická 3124/1, 106 00 Praha 10 LLiittooggrraaffiiee:: PMH - Grafika s.r.o., Klášterní 18, 460 01 Liberec TTiittuullnníí ffoottoo: Milan Drahoòovský 22.. èèíísslloo ddáánnoo ddoo ttiisskkuu 3311.. ssrrppnnaa 11999988 33.. èèíísslloo vvyyjjddee 66.. lliissttooppaadduu 11999988 11.. èèíísslloo vvyyjjddee 88.. lleeddnnaa 11999999 VVáឞeenníí èètteennááøøii,, dovolujeme si Vám pøedložit druhé èíslo èa-- sopisu ALTERNATIVNÍ ENERGIE. Jak pøi jeho ètení poznáte, více místa se v nìm dostalo konkrétním pøíkladùm z nejrùznìjších oblastí úspor a využí-- vání obnovitelných zdrojù. To je nᚠhlavní zámìr, protože pøíklady táhnou. Od vydání minulého èísla se také zvýšily ceny elektrické energie a zemního plynu pro naše do-- mácnosti. Ceny energie tak nepøímo tlaèí na ús-- pory tepla a pøípravu teplé užitkové vody, anebo na jejich lepší využívání. O tom, že si to zaèínáme plnì uvìdomovat, svìdèí i takový malý pøíklad od nás z Liberce, kde byl v minulých dnech otevøen nový prodejní areál nadnárodního øetìzce OBI. První, co zmizelo z pultù, byly úsporné žárovky, které se nabízely za opravdu pøíznivé ceny. Pøibývá zpráv i z rùzných míst, že rozvoji al-- ternativních zdrojù bude nutné dát vìtší podporu. Evropa chce do roku 2010 zvýšit jejich podíl na celkové výrobì až na 12 %. To bude dost tvrdý oøíšek pro naše dosavadní plýtvání, zpùsobené zastaralými výrobními technologiemi, nedokonèe-- nou privatizací nìkterých firem a rovnìž našimi le-- titými návyky. Ovšem nechceme být nespravedli-- vými. Staèí projíždìt naší republikou a vidíte, jak se zateplují obytné panelové domy, rodinné domky, dostateèné tepelné izolace najdete i na staveništích nových budov. Nezakrýváme, že úspory tepla a pøíprava te-- plé vody nìco stojí. Také poøízení solárního sy-- stému èi tepelného èerpadla není pro mnoho z nás zatím dostupným øešením vytápìní rodin-- ného domku. Máme však zprávy, že napøíklad Èeskomoravská stavební spoøitelna umožnila prv-- ním zájemcùm stavebního spoøení vzít si úvìr na tepelné èerpadlo. Stavebník nyní splácí úvìr a zá-- roveò již spoøí za vytápìní. Investice do tako-- výchto zdrojù nepodléhá inflaci a je vlastnì inves-- ticí do budoucnosti, kterou rodina a její potomci mohou zúroèit. Necháme se pøekvapit, jak bude podporu ús-- porám a obnovitelným zdrojùm øešit nová vláda. Jiøí Mohaupt V pøíštím èísle q "Panelové domy èeká nejen zateplování," øíká JUDr. I. Pøikryl q Exkurze po vìtrných elektrárnách v Rakousku q Krkonošské boudy a obnovitelné zdroje q Reportហz akcí EEBW ´98 a .OR ARCH ZZ OOBBSSAAHHUU str.30 str.4 str.31 SSEEZZNNAAMM IINNZZEERREENNTTÙÙ ATON centrum, s.r.o. Praha, AZP BRNO, s.r.o., CLUB SOLAR, Jiøí Köteleš Karlovy Vary, CONRAD ELEC- TRONIC, s.r.o. Bor u Tachova, ELEKTROCOM Litomyšl, Komerèní banka, a.s. Praha, KOMEXTHERM Praha, s.r.o., MEIBES, s.r.o. Praha, PEDOTHERM Bohemia, s.r.o. Praha, ROCKWOOL, s.r.o. Praha, Jaroslav Utíkal UNEGO Olomouc, VACUSOLAR BRNO, s.r.o.

EEVVRROOPPAA 33 IN.ORMACE-RADY-ZAJÍMAVOSTI SSllaabbiikkááøø eekkoollooggiicckkééhhoo bbyyddlleenníí Všem našim ètenáøùm doporuèujeme publi-- kaci Slabikáø ekologického bydlení, kterou na-- psala RNDr. Jana Plamínková a vydala v letošním roce Liga energetických alternativ Praha. Slabikáø je urèen každému, kdo se rozhodne stavìt èi re-- konstruovat rodinný domek s ohledem na nízkou spotøebu energie a životní prostøedí. Je nabízen pøehled základních informací o zateplování bu-- dov, využití obnovitelných zdrojù energie v dom-- cích, stavìní z netradièních materiálù (nepálená hlína, sláma apod.), zatravòování støech, hospo-- daøení s vodou, odpadech atd. Jsou doplnìny in-- formace o možnostech získání nìkterých finanè-- ních pøíspìvkù na stavbu nízkoenergetických bu-- dov, vèetnì vybraných problémù s povolováním netradièních stavebních postupù na úøadech. V knize jsou uvedeny a rozebrány zajímavé pøí-- klady ekodomù v ÈR i v blízkém zahranièí, dopl-- nìné barevnými fotografiemi. Publikaci je možné objednat na dobírku na adrese: LLiiggaa eenneerrggeettiicckkýýcchh aalltteerrnnaattiivv,, EEKKIISS ÈÈEEAA,, VV rreemmíízzkkuu 991199,, PP..OO..BBooxx 227799 115522 0000 PPrraahhaa 55,, tteell..//ffaaxx:: 0022//55881122449966 Až se zima zeptá, co se dìlalo v létì, bude v rodinném domku v Ludvíkovì pod Smrkem urèitì pohoda. Taková pyramida naští- paného døíví už poøádnì zahøeje. Protože jsme nechtìli rušit , nedostala se nám do zábìru druhá hromada, která se dá jen tušit v pozadí snímku. TTAABBUULLKKAA NNÁÁSSOOBBKKÙÙ JJEEDDNNOOTTEEKK SSII Evropský parlament vyžaduje, aby podíl obno- vitelných zdrojù energie na celkové výrobì dosáhl v Evropì 15% již v roce 2010. V souèasné dobì èiní tento podíl 6%. Program Altener chce uskuteè- nit zvýšení na 8%, ale již od roku 2005. Nedávná konzultaèní zpráva pro evropskou komisi doporu- èuje cíl 12% do roku 2010. Napøíklad pøíspìvek vìtrné energetiky k to- muto cíli nelze snadno odhadnout, protože všech- ny døívìjší prognózy pro vítr byly silnì pøekroèeny. V minulém roce byla v Evropì v provozu kapacita 4093 MW. Pùvodní pøedpovìï programu Alterner tak byla splnìna o pìt let døíve než se oèekávalo. V samotném Nìmecku se pøedpokládá, že do roku 2010 vìtrná kapacita pøesáhne 10 000 MW, regionální vláda španìlské Galicie chce nainstalo- vat 280 MW do roku 2010. "Ve využívání obnovitelných zdrojù za vyspì- lým svìtem stále ještì zaostáváme," uvedl ne- dávno na konferenci v Kromìøíži prezident Èesko- slovenské solární spoleènosti Ing. Ladislav Micha- lièka, CSc. ".osilních zdrojù ubývá a využití tìch obnovitelných je v dìtském vìku. Dítìti se také musí pomáhat, aby se nauèilo chodit." Ladislav Mi- chalièka vyslovil zároveò i pøesvìdèení, že by se èa- sopis ALTERNATIVNÍ ENERGIE mohl stát jednotící in- formaèní základnou pro celé spektrum obnovitel- ných zdrojù. Redakce se takovému zájmu nebrání. V jednom z prvních dopisù, které do redakce pøišly po vydání prvního èísla, byla i pøipo- mínka, abychom srozumitelnì vysvìtlovali i nìkteré z uvádìných jednotek v èláncích našich od- borných spolupracovníkù. Napøíklad v pøíspìvku Ing. Jaroslava Káry, CSc. o fytopalivech jsme narazili na jednotku tepla vyjádøenou zkratkou EJ. Vyslovuje se jako exajoule, což pøedstavuje ohromné množství energie = 1 x 1018 joulù neboli 1 x 109 GJ. A jak víme z fyziky, jednotka joule je v soustavì zákonných mìrových jednotek hlavní jednotkou práce, energie a tepla. V našich bìžnìjších podmínkách se setkáváme spíše s vyjádøením množství tepla v GJ neboli gi- gajoulech. To pøi vyjádøení ceny tepla dodávaného z tepláren a výtopen do našich domovù. Pro vìtší srozumitelnost pøedkládáme pøehlednou tabulku a slovníèek nìkterých pøedpon násobkù a dílù mezinárodní soustavy jednotek. Podle francouzského názvu této soustavy se její jednotky nazývají jednotky SI. Jejich jednotlivé mìøící jednotky budeme postupnì uvádìt. Název Znaèka Znamená násobek exa E 1 000 000 000 000 000 000 1018 peta P 1 000 000 000 000 000 1015 tera T 1 000 000 000 000 1012 giga G 1 000 000 000 109 mega M 1 000 000 106 kilo k 1 000 103 mili m 0,001 10-3 mikro u 0,000 001 10-6 nano n 0, 000 000 001 10-9 piko p 0, 000 000 000 001 10-12 femto f 0, 000 000 000 000 001 10-15 atto a 0,000 000 000 000 000 001 10-18 Výjimeènì lze použít také pøedpony: hekto h 100 102 deka da 10 101 deci d 0,1 10-1 centi c 0,01 10-2 zzrryycchhlluujjee rroozzvvoojj vvììttrrnnéé eenneerrggeettiikkyy Redakce spolupracuje s odborníky: Ing. Pavel Èech (vy- tápìní), Ing. Jaroslav Peterka,CSc., šéfredaktor ( pøíprava TUV a sluneèní energie tepelná), Ing. Leoš .riml (osvìtlení), Ing. Jiøí Šála, CSc.,( zateplování), Ing. Zdenìk Pastorek,CSc., (bioplyn), Ing. Jaroslav Kára,CSc.,(fytopaliva), Ing. Jiøí Sýkora,CSc.,(geoter- mální energie), Ing. Antonín Kottnauer (kogenerace), RNDr.Alois Brandejský ( palivové èlánky), Doc. Ing. Jiøí Sedlák, CSc.,(pasivní využívání slunce), Ing. Petr Morá- vek,CSc., (rekuperace tepla), Ing. Radim Baøinka ( fo- tovoltaické èlánky), doc.Ing. Jaroslav Hyžík (termické využití odpadù), Ing.Ludìk Klazar (tepelná èerpadla), Ing. Bøetislav Koè ( vìtrná energie), Josef Kašpar, (malé vodní elektrárny), Ing. Jaroslav Cankaø (spalování døeva).

KKrroommììøøí힞.. PPoo ddvvaa èèeerrvveennccoovvéé ddnnyy ssee ssttaallaa hhaannáácckkáá mmeettrrooppoollee cceennttrreemm ooddbboorrnnííkkùù,, kktteeøøíí ssee uu nnááss vvììnnuujjíí oobbnnoovviitteellnnýýmm zzddrroojjùù eenneerrggiiee.. TTéémmììøø ttøøii ssttoovvkkyy zzáássttuuppccùù zz vvyyssookkýýcchh šškkooll,, pprriivvááttnníícchh ffiirreemm aa ssttááttnníícchh oorrggáánnùù ii zzaahhrraanniièènníí hhoossttyy uuvvííttaall vv ppaammááttnnéémm ssáállee AArrcciibbiisskkuuppsskkééhhoo ppaallááccee ppøøeeddnnoossttaa OOkkrreess-- nnííhhoo úúøøaadduu MMggrr.. MMiirroossllaavv PPiilláátt,, kktteerrýý mmììll nnaadd jjeeddnnáánníímm zzáᚚttiittuu.. PPoozzddrraavvnnýý aa zzáárroovveeòò oommlluuvvnnýý ddooppiiss jjeeddnnáánníí zzaassllaall ii nnììkkddeejjššíí mmiinniissttrr žžiivvoottnnííhhoo pprroo-- ssttøøeeddíí MMaarrttiinn BBuurrssííkk.. OOddbboorrnnýýmm ggaarraanntteemm kkoonnffeerreennccee bbyyll ddoocc.. IInngg.. KKaarreell BBrroožž,, CCSScc..,, zz ..aakkuullttyy ssttrroojjnníí ÈÈVVUUTT vv PPrraazzee,, jjeehhoožž ppøøeeddmmlluuvvuu vvee ssbboorrnnííkkuu uuvvááddíímmee vv ppllnnéémm zznnììnníí.. KROMÌØ͎ ´98 OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE KROMÌØ͎ ´98 44 REPORTÁŽ Význam obnovitelných zdrojù energie v Èeské republice rychle poroste v souvislosti se zvyšováním maloobchodních cen paliv a energií. Již v r.1997 se projevil zvýšený odbyt menších solárních zaøízení pøedevším k ohøívání užitkové vody nebo k teplo- vzdušnému pøitápìní místností s elektrickými pøímo- topy (meziroèní nárùst 2,2 x) a tepelnými èerpadly (meziroèní nárùst 2,5 x ). I když obnovitelnými èi alternativními zdroji nelze úplnì nahradit fosilní pa- liva, bude v zájmu každého energetika i obèana na- šeho státu obnovitelné zdroje co nejvíce využívat. Èeské energetické hospodáøství je stále více než z 50 % založeno na domácím hnìdém uhlí, jehož tìžitelné zásoby se dnes odhadují maximálnì na 35 let. Potøeba kapalných a plynných paliv se prak- ticky v celém rozsahu kryje dovozem ze zahranièí. V Kromìøíži se již v r. 1984 konala velká mezi- národní konference o využití sluneèní energie. Ve mìstì existuje také tradice ve výrobì sluneèních ko- lektorù a celých solárních zaøízení. Je již v tradici mìsta hlásit se ke všem aktivitám v oblasti využívání, výroby a propagace obnovitelných zdrojù energie. Jedná se o druhou konferenci tohoto druhu, po- øádanou Èeskoslovenskou spoleèností pro sluneèní energii, která byla znovu založena v r. 1990 a tvoøí odbornou skupinu Èeské energetické spoleènosti ÈENES. Pøedcházející konference s mezinárodní úèastí v již zmínìném roce 1984, 1987 a 1989 byly zamìøeny zejména na využití sluneèní energie, pøedevším v oblasti aplikované optiky. Teprve konfe- rence v r. 1991, poøádaná v Praze, rozšíøila zájmové pole i o vìtrnou energii, malé vodní elektrárny a vy- užití bioplynu. Letošní, v poøadí vlastnì již pátá kon- ference v Kromìøíži, jde na odborném poli ještì do vìtší šíøky a hloubky. Je zde navíc zastoupeno vyu- žití fytomasy i biomasy obecnì a dále i pøeèerpávání tepla, jakož i základní poznatky a pravidla pro hos- podárné dimenzování energeticky úsporných staveb, vèetnì možností modelování a simulace jejich ener- getických potøeb. To umožòuje nalézt optimální vari- antu sestavy alternativních zdrojù energie pro daný pøípad ještì pøed dokonèením projektu. Naším spoleèným cílem je pøispìt k širšímu uplatnìní obnovitelných zdrojù energie. Je již zcela zøejmé, že mohou zaujímat daleko významnìjší místo v energetické bilanci Èeské republiky než do- posud, mohou snížit celkové emise do ovzduší a pøi- spìt k udržitelnému rozvoji lidské spoleènosti. Pohled do sálu Arcibiskupského paláce Miroslav Pilát, pøednosta Okresního úøadu Karel Brož, odborný garant konference

55 REPORTÁŽ TRADICE VYTVÁØEJÍ LIDÉ Pøipravil: Jiøí Mohaupt KKrroommììøøí힞 mmáá vv oobbllaassttii oobbnnoovviitteellnnýýcchh zzddrroojjùù eenneerrggiiee ssvvéé nneezzaassttuuppiitteellnnéé mmííssttoo.. VV ttoommttoo mmììssttìì ssee sseeššllii ooddbboorrnnííccii nnaa vvyyuužžíívváánníí sslluunneeèènníí eenneerrggiiee ii jjeejjiicchh ppøøíízznniivvccii jjiižž ppøøeedd 2233 lleettyy.. JJaakk uubbííhhaallyy rrookkyy,, ddoossttaavvoovvaallyy ssee pprrvvnníí úússppììcchhyy.. OOkkrreessnníí ppooddnniikk sslluužžeebb,, JJZZDD DDrruužžbbaa KKrroommììøøí힞,, EEKKOOSSOOLLAARRIISS,, pprroo zzaa-- ssvvììcceennéé ttoo jjssoouu ssaamméé ppoojjmmyy.. TTiissííccee aa ttiissííccee hhooddiinn ppooccttiivvéé pprrááccee kkoonnssttrruukkttéérrùù,, mmoonnttéérrùù aa ssnnaahhaa nneejjeenn ppøøeessvvììddèèiitt,, aallee ii sslloouužžiitt zzáákkaazznnííkkùùmm.. MMuussíímmee vvššaakk zzddùùrraazznniitt,, žžee ddoosslloovvaa mmoottoorreemm cceellééhhoo ssoolláárrnnííhhoo ddììnníí vv KKrroommììøøí힞ii jjee oodd rrookkuu 11997755 ppaann JJaarroommíírr SSuumm.. BByyll ttoo pprráávvìì oonn,, kkddoo vvéévvooddiill vveell-- kkéémmuu sseettkkáánníí ooddbboorrnnííkkùù aa kkoommuu bbyyllaa ppøøeeddssttaavviitteelleemm MMiinniisstteerrssttvvaa pprrùùmmyysslluu aa oobbcchhoodduu ÈÈRR ppøøeeddáá-- nnaa mmeeddaaiillee zzaa ppøøíínnooss oobbnnoovviitteellnnýýmm zzddrroojjùùmm eenneerrggiiee.. MMeezzii ggrraattuullaannttyy bbyyll bbýývvaallýý ggeenneerráállnníí øøeeddii-- tteell ÈÈEEZZ IInngg.. PPeettrr KKaarraass,, CCSScc.. aa IInngg.. JJiiøøíí BBaarrttooòò,, CCSScc..,, ppøøeeddsseeddaa ÈÈeesskkéé eenneerrggeettiicckkéé aaggeennttuurryy.. ÚÚèèaassttnnííkkyy kkoonnffeerreennccee jjssttee ppoovvaažžoovváánn zzaa dduu-- cchhoovvnnííhhoo oottccee ttììcchhttoo ssoolláárrnníícchh aakkccíí vv KKrroo-- mmììøøí힞ii?? SSoouuhhllaassííttee ss ttíímm?? “Ne, za duchovního otce se opravdu nepova- žuji, spíše bych zmínil velkou úlohu Ing. Milana Ogouna a Dr. Jozipa Kleczeka, který tady na konfe- renci tak nádhernì mluvil o slunci s tím, že vlastnì každý z nás je zrozen ze slunce. Bylo to nádherné fyzikální vysvìtlení našeho života. Solární technika mì oslovila prostøednictvím právì tìchto dvou pánù, a to už bude 25 rokù. S Dr. Kleczkem jsme se vidìli po dlouhé dobì. Pøi- tom mi øekl krásnì do oèí: “Když jsi k nám poprvé pøišel, øíkal jsem si, co ten vùl chce dìlat v solární energii?” Dneska hovoøil trochu jinak, ale to jeho oslovení tam bylo. A myslím si, že mým hlavním uèi- telem byl Milan Ogoun. Škoda, že tu dneska není.” TTaakkžžee cceennttrruumm ssoolláárrnníícchh eenneerrggeettiicckkýýcchh ssyyssttéémmùù jjee uu vvááss vvee mmììssttìì?? “ Dá se to tak øíci. Byla zde založena Èeskoslo- venská solární spoleènost ve vinných sklepech meš- ního vína za období totality. Byli jsme tím dokonce podezøelí. Já jsem po Srpnu 1968 jako mladý kon- struktér øekl: “Ani kapku vody tìm, co k nám vstou- pili!” A to mì stálo místo. Pracoval jsem rùznì ma- nuálnì, potom jsem se vypracoval na technicko-hos- podáøskou funkci v místním hospodáøství. V podniku se však vytvoøil jakýsi prostor, kde mohl vzniknout první èeský sluneèní kolektor. První trošku vìtší sy- stém, který byl vùbec postaven, byl na chatì hradec- kých energetikù Úsvit v Krkonoších. Udìlali jsme sice mnoho chyb, ale ukázalo se, že to opravdu funguje. “ JJaakk vvzznniikkll nnááppaadd ppøøiipprraavviitt ttaaddyy kkoonnffeerreennccii oo oobbnnoovviitteellnnýýcchh zzddrroojjíícchh eenneerrggiiee ss mmeezziinnáá-- rrooddnníí úúèèaassttíí?? “Byl to momentální nápad, který vyšel z naší firmy. Našel se i mùj dobrý pøítel Ing. Miroslav Mi- lostný z Èeskomoravské stavební spoøitelny, který se zasadil o sponzorování základní èásti, a tím se vlastnì podaøilo všechno uskuteènit. Mìli jsme pøed- stavu spíše o menší konferenci do 130 lidí, na slav- nostním zahájení ve smìmovním sále bylo 260 úèastníkù a veèer na rautu dokonce 335 lidí. Bylo tu hodnì konkurenèních firem z rùzných oblastí obnovitelných zdrojù. Proto jsem na slavnost- ním veèeru v rotundì prohlásil: „Zapomeòme na konkurenci a spojme své síly.“ AA jjaakkoouu vviiddííttee bbuuddoouuccnnoosstt oobbnnoovviitteellnnýýcchh zzddrroojjùù uu nnááss?? “Jsem pøesvìdèen o obrovském nárùstu. Sou- dím, že ta velká prognóza pøipravená hnutím GREENPEAS, se naplní z více než 50 %. Jsem do- konce pøesvìdèen, že pøedbìhneme Rakousko, kde je dnes takøka 2 000 000 m2 plochých kapalino- vých kolektorù.” CCoo uummoožžnníí ppooddllee vvááss ttaakkoovvýý rryycchhllýý nnáássttuupp?? “Musí pøijít dotaèní politika státu. Nyní se pøede- vším objevují zákazníci bohatší, jejichž požadavky èasem vykryjeme. Pokud jste byl v naší firmì, vidìl jste, že nabízíme celou škálu výrobkù. To mì uèil pan Baa v roce 1990. Øíkal: „Oslovte zákazníky od støedu dolù, to je vìtšina lidí, od støedu nahoru jich pak ubývá. Nahoøe jsou 2 % lidí.“ Moje vize je ta- ková, aby každý dùm mìl jednoduchý solární sy- stém na 100 litrù vody za pøijatelné peníze, dobøe fungující a s dlouhou, dlouhou životností - více než 30 let, to je dùležité. Proto mìï a nerez! Letos na jaøe byla taková polemika v tisku na severní Mo- ravì, jeden doktor pøírodních vìd mì napadl, že se nikdy nevrátí energie vložená do solárního systému. Tak jsem požádal docenta Karla Brože, aby mu od- povìdìl on, aby se neøeklo, že si hájím svùj chlebí- èek. A ten mu nádhernì odpovìdìl, že se do dvou let vrátí energie vložená do materiálù a do všeho. Když dáme garanci, že zaøízení vydrží 30 let, my nyní dáváme záruku na celý systém v mìdi a nerezu 7 let, tak je návratnost zcela jasná. Teï se objevují americké lamely Thermafin s vysoce selektivní vrstvou Black Crystal TM, které rozhýbou trošku Ev- ropu, protože se jejich výroba pøenáší do Vídnì a my máme zastoupení pro tuto technologii. Lamely s vy- soce selektivní vrstvou se používají do sluneèních ab- sorbérù.” AA ccoo øøííccii nnaa zzáávvììrr ?? “Když bych to mìl shrnout, tak bychom mìli co nejdøíve prosadit výrobu systémù cenovì dostupných s dlouhodobou životností, a mìli bychom je umìt prosadit u vìtšiny domù a bytù. Máme nyní zají- mavé návrhy a poptávku solárního systému na pøí- pravu teplé užitkové vody na dva velké obytné domy v Praze. A právì pøíprava vody pøedstavuje z energetické bilance domeèku, bytu, takových 30 %. A z nich dobøe volený systém ušetøí 60 -70 % energie, a to už je o èem mluvit. Možná, že kdyby miliardy z Temelínu šly do tohoto projektu, tak to vy- padalo jinak. Nemusel by se stavìt takový kolos... Projekt by zamìstnal spoustu lidí, montážních a do- davatelských firem... A co je dùležité øíci, když pracujeme se sluneèní energií, hlásíme se k ekologii. Nechceme jen vyrábìt a mít zisk, ale také podle toho žít. Prosím, abychom stále hlasitìji volali : „Zachraòme Zemi!“ (fotoreportហstr. 39) Kromìøíž poskytla jednání své historické a kulturní zázemí. Slavnostní zahájení se usku- teènilo v Arcibiskupském paláci, kde právì pøed 150 lety zasedal ústavodárný øíšský snìm. Vlastní konferenci potom hostila modernì re- konstruovaná Justièní škola. JJUUSSTTIIÈÈNNÍÍ ŠŠKKOOLLAA Jaromír Sum

66 ZATEPLOVÁNÍ PPøøii tteeppeellnnéémm iizzoolloovváánníí ddoommùù ssee øøíí-- ddíímmee ttììmmiittoo zzáássaaddaammii:: n Celá tepelná izolace musí tvoøit souvislý obal stavby n Tepelné izolaci zevnitø stavby se pokud možno vyhýbáme (Poznámka: V minulém èísle byl mùj úvodní pøíspìvek omylem doplnìn ilustraèními obrázky tepelných izolací na vnitøní stranì obvo- dových stìn. Toto øešení s ohledem na rizika pøi jeho aplikaci nedoporuèuji, což je zdùvodnìno dále. Ètenáøùm se za omyl jménem redakce omlouvám) n Výsledný efekt je velmi závislý na kvalitì detailù n Úèinnost tepelné izolace se snižuje s její vlhkostí ZZppùùssoobbyy tteeppeellnnééhhoo iizzoolloovváánníí oobbvvooddoo-- vvýýcchh ssttììnn Tepelnou izolaci obvodových stìn domù je možno provést rùznými zpùsoby. Každý zpùsob má jisté vý- hody i nevýhody. Pøi návrhu èi zhodnocení nabídky je nutno tyto klady a zápory vždy peèlivì uvážit, zvláštì s ohledem na požadovaný výsledný efekt pøi tepelné izolaci domu a samozøejmì s pøihlédnutím k cenì. TTeeppeellnnìì iizzoollaaèènníí ssyyssttéémmyy ssttììnn jjssoouu:: n S tepelnou izolací na vnitøní stranì konstrukce n S tepelnou izolací na vnìjší stranì konstrukce n S tepelnou izolací uvnitø konstrukce U dodateèných tepelných izolací je nejèastìjší druhý systém, u novostaveb je využíván druhý a tøetí te- pelnì izolaèní systém. TTeeppeellnnáá iizzoollaaccee oobbvvooddoovvýýcchh ssttììnn zz vvnniittøønníí ssttrraannyy Tomuto zpùsobu tepelné izolace stìn se pokud možno vyhýbáme z následujících dùvodù : n Pásmo kondenzace vodní páry uvnitø konstrukce se v zimním období posunuje k vnitønímu líci této konstrukce, mùže tak ovlivnit životnost ma- teriálù v této oblasti konstrukce (napø. zhlaví døevìných trámu. n Pùvodní vnitøní povrch konstrukce je pod tepel- nou izolací výraznì chladnìjší než byl, obvykle klesne pod teplotu rosného bodu vnitøního vzdu- chu. Aby nedocházelo ke kondenzaci, musíme zabránit pøístupu vlhkého vnitøního vzduchu k tomuto povrchu (napø. nemùžeme ponechat krabice elektrických rozvodù v tloušce nové te- pelné izolace, nebo by na jejich dnì kondenzo- vala vodní pára). Proto øešení problémù plísní na vnitøním povrchu konstrukcí doplnìním vnitøní izolaèní odvìtrané pøedstìny je pouhou potìmkinovou vesnicí - za pøedstìnou plísnì bují dále, sice skrytì, avšak díky podmínkám, které jsme jim vytvoøili v podstatnì vìtším rozsahu a pøinejmenším se stejnì závažnými následky. n V místech navazujících vnitøních konstrukcí (stìny, stropy) tvoøí tyto konstrukce neodstrani- telné tepelné mosty v tepelnì izolaèní vrstvì, do kterých se soustøeïují úniky tepla (výraznì se tak snižuje oèekávaný úsporný efekt z tepelné izolace) a zároveò nadále zùstávají podchlaze- ným místem s rizikem povrchové kondenzace a výskytu plísní. n Snižuje se tepelná akumulace obvodové kon- strukce, takže pøi pøerušení vytápìní místnosti rychleji prochladnou. Na druhé stranì je tento fakt výhodou u obèasnì užívaných staveb, kdy se místnost rychleji vytopí na požadovanou tep- lotu. n Snižuje se užitná plocha místností n Výraznì se zasahuje do užívání stavby v prù- bìhu zateplování Pøesto je tento zpùsob pro øadu investorù lákavý, ne- bo: n Umožòuje dílèí úpravu stavby (pouze problé- Mové místnosti) n Umožòuje zachování èlenité vnìjší fasády n Nevyžaduje lešení èi lávku Ing. Jiøí Šála, CSc. VV ddaallššíímm ppookkrraaèèoovváánníí ssii ppoovvíímmee nnììccoo bblliižžššííhhoo oo tteeppeellnnýýcchh iizzoollaaccíícchh oobbvvooddoovvýýcchh ssttììnn.. PPøøííssppììvveekk jjee rroozzddììlleenn nnaa ddvvìì èèáássttii.. PPøøiinnáᚚíímmee ii pprrvvnníí ooddppoovvììddii nnaa ddoottaazzyy nnaaššiicchh èètteennááøøùù.. Ing. Jiøí Šála, CSc. je mimo jiné zpracovatelem platné ÈSN 73 0540:1994 "Te- pelná ochrana budov," je ener- getickým audito- rem Èeské ener- getické agentury a èlenem rady Cechu pro zateplování budov. ZZAATTEEPPLLOOVVÁÁNNÍÍTepelné izolace obvodových stìn

n Lze provádìt kdykoliv, nezávisle na poèasí a roè- ním období Pokud se uživatel domu rozhodne pro vnitøní tepel- nou izolaci, pak mùže snížit riziko neúspìchu: n Kvalitním návrhem øešícím všechny detaily (do- poruèujeme tento návrh vždy svìøit specialistovi v oboru tepelné ochrany budov) n Kvalitním provedením proškolenou firmou, s provìøenými referencemi z této oblasti n Zajištìním odborného technického dozoru, který sleduje a garantuje soulad projektu a provedení TTeeppeellnnáá iizzoollaaccee oobbvvooddoovvýýcchh ssttììnn nnaa vvnnììjjššíí ssttrraannìì Tento zpùsob tepelné izolace je fyzikálnì vhodnìjší, nebo: n Tvoøí souvislou obálku tepelné ochrany stavby bez výrazných slabých míst, tzv. tepelných mostù n Zachovává tepelnou akumulaci a vlhkostní mi- kroklima místností (konstrukce "dýchá") n Snižuje teplotní dilatace pùvodní obvodové kon- strukce n Chrání pùvodní povrch pøed úèinky atmosféry n Lze jej provádìt za plného provozu a bez vlivu na užitnou plochu místností n Umožòuje nové barevné øešení fasády Podle fyzikálního pùsobení rozlišujeme: n Tepelnì izolaèní omítky n Kontaktní tepelnì izolaèní systémy n Odvìtrané tepelnì izolaèní systémy V souèasné dobì musí mít tyto tepelnì izolaèní sy- stémy tzv. prohlášení o shodì podle zákona 22/97 Sb. autorizovanými osobami, které vyme- zuje technické vlastnosti tepelnì izolaèního systému, nejèastìji v návaznosti na zkušební protokoly (døíve certifikace státními zkušebnami). Provádìcí firmy jsou proškolovány, osvìdèovány a namátkovì dozo- rovány. TTEEPPEELLNNÌÌ IIZZOOLLAAÈÈNNÍÍ OOMMÍÍTTKKYY Izolují vlastnostmi speciální omítkové hmoty, obvyk- le vylehèené izolaèními granulemi (perlit, pìnový po- lystyrén apod.), kde nezbytné pojivo omítky pùsobí jako tepelné mikromùstky. Výhody tepelnì izolaèních omítek: n Jsou zdánlivì levné n Tvoøí souvislý pl᚝ bez výrazných tepelných mostù a s urèitou tepelnou akumulací n Mají pøíjemný klasický vzhled n Umožòují snadné kopírování mìkkých oblých tvarù n Mají obvykle pøíznivou protipožární odolnost NNeevvýýhhooddyy:: n Oproti jiným systémùm mají pøi stejné tloušce vrstvy podstatnì nižší úèinnost (obvykle polo- vièní - pro stejný požadovaný efekt pak potøebu- jeme dvojnásobnou tloušku vrstvy) n Jejich tlouška (a tudíž i izolaèní efekt) je tech- nologicky limitována cca 50 až 60 mm n Kvalita výsledku je závislá na zpùsobu zpraco- vání a na poèasí DDooppoorruuèèeennéé ppoouužžiittíí:: n Pro izolaci zádveøí, schodiš a únikových cest uvnitø budovy, vždy z chladnìjší strany kon- strukce (Pokraèování pøíštì: KKoonnttaakkttnníí tteeppeellnnìì iizzoollaaèènníí ssyyssttéémmyy ,, ooddvvììttrraatteellnnéé tteeppeellnnìì iizzoollaaèènníí ssyyssttéémmyy..) 77 ZATEPLOVÁNÍ Vy se ptáte - my odpovídáme - Máme pøízemní byt vytápìný plynovým kotlem, a tak pøemýšlíme, jak zateplit jeho nìk- teré místnosti. Kuchyò sousedí jednou stìnou se schodištìm domu a pøi nedovøených venkovních dveøích je celá stìna v zimì prochlazována. Jak zateplit tuto stìnu? Z venku na schodišti by to asi bylo komplikované a mosty vlastního schodištì by se neodstranily. Vnitøní tepelná izolace je možná, jakou použít? - Ložnice zase sousedí s nevytápìnou garáží. Do sousedovy garáže nemáme pøístup, jak zateplit stìnu v ložnici? Opìt je to vnitøní stìna bytu. K.S. Jihlava aa)) PPøøeess ooèèeekkáávvaannéé kkoommpplliikkaaccee ddooppoorruuèèuujjii pprroovvéésstt zzaatteepplleenníí zzee ssttrraannyy cchhllaaddnnììjjššííhhoo pprroossttøøeeddíí,, tteeddyy zzee ssttrraannyy sscchhooddiiššttìì.. TTeeppeellnnoouu iizzoollaaccii ppøøiittoomm pprroovveeïïttee nneejjmméénnìì 00,,55 mm zzaa hhrraanniiccii ssoouusseeddííccííhhoo vvyyttááppììnnééhhoo pprroossttoorruu.. ZZáárroovveeòò jjee vvhhooddnnéé ttaakkttoo zzaatteepplliitt ii ddaallššíí vvyyttááppììnnéé mmííssttnnoossttii,, kktteerréé kkee sscchhooddiiššttii ppøøiillééhhaajjíí ((oobbvvyykkllee ssee pprroovvááddíí zzaatteepplleenníí cceellééhhoo sscchhooddiiššžoovvééhhoo pprroossttoorruu)).. TTeeppeellnnéé mmoossttyy vvllaassttnnííhhoo sscchhooddiiššttìì èèáásstteeèènnìì oommeezzííttee pprroovveeddeenníímm tteeppeellnnéé iizzoollaaccee vv ppooddhhlleedduu sscchhooddiiššttìì vv ppáássuu ccccaa 00,,55 mm ppooddééll ssttììnnyy.. SS oohhlleeddeemm nnaa ttoo,, žžee sscchhooddiiššttìì jjee ppoožžáárrnníí úúnniikkoovváá cceessttaa,, mmuussíí bbýýtt ppoouužžiittýý tteeppeellnnýý iizzoollaanntt nneehhooøøllaavvýý aa nneessmmíí ppøøii ppoožžáárruu sskkaappáávvaatt ((vvyylloouuèèeennéé jjee vv ttoommttoo ppøøííppaaddìì nnaappøøííkkllaadd ppoouužžíítt ppììnnoovvééhhoo ppoollyyssttyyrréénnuu)).. bb)) NNeezznnáámm sskkllaaddbbuu oobbvvooddoovvéé ssttììnnyy vvaaššíí lloožžnniiccee ssoouusseeddííccíí ss ggaarráឞíí ((ttjj.. ppoouužžiittéé mmaatteerriiáállyy aa jjeejjiicchh ttlloouuššžkkyy)).. NNeejjúúèèiinnnnììjjššíímm øøeeššeenníímm bbyy bbyyllaa ddoohhooddaa ssee ssoouusseeddeemm aa pprroovveeddeenníí tteeppeellnnéé iizzoollaaccee zzee ssttrraannyy ggaarráឞee,, kkddee mmùùžžeettee ppoouužžíítt úúèèiinnnnéé tteeppeellnnéé iizzoollaann-- ttyy,, jjaakkoo jjee ppììnnoovvýý ppoollyyssttyyrréénn aa mmiinneerráállnnìì vvlláákknniittéé ddeesskkyy ss ppøøeeddeemm uupprraavveennýýmm ppoovvrrcchheemm ((nnaappøøííkkllaadd lleeppeennéé ddeesskkyy CC--0033,, CC--0066 ffyy.. CCoonnssttrruucctt zz DDyynníínnaa nneebboo oobbkkllaadd ffyy CCoorreeccttaa)).. NNaadd ssttøøeecchhoouu ggaarráឞee ppookkrraaèèuujjee vvnnììjjššíí tteeppeellnnáá iizzoollaaccee vvaaššíí oobbvvooddoovvéé ssttììnnyy.. PPookkuudd ttaattoo mmoožžnnoosstt nneenníí pprroovveeddiitteellnnáá,, ppaakk jjee ttøøeebbaa pprroovvììøøiitt mmoožžnnoosstt pprroovveeddeenníí vveellmmii mmíírrnnéé vvnniittøønníí tteeppeellnnéé iizzoollaaccee -- nnaappøøííkkllaadd tteeppeellnnìì iizzoollaaèènníí oommííttkkyy vv ttll.. 4400--5500 mmmm,, ppooppøø.. ddoozzddììnníí vvnniittøønníí ppøøííèèkkyy zz dduuttýýcchh cciihheell ss ddookkoonnaallee vvyyppllnnììnnýýmmii ssppáárraa-- mmii (( vvèèeettnnìì ssppáárryy mmeezzii ppøøííèèkkoouu aa ppùùvvooddnníí ssttììnnoouu,, bbeezz vvkkllááddáánníí tteeppeellnnéé iizzoollaaccee ddoo ttééttoo ssppáárryy)).. BBeezz pprroojjeekkttuu aa ppøøii rreeaalliizzaaccii ssvvééppoommooccíí mmáá ttaattoo úúpprraavvaa zznnaaèènnéé rriizziikkoo vvzznniikkuu ppllííssnníí ppoo oobbvvoodduu ddooddaatteeèènnéé vvnniittøønníí iizzoollaaccee.. Ing. Jiøí Šála, Csc. Na obrázku je obytný dùm OP 1.21 v Chrastavì na Støeleckém vrchu pøed a po provedení vnìjšího zateplení a støešní nástavby. Investorem bylo mìsto Chrastava a stavební úpravy provedl IMSTAV Liberec.

IInngg.. MMiillaann ..aallttuuss "Dùm s peèovatelskou službou jsme postavili ve tøech etapách v letech 1992 až 1995. Tehdy jsme se nechali pøesvìdèit nìkterými podnikateli, jak vý- hodné jsou pøímotopy. Prognózy hovoøily o tom, že elektrické vytápìní bude velice pøíznivé a ekolo- gické. Dneska se ukazuje, že elektrické vytápìní je nad ekonomické možnosti tamních obyvatel. Ještì, že bylo pøed dokonèením rozhodnuto celý ob- jekt lépe tepelnì izolovat." ..rraannttiiššeekk ŠŠppaalleekk "Musím vysvìtlit, že na poèátku 90. let byl stav centrálního vytápìní ve velmi špatném stavu. Mìsto stálo pøed problémem, kde vzít 10 nebo 12 miliónù korun. Napøíklad primární rozvody byly ještì ètyø- trubkové. Ze šesti variant øešení jedna navrhovala vytápìní pøímotopy. Díky bohu, že se to až na dùm s peèovatelskou službou neprosadilo, lidé by dnes byli dost nešastní. Gigajoule tepla z pøímotopù tam vychází na 426,80 Kè a výhledovì by mìl dosáh- nout až 625 korun. Nabízela se i výstavba blokových kotelen pro každou obytnou lokalitu, nikdo na to nemìl peníze, ani stavební bytové družstvo. Nakonec vyhrála priva- tizace a celý systém se prodal - vèetnì rozvodù až na paty objektù - jihlavské firmì EKOENGAS a.s.” IInngg.. MMiillaann ..aallttuuss "Nyní jednáme s Ekoengasem o rozšíøení dálko- vého vytápìní. Chceme primární rozvody protáhnout až do lokality Starý dvùr, kde plánujeme další vý- stavbu bytù pro pøíštích deset, patnáct let. Pøitom by šly ve vzdálenosti asi 100 metrù od peèovatelského domu a Ekoengas se nabízí, že tam teplovod ve vlastní režii zavede. To však pøijde na øadu asi až v pøíštím roce. Letos nás èeká zavedení dálkového tepla do ulice 1. máje, kde Stavební hrádecká spo- leènost dokonèuje první nové byty. Jinak mohu potvrdit, že Ekoengas hodnì inves- toval a nyní máme v Hrádku nad Nisou centrální vy- tápìní na dobré technické úrovni, vèetnì pøedizolo- vaných rozvodù. Místo dvou nákladných výmìníko- vých stanic firma instalovala v bytových objektech smìšovací stanice, kde je lepší regulace a mìøení dodávek tepla a TUV. Dokonce spoleènì jednáme o snížení ceny dodávaného tepla z dnešních 337 na 307 korun za 1 GJ,” uzavírá optimisticky starosta Ing. Milan .altus. 88 ELEKTRICKÉTEPLO Pøipravil: Jiøí Mohaupt HHrrááddeekk nnaadd NNiissoouu.. NNeeddaalleekkoo ssttøøeedduu ttoohhoottoo ppøøííhhrraanniièènnííhhoo mmììssttaa vvyyrroosstt-- llyy vv mmiinnuulloossttii ppaavviilloonnyy ddoommuu ssoouussttøøeeddììnnéé ppééèèee,, kktteerréé ssee ssttaallyy sskkuutteeèènnýýmm ddoommoovveemm ppøøiibblliižžnnìì ttøøiicceettii ddøøíívvee nnaarroozzeennýýcchh HHrrááddeeèèaannùù.. SSppookkoojjeennýý žžiivvoott vv 2211 mmaalloommeettrráឞnníícchh bbyytteecchh vv ppoosslleeddnníícchh lleetteecchh nnaarruuššuujjíí ssttáállee rroossttoouuccíí ppooppllaattkkyy zzaa ssppoottøøeebboovvaannoouu eelleekkttrriicckkoouu eenneerrggiiii.. BByyttyy jjssoouu ooddkkáázzáánnyy nnaa vvyyttááppììnníí zz ppøøíímmoottooppnnýýcchh ssppoottøøeebbiièèùù.. SSttaarrššíí aa nnììkkddyy ii èèaassttoo nneemmooccnnýý èèlloovvììkk ppoottøøeebbuujjee kkee ssvvéémmuu žžiivvoottuu ppoocciitt vvììttššííhhoo tteeppllaa,, aa ttaakk ssee eelleekk-- ttrroommììrryy nnoottnnìì pprroottááèèeejjíí.. HHoorrššíí jjee ttoo ss mmoožžnnoossttíí úúhhrraaddyy rroossttoouuccíícchh nnáákkllaaddùù.. NNaa mmoožžnnoossttii øøeeššeenníí ssee pprroottoo ppttáámmee ssttaarroossttyy mmììssttaa iinngg.. MMiillaannaa ..aallttuussee aa jjeehhoo zzááss-- ttuuppccee ..rraannttiišškkaa ŠŠppaallkkaa.. DDOOPPOORRUUÈÈEENNÍÍ V Hrádku nad Nisou v souèasné dobì žije na 7 500 obyvatel, z nich 1/4 využívá centrálního vy- tápìní. Jak uvedl starosta Ing. M. .altus, mìsto má systém centrálního zásobování teplem na dobré úrovni. Pøesto se nyní horeènì jedná o tom, zda se místní stavební bytové družstvo odpojí a ve tøech do- bøe zateplených bytových domech si instaluje vlast- ní plynové kotelny. To by však zároveò ohrozilo ceny pro ostatní odbìratele. Mnohá jiná mìsta nutné investice do moderni- zace centrálního zásobování teplem teprve èekají. Èím více se rekonstrukce zdrojù a rozvodù tepla od- kládají, tím vìtší èástky budou muset obce pozdìji vynakládat. Jejich zpìtný dopad do cen dodávaného tepla a penìženky nájemníkù se da jen tušit. Re- konstrukce kotelen a jiných zdrojù by mìla jít ruku v ruce se zateplováním a rekonstrukcemi zejména panelových domù. V pøíštím vydání ALTERNATIVNÍ ENERGIE pøine- seme zkušenosti právì stavebních bytových družstev, které jsou v zateplování, mìøení tepla a dodávek TUV v øadì míst dobrým pøíkladem. DDùùmm ssoouussttøøeeddììnnéé ppééèèee zzmmììnníí vvyyttááppììnníí ppooddnniikkaatteellùù nneebbyylloo pprroozzíírraavvéé "Nejdøíve povedeme dálkové teplo do bytù v ulici 1. máje,” ukazuje na mapì mìsta starosta Milan .altus. "Na dùm s peèovatelskou službou by se mìlo dostat až v pøíštím roce, bude to záležet na financích.” "Cena tepla z elektrických pøímotopù není už pro dùchod- ce únosná,” pøiznává .rantišek Špalek.

99 STAVOTECH Pøipravil : Jiøí Mohaupt NNeebbýývvaalloo zzvvyykkeemm,, aabbyy ssee nnaa zziimmnníí ssttaaddiioonnyy cchhooddiilloo kkrroommìì hhookkeejjee,, kkrraassoobbrruusslleenníí,, zzaa ddeeššttìì lleettnníícchh ffiill- mmoovvýýcchh ffeessttiivvaallùù,, vvyyssttoouuppeenníí zzppììvváákkùù aappoodd.. ii nnaa ssttaavveebbnníí vveelleettrrhhyy.. DDoobbaa ssee vvššaakk zzmmììnniillaa.. VV kkuullttuurrnníícchh ddoo- mmeecchh jjssoouu vvýýssttaavvyy aauutt aa nnaa ZZiimmnníímm ssttaaddiioonnuu vv HHrraaddccii KKrráálloovvéé ssee vvee ddnneecchh 2277.. -- 2299.. kkvvììttnnaa 11999988 uusskkuu- tteeèènniill jjiižž ppooèèttvvrrttéé ssttaavveebbnníí aa tteecchhnniicckkýý vveelleettrrhh SSTTAAVVOOTTEECCHH,, ssppoojjeennýý ss vvýýssttaavvoouu EELLEEKKTTRRAA ´´9988.. VVyypprraavviillii jjssmmee ssee nnaa nnììjj zzaa ttyy,, kktteeøøíí ssee nneemmoohhllii zzúúèèaassttnniitt aa ss ooddssttuuppeemm ttøøíí mmììssííccùù,, ccoožž nneenníí vvee ssttaavveebbnniiccttvvíí zzaassee ttaakk ddlloouuhháá ddoobbaa nnaa ppøøeeddssttaavvoovváánníí nnoovviinneekk,, vváámm ppøøiinnáᚚíímmee nnììkktteerréé ppoossttøøeehhyy.. V expozici firmy META- KLIMA s.r.o. se od Pa- vla Herbrycha z Hradce Králové (vpravo) dovídáme, že jsou dovozci tepelných èerpadel japonské firmy DAIKIN. “.irma se zabývá pouze tepelnými èerpadly, klimatizací a rekuperací. Pøirovnal bych úroveò jejich výrobkù znaèce Rolls Royce mezi automobily. Letos jsou novinkou u menších zaøízení s pøímým výparem zhruba do 15 kW výkonu vlastní jednotky frek- venèní mìnièe, kde pracuje kompresor od 20 do 120 % nominálního výkonu. Dopo- sud se používaly pro velké jednotky, což bylo i cenovì nároèné. Rozšiøuje se tím pásmo úèinnosti tepelných èerpadel a je to další úspora elektrické energie. Na veletrhu pociujeme rostoucí zájem o vytápìní bu- dov právì tepelnými èerpa- dly. Velký je zájem o systém voda-voda, kde se ode- bírá teplo ze studní, øeky atp. Proti zamrznutí je sy- stém elektronicky chránìn, pøi poklesu teploty vody na 2 °C se automaticky odpojí. Èerpadlo je vyba- veno poèítaèovou diagnostikou poruch a signalizuje je èíslem na displeji. Servisní technik ihned pozná, o jakou závadu se jedná.” Na Stavotechu nechybìl ani Karel Svoboda z Hradce Králové. Tento neúnavný a dlouholetý pro- pagátor využívání sluneèní energie, úèastník øady so- lárních konferencí, pøedvádìl plochý solární kolektor vlastní konstrukce. Jeho stánek byl èasto obležen návštìvníky a diskuze nebraly konce. "Zjišujeme, že v souèasné dobì se kvalita zateplování objektù velice snižuje, a to na úkor ceny," pøiznává Ing. Jiøí Bøezina ze sdružení MANA Pardubice. "Je tu jednak obrovský konkurenèní tlak, kdy se tuzemské i zahranièní firmy snaží cenovì pøizpù- sobit zájemcùm. Dá se øíci, že "lí- žou" spodní hranice technických no- rem, jen aby získaly zakázku. Obá- vám se, že životnost tìchto fasád nebude taková, jakou by si zákazníci pøedstavovali. Nedá se øíci, že by hrozilo pøímo poškození za tøi, za pìt let, ale pøi cenovém podbízení mùže nastat popraskání a zatékání do fasády. Jsou tady firmy, které pro- vádìjí zateplování preciznì, ale i ta- kové, kterým jde spíše o zakázky za jakoukoliv cenu.“ STAVOTECHSTAVOTECHHradec Králové V další expozici jsme oslovili firmu ELEKTRO- COM z Litomyšle, která se pøedvádìla širokým sor- timentem montážních výrobkù. Napøíklad s výho- dami vìtších termostatických smìšovacích ventilù nás seznámil obchodní øeditel Václav Drábek. "Ve Vysokém Mýtì jsme centrálnì instalovali švédský termostatický smìšovací ventil TA Andersen na te- plou užitkovou vodu v místním bazénu. Je umístìn ve sprchách v místech, kde se lidé myjí pøed vstu- pem do bazénu. Celkem mají v bazénu 12 sprch a správce nám tvrdí, že roèní úspora teplé vody je nyní daleko pøes 100 000 korun. Je to tìžko k uvì- øení, ale návratnost investice do smìšovacího ven- tilu byla vlastnì sedm nedìl! Nabízíme škálu ventilù od 1/2 coule až do svìtlosti 80 mm, urèených pro velká zaøízení, napøí- klad na smìšování teplé vody pro stadiony nebo pro vìtší investièní výstavbu. Jsme jejich výhradními do- vozci," zdùraznil Václav Drábek. ELEKTROCOM Litomyšl T. G. Masaryka 653 570 01 Litomyšl Tel.fax: 0464 / 612 563, 618 563

Ing. Leoš .riml VV pprrvvnníí èèáássttii ssee iinngg.. LLeeoošš ..rriimmll vvììnnoovvaall hhiissttoorriiii uummììllééhhoo oossvvììttlleenníí,, jjeehhoo vvýýzznnaammuu pprroo vvýývvoojj ssppoolleeèènnoossttii.. RRoovvnnì잞 jjssmmee ssee ddoozzvvììddììllii,, žžee ssvvììtteellnnýýmm tteecchhnniikkùùmm ddììlláá mmáálloo rraaddoossttii jjeenn pprrùùmmììrrnnáá úúèèiinnnnoosstt ppøøeemmììnnyy eelleekkttrriicckkéé eenneerr- ggiiee nnaa ssvvììttlloo.. UUmmììlléé ssvvììttlloo aa nnáᚚ zzrraakk Osvìtlovací soustavy nám tedy dodnes stále hlavnì topí a až na posledním místì svítí. Tento tragický závìr zasluhuje náležitou pozornost. Mo- hlo by se tedy zdát, že slavný Thomas Alva Edison nemìl ve své žárovce z dnešního energeticky úsporného pohledu pøíliš šastnou ruku. Co se ale stalo, nelze odestát a kritika slavného vynálezce by byla krajnì nespravedlivá. Zavedení elektric- kého proudu pøineslo ohromné efekty v mnoha ji- ných oborech a je pøece také na nás, abychom s tím nìco udìlali. Bohužel zde narážíme i na fyziologické zá- klady lidského vidìní. Citlivost lidského oka je ne- nulová jen v urèitém vlnovém rozsahu záøivého spektra (viz obrázky ) od modrofialové do èervené barvy. Èlovìk nevidí ultrafialové a z druhé strany spektra infraèervené záøení. Je velmi tìžké vytvo- øit (záøivý) zdroj, který by záøil pouze v žádoucí oblasti, kde ho èlovìk mùže okem zachytit. .yzika není bohužel všemocná a zejména teplotní zdroje vyzaøují znaènou èást energie na vlnách, které naše oko nevidí. A to jsou z hlediska vnímání okem samozøejmì ztráty energie. Protože se žádná energie nemùže ztratit, pøemìní se zpravi- dla infrazáøení po dopadu na pøekážku na energii tepelnou. CChhcceemmee vviiddììtt bbaarreevvnnìì Ještì jedna komplikace ztìžuje snahu o maxi- mální využití dodané elektrické energie v technice osvìtlování. Touto "komplikací" je barevné vidìní lidského oka a požadavek pestrého vidìní okolí. Barva je totiž vytváøena smìsí záøení o rùzných vl- nových délkách. Chceme-li si dopøát barevné vjemy i pøi umìlém osvìtlení, musíme zajistit mul- tispektrální složení zdrojového svìtla (podobnì, jako tomu je u sluneèního záøení). Tato okolnost již bohužel zpùsobí, že úèinnost využití tohoto svìtla okem nemùže být 100 %. Ale nakonec i svìtlo, vyrobené svìtelným zdrojem dorazí uži- teènì k oku jen z malé èásti. Ta pak umožní vjem vidìní. Osvìtlené pøedmìty odrazí malou èást svì- telného záøení, které na nì dopadá od zdroje smì- rem k oku a zpùsobí tak, že je oko vnímá, že je èlovìk vidí. Je jen velké štìstí, že oko je velmi cit- livý smysl èlovìka, a tak mu staèí i malé množství svìtla (= záøivé energie ve viditelné oblasti spek- tra), aby podalo pøíslušnou informaci do mozku. MMaallýý vvýýlleett ddoo bbuuddoouuccnnaa Zde si dovolím malý science fiction s výletem do budoucna. Každý pøedmìt nacházející se na po- vrchu zemì má urèitou teplotu a jako takový vyza- øuje elektromagnetické vlny (záøivou energii). Toto záøení je bohužel pro lidské oko neviditelné, pro- tože vlny jsou pøílíš dlouhé (infra) a oko na nì ne- reaguje. Staèí si však vzít infraèervený mìniè, který nám pøevede záøení do viditelné oblasti, 1100 OSVÌTLENÍ UUUUMMMMÌÌÌÌLLLLÉÉÉÉ SSSSVVVVÌÌÌÌTTTTLLLLOOOO

1111 OSVÌTLENÍ a pøedmìty, osoby i zvíøata se stávají rázem vidi- telné i za nejèernìjší noci. Tak by nám mohly "in- fraèervené brýle" ušetøit velmi mnoho energie, spotøebované na osvìtlování pøedmìtù v noci. Pøedmìty, které naakumulují za dne teplo ze slu- neèního záøení a v noci ho vydávají ve formì infra- záøení, by se tak samy mohly stát viditelnými, vní- manými (lidmi) pøes infrabrýle. Jistì by to nebylo žádné pøepychové barevné vidìní, ale pro mnoho èinností èlovìka by to staèilo. Takže vynálezci, po- mozte zkonstruovat praktické a levné "brýle noè- ního vidìní"! Nyní ale zpìt do reality. I když pøe- mìna a využití elektrické energie na svìtlo svìtel- nými zdroji je dosud nízká, je možné se zamyslet, jak užiteènì využít vedlejší energetický produkt, vznikající pøi osvìtlování, a to je teplo. Pokud zrovna není žhavé léto, zpravidla nikomu nevadí, že 100 W žárovka odevzdává do svého okolí (ob- vykle do místnosti) 95 W ve formì tepla a tedy vlastnì pøitápí místnost. O to ménì si mùžeme pustit radiátor topení a tudíž spotøebujeme ménì tepla ze systému vytápìní. Horší je však situace v létì a zejména pøi osvìtlování venkovním, kde topíme "Pánubohu do oken" a tato tepelná èást energie je nenávratnì ztracena bez užitku pro èlo- vìka. Je tedy nezbytné používat zejména pøi ven- kovním osvìtlování co nejúèinnìjší svìtelné zdroje a soustavy, protože každý watt tepelného výkonu venku nikomu neposlouží, spíše porušuje energe- tickou rovnováhu v pøírodì. ÈÈiiddllaa hhllííddaajjíí oossvvììttlleenníí Rovnìž osvìtlování venkovních i vnitøních prostor, kde nikdo nepobývá, je neúsporné a je to vyhozená energie a peníze. Zde se pøimlouvám za masivní nasazení pohybových a infra èidel, které v zónì bez pøítomnosti lidí svìtelnou soustavu vy- pnou a uvedou ji znovu do chodu pøi pøíchodu uži- vatele osvìtlení. V tomto smìru už technika znaènì pokroèila a pøíslušná èidla jsou bìžnì k dispozici i na našem trhu. Dovedl bych si pøed- stavit i sloupy veøejného osvìtlení, které se rozsvítí jen tehdy, když se nìkdo nebo nìco (auto) v jejich pøimìøené blízkosti nachází, popøí- padnì pohybuje. Osvìtlení musí ale fungovat i tehdy, když se v blízkosti ukrývá násilník (což in- fraèidlo pozná). Technicky však není vše doøešeno tak, aby se tato teze dala rychle realizovat. Ze- jména moderní a úèinné svìtelné zdroje, výbojky, používané dnes pøi osvìtlování ulic, mají dlouhé doby nábìhu (až 10 min) do plného svìtelného výkonu. Žárovky sice nabíhají ihned, ale jejich pro- voz je krajnì neúèinný. Takže na technická øešení tohoto typu musíme teprve èekat, v zájmu energe- tických úspor je ovšem nutno je hledat. SSvvììttlloo jjee ddoobbrréé uussmmììrròòoovvaatt Pøi vnitøním a venkovním osvìtlování je úèel- né co nejvíce usmìròovat svìtlo do užiteèného smìru. To, co je už masovì využíváno pøi dopravì (viz reflektory automobilù apod.), by mìlo být pøi- mìøenì využíváno i pøi bìžném osvìtlování v do- mácnosti. Pro ètení staèí napø. smìrová žárovka 25 W, zatímco pøi ètení pod obyèejnou žárovkou potøebujeme obvykle až 60 W. Naštìstí jsou smì- rové obyèejné i halogenové žárovky bìžnì na trhu, takže záleží jen na našem uvìdomìní, abychom je zaèali ve vìtší míøe používat. Ušet- øíme tím nejen energetické zdroje Zemì, ale i vlastní kapsu. V neposlední øadì je tøeba dbát o správnou funkci osvìtlovacích soustav. Co je platné, když svìtelný zdroj vyzáøí svìtlo a poté ho pohltí špinavé stínidlo, popøípadì ho neodrazí do správného smìru rozbitý nebo chybìjící odražeè. Podle odhadù takto pøichází nazmar až 30 % svì- tla, což projektanti osvìtlení musí zapoèítat do ná- vrhu osvìtlovací soustavy. Tím stoupá zbyteènì pøíkon soustavy a nechtìné ztráty tepelné ener- gie. Pomoc není tak složitá: pravidelná údržba a èištìní osvìtlovacích soustav. ZZáávvììrr Výše uvedené teze poslouží jako úvodní se- známení s problematikou úspor energie a alterna- tiv pøi osvìtlování. V budoucnu vás chceme po- drobnìji seznamovat s jejich jednotlivými aspekty. Jistì vás bude zajímat situace na trhu úsporných zdrojù svìtla, informace o svítidlech, stmívaèích a dalších prvcích osvìtlování, dovolíme si ale nì- kdy i výlet do science fiction, která se jednou v do- bách energetické nouze mùže stát skuteèností. Uvítáme vynálezce s nápady, jak uspoøit na osvì- tlení, rádi zodpovíme dotazy a pøipomínky. Prostor vìnovaný úsporám popøípadì alternativám pøi osvìtlení je pøitom otevøen firmám a autorùm, kteøí chtìjí svým èlánkem, informací nebo inzerá- tem pøispìt do diskuzí o racionálním pøístupu k osvìtlování. Ing. Leoš .riml je spoluautorem technického prove- dení krátkých kom- paktních záøivek Teslamp Holešovice a.s. (døíve Tesla). V souèasné dobì je zodpovìdný za pøí- pravu technologic- kého øešení tìchto úsporných zdrojù svìtla.

1122 VYTÁPÌNÍ Ing. Pavel Èech MMáámmee--llii rroozzhhooddnnoouutt oo ddrruuhhuu ppaalliivvaa nneebboo eenneerrggiiee,, kktteerroouu bbuuddeemmee cchhttíítt zzvvoolliitt pprroo vvyyttááppììnníí aa ppøøíípprraavvuu tteepplléé uužžiittkkoovvéé vvooddyy ((ddáállee TTUUVV)),, mmuu- ssíímmee zzvvaažžoovvaatt ssaammoozzøøeejjmmìì kkrroommìì cceennyy ii ddoo- ssttuuppnnoosstt aa ppooddmmiiòòuujjííccíí iinnvveessttiièènníí nnáákkllaaddyy nnaa zzøøíí- zzeenníí ppøøííppoojjkkyy nneebboo úúlloožžiiššttìì.. ZZbbyytteeèènnýý vvýýkkoonn kkoottllùù V mnoha domech se ještì vytápí hnìdým uhlím nebo koksem. Hnìdé uhlí je bezesporu nejlevnìjší zdroj tepla. Pokud uhlí spalujeme v obvyklém kotli starší konstrukce, musíme poèítat s velmi nízkou úèinností 60-70 %. Tyto kotle bývají zpravidla výko- novì pøedimezovány - v domì s vypoètenou tepel- nou ztrátou 20-22 kW jsou bìžnì kotle s výkonem 29 i více kW. Døíve se pøesný výpoèet nedìlal a kotel se zpra- vidla navrhnul "podle kubíkù" vytápìného prostoru a k tomu se nìco pøidalo na jistotu. Takto se také zo- hledòovalo nekvalitní uhlí. Ale ani pøi výpoètu tepel- ných ztrát podle ÈSN 06 0210 se projektant neod- vážil kotel navrhnout bez výkonové rezervy. Pøi tìchto výpoètech vzhledem k návrhu veli- kosti kotle si musíme uvìdomit, že tento výpoèet se provádí pro venkovní výpoètovou teplotu -12°, -15°, -18°C i více a po dobu topné sezóny se tato teplota vyskytuje jenom po nìkolik dní nepøetržitì za sebou a ještì k tomu zpravidla jenom jako ranní mráz a pøes den teplomìr zase vystoupá trochu výše. V klasickém cihelném domu s tlouštkou stìn 45 cm takovou zmìnu z -5°nebo -8°C na -15°C pocítíte se zpoždìním 2-3 dny. Na pøíklad v Liberci, kde je podle ÈSN 06 0210 venkovní výpoètová teplota -18°C, v posledních 20 letech málokdy teploty klesaly pod -15°C a teploty -12° až -15°C jsou pociovány jako silné mrazy. Ale i norma praví, že prùmìrná teplota v topném období (po dobu 242 dnù) je +3,1°C. Proto mùžeme smìle kotel pro ústøední vytá- pìní o 15-20 % poddimenzovat proti výpoètu a ko- tel bude topit po delší dobu blíže optimálnímu zatí- žení a tím s vyšší úèinností. Podmínkou je ovšem palivo se zaruèenou vý- høevností a možnost dobré regulace hoøení. UUššlleecchhttiilláá ppaalliivvaa Pøedchozí podmínku zaruèené výhøevnosti splòují takzvaná ušlechtilá paliva : zzeemmnníí ppllyynn,, eexxttrraa-- lleehhkkýý ttooppnnýý oolleejj ((ddáállee EELLTTOO)) aa pprrooppaann--bbuuttaann.. Koks je samozøejmì jako palivo kvalitnìjší a èistší než hnìdé uhlí, ale o dobré regulaci lze ho- voøit spíše ve vìtších kotelnách. Dobøe regulovatelné je i spalování lehkých topných olejù (LTO) a mazutu, ale ty se spalují jenom pøetlako- vými hoøáky a ve velkých kotlích a obsahují bohužel velké pro- cento síry (1-3 %). Èistou energií je samo- zøejmì i elektrická energie, ale jenom v místì spotøeby. Zde se využívá s úèinností 98-100 %. Tam, kde ji vyrábíme (s úèinností asi 30 %), znièíme zpravidla kra- jinu, do ovzduší vyneseme síru, popílek a èím horší hnìdé uhlí pálíme, tím více uniká do ovz- duší silnì jedovatých tìžkých kovù a radioaktivity. V kotlích moderní kon- strukce lze dnes úspìšnì spalo- vat i døevo s témìø automatickou obsluhou. Ale o tom výbornì po- jednával èlánek "Vytápìní døe- vem" z minulého èísla Alterna- tivní energie (1/98). PPllyynn mmáá vvýýhhooddyy Pokud je blízko našeho domu plynovodní sí ( a dnes je již prakticky všude jenom rozvod zemního plynu), je nejvýhodnìjší instalovat plynový kotel. Podle umístìní a velikosti volíme kotel nástìnný nebo stacionární - na podlahu. Nástìnné kotle jsou zpravidla ocelové s výko- nem od 4 do 24-28 kW a mohou ohøívat TUV. Stacionární kotle umísujeme obyèejnì do vy- hrazené místnosti - kotelny. Tyto kotle jsou buï oce- lové nebo zejména litinové a jejich výkony bývají od 12 do 50 i více kW. Pokud výkon kotlù pøesahuje 50 kW, místnost musí být posuzována podle pøísnìj- ších požadavkù norem - jedná se o kategorii kotelny. V kotelnách bývá nìkolik kotlù, ty jsou bìhem provozu postupnì pøipojovány do kaskády, aby jed- notlivé kotle pracovaly s maximální úèinností a souè- ty jejich výkonù postupnì skládaly výkon potøebný v daném okamžiku. KKaažžddýý kkootteell mmáá hhooøøáákk Plynná paliva se spalují v hoøácích atmosféric- kých nebo pøetlakových. Ing. Pavel ÈECH Základní vzdìlání získal na jedenáctiletce v Jihlavì, ve Ždáru nad Sázavou pokraèoval s nástavbou na prùmyslovce. Strojní inženýr- ství pak vystudoval na pražském ÈVUT. Je pro- jektantem technického zaøízení budov a spe- cializuje se na úsporné systémy vytápìní. Podílel se na úpravì mikroprocesorového regulátoru pro samoadaptabilní regulaci otop- ných a energetických systémù. Tyto regulaèní soubory jsou vyrábìny v kvalitì dle norem ISO 9000. ÚÚSSPPOORRYY TTEEPPLLAA AA VVYYTTÁÁPPÌÌNNÍÍ ÚÚSSPPOORRYY TTEEPPLLAA AA VVYYTTÁÁPPÌÌNNÍÍ Litinový èlánek moderního kotle

1133 VYTÁPÌNÍ V atmosférickém hoøáku proud plynu pøisaje vzduch, smísí se s ním, shoøí a horké spaliny ohøejí vodu a odcházejí pøes pøerušovaè tahu nad kotlem kouøovodem do komínu. Pøetlakový hoøák je složitìjší, vhání spalovací vzduch pro vytvoøení smìsi do spalovací komory po- mocí ventilátoru. Vytváøí ale dokonalejší smìs, spa- luje palivo s vìtší úèinností a produkuje ménì škodli- vin než atmosférické hoøáky a mùže lépe regulovat výkon. Pøetlakový hoøák spaluje i topný olej. Pokud nemáme k dispozici plynovodní rozvod, musíme volit mezi ELTO a kapalným plynem (PB). ELTO lze spalovat i v kotlích malých výkonù od 12 kW, protože neucpává trysky velmi malých prùmìrù v tìchto hoøácích. Jestliže spalujeme v kotli olej nebo plyn, sníží se proti tuhým palivùm teplota rosného bodu spalin a je-li v kotli chladnìjší voda (65-60°C) dochází ke kondenzaci spalin na stìnì a stìna koroduje. To se týkalo zejména kotlù z ocelových plechù. Musíme proto èást výstupní vody z kotle pøimí- chávat do zpáteèky a tím zvyšovat teplotu ve spod- ní èásti kotle. U malého kotle to zajišuje napø. ètyø- cestná klapka typu Duomix. V moderních litinových kotlích jsou èlánky z odolnìjší litiny a mají napø. výstupky, které umožní rozložit pøestup tepla tak, aby stìna èlánku na stranì spalin korodovala velmi pomalu (životnost 30 i více let), i když kotel pracuje s nízkými teplotami otopné vody, napø. 40-45°C pøímo pro podlahové otopné systémy. RRoossnnýý bboodd aa kkoorroozzee Nejmodernìjší kotle tzv. kondenzaèní využívají i teplo z páry ve spalinách. Vodní pára zkondenzuje v kotli na nerezových pøestupních plochách, konden- zát vytéká dolù a do komína ventilátor vyfukuje chladné spaliny. Využitím skupenského tepla pøi kon- denzaci pára/kondenzát dosáhneme úèinnosti kotle vzhledem k výhøevnosti paliva pøes 100 %. ( V pøíštím èísle pojednáme o tom, jak získanou tepelnou energii pøedáme do obytného prostoru - o otopných tìlesech a soustavách. ) CCEENNOOVVÉÉ RREELLAACCEE KKOOTTLLÙÙ KKootteell pro vìtší byt nebo malý rodinný domek s vý-- konem 12-25 kW lze poøídit v provedení pro zemní plyn nebo PB ocelový od 10.000 Kè, litinový od 18.000 Kè, nástìnné kotle od 22.000 Kè. Zahranièní kotle jsou o 10-20.000 i více Kè dražší. Kotle s pøetla-- kovým hoøákem jsou zpravidla litinové a cenovì od 45- 50.000 Kè. Pokud kotel pøipravuje TUV prùtoènì stojí od 25.000 Kè, zásobníky TUV s propojením na kotel stojí 15-30.000 Kè i více podle velikosti. ZZáássoobbnnííkkyy TTUUVV pøímo vytápìné plynem lze poøídit od 18.000 Kè. Výhodou zásobníkù TUV je dostateèná pohotovostní zásoba TUV i pro vìtší souèasné odbìry a možnost zøízení cirkulace TUV pro rozsáhlejší rozvody. Cirkulace TUV znamená systém promíchávání TUV cirkulaèním èerpadlem v rozvodném potrubí, aby z ko-- houtkù v odbìrních místech brzy vytékala teplá voda. ÚÚlloožžiiššttìì extralehkého topného oleje (ELTO) - plas-- tové nádrže s propojovacím potrubím stojí od 20.000 Kè plus stavební náklady na záchytnou jímku a eventu-- elní požární pøíèky. ZZáássoobbnnííkk propanu nadzemní od 55.000 Kè, k tomu armatury a potrubí od 12.000 Kè a stavební práce - základy pod patky, event. oplocení. Jako palivo je levnìjší smìs propan-butan, ale ta se špatnì odpaøuje pøi nízkých venkovních teplotách. Podzemní zásobník ovšem stojí od 95.000 Kè. K uvedeným cenám je nutné pøipoèítat ještì ná-- klady montážní firmy. Tepelný zisk z procesu kondenzace vodní páry: kondenzaèní plynový kotel využívá nejen výhøevnosti paliva, ale i kondenzaèní teplo vodní páry. Proto mùže úèinnost systému, vztaženo na výhøevnost, pøekroèit hranici 100 %. Maximální využití energie spalného tepla je souètem výhøevnosti a kondenzaèního tepla PODLAHOVÉ VYTÁPÌNÍ Podlahové vytápìní patøí ve svìtì ke stále progresivnìjším zpùsobùm hospodárného získávání tepla. V dnešní dobì, provázené rùstem cen energií, se pøíznivá ekonomika provozu stává jedním z rozhodujících momentù a pøipoèteme-li estetickou èistotu interiéru, nerušenou žádnými viditelnými rozvody tepelných zaøízení, je stoupající obliba podlahového vytápìní pochopitelná. Otopná soustava podlahového vytápìní Pedotherm je vhodná nejen do zateplených rodinných domù, ale všude tam, kde je nutné vytápìt celou zimu per- manentnì. Její aplikací lze ušetøit až 15 % energie proti klasickým topným sys- témùm. Teplota topné vody je max 50°C. V porovnání s konvenèními zpù- soby je dále potlaèeno proudìní vzduchu, nedochází k víøení prachu ani jeho pøepalování na povrchu topného tìlesa. ( další informace pøíštì ) PPeeddootthheerrmm BBoohheemmiiaa,, ss..rr..oo.. PPeeddootthheerrmm MMoorraavviiaa II,, ss..rr..oo.. HHuussiinneecckkáá 3311 PPooddììbbrraaddoovvaa 44 113300 0000 PPrraahhaa 33 661122 0000 BBrrnnoo tteell..//ffaaxx:: 0022//662288 4455 1166 tteell..//ffaaxx:: 0055//44112211 99883399 tteell..:: 0055//7744 7700 6611

Ing. Jaroslav Peterka, CSc. ØØaadduu vvììccíí kkoolleemm nnááss mmùùžžeemmee rroozzddììlliitt nnaa nneezzbbyyttnnéé aa zzbbyyttnnéé.. MMyyssllíímmee ttíímm vvììccii,, kktteerréé kk žžii- vvoottuu ppoottøøeebbuujjeemmee aa kktteerréé nnee.. KKddyybbyycchhoomm vv zziimmìì nneettooppiillii,, mmoohhllii bbyycchhoomm zzmmrrzznnoouutt.. VVyyttáá- ppììnníí jjee tteeddyy ppoottøøeebbaa nneezzbbyyttnnáá.. KKddyybbyy bbyylloo nneejj- hhùùøøee,, bbeezz tteepplléé vvooddyy ssee oobbeejjddeemmee aa mmùùžžeemmee jjii zzaaøøaaddiitt mmeezzii ppoottøøeebbyy zzbbyyttnnéé.. VVyyssvvììttlluujjttee ttoo vvššaakk mmaallýýmm ii vveellkkýýmm,, kkddyyžž mmyyttíí vv tteepplléé vvooddìì jjee ttaakk ppøøííjjeemmnnéé ((ii zzddrraavvéé)) aa ppoolleežžeenníí vv ppllnnéé vvaannìì nnááss ssrroovvnnáá ii ppssyycchhiicckkyy.. JJeennžžee zzaa vvššeecchhnnoo ssee ppllaattíí,, ii zzaa tteepplloo vv tteepplléé vvooddìì.. ZZkkuussmmee ssii ddooppøøáátt sstteejjnnoouu ppoohhoodduu zzaa mméénnìì ppeennììzz.. V minulém èísle èasopisu jsme se seznámili s úspo- rou tepla v teplé užitkové vodì (dále jen TUV) pomocí termostatického smìšovacího ventilu. Na jednom pøí- padu jsme chtìli ukázat, že existují technické výrobky, které umí šetøit energii i v TUV. Existují však úspory, na jejichž zajištìní nemusíme vydat ani korunu. Tak jako uvedl Ing. Pavel Èech v minulém èísle, že základem ús- por u vytápìní je nepøetápìt, tak u TUV platí, že zákla- dem úspory tepla v TUV je touto vodou neplýtvat. V následující tabulce je uveden pøehled spotøeby TUV pro jednotlivé úkony. Nenutíme ètenáøe, aby si tyto hodnoty zkontrolovali na svém vodomìru. Nìkdo má spotøebu vyšší, nìkdo nižší a tabulka uvádí hodnoty prùmìrné. Protože øadu našich ètenáøù omezila pøi spo- tøebì TUV zvyšující se sazba vodného a stoèného, mo- hou mít spotøebu ještì nižší. Zamysleme se však nad logickou vìcí. Chceme-li napø. ušetøit 10 % nákladù na teplo v TUV, musíme fy- zicky ušetøit 10 % TUV dennì. Teplo nelze samostatnì šetøit, mùžeme ho šetøit, jen když omezíme spotøebu TUV. Kdo odebírá vodu z veøejného vodovodu, ušetøí souèasnì navíc 10 % nákladù na vodné a stoèné. Kdo má vlastní studnu, mùže ušetøit pouze teplo. Probíráme-li možnosti úspor TUV v domácnosti, mùžeme je zhruba rozdìlit do tìchto èinností: umývání osob, umývání nádobí, úklid v bytì, praní prádla, rùzné. UUmmýývváánníí oossoobb V minulém politickém systému s dotovanými ce- nami energie, centrálními zdroji tepla a nemìøenou TUV jsme si vìtšinou zvykli umývat se pod tekoucí teplou vodou. Hygienikùm i lékaøùm to snižovalo nebezpeèí výskytu nemocí a nás se náklady za TUV tolik nedotý- kaly. U výtoku kteréhokoliv zaøizovacího pøedmìtu si namixujeme teplotu vody, která nám vyhovuje a zaèí- náme se mýt (mydlit). Po dobu pøestávek TUV vytéká nepøetržitì a bez užitku odtéká do odpadu. S ní mizí nenávratnì i teplo, které jsme do TUV "vložili" a samo- zøejmì zaplatíme. Tento stav si øada lidí uvìdomuje, ale namydlenou rukou se nechce TUV zavøít a pro opláchnutí ji opìt ote- vírat a mixovat správnou teplotu. Nìkomu se to podaøí, nìkdo namydlí baterii, nìkomu mezitím nateèe do oèí pìna, a tak TUV napøíštì opìt vesele odtéká až do doby, než ukonèíme proces oèisty tìla. U mytí tedy roz- lišujeme 5 fází spotøeby TUV: 1. mixování teploty TUV TUV odtéká bez užitku 2. namoèení tìla TUV dává užitek 3. namydlení tìla TUV odtéká bez užitku 4. opláchnutí tìla TUV dává užitek 5. uzavøení TUV TUV odtéká bez užitku Z rozdìlení vyplývá, že u trvalého výtoku TUV se pravidelnì støídají èasové úseky, kdy nám TUV slouží, s úseky, kdy nám TUV neslouží. Kdo chce šetøit, mìl by logicky zkrátit úseky, kdy TUV neslouží. Ideálním øešením je bezdotykové ovládání baterie pomocí optoelektronického snímaèe. Jakmile bychom TUV nepotøebovali, odsuneme se kousek od výtokové baterie a TUV se sama uzavøe. Pøi opláchnutí se jenom pøiblížíme a TUV opìt okamžitì teèe. U baterie s páko- vým ovládáním bychom tuto èinnost provádìli (nebo provádíme) ruènì jedním pohybem páky. Pøedpoklá- dáme, že vìtšina z nás tento výrobek nevlastní a musí se spokojit s výše popsaným klasickým stavem. I zde však existuje øešení: - pøi stejnì velkém výtoku TUV zkrátit dobu všech èin- ností v prùmìru o 10 % - pøi stejné dobì mytí snížit výtok TUV na 90 % Umývání každého uživatele je jeho individuální vìcí a nechceme vnucovat pevné postupy. Každý si musí hledat své konkrétní rezervy. Mezi øadu drobných úsporných èinností napø. patøí: - pøedmytí rukou ve studené vodì (tøeba i se Solvinou) - mytí v napuštìném umyvadle s TUV - èištìní zubù jen s kelímkem TUV - holení jen s kelímkem TUV - ranní sprchování studenou vodou je zdravìjší než teplou - pøi špinavé práci použití rukavic, èepic, ochranných odìvù atd. Mezi malou, ale mnohonásobným používáním vhodnou úsporu TUV patøí zpùsob ovládání výtokové baterie, viz schema: Ing. Jaroslav Peterka, CSc. Je jedním z prù- kopníkù využívání sluneèní energie již v bývalém Èeskoslo- vensku, protože první projekty zaèal zpracovávat v roce 1978. Specializoval se na velké solární projekty s plochou stovek metrù ètvereèných kolektorù na jeden systém. V této èinnosti pokraèuje od roku 1991 ve své firmì SOLAR DYNAMICS Liberec. V posledních letech vyuèuje na .akultì ar- chitektury TU Liberec a od letošního roku je i šéfredaktorem tohoto èasopisu. ÚSPORY TEPLA I VODY ventil 1/2" (umyvadlo) 4 - 6 l/min 40°C Výtok 3/4" 10 40°C sprcha 10 40°C vana 20 40°C Plnicí množství umyvadlo 4 - 6 l 40°C vana 170 cm 120 40°C ranní toaleta 30 40°C umývání nohou 20 40°C sedací koupel 60 40°C sprchovací koupel 50 - 60 40°C Spotøeba na osobu sprchování po koupeli ve vanì 30 40°C sprchování v neèistém provozu 80 40°C vanová koupel 70 - 130 40°C umývání hlavy páni 10 40°C umývání hlavy dámy 20 40°C barvení vlasù 50 40°C mytí (bez koupele) a vaøení 35 l/den 40°C Domácnost hromadné (pøi použití umyvadla Umývárny nebo žlabu) 12 l 40°C dtto špinavý provoz 30 40°C Tabulka prùmìrných hodnot spotøeby TUV 1144 ÚSPORYTEPLAIVODY Údaje pøevzaty z podkladù firmy SCHI.. & STERN (1993) Domácnost Umývárny

1155 ÚSPORYTEPLAIVODY Chceme-li použít TUV, otevøeme nejprve levý výto- kový ventil. Po pøiteèení TUV její množství snížíme, otevíráme pravý ventil se studenou vodou a po pøite- èení opravdu studené vody dolaïujeme koneènou tep- lotu TUV. Tím jsme vypustili bez užitku pouze objem vody v teplovodním potrubí, která zchladla na pokojo- vou teplotu a teplovodní potrubí se ohøálo rychleji. Jest- liže to jde, používáme nebo zachytáváme (a už šet- øíme) k namoèení již vodu z teplovodního potrubí. Pokud bychom otevøeli nejprve pravý ventil a levý s TUV s urèitým zpoždìním, vyteèe mezitím bez užitku èást objemu potrubí studené vody a tento výtok dále blokuje rychlejší pøiteèení TUV. Ztrácíme vìtší množství studené vody a teplovodní potrubí se prohøívá pomaleji. DDOOPPOORRUUÈÈEENNÍÍ CChhcceemmee--llii ssee mmýýtt vv tteepplléé vvooddìì aažž ss ttoouu ""nnaaššíí"" tteepp-- lloottoouu,, ootteevvíírráámmee nneejjpprrvvee ""tteepplloouu"" aa ppoottoomm ""ssttuuddee-- nnoouu"".. PPoo uukkoonnèèeenníí mmyyttíí:: -- ppøøii jjeeddnnéé vvoollnnéé rruuccee nneejjpprrvvee zzaavvíírráámmee ""tteepplloouu"" aa ppoo-- ttoomm ""ssttuuddeennoouu"" -- ppøøii oobboouu vvoollnnýýcchh rruukkáácchh zzaavvíírráámmee oobbìì vvooddyy ssoouuèèaassnnìì Dobøe je na tom ten, kdo dovede využít vodu resp. dovede se namoèit nebo i namydlit již vlahou (nebo i studenou) vodou, vytékající z obou potrubí pøi mixování TUV (resp. jednou rukou mixovat a druhou rukou se sprchou se namáèet). Stejný výsledek mù- žeme zajistit i tím, že uzavøeme odtok umyvadla, veš- kerá voda se zadrží a my ji teplou vodou jen "dotáh- neme". Øada ètenáøù mùže namítnout, že se nedoví- dají nic nového. To už tady pøece bylo. Ano, mají prav- du. Pøinume se však alespoò nìkdy využít tohoto zpù- sobu mytí. Vždy "kapièky dìlají hrníèky a hrníèky dì- lají kbelíèky.” TUV si platíme z vlastní kapsy. DDaallššíí tteecchhnniikkaa Významným a pøitom relativnì laciným opatøením je použití perlátoru na konci výtokového ramínka. Per- látor vodu automaticky provzdušòuje a snižuje její vy- tékající množství. Mytí v takto upraveném výtoku je pøíjemné, protože se voda nerozstøikuje. Perlátory jsou známou úsporou vody studené i teplé a vìtšina výto- kových armatur se bez perlátoru ani neprodává. Jejich nevýhodou je, že potøe- bují ke svému provozu o nìco vyšší tlak vody. Další možné ús- pory TUV pøi jiných èin- nostech v domácnosti pøineseme v pøíštím èísle èasopisu. Vyzýváme však naše ètenáøe, po- pištì nám svá vlastní úsporná opatøení pøi po- užívání TUV pøi umý- vání. Víme, že jich exis- tuje vìtší množství. Nejzajímavìjší opat- øení, ale pozor - bez- peèná a hygienicky ne- závadná - otiskneme. (Pokraèování pøíštì)

1166 REPORTÁŽ CCoo vvááss,, ppaannee Žžiiddlliicckkýý,, ppøøiivveeddlloo kk mmyyššlleennccee zzøøííddiitt AATTOONN cceennttrruumm ?? "Pøišel jsem na to v dobì montážní èinnosti. Moje firma v oblasti solárních systémù pùsobí již osm let. Úèast na velkých výstavách stojí i velké pe- níze a trvá krátkou dobu. Pøijde spousta lidí, vez- mou si letáky, momentálnì je tøeba neosloví, pro- tože na to nemají peníze, a když potom chtìjí nìco investovat, stavìt, tak leták ztratili. Neví na koho se obrátit, ve Zlatých stránkách nejsme atd. Proto mì napadla myšlenka, udìlat stálou výstavu, kde by zákazník mìl možnost dennì se podívat, co je mo- mentálnì na trhu obnovitelných zdrojù energie. Je dost poradenských støedisek, ale myslím si, že žádné z nich nemá takovou škálu výrobkù. To je myšlenka pomoci nejen nám, firmám, které se touto oblastí zabýváme, ale hlavnì našim budoucím zákazníkùm. Jsme schopni zajistit jak studii, ener- getický audit, tak i nabídnout kvalitní firmu, která instalaci sluneèních kolektorù, tepelného èerpadla, malé vodní èi vìtrné elektrárny a dalších systémù provede. Jsme také schopni poradit, které spotøe- bièe v domácnosti jsou úspornìjší atp. Na tom spo- lupracujeme s poradenským støediskem ÈEZ. Všechny po- tøebné informace budeme mít ve své databance k dispozici.” AA nneebbuuddeettee ssoobbeeèèttíí ?? “To je správná otázka. Jedna firma zabývající se mon- táží solárních systémù prohla- šuje, že jsou v republice jen asi tøi solidní montážní firmy a dal- ších 62 podvodníkù. S tím ne- souhlasím, i když i já vím o dvou firmách, které si k nám do centra nepustím. Taková nesolidní firma potom kazí jméno obnovitel- ným zdrojùm. Ale odpovím na vaši otázku, nabíd- neme zákazníkovi i firmu z jeho okolí, když víme, že to mají blíž, v každém pøípadì mu dáme vybrat. Mùžeme solární systém smontovat my, ale øek- neme, že v Dìèínì to mùže udìlat firma Ekomont nebo Pohoda v Karlových Varech, Ervi v Tøeboni, UNEGO v Olomouci a tak dále.” JJaakk jjssttee zzíísskkaall pprroo ssppoolluupprrááccii oossttaattnníí ffiirrmmyy,, kktteerréé uu vvááss vvyyssttaavvuujjíí?? "Jednak jsou to firmy, které znám ze své døí- vìjší spolupráce, další jsme oslovili. Nìkteøí výrobci se nám den ze dne ozvali a nabídli svùj výrobek jako exponát. Od jiných si musíme výrobek koupit, protože mají urèité výhrady. Podílel jsem se také na vzniku CLUB SOLAR, který se v našem støedisku po- prvé pøedstavil. Je to spojení firem z oblasti sluneè- ních systémù, které budou spoleènì usilovat o pod- poru všech obnovitelných zdrojù u zákazníkù.” STØEDISKO DOBRÝCH NÁPADÙ A ØEŠENÍ LLooggiicckkýý hhllaadd ppoo iinnffoorrmmaaccíícchh zz oobboorruu úússppoorr ppaalliivv aa eenneerrggiiee aa vvyyuužžíívváánníí oobbnnoovviitteellnnýýcchh zzddrroojjùù eenneerrggiiee ssee ssttaall zzáákkllaaddeemm ppooddnniikkáánníí nnoovvéé ssppoolleeèènnoossttii ss nnáázzvveemm AATTOONN cceennttrruumm.. BBììhheemm nneecceellýýcchh ddvvoouu mmììssííccùù bbyyllyy rree-- kkoonnssttrruuoovváánnyy pprroossttoorryy bbýývvaalléé pprrooddeejjnnyy ooddììvvùù vv TTooppoolloovvéé uulliiccii vv ZZaahhrraaddnníímm mmììssttìì vv PPrraazzee aa 22.. èèeerrvveennccee 11999988 bbyylloo cceennttrruumm úússppoorr eenneerrggiiee ssllaavvnnoossttnnìì ootteevvøøeennoo.. NNaa ppllooššee 116600 mm22 ii nnaa ssttììnnáácchh jjee vvyyssttaavveennoo ttoolliikk zzaa-- øøíízzeenníí,, žžee nneenníí mmoožžnnéé ssee jjeenn ddíívvaatt,, aallee nnáávvššttììvvnnííkk mmuussíí ooèèiimmaa ppøøíímmoo ssttuuddoovvaatt.. KK ttoommuu sslloouužžíí sskkuutteeèènnéé eexx-- ppoonnááttyy,, pprroossppeekkttyy,, ffoottooggrraaffiiee,, vviiddeeoo,, aallee ccoo hhllaavvnníí,, nnáávvššttììvvnnííkkùùmm ppoorraaddíí zzkkuuššeennýý ooddbboorrnnííkk,, kktteerrýýmm jjee JJiiøøíí Žžiiddlliicckkýý.. NNaaššee rreeddaakkccee bbyyllaa rroovvnnì잞 ppoozzvváánnaa,, aa ttaakk vváámm mmùùžžeemmee ppøøeeddssttaavviitt nneejjeenn ssttøøeeddiisskkoo,, mmaajjiitteellee,, aallee ii nnáá-- zzoorryy nnììkktteerrýýcchh ddaallššíícchh ooddbboorrnnííkkùù,, kktteeøøíí ssee ootteevvøøeenníí zzúúèèaassttnniillii.. Jiøí Židlický neustále pracoval cceennttrruummAATTOONNAATTOONN PPRRAAHHAAPPRRAAHHAA Støedisko je otevøeno od pondìlí do pátku od 10 do 17 hodin

SSLLUUNNEEÈÈNNIICCEE 1177 REPORTÁŽ JJ.. HHrrbbaattaa "Ceny solár- ních a dalších sy- stémù na využití obnovitelných zdrojù jsou zatím dost vysoké a pro mnohé zájemce nedostupné. Je to i tím, že mnohé montážní firmy dìlají menší poèet zakázek, odebí- rají malé série a musí nìkteré díly nakupovat v maloobchodì. Drahá je doprava, a to všechno musí zaplatit zákazník. Když se dáme dohromady, mùžeme nakupovat ve vìtším množství, dostávat množstevní slevy od výrobcù a distribuèních firem a lépe organizo- vat dopravu. Ušetøené peníze bychom mohli použít na podporu tohoto oboru a našeho projektu. V koneèné fázi zlevníme tato zaøízení zákazníkovi.“ JJ.. KKöötteelleešš "Chceme se kompletnì zabývat projekcí , montáží a vùbec využitím i dalších alternativních zdrojù energie, protože všechno má svou návaznost. Nᚠprojekt "CLUB SOLAR" je starý asi tøi mì- síce. Se solární energií jsme za- èali proto, že je z cenového hle- diska také do- stupnìjší. Máme již nìkolik spolu- pracujících firem, které jsou v oboru zkušené a mohou zájem- cùm poskytnout své referenèní projekty." DDnneess ttuu vvššaakk bbyylloo ssllyyššeett vvaarroovváánníí ppøøeedd vvzzáá-- jjeemmnnoouu kkoonnkkuurreennccíí ?? JJ.. KKöötteelleešš "Snažíme se být spoleèným týmem pøíznivcù všech obnovitelných zdrojù energie, a jsou to projek- tanti, dodavatelské a montážní firmy èi výrobci. Mys- líme si, že v této fázi nebudeme mluvit o konkurenci, jak tady zaznívalo. V dnešní dobì je skuteènì nutné zá- kazníkùm vysvìtlovat, co jim všechno mohou obnovi- telné zdroje uspoøit, že jsou nejen návratné, ale i vy- soce ziskové. Pokud se nám to podaøí a potáhneme za jeden provaz, tak vìøím, že to pøinese zisk pro všech- ny. Trváme na tom, že se ceny pro zákazníka nebudou zvyšovat, naopak je budeme chtít postupnì snižovat.“ JJ.. HHrrbbaattaa "Dali jsme si do spoleèného znaku sluneènici, která je charakteristická svoji dynamikou ke slunci, slunce má v názvu. Další myšlenkou je, že pokud je semínko slu- neènice dobøe zasazené a dobøe se o nìj staráme, tak máme do roka tisíc nových semínek. Pokud budeme táhnout za jeden provaz, a budeme garantovat sku- teènì kvalitu za velmi dobrou cenu, tak se nám tohle podaøí a tìch sluneènic tu bude hodnì a hodnì." (další informace na stranì 32) U J M E S E C L U B S O L A R ? SYMBOLIZUJE DYNAMIKUSYMBOLIZUJE DYNAMIKU PPøøii ootteevvøøeenníí AATTOONN cceennttrraa vv PPrraazzee ssee ppøøeeddssttaavviillii ssee zzaajjíímmaavvoouu iinniicciiaattiivvoouu ppáánnoovvéé JJiiøøíí KKöötteelleešš aa DDrr.. JJiiøøíí HHrrbbaattaa.. PPrrvvnníí jjee ppooddnniikkaatteelleemm aa vvllaassttnníí mmoonnttáឞnníí ffiirrmmuu PPoohhooddaa vv KKaarrlloovvýýcchh VVaarreecchh,, ddrruuhhýý jjee oobbcchhooddnníímm øøeeddiitteelleemm zznnáámméé ssoolláárrnníí ffiirrmmyy EEKKOOSSOOLLAARRIISS vv KKrroommììøøí힞ii.. SSppoolleeèènnìì ddáávvaajjíí ddoohhrroommaaddyy ttýýmm pprroojjeekkèènníícchh,, aa ddooddaavvaatteellsskkýýcchh ffiirreemm,, aabbyy uu nnááss vvýýzznnaammnnìì ppooddppooøøiillii rroozzvvoojj oobbnnoovviitteellnnýýcchh zzddrroo-- jjùù eenneerrggiiee.. DDoo vvíínnkkuu ssii ddaallii ii ppøøeeddsseevvzzeettíí,, žžee ddoo kkoonnccee rrookkuu 22000000 bbuuddee uu nnááss pprraaccoovvaatt ttiissíícc ffuunngguu-- jjííccíícchh ssoolláárrnníícchh ssyyssttéémmùù.. VVeeddllee vvyyuužžiittíí sslluunneeèènníí eenneerrggiiee ssee vvššiicchhnnii zzaabbýývváájjíí ii ddaallššíímmii aalltteerrnnaattiivvnníímmii zzddrroojjii eenneerrggiiee.. ZZaazznnaammeennaallii jjssmmee jjeejjiicchh nnáázzoorryy aa zzkkuuššeennoossttii.. Øekli nám . . . "Na ote- vøení mì pozval mùj dlouholetý pøítel Jiøí Ži- dlický", vysvìt- luje Ing. Evžen Karaus (73), od- borný publicista, spolupracující mimo jiné s Tech- nickým týdení- kem. Až do 90. roku byl pracovníkem Státní energetické inspekce, kde mìl jak se øíká pod palcem hospodárné vy- užívání paliv a energií, a také netradièní energie. "Jiøí Ži- dlický je èlovìk, který své práci vìnuje všechno a dìlá to kvalitnì. Takže, když mì nìkam pozve, tak už pøedem vím, že to bude stát za to." "My jsme tady instalovali panel s našimi výrobky,” øíká Ing. Zdenìk Kra- tochvíl, jednatel firmy MEIBES Praha. "Dodáv- kami kom- paktních solár- ních stanic se za- býváme delší dobu. Pøedstavujeme prefabrikovaný èlánek (na snímku), který umožòuje jednoduchou a rychlou montáž, propojení kolektorù, zásobníkù tepla, èerpadla atp., v celý systém. Chystáme i novinku stanici "MEIBES 2000", což bude ještì menší zaøízení plnì integrované, spolehlivé a s vìtší životností," uzavírá Ing. Kratochvíl. "Byli jsme osloveni panem Židlickým, aby- chom se pøedve- dli s vakuovými kolektory," pøi- znává Luboš Va- øejka z firmy VA C U S O L A R BRNO. "Domlu- vili jsme se i na dalších podmín- kách k instalaci výstavního exponátu. Vakuové sluneèní kolektory jsou jedny z nejlepších kolektorù. Jejich zisk na metr plochy se pohybuje kolem 850 kWh za rok, a proto jsou urèeny k celoroènímu využití, jak pro ohøev užitkové vody, tak i pro vytápìní. Na výrobky máme atesty ze Švý- carska i Rakouska. Musím vysvìtlit, že jsme výrobci i montážní firma a od nás si kolektory kupují i další mon- tážní firmy, èást produkce také exportujeme." "Naším krédem je záruka kvality za relativnì nejnižší cenu,” tvrdí Dr. Jiøí Hrbata. "Nabízíme spoleèný tým zasvìcených odborníkù," dodává Jiøí Köteleš. VACUSOLAR BRNO s.r.o. LLuubboošš VVaaøøeejjkkaa kkaanncceellááøø:: Jílkova 203, 615 00 BRNO tel.:05/45213196, tel./fax: 05/45210925 pprroovvoozzoovvnnaa:: 592 51 Dolní Rožínka74, tel.: 0505/567531

SSlluunneeèènníí zzááøøeenníí Sluneèní záøení dìlíme podle toho, je-li slunce na obloze vidìt nebo je za mraky. Když slunce vi- díme, jedná se o pøímé + difuzní (rozptýlené) zá- øení, jedním slovem globální záøení (silné). Když slunce nevidíme, záøení pøímé na nás nedopadá a pøes mraky na nás pùsobí jen obtížnì postøehnu- telné difuzní záøení (slabé). Pøi pøímém sluneèním svitu pøímé záøení pøevládá, zatímco difuzní je slabé, a proto mluvíme jen o pøímém záøení. Pøi oblaèném poèasí je difuzní záøení vìtší (dùkazem toho je, že i pøi oblaèném poèasí teplota vzduchu od dopoledne vzrùstá a naveèer klesá). Nejèastìji mluvíme o ob- dobí bez pøímého sluneèního svitu. JJíímmaaèèee eenneerrggiiee Sluneèní záøení se zachycuje v zaøízeních, které coby zasklené se nazývají sluneèní kolektory (nej- èastìji kovové nebo u vakuových trubic tvoøí celý obal sklo). Nezasklená zaøízení se nazývají pouze absorbéry (nejèastìji plastové). Protože sluneèní zá- øení lze charakterizovat jako nízkoteplotní, øídké, zøedìné apod., je pro jeho využití zapotøebí po- mìrnì velkých pøíjmových ploch. Abychom využili maximum dopadlé sluneèní energie, musíme kolek- tory za sluncem vhodnì natoèit a snažit se, aby po celou dobu oslunìní nebyly žádnou pøekážkou zastí- nìny.Stínìní ubírá denní i roèní zisk a prodlužuje dobu návratnosti. Pøed kolektory na terénu nemù- žeme vysadit malé stromky, protože za pár let by byla škoda je kvùli stínìní pokácet. Totéž se týká možné budoucí pøístavby na našem objektu pøed na- šimi kolektory na støeše. Zvláštì si musíme pohlídat stav, kdy chce soused pøed naším domem postavit jižním smìrem nìjaký nový objekt, který by nám ko- lektory stínil nejen na støeše, ale i v terénu. OOrriieennttaaccee kkoolleekkttoorrùù Orientace kolektorù je velmi dùležitá. Ideální jih je ideální jen teoreticky. Prakticky je optimální nato- èit kolektory trochu k jihozápadu (jihojihozápad). Za prvé dopolední poèasí je na sluneèní svit o nìco ménì jisté než odpolední, za druhé odpoledne je vyšší teplota vzduchu než dopoledne a kolektory pracují s vyšší úèinností. Dráha slunce po obloze se sice odpoledne zaèíná snižovat, ale energetická vý- hoda teplejšího vzduchu je významnìjší než pomalu slábnoucí sluneèní záøení. V praxi se však používají všechny orientace od jihovýchodu k jihozápadu, protože postavený dùm již nelze natoèit (kolektory lze zcela mimoøádnì na- toèit i od východu k západu). Tento stav se vyzna- èuje tím, že stejná plocha kolektorù orientovaná mimo optimální ori- entaci vyrobí ménì tepla a musí se na- hradit vìtší plochou kolektorù. Zatímco u rodinných domù to pøedstavuje bìžnì 1 až 2 kolektory roz- dílu od optimální ori- entace, u velkých ko- lektorových polí se mùže jednat i o de- setkrát vìtší rozdíly. Vše je samozøejmì pøesnì matematicky urèitelné. SSkklloonn kkoolleekkttoorrùù Neménì dùležitý je i sklon kolektorù. Maximum záøení dopadá na plo- chu kolmou ke sluneèním paprskùm. To víme všichni z opalování. Kolektory však nemùžeme za sluncem každý den natáèet jako naše tìlo. Teoreticky je to sice možné, ale v praxi pár procent zisku tepla navíc proti pevné poloze nevynahradí problémy s otoènou konstrukcí, elektropohonem, ochranou proti pøeklo- pení vìtrem v každé poloze a automatickou regulací (fotografie jsme pøinesli v minulém èísle). Sklon ko- lektorù se proto volí podle charakteristické roèní doby, ve které chceme zachytit a spotøebovat maxi- mum sluneèního záøení. V létì je maximální výška slunce v našich podmínkách kolem 60° a úhel kolek- torù kolmý na paprsky je 30° od vodorovné. Na jaøe a na podzim je maximální výška slunce kolem 40° a sklon kolektorù 50° (pokud to jde, používá se v praxi v prostoru sklon 45°, protože tento úhel se dá velmi jednoduše vymìøit jako polovina pravého úhlu). V zimì je úhel slunce kolem 20° a sklon ko- lektorù by mìl být 70°. Zimní poloha se prakticky nevyskytuje, a proto se používá buï "letní" sklon ko- lem 30°, nebo "celoroèní" sklon kolem 45°. Vyjímky samozøejmì platí za cenu menšího zachycení sluneè- ního záøení. Avšak pozor! Celoroèní sklon lze použít i v létì, ale letní sklon nelze použít v zimì, protože by z kolektorù nesjel sníh, solární systém by nefun- goval a pokud by fungoval, tak s velmi malou úèin- ností. Kdo zaèíná s letním bazénem a pozdìji by chtìl celoroèní ohøev TUV nebo i vytápìní, musí po- užít celoroèní sklon. ZZáávvììrr Na závìr tohoto pøíspìvku mùžeme odpovìdìt na otázku v názvu èlánku. Sluneèní energie není zá- chrana, ale ani klamavá reklama. Je nìèím pøesnì uprostøed. Pravdivé informace o ní pomohou více než líbivé neovìøené údaje. Serióznost informací se pro stranu zákazníka i dodavatele vyplatí. Výstižnì to charakterizoval nestor èeskoslovenských pøíznivcù sluneèní energie Ing. Milan Ogoun: "Se sluneèní energií se nedá kupèit.“ A my dodáváme: “Budeme se snažit, abyste ji pochopili a porozumìli jí co nejlépe.” V následujících èíslech èasopisu Vás chceme informo-- vat o dalších souvislostech, které je nutné vyøešit pøed poøízením solárního systému a postupnì pøe-- jdeme na pøípravu TUV, ohøev bazénu a vytápìní (pøitápìní). SSlluunneeèènníí eenneerrggiiee tteeppeellnnááIng. Jaroslav Peterka, CSc. VV pprrvvnníímm èèííssllee jjssmmee ssee sseezznnáámmiillii ssee zzáákkllaaddnníí ffiilloossooffiiíí,, kkddyy zzaaèèíítt uuvvaažžoovvaatt oo vvyyuužžiittíí sslluunneeèènníí eenneerrggiiee.. DDnneess ppookkrraaèèuujjeemmee ddaallššíímmii iinnffoorrmmaacceemmii,, pprroottoožžee nneežž zzaaèènneemmee uuvvaažžoovvaatt oopprraavvddoovvìì,, mmuussíímmee pprroovvììøøiitt nnáᚚ ddùùmm aa nnáᚚ žžiivvoott vv nnììmm jjeeššttìì zz vvííccee ddaallššíícchh ppoohhlleeddùù.. NNaavvíícc sslluunneeèènníí zzááøøeenníí nneenníí nnììccoo jjaakkoo ppaalliivvoovvéé ddøøíívvíí aa mmuussíímmee mmuu vvììnnoovvaatt ttaakkéé ddoossttaatteekk pprroossttoorruu.. záchrana nebo klamavá reklama?záchrana nebo klamavá reklama? 1188 SLUNEÈNÍENERGIE

Všechny fotografie u tohoto pøíspìvku mají jedno spoleèné. Objekty na nich nemají k jihu obrácenou støechu, ale štít. Posuïte sami, jak se investorùm nebo projektantùm podaøilo vyøešit umístìní sluneèních kolektorù. A už byl použit pøístavek, fasáda nebo terén, vzhled objektu není podstatnì narušen. Majitelé tìchto systémù získávají stejné množství sluneèní energie jako jiní majitelé s jižní støechou. UUttooppeennýý kkoolleekkttoorr sslloouužžíí Takhle mohou dopadnout kolektory po povod- ni. Jak nás informoval Ing. Miloslav Mužík z firmy MMM SOLAR Ostrava Plesná, jeden z jeho zákazníkù je mìl uloženy ve sklepì, kde èekaly na instalaci. Do Horní Beèvy nedaleko Rožnova pod Radhoštìm se však vloni pøivalila známá povodeò a kolektory zalila bahnem. Dalo hodnì práce je vyèistit, jejich sníženou úèinnost musela zohlednit i pojišovna. 1199 SLUNEÈNÍENERGIE ZZPPRRÁÁVVYY ZZEE SSVVÌÌTTAA SSlluunneeèènníí eenneerrggiiee nnaa ppoožžááddáánníí V novém solárním zaøízení v Institutu Paula Scherrera ve Villingen (PSI) ve Švýcarsku mohou být vyrábìny solární materály pøi vysokých teplotách. Solární energie je zde uložena ve formì chemické energie a mùže být pak podle potøeby opìt uvolnìna. V pozadí tohoto vývoje stojí snaha výzkumníkù obje- vit nové metody ukládání sluneèní energie. Na zem- ském povrchu je k dispozici dostateèné množství sluneèní energie, ale rozumnì využitelná je zatím pouze ve sluneèných, øídce osídlených oblastech. Zde by mohla být na velkých plochách zachycena, ulože- na a pak použita v ménì sluneèných, ale hustì osídlených èástech zemì. V nové sluneèní peci v PSI s rovinným zrcadlem o ploše 120 m2 a parabolickým zrcadlem o prùmìru 8,5 m se dosahuje velkých hus- tot toku energie (5000 kW/m2 ) pøi teplotách vyšších než 2000 o C. To umožòuje - zatím v malém mìøítku - uskuteènit tento sen. Svìt energetiky 5/1998 UUddììlleenníí ssoolláárrnníí cceennyy Evropské sdružení pro solární energii EUROSOLAR udìlilo firmì pro stavbu domù Weber-Haus GmbH and Co. KG, Rheingau, nìmeckou solární cenu za rok 1997 za novou generaci domù orientovaných na využití sluneèní energie "Övolution." Svìt energetiky 5/1998 BBoooomm oobbnnoovviitteellnnýýcchh zzddrroojjùù eenneerrggiiee vv AAssiiii Obyvatelé Asie objevili obnovitelné zdroje energie. Má to dobrý dùvod: témìø 1 miliarda lidí žije na tomto kontinentì bez napojení na elektrickou sí. Kritická energetická situace vyvolaná nedostatkem penìz a z toho vyplývajícím nedostatkem infrastruk- tury pøímo volá po decentralizovaném zásobování elektrickou energií. Na kontinentì, kde není dostatek sluneèní energie ani dostatek vìtru nebo biomasy se pøirozenì nabízí využití obnovitelných zdrojù energie. Nadto lze dospìt rychleji k cíli v rovinì malých komunálních zaøízení než u velkých zemských projektù, zejména pokud by se musela využívat importovaná energie. Indonésie se svými více než 13 700 ostrovy sází na sluneèní energii a vláda k tomu vypsala podpùrný program. .ilipíny se angažují ve využívání geotermál- ní energie. Indie se dostává na pøední místo ve využití vìtrné energie. Èína vede v oblasti bioplynu a vìtrných turbin. Význaènou roli bude hrát Japonsko jako vy- vinutý stát pøedevším ve fotovoltaice. Vize zní: Na každém domì, lodi autu a vlaku fotovoltaické zaøízení. Právì uveøejnìná zpráva ABS-.ranklin-Report "Trh obnovitelných energií 1997" poskytuje podrobný pøehled o situaci na trhu obnovitelných energií v Asii. Svìt energetiky 5/1998

2200 TEPELNÁÈERPADLA VVnnììjjššíí ppooddmmíínnkkyy jjssoouu ddùùlleežžiittéé Základní parametry tepelného èerpadla tj. ttooppnnýý vvýýkkoonn aa ttooppnnýý ffaakkttoorr, které charakterizují efekt TÈ, jsou výraznì závislé na vnìjších pracovních podmín- kách, tj. jednak na teplotì nízkopotenciálního tepla, jednak na teplotì topného média. Oba parametry se zhoršují jednak s poklesem teploty nízkopotenciál- ního tepla, tak s rùstem teploty topného média, tj. s "rozvírajícími" se teplotami na vstupní (primární) a výstupní (sekundární) stranì tepelného èerpadla. Pøi "rozvírajících" se teplotách musí kompresor pøemá- hat vìtší "teplotní rozdíl", respektive ekvivalentní "tlakový rozdíl" a vìtší kompresní pomìr. Na zhoršo- vání parametrù TÈ má pak negativní vliv jednak zmìna termodynamických vlastností chladiva (sni- žuje se objemová chladivost), jednak, a pøedevším u klasických pístových kompresorù, pokles objemové, respektive dopravní úèinnosti se zvìtšováním kom- presního pomìru. Poslední uvedená skuteènost do- sud znemožòovala použití tepelných èerpadel s jed- nostupòovými kompresory pro nízkopotenciální tepla s nižšími teplotami a tedy i celoroèní využití tepel- ných èerpadel typu vvzzdduucchh--vvooddaa. TTeeppeellnnáá èèeerrppaaddllaa PPZZPP ""vvzzdduucchh--vvooddaa"" nnoovvéé ggeenneerraaccee Pøed nìkolika lety se zaèaly vyrábìt spirálové kompresory, tzv. kompresory SCROLL, které mají øadu významných výhod a proto bývají nazývány "kompresory tøetího tisíciletí.” Protože pracují prak- ticky se stoprocentní objemovou úèinností, jsou jejich parametry pøi zmìnách pracovních podmínek závislé jen na termodynamických vlastnostech použitého chladiva a ne již na objemové úèinnosti. Zejména spirálové kompresory s velkým vestavìným kom- presním pomìrem ve spojení se speciálními tzv. níz- koteplotními chladivy pak mohou pracovat jedno- stupòovì i pøi vysokých kompresních pomìrech, re- spektive i pøi nízkých vypaøovacích teplotách. Použití tìchto kompresorù s nízkoteplotními chladivy umož- òuje øešit tepelná èerpadla odebírající nízkopoten- ciální teplo ze vzduchu, tj. tepelná èerpadla vvzzdduucchh-- vvooddaa, která pracují efektivnì v prùbìhu celého roku, respektive i pøi extrémnì nízkých teplotách okolního vzduchu --2200 aažž --2255 °°CC. To bylo døíve nemožné. Použitá chladiva jsou ekologicky zcela nezá- vadná, tzn. nenarušují ozónovou vrstvu Zemì. Pøedevším pokles ttooppnnééhhoo vvýýkkoonnuu, ale i ttoopp-- nnééhhoo ffaakkttoorruu pøi snižujících se teplotách vzduchu je u tìchto tepelných èerpadel únosný a lze ho charakte- rizovat následujícím údajem: Jestliže pøi teplotì vzduchu 0o C je topný výkon charakterizován hodno- tou 100 %, pak pøi teplotì vzduchu -15 o C je topný výkon charakterizován hodnotou 70 % (zatímco pøi použití pístového kompresoru by tato hodnota kle- sala pod 40 %). Uvedený pokles topného výkonu se dá dále sní- žit, respektive eliminovat zvyšováním otáèek kom- presoru pøi poklesu teploty vzduchu tak, že pøi tep- lotì vzduchu -15 o C je topný výkon charakterizován hodnotou 90 až 95 %. Zvyšování otáèek mùže být skokové nebo plynulé, napø. použitím frekvenèního mìnièe. Vhodný frekvenèní mìniè pro tyto úèely je ve vývoji. (Pokraèování pøíštì) Ing. Ludìk Klazar VV mmiinnuulléémm èèííssllee jjssmmee ppøøiinneessllii úúvvooddnníí ppøøííssppììvveekk LLuuïïkkaa KKllaazzaarraa,, kktteerrýý nnááss sseezznnáámmiill ssee zzáákkllaaddnníímm pprriinncciippeemm tteeppeellnnééhhoo èèeerrppaaddllaa.. PPrroossttøøeeddíí kkoolleemm nnááss,, jjaakk vvzzdduucchh,, vvooddaa èèii zzeemmìì ((ppùùddaa)),, oobbssaahhuujjee vveellkkéé mmnnoožžssttvvíí tteeppeellnnéé eenneerrggiiee.. JJee ttoo vvššaakk tteepplloo oo nníízzkkéémm ppoo- tteenncciiáálluu.. TTeennttoo eekkoollooggiicckkýý aa eenneerrggeettiicckkýý zzddrroojj vvššaakk ddoovveeddee vvyyuužžíítt tteeppeellnnéé èèeerrppaadd-- lloo.. VVyyrroobbíí tteepplloo ss ttaakkoovvoouu tteepplloottoouu,, žžee mmùùžžee bbýýtt vvyyuužžiittoo pprroo vvyyttááppììnníí aa oohhøøeevv uužžiittkkoovvéé vvooddyy.. PPrroo tteeppeellnnéé èèeerrppaaddlloo oobbèèaass ppoouužžíívváámmee zzkkrraattkkuu TTÈÈ.. Pohled do kotelny s tepelným èerpadlem TTEEPPEELLNNÁÁèèeerrppaaddllaa Ing. Ludìk Klazar Je duchovním otcem tepelných èerpadel PZP KOMPLET Semechnice. V souèasné dobì pøipravuje konferenci o vìtrání a klimatizaci. Tento obor mùže pøinést pøi využití tepelných èerpadel a rekuperace tepla velké úspory paliv a energie. Investice mají proto rychlou návrat- nost. Zanedbatelný efekt není ani zvýšená hygiena místností a sálù s nucenou výmìnou vzduchu.

