Alternativní energie 6/1999

11 Již tradiènì FOR ARCH sestával ze ètyø tématických èástí: FOR ARCH ‘99 – 10. jubilejní mezinárodní stavební veletrh FOR TECH ‘99 – 5. mezinárodní veletrh stavebních strojù a mechanizace FOR COMPUTER ‘99 – 2. mezinárodní veletrh hard- ware a software pro projektování a stavìní FOR VERTICAL & FAIR LIFTING ‘99 – 5. mezinárodní veletrh výtahù a zdvihací techniky Pøedstavily se zde firmy vystavující objekty a prostøedky pro technické vybavení území, exponáty stavebnì výrobních, dodavatelských, projekèních i developerských firem, stavební konstrukce hlavní stavební výroby (HSV), konstrukce pøidružené staveb- ní výroby (PSV), stavební chemie, požární ochrana konstrukcí, vybavení interiérù, stavební informaèní systémy, odborná stavební i architektonická literatura a dále, jak vyplývá z dalších tématických èástí veletrhu – stavební stroje, lešení, bednìní, dopravní systémy, poèítaèové vybavení pro projekèní kanceláøe i dodavatelské a realitní èi jinak specializované firmy pracující ve stavebním oboru, stejnì tak programové vybavení a novinky reprodukèní techniky (plotry, kopírky), výtahy, pohyblivé plošiny, schody i chodníky. První den navštívilo veletrh 11 299 návštìvníkù (celkem 112 000). Každý den veletrh nezbytnì doprovázel doprovodný program odborný i spoleèen- ský, vyhodnocení celostátních i firemních soutìží a výstavy. Kromì jiných odborných akcí vyjímáme nìko- likadenní energetický semináø: – povodnì – zkušenosti a doporuèení z vysoušení zdiva a využití DTI v záplavových oblastech – tepelnì izolaèní vlastnosti obvodových pl᚝ù obytných domù a budov – netradièní a obnovitelné zdroje energie V tyto dny probíhala i prezentace výrobního programu firmy Schiedel s.r.o. o komínových sys- témech. V den zahájení veletrhu na spoleèenském veèeru FOR ARCH ‘99 probìhlo slavnostní vyh- lášení soutìže Stavba roku ‘99, uvedené stavby jsou prezentovány v èasopise FÓRUM architektury è. 8 a 9/99. Souèasnì probìhlo i vyhlášení soutìže stavba roku 2000. Bylo rovnìž vyhlášeno 10 cen GRAND PRIX, což je prestižní cena pro vys- tavovatele FOR ARCHU a je ocenìním za nejlepší pøihlášený výrobek a technologii. Mezinárodní výstava FOR ARCH ‘99 vždy byla, je a bude skuteèným nepsaným svátkem všech pra- covníkù ve stavebnictví i soukromých zájemcù o stále hezèí životní prostøedí kolem nás. Pøipravil: Ing. Jaromír Sedlický Již podesáté se otevøely brány mezinárodního veletrhu FOR ARCH ‘99 v záøí letošního roku v Praze. Podruhé v historii se tato výstava konala na výstavišti v Praze – Letòanech. Letòany se tak staly Mekkou všech, kteøí se zabývají problematikou životního prostøedí, stavební èinností, tvorbou a úpravami prostøedí pro všechny druhy lidské èinnosti a to jak profesionálnì, tak i zcela soukromì. Celá vystavovaná tématika byla na veletrhu zastoupena v takové šíøi, že svou touhu dovìdìt se nìco nového mohl uspokojit každý návštìvník. V areálu o rozloze témìø 75 000 m2 vystavovalo na èisté výstavní ploše 37 000 m2 1410 vystavovatelù z 18 zemí svìta. VÝSTAVYAVELETRHY Letecký pohled na výstavní areál Hlavní vstup v letošním roceVize hlavního vstupu v roce 2006 10. jubilejní mezinárodní stavební veletrh FOR ARCH ‘99 v Praze – Letòanech 21. – 25. záøí 1999 úspìšnì skonèil

PPooppuulláárrnnìì ooddbboorrnnýý èèaassooppiiss oo úússppoorráácchh ppaalliivv aa eenneerrggiiee aa vvyyuužžíívváánníí nneettrraaddiièènníícchh zzddrroojjùù eenneerrggiiee vv ddoommááccnnoosstteecchh aa ppooddnniikkáánníí VVyyddaavvaatteell:: AAvviicceennnnuumm,, ssppooll.. ss rr..oo.. Pøístavní 2 – Hotel Standart 170 00 Praha 7 ŠŠééffrreeddaakkttoorr:: Ing. Jaroslav Peterka, CSc. VVeeddoouuccíí vvyyddáánníí:: Jiøí Mohaupt AAddrreessaa rreeddaakkccee:: U Nisy 6, 460 60 Liberec tel./fax: 048/6122336 IInnzzeerrccee:: Ludmila Hrušková, manager inzerce mobil 0602 314077 Ing. Jiøí Mašík mobil 0603 866 942 DDiissttrriibbuuccee:: Podávání novinových zásilek povoleno Èeskou poštou, s.p., odštìpný závod Pøeprava, è.j.1933/99, ze dne 11. 5. 1999 ÈR: PNS a.s., Mediaprint & Kapa Presse Grosso, s.r.o., Transpres, s.r.o. SR: Abopress, s.r.o., Vajnorská 134, 830 00 Bratislava tel: 004217/44453334, 44453331 DDiissttrriibbuuccee ppøøeeddppllaattnnééhhoo ssttáávvaajjííccíí:: PNS, a.s., nnoovváá:: BMSS – START s.r.o., Starodubeèská 43/9, 107 01 Praha 10 Èasopis a všechny obsažené pøílohy jsou chránìny podle autorského zákona. Držitelem autorských práv k èasopisu ALTERNATIVNÍ ENERGIE je vydavatel. Rozmnožování a další otiskování je možné jen se souh- lasem vydavatele. Za obsah èlánkù ruèí autor, za obsah inzerátù inzer- ent. Redakce si vyhrazuje právo na redakèní zpracování rukopisù a dopisù ètenáøù. Nevyžádané pøíspìvky se nevracejí. Èlánky bez recen- ze neprocházejí korekturou redakèní rady. MK ÈR 7985, ISSN 1212-1673 Zmìny klimatu a možný vliv na obnovitelné zdroje energie . . . . . . . . . . . . 4 – 5 Celoroèní redakèní test chladnièky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 – 7 Úspory tepla a vytápìní – otopné plochy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 – 9 Kotelna ve skøíni . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 Moderní svìtelné zdroje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 Rady a zkušenosti – kachlový sporák . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 Biomasa nabídne lidem teplo i práci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 Solární vaøení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 Chování solárních systémù v zimì . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16 – 17 Úspory vody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18 – 19 MMAALLÉÉ VVOODDNNÍÍ EELLEEKKTTRRÁÁRRNNYY –– ppøøíílloohhaa .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. 2200 –– 2288 Teplovzdušné vytápìní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30 Obnovitelné energie ve svìtì . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31 Vìtrná energie v Evropské Unii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .32 SLOVENSKO – geotermální energie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33 Solární sídlištì ve Friedrichshafenu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34 Energetická karta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35 Tìlesná energie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36 Vytápìní vodou z pøehrady – tepelná èerpadla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37 Fotovoltaika potøebuje nadšence . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .38 Soutìž SUPERTIP . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .39 Vážení ètenáøi pøedkládáme Vám poslední letošní tj. 6. èíslo našeho populárnì nauèného dvoumìsíèníku. Na jeho stránkách opìt najdete øadu informací. Pøílohu ten- tokrát vìnujeme malým vodním elektrárnám (MVE). Vedle využití biomasy je malá voda patrnì nejrozšíøenìjším obnovitelným zdrojem energie využí- vaným u nás. V minulosti byl také poèet rùzných vod- ních dìl na našich øekách a potocích, vèetnì tìch ener- getických, skuteènì velký. I když u nás pøibývá zájemcù o obnovu èi výstavbu zcela nových MVE, jejich poèet se zatím pùvodním èíslùm nevyrovnal. Podle informací ze Severoèeské energetiky, a.s. Dìèín, rok od roku se u nich zvyšuje množství vykupo- vané elektøiny z MVE. V souvislosti s naší pøílohou jsme také oslovili èeské výrobce technologického zaøízení pro MVE, zda mohou zájemcùm nabídnout i tzv. mikrozdroje pro malé výkony a malé vodní spády. Právì na takové dotazy musíme èasto odpovídat na rùzných výstavách ètenáøùm a návštìvníkùm. Ohlas na anketní otázky byl ovšem malý. V nìkterých názorech od vás èasto slyšíme, že významné úspory tepla se dají docílit jen v rodinných domcích a bytech s vlastním vytápìním. Do redakce pøišel zajímavý ohlas na minulé èíslo, které mìlo pøílohu vìnovanou zateplování a rekonstrukcím pan- elových domù. Pøedseda Stavebního bytového družstva z Dìèína Miloslav Zmìk nám konkrétnì dokládá, jaké úspory se jim podaøilo dosáhnout pøi zateplování, regulaci a mìøení spotøeby tepla a TUV. K dopisu se vrátíme v pøíštím èísle, ale jen na okraj, 27 792 korun je rozdíl mezi roèní spotøebou tepla v bytì v zatepleném panelovém domu s montáží ter- mostatických ventilù a provedení dalších regulaèních opatøení na topné soustavì a naopak v domu neza- tepleném, bez tìchto ventilù a úprav, kde družstevní- ci vše odmítli. To je èíslo více než výmluvné a pøi stoupajících nákladech na energii se bude prohlubo- vat. V příštím čísle Mezi nejstarší tepelná èerpadla v ÈR znaèky STIEBEL ELTRON patøí dvì, která pracují na vodní elek- trárnì Støekov. o Slunce – energetická Popelka o Povodnì na Moravì a malé vodní elektrárny o Zmìny klimatu a obnovitelné zdroje energie o Zakládání porostù rychle rostoucích døevin (plantáže a mateènice) ZZ OOBBSSAAHHUU SSEEZZNNAAMM IINNZZEERREENNTTÙÙ ALTERM Praha (3. ob.), EXMONT-ENERGO Brno (str. 25), HANA A JIRKA VANÍÈKOVI Veselá (str. 36), INFORPRES Frýdek-Místek (4. ob.), VARMEXIN Borkovany (3. ob.), VESKOM Praha, (3. ob.), ZIROMONT Skalice (str. 18). str. 4 str. 14 str. 24

Slunce bude pohánìt vìtroò Ukrajinský fyzik Alexandr Lebedìv doufá, že se mu podaøí vyvinout sluncem pohánìný vìtroò, který pøepraví ètyøi cestující na velké vzdálenosti. Souèasné vìtronì mohou unést dvì osoby a nemohou létat na velké vzdálenosti bez vhodných teplotních pomìrù. Fyzik pøedpokládá, že vìtroò bude mít na køídlech fotovolatické èlánky, které budou vyrábìt elektøinu a ta bude pohánìt vrtuli. Vìtroò také ponese lehké lithiové baterie, které budou skladovat pøebyteènou energii. Vìøí, že získá podporu z programu Eureka. Electric Review, 1999, è. 12, s. 14 Slunce a reklama Získali jsme informace o tom, že jedna støe- doèeská reklamní agentura, která provozuje velké bilboardy v blízkosti silnic, projevila zájem o jejich noèní osvìtlení i v místech, kde není dostupný zdroj elektøiny. Redakce konzultovala možnosti øešení a jedním z nich je i využití fotovoltaických panelù. Podle odborníkù z firmy TETOM pøitom záleží na velikosti bilboardù, celoplošnosti osvìtlení a zda jsou poutaèe oboustranné. Velikosti spotøeby pak odpovídá plocha panelù a kapacita akumulátorù, které se pøed den nabíjejí. Jedná se o pomìrnì nák- ladnou záležitost, která musí být navíc chránìna proti vandalùm. Èeské firmy dovedou na pøípadné konkrétní zámìry svými výrobky reagovat. Slunce dává šanci Na novém typu kombinovaného solárního pan- elu pracuje Ing. Milan Tomeš, CSc., z firmy TETOM z Prostøední Beèvy na Vsetínsku. Systém by mìl v sobì zahrnovat jak fotovoltaickou èást, která pøímo zpracovává viditelné záøení slunce na stejnosmìrný elektrický proud, tak druhou vìtší èást, která by využívala dopadající tepelnou energii na pøípravu TUV nebo pøitápìní. O firmì TETOM pøinášíme samostat- ný èlánek na stranì 13. Døevem se topí nejlacinìji Kubík døeva na topení stojí v prùmìru 220 korun, pøi jeho spálení ve zplyòovacím kotli pak vyjde 1 kW tepla na 10 haléøù. To neumí dneska zemní plyn vyrobit pod 60 a elektøina pod 90 haléøù. Pøi komunálním vytápìní (obec Deštná) vychází vyrobený gigajoule tepla z biomasy jen na 28 až 30 korun. Pramen: Verner,a.s. Snižování energetické nároènosti staveb Za úèasti témìø stovky odborníkù probìhl v øíjnu v ostravském domì Domì techniky již 9. roèník kon- ference na toto aktuální téma. V sekci Technické zaøízení budov referoval Prof. Ing. Kaminský o poten- ciálu obnovitelných zdrojù energie, Ing. Verner o bio- mase pro centrální zásobování teplem, Ing. Svoboda o tepelných èerpadlech, Ing. Zahradníèek o solárních kompletech, Doc. Ing. Bártek, CSc. o fotovoltaice a Doc. Ing. Toman, CSc., vedoucí sekce TZB, o inte- grovaných zásobnících tepla. Je potìšitelné, že i na dosud èistì "stavbaøských" konferencích se vìnuje stále více pozornosti také obnovitelným a alternativním energiím. (jáns) Poptávka pøinese standardizaci Døevìné brikety nebo pelety jsou vlastnì zákla- dem standardizace paliv z biomasy, která je nutná pro jejich vìtší rozšíøení. Tím se biopaliva dostanou na úroveò takových výrobkù, které mají definované fyzikální i jiné parametry, s nimiž mohou poèítat výrobci kotlù a hlavnì jejich uživatelé, a to je pod- mínkou rozvoje trhu v této oblasti. Velkovýroba v tisí- covkách tun umožní na jedné stranì do jejich výroby výhodnì investovat, což mùže na druhé stranì pøíznivì ovlivnit ceny biopaliv pro odbìratele. (moh) S poklesem teploty roste odbìr Je známo, že pøi poklesu venkovní teploty stoupá v zimì také celkové zatížení elektrizaèní soustavy. Vyjádøeno v èíslech pro Èeskou republiku, odchylka 1 °C od normálu znamená až 120 MW zatížení nebo naopak jeho pokles. (moh) 33 INFORMACE–RADY–ZAJÍMAVOSTI KKRRÁÁTTCCEE Redakce spolupracuje s odborníky: Ing. Pavel Èech (vytápìní), Ing. Jaroslav Pe- terka, CSc., šéfredaktor (pøíprava TUV a slu- neèní energie tepelná), Ing. Leoš Friml (osvìt- lení), Ing. Zdenìk Pastorek, CSc., (bioplyn), Ing. Jaroslav Kára, CSc., (fytopaliva), Ing. Antonín Kottnauer (kogenerace), RNDr. Alois Brandejský (palivové èlánky), Doc. Ing. Jiøí Sed- lák, CSc., (pasivní využívání sluneèní energie), Ing. Petr Morávek, CSc., (rekuperace tepla), Ing. Radim Baøinka (fotovoltaické èlánky), Doc. Ing. Jaroslav Hyžík (termické využití od- padù), Ing. Bøetislav Koè (vìtrná energie), Josef Kašpar, (malé vodní elektrárny), Ing. Jaroslav Cankaø (spalování døeva). Také øada krkonošských penzionù a restaurací je vytápìna døevem, a tak bìhem letních dnù se jejich majitelé snaží své nenasytné kotle, krby i kachlová topidla poøádnì pøedzásobit potøebným palivem. Zdá se, že návštìvníkùm restaurace a vinárny Labužník v centru Šindlerova Mlýna vùbec nevadilo, že sedìli uprostøed hranic voòavého obložení. (moh) Nejlepší sbìratele i organizátory sbìru a tøídìní recyklo- vatelných odpadù na libereckých školách, ocenila Ing. Eva Tylová z Ministerstva životního prostøedí ÈR a také Marie Filingerová, za hlavního sponzora celé akce organizované ochránci pøírody Armillaria Liberec.

Èeká nás zmìna klimatu? Doc. RNDr. Jaroslava Kalvová, CSc., z Katedry meteorologie a ochrany prostøedí Matematicko- fyzikální fakulty UK FF v Praze mimo jiné uvedla: „Vìdci již více než tøi desítky let upozoròují, že èlovìk zasahuje v globálním mìøítku do køehké rovnováhy mnoha vzájemnì propojených procesù v klimatickém systému. Zdùrazòují, že i malý zásah mùže mít v dùsledku øetìzové reakce, kterou vyvolává, znaèné následky. Pøi spalování fosilních paliv, zemìdìlské výrobì, v dùsledku zmìn ve využívání pùdy pøi transportu zemního plynu, používání chladící techniky atd. jsou do atmosféry uvolòovány skleníkové plyny – oxid uhlièitý, metan, oxid dusný, freony, ozón. Tyto plyny buï pøímo nebo prostøednictvím látek, které vznikají pøi chemických reakcích, kterých se úèastní, zesilují pøirozený skleníkový efekt atmosféry. Zemský povrch a tropos- féra, což jsou spodní vrstvy atmosféry do výšky 9 – 16 km v závislosti na zemìpisné šíøce, tak získávají dodateènou energii, která mùže ovlivnit øadu dìjù zde probíhajících. Výsledkem mùže být nárùst teplo- ty zemského povrchu a troposféry, zmìna oblaènos- ti, atmosférických srážek, tání ledovcù, zmìna výšky hladiny oceánù. Zmìna klimatu, vyvolává pøímo nebo nepøímo lidskou èinností, se sice odehrává souèasnì s pøirozenými, èlovìkem nezpùsobenými zmìnami a kolísáním klimatu, její velikosti a zejmé- na rychlost, s jakou mùže probìhnout, ji však èiní velmi nebezpeènou.“ Dva protichùdné pøístupy „Na druhé stranì vìdci nezamlèují, že kolem celého problému globální zmìny klimatu existuje stále øada nejistot. Achillovou patou našich odhadù jsou zejména procesy vzniku oblaènosti a vypadávání srážek v oceánech. Pokud dojde napø. k rychlému kolapsu stávající oceánické cirkulace, a paleodata (= dávné) naznaèují, že k této situaci v minu- losti došlo, zmìna kli- matu mùže probìhnout ještì rychleji než dnes oèekáváme. Objevily se dvì skupiny lidí stojících na zcela protichùdných stanoviscích. Jedna skupina tvrdí, že vlast- nì nevíme pøesnì, k èemu v budoucnu dojde a je tudíž zbyteèné dìlat nìjaká opatøení. V podtextu je skryto, že tato opatøení budou stát nemalé peníze. Druhá skupina naopak tvrdí, že meteorologové se chovají jako lékaø, který stojí nad vážnì nemocným èlovìkem, pokouší se dál upøesòovat diagnózu a stále váhá, zda a jak zahájit léèení. Struènì øeèeno, volají po daleko intenzivnìjších opatøení.“ Co pozorujeme? Za posledních 100 let se globální prùmìrná teplota vzduchu pøi zemském povrchu zvýšila cca o 0,5 °C. Do devadesátých let našeho století spadá sedm nejteplejších rokù od roku 1860. Na vìtšinì stanic v Evropì pozorujeme od konce minulého sto- letí rùst roèních prùmìrù teploty, pøerušený až sed- mdesátých letech tohoto století slabým ochlazením. V 80. a zejména v 90. letech teplota opìt roste. Totéž chování najdeme i u teplotní øady pozorované v Praze – Klementinu, kde se teplota vzduchu mìøí nepøetržitì od roku 1775. O teplém charakteru první poloviny 90. let toho- to století na našem území svìdèí napø. skuteènost, 44 Zmìny klimatu Èlovìk nemusí být zrovna velkým meteorologem, aby poznal, že se v posled- ním desetiletí poèasí kolem nás až pøíliš rychle mìní. Jeho výkyvy jsou velmi rychlé a v mnoha pøípadech i z dlouhodobého hlediska èasto rekordní. Mìli jsme stoletou vodu, silné vichøice i tropické teploty. Loòský rok byl napøíklad v prùmìrné teplotì o 1,2 °C teplejší než pøedchozí. Jsou tyto výkyvy zpùsobeny jen støídáním dlouhodobìjšího klimatických zmìn nebo se do nich promítá, èím dál vìtší vliv lidské èinnosti, tzv. antropogenní vlivy? Tiskový odbor Kanceláøe Akademie vìd ÈR pøipravil na uvedené téma tiskovou konferenci, ze které pøinášíme nìkteré zajímavé postøehy. Tím otevíráme v Alternativní energii další námìtové téma, kterému budeme pos- tupnì vìnovat pozornost. ZMÌNYKLIMATU Co je to klima? Zmìny odehrávající se v atmosféøe z hodiny na hod- inu, ze dne na den vytváøejí poèasí. Poèasí se ze dne na den mùže znaènì lišit, z pohledu nìkolika desítek let však vytváøí specifický režim, který je proto dané území charakteristický. Klima je „prùmìrné poèasí,“ charakterizujeme jej nejen prùmìry teploty vzduchu, atmosférických srážek, sluneèního svitu, apod., za delší období, ale také velièinami, které vyjadøují jeho promìnlivost ze dne na den, kolísání kolem prùmìru, pravdìpodobnost výskytu extrémních jevù. a možný vliv na obnovitelné zdroje energie

55 NÁŠROZHOVOR že na jižní Moravì se tøi nejvýraznìjší horké vlny (souvislé období s denními maximálními teplotami kolem a nad 30 °C) vyskytly po roce 1991, v roce 1994 trvala horká vlna na stanici Strážnice dokonce 34 dní. (Hodnocení se vztahuje k období 1961 – 1995.) Rùst teploty nebyl ale pozorován ve všech místech naší planety, tak napø. zatímco v nìkterých èástech Kanady se za posledních 100 let teplota zvýšila o 1,5 °C, v jiných se naopak o 0,8 °C ochladi- lo. Rùst globálního roèního prùmìru je tedy výsled- kem rozdílného chování teploty vzduchu v rùzných oblastech Zemì. Skleníkový efekt O skleníkovém efektu platí totéž, co o alkoholu: v malých dávkách je prospìšný, ve velkých škodí. Paradoxnì je totiž jednou ze základních podmínek života. Jeho princip spoèívá v tom, že podobnì jako sklo i nìkteré složky atmosféry propouštìjí viditelné záøení (svìtlo), ne však infraèervené záøení (teplo). Prùchodu tepla atmosférou brání pøedevším vodní páry, ale také oxid uhlièitý a další skleníkové plyny: oxid dusný a metan. tyto plyny zpùsobují, že ve dne sluneèní záøení snadnou proniká k povrchu zemì, infraèervené záøení vyzaøované planetou však jen velmi tìžko uniká a pøízemní vrstvy atmosféry si udržují vyšší teplotu – stejnì jako ve skleníku. Nadmìrná produkce skleníkových plynù, zejmé- na oxidu uhlièitého, která je dùsledkem lidské èin- nosti a pøedevším spalování fosilních paliv (uhlí, ropa) zpùsobuje, že globální „skleník“ je úèinnìjší a teplota naší planety se zvyšuje se všemi klimat- ickými dùsledky. Pramen: Týden1996 Zmìny klimatu a pojišovny Globálním oteplováním jsou znepokojeny i nejvìtší svìtové banky i pojišovací spoleènosti, které už nejrùznìjší katastrofy pøipravily o miliardy, snad i biliony dolarù. Nìkteré signály hovoøí o tom, že dají co nevidìt podnìt k masivními odlivu mezinárod- ních investic z oblasti fosilních paliv smìrem k rozvoji zaøízení na využití solární energie. Na rozdíl od vlád zemí, které zatím podporují produkci fosilních paliv, anebo jejich spotøebu, finanèníci mají o své peníze konkrétní obavy. Vždy nìkolik velkých katastrof zpùsobených extrémními klimatickými událostmi mùže doslova znièit celá odvìtví v prùbìhu desetiletí. Dobøe jsme to poznali i u nás po velké povodni v roce 1997. Likvidace a náhrada škod urèitì pøispìla i k pádu jedné pojišovny. Ani státní rozpoèet se s dopadem škod ještì zcela nevy- rovnal. Mnozí prozíraví lidé, jako napøíklad zástupce øeditele Britské bankovní asociace Peter Blackman, tvrdí, že se rýsují výnosnìjší momenty, než jsou jen sluneèní kolektory a elektromobily. Životní prostøedí se patrnì stane nejvìtším obchodem jednadvacátého sto- letí. Pùjde dokonce o restrukturalizaci technologické základny veškerého hospodáøství. Vnímání životního prostøedí se bude muset zahrnout do veškeré technolo- gie a ekonomického chování. Dr. Sven Hansen, viceprezident švýcarské Union Bank, konstatuje: „Musí nás to zajímat a musíme vzít potaz, že finanèní trh bude ovlivòován klimatickými zmìnami. Tyto zmìny z mého hlediska jsou hlavní hmotou ledovce skrytého pod hladinou, nejsou jen povìstnou špicí. Brzy se vynoøí nad hladinu." Podle nìkterých informací, bankovní a pojišovací sektor smìøuje k tomu, aby využil svých obrovských pák ve svìtì kapitálových tokù k odstartování solární revoluce. Jak uvádíme na stránce vìnované Evropské unii (32), nadnárodní ropný obr British Petroleum – Amoco hodlá odkoupit 50 % akcií americké spoleènosti Solarex, èímž se patrnì vytvoøí nejvìtší spoleènost na svìtì na výrobu sluneèních panelù, umožòujících pøí- mou pøemìnu sluneèního svitu na elektrický proudu. „Vlády musí solární energii pomoci pøi úniku z cen- ové pasti,“ øíká oceánolog Jeremy Leggett, jeden z výz- namných aktivistù Greenpeace. Nìkdejší profesor na Imperial College v Londýnì, který pomáhal naftaøským spoleènostem hledat ropu pod moøským dnem, se nyní pustil se do prosazování problematiky globálního oteplování do mezinárodní agendy. „Dokud se dostateènì pomoc nerozšíøí, bude poøád stát víc než vìtšina alternativ využívajících fosilní paliva.“ Pohled do historie nás pøesvìdèuje, že i státní objednávky jsou mnohem efektivnìjším nástrojem prosazování èehokoli než veškeré dotace. V 60. letech v USA obrovské nákupy poèítaèù pro armádu hrály pod- statnou roli pøi snižování ceny jednotlivých kusù a odstartovaly toto prùmyslové odvìtví do role spotøebi- telského gigantu. Role bankovního a pojišovacího sek- toru je ve stimulování svých klientù na to, aby se vyh- nuli fosilním palivùm a dalším ekologicky nebezpeèným alternativám. Podle Bedøicha Moldana, pøedstavitele Národního klimatického programu, èeské pojišovny a banky nej- sou zatím pøipraveny na klíèovou úlohu pøi poskytování podpor obnovitelným zdrojù energie. Budou však vys- taveny tlaku nevládních ekologických organizací a impulzùm ze zahranièí. A na otázku, zda s podporou finanèníkù nastane rychlý rozvoj obnovitelných zdrojù energie, srovnatelný s nástupem poèítaèù, odpovìdìl? „Rozhodnì to nepùjde stejnì rychle. Proti poèítaèùm nikdo nebyl. Proti obnovitelným zdrojùm stojí obrovské zájmy všech energetických spoleèností, využívajících fos- ilní paliva. Energetické suroviny jsou strategické energie, energie je fundamentem souèasné civilizace, s nímž jsou spojeny i politické problémy. Nabízející se obrovský potenciál sluneèní energie navíc dosud nedokážeme masovì využívat v dostateènì levných zaøízeních. Zlom ve financování obnovitelné energie, který pøipravují banky, nedokáže vyvolat jen jejich radikální nástup." Vládní návrh novelizace danì z nemovitostí, který by mìl u nás zvýhodnit vytápìní bytù a domù obnovitelnými zdroji energie, je možná takovým malým krokem vpøed. Týden 1996 Zemì a její energie „Svùj energetický systém má i Zemì. Pøísun energie ze slunce je víceménì konstantní. Tato „dodávka energie“ z vesmíru je vlastnì jakýmsi pøíkonem planetární energetické soustavy. Tento pøíkon se na Zemi pøerozdìlí, èást energie se využije k pohonu zemského metabolismu (vegetace a potravní øetìzec), obøích zemských pøepravníkù (moøské proudy), akumulaèních kamen (oceány), fénù a klimatizací (vítr) a vodovo- du (kolobìh vody). Tato využitá porce energie je vlastnì poøád stejná, daná – zhruba øeèeno – množstvím oxidu uhlièitého v atmosféøe. Tím obsah CO2 v atmosféøe zdvojnásobíme, což se stane zøejmì za nìjakých 100 let, vlastnì utáhneme ventil na potrubí, kterým èást dopadnuvší energie uniká do vesmíru, a tak zvìtšíme úèinnost celé planetární energetiky. Ty dva tøi stupnì oteplení, o kterých se s velkou vážností hov- oøí, pøedstavují obrovské množství energie, která planetární stroj s urèitostí o nìco více rozhýbe. Více ledu roztaje (stoupnutí hladiny moøí), vìtry budou silnìjší (vichøice), více vody se odpaøí a poté spadne na zem (povodnì, zmìní se ustálená moøská proudìní) není vylouèeno, že dojde k „vysazení“ Golfského proudu a následnému prudkému ochlazení v Evropì), zmìní se množství biomasy na povrchu zemì spojené s pøe- sunem vegetaèních pásem, zmìní se geografické rozložení suchých oblastí (ohrožení zdrojù pitné vody a lokálního zemìdìlství). Pøedstava, že držíme ruku na nìèem zásadním, je zneklidòující.“ Vojtìch Hrouda, ekolog, výòatek z èlánku pro HN „Ovládáme pøíliš velkou energii.“

66 NÁŠTEST Souèást naší kuchynì Chladnièky a mraznièky jsou našimi bìžnými, a pøitom tak samozøejmými pomocníky, že ani nevnímáme, kolik nás jejich provoz stojí nebo zda lze na jejich provozu ještì nìjakou tu korunu ušetøit. Chladnièka pana Václava je typu CALEX 120 UNIVERZÁL, zakoupená v roce 1969 a doposud stále bez problému používaná. V letošním roce jí tedy je 30 (slovy tøicet!) let. Údaje výrobce Výrobce CALEX Zlaté Moravce n. p. (dnes Sloven- ská republika) vyrobil pro naše obyvatele tisíce a tisíce chladnièek. Mnohé byly v posledních letech nahrazeny modernìjšími, zvláštì dováženými typy, mnohé dopo- sud pracují. Jejich hrubý objem je 120 litrù, hermeticky uza- vøený kompresor má pøíkon 120 W a vnitøní žárovka 15 W. Prùmìrná spotøeba elektøiny dle ÈSN 14 2700 t.j. pøi vnìjší teplotì 25 °C a vnitøní teplotì 6 °C je 0,85 kW/24 hod – údaje z roku 1969. V dobì výroby této chladnièky byl energie rela- tivnì dostatek (pamatujeme si ještì reklamní letáky na zvýšení odbìru elektrické energie nebo svítiplynu v roce 1968), ale pøesto jsou v návodu uvedeny zásady hospodárného provozu: – silná vrstva námrazy na výparníku ovlivòuje nepøíznivì svojí izolaèní schopností jeho funkci (nepøipuste vytvoøení vrstvy ledu silnìjší než 5 mm!) – odmrazování výparníku je úèelné provádìt 2× do mìsíce – pøi odmrazování potravin je vyjmìte a zabalte do papíru, aby si uchovaly svoji nízkou teplotu – 1× do roka zbavte žebrovaný chladiè umístìný na spodku a na zadní èásti skøínì prachu (profouknutí vysavaèem prachu) Údaje o majitelích Majiteli jsou dùchodci se dvìma dospìlými dìtmi bydlícími mimo byt rodièù. Chladnièka je umístìna v jižnì orientované kuchyni pan- elového domu u stìny sousedící rovnìž s jižním proskleným schodištìm. Ve slunném létì bývá v kuchyni teplota 27 °C. Provoz je stále na stupni min, nìkdy na stupni 1,5. Nejvìtší zatížení chladnièky je ve dny, kdy se obsah plní „velkým náku- pem,“ který se bìhem následujících dní „zpracov- ává.“ O víkendech pøijíždìjí na návštìvu dìti nebo manželé odjíždìjí na svou chatu nebo i na dovolenou. Chladnièka je po tuto dobu stále v provozu. Zpùsob mìøení Chladnièka byla pøipojena pøes wattmetr EKM 265 (psali jsme o nìm v èísle 3/98 na str. 23) a v období od 1. øíjna 1998 do 30. záøí 1999, tedy po celý rok, nepøetržitì mìøena a dennì (kromì nepøítomných vík- endù nebo dovolené) vyhodnocována. Zaèátek mìøení nastal krátce po odstranìní nám- razy na výparníku. Mìøení bylo ukonèeno pár dní po posledním odledìní. Výsledky mìøení Výsledky mìøení nejlépe dokumentuje graf a tab- ulky. Další výsledky Wattmetr mìøil souèasnì tyto hodnoty: – celkový, okamžitý, minimální (provoz regulace) a maximální (rozbìh kompresoru – zábìrový moment) odbìr proudu – doba mìøení v hodinách a minutách nebo ve dnech a hodinách Odleïování V loòském 3. èísle našeho èasopisu nám pan Václav z Liberce slíbil provìøit po dvanáct mìsícù energetický provoz své chladnièky wattmetrem, zapùjèeným naší redakcí. To se mu skuteènì podaøilo a tak vás mùžeme seznámit s výsledky, které jsou velmi zajímavé. Provoz staré chladnièky Reklamní fotografie výrobce stará 30 let

77 NÁŠTEST Bìhem roku byl výparník pouze 6× odledìn (podle výrobce by to mìlo být 24×) a celkem bylo zachyceno 13,35 litrù èisté vody. Prùmìrná doba odleïování byla 2 – 3 mìsíce. Zajímal nás problém, zda má vrstva ledu vliv na spotøebu proudu a proto jsme zprùmìrovali spotøebu energie za poslední týden pøed odledìním a první týden po odledìní. Rozdíly jsou zanedbatelné. Potvrdil se tím zpùsob pøímého zapojení termostatu na kov výparníku, na který nemá vrstva ledu vliv. Ta má naopak vliv na rùst teploty v chlad- nièce. Pokud teplota hospodyni nevyhovuje, zvýší stu- peò chlazení a teprve potom spotøeba proudu vzroste. Cena elektrického proudu Pøiøadíme-li namìøené roèní spotøebì sazbu B pro domácnosti, t.j. 2,19 Kè/kWh – tato cena nebyla po celou dobu výrobcem energie zvýšena – obdržíme výsledných 637 Kè/rok. Závìr Wattmetr odhalil tyto slabiny zacházení s chlad- nièkou, které se projevují zvýšeným odbìrem elek- trické energie: – èasté otevírání chladnièky pøi velkém vaøení o vík- endech – vkládání nedostateènì ochlazených zbytkù jídla z talíøe nebo ze sporáku – vysoká teplota vzduchu v kuchyni v létì a nìkdy i „pøetápìní“ kuchynì odpadním teplem pøi vaøení na plotýnkách sporáku a hlavnì elektrické trouby v zimì, ale též oslunìním pøes velké okno v zimì a na jaøe Nebyl potvrzen energeticky výraznì negativní vliv silné vrstvy ledu na výparníku. V nìkterém z pøíštích èísel vám pøineseme zkrá- cený energetický test nové moderní chladnièky pana Václava, kterou si chce koupit, protože zjistil, že v dnešní energeticky dùraznìjší dobì nelze již provo- zovat domácí spotøebièe staré 30 let, i když je to velké ocenìní práce èeskoslovenských dìlníkù i technikù. Naše redakce pøeje panu Václavovi šastnou ruku pøi výbìru nové chladnièky a spolu s našimi ètenáøi se budeme tìšit na jeho nové a zajímavé informace. Pøipravil: Jaroslav Peterka Poznámka redakce: Vztah rodiny pana Václava ke své chladnièce je obdivuhodný. Tøicet let bezporuchového provozu by mìlo být ocenìno. Kolik ale podobných domácích spotøebièù pracuje v našich domácnostech? Nezbude nic jiného než potlaèit nostalgii a postupnì nakupovat modernìjší pøístroje s nízkými provozními náklady. Rozhodujícím kritériem se stává ekonomie provozu. Vývoj se prostì nedá zastavit. Další podrobnìjší a odbornìjší údaje z mìøení jsou k dispozici v redakci. Na první pohled je odbìr proudu celkem vyrovnaný (celoroèní denní prùmìr èinil 0,796 kWh, což je o nìco ménì než uvádí výrobce – manželé však šetøili a provoz vìtšinou škrtili jak se dalo). Pøesto se objevují nìkteré extrémy zpùsobené mimoøádnì vysokými venkovními teplotami, návštìvami, svátky, výrobou mraženého pyré atd. Minimální hodnota èini- la 0,571 kWh/den a maximální 2,049 kWh/den. X/98 XI XII I/99 II III IV V VI VII VIII IX 21,5 kWh 20,3 24,8 22,7 21,5 23,2 21,3 22,8 23,2 29,3 29,2 26,5 Legenda: Výsledných 290 kWh/rok je ještì nižší spotøeba, než uvedených 400 kWh/rok pro staré chladnièky v èísle 3/98 AE. Znovu ale zdùrazòujeme, že manželé chladili vìtšinou na minimální stupeò, maximálnì na stupeò 1,5 z pìti možných. Tab. è. 1 Spotøeba energie v jednotlivých mìsících X/98 XI XII I/99 II III IV V VI VII VIII IX 47 Kè 46 54 50 47 51 47 50 51 64 64 58 Legenda: Prùmìr za mìsíc èinil 53 Kè a souèet za rok 637 Kè. Tab. è. 2 Cena za elektrický proud v jednotlivých mìsících Pondìlí Úterý Støeda Ètvrtek Pátek Sobota Nedìle 43,3 kWh 43,8 41,7 43,1 41,4 39,8 40,4 Poznámka: Vliv chování uživatelù na denní provoz není výrazný. Záleží na tom, kdy se do chladnièky potraviny „dodávají“ v podobì velkých nákupù nebo z ní „èerpají.“ Tab. è. 3 Spotøeba energie za všechny dny týdne za celý rok V minulém èísle jsme na stranì 7 uvedli nesprávnì autora èlánku Úspory energie pøi praní. Místo Martina Daška mìlo být správnì uvedeno jméno Ing. Pavel Kárník. Obìma jmenovaným se omlouváme.

88 VYTÁPÌNÍ Ohništì vystøídal radiátor Nejstarším zpùsobem pøedávání tepla bylo sálání otevøeného ohnì z ohništì, pozdìji z krbu. Pozdìji to byla kamna, pøi ústøedním vytápìní se používají litinová nebo ocelová èlánková tìlesa, mod- ernìji ocelová desková tìlesa, øidèeji hladké nebo žebrové trubky a rùzné konvektory, což je v principu trubka opatøená lamelami a zakrytovaná. Tak se vyvinula celá øada rùzných otopných tìles, ale pøi posuzování jejich úèelnosti a vhodnosti si musíme øíci, že se teplo z jejich povrchu pøedává do vytápìné místnosti proudìním vzduchu okolo této plochy a vyzaøováním tepla do místnosti neboli sáláním plochy tìlesa. Tepelná pohoda je dùležitá Pokud máme zvolit druh otopné plochy musíme se vrátit k pojmu tepelné pohody, která je každým z nás hodnocena velmi individuálnì. V zásadì je pøí- jemnìjší, pokud jsme obklopeni teplými plochami. Proto se stavìla velká kachlová kamna a zdìné pece. Tomu v moderní vytápìcí technice odpovídají velkoplošné panely nebo podlahové vytápìní. Lidské tìlo lépe vnímá teplo pøedávané sáláním než proudìním. Proto velká plocha s nízkou povr- chovou teplotou je pøíjemnìjší než maloplošný zdroj s vyšší teplotou, který kryje vypoètenou tepelnou ztrátu místnosti. Musíme mít na zøeteli, že existuje i jev tzv. stu- deného sálání. Sedíme-li poblíž velké okenní plochy, pod kterou je malé èlánkové tìleso (pøípad èastý v panelových domech) nebudeme mít pocit tepelné pohody i když teplota vnitøního vzduchu bude o 3 – 4 °C vyšší než pøi podlahovém vytápìní. Pokud tedy máme v místnosti rozmìrné okno, mìli bychom se snažit umístit pod toto okno co nejdelší ploché tìle- so. Zásadním pøínosem podlahového vytápìní, které je investiènì nákladné (700 až 1200 Kè za m2 ) je možnost dosáhnout tepelné pohody pøi nižší teplotì vnitøního vzduchu. To pøedstavuje úsporu pali- va, protože se zmenší ztráta tepla do okolí. A velmi dùležité je, že pøi této nižší teplotì vzduchu se ponìkud zvyšuje relativní vlhkost vzduchu. V zimním období se venkovní vzduch s malým obsahem vodní páry ohøátím v místnosti silnì vysušuje a to pùsobí nepøíznivì zejména na malé dìti. Podlahové vytápìní Rozhodneme-li se pro podlahové vytápìní, musí být provedení svìøeno odborné firmì na základì kvalitního projektu. Potrubí musí mít certifikáty jakosti a topné hady musí být rozdìleny do sekcí s peèlivým provedením podle dilataèních celkù a potrubí procházející dilataèními spárami musí být v chránièkách. Životnost takového systému je nutno posuzovat s výhledem na 50 let. Otopná tìlesa Pùvodnì se otopné soustavy navrhovaly s teplot- ním spádem 92,5/67,5 °C nebo 90/70 °C. Dnes bývá teplota vody vtékající do radiátoru 70 °C i ménì. Znamená to nárùst otopné plochy i investice do radiátorù, ale zmenšují se ztráty tepla v potrub- ních rozvodech, zvìtšuje se podíl sálání otopného tìlesa proti konvekci. Moderní kotle, zejména kon- denzaèní, pracují s vìtším vychlazením spalin a zvyšuje se jejich úèinnost, po delší èást otopné sezony staèí nízkopotenciální zdroje tepla (sluníèko, tepelné èerpadlo) dùm vyhøát. V tabulkách se udává tepelný výkon otopného tìlesa Qn pøi støední teplotì tìlesa tm = 80 °C a teplotì okolí ti = 20 °C. Skuteèný výkon tìlesa mùžeme lehce spoèítat podle vzoreèku: Qs = Qn × ((tm - ti)/60)m Pokud do tìlesa vtéká voda o teplotì 90 °C a vytéká vychlazená na 70 °C, máme støední teplo- tu tìlesa právì 80 °C. Pøi teplotním spádu 70/55 °C je tm = 62,5 °C. Teplotní exponent m, který umocòuje rozdíl tm - ti dìlený 60, charakterizuje tvar otopné plochy a seriozní firmy jeho hodnotu pro jednotlivá otopná tìlesa udávají. Hodnota exponentu m je pøibližnì 4/3 pro desková tìlesa, 5/4 pro èlánková tìlesa a 3/2 pro konvektorová tìlesa. Má-li koupelnový žebøík RADIK RONDO normový výkon Qn = 1374 W, má pøi teplotním spádu 55/45 °C v koupelnì s vnitøní teplotou 24 °C skuteèný vý- kon jenom Qs = 465 W. Vytápìní teplým vzduchem Èasto se vyskytnul pojem sálání a je tøeba zmínit se o velmi úèinném vytápìní vysokých míst- ností, na pø. výrobních hal nebo kostelù. Pokud použijeme sálavé záøièe zavìšené pod stropem a vytápìné horkou vodou nebo spíš plynem, pošleme tepelnou energii ve formì infraèerveného záøení k podlaze a „tepelnì ozáøíme“ osoby i pod- lahu a okolní pøedmìty. Na rozdíl od otopného tìle- sa, které ohøívá vzduch, ten proudí nahoru pod strop a dokud se celý prostor nenaplní teplým vzduchem (pod stropem je tøeba 35 °C), nedosáhneme pro lidi Nᚠodborný spolupracovník Ing. Pavel Èech uzavírá svoje pøíspìvky o úsporách vytápìní, které byly postupnì otiskovány v pøedchozích èíslech. V následujícím èlánku Ing. Èech popisuje zpùsob pøedávání vyrobeného tepla do obytných místností i prùmyslových hal. Pro oživení této aktuální problematiky uvádíme i èást pøíspìvku z letošního èísla 1/99. Úspory tepla a vytápìní OTOPNÉ PLOCHY Ing. Pavel Čech Z á k l a d n í vzdìlání získal na jede- n á c t i l e t c e v Jihlavì, ve Žïáru nad Sá- z a v o u pokraèoval s nástavbou na prùmyslovce. Strojní inženýrství pak vystudoval na pražském ÈVUT. Je projektantem technického zaøízení budov a specializuje se na úsporné systémy vytápìní. Podílel se na úpravì mikroproce- sorového regulátoru pro samoadaptabilní regu- laci otopných a energetických systémù. Tyto reg- ulaèní soubory jsou vyrábìny v kvalitì dle norem ISO 9000. Grafické znázornìní rozložení teploty vzduchu na výšku místnosti podle rùzného zpùsobu vytápìní (repro: PEDOTHERM Bohemia Praha)

99 VYTÁPÌNÍ Ústøední vytápìní je vytápìní celé budovy nebo skupiny místností ze spoleèného zdroje tepla umístìného mimo vytápìné míst- nosti nebo v jedné z nich. Etážové (bytové) vytápìní je zvláštní pøípad ústøedního vytápìní, kdy ze spoleèného zdroje tepla je vytápìn byt nebo rozlehlý prostor umístìný v jednom podlaží. Trvalé vytápìní je vytápìní s provozem nejménì 5 za sebou následujících dnù a s pøestávkou nejvíce 2 dny mezi jednotlivými provozní- mi cykly. Doba provozu vytápìní je nejménì 8 hodin dennì. Obèasné (pøíležitostné) vytápìní je vytápìní s provozem ménì než 5 za sebou následu- jících dnù nebo s pøestávkou více než 2 dny mezi jed- notlivými provozními cykly, popø. s kratší dobou provozu vytápìní než 8 hodin dennì (v posledním pøípadì jde o krátkodobé vytápìní). Nepøerušované vytápìní je vytápìní s provozem otopné soustavy 24 hodin dennì, pøi kterém není pøerušena dodávka tepla ze zdroje tepla do soustavy na dobu delší než 2 hodiny a v souètu více než 4 hodiny dennì. Doba provozu mezi pøerušeními dodávky tepla musí být pøitom dostateènì dlouhá, aby se zajistila pohoda prostøedí i pro následující pøestávku. Pøerušované vytápìní je vytápìní s dobou provozu kratší než 24 hodin dennì, nebo když doba pøerušení dodávky tepla do sous- tavy pøesáhne bìhem pøestávky 2 hodiny nebo celková doba otopných pøestávek je více než 4 hodiny dennì. Akumulaèní vytápìní je vytápìní, pøi kterém se teplo odebírá z akumulátoru, umístìného buï ve vytápìné místnosti nebo mimo vytápì- nou místnost. Èasový prùbìh energie (tepla) dodávané do akumulátoru se zpravidla nekryje s èasovým prùbìhem tepla odebíraného pro vytápìní místností. Potøebný tepelný pøíkon je tepelný tok (výkon) ve W (wattech) nebo kW (kilo- wattech) potøebný pro vytápìní místností nebo budov pøi podmínkách stanovených touto normou. Potøebný tepelný pøíkon je tedy totožný s celkovou tepelnou ztrátou ve wat- tech podle této normy. Spotøeba tepla je teplo v J, kJ, MJ nebo GJ (džaulech, kilodžaulech, megadžaulech, gigadžaulech) popø. v kilowatthodinách spotøebované k vytápìní místností nebo budov za urèité období, napø. za mìsíc nebo za celé topné období. (JaP) Malý slovník topenáøství V topné sezónì se nás problémy s vytápìním dotýkají nejvíce. Abychom porozumìli pojmùm, které používají odborníci i dodavatelé paliv a energie, pøinášíme nìkolik termínù a definic, jak jsou uvedeny v èeské státní normì ÈSN 06 0210 Výpoèet tepelných ztrát budov pøi ústøedním vytápìní, kterou vydal Èeský normalizaèní institut v roce 1993. teplotu 18 – 20 °C a podlaha je pøi tom velmi chlad- ná. Lepším zpùsobem by bylo teplovzdušné vytápìní, ale vzduchové výustky musí být pøesnì navrženy, aby se teplý vzduch dostával v celé ploše k podlaze. V prùmyslových závodech lze takto èásteènì využívat odpadní teplo nebo alespoò promíchávat horní teplejší vzduch dolù k podlaze. Teplovzdušné vytápìní znali již staøí Øímané, kteøí topili v suterénních prostorách a teplý vzduch rozvádìli pod podlahou do místností. Podobnì lze teplovzdušný rozvod nebo alespoò konvektorek zapuštìný v kanálku v podlaze použít na vyrovnání chladu od prosklených ploch nebo na vysoušení vlhkých zdí (od kterých „táhne“) na chalupách. Pøi úvahách o návrhu teplovzdušného vytápìní je nutno mít zejména na zøeteli, aby teplosmìnná plocha v zaøízení pro ohøev vzduchu nemìla vysok- ou povrchovou teplotu a nemohl se na ní pøepalovat prach. Stará kachlová kamna mìla systém vzdu- chových kapes, aby se teplota povrchu vzduchových kanálù snížila. Nejjednodušším zdrojem teplého vzduchu je ovšem sluníèko a pokud šikovnì navrhnu dispozici domu tak, abych z prosklené verandy nebo zimní zahrady mohl teplý vzduch pouštìt do domu, mohu uspoøit velké množství paliva. Mohu také vytvoøit jednoduchý sluneèní kolektor pokud pøedsadím ale- spoò 5 cm pøed stìnu sklo, zeï natøu tmavší barvou a teplo mohu získávat odvìtráním této mezery do domu a prohøátá stìna mùže eventuálnì pùsobit jako otopná plocha. „U nás ve mìstì je v souèasné dobì zásobování teplem vyøešeno technicky velice dobøe a modernì v horizontu na takových 20 až 30 let dopøedu. To hovoøíme o levobøežní stranì mìsta, kde teplo vyrábíme ve dvou velkých kogeneraèních jednotkách. Jiná situace na druhé stranì Dìèína na Starém Mìstì. Tam máme provozu ještì nìkolik zastaralých a provoznì dožívajících kotelen. A právì tady na Be- nešovské ulici plánuje naše spoleènost Termo spoleènì s mìstem výstavbu nového centrálního zdroje tepla (CZT). Jeho velkou pøedností bude min- imální dopad na životní prostøedí v celé kotlinì naše- ho mìsta. Témìø polovina roèních dodávek tepla bude vyrobena moderním zpùsobem pomocí tepel- ných èerpadel, které budou odebírat energii z obnovitelného zdroje z podzemních geotermálních pramenù. Takový zpùsob vùbec nezneèišuje životní prostøedí a nemá vliv na pøípadný skleníkový efekt. Navíc všechny naše kotelny tímto zdrojem mùžeme vyøadit z provozu.“ Budou podzemní prameny tak vydatné, aby staèily potøebám na vytápìní tak velké èásti Dìèína? „Celá investièní akce byla peèlivì a dlouhodobì pøipravována, a tak i podzemní zdroje vody jsme nechali øádnì zdokumentovat. Máme už k dispozici vodoprávní rozhodnutí státního orgánu, v našem pøí- padì Okresní úøadu, který nám stanovuje maximální úroveò èerpání na 53 litrù za vteøinu, a na takové množství temální vody je dimenzován centrální zdroj tepla.“ A mùžete pøiblížit technickou stránku výroby tepla, když podzemní voda má teplotu jen kolem 30 °Celsia. „Centrální zdroj tepla se skládá ze tøí hlavních èástí. Jak jsem uvedl, budou tam dvì velká tepelná èerpadla, která budou využívat geotermální energii. Pohánìna budou elektrickou energií, kterou budou vyrábìt dvì kogeneraèní plynové jednotky. Odpadní teplo z jejich provozu bude ještì sloužit k dohøevu topné vody, která bude výstupem z tepelných èer- padel. Teplá voda bude potom rozvádìna do celé tepelné sítì a zásobovat obyvatele mìsta. Tøetí dùležitou èást budou tvoøit špièkovací a zálohovací plynové kotle, které by mìly sloužit v dobì mimoøád- ných mrazù, nebo pøípadných poruch èi havárií. Je prostì nutné, aby byla zajištìna stoprocentní dodáv- ka pro takových 5000 bytù,“ zdùrazòuje øeditel Ing. Josef Charouzd. Jen dodáme, že na dìèínském Starém Mìstì je již využívána geotermální voda pro pøípravu TUV v pøi- bližnì 37 domovních blocích. Z hloubkového vrtu (520 m) je po chemické úpravì dodávána do jed- notlivých domovních pøedávacích výmìníkových stan- ic, kde je topnou vodou dohøívána na požadovanou teplotu TUV. (moh) Dìèín má nejmodernìjší výrobu tepla Málokteré mìsto u nás se mùže pochlubit takovou úrovní a zpùsobem výroby tepla, jako právì Dìèín. Díky státním dotacím, prozíravým radním, a také mezinárodní finanèní, technické a technologické pomo- ci, má levobøežní èást mìsta postaráno o spolehlivé dodávky tepla a teplé vody na hodnì let dopøedu. Na øadu nyní pøichází druhá èást mìsta, kde se rovnìž pøipravuje technicky i ekologicky zajímavý projekt centrálního zdroje tepla. Hovoøíme o tom s øeditelem spoleènosti TERMO Ing. Josefem Charouzdem.

„Základní chybou stavebníkù je, že øeší technologie topení a rozvodù vody svého novì stavìného nebo rekonstruovaného domu jako okrajovou záleži- tost,“ øekl nám majitel firmy na úvod našeho rozhovoru. „Na výstavách se pak mají možnost seznámit s rùznými sys- témy topení a ohøevù, které pøi jejich vzájemné kombinaci ušetøí nemalé prostøedky. Problém je v tom, že u nás není mnoho firem, které dokáží zhotovit topný systém s tøemi a více zdroji tepla v objektu tak, aby celý systém pracoval automaticky na jeden regulaèní systém. Na nᚠdotaz, co tedy stavebníkùm doporuèuje, Ing. Stehlík odpovìdìl: „Každému, kdo staví, nebo rekonstruuje dùm, doporuèuji nešetøit na izolacích a nevázat se na jeden zdroj tepla. Každý by si mìl rozmyslet, které zdroje tepla lze v jeho podmínkách využít a na tyto možnosti pøipravit stavbu. A to i v pøí- padì, že není možné všechny navržené zdroje ihned používat, nebo ihned instalovat. Je dùležité udìlat pøi stavebních pracích taková opatøení, aby bylo možné v budoucnu systém rozšíøit stylem „dostrojit,“ nikoli „pøedìlat.“ Umíme zhotovit topný systém, kde zdrojem tepla pro topení a ohøev TUV jsou kotel na tuhá paliva, krb, nebo kachlová kamna s teplovodní vložkou v kombinaci s plynovým kotlem, solárním systémem, akumulaèními nádržemi a elektøinou, pøípadnì tepelné èerpad- lo. Instalovaná regulace volí vždy ten zdroj energie, který je v danou chvíli nejlevnìjší. Se systémem je možnost dálkové komunikace po telefonu. Navrhujeme samozøejmì mnohem jednodušší systémy, ale vždy se zásadou, topit co nejlevnìji a øízení provozu maximálnì automatizovat. Spousta lidí šetøí na mìøení a regulaci a pak se diví, že i když mají špièkové kotle a radiátory, že nestaèí platit náklady za provoz. Tìmto lidem je líto penìz za poradenskou službu, vezmou si na zhotovení topení „Frantu od vedle, ten je levnej…,“ a když pak s nimi hovoøím o nedostatcích jejich topných systémù, tak nejèastìjší slyším vìtu „… ale to nám nikdo neøekl.“ Ve vašem výstavním stánku bylo možné shlédnout zají- mavé zaøízení, které vzbudilo velký ohlas u návštìvníkù. Mùžete nám o nìm nìco povìdìt? „Ano, jedná se o tzv. „kotelnu do skøínì,“ obdobné zaøízení na našem trhu zatím není. Mojí sna- hou bylo navrhnout malé zaøízení, které vyrábí teplo pro topení, teplou užitkovou vodu, na provozu ušetøí 15 až 30 % plynu proti ste- jnì výkonným zaøízením, lze ho umístit kdekoli v domì jako kus nábytku, nejlépe v kuchyòské lince, nepotøebuje komín, obsahu- je ekvitermní regulaci s tøícestným ventilem, venkovním a vnitøním èidlem a týdenním programem. Zaøízení je urèeno pro pùdní ves- tavby, nebo malé rodinné domy. Zkrátka všude tam, kde se šetøí místem, nebo kde nechtìjí aby byl kotel vidìt.“ V èem spoèívá tak vysoká úspora provozních nákladù? „Systém je vybaven nerezovou akumulaèní nádrží o objemu 200 litrù. Ta se po uvedení do provozu natopí , bez ohledu na okamžitou tepelnou potøebu. Tím získáte pohotovostní zásobu tepla cca 7 kW. Zaøízení pøi natápìní nádrže pracuje vždy s 98% úèinností. Odbourali jsme tzv. cyklování kotlù, pøede- vším v pøechodném období. Dalším „spoøícím prvkem“ je regulace, která se nauèí tepelnou setr- vaènost vytápìného objektu a posílá do topného sys- tému jen tolik tepla, kolik je bezpodmíneènì nutné. Další možností je napojení akumulaèní nádrže na solární systém. Tím bez problému dosahujeme uve- dené úspory.“ Jak velká je tedy „kotelna do skøínì?“ „Celé zaøízení se vejde do skøínì o rozmìrech 600×600×2000 mm, jedná se typizovaný rozmìr tzv. potravinové skøínì ke kuchyòské lince. Lze ho tedy integrovat do jakékoli kuchyòské linky. Uživatel si pouze dokoupí dvíøka. Zaøízení vytopí vìtší byt, nebo dùm o rozloze 150 m2 standardnì zaizolovaný. Umíme vyrobit zaøízení výkonnìjší, to se nám sice nevejde do tak malých rozmìrù, ale princip úspory provozu je stejný.“ Existují nìjaké nevýhody „kotelny do skøínì?“ „Vysoké poøizovací náklady, které se sice vrátí na provozu a životnosti, ale vìtšinu zákazníkù v prvopoèátku odradí. Zaøízení obsahuje pouze tøi ocelové šrouby, které drží kotel na akumulaèní nádrži, jinak je vše z nerezu, mosazi a mìdi. Životnost je minimálnì tøicet let a to se týká pouze hoøáku kotlové èásti. Protože ale kotel pracuje vždy dlouhodobì a pøi maximální úèinnosti, lze pøedpokládat životnost vyšší. Životnost je také dùležitým kritériem našich zaøízení.“ Pøipravil: Jaroslav Peterka 1100 VYTÁPÌNÍ Kotelna ve skøíni Zajímavé informace z Lysé nad Labem Na základì ohlasu návštìvníkù výstavy Domov a teplo v Lysé nad Labem jsme se rozhodli pøiblížit náplò èinnosti èeské firmy pana Ing. Milana Stehlíka. Tato firma pùsobí na našem trhu od roku 1992. Provádí montáže technických zaøízení budov vèetnì jejich návrhù a projektového zpracov- ání. Poslední roky se s ohledem na stoupající ceny paliv a energií zabývá øešením energeticky úsporných systémù, vèetnì stavebních úprav domù, ve kterých by dané systémy mìly fungovat. Ukázka strojovny kombinovaného topného systému

1111 OSVÌTLENÍAÚSPORY Úvod Generace vývojových pracovníkù se v prùbìhu posledního století zamìøila na všechny možné cesty ke zlepšení parametrù svìtelných zdrojù. Jedním z nejvìtších cílù se stalo zlepšení energetické úèin- nosti svìtelných zdrojù a s tím související úspora energie pøi osvìtlování. Jinými slovy za málo elek- tøiny hodnì svìtla. Cesta k tomuto cíli byla a je trnitá; vìtši- nou se vyšší ú è i n n o s t i svìtelného zdroje podaøilo dosáhnout jen na úkor vyšší složi- tosti, vyšší ceny a komplikovaného pøipojení k síti. Také se na výrobu moderních svìtelných zdrojù zpravidla spotøebovává více „výrobní energie“ a tak není vždy zcela zøejmé, zda jsou nové výrobky skuteènì z hlediska spotøeby neob- novitelných zdrojù energie pøínosem. Jisté je, že se pøi využití pøírodních zákonù pro konstrukci svìtelných zdrojù prosadily dva základní smìry: teplotní zdroje (žárovky, halogenové žárovky) a výbojové zdroje, kde je ke generaci svìtla využíváno výbojù v plynech, tedy prùchodu elektrického proudu pøes plyn se souèas- nou ionizací a vyzaøováním excitovaných atomù (nìco podobného je i blesk v pøírodì). Tento smìr je èasto kombinován s luminiscencí, pøemìnou UV záøení do viditelné oblasti. Dosud nevýznamné jsou nìkteré aplikace svítících diod, panelù s kapacitní luminiscencí a chemické svìtlo (v podstatì hoøení). Na okraji zájmu je pro nízký výkon dosud bioluminiscence (svìtlušky, nìkteré ryby apod.). Žárovky O teplotních zdrojích – žárovkách již bylo nap- sáno mnoho. Zopakujme si pouze, že pøivedená elektrická energie nažhaví vlákno z teplotnì odol- ného a elektricky vodivého materiálu (dnes pøevážnì wolframu) do teplot blízko 2500 °C. Takto rozžhavené vlákno pak vydává záøení o rùzných vlnových délkách, mezi jiným i viditelné, svìtelné. Bohužel je ale pøevážná èást záøení soustøedìna do infra oblasti, kde ho oko èlovìka nevidí. Výsledkem je nízká svìtelná úèinnost a asi 95% pøemìna pøive- dené energie do tepla. Halogenové žárovky O nìco lepší je situace u halogenových žárovek. Jejich hlavní doménou je sice osvìtlení automobilù, ale v poslední dobì se prosazují více i do osvìtlování interiérù. Halogenové žárovky využívají zpìtné difuze W ze stìn na vlákno; to umožnilo zvýšit teplo- tu vlákna a tím zvýšit i úèinnost vyzaøování energie do viditelné oblasti. Tak lze dosáhnout až zdvojná- sobení svìtelné úèinnosti oproti bìžným žárovkám. Pøesto zùstává i u nich cca 90 % tepelných ztrát. Záøivky Bouølivý vývoj smìrem k úsporám energie lze pozorovat u nízkot- lakých výbojových zdrojù svìtla – záøivek. U stan- dardních lineárních záøivek se postupnì zlepšuje mìrný výkon, což bylo dosaženo øadou kon- strukèních zlepšení. Pøedevším byly použity zdokonalené luminofory a jejich smìsi; v tomto smìru bylo mnoho zkušeností pøevzato od lumino- forù pro barevné obrazovky. Také vlastní výbojová èást doznala zvýšení úèinnosti díky snížení prùmìrù výbojové trubice. Napájení záøivek pøechází stále èastìji na elektronický provoz s napájením nadzvukovou frekvencí, což je také pro úèinnost výhodnìjší. V poslední dobì jsou používány speciální technologie nanášení vrstev luminoforu a zlepšené katody pro dosažení dlouhého života záøivek. Nejnovìji vyvinuté záøivky s prùmìrem trubice 17 mm, zkrácenou délkou a elektronickým provozem dosahují mìrného výkonu nad 100 lm/W (ztráty do tepla „pouze 70 %“). Kompaktní záøivky Zvláštní odrùdou záøivek jsou tzv. kompaktní záøivky a tzv. elektronické kompaktní záøivky. Jejich vývoj byl umožnìn objevem nových, aluminátových luminoforù, které jsou mimoøádnì odolné vùèi stár- nutí vlivem UV radiace. Následnì bylo možné vrstvu luminoforu více zatížit a to umožnilo konstrukci malých záøivek s rovnobìžnými tenkými trubièkami; nejprve 2, pozdìji 4 a dále 6 až 8 výbojových tru- bièek vedle sebe. Zmenšená záøivka, doplnìná miniaturizovaným elektronickým pøedøadníkem a šroubovou paticí se svými rozmìry už zaèíná pøib- ližovat standardním žárovkám., pøitom je vysoce pøevyšuje úèinností a životem. Kompaktní záøivky jsou natolik zajímavé z hlediska úspor energie, že se k nim vrátíme v nìkterém z pøíštích èlánkù. Další vývoj V oboru nízkotlakých zdrojù svìtla se vedou intenzivní vývojové práce na nových bezelek- trodových typech s indukèním buzením. Dosažené výsledky jsou pozoruhodné: nová záøivka OSRAM ENDURA má nejen vysokou úèinnost (80 lm/W), ale zároveò ohromnou životnost (60 až 100 tisíc hodin). To je z ekologického hlediska velmi zají- mavé, protože takový zdroj mùže sloužit desetiletí a není tøeba se obávat jeho likvidace do skonèení živ- otnosti zdroje. Dokonèení pøíštì Moderní svìtelné zdroje a jejich energetická úèinnost Ing. Leoš Friml Vývoj techniky se neustále zrychluje a není oboru, kde by se neobjevovaly stále nové poznatky a nová øešení. Tomuto trendu odpovídá i vývoj svìtelných zdrojù, jakožto nezbytné souèásti života moderního, technikou obklopeného èlovìka. I když nikdy nemùžeme být spokojeni s právì dosaže- nou úrovní, nutno konstatovat, že svìtelná technika od dob svého zrodu významnì pokroèila.

1122 RADYAZKUŠENOSTI Jako u každého kamnáøského zboží mùžete imezi sporáky najít cenovì a technicky znaènì rozdílné výrobky. Mùže to být sporák sériovì vyrábìného typu, s rùznými povrchy, od plechových až tøeba po kachlové. Na druhém pólu této tovární výroby jsou komfortnìjší kachlové sporáky stavìné na zakázku a na míru do urèeného prostoru pøímo u zákazníka. Nabídka je nyní v našich obchodech a kamnáøských firmách skuteènì veliká. Sporák je vìtšinou kachlové topidlo konstruované pro vaøení, opatøené plotnou a troubou na peèení, popøí- padì ještì mìdìncem, nebo kamnovcem na ohøev vody. Má relativnì malé ohništì, díky nìmuž mùže kuchaøka snadno regulovat teplotu na plátech, èi v troubì. Dno ohništì je vybaveno roštìm, umožòující používat rozlièné druhy topiva. Popel vzniklý topením propadává roštìm do popelníku, který je možno popel- níkovými dvíøky èistì vyjmout a vynést. Vzhledem k tomu, že sporák má malé ohništì a nevyvíjí tolik spalin není až tak nároèný na komín, vìtšinou staèí vnitøní prùmìr 15 cm zdìného komínu, ale minimálnì 4,5 metru výšky, jak urèuje státní norma. Vaøení na kachlovém sporáku vyžaduje urèitou zruènost, ale taková husièka upeèená v troubì, navíc když èlovìk oklepe ze sebe sníh a pomalu roztává u rozehøátých kachlù, a pøitom cítí tu neodolatelnou vùni peèeného masa smíšenou s vùní hoøícího døíví, tak to se nedá asi nièím nahradit. Samozøejmì, že záleží na tom, co èlovìk od vaøení oèekává, proti ostatním zdrojùm má oheò nejlepší parametry, dává mìkké teplo. Teplovzdu- šné trouby to nemohou simulovat, ale otázkou je, že do automatické trouby dám jídlo a nastavím správný pro- gram, a ona mi jídlo dobøe udìlá. U sporáku musím stát a pøikládat, starat se o døevo. To je druhá stránka vìci, ale jeho použitelnost je skuteènì od kuchyní chalup a chat, až po supermoderní domácnost v rodinném domì. Kachlové sporáky na zakázku mohou mít jakýko- liv vzhled, od prastarého typu našich babièek až po design nejmodernìjší kuchynì. Kamnaøina není vùbec mrtvý obor. Sporák je možné pøesnì navrhnout na míru konkrétní kuchynì, vèetnì jeho povrchu, odsávání par a zabudování dalších elektrických spotøebièù. Vlastnì celá kuchyò mùže být pojednána v kachloví i s pìkným kováním, tam skuteènì nejsou hranice, snad jen zákazníkova pøedstavivost a penìženka. Tepelná úèinnost sporákù je dosti vysoká, a to okolo 50 – 60 %, topidlo má však malou akumulaèní schopnost a jeho hlavní funkcí je vaøit a ne topit. Kachle mají hlavnì funkci estetickou, i když právì kachlová èást funguje jako výmìník tepla. Známe to z víkendové chalupy, kde mùže velký kachlový sporák nejen vaøit, ale souèasnì dobøe vytopit vìtšinu prostor takového objektu. Pøíštì: kachlová kamna Pod tímto titulkem postupnì pøedstavujeme kamnáøské výrobky a instalace. Už jsme psali o krbech a krbových vložkách, nyní se dostáváme ke sporákùm. Pøi rozhodování, co lze od takového topidla oèekávat, a jaké možnosti je po technické stránce schopné našim potøebám zajistit, už v dalším pokraèování našeho miniseriálu vysvìtluje kamnáø Vít Pešek z Èeského Krumlova. Krb, sporák nebo KACHLOVÁ KAMNA ? „Vlastní zpùsob topení ve sporáku se reguluje pøikládáním paliva a jeho množstvím, které si pos- tupnì osvojíme. Topí se tak, aby se sporák nepøe- høíval a vyrobené teplo se úèelnì využilo a nešlo zbyteènì do komínu, to není kotel. Ve sporáku je vrchní odhoøívání, èímž vzniká velké teplo, které pak mùže nièit prostor ohništì. Pøi peèení je dobré topit døevem, které vytvoøí dlouhý oheò pod troubu, pøi vaøení zase uhlí s krátkým ohnìm zahøí- vající pláty sporáku. Dobrý tah komínu je pro sporák dùležitý, hlavnì u kachlových sporákù, které mají kompliko- vaný tah. Nìkdo si nám stìžoval, že pøi topení u jejich sporákù dochází k oèazení dvíøek a kachlí plamenem. To zpùsobuje špatný tah komínu, nebo také studený vzduch v komínu, napøíklad když pøi- jedeme na chalupu i bìhem léta. Zatopení pod komínem vìtšinu problémù s rozhoøením paliva odstraní, stejnì tak pravidelné vymetání sporáku i komínu.“ „Pro topení ve sporáku je vhodné døevo nebo hnìdé uhlí,“ øíká kamnáø pan Zdenìk Pešek z Vamberku na okrese Rychnov nad Knìžnou. Jeho firma Kamáøství Pešek nabízí zájemcùm kachlové sporáky nìkolika velikostí. Sám v minulosti pracoval v podniku, který vyrábìl i známá kachlová akumulaèní kamna. Vamberecké „kachlovky“ ještì dnes dobøe slouží napøíklad v horských chatách v Krkonoších i v Orlických horách. Jejich váha se pohybovala mezi 300 a 400 kg. Kamna se dala regulovat po tøetinách svého výkonu. Jak obsluhovat kuchyòský sporák Kamnáø Zdenìk Pešek z Vamberku

1133 RADYAZKUŠENOSTI „Všechno vzniklo v dobì, kdy jsme se dostali do evropské soutìže, jako vítìz „Vesnice roku 1997“. Jeden z hodnotících bodù bylo využití alter- nativních zdrojù energie. Tím jsme moc pochlubit nemohli, jen pár lidí topilo doma v kotlích na døevo. Jeden z hodnotitelù vidìl, jak to u nás bìží, a tak nám zprostøedkoval spolupráci s rakouskou vesnici Eschenau. Tam jsme všechno vidìli na vlastní oèi, jak si pøipravují palivo štìpkováním, a jak s ním topí. V obecní škole, v hospodì i na obecním úøadu jsme mìli dožilé kotle na koks a uhlí, tak jsme se rozhodli, že pùjdeme do biomasy. Máme 150 hektarù obecních lesù a dohodli jsme se s Lesy Èeské republiky i s dalšími majiteli, aby pøi èištìní svých lesù nic nepálili, že to všech- no využijeme na štìpky. Lesy nám dokonce zato nabíze- jí malou úhradu, protože probírky nechávají v lese ležet. Takže nyní máme v lese èisto a ještì ušetøíme za topení. Obrátili jsme se také na rùzné výrobce kotlù a nyní orga- nizujeme veøejnou soutìž. Koupili jsme už velký rak- ouský štìpkovaè Bobr 3, který má výkon 12 m3 za hodinu. Štìpkovaè sice zvládne kulatinu do prùmìru 22 cm, ale chceme spíše odebírat a zpracovávat odpad. Prùklesty budeme shromažïovat na jednom místì a postupnì je zpracovávat. Jen dodám, že tento štìpkovaè umí dìlit i plasty, a tak se dají lépe využít kontejnery s odpadem. Zaplatili za stroj 280 000 korun protože byl starší výroby. Jeho kapacitu nabíd- neme i sousedním obcím a za úhradu i jiným zájem- cùm. Koupíme také motorovou pilu, pro pracovníka, který nám bude pøipravovat døevo v lese. Od zemìdìl- ského družstva jsme si zapùjèili èást kolny, která je hrubì opláštìná, kde si postupnì vytvoøíme zásoby døevní hmoty pro vlastní spotøebu i další zájemce na prodej. Je to vlastnì takový kolotoè. A ještì chceme osadit nevyužité zamokøelé pozemky, rychle rostoucími døevinami, a tím vytvoøíme biokoridory pro lesní zvìø. Dáme práci nezamìstnaným, ušetøíme za uhlí a ještì zlepšíme životní prostøedí. Všechno není možné z rozpoètu naší obce utáhnout, a proto pøipravu- jeme i žádost o dotaci z ministerstva pro místní rozvoj a životního prostøedí. Doufáme, že nám nìjaká koruna pøijde. Chceme být propagátory této myšlenky a ukazovat praktické zkušenosti i jiným. Jsme toho názoru, že ten, kdo všechno nastartuje døíve, tak bude drobet vepøedu. Naše obecní rozvojová komise si propoèítala, že se nám to všechno rozhodnì vyplatí. Jsou u nás pro celou vìc fandové, a vìøím, že se k nám pøidají i další obèané. Zámìrù máme dost, a mohu øíci, že co jsme si vzali do hlavy, tak se nám v obci vždycky poved- lo,“ zdùraznil na závìr svého vyprávìní starosta obce Svatý Jan nad Malší pan Josef Jan. (moh) Mezi obce, které hledají nové možnosti ve využití biomasy pro vytápìní a pøípravu teplé užitkové vody se v poslední dobì zaøadil i Svatý Jan nad Malší na Jindøichohradecku. Do plánù nás zasvìtil starosta Josef Jan, který má dnes v obci celou øadu nadšencù pro alternativní zdroje energie. Také tady uvítali nᚠdvoumìsíèník. Biomasa nabídne lidem teplo i práci "Co jsme si vzali do hlavy, tak se nám to v obci vždycky povedlo", tvrdí starosta Josef Jan. Pravidelné mìøení „Zatím jich moc nemáme, protože èerpadlo máme v provozu od øíjna minulého roku,“ vysvìtluje televizní tvùrce. „V minulé zimì nás provìøily poøád- né mrazy a tepelné èerpadlo spolu elektrokotlem vše zvládlo a v domì jsme mìli pøíjemné teplo. Na tepel- né èerpadlo máme napojen i elektrický bojler. TÈ pøedehøívá vodu, takže následná spotøeba elektøiny na ohøev není tak velká. Pokud jde o vlastní topení, tak máme v místnos- tech s dlažbou, tj. v koupelnì a v kuchyni podlahové vytápìní. Tam, kde jsou tzv. plovoucí døevìné pod- lahy, nás høejou teplovodní radiátory. Po tìch nejvìtších mrazech jsme ve dvou místnostech rozšíøili plochu radiátorù. Vìtší zkušenosti ovšem získáme až po nìkolika letech provozu a mìøení, které si pravidelnì dìlám.“ Dálkové vypínání „Jen mì mrzí, že se rozvodné závody chovají k tepelným èerpadlùm stejnì jako k pøímotopùm a dálkovým ovládáním (HDO) je vypínají. TÈ má však trochu jinou charakteristiku, než pøímotopné konvek- tory. Ty se rychle rozpálí a ihned høejí, ale tepelné èer- padlo musí nabìhnout, než posléze dosáhne teplotu topné vody tìch 40 – 45 stupòù Celsia. Když to kaž- dou tøetí hodinu vypnete a zase zapnete, tak se sys- tém neustále startuje a vypíná. Tím pádem moc nešetøíte. Už jsem slyšel, že si mnozí majitelé tepelných èerpadel nechali dálkové ovládání vypnout a pøipo- jili se na sí pøímo, a tím údajnì celkovì ušetøí. Jak øíkám, zatím s tím moc zkušeností nemáme, ale jestli po zimním úètování zjistíme, že máme stejné platby jako za pøí- motopy, tak si necháme HDO patrnì odpojit a budu si TÈ ovlá- dat podle èidel v místnostech tak, jak to potøebuji, a ne jak se to hodí rozvodným závodùm. Rovnìž jsem slyšel od topenáøù, kteøí mi TÈ zavádìli, že na ministerstvu leží dva roky u nìjakého úøedníka v šuplíku návrh, kdy se má pøihlížet k tìmto okolnostem. Mìl by se asi zmìnit pojem nízký a vysoký tarif, protože TÈ ode- bere jednu kilowatthodinu a tøi si v podobì tepla vyrobí, dokonce by se mìla snížit cena energie, aby se nákup tepelných èerpadel podpoøil. Zatím jsou poèáteèní náklady skuteènì vysoké a odhadujeme, že se nám vrátí asi za pìt nebo šest let. Nicménì každý nemá na to koupit si takové zaøízení, které významnì šetøí energii a stát zatím nedìlá nic proto, aby další zájemce podpoøil a dodal jim chu. Ještì jednu vìc bych chtìl zdùraznit, vývoj TÈ jde rychle dopøedu. Když jsem poprvé natáèel Receptáø o tepelných èerpadlech u Jana Rosáka a potom to srovnal s mým zaøízením, tak jsem vidìl ten pokrok. Kdyby se zájemcùm o TÈ nìjak pomohlo a podpoøili se rovnìž výrobci, tak vìøím, že by se jejich zavádìní rychle rozšíøilo se všemi pøínosy, jak pro ekonomiku, tak i životní prostøedí,“ uzavøel nᚠrozhovor známý televizní autor a prùvod- ce Pøemek Podlaha. (moh) Tepelným èerpadlùm (TÈ) s osvìtou a propagací také pomohl známý televizní poøad PhDr. Pøemka Podlahy „Receptáø pro dùm a zahradu.“ Jak nám autor na sebe prozradil, k tepelnému èerpadlu se poprvé dostal právì pøi natáèení zmínìného poøadu. Když se potom pustil do stavby rodinného domu, tak pøi uvažování, èím vytápìt, padlo rozhodnutí právì na TÈ. A jaké má Pøemek Podlaha s provozem zkušenosti? Receptáø pomohl tepelným èerpadlùm „Kdyby se rozvoji tepelných èerpadel po- mohlo, tak to bude mít pøíznivý vliv na ekonomiku i životní prostøedí,“ zamýšlí se nad situací PhDr. Pøemek Podlaha.

1144 SLUNEÈNÍENERGIE–tepelná Døevo jakožto palivo je používáno pøibližnì pro 50 % svìtové pøípravy potravy. V mnoha rozvojových zemích ale pøedstavuje používání døeva pro vaøení (otevøené ohništì) a topení, tohoto jediného míst- ního zdroje biomasy, nežádoucí zdroj oxidu uhlièitého do atmosféry. Hlavními uživateli døevìného paliva jsou ženy. Ony tráví velkou èást èasu vaøením s používáním døeva jako paliva a jsou ohroženy oèními, respiraèní- mi a dalšími spolupøíznìnými nemocemi. Je známo, že útrapy spojené se sbíráním døeva jsou hlavním dùvodem pro venkovsko-mìstskou migraci v rozvo- jových zemích. V tìchto oblastech svìta je ale solární záøení dostaèující, takže pøímé využívání sluneèní energie pro vaøení mùže snížit používání døeva jako palivového zdroje a uhlíkových emisí. Souèasnì se podporuje zdraví a blaho žen a dìtí. Je odhadováno, že solární vaøení mùže ušetøit pro prùmìrnou domácnost až jednu tunu biomasy (døeva) na osobu za rok. Aby se snížil nejvìtší možný zpùsob používání døeva pro vaøení, musí se žádoucí programy a projekty na poli rozvíjejících se kamen na døevo doplnit projekty a programy v oblasti solárního vaøení. Je proto tøeba podstatnì zvýšit pøístup k energiím v rozvojových zemích, protože nedostatek døeva je velkým problémem. Denní vaøení je velmi obtížné a spotøebovává èas pro ètvrt- inu lidstva. Ženy mají dùležitou roli v propagaci sluneèní energie a ostatních zdrojù obnovitelné energie a budou z tohoto používání významnì tìžit. Zajištìní dostateèného poètu služeb „soláru“ a ostat- ních zdrojù obnovitelné energie zlepší lidské pod- mínky, zmírní chudobu, zlepší zdraví a vzdìlání, pod- poøí malé podniky a vytvoøí další pøíchozí aktivity, speciálnì na venkovských a odøíznutých místech svìta a tím také zredukuje migraci obyvatel. Pøipravil: Jaroslav Peterka SVÌTOVÉ SOLÁRNÍ VAØENÍ A POTRAVINOVÉ PROCESY strategie a financování Pod tímto názvem se konala ve dnech 3. – 6. øíjna 1999 v italském mìstì Varese mezinárodní konference o možnostech pøípravy stravy pomocí sluneèní energie. × Tøi pøíklady používaných typù sluneèních sporákù z podkladù z konference v Itálii Solární vaøièe pøitahují pozornost v Nepálu Ukázka solárního vaøièe a sušièky byla velkým pøedstavením ve velmi horkém dnu s teplotami pohybujícími se kolem 26 °C a to 17. února 1998. Sluníèkem vaøené jídlo bylo v poledne hotové bìhem hodiny a bylo dùkladnì ochutnáváno mnoha lidmi vèetnì žen z domácností, dìtmi i staršími obèany. Tato atrakce pøilákala také nìkolik vládních úøedníkù, stu- dentù i novináøù. Nìkolik spoleèností využilo tuto pøíležitost pro ukázku svých solárních zaøízení. Všichni byli uchváceni užitím ukázkového zaøízení, které chrání životní prostøedí. Lidé, kteøí byli zainteresováni do ukázky a kupováním vaøièe èi jeho výrobou, byli velmi potìšeni rozdáváním manuálu a prospektù v angliètinì a nepálštinì. Mnoho jich bylo též spokojeno, když se dozvìdìli, že stát poskytuje na nákup pùjèku 50 %. Událost byla spoleènou kooperací Centra pro zemìdìlské technologie (CRT) – èlenem INFORSE, Centrem alternativní energetické propagace (AEPC) a Liver Foundation Nepal. Pramen: Sustainable Energy News, 5/1998 Solární bufet na ulici v Káthmandu v Nepálu ×Ù Sluneèní sporák na konferenci ve švédském Borlenge VÝZVA REDAKCE: Výroba a vývoz solárních sporákù do rozvojových zemí by se mohly stát vhodnou náplní èinnosti našich nìkterých firem. Výroba není složitá, zaøízení je jedno- duché a nižší ceny ve srovnání se svìtovými by mohly být výrazným konkurenèním prvkem.

1155 ALTERNATIVNÍENERGIE Ing. Jiøí Bartoò, CSc. øeditel Èeské energetické agentury Na pøíští rok se pøipravuje nový program dotací, který bude pøedložen vládì do konce øíjna 1999. V programu je kladen velký dùraz na obnovitelné zdroje. Mìlo by se jednat o pøibližnì 1 promile z HDP, což je asi 1 900 000 000 Kè. Je tøeba ještì øešit problémy kompetencí, zda obnovitelné zdroje lze považovat za souèást energetiky a øídit je pøes Ministerstvo prùmyslu a obchodu nebo jako souèást životního prostøedí a øídit je pøes Ministerstvo životního prostøedí. Protože doposud byly požadovány audi- ty jen na urèitou èást øešení, v pøíštím roce musí být ve všech oblastech obnovitelných zdrojù zpracovány komplexní audity, jejichž vypracování mùže ÈEA dotovat až do výše 80 %. Velké možnosti na poli obnovitelných zdrojù energie by mohl pøinést nový zákon „Zákon o hospodaøení s energií,“ který je již pøipraven v paragrafovém znìní. Ing. Radan Panáèek Technologické centrum Akademie vìd ÈR Pátý rámcový program Evropské unie lze rozdìlit do dvou èástí: 1. výzkum a vývoj tech- nologií, demonstraèní projekty apod. s možností dotace až 8 miliónù euro/projekt a 2. programy podporující zapojení malých a støedních firem (pro- gram KRAFT) s dotací až 2 milióny euro/projekt. Využít podpor nabízených 5. rámcovým pro- gramem EU pro rozvoj obnovitelných energií mùže i èeský zájemce. Pøestože Èeská republika není èlen- em EU, bylo dne 1. 8. 1999 rozhodnuto, že „v pod- porách“ máme stejné postavení jako ostatní èlenské zemì pøi splnìní dvou podmínek: pøi pøedkládání žádosti musí být pøedložitelem s èeským subjektem i jeden zahranièní subjekt a pøi rozhodování má Èeská republika pouze hlas poradní. Doc. Ing. Karel Brož, CSc. Katedra techniky prostøedí Fakulty strojní ÈVUT Praha Ve svém pøíspìvku rozebral problémy vy- užívání obnovitelných zdrojù energie v rodinných domech. Tìch máme kolem 1,5 miliónu s 1,6 mil- iónu bytù. Je-li podíl celkové roèní energie na jejich vytápìní cca 2/3 a 1/3 na pøípravu TUV, je zde obrovský potenciál budoucího možného využití obnovitelných zdrojù. U zateplených domù klesá podíl energie na vytápìní a tím se podíl energie na pøípravu TUV blíží 50 %! Nejvìtší využití se nabízí u sluneèní energie pro celoroèní pøípravu TUV. Jeden metr ètvereèný kolektoru dokáže pøipravit TUV v období od dubna do záøí (pokud slunce svítí) pro jednoho èlovìka každý den. V zahranièí se budují montované rodinné domy se životností 50 let a této životnosti již odpovídají i sluneèní kolektory. Ing. Martin Kloz Ministerstvo životního prostøedí ÈR V Èeské republice existují legislativní normy podporující zvýšení podílu obnovitelných zdrojù energie v celkové energetické bilanci státu. Jsou to daòové úlevy, zákony a energetický zákon. Energetický zákon sice stanoví povinnost výkupu elektrické energie z obnovitelných zdrojù, ale nes- tanoví ekonomické podmínky pro její odbìr. Uvedení komplexního pøehledu by si však vyžáda- lo velkou èást plochy èasopisu – poznámka redakce. V závìru pøiblížil vztah na mezinárodní úmluvy o Kyótském protokolu a Evropské energet- ické chartì. Ing. Ivan Beneš Prezident Èeské spoleènosti pro ekonomiku energetiky Hodnocení ekonomického pøínosu obnovitel- ných energií je velmi široký pojem. Kromì fyzické úspory fosilních paliv je tøeba do úspor zapoèítat další nekalkulované náklady, které mùžeme rozdìlit na pøímé dotace státu, nepøímé køížové dotace cen, daòové úlevy, externality (ekologické škody) a ostatní vlivy. Doc. RNDr. Miroslav Cenek, CSc. Pøedseda Èeské asociace pro obnovitelné energie Docent Cenek položil otázku, zda dnešní vzdìlávací soustava zajišuje systematickou pøípravu odborníkù aktivních v oblasti obnovitel- ných energií. Celkovì kladnì vyznìlo hodnocení Fakulty elektrotechniky VUT Brno, kde zmínìný odborník vyuèuje. Ve vìtšinì školství jsou však velké rezervy. Diskuze V diskuzi se probíraly desítky problémù jak úèinnìji pøispìt k rozšíøení obnovitelných zdrojù energie. Podle informací je v Èeské republice již zabudováno na 150 000 m2 sluneèních kolektorù a solární systémy by se mohly stát plošným pro- jektem. Celkový podíl obnovitelných zdrojù energie v Èeské republice èiní 0,8 – 0,9 % zatímco v roce 2010 by mìl vzrùst na 4,5 %. U finanèních pod- por na obnovitelné zdroje by mìly být striktnì odd- ìleny podpory na úspory energie od podpor na obnovitelné zdroje. V zákonu o hospodaøení s energiemi by se mìl objevit i tzv. „zelený haléø.“ Øešením pro venkov je opìt biomasa, tak jako mezi obìma svìtovými válkami. Z 1 kg spálené biomasy vznikne asi 1 kg CO2, který se spotøebuje opìt na rùst nové biomasy. Je to øešení, které pomáhá recyklovat oxid uhlièitý. Pøipravil: Jaroslav Peterka Kulatý stùl „Obnovitelné energie a jejich zdroje“ Pod tímto názvem se konalo v Praze dne 29. 9. 1999 v sídle AIP ÈR na Novotného lávce setkání asi 25 odborníkù s cílem pøispìt svými zkušenostmi ke kvalifikované diskuzi o energetické politice státu z pohledu tzv. malé energetiky a obnovitelných energií. Setkání zorganizovaly Asociace ino- vaèního podnikání ÈR a Èeská asociace pro obnovitelné energie. Sídlo poøádající Asociace inovaèního podnikání ÈR na Novotného lávce v Praze

1166 SLUNEÈNÍENERGIE–tepelná Pionýrské zaèátky Zhruba pøed pìtadvaceti lety vznikly naše první sluneèní kolektory zasklením plochého radiátoru do kolektorové skøínì. Ohøívala se v nich voda nejprve pøímo pro akumulaci v nìjakém zásobníku, pozdìji nepøímo pøes topnou vložku v tomto ohøívaèi. Na podzim nastával rozhodující okamžik vodu z kolek- torù vypustit a solární systém „zazimovat.“ Nejvíce kritických situací vznikalo v krásných podzimních nebo jarních dnech, kdy se v systému ještì ponechala anebo se již napustila voda a pøišly noèní mrazíky. Když byla obsluha poctivá a sle- dovala pøedpovìï poèasí, vèas vodu vypustila. Pokud k tomu nedošlo, kolektory i potrubí se poškodily a vzniklá škoda nedìlala sluneèní energii vhodnou reklamu. Tuto situaci odnášely i vnitøní povrchy radiátorù a potrubí, které zùstaly po celou zimu v kontaktu se vzdušným kyslíkem a kolektory ztrácely na životnosti. Hledalo se øešení Jedním z øešení bylo ponechávat vodu v primárním okruhu ještì na podzim a již na jaøe a v dobì hrozících mrazù ji nechat trvale cirkulovat obìhovým èerpadlem. Získaná vnitøní tepelná energie v objektu se ale takto „vynášela“ mimo objekt a celoroèní zisk sluneèní energie se snižoval. Byly i pøípady, že se kolektory prohánìla voda ohøátá elektrickou energií urèenou pouze pro tento pøípad, i když teplota vody byla v rozmezí +5 až 10 °C. Samozøejmì, že tyto prostøedky nebyly dokon- alé. Vìtšinou selhal lidský èinitel, který nezajistil zapnutí èerpadla na noc, zapnutí ohøívaèe anebo zrovna v období mrazù došlo k výpadku elektrické energie nebo poškození èerpadla. Bylo jasné, že toto øešení neobstojí. Ojedinìle se zkoušel jako celozimní náplò kolektorù transformátorový olej, který však snižoval koeficient pøestupu tepla a vznikaly ekologicky závadné úniky. V nìkolika pøí- padech se kolektory naplnily na zimu, kvùli zabránìní korozi, naftou. Výsledek však byl diskutabilní. Nastalo období, kdy mezi sebou zaèaly svádìt boj dvì možné koncepce: automatické vypouštìní vody z kolektorù v dobì hrozících nebo trvajících mrazù a jejich opìtné automatické napuštìní a vývoj nemrznoucí kapaliny, která by zároveò chránila vnitøní povrch celého systému pøed korozí. Nebudeme ètenáøe zdržovat popisem první koncepce. Závisela na automatické regulaci a na elektrické energii a nemohla být tudíž stoprocentnì jistá. Zvítìzila koncepce nemrznoucí kapaliny, která ale také mìla své tìžké zaèátky v toxicitì (jedovatosti) a hygienici ji vidìli velmi neradi. Nakonec i zde se našlo technické i „chemické“ øešení. Zamezení styku dvou kapalin Použití èásteènì toxické nemrznoucí kapaliny (na bázi propylenglykolu) vyvolalo potøebu zajistit takový zpùsob ohøevu studené pitné vody, aby nedošlo v pøípadì nìjaké poruchy tìsnosti ke spojení tìchto kapalin a ohrožení zdraví uži- vatele. Øešení, na které hygienici pøistoupili bylo takové, že v primárním okruhu sluneèních kolektorù je nižší provozní tlak a v okruhu domovního vodovodu tlak vyšší. Pokud by v nìjakém mimoøádném pøípadì docházelo k „prosakování“ topné vložky nebo deskového výmìníku, bylo by to ze strany tlaku vyššího do tlaku nižšího, t.j. voda by se tlaèila do okruhu kolektorù. Na tomto okruhu musí být umístìn pojišovací ventil nastavený na tlak nižší než tlak u vnitøního vodovodu a pøes tento odkapávající nebo tekoucí ventil uživatel pozná, že došlo k výše pop- sané poruše (v nìkterých pøípadech však tekoucí pojišovací ventil ukazuje na pøehøívání kolektorù). Od této doby se o tomto problému již tak intenzivnì nediskutuje a spíše se hledají takové nemrznoucí kapaliny, aby jejich toxické úèinky a dopady na pøíro- du pøi jejich úniku byly co nejmenší, doba životnosti co nejdelší, požadavky na likvidaci v pøípadì ukonèení jejich životnosti co nejjednodušší a složení dalších obsahujících látek (inhibitory koroze) co nejkvalitnìjší. Vítìzí koncepce biologické odbouratelnosti pøi daném øedìní a vypouštìní do kanalizace. Nemrznoucí kapalina SOLAREN Z nìkolika druhù dostupných nemrznoucích kapalin nejvìtší uplatnìní získala kapalina s výše uvedeným názvem, kterou vyrábí firma Velvana Velvary. Z podnikové normy citujeme nìkteré dùležité informace. SOLAREN je vodným roztokem nejedovatého 1,2-propylenglykolu s inhibitory koroze. Slouží k trvalé náplni uzavøených solárních systémù s dlouhodobou výmìnnou lhùtou, urèených k pøípravì teplé užitkové vody. Chrání systém pøed poškozením mrazem a korozí. Je to netoxická, hydroskopická kapalina modré barvy. Obsahuje ochrannou pøísadu proti náhodnému požití, která zajišuje bezpeènost solárního systému vzhledem k pøípravì teplé užitkové vody. Neobsahuje fosfáty, dusitany ani aminy. SOLAREN se mísí s vodou v každém pomìru. Øedìním vodou je možné pøipravit médium se zadaným bodem tuhnutí. Výmìna SOLARENU v kolektorovém okruhu se doporuèuje po šestiletém provozu. Kapalinové solární systémy v zimì Ing. Jaroslav Peterka, CSc. Vodním sluneèním kolektorùm na našich støechách hrozí v zimì zamrznutí a zapadání snìhem. Pøitom jedna tøetina sluneèní energie v roce dopadá v období od hrozících noèních mrazíkù až po pravou zimu, t.j. od podzimu do jara. Proè tuto energii nevyužít, když máme systém nainstalo- vaný? Informace o tom, co se pro to dìlalo v minulosti i nyní pøináší následující èlánek.

1177 SLUNEÈNÍENERGIE–tepelná SOLAREN se obvykle používá neøedìný. Pro øedìní používejte vodu destilovanou, demineralizo- vanou nebo pitnou s obsahem chloridù max 100 mg/litr. Hustota a teplota tuhnutí je uvedena v následující tabulce: Solaren (% obj.) Teplota tuhnutí °C Hustota kg/m3 pøi 20 °C 50 - 11 1025 60 - 15 1029 70 - 19 1033 80 - 24 1039 90 - 27 1042 100 - 32 1048 SOLAREN nenapadá pryž ani výrobky z pryže podle ÈSN 62 1510, je však nevhodný pro styk s pozinkovanými materiály. Nedoporuèuje se jej mísit s jinými nemrznoucími kapalinami. Pro úplné využití vlastností solární kapaliny SOLAREN musí solární systém vyhovovat požadavkùm DIN 4757. SOLAREN je za bìžných pracovních podmínek stálá, nerozkládající se kapalina nepøedstavující zvláštní nebezpeèí. Není klasifikován jako nebezpeèná látka podle zákona 157/1998. Je dobøe biologicky odbouratelný. Po skonèení práce se doporuèuje umýt ruce teplou vodou a mýdlem a ošetøit vhodným krémem. Pøi zasažení oèí vypla- chovat proudem vody, pøi zasažení pokožky omýt vodou. Likvidaci použitého SOLARENU svìøte odborné firmì. Po vzájemné dohodì s výrobcem je možná recyklace použitého SOLARENU. SOLAREN se dodává v polyetylenových konvích o objemu 25 litrù. Musí se skladovat v pùvodních obalech a jeho záruèní doba pøi dodržení skladovacích podmínek je 12 mìsícù. A co sníh? V našich klimatických podmínkách musíme poèí- tat s úèinky snìhu ze tøí hledisek. Za prvé je to stat- ické pøitížení skla, které by se mohlo pøi mimoøád- ných snìhových nadílkách pøi tání, do kterého navíc zaèalo pršet, poškodit. Tento problém øeší výrobci kolektorù tlouškou krycího skla, i když ho mùže èásteènì øešit i uživatel vhodným sklonem kolek- torù, viz níže. Za druhé je to problém zasnìžených kolektorù i ve sluneèném dnu, pøi kterém sluneèní paprsky nemohou proniknout k absorbérùm a kolektorové pole nemùže vyrobit žádnou tepelnou energii. Zde nastávají dvì formy øešení. U plochých nevakuových kolektorù o sklonu kolem 45 ° a výše sníh pøi sluneèním svitu brzo sám sjede a kolektory zaènou být okamžitì funkèní. Sklo se totiž ohøívá od absorbéru vedením tepla pøes vnitøní vzduch. V praxi mùžeme tento stav pozorovat u pøedních i zadních oken venku zaparkovaných a zasnìžených automo- bilù, na které zaène svítit sluníèkou, u krytých zastávek autobusù, krytých benzinových pump a podobnì. Pøesto mùže nastat pøípad, kdy je na skle kolektorù námraza a na ni zaène padat nový sníh. Ten na vrstvì námrazy zùstává a nezbývá než èekat na pøíchod oblevy. U plochých vakuových kolektorù nám pøímý sluneèní osvit nepomùže, protože mezi absorbérem a sklem žádný vnitøní vzduch není a sklo má teplo- tu venkovního vzduchu i pod bodem mrazu. Sníh tedy musíme odstranit mechanicky. Proto by u vakuových kolektorù mìly být vybudovány na støechách obslužné lávky se zábradlím nebo by tyto kolektory mìly být umísovány na konstrukci na terénu. Za tøetí je to uvažovaný objem prostoru, do kterého mùže sníh sjet, aniž by zùstal ležet na skle nejnižšího kolektoru, kde by mohl pøi opìtném zam- rznutí poškodit sklo nebo spodní pøipojovací potrubí kolektorù vèetnì tepelné izolace. „Podklady“ pro sníh V naší republice zatím nebyla vydána žádná státní norma pro navrhování, montហa provoz solárních systémù. Veškeré návrhy jsou tedy závislé na poctivém pøístupu projektanta nebo dodavatelské firmy. Problém snìhu by mìl být vyøešen již „na papíøe“ a uživatel by mìl být s touto problematikou seznámem ještì pøed montáží. Nemìly by nastat pøípady, kdy uživatel pøi mimoøádné snìhové nadílce shání dodavatelskou firmu a vyptává se co má se snìhem dìlat, zda se mu kolektory nepoškodí. V nìk- terých pøípadech, kdy to ani není nutné, se leze na støechu a sníh se z kolektorù odstraòuje mechanicky. Že se mùže sklo poškodit nebo mùže dojít k úrazu je víc než samozøe- jmé. Tato absence osvìty nedìlá solární energetice dobrou reklamu. Nakupujte u odborníkù I když se snažíme umožnit našim ètenáøùm podrobnìji nakouknout do „solární kuchynì,“ nemùžeme postihnout veškeré problémy a zpùsoby øešení. Vždy se vyplatí konzultace se seriózními odbornými firmami, které napø. inzerují v našem èasopise a nejlepší je vùbec kompletní dodávka solárního systému formou „na klíè.“ Na zakázku se vztahuje záruèní doba 1 – 2 roky (podle dohodnuté dodací smlouvy) a tím pádem i záruèní doba napø. na kolektory Heliostar 5 let. Souèasnì ale doporuèu- jeme chodit po svìtì s oèima otevøenýma a pozorovat v létì i v zimì ty systémy, které jsou již nainstalovány a diskutovat s jejich uživateli. Na všechny systémy nelze použít jeden metr a každý je proto svým zpùsobem originální. „Slézání“ snìhu a prostor pro sníh pod kolektorovými poli

1188 ÚSPORYVODY Ztráty vody v síti Ztráty vody ve vodovodní síti dosahují až 30 % vyrobené a dopravované vody. Ztráty vody jsou odstranitelné a neodstranitelné. Na neodstranitelných ztrátách se podílí jednak voda technologická, jejíž potøeba je nutná pro úpravu pitné vody a dále voda provozní potøebná k proplachování a èištìní potrubí a voda požární. Ztráty zèásti odstranitelné jsou zpù- sobeny nepøesností mìøení ve vodomìrech. Ztráty odstranitelné jsou ztráty vody vzniklé netìsností armatur a spojù, vadou použitých trubních materiálù a zejména okamžitì neodstranìné poruchy a havárie na vodovodním potrubí. Ztráty vody mohou být nejenom pøíèinou nedostatku vody, ale do prázdného potrubí mùže pøi p o d t l a k u a netìsnosti hrdel vni- knout závadná voda. Poruchy, které se zøetelnì neprojevují na povrchu území je nutno hledat soustavným pátráním a to mìøením protékající vody na zaèátku a na konci sle- dovaného úseku, tlakovou zkoušk- ou, odposlouchávacími zaøízeními, elektronicky. Poruchy mohou být zpùsobeny vadou materiálu potrubí, tìsnìní spojù a armatur, nekvalitním ukládáním potrubí, zmìnou stavu prostøedí vlivem pohybu spodní vody, pùsobením mrazu, korozivností materiálu a prostøedí, usazeninami, vlivem poulièní dopravy, neodborným zásahem a vlastním provozem. Jako materiál na vodovodní potrubí se pøevážnì používá litina, ocel, PVC, sklolaminát a PE. Tìsnost nového potrubí se pøed zásypem ovìøuje dle pøedpisu tlakovou zkouškou a v souèasné dobì se používají velmi kvalitní tvarovky. Potrubí se ukládá do nezám- rzné hloubky na upravené pískové lože, obsype se vhodným materiálem a zasypává se po vrstvách hut- nìným zásypem. Pøi provozu vznikají v potrubí vlivem koroze èi jinými mechanickými nebo bio- chemickými procesy usazeniny, které postupnì na stìnách narùstají a zmenšují vnitøní svìtlost potrubí. Tím se zvìtšují tlakové ztráty v trubní síti zvyšováním odporù protékající vody. U výtlaèných vodovodù se zvyšuje spotøeba elek- trické energie a provozní náklady. Velmi èasto dochází k poruchám v místì køižování s jinými podzemními sítìmi nedodržením pøedpisù stanovujícím vzdálenosti mezi jednotlivými vedeními. Ztráty zpùsobené provozem vyvolávají rázy nebo otøesy pøi rychlém otevøení šoupìte nebo náhlým zastavením a zapnutím èerpadel jakož i nedostateèná preventivní údržba. Pokud se v potrubí vyskytují usazeniny, musí se potrubí èistit kartáèi èi škrabkami, taženými drátem a tlaèeným tlakovou vodou.nebo turbínovými pøístroji hnanými pouze vodou. Armatury a zaøízení na síti se musí dle provozního øádu preventivnì kontrolovat. Odstraòování závad V pøípadì zjištìné poruchy se pøíèné praskliny na potrubí opravují pøesùvkami nebo rùznými druhy spo- jek, drobné otvory pomocí navrtávacích pasù, podél- né trhliny výøezy a výmìnou celého úseku eventuel- nì se do stávajícího potrubí zatahuje nové plastové potrubí nebo vložka, pøípadnì se provádí vnitøní nástøiky potrubí cementem nebo plastem. Ing. Karel Macas Poruchy na vodovodním i kanalizaèním potrubí Pøi provozu vodovodních a kanalizaèních sítí se vyskytují poruchy, jejichž dùsledkem vznikají nežá- doucí ztráty vody ve vodovodním potrubí a úniky splaškových vod z kanalizaèního potrubí. Vlivem poruch dochází i k pøítoku balastních vod do potrubí. Následující první èást pøíspìvku Ing. Karla Macase z firmy VOD-KA a.s. Litomìøice si všímá nìkterých pøíèin tìchto poruch. Zatažení rukávu RE-LINER Obrázky možných škod na potrubí Vyrábíme a dodáváme pro malé vodní elektrárny: – vodní vrtulové turbíny vlastní konstrukce bez nebo s regulací průtoku – standardní řešení pro spády 2 – 10 m a hltnosti 0,3 – 6 m3 /s – výkon zařízení dle spádu a velikosti oběžného kola v rozmezí 15 – 400 kV – možnost netradičního řešení instalací s minimál- ními stavebními náklady – provoz paralelně s vnější elektrickou sítí nebo zcela autonomní provoz Nově nabízíme vodní mikrozdroje: – určené pro vytápění objektů, ohřev TUV, dobíjení akumulátorů, odprodej přebytků elektřiny do rozvodné sítě apod. – použití pro spády od 1,5 m a průtoky od 60 l/s – výkony od 0,40 kV Potřebné informace sdělí: ZZIIRROOMMOONNTT ss..rr..oo.. Skalice 59, 503 03 Smiřice Tel.: 049/594 11 18, 0603 554 317 Fax: 049/594 11 17 Energie pro Vaše potřeby

1199 ÚSPORYVODY V minulém roèníku jsme pøinesli nìkolik èlánkù a testù, které mohly inspirovat. Pøipomínáme ser- iál pøíspìvkù „Úspory tepla i vody“ uveøejnìný v èíslech 1 a 2. Jeho souèástí byla i tabulka prùmìrných hodnot spotøeby teplé užitkové vody a schéma zapojení elektrického ohøívaèe vody a rozvodu teplé vody s pomocí termostatického smìšovacího ventilu. Tabulku spotøeby TUV pro ori- entaci znovu otiskujeme. Umývání a hygienické návyky jsou individuální vìcí každého èlovìka a nechceme je nijak vnucovat. Mìní se s vìkem a s rodinnými tradicemi, životní úrovní atp. Také v našem testu „Prùøez energetickým provozem jedné domácnosti,“ který jsme uveøejnili v 3. èísle AE/98, se rovnìž dostalo na úsporné hospodaøení s teplou vodou, kterou si rodina naše- ho ètenáøe pøipravuje ve dvou rychlovarných kon- vicích.V jedné velké na vaøení a mytí nádobí a v druhé menší vodu na kávu atp. Energetické úspory jdou ruku v ruce s úsporným hospodaøením s vodou. Poèítáme ovšem s tím, že každý majitel èi nájemník má vlastní vodomìry na studenou i teplou vodu, a že je tak na spotøebì vody zain- teresovaný a pro svá úsporná opatøení má tak názorný podklad. V mnoha domech se náklady stále rozpoèítávají na poèty bydlících, což není vùbec spravedlivé. Tam, kde to je technické možné, je dobré do vodomìru investovat. Podružný vodomìr tak mùže odhalit skuteènou spotøebu rodiny. Máme dokonce informace, že nìkteré menší obce, které mají své vodovody, stanovují odbìratelùm stále ještì paušální èástky. Koupání, mytí a holení: Je samozøejmé, že je velký rozdíl spotøeby pøi koupání nebo úspornìjším sprchování. Vodu po koupání lze využít pro namáèení prádla, které se potom nemusí v praèce pøedpírat. Pøináší to víc práce, ale i úsporu elektrické energie na praní. Použitá voda se nemusí bez užitku vypouštìt, ale mùže se dále využít na splachování toalety. Nìkteré hospodynì využívají i vodu z praèky. Psali jsme o tom v èísle 5/99 v redakèním testu. Také èištìní zubù pod tekoucí vodou nás mùže klidnì pøipravit až o pìt litrù vody a holení pod tek- oucí horkou vodou mùže být ještì nároènìjší. Nìkteré zdroje uvádìjí spotøebu i 25 litrù drahé TUV. Splachování toalety: Tady je možné dosáhnout úspory ještì výraznìjší. Jak uvádíme v samostat- né tabulce, kterou nám poskytl výrobce sanitární keramiky JIKA a.s., jdou úspory i do desítek tisíc korun roènì. Výrobci nabízejí rùzné spoøièe, týká se to i perlá- torù, sprchových nástavcù pro kuchyòské døezy, sprchy atp. Kapající kohoutky a protékající spla- chovaèe, ale i nepøesné hlavní domovní vodomìry (píšeme o zkušenostech našeho ètenáøe) dovedou do penìženky udìlat také pìknou díru. Samostatnou kapitolou jsou veøejná i privátní sociální zaøízení, kde se dají rovnìž dosáhnout velké úspory ve spotøebì vody, ale o tom zase nìkdy jindy. (moh) Malá sonda do naší domácnosti Jak na úspory vody Jak ukazují výsledky našich anket, ètenáøi mají stále zájem o úsporná opatøení pøi pøípravì teplé užitkové a spotøebì studené pitné vody. Vyplývá to mimo jiné z toho, že cena vody a souèasnì s tím i stoèného trvale rostou. Rodinné rozpoèty jsou tedy barome- trem zájmu o veškerá úsporná opatøení. Máme pro vás nìkteré rady a námìty, shrnu- jeme i èlánky z døívìjších èísel Alternativní energie. Konkrétní příklady úspor vody čtyřčlenné rodiny za rok Spláchnutí 9 l Dvě možnosti splachování 6 nebo 3 l 4× spláchnutí, každý člen rodiny 3× úsporná spláchnutí + 1× celá nádrž, každý člen rodiny/1 den 330 dnů v roce (dovolená) 330 dnů v roce ( dovolená) spotřeba vody 47 520 litrů spotřeba vody 19 800 litrů Sečteno a podtrženo, úspora vody dělá 27 720 litrů, přepočteno na konkrétní vodné a stočné dosahují úspory vysokých částek. Novinka od firmy JIKA – SET OLYMP pro malé koupelny v panelových domech Tabulka prùmìrných hodnot spotøeby TUV ventil 1/2“ (umyvadlo) 4 – 6 l/min 40 °C Výtok 3/4” 10 40 °C sprcha 10 40 °C vana 20 40 °C Plnicí množství umyvadlo 4 – 6 l 40 °C vana 170 cm 120 40 °C ranní toaleta 30 40 °C umývání nohou 20 40 °C sedací koupel 60 40 °C sprchovací koupel 50 – 60 40 °C Spotøeba na osobu sprchování po koupeli ve vanì 30 40 °C sprchování v neèistém provozu 80 40 °C vanová koupel 70 – 130 40 °C umývání hlavy páni 10 40 °C umývání hlavy dámy 20 40 °C barvení vlasù 50 40 °C mytí (bez koupele) a vaøení 35 l/den 40 °C Domácnost hromadné (pøi použití umyvadla Umývárny nebo žlabu) 12 l 40 °C dtto špinavý provoz 30 40 °C

Jakou úlohu přisuzujete malým vodním elektrárnám? I když získávaná energie z vodních toků není v bilanci naší energetiky zdale- ka rozhodující ani příliš výrazná, zajiš uje však významné dynamické služby ener- getického systému. Zůstává tak velmi cen- ným, ale stále dosud málo využitým obnovitelným zdrojem energie. Vodní elektrárny se na celkem instalovaném výkonu v republice podílejí zhruba 15 % a na výrobě cca 4 %. Z hlediska dispozice a rozložení zdro- jů vodní energie na našem území mají potom nezastupitelnou roli právě malé vodní elektrárny (dále jen MVE), t.j. do výkonu 10 MW. Je třeba si uvědomit, že MVE u nás netvoří kompaktní skupinu, ale jsou rozptýleny po celém území, což je vhodné pro připojování do energetické sítě, kde nezatěžují přenosovou soustavu. Výhodou celoