Alternativní energie 1/1999

Firma KROS, Kralupy nad Vltavou, Vás seznamuje s jedním ze svých programù v oblasti komplexních dodávek tepla. Modernì, ekologicky topit znamená šetøit energií Šetøit energií, ale jak, to je otázka, která je velmi èasto disku- tována. Mnozí naši ètenáøi jistì vidìli rùzné tabulky a grafy zabývající se spotøebou a cenami energií, jejich porovnáváním a výhledy do budoucna. Nìkteøí z nich v minulosti i podlehli vábivé reklamì a „výhodným“ nabízeným podmínkám a nechali si instalovat na pø. elektrické topení. O jejich zkušenostech bylo již zveøejnìno velké množství informací. Na základì tìchto zkušeností je nutno brát prognostické pøedpoklady s urèitou reservou. A zde je namístì další otázka: Èím a podle èeho se øídit pøi volbì systému vytápìní, které bude úspornì a ekolog- icky pracovat v pøíštím století? V tabulkách a grafech, porovnávajících systémy vytápìní a ceny v Èeské republice a v okolních zemích Evropské unie, je již na první pohled zøejmé, že jedním z nejvýhodnìjších otop- ných systémù je kombinace využití sluneèní energie a topení extra lehkým topným olejem. Naše zemì je zde porovnávána s Nìmeckem a Rakouskem, tedy se èleny Evropské unie, ke které se blížíme a zatím není dùvod pochybovat o tom, že se k ní blížíme i cenovou politikou. Proto je zde reálný podklad pøi rozhodování o systému vytápìní. Již na první pohled je zøejmé, že: Moderní olejové topení je výhodná investice Pøi volbì otopného systému jsou rozhodující vedle poøizovací investice i provozní náklady, tedy to co musíme každý mìsíc zaplatit za energii, údržbu a vše co s topením souvisí. V této souvislosti jsou a v budoucnu budou ještì více patrné výhody topení extra lehkými topnými oleji a to z následujících dùvodù. Moderní olejové topení je malý technický zázrak. Úèinnost je vyšší než 90 %. Moderní olejové topení pracuje s velmi malým únikem škodlivin. Moderní olejové topení má dokonalou regulaci, zabírá velmi malou plochu, pracuje bezhluènì. Moderní olejové topení je investice pro budoucnost: Více než sto miliard tun zásob ropy postaèí daleko do budoucnosti. Topný olej, pokud je skladován v moderních polyamidových bateriových nebo podzemních nádržích, je výhodná, bezpeèná a bezzápachová zásobárna tepla, která je kdykoliv použitelná a kterou bude možno doplnit v nejvhodnìjší dobu podle stavu cen na trhu. Slunce pomáhá spoøit Zkombinujete-li moderní olejové topení se sluneèními kolekto- ry, vytvoøíte systém, který vám v létì a ve sluneèních jarních a podzimních dnech pokryje celodenní potøebu teplé užitkové vody, v pøípadì potøeby i pøitopí. To znamená, že v tìchto dnech mùžete olejové topení zcela vypnout, ale i ve zbývajících mìsících pøispìje sluneèní energie nemalou mìrou k pøípravì TUV, event. poslouží jako zdroj tepla pro podlahové topení. Ideální kombinace – olejové topení, solární systém, podla- hové topení vèetnì zásobníku na teplou vodu Teplo dodané solárním systémem mùže ohøát vodu v zásob- níku až na 60 st. C., tedy teplotu ideální pro podlahové topení. Nesvítí-li slunce, žádné neštìstí, vodu ohøeje olejový kotel. Ten se nám postará i o dodávku tepla do radiátorù v pøípadì, že podlahové topení nestaèí pøi nízkých venkovních teplotách. Dosavadní zkušenosti ukazují, že pøi použití moderních trubicových vakuových solárních kolektorù je možno uspoøit až 50 – 60 % tepelné energie dodávané z jiných zdrojù. Jak vytvoøit sestavu, která by optimálnì fungovala: Jistì je mnoho odborníkù, kteøí se vyznají v jednotlivých typech topení, dovedou je jak vyprojektovat, tak i instalovat. Ideální je však kompletní dodávka od jedné firmy, která by potom pøevzala záruku za optimální, tedy i úspornou funkci systému. Firma KROS již dlouhodobì spolupracuje s nìmeckou firmou NAU, která je doda- vatelem ocelových válcových, kulových sklolaminátových a jako jed- iná i polyamidových bateriových nádrží na skladování topných olejù, rùzných typù solárních systémù a podlahového topení. Firmy, které s námi spolupracují, nebo chtìjí spolupracovat, budou v tomto oboru vyškoleny, seznámeny s nejmodernìjší technologií a od nás budou i touto technologií zásobovány. Protože se ne vždy jedná o nejlevnìjší investice, je možno dojednat i výhodné možnosti finan- cování. Pøipravil: Ing. Jan Paøízek

Èasopis mìl premiéru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .4 Zateplování – kontaktní systémy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .6 Zámeèek u Jièína omezuje spotøeba proudu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .7 Umìlé osvìtlení – elektronické kompaktní záøivky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .8 Vytápìní – otopné plochy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .10 Z èeho vyrábìt elektøinu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .12 Energetické poradenské støedisko ÈEZ a.s. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .13 Brikety z vlastní zahrady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .14 CONRAD ELECTRONIC dostojí závazkùm . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .15 Úspory elektrické energie v domácnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .16 Štítkování spotøebièù . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .17 Vakuový sluneèní kolektor . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .18 Slunce je mùj život . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .19 V Horušanech pøedbìhli dobu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .20 Byty potøebují vìtrání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .22 Potomek mlynáøského rodu experimentuje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .23 V Opavì uspoøili vodu i peníze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .25 Chytáme teplo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .26 Krkonoše hledají možnosti (II.) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .27 Zateplení lodžií – dobrý nápad z Jièína . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .28 Renault na plynový pohon . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .29 Zdarma kupon na Pragotherm . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .32 Vyhodnocení ankety ètenáøù . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .33 Slovensko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .36 Slunce a teplo pro naše bazény (II.) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .38 PPooppuulláárrnnìì ooddbboorrnnýý èèaassooppiiss oo úússppoorráácchh ppaalliivv aa eenneerrggiiee aa vvyyuužžíívváánníí nneettrraaddiièènníícchh zzddrroojjùù eenneerrggiiee vv ddoommááccnnoosstteecchh aa ppooddnniikkáánníí VVyyddaavvaatteell:: A V I C E N N U M, spol. s r.o. Praha ØØeeddiitteell ssppoolleeèènnoossttii:: Josef Kùtek ŠŠééffrreeddaakkttoorr:: Ing. Jaroslav Peterka, CSc. VVeeddoouuccíí vvyyddáánníí:: Jiøí Mohaupt AAddrreessaa rreeddaakkccee:: 460 60 Liberec, U Nisy 6 tel./fax: (048) 612 23 36 PPrraaccoovviiššttìì vvyyddaavvaatteellee:: 140 00 Praha 4, Horáèkova 1222/5 tel.: (02) 61218054-5, 436 301, fax: (02) 6929531 ZZaahhrraanniièènníí rreeddaakkccee:: 821 08 Bratislava, Rùžová dolina 6 tel./fax: (004217) 5401313 Èasopis a všechny obsažené pøílohy jsou chránìny podle autorského zá-- kona. Držitelem autorských práv k èasopisu ALTERNATIVNÍ ENERGIE je vydavatel. Rozmnožování a další otiskování je možné jen se souhla-- sem vydavatele. Za obsah èlánkù ruèí autor, za obsah inzerátù inzerent. Redakce si vyhrazuje právo na redakèní zpracování rukopisù a dopisù ètenáøù. Nevyžádané pøíspìvky se nevracejí. Èlánky bez recenze neprocházejí korekturou redakèní rady. MK ÈR 79 85, ISSN 1212-1673 TTiisskk:: ÈTK Repro a.s., Žirovnická 3124/1, 106 00 Praha 10 LLiittooggrraaffiiee:: STAP studio, Bednáøská 91/6, 460 01 Liberec Redakce využívá fotoaparátù znaèky Olympus 11.. èèíísslloo ddáánnoo ddoo ttiisskkuu 44.. lleeddnnaa 11999999 22.. èèíísslloo vvyyjjddee 55.. bbøøeezznnaa 11999999 33.. èèíísslloo vvyyjjddee 77.. kkvvììttnnaa 11999999 Vážení ètenáøi, jsme rádi, že vám mùžeme s novým rokem 1999 pøedstavit další èíslo našeho populárnì nauèného èasopisu. Spoleènì tedy vykroèíme do druhého roèníku, ve kterém pro vás chceme pøipravit celkem šest vydání našeho dvoumìsíèníku. Stále také platí, že se jako jed- iný èasopis souhrnnì vìnujeme obnovitelným zdrojùm energie a nejrùznìjším úsporám paliv a energie. Jak se dovíte na dalších stránkách, mìli jsme nedávno výstavní premiéru na veletrhu Aqua-therm v Praze. Spolu s výrobcem nejkvalitnìjších solárních kolek- torù znaèky HELIOSTAR jsme sdíleli výstavní stánek. Bìhem veletrhu jsme mezi návštìvníky rozdávali anketní lístky, na které nám stále pøicházejí odpovìdi. Napøíklad øada návštìvníkù by uvítala souhrnné informace o tepel- ných èerpadlech. Chystáme proto o nich zvláštní pøílohu, která bude souèástí èasopisu. Stejnou potøebu mají ovšem zájemci o vìtrnou energii a malé vodní elektrárny. Oslovujeme nyní firmy a instituce, aby se na stránkách pøedstavily. Uvedená anketa nás také pøivedla k rozhodnutí více se zabývat odbornìjšími informacemi a radami i tech- nickým pøístupem, než spíše jen osvìtovým charakterem a popisem. Vyplývá z toho, že mezi ètenáøi je mnoho odborníkù, kteøí mají o svém oboru dostateèné informace. Zmìna se promítne do pøípravy bøeznového èísla. Jinak je paleta zájmù ètenáøù velmi pestrá a odráží se v nich jak snaha o lepší bydlení, tak i perspektivní a hlavnì úsporná øešení vytápìní a pøípravy teplé užitkové vody. Nìkteøí z vás jsou tak daleko, že chtìjí skloubit a využít všechny energetické vstupy, vèetnì tìch obnovitelných zdrojù, aby na konci vlastnì významnì snížili spotøebu energie. Pøiznávají však, že je zatím málo odborníkù, kteøí dovedou nezištnì poradit systé- mová øešení. Hlavním problémem je cena a tím dostup- nost investic. Dotace, pùjèky a jiné podpory vèetnì daòových úlev, nemají zatím velkou nadìji. Je to ovšem odrazem výkonnosti a stavu ekonomiky. Znovu jsme si ovìøili, že se v jednom èísle nemùžeme vìnovat všem oborùm najednou, budeme je proto zaøazovat postupnì i podle výsledkù vzpomínané ankety. Jiøí Mohaupt V pøíštím èísle q "Firma ACE SOLAR Praha se chystá na sezónu," vysvìtluje nám spolumajitel Pavel Soukup. Firma montuje solární systémy po celé republice. q Autokempy šetøí vodu a energii q Bioplyn ze skládky vyrábí v Kromìøíži teplo q Sledujeme dotace pro obnovitelné zdroje energie ZZ OOBBSSAAHHUU SSEEZZNNAAMM IINNZZEERREENNTTÙÙ ATON centrum s.r.o. Praha, CARRIER PLZEÒ Libor Štolcpart, Club Solar Jiøí Köteleš Karlovy Vary, Energetické a poradenské støedisko ÈEZ a.s. Praha, FINALSTAV s.r.o. Liberec, HAAS + RUKOV s.r.o. Rumburk, JUB a.s. Milevsko, KROS s.r.o. Kralupy n.Vlt., MEIBES s.r.o. Praha, NOVOSTAV Nová Paka s.r.o., Pohoda Jiøí Köteleš Karlovy Vary, RTB s.r.o. Brno Celkový pohled na stánek firmy THERMO-SOLAR Žiar nad Hronom na veletrhu Aqua-therm ‘98 str. 5 str. 20 str. 39

33 INFORMACE-RADY-ZAJÍMAVOSTI KRÁTCE Temelínská elektrárna získává podporu vìtšiny našich lidí. Vyplývá to z nedávného prùzkumu veøe- jného mínìní. Dostavbu jaderné elektrárny si pøeje již 67 % dotázaných obèanù. Opaèný postoj zaujímá jen 17 % dotázaných. V komentáøi agentury IVVM se hov- oøí o tom, že na rozhodování lidí mìla vliv jednak výše již vynaložených investièních prostøedkù, dále zajištìní dostatku elektøiny, a také snaha o zlepšení životního prostøedí na severu Èech, kde se koncentrují velké zdro- je klasických elektráren. Od minulých prùzkumù zejmé- na vzrostl pozitivní názor na nutnost zvýšit výrobu elek- tøiny. Jaderná energetika je podle ministra prùmyslu a obchodu Miroslava Grégra zatím jediným zdrojem, který mùže nahradit docházející zásoby uhlí. „Otázkou zùstává, zda se bude jednat o atomové štìpení ura- nových prvkù, nebo o proces nového a vyššího øádu,“ øíká ministr Grégr. „Je to také jediný zdroj, který neza- tìžuje ovzduší skleníkovými plyny, a který nespotøe- bovává kyslík.“ Úlohu alternativních zdrojù a roli úsporných programù, pøijatých vládou vidí ministr pouze v kompenzaci nárùstu spotøeby elektøiny. Pohotovì reagoval na èlánek MF Dnes o likvidaci pøímotopù ze dne 7.12.98 výrobce tepelných èerpadel PZP KOMPLET Semechnice. Øeditel Ing. Václav Prokop ministrovi životního prostøedí Miloši Kužvartovi ihned nabídnul ucelený program náhrady tìchto spotøebièù výhodnìjšími tepelnými èerpadly. Po dokonèení 1. etapy celkové rekonstrukce se v závìru roku opìt rozebìhla malá vodní elektrárna tex- tilní firmy GERL v Hájích nad Jizerou. Pùvodní zaøízení pochází z let 1906 až 1938. Elektrárna je osazena dvìma turbínami o celkovém výkonu 450 kW a rekon- strukce se týkala automatizace provozu Kaplanovy tur- bíny (STOREK Brno) a èásteènì opravy Francisovy tur- bíny. Pøestavba umožnila mimo jiné bezobslužný provoz a maximální využití energie vodního toku. PODPORA PŮJDE MIMO STÁTNÍ ROZPOČET Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojù energie pro rok 1999 pøedložil na jedné z posledních tiskových konferencí minulého roku ministr životního prostøedí Miloš Kužvart. Pùvodní pøed- poklady poèítaly s finanèní podporou pøibližnì 1,2 mil- iardy korun. Díky napjatému státnímu rozpoètu se sníži- la na 60 procent. Více o tom na stranì 12 a 19. OSVÌTLENÍ ZAJIŠUJE SLUNCE Motoristé jedoucí do Karlových Varù si možná všimnou v Lubenci zajímavého doplnìní pøedepsané dopravní znaèky. Nad smìrovkou s blikajícími svìtly je fotovoltaický panel. Ten má za úkol dobíjet elektrický akumulátor a zabezpeèovat informovanost øidièù bez závislosti na vnìjší dodávce elektrické energie z veøejné sítì. Podobné, ale podstatnì vìtší elektropanely znají naši motoristé od rakouských dálnic. Tento v Lubenci je alespoò dobrým malým vzorem do èeské budoucnosti. Redakce spolupracuje s odborníky: Ing. Pavel Èech (vy- tápìní), Ing. Jaroslav Peterka, CSc., šéfredaktor (pøí- prava TUV a sluneèní energie tepelná), Ing. Leoš Friml (osvìtlení), Ing. Jiøí Šála, CSc., (zateplování), Ing. Zdenìk Pastorek, CSc., (bioplyn), Ing. Jaroslav Kára, CSc., (fytopaliva), Ing. Antonín Kottnauer (kogene- race), RNDr. Alois Brandejský (palivové èlánky), Doc. Ing. Jiøí Sedlák, CSc., (pasivní využívání sluneèní energie), Ing. Petr Morávek, CSc., (rekuperace tepla), Ing. Radim Baøinka (fotovoltaické èlánky), Doc. Ing. Jaroslav Hyžík (termické využití odpadù), Ing. Ludìk Klazar (tepelná èerpadla), Ing. Bøetislav Koè (vìtrná energie), Josef Kašpar, (malé vodní elektrárny), Ing. Ja- roslav Cankaø (spalování døeva), Ing. Josef Holub (geot- ermální energie). Snímek z pražského sídlištì na Pankráci je sice z letních dnù, ale zateplování lodžií pokraèuje i v tìchto zimních dnech. Úspory tepla a další výhody zasklených lodžií jsou pro obyvatele lákavé. Zejména deskové výmìníky tepla pøedvádìla na nedávném veletrhu Aqua-therm v Praze spoleènost ALFA LAVAL. Její špièkové výrobky nacházejí uplatnìní v domovních i prùmyslových systémech pøípravy teplé užitkové vody i jinde. Unikátní krbová kamna vytvoøil známý liberecký umìlecký kováø Martin Dräger. Pojízdný krb má dvojitý železný pl᚝, který umožòuje, aby kolem žáøištì proudil studený vzduch a rychleji se ohøíval. Majitel výjimeèného krbu se nám pochlubil tím, že právì tento systém umožòuje lepší a rych- lejší pøedávání tepla, podobnì jako s použitím ventilátoru. Vedle vynikajících užitných vlastností je samotný krb dok- ladem estetického cítìní a technické zruènosti kováøe. Martin Dräger je znám nejen u nás, ale i v zahranièí a k jeho replikám historických topidel se urèitì vrátíme.

44 REPORTÁŽ Zájem byl z Èeska i Slovenska „Já se o alternativní zdroje energie zajímám proto, že mám nedaleko Rumburku rekreaèní zaøízení asi pro 136 dìtí,“ øíká Ivan Slivák z Rumburku. „Døíve to byla celoroèní škola v pøírodì. Jako zemìdìlský mechanizá- tor se o to zajímám i proto, že jsme mìli kdysi pøipravené zaøízení na bioplyn. Tím, že zemìdìlství v pohranièí vìtšinou padlo, bioplyn není z èeho vyrábìt. Hledám další zdroje a vidím, že by jedním mohla být energie vìtru. U sousedù v Nìmecku, které mám témìø za barákem, mají šest velkých stožárù s tøílistými roto- ry vìtrných motorù. Mohl bych možná získat nìjaké prostøedky z Fondù Phare Evropské unie na alternativní zdroje energie,“ myslí si pan Slivák. Ing. Jiøí Neumann z Lomnice nad Popelkou v Podkrkonoší, má jiné plány: „Vystudoval jsem mìøení a regulaci, takže všechno, co se týká energie a ener- getické nároènosti, je mi dost blízké. Jako soukromý podnikatel mám v úmyslu více projektovat systémy využití alternativních energií. Naše firma už ledacos namontovala a máme také nejrùznìjší odezvy zákazníkù. Zatím je brzdou cenová bariéra. Rok jsem studoval v Rakousku a vidìl jsem, jak jsou zájemci o obnovitelné zdroje podporováni. Dlouhodobé pùjèky jsou nutné vzhledem k delší návratnosti takových inves- tic.“ Všechna tøi èísla našeho èasopisu putovala také až do Dubnice nad Váhom, odkud pøijel do Prahy pan Milan, který chtìl zùstat v anonymitì. Jako podnikatel má velkoobchod s mìøící a regulaèní technikou a výrobky pro vytápìní. Osobnì se zvl᚝ zajímá o alter- nativní zdroje energie. „Je v tom urèitì budoucnost,“ zdùraznil. Nebyl sám, od našich východních sousedù se u našeho stánku zastavilo nìkolik dalších návštìvníkù. „Já jsem z oblasti mìøení a regulace a automati- zace prùmyslu,“ pøedstavil se Ivan Meheš z Bratislavy a pokraèoval. „Cena energií pùjde stále nahoru. Už za vlády pana Meèiara se slibovalo, že se energie nebude dotovat. Je potøeba, aby se to stále vysvìtlovalo a pod- porovaly úspory. Naše firma provádìla výmìnu jedné výmìníkové stanice v základní škole v Dúbravke v Bratislavì. Byla tam i zastaralá regulaèní technika. Když se instalovala naše technika a regulace, tak se ve škole ušetøilo dalších 27 % tepla.“ Pøitahovala tepelná èerpadla Pan Miroslav Mydlarèík z Ostravy šel najisto. „Já se zajímám o tepelná èerpadla. Potøebuji si nachystat levný zdroj vytápìní i na pøípravu teplé užitkové vody. Zatím mám v domku topení na plyn. Je však otázkou jednoho, dvou rokù, kdy mùže být plyn dražší. Už jsem do bydlení investoval více než sedm miliónù korun. Uvažuji rovnìž o solární technice. Ovšem tepelné èer- padlo je do budoucnosti pro mne alfa a omega,“ uzavøel Miroslav Mydlarèík z Ostravy. (viz foto nahoøe) Zdenìk Bartoníèek z Vrchlabí nám øekl: „Já se zajímám hlavnì o tepelná èerpadla na vytápìní objektù. Jejich perspektiva je vlastnì otázkou poøizovací ceny, kde malé a úsporné objekty neumožòují vìtšinou rychlou návratnost vložených prostøedkù a velké jed- notky jsou zase pomìrnì drahé. Je to prostì otázka penìz. Oèekává se, zda nebudou dotace ze strany státu.“ „V karlovarských minerálních pramenech je tolik tepelné energie, že by ji bylo dobré spoutat a využít,“ tvrdí František Bílský, zøídelní technik z Karlových Varù. „Jsou první vlaštovky, ale problémy u této vody stále dìlá sedimentace. Inkrusty jsou tak neskuteèné a zatím nejsou vhodné metody, které by je snadno odstranily.“ Redakce se pøedstavila na Aqua-thermu v Praze ÈASOPIS MÌL PREMIÉRU Návštìvníci projevili zájem o alternativní zdroje Musíme se pochlubit, redakce má za sebou výstavní premiéru. Na listopadovém veletrhu vytápìní, vìtrání, klimatizaèní, sanitární a ekologické techniky AQUA-THERM v Praze jsme se pøedstavili v rámci expozice slovenské firmy THERMO-SOLAR ŽIAR s.r.o. Pohostinnou náruè nám tak symbolicky nabídl nejznámìjší výrobce kvalitních sluneèních kolektorù HELIOSTAR v Evropì. Návštìvníkùm jsme nabídli dosavadní tøi èísla èasopisu a první anketu. Zaznamenali jsme rovnìž nespoèet dotazù a zajímavých názorù, které ve zkrácené podobì nyní uvádíme. Redakce se poprvé samostatnì pøedstavila na velkém veletrhu

55 REPORTÁŽ Malé vodní elektrárny Ivo Karabina z Prahy Radotína se zajímal hlavnì o malé vodní elektrárny. Nejdøíve si koupil nᚠèasopis a potom se nám vyjádøil, že se o vodní elektrárny zajímá z ekologického a z podnikatelského hlediska. Jeho pøítel má vodní dílo na Jizeøe. Zasvìcenì hovoøil Ing. Václav Šplíchal z Prahy. „Zajímá mì pøedevším technické øešení malých vodních turbín, s ohledem na jejich úèinnost. Vodní energie, která pøedstavuje u nás asi 10 % potenciálního výkonu prakticky je už využita. Další kapacity souvisí s výs- tavbou pøehrad, a ty narážejí na ekologické bariéry. Budoucnost proto spíše mají malé vodní elektrárny. Opravují a modernizují se i starší instalace a pøíroda ještì nabízí celou øadu možností.“ Koupit tepelné èerpadlo a použít i vìtrnou elektrár- nu by také chtìl pan Milan Gál z Uherského Hradištì, kde si staví rodinný domek. Zajímal se rovnìž o foto- voltaické èlánky, ale jejich vysoká cena ho zarazila. Pan Jaroslav Mladý z Prahy se nám pochlubil, že obnovitelné zdroje energie jsou pro nìj velkým koníèkem. „Zaèínal jsem sluneèními kolektory pøed pìti lety. Rozšíøil jsem to na další obory, a dopadl jsem tak, že jsem si ke svému povolání elektrotech- nika našel další zamìstnání a montuji u jedné firmy dokonce tepelná èerpadla. Uvítal jsem vᚠèasopis, a také to, že se tyhle informace dostaly pod jednu støechu.“ Kdo poradí systémovì Z Chebska pøijel Václav Dvoøánek. „Já se o obnovitelné zdroje zajímám proto, že mám statek, který má velkou spotøebu energie. A firmy v našem okrese neumìjí poradit. Mì by zajímalo propojení všech tìch vìcí dohromady. Mám ve tøech místnos- tech kachlová kamna a rád bych to propojil i s nìjakým výmìníkem, s podlahovým vytápìním se sluneèním kolektorem, s døevoplynem atp., ale potøeboval bych to všechno v jednom topném systé- mu. Vìtšinou když chci radu, jak to propojit dohro- mady, tak to nikdo komplexnì neumí. Mùj statek je chránìná památka, takže super moderní vnìjší zásahy nejsou možné.“ Hovoøili jsme také s Dr. Ing. Zdeòkem Pospíchalem ze Strojní fakulty Vysokého uèení technického v Brnì. „Vedu odbor ekologického inženýrství. V souèasnì dobì máme ètvrtý a pátý roèník a na specializaci 65 studen- tù, èili prùøez studiem znamená zejména druhotné ener- getické zdroje a jakákoliv paliva. Osobnì mám tøeba od roku 1980 na svém domì v Brnì solární kolektory na pøípravu TUV, prostì musím jít pøíkladem. O pøípravu TUV jsem se zajímal z pohledu potøeb sauny, pozdìji jsem napsal ještì s Josefem Pavlovským knížku o saunách. Je to o pøípravì teplé vody, jak ji správnì dìlat, aby se lidé neopaøili, a také o hygienických prob- lémech s bakterií Legionella ve vodovodních systémech. Letos jsem øešil epidemii na IKEM, momentálnì pøemìøujeme velké pražské nemocnice, nìco i v Brnì. V Brnì jsme také pøipravili celostátní konferenci právì o výskytu, dopadech a eliminaci této nebezpeèné bak- terie.“ Tolik první námìty a ohlasy z veletrhu AQUA- THERM, ke kterým se budeme urèitì vracet. Zaznamenal: Jiøí Mohaupt

Kontaktní systémy Izolují vlastnostmi vysoce úèinné tuhé izolaèní hmoty, která vytváøí vrstvu v bezprostøedním kontaktu s pùvodním povrchem a jejíž vnìjší povrch je opatøen koneènou povrchovou úpravou. Jako tepelný izolant se nejèastìji užívá tuhý samozhášivý pìnový polystyren (vzhledem k požární ochranì do 22,5 m mezi podlahou prvního a posledního podlaží), tuhé minerálnì vláknité desky se speciální úpravou bránící jejich rozvrstvení, popø. oba tyto izolanty s lignátovou povrchovou úpravou, ménì èasté jsou izolace na bázi pìnového polyuretanu a korku. Izolanty jsou lepeny pomocí tmelù k podkladu (minimálnì na 40 % plochy) a proti odtržení sáním vìtru jištìny mrazuvzdornými talíøovými hmoždinkami v pøedepsaném poètu dle statického výpoètu a v délce zajišující bezpeèné kotvení do pod- kladu. Vnìjší tmelová vrstva s omítkou se speciálními vlastnostmi (pružná, prùtažná, vodonepropustná, difúznì propustná) musí být vyztužena napnutou sklo- plastovou, popø. plastovou síovinou nebo speciálním kovovým pletivem. V místì oèekávaného zvýšeného namáhání je tato výztuž zdvojena. Novì se používá jako koneèná povrchová úprava keramický obklad na silnìji kotvené a lépe vyztužené vnìjší tmelové vrstvì. Uvedený systém je èasto laicky napodobován, bohužel s nedobrými výsledky, nebo jeho kvalita je skryta v použitých hmotách a technologických zásadách, jejichž nedodržení pøíroda trestá. Výhody: n systém je pøi srovnatelném efektu nejlevnìjší, n je jednoduchý a velmi výkonný, nebo je bez tepel- ných mostù a maximálnì využívá vlastností izolaèní hmoty, n má také silikátový vzhled s volitelnou strukturou, beze spár, n umožòuje provedení plné škály stavebních detailù, vèetnì bìžných prvkù drobné architektury (lezény, pilas- try, øímsy), nposkytuje neomezenou barevnost (na plastové izolanty se pøipouští jen svìtlé odstíny barev), dává možnost libovolných tvarù rozhraní barev, nzamezuje úèinnì karbonataci betonu, nje snadno opravitelný a má vyváženou životnost všech èástí, nlze jej užít i pro konstrukce vys- tavené úèinku zemní vlhkosti, avšak pouze s vytlaèovaným pìnovým polystyrénem. Nevýhody: nsystém je nevhodný pro vlhké provozy, ndlouhodobý úèinek podmínìn kvalitou užitých materiálù a dodržením pøedepsané technolo- gie provedení, nobsahuje klimaticky podmínìné operace, nvyžaduje peèlivou pøípravu pod- kladu a kvalifikovaný návrh, n pro velmi èlenité fasády je uplatnìní systému pracnìjší, i když možné. Doporuèené použití: n pro izolaci rodinných domù, obytných a obèanských staveb, vèetnì panelových staveb. Odvìtrané tepelnì izolaèní systémy Izolaèní pùsobení i hmoty jsou obdobné jako u kon- taktního systému, avšak vnìjší povrchová vrstva je odsazena a je tvoøena montovanou pøedstìnou, u nízkopodlažních staveb též samonosnou pøedsazenou a pøikotvenou pøizdívkou. Tepelné izolace nejsou nosné, proto nemusí být tuhé a jsou obvykle lehèí. Montovaná pøedstìna je nesena buï døevìným roštem (nezbytnì impregnovaným), nebo kovovým roštem, popø. samostanými kovovými kotvami (nutná garance pro- tikorozní odolnosti). Vnìjší montované prvky mohou být: n lehké buï z plechu (eloxovaného, plastizolovaného apod.), nebo plastové (obvykle houževnaté PVC), n tìžké z keramiky, betonu èi kamene (výraznì masivnìjší nosné prvky, tudíž i vìtší snížení izolaèních vlastností izolantu, potøeba vìtší tloušky pro dosažení týchž vlastností). Výhody: n systém je fyzikálnì nejbezpeènìjší, vhodný i pro vlhké provozy, n umožòuje zmìnu tloušky izolantu bez zmìny vnìjšího vzhledu, n suchá montហs minimální závislostí na poèasí a roèním období, n zaruèuje nezávislou dilataci všech vrstev. Nevýhody: n systém je vždy dražší než kontaktní systémy, n nosné prvky vnìjší odsazené vrstvy tvoøí tepelné mosty v izolantu, snižují jeho úèinnost (pro stejný efekt jako u kontaktního systému je tøeba o nìco vìtší tloušky izolace), n systém podstatnì mìní vzhled objektu (spárovitý, prùmyslový charakter, bez drobného tvarování povrchu), n má obtíže pøi øešení atypických detailù, n obvykle je vyrábìna malá barevná škála sklá- daných povrchù (nutnost pøímkových, obvykle kolmých, 66 Uvádíme závìreènou èást informací o zateplování obvodových stìn našich domù a bytù. Autor pøikládá i závìreèné shrnutí dùležitých informací. Novì zateplený vìžový dùm v Liberci záøí pìknou fasádou Ing. Jiøí Šála, CSc. je mimo jiné zpracovatelem platné ÈSN 73 0540/1994 „Tepelná ochrana budov,“ je ener- getickým audi- toremÈeskéener- getické agentury aèlenemradyCe- chu pro zateplo- váníbudov. ZATEPLOVÁNÍ ZATEPLOVÁNÍKontaktní tepelnì izolaèní systémy

77 ZKUŠENOSTI DDDDoooommmmááááccccnnnnoooossssttttiiii PPPP ØØØØ ÍÍÍÍ LLLL IIII ŠŠŠŠ nešetøí Na základì údajù získaných analýzou odbìru a spotøeby elektøiny v domácnostech, údajù rozvodných závodù, Èeského statistického úøadu, Energetického poradenského støediska ÈEZ a dalších institucí se bohužel potvrdilo, že veøejnost je velmi málo informovaná v oblasti energeticky úsporných opatøení a nemá zájem nechat si odbornì poradit. Vìtšina získaných údajù se však týká rokù 1996 až 1997. Ze sta- tistik rodinných úètù ÈSÚ je zøejmé , že ve srovnání se státy Evropské unie jsou náklady na energii v Èeské republice relativnì nízké. Je proto logické, že snižování spotøeby elektøiny v domácnostech není pøíliš populární. Nejvìtší podíl na spotøebì energie v domácnosti má vytápìní, pøíprava teplé užitkové vody a tepelná úprava pokrmù. Elektrické vytápìní má podle sazeb 6,8 % odbìratelù. Hybridní systémy vytápìní, které jsou nejlépe regulovatelné a nejvhodnìjší z hlediska sítì, jsou zastoupeny velmi málo. Pøímotopné vytápìní bylo hlavním zdrojem tepla pouze u 1 % dotázaných. Více než polovina domácností jako hlavní zdroj pro vytápìní, pøípravu TUV a pøípravu pokrmù však elek- trickou energii nepoužívá. Zpravodaj ÈEZ,1998 Na vysvìtlenou. Celá moderní stavba penzionu Zámeèek vystavená v roce 1995 s mnoha úvìry skuteènì na zelené louce "jede" na elektrickou energii. Když se zapnou všechny spotøebièe, tak se okamžitý odbìr vyšplhá na 140 kW. Cenové relace energie nyní tlaèí podnikatele do nepøíjemné ekonomické situace. Ve svém podnikatel- ském zámìru se snaží nabídnout špièkové služby ve vyšší cenové hladinì. Domácí klientela ovšem schází a zahranièní hosté také nenaplní celou ubytovací kapacitu sympatického penzionu. „Bylo to asi moje chyba, že jsem si neudìlal v poèátku nìjakou alternativu, že jsem úplnì všechno postavil na pøímotopech. V urèitých èasových pásmech nesmím pøekroèit sjednaný odbìr, jinak se vystavuji vysokým cenám. Mezi 6. až 8. hodinou ráno, když se hosté myjí, mnì topení energetika automaticky vypne, stejnì tak veèer od 17 do 19 hodin. Jinak bych platil pøes 400 korun jednu kilowattu. Pøi silném mrazu za dvì hodiny všech- no rychle vychládá. Tady jsem dal na sliby odborníkù a energetikù, okresního úøadu a všech, kteøí mi dávali pov- olení. Všichni øíkali: Budete mít ekologické vytápìní a pøímotopy jsou nejlepší. Navíc jsem musel zaplatit pomalu pùl miliónù korun za pøívod elektrického proudu, a také transfor- mátor mám v nájmu. A možné øešení? Buï musím celý barák pøedìlat na nìjakou konglomeraci vytápìní, na tepelné èerpadlo nebo malou kogener- aèní jednotku, ale musí se to všechno reálnì spoèítat, jaká bude návratnost, aby se mi investice vùbec vyplatila,“ uzavírá svoji spletitou situaci jièínský hoteliér Josef Plesar. Redakce uvítá pøípadné námìty, jak by bylo možné øešit vytápìní hotelového objektu na okraji Jièína. Možné øešení pak zveøejníme. Z·meËek u JiËÌna omezuje spot¯eba proudu PPOOMMÙَŽEE KKOOGGEENNEERRAACCEE??„Všechno to nejdøíve znìlo jako pohádka,“ øekl nám pøi redakèní návštìvì nového hotelového objektu postaveného ve stylu jihoèeského venkovského zámeèku v loukách nedaleko Jièína jeho majitel pan Josef Plesar a pokraèoval: „Teï, pouèen bìhem událostí, bych spíše parafrázoval svoji situaci citací ze známého fran- couzského filmu Knoflíková válka: Kdybych to byl býval vìdìl, tak bych dnes do toho nechodil!“ Penzion Zámeèek leží v pìkné a otevøené krajinì Èeského ráje. Tím je na druhé stranì vystaven pùsobení všech kli- matických vlivù. „Kdybych to byl býval vìdìl, tak bych dnes do toho nechodil“ pøechodù barev), n u lehèích, prùvzdušných izolantù nezbytná vìtrná bariéra pøed odvìtranou vrstvou, která musí být paro- propustná, n má nevyváženou životnost prvkù a nároènìjší bìž- nou údržbu. Doporuèené použití: n pro izolaci prùmyslových a obèanských staveb, pro reprezentativní stavby pøi použití tìžkých obkladových materiálù vhodný ZÁVÌR Každý tepelnì izolaèní systém je dotvoøen spolupù- sobením s podkladem, který musí být pro použití toho- to systému patøiènì pøipraven (vyrovnání, odstranìní zdrojù pøípadnì zvýšené vlhkosti, zpevnìní apod.). Každý dùm je tøeba individuálnì posoudit, vybrat nejvhodnìjší konkrétní zpùsob tepelné izolace pro pod- mínky tohoto domu, navrhnout dimenzi tepelné izolace a její detaily a v neposlední øadì dodržet všechny zásady správného provedení. Ve vìtšinì pøípadù se vyplatí zadat tuto práci odborníkùm.

88 OSVÌTLENÍ Miniaturizace záøivek Prvním použitým principem byla miniaturizace trubi- cových záøivek, dosažená díky lepším materiálùm, zejmé- na luminoforùm a støídavému protismìrnému vedení výbo- je v tenkých soubìžných trubièkách. Druhým novým principem je použití pevnì k výbojové èásti pøipojeného elektronického pøedøadníku v miniaturním provedení a s nízkou hmotností. Takový komplet je dostateènì kom- paktní a mùže být opatøen bìžnou žárovkovou Edisonovou šroubovou paticí E 27 (popøípadì E 14 apod.). Elektronické kompaktní záøivky se díky pronikavé- mu zlepšení úèinnosti i životnosti oproti dosud použí- vaným žárovkám staly symbolem energeticky úsporné alternatívy umìlého osvìtlení, symbolem šetrného vztahu èlovìka k pøírodì. Pro své výrazné vlastnosti jsou èasto podporovány ekologickými iniciativami, poli- tiky, státy a vládami i nìkterými elektrárenskými spoleènostmi. Konstrukce kompaktních záøivek Vychází ve svìtelné èásti z dávno známých záøivkových trubic. Trubice se ale zmìnily v trubièky (na ř cca 12 mm) a výbojová svìtelná èást je tvarována nejrùznìjšími zpùsoby (viz obrázek), aby bylo možno zachovat dostateènì dlouhou výbojovou dráhu. Vedle dvou nebo ètyø soubìžných trubièek, spojených støídavì mùstkem, se tedy setkáme i s rùznými øešeními ohnutých obloukù, tvarováním skla do spirály, dvojitých spirál nebo do kruhu. Oba konce výbojové trubice jsou opatøeny wolframovými spirálovými elektrodami, pokry- tými aktivní emisní hmotou. Konce spirál jsou vyvedeny mimo výbojovou trubièku, aby mohly být pøipojeny k napájecímu napìtí (pøes elektronický pøedøadník). Vnitøní stìny trubièky jsou pokryty tenkou vrstvou luminiscenèního materiálu, tvoøeného smìsí vybraných chemických neorganických slouèenin. Ty pak pøi ozáøení ultrafialovým záøením výboje svítí viditelným svìtlem. K zapálení výboje v trubici je potøebné pøedžhavení wolframových elektrod a vyšší zápalné napìtí (500 – 700 V). Pøi provozu je pak nutné proud výboje ome- zovat vnìjší impedancí (tlumivkou). Oba výše uvedené režimy zajišuje elektronický pøedøadník, osazený zpravidla na tištìném spoji a zabudovaný do plastového pouzdra. Pøedøadník pracuje obvykle tak, že síové napìtí 230 V nejprve usmìrní, poté vyrobí pomocí tranzistorù napìtí o frekvenci 30 kHz až 100 kHz a pøes malou tlumivku s ferritovým jádrem napájí vlastní výboj záøivky. Vyšší frekvence zajistí všeobecné zlepšení para- metrù výboje a zároveò sníží hmotnost celého pøedøad- níku (vèetnì malé tlumivky). Takovým zpùsobem byly vyvinuty elektronické kompaktní záøivky, vyrábìné rùznými firmami v rùzných modifikacích a cenových úrovních. Kvalita elektronických kompaktních záøivek Zde je nutno øíci nìkolik vìt o kvalitì CFL od rùzných výrobcù a firem. Je nutno vìdìt, že nìkteøí kon- struktéøi vypouští ve svém øešení pøedøadníku fázi nažhavení elektrod záøivek pøed startem a tím „sníží prode- jní cenu celého kompletu.“ Bohužel se toto „vynechání“ projeví ve snížení životnosti záøivky (až na 1/5) a vìtší náchylností k poškození pøedøadníku. Zde platí beze zbytku heslo: „Nejsem tak bohatý, abych si mohl dovolit kupovat levné nekvalitní vìci.“ Koupì elektronické kompaktní záøivky by mìla být vždy provedena s øádnou zárukou, aby mohla být zreal- izována pøípadná výmìna (nebo oprava). Nutno upo- zornit na to, že nìkteøí výrobci umisují do svých pøedøadníkù pochybné levné souèástky, které nezaruèují bezporuchový provoz kompaktních záøivek, zejména v uzavøených svítidlech, kde se mo- hou vyskyto- vat vyšší t e p l o t y . Levná výhod- ná koupì se pak mùže zejména pøi nedostateèných záruèních garancích vymstít. Skrytá závada se bohužel mùže vyskytnout i u renomovaných firem. Jejich pøedností ale je, že okamžitì takový nepovedený kus v záruèní lhùtì vymìní nebo opraví. Pozor ale na plagiáty, kdy se pod solidní znaèkou objeví nekvalitní výrobek, vyrobený nìkde v Asii. Nemìli bychom na CFL zanevøít, pokud se nìkdy setkáme s poruchou pøi provozu. Musíme si ale dávat pozor na solidnost výrobce nebo dodavatele. Více než 99 % záøivek od takového solidního výrobce vám bude velmi dobøe sloužit a bohatì vám vrátí to, co jste do nich pøi nákupu investovali. Co mùžete oèekávat od koupì elektronické kompaktní záøivky Reklama má tendenci zjednodušovat a vychvalovat vlastní peøí; tím mùže ovlivòovat veøejné mínìní. To samé platí i o reklamì na elektronické kompaktní záøivky. Bìžnì jsou slibovány: 8 až 10-násobná život- nost tìchto zdrojù a 80 % úspory elektrické energie pøi náhradì žárovek elektronickými CFL. To v praxi zna- mená, že žárovky 60, 75 a 100 W by mìly být nahra- Elektronické KOMPAKTNÍ záøivky Ing. Leoš Friml je spoluautorem technického p r o v e d e n í krátkých kom- p a k t n í c h záøivek Teslamp Holešovice a.s. (døíve Tesla). V souèasné do- bì je zodpovìd- ný za pøípravu technologického øešení tìchto úsporných zdrojù svìtla. UUUUMMMMÌÌÌÌLLLLÉÉÉÉ OOOOSSSSVVVVÌÌÌÌTTTTLLLLEEEENNNNÍÍÍÍ Elektronické kompaktní záøivky jsou svìtelné zdroje, u nichž bylo možno s použitím dvou nových principù výraznì zvìtšit úèinnost pøemìny elektrické energie na svìtlo ve srovnání s dosavadní praxí osvìtlování žárovkami. Zároveò se asi 10 x zvýšila životnost tìchto zdro- jù. Oproti trubicovým záøivkám se CFL (= bìžná mezinárodní zkratka pro anglické „Compact Fluorescent Lamp“) zmenšila do kompaktních rozmìrù, èímž se rozumí rozmìry, pøibližující se více ménì standardním žárovkám.

99 KOMERÈNÍINFORMACE ditelné CFL 11, 15 a 20 W. Z tìchto podkladù je kalkulována úspo- ra spotøebované elektrické energie bìhem života CFL, a je tzv. kupeckými poèty vyèíslena úspora pøi náhradì žárovek záøivkami. Výše uvedené reklamní údaje v zásadì platí, ale jen v ideálním pøípadì. V praxi se setkáváme se zhoršu- jícími vlivy, jako jsou: a) snížení svìtelného výkonu CFL pøi mrazu nebo naopak pøi vyšší teplotì okolí b) pokles svìtelného výkonu v prùbìhu životnosti záøivky c) jiné rozložení svítivosti CFL než u žárovky d) poruchovost CFL Zhoršující vlivy obvykle do zjednodušené kalkulace zapoèteny nejsou a proto úspora není tak vysoká, jak by mohla být podle reklamy oèekávána. (Pøesto je pøi dnešních cenách elektrické energie úspora znaèná.) Rovnìž ekologická výhodnost se nejeví v tak pøíznivém svìtle, uvìdomíme-li si, že nasazením CFL místo žárovek v domácnosti ušetøíme hlavnì teplo, to ale musíme v zimì pøivést do místnosti jiným zpù- sobem. Lze to ale pravdìpodobnì realizovat s vyšší úèinností, než pøes elektrický proud (úèinnost výroby a rozvodu elektøiny není nijak závratná). Kompaktní záøivka navíc v sobì obsahuje nìkteré nepøíjemné materiály (plasty, rtu), které je nutno po skonèení živ- otnosti zdroje kulturnì zneškodnit (nejlépe recyklovat). Závìr Nic výše uvedené však nemìní základní princip, totiž že používání CFL pro osvìtlování interiérù je výhodné, snižuje spotøebu èinné elektrické energie (elektromìr se témìø netoèí) a životnost je mnohaletá. Pøi stoupající cenì elektrické energie se projeví reinstalace bytu (dílny, provozovny, skladu, apod.) na CFL nižšími platbami za elektøinu za stejný nebo lepší komfort osvìtlení, než se žárovkami. Je nutno rezolutnì odmítnout povìry, že záøivky a CFL ovlivòují zdraví èlovìka (popø. domácích zvíøat). Dosud není lékaøsky doložen žádný pøípad poškození zdraví od svìtla záøivek, i když je lidstvem používáno více než 50 let. Pøedkládáme Vám naši aktuální nabídku a dìkujeme za Vaši pozornost. ALTERNATIVNÍ ZDROJE TEPLOVODNÍ VYTÁPÌNÍ OHØEV TEPLÉ UŽITKOVÉ VODY SLUŽBY Club SolarClub Solar si dovoluje pozvat firmy zabývající se obchodem, zprostøedkováním, pro- jekcí, montážemi èi financováním na PRACOVNÍ SETKÁNÍ v prùbìhu kterého bychom Vás chtìli podrobnìji seznámit s koncepcí projektu a nabídnout Vám zajímavou možnost spolupráce. Veškeré konkrétní dotazy ohlednì místa a termínù jednotlivých semi- náøù Vám rádi zodpovíme. KONTAKT: Jiøí Köteleš Stará kysibelská 23 360 09 Karlovy Vary tel./fax: 017/32 230 35 mobil: 0602/ 415 368 Vodní a vzduchové sluneèní kolektory Stavebnice solárních zaøízení Rekonstrukce solárních zaøízení, kompletní systémy Ateliérové sluneèní kolektory Fotovoltaické èlánky pro výrobu elektrického proudu Pøíslušenství solárních zaøízení Nízkonapìové spotøebièe Tepelná èerpadla voda – voda, voda – vzduch Klimatizaèní jednotky na bázi tepelných èerpadel Výhradní dodavatel absorbéru SOLADUR – S Výbìr teplovodních radiátorù vèetnì mramorovaných Dynamické podlahové topení Podlahové vytápìní Akumulaèní nádrže k rùzným zdrojùm Rozvody topení v mìdi Samoregulaèní elektronická èer- padla pro vytápìní Ohøívaèe elektrické, plynové, kombinované Úsporné boilery se sníženými ztrátami Zásobníkové, prùtokové a solární ohøívaèe Filtrace mechanických neèistot Úprava vody magnetizací Obìhová èerpadla pro TUV Konzultace a poradenství Diagnostika problémových vytápìní a náprava Výpoèty tepelných ztrát a návrhy optimálních vytápìní Projekty, dodávky, montáže Práce zednické, zámeènické, klempíøské, pokrývaèské, elek- tro, voda, topení Montáže izolací Støechy – hlavní nosný program sekce dvì Zakládající èlen oblastního cechu klempíøù a pokrývaèù Pøednášky a besedy Navštivte, naše poradenské, konzultaèní a prezentaèní støediska Jiøí Köteleš Stará kysibelská 23 360 09 Karlovy Vary Kompletní rekonstrukce støech Alternativní zdroje tel.: 017/32 23 035 mobil: 0602/415 368

1100 VYTÁPÌNÍ Úspory tepla a vytápění OTOPNÉPLOCHY Ohništì vystøídal radiátor Nejstarším zpùsobem pøedávání tepla bylo sálání otevøeného ohnì z ohništì, pozdìji z krbu. Následnì to byla kamna. Pøi ústøedním vytápìní se používají litinová nebo ocelová èlánková tìlesa, modernìji ocelová desková tìlesa, øidèeji hladké nebo žebrové trubky a rùzné konvektory, což je v principu trubka opatøená lamelami a zakrytovaná. Tak se vyvinula celá øada rùzných otopných tìles, ale pøi posuzování jejich úèelnosti a vhodnosti si musíme øíci, že teplo z jejich povrchu se pøedává do vytápìné místnosti proudìním vzduchu okolo této plochy a vyza- øováním tepla do místnosti neboli sáláním plochy tìlesa. Tepelná pohoda je dùležitá Pokud máme zvolit druh otopné plochy, musíme se vrátit k pojmu tepelné pohody, která je každým z nás hodnocena velmi individuálnì. V zásadì je pøíjemnìjší, pokud jsme obklopeni teplými plochami. Proto se stavìla velká kachlová kamna a zdìné pece. Tomu v moderní vytápìcí technice odpovídají velkoplošné pan- ely nebo podlahové vytápìní. Lidské tìlo lépe vnímá teplo pøedáváné sáláním než proudìním. Proto velká plocha s nízkou povrchovou teplotou je pøíjemnìjší než maloplošný zdroj s vyšší teplotou, který kryje vypoètenou tepelnou ztrátu míst- nosti. Musíme mít na zøeteli, že existuje i jev tzv. stu- deného sálání. Sedíme-li poblíž velké okenní plochy, pod kterou je malé èlánkové tìleso (pøípad èastý v pan- elových domech), nebudeme mít pocit tepelné pohody i když teplota vnitøního vzduchu bude o 3 – 4°C vyšší než pøi podlahovém vytápìní. Pokud tedy máme v místnos- ti rozmìrné okno, mìli bychom se snažit umístit pod toto okno co nejdelší ploché tìleso. Zásadním pøínosem podlahového vytápìní, které je investiènì nákladné (700 až 1200 Kè za m2 ), je možnost dosáhnout tepelné pohody pøi nižší teplotì vnitøního vzduchu. To pøedstavuje úsporu paliva, protože se zmenší ztráta tepla do okolí. A velmi dùležité je, že pøi této nižší teplotì vzduchu se ponìkud zvyšuje rela- tivní vlhkost vzduchu. V zimním období se venkovní vzduch s malým obsahem vodní páry ohøátím v míst- nosti silnì vysušuje a to pùsobí nepøíznivì zejména na malé dìti. Podlahové vytápìní Rozhodneme-li se pro podlahové vytápìní, musí být provedení svìøeno odborné firmì na základì kvalitního projektu. Potrubí musí mít certifikáty jakosti a topné hady musí být rozdìleny do sekcí s peèlivým prove- dením podle dilataèních celkù a potrubí procházející dilataèními spárami musí být v chránièkách. Životnost takového systému je nutno posuzovat s výhledem na 50 let. Otopná tìlesa Pùvodnì se otopné soustavy navrhovaly s teplot- ním spádem 92,5/67,5°C nebo 90/70°C. Dnes bývá teplota vtékající do radiátoru 70°C i ménì. Znamená to nárùst otopné plochy i investice do radiátorù, ale zmenšují se ztráty tepla v potrubních rozvodech, zvìtšu- je se podíl sálání otopného tìlesa proti konvekci, mod- erní kotle zejména kondenzaèní pracují s vìtším vych- lazením spalin a zvyšuje se jejich úèinnost, po delší èást otopné sezóny staèí nízkopotenciální zdroje tepla (sluníèko, tepelné èerpadlo) dùm vyhøát. V tabulkách se udává tepelný výkon otopného tìle- sa Qn pøi støední teplotì tìlesa tm = 80°C a teplotì okolí ti = 20°C. Skuteèný výkon tìlesa mùžeme lehce spoèítat podle vzoreèku : Qs = Qn x [( tm - ti ) / 60]m Pokud do tìlesa vtéká voda o teplotì 90°C a vytéká vychlazená na 70°C, máme støední teplotu tìlesa právì 80°C. Pøi teplotním spádu 70/55°C je tm = 62,5°C. Teplotní exponent m, který umocòuje rozdíl tm - ti dìlený 60, charakterizuje tvar otopné plochy a seriozní firmy jeho hodnotu pro jednotlivá otopná tìlesa udávají. Hodnota exponentu m je pøibližnì 4/3 pro desková tìlesa, 5/4 pro èlánková tìlesa a 3/2 pro konvek- torová tìlesa. Má-li koupelnový žebøík RADIK RONDO normový výkon Qn = 1374 W, má pøi teplotním spádu 55/45°C v koupelnì s vnitøní teplotou 24°C skuteèný výkon jenom Qs = 465 W. (Pokraèování) V minulém pøíspìvku v èísle 2 jsme psali o zdrojích tepla, o kotlích pro vytápìní. Pro názornou pøedstavu využití energie spalného tepla v kondenzaèních kotlích byly použity dva grafy firmy BUDERUS tepelná technika Praha, která tyto špièkové kon- denzaèní kotle rovnìž nabízí. V následujícím èlánku jsou uvedeny zpùsoby pøedávání tepla do místnosti. Ing. Pavel Èech Základní vzdìlání získal na jedenáctiletce v Jihlavì, ve Žïá- ru nad Sázavou pokraèoval s nás- tavbou na prùmyslovce. S t r o j n í inženýrství pak vystudoval na pražském ÈVUT. Je projektantem technick- ého zaøízení budov a specializuje se na úsporné systémy vytápìní. Podílel se na úpravì mikroprocesorového reg- ulátoru pro samoadaptabilní regulaci otopných a energet- ických systémù. Tyto regulaèní soubory jsou vyrábìny v kvalitì dle norem ISO 9000. Grafické znázornìní rozložení teploty vzduchu na výšku místnosti podle rùzného zpùsobu vytápìní (repro: PEDOTHERM Bohemia Praha)

1111 KOMERÈNÍINFORMACE Topnou vo- du, která je nositelem potøeb- né energie pro v y t á p ì n í a pøípravu teplé vody, je možné vyrábìt v domov- ní plynové kotel- nì nebo pøedá- vací stanici na- pojené na cen- trální zásobování teplem. Topná vo- da je k dispozici po celý rok. Bì- hem zimní sezóny jak pro vytápìní, tak pro pøípravu teplé vody. V letní sezónì se vytápìní odpojuje a topná voda pøipravovaná centrálnì slouží pouze k pøípravì teplé vody. Topení je však možné kdykoliv zapnout a v chladných letních dnech si „pøitopit.“ Energetické úspory pøináší systém LOGO zejména pøi pøípravì teplé vody. V porovnání s pøípravou v cen- trálním zásobníku se zde uspoøí cca 15 až 20 % energie. Odpadá zde nucená cirkulace teplé vody, jak je tomu u bìžných systémù s centrálním zásobníkem. Teplá voda je neustále èerstvá a proto je i plnì odstranì- na hrozba tvorby bakterií Legionella. Tyto bakterie ohrožují pøedevším oslabený imunitní systém a nìkdy mohou zpùsobit i smrt. Celý systém má stavebnicový charakter. Na stavbu je dodáván v tzv. patrových kompletech. Pøedizolované stoupací potrubí je èásteènì tvoøeno flexibilní trubkou, která výraznì usnadòuje a urychluje montáž. Malé rozmìry umožòují umístit stanice LOGOPACK do bytových jader nebo do kuchyòské linky (v x š x hl. = 60 x 30 x 22 cm, viz obrázky v minulém èísle). Rozvody v bytech jsou v novostavbách montovány vìtšinou plastovým potrubím (vhodné je s hliníkovou vrstvou), které se odvíjí z rolí „od radiátoru k radiátoru.“ Vzájemné propojování u otopných tìles se provádí speciálním šroubením bez pájení. Pøi rekonstrukcích se vede mìdìné potrubí pod lištou v rohu u podlahy, viz obr. Pøestože je zde nutné pájet, je montហèistá a rychlá (dva montéøi jsou schopni provést kompletní instalaci v tøípokojovém bytì za jeden až dva dny). Systém LOGO není rovnìž nároèný na údržbu. Pøípadné opravy lze provádìt uzavøením pouze konkretního bytového okruhu bez omezení dodávky tepla ostatním bytùm. Nájemníkùm nebo majitelùm bytù pøináší tento systém komfort individuálního vytápìní a pøípravy teplé vody a možnost aktivního ovlivòování výše své spotøe- by energie. Investorùm umožòuje snažší kalkulaci, vyšší úroveò logistiky stavby a v pøípadì rekonstrukce její znaèné urychlení a s tím související menší obtìžování nájemníkù èi majitelù bytù. Prefabrikací dochází k zjednodušení projekce a èasto složitého výpisu materiálu. Montážním firmám pøináší systém pøedevším zjednodušení a urychlení práce. Na obrázku jsou vidìt bytové domy v Písku, kde byl popsaný zpù- sob s úspìchem použit. Stavba byla dokonèena v prosinci 1996. Komplex má vlastní plynovou kotelnu, která zásobuje topnou vodou 48 bytových jed- notek. V jádrech jednotlivých bytù jsou instalovány stanice LOGOPACK. Od roku 1996 byl systém LOGO s decentralizo- vanou pøípravou teplé užitkové vody s úspìchem použit ve více než 500 bytech postavených v Èeské republice. Nejvìtší podíl na spotøebì energie v domácnosti pøedstavuje až se 60 % vytápìní. Další v poøadí až s 25 % je pøíprava teplé užitkové vody (TUV). V Èeské republice existuje velké množství bytù, u kterých je stávající systém vytápìní a pøípravy TUV zastaralý a v mnoha pøípadech je jeho provoz znaènì neekonomický. Øešením je výmìníková stan- ice, která je napojena na centrální dodávku topné vody, èímž je umožnìn etážový kom- fort vytápìní a pøípravy TUV. (dokonèení z minulého èísla) Ing. Zdenìk Kratochvíl V roce 1992 a b s o l v o v a l Strojní fakultu ÈVUT v Praze, K a t e d r u ekonomiky a øízení strojíren- ské výroby. Poté jeden rok studoval man- agement na Northwood University, Midland Michigan v USA. V roce 1993 nastoupil k firmì Gebr. Meibes GmbH v Hannoveru. Od roku 1994 je spoleèníkem a jednatelem firmy MEIBES s.r.o. v Èeské republice. Za nejlepší exponát 3. roèníku Mezinárodní výstavy Aqua-therm v roce 1996 v Praze získala stanice LOGOPACK èestné uznání a na 6. mezinárodní kon- ferenci EEBW: Úspory energie ´98 – rovnìž v Praze – titul Negawatt 98. Detail napojení otopného tìlesa, rozvod pod krycí lištou Bytový komplex v Písku, pohled pøi pøíjezdu na Smetanovo námìstí smìrem od centra –VÝMĚNÍKOVÁ STANICEVE VLASTNÍM BYTĚ Meibes s.r.o. V domově 22 130 00 Praha 3 Tel.: (02) 684 77 42, 684 77 56 Fax: (02) 684 77 59

1122 ENERGETICKÁPOLITKA V rámci programù výzkumu a vývoje MŽP se pro letošní rok pøedpokládá následující rozdìlení finanèních prostøedkù: 1. Výzkum a vývoj nových technologií využívání obnovitelných zdrojù a úspor energie (3 mil. Kè) 2. Zdokonalování stávajících tech- nologií využívání obnovitelných zdrojù a úspor energie (4 mil. Kè) 3. Využívání geotermálních zdrojù pro energetické úèely. Využití geotermální energie v ekologicky postižených oblastech (3mil. Kè) Kritéria pro výbìr akcí k podpoøe v rámci Programu na podporu obnovitelných zdrojù energie pro rok 1999: - mìrná finanèní nároènost vypoèítaná z nák- ladù na realizaci opatøení vztažených na jed- notku odstranìného zneèištìní - optimalizace ekonomických parametrù pøíjemce pod- pory, zejména úvìrové zpùsobilosti, dále zajištìní celkového financování akce po celou dobu výstavby (týká se i obdržení grantové podpory z programu Phare, strukturálních fondù EU èi podpory formou pùjèky EBRD, EIB, WB popøípadì jiné významné mezinárodní finanèní instituce a pod.). Ekonomika hodnocení bude spoèívat pøedevším ve výpoètu èisté souèasné hodnoty (NPV) v pøípadì poskytnutí podpory, pro srovnání jednotlivých projektù bude použit mìrný ukazatel NPV na jednotku snížení emisí CO2, - podíl návratné a nenávratné podpory SFŽP na celkových nákladech akce, - vazba na využití souèasných kapacit a regionální poli- tiku životního prostøedí, - požadovaná podpora na jednotku snížení emisí CO2 (biomasa je považována za palivo neprodukující CO2). (moh) Programy Ministerstva životního prostøedí pro rok 1999 na stranì 19 Finanèní zdroje a prostøedky pro rok 1999 ÈÈáásstt pprrooggrraammuu oobbjjeemm ffiinnaannccíí zzddrroojj ffiinnaannccíí MPO 300 mil. Kè Èeská energetická agentura MŽP 300 mil. Kè Státní fond životního prostøedí 10 mil. (výzkum) státní rozpoèet MZE 62 mil. Kè státní rozpoèet MMR nesleduje se jako samostatná položka Podpora pùjde mimo STÁTNÍ ROZPOČET Jak jsme již uvedli, Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojù energie pro rok 1999 bude mít asi o 40 % menší finanèní zdroje než se pùvodnì pøedpokláda- lo. Uvádíme další podrobnosti: Ministr Miloš Kužvart (uprostøed) vysvìtluje úlohu Státního fondu životního protøedí Ze støednìdobého hlediska máme jasno. Dostavíme jadernou elektrárnu Temelín, provedeme rekonstrukci tøí blokù starší z tušimických uhelných elektráren a pøípravíme výstavbu plynové elektrárny v Mìlníce pro zajištìní rez- ervního výkonu v elektrizaèní soustavì. Zahájili jsme již také pøípravu výstavby nového zdroje na èerné uhlí v Dìtmarovicích, jehož spuštìní však s ohledem na vývoj domácí spotøeby elektøiny posouváme zhruba k roku 2007 a 2008. Tuším však, že otázka smìøovala k plánùm dlouhodobého vývoje èeské energetiky. Takové vám ale nabídnout nemohu. Jaký je v tom problém? Plány samozøejmì pøipravujeme, ale nemùžeme je dotáhnout do konce. Zatím máme na výbìr dva scénáøe vývoje poté, co za 15 let skonèí první etapa životního cyklu odsiøovacích zaøízení. Prvním z nich je možný tzv. retrofit, což znamená dùkladnou rekonstrukci stávajících tech- nologií , jak výrobního bloku, tak i odsíøení. Druhou možností je kompletní modernizace, tedy výmìna turbín, kotlù, prostì veškerého vybavení. Ve stávajících prostorech bychom tak nahradili dosavadní elektrárnu zbrusu novou. Oba typy scénáøe mají své výhody a nevýhody. V prvním pøípadì bychom na další patnáctileté období zakonzervo- vali staré technologie s nízkou, zhruba 30 % úèinností. V druhém pøípadì bychom sice dosáhli úèinnosti pøes 40 %, ale za stávající situace nevíme, zda bychom pro moderni- zované zdroje mìli dostatek uhlí pro celou jejich dobu živ- otnosti, nejménì pro tøicet let provozu. Dokud nebude jasnì øeèeno, zda budou nebo nebudou zrušeny územní limity, které v severních Èechách omezují tìžbu hnìdého uhlí, nemùžeme uèinit zodpovìdné rozhodnutí. Jinak øeèeno, mùžeme rozhodnout jen o èásti elektráren spalující hnìdé uhlí. Který z těchto scénářů má větší podporu? Neprosazujeme ani jeden. V tuto chvíli záleží na státu. Ten musí øíci, z jakých zdrojù budeme po roce 2030 vyrábìt elektøinu. Zda dotìžíme hnìdé uhlí, zda se spolehneme na domácí, ale prøedevším zásoby èerného uhlí, zda postavíme jaderné elektrárny nebo zda budeme dovážet plyn nebo pøímo elektrickou energii. Víc možností v podstatì není. Rozhodování o tom, v jakém pomìru budou zkombinovány, však volá po seriozní odborné i veøejné diskuzi zakonèené stanovením státní energetické politiky. Bez ní se nemùžeme pohnout z místa. Jediné, o èem není pochyb, je pøipravenost ÈEZ se jakékoliv energetické politice pøizpùsobit. Jak jsou vaše rozhodnutí časově omezená? Pøíprava a realizace retrofitu èi modernizace elektrárny zabere zhruba pìt let. Z toho vychází potøeba znát zámìry státu kolem roku 2010. Pokud by mìlo dojít k odklonu od dosavadní silné orientace na uhlí, musíme takové rozhod- nutí znát mnohem døíve, vlastnì nejlépe už zítra. Nahradit výkon 6000 MW v uhelných elektrárnách napøíklad plynem by znamenalo dovézt roènì zhruba dvanáct miliard m3 zem- ního plynu navíc. Dnes ovšem dovážíme „jen“ devìt mil- iard. Chci øíci, že vybudovat nové plynovody jak k nám, tak po našem území, by si vyžádalo hodnì èasu. A to jsme zatím mluvili o uhelných zdrojích, jenže kolem roku 2020 skonèí životnost i jaderné elektrárny Dukovany. To je dalších 1760 MW, které je tøeba nahradit. Zdroj: Odsíøeno, ÈEZ ,11/98, kráceno. Výhledy do budoucna èeské energetiky nejsou jasné Z ČEHO VYRÁBĚT ELEKTŘINU V závìru minulého roku mìly vrcholit pøípravy na dokonèení státní energetické politiky, která by mìla být jedním z nejdùležitìjších doku- mentù dalšího vývoje. Ten zatím žádná z pøedchozích vlád nedokázala pøedložit. Proto v minulosti došlo k nìkolika i nesprávným rozhod- nutím, které napøíklad zvýšenými náklady hradí uživatelé pøímotopných spotøebièù. To jen na okraj. Za základní energetickou bilanci státu nese odpovìdnost i nejvìtší výrobce elektrické energie – Èeské energetické závody, a.s. Tato mod- erní firma dnes snese širší evropská ekologická i ekonomická mìøítka. Chybìjící strategický dokument však brání ÈEZ vypracovat per- spektivu dlouhodobého vývoje. Vysvìtluje to generální øeditel Ing. Jan Vacík, MBA . Vysvìtlivky: MŽP – ministerstvo životního prostøedí, MPO – prùmyslu a obchodu, MZE – zemìdìlství a MMR – pro místní rozvoj

1133 KOMERÈNÍINFORMACE Støedisko již od svého poèátku pracu- je jiným zpù- sobem, než ob- dobná pora- d e n s k á z a ø í z e n í v zahranièí. Vedoucí Ing. Vladimír Zelený, s mnohaletou praxí v severoèeské energetice v Dìèínì, øíká, že hlavním smyslem není jen zdarma poradit, jak používat nejrùznìjší elektrické pøístroje a zaøízení, ale zejména nabídnout sys- témový pohled na každý energetický problém klienta. A se s ním obèané èi podnikatelé setkají pøi výstavbì a rekon- strukcích obytných domù, rodinných domkù, èi kanceláøí a nejrùznìjších budov. Od pondìlka do ètvrtka mají ve støedisku služby také pøední odborníci na jednotlivé energetické obory, vèetnì spe- cialistù na alternativní zdroje. To vyvrací pøípadný názor, že by ÈEZ chtìl ovlivòo- vat jen budoucí spotøebitele elektrické energie. „Snažíme se dokázat, že ÈEZ v žádném pøípadì nestojí proti využívání všech úsporných nápadù i alternativních zdrojù energie,“ vysvìtluje Ing.Vladimír Zelený. „Jde nám o vzdìlávání uži- vatele a spotøebitele pro jejich budoucí jednání s projektanty a dodavateli ener- getických zaøízení a pro jednání s doda- vateli rùzných forem energie. Mùžeme zájemcùm zkontrolovat energetickou nároènost jejich domácnosti, domu, pod- niku, malé firmy. Takový èlovìk už ví, co na projektantovi chtít a není jen pod vlivem dodavatelù. Zná názvosloví a pro orientaci i cenu, o které se bude bavit. V tom já vidím nejvìtší pøínos poradenského støediska. Stojíme tak na stranì spotøebitele, mezi ním a doda- vateli energie a služeb. Tím, že vytváøíme pro každého našeho klienta jeho vlastní „energetickou koncepci“ na míru, jej chráníme pøed chybnými rozhodnutími. Šetøíme tím jeho peníze. Dobrá rada tak není drahá, ale mìla by každého nauèit poèítat, vèetnì rozhodování o využívání alternativních zdrojù energie.“ Unikátní dominantou pražského støediska je vlast- nì dùm v domì. Maketa domku s jednotlivými místnos- tmi je názornou možností, jak zcela hmatatelnì pøed- vést naše poèínání v energetických a úsporných øešeních pøi jeho stavbì, vybavování, vytápìní, vìtrání atp. Jeho pomyslnými „místnostmi“ nás provázela Ing. Vilma Chládková. Zaèali jsme støechou, krytou šindelem èi betonovou taškou. Vysvìtlila rozdíly i možnosti tepel- né izolace, jejich montáže i pøípadných chyb. Na støeše jsme vyzkoušeli i funkèní foto- voltaický èlánek a solární systém s kolektorem a vším, co k systému patøí. Pøešli jsme na tepelné izolace stavebních konstrukcí, stropní i pod- lahové vytápìní, zastavili se u nejrùznìjších topidel, radiátorù atp. Nahlédli jsme do jejich „útrob“ a øekli si pøednosti jejich využívání. Instalace nezapomnìla ani na zpìtné využívání tepla ze vzduchu odcházejícího z obyt- ných místností nebo provozních prostor podnikù, obchodù atp. Byl k vidìní sporák s keramickou varnou plochou i praèka, která sama zváží prádlo a podle obsahu dávkuje vodu nutnou k praní. ÈEZ, a.s. jako první zaèal s prosazováním štítkù pro oznaèování energetické nároènosti pøístrojù. Názorné pøedvádìní nejnovìjších fungu- jících výrobkù a zaøízení skonèilo v pomyslné kotelnì s automatik- ou a regulací teploty a tlaku topné vody i s programováním vytápìní a souèasnì i ochrany bytu, domku. Každého zaujmou i dvì tepelná èerpadla, která jsou nyní velmi populární. To jsme zdaleka nevyèerpali všechny možnosti, napøíklad pro studenty mající k dispozici poèí- taèové programy a databáze, které jim poslouží pro roèníkové èi diplomové práce. Vìøíme, že se do Ener- getického poradenského støediska ÈEZ, a.s. v Jung- mannovì ulici opìt nìkdy vypravíme. Pøipravil: Jiøí Mohaupt PORADENSKÉse stává pojmem STØEDISKO Č E ZNa návštìvì v experimentálním domku Dobrý zvuk i u zahranièních odborníkù stále více získává Energetické poradenské støedisko ÈEZ, a.s. v centru Prahy v Jungmannovì ulici è. 9. Od roku 1994 nabízí návštìvníkùm široké spektrum služeb. Pøi návštìvì nás zajímaly hlavnì informace o úsporách paliv a energie, a také možnosti využívání obnovitelných zdrojù energie. Pohled na domek v domì, který vévodí poradenskému støedisku Místa u stolkù pro návštìvníky jsou stále obsazena

1144 NÁŠTEST Pøíbìh starý 6 let Jeden z našich ètenáøù objevil pøi svých døívìjších cestách po Rakousku pole zvl᚝ vysoké trávy (cca 2,5 m), která nerostla divoce, ale byla úmyslnì pìs- tována. Tráva byla podobná rákosu, který roste na zamokøených pozemcích, ale v Rakousku to bylo na poli mezi ostatními bìžnými plodinami. Z jediné pøivezené rostliny, darované majitelem, si za onìch 6 let namnožil dìlením koøenù malé políèko statných zelených stvolù, se kterými dìlá každoroèní pokusy, vèetnì spalování. Ano, jedná se o praktické využívání konkretního druhu fytopaliva, o kterémžto oboru bìžnì píšeme. Rostlina má název Miscantus Jedná se o tzv. sloní trávu, která je trvalka. Nejzajímavìjší je každoroèní obrovský nárùst zelené hmoty. Po prvním výsadbì vznikne za 2 - 3 roky pole vyrábìjící palivo. Nikoliv ledajaké, ale se stejnou výhøevností jako døevo! Navíc nové namnožené odd- enky lze prodávat a vyrábìt nejen palivo, ale i „peníze.“ V naprosto suchém stavu má totiž døevo, fytopaliva, napø. i sláma, výhøevnost kolem 18 MJ/kg, s ohledem na pøirozenou vlhkost prakticky 12 – 15 MJ/kg. Hnìdé elektrárenské uhlí má výhøevnost 10 – 12 MJ/kg a uhlí pro bìžné kotelny a domácnosti 14 – 15 MJ/kg. Rostliny se sklízí v zimì, kdy jsou uschlé a pùsobením mrazù ještì vysušenìjší. V drtièi vìtví se z nich stane hromada sypkého paliva, které se buï ihned spaluje, lisuje na brikety nebo i skladuje pøes léto na pøíští zimu (bohužel zabírá krytý prostor). Pro zemìdìlce to mùže být zajímavá náhrada za ukonèené pìstování plodin, ale i zpestøení „zimního odpoèinku.“ Konkretní èísla - výška stvolu 2 – 2,5 m každý rok - prùmìr stvolu u paty 9 – 10 mm - hmotnost suchého stvolu s listy cca 6 dkg - poèet stvolù cca 50/m2 - sklizeò sušiny cca 3 kg/m2 - energie z plochy cca 45 MJ/m2 - objemová hmotnost: volné uložení stébel cca 30 kg/m3 øezaná stébla cca 50 kg/m3 brikety cca 100 kg/m3 - životnost rostlin cca 20 let Závìr Pokus našeho ètenáøe není ojedinìlý. Naše redakce využila nabídky firmy FINALSTAV a na jejich lisu si ovìøila možnosti výroby briket. Pøinášíme o tom fotodokumentaci. Také další naše instituce oficiálnì zkouší rùzné ros- tliny, osazují se uhelné výsypky, vyvíjejí nové zemìdìl- ské stroje, dopravní i spalovací systémy. Evropské, ale i naše zemìdìlství hledá další – energetické – možnos- ti. Dobré pøíklady využití na stránkách Alternativní energie rádi uveøejníme. (JaP) B R I K E T YZ VLASTNÍ Sloní tráva zahøeje Ne, nelekejte se. Nejedná se o objevení uhelného dolu na vlastní zahradì našeho ètenáøe. Aèkoliv by to bylo pro majitele terno, protože naše zásoby hnìdého uhlí mají být vytìženy do roku 2030. Jestli je to v podstatì také dùl na vlastní výrobu paliva, to posuïte, vážení ètenáøi, sami. Detailní pohled na zelenou hmotu Jeden z rozmnožovacích trsù s drženým dvoumetrem Jaroslav Bureš pøedkládá Jaroslavu Peterkovi první briketu ZAHRADY Rozsekané suché rostliny jako palivo Slisované rostlinné brikety jako palivo

1155 KOMERÈNÍINFORMACE d o s t o j í z á v a z k ů m CCOONNRRAADD EELLEECCTTRROONNIICCCCOONNRRAADD EELLEECCTTRROONNIICC JJaakkoouu ttrraaddiiccii mmáá vvaaššee ffiirrmmaa?? Firma Conrad Electronic vznikla pøed 75 lety v Ber- línì, to znamená, že v loòském roce jsme si pøipomnìli kulaté výroèí od jejího založení. Je to stále rodinná firma. Její zakladatel pan Werner Conrad se tenkrát zabýval prodejem elektroniky a byl prvním, který pøišel na myšlenku, zasílat zákazníkùm tøeba i jednotlivé souèástky. Když si zájemce objednal napøík- lad jeden malý odpor na druhém konci Nìmecka, tak mu byl zásilkovou službou poslán. Seriózní pøístup k zákazníkùm a nesmírnì široká nabídka souèástek a nejrùznìjších výrobkù pak rodinì vynesla první místo v oboru, a to nejen v samotném Nìmecku. V oboru elek- troniky je firma nejvìtší zásilkovou firmou v Evropì. AA jjaakkéé bbyyllyy ppooèèááttkkyy vv ÈÈeesskkéé rreeppuubblliiccee?? Naše firma vznikla roku 1993 jako stoprocentní dceøiná spoleènost, když pøed tím tu pùsobil jeden obchodní zástupce. Ovšem už pøed revolucí mìla firma èeskoslovenské dodavatele hlavnì z oboru modeláøství. To trvá dodnes, a proto napøíklad nabízíme modely letadel od èeských firem v celé síti firmy CONRAD ELEC- TRONIC. Poèet našich zamìstnancù se pohybuje podle potøeby mezi 10 až 20 lidmi. Musíme být velice pružní a pøizpùsobit se objednávkám, napøíklad když vydáme nové propagaèní materiály a nabídkové katalogy, v období pøed Vánocemi atp. Nabízíme výhradnì zboží ze sortimentu mateøské spoleènosti, její rozsáhlé nákupní oddìlení a také nákup- ní spoleènosti v zahranièí nám ale umožòují nabízet vždy aktuální a zajímavé zboží z celého svìta. JJee pprraavvddoouu,, žžee ssee èèeesskkéé zzaakkáázzkkyy vvyyøøiizzuujjíí ppøøíímmoo vv NNììmmeecckkuu?? Všechny výrobky objednáváme v hlavním skladu firmy v Nìmecku, asi 50 km od èeských hranic. Zjednodušenì by se dal postup vyøizování zakázek popsat takto: Pøijmeme objednávku od zákazníka, zpracujeme ji a data pošleme pøes ISDN do Nìmecka. Tam se balíky kompletnì balí vèetnì adresního štítku a každý den pøepravce balíky vozí na poštu. Zakázka je vèetnì dopravy vyøízena bìhem 10 až 14 dnù. Zákazníkùm poskytujeme záruku 12 mìsícù a na nìkteré výrobky i nìkolik let, podle toho když ji dodavatel poskytuje. Bìhem 14 dnù mùže zákazník výrobek poslat zpìt, z libovolných dùvodù, napøík- lad, když mu nevyhovuje barva atp. Máme servis náhradních dílù a poskytu- jeme pøípadnì i schémata zapojení, když to výrobce umožòuje. Nìkteré pøístroje nabízíme kalibrované a po- skytujeme k tomu certifikáty. JJaakkýý jjee èèeesskkýý ttrrhh?? O naše služby je zájem, ale i my jsme v letošním roce pocítili, že klesá kupní síla zákazníkù. Musíme však o nì dál bojo- vat a snažit se. U èeských zákazníkù je nyní nejvìtší zájem o mìøící techniku, nejrùznìjší náøadí, a také vìci z oboru elektroniky pro domácnost. K nejúspìšnìjším napøíklad patøí bezdrátové poèítaèe na jízdní kola, které jsou cenovì výhodné. Napøíklad u elektronického wattmetru jsme snížili cenu pod 1000 korun a vzápìtí jsme pocítili vyšší zájem o tento výrobek. Myslím si, že se snahami hledat další úspory energie se zájem dále prohloubí. Naší filozofií je nabízet nejnovìjší výrobky. Na naší internetové stránce „www.conrad.cz“ je v souèasné dobì k dispozici kom- pletní sortiment aktuálního èeského katalogu. V pøípadì zájmu o výrobky z katalogu mateøské firmy, ve kterém se nachází kompletní sortiment, je možné objednat je také elektronickou poštou na adrese „servis@conrad.cz.“ Pro rok 1999 pøipravujeme nový podstatnì rozšíøený katalog v èeštinì, øekl nám TomᚠKonetzný. Urèitì jste slyšeli a možná dokonce využili zajímavých služeb zásilkové firmy CONRAD ELECTRONIC, která sídlí v Boru u Tachova. Také naše redakce pøi svých testech mohla mimo jiné využít velice užiteèný pøístroj wattmetr. Rovnìž pøi reportážích u nìkterých uživatelù obnovitelných zdrojù energie jsme objevili pøístroje a zaøízení, která právì nabízí CONRAD ELECTRONIC. Využili jsme proto nabídky k rozhovoru s øeditelem firmy Dipl. ekon. Tomášem Konetzným. CONRAD ELECTRONIC, s.r.o. Průmyslový areál Vysočany 348 02 Bor u Tachova Tel.: 0184/713 119 Fax: 0184/713 120 e-mail: servis@conrad.cz "Zatím je nejvìtší zájem o mìøící techniku, náøadí a výrobky pro volný èas a domác- nost," øíká TomᚠKonetzný a listuje v novém zásilkovém katalogu. Každý den jezdí dodávka s balíèky mezi hlavním skladem v nedalekém Bavorsku a sídlem èeské firmy v Boru u Tachova