VVllaassttiimmiill VVyyššíínn zz PPrraahhyy "Já mám pora- denství na snižování tepelné nároènosti bu- dov. Dávat tepelné èer- padlo do objektu, který není dobøe izolo- vaný je vlastnì hlou- post a barbarství. Všechny pøíruèky typu "udìlej si sám," receptáøe, jsou sice hezké, ale vlastnì nic neøeší. Když se vše- chno vezme na odpovídající odborné úrovni a podloží výpoèty je situace jiná. Poèáteèní náklady se sku- teènì umoøují. Bohužel, zatím jsou alternativní tech- nologie drahá záležitost a jejich návratnosti jsou dlouhé. Šetøit životní prostøedí je jistì plus, ale øadu lidí to nezajímá. Budu šetøit životní prostøedí, když mì to také nìco dá, uvažují další. Tak jen zvyšování cen energie mùže návratnost snižovat. Tepelná èer- padla jsou jedna taková varianta, jak uspoøit energii. Topný faktor tøi s jednou kilowattou, kterou odeberu ze sítì, znamená, že další dvì kilowatty energie zí- skám ze vzduchu, kde je to bez užitku. To je sku- teènì pøínos.” SSttaanniissllaavv HHeeiinnzz,, OOlloommoouucc "Jsem majitelem firmy na plynové a elektrické vytápìní, elektromontáže a kli- matizaci. Døíve jsme hodnì dìlali elektrické a plynové topení a nyní uvažujeme o tom, kam zamìøíme firmu. Je mi jasné, že v tepel- ných èerpadlech to nebude jednoduché, jak z ceno- vého hlediska, montážních prací s tím spojených atp. Pøedpokládám, že jejich velká doba pøijde za 2-3 roky. Nyní máte návratnost investice zhruba 8 až 10 let a díky stoupajícím cenám energie bude návrat- nost klesat a zaène to být lákavé i pro obyvatelstvo. Dnešní úèast je pro nás takovou první sondáží.” IInngg.. MMaarrttiinn GGrreeppll "Pracuji na ob- chodním úseku roz- vodných závodù Seve- romoravské energe- tiky v Olomouci. Vloni jsme u nás ote- vøeli poradenské støe- disko, kde je i školící centrum. Máme pro- gramy na výpoèet tepelných ztrát atp. Zdá se asi ne- pochopitelné, ale opravdu uèíme zájemce spoøit. I pro nás je to výhodné. Snažíme se prodávat více elektrického proudu, jsme obchodní organizace, ale tím, že ušetøíme na jednom odbìrateli, mùžeme dal- šímu nabídnout vìtší pøíkon. Dnes nejsme v nìkte- rých místech ani schopni všechny požadavky uspoko- jit, protože sítì které máme, se nedají bohužel na- fouknout.” PPaavveell NNáápprraavvnnííkk,, GGEEOO -- IINNGG JJiihhllaavvaa "Já se kolem te- pelných èerpadel to- èím asi ètyøi roky. Zaèí- nal jsem u renomova- ných pražských firem, pro které jsme dìlali vrty pro zdroj geoter- mální energie anebo studny. Pak jsem poznal, že jim šlo jen o tržby, pro- tože se na zakázkách podílelo více firem a zákazník byl až ten poslední. Èasto byl výsledkem zklamán. Proto jsme se odtrhli a snažíme se zákazníkùm na- bízet tepelná èerpadla se vším všudy a za jejich do- brou funkènost si ruèíme.” IInngg.. MMiilloossllaavv JJiinn-- ddøøiicchh,, AAIIRRPPRROOJJEEKKTT TTøøeebboottoovv uu PPrraahhyy " Projektuji klima- tizaci a vzduchotech- niku, pøitom nìkteré èásti zaøízení na bázi tepelných èerpadel jsou pro klimatizaci skuteènì velmi zajímavé. Mají prakticky polovièní až tøetinové pøíkony energie. Protože, co si budeme po- vídat, urèité technologické zaøízení v provozech v podstatì hygienik neschválí bez klimatizace. Ovšem ve chvíli, kdy pøijde úèet za elektriku, si ji zákazník asi odpojí. Dalo by se proto øíci, že je to revoluèní krok v klimatizaci, protože se prakticky dají zajistit požadované podmínky hygienika za cenu podstatnì nižších pøíkonù. Je pravda, že investice jsou asi o nìco vyšší, ale v oblasti klimatizace to není tak hrozné. Ovšem výraznì nižší spotøeba energie pøi je- jich rostoucích cenách je velmi zajímavá. Už jsem o tom hovoøil s partnerskou firmou a majitel mi øekl, a s tím rychle pøijdu. Myslím si, že souèástí projektu musí být kompletní energetická bilance, vždy právì v roèním úètu za energii je to o nìèem jiném a pøi- tom se dosáhne komfort.” IInngg.. SSttaanniissllaavv PPiikk,, ssoouuddnníí zznnaalleecc JJii-- hhllaavvaa "Jsem tu jednak proto, že navrhuji ro- dinné domky. Mìsta jsou dnes èasto bez stavebních pozemkù, a tak se stavební loka- lity rozšiøují do míst, kde není jiná možnost vytápìní než elektrickým proudem. Elektrokotle jsou už drahá vìc, tak pøipadají v úvahu tepelná èerpadla. Také podnikatelé se stìhují mimo mìsta, pøijedou domù veèer a potøebují si odpoèinout a ne jít do sklepa zatápìt. Takže náhradní zdroje vidím opravdu v te- pelných èerpadlech. “ 2211 TEPELNÁÈERPADLA OOppooèènnoo.. NNeebbýývvaallýý zzáájjeemm pprroovváázzeelloo ddaallššíí sseettkkáánníí aarrcchhiitteekkttùù,, pprroojjeekkttaannttùù,, eenneerrggeettiikkùù aa mmaajjiitteellùù rrùùzznnýýcchh ffiirreemm vv KKooddyymmoovvìì ddoommìì vv OOppooèènnìì ss ppøøeeddssttaavviitteellii ssppoolleeèènnoossttii PPZZPP SSeemmeecchh-- nniiccee.. ..iilliipp SSttaanniissllaavv KKooddyymm,, ooppooèèeennsskkýý rrooddáákk aa nnììkkddeejjššíí vvýýzznnaammnnýý lléékkaaøø,, vvyynniikkaajjííccíí bbuuddiitteell aa nnáárrooddoohhoossppooddááøø,, ppoo kktteerréémm jjee ppoojjmmeennoovváánn vvýýssttaavvnnýý ddùùmm nnaa nnáámmììssttíí,, bbyy bbyyll uurrèèiittìì mmiillee ppøøeekkvvaappeenn.. HHllaavvnníí ssááll nneessttaaèèiill zzáájjmmuu ooddbboorrnnííkkùù zz cceelléé rreeppuubblliikkyy.. AAkkccee bbyyllaa ppøøiipprraavveennaa bbeezz nnáárrookkuu nnaa vvlloožžnnéé,, úúèèaassttnnííccii ddoossttaallii ddoossttaatteekk ppooddkkllaaddùù aa nnaavvíícc ppoohhooššttììnníí,, ccoožž ssvvììddèèíí oo ppøøíí-- kkllaaddnnéémm ppøøííssttuuppuu ttééttoo èèeesskkéé ffiirrmmyy kkee ssvvýýmm bbuuddoouuccíímm zzáákkaazznnííkkùùmm.. ZZaazznnaammeennaallii jjssmmee nnìì-- kktteerréé nnáázzoorryy úúèèaassttnnííkkùù.. JJEE VVEELLKKÝÝ ZZÁÁJJEEMM O TEPELNÁ ÈERPADLA BByyllii jjssmmee vv OOppooèènnìì Pohled do plného sálu Kodymova domu v Opoènì

2222 VVyybbaavveenníí Kanceláø pro dva pracovníky je vybavena bìžným zaøízením, u kterého z dùvodu objektivity neuvádíme výrobní znaèky: Osvìtlení: 6 záøivek po 40 W Poèítaè: 2 ks Tiskárna: 1 ks laser Kopírka: 1 ks A4/A3 Telefon, fax, záznamník: 1 ks kombinace Televizor 55 cm: 1 ks Konvice na kávu: 1ks PPoozznnáámmkkaa:: - poèítaè 2 je mladší a menší spotøeba elektrické energie proti staršímu poèítaèi 1 je znát - zajímavý je pomìr spotøeby pøístrojù proti osvìtlení, který èiní zhruba 5 : 1 VVyyhhooddnnoocceenníí I když se výše uvedené namìøené hodnoty zdají malé, v denním, mìsíèním a roèním souètu se jedná o znaènou spotøebu elektrického proudu. Uvìdomme si, že osvìtlení kanceláøe, která nemá ideální umístìní, trvá vždy ráno cca 3 hodiny, poèítaèe, tiskárna a kopírka "bìží" nepøetržitì 8 - 10 hodin dennì a telefon i televizor jsou napájeny 24 ho- din dennì. Pouze konvice na kávu je v provozu 2 - 3 x dennì. Podle intenzity práce èiní denní odbìr elektrické ener- gie aažž 44,,55 kkWWhh//ddeenn neboli aažž 110055 kkWWhh//mmììssíícc neboli aažž 11 227700 kkWWhh//rrookk Ing. Jaroslav Peterka, CSc. SSppoojjeenníí sslloovv jjee llooggiicckkéé,, aallee kkddoo bbyy ssee ppøøii ddnneeššnníícchh ppooddnniikkaatteellsskkýýcchh pprroobblléémmeecchh zzaabbýývvaall úússppoorraammii eelleekkttrriicckkéé eenneerrggiiee vvee ssvvéé kkaann- cceellááøøii?? NNeebboo jjssoouu mmeezzii nnáámmii ttaakkoovvíí,, kktteeøøíí ssttaaèèíí jjeeššttìì pprroommýýššlleett sseebbeemmeennššíí ssnní힞eenníí pprroovvoozznníícchh nnáákkllaaddùù?? PPrroo ttyy ii ddaallššíí zzáájjeemmccee jjee uurrèèeenn nnáásslleedduujjííccíí èèlláánneekk,, ppooppiissuujjííccíí ssppoottøøeebbuu eelleekkttrriicckkéé eenneerrggiiee jjeeddnnéé ttyyppiicckkéé ffiirrmmyy sseessttáávvaajjííccíí zzee ddvvoouu pprraaccoovvnnííkkùù aa jjeeddnnéé kkaannccee- llááøøee vv LLiibbeerrccii.. PPooddoobbnnýýcchh ffiirreemm mmoohhoouu bbýýtt ttiissííccee.. PPrroo mmììøøeenníí ppøøííkkoonnuu jjeeddnnoottlliivvýýcchh ssppoottøøeebbiièèùù bbyyll ppoouužžiitt eelleekkttrroonniicckkýý wwaattttmmeettrr EEKKMM 226655,, kktteerrýý ddookkáឞee zzmmììøøiitt ttoolliikk nneeuuvvììøøiitteellnnýýcchh vvììccíí,, žžee ssee oo nniicchh ddøøíívvee aannii nneessnniilloo.. DDaallššíí iinnffoorrmmaaccee oo wwaattttmmeettrruu nnaa pprroottììjjššíí ssttrraannìì.. NNaammììøøeennáá ssppoottøøeebbaa SSppoottøøeebbiièè SSppoottøøeebbaa kkWW//11 hhoodd PPøøííkkoonn mmiinn WW mmaaxx WW OOssvvììttlleenníí 0,240 * * PPooèèííttaaèè 11 0,097 88,3 106,1 PPooèèííttaaèè 22 0,091 83,8 97,0 TTiisskkáárrnnaa llaasseerr 0,028 10,2 426,2 KKooppíírrkkaa ppllnnýý pprroovvoozz 0,127 25,1 1077 pprroovvoozz ssppoorroo 0,094 24,1 842 TTeelleeffoonn kkoommbbiinnaaccee 0,010 10,1 28,2 TTeelleevviizzoorr pprroovvoozz ""SSttaanndd bbyy"" 0,014 14,1 14,7 vvyyssíílláánníí 0,068 49,9 76,8 KKoonnvviiccee nnaa kkáávvuu pprroo 22 hhrrnnkkyy 0,061 kWh /1 použ. 1962 2086 * Skuteèná spotøeba a pøíkon elektrického stropního osvìtlení nebyly z dùvodu nutného zásahu do elektroinstalace mìøeny wattmetrem PPOODDNNIIKKAATTEELLOOVVAA KKAANNCCEELLÁÁØØA ÚSPORA ELEKTRICKÉ ENERGIEA ÚSPORA ELEKTRICKÉ ENERGIE NÁŠTEST

2233 Pøi podnikatelské sazbì C 2 t.j. 3,63 Kè/kWh, platné od 1. 1. 1998 èiní denní náklady na elektrickou energii aažž 1166KKèè//ddeenn Mìsíèní náklady pøi obèasné práci v sobotu nebo i v nedìli èiní pøi téže sazbì aažž 447700 KKèè (vèetnì stálého poplatku) Roèní náklady extrapolací aažž 660000 KKèè (vèetnì poplatku bez dovolené) .inanèní náklad, snižující zisk, je již znaèný a urèitì se vyplatí hledat cesty k úsporám. Mezi nejbližší úspory bude patøit doplnìní kanceláøe úspornými stropními žárovkami a úspornými záøivkovými stolními lampami, protože kla- sické stropní záøivky jsou dost vysoko a osvìtlení pracovních stolù je nedosta- teèné. Mohou se tedy vypnout podstatnì døíve než se zvýší denní svìtlo. Dal- ším øešením je organizace práce. Taková, že se poèítaèe a kopírka nespustí hned po pøíchodu do kanceláøe, ale až po pøípravì dat pro "nakrmení" poèí- taèe nebo podkladù pro kopírování. Kopírka bude dùslednì pøepínána do úspor- ného provozu. Televizor na dálkové ovládání se bude na noc a na víkendy vypí- nat síovým vypínaèem, aby nebyl zbyteènì v pohotovosti "Stand by." Na firmu se vztahuje sazba C 2 pro podnikatelský maloodbìr podle vý- mìru M. ÈR è. 01/98 ze dne 4. 12. 1997, kterým se vydává seznam zboží s regulovanými cenami, který platí od 1. 1. 1998. Tato sazba èiní 33,,6633 KKèè//kkWWhh aa ssttáállýý mmììssííèènníí ppllaatt 8855,,4400 KKèè. Na podnikatelský maloodbìr se ne- vztahuje zvýšení cen elektrické energie od 1. 7. 1998, které se týká pouze domácností. .irma je v nevýhodì v tom, že elektrickou energii na žádné jiné úèely nevyužívá a i po úsporných opatøeních se bude stále pohybovat v sazbì C 2, která je urèena pro podnikatelský maloodbìr s roèním odbìrem elektrické energie od 5O8 do 43 255 kWh/rok. Jestliže máte, vážení ètenáøi, podobné zkušenosti, napište nám, rádi vaše dobré i špatné zkušenosti zveøejníme ku prospìchu ostatních podnikatelù a z hlediska úspor elektrické energie ku prospìchu nás všech. SSAAZZBBYY EELLEEKKTTØØIINNYY PPRROO PPOODDNNIIKKAATTEELLSSKKÝÝ MMAALLOOOODDBBÌÌRR podle výmìru M. ÈR è. 01/98 ze dne 4. 12. 1997, kterým se vydává seznam zboží s regulovanými cnami PPllaattíí oodd 11.. 11.. 11999988 SSaazzbbaa Stálý Cena mìsíèní energie Poznámky plat (Kè) (Kè/kWh) CC11 11,70 5,37 Sazba pro maloodbìratele pro odbìr do 508 kWh/rok CC22 85,40 3,63 Sazba pro maloodbìratele pro odbìr od 508 do 43 255 kWh/rok CC33 4148,00 2,50 Sazba pro maloodbìratele pro odbìr nad 43 255 kWh/rok CC44 122,00 0,80 Nízký tarif pro maloodbìratele vhodný pro akumulaèní spotøebièe (další podrobnosti...) CC1100 1,53 Sazba pro veøejné osvìtlení CC1111 Sazba pro plnì elektrifikovaná odbìrová místa pro vytápìní a pøípravu TUV CC1111--11 390,40 Jistiè do 3 x 10 A, mez spotøeby 7 MWh CC1111--22 658,80 Jistiè do 3 x 16 A, mez spotøeby 13 MWh CC1111--33 976,00 Jistiè do 3 x 25 A, mez spotøeby 20 MWh CC1111--44 1366,40 Jistiè do 3 x 35 A, mez spotøeby 28 MWh CC1111--55 1952,00 Jistiè do 3 x 50 A, mez spotøeby 40 MWh CC1111--66 3904,00 Jistiè do 3 x 100 A, mez spotøeby 80 MWh CC1111--77 6246,40 Jistiè do 3 x 160 A, mez spotøeby 128 Mwh PPoozznnáámmkkaa:: Cena energie pro pøímotopy èiní pøi nízkém tarifu, který trvá 20 hodin dennì, 0,8O Kè/kWh, pøi použití pøímotopù max 4 hodiny dennì, vysoký tarif 3,63 Kè/kWh. Další podrobnosti ke všem sazbám viz poradenská støediska energetiky. NÁŠTEST

RReeddaakkccee ssee 2255.. kkvvììttnnaa zzúúèèaassttnniillaa mmiimmooøøááddnnéé uuddáálloossttii vv ddììèèíínnsskkéé èèttvvrrttii SSttaarréé mmììssttoo.. UUpprroossttøøeedd ppaa-- nneelloovvééhhoo ssííddlliiššttìì jjee vv zzeemmii ppøøiibblliižžnnìì ppùùll kkiilloommeettrruu hhlluubbookkýý vvrrtt,, zz nnììhhoožž nnaa ppoovvrrcchh vvyyvvììrráá aassii 2255 lliittrrùù ttee-- pplléé vvooddyy zzaa vvtteeøøiinnuu.. VV nneeddaalleekkéé úúpprraavvnnìì jjee cchheemmiicckkyy aa mmeecchhaanniicckkyy zzbbaavveennaa rroozzppuuššttììnnýýcchh lláátteekk ii mmíírrnnéé rraaddiiooaakkttiivviittyy.. NNáásslleeddnnìì jjee èèeerrppaaddllyy ppoommooccíí ppøøeeddiizzoolloo-- vvaannééhhoo ppoottrruubbíí ppøøiivveeddeennaa ddoo mmaallýýcchh kkoommppaakkttnníícchh ppøøeeddáávvaaccíícchh ssttaanniicc vvee 3355 ddoommeecchh,, vvèèeettnnìì mmaatteeøøsskkéé šškkoollyy.. ZZee ssvvéé ppùùvvooddnníí tteepplloottyy kkoolleemm 3300°° CCeellssiiaa jjee ttuu ddoohhøøááttaa nnaa 6600°° aa rroozzvveeddeennaa -- jjiižž jjaakkoo tteepplláá uužžiittkkoovváá vvooddaa -- ppøøíímmoo ddoo kkoohhoouuttkkùù vv bbyytteecchh.. VVeeddllee ppøøeeddssttaavvii-- tteellùù mmììssttaa DDììèèíínnaa,, ffiirrmmyy TTHHEERRMMOO DDììèèíínn aa..ss.. aa zzáá-- ssttuuppccùù EEvvrrooppsskkéé uunniiee,, ssee ssllaavvnnoossttnnííhhoo ssppuuššttììnníí èèeerr-- ppaaddeell zzúúèèaassttnniill ii nnììkkddeejjššíí mmiinniissttrr žžiivvoottnnííhhoo pprroossttøøeeddíí RRNNDDrr.. MMaarrttiinn BBuurrssííkk.. KKddyyžž oottooèèiill kknnooffllííkkeemm nnaa rroozz-- vvooddnnéémm ppaanneelluu,, mmiimmoo jjiinnéé øøeekkll:: „Jsem moc rád, že jsem byl pozván. Trochu však cítím vnitøní ostudu, že jsem otáèel knoflíkem za nìco, na èem nemám žádný osobní pøínos. Myslím, že je tady desítka jiných lidí, kteøí mìli vìtší zásluhy než já. Pøál bych mìstu Dìèín, aby pokraèo- valo v nastoupeném trendu a nacházelo více podpory než pøe- kážek. Chtìl bych øíci, že Minis- terstvo životního prostøedí ÈR. vás bude podporovat a budeme se snažit podporovat všude tam, kde se najdou podobnì osvícení zastupitelé. Teï je to prostì sou- tìž. Ti, kteøí budou pasivní bu- dou mít smùlu. Tam , kde budou pokraèovat v dìèínském pøí- kladu, nech ví, že budou mít podporu nejen ze strany minis- terstva, ale doufám i vlády, která schválí nᚠprogram alternativ- ních zdrojù a úspor energie." JJee ttøøeebbaa øøííccii,, žžee DDììèèíínn zzíísskkaall nnaa vvyyuužžiittíí oobbnnoovviitteellnnýýcchh zzddrroojjùù eenneerrggiiee 550000 ttiissíícc EECCUU zz ffoonnddùù mmeezziinnáárrooddnnííhhoo pprrooggrraammuu PPhhaarree EEvvrrooppsskkéé uunniiee.. Upravená geotermální voda se dostává pøibližnì do 1600 domácností, a to už pøedstavuje významný energetický pøínos. Tento pro- jekt je vlastnì prvním takovým pøíkladem v Èeské re- publice, patrnì i v Evropì, kde je geotermální voda pøímo využívána k pøípravì teplé užitkové vody. PPrroojjeekktt nnaa vvyyuužžiittíí ggeeootteerrmmáállnníí vvooddyy ppøøiinnáᚚíí zzee-- jjmméénnaa úússppoorryy tteeppllaa,, kktteerréé ssee mmuusseelloo ddøøíívvee vvyynnaalloožžiitt nnaa oohhøøeevv TTUUVV,, aa ttaakkéé nnaa eelleekkttrriicckkoouu eenneerrggiiii ppoottøøeebb-- nnoouu nnaa ddøøíívvììjjššíí cciirrkkuullaaccii vvooddyy vv ppoottrruubbíí,, aabbyy bbyyllaa vvžžddyy nnáájjeemmnnííkkùùmm ddoossttuuppnnáá vv ppoožžaaddoovvaannéé tteepplloottìì.. ZZaanneeddbbaatteellnnéé nneebbyyllyy aannii tteeppeellnnéé zzttrrááttyy TTUUVV vv ppoo-- ttrruubbíí.. MMoohhllaa ttaakk bbýýtt zzrruuššeennaa uuhheellnnáá kkootteellnnaa,, kktteerráá zzáássoobboovvaallaa ookkoollíí ii vvššeemmii nneeggaattiivvnníímmii ddooppaaddyy,, vvèèeettnnìì zzááttì잞ee ssppoojjeennéé ss ddoopprraavvoouu ppaalliivvaa aa ooddvvoozzeemm šškkvváárryy.. UUššeettøøíí ssee rroovvnnì잞 110055 000000 mm33 ppiittnnéé vvooddyy zzaa rrookk.. Teplárenský systém v Dìèínì je v souèasné dobì na velmi dobré technické úrovni. Díky mnohamilió- novým investicím do nových, zejména kogeneraè- ních zdrojù tepla se podaøilo odstavit staré uhelné kotelny, èímž se podaøilo výraznì zlepšit ovzduší okresního mìsta. Investice spojené s úvìrovým zatí- žením jsou však na druhé stranì vykoupeny velmi vysokou cenou za gigajoule tepla, ta dnes patøí k nejvyšším v republice. Pøesto podobným vývojem budou muset projít i další velká mìsta, která mají centrální zásobování teplem se zastaralými technolo- giemi, ztrátovými rozvody, výmìníkovými stanicemi, nedostateèným mìøením atp. Na stránkách našeho èasopisu se k dalším pøíkladùm budeme vracet. (moh) GEOTERMÁLNÍ ENERGIEGEOTERMÁLNÍ ENERGIE ""JJsseemm mmoocc rráádd,, žžee jjsseemm bbyyll ppoozzvváánn.. TTrroocchhuu vvššaakk ccííttíímm vvnniittøønníí oossttuudduu,, žžee jjsseemm oottááèèeell kknnooffllííkkeemm zzaa nnììccoo,, nnaa èèeemm nneemmáámm žžááddnnýý oossoobb-- nníí ppøøíínnooss.. MMyyssllíímm,, žžee jjee ttaaddyy ddeessííttkkaa jjiinnýýcchh lliiddíí,, kktteeøøíí mmììllii vvììttššíí zzáásslluuhhyy nneežž jjáá,, ““ øøííkkáá oommlluuvvnnìì MMaarrttiinn BBuurrssííkk.. MMAARRTTIINN BBUURRSSÍÍKK SSPPUUSSTTIILL ÈÈEERRPPAADDLLAA 2244 GEOTERMÁLNÍENERGIE-REPORTÁŽ Ing. Jiøí Sýkora, CSc. øeditel spoleènosti THERMO a.s., odpovìdné za centrál- ní zásobování mìsta teplem. "Tímto unikátním øešením upoøíme pøibližnì 15 % nákladù. Ty jsme rozpoèítali mezi všechny domác- nosti, které od nás v Dìèínì odebírají teplo, a proto i po èervnu zùstaly pro lidi ceny tepla za jeden gigajoul zachované, tj. 350,- Kè.” Starosta Ing.Milan Kunc "Naše cesta nebyla jednoduchá. Mnozí víte, jak staèilo velmi málo, když byla na poèátku roku ohlášena nová politika ve vztahu k dotacím do tepelné energie. Mnì osobnì se zdálo, že øada lidí velmi rychle zapomnìla, jak se v našem mìstì špatnì dýchalo. Bylo slyšet takové heslo: "Radši se chceme dusit a platit málo!" VV ZZeemmøøeell nnááhhllee 1166.. 88.. 11999988.. KK jjeehhoo ddíílluu ssee rreeddaakkccee vvrrááttíí vv ppøøí횚ttíímm èèííssllee.. Termální voda z vrtu tryská, hlavní aktéøi jsou spokojeni.

2255 REPORTÁŽ "Solární systém tady pracuje asi už sedm rokù a pøed dvìma lety jsme ho modernizovali. Èerpa- dla jsme zapojili zcela jinak, mùžeme je mít v sé- riovém èi paralelním chodu. Tím ovlivòujeme prùto- kové podmínky. Zabudovali jsme i nové automa- tické odvzdušòovací ventily. Celý systém pracuje bez obsluhy, jen ráno si všechno pro klid a jistotu prohlédnu. " PPoouužžíívvááttee vv ssyyssttéémmuu nneemmrrzznnoouuccíí kkaappaalliinnuu ?? "Ne, používáme obyèejnou vodu, protože má v létì lepší pøenos tepla. A potom, nᚠsystém ne- byl stavìn na zimní provoz. Máme celkem 32 ta- bulí prvního modelu kolektorù ze Žiaru nad Hro- nom. Celkovì zaujímají 64 plošných metrù a každý z nich má objem 50 litrù. Výkon kolektorù se nám vejde do vertikálního ohøívaèe o objemu 3,5 kubíku. Na jaøe bylo dost sluníèka, takže jsme bojler brzo nahøáli na provozní teplotu pøes 50 stupòù." AA jjaakk jjee ttoo ss úússppoorraammii ?? "No, nevím z èeho døíve vy- cházet. Je možné vzít spotøebu vody nebo elektrického proudu? Solární systém nám hlavnì šetøí množství elektrického proudu, který je u nás nutný na pøípravu velkého množství teplé užitkové vody. S tím souvisí i úspory vody. Ve sprchách máme troj- cestné smìšovací ventily, které mají pøednastavenou teplotu vody na 42 stupòù Celsia. Spr- chující nemusí èekat až mu pøi- teèe horká voda a pak ji regulo- vat studenou, teèe stále stejnì teplá. Ovládání pákovým me- chanismem je pøesné. V umý- várnì ještì nemáme všechny kohoutky vymìnìné, ale zmen- šili jsme u nich mecha- nicky prùtok, aby se vodou zbyteènì neplýtvalo. Musím se však pochlubit, celý systém sprchování máme na mince, kterými si rekreant koupí dobu sprchování nebo množství vody. To jsou dvì závislé velièiny, které mùžeme napro- gramovat. Za 10 korun se mùže sprchovat 8 minut nebo spotøe- bovat 30 litrù vody. Zahranièní návštìvníci kempu tento systém výdejových automatù znají. Pøesto, že se jedná o nákladnou investici, vìøím, že se úsporami pos- tupnì zaplatí! Smìšovací trojcestné ventily máme také v sedmi chatách.Tam ohøíváme vodu v elekt- rickém 80 litrovém bojleru a trojcestným ventilem upravujeme teplotu vody. Je to vlastnì i regulace spotøeby vody, “zakonèil své vysvìtlování technik Miroslav Radil. SSlluunnccee oohhøøíívváá nnáávvššttììvvnnííkkùùmm vvoodduu SSpprrcchhoovváánníí mmùùžžeeSSpprrcchhoovváánníí mmùùžžee bbýýtt úússppoorrnnéébbýýtt úússppoorrnnéé Pøipravil : Jiøí Mohaupt AAuuttookkeemmppiinnkk vv LLiibbeerrccii PPaavvlloovviiccíícchh mmáá mmeezzii mmoottoorriissttiicckkýýmmii nnáávvššttììvvnnííkkyy ddoobbrrýý zzvvuukk.. KKaažžddýý,, kkddoo sseemm ppoopprrvvéé zzaavvííttáá,, jjee ppøøeekkvvaappeenn kklliiddnnoouu ooáázzoouu lleežžííccíí nnaa ookkrraajjii vveellkkééhhoo mmììssttaa ppoodd JJeeššttììddeemm.. ZZaajjíímmaallii jjssmmee ssee oo zzkkuuššeennoossttii zz nnììkkoolliikkaalleettééhhoo vvyyuužžíívváánníí ssoolláárrnnííhhoo ssyyssttéémmuu pprroo ppøøíípprraavvuu tteepplléé vvooddyy aa ddookkoonnccee jjeejjíí úússppoorrnnéé ddáávvkkoovváánníí ppøøii sspprrcchhoovváánníí rreekkrreeaannttùù.. OObbeeccnnìì llzzee øøííccii,, žžee pprráávvìì ttaakkoovvááttoo ssee-- zzoonnnníí uubbyyttoovvaaccíí zzaaøøíízzeenníí mmaajjíí vveellkkoouu ppøøíílleežžiittoosstt øøeeššiitt úússppoorrnnìì ssppoottøøeebbuu vvooddyy aa jjeejjíí oohhøøeevv ppoommooccíí ssoo-- lláárrnníícchh ssyyssttéémmùù.. OO úúddrržžbbuu cceellééhhoo aarreeáálluu ssee oobbììttaavvìì ssttaarráá MMiirroossllaavv RRaaddiill,, kktteerrýý nnááss zzaassvvììttiill ii ddoo ssvvééhhoo mmaallééhhoo eenneerrggeettiicckkééhhoo hhoossppooddááøøssttvvíí.. DDookkoonnccee jjssmmee zzaa nníímm vvyyššppllhhaallii nnaa ssttøøeecchhuu uummýývváá-- rreenn,, kkddee jjee uummííssttììnnoo ppoollee ssttaarrššíícchh sslluunneeèènníícchh kkoolleekkttoorrùù.. PPaann RRaaddiill ssii lliibboovvaall.. PPooddllee tteepplloo-- mmììrruu ooddcchháázzeejjííccíí vvooddaa pprriimmáárrnnííhhoo ookkrruuhhuu ddoossaahhoovvaallaa 5500 ssttuuppòòùù CCeellssiiaa.. Vedoucí kempu Jaroslav Kohoutek si úèinnost solárního systému a dávkování TUV také pochvaluje. "Tak tyhle žiarské kolektory nám už slouží sedmým rokem," chlubí se Miroslav Radil. "Tady si vhodíte deset korun a zmáèknete èíslo volné sprchy ..... a teplá voda pøipravená smìšovacím trojcestným ventilem vám dovolí 8 minut se sprchovat." ÚÚddaajjee oo iinnssttaalloovvaannéémm zzaaøøíízzeenníí:: Mincovní automat sprchový AAZZPP BBRRNNOO ss..rr..oo.., viz 2. strana obálky

2266 ROZHOVOR Pøipravil: Jaroslav Peterka Nìkolik našich ètenáøù se na nás obrátilo s dotazy, které jsou formulovány rùz- nými slovy, ale jejichž podstata je stejná. Kde vzít na naše dobøe mínìné rady peníze. Pokud vylouèíme možné pomìrné státní dotace na demonstraèní pro- jekty, na které však není právní nárok, zbývají vlastní úspory. O posouzení mož- ností jejich vytváøení i èerpání jsme požádali regionálního øeditele Všeobecné stavební spoøitelny Komerèní banky, a.s. Severní Èechy se sídlem v Liberci, pana Ing. Vladimíra Èapka. 1. Chce-li nìkdo spoøit paliva nebo energii, má velmi blízko k šetrnému zpùsobu života a pravdìpodobnì spoøí i vlastní finanèní prostøedky. Souhlasíte s tímto názorem? Ne nadarmo se øíká "kdo šetøí má za tøi." Myslím si, že v pøípadì šetøení formou stavebního spoøení i šetøení energií to je plná pravda. Vždy nejlevnìjší energie je ta vùbec nespotøebovaná a nejvýhodnìjší spoøení je právì to naše se Všeobecnou stavební spoøitelnou Komerèní banky. 2. Je možné (a za jakých podmínek), aby vaši støadatelé použili uspoøené prostøedky k poøízení konkretních energeticky úsporných spotøebièù, zateplili si dùm, poøídili nový zdroj obnovitelné energie apod.? Nìkteré stavební spoøitelny napøíklad umožòují poøízení tepelných èerpadel, jejichž cena se pohybuje kolem 200 000 korun, pomocí naspoøených prostøedkù a úvìru ze stavebního spoøení. Toto je samozøejmì možné i ve Všeobecné stavební spoøitelnì Komerèní banky. Navíc s tou výhodou, že naše spoøitelna nabízí ojedinìlý tarif 40 : 60, takže k získání úvìru ze stavebního spoøení staèí pouze 40 % cílové èástky. Tento klasický úvìr ze staveb- ního spoøení, podotýkám s velice výhodným 6 % úrokem, je vhodný již pro stávající klienty, kteøí dostali nebo v brzké dobì dostanou oznámení o "pøidìlení" cílové èástky, tedy o nároku tento úvìr èerpat. Podle zákona o stavebním spoøení je totiž tøeba alespoò dva roky spoøit, naspoøit 40 % cílové èástky a dosáhnout parametru ohodnocení 55. 3. Je možné nabídnout nìjaké okamžité øešení i pro zájemce, kteøí nejsou èleny vaší spoøitelny? Pøeklenovací úvìr u nás nazýváme rychlá pùjèka, protože je urèen právì k rychlému øešení vzniklých potøeb. Staèí uzavøít smlouvu u Všeobecné stavební spoøitelny Komerèní banky, složit 40 % cílové èástky, tedy pøi cenì tepelného èerpadla 200 000 korun to znamená jen 80 000 Kè, a požádat o rychlou pùjèku. Èím døíve tak uèiníte, tím lépe, protože výše úroku je u rychlé pùjèky závislá na dobì, která zbývá do "pøidìlení" klasického úvìru. Tato úroková sazba se pohybuje od 7 do 11 %. Pøi složení 30 % cílové èástky (tedy 60 000 Kè) je úroková sazba 12 %. Tento úrok však klient platí pouze do "pøidìlení" øádného úvìru ze stavebního spoøení, který je za pouhých 6 %. Rychlou pùjèku u nás èerpá již na 20 000 spokojených klientù a zájem neustále roste. 4. Zajímavé možnosti energetických úspor nabízí tzv. Renovaèní program pro opravy, rekonstrukce a modernizace bytového fondu. Jsou již nìjaké konkretní pøíklady jeho využití, které by se mohly na našich stránkách zveøejnit? Napøíklad zateplení panelových domù atp. Naše spoøitelna nabízí Renovaèní program už více než rok a je o nìj velký zájem, pøedevším z dùvodu úspor finanèních prostøedkù jdoucích právì do fondu oprav spoleènì spravovaných domù. Prostøedky z tohoto fondu lze využívat právì na zateplení domu, na rekonstrukci topného systému atd. S konkrétními pøíklady vás rádi v nìkterém z pøíštích vydání èasopisu seznámíme. 5. Víme, že i ve vašem èasopise PYRAMIDA poskytujete prostor pro šetøení s palivy a energií. Domníváte se, že byste mohli nìk- teré èlánky nebo pøímo celý èasopis ALTERNATIVNÍ ENERGIE doporuèit vašim ètenáøùm? Vždy zateplování, sluneèní kolektory a tepelná èerpadla hýbou tímto trhem úspor. Naše spoøitelna má ve svém sloganu urèitý slib pro své klienty "Abyste rychleji bydleli lépe," a proto i v našem èasopise PYRAMIDA doporuèujeme naše stavební spoøení a možnosti jeho využití. K tìm patøí i zefektivnìní vytápìní a spotøeby energie. Urèitì mohu vᚠèasopis všem doporuèit. Navíc všem našim klientùm zasíláme nᚠbarevný, témìø padesátistránkový èasopis PYRAMIDA zdarma. Staèí se jen stát klientem Všeobecné stavební spoøitelny Komerèní banky. VV ŠŠ EE OO BB EE CC NN ÁÁ SS TT AA VV EE BB NN ÍÍ SS PP OO ØØ II TT EE LL NN AA KK OO MM EE RR ÈÈ NN ÍÍ BB AA NN KK YY a . s . .... IIII NNNN AAAA NNNN CCCC OOOO VVVV ÁÁÁÁ NNNN ÍÍÍÍ ÚÚÚÚ SSSS PPPP OOOO RRRR AAAA AAAA LLLL TTTT EEEE RRRR NNNN AAAA TTTT IIII VVVV NNNN ÍÍÍÍ CCCC HHHH EEEE NNNN EEEE RRRR GGGG IIII ÍÍÍÍ

2277 INZERCE OObbcchhooddnníí sslluužžbbyy aa ppoorraaddeennsskkýý sseerrvviiss nnaa aaddrreessee:: UUTTÍÍKKAALL JJaarroossllaavv -- UUNNEEGGOO NNaa NNiivváácchh 1166,, 778833 5511 SSaammoottiišškkyy uu OOlloommoouuccee TTeell..//ffaaxx//zzáázznn..:: 006688//553388 3333 0011,, mmoobbiill:: 00660022 440022 881166 PPrroovvoozznníí ddoobbaa:: ssttøøeeddaa 1100 -- 1122 aa 1133 -- 1188 hhoodd..,, ssoobboottaa 88 -- 1122 hhoodd.. SSOOLLÁÁRRNNÍÍ SSYYSSTTÉÉMM OODD ..IIRRMMYY UUNNEEGGOO -- KKRROOKK DDOO BBUUDDOOUUCCNNOOSSTTII,, ZZPPÌÌTT KK ÈÈLLOOVVÌÌKKUU AA PPØØÍÍRROODDÌÌ .irma UNEGO se nedávno pøedstavila solárními systémy vèetnì kolektorù s vakuovými trubicemi na výstavì STAVOTECH v Hradci Králové. O nìkterých zkušenostech se s námi podìlil majitel Jaroslav Utíkal. "Zájem o solární systémy se zvyšuje s rostoucími cenami energie. V souèasné dobì je rùst ceny energie jedinou motivací, ekologická hlediska jsou až na nìjakém pátém nebo šestém místì. Lidé vìdí ze sdìlovacích prostøedkù, že ceny energie ještì porostou, a to je opravdu nejvìtší mo- tivace, proè do toho jdou. Vìdí rovnìž, že to není investice na rok na dva. Životnost materiálù, které tvoøí solární systémy je již dlouhodobá a pøesahuje 20 rokù. Také technologie jsou vyspìlé, už jsme se srovnali se svìtem, vèetnì kvalitních kolektorù. Závìrem chci øíci, že využití velkých solárních systémù na topení a pøípravu TUV nebo na ohøev vody pro bazén máme vìtšinou od zákazníkù, kteøí mají vyšší finanèní zázemí." ..IIRRMMAA UUNNEEGGOO VVÁÁMM NNAABBÍÍZZÍÍ:: konzultaèní, poradenskou, pøednáškovou a projektovou èinnost, energetické studie, energetické audity - budovy, alternativní energie ..IIRRMMAA UUNNEEGGOO PPRROOVVÁÁDDÍÍ:: - montហšpièkové solární techniky - TUV, ÚV, bazény, skleníky, rehabilitace - montហelektroakumulaèních netlakových vytápìcích systémù - montហpodlahového vytápìní "Universa" v kombinaci se solárním zaøízením - prodej a montហdøevoplynových kotlù ATMOS na ekologické spalování døeva, uhlí a døevního odpadu o výkonu 18 - 80 kW - montហkompletních systémù tepelných èerpadel PZP Komplet Semechnice - prodej a montហvýrobkù v oblasti ekologie a úspor energie - energetický audit - budovy, alternativní zdroje energie - ev. è. 054-2/98 - zajišuje revize a projekty elektro, plyn

NNáásslleedduujjííccíí oobboorr -- tteerrmmiicckkéé vvyyuužžiittíí ooddppaaddùù -- ppaattøøíí vveeddllee jjaaddeerrnnéé eenneerrggeettiikkyy vv ssoouuèèaassnnoossttii ssnnaadd kk nneejjvvííccee ddiisskkuuttoovvaannýýmm oottáázzkkáámm vvyyuužžíívváánníí oobbnnoovviitteellnnýýcchh zzddrroojjùù eenneerrggiiee.. VVyyttvvooøøeenníí vvhhooddnnéé,, tteecchhnniicckkyy,, eekkoollooggiicckkyy,, aallee ii eekkoonnoommiicckkyy úúnnoossnnéé kkoonncceeppccee nnaakkllááddáánníí ss ooddppaaddyy jjee vvyyssooccee aakkttuuáállnníí pprroobblléémm,, kktteerrýý nneemmáá llookkáállnníí oohhrraannii-- èèeenníí.. NNaa zzááppaadd oodd nnááss ssmmììøøuujjee nnaakkllááddáánníí ss ooddppaaddyy kk jjeejjiicchh vvììttššíímmuu ttøøííddììnníí aa kk nnáásslleeddnnéémmuu tteerrmmiicckkéémmuu vvyy-- uužžiittíí.. ZZaattíímmccoo sskkllááddkkyy ddoovvoolluujjíí ooddppaadd jjeenn zznneešškkooddnniitt,, ssppaalloovvnnyy uummoožžòòuujjíí vvyyuužžíívváánníí ooddppaaddùù aa ttíímm ššeettøøeenníí ffoo-- ssiillnníícchh zzddrroojjùù ppaalliivv.. PPøøeeddkkllááddáámmee nnììkktteerréé zzkkuuššeennoossttii mmeezziinnáárrooddnnííhhoo ooddbboorrnnííkkaa DDoocc.. IInngg.. JJaarroossllaavvaa HHyyžžííkkaa.. 2288 TERMICKÉVYUŽITÍODPADÙ TTTTeeeerrrrmmmmiiiicccckkkkéééé vvvvyyyyuuuužžžžiiiittttíííí ooooddddppppaaaaddddùùùù HHiissttoorriiee ssppaalloovváánníí Dá se øíci, že odpady se spalovaly už ode- dávna. S rozvojem bydlení se likvidace domovních a živnostenských odpadù stávala èím dál obtížnìjší. Jejich množství neustále pøibývalo. Proto technolo- gie spalování odpadù vznikaly právì ve velkých sí- delních aglomeracích. Napøíklad v Porúøí-Vestfálsku, kolem Mnichova a také v Curychu ve Švýcarsku.To bylo z poèátku našeho století. V Brnì byla spalovna od roku 1905. Je však také známo, že skládky odpadù se chovají naprosto nevypoèitatelnì. Jsou to doslova døímající chemické reaktory. Jsou zdrojem nejrùz- nìjších choroboplodných zárodkù, které mohou roz- nášet hlodavci a drobní živoèichové. Proto se z lik- vidace odpadù udìlala hlavnì hygienická záležitost a spalovnám se doslova øíkalo "zpopelòovací zaøí- zení." Nemìly ještì žádné èistící doplòky ani mož- nost využití vznikajícího tepla. Ve švýcarském Bernu mìla tamní spalovna i první zajímavé tøídìní odpadù. Vagón s odpadem pøijel na velkou rampu, kde byl po vysypání tøídìn odsouzenými. Byla to prý velmi žádaná práce, nebo se pøi ní také naje- dli. OOddppaaddyy mmoohhoouu hhøøáátt Pozdìji se pøišlo na to, že se dá energie vzni- kající ze spalování odpadù využít. Nad ohništì (rošt) se instaloval kotel. To bylo pøibližnì v 60. lé- tech. S provozem byla ovšem øada problémù. Zaná- šely se teplosmìnné plochy, pùsobila koroze, a také fond provozní doby kotlù nebyl pøíznivý. Za- øízení se ovšem postupnì vylepšovala. SSppaalloovváánníí aa eexxhhaallaaccee Spalování odpadù však doprovázejí nejrùznìjší exhalace. Nejdøíve se proto pomocí elektrofiltrù od- prášily spaliny na hodnoty 5 až 10 mg prachu na metr kubický. Z takového komínu už nebylo vidìt odcházet žádný èerný kouø jako napøíklad z teplá- ren. Ovšem v kouøi jsou i neviditelné jedovaté složky - anorganické i organické. Do technologic- kého systému se potom kolem roku 1975 zaøadila praèka vznikajících kouøových plynù. Vývoj emis- ních limitù se v Nìmecku i Švýcarsku postupnì zpøísòoval, stejnì jako technický vývoj praèek kou- øových plynù. Dnes mají spalovny vícestupòové èiš- tìní spalin. Jsou to technologie velmi drahé, vyžadu- jící hodnì prostoru, jsou i hodnì tìžké, takže potøebují dodateènì zajistit a zlepšit statickou èást stavby. ZZkkuuššeennoossttii zzee SSeevveessaa Nové technologie umožnily asi v polovinì 80. let ve Švýcarsku zpøísnìní emisí oxidù dusíku. Ve Švýcarsku totiž považují za dùležitìjší omezo- vání anorganických emisí. Velké zkušenosti se zís- kaly z havárie v italském závodì v Sevesu. Tam z poškozeného ventilu chemického reaktoru unikly v roce 1976 asi dva kilogramy obávaného dioxinu PCDD/PCD.. Protože závod patøil švýcarské firmì, tak Švýcaøi všechno velmi dùkladnì vyšetøili. Dodnes neexistuje více prozkoumaná populace a lidé v tomto italském mìsteèku jsou pod kontro- lou i dnes. Po havárii napøíklad uhynulo zhruba 4000 kusù dobytka. V té dobì tam probíhalo asi 1500 až 2000 tìhotenství, ale žádné neskonèilo špatnì. Ni- kdo nezemøel. U dìlníkù, kteøí pracovali v blízkosti reaktoru se však objevilo chlorakné (vyrážka). Ví se také o tom, že øada obyvatel Sevesa má v tìl- ním tuku až 56 tisíc pikogramù (10-12 g) dioxinu. Nedá se odbourat, lidé s ním žijí. LLiimmiittyy eexxhhaallaaccíí ssee ssnniižžuujjíí Právì díky tìmto výzkumùm a práci profesora Ch. Schlattera z toxikologického institutu curyšské univerzity, (k tìmto výsledkùm došel i èeský vìdec prof. J. Kotulán), je inhalaèní cesta dioxinù tak za- nedbatelné karcinogenní riziko, že se Švýcaøi zamì- øují na odstranìní právì anorganických látek v emi- sích. Již asi 10 mikrogramù tìchto silnì dráždivých látek jako je HCl, NOx, SOx, které vdechujeme, nám snižují vitální kapacitu plic až o 2-4 %. Na to doplá- cejí hlavnì starší lidé, kardiaci, nemocní lidé, malé i ještì nenarozené dìti. Ve Švýcarsku se proto rozhodli snížit limity pro emise oxidù dusíku jako NO2 na 80 miligramù v ku- bickém metru spalin. Pro srovnání u nás máme li- mity pro oxidy dusíku ve spalinách 350 miligramù. (Pokraèování pøíštì) Doc. Ing. Jaroslav Hyžík V roce 1967 vystudoval Vysokou školu strojní a textilní v Liberci obor stavba výrob- ních strojù a zaøízení. V roce 1968 odešel ještì s mokrým diplomem do Švýcarska, kde se zabýval mimo jiné i spalováním sulfitových výluhù a kalù. Zúèastnil se také stavby jed- noho z prvních fluidních kotlù v Evropì. Od roku 1979 vlastní projekèní a poradenskou kanceláø se zamìøením na ochranu životního prostøedí a na inženýrskou èinnost (EIC s.r.o.) v Geroldswilu - Curych. Od roku 1993 provozuje v Praze kanceláø se stejným zamìøením. Habilitoval se v oblasti technické ochrany životního prostøedí. .irma EIC má re- ference ze staveb spaloven z nìkolika zemí. Pøipravil projekt na termické zpracování komunálního odpadu v Liberci, v Praze jeho firma získala mandát technického dozoru investora na dostavbu a zprovoznìní spalovny v Malešicích. OOdd „„zzppooppeellòòoovveenn““ kk tteerrmmiicckkéémmuu vvyyuužžiittíí kkoommuunnáállnníícchh ooddppaaddùù

IInngg.. PP.. HHaajjttmmaarr,, CCSScc.. “Brno jako jedno z prvních našich mìst udìlalo pomìrnì brzy krok k Evropì a ke snižování množství ukládaných odpadù. Naše spalovna byla postavena již v roce 1989. Navazovali jsme ovšem na tradice staré spalovny postavené v roce 1905 a znièené v posledních dnech války. Spalováním komunálního odpadu zmenšujeme váhovì jeho množství v Brnì asi na jednu tøetinu, a co do objemu pak na jednu desetinu. Z deseti ku- bíkù odpadu vzniká tedy asi jeden kubík škváry, který ukládáme na skládku. Z poèátku mìla spalovna jen mechanický stu- peò èištìní spalin. V roce 1994 se pøistoupilo k další investici, která významnì pøispìla k omezení exha- lací. Zvolila se velice dobrá polosuchá metoda nástøiku vápenné smìsi ze Švédska, která nám umožòuje to, co jiné spalovny v republice nemají. V této fázi doèišování ještì do spalin nastøikujeme aktivní uhlí, které je schopno vyvázat i takové pro- blematické látky, jako jsou tìžké kovy. Souèasnì tím omezujeme tvorbu dioxinu (PCDD), takže spa- lování plastù a podobných odpadù nedìlá brnìnské spalovnì problémy. Dosahujeme tím parametrù sou- èasných i budoucích evropských limitù. “ JJaakkéé mmááttee eekkoonnoommiicckkéé vvýýsslleeddkkyy ?? IInngg.. KK.. PPeerroouuttkkaa “Vzorovì naše spalovna pracovala v minulém roce. Vyrobili jsme zhruba 1 milión GJ tepla v po- dobì páry a spálili jsme k tomu asi 175 000 tun od- padù. Nejen z Brna ale i z okolí, odkud se ještì ne- vyplácí vozit odpad na skládky. Tato oblast vyprodu- kuje asi 100 000 tun odpadu roènì a dalších asi 75 000 tun se dovezlo. Vloni jsme vozili i z Olomouce a z Prostìjova. Preferovali jsme odpady roztøídìné, bez skla, kovù, což je pro spalování výhodné. Dosá- hli jsme tedy celkovì dobrých výsledkù s tím, že by- chom takto mohli do budoucna pokraèovat.” JJaakk jjssttee nnaa ttoomm ss cceennaammii zzaa lliikkvviiddaaccii oodd-- ppaaddùù aa zzaa vvyyrroobbeennoouu ppáárruu?? IInngg.. PP.. HHaajjttmmaarr,,CCSScc “Vstupní cena za spalování odpadù pøísnì zá- visí na dvou výstupních cenách. Pøedevším na cenì te- pla, kterou si my neurèujeme a velice závažnou po- ložkou je i cena za uložení vznikající škváry. Tady však máme problémy. Legislativnì byla škvára ze spaloven zaøazena do kategorie nebezpeèných od- padù. Pravidelnì osm let dìláme rozbory, ale ještì nikdy se svými parametry mezi nebezpeèné nedo- stala. Zatím jsme nenašli cestu, jak její klasifikaci zmìnit. Zákon to umožòuje pomocí akreditovaných laboratoøí, které nebyly ještì jmenovány. Takže za ukládání zatím platíme dvojnásobek, než se nám ji podaøí pøeøadit. Vloni jsme mohli díky dobrým výsledkùm stano- vit cenu spalování za tunu odpadu na 360 korun. To bylo výraznì pod cenou za skládkování. Rozhodující ov- šem byla cena od nás vyku- povaného tepla, která byla 150 Kè za jeden GJ. Pro srovnání, to je asi polovina prodejní ceny, za kterou GJ prodávají Teplárny Brno. Ov- šem od letošního ledna se nám celé hospodaøení spa- lovny zlomilo, protože mo- nopolní odbìratel (Teplárny) nám snížily cenu vykupo- vané páry na pouhých 110 korun za GJ. Pøedtím nás Teplárny tlaèily dokonce k cenì 90 Kè za GJ.” CCoo vváámm ttoo zzppùùssoobbíí ?? “V hospodaøení se nám hned objevila ztráta 60 mil. Kè, a proto jsme museli radikálnì pøehodno- tit chod spalovny. Øíkáme tomu pøežití. Provozujeme pouze jednu linku, èímž spálíme asi jen 110 000 tun odpadù. Protože v novém zákonu o odpadech není výraznìjší podpora termické recyklaci spalová- ním, stanovili jsme jeho tržní cenu, která však neza- brání tomu, aby se èást odpadù nedostávala na èerné skládky. Výkon kotlù snížený pod jejich regu- laèní rozmezí nám zhoršuje èištìní spalin. Rychleji se zanášejí a opotøebovávají teplosmìnné plochy.” NNeenníí mmoožžnnéé ss TTeepplláárrnnaammii jjeeddnnaatt?? “Mìsto Brno nemìlo v minulosti energetickou koncepci, a tak teplárenský systém postupnì získala anglická spoleènost Estern Group. Do jejího rozhodo- vání už mìsto nemùže svými 10 % akcií zasahovat. Spoleènost investuje do modernizace teplárenské soustavy a nové kogeneraèní jednotky vyrábìjící elektrický proud a její odpadní teplo pøevýší tepelný výkon naší spalovny. Tím je nᚠzdroj tlaèen výkupní cenou páry dolù, pøestože spalujeme obnovitelné zdroje energie z komunálního odpadu. Kogeneraèní jednotky naopak spalují dovážený zemní plyn!” 2299 TERMICKÉVYUŽITÍODPADÙ Pøipravil : Jiøí Mohaupt PPøøiibblliižžnnìì ddeessááttýý rrookk zznneešškkooddòòuujjee tteerrmmiicckkýýmm zzppùùssoobbeemm kkoommuunnáállnníí aa vvyybbrraannýý pprrùùmmyysslloovvýý ooddppaadd zz BBrrnnaa aa nneejjbblliižžššííhhoo ookkoollíí ssppaalloovvnnaa aakkcciioovvéé ssppoolleeèènnoossttii SSAAKKOO vv BBrrnnìì.. JJeejjíímm vvýýhhrraaddnníímm vvllaassttnnííkkeemm jjee mmììssttoo BBrrnnoo.. PPrroottoo nnáᚚ pprrvvnníí ppøøííssppììvveekk ppaattøøíí rroozzhhoovvoorruu ss øøeeddiitteelleemm IInngg.. PPeettrreemm HHaajjttmmaarreemm,, CCSScc..,, aa oobbcchhooddnníímm nnáámmììsstt-- kkeemm IInngg.. KKaarrlleemm PPeerroouuttkkoouu.. NNeenníí nnáámm zznnáámmoo,, žžee bbyy ssee vvaaššee vveellkkáá ssppaalloovvnnaa ssttáávvaallaa tteerrèèeemm kkrriittiikkyy ooddppùùrrccùù tteerrmmiicckkééhhoo vvyyuužžiittíí oodd-- ppaaddùù.. NNaaooppaakk,, vvaaššee ddlloouuhhoolleettéé zzkkuuššeennoossttii mmoohhoouu ddaallššíímm iinnvveessttoorrùùmm hhooddnnìì nnaappoovvììddììtt.. JJaakk ssii ddnneess ssttoojjííttee?? TTeerrmmiicckkéé vvyyuužžiittíí ooddppaaddùù nneemmáá ppooddppoorruu Ing. Karel Peroutka PØEŽIJE BRNÌNSKÁ SPALOVNA ? PØEŽIJE BRNÌNSKÁ SPALOVNA ? Ing. Petr Hajtmar, CSc.

