Alternativní energie 5/1999

11 VÝSTAVYAVELETRHY „Uplynulé výstavní období se nám podařilo. Zaznamenali jsme další rozvoj výstav, co do kvality, vytváření nové výstavní tradice i zvýšení návštěvnosti. Máme nové výstavy zaměřené na stavebnictví a bydlení „Postav dům, zaři byt.“ Jsouvíce určené laické veře- jnosti, a proto je pořádáme o víkendech. Je k tomu připraven i atraktivní doprovodný kul- turní a oddechový program, takže je to výstava pro celou rodinu. Tam se představují různé stavební materiály, zařízení domů i bytů, je to samozřejmě zajímavé i pro nabídku alter- nativních zdrojů vytápění atp. Jinak pozorujeme tendence, že se naše stavební veletrhy obracejí nejen k odborné veřejnosti, ale i k individuálním stavebníkům, kde je na rozdíl od podniků trh stabilizo- vaný a jsou tam i určité finanční zdroje. Lidé stále něco staví, upravují či přestavují. Otevíráme proto naše veletrhy i těmto konečným investorům. Novinkou u dvou našich jarních veletrhů bylo, že se konaly i v sobotu. Daří se nám připravit i výstavy ve středně velkých městech, kde dříve velké výstavní aktivity nebyly. Například výstavy „Postav dům, zaři byt“ v Přerově a v Opavě byly opravdu veleúspěšné. Každou z nich navštívilo více než 10 000 návštěvníků.“ (moh) „Postav dùm, zaøiï byt“ OMNIS rozšiøuje výstavní obory Uplynulrok,kdyjsmenanašichstránkáchdalislovopředstavitelům společnosti OMNIS Expo s.r.o. Olomouc, která připravuje v různých městech republiky výstavní akce, jako jsou STAVOTECH, ELEKTRA nebo HYDROTECH. Mimo technických novinek, stavebních mater- iálů a služeb se na nich návštěvníkům nabízejí výrobky a celé sys- témy pro využití obnovitelných zdrojů energie. O krátké ohlédnutí se pokusil ředitel společnosti Ing. Daniel Vaverka, kterého jsme zastihli na zářijové výstavě v Pardubicích. „V Pardubicích jsme již po druhé. Vloni jsme se zúčastnili i Stavotechu v sousedním Hradci Králové. Na výstavu tenkrát reagovali dva zájemci, kterým jsme dělali montáž solárních systémů, v Pardubicích jsme vloni nezískali zakázku žádnou. Nezájem asi ovlivňuje sku- tečnost, že tech- nologie pro vyu- žití slunce jsou investičně nároč- nější, a není žád- ná podpora ze strany státu, a ji- né zdroje praktic- ky nejsou. S jed- ním zákazníkem jsme usilovali získat dotaci od České ener- getické agentury, ale zatím se to nepoved- lo. Perspektivu náš obor určitě má, jinak bychom se takových výstav nezúčastňo- vali, osvěta je stále potřebná.“ (moh) STAVOTECH v Pardubicích Jedinou firmou, která představovala na pardubickém stavební salonu solární zařízení byla Envigest, s.r.o. z Nového Města na Moravě. Ve svém stánku současně nabízela zájemcům o sluneční energii také náš časopis. S jakými zkušenostmi se vystavovatel setkal, nám vysvětlil prokurista firmy RNDr. Ladislav Švestka. Ing. Daniel Vaverka Stavotechu opět přálo slunce, a tak ukázka solárních panelů a ohřevu vody byla více než názorná. Letos měl Dr. Švestka v expozici i fotovoltaický panel od rožnovského výrobce Solartec. První poprázdninový víkend, přesněji od 2. do 5. září 1999, zahájila podzimní a zimní šňůru výstav o vytápění a příbuz-ných oborech již 5. výstava DOMOV a teplo v Lysé nad Labem. Byli jsme rovněž přítomni a přiná- šíme několik informací. V hale a na volném prostoru se představila téměř stovka firem. Byly mezi nimi výrobci a dovozci kotlů, velkoprodejci zařízení, montážní firmy. Nechyběli ani výrobci stavebních hmot a zateplovacích systémů. Z obnovitelných zdrojů energie byly zastoupeny firmy dodávající kotle na dřevo, kamna i krby i tepelná čerpadla. Své finanční služby nabízela ČS – stavební spořitelna i Všeobecná stavební spořitelna Komerční banky. Některé firmy zajistily doprovodný program v podobě seminářů pro zvané a nepozvané návštěvníky. Přestože výstavu doprovázelo pěkné letní počasí, z dotazů návštěvníků byla cítit nikoliv obava, ale zodpovědnost před následujícím zimním topným obdobím. Ti se snažili pochopit problematiku úspor energie i vlastního vytápění a dotazy na zástupce firem nebraly konce. (JaP) Výstavní stánek firmy Ing. Stehlík PrahaVýstavní stánek firmy ATON centrum Praha Ing. Petr Cankař z firmy ATMOS nestačil zodpovídat dotazy návštěvníků

PPooppuulláárrnněě ooddbboorrnnýý ččaassooppiiss oo úússppoorráácchh ppaalliivv aa eenneerrggiiee aa vvyyuužžíívváánníí nneettrraaddiiččnníícchh zzddrroojjůů eenneerrggiiee vv ddoommááccnnoosstteecchh aa ppooddnniikkáánníí VVyyddaavvaatteell:: AAvviicceennnnuumm,, ssppooll.. ss rr..oo.. Přístavní 2 – Hotel Standart 170 00 Praha 7 ŠŠééffrreeddaakkttoorr:: Ing. Jaroslav Peterka, CSc. VVeeddoouuccíí vvyyddáánníí:: Jiří Mohaupt AAddrreessaa rreeddaakkccee:: U Nisy 6, 460 60 Liberec tel./fax: 048/6122336 IInnzzeerrccee:: Ludmila Hrušková, manager inzerce mobil 0602 314077 Ing. Jiří Mašík mobil 0603 866 942 Věra Pešková, tel. 047/49105 DDiissttrriibbuuccee:: Podávání novinových zásilek povoleno Českou poštou, s.p., odštěpný závod Přeprava, č.j.1933/99, ze dne 11. 5. 1999 ČR: PNS a.s., Mediaprint & Kapa Presse Grosso, s.r.o., Transpres, s.r.o. SR: Abopress, s.r.o., Vajnorská 134, 830 00 Bratislava tel: 004217/44453334, 44453331 DDiissttrriibbuuccee ppřřeeddppllaattnnééhhoo ssttáávvaajjííccíí:: PNS, a.s., nnoovváá:: BMSS – START s.r.o., Starodubečská 43/9, 107 01 Praha 10 Časopis a všechny obsažené přílohy jsou chráněny podle autorského zákona. Držitelem autorských práv k časopisu ALTERNATIVNÍ ENERGIE je vydavatel. Rozmnožování a další otiskování je možné jen se souh- lasem vydavatele. Za obsah článků ručí autor, za obsah inzerátů inzer- ent. Redakce si vyhrazuje právo na redakční zpracování rukopisů a dopisů čtenářů. Nevyžádané příspěvky se nevracejí. Články bez recen- ze neprocházejí korekturou redakční rady. Uzávěrka 5. čísla – 13. 9. 1999. MK ČR 7985, ISSN 1212-1673 Zachováme bydlení v panelových domech – rozhovor s Ing. Milošem Hejdou . . . . . . 4 – 5 Automatické pračky – úspory vody a energie (náš test) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 – 7 Ve Starkoči vytápějí elektřinou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 Jak a čím vytápět . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 Zahraniční zkušenosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 Hobby 99 České Budějovice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 Poradenství – krbové vložky a komíny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 Zahradník si splnil sen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 Alternativní či obnovitelná energie? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 Pěstování kanadského topolu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16 – 17 Chata Špindler převzala solární štafetu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 Sluneční energie tepelná . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18 – 19 EENNEERRGGEETTIICCKKÉÉ PPRROOBBLLÉÉMMYY AA PPEERRSSPPEEKKTTIIVVYY PPAANNEELLOOVVÝÝCCHH DDOOMMŮŮ –– ppřříílloohhaa .. .. .. .. .. .. 2200 –– 2288 Integrace solárních kolektorů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30 – 31 Absorbéry z masivního betonu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32 SLOVENSKO . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33 Solární ekopavilon podruhé . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34 Palivové články a metan . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35 Fasáda se skleněnou omítkou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36 NÁPADY ČTENÁŘŮ – Jan Navrátil, Ing. Jaroslav Dvořák . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37 – 39 VVáážžeenníí ččtteennáářřii,, máte v ruce letošní páté číslo populárně naučného časopisu, který jako jediný u nás přináší rady a informa- ce ze světa úsporného využívání energie, včetně energie z obnovitelných zdrojů. Musíme přiznat, že čtvrté číslo přineslo dost rozdílných ohlasů na jeho obsah, zejména na úvodní rozhovor s analytikem sekce bilance elektřiny ČEZ, a krátké články o jaderné energetice. I když se věnujeme zejména obnovitelným zdrojům, nemůžeme nevidět, že energetické potřeby naší země se budou opírat v nejbližší budoucnosti o velkou energetiku a energii ze štěpení jádra atomu. Obnovitelné zdroje energie postupně zvyšují svůj podíl na energetické bilan- ci státu, ale jejich doplňkový charakter se zatím nezmění. Využívat je budou spíše jednotlivci, menší firmy a uplatnění najdou i v komunální energetice. Rovněž reagujeme na připomínky našich odborných spolupracovníků k příspěvkům čtenářů a proto jejich ener- geticky úsporným nápadům a řešením věnujeme samostatnou část časopisu. Není v našich silách všechny tyto nápady odborně posoudit. Teprve čas a zkušenosti ukáží, zda postupy jejich tvůrců splnily očekávání. Například u samovýroby slunečních kolektorů bylo dříve a ještě nyní takové experimentování někdy mrháním sil a prostředků. Protože také přicházejí dotazy nových čtenářů na již uvedené problémy, vracíme se k otiskování například informací o solárních tepelných systémech. Uprostřed časopisu najdete přílohu, věnovanou rekonstrukcím a zateplování panelových domů. Sou- časný stav mnoha obytných domů je velmi kritický, a tak rekonstrukce včetně zateplování mohou přinést v příštích letech, pokud se podaří rozjet nový vládní program, mnoho energetických úspor, ale na druhou stranu i práci řadě stavebních a montážních firem. P. S. Řada vašich dotazů i přání, třeba na zaslání časopisů, je na redakčním záznamníku vyslovena tak rychle až nesrozumitelně, že uvedené adresy či telefon- ní čísla zůstávají pro nás tajemstvím, a to je škoda. Jiří Mohaupt V příštím čísle Tančící dům chrání energii – rozhovor s architektem Ing. arch. Vladimírem Miluničem, duchovním otcem známého Tančícího domu v Praze. Zajímalo nás, zda jeho tvůrčí myšlenky omezovala například potřeba ener- getické úspornosti budoucího objektu. o Chování solárních systémů v zimě o Celoroční redakční test chladničky o Změny klimatu a obnovitelné zdroje energie o Malé vodní elektrárny v Krkonoších a na Moravě ZZ OOBBSSAAHHUU SSEEZZNNAAMM IINNZZEERREENNTTŮŮ BAUMIT Brandýs nad Labem (str. 25), Cech zateplování Praha (22), EKOSOLARIS Kroměříž (3. ob), KomínSOS Jilemnice (2. ob.), INFORPRES Frýdek – Místek (4. ob.), Jiří HRÁDEK Stráž nad Nežárkou (21), JUB Milevsko (2. ob.), KORADO Česká Třebová (3. ob.), LAUFEN CZ Praha (1. ob. + 23), PROGRES PARTNERS advertising Praha (2. ob.), STS Jindřichův Hradec (17), TERMO + Ústí nad Labem (36). str. 4 str. 17 str. 35

Nová chebská minidominanta Pod tímto názvem jsme uvedli v loňském 3. čísle informace o novém velkém solárním systému pro přípravu TUV na jednom panelovém domě v Chebu. Zároveň jsme slíbili, že se po roce provozu k této akci vrátíme. Přetiskujeme tiskovou zprávu dodavatele. Měření získané sluneční energie bylo prováděno od loňského léta po letošní. Za toto období dosáhl zisk kolektorového pole 74,8 GJ. Po zpracování výsledků bude vypracována podrobná zpráva, která bude zveře- jněna. Již nyní se ale připravují drobné úpravy pro další zvýšení účinnosti celého systému. (JaP) CENY ENERGIÍ DÁLE POROSTOU Ministerstvo financí ČR (MF) pro příští léta chystá postupné zvyšování cen za jednotlivé energetické vstupy a důležité služby. Zdražení bude vyšší než v letošním roce a navíc se v tomto zatím neschváleném návrhu uvá- dějí nárůsty u všech státem jinak regulovaných cen. Při pohledu na přejatou tabulku vidíme, že se nám výz- namně zvýší životní náklady. Přestože se jedná o návrh jednoho ministerstva je možné už některé věci odhad- nout. Ke slovu více přijdou úsporné spotřebiče, využívání deš ové vody, vyplatí se zateplování, snižování teploty v našich bytech, ale začne se více vyplácet využívání obnovitelných zdrojů energie. Také stavitele rodinných domků dostávají významný signál, jak zajiš ovat budoucí energetické potřeby. Návrh zvyšování cen podle MF pro příští tři roky v % * = návrh horního limitu pro zvýšení ceny Zdroj: MF, (7,5 % návrh MPo) Mlýn bude na elektøinu Podle informací z Hubojed na Jičínsku se tam nechystá stavba větrného mlýnu, jak jsme zaznamenali v minulém čísle. Je to pouze přání přátel a patriotů zde- jšího kraje. V jejich zatím finačně neuskutečnitelnému záměru je stavba turistické atrakce v areálu bývalého JZD u Sobotky a větrný mlýn by měl být poháněn elek- trickým proudem. Recyklace odpadù V Liberci vyhodnotili výsledky 2. ročníku soutěže ve sběru recyklovatelných druhů odpadů, která probíhala na školkách a školách okresu od ledna do června 1999. Oceněno bylo celkem 50 nejlepších sběratelů, a také 20 učitelů organizátorů. Od počátku soutěže se libereckým školákům podařilo nasbírat 95 tun různých plastových obalů, tetrapakových krabic, baterií a hliníkových fólií. K soutěži, která má své následovníky také ve Vrchlabí, se ještě vrátíme. Mezi cenami pro mladé účastníky se objevily i fotovoltaické dobíječky baterií. O profesoru Ali M. Sayighovi z Londýna, generál- ním sekretáři Světové organizace pro obnovitelné zdroje energie (WREN), jsme naposledy psali v souvislosti s V. světovým kongresem o obnovitelných zdrojích energie konaným ve Florencii na podzim roku 1998. Příspěvek vyšel v minulém čísle AE. Nyní přinášíme krátký redakční rozhovor na straně 10. 33 IN.ORMACE–RADY–ZAJÍMAVOSTI KR¡TCE Redakce spolupracuje s odborníky: Ing. Pavel Čech (vytápění), Ing. Jaroslav Pe- terka, CSc., šéfredaktor (příprava TUV a slu- neční energie tepelná), Ing. Leoš Friml (osvět- lení), Ing. Zdeněk Pastorek, CSc., (bioplyn), Ing. Jaroslav Kára, CSc., (fytopaliva), Ing. Antonín Kottnauer (kogenerace), RNDr. Alois Brandejský (palivové články), Doc. Ing. Jiří Sed- lák, CSc., (pasivní využívání sluneční energie), Ing. Petr Morávek, CSc., (rekuperace tepla), Ing. Radim Bařinka (fotovoltaické články), Doc. Ing. Jaroslav Hyžík (termické využití od- padů), Ing. Břetislav Koč (větrná energie), Josef Kašpar, (malé vodní elektrárny), Ing. Jaroslav Cankař (spalování dřeva). Při instalaci tepelných čerpadel (TČ) se mohou montážní firmy setkat s všelijakými překážkami. Zajímavou zkušenost získala firma VESKOM Praha při realizaci svého jubilejního 100. TČ švédské výroby IVT Energy na známém vodním hradu Švihov na Klatovsku. Zemní kolektor, který odnímá teplo vodě v hradním příkopu je dlouhý 454 m a je doslova uložen v bahně. Pokládal se z malé lodičky a jednou se podařilo technikovi zabřednout do bahna do půl pasu a musel být vyproš ován nákladním autem. Tvrdým oříškem bylo i překonání 2,30 m silné hradní zdi, kterou se muselo projít do místnosti správní budovy, kde je umístěno TČ. Jak ukazuje ředitel českobudějovické pobočky VESKOM Ing. Václav Šálek, otvor v hradní zdi prozrazují už jen světlejší spáry kolem velkých balvanů. Druh 1999 2000 2001 2002 Elektřina 0 15 14 13 Plyn 0 15 10 5(7,5) Teplo* 3,9 4 4 3 Vodné stočné 14 11 11 10 Odpad a čištění komínů 10 5 5 5 Nájemné 9,3 8 8 8 Telekomunikace 9,8 4 4 1

OOdd nnaaššeehhoo ppoosslleeddnnííhhoo rroozzhhoovvoorruu ssee nnáákkllaaddyy vvyyppooččíí-- ttaannéé vv pprrůůmměěrruu nnaa jjeeddeenn bbyytt vvyyššppllhhaallyy zz ooddhhaaddoovvaa-- nnýýcchh 223366 000000 nnaa 330000 000000 kkoorruunn.. TTřřeettiinnuu zz nniicchh ssii bbuuddoouu mmuusseett sseehhnnaatt bbyyddllííccíí.. JJee ttoo vvůůbbeecc pprrůůcchhooddnnéé?? „My jsme více méně závislí na vládních programech, a na jejich přípravě také úzce spolupracujeme. Jejich cílem je finanční a nebo jiná podpora obnovy rekon- strukcí panelových domů. Opravy jsou poměrně náklad- né, a je spočítáno, abychom jeden byt v paneláku dali do pořádku, tak aby umožnil bezpečné užívání, podle současných bezpečnostních a požárních předpisů, a vyhovoval současným standardům, bude zapotřebí 250 až 300 tisíc korun. Než se ke všem opravám přis- toupí, uteče další doba a ceny opět porostou. Zajistit zdroje na takové opravy je velice obtížné. Pokud by nebylo určité státní podpory, a přišlo by se za družstevníky i dalšími vlastníky bytů a řeklo se jim, chcete si dát byt a dům do pořádku, tak dejte 300 000 korun, tak většina lidí na to mít nebude. Nejsou ani možnosti si na to půjčit. Takže tyto opravy budou moci probíhat jen s nějakou pomocí státu.“ JJaakkéé jjssoouu tteeddyy mmoožžnnoossttii zzíísskkaatt ppooddppoorruu ssttááttuu vv oobbllaassttii bbyyttoovvééhhoo ddrruužžsstteevvnniiccttvvíí?? „Ten současný program, který existuje od roku 1996, se více méně zaměřuje na havarijní stav domů, statické poruchy. Jeho vypracování si vynutil neutěšený stav obytných domů, a to zejména domů s 1 160 000 byty, postavených v panelových konstrukčních sousta- vách. Byly to především varující hlasy odborníků z vysokých škol a výzkumných pracoviš , ale i vlastní- ků panelových domů, podpořené narůstajícím počtem havárií ohrožujících bezpečnost a zdraví uživatelů bytů. Ty donutily tehdejší ministerstvo hospodářství a prů- myslu a obchodu, že začala tento závažný technický i společenský prob- lém vnímat. Program má klauzuli, že může žadateli uhradit až 50 % skutečných nákladů na opravu. V praxi to vychází spíše na 30 – 35 %, takže zbytek si musí žadatel hradit sám. Formou bu stavebního spoření, půjček atp. Určitou možností jsou i vnitrodružstevní půjčky, tam kde mají nějaký volný kapitál, například z fondů údržby a mohou krátkodobě peníze na tři až pět let půjčit s výhodnějším úrokem. Vloni bylo do tzv. havarijního programu uvolněno asi 240 miliónů a letos se očekává asi 320 milionů Kč. Při celkové potřebě na opravy panelových domů 300 – 400 miliard Kč lze snadno spočítat, že tímto tempem budeme paneláky opravovat donekonečna!“ AAllee lleettooss nnaa jjaařřee sscchhvváálliillaa vvllááddaa nnoovvýý pprrooggrraamm,, jjaakk ssee nnaa jjeehhoo mmoožžnnoossttii ddíívvááttee?? „Ano, letos v dubnu schválila vláda zásady dlouhodobého programu oprav bytových domů a uložila ministru pro místní rozvoj vypracovat a zveřejnit pro- gram oprav již pro rok 1999. K jeho zajištění poskytla státní záruku Českomoravské záruční a rozvojové bance k získání finančních zdrojů v objemu 1 mld. Kč na refi- nancování dlouhodobých úvěrů. Ten už je tedy směrován na dlouhodobé zvýhod- něné úvěry, měly by být na 15 až 20 let na částky 250 000 korun s úrokem okolo 6 %. Když si uživatel bytu půjčí plnou částku, tak to ovšem představuje splátku 1 750 korun měsíčně. To je poměrně dost a ne každý družstevník na to bude mít. Na druhou stranu je pravda, že z té částky bude již šetřit za energii, za teplo a údržbu, dejme tomu tak 500 korun. Ten program má být nastartován ještě letos, a ve větší míře rozjet příští rok. Peníze přijdou ze zahraniční a potřeba dotace na úroky bude z počátku nízká, než se program rozšíří.“ NNaa ttaakkoovvýý pprrooggrraamm uurrččiittěě ččeekkaajjíí ssttaavvbbaařřii aa ddaallššíí ffiirrmmyy,, kktteerréé mmaajjíí oo rreekkoonnssttrruukkccii ppaanneelloovvýýcchh ddoommůů zzáájjeemm.. „Pokud se uvedený program podaří rozjet, tak si myslím, že bude práce a zakázek pro všechny a multip- likační efekt bude významný. Bude práce pro výzkumné ústavy, výrobce stavebního a instalačního materiálu, sta- vební firmy. Říkám ale, že to je práce dost náročná. Podle našich zkušeností jsou mnohé panelové domy ve špatném stavu, více než na pohled vypadají. Když barák odkryjete, a jdete do něj, odhalíte spoje, podlahy balkonů a lodžií, všechny spáry, tak se ukazuje, že jsou mnohdy v katastrofálním stavu. Například na jihu Čech se dělalo z místního materiálu z křemeliny, která nemá dostatečnou statickou únosnost atp., což se na stavbách projevuje. Smutné však na tom je, že v první etapě, která je vymezena obdobím jednoho až tří let, se uvažuje pouze o účasti obcí. Až v následujících etapách se předpokládá zpřístupnění programu i dalším vlastníkům panelových domů. Takové rozhodnutí vlády, kdy již v úvodní fázi jsou bytová družstva opomenuta, je těžko obhajitelné. Vyplývá to z rozpočtových pravidel, že nemohou být adresáty jiné objekty než obce. Ze hry jdou tak zatím bytová družstva i společenstva nových vlastníků obec- ních domů. Nejsmutnější je, že obce jim často prodaly nejhorší paneláky, pod podmínkou, že musí utvořit družstvo a oni první tři roky nedostanou nic. Obec, které většinou zbyly zachovalejší paneláky, peníze dostane. Oponovali jsme to a ministerstvo hledá cesty, jak situaci napravit.“ JJaakk bbyy mměěllyy ssaammoosspprráávvyy nnyynníí ppoossttuuppoovvaatt,, aabbyy ssee nnaa mmoožžnnoossttii ddoottaaccíí ppřřiipprraavviillyy?? „Každý dům by měl mít zpracovánu určitou vlastní diagnózu, tzn. technik družstva nebo města by měl dům popsat, trhliny, závady a stanovit pořadí závažnosti oprav. Budou k tomu mít i určitá skripta a potom by měli jednat se samosprávami, jak jsou na opravy připraveny. Tady myslím, že máme řadu samospráv, které to již dělají, rovněž už vstupují do procesu stavebního spoření. Parta lidí se dohodne a spoření si zajistí. Za dobu pěti let si tak vytvoří určitý zdroj financí a úvěr bude potom pro ně doplňkový. Bude k tomu sí informačních středisek, kde budou i podklady o jednotlivých konstrukčních sous- tavách a jejich závadách. Budou do toho určitě vstupo- vat i banky, které budou hodnotit schopnost splácení úvěrů. Te mám na stole další materiál, který jde do vlády jako regenerace sídliš , což už je taková nadstavba, aby se sídliště nepřeměnila v nedůstojné slumy. U nás i v dalších východních zemích je příznivější situace tím, 44 ÒÁŠROZHOVOR Náklady na rekonstrukce opìt vzrostly ZACHOVÁME BYDLENÍ V PANELOVÝCH DOMECH Sociální složení nájemníkù je pøedností našich sídliš Před rokem jsme tyto stránky věnovali rozhovoru s představiteli Svazu českých a moravských bytových družstev. Bytová družst- va patří k největším vlastníkům bytů v panelových domech v naší republice, tedy domů, které většinou vykazují díky svým tech- nickým stavům i velké energetické ztráty. Řekli jsme si, že panelové domy jsou odrazem určité doby, úrovně technických norem a kvality projekčních a stavebních prací. S jejich využíváním je však nutné počítat další desítky let, proto jsou nutné jejich celkové rekonstrukce a opravy, včetně bytových jader, výtahů, vytápění, elektroinstalací. Potom může dojít na oživení a obnovu celých sídliš . Aby se takové věci napravily je potřeba spousty peněz. Hovoříme o tom s technickým ředitelem Ing. Milošem Hejdou.

55 NÁŠROZHOVOR že v panelových domech a sídlištích žije velice slušná sociální struktura obyvatel. Bydlí tu vysokoškolský pro- fesor, lékař, dělník, prodavačka, na rozdíl západních zemí, kde se staly takové domy útočištěm sociálně nejs- labších. To je proto důležité podchytit a podpořit zájem lidí tam bydlet a dát si byty, domy a okolí do pořádku, jako to dělají například v Německu, hlavně v Berlíně. Aby sídliště nebyly jen ubytovny, a jak říkal pan prezi- dent „králíkárny.“ Řada lidí nám říká, že mají na sídlišti slušnější bydlení než ve středu města s hlukem a další- mi problémy. Přišlo s tím ministerstvo pro místní rozvoj, ale nech- ci říci, že jsou to velké oči, měli bychom se soustředit na opravy a rekonstrukce jednotlivých domů a současně dělat okolí. Teprve potom řešit něco velkorysejšího. Prvořadý úkol je panelové domy zachránit, odstranit nejvážnější energetické ztráty a teprve potom postavit kurty, biograf či cyklistickou stezku.“ VV zzáávvěěrruu mmiinnuullééhhoo rrookkuu vvyyppuussttiillyy nněěkktteerréé ssdděělloovvaaccíí pprroossttřřeeddkkyy zzpprráávvyy,, žžee vvaaššii ččlleennoovvéé mmoohhoouu ppřřiijjíítt oo ssvvéé bbyyttyy,, žžee ddookkoonnccee bbuuddoouu nněěkktteerráá ddrruužžssttvvaa kkrraa-- cchhoovvaatt.. TToo ssppuussttiilloo ii llaavviinnuu ppřřeevvooddůů bbyyttůů.. JJaakkéé ss ttíímm mmááttee zzkkuuššeennoossttii?? „K převodům družstevních bytů neustále dochází, a řeknu vám v té naší technické oblasti, tzn. údržby a rekonstrukcí, nám to přináší velké problémy. Smíšené vlastnictví bytů komplikuje řadu věcí. Dochází často ke sporům družstevníků, které reprezentuje družstvo s novými vlastníky bytů. Konkrétně to vidím v opravách. Když je nutné provést stavební řízení se stavebním pov- olením, tak jeho účastníky jsou podle zákona všichni vlastníci, bytové družstvo a noví vlastníci bytů. Stává se, že například jeden z nich s navrhovanou opravou nesouhlasí a celé řízení zablokuje. Dochází potom k odvoláním, soudním jednáním atp., a takový proces může trvat i dva roky a nutná oprava je zablokovaná. Jak máme signály, podobné problémy se dějí i v obec- ních domech prodaných nájemníkům. Z naší strany je snaha věci řešit, dát větší pravo- moci správcům, vytvářet určitá kondominia, právnické osoby, a tak dále. Podle mého názoru, a ve světě to není příliš časté, smíšené vlastnictví nedělá dobrotu. Je to vážná věc, která může do budoucna řadu věcí zpo- malovat i ohrožovat.“ Připravil: Jiří Mohaupt Vedle těchto finančních prostředků, o kterých se hovořilo v rozhovoru s technickým ředitelem Svazu českých a moravských družstev Ing. Milošem Hejdou, další finance na zateplování a využití obnovitelných zdrojů se také nabízejí ze strany České energetické agentury, ale to je námět dalších příspěvků. ØEKLI A NAPSALI Ing. Miloš HEJDA pro Hospodáøské noviny (vyjímáme) .INANCOVÁNÍ PROGRAMU OPRAV Problémovou kapitolou (nového státního) programu je finanční řešení. V plné nahotě se odhaluje letitá pravda, že peníze jsou až na prvním místě. Důležité je připomenout, že vláda, a to i všechny budoucí vlády, jsou morálně odpověd- né, že občané tohoto státu byli nuceni kupovat od státní organizace nekvalitní výrobek – byt. Když budeme analy- zovat výši státní podpory na opravy panelových domů, musíme do svých úvah zavést vedle morální odpovědnosti státu i možnosti státní pokladny, míru zavinění vlastníků domů na jejich špatném stavu, sociální dopady na nájem- níky či vlastníky bytů a ceny stavebních prací. Jak je tato úvaha obtížná lze dokumentovat na vývoji návrhů finanční pomoci od zrodu tohoto programu před čtyřmi léty. V první fázi se předpokládalo, že podíl zdrojů finan- cování bude následující: – 30 % vlastníci panelových domů (bytů) – 20 % nenávratná dotace na havarijní konstrukce – 50 % zvýhodněný úvěr (tehdy se mluvilo o době splatnosti 20 let a úrokové míře 4 %). Od této doby pro investory příznivé finanční rozvahy a vzájemné poměry zdrojů ve schváleném programu dospěly do této podoby: – 30 % vlastníci panelových domů (bytů) – 70 % zvýhodněný úvěr (návrh doby splatnosti 20 let a úrokové míry 6%). Z porovnání tohoto vývoje je zřejmé, že finanční spoluúčast se zmenšuje, což odpovídá i vývoji českého hospodářství a hlavní zátěž financování se přenáší na vlastníky a nájemníky bytů. Do vzájemného rozporu se tak dostávají hospodářské možnosti státu a finanční možnosti uživatelů bytů. To je rozpor, který vážně ohrožuje další existenci dlouhodobého programu. Vyjdeme-li z částky 270 000 Kč, která je zapotřebí na opravy jednoho pan- elového bytu, snadno se dostaneme na měsíční splátky 1 790 Kč. To jsou částky, které budou pro mnohé rodiny nad rámec jejich možností. Je tedy na místě otázka, na kolik je takový úvěr ještě pomocí. Navíc srovnáme-li dnešní běžné komerční úvěry, jejich podmínky se výrazněji od úvěru dotovaného státem neliší. Ze zkušeností bytových družstev lze tvrdit, že v současné době maximálně únosné pro uživatele družstevních bytů jsou měsíční splátky do 1 000 korun, včetně splátky na dosažené úspory na energii a údržbu. Takto by mělo být konstruováno finanční řešení. Na závěr těchto finančních úvah vyvstane znovu otáz- ka, která je podstatou celého problému, proč má uživatel hradit havárie panelových konstrukcí (obvodové panely, balkony, atiky atd.), jejichž životnost při prodeji proklam- oval v minulosti stát na 100 let a skutečnost je třetinová? Proč má plně financovat úhradu prodaných mu vadných výrobků bez možnosti dovolat se jakékoliv zákonné ochrany, aniž mu vynaložené vlastní prostředky přinesou provozní úspory či zlepšení prostředí v domě a bytě.Letecký pohled na nový Most, původní staré město ustoupilo těžbě hnědého uhlí

66 NÁŠTEST Jaké to bylo Pro naše domácnosti se voda stala zbožím jako kterékoliv jiné. Dávno pryč jsou doby, kdy voda byla pro nás takové „nic.“ Problém je v tom, že ji odebíráme od jednoho dodavatele pevným zařízením a nemůžeme, když nejsme spokojeni, jak se říká „změnit firmu.“ Můžeme jen smutně vnímat údaje odečitatele vodoměru? To snad ne. Můžeme hledat náměty řešení, jak mít vody relativně dostatek, a jak na ni nákladově vyzrát. S jedním takovým řešením vás seznámíme. Základem je uvìdomìní Spotřebu vody registrují vodoměry, „ty potvory jedny mosazný,“ jak nám jakýsi čtenář v dopise napsal. Ony nám nezůstanou nic dlužny, poctivě zaznamenají každý litr, který odebereme vědomě či přes kapající uzávěry nevědomě. Základem je asi to, že když vodu v dané chvíli používáme, tak ji musíme využít dokonale a nemyslet při tom na nic jiného. Kolik teplé vody (a tepla v té vodě) proteče při mytí nádobí průtočným způsobem, vážené čtenářky, když potřebujete přitom rychle něco najít, dát něco do chladničky, vylít do záchodu odmočený kastrol, podívat se z okna zda děti jsou venku v pořádku, vzít zvonící telefon atd. Závěr tedy zní. Když chceme ušetřit na vodném a stočném třeba 20 %, musíme se smířit s tím, že nám na naši dosavadní činnost musí vystačit jen 80 % původ- ního množství. Bu budeme používat vodu např. za dobu kratší o 20 % nebo za stejnou původní dobu, ale vody musí být o 20 % méně. Počty to jsou stejné, výsledek je také stejný. Pitná voda je národní bohatství Čím více budeme vodou plýtvat, tím více se bude její zásoba snižovat a o to rychleji odteče do moří. Protože moře nemáme, naše vodní zásoby doplňují pouze deš ové srážky nebo sníh. Nikdo nám nepotvrdí, zda zvyšující se vliv skleníkového efektu v naší atmos- féře do budoucna naši zem o srážky ochudí nebo obo- hatí. Vědci se spíše přiklánějí k názoru, že celkově ochudí, ale o to více může být přívalových, nebezpečných deš ů, které rychle bez užitku odtečou. Přijměme tedy tu pesimistickou variantu, která nám pomůže náš rodinný rozpočet o trochu vylepšit. Máchání, podlaha, záchod Toto nelogické slovní spojení má pro našeho čtená- ře pana K. z Liberce podobu zcela reálnou. Je v tom jeden z jeho triků domácích úspor. Při našem setkání s úsměvem řekl: „litr k litříku, stovka za chvilku.“ Vše začalo před dvěma lety, kdy pan K. začal řešit následující problém. Jejich domácí automatická pračka vypouštěla do vany hadicí velké množství vody bez dalšího užitku. Kvůli třem menším dětem se pere denně a někdy i 2× denně. Když odpustíme špinavou vodu z praní, ta další z máchání je prakticky čistá a bez užitku odtéká. Pan K. koupil několik kbelíků z umělé hmoty a manželka má za povinnost ve vhodnou dobu hadicí čistou vodou z pračky naplnit „co se dá.“ Kbelíky potom stojí v koupelně a čekají na své použití. Bu se s touto vodou umyje podlaha v bytě nebo chodba, věčně zaprášený balkon, protože rodina bydlí u frekventované cesty, boty dětí, okna, misky pro psa nebo voda slouží pro noční odmočení znečištěného prádla. Podobných čin- ností by se našla celá řada. Po tomto druhém použití vody nastává ještě třetí. Protože děti kbelíky ještě neunesou, oba rodiče s touto vodou splachují WC. Za dva roky si zvykli a tato další fyzická činnost mladým manželům nevadí. Činnost je vnitřně uspokojuje a mají dobrý pocit alespoň malého šetrného chování k přírodě. Trochu peněz uspoří a při výchově dětí je to dobrý vzor střídmosti. Máchání, záchod Čtenáři již určitě odhadnou, že se jedná o další formu úspory pana K. Je pravda, že se zatím jedná o myšlenku, kterou je třeba domyslet. Její princip je tento: voda z hadice z pračky má ještě určitý tlak a vyteče asi tak 3/4 metru nad pračku, neboli asi 1 m nad záchodovou mísu. Pan K. chce do komory vedle WC umístit sud o obsahu 200 l, do kterého bude manželka pouštět hadicí z pračky vodu z máchání. Tou budou děti po sobě splachovat po malé potřebě. Pan K. chce použít trubku z umělé hmoty, pákový uzávěr a duši z kola, kterou se voda do mísy dostane pod záchodovým sedátkem. Samozřejmě, že sud musí mít bezpečnostní přepad svedený rovněž do mísy. V závěru se nám pan K. přiznal, že tato myšlenka ho napadla, když viděl jak žena při přecházené nemoci obtížně vytahovala kbelíky z vany. „Nemohu jenom vymýšlet úspory, aby to odřela moje žena. V tom by nebyl pokrok.“ Ideální stav „Ideální by asi bylo, aby některé automatické prač- ky měly dvě výtokové hadice. Tou první by odtékala špi- navá voda z praní do odpadu a tou druhou čistá voda z máchání pro další použití. Takovou automatku bych ženě koupil a nemusela by se už starat o nic. Vždy tou již jednou použitou vodou bych mohl na jaře kropit taky chodník i cestu, protože Technické služby u nás na před- městí myjí cesty až na konci jara a prachu ze zimního posypu si užijeme více než dost.“ Naše redakce přeje panu K. dostatek času na real- izaci svého nápadu a věří, že se se svými zkušenostmi opět svěří našemu časopisu. Připravil: Jaroslav Peterka Voda, voda, samá voda! Většina z nás zná toto volání z dětských let, kdy se tímto slovním spojením označovalo místo, kde hledající nemůže nic najít. Opakem bylo slovo přihořívá a při nalezení uschovaného předmětu slovo hoří. Přeneseme-li toto přirovnání do dnešní doby, s pitnou vodou už nemůžeme tak hazardovat a se zvyšo- váním ceny za vodné a stočné pro nás začíná přihořívat doopravdy. ÚSPORY VODY PØI PRANÍ Výtok z pračky až 0,5 m nad pračkou Automatické praèky

77 Kolik energie roènì „propereme“ Průměrná roční spotřeba elektřiny u tří až čtyřčlen- né rodiny činí 3500 kWh. Z této spotřeby je cca 350 kWh ročně spotřebováno na praní prádla. V dnešní době jsou na trhu moderní automatické pračky, které jsou energeticky úspornější než jejich předchůdkyně. Pro vyprání 1 kg prádla při teplotě 60 °C spotřebují okolo 12 – 15 l vody a 0,23 kWh elektrické energie, což je asi o 30 % méně než pračky z roku 1980. Praèky jsou rùzné Při porovnávání 11 typů automatických praček od jednoho výrobce byl zjištěn rozptyl energetické náročnosti od 0,19 do 0,27 kWh na jeden kilogram prádla při jednom pracím cyklu a ve spotřebě vody od 12 do 17 litrů na jeden kilogram prádla při jednom pracím cyklu. Pračky byly hodnoceny při standardním pracím cyklu o teplotě 60 °C. Již z prvního pohledu jsou patrné rozdíly ve spotřebě elektrické energie a vody (téměř o 30 %). Kromě standardního hodnocení spotře- by elektřiny při cyklu 60 °C se používá také hodnocení při teplotě 90 °C bez předpírky. Spotřeba elektrické energie vzrůstá při této teplotě až na 0,38 kWh na jeden kilogram prádla při jednom pracím cyklu. Tento způsob praní je navíc již zbytečný. Prací schopnost mod- erních pracích prášků i tekutých pracích prostředků je stejná při 90 jako při 60 °C. Energetická spotřeba je však vyšší až o 100 %! Pomáhají energetické štítky V současné době, i když to zatím tuzemská leg- islativa nevyžaduje, bývá v obchodech již řada praček opatřena energetickými štítky, takže orientace zákazníků na energeticky úspornější spotřebiče by měla být jednodušší. Kromě technických parametrů (spotřeba energie, otáčky, hluk apod.) jsou na štítku uvedeny další kvalitativní znaky, jako prací schopnost a stupeň odstředění. Zákazník si tak může vybrat skutečně nejlepší pračku, aniž byl ovlivněn reklamou (o energet- ických štítcích jsem psali v čísle 1/99 Alternativní energie na str. 17 – pozn. redakce). A kolik platíme? Jeden prací cyklus v pračce s náplní prádla 5 kg nás stojí tyto peníze (bez započtení pořizovací investice): – spotřeba el. energie (1,15 kWh) 2,52 Kč – spotřeba vody (75 l) 2,25 Kč – dávka pracího prášku 7,00 Kč Celkem průměrný ideální prací cyklus 11,77 Kč Èím je vše ovlivnìno Cena ideálního pracího cyklu je ovlivněna různými okolnostmi a chybami např.: – technickou úrovní pračky – uvedena na štítcích praček. Energetická spotřeba se pohybuje v rozpětí ±30 % – velikostí náplně – do pračky je vkládáno menší množství prádla než umožňuje vyprat. Poloviční náplň způsobí, že cena vypraného kg prádla prak- ticky stoupne až na dvojnásobek. Proto hledáme takové spotřebiče, které umožňují volit poloviční dávku prádla. Ty snižují náklady o cca 20 %. Nejmodernější pračky váží náplň prádla a tomu přizpůsobují dávkování vody a energie. – teplotou praní – pereme zbytečně při vyšších teplotách. Většina prášků pere stejně kvalitně i za teploty nižší. Rozdíl ve spotřebě elektrické energie pro 60 a 95 °C je 100 %. – dávkováním a cenou pracího prostředku – volba pracího prostředku a jeho dávkování ovlivňují cenu praní významně. Rozdíly v cenách za jedno praní jsou od 3 do 10 Kč/cyklus. Závìr Uvedený příklad nám ukazuje, že spotřebu energie, vody a pracích prášků nesnižuje jen kvalitní výrobek, ale především chování uživatele. Např. při stejné ceně dávky pracího prostředku bude cena za jeden kilogram vypraného prádla od 2,07 do 6,29 Kč. Tento rozdíl ve výši 200 % je především způsoben poloviční dávkou prádla v pračce při běžném pracím cyklu. Šetrným dávkováním pracích prostředků, správným dávkováním prádla a volbou teploty šetříme nejen svoji peněženku, ale i životní prostředí. Připravil: Martin Dašek, SEVEn SEVEn jako člen mezinárodního konsorcia dokončuje práce zaměřené na hodnocení spotřebičů bílé techniky na našem trhu. Jednou z důležitých součástí bylo i dotazníkové šetření chování, zvyků a vybavenosti jednoho tisíce českých domácností. Uživatelé si uvědomují, že používání těchto spotřebičů stojí peníze, ale nemají představu o přesných číslech a jakým způsobem je ovlivňovat směrem dolů. Následně přinášíme některé závěry o automatických pračkách. Redakèní prùzkum Na základě výše uvedených informací provedla naše redakce v Liberci miniprůzkum, jak naše ženy perou v automatických pračkách. Převážná většina se nám svěřila, že se snaží připravit největší várku prádla na jedno praní, třídí bílé i barevné prádlo a rovněž čeka- jí až ho bude na jedno vyprání co nejvíce. Nejvíce prob- lémů je u rodin s malými dětmi, kde musí prát téměř denně a někdy i vícekrát denně. Tam už nelze pravidlo maximální dovolené náplně dodržet a tak se perou náplně podstatně menší. Naše redakce zaznamenala i úsměvný rekord. Jedna žena byla po celodenním shonu večer tak unave- na, že, jak se nám přiznala, neměla již sílu vyprat své a manželovy ponožky na druhý den v umyvadle v ruce a tak je vyprala v pračce. Tím ji toto vyprání dvou párů ponožek přišlo, dle výše uvedených údajů, téměř na 12 korun! Pokud přejdeme hlouběji do energetiky, musel se pro vyprání dvou párů ponožek spálit asi 1 kg hnědého uhlí aniž je uvažována ještě elektrická energie pro výrobu pitné vody a výrobu pracího prášku. (JaP) Spotøeba pitné vody klesá, cena se zvyšuje Podle zprávy Ministerstva zemědělství ČR, které odpovídá za zásobování pitnou vodou a její jakost, bylo v roce 1997 zásobováno vodou z veřejných vodovodů 8,866 miliónu občanů. To představuje 86 % z celkového počtu obyvatel ČR. Ministerstvo zeměděl- ství registruje 504 držitelů koncesí k provozování vodovodů a kanalizací, Český statistický úřad sleduje údaje od 112 provozovatelů veřejných vodovodů, kteří se na veškerém zásobování vodou podílejí z více než 96 %. Průměrná spotřeba vody na osobu a den je u nás 113 litrů, což je o 10 procent méně než v zemích Evropské unie. Pramen: PROFIT 41/1998 Pùvaby a stíny nenápadné privatizace O podnikání v oblasti vodovodů a kanalizací se v ČR vytrvale zajímají zahraniční investoři, což svědčí o tom, že jde o ekonomicky zajímavou oblast. Omezení však existují: cena vodného a stočného je věcně usměrňovaná Ministerstvem financí, infrastrukturu potřebnou k podnikání většinou vlastní města a obce. Všechny významné společnosti v oboru jsou přesto ziskové – a zákazník platí každým rokem víc a víc. Pramen: EKONOM 35/1999 NÁŠTEST Automatické praèky ÚSPORY ENERGIE PØI PRANÍ

88 KOMUNÁLNÍENERGETIKA „Naše vesnička je kolem dokola chráněná lesy, takže tam nejsou žádné mimořádné silné větry, ale na druhé straně tam často bývají inverze a v zimních měsících se vesnička vždycky zahalovala do nepříjem- ného oparu. Proto jsme se rozhodli přejít na jiné zdroje tepla, než jsou pevná fosilní paliva. Přes Starkoč ještě vede železnice, která nás léta letoucí zamořovala kouřem z projíždějících lokomotiv, po přechodu na dieselovou trakci se situace trochu změnila. Dneska by u nás čmoudily jen komíny. S plynem máme problémy, přestože v okolí prochází vysokotlaké potrubí, finanční prostředky naší obce nedovolují, aby se k nám vybudovala přípojka. V současné době má tak 65 % domácností vytápění a přípravu TUV na elektřinu.“ KKddyy ssee uu vvááss zzaaččíínnaalloo ss eelleekkttrriicckkýýmm vvyyttááppěěnníímm?? „Počátky sahají až do šedesátých let, kdy se použí- vala akumulační kamna, nebo v té době byl k dispozi- ci pouze tzv. noční tarif, který však nedostal jen tak někdo. Musel splňovat jak technické, tak sociální pod- mínky. Pro vytápění se používaly plechové akumulačky AMERICAN, někde vamberecké kachlovky a k tomu sa- mozřejmě bojler na teplou vodu pro zemědělské účely značky Janka. Postupně se zaváděly modernější výrobky z Kovosmaltu Fi akovo a RB Kremnice, některé dokonce s dynamickým vybíjením. Postupně tak došlo k situaci, že se denní energetická špička přesunula do nočních hodin a bylo třeba regulovat po celý den. K tomu nes- tačily klasické spínací hodiny a tak byl zaveden systém dálkového ovládání spotřebičů pomocí HDO. Ten umožnil zapínat a vypínat vybrané spotřebiče v kteroukoli denní dobu, což přimělo energetiku k zavedení tzv. přímotop- né sazby pro domácnosti. Ta dovolila používat spotře- biče na výrobu tepla po 20 hodin denně a instalovat tzv. přímotopy. Pod tímto pojmem si mnoho lidí představuje pouze konvektory, ovšem tento technický název pod sebou zahrnuje všechny spotřebiče využívající přímotop- nou sazbu. Jsou to tedy i elektrokotle, podlahové vytápění a další tepelné spotřebiče. Protože mnoho domácností mělo již vybudovaný vytápěcí systém teplovodní na pevná paliva, bylo velmi výhodné nahra- dit, případně doplnit stávající uhelný kotel, elek- trokotlem. Lavina rozvoje elektrického vytápění se roz- jela v 90. letech, kdy přímotopná sazba byla velmi výhodná a navíc stát poskytoval dotace a daňové úlevy při ekologizaci vytápění. Bohužel, současné tarify za elektřinu, zvláště pro přímé vytápění se značně zvýšily, takže ve srovnání s plynem jsou provozní náklady za rok o třetinu vyšší. Proto se také naši občané začali zajímat o zavedení zemního plynu, ovšem zatím to naráží na neochotu plynáren investovat do málo rentabilního napaječe a obec nemá prostředky na vybudování celého nízkotlakého systému. Propočítali jsme, že náklady vynaložené na přebudování topného systému se vrátí rozdílem ceny elektřiny a zemního plynu nejdříve po osmi letech, kdy (podle mého osobního názoru) se ceny plynu a elektřiny vyrovnají, asi k té vyšší hranici – bohužel. Z toho důvodu jsou elektrosystémy v něk- terých domácnostech využívány jen částečně, například na přitápění v přechodném období a současně se topí dřevem, kterého je zatím v zahrádkách a v okolních lesích dostatek.“ AA jjaakkýý jjee zzáájjeemm oo tteeppeellnnáá ččeerrppaaddllaa?? "Myslím, že tento moderní prvek vytápění by leck- oho lákal svojí tepelnou účinností a nízkými provozními náklady, ovšem vysoké investiční náklady jsou značnou překážkou k jejich masovému využívání. Sám jsem uvažoval o využití tepla ze studny nebo ze země na zahrádce, avšak pořizovací náklady celého systému přes 150 tisíc korun by se mi vrátily teprve za 15 let i při porovnání s "vysokými" provozními náklady na přímo- topné vytápění. Tepelné čerpadlo by snad bylo v našich obecních podmínkách využitelné v kombinaci s jinými netradičními zdroji nebo i s kogenerací. To by však chtě- lo vypracovat komplexní energetický audit pro rozsáhle- jší komplex budov, například školy, obecního úřadu, domu s pečovatelskou službou a pod., které se nacháze- jí v bezprostřední blízkosti a přenos tepla by nebyl náročný na krytí ztrát. S podobným nápadem se potýkáme v sousední obci Studnice, pod jejíž obecní úřad s dalšími pěti vískami podléháme. I když je to zatím nápad v plenkách, věřím že se časem narodí." UUvveeddll jjssttee,, žžee rreegguullaaccee ooddbběěrrůů ssii vvyynnuuttiillaa ddáállkkoovvéé oovvllááddáánníí ssppoottřřeebbiiččůů.. VVee SSttaarrkkooččii jjssttee mměěllii ddííkkyy vvaaššiimm zzkkuuššeennoosstteemm nněějjaakkoouu zzvvllááššttnnoosstt?? „Na počátku zavádění hromadného dálkového ovládání byl nedostatek přijímačů pro domácnosti, takže byly dlouhé dodací lhůty pro přiznání nízkých sazeb. Proto jsme do Starkoče namontovali pomocný vysílač o frekvenci 450 Hz, který tímto tónovým kmitočtem, vysílaným do nulového vodiče místní veřejné sítě nízkého napětí ovládal 30 místních jednoúčelových přijí- mačů. Takové přijímače byly velmi jednoduché a levné, a tím i snadno dostupné. Pro ovládání potom postačil pouze jediný přijímač HDO s přímým ovládáním z napá- jecí rozvodny. To je ale dnes už historie. Vždy na celý východočeský region se 120 000 přijímači stačí pouze tři vysílače HDO, které vysílají signály po sítích od 110 kV, přes 35 kV a 400 V až k jednotlivému odběrateli. Přitom mají desítky dalších funkcí, které poskytují výhody jak pro odběratele, tak i pro dodavatele elek- třiny.“ DDěěkkuujjii vváámm zzaa zzaajjíímmaavvéé iinnffoorrmmaaccee.. Je třeba uvést, že i nadále budou u nás místa i lidé, pro které bude elektrické teplo svými charakteristikami vyhovující a dostupné. Mezi nimi se určitě časem objeví zájemci o tepelná čerpadla. Připravil: Jiří Mohaupt Obec Starkoč leží na okraji Náchoda v mírné oblasti v Podkrkonoší. Jak jsme zjistili, velká část tamních obydlí je vytápěna ekologicky příznivým elektrickým topením, zejména elektrokotli. Asi to souvisí s tím, že tam řadu let starostoval dlouholetý odborník východočeské energetiky Ing. Josef Hejčl. Požádali jsme ho, aby se podělil o zkušenosti s tímto způsobem, nyní již finačně poměrně náročným způsobem vytápění. Zkušenosti z východních Èech VE STARKOÈI VYTÁPÌJÍ ELEKTØINOU „Myslím si, že i v komunální energetice lze hledat nové přístupy,“ říká Ing. Josef Hejčl ze Starkoče na Náchodsku, zkušený odborník východočeské energetiky. Teplárna Náchod oslavila devadesátiny V tomto roce slaví Teplárna Náchod, která je sou- částí Elektrárny Poříčí, devadesát let od svého vzniku. Z počátku byla vlastně elektrocentrála, kterou postavi- la firma Mautner a syn v roce 1909. V roce 1940 se centrály ujaly Východočeské elektrárny Hradec Králové, které tento zdroj přebudovaly na podnik sloužící k výrobě elektřiny i tepla pro město Náchod. Teplárna Náchod s nynějším instalovaným výkonem 107,6 MWt dodává odběratelům ve více než třech stech odběrových místech přes 800 000 GJ tepla za rok. Z toho zhruba 30 % připadá na vytápění aohřev teplé užitkové vody v bytových objektech a 70 % se dodává pro nebytové a technologické odběry. Pro představu: roční spotřeba tepla průměrné domácnosti je okolo 1 GJ/m2 , teplo vyrobené v teplárně Náchod by tedy mohlo pokrýt roční spotře- bu více než deseti tisíc domácností. Roční spotřeba elektrické energie představuje asi 35 000 MWh, což je téměř roční spotřeba elektřiny města Náchod. Zpravodaj ČEZ, 1999, č.6.