1166 NAŠETIPY Následující informace jsou pøevzaty ze spoleènosti VWEW (Vydavatelská a hospodáøská spoleènost elek- tráren) ve .rankfurtu n. M. a ze slabikáøe o šetøení energie, který byl pøevzat z vìtší èásti z èlánku spolku na ochranu pøírody a byl vytištìn s laskavým svolením vyda- vatelství Natur + Umwelt Verlags GmbH. Autorem je Dr. Ludwig Trautmann. Pøestože se mohou nìkteré èíselné údaje od našich „domácích“ lišit , filosofie úspor zùstává stejná. * Jedna tøíèlenná domácnost spotøebovala v roce 1990 v prùmìru 4270 kWh/rok * Jedna tøíèlenná domácnost vybavená moderními pøístroji jen 1000 kWh/rok * Nejvíce energie „pojídají“ pøístroje, které pøemìòují proud na teplo jako napø. horkovzdušný ventilátor, ohøí- vaèe vody, praèky, myèky a sušièky prádla i nádobí, elektrické sporáky. Velmi mnoho proudu se pøirozenì ušetøí, když se užívá plynových sporákù, které jsou velmi pohodlnì øiditelné a když se TUV získává z plynového topení. K tomu, abyste vymìnili vysloužilé domácí spotøe- bièe, musíte mít dobré informace o nových výrobcích. Stejnì hodnotné pøístroje se èasto liší ve spotøebì proudu 3 – 4 x. 1. Energie ñ öet¯enÌ ñ tipy Úspory do 10 % - lednici postavte daleko od tìles topení - osvìtlení, stereo zaøízení, rádia atd. zapnìte jen tehdy, když je skuteènì potøebujete - spotøebu TUV omezte smíšením se studenou a regulá- tory prùtoku - používejte již ohøáté plotny (napø. 10 minut pøed skonèením je vypnìte) - chladící a mrazící zaøízení pravidelnì odledujte - chladící žebra na zadní stranì mrazících a chladících zaøízení jednou roènì zbavte prachu Úspory 10 – 30 % - mrazák umístìte nejlépe do chladného prostoru sklepa - osvìtlení rozmístìte s rozmyslem, nesvite "z hlubin pokoje" - lampy vybavte jednotlivými spínaèi, žádné „sváteèní“ osvìtlení, které je ovládáno z jediného místa - boiler na TUV pøi dlouhodobém nepoužívání vypnìte - hrnce by mìly být minimálnì tak veliké, jaké jsou plot- ny sporáku - vaøte jen s poklièkou - u elektrických sporákù používejte jen hrnce s rovným dnem - praèky a myèky na nádobí zapínejte zcela naplnìné - do sušièky dávejte jen dobøe vyždímané prádlo - akumulátory nabíjejte bezprostøednì pøed používáním Úspory pøes 30 % - televizor správnì vypnìte, nenechávejte ho bìžet v provozu „Stand by“ 2. N·kup novÈho p¯Ìstroje - pomocí srovnávacích tabulek vyberte z nabídky ten nejlepší pøístroj - mraznièka je úspornìjší než mrazák - lednièka bez mrazícího boxu je znaènì úspornìjší než s ním - pøi koupi praèky dbejte na to, aby mìla oddìlený pøívod vody (teplá/studená) - praèky a myèky nádobí pøipojte, pokud je to možné, na pøívod teplé vody - používejte typy osvìtlení, které šetøí proud (úspora cca 30 %) Vìøíme, vážení ètenáøi, že Vám nejsou alespoò nìkteré rady neznámé a že je prakticky využíváte již delší dobu. Pøipravili: Jaroslav Peterka a CONRAD ELECTRONIC s.r.o. ⁄SPORY elektrickÈ energie v dom·cnosti Výtah z prùmìrné roèní spotøeby Druh pøístroje Prùmìrná domácnost Moderní domácnost (VWEW) praèka 280 kWh 120 kWh lednice 440 100 mrazák 570 200 malý pøístroj 200 100 televizor 170 100 osvìtlení 320 130 myèka nádobí 280 150 celkem 2 260 900 V Liberci zahajuje výs- tavní rok CONTEC ë99 slouží stavebnictví Známé liberecké výstavištì již 3. února otevírá 9. roèník specializované kontraktaèní výstavy v oboru staveb- nictví známé jako CONTEC. Poøadatelem jsou Liberecké výstavnítrhy,a.s.Výstavištì,ležícívestøedumìsta,nabízívystavovatelùmsolidníslužby,vèet- nì dopravního a telekomunikaèní zázemí. V souèasnosti zateplené pavilony mohou nabídnout prostory 240 až 250 vystavovatelùm. Vyhovují dopravní a pøístupové podmínky k pavilonùm, vèetnì prostorných dveøí k lepší manipulaci s exponáty. Hovoøíme o tom s øeditelem LVT Josefem Škrlíkem. KKoolliikk jjee nnaa CCoonntteecc ppøøiihhlláᚚeennoo vvyyssttaavvoovvaatteellùù?? „Veletrh Contec patøí k nejvìtším akcím bìhem výstavního roku, jedná se nomen- klaturnì o jednotnou akci. Tím, že se již koná po deváté, má velký ohlas mezi vystavovateli. Nyní v závìru roku 1998 máme již 130 pøihlášek. V šesti pavilonech a na volné ploše bude obsazeno na 5000 metrù ètvereèních plochy. Je to kontraktaèní výstava, tzn. že vystavovateli jsou pøedevším výrobci a velkoobchodní organizace. K hlavním oborùm budou patøit stavební materiály, náøadí, dále vytápìní a klimatizace, vybavení interiérù, spalovny a úpravny, bezpeènostní ekologické systémy, ochranné pomùcky, poradenství a služby architektù.“ NNììkktteerréé vvýýssttaavvnníí oorrggaanniizzaaccee ppoocciiuujjíí ppookklleess zzáájjmmuu vvyyssttaavvoovvaatteellùù,, ccoož ooddrráឝíí eekkoo-- nnoommiicckkéé pprroobblléémmyy ssoouuèèaassnnoossttii.. JJaakk ttoo ccííttííttee uu vvááss?? „Jsme normální obchodní subjekt. Nabízíme výstavní plochu a služby, a za to nám zákazníci platí. Je pak na nich, aby se pøidali ke všeobecné propagaci a pomohli si získat svého budoucího zákazníka. Musím však øíci, že výstavnictví je pevnì svázané s výkonností ekonomiky. Bohužel v souèasné dobì lidé více spoøí, narùstají vklady, a s tím se velice tìžko srovnávají prodejci potažmo výrobci. Máme jednu velkou výhodu, že naše výstavištì svojí velikostí odpovídá potøebám mìsta a zdejšího regionu. Znaènì jsme snížili vlastní náklady a pro vystavovatele mùžeme tak stanovit pøíznivé ceny. Øekl bych, že ètyøi, pìt let držíme ceny za plochu pøibližnì na stejné výši. Také dodavatelé expozic se museli pøizpùsobit cenám, a to ku prospìchu vystavovatelù. Nechali jsme si udìlat za posledních pìt let pøehlednou tabulku úèasti vystavovatelù a návštìvnosti, a èísla jsou pøibližnì stejná. Snažíme se vytvoøit takové podmínky, a již cenové, nebo výstavní, aby nám vystavo- vatelé zùstali vìrni i pro další roèníky. Také nᚠakcionáø mìsto Liberec má zájem výstavní èin- nost dále rozvíjet, je to v zájmu mìsta i budoucího nového regionu. V Liberci pokraèuje pri- vatizace bytového fondu a zejména starší panelové domy budou potøebovat celkové rekon- strukce a zateplení, a to stavebním firmám vytváøí pøedpoklady dalších zakázek. Také další stavební èinnost je tu jedna z nejvìtších v republice,“ zdùraznil na závìr rozhovoru øeditel LVT Josef Škrlík. O dalších výstavních aktivitách LVT bìhem roku se dovíte v pravidelné rubrice VELETRHY A VÝSTAVY. Kdo chce šetøit elektrický proud v domácnosti, musí být seznámen s tímto druhem energie a musí vìdìt, který pøístroj spotøebuje proudu více a který ménì. Jeden dlouhodobìji odstavený spotøebiè s velkým odbìrem proudu nemusí pøinést takovou úsporu jako více spotøebièù s malým odbìrem odstavených (nepoužívaných) po kratší dobu. Jak to tedy vlast-

1177 JJaakk ssee nnaakkuuppuujjee vv zzeemmíícchh EEUU?? V zemích Evropské unie slouží spotøebiteli k ori- entaci na trhu nezávislé hodnocení, vyjádøené tzv. ener- getickým štítkem, jímž je spotøebiè opatøen. V Rakousku se štítkování (labeling) provádí od roku 1994, ve Velké Británii, Nizozemí, Dánsku, Španìlsku a Portugalsku od poèátku roku, v SRN by mìlo být teprve zavedeno. JJaakk ššttíítteekk vvyyppaaddáá?? Vzhled štítku je sjednocen ve všech zemích, které pøistoupily k rámcové dohodì. Kromì oznaèení výrobce, modelu výrobku a jeho hlavních technických a energet- ických parametrù obsahuje štítek i zaøazení podle výše spotøeby. Rozpìtí sedmi kategorií od nízké spotøeby po vyšší, t.j. od úsporného po ménì úsporný spotøebiè, je znázornìno barevnou škálou a písmeny A až G. Kategorie D a E pøed- stavují støední hodnoty, stanovené rámcovou do- hodou. Do špièkové kate- gorie A se napøíklad dostane chladnièka nebo mraznièka, která má spotøebu více než o 45 % nižší než prùmìr, do kat- egorie B o 25 - 45 % nižší než prùmìr atd. a do nejhorší kategorie G patøí modely mající spotøebu o více než 25 % vyšší než prùmìr. SSttaavv nnaa nnaaššeemm ttrrhhuu Také u nás by v pøíštích letech mìlo být zavedeno oznaèování elektrických spotøebièù energetickými štítky. Protože údaje o základní energetické nároènosti na podobných výrobcích doposud chybìjí, rozhodla se akciová spoleènost ÈEZ k postupnému vyhodno- cování jejich energetické úrovnì. Provádìné testy mají sloužit jako podklad pro budoucí rutinní štítkování spotøebièù. ÈEZ zatím realizoval testy u aku- mulaèních ohøívaèù vody, automatick- ých praèek, myèek nádobí a sušièek prádla. K provedení vlastního vyhodno- cení výsledkù mìøení a zkoušek byla ustanovena nezávislá odborná skupina. Pøi návrhu podoby štítku se komise držela designu platného pro oblast EU, a to jak co do rozmìru a barev, tak také pokud jde o struktu- ru údajù. Akumulaèní ohøívaèe teplé užitkové vody Byla provedena tato mìøení: - jmenovitý objem vody - tepelné ztráty ohøívaèe - výkon horké vody - doba pro opìtovný ohøev Hlavní výsledky Hodnoty mìrných tepelných ztrát se pohybovaly v rozmezí 5,20 až 15,05 Wh/litr za 24 hodin, což je rozsah 290 % oproti nejnižší hodnotì. Velmi nepøíznivé jsou tyto mìrné tepelné ztráty u ohøívaèù s objemem 30 a 50 litrù. I ve skupinì ohøívaèù o objemu 80 až 150 litrù byly zjištìny podstatné rozdíly 5,20 až 12,99 Wh/litr za 24 hodin, což je rozsah hodnot 250 %. Tepelné ztráty jsou považovány za rozhodující ener- getický parametr hodnocených ohøívaèù. Zjištìné údaje o tepelných ztrátách ukazují na rozdílnost kvality ohøí- vaèù z hlediska jejich tepelné izolace. Byly zvoleny za hlavní kriterium hodnocení energetických parametrù ohøívaèù a mìly by být na štítku spotøebièe výraznì vyz- naèeny. Pro zaøazení ohøívaèù do stupnice slouží tato tabulka: (Dle sekce obchodu ÈEZ, a.s., Jungmannova 29, 111 48 Praha 1, upravil JaP) ŠTÍTKOVÁNÍ ELEKTRICKÝCH SPOTØEBIÈÙ Dávno již mìla minout doba, kdy si zákazníci vybírají spotøebièe jen podle vzhledu, užitných vlastností a hlavnì ceny. V posledních letech si významné postavení na žebøíèku tìchto hodnot zajišuje nové kriteri- um, kterým je energetická nároènost. Nejvìtší význam má u spotøebièù o vyšších pøíkonech, jako jsou praèky, ohøívaèe vody, žehlièky atd. Testy nemùže zajišovat ani výrobce, ani zákazník, ale nezávislí odborníci. A B C D E . G do 5 5-7 7-9 9-11 11-13 13-15 nad 15 (Mìrné tepelné ztráty Wh/24h . l) ŠTÍTKOVÁNÍ

1188 SLUNEÈNÍENERGIE-tepelná Hranice výkonu plochých kolektorů Z èlánku v minulém èísle vyplývá, že èiré sklo pro prùchod sluneèních paprskù na absorbér plochých kolek- torù z dùvodu skleníkového efektu potøebujeme, zatím- co všechny ostatní boky a zadní stranu kolektorù mùžeme dokonale tepelnì izolovat lacinìjším neprùh- ledným materiálem. Nevýhodou skla ale je, že nám velkou èást získaného tepla odvádí zpìt do okolního prostøedí. Sklo u oslunìných kolektorù je totiž teplé od vnitøního vzduchu nad absorbérem, zatímco zadní strana kolektoru pùsobením izolace teplá není. O tom se mùžete pøesvìdèit sami položením ruky na oslunìný kolektor. Jak zvýšit výkon kolektorù, když pod sklo žád- nou izolaci dát nemùžeme? Řešení je několik Z pøedchozího odstavce vidíme, že viníkem je vzduch v kolektoru. Víme také, že tam, kde není vzduch, nemùže se teplo šíøit proudìním. Vysajme tedy vzduch a vznikne nám vakuový kolektor s energetickým ziskem vyšším o právì odstranìné ztráty pøedním zasklením. Dalším øešením je použití prùhledné (transparentní) izolace pod sklo. O této metodì však až nìkdy pøíštì. Princip vakuového kolektoru není nejmladší. Na obrázku 1 je uveden patentový výkres z roku 1930. Všimnìte si, že dilatace trubic byla øešena pomocí tzv. harmoniky, která vyrovnávala prodlužování a zkracování trubice vlivem teplotní zátìže a to kladné (v létì) i záporné (mráz v zimì bez pøímého sluneèního svitu). Základem je opět lamela O lamele v kolektorech jsme psali v minulém èísle. U plochých kolektorù jich mùžeme použít celé množství, zatímco v trubici pouze jedi- nou. Po umístìní lamely do speciální sklenìné trubice tuto trubici vyvakuujeme a zatavíme. Vakuum je uvnitø po celou dobu životnosti trubice a nedá se již vylepšit. Je to stejný princip jako u žárovky. Prasknutím skla žárovky se celá žárovka stává nepotøebnou. To se u vakuových trubic stává, vlivem úmyslného vandal- ského zásahu, také. V poslední dobì se v lamele používá tzv. trubka v trubce, viz obrázek 2. Řada trubic tvoří kolektor Sestava trubic v jediném rámu tvoøí vakuový trubi- cový kolektor (viz obr. 3). Poloha trubic mùže být pøit- om vodorovná s lamelami vodorovnými i šikmými i svis- lá (na šikmé støeše). Každá poloha má ovšem svùj ener- getický výkon, protože slunce ozaøuje trubici jednou po „délce“ a jednou po „prùmìru.“ Výkon trubicového kolektoru je proti plochému kolektoru vyšší, ale èistá plocha lamel je na jednotku zakryté støechy nižší (tru- bice musí být s mezerou, aby si moc vzájemnì nestíni- ly). Vakuové kolektory se všeobecnì používají pro vyšší teploty ohøevu tj. pro TUV, vytápìní nebo technologické úèely. Použití pouze pro letní bazén by byl drahý pøepych. Ing. Jaroslav Peterka, CSc. sslluunneeččnníí eenneerrggiiee tepelnáV zimním období se nedá pracovat na støeše, a tak tento èas využijeme k informacím o dalším specifickém typu sluneèních kolektorù, t.j. vakuových trubicových kolektorech. Tøeba se pro nì do zahájení jarní stavební sezóny rozhodnete. Obr. 1 Patentový výkres vakuového trubicového kolektoru (1930) Obr. 2 „Trubka v trubce“ lamely (firma NAU, SRN) Obr. 3 Pohled na horní èást kolektoru (firma NAU, SRN) Vakuový sluneční kolektor

1199 ZKUŠENOSTIANÁMÌTY VVììttššiinnaa nnaaššiicchh oobbyyvvaatteell vvááss zznnáá jjaakkoo nneeúúnnaavvnnééhhoo pprrooppaaggááttoorraa vvyyuužžíívváánníí sslluunneeèènníí eenneerrggiiee.. JJaakk jjssttee ssee kkee „„sslluunnííèèkkuu““ ddoossttaall?? Všechny cesty vedou ke sluníèku: vidíme ho na obloze, pøináší svìtlo do našeho hmotného i duchovního života, bez nìho by vìci nebyly tím èím jsou. Bez nìho by Zemì byla jen èernou mrazivou koulí (-265o C), bez nìho by byl svìt mrtvý a nehybný, bez vody a bez vzduchu, bez modré oblohy, bez ptaèího zpìvu. Pocházím z hor mezi Chorvatskem a Srbskem – tam starší gener- ace ráno zdravila Slunce pøi východu pozdravem, uklonìním a muži smekali klobouk. Zùstala mi ta úcta, i když nesmekám klobouk – protože ho nenosím. Ale vnuky a vnuèky (mám jich zatím deset) uèím podìkovat po každém jídle Pánu Bohu, kuchaøce a sluníèku. Základním zákonem na Zemi a v celém vesmíru je zachování energie. Ve škole by mìli kantoøi nauèit žáky a studenty ptát se: „Z èeho je tato energie?“ Ten ener- getický rodokmen „Proè?“ mùže vypadat napø. takto: Auto v pohybu má kinetickou energii. Z èeho je tato energie? Pochází z ropy. Z èeho je energie v ropì? Ze sluneèního záøení, které fotosyntéza ve fytoplanktonu pøed desítkami milionù rokù pøemìnila v chemickou energii. Z èeho je energie sluneèního záøení? Je to jaderná energie uvolòovaná pøemìnou vodíku v hélium ve støedových oblastech Slunce za teplot 15 milionù stupòù. Je to tak úèinná pøemìna, že se ji èlovìk snaží napodobit (za obrovské peníze) zde na Zemi (tzv. termojaderná fúze). Pojïme dál: Odkud se bere energie ve vodíku? Ta je v nìm od poèátku vesmíru, jako klidová energie hmoty. Energie, stejnì jako prostor a èas, vznikly zároveò s hmo- tou. Až k poèátkùm vesmíru – pøed deseti miliardami rokù lze sledovat „energetický rodokmen“ jakékoliv formy energie. Podobnou historii má každá forma energie, se kter- ou zde na Zemi pøicházíme do styku. A témìø vždy navážeme na záøení, v nìmž nám Slunce svou energii posílá. Je ve vìtru, je v biomase, je v teple pevnin a moøí, je v toku øek, ve svalech dìlníka, ve zpìvu ptáka, v každém našem pohybu a myšlence. Nestojí sluneèní energie a její formy za to, abychom se jí zabývali? Nenièili bychom fosilní paliva, která patøí jako cenná chemická surovina našim potomkùm. Nenièili bychom vzduch a zdraví dìtí (kolik dýchacích potíží je jen v sev- erních Èechách) ani zdraví svoje a svých spoluobèanù. VVaaššee ssoolláárrnníí ffiilloozzooffiiee zzaaèèíínnáá ppøøiinnáᚚeett pprrvvnníí vvýýsslleeddkkyy ii uu nnááss.. ZZaaèèíínnáámmee ssii uuvvììddoommoovvaatt ss ppllnnoouu vváឞnnoossttíí,, žžee jjeeddiinnìì SSlluunnccee nnáámm uummoožžòòuujjee žžíítt aa ppøøeežžíítt.. Ano, je to tak dobøe a vydávání ALTERNATIVNÍ ENERGIE je v této dobì velmi užiteèná èinnost. Pøedpovìdi odborníkù napøíklad Marchetti z International Institute for Advanced System Analysis a z nové doby i prognóza koncernu Shell jasnì ukazují, že v polovinì pøíštího století bude vìtší èást e n e r g e t i c k é spotøeby lidstva kryta pøímou i nepøímou sluneèní energií. NNeemmoocc nnaaššíí ppllaanneettyy nnaazzvvaannáá zzvvyyššoovváánníí sskklleennííkkoovvééhhoo eeffeekkttuu vvááss mmuussíí vveellmmii ttrrááppiitt.. Ano, trápí nás to všechny. Proto musíme rozšiøovat zák- ladní poznatky o tìch energiích, které nahradí nenahraditelná fosilní paliva – to jest alternativních energiích. CCoo bbyyssttee ppooppøøááll nnaaššíí rreeddaakkccii ddoo 22.. rrooèènnííkkuu jjeejjíí èèiinnnnoossttii?? Abyste se udrželi a aby se co nejvíce rozšíøila obec ètenáøù vašeho èasopisu. Aby se vaše úsilí zúroèilo a ALTERNATIVNÍ ENERGIE vychovala dostatek odborníkù pro budoucí sluneèní energetiku. Harcoval jsem v mnohých koutech svìta a poznal mnoho národù. Málokterý se mùže inteligencí a manuální zruèností srovnávat s našimi lidmi. Je ale tøeba je seznamovat se základními poznatky o alterna- tivních zdrojích – oni domyslí a vytvoøí nová efektivní zaøízení. To abychom je nemuseli dovážet v budoucnu z ciziny, ale naopak. Proto jsme mìli radost z prvních èísel ALTERNATIVNÍ ENERGIE a chtìl bych popøát dostatek sil redakci, autorùm i ètenáøùm, aby se nenechali odradit pøekážkami. Na každé cestì za ušlechtilým cílem se objeví nepøátelé a pøekážky. Avšak èlovìk, který je pøesvìdèen, že na konci jeho cesty je svìtlo, se nenechá odradit tím, co se dìje ve tmì. A o tom svìtle – svìtle od Slunce až pøíštì. Prozatím dìku- ji, pane redaktore. Pøipravil: Jaroslav Peterka Doc. RNDr. Josip Kleczek, DrSc. je z Astronomického ústavu Èeské akademie vìd v Ondøejovì u Prahy. Èlovìk u nás sice známý, ale v zahranièí ještì více. Proslul svým neotøelým vztahem k naší Zemi, vesmíru vùbec, ale hlavnì ke Slunci, které se mu stalo chlebem i solí života. O všem dovede vyprávìt tak zajímavì, že jeho nejdelší odborná pøed- náška trvala 12 hodin. Naše redakce mu položila v závìru minulého roku nìkolik otázek. Cílem tìchto programù je v souladu s usnesením vlády ÈR è. 480 z 8. èervence 1998 realizace koncepce Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojù energie. Jedná se o podporu pro- jektù malých a støedních zdrojù, které nahrazují spalování pøevážnì fosilních paliv. Z·kladnÌ typy opat¯enÌ, kter· budou podporov·na: Podpora investièních projektù na využívání obnovitelných zdrojù energie: * investice do náhrady pevných fosilních paliv pøi vytápìní a ohøevu TUV biomasou, pøípadnì v kombinaci se solárním systémem pro byty, rodinné domky a obytné budovy, vèetnì objektù obèanské vybavenosti a sociální péèe i zaøízení pro hromadnou rekreaci a dále investice do vytápìní biomasou (pøípadnì v kombinaci se solárním systémem) v novì budovaných bytech, rodinných dom- cích a obytných budovách, vèetnì objektù obèanské vybavenosti a sociální péèe i zaøízení pro hromadnou rekreaci, * investice do náhrady vytápìní pevnými fosilními palivy nebo elektrickými pøímotopy v komunální sféøe, systémy centrálního zásobování teplem a TUV z obnovitelných zdrojù energie, * podpora využití obnovitelných zdrojù energie ve škol- ství, zdravotnictví a v objektech rozpoètové sféry, * podpora investic do náhrady vytápìní elektrickými pøí- motopy a pevnými fosilními palivy, na vytápìní tepelný- mi èerpadly v obytných budovách (vèetnì rodinných domkù) a budovách obèanské vybavenosti (vèetnì sociální péèe) a dále investice do vytápìní tepelnými èer- padly v novì budovaných obytných budovách (vèetnì rodinných domkù) a budovách (vèetnì sociální péèe), * investice do èásteèné zmìny vytápìní pevnými fosilní- mi palivy a elektrickými pøímotopy na solární systémy v objektech pro bydlení a obèanskou vybavenost a inves- tice do vytápìní solárními systémy v objektech pro bydlení a v budovách obèanské vybavenosti, * investice do výstavby malých vodních elektráren, * investice do výstavby vìtrných elektráren, * investice do výstavby zaøízení pro spoleènou výrobu elektrické energie a tepla z biomasy, * investice do instalace solárních systémù a tepelných èerpadel v úèelových zaøízeních. Podpora vybraných neinvestièních projektù v oblasti využívání obnovitelných zdrojù energie: * podpora osvìty a poradenství zabezpeèovaných státní správou a navazujícími organizacemi, * podpora osvìty a poradenství zabezpeèovaných nevládními organizacemi. slunce je m˘j ûivot Programy Ministerstva ûivotnÌho pro rok 1999 prost¯edÌ (pokraèování ze str. 12)

Vlastimil Štolcpart nám ukázal i venkovní výparník tepelného èerpadla Carrier V HORUŠANECH předběhli dobu Než všechno zaèalo Pan Štolcpart se pøed lety vyuèil v plzeòské Škodovce elektrikáøem a pozdìji vystudoval støední prùmyslovku. Dlouho patøil mezi radioamatéry. Není tudíž divu, že má k elektronice a vìcem souvisejícím velice blízko. „Být v Horušanech trochu lepší povìtrnos- tní podmínky, dávno už by se mi nad obcí toèila vrtule vìtrné elektrárny,“ dozvídáme se první zajímavost. Není jediná. Když ukonèil vojenskou službu a oženil se, došlo i na pøestavbu rodinného domku. Právì tehdy se zrodily první úvahy o alternativním tepelném zdroji, který by nahradil stávající pokojová kamna na uhlí. Nejpùvodnìjším øešením mìla být teplovzdušná kamna, (vyvíjená v té dobì firmou Moravia), která by teplo do místností dodávala kanálky ve zdech. Firma však povolení k jejich výrobì nedostala, a tak øešení padlo. Následovala úvaha o elektrickém topném systé- mu v podlaze. Rozmluvil ji kamarád. Topit se ale muse- lo, a proto se ve sklepì domku Štolcpartových prozatím rozhoøel uhelný kotel klasického ústøedního topení. Fungoval by docela dobøe, kdyby v obci nedocházelo k obèasnému vypínání elektøiny. Kotel se pøehøíval. Proto Vlastimil Štolcpart doplnil svùj topný systém bater- ií napojenou na elektrický mìniè. Tím mohl v okamžicích nouze dodávat do domácí sítì potøebných 220V/50Hz a cirkulaci vody zachovat. V této sestavì topné zaøízení sloužilo nìkolik let. K rozhodnutí skonco- vat i s ním došlo, když k rodinnému domku pøivezlo nákladní auto najednou 220 metrákù uhlí. „Byla to hrozná døina,“ lapidárnì konstatuje hostitel. „Øekl jsem si, konec s uhlím.“ Tepelná èerpadla nastupují Prostudoval odbornou literaturu, dodateènì se vyuèil chlaïaøem, provedl øadu propoètù a pak zaèal. „Pro zaèátek jsem se rozhodl pro tepelné èerpadlo typu vzduch-vzduch od americké firmy Carrier,“ øíká. "Patøí ke špièkovým a má zaruèen perfektní servis.“ Pan Štol- cpart s ním pak øadu let získával zkušenosti. Mimocho- dem, používá je dodnes. Jeho pøíkon je v prùmìru 2,6 kW a topný výkon 7,6 kW. Lidovì øeèeno, dobøe zatopí. Nᚠhostitel nám to vzápìtí názornì demonstruje pøí- jemným teplem linoucím se bìhem chvilky po zapnutí èerpadla z radiátoru do místnosti. Posledním „hitem“ alternativního vytápìní v tomto rodinném domku, opìt po øadì propoètù a úvah, je provoz dalšího tepelného èerpadla Carrier, tentokrát v zapojení „zemì-voda.“ Na jeho vstupu je 400 metrù plastové hadice o svìtlosti 28 mm a síle stìny 5 mm, kterou jsme zakopali v hloubce 1,3 m do pole pøilehlého k usedlosti, prozrazuje autor. „Kvùli vylouèení tepelných zkratù je rozteè hadic asi 2 metry.“ Zemní okruh konèí ve sklepì, kde stojí agregát tepelného èerpadla a dvousetl- itrový zásobník na vodu, v podstatì bojler bez topné spirály. Ten však už patøí do sekundární èásti èerpadla – topného okruhu místnostmi rodinného domku. Zásobník je zapojen do série s obìhovým èerpadlem (druhé je v zemním okruhu) a se ètyømi paralelnì propojenými radiátory. Pohodlí a úspora Chod tepelného èerpadla je automatický, na základì pøedvolby, nebo ruènì ovládatelný. Pro pohodlnìjší provádìní druhého zpùsobu využil pan Štolcpart chytrého nápadu. Øídicí èást tepelného èerpadla doplnil bezdrá- tovým programátorem. Na základì toho èidla v místnos- tech kontrolují žádanou teplotu a v pøípadì jejího poklesu dálkovì zapnou tepelné èerpadlo. „Ušetøil jsem si tím chození do sklepa,“ zdùvodòuje. Originální zapojení top- ného systému také umožòuje vyhøát místnosti na rozdílné teploty. Jak se dozvídáme, pùvodní projekt instalace tepel- ného èerpadla pøedpokládal tepelný výkon cca 12 kW. „Mìøením se mi potvrdil. Takže pøi elektrickém pøíkonu kompresoru tepelného èerpadla 4,4 – 4,6 kW vychází topný faktor 2,5 – 3. Ani jsem to neèekal,“ øíká nám pøi louèení nápaditý Vlastimil Štolcpart. Pro nezasvìcené: Pøepoèteno penìzi to znamená, že pùvodní náklad na 1 kWh tepelné energie v tomto zajímavém rodinném domku v Horušanech klesl z 90 haléøù témìø na polovinu. Taková kouzla dokáží asi jen tepelná èerpadla. Pøipravil : Jiøí Votruba Zajímavì instalované tepelné èerpadlo CARRIER Horušany. Malá obec na okrese Plzeò-jih plná rodinných domkù. Pøi cestì z Pøeštic do nedalekého Merklína ji témìø pøehlédnete. Nenajdete totiž o ní zmínku ani v prùvodci po zajímavostech Plzeòska. A pøesto jsou Horušany cílem našeho výjezdu. Pøièinila se o to zvìst o perfektnì fungujícím tepelném èerpadle Carrier, které si ve svém domku nainstaloval nápaditý Vlastimil Štolcpart. Zvoníme, pøedstavujeme se, vcházíme a pak už se nestaèíme divit. Pohled do kotelny rodinného domku prozrazuje instalaci tepelného èerpadla 2200 Tepelná čerpadla CARRIER všech modifikací a výkonů dodává: Carrier Plzeň Jiráskovo nám. 3 tel.: 019/493 44, 0602 220 975 TEPELNÁÈERPADLA–reportáž

2211 TEPELNÁÈERPADLA–reportហKastelán je spokojen „Moje myšlenka zrála asi deset let,“ pochlubil se nám správce hradu Jaroslav Butula. „Vyhecoval mì k tomu Ing. Paøez, který øíkal: Podívej, ty mᚠkolem hradu vodu a to je topný médium, proè ho nevyužít?“ Takže jsem to prosazoval, ale rozhodují ovšem peníze, což trvalo nìjakou chvíli. Já si myslím, že návratnost investice bude tìch šest let, nìkdo øíká míò, nìkdo víc. To jsou zatím všechno jen dohady, musíme si to spoèítat a dát vedle spotøeby elektrické energie za minulý rok. Èerpadlo ovládá elektrokotel Jak jsme se dovìdìli, správní èást hradu se dosud vytápìla elektrokotlem Protherm. V nìm se nyní vyblokovala jedna patrona, a tepelné èerpadlo o výkonu 10,5 kW si zapojuje elektrokotel, a to pouze v pøípadì, kdy nestaèí vyrobit dostatek tepla. Do -50°Celsia venkovní teploty bude topit výhradnì tepelné èerpadlo, což bude asi po vìtšinì roku, protože tu jsou silné stìny, a teploty -5 i -15 se uvnitø až tak nepoznají. Bojler na TUV je nový a je celodennì ohøíván, ohøev TUV je priorit- ní, v té chvíli se odpojí vytápìní. Zemní kolektor dlouhý 454 m je umístìn v bahnì hradního pøíkopu, ze kterého odnímá nízkopotenciální teplo. Šlechtic by se divil Bývalý støedovìký pán Pùta Švi- hovský by se urèitì divil, nìkdejší železné koše s døevìným uhlím nahradilo tepelné èerpadlo. Je tøeba zdùraznit, že celodenní vytápìní potøe- buje jen správní èást hradu, kde žijí správcovi, a jsou tu také spoleèenské místnosti a výstavní síò. „Do èervna je tady nutno topit,“ pøidává se paní Butulová. „Když sem pøijdou prùvodci z hradu, tak se potøebují trochu ohøát. V dalších prostorách máme ještì akumulaèní kamna a v nìkterých spoleèenských místnostech i podlahové elektrické vytápìní akumu- laèní. Je toho hodnì, co máme na vytápìní. Nìkdy se bojíme i sep- nout takové spotøebièe, protože víme, jaká je tu spotøeba energie.“ Správní budova je vytápìna celý rok trvale, a tak úspory elek- trické energie budou proto znaèné. Pøipravil: Jiøí Mohaupt Investor: Památkový ústav v Plzni Dodavatel: VESCOM PRAHA Tepelné èerpadlo: IVT GREENLINE 11, Švédsko Náklady: 420 000 Kè - Dotace: ÈEA 168 000 Kè Pøedpokládané úspory: 50 000 Kè za rok „Tak to je naše správní budova, kterou nyní vytápí tepelné èerpadlo,“ vysvìtluje kastelán Jaroslav Butula „Chtìl bych velice gratulovat firmì VESCOM za jejich profesionální pøístup a dobrou spolupráci. Jsem pøesvìdèen, že se za èas zase sejdeme a na konci toho jejich kulatého èísla bude ještì další nula. Cítím se u vás velmi dobøe, technická vyspìlost firmy VESCOM je na výši, takže i pøes tu dálku, která mezi námi exis- tuje, tak moje pocity jsou velmi dobré,“ øíká Laes-G°oran Appelberg (vlevo), viceprezident firmy IVT ENERGY Trana°s ze Švédska. Kolektor ukrývá bahno HRADNÍ PŘÍKOP nabízí energii Odhaduje se, že v Èeské republice v souèasné dobì pracuje 600 až 700 tepelných èerpadel. Poèítají se do toho i jejich instalace pøed rokem 1989. Celou stovku již uvedla do provozu pražská firma VESCOM, která dováží výrobky firmy IVT ENERGY Trana°s ze Švéds- ka. A právì 100. tepelné èerpadlo bylo uvedeno do provozu na Státním hradu Švihov na Klatovsku. Naše redakce byla pøítomna slavnostnímu uvedení do provozu.

JJaakk jjddee ddoohhrroommaaddyy vvììttrráánníí ss hhlleeddáánníímm úússppoorr nnaappøøííkk-- llaadd zzaatteepplloovváánníímm aa vvùùbbeecc lleeppššíímm hhoossppooddaaøøeenníímm ss tteepplleemm?? „Ona se plete dohromady otázka zateplování a vlastního utìsòování, èili zateplení prostoru vlivem utìsòování. Pokud je to zateplení v rámci snížení tepel- ných ztrát objektu, tak je to samozøejmì v poøádku, tam vìtrání ovlivnìno není. Pokud dojde k utìsnìní objektu, aby se ušetøilo, aby se snížily tepelné ztráty, pak je vìtrání ošizeno, a k tìm problémùm ve vnitøním prostøedí dochází, a to je špatné. Faktem je, že problém s bytovým vìtráním neustále narùstá. Zjišujeme, že po každém otopném období je to horší a horší. Problémy s plísnìmi a nevì- tranými byty jsou skuteènì hrozivé. Tím, že hygienik nemá do soukromých bytù pøístup a nemùže to žádným zpùsobem ovlivnit, je to jen na vùli nájemníkù, ale jejich znalosti jsou minimální. Nechtìjí se nechat ani pouèit, protože tady jde o peníze. A ty dopady na lidské zdraví jsou skuteènì prokázané, prokazatelnì je to zvýšená nemocnost i další poškození lidského zdraví. Zatímco pracovní prostøedí je u nás dobøe legislativnì ošetøeno, bytové prostøedí ochránìno není. Byli bychom velmi rádi, kdyby se nìkterý rezort této vìci ujal, zdravotnictví to odmítá. Ujalo se toho ministerstvo životního prostøedí, a alespoò základní požadavky na bytové vìtrání se v jejich leg- islativì objevily. Doufáme, že se nám to podaøí.“ Zajímavý pøíspìvek si pøipravil také Ing. Ladislav Bukovský ze Znalecké a expertní kanceláøe z Prahy. Pro názornost promítl úèastníkùm i zábìry plísní v novì dokonèovaných domech i rodinných domcích. Vlhkost a plíseò jsou i pøíèinou narušení pùdních trámù pár mìsícù po dokonèení jednoho bytové objektu. „S problémy zpùsobenými vlhkostí v bytech se skuteènì setkáváme, jak ve starých domech, tak i v novostavbách. Vlhké prostøedí zpùsobuje rozvoj biologických škùdcù ve stavebních mater- iálech, na potravinách, skladovaných výrobcích, a následnì èasto dochází k poškození zdraví uživatelù vlhkých prostor. Na èlovìka pùsobí napøíklad døevokazné houby svými výtrusy a zplodina- mi, které u citlivìjších jedincù mohou vyvolat alergické reakce. To platí o plísních, sinicích i øasách.“ Obsáhlý pøíspìvek si pøiprav- ila Ing. Daniela Ptáková. Zdokumentovala všechny typy panelových objektù a bytových jader a ukázala, jak si jejich majitelé i obyvatelé nevšímají technického stavu odvìtrávání bytù. Uvedené problémy èasto souvisejí se zanedbaným stavem panelových domù. Nìkteøí oby- vatelé si dokonce vìtrací otvory zakryli tapetami a jinými pøekážkami. Nucené vìtrání pomocí ventilátorù je èasto vyøazené, v nìkterých bytech v horních patrech je nasáván špat- ný vzduch ze schodiš atp. Jak závìrem zdùraznila Ing. Ptáková, hlavními pøíèinami špatné funkce tìchto vìtracích zaøízení je pøede- vším nedbalá èi neodborná mon- tហa nedostateèná údržba. Praktické informace pøinesly referáty dvou pøedstavitelù výz- namných èeských firem Ing. Petra Morávka, CSc. z jablonecké spoleènosti ATREA a Ing. Luïka Klazara z PZP KOMPLET Se- mechnice. Jablonecká firma nabízí øešení pomocí nuceného vìtrání pøi souèasné rekuperaci tepla z odpad- ního vzduchu. Tím takové vìtrání pøináší další energet- ické úspory. Ing. Klazar, zastupující nejvìtšího èeského výrobce tepelných èerpadel, zase pøednesl zajímavý pohled na budoucí energetickou nároènost rodinných domkù s využitím právì tepelných èerpadel. K tìmto pøíspìvkùm se vrátíme samostatnými èlánky. Pøiblížíme i nový výrobek, který na sem- ináøi nabízela firma American Bohemia Corp. Jedná se o ventilaèní turbínu, která umožòu- je nahradit elektrické ventilátory za bezen- ergetické odvìtrávání panelových domù i továrních a skladovacích prostorù. Pøipravil: Jiøí Mohaupt 2222 BYTYAVÌTRÁNÍ Možná, že se to na první pohled nezdá jako problém, ale zasvì- cení odborníci vám øeknou, že je to velice závažná vìc. Naše obydlí jsou doslova živé organizmy, staèí porušit jejich rovnováhu napøíklad tìsnými plastovými okny a mohou se bez dostateèného vìtrání objevit škodlivé plísnì. O tom všem se nedávno jednalo na semináøi Spoleènosti pro techniku prostøedí. Jednání øídila Ing. Zuzana Mathauserová ze Státního zdravotního ústavu. B Y T Ypotøebují DOSTATEÈNÉ VÌTRÁNÍ Zuzana Mathauserová Ladislav Bukovský Ventilaèní turbina BIB 12 Kvalitní a odolná bezúdržbová ložiska – konstrukce vysoce kvalitní nerezová ocel a plast fy DuPONT 21 speciálnì tvarovaných lamel zabezpeèujících bezh- luèný vysoký výkon a zabraòující proniknutí vody Pevná a lehká konstrukce spolehlivì odolávající vìtru až 192 km/hod. (øada „E“ až 240 km/hod.) Materiál øada „G“ kvalitní pozinkovaný ocelový plech øada „B“ celohliníková kon- strukce – povrchová úprava bez laku, nebo lak v odstínech – èerná, hnìdá, bílá, bronz

„Mìøení jsme si provádìli digitálním anemometrem,“ zaèal s vysvìtlováním Václav Øíha a jeho syn Radek k tomu pøitakával. „Bylo to jednoduché, staèilo k pøístroji dojít a jednou za týden opsat namìøené hodnoty. Je to pøesnìjší než s normálním anemometrem, u kterého musíte namìøené hodnoty okamžitì odeèíst a zapsat. Digitální pøístroj má pamì a všechny namìøené hodnoty si do ní ukládá. Hlášení se mìsíènì posílalo na vyhodnocování. Pronájem pøístroje byl smlu- vní, a jeho souèástí byla instalace stožáru a mìøícího zaøízení. Potom už jen chodíte v urèitém èase a namìøené hodnoty odeèítáte z displeje. Jak øíkám je to velice jednoduché.“ VVššiimmll jjsseemm ssii,, žžee vvááss zzaauujjaall èèaassooppiiss AAlltteerrnnaattiivvnníí eenneerrggiiee?? „Ano, o vìtrnou energii se zajímám již delší dobu, co byla založena naše spoleènost R-produktion. Proto bych uvítal, kdyby se ve vašem èasopise objevily informace také o tom, kdo a jaké zaøízení pro využití vìtru vyrábí a s jakými výkony, kdo provádí mìøení vìtru v požadovaných lokalitách. Jsou mezi námi lidé, kteøí nevìdí kam se mají obrátit.“ Pan Øíha nám ještì prozradil, že digitální mìøící pøístroj mìli od Ing. Petra Kuøiny z Batelova. Na závìr našeho setkání dodal ještì dùležitou informaci. „Bez dlouhodobìjšího pozorování a mìøení vìtru nemá cenu se do stavby vìtrné elek- trárny pouštìt. A víte, co by nám ještì pomohlo? Uveøejnìní podrobnìjší vìtrné mapy pro menší regionální území,“ ukonèil svùj zajímavý výklad Václav Øíha, jeden z mnoha nadšencù, kterým také u nás uèarovala energie vìtru. (moh) 2233 ENERGIEVÌTRU Mlynář byl studen- tem „Já jsem sice již mlynáøe nedìlal, ale k mlynaøinì jsem pøišel pøes historii. Vystudoval jsem obor, kde mlynáøství bylo souèástí výzku- mu. Pracoval jsem 22 rokù jako etnograf a odborník na mlynáøskou technologii. Pøi budování národní kulturní památky vodního mlýna ve Slupi, jsem zpracoval celou expozi- ci vývoje mlynáøské techniky. Pøitom jsem se dostal i k využívání vìtrné energie. Muzeum, které zpracovávalo historii vìtrného mlynáøství, mìlo napøíklad mlýn v Kuželovì, jeden z nejvýznam- nìjších památníkù našeho vìtrného mlynáøství. Setkání s mnoha odborníky mì potom pøivedlo do øad Spoleènosti pro vìtrnou energii a ke spolupráci s firmou AGROPLAST v Olešnici na Moravì. Nedalo mi to a poøídil jsem si malou vìtrnou turbínku, kterou si už rok zkouším. Proudem napájené akumulátory používám zatím k náhradnímu osvìtlování svého domku. Vedle toho si mìøím anemometrem vìtrnost. Mlynář je pozorovatelem „Od instalace turbíny si dìlám zápisy každý den. Sleduji rychlost, smìr vìtru a dosažené napìtí. Pro výrobce to bude jednou dùležitá informace. Podle dosavadních vìtrných atlasù bývají Bílovice nad Svitavou spíše oznaèovány za oblast vìtrného stínu a neví se, zda tady mohou takové vìtrné mikrozdroje vùbec pracovat. Tím je tato oblast doposud nepokryta zájmem odborníkù na velké vìtrné turbíny. Zatím u nás spíše uvažu- jeme v makro parametrech, a problematika zásobování malých lokalit rodinných domkù, chatových kolonií a rùzných speciál- ních zaøízení energií z alternativních zdrojù se podceòuje. Dosavadní výsledky mého mìøení jsou velmi dobré, daleko lepší než oèekávali renomovaní odborníci v tomto smìru. Patøil mezi nì napøíklad i konstruktér vìtrných elektráren Stanislav Gežo. Oèekával, že turbína pojede tak tøetinovým výkonem a tøetinu roku, ale frekvence práce mé tur- bíny je ovšem èastìjší. Zjišuji, že mi dává výkon prùmìrnì ètyøi až pìt dní v týdnu.“ (moh) PPPPoooottttoooommmmeeeekkkk mmmmllllyyyynnnnááááøøøøsssskkkkééééhhhhoooo rrrroooodddduuuu eeee xxxx pppp eeee rrrr iiii mmmm eeee nnnn tttt uuuu jjjj eeee Historik a etnograf PhDr. Jiøí Jaroš z Bílovic nad Svitavou je pokraèovatelem tradic patrnì jednoho z nejstarších mlynáøských rodù u nás. Díky jeho zájmu o vìtrnou energii vzniklo v poslední dobì nìkolik útlých knížek, které mapují historii vìtrných motorù na Moravì. A právì s Jiøím Jarošem chystáme pro vás zajímavé informace o tomto zajímavém oboru lidského konání. Tady je první vyznání èlovìka „potrefeného“ rodovým pùvodem. × PhDr. Jiøí Jaroš... ...a jeho malá vìtrná elektrárna Ù Digitální ANEMOMETR mìøí rychlost V posledním pùl roce si pan Václav Øíha ze Svojšic na Pøíbramsku zapisoval každý týden proudìní vìtru v blízkosti jedné ze svých dvou èerpacích stanic pohonných hmot. Peèlivé pozorování mu mìlo potvrdit, zda uskuteèní svùj dlouholetý sen o vìtrné elek- trárnì. Výsledky však naznaèily, že u èerpadla v Chrašticích by investice byla pomìrnì neekonomická, vítr tam moc nefouká. Václav a Radek Øíhovi ze Svojšic na Pøíbramsku budou patrnì mìøit rychlost vìtru i u své druhé èerpací stanice. Vìtrná elektrárna je totiž jejich velký sen.

„Firma HAAS+RUKOV s.r.o., výrobní a obchodní spoleènost Rumburk vznikla v dubnu 1995 a navázala tak na tradici bývalé spoleènosti RUKOV a.s. poté RUKOV – Prominent s.r.o. Jak z vlastního názvu vyplývá, nová spoleènost není ryze èeskou, ale je tvoøe- na èeskými a rakouskými spoleèníky. Toto spojení umožòuje lépe vstupovat na obchodní teritoria celé Evropy. „Základním cílem spoleènosti je vybudování obchodní firmy støední velikosti s odpovídajícími výrob- ními technologiemi, technickým zázemím a novým obchodním image,“ øíká øeditel Ing. Václav Cintl. „Výrobní základna se nachází v Jiøetínì pod Jedlovou ve Šluknovském výbìžku, kde je historicky výroba topenáøských výrobkù zakotvena. Døíve se zde vyrábìly známé kotle na uhlí DAKON, elektromanipulaèní topné systémy AKURA, elektrické kotle a mnoho dalších výrobkù. V posledních letech zde byla zavedena výroba krbových kamen na døevo a ekobrikety.“ Právì výroba krbových kamen je základním výrob- ním programem nové firmy HAAS+RUKOV s r.o., která pøinesla v krátké dobì mnoho zlepšení a rozšíøila sorti- ment. V souèasné dobì je vyrábìno celkem 20 druhù kamen. „Celkový pøíjemný vzhled a výkonové parametry øadí tyto výrobky mezi ty, které lze úspìšnì vyvážet do zemí evropského spoleèenství. Výkonovì lze tyto výrobky sestavit do øady od 4 kW do 10 kW, což umožòuje zákazníkùm výbìr dle požadavkù na vytápìný prostor. K pøednostem tohoto zpùsobu vytápìní patøí vysoký gradient ohøevu vytápìného pros- toru, pøíjemný pohled do topeništì na plameny spalo- vaného døeva prostøednictvím prosklených pøikládacích dvíøek a v neposlední øadì celková ekonomika tohoto druhu topení. Kamna jsou pøipojena na komín klasicky, pomocí kouøovodù,“ øíká Ing. Václav Cintl a vysvìtluje princip kamen: „Celková konstrukce kamen splòuje všechny èeské i nìmecké normy a výrobky jsou opatøe- ny pøíslušnými certifikáty. Jsou øešeny jako dvou- pl᚝ové, to znamená, že teplota vnìjšího pláštì dosahuje podstatnì nižších teplot než vlastní spalovací komora a zároveò se v této mezivrstvì ohøívá vzduch, který proudí do vytápìného prostoru. Teplota výstupních spalin se pohybuje v hodnotách cca 250 o C, úèinnosti cca 75 %. Pøedevším úèinnost je hlavním rozdílem mezi klasickými krby (5 – 15 %) a krbovými kamny, krom mnoha dalších, jako je rych- lá instalace, èistota provozu atd.,“ doplòu- je øeditel Cintl a pokraèuje: „Každá výrob- ní spoleènost nemùže žít pouze z dosavad- ních výsledkù své práce, ale musí pøicházet s novými prvky. Nový smìr, kterým se chceme ubírat, jsou výrobky s vyššími eko- logickými parametry (nižší podíl škodlivých látek v kouøových plynech neboli dokonalejší spalování), vyšší úèin- ností, novými tvary i materiály. V souladu s tímto trendem jsme nedávno uvedli na trh novinky – krbová kamna s výmìníkem typ DELTA. Tento nový výrobek umožòuje efektivní vytápìní místností, sousedících s prostorem, kde jsou krbová kamna instalována. Kamna mohou pracovat na principu samotížném nebo s pomocným obìhovým èerpadlem. Teplovodní systém mùže být otevøený nebo uzavøený. Další variantou použití je pøipojení zásobníkového ohøívaèe topných tìles. Instalaci tìchto topidel je nutno svìøit odborné firmì, aby tak byly zajištìny všechny podmínky bezpeèného provozu. Další rozšíøení sortimentu výrobkù pøedstavuje krbová vložka typ KVD-1, kterou lze v interiéru obložit vhodným materiálem podle pøedstav a nárokù zákazní- ka se sladìním vytápìného prostoru. Pøedností ve využití tohoto typu je i možnost insta- lace krbové vložky do stávajícího otevøeného krbu. Tato úprava zvyšuje hygienu vytápìní snížením prašnosti a úniku kouøových spalin do místnosti, bezpeènost zamezením odlétávání žhavých oharkù a v neposlední øadì zvýšuje úèinnost a vytápìcí schopnosti. Výkon krbové vložky KVD-1 je 8 kW pøi úèinnosti 74,7 %. Vytápìcí schopnost je stanovena cca 90 m3 pøi støednì dobré tepelné izolaci vytápìného prostoru.“ Závìrem Ing. Václav Cintl dodává: „Vìøím, že naše výrobky, oznaèené etiketou HAAS + SOHN nebo HAAS+RUKOV, se zaøadí mezi ty, které uspokojí nejnároènìjší zákazníky a zkrášlí interiéry mnohých domácností nebo víkendových chat.“ Pro pøípadné zájemce o koupi tìchto ekologických a ekonomických topidel uvádíme kontakt: 2244 Technická data: Jmenovitý výkon 8 kW Úèinnost 77 % Použitelný výkon do topných tìles 4 kW Maximální výkon 11,1 kW Maximální provozní pøetlak 0,2 MPa Vodní obsah výmìníku 11 l Prùmìr kouøového hrdla 150 mm Výstupní teplota spalin (mìkké døevo) 262°C Prùmìr vývodù teplé vody G 1" HAAS+RUKOV Spol. s r.o. výrobní a obchodní společnost SNP 13 408 01 Rumburk tel. 0413/332351 tel.fax 0413/332345 KOMERÈNÍINFORMACE

2255 KOMERÈNÍINFORMACE „Mohu se skuteènì pochlubit pøípadem, který naše firma øešila v Opavì. Jednalo se o osmipatrový obytný dùm s vlastní plynovou kotelnou a s neustálými prob- lémy s vytápìním. Døíve byl v domì otevøený topný sys- tém s expanzní nádrží na pùdì. Topný systém byl neustále zavzdušòován, zvl᚝ v horních patrech, pøièemž horní patra pochopitelnì moc netopila a lidé si stìžovali na zimu. Stále se odvzdušòovalo a pøesto otopná soustava øádnì netopila. Døíve, když nìkdo z horního patra odjel v zimì na delší dobu mimo dùm a neodvzdušòoval, tak dùm témìø netopil. Pøi rekonstrukci systému vytápìní byl otopný sys- tém proveden jako uzavøený. Do kotelny byl umístìn expanzní automat EDER, který jsme seøídili na potøebu otopného systému a do- mu. Vloni jsme tam mìli první zimu za se- bou a nájemníci byli spokojeni. Zejména lidé z horních pater si libují, že mají neustále dobrou tepelnou pohodu, aniž by museli kolem topení bìhat a odvzdušòovat nebo nìjak jinak do nìj zasahovat. Prostì celý osmipatrový dùm byl v zimì v pohodì. Mohu ještì dodat, že pøi použití expanzního automatu EDER s kontrolovaným dopouštìním úbytkù topné vody se v domì snižovaly úèty za vodu, kterou bylo døíve pøi otevøeném systému èasto a hodnì doplòo- vat. Snížení množství doplòované vody sou- visí i se schopností sys- tému, pøi bìžném provozu. Dùm je plynule vytápìn a nedochází k nìjakým výkyvùm ve vytápìní, které se jinak vyz- naèují zvýšenou spotøebou tepla. Vyøešila to hlavnì instalace expanzního automatu,“ uzavøel svùj pøípad Ing. Jaroslav Rampula. EExxppaannzznníí aauuttoommaatt EEDDEERR eellkkoo--mmaatt zzaabbeezzppeeèèuujjee oottooppnnýý ssyyssttéémm bbeezzee zzbbyyttkkuu.. PPRROOVVÁÁDDÍÍ:: ++ EExxppaannzzii ddoo bbeezzttllaakkoovvýýcchh nnááddoobb ss vvaakkeemm ((zzcceellaa uuzzaa-- vvøøeennýý ttooppnnýý ssyyssttéémm)) ++ UUddrržžuujjee ttrrvvaallee ttllaakk vv ssyyssttéémmuu vv nnaassttaavveennýýcchh mmeezzíícchh ++ OOddvvzzdduuššòòuujjee,, ooddkkyysslliièèuujjee aa ooddppllyyòòuujjee ttooppnnoouu vvoodduu ((ffyyzziikkáállnníí úúpprraavvaa vvooddyy,, ooddppaaddáá cchheemmiicckkáá úúpprraavvaa,, ssyyss-- ttéémm mmáá ddeellššíí žžiivvoottnnoosstt,, nneekkoorroodduujjee)) ++ KKoonnttrroolloovvaannìì ddooppllòòuujjee èèeerrssttvvoouu vvoodduu aa vvyyrroovvnnáávváá ttaakk úúbbyyttkkyy vvooddyy vv ssyyssttéémmuu Obsluha je naprosto jednoduchá a nevyžaduje trvalý dohled, zaøízení je možno pøipojit na nadøazený systém automatického øízení (MaR), pracuje zcela samostatnì a automaticky. Nevyžaduje revize ani jiné odborné kontroly. DDooddáávvkkyy –– MMoonnttáឞee NNáávvrrhhyy –– PPrroojjeekkttyy PPllyynnoovvéé kkootteellnnyy ÚÚssttøøeeddnníí vvyyttááppììnníí VVýýmmììnnííkkoovvéé ssttaanniiccee PPøøeeddáávvaaccíí ssttaanniiccee KKooggeenneerraaccee,, ppllyynnoovvéé ttuurrbbíínnyy EExxppaannzznníí nnááddoobbyy EEDDEERR ZZddrraavvootteecchhnniikkaa VVýýrroobbaa ddeesskkoovvýýcchh vvýýmmììnnííkkùù EXPANZNÍ AUTOMATY EDER V Opavě uspořili vodu i peníze Na nedávném veletrhu Aqua-therm v Praze se také pøedstavila brnìnská firma RTB HOLDING a.s. V její expozici nás zaujal tzv. multi- funkèní automat pro expanzi, udržování tlaku, doplòování a odvzdušòování. Zejména proto, že jeho používání pøináší v otopných sous- tavách panelových domù zajímavé úspory vody, tepelné energie, a co je nejdùležitìjší, vyvážená otopná soustava zlepšuje tepelnou poho- du v bytech. Ing. Jaroslav Rampula z vedení firmy nám jeho využití vysvìtlil na názorném pøíkladu. SW Multifunkční automat pro expanzi, udržování tlaku, doplňování, odvzdušňování RTB HOLDING a.s. Dipl. Ing. Jaroslav Rampula Nováčkova 58, 614 00 Brno tel.: 05 / 4524 0785 fax: 05 / 4524 0783

2266 KOMERÈNÍIN.ORMACE Vìøíme, že naši nabídku uvítáte a budete spokojeni. V oblasti úspor energie pracujeme již øadu let a jsme nesmírnì potìšeni stoupajícím zájmem o tyto nevyèerpatelné zdro- je. Naše zaøízení využívají již stovky spokojených zákazníkù a je správné, když se jejich øady budou stále rozšiøovat. Nemùžeme vám však zaruèit, že investice do námi navrženého a dodaného systému se vrátí bìhem jediné topné sezóny. Naše reference (poèet dodaných zaøízení): Kolektory kapalinové a teplovzdušné více jak 300 ks Absorbéry pro ohøev vody v bazénech více jak 400 ks Tepelná èerpadla voda-voda a vzduch-voda 12 ks Velmi významná byla dodávka solárního systému pro panelový dùm v Chebu (viz ALTERNATIVNÍ ENERGIE è. 3/98 str. 17), systém pro .C Nám욝 nad Oslavou a další. Z pøipravovaných akcí pro pøíští rok jmenujme alespoò ohøev vody v bazénu Základní školy Gutova ulice v Praze 10. Poèet instalací v roce 1999 by mìl vzrùst minimálnì o 40 %. ATON centrum s.r.o. CENTRUM ÚSPOR ENERGIE Dodávka a montáž solárních zaøízení a tepelných èerpadel .irma Aton centrum s.r.o., ve snaze vyjít vstøíc svým zákazníkùm, otevøela novou prodejnu, ve které je možné nejen zhlédnout, ale i nakoupit výrobky z oblasti alternativních zdrojù energie. Zároveò se zde poskytují kompletní informace o využití jed- notlivých alternativ pro získání tak dùležité tepelné energie. Zákazníci se lépe orientují pøi rozhodování o investici do tìchto zdrojù. Navíc je zde od nového roku v provozu konsignaèní sklad firmy EKOSOLARIS Kromìøíž, výz- namného tuzemského výrobce sluneèních kolektorù. Od této chvíle Vám postaèí pouhá návštìva prode- jny, pøípadnì informace prostøednictvím telefonu èi e- mailu. Tím se podstatnì sníží rizika prvopoèáteèní inves- tice do topné soustavy, pøípravy TUV a ohøevu vody v bazénu. To se samozøejmì týká rekonstrukcí i rozšíøení systémù. Obsluha takových systémù je velmi jednoduchá a údržba vyžaduje minimální èasové nároky. Životnost jednotlivých komponentù pøesahuje dle výrobcù 30 let. CHYTÁMENaše aktuální nabídka: Alternativní zdroje: Kapalinové a vzduchové sluneèní kolektory Stavebnice solárních zaøízení Rekonstrukce solárních zaøízení Výhradní dodavatel absorbérù SOLADUR - S Ateliérové sluneèní kolektory Sezónní a mobilní solární zaøízení .otovoltaické panely pro výrobu elektrického proudu Pøíslušenství solárních zaøízení Tepelná èerpadla voda-voda PZP Semechnice Tepelná èerpadla vzduch-voda Klimatizaèní jednotky na bázi tepelných èerpadel Teplovodní vytápìní: Velký výbìr teplovodních radiátorù Podlahové vytápìní Akumulaèní nádrže k rùzným zdrojùm Rozvody topení v mìdi Pøíprava teplé užitkové vody: Ohøívaèe elektrické, plynové, kombinované Úsporné ohøívaèe se sníženými ztrátami Zásobníkové a prùtokové ohøívaèe Služby: Konzultace a poradenství Optimalizace a diagnostika problémových vytápìní a náprava Energetické audity Výpoèty tepelných ztrát a návrhy optimálních koncepcí Studie, projekty, dodávky, montáže Pøednášky, besedy, školení Adresa: ATON centrum s.r.o. Topolová 14 106 00 Praha 10 tel.: 02/71750695 fax: 02/757353 E-mail: aton@czn.cz http://www.aton.cz TEPLO

2277 REPORTÁŽ OBNOVITELNÉ ZDROJE SLOUŽÍ I NA HORÁCH Přední Labská jede na slunce Velký solární systém jsme objevili za zotavovnou Pøední Labská. Objekt je v provozu deset let a stejnì dlouho pracuje i 140 solárních kolektorù typu SP 80/OBK-I/A, které slunci nabízejí plochu 130 m2 . Jak nás informoval technik Václav Mejsnar, systém je rozdìlen na dvì sekce a je pro celoroèní provoz naplnìn nemrznoucím médiem. Získané teplo je využívané pro pøedohøev TUV a v létì pro ohøev vody venkovních bazénù. Propojení obou sekcí umožòuje teplo smìrovat na urèené místo (TUV, bazén èi obojí). Cirkulace v sekcích je nucená obìhovými èerpadly. Pøíprava TUV má ohøívaè o objemu 4000 litrù vody a výmìník o ploše 16 m2 , pro bazén je použit protiproudový výmìník VV-2UH o ploše 17 m2 . „Solární energii získáváme již za mírného polojas- ného svitu slunce, pokud nejsou kolektory zakryty snìhem,“ vysvìtluje Václav Mejsnar. „Odstraòování snìhu je dost choulostivá záležitost. Pøi namrzlém snìhu hrozí nebezpeèí poškození krycích skel. Vìtšinou necháváme sníh odtát a sjet samovolnì z kolektorù dolù. Pøi pøíznivých podmínkách bývá teplotní spád 5 – 8 °C pøi teplotì média 25 – 80 stupòù. Získanou energii nemìøíme, ale z dlouhodobých zkušeností soudím, že úèin- nost systému je velmi dobrá, odhaduji prùmìrný výkon kolem 10 kW,“ tvrdí tech- nik Václav Mejsnar. Solární systém vyrobil a dodal tehdejší Okresní podnik služeb v Kromìøíži. Zotavovna je vytápìna elek- trickým proudem, který akumuluje teplo do vody. Systém má objem 80 m3 a instalo- vaný výkon kotlù je pak 3 x 400 kW. Tepelné ztráty odpovídají projektu a prove- dení stavby, ale o tom zase nìkdy pøíštì. Vítr má potíže Pìknì na vìtru je pod jedním z krkonošských høebenù Špindlerova bouda. Trvající vìtrno si uvìdomuje správce Jan Pechlát, ale jak jedním dechem dodává, chata leží v I. ochranné zónì KRNAP, a proto bude energie vìtru v jejich pøípadì asi tìžko využitelná. „Správa KRNAP má zájem na využívání obnovitelných zdrojù i na území Krkonošského národ- ního parku,“ tvrdí øeditel správy Ing. Oldøich Lábek a pokraèuje: „Je však nutno si uvìdomit, že se jedná o území s velmi cennými pøírodními hodnotami a proto j e nutno každý zámìr posu- zovat velmi peèlivì s ohledem na základní poslání národního parku. Z dosud známých alternativních zdrojù energie je na území KRNAPU a jeho ochranného pásma nejvíce využívaná energie vodních tokù, ojedinìle energie sluneèního záøení, energie termálních vod a objevují se úvahy a zámìry na využití energie vìtru. Využívání obnovitelných zdrojù se bude odvíjet od energetické politiky státu, zejména od toho, jaké budou vytvoøeny ekonomické podmínky. Využití vìtrné energie je dosti problematické, dle zákona è. 114/1992 Sb. o ochranì pøírody a krajiny nelze na území národního parku stavby vìtrných elek- tráren umisovat. Stavba vìtrné elektrárny, umístìná na vrcholcích hor by mimo jiné narušila krajinný ráz, za což by nás jistì návštìvníci a obdivovatelé krás Krkonoš nepochválili. Za souèasného stavu doporuèujeme zájem- cùm o výstavbu vìtrných elektráren orientovat se na ochranné pásmo KRNAP, pøípadnì na podhùøí Krkonoš.“ (Pokraèování) Rádi dáme prostor pro názory a stanoviska majitelùm rekreaèních objektù, i firmám, které mají s instalací ekologických zdrojù zkušenosti. (moh) hledají možnosti V pøedchozím èísle jsme pøiblížili první pokusy s využitím energie slunce v Krkonoších. Jak jsme si v letních mìsících ovìøili, obnovitelné zdroje energie se pomalu do našich nejvyšších hor skuteènì postupnì dostávají. Z mnoha pohledù to však není jednoduché. Ing. Oldøich Lábek Jan Pechlát Ù× Pohled na kolektorové pole

2288 REPORTÁŽ Stávající stav Statisíce našich obyvatel bydlí v panelových bytech, jejichž energetické øešení nemohli ve své dobì ovlivnit. Jedním z mnoha problémù, zpùsobujících úniky tepla, je døevìná stìna mezi obývacím pokojem a lodžií (balkonem). V døevìné konstrukci je vestavìno okno, dveøe a souèasnì je na ní pøipevnìn radiátor. Uvnitø rámu je volnì vložená èedièová izolace, která je z vnitøní strany zakryta døevotøískovou deskou a ze strany lodžie (venkovního prostoru) obložena døevìný- mi palubkami. Co se nestalo Vlivem ménì kvalitní práce stavbaøù, sesychání døeva a sedání volnì vložené izolace zaèalo pøes tuto stìnu do místnosti foukat, pohybovaly se záclony a v zimì se muselo více topit. V ojedinìlých pøípadech bylo pøes škvíry vidìt ven. Korunu všemu nasadily myši, kterým se v kavernách mezi izolací velmi zalíbilo. Stížnosti nájemníkù byly oprávnìné. A co se stalo První návrh øešení Mìstské bytového podniku Jièín vycházel zkoncepce likvidace døevìných stìn avyzdìní stìn nových. To by znamenalo znaèný zásah do života nájem- níkù, protože ze strany pokoje by se musel postavit rám s prùhlednou folií, pøièemž by to znamenalo pøímo hozenou rukavici zlodìjùm. Nakonec zvítìzilo následující øešení: - nájemníci si z lodžií odstranili všechny pøedmìty do prostoru, který jim bytový podnik uvolnil - firma demontovala palubky, odstranila spadlou izolaci a nahradila ji novou kvalit- nìjší vèetnì parotìsné zábrany - náhradou za palubky se osadily tenkostìnné betonové desky silné pouze 11 mm (výrobce NOVOSTAV Nová Paka) a opatøily se stìrkovou hmotou a fasádním nátìrem Místo tmavých palubek záøí všechny lodžie krásnou svìtle oranžovou barvou. Protože dùm je ètyøpodlažní, veškeré práce se provádìly z vnìjší strany pomocí žebøíku. Kromì toho, že nájemníci nemohli nìkolik dní na balkon, jejich vnitøní život v bytì nebyl nijak ovlivnìn. Vnitøní døevotøísková deska s radiá- torem byla totiž ponechaná. Nakonec se ještì zatmelily spáry mezi stìnou a panely. Do obývákù již nefouká, v bytech se mùže topit ménì a úspora by se mìla projevit i v menším poètu èárek na pomìrových mìøidlech na radioátorech. To se dá pøesnì zjistit až na konci roku 1999. Shrnutí na závìr - celkové náklady do 10 000 Kè/lodžii vè. práce - 32 lodžií upravených za 3 týdny - náklady se nepromítnou do výše nájemného Ovìøená technologie pouhé „výmìny izolace“ se dá s rùznými obmìnami aplikovat u stejných pøípadù v celé Èeské republice. Malá úspora tepla v jednom bytì vynásobená tisíci podobných pøípadù již znamená znaèné celostátní úspory tepla, snížení záloh na vytápìní i další zlepšení životního prostøedí, zvláštì v topném období s možnými inverzemi. Jièínský pøíklad je hodný následování. Pøipravil: Jaroslav Peterka ZATEPLENÍ LODŽIÍ V Jièínì na sídlišti Nové mìsto Jih zaèalo v loòském roce v ulici Pøátelství skuteèné pøátel- ství mezi nájemníky a Mìstským bytovým podnikem Jièín. Nájemníci dostali od svého „byáku“ krásný energetický dárek. V prvním domì bylo zrekonstruováno 32 lodžiových stìn. Protože to je pøíkladný námìt øešení jako stvoøený pro celou naši republiku, pøiprav- ili jsme následující reportáž. Lodžie s pùvodním nekvalitním obkladem Ù Øeditel MBPJ Ing. Pavel Bílek pøed domem s opravenými lodžiemi DOBRÝ NÁPAD Z JIÈÍNA NOVOSTAV Nová Paka s.r.o. Lomnická 81, 509 01 Nová Paka tel.: 0434/62 10 90, 62 10 92 fax: 0434/62 10 91

VVýroba nabízí výhodyýroba nabízí výhody Renault je první automobilkou, která dnes nabízí výrobu nìkterých modelù s plynovým pohonem pøímo v závodì. Vzdálila se tak klasickému scénáøi, kdy se dané zaøízení montuje až dodateènì (tzv. „posunutá prvovýroba“). Dodateèná montហmá øadu nevýhod, chybí napøíklad pružnost pøi poøizování vozidla, náklady na jeho výrobu jsou mnohem vyšší, objemy výroby naopak nízké. Nehledì na úkony, které jsou potøebné pro pøihlášení takového automobilu do provozu. Naopak k základním pøednostem montáže agregátù využívající kapalný plyn pøímo na výrobní lince napøíklad patøí zvýšení kvality integrace zaøízení: speciální kabeláž, plnící otvor, poèítadlo paliva a další zmìny karoserie nezbytné k instalaci celého systému. Navíc se s vozem na plynový pohon pøímo na montážní lince zachází jako s kterýmkoliv jiným benzinovým nebo dieselovým auto- mobilem: a už je to napøíklad celá technologie výroby, sledování kvality montáže, doba výroby a v neposlední øadì jsou i dodací lhùty stejné jako u dalších sériovì vyrábìných modelù. Palivo je ekologickéPalivo je ekologické Zkapalnìný plyn je palivo s pozoruhodnými vlastnostmi, nejen z hlediska ochrany život- ního prostøedí. Zkapalnìný plyn, který je pøedevším smìsí propanu a butanu, obsahuje jen velmi málo síry, žádné olovo a žádné benzenové uhlovodíky. Umožòuje dosáh- nout velmi homogenní smìsi vzduchu s palivem, která je dobøe rozdìlitelná mezi válce, což je znaèná výhoda pro spalování. Vozy na plynový pohon jsou vybaveny tøícest- ným katalyzátorem, zcela vyhovují normám na snížení zneèištìní Euro 96 a normové požadavky znaènì pøekraèují. Svou dnešní podobou vozy na zkapalnìný plyn zaujímají velice dobrou pozici ve srovnání s budoucími normami Euro 2000. Automobil s ply- novým pohonem si navíc uchovává své jízdní vlastnosti a díky moderní technologii i témìø stejný výkon. V režimu nízkých otáèek je motor dokonce pružnìjší. Také tankování je velice jednoduché a probíhá stejným zpù- sobem jako èerpání benzinu. Sí èerpacích stanic LPG v souèasné dobì roste jako houby po dešti a dnes jich je v ÈR už více než 300. Další dùležitou výhodou plynového pohonu je také cena paliva. Jeden litr propan-butanu stojí zhruba polovinu ceny stejného množství benzinu. Pravda, spotøeba zkapalnìného plynu je v motorovém vozidle pøi- bližnì o 20 % vyšší, pøesto se provoz na plyn urèitì vyplatí i z ekonomického hlediska. Renault sRenault s plynovým pohonemplynovým pohonem Francouzská automobilka obohatila koncem min- ulého roku modelovou øadu u nás nabízených vozidel i o první automobily s plynovým pohonem montované na výrobních linkách pøímo v závodì. Jedná se o mode- ly Kangoo RN 1,2 LPG a Kangoo Express RL 1,2 LPG. Stejnì jako jiné modely na plynový pohon mají i tyto dva dvojí palivový systém, takže mohou fungovat jak na benzin, tak na plyn. Pøechod z benzinu na plyn nebo naopak se provádí pouhým stisknutím ovladaèe inte- grovaného v palubní desce. Plnící hrdlo je pro obì verze jediné. Agregáty modelù na plynový pohon mají prak- ticky stejný výkon a toèivý moment jako benzinové motory. Pøíplatek za pohon LPG èiní pro model Kangoo 35 000 Kè s DPH a 28 688 Kè bez DPH pro model Kangoo Express. (pro mìøení spotøeby automobilù s plynovým pohonem zatím neexistuje všeobecnì platná norma – toto mìøení bylo provedeno za podmínek direktivy EU 93/116) Pøipravil: Boris Horák 2299 ALTERNATIVNÍPOHON RENAULTpøímo z výroby NA PLNA PLYNOVÝYNOVÝ POHONPOHONNejvìtší francouzská automobilka Renault vyrábí roènì kolem dvou miliónù osobních, užitkových a nákladních automobilù. Od roku 1980 se zabývá i vývojem vozidel na zkapalnìný plyn. Spotřeba plynu u modelu Kangoo mìsto 10,6 l/100 km mimo mìsto 7,4 l/100 km prùmìrná 8,6 l/100 km Kangoo Express s alternativním pohonem se od verze s klasickými motory na první pohled nièím neliší Torická nádrž na LPG je umístìna v místì rezervního kola pod podlahou Schéma pohonné jednotky vozu s kombinovaným dvoupalivovým øešením Snížení emisí CO a HC+NOx ve srovnání s katalyzovanou benzinovou verzí plyn/benzin CO HC+NOx % snížení zneèišujících emisí -40 % až -75 % -30 % až -65 % * % snížení zneèišujících emisí pøi -7 °C -98 % -80 % emise CO2 se snižují pøibližnì o 12 % *výhody zkapalnìného plynu jsou ještì zøetelnìjší pøi nižších teplotách a na krátkých trasách po mìstì

3300 KOMERÈNÍINFORMACE Tento komplex je tedy tvoøen 26. roèníkem veletrhu, který se nemusí již pøedstavovat a tím je veletrh Pragotherm – mezinárodní veletrh energetiky, vytápìní, úspor energie, sanitární techniky, technického zaøízení budov, izolací a ekologie. Dalším veletrhem je 2. roèník mezinárodního veletrhu chladicí techniky, klimatizace a vzduchotechniky – Frigotherm. Novinkou pro roèník ´99 je pøipojení veletrhu stavebnictví, tepelné ochrany budov, komunální techniky a technologie – Stavotherm, Comma. Cílem organizátorù Incheby Praha a IEG Solingen je, aby se tyto veletrhy staly místem, kde odborníci a široká veøejnost získávají nejnovìjší komplexní informace z oblasti energetiky, vytápìní, chlazení, klimatizace, vnitøního vybavení budov, komunální problematiky a na další obory navazující, tak øíkajíc „pod jednou støechou“. Soubìžnì bude na pražském Výstavišti probíhat veletrh Pragoregula – Elekrotechnika a výstava Pro lepší bydlení ´99. Organizátorem komplexu, jak již bylo zmínìno, je spoleènost Incheba Praha a IEG Solingen. V roli spolupoøadatelù a odborné garance se podílí na organi- zaci veletrhu a jeho prùbìhu øada odborných institucí a svazù, které pøevzaly nad tímto komplexem záštitu, jako také Ministerstvo prùmyslu a obchodu ÈR. Minulý roèník – Pragotherm/Frigotherm ´98 Komerèní a propagaèní efekt úèasti na veletrhu dokázal, že návrat Pragothermu na pražské Výstavištì a udržení poøádání komplexu v jarním termínu byly správným krokem. Návštìvnost èinila 21 700 návštìvníkù, z toho 12 300 registrovaných odborníkù, na veletrhu se pøedstavilo více jak 270 firem z oboru. Souèástí veletrhu byl odborný doprovodný program, kde byla nejvíce ohodnocena tzv. prezentace „velké ener- getiky,“ která tvoøila jednotící rámec spoleènì p o ø á d a j í c í c h veletrhù. Roèník ´99 Už pøed za- hájením komple- xu veletrhù je jas- né, že 26. roèník veletrhu Prago- therm spolu s 2. roèníkem veletrhu Frigotherm a 1. roèníkem veletrhu Stavotherm – Comma dosáhne minimálnì rozmìrù minulého roèníku. Oèekáváme 30 000 návštìvníkù a více jak 400 vystavovatelù. Ještì významnìji než rozsahem ovšem o kvalitì roèníku vypovídá skladba vys- tavovatelù a doprovodný program. Mezi pøihlášenými firmami nechybí snad žádná rozhodující firma, která ve svém oboru nìco znamená. Na stáncích ÈEZ, Èeského svazu zamìstnavatelù v energetice, Asociace podnikù topenáøské techniky a Svazu chladicí a klimatizaèní techniky, získá návštìvník dùležité informace o dnešních trendech v naší energetice a dalších oborech, které se na veletrhu pøedstavují, ale i vývoji pro blízké a budoucí období. ÈEZ bude ve svém stánku poøádat cyklus pøed- nášek, diskuzí a témat z oblasti energetických úspor a obnovitelných zdrojù energie. Dalšími tématy budou napø.: orientace v energeticky úsporných zaøízeních a systémech, vzdìlávací programy z oblasti energetiky a fyziky, databáze, vodní elektrárny, svìtelné zdroje, energie ze slunce a vìtru, tepelná èerpadla, termovizní diagnostika budov, vytápìní atd. Letošní nový komplex specializovaných veletrhù má za sebou dlouholetou a úspìšnou historii, která zaèala veletrhem Pragotherm a pøed sebou perspektivu dalšího rozvoje ve spojení ètyø veletrhù do nového komplexu, který zahrnuje obory nomenklaturnì si pøíbuzné. nový dynamický 9. - 12. 3. 1999 KOMPLEX VELETRHŮ PRAGOTHERM – FRIGOTHERM – STAVOTHERM –COMMA specializovaných

3311 „Cena ÈEZ ´98“ Elektrárenská spoleènost ÈEZ vyhlásí pøímo na veletrhu výsledky soutìže o nejlepší diplo- movou a doktorandskou práci, která byla vypsána spoleènì se spoleèností ASTRA 2000 a Na- dací Charty 77. Soutìž je zamìøena na témata: 1. Výrobní zdroje elektrické energie, 2. Pøenos a akumulace elektrické energie, 3. Užití elektrické energie. Úèelem této soutìže je vyhledání a podpora talento- vaných mladých odborníkù, nových technických i organiza- èních øešení, vedoucí k výraznì nízké energetické nároènosti, která je srovnatelná se standardy Evropské unie, vèetnì ekologick- ých aspektù. Dále podpora a propagace takových øešení, která v dosavadní technické praxi nejsou dosud obvyklá a nakonec pøednostní výbìr a podpora øešení zvyšujících úèinnost užití elektrické energie a øešení, kde elektrickou energii nahrazují jiné formy energie. Odborná spolupráce Spoleènost Incheba Praha spolupracuje pøi poøádání kom- plexu specializovaných veletrhù s oborovými svazy, které garantují odbornost tìchto veletrhù. Dvacátý šestý roèník veletrhu Pragotherm se koná pod záštitou Asociace podnikù topenáøské techniky, Asociace energetických manažerù a Svazu dùlního a naftového prùmyslu. Svaz chladicí a klima- tizaèní techniky, jako profesní spoleèenstvo v tomto oboru v ÈR poøádá s Inchebou Praha již druhý roèník veletrhu Frigotherm. Èeský svaz zamìstnavatelù v Energetice a Asociace ener- getických manažerù poøádá u pøíležitosti konání komplexu specializovaných veletrhù Odbornou konferenci – pøesnìjší informace a program kon- ference bude zveøejnìn v dalším èísle Alternativní energie. Jako v minulých roènících bude opìt souèástí veletrhù oceòování vybraných exponátù cenou Grand Prix ´99, které probìhne 10. 3. 1999. Stavotherm – Comma ´99 Za odborné spoluorga- nizátorské úèasti Svazu podnikatelù ve stavebnictvi a Informaèní kanceláøe pro stavebnictví (IKAS) vznikl veletrh Stavotherm – Comma. Tyto dva veletrhy jsou jasnì profilovány a jsou zamìøeny na nìko- lik základních stavebních oborù. Mezi nomenklaturou veletrhù a zamìøením je pøímá souvislost, veletrh Stavotherm – Comma je prioritnì zamìøen na problematiku vnitøního vybavení budov a oborù pøíbuzných. Tato nomenklatura je komplexnì zahrnuta do tepelné a energetické problematiky (Pragotherm), chlazení a klimatizace (Frigotherm), komunál- ní problematiky, sanace, rekonstrukce a údržby (Comma) a vnitøního vybavení budov (Stavotherm). ALTERNATIVNÍ ENERGIE øešení pro budoucnost Kupon na slevu vstupného na veletrh PRAGOTHERM pøipravila redakce ve spolupráci se spoleèností INCHEBA Praha s.r.o. (9.-12. bøezna 1999) Bližší informace: Incheba Praha spol. s r.o. Opletalova 23, 111 21 Praha 1 tel.: 02/228 94 247 e-mail: incheba@mbox.vol.cz

3322 Redakce dostala informace o vzniku spoleèností, které se zabývají alternativními zdroji energie. O jedné z nejs- tarších – Ès. solární spoleènosti pro sluneèní energii – máme informace od jejího pøedsedy Ing. Ladislava Michalièky, CSc. Èeskoslovenská spoleènost pro sluneèní energii je souèástí Mezinárodní spoleènosti pro sluneèní energii (International Solar Energy Society – ISES). Je to celosvìtová nevýdìleèná organizace zamìøená na pokrok ve využívání sluneèní energie ve všech jejích formách. Byla založena v roce 1954 a v souèasné dobì má èleny ve více než 100 zemích svìta. Funguje jako poradní orgán OSN, Svìtové banky aj. pro otázky trvale udržitelného vývoje. Její hlavní èinností je vydávání èasopisu SOLAR ENERGY. Vychází mìsíènì a obsahuje vìdecké a technické èlánky o využívání sluneèní energie v rùzných oborech. Vydává magazín SUN WORLD a noviny ISES NEWS a orga- nizuje i mezinárodní kongresy. Poøádají se každé 2 roky v rùzných zemích svìta za úèasti nìkolika tisíc zájemcù. Poslední kongres byl v r. 1997 v Koreji, pøíští bude v r. 1999 v Izraeli (Jeruzalem) ve dnech 4. – 9. èer- vence 1999. Kromì celosvìtových se konají také regionální kongresy, napø. americký, evropský apod. V rámci ISES pracuje asi 50 národních sekcí, které vyvíjejí svou èinnost na území svého státu. Jednou z nich je i Ès. spoleènost pro sluneèní energii (ÈSSE) se sídlem v Praze, která byla registrována 22. 5. 1990. V poøádání mezinárodních konferencí a semináøù ÈSSE plynule navázala na práci svých pøedchùdcù (Národní komitét pro jemnou mechaniku a optiku, ÈSVTS elektrotechnická), takže mezinárodní konference o využívání sluneèní energie ve všech jejích formách už mají pomìrnì dlouhou tradici (1984 Kromìøíž, 1987 Praha, 1991 Praha, 1993 Brno, 1995 Brno, 1998 Kromìøíž – v rámci oslav 150. výroèí zasedání øíšského snìmu v Kromìøíži). Kontakt: Ing. Ladislav Michalièka, CSc. Novotného lávka 5 tel.: (02) 210 82 398 116 68 Praha 1 fax: (02) 210 82 313 V záøí letošního roku byla v Praze pøi Spoleènosti pro techniku prostøedí založena nová odborná sekce Alternativní zdroje energie. Schùze jejího výboru se konají každou tøetí støedu v mìsíci v zasedací místnos- ti Ústavu techniky prostøedí na ÈVUT v Praze. Tajemníkem je Boøivoj Šourek a spojení: Technická 4, Ú 216, Praha 6, e-mail: borja@hoover.fsid.cvut.cz V polovinì prosince 1998 vznikla v Brnì Spoleènost pro obnovitelné zdroje (SOE). Podle informací Ing. Šmikmátora si klade za cíl nejen širokou propagaci obnovitelných energií mezi odbornou i laickou veøejností, ale pøede- vším koordinaci pøi zavádìní obnovitelných energií do praxe. Znaèná pozornost bude vìnována koordinaci èlenù v pro- cesu navrhování a realizace staveb, a to od architektonického návrhu až po spokojeného uživatele stavby. Jako èleny spoleènost uvítá všechny, kteøí mají o obnovitelné energie zájem. Nejen tedy výrobce zaøízení, ale rovnìž architekty a projektanty, stavební firmy, studenty i pedagogy, neziskové organizace i majitele domù. Èlen- em spoleènosti se mùže stát firma i jednotlivec. Jak se dovídáme, pøedsedou spoleènosti byl zvolen RNDr. Miroslav Cenek, CSc. a øeditelem Ing. Šmikmátor. Spojení na pøedsedu: Tel: 05/4124 6661 – 2, fax: 05/4316 7147, e-mail: cenekm@uete.fee.vutbr.cz Redakce vítá vznik nových SPOLEČNOSTÍ Solární systém ve Starém Smokovci

SO U T̎ 3333 ANKETA Pod tímto názvem jsme v minulém èísle vypsali soutìž, ve které jste mìli odpovìdìt na 4 otázky k náplni našeho èasopisu. Vzhledem k tomu, že podob- né otázky jsme uvedli na anketním lístku, rozdávaném vìtšinì návštìvníkù veletrhu AQUA-THERM, rozhodli jsme se odpovìdi na soutìž a na anketu spojit a odmìnit všechny vylosované ètenáøe spoleènì. Poøadí oborù podle ankety: 1. 9,2 % Úsporné vytápìní a pøíprava TUV 2. 8,5 % Solární pøíprava TUV 3.-4. 8,1 % Zateplování 3.-4. 8,1 % Tepelná èerpadla 5.-6. 7,2 % Solární vytápìní 5.-6. 7,2 % Solární energie pasivní 7. 7,0 % Solární energie elektrická 8. 6,8 % Úsporné spotøebièe 9. 6,6 % Solární ohøev bazénù 10. 6,1 % Malé vodní elektrárny 11. 5,9 % Døevo, biomasa, bioplyn 12.-13. 5,3 % Rekuperace 12.-13. 5,3 % Vìtrná energie 14. 3,5 % Alternativní pohon automobilù 15. 2,7 % Palivové èlánky + kogenerace 16. 2,5 % Energetické využití odpadu Zájem o obory: 1 – 4 obory 25 % ètenáøù 5 – 8 oborù 38 % ètenáøù 9 – 12 oborù 20 % ètenáøù 13 – 16 oborù 17 % ètenáøù Závìr: Z ankety mùžeme vystopovat nìkolik zajímavých postøehù: – cca 10 % ètenáøù požaduje informace o úsporném vytápìní a pøípravì TUV. To je správný postup pøi rozhodování. Až po vyèerpání všech lacinìjších možností úspor u stávajících zdrojù lze teprve pøistoupit k hledání vhodných, ale dražších alternativních zdrojù. – cca 50 % ètenáøù se zajímá o nejrozšíøenìjší obory t.j. sluneèní energii (TUV, vytápìní, pasivní a elektro), zateplování a tepelná èerpadla – zájem o další obory se již tøíští od 7 do 3 % – cca 20 % ètenáøù již širší výbìr oborù provedlo a zajímá se pouze o 1 – 4 obory – cca 40 % ètenáøù hledá mezi 5 – 8 obory – cca 40 % ètenáøù je pravdìpodobnì na zaèátku hledání a zajímá se o vìtší poèet oborù (dva dokonce o všech 16 uvedených) Naše redakce si z tohoto výsledku bere pouèení. V dalších èíslech se již budeme snažit pøizpùsobit poèet stran jednotlivým oborùm podle jejich zájmu. Nezna- mená to však, že nìkteré obory zcela vypustíme. Pouze jim pøiøadíme odpovídající tiskovou plochu. A kdo bude odmìnìn? Seznam výhercù: Jaroslav Pulkrábek, Ostrava LLaaddiissllaavv ..iiddlleerr,, PPaarrdduubbiiccee Ing. Petr Šil, Kosmonosy JJiiøøíí SSvvììttllííkk,, PPøøeeššttiiccee Alena Stašová, Zlín IInngg.. MMiillaann BBeecchhyynnìì,, LLáánnyy Milan Kubiš, Dobøíš IInngg.. VVááccllaavv MMaarrttaann,, SSttrraakkoonniiccee Miloslav Vlèek, Olomouc JJaarroossllaavv WWiimmmmeerr,, ÈÈeelláákkoovviiccee Jiøí Tomášek, Zlín IInngg.. ZZddeennììkk KKaammaarrýýtt,, ÈÈeesskkéé BBuuddììjjoovviiccee Stanislav Stárek, Praha MMggrr.. SSttaanniissllaavv PPaalleeèèeekk,, RRaakkoovvnnííkk Bc. Jiøí Kubita, Opava ..iirrmmaa DDEELLTTAA SSKK ss..rr..oo..,, JJaabblluunnkkoovv Petr Záhora, Panoší Újezd IInngg.. ZZbbyynnììkk SSmmeettaannaa,, PPrraahhaa .irma BRT s.r.o., Èeské Budìjovice KKaarreell LLiišškkaa,, PPrraahhaa Všichni vylosovaní obdrží úspornou kompaktní záøivku Philips Ecotone Ambiance ve tvaru žárovky s pøíkonem 11 W a svítivostí klasické žárovky 60 W, která jim bude zaslána v prùbìhu ledna 1999. Tìšíme se na Vaše odpovìdi z dalších soutìží, které pro Vás v tomto roce pøipravujeme. Vyhodnotil: Jaroslav Peterka VäE O »EM PÕäEME ÿÕDÕTE VY Zájem o èasopis na veletrhu Aqua-therm VYHODNOCENÍ NAŠÍ ANKETY Blahopřejeme!

3344 ANKETA ZÁKON SENÁTEM ZATÍM NEPROŠEL II. část ankety Pokraèujeme v uveøejòování názorù odborníkù a zainteresovaných lidí na pøípadné zvýšení výkupních cen elektrické energie z obnovitel- ných zdrojù. Tak, jak to uvažoval senátní návrh zákona, který zatím horní komorou neprošel. Jde o to, že náklady na výrobu elektrické energie z vìtrných, sluneèních a dalších k životnímu prostøedí šetrných zdrojù, jsou vysoké a výkupní ceny elektøiny jejich rozvoj tak nijak nepodporují. Podle vyjádøení tehdejšího místopøedsedy senátu ÈR MUDr. Pøemysla Sobotky, nový návrh zákona by mohl spatøit svìtlo svìta patrnì na jaøe 1999. Redakce pokraèuje v uveøejòování názorù odborníkù a lidí, kteøí s obnovitelnými zdroji pøicházejí do styku. Jan Smetánka provozovatel malé vodní elektrárny Ptýrov Vezmu to trochu ze široka. Hovoøí se o konkurenci v rozvodných závodech, v majitelích vedení. To nedokážu odhadnout, zda by to bylo lepší nebo horší. Ten, kdo tvrdí, že by to bylo lepší má proto asi své dùvody, stejnì tak obrácenì. Myslím si, že tìžištì problému je v tom, že další lidi asi chtìjí vydìlat a naopak další, kteøí dnes vlastní nìjaké zaøízení, nechtìjí míò vydìlávat. Ale otázka výkupních cen z obnovitelných zdrojù by mìla být daná nìjakým zákonem. Mìlo by být stanoveno urèité procento z prùmìrných prodejních cen rozvodného podniku. Myslím, že by to bylo ideální, a že by to pak nesouviselo s konkurencí v rozvodech. Ale øíkám, to je mùj osobní názor. Zatím je to tak, že výkup- ní cena pomalouèku, pomalouèku nahoru stoupá, ale protože nekopíruje ani inflaci, tak reálný zisk máme každý rok menší a menší. A si na to udìlá názor každý sám. Dr. Ing. Jiří Valášek odborný poradce pro energetiku Svazu mìst a obcí, Praha Rozhodující je výše ceny. Je to obdoba, jako když se jedná o výkupní ceny tepla z tepláren vyrábìného jiným zpùsobem, napøíklad sdruženou kombinovanou výrobou elektøiny a tepla tzv. kogenerací. Tímto zpù- sobem se zvyšuje úèinnost výroby elektøiny z nìjakých 30 %, až na takových 85 %, a to se samozøejmì pro- jevuje nižší spotøebou paliva. Pøitom je ménì emisí. To by se mìlo v návrhu zákona projednat souhrnnì a vlastnì to, co šetøí životní prostøedí, by se mìlo pod- porovat. Jako je to napøíklad ve skandinávských zemích, kde mají ekologické danì podle druhu použí- vaných paliv. Mohlo by to posloužit k podpoøení toho- to názoru. Prof. Ing. Petr Fleischner,DrSc. Vysoké uèení technické v Brnì, Fakulta strojní, Energetický ústav Evropská unie podporuje v posledních letech využívání sluneèní energie a energie proudícího vzduchu, tedy vìtru. Od nedávné doby existuje i dosti intenzivní podpora využívání vodní energie, speciálnì podpora malých vodních elektráren. Evropská unie asi ví, proè tak èiní. Dovolil bych si doporuèit odpovìdným lidem ve vedení èeského státu, aby tuto skuteènost uvážili a podpoøili nastoupený evropský trend. Budování malých vodních elektráren v Èeské repub- lice naráží na znaèné ekonomické problémy. Ten nejvìtší z nich je snad rozdíl mezi vysokou prodejní a nízkou výkupní cenou elektrické energie ze strany provozovatelù rozvodných sítí. Návratnost investice do malé vodní elektrárny se dnes prodlužuje až na 15 let. To si tìžko mùže nìkdo dovolit. S ohledem na význam malých vodních elektráren by se kompetentní místa snad mìla snažit alespoò zvýšit výkupní cenu od jejich provozovatelù. Tím by se naše øeky i jejich okolí mohly znaènì zkultivovat. Ing. Emil Pázral, CSc. Výzkumný ústav zemìdìlské techniky, Oddìlení zemìdìlské energetiky (Pokraèování z è. 3/98) Vzniká otázka, jaké jsou skuteèné náklady v ÈR na elektrickou energii. V jednom èlánku MF Dnes ze dne 9. záøí 1998 se uvádí, že prùmìrný spotøebitelský tarif je 1,60 Kè/kWh. Dodejme, že energetické spoleènosti dostávají energii od ÈEZ na úrovni 110 kV nejèastìji za 1,10 Kè/kW a cena energie na prahu tepelné elek- trárny se udává ve výši 0,80 Kè/kWh. Jenomže každý ví, že jde o ceny podhodnocené. Týž èlánek v MFD správnì uvádí, že nejde o ceny tržní ani nákladové, ale o ceny stanovené ministerstvem financí. Ohlednì skuteèných nákladù na energii na jednotlivých napìových úrovních se provádìjí seriozní výzkumy a studie, ovšem dílèí výsledky jsou zatím spíše pøed- mìtem obchodního tajemství energetických organizací. Podle neoficiálních údajù se minimální náklady na energii pohybují na úrovni 2,50 – 3,- Kè/kWh, tedy v souladu se senátorským návrhem, a výhledovì s ros- toucími cenami paliv dále porostou. Z toho plyne dùležitý závìr: Dotace, subvence, podpora atd. v uvažo- vané výši není v našich souèasných podmínkách dotací v pravém slova smyslu, ale prostøedkem k odstranìní køivd a diskriminace subjektù, podnikajících v oblasti obnovitelných energetických zdrojù. Tato situace, nema- jící ve vyspìlé Evropì obdoby, plnì opravòuje doèasnì použít tøeba i legislativu, odlišnou od doporuèení EU. Opakovanì zdùraznìme, že je tøeba pomoci rychle. To se týká zejména vìtrných elektráren vzhledem k jejich vysokým poøizovacím nákladùm, které se na nákladech na energii podílejí až 97 procenty. Pro zajímavost: MFD konstatuje, že máme v provozu asi 16 vìtších vìtrných elektráren. Jenomže ještì nedávno jich bylo ètyøiadvacet! Z toho jen asi ve 2 – 3 pøípadech šlo o prototypy, s jejichž demontáží bylo možno pøedem poèítat. Ty ostatní nebyly likvidovány, ale pøi jejich dosavadní nerentabilitì není zájem je opìt zprovoznit, i když jsou toho schopny. Tìch 24 vìtších vìtrných elektráren bylo u nás v polovinì roku 1995. V Rakousku byly v té dobì 3 vìtrné elektrárny nesrovnatelnì menších výkonù, ale v polovinì loòského roku jich bylo již 63, v Nìmecku 5000 a mìsíc co mìsíc pøibývají další. Výmluvné, že? Pokusme se vyrovnat s otázkou, jaký tlak na zvýšení cen energie mùže vyvolat tzv. podpora èi dotace obnovitelných zdrojù. Èástka 700 mil. Kè, uvádìná senátorem Menclem, je vysoká jen zdánlivì, protože je ji nutno porovnávat s každoroèními mnohamiliardovými platbami všech odbìratelù za elektøinu. Pøedpokládejme, že v souladu s evropskými programy Zvýší se výkupní ceny energie?

3355 ANKETA dosáhne ÈR nìkdy po r. 2005 podílu 10 % energie z obnovitelných zdrojù a že tato energie bude dotována ve výši poloviny nákladù. 10 % energie tedy zaplatíme dvakrát. Celkové náklady na energii v daném systému se tedy nezvýší o více než 10 %. Skuteèné dotace v dnešní Evropì jsou mnohem nižší a neustále klesají. Jde tedy spíše o urèitou nepøekroèitelnou horní hranici a není to pøíliš velká daò za nᚠvstup do Evropy a hlavnì za zlepšení životního prostøedí. V našem èeském pøípadì, kdy zdánlivá dotace je alespoò zèásti souèástí nezbytné nápravy cen, je dopad zavádìní obnovitelných zdrojù opìt pøimìøenì nižší. Posléze uvažované podíly náhrad energie obnovitelnými zdroji se patrnì vztahují na tzv. primární energii, z níž elektrická tvoøí jen èást, èímž se podíl na zdražení elek- trické energie opìt sníží atd., takže reálné zvýšení bude èinit øádovì procenta. Žádná ekonomická katastrofa tedy nehrozí. Tolik výhled. A souèasnost? Odhlédneme-li od malých vodních elektráren, pak v dobì „nebývalého rozkvìtu“ naší obnovitelné energetiky v polovinì r. 1995 bylo u nás instalováno necelých 9 MW elektrického výkonu ve vìtrných elektrárnách a asi 5 MW v kogeneraèních jed- notkách na bázi bioplynu, což pøedstavuje jedno promile instalovaného výkonu zdrojù naší elektrizaèní soustavy. Podíl energie je ještì nižší vzhledem k jejich nižšímu roènímu využití v porovnání s elektrárnami. „Vícenáklady“ z dùvodù „dotací“ mùžeme reálnì odhadnout na ètvrtinu až tøetinu promile. To bylo tøeba uvést, abychom si ujasnili, o jaký „problém“ se vlastnì jedná. Pracovníci energetických organizací zpravidla nevystupují jako odpùrci obnovitelných zdrojù a mnozí jsou ochotni jejich zavádìní podporovat. Uvítali by však jediné: stejná pravidla pro všechny. Také to by vyøešila vhodná zákonná úprava. Mùj závìr: Je tøeba najít legislativní formy, jak podpoøit rozvoj využívání obnovitelných zdrojù energie v ÈR v souladu s požadavky EU. V podmínkách ÈR jde jen zèásti (pokud vùbec) o skuteèné dotace, ale pøedevším o zmírnìní nerovnosti v podmínkách podnikání mezi drobnými sub- jekty v oblasti obnovitelných zdrojù a velkými energet- ickými podniky. Tzv. zvýhodnìní obnovitelných zdrojù bude ve své podstatì pøevážnì pouze nápravou cen energií, která by se uskuteènila v jejich prospìch co nejdøíve, tedy s pøedstihem pøed celkovou systémovou nápravou cen, která se má dokonèit do r. 2002. Ing. Jan Vacík, MBA generální øeditel ÈEZ, a.s. Myslím si, že obnovitelné zdroje energie si podporu zasluhují. Podpora jejich rozvoji by také rozhodnì mìla být souèástí ekolog- ické i energetické politiky státu, pøestože jsou dnešní možnosti obnovitelných zdrojù v našich podmínkách technicky a ekonom- icky omezené. Také nás, jako výrobce v obnovitelných zdrojích trápí nízké výkupní ceny, které platí rozvodné energetické spoleènosti, do jejichž sítí dodáváme elek- tøinu z našich malých vodních nebo vìtrných elektráren. Máme zájem, a je jen logické, aby se výkupní ceny podstatnì zvýšily a pokrývaly alespoò náklady. Pøístup k cenì, za kterou se bude elek- tøina z obnovitelných zdrojù vykupovat, musí však být systémový a mìl by respektovat tržní principy vèetnì toho, že chceme vstoupit do Evropské unie. Nᚠsystém musí být plnì v souladu s evropskými i v oblasti podpory obnovitelných zdrojù. Jinak budeme deformovat trh s elektøinou, o který usilu- jeme. Nemùžeme postavit soukromé pod- nikatelské spoleènosti do pozice sponzorù a chtít, aby z urèitých zdrojù vykupovat dráž, než za kolik mohou dostat elektøinu z ostat- ních klasických elektráren. Podpora obnovitelných zdrojù nemùže být realizována na úkor akcionáøù energetických spoleèností. Musíme umožnit, aby se zvýšené náklady na výrobu elektrické energie mohly promítnout do cen elektøiny pro koneèné zákazníky. Možným postupem, který obstojí i v konkurenèním prostøedí je systém tzv. cer- tifikátù na „zelenou“ elektøinu, které si zak- oupí koneèní zákazníci úmìrnì výši své spotøeby elektøiny. Získané peníze se soustøedí ve zvláštním fondu, z nìhož se dotují výrobci elektrické energie z obnovitel- ných zdrojù. Popsaný systém takto funguje v nìkterých zemích EU. Druhou možností samozøejmì zùstávají pøímé dotace obnovitelných zdrojù ze strany státu. (Pokraèování)

3366 SLOVENSKO Už koncom 70. rokov, ako pracovník podnikového výskumného ústavu Zavodov SNP v Žiari nad Hronom, zaèal zúroèova svoje dlhoroèné skúsenosti v oblasti povr- chových úprav kovov a venoval sa vývoju technológie absorpènej vrstvy pre fototer- mickú premenu slneènej energie. Táto tzv. selektívna konverzná vrstva sa potom zaèi- atkom 80. rokov stala základným stavebným kameòom celohliníkových slneèných kolektorov známych pod oznaèením SALK, ktoré v tých èasoch svojimi výkonovými parametrami nemali v Èeskoslovensku konkurenciu. Ing. Baloun bol jedným z tých, ktorí stáli pri zrode spoloènosti Thermo/solar Žiar nad Hronom, slovensko-nemeckom spoloènom podniku zameranom na výrobu ter- mických slneèných kolektorov. Vo funkcii technického riadite¾a sa podielal na budovaní a rozvoji tohto závodu a hlavne na ïa¾šom zvyšování kvality tu vyrábaných výrobkov. Z Nemecka preberané a v Žiari nad Hronom permanentne inovované slneèné kolektory Heliostar sa stali symbolom kvality nielen na území Èiech a Slovenska, ale i v celej západnej Európe. Náhla smr pretrhla ni života Ing. Balouna - chýba nam nielen ako výborný technik, ale aj ako èlovek so zriedkavým darom – schopnosou jasne formulova svoje myšlienky a výborne ich prednáša - chýba nam ako dobrý priate¾, ktorý bol schopný vždy a ochotne poradi, ktorý bol mimoriadne silnou osobnosou. S obdivuhodnou vitalitou prekonal už v mladom veku zásah osudu, ktorý ho ochudobnil o jednu ruku. V okamihu, keï mnohí upadajú do apatie on vstal a žil ïalej. Životom plnším ako život mnohých z nás. Nauèil sa písa ¾avou rukou, vyštudoval vysokú školu, získal vodièský preukaz, absolvoval vedeckú ašpirantúru a dokonca dokázal hra aj na klavíri v profesionálnej kapele. Len jeho najbližší vedeli, ko¾ko námahy a èasu ho to stálo, vedeli ko¾kokrát sa tento boj zdál márny, no on sa nevzdával, kým svoj cie¾ nedosiahol. Taký bol vo svojom súkromom živote, takého sme ho poznali aj na pracovisku. S úctou sa dnes zastavujeme a premietame si jeho život. Práca bola zmyslom a náplòou jeho života do poslednej chvíle, až kým sa neuzavrel. Ing. Milan Novák, CSc. riadite¾ OHLIADNUTIE SA ZA VE¼KÝM SOLÁRNYM DIELOM Dòa 27. 1. 1999 uplynie práve rok od úmrtia Ing. Jindøicha Balouna, CSc., jedného z prvých priekopníkov aktívneho využívania slneènej energie v Èechách a na Slovensku. Souèasná cena elektrické energie nepokrývá výrobní náklady Slovenských elek- tráren, což prohlubuje jejich zadlužování a sklouzávání do ztrátového hospodaøení. Tímto konstatováním zaèíná èlánek redaktorky Hospodáøských novin Blanky Sákové z Bratislavy. Všímá si ekonomické situace akciové spoleènosti Slovenské elek- trárny, a.s. (SE). Tento podnik provozuje na území Slovenska celkem 30 vodních, tøi klasické a dvì jaderné elektrárny (Jaslovské Bohunice a Mochovce). Ještì v roce 1997 patøil k nejziskovìjším spoleènostem, a také v prvním pololetí 1998 vykázal urèitý èistý zisk. Druhá èást roku již smìøovala do èervených èísel ztráty. Slovensko je témìø plnì závislé na dovozu základních energetických surovin a pøitom spotøebovává asi o 15 % elektrické energie více, než dokáže vyrobit. Rùst cen surovin a dalších vstupù a neliberalizovaná cena elektrické energie zpùsobují snižování zisku a nut- ných zdrojù na nákladný investièní program. Jde o napøíklad o dostavbu prvního a druhého bloku jaderné elektrárny Mochovce, o rekonstrukce kotlù v Jaslovských Bohunicích a mod- ernizaci klasických elektráren Vojany a Nováky. Prùmìrné náklady na výrobu jedné kWh se pohybují kolem jedné koruny, ale sazby pro maloodbìratele zaèínají od 0,41 Sk za kWh. V pøedchozích letech se poèítalo s minimálním roèním rùstem cen o úroveò inflace, ale ceny se zvýšili jen o malé èástky a tak se prohloubily problémy SE. Stejnì jako v Èeské republice èeká i slovenskou vládu pøíprava státní energetické koncepce, nutné pro dalších rozvoj obou zemí. Dùležité místo by v nich mìly najít i pro- gramy úspor energie a zhodnocení alternativních zdrojù energie, dostupných v našich geografických podmínkách. Je ovšem jasné, že ceny elektrické energie v obou zemích dále porostou! Podle HN,11/98 (moh) Slovenské elektrárny potøebují finance Cena elektrickÈ energie poroste 0hlédnutí s vystavovatelem STÃNOV… VYT¡PÃNÕ M¡ V›HODY .irma THERMO-SOLAR Žiar s.r.o. ze Žiaru nad Hronom patøí mezi nejvýznamnìjší výrobce solárních kolektorù v Evropì. Tradice vývoje a výroby zde sahá do konce 70.let. Na èást nìkdejšího Závodu SNP n.p. navazuje spoleènost TERMO-SOLAR, která dnes spolupracuje s významným nìmeckým partnerem. Název kvalitních kolektorù HELIOSTAR je skuteèným pojmem mezi èeskými firmami, které instalují solární sys- témy. Spoleènost se pravidelnì úèastní èeských celostátních odborných veletrhù a výs- tav. Na nedávném Aqua-thermu v Praze vznikl následující rozhovor s øeditelem Ing. Milanem Novákem, CSc., který patøí k neúnavným propagátorùm využití obnovitel- ných zdrojù. V jeho èeštinì se obèas objeví i pøíjemné slovenské slovíèko. JJaakk bbyy jjssttee zzhhooddnnoottiill úúèèaasstt nnaa AAqquuaa--tthheerrmmuu?? „Myslím si, že veletrh Aqua-therm byl vcelku slušný z hlediska návštìvnosti, i když první dva dny jsem proti minulému roèníku pocioval nepatrný ústup. Také bych øekl, že vývoj na solárním trhu stagnuje. Víte, rozvoj solárních systémù ovlivòují tøi dùležité èinitele. Na jedné stranì jsou to ceny energií, které rozvoj podporují. Lidé vìdí, že ceny energií z tradièních ener-

3377 SLOVENSKO getických zdrojù dále porostou. Chybí ovšem další dva základy jakési pomyslné trojnožky. Státní podpory a ekologické vìdomí lidí. Možná, že jsem ekologické vìdomí mìl dát na místo první. Když tøeba porovnávám Rakousko s Nìmeckem z hlediska finanèní podpory, tak vím, že Nìmci jsou na tom srovnatelnì nebo i o trošku lépe než Rakušané, ale z hlediska poètu namontovaných sluneèních kolektorù na hlavu jsou na tom Rakušané 8x lépe než jejich západní sousedé. Podle mì je to jediná pøíèina, ekologické povìdomí lidí. Když není, to pak tìžko mohou podnikatelské subjekty dìlat osvìtu, tady má nezastupitelnou úlohu také stát se svými organizacemi.“ JJaakk vvyyppaaddáá rroozzvvoojj ssoolláárrnníícchh ssyyssttéémmùù uu vvááss nnaa SSlloovveennsskkuu?? „U nás je to stejné. Snad o trochu horší v tom, že ceny energií jsou na Slovensku stále ještì pomìrnì velmi nízké.“ OOvvššeemm vvýývvoojj ssee nneemmùùžžee zzaassttaavviitt.. NNaa èèeemm nnyynníí pprraaccuujjeettee?? „Tady pøedstavujeme novinku – stìnové vytápìní, které zdánlivì nesouvisí se sluneèními kolektory. Opravdu jen zdánlivì, protože stìnové vytápìní umožòuje efektivním zpùsobem využít právì sluneèních kolektorù po celý rok, i v zimním období, což urychluje návratnost investic do solárního systému. JJaakkéé jjssoouu ppøøeeddnnoossttii ssttììnnoovvééhhoo vvyyttááppììnníí?? „Použít energii slunce na podlahové alebo stìnové vytápìní je rovnako výhodné, ale stìnové vytápìní je mnohem pružnìjší z hlediska rychlosti ohøevu i chlad- nutí, tedy z hlediska regulace a výkonù. Podlahové vytápìní je limitované pøibližnì 100 watty tepla na m2 , což pre povrchovou teplotu pøedstavuje maximálnì 29°C povolených hygienickou normou. U bytové stìny takové omezení neexistuje, tam mùžete jít klidnì i na teplotu 60° Celsia. Je to pøíjemná sálavìjší složka tepla. Navíc je stìnu možné využít i na chlazení interiéru.“ AA ccoo iinnvveessttiiccee?? „Investice do stìnového vytápìní je srovnatelná s podlahovým, protože se používají stejnì kvalitní mìdìné rozvody. Z hlediska realizace je ovšem jednodušší, dá se využít i pøi modernizaci starých domù. Za druhé, když jsem øíkal, že je možné stìnou pøedávat vìtší tepelný výkon, tak to znamená, že na kilowatt výkonu je 2 až 4x levnìjší než obdobná podlahová sestava. Pøi dostateènì velké ploše vytápìné stìny staèí na výstupu z kolek- toru teplota jen 25 až 30°C, abych mìl v pokoji požadovanou teplotu. Platí, že èím vyšší teplota na kolek- toru, tím jsou vìtší ztráty. Když je v zimì intenzita sluneèního záøení velice nízká, tak je dùležité jít na ty nejnižší teploty. A když právì jdu na nízké teploty na výs- tupu do otopného systému, tak mám šanci, že i kolekto- ry ze zimního sluníèka nìco získám. Máme už tøi realizace stìnového vytápìní a ètvrtá probíhá. Bude to zajímavý pøíklad, odhaduji, že takových 60 – 70 % energetických potøeb toho domu, který je dokonèován, bude kryto právì sluneèní Ing. Milan Novák, CSc.

3388 Na druhé stranì patøí do propoètu také pøíjmy ze sluneèního záøení v dané lokalitì. Budeme vycházet z výpoètových vzorcù našich odborníkù (2, 3) a stati- stických výsledkù mìøení na území ÈR, publikovaných v roce 1985. Od souèasnosti se hodnoty nìjak význam- nì neliší (4). Jako pøíklad uvádíme mapky dopadu sluneèní energie v èervnu a èervenci (viz str. 39). Z hodnot ztrát a pøíjmù lze sestavit bilanci, jejíž pøíklad uvádíme v tabulce 2. Ve høe je ovšem mnoho promìnných velièin, takže propoèet je nutno považovat za orientaèní, pro rozhodování o investici však postaèu- jící. Tabulka 2 V tabulce uvádìný pøíjem ze Slunce odpovídá zhru- ba pøedpokládanému záøení pøímo do bazénu, ale i to mùže vykázat jisté ztráty, napø. odrazem na hladinì vody. Naše populace si zvykla na teploty v krytých bazénech a v pøímoøských rekreaèních oblastech, o otužování, pokud možno od mládí, se dnes mnoho nemluví. Z orientaèní bilance však vyplývá, že se pøi požadované teplotì 24 °C a v nechránìné poloze bazénu, budeme vždy potýkat s jistým deficitem energie. Pøíklad pro typicky letní èervenec, teplotu vody 24 °C a pohyb vzduchu nad hladinou 2 m.s-1 : ztráty celkem -299 kWh.m-2 , pøíjem +155 kWh.m-2 , bilance - 144 kWh.m-2 . U bìžného rodinného bazénu o rozmìrech 3 x 6 m a hladinì 18 m2 , èiní výpoètová ztráta za letní mìsíc 2.592 kWh - což je tedy pøepy- chové koupání! Tuto ztrátu je však schopno plnì pokrýt 13 až 18 m2 dobøe fungujících absorbérù, plošnì odpoví- dajících minimálnì 70 % plochy hladiny. U malých bazénù si však mùžeme za pøijatelnou, rychle návratnou èástku, poøídit napø. plovoucí kryt. Ten zabraòuje kon- vekci a hlavnì odpaøování vody v dobì, kdy není bazén právì používán, napø. od veèera do dopoledne pøíštího dne, celodennì za špatného poèasí, nebo za nepøítom- nosti majitelù. Po odkrytí hladiny, po návratu sluneèného poèasí, je voda zase rychle pøipravena k pøíjemnému koupání. V souladu s poznatky komise EHS i zkušenos- tmi nejstaršího výrobce absorbérù pro bazény (5), se pro nekryté venkovní bazény doporuèuje plocha absorbérù 70 % plochy hladiny. Pro tytéž, zakrývané podle pøedešlého odstavce, 40 až 50 %. Pro bazény v interiéru rodinného domu, nebo penzionu, kde má zakrývání hladiny ještì další technický význam, postaèí absorbéry o 30 až 40 % plochy hladiny. Budou-li pro ohøev bazénové vody použity dražší kolektory, napø. z tzv. solární støechy, lze jejich plochu zmenšit o dalších 10 až 15 %. Umístìní absorbèní plochy je celkem log- ické: optimálních energetických ziskù se dosáhne z celodennì nezastínìných ploch, vystavených k jihu se sklonem 15 až 45°. Mùže to být na dobøe orientované støeše, ne však pøíliš daleko od bazénu a vysoko nad úrovní hladiny, což by zvýšilo nároky na pøíkon pro èerpadlo a jisté komplikace v øídícím regulátoru. Ideální je umístìní co nejblíže bazénu, napø. jako optický pøedìl vùèi sousedùm, nebo veøejné komunikaci. Protože se jedná o pøí- mou cirkulaci vody mezi bazénem a absorbérem, nelze vylouèit mikrobiální kontami- naci. Proto je bezpodmíneèné nutné dodržovat pravidelnou desinfekci vody i v tìch nej- menších bazénech, jak to ostatnì vyžadují pøíslušné smìrnice Ministerstva zdravot- nictví ÈR, respektive oèeká- vaná vyhláška. S jistým uspokojením mùžeme konstatovat, že naše pøedpoklady z let 1971 a 1978 se plní nad oèekávání (6, 7), nabídka solárních zaøízení je v zahranièních odborných èasopisech zcela samozøejmá (8) a ani naši výrobci nezùstávají pozadu. Vedle nejstaršího výrobce solárních zaøízení v Kromìøíži, který prosazuje neúnavnì využití energie ze Slunce témìø 30 let (5), pøichází i další uchazeèi o zákazníkovu pozornost. Tento pøíspìvek je vlastnì struèným výtahem z podrobné firemní informace, kterou pro své zákazníky, ale i na pomoc projektantùm, pøipravuje výrobce technických nádrží i kompletizo- vaných bazénù, od letošního roku i velkoplošných absorbérù a kolektorù pro bazény i pøípravu TUV (9). Souèasnì pøipravuje i využití svých bazénù pro prùbìžné hospodaøení s vyèištìnou a dezinfikovanou dešovou vodou. Uvažuje se o univerzálnìjším využití bazénu v interiéru vìtších rodinných domù, jako akumulátoru tepla pro nastupující generaci tepelných èerpadel, i o propojení s malými plynovými kogeneraèními jed- notkami. Podle této firemní filosofie má být investice, Ján Struška Autor seriálu o bazénech je absolventem známé Baovy školy práce ve Zlínì. Po návratu z to- tálního nasazení maturoval na P r ù m y s l o v é škole chemické. Posledních 23 let pracoval ve stavebním výz- kumu, pøede- vším na aplika- cích výrobkù chemického a plastikáøského prùmy- slu, napøíklad vhodných i pro bazény. Právì nej- rùznìjším bazénùm a saunám vìnoval pìt svých publikací, upozoròoval v nich mimo jiné i na vyu- žití solární energie. Je èlenem Èeské spoleènosti pro sluneèní energii i mezinárodní spoleènosti Eu- rosolar e. V. v Bonnu. Trvale propaguje alternativní zdroje energie. Uvádíme druhou èást volného seriálu, který pøináší dùležité informace o využití slunce pro ohøev vody, pøedevším v malých tzv. rodinných bazénech. Jsou jich u nás již tisíce. Všechny mají jedno spoleèné: pokud má tato investice do zdraví rodiny sloužit déle než 4 až 6 teplých týdnù v roce, musí být voda pro pravidelné, ale i pøíjemné koupání pøihøívána. Tím se stá- vají bazény, a již velké, nebo malé rodinné, energeticky a finanènì nároèným zaøízením. Energie slunce je pro nì výhodným øešením. (pokraèování z minulého èísla) slunce a teplo pro naše bazény Bilance tepelných ztrát a příjmů v kWh.m-2 hladiny za sezónu V – IX Mìsíc Pohyb Teplota Ztráta kWh.m-2 Pøíjem Bilance vzduchu vody ze Slunce m.s-1 °C konv. výpar. vyzáø. celkem kWh.m-2 kWh.m-2 V 2 22 -89 -253 -33 -375 +163 -212 VI 2 22 -56 -188 -22 -266 +160 -106 VII 2 24 -62 -221 -16 -299 +155 -144 VIII 2 24 -70 -229 -20 -319 +147 -172 IX 2 22 -81 -202 -30 -313 +97 -216 Souèty druhù ztrát: -358 -1093 -121 -1572 +722 -850 SERIÁL-BAZÉNYASLUNCE

3399 FOTOVOLTAIKA jakou je i rodinný bazén, využita co nejúèelnìji. OPRAVA: V tabulce v minulém èísle místo Ztrát vypaøováním v tøetím odstaveèku správnì patøí Ztráty vyzaøováním. Citované prameny (1) Commision of the European Communities Solar – heat- ed swimming pools, Kaut, Directorate – General Energy, B – 1049, Brussels, 1998 (2) Cihelka J.: Sluneèní vytápìcí systémy, 2. vyd., SNTL, Praha, 1984 (3) Halahyja M., Valášek J. a kol.: Solárna energia a jej využitie, Alfa, Bratislava, 1983 (4) Vaníèek K., Èenìk J., Reichert J.: Sluneèní záøení na území ÈSSR, Dùm techniky ÈSVTS, Pardubice, 1985 (5) Informace o ohøevu vody malých a velkých bazénù sluneèní energií firmy Ekosolaris, firemní materiál, Kromìøíž, 1995 (6) Struška J. a kol.: Malé bazény. Sborník rad a pokynù, Dùm techniky ÈSVTS, Ostrava, 1976 (7) Struška J. a kol.: Staviame rodinné bazény, Alfa, Bratislava, 1981, 2. vyd. 1988 (8) Schwimmbad und Sauna.: Roèníky 1973 – 1998, Fachschriften – Verlag, GmbH, Fellbach (9) Slunce pro vᚠbazén: Firemní informace pro projek- tanty a zákazníky: Niveko s.r.o., Nivnice, 1998 Konference o FOTOVOLTAICE byla na hvìzdárnì V pøíznaèném prostøedí valašskomeziøíèské hvìzdárny se 16. – 17. prosince 1998 uskuteènila 1. èeská a slovenská konference a výstava o foto- voltaické pøemìnì sluneèního záøení. Uspoøádala ji firma SOLARTEC s.r.o. Rožnov pod Radhoštìm a Hvìzdárna Valašské Meziøíèí. Konference byla podpoøena Èeskou energetickou agenturou a v sále hvìzdárny se sešlo více jak 60 zás- tupcù rùzných firem, ústavù, škol a obèanských sdružení. Samotné setkání lidí, kteøí se zabývají foto- voltaikou a pøedstavení jejich aktivit bude mít nepochybnì velký vliv na další rozvoj fotovoltaiky v ÈR a SR. První den konference byl vìnován dùležitým hlediskùm fotovoltaiky v následujících tématech: - vývoj fotovoltaiky a trendy - vlastnosti solárních èlánkù a panelù - vlastnosti a pøíslušenství fotovoltaických systémù - aplikace fotovoltaických systémù - fotovoltaika a architektura - navrhování fotovoltaických systémù - montហfotovoltaických systémù, realizace a provoz - ekonomika aplikací fotovoltaických systémù - normy pro fotovoltaiku Dùležité bylo objasnìní dùvodù, proè je tøeba vìno- vat náležitou pozornost dalšímu rozvoji využívání foto- voltaiky a obnovitelných zdrojù vùbec. Nechybìl ani informativní pøehled výzkumných, vývojových výrobních aktivit na poli fotovoltaických solárních èlánkù a panelù v ÈR a SR. Náležitá pozornost byla vìnována využívání fotovoltaiky v podmínkách našich zemí, a již v malých systémech bez pøipojení na sí, tak ve vìtších aplikacích v architektuøe pøipojených k rozvodné síti. Druhý den konference byly hlavním tématem pod- pùrné programy pro rychlejší zavedení fotovoltaiky a jiných obnovitelných zdrojù energie do praxe. Dùležitým bodem bylo shrnutí možných podpùrných programù. Ing. Drahomír Šelong z ÈEA seznámil pøí- tomné s hlavními body programù státní podpory ÈEA vyhlašovaných na rok 1999. K jednání 1. èeské a slovenské konference o fotovoltaické pøemìnì sluneèního záøení se budeme pravidelnì vracet. Pøíspìvky pøednášejících jsou uvedeny ve sborníku o 150 stranách. Cena sborníku je 350,- Kè + poštovné a mùžete jej získat na adrese: SOLARTEC s.r.o., 1.máje 1000/M3, 756 61 Rožnov pod Radhoštìm, tel.: 0651/60 3377, fax: 0651/60 3393 e-mail: solartec@solartec.ocb.cz Mapy dopadlé sluneèní energie na horizontální plochu v Èeské republice v èervnu a èervenci

Vážení čtenáři, vìøíme, že Vám ještì i v tento den, kdy jste doèetli první èíslo již druhého roèníku našeho èasopisu, mùžeme popøát šastný nástup do nového kalendáøního roku 1999 a v nìm aby Vás potkávalo jen to dobré. Souèasnì Vám dìkujeme za všechna krásná pøání do nového roku i za to množství „držených palcù,“ které pøišly ještì do uzávìrky tohoto èísla. Nové èíslo jste obdrželi uprostøed topného období. To znamená, že máte nejvìtší osobní zodpovìdnost za to, aby Vám bylo v bytì èi ve firmì pøíjemnì teplo, ale abyste souèasnì nepøetápìli. Náklady na letošní dálkové teplo zaplatíte sice až v roce 2000, ale proè to musí být zrovna tolik? Právì vyšlé 1. èíslo ALTERNATIVNÍ ENERGIE již 2. roèníku bylo zpracováno v závìru roku 1998 a mùžeme ho tedy zahrnout i do hodnocení roku 1998. Pøiznáváme, že jsme se „hledali,“ že jsme shánìli infor- mace co a v jakém podání by Vás mohlo zajímat, jaké nadpisy, barvy, fotografie, velikost písma a grafika by byly pro Vás nejvýhodnìjší. Tím chceme trochu omluvit i nìkteré odlišnosti mezi jednotlivými èísly. Na základì Vašich anket- ních lístkù z veletrhu AQUA- THERM jsme dospìli k závìru, že dobrá informace nepotøebuje pøebytky barev a oko poutající, ale souèasnì unavující vzhled stránky. Postaèí støídmý vzhled, ale o to serióznìjší obsah. I když jsme nìkdy nuceni používat odborné výrazy, není to na Vᚠúkor. Tato slova se pomalu stávají bìžnými a za nìjaký èas se nad nimi ani nepozastavíte. Kdyby nìkdo spoèítal, kolik nových slov používáme od roku 1989, musely by jich být desítky i stovky. Vzpomeòte jen na obory jako je bankovní sek- tor, kapitálový trh, kuponová privatizace atd. Bez odborných slov v našem èasopise, které si urèitì osvo- jíte, byste se ani nedomluvili s firmami, které si mùžete objednat na Vaše rùzné energetické zakázky. V uplynulém roce jsme se snažili pøinášet Vám infor- mace z mnoha veletrhù, které se nám podaøilo navštívit. Dominantní byly veletrhy FOR ARCH ´98 i AQUA-THERM ´98 v Praze. To jsou takové hlavní svátky našich ener- getických snah v úsporách paliv a energie i v alterna- tivních energetických zdrojích. Koncem zimního období (9. – 12. 3. 1999) nás èeká další hlavní svátek v podobì veletrhu PRAGOTHERM ´99. Je to opìt pøíleži- tost k poslednímu rozhodnutí, kterou úspornou koncepci zvolit ve Vašich aktivitách pro letošní stavební sezónu. Nejedná se o celkový stav rodinného domu, ale postaèí i zateplení jediné venkovní stìny nebo i sebemenší ener- geticky úsporný zásah v našem bytì. Takový už je život. Nìkdo má na velké úspory, nìkdo na malé. Vcelku však pomùžeme všichni všem. O nìco oddálíme vyèerpání našich zásob hnìdého uhlí, ménì nás zatíží platby za ušlechtilá paliva i energie a aè nás bude o øadu obyvatel více, budeme dýchat opìt èistší vzduch. Vše spolu souvisí. Nᚠdomov je nejen nᚠbyt, ale i obec, mìsto, zem, kontinent, prostì celá naše modrá planeta. Ta zaèíná být pomalu nemocná. Dokažme, že jak si zaèínáme vážit zdraví vlastního, tak musíme zaèít chránit „zdraví“ i naší Zemì s velkým „zet.“ Jaroslav Peterka, šéfredaktor ZÁVÌREM E n e r g e t i c k ý v t i p - p r o z a s m á n í i p o u è e n í Rodina Spoøíkových neboli tatík - kutík, mamka, dcera Monèa a syn Davídek by vám mìli úsmìvnou for- mou pøibližovat dìní v našich domácnostech. Ne však úspory pro úspory za každou cenu, ale takové, které pomohou, nikoliv uškodí (napø. zdravotnì, zvýší riziko požáru apod.). Jestli je to vtip pro zasmání nebo pouèení, to již ponecháme na vás. Budeme rádi, když nám zašlete další veselé i vážné námìty ze života. Nᚠkreslíø je již zpracuje podle svých pøedstav. " " F Přihlašuji (jeme)......... (x krát) předplatné č. 2 až 6/1999 časopisu ALTERNATIVNÍ ENERGIE v ceně 48,-Kč /1 kus F Objednávám (me)...... (x krát) č. 1, 2 a 3/1998 časopisu ALTERNATIVNÍ ENERGIE v ceně 35,-Kč /1 kus (platí do vyčerpání zásob + poštovné) Předplatitel/firma: Adresa s PSČ: Tel./fax: Kontaktní osoba: IČO: DIČ: Bankovní spojení: Adresa pro zasílání časopisu - liší-li se od adresy pro vystavení faktury: Datum: Podpis: Razítko: *) Nehodící se škrtněte objednací lístek DVOUMĚSÍČNÍK (vyplněné zašlete vydavateli) Adresa vydavatele: AVICENNUM s.r.o., P.O.Box 103 Horáèkova 1222/5, 140 00 Praha 4 tel.: (02) 61218054-5, 436 301 fax: (02) 6929531, 6922418 SLOVO na závěr