Alternativní energie 3/1998

11 KOMERÈNÍINFORMACE

Panelové domy mohou šetøit energii 4 Zkušenosti SBD Dìèín 6 Názory architekta Karla Hubáèka 7 Zvýší se výkupní ceny elektrické energie? 8 Prùøez energetickým provozem jedné domácnosti - nᚠtest 12 Soutìž pro ètenáøe 15 Nová chebská solární minidominanta 17 Byli jsme na FOR ARCHU ‘98 18 Krkonoše hledají možnosti 22 Povodeò zasáhla Semechnice 25 Elektrárník z Jizery - reportហ27 V Alpách se prohánìl vítr 28 Rekuperace a vìtrání 32 Bioplyn pøekvapil hospodáøe - reportហ35 Tepelná èerpadla ve Švédsku 39 Palivové èlánky a Mazda Demio 40 Konference ve Svobodné Evropì E.E.B.W. ‘98 42 Slunce a teplo pro naše bazény - nový seriál 46 PPooppuulláárrnnìì ooddbboorrnnýý èèaassooppiiss oo úússppoorráácchh ppaalliivv aa eenneerrggiiee aa vvyyuužžíívváánníí nneettrraaddiièènníícchh zzddrroojjùù eenneerrggiiee vv ddoommááccnnoosstteecchh aa ppooddnniikkáánníí VVyyddaavvaatteell:: A V I C E N N U M, spol. s r.o. Praha ØØeeddiitteell ssppoolleeèènnoossttii:: Josef Kùtek ŠŠééffrreeddaakkttoorr:: Ing. Jaroslav Peterka, CSc. VVeeddoouuccíí vvyyddáánníí:: Jiøí Mohaupt AAddrreessaa rreeddaakkccee:: 460 60 Liberec, U Nisy 6 tel./fax: (048) 612 23 36 PPrraaccoovviiššttìì vvyyddaavvaatteellee:: 140 00 Praha 4, Horáèkova 1222/5 tel.: (02) 61218054-5, 436 301, fax: (02) 6929531 ZZaahhrraanniièènníí rreeddaakkccee:: 821 08 Bratislava, Rùžová dolina 6 tel./fax: (004217) 5401313 Èasopis a všechny obsažené pøílohy jsou chránìny podle autor-- ského zákona. Držitelem autorských práv k èasopisu ALTERNATIVNÍ ENERGIE je vydavatel. Rozmnožování a další otis-- kování je možné jen se souhlasem vydavatele. Za obsah èlánkù ruèí autor, za obsah inzerátù inzerent. Redakce si vyhražuje právo na redakèní zpracování rukopisù a dopisù ètenáøù. Nevyžádané pøíspìvky se nevracejí. Èlánky bez recenze neprocházejí korektu- rou redakèní rady. MK ÈR 79 85, ISSN 1212-1673 TTiisskk:: ÈTK Repro a.s., Žirovnická 3124/1, 106 00 Praha 10 LLiittooggrraaffiiee:: PMH - Grafika s.r.o., Klášterní 18, 460 01 Liberec Redakce využívá fotoaparátù znaèky Olympus 33.. èèíísslloo ddáánnoo ddoo ttiisskkuu 99.. lliissttooppaadduu 11999988 11.. èèíísslloo vvyyjjddee 88.. lleeddnnaa 11999999 22.. èèíísslloo vvyyjjddee 55.. bbøøeezznnaa 11999999 VVáឞeenníí èètteennááøøii,, otevíráte tøetí èíslo èasopisu, který se jako jediný u nás souhrnnì vìnuje obnovitelným a k pøírodì šetrným zdrojùm energie. Jsme rádi, že mùžeme podìkovat i první tisícovce pøedplatitelù, jsou pro nás posilou v další práci. Vždy o pozornost ètenáøù usilují stovky titulù nej- rùznìjších èasopisù a další se objevují... Dostáváme první ohlasy na naši práci. Jsou to ná- zory lidí odbornì zasvìcených, kteøí ve svém životì le- dacos s úsporami nebo novými technologiemi vyzkou- šeli. Pøicházejí žádosti o pøedplatné i ze Slovenska, a také dopisy, kde nás upozoròujete na zajímavé a ši- kovné lidi, s jejichž nápady by bylo dobré seznámit i další ètenáøe. Za každé námìty dìkujeme. Pøipravili jsme pro vás i první kontaktní soutìž èi spíše anketu, kterou podpoøila firma Philips ÈR, Lighting kvalitními úspornými žárovkami. Dojednali jsme i spolu- práci s firmou Conrad Electronic, která do podobných akcí bude bìhem celého pøíštího roku nabízet zajímavé elektronické pøístroje. Redakci zároveò poslouží pro nej- rùznìjší testování. Tøetí èíslo uvádíme rozhovorem s vedením Svazu èeských a moravských bytových družstev. Zajímali jsme se hlavnì o energetické problémy pøi bydlení v pa- nelových domech. Slovo dáváme i známému architek- tovi Karlu Hubáèkovi z Liberce. Pøedstavte si, že v uplynulých desetiletí se u nás postavilo na 1 milión 165 tisíc bytù v panelových do- mech. Pùvodnì se poèítalo s jejich životností 30, poz- dìji 40 let. Potom mìlo dojít k jejich rekonstrukcím, vèetnì náhrad rùzných dožitých materiálù. To se však nestalo a zanedbávaná údržba pøispìla k tomu, že øada obytných domù je ve špatném technickém stavu. Ná- jemníci platí zbyteènì vysoké èástky za teplo unikající obvodovými panely, z oken a dalších stavebních otvorù. Plýtvá se pitnou teplou vodou v rozvodech TUV. Pøitom právì mnohá bytová družstva jdou pøíkladem v péèi o bytový fond. Energeticky vìdomá modernizace nejen panelo- vých domù a odstranìní jejich vad pøijdou v pøíštích de- setiletích na miliardy korun. Vìtšinu nákladù ponesou nespornì majitelé, nájemníci èi družstevníci. A jeden postøeh na závìr. Nìkteøí urbanisté navr- hují omezit zásahy do vzhledu starých panelových síd- liš, které se mají stát historickým odkazem stavebního umìní tzv. socialistického funkcionalismu. Tak vidíte. Jak dále poznáte, opìt jsme trochu upravili tváø èa- sopisu a souèasnì rozšíøili poèet jeho stran. Je to na zá- vìr prvního roèníku malý dárek od vydavatele ALTERNATIVNÍ ENERGIE, která bude i v pøíštím roce usi- lovat o vaši trvalou pøízeò. JJiiøøíí MMoohhaauupptt V pøíštím èísle G "Využití vìtrné energie v Krkonoších je dost problematické", tvrdí Ing. Oldøich Lábek, øeditel Správy Krkonošského národního parku. G Veletrh AQUA - THERM ’98 G V Jièínì hledají úspory tepla G Novoroèní anketa o obnovitelných zdrojích energie ZZ OOBBSSAAHHUU str.30 ssttrr..77 str.28 str.35 SSEEZZNNAAMM IINNZZEERREENNTTÙÙ ALFA LAVAL s.r.o., ATREA s.r.o., CONRAD ELECTRONIC s.r.o., FINALSTAV s.r.o., KORADO a.s., KROS s.r.o., K.T.O. INTERNATIONAL s.r.o., NIVEKO s.r.o., MIJA - THERM v.o.s., PZP KOMPLET s.r.o., SOLARTEC s.r.o., STIEBEL ELTRON s.r.o., WINDTOWER s.r.o.

33 INFORMACE-RADY-ZAJÍMAVOSTI Na novém výstavišti v Lipsku se od 30. záøí do 3. øíjna pøedstavil nejvìtší výrobce ocelových radiátorù ústøedního vytápìní v Èeské republice, akciová spoleènost KORADO z Èeské Tøebové. Bylo to na premiéøe veletrhu pro technické vyba- vení budov SHKG. Ve tøech pavilonech se návštìv- níkùm pøedstavovaly výrobky a nejrùznìjší tech- nická zaøízení pøinášející úsporu energií pøi souèas- ném šetrném pøístupu k životnímu prostøedí. K vyèerpání domácích zásob hnìdého uhlí, které je stále hlavním zdrojem pro výrobu energie, dojde asi kolem roku 2030. Tento stav nastane, pokud se nebude tìžit pod centry osídlení a pøi za- chování územních ekologických limitù tìžby. Roz- hodování o pøípadném posunu tìchto limitù spadá do pøipravované energetické politiky. Nejvìtší èeský výrobce litinových radiátorù Železárny a drátovny Bohumín, a.s. (ŽDB) získal na nedávném evropském sympoziu v Budapešti významné ocenìní. Podle obchodního zástupce Miroslava Voleka, jejich slévárna litiny byla, co do kvality produkce, zaøazena na sedmé místo nejlepších evropských sléváren. V první desítce jsou ještì nìmecké (5), anglická (1), francouz- ská (1), švédská (1) a švýcarská (1). Do prv- ních 15 se napøíklad nedostal ani jediný italský prvovýrobce litiny. V ÈR je dnes pøibližnì 120 - 125 sléváren a slévarnièek s nìkolika zamìst- nanci. Do plného provozu byl uveden v Praze Male- šicích nový závod na termické využití odpadu. Roèní kapacita spalovny dosahuje 280 až 310 ti- síc tun komunálního odpadu, pøièemž hlavní mìsto již roènì vyprodukuje 258 tisíc tun odpadu. PhDr. Jiøí Jaroš z Brna patøí k pøíslušníkùm nej- staršího rodu mlynáøù u nás. Jeho prapøedek zaèínal na moravském mlýnu roku 1585. Jako studovaný historik a etnograf se pochopitelnì zabýval rodin- nými tradicemi. Nezùstal jen u mlýnù pohánìných vodou, ale dostal se i k mlýnùm vìtrným. Chystá pro nás seriál èlánkù o využívání vìtrné energie v Èechách i na Moravì až do souèasnosti. Nutným úsporám tepla se nevyhnou ani cír- kevní stavby. Firma MIJA-THERM z Bludova u Šumperka napøíklad pomohla pomocí tøetích plas- tových oken zateplit prostory kostela v Ostravici u Frýdlantu nad Ostravicí. Podle informací jed- natelky spoleènosti Miroslavy Švédové, pan fa- ráø si pochvaloval, že v zimì neklesá teplota pod bod mrazu. Redakce spolupracuje s odborníky: Ing. Pavel Èech (vytápìní), Ing. Jaroslav Peterka, CSc., šéfredaktor (pøíprava TUV a sluneèní energie tepelná), Ing. Leoš Friml (osvìtlení), Ing. Jiøí Šála, CSc., (zateplování), Ing. Zdenìk Pastorek, CSc., (bioplyn), Ing. Jaroslav Kára, CSc., (fytopaliva), Ing. Antonín Kottnauer (ko- generace), RNDr. Alois Brandejský (palivové èlánky), Doc. Ing. Jiøí Sedlák, CSc., (pasivní využívání sluneèní energie), Ing. Petr Morávek, CSc., (rekupe- race tepla), Ing. Radim Baøinka (fotovoltaické èlánky), Doc. Ing. Jaroslav Hyžík (termické využití odpadù), Ing. Ludìk Klazar (tepelná èerpadla), Ing. Bøetislav Koè (vìtrná energie), Josef Kašpar, (malé vodní elektrárny), Ing. Jaroslav Cankaø (spalování døeva). Mlynáøchystá seriálChrám šetøí teplo REDAKCE BLAHOPØEJE Redakce ALTERNATIVNÍ ENERGIE blahopøeje èerstvým držitelùm významného ocenìní GRAND PRIX z 9. mezinárodního stavebního veletrhu FOR ARCH ´98, sekce FOR ARCH, TECH ´98. Našeho èasopisu se bezprostøednì dotýká èinnost tìchto firem: - ELIOS Lighting s.r.o. - Praha za úsporný automatizovaný systém øízení osvìtlení LUXMATE Professional - KOMTEC s.r.o. - Karlovy Vary za originální øešení vícepodlažního komínového prùduchu ECO - LAS - PZP KOMPLET s.r.o. - Opoèno za komplexní zdroj tepla pro rodinný dùm pomocí tepelného èer- padla (další informace viz str. 25)  Pasivní energii slunce využívají i spojovací chodby nového výstavištì v Lipsku

44 ROZHOVOR IIvvaann PPøøiikkrryyll mmáá ppaattrrnnìì jjeeddeenn zz nneejjkkrráássnnììjjššíícchh ppoo-- hhlleeddùù nnaa PPrraahhuu.. JJeehhoo pprraaccoovvnnaa jjee ttoottiižž vv ddeevvááttéémm ppaattøøee kkaanncceellááøøsskkéé bbuuddoovvyy vv PPrraazzee -- PPooddoollíí .. JJaakk jjssmmee ssee ppøøeessvvììddèèiillii,, hhoossttiitteell ssee vvýýhhlleeddeemm nnaa mmaattkkuu mmììsstt nnáávvššttììvváámm rráádd cchhlluubbíí.. "Nalevo vidím pøedevším panoráma majestát- ných Hradèan. To je pohled, který se už staletí ne- mìní a je krásný v každém roèní období. Pohled na- pravo už tak pìkný není. Hradba panelového sídlištì Ïáblice, to je jiná realita. Nevím, jak dlouho ještì ta- hle podívaná potrvá. Mám tím na mysli nutné rekon- strukce a opravy, aby nám panelové domy ještì nì- jaký èas vydržely." TToo jjee sskkuutteeèènnìì pprroobblléémm,, oo kktteerréémm ssee llééttaa hhoovvooøøíí.. MMnnoohhoo ppaanneelloovvýýcchh ddoommùù ppoottøøeebbuujjee nnuuttnnìì oopprraavvyy aa cceelláá ssííddlliiššttìì ppaakk kkoommpplleexxnníí oobbnnoovvuu,, jjaakkééssii ""ppoo-- lliiddššttììnníí"".. SS ttíímm bbyy ssee mmoohhllyy øøeeššiitt ii pprroobblléémmyy zzaattéé-- kkáánníí,, ttvvoorrbbyy ppllííssnníí,, aallee ccoo jjee ddùùlleežžiittéé,, ttaakkéé úússppoorryy vvee ssppoottøøeebbìì tteeppllaa nnaa vvyyttááppììnníí aa ppøøíípprraavvuu TTUUVV.. JJaakk kk ttììmmttoo pprroobblléémmùùmm ppøøiissttuuppuujjeettee?? "V našem svazu jsou stavební bytová družstva (SBD), kde na takové nutné vìci prozíravì myslí. Domy mají již dávno zateplené, využívají mìøící a re- gulaèní techniku, upravují rozvody TUV. Tady bych chtìl upozornit na dobré zkušenosti SBD a OSBD Dì- èín, Rozvoj Neštìmice na Ústecku, Stavbaø Praha, èi malého SBD Bìluòská v Praze. Nájemné družstev- níkù je už èasto nižší než v obecních domech. Jsou na druhé stranì bytová družstva nebo novì vzniklá družstva vlastníkù, které zatím nic takového nepálí. Mám takový konkrétní pøíklad z jednoho okraje Prahy, kde jsou vedle sebe tøi vìžáky. Družstevníci se ve dvou objektech už poèátkem 90. let rozhodli, že obvodové stìny opraví a zateplí. V té dobì na to ještì získali urèitou èástku dotací. Ve tøetím vìžáku se našla jedna rodina, která pøi domovních schùzích prosadila, že nebudou nic takového platit, že za ne- dokonalou výstavbu a zateplení mùže pøedchozí režim. Takže se na panelovém domì nic neupravilo a nyní jeho obyvatelé chodí za námi, abychom jim pomohli. Rostoucí úhrady za teplo je najednou roz- hýbaly. Dotace však témìø žádné nejsou a ceny za- teplování a vùbec stavebních prací velmi narostly..." OOddhhaadduujjee ssee,, žžee nnáákkllaaddyy nnaa cceellkkoovvoouu rreennoovvaaccii jjeedd-- nnoohhoo ppaanneelloovvééhhoo bbyyttuu ppøøiijjddoouu aassii nnaa 223366 000000 kkoo-- rruunn.. MMyyssllííttee,, žžee nnaa ttoo ddrruužžsstteevvnnííccii bbuuddoouu mmíítt?? "Pøiznám, že bytová družstva si èasto nepro- sadí ani zvýšení pøíspìvkù na nutné opravy a re- konstrukce. Mám zkušenost napøíklad z jednoho domu v Jihlavì, kde vám øeknou: "My žádné zateplování nechceme." Víme, že už nyní družstevníci platí za bydlení hodnì, ale ceny energie rostou, a jak ukazují zkušenosti z SBD Neštìmice, je možné dobrým zateplením ušetøit až 40 % energie. Možnosti podpory ze strany státu jsou ovšem malé. Nejsou ani daòové úlevy pro toho, kdo by se do takových oprav pustil. Stejný metr je na toho, kdo nìco dìlá, i na toho, kdo nic nedìlá." KK rroozzhhoovvoorruu ssee vv pprraaccoovvnnìì ppøøeeddsseeddyy JJUUDDrr.. IIvvaannaa PPøøii-- kkrryyllaa ppoossttuuppnnìì ppøøiiddáávváá ii tteecchhnniicckkýý øøeeddiitteell IInngg.. MMiilloošš HHeejjddaa.. PPttáámmee ssee nnaa eexxiisstteennccii eenneerrggeettiicckkéé kkoonncceeppccee bbyyttoovvééhhoo ddrruužžsstteevvnniiccttvvíí.. "Energetická koncepce bytového družstevnictví vždy byla a bude závislá na státní energetické poli- tice. Ta bohužel není zpracována komplexnì, ale pouze v jakýchsi postupných a dílèích krocích. Ze- jména není jasná cenová politika u pali- vových vstupù. Družstva, jako samo- statné ekonomické jednotky, pochopi- telnì na pohyb cen reagují pøípadnými úpravami zdrojù. Mnohá doplatila na ne- koncepènost státu, když vynaložila znaèné prostøedky na vybudování zdrojù na topné oleje, na elektrické pøímotopy, elektrokotelny apod. Je otázkou, zda souèasná orientace na menší plynové ko- telny se v budoucnu neukáže rovnìž chybná. V této souvislosti je nutné otevøít otázku, nakolik jsou centrální zdroje do budoucna perspektivní. Pøi rozhodování o zmìnách zdrojù vytápìní je nutné také vycházet ze schválených územních rozvo- jových plánù." JJee mmoožžnnéé ppøøii pprroobbííhhaajjííccíí ppøøeemmììnnìì bbyyttoo-- vvééhhoo ddrruužžsstteevvnniiccttvvíí ppøøíímmoo hhoovvooøøiitt oo øøíízzeenníí eenneerrggeettiicckkýýcchh úússppoorr?? "Když bych mìl hovoøit o nìjakém øí- zeném procesu, spíš se domnívám, že rozhodující vliv na tento proces má pøedevším nárùst ceny dodá- vaného tepla od 21 Kè za gigajoule v roce 1990 na souèasných prùmìrných 250 Kè/GJ. Urèité øídící kroky k zavádìní mìøící a regulaèní techniky byly zakotveny i v naší legislativì." JJaakkéé nneejjvvììttššíí pprroobblléémmyy vv oobbllaassttii úússppoorr ppaalliivv aa eenneerr-- ggiiee vv ssoouuèèaassnnoossttii øøeeššííttee?? "Je potøeba pøesvìdèit v první øadì naše èleny, že panelové domy jsou zdrojem velkých únikù tepla, a že spotøeba energie je tam dvojnásobná, než bývá u kva- litnìjších domù. Potøebujeme skuteènì zateplování pl᚝ù budov, oken, opravy støech, regulaci a mìøení, obnovu kvalitních topných zdrojù a jejich rozvodù. Když se udìlal první skok ve zvýšení cen tepla o 66 Kè za gi- gajoul a pøineslo to státu asi 5 až 6 miliard korun, tak jsme øíkali: "dejte tyto peníze zpátky do úsporných opa- tøení, ale ty se rozplynuly úplnì jinam, bohužel." Panelové domymohou šetøit energii OO ppaanneelloovvéé bbyyttoovvéé vvýýssttaavvbbìì ssee vv ppoosslleeddnníícchh lleetteecchh nneehhoovvooøøíí vvììttššiinnoouu mmoocc lliicchhoottiivvìì.. NNeecchhcceemmee ssee ppoouuzzee ppøøiiddáávvaatt kk zzááppoorrnnýýmm ssoouuddùùmm,, mmáámmee ssppí횚ee vv úúmmyysslluu hhlleeddaatt ddoobbrréé ppøøííkkllaaddyy,, jjaakk ppoossttuuppnnìì zzlleeppššoovvaatt tteecchhnniicckkoouu úúrroovveeòò oobbyyttnnýýcchh ppaanneelloovvýýcchh ddoommùù.. VVíímmee,, žžee mmnnoohhéé ssttaavvbbyy jjiižž pprroottoo hhrroozzíí vváឞnnýýmmii tteecchhnniicckkýýmmii pprroobblléémmyy.. PPøøiibblliižžnnìì 880000 000000 bbyyttùù vv ttììcchhttoo ddoommeecchh ppaattøøíí bbyyttoovvýýmm ddrruužžssttvvùùmm.. VVyyuužžiillii jjssmmee pprroottoo nnaabbííddkkyy kk rroozzhhoovvoorruu ss ppøøeeddsseeddoouu SSvvaazzuu èèeesskkýýcchh aa mmoorraavvsskkýýcchh bbyyttoovvýýcchh ddrruužžsstteevv JJUUDDrr.. IIvvaanneemm PPøøiikkrryylleemm aa tteecchhnniicckkýýmm øøeeddiitteelleemm IInngg.. MMiillooššeemm HHeejjddoouu..

I. Pøikryl "Tady pøipomenu naši petici z roku 1990, pøi první vlnì zdražování energie. Nezpochybòovali jsme v ní deregulaci cen, ale upozoròovali jsme, že by bylo nutné upravit ekonomické nástroje tak, aby stimulovaly opravy, zateplení, regulaci atp. Za tøi týdny petici podepsalo na 450 000 družstevníkù. Adresovali jsme ji parlamentu a panu Dubèekovi jsme tehdy pøinesli nìkolik beden s podpisy. Nikdo nám podle zákona petièního vùbec neodpovìdìl. Po- slanci mìli starosti s rozpadem federace... Vláda, tím jak dereguluje ceny tepla pro obyvatelstvo šetøí, ale investice, které zpìtnì dává, jsou smìšné. Tìch 150 miliónù korun, které vloni a letos uvolnila na zateplování panelových domù celého družstevního sektoru, je opravdu velmi málo." M. Hejda "Tyto prostøedky nejsou pøímo na zateplo- vání, jsou hlavnì urèené na odstraòování statických poruch panelových domù. Patøí sem opravy naruše- ných balkónù, lodžií, obvodových panelù a další a další opravy. Zateplení tam èiní pouze jakousi technologii, která po- máhá nebo zamezuje dalšímu statickému na- rušování obvodových pl᚝ù, vzniku plísní atd. Další prostøedky zí- skávají naše družstva pøes Èeskou energetic- kou agenturu z jejího Programu státní pod- pory technických opat- øení na snížení spotøeby paliv a energie. Tam získáváme ještì asi 60 až 70 miliónù korun. Na Ministerstvu pro místní rozvoj ÈR se rodí systém na podporu modernizace jednotlivých domù, který ve vìtší míøe ta- kové kroky podpoøí. Poèítá pøedevším s novou úvìrovou politikou, napøíklad úvìry s úroky kolem 10 % na 20 let. Tøi- cet procent by složil vlastník domu a sedmdesát by èinil úvìr. Ideální stav by mohl být asi takový, že by èlovìk splácel tolik, kolik vlastním opatøením ušetøí. Uvedu pøíklad. Zateplením na teple ušet- øím 500 korun mìsíènì a 500 korunami budu splácet úvìr. V rámci našeho Svazu máme témìø 800 tisíc bytù v pøibližnì 28 000 do- mech. V souèasné dobì se odhadují cel- kové finanèní potøeby na modernizaci a úpravy bytù do takového stavu a úrovnì, aby odpovídaly nynìjším potøe- bám a normám, zhruba na 250 miliard. Ve studii, kterou vypracoval Stavebnì technický ústav pro dvì ministerstva se skuteènì ho- voøí o èástce 236 000 korun na jednu bytovou jed- notku. V tom jsou zakalkulovány všechny nutné práce a materiál, nová bytová jádra, instalace, roz- vody, výtahy atp." I. Pøikryl "Urèitì se tomu v pøíštích deseti, dvaceti letech nevyhneme. Nemùžeme pøece poèítat s tím, že pa- nelové domy zboøíme a postavíme jiné.To není tak jednoduché, ani v sousedním Nìmecku se to neod- vážili. Pøi zvyšování cen materiálù a všeho, voláme spíše po tom, a je to otázka priorit, jak se nová vláda k potøebám rekonstrukce bytového fondu po- staví. Je potøeba vytvoøit vhodné podmínky, jak pro právnické osoby, bytová družstva, tak i pro vlastníky, obce a dnes i malá vznikající družstvíèka vlastníkù domù," uzavírá nᚠrozhovor pøedseda Svazu èes- kých a moravských bytových družstev a pøitom se mimodìk zadívá z velkého okna své pracovny. Vý- hled na úchvatné panoráma Hradèan nemùže potla- èit pohledy na bariéru panelového sídlištì Ïáblice. 55 ROZHOVOR ØEKLI A NAPSALI Úsporné paneláky Obnova pomùže stavbaøùm Pøevody pøestaly lákat JUDr. Ivan Pøikryl - 15. èervence pro rozhlas a jiná média V pøíštích letech pùjdou náklady v bytech byto- vých družstev nahoru hlavnì ze dvou dùvodù: 1. Vytváøení potøebného fondu na opravy ( dnes je to si 500 korun) by mìlo vyrùst až na troj- násobek. Podle odborné studie potøebují byty na úpravy standardního vybavení a úrovnì, nutného zateplení a oprav pl᚝ù budov a støech bìhem 20 let asi na 260 000 korun. 2. Další poplatky budou kopírovat inflaci a to napøíklad na správu bytového fondu, které dnes èiní asi 70 Kè v prùmìru na byt. Panelové domy, jak známo jsou díky své kon- cepci ukázkovými plýtvaèi energie. V nìkterých mìstech si s tímto problémem dokázali poradit. Za- jímavý projekt iniciovala napøíklad mìstská èást Brno - Kounovice, kde 40 domù získalo na atraktiv- nosti a dnes ušetøí asi 40 - 50 % energie díky kom- pletnímu zateplení obvodového pláštì sedmi centi- metry polysterenu, zaizolování stropù mezi byty, za- tìsnìní oken, termoregulaci a postavení støešních nástaveb. Projekt realizovala firma Stavoprojekta Brno za podpory Èeské energetické agentury, mìsta Brna a samotných nájemníkù. Lubomír Rajdl z Èeskomoravské záruèní a roz- vojové banky soudí, že pro velké i malé stavební firmy mùže být urèitou ekonomickou nadìjí pro- gram obnovy panelových domù, který mìlo již pøi- praveno minulé ministerstvo pro místní rozvoj. Opravy a modernizace chátrajících obytných kom- plexù by mohly podle odhadu vyvolat v pøíštích dva- ceti až tøiceti letech roènì stavební aktivitu v roz- sahu 15 až 20 miliard korun. Program by mìla pro- jednat a schválit nová vláda. Èeskomoravský profit /98 Zatímco pøed ètyømi lety se zdálo, že zákon o vlastnictví bytù zásadnì zmìní strukturu družstev- ního bytového fondu, situace se vyvíjí odlišnì. Z cel- kového poètu asi 780 tisíc bytù bylo pøevedeno do osobního vlastnictví jen 110 tisíc. Lidé si uvìdomili, že vlastnictví bytu není legrace a kupovat si byt jako investici pøestalo mít význam. HN 7/98

"My jsme si byli od poèátku vìdomi jedné zá- sadní skuteènosti, že panelová výstavba v Èeskoslo- vensku svými tepelnì izolaèními vlastnostmi neodpo- vídá evropskému standardu. To znamená, že pokud by se neudìlala technická opatøení, tak uživatelé na- šich bytù nebudou dobøe pøipraveni na období, kdy skonèí dotace tepelné energie. Proto jsme po roce 1989 využívali všechny možnosti, kdy bylo možné s podporou státu øešit tuto dùležitou záležitost. Dá se øíci, že jsme prozíravì pøedvídali nárùst cen energií, vždy zejména v Dìèínì je dnes cena tepla z centrál- ního zdroje jedna z nejvyšších v republice. Za GJ pla- tíme 350 korun. Prvním zásadním opatøením bylo uvedení roz- vodù teplé a studené vody do dobrého technického stavu. Ve všech domech jsme zajistili øádnou cirku- laci TUV. V souèasné dobì mají všechny naše domy dvoutrubkové rozvody z kvalitních plastových hmot a cirkulaèní smyèku pro TUV. Po otoèení kohoutkem mají uživatelé skuteènì teplou vodu a nemusí ji dlouho odpouštìt ze stojatého vedení. Pøináší to ús- poru nejen tepelné energie, ale i pitné vody. Dále jsme rozhodli, že ve všech bytech budou vodomìry jak na studenou, tak na TUV. To jsme pro- vádìli v dobì, kdy ještì Èeská energetická agentura (ÈEA) dávala na realizaci takového opatøení státní podporu, takže se nám to podaøilo za pomìrnì vý- hodných podmínek zvládnout. Od ÈEA jsme získali také podporu na montហtermoregulaèních ventilù. Dotace byla na úroky úvìru, který budeme mít do konce letošního roku prakticky uhrazen. Pokraèujeme v zateplování objektù a v odstra- òování vad panelové výstavby. To už jsou vìci znaènì finanènì nároèné. Úvìry, které si musíme brát, mají podmínky pro nás velmi nepøíjemné. Máme vytypované domy v urèitém poøadí podle naléhavosti a potøeby investic. Nejvíce to vyžadují nejstarší tøicetileté paneláky , ale i domy na sídlišti starém dvacet let. Zaèínali jsme v roce 1994, kdy dávala ÈEA urèitou podporu. V té dobì se podle je- jich zásad mohlo pouze zateplovat, a tato praxe již skonèila. Poslední dva roky bylo možné získat jedno- rázové finanèní dotace z ministerstva pro místní roz- voj, zpravidla ve výši 35 až 40 % z celkových inves- tièních nákladù. Tady už bylo možné do investice za- hrnout i náklady nejen na zateplení, ale i na odstra- nìní dalších závad panelových domù. Bylo možné opravit støechy, balkóny, zábradlí atp. Tento postup se mi jeví kvalitativnì jako lepší, ale finanènì je roz- hodnì nároènìjší. Dotace slouží spíše k nastarto- vání procesu, proto se snažíme získat výhodné dlou- hodobé úvìry. Teprve letos se nám podaøilo získat úvìry od IPB, které jsou srovnatelné s úvìry obcím a mìstùm. To døíve nebylo a banku jsme zato opráv- nìnì kritizovali. Co nás ovšem èeká, to jsou rekonstrukce vý- tahù, bytových jader, výmìny hliníkové elektroinsta- lace v bytech. Je toho hodnì, co ještì budou naše panelové domy vyžadovat." ZKUŠENOSTI SBD DÌÈÍN STAVEBNÍ BYTOVÉ DRUŽSTVO DÌÈÍN SBD Dìèín vlastní pøibližnì 4500 bytù. Všechny jsou v panelových domech, kterých je po mìstì Dìèínì pøibližnì 120. Liší se jednak svojí velikostí, jsou domy se 16, ale také se 72 byty, a také stáøím. Nejmladší byly postaveny pøed sedmi, nejstarší pøed tøiceti lety. Všechny byty jsou první kategorie. 66 ROZHOVOR MMiirroossllaavv ZZmmììkk, pøedseda družstva „To jsou naše zateplené domy.“

77 ZKUŠENOSTI IInngg.. aarrcchh.. KKaarreell HHuubbááèèeekk,, ddrr..hh..cc.. ((7744)),, vvýýzznnaammnnýý lliibbeerreecckkýý aarrcchhiitteekktt,, nnoossiitteell mmeezziinnáá-- rrooddnníí PPeerrrreettoovvyy cceennyy zzaa aarrcchhiitteekkttuurruu,, nniikkddyy nneeppooddlleehhll nnááttllaakkuu aa nneennaavvrrhhoovvaall ppooddllee oobbrraazzuu iinnvveessttoorrùù.. SSvváá ddííllaa pprroojjeekkttoovvaall ppooddllee vvllaassttnníícchh ttvvùùrrèèíícchh ppøøeeddssttaavv aa zzkkuuššeennoossttíí.. JJeehhoo rreeaalliizzaaccee ddookkaazzuujjíí,, žžee èèaassttoo uummììll ppøøeeddbbììhhnnoouutt ddoobbuu.. TTaakkéé aatteelliiéérr SSIIAALL vv LLiibbeerrccii bbyyll ppoodd jjeehhoo vveeddeenníímm sskkuutteeèènnoouu ttvvùùrrèèíí ddííllnnoouu.. PPrrooššlloo jjíímm nnaa ttøøii ddeessííttkkyy aarrcchhiitteekkttùù,, mmnnoozzíí zz nniicchh nnaaššllii ddoobbrréé uuppllaattnnììnníí vv zzaahhrraanniièèíí.. PPøøii ssvvéémm nneeuussttáálléémm zzaanneepprráázzddnnììnníí KKaarreell HHuubbááèèeekk ddoovveeddll nnaajjíítt cchhvviillkkuu èèaassuu aa nnaavvššttíívviill nnaaššii rreeddaakkccii,, aabbyy nnáámm ooddppoovvììddììll nnaa nnììkkoolliikk oottáázzeekk.. VVaaššee ddíílloo jjee vvššeeoobbeeccnnìì zznnáámméé aa uuzznnáávvaannéé.. NNaaššee èèttee-- nnááøøee bbyy aallee zzaajjíímmaallyy vvaaššee nnáázzoorryy nnaa eenneerrggeettiicckkoouu úússppoorrnnoosstt vvaaššiicchh ssttaavveebb.. Energetika staveb je jejich souèástí a musí proto být i souèástí projektù. Pøestože to nebylo v minulém politickém systému motivující (energie byla doto- vaná), vìdìli jsme, že paliv a energie není a nebude nikdy nazbyt. Pokud jsme chtìli mít jistotu, že naše objekty budou životaschopné i po letech, øešili jsme energie již v poèátku. MMììll vvee ssvvéé ddoobbìì jjiižž hhoorrsskkýý hhootteell JJeeššttììdd nnììjjaakkoouu eenneerrggeettiicckkoouu zzvvlláᚚttnnoosstt?? Horský hotel a televizní vysílaè Ještìd byl vypro- jektován v roce 1965 a jeho realizace byla dokon- èena v roce 1973. Objekt, umístìný v extrémních klimatických podmínkách, je architektonicky zaèle- nìn do horského reliéfu a souèasnì respektuje pro- vozní podmínky televize. Zvolený tvar rotaèního hy- perboloidu o celkové výšce vèetnì televizního ná- stavce 95,5 m má velmi nízké tepelné ztráty díky minimalizaci ochlazované plochy, obtékané vìtrem o rychlosti až 160 km/hod. Pl᚝ spodní èásti - hotelu, je s pìnovou polyuretanovou izolací, krytou vnì hli- níkovým plechem, odrážejícím tepelné úèinky slu- neèního záøení, které by pùsobilo nežádoucí dilatace konstrukce. Pl᚝ horní èásti pøed televizními parabo- lickými anténami je ze sklolaminátových desek s po- lyuretanovou izolací, zavìšených na soustavì sklo- pramencových tyèí. Náhlé teplotní výkyvy vyrovnává v hotelové èásti tepelná akumulace ve dvou sou- støedných železobetonových válcích, které tvoøí nos- nou konstrukci stavby a v železobetonových stro- pech, ve kterých je umístìno stropní sálavé vytápìní a vzduchotechnika. AA bbýývvaallýý oobbcchhooddnníí ddùùmm JJeeššttììdd vv LLiibbeerrccii,, ddnneess TTEESSCCOO?? V supermarketu TESCO v Liberci jsou znaèné ná- roky na chladící klimatizaèní zaøízení vzhledem k velké vnitøní tepelné zátìži, pùsobené lidmi a osvì- tlením. K tomu pøistupuje v létì i znaèná zátìž z oslunìné venkovní fasády. Fasáda je proto kryta pøedsazeným netìsným krytem z ocelového plechu, který absorbuje sluneèní energii a ta je pøirozeným proudìním vzduchu za pøedsazenou fasádou odvá- dìna ven. Èást fasády je opatøena lesklým keramic- kým obkladem svìtlé barvy, který odráží sluneèní paprsky. Kovový pl᚝ v topném období snižuje te- pelné ztráty budovy vlivem vìtru. VVee vvaaššeemm pprroojjeekkttoovvéémm aatteelliieerruu SSIIAALL jjssttee jjiižž hhlluubbookkoo ppøøeedd rrookkeemm 11998899 vvììnnoovvaall vveellkkoouu ppoozzoorrnnoosstt oobbnnoovvii-- tteellnnýýmm zzddrroojjùùmm eenneerrggiiee.. VVzzppoommíínnááttee nnaa ttoottoo oobb-- ddoobbíí?? Už koncem sedmdesátých let se v atelieru sešla skupina nadšencù pro využití sluneèní energie a tak již v roce 1978 vznikl projekt Sluneèního domu pøi hvìzdárnì v Ondøejovì, který však z finanèních dù- vodù nebyl realizován. Sluneèní domek obsahoval øešení se sluneèními kolektory kapalinovými i vzducho- vými vèetnì tepelné akumulace a byl tepelnì nezávislý. MMááttee nnììjjaakkéé eenneerrggeettiicckkéé øøeeššeenníí pprroo ddoožžíívvaajjííccíí ppaannee-- lloovvéé ddoommyy?? Panelová výstavba byla výstavba politická. Nej- lépe podle rovných jeøábových drah, aby se jeøáby musely pøestavovat co nejménì a podle tabulek, co všechno se musí v pøepoètu na jeden hektar umístit a kolik to mùže maximálnì stát. Na nìjaké ulice a obchody pro lidi nikdo nemyslel, natož na budoucí problémy s energetikou. Pustit takovouto výstavbu byl velký závazek, který se nyní vrací v podobì ener- getických i jiných problémù. Uvedu pøíklad. V SRN v západních zemích žije v panelácích, ale dokonalých - 6 % obyvatel, zatímco ve východních zemích (bý- valá NDR) 24 % obyvatel. To je problém, který musí øešit stát a ne nájemníci, ti ho nezpùsobili, i když by se mìli nìjak podílet. MMùùžžeettee nnáámm pprroozzrraaddiitt èèíímm ssee zzaabbýývvááttee nnyynníí?? Vestavbou moderního divadla do památkovì chránìných objektù Vysoké školy DAMU v Karlovì ulici v Praze. Pokoušíme se s architektem Jiøím Ha- kulínem o souznìní novodobé architektury s kvalitní architekturou minulých století. Pøipravil: Jaroslav Peterka

MUDr. Pøemysl Sobotka mmííssttooppøøeeddsseeddaa sseennááttuu PPÈÈRR "Senátní iniciativa návrhu zákona na stanovení minimální výkupní ceny elektøiny z ekologických zdrojù pøi jeho projednávání a následném hlasování neprošel. Jeho idea byla hodnocena dobøe, ale vzhle- dem k tomu, že ze všech obnovitelných zdrojù vytr- hávala jen vìtrné a malé vodní elektrárny, bylo roz- hodnuto, že k tomuto problému pøipravíme velký se- mináø. Spolu s odborníky budeme hledat odborné pohledy na jednotlivé zdroje energie a jaro bude asi ten èas, kdy bude návrh nového zákona na svìtì a vìøím, že potom projde. Znám práci vaší redakce kolem obnovitelných zdrojù energie a považuji za samozøejmé využití i va- šich poznatkù a odborníkù." Ing. Jaroslav Maroušek, øøeeddiitteell AAggeennttuurryy SSEEVVEEnn PPrraahhaa "Jedna vìc je povinná výkupní cena, kterou musí pak nìkdo dotovat. V souèasné dobì, když udìláte analýzu nákladù, tak samozøejmì koruna pìt haléøù není nic. To je v podstatì náklad, za který se vykupuje z ostatních elektráren také. Èili tam nevi- dím možnost nìjakého jednání a výrazného zvýšení výkupní ceny. Deset haléøù navíc asi vítr nezachrání. Ale já se na celý problém dívám z hlediska budoucnosti. Co uhrajeme letos nebo pøíští rok není tak dùležité, jako to, co uhrajeme na pøíští desetiletí. A v následujících desetiletích je úplnì mimo nás dáno, že budeme muset poèítat s konkurencí. Evropská unie se pro tento model rozhodla a zavádí jej a my musíme najít cestu, jak pomoci alternativním zdrojù energie v budoucím konkurenèním modelu. A jestliže si zavedeme - postaru kon- struované podpory, tak si zkompliku- jeme život pozdìjším pøechodem na konkurenèní model. Mìli bychom si prostì øíci, jak to bude vypadat v konkurenèním prostøedí, a co v nìm udìláme pro alternativní zdroje a od toho odvinout to, co už mùžeme udìlat již dneska. A udìlat to takovým zpùsobem, aby nám podpora vydržela desetiletí, protože jinak to nemá smysl. Takové investice se splácejí dlouho, náklady se nevrátí za rok." Ing. Josef Holub nnoovvýý øøeeddiitteell ssppooll.. TTeerrmmoo DDììèèíínn,, bbýývvaallýý ppoossllaanneecc ppaarrllaammeennttuu ÈÈRR "Já si myslím, že zákon èeká ještì dlouhá cesta k pøijetí. Je to nápad, který naplòuje literu Zákona 222/94 Sb., O podnikání v energetice. Už jsou zá- konné podmínky k tomu, aby výkupní cena elekt- rické energie z obnovitelných zdrojù a kogenerace byla stanovena v cenovém výmìru jiná, než jaká je obecnì. Myslím si, že pokud bude vytvoøen samo- statný zákon, bude to ku prospìchu vìci. Bude to rozhodnì krok k tomu, aby postupnì existovaly re- gionální ceny energií, a to je myslím správný krok." AAllee zz jjaakkýýcchh zzddrroojjùù bbyy ssee ttyyttoo zzvvýýššeennéé èèáássttkkyy ppllaa-- ttiillyy?? "To je to, o èem hovoøím, že by se nakonec do- spìlo k rùzným regionálním cenám energií. Nìco se už postupnì realizuje nyní, když každá distribuèní spoleènost dohaduje samostatnì svoji cenu s výrob- cem (ÈEZ) a ministerstvo financí jenom napomáhá k tìmto dohadováním. Není to tak, že by striktnì bylo ministerstvem stanoveno za jakou cenu má být elek- trická energie vykoupena. V nìkterých pøípadech to ministerstvo ještì øeklo: bude to takhle, ale do bu- doucna jednoznaènì cesta vede k tomu, aby se spo- leènosti mezi sebou domluvily na cenì. Co je stano- veno ministerstvem, tak to jsou pøedevším koneèné ceny pro domácnosti, pro malé spotøebitele. Je také ještì stanovena cena pro velkospotøebitele, ale už mnohdy dochází ke smlouvám, že velkoodbìratel má urèité výhody a cena je pro nìj trošku jiná, vý- hodnìjší." CCoo zzvvýýššeenníí vvýýkkuuppnníícchh cceenn eelleekkttrriicckkéé eenneerrggiiee zz oobbnnoo-- vviitteellnnýýcchh zzddrroojjùù ppøøiinneessee?? "Tak jednoznaènì to povede k tomu, že obnovi- telné zdroje energie se stanou ekonomicky zajíma- vými. Za souèasných výkupních cen energie není možné takový zdroj realizovat bez toho, že by se ne- získala nìjaká statní podpora nebo podpora z mezi- národních fondù. A to je hlavní problém, který brzdí rozvoj obnovitelných zdrojù energie, ale i zdrojù, které daleko lépe využívají energii z uhlí èi plynu." NNeeššeell bbyy vvyyuužžíítt sseevveerrsskkýý mmooddeell aa kkaažžddéé ppaalliivvoo zzaattíí-- žžiitt zzvvlláᚚttnníí ssaazzbboouu ddaannìì,, kktteerráá bbyy ppoottoomm mmoohhllaa hhrraa-- ddiitt zzvvýýššeennéé vvýýkkuuppnníí cceennyy zz aalltteerrnnaattiivvnníícchh zzddrroojjùù?? "Nejsem zastáncem této cesty, je to další zda- nìní. Podle mého názoru, pokud zvedneme spo- tøební daò o 20 až 30 %, tak to má stejný efekt, jako když zavedeme novou daò. Já jsem proto, aby daòový systém byl pøehledný, aby se nevytváøely danì pro danì, napøíklad ekologická daò." 88 RUBRIKA JJaakk jjee mmoožžnnáá zznnáámmoo,, sskkuuppiinnaa sseennááttoorrùù ppøøiiššllaa ppoo pprráázzddnniinnáácchh ss nnáávvrrhheemm zzáákkoonnaa,, kktteerrýý bbyy mmoohhll vvýýzznnaammnnìì ppooddppooøøiitt rroozzvvoojj oobbnnoovviitteellnnýýcchh zzddrroojjùù eenneerrggiiee.. NNaavvrrhhoovvaallii vv nnììmm ssttaannoovviitt mmiinniimmáállnníí vvýýkkuuppnníí cceennuu,, oovvššeemm vvýýhhoodd-- nnììjjššíí nneežž zz kkllaassiicckkýýcchh zzddrroojjùù.. SSoouuèèaassnnéé vvýýkkuuppnníí cceennyy eelleekkttrriicckkéé eenneerrggiiee,, kktteerréé nnaappøøííkkllaadd ddooddáávvaajjíí mmaalléé vvooddnníí ii vvììttrrnnéé eelleekkttrráárrnnyy aa kkooggeenneerraaèènníí jjeedd-- nnoottkkyy jjssoouu nníízzkkéé aa èèaassttoo vvýýrroobbccùùmm aannii nneeppookkrrýývvaajjíí vvýýrroobbnníí nnáákkllaaddyy.. TTaa-- kkoovvéé zzddrroojjee eenneerrggiiee jjssoouu ššeettrrnnéé vvùùèèii žžiivvoottnníímmuu pprroossttøøeeddíí,, ššeettøøíí uubbýývvaajjííccíí kkllaassiicckkáá ppaalliivvaa aa ppoommááhhaajjíí pprroossaazzoovvaatt ppookkrrookkoovváá tteecchhnnoollooggiicckkáá ii mmaatteerriiáá-- lloovváá øøeeššeenníí,, ddáávvaajjíí ii pprrááccii nnoovvýýmm ffiirrmmáámm aa lliiddeemm.. OO vvyyjjááddøøeenníí kk ttoommuuttoo oossttøøee sslleeddoovvaannééhhoo pprroobblléémmuu jjssmmee ppoožžááddaallii nnììkktteerréé ooddbboorrnnííkkyy ii ppooddnniikkaatteellee.. UUvvááddíímmee II.. èèáásstt.. ZÁKON SENÁTEM ZATÍM NEPROŠEL ZVÝŠÍ SE VÝKUPNÍ CENY ENERGIE?

Ing. Emil Pázral, CSc., PrahaVVýýzzkkuummnnýý úússttaavv zzeemmììddììllsskkéé tteecchhnniikkyy,, OOddddììlleenníí zzeemmììddììllsskkéé eenneerrggeettiikkyy "Nejprve je nutno ocenit snahu senátorù, kteøí jako první z odpovìdných èinitelù projevili zájem o øešení ekonomických podmínek výstavby a pro- vozu obnovitelných zdrojù. Dosavadní iniciativy sku- pin odborníkù, adresované pøíslušným minister- stvùm, se setkaly s reakcemi, svìdèícími buï o nepo- chopení a neznalosti vìci, nebo o zjevné neochotì a nevùli se problémem vùbec zabývat. K úèinné podpoøe využívání obnovitelných zdro- jù existuje nìkolik závažných dùvodù. Prvním z nich je nᚠvstup do evropských struktur, který si velice zkomplikujeme, budeme-li ignorovat evropské pro- gramy zavádìní obnovitelných zdrojù. Zatím dru- hotný význam má soulad našich zákonù s evrop- skými smìrnicemi, které jsou vypracovány opti- málnì pro konsolidovanou legislativu západoevrop- ských státù, nikoli pro naše pøechodné období. Roz- hodující bude skuteèný podíl èistých (obnovitelných) zdrojù na celkové spotøebì energie, tj. na poètu a vý- konu malých vodních a vìtrných elektráren, agre- gátù a kogeneraèních jednotek na rùzné druhy bio- plynu a na míøe využívání biomasy k energetickým úèelùm. Tento èasopis v è. 2 již informoval o tom, že podíl obnovitelných zdrojù má èinit 8 % v r. 2005, resp. 12 - 15 % v r. 2010. To budou kritéria, která nᚠvstup do Evropy urychlí nebo pøibrzdí. Zákono- dárství lze pøivést do souladu se smìrnicemi nepo- mìrnì snáze a rychleji (i když nejlépe už od samého poèátku) než vlastní budování energetických zaøí- zení, hlavnì z finanèních dùvodù. Druhým dùvodem je, že obnovitelné zdroje ne- jsou tak ekonomicky nevýhodné, jak se bìžnì pre- zentuje. Klasická výroba, pøenos a rozvod elektrické energie až ke spotøebiteli je složitý a nároèný tech- nologický proces. V nejjednodušším pøípadì - u mo- derních velkoelektráren - se napìtí vyrobené energie transformuje nejménì ètyøikrát a pøenáší a rozvádí na úrovních 400, 110, 22 nebo 35 a 0,4 kV (380/220 V). U starších elektráren a tepláren je to ještì složitìjší. Pøenos na velké vzdálenosti zna- mená nejen velké investièní náklady, ale i ztráty energie. Smìrem ke konci sítì jsou energetická za- øízení stále ménì využita a fixní náklady se výraznìji promítají do celkových nákladù na energii, které v dùsledku toho nerostou lineárnì, ale progresivnì. Otázkou proto není jen za kolik, ale také kde, ve kterém místì, se pøíslušná energie vyprodukuje. Pomìry v ÈR jsou specifické tím, že právì nej- odlehlejší horské oblasti se zpravidla vyznaèují vìt- ším pøirozeným výskytem obnovitelných zdrojù, tj. vyšší prùmìrnou rychlostí vìtru, vìtšími spády vod- ních tokù i vyšším podílem lesù, resp. vìtším výs- kytem døevního odpadu apod. Proto reálnou alter- nativou k posilování koncù sítí je výroba èásti po- tøebné energie pøímo v místì spotøeby a pokud možno na bázi obnovitelných zdrojù. Náklady na tuto energii je tøeba porovnávat se skuteènými náklady velké energetiky v dané ob- lasti a nikoli s náklady na úrovni rozvodù 110 kV èi dokonce s náklady na prahu elektrárny. Tento princip se u nás tìžko prosazuje, ale o jeho správ- nosti svìdèí okolnost, že v sousedním Nìmecku byl již pøed více než rokem uzákonìn (a v praxi uplat- òován již pøedtím), napøíklad za 0,9 násobek pro- dejního tarifu. Pøi dodávce do vysokého napìtí je násobek pøimìøenì nižší. Zdá se, že jde o velko- ryse pojatý výkup za skuteèné náklady (= tarif mi- nus pøimìøený zisk).“ 99 RUBRIKA (Stanovisko Ing. E. Pázrala, CSc., je obsáhlé, vrátíme se k nìmu v pøíštím èísle).

Skleníkový efekt Pøímé viditelné krátkovlnné sluneèní záøení (teplota povrchu Slunce kolem 6000°C) prochází sklem a ohøívá vše pod ním na teplotu desítek stupòù Celsia. Toto "vše" si získané teplo nepone-- chává a dále je vydává do podložky pod sebou, do vzduchu kolem sebe a vyzaøuje do okolního pros-- toru. Vyzaøování probíhá ale v neviditelné, dlouho-- vlnné èásti spektra (infra), které sklem neprochází, odráží se zpìt a dále zvyšuje teplotu pøedmìtù pod sklem. To je praktický dùsledek skleníkového efektu, za který vdìèíme sklu. Odborník by toto struèné vy-- svìtlení doplnil ještì celou øadou podrobností a závislostí. Pøímá pøemìna sluneèního záøení na teplo se nazývá ffoottootteerrmmáállnníí a pøímá pøemìna na elektrickou energii se nazývá ffoottoovvoollttaaiicckkáá (píšeme o ní v jiné èásti èasopisu). Sluneèní kolektor Èerná deska pod sklem se nazývá aabbssoorrbbéérr. Umístíme-li za nìj tepelnou izolaci a vše vložíme do zaskleného rámu, vznikne sluneèní kolektor (sbìraè sluneèního záøení). Pokud teplo z pøímo oslunìného kolektoru neodebíráme, absorbér s bìžnou speciální èernou barvou mùže v našich zemìpisných podmín-- kách dosáhnout v létì teploty až 120°C. Na vyšší teplotu se nedostaneme, protože celý kolektor vèet- nì rámu se prohøeje a stejné množství získaného slu-- neèního tepla se pøedává do okolního prostøedí (ze školy si pamatujeme, že energie se nedá znièit ani vyrobit, pouze pøechází jedna ve druhou). Plocha a kanálek Dalším problémem kolektorù je, jakým zpùso-- bem se odebere teplo z absorbéru. Ustálil se princip la-- mely a kanálku, jak je patrné z obrázku 1. Záøení ohøívá lamelu, její hmotou putuje doprostøed a pøes stìny vzniklé trubièky ohøívá protékající tekutinu. Opìt platí princip, že kapalina mùže odvést jen tolik tepla, kolik získá ze Slunce. Výrobce musí øešit tyto vztahy: - šíøka, délka a smìrové vedení lamely - materiál a prùøezový tvar lamely - materiál èerné barvy a technologie nanášení - materiál a prùøezový tvar kanálku - vlastnosti protékající kapaliny Sladìní výše uvedených problémù s dalšími pro-- blémy, na jejichž pouhé vyjmenování, natož øešení, by nestaèily obì stránky èasopisu, je vìcí odborníkù. Roz-- hodující je výkon a úèinnost, životnost a cena kolek-- torù. Celý absorbér Je jasné, že absorbér se skládá z øady lamel, které mohou být geometricky øazeny dvojím základ-- ním zpùsobem: - lyrovité uspoøádání ( obr. 2) - meandrovité uspoøádání ( obr. 3) První zpùsob je vhodnìjší pro ohøev vìtšího množství vody na nižší teplotu a druhý zpùsob pro ohøev menšího množstvví vody na vyšší teplotu (stále platí zákon o zachování energie). V praxi se toto dìlení pøehlíží a teplota kapaliny se øídí volbou prùtoèného množství nebo se u prvního zpùsobu ly-- rovité kolektory øadí do série. Závìr Odborník ví a laik urèitì vytuší, že kolektor je srdce systému. Kolik energie dovede získat, tolik další èást systému "za kolektorem" mùže odebrat a uživatel využít. Je to vše jakýsi tandem. Dobrý ko-- lektor mùže být poškozen špatným návrhem celého systému a naopak ze špatného kolektoru nezískáme dostatek sluneèní energie ani kdybychom provoz øí-- dili tøeba poèítaèem. Solární systém by mìl být navr-- žen zkušeným odborníkem a jeho provoz tímto zpù-- sobem i garantován. S kolektory je to jako s auty. Vyrábí se jich celá øada a každý vyniká v nìèem jiném. Samovýroba je možná, ale je to jen experimentování, které stojí vlastní peníze, použití barevných kovù a èasem omrzí. Zbydou jen ti nejvytrvalejší. Na získaných zkušenostech ale mohou stavìt a šíøit kladnou so-- lární osvìtu dále. V dnešní dobì je již výhodnìjší ne-- experimentovat, ale používat jen dlouhodobì vyrá-- bìné a prakticky ovìøené typy kolektorù. 1100 SLUNEÈNÍENERGIE-tepelná Ing. Jaroslav Peterka, CSc. SSlluunneeèènníí kkoolleekkttoorr jjee ttaakkoovvéé ssppeecciiffiicckkéé zzaaøøíízzeenníí,, oovvlliivvòòuujjííccíí cceelloouu kkoonncceeppccii nnáávvrrhhuu ssoolláárr-- nnííhhoo ssyyssttéémmuu,, žžee nnììkktteeøøíí nnaaššii nneeddooèèkkaavvíí èètteennááøøii,, kktteeøøíí bbyy uužž jjiissttìì rrááddii vviiddììllii nnììjjaakkáá sscchhéémmaattaa pprroo mmoonnttáឞ,, mmuussíí jjeeššttìì ppooèèkkaatt.. VVììnnuujjmmee kkoolleekkttoorrùùmm aalleessppooòò jjeeddnnuu ssttrráánnkkuu.. SLUNEÈNÍ ENERGIE TEPELNÁ Sluneèní kolektor obr. 2 obr. 3 obr. 1

Kolektorové "ucho" Následujícím obrázkem se ještì vracíme k pro- blematice umísování sluneèních kolektorù na støe- chy objektù, jak jsme ji uvedli v minulém èísle na stranì 18 a 19. Vidíte zpùsob, jak také lze opti- málnì umístit kolektory na neoptimálnì orientovaný dùm se sedlovou støechou. Je to øešení pro naše po- mìry neobvyklé a spíše odpuzující. Nad naší støe- chou si vytvoøíme pomyslnou rovinu orientovanou k jihu a kolektory umístíme v prostoru. Kromì dokonalého kotvení kolektorù proti úèin- kùm vìtru musíme použít takový typ, aby se jeho "trubièkový" systém v absorbéru dal dokonale gravi- taènì odvodnit i odvzdušnit. Nelze napø. použít ko- lektory s meandrovitým uspoøádáním absorbéru, ale s výhodou lze použít kolektory s lyrovitým uspoøádá- ním. Další zkušenost vyplývající z obrázku je, že vše co souvisí s kolektorem je èerné. Rám kolektorù i kotvení. Èerná barva se pøi pøímém sluneèním záøení zahøívá na vyšší teploty než barvy ostatní a napo- máhá zmenšovat tepelné ztráty kolektorù do okolí, které jsou ofukováním zadní strany vìtrem vìtší, než kdyby byly kolektory umístìny klasicky nad støešní krytinou. Nic naplat, úèel svìtí prostøedky. Estetika - ne- estetika, hlavnì když sluneèní energie je za mini- mum penìz maximum. Fotografie byla poøízena v USA. (JaP) 1111 SLUNEÈNÍENERGIE-tepelná „Bílá kniha“ EVROPSKÉ KOMISEEvropská komise, jeden z øídících orgánù Evropské unie, vydala koncem roku 1997 dokument s náz- vem Energie pro budoucnost: Obnovitelné zdroje energie. Dokument je nazýván také "Bílá kniha". Je to druhá varianta koncepce využití obnovitelných zdrojù energie (dále jen OZE) v Evropské unii. (První varian- tou byla pøibližnì o rok starší "Zelená kniha"). Bílá kniha má charakter doporuèení pro èlenské státy Evrop- ské unie. "Bílá kniha" vytyèuje strategický cíl dosáhnout do roku 2010 podílu OZE na celkové spotøebì energie (nejen elektrické) v Evropské unii 12 %. (Souèasný podíl OZE na celkové spotøebì energie v EU je 6 % - mezi OZE jsou v EU øazeny i velké hydroelektrárny). V dokumentu se zdùrazòuje, že význam využívání OZE pro ochranu životního prostøedí ospravedlòuje preferenèní politiku ve prospìch OZE: daòová zvýhodnìní, zvýhodòující regulace nákupu elektøiny z OZE, usnadnìní pøístupu elektøiny z OZE na rozvodnou sí, bezúroèné pùjèky atd. Èlenské státy EU jsou vyzývány, aby pøijaly zákonná ustanovení podporující využívání OZE. Dokument cituje stanovisko Evropského parla- mentu, že rozpoètové dotace v EU na podporu OZE by mìly být zvýšeny na úroveò, která je v souèasné dobì pøidìlována jadernému výzkumu. "Bílá kniha" obsahuje také scénáøe pro využití jednotlivých druhù OZE do roku 2010. Napø. biomasa by v roce 2010 mìla krýt 8,5 % celkové potøeby energie v EU, což je pøibližnì trojnásobek stavu z poloviny 90. let. V èásti o vìtrné energii se konstatuje, že za posledních pìt let v EU rostl instalovaný výkon vìtrných elektráren o 36 % roènì. Pøírùstek instalovaného výkonu vìtrných elektráren v 15 zemích EU do roku 2010 je odhadován na 40 GW (40 000 MW). V posledních letech byly jen ve tøech státech EU, Rakousku, Nìmecku a Øecku, instalovány každoroènì solární kolektory s celkovou plochou 1 milion m2 . V roce 2010 by v celé EU mìly být využívány solární ko- lektory o celkové ploše 100 milionù m2 . Ve støedomoøské èásti EU je již dnes solární termální vytápìní bu- dov schopné ekonomicky úspìšnì konkurovat elektrickému vytápìní. U fotovoltaických zdrojù energie bylo za posledních pìt let dosaženo snížení poøizovacích nákladù o ètvrtinu. Pøes stále ještì vysokou nákladnost této pùvodnì "kosmické" technologie se pøedpokládá instalace fotovoltaických modulù v masovém mìøítku. Takový vývoj bude stimulován napø. kampaní "Milión fotovol- taických støech a fasád". Pøedpokládá se i rozvoj "pasivního" využívání solární energie, kterého lze dosáhnout vhodným projek- továním oken, fasád apod. Užití tepelných èerpadel, zejména takových, která odnímají teplo horninovému prostøedí, zatím v EU do- znalo nejvìtšího rozvoje ve Švédsku. Celková kapacita tepelných èerpadel v EU se má do roku 2010 opro- ti polovinì 90. let ztrojnásobit. U vodních elektráren se v EU pøedpokládá menší pøírùstek výkonu než u jiných obnovitelných zdrojù energie: u velkých hydroelektráren jen asi 10 %, u malých, tzn. do výkonu 10 MW, asi 50 % stavu z roku 1955. "Bílá kniha" byla vehementnì podpoøena letním setkáním ministrù životního prostøedí státù EU ve Štýr- ském Hradci. Musí být mementem i pro nás, budoucí èleny Evropské unie.

Urèitý náskok Manželé, èerství dùchodci se dvìma zaopatøe- nými dìtmi (zatím bez vnouèat) se na dùchodový vìk pøipravovali již nìkolik let. Postupnì vymìnili všechny možné klasické žárovky za úsporné záøivky. Koupili si mikrovlnnou troubu a dvì rychlovarné kon- vice. Jednu menší na kávu a druhou vìtší, ve které ohøívají vodu pro rùzné úèely. Staèili si ještì koupit moderní automatickou praèku a vysavaè. Nestaèili si však obnovit starou chladnièku, na kterou nyní pos- tupnì šetøí. Paní si chce ještì koupit napaøovací že- hlièku. Chystají se prodat pøístroje, které již nepouží- vají, t.j. mixer, odšavovaè, mlýnek na kávu a jogur- tovaè. Nikdy nemìli a už nebudou potøebovat mra- zák. Elektrický kuchyòský sporák starý pøes dvacet let už také asi nikdo nikdy nevymìní. Pán bytu je technik Paní bytu má ve svém manželovi oporu nejen životní, ale i poradce ve vìcech energetických úspor. Manžel, bývalý technik, se zajímá o úspory ele- ktrické energie, a tak nabídku naší redakce zapùjèit zdarma wattmetr, se kterým by dále provìøoval rùzné úspory, pøijal velmi nadšenì (psali jsme o nìm v minulém èísle èasopisu na stranì 23). Za zapùjèení wattmetru nám pan, kterému budeme øíkat tøeba Václav, sdìlil získané zkušenosti. Až si provìøí celou svoji domácnost, poskytne nám i tyto údaje, se kte- rými Vás seznámíme v nìkterém z dalších èísel èaso- pisu. Úspory elektøiny jako sport Pan Václav se usmívá. "Nechci nutit sebe i svou ženu žít jako chudáci, kteøí nemají na nájem i ostatní platby a proto musí veèer chodit spát, jak se øíká, se slepicemi. To ne. Nauèili jsme se žít trochu jinak, ale stejnì spokojenì. Chce to jen vùli a vzájemnou kon- trolu. Je sice pravda, že nìkdy na nìkteré domlu- vené postupy zapomeneme a pálíme proud jako os- tatní, ale vìtšinou žijeme v našem bytì velmi úspornì," svìøil se nám pán bytu. Nìkteré zkušenosti z vaøení SSnnííddaannìì:: V elektrické konvici se ohøeje 1,5 litru vody na èaj. Èást se použije na èištìní zubù a zbytek se nalije do termosky. Touto vodou se pozdìji umyje nádobí od snídanì. Myje se v míse z umìlé hmoty, která má menší objem, voda v ní nevychladne tak rychle, jako v kovovém døezu a mísa se vkládá do nìho. Bìhem dopoledne se vìtšinou chodí za rùz- nými záležitostmi ven a jiná voda se neohøívá. Man- želé uvedli, že se ráno myjí ve studené vodì. OObbììdd:: Polévky se vaøí jen nìkdy, èasto instantní, na které se použije opìt teplá voda z konvice. Hlavní jídlo se volí takové, aby se s urèitou obmìnou dalo použít ještì k veèeøi. To znamená, že brambory, rýže i tìstoviny se pøipravují ve vìtším množství v poled- ne a veèer se jen ohøejí v mikrovlnné troubì. Rýže i luštìniny se používají pouze pøedvaøené. Elektrická plotýnka sporáku se vypíná s dostateèným pøedsti- hem než se zaène voda vaøit a po jejím uvolnìní se na ni postaví ještì hrnek s vodou na její prohøátí na opláchnutí nádobí. Vaøící voda z brambor i jiných potravin se slévá do zvláštní termosky. Po obìdì slouží tato ještì horká voda k odmoèení nádobí pøed vlastním mytím, na které opìt postaèí voda z velké elektrické kon- vice. Pan Václav je pøesvìdèen, že takto pøipravo- vané a používané TUV je ménì a její pøíprava je laci- nìjší než používání trvale tekoucí TUV z domovního rozvodu (teplo z mìstské teplárny). VVeeèèeeøøee:: Zbylé jídlo z obìda se vyjímá z chlad- nièky vèas, aby se staèilo ohøát na pokojovou teplotu zdarma a ušetøila se tak další elektrická energie. Do- plní se dalšími potravinami, aby se neopakoval polední chod a v mikrovlnné troubì se jen ohøeje. Nìkteré pøílohy jsou pouze studené. Pokud je veèeøe studená, zapíjí se teplým èajem. Mytí nádobí se pro- vádí opìt pomocí vody z velké konvice. Ostatní Bìhem dne se 2x - 3x vaøí káva v malé varné kon- vici. Nìkdy se uvaøí spoleènì s obìdem, naleje do malé cestovní termosky a použije se až odpoledne. U elektrického sporáku se používají dvì nejmenší plotýnky a trouba se nepoužívá vùbec, kromì ná- vštìvy dìtí, kdy paní nezapøe své kuchaøské umìní a dìtem uvaøí a upeèe, tak jako zamlada. Pøi návštì- vách dìtí platí totiž minimum úsporných opatøení a pan Václav nám to s úsmìvem potvrzuje. Závìr Zpùsob vaøení v domácnosti pana Václava pro 2 osoby bez dìtí je sice jednoduchý, ale nedá se pøe- nést na rodiny s dìtmi. Manželé jsou s vlastním støíd- mým stravováním spokojeni. Když nepoèítají odbìr elektøiny pro pøípravu vlastního jídla, ohøívají 3× dennì na vaøení a mytí nádobí 1,5 l vody a pro pøí- pravu kávy 3× dennì asi 0,3 l vody (vody je jen ta- kové minimum, aby spirála v konvici byla pono- øena). Za den to je ohøev min 5,5 až 7 litrù vody z 10 na 100°C neboli cca 0,6 - 0,7 kWh. Pøi sazbì B t.j. 2,19 Kè/kWh to je denní èástka kolem 1,50 Kè. Pan Václav má spoèítáno, že odbìr elektrické ener- Prùøez energetickým jedné domácnosti PPrroo nnììkkoohhoo cceennyy ddeerreegguulloovvaannéé,, pprroo nnììkkoohhoo cceennyy,, uu kktteerrýýcchh ssee ppoossttuuppnnìì ooddssttrraaòòuujjíí ddoo- ttaaccee,, pprroo ddaallššííhhoo pprroossttìì lliiddoovvìì cceennyy ssttáállee zzddrraažžoovvaannéé.. AA pprráávvìì ttyy nnuuttíí vvììttššiinnuu nnaaššiicchh oobbyyvvaatteell zzaammyysslleett ssee nnaadd eenneerrggeettiicckkoouu nnáárrooèènnoossttíí aa pprroovvoozzeemm ssvvéé ddoommááccnnoossttii aa ppøøii- zzppùùssoobbiitt ssee.. NNiicc jjiinnééhhoo ttoottiižž nneezzbbýývváá.. JJaakk ssee ss ttíímmttoo pprroobblléémmeemm vvyyrroovvnnáávváá jjeeddnnaa lliibbee- rreecckkáá rrooddiinnaa bbyyddllííccíí vvee ssttaarrššíímm ddrruužžsstteevvnníímm ppaanneelloovvéémm ddoommìì?? 1122 NÁŠTEST

gie pro pøípravu stravy pro 2 osoby by se mìl vejít (po úpravì cen od 1. 7. 1998) do èástky 3 Kè/den. Jak se mu to daøí za cenu výše uvedených zkušeností, posuïte, vážení ètenáøi, sami. PPoozznnáámmkkaa rreeddaakkccee:: Princip úspor je založen na domluveném postupu a úèelném (až pedantském) hospodaøení s teplem v TUV. Souhlasíme, že po ur- èité dobì se tento zpùsob stává pro rodinu samo- zøejmostí a manželé na nìj už ani nemyslí. Pøesto se domníváme, že nìkteré úsporné prvky života musí mít oba manželé již z mládí. Anebo pro nì mu- selo toto pøechodové návykové období trvat delší dobu, aby nevznikaly stresové stavy. V dalších našich testech nabídneme "energe- tické" zkušeností mladé rodiny s jedním èi dvìma dìtmi. Redakce uvítá vaše pøípadné názory a po- znatky, které na stránkách Alternativní energie zve- øejníme. Pøipravil: Jaroslav Peterka PØEHLED SAZEB A CEN ZA ODEBRANOU ELEKTRICKOU ENERGII Platný od 1. 7. 1998 Sazby pro domácnosti dle výmìru MF ÈR è. 05/98 ssaazzbbaa ssttáállýý mmììssííèènníí ppllaatt KKèè cceennaa KKèè//kkWWhh ppooppiiss ssaazzbbyy BBSS 11 3,45 Sazba vhodná pro domácnosti s malou spotøebou BB 58 2,19 Sazba vhodná pro domácnosti s vìtší spotøebou (nad 448 kWh/rok) NN 45 0,91 Sazba vhodná pro domácnosti s vìtší spotøebou v pásmech nízkého tarifu (zejména pro akumulaèní spotøebièe) BBVV Sazba vhodná pro domácnosti s elektrickým akumulaèním vytápìním (od 3 kW) a akumulaèním ohøevem teplé užitkové vody (nejménì 50 l) VT - 2,00 16 hodin/den 1 146 NT - 0,61 1 - 2 obytné místnosti 2 198 8 hodin/den 3 - 4 obytné místnosti 3 255 5 a více obytných místností BBHH Sazba vhodná pro domácnosti s regulovaným elektrickým smíšeným vytápìním (pøíkon akumulaèní èásti min. 2 kW) a akumulaèním ohøevem teplé užitkové vody (nejménì 50 l) VT - 1,80 16 hodin/den 1 131 NT - 0,61 1 - 2 obytné místnosti 2 170 8 hodin/den 3 - 4 obytné místnosti 3 208 5 a více obytných místností BBPP Sazba vhodná pro plnì elektrizované domácnosti, kde je k vaøení, vytápìní a ohøevu teplé užitkové vody využívána výhradnì elektøina VT - 4,01 MMeezzee rrooèènníí ssppoottøøeebbyy nníízzkkééhhoo ttaarriiffuu 1 167 4 hodiny/den do 3x25 A vèetnì 25 000 kWh/rok 2 253 NT - 0,91 nad 3x25 A do 3x32 A vèetnì 30 000 kWh/rok 3 377 20 hodin/den nad 3x32 A do 3x50 A vèetnì 35 000 kWh/rok 4 480 nad 3x50 A do 3x63 A vèetnì 40 000 kWh/rok 5 839 nad 3x63 A 70 000 kWh/rok "Sazba "BP" je diferencována podle velikosti hlavního jistièe (zaplombovaného) a pøekroèí-li spotøeba elektrické energie, vymezená dvìma odeèty s 12-ti mìsíèním odstupem, výše uvedené hodnoty, zaplatí odbìratel každou kWh odebranou nad tuto mez ve vysokém tarifu 4,01 Kè/kWh." VT - vysoký tarif, NT - nízký tarif Sazby BS a B lze kombinovat se sazbou N. Pøi této kombinaci se stálé platy sèítají. Uvedené ceny u jednotlivých sazeb jsou ceny s DPH. OPRAVA: V minulém èísle nám v „Našem testu“ Podnikatelova kanceláø a úspora elektrické energie zaøádil na str. 23. tiskaøský šotek. V 5. øádku nemohou být roèní nákla- dy extrapolací až 600 Kè, ale správnì až 5 600 Kè. Vìøíme, že pozorný ètenáø si vynásobil mìsíèní èástku dvanácti a ke správnému výsledku dospìl sám. Ostatním ètenáøùm se omlouváme. (Redakce) 1133 NÁŠTEST SSeevveerrooèèeesskkáá eenneerrggeettiikkaa,, aa..ss.. TTeepplliicckkáá 88,, 440055 4499 DDììèèíínn IIVV