99 VYTÁPÌNÍ Zaèínáme u vážení Na první misku vah seřadíme naše osobní plány a finanční možnosti a na druhou technické požadavky na vytápění, které by nejlépe vyhovovaly našemu domu, co nám nabízí naše okolí, místní dodavatelské firmy nebo co je momentálně podporováno dotacemi. Naše možnosti? – máme starý dům, nový dům nebo budeme teprve stavět – chceme komfort jen na „otočení knoflíku“ nebo se budeme podílet v létě na přípravě paliva (dřevo, skládání uhlí) – jsme před důchodem a komfortu již moc nepotřebu- jeme – máme jistotu, že s námi zůstanou žít v rodinném domě naše děti – můžeme získat dotaci, půjčku, máme stavební spoření, investici bychom mohli splácet – budeme nejdříve měnit okna, střechu, zateplovat dům – jsme zvyklí na uhelná či kachlová kamna, krb, ra- diátory, přímotopy, podlahové, stěnové nebo teplovzdušné vytápění – chceme využívat alternativní zdroje energie a máme např. vhodně orientovanou střechu pro sluneční kolek- tory nebo zahradu pro rozvody tepelného čerpadla – budeme přes den všichni v zaměstnání nebo bude někdo z rodiny trvale doma – jezdíme v zimě na hory nebo na jiné dlouhodobější akce – máme rádi teplo nebo v rámci úspor jsme ochotni přidat svetr navíc t.j. chceme při vytápění šetřit nebo všude vytápět na „normovou“ teplotu – máme ve sklepě dostatek volného prostoru – chceme zajistit náhradní zdoj paliva (tepla) – při kritické zimě jsme ochotni vytápět, žít a spát např. jen ve dvou místnostech – máme jistotu, že nám děti budou v důchodu na topení přispívat – vydržíme ve stejném bytě (domu) i v důchodu nebo si pořídíme byt 1 + 1 včetně všech placených služeb – žijeme ve městě nebo na venkově – známe státní energetickou politiku a chceme na ni navázat – jak využijeme zimní zdroj tepla pro letní přípravu TUV Co nabízí okolí? – v naší obci nebo městě je zaveden zemní plyn nebo v brzké době bude – venkovní elektrické rozvody jsou dostatečně výkon- né např. pro využití nočního proudu – ve velmi blízkém okolí je položeno funkční vedení perspektivního centralizovaného zásobování teplem (dálkového vytápění) – v naší blízkosti je výroba dřevěných briket nebo velký lesní závod – obec bude zajiš ovat centralizované vytápění např. výstavbou kotelny na spalování biomasy – naši sousedé jsou spokojeni s následujícím sys- témem vytápění – jsme ochotni v budoucnu platit případnou daň z uhlí, daň z komínu atd. – je zajištěn odvoz popela Z velmi stručného přehledu vidíme, že palivo a sys- tém vytápění se určují podle místních podmínek zcela indi- viduelně (pokud není městským energetickým plánem určeno jinak). Ještě lépe: než si určit vlastní koncepci, je vhodnější konzultace s projektantem vytápění a jeho odborný návrh. Projektant se nás bude vyptávat a klást podobné otázky. Naše odpově na každou otázku bude přibližovat konečné optimální řešení. To lze potom etapi- zovat t.j. např. každý rok provést nějaký dílčí krok konečného energetického řešení. Má to tu výhodu, že vždy jsou pootevřena „zadní vrátka“ na technické doladění naší koncepce podle nových výrobků, norem, koncepcí resp. dalšího stupně rozvoje společnosti. Další úvahy Vidíme také, že mladí jsou v rozletu, bez zkušeností a mohou volit interiérově sice hezká, ale ekonomicky méně vhodná řešení. Střední věk vychut- nává dosažené hodnoty a na placené služby pohlíží jako na nutné zlo, které zatím finančně zvládá. Starší věková skupina se poohlíží po důchodu, přehodnocuje své názory ze středního věku a přiřazuje mnoha věcem jiné hodnoty. Nároky klesají ale potřeba tepla v zimě je vyšší. Můžeme to ukázat na příkladu postaveného velkého rodinného domu, ve kterém jsou jeden až dva byty pro dorůstající děti. Jak víme, právě ony nelpí na majetku a klidně se ožení nebo vdají do jiného města, pracují v zahraničí a sní o „svém“ domě a unaveným rodičům zbude jen starost o velký dům a zajištění nák- ladů na jeho vytápění a údržbu. Kolik podobných domů stojí po celé republice a kolik energie se spotřebuje na jejich temperování? Fyzické síly přitom stále ubývají. Proč např. nepostavit přízemní dům s dimenzovanými základy pro nástavbu a tuto nástavbu a si zajistí děti sami, ze svého a se vztahem k vytvořené hodnotě? Na volbu vytápění mají vliv také naše zkušenosti z dětství, návštěvy veletrhů, ale i známých a příbuzných, naše vzdělání, výdělky, jistota setrvání v pracovním poměru, celoživotní zaměstnanání manželky, jakýkoliv majetek zděděný po předcích, poznatky ze zahraničních cest, reklamy ve sdělovacích prostředcích atd. Dá se říci, že dobré vytápění je takové, které vydrží bez úprav a v přijatelných provozních nákladech min- imálně jednu generaci, než doroste generace nová a provede případnou modernizaci. Protikladným řešením je např. koncepce „te na to mám.“ Postaví se velký dům s jakýmkoliv vytápěním a neuvažuje se o tom, že firma nemusí prosperovat věčně a zdraví také nemusí být železné. Kdo potom uhradí provozní náklady a změnu vytápění již po pár letech provozu? Dům se dá sice prodat, ale cena nemusí být výhodná. Pøenos tepla Velmi důležitý je přenos tepla do vytápěné míst- nosti. Pokud pomineme nerozšířený rozvod teplého vzduchu např. ze sklepa do několika místností, zbývá nám elektrický kabel (topidlo je na jeho konci) teplovod- ní trubka (na konci je radiátor, konvektor, podlahové vytápění atd.) nebo plynová trubka (na konci jsou ply- nová kamna). Vzájemné přechody jsou sice možné, ale potřeba většího stavebního zásahu (drážky nebo lišty pro kabely a drážky nebo podlahové rohové lišty pro teplovodní trubky) na pořádku v obytných místnostech nepřidají. Podobných problémů se dočkali majitelé přímotopů, kteří si po domě natahali kabely a nyní by někteří z nich po několika letech provozu rádi natahali teplovodní nebo plynovodní trubky. Optimální øešení Optimální řešení je takové, při kterém je teplo po celém domě rozváděno teplovodními trubkami a uhelný, plynový, elektrický či jakýkoliv jiný kotel je v kotelně. Případná záměna paliva se odehraje výměnou kotle a úpravami v kotelně a v bytech obyvatelé nic nezareg- istrují. Kdo může vyměnit elektrokotel za plynový je na tom lépe než ten, kdo s vyměňovanými přímotopy musí budovat nové teplovodní rozvody, radiátory a kotelnu. Je to jako s auty. Můžeme vyměnit benzinový motor za plynový nedo diesel a v čistém interieru auta se nic nepozná. Zamyšlení nad problémem JAK A ÈÍM VYTÁPÌT Ing. Jaroslav Peterka, CSc. Před námi je sice ještě barevný podzim, ale po něm následuje neodvratně zima. I když její příchod nechceme urychlit, mnozí z nás se zamýšlejí už nyní, jak na ni svým vytápěním nebo přípravou TUV ještě účinněji vyzrát neboli jak na nákladech za paliva a energii ještě více ušetřit. Podívejme se problém rekonstrukce našeho vytápění jinýma očima a hledání v tabulkách, které vytápění je nejlacinější, odsuňme zatím do druhé etapy řešení.

„V Kroměříži jsem skutečně již po čtvrté a při každé návštěvě vaší země si uvědomuji nejen pokrok, ale i usilovnou práci, která zde byla udělána. Upozorňuji však na to, že před všemi obyvateli Země, a jsou to země bohaté nebo chudé, stojí velký problém její záchrany. Zvláště pokud se týká globálního oteplování Země. A posláním všech lidí na této planetě je spojený- mi silami, při využití obnovitelných zdrojů energie, zachovat nadále život na Zemi pro budoucí generace. Proto každá taková setkání jako v Kroměříži i ve světě jsou přínosem, a to nejen na poli vědy.“ Profesor Sayigh také vzpomněl své české přátele, například RNDr. Bohumila Nábělka a další. Vyjádřil i přesvědčení, že bude moci pohostinnost organizátorů kroměřížské konference jim oplatit ve Velké Británii. Ali M. Sayigh dnes patří ke světově uznávaným odborníkům a svými znalost- mi vlastně pokrývá všechny obory obnovitelných zdrojů energie. V poslední době se zejména zasazuje o sjednocování odborníků i firem z různých oblastí alternativních zdrojů energie, aby silnějším hlasem získali u vlád větší vliv při prosazování svých záměrů. Tuto myšlenku vyslovil i v rozhovoru pro redakci ALTERNATIVNÍ ENERGIE. Profesor Ali M. Sayigh se narodil v Iráku. Studoval v Anglii, kde se také oženil. Po změně režimu v Iráku se již nemohl vrátit zpátky do vlasti, a proto pracoval na využití sluneční energie v Kuvajtu, v Bahrajnu a Saudské Arábii. V těchto státech s velkým slunečním svitem se mu podařilo realizovat zajímavé instalace. Později se vrátil do Velké Británie a působil řadu let na univerzitě v Readingu, nyní na Univerzity of Hertfordshire. Založil světovou organizaci World Renewable Energy Network (WREN), jíž je generálním sekretářem. Ve dvouletých cyklech pořádá WREN světové kongresy o obnovitelných energiích, vydává i nejrůznější tiskoviny a periodika. Připravil: Jiří Mohaupt 1100 ZAHRANIÈNÍZKUŠENOSTI PREZIDENT VYZÝVÁ KE SJEDNOCENÍ SIL S velkým světovým aktivistou obnovitelných zdrojů energie se osobně znají i naši odborníci. Vždy měli možnost Prof. Sayigha uvítat již čtyřikrát v České republice, naposledy vloni v Kroměříži, kde byl v čestném předsednictvu mezinárodní konference Obnovitelné zdroje energie – Kroměříž ‘98. Současná moderní společnost produkuje nesmírné množství plastických hmot a jejich zbytky se dostávají na skládky. Další část je likvidována ve spalovnách. Během spalovacích procesů jsou uvolňovány nebezpečné dioxiny, furany a z toho důvodu ministerstva životních prostředí se na jejich likvidaci dívají velice kriticky a kon- trolují množství, které je možné spalovat. Nové výrobní a technologické procesy umožňují zpracovat i odpadní plastické hmoty. Například kombinací recyklace odpadů s pomocí přírodní vlákniny jsou schopny naše technolo- gie opět vyrobit vysoce kvalitní stavební materiály, které jsou nesmírně využitelné a umožňují zpracovat i velké množství plastických hmot. Tím se ulehčuje problémům skládek, co s plastickými hmotami. Úplně nové procesy, umožňující zpracovávat jak- oukoliv biomasu, přišly na trh v posledních dvou letech. Například se jedná o bleskovou pyrolýzu (rozklad látek za vysoké teploty), která se provádí více méně při teplotě 500 °C a částečném vakuu. Drobné částice této biomasy se během pyrolýzy (doba reakce je od 1/3 vteřiny až do pěti vteřin, záleží na použité technologii) rozloží na plynnou a tuhou část. Pevné částice vzniklé z procesu vypadají jako saze, ale je to vlastně koncen- trovaný uhlík s dalšími minerálními složkami. Dají se spalovat a využít jejich velká kalorická hodnota nebo zpracovat na aktivní uhlí. Po spálení a nebo z procesu aktivace zůstávají popeloviny, z nichž se některé dají použít přímo nebo s určitou úpravou jako specifické hno- jivo pro biomasu, která byla před tím zpracovávána. Z pšeničné slámy jsou popeloviny opět použitelné pro pšenici, ne však pro list. Plynná část z pyrolýzy je zkapalnitelná a naopak. Zkapalněná se vrací do procesu, jako zdroj tepelné energie.Tím je proces termálně soběstačný. Zkapalněné části říkáme biologický olej, což je směs vody, formalde- hydů, fenolů a určité množství alkoholu. Biologický olej z bleskové pyrolýzy se dá přímo použít na spalování do turbíny na výrobu elektrické energie. Vzhledem k tomu, že „bioolej“ obsahuje množství chemických komplexů látek, které jsou použitelné i v jiných odvětvích, tak se doporučuje zjistit, co je možné ještě využít. Sloučeniny nacházejí uplatnění například v potravinářském, farma- ceutickém, papírenském a dalším průmyslu. Nabízí se nesmírná paleta použití a možnosti se neustále rozšiřu- jí. Zbývající „bioolej“ po oddělení chemických komplexů je stále použitelný jako palivo s velmi dobrou výhřevnos- tí. Výhodou bleskové pyrolýzy je také to, že může zpra- covávat biomasu, tuhý komunální i nemocniční odpad. (moh) Spojení na Ing. J. Š astného máme v redakci. Zkušenosti našeho krajana z Kanady NETUŠENÉ MOŽNOSTI BIOMASY Náš krajan Ing. Jiří Š astný řídí v Kanadě konzultační firmu JGS Consultants Ltd., která pomáhá zákazníkům uplatňovat nejnovější technologické postupy při využítí biomasy. Firma je přímo specializovaná na oblast procesování rostlinné biomasy z lesnické či zemědělskévýroby.Nabízímedruhoučástjehopoznatků,kdyžprvníčástvyšlavčísle3/99. Ali M. Saiygh v doprovodu svého přítele RNDr. Bohumila Nábělka při návštěvě Kroměříže Ing. Jiří Š astný Snížení emisí CO2 Dvě americké firmy mají vypracovat proces, který dovolí snížit emise CO2 z tepelných elektráren vytápěných uhlím o 35 %. Tato metoda zvaná HIPPS (high perfor- mance power system) dovolí zvýšit energetickou účin- nost na 60 % a odstranit 90 % emisí síry, oxidů dusíku a prachu. Kromě toho zkonstruovaný kotel bude moci sloužit ke spalování odpadků a odřezků dřeva. Svět energetiky 10/99

1111 POHONNÉHMOTY Přeměna užitkových automobilů, hlavně nákladních vozů a autobusů, na pohon pevnými palivy pokračuje neobyčejně rychle. Nejnověji se užívají generátory na pevná paliva také u větších osobních vozů, začínají se postupně zavádět rovněž u motorových vozů kole- jových, jakož i u traktorů a motorových člunů. Generátory na pevná paliva ztratily již ráz nouzo- vého řešení. Stávají se nerozlučnou složkou motorizace dopravy vlivem nízkých provozních nákladů, představu- jících jen zlomek provozních výdajů u vozů jak s benzi- novým, tak i Dieselovým motorem. Nejrozšířenější jsou generátory na zplynování dřeva a dřevěného uhlí, dnes také nejpropracovanější, zatímco generátory na antracit, koks, naftalin, hnědé uhlí, rašelinu a lisovanou brambo- rovou na jsou zatím bu ve stadiu pokusů nebo na pře- chodu do praktického používání. Nejjednodušší je na příklad generátor na dřevěné uhlí. U generátorů na dřevo je již složitější čistící a chla- dící zařízení, nezbytné u většiny pevných paliv. Problém je: snížit vhodnou konstrukcí a volbou materiálu rozmě- ry a váhu generátoru a jeho příslušenství na nejmenší přijatelnou míru při dodržení všech vlastností, kladených na generátor, jako je rychlé uvedení v chod a posky- tování co nejčistšího plynu za všech obrátek motoru. Nejvìtší možnosti nejlevnìjších paliv Užitím chromové litiny byla nahrazena těžká šamo- tová vyzdívka pecí generátoru výhodnějším materiálem a elektrické ventilátory zkrátily dobu potřebnou k uvede- ní generátoru do chodu. Montáž generátoru s příslušen- stvím na dvoukolový vozík usnadnila zavedení generáto- ru hlavně u autobusů a osobních vozů. Největší možnos- ti skýtají právě nejlevnější pevná paliva, jako je dřevo, hnědé uhlí, rašelina a briketovaná bramborová na . Již dnes se dá úspěšně spalovat odpadkové dřevo a hnědouhelné brikety, nejlevnější paliva, jež mohou být po této stránce překonána jen rašelinou a bram- borovou natí. Zvláště poslední dva druhy pevných paliv dávají zemědělství možnost soběstačnosti v oboru pohonné látky. Množství bramborové nati, asi 1000 kg na hektar, je při rozmachu pěstování brambor u nás takové, že by zajiš ovalo zemědělci provoz dosavadním odpadním produktem. Pořizovací cena tohoto paliva by byla tak nízká, že by s ní nemohl žádný jiný druh soutěžiti, tím méně pak potahy. Lisovaná bramborová na ve vhodném generátoru by umožnila úplnou motorizaci zemědělství, nedosažitelnou s použi- tím žádného jiného paliva! Hnědouhelné brikety by byly opět ideální pohonnou látkou v hnědouhelných oblastech a jejich okolí, a rašelina, patřící mezi nejlevnější paliva vůbec, opět v oblastech rašeliniš . U generátorů na pevná paliva můžeme sledovat zajímavý vývoj. Nejdříve šlo o prokazování jejich upotřebitelnosti, dnes je v popředí snaha po jejich hospodárnosti. V nejbližší době půjde o zdokonalení obsluhy generátorů samočinnými pomoc- nými zařízeními a také o usnadnění plnění a čištění. Rozmach zemìdìlství Dokonalý generátor na nejvýhodnější druh pevného paliva v jednotlivých oblastech představuje celý soubor vděčných problémů pro konstruktéry, nebo jednak osvobozuje střední Evropu od závislosti na dovážených tekutých pohonných látkách a jednak přináší úsekům hospodářství takřka nedotčených motorizací, jako je například zemědělství, možnost úplné motorizace na základě vlastní pohonné látky. Tím by ztratil kůň svoji dnešní největší výhodu proti motoru všude tam, kde je intensivní hospodaření a potřeba získat co nejvíce potravin a průmyslových plodin z 1 ha půdy, o něž se dosud člověk dělil s potahem. Tím by přirozeně vzrostla soběstačnost střední Evropy ve výrobě potravin. Vidíme, jak dalekosáhlé možnosti se otvírají motorizaci při použití pevných paliv. (Zlín – Km.) Po téměř 60 letech od vyjití článku můžeme kon- statovat, že pohon automobilů se začíná pomalu opět orientovat na plyn. Nikoliv generátorový, který si vyrábě- lo každé vozidlo samo, ale propan butan nebo zkapal- něný zemní plyn, který se dá koupit u čerpací stanice (poznámka redakce – JaP). NEJLEVNÌJŠÍ pohonné hmoty Název článku jsme bez úpravy převzali z dvanáctého čísla časopisu Teplo a svět- lo, který vyšel v roce 1941. Věříme, že přitáhne pozornost většiny čtenářů, pro- tože tento problém není ohraničený časem. Dnes se už neptáme čím náš automo- bil pohánět, ale spíše hledáme čerpací stanici, kde je benzin či nafta o pár deseti- haléřů levnější než jinde. Článek otiskujeme v původním znění. Kromě mnoha u nás používaných automobilových generátorů dovážených ze zahraničí byly používány i výrobky českých firem, např. firem Cankař nebo Janka, jejíž schema generátoru přetiskujeme Širokou nabídku výrobků z fotovoltaických článků nabízel na výstavě HOBBY 99 v Českých Budějovicích sám Ing. Milan Tomeš, CSc., majitel firmy TETOM – solární energie z Prostřední Bečvy. Zájemci mohli získat například nej- menších aplikace pro solární dobíjení tužkových baterií nebo velké fotovoltaické panely, vhodné pro úsporné sví- cení na chatách a karavanech. S Ing. Milanem Tomešem, CSc., připravujeme pohled na jeho firmu, která se vývo- jem a výrobou fotovoltaických aplikací už několik roků zabývá. Teplovodní kotel na dřevo, který na výstavišti představo- val Ing. Václav Hamberger z firmy Agromechanika Lhenice v.o.s., rozšiřuje paletu českých výrobců kotlů na biomasu. Jejich typ kotlů je určen především pro vytápění rodinných domků nebo bytů, jež mají vlastní kotelnu. Některé výrobky ze Lhenic nabízejí kombinace kotle na dřevo se zabudovanou elektrickou přímotopnou jednotk- ou. Jsou vhodné pro přechodné období, kdy je potřeba temperovat obytné prostory, a naopak v době silných mrazů znásobuje výkon kotle při spalování biomasy. Nový typ tepelně izolačního materiálu RAYFIELD jsme objevili v expozici firmy SELEK, s.r.o. Odrazová izolace na bázi pěnofólie označovaná za materiál nové generace, má podle ředitele obchodní firmy SELEK Ing. Vladimíra Sedláčka schopnost odrážet až 97 % sálavého tepla. Strukturu tvoří ekologicky čistá pěna, potažená ze dvou stran čistým tenkým vyleštěným hliníkem. (moh) HOBBY 99 ÈESKÉ BUDÌJOVICE

Se zájmem jsem si přečetl článek „Komíny mohou ohrožovat.“ Vzhledem k tomu, že naše firma se zabývá problémy komínů několik desítek let a působíme v regi- onu s velkým množstvím palivového dřeva, byli jsme také jedni z prvních, kteří se s problémy odtahů spalin od kotlů na dřevo setkali. Po zahájení výroby kotlů na dřevo v Červeném Kostelci – pan Verner a v Bělé pod Bezdězem – pan Cankař byl o tyto kotle v našem regi- onu velký zájem. Tehdejší normy pro komíny – mimo jiné v malé obměně jsou platné dodnes, nepředepisova- ly zvláštní požadavky na komíny. Obecně pro spotřebiče na dřevo platí stejný požadavek na komíny jako pro spo- třebiče na pevná paliva tzn. může být použit jednovrst- vý komín bez komínové vložky. Po nainstalování řady kotlů v oblasti s nižšími teplotami – oblast Krkonoš – se začaly objevovat problémy s kondenzací spalin. Tyto problémy narůstají následujícími faktory: – nižší tepelně izolační vlastnosti komína – délka komína mimo zateplený prostor budovy – vlhkost spalovaného dřeva – prodleva mezi topnými cykly kotle – předimenzo- vání kotle Je-li redukován vliv těchto faktorů na minimum, teplota spalin neklesne pod rosný bod, pak je možné kotel bez problémů provozovat připojený i na jed- novrstvý komín – např. cihelný. Samozřejmě že pro výrobce a prodejce je lepší, pokud mohou do svých materiálů napsat, že daný kotel neklade žádné požadavky na komín. Na druhou stranu stále ještě platí vyhláška č. 111/81 Sb., kde v § 3 odst. 1.h je citována povinnost majitele objektu, vyžá- dat si vyjádření příslušného kominíka pro připojení jakéhokoli spotřebiče na komín či při změně druhu pali- va. Bohužel toto ustanovení je mnohdy nerespektováno a hlavně při připojování kotlů na pevná paliva a dřevo. Proto jsme s výrobci projednávali, že do svých materiálů uvedou nutnost vyjádření příslušného kominíka před připojením spotřebiče a zároveň budou upozorňovat na případné technické problémy. Na jedné straně nemohu souhlasit s jednoznačným stanovením světlosti komínového průduchu panem Lohrem. Ke stanovení světlosti je nutné vedle průměru kouřového hrdla znát ještě výkon spotřebiče, délku, výšku, průměr a tvar kouřovodu, účinnou výšku komína, výstupní teplotu spalin, nadmořskou výšku daného ob- jektu, tepelně izolační vlastnosti komínového průduchu a případně hmotnostní tok spalin a konfiguraci terénu. Teprve se znalostí těchto veličin je možné provést výpočet nutného průměru komínového průduchu. Na druhé straně plně souhlasím s tím, že dokonce i kominické firmy vložkují komíny vložkou o menším průměru než je nutné. Dokonce používají nevhodné materiály pro vložkování komínů. Zde je totiž hlavní pro- blém ve snaze daných firem danou práci provést i za cenu neověření si technického řešení. Použití vložky o menším průměru je dané tím, že do stávajícího komí- nového průduchu není možné vložku o větším průměru osadit. K tomu by bylo nutné komínový průduch rozšířit. Mnoho takových firem se domnívá, že by bylo nutné komínové těleso vybourat a zvětšit. To je ale velmi nák- ladné a spojené s velkým zásahem do obytných částí budovy a s následným velkým nepořádkem. Takovou situaci dokáže naše firma vyřešit pomocí komínové frézy. Díky tomuto zařízení jsme schopni zvětšit světlost stávajícího průduchu až o jednu třetinu tlouš ky obvodového zdiva bez nutnosti bourání. Veškeré práce probíhají uvnitř komína a obytných částí se práce v pod- statě nedotkne. Při tomto řešení je potom možné např. do stávajícího průduchu o světlosti 150 mm osadit komínovou vložku až o maximální světlosti 220 mm. Naše firma provádí veškeré práce spojené s komíny po celém území ČR. Spolupracujeme s mnoha mon- tážními, topenářskými či stavebními firmami, kterým formou subdodávky řešíme problémy s komíny. Zároveň frézování nabízíme i kominickým firmám, které potom samy osadí novou komínovou vložku. Dosavadní poznatky jednoznačně potvrzují, že každá činnost potřebuje odborníky. Sebelepší tepelný spotřebič nebude dobře fungovat se špatným komínem a opačně. Je proto třeba změnu způsobu vytápění řešit jako komplexní záležitost a jednotlivé kroky vždy pro- jednat s příslušnými odborníky. Jedině tak vložené fi- nanční prostředky uspokojí potřeby našeho zákazníka. A to je naším společným cílem. 1122 RADYAZKUŠENOSTI V plném znění otiskujeme článek Mgr. Jiřího Brožka z firmy KomínSOS. Komíny mohou ohrožovat Reakce na èlánek ve 3. èísle Alternativní energie str. 25 Pohodlí, účinnost, hospodárnost, spolehlivost, bezpečnost a estetický vzhled, to jsou hlavní charakteri- stické znaky, které očekáváme od nejrůznějších topidel v interiéru našich obydlí. Na rozdíl od běžného otevřeného krbu, který má účinnost spalování okolo 10 %, mají krbové vložky především vyšší účinnost. Na našem trhu je nyní k dispozici velké množství výrobků. Podle systému spalování, postavení spalovací komory a podle kvality i ceny krbové vložky, můžeme hovořit o jejich účinnosti 50 až 60 %, výjimečně i více. Dále je můžeme rozdělit na jedno a dvoupláš ové. Dvoupláš ové jsou většinou opatřeny ventilátorem a přímo řeší ohřev vzduchu a jeho výfuk ven do místnos- ti. Jednopláš ové vložky tvoří vlastně jen ohniště, které- mu se ohřívá pláš a vzduchový systém se musí k němu vybudovat. Dvoupláš ové vložky jsou proto jednodušší na instalaci. Prosklená může být čelní, boční, a nebo dokonce i zadní stěna krbové vložky. Podle výkonu vložky lze teplý vzduch rozvádět i do sousedních místností. Jako palivo se uvažuje z převážné většiny dřevo, i když některé vložky mohou spalovat i uhlí (uhlí samozřejmě nemohu z ekologických důvodů ani v nejmenším doporučit). Krbová vložka je zdrojem rychlého tepla. Na krbových vložkách s otevřeným teplovzdušným systémem, kterých se u nás nabízí 99 %, bych však nes- tavěl hlavní vytápění domu, protože jakýkoliv ohřev vzduchu a jeho následná cirkulace je z dlouhodobého hlediska nezdravá. Souběžně se vzduchem je do vložky nasáván mimo jiné i prach. Jeho částečky se přepalují a vzduch se přesušuje. Díky cirkulaci vzduchu vzniká výrazný teplotní rozdíl u stropu a u podlahy místností 10 i 15 °C. Některé typy krbových vložek už řeší lepší rozložení teplot. Hlavní problém však vystupuje při dlouhodobém užívání krbových topidel a souvisí právě s přepalováním prachových částic a vysoušením vzduchu, což může vyvolávat problémy s vysycháním sliznic, astmatické problémy, větší náchylnost k alergiím a celkově snížit obranyschopnost organizmu. Doporučuji proto jakékoliv otevřené teplovzdušné systémy spíše na příležitostné topení, jako rezervu pro případ výpadku hlavního zdroje vytápění, nebo na chatu či chalupu. Budete tak moci při minimální vstupní inves- tici s nízkými provozními náklady plně využít účinek rychlého tepla a blahodárného pohledu na oheň. Příště: kachlový sporák V minulém čísle jsme přiblížili některé poznatky a zkušenosti s využíváním otevřených krbů. Nyní se věnujeme krbovým vložkám. Při rozhodování, co od takového topidla očekávát, a jaké možnosti jsou po technické stránce schopné našim potřebám zajistit, vysvětluje kamnář Vít Pešek z Českého Krumlova. Krb, sporák nebo KACHLOVÁ KAMNA ? Krbová vložka s prosklenou zadní stěnou

