Alternativní energie 4/1999

11 SOLÁRNÍREGULÁTORY Firma KOMEXTHERM Praha spol. s r. o. pøi inovaci vyrábìných a vývoji nových výrobkù sleduje vždy tyto hlavní cíle: 1. Dokonalejší funkcí regulaèních prvkù dosáhnout vyšších úspor energie pøi vytápìní a ohøevu TUV. 2. Vývojem výrobkù, urèených pro využívání alter- nativní energie umožnit racionální využívání této energie. 3. Dokonalou funkcí regulaèního systému zvýšit ži- votnost celého zaøízení, pøedevším kotlù. 4. Kvalitním využitím automatické regulace umož- nit uživatelùm minimálnì 20% úspory paliva. 5. Prodávat výrobky s vysokou užitnou hodnotou za dostupné ceny. Z výrobkù dodaných na trh v poslení dobì uvádíme tyto pøíklady: Solární regulátory: 1. Solaris RRT 05 – Regulátor pro teplovodní solární systémy. Výbornì se hodí tam, kde z jednoho souboru kolektorù chceme zásobovat dvì místa odbìru tepla, napøíklad ohøívaè TUV a ohøev bazénu. Uživatel si mùže vybrat z nìkolika režimù, podle kterých bude reg- ulátor pøednostnì smìrovat teplo do jednoho nebo druhého místa spotøeby. Regulátor dává svojí funkcí možnost zvolit prioritu využití tepla podle rùzných potøeb a hledisek uživatele. K regulátoru nabízíme i další prvky, napøíklad ser- vopohony, smìšovaèe, které se v tomto pøípadì použijí jako rozdìlovací armatura. Použíti regulátoru RRT 05 pro vícezónový solární systém má tyto hlavní výhody: a) Udržování optimální teploty v místì ohøevu. b) Využití tepla z kolektorù ve správném èase a v potøebném množství. c) Možnost optimálního využití výkonu (v místì nejvìt- šího teplotního rozdílu). d) I ve dnech maximálního výkonu kolektorù je k dis- pozici místo využití tepla, které je schopno tento výkon pøevzít. Dalším typem regulátoru pro solání systémy je Solaris RRT 05.1 Toto je jednoduchý regulátor pro jednookruhové solární systémy, pracující podle nastavené teplotní difer- ence. Reguluje provoz solárního systému spínáním obìhového èerpadla. Svojí jednoduchostí a nízkou cenou je urèen pro nejširší uživatelskou sféru. Naše firma vyrábí další výrobek rovnìž použitelný pro využití alternativní energie a tím je ekvitermní reg- ulátor typ RVZ 06.2 pro kotle na døevoplyn. Tento regulátor pracující ve spojení s ètyøcestným smì- šovaèem Duomix zabezpeèuje plynulou regulaci teploty topné vody a závoveò pomáhá øídit automatický provoz kotle. Re- gulátor byl vyvinut ve spolu- práci s pøedními èeskými vý- robci kotù na døevoplyn. Jeho použití v topném systému pøináší tyto výhody: 1. Úèinnì chrání kotel pøed d e h t o v á n í m a nizkoteplotní korozí. 2. Umožòuje nastavení minimálnì pøípustné kotlové teploty podle požadavkù jednotlivých výrobcù kotlù. 3. V pøípadì, že teplota v kotli pøesáhne 90 °C, otevírá smìšovaè více, než požaduje regulace a pomáhá tak urychlit ochlazení kotle. 4. Plynule øídí teplotu topné vody v závislosti na venkovní teplotì, umožòuje nastavení dvou teplot („denní a noèní“) a jejich støídání pomocí èasového programu. Regulátor je dodáván s denními nebo týdennními mechanickými hodinami nebo s týdenními digitáními hodinami. Tento regulátor byl na konci této topné sezony instalován v demonstraèní kotelnì firmy Atmos, kde je možné se pøesvìdèit o jeho funkci v bìžném provozu a kde je pøevádìn zájemcùm o kotle Atmos. Další možností, jak optimálnì provozovat kotle na døevoplyn, jinou biomasu nebo uhlí je kombinace kotle a akumulaèních nádrží. Firma dodává stavebnici akumulaèního kotle, který mùže být nabíjen buï výhradnì nìkterým výše uvedeným kotlem nebo alternativnì elektøinou a kotlem. Takto akumulované teplo je vybíjeno pomocí regulátoru, který øídí plynuté nastavení tøícestného smìšovaèe. Tato kombinace má následující výhody: 1. Kotel je provozován v optimálním režimu (co nejvyšší teplota). 2. V pøechodných èástech topné sezony je možno topit v kotli jednou za dva až tøi dny, podle objemu použité akumulace. 3. Celý topný systém vyžaduje obsluhu pouze v dobì, kdy hoøí kotel. 4. Využití tepla je øízeno zcela atomaticky, bez nároku na obsluhu. Optimálním využitím regulace je možno dosáhnout 30% úspory paliva a více. 5. Nabíjení i vybíjení naakumulovaného tepla je øízeno jednoduchými a cenovì dostupný- mi prvky. 6. Akumulaèní systém je dodáván stavebnicovým zpù- sobem, který šetøí náklady na instalaèní práce. 7. Všechny prvky sytému jsou èeského pùvodu a nevyvolávají nároky na dovoz za zahranièí. Naše firma vyrábí celou škálu dalších výrobkù pro automatickou regulaci topných systémù. Podrobnìjší informace o všech našich výrobních poskytne naše obchodní oddìlení na vyžádání. Všechny naše výrobky mají certifikát od pøíslušných zkušeben. Pøipravil: Pavel Fousek KOMEXTHERM Praha spol. s r. o. Augustova 236/1 163 00 Praha 6 – Øepy Tel.: 02/3013284 Fax: 02/3013286 KKOOMMEEXXTTHHEERRMM PPRRAAHHAA SSTTÁÁLLEE VVPPŘŘEEDDUU

PPooppuulláárrnnìì ooddbboorrnnýý èèaassooppiiss oo úússppoorráácchh ppaalliivv aa eenneerrggiiee aa vvyyuužžíívváánníí nneettrraaddiièènníícchh zzddrroojjùù eenneerrggiiee vv ddoommááccnnoosstteecchh aa ppooddnniikkáánníí VVyyddaavvaatteell:: AAvviicceennnnuumm,, ssppooll.. ss rr..oo.. Horáèkova ul. 1222/5 140 00 Praha 4 ŠŠééffrreeddaakkttoorr:: Ing. Jaroslav Peterka, CSc. VVeeddoouuccíí vvyyddáánníí:: Jiøí Mohaupt AAddrreessaa rreeddaakkccee:: U Nisy 6, 460 60 Liberec tel./fax: 048/6122336 IInnzzeerrccee:: Ludmila Hrušková, manager inzerce mobil 0602 314077 Ing. Jiøí Mašík mobil 0603 866 942 Vìra Pešková, tel. 047/49105 DDiissttrriibbuuccee:: Podávání novinových zásilek povoleno Èeskou poštou, s.p., odštìpný závod Pøeprava, è.j.1933/99, ze dne 11. 5. 1999 ÈR: PNS a.s., Mediaprint & Kapa Presse Grosso, s.r.o., Transpres, s.r.o. SR: Abopress, s.r.o., Vajnorská 134, 830 00 Bratislava tel: 004217/44453334, 44453331 DDiissttrriibbuuccee ppøøeeddppllaattnnééhhoo ssttáávvaajjííccíí:: PNS, a.s., nnoovváá:: BMSS – START s.r.o., Starodubeèská 43/9, 107 01 Praha 10 Èasopis a všechny obsažené pøílohy jsou chránìny podle autorského zákona. Držitelem autorských práv k èasopisu ALTERNATIVNÍ ENERGIE je vydavatel. Rozmnožování a další otiskování je možné jen se souhla- sem vydavatele. Za obsah èlánkù ruèí autor, za obsah inzerátù inzerent. Redakce si vyhrazuje právo na redakèní zpracování rukopisù a dopisù ètenáøù. Nevyžádané pøíspìvky se nevracejí. Èlánky bez recenze nepro- cházejí korekturou redakèní rady. MK ÈR 7985, ISSN 1212-1673 Spotøeba signalizuje možný obrat – rozhovor s Bohumilem Kohoutkem . . . . . . . . . 4 – 5 Vydavatel jde pøíkladem – Ing. Miroslav Hrdina z Ostravy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 Slamìný dùm – alternativní stavba na jihu Èech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 Energetická karta, Termovize . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10, 11 Poradenství – krby, zásahy do konstrukce kotlù a další . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 Ušlechtilá paliva z rafinérií . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 Biofluid, Bioplyn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14, 15 Sluneèní energie tepelná . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16 – 17 Energetiku mìsta Jièína øídí jen ètveøice mužù . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18 Øídící systém IWKA-TREND . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19 EENNEERRGGIIEE VVÌÌTTRRUU –– ppøøíílloohhaa .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. 2200 –– 2255 Tepelná èerpadla v Dlouhé Tøebové . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 Alternativní pohony automobilù . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28 – 29 Èeští výrobci zahájili výrobu peletek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31 Holztherm CZ rozjel výrobu briket . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32 SLOVENSKO . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33 Sláma pøi výrobì jogurtù . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35 Transgas . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37 Rybáøi si postavili elektrárnu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38 Vylosování ètenáøské ankety . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39 Vážení ètenáøi, pøedkládáme Vám ètvrté èíslo našeho populárnì nauèného dvoumìsíèníku. Na jeho stránkách opìt najde- te øadu informací. Napøíklad nabízíme pøílohu vìnovanou vìtrné energii a jejímu využití v podmínkách èeské a moravské kotlinky. První èeské firmy z tohoto oboru zaèínají dávat o sobì vìdìt, a také na našich stránkách inzerovat. To svìdèí mimo jiné i o tom, že považují budoucí èeský trh zajímavý pro své další zámìry. Nìkteré z nich vìtšinu svých výrobkù zatím nabízejí do zahranièí. Stejnì jako u jiných alternativních zdrojù ener- gie, tak i u využití vìtrné energie, jejich hlavní èas pøijde, až se ceny základních energetických vstupù zvýší. Pøesto velké a investiènì nároèné stavby vìtrných elektráren budou mít situaci složitou. Máme o tom i zprávu z elek- trárenské spoleènosti ÈEZ, která provozuje vìtrnou farmu na Mraveneèníku v Jeseníkách. K vìtrným místùm patøí od nepamìti i Frýdlantsko na Liberecku. Pro inves- tièní nároènost se zde zatím velká vìtrná elektrárna neobjevila, pøitom v nedaleké nìmecké Žitavì již nìko- lik vìtrných turbín pracuje. Spíš se nám ozývají místní nadšenci, že mají zájem postavit si výkonovì malý zdroj. Ovìøujeme i zprávy, že se v Hubojedech na Jièínsku chtìjí nadšenci pustit do obnovy starých vìtrných dìl. V redakci uvažujeme také o pøíloze o celkových rekonstrukcích a zateplování panelových domù, vèetnì bytových jader, oken, výtahù i elektroinstalací. Pøiblížíme zkušenosti nìkterých aktivních bytových družstev i obec- ních úøadù. Rovnìž chystáme jednání se zástupci minis- terstva školství, protože bychom chtìli, aby se nᚠpopu- lárnì nauèný èasopis více dostal do odborných škol rùz- ných stupòù. Vydavatel pro školy pøipravuje i výraznou slevu na pøedplatném. A ještì závìrem. Po èase jsme opìt vyhodnotili ètenáøskou anketu, a tak nìkteøí z Vás dostanou za svoji úèast zajímavou publikaci. Píšeme o tom na stranì 39. Jiøí Mohaupt V pøíštím èísle Ve Starkoèi, vesnièce patøící pod obecní úøad Studnice u Náchoda, má pøibližnì 65 % domácností vytápìní a pøípravu TUV na elektøinu. Jak se vyrovnávají s rùstem cen nám vysvìtlí Ing. Josef Hejèl, dlouholetý odborník východoèeské energetiky a jeden z místních obyvatel. ❏ Integrace sluneèních kolektorù do støešního pláštì ❏ Zamyšlení nad problémem – jak a èím vytápìt ❏ Obávaný dùlní plyn – metan, který ohrožuje Ostravu, by mohl sloužit k výrobì elektøiny a tepla pomocí palivových èlánkù, máme o tom informace od našeho oborníka RNDr. Aloise Brandejského ❏ Èeské døevaøské závody Praha se chystají na velkou obnovu oken v panelových domech ZZ OOBBSSAAHHUU SSEEZZNNAAMM IINNZZEERREENNTTÙÙ AGROPLAST LIBEREC Olešnice na Moravì (str. 25), ALFA LAVAL Praha (34), CONEL Ústí nad Orlicí (36), EKOSOLARIS Kromìøíž (3. ob.), EXMONT – Energo Brno (38), HOLZTHERM CZ Praha (32), K – IMPORT Brno (3. ob.), KOMEXTHERM PRAHA Praha (1), KORADO Èeská Tøebová (4. ob.), KRALUPOL Kralupy nad Vltavou (13), MG PLAST Letovice (24), RED WOLF Hradec Králové (31), REGULÁTORY A KOMPENZÁTORY Praha (19), SCHIEDEL Nehvizdy (2. ob.), VILÉM KÖNIG KAMNÁØSTVÍ Nový Oldøichov (3. ob.), WINDTOWER Brno (1. ob.) str. 4 str. 11 str. 38

OSLNIVÉ MRAKODRAPY Nové budovy zasklené sklem s reflexní stranou z vnìjší strany oken vèetnì fasády mohou vytváøet zají- mavé efekty pro fotografy, ale i problémy pro bìžné obèany. Sluneèní záøení, které by jinak proniklo okny dovnitø a zvýšilo výkon klimatizace nebo ohøálo zdìnou fasádu, se odráží jako v zrcadle a své teplo pøidává navíc stejnì oslunìným plochám ve smìru sluneèního záøení. Zrcadlení je tak intenzivní, že ruší pracovníky pracující v budovách naproti, znemožòuje zdravý rùst stromù a keøù pøed fasádami, pøípadnì ohrožuje motoristy, v našem pøípadì i plující lodì. Výzkumníci v americkém Massachusettském tech- nologickém institutu proto sestavili poèítaèový program, který dokáže rychle modelovat, co nová budova široké- mu okolí pøinese – vèetnì urèení svìtelných odrazù, ale i zmìnu vìtrných proudù. Stavitelé se tedy mohou vèas rozhodnout, jak svým domem co nejménì pøekážet. Fotografie: Alliance, roèník 1, è. 1/1988, USA Poptávka poklesla Také v minulém roce u nás poklesla poptávka po elektøinì vyrobené v elektrárnách ÈEZ, a.s. Meziroènì to bylo o 967 GWh, což pøedstavuje 1,8 %. Snížení tuzem- ského prodeje se však promítlo do výsledkù ÈEZ nepatr- nì, protože to bylo kompenzováno zvýšeným vývozem a naopak i sníženým dovozem proudu. Celkové výnosy akciové spoleènosti ÈEZ za rok 1998 tak dosáhly 61,7 mld. Kè a oproti roku 1997 jsou vyšší o 1,7 mld. Kè. SPT TELECOM a cena tepla Když pøišel SPT Telecom s dalším zdražení svých služeb, mluvilo se snad jen o dopadu na uživatele Internetové sítì. Mnoho se neví o tom, že øada autom- atizovaných teplárenských systémù bytových podnikù využívá pro pøenos dat a ovládacích povelù mezi kotel- nami a øídícími dispeèinky také telefonní linky. Každá zmìna údajù, to jeden místní hovor. Bìhem dne to jsou veliké sumy, které pak zatìžují ceny dodávaného tepla. Mìsto Jièín ve spolupráci s firmou ECOTERM Brno pos- tupnì od této svazující formy pøešlo k vybudování kabelové sítì a tam, kde by náklady na její výstavbu byly velké, využili spojení pomocí vysílaèek firmy CONEL Ústí nad Orlicí. Nízkorozpoètový a nízkoenerget- ický BYTOVÝ DÙM V minulém èísle byla na str. 34 uveøejnìna infor- mace o pøipravovaném pracovním semináøi výše uvede- né akce. V prùbìhu kvìtna a èervna probìhly v Praze a v Brnì tøi pracovní workshopy na téma nízkonáklado- vý a nízkorozpoètový bytový dùm. Každého z tìchto pra- covních setkání se zúèastnilo cca 25 pøedem pozvaných osob reprezentujících odbornou i laickou veøejnost i zástupci mìsta Sušice. Hlavním cílem bylo aktivní zapojení pozvaných úèastníkù v jednotlivých sekcích, ovìøení možnosti vzájemné komunikace a možnost sestavení multidisciplinárních øešitelských týmù. Každá sekce byla zahájena odborným 10 – 15 min. pøíspìv- kem, který uvedl auditorium do odborného problému. Následná diskuze byla øízena facilitátorem. Jako další podklad pro odbornou diskuzi byl pøipraven sborník jed- notlivých pøíspìvkù vystihující základní témata a další doprovodné materiály. O dalším postupu celé významné akce budou naši ètenáøi prùbìžnì informováni. (JaP) 33 INFORMACE–RADY–ZAJÍMAVOSTI KK RR ÁÁ TT CC EE Redakce spolupracuje s odborníky: Ing. Pavel Èech (vytápìní), Ing. Jaroslav Peterka, CSc., šéfredaktor (pøíprava TUV a sluneèní energie te- pelná), Ing. Leoš Friml (osvìtlení), Ing. Jiøí Šála, CSc., (zateplování), Ing. Zdenìk Pasto- rek, CSc., (bioplyn), Ing. Jaroslav Kára, CSc., (fytopaliva), Ing. Antonín Kottnauer (kogene- race), RNDr. Alois Brandejský (palivové èlánky), Doc. Ing. Jiøí Sedlák, CSc., (pasivní využívání sluneèní energie), Ing. Petr Morávek, CSc., (re- kuperace tepla), Ing. Radim Baøinka (fotovol- taické èlánky), Doc. Ing. Jaroslav Hyžík (ter- mické využití odpadù), Ing. Ludìk Klazar (te- pelná èerpadla), Ing. Bøetislav Koè (vìtrná ener- gie), Josef Kašpar, (malé vodní elektrárny), Ing. Jaroslav Cankaø (spalování døeva). Zajímavý tvar mají skleníky pana Ladislava Soukupa v Chodovicích ve východních Èechách. „To jsem okoukal v jednom èasopisu“, pøiznává zahrad- ník a pokraèuje. „Snímek byl z Japonska a kolmìjší èelní stìna skleníku – obrácená k východu – využívá sluneèní paprsky hned po východu slunce, mám tedy vìtší tepelné zisky.“ To však není všechno, pan Soukup v zahradnictví pro vytápìní skleníkù a pìstování zejména øezaných kvìtin využívá i desítky sluneèních kolektorù. Podrobnìjší informace v pøíštím èísle. Na PRAGOTHERMU v Praze se letos pøedstavila firma BECHYNÉ z Lán krbovými kamny Peletop, které patøí k výrobkùm nové generace spalovacích zaøízení šetrnìjších k životnímu prostøedí. Jejich novým palivem jsou drobné døevìné pelety (ve velkém žoku), které právì odstraòují nevýhody spalování kusového døeva. Píšeme o tom na dalších stranách.

Diagram zatížení „Tvar diagramu pøesnì charakterizuje, co se dìje a jeho výše kam spìje hospodáøství. Je to jasný ukaza- tel, jak se u nás pracuje a v dobì, kdy Klausova vláda øíkala, že se nic nedìje, tak my už jsme bili na poplach, protože podle spotøeby elektøiny jsme vidìli problémy. Výrazný pokles nastal v listopadu 1996 a trval prakticky doposud,“ tvrdí Bohumil Kohoutek. V roce 1997 poklesla spotøeba elektøiny pøibližnì o 1 TWh, z toho v prùmyslu o 833 GWh. Vloni pokles pokraèoval a o proti roku 1997 byla spotøeba nižší o dal- ších 1,8 %. Zpùsobila to zejména výraznì nižší spotøeba domácností, kdy jsme si po zvýšení cen a DPH utáhli opasky a zaèali více pøemýšlet o úsporách. Také roèní teplota vyšší o 1,2 °C pøispìla k poklesu spotøeby elekt- øiny na vytápìní. Vlastní prùmysl se na poklesu podílel 0,8 %, což je 208 GWh. Nárùst zaznamenal pouze pod- nikatelský maloodbìr, na nìmž se podílejí mimo jiné i velké obchodní øetìzce s novými velkoprodejnami. ÈEZ, a. s., jehož souèástí je zatím i Ústøední dispe- èink, má z vývoje diagramu zatížení pøehled, jak sladit výrobu ve všech svých elektrárnách, poèínaje parními, pøes vodní a pøeèerpávající elektrárny, závodní a paro- plynové a konèe reaktory jaderného zdroje v Dukova- nech. Zatím je vývoj spotøeby takový, že se nemusí v prùbìhu dne odstavovat parní elektrárny, rozdílné zatížení soustavy se øeší pøeèerpávajícími elektrárnami. Temelínský pøíspìvek „Nᚠútvar se již zabývá vývojem diagramu zatíže- ní v roce 2004. Dva reaktory temelínského zdroje budou do naší elektroenergetiky vstupovat v letech 2001 a 2003. Bude to postupnì, tak jak poroste ekonomika, bude vìtší prostor pro øešení regulaèních otázek naší sou- stavy. Problémy letních minim, kdy je nadbytek kapacit budeme øešit plánováním výmìny jaderného paliva, která v temelínském reaktoru trvá tak tøi mìsíce. Na poèátku dubna zaène výmìna paliva v jednom reaktoru, a postupnì naváže druhý reaktor. Na zimu je zase vyni- kající, že budeme mít dost stabilního výkonu pro øešení bilancí výkonu.“ Noèní odbìrové tarify „Každá rozumná zemì s vyspìlým tržním hospo- dáøstvím má v bytovém elektroteple podíl pøibližnì 10 %, a to u nás zdaleka nemáme. Podíl na celkové spotøebì èiní jen 4 – 5 %. Týká se to hlavnì rozptýlené bytové zástavby, kde je spalování fosilních paliv z hlediska životního prostøedí škodlivé. V noci je také urèitý objem elektøiny do akumulace tepla a pøípravy TUV, v ÈR máme nainstalováno kolem 3000 MW. Já pracuji i v odborné skupinì Elektroteplo, kde je snaha udržet i pøi stoupajících cenách na elektro- teple pomìrnì pøíznivé ceny. Opaèné vlivy jsou vìtšinou mimo energetiku. Kdyby se podaøilo noèní tarify udržet, byla by to pro odbìrový diagram v dobì s rostoucím podílem elektøiny z jaderného zdroje velice vítaná záležitost.“ Obnovitelné zdroje „Víte, já obnovitelné zdroje vùbec nezatracuji. Ale vemte napøíklad vìtr- nou energetiku, ta je na jednotku výkonu investiènì nároènìjší než Temelín. U nás i v místech, kde jsou vìtrné pomìry relativnì nejlepší, je vítr k dispo- zici tak 800 hodin za rok. Ptám se, co tìch dalších bezmála 8000 hodin za rok? Naše velké vodní elektrárny mají výkon 1961 MW, jsou využí- vány bìhem celého ro- ku, ale jejich podíl na celkové spotøebì je pou- hých 2,5 %. Konegenerace jsou investiènì po- mìrnì zajímavé, vycházejí na ètvrti- nu temelínských nákladù, ale pro- voznì jsou nároèné. Plyn je na 1 GJ 3´ dražší, než vstupní cena uhlí, ale to již nedoženete žádnou lepší úèinností. Nejvyššíší úèinnost kogenerace je pouze v období roku, kdy je plný odbìr tepla. Ve všech ostat- ních dobách klesá úèinnost k 50 %. Máte však trojná- sobnì dražší palivo, a jeho cena také není koneèná. Rov- nìž fotovoltaika je zatím investiènì velmi nároèná. Otázka tepelných èerpadel je zatím vzhledem k vel- kým vstupním nákladùm záležitostí pouze jednotlivých in- stalací, které nemohou podstatnì promluvit do bilancí spo- tøeby a úspor. Narozdíl od napøíklad sousedního Nìmecka, kde rozvoj tepelných èerpadel stát významnì podpoøil, ne- máme pro jejich rozvoj zatím pøíznivé podmínky.“ Zmìny na obzoru „Zdá se nám skuteènì, že už se pokles spotøeby elektrické energie zastavuje, že bychom v pøíštím roce mohli poèítat s mírným nárùstem spotøeby. Národo- hospodáøi poèítají už s nárùstem vìtším dvì procenta hrubého národního dùchodu, my jsme opatrnìjší.“ 44 ÒÁŠROZHOVOR Alternativní zdroje stále jen doplòkem SPOTØEBA SIGNALIZUJE MOŽNÝ OBRAT Èeská ekonomika prochází v posledních nìkolika letech útlumem. Øadu jiných ekonomických ukazatelù v tom podporuje i velmi citlivý indikátor, kterým je prùbìh diagramu zatížení elektrizaèní soustavy. Tøetím rokem neustále klesá. Až teprve v posledních týdnech se zdá, že se jeho køivka zaèíná ponìkud pøíznivì lámat, èi spíše narovnávat. Hovoøíme o tom se zkušeným analytikem, jinak øeditelem sekce bilance elektøiny ÈEZ, a.s., Bohumilem Kohoutkem. Mìsíèní maxima zatížení elektrizaèní soustavy a podíl jednotlivých elektráren ÈEZ, a.s. na výrobì Øeditel sekce bilance elektøiny Bohumil Kohoutek v JADERNÉ ELEKTRÁRNY vv JADERNÉ ELEKTRÁRNY VE VÝSTAVBÌ VÌTRNÉ ELEKTRÁRNY l FOTOVOLTAICKÁ ELEKTRÁRNA n UHELNÉ ELEKTRÁRNY n VODNÍ ELEKTRÁRNY✦