Fotografie z titulní strany Pozorní ètenáøi jistì z titulní strany poznali libereckého podnikatele Jaroslava Bureše, o které jsme pøinesli reportហv minulém èísle. Tehdy nám prozradil, že stejnì jako zavádí obnovitelné zdroje energie ve svém lesním srubu v Jizerských horách, tak i ve vlastní firmì FINALSTAV využívá mimo jiné kotel na zplyòování døeva. Stavební èinnost a truhláøská dílna pøináší dostatek paliva. V truhláøské dílnì jsme také našli lis na výrobu briket, který jsme využili k dalšímu redakènímu ex- perimentu. Zkoušeli jsme na nìm vyrobit brikety napøíklad z rychle rostoucí traviny. O výsledku vás bude Jaroslav Peterka informovat v lednovém èísle. Poradenství se v Dìèínì daøí Pomáhat a radit svým zákazníkùm, jak správnì užívat elektrickou energii, aby využili komfortu, který nabízí a pøitom jí spotøebovali co nejménì, aby nedocházelo k jejímu plýtvání, chce Severoèeská energetika, a. s. Dìèín (SÈE). Z toho dùvodu vybudovala v severoèeském regionu ètyøi poradenská støe- diska (PS). První zaèalo sloužit v Dìèínì v roce 1993 a bylo vùbec první v ÈR. Další byla postupnì dána do provozu v Liberci, Lounech a v Ústí nad Labem. Nyní Severoèeská energetika vydala pro své zákaz- níky první èíslo informaèního bulletinu nazvaného "FREKVENCE pro zákaníky." KKoonnttaakktt nnaa PPoorraaddeennsskkáá ssttøøeeddiisskkaa SSÈÈEE,, aa..ss.. :: OOtteevvíírraaccíí ddoobbaa:: Dìèín, Teplická 22, Tel.: 0412 / 57 2440 Po a St 8°° - 17°°; Út a Èt 8°° - 16°°; Pá 8°° - 13°° Ústí n/L, Panská 19, Tel.: 047 / 530 4416 Po a St 8°° - 17°°; Út a Èt 8°° - 15°°; Pá 8°° - 12°° Liberec, Tatranská 9, Tel.: 048 / 527 3440 Po a St 8°° - 17°°; Út a Èt 8°° - 12°°; Pá 8°° - 12°° Louny, Èeská 848, Tel.: 0395 / 655 231 Po a St 8°° - 17°°; Pá 8°° - 12°° Pøipravila: Ing. Ilona Holešáková Digitální anemometry mìøí rychlost V posledním pùl roce si pan Václav Øíha ze Svojšic na Pøíbramsku zapisoval každý týden rychlost proudìní vìtru v blízkosti jedné ze svých dvou èerpacích stanic PHM. Peèlivé pozorování mu mìlo potvrdit, zda uskuteèní svùj dlouholetý zájem o stavbu vìtrné elektrárny. Výsledky mìøení však naznaèily, že u èerpadla v Chrašticích by investice byla pomìrnì neekonomická, vítr jim tam moc nefouká. Václav Øíha k mìøení vìtru používal digitální anemometr. V chystaném èlánku vysvìtlujeme možnosti takového mìøení. Tepelné èerpadlo vytápí státní hrad Unikátní instalaci tepelného èerpadla mohla provést pražská firma VESCOM, když vyhrála výbìrové øízení na rekonstrukci vytápìní správních budov Státního hradu Švihov na Klatovsku. Vytápìní a ohøev užitkové vody zde nyní zajišuje v poøadí již 100. èerpadlo švédské firmy IVT, které VESCOM do republiky dovezl. Reportហnám pøiblíží s jakými nástrahami se museli technici vypoøádat. Kastelánovi Jaroslavu Butulovi se naplnil dlou- holetý sen o tepelném èerpadlu. V Horušanech pøedbìhli dobu Horušany. Malá obec na okrese Plzeò-jih plná rodinných domkù. Pøi cestì z Pøeštic do nedalekého Merklína ji témìø pøehlédnete. Nenajdete totiž o ní zmínku ani v prùvodci po zajímavostech Plzeòska. A pøesto jsou Horušany cílem našeho výjezdu. Pøièinila se o to zvìst o perfektnì fungujícím tepelném èerpadle Carrier, které si ve svém domku nainstaloval nápaditý Vlastimil Štolcpart. Zvoníme, pøedstavujeme se, vcházíme a pak už se nestaèíme divit. Tak zaèíná v lednovém èísle svou reportហredaktor Jiøí Votruba. ÈEZ zkouší obnovitelné zdroje Elektrárenská spoleènost ÈEZ a.s. Praha pøipravila v minulých dnech pro novináøe exkurzi na své tøi elektrárny, které využívají k výrobì elektøiny obnovitelné zdroje. Spoleènost si na nich ovìøuje možnosti výroby elektøiny v podmínkách Èeské republiky, zkouší jejich spolehlivost, a pøes dispeèinky i možné øí- zení a regulaci. Vìtrná farma ÈEZ se tøemi velkými elektrárnami se nachází na vrcholu hory Mraveneèník v katastru obce Louèná nad Desnou v okresu Šumperk. Celkový instalovaný výkon všech tøí vìtrných zdrojù je 1165 kW. V tìsném sousedství farmy je umístìno také velké pole fotovoltaických køemíkových èlánkù o vý- konu 10 kW. V blízkosti je i další špièkové dílo našich hydroenergetikù - pøeèerpávací vodní elektrárna Dlouhé Stránì, kde je pro potøeby elektrizaèní soustavy instalováno 2 x 325 MW pasivního i aktivního výkonu. Tento vodní zdroj pøi návštìvì novináøù pracoval spolehlivì, horší to už bylo s vìtrnými elektrárnami. Je- jich rotory se v bezvìtøí ani nehnuly a hustá mlha neumožnila si je ani prohlédnout...Další informace pøi- nese lednové èíslo. (moh) Jaroslav Bureš obsluhuje lisovací soustavu HLS 25 od firmy BRIKLIS ze Slapù u Tábora. Jsou s ní velice spokojeni. Nᚠprùvodce Ing. Miroslav Kopøiva, CSc., si s nepøízní poèasí nedovedl poradit,všechno nám ovšem názornì pøedvedl v sále urèeném pro exkurze. 1144 REDAKCEPØIPRAVUJE

SOUT̎ 1155 SOUT̎ V souvislosti s vydáním tøetího èísla ALTERNATIVNÍ ENERGIE redakce vyhlašuje první ètenáøskou soutìž s názvem VŠE O ÈEM P͊EME ØÍDÍTE VY PPrraavviiddllaa jjssoouu jjeeddnnoodduucchháá.. CCoo nneejjoobbjjeekkttiivvnnììjjii ppíísseemmnnìì ooddppoovvììddììtt nnaa nnáásslleedduujjííccíí oottáázzkkyy:: 11.. JJaakk ssee VVáámm AALLTTEERRNNAATTIIVVNNÍÍ EENNEERRGGIIEE llííbbíí nneebboo nneellííbbíí?? 22.. KKtteerrýý oobboorr VVááss nneejjvvííccee zzaajjíímmáá aa pprrooèè?? 33.. KKtteerrýý aauuttoorr jjee pprroo VVááss nneejjssrroozzuummiitteellnnììjjššíí?? 44.. OO èèeemm bbyyssttee cchhttììllii ppssáátt vv rrooccee 11999999?? Pìt nejzajímavìjších odpovìdí na každou otázku odmìníme nejnovìjší energeticky úspornou žárovkou, které pro tuto soutìž vìnovala firma PPhhiilliippss ÈÈeesskkáá rreeppuubblliikkaa ss..rr..oo..,, LLiigghhttiinngg a Vaše názory v rámci možností - celé nebo zkrácené - otiskneme. Termín Vašich odpovìdí došlých do liberecké redakce je 10. prosinec 1998. Výsledky ohlásíme a dopisy otiskneme v 1. èísle 2. roèníku, které vyjde 8. ledna 1999. Žárovky budou odeslány (v rámci možných úprav odesílání balíkových zásilek pøed vánoèními svátky) nejpozdìji do konce roku 1998. NNoovvýý mmeezznnííkk vvee vvýývvoojjii eenneerrggeettiicckkyy úússppoorrnnýýcchh kkoommppaakkttnníícchh zzááøøiivveekk:: Philips Ecotone Ambiance ve tvaru žárovky Pouhých pár mìsícù po uvedení na trh obdržela záøivka Ecotone Ambiance 2 ceny od designerské spoleènosti Industrie Forum Design Hannover. Vedle této celosvìtovì uznávané ceny za design pro rok 1998 obdržela rovnìž cenu za ekologický design pro rok 1998. Nová úsporná kompaktní záøivka Ecotone Ambiance má podobný tvar jako klasické "hruškovité" žárovky, stejnou patici a navíc vyniká øadou špièkových technických para- metrù. Philips Ecotone Ambiance vydrží až 5 let pøi úspoøe 80 % elektrické energie proti oby- èejné žárovce. Její rovnomìrná distribuce svìtla vytváøí pøíjemnou atmosféru zejména v obývacích pokojích. Kontaktujte nás: PPhhiilliippss ÈÈeesskkáá rreeppuubblliikkaa ss..rr..oo..,, LLiigghhttiinngg Nad Kazankou 172/57, 171 00 Praha 7 - Trója Tel.: 02/854 27 66, Fax: 02/854 44 95 http://www.philips.cz/lighting

Øešení existuje Problém øeší kotle nové generace na principu zplyòování, které dokáží spalovat uhlí a døevo spo- leènì nebo samostatnì. Výhodou tìchto kotlù je možnost regulace v rozsahu výkonu 40 až 100 % pøi stejné úèinnosti 80 - 89 %. Kotle dosahují nízkých emisních hodnot zneèištìní ovzduší a proto je mù- žeme považovat za ekologické. Zùstává však otázka útlumu kotle pøes noc, kdy kotel provozujeme tak, aby nám nevyhasl. Tento re- žim kotle se nazývá udržovací nebo stáložárný. Úèin- nost kotle je však pøi tomto provozu velmi nízká a tento režim kotle považujeme za nehospodárný. Øešení nabízí zapojení kotle s akumulaèními ná- držemi, jehož výhody mùžeme shrnout do nìkolika bodù: - nižší spotøeba paliva o 20 až 30 % - vyšší životnost kotle, proti klasickému zapojení se ètyøcestným mísícím ventilem je až dvojná- sobná - vyšší životnost komínu, kdy se mùžeme vy- hnout jeho vyvložkování - ideální možnost kombinace otopných tìles (ra- diátorù) s podlahovým vytápìním - možnost kombinace s dalšími zpùsoby vytápìní napø. sluneèní, akumulaèní elektøina apod. - pohodlné topení a ideální vyhoøení paliva - ekologiètìjší vytápìní Provoz kotle s aku- mulaèními nádržemi Systém provozujeme tak, že na dvì až tøi nalo- žení, kdy kotel pracuje na plný výkon, nabijeme aku- mulaèní nádrže o daném objemu na teplotu 95 až 105°C. Kotel potom necháme dohoøet. Dále už jen naakumulovanou energii èerpáme a to po dobu, která odpovídá venkovní teplotì. Bìžnì to bývá je- den až dva dny. Objem akumulátoru je dán výko- nem kotle a tepelnými ztrátami. Schéma zapojení Mezi kotlem a akumulaèními nádržemi se na- chází speciální armatura Laddomat 21, která se skládá z litinového tìlesa osazeného termoregulaè- ním ventilem, který zabraòuje vstupu studené vody do kotle. Dále je vnìm èerpadlo, spínané termosta- tem pøi teplotì cca 55°C, zpìtná klapka, která umožòuje samostatnou cirkulaci vody pøi výpadku elektrické energie a kulové ventily. Ty slouží k nasta- vení prùtoku vody èerpadlem a to tak, aby se nám v nádržích pøi jejich nabíjení nemíchala teplá voda se studenou, ale tvoøily se teplotní hladiny. Všechny po- tøebné teploty se sledují na teplomìrech. Akumulaèní nádrže mùžeme v horní èásti propojit s otevøenou ex- panzní nádobou nebo zde umístit odvzdušòovací ventily. Chceme-li zapojit do systému zásobník pro pøípravu TUV, zapojíme jej v okruhu akumulaèních nádrží pøed trojcestným ventilem, na kterém nasta- vujeme požadovanou teplotu vody do systému. Troj- cestný mísící ventil je možné ovládat ruènì nebo re- gulací pøes servopohon. Izolace nádrží Vhodným øešením je spoleèné zaizolování da- ného poètu nádrží o požadovaném objemu minerální vlnou do skeletu ze sádrokartonu, pøípadnì doda- teèné vyplnìní sypkou izolací. Minimální tlouška izolace pøi použití minerální vlny je 120 mm. Další variantou je pøímé zaizolování jednotlivých nádrží vy- pìnìnou polyuretanovou izolací nebo minerální vl- nou s ST folií v koženkovém pouzdru. 1166 DØEVO AKUMULAÈNÍ VYTÁPÌNÍNejlepší zapojení kotle na tuhá paliva KKaažžddýý zz nnááss,, kkddoo nnììkkddyy ttooppiill vv kkllaassiicckkéémm kkoottllii nnaa ttuuhháá ppaalliivvaa ((nnaa pprriinncciippuu ooddhhooøøíí-- vváánníí)) vvíí,, žžee tteennttoo ttyypp kkoottllee jjee mmoožžnnéé jjeenn vveelliiccee mmáálloo rreegguulloovvaatt.. KKoottlleemm bbuuïï ppøøeettááppíímmee aanneebboo jjeejj dduussíímmee ttaakk,, žžee zzaammooøøuujjeemmee kkoouuøøeemm ssvvéé ookkoollíí.. Ing. Petr Cankaø Je tøeba generací z rodiny Cankaøù, které se staly prùkopníky ve zplyòovacích jednot- kách pro auta a lodì, pùvodní firmou, která se zabývala výrobou kompresorù pod znaèkou ATMOS a dnes vyrábìjí zplyòovací kotle na døevo a uhlí. Popsané øešení je uvedeno na následující fotografii. Ètenáø urèitì pozná, že se jedná o výs- tavní exponát, u kterého není pøipojena expanzní nádoba a další pokraèování rozvodù. Armatura Laddomat 21 je umístìna u paty nádrže, vybavená tøemi teplomìry. Obrázek byl poøízen na výstavì RACIO EKO THERM v øíjnu t.r. v Plzni.

Zaèátek byl v minulosti Panelové domy byly døíve ve správì Oblastního bytového podniku s.p. Cheb. S pøíchodem tržního hospodáøství bylo nutné zabezpeèit pro mìsto part- nera, který by byl schopen pøevzít a všestrannì za- jistit svým jménem, pøi zachování pøímého vlivu mìsta, jeho povinnosti v oblasti infrastruktury. Vzhle- dem k tomu, že v tuzemsku nebyl partner, který by podnik koupil a splòoval ostatní kriteria, byl vybrán partner zahranièní. Pøi privatizaci bezúplatným pøe- vodem OBP na mìsto Cheb byla souèasnì založena obchodní spoleènost mezi mìstem Cheb a zahraniè- ním partnerem. Výbìr byl šastný S pøedstihem byla založena spoleènost TEREA Cheb s.r.o. za partnerství NGW - Niederrheinische Gas und Wasserwerke Duisburg. Tento partner má rozsáhlé zkušenosti pøi potøebných infrastrukturách mìst a obcí ve Spolkové republice Nìmecko, ob- zvláštì pak v prùmyslové aglomeraci Porúøí. Sou- èasnì participuje na obdobných spoleènostech v no- vých spolkových zemích (bývalá NDR), kde jsou po- dobné podmínky jako u nás. Filosofií NGW je, kromì jiného, snižování energetické nároènosti a ekologi- zace výroby tepla. Realizace systému Za celou akcí stojí smlouva o poskytnutí podpory mezi TEREA Cheb s.r.o. a Deutsche Ausgleichsbank. Pøíjemce podpory TEREA Cheb s.r.o. realizovala pi- lotní projekt ekologické výroby tepla v Chebu ohledu- plný k životnímu prostøedí. Dokázala tak, že sluneèní energii je možné využívat všude, tedy i na panelo- vých domech ve mìstech. Cheb bude ušetøen urèi- tého množství škodlivin pøi pøípravì TUV zemním ply- nem. Øešení je to vzorové s možností budoucího roz- šiøování na další objekty. Pøed realizací solárního systému bylo provedeno podrobné mìøení spotøeby TUV, protože obyvatelé každý rok urèité množství šetøí. Celou akci smluvnì zajistila karlovarská firma Jiøí Köteleš - Pohoda a rea- lizovala pražská spoleènost ATON centrum. Od 15. srpna 1998 je systém v celoroèním zkušebním pro- vozu, protože se musí provìøit stav ve všech roèních obdobích. Základem solárních systémù na plochých støe- chách je, že po jejich montáži nesmí do støech zaté- kat. Byla proto zvolena roznášecí ocelová kon- strukce ukotvená na obvodových stìnách objektu. Støešní pl᚝ byl pøesto pøed realizací opraven a je k nìmu kdykoliv pøístup. Technické údaje Protože systém je ve zkušebním provozu, uve- deme jen nejdùležitìjší údaje. Bylo použito 45 ks horizontálních sluneèních kolektorù Heliostar od firmy Thermo-solar Žiar ze Žiaru nad Hronom ve Slo- venské republice. Sluneèní energie je akumulována ve dvou nových solárních ohøívaèích TUV po 2500 l a dohøívána ve stávajícím ohøívaèi plynovým kotlem. Bylo spoèítáno, že za rok by se mìlo uspoøit témìø 70 % plynu pro pøípravu TUV. V dobì naší návštìvy, t.j. 26. 10. 1998, ukazoval automatický mìøiè slu- neèního tepla v TUV celkový odbìr 17,8 GJ. Maxi- mální výkon pole se blíží ke 40 kW. Další podrob- nìjší údaje Vám pøineseme v nìkterém pøíštím èísle, nejlépe však z vyhodnocení jednoroèního zkušebního provozu po srpnu 1999. Pøipravil: Jaroslav Peterka Nová chebská minidominanta PPoozzoorrnnéé nnáávvššttììvvnnííkkyy CChheebbuu mmoožžnnáá zzaauujjmmee zzaajjíímmaavváá èèeeppiièèkkaa nnaa jjeeddnnoomm zzddaalleekkaa vviiddii-- tteellnnéémm ppaanneelloovvéémm ddoommìì nnaa ssííddlliiššttii ZZllaattýý vvrrcchh,, kktteerráá ppøøiippoommíínnáá ssvvììtteellnnéé nnoovviinnyy vvee vveell-- kkýýcchh mmììsstteecchh.. PPøøii ppoohhlleedduu zzbbllíízzkkaa jjee mmoožžnnéé rroozzeezznnaatt sslluunneeèènníí kkoolleekkttoorryy.. JJaakk jjee mmoožžnnéé,, žžee ssii jjee nnáájjeemmnnííccii ppooøøííddiillii,, kkddyyžž ppaanneelloovvéé ddoommyy vvyyžžaadduujjíí ppøøeeddnnììjjššíí oopprraavvyy?? NNeebboo jjee vv ttoomm jjiinnýý úúmmyyssll?? 1177 REPORTÁŽ Obr. 2 Pohled na kolektory z ptaèí perspektivy Obr. 1 "Svìtelné noviny nad Chebem"

Také naše redakce pomohla malým dílem na- plnit celkový poèet témìø 140 000 návštìvníkù. Doprava vlastními vozidly na výstavištì však první den doslova zkolabovala. Jediný pøístup na výstavištì od centra Prahy ulicí Beranových byl kolem 9. hodiny uzavøen a doprava byla vedena pøes bytovou zástavbu v Letòanech. Domluvené schùzky se nekonaly a provozovatelé mobilních telefonù mìli žeò. Jeden nᚠznámý se snažil na parkovištì autem pøejet pole a byl k smrti vydì- šen, když soubìžnì s ním pøistávalo na travna- tém letišti sportovní letadlo. I když mezi sedmi velkými výstavními ha- lami byly provizorní komunikace a rùzné stavební nedodìlky, uvnitø hal zaèal pulsovat pravý vele- tržní ruch. Z tohoto pohledu byl "vnitøní" život v ha- lách na vysoké úrovni, jako døíve na Strahovì. Díky veletržnímu prùvodci jsme si zaškrtali firmy a haly, které jsme chtìli navštívit a celkem bez problémù jsme je nacházeli. Mezitím jsme se však zastavovali témìø u všeho, co bylo zajímavé z hlediska úspor paliv a energie. Dominovaly zejména zateplovací technologie. Trochu horší to bylo s obèerstvením. Ani ne kvùli rozsahu, ale kvùli minimálnímu poètu míst na jakékoliv sezení. Po dopoledním chození bylo obèerstvování ve stoje další zkouškou fyzické kondice návštìvníkù. Nakonec se pøiblížila uzavírací hodina, ale my jsme ze sedmi hal stihli jenom pìt. Ploužíme se k autu a vracíme se domù. V dálce mizí i dva upoutané balony, které nám ráno ukazovaly cestu. S výsledky našich jednání jsme velmi spoko- jeni. Tøetí den volíme trasu smìrem na východní èást Letòan od Staré Boleslavi v domnìní, že nás balony opìt správnì navedou. Ale chyba lávky, byla hustá mlha. Parkujeme opìt v sídlišti. U se- verní brány vystupují lidé pohodlnì z autobusù, které pøijíždìjí od metra jeden za druhým a ve- dle se pomalu sunou automobily na pøilehlá par- kovištì. Není premiéra a vše je znatelnì klid- nìjší. Víme však kam jít, kde se obèerstvit, jsme tu již jako doma. Naše setkání se opìt protáhla až do konce uzavírací doby. Registrujeme i prodej našeho èasopisu v prodejnì ABF v hale Centrum služeb. Další výtisky dostávají od redakce jednot- liví vystavovatelé. Konstatujeme, že nejvìtším darem letošního FOR ARCHU bylo sluneèné po- èasí. Pøi dešti by se nemohla øada jednání uskuteènit venku na èerstvém vzduchu, stejnì tak parkovištì na louce by urèitì tonulo v blátì. Vzduch v halách sice byl, ale odpoledne prohøátý od sluníèka i nás, návštìvníkù, více než je zdrávo. Pøes všechny drobné dìtské nemoci nového výstavištì, které se do pøíštího roèníku urèitì od- straní, jsme nadmíru spokojeni. Vystavovatelé byli korektní a vlídní, všude pak neuvìøitelné množství materiálù a inspirace. Protože nemù- žeme psát o všem, mohli byste nám pøíští rok v nìèem pomoci. Pøijeïte se podívat osobnì a pøe- svìdète se. Bude v provozu nová èást metra trasy B až k nákupnímu centru Èerný Most.Do stanice Èeskomoravská se dostanete pohodlnì za peníze metrem a zdarma autobusem až pøed hlavní severní vchod. Tøeba se s nìkterými z Vás seznámíme i osobnì. Pod halami FFOORR AARRCCHHUU ´´9999.. VV zzááøøíí ssee kkoonnaall jjiižž ppoo ddeevvááttéé zznnáámmýý pprraažžsskkýý vveelleettrrhh FFOORR AARRCCHH ´´9988.. LLeettooss uužž nnee nnaa SSttrraahhoovvìì,, aallee nnaa nnoovvéémm ((pprroozzaattíímmnníímm)) vvýýssttaavviiššttii vv PPrraazzee LLeettòòaanneecchh.. BByyll ttoo pprrvvnníí kkrrookk nnaa pplláánnoovvaannéé cceessttìì kk ddeeffiinniittiivvnníímmuu pprraažžsskkéémmuu vvýýssttaavvnníímmuu aarreeáálluu,, kktteerrýý bbyy mmììll bbýýtt ddoo-- bbuuddoovváánn ddoo rrookkuu 22000066.. 1188 REPORTÁŽ

11.. KKoottllee aa èèeerrppaaddllaa Naše první zastavení patøilo v pavilonu 5 ex- pozici firmy STIEBEL ELTRON Praha, kde nás uví- tal technik Ing. Petr Novotný. "Naše hlavní expozice bude až na výstavì AQUA - THERM v závìru listopadu, kde bude pøedstaven kompletní výrobní program firmy. Zde se proto pøedstavujeme pouze takovým základ- ním výrobním programem. Jsou to elektrické pøí- stroje na ohøev vody, od zásobníkových až po prùtokové ohøívaèe, akumulaèní kamna, klimati- zaèní jednotky i s tepelnými èerpadly typu vzduch-vzduch a závìsné plynové kotle znaèky Hydrotherm, a také akumulaèní kamna. Ve výrobì tepelných èerpadel má firma STIEBEL ELTRON velkou tradici. Na našem trhu máme zastoupení sice od roku 1992, ale už v roce 1982 se uskuteènila dodávka pøibližnì 30 kusù tepelných èerpadel pro tehdejší rozvodné závody. Máme signály, že èerpadla dodnes fun- gují, což jsou pro nás pøíznivé reference. Tím mù- žeme prakticky doložit životnost 15 i 20 let. Souèástí našeho koncernu je i znaèka pro plynové kotle HYDROTHERM. U plynových kotlù bych se rád pochlubil zakázkou pro rekonstruo- vané divadlo Fidlovaèka v Praze, kde budou pra- covat dva tlakové kotle. Jinak máme zkušenosti s vytápìním našimi kotli Vinohradského divadla, pražského hotelu Hilton atp. Musím potvrdit, že znaèka HYDROTHERM má díky svojí kvalitì velmi výrazné postavení na našem trhu. Závìrem bych chtìl zdùraznit, že šíøe našeho výrobního zábìru umožòuje investorovi získat té- mìø všechno na jednom místì a nemusí nic shá- nìt. AA jjeeššttìì zzvveemmee èètteennááøøee ddoo nnaaššíí eexxppoozziiccee nnaa vveelleettrrhhuu AAQQUUAA--TTHHEERRMM vv PPrraazzee vv hhaallee ""AA"" ssttáánnkkuu èèíísslloo 111199.."" STIEBEL ELTRON HYDROTHERM, s.r.o. K Hájùm 946 155 00 PRAHA 5 Tel.: 02 - 651 78 29, 651 20 72 Fax: 02 - 651 21 22 E - mail: stiebel@traveller.cz 22.. NNeerreezzoovvéé bbaazzéénnyy Bublající voda v napuštìném nerezovém ba- zénu tøinecké firmy D5 TØINEC lákala k zasta- vení. Nejrùznìjšími informacemi nás potom zahr- nul vedoucí marketinku a prodeje Ing. Lubomír Ožana. "Naše spoleènost se nerezovým bazénùm vìnuje již sedm let," øíká pøesvìdèivì a hned do- dává. "Bazény, jako takové, však dìláme už l5 let. Nejdøíve jsme je vyrábìli z normálních ba- revnì natíraných plechù. Jak asi víte, hygienici pro styk s pitnou vodou nemají pro barvy zrovna moc pochopení, hlavnì co se týèe jejich nezávad- nosti. Proto jsme se zamìøili jen na bazény nere- zové, což má oproti jiným výrobkùm, bazénùm betonovým, keramickým, plastovým øadu nespor- ných pøedností. Životnost je prakticky neome- zená. My dáváme pìt až osm let záruku na práci, ale kvalitní švédský nerezový plech, odpo- vídající našim normám pro potravináøské úèely, je opravdu vynikající. Cena je až trojnásobnì vyšší, ale životnost tìchto bazénù s ostatními je nepo- rovnatelná. Ing. Lubomír Ožana vysvìtluje pøednosti nerezo- vých bazénù (obr 2). 33.. ZZáássoobbnnííkkyy nnaa ppllyynn Expozici spoleènosti KRALUPOL vévodily dva zásobníky na propan. Takové nádrže jsou èím dál více k vidìní na zahradách našich rodinných domù, ale i v blízkosti dalších obytných objektù. Objevují se zejména tam, kam není zatím ekono- mické z hlediska velikosti a hustoty osídlení za- vádìt plynovody se zemním plynem. Potvrdil nám obchodní zástupce firmy Václav Šlouf. BBeezzddoottyykkoovvéé sseennzzoorryy Novinku v expozici brnìnské firmy SENZOR BOHEMIA - optoelektronické snímaèe sanitárního zaøízení - nám pøedstavil Ing. Otakar Dvoøák. Vý- robky mateøské firmy SENZOR Košice nacházejí uplatnìní pøi úsporném ovládání sprch, kohoutkù vody, tolaet atp. "Oproti døívìjším výrobkùm s tlaèítkovými sy- stémy, nyní staèí pøiblížit ruce nebo èást tìla do zóny snímaèe. Ten zareaguje a elektroventil spustí asi na 20 vteøin vodu. Pøitom teplotu je možné míchat termostatickým ventilem od 15 do 65°Celsia. Termoventil je pochopitelnì mimo vlastní ovládání sprchy, aby s ním zákazník nemohl manipulovat. Pøínosy vidíme v tom, že se ještì více zvýší úspory teplé vody, myjící èlovìk ji mùže využít jen urèený èas. Nejvíce využití najde senzorické ovládání ve sprchách veøejných bazénù, v kempech a potom v sociálním zázemí podnikù, kde je velká spo- tøeba teplé i studené vody. Taková investice umožòuje v prùmìru úsporu 40-60 % vody. Když vezmeme v úvahu, že se jedná vìtšinou o teplou vodu, jsou vynaložené prostøedky do roku nebo šestnácti mìsícù zpátky." 1199 REPORTÁŽEAROZHOVORY obr.1 obr.2 obr.3 FORARCH´98Reportáže a rozhovory Kvalitu støešních oken VELUX pøedvádìl známý výrobce pøímo v expozici zkrápìním proudy vody.

Návrhy øešení S nutnou rekonstrukcí zastaralých systémù vzniká otázka, jak umožnit uživatelùm bytù aktivnìjší ovlivnìní vlastní spotøeby tepla spolu s vyšším komfor- tem. Vìtšina obyvatel takovýchto domù se domnívá, že nejlepším øešením by bylo etážové vytápìní a pøí- prava TUV vlastním plynovým nástìnným kotlem. Ten však zabírá pomìrnì hodnì místa a z dùvodu nutnosti odvodu spalin jej nelze použít všude. Nové øešení Pøed nìkolika lety se na trhu objevilo øešení v podobì stanic, které jsou napojeny na centrální do- dávku topné vody a umìjí nahradit lokální zdroje te- pla centrálními. Obchodní název tìchto systémù je LOGO. Technika systémù LOGO je založena na indi- viduálních potøebách nájemníkù èi majitelù bytù. Umožòuje regulaci tepelné pohody v bytì a decent- ralizovanou pøípravu TUV bez závislosti na ostatních bytech. Je vhodná pøedevším pro èinžovní domy a to jak do novostaveb, tak i do starší zástavby. V šachtì na schodišti nebo dokonce v nepouží- vaném komínì je umístìno stoupací vedení topné vody, na kterém jsou zavìšeny stanice LOGOPACK, viz obr. Napojení stanice je buï pøímo na stoupaèce nebo blízko odbìrných míst mezi kuchyní a koupel- nou. Topení v bytì je regulováno elektronickou regu- lací s týdenním programem, která je umístìna v re- ferenèní místnosti, nejèastìji v obývacím pokoji. Teplá voda se pøipravuje v prùtokovém výmì- níku pouze ve chvíli otevøení výtokového ventilu s teplou vodou a je regulována tlakovým reguláto- rem nezávislým na další pomocné energii. Ke stanici je pak pøivedena pouze studená voda. Odpadá cent- rální ohøívaè (zásobník) teplé vody a její rozvod po domì. Takto integrované vytápìní s pøípravou TUV umožòuje pøesné mìøení spotøeby energie v jednotli- vých bytech. Mìøení se provádí pomocí kalorimetru, u nìhož se spotøeba tepla odeèítá pøímo v kWh. Spo- tøeba za minulé období, t.j. napø. k 31. 12. se uloží do pamìti. Odeèet se mùže provádìt i mimo byt, napø. v centrální odeèítací jednotce. Mìøièe jsou za- plombovány a ovlivnìní mìøení vnìjším zásahem není bez jeho poškození možné. Dále se mìøí už je- nom spotøeba studené vody bytovým vodomìrem. (pokraèování pøíštì) Ing. Zdenìk Kratochvíl V roce 1992 absol- voval Strojní fa- kultu ÈVUT v Praze, Katedru ekonomiky a øízení strojírenské výroby. Poté jeden rok stu- doval management na Northwood Uni- versity, Midland Mi- chigan v USA. V roce 1993 nastoupil k firmì Gebr. Meibes GmbH v Hannoveru. Od roku 1994 je spoleèníkem a jednatelem firmy MEIBES s.r.o. v Èeské republice. Za nejlepší exponát 3. roèníku Mezinárodní výstavy Aqua- therm v roce 1996 v Praze získala jejich sta- nice LOGOPACK èestné uznání a na 6. meziná- rodní konferenci EEBW: Úspory energie ´98 rovnìž v Praze - titul Negawatt 98. NNeejjvvììttššíí ppooddííll nnaa ssppoottøøeebbìì eenneerrggiiee vv ddoommááccnnoossttii ppøøeeddssttaavvuujjee aažž ssee 6600 %% vvyyttááppììnníí.. DDaallššíí vv ppooøøaaddíí aažž ss 2255 %% jjee ppøøíípprraavvaa tteepplléé uužžiittkkoovvéé vvooddyy ((TTUUVV)).. VV ÈÈeesskkéé rreeppuubblliiccee eexxiissttuujjee vveellkkéé mmnnoožžssttvvíí bbyyttùù,, uu kktteerrýýcchh jjee ssttáávvaajjííccíí ssyyssttéémm vvyyttááppììnníí aa ppøøíípprraavvyy TTUUVV zzaassttaarraallýý aa vv mmnnoohhaa ppøøííppaaddeecchh jjee jjeehhoo pprroovvoozz zznnaaèènnìì nneeeekkoonnoommiicckkýý.. ØØeeššeenníímm jjee vvýýmmììnnííkkoovváá ssttaa-- nniiccee,, kktteerráá jjee nnaappoojjeennaa nnaa cceennttrráállnníí ddooddáávvkkuu ttooppnnéé vvooddyy,, èèíímmžž jjee uummoožžnnììnn eettáឞoovvýý kkoommffoorrtt vvyyttááppììnníí aa ppøøíípprraavvyy TTUUVV.. -VÝMÌNÍKOVÁ STANICEVE VLASTNÍM BYTÌ "Základní kámen systému" stanice LOGOPACK  Pohled do bytového jádra ukazuje stanici LOGOPACK zavìšenou na tepelnì izolovaném stoupacím potrubí topné vody. Vlevo jsou umístìny oba mìøièe - vodomìr na studenou vodu a kalorimetr. Napojení studené a teplé vody je realizováno systémem "vodní pavouk" s ohebný- mi hadicemi. Stanice TAG 26 s krytem umístìná do kuchyòské linky 2200 ÚSPORYTEPLAAVODY

VVee vvýýcchhooddooèèeesskkýýcchh TTøøeebbeecchhoovviiccíícchh ppoodd OOrreebbeemm mmáá ssííddlloo ssppoolleeèè-- nnoosstt,, kktteerráá ssee mmeezzii ooddbboorrnnííkkyy vv oobboorreecchh vvooddaa--ttooppeenníí--ppllyynn--cchhllaazzeenníí--kkllii-- mmaattiizzaaccee uuvveeddllaa zzeejjmméénnaa ttrrvvaallýýmm úússiillíímm oobbjjeevvoovvaatt aa ppøøiinnáᚚeett nnaa nnáᚚ ttrrhh ppookkrrookkoovvéé tteecchhnnoollooggiiee aa mmaatteerriiáállyy zz cceellééhhoo ssvvììttaa.. JJeejjiicchh ppoouužžiittíí ppøøiinnáᚚíí zzeejjmméénnaa øøeemmeessllnnííkkùùmm aa iinnssttaallaattéérrsskkýýmm ffiirrmmáámm ddoossuudd nneebbýývvaalléé vvýýsslleeddkkyy.. ZZvvyyššuujjee ssee ppoottøøeebbnnáá pprroodduukkttiivviittaa pprrááccee aa ooddbbììrraatteelléé ddoossttáá-- vvaajjíí vvýýrroobbkkyy ss vvyyssookkýýmmii uužžiittnnýýmmii vvllaassttnnoossttmmii,, vvèèeettnnìì eenneerrggeettiicckkýýcchh aa mmaatteerriiáálloovvýýcchh úússppoorr.. UU zzrroodduu ffiirrmmyy vv HHrraaddccii KKrráálloovvéé bbyyllii bbrraattøøii VVááccllaavv aa KKaarreell OOttèèeennáᚚ-- kkoovvéé,, kktteeøøíí rroozzššííøøiillii ssvvéé oobbcchhooddnníí aakkttiivviittyy zz UUSSAA aa KKaannaaddyy nnaa úúzzeemmíí ÈÈeesskkoosslloovveennsskkaa aa PPoollsskkaa.. PPrroottoožžee ssii rroossttoouuccíí oobbjjeemm èèiinnnnoossttii vvyynnuuttiill vveellkkéé sskkllaaddoovvaaccíí pprroossttoorryy,, ssttaallyy ssee vv rrooccee 11999944 nnoovvoouu zzáákkllaaddnnoouu ssppoo-- lleeèènnoossttii pprráávvìì TTøøeebbeecchhoovviiccee pp.. OO.. VVee pprroossppììcchh nnoovvééhhoo ssííddllaa ppøøiissppììlloo ii zzøøíízzeenníí ffiirreemmnnííhhoo cceellnnííhhoo sskkllaadduu.. PPøøii nnaaššíí nnáávvššttììvvìì jjssmmee ssee zzaajjíímmaallii oo èèiinnnnoosstt èèáássttii ffiirrmmyy,, kktteerráá ssee zzaabbýývváá ddoovvoozzeemm pprráávvìì nneejjnnoovvììjjššíícchh vvýý-- rroobbkkùù aa mmaatteerriiáállùù,, ppøøiinnáᚚeejjííccíícchh úússppoorryy vv øøaaddìì ddoommááccíícchh iinnssttaallaaccíí.. VVííccee nnáámm oo ttoomm øøeekkllii ppáánnoovvéé RRaaddeekk KKuubbeellkkaa aa VVááccllaavv HHlloouuššeekk zz oobbcchhooddnnííhhoo ooddddììlleenníí.. Václav Hloušek "Naše obchodní úsilí se od roku 1992 zamìøuje hlavnì na výbìr a dovoz maximálnì pokrokových výrobkù. A to jsou napøíklad plastové trubní systémy americké firmy NIBCO, PVC pro tlakový rozvod pitné vody, dopravu korozivních médií a chemikálií do 60 stupòù Celsia, ale pøedevším CPVC s obchodním ozna-- èením FLOWGUARD Gold. Na tento materiál je pøi dodržení všech montážních a provozních podmínek poskytována celoživotní záruka prvnímu majiteli. Spojo-- vání tìchto materiálù se provádí lepením, tzv. svaøováním za studena, kterým se podstatnì snižuje pracnost. Vzhledem k pøíznivým cenám a vynikajícím vlastnos-- tem tyto materiály na trhu výraznì potlaèily klasický pozink a železo, o nichž je známo, že se zanášejí a mají horší prùtokové vlastnosti. Od roku 1993 se nám postupnì podaøilo pøivést na nᚠtrh i mìdìné insta-- laèní materiály, armatury a trubní i pásové izolace pro vytápìní, chlazení a kli-- matizaci. Napøíklad montហa rozvody potrubí v rodinném domku z mìdi vy-- cházejí finanènì stejnì jako ze železa. Pro srovnání je montហželezných roz-- vodù dvakrát dražší než samotný materiál. Také autogenní svaøování je pod-- statnì nákladnìjší než pájení mìdi propan - butanovými hoøáky. Tady jsou již ús-- pory pøi montáži. A protože jsme dovozci potrubních materiálù, rozhodli jsme se rozšíøit nᚠsortiment ještì o výrobky, které jsou na obou stranách trubních systémù. Jsou to napøíklad špièkové plynové kotle. Protože ovšem víme, že se lidé napøíklad pøi budování plynových pøípojek dost finanènì vyèerpají, máme v nabídce i kvalitní kotle v nižší cenové kategorii. Na druhé stranì rozvodù to jsou radiátory. Nabízíme napøíklad deskové, so-- klové, hliníkové, dále konvektory a podlahové topení. Chtìl bych øíci, že teplo-- vodní podlahové vytápìní pøináší maximální využití dodaného tepla, vytváøí opti-- mální tepelnou pohodu v místnosti, omezuje i šíøení prachových èástic v prostoru. Protože nevyžaduje vysoké teploty, je možné použít pro ohøev topné vody i so-- lární kolektory a tepelná èerpadla. Podlahové vytápìní sestavené klasickým zpù-- sobem, tj. zasazené do betonu, nabízíme v nìkolika technologických i cenových variantách vèetnì regulací. Novinkou je podlahové vytápìní s názvem TOPTHERM 2000, sestavené suchou cestou - bez betonu, které se podstatnì rychleji prohøeje a tím i lépe reguluje, asi jako deskové radiátory." CCoo vveeddee vvaaššii ffiirrmmuu kk hhlleeddáánníí nnoovvýýcchh tteecchhnnoollooggiiíí aa iinnssttaallaaèènníícchh mmaatteerriiáállùù?? Radek Kubelka "K hledání a dovozu nových instalaèních materiálù nás vedou naši zákazníci. Opíráme se pøitom o naše pøední topenáøské a montážní firmy. Spolupracujeme také s rùznými odbornými školami, kde se uèí topenáøské a stavební obory. Na-- pøíklad na suché podlahové vytápìní jsme pøišli pøes integrovanou školu automo-- bilní a stavební. Pravidelnì se zúèastòujeme rùzných výstav a veletrhù, napøíklad i nejvìtší to-- penáøské výstavy ve Frankfurtu n. M., kde se objevují nejrùznìjší novinky. Tam jasnì vidíme, co je ve svìtì trendem, a co k nám za rok, èi dva pøijde. Máme rov-- nìž zájem, aby se o nových instalaèních výrobcích, jejich vlastnostech, dovìdìli projektanti a montážní firmy. Nyní se pøipravujeme na ucelenou realizaci systémù vytápìní extralehkými topnými oleji pro oblasti, kde není možná plynofikace. V následujícím zimním období chystáme s dodavateli semináø, na kterém se-- známíme naše odbìratele s možnostmi tohoto oboru," øíká na závìr naší ná-- vštìvy Radek Kubelka. Redakce se podobného semináøe rovnìž zúèastní a nabídne z nìj reportáž. A ještì pozvání na veletrh AQUA -THERM v Praze ve dnech 24. - 28. listo-- padu 1998. KK..TT..OO.. IINNTTEERRNNAATTIIOONNAALL nnaajjddeettee vv hhaallee LL vvee ssttáánnkkuu èè.. 11222277 K.T.O. INTERNATIONAL Odborný velkoobchod 503 46 Tøebechovice p. O., Orlická 245 Tel.: 049 - 5592 415-16, Fax: 5592 170, 5592 927 E-mail: ktohk@ktohk.anet.cz Zásoby nejrùznìjších trubních materiálù jsou ve skladu firmy v Tøebechovicích p. O. 2211 KOMERÈNÍINFORMACE K.T.O. INTERNATIONAL pøedstavuje novinkyN o v é m a t e r i á l y i t e c h n o l o g i e p ø i n á š e j í p o k r o k a ú s p o r y INTERNATIONAL EXPORT - IMPORT ODBORNÝ VELKOOBCHOD

Úsvit byl první Ve druhém èísle èasopisu Alternativní energie jsme si mohli pøeèíst exkluzivní rozhovor s nestorem èeské solární energetiky panem Jaromírem Sumem, pøipravený u pøíležitosti Mezinárodní konference o obnovitelných zdrojích energie v Kromìøíži v èervenci tohoto roku. Mohu z vlastní zkušenosti potvrdit, že toto setkání odborníkù a pøedevším nadšencù pro ekologické využití všech forem energie bylo skuteè- ným svátkem alternativních zdrojù, které se tam skloòovaly nejen ve všech pádech, ale i ve všech svì- tových jazycích. Ve zmínìném rozhovoru se pan Sum zmínil o poèátcích využívání sluníèka v našich zemìpisných šíøkách již v sedmdesátých letech, kdy se sešli nad- dšenci pro tuto "novinku" a zaèali s výrobou a vy- užíváním rùzných druhù sluneèních kolektorù. Pro- tože v této skupince byli i pracovníci Východoèeské energetiky z Hradce Králové, stala se jedním z vyty- povaných objektù k experimentálnímu využití slu- neèní energie ve vysokohorských podmínkách i naše podniková rekreaèní chata Úsvit v Krkonoších. Mezi nadšenci byli tehdy i pracovníci Východo- èeské energetiky z Hradce Králové a jedním z vyty- povaných objektù k experimentálnímu využití slu- neèní energie ve vysokohorských podmínkách se stala i naše podniková rekreaèní chata Úsvit v Krko- noších. Objekt se nachází v oblasti Špindlerova Mlýna v tìsném sousedství chaty Davidovky v nadmoøské výšce 1 050 m n.m. na stráni obrácené k jihu, což se jevilo jako ideální pro osazení sluneèními kolek- tory pro vytápìní a ohøev užitkové vody. Objekt je ètyøpodlažní s 32 lùžky, jídelnou, bytem správce a hospodáøským zázemím. Tepelné izolace pøede- vším Chata Úsvit byla zvolena i proto, že mìla ideální tepelnì technické vlastnosti. I v tìch v nejnepøíznivìj- ších povìtrnostních podmínkách vykazoval objekt tepelnou ztrátu pouze 50.000 kcal/hod. To byl také jeden z dùvodù, proè byl již v šedesátých letech vy- baven elektrickým akumulaèním vytápìním jako první krkonošský experiment. Systém vytápìní byl kombinovaný jednak s akumulací do vody pro vytá- pìní v obytných místnostech, jednak s akumulaèními kamny ve spoleèenské místnosti. Podle tohoto vzo- rového objektu byla postupnì zahájena komplexní elektrizace Krkonoš s akumulaèním vytápìním rekre- aèních chat. Tento systém tehdy propagovala odborná sku- pina ÈSVTS pro elektrické vytápìní, vedená pracov- níkem VÈE Ladislavem Smejkalem, která se zaslou- žila o ekologické vytápìní ve vìtšinì krkonošských høebenových objektù. Tím však jejich aktivita ne- skonèila, nebo rozsáhlé kabelové rozvody 10 kV v horských podmínkách sice dopravily dostatek ener- gie ke každému spotøebiteli, avšak za znaèné ná- klady, dotované ovšem v té dobì státem. Proto se pustili do dalšího technicky odvážného projektu k využití sluneèní energie pro pøípravu TUV a vytápìní celého objektu. Aktivita pracovníkù rozvoje a odbytu získala podporu tehdejšího koncernu ÈEZ jako nadøí- zeného orgánu a skupina nadšencù se dala do práce dne 10. dubna 1978. Kolektory byly moc tìžké Nejdùležitìjším prvkem celého projektu byly sluneèní kolektory, uchycené na støešní konstrukci a akumulaèní nádrž na jímání ohøáté vody vèetnì vý- mìníkù. Tento úkol byl svìøen tehdejší Opravárenské základnì ÈEZ v Teplicích. Další potøebné práce zajiš- ovali pracovníci VÈE. Jednalo se o snížení podlahy v kotelnì pro možnost umístìní akumulaèní nádrže o obsahu 5 100 litrù vody, zesílení støešní kon- strukce pod kolektory, montហelektrických rozvodù a øídící automatiky. První vážnou závadou v postupu prací se stala váha vyvinutého kolektoru - 130 kg, což by si vyžá- dalo rekonstrukci støešní vazby a montážní pro- blémy. Naštìstí Opravárenská základna již v únoru následujícího roku zakázku odøekla, èímž se pro- blémy s váhou vyøešily. Kde však shánìt sluneèní ko- lektory? Pomohly nápady z Kro- mìøíže Ve stejném období vyvinul tehdejší Okresní pod- nik služeb v Kromìøíži sluneèní kolektor vážící pou- 2222 REPORTÁŽ MMáállookkddoo mmoožžnnáá vvíí,, žžee ssee pprráávvìì vv KKrrkkoonnooššíícchh vv pprrùùbbììhhuu 6600.. lleett zzaaèèaallyy vv hhoorrsskkýýcchh oobbjjeekktteecchh pprroossaazzoo-- vvaatt nnoovvéé mmyyššlleennkkyy lleeppššííhhoo hhoossppooddaaøøeenníí ss eelleekkttrriicckkoouu eenneerrggiiíí.. TToo bbyyll vvllaassttnnìì ii pprrvvnníí kkrrookk kk ttoommuu,, aabbyy ssee zzddee mmoohhlloo oo nnììkkoolliikk lleett ppoozzddììjjii eexxppeerriimmeennttoovvaatt ii ss vvyyuužžiittíímm eenneerrggiiee sslluunnccee.. MMáámmee oo ttoomm ppøøííssppììvveekk IInngg.. JJoosseeffaa HHeejjèèllaa zz VVýýcchhooddooèèeesskkéé eenneerrggeettiikkyy,, aa..ss.. vv HHrraaddccii KKrráálloovvéé.. DDaallššíí ppøøííkkllaaddyy vvyyuužžiittíí oobbnnoovviitteell-- nnýýcchh zzddrroojjùù vv KKrrkkoonnooššíícchh ppøøiinneesseemmee vv ppøøí횚ttíímm èèííssllee -- 11//9999.. OBNOVITELNÉ ZDROJE SLOUŽÍ I NA HORÁCH hledají možnosti Patron Èeské zemì Jan Nepomucký urèitì sleduje se zájmem naše konání i od bøehu prùzraèného Labe ve Špindlerové Mlýnì

hých 38 kg. Okamžitì byla sepsána dohoda o spo- lupráci a celá akce úspìšnì pokraèovala. Ještì pøed montáží provedl výrobce další vylepšení na snížení váhy. Tìleso kolektoru bylo vyrobeno z lehkých ko- vových profilù, jímaè z mìdi a kryt z lehce vymìni- telné PVC folie, vyztužené ocelovými dráty, takže kolektor vážil pouhých 17 kg. Na støechu bylo umís- tìno 56 kusù tìchto vylepšených deskových sluneè- ních kolektorù typu SP 80/08 v sérioparalelním za- pojení vždy ètyø kolektorù do série pro zvýšení tep- lotního spádu. Ohøátá voda na výstupu z kolektorové soustavy dosahovala až 90 stupòù a byla vedena pøes mì- dìný výmìník s plochou 12,6 m2 , umístìný na dnì akumulaèní nádoby o obsahu 5100 litrù. V horní èásti nádoby byl ještì další mìdìný výmìník o ploše 2,6 m2 , sloužící pro pøedehøívání vody do elektric- kého akumulaèního ohøívaèe o obsahu 800 l pro mytí nádobí. Tato složitá soustava výmìníkù mìla zajistit nezávadnost užitkové vody pøi pøípadném na- rušení primárního okruhu, který byl naplnìn nemrz- noucí kapalinou. Pro pøípad nedostatku sluneèního svitu byl ještì akumulaèní zásobník vybaven elekt- rickými vyhøívacími tìlesy o výkonu 25 kW pro pøitá- pìní v zimním období. Zisk zkreslovala cena proudu Pøedpokládaný zisk celé topné soustavy pøi uva- žovaném 40 % úèinku sluneèního záøení se uvažoval 22 až 23 tisíc kWh za rok. Skuteènost doložilo pøes- né mìøení pomocí namontovaného akvametru, který prokázal roèní zisk v prùmìru 16 900 kWh za rok. Znamenalo to z jednoho m2 roèní energetický zisk asi 350 kWh. Vyhodnocení bylo provedeno po šestiletém pro- vozu v listopadu 1986 s tím, že pøi sazbì 0,16 Kès/kWh pøinese celá soustava roèní úsporu 2 700 Kès. Tato hodnota byla však zanedbatelná v porovnání s investièním nákladem a staèila pokrýt pouze provozní náklady celého zaøízení. Navíc po této dobì se poèala projevovat koroze nosných ele- mentù vlivem nároèných klimatických podmínek a nebezpeèí pádu kolektorù pøi silných poryvech vìtru. Ekonomický efekt dalšího vylepšování celé sou- stavy se tedy nekonal a proto byla celá sluneèní ko- lektorová soustava po necelých deseti letech zde- montována a kolektory nainstalovány do podnikové mateøské školy pro pøedehøívání vody v dìtském ba- zénu. II ppøøeess tteennttoo nneebbllaahhýý kkoonneecc pprrvvnnííhhoo sslluunneeèènnííhhoo zzaaøøíí-- zzeenníí vv hhoorráácchh pprroo vvyyttááppììnníí cceellééhhoo oobbjjeekkttuu ssii pprrááccee pprrùùkkooppnnííkkùù ttoohhoottoo ssyyssttéémmuu zzaasslloouužžíí nnaaššii ppoozzoorrnnoosstt.. VVžžddyy ppøøii ddnneeššnníícchh ppooddnniikkaatteellsskkýýcchh cceennáácchh zzaa ooddbbììrr eelleekkttøøiinnyy bbyy uussppooøøeennéé nnáákkllaaddyy jjiižž ddoossááhhllyy ttéémmììøø 3300 ttiissíícc KKèè.. Ing. Josef Hejèl Nynìjší èeská a døíve èeskoslovenská solární energetika již má svoji historii. Dokladem je i pøed- chozí èlánek. V dobì tehdejší cenové energetické po- litiky byla realizace solárního systému na chatì ÚSVIT více než záslužná. Pøíštì navštívíme mimo jiné zotavovnu v Pøední Labské, malou vodní elektrárnu na Bílém Labi a další boudy. Slovo dostane i øeditel Správy Krkonošského národního parku Ing. Oldøicha Lábek. (moh) 2233 REPORTÁŽ Svìtlo spojuje návštìvníkySe zajímavým øešením úspor elektrické energie se setkávají návštìvníci i hosté Moravské boudy v Sedmidolí v Krkonoších. Majitelé se rozhodli použít pøi ovládání osvìtlení a ven- tilace èidel a detektorù. Každý veøejnì uživatelný prostor bez denního osvìtlení nebo i s nedostateèným denním osvìtlením (chodby, schodištì, zádveøí, pøedsínì, WC, a pod.) je vybaven nadedveøním detektorem pohybu, který po registraci vstupu jakékoliv osoby automaticky rozsvìcuje stropní osvìtlení a po opuštìní tohoto prostoru jej po chvíli opìt vypíná. Návštìvník si pøi- padá jako v øíši divù. V prostoru WC se dále sám zapíná ventilátor a po opuštìní prostoru po chvíli opìt vypíná. Že se investice do tohoto zpùsobu úspor elektrické energie vyplácí, svìdèí i stejné øešení napø. v Kolínské boudì v Peci pod Snìžkou a v dalších krkonošských boudách. Další zajímavá zkušenost z Moravské boudy se týká veèerního osvìtlení restauraèních pro- stor. Pøi menším poètu návštìvníkù obsluha ruènì zhasíná nebo rozsvìcuje pouze takové prostory, které slouží pøítomným návštìvníkùm. Prázdné kouty jsou temnìjší a pocit je to zajímavý a pøíjemný. Lidé instinktivnì smìøují pod svìtlo a vzniká krásný pocit lidské sounáležitosti s ostatními cizími návštìvníky - "svìtlo a teplo spojuje nejen známé, ale i cizí". To platí na horách, ale i všeobecnì. (JaP) MORAVSKÁ BOUDA

.rekvenèní mìniè zvýší otáèky Pøedevším pokles topného výkonu, ale i top- ného faktoru pøi snižujících se teplotách vzduchu je u tìchto tepelných èerpadel únosný a lze ho charak- terizovat následujícím údajem: Jestliže pøi teplotì vzduchu 0°C je topný výkon charakterizován hodno- tou 100 %, pak pøi teplotì vzduchu -15°C je topný výkon charakterizován hodnotou 70 % (zatím co pøi použití pístového kompresoru by tato hodnota kle- sala pod 40 %). Uvedený pokles topného výkonu se dá také snížit zvyšováním otáèek kompresoru. Pøi teplotì vzduchu -15°C je potom topný výkon charakteri- zován hodnotou 90 až 95 %. Zvyšování otáèek mùže být plynulé nebo skokové, napø. použitím frekvenèního mìnièe. Vhodný frekvenèní mìniè pro tyto úèely je ve vývoji. Ventilátory s nízkou hluèností U tepelných èerpadel "vzduch-voda" se nízkopo- tenciální teplo odebírá ze vzduchu výparníkem, který je zpravidla umístìn na volném prostranství . Aby se ze vzduchu odvedlo potøebné množství tepla, musí pøes výparník proudit relativnì velké množství vzduchu. Dopravu vzduchu pøes výparník zajišuje axiální ventilátor nebo ventilátory. Pro použití v obyt- ných zónách, musí mít tyto výparníky tak nízkou hluènost, aby byly splnìny požadavky hygienických pøedpisù. To se zajišuje ventilátory s velmi nízkými otáèkami, navíc "dvouotáèkovými". V denní dobì (s vyšší hygienicky pøípustnou hladinou hluku) se pracuje s vyššími otáèkami a hluèností a v noèní dobì naopak s nižšími otáèkami a extrémnì nízkou hluèností. Vývojí tìchto perspektivních TÈ je v PZP KOM- PLET vìnována znaèná pozornost, a to jak z hlediska vlastních èerpadel, tak z hlediska navazujících sys- témù (napø. ohøevu TUV, vìtrání rodinných domkù), které mají pøinést další provozní zvýhodnìní. Velká pozornost je vìnována vývoji øídícího systému, který postupnì bere v úvahu stále vìtší poèet faktorù. Tím se dále optimalizuje provozní režim i spotøeba energie. Nový systém napøíklad lépe a pøehlednì komunikuje s obsluhou i pøípadným servisem. Vhodná topná soustava pro tepelné èerpadlo Vzhledem k tomu, že teplota topné vody získá- vaná tepelným èerpadlem je limitována jednak poža- davkem na efektivní topný faktor, jednak pevnost- ním dimenzováním kompresoru a dalších èástí tepel- ného èerpadla, (limitní hodnota se pohybuje v rozmezí cca 50, max. 55°C) je nutné použít pro vytápìní tzv. nízkoteplotní topné systémy, napø. velkoplošné radiátory, parapetní jednotky s nucenou cirkulací vzduchu, podlahové nebo stìnové vytápìní a pod. Použití podlahového a stìnového vytápìní je 2244 TEPELNÁÈERPADLA Jaká topná soustava je vhodná pro tepelné èerpadlo Ing. Ludìk Klazar Je duchovním ot- cem tepelných èerpa- del PZO KOMPLET Semechnice. Vystudo- val ÈVUT na fakultì strojní se specializací chemických a potravi- náøských strojù. V po- sledních letech se velice intenzivnì zabývá te- pelnými èerpadly, a také prosazuje jejich vyu- žití, spolu s rekuperací tepla, pøi vìtrání a kli- matizaci budov. O tomto novém jevu, který nabývá na dùležitosti u dobøe zateplených ob- jektù napøíklad referoval na øíjnovém semináøi Bytové vìtrání v Praze. NNáᚚ ooddbboorrnnýý ssppoolluupprraaccoovvnnííkk ppookkrraaèèuujjee vvee vvyyssvvììttlloovváánníí ppooddssttaattnnýýcchh tteecchhnniicckkýýcchh iinnffoorr-- mmaaccíí kkoolleemm tteeppeellnnýýcchh èèeerrppaaddeell.. VVrraaccíí ssee ii kk nnoovvéé ggeenneerraaccii vvýýrroobbkkùù -- ttyyppuu ""vvzzdduucchh-- vvooddaa"" aa jjeejjiicchh èèiinnnnoossttii ppøøii vvýýrraazznnéémm ppookklleessuu vveennkkoovvnníícchh tteepplloott.. VVyyuužžiittíí aammeerriicckkýýcchh kkoommpprreessoorrùù SSCCRROOLLLL uummoožžòòuujjee tteeppeellnnýýmm èèeerrppaaddllùùmm uuddrržžeett ppoottøøeebbnnéé vvýýkkoonnoovvéé ppaarraa-- mmeettrryy pprráávvìì ppøøii nníízzkkýýcchh tteepplloottáácchh.. Pøíklady umístìní venkovních výparníkù tepelných èerpadel "vzduch-voda"

Povodeò zasáhlaSemechnice P ø í b ì h j e d n o h o d v o r a Jednou z východoèeských firem, která v létì poznala sílu vodního živlu byla i PZP KOMPLET v Semechnicích. Kolem sídla spoleènosti protéká Zlatý potok, tedy spíše potùèek, který se tehdy promìnil v dravý vodní živel. "Podle nìkterých informací mìl mít dešový mrak výšku asi 11 kilometrù," øíká Ing. Václav Prokop a ukazuje na stìnì budovy maximální výšku vodní hladiny pøi kulminaci povodnì. "Na Deštné tehdy v noci spadlo zhruba 200 mm srážek, a k nám do provozovny se první pøívaly dostaly kolem tøetí až ètvrté hodiny ráno. Voda kulminovala asi po šesté hodinì a nìkteré provozy byly zatopeny do výšky 1,5 metru. Také na dvoøe bylo všechno pod vodou, ale postupnì jsme následky povodnì odstranili. Napøíklad chladícímu systému venkovního výparníku se nic nestalo, jen bylo nutné vymìnit ultratiché ventilátory za jiné, protože agresivní voda narušila jejich ložiska. Máme sice pojištìní, ale na živelní pohromu byly pojištìny jen budovy, takže škody na zásobách nám vznikly. Velmi si však ceníme rychlé pomoci pojišovny Èeská Kooperativa, kdy prakticky již druhý den u nás byli její pracovníci a pátý den nám vyplatili první zálohy. Zhruba do tøí týdnù jsme mìli povodòové škody uzavøeny. Vážíme si pomoci a pøís- tupu této pojišovny. Nyní jsme si pochopitelnì všechno pojistili, a není to zase o moc dražší, ale máme ovšem klid," zdùraznil Ing. Václav Prokop. Následující fotografie pak dokumentují promìny dvora firmy v Semechnicích, který zaplavil Zlatý potok. 2255 TEPELNÁÈERPADLA zvl᚝ výhodné, protože systém mùže pracovat se vstupní teplotou topné vody jen 40°C i ménì a topný faktor je pak podstatnì vyšší než u radiá- torového vytápìní se vstupní teplotou topného media 50 až 55°C. (Pokraèování) GRAND PRIX Další vysoké ocenìní èeskému výrobci Nejvìtší èeský výrobce tepelných èepadel PZP KOMPLET s.r.o. získal další významné oce- nìní GRAND PRIX FOR ARCH 98, za koplexní zdroj tepla pro rodinný dùm. Ing. Luïka Klazara jsme proto požádali o krátké pøiblížení jejich øešení. "Naši pøihlášku do soutìže jsme orientovali skuteènì komplexním pohledem na celý dùm, na jeho vytápìní i vìtrání. Zatím jsme asi jediní, kteøí to takhle komplexnì chápeme. Tepelnými èerpadly chceme krýt nejen potøebu vytápìní, ale souèasnì zdùrazòujeme i význam vìtrání s rekuperací tepla. Dokonce si myslíme, že je zcela nutné v energetic- kých bilancích právì vìtrání vyèlenit jako samostat- nou položku. Dneska i ÈSN pro výpoèet tepelných ztrát budov vlastnì potøebu pro vìtrání zahrnuje do spotøeby tepla pro vytápìní, a to je zavádìjící. Co nás ovšem pøíjemnì pøekvapilo, bylo jednání s porotou. Je to zajímavý poznatek. Na FOR ARCHU se dìlalo mnohem podrobnìjší hodnocení. Porota si pøipravila z pøihlášených exponátù užší výbìr a všechny firmy si ètrnáct dnù pøed zahájením výs- tavy pozvala k pohovoru, aby pøed ní obhajovaly svoje exponáty a pøihlášky. Je to urèitì dobrý pøí- stup, protože porota tím získala mnohem více infor- mací než jen z papírových podkladù. Její èlenové mìli možnost se zeptat i na vìci, které byly sporné nebo nejasné," zakonèil své vysvìtlení Ing. Ludìk Klazar. PPZZPP KKOOMMPPLLEETT ss..rr..oo.. Semechnice 132, P.O.BOX 32, 517 73 Opoèno Tel.fax: 0443 - 422 52, Telefon: 0443 427 48 Kontaktní osoby: Ing. Václav Prokop Zdeòka Seidelová Vlasta Skalická E - mail: pzp@dobruska.cz, Internet : http//www.pzp.cz Ing. Ludìk Klazar pøebírá od pøedsedy odborné poroty Ing. Václava Oupora prestižní ocenìní GRAND PRIX

2266 MALÉVODNÍELEKTRÁRNY VV ppøøeeddcchhoozzíímm èèííssllee bbyylloo uuvveeddeennoo rroozzddììlleenníí MMVVEE ppooddllee ssppáádduu,, uummííssttììnníí ssttrroojjoovvnnyy aa zzddùùrraazznnììnn vvýýzznnaamm vvooddnníícchh pprrùùttookkùù,, vvèèeettnnìì oocchhrraannyy ppøøeedd ppoovvooddnnììmmii.. VV ddaallššíímm ppookkrraaèèoovváánníí sseerriiáálluu ssee aauuttoorr JJoosseeff KKaaššppaarr vvììnnuujjee nnuuttnnýýmm zzáárruukkáámm vvýýrroobbyy eenneerrggiiee,, nnaappøøííkkllaadd vveelliikkoossttii mmeezzeerr vv èèeessllíícchh.. využívají Záruky výroby energie Výroba energie je souèin výkonu elektrárny a èasu, po který je výkon pøedáván. EE == PPgg ×× tt (kWh) Oba souèinitelé jsou si rovnocenné a musí být v daných podmínkách co nejvyšší. Zpùsob provozu MVE - soustrojí pracují paralelnì se sítí a jsou øízena hladi- novou regulací - turbíny jsou uvádìny do provozu a provozovány automaticky, elektrárna je bezobslužná, pouze s pochùzkovou službou - s obèasným dohledem - vyrobená energie je dodávána do veøejné sítì - MVE je jako prùtoèná a zpracovává pouze pøirozené prùtoky toku - MVE je zajištìna proti úèinkùm povodní v pøimìøené míøe - vtok na turbíny je chránìn jemnými èeslemi. (Pro èištìní èeslí je instalován automatický èistící stroj èeslí). Shrabky budou odváženy na skládku, pøípad- nì budou tøídìny a organické hmoty kompostovány Pro dosažení co nejvyšších hodnot výkonu PPgg a èasu provozu tt musí být spolehlivé a úèinné: - soustrojí, mechanická èást - hladinová regulace - automatika soustrojí, elektrická èást øídící provoz soustrojí - èesle bez velkých ztrát spádu, tzn. optimální návrh èeslí ve vztahu èeslice - prùlina (mezera mezi èes- licemi) - dostateèné èištìní èeslí automatickým èistícím stro- jem (nebo èastou obsluhou u menších MVE) - rychlé a úèinné proplachování u vtoku, v pøi- vadìèi apod. pro odstranìní nánosù naplavenin po povodních Èili - zaveïme si pojem celkové úèinnosti provozu soustrojí a postupujme po smìru toku vody, jak tuto celkovou úèinnost dosáhnout. Èesle a jejich rozmìry Musí být definitivnì stanoven výsledek jednání s rybáøi a vodohospodáøským orgánem o rozmìrech (o mezerách mezi èeslicemi) èeslí. Podle závìru jed- nání, napø. že pøed èeslemi (vtokem) bude odpuzo- vaè ryb, se navrhne a realizuje velikost vtokù. Èesle musí být udržovány èisté. Pøi porovnávání výrob soustrojí bez automatického èistícího stroje a po instalaci èistícího stroje se v nízkospádových MVE zvýší výroba energie o cca 10 %. Požadavky rybáøù na nepøimìøenì malé prùliny mezi èeslicemi (také se objevují požadavky na prùliny 15, 20 mm) nelze akceptovat, MVE by vùbec nefungovala. Zde praxe ukázala, že díky nerovnomìrnému proudìní a neèistotám v toku rovnice kontinuity na èeslích neplatí. (Pokraèování) Josef KAŠPAR Odbornou problematiku kolem malých vod- ních elektráren (MVE) pro nᚠèasopis zpraco- vává Josef Kašpar z Prahy, jeden ze známých odborníkù z této oblasti. Je mimo jiné auto- rem strojnì technologické èásti jezù a plaveb- ních komor Koøensko, Hnìvkovice, pøelivù Dlouhé Stránì, spodních výpustí na pøehra- dách Nová Bystrica, Trnávka, Josefùv Dùl a de- sítek malých vodních elektráren na celém území naší republiky. Nìkteré realizace má v Polsku a Nìmecku. Josef Kašpar je souèasnì autorem vyná- lezu na vymìnitelný stavidlový uzávìr pla- vebních komor. Na stránkách našeho èaso- pisu bude, stejnì jako jiní odborníci, odpoví- dat na vaše dotazy z oboru malých vodních elektráren. obnovitelný zdroj energie Malé vodní elektrárny mimo sektor energetiky Snaha o obnovu a výstavbu malých vodních elektráren (MVE) v ÈR, jak znázoròuje tabulka, je úspìšná. Nabídky výrobcù technologií pro MVE znaènì pøevyšují poptávku a v mnoha pøípadech jsou na srovnatelné mezinárodní úrovni. Také servisní a opravárenská èinnost již uspokojuje i nároèné provo- zovatele MVE. Pøíslušné úøady si postupnì zvykají na problematiku MVE a tím se schvalovací proces stává pøijatelnìjší. Stále však zùstává mnoho vlivù, které rozvoj MVE brzdí. Jsou to pøedevším: - nízké výkupní ceny elektøiny - zvyšování cen technologií, stavebních celkù a služeb - platební povinnosti vyplývající z provozu hlavnì ve prospìch správcù tokù - vysoké úrokové sazby komerèních úvìrù - legislativní nedostatky (vodní a energetický zákon) Dùsledkem je stále se prodlužující doba návrat- nosti investic. V roce 1991 byla prùmìrná doba návratnosti u dokonèovaných MVE cca 7,5 roku, v roce 1995 už 10 let a pro rok 1997 je doba návratnosti odhadována na 13 let. Zájem o využití vodních tokù stále trvá a k tomu napomáhá mimo jiné bezplatná poradenská èinnost provozovaná ÈEZ a.s Vodní elektrárny, která má poboèky v Praze a v Brnì. Rok Poèet Výkon Roèní výroba instalací (MW) (MWh) 1930 11700 200 215 000 1986 259 22 88 500 1992 901 65 170 000 1998 1230 170 442 000 Zprávy ze SEVEn 3/98

"Já snad spím s jedním okem otevøeným a s uchem nastraženým," øíká nám s úsmìvem majitel díla a pokraèuje. "Jakmile doma vidím, že poblikává svìtlo, tak nasednu do auta a hned sem jedu. Nìkdy jsem tak rychlý, že se tady obèas i potkávám!" TTeennttoo vvooddnníí ssttuuppeeòò nnaa JJiizzeeøøee ppaammaattuujjee nnaaššee ddììddeeèèkkyy.. PPrrvvnníí zzmmíínnkkyy jjssoouu oo nnììmm nnììkkddyy zz rrookkuu 11991177.. EElleekkttrráárrnnaa ssee rroozz-- ttooèèiillaa vv rrooccee 11992233 aa ppùùvvooddnnìì sslloouužžiillaa hheeddvváábbnnííkkoovvii BBuujjaattttiimmuu,, aallee tteenn ppoozzddììjjii vvooddnníí pprráávvoo pprrooddaall zznnáámméé ffiirrmmìì LLaauurriinn && KKlleemmeenntt.. ZZáámmììrryy úússppì욚nnýýcchh ppooddnniikkaatteellùù bbyyllyy vveellkkoorryy-- sseejjššíí.. EElleekkttrráárrnnuu ppoossttaavviillii nnaa pprroottììjjššíímm bbøøeehhuu aa vvyybbaavviillii ddvvììmmaa FFrraanncciissoovvýýmmii ttuurrbbíínnaammii.. OOvvššeemm ppùùvvooddnníí ššiikkmméé ppoossttaavveenníí jjeezzuu aa uummííssttììnníí ddííllaa zzaa oobblloouukkeemm øøeekkyy nneenníí nneejjvvhhooddnnììjjššíí.. VVííccee ssee nnaappøøííkkllaadd zzaannáᚚeejjíí èèeessllee.. "Aby tìch starostí kolem vodního díla nebylo málo, tak nám v létì uhodil do budovy blesk a znièil vysokonapìtový transformátor, hned nás to stálo desítky tisíc korun." JJaann SSmmeettáánnkkaa ssppoolluu ss LLaaddiissllaavveemm LLaauurryynneemm zzíísskkaallii MMVVEE vv pprriivvaattii-- zzaaccii oobbáállkkoovvoouu mmeettooddoouu.. JJeejjiicchh úússppììcchheemm bbyylloo zzáárroovveeòò zzíísskkáánníí bbaannkkoovvnnííhhoo úúvvììrruu,, kktteerrýý nnyynníí uussiilloovvnnìì sspplláácceejjíí.. "Když jsme elektrárnu koneènì získali, tak jsme si mohli zaèít - jak se lidovì øíká - tisknout vlastní peníze. Pìt let byla elektrárna mimo provoz, takže zaøízení bylo ve špatném stavu. Samotná budova vyžadovala statické zajištìní, aby nám nespadla na hlavu. Také Francisky si postavily hlavu, že víc než 200 kW nevytoèí, prostì bída. Mìli jsme štìstí, že se našli odborníci - pamìtníci, kteøí mají stále zlaté ruce a dovedli nám poradit s technikou firmy Køižík Praha a turbínami Josefa Prokopa a synové z Pardubic. Jakmile uškudlíme nìjakou korunu, tak víme kam ji vrazit," øíká majitel a významnì si šacuje modrou kom- binézu. JJaakk jjssmmee ppoozznnaallii,, ssttrroojjoovvnnaa MMVVEE PPttýýrroovv ooppììtt ddýýcchháá nnoossttaallggiicc-- kkoouu aattmmoossfféérroouu bbáájjeeèènnýýcchh ssttrroojjùù nnaaššiicchh ššiikkoovvnnýýcchh ppøøeeddkkùù.. NNaalleeššttììnnéé ssttrroojjee ii ppooøøááddeekk kkoolleemm nniicchh ddáávvaajjíí ttuuššiitt ppeeèèlliivvoosstt eelleekkttrráárrnnííkkùù.. JJaann SSmmeettáánnkkaa ssii ttaaddyy ddoosslloovvaa lliibbuujjee.. "Já mám vztah k pøírodì, vodì i ke starým strojùm, a tak jsem tu ve svém živlu... Máme ovšem ještì co dohánìt. Døíve dovedly turbíny natoèit výkon až 450 kW a na to bychom se rádi jednou dostali. Soustrojí bylo tenkrát pochopitelnì v lepším stavu, údajnì i hydrologické podmínky na Jizeøe," uzavøel vyznání elektrárník Jan Smetánka. Pøipravil: Jiøí Mohaupt (Velkým prob- lémem MVE bývá zanášení èeslí, které dovede pìknì znepøí- jemnit práci na øece. Jan Smetánka se nám pochlubil zajíma- vým øešením, které mùže doporuèit všem s podobnou kon- strukcí èeslí. Jeho nápad pøedstavíme v dalším èísle). JJaannuu SSmmeettáánnkkoovvii ppøøáátteelléé ssnnaadd jjiinnaakk nneeøøeekknnoouu nneežžllii ""eelleekkttrráárrnnííkk"".. TToo pprroottoo,, žžee ss mmaallýýmmii vvooddnníímmii eelleekkttrráárr-- nnaammii ((MMVVEE)) ssppoojjiill vv ppoosslleedd-- nníícchh 1122 lleetteecchh ssnnaadd vvššeecchhnnyy cchhvvííllee ssvvééhhoo žžiivvoottaa.. JJaakkoo mmnnoozzíí jjiinníí nnaaddššeennccii jjiižž nnììkkoo-- lliikk ssttaarrýýcchh vvooddnníícchh ddììll oožžii-- vviill,, jjeeddnnuu MMVVEE ssii ddookkoonnccee ppoossttaavviill ddoosslloovvaa nnaa zzeelleennéé lloouuccee.. NNyynníí jjeeššttìì ss ddaallššíímm ssppoolleeèènnííkkeemm LLaaddiissllaavveemm LLaauurryynneemm vvllaassttnníí vvooddnníí ddíílloo uu PPttýýrroovvaa nnaa MMllaaddoobboolleessllaavvsskkuu.. VV MMVVEE PPttýýrroovv pprraaccuujjíí ddvvìì FFrraanncciissoovvyy ttuurrbbíínnyy ss hhllttnnoossttnnoossttíí 88 aa 1144,,55 mm33 zzaa vvtteeøøiinnuu.. MMaaxxiimmáállnníí vvooddnníí ssppáádd 22,,9900 mm.. SSoouuèèaassnnýý ddoossaahhoovvaannýý vvýýkkoonn 339900 kkWW.. DDvvaa ggeenneerrááttoorryy vvyyrráábbììjjíí pprroouudd oo nnaappììttíí 66000000 vvoollttùù,, kktteerrýý jjee ttrraannssffoorrmmoovváánn ddoo ssííttìì vvyyssookkééhhoo nnaappììttíí 2222 000000 vvoollttùù.. SSttøøeeddooèèeesskkáá eenneerrggeettiicckkáá aa..ss.. vvyykkuuppuujjee eenneerrggiiii vvee ddvvoouu ttaarriiffeecchh.. Pohled na MVE z míst, kde stála pùvodní vodní elektrárna hedvábníka Bujattiho  Vodním elektrárnám upsal Jan Smetánka veškeré své síly, ale pøesto si na øece libuje  Strojovna vodního díla dýchá nostalgickou atmosférou. V pozadí generátor firmy Køižík  Jizera pohání staøièké Francisky Jizera pohání staøièké Francisky 2277 REPORTÁŽ Elektrárník si na øece libuje Elektrárník si na øece libuje Elektrárník si na øece libuje

Výpravu - s mapou na klínì - vedl RNDr. Ivan Sládek, CSc., z Pøírodovìdecké fakulty UK. Poprvé zastavujeme v polích nedaleko rakousko-maïar- ských hranic. Vyzbrojeni deštníky se choulíme pod ochranou 60 m vysokého tubusu s toèící se vrtulí a zaèínáme naslouchat zasvìcenému výkladu zá- stupce firmy, pana Horvatha, která tu provozuje farmu se šesti velkými elektrárnami. Svist rotoru nad námi po chvíli ani nevnímáme. Šest elektráren o jed- notlivém výkonu 500 kW pøedstavuje nejvìtší zaøí- zení toho druhu v Rakousku. Na další rozestavìné vìtrné zaøízení, vzdálené 1,5 km od prvního místa nejedeme, protože máme èasovou ztrátu. Jen regis- trujeme tyto údaje: stožár vysoký 60 m, vrtule prù- mìr 60 m, výkon 1500 kW. Druhá zastávka je již pøíjemnìjší, d隝 ustává a pohled do nebeských výšin na další vrtule s jinými nápisy na gondolách (VESTAS) neunavuje. Tøi sto- žáry v jedné øadì zásobují 1000 domácností v sou- sední vesnici Parbasdorf. S hodinkami v ruce poèí- táme 30 otáèek rotoru za minutu. Po chvíli již kon- taktujeme obsluhu v Parbasdorfu. Zde vytvoøili akci- ovou spoleènost Steppenwind, která získala finanèní prostøedky a celou akci zrealizovala. Akcionáøùm vy- plácí roènì pøibližnì 5-6 % výnosù. Tøetí zastávka je na bøehu Dunaje ve vídeòské obchodnì pøístavní ètvrti Freudenau. Obchodní ve- doucí spoleènosti pan Holeczek je nemocen, hlídací agentura nás blíže nepustí, a tak elektrárnu obhlí- žíme z vìtší vzdálenosti. Dunajem se valí vlny jedna za druhou a vìtrná vrtule jim k tomu udává tempo. Na bøehu protìjšího ostrova (Donauwindinsel) se toèí další vìtrná elektrárna o výkonu 750 kW. Pro- tože na bøehu Dunaje je vìtrno, pohyb vrtulí nám ne- pøipadá nepøíjemný, ale považujeme jej za jiný pøiro- zený optický projev tohoto vìtru. Dává se znovu do deštì, a tak prohlídka Vídnì z oken autobusu je více než pøíjemná. Potom již míøíme k èeským hranicím. Na 47. kilometru za Vídní vidíme u Böheimkirchenu další vìtrnou elektrárnu. Na rozdíl od dosavadních bí- lých sloupù má tato tubus tmavì modrý a toèící se bílá vrtule je i v dešti zajímavým kontrastem. Pøes vnitøní Rakousko se dále pøesouváme na nocleh do èeského Herbertova. Je to rekreaèní areál Èeského vysokého uèení technického, s pokusnými zaøízeními sluneèních kolektorù, malou vodní elekt- rárnou a tepelným èerpadlem. Námìt pro budoucí re- portáž. Druhý den, po prohlídce technického zázemí Herbertova, vyrážíme opìt do Rakouska. Poèasí je trochu lepší, a tak si mùžeme celou trasu dobøe za- pamatovat. Do Lince a Ennsu se jede po pìkné dál- nici, stejnì dobrá je i silnice do Steyru v kraji Pyhrn- Eisenwurzen. Zde již zaèínají první "kopeèky" Alp. Pøesto je cesta vynikající až do obce Laussa, kde je další vìtrný park Rakouska. Takový, že se na nìj jezdí dívat autobusové zájezdy i bìžní obèané, jako na rodinný výlet. Stoupání až do výše 900 metrù je sice ná- roèné, ale pro naši Karosu lehce pøekonatelné. Na vrcholu již fouká rychlostí kolem 7 metrù za vteøinu, a tak se opìt shro- mažïujeme v závìtøí prvního ze tøí elegantních tubusù vìtr- ných elektráren zn. TACKE. Jeden z majitelù, pan Ger- hard Fallent, nás opìt nadšenì seznamuje se vším, o co proje- vujeme zájem. Otázek je více než dost. Pøiznává, že i oni mìli problémy pøesvìdèit ochránce pøírody, že vìtrné elektrárny mohou elegantnì a dynamicky do- DDrruuhhýý zzááøøiijjoovvýý vvííkkeenndd ssee vvyyddaallii kk nnaaššiimm jjiižžnníímm ssoouusseeddùùmm zzáájjeemmccii oo vvyyuužžíívváánníí oobbnnoovvii-- tteellnnýýcchh zzddrroojjùù eenneerrggiiee.. PPøøeevvaahhuu mmììllii nnaaddššeennccii zz øøaadd ÈÈeesskkéé ssppoolleeèènnoossttii pprroo vvììttrrnnoouu eenneerrggiiii aa jjeejjíí ppøøíízznniivvccii zz cceelléé rreeppuubblliikkyy.. CCíílleemm ppuuttoovváánníí bbyylloo nnììkkoolliikk eelleeggaannttnníícchh vvììttrr-- nnýýcchh ffaarreemm nnaa vvýýcchhooddìì RRaakkoouusskkaa aa ppøøíímmoo vvee VVííddnnii.. CCeessttuu nnaakkoonneecc zzaakkoonnèèiillii vv ppooddhhùùøøíí AAllpp vv mmììsstteeèèkkuu LLaauussssaa,, nnaa sseevveerroozzááppaaddìì RRaakkoouusskkaa.. TTaamm vvííttrr ppoohháánníí ttrroojjiiccii vvììttrrnnýýcchh eelleekkttrráárreenn.. MMeezzii úúèèaassttnnííkkyy eexxkkuurrzzee bbyyllii ii zzáássttuuppccii nnaaššíí rreeddaakkccee.. se prohánìl vítr RAKUŠANÉ PODPORUJÍ VÌTRNOU ENERGII 2288 REPORTÁŽ Ing. Johannes Horvath z Zurndorfu v zemi Burgerland Zaujetí prùvodce Gerharda Fallenta bylo velmi pøesvìdèivé

tváøet horskou krajinu. Zajímavá je i diskuze kolem namrzání. V Lausse jej vyøe- šili tímto zpùsobem. Pøi bezvìtøí, kterého je však za celý rok pouhých 10 % se první, ledem oblepený list vrtule otoèí smìrem k zemi, z gondoly se na nìj upevní bìžná smyèka (oprátka) a ze zemì se postupným tahem za lano ná- mraza strhává. Takto se oèistí všechny 3 listy. Tento postup je ojedinìlý a nutný asi 4 - 5 x do roka. Pùsobením gravitace se vìtšina námrazy uvolòuje samovolnì jakmile se každý list blíží smìrem k zemi. Po chvíli, promrzlí, se ve dvou etapách vtìsnáváme do spodní èásti tubusu. Na rozvadìèi je malá obrazovka se schematem zaøízení gondoly. V jednotlivých políèkách bliká øada údajù. Pøehlednì vnímáme, že "venku" je 7°C, pøevodovka má teplotu 52°C, vítr se velmi rychle mìní od 7 do 7,7 m/sec a výkon od 222 do 242 kW. Špièkovì vše vybìhne na 8 m/sec a 296 kW. Smìr vìtru je 332°. Bìhem roku farma vyrobí pøibližnì 2,3 MWh elektrické energie. Po prohlídce se shromažïujeme u obytného stavení s chlévem s asi 40 te- laty, který je pouhých 100 metrù od první elektrárny. Aerodynamický šum vrtulí je slabý, protože vítr kolem našich uší vytváøí silnìjší hlukovou kulisu. Telata vy- padají zdravì. V uších mají mikroèipy, které registrují jejich pohyb pøes otvor do "žlabu" a poèítaè jim dávkuje množství potravy podle jejich konkretní chuti. Na závìr zdùrazòujeme, že vše je veøejnì pøístupné, zdarma a s volnì vylo- ženými prospekty. Pro ty, kteøí si chtìjí vše prohlédnout na vlastní oèi otiskujeme orientaèní pøístupovou mapku. Laussa je vzdálená od hranic asi 120 km a pro- hlídku je možné zorganizovat jako jednodenní turistický poznávací výlet, tøeba i s dìtmi. Kolem mìsteèka vede nauèná stezka s rùznými ukázkami obnovitelných zdrojù energie i zaøízení na jejich pohon. Stoupání pro automobily není takové jako na Grossglockner a už pohled z parkovištì na okolní hory stojí za to. Pøipravili: Jaroslav Peterka a Jiøí Mohaupt TAKÉ ŽENY SE ZAJÍMALY o v ì t r n é e l e k t r á r n y NNaa eexxkkuurrzzii ppoo rraakkoouusskkýýcchh vvììttrrnnýýcchh eelleekkttrráárrnnáácchh ssee vvyyddaalloo ii nnììkkoolliikk žžeenn.. NNììkktteerréé ddoopprroovváázzeellyy ssvvéé ppaarrttnneerryy,, ddaallššíí jjeellyy zzcceellaa zz vvllaassttnnííhhoo zzáájjmmuu.. BByyllaa mmeezzii nniimmii nnaappøøííkkllaadd MMaarriiee SSoouuèèkkoovváá,, aa ttaakkéé RRNNDDrr.. EEvvaa ŽŽiižžkkoovváá.. NNaa zzáávvììrr nnaaššíí vvììttrrnnéé cceessttyy jjssmmee jjee ppoožžááddaallii oo ssttaannoovviisskkoo aa nnáázzoorryy,, jjaakkéé ssii ppoo eexxkkuurrzzii uuddììllaallyy oo vvyyuužžiittíí ttoohhoottoo oobbnnoovviitteellnnééhhoo zzddrroo-- jjee eenneerrggiiee.. 11 "Já pracuji v mezinárodním oddìlení ÈEZ, a tak je v náplni mé práce pøíprava programù a péèe o zahranièní hosty naší akciové spoleènosti," svìøila se MMaarriiee SSoouuèè-- kkoovváá."Èasto našim hostùm pøedvádíme pøeèerpávací elektrárnu Dlouhé Stránì, v je-- jíž blízkosti je i farma vìtrných elektráren, která rovnìž patøí Èeským energetickým závodùm. Chtìla jsem se proto na vlastní oèi pøesvìdèit, jak takové farmy vypadají i v jiných zemích, jaké s nimi mají zkušenosti. Myslím si, že není pravda, že by jejich stavby v krajinì rušily. Vidìly jsme napøíklad pìknou farmu v podhùøí Alp v tìsném sousedství hospodáøské usedlosti. Mohu øíci, že cesta byla opravdu pouèná." 22 "Je to moje ryze soukromá cesta," øekla nám RNDr. EEvvaa ŽŽiižžkkoovváá, tajemnice Vìdecké rady Akademie vìd ÈR z Prahy. "O exkurzi jsem se dovìdìla od Dr. Sládka a jsem ráda, že jsem s výpravou jela. Byla jsem velmi zvìdavá, jak velké vìtrné elek- trárny vùbec vypadají, a jak napøíklad zapadají do krajiny. Vím, že se velice pomlou- vají, a tak jsem si chtìla udìlat svùj vlastní názor. Dost se jim vyèítá jejich údajný hluk, tak jsem je chtìla slyšet na vlastní uši. Myslím si, že nyní budu velkou propagá- torkou vìtrných elektráren, protože se mi v krajinì líbí, nehluèí a mohou být i pìknou dominantou krajiny, tak jako tøeba nìjaký barokní kostelík na kopci. Zrovna tak, jako bývá takovou dominantou kostel nebo význaèný strom, tak souèasná moderní spoleènost mùže mít dominantu pìknou vìtrnou elektrárnu." 2299 REPORTÁŽ Èást vìtrné farmy v Lausse v podhùøí Alp.  11 22

JJaakkéé ppøøeeddnnoossttii mmáá vváᚚ ssyyssttéémm MMIIJJAA ?? "Nᚠsystém zasklení se liší hlavnì tím, že ne- vytváøí další orámování lodžie, ale využívá èisté sa- monosné tabule skla uchycené dole a nahoøe do hli- níkových profilù. Tím pádem spojové hrany, viditelné u bìžných systémù, tady odpadají a venkovní pohled na dùm není tak rušen. Další výhodou oproti posuvným systémùm je i to, že pøi otevøení lodžie se tabule skla lehce složí k jedné stranì, kde zaberou malé místo. Lepší je údrž- ba tabulí skla. Na zasklení používáme lepené bezpeènostní sklo, které pùsobí jako bezpeènostní prvek zejména u lodžií v pøízemních bytech. Do èásti zábradlí dá- váme neprùhledné polykarbonátové desky. Tam, kde jsou møíže nebo prosklená zábradlí, všechno demon- tujeme a do nového profilu opìt vsadíme plast. Zasklení lodžií má nìkolik pøedností. Díky pasiv- nímu využití energie slunce se dá tento prostor bytu využívat až devìt mìsícù v roce. Na balkon neprší a nefouká nepøíjemný vítr. Zasklení snižuje únik tepla z bytu a má velmi dobré zvukovì izolaèní vlastnosti. Když je balkon situován k silnici, dovede významnì utlumit hluk i ve vlastním bytu, a také se sníží praš- nost. Dùležité však je vìtrání." VVaaššee ffiirrmmaa nnaabbíízzíí ttaakkéé ddaallššíí ssyyssttéémm zzaatteepplleenníí ppoommooccíí ttzzvv.. ttøøeettíícchh ookkeenn.. "Podívejte, nᚠsystém MIJA pøidává z vnitøní strany k okennímu rámu, a je z jakéhokoliv materi- álu, další okenní køídlo. Umožòuje to plastový ráme- èek, který se pøipevní na pùvodní okno. Na vlastní zasklení se používá 4 mm nebo 6mm sklo. Pøidané sklo se pohybuje v plastovém závìsu a pøesto, že se nepøedpokládá jeho pravidelné otevírání, závìs vy- drží pøes 5000 cyklù. Poskytujeme proto záruku de- set let. Bez velkých zásahù do stávajících oken se tøetí okno jednoduše namontuje a bìhem dvaceti minut jsme schopni tímhle zpùsobem okno upravit tak, že má velmi dobré tepelnì i zvukovì izolaèní vlastnosti asi 1,9 Wm2/K, a pokud používáme skla s odrazi- vou pokovenou vrstvou, jsme schopni snížit až na 1,6 Wm2/K. Zvukový odpor nám stoupne z 30 až na 39 decibelù, což dosahují špièková okna, která se dnes novì vyrábìjí. Použitím pøídavného skla se na- pøíklad u jednoduše zaskleného okna sníží prostup tepla dokonce o 50 %." AA sseettkkáávvááttee ssee ss ttíímm,, žžee vv nnììkktteerrýýcchh ssttaarrššíícchh oobbyyttnnýýcchh ddoommeecchh jjssoouu jjeeššttìì vv ookknneecchh jjeeddnnoodduucchháá zzaasskklleenníí?? "Ano, není to nic zvláštního. Bohužel, dostá- váme se i k tomu, že takové jednoduché zasklení oken je i v místnostech, kde se bydlí. Velké možnosti využití našeho systému jsou ve vilkách z první repu- bliky. Jsou sice postaveny velice zajímavì, ale mají napøíklad kovové konstrukce schodiš a hal atp. Vše- chno tam bývá jednoduše zaskleno a pøi propojení s obytnými místnostmi tam vznikají veliké ztráty te- pla, nepøíjemné orosování a koroze konstrukce oken- ních rámù. I tam lze nᚠsystém použít. Pokud je dù- ležitá prùhlednost, používáme sklo, pokud nutná není, používáme velké desky polykarbonátù. Zase to umožòuje vyèištìní vnitøních dílù oken a možnost otevøení je tam velmi výhodná." PPøøiipprraavviill jjssttee nnììkkoolliikk ffoottoo-- ggrraaffiiíí zz vvaaššiicchh rreeaalliizzaaccíí.. "Na snímku napøíklad vidíte spojovací trakt ma- teøské školy ve Vsetínì. Školu tvoøí tøí pavilony, které byly døíve propojeny nezastøešenými prùchody v úrovni prvního nadzem- ního patra. Využili jsme stávající betonové atiky a pøipevnili na nì nosné ob- loukové konstrukce, které se následnì zastøešily ne- prùhledným dutinkovým, šest milimetrù silným poly- karbonátem. Okna ma- teøské školy byla doplnìna tøetím sklem MIJA a tìs- nìním. Nyní se dá v po- hodì procházet mezi pavi- lony i v zimním období a na dìti neprší atp. Celou akci investoval Školský úøad ve Vsetínì. Zajímavou akcí byl také internát Støední integro- vané školy skláøské ve Valašském Meziøíèí, který tvoøí dvì èásti. Zasklené schodištì bylo vyrobeno z ocelových profilù jednoduše zasklených, a tedy s ob- rovskými tepelnými ztrátami do vnitøních chodeb. Tam jsme zevnitø pøidávali druhé okno systému MIJA- THERM. Zvenku jsme okna zatìsòovali silikonem, protože byla již velmi narušená. Dotìsnili jsme veškerá bìžná zdvojená okna, kterými byla budova internátu osazena, vèetnì tøetích oken MIJA. Také jsme zateplovali dílny a internát Støední prùmyslové školy. Tam se nám podaøilo dostat k za- kázce ve fázi, kdy se pøipravovala projektová doku- mentace pøechodu kotelny z uhlí na plyn. Tady se musím pochlubit, že díky novým propoètùm firmy IPR Vsetín, pod vedením Ing. Adámka, se podaøilo ušetøit nìkolik kotlù a poøizovací náklady za uše- tøené kotle zaplatily vlastnì zateplení budovy. Ná- vratnost tedy vyšla na dva a pùl roku." MMIIJJAA--TTHHEERRMM vv..oo..ss.. Tepelné a hlukové izolace oken a dveøí Polní 502 789 61 Bludov u Šumperka Tel./fax: 0649 /238 117 Mobil: 0602 328 458 M I J A -T H E R M ZZáájjeemmccùùmm oo zzaatteepplloovváánníí uurrèèiittìì nneeuuššllyy mmoožžnnoossttii zzaasskklleenníí bbaallkkoonnùù aa llooddžžiiíí,, aa ttaakkéé úúpprraavvyy ssaammoottnnýýcchh ookkeenn ddaallššíímm nneennáárrooèènnýýmm øøeeššeenníímm.. PPrroosskklleennáá ssttììnnaa llooddžžiiee ddoovvoolluujjee pprrooddlloouužžiitt vvyyuužžiittíí ttììcchhttoo èèáássttíí bbyyttùù vv jjaarrnníímm aa ppooddzziimmnníímm oobbddoobbíí.. PPøøii zzaajjiiššttììnníí ddoossttaa-- tteeèènnééhhoo vvììttrráánníí mmáá ppaassiivvnníí vvyyuužžiittíí sslluunneeèènnííhhoo zzááøøeenníí ii ddaallššíí ppøøíízznniivvéé ddooppaaddyy nnaa mmiikkrroo-- kklliimmaa bbyyttùù.. SSyyssttéémmùù zzaasskklleenníí jjee nnììkkoolliikk,, jjeeddeenn zz nniicchh nnáámm ppøøeeddssttaavviill OOllddøøiicchh ŠŠvvééddaa zz ffiirrmmyy MMIIJJAA -- TTHHEERRMM zz BBlluuddoovvaa nnaa ŠŠuummppeerrsskkuu.. SSyyssttéémm MMIIJJAA bbyyll nnaappøøííkkllaadd oocceennììnn nneejjvvyyššššíí cceennoouu TTHHEERRMMIIZZOO nnaa vvýýssttaavvìì FFOORR EECCOO vv BBrrnnìì.. Rodinná firma manželù Oldøicha a Miroslavy Švédových má na systém MIJA - THERM øadu potøebných certifikátù 3300 KOMERÈNÍINFORMACE

3311 KOGENERACE Oblast použití kogene- raèních jednotek Kogeneraèní technologie obecnì nachází uplat- nìní všude tam, kde jsou provozy nároèné na spo- tøebu tepla a elektrické energie souèasnì, jako jsou napøíklad pivovary, masokombináty, chemické, stro- jírenské, skláøské, cihláøské provozy, z veøejné sféry potom bazény, nemocnice nebo místní výtopny (te- plárny). Kogenerace jsou vhodné i pro rekonstrukci technicky zastaralých kotelen, výmìníkových stanic, nebo stavební èásti se podstatnì neliší od bìžných plynových kotelen. Vyrobenou elektrickou energii z kogeneraèního zaøízení je možno pøednostnì využí- vat ve vlastním elektrickém systému (rozvodu) od- dìleném od distribuèního systému energetických spoleèností pro pøedem stanovené odbìratele. Eko- nomicky ménì výhodným zpùsobem využití elekt- øiny z kogenerace pro výrobce energie je propojení elektrické èásti kogenerace na distribuèní rozvodnou sí, kdy pøebytky energie je možné, podle stanove- ných podmínek, dodávat za úhradu do této sítì. Kogeneraèní zaøízení se zaèínají používat i v nejmenších výkonech s využitím plynových spalo- vacích motorù, které jsou vìtšinou upraveny pro tento úèel z konstrukcí automobilových motorù. V nabídkách výrobcù kogenerace jsou již od výkonu 7 kW a jejich elektrická úèinnost se pohybuje od 20 % pro malé výkony až do 40 % a více u vìtších výkonù. Aby byla kogeneraèní zaøízení ekonomicky efektivní, musí být souèasnì zabezpeèen minimální odbìr tepla a elektøiny v množství a relacích odpoví- dajících konkrétním podmínkám nasazení kogene- race. Kogeneraèní jednotky se dìlí podle pohonné jed- notky a event. podle výkonu na - kogeneraèní jednotky s plynovými motory (elektrické výkony do 0,1 až cca 2,0 MWe) - kogeneraèní jednotky s plynovými turbínami (elektrické výkony 2,0 až 100 MWe) Kogeneraèní jednotky s plynovými motory Kogeneraèní jednotky spalují plyny obsahující metan nebo vyšší uhlovodíky (zemní plyn, propan- butan, svítiplyn, bioplyn, dùlní plyn a jiné plyny) v pístovém spalovacím motoru, který je spojen s elek- trickým generátorem. Klasické kogeneraèní jednotky používající plynové motory se skládají do blokù osa- zených na spoleèném rámu nebo kontejneru. Tyto bloky jsou zpravidla osazeny vlastním plynovým mo- torem na jehož høídeli je synchronní (popø. asyn- chronní) generátor støídavého napìtí 3x380 V a dále soubor výmìníkù pro pøedávání tepla, jak ze spalin, tak z chlazení agre- gátù. Souèástí blokù je zpravidla základní ovládací panel a elekt- rický rozvadìè. Je-li blok osazen v kontej- neru (prostorovì uzav- øené buòce) splòuje zároveò sám o sobì protihlukové poža- davky. Kombinované zdroje tepla se pak skládají z více tìchto samostatných blokù - kogeneraèních jedno- tek a vìtšinou se dopl- òují klasickými kotli pro pokrytí celkových nárokù na teplo kon- krétního pøípadu. Takto uspoøádané kotelny (energobloky) pak jsou øešeny na tepelný výkon i nad 10 MW tepla. Z obrázku je patrné využívání odpadního tepla z motoru na dvou teplotních úrovních pomocí výmì- níkù pro využití odpadního tepla ve spalinách a z chladící vody a oleje. Obvykle jsou kogenereèní jed- notky koncipovány pro dodávky tepla do teplovod- ního systému s tepelným spádem 90/70°C, vyjí- meènì s vyšší vstupní teplotou. Úèinnost na svorkách generátoru kogenerace u plynových motorù je dosa- hována u špièkových strojù až 43 %. Výhodou je možnost realizace již velmi malých výkonù cca od 10 kWe, nevýhodou je vyšší hluk, vibrace, nižší spo- lehlivost, nižší životnost a nižší mìrný výkon v po- mìru ke hmotnosti motoru. (Pokraèování) Kogenerace a ovzduší Kombinovaná výroba tepla a elektrické energie v tzv. kogeneraèních závodech vede k pod- statnému snížení emisí oxidu uhlièitého, oxidù síry a dusíku. Klasická výroba elektøiny v tepelných elektrárnách je v Evropì po dopravì druhým nejvìtším producentem emisí oxidu uhlièitého (31%). Emise oxidu uhlièitého vztažené na jed- notku vyrobené elektrické energie (kWh) jsou u kogeneraèních jednotek polovièní ve srovnání s konvenèní výrobou v klasických tepelných elek- trárnách bez ohledu na druh spalovaného paliva (uhlí, topný olej, zemní plyn). EU proto výraznì podporuje vývoj a rozvoj kogeneraèních závodù a program pod jménem JJoouullee -- TThheerrmmiiee zahrnuje nyní 45 projektù. Historie kogeneraèních jednotek v moderním pojetí HHiissttoorriiee jjee kkrrááttkkáá.. PPrrvvnníí iinnssttaallaaccee ssppaaddaajjíí ddoo 8800.. lleett,, kkddyy ssee zzaaèèíínnaallyy uuppllaattòòoovvaatt ppøøeeddeevvššíímm vv SSRRNN,, HHoollaannddsskkuu,, IIttáálliiii aa DDáánnsskkuu,, ii jjaakkoo ppøøíímmýý ddùùsslleeddeekk nnaaffttoovvéé kkrriizzee zzee 7700.. lleett.. BBììhheemm ssvvéé bbeezzmmáállaa ddvvaacceettiilleettéé hhiissttoorriiee ssee ppoottéé vvyyvviinnuullaa vvee ssvvììttìì ii uu nnááss ttaattoo ssppoolleehhlliivváá aa hhoossppooddáárrnnáá zzaaøøíízzeenníí pprroo kkoommbbiinnoovvaannoouu vvýýrroobbuu eelleekkttrriicckkéé eenneerrggiiee aa tteeppllaa.. Ing. Antonín Kottnauer Dlouhá léta pra- coval jako energetik mìsta Liberce. Jako takový je autorem a spoluautorem vel- kého množství územ- ních energetických dokumentù. V sou- èasnosti je majitelem a zároveò øeditelem projektové inženýrské firmy Power Service. V poslední dobì se podílel napøíklad na "Energe- tickém generelu okresu Liberec" a podobném dokumentu pro .rýdlantsko. Tyto práce zpra- covávala jeho firma metodikou využití infor- maèních systémù, jak energetických, tak i ze sféry územnì technické a územnì plánovací. Schéma kogeneraèní jednotky s plynovým motorem (energoblok) Spaliny Zemní plyn Plynový motor Asynchronní generátor Protihlukový kryt 90°C 70°C

PPaannee iinnžžeennýýrree,, vvyy jjssttee vv ssoouuvviisslloossttii ss rreekkuuppeerraaccíí aa vvìì-- ttrráánníímm uuvveeddll ppøøeekkvvaappiivváá èèííssllaa.. "Ano, je prokazatelné, že ve školních zaøíze- ních, kde jsme instalovali vìtrání s rekuperací, pokle- sla v období chøipkových epidemií døívìjší nemocnost o 50 až 55 %. Ovìøovala to Krajská hygienická sta- nice z Hradce Králové. Vybavovali jsme øízeným vìt- ráním mateøské školky, kde je na 20 m2 i dvacet dìtí. Tam, když jedno zakašle, tak druhý den polo- vièka dìtí zùstane doma. Otevøete na nì pøi vìtrání okno, a je to s nemocí stejné. Ve Švédsku, když chcete postavit školku, tak nikdo nediskutuje o tom, že tam musí technologie umožnit výmìnu vzduchu v prostoru 3x za hodinu. U nás když budete stavìt školu, tak se vás spíše zeptají, jak máte utìsnìné spáry u oken. Zaèínají se objevovat plísnì, bronchi- tis, alergie, jako následky nedùsledného vìtrání. Plísnì jsou karcinogenní, o tom už asi dneska není pochyb. Jsou asi tøi hlavní druhy, které se vysky- tují v obytných domech, v klihové malbì atp. Zpùso- buje to nedostateèné vìtrání a chladné povrchy." VV ddoommááccnnoossttii vvzznniikkáá vvllhhkkoosstt nneejjrrùùzznnììjjššíímm zzppùùssoo-- bbeemm.. "Vemte si, že tøí, ètyøèlenná domácnost vyprodu- kuje dennì kolem 15 - 20 kg vodních par za 24 hodin v prùmìrném bytì. Do ovzduší se voda do- stává vaøením, praním, pìstováním kvìtin, z akvária atp. Celé množství vody se musí nìjak odvést, po- kud se neodvede, napøíklad netìsnostmi kolem oken, špatnì fungující digestoøí, tak se vlhkost absor- buje do stìn bytu. Zvyšuje se na hranici nasycenosti, zaèíná mokvat na povrchu, a tu se zaèíná objevovat plíseò. Díky snaze o úspory energie, se každý snažit omezovat vytápìní, termostatické ventily jsou sta- žené na minimum, takže si obyvatelé vlastnì "kra- dou" teplo ze sousedních bytù pøes stìny nebo po- dlahy. A na povrchu zdí pod rosným bodem zaèínají kvést plísnì. Dneska napøíklad na Jižním mìstì v Praze øešíme stovky bytù postižených plísní. Jedno- znaènì si to ale zavinili nájemníci a nyní vyžadují na družstvu náhradní byty. Je to neøešitelná situace. AA jjaakkéé øøeeššeenníí vviiddííttee?? "Vidíme ho v bìžné výmìnì vzduchu. Samo- zøejmì jsme zatíženi naším oborem, ale já vám mohu ukázat myšlenky antického architekta Vitru- via, který už pøed 2000 lety doporuèoval vìtrat jed- nou za hodinu. V minulosti lidé chápali dùležitost vì- trání mnohem lépe, a také mnohem lépe ji uplatòo- vali než dnes. Ovšem bez øízeného vìtrání a s reku- perací to v dobì tlaku na všemožné úspory nebude tak jednoduché. Jen dodám, že všechno odpadní te- plo vyzaøované z domácnosti èlovìkem, spotøebièi, svìtly atp., lze využít až na 85-90 %. Souhrnná úèinnost, což je využitelnost odpadního tepla na ohøev pøivádìného vzduchu není podle døívìjších mì- øení 65 %, ale skuteènì 85-90 %. V øadì mateø- ských a základních škol, tìch jsme vybavili kolem 40, 50 se v letošní topné sezónì nesepnuly instalo- vané dohøívaèe vzduchu, které jsou uvnitø zaøízení. Zjišujeme, že úèinnost našich rekuperátorù je tak vy- soká, že studený vzduch pro vìtrání nemusíme opravdu dohøívat, to je fantastické. 3322 REKUPERACE REKUPERACE ROZHOVOR AA --22,,33)) RReekkuuppeerraaèènníí vvýýmmììnnííkkyy ss kkaappaalliinnoovvýýmm aa hhyydd-- rraauulliicckkýýmm ookkrruuhheemm K pøenosu tepla mezi odvádìným a pøivádìným vzduchem využívají zvláštní hydraulický okruh ne-- mrznoucí kapaliny (napø. smìsi monoetylenglykolù s vodou) pøes žebrované výmìníky. Úèinnost sy-- stémù dosahuje asi 40 - 50 %, výhodou je možnost sestavení ze sériovì vyrábìných dílù a nezávislost vzájemného situování pøívodních a odpadních vzdu-- chotechnických potrubí. Moderní koncepce výmìníkù z tepelných trubic využívá pro pøenos tepla nepøetr-- žitého procesu vypaøování a kondenzace uzavøeného média s vhodnými termofyzikálními vlastnostmi pro požadovanou oblast použití (NH3 pro rozsah - 20°C až + 30°C, freon, voda pro rozsah + 60°C až 200°C atd.) s vysoce intenzivním pøenosem tepla až 104 Wcm-2 pøíèného prùøezu výkonové gravitaèní trubice. Systémy jsou provoznì jednoduché, problémy se vy-- skytují pøi poruchách tìsnosti trubic s náplní èpavku nebo freonù a pøi obtížném èištìní velmi hustých hli-- níkových lamel trubic uložených v 5 - 10 øadách za sebou. Termická úèinnost dosahuje pro optimální ry-- chlosti proudìní vzduchu až 50 %, ale výmìníky jsou investiènì nároèné, se znaènou spotøebou deficitních barevných kovù; pøi netìsnosti oddìlujících gumo-- vých kroužkù na trubicích mohou nastat zkraty mezi obìma sekcemi výmìníkù, vyluèující instalaci pro technologické odsávání s obsahem toxických látek. (Pøíštì - regeneraèní výmìníky) Ing. Petr Morávek, CSc. Patøí k ne- únavným propagá- torùm rekuperace tepla v Èeské re- publice. Jeho firma ATREA s.r.o. v Ja- blonci n. N., patøící k nejmodernìjším u nás, se zabývá vývojem a výro- bou ekonomických vzduchotechnických zaøí- zení výhradnì s vestavìnými rekuperaèními výmìníky tepla vlastní patentové konstrukce. Rekuperace tepla je vlastnì "energetická recy- klace" a s úèinností èasto až 75-85% patøí k ekonomicky nejefektivnìjším energetickým systémùm. Ing. Petr Morávek, CSc se zabývá vìtráním budov rekuperací již pøes 20 let. a jeho systémy VV ddaallššíímm ppookkrraaèèoovváánníí oobboorruu rreekkuuppeerraaccee -- ttzznn.. zzppììttnnééhhoo vvyyuužžíívváánníí tteeppllaa zz ooddppaaddnnííhhoo vvzzdduucchhuu -- aauuttoorr ddáállee vvyyssvvììttlluujjee jjeeddnnoottlliivvéé èèáássttii ssyyssttéémmùù.. VV mmiinnuulléémm èèííssllee ssee ppssaalloo oo ddeesskkoovvýýcchh ttyyppeecchh vvýýmmììnnííkkùù.. VV zzáávvììrruu øøííjjnnaa ppooøøááddaallaa SSppoolleeèènnoosstt pprroo tteecchhnniikkuu pprroossttøøeeddíí vv PPrraazzee sseemmiinnááøø nnaa ttéémmaa BBYYTTOOVVÉÉ VVÌÌTTRRÁÁNNÍÍ,, kkddee vvyyssttoouuppiill ii IInngg.. PPeettrr MMoorráávveekk,, CCSScc.. RReeddaakkccee ssee kk sseemmiinnááøøii vvrrááttíí vv lleeddnnoovvéémm èèííssllee.. NNyynníí uuvveeøøeejjòòuujjeemmee èèáásstt rroozzhhoovvoorruu,, kkddee ssee hhoovvooøøíí oo vvýýzznnaammuu vvììttrráánníí zzeejjmméénnaa pprroo zzddrraavvíí lliiddíí.. Nucené vìtrání-pøináší nejen úspory tepla

3333 REKUPERACE Kapitolou samou pro sebe, je obsah formaldehydù ve školkách, kde mají nábytek z tìch nešastných døevotøískových desek. Nebo domky typu Okal, kde i po 15 letech byla koncentrace formalde- hydu ještì 15-ti násobná, když po prvních pìti letech jde prudce dolù. Vstupní koncentrace tam musely být øádovì nìkolikanásobné. Lidé mohou mít zdravotní problémy, napøíklad se sliznicemi oèí. Nucené vìtrání je jediným zpùsobem, jak prostory vyèistit. Platí to i o radonu, což je další problém. Naše vìtrání s rekuperací je uni- verzální øešení k odstranìní vlhkosti, radonu, zkvalitnìní mikrokli- matu, odstranìní zápachu. Ve svìtì je uznávanou velièinou výmìna vzduchu na èlovìka v objemu 25m3 èerstvého vzduchu za hodinu. Naše zaøízení pro ro- dinné domky dovedou vymìnit 180 m3 vzduchu vìtraného za ho- dinu až po 5-8 000 kubíkù pro hotelová a kongresová centra." DDììkkuujjii zzaa rroozzhhoovvoorr.. Pøipravil: Jiøí Mohaupt Pøíklady umístìní vzduchovodù vìtrání a rekuperace. V restauraci jsou ukry- ty napøíklad v obkladech stropu nad barem a v bytech rodinných domkù za garnýžemi.

ZZ jjaakkééhhoo mmaatteerriiáálluu ssee bbiiooppllyynn vvyyrráábbíí?? Smìs materiálù, vhodných pro anaerobní fer- mentaci, mùžeme charakterizovat následovnì: 1. Podíl organických látek ve smìsi by mìl být co nejvyšší. 2. Obsah sušiny musí být menší než 50 %. Opti- mální hodnota sušiny fermentovaných pevných materiálù se pohybuje mezi 22 - 25 %, u teku- tých materiálù mezi 8 - 14 %. 3. Optimální koncentrace vodíkových iontù (èíslo pH) se pohybuje mezi 7 - 7,8 (v prùbìhu anae- robní fermentace se mìní). 4. Pomìr uhlíkatých a dusíkatých slouèenin (C:N) je vhodný upravit na hodnotu (25-30:1). 5. V materiálu se nesmí vyskytovat nežádoucí pøímìsi (antibiotika, materiál v hnilobném rozkladu,…) V praxi se využívá pro výrobu bioplynu biomasa rostlinného pùvodu zámìrnì pìstovaná, nebo èastìji biomasa odpadní (ze zemìdìlské výroby, lesnické výroby, potravináøské výroby, z odseparovaných or- ganických komunálních odpadù, z péèe o kra- jinu,…). V zemìdìlství nejvìtší potenciál pro vý- robu bioplynu tvoøí exkrementy hospodáøských zví- øat. Pro orientaci je v tab. 2 uvedeno, jaké množství bioplynu mùžeme získat od jednotlivých druhù zví- øat. PPrrooèè ssee zzpprraaccoovváávváá mmaatteerriiááll aannaaeerroobbnníí ffeerrmmeennttaaccíí?? Anaerobní fermentace vlhkých organických ma- teriálù øeší komplexnì tøi základní problémy: 1. Získáme bioplyn jako doplòkový zdroj energie. 2. Zlepší se hospodaøení s organickými substráty pro hnojiváøské úèely. 3. Zlepší se životní prostøedí tam, kde se od- padní biomasa, zvláštì exkrementy vyskytují. Z tìchto dùvodù je velmi výhodná symbióza ze- mìdìlské výroby s lesnickou èinností, údržbou kra- jiny a venkovskými sídly. 3344 BIOPLYN VV pprrvvnníí èèáássttii ppøøííssppììvvkkuu uuvveeøøeejjnnììnnéémm vv èèííssllee 11 jjssmmee uuvveeddllii,, žžee ssee bbiiooppllyynn ttvvooøøíí rroozzkkllaa-- ddeemm vvllhhkkýýcchh oorrggaanniicckkýýcchh lláátteekk vv aannaaeerroobbnníícchh ppooddmmíínnkkáácchh,, ttjj.. bbeezz ppøøííssttuuppuu vvzzdduucchhuu.. JJeeddnnuu zz hhllaavvnníícchh sslloožžeekk ((44 -- 7700 %%)) ttvvooøøíí hhooøøllaavvýý ppllyynn mmeettaann ((CCHH44 )).. Ing. Zdenìk PASTOREK,CSc. V roce 1978 ukonèil Vyso- kou školu ze- mìdìlskou v Praze, kde studoval na Fakultì me- chanizaèní. Vìdeckou pøí- pravu ukonèil v oboru tech- nika a mechanizace zemìdìlské výroby. Jeho postgraduální studium na ÈVUT bylo zamì- øeno na teorii sušení. Od roku 1968 pracuje ve Výzkumném ústavu zemìdìlské techniky v Praze Øepích, kde je v souèasné dobì øedite- lem. Je autorem více než 20 pùvodních publi- kovaných vìdeckých prací, 22 výzkumných zpráv, nìkolika patentù a celé øady odborných èlánkù, publikací a televizních i rozhlasových pøíspìvkù. Sušina výkalù vèetnì moèe Množství prùmìrné Množství bioplynu kg.den-1 kg.den-1 m 3.den-1 HHoovvììzzíí ddoobbyytteekk:: Dojnice (∅ živá váha 550 kg) 6 60 1,7 Hovìzí žír (∅ živá váha 350 kg) 3 30 1,2 Odchov jalovic (∅ živá váha 330 kg) 3,5 35 0,9 Telata (∅ živá váha 100 kg) 1,25 12 - 15 0,3 PPrraassaattaa:: Výkrm (∅ živá váha 70 kg) 0,5 8,5 0,2 Prasnice (∅ živá váha 170 kg) 1,0 14 0,3 Prasnice se selaty 2,0 27 0,4 Odchov prasnic (∅ živá váha 90 kg) 0,55 9 0,2 Selata menší (∅ živá váha 10 kg) 0,15 3 0,1 Selata vìtší (∅ živá váha 23 kg) 0,25 4 0,15 Kanci (∅ živá váha 250 kg) 1,3 18,5 0,3 DDrrùùbbeežž:: Nosnice (∅ živá váha 2,2 kg) 0,036 0,15 - 0,30 0,016 Brojler (∅ živá váha 0,8 kg) 0,020 0,009 Kuøice (∅ živá váha 1,1 kg) 0,020 0,009 Produkce výkalù a množství bioplynu od jednotlivých druhù zvíøat jako alternativnízdroj energie

"Mohu øíci, že jsem nejdøíve navštívil všechny fungující stanice u nás. Pracuji v zemìdìlství 30 let, tak jsem k tomu pøidal i vlastní zkušenosti a posta- vili jsme si bioplynovou stanici vlastní konstrukce. Chtìl jsem, aby zaøízení fungovalo pokud možno celoroènì, i když v zimì se proces s klesající teplo- tou trochu utlumuje. A jak to všechno probíhá? Využíváme suchý zpùsob anaerobní fermentace ze slamnatého hnoje. Ten se nejdøíve naloží do kru- hového koše tøi metry širokého a stejnì tak vyso- kého. Do koše se najednou vejde 21m3 kravského hnoje, který se od 100 kusù dobytka vyprodukuje asi za týden. Pro nás to není žádný problém, protože máme ustájeno 350 kusù krav. Až teplota uvnitø do- stoupí 50 stupòù, zakryjeme koš ocelovým zvonem. Máme je zevnitø izolované pìticentimetrovou vrstvou polyuretanu, což je myslím novinka v této republice. Po zakrytí koše se bioplyn uvolòuje ihned, ale hoøet zaèíná až tak po dvou dnech. Plyn jde pøes vodní uzávìru, trochu se vysouší a zbaví neèistot. Nejdøíve je jímán v prvním zásobníku, kde se postupnì zvýší tlak až na 1,5 kPa. V tom okamžiku manostat spustí kompresor, který bioplyn pøeèerpá do dalších dvou skladovacích nádrží. Odtud jde tlakový bioplyn (0,8 MPa) do obslužného domku s kotelnou. Tady máme opìt zajímavou novinku, regulátor tlaku vyvinutý GMR Skuteè. Sni- žuje tlak z 0,8 MPa na 2 kPa, což je pracovní tlak plynových kotlù. Máme dva kotle Ekokondenz naší pøidružené výroby, každý o 25 kW tepelného výkonu. Bioplynem ohøí- váme vodu, která pøedává teplo v tisícilitrovém výmìníku. Horkou vodu používáme na spaøování kr- mení v odchovnì pro 1200 kusù prasat. Máme už rozpracovanou II. etapu. Do obslužného domku dáme malou kogene- raèní jednotku, èímž zvýšíme využití bio- plynu nejménì na dvojnásobek. Využi- jeme tedy jednotku TEDOM 22 z Tøebíèe, která má 22 kW elektrického a 43 kW tepelného výkonu. Takže plynem ohøe- jeme vodu pro vepøín a elektrický proud spotøebujeme ve farmì, protože máme velkou spotøebu ener- gie, prùmìrnì tak 120 kW. Pøebytek tepla bude pomocí hadù ještì v zimì ohøívat vyvíjecí zvony, což je také nové øešení.“ To jsou hlavní pøednosti bioplynové stanice AGROKLAS Slavkov u Brna. Ing. Pøíbranský se poch- lubil i dalšími nápady, napøíklad chystanou stavbou vìtrné elektrárny. O tom až nìkdy pøíštì. Návratnost: Projekt bioplynové stanice pøišel AGROKLAS Slavkov u Brna zhruba na ètyøi až pìt a pùl miliónù korun. Pøi spalování bioplynu a pøípravì TUV je návratnost investic 11 let, pøi použití kogene- raèní jednotky klesá až na 6,5 roku. Náplò v koši vy- drží dávat bioplyn v prùmìru 28 dnù, použitý hnùj je vysoce kvalitním hnojivem, zbavený klíèivých semen plevelù. Pøipravil: Jiøí Mohaupt RReeddaakkccee vvííttáá kkaažžddýý zzaajjíímmaavvýý ppøøííkkllaadd oo vvyyuužžiittíí oobbnnoovviitteellnnýýcchh zzddrroojjùù eenneerrggiiee.. ZZíísskkaallii jjssmmee ttaakkoovvéé iinnffoorrmmaaccee zz aakkcciioovvéé ssppoolleeèènnoossttii AAGGRROOKKLLAASS zzee SSllaavvkkoovvaa uu BBrrnnaa.. VVýýrroobbuu bbiiooppllyynnuu ssuucchhýýmm zzppùùssoobbeemm ffeerrmmeennttaaccee nnáámm ppøøiibbllí힞iill IInngg.. VVííttììzzssllaavv PPøøííbbrraannsskkýý,, kktteerrýý ssee ssttaall hhllaavvnníímm oorrggaanniizzááttoorreemm rreeaalliizzaaèènnííhhoo ttýýmmuu.. PPøøiittoomm jjeehhoo øøeeššeenníí mmáá nnììkkoolliikk oorriiggiinnááll-- nníícchh pprrvvkkùù,, kktteerréé vvee SSllaavvkkoovvìì ppoouužžiillii jjaakkoo pprrvvnníí uu nnááss.. SSttaanniiccee sslloouužžíí oodd kkvvììttnnaa lleettoošš-- nnííhhoo rrookkuu.. Bioplyn pøekvapilhospodáøe Obnovitelné zdroje otevírají možnosti i zemìdìlcùm Ing. Vítìzslav Pøíbranský, duchovní otec bioplynové stanice AGROKLAS má pro výrobu bioplynu šest zvonù. Dva koše se právì plní Celkový pohled na elegantní bioplynovou stanici ve Slavkovì u Brna 3355 REPORTÁŽ

ZZáákkllaaddnníí vvýýcchhooddiisskkaa Nejdøíve si uveïme, jaké jsou vlastnì možnosti využít biomasu k energetickým úèelùm. V tabulce è. 1 uvádíme plochy využitelné k pro- dukci kulturních plodin v celosvìtovém mìøítku. Tato plocha je velmi malá, 7 - 21 % pevniny. V osvojování zemského povrchu pro pìstování kul- turních plodin jsou znaèné rezervy. Pøitom je ovšem nezbytnì nutné postupovat znaènì opatrnì, nebo jsou zde rizika zmìn ekosys- témù a klimatických podmínek velkých oblastí (viz li- kvidace amazonských pralesù, vysýchání Aralského jezera, vznik Saharské pouštì). V Èeské republice je situace podstatnì lepší (tab.2.). Celková rozloha státu je 7 886 tis. h, z toho pak: Tato znaèná èást rozlohy státu umožòuje po- mìrnì významné využití odpadních i pìstovaných biopaliv ve venkovských regionech. Nelze ale pøed- pokládat, že v nejbližší dobì nahradí uhlí, nebo os- tatní fosilní paliva, to by nebylo reálné. BBiioommaassaa vvyyuužžiitteellnnáá kk eenneerrggeettiicckkýýmm úúèèeellùùmm Pro získávání energie se využívá: a) BBiioommaassaa zzáámmììrrnnìì ppììssttoovvaannáá - Cukrová øepa, obilí, brambory, cukrová tøtina (pro výrobu etylalkoholu), olejniny (z nich nejvýznam- nìjší je øepka olejná pro výrobu surových olejù a metylesterù), energetické døeviny (vrby, topoly, olše, akáty a další stromové a keøovité døeviny). b) BBiioommaassaa ooddppaaddnníí - Rostlinné zbytky ze zemìdìlské prvovýroby a údržby krajiny: kukuøièná a obilná sláma, øepková sláma, zbytky z luèních a pastevních areálù, zbytky po likvidaci køovin a lesních náletù, odpady ze sadù a vinic. - Odpady z živoèišné výroby: exkrementy z chovù hospodáøských zvíøat, zbytky krmiv, odpady mléè- nic, odpady z pøidružených zpracovatelských ka- pacit. - Komunální organické odpady z venkovských sídel: kaly z odpadních vod, organický podíl tuhých ko- munálních odpadù, odpadní organické zbytky z údržby zelenì a travnatých ploch. - Organické odpady z potravináøských a prùmyslo- vých výrob: odpady z provozù na zpracování a skladování rostlinné produkce, odpady z jatek, od- pady z mlékáren, odpady z lihovarù a konzervá- ren, odpady z vinaøských provozoven, odpady z døevaøských provozoven (odøezky, hobliny, pi- liny). - Lesní odpady (dendromasa): døevní hmota z les- ních probírek, kùra, vìtve, paøezy, koøeny po tìžbì døeva, palivové døevo, manipulaèní odøezky, klest. ZZppùùssoobbyy vvyyuužžiittíí bbiioommaassyy kk eenneerrggeettiicckkýýmm úúèèeellùùmm Zpùsob využití biomasy k energetickým úèelùm je do znaèné míry pøedurèen fyzikálními a chemic- kými vlastnostmi biomasy. Velmi dùležitým parame- trem je vlhkost, resp. obsah sušiny v biomase. Hod- nota 50 % sušiny je pøibližná hranice mezi mokrými procesy (obsah sušiny je menší než 50 %) a su- chými procesy (obsah sušiny je vìtší než 50 %). Z principiálního hlediska lze rozlišit nìkolik zpùsobù získávání energie z biomasy: a) termochemická pøemìna biomasy (suché pro- cesy pro energetické využití biomasy): - spalování biomasy - zplyòování - pyrolýza b) biochemická pøemìna biomasy (mokré procesy pro energetické využití biomasy): - alkoholové kvašení - metanové kvašení c) fyzikální a chemická pøemìna biomasy: - mechanicky (štípání, drcení, lisování, briketo- vání, peletování, mletí pod.) - chemicky (esterifikace surových bioolejù) d) získávání odpadního tepla pøi zpracování bio- masy (napø. pøi kompostování, aerobním èištìní odpadních vod, anaerobní fermentaci pevných or- ganických odpadù apod.). Pøestože existuje více zpùsobù využití biomasy k energetickým úèelùm, v praxi pøevládá ze suchých procesù spalování biomasy, z mokrých procesù vý- roba bioplynu anaerobní fermentací. Z ostatních zpù- sobù dominuje výroba metylesteru kyselin bioolejù získávaných v surovém stavu ze semen olejnatých rostlin. K energetickým úèelùm lze využít v ÈR asi 8 mil. tun biomasy (to jsou pevná paliva). K bilanci biopaliv je nutné pøipoèítat i bionaftu, souèasné výrobní kapacity jsou asi 60 tis. tun. (Pokraèování) 3366 FYTOPALIVA ENERGETICKÉVYUŽITÍ BIOMASY Ing. Jaroslav Kára, CSc. Pracuje ve Výzkumném ústavu zemìdìlské techniky v Praze - Øe- pích, jako vedoucí oddì- lení zemìdìlské ener- getiky. Zabývá se øeše- ním výzkumných a vý- vojových úkolù a koordi- nuje úkoly v oblasti obnovitelných zdrojù i obecné zemìdìlské energetiky. VV pprrvvnníí èèáássttii ssvvééhhoo ppøøííssppììvvkkuu aauuttoorr bbllí힞ee vvyyssvvììttlliill,, ccoo jjee bbiioommaassaa aa jjeejjíí vvyyuužžiittíí pprroo eenneerr-- ggeettiicckkéé úúèèeellyy.. NNáásslleedduujjííccíí iinnffoorrmmaaccee jjssoouu nneejjddøøíívvee zzaaøøaazzeennyy ddoo ššiirrššííhhoo ssvvììttoovvééhhoo mmìì-- øøííttkkaa.. tis. ha ZZeemmììddììllsskkáá ppùùddaa 4 271 (tj. 54 % rozl.) - z toho orná 3 125 (tj. 40 % rozl.) LLeessnníí ppùùddaa 2 631 (tj. 33 % rozl.) ZZEEMMÌÌDDÌÌLLSSKKÁÁ AA LLEESSNNÍÍ CCEELLKKEEMM 66 990022 FFaakkttoorryy ppøøíírrooddnníícchh ppooddmmíínneekk mmiill.. hhaa %% zz cceellkkoovvéé rroozzlloohhyy ssoouuššee IInnddiivviidduuáállnníí ffaakkttoorryy - dostateèné srážky 6 278 43 - spolehlivé srážky 6 723 46 - pøíznivá teplota 11 948 83 - vhodná topografie 9 194 64 - úrodná pùda 6 602 46 KKoommbbiinnaaccee ffaakkttoorrùù - dostateèné a spolehlivé srážky 4 941 34 - dostateèné a spolehlivé srážky a pøíznivá teplota 4 617 32 - dostateèné a spolehlivé srážky a pøíznivá teplota a vhodná topografie (zemìdìlská a lesní pùda) 2 997 21 - dostateèné a spolehlivé srážky, pøíznivá teplota, vhodná topografie a orná pùda 1 053 7 CCeellkkoovvýý ppoovvrrcchh ssoouuššee 14 458a) 100 TTaabb.. 11:: ZZeemmììddììllsskkyy aa lleessnniicckkyy vvyyuužžiitteellnnáá ppùùddaa ssvvììttaa zz hhlleeddiisskkaa ppøøíírrooddnníícchh ppooddmmíínneekk a) Údaj o celkové rozloze suché èásti povrchu Zemì je ponìkud podhodnocen, èiní asi 144,6 mil. km2 , zatímco ve skuteènosti dosahuje tato rozloha zhruba 149,4 mil. km2 . Pramen: Dublin, Lotka. TTaabb..22:: RRoozzlloohhaa zzeemmììddììllsskkéé aa lleessnníí ppùùddyy vv ÈÈRR

Kulturní traviny "Øešením situace a nalezením vhodné plodiny pro danou oblast se zabývá Výzkumná stanice travi- náøská Rožnov se sídlem v Zubøí. Ve výzkumném úkolu "Využití nìkterých trav jako náhrady spontán- ních úhorù v marginálních oblastech" zkoumá tøi sku- piny trav na dvou úrovních výživy vhodných pro pìs- tování v okrajové oblasti. Trávy jsou zkoumány na celkový výnos sušiny, tržní výnos semene a energe- tickou hodnotu s možností využití jako energetických plodin. Vedle kulturních trav jsou do pokusu zaøa- zeny trávy okrajovì využívané, a také nìkteré planì rostoucí druhy trav. Cílem je z ekonomického hledi- ska nalézt vhodnou plodinu pro pìstování v margi- nální (=okrajové) oblasti. Kombinace využití pùdy pro potravináøskou a nepotravináøskou produkci pøi- spìje k zlepšení ekonomiky dané oblasti. Trávy jako plodiny do marginálních oblastí také pozitivnì ovlivní strukturu orné pùdy. Trávy, které vy- tvoøí na pozemku urèitý pokryv snižují nebezpeèí eroze, omezují druhotné zaplevelení, zlepšují fyzi- kální a chemický stav pùdy. Je podporován biolo- gický život v pùdì a je zde i urèitá možnost okamži- tého pøevodu pùdy do bìžné zemìdìlské výroby. Z kulturních druhù trav bude zkoušena kostøava ráko- sovitá, ovsík vyvýšený, psineèek veliký a kostøavice bezbranná, z trav okrajovì využívaných (Miscanthus sinensis, lesknice rákosovitá, lesknice kanárská a proso seté), dále trávy planì rostoucí (tøtina køo- vištní, rákos obecný, sveøep vzpøímený a bezkolenec rákosovitý). Trávy budou metodicky srovnány ve dvou variantách výživy, bez hnojení a s minimální dávkou živin v minerálních hnojivech. Produkce bio- masy ze spontánních úhorù bude srovnána s bioma- sou zkoumaných rostlin na úrovni produkce sušiny a rozboru na energetickou hodnotu. Vrba mùže høát Pro spalování a výrobu energie lze využít slámu obilovin, øepkovou slámu, energetické døeviny a energetické byliny. Energetické byliny jsou jednoleté a víceleté. Z jednoletých mùžeme pìstovat proso, konopí a rostliny rodu èirok. Z víceletých bylin v sou- èasné dobì nabývá na významu Miscanthus sinensis (Ozdobnice èínská). Energetické, rychle rostoucí døe- viny vytváøejí sklizòovou biomasu za 4 - 5 let. Z hle- diska druhu se u nás pìstuje zejména topol a vrba. Rychle rostoucí døeviny mùžeme hodnotit jako výz- namného ekologického èinitele. Lze je totiž pìstovat na pùdách rekultivovaných, devastovaných, v oblas- tech ohrožených emisemi, tedy tam, kde nelze pìs- tovat plodiny pro potravináøské úèely. Vedle spalování døeva na venkovì je tøeba se zamyslet i nad možností použít ke spalování nebo na otop jiného materiálu rostlinného pùvodu. Jde vlastnì o jakési zhodnocení slámy, jejíž produkce se- men je urèená pro krmení hospodáøských zvíøat. Ma- jitelé venkovských hospodáøství si mohou vypìstovat tyto plodiny sami v rámci urèitého samozásobení. Shrnutí výzkumného úkolu Téma výzkumného úkolu vychází ze situace a souèasného stavu pùdy a krajiny v marginální oblasti a svým obsahem pøispívá k urèitému øešení situace. Marginální oblasti jsou charakteristické vyšší nad- moøskou výškou (nad 400m), nižší úrodností pùdy, vyšší svahovitostí a tím i erozní ohrožeností, vyšším podílem trvalých travních porostù (pøes 30 %). Vli- vem ústupu živoèišné výroby z tìchto okrajových ob- lastí zùstává èást pùdy nevyužita. Aby se zabránilo pøípadnému dalšímu rozšíøení této krajiny, což by ssebou pøineslo rozšíøení plevelù, chorob a škùdcù, zvyšování plochy nevyužité pùdy a zhoršení celko- vých hospodáøských podmínek v dané oblasti, je nutné hledat optimální zpùsob využití pùd a celkové øešení situace. Biomasa tedy nabízí urèitou rezervu energie a fytoenergetika je oborem, který se bude dále rozví- jet. Pìstovaní rostlin pro energetické úèely je vhod- ným využitím pùdy pro nepotravináøské úèely. Ing. Jan Frydrych Dva pohledy na silnì zaplevelená pole 3377 FYTOPALIVA SSnní힞eenníímm iinntteennzziittyy zzeemmììddììllsskkéé vvýýrroobbyy vv ppoosslleeddnníícchh lleetteecchh zzùùssttaallaa èèáásstt ddøøíívvee oobbddììlláá-- vvaannéé ppùùddyy lleežžeett llaaddeemm.. DDííkkyy ttoommuu ssee ppøøeeddeevvššíímm nnaa lloouukkáácchh,, ppaassttvviinnáácchh ii oorrnnéé ppùùddìì rryycchhllee vvyyttvvooøøiillaa bbiioommaassaa pplleevveellnnýýcchh rroossttlliinn ttzzvv.. ssppoonnttáánnnníí úúhhoorr.. ZZ hhlleeddiisskkaa kkrraajjiinnááøø-- sskkééhhoo ttyyttoo úúhhoorryy oovvlliivvòòuujjíí rráázz vvaallaaššsskkéé kkrraajjiinnyy,, mmaajjíí nneeggaattiivvnníí ddooppaadd nnaa zzeemmììddììllsskkéé hhoossppooddaaøøeenníí aa eekkoonnoommiikkuu oobbyyvvaatteell.. LLaaddeemm lleežžííccíí ppùùddaa jjee zzddrroojjeemm pplleevveellùù aa rreezzeerrvvoo-- áárreemm cchhoorroobb aa šškkùùddccùù pprroo vveešškkeerroouu zzeemmììddììllsskkoouu vvýýrroobbuu.. ØØeeššeenníí pprroobblléémmuu nnáámm ppøøiibbllí힞íí IInngg.. JJaann FFrryyddrryycchh zz VVýýzzkkuummnnéé ssttaanniiccee ttrraavviinnááøøsskkéé RRoožžnnoovv vv ZZuubbøøíí.. Úhor ohrožuje krajinu

"Jsem pøesvìdèen o tom, že na celkové kon- cepci teplárenství v Dìèínì není tøeba nic mìnit. Je tøeba pøedevším èinit kroky k tomu, aby byly všech- ny aktivity dotaženy do koneèné realizace. K tomu názoru mì vede pøedevším skuteènost, že tady je v bìhu dlouhodobá spolupráce s dánskými firmami, které se podílely na vytvoøení celé koncepce teplá- renství v Dìèínì od prvních studií až po realizaci ko- generaèních jednotek. Obì zaøízení na levé stranì Labe bìží a dávají tepelnou energii a proud do sítì." MMááttee zzkkuuššeennoossttii zz nnììkkoolliikkaalleettéé pprrááccee jjaakkoo ppoo-- ssllaanneecc ppaarrllaammeennttuu.. DDaajjíí ssee ttyyttoo zzkkuuššeennoossttii vvyyuužžíítt vvee vvaaššíí nnoovvéé ffuunnkkccii aa jjaakkýýmm zzppùùssoobbeemm?? "Mohu øíci, že jednoznaènì. Vždycky jsem byl neustále v kontaktu se svým mìstem a podnikem, ze kterého jsem vlastnì vzešel. Mìl jsem možnost øadu poznatkù z praxe uplatnit i ve své poslanecké praxi. Teï ve své nové funkci mám dohodnutou na- pøíklad konzultaci nového zákona, který pøipravuje senát k výkupním cenám elektrické energie z obno- vitelných zdrojù energie, jako jsou napøíklad malé vodní elektrárny, vìtrné elektrárny nebo kogene- race. Myslím, že by bylo dobré, kdyby se také kon- zultoval s místy, která s ním budou pracovat. Pøed- seda hospodáøského výboru senátu senátor Jureèka je takovým garantem zodpovìdným za pøípravu zmí- nìného zákona. (moh) Ing. Jiøí Sýkora, CSc. Jak už jsme v minulém èísle uve- dli, v Dìèínì v polovinì srpna náhle zemøel Ing. Jiøí Sýkora, CSc., (60) øeditel spoleènosti TERMO a nᚠod- borný spolupracovník na geotermální energii. Ing. Sýkora vystudoval chemické a potravináøské stroje na ÈVUT a v tomto oboru získal i vìdeckou hod- nost. Jak sám o sobì øíkal, vždycky ho zajímaly problémy, které jsou na hranì do- savadních vìdeckých disciplín. V minulosti pracoval 30 let ve známém dìèínském podniku FEROX, v oboru zaøízení pro velmi nízké teploty. Jednalo se o složitá zaøí- zení na dìlení vzduchu pøi nízkých teplotách, napøíklad na zkapalòování helia atp. Zastával funkci vedoucího vývoje a technického rozvoje podniku. V jeho úseku se vlastnì pracovalo od základního až po aplikovaný výzkum a realizaci velkých inves- tièních celkù, které FEROX zaøizoval u nás i v zahranièí. Tzv. kyslíkárny patøily ke sta- miliónovým zakázkám strojírenského prùmyslu. V roce 1991 odešel pracovat do bytového podniku mìsta Dìèína. Tam se mimo jiné podílel na vytvoøení akciové spoleènosti TERMO Dìèín, která dnes zajišuje vý- robu a dodávky tepla do vìtšiny domù. Jako øeditel prosazoval zejména nové vìci, jako je právì využití geotermální energie. Za podpory vedení mìsta, radních, mezi- národních programù a pùjèek dosáhlo tepelné hospodáøství mìsta vysoké technické úrovnì, což pøineslo dìèínské kotlinì velkou úlevu od nìkdejších smogových situací. Vyspìlé ekologické technologie však nìco stály, a proto má dnes Dìèín na druhé stranì i jednu z nejdražších cen za jednotku tepla tj. 350 Kè/GJ. Letos v kvìtnu se podaøilo uvést do provozu první projekt na pøímé využití geo- termální energie. O dalších plánech a zkušenostech akciové spoleènosti TERMO s vy- užíváním obnovitelných zdrojù energie pøednášel Ing. Sýkora na mnoha zahranièních konferencích. Ovládal nìkolik jazykù, které mu dovolovaly odbornì komunikovat s øadou zahranièních specialistù i ekonomù. Také pro naši redakci pøipravil nìkolik èlánkù, ke kterým se budeme vracet. RNDr. Miroslav Malý, CSc. 30. 12. 1929 - 24. 9. 1998 Dne 24. 9. 1998 zemøel po krátké a tìžké nemoci jeden z nejvýznamnìjších èeskoslovenských odborníkù v oblasti op- tiky, dlouholetý vedoucí Oddìlení apliko- vané optiky Fyzikálního ústavu ÈSAV, vì- decký pracovník Botanického ústavu Aka- demie vìd Èeské republiky a spoluzaklada- tel firmy SOLARGLAS s.r.o., RNDr. Miroslav Malý, CSc. Byl všestranným specialistou v oboru aplikované optiky, o èemž svìdèí dvì de- sítky patentù, které se vztahují, kromì ob- lasti solární techniky, i na takové obory, jako je detekce èástic na urychlovaèích èi konfokální mikroskopie. Byl také autorem IR spektrometru ISTOK, který již 5 let slouží v kosmickém prostoru. Dr. Malý vedl kolektiv pracovníkù, kteøí stáli u zrodu lineární Fresnelovy èoèky ze skla a byl duchovním otcem využití jejich jak natáèivých, tak stacionár- ních aplikací. Smutnou hrou osudu je, že v den jeho skonu se systému využití optických rastrù v architektuøe dostalo významného ocenìní na V. svìtovém kon- gresu o využití obnovitelných zdrojù energie ve Florencii v Itálii. ÈEST JEJICH PAMÁTCE KKddyyžž nneeddáávvnnoo nnááhhllee zzeemmøøeell jjeeddeenn zzee zzaakkllaaddaatteellùù tteepplláárreennsskkéé ssppoolleeèènnoossttii mmììssttaa DDììèèíínn IInngg.. JJiiøøíí SSýýkkoorraa,, CCSScc..,, oobbjjeevviillyy ssee oobbaavvyy,, zzddaa ss jjeehhoo ooddcchhooddeemm nneekkoonnèèíí oobbddoobbíí tteecchhnniicc-- kkééhhoo rroozzvvoojjee aa vveellkkoorryyssee ppoojjaattýýcchh pprrooggrraammùù,, vvèèeettnnìì ddaallššííhhoo vvyyuužžíívváánníí ggeeootteerrmmáállnníí eenneerrggiiee.. OObbrrááttiillii jjssmmee ssee pprroottoo nnaa nnoovvééhhoo øøeeddiitteellee ssppoolleeèènnoossttii IInngg.. JJoosseeffaa HHoolluubbaa.. Ing. Josef Holub Po dokonèení ÈVUT Praha na- stoupil do Feroxu Dìèín, kde praco- val 15 let jako sa- mostatný vývojový pracovník pod ve- dením právì Ing. J. Sýkory. Po revo- luci spolu odešli do bytového podniku mìsta, kde zastával funkci vedoucího tepelného hospodáøství. Tato èást se postupnì transfor- movala do dnešní spoleènosti TERMO Dìèín. Dvakrát byl zvolen do poslanecké snìmovny Parlamentu ÈR. Zastával funkci pøedsedy hospodáøského výboru poslanecké snì- movny, od roku 1993 byl i místopøedsedou prezídia Fondu národního majetku. Podílel se na pøijetí Zákona o podnikání v energe- tice, tzv. Atomovém zákonu a dalších, týka- jících se hospodáøské sféry. geotermální energie 3388

O tom, že tepelná èerpadla jsou ve Švédsku bìžnì používané zaøízení, jsme vìdìli již dlouho. Pøesto nás velice pøekvapila informace, že v roce 1997 bylo ve Švédsku instalováno v novì postave- ných rodinných domech více než 16 000 tepelných èerpadel. To pøi poètu 28 000 nových rodinných domù znamená, že tepelných èerpadel v nich slouží více než plynových, olejových a elektrických kotlù dohromady. Zajímalo nás jakým zpùsobem Švédové prosadili takový stav, a jaký to má vliv na celkovou spotøebu energie ve Švédsku. Pan Hökan Persson, jeden z pøedních švédských odborníkù na tepelná èerpadla nám sdìlil, že rozhodujícím faktorem je dù- vìra investorù v tepelná èerpadla, která se ve Švéd- sku v širší míøe instalují již pøes 30 let a jsou tedy dlouhodobì vyzkoušená i v èasto velmi drsných se- verských podmínkách. Druhým rozhodujícím fakto- rem je samozøejmì ekonomická výhodnost, protože návratnost investice do tepelného èerpadla se vrátí obvykle do 6 let. Z hlediska celkové spotøeby energie ušetøí instalovaná tepelná èerpadla roènì 15 TWh elektrické energie, což je pro srov- nání více než plánovaná roèní pro- dukce jaderné elektrárny Temelín (11 TWh). Výrobní závod IVT v Tranasu produkuje roènì pøes 12 000 tepel- ných èerpadel, což ho øadí mezi nej- vìtší svìtové výrobce. Souèástí zá- vodu je i skvìle technicky vybavené školící støedisko, kde mají pracovníci montážních firem možnost vyzkou- šet si instalaci tepelného èerpadla. Seznamují se tu i s pøípadným vy- hledáváním a odstraòování poruch. Pro Èecha je ponìkud neobvyklou souèástí školení sauna, která je umístìna hned nad školícím sálem, do které jsou všichni vyškolení technici na závìr pozváni. Návštìva mezinárodního veletrhu NordBygg- VVS ve Stockholmu patøí pro èlovìka znalého obdob- ných výstav v Èechách k velmi pøíjemným a pøekva- pivým zážitkùm. Moderní výstavní areál poblíž mìsta je snadno dostupný pøímìstským vlakem nebo autem. S výjimkou posledního dne je veletrh pøístupný pouze pozvaným zástupcùm firem, projek- tantùm a lidem z oboru. Stejnì jako vystavovatelé, tak i každý návštìvník dostane u vstupu visaèku, kde vyplní své jméno, a tak pøi jednání na stánku oba partneøi vìdí s kým jednají. Jak se nám na veletrhu podaøilo zjistit, nejpro- dávanìjším tepelným èerpadlem ve Švédsku je takzvaný Compact, což je tepelné èerpadlo s vesta- vìným elektrokotlem a bojlerem pro ohøev TUV. Za- øízení je vybaveno obìhovými èerpadly a regulací, a to vše v jedné skøíni. Hlavní výhodou tohoto èerpadla jsou minimální nároky na prostor a rychlá a levná montáž. Firma IVT na veletrhu poprvé pøedstavila nové modely tepelných èerpadel øady GREENLINE, s novým designem a novou regulací, která komuni- kují s obsluhou pomocí nìkolikaøádkového displeje, mimo jiné i v èeštinì. ŠŠvvééddsskkoo ppaattøøíí mmeezzii zzeemmìì,, kkddee oocchhrraannaa žžiivvoottnnííhhoo pprroossttøøeeddíí aa úússppoorryy eenneerrggiiee ppaattøøíí mmeezzii nneejjddiisskkuuttoovvaannììjjššíí ttéémmaattaa.. LLeettooss vv bbøøeezznnuu jjssmmee mmììllii ddííkkyy ppoozzvváánníí ffiirrmmyy IIVVTT mmoožžnnoosstt nnaa-- vvššttíívviitt vvýýrroobbnníí zzáávvoodd ssppoolleeèènnoossttii vv TTrraannaa°°ssuu aa mmeezziinnáárrooddnníí vveelleettrrhh zzaammììøøeennýý nnaa vvyyttáá-- ppììnníí,, cchhllaazzeenníí aa vvììttrráánníí vvee SSttoocckkhhoollmmuu.. Ing. Marek BLÁHA Autor pøíspìvku ze Švédska pracuje ve firmì VESKOM s.r.o., která je jed- ním z nejvìtších do- davatelù tepelných èerpadel v Èeské re- publice. Po vystudování ÈVUT, oboru Technika životního prostøedí, se vìnuje alternativním zdrojùm energie se zamìøením na tepelná èer- padla a sluneèní kolektory. Firma VESCOM vy- tvoøila spolu s dalšími èeskými firmami vyrábì- jícími nebo dodávajícími tepelná èerpadla sa- mostatnou sekci. RODINNÉ DOMKY VE ŠVÉDSKU Pøednost dostávajítepelná èerpadla 3399 ZAHRANIÈNÍZKUŠENOSTI

Rozdìlení èlánkù V pøedchozí kapitole bylo struènì popsáno, jaké procesy probíhají uvnitø chemického generátoru elek- trické energie. Tento princip platí prakticky pro všech- ny druhy palivových èlánkù. Ty se rùzní podle složení reakèních plynù, druhem použitého elektrolytu a pra- covní teplotou. Pouze u vodíku probíhá reakce tak jednoduše, jak byla v pøedchozí kapitole popsána a provozní teplota se mùže pohybovat mezi 50 - 150 °C. Pokud jako provozní plyn je použit napøíklad zemní plyn, musí se pøed vlastní palivový èlánek pøedøadit další dvì zaøízení nazvaná rreeffoorrmmeerr a kkoonn-- vveerrttoorr. Tato zaøízení reformují èili upravují složení plynu tak, že se v obsahu plynu stává dominantní složkou vodík { H2 }. Takto izolovaný vodík se mùže chovat tak, jak již bylo popsáno. Elektron získaný z každého atomu vodíku uniká do vnìjšího elektric- kého spotøebièe a elektøina vzniklá pøímou konverzí z plynu svítí nebo topí, pøípadnì otáèí elektrickým motorem. Dosud vyvinuté èlánky Pro usnadnìní pojmové komunikace bylo svého èasu dohodnuto, že typové oznaèení palivových èlánkù bude konstruováno skupinou velkých písmen z anglického slovního oznaèení. Popisy jednotlivých palivových èlánkù se pravidelnì uvádí ve sledu, ve kterém tyto èlánky vznikaly. Poruším tento postup a budu je uvádìt ve sledu, v jakém by naše národní hospodáøství potøebovalo palivové èlánky prioritnì zavádìt do výroby a zaèít je využívat. Èím bude naše technická veøejnost rychleji seznámena s tím, co se dìje u nás doma v této oblasti, doufám, že za- vádìní bude mít kratší iteraèní kroky. Pokusím se vy- svìtlit èeho již bylo dosaženo ve svìtì a na èem se již pracuje v Èeské republice. PPEEMMFFCC ((PPRROOTTOONN EEXXCCHHAANNGGEE MMEEMMBBRRAANNEE FFUUEELL CCEELLLLSS == MMeemmbbrráánnoovvýý ppaalliivvoovvýý èèlláánneekk)) Na obrázku 2.1 je velmi názornì zobrazeno stavebnicové složení takového PÈ typu PEM, tak jak jej prùmyslovì vyrábí svìtová prùmyslová obchodní a servisní organizace DDEE NNOORRAA (Itálie). Na obrázku je zobrazeno 8 kusù elementárních palivových èlánkù sestavených do bloku (pro takovou sestavu se vžil anglický pojem "STACK"). Vpravo je pak zvìtšenina prùøezem jednoho ele- mentárního èlánku. Tady vidíme PEM membránu elektrolytu, ve které je naznaèen prostup 2H+ . Vlevo je katalytická anoda (záporný pól) palivového èlánku. K anodì se pøivádí vodík H2. Na anodì pro- bíhá základní reakce: H2 => 2H+ + 2e- . Elektrony jsou vyvádìny do vnìjšího elektrického obvodu. To- kem elektronù v zátìži vzniká elektrický proud, kte- rým mùže být napájen libovolný stejnosmìrný spo- tøebiè, napøíklad žárovka, pøímotop, generátor elekt- rické síly pro pohon automobilù, generátor vodíku, plynová nabíjeèka akumulátorù, napájeèka všech do- mácích spotøebièù, které jsou konstruovány pro na- pájení stejnosmìrným napìtím, televizory, radiopøijí- maèe, poèítaèe. K této souborné problematice se vrátím v samostatné kapitole, která bude velice zá- važná. Na pravé stranì membrány elektrolytu je další membrána, jejíž katalytická schopnost umožní oxi- daci vodíkových iontù, které migrovaly elektrolytic- kou membránou PEM. Výsledkem této reakce je voda H2O. Tato v poøadí tøetí membrána je katodou ( + ) palivového èlánku. Na prùøezu palivového èlánku je dále vlevo vidìt další desku, nazvanou "bipolární", což jasnì popi- suje její umístìní ve vlastním stacku palivového èlánku. Tato deska je vložena vždy mezi dva èlánky. Má nìkolik funkcí. Pøednì umožòuje tok elektric- kého proudu z každé jednotlivé cely palivového èlánku. Souèasnì odvádí teplo vznikající v palivovém èlánku. Bipolární deska je na obou stranách rýhována drobnými kanálky, které umožòují pøívod reakèních plynù vodíku a kyslíku (nebo vzduchu) oddìlenì k obìma elektrodám. Souèasnì umožòuje odstranìní jediného odpadu, vody. Bipolární desky vyrábí De Nora inovaèní paten- tovanou technologií umožòující masovou výrobu de- sek odolných mechanickým nárazùm. Jsou odolné korozivním vlivùm prostøedí, levné a k jejich výrobì není použit strategický materiál. Po technologickém dožití jsou recyklovatelné. Jako základní reakèní plyn je vhodné použít vo- dík, který se mùže do palivového èlánku pøivádìt bez- prostøednì. Mùže být použit zemní plyn, metanol, pøí- padnì jiné plyny, obsahující vodíkovou složku. Jak už víme, jiné plyny musí být upraveny v reformeru. O výrobì vodíku, jeho skladování, dopravì a fy- zikálnì technologických vlastnostech se budeme za- bývat v samostatných kapitolách. Pro mnohé z vás bude pøekvapivým pouèením, že jsou dnes známy technologie ukládání a dopravy, které vyluèují mož- nost výbuchu. Významným pokrokem pøi vývoji palivových èlánkù typu PEM, byla prùmyslová výroba polymero- vých membrán s vysokou úèinností stálostí a schop- ností katalytické konverze chemické energie na elek- trickou. Prùmyslovou linku na výrobu polymerových membrán ukazuje obrázek 2.2. Použití PEM èlánkù Palivové èlánky tohoto typu jsou perspektivními zdroji elektrické energie pro automobily a jiná trakèní zaøízení, domácnosti, objekty vzdálené od elektrických rozvodných sítí, v kosmických lodích, 4400 PALIVOVÉÈLÁNKY OOssttrraavvsskkýý aauuttoorr ssee vvrraaccíí kk ppeerrssppeekkttiivvnníímmuu oobboorruu,, kktteerrýý mmùùžžee bbýýtt aalltteerrnnaattiivvoouu ii kk jjaa-- ddeerrnnéé eenneerrggeettiiccee.. VV ppøøeeddcchhoozzíímm èèlláánnkkuu ((11.. èèíísslloo)) ssee ppookkuussiill jjeeddnnoodduuššee vvyyssvvììttlliitt pprriinncciipp ppaalliivvoovvýýcchh èèlláánnkkùù.. VVee ssvvéémm ppøøííssttuuppuu kk mmooddeerrnníímmuu oobboorruu eenneerrggeettiikkyy ssee ssnnaažžíí oo ssrroozzuu-- mmiitteellnnoosstt,, kktteerráá vvššaakk ppøøeessttoo vvyyžžaadduujjee oodd nnaaššiicchh èètteennááøøùù uurrèèiittéé ooddbboorrnnéé zznnaalloossttii.. NNáárrooèènnoosstt tteexxttuu ssee aallee bbuuddee ddoo bbuuddoouuccnnaa ddáállee zzvvyyššoovvaatt.. RNDr. Alois BRANDEJSKÝ Patøí k nejstarším spolupracovníkù redakce, protože se narodil již pøed 85 lety. Studoval na Elektrotechnickém institutu Èeského vysokého uèení technického v Praze a souèasnì se podílel na univerzitním výzku- mu u významného èeského fyzika (rentge- nová spektroskopie) profesora Václava Dolejška. S palivovými èlánky se poprvé seznámil již v roce 1947. Aktivnì byl zamìstnán až do svých 77 let. Je autorem 12 patentù z oblasti elektrotechniky a automatiky. Velkou perspektivu vidí v alter- nativních zdrojích energie, zejména v palivových èláncích. OD AUTOMOBILU K PONORKÁM LODÍM obr. 2.1.

ponorkách, pro napájení bezpeènostních systémù, napøíklad vojenských (protože v nich neprobíhá ho- øení nejsou zjistitelné detektory infraèerveného zá- øení). Jsou vhodné jako rezervní generátory pro ne- mocnice, hotely, horské chaty soukromé i veøejné. Nejdùležitìjší aplikace je v automobilismu. Vzhledem k blízkému vyèerpání svìtových zásob uhlí, nafty a zemního plynu je nezbytné, aby lidstvo urychlenì pøešlo na absolutnì èistý zdroj elektrické energie, pøímou konverzí z vodíku pøi ekologicky èisté bezodpadové technologii. Jsem si vìdom toho, co taková transformace obnáší, jsou si toho vìdomy také svìtové automobilky, které se již na tuto trans- formaci pøipravují. Koncern podnikù DDee NNoorraa na aplikaèním vývoji pracuje od roku 1989 v následujících krocích: 1990 - 93 5 kW 0,04 kW/kg 1993 - 96 10 kW 0,1 kW/kg 1997 15 - 30 kW 0,25 kW/kg 1998 50 kW Jak je výzkum a vývoj PÈ podporován v rùzných zemích? V Èeské republice v roce 1994 Minister- stvo životního prostøedí na žádost o podporu vývoje sdìlilo, že jejich odborná komise návrh na tendr ne- podpoøila. Ministerstvo prùmyslu a obchodu s k ob- dobnému návrhu vyjádøilo, že o takové vìci se ne- mám starat, od toho jsou tam oni. První námìstek ministra MPaO mne pouèil, že výrobu palivových èlánkù vidìl pøi své studijní cestì v americkém Hous- tonu. Ženy, které na výrobì palivových èlánkù pro kosmické lodi pracují, mají na rukou bílé bavlnìné rukavice. S úsmìvem jsem se ho tázal, zda toto po- važuje za nejvìtší technologický problém. V EC Inform - Energy, Issue 27, May 1995, jsem se doèetl, že European Commission poskytla Ansaldo R&D podporu 10m Ecu (ètìte 10 milionù Ecu) na vývoj výrobních procesù nových energetic- kých generátorù. Tedy taková zaøízení, která jsem Vám právì po- psal. Jak takový ssttaacckk vhodný pro pohon automobilu vypadá vidíte na obr.2.3. Na pøední "koncové" desce vidíte dostateènì silné svorky pro vývod elektøiny. Nátrubky na pøive- dení provozních plynù a boèní nátrubek na odvod re- akèní zplodiny-vody. Povšimnìte si laskavì silných vývodù elektøiny. Technické údaje tøech typù PEMFC De Nora Výkon (kW) 5 10 3O Napìtí (V) 62 30 60 Proud (A) 81 333 500 Úèinnost (H2) 0,5 0,57 0,57 Pøíštì pojednám o prvním palivovém èlánku vy- rábìném v Èeské republice. Dìkuji ètenáøùm za e-maily a telefonáty. Jak už jsme uvedli, øada svìtových výrobcù osobních automobilù systematicky pracuje na vývoji alternativních pohonných jednotek, které by byly pøí- znivìjší k životnímu prostøedí a ke svému pohonu využily energii jiných látek než jsou ubývající ropné. Japonský koncern Mazda vždy stál v èele tech- nického pokroku a palivové èlánky, o kterých nᚠèa- sopis informuje, nejsou prvním použitím vodíku pro pohon motorových vozidel. Do poloviny devadesátých let vyøešila Mazda spalování vodíku v rotaèních motorech typu Wankel a takto pohánìná vozidla úspìšnì odzkoušela. Další vývoj vodíkových automobilù zpomalila nedosta- teèná infrastruktura distribuce a uchování tìkavého paliva. Prototypy HR-X a HRX2 z let 1991-93 do- staly futuristické karosérie. Mazda spolupracovala i na vývoji plnících systémù, jakýchsi vodíkových vý- dejových stojanù. V závìru minulého roku pøedstavila elektrický automobil Demio FCEV (Fuel Cell Electric Vehicle), vozidlo právì s palivovými èlánky. Budou se na nìm provìøovat jízdní vlastnosti, øí- dící systémy a spotøeba energie. Oèekává se, že bude mít nejvìtší rychlost 90 km/h a dojezd na jednu náplò vodíkového paliva 170 km. Mazda FCEV vychází ze sériového modelu De- mio, malého osobního vozu úspìšného na japon- ském trhu. Principem palivových èlánkù je elektro- chemická reakce mezi vodíkem a kyslíkem, jak o tom vlastnì píše nᚠspolupracovník Alois Brandej- ský. V Mazdì Demio jsou sady èlánkù s polymero- vým elektrolytem, nádrže hydridu kovù, z níž se uvolòuje vodík pro elektrochemickou reakci v èlán- cích a malý kompresor. Ten vhání vzduch do palivo- vých èlánkù. Jejich znakem jsou kompaktní roz- mìry, umožnìné eliminací zvlhèovaèe vzduchu, což je právì patentové øešení Mazdy. Ta rovnìž vyvinula ultrakondenzátor s vysokou životností pro opako- vané použití, jenž dodává další dávku elektrické energie vybíjením a nabíje- ním, potøebnou pro zrychlo- vání vozu. Pøedpokládá se, že De- mio FCEV bude vozidlem nové generace s palubním generá- torem energie, využívajícím vodík s mnoha výhodami proti klasickým elektromobilùm, které pro uchování energie s sebou vezou tìžkou sadu akumulátorù. Palivové èlánky produkují pøi elektrochemické reakci jako vedlejší produkt pouze vodní páru. Škod- livé emise nevznikají, protože vùbec nedochází ke spalovacímu procesu, ale pouze k elektrochemické reakci. Navíc, úèinnost pøemìny energie je velmi vy- soká ve srovnání s konvenèními motory s vnitøním spalovacím procesem, protože tepelné ztráty jsou podstatnì nižší. V souèasné dobì na vývoji vozidel s elektrickým pohonem palivovými èlánky pracuje øada významných výrobcù, kteøí oèekávají, že se tyto vozy stanou jednou ze slibných variant náhrady klasických automobilù se spalovacími motory. Zdroj: Mazda, AUTO PALACE PRAHA Foto z èasopisu Mazda News Experimentální vùz Mazda Demio je pohánìn elektromotorem na vodíkový palivový èlánek. obr. 2.2 4411 PALIVOVÉÈLÁNKY MAZDA ZKOUŠÍ VODÍK Budou auta bez emisí? obr. 2.3

Konference Konferenci i výstavu zorganizoval SEVEn, praž- ské Støedisko pro efektivní využívání energie. Vzhle- dem k probíhající rekonstrukci Paláce kultury, kde probìhly uplynulé roèníky, bylo letošní umístìní v bu- dovì bývalého Federálního shromáždìní i trochu po- znáním místa, kde se rodila naše historie. Bìhem tøí dnù zde odeznìlo kolem 70 referátù našich i zahra- nièních odborníkù, které opìt na pøíští období budou ovlivòovat strategii našeho energetického plánování. Pro nedostatek místa uvádíme jen názvy jednotli- vých sekcí: - ochrana životního prostøedí a podnikání v ener- getice - lidské chování a úspory energie - regionální a mìstské energetické plánování - liberalizace energetických trhù a vliv na životní prostøedí - prùmyslové podniky a energetická efektivnost - metody hodnocení a øízení vlivù prùmyslové èin- nosti na životní prostøedí - alternativní zdroje energie: Slunce ve všech po- dobách - kogenerace - záchrana pro systémy CZT? - energetické hodnocení budov a energetické au- dity - souèasnost a budoucnost metody EPC Všechny referáty je možné získat objednáv- kou na adrese SEVEn, Støedisko pro efektivní využí- vání energie, Slezská 7, 120 56 Praha 2. Pøíspìvky v tištìném sborníku stojí 525.- Kè, na disketì 180.- Kè a na CD ROM 475.- Kè. Výstava Na výstavì nás zaujala aplikace kosmické tech- nologie do našich domácích oken. Èeská firma B+B Engineering pøedvádìla americké meziokenní izo- laèní membrány s názvem "Heat Mirror - Tepelné zr- cadlo," které jsou oboustrannì pokoveny molekulár- ními vrstvani kovù s definovanými spektrálními cha- rakteristikami. Membrány propouštìjí až 88 % vidi- telného denního záøení, ale co je nejdùležitìjší, ne- propouštìjí ultrafialové záøení a významnì snižují jak tepelné zisky ze sluneèního záøení dovnitø, tak tepelné ztráty zevnitø místnosti ven. Architekti tak mohou energeticky "vyladit" rùzné typy oken volbou rùzných typù "Tepelných zrcadel" podle svìtových stran, nadmoøské výšky i zemìpisné šíøky. Dalším exponátem, na který nám zbylo místo, je švýcarský inteligentní systém regulace osvìtlení - INTELUX. Jedná se o plynulou regulaci umìlého osvìtlení obchodních domù, výrobních hal, sporto- viš, komunikací, železnic, tunelù apod. Systém je možné nastavit tak, že po celý den automaticky udr- žuje stejnou intenzitu osvìtlení a se venku støídavì mraèí nebo svítí sluníèko. Pøi dostateèné úrovni den- ního osvìtlení uvnitø daného prostoru se svìtelný tok záøivek vybavených konvenèními pøedøadníky sníží až na 40 % a pøíkon elektrické energie se sníží až o 65 %. U veøejného osvìtlení je výhodné z hlediska bezpeènosti nechat rozsvícená všechna výbojková svítidla a v dobì sníženého provozu, t.j. v dobì od 22,00 do 5,00 hod., snížit postupnì jejich svìtelný výkon až na 30 %. Tím pøi velké úspoøe elektrické energie zùstává zachována bezpeènost provozu, ob- èanù i majetku. Posledním zajímavým exponátem byla tuzem- ská vìtrná vìž Windtower s výkonem 7 kW, špiè- kovì až 9 kW (pøi napìtí 3 x 230/400 V), kterou je možné umístit (po splnìní pøedepsaných podmí- nek) i poblíž rodinného domu pro pøípravu TUV, vy- tápìní, klimatizaci, osvìtlení, elektromotory a do- mácí spotøebièe. Výška stožáru je 10 m a prùmìr tøí- listové vrtule, jejíž listy se natáèejí automaticky, je 535 cm. Hluènost je + 3 dB nad úroveò pozadí. Po- mocí regulace je možné zapojit elektrárnu WT 7 ná- sledujícím zpùsobem: - s prodejem pøebytkù elektøiny do rozvodné sítì - s prodejem veškeré elektøiny do rozvodné sítì - bez vazby na veøejnou sí, ale s vazbou na die- selagregát - bez vazby na veøejnou sí pro topení a motory - bez vazby na veøejnou sí, ale s vlastním mìni- èem a akumulátory Pøipravil: Jaroslav Peterka 4422 REPORTÁŽ E.E.B.W.:Úspory energie´98 LLooggoo aa ppííssmmeennaa jjssoouu ooddvvoozzeennyy oodd aanngglliicckkééhhoo eenneerrggyy eeffffiicciieennccyy bbuussiinneessss wweeeekk aa zzaassttøøeeššoovvaallyy jjiižž 66.. rrooèènnííkk mmeezziinnáárrooddnníí kkoonnffeerreennccee aa vvýýssttaavvyy ÚÚssppoorryy eenneerrggiiee ´´9988 –– ddiisskkuuzzee oo cceessttáácchh kk ttrrvvaallee uuddrržžiitteellnnéé eenneerrggeettiiccee,, kktteerréé ssee kkoonnaallyy vvee ddnneecchh 66.. -- 88.. øøííjjnnaa 11999988 vv bbuuddoovvìì RRaaddiioo SSvvoobbooddnnáá EEvvrrooppaa vv PPrraazzee.. NNaaššee rreeddaakkccee ppøøiinnáᚚíí vvee zzkkrraattccee nneejjddùùlleežžiittììjjššíí iinnffoorrmmaaccee.. WWIINNDDTTOOWWEERR ss..rr..oo.. VVllaassttiimmiill VVaalláᚚeekk tteell..:: 0055//445511662211--44 ŠŠppiittáállkkaa 66 ffaaxx:: 0055//4455116622112255 660022 0000 BBrrnnoo