1133 VYTÁPÌNÍ Dotaz: V našem velkém rodinném domě je v přízemí malá potravinářská provozovna. K domu je ještě přistavěna přístavba se sociálním zařízením pro zaměstnance. Předloni byl v naší obci zaveden plyn, topíme tedy ply- nem. Z provozu firmy nám však zůstává poměrně dost papírového odpadu, zejména kartonů, který je škoda nevyužít. Přemýšleli jsme tedy, jestli by bylo možné do stávajícího topného systému zařadit ještě kotel na pevná paliva. Každý z kotlů by byl na opačném konci budovy. Vždy po dostatečném nahromadění odpadu by se odstavil plynový kotel a spustil kotel na odpad. Prosím vás o radu, jestli je toto z hlediska bezpečnosti vůbec možné, jaký typ kotle by připadal v úvahu, chceme-li kromě papíru (který samozřejmě nepokryje zimní potře- bu tepla) spalovat např. peletky, štěpku či slámu. Odpovìï: Spalování kartonů a papíru je v zásadě možné. Je však nutné posoudit další vlastnosti „paliva,“ jako je potisk kartonů, zda a jak jsou znečištěny od zboží, které je v nich uloženo apod. Nejlépe je domluvit se přímo s naší firmou, která odebere vzorky a na základě roz- boru se vyjádříme ke vhodnosti a možnosti spalování. K dotazu můžeme dodat, že spalování těchto materiálů umíme: 1. V drcené formě v automatických kotlích o výkonech nad 100 kW, kde je možné palivo míchat s pilinami, štěpkou, peletami apod. 2. V nedrcené formě v našich klasických pyrolytic- kých kotlích a to tím způsobem, že se kotel roztopí dře- vem nebo dřevěnými briketami a na tuto vrstvu se při- kládá papír, či karton. Tento způsob je však časově náročný na obsluhu, zato investičně méně náročný. Naše firma má v provozu kotle na spalování papíru, slámy, kůry, pilin, štěpky a dále jako doplněk paliva používáme plevy, odpad z krmných směsí apod. Takže se dá říci, že umíme spalovat a máme praktické zkuše- nosti s veškerou biomasou. K jednotlivým palivům, tak jak je předloží zákazník, provádíme spalovací testy v naší firmě na vlastním zařízení a na základě těchto testů navrhneme vhodnou technologii spalování a následně pak garantujeme složení spalin i popela. Větší kotelny jsou vesměs bezobslužné, dále s možnos- tí výroby páry a také s možností střídání paliv. Toto je však vždy výsledek návrhu zpracovaného přímo pro konkretního zákazníka na jeho podmínky. Odpověd připravila firma VERNER a.s., Červený Kostelec SPALOVÁNÍ kartonù a papíru Odpovídáme na dopis jednoho našeho čtenáře, jehož problémy má asi více českých firem. Jedná se o likvidaci obalových kartonů a papíru z podnikání. „Celkem mám devadesát kusů repasovaných měděných kolektorů, původně byly v plechu a nyní jsou v nerezové úpravě. Jejich pomocí si ohřívám vodu ve velkém 25 m3 zásobníku, ze kterého podle potřeby vyhřívám skleníky. Vodu rozvádím do roštů s velkým objemem vody, takže mně stačí nižší teplota i v období mrazů. Když například zásobník ohřeji sluncem na 40 °C, tak můžu vyhřívat skleník i do -10 °C celou noc, tj. od 20 do 6 hodin ráno, pak teprve přiložím v liti- novém kotli černé uhlí. Kotel ale už odstavím a nahradím plynovým vytápěním. Už dříve jsem z eko- nomických důvodů odpojil a zrušil elektrokotel na 45 kW. Po zdražení elektřiny to opravdu nešlo utáhnout.“ Soukupovi mají 500 m2 skleníků, z nichž jsou dvě třetiny postavené podle zahraničního vzoru. Pod sklem pěstují řezané květiny, hlavně gerbery a růže, asparágus atp. Pro kvalitní výpěstky si jezdí po celý rok do jejich hořické prodejny „Květinka“ zájemci ze širokého okolí. Ladislav Soukup je současně šikovným řemeslníkem a všechny skleníky si vystavěl sám se syny. Díky hydro- ponickému pěstování rostlin tak může konkurovat kvali- tou i cenou dováženým květinám. Cesta za spolehlivým doplňkovým solárním systé- mem ovšem nebyla jednodu- chá ani laciná. První pokusy se díky nezkušené montážní firmě moc nepovedly. Dokonce nám ukázal odlože- ný původník výměník, který svými rozměry (délka 4 m) a konstrukcí slušel spíše zas- taralé panelákové výmě- níkové stanici, a ne jemnému solárnímu systému. „Než se mi zařízení rozehřálo, tak už bylo sluní- čko za obzorem,“ chytá se ještě dnes – při vzpomínkách na práci nezkušené firmy – chodovický zahradník za hlavu. „Navíc jsem měl kolektory pospojované trubička- mi z umělé hmoty. Jednou mi při přehřátí systému praskly a foukala mi z nich pára nemrznoucí kapaliny. Systém nebyl ani vyvážený a jeho ekonomika byla velice špatná. Nyní po rekonstrukci dovede systém využít příchod jarních slunečních dnů a významně uspořit provozní náklady na vytápění skleníků. V průběhu let- ních dnů si sluncem pomáháme ohřívat vodu venkovního bazénu. Koupání je potom příjemné.“ Ladislav Soukup odhaduje, že ho investice do solár- ního systému přišly téměř na půl miliónů korun. Splnil si však dávný sen, mít vlastní sluneční kolektory, které by úsporně podpořily pěstování rostlin během celého roku. Připravil: Jiří Mohaupt Už v minulém čísle jsme přinesli informace o zvláštní konstrukci skleníků, které jsme objevili v zahradnické provozovně v Chodovicích nedaleko Holovous. Když projíždíte po hlavnísilnicimeziJičínemaHradcemKrálové,můžetenastřešezahradnictvívidětivelký solární systém, pokrývající celou střechu. Majitel a zahradník Ladislav Soukup si instalací slunečních kolektorů naplnil dávný sen. Energii slunce využívá už druhým rokem. Skleníky šetøí energii ZAHRADNÍK SI SPLNIL SEN Celou střechu provozovny zabírá solární systém, který Ladislav Soukup využívá druhým rokem jako doplňkový zdroj pro ohřev skleníků svého zahradnictví. PostScript obrázek (VERNERlogo)

1144 VYUŽITÍBIOMASY Léto je pøíprava na zimu Pěstitel si ponechává menší díl předcházející zimní sklizně sloní trávy na zátop svého kotle na dřevo v příští zimě. Část stvolů, které neztopil, leží od února ve stodole a čeká na svůj letní čas. Ve vhodnou dobu je majitel po částech vynáší na pěkné letní počasí a začíná se svým rituálem. Pøírodní podpalovaè Tento název již odhaluje počínání našeho hostitele. Ze zbylých stvolů totiž vytváří (nebo vyrábí?) kulaté balíčky, které mu v zimě velmi pomáhají. Stvoly naseká sekyrkou nebo nastříhá zahradnickými nůžkami na části dlouhé asi 30 cm a zabalí je volně do starého novi- nového papíru. Tím si vytváří zásobu přírodního topiva na roztápění kotle. Do novin zabalí i zbylé odpadlé listy a za několik dní s tím správným letním počasím je s prací hotov. A jak se zatápí? Do vyčištěného topeniště se vloží 2 balíčky „pod- palovače,“ zapálí se a v brzké době se již doplňují větší kusy dřeva. Ty od vydatně hořících stvolů bez problémů chytnou. Odpadá postupné přikládání dřeva od těch nejslabších průměrů až po ty největší, které je časově náročné a úspěch nemusí být vždy zaručen. Závìreèné vyznání „Na tento způsob zatápění jsem přišel náhodou. Z původních nasekaných asi 0,5 m dlouhých stvolů na topení vždy zbyl na zemi nějaký odpad. Zabalil jsem ho do několika novin a hodil do kotle. Nakonec se z toho stala cílená činnost, která přináší časovou úsporu při zatápění a zvyšuje jistotu, že kotel správně chytne. Mohu s tím bezpečně zatápět v krbu i třeba v jiných kamnech. Když jsem byl malý, tak můj otec vyráběl na zatápění tzv. dračky. Uměl rozsekat smrkové špalky tak, že vypadaly jako kuchyňské prkénko, samozřejmě bez držátka. Ta potom nožem dělil podle letokruhů na velmi malé průřezy, že již mohly chytnout od hořícího papíru. Ty dračky byly doma vždy v zásobě a matka jimi sama zatápěla kamna. Někdy s nimi i podepřela kytky v květináči. Já na to čas nemám. Používal jsem na zátop větvičky a větve z prořezu stromů v zahradě, ale byla to práce náročná. Byl jsem poškrábán a po každém zátopu jsem si musel mýt ruce. Nyní je pro mne příprava mého podpalovače činností, při které si duševně odpočinu, dělám ji na čerstvém vzduchu a zatápění je čistá práce. Napadlo mne taky, že by se ze sloní trávy mohly podpalovače vyrábět průmyslově na nějakém stroji. Asi by byly lépe zabalené, než to dokáži já, ale co vám mám dále vyprávět? Pro nás důchodce to je docela příjemná činnost. A jestli chcete, můžete tam i napsat, že dnes jsou noviny tak silné, že je používám jako jednorázové „rukavice“. Házím je do kotle s každým polenem na přikládání a nemusím si ruce mýt. Ušetříme tak i za vodu z našeho obecního vodovodu.“ Na náš dotaz, jestli hostitel používal pevný podpalovač, odpověděl že nikdy. Připravil: Jaroslav Peterka TRÁVA roztápí KOTEL Stvoly pro zkracování jsou připraveny Zkrácené stvoly se vejdou do přepravky Takto vypadají zabalené stvoly na podpal V našem časopise jsme přinesli již dva články o využití sloní trávy, neboli ozdobnice čínské, neboliMiscanthussinensisAnderss.Náščtenář,odkteréhojsmeprvníinformacičerpali,pro vás připravil další materiál s několika snímky o různorodosti využití této perpektivní trávy. × Taková krásná úroda čeká na svoji sklizeň až v únoru roku 2000

1155 Vrátíme se do školy Ze školy si pamatujeme, že energie, její formy a pro- jevy se dají popsat velmi rozsáhle. V tomto článku se spokojíme s tím, že obecně je energie míra různých forem po- hybu hmoty anebo jinými slovy je to schopnost konat práci. Neméně důležitý je zákon o zachování energie. Podle něho je energie nezničitelná a přechází pouze jedna ve druhou. Kdybychom nepokračovali dál, může si někdo myslet, že energie je na naší Zemi dost, žádné nebezpečí jejího zániku nehrozí a každý si může bu koupit nebo odebrat zdarma potřebné množství. Které energie potøebujeme Pravěkému člověku postačila „výroba“ tepelné ener- gie z ohně ze dřeva, který současně i osvětloval. Později se začala využívat energie domácích zvířat, větrná (pohon lodí – plachetnice, mlýny) a vodní (závlahy, mlýny). Ke konci druhého tisíciletí už vývoj nabral na obrátkách. Byla zavedena „výroba“ energie mechanické pomocí parního stroje, byla objevena energie chemická, elektromagnetická i tzv. vnitřní (volná, sluneční, jaderná). Méně výkonnou „výrobu“ energie ze dřeva, větru a vody nahradi- la „výroba“ energie z uhlí a ropy (benzin, nafta). Dříve vyráběný umělý svítiplyn z uhlí byl nahrazen zemním plynem. V atomových reak- torech probíhá uměle vyvolaná a řízená jaderná štěpná reakce hmoty. Problém je forma energie Až do světové ropné krize v roce 1973 si svět cel- kem pohodlně užíval všechny formy energie vyjmenované v předcházející kapitole. V tomto roce se státy vyvážející ropu, sdružené v organizaci OPEC, domluvily, omezily těžbu ropy a začaly její cenu postupně a dlouhodobě zvy- šovat. Vlády i obyvatelé si uvědomili, že taková situace může nastat i v době, kdy se těžená zásoba ropy nebo jiného zdroje energie bude blížit k vyčerpání a ve světě či vlastní zemi nebude již existovat jiné ložisko. Zde domi- noval problém vyčerpání zásob, který začal být řešen ra- zantnějším přístupem k jiným zdrojům energie – viz dále. V roce 1986 došlo ke známé katastrofě v jaderné elektrárně Černobyl v bývalém Sovětském Svazu a svět si uvědomil další nebezpečí výroby energie. Zde domi- noval nový prvek a to v podobě masového a dlouhodo- bého ohrožení života i zdraví obyvatel. K tomu se později přidal problém budování úložiš vyhořelého pali- va, které musí být hlídány a obhospodařovány po něko- lik stovek let. Pøejdeme na vytápìní Nyní si vysvětlíme, proč jsou v předcházející kapitole slova výroba energie v uvozovkách. My energii nevy- rábíme, my ji pouze přeměňujeme z formy v podobě uhlí, ropy a zemního plynu (tzv. fosilní paliva vzniklá před mil- iony let) na formy, které již nemají žádné další účinné formy přeměny. Z tepla z našich kamen již neumíme vyrobit elektrický proud pro osvětlení, pohánět s ním automobil, či motorky domácích spotřebičů. Z energie brzděného auta bychom teplo nebo elektrickou energii vyrobit sice uměli, ale kolik by takový automobil stál, zda by se ještě hodil k ježdění a jak bychom se získaný- mi energiemi manipulovali? Uhlí, ropu a zemní plyn tedy řadíme k for- mám energie, které jsou na Zemi konečné, vyčerpatelné, které se za našeho života nebo za další generace již neobnoví, tedy energie neobnovitelné. Dříve se používalo i slovo konvenční. Tyto energie mají různé formy odpadu, které zatěžují životní prostředí a poškozu- jí zdraví obyvatel. Energie obnovitelné (nekonvenční) jsou naopak ty, jejíž formy pocházejí ze slunečního záření a jsou pro Zemi, pokud bude svítit naše Slunce, prakticky nevyčer- patelné. Mezi ně řadíme energii sluneční, větrnou, vodní, geotermální (teplo pod povrchem země, nikoliv teplo magmatu uvnitř zeměkoule) a energii biomasy. Přímořské státy mohou ještě využívat energii mořských vln, účinky přílivu a odlivu, rozdíl teplot mořské vody u hladiny a ve větší hloubce apod. Tyto energie jsou bezodpadové a živ- otní prostředí již dále nezatěžují. Pěstování a spalování biomasy dokonce váže z ovzduší oxid uhličitý, jehož množství v atmosféře se spalováním fosilních paliv poma- lu ale jistě zvyšuje se známým problémem zvyšování neg- ativních účinků skleníkového efektu. Všechny obnovitelné energie jsou sice zdarma, ale většina z nich je tzv. nestabilních t.j. nemůžeme je využít kdykoliv se nám zachce (v noci slunce nesvítí, existuje bezvětří, v létě jsou průtoky v tocích minimální, v zimě je půda promrzlá atd.). Abychom je mohli využívat, musíme pro ně něco vyvinout, postavit a provozovat. A protože při vedení naší domácnosti jsme skrytými ekonomy každý z nás, jistě pochopíme, že se dá spočí- tat, kolik to bude stát a kolik bude stát jednotka energie z našeho obnovitelného zdroje. Potom již není problém porovnat, zda je výhodnější (za respektování všech klad- ných i záporných vlastností obnovitelných zdrojů), vytápění uhlím nahradit spalováním dřeva nebo tepel- ným čerpadlem, elektropřípravu TUV slunečním zářením, umělé osvětlení větrnou energií, přímotopy napojené na elektrárnu vlastní malou vodní elektrárnou atd. atd. A název èasopisu? Alternativní energie jsou všechny formy energie postavené proti jiné formě. Důvod alternativního řešení jakéhokoliv problému je prostý. Pokud nám na původním řešení cokoliv zásadně vadí, hledáme řešení na jiném principu, kde by to co nám vadí, bylo eliminováno, tedy vyloučeno. Nové řešení by mělo být vždy výhodnější než předcházející, staré. Alternativou bydlení v pan- elových domech je bydlení v rodinném domě, alternativou dopravy vlastním autem na chatu je doprava veřejná, alternativou stravování v restau- racích je stravování doma, alternativou vytápění uhlím je vytápění plynem atd. Náš život sestává vlastně z neustálého rozhodování čili výběru alternativ. V časopise ALTERNATIVNÍ ENERGIE se snažíme srozumitelnou formou vysvětlovat jakou formu energie lze nahradit jinou formou neboli jinou vhodnější ener- getickou variantou. Z vašich dopisů chápeme, že impulsem vašeho rozhodování je cena paliv a energie z neobnovitelných zdrojů, kterou porovnáváte s cenou a technickými i provozními možnostmi obnovitelných zdrojů. Že přitom zpětně vylepšujete životní prostředí je jen chvályhodné a ocení to příští generace. Svým způsobem je ale také žádoucí náhrada jed- noho neobnovitelného zdroje jiným neobnovitelným zdrojem. Týká se to případu, kdy uhlí nahrazujeme plynem nebo propan-butanem. A pokud někdo z nás není spokojen např. s přípravou TUV pouze sluneční energií, může být jeho alternativou kombinace s ohřevem nočním proudem nebo zcela návrat k noční- mu proudu. Takový už je, bohužel, život. Na závěr uvádíme, že už se nebudeme vědomě vracet k energii atomové. Je to specifická energie se svými klady i zápory, o jejíž vlastnostech se můžete dočíst v jiných časopisech. Připravil: Jaroslav Peterka K zodpovězení této otázky nás přinutil dopis našeho čtenáře, který se nedovede v tomto názvosloví orientovat. Pokusili jsme se o odpově , která by mohla zaujmout i ostatní z vás. ALTERNATIVNÍ èi obnovitelná ENERGIE? ALTERNATIVNÍENERGIE

1166 BIOMASA V èem je problém? Jarní sázení resp. napíchání připravených řízků do země je tou nejmenší starostí. Protože mladá rostlina si svůj kořenový systém teprve vytváří a okolní "tráva" ho má již vybudovaný, rychle by malé větévky topolu přerost- la a téměř zadusila. Názorně to dokazuje výše uvedený obrázek, kde byste větévky topolu, budoucí zdroj paliva, mohli hledat lupou. Klasické øešení Běžné je vyžínat trávu kolem rostlin srpem, ale to je práce na dnešní dobu málo produktivní. Modernější řešení využívá křovinořezů. Naší redakci se podařilo přesvědčit jednoho pěstitele k následujícímu pokusu. Tráva hubí trávu V dnešní době přebytku sena z posekaných, ale nesvezených luk se nabízí jeho použití pro mulčování např. topolové plantáže. Z projíždějícího naloženého valníku se shazují jednotlivé dávky na zem a pomocí vidle se upraví kolem každé rostlinky. S těžkým mokrým zahnilým senem se pracuje nejlépe, protože se dobře kolem rostlin "tvaruje" a svojí hmotností přit- lačí vzrostlou trávu k zemi, kde se snadněji zadusí. Suché čerstvé seno není vhodné protože je lehké, vzrostlou trávu nepřitlačí a ta jím jednoduše proroste. Práce není fyzicky namáhavá a pro rychlejší zakořenění a vzrůst topolů se v prvním roce vyplatí. Mulčování se může v létě ještě jednou opakovat nebo se po čase vidlemi jen přeloží původní seno na osamocené pro- rostlé shluky trávy, viz následující obrázky. Vodní režim a hnojivo Mulčování prospívá mladým stromečkům ještě vícekrát. Vrstva zahnilého sena brání většímu odparu vody z půdy a při suchém počasí se nesnižuje přírůstek dřevní hmoty. Seno nakonec stejně shnije a svými živ- inami obohacuje okolní půdu. Ve druhém roce není již ochrana stromků před trávou nutná, protože jsou již větší a převyšují travní porost. To je již doba, kdy nám plantáž roste sama bez našeho sebemenšího fyzického přičinění. PÌSTOVÁNÍ KANADSKÉHO TOPOLU S kanadským topolem jsme se seznámili v reportáži Neznašov vyšlapává cestu v březnovém čísle našeho časopisu. I když tou nejobtížnější částí může být úvodní „papírování“ kolem založení plantáže, tou další nejobtížnější částí pěstování je udržení založené plantáže první rok. Větévky kanadského topolu se po výsadbě „dusí“ Prorostlá trávaOsvobozené „stromečky“ rychle dorůstají

1177 SLUNEÈNÍENERGIE–tepelná A vzdálenosti? Neznašovští doporučují sázení ve dvou řadách ve vzdálenosti 80 cm. Rostliny jsou též od sebe 80 cm. Poté je vhodné ponechat volný pruh cca 3 m pro průjezd techniky pro sklizeň. Do tohoto pruhu se vykloní větve a kmeny stromů nejsou tolik stíněny před slunečním zářením. Připravil: Jaroslav Peterka Přeložení sena na prorostlou trávu nabízí: Ekologické spalovací kotle PYROS na spalování dřeva a dřevního odpadu s výkonem 20, 28, 32, 40, a 55 kW elektronická regulace vysoká účinnost 80 – 87 % možnost připojení dalšího zdroje vytápění ke kotlové regulaci podstatně zvýšená životnost za stále stejné ceny nenáročná obsluha signalizace provozních stavů obytných prostor Dále nabízíme pro usnadnění přípravy dřeva na topení řadu štípačů s pohonem od vývo- dové hřídele traktoru nebo vybavené elektromotorem. Bližší informace na STS Jindřichův Hradec spol. s r.o. Jarošovská 58, 377 82 Jindřichův Hradec tel.: 0331/321 273, 321 275 fax: 0331/321 278 Kolektory chatu nehyzdí Díky použitým kolektorům s tzv. prismatickým sklem a tmavému rámu zasklení se v kolektorech neo- dráží ostrá barva oblohy a kolektory splývají se střechou. Rovněž v zimě sníh bez problémů sjede a kolektory vyrábějí teplo při přímém slunečním svitu i pod bodem mrazu. Potrubí ke kolektorům by bylo energeticky výhodnější vést vnitřkem chaty, protože jeho tepelné ztráty by zůstávaly v objektu. Majitel se však chystá obložit světlou tepel- nou izolaci potrubí prkny, čímž vznikne falešný trámek natřený luxolem pal- isandr. Systém je trivalentní Nejzajímavější je použitý ohřívač TUV dovezený ze zahraničí. Má objem 500 litrů a jsou v něm instalovány tři vytápěcí vložky. Nejníže je vložka z kolektorů, výše je vložka z kotle na centrální vytápění chaty a nad ní je vložka elektrická. Pokud slunce nesvítí, ohřívá se v zimě voda kotlem a v létě elektrikou. Samozřejmě po celý rok je možná záměna zdrojů podle přání majitele. TUV se používá pro sociální zařízení ubytovaných hostů, v kuchyni a využívá ji i sám majitel. Podle jeho slov má chata po celé léto dostatek solární TUV o teplotě 50 – 60 °C. V ostatním ročním období se solárně předehřátá TUV dohřívá kotlem nebo elektřinou, ale už jen o menší rozdíl teplot, čímž se šetří palivo pro kotel i elektrická energie. Pokud máte zájem se se solárním systémem se- známit blíže, využijte pohostinnosti majitele a vyzk- oušejte si jako ubytovaní hosté jaké je mytí ve vodě ohřáté sluneční energií. Připravil: Jaroslav Peterka Chata Špindler pøevzala solární štafetu Několik set metrů nad chatou Úsvit ve Špindlerově Mlýně v Krkonoších, na které byly před 19 lety instalovány první sluneční kolek- tory(psalijsmeonívčísle1/99Alternativníenergie),jsmeobjevilidalšísolárnísystémnaceloročnípřípravuTUVzroku1998.Podle nadmořské výšky 1240 m n. m. by to mohl být nejvýše položený solární systém u nás. Víme také, že v minulosti se uvažovalo se slunečními kolektory i na Nové české boudě na Sněžce, kterou navrhoval SIAL Liberec. Ty by byly úplně nejvýše. Sluneční kolektory na jižní střeše Pohonná jednotka solárního systému schovaná v koutě za ohřívačem TUV

18

1199 MÌØENÍAREGULACE Světová spotřeba energie SVÌTOVÁ SPOTØEBA ENERGIE KLESLA Poprvé od roku 1982 se loni ve světě spotřebova- lo v meziročním srovnání méně energie. Mnohaletý růst o jedno až dvě procenta byl vystřídán poklesem o 0,1 procenta. „Vidíme dvě hlavní příčiny – jednou je dopad asijské finanční a ekonomické krize, která významným způsobem stlačila spotřebu v Asii, a také teplejší kli- matické podmínky,“ říká analytik britské společnosti BP Amoco Ian McCafferty. Podle studie této firmy se v roce 1998 spotřebo- valo celkem 8477,4 miliónu tun takzvaného ropného ekvivalentu, což odpovídá asi 98 592 terrawatthod- inám. Zvýšit poptávku nepomohly ani klesající ceny, které se například u ropy propadly během roku asi o třetinu. Ropa tak zaznamenala nejmírnější nárůst spotřeby za posledních pět let, pouhé jedno promile, když se u ní nejvýrazněji projevily ekonomické obtíže asijkých zemí a Ruska. Na rozdíl od ropy, kde stagnaci v poptávce dopro- vázely vyšší objemy těžby, uhlí se ve světě méně vytěži- lo i spotřebovalo. „Uhlí se využilo o 2,4 % méně. Může za to nižší zájem v Číně, která je největším světovým producentem a pokračující odklon od této suroviny v Evropě,“ tvrdí McCafferty. Stejný vývoj zaznamenala i Česká repoublika, kde má uhlí na primárních zdrojích asi padesátiprocentní podíl. „I když je uhlí stále domi- nantní, lze očekávat stejný trend jako v západní Evropě. Tedy výstavbu zdrojů na plyn o menším a střed- ním výkonu,“ míní Jiří Gavor z energetické agentury ENA. Právě zvýšenému využití zemního plynu pro výrobu elektřiny se přičítá například růst jeho spotřeby ve velké Británii meziročně téměř o čtyři procenta. Celosvětově se poptávka po plynu zvýšila o 1,3 procenta, kdežto dříve rostlo odvětví zhruba dvoupro- centními skoky. Zde situaci výrazně ovlivnilo počasí. „První i čtvrté čtvrtletí bylo zejména v USA teplejší, než jsou dlouhodobé průměry, což přisuzujeme klimatické- mu vlivu El Niňa,“ říká McCafferty. Jak se vyšší teploty odrazily na spotřebě v České republice, popisuje Jiří Gavor: „Kdybychom přepočetli loňskou spotřebu na teplotní normál, spotřeba plynu by vzrostla o 1,9 pro- centa. Takto jsme však zaznamenali stagnaci.“ V roce 1998 byla průměrná teplota v republice 8,5 stupně Celsia, tedy o osm desetin stupně nad dlouhodobým průměrem. Jadernou energetiku táhly svým více než sed- miprocentním růstem USA. „Způsobila to lepší efektivi- ta reaktorů či menší počet odstávek kvůli údržbě,“ uvedl McCafferty. Evropa naopak od energie z jádra ustupuje, nejvíce Německo, Francie a Belgie. Pramen: MF Dnes 27. července 1999, graf BP Amoco

Panelové domy a celá sídliště jsou odrazem vývojové etapy společnosti, když u nás její kořeny sahají do padesátých let. V tehdejším Československu vznikaly první obytné celky při krajských a jiných velkých městech. Zpočátku si je vynutilo rozšiřování a výstavba nových závodů, na severu Čech také jako náhrada za města a obce, které musely postupně ustupovat povrchové těžbě uhlí. Posléze se při bytové výstavbě prosadila sjednocená architekto- nická typizace a technologie zprůmyslně- ní stavebnictví. Na jejím formování se tehdy podílela vědecká pracoviště ČSAV, vysoké školy architektury a Výzkumný ústav výstavby a architektury. Vyvrcho- lení hromadné panelové výstavby cenově dostupných bytů u nás dochází v závěru 80. let, které je následně vystřídáno zřetel- ným propadem bytové výstavby. Důsledná typizace obytných, občan- ských a dalších staveb, diktovaná nutnou ekonomičností, přispěla k vytvoření unifikovaného výrazu mnoha našich měst a sídliš . Rekonstrukcemi, nástavbami i přístavbami stávajících obytných domů můžeme tento stav napravit, současně zlepšit technický stav domů i vlastních bytů. Přitom dojde k výrazným celospolečen- ským úsporám energie na vytápění a přípravu TUV, které částečně ulehčí rostoucím nák- ladům na bydlení. Rekonstrukce zanedbaného bytového fondu však budou v několikaletém horizontu vyžado- vat miliardové investice, protože v ČR máme přibližně 70 000 tisíc panelových domů a v nich je na 1 300 000 bytů. Při jejich výstavbě bylo použito 34 konstrukčních panelových soustav, které se liší technickým i materiálovým řeše- ním. Odborníci tvrdí, že i stejné soustavy se vlastně liší tím, kdo a kde je stavěl a jaké materiály přit- om používal. Nejrůznějším problémům však čelí i bytové objekty zděné. Státní programy oprav bytových domů mají proto za cíl prodloužit životnost bytových domů o dalších 30 – 50 let, aby tak s novou individuální i komunální výstavbou zajisti- ly jednu z nejzákladnější lidských potřeb. Bytová družstva Pozornost soustře ujeme záměrně na stavební bytová družstva (SBD), protože již od počátku prosazují ucelený rámec oprav panelových domů včetně sanace a zateplení obvodových pláštů a re- konstrukce střech a nikoliv jen pouhé zápla- tování havarijně narušených styků a spár. Jak jsme při návštěvách poznali, jsou to principy hospodárnosti, které nutí družstva takto přistupovat k opravám. Na dalších stránkách proto přiblížíme dobré zkušenos- ti SBD Rozvoj v Ústí nad Labem – Neštěmicích, nabídneme pomoc a zkušenosti některých českých firem, nahlédneme i k sousedům do Německa. 2200 Bytová a občanská výstavba – úspory energie příloha PROBLÉMY A PERSPEKTIVY PANELOVÝCH DOMŮ Domov a bydlení je jednou z nejzákladnějších potřeb každého z nás. Kdosi moudrý řekl, že město je to nejlepší, co si člověk pro svůj život vymyslel. Města jsou výrazem i ohniskem a zdrojem téměř všeho, co lidská společnost vytvořila a dokázala. Zároveň jsou i projevem všech jejích nedostatků, ať už se projevují v sociální nerovnosti nebo nedůstojném životním prostředí. Zahajovaná výstavba bytů a domů ROK CELKEM KOMUNÁLNÍ DRUŽSTEVNÍ PODNIKOVÉ RODINNÉ DOMKY 1990 61 004 10 587 17 159 638 32 620 1991 10 899 1 875 2 314 354 6 356 1992 8 429 1 881 561 78 5 909 1993 7 454 192 350 88 6 824 1994 10 964 1 477 401 277 8 809 1995 16 548 4 594 57 356 11 541 1996 21 481 neuvedeno 8 967 neuvedeno 12 514 Dokončené byty v roce 1998: počet podíl v % Výstavba rodinných domů 8 336 37,6 % Nástavby, přístavba a vestavby v rodinných domech 2 334 10,5 Výstavba bytových domů 6 827 30,8 Nástavby, přístavby a vestavby v bytových domech 2 530 11,4 Domy s pečovatelskou službou a domy – penziony 811 3,7 Byty v nebytových objektech 407 1,8 Adaptace nebytových prostor na byty 938 4,2 Modernizace 6 078 − Dokončené byty celkem (včetně adaptací) 22 183 100,0 Tabulka 1 Pramen: Svaz českých a moravských bytových družstev Tabulka 2 Pramen: Svaz českých a moravských bytových družstev Praha – nová výstavba Černý Most Stavba v Liberci – tepelné izolace na obytném domu

Abychom si dovedli představit v jakém technickém stavu jsou mnohé panelové domy, přinášíme část infor− mací ze zprávy uznávaného odborní− ka na statické problémy staveb Prof. Ing. Jiřího Witzanyho, DrSc., z Fa− kulty stavební ČVUT v Praze, kterou přednesl na celostátním semináři zá− stupců bytových družstev. „Vady a poruchy, které se vyskytují na panelových budovách, mají rozdílnou závažnost. Značný podíl na výskytu vad a poruch má nekvalitní materiál a prove- dení, které ve svém souhrnu způsobují výrazné zhoršení kvality a funkčních vlastností těchto staveb a jejich trvanlivos- ti. Jde především o kvalitu prefabrikova- ných dílců, kvalitu zálivkových betonů a provedení styků, kvalitu tepelně izo- lačních materiálů, těsnících, hydroizolač- ních materiálů a povrchové úpravy. Řada těchto poruch je způsobena nepřesnou montáží a nedodržováním technologic- kých pravidel a postupů. Hromadná rea- lizace typizovaných řešení panelových budov, zahrnujících řadu projektových vad , zapříčiněných neznalostí, zjednodu- šováním a podceněním řady závažných zatěžovacích účinků a vlivů a nerespek- tování jejich vývoje v čase, které spolu s neschopností včas reagovat na výskyt vad a následujících poruch, způsobily hromadný výskyt těchto závad a poruch na realizovaných stavbách. Mezi nejčastěji se vyskytující vady a poruchy mimo jiné patří: – zatékání plochými střechami – zatékání spárami obvodových dílců (s tzv. uzavřenou spárou s trvale pružným tmelem) malá životnost tmelů, nepřípustné tolerance ve spo- jích, technologická nekázeň – vznik trhlin v místech styku panelů (trhliny ve stycích stěnových i strop- ních dílců) – vznik trhlin a oddělování obvodových jednovrstvých dílců od vnitřních nos- ných stěn – statické poruchy a narušování struskopemzobetonových obvodových dílců a koroze výztuže – narušování a rozpad povrchových úprav obvodových dílců, – tepelně technické závady a vznik plís- ní na vnitřním povrchu obvodových dílců – tepelně technické závady mezioken- ních vložek – nedostatečná kvalita betonu vnějších pohledových vrstev sendvičových dílců (rozpad betonu, trhliny, koroze výztuže) – tepelně technické závady a zatékání okenními výplněmi – vadné provedení a koroze klem- pířských konstrukcí – narušení styků a dílců předsazených lodžií, koroze výztuže, odpadávání krycích vrstev, vysouvání stropních lodžiových dílců – tepelné mosty ve stycích obvodových dílců – kondenzace a vznik plísní v okolí ven- tilačních otvorů vestavěných potravi- nových skříní – koroze ocelových konstrukcí balkónů a zábradlí – vady bytových jader – nedostatečné zvukoizolační vlastnosti dělících konstrukcí – nevyhovující vlastnosti z hlediska požární bezpečnosti.“ 2211 Bytová a občanská výstavba – úspory energie příloha VADY A PORUCHY PANELOVÝCH DOMŮ Kdo v poslední době zavítal do německé metropole do Berlína, mu− sel být překvapen nebývalým staveb− ním ruchem. Stranou zájmu tamních firem nezůstala ani velká sídliště pan− elových domů. Stamilióny marek doslova vykouzlily z paneláků mo− derní obydlí, sídlištím daly nový výraz, který si téměř nezadá s nejnovější bytovou zástavbou. Není proto divu, že podle nejrůzně- jších průzkumů zůstávají byty v panelo- vých domech na východě Německa stále oblíbené. Ve více než 2 127 000 bytech v panelácích, z toho nejvíce v Sasku, bydlí přes 30 % východních Němců. Jak zjistil průzkum Ústavu německého hos- podářství v Kolíně nad Rýnem, je 70 až 80 % bydlících v panelových domech se svými byty spokojeno. Investice do rekonstrukcí, zateplování a modernizace panelových domů se ovšem podstatně promítly do zvýšeného nájemného, což už se bydlícím moc nelíbí. O panelové byty se v poslední době stále více zajímají také soukromí investo- ři. Především ovšem o byty ve velkých městech, jako ve východním Berlíně, Lipsku nebo Dráž anech a jejich ceny tak postupně rostou. Naopak se ukazuje, že v panelových domech v menších měs- tech a v okolí velkých průmyslových komplexů, které byly většinou pro nerentabilitu zrušeny, přibývá neoby- dlených bytů. Vliv na to nemají ani až o 30 % nižší ceny takových bytů, než v jiných obytných domech. Podobný vývoj určitě zaznamenáme i u nás. Nikdo nemůže počítat s tím, že se staré panelové domy třeba zboří a postaví nové. Nutné náklady na investice do jejich rekonstrukce ponese nejenom stát- ní rozpočet, ale i samotní vlastníci a nájemníci. Na vytváření potřebného fondu oprav například v bytových družstvech se dnes v průměru dává 500 korun, nutné však bude částky na domácnost zvýšit asi až na trojnásobek. To platí i o pro uživatele bytů v jiných obytných domech. Majitelé rodinných domů už dávno vědí, že zanedbaná údrž- ba se jim později prodraží. Bydlení vyžaduje investice. (moh) Zkušenosti z Nìmecka BYDLENÍ VYŽADUJE INVESTICE MONTÁŽ SLUNEÈNÍCH ZAØÍZENÍ NA KLÍÈ Jiøí HRÁDEK, Plavsko 88, 378 02 Strហnad Nežárkou, tel., fax: 0331/390 967, 0603/49 20 38, e-mail: jhsolar@iol.cz Celoroèní solární ohøev vody, bazénù a pøitápìní

22

Bytová jádra, neboli prefabrikovaný komplet sanitárně – hygienického zařízení patří rovněž k dalším ože− havým tématům rekonstrukcí panelo− vých bytů. Jejich morální hodnota je vcelku nulová, rovněž tak fyzický stav bývá mnohdy katastrofální. Opravo− vat prakticky moc nejdou, a tak něk− teří vlastníci i bytová družstva začína− jí bytová jádra přestavovat. Na rekonstrukci bytových jader se začínají specializovat mnohé firmy. Ob- jevují se i příručky a publikace s technic- kým návodem a množstvím nejrůznějších rad, včetně legislativních. Takovou pří- ručku vydal i Svaz českých a moravských bytových družstev za podpory Jihočeské keramiky a Keramických závodů. Uživatelé bytu by si však předem, než se pustí do přestavby bytového jádra, měli sami zvážit, co v bytě postrádají, a co všechno mohou touto poměrně velkou investicí (cca 50 – 100 000,- Kč) získat. Pár centimetrů pro koupelnu navíc po odstra- nění konstrukce jádra nebo na úkor jiných místností (chodba, předsíň, komora…), dále kvalitnější a estetičtější povrchy a vybavení, ale po pečlivé rozvaze i místo pro novou funkční věc, například větší pračku, sprchový kout, bidet, umývátko na toaletu, koupelné skříňky a podobně. Nejjednodušší je prostorově nechat současný stav. Klasickou vanu, možná pračku, konec. Vhodným uspořádáním a výběrem zařizovacích předmětů však lze i v tak malém prostoru mnohé změnit. Na našem trhu je v současné době velké množství výrobků do koupe- len, které nabízejí i jiné než standardní možnosti. Jsou tvarově tak uzpůsobené, že šetří prostor, aniž by jejich funkce byla výrazně snížena. Uvádíme například řešení pro původ- ní bytové jádro stavební soustavy VVÚ- ETA. Do prostoru instalační šachty není možné pochopitelně zasahovat. Jen v ně- kterých konkrétních případech může dojít k menším rozměrovým korekturám, avšak funkčnost všech rozvodů při dodržení požárních a akustických hledis- ek musí být zachována. (viz schema) Na nové podmínky na stavebním trhu a budoucí zájem o modernizaci bytových jader se připravuje také jeden z největších výrobců zdravotnické keramiky JIKA, a.s., nyní patřící do mezinárodního koncernu LAUFEN. Na podzimním veletrhu AQUA-THERM v Praze chystá například představit novou vysoce účelovou, desig- nově i cenově přijatelnou koupelnovou sestavu, která bude vycházet z malých dispozičních prostor bytového jádra. (viz titulní strana) Sanitární keramika JIKA JIKA – Jihočeská keramika má širok- ou nabídku výrobků pro vybavení koupelen a toalet. Pohybuje se v několika cenových hladinách: – cenově nižší část ( sanitární keramika a koupelnový nábytek JIKA) – cenově vyšší část (sanitární keramika a koupelnový nábytek Laufen) – cenově nejvyšší část výrobků (sanitární keramikaakoupelnovýnábytekDuravit). Ušetřené kubíky vody Výrobce věnuje také velkou pozor- nost technickému řešení splachovadel. Při dodržení prvořadé funkčnosti klozetu i splachovadla se snižuje množství spo- třebované vody. (viz tabulka č. 1) LAU.EN CZ s.r.o. V Tùních 3/1637, 120 00 PRAHA 2 Tel.: 02/24 94 3039, 962 000 31-5 Tel./fax: 02/24 94 2732 Vzorkovna Po – Èt 9 – 17 hod., Pá 10 – 16 hod. 2233 Bytová a občanská výstavba – úspory energie příloha BYTOVÁ JÁDRA a rekonstrukce koupelen Konkrétní příklady úspor vody čtyřčlenné rodiny za rok Spláchnutí 9 l Dvě možnosti splachování 6 nebo 3 l 4× spláchnutí, každý člen rodiny 3× úsporná spláchnutí + 1× celá nádrž, každý člen rodiny/1 den 330 dnů v roce (dovolená) 330 dnů v roce ( dovolená) spotřeba vody 47 520 litrů spotřeba vody 19 800 litrů Sečteno a podtrženo, úspora vody dělá 27 720 litrů, přepočteno na konkrétní vodné a stočné dosahu− jí úspory vysokých částek. Tabulka č. 1 Schema bytového jádra Nový stav – koupelnová sestava OLYMP Původní stav Novinka od firmy JIKA – SET OLYMP pro malé koupelny v panelových domech

Kontaktní tepelně izolační systém je nejpoužívanější zateplovací systém, který se používá jak k dodatečnému zateplení stávajících objektů, tak i při realizaci zateplení novostaveb, reali− zovaných převážně v monolitické technologii. Tento systém využívá tepelných izolantů na bázi polystyrénových desek nebo desek z minerálních vláken, připevňovaných na fasádu lepením a hmoždinkami, s výztužnou vrstvou a finální omítkou. Kontaktní tepelně izolační systém řeší tepelnou izolaci vnějších stěn objek- tu bez ztráty vnitřního obytného prosto- ru. Odstraňuje tepelné mosty a zajiš uje dokonalou pohodu vnitřního prostředí. Aplikace kontaktních tepelně izolač- ních systémů však rovněž otevírá široké možnosti architektonického ztvárnění fasád. Co se týká povrchové úpravy, má projektant k dispozici širokou škálu barevných odstínů, různé zrnitosti omít- ky a různé aplikace jejího stočení. Jako povrchovou úpravu lze variantně použít i mozaikové omítky. Některé firmy nabízejí i možnost provedení finální vrstvy povrch s keramickým obkladem. Příklady řešení: Obr. 1 Obchodní centrum Slavie – IPS, keramický obklad BUCHTAL na kon- taktním systému s izolantem z poly- styrenu EPS-F v tlouš ce 130 mm Obr. 2 Věžové domy na sídlišti Nové Butovice, mozaika jako finální omítka v přízemní partii Co se týká členitosti fasády, nabízí řada výrobců fasádních profilů z poly- styrenu dodávku s již provedenou povr- chovou stěrkou. Provedení těchto profilů, většinou oblých tvarů, je velmi rozman- ité a jejich aplikace velmi jednoduchá. Při lepení fasádních profilů lepidlem k tepelnému izolantu se podle poža- davku architekta nanese příslušný barevný odstín. Tyto profily se používají k zvýraznění okenních a dveřních otvorů, ale též k provedení říms a bosáží. Příklady řešení: Obr. 3 Bytové domy v Tróji, Baumit fasádní omítka, Baumit fasádní profily Obr. 4 Postup aplikace při použití fasádních profilů Další možnost, jak lze ztvárnit fasádu, je přilepení polystyrénu v tlouš kách většinou 2 – 3 cm po provedení celoplošného zateplení. V tomto případě se však armovací vrstva lepící stěrky se sí ovi- nou provádí až po slepení izolantů. Vzhle- dem ke způsobu naná- šení finálních omítek se používají neza- oblené tvary. Příklady aplikace: Obr. 5 Městská knihovna v Kostelci nad Orlicí Méně častý způsob členění fasád je provedení drážek (bosáží) v aplikovaném tepelném izolantu. Toto řešení však zes- labuje v místě drážky tepelný izolant a tím i zmenšuje tepelný odpor fasády. Příklady aplikace bosáží: Pokud se provádějí římsy u vícepod- lažních objektů, je nutno pro jejich tvar volit větší hloubku. Kdyby se taková vodorovná římsa realizovala pomocí zvětšení tlouš ky izolantu, je zde estet- ický problém jejího oplechování. V tomto případě lze s výhodou použít výrobek ze sklocementu. Sklocementová římsa je vyráběna podle individuálního požadav- 2244 Bytová a občanská výstavba – úspory energie příloha Architektonické ztvárnění fasád při realizaci kontaktního zateplení objektů Obr. 1 Obr. 2 Obr. 3

ku architekta. Její tlouš ka stěny je 15 – 20 mm a je vyplněna minerální rohoží nebo polystyrénem. Vzhledem ke své malé hmotnosti se na fasádu kotví hmoždinkami. Kotvící elementy je třeba chránit proti korozi. Připravil: Autorizovaný Ing. Karel Doms Poznámka redakce: První informace o kontaktních za- teplovacích systémech jsme uveřejnili v letošním prvním čísle AE na stranách 6 – 7. 2255 Bytová a občanská výstavba – úspory energie příloha Obr. 4 Obr. 5

2266 Bytová a občanská výstavba – úspory energie příloha Mezi bytová družstva, na které jsme slyšeli chválu, patří mimo jiné SBD ROZVOJ z Ústí nad Labem−Neštěmic. Nejenže se družstevníci pustili včas do zateplování panelových domů, ale postupně zvládají rekonstrukce obvodových plášťů, plochých střech, bytových jader, balkonů i lodžií a v poslední době dokonce moderni− zovali tři výtahy ve věžových domech. Hovoříme o tom s technick− ou náměstkyní paní Eliškou Řehákovou a technikem Martinem Konečným. Představení bytového družstva „SBD Rozvoj spravuje celkem 2336 bytů v části Neštěmice, sousedním Mojžíři a nedalekých Povrlech. Celkem máme 122 vchodů v bytových domech, jejichž stáří se pohybuje od 20 – 30 roků. Přitom zajiš ujeme správu i obecních bytů,“ vysvětluje Eliška Řeháková. „Obvodové pláště máme už kom- plexně zatepleny u téměř 40 % z celkového počtu domů a ekvitermní regulací jsme osadili zhruba 80 % objektů bytového družstva. Z těchto čísel je zřejmé, že jsme hodně investovali. Těší nás, že družstevníci nutnost úspor tepla pochopili, a že si uvě- domili, že se tyto nákladné akce dají za- platit a časem se vynaložené náklady vrátí. Máme za sebou různé porady a školení, kde zjiš ujeme, že v některých jiných bytových družstvech ani nevědí, jak o případnou dotaci požádat.“ A jak je to s vlastními úsporami tepla? „Je důležité na kolik si lidé zvyknou mít nižší teploty v bytech. Měli jsme domy, kde se přetápělo dokonce na 27 – 28 °C a okny se všechno pouštělo ven. Právě pomocí směšovacích bodů postup- ně snižujeme teploty vytápění a tím dosa- hujeme významné úspory tepla. Snižování teplot jsme prováděli postupně, ma- ximálně o 2 °C, aby pokles v dříve přetá- pěných bytech nebyl tak citelný. Úspory skutečně máme a pravidelně spotřebu tepla vyhodnocujeme. V určitých bytech máme osazeny rozdělovače top- ných nákladů, pak je při vypočítávání nákladů zá- kladní složka stanovena po- dle podlahové plochy a spot- řební podle rozdělovačů. Tam, kde nejsou, se počítají náklady pouze z plochy. Ve všech bytech máme vodo- měry na teplou i studenou vodu, je to spravedlivější.“ Jaké systémy jste při zatep− lování panelových domů využili? To už se obracím na stavebního technika Martina Konečného. „Ze začátku, to bylo v roce 1991, jsme na sídlišti „Tři kříže“ používali systém Terranova, a později jsme přešli na zate- plovací systém Sto. Terranova je vlastně klasické kontaktní opláštění domu, je to obdoba Sto, ale od jiného dodavatele. Ze začátku se nám zateplování dařilo realizo- vat s podporou České energetické agen- tury, a jejími dotacemi na úspory tepla. Po roce jsme museli dokladovat fakturami od dodavatele tepla, jak je to s úsporami. Pohybovaly se v rozmezí 30 – 35 % a u nej- lepšího domu máme dokonce až 42 % úspory tepla. Podmínkou byla regulace tepla pomocí směšovacích bodů. Regu- látory instalované v těchto zařízeních korigují teplotu a dobu nastavení útlumů, kterou si samospráva stanovuje dle potře- by a pracovníci družstva potom potřebné nastavení zajistí. S tímto systémem je třeba stále pracovat, jen tak lze dosáhnout maximálních úspor a spokojenosti druž- stevníků. A o to přece jde. Nyní již po několik roků na zateplování používáme kontaktní fasádní zateplovací systém Sto. Přitom poslední tři roky využíváme dotační program na vady panelové výstavby. Prostřednictvím Svazu českých a moravských bytových družstev jej poskytuje min- isterstvo pro místní rozvoj. My musíme připravit stat- ické posudky o skutečném stavu domu a doložíme vady jednotlivých kon- strukčních prvků. Od- borník statik nám posoudí nosnou konstrukci, schodiště, a tabulkové hodnoty pro jednotlivé poruchy jsou po- tom podkladem pro žádost o dotaci.“ Jak postupujete při rekonstrukci bytových jader? „V našich domech máme většinou umakartová jádra, a tak úzce spolupracu- jeme s technickým odborem Svazu českých a moravských bytových druž- stev. Dostáváme mnoho technických informací a čerpáme i náměty. Právě máme informace o tom, že by se mohlo dostat i na dotace na rekonstrukce bytových jader. Děláme si revize elektro- instalace, které jsou hrazeny z fondu op- rav. Je to sice proti našim stanovám, ale v rámci bezpečnosti si představenstvo družstva myslí, že je to správný krok, což SBD ROZVOJ má náskok Technik Martin Konečný potvrdil účelnost spolupráce s technickým oddělením Svazu českých a bytových družstev v Praze. „Víme, například jaké programy se chystají, a jak se na ně připravit.“ Tak například vypadají rekonstruované výtahy od děčín- ské firmy Zdeňka Masojídka „Úspory v nákladech na vytápění jsou víc než přesvědčivé,“ říká Eliška Řeháková. V některých domech dosahují více než 40 %, a to už je v peněženkách družstevníků znát.

nám potvrdili i na inspektorátu bezpečnosti práce. Cílem je prodloužit životnost bytových jader co nejdéle. V době, kdy se naše domy stavěly, nebylo v domácnostech tolik elektrických přístrojů a vymožeností, myčky, fritovací hrnce, sušičky prádla atp. Takže v nejs- tarších objektech elektrická sí nepostaču- je. Zaměřujeme se i na prevenci, než aby- chom čekali, až se něco stane,“ zdůraznil na závěr naší návštěvy v SBD ROZVOJ v Neštěmicích technik Martin Konečný. K dalším zkušenostem zdejších družstev- níků se budeme postupně vracet. Připravil: Jiří Mohaupt ×Ú Ukázky panelových domů SBD ROZVOJ před a po úpravách 2277 Bytová a občanská výstavba – úspory energie příloha Pod tímto názvem (Sustainable City II) připravil pražský Goethe−Institut, ve spolupráci s Katedrou pozemních staveb, Fakulty stavební ČVUT v Praze zajímavou mezinárodní letní akademii. Jedním z du− chovních otců myšlenky letní akademie studentů architektury byl Ing. František Kulhánek z ČVUT. „Na počátku byla spolupráce naší školy s německým architektem Dipl. Ing. Arch. Christianem Herdelem, specialistou na nízkoenergetické stavby, který je u nás na fakultě jako stipendista německé aka- demie. Už dříve jsme se dostali do kon- taktu s Goethe-Institutem, kde jsme napří- klad připravili seminář o nízkoenergetic- kých domech. V letní akademii nám šlo o to, umožnit kontakt a výměnu zkuše- ností našich i evropských studentů, a také umožnit zahraničním expertům před- nášet u nás a vést pracovní semináře.“ Současný urbanistický vývoj měst přináší mnoho cestování za prací, za nákupy i kulturou. Jak jsem ovšem viděl, v některých návrzích studentů domino- valy právě celkové energetické úspory dopravních a jiných vstupů, což bylo více než překvapivé. Je to možné? „K současným urbanistickým koncep- cím se nechci příliš vyjadřovat. Pro tvůrčí řešení účastníků akademie jsme vybrali část Prahy 6 na Petřinách, tj. území přib- ližně s tisícem obyvatelů. Návrhy pojí- maly urbanistické, architektonické a stavební přístupy. Týmy studentů byly vedeny mezinárodními odborníky. Hodně se zde diskutovalo a promítalo do řešení i téma virtuálního života, kdy řada lidí bude mezi sebou komunikovat prostřed- nictvím počítačů a nebude pracně denně dojíždět do kanceláře a zpátky. Uvádí se, že v USA už asi 4,5 % lidí tak pracuje přes počítače doma. To samozřejmě platí i o nákupech, kdy si přes počítačovou sí můžete objednat nákupy až do domu. Už i u nás se na Internetu objevují firmy s nabídkou nejrůznějšího zboží.“ Jaký byl o akademii zájem? „Přes Internet jsme v lednu obeslali všechny evropské stavařské a architekton- ické školy, někdo se ozval, někdo ne. Byly tady především čeští studenti z Prahy, Brna, Ostravy, z Technické univerzity z Liberce zájem nebyl, přijeli Španělé a Němci. Z našich škol se zúčastnili i stu- denti architektury z Etiopie a Ghany. Pracovním jazykem byla angličtina. Nechtěli jsme, aby studenti nesli všechny náklady, tak jsme požádali o grand i Čes- kou energetickou agenturu. Lektory pak zajistil Goethe – Institut.“ Zajímavý návrh zpracovala skupina našich studentů. Jejich pojetí předpokládá energetickou soběstačnost modelového sídliště na Petřinách. O to se postaraly na- příklad tři kogenerační jednotky. Vytá- pění ke slunci orientovaných různě vysokých obytných domů pak zajiš ovalo teplovzdušné vytápění, které v letním období řešilo naopak klimatizaci a větrání. Jedním z účastníků byl i student ČVUT Martin Hexner z Prahy: „Celá akademie byla vedena ve velmi přátelském duchu a byla založena na našem zájmu o problém – města, které je schopno přežít. Téma je spojeno s využi- tím „alternativních“ energií a se snížením zbytečně vysokých nákladů na topení atd. Lektoři se nám snažili ukázat to, co mnoho lidí radši nevidí a tvrdí: že je to moc a moc drahé (bohužel i někteří profesoři z ČVUT). Na rozdíl od přednášek ve škole nás lektoři přímo vtahovali do problémů. Pochopil jsem, že jde nejen o dobrou tepel- nou izolaci, ale také o celkový přístup a přemýšlení nad budoucností. Mnohdy je možné šetřit energií i finančními prostřed- ky najednou a nemusí to být ani tak složité. Letní akademie mě vyprovokovala svým motivační prostředím myslet i na tato hlediska architektury a zanechala ve mně zájem i o ekologii a budoucnost.“ (moh) Sídla budoucnosti – letní akademie mladých tvůrců MĚSTO SCHOPNÉ PŘEŽÍT

2288 Bytová a občanská výstavba – úspory energie Majitelé a uživatelé bytů v panelových domech, uvádíme několik faktů, které vás jistě zaujmou. – minimálně 30 % centrální- ho odvětrávání v panelových domech (WC + koupelna + digestoř) nefunguje z důvodů poruchy, neúčinnosti či úmy- slně vypnutých ventilátorů z důvodů hlučnosti. Cena opravy nebo výměny se pohy- buje v rozmezí 8 – 26 tisíc Kč, – dalších cca 30 % je málo účinných z důvodů špatné funkce nebo jsou tzv. samota- hovými hlavicemi. Cena opravy nebo výměny se pohy- buje v rozmezí 5 – 11 tisíc Kč. Výše uvedené nedostatky se projevují nedostatečným nebo žádným odvětráváním uvedených prostor. Jistě znáte nepříjemný hluk při spuštěné ventilaci, stejně tak prolínání pachů mezi jednotlivými patry a byty. Co stojí provoz centrálního odvětrávání? (Jsou to peníze za elek- trickou energii ze společných prostor rozpočítané na jed- notlivé byty) Při průměrném chodu 8,5 hod denně a příkonu 180 W na jednu stoupačku se ročně zaplatí za provoz venti- lačních jednotek v ČR více než 110 milionů korun, přičemž cena za el. energii neustále stoupá. V uvedeném čísle nejsou započítány nákla- dy na opravy jednotek elek- troinstalace, revize atd. Jde pouze o náklady za elektrick- ou energii. Každý dům, kde jsou v průměru čtyři ventilač- ní jednotky, vydá za pět roků minimálně 100 tisíc Kč (dva kusy elektromotorů za nové, dva kusy elektromotorů opra- vy, revize, provozní náklady). Námi provedená instalace a dodávka venti- lačních turbín na stejný výkon před- stavuje částku cca 22 tisíc Kč a navíc provozní náklady jsou nulové. Proč musíme panelové byty odvětrávat? Hygienické minimum pro odvětrává- ní je zajištěno přirozeným způsobem netěsností oken a dveří a občasným pro- větráváním okny. V bytě se však vysky- tují prostory, které není možno přiroze- ným způsobem větrat – WC a koupelna, někdy i kuchyňské kouty. V těchto pros- torách je doposud používáno nucené odvětrávání pomocí elektrických ventilá- torů, které jsou centrálně umístěny na střeše. Nesnáze nastanou, když toto odvětrávání nefunguje. Intenzita výmě- ny vzduchu je z hygienického hlediska nedostatečná, dochází ke zvyšování koncentrace škodlivých látek a obtěžu- jících pachů, vzrůstá množství vlhkosti doprovázené výskytem a množením plísní. Dostatečné větrání bytů v zimním období bývá ale často problém, protože je dávána přednost teplu na úkor kvality vnitřního prostředí. Vysoce účinná a úsporná ventilační turbína LOMAN- CO, pracující bezhlučně a bez potřeby elektrické energie, doplněná stavitelný- mi větracími mřížkami, vám spolu zajistí úsporu elektrické energie a zamezí ztrátám tepelné energie. Stavitelné mřížky umožňují plynu- lou regulaci, popřípadě časové omezení uzavření odsávaného vzduchu. Všechny uvedené problémy řeší námi navrhovaný Program odvětrávání panelových domů ventilačními turbínami Lomanco, reg- ulované stavitelnými mřížkami HACO. Ventilační turbíny na panelových domech Ventilaèní turbína BIB 12 Kvalitní a odolná bezúdržbová ložiska – konstrukce vysoce kvalitní nerezová ocel a plast fy DuPONT 21 speciálnì tvarovaných lamel zabezpeèujících bezh- luèný vysoký výkon a zabraòující proniknutí vody Pevná a lehká konstrukce spolehlivì odolávající vìtru až 192 km/hod. (øada „E“ až 240 km/hod.) Materiál øada „G“ kvalitní pozinkovaný ocelový plech øada „B“ celohliníková kon- strukce – povrchová úprava bez laku, nebo lak v odstínech – èerná, hnìdá, bílá, bronz Ventilační turbíny na panelových domech SBD Máj Brno BD Běluňská Praha BD Božtětická Praha SBD Kolín Polabiny Pardubice SBD Nová Huť Ostrava BD Karlovy Vary SBD České Budějovice SBD Jičín SBD Turnov SBD Rožnov pod Radhoštěm SBD Kroměříž SBD Chomutov Okresní archiv Příbram Odvětrání panelových domů příloha

2299 ODVÌTRÁNÍSTAVEB Odvìtrání sklepa Manželé Raulovi využívají ke svému odpočinku domek na Sázavě nedaleko Havlíčkova Brodu, který rodi- če postavili koncem 30. let. Za posledních deset let pro- šel zásadní přestavbou, majitelé si opravili střechu, vymě- nili okna, zárubně i dveře. Tím se jim podařilo významně snížit náklady na vytápění. Z přilehlého hospodářského stavení si ještě zařídili další obytnou místnost. Před dvěma lety se dostalo na opravy podlah, vnitřních i venkovních omítek. Trvalé starosti však měli s vlhkostí. Chalupa není odizolována a i když podlahy jsou v odizolované vaně, je pod celou kuchyní neustále vlhký sklepní prostor. Pokud byl sklep větrán pouze jednostranně malým přízemním okýnkem, a k tomu ne celoročně, postupovala vlhkost po zdech v místnosti. Dlouho hledal Ing. Ladislav Raul, CSc., schůdné a přitom ne drahé řešení odvětrávání. Téměř metrové a z části kamenné základy například neumožňo- valy vybudovat další okno. Potřeboval docílit „bezpečné“ větrání, které by zároveň zabránilo nezvaným návštěvám. Proto, když na stavebním veletrhu objevil ventilační tur- bínu, rozhodl se větrání řešit tímto nejnovějším, nuceným, ale energeticky úsporným způsobem. Jen na okraj. Princip ventilačních turbín, které pocházejí z USA, je velmi jednoduchý. Rotační hlavici tvoří 21 speciálně tvarovaných lamel, které brání vniku vody i sněhu. Přitom jsou umístěny v kvalitních a samomazných ložiscích, a stačí závan větru, aby se daly do pohybu a účinně odvětrávaly prostor, na nějž jsou napojeny. Bez elektromotoru a tudíž bez proudu po spolehlivě celý rok. Životnost udává výrobce desítky let, odolnost proti větru je až 192 km/hod u některých typů až 240 km/hod. Vra me se k problému Ing. Raula. Stávající sklepní okno nahradil oknem s plynule nastavitelnou regulací prostupu vzduchu, což je nezbytné a přidal navíc sí ku proti hlodavcům. Vlastní ventilační turbínu osadil do nejvyššího místa střešního pláště až k hřebeni. Tím docílil, že turbína zachytává proudění větru ze všech stran, a tím má větší možnost být nestále v pohybu. K propojení sklepního prostoru s turbínou na střeše použil potrubí společně s ohebnou tzv. spirohadicí. Potrubí i spirohadice jsou vedeny ve zdi. Výsledky pøekvapily „Ventilační turbína typu Lomanco BIB 14 splnila moje očekávání,“ potvrdil nám při návštěvě rekreačního domku Ing. Raul. „Po půlročním využívání mohu odpovědně říci, že odvětrávání touto turbínou je plno- hodnotné a velmi účinné. Vlhkost již v měsíci únoru, březnu, kdy byla namontována, ustoupila.“ Hostitel nám pak přidává i další zkušenosti. „Velmi důležité je si uvědomit, že vlhký vzduch v prostoru je potřeba „provětrávat“, tzn. že je nutný přívod vzduchu do místnosti, aby mohlo být zajištěno „proudění“, které teprve účinně vlhkost odvětrá a brání vzniku kondenzátu.“ Raulovi ještě uvažují o tom, že ventilační turbínu použijí ke zlepšení stavu dalších místností svého rekreačního domku. „V době, kdy tu nejsme, vzniká v nevětraných prostorech ten příznačný zápach. Prodejce nám přitom doporučuje osadit vývody v místnosti stavitelnou mřížkou, kterou lze regulovat množství procházejícího vzduchu. V zimě proti přílišnému odvětrávání, v létě naopak ke snížení teploty. Na nucené odvětrávání je možné napojit WC, kuchyň i spíž,“ končí své úvahy Ing. Ladislav Raul, CSc. My z redakce ještě doplňujeme, že je dobré sle- dovat i větrání sklepního prostoru v průběhu nastupu- jícího jara, aby nedocházelo k podchlazování venkovním vzduchem, a tím srážení vlhkosti na stěnách ještě teple- jšího sklepa. (moh) Turbíny nevyžadují elektrické pøipojení SKLEPU POMOHLO ODVÌTRÁVÁNÍ Ventilační turbíny jsou na první pohled jednoduchá zařízení, ale možnosti jejich uplat- nění potvrzují přínos nucenému větrání, bez energetických nároků. Následující příklad přináší zajímavé využití ventilační turbíny i ve starých a rekreačních stavbách. Ventilační turbíny pracují na principu pohybu vzduchu a bez potřeby elektrické energie. Ing. Ladislav Raul nedaleko upraveného sklepního okna Ventilační turbína je na nejvyšším místě střechy rodinného domku ENERGIE VÌTRU V JAROMÌØI Agroplast Olešnice na Moravě, náš významný výrobce větrných motorů, začíná realizovat zajímavý projekt na zásobení elektrickou energií „Stanice pro zraněné a handicapované živočichy“ ve východočeské Jaroměři. Jak se dovídáme od ředitele výrobní divize Větrné elektrárny Vladimíra Soboty, výroba elektřiny bude zajištěna originálním způsobem, zdroj tvořit větrná elektrárna a elektrocentrála s jednotkou na propan-butan. Vyrobený proud se bude akumulovat do olověných akumulátorů a bude vyveden napětím 24 V pro osvětlení a 220 V pro provoz mrazícího boxu. Energetický zdroj umožní provoz připojených 10 světel- ných zdrojů (60 W) po dobu osmi hodin a mrazicího boxu (120 W, 220 V) pro dobu 10 hodin denně. Sestava bude řízena automaticky přes řídící systém a zabezpečena potřebnými ochrannými a bezpečnostní- mi prvky. Podle slov Vladimíra Soboty je odběratelem unikátního zařízení Český svaz ochránců přírody, její základní organizace Ropáci Jaroměř. Termín dokončení projektu je na konci října. (moh) EU a obnovitelné zdroje energie Evropská komise si (v rámci svého programu mít v roce 2010 až 12 % energie z obnovitelných zdrojů) zadala tyto cíle: – výkon větných elektráren do 10 000 MW, – jeden milión instalací slunečních fotovoltaických článků – výkon 10 000 MW v kogeneračních elektrárnách spalujících biomasu – během deseti let vytápět 1 milión domů s využitím biomasy. K dosažení těchto cílů bude třeba vynaložit kolem 30 mld. euro (19,7 mld. GBP), přičemž 75 – 80 % těchto prostředků by mělo pocházet z privátních zdrojů a zbytek od Evropské unie a národních vlád. Svět energetiky 10/99 Shell nabízí i elektøinu Na střeše čerpadla je solární „plachta“ s 24 solárními moduly Shell. Vyrobí ročně asi 3,2 GWh elek- trické energie. Pod střechou čerpadla je tedy možno nejen načerpat benzín, ale i nabít akumulátor v elek- tromobilu. Solární proud stojí 42,3 feniků/kWh. Podobná čerpadla jako je ve Steilshooper Allee v Hamburku mají být v budoucnu i na jiných místech v Německu a v Nizozemí. Shell chce zkusit, zda by tak bylo možno ušetřit energii v čerpacích stanicích, snaží se též o snížení emisí CO2. Svět energetiky 10/99

3300 Integrace kolektorù do støešního pláštì Integrace kolektorù do støešního pláštì Kdy pøijít se solárním systémem? Integrace kolektorů do prováděné střechy nové stavby je podstatně jednodušší než do hotové stavby. Za prvé střešní konstrukce je na vše již předem od projek- tanta navržena a tesařsky připravena a pokud při mon- táži zaprší a voda nateče do objektu, žádná velká škoda nevznikne. Za druhé, když se v závěru stavby nedostá- vají peníze, bývá solární systém první, který se nereal- izuje a pokud investor bude na slunečních kolektorech trvat, pořídí si je později již do hotové stavby s prob- lémy, které uvádíme dále. Je to jakýsi uzavřený bludný kruh. Sluneční kolektory jako téměř jediné zařízení v objektu si na sebe vydělávají v podobě výroby tepla pro různé účely a pokud je nenai- nstalujeme, budeme platit větší provozní náklady za palivo nebo energii hned po nastěhování. Jak u hotové stavby? Pokud mají kolektory lícovat se střešní krytinou (být s ní v jedné rovině), musí být zapuštěny mezi krokve. V tom je první kámen úrazu. Většinou jsou vertikální kolektory s bočními vývody širší než čistá vzdálenost mezi krokvemi a „do střechy“ se prostě nevejdou. Druhým problémem jsou styky kolektorů mezi sebou, ale hlavně přechody na střešní krytinu nahoře, dole a v bocích, protože voda stéká nejen dolů, ale při silném větru může téci, jak se říká, i do kopce. Pìt druhù mikropohybù Problém si vysvětlíme na střeše pokryté taškami. Ty se při slunečních paprscích více zahřejí a roztahují se tak, že narůstání jejich rozměrů se rozloží do množství spár. Lidově řečeno kloužou po sobě. Výrobně jsou na tento stav připraveny a zatékání do střechy nehrozí. Sluneční kolektory jsou podstaně větší než tašky a délková dilatace rámů např. v zimě od -30 do letního ohřevu na +70 °C je proti taškám větší. Máme tedy co do činění s dilatacemi těchto prvků, které jsou k sobě vzájemně připevněny, ale každý z nich dosahuje v zimě nebo v létě jiné teploty: - absorbér kolektoru - rám kolektoru - nosná konstrukce kolektoru - nosná konstrukce střechy - materiál střešního pláště Technické řešení je uprostřed mezi profesí pokrý- Ing. Jaroslav Peterka, CSc. Integracenebolivestavbaplochýchslunečníchkolektorůdostřešníhopláštělákápříznivceslunečníenergieneustále.Pročmusíbýtkolekto- rynadstřešnímpláštěm,kdyždeš ovávodamůžepřesnětécitaké?Úsporaněkolikametrůčtverečníchstřešníkrytinybypořizovacínáklad na solární systém snížila. Položení otázky je jednodušší než formulace správné odpovědi a tak se vydejme po problémech řešení. Kúpalisko Drienok Mošovce okres Martin Kúpalisko Neresnica Zvolen SLUNEÈNÍENERGIE–tepelná

3311 SLUNEÈNÍENERGIE–tepelná vač a montér slunečních kolektorů. Jisté však je, že pokud bude kolem kolektorů zatékat, nebude to vina pokrývače, ale montéra resp. montážní firmy solárních systémů. Vandalství V praxi nelze vyloučit úmyslné poškození zasklení kolektorů nebo jejich poškození mimořádně velkými kroupami. Pokud bude vana kolektoru vodotěsná, do objektu nenateče. Jinak hrozí docela pěkné vyplavení, protože do poškozeného kolektoru poteče voda z plo- chy nad kolektorem až ke střešnímu hřebeni. Aplikují se i řešení, že pod kolektory se na půdě provede další ple- chová „střecha,“ zvenku neviditel- ná, jejíž žlábek je vyveden zpět na vnější střechu. To je ona pojistka, která chrání obyvatele před zateklou vodou. Práce se støechou U rodinných domů se může se střechou pracovat tímto způsobem: - na půdě se provede místnost nebo byt pro dorůstající děti a ve střeše se umístí střešní okno - provede se nástavba nad celým podlažím, přičemž střecha se po částech demon- tuje a o jedno podlaží výše opět smontuje U obou prací integrované kolektory vše komplikují zatímco kolektory nad střešním pláštěm jsou v tomto pří- padě výhodnější. Záruka firmy Hodnocení sebedokonalejšího solárního systému snižuje zatékání kolem kolektorů nejvíce. Pokud má firma garantovat činnost systému, měla by garantovat i to, že do střechy nebude zatékat. To je kámen úrazu dobrého jména firmy, protože si uvědomuje, že toto je nejslabší článek své dodávky. Stížnosti uživatele i po záruční době opět poškozují dobré jméno jinak dobře fungujícícho systému i dodavatelské firmy. Toto riziko je firmám známo a proto je poměr integrovaných kolek- torů ke kolektorům nad střešním pláštěm velmi malý. Øešení Řešení je ve společném vývoji výrobce slunečních kolektorů a výrobců střešní krytiny. Protože se nejedná o velkoseriové řešení, řeší se vše většinou případ od pří- padu. Celkem dobré výsledky poskytovalo řešení u býva- lých slunečních kolektorů SALK 200 slovenské firmy Thermosolar Žiar ze Žiaru nad Hronom. Tato firma má vypracované řešení i pro své nové kolektory Heliostar. Aplikace Pro orientaci uveřejňujeme dvě starší realizace s kolektory SALK 200 a SALK 275. Na koupališti Neresnica ve Zvolenu byla použita první střecha z kolek- torů tak, že kolektory se na sebe naskládaly jako střešní tašky a styky se řešily klempířsky. V motorestu Drienok Mošovce v okrese Martin jsou již kolektory v jedné rov- ině a styky jsou řešeny tmelením. V obou případech se musí řešit přístup obsluhy na údržbu (přetěsnění) pomocí montážních žebříků nebo vozíků, pro které musí být na konstrukci připraveny úchyty nebo kolejničky. Kúpalisko Drienok Mošovce okres Martin Ploché vákuové slnečné kolektory sú už dlhé roky exkluzívnym výrobkom slovensko-nemeckej firmy Thermo/solar Žiar nad Hronom, výroba ktorých je patentove chránená prakticky vo všetkých priemyselne vyspelých štátoch sveta. V súčasnej dobe prináša spoločnos Thermo/solar i na český trh nový zdokonalený typ plochého vákuového kolektora so zbytkovým ply- nom kryptónom. Kryptónom sa kolektory plnia až po ich evakuovaní na tlak cca 1/20 atmosféry (5 kPa), čím je daná aj relatívne nízka spotreba tohto inertného plynu a teda aj nie príliš vysoké zvýšenie ceny kolektorov. V kolektoroch s kryptónovým plnením sa alej výrazne znižujú tepelné straty, čo ho predurčuje najmä pre priemyselné aplikácie, kde sa vyžadujú vyššie teploty. Svoje uplatnenie nájde aj v rodinných domoch hlavne v aplikáciii solárneho prikurovania, kde výrazne zlepší efektívnos a predĺži čas využívania slnečných kolektorov v zimnom polroku. Pod a výsledkov meraní, vykonaných na ZAE Bayern v Mníchove, kryptónové plnenie zbytkovým ply- nom zvýši výkon solárneho zariadenia pracujúceho v porovnate ných podmienkách v Mníchove pri príprave teplej úžitkovej vody oproti doteraz používanému vákuovému plochému kolektoru o 13 %. Pri vyšších teplotách, napr. pre výrobu procesného tepla pri 100 °C stúpne tento rozdiel až na 40 %. V špeciálnom prevedení kolektor s kryptónovým plnením v reál- nych prevádzkových podmienkach dosiahol v Mníchove pri teplote 100 °C až 65% účinnos (pri teplote okolia 20 °C a intenzite slnečného žiarenia 1000 W/m2 ). Pre porovnanie účinnos štandardných nevákuových kolektorov významnejších európskych výrobcov so selektívnou konverznou vrstvou pri teplote 100 °C a rovnakých ostatných podmienkach sa pohy- buje v rozmedzí 0 až 38 %. Tým sa prvýkrát podarilo aj s nekoncentrujúcimi slnečnými kolektormi dosahova teploty do 150 °C pri dostatočnej účinnosti. V porovnaní s vákuovými trubicov- ými majú tieto vysokoúčinné ploché kolektory výhodu možnej integrácie do strešnej krytiny alebo fasády a sú výrazne lacnejšie vo vz ahu k ve kosti absorpčnej plochy. Pripravil: Ing. Milan Novák, CSc. Ploché vákuové kolektory Ploché vákuové kolektory dosahujú teploty 150 °C pri dostatočnej účinnosti.

3322 RUBRIKAAKUMULACE–tepelnáenergie Jednou zahájený vývoj však žádná zájmová sesku- pení nezastaví. Využití alternativních zdrojů energie nabývá – např. jen u našich nejbližších sousedů – ve spolkových zemích Rakouska a Německa, stále větší výz- nam, jak u přímo zainteresovaných uživatelů, tak i u vlád jednotlivých spolkových zemí, které dobře připravené pro- jekty rozumně podporují výraznými dotacemi. Bez praktického ověření a průkazných měření ve skutečných podmínkách a na konkrétních vzorových stavbách, lze jen těžko nové technologie prosazovat. K tomu slouží odborníky i veřejností ostře sledované pilotní projekty. Příkladem může být pozornost věnovaná alternativním energiím ve spolkové zemi Badensko- Würtenbergsko, kde je takových projektů promyšleně realizována celá řada. Jedním z nich je výstavba malého sídliště „Solar-Thermie Wohnsiedlung“ ve městě Oberhausen-Rheinhausen nedaleko známějšího Karls- ruhe. Bylo dostavěno v roce 1995 a skládá se z 22 rodinných domů v řadové zástavbě po šesti bytech, jako dvojdomy, ale i jednotlivé domy (s poněkud těžšími pod- mínkami pro tepelné ztráty). Celá tato sku- pina domů je vytápě- na výhradně teplem ze svého okolí, aku- mulovaného v průbě- hu roku do masivních betonových bloků a zásobníků. Tyto rodinné domy, stavě- né podle požadavků na nízkoenergetické domy, včetně podla- hového a stěnového vytápění, vystačí celo- ročně bez jakéhokoliv dodatečného zdroje tepla a to i za nízkých teplot v tvrdé zimě, jak ujiš uje technický vedoucí projektu, Dr. Ing. Primus (je pro nás otázkou, co je v těchto krajích považováno za „tvrdou zimu“). Podle jeho tvrzení vystačí řadové domy bez komínů (na obr. 1 dvakrát šest vchodů) s obytnou plochou v průměru 153 m2 , s normovou spotřebou tepla, odpovídající i našim požadavkům na nízkoenergetické rodinné domy, takže jednotlivé rodiny vystačí s elektrickou energií toliko za 620 DM ročně (pro tepelné čerpadlo, osvětlení a domácí spotřebiče). Celý tento způsob vytápění a přípravy TUV je založen mimo masivního betonu na tepelných čer- padlech, jak je zřejmé z náčrtu Ing. Foncka, jednoho z autorů (obr. 2). Mohli bychom parafrázovat: tepelné čerpadlo beton – voda. Velkorozměrové betonové pane- ly se zabudovanými plastovými hady (jak by taková zakázka potěšila naše zkomírající panelárny?) netrčí v tomto úhledném sídlišti do okolí jen jako černé sběrače (či ponuré pomníky) ale plní stavební funkce jako fasád- ní panely, podezdívky, parapety, balkony, garáže, zahrad- ní a opěrné zdi i protihluková hrazení. Beton má velmi dobrou jímavost a akumulaci tepla. Že tato, pro budouc- nost perspektivní technika spolehlivě funguje, prokázal nejdříve badenský výrobce betonových dílců (silničních panelů apod.) na četných budovách s obytnou, resp. výrobní plochou 15 000 m2 , vzorově i na vlastní admin- istrativní budově v městě Waghäusel, kde prokazatelně ušetří okolní idylickou krajinu před exhalací 200 000 m3 kouřových plynů ročně, což odpovídá mimo jiné 120 kg čistého oxidu siřičitého. Je samozřejmé, že si experimentální stavba baden- ského sídliště „Solar-Thermie Wohnsiedlung“ vyžádala úměrně vyšší náklady, rozdíl však uhradila zemská vláda Badenska-Würtenbergska, která považuje tech- nologie, využívající alternativní energie, za prokazatel- ně perspektivní. Přáli bychom si, aby se k tomuto příspěvku ze zahraničí vyjádřili kriticky naši odborníci i výrobci či prodejci tepelných čerpadel. Zdá se, že pro tepelné čer- padlo k uvedenému využití akumulace tepla, nebude třeba ani větších speciálních úprav ve srovnání s čer- padlem typu voda-voda. Chceme naše čtenáře i nadále informovat o dalších významných projektech pro akumulaci letního tepla, jak o nich získáváme postupně podklady ze zahraničí. Je to skutečně klíčový problém pro další rozvoj solárních zařízení včetně tepelných čerpadel u nás. Není třeba kopírovat, ale ani znovu pracně a nákladně vyvíjet to, co již bylo alespoň v Evropě, kolem padesáté rovnoběžky, úspěšně nebo s otazníky ověřováno. Zpracoval: Ján Struška Literatura: Fonck K. H. Einzigartig in Europa: Umweltwa:rme heizt ganze Siedlung, Haus und Grund, č. 4/1955, str. 26 Soukromé informace: VÚES Brno ABSORBÉRY A ZÁSOBNÍKY z masivního betonu Mluvčí některých elektrárenských a teplárenských společností v Evropě, tedy nejen u nás, připouští pod tlakem prokazatelného rozvoje solárních zařízení ve světě, jejich výhody, předevšímekologické.Neopomenouvšakjednímdechempřipomenout,žejsoutozařízení drahá, vhodná tak pro bazény a přípravu teplé užitkové vody, omezená ve středoevrop- ských podmínkách jen na sluneční záření v kratší polovině roku, přičemž podstatně větší množství energie je požadováno v období přechodném a zimním. Absorbér Zásobník Tepelné čerpadlo Nízkoteplotní vytápění Schema vytápění pomocí masivních absorbérů Obr. 1 Obr. 2 KHF KHF

3333 SLOVENSKO 1. Úvod V energetickej koncepcii SR sa počíta aj s obnovite ný- mi a netradičnými zdrojmi energie, medzi ktoré patria slnečná energia, veterná energia, energia geotermálnych vôd (EGTV), drevná biomasa, bioplyn živočíšneho pôvodu, bioplyn z komunálneho, priemyselného a domového odpa- du a odpadové teplo z rôznych technologic- kých procesov. Tieto zdroje predstavujú asi 4 % potenciálu primár- nych zdrojov energie. V podmienkach akútneho nedostatku primárnych energetických zdrojov rastu ich cien, potreby ochrany okolitého životného prostredia, najmë ovzdušia, môže sa výrazne presadi EGTV. Jej úspešné a efektívne využitie v jednotlivých oblastiach a lokalitách ako zdroj tepla pre odberné miesta a v prípade vhodných podmienok aj pre priamu výrobu elektrickej energie. V súčasnosti sa asi v 40 krajinách sveta využíva EGTV hlavne na zabezpečenie potreby tepla na vykurovanie stavebných objektov, objek- tov určených na pestovanie po nohospodárskych kultúr, prí- pravy teplej úžitkovej vody, pre rekreačné účely, pre rôzne technológie ako aj v rybnom hospodárstve. Slovensko patrí medzi tie krajiny (celkom je ich 14) v ktorých inštalovaný využite ný energetický potenciál prekračuje 100 MW. Dokončení příště TRENDY A PERSPEKTÍVY VYUŽÍVANIA ENERGIE geotermálnych vôd na Slovensku Ing. Ján Takács, CSc., Katedra TZB, Stavebná fakulta STU v Bratislave Osemdesiate roky sú charakterizované mohutným nás- tupom mikropočítačov do všetkých oblastí udského života. Počítače opustili ve ké sály a osobný počítač (PC) vstúpil do kan- celárií, ale aj do technologických prevádzok, velínov, kotolní, a nakoniec do domácností. Architekti a projektanti i u nás radi označujú svoje diela ako inteligentné budovy, avšak počítačom ria- dená a ovládaná budova má síce „inteligentný systém riadenia“, avšak stavba ako celok môže ma od inteligentnej budovy ale- ko. Stačí porovna novostavbu VÚB Bratislava s budovou banky vo Frankfurte. Rozdiel je okamžite jasný, použitie počítačového systému riadenia je len jedným zo znakov inteligentnej budovy. Avšak dovo ujem si tvrdi , že znaky „inteligencie domu“ platia obecne. Skrátka – solárny dom, postavený v sedemdesi- atych rokoch ako produkt tzv. „solárnej architektúry,“ bol zároveň ekologický, ekonomický v návrhu i v prevádzke – po doplnení v devä desiatych rokoch počítačom PC s kvalitným HW a SW, kvalitnými snímačmi a aktormi, sa skôr môže nazva „inteligentnou budovou“ ako v súčasnosti postavený objekt bez energeticky úsporného návrhu a následne ekonomickej pre- vádzky, i ke s novými počítačmi a regulátormi. A to už nehovorím o ekologickom dosahu, o účinkoch objektov na psychiku užívate ov. Niektoré profesie – lekári, účtovníci, právnici, umelci, ale aj projektanti majú možnos pracova doma, preto sa zavádza pojem tzv. domácej práce („home working“). Rodinný dom ( alej RD) potom plní funkcie nielen bývania, ale aj kancelárie, ateliéru, prípadne ordinácie. Z rozvojom súkromného podnikania pribúdajú pri RD malé súkromné obchody, prevádzky služieb, autoservisy a dielne. Živnostníci sú ochotní pracova aj 24 hodín denne, nepretržite slúži zákazníkom. Dnes skoro do všetkých novostavieb RD projektujeme sauny, bazény, perličkové kúpele, fitness, prípadne rátame s ich dodatočným zriadením pod a finančných možností zákazníka. Kvalitne navrhnutý RODINNÝ DOM spĺňa 3 dôležité, navzájom prepojené funkcie: 1. BÝVANIE vrátane zabezpečenia statickej dopravy mobilných prostriedkov t.j. automobilov, bicyklov, kočov. 2. PRACOVISKO – vybavené PC, slúži zároveň na riadenie RD 3. ODDYCH, RELAXÁCIA, REKREÁCIA a REPREZENTÁCIA PRIESTORY: VNÚTORNÉ – sauna, bazén, knižnica, fitnes, krb, biliard… VONKAJŠIE – altánok, tenisový dvorec, vonkajšie ohnisko, bio- záhradka, zeleň, stromy, fontána… Rodinný dom reprezentuje úspechy svojho majite a, umožňuje stretnutia priate ov a obchodných partnerov. Najlepšie obchody sa uzatvárajú pri biliarde, v saune, pri bazéne… INTELIGENCIA RODINNÉHO DOMU MUSÍ REŠPEKTOVAŤ SÚKROMNÝ CHARAKTER ŽIVOTA JEHO OBYVATE OV A S NÍM SPOJENÉ OSOBITOSTI !!! ZNAKY A TECHNICKÉ ČASTI INTELIGENTNÉHO RODINNÉHO DOMU: INTELIGENTNÁ BUDOVA Dokončení, Ing. Michal Ingeli, projektant elektro Príspevok sa zaoberá tzv. inteligentnými budovami, predovšetkým rodinnými domami, na ktorých je možné najlepšie poukáza na tento nový fenomén a pri tom niektoré poz- natky platia všeobecne. Ke že informačné embargo dnes nieje, svetové výdobytky vedy atechnikysaknámdostávajúibasmalýmoneskorením,súrelatívne„čerstvé.“Tomôže ma i určitú nevýhodu – nie sú dostatočne overené praxou. Využite ný energetický potenciál v MW obnovované neobnovované pravdepodobné overené prognózne pravdepodobné overené prognózne 321,0 162,5 69,5 4 511,0 56,2 417,8 Spolu využite ný energetický potenciál 5 538,0 Využite ný energetický potenciál Slovenska v MW Tabu ka č. 1 1. Svetlovod 2. Systém vykurovania 3. Tepelné čerpadlo 4. Kotol 5. Výmenník pre úžitkovú vodu 6. Systém merania a regulá- cie 7. Vzduchotechnika (klima- tizácia) 8. Zimná záhrada 9. Systém interiérového osvetlenia 10. Systém ozvučenia 11. Elektroinštalácia 12. Vnútorný komunikačný systém 13. Fotovoltaický kolektor 14. Teplovodný solárny kolektor 15. Vonkajší systém osvetle- nia 16. Žalúzie s inteligentným ovládaním INGELI

3344 BIOMASA Ing. Ivan Dejmal (Liga energetických alternativ) V minulosti bylo 90 % energie venkova bráno z „venkova“ a pouze 10 % bylo dováženo (energie na výrobu strojů). Dnes je vše opačné. Jen 13 % energie je z místa a ostatní se musí dovážet (nafta, plyn, paliva, stroje). Naše energetická politika souhlasí s uranem, podporuje uhlí i obnovitelné zdroje. Tak ji ale nelze chá- pat. Bu platí jedno nebo druhé. Na příkladu Dánska i Rakouska je patrné, že 40 – 50 % nepotravinářské produkce nejsou plodiny, ale energetické rostliny. Ing. Jan Hajduk (zástupce starosty OÚ Roštín) V roce 1994 byl zpracován generel plynofikace obce Roštín na úpatí Chřibů. Dodavatel plynu však přislí- bil realizaci až v letech 2005 – 2010. To rozhodlo o tom, že obec Roštín se přeorientovala na centrální výtopnu se spalováním slámy s dovozní oblastí max 5 km. Dřevo by bylo sice lacinější, ale zemědělci byli schopni podepsat smlouvy o dodávce až na 10 let čehož dodavatelé dřeva schopni nebyli. Náklad na dálkové vytápění bude 69,5 miliónu Kč s úvěrem na 10 let. Výrobní cena tepla má být 250 Kč/GJ s tím, že 87 Kč je výrobní cena tepla a 163 Kč se použije na splácení nákladů. Další informace se týkaly zajištění státní pod- pory loni nejdiskutovanějšího „biomasového“ projektu i z jeho usilování o státní podporu – dokonce i za situ- ace, kdy obec disponuje zahraniční dotací. Ing. Aleš Vychodil (øeditel Státního fondu ŽP) Na problému Roštína se odráží problém podpory zemědělství nebo podpory pěstování biomasy. Možností dotací je sice celá řada, ale každý poskytovatel má jiné podmínky. Pilotní projekt je vždy jen jeden a nelze pod tímto přívlastkem přihlašovat další projekty. Pilotní pro- jekt na spalování slámy v ČR již existu- je a funguje. Rozvoji biomasy brání u nás křížové dotace cen energie. Náklady na masivní nasazení biomasy by dosáhly miliard korun zatímco jen na nové čis- tírny odpadních vod by měly být vyna- loženy do roku 2003 desítky miliard korun. Další oblastí je ochrana ovzduší, úspory energie atd. Stát může pomoci, ale jen tam, kde na to má. Grant ze zahraničí pro obec Roštín je grantem dán- ské vlády konkrétní dánské firmě jako podpora proex- portní politiky. Česká firma nemůže tyto peníze obdržet. Ing. Martin Kloz (vedoucí oddìlení MŽP) V ČR je biomasa považována za obnovitelný zdroj s největšími perspektivami. Dostupný technický poten- ciál biomasy je pro rok 2010 odhadován na 73 PJ (petadžaulů) t.j. 73 × 1015 J. Rozložení je následující: – dřevní odpad cca 32 PJ – sláma 17 – energetické plodiny 6 – bionafta 9 – bioplyn 5 – skládkový plyn 3 Dostupný technický potenciál ostatních obnovitel- ných zdrojů pro rok 2010 je asi 38 PJ. – sluneční energie 12 PJ – geotermální energie 10 – vodní energie 8 (z toho MVE 4 PJ) – větrná energie 6 – komunální odpady 2 To znamená, že bioma- sa tvoří téměř 2/3 dostup- ného technického poten- ciálu. Biomasa je především zdroj tepla (s pomocí kogen- eračních jednotek i zdroj elektřiny) a ve srovnání s ostatními obnovitelnými zdroji tepla má nejpříznivější ekonomické parametry. Investiční náklady: – kotle na biomasu do 100 kW 1300 Kč/kW – kotle na biomasu 100 – 300 kW 1600 – kotle na biomasu 300 kW – 1 MW 300 – CZT na biomasu nad 1 MW 6000 – tepelná čerpadla do 50 kW 25000 – tepelná čerpadla nad 50 kW 20000 – solární systémy do 10 m2 35000 – solární systémy nad 10 m2 30000 Náklady na výrobu tepla: – biomasa individuální malé kotle 80 – 150 Kč/GJ – biomasa CZT 180 – 300 – tepelná čerpadla 180 – 350 – solární systémy 600 – 1300 Podle názoru Ing. Kloze je nutné se při využívání biomasy zaměřit v první řadě na využití odpadní bio- masy (dřevěný odpad, řepková sláma, bioplyn, sklád- kový plyn) a až ve druhé řadě na pěstování energetick- ých plodin (výjimkou je bionafta, protože nemá „odpad- ní“ alternativu). To samozřejmě neznamená, že by se účelové pěstování energetických plodin mělo zcela opomenout, ale domnívá se, že v současné etapě je výz- namnější využití odpadní biomasy. V dlouhodobé perspektivě t.j. poté, co bude zajištěno využívání potenciálu odpadní biomasy by se měl důraz přenést na pěstování energetických plodin. Mělo by jít především o rychle rostoucí dřeviny, nikoliv traviny. Důvodem je to, že traviny s velkým ročním výnosem jsou často velmi agresivní plevely, kterých je v případě rozšíření velmi obtížné se zbavit. Příkladem je travina s nejvyššími výnosy – křídlatka. Připravil: Jaroslav Peterka SOLÁRNÍ EKOPAVILON podruhé V letošním třetím čísle jsme v příloze o pěstování a spalování biomasy otiskli informace ze semináře Energetické rostliny a limity krajiny, který se konal na jaře v pražském solárním ekopavilonu. Dnes otiskujeme malou část dopoledních informací z dalšího celo- denního semináře, který se zde konal 23. června 1999 pod názvem Bariéry rozmachu výtopen na biomasu. Tento pohled na Barrandovský most se odkryje návštěvníkům solárního ekopavilonu v Praze na Barrandově Přehled rozmístění kotelen na spalování biomasy v ČR Pramen: CZ Biom spalujícíslámu do500kW 500kW–1MW 1MW–2MW nad2MW spalujícíbiomasu,suhlím kotelnyvevýstavbì spalujícíštìpku, døevníodpad,døevo

3355 PALIVOVÉÈLÁNKY Metan a podzemí Důlní plyny tvořící směs plynných látek s převahou metanu vznikají v podzemí rozkladem organických látek. S výjimkou oxidu uhelnatého a sirovodíku jsou nejedovaté, je-li však v důlních plynech více jak 5,5 až 17 % metanu, vytváří se nebezpečná výbušná směs. Dříve, když byla důlní díla v provozu, sloužily větrací šachty a metan se navíc využíval i v hutních závodech na topení. Musela se však čerpat voda, aby se systém udržoval v činnosti. V době postupného útlumu důlní čin- nosti by udržování celého systému nemělo žádný smysl, protože je velmi nákladný, tzn. fixní náklady jsou v hor- nictví velmi vysoké. Jedním z řešení jsou proto tzv. odplyňovací komínky, kde se unikající důlní plyn bez užitku spaluje. Problém je však v tom, že se postaví, až se třaskavý plyn prodere z podzemí... Metan a palivové èlánky Náš odborný spolupracovník RNDr. Alois Brandejský pro řešení problému navrhuje využit nebezpečný důlní plyn s obsahem metanu na výrobu elektřiny a tepla pomocí perspektivních palivových článků. „Já žiji v Ostravě a říkám, že doslova na bombě. Pod celou Ostravou, Karvinou a katovickou oblastí Polska jsou stovky kilometrů uhelných slojí, které jsou odstraňovány z provozu a zaplavovány vodou. Přitom je vytlačován důlní plyn s vysokým obsahem metanu, takže jen podle odhadů – to nejde změřit – uniká na povrch 1,5 mil. m3 metanu denně! Metan, to je chemicky CH4 , z čehož je zřejmé, že každá molekula obsahuje 4 atomy vodíku, ze kterého lze pomocí chemických generátorů palivových článků přímo vyrobit elektrickou energii. Americká firma ONSI již průmyslově vyrábí pomocí robotů palivové články na bázi kyseliny fosforečné a dodává je jako uzavřený kontejner. Ten potřebuje 64 m3 zemního plynu za hodinu a za tu dobu vyrobí, protože to je kogenerační jednotka, 200 kW elektrické energie a 200 kW tepla. Palivový článek dává stejnosměrné napětí. Momentálně je ve světě asi 200 jednotek, nejblíže k nám jsou v německém Duisburgu, kde zařízení provozuje firma Ruhrgas. Zařízení se dlouhodobě zkouší a je zatím provozně dražší, než když se unikající metan jen tak spaluje. To ale doprovází vznik dalších skleníkových plynů. Moji společníci nabídli OKD Ostrava, že na podchy- cených únicích důlních plynů budou metan zpracovávat technickými prostředky na teplo a elektrickou energii. Vypracovali návrh obchodní smlouvy a v OKD řekli, že jsou ochotni uzavřít takovou smlouvu na tři roky. Ne na 30 let, nebo na 10, 15 roků, to je ekonomický nonsens. Nelze přeci investovat mnohamilionové částky, jejichž návratnost nikdy nebude během tří let… Pochopitelně, že nejde všechen metan zachytit, ale jistě by bylo pro Severomoravský úval a všechna pod- dolovaná města rozumným řešením, zabývat se možnostmi zpracování metanu na elektřinu a teplo. Mimo získání elektřiny a tepla by se zřejmě snížil vznik smogu, nebo inverzních situací, což by mělo příznivý účinek na prostředí a zamezilo vzniku alergií a jiných plicních chorob. Také by to prospělo ke snížení neza- městnanosti a pomohlo zavádění nových technologií.“ (Poznámka redakce: Je nutné nezaměňovat pali- vové články za uranové palivové kazety do jaderných reaktorů, nesprávně označovaných jako palivové články, čímž se uvádí v omyl méně znalá veřejnost. Více v Alternativní energii č. 1 a 2/ 98. Náš odborný spolu- pracovník RNDr. Alois Brandejský poskytne další infor- mace na adrese: e-mail: draby@ova.inecnet.cz) Nenísnadroku,abyvOstravěnedocházelokvýbuchůmmetanu,kterýstoupázestarýchdůl- níchděl.Zatímnejvážnějšípřípadsestal20.květnaletošníhoroku.Odzahájeníútlumuhlu- binnéhohornictvíšlojižočtvrtývýbuchdůlníhoplynu.Vposlednídoběsevedlydiskuzeotom, zda budoucí stavitelé a další zájemci mohou od společnosti OKD zdarma získat informace o skrytých ložiscích metanu. Tento problém byl zažehnán ostravským magistrátem, který potřebné podklady pro všechny zájemce získal. K problému s unikajícím důlním plynem máme současně zajímavé stanovisko od našeho odborného spolupracovníka RNDr. Aloise Brandejského z Ostravy. Palivové èlánky a využití nebezpeèných dùlních plynù RNDr. Alois BRANDEJSKÝ Patří k nejstarším spolupracovníkům redakce, pro- tože se narodil již před 86 lety. Studoval na Elektrotechnickém insti- tutu Českého vysokého učení technického v Pra- ze a současně se podílel na univerzitním výzkumu u profesora Dolejška. S palivovými články se poprvé seznámil již v ro- ce 1947, když rychle zvládl přečíst tříset- stránkovou německou knihu. Aktivně byl zaměst- nán až do svých 77 let. Je autorem 12 patentů z oblasti elektrotechniky a automatiky. V dubnu letošního roku byl zvolen členem New York Academy of Sciences. V poslední době se zasazu- je proti jaderné energetice, perspektivu vidí ve využití slunce a vůbec v obnovitelných zdrojích energie, zejména v palivových článcích. Bude snížena cena palivových èlánkù? Vedoucí experti předpokládají znatelné zlevnění palivových článků již v blízké budoucnosti. Projevilo se to zcela zřetelně na konferenci VDI (Svaz německých inženýrů) „Zásobování energií pomocí zařízení s pali- vovými články ‘98 – stav a perspektivy“ konané vloni v Essenu. Palivové články nabízejí výhody, jak ve vozi- dlech, tak v elektrárnách, díky svým nízkým emisím a vysoké účinnosti. Palivové články jsou výhodné zejména pro výkony od 50 kW do několika MW, které běžné elektrárny většinou nepokrývají. Palivové články s kyselinou fosforečnou s elektrickým výkonem 200 kW, účinností cca 40 % a tepelným výkonem dal- ších 200 kW by se mohly používat v lázních, úřadech, hotelích, továrnách apod. Také automobilový průmysl se snaží o zavedení palivových článků v autobusech i osobních vozech. Některé jsou již ve zkušebním pro- vozu. Daimler-Benz používá ve voze Necar 3, který je založen na třídě A Mercedesu, jako palivo metanol. Z něho se v tzv. reformru vytváří vodík, který se spa- luje v palivovém článku. Se 40 l metanolu ujede Necar 400 km. Výrobci tvrdí, že při sériové výrobě nebude vůz dražší než běžné konvenční vozy. S masovou pro- dukcí se počítá v polovině příštího desetiletí. Pramen: Energiewirtschaftliche Tagesfragen, 1998, č. 5, s. 358 Redakce blahopřeje našemu odbornému spolupracovníku ke jmenování za aktivního člena Newyorské akademie věd. Jak jsme poznali, RNDr. Alois Brandejský je na svůj věk duševně stále velmi aktivní. Prostřednictvím počítače, s využitím bohatého archivu a svých zkušeností se zapojuje do různých i mezinárod- ních elektronických konferencí a debat, včetně s našimi vládními úředníky.

3366 RUBRIKA Sanace a zateplení Mezi firmami, které nabídly řešení byla i TERMO + , s.r.o. z Ústí nad Labem, která přišla se třemi návrhy. Projekční kancelář pod vedením Ing. Leoše Červenky navrhla upravení osmi objektů – pěti bytů ve vlastnictví obce, obecního úřadu, mateřské a základní školy sys- témem StoTherm Solar. Tento projekt zahrnoval kromě sanačních prací a zateplení také změnu způsobu vytápění objektů. Většina cihlových objektů byla nejdříve zateplena běžným tepelně izolačním systémem StoTherm Classic s konečnou povrchovou úpravou pomocí omítky Stolit ve škrábané struktuře a v různých barevných odstínech. Přitom byla na fasádě vynechána projektem stanovená místa pro solární elementy trans- parentního zateplovacího systému. Slunce vniká do fasády Systém StoTherm Solar spojuje všechny přednosti pasivního zisku energie s již běžnými zateplovacími systémy. Zatímco ty druhé chrání dům pasivně před ztrátami tepla, pak StoTherm Solar využívá slunečního záření k zisku tepla. Díky této kombinaci může být podstatně snížena celková spotřeba energie, jak u starých objektů tak i novostaveb. Například díky transparentnímu zateplení na jižní straně fasády lze za rok dosáhnout energetického zisku asi 120 kWh/m2 . To umožňuje snížit spotřebu energie na vytápění a tím i významné množství exhalací unikající do ovzduší obce. Mohou za to kapiláry StoTherm solární element se dodává již hotový a jen se zasune do míst vynechaných v běžném zateplo- vacím systému. Je tvořen z vrstvy průhledných kapilár (trubiček s nepatrnou vnitřní světlostí), které propouští dopadající sluneční záření, a to se na černé absorpční vrstvě přeměňuje na teplo. Současně tento absorbér slouží jako lepidlo k připevnění solárních elementů na zdivo objektu. Solární prvek je z vnější strany pokryt speciální omítkou, jinak je ostatní plocha fasády opatře- na běžnou omítkou. Solární elementy různých tvarů zák- ladní nabídky nebo i na zakázku jsou současně i zají- mavým architektonickým doplňkem celkového vzhledu fasády. Důležité je i směřová- ní vlastních kapilár zateplova- cího systému tak, aby využí- valy zejména sluneční paprs- ky zimního slunce, aby nedo- cházelo k velkému přetápění fasády v letním období. Zdroj: Sto AG, Shrnutí projektu: Objekt: Bytové jednotky, obecní úřad, mateřská a základní škola Projekt: Sanace starší zástavby Zadavatel: Obecní úřad Strážný Architekt: Ing. arch. Franěk, EGF, s.r.o., Sušice Vedení: Ing. Leoš Červenka, TERMO+, s.r.o. Ústí n.L. Provedení: TERMO CON, Teplice Použité materiály: StoTherm Classic, Stolit, StoTherm Solar V budoucnu se pokusíme přinést názory a zkušenosti starosty ve Strážném Ing. Jaroslav Pubala. SLUNEÈNÍENERGIE–pasivní Zkušenosti ze Strážného .ASÁDA SE SKLENÌNOU OMÍTKOU Jen tři kilometry od rakouských hranic leží v nadmořské výšce přibližně 1000 m obec Strážný. Mnohé z jejich starších domů byly donedávna vytápěny uhlím, které v delším topném období způsobovalo lidem i okolní šumavské přírodě známé prob- lémy. V roce 1997 byla vypsána soutěž podpořená státní dotací na ekologické projekty, které měly do šumavské obce přinést zlepšení situace. Jak se podařilo záměry naplnit máme následující informace. Se zateplenými domy, na kterých podílela společnost TERMO + se můžeme setkat na mnoha místech republiky. Obchodně stavební společnost se sídlem v Ústí nad Labem dále nabízí: Sanace betonových konstrukcí Rekonstrukce a opravy fasád Komplexní zateplování budov Progresivní a kvalitní materiály Přípravu, koordinaci, financování Úplné, kvalitní služby zákazníkům Od roku 1991 firma TERMO + získávala zkušenosti s většinou zateplovacích systémů. Od roku 1994 se pak výhradně orientovala na kvalitu systémů koncernu STO AG, který se svou inovační kvalitou, technickou úrovní a garantovanou kvalitou svých výrobků se stal v roce 1995 držitelem certifikátu kvality DIN EN ISO 9 000 a ISO 9001. Nově uvedla na stavební trh technologii fasádních armovacích hmot a omítek Sto QS (quick set), které umožňují prodloužit pracovní sezónu až o 80 dní. Dovolují práci na fasádách až do -5 °C. Vy pracujete a vyděláváte, zatím co Vaše konkurence se musí uložit k zimnímu spánku! Termo + je i výhradním prodejcem materiálů sto Termo +,s.r.o. Všebořická 9, 400 01 Ústí nad Labem, Tel./Fax.: 047 / 655 47 Detail skleněné fasády Opravený dům ve Strážném

3377 NÁPADYÈTENÁØÙ Pan Jan Navrátil z Prostějova je mezi kutily a vůbec šikov− nými a tvořivými lidmi nepochybně dobře znám. Zejména se zapsal svými praktickými pokusy a následně i jejich písemným zpracováním do několika praktických publika− cí. Vlastním nákladem je vydal a na některých výstavách o teple je formou autogramiády nabízí. Mimochodem naše redakce je také věnovala s autorovým podpisem účastníkům poslední čtenářské ankety. Podnikatelem proti své vůli „Podnikatelem jsem se stal proti své vlast- ní vůli právě vydáním zpovědí domácího kutila,“ prozrazuje nám na sebe prostějovský koumák. „Pracuji jako technik u Jihomo- ravské plynárenské a.s. a celý můj život byl nějakým způso- bem vázán k energiím. Nejprve jsem měl na starosti areál kasáren včetně tepelného hospodářství, později jsem dělal mistra sdružených profesí. Abych ve své práci obstál, musel jsem znát. Zájem o teplo a hlavně hospodaření s teplem narů- stal s postupným získáváním různých zajímavých nápadů ze svého okolí. Jako příklad uvedu svůj milovaný skleník.“ Pan Navrátil nám popsal svoji cestu od pařníku až k velkému kovovému skleníku. „Vždycky jsem přemýšlel, jak uchovat teplo a chránit rostliny. Když jsem vybudoval kovový skleník, tak již potřeboval teplo, a když topit, tak hospodárně, aby teplo ve skleníku co nejdéle vydrželo. Tím se mi otevřel prostor pro ověřování zkušeností z oblasti akumulace tepla do vody. Zde jsem čerpal inspirace od svého přítele Václava, který si doma zhotovil akumulační nádrž vytápěnou nejen kotlem, ale také slunečním kolektorem na „kuří nožce,“ který byl automaticky otáčen za sluníčkem. Náměr jen jed- nou za týden upravil ručně.“ Akumulace tepla do vody „Svoji první akumulační nádrž jsem zhotovil na odloučeném praco- višti a záměrně se v publikacích „chlubím“ i svými neúspěchy, aby se případní zájemci mohli podobných chyb vyvarovat (viz první díl Domácího kutila). Na uschování tepla do vody jsem si ověřil, že se vzrůstajícími teplotami se zrychluje únik tepelné energie do prostoru bez ohledu na kvalitu izolací, a že teplo v použitém rozsahu nelze uschovat po delší dobu. V nádržích o velkém obsahu je však uschováno obrovské množství nízko- teplotní energie, která se z okolí lépe získává, která je však pro potřeby vytápění téměř nepoužitelná. Částečně tento problém řeší podlahové vytápění, ale teprve dovoz a domácí výroba tepelných čerpadel (TČ) otevírá cestu k dokonalejšímu využi- tí nízkoteplotní energie pro získání tepla pro naše domovy“. Objevení tepelného čerpadla „Protože pan Podlaha v televizi neustále hovořil o tom tajemném topení ze zimy, věnoval jsem více času i prostoru získání informací o fyzikálních procesech a výsledkem byl druhý díl publikace o TČ. Je pravdou, že jsem se jako kutil dopustil několika chyb, které však na konečný závěr nemají žádný vliv. Jako příklad uvedu topný faktor 7 (= poměr top- ného výkonu a příkonu TČ) na obálce knížky, který zacloumal sebevědomím chla ařů a mě postavil do role hlupáka. Ale topný faktor je to, co my zákazníci v konečné fázi platíme ve formě faktury za elektřinu! Důkazem, že se tímto problémem zabývají i chladírenští odborníci, je výsledek německého tepelného čerpadla Dimplex, které získalo na Aquathermu ‘98 cenu Grand Prix, s topným faktorem 5.“ Topení na dřevoplyn Zatím poslední publikací z dílny prostějovského autora je publikace o dřevoplynu, který, jak sám říká: „Dává naději těm méně majetným, že se mohou svým přičiněním alespoň levně ohřát. V podstatě musí topnou sezónu odpracovat ve formě zajištění paliva a obsluhy kotle. Právě uveřejněné poznatky o pyrolýzních procesech a o akumulaci tepla do vody usnadní mnohým rozhodování o hospodaření s teplem. Nejen kotlík ve skleníku na volně sypané piliny, ale i firma Cankař a syn, která nabízí na český trh přídavné nádrže ke svým kotlům na dřevo- plyn.“ Vodní dílo a tepelné čerpadlo O svých dalších záměrech nám Jan Navrátil naznačil jen to, že hodlá se svými kamarády nedaleko Prostějova využít vodní mlýn, kolem kterého protéká voda jen tak bez užitku. V okolí je jich úda- jně nevyužito osm. „S kamarády máme zájem na osazení otevřeného kompresoru TČ mechanicky poháněného přímo vodní turbínou. Výparník pak usadit přímo do vývaru za turbínu, kde voda nezamrzá ani při silných mrazech. Jediný problém při realizaci je však zoufalý nedostatek finančních prostředků a času. Druhý problém je řešitelný, a týká se jiného typu expanzního ventilu a nového druhu regulace TČ. Turbína se nedá odstavit termostatem. Knížky o teple od Jana Navrátila z Prostějova jsou běžně v prodeji. Setkat se s nimi můžete i na výstavách, kde autor získal díky svým publikacím celou řadu zkušeností. „Setkání s obyčejnými lidmi – kutily se mi stalo obrovskou školou živ- ota,“ uzavřel náš rozhovor. Připravil: Jiří Mohaupt Jan Navrátil a jeho publikace TECHNIK HLEDÁ ÚSPORNÁ ŘEŠENÍ vaše nápady a zkušenosti Skleník Jana Navrátila, ve kterém na ploše necelých 10 m2 je zasazeno 100 salátů, 100 kedlubnů a 20 květáků. Vévodí mu kotel Všepal na volně sypané piliny s výkonem 4 – 6 kW, což představu- je 4 – 6 kbelíků pilin za 24 hodin. Příspěvek vyjadřuje pouze názor a zkušenosti čtenářů. Redakce si před zveřejněním nevyžádala posouzení a stanovisko spolupracujícího odborníka.

3388 Velký ohlas vzbudily informace strojaře a středoškolského učitele ve výslužbě Ing. Jaroslava Dvořáka z Včelné na Českobudějovicku. V pořadu Receptář pro dům a zahradu představil dvě tepelná čerpadla (TČ) vlastní konstrukce, která se synem Petrem instalovali ve svém starším rodin− ném domě. Jejich použití vlastně řeší dvě energeticky nejnáročnější oblasti každého bydlení – vytápění a přípravu teplé vody. Jedno ohřívá 200litrový zásobník užitkové vody, druhé vytápí teplým vzduchem celý rodin− ný dům. Protože televizní pořad, který vznikl z našeho námětu, přinesl nespočet dotazů, uveřejňujeme rozsáhle− jší informace o tom, jak Dvořákovi postupovali. Rodinný dům ve Včelné Patrový dům s rovnou střechou si manželé Dvořákovi postavili již před 25 lety a při stavbě nešetřili na obvodovém zdivu. Stěny z cihlových bloků CDM jsou silné 40 cm, a tak zatím nepotřebo- vali další zateplení. Okna mají špaleto- vá, s dobrými tepelně i zvukově izolač- ními vlastnostmi. Nejdříve topili uhlím v kotli Dakon, ve kterém ročně spálili na 60 q hnědého uhlí a 20 q briket. Později spalování uhlí nahradil elektrokotel. Zatímco majitelé okolích domů přešli nedávno na vytápění plynem, Dvořákovi se rozhodli instalovat tepelné čerpadlo vlastní kon- strukce. Elektřina pro jeho pohon je pro ně příjemnější médium a ve stáří i bezpečnější energií. Přímotopná sazba (nyní 91,- Kč/kWh) bude patr- ně i v budoucnu výhodnější než jiná média. Po instalaci TČ jim výrazně poklesla spotřeba elektřiny na vytá- pění, jak to uvádí přiložený graf č. 1. Tepelné čerpadlo a jablka První zkušenosti s tepelným čer- padlem ovšem získali, když si chtěli uchovat úrodu jablek. V malé místnosti v suterénu jejich domku jim moc dlouho nevydržely, a tak vyzkoušeli z prostoru odebírat teplo pomocí výparníku TČ, čímž si tam doslova vytvořili jakýsi chladící box. A naopak, získaným a odváděným teplem ohřívají užitkovou vodu v bojleru. A jak postupovali uka- zuje schéma č 1. Stěny místnosti nejdříve tepelně izolovali a instalovali větší výparník z vyřazeného chladícího zařízení. Vůbec použití starých a vyřaze- ných dílů chladírenské techniky jim vlastně umožnilo u obou TČ dosáhnout nízkých investičních nákladů. Výparník TČ tedy odebírá tepelnou ener- gii z prostředí chladícího boxu prostřednictvím chladícího média. To se ve výparníku nejdříve odpaří a pokračuje do kom- presoru. Tam je stlačeno a získaná tepelná energie se potom předá vodě ve výměníku č. 1. Chladící médium kondenzuje a pak se již v kapalném stavu vrací přes expanzní ventil do výparníku a celý koloběh se opakuje. Na obvodu výparníku se vytváří námraza, která po vypnutí TČ taje a odkapává do velké pozinkované vaničky, čímž se vytváří v boxu potřebná vlhkost. Z výměníku č. 1 je prostřednictvím vody přenášena získaná tepelná energie malým čerpadlem (50 W) přímo do výměníku v bojleru. Řízení ohřevu vody na 55 °C, a tím i TČ je ovládáno termostatem umístě- ným uvnitř bojleru. Žádný dohřev zásobníku elektřinou tak není nutný, vše obstará tepelné čerpadlo. Bojler má elektrický ohřev pouze v záloze. Chladicí box je od kotelničky, ve které je i druhé tepelné čerpadlo, odd- ělen zděnou příčkou izolovanou poly- styrenem. Graf č. 2 přináší srovnání spotřeby elektřiny dřívějšího ohřevu TUV elektrickým proudem a nyní TČ. Kolísání energetické náročnosti na ohřev vody je mimo jiné dáno i změnou teploty vstupní vody v průběhu roku. Topný faktor TČ se pohybuje v hodnotách od 2 do 3,5 a roste se spotře- bou teplé vody v domácnosti. Je třeba říci, že na podobném principu přípravy TUV pracu- jí i TČ komerčně vyráběná. Pokud se prostor, kde se nízkopo- tenciální teplo odebírá vhodně izoluje, můžeme získat – stejně jako Dvořákovi – chladicí box (v=2,5 m, š= 2,1m, d=1,8 m )se všemi přednostmi. Jablka a další potraviny se tak daří na dlouhou dobu dobře uchovat a přitom se současně šetří za přípravu TUV. Tepelné čerpadlo a vytápění Jak již víme, Dvořákovi původně dům vytápěli uhlím se všemi průvodními jevy pevných paliv. Po oslovení rozvodnými závody, že v jejich okolí posílí kabelové rozvody i domovní přípojku, si instalovali na počátku 90. let elektrokotel. Když si později ověřili přednosti TČ, pustili se do další změny ve vytápění, tentokrát vháněným teplým vzduchem. Ve zdech a stropech proto museli prorazit otvory pro potřebné vzduchovody, což bylo v obydleném domě asi to nejs- ložitější. V podhledech stropů potom instalovali plastové rozvody vzduchu. A proč se rozhodli pro TČ systému vzduch-vzduch vysvětluje sám Ing. Dvořák senior. NÁPADYÈTENÁØÙ Hledáme zajímavé nápady TEPELNÁ ČERPADLA VLASTNÍ KONSTRUKCE Detail rozvodů vzduchu ve stěnách domu před jejich zakrytím Ing. Jaroslav Dvořák je s výkony tepelných čerpadel spokojen Elektrické vytápění Elektrické vytápění + tepelné čerpadlo Průměrnáspotřeba[kWh/den] Týden 0 2 4 6 8 10 12 14 16 0 50 100 150 Elektrický ohřev Ohřev tepelným čerpadlem Průměrnáspotřeba[kWh/den] Měsíc 6 5 4 3 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 2 2 1 1 vaše nápady a zkušenosti Příspěvek vyjadřuje pouze názor a zkušenosti čtenářů. Redakce si před zveřejněním nevyžádala posouzení a stanovisko spolupracujícího odborníka. Graf č. 1 Graf č. 2

„Pro teplovzdušné vytá- pění jsme se rozhodli proto, že TČ má nejlepší poměr teploty výparné a konden- zační a tím dobrou účin- nost. Pro vytápění vzdu- chem potřebujeme získat teplotu 35 °C. Navíc v let- ních parnech zapneme jen ventilátor a vháníme si do místností chladný vzduch. U tepelného čerpadla jsme použili starý kompresor a čtyři velké výparníky instalovali na střeše u komí- nu. Starý kompresor nám ovšem po roce odešel, takže jsme koupili nový šroubový, a to je jediná nová součást. Kompresor nyní pracuje tiše, má vyšší účinnost a delší životnost. Podle principu TČ proudí chladivo (viz schéma č. 2) do střešního výparníku, kde odebírá teplo okolnímu vzduchu. Vrací se zpět do kompresoru, kde je stlačeno a v kondenzátoru předává tepelnou energii proudícímu vzduchu, který ohřívá na 30 – 35 °C. O to se stará ventilátor, který vhání ohřátý vzduch rozvody vzduchu a průduchy do jednotlivých místností. Pro uzavření koloběhu je vzduch nad podlahou místností odsáván na chodbu a do suterénu, kde je filtrován a opět vstupuje do kondenzoru.“ Zhodnocení instalace TČ Teplovzdušný systém vytápění umožňuje dobré rozvrstvení teplého vzduchu ve vytápěných místnostech, výhodou je i fil- trace a obměna vzduchu. A jak už víme, v parném létě si Dvořákovi vhánějí ventilátorem do místností chladný vzduch. Tepelné čerpadlo vzduch-vzduch pracuje přibližně do teploty - 7 °C, potom už je nutné využít k vytápění místností elektroko- tel. Ventilátor (420 W) je ukryt ve zvukově izolované skříni, takže při běžném chodu domácnosti není jeho hluk slyšet. Instalovaný ventilátor chtějí ovšem Dvořákovi postupně nahra- dit typem s menšími otáčkami a menší hlučností. A jak Ing. Dvořák hodnotí dosavadní zkušenosti? „Proti stejnému období (leden – duben), kdy jsme topili pouze elektrokotlem, je letošní úspora elektrické energie 2000 kWh, což je vidět na připojeném grafu č. 1. Na základě televizního pořadu jsem skutečně dostal nespočet dotazů a dopisů. Všem zájemcům o TČ říkám, že je možné si takový systém vymyslet, sehnat staré a funkční výparníky atp, ale konečnou montáž je opravdu nutné svěřit odborné firmě, která všechno propojí a naplní chladivem a potom odzkouší. To si člověk nemůže dělat sám. Kdybychom použili jen nové kompo- nenty, tak by nás tepelná čerpadla přišla asi na 60 tisíc korun, takhle bylo všechno ještě levnější. V budoucnu bychom chtěli ještě využít naší studnu, aby si tepelné čerpadlo v těch největších mrazech bralo teplo z její vody. Když bych to měl shrnout, tak podle mých zkušeností nám stále schází osvěta o využití a hlavně možnostech tepelných čer- padel, dokonce i někteří chla aři jim stále nevěří.“ (moh) 3399 Pohled na část instalace tepelného čerpadla v suterénu domu V našem časopisu spíše informu- jeme o profesionálních výrobcích, ale setkáváme se i se zařízeními, která jsou důkazem nápaditosti našich lidí, i když často vzbuzují úsměv. Patří mezi ně i svérázní „solární sprcha“, kterou jsme objevili v srdci Českého Ráje v Karlovicích nedaleko Turnova. „Když svítí sluníčko, musíme si ještě připouštět studenou vodu, abychom se neopařili,“ přiznal se nám její konstruktér. Ke stavbě hygienického zařízení posloužila majiteli dílny na opravu aut a nejrůznějších zeměděl- ských strojů silnější přírubová trubka a sprchový nástavec a o další se již postará energie slunce. Další sprchový zásobník ohřívaný sluníčkem jsme objevili v prudké stráni nedaleko Špindlerova mlýna v Krkonoších. Postavil si ho někdejší projektant Kabla Kolín pan Oldřich Papež, který na chalupě tráví s manželkou zasloužený odpočinek. Rozlehlé louky a nutnost jejich sekání přiměly nápaditého muže řešit techniku pro obtížně dostupné terény. Například lištovou sekačku dopnil sedátkem, kolamotorky upravil zvláštním ozubením, aby při svážení sena mohl zvládnout i velká stoupání. postavil také 5metrový katr, pro přípravu řeziva na opravu chalupy. A když všich- ni měli náročné celodenní práce za sebou, přišlo jim vhod osvěžení právě pod sprchou s 300litrovým zásobníkem. Pro napájení sprchy i chalupy umně využil vlastní vodní zdroj a ještě mu zbyla část energie na hrací vodní mlýnek pro pobavení a zaujetí dětí. V minulém čísle jsme na str. 25 opomněli uvést u větrné elektrárny z Agroplastu Olešnice na Moravě, autora fotografie. Čtenářům i autorovi PhDr. Jiřímu Jarošovi se proto omlouváme. NÁPADYÈTENÁØÙ Schema 2 Schema 1 Výparník TUV Chladicí box Výparník Expanzní ventil Kondenzor Čerpadlo Výměník č. 1Kompresor Přívod studené vody Kompresor Kondenzor Filtr Expanzní ventil Ventilátor Vytápěná místnost

Vážení čtenáři, předpokládáme, že jste náš časopis dočetli nebo pro- listovali již odpočatí po dovolené a současně již zaběhlí v zaměstnání, firmě či škole. Již v říjnu začne nová topná sezóna (na horách už začala) a to je příležitost poohléd- nout se dozadu, co jsme každý z nás pro úsporu paliva, energie, též domácího rozpočtu, ale i zlepšení životního prostředí, udělali. Opakujeme již po několikáté, že zákla- dem je jakýmkoliv odborným nebo lidským přístupem vede- né šetření u stávajících zdrojů, protože investice jsou nižší. Pokud bychom si pořizovali další, i když nestabilní zdroj energie, myšleny obnovitelné energie, investice jsou vyšší. Podle různých informací se zdá, že naše hospodářství se začíná odrážet od dna a může být lépe. To znamená, menší či větší investice do všech struktur všemi směry. Neznamená to ale, že se může investovat megalomansky, ale pouze s „lid- ským měřítkem.“ Každá stavba má nejen prvopočáteční pořizovací náklady, ale i tu druhou stranu mince - provozní náklady. Snad už není problém s různými půjčkami postavit dům, ale mít sílu a prostředky na jeho provoz a údržbu. Víme, že první roky je stavba nová a jako taková moc nepotřebuje. Zato každý rok se musí topit, ohřívat TUV, vařit, svítit, mrazit a kdoví co ještě. Výše těchto provozních výdajů je to, co musíme přičíst ke splátkám a o to menší je to co nám z našich peněz zbude. Neberme provozní výda- je jako nutné zlo. My jsme jejich tvořiteli a jen my můžeme vidět, kde jsou ještě rezervy. Uvedeme takový příklad. Jeden podnikatel, stavebník rodinného domu, si z důvodu bezpečnosti postavil dům s plochou střechou (sedlová střecha by stínila sluneční záření) a s uzavřeným atriem, kde chtěl v malé zeleni odpočívat se svou rodinou uzavřen před zraky chodců. Tím téměř každá místnost měla jednu nebo dvě venkovní stěny a samozřejmě strop vystaveny působení zimní nepohody. Projektant vytápění mu navrhnul velký kotel, plynárna plyn bez problému dodávala, ale na jaře přišlo rozčarování. Stak velkými náklady za plyn se nemohl nikde chlubit, řada známých se mu vysmála. V letošním roce se zpracoval pro- jekt a v příštím roce se vybuduje sedlová střecha nad celým půdorysem domu a snad se celé atrium zastřeší izolačním sklem. Vzniknou nové půdní prostory, spotřeba plynu a tím i jeho platba by měly výrazně klesnout. Poučení je plánovat a žít „při zemi,“ neboli experi- mentovat s rozmyslem. Nemůže se stavět podle metody pokusu a omylu, ale podle metody postupných kroků, kde omyly by měly být vyloučeny (nebo co nejvíce omezeny) za pomoci odborníků – projektantů již „na papíře.“ Jaroslav Peterka, šéfredaktor ZÁVÌREM " " . Přihlašuji (jeme)......... (x krát) předplatné č. 6/1999 časopisu ALTERNATIVNÍ ENERGIE v ceně 48,- Kč/1 kus Starší čísla časopisu si vyžádejte na níže uvedené adrese: . Objednávám (me)...... (x krát) č. 1, 2, 3/1998 časopisu ALTERNATIVNÍ ENERGIE v ceně 35,- Kč/1 kus . Objednávám (me)...... (x krát) č. 1, 2, 3, 4/1999 časopisu ALTERNATIVNÍ ENERGIE v ceně 48,- Kč/1 kus (platí do vyčerpání zásob) (+ poštovné) Předplatitel/firma: Adresa s PSČ: Tel./fax: Kontaktní osoba: IČO: DIČ: Bankovní spojení: Vyžaduji (jeme) daňový doklad: ANO ¨ NE ¨ Adresa pro zasílání časopisu – liší-li se od adresy pro vystavení faktury: Datum: Podpis: Razítko: *) Nehodící se škrtněte objednací lístek DVOUMĚSÍČNÍK (vyplněný originál nebo kopii zašlete na níže uvedenou adresu) Objednací lístek zašlete na adresu: BMSS – START, s.r.o. Starodubeèská 43/9 107 01 Praha 10 Tel./fax: 02/781 37 45 SLOVO na závìr ZELENÉ LINKY V případě reklamace předplatného je možné pro urychlení volat zdarma na tzv. Zelené linky, což jsou telefonní čísla na níže uvedené regionální divize Ústřední distribuce tisku, a.s.: Jižní Čechy..............................0800 149 388 Západní Čechy.........................0800 195 584-5 Severní Čechy..........................0800 181 324-5 Východní Čechy .......................0800 145 862 Jižní Morava............................0800 124 029 Severní Morava .......................0800 196 647 Praha + Střední Čechy..............0800 167 234-6 REDAKCE UVÍTÁ Své námìty mùžete zavolat, faxovat nebo nahrát na telefon do liberecké redakce 048/61 22 336