NNaa nneeddáávvnnéé kkoonnffeerreennccii oo oobbnnoovviitteellnnýýcchh zzddrroojjíícchh eenneerrggiiee vv KKrroommììøøí힞ii jjssttee mmììll zzaajjíí-- mmaavvýý ppøøííssppììvveekk "V Kromìøíži jsem vystoupil s hodnocením dosavadních výsledkù naší agentury. Potvrdil jsem, že se na nás obrací stále více žadatelù o dotace s nejrùznìjšími projekty na úspory paliv, zateplování, využívání obnovitelných zdrojù energie atp. Napøíklad v roce 1996 jsme dostali kolem 650 pøi- hlášek, letos už témìø 1200, pøitom kvalita pøed- ložených zámìrù je opravdu stále lepší. Abychom mohli podpoøit více dobrých projektù, snižujeme sumy dotací. U opakovaných projektù máme pod- mínku, že se na nákladech podílíme jen do 15 %, ale vìtšinou je to kolem 10 % i ménì. Pøispíváme i na projekty rùznì rozpracované. Pro žadatele je podpora od ÈEA i prestižní záležitostí. Svým zpù- sobem je to souèasnì i vizitka naší agentury, jejíž váha stoupá." DDaajjíí ssee jjiižž ppøøeeddlloožžiitt úússppoorryy,, kktteerréé ppoodd-- ppoorroovvaannéé pprroojjeekkttyy ppøøiinneessllyy?? "Když se podíváte na pøihlášené projekty z hlediska návrhù na úsporu energie, vidíte, že již mùžeme vykázat pøes 7,5 miliónù GJ energie za rok. Ve vybraných a podpoøených projek- tech je to pøes 4 milióny GJ energie. Efektivita pro- jektù narùstá a pokud by tento trend pokraèoval, tak budou všechny pøi- hlášky vyhovující. Pak se naše dotace budou pohy- bovat na úrovni 3-4 % nákladù. A to je hlavní poslání naší agentury. Nejde nám jen o to všechny projekty podpoøit dotacemi, ale také iniciovat úsporná opatøení v jejich vlastní režii. Jestliže od nás nìkdo dostane 3 %, tak je to pro nìj opravdu spíše iniciaèní faktor. Žadatel s tím má navíc spoustu potíží, protože jakmile jsou v nìèem státní peníze, tak už se musí uplatòovat zákon o výbìrovém øízení, kontrole atd. Zároveò má žadatel povinnost pøijmout exkurze, protože se k tomu rovnìž zavazuje, že poskytne podklady dalším zájemcùm. Víme, když si lidé mohou na výsledky nìjakého øešení sáhnout a na místì ovìøit, má to ten nejlepší efekt. K tomu potøebujeme dostateèný poèet demonstraèních projektù, dostup- ných v rùzných místech naší republiky, aby pøípadní zájemci nemuseli daleko cestovat. Velmi ilustrativní je pøehled, který ukazují následující grafy.” V minulém èísle Alternativní energie jsme uvedli pøíklad využití dotace ÈEA, která byla použita na celkovou rekonstrukci plaveckého bazénu v Dobrušce ve východních Èechách. Podobné konkrétní pøíklady budeme dále pøinášet. 3300 ROZHOVOR Pøipravil: Jiøí Mohaupt OOdd 11.. zzááøøíí 11999955 uu nnááss ppùùssoobbíí zz rroozzhhooddnnuuttíí mmiinniissttrraa pprrùùmmyysslluu aa oobbcchhoodduu ÈÈeesskkáá eenneerrggeettiicckkáá aaggeennttuurraa.. DDoo ssvvééhhoo vvíínnkkuu ddoossttaallaa ppooddppoorroovváánníí aakkttiivviitt vveeddoouuccíícchh kk úússppoorráámm eenneerrggiiee aa kkee ssnniižžoovváánníí eenneerrggeettiicckkéé nnáárrooèènnoossttii aa nneeggaattiivvnníícchh ddooppaaddùù nnaa žžiivvoottnníí pprroossttøøeeddíí ppøøii ssppoottøøeebbìì aa ppøøeemmììnnáácchh vvššeecchh ddrruuhhùù eenneerrggiiee.. NNaappøøííkkllaadd vvyyhhllaaššuujjee aa ooddbboorrnnìì øøííddíí ttzzvv.. PPrrooggrraamm ssttááttnníícchh ppooddppoorr ppøøii ssnniižžoovváánníí ssppoottøøeebbyy ppaalliivv aa eenneerrggiiee.. PPrroottoožžee ttoo jjssoouu zzáálleežžiittoossttii,, kktteerréé nnáᚚ èèaassooppiiss zzaajjíímmaajjíí,, vvyyuužžiillii jjssmmee nnaabbííddkkyy kk rroozzhhoovvoorruu ss øøeeddiitteelleemm ÈÈEEAA IInngg.. JJiiøøíímm BBaarrttoonnììmm,, CCSScc.. ÈÈEESSKKÁÁ EENNEERRGGEETTIICCKKÁÁ aa jjeejjíí ppooddppoorraa úússppoorrnnýýcchh pprroojjeekkttùù Ing. Jiøí Bartoò, CSc. Je pùvodním zamìøením energetik. Na ÈVUT v Praze vystudoval u profesora Otakara Maš- tovského tepelné turbíny a energetiku a svých znalostí využil v leteckém prùmyslu. Po 27 le- tech zastával funkci vedoucího oddìlení mì- øící techniky termodynamických zkoušek na zkušebnách leteckých pohonných jednotek. Zde se napøíklad ovìøovaly možnosti využití leteckých motorù pro kogeneraèní jednotky. Je zakládajícím èlenem Asociace energetic- kých manažerù, která ho pøivedla do èela Èeské energetické agentury. Svá tøi postgraduální studia zamìøil na výpoèetní techniku a progra- mování. Jeho velkým koníèkem a vlastnì i fi- lozofickým východiskem pøístupu k životu je astrofyzika. aaaaggggeeeennnnttttuuuurrrraaaa úspory energie v letech 1996-98 0 1 000 000 2 000 000 3 000 000 4 000 000 5 000 000 6 000 000 7 000 000 8 000 000 9 000 000 pøihlášené vyhovující vybrané GJ/rok 1996 1997 1998 poèty pøihlášek v letech 1996-98 0 200 400 600 800 1000 1200 1400 pøihlášené vyhovující vybrané poèet 1996 1997 1998 Z uvedených dat vyplývá, že se podstatným zpùsobem zvyšuje efektivita vynakládaných prostøedkù, a to jak ve vlastních úsporách energie, tak v sumì vyvolaných investic projektù. Z tabulek dále vyplývá, že prudce narùstá kvalita pøihlašovaných projektù.

3311 REPORTÁŽ PPoo ttooèèiittýýcchh vvyyøøeezzáávvaannýýcchh sscchhooddeecchh ssee ppoossttuuppnnìì ddoossttáávváámmee ddoo vveellkkéé ppooddkkrroovvnníí mmííssttnnoossttii.. NNáávvššttììvvnníí- kkoovvii ttuu ddoo ooèèíí ppaaddnnee ppllnnoo lloovveecckkýýcchh ttrrooffeejjíí,, ddookkoonnccee ii vvyyccppaannýýcchh kkrrookkooddýýllùù,, ssvvììddèèííccíícchh oo zzaahhrraanniièènníícchh cceessttáácchh ddoommááccííhhoo ppáánnaa.. PPoodd jjeeddnníímm zz mmaallýýcchh ookkeenn jjee nnaa ssttììnnìì ssrrddccee eenneerrggeettiicckkééhhoo ssyyssttéémmuu.. KK øøííddííccíí aa mmììøøííccíí jjeeddnnoottccee sseemm zzee ssttøøeecchhyy ssmmììøøuujjíí žžiivvoottoo- ddáárrnnéé pprroouuddyy zz ffoottoovvoollttaaiicckkýýcchh èèlláánnkkùù (( 11mm22 )) aa mmaalléé vvììttrrnnéé eelleekkttrráárrnnyy.. NNaa zzeemmii ppaakk lleežžíí vvììttššíí ((118800 AAhh )) oolloovvììnnýý aakkuummuullááttoorr,, kktteerrýý uucchhoovváávváá vveešš- kkeerroouu vvyyrroobbeennoouu eenneerrggiiii.. OOdd nnììjj ppaakk vveeddoouu nnaa ppoo- hhlleedd ppoommììrrnnìì ssiillnnéé vvooddiièèee kk tteelleevviizznníímmuu ppøøiijjíímmaaèèii aa oossvvììttlloovvaaccíímm bbooddùùmm vv rrùùzznnýýcchh mmíísstteecchh ssrruubbuu.. "Moc mì nekritizujte, všechno je zatím dost provizorní, protože musím techniku vyzkoušet, jak se bude chovat bìhem rùzných období roku," øíká s úsmìvem Jaroslav Bureš a pokraèuje. "Už vím, že v zimì nemohou fotovoltaické èlánky le- žet jen tak na støeše, kde je zakrývá sníh. Chys- tám si proto malou rampu, která je bude natáèet za sluncem." JJaakk vvááss nnaappaaddlloo ppuussttiitt ssii ddoo ppoouusstteevvnnyy nneejj-- mmooddeerrnnììjjššíí tteecchhnniikkuu aa vvllaassttnnìì oobbnnoovviitteellnnéé zzddrroojjee eenneerrggiiee?? "Víte, já se celý život snažím objevovat nové a technicky pokrokové vìci, ale i tak trochu risko- vat. Když jsem si postavil tuhle stavbu v lese, pøi- šla mi vhod právì sluneèní a vìtrná energie, které zaèínají mít stále vìtší význam. Klidnì bych tu mohl nìkde nechat blafat motorek na výrobu proudu, ale jistì uznáte, že se to sem do pøírody vùbec nehodí." PPrráávvìì ssee nnaa øøííddííccíí jjeeddnnoottccee rroozzssvvííttiillaa èèeerr-- vveennáá kkoonnttrroollkkaa?? "To je signalizace, že je akumulátor maxi- málnì dobitý. V tu chvíli je vìtrný zdroj i panel èlánkù odpojen a pøebyteèná energie prochází vy- bíjecími odpory. Naše prùmìrná spotøeba je zatím 200 wattù, když zapojím a rozsvítím všechny spo- tøebièe, tak to dìlá asi 700 wattù. Ještì se mi ne- podaøilo akumulátor zcela vybít." JJee ppøøiibblliižžnnìì 1155 hhooddiinn aa ppoodd mmrraakkeemm,, kkoo-- lliikk nnyynníí zzíísskkáávvááttee zz ffoottoovvoollttaaiicckkééhhoo èèlláánnkkuu pprroouudduu ?? "Momentálnì 2 až 2,5 ampéru. Mám tu 12 voltový rozvod, a protože platí Ohmùv zákon, tak musím pøi malém napìtí dopravit víc proudu a to vyžaduje silnìjší prùøez vodièù. Jinak mám 11 záøivek, televizi a ještì chci pøipojit èerpadlo. Pøi- pravuji asi 100 metrový pøívod vody a 12 voltové èerpadlo se bude starat o její dopravu. Pak budou oba zdroje využity na doraz. Proto poèítám ještì s dalším fotovoltaickým èlánkem. Pokud si navíc pøivezu poèítaè a budu tu mít detašované praco- vištì, není problém si další obnovitelný zdroj proudu poøídit.“ PPoosslléézzee vvyylléézzáámmee nnaa ssttøøeecchhuu ssrruubbuu,, kkddee jjssoouu uulloožžeennyy ddvvaa ddííllyy ffoottoovvoollttaaiicckkééhhoo èèlláánnkkuu.. NNaadd nnáámmii ssee oottááèèeejjíí lliissttyy mmaalléé vvììttrrnnéé eelleekkttrráárrnnyy.. TTeelleevviizznníí aann-- ttéénnuu nnaa kkoommíínnuu ddooppllòòuujjee ii mmaalláá ssmmììrroovváá aannttéénnaa mmoobbiillnnííhhoo tteelleeffoonnuu.. EEuurrootteell ttuu mmììll jjeeššttìì nneeddáávvnnoo pprroobblléémmyy ssee ssiiggnnáálleemm,, nnyynníí uužž mmáá ppooddnniikkaatteell ss GGSSMM ssppoojjeenníí ss cceellýýmm ssvvììtteemm.. AA jjaakkýý mmáá vváᚚ vvììttrrnnýý zzddrroojj vvýýkkoonn?? "Vrtule má v prùmìru pøibližnì metr a pøi ry- chlosti vìtru 4 až 8 metrù za vteøinu dává 100 až 300 ampérhodin, což uznáte, že je na mùj srub výkon úctyhodný. Pøesto ji vysadím ještì asi o 4 metry výš, nad úroveò okolních stromù. Pøedpokládám, že tak významnì zvýším výkon elektrárny. Mapka vìtrù, kterou jste uvádìli pro Ji- zerky, skuteènì odpovídá. Podle mých zápisù tu máme tak 200 vìtrných dnù do roka. Jsem s ní maximálnì spokojen, ani jsem netušil, že to bude tak špièkovì pracovat." NNaa kkoolliikk vvááss oobbnnoovviitteellnnéé zzddrroojjee uupprroossttøøeedd lleessùù ppøøiiššllyy?? "Vstupní investice byly sice vyšší, ale následná údržba už nestojí ani korunu a vyrábí mnì to moøe energie. Rád experimentuji a z poèátku jsem tomu úplnì nevìøil, ale teï bych to doporuèil každému," øíká pøesvìdèivì liberecký podnikatel Jaroslav Bureš. ZZaappøøááhhll ssii sslluunnccee ss vvììttrreemm PPoouusstteevvnnííkkeemmPPoouusstteevvnnííkkeemm uupprroossttøøeedd JJiizzeerreekkuupprroossttøøeedd JJiizzeerreekk Pøipravil : Jiøí Mohaupt BBeezzmmáállaa 770000 mmeettrrùù nnaadd mmooøøeemm aa uuttooppeennýý uupprroossttøøeedd lleessùù JJiizzeerrsskkýýcchh hhoorr jjee ssrruubb úússppì욚nnééhhoo llii- bbeerreecckkééhhoo ppooddnniikkaatteellee JJaarroossllaavvaa BBuurreeššee.. JJeeddnnoodduucchháá ssttaavvbbaa zzee ddøøeevvaa vvššaakk sskkrrýývváá tteecchhnniikkuu hhoodd- nnoouu ppøøeelloommuu 2211.. ssttoolleettíí.. OO vveešškkeerroouu eelleekkttrriicckkoouu eenneerrggiiii ssee ttoottiižž eekkoollooggiicckkyy ssttaarráá vvííttrr aa sslluunnccee.. "Tak tohle je moje energetické království ," pochlubil se nám liberecký prùkopník. "Rád experimentuji a riskuji," prozrazuje na sebe Jaroslav Bureš, který podporuje obnovitelné a úsporné zdroje energie ve své firmì .inalstav i v lesním srubu v Jizerkách. Jeden z jeho ètyønohých pøátel Tadeᚠ(bea- gle) s tím jen souhlasil. ÚÚddaajjee oo iinnssttaalloovvaannéémm zzaaøøíízzeenníí:: ..oottoovvoollttaaiicckkéé èèlláánnkkyy - SOLARTEC Rožnov pod Radhoštìm MMììøøeenníí aa rreegguullaaccee - Siemens a Conrad VVììttrrnnáá eelleekkttrráárrnnaa - Conrad typ WG 913 TTeelleevviizzoorr - OT. - Èeská republika ZZááøøiivvkkyy - Siemens

3322 INZERCE KDO JSME? Spoleèný tým projekèních, montážních a dodavatelských firem s dobrými vazbami na výzkumná a vývojová pracovištì a na výrobní organizace. Zabýváme se praktickými možnostmi využívání obnovitelných zdrojù energie, pøedevším energie sluneèní. Neslíbíme Vám zázraky, chceme být korektní. Umíme Vám však zabezpeèit, aby Slunce pracovalo svým výkonem i pro Vás prakticky zadarmo po celý rok. TISÍC .UNGUJÍCÍCH SOLÁRNÍCH SYSTÉMÙ DO ROKU 2000! O CO SE SNAŽÍME? Naším cílem je zpøístupnit využívání sluneèní energie co nejširšímu okruhu zájemcù. Tímto zpùsobem lze uspoøit 60 až 80 % nákladù na ohøev teplé užitkové vody a okolo 30 % nákladù na vytápìní. Vzhledem k používaným materiálùm jsou pøi vysoké životnosti (více než 30 let) garan- továny významné finanèní zisky pøedevším v budoucnosti. Výrazný je i pozitivní vliv na životní prostøedí. VÍME JAK NA TO. ZVLÁDNEME TO VŠAK JEN S VAŠÍM SOU- HLASEM A S VAŠÍ POMOCÍ! CO NABÍZÍME? Komplexní spolupráci na øešení všech Vašich požadavkù na ohøev teplé užitkové vody a topení, pøedevším: - poradenskou a konzultaèní èinnost vèetnì základní ekonomické rozvahy a orientaèní nabídky vhodného øešení - zajištìní realizaèního projektu vèetnì potøebných povolení - podrobný položkový rozpoèet - pomoc pøi financování zakázky: hotovost - splátky (st. spoøení) - leasing - dodávku potøebného materiálu a dílù za minimální dostupnou cenu pøi plné garanci kvality - montហprovedenou zkušenými a proškolenými odborníky - kompletní záruèní i pozáruèní servis všech montovaných celkù ZABEZPEÈENÍ VEŠKERÝCH ÈINNOSTÍ PØI REALIZACI SOLÁRNÍHO SYSTÉMU! Kontakt: Jiøí Köteleš Stará kysibelská 23 360 09 Karlovy Vary tel./fax: 017 / 32 230 35 tel.: 0602 / 415 368 Club SolarClub Solar Club Solar

3333 REKUPERACETEPLA RRoozzddììlleenníí ssyyssttéémmùù rreekkuuppeerraaccee Souèasnì používané systémy zpìtného získá- vání tepla (ZZT) lze v podstatì klasifikovat podle charakteru výmìníkù do ètyø skupin: AA)) rreekkuuppeerraaèènníí vvýýmmììnnííkkyy - deskové - kapalinové s nuceným obìhem - hydraulické s gravitaèním nebo s kapilárním obìhem (tepelné trubice) BB)) rreeggeenneerraaèènníí vvýýmmììnnííkkyy - rotaèní - pøepínací CC)) kkoonnttaakkttnníí kkaappaalliinnoovvéé vvýýmmììnnííkkyy DD)) tteeppeellnnáá èèeerrppaaddllaa RReekkuuppeerraaèènníí vvýýmmììnnííkkyy ddeesskkoovvéé Sestávají z paralelních desek oddìlujících ka- nály nasávaného a odvádìného vzduchu, tvarova- ných pro pøímý pøenos tepla prostupem do hustì zvl- nìných žeber. Vysokovýkonnostní výmìníky se na- vrhují s vysokou plošnou hustotou žeber (až 250 m2 /m3 ), s nízkými hydraulickými prùmìry a prolisy pro zvýšení turbulisace. Pro dokonalé oddìlení jed- notlivých vrstev výmìníkù musí být desky v krajích dokonale vzájemnì spájené èi lisované.Výmìníky z hliníku jsou pomìrnì drahé a vysoce nároèné s hle- diska výrobní pracnosti a spotøeby deficitních barev- ných kovù se znaènou energetickou výrobní nároè- ností. V agresivnìjších prostøedích se používá i ochrany hliníkových desek fóliemi umìlých hmot nebo ochrannými laky, pøípadnì se používají desky sklenìné. Tepelné úèinnosti souèasných deskových výmìníkù se pohybují v rozsahu 40 - 65 %. Moderní vysokovýkonnostní výmìníky z plastických hmot hPS však dosahují úèinnosti až 75 % pøi podstatném snížení poøizovacích nákladù a zvýšení odolnosti proti agresivnímu prostøedí. Výhodou tìchto systémù ZZT je minimální možnost poruchy, jednoduchá údrž- ba, absolutní separace škodlivin a vlhkosti mezi pøi- vádìným a odvádìným vzduchem, modulová sesta- vitelnost, minimální hmotnost, nízké poøizovací ná- klady, možnost dodateèné instalace do stávajících vzduchotechnických(VZT) systémù, využití v bloko- vých VZT jednotkách a pro technologické odsávání. Právì tyto špièkové výmìníky vyrábí jablonecká firma ATREA s.r.o. (Pokraèování) Ing. Petr Morávek, CSc. VV ddaallššíí èèáássttii vvììnnoovvaannéé rreekkuuppeerraaccii,, tteeddyy zzppììttnnéémmuu zzíísskkáávváánníí tteeppllaa zz ooddppaaddnnííhhoo vvzzdduucchhuu,, ssee bbuuddee aauuttoorr vvìì- nnoovvaatt ssppí횚ee tteecchhnniicckkýýmm iinnffoorrmmaaccíímm.. SSeezznnáámmíímmee ssee ss rroozzddììlleenníímm ppoouužžíívvaannýýcchh rreekkuuppeerraaèènníícchh ssyyssttéémmùù.. PPøøíí- ssppììvveekk ppaakk zzaakkoonnèèíímmee iinnffoorrmmaaccíí oo ššppiièèkkoovvéémm zzaaøøíízzeenníí èèeesskkéé vvýýrroobbyy -- oo vvýýmmììnnííkkuu zz ppllaassttiicckkýýcchh hhmmoott hhPPSS -- ddoossaahhuujjííccíí úúèèiinnnnoossttii aažž 7755 %%.. Ing. Petr Morávek, CSc. Autor pa- tøí k prùkopní- kùm využívání rekuperace te- pla v Èeské re- publice a dnes vlastní firmu ATREA s.r.o. v Jablonci nad Nisou. Uplat- nìní vzducho- technických jednotek s rekuperací tepla a chladu nacházíme prakticky všude - od vì- trání bytových a všech obèanských staveb až po prùmyslové a zemìdìlské objekty, vìtrání energeticky nároèných technologických pro- cesù v galvanizovnách, lakovnách, sušárnách apod. Rekuperace tepla je vlastnì "energe- tická recyklace" a s úèinností èasto až 75- 85 % patøí k ekonomicky nejefektivnìjším energetickým systémùm. Ing. Petr Morávek, CSc. se zabývá vìtráním budov rekuperací již pøes 20 let. .irma ATREA, kterou øídí se svým synem Ing. Danielem Morávkem, prochází úspìšným rozvojem. REKUPERACE TEPLA aaaa jjjjeeeehhhhoooo ssssyyyyssssttttéééémmmmyyyy Schéma deskového rekuperaèního výmìníku hPS Montហkompaktní vzduchotechnické jednotky v dílnách firmy ATREA s.r.o. deskový rekuperaèní výmìník hPS chladný èerstvý vzduch nasávaný z venkovního prostøedí ochlazený odpadní vzduch odvádìný z budovy do vnìjšího prostøedí èerstvý vzduch pøedehøátý a fil- trovaný pøivádìný do budovy teplý odpadní vzduch odsávaný z budovy

Josef Kašpar DDnneess nnaahhllééddnneemmee ddoo ppøøíípprraavvnnéé aa pprroojjeekk- ttoovvéé ffáázzee mmaallýýcchh vvooddnníícchh eelleekkttrráárreenn ((MMVVEE)) aa jjeejjiicchh ppoossoouuzzeenníí zz hhlleeddiisskkaa nneejjrrùùzznnììjjššíícchh ppøøeeddppiissùù.. MMnnoohhoo mmaajjiitteellùù vvooddnníícchh ddììll mmùùžžee ppoo- ttvvrrddiitt oobbttí힞nnoosstt ttaakkoovvýýcchhttoo jjeeddnnáánníí.. PPrrùùttookkyy jjssoouu ddùùlleežžiittéé Jak už jsme uvedli, pøi návrhu nové MVE se vychází z nezbytných technických podkladù hydrolo- gických, geodetických a stavebních a návrh je pøímo závislý na zaøízení, které vytváøí pro MVE potøebný spád. Návrh MVE se projednává pøedevším z hlediska: - vodohospodáøského (posouzení z hlediska poža- davkù stanovených Smìrným vodohospodáøským plánem, stávajícího stavu odbìrù, vodohospodáø- ských objektù na vodním toku apod.) - územnì plánovacího - pøipojení na elektrizaèní soustavu Základním hydrologickým podkladem pro návrh MVE je èára pøekroèení denních prùtokù Qm. Mìrná køivka prùtokù v profilu u vtoku a mìrná køivka prù- tokù u odpadu MVE se zpracovávají tabelárnì nebo graficky. Mìrné køivky je nutno vyšetøit v rozsahu prùtokù, v nìmž má MVE pracovat. Tyto køivky spo- leènì s èárou pøekroèení denních prùtokù jsou pod- kladem pro zpracovávání èáry trvání spádu. Èára N-letých prùtokù (QN) v profilu MVE na toku je pod- kladem pro stanovení zpùsobu ochrany pøed dùsled- ky velkých vod. Tento hydrologický podklad se dopo- ruèuje ještì doplnit údaji o rozsahu záplav, zejména jedná-li se o vodní tok s velkým rozkolísáním vodních stavù nebo s èastým vybøežením v daném profilu. Hydrologické údaje poskytuje za úplatu Èeský hydro- meteorologický ústav. Nutno požadovat údaje o den- ních a povodòových prùtocích. Z údajù o povodòo- vých prùtocích se stanoví výšky hladin povodní a od- povídající ochrana MVE proti tìmto povodním. Nej- pøesnìjšího urèení prùtokù dosáhneme vlastním, velmi dlouhodobým pozorováním, pøíèemž je dobré stanovit si urèité mìøítko, napø. výšku pøelivu pøes jez. Vlastní pozorování je velmi dùležité u podhor- ských MVE, kde je jarní velký prùtok podstatným pøí- nosem k celkovému objemu výroby energie. TTyyppyy MMVVEE Z mnoha kategorií dìlení typù MVE je pro naše pomìry úèelné dìlit MVE podle spádu a podle umís- tìní strojovny. RRoozzddììlleenníí ppooddllee ssppáádduu:: - nízkotlaká elektrárna - vodní elektrárna využívající spád do 20 m - støedotlaká elektrárna - vodní elektrárna využívající spád od 20 do 100 m - vysokotlaká elektrárna - vodní elektrárna využíva- jící spád nad 100 m RRoozzddììlleenníí ppooddllee uummííssttììnníí ssttrroojjoovvnnyy:: - jezová elektrárna - vodní elektrárna umístìná pøi jezu v jeho tìsné blízkosti, nebo pøímo v jeho spod- ní stavbì - derivaèní elektrárna - vodní elektrárna využívající soustøedìného spádu získaného derivací, tj. umì- lým vedením vody mimo vodní tok, umìlým kory- tem - náhonem, odpadním kanálem, pøípadnì po- trubím k vodní elektrárnì a od ní (zpìt do toku) s cílem získat co nejvìtší spád vody na turbíny Další (volné) rozdìlení MVE podle velikosti ná- vrhu prùtoku turbín je jenom slovní zaøazení pro pøi- blížení charakteru provozu a rozlišení vztahu èasu k velikosti výroby energie: a) podhorská MVE b) ostatní c) s velmi malým spádem ad a) Podhorská MVE je navrhovaná na vyšší prùtok, pøibližnì pro Q60 denní vody tzn. tak aby byla schopna zpracovat jarní zvýšené prùtoky "èisté snìhové vody". Tyto zvýšené prùtoky, napø. v Podkrkonoší, trvají od konce února do kvìtna (po- loviny èervna), tj. 3 až 3,5 mìsíce. Toto období pro- vozu je u podhorské MVE velmi podstatné. ad c) U MVE s velmi malým spádem lze do- sáhnout pøijatelné efektivnosti (návratnosti inves- tice) instalací turbín pro nižší "denní" prùtok. Potom navržená hltnost MVE svým èasovì zaruèeným zhodnocením investice do výkonu soustrojí (v èa- sové ose dlouhodobé 100 % využití kapacity inves- tice) je pøimìøená vzhledem k malému spádu loka- lity. Vìtší instalace - MVE s vìtším prùtokem by ne- mohla být efektivní, protože návratnost investic by byla nìkolik desetiletí. Daný nízký spád lokality musí být v ekonomických kalkulacích vyvažován vìtší mírou využití instalovaného výkonu - turbíny musí delší pomìrnou èást èasu pracovat na 100 % investovaný výkon. Døívìjší naøízení o velikosti využití v návrhu prù- toku MVE na 90 % Qa neplatí, nyní je každý návrh velikosti prùtoku MVE otázkou efektivnosti inves- tice. (Pøíštì o zárukách výroby energie) 3344 MALÉVODNÍELEKTRÁRNY Josef KAŠPAR Odbornou problematiku kolem malých vod- ních elektráren (MVE) pro nᚠèasopis zpraco- vává Josef Kašpar z Prahy, jeden ze známých odborníkù z této oblasti. Je mimo jiné auto- rem strojnì technologické èásti jezù a plaveb- ních komor Koøensko, Hnìvkovice, pøelivy Dlouhé Stránì, spodních výpustí na pøehra- dách Nová Bystrica, Trnávka, Josefùv Dùl a de- sítek malých vodních elektráren na celém území naší republiky. Nìkteré realizace má v Polsku a Nìmecku. Josef Kašpar je souèasnì autorem vyná- lezu na vymìnitelný stavidlový uzávìr pla- vebních komor. Na stránkách našeho èaso- pisu bude, stejnì jako jiní odborníci, odpoví- dat na vaše dotazy z oboru malých vodních elektráren. MALÉ VODNÍ vvyyuužžíívvaajjíí oobbnnoovviitteellnnýý zzddrroojj eenneerrggiiee ELEKTRÁRNY Na snímku Josefa Kašpara je vodní elektrárna podniku ŠKODA ve Vrchlabí

"Okolo vodní elektrárny jsme se za- èali toèit zhruba v roce 1986," zaèal vzpomínat Petr Beran. "Byl to nápad mého otce a našeho souseda. Samo- zøejmì jsme se do obnovy pustili s tím, že nám to jednou nìco pøinese. Každý to dnes kvùli tomu dìlá, proè to nepøiznat. Navíc si myslím, že to má i svùj ekologický pøínos. V minulosti byla energie doto- vaná, kilowatthodina se vykupovala asi za 50 haléøù, èili bylo možné získat z provozu asi 50 000 korun za rok. Na tehdejší dobu to byla zajímavá èástka, dnes už to velké peníze zrovna nejsou.“ ØØííkkaall jjssttee,, žžee jjssttee ss oottcceemm oobbnnoovvoovvaallii ssttaarréé vvooddnníí ddíílloo,, vv jjaakkéémm bbyylloo ssttaavvuu?? "Vodní dílo tady už døíve existovalo. Za námi je nový dùm, ale døíve tu stávala stará døevìná stavba z roku 1935, kde byla trhárna textilních odpadù. Máme pøibližnì 800 metrù dlouhý náhon, který byl celý zarostlý náletovými stromy. Jeho délka je naší vel- kou nevýhodou. Udržovat takový náhon dá hodnì sta- rostí. Naši pøedchùdci mìli vodní kolo na vrchní vodu a transmisemi pohánìli celou fabrièku. My vyrábíme elektrickou energii. K tomu jsme využili spád pøibližnì sedm metrù a štolu, která odvádí vodu do øeky Smìdé.“ Pamìtníci vìdí, že takových vodních dìl byly v po- vodí Smìdé, Jizery èi Lužické Nisy desítky, ba stovky. Voda pohánìla turbíny, výrobní stroje, pily, soustruhy. JJaakkéé mmááttee ss pprroovvoozzoovváánníímm zzkkuuššeennoossttii?? "Naše turbíny jsme postavili doslova na kolenì. Navázali jsme kontakt s panem Cinkem z Karlových Varù, který nám prodal dokumentaci. Nìco nám udìlali ve fabrikách, ale velké korpusy se sváøely pøímo na místì. První proud jsme vyrobili v bøeznu roku 1992. Stále však máme zkušební provoz, který nám bude konèit. Máme totiž napjaté vztahy se sousedem, pro- tože v restituci získal okolní pozemky a chtìl po nás tøetinu pøíjmù za to, že nám strpí vodní náhon. Veškeré pozemky kolem náhonu jsou jeho, ale soud náhon i jez pøisoudil obci, které platíme nájem. Máme proto hodnì problémù do- stat se k náhonu, což znesnadòuje jeho ú držbu. Bydlíme odtud asi 200 metrù, takže každé ráno zajdeme ruènì vyèis- tit èesla a seøídit hladinu a hltnost turbíny podle prùtoku vody. Pøi stálém poèasí problémy nejsou, ale pøi dešti se musíme se- øizováním zabývat èastìji. Zalesnìné Jizerky døíve vodu zadržovaly, ale dnes, když den prší, pøijde ta- ková voda, že máme problémy. Štolpich už není vyrov- naný. Bánkiho turbíny nejsou citlivé na neèistoty ve vodì, ale nesmí tam vletìt zrovna vìtší vìtev. Jinak si pøi èištìní èesel dost užijeme.“ JJaakkéé mmááttee ggeenneerrááttoorryy pprroouudduu?? "Používáme dva normální tøífázové asynchronní motory s kotvou nakrátko, které se pøi pøetoèení otáèek chovají jako generátory proudu. Musejí mít však souèin- nost sítì. Turbíny dávají tak 140 otáèek za minutu, které pøevádíme øemenicí na potøebné otáèky motorù. Èím pùjdete s otáèkami u motoru níž, tím je to sice lepší, není nutný takový pøevodový pomìr, ale je to vy- koupeno ztrátami v železu, protože motory jsou pak nutnì objemnìjší. Optimální je dvou, ètyøpólový motor, 1000 -1500 otáèek, ale tam jsou zase pøevody ohrom- né. To všechno si musí budoucí stavitel poøádnì propo- èítat. Základem je køivka denních prùtokù, která udává kolik dnù v roce teèe tolik a tolik vody.“ AA ccoo vvýýkkuupp eelleekkttrriicckkééhhoo pprroouudduu?? "Se Severoèeskou energetikou a.s.(SÈE) v Dìèínì jsme uzavøeli smlouvu o výkupu kWhod za 1,05 Kè. Ètvrtletnì úètujeme dodanou energii a s placením ne- máme žádné problémy. Kdybychom vìtší èást proudu spotøebovali, napøíklad pro nìjakou vlastní provozovnu, pøebytky od nás odkoupí asi jen za 62 haléøù. Výhodnìjší by bylo prodat celý výkon nìjakému místnímu závodu za cenu vyšší, než ji odkupuje Energetika, ale nižší než by ji oni kupovali od SÈE. Tady se už mùžeme chovat jako výrobci elektrické energie. Pro naši montážní firmu není pro- blém udìlat i vedení k odbìra- teli, zatím takovou možnost zvažujeme v Raspenavì.” Vodní dílo si pøišel zkontrolo- vat i Václav Beran, který se elek- trikáøskému øemeslu vìnuje pøi- bližnì 40 rokù. "Už to provozujeme øádku let, ale efekt je pro nás témìø nu- lový,“ øíká pøesvìdèivì Beran se- nior. "Teï máme opravovat jez, na který obec nemá prostøedky. To, co vydìláme, dáme hned zase pìknì na opravy. Možná, že rentabilnost vìtších vodních dìl je lepší, ale tyto malièké...? Není to na vý- dìlek, je to fandovství nebo spíše drahý koní- èek,“povzdechl si Václav Beran. BBáánnkkiihhoo ttuurrbbíínnyy nneemmaajjíí eexxttrréémmnníí úúèèiinnnnoosstt,, aallee vvee ssvvéé ddoobbìì bbyyllyy ddoobbrréé,, jjeeddnnoodduucchhéé aa ddoommaa vvyyrroobbiitteellnnéé.. DDnneess bbyy vvooddnníí ddíílloo vvyyuužžiilloo ii ttuurrbbíínnuu nnaa mmeennššíí pprrùùttookkyy vvooddyy,, ddøøíívvììjjššíí pprrooppooèèttyy nnaa ttoo nneeppaammaattoovvaallyy.. ÚÚèèiinnnnoosstt vvooddnnííhhoo ddííllaa bbyy ssee ttíímm ppoossíílliillaa.. VVááccllaavv aa PPeettrr BBeerraannoovvii rruuccee ddoo kkllíínnaa uurrèèiittìì nneesslloožžíí,, mmaalléé vvooddnníí eelleekkttrráárrnnyy jjee uužž oobbaa ppììkknnìì ppoohhllttiillyy.. 3355 REPORTÁŽ PODŠTOLPICHEM SSEE TTOOÈÈÍÍ TTUURRBBÍÍNNYY Holé Jizerky neudrží vodu Pøipravil: Jiøí Mohaupt DDooddáávvkkoovváá šškkooddoovvkkaa eelleekkttrroommoonnttáឞnníí ffiirrmmyy BBeerraann && ssyynn nnááss ddoovveezzllaa nnaa ookkrraajj RRaassppeennaavvyy nnaa ..rrýýddllaannttsskkuu.. CCíílleemm cceessttyy jjee ppaattrroovvýý ddùùmm,, vv jjeehhoožž ssuutteerréénnuu ssii ppøøeeddoouu ddvvaa aassyynncchhrroonnnníí mmoottoorryy ppoohháánnììnnéé øøeemmeenniicceemmii oodd ddvvoouu vvooddnníícchh ttuurrbbíínn ssyyssttéémmuu BBáánnkkii.. ZZaa rrookk ppøøii ddoobbrrýýcchh vvooddnníícchh ppoodd- mmíínnkkáácchh ddoovveeddoouu vvyyrroobbiitt 110000 -- 112200 000000 kkWWhh eelleekkttrriicckkéé eenneerrggiiee.. TToo uužž ppøøeeddssttaavvuujjee ppììkknnoouu hhrroommaadduu nneessppáálleennééhhoo uuhhllíí èèii kkuubbííkkùù ppllyynnuu.. VVooddnníí ssíílluu ddáávváá ŠŠttoollppiiššsskkýý ppoottookk,, bbyyssttøøiinnaa ssbbíírraajjííccíí vvoodduu zz èèáássttii JJiizzeerrsskkýýcchh hhoorr.. VV ppoosslleeddnníí ddoobbìì jjee ttoo oovvššeemm ddoosstt nneevvyyrroovvnnaannýý vvooddnníí zzddrroojj.. "Je to opravu drahý koníèek," øíká Václav Beran. "Tady by se klidnì vešla turbína na menší prùtoky, " ukazuje Petr Beran. "Tak to je naše strojovna," chlubí se Petr Beran. Opírá se o dva asynchronní motory nad detailem Bánkiho turbíny s øemenicí.

CCeennaa nneenníí ssttiimmuullaaccíí Pøi odborném programu semináøe zaznìly refe- ráty zástupcù centrálních úøadù k problematice sta- novení reálných výkupních cen elektrické energie z obnovitelných zdrojù. Právì výkupní ceny energií jsou alfou a omegou dalšího rozvoje alternativní energetiky, vèetnì vìtrné. V Èeské republice jsou také dùvodem jisté stagnace v posledních letech. Investoøi, kteøí se ještì do roku 1994 pouštìli do stavby tìchto zaøízení, vìøili, že k deregulacím cen energií a k úèinné podpoøe využívání alternativních zdrojù opravdu dojde v krátkém èase. Nestalo se dodnes... Dùležitým partnerem výrobcù energie jsou roz- vodné závody. Severomoravská energetika (SME) má do své sítì pøipojenu vìtšinu velkých vìtrných elektráren v ÈR ((66 xx 550000 WW nnaa OOssttrruužžnnéé,, 222255 kkWW vvee VVeellkkéé KKrraaššii,, 225500,, 331155 aa 663300 kkWW nnaa MMrraavveenneeèè-- nnííkkuu aa 331155 kkWW iinnssttaalloovvaannééhhoo vvýýkkoonnuu uu MMllaaddoo-- òòoovvaa)). Zástupce Severomoravské energetiky vylíèil problémy, s nimiž se vìtrné elektrárny v jeho regionu potýkají. Je to pøedevším nízké èasové využití zaøí- zení dané nejen vìtrnými pomìry, ale i poruchami na nìkterých elektrárnách. Dodávka elektrické ener- gie z tìchto zdrojù není v konkrétním èase garanto- vána, a proto je tøeba mít potøebu tak jako tak po- krytou garantovanými dodávkami od ÈEZ. Podle ná- zoru SME jsou proto i výkupní ceny za elektrickou energii z vìtrných zdrojù (1,10 - 1,16 Kè za 1 kWh) nadsazené... Kalkulaci reálné ceny, která by provozovateli vì- trné elektrárny zaruèila ekonomické pøežití, modelo- vali ve své práci na .akultì elektrotechnické ÈVUT KNÁPEK a VOØ͊EK. Dospìli k závìru, že pøi reálné výkupní cenì 1,10 Kè za 1 kWh by bylo tøeba inves- tici do vìtrné elektrárny podpoøit vnìjšími zdroji (do- tacemi) ve výši 47 % její hodnoty a pøi teoretické vý- kupní cenì 1,50 Kè za 1 kWh by staèilo už jen 25 % podpory. Podle názoru tìchto autorù by mìlo být v cenì energie z alternativních zdrojù kladnì zo- hlednìno to, že tato energie je zpravidla vyrobena v lokalitì blíže ke koneènému spotøebiteli, proto by mìla být její výkupní cena o 20 - 40 % vyšší, než cena ze sítì VVN v daném místì. Nastínìné systémy podpory vìtrných zdrojù v zemích EU jsou zatím jen zbožnými pøáními našich vìtrných energetikù... Ke cti jim slouží, že neúnavnì na všech dosažitelných úrovních vedou bboojj oo vvììttrrnnéé mmllýýnnyy a nechtìjí si pøipustit, že èasto spíš vedou opravdový donkichotský bboojj ss vvììttrrnnýýmmii mmllýýnnyy...... VVííttrr oossvvííttiill ffaarrmmuu O možnostech malých vìtrných elektráren ve vý- konových kategoriích do 2 kW, od 3 kW do 15 kW a od 16 do 80 kW se ve svém vystoupení zamýšlel ing. Kuøina. Má i konkrétní pøíklad øešení osvìtlení ze- mìdìlské farmy elektrickou energií z malé vìtrné elektrárny 1,5 kW v Nové Vsi u Batelova. Další mož- ností je napøíklad "vìtrný" ohøev teplé užitkové vody. Zaznìly i další pøíspìvky. Bylo by užiteèné, kdyby provozovatelé velkých vìtrných elektráren pu- blikovali dosažené výkonové i ekonomické skuteè- nosti jednotlivých typù a na jednotlivých lokalitách za dosavadní dobu provozu. Bylo by možná vhodné zakotvit tuto povinnost i do smlouvy o poskytnutí podpory ze státních prostøedkù pro stavbu alternativ- Ing. Bøetislav Koè ZZáájjeemmccee oo vvììttrrnnoouu eenneerrggiiii uu nnááss ssddrruužžuujjee ÈÈeesskkáá ssppoolleeèènnoosstt pprroo vvììttrrnnoouu eenneerrggiiii.. KK jjeejjíímm aakkttiivviittáámm ppaattøøíí mmiimmoo jjiinnéé ii ppooøøááddáánníí ooddbboorrnnýýcchh sseemmiinnááøøùù aa zzaajjíímmaavvýýcchh eexxkkuurrzzíí.. LLeettooššnníí -- vv ppooøøaaddíí jjiižž èèttvvrrttýý -- ooddbboorrnnýý sseemmiinnááøø pprroobbììhhll zzaaèèááttkkeemm èèeerrvvnnaa vv ppooddhhùùøøíí JJeesseennííkkùù,, vv aarreeáálluu hhootteelluu DDlloouuhhéé SSttrráánnìì vv KKoouutteecchh nnaadd DDeessnnoouu.. SSeemmiinnááøøee ssee zzúúèèaassttnniilloo vvííccee nneežž ššeesstt ddeessíítteekk ooddbboorrnnííkkùù aa jjeehhoo mmííssttoo nneebbyylloo zzvvoolleennoo nnááhhooddnnìì.. NNeeddaalleekkoo -- nnaa ssvvaahhuu jjeesseenniicckkéé hhoorryy MMrraavveenneeèènnííkk -- ttoottiižž oottááèèíí ssvvýýmmii rroottoorryy hhnneedd ttøøii vvììttrrnnéé eelleekkttrráárrnnyy aa pprrooggrraamm sseemmiinnááøøee ppooèèííttaall ii ssee ssppoolleeèènnoouu eexxkkuurrzzíí nnaa ttuuttoo eexxppeerrii-- mmeennttáállnníí vvììttrrnnoouu ""mmiinniiffaarrmmuu"" -- aa nneejjeenn ttoo.. AAllee ppooppooøøááddkkuu:: ENERGIE VÌTRU Ing. Bøetislav Koè Autor zasvì- cené reportáže je absolventem VŠZ, pùvodnì agronom nyní r e d a k t o r o d b o r n é h o zemìdìlského m ì s í è n í k u ÚRODA ve vydavatelství Strategie Praha. Pùvodní ryze amatérský zájem o vìtrné mlýny se u nìj èasem rozrostl o obor vìtrných elektráren a problematiku produkce a využití biomasy. Jako èlen spoleènosti pro vìtrnou energii je tvùrcem publikace „Šance pro vítr.” BBBBoooojjjj oooo vvvvììììttttrrrrnnnnéééé mmmmllllýýýýnnnnyyyy Úèastníci odborného semináøe ÈSVE navštívili i lokalitu Mraveneèník se tøemi vìtrnými elektrárnami a fotovoltaickým zdrojem ÈEZ 3366 ENERGIEVÌTRU-REPORTÁŽ

ních energetických zaøízení. Zatím je veøejnost pravi- delnì a podrobnì informována prakticky jen o pro- vozních údajích "obecné" vìtrné elektrárny ve Velké Kraši. Právì starosta obce Velká Kraš, pan Šuška, za- stává názor, že pøijetí podpory z veøejných pro- støedkù by mìlo nést i povinnost poskytování infor- mací široké veøejnosti. Sám je také pøíkladem (ale o tom nìkdy pøíštì). ŠŠllaappaalloo ssee nnaa MMrraavveenneeèènnííkk Zatímco první den semináøe byl vìnován odbor- ným pøednáškám a neménì odborným kuloárovým diskusím až do pozdního veèera, vyrazili úèastníci druhý den do vyšších nadmoøských výšek, do lokality Mraveneèník se tøemi vìtrnými elektrárnami, jejichž provozovatelem je ÈEZ. První elektrárna zde byla postavena roku 1993. Je to dánský stroj firmy Wind World W-2500 s výko- nem 250 kW. Následovaly prototypy elektráren èe- ského (vlastnì moravského) pùvodu od firmy Ener- govars: roku 1995 to byla elektrárna EWT 315 s vý- konem 315 kW, o rok pozdìji pak nový typ EWT 630 s výkonem dvojnásobným. Lokalita Mraveneèníku je zajímavá i z pohledu èastých diskusí o tom, zda a jak zasahuje stavba vì- trných elektráren do tváøe krajiny. Úèastníci exkurze mìli možnost posoudit situaci hned z nìkolika po- hledù: z údolí, pøímo v lokalitì a také z nadhledu pøi dalším stoupání k horní nádrži pøeèerpávací elekt- rárny Dlouhé Stránì. Jakkoliv je každý názor a po- hled na tuto problematiku sub- jektivní (u estetických kategorií tomu zcela logicky jinak ani být nemùže), ocenili všichni úèast- níci již samotný fakt, že díky po- chopení ochranáøù bylo vùbec možné v Jeseníkách (nejen na Mraveneèníku, ale i na nedaleké Ostružné) vìtrné elektrárny po- stavit. Vìtrné elektrárny na Mra- veneèníku pùsobí pøi pohledu z vìtší vzdálenosti (jak z údolí, tak i pøi neobvyklém nadhledu) docela hravì, neznásilòují díky svému štíhlému tvaru a celko- vému designu charakter hor- ského panoramatu a pøi provozu mu dodávají zajímavý dyna- mický prvek pohybem svých ro- torù. O konkrétních vlivech vel- kých vìtrných elektráren na pøí- rodu v místì, kde byly posta- veny, již byla napsána øada prací. Možná, že by zkušenosti z Jeseníkù mohly být zajímavé i z tohoto pohledu. Lokalita Mraveneèník zau- jala i demonstraèním zaøízením na fotovoltaickou pøemìnu sluneèní energie na ener- gii elektrickou. Instalovaný výkon 200 panelù s ak- tivní plochou asi 100 m2 je 11 kW. To, že nejsou zahledìni jen do svých vrtulí na- stavených vìtru, dokázali moderní vìtrní mlynáøi záj- mem o další nabídku exkurze do nedaleké pøeèerpá- vací hydroelektrárny Dlouhé Stránì, a to jak na její horní nádrž na stejnojmenném kopci, tak i k objek- tùm v údolí Divoké Desné a do její podzemní stro- jovny. VVììttrrnnýý ppaarrkk vvee SSkkoottsskkuu Windy Standard, nejvìtší skotský vìtrný park postavený nákladem 17,5 mil. GBP, bude roènì vyrábìt 70 - 80 GWh elektrické energie, a to za ceny, které jsou srovnatelné s cenami energie z kon- venèních elektráren. Vìtrná farma se skládá z 36 turbín s výkonem po 600 kW. Svìt energetiky 7 - 8/1998 V dubnu 1998 dosáhl instalovaný vý- kon rakouských vìtr- ných elektráren dodá- vajících proud do ce- lostátní rozvodné sítì hodnotu 26,1 MW. Témìø 100 % z toho pøipadalo na vìtrné elektrárny postavené za posledních 30 mì- sícù. Projekty dalších vìtrných elektráren o celkovém instalova- ném výkonu 85 MW jsou pøipraveny. Èást z nich bude zrealizována ještì v roce 1998. Rakouskou specialitou jsou velké vìtrné elekt- rárny uvnitø evropského velkomìsta - Vídnì. Sotva si lze pøedstavit úèinnìjší zpùsob vyvrácení pøed- sudkù o hluènosti a rušivém estetickém úèinku mo- derních vìtrných elektráren. S rakouským "zázrakem" v rozvoji využívání energie vìtru se naši ètenáøi mohou seznámit po- drobnìji a pøíjemným zpùsobem. ÈÈeesskkáá ssppoolleeèènnoosstt pprroo vvììttrrnnoouu eenneerrggiiii poøádá exkurzi jedním autobu- sem na vìtrné elektrárny v Rakousku s následujícím programem: 1111.. zzááøøíí 11999988 ((ppáátteekk)) odjezd z Prahy - Roztyl do Mikulova se zastávkou v Jihlavì a Brnì, kde mo- hou pøistoupit úèastníci, pro které to bude výhodné. V Mikulovì nocleh v hotelu. 1122.. zzááøøíí 11999988 ((ssoobboottaa)) èasnì ráno odjezd do Rakouska, návštìva vìtrných farem v severovýchod- ním Rakousku a ve Vídni. Vyhlídkový okruh po Vídni. Veèer návrat do Èeské republiky, nocleh v Her- bertovì u Vyššího Brodu v objektu ÈVUT (malá vodní elektrárna, sluneèní kolektory, tepelné èerpa- dlo). 1133.. zzááøøíí 11999988 ((nneeddììllee)) ráno odjezd do Rakou- ska, návštìva vìtrných elektráren v severozápad- ním Rakousku. Veèer návrat do Prahy - Roztyl. Pøedpokládá se setkání s rakouskými vlastníky a tvùrci vìtrných elektráren. Cena exkurze pro jed- noho úèastníka bude pøibližnì 1200 Kè, což zahr- nuje cenu dopravy, dvou noclehù a pojištìní. Máte-li o exkurzi zájem, obrate se na jejího oorrggaanniizzááttoorraa:: RRNNDDrr.. IIvvaann SSllááddeekk,, CCSScc.., Pøírodovìdecká fakulta Univerzity Karlovy, Albertov 6, 128 43 Praha 2 tel.: 02 / 21 95 22 42, fax: 02 / 21 95 23 41 EEEExxxxkkkkuuuurrrrZZZZeeee nnnnaaaa rrrraaaakkkkoooouuuusssskkkkéééé vvvvììììttttrrrrnnnnéééé eeeelllleeeekkkkttttrrrráááárrrrnnnnyyyy 3377 ENERGIEVÌTRU-REPORTÁŽ

38

3399 OOBBNNOOVVIITTEELLNNÉÉ ZZDDRROOJJEE EENNEERRGGIIEE (Pokraèování ze strany 4-5) KK jjeeddnnéé zz nneejjvvììttššíícchh lleettooššnníícchh aakkccíí vvììnnoovvaannýýcchh oobbnnoovviitteellnnýýmm zzddrroojjùùmm eenneerrggiiee ssee bbuuddeemmee nnaa ssttrráánnkkáácchh nnaaššeehhoo èèaassooppiissuu ppoossttuuppnnìì vvrraacceett.. NNeenníí ddiivvuu,, vv KKrroommììøøí힞ii jjssmmee ssee sseettkkaallii ss mmnnoohhaa zzaajjíímmaavvýýmmii lliiddmmii,, vvyysslleecchhllii øøaadduu ppøøíínnoossnnýýcchh mmyyššlleenneekk oodd nnaaššiicchh ii zzaahhrraanniièènníícchh ooddbboorrnnííkkùù.. ZZaattíímm ppøøeeddkkllááddáámmee ffoottooggrraaffiicckkoouu nnaavvššttíívveennkkuu.. KKrroommììøøí힞 ´´9988KKrroommììøøí힞 ´´9988 Úèastníky konference zasvìcenì informoval profesor Ali M Sayigh, generální øeditel Svìtové organizace pro obnovitelné energie ( WREN) z Londýna. Bratøi Ing. George a Ing. Vítìzslav Štastných (zleva) se postarali o vzrušené diskuze. Zejména Jiøí, který má v Kanadì konzultaèní firmu, pøinesl pøekvapivé informace o využívání biomasy, a také o unikátní likvidaci komunál- ních odpadù. Manželka hlavního organizátora paní Eva Sumová se obìtavì starala o dobrý chod konference. Na konferenci se objevil také Ján Stružka z Ostravy Poruby, dlouholetý odborník na domácí bazény. Pøipravujeme s ním seriál èlánkù o jejich výstavbì, provozu i údržbì. Pavel Prošek (uprostøed) se svými spolupracovníky se pøedstavil s projektem èeské antarktické stanice, která bude využívat obnovitelných zdrojù energie - vìtru a slunce. Pøetavíme dìla v systémy alternativní energie? Staré zbranì "støežily" klid slavnostního zahájení konference v Arcibiskupském paláci. .OTOREPORTÁŽ

VVáឞeenníí èètteennááøøii,, po návratu z dovolených a s dozníváním prázdni- nových radovánek pøichází záøí a s ním i druhé èíslo na- šeho èasopisu ALTERNATIVNÍ ENERGIE. I když jste jej pouze prolistovali a odložili na veèer nebo na víkend (èasopis se nedá jen èíst, musí se i trochu studovat), nechceme být vaše špatné svìdomí, co by se mohlo, mìlo nebo musí do zimy ještì udìlat. Je pøed námi ještì pøekrásný barevný podzim se sklizní plodù naší práce v sadech a zahradách. Nelekejte se, naše infor- mace vám neuteèou. Jsou tu pro vás a budou platit ještì nìkolik mìsícù, než se objeví nìjaká nová infor- mace nebo malý pokrok, o èemž vás budeme samo- zøejmì okamžitì informovat. V listopadu vyjde tøetí èí- slo, opìt trochu pestøejší než první a druhé. Znovu pøipomínáme, že investice do bytu nebo domu se nedá uspìchat. Musí se dokonale pøipravit, spoèítat a zorganizovat. Každá profese má své opti- mální roèní období. Nìco je nutné provést v létì (zate- plení a mokré procesy), nìco staèí provést ještì pøed zi- mou a v zimì mùžeme bilancovat, poèítat a opìt plá- novat na pøíští rok. Kdo už má vše promyšlené, do Mar- tina na bílém koni mùže všechno stihnout. Tak jako platí staré pøísloví "až se zima zeptá co se udìlalo v létì". Doporuèujeme, abyste dali èasopis pøeèíst tìm vašim známým, kteøí se chystají investovat do úspor tepla, TUV nebo elektøiny. Najdìte si partnera se stejným problémem a spolu diskutujte. Nikdo z nás nejsme dokonalý. Je velký problém popsat návod nebo koncepci nìjakého øešení. Každý odborník by je popsal trochu jinak a trochu jinak by je chápal každý ètenáø. Pokud si nebudete vìdìt rady, dejte nám vìdìt do redakce, pokusíme se získat odpovìï od našeho dopisujícího odborníka. Bude-li dotazù více, v pøíštím èísle na nì odpovíme veøejnì. Úèty za paliva a energie by nemìly být postra- chem našich penìženek. Uème se žít ve svém bytì nebo domku tak, abychom žili spokojenì, neplýtvali a ještì ušetøili. Zaènìme od našich dìtí. Ony nemají ještì vyvinutý smysl, že každá služba nìco stojí. Vesele se koupají, vìtrají, svítí, vozí výtahem, telefonují a úèty platíme my, rodièe. Když s dìtmi budeme v tomto smy- slu "pracovat," úspory se nám všem dostanou "pod kùži", nebudeme o nich už ani vìdìt, budeme s nimi žít a finanèní výsledek na sebe nenechá dlouho èekat. Když k nám zaèali v uplynulých letech jezdit ho- landští turisté s karavany, nevìøili jsme jejich vyprávìní, že když je jim v jejich bohaté zemi v domì zima, než aby pøidali na výkonu kotle, tak si radìji vezmou svetr. V tom je jádro øešení. Každý z nás se musí sám rozhod- nout, "kdy pøiložit a kdy se obléknout". Paneláková te- plota 27oC, "trenýrková" domácí kultura a dotované ceny energie, jak je známe z vlastního života, se nesmí již nikdy opakovat. Na závìr po dovolených Vám pøejeme klidný pøe- chod do normálního pracovního procesu, dìtem zdárný pøechod na školní rytmus, setøídìní všech letních foto- grafií a pokud to poèasí dovolí, ještì dostatek sluneè- ních paprskù. Na shledanou nad stránkami 3. èísla. Jaroslav Peterka, šéfredaktor ZÁVÌREM E n e r g e t i c k ý v t i p - p r o z a s m á n í i p o u è e n í Rodina Spoøíkových neboli tatík - kutík, mamka, dcera Monèa a syn Davídek by Vám mìli úsmìvnou formou pøibližovat dìní v našich domácnostech. Ne však úspory pro úspory za každou cenu, ale takové, které pomohou, nikoliv uškodí (napø. zdravotnì, zvýší riziko požáru apod.). Jestli je to vtip pro zasmání nebo pouèení, to již ponecháme na Vás. Budeme rádi, když nám zašlete další veselé i vážné námìty ze života. Nᚠkreslíø je již zpracuje podle svých pøedstav. SSlloovvoo nnaa zzáávvììrr " " SSlloovvoo nnaa zzáávvììrr . Pøihlašuji (jeme)......... (x krát) pøedplatné è. 3 /1998 èasopisu ALTERNATIVNÍ ENERGIE v cenì 48.-Kè / 1 kus . Pøihlašuji (jeme)......... (x krát) pøedplatné è. 1 až 6/1999 èasopisu ALTERNATIVNÍ ENERGIE v cenì 48.-Kè / 1 kus . Objednávám (me)...... (x krát) è. 1 a 2/1998 èasopisu ALTERNATIVNÍ ENERGIE v cenì 48.-Kè / 1 kus (platí do vyèerpání zásob) Pøedplatitel/firma: Adresa s PSÈ: Tel./fax: Kontaktní osoba: IÈO: DIÈ: Bankovní spojení: Adresa pro zasílání èasopisu - liší-li se od adresy pro vystavení faktury: Datum: Podpis: Razítko: *) Nehodící se škrtnìte objednací lístek DVOUMÌSÍÈNÍK (vyplnìné odevzdejte PNS nebo zašlete vydavateli) Adresa vydavatele: AVICENNUM s.r.o., P.O.Box 103 Horáèkova 1222/5, 140 00 Praha 4 tel.: (02) 61218054-5, 436 301 fax: (02) 6929531, 6922418