43

Urbanistický a architektonický koncept návrhu budovy, ve kterém jsou uplatnìny pasivní solární prvky a jejichž funkce je posuzována pro všechna roèní období v daných klimatických podmínkách, vy- tváøí pøedpoklady pro úèinné využití sluneèního zá- øení. Stavebnì konstrukèní øešení mùže využít tyto pøedpoklady v rùzné míøe v závislosti na vhodné volbì materiálù a jejich skladbì zejména u obvodo- vých konstrukcí budovy. Pro solární budovu jsou dù- ležité funkce kkoolleekkttoorruu (pøíjmu tepelné energie), aakkuummuullááttoorruu (uchování tepelné energie) a dále úèin- ný zpùsob ppøøeennoossuu tepelné energie. Pro efektivní vy- užití sluneèní energie (tepla a svìtla) v budovách je tedy nutné øešit tøi základní problémy týkající se pøí- jmu, pøenosu a akumulace tepla. Energetická efek- tivnost pasivních solárních budov je závislá na pro- pustnosti tepelného záøení transparentních kon- strukcí a výplní otvorù, na pohltivosti krátkovlnného záøení povrchy akumulaèních konstrukcí a omezení emisivity (vysílání, vyzaøování) dlouhovlnného zá- øení povrchy obalových konstrukcí budovy. Dále je to schopnost akumulace a uchování tepla v budovì, která je podmínìna úèinnou tepelnou izolací a hos- podaøením s teplem, s možností rekuperace a využití odpadního tepla. Navrhování úèinných pasivních solárních sy- stémù vyžaduje zkušenost a spolupráci architekta s ostatními profesemi pøi navrhování a posuzování jednotlivých konstrukèních prvkù a technických zaøí- zení budovy od poèátku zahájení prací na projektu. PPaassiivvnníí ssoolláárrnníí ssyyssttéémmyy sslloouužžííccíí pprroo vvyyttááppììnníí bbuu-- ddoovv jjssoouu zzpprraavviiddllaa sseessttaavveennyy zz ttììcchhttoo pprrvvkkùù:: kolektoru, absorbéru, akumulátoru, tepelného regulátoru a distribuce tepla. KKoolleekkttoorr je plošný prvek tvoøený transparentním materiálem s velkou propustností tepelného krátko- vlnného záøení, umístìný na jižnì orientovaných èás- tech budovy ve vertikální nebo šikmé poloze s jižní orientací a s možným vychýlením 30° v obou smìrech. AAbbssoorrbbéérr je povrch materiálu, který je expono- ván pøímým a nepøímým (difuzním) nebo odraže- ným sluneèním záøením. Absorbér má funkci pøe- mìny solárního tepelného krátkovlnného záøení na tepelné dlouhovlnné záøení. Získaná tepelná energie je akumulována vedením tepla hmotou, vyzaøována do okolního prostoru a odvádìna proudìním vzdu- chu do pøilehlých prostor. Úèinnost absorbéru je dána jeho pohltivostí, závislou na druhu materiálu, jeho barevnosti a struktuøe povrchu. AAkkuummuullááttoorr je zásobník tepla, který akumuluje tepelnou energii ve hmotì použitého materiálu. Schopnost akumulovat teplo závisí na tepelné kapacitì materiálu, te- pelné jímavosti, rozdílu teplot ma- teriálu akumulátoru a okolí, a také tvaru zásobníku tepla. Zásobníky pro jímání a akumulaci tepla pøi pùsobení pøímého sluneèního zá- øení mohou být øešeny ve stìnách obvodových konstrukcích, støeš- ních konstrukcích, v pøídavných akumulaèních prvcích parapetù, pøedsazených stìn a podlah. Od nepøímých solárních teplotních ziskù je možno u konvektivních pa- sivních systémù øešit zásobníky te- pla a akumulovat tak tepelnou energii uvnitø budovy v kamenných zásobnících, v masivních stropních a vnitøních stìnových konstrukcích. DDiissttrriibbuuccee tteeppllaa je zpùsob pøe- dávání tepla mezi prostorem ko- lektorù a jednotlivými místnostmi nebo zásobníky tepla. Distribuce tepla u pasivních solárních budov je dána vyzaøováním tepla z aku- mulaèních prvkù do pøilehlých pro- stor a pøedáváním tepla pøirozeným proudìním vzduchu (u konvektivních systémù) zpra- vidla s použitím pøídavných malých ventilátorù (u hybridních konvektivních systémù) zajišujících po- tøebné proudìní vzduchu pro úèinnìjší pøedávání te- pla. RReegguullááttoorryy tteeppllaa jsou tepelná regulaèní zaøízení, která eliminují tepelné ztráty pøes kolektor za zim- ních nocí a chladných dnù se souvislou oblaèností nebo zajišují zastínìní a vìtrání, aby redukovala te- pelné zisky a pøehøátí budovy v letních mìsících. (Pokraèování) 4444 SLUNEÈNÍENERGIE-pasivní Pasivní využití SLUNEÈNÍenergie Z á s a d y ø e š e n í p a s i v n í c h s o l á r n í c h d o m ù VV pprrvvnníí èèáássttii sseerriiáálluu ddoocc.. IInngg.. JJiiøøííhhoo SSeeddlláákkaa,, CCSScc..,, jjssmmee ssii ppøøiibbllí힞iillii mmoožžnnoossttii vvyyuužžíívváánníí sslluunneeèènníí eenneerrggiiee vv oobbyyttnnýýcchh ddoommeecchh vvee ssrroovvnnaatteellnnýýcchh ggeeooggrraaffiicckkýýcchh ppooddmmíínnkkáácchh.. NNaa-- ppøøííkkllaadd nnììkktteerréé ppoozznnaattkkyy zzee zzeemmíí EEvvrrooppsskkéé uunniiee uukkáázzaallyy,, žžee jjee mmoožžnnéé ppookkrrýýtt 3300 aažž 4455 %% cceelloorrooèènníí ssppoottøøeebbyy tteeppllaa vv ssoolláárrnníícchh ddoommeecchh zzee sslluunneeèènnííhhoo zzááøøeenníí.. Doc. Ing. Jiøí Sedlák, CSc. V posledních patnácti letech se zabývá problema- tikou spolehlivosti stavebních kon- strukcí budov se zamìøením na te- pelnì vlhkostní problematiku. Rovnìž i energe- tickým hodnoce- ním staveb a navrhováním nízkoenergetic- kých a solárních budov. Prosklená restauraèní èást pražského hotelu Panorama využívá i pasivního pù- sobení sluneèního záøení

SSoolláárrnníí ssttøøeecchhyy ppøøiibbýývvaajjíí Ve svìtì pùsobí celá øada firem vyrábìjících foto-- voltaická zaøízení a pøíslušenství fotovoltaických systémù. Je to dynamicky se rozvíjející prùmysl, v mnoha zemích podporovaný státem formou nižší danì z pøidané hod-- noty, nenávratnou pùjèkou, nebo zvýhodnìnou cenou vykupované elektrické energie. Do letošního roku jsou na celém svìtì instalovány fotovoltaické zdroje o vý-- konu 580 MWp. Za posledních pìt let èiní meziroèní nárùst instalovaného výkonu 15 až 25 %. V roce 1997 byl roèní nárùst poprvé vyšší než 100 MWp. Vìtšina tìchto instalací leží na území prùmyslovì nejrozvinutìj-- ších zemí (USA, SRN, Japonsko, Švýcarsko, Francie, Itálie, Nizozemí) a v zemích, kde je instalace fotovol-- taických systémù podporována vládou nebo mezinárod-- ními organizacemi (Španìlsko, Øecko, Maroko, aj.). Velká podpora ze strany vlády je v souèasnosti v USA (program 1.000 000 solárních støech), v Japonsku (program 70.000 solárních støech; cíl 0,4 GWp do roku 2000 a 4,6 GWp do roku 2010), v Holandsku (10 MWp v roce 2000 - 3.000 domù, 100 MWp v roce 2007 - 40.000 domù, 250 MWp v roce 2010 - 100.000 domù a 1,4 GWp v roce 2020 - 560.000 domù), ve Švýcarsku je plánováno 50 MWp do roku 2000, na Krétì 50 MWp do roku 2003, v zemích Ev-- ropské unie 500.000 solárních støech a v Indonésii 200.000 solárních domácností. Výsledky minulých let dokazují, že tam, kde byla fotovoltaickým zdrojùm energie vìnována zvýšená pozornost ze strany vlád, se tyto zdroje rychle rozšiøují. V rùzných studiích rozvoje fotovoltaiky se uvádí, že ve státech Evropské unie se do roku 2010 zvýší instalovaný výkon na 1,3 - 3 GW. NNììccoo oo ssyyssttéémmeecchh Pro úèelné využívání elektrické energie získané ze Slunce je nutné k fotovoltaickým panelùm pøipojit nìko-- lik dalších elektronických a elektrotechnických prvkù, jež dohromady tvoøí fotovoltaický systém. V základním dìlení rozlišujeme systémy izolované a systémy pøipo-- jené k rozvodné síti. V izolovaných fotovoltaických systémech dochází k pøímé pøemìnì sluneèního záøení na elektrickou ener-- gii, která je v systému i úèelnì využita. Základním sta-- vebním prvkem systémù jsou fotovoltaické moduly, které jsou sestaveny ze solárních èlánkù. Solární èlánky jsou velkoplošné polovodièové prvky a dopadá-li na povrch èlánku sluneèní záøení, je možné z kontaktù na èlánku odebírat stejnosmìrný proud. Proudem z èlánkù lze pøímo napájet nìkteré spotøebièe (napøíklad èerpa-- dla). Nicménì souèástí vìtšiny izolovaných fotovoltaic-- kých systémù jsou akumulátorové baterie, v nichž je uchovávána energie pro pozdìjší využití. Optimální na-- bíjení akumulátoru a jeho ochranu zabezpeèuje solární regulátor. Elektrickou energii uskladnìnou v akumuláto-- rech je možné použít k provozu spotøebièù, které lze napájet stejnosmìrným proudem. SSppoottøøeebbiièèee nnaa mmaalléé nnaappììttíí Sortiment spotøebièù pro systémy s napìtím 12 nebo 24 V je pomìrnì veliký (osvìtlovací technika, chladnièky, televizní pøíjmaèe, èerpadla, ruèní náøadí atd.). Jestliže je potøeba napájet bìžné síové spotøe-- bièe 230 V/50 Hz, potom je nutné rozšíøit fotovol-- taický systém o napìový mìniè. Má-li být systém pro-- vozován každý den po celý rok, je vzhledem k zimním mìsícùm úèelné doplnit systém o záložní zdroj elekt-- rické energie (PB nebo benzinový generátor, kogene-- raèní jednotka). U izolovaných systémù je kladen dùraz na minimální ztráty energie a na používání energeticky úsporných spotøebièù. Výkony izolovaných systémù se pohybují v intervalu 10 - 10 000 wattù špièkového vý-- konu. Izolované fotovoltaické systémy jsou využívány všude tam, kde není k dispozici pøipojení k rozvodné síti (horské chaty, samoty, rekreaèní objekty, telekomuni-- kaèní zaøízení). V mnohých pøípadech je ekonomicky výhodnìjší poøídit fotovoltaický systém, než zøizovat pøípojku k rozvodné síti. V našich podmínkách jsou tyto systémy instalovány pøevážnì na rekreaèních cha-- tách. Tyto systémy jsou nejvíce používány v Austrálii, Francii, Itálii, Španìlsku, Švýcarsku a v USA (každá z tìchto zemí má instalováno více než 2MWp ke konci roku 1995). Veliký potenciál se nachází v odlehlých ob-- lastech rozvojových zemí. V poslední dobì se hodnì rozšiøuje realizace ffoottoo-- vvoollttaaiicckkýýcchh ssyyssttéémmùù ppøøiippoojjeennýýcchh kk rroozzvvooddnnéé ssííttii. Foto-- voltaické moduly jsou instalovány vìtšinou na budo-- vách (støechy a fasády) a poskytují energii pro provoz dané budovy. Nadbyteèná energie je pøes speciální sí-- ový mìniè dodávána do sítì a naopak v pøípadì nedos-- tatku vlastní energie jsou spotøebièe napájeny energií z rozvodné sítì. Špièkový výkon fotovoltaických systémù pøipojených k rozvodné síti je v rozmezí jed-- notek až stovek kilowatt. Architektonické zaèlenìní fo-- tovoltaickýckých modulù do pláštì budovy má potom i esteticckou hodnotu. Tento druh systému je hojnì využíván na území nej-- rozvinutìjších zemí (USA, SRN, Japonsko, Švýcarsko, Ni-- zozemí...). Nejrozšíøenìjší jsou v SRN, kde se podílí sí-- ové aplikace až 90 % na celkovém instalovaném vý-- konu, ve Švýcarsku je to 67 %. V SRN dnes pøedstavují cca 20 % z instalovaných systémù. (Pokraèování) VV mmiinnuulléémm vvyyddáánníí jjssmmee jjeenn kkrrááttccee nnaahhllééddllii ddoo ppeerrssppeekkttiivvnníí oobbllaassttii,, kktteerráá nnáámm nnaabbíízzíí ppøøíímmoouu ppøøeemmììnnuu sslluunneeèènníícchh ppaapprrsskkùù nnaa eelleekkttrriicckkoouu eenneerrggiiii.. TTíímm ssee ssttáávváá eelleekkttøøiinnaa ddoo- ssttuuppnnáá ii nnaa ssaammoottáácchh,, vv rrùùzznnýýcchh rreekkrreeaaèènníícchh ii tteecchhnniicckkýýcchh oobbjjeekktteecchh,, vvyyžžaadduujjííccíícchh uurr- èèiittoouu ppoottøøeebbuu eenneerrggiiee.. NNeevvýýhhooddoouu ffoottoovvoollttaaiicckkýýcchh ssyyssttéémmùù jjee vvyyssookkáá iinnvveessttiièènníí nnáárrooèè- nnoosstt aa nneessttaabbiilliittaa ddooddáávvkkyy eelleekkttrriicckkéé eenneerrggiiee,, pprroottoožžee mmnnoožžssttvvíí vvyyrroobbeennéé eelleekkttrriicckkéé eenneerrggiiee jjee úúmmììrrnnéé mmnnoožžssttvvíí ddooppaaddaajjííccííhhoo sslluunneeèènnííhhoo zzááøøeenníí.. Ing. Radim BAØINKA Nᚠodborník na fotovoltaiku studoval mikro- elektroniku na Fakultì elektrotechnické Vy- sokého uèení technického v Brnì. Po jejím absolvování v roce 1992 pùsobil na fakultì ještì tøi roky v interním postgraduálním stu- diu. Od roku 1996 je zamìstnán u spoleè- nosti SOLARTEC v Rožnovì pod Radhoštìm, která je nejvìtší firmou v ÈR zabývající se vý- vojem a výrobou fotovoltaických èlánkù. Ing. Baøinka se vìnuje právì jejich vývoji a tech- nologii výroby. elektrická energie 4455 SLUNEÈNÍENERGIE-elektrická

Vlastní bazén si rodina poøizuje za pøedpokladu, že jí bude sloužit po mnoho dalších let. Proto je tøeba poèítat s provozními náklady nejen v dnešních ce- nách energie, ale pravdìpodobných cenách evrop- ského spoleèenství kolem let 2010 až 2020. A tu jsme u dobrých dùvodù pro využití sluneèní energie. Investice, vložená do solárního zaøízení dnes, vrátí se v nejbližších letech, a to nejen ve zdraví. Kilo- watthodiny ušetøené za teplo pro pøíjemné koupání a tìlesnou a duševní regeneraci, využijí se v téže do- mácnosti lépe pro mechanickou práci, pohon èerpa- del a kuchyòských strojkù, praèek, provoz chladnièek a mraznièek. A to nehovoøíme o pøíznivých dopadech na ekologii. Z dostupných možností využití sluneèní energie, je ohøev vody v bazénech prokazatelnì nejefektiv- nìjší, z nìkolika dùvodù: aa)) období koupání v rodinných, ale i ve velkých nekrytých bazénech se v sezónì kryje s nejvyšší na- bídkou sluneèního záøení u nás bb)) velké množství vody v bazénech je výborným akumulátorem tepla. Tuto schopnost akumulace, i snížení potøeby energie až o 70 % proti výpoètovým hodnotám, lze podpoøit pomocí dobøe propracova- ných opatøení, zakrývání hladiny, rekuperace tepla, o nichž podají výrobci rádi podrobnìjší informace cc)) prakticky se jedná o relativnì malý rozdíl mezi teplotou vody v bazénu, a vodou, obsaženou v právì oslunìném absorbéru, nebo kolektoru. Z toho vyplývá i relativnì vysoká úèinnost zaøízení, kolem 50 %, což je pro jednoduché zaøízení velmi slušná hodnota. Na rozdíl od pøípravy TUV, kde poèítáme v létì s výstupní hodnotou alespoò 40°C, v našem pøípadì postaèí o tøi až pìt stupòù vyšší teplota ve zdroji - ab- sorbéru, než je v akumulaèní nádrži - tedy v bazénu. Technologický okruh, navazující na chod filtru, ale èasto pracující samostatnì, sestává v podstatì z absorbérù, úsporného èerpadla a øídícího regulá- toru, reagujícího buï na sluneèní záøení a rozdíl tep- lot, nebo na pøedem stanovenou dobu provozu pøi dané teplotì, což je levnìjší, ale ménì výhodné. Pøi známé èeské dovednosti a možnosti tuzem- ských výrobcù dodat dané èásti dle dohody, lze u nás malá solární zaøízení instalovat velmi rychle a - do- sud - i cenovì výhodnì. Uplatnìní sluneèní energie se pochopitelnì netýká jen rozptýlených bazénù ro- dinných, i když jsou významné svým poè- tem. Prokazatelné energetické úspory, spojené s prodlouže- ním sezóny, se døíve èi pozdìji uplatní i u vel- kých bazénù pøi spor- tovních klubech, ško- lách, kempech, sou- kromých léèebnách, ale i u velkých plavec- kých areálù, resp. je- jich nekrytých bazé- nech v exteriéru, jak o tom svìdèí mimo jiné i závìry speciální ko- mise EHS z roku 1988 /1/. Konèící energe- tická krize sedmdesá- tých let, která se však mùže kdykoliv opako- vat, byla podnìtem k velkoryse založenému evropskému experi- mentu za 4,2 milióny ECU: dva roky po sobì byla mìøeními podle jednotné metodiky sledována výhodnost solárního ohøevu vody v 15 vybraných pro- 4466 Ján Struška Autor seriálu o ba- zénech je absol- ventem známé Ba- ovy školy práce ve Zlínì. Po ná- vratu z totálního nasazení maturo- val na Prùmyslové škole chemické. Posledních 23 let pracoval ve stavebním výzkumu, pøedevším na aplikacích výrobkù chemického a plastikáø- ského prùmyslu, napøíklad vhodných i pro ba- zény. Právì nejrùznìjším bazénùm a saunám vìnoval pìt svých publikací, upozoròoval v nich mimo jiné i na využití solární energie. Je èlenem Èeské spoleènosti pro sluneèní ener- gii i mezinárodní spoleènosti Eurosolar e. V. v Bonnu. Trvale propaguje alternativní zdroje energie. JJaakk jjiižž nnaaddppiiss nnaazznnaaèèuujjee,, jjee tteennttoo ppøøííssppììvveekk zzaammììøøeenn nnaa aapplliikkaaccii ssoolláárrnnííhhoo oohhøøeevvuu vvooddyy,, ppøøeeddeevvššíímm vv mmaallýýcchh,, ttzzvv.. rrooddiinnnnýýcchh bbaazzéénneecchh.. JJssoouu jjiicchh uu nnááss jjiižž ttiissííccee,, aa ddoovváá-- žžeennýýcchh,, vv EEvvrrooppìì vvùùbbeecc nneejjlleevvnnììjjššíícchh kkrruuhhoovvýýcchh nnááddrržžíí ss ffóólliioovvoouu vvyyssttýýllkkoouu,, nneebboo ssoo-- lliiddnníícchh bbaazzéénnùù,, zzaappuuššttììnnýýcchh ddoo tteerréénnuu,, jjaakk jjee nnaabbíízzíí nnaaššii zzpprraaccoovvaatteelléé kkvvaalliittnníícchh ppoollyy-- pprrooppyylleennoovvýýcchh ddeesseekk,, aažž ppoo nneejjddrraažžššíí bbaazzéénnyy zzee sskklloollaammiinnááttùù ss aakkrryylloovvýýmm ppoovvrrcchheemm nneebboo zz nneerreezzoovvýýcchh pplleecchhùù ,, aa ttoo jjaakk zz ddoovvoozzuu,, ttaakk ii ttuuzzeemmsskkéé pprroovveenniieennccee.. VVššeecchhnnyy vvššaakk mmaajjíí ssppoolleeèènnéé jjeeddnnoo:: ppookkuudd mmáá ttaattoo iinnvveessttiiccee ddoo zzddrraavvíí rrooddiinnyy sslloouužžiitt ddééllee nneežž èèttyyøøii aažž ššeesstt tteeppllýýcchh ttýýddnnùù vv rrooccee,, mmuussíí bbýýtt vvooddaa pprroo pprraavviiddeellnnéé,, aallee ii ppøøííjjeemmnnéé kkoouuppáánníí ppøøiihhøøíívváánnaa.. TTíímm ssee ssttáávvaajjíí vvššeecchhnnyy bbaazzéénnyy eenneerrggeettiicckkyy aa ffiinnaannèènnìì nnáárrooèènnýýmm zzaaøøíízzeenníímm.. slunce a teplo pro naše bazény SERIÁL-BAZÉNYASLUNCE

jektech s 51 bazény. Mìøení byla realizována na dvou bazénech v Itálii a tøech v Øecku, tedy v ze- mích, ležících východnì mezi 36 až 46° severní šíøky, na devíti bazénech ve Velké Británii a jednom v Irsku, dále na dvou v Belgii a tøech v Holandsku mezi 50 až 54° s. š. a koneènì na šesti bazénech v Nìmecku, mezi 48 až 54° s. š., ale také ve støedi- sku vodních sportù ve mìstì Horsens v Dánsku, na témìø 56° severní šíøky. Výsledky jsou velmi povzbu- divé i pro Èeskou republiku, konkrétnì mezi 48° 40´ v Bøeclavi až 51° s. š. v Jiøíkovì. Ze závìrù Evropské komise pøetiskujeme ètyøi nejdùležitìjší poznatky: - využití sluneèní energie má význam nejen pro jižní, ale i pro severní èást Evropy, - pøednostnì má být sluneèní energie využívána pro nekryté veøejné bazény, - dalších úspor energie lze dosáhnout pravidel- ným krytím hladiny, - ve støední Evropì mùže kvalitnì provedený ab- sorbér ušetøit 250 až 300 kWh na 1 m2 vodní hladiny a sezónu. To je pøi souèasných cenách elektøiny ušetøených 547 až 657 korun (sazba "B"). Z provedené studie také vyplynulo, že pro ohøev vody v bazénech nemusí být nutnì použit klasický kapalinový kolektor (skøíòová konstrukce, spodní izolace, absorbér, svrchní zasklení), ale pod pojem "kvalitnì provedený absorbér" lze zaøadit ménì ná- roèné, velkoplošné a snadno manipulovatelné vý- robky z vybraných plastických hmot, se správným sklonem a orientací ke sluneèní dráze, minimalizací hydraulického odporu a peèlivì pøipravenou automa- tikou, øídící funkci celého zaøízení podle momentál- ního oslunìní jímací plochy, teploty vzduchu, i ochla- zování vìtrem, nebo krátkým deštìm. Pøi rozhodo- vání o investici pro poøízení solárního zaøízení je nutno znát tepelné ztráty bazénu konstrukcí, které se dají za jistých nákladù øešit izolací stìn a dna. Rozhodující jsou však ztráty na hladinì vody, vznika- jící vyzaøováním, konvekcí a pøedevším vypaøováním vody. Každý kilogram vody, který se na hladinì vy- paøí, si odebírá potøebné výparné teplo zase jen z okolní vody v bazénu, èímž ji jako celek ochlazuje. Výparné teplo odpovídá 0,628 kWh na 1 kg vody, což je vlastnì pouze 1 mm vrstvièka vody na hla- dinì. V létì se za noc odpaøí 10 i více mm. Mnoho majitelù si pak myslí, že mají bazén nìkde netìsný. Navíc tato ztráta, spolu se ztrátou konvekcí, narùstá progresivnì s pohybem vzduchu nad hladinou a se zvyšujícími se nároky na teplotu vody v bazénu. Jako pøíklad uvádíme tabulku 1 pro teploty 20, 22 a 24°C a pohyb vzduchu 1, 2 a 3 m.s-1 . Pro laika, který se rozhoduje pro koupi a provoz malého bazénu, jsou to ztráty a s nimi spojené ná- klady nepøíjemnì pøekvapivé, protože jen málokterý dodavatel bazénu jej na nì pøedem upozorní. (Pøíštì se zamìøíme mimo jiné na energetické pøíjmy ze sluneèního záøení) Solární zaøízení na ohøev vody nabízí také firma Ekosolaris z Kromìøíže CCiittoovvaannéé pprraammeennyy:: /1/ Commision of the European Communities Solar - heated swimming pools. Kaut, Directorate - General "Energy". B - 1049, Brussels, 1988 4477 SERIÁL-BAZÉNYASLUNCE SLUNCE PRO VÁŠ BAZÉN Firma NIVEKO s.r.o. Vám nabízí kromì bazénu s kompletním pøíslušenstvím a vybavením také dodávku a montហsolárního ohøevu bazénové vody. Solární absorbéry a kolektory jsou v provedení celoplastovém s vysokou úèinností a životností. Podrobné informace o kompletní dodávce a nabídce Vám rádi sdìlíme na naší adrese: NIVEKO s.r.o., Brodská 722, 687 51 Nivnice, tel.: 0633 / 93 246 (693246) Fotografie na stranì 46 dodala firma Niveko s.r.o. Mìsíc V VI VII VIII IX Prùmìrné hodnoty 33 22 16 20 30 Pohyb vzduchu [ms-1] 1 Ztráty konvekcí 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 Teplota vody [°C] 20 22 24 48 63 78 68 89 109 88 114 141 26 39 54 37 56 76 47 72 98 16 28 44 22 42 62 28 54 80 21 35 50 29 50 70 38 64 91 43 58 72 61 81 100 79 105 130 Ztráty vypaøováním Ztráty vypaøováním Teplota vody [°C] 20 22 24 138 176 221 196 253 317 256 329 413 94 131 175 134 188 250 174 244 326 70 109 154 99 156 221 129 202 286 75 115 160 109 164 229 141 214 298 103 141 184 148 202 265 193 263 344 TTeeppeellnnéé zzttrrááttyy zzaa mmììssííccee kkvvììtteenn aažž zzááøøíí vv kkWWhhmm--22 hhllaaddiinnyy

Vážení ètenáøi, topná sezóna je v plném proudu a Vy jste právì dolistovali nebo i doèetli již tøetí èíslo našeho èasopisu ALTERNATIVNÍ ENERGIE. Opìt jsme Vám pøedložili celou øadu námìtù k pøemýšlení, které jsou jako stvoøené pro dlouhé zimní veèery. Už víme, co je teplo, jak se neviditelnì ztrácí, ale jak naopak viditelnì ulehèuje našim penìženkám. Ještì mùžeme ledacos zateplit, ale už ne z venkovní strany, jak požadují odborníci, ale z vnitøní. Pamatujeme si, jak se na horách utìsòovala okna v chaloupkách mechem v látce nebo papíru, jak se na okna vìšely do tøetiny deky nebo jak se ke dveøím pøi-- pevòovaly látkové závìsy. Vše mìlo za úkol snížit te-- pelné ztráty i prùnik vzduchu netìstnostmi v oknech i dveøích. Toto vše se v moderním pojetí nazývá jinak (in-- filtrace) a modernìji také vy-- padá. Jsou to tepelnì izolaèní samolepící pásky v oknech, te-- pelnì izolaèní okna bez tepel-- ných mostù, pøídavná skla k ok-- nùm nebo tepelnì izolaèní dveøe (zdvojené nebo i pøista-- vìné verandy). Pozor však na úplné vylouèení vìtrání. To by nám v bytì zaèaly bujet plísnì a špatnì by se nám dýchalo. Teplo je totiž nutné, aby-- chom pøežili zimu a protože se nedá "vytáhnout ze skøínì" a po použití zase uložit, musíme ho neustále vyrábìt a opìt vì-- domì ztrácet. Rùzných úvah o teple je celá øada a každý z nás má na nìj urèitì názor kladný. Další velkou možností ús-- por tepla je nepøetápìt. Tope-- náøi vypoèítali, že zvýší-li se te-- plota v místnosti o 1°C nad optimální mez, zvýší se spo-- tøeba paliva o 6 %. Chceme-li ušetøit ještì více, mù-- žeme po dobu naší nepøítomnosti, když jsme v práci, pøiškrtit radiátorový ventil a snížit optimální teplotu ještì o nìkolik málo stupòù. Aby se tato i jakákoliv jiná teplota udržela automaticky po celý den, o to se starají termostatické radiátorové ventily nebo automatická re-- gulace celého topného systému. Musíme rovnìž pouèit naše dìti. Když odcházejí ráno do školy, aby nezapomnìly uzavøít okna, nebo po-- kud ještì nemáte automatickou ragulaci ústøedního vy-- tápìní, aby snížily výkon radiátorù. Nechceme Vás však stále pouèovat, i když se jedná už o poslední "slovo na závìr" v letošním roce. Jsou pøed námi vánoèní svátky, na které se tìší mladí i staøí. Mùžeme si mezi svými blízkými dopøát trochu te-- pla i svìtla nad naši obvyklou normu. Pomùže nám to i psychicky. Odborníci potvrzují, že jasné svìtlo ve tma-- vých zimních dnech nám podvìdomì nahrazuje slu-- níèko a cítíme se lépe. Ale nìco za nìco. Jestliže chceme o vánocích energií trochu plýtvat, pokusme se ono množství ušetøit v listopadu i v prosinci. A samo-- zøejmì, opìt si pod stromeèek (alespoò dìti rodièùm), nadìlme úspornou žárovku. Bude to jeden z velmi praktických dárkù. Když jsme se dostali k závìru roku 1998, pøijmìte od nás pøání štìdrých, veselých, ale i energeticky bez-- závadových vánoèních svátkù. Tìšíme se na setkání s Vámi, našimi milými ètenáøi, nad stránkami již 2. roè-- níku naší ALTERNATIVNÍ ENERGIE. JJaarroossllaavv PPeetteerrkkaa,, ššééffrreeddaakkttoorr ZÁVÌREM E n e r g e t i c k ý v t i p - p r o z a s m á n í i p o u è e n í Rodina Spoøíkových neboli tatík - kutík, mamka, dcera Monèa a syn Davídek by vám mìli úsmìvnou for- mou pøibližovat dìní v našich domácnostech. Ne však úspory pro úspory za každou cenu, ale takové, které pomohou, nikoliv uškodí (napø. zdravotnì, zvýší riziko požáru apod.). Jestli je to vtip pro zasmání nebo pouèení, to již ponecháme na vás. Budeme rádi, když nám zašlete další veselé i vážné námìty ze života. Nᚠkreslíø je již zpracuje podle svých pøedstav.   SLOVO na závìr .Pøihlašuji (jeme)......... (x krát) pøedplatné è. 1 až 6/1999 èasopisu ALTERNATIVNÍ ENERGIE v cenì 48.-Kè / 1 kus .Objednávám (me)...... (x krát) è. 1,2 a 3/1998 èasopisu ALTERNATIVNÍ ENERGIE v cenì 48.-Kè / 1 kus (platí do vyèerpání zásob) Pøedplatitel/firma: Adresa s PSÈ: Tel./fax: Kontaktní osoba: IÈO: DIÈ: Bankovní spojení: Adresa pro zasílání èasopisu - liší-li se od adresy pro vystavení faktury: Datum: Podpis: Razítko: *) Nehodící se škrtnìte objednací lístek DVOUMÌSÍÈNÍK (vyplnìné odevzdejte PNS nebo zašlete vydavateli) Adresa vydavatele: AVICENNUM s.r.o., P.O.Box 103 Horáèkova 1222/5, 140 00 Praha 4 tel.: (02) 61218054-5, 436 301 fax: (02) 6929531, 6922418