55 SVÌTENERGETIKY Výhled je jasný „Dokonèíme Temelín a maximálnì možným úspor- ným a ekologickým zpùsobem budeme dodávat elektric- kou energii. U nás je dnes situace taková, že si každý investor po splnìní autorizace mùže postavit nový zdroj elektøiny. Proto se objevila øada nových zdrojù. Napøíklad se dodkonèuje 2´ 135 MW na Kladnì. V provozu je 70 MW v Trmicích, 100 MW v Èerveném Mlýnì, 70 MW v Moravskoslezkých teplárnách, 50 MW v Silonu Planá,a také 50 MW v Auto Škodì Mladá Boleslav takže není tlak na stavbu nových tepelných elektráren. Jediné, èím se nyní intenzivnì zabýváme, je otázka rychlonajíždìcí- ho záložního zdroje. Pokud by došlo k neplánovanému odstavení Temelína, jak se za této situace srovnáme ve vztahu k okolním energetickým soustavám, abychom neodebírali neplánovanì drahou elektøinu ze zahranièí. Je proto možné, že dospìjeme k rozhodnutí, že musíme postavit rychlonajíždìcí plynový zdroj o výkonu 300 MW s minimálním roèním využitím, vyloženì jen na zajištìní tìchto pøípadných výpadkù výkonu.“ Mìøítko úrovnì ekonomiky Spotøeba elektøiny na jednotku produkce je mìøítkem rozvoje hospodáøství a úrovnì spoleènosti. Ve vyspìlých tržních ekonomikách neustále klesá podíl pri- mární energie na jednotku produkce, ale pomalu avšak stále stoupá elektroenergetická nároènost, èili pomalu ale stále roste spotøeba elektøiny na jednotku HDP. U nás máme podíl spotøebované elektøiny na jednotku HDP malý, ale naopak hrubý národní produkt vztažený na spotøebovanou energii z primárních zdrojù je stále velký a ukazuje na její plýtvání. Rùst ceny vyjadøující spoleèenské náklady na výrobu a pøimìøený zisk pod- poøí úsporná opatøení, vèetnì rozvoje nových technolo- gií i vyšší využívání energie z obnovitelných zdrojù. Podíl výroby elektrické energie ÈEZ na výrobì ES ÈR Nový rekord ve Švýcarsku Švýcarské sdružení pro atomovou energii SVA oznámilo, že pìt jejich atomových elektráren vyrobilo v roce 1998 24,37 TWh elektrické energie, což odpovídá zvýšení o 1,8 % oproti pøedcházejícímu roku. Tím dosáhly elektrárny výrobního rekordu, který souvisí pøedevším s tím, že elektrárna Beznau 1 byla trvale v provozu. Prùmìrná kapacita pìti švýcarských elektráren byla využi- ta v roce 1998 na 90,7 %. Švýcarsko je tak i nadále na prvním místì ve svìtì ve výkonnosti jaderných elektráren. ATW, 1999, è. 3 Švédsko bude dovážet? Švédsko bude muset dovést 2,3 TWh elektøiny ze zahranièí, anebo znovu uvést do provozu záložní elektrár- ny spalující fosilní paliva, které jsou nyní pøevážnì v za- konzervovaném stavu. K této situaci dojde, pokud jsou pøedpovìdi švédského energetického úøadu správné. Podle úøadu byla v roce 1998 rekordní výroba elektøiny 154 TWh a poptávka 143,5 TWh. V roce 1999 se však má produkce snížit na 147 TWh a na 142 TWh v roce 2000. Naproti tomu by mìla vzrùst poptávka až na 144,7 TWh. V odhadech je zahrnuto ukonèení provozu prvního bloku jaderné elektrárny Barsebaek od 1. 7. 1999, která letos sníží produkci o 2,1 TWh a o 4,2 TWh v roce 2000. Ukonèení provozu tohoto bloku je pøedmìtem soudního sporu ve Švédsku i v EU, ale vláda trvá na svém stanovisku. Vláda pøedpokládá, že výpadek elekt- øiny z JE nahradí obnovitelnými zdroji a vìtší energetic- kou úèinností. Power in Europe, 1999, è.295 EU otevøela trh s elektøinou Dne 19. února 1999 zahájila EU liberalizaci trhu s elektrickou energií, ta by mìla již letos vést k poklesu ceny elektøiny až o 30 %. Nižší cena elektøiny nejen zvýhodní soukromé odbìratele, ale promítne se i do niž- ších cen výrobkù a lepších služeb spotøebitelùm. V první fázi má podle EU na základì jejího naøízení z roku 1996 vìtšina zemí otevøít konkurenènímu prostøedí 26,48 % svého trhu. V únoru pøíštího roku bude druhým krokem rozšíøení liberalizace na 28 % a v roce 2003 na 33 %. Nìmecko, Velká Británie, Švédsko a Finsko pøitom již mají liberali- zováno sto procent trhu. Stejné cíle mají dosáhnout do roku 2007 také Belgie, Nizozemí a Španìlsko. Dánsko otevírá 90% svého trhu a Itálie, Lucembursko a Rakousko hodlají zavést konkurenèní prostøedí ve 40 % až 50 % svých trhù. Zbývající státy se chystají dodržet pouze regule komise. Odklad zahájení deregulace trhu na jeden rok si vyžádaly Belgie a Irsko, odklad na dva roky pak Øecko. Naøízení komise pøed- pokládá, že státy v nichž není trh plnì liberalizován, nebudou moci elektøinu vyvážet k liberálnìjším souse- dùm, pokud si to tito sousedé nebudou sami pøát. Zpravodaj ÈEZ, 1999 Zrušení monopolu ve Francii Francouzská vláda schválila návrh zákona, podle nìhož bude zrušen monopol státní elektrárenské spo- leènosti EDF, který trvá již 52 let. Legislativa by pone- chala EDF odpovìdnost za provoz národní pøenosové sítì. Ministerský pøedseda Jospin prohlásil v rozhlaso- vém interview, že si nelze pøedstavit Francii v krátko- dobé a støednìdobé perspektivì bez jaderných elektrá- ren a že on osobnì se staví ve prospìch jaderné ener- getiky, pokud bude souèástí kontrolované a diverzifiko- vané dodávky energie. Power Economics, 1999, è.1. Ukrajina a výroba elektøiny Podle sdìlení Ergo Atomu vyrábìjí ukrajinské jader- né elektrárny opìt pøes 40 % z celkového množství elektrické energie v zemi. Na pìti místech vyrobilo 14 reaktorù v minulém roce 75,24 TWh. Prùmìrný výkon se oproti pøedcházejícímu roku snížil na 67 % (z 71,3 %). Vyskytlo se 73 problémù na zaøízeních, vìtšina (65) byla však na úrovni 0, tj. prakticky bezvý- znamná, 7 bylo na úrovni 1 a jedna na úrovni 2. Podle Ergo Atomu nevzniklo v žádném pøípadì nebezpeèí pro obyvatelstvo a životní prostøedí. Vedení elektráren pou- kázala na problém nezaplacených úètù za energii, jejichž výška dosáhla již 639 mil USD. Vzhledem k dlu- hùm nemohly být èásteènì vyplaceny mzdy pracovní- kùm, což vedlo k dalším nepokojùm. ATW 1999 Kontrolní tým je spokojen Po tøítýdenní inspekci jaderné elektrárny v bulhar- ském Kozloduji prohlásil tým MAAE, že je spokojen s provozem této elektrárny. Vedoucí týmu pan Z. Do- maracky øekl, že na tým uèinil velký dojem pokrok, kte- rého bylo až dosud dosaženo pøi zlepšování provozu a bezpeènosti. Tým doporuèil 48 dalších opatøení, která však mají rutinní charakter a jsou bìžná pøi obdobných misích. Zástupce øeditele pro jadernou bezpeènost elek- trárny J. Kostadinov vìøí, že výsledky této kontroly budou znamenat dùležitý obrat v postoji západní Evropy k této jaderné elektrárnì. Prohlásil, že experti MAAE uznali, že elektrárna mùže bezpeènì provozovat ètyøi reaktory VVER-440. Nuclear Engineering International 1999, è. 536 ŠKODA Praha v Mochovcích Spoleènost Škoda Praha coby generální dodavatel slovenské jaderné elektrárny Mochovce oznámila, že byla na druhém bloku zahájena hydrozkouška. Po ukon- èení zkoušek bude zaøízení pøipraveno k zavážení pali- va. Pøedání druhého bloku se pøedpokládá k 31. prosin- ci 1999. Zpravodaj ÈEZ 1999, è. 5 Zdroj: Svìt energetiky 7 – 8/99 Svìt energetiky

66 OBNOVITELNÉZDROJEENERGIE Úvod Pátý svìtový kongres o obnovitelných zdrojích ener- gie se konal v záøí 1998 ve Florencii v Itálii. Kongres zorganizovala nevládní nezisková organizace WREN (World Renewable Energy Network) založená v roce 1992 v Readingu ve Velké Británii pøi druhém Svìtovém kongresu o obnovitelné energii. Posláním této organiza- ce je podporovat využívání obnovitelných zdrojù ener- gie, podporovat komunikaci a technické vzdìlávání vìd- cù, inženýrù a technikù v tomto oboru a zamìøit se na uspokojování energetických potøeb rozvojových i rozvi- nutých zemí. Generálním sekretáøem této organizace je Prof. A. A. M. Seiygh. WREN má výkonný výbor složený ze zástupcù ze všech oblastí svìta a je pøièlenìn k UNESCO. Kongresu se zúèastnili zástupci ze 148 státù, zare- gistrovalo se více než 750 úèastníkù vèetnì tøí ministrù vlád, 15 viceministrù. Organizátoøi vybírali z více než 2000 zaslaných abstraktù a èlánkù. Kongres probíhal v nìkolika sekcích: architektura, fotovoltaika, vìtrná energie, solární ohøev, využití biomasy, geotermální energie a ostatní. Závìreèné zasedání vèetnì vyhodno- cení probìhlo v representativní síni vìhlasného rene- sanèního florenckého Paláce Vecchio. Z Èeské republiky se zúèastnilo 6 úèastníkù. Poster z tøeboòského praco- vištì Botanického ústavu AV ÈR a ENVI s.r.o. byl vyhod- nocen jako nejlepší mezi 170 postery, za plakátové sdì- lení o využití lineárních Fresnelových èoèek v architektu- øe. Stalo se tak symbolicky právì v den, kdy senior týmu Dr. M. Malý v Praze zemøel. Stav ve svìtì Rozvoj využívání obnovitelných zdrojù energie je patrný na celém svìtì. Probíhají nebo se pøipravují pro- jekty výuky a výzkumu obnovitelných zdrojù. Význam- nou úlohu pøitom sehrává kooperace mezi profesionální- mi výzkumnými institucemi jako jsou univerzity, specia- lizované ústavy a nevládní organizace. Každým rokem pøibývá na svìtì na 90 milionù lidí a tìžba ropy stoupá o 65 milionù tun roènì. Otázkou je, jak dlouho lze ještì v tomto trendu pokraèovat. Dva a pùl miliardy obyvatel naší planety nemá pøístup k elek- trické energii a získává energii spalováním biomasy, hlavnì døeva. Venkov v rozvojových zemích se tak mìní rychle ve step, podobnì jako se tomu stalo následkem pastvy v Austrálii, následkem intenzivního zemìdìlství v USA a jinde. Nejaktuálnìjším tématem setkání se stal setrvalý vývoj lidské populace na naší planetì. To je spoleèné tvr- zení zástupcù Státního departmentu energetiky USA, zástupce Evropského spoleèenství i reprezentantù rozvo- jových zemí. To byl i hlavní motiv Svìtového solárního summitu v Harare v Zimbabwe v roce 1996. Využití obnovitelných zdrojù energie dostalo nový rozmìr po Montrealském protokolu (1990) a zejména po konfe- renci v japonském Kyoto (prosinec 1997), kde se úèas- nické státy zavázaly snížit produkci skleníkových plynù o 5,2 % do zhruba 10 let. Toho lze dosáhnout snížením spotøeby fosilních paliv a zvyšováním biomasy na Zemi (v rostlinách se váže oxid uhlièitý). Snižovat spotøebu fosilních paliv lze jejich náhradou za obnovitelné zdroje energie. Struènì o vìtrné energii Využívání vìtrné energie má tisíciletou tradici v podobì vìtrných mlýnù, pohonù katrù, èerpání vody. Až od roku 1970 se zaèalo výraznì užívat technologie vìtrných mlýnù k výrobì elektøiny. Technologie využití vìtrné energie po depresi na konci osmdesátých let nyní roste relativnì nejrychleji na svìtì. Ovšem vyrábí se jí stále ménì než 1 % z celkové energetické pro- dukce. V roce 1995 vzrostla výroba vìtrné energie o 1,3 GW, tedy o 35 %. Nejrychleji roste produkce vìtr- né energie v Evropì a to v Nìmecku a Dánsku. Výroba fosilní energie stoupla v roce 1995 o 3,5 % (73 GW), vodní energie o 1,7 % (12 GW), nukleární o 0,5 % (1,5 GW). V poslední dobì se vyvíjejí pomìrnì výkonné vìtr- né elektrárny o výkonu až nìkolika set kW, klesá i cena instalované kilowatty z cca 3000 US dolarù v roce 1980 na 700 US dolarù v roce 1997. Nejvìtší výrobci vìtrných elektráren jsou v Dánsku, USA, Nìmecku a Holandsku. V Nìmecku je instalováno 2200 MW, v Dánsku 1100 MW. V plenární sekci zástupce Evropského spoleèenství uvedl, že v roce 2000 mají státy EU krýt 5,3 % spotøe- by energie z obnovitelných zdrojù, v roce 2005 8 % a v roce 2010 12 %. Uvedl, že nejrychleji se rozvíjí vìtr- ná energie, protože v roce 2000 má být instalováno 8000 MW, v roce 2010 10 000 MW a v roce 2020 již 100 000 MW. Èetné katalogy výrobcù ukazují, že využití vìtrné energie je technicky zvládnuto a uskuteèòuje se na komerèní bázi, pøípadnì s rùzným typem dotací. Ceny vìtrné energie pøitom klesají na ménì než 0,1 ECU/kWh a zástupce EU si postìžoval, že vlastníci vìtr- ných elektráren díky systému dotací a pùjèek vydìlávají až moc. Nabyté dojmy Ètyøi dny na konferenci, možnost nahlédnout do vystavené literatury, poslechnout si širokou paletu pøed- nášek, projít se kolem nìkolika set posterù, ètyøi svazky sborníku atd. dokazují, že obnovitelné energie pøestáva- jí být doménou enthusiastù, ale staly se dynamickým oborem a jsou komercí. Vìtšina zúèastnìných však stále pøistupuje k problémùm s nadšením a s vìdomím, že se tímto oborem lze živit, jeho rozvoj podporuje demokra- tizaci spoleènosti, protože obnovitelné zdroje jsou decentralizovány a že využití tìchto zdrojù zvýší za- mìstnanost, nezávislost a zlepšuje se životní prostøedí. Duch konference odpovídal tématu – skromný optimis- mus a vzdìlanost, vìdomí spoluzodpovìdnosti za poèí- nání lidské populace. Pøipravil: Jan PokornýPalác Vecchio Prof. A. A. M. Seiygh 5. svìtový kongres – obnovitelná energie SLUNCE ’98 Pro množství materiálù, které má naše redakce pro vás, naše ètenáøe, k dispozici, nebylo možné uveøejnit tak významné závìry døíve. Domníváme se však, že vìk sluneèní energie nemusí se svým prosazováním spìchat, protože døíve èi pozdìji se jeho pøednosti ukáží pøi- rozeným zpùsobem, bez reklamy, samy. (JaP)

77 Ing. Miroslav Hrdina pracoval od roku 1966 jako technik na nìkolika typech sálových poèítaèù, takže má blízko k elektronice. Navíc pøekládal z nìmèiny a angl- iètiny odbornou literaturu. Své zkušeností mohl pozdìji využít, pøi založení vlastního nakladatelství HEL (Hrdina- elektronika). Pøes titul Elektøina ze Slunce se záhy dostal i k otázkám úspor energie a jejích alternativních zdrojù. Další publikace Nízkoenergetický dùm se stala jakousi uèebnicí pro projektanty. Na svìt pøišly i další pøe-kladové publikace jako Malá vìtrná elektrárna, Zaøízení se sluneèní- mi kolektory a všechny v 5000 nákladech. Jak nám Ing. Hrdina naznaèil, zájem o publikace byl zpoèátku na trhu malý a nyní postupnì narùstá tak, jak se nutnost úspory energie dostávají do popøedí firemních i rodinných rozpoètù. A jak rady a informace pøedávané v populárnì nauè- ných publikacích využívá sám vydavatel. Ing. Miroslav Hrdina ochotnì vysvìtluje: Na jižní stranì našeho rodinného domu mám na šikmé støeše (sklon asi 45°)vakuové sluneèní kolektory. Ten sklon je optimální pro letní slunce, ale na podzim a v zimì je slunce pøíliš nízko a chtìlo by to vìtší sklon kolektorù. Stojatìjší poloha by byla žádoucí i z dalšího dùvodu. Pøi nedávném krupobití, kdy padaly kroupy o prùmìru 1 až 2 cm, se mi rozbily dvì trubice. Kvùli opravì se musel tento typ kolektoru celý demontovat ze støechy, u novìjších kolektorù staèí odpojit jen poškoze-né trubice. Ochranu by mohl zajistit napøíklad kryt z drátìného pletiva. Solární systém mi ohøí- vá pomocí teplonosného mé- dia užitkovou vodu v zásob- níku o objemu 200 litrù. Pro dohøívání má zásobník i elek- trickou topnou vložku o vý- konu 2 400 W, kterou ale nevyužívám. V období od poloviny kvìtna do zaèátku záøí staèí slunce ohøívat (s vý- jimkou dvou a více ná- sledujících dnù zcela bez slu- neèního svitu) vodu v bojleru na teplotu minimálnì 50 °C, ale za sluneèních dnù a pøi malé spotøebì teplé vody až na 90 °C, což staèí k plnému pokrytí potøeb trvale pøítom- ných tøí až ètyø obyvatel domu. Na jaøe a na podzim a po odmetení snìhu (smetákem ze støešního okénka) se voda také ohøívá, ale nedosahuje teploty dostaèující napø. ke koupání. Proto jsem po zkušenostech z prvního pùl roku provozu rozdìlil vývod teplé vody z bojleru do dvou vìtví uzavíratelných ven- tily. Jedna pøímo napájí rozvod teplé vody v domì (letní sluneèní provoz) a druhá vìtev vede pøedehøátou vodu do plynového kotle Dakon s prùtokovým ohøevem TUV. Pøitom se ohøívá na potøebnou teplotu s daleko menší spotøebou plynu, než kdyby proudila jen z vodovodu. Ventily mám na pùdì a ovládají se ruènì, chtìlo by to asi øešit samoèinnì podle teploty vody v bojleru. Také jsme zateplili fasádu našeho domu a mùžu již uvést pokles spotøeby plynu našeho plynového vytápìní. V roce 1996 jsme spotøe- bovali 4 607 m3 , v roce 1997 4 084 m3 a za rok 1998 – 3371m3 . Zateplení fasády jsme provedli pøed loòskou zimou. Dùm je jednopatrový s pùdou o pùdorysu 10´11 m. Významnou pøedností zateplení je tepelná pohoda i za velmi mrazivých dnù. Nezanedbatelným pøí- nosem zateplení je i samovolné vymizení plísní v rozích venkovních zdí koupelen, nevytápìné komory a nevytápì- ného schodištì na pùdu, protože tam již nejsou studené plochy, na nichž by se srážela vlhkost. Dešovou vodu jímám ze dvou okapových svodù vždy do dvou propojených sudù. Pøitom v jednom jíma-cím sudu u každého svodu jsem vyøíznul nahoøe otvor a do nìj klem- píøsky zapájel pøepad zapuštìný dolù do zbývající dolní èásti svodu. Z tìchto sudù pak hadicemi uzavíranými ven- tilem pøepouštím vodu samospádem do dalších sudù na zahradì (sklon pozemku to umož-òuje). Zásoba vody nám pøeklene týdenní i delší obdo-bí sucha. Jen doplníme, že se informace o nových publikacích nakladatelství HEL se objevují i v televizním Receptáøi. (moh) ÚSPORYENERGIE Mezi vìcnými cenami, které dostanou vylosovaní úèastníci naší další ankety jsou i zajímavé publikace z nakladatelství HEL v Ostravì. Uveïme napøíklad – Dešová voda pro zahradu a dùm, Teplo ze slunce a zemì a Zaøízení se sluneèními kolektory. Když jsme se blíže zají- mali, kdo stojí za tímto nakladatelstvím objevili jsme zajímavého èlovìka Ing. Miroslava Hrdinu. Nepomáhá na svìt pouze potøebným infor- macím, ale sám jde v úsporném využívání energie a vùbec obnovitelných zdrojù pøíkladem. Úspory energie nejsou nedostupné VYDAVATEL JDE PØÍKLADEM Ing. Miroslav Hrdina u svého nakladatelského stolu pøemýšlí o dalších knížkách. Budou o zimních zahradách, o fotovoltaických systémech, a také o pøestavbì starých domù na nízkoenergetické. Pohled na malé vodní hospodáøství, které využívá dešovou vodu, zatím pro zalévání zahrady a oplachování chodníku Na støeše domu mají Hrdinovy tøi pole vakuových kolek- torù pro pøípravu TUV

88 EXPERIMENTÁLNÍSTAVBA „Já takové stavby vidìl za moøem, a nechtìl jsem tomu moc vìøit,“ øíká František Ši- mek, jeden z duchovních otcù experimentální stavby a pod odkrytí heraklitové desky a ochrany proti vlhkosti nám pøedvádí skuteèné slamìné „zdivo.“ „Nevidím žádný dùvod, proè by to u nás také nešlo. Jakmile sláma bude udržována ve vlhkosti 13 %, nevidím dù- vod proè by se mìla rozpadat. Je to stejná biomasa, jako døevo atp. Je tøeba ji chránit od deštì a spodní vlhkosti. Po rùz- ných myšlenkových zvratech dojde asi k tomu, že heraklit, který tam mìl pùvodnì být s omítkou zøejmì obezdíme, jako uvnitø, osmièkou zdí. Stavba má demonstrovat, že je sláma dostateènì dobrý izolaèní materiál. Máme snahu ukázat, že to je dobrý i staveb- ní materiál. Cenovì to bude do- stupnìjší materiál, ale na téma cena bych se moc nebavil, pro- tože cena hrubé stavby je v porovnání s cenou celkové stavby zlomkovou záležitostí. To, že se ušetøí na sta-veb- ních a izolaèních materiálech 20 – 30 %, to zas nikoho nepøesvìdèí. Jde pouze o to, dát informaci lidem, že je to jeden z pøírodních materiálù, který je pro nì sympatický, pokud jim nebude vadit, že stìna domku bude metr tlustá. Nadace ROSA ještì sledovala další aspekt, doplòu- je odborný konzultant Karel Srdeèný. „Chtìli jsme si vyzkoušet, jak se takový slamìný dùm vùbec staví. Jedna vìc je o tom èíst a druhá, jak se øíká, na to si sáhnout. Zkoušeli jsme metodou pokusù a omylù rùzné technologie. V podstatì každá stìna je tu jiná. Jeden víkend jsme se na stavbì uèili, a další víken- dy jsme dùm dokonèili. To se nedá ošidit. Pokud vím, je to jediná nová samostatnì stojící stavba z balíkù slámy v Èechách.“ (moh) ZKUŠENOSTI: 1) Nosná konstrukce domu je døevìná. Pokud by byly nosné stìny ze slámy, bylo nutno èekat s jejich omítáním jeden až tøi mìsíce, až by si po zatížením krovem „sedly.“ 2) Základová betonová deka je izolována 10 cm poly- styrenu, konstrukce je opatøena nátìrem proti plísním a houbám. 3) Souèasnì se stavbou stìn byla pokrývána støecha, aby pøipravená sláma ze skladu nezmokla. Sláma musí být zcela suchá, jinak hrozí nebezpeèí vzniku plísní a hniloby. 4) Pod slamìnými balíky byl pokládán polystyren, který zde mìl dvojí funkci: – snížit úèinky tepelného mostu døevìné konstrukce a betonu – izolovat slámu proti vlhkosti vzlínající z pod- kladového betonu. 5) Jedna ze stìn byla vystavìna z balíkù pøichycených k rabicovému pletivu napjatému na døevìnou nosnou konstrukci. Pletivo bude omítnuto, døevìná kon- strukce bude pøiznaná. 6) Po napnutí pletiva se k nìmu balíky pøichycovaly drátem, protože byly vrstveny „na výšku“, byla stìna probíjena shora dolù. 7) Jiné stìny byla stavìny z balíkù vrstvených mezi trámy nosné konstrukce na zpùsob hrázdìného zdi- va. Byly pøichycovány k latím nabitým zvenku i ze- vnitø a obezdìny zdí z plných pálených cihel. Tato metoda byly nejefektivnìjší. 8) Balíky byly vždy vrstveny „na výšku“, proto je bylo nutné je peèlivì pøipevòovat vázacím drátem k lao- vému roštu na nosné konstrukci. 9) Pro tvarování balíkù se ukázala nejlepší pomùckou motorová pila. pøi peèlivé práci bylo lze vytvoøit ve slamìném kvádru žlab, do kterého zapadl nosný trám. Provázky balíku však musely zùstat neporušené. František Šimek a Karel Srdeèný Èeské Budìjovice Ta myšlenka je údajnì tak stará, jako farmaøení v nìkterých státech USA, které jsou velký- mi obilnicemi. Když farmáø chtìl postavit dùm a nemìl jinou stavební hmotu, stavìl si pøí- bytek ze slámy. Na jihu Èech si takový pokus bez patøièných stavebních povolení zkusilo nìkolik nadšencù z blízkosti Nadace ROSA, nadace pro ochranu pøírody. Alternativní stavba na jihu Èech SLAMÌNÝ DÙM Nosná konstrukce domu je døevìná. Pokud by byly nosné stìny ze slámy, bylo by nutné èekat s jejich omítáním jeden až tøi mìsíce, až by si po zatížení krovem „sedly.“ „Podívejte, to je skuteènì sláma,“ ukazuje nám František Šimek slamìnné „zdivo.“ Souèasnì se stavbou stìn byla pokrývána støecha, aby pøipravená sláma dovezená ze skladu nezmokla.

99 SLUNEÈNÍKOLEKTORY Co je úèinnost kolektoru Technicky øeèeno je to pomìr mezi teplem odchá-ze- jícím v protékajícím mediu ze sluneèního kolektoru ku slu- neènímu záøení dopadajícímu kolmo buï na vnitøní absor- bér (který je vždy menší než vnìjší rám kolektoru) nebo na plochu celého kolektoru vèetnì rámu. Toto bez-roz- mìrné èíslo musí být vždy menší než 1. Stejným zpùso- bem se posuzuje napø. výkon motoru k energii ukryté v benzinu, výkon kotle vùèi spalovanému uhlí, plynu, vý- kon èerpadla vùèi dodané elektrické energii atd. Laicky øe- èeno je to pomìr mezi tím, co ze zaøízení zís-káváme (výstup) proti tomu, co do nìjakého procesu vkládáme (vstup). Tepelné ztráty kolektoru Sestávají ze složky sáláním do celého okolního pro- storu, proudìním resp. ohøíváním okolního vzduchu a ve- dením napø. do nosné konstrukce. Nejvýznamnìjší složka je ztráta proudìním. Èím je teplota absorbéru vyšší a tep- lota okolního vzduchu nižší, tím je úèinnost také nižší. Metodika urèení úèinnosti Kolektor se mìøí buï ve venkovním prostøedí a porovná se se zmìøeným jiným kolektorem nebo v laboratorních podmínkách. Metodiky se od sebe èás- teènì liší, ale praktický dopad je zanedbatelný. Výsledek mìøení se jmenuje atest a mìl by ho ke svým výrobkùm dodávat na vyžádání každý výrobce kolektorù. Jen tak je totiž možné porovnat menší èi vìtší odchylky v koncepci kolektorù od rùzných výrobcù. Základní vzorec kde tvstup. tvýstup. jsou teploty media vstupujícího do kolek- toru a vystupujícího z kolektoru, resp. støední teplota absorbéru v Kelvinech (°C) tokolí je teplota vzduchu kolem kolektoru (tep- lota venkovní atmosféry) v Kelvinech (°C) I je intenzita sluneèního záøení dopadajícího kolmo na kolektor ve W/m2 Graf úèinnosti Graf úèinnosti je sestaven pro pìt nejvýznamnìjších typù sluneèních kolektorù, viz legenda. Na svislé ose je úèinnost od 0 do 100 % a na vodorovné ose je vynesena hodnota výše uvedeného parametru X. Prùmìrná úèinnost dokonalých kolektorù se pohybuje kolem vynesených køi- vek. Je pøitom jasné, že každý typ kolektoru má svùj ori- ginální prùbìh úèinnosti resp. co kolektor, to jiný graf. Nej- vyšší prùbìh úèinnosti nìkolika typù je ohranièen tzv. oba- lovou køivkou (tlustá èára) a dokazu-je, že pro konkretní provozní podmínky se jedná o maxi-mální možnou úèin- nost danou dnešním stupnìm pozná-ní a rozvoje oboru sluneèních kolektorù. Pøíklad V solárním systému pro pøípravu TUV se odpoledne voda už jen dohøívá což znamená, že teplota absorbéru je vysoká (vstup 50 a výstup 60 °C). Teplota vzduchu v dobì zjišování úèin- nosti je 23 °C a sluneèní svit má ještì po- mìrnì vysokou hodnotu 800 W/m2 . Do- sadíme-li tyto hodnoty do výše uvede- ného vzorce, obdržíme X = 0,04. Vyhodnocení Z grafu zjišujeme, že absorbér bez zasklení by pøi kolmém dopadu paprskù za tìchto podmínek „vyrábìl“ teplo s úèinností 32 %, obyèejný zasklený kolektor se 48 %, vakuové trubice s 57 %, zasklený kolektor se selektivní vrstvou se 62 % a va- kuový plochý kolektor s 64 %. Pozorný ètenáø nepøe- hlédne známou skuteènost, že jak teplota media v kolek- toru, tak teplota okolí i velikost sluneèního záøení nezùs- távají po celý den stejné, ale stále se mìní. Ve skuteènosti sluneèní paprsky dopadají po celý den na kolektor nikoliv kolmo, ale šikmo a proto je nutné okamžitý výkon kolek- toru ještì redukovat. Opìt se dokazuje, že na kolektorech by se nemìlo šetøit, protože to co se ztratí na tepelných ztrátách, musí se získat zvìtšenou plochou kolektorù. Plocha nezaskleného absorbéru by mìla být 2´ vìtší než plocha vaku-ového plochého kolektoru resp. pro stejný po- žadovaný výkon postaèí 2´ men-ší plocha vakuových plochých kolek- torù než obyèej- n ý c h absorbérù. Nedíl- nou souèástí vy- hodnocení je dále cena kon-kretního typu absorbéru nebo kolektoru. Situace je ale ještì trochu složitìjší. Rozho- dující je na jak vysokou teplotu absorbér využí- váme (TUV nebo bazén) a ve kterém roèním obdo-bí (léto, zima). Návrh solárního systému pro konkretní pod- mínky vèetnì výpoètu by mìl proto provést odborník nebo odborná montážní firma. Co lze z grafu ještì vyèíst? Maximální úèinnost kolektorù nastane v prùseèíku køivek se svislou osou. V praxi to znamená, že støední te- plota absorbéru je rovna teplotì okolního vzduchu a ko- lektor nemá žádné tepelné ztráty. Bazén nebo TUV mù- žeme teoreticky ohøát jen na teplotu vzduchu. Nulová úèinnost nastane pøi protnutí køivek s vodo- rovnou osou. V praxi to znamená, že se teplo z kolektoru neodvádí (napø. porucha nebo výpadek elektrické-ho proudu) a absorbér se „rozpálí“ na tak vysokou tep-lotu, že veškerá pøijatá sluneèní energie se opìt všemi formami vrací do okolního prostoru. Tato teplota pøedstavuje u ko- lektorù se selektivní vrstvou napø. 180 a u vakuových tru- bic až 230 °C. Tomuto problému musí již èelit technický návrh koncepce solárního systému. Zprùmìrovaná úèinnost základních 5 typù sluneèních kolektorù Pramen grafu: ISPH Hannover ÚÈINNOST SLUNEÈNÍCH KOLEKTORÙ Ing. Jaroslav Peterka, CSc. Tak jako v celém životì, platí i pøi využívání sluneèní energie, že není kolektor jako kolektor. Výpis podmínek správného øešení sluneèních kolek- torù by se však nevešel na celou tuto stranu. My se dnes struènì seznámíme s grafem jejich úèinnosti a nauèíme se v nìm øešit naše problémy. tvstup. + tvýstup. -------------------- - tokolí 2 X = -------------------------------------- (rozmìr m2 • K•W-1 ), I

Energetický prùkaz v Horním Rakousku Energetický prùkaz vystavuje energeticky úsporným domùm Hornorakouský svaz pro úsporu energií, který je k tomuto povìøen hornorakouskou vládou. Je to druh certifikátu, který prokazuje, že objekt má dané energe- tické parametry, což umožòuje kromì jiného posoudit, zda pøi stavbì èi rekonstrukci objektu má jeho majitel nárok na zvýšenou státní dotaci z hlediska ekologické šetrnosti objektu. Majitel objektu má možnost zjistit, jak dalece jeho objekt odpovídá nebo neodpovídá souèasné- mu energetickému standardu. Pøi možném prodeji objek- tu se tento prùkaz stává pomocným ukazatelem kupní ceny, protože prodejnìjší a s vyšší cenou je dùm s malou spotøebou tepla na vytápìní než s velkou. Historie prùkazu zaèala teprve v roce 1993, kdy hornorakouská vláda pøijala zákon, ve kterém byla sta- novena maximální hodnota mìrného ukazatele spotøeby energie pro vytápìní domu na 75 kWh/m2 za rok. Obsah titulní strany prùkazu viz fotografie. Na vnitøní dvoustranì a zadní stranì je celá øada energetických údajù o objektu a tabulka, kam si majitel zapisuje množ- ství paliva a jeho náklady v každém roce provozu. Státní podpora v Horním Rakousku Nejdøíve je nutné zdùraznit, že zemské vlády jednotli- vých spolkových zemí Rakouska si øídí systém podpor podle svých vlastních zákonù. V Horním Rakousku je možné mimo bìžné podpory na výstavbu nebo opravu domu zís- kat i zvýšenou podporu, jedná-li se o energeticky úsporný dùm èi byt. O podporu mùže žádat každý vlastník rodinné- ho domu staršího 25 let nebo ten, kdo staví nový objekt. Zájemce o podporu kontaktuje Hornorakouský svaz pro úsporu energií (ESV) a od- borný úøedník zájemci sdìlí zda jeho dùm vyhovuje, vystaví mu Energetický prù- kaz a zároveò informuje Zemskou banku. V pøípadì nevyhovìní se žadatel píse- mnì zaváže ke zmìnám, které udìlá pro snížení spo- tøeby energií a potom násle- duje stejný kladný postup popsaný výše. Výše úspor energií Kritériím pro udìlení Energetického prùkazu vyhovì- lo od roku 1993 cca 15 000 objektù, což pøedstavuje pøi- bližnou úsporu cca 80 milionù kWh tepelné energie. Pro zajímavost tato úspora znamená, že roènì vznikne o více než 16 milionù kg ménì oxidu uhlièitého. Bìžný souèasný standard mìrného ukazatele spotøeby energie na vytápìní se pohybuje v Horním Rakousku okolo 60 kWh/m2 za rok, lze však dosáhnout i podstatnì pøíznivìjších hodnot. Napø. v letech 1994 – 96 byl v Horním Rakousku postaven dùm, který má spotøebu 39 kWh/m2 za rok! Tento dùm má obytnou plochu 149 m2 . Je vytápìn prostøednictvím podlahového a stìnového topení kotlem na døevo s použitím akumulaèní nádrže o objemu 4 m3 . Mimo kotel slouží k vytápìní a pøípravì TUV 24 m2 slu- neèních kolektorù. Celý dùm je døevostavba s pøídavnou tepelnou izolací. Na støeše je mimo zmínìných sluneèních kolektorù umístìno i fotovoltaické zaøízení, které pokrývá 60 % prùmìrné roèní spotøeby elektøiny ètyøèlenné domácnosti. Dùm je postaven tak, že se využívá jako užitková voda voda dešová. Postup v jižních Èechách Energetické prùkazy vystavuje ENERGY CENTRE Èeské Budìjovice ve spolupráci s mìstem Èeské Budìjovice všem zájemcùm zdarma. Protože prùkaz u nás není uzákonìný a o jeho zavedení se neuvažuje, nevzniká po jeho vystavení nárok na jakoukoliv státní podporu. Každý zájemce však získá informace, jak si na tom jeho dùm energeticky stojí a mùže plánovat další budoucí energetické úspory. Vzorová rekonstrukce Na veletrhu o úsporách energií ‘99 v hornorak- ouském Welsu probìhlo v rámci soutìže ECÈB losování energetických prùkazù. Výhercem se stal pan Petr Dvo- øák z Volynì. Získal tak pro svùj dùm kompletní rekon- strukci, která povede ke snížení energetické nároènosti domu. Tuto akci sponzorovala spoleènost ENERGIE AG. Pøipravil: Jaroslav Peterka 1100 ÚSPORYTEPLA Energetický prùkaz jako certifikát kvality tepelných izolací Na jihu Èech vznikl díky firmì ENERGY CENTRE Èeské Budìjovice zajímavý zpùsob hodno- cení budov z hlediska energetické nároènosti, který vychází z hornorakouského systému tzv. Energetických prùkazù. Protože se domníváme, že se jedná o aktivitu, která by mohla zau- jmout i ètenáøe našeho èasopisu, pøinášíme zatím zkrácenou informaci. Losování Energetických prùkazù v pøímém pøenosu Èeského rozhlasu Èeské Budìjovice za úèasti Dr. Spolwinda, øeditele ENERGIE AG

1111 ÚSPORYTEPLA Mìøení infrakamerou Vlastní mìøení infrakamerou musí provádìt zkuše- ný odborník, který se už pøi mìøení vyhne nepøíznivým vlivùm, které mohou mìøení ovlivnit. Snímaný objekt by nemìl být vystaven sluneènímu záøení, mìlo by být bezvìtøí bez srážek, ale se zataženou oblohou, relativnì stálá teplota apod. Je také nutné vèas pøímo pøi mìøení výsledky zbìžnì posoudit, protože jen tak je možné se vyhnout chybám pøi mìøení. A tak i když mìøení vypadá na první pohled jednoduše, praxe je jiná. Pøíklady použití infrakamery Mìøení infrakamerou je vhodné provádìt v pøípadì, že potøebujeme zjistit tepelné mosty èi máme-li pochybnosti o tom, zda byla stavba dobøe postavena s jejich eliminací, nebo pouze s pomocí infraka- mery lze po dokonèení stavby zjistit, zda byly všechny tepel- né mosty vylouèeny, èi ale- spoò minimalizovány. Domní- váme se, že alespoò do té doby, než bude bìžné, že stavební firmy budou dbát na vyøešení tepelných mostù, by mìlo být souèástí pøedání stav- by její „prohlédnutí“ infrakamerou, která je schopna odhalit jinak jen velmi obtíž- nì zjistitelné nedostatky, které se však pøi provozu projeví vyšší spotøebou pali- va, a bohužel, èasto i plísnìmi. Použití snímkù z infrakamery pro vyhodnocení kvality díla by mìlo být zakomponováno již do smlouvy o dílo. Pro ilustraci zde uvádíme nìkolik pøí- kladù použití infrakamery. Neostrost obrázkù vyplývá z toho, že infra- kamera celý o- braz rozloží na po- le, které má ve svislém i ve vo- dorovném smìru 140 bodù. Jeho kontrast je tedy mnohonásobnì menší, než kla- sická fotografie. Obrázek è. 1 pøedstavuje snímek novì postaveného rodinného domu. Na obrázku jsou vyznaèeny ètyøi charakteri- stické body. Bod 1 je umístìn na stìnì, která nejeví známky nedostatkù. Bod 2 oznaèuje vliv tepelného mostu obvodo- vým ztužujícím vìncem, jehož tepelná izolace byla podcenìna stejnì jako u nado- kenních pøekladù, které oznaèuje bod 3. Bod 4 ozna- èuje další obvyklý tepelný most, a to špatnì zaizolo- vaný styk základu, podlahy a stìny u nepodsklepených staveb. Obrázek è. 2 je pohled do podkroví. Protože se mìøení provádìlo v èasných ranních hodinách, je na posteli vidìt i dítì majitele objektu. Bod 3 na tomto obrázku oznaèuje tepelný most vzniký špatnì zaizolo- vanými nosnými profily sádrokartonového podhledu na støešní šikminì. Bod 2 oznaèuje špatnì zaizolovanou vzduchovou dutinu, u které pravdìpodobnì chybí tepel- ná izolace mezi ní a exteriérem. A koneènì bod 3 je umístìn na vnìjší zdìné stìnì. Obrázek è. 3 je zde umístìn pro ilustraci, že infraka- mera nemusí sloužit jen pro hledání tepelných mostù u domù. Na tomto obrázku je snímek mraveništì, který mìl sloužit pøi výzkumu hospodaøení s teplem v mra- veništích. Bod 1 ukazuje patu asi metr vysokého mraveništì. Bod 2 je umístìn v nejteplejší zónì, tedy tam, kde je shromáždìna podstatná èást mravenèího roje. V pøípadì jakýchkoliv dotazù vám rádi vyjdeme vstøíc v našem poradenském støedisku ENERGY CENTRE Èeské Budìjovice, kam se mùžete na nás obracet s dotazy na úspory energií. Naše poradenská služba je pro vás a je zdarma. Kontakt: ENERGY CENTRE Èeské Budìjovice INFRAKAMERA pomáhá šetøit Pokud bychom chtìli struènì infrakameru definovat, mohli bychom napsat, že to je špièková technologie umožòující obsluze pøi urèitých teo- retických znalostech mìøit s jistými nepøesnostmi danými konstrukcí infrakamery, emitovaný tepelný tok, z nìhož lze po zavedení urèitých pøedpokladù spoèítat s malou nepøesností danou nedokonalou znalostí okrajových podmínek povrchovou teplotu pøedmìtù. Infrakamera je tedy schopná zmìøit intenzitu tepelného záøení emitovaného pohybujícími se atomy a molekulami. Toto zaøízení není zcela dokonalé, protože umožòuje mìøit pouze urèité pásmo vlnových délek a nikoliv celé spektrum infraèerveného záøení. I pøesto má toto mìøení velkou vypovídací hodnotu, nebo jde o nedestruktivní metodu kontroly napø. tepelných izolací, kterou nelze jiným vhodným zpù- sobem provádìt. Infrakamera umožòuje lokalizaci nedostatkù a zjišování jejich rozsahu a závažnosti a nikoliv jejich kvantifikaci. Obr. 2 Obr. 1 Obr. 3

„Majitel našeho kotle ATMOS uvádìl, že teplota ve spodním spalovacím prostoru dosahuje až 400 °C. Ve skuteènosti se teplota v této èásti kotle pohybuje pøi maximálním výkonu kotle okolo 900 až 1100 °C, nebo se nejedná o dohoøívací prostor (výmìník) jehož obvod je v kotli tvoøen keramikou a vodním pláštìm, který pøe- bírá nejvìtší èást energie. Spaliny potom odcházejí zad- ním výmìníkem (kanálem) do kouøovodu, kde dále pøedávají další energii. Zde se pohybuje teplota spalin pøi maximálním výkonu okolo 250 °C a pøi minimálním výkonu okolo 100 až 200 °C. Pokud by došlo k dalšímu zchlazení spalin (jak radil zmínìný autor) a teplota by v tomto režimu klesala pod 100 °C, docházelo by ke kondenzaci vodní páry v komínì. Pro pøípad, že by zákazník nemìl vyvložkovaný komín, jak je to dnes ještì nejvíce rozšíøeno, došlo by k jeho zadehtování a postupnému rozpadu. Pro pøípad vyvložkovaného komína by musel zákazník poèítat s denním vyléváním kondenzátu, který by se v patì komína nashromáždil. Z tìchto zmínìných dùvodù není možné spaliny dále zchlazovat, jedná se o kotel na tuhá paliva, nikoliv o kotel kondenzaèní. Pøesto úèinnost našich kotlù je 82 – 89 % v rozsahu výkonu 40 až 100 %, což jsou vynikající parametry ovìøené státní zkušebnou v Brnì.“ Ing. Petr Cankaø, Bìlá pod Bezdìzem 1122 RADYAZKUŠENOSTI Odborný spolupracovník redakce Ing. Petr Cankaø z firmy ATMOS reagoval na snahu jed- noho z našich ètenáøù z Liberce upravit si zplyòovací kotel. Zlepšovatel má v úmyslu postavit do cesty spalin další výmìník a využít bez užitku odcházející tepelnou energii. Se svým nápadem se rovnìž svìøil televiznímu poøadu Receptáø pro dùm a zahradu. Teplotu spalin nelze snižovat ZÁSAHY DO KONSTRUKCE JSOU ŠKODLIVÉ KRB Klasický krb je vìtšinou chápán jako otevøené ohništì architektonicky vèlenìné do interiéru obytné místnosti. Vìtšinou zaujímá výsadní postavení proti sedací soupravì. Aby oheò bylo pìknì vidìt. Dobøe, tedy odbornì postavený krb nekouøí, dobøe hoøí a ve smìru jeho „zrcadla“ pøíjemnì topí. Je možno jej využít i pro grilování, èi pøímé opékání potravin. Pøi volbì topidla je však nutné sám sebe vyzpovídat, jak jej budu využívat. Aby krb dával to, co od nìho oèekáváme, je potøeba se o nìj náležitì starat. Je tøeba v nìm topit. Je smutné mít doma krb a nemít èas a v mnohém pøípadì ani energii si v nìm rozdìlat oheò. Po technické stránce je tento systém vytápìní charak- terizován tím, že má malou tepelnou akumulaci a pøináší víøení prachu. Tím, jak se vzduch z místnosti dostává do styku s velmi vysokou teplotou vnitøního zdroje, je vysušován a spolu s ním i jemné prachové èásteèky, které zákonitì nese s sebou. Jedním z dalších nepøíjemných efektù tohoto systému topení je znaèný rozdíl teplot u stro- pu a u podlahy. Zároveò pøíliš teplý a suchý vzduch má mnohdy za následek vysychání sliznic, bronchitidy atp. Shrnuto – výhody klasických krbù: malá hmotnost, malá prostorová nároènost, rychlý a velký výkon, vìtšinou nízké poøizovací náklady. Nevýhody: malá akumulace tepla, èastá obsluha, cirkulace vzduchu se všemi negativy. Pøihlédneme-li k tepelné úèinnosti takových topidel, která se pohybuje okolo 15 – 25 %, je klasický krb vhodný do míst- ností vytápìných jiným zdrojem tepla nebo do místností urèených pouze za úèelem pøíjemného posezení u krbu. Pøipravil: Vít Pešek, Èeský Krumlov Pøíštì: krbové vložky Jednou z našich pøirozených tužeb je cítit teplo ohnì, vidìt jeho barevnou hru plamenù a slyšet praskání hoøícího døeva. Oheò byl od pradávna neocenitelným pøítelem lidstva. Romantiku však nahraïme pragmatismem, protože ohništì na døevo v podobì krbù, sporákù nebo kachlových kamen jsou stále více oblíbenými zdroji tepla v našich bytech, domcích i chalupách. Co vlastnì chceme, co od takového topidla oèekáváme, a jaké možnosti jsou po technické stránce schopné našim potøebám zajistit? Ve spolupráci s Cechem kamnáøù ÈR nabídneme postupnì øadu informací, které vám pomohou k orientaci. Období léta je pøíhodné pro jejich možnou instalaci, nebo pro zamyšlení nad tím, pro které topidlo se v budoucnu rozhodnout. KRB, SPORÁK nebo KACHLOVÁ KAMNA ? TERMOVIZE NENÍ JEDINÁ O využití TERMOVIZE píšeme na pøedchozí stranì. Souèasnì mùžeme nabídnout i další metodu, která umožòuje pøesnì odhalovat tepelné mosty v urèitých problematických místech staveb. Vysvìtluje to Vladimír Schwarz, autorizovaný stavitel a vedoucí technický pracovník Znalecké a expertní kanceláøe Ing. Ladislava Bukovského – SPS. Zastihli jsme ho v Energetickém a pora- denském støedisku ÈEZ, a. s. v Praze, kde návštìvníkùm odpovídal na problémy se zateplováním. „Myslím, že existuje levnìjší a rychlejší zpùsob pro mìøení únikù tepla a hlavnì odhalování tepelných mostù. Není to metoda, která nahrazuje mìøení pomocí termovizní kamery (ta se uplatòuje zejména k mìøení úniku tepla a tepelných mostù na velkých plochách fasád), ale umožòuje nám mìøit a odhalo- vat tepelné mosty v èlenitých pùdních vestavbách a v podkrovních místnostech rodinných domù. Teplomìr TPTSTL S6 má podobu pistole. Ze vzdá- lenosti zamìøíte na zeï a snímáte potøebné údaje povrchové teploty uvedeného místa. Výsledkem mìøe- ní je mapa, na které máte urèena místa s tepelnými mosty napøíklad v rozích, na ostìní, na pøekladech nad okny atp. Tyto tepelné mosty mohly vzniknout napøík- lad, když stavební firma odvedla nedokonalou práci a selhal stavební dozor nebo došlo jiným zpùsobem k porušení tepelné izolace. Pomocí pøístroje mùžete rychle a pøesnì urèit místo poruchy. Vzpomínám, že se nám tak napøíklad podaøilo odhalit v konstrukci dlouhý høebík, který tvoøil tepelný most a kolem nìho se na omítce uvnitø bytu vytváøela plíseò,“ pochlubil se na závìr našeho rozhovoru Vladimír Schwarz. (moh) Cena vody poroste Pøíznivý ohlas zaznamenaly informace o možnostech využití dešové vody uveøejnìné v minulém èísle. Cena pitné vody stejnì jako plynu a elektøiny v nejbližších letech citel- nì poroste. Na nedávné odborné celostátní konferenci o vo- dárenské problematice v Liberci, se dokonce hovoøilo o cenì kubíku pitné vody ve výši kolem 50 až 60 korun. Mìlo by to být sice až v roce 2006, ale i tak je tøeba s tímto vývo- jem poèítat. Vodárenské firmy hovoøí o nutnosti získat zdro- je na nové èistírny odpadních vod, rekonstrukci zastaralých sítí, a je zatím i nutný zisk zahranièních investorù, kteøí regi- onální vodárenské spoleènosti u nás v poslední dobì kupu- jí. Není jasné, zda zvýšení ceny se rozumí vèetnì stoèného a uvažované zpoplatnìní podzemníchvod. Dalšími námìty, jak využívat dešovou vodu, se budeme urèitì zabývat. (moh)

Propan na Šumavì Stejnì jako jsme sledovali rozšíøení rafinérských paliv v Krkonošském národním parku, informoval nás Anton Drošèák o využití propanu a propan-butanu na Šumavì. Napøíklad v nejvìtším známém rekreaèním støedisku – v centru Šumav- skéhonárodníhoparku–v obciSrnívyu-žívá již nìkolik let výhody zkapalnìných paliv i hotelový komplex spoleènosti SHD Komes a.s. ze severoèeského Mostu. Hotel Srní si zajišují vytápìní propan- butanem pøes výparníkovou stanici a v minulém období byl na stejný systém napojen i další hotel Šuma- va. Pøi výbìru místa a umístìní zásobníkù v národním parku se vždy musí jednat se Správou šumavského národního parku. Je zájem, aby jejich umís-tìní nerušilo vzhled krajiny a pokud možno došlo, k co nejšetrnìjšími dopadu na pøírodu. Výhody topných plynù Propan a butan (PB) patøí do skupiny uhlovodíko-vých plynù s velkou výhøevností, které jsou za atmosfé-rického tlaku a teploty plynnou smìsí. Pøi malém zvýše-ní tlaku se skupenství mìní na kapalné a dochází záro-veò k velkému zmenšení objemu – asi 260´. Z tohoto dùvodu je možné uskladnit obrovskou tepelnou kapacitu v pomìrnì malém zásobníku. Smìs PB není jedovatá a pøi náhodném úkapu se rychle vypaøí a nedochází tak ke zneèiš-tìní podzemních vod. Emisní cha-rakteris- tiky jsou srovnatelné se zemním plynem a v nìkterých parametrech jsou ještì lepší. Propan a PB se uskladòují v tlakových zásobnících v závislos-ti na spotøebì od 2,7 m3 (rodinné domky) až do 250 m3 . S ohledem na jejich velikost se stanovují i bezpeènostní pásma, která jsou v rozmezí od 3 m (u rodinných domkù) až po 90 m od objektu. Zásobníky lze umístit i ve vìtší vzdálenosti od komu- nikace, protože autocisterny, kterými se plní, jsou vybaveny plnícími hadicemi s délkou 35 metrù. Technické podmínky kolem zásobní-kù uvádíme v èísle 3/99 na stranì 13. Poøizovací náklady Cena uvedené stanice se pohybuje od 95 000 Kè v závislosti na délce rozvodù plynu a použité regulaci. V pøí- padì použití podzemního zásobníku se cena zvyšuje o 16 000 Kè. V cenì není uvedena stavební pøíprava, patky, výkopy, úprava terénu, schvalování projektu a vlastní bytové spotøe- bièe. Cesta k pohodě Kralupol spol. s r.o. Tyršova 535 278 01 Kralupy nad Vltavou Tel.: 0205/705 132 Fax: 0205/705 405 Jáchymovská 89 360 04 Karlovy Vary Tel.: 017/322 03 82 Fax: 017/322 03 82 1133 VYTÁPÌNÍ PALIVA Z RAFINÉRIÍ UŠLECHTILÁ Nejrùznìjší bílé nádrže na ušlechtilé tedy ekologicky pøíznivìjší rafinérská paliva se objevují zejména tam, kam není ekonomické z hlediska velikosti a hustoty osídlení zavádìt plynovody se zemním plynem. Zkapalnìná paliva však nabízejí komfort spojovaný se zemním plynem. V další èásti našeho seriálu pøedstavujeme zkušenosti obchodního zástupce spoleènosti KRALUPOL Antona Drošèáka z Karlových Varù. Setkat se s ním mohou zákazníci v západních Èechách. Sídlem jeho kanceláøe jsou Karlovy Vary. Stánek firmy KRALUPOL na plzeòském výstavišti obsluhoval Anton Drošèák

1144 VYUŽITÍBIOMASY Dokonèení z minulého èísla Vzhledem k vysokým teplotám v celém objemu fluid- ního reaktoru je výraznì potlaèen vznik vedlejších produktù organické povahy (dehty, fenoly, mastné kyseli-ny, aromáty aj.) oproti zplyòování v sesuvném generátoru. Tato jednot- ka je urèena pro zpracování døevìného odpadu vèetnì kùry, klestu, odpadu z proøezávek, pilin, prachu, kusového døeva a biomasy ze zemìdìlských plodin – vyjma kontamino- vaného odpadu. Zaøízení je instalováno ve vodohospodáøském provozu Skotnice, který je souèástí Povodí odry a.s. Je dimenzováno na 40 kWe elektrické energie a 100 kWt tepla pro vytápìní budov. Nìkteré technické údaje o zaøízení Surovina štìpka 2´2´0,5 cm Obsah popela v surovinì 8 % hm Vlhkost suroviny 15 % hm Zpracovávané množství døeva 50 kg/h Zplyòovací teplota 750 – 950 °C Výhøevnost plynu Qnd 4,5 – 5,0 MJ/normální m3 Celková úèinnost procesu 85 %; z toho elektrická 20 % Do zkušebního provozu bylo zaøízení uvedeno v roce 1997. Výhody a nevýhody zplyòování oproti spalovacím procesùm – Døevoplyn lze použít jako náhradu zemního plynu. – Elektrickou energii lze vyrábìt pøímo v kogeneraèní jed- notce, odpadá tedy zaøazení parního cyklu. – Døevoplyn obsahuje malé množství dehtù, které zne- snadòují použití v nìkterých motorech kogeneraè-ních jednotek, pøi použití plynových turbín dehet nevadí, pro- tože lze použít døevoplyn s teplotou nad rosným bodem dehtù. BIOFLUID – technologie pro ekologické a moderní využití odpadní bio- masy a rychle rostoucích døevin Zplyòovací zaøízení ve vodohospodáøském provozu Skotnice, který je souèástní Povodí Odry a. s. PPooppiiss sscchheemmaattuu:: 1) Štìpka 2) Vzduch 3) Popel 4) Úlet 5) Kondenzát 6) Chladící voda 7) Voda pro vytápìní 8) Elektrická energie A) Systém dopravy štìpky do reaktoru B) Fluidní reaktor C) Dmychadlo D) Elektroohøívaè E) Cyklon F) Reaktor pro odstranìní dehtù G) Chladiè plynu H) Filtr úletu I) Odluèovaè kondenzátu J) Kogeneraèní jednotka na døevoplyn Ing. Veronika Beèková CECH PRO ZATEPLOVÁNÍ BUDOV ÈESKÁ REPUBLIKA V lednu t. r. probìhla první letošní schù- ze výše uvedeného cechu (CZB) podle nových stanov, s novým vedením a s upøes- nìním èinnosti pro rok 1999. Kromì zajištì- ní a rozvoje vysokého stupnì kvality v obo- ru zateplování budov zaujala informace o zvýšení informovanosti odborné i laické veøejnosti o ekonomickém i ekologickém pøínosu zateplování budov. Projednán byl i pøístup Cechu pøi pøípravì nové ÈSN 73 0560 Kontaktní vnìjší tepelnì-izolaèní systémy. Dne 8. èervna t.r. probìhla další schùze CZB, která hodnotila výsledky èinnosti za období leden až kvìten letošního roku, vèetnì hospodaøení a výhledu na další období. Základní závažnou a stále se rozvíjející èinností Ce- chu je rozšiøování spolupráce s výkonnými orgány stát- ní správy. Významný je zøetelný nárùst vlivu CZB na roz- voj zateplovacích systémù v Èeské republice, zejména co se týèe jejich kvality. Byl konstatován velice dobrý ohlas na rozšíøení odborného dvoumìsíèního èasopisu Tepelná ochrana bu- dov, který od loòského roku CZB vydává spolu se ÈKAIT. Tento èasopis poskytuje lektorované odborné informace z oblasti úspor energie, tepelné ochrany a kvality vnitøního prostøedí budov. Mezi aktuálními zprávami jsou zde i informace o aktivitách CZB a jeho èlenù. Zájem o odborné publikace v oblasti zamìøení Cechu potvrdilo rozebrání a nutný dotisk pøíruèky Kon- taktní zateplovací systémy, kterou koncem roku 1998 vydal Cech ve spolupráci s ÈEA a ÈKAIT. Jedním z dùležitých bodù schùze bylo i pøijetí nových èlenù. Podle nových stanov Cechu a schválených kritérií èlenství v CZB byli pøijati 3 øádní èlenové (jeden výrobce, realizátor a expert) a 5 pøidružených èlenù. Za Pøedstavenstvo Cechu pro zateplování budov Ing. Jiøí Šála, CSc.

1155 Jaké jsou zdroje bioplynu? 1. Pevné organické materiály – na skládkách organického odpadu – zpracovávaných na technologických linkách 2. Tekuté materiály s vysokým podílem organické sušiny – v lagunách (pøírodních, umìlých) – zpracovávané na technologických linkách Jaké jsou základní typy techno- logických linek na výrobu bio- plynu? 1. Technologická zaøízení pro odplynìní skládek pevných komunálních odpadù. 2. Technologická zaøízení na zpracování pevných exkrementù hospodáøských zvíøat a jejich smìsí s ros- tlinnými zbytky. V praxi se osvìdèila nejvíce technologie anaerobní fermentace pevných materiálù soustøeïo- vaných do fermentaèních košù zakrývaných tepelnì izolovanými krycími zvony. 3. Technologická zaøízení pro jímání bioplynu z povrchu lagun. 4. Technologická zaøízení pro zpracování tekutých organických odpadù. Jeho projektové uspoøádání a rùzno- rodost konstrukce jednotlivých prvkù technologických linek a jejich možné kombinace dávají projektantùm velký pros- tor pro optimální návrhy linek v lokálních podmínkách. K èemu se vyrobený bioplyn mùže použít? V rozvojových zemích pøedevším v teplejších zemìpisných pásmech se bioplyn používá pro osvìtlení obytných prostor a vaøení pokrmù. V našich podmínkách se bioplyn používá pro vytápìní výrobních nebo bytových objektù, k pøemìnì na mechanickou energii, na tepelnou energii, na elek- trickou energii. Jako velmi efektivní zpùsob využití bio- plynu je pohon kogeneraèních jednotek, èímž získáme elektrickou energii a topné médium. Pomìrnì málo známé je využití bioplynu jako chemické suroviny. Co ovlivòuje ekonomickou efek- tivnost bioplynových stanic? Základní podmínkou pro efektivní provoz bioply- nové stanice je maximální využití zpracovatelské kapac- ity a efektivní využití veškerého vyrobeného bioplynu a hnojiváøských substrátù. ZZ oobbeeccnnééhhoo hhlleeddiisskkaa mmaajjíí nnaa eekkoonnoommiikkuu bbiiooppllyy-- nnoovvýýcchh ssttaanniicc nneejjvvììttššíí vvlliivv ttyyttoo ffaakkttoorryy:: 1. Cena a dostupnost nahrazovaných ušlechtilých druhù paliv a energií. 2. Náklady na výrobu bioplynu, do nichž se promí- tají provozní i investièní náklady bioplynové stanice. 3. Lokální podmínky pro efektivní využití bioplynu a dalších substrátù. 4. Úvìrová politika finanèních institucí, podpora státních orgánù zavádìní ekologických technologií. 5. Legislativní opatøení na všech úrovních státní správy. Velmi èasto diskutovanou otázkou je minimální kapacita bioplynové stanice z hlediska ekonomicky efektivního provozu. Univerzální odpovìï na tuto otáz- ku neexistuje, což vyplývá z výètu výše uvedených fak- torù. Uvádímezávìreènouèástpøíspìvkunašehood- borného spolupracovníka, který jsme postupnì uveøejnili v èíslech 1 a 3 minulého roèníku. BIOPLYNjako alternativní zdroj energie „O postavení bioplynové stanice jsme se dohodli s firmou pana Bartoníèka nìkdy v létì roku 1997 s tím, že on na ní dostal státní dotaci od Èeské energetické agentury. Bioplynová stanice bude založe- na na využití našich biologických odpadù z výroby piva. Zatím je pro- dáváme jako krmení, ale pokud bychom je využívali jako surovinu pro tvorbu bioplynu, bude to pro nás samozøejmì výhodnìjší. Mìli bychom zpracovávat odpad z varny, tzn. sladové mláto, sladové výstøel- ky, sladový kvìt a pivovarské kvas- nice. Je výhodou, že mláto i výstøel- ky jsou z výroby teplé asi 75 stupòù, a to všechno by se ukládalo ve velkém zásobníku, kde bude pro- bíhat proces tvorby bioply- nu. Podle plánù vznikající bioplyn bude pøi spalování pohánìt plynový motor o výkonu 75 kW, tzn. malou kogeneraèní jed- notku. Výroba proudu z ní nepokryje plnì naši potøe- bu, ale sníží nám výz- namnì náklady na nákup ze sítì. Teplo nám poslouží na èásteèné vytápìní objektù a na pøípravu teplé technologické vody. Po výrobì bioplynu zùstane kvalitní èerný humus pro zemìdìlskou výrobu i pro zahrádkáøe. Je to pro nás skuteènì velmi ekonomicky zajímavé, proto rychle chystáme dokonèení a v druhé polovinì roku zkušební provoz,“ nechal se slyšet sládek a øeditel Mìstského pivovaru Daniel Váša. Pøipravil: Jiøí Mohaupt O využití bioplynu z pivovarnických surovin vážnì uvažují v malém východoèeském Mìstském pivovaru Nová Paka,a.s. Jak jsme se mohli pøesvìdèit, za pivovarem již vyrostla velká ocelová nádrž, vlastnì plynojem pro anaerobní zpùsob zpracování nìkterých surovin z výroby zlatavého moku. Do investièního zámìru nás zasvìtil sládek a øeditel pivovaru Daniel Váša. Sládek fandí kogeneraci BIOPLYN POMَE PIVOVARU Daniel Váša je neustále na spojení. Novopacký pivovar je velmi aktivní ve Sdružení malých nezávislých pivovarù. Pohled na èást bioplynové stanice, která vyrùstá za pivovarem Ing. Zdenìk PASTOREK,CSc. V roce 1978 ukonèil Vy- sokou školu zemìdìl- skou v Praze, kde studo- val na Fakultì mechani- zaèní. Vìdeckou pøí- pravu ukonèil v oboru technika a mechanizace zemìdìlské výroby. Je- ho postgraduální stu- dium na ÈVUT bylo zamìøeno na teorii sušení. Od roku 1968 pracuje ve Výzkumném ústavu zemìdìlské techniky v Praze Øepích, kde je v souèasné dobì øeditelem. Je autorem více než 20 pùvodních publikovaných vìdeckých prací, 22 výzkumných zpráv, nìkolika patentù a celé øady odborných èlánkù, publikací a tele- vizních i rozhlasových pøíspìvkù. BIOPLYN

16

1177 ÚSPORYTEPLA ZATMÌNÍ SLUNCE Sluneèní energie, pramáti naší Zemì, pùvodce našich zásob uhlí, ropy a zemního plynu, nositelka živ- ota, zdroj energie pro naši budoucnost… a kdoví jaké další kladné vlastnosti mùžeme energii našeho Slunce pøisoudit. Jedno je jisté. Lidstvo postoupilo tak daleko, že se mu vyplatí se sluneèní energií již nejen koketovat, ale musí ji zaèít prakticky využívat. Dne 11. srpna 1999 dopoledne dojde k zatmìní Slunce, které bude viditelné i v naší republice. Výhodu budou mít jižnìji položená území, protože hlavní stín bude putovat Evropou po ose jihozápad Anglie, Štras- burk, Mnichov, Balaton, Bukureš a dále pøes Turecko, Irák, Írán, Pákistán a Indii. I pøesto bude v Èeských Budìjovicích zakryto Mìsícem 98 % sluneèního kotouèe, v Praze 95 %. Hlavní stín doputuje na naši hranici s Rakouskem ve 12:40 hodin a zatmìní potrvá dvì minuty a dvacet vteøin. Toto úplné zatmìní bude v Evropì nejvìtší za dvacáté století. Další úplné zatmìní bude v Evropì až 7. øíjna 2135. Zamysleme se nad tímto pøírodním úkazem a uvì- domme si, že pro pøežití lidstva má Slunce takový výz- nam, že ho nelze slovy popsat. Snad se budeme chovat jinak k fosilním palivùm a budeme s nimi šetøit jak se dá. Další podobná paliva našim potomkùm už Slunce nepøipraví. V uplynulém mìsíci dosáhl poèet obyvatel naší Zemì již 6 000 000 000! Pokud ale bude dostatek volných ploch, mùže Slunce trvale pomáhat pìstovat biomasu, která se mùže stát, na rozdíl od fos- ilních paliv, nevyèerpatelnou (obnovitelnou) zásobou paliva. (JaP) První solární sídlištì v Porúøí vzniká v Gelsenkirchenu Plány jsou hotové, finace a stavební plocha je k dispozici. Od roku 1999 zde vzniká na ploše 4 ha 77 domù s nízkou spotøebou energie, a to jak zdìných, tak i døevìných. Na každé støeše bude umístìno 20 m2 solárních kolektorù a budou produkovat roènì asi o 55 % ménì oxidu uhlièitého než bìžné domy. V budoucnosti bude 65 % teplé vody a 40 % elektrické energie vyrábìno pomocí slunce. Svìt energetiky 7 – 8/1999

1188 ÚSPORYTEPLA Kotelny patøí mìstu Centrální systém vytápìní patøí mìstu a øídí jej Mìstský bytový podnik. Teplem a teplou vodou zásobu- je, jak 1800 nájemních bytù a nebytových prostor, tak i pøibližnì stejný poèet bytù Stavebního bytového druž- stva obèanù Jièína. Øízení tepelného hospodáøství se podaøilo soustøedit do jednoho centra, do kotelny sídlištì „U stadionu“. „Všechny potøebné údaje o provozu našich pìti kotelen a výmìníkových stanic má dispeèer na obrazov- ce“, vysvìtluje energetik bytového podniku Jaromír Muška. „Obsluha sleduje veškeré teploty v kotlích, boj- lerech, venkovní teploty, práci èerpadel, prostì všechno, co je tøeba vìdìt pro zásobování jednotlivých èástí mìsta i domù. Na kotelnách jsou indikátory pøípadného výronu plynu, které ihned nahlásí poruchu a kotelnu zablokují. Všechny kotelny, tak dálkovì obsluhuje ve smìnì pouze jeden èlovìk.“ IWKA-TREND pomáhá i vyúètování K rozhovoru se pøidává servisní technik z ECOTER- MU Brno Ing. Roman Rusz. „Ovládání z jednoho místa umožnil nᚠplnì digitální regulaèní systém IWKA. Z kotelen získáváme údaje po zvláštním kabelu a ze vzdálenìjších míst pak pomocí radiosystému firmy CONEL z Ústí nad Orlicí. Je to lacinìjší než pomocí pev- ných telefonních linek. Namìøené údaje se každé tøi hodiny ukládají do pamìti poèítaèe pro kontrolu a pozdìjší výpoèty úhrady. Slouží nám i pro pøípadné spory o vytápìní. Každý dùm má na patì osazený mìøiè tepla a podle bytových pomìrových mìøidel provádíme výpoèet a rozepisování plateb na jednotlivé nájemníky“, dodává Ing. Rusz. Ještì jedna vìc nás v Jièínì pøekva- pila. Pøedstavte si, že v tomto mìstì slouží bez jediné poruchy hlavní roz- vody tepla a teplé vody skoro 30 let! Vysvìtluje opìt Jaromír Muška. „Zatím nás nic nenutí jít na mod- erní dvoutrubkové systémy rozvodù vody. Topné kanály jsou pùvodní se ètyømi trubkami na topnou a teplou užitkovou vodu s izolacemi skelnou vatou. Je to urèitì tím, že dáváme velký dùraz na kvalitu vody. Laborantka na kotelnách pravidelnì odebírá vzorky a podle rozborù dodáváme inhibitory kyslíkové koroze atp. Úprava vody není u nás rozhodnì na okrajovém místì“, uzavírá nᚠrozhovor prùvodce, energetik bytového podniku, Ja- romír Muška. ENERGETIKU JIÈÍNA øídí jen ètveøice mužù Také Jièín se zaøadil mezi mìsta, která radikálnì zlepšila svá ovzduší. S pomocí vlastních investic a státní dotace nahradili uhelné kotelny plynovými a zavedli jejich automatické øízení systémem IWKA-TREND od firmy REGULÁTORY A KOMPENZÁTORY s.r.o. Praha. Systém projektovala a instalovala firma ECOTERM BRNO. To umožnilo, že soustavu vytápì- ní a dodávek teplé vody øídí pouze ètyøi lidé. A když se k tomu pøidá velká pozornost úpra- vì vody a zavedení malých kogeneraèních jednotek je zøejmé, proè se daøí v Jièínì držet cenu tepla v pøijatelných relacích, na pøibližnì 240 Kè/GJ. „Všechno ovládáme z jednoho místa“, pøedvádí Jaromír Muška Ing. Roman Rusz z Ecotermu Brno moderní zaøízení v Jièínì instaloval

1199 MÌØENÍAREGULACE Øídící systém IWKA – TREND je mikroprocesorový decentralizovaný DDC systém (direct digital control). Svými vlastnostmi je pøednostnì urèen na øízení spoji- tých technologických procesù v oblasti výroby a dis- tribuce tepla jako jsou napø. plynové horkovodní a parní kotelny, pøedávací stanice CZT, objektové výmìníkové stanice, zónové regulace ústøedního topení apod. Jeho typickou aplikací je také øízení vìtrání a klimatizace budov s možností pøipojení se zabezpeèovacími systémy a jejich monitorování, taktéž sledování a dispeèerské øízení spotøeby energií v podnicích jako i øízení dalších jednodušších kontinuálních technologií napø. v potravi- náøském prùmyslu. DDC ústøedny IWKA – TREND jsou autonomní, volnì programovatelné øídící systémy. Tyto ústøedny se vyrábìjí v mnoha variantách od nejjednodušších IQ 211 s pìti vstupy a šesti výstupy až po ústøedny IQ 251, které jsou maximálnì pøizpùsobitelné individuálním provoznì-tech- nickým požadavkùm uživatele. Vnitøní softwarové možnosti jsou matematické a logické funkce, PID regulátory, èasové zóny, optimali- zaèní moduly pro øízení vzduchotechnických jednotek, uživatelská hesla pro rùzné úrovnì pøístupu, kalendáøe, možnost nastavení regulace ze strany uživatele, auto- matické ukládání dat, archivování alarmových poplachù, archivování vstupu do systému atd. Ústøedny lze velice snadným zpùsobem zapojit do komunikaèní sítì, kde mezi sebou komunikují a chovají se jako rozsáhlý øídící systém. Toto propojení je realizováno kruhovou smyèkou s rychlostí pøenosu až 19,6 k Baud. Pro vzdálenost mezi dvìmi ústøednami do 1,5 km se používají k propojení sdì- lovací kabely, pro vìtší vzdálenosti lze použít vysokofrek- venèní modem. Není-li možné kabelové propojení používá se pøenos po telefonních linkách nebo radiový pøenos. Do jedné lokální sítì se napojí až 117 ústøeden. Tìchto lokálních sítí lze realizovat maximálnì 117, to pøedstavuje spojení více než 10 000 stanic. Pro realizaci síového propojení ústøeden není potøe- ba žádné další hardwarové prostøedky. Zde se nabízí možnost realizovat rozsáhlé projekty po etapách s pos- tupným rozšiøováním celé sítì øídícího systému. Pro dispeèerské pracovištì je nejvhodnìjší použít dispeèerský software SWR945. Program je spustitelný na standardním poèítaèi PC a pracuje pod WINDOWS, èímž je zajištìn souèasný bìh všech spuštìných programù. Operátor tedy mùže volnì pracovat na jiné aplikaci a pøitom kdykoliv nahlédnout do øídícího systému. Program umožòuje úplné ovládání a monitorování pøipojené sítì ústøeden prostøednictvím schémat uspoøádaných do hierarchické struktury. Tyto schémata mohou obsahovat libovolné digitalizované obrázky a barevnou dynamickou grafiku. V pøípadì alarmu na nìkteré ústøednì se alarmové okno vysune do popøedí, zvukovou výstrahou pøeruší ostatní práce operátora a ten mùže provést potøebný zásah. Každý alarm se rovnìž uloží do databáze a tu je možno kdykoliv prohlí- žet. Ochrana programu se dìje prostøed- nictvím víceúrovòového bezpeènostního sys- tému. S programem mohou manipulovat pouze operátoøi, kteøí se pøihlásili heslem s urèitou úrovní a rozsah pravomocí operátora je pak pøidìlen podle této úrovnì. Rovnìž je zajištìno uchovávání a zálo- hování libovolných velièin z ústøeden na síti. Uložená data je možno dále zpracovat v programu MICROSOFT EXCEL. Je možná rovnìž spolupráce s jinými databázovými programy prostøednictvím dynamické datové výmìny. REGULÁTORY A KOMPENZÁTORY spol. s r. o. Jeseniova 1555/174 130 00 Praha 3 tel./fax: 02/673 15 120 673 15 139 673 14 971 82 10 04 poboèky: Majakovského 29 360 00 Karlovy Vary tel./fax: 017/356 17 04 Cihláøská 19 602 00 Brno tel./fax: 05/412 15 631 ØÍDÍCÍ SYSTÉM IWKA – TREND Struktura a parametry systému Strukturu øídícího systému tvoøí: 1. Podstanice – jsou to základní øídící prvky, schopné samostat- né a nezávislé funkce. Jednotlivé typy se liší kapacitou, t.j. poètem vstupù a výstupù a rozsahem pamìti. 2. Øídící stanice pro dispeèerské øízení soustavy podstanic – sestávají ze standardního personálního poèítaèe øady 286 až Pentium a pøíslušného programového vybavení. 3. Komunikaèní prvky – zajišují propojení datové sbìrnice s øídí- cí stanicí, resp. se samostatnou tiskárnou alarmù. Tvoøí roz- hraní mezi jinými pøenosovými prvky (napø. telefonní linka, rádiový pøenos), nebo mezi vícerými datovými sbìrnicemi. 4. Snímaèe – pøesné mìøení vstupních velièin, jako jsou teplota, tlak, vlhkost, úroveò CO2, osvìtlení, rychlost vìtru apod. 5. Vstupní a výstupní moduly – pøevodníky, pøizpùsobovací èleny vstupních velièin, expandery, réleové moduly apod., 6. Vizualizaèní a ovládací prvky – komunikátory vybavené dis- pleji a tlaèítky zabudované do podstanic, èelních desek roz- vadìèù nebo jako pøenosné, umožòující zobrazení procesních velièin, grafù a nastavení požadovaných parametrù podstanic. Ceny energií v Èeské republice neustále stoupají. Jak jistì všichni víme, pro dosažení optimální stavu v hospodaøení s energiemi je nutné dosáhnout jejich skuteèných cen. Reálné ceny energií budou ve svém dùsledku pøímým a jednoduchým nástro- jem pro hospodaøení a úspory energií, jak elektric- kých tak i tepelných. Vyrovnání cen se však nejvíce dotkne koneèných odbìratelù, nás všech v domácnostech, kanceláøích a výrobních závodech. Proto je nutno zvážit a posoudit systém a hospodárnost odbìru energií každého z nás. Praxe ukázala, že øídící systémy, jejich pøesné nasazení a souhra s ostatními komponenty mìøící a regulaè- ní techniky vedou k významným úsporám energií. Pragotherm 1999

Větrná energetika Vítr je ekologický zdroj energie bez jakýchkoliv dopadů. Je to energie obnovi- telná, nevyčerpatelná. Technologii lze vybudovat a po skončení provozu lehce odstranit beze stop v krajině. Energetická náročnost na výrobu v porovnání s ostat- ními technologiemi je velmi nízká. Umož- ňuje polyfunkční využití pozemků. Větrné elektrárny (VE) neznečiš ují vodu. Výroba elektrické energie je bezpečná. Větrné elektrárny lze je stavět bu jed- notlivě, nebo ve skupinách jako tzv. větrné farmy s využitím vyrobené elektrické energie přímo v lokalitě (tzv. ostrovní provoz) nebo její dodávkou do veřejné sítě. V posledních letech se větrné elektrárny umís ují i na otevřeném moři, zejména v šelfech, případně umělých ostrovech. Zásoba větrné energie V letech 1993 – 94 zpracoval Ústav fyziky atmosféry AV ČR čtyřdílnou studii „Perspektivy využití energie větru pro výrobu elektrické energie na území ČR“. Určila potenciál energie větru na celém území republiky, a to s ohledem na zákon o ochraně přírody a krajiny ČNR č. 1124/92 Sb., a s ohledem na zalesněné plochy. Technicky využitelný (rea- lizovatelný) větrný potenciál v ČR je 5 – 9 TWh/rok (pro srovnání v Rakousku 6,6 až 10 TWh/rok, v bývalém západním Německu 50 TWh/rok). Odhad autorů, závislý na místním povolovacím řízení, předpokládá reálných 1200 až 1600 střed- ních a velkých VE. Při jmenovitém výko- nu 600 kW, což je výkon současně bud- vaných VE, tzn., celkový jmenovitý výkon 720 až 960 MW, činí předběžný předpokládaná roční výroba 1 až 1,5 TWh. V sousedním Sasku se na základě studie z roku 1994 předpokládá výstavba 530 VE. Podle plošné parity to odpovídá počtu 1229 VE na území ČR. K podob- ným závěrům dospěla v roce 1997 studie zpracovaná zahraničními autory pro potřeby Ministerstva životního prostředí ČR (Czech Renewable Energy Study – CSMA, MŽP ČR). V České republice je nyní 13 VE s instalovaným okamžitým výkonem 5,2 MW. Způsob podpory VE Bez finanční podpory v počáteční fázi není větrná energetika životaschopná ve stabilizované tržní ekonomice, tím méně v transformující se ekonomice, ve které je regulována cena elektrické energie. V ze- mích, které dosáhly významného rozvoje větrné energetiky, má podpora formu dotace na investice (15 – 40 %) nebo zvýhodněné ceny vyrobené energie, pří- padně obě formy. Podle platné legislativy (zák. 222/1994 Sb.) jsou rozvodné společnosti povinny vykupovat za splnění technick- ých podmínek energii z obnovitelných zdrojů. Podle výměru MF č. 01/95 se výkupní cena elektřiny vyráběné z VE určuje jako věcně usměrňovaná cena, tzn., že se cena určuje na základě kalku- lace. Ve skutečnosti odmítají rozvodné závody kalkulované ceny akceptovat s logickým zdůvodněním, že by ji musely krýt ze svého zisku. V praxi vykupují elektřinu z VE za smluvní cenu 1,20 Kč/kWh od 1. 4. 1999. Spíše symbolickou podporu obdrželi někteří podnikatelé bu přímo od Státního fondu pro životní prostředí nebo od České energetické agentury. Tato pod- pora nezajiš uje rentabilní provoz VE. Možné varianty podpory Nezbytná podpora může hledat zdroje: a) státní b) u znečiš ovatelů atmosférického prostředí c) u spotřebitelů První varianta a) ve formě státních dotací (podobně jako v SRN) v součas- ných ekonomických podmínkách je prob- lematická. V této variantě je možný, a ekonomicky je prokalkulovaný princip dorovnání rozdílu mezi smluvní cenou elektřiny vyplácenou rozvodnými společ- nostmi a cenou určenou věcně vynalože- nými náklady na výrobu, nejvýše však 3 Kč/kWh ze zdrojů Státního fondu život- ního prostředí (SFŽP), případně zdrojů ČEA. V prvním návrhu se předpokládá podpora výstavby 20 VE každý rok, což by zatížilo SFŽP v rozsahu do 400 mil. Kč v závislosti na časovém vývoji. Po spla- cení půjček se předpokládá vratný tok prostředků do SFŽP. Princip je v souladu s usnesením vlády o Státním programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie z 8. června 1998 č. 40. V této variantě může mít místo odečet například 25 % investice z daňové- ho základu a prodloužení osvobození příjmů z provozu VE od daně ze součas- ných pěti na deset let. Pro variantu b) hovoří výše škod způ- sobených životnímu prostředí výrobou elektřiny z hnědého uhlí, které se do současné ceny energie nezapočítávají. Poslední variantu c) navrhla v roce 1995 Česká společnost pro větrnou energii ministerstvu životního prostředí, ministerstvu financí, a také průmyslu a obchodu jako tzv. „zelený haléř“. Spotřebitelské ceny elektřiny by na podporu rozvoje všech obnovitelných zdrojů platili z každé odebrané kWh navíc 0,02 Kč – to je právě „zelený haléř“. V případě, že 50 % těchto prostředků bylo vyčleněno na podporu větrné energetiky, umožnilo by to v prvním roce výstavbu zhruba 20 – 30 VE s předpokládanou roční výrobou kolem 25 GWh. Návrh byl však odmítnut s odůvodněním, že obno- vitelné zdroje energie se musí vyvíjet na 2200 Energie Slunce a Země ve vašich službách příloha ENERGIE VĚTRU Člověk využívá energii větru už od nepaměti. Nejdříve vítr poháněl jeho pla- chetnice, později sloužil k mletí obilí a čerpání vody. Stejný vítr nyní umožňuje transformovat jeho sílu už ne jen na mechanickou práci, ale pohání mnohem efek- tivnější větrné elektrárny. Co je však důležité, tak jako dávné větrné mlýny i mod- erní větrné elektrárny (VE) mohou žít s krajinou desítky let, aniž by ji postupně niči- ly kouřem, prachem a exhalacemi. A právě využití energie větru je věnována naše další příloha o využití obnovitelných zdrojů energie.

principu tržní ekonomiky a bez podpor. Technologie VE Největšími výrobci VE v Evropě jsou Dánsko a Německo, jejichž výrobky jsou technicky nejprogre- sivnější a provozně nejspo- lehlivější. V současné době se instalují VE s výkonem kolem 600 kW, ve vnitroze- mí na tubusech o výšce 40 až 60 m. Zvláštností nejsou turbíny s výkonem 1,5 MW na tubusech 70 – 80 m. České VE mají standard- ní technickou úroveň, vyu- žívají některých dovozových komponentů. Výrobci však nemají možnost vlastního vývoje a ověřovacího provo- zu, jejich některé výrobky jsou i poruchové. První výrobek je okamžitě chápán jako průmyslová výroba. Společnost Energovars Frý- dek-Místek, jako jediná u nás vyrobila VE s výkonem nad 600 kW (celkem 3 výrob- ky, z toho jedna VE typu VET – 315 kW, v provozu čtyři roky). Výrobou se zabý- valy také Vítkovické železárny, a.s. O vý- robu malých VE do výkonu 10 kW se sna- ží tři firmy s relativně dobrými výsledky. Podpora domácí výrobě K tomu, aby se využil potenciál domácího průmyslu a pomohlo se k jeho rozvoji v tomto netradičním oboru, by bylo třeba alespoň malým výrobcům zajis- tit finanční podporu na vývoj a certifikaci s mezinárodním uzná- ním. Při instalaci zahra- ničních typů VE (jsou asi o 20 % dražší než české) pak doporučit spoluúčast českých fi- rem při dodávce součás- tí – minimálně ocelo- vých tubusů – případně výrobu VE v licenci. Rozvoj větrné ener- getiky, stejně jako jiných technologií pro využívá- ní obnovitelných zdrojů energie, zvýší domácí průmyslovou a stavební výrobu úměrnou tempu rozvoje. Rozvoj bude ori- entován do pohranič- ních oblastí (například severní Čechy), kde je vysoká nezaměstnanost. Bylo by vhodné legislativně zajistit, aby sídlo podnikatele bylo shodné s místem výstavby pro odvod daní. Při dodávce VE od českého výrobce jde o výrobu generátorů, převodovek, hy- draulického ovládání a dalších prvků, kte- ré jsou v možnostech českého průmyslu. Závěr Výstavba VE jako výstavba každého energetického zařízení je investičně ná- ročná a není možná bez „startovací“ fi- nanční pomoci. Tato pomoc může mít formu patřičné zvýšené výkupní ceny po dobu splácení úvěru, formou dotace k in- vestici, eventuálně formu složenou z obou předcházejících. Případný rozvoj větrné energetiky musí řídit a garantovat odborné zázemí. S ohledem na zmíněné okolnosti je nezbytné zabezpečit jej také legislativně. Rozvoj větrné energetiky přispěje k ochraně životního prostředí, ke zvýšení zaměstnanosti hlavně v pohraničních re- gionech, kde se zároveň zvýší příjmy obcí z daňových odvodů. (moh) Zdroj: Česká společnost pro větrnou energii Ústav fyziky atmosféry AV ČR ČEZ, a.s. Praha, mapka 2211 Energie Slunce a Země ve vašich službách příloha Vìtrná mapa Èeské republiky ménì než 4 m/s 4 až 5 m/s 5 až 6 m/s více než 6 m/s Schéma velké VE Polsko a vìtrná energetika Štìtínská elektronická firma EPA organizuje pro- jekt výstavby vìtrných elektráren. Devìt mìsta a ves- nic již projevilo zájem o vytvoøení pøíslušné organiza- ce. Každá vìtrná turbína o výkonu 660 kW bude stát 635 000 EUR (724 000 USD) a spoleènost EPA se domnívá, že se postaví 200 až 300 takových turbín. Turbíny by dodala dánská firma Vestas. Pøímoøská oblast Štìtína byla zvolena za lokalitu pro výstavbu VE proto, že jsou zde ideální vìtrné podmínky. Svìt energetiky – 7/99 Vítr ve svìtì V období 1991 až 1995 se výroba elektøiny roènì zvyšovala o více než 22 % ve srovnání ve s celkovým rùstem výroby elektøiny, která vzrostla jen o 2 %. Avšak i pøi tomto vysokém roèním rùstu je svìtový podíl elek- tøiny z VE zanedbatelný, a to pouze 0,1 %. Podíl elek- tøiny na bázi fosilních paliv èiní stále 62%, z vodních elektráren 19 % a jaderných elektráren 17 %. Svìt energetiky – 7/99 Zkušenosti z Mraveneèníku Výsledky ve výrobì elektøiny tøí velkých vìtrných elektráren (3 VE – 250 kW, 315 kW a 630 kW) v lokalitì jesenické hory Mraveneèníku, zatím moc nepøesvìdèily. Podle informací øeditele sekce bilancí elektrárenské spoleènosti ÈEZ, a.s. Bohumila Kohout- ka, za první ètvrtletí letošního roku vyrobily VE pøi- bližnì 13 MWh elektøiny, pøitom na tepelné ošetøo- vání jejich citlivého zaøízení a proti námrazám bylo potøeba 40 MWh. K celkové roèní bilanci výroby elek- tøiny VE se vrátíme. rotorovýkužel smechanismem natáčenílistů rotorový list brzda rotoru převodovka řídicí elektronika generátor mechanické natáčení gondoly věž přípojka k elektrické síti

Vždy platilo, že základem úspěchu je setkání správných lidí ve správný čas. Začněme u osobních zpovědí těch, kteří „byli při tom.“ Společnost Obnovitelná energie Laussa s.r.o. Gerhard Fallent: společně hledáme a pozměňujeme trvalá řešení. Rudolf Forster: 20 % pozemš anů spotřebovává 80 % surovin, 22 miliard tun CO2 se kaž- doročně vypustí do vzduchu. My vedeme válku proti „tvoření zplodin“ – je na čase jednat. Manfred Obereigner: ve věku letů do vesmíru musí už konečně být rozumně pojata čistá větrná síla jako obnovitelná energie. Franz Schmidthaler: již tradice větru ukázala, že musí být využita tato šance. Po třech letech úvah, zkoumání míst, schvalovacích řízení, finančních jednání a přemáhání ostatních překážek byla za- hájena stavba větrného parku v srpnu 1996. Obzvláště potěšilo velké množství akcionářů, „upisovatelů se slunečním paprskům,“ které tento projekt s sebou přinesl. Popis projektu – Větrná elektrárna 3 ´ TW 600 (firma Tacke Windtechnik) – Spočítaný roční výkon 2 300 000 kWh (přibližně roční spotřeba 700 domácností, úspora 1 400 tun CO2) – Maximální výkon 1 800 kW při 14 m/s – Plně automatizovaný provoz SPS (SPS = řízení programovatelné z paměti) a TACKE – dálkově vizuální přenos poruchových hláše- ní, které jsou zasílány do fir- my Tacke pomocí modemu – Automatický rozběh při 3 m/s – Vypnutí při bouři 25 m/s (10minutová střední hodnota) – Přečkávací rychlost větru 65 m/s (přib- ližně 240 km/h) – Regulace výkonu pomocí hydrodyna- mického natáčení rotorových lopatek – Ochrana před bleskem konce listů se špičkou z ušlechtilé oceli, mě v la- minátu na hřídel rotoru, přes převodovku, věž a podstavec do země – Hlučnost 98,6 dB při optimálním zapo- jení v prostoru převodovky – Optimální rychlost rotorových listů 40 – 60 m/s (144 – 216 km/h) Věž: – výška 50m – váha 60 tun – průměr 3,2 m/2,4 m – síla plechu 20/16 mm – pojistné výstupní schůdky Strojovna: – gondola 3 ´ 360° otočná s automatick- ým kabelovým navinutím – primární a sekundární brzdový sys- tém FAIL SAFE (ang. = zabezpečení proti selhání) – převodovka převod 1:57 – hydrosynchronizace – 4/6 pólový asynchronní generátor – zařízení na sledování směru větru a měřič větru Rotor: – průměr rotoru 43 m – otáčky 18 – 27 ot/min – plocha rotoru 1452 m2 – rotorový list á 1800 kg Celkové náklady: 25 000 000 ATS Financování: 7 000 000 ATS Úřad pro životní prostředí 7 000 000 ATS půjčka u OKA 11 000 000 ATS občanské financování Vyprojektoval: Energiewerkstatt Heiligenstatt, Friedburg OÖ: Založení: cca 180 m3 betonu 11 tun železných armatur 400 tun váha podstavce Příjezdová komunikace: 800 m3 kameniva Elektrická výbava: 3 kusy generátorů, zabudování a trafo, kabeláž cca 1200 m Elektrické připojení: připojení ke stožáru 30 kV vedení Začátek stavby: konec srpna 1996 Uvedení do provozu: konec října 1996 Větrná energie přináší i zaměstnání – větrná síla je energie obnovitelná, domácí a bez CO2 – v roce 1996 již na 24 rakouských pod- nikatelů učinilo subdodávky kompo- nentů za 310 mil. ATS – rostoucí obor – obrat se za poslední rok zdvojnásobil – 150 převážně vysoce kvalifikovaných pracovních míst v Rakousku Překlad z německého materiálu: Jaromír Peterka 2222 Energie Slunce a Země ve vašich službách příloha VĚTRNÝ PARK LAUSSA – nejvìtší rakouský VÌTRNÝ PARK LAUSSA – komplexní energický model 3 ´ 600 kW, nejvýše v Evropì 912 m n. m. LAUSSA zhmotòuje lidské dìjiny pod aspektem zásobování energiemi a vytváøí cíl budouc- nosti. Plnohodnotné energetické zásobování lidstva. Zdánlivá utopie se stává skuteèností. Podobné úvahy jsou obsaženy v dopisech nìkolika našich ètenáøù, kteøí si pøeèetli naši reportហv loòském listopadovém èísle, chystají se navštívit Laussu osobnì nebo o ní chtìjí vìdìt další podrobnosti. Vyhovujeme jejich pøání a pøinášíme následující informace. Pozvání do Rakouska Èeská spoleènost pro vìtrnou energii informuje o mezinárodním sympoziu, které se uskuteèní 21. øíjna 1999 v St. Pöltenu v Rakousku. Program nabízí pøednášky na téma Vìtrná energetika v Rakousku a v Evropì se zvláštním zøetelem na zemì støední a východní Evropy, projektování VE, technická strán- ka VE a jejich provoz, ochrany proti bleskùm. Jednací øeèí bude nìmèina a zájemci se mohou pøihlásit u organizátora: Energiewerkstatt GmbH, Heiligenstatt 24, 5211 Friedburg, Rakousko, tel.: 07746 /3771, e-mail: energie-werkstatt

Pohled do historie V letošním roce Dánsko slaví 150 let od schválení první ústavy v roce 1849, kdy bylo vyhlášeno konstituční monar- chií. Dánsko patří mezi první země v Evropě, kde se cílevědomě zkoušely ob- novitelné zdroje energie. Důvod je prostý. Dánsko nemá uhlí, hydroenergetiku ani jiné surovinové zdroje. Jak při první, tak i při druhé světové válce byl dovoz fosil- ních paliv omezen a vždy pomohl vítr. Tím začal rozvoj větrných elektráren. Opravdu profesionální přístup začal po světové ropné krizi v roce 1973. Dánská firma Nord Tank, která vyráběla cisterny, neměla odbyt a proto přišla na nápad sva- řovat cisterny k sobě čímž vznikl tubus, na který se umístila větrná turbína. Přestože má Dánsko dnes 9 mořských ropných polí, 4 ložiska zemního plynu a ropa pro něj není již strategickou surovinou, průmysl větrné energie živí po 25 letech v Dánsku tisíce obyvatel. Nejcennější na všem jsou technické vymoženosti, kterých dánští vědci a technici dosáhli. „Energie 21“ Po ropné krizi byly vypracovány celkem čtyři energe- tické programy, při- čemž druhý z roku 1981 odmítl využí- vání atomové ener- gie (Dánsko nemá žádnou atomovou elektrárnu) a již ofi- ciálně rozvíjel obno- vitelné zdroje ener- gie. Třetí z roku 1990 měl název „ENER- GIE 2000“ a plánoval využití větrné energie do roku 2005 o výko- nu 1500 MW. Ten poslední schválený v roce 1996 jsme použili v názvu této kapitoly. Majoritní roli dostaly biomasa (která se bude držet na přijatelné úrovni – podporu- je se sláma, dřevní dr ) a vítr. Posiluje se role městského odpadu a rozvíjet se budou fotovoltaické a palivové články. V současné době probíhá v Dánsku bouřlivější diskuze na téma, kdy každá uhelná elektrárna musí během krátké doby 6 % spáleného uhlí nahradit biomasou. Program Energie 21 sestává ze 4 bodů: – přispět ke koncepci trvale udržitel- ného rozvoje – stát se v této oblasti vzorem pro ostat- ní země – podíl obnovitelných zdrojů energie by se měl do roku 2030 zvýšit na 35 % a emise CO2 do stejné doby snížit na polovinu – podpora liberalizace evropského trhu, jež zahrnuje ochranu (zlepšení) život- ního prostředí Dánsko je tvořeno jedním poloostro- vem a 483 ostrovy. Ostrov Samsoe (4400 obyvatel) byl vybrán jako oblast, kde budou využívány pouze místní obnovitelné zdroje energie. Jak ekonomicky? Cílem dánské energetické politiky je, aby obnovitelné zdroje energie byly konkurenceschopné a dosáhly cenové úrovně energie z ostatních zdrojů. K tomu napomáhají jako nástroje tzv. zelené certifikáty na elektřinu vyrobenou obnovitelnými zdroji. Spotřebitelé mají povinnost dosáhnout určité roční kvóty nákupu těchto certifikátů. Certifikáty slouží jako kupóny k odběru elektřiny z obnovitelných zdrojů. Tím se zajiš uje určitá míra odběru „zelené elektřiny.“ Biomasa V Dánsku je v provozu 90 tepláren na biomasu a plán počítá s výstavbou 100 dalších. Obyvatelstvo provozuje na 510 000 do- mácích kotlů na obnovitelné zdroje ener- gie. Spalováním biomasy se má do roku 2030 redukovat produkce CO2 z uhlí o 1/8. Vítr stále žádoucí Dánsko má tak výhodné větrné pod- mínky, že teoreticky má ve větrné energii větší „zásoby“ energie než je současná spotřeba celého Dánska. Problém je však ekonomický. Jestliže je dnes větrná ener- gie využívána ze 6 %, v roce 2030 se má zvýšit na 50 %. Rozvoj výstavby pozemních větrných elektráren je omezen geografickými podmínkami a přechází proto k výstavbě elek- tráren na mělkém moř- ském dně (ekonomic- ky do hloubky vody 15 m). Kapacita větrné energie na moři je 28 000 MW, ale reálných je „jen“ 12 000 MW. Jestliže cena elektrické energie z turbín na souši (je osvobozena od daně z emise CO2), je jen o málo vyšší než energie z uhelných elektráren, cena energie z turbín na moři je o 40 % vyšší. Nastává rovněž trend přechodu od malých elektráren (300 kW) k větším (600 kW), ale rýsuje se i posun k výkonům 1 500 kW. Výkony 3 000 kW jsou již fyzikál- ně problematické. Ke konci roku 1997 bylo v Dánsku 1898 větrných elektráren s kapacitou 565 MW v individuálním vlastnictví a 2163 elektráren s kapacitou 333 MW ve vlast- nictví družstev. Závěr Dánské nůžky mezi rostoucím hrubým domácím produktem (HDP) a klesající produkcí CO2 se začaly rozvírat od roku 1992. Pro dosažení cíle 30 % elektrické energie z obnovitelných zdrojů do roku 2030 vynakládá dánská vláda ročně v přepočtu 7,5 miliardy českých korun, což je 5 % HDP. A poslední informace na konec. V kompetenci dánského Ministerstva ži- votního prostředí je zahrnuta i oblast ener- getiky, čímž je zaručena shodná linie těch- to sektorů. Bližší informace o dánském „větrném zázraku“ lze získat na internetu na těch- to adresách: www.windpower.dk www. danmarks-vindmoelleforening.dk www.denmark.cz (JaP) 2233 Energie Slunce a Země ve vašich službách příloha Obnovitelné zdroje energie v DÁNSKU Dne 8. èervna 1999 probìhl na Pøírodovìdecké fakultì UK v Praze na Albertovì semináø s výše uvedeným názvem. Pøednášela konzultantka – poradce obchodního oddìlení Dánského královského velvyslanectví v Praze Ing. Lucie Hrbková a publicista a èastý návštìvník Dánska Ing. Bøetislav Koè. Pøinášíme nìkteré zajímavé informace.

Vrchol Hostýna má nadmořskou výšku 735 m a díky své poloze má dostatek větrných dnů. Hora byla osídle- na již od pradávna, od 17. století je výz- namným moravským poutním místem a v dnešní době jsou opět hlavními hospodáři v chrámu Panny Marie a jeho okolí jezuité. Jejich větrný motor stojící nedaleko kamenné rozhledny je patrně jedinou velkou provozuschopnou VE v regionu. Přestože výrobce tvrdil, že jejich elektrárna má minimální porucho- vost, mají provozovatelé opačné zkuše- nosti. O historii větrného díla nám ochot- ně pověděl duchovní správce páter Jan Chro- meček. „V roce 1990 byl u nás na návštěvě generální představený jezuitů, páter generál KOLVENBACH, původem Holan an, kte- rý nám tvrdil, že tu máme takový vítr, že bychom mohli mít i vlastní větr- nou elektrárnu. To nás tak chytilo, že se páter Vla- dimír Tomeček, který tu tehdy působil, začal o ni hodně zasazovat a hledat sponzory. Na sbírkách se hlavně podílela církev ze západního Německa, která kryla tak polovičku nákladů. Pomohli nám také biskupové ze Západu, všechno se muselo vyshánět i přes známosti, psaní a dotace. Zjiš ujeme však, že jedna elektrárna je pro nás málo a navíc je dost poruchová. Třeba minulý rok jsme platili za jednu návštěvu a opravu 80 000 korun. S VESTASEM nejsme spokojeni, pro- tože to trvá vždycky tři měsíce než k nám na opravu přijedou. Nyní se nám nabídla firma EGU z Českých Budějovic, která je ochotná provádět servis a opravy. Pro- bíhají jednání o zaškolení jejich pracovní- ků firmou Vestas. Jinak alespoň na údržbu a provoz si naše větrná elektrárna vydělá. Památkáři a krajiná- ři se chytají za hlavu, co jsme to tady udělali, že to sem nepatří. Ale ma- sy turistů, které k nám přijdou, chodí větrnou elektrárnu okukovat. Já je pak napodobuji, jak pod ní stojí a točí hla- vou ve směru otáčení rotoru. Je to pro ně velká zábava,“ loučí se s námi s úsměvem pá- ter Jan Chromeček SJ. Větrná elektrárna pracuje na Hostýně od dubna 1994 a od té doby vyrobila více než 1 300 MWh čisté elek- trické energie. Podle technického admin- istrátora duchovní správy Petra Janka je to však asi polovina původních předpo- kladů. Pro jihomoravské vydání MF Dnes dokonce pesimisticky uvedl, že náklady na pořízení VE, které činily sedm miliónů korun, se nevrátí nikdy! Jihomoravská energetika (JME) vykupuje kWh elektři- ny za 90 haléřů. „Při takové výkupní ceně stačí jedna, dvě poruchy za rok, a už jsme ve ztrátě!“ Vloni vítr na Svatém Hostýně vyrobil 213 240 kWh, přičemž od začátku roku do půli března elektrárna z důvodů poru- chy stála. Asi 125 000 kWh bylo prodáno do sítě JME, zbytek se spotřeboval na chod areálu Sv. Hostýna. Připravil: Jiří Mohaupt 2244 Energie Slunce a Země ve vašich službách příloha SVATÝ HOSTÝN využívá energii větru Z velké dálky je vidìt bílý pylon a otáèející se rotor velké vìtrné elektrárny (VE), která pracu- je na jednom z Hostýnských vrchù na jihovýchodì Moravy. Vìtrný motor od dánské firmy VESTAS má výkon 225 kW, a vyrobenou elektrickou energii odebírá Jihomoravská energeti- ka a.s. Elektrárna patøí Duchovní správì Svatého Hostýna, kde jsme si také zjišovali zkušenosti s jejím dosavadním provozem. Letecký pohled na areál Svatého Hostýna, který roènì navštíví desítky tisíc pout- níkù Vìtrná elektrárna VESTAS je v tìsném sousedství kamen- né rozhledny Kladruby 48, 679 61 Letovice GSM: 0603 201 225 tel./fax: +420 501 474 686-CR tel./fax: +49 82 32 7 92 43-D E-mail: mgplast@bosnet.cz MG PLASTWIND ENERGY TECHNOLOGY • Návrh a výroba rotorových listů • Registrační zařízení – anemometry • Malé větrné elektrárny fit-150, fit-300 K předchozí reportáži nám poslal stanovisko i místopředseda České spo- lečnosti pro větrnou energii RNDr. Ivan Sládek, Csc., který mimo jiné uvádí, že majitelé VE patrně dlužili za opravy, takže firma Vestas poslala svého techni- ka, až měla v okolí i jinou zakázku. Tamní VE patří v dané kategorii s více než 5000 instalacemi mezi nejrozšířeně- jší na světě, takže se jedná o vyzkoušený a spolehlivý stroj. Na některých prob- lémech se může tedy podílet i obsluha, která získává z provozem zkušenosti.

Příklad sestavy: Výkonová řada AC 500, AC 750 je urče- na pro dobíjení akumulátorů a ve spojení s vhodným alternativním zdrojem (např. slunečními fotovoltaickými panely) je schopna zabezpečit celoroční provoz rek- reační chaty. Příklad sestavy: Všechny uvedené ceny jsou orientační, je nutno se řídit platným ceníkem. Výrobce větrných elektráren nemůže zajistit nepřetržitý provoz (v případě delší- ho období bez větru je kapacita akumuláto- rovny 360 Ah – 80 Ah). V ý h o d o u výroby větrných elektráren sta- vebnicového ty- pu je možnost objednávání jed- notlivých kom- ponentů nebo kompletní do- dávky včetně dopravy a mon- táže. Ve firmě rá- di poradí. AGROPLAST a.s. Liberec Divize Vìtrných elektráren 679 74 Olešnice na Moravì Tel./Fax: 0501/463 220 Tel.: 0501/463 230 2255 Energie Slunce a Země ve vašich službách příloha AGROPLAST PŘEDSTAVUJE VĚTRNÉ MOTORY Jak už jsme informovali v č. 2/99, výrobce větrných elektráren (VE) AGRO- PLAST Liberec, a.s., její divize Větrné elek- trárny v Olešnici na Moravě provedla ve větrném tunelu Výzkumného a zkušeb- ního leteckého ústavu v Praze-Letňanech (VZLÚ) testy svých výrobků. V tunelu se zkoušely VE typu AC 240/24, AC 750/24 a AC 1000. Podle informací ředitele divize Vladimíra So- boty, hlavním cílem bylo ověření technických para- metrů a funkčnosti nových bezpečnostních prvků. „Z technických parametrů jsme se zaměřili hlavně na roz- běh VE, výkonnostní křivku, pracovní režim a axiální za- tížení. Průběh zkoušek byl vel- mi náročný, poněvadž než jsme docílili po- žadovaných parametrů, musela se zkouška mnohokrát opakovat. Někdy jsme se dostali do slepé uličky a po čtyřech hodinách jsme měli horší výsledky než na začátku. O náročnosti zkoušek svědčí i fakt, že jsme například 4. 2. 1999 začínali ráno v osm hodin a měření skončili krátce před půlnocí,“ přiznává Vladimír Sobota a pokračuje. „Výsledky měření splnily naše očekávání a protože VZLÚ má certi- fikaci ISO 9001, můžeme na základě vydaných protokolů zákazníkovi garan- tovat technické parametry vysoké kvality: rozběh 3,8 – 4,1 m/sec, pracovní režim v otáčkách 200 – 550 ot/min, maximální otáčky 900 ot/min, plný výkon VE při větru 10,5 – 11 m/sec. Ještě důležitější byly zkouš- ky bezpečnosti provozu. Vzhle- dem k tomu, že 99 % produkce exportujeme, musí VE splňovat požadavek bezpečného provozu v rozmezí rychlosti větru 0 – 60 m/sec, tj. 216 km/hod při chodu na prázdno a ve zkratu. I tady lze konstatovat, že navržené provedení vyhovuje bezpečnému provozu ve všech režimech. Toto provedení bude jako stan- dardní výrobek dodáván zákazníkovi v typové řadě AC 120/12 , AC 240/12, AC 240/24, AC 500/12, AC 500/24, AC 750/24, AC 750/48 a AC 1000.“ V Olešnici jsme také zjistili, že firma ověřuje životnost VE na ostrově Nelson v náročných podmínkách jižní polární oblasti, ale o tom až někdy příště. (moh) Vladimír Sobota, øeditel divize Vìtrné elektrárny AC 240/24 16 590,- Kč stožár 12 m 18 400,- Elektrický regulátor 12 000,- Hlavní vypínač 1 660,- Měnič napětí 24/220 – 1 kW 11 500,- Montáž 6 000,- Doprava 1 km á 14,50 Elektromateriál 5 000,- AKU – 360 Ah 22 000,- AC 750/24 22 600,- Stožár 12 m 18 400,- Regulátor nabíjení 12 000,- AKU 360 Ah 22 000,- Usměrňovač 2 990,- Hlavní vypínač 1 860,- Elektromateriál 4 000,- Měnič 24/220-1 kW 11 500,- Kabel 1m/30,- Doprava 1km/14,50 Montáž 6 000,- MĚŘENÍ V TUNELU splnilo očekávání Na základì testù a ovìøování pøináší AGROPLAST Liberec a.s. nabídku vìtrných elektráren. Divize Vìtrných elektráren v Olešnici na Moravì na okrese Blansko vyrábí VE stavebnicov- ého typu o výkonech 120 W až 1 kW. Nejmenší øada má typové oznaèení AC 120, AC 240 a je urèena pro dobíjení akumulátorù v místech bez pøípojky elektrické energie. Umožòuje provoz spotøebièù kempového typu, osvìtlení na napìtí 12 a 24 V a v pøípadì instalace mìnièe 24/220 V i provoz na tato napìtí. AQUASPOL s.r.o. PRAHA Jednou z firem, které spojily své podnikání mimo jiné i s vìtrnou energetikou je také pražská spoleènost AQUASPOL. V souèasné dobì právì rozšiøuje svùj sorti- ment o prodej vìtrných elektráren firmy AGROPLAST Liberec, její divize výroby vìtrných elektráren z Olešnice na Moravì. Vìtrné elektrárny pøedvádìjí i na nejrùznìjších výstavách napøíklad na Aqua-thermu v Praze a Vodovody a kanalizace v Plzni. Podle infor- mací Václava Krbce st., jejich firma si buduje pøed- vádìcí centrum u Roudnice nad Labem, kde si zájemci mohou prohlédnout vìtrné elektrárny v provozu. Strojírny Bohdalice K èeským výrobcùm VE se øadí také Strojírny Bohdalice a.s. na Vyškovsku, které zájemcùm nabízejí tøílisté VE o maximálních výkonech 15, 20 a 45 kW. Jsou to závìtrné elektrárny, které mají nìkteré zajímavosti. Podle informací Ing. V. Bartùòka, turbínové listy jsou vždy po vìtru pružnì sklápìcí až o 40 stupòù. Pøi vìtším vìtru a chodu je tak v rovnováze vliv odstøedi- vé síly, aerodynamických sil a síly od pružiny. Prudkým poryvùm se turbína bezprostøednì poddá. Pøi silné vichøici, kdy turbína stojí, jsou listy sklonìné na doraz. Tímto øešením, chránìným èeským užitným vzorem, se snižuje namáhání turbíny a celé konstrukce témìø o polovinu.

2266 ÚSPORYTEPLA Pøekvapení se koná Mnohé z nás pøekvapí, že úèinnost výroby elek- trické energie v našich parních uhelných elektrárnách je kolem 30 – 35 %. Zapoèítáme-li do toho odsiøovací jed- notky a ztráty v rozvodech, mùžeme se lehce dostat i pod 30 %. Názornì to ukazuje obrázek. vstup: primární tepelná energie ve tøech vagonech uhlí výstup: sekundární elektrická energie v jednom vagonu Nyní je snad už jasné, èím je placen komfort pøí- motopù v našich bytech – rychlejším vyèerpáním našich zásob hnìdého uhlí, které by mohlo být využito úèel- nìji. V minulosti, když bylo uhlí relativnì dost, tato úèin- nost nikoho nevzrušovala, protože pøínos elektrické energie pro lidstvo byl a je tak obrovský, že se tento technický problém pøehlížel. Nyní, když vidíme na konec našich hnìdouhelných zásob, se probouzíme a už i nìco pro to dìláme. Napø. pøi použití protitlakových turbín je možná navíc i výroba tepla. Kogenerace Pøi kombinované výrobì tepla a elektrické energie se úèinnost rapidnì zlepšuje, viz obrázek. Je-li úèinnost oddìlené výroby tepla cca 89 % a oddìlené výroby elektrické energie cca 35 %, je úèinnost kombinované výroby tepla a elektøiny 80 – 90 %. výstup: elektrická energie: v jednom vagonu tepelná energie: cca v jednom a pùl vagonu Investoøi kogeneraèních jednotek používají pro sebe nej- èastìji teplo a elektrickou energii pokud možno prodávají. Je možné jít ještì dále? Další zvyšování úèinnosti po malých krùècích je sice možné, ale každé procento navíc stojí velké úsilí a hlavnì peníze. Existuje však další technické øešení. Tepelné èerpadlo Tepelné èerpadlo pøemìòuje okolní tepelnou ener- gii v její nízkopotenciální podobì (je zdarma) na vyšší teplotní úroveò a to za pøispìní mechanické práce (elek- trická energie – za peníze). Zde již nehovoøíme o úèin- nosti, protože to fyzikálnì nelze, ale používáme termín topný faktor (bezrozmìrné èíslo s velikostí 3 – 5), viz obrázek. Zapoèítáme-li do vstupující elektrické energie úèinnost její vý- roby v samostatných elektrárnách, dostáváme stupeò využití primární energie (z uhlí) 1 – 1,7, což je velmi zajímavé. Je to koneèný stav nebo existuje ještì další cesta? Zamyslíme-li se nad faktem, že odpadní teplo zùstává v elektrárnì a nemùžeme ho nijak elektrickými kabely pøivést ke spotøebiteli, mùžeme tuto myšlenku interpreto- vat ještì jinak: odpadní teplo v místì tepelné elektrárny nám pomùže získat TÈ v místì spotøebitele. Dalším øešením je použití takového zdroje pro pohon TÈ, jehož odpadní teplo vzniká v místì spotøebitele a spotøebitel ho mùže dále využít. Pohon TÈ spalovacím motorem Cesta vìdìní je velmi zajíma- vá a proto vás, ètenáøi, nebudeme dále napí- nat. Stupeò využití pri- mární energie v palivu na pohon spalovacího motoru TÈ vèetnì vyu- žití odpadního tepla tohoto motoru a získa- ného okolního tepla se blíží k èíslu 1,85. Nejedná se sice o per- petuum mobile, ale myšlenka, že z vložené energie získáme témìø dvakrát tolik, je uchvac- ující. Jak dál? Další vývoj je již vìcí vìdcù a technikù. Mùže se jít cestou zvyšování úèinnosti spalovacích motorù nebo tepelných èerpadel napø. jejich vícestupòovitostí. Každý z nás by si již mohl spoèítat, jak na tom bude pøi pohonu TÈ fotovoltaickými panely nebo malou vodní elektrárnou. Ukazuje se ale také, že v nìkterých pøí- padech je decentralizace energetických zdrojù (náhrada centrálnì spalovaného uhlí lokálnì spalovanou naftou nebo plynem pro pohon TÈ) další cestou zvyšování úspor paliv a energie resp. dalšího oddálení jejich vytìžení jakožto rovnìž fosilních paliv. Všechna výše uvedená øešení jsou technicky reali- zovatelná, ale v souèasné dobì jsou nìkterá z nich eko- nomicky diskutabilní. Technika je sice v poøádku, ale nesmí pøevážit nad logikou. Ta je dnes postavena hlavnì na ekonomii. Úèinnost výroby ELEKTRICKÉ ENERGIE Ing. Jaroslav Peterka, CSc. Každý správný hospodáø (dnes se používá i slovo podnikatel) poèítá, že když do nìjakého procesu nìco vloží, kolik z nìho získá. Pøitom je jedno, jestli je to v oboru zemìdìlství, prùmyslu nebo ve službách. Podívejme se podrobnìji na výrobu elektrické energie v uhel- ných elektrárnách, kde je vstupem uhlí a výstupem elektrická energie. Repro: RWE Energie

Bohuslav Halva, starosta obce „Po velké povodni v roce 1997 k nám zaèaly chodit nabídky firem na rùznou pomoc a mezi nimi se objevila i pražská firma Apitos s možnos- tí využití tepelných èerpadel pro vytápìní. Od roku 1978 máme v obci 90 metrù hlubo- ký pùvodnì vodovodní vrt, který byl pozdìji biologicky zneèištìn a chátral. Ten se pak stal základem energet- ické studie, kterou jsme pøedložili Èeské energetické agentuøe, a ta nᚠprojekt vybra- la pro státní dotaci. Proto jsme mohli zre- konstruovat vytápìní v základní a mateøské škole, a také v tìlocvi- ènì, kde bylo pùvodnì celkem 72 dosluhujících elek- trických akumulaèních kamen.Všechny je nyní nahra- dil teplovodní systém s radiátory Korado a hlavnì dvì tepelná èerpadla od èeského výrobce SANIM z Èeské- ho Brodu. Z vrtu odebíráme 7 litrù vody za vteøinu. Postupnì chceme napojit na vytápìní i nedaleký obec- ní úøad.“ Obyvatelé v Dlouhé Tøebové dnes vìtšinou topí uhlím, asi jedna tøetina využívá pøímotopných konvek- torù a elektrokotlù, proto je údolí øíèky Tøebùvky èasto zahaleno oblaky pøízemních exhalací. Na to, aby obec rozvedla zdroj vody pro další tepelná èerpadla, zatím nemá prostøedky. Stejnì tak nepøichází v úvahu plynofi- kace, která by podle odhadù pøišla na 20 miliónù korun. Pro plynaøe není obec se sezónním odbìrem moc zají- mavá. Mgr. Eva Mikulecká, øeditelka školy „Pamatujeme tady ještì stará násyp- ná kamna a tahání uhlí do poschodí. U elektrických akumu- laèních kamen jsme se už v poledne moc neo- høáli. Nyní jsme všich- ni spokojeni.“ Popis projektu: OObbjjeekkttyy:: základní škola, mateøská škola, tìlocvièna, obecní úøad (školu navštìvuje 80 žákù, školku 50 dìtí a ètyøi uèitelky) CCeellkkoovváá tteeppeellnnáá zzttrrááttaa:: 165 kW PPùùvvooddnníí vvyyttááppììnníí:: akumulaèními kamny CCeellkkoovváá rrooèènníí ssppoottøøeebbaa eelleekkttøøiinnyy pprroo aakkuummuullaaèènníí vvyyttááppììnníí:: 321 MWh CCeellkkoovvéé rrooèènníí pprroovvoozznníí nnáákkllaaddyy nnaa vvyyttááppììnníí : 427 tisíc korun Po rekonstrukci : ZZddrroojjee pprroo vvyyttááppììnníí : tepelná èerpadla systému voda- voda SANIM Èeský Brod TTeeppeellnnýý vvýýkkoonn èèeerrppaaddeell cceellkkeemm:: 122 kW DDooppllòòkkoovvéé eelleekkttrroozzddrroojjee cceellkkeemm : 45 kW VVýýppooèèttoovváá cceellkkoovváá rrooèènníí ssppoottøøeebbaa nnoovvýýcchh zzddrroojjùù:: 85 MWh VVýýppooèèttoovvéé rrooèènníí pprroovvoozznníí nnáákkllaaddyy nnaa vvyyttááppììnníí:: 119 tisíc korun RRooèènníí úússppoorraa eelleekkttrriicckkéé eenneerrggiiee:: 236 MWh RRooèènníí úússppoorraa nnáákkllaaddùù nnaa eenneerrggiiii:: 308 tisíc korun IInnvveessttiièènníí ppooøøiizzoovvaaccíí nnáákkllaaddyy: 2,9 milionù korun – tepelná èerpadla – strojovna – èerpací stanice – komplexní rekonstrukce otopného systému ve všech objektech ( teplovodní – velkoplošné radiátory) – zemní práce – rozvody vodovodního potrubí – ostatní (èerpací zkouška, projekty, inženýrské èinnosti atd.) PPrroossttáá ddoobbaa nnáávvrraattnnoossttii 11:: 9,4 let (ceny energií 1/98) DDoottaaccee ÈÈeesskkéé eenneerrggeettiicckkéé aaggeennttuurryy – 40 % = 1,16 mil Kè NNáávvrraattnnoosstt ss ddoottaaccíí ÈÈEEAA:: 5,6 let NNaa pprroojjeekkttuu vv DDlloouuhhéé TTøøeebboovvéé ssee ppooddíílleellii:: GGeenneerráállnníí pprroojjeekkttaanntt:: Doc. Ing. Karel Brož, CSc. AAuuttoorr pprroojjeekkttuu:: Ing. Jaroš ` Apitos Praha EEnneerrggeettiicckkýý aauuddiitt:: Ing. J. Malkovský VVýýrroobbccee tteeppeellnnýýcchh èèeerrppaaddeell:: Sanim, s.r.o., Èeský Brod IInnssttaallaaèènníí aa ttooppeennááøøsskkéé pprrááccee:: Jan Nádvorník – Tavospol ÈÈeerrppaaccíí zzkkoouušškkyy:: Vodní zdroje Bylany, a.s. (moh) TEPELNÁ ÈERPADLA nahradila akumulaèní kamna Dlouhá Tøebová se nachází mezi Ústím nad Orlicí a Èeskou Tøebovou. Obec leží v údolí øíèky Tøebùvky a snad právì tato poloha nabídla k využití zajímavý energetický zdroj – podzem- ní geotermální vodu. Vodní vrt dává každou vteøinu 25 litrù samovolnì vyvìrající vody o tep- lotì pøibližnì 11,5 °C. Zdroj vody využití, jako zdroj energie pro vytápìní nìkolika obecních budov. Obec však musela od Ministerstvu životního prostøedí získat výjimku ze zpoplatnìní Budova základní a mateøské školy v Dlouhé Tøebové „Zpoèátku jsem moc nevìøil, že se dá z vody vytápìt škola. Pøiznám se, že jsem mìl dost obavy, jestli to neb- ude topit, tak se budu muset z Tøebové asi odstìhovat. Když jsem si potom sáhl na radiátory, tak teprve potom jsem se uklidnil.“ – øíká starosta Bohuslav Halva. Celkový pohled do moderní kotelny se dvìma tepelnými èerpadly SANIM typu voda-voda o výkonu 46 kW 2277 TEPELNÁÈERPADLA

2288 ALTERNATIVNÍPOHON Všechny tyto látky se vyskytují v kulturních plodinách, které již po staletí pìstují zemìdìlci na orné pùdì. Podstatou zemìdìlské výroby je využití fotosyntézy, proce- su, který pøemìòuje vzdušný oxid uhlièitý a sluneèní energii na biomasu, která obsahuje sacharidy, vlákninu a vodu. V souèasné dobì je v Evropì pro potravináøské úèely zemìdìlská produkce nadbyteèná a vlády evropských zemí øeší problém jak zajistit prosperitu a stabilitu venkova, jak udržet kulturní vzhled krajiny a zachování pùdního fondu. Biolíh svými vlastnostmi umožòuje všestranné použití v oblasti paliv a chemického prùmyslu a tím i využití energie, která každé vegetaèní období vznikne v zemìdìl- ských produktech. Jde tedy o využití obnovitelné energie, která neochuzuje bohatství nerostných zdrojù a pøitom šetøí prostøedí, ve kterém žijeme. Je to tedy jeden ze zpùsobù nepotravináøského využití zemìdìlské pùdy, který zemìdìlcùm umožòuje beze zmìny zpùsobu hospodaøení zachovat vše, co produktivní èinnost na venkovì vytváøí. V Èeské republice vláda již v roce 1996 usnesením è. 125 vytvoøila podmínky pro realizaci tohoto projektu. Z podnìtu vlády vznikla mezirezortní komise, která praco- vala na vytvoøení klimatu pro aktivity vedoucí k cíli, kterým je co nejširší uplatnìní biolihu. V roce 1998 usnesením vlády ÈR è. 420 byla schválena koncepce, s výjimkou zpù- sobu financování. Legislativní opatøení k realizaci projektu je pøipraveno v existujících právních normách, a to v zákonu o lihu è. 61/1997, vyhláškách è. 140 a 141/1997 o výrobì a obìhu lihu a v zákonech è. 586, 587, 588/1992 Sb. o daních z pøíjmù, o spotøebních daních a o dani z pøidané hodnoty ve znìní pozdìjších pøedpisù. V souèasné dobì probíhá pokusná výroba ETBE, což je kapalná souèást benzinu NATURAL, vyrobená v Èeské rafinérské a.s. Kralupy, která má ovìøit možnost použití biolihu na výrobu této významné pøímìsi bezolovnatého benzinu. Zkušenosti ze zahranièí ukazují, že biolíh se dá použít nejen na výrobu ETBE, ale i jako pøímý pøídavek do motorových paliv pro benzinové i naftové motory. Dùležité je to, že se motorové palivo dá vyrobit pomocí biolihu tak, že se sníží nepøíznivé vlivy, které na èistotu ovzduší má používání klasických pohonných látek. Biolíh se v Evropì používá nejvíce ve Francii, Anglii, Švédsku, Polsku, Itálii a dalších zemích. Oèekávané èlenství Èeské republiky v Evropské unii pøedpokládá, že u nás aplikace biolihu dosáhne hodnoty, která pøedstavuje náhradu 15 % spotøeby energie obnovitelnými zdroji, z nichž právì biolíh je bezesporu nejvýznamnìjší. Tento požadavek je uveden v závazné smìrnici EU pro všechny èlenské státy. Jsme tedy tìsnì pøed cílem, který pomùže oživit zemìdìlství, zvýšit zamìstnanost nejen na venkovì a pomùže ochránit to nejcennìjší – naše životní prostøedí. Ing. Josef Diviš Biolíh je líh (etanol, alkohol etylnatý) vyrobený z produktù zemìdìlské výroby. Líh je možné vyrobit ze sacharidù, to zna- mená z jednoduchých cukrù jako je glukóza a fruktóza, kombinovaných cukrù – oligosacharidù jako je sacharóza a poly- sacharidù jako je škrob a celulóza. BIOLÍH Problém pohonu motorových vozidel náhradními palivy, t.j. palivy jinými nežli benzinem nebo motorovou naftou, se stal v poslední dobì velmi dùležitým. Ze všech známých náhradních paliv osvìdèila se v automobilové praxi nejlépe paliva plynná, která též došla nejvìtšího rozšíøení. Proto bude pojed- náno pouze o nich a o pøíslušných plynových motorech. Aèkoliv první spalovací motory vùbec byly pohánìny plynem (Lenoirùv motor na svítiplyn z roku 1860), ustoupil tento druh pohonu s dalším vývojem do pozadí, s výjimkou velkých plynových motorù na kychtový plyn. Teprve asi od roku 1930 lze zaznamenati nový pozoruhodný rozvoj pohonu motorù plynným palivem a to pøímo v jednom z nejnároènìjších odvìtví motoráøských – v automobil- ismu. Ve zvl᚝ pøíznivých pøípadech tyto domácí zdroje paliva umožòují ušetøit až 90 % provozních výdajù! Generátorový plyn se vyrábí v generátorové sous- tavì, umístìné na motorovém vozidle. Souprava se skládá z vlastního generátoru, kde se zplyòuje tuhé pali- vo a z baterie èistièù, v nichž se plyn èistí, chladí a zbavuje vlhkosti. Motor si ze soupravy nasává plyn sám, takže se v generátoru i v èistièích udržuje malý podtlak proti okolní atmosféøe – odtud nìkdy užívaný název „generátor èi motor na nasávaný plyn.“ V našich krajích jsou nejdùležitìjšími palivy pro generátory døevo a døevìné uhlí. Døevo pro generátory musí být vysušeno na 20 až 25 % vody. Musí býti zdravé, pokud možno bez kùry a naøezáno na pøibližnì stejné špalíèky, podle velikosti generátoru 5 – 8 cm dlouhé. Veliké kusy se v generátoru pøíèí, pøíliš malé (drobmé odpadky, tøísky, piliny) se drobí a generátor ucpávají. Nejlépe se hodí døevo bukové, které dává pøi destilaci pevné, otøesy generátoru se nedrobící døevìné uhlí, ale dá se použíti též døev jiných, tvrdých i mìkkých (borovice, jedle, smrk, dub apod.) ovšem za cenu nižší výhøevnosti plynu (o 5 až 10 %) a èastìjšího èištìní generátorù i èistièù. Výkon motoru je poplatný použitému palivu. Je-li pro benzin 100 %, je pro zkapalnìný plyn 97 %, pro svítiplyn 84 – 91 % a pro generátorový plyn (døevo- plyn) 60 – 72 %. Støední užiteèný tlak na píst závisí rovnìž na palivu. Je-li pro benzin 100 %, je pro naftu 95 %, pro zkapalnìný plyn 104 %, pro svítiplyn 92 %, pro bohatý døevoplyn 78 a pro chudý 63 %. Mezní otáèky pøi pohonu motoru døevoplynem jsou vždy nižší nežli mezní otáèky pøi pohonu benzinem nebo naftou. Provozní otáèky jsou vždy nižší než mezní a lze tedy zvýšiti výkon motoru zvýšením otáèek, napø. zaøazením vìtšího pøevodu v rychlostní skøíni pøi jízdì „nižší rychlostí.“ Kromì výkonu motoru bývá pøedmìtem výtek menší akceleraèní schopnost vozidla èili jeho „pružnost.“ U generátorových pohonù závisí však též velmi na „pružnosti“ generátoru. Jiná výtka platí obtížnìjšímu a déle trvajícímu spouštìní. U pohonù generátorových musíme poèítati s 5 – 10 minutami, potøebnými pro roztopení studeného gen- erátoru, aèkoliv napø. generátory pøíèné lze roztopit za 1 – 3 minuty. Nejzajímavìjší je spotøeba. Hodnoty paliva pro vùz o pìti tunách jsou následující: Benzin 50 l/100 km Zkapalnìný plyn 30 kg Svítiplyn 90 m3 Døevoplyn 140 kg Pro budoucnost možno oèekávati, že se stálým zdokonalováním konstrukcí generátorù a úplným pøizpù- sobením motorù pro pohon døevoplynem, bude vývoj tohoto zpùsobu pohonu motorových vozidel na stálém vzestupu, pro jeho nespornou rentabilitu a velký výz- nam národohospodáøský v každé dobì. Pøipravil: Jaroslav Peterka Foto: ÈKD, Archiv SIA POHON MOTOROVÝCH VOZIDEL DØEVOPLYNEM V našem redakèním archivu jsme objevili výše uvedenou publikaci z roku 1941, sepsanou Ing. L. Husákem. Je zajímavé uvìdomit si, jak se pohon automobilù døevoplynem pøesunul za 50 let k samozøejmému pohonu benzinem a naftou. Pøesto uvádíme pro ty mladší z nás, kteøí již tyto pohony neznají, nìkteré doslovné myšlenky a zajímavé technické údaje. Nákladní automobil s generátorem na døevoplyn

2299 ALTERNATIVNÍPOHON Firma ELIS Plzeò, a.s. o níž jde, v roce 1993 nadšenì oslavila vítìzství v jedné kategorii hlavních dodavatelù prvkù pro elektromobily vyvíjené Ško- dou ELCAR, s.r.o. v Ejpovicích u Plznì. Není divu, vždy kromì zhodnocení tvùrèích schopností jejich inženýrù a technikù se tu nabízel i podnikatelsky zajímavý, dlouhodobý obchodní pøípad. Skuteènì snímaèe otáèek a mìnièe napìtí do útrob elektromobilù na bázi upraveného osobního favoritu, nìjaký èas putovaly. Jenomže poèáteèní vidina dvou stovek zkompletovaných elek- tromobilù brzy zhasla. Nebyl o nì zájem. Pro nezasvìcené. Alfou a omegou úspìšnosti elektøinou pohánìného vozidla je jeho zdroj energie. Baterie! V pøípadì auta se spalovacím motorem je instalována jediná, zatímco u elektromobilu deset i více kusù. Vyplývající negativa jsou jasná – malá elektrická kapacita, proti tomu znaèná hmotnost a do tøetice vysoká cena. Z té se odvíjí, zaè si dnešní elek- tromobil koupíte. Za více než pùl miliónu korun. Uživateli se tak nabízí asi šedesátikilometrová „projížïka“ a potom zase šup k zásuvce! Jistì si domyslíte, co si takový zájemce nakonec koupí. Firma ELIS Plzeò, a.s. se i pøes první neúspìch nenechala odradit a pokusila se sama o vznik elektromobilù pøestavbou automobilù zn. Opel Corsa. S úspìchem! Mìly sice být urèeny pro Nìmecko, ale jeden z prvních vozù Opel – Elektra vìnovala firma Pražskému Hradu. Kromì nìkolika efek- tních fotografií, výsledek nic moc. Kuriózní je, že na podobnou nabídku nez- abralo ani ministerstvo životního prostøedí. Odborníci tvrdí, že v dosahu deseti let zøejmì k vynálezu baterie s vyso- kou kapacitou a nízkou hmotností nedojde. Je-li tedy elektromobil brán jako ekologické vozidlo, mùže mu dnes brány minimálnì èeského svìta otevøít jen legislativní podpora. Bude-li ovšem o takového „chudinku“ vùbec stát. Pøípravil: Jiøí Votruba EELLEEKKTTRROOMMOOBBIILL se narodil pøíliš brzy? Jen si nad titulkem neukejte do hlavy! Pøihlédneme-li k tomu, že první elek- tromobil sestavil s využitím baterie galvanických èlánkù Holanïan Straithing už v roce 1835 a o 57 let pozdìji jeho tvorbu zvládl i táta èeské elektroniky inženýr František Køižík, logicky pøedpokládaný výsledek dneška – masové prohánìní se elektromobilù po vlastech èeských – musíte uznat – nic moc. A to pøes všechen oficiálních pokøik o nutnosti ochraòovat naše životní pro- støedí pøed škodlivými vlivy. Nahlédneme-li „pod poklièku,“ zjistíme, že na vinì zøejmì nejsou jen souèasné technické limity elektromobilu. Dokladem tvrzení mùže být i výsledek iniciativy jednoho, nedávno ještì optimistického západoèeského tvùrce. Rostlinné oleje Èistý za studena lisovaný rostlinný olej je skladovatelná, nejèistší sluneèní energie s vysokým stupnìm koncentrace, použitelný jako pøírodní pohonná hmota bez nebezpeèí ohrožení vodního hospodáøství. Tento materiál je tekutý, neobsahuje síru, není jedovatý, agresivní, ani prchavý a tedy bez nebezpeèí výbuchu, celkovì tedy lehce skladovatelný a je k disposici stejnì jako sluneèní energie a to i když slunce nesvítí. Motor na rostlinný olej O motory, které jsou pohánìny rostlinnými oleji, se již delší dobu zajímají výzkumná a vývojová pracovištì, protože jsou alternativou pøi stále se zmenšujících zásobách klasických pohonných hmot a pøi stále vìtším ekologickém zatížení, které spalování tìchto pohonných hmot pøedstavuje. Použití tìchto motorù se nabízí pøedevším v tìch zemích a oblastech, kde nejsou žádné zásoby ropy, kde dovoz je vzhledem k vzdálenostem a tím i cenì pøíliš drahý, nebo tam, kde smogové zatížení životního prostøedí je pøíliš velké. Využívání rostlinného oleje má tu výhodu, že se jedná o obnovitelnou, biologicky neutrální surovinu. Olej je možno získávat z mnoha domácích rostlin, nepotøe- buje žádnou chemickou úpravu a spaluje se bez vzniku škodlivin. Firma AMS se tìmito myšlenkami zabývá dlouho a vyvinula vícemediální motor, který mùže spalo- vat jak motorovou naftu, tak i rostlinný olej. Výkonové parametry a spotøeba tìchto motorù jsou srovnatelné s konvenèními spalovacími motory, které jsou pohánìny motorovou naftou. Tyto motory na rostlinné oleje absolvovaly již praktické zkoušky na rùzných pilotních projektech v rùzných oblastech v zemìdìlství a ve stavebnictví. Pøedìlání seriového motoru na rostlinný olej Spojené strojírny pro technologii rostlinného oleje pøedìlávají již existující seriové motory tak, aby se jako palivo dal použít rostlinný olej a aby tyto motory byly provoznì spolehlivé. Na seznamu motorù vhodných k pøestavbì je nyní 300 typù, mezi jinými VW (Golf, Vento, Passat 1,9TD od r. 93), Mercedes, Kramer a Unimag z nìmecké výroby, dále napø. Peugot. Ten kdo se vèas objedná, pøiveze svùj vùz v pondìlí avsobotusihomùževyzvednoutspohonemnarostlinnýolej. Pøestavba stojí v souèasné dobì bohužel kolem 6 000 – 10 000 DEM, protože nìkteré díly je nutno nahradit jinými vyrábìnými v malých sériích. Pøi sériové výrobì by cena klesla na cca 1 000 DEM. Èerpací stanice doma v garáži Žádnou jinou pohonnou hmotu není možno skladovat tak bezproblémovì jako ros- tlinný olej. V souèasné dobì existují v Nìmecku dvì èerpací stanice a to u Norimberka a ve Straubingu. Každý z motoristù si však mùže založit svoji vlastní èerpací stanici v garáži, nebo ve sklepì. Postaèí k tomu nádrž 1000 litrù. Nejlevnìjší cesta k nákupu je pøímo od výrobce tohoto oleje. Další aplikace Používání rostlinných olejù je rozšíøeno již mnohem více než by laik tušil. Úspìšnì byl napø. vyzkoušen jako odbedòovací olej ve stavebnictví a v mnoha dalších oblastech. Pøipravil: Jaroslav Peterka ØEPKOVÝ OLEJ PRO POHON AUTOMOBILU Dne 30. dubna 1999 se v sídle Ekologicko Energetického Fóra ve Všemyslicích u Týna nad Vltavou konal semináø, na kterém zaznìly i infor- mace o pìstování øepky v zemích Evropské unie s aplikací na pohon automobilových motorù.

3300 PELETY JEŠTÌ JEDNOU PELETY Na základì minulé pøílohy o pìstování a spalování biomasy se na nás obrátilo nìkolik ètenáøù, kteøí již stavìjí nebo se chystají stavìt rodinný domek a domnívají se, že by v budoucnu mohli pøejít na pelety jako palivo pro ústøední vytápìní. V podstatì chtìjí vìdìt jakým zpùsobem již nyní pøipravit vhodné skladovací prostory na pelety. Vyhovujeme otištìním nìkolika variant skladovacích prostor z rakouské- ho prospektu z veletrhu Wels ‘99, ke kterým není tøeba komentáøe. Jen dodáváme, že užitný objem prostoru by mìl stanovit projektant ústøedního vytápìní z vypoètených tepelných ztrát objektu a délky topné sezóny (pro bìžný nezateplený stávající domek min cca 10 m3 døevìného paliva na topnou sezó- nu) a sklad by mìl být umístìn smìrem k venkovní pøíjezdové komunikaci. Øešení na obr. 3 umožòu- je využívat do doby pøechodu na pelety místnost nad kotelnou i jako obytnou. (JaP) VYHODNOCENÍ: Z jiného energetického hlediska lze uvítat øešení dle obr. 2, 3, a 6. Sklad pelet umístìný na sever- ní stranì objektu tvoøí nárazní- kovou zónu pøed severními vìtry a chrání jižní místnosti jako tepelný štít. Je to jedna z mnoha forem pasivního využití sluneèní energie. 11 22 33 44 55 66

3311 BIOMASA–døevìnépelety „To má na svìdomí setkání a moje spolupráce s panem Vernerem, jehož firma je významným výrobcem kotlù na døevo,“ vysvìtluje Petr Šúkal. „Po konzultaci s ním a dalšími i zahranièními odborníky jsme se rozhod-li vyrábìt døevìné peletky. Jako kvalitní palivo jsou urèeny pro kotle, kamna i krbová kamna. Vyrábíme je výhradnì z organického materiálu, tedy z pilin tvrdého a mìkkého døeva. Vznikají pod tlakem a za teploty asi 900 °C, jejich jediným pojivem jsou pryskyøice obsažené ve smrkovém nebo borovém døevu. Z matrice vycházejí granule o prùmìru osm a ètrnáct milimetrù. Jejich délka se pohybuje od dvou do pìti centimetrù a co je nejdùležitìjší, že výhøevnost peletek je podle státní zkušebny pøibližnì až 19 MJ/kg. Po spálení vzniká minimální množství popela, které je navíc vynika- jícím minerálním hnojivem. Vyzkoušeli jsme výrobu peletek i s použitím pazdeøí a slámy.“ Balení podle potøeb „O peletky menšího prùøez mají zájem spotøebitelé v Rakousku, Nìmecku a skand- inávských zemí, kam zatím vyvážíme vìtšinu naší výroby. Zajímavý odbyt je také v Itálii. Je to proto, že mají u kotlù jemnìjší šnekové dopravníky. Peletky vyvážíme v pytlích po 40 nebo 25 kilogramech a na paletu 120 ´ 100 cm se jich vejde celá tuna. Pøipravujeme i velké žoky s objemem 1,5 tuny. Jsme schopni dodávat peletky také v cisternách nebo kontejnerech. Pro naše chalupáøe nabízíme balení také po 10 kg, v poslední dobì nabízíme peletky i v nejmenším pìtikilovém balení, napøíklad vhodné pro grilování. Peletky hoøí déle než brikety a protože se dají dlouhodobì skladovat, je možné se v let- ním období pøedzásobit za mimosezónní ceny. Zatím jsou peletky k sehnání v uhelných skladech, obchodech s palivy, u èerpacích stanic a jednáme s nìkterými prodejními øetìzci. Máme zájem na tom, aby se jako ekologické palivo døevìné peletky dobøe ujaly na trhu. Jednáme proto i s výrobci kotlù Verner, Viadrus a Peletop, kteøí vyvíjejí nové kotle se zásobníky a šnekovými dopravníky.“ Peletky pro malé výtopny „Myslíme si, že peletky jsou vhodné jako ekologické palivo i pro menší výtopny byto-vých podnikù a obecních úøadù. Mohli jsme si to ovìøit v Pøelouèi, kde mají ètyøi kotle na výrobu tepla a TUV. Topí se tam tøídìným hnìdým uhlím velikosti oøech. Pøi ovìøování nešly pochopitelnì z komínu žádné exhalace, jen pára a silice a kotle najely na provozní teplotu již po 20 minutách, když u uhlí to trvá více než hodinu. O popelu nestojí ani hovoøit, s uhelnou škvárou se nedá vùbec srovnávat. Cena hnìdého uhlí je ovšem zatím pomìrnì nižší, palivo se ale dá kombinovat.“ Pro domácí vytápìní jsou peletky po døevu nejlac- inìjším palivem, pøitom je provoz kotle automatický. Teplota v místnosti se dá regulovat pøes èidla šnekovým dopravníkem paliva a proto kotel není tøeba i nìkolik dnù obsluhovat. (moh) RED WOLF DIVIZE BRIKETY 500 02 Hradec Králové Švehlova 366 Tel./fax: 049/55 14 257 Mobil: 0603/573 572 I ÈEŠTÍ VÝROBCI ROZJ͎DÌJÍ VÝROBU PELETEK Ve východních Èechách se rozjíždí v závodech firmy RED WOLF s.r.o. v Králíkách a PELLETIA s.r.o. v Èerveném Kostelci výroba ekologického paliva – peletek. Znamená to, že i u nás bude možné využívat moderních kotlù na biomasu s komfortem známým u kotlù na plynná nebo kapalná paliva. Po odstranìní regulovaných cen plynu a elektrické energie bude bio- masa, a tím i peletky, bez konkurenènì cenovì nejvýhodnìjším palivem. Hovoøíme o tom s obchodním øeditelem spoleènosti Petrem Šúkalou. Z nìkdejšího poèítaèového programáto- ra se stal velký propagátor ekologického vytápìní. Schéma kamen na spalování pelet BIOMASA na jihu Èech V Atlase instalací obnovitelných zdrojù energií v regionu jižních Èech, který vydalo Sdružení pro záchra- nu prostøedí CALLA se uvádí, že se sledovaly zdroje od výkonu pøibližnì 200 kW výše, protože menší zdroje, kterých je drtivá vìtšina, zachytit ani nešlo. Jen odha- dovaný poèet kotlù do výkonu 50 kW èiní v jihoèeském regionu 2 500 až 3000. Atlas tedy mapuje a pøedsta- vuje nejrùznìjší technologie v 69 místech. Autoøi však do výbìru neuvedli provozovatele, kteøí vedle biomasy spalují i fosilní paliva. Pøesný pøehled takových zdrojù nemají v evidenci údajnì ani orgány ochrany ovzduší. Nejvíce využívaným palivem jsou odpady ze zpra- cování døeva, zejména piliny. Kusový odpad bývá zpra- cován do podoby štìpky, aby mohl být automaticky pøikládán šnekovým dopravníkem. Velká èást provozo- vatelù využívá døevní odpad ze surového døeva, který je skladován navíc na volném prostranství. Vysokým obsa- hem vody tak znaènì klesá jeho výhøevnost. V Dešné na Jindøichohradecku je zatím jediný zdroj využívající jako palivo slámu. Pøesto území jižních Èech by bylo ideální pro pìstování energetických plodin, zatím se touto cestou vydali pouze v Olešníku, v Neznašovì a v Dešné. Mnoho koltù využívaných na spalování biomasy je starší tuzemské výroby – KLEMSA, VSB IV nebo Slatina. Extrémem mezi nimi jsou pøedváleèné parní lokomobily ve Vimperku a v Nové Peci. Zvláštností je také zemní pec Kaselka v Nové Vsi u Èeských Budìjovic. Zdroj: Calla – Sdružení pro záchranu prostøedí

3322 BIOMASA–døevìnébrikety V prùbìhu nìkolika let jsme vyzkoušeli nìkolik rùz- ných lisovacích zaøízení. Bìhem této doby se také v Nìmecku a Rakousku vytváøely normy, které se pro výrobce staly závaznými. Dùležitými ukazateli jsou zejména chemická èistota (brikety nesmí obsahovat žádná pojidla ani piliny z døevotøísek èi jiných lepených struktur) stupeò stlaèení (ovlivòuje hoøení a výhøevnost) a samozøejmì obsah tìžkých kovù, kùry (max.3 %), síry apod. Nejlepších zkušeností jsme pøi výrobì dosáhli na nìmeckých lisech zn. RUF. Tyto lisy se vyznaèují zejména vysokým stup- nìm stlaèení (lisovací tlak je 300 atm) a zvláštì vysok- ou provozní spolehlivostí a schopností pracovat v nepøe- tržitém provozu. Po krátké dobì jsme se stali také gen- erálními zástupci této znaèky pro ÈR. Do dnešní doby bylo dovezeno do ÈR cca 80 kusù tìchto lisù z nichž 15 provozuje naše firma. Od zaèátku se naše firma special- izovala na vývoz briket do zahranièí, nebo v ÈR nebyl ze strany obchodních organizací zájem. Byli jsme nuceni prosazovat se na velice nároèných trzích západní Evropy. Tento úkol spoèívající zejména v naprosté spolehlivosti dodávek, o zachování kvality nemluvì, jsme zvládli, a tak jsme již šestý rok dodavatelem rakouského OBI a podobných zahranièních øetìzcù. Celou dobu jsme se samozøejmì snažili proniknout i na èeský trh, ale oprav- dový prùlom znamenala až spolupráce s novì vzniklými obchodními øetìzci typu OBI nebo BauMax, které jsou na tyto výrobky zvyklé ze zahranièí, a tak se staly para- doxnì propagátory èeských výrobkù na èeském trhu. Objem prodeje dosáhl v loòském roce cca 3 500 tun. V letošním roce jsme seznam prodejcù dále rozšíøili napøíklad o sí prodejen Kaufland, rozšiøujeme již dobøe zavedenou spolupráci s èerpacími stanicemi Shell, a tak oèekáváme znaèné rozšíøení prodeje na domácím trhu. Kromì toho se samozøejmì snažíme dále rozšiøovat i prodej v zahranièí, a tak k již tradièním trhùm v Nìmecku a Rakousku letos pøibyde Dánsko. BALENÍ: 10 kg v PE pytli 25 kg v PE pytli Ètyøi hlavní pøednosti ekologických døevìných briket – cenová výhoda – výborná výhøevnost – nešpiní a nepráší – ekologická nezávadnost Spoèítejte si to sami holztherm cz a.s. Tylišovská 770/5, 160 00 Praha 6 Tel.: 02/20 95 06 95 Prodejní sklad Praha Ruzynì Tuchomìøice, ul. Ke Špejcharu Plzeò, Emingerova 4 VÝROBU DØEVÌNÝCH BRIKET V ÈR HOLZTHERM CZ ROZJEL Firma HOLZTHERM vznikla záhy po revoluci v Plzni a byla urèitì jednou z prvních, která se výrobou ekologických briket zaèala zabývat na území Èeské republiky. Ekologicky pøíznivé palivo døevìné brikety HOLZTHERM se vyrábìjí z døevního odpadu vysokotlakým lisováním bez jakýchkoliv chemických pojidel. Máme o tom podrobnosti od pøedsedy pøedstavenstva HOLZTHERM CZ a.s. Ing. Josef Lopaty. Lis na výrobu briket od firmy RUF

3333 SLOVENSKO Intelitgentná budova Samotný pojem vznikol asi pred 20 rokmi a autori prvých „múdrych“ stavieb pochádzajú z Japonska a USA. Takéto stavby dnes vyrastajú už aj v Európe a pojem „inteligentná budova“ èoraz èastejšie rezonuje aj v slovníku našich architektov a projektantov. Pojem „inteligentná budova“ sa nemusí spája len s budovou banky, hotela alebo areálu letiska. Slovenská spoloènos pre bezpeènos a hygienu práce Bratislava usporiadala v septembri 1998 v Luhaèoviciach už IV. medzinárodnú konferenciu pod názvom INTELIGENTNÉ BUDOVY. Zameranie a výsledky konferencie však zatia¾ zostávajú viacmenej v rovine teoretickej. Ïalšia organizácia – Slovenská spoloènos pre techniku prostredia usporiadala trojdòovú 3. medz- inárodnú konferenciu na Štrbskom Plese v dòoch 01. – 03. 12. 1998 pod názvom „INDOOR CLIMATE OF BUILDINGS 98“ (Vnútorná klíma budov), pod nosným heslom: HEALTH AND COMFORT VS INTELLIGENT TECH- NOLOGY (Zdravie a komfort versus inteligentné tech- nológie). Na príprave 535 stranového zborníka pred- nášok v anglickom jazyku sa podielalo 120 špièkových odborníkov z celej Európy. Okamžite sa ponúka otázka, èi sa pojem „INTELI- GENTNÁ BUDOVA“ týka nás všetkých alebo je to len fráza pre vedecké konferencie. Jedna múdra definícia hovorí, že: INTELIGENTNÁ BUDOVA je schopná reagova na okolité prírodné prostredie spôsobom, ktorý racionalizuje prevádzku, šetrí energie a pritom poskytuje èloveku optimálnu mikroklí- mu pri jeho èinnosti. Inak povedané – INTELIGENTNÁ BUDOVA je: – SOLÁRNA – produkt solárnej architektúry a solárnej technológie – EKOLOGICKÁ – z prírodných materiálov, šetriaca živ- otné prostredie – EKONOMICKÁ – v návrhu i v prevádzke – RIADENÁ POÈÍTAÈOM, v ktorej sa užívate¾ dobre cíti a vie vlastnosti budovy naplno využi. Stupeò inteligencie a samozrejme i cenu môže zákazník, teda budúci užívate¾ ovplyvni už pri návrhu a pro- jekte rodinného domu. Podotýkam, že INTELIGENCIA v rodinnom dome je zaplatite¾ná aj našimi staveb- níkmi, cena domu sa zvýši cca o 5 až 30 %, návrat- nos v úsporách energie je 1 až 2 roky. Ako energetik predpokladám, že ceny všetkých energií vstupujúcich do rodinného domu (elektrina, plyn, nafta, voda atï.) pôjdu hore a prispôsobia sa európske- mu priemeru. Posledné kroky slovenskej vlády mi dá- vajú za pravdu. (Pokraèovanie) INTELIGENTNÁ BUDOVA Úvod do problematiky Ing. Michal Ingeli, projektant elektro Príspevok sa zaoberá tzv. inteligentnými budovami, predovšetkým rodinnými doma- mi, na ktorých je možné najlepšie poukáza na tento nový fenomén a pri tom niektoré poznatky platia všeobecne. Keïže infor- maèné embargo dnes nieje, svetové výdobytky vedy a techniky sa k nám dostá- vajú iba s malým oneskorením, sú relatívne „èerstvé.“ To môže ma i urèitú nevýhodu – nie sú dostatoène overené praxou. Ing.Michal Ingeli Bežné systémy Firma Aton Piešany patrí medzi tie, ktoré reagujú na požiadavky doby a svoj program sústredia okrem iného práve na efektívne a vysoko perspektívne formy hospodárenia s teplom Slnka. Od roku 1991, keï Vla- dimír Pešek, skúšobný technik z Podniku priemyselnej automatizácie, firmu založil, prešla viacerými vývojový- mi štádiami. Postupne získavala potrebné kontakty so zahraniènými partnerskými firmami v Rakúsku, Nemec- ku, ale aj so slovenskými odborníkmi. Na základe pod- nikate¾ského zámeru získala hneï pri prvom pokuse v roku 1994 podporu v rámci pro- gramu PHARE, kladne ho hodnotili aj americkí odborníci. Najvätší výrobca a dodávate¾ komponentov aj celých solárnych zariadení – Thermosolar Žiar zo Žiaru nad Hronom , ktorý v podstate zásobuje a má prvú pozíciu èo do kvality v celej Eu- rópe – si ich spolu s ïalšími dvoma slovenskými firmami vybral ako prednostné montážne firmy. Okrem bezplatnej pora- denskej slúžby, firma zabezpe- èí výrobu, montហa uvedenie do plnoautomatickej prevádzky solárne systémy na ohrev tep- lej úžitkovej vody, bazény aj podlahové vykurovanie vèítane záruèného servisu do 24 hodín. Hit firmy Najnovším hitom firmy je montហvykurovacieho systému s tepelným èerpadlom PZP novej generácie, ako jediného na Slovensku. Keïže Slovensko napriek nedávnemu zvýšeniu cien má elektrickú energiu stále najlacnejšiu v celej Európe, je predpoklad, že ceny sa budú aj ïalej zvyšova. Majite¾ firmy je od roku 1994 èlenom Cechu podnikate- ¾ov Slovenska a zároveò predsedom solárnej sek- cie a vie, ako pripravi na energetickú budúcnos nielen svoju firmu, ale aj všetkých záujemcov, kto- rým nie je ¾ahostajný pro- blém ubúdajúcich palív a zvyšujúcej sa ceny elek- trickej energie. Heslo firmy znie: „Preèo máme ku- pova drahú energiu v pl- nom rozsahu, keï nám ju môže z 1/2 doda príroda sama a zadarmo?“ Významný úspech firmy ATON Piešany Na tohtoroènej výstave CONECO, RACIOENERGIA, CLIMATHERM v priestoroch výstaviska INCHEBA v Bratislave obdržala piešanská firma ATON Zlatú plaketu za vystavené tepelné èerpadlo TCLM od výrobcu PZP Komplet s.r.o. Opoèno, Èeská republika.

3344 Vznikl problém Srpen roku 1997 byl nejteplejším mìsícem za posledních skoro 150 let. Tøi týdny po zahájení provozu této nádrže pod otevøeným nebem zaèaly teploty šplhat pøes 18 °C, takže úhoøi, hvìzdice a jiní moøští živoèi- chové se pøestávali cítit dobøe. Geniálnì prosté øešení Kontrola DVT ukázala, že na deskách výmìníku se usadily oxidy železa z podzemních vod a snížily prù- chodnost mezi deskovými kanály. Provozní inženýøi z Alfa Laval zanesené díly vyèistili, ale za pár týdnù se situace opakovala. Po tøech servisních zásazích Alfa Laval navrhla použít zaøízení Alfa – CIP pro pravidelné èištìní na místì. „Geniálnì prosté øešení,“ øíká Martin Pedersen, hlavní inženýr Centra Kattegat. „Uspoøí spoustu práce a penìz.“ Øešení pro abnormální podmínky Podmínky provozu v centru Kattegat lze pro DVT stìží nazvat obtížnými. Tìch 1,5 miliónù litrù vody v uzavøeném systému bazénu oceanária se chladí desetistupòovou železitou podzemní vodou nasycenou solemi. Filtrovací deska má kapacitu 1 milion litrù za hodinu, veškerá voda v bazénu jí tedy projde za 1,5 hodiny. Èást obíhající vody prochází pøes DVT a chladí se podzemní vodou. Každý dobrý tepelný inženýr ví, že za tìchto podmínek se utìsnìný výmìník tepla normálnì dožije dlouhého vìku bez vìtších potíží. „Za normálních provozních podmínek by to nebyl pro- blém,“ pokraèuje Martin Pedersen, „ale pøi poèasí pøedloò- ského léta jsme mìli potíže od prvního dne. Teï, zvednou- li se teploty nad únosnou míru pøi vedrech, užíváme Alfa – CIP pøibližnì každých 14 dní. Spustíme ho ráno pøed výcho- dem slunce, otevøeme armatury, nahøejeme chemikálie a jedeme dvì až tøi hodiny. Problém se vyøešil jako máv- nutím kouzelného proutku. Proti filtrování pískem nás to stojí jen pìtinu, a to nepoèítáme náklady na instalaci!“ Mnohem levnìjší než konvenèní chlazení Centrum plánuje podle Martina Pedersena výmìnu chladícího systému z freónových èi èpavkových médií na systémy užívající podzemní vody i u ostatních bazénù. „Prostì jsme nikdy nepomysleli na využití podzemních vod, když jsme budovali akvarijní komplex pøed šesti lety. Ochlazování podzemní vodou je mnohem levnìjší než kon- venèní chladící systémy a Alfa – CIP je jednoduchou odpo- vìdí na všechny problémy s usazeninami oxidù železa.“ Pøipravil: Joyce Bergh, Termál MAGAZIN Alfa Laval 1/99 Ryby v Severním moøi u pobøeží východního Dánska dávají pøednost teplotám vody pod 18 °C, a to i v parný letní den. Když v pøedminulém roce Centrum Kattegat, dánské akvarijní støedisko v Grenaa, pøistavìlo oceanári- um pro místní vodní faunu, instalovalo zároveò deskový výmìník tepla (DVT) od firmy Alfa Laval využívající podzemní vodu, aby se mohlo ochladit 1,5 miliónu litrù vody v nádrži. VÝMÌNÍKY TEPLA CHRÁNÍ RYBY Deskové výměníky tepla Pro další informace se obra te na: Alfa Laval spol. s r. o. Průběžná 76, 101 31 Praha 10 Tel. 02/781 28 82, 781 28 43 Fax 02/781 09 30 E-mail jan.macak@alfalaval.com Internet www.alfalaval.com Nejen pro tyto aplikace: Systémy ÚT Příprava TUV Parní aplikace Chladírenské systémy Ohřev bazénů Solární systémy Využití odpadního tepla Kogenerační jednotky Tepelná čerpadla Chemický průmysl Potravinářství Využití geotermálních zdrojů ÚSPORYTEPLAICHLADU

3355 NAŠEREPORTÁŽ „Zemìdìlské družstvo v Radimìøi hospodaøí v pod- horské oblasti bøezovského vodovodu, a to znamená, že zemìdìlci musí vìnovat zvláštní péèi ochranì životního prostøedí. Chovají dobytek a pøibližnì 100 hektarech pìstují øepku, která nabízí potøebnou biomasu. V mlékárnì využívají dánský kotel na slámu, pùvod- nì urèený jen na pøímé vytápìní. Naše úprava spoèívá v akumulaèním øešení technologického procesu. Veškerou technologii, nejen pøípravu teplé užitkové vody a vytápì- ní, jak bylo pùvodnì zamýšleno, ale celou technologickou spotøebu tepla hradíme ze spalování slámy. Kotel dává teplotu vody 93 °C a na pasterizaci je potøeba teplota 85 °C, což se tenkrát projektantùm vùbec nezdálo. Úspory našeho øešení jsou hlavnì v tom, že se do chystané mlékárny nemuselo pøivádìt 400 kW výkonu v elektøinì, a jestli se nepletu, je to nyní jen 60 kW. Další úspory jsou i v tom, že sláma neshoøí na poli, ale dá své teplo pøi spalování v kotli. Celou technologii máme zvládnu- tou až po využití popela a vedle Vysokého uèení technického v Brnì pomoh- lo investici dotacemi Mini- sterstvo zemìdìlství v roce 1992.“ Tolik Zdenìk Pospí- chal. Jeho závìry nám potvrdil vedoucí družstevní mlékárny v Radimìøi Ladislav Olšer, který nám umožnil prohlédnout si výrobu a zpra- cování mléèných výrobkù. „Zámìr vznikl v dobì, když jsme hledali energe- tické zdroje pro zpracování mléka v naší mlékárnì. Pù- vodnì se uvažovalo skuteènì s využitím elektrické energie. Z vysoké školy potom pøišla zajímavá nabídka prohlédnout si kotel znaèky Passat z Dánska, který vyu- žívá biomasu. Kotel nám dodává nejen potøebné teplo, ale ohøívá i potøebnou užitkovou a technologickou vodu pro celou mlékárnu. Slámu máme z vlastní rostlinné výroby a dennì nám staèí asi 5 metrákù. Nejdøíve jsme zaèali využívat slámu øepkovou, ale postupnì jsme pøe- šli na obilní, protože byly problémy s vyzdívkou kotle. Klenba nám nyní vydrží tøikrát déle než pøed tím. Sláma je po sklizni slisována do velkých balíkù a ještìrkou naložena na valníky a uložena. Jednou mìsíènì si balíky slámy navážíme do našeho skladu na mlékárnì. Topiè si je mechanickou rukou naloží na linku, která balíky nejprve rozøeže na 4 až 7cm kousky. Po- mocí ventilátoru je sláma pneumaticky dopravována na šnekový dopravník do kotle. Sláma postupuje topeništìm, hoøí a nakonec je šnekovým dopravníkem vynášen ven do zásobníku vedle kotle zbývající popel. Barel se naplní jednou za 10 dnù a vyveze. Všechno obstará pouze jeden topiè, který ještì stihne nakládat zboží. Investice je už patrnì zaplacená, kotel se do zkušebního provozu pustil pøed vánoci v roce 1992.“ (moh) Biomasa pomáhá zemìdìlcùm SSLLÁÁMMAA PPØØII VVÝÝRROOBBÌÌ JJOOGGUURRTTÙÙ Podle Dr. Ing. Zdeòka Pospíchala ze Strojní fakulty Vysokého uèení technického v Brnì se nej- lepší jogurty vyrábìjí v družstevní mlékárnì v Radimìøi u Svitav. Možná i proto, že se vysoká škola zasloužila o øešení využití øepkové slámy pro vytápìní a výrobu mléèných výrobkù. Dr. Ing. Pospíchal, který je vedoucím odboru Ekologického inženýrství Ústavu Procesního a Eko- logického inženýrství ÈUT v Brnì, nám celý projekt s využitím dánské technologie pøiblížil. „V mlékárnì nyní zpracováváme v prùmìru 4500 litrù mléka dennì na výrobu jogurtù, mléka, smetanových krémù a tvarohù pro výrobù tvarùžek. Rajon máme velký, mléèné výrobky dodáváme od Brna až po Èeský Brod, nahoøe po Šumperk, jezdilo se až do Olomouce. Odbìratelù máme ovšem momentálnì málo, protože nás brzdí velké potravináøské øetìzce, které nás do svých supermarketù nepustí… ,“ smutnì konstatoval vedoucí mlékárny Ladislav Olšer. Detailní zábìr topeništì, popela ze slámy je opravdu máloDánský kotel Passat H – 180 Linka na úpravu velkých balíkù slámy

Uvedený zpùsob dálkového øízení zvolilo pro své apli- kace již nìkolik dadavatelù øídících systémù – v oblasti distribuce tepla napø. pro mìsta Vsetín, Klatovy, Jièín, Rychnov nad Knìžnou, Vyškov a další. Dalších nìkolik set aplikací pracuje v oblasti vodárenství po celém území Èeské republiky. Firma Conel s.r.o. svou nabídkou od roku 1993 reagu- je na požadavky zákazníkù umožnit obousmìrný pøenos dat v lokalitách, kde nejsou vybudovány pevné linky a tele- fony nebo je jejich využití cen- ovì neekonomické, pøípadnì nespolehlivé. Spojení lze realizovat i v pøípadech kdy není možné pøímé spojení – každý bod s ra- diovým pøenosem dat poslouží jako pøevadìè. Tím je umožnì- no pokrýt dálkovým øízením i velmi rozlehlé oblasti. Na pøiloženém schématu je ukáz- ka možného uspoøádání pro tepelné hospodáøství – smì- rování dat je automaticky zajištìno radiovými stanicemi. Firma Conel s.r.o. zajistí vše potøebné – od projekto- vých prací po kompletní dodávku radiového pøenosu dat systémem na klíè – vèetnì vyøízení povolení pøíslušného kmitoètu potøebného pro provoz. Samozøejmostí je posky- tovaná záruèní doba na dodávku v délce 24 mìsícù a oper- ativní zajištìní servisu. Spojení s instalovaným øídícím sys- témem probìhne ve spolupráci s dodavatelskou firmou. Výhody dálkového øízení pomocí radiových pøenosù dat jsou nesporné – okamžité informace o všech požadovaných hodnotách i ze vzdálených lokalit, možnost povelování a øízení bez nutnosti lidské obsluhy na místì, nezávislost na poskytovatelích pøenosových služeb, prokazatelná ekonomická návratnost. V pøípadì omezených investièních možností zákazníka nabízí firma Conel s.r.o. dodávku systému na splátky s následným zajištìním servisních služeb. Cenová výhodnost, maximální pøizpùsobení poža- davkùm zákazníka a kvalita dodávky jsou výhody, které nelze pøehlédnout. Více informací získáte na naší adrese: Conel s.r.o. Sokolská 71, 562 04 Ústí nad Orlicí Tel: 0465/521020 Fax: 0465/521021 E-mail: conel@conel.cz http://www.conel.cz pøípadnì na výstavì INVEX 99 Brno v termínu od 6. do 8. 10. 1999 v pavilonu Z, stánek 122. 3366 ÚSPORYVODY Radiový pøenos dat je èasto jediná možnost jak dálkovì øídit vzdálené bezobslužné systémy. Možnosti využití jsou velmi široké – od øízení kotelen a výmìníkù tepla v oblasti tepelného hospodáøství, jak o tom napøíklad píšeme na stranì 18 z mìsta Jièína, dále u èerpacích stan- ic a vodojemù v oblasti vodárenství, pøes aplikace na vìtrných elektrárnách, malých vodních elektrárnách, po nasazení v monitoringu èistoty životního prostøedí, sledování stavu hladin a srážek na øekách (Povodí Odry, Povodí Labe). Firma Conel s.r.o. z Ústí nad Orlicí dodává RADIOVÉ PØENOSY DAT „My vkládáme do tohoto projektu velkou nadìji. Máme již informace, kolik miliard chce èeská vláda v následujících tøech letech do projektu obnovy pan- elových domù vložit. Jednoznaènì pøed- pokládáme, že velký podíl bude zaujímat i výmìna starých koupelnových jader, následnì tím i sanitární keramiky. Proto vyvíjíme a na letošní výstavì AQUATHER- MU v Praze pøedstavíme speciální set pro malé koupelny. Pøesto bude vysoce úèelový, designovì i cenovì pøijatelný. Bude tedy urèen pøímo pro rekonstruk- ci koupelen v panelových domech. Jsme ve spojení s nìkolika architekty a firmami, které by chtìli tyto rekonstrukce provádìt, samozøejmì s naším keramickým zbožím.“ KK nnaaššiimm èètteennááøøùùmm ppaattøøíí ttaakkéé ppøøeedd-- ssttaavviitteelléé bbyyttoovvýýcchh ddrruužžsstteevv.. VVíímmee,, žžee ssee nnììkkddyy sslloožžiittìì rroozzhhoodduujjíí,, kkaamm oommeezzeennéé ffiinnaannèènníí pprroossttøøeeddkkyy nneejjddøøíívvee vvyynnaalloožžíí?? CCeennaa vvaaššiicchh vvýýrroobbkkùù bbuuddee pprroottoo hhrráátt vveellkkoouu rroollii.. „Cena bude hrát skuteènì velkou roli, otázka zaøizování bytù je však spíše vìcí majitele nebo nájemníka. A proto, jak už jsem uvedl, kvalita našich výrobkù je velice dobrá, stan- dardní, protože sanitární zboží prodáváme na západních trzích a cenovì nabídneme ten nejnižší segment naší produkce.“ VViiddììllii jjssmmee pprrvvnníí nnáávvrrhhyy aa jjee uurrèèiittìì ddoobbrréé,, žžee ppooèèííttááttee ii ss úússppoorrnnýýmm ssppllaacchhoovváánníímm kklloozzeettùù.. „Samozøejmì, cena pitné vody neustále roste. Nové výrobky, které vyvíjíme budou proto øešit i úsporné splachování. Jejich èást bude splachovat ne s devíti, ale se šesti èi ètyømi a pùl litry vody. Prvoøadá je však funkènost klozetu i splachovadla a zachování jeho slušného vzhledu. Øešíme to ve spolupráci s výrobci splachovadel. Navíc naše akciová spoleènost Jihoèeská keramika nabízí i široké spektrum výrobkù zdravotnické keramiky spoleènosti LAUFEN CZ.“ Technická data a pøíklady úspor vody pøineseme v pøíštím èísle. Jihoèeská keramika se chystá na rekonstrukce koupelen SANITÁRNÍ KERAMIKA A ÚSPORY VODY Èeská republika má témìø jednu tøetinu bytù v panelových domech. Vzhledem ke stáøí a nejrùznìjší zanedbanosti, èeká mnohé domy nutná modern- izace, která prodlouží jejich životnost o další desítky let. Na rekonstrukci èekají i tzv. bytová jádra, což je lichotivé oznaèení i pro krcálky umakartových koupelen. Tady bude záležet zejména na nájemnících nebo vlastnících, jak budou usilovat o jejich modernizaci. Pro své zámìry mohou napøíklad využít prostøedkù ze stavebního spoøení. Na modernizaci a rekonstrukci i zateplování panelových domù se v pøíštích letech dají oèekávat urèité prostøedky i ze státních zdrojù. Øada firem se již pøipravu- je na to, že bìhem tøí až pìti let nastane pomìrnì velký zájem o rekonstrukci panelových domù a bytù. Nic neponechává náhodì ani jeden z nejvìtších výrobcù zdravotnické keramiky akciová spoleènost Jihoèeská keramika se sídlem v Bechyni. Potvrdil nám to Ing. Zdenìk Blažek, pøedseda pøedstavenstva. Ing. Zdenìk Blažek, pøedseda pøestavenstva a.s. JIKA Bechynì

3377 ŠPIÈKOVÝZDROJPLYNU Žulový masív nabídl øešení Èeská republika je vzhledem k minimální domácí tìžbì témìø zcela závislá na dodávkách zemního plynu ze zahranièí. Jejich celoroènì rovnomìrné dodávky pak neumožòují pokrývat sezónní výkyvy ve spotøebì. Díky rychlému nárùstu spotøeby plynu na vytápìní už pøed- stavuje rozdíl mezi letním mìsíèním minimem (èer- venec) a zimním maximem (prosinec) více než 1 mld m3 . Zhruba 180 – 210 dnù v roce jsou denní spotøeby plynu vìtší než dodávky z dovozu. Jedním ze základním nástrojù pro plynulé zásobo- vání spotøebitelù bìhem celého roku je tedy využívání podzemních zásobníkù plynu, kde se uskladòují letní pøebytky zemního plynu. Pro jejich vybudování se hodí vytìžená ložiska ropy nebo plynu, která jsou u nás pouze na Moravì. Tam jsou také ètyøi zásobníky a to: Lobodice, Tvrdonice, Štramberk a Dolní Dunajovice. TRANSGAS však potøeboval nový zásobník v blízkosti velké spotøeby – tedy ve støedoèeském regionu a hlav- nì nedaleko Prahy. Nabízela se tøi øešení: Buï pøivést zemní plyn potrubím ze zásobníkù na Moravì, nebo zásobní plyn naèas zkapalnit, což bylo investiènì nejná- roènìjší, nebo vyhloubit kavernu. Nakonec bylo rozhodnuto právì o vyhloubení ka- verny, a to v žulovém masívu v Hájích u Pøíbrami. V blíz- kosti byla již vybudovaná uranová šachta, urèená k útlu- mu. Výstavba byla provádìna hornickým zpùsobem, tedy ražbou chodeb v žulovém masívu. Vlastní spodní stavba je tvoøena 45 kilometry chodeb v hloubce 1000 m o celkovém objemu prostoru 620 000 m3 . Systém chodeb zaujímá plochu asi 1,5 km2 . V souèasnosti má kavernový zásobník za sebou první zimní sezónu, kter- ou absolvoval bez poruch ve zkušebním provozu. Parametry zásobníku Projektovaná uskladòovací kapacita je 55 mil. m3 zemního plynu pro rozmezí tlakù v kavernì 2,0 – 9,5 MPa s denním výkonem 6 mil. m3 , který byl v rámci zkušebního provozu úspìšnì ovìøen a o 20 % pøekroèen. Po úplném zatopení bývalé šachty vodou se výhledovì uvažuje o zvýšení maximálního tlaku v kavernì na 12,5 MPa. Tím by se uskladòovací kapacita zvýšila na 72 mil. m3 a denní tìžební výkon na 9 mil. m3 . Tlak vody totiž vytváøí protitlak na zátky tìsnící podzemní zásobník. Bìhem zimního období se pøedpokládá nìko- likanásobné využití uskladòovací kapacity. Pøi nízkých venkovních teplotách se zásobník vyèerpá, pøi relativnì vyšších teplotách se opìt bude naplòovat. Technologic- ké procesy podzemního zásobníku jsou automaticky øí- zeny øídícím systémem. Výstavba zásobníku stála TRANSGAS celkem 3,25 mld korun. Zásobník Háje umožní další plynofikaci obcí støedoèeského regionu. Díky propojenosti zvyšuje tento zásobník i spolehlivost celého plynárenského systému s.p. TRANSGAS. Zkušební provoz V zimním období 1998/99 byl podzemní zásobník ve zkušebním provozu. Osvìdèil se jako špièkový zdroj zemního plynu pøi prudkém poklesu venkovní teploty, kdy se pronikavì zvýšila spotøeba plynu. Dá se pøirovnat ke špièkové pøeèerpávací elektrárnì, která se spouští jen v pøí- padì maximální spotøeby elektrické energie. Zásobník Háje je tak stabilizaèním prvkem plynárenské soustavy pøi vykrývání odbìrového diagramu. Na rozdíl od jiných zásob- níkù lze z kavernového tìžit plyn pohotovì a jeho výkon v prùbìhu odtìžování neklesá. Zmìna režimu z tìžby na vtláèení a naopak je témìø okamžitá. Závìr Spotøeba plynu v ÈR vzrostla meziroènì 1997/98 o cca 3 % pøi pøepoètu na dlouhodobé prùmìrné teploty. Absolutnì však zùstala prakticky stejná, protože rok 1998 byl teplejší než rok 1997 o 1,2 °C. V souèasné dobì v ÈR neexistuje na rozdíl napøík- lad od prodeje elektøiny propracovaný systém tarifních cen, který by nerovnomìrnost mezi dodávkami plynu a jeho spotøebou øešil. Cenový nástroj bude moci podnik využít až po ukonèení deregulace cen plynu a zmìny cenové politiky státu v této oblasti. Zvýšení cen pak pøis- pìje k úsporným øešení a otevøe prostor pro vìtší využívání alternativních zdrojù energie. (moh) Zdroj: TRANSGAS s.p. Státní podnik TRANSGAS Praha je v plynárenském svìtì známý jako významný provozovatel èeské èásti tranzitní soustavy, kterou k nám a postupnì do západní Evropy proudí ruský plyn. Jak je známo, právì v letní dobì jsou pøebytky této drahocenné fosilní energie, získané jako poplatky za tranzit, uskladòovány v novém velkém podzemním zásobníku, který nemá u nás obdoby. Jeho zámìry se zaèaly rodit v Plynoprojektu Praha již v roce 1979 – 86. Vlastní výstavba probíhala v letech 1992 – 7. Redakce využila možnost pøiblížit funkci této ojedinìlé stavby pro èeskou plynárenskou soustavu, která byla uvedena do provozu letos 31. bøezna. Deregulace cen otevøe cesty k úsporám KAVERNA STABILIZUJE SOUSTAVU Pohled do prostor kaverny Vyústìní vrtu Schéma pøíkladu využití kavernového zásobníku

Vodní dílo stojí na jednom z pravobøežních pøítokù Jizery na potoku nazvaném Zábrdka. Ten však dovede v pøípadì dešù na Ještìdském høbetu na Èeskodub- sku poøádnì zazlobit. Však se už nìkolikrát stalo, že voda odnesla èást staveništì, èást pøilehlého jezu nebo „jen“ pìt nákladních aut navezeného písku. „Odborníci u nás oceòují, že jsme vodní turbínu sami dobøe usadili, že nemá žádné vibrace. Akorát máme potíže s tím, že když každým rokem pøijdou nìjaké záplavy, tak nám velká voda vždycky nìco vyvede“, pøiznává Josef Schwarz. Jejich nové vodní dílo vzniklo prakticky na smetišti za obecním koupalištìm v místech, kde se øíká Na splávku. Z mnoha úøedních i jiných problémù a pøekážek se dostali a nakonec se jejich vodní dílo stalo chloubou obecního úøadu.Však se také zahájení zkušebního provozu rekonstruované staøièké Francisovy kolenové turbíny stalo 11.února 1994 v Klášteøe spoleèenskou událostí. „S kontrolou nám pomáhá místní technik, dùchod- ce. Když je nìco zvl᚝ dùležitého, tak jsme tady z Liberce do 3/4 hodiny. Chod díla je automatický, v pøí- padì výpadku proudu se turbína odpojí a po nahození sítì opìt sama rozebìhne. Potom, co jsme se rozhodli postavit vodní elektrárnu, nám moc èasu na rybaøení nezbývá,“ vyznává se upøímnì Josef Schwarz. 3388 MALÉVODNÍELEKTRÁRNY Rybáøi si postavili ELEKTRÁRNU Pánové Jindøich Tichý a Josef Schwarz z Liberce patøí mezi pøíslušníky Petrova cechu. K jejich oblíbenému revíru již mnoho let náleží i èistá øeka Jizera v blízkosti Kláštera nad Jizerou ve støedních Èechách. Jednoho veèera se oba rozhodli, že už se nebudou na noc vracet do Liberce a postaví si tu malý rybáøský domek. Aby v nìm mohli svítit, postavili si k nìmu za více než 650 000 korun malou vodní elektrárnu. MVE – Na splávku: Francisova kolenová turbína z roku 1924 Hltnost: 350 litrù/sekundu Vodní spád: 3,90 m Zdroj: asynchronní motor pøesnì vypoètený Výkon: 7,5 kW do nízkého napìtí Náklady: cca 650 000 Kè bez koruny dotací 1. VÝROBA · výroba vertikálních kašnových a pøímoproudých Kaplanových turbín · výroba doplòkových zaøízení, t.j. stavidel, hradidel, èeslí, èistících strojù (øetìzové a cévové) · výroba patkových a pøírubových nízkootáèkových asynchronních generátorù 2. GENERÁLNÍ OPRAVY A REKONSTRUKCE · vodní turbíny všech typù a výrobcù do prùmìru OK 4 000 mm, vè. pøíslušenství vodních turbín · mìøení, revize, opravy a kompletní rekonstrukce synchronních a asynchronních generá- torù · revize, opravy a pøevíjení všech typù asynchronních, synchronních a stejnosmìrných elektro- motorù 3. MODERNIZACE · regulace zaøízení vodních turbín · vodící a závìsná ložiska · uložení souèástí regulaèního mechanismu · chladící a mazací okruhy 4. OPRAVY A REVIZE · lopatky, høídele, èepy vyvaøením nebo nástøikem kovové nebo keramické vrstvy · hydraulické regulátory otáèek výrobcù Praga, Prokop, ÈKD, VOITH. 5. MONTÁŽ · montហvšech typù a velikostí vodních turbín v tuzemsku i zahranièí. 6. OSTATNÍ · technická pomoc, zpracování revizních nálezù, urèení zpùsobù opravy, konzul- taèní èinnost · uvádìní do provozu po dlouhodobých odstávkách, opravách a revizích · zjišování pøíèin havárií · optimalizace provozu · zaškolení obsluhy · obchodní a technické poradenství EXMONT – Energo a.s. externí opravy, rekonstrukce, výroba a montហenergetických zaøízení Závist 3, 624 00 Brno Tel.: 00420-5-4132 1315 Fax: 00420-5-4121 3980 e-mail: exmont@mbox.vol.cz http://www.exmont.cz Jindøich Tichý a Josef Schwarz pøed rybáøským domkem,… …který skrývá Francisovu kolenovou turbínu zroku 1924 (za Josefem Schwarzem)

ANKETA 3399 ÈTENÁØSKÁANKETA VYHODNOCENÍ DRUHÉ ČTENÁŘSKÉ ANKETY Podařilo se nám shromáždit další čtenářské ohlasy na naši anketu, kterou si zjiš ujeme názory na obsah časopisu. Vaše odpově- di nám umožňují postupně profilovat náš populárně naučný časopis. Za vaši aktivitu nabízíme vylosovaným čtenářům publikace, které nám poskytlo, jednak Nakladatelství HEL z Ostravy, a potom také známý kutil a následně prostějovský podnikatel pan Jaroslav Navrátil. V průběhu následujících týdnů dostanou vylosovaní čtenáři jednu z následujících zajímavých publikací: Témìø dvacítku tématických okruhù znovu pøikládáme, protože chceme znát názory i dalších ètenáøù a pøedplatitelù. Objevují se i nové námìty, napøíklad na využití dešové vody. Na stránkách časopisu by mně zajímalo: Vylosovaní čtenáři, kteří odpověděli na anketní lístek: Ing. P. Stehlík – Frenštát p. R., Ing. Vančura – Nymburk, J. Dreuschuch – Jablonec n. N., J. Tyll – Černošice, MUDr. M. Brůža – Teplice v Č., M. Černý – Měděnec, V. Hříbal – Zdice, J. Křemenák – Chlístovice, Elektro Carbol – Frýdek-Místek, J. Klaban – Kamenický Šenov, M. Fokst – Praha, J. Hricina – Bystřec, V. Malinkovič – Svádov ,V. Ambrozek – Třebařov, M. Hloušek – Hřebeč, Ing. H. Šturmová – Praha, ESE, s.r.o. – Třebíč, W. Moc – Osečná, J. Bergmann – Liberec, J. Řepa– Libořezy, B. Škarpich – Rusava, V. Kantor – Jablonec n. N., A. Strašica – Ostrava-Plesná, F. Vrána – Mladá Boleslav. Jsme jediný časopis u nás, který srozumitelnou formou přibližuje čtenářům, jak si poradit s úsporami tepla, teplé vody a elektřiny doma i v zaměstnání. Postupně představujeme všechny dostupné obnovitelné zdroje energie, jako je energie slunce, větru, vody, využití bioplynu a biomasy, spalování dřeva, perspektivní palivové články a stále více rozšiřovaná tepelná čerpadla k vytápění rodinných domků. Přinášíme odborné rady a zajímavosti a reportáže se zajímavými lidmi, průkopníky ve využívání těchto nových a užitečných nápadů. Píšeme pro Vás, naše čtenáře! Máte šanci ovlivňovat rozsah jednotlivých oborů časopisu, vyplněný anketní lístek bude zařazen do slosování o ceny! Výsledky postupně zveřejníme a čtenáře odměníme! Úsporné vytápìní obytných budov a pøíprava teplé vody ¨ Úsporné využívání nejrùznìjších spotøebièù v domácnosti ¨ Úèelné a úsporné vìtrání s rekuperací tepla ¨ Zateplování bytu nebo rodinného domku ¨ Využití sluneèní energie – pøíprava teplé užitkové vody ¨ – ohøev vody pro bazény ¨ – vytápìní obytných prostor ¨ – pasivní využívání slunce pøi vytápìní budov ¨ – výroba elektrické energie – fotovoltaické èlánky ¨ Využití energie vìtru ¨ Využití dešové vody ¨ Vytápìní domù a ohøev TUV teplenými èerpadly ¨ Využití vodních tokù pro malé vodní elektrárny ¨ Využití døeva, biomasy a bioplynu ¨ Využití kogenerace a palivových èlánkù ¨ Energetické nakládání s komunálním odpadem ¨ Alternativní pohonné jednotky pro automobily ¨ Mùj typ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ALTERNATIVNÍ ENERGIE HEL OSTRAVA: Zaøízení se sluneèními kolektory Teplo ze slunce a zemì Dešová voda pro zahradu a dùm Malá vìtrná elektrárna Jaroslav Navrátil: Domácí kutil a ... teplo domova Domácí kutil a ... døevoplyn Domácí kutil a ... teplené èerpadlo Jméno, příjmení, firma: ............................................................ ................................................................................................. ...................................................................... Věk*:................. Adresa: ..................................................................................... ................................................................................................. ................................................................................................. Profesní obor, podnikání: ......................................................... ................................................................................................. Telefon*: ................................................................................... *není nutné vyplňovat Řádně vyplněný anketní lístek odevzdejte ve stánku vystavovatele nebo zašlete na adresu vydavatele: AVICENNUM s.r.o. – redakce Alternativní energie, U Nisy 6, 460 60 Liberec

Vážení čtenáři, dostali jste se k poslední dvoustranì našeho èasopisu a my bychom si pøáli, abyste se utvrdili v tom, že jste získali k promýšlení další øadu dobrých informací i nápa- dù. Je zøejmé, že právì prožíváte chvíle zaslouženého odpoèinku na vaší dovolené nebo se na ni teprve chystá- te. Mùže to být slastné lenošení u vody, horská turistika nebo cílevìdomé budování vaší chaty, chalupy, rodinného domu nebo pøestavba sociálního zaøízení vašeho bytu. Všude je tøeba pøemýšlet, jak nejlépe investovat. Malé poøizovací náklady mohou vyvolat velké provozní náklady a naopak. Jednoznaènì platí, že lepší je pøidat v zaèátku a šetøit pozdìji. Dokládá to i známé heslo, že nejme tak bohatí, abychom si mohli kupovat laciné vìci neboli pro ty mladší z nás: jedny kvalitnìjší dražší boty na tøi roky jsou lacinìjší než v souètu na každý rok nové lacinìjší ménì kvalitní boty. To platí i pro vytápìcí techniku, domácí spotøebièe i vše do èeho investujeme. Pøed následující topnou sezó- nou máte na to ještì dost èasu. Tak jako truhláøi øíkají dvakrát mìø a jednou øež, i my si mùžeme dovolit podob- ný slogan: dvakrát promýšlej a jednou kupuj. Dalším kritériem je starost o naše dìti. Dne 15. èerv- na 1999 nás obyvatel mìlo být statisticky na Zemi pøes- nì šest miliard. Pøitom polovina 3 miliardy nás bylo v roce 1960. To znamená, že øada z nás se dožije 12 miliard a naše malé dìti budou v té dobì v nejproduktivnìjším vìku. Popøemýšlejme každý z nás jakou budoucnost jim pøipravíme. V dlouhodobé perspektivì bude asi vhodné držet stavební pozemky, uvažovat o technicky možné pøístavbì nebo nástavbì domu nebo spoléhat na to, že právì to naše dítì si najde partnera, který má již starosti s bydlením vyøešené. Pokud chceme našim dìtem pøipravit snesitelnou budoucnost, nesmíme zapomínat i na naše zásoby fosil- ních paliv a naši závislost na dovozu ropy a zemního plynu. V podstatì to lze shrnout do slov „abychom si to nevyèerpali nebo abychom na to mìli.“ Svým zpùsobem pomùžeme nejen našim dìtem, ale i všichni všem, když budeme zachovávat sebemenší energeticky úsporné živ- otní zásady. Pokud je vám nᚠèasopis v této oblasti pøínosem, je to pro nás nejvìtší odmìna. V závìru nám už jen dovolte, abychom vám popøáli naakumulovat pøes léto hodnì fyzických i psychických sil a po prázdninách opìt na shledanou nad stránkami záøi- jového èísla. Jaroslav Peterka, šéfredaktor ZÁVÌREM F Přihlašuji (jeme)......... (x krát) předplatné č. 5 až 6/1999 časopisu ALTERNATIVNÍ ENERGIE v ceně 48,- Kč/1 kus Starší čísla časopisu si vyžádejte na níže uvedené adrese: F Objednávám (me)...... (x krát) č. 1, 2, 3/1998 a 1, 2, 3/1999 časopisu ALTERNATIVNÍ ENERGIE v ceně 35,- Kč/1 kus (platí do vyčerpání zásob) (+ poštovné) Předplatitel/firma: Adresa s PSČ: Tel./fax: Kontaktní osoba: IČO: DIČ: Bankovní spojení: Vyžaduji (jeme) daňový doklad: ANO ¨ NE ¨ Adresa pro zasílání časopisu – liší-li se od adresy pro vystavení faktury: Datum: Podpis: Razítko: *) Nehodící se škrtněte objednací lístek DVOUMĚSÍČNÍK (vyplněný originál nebo kopii zašlete na níže uvedenou adresu) Objednací lístek zašlete na adresu: BMSS – START, s.r.o. Starodubeèská 43/9 107 01 Praha 10 Tel./fax: 02/781 37 45 SLOVO na závìr ZELENÉ LINKY V pøípadì reklamace pøedplatného je možné pro urychlení volat zdarma na tzv. Zelené linky, což jsou telefonní èísla na níže uvedené regionální divizi Ústøední distribuce tisku, a.s.: Jižní Èechy..............................0800 149 388 Západní Èechy.........................0800 195 584-5 Severní Èechy..........................0800 181 324-5 Východní Èechy........................0800 145 862 Jižní Morava............................0800 124 029 Severní Morava........................0800 196 647 Praha + Støední Èechy..............0800 167 234-6 REDAKCE UVÍTÁ Své námìty mùžete zavolat, faxovat nebo nahrát na telefon do liberecké redakce 048/61 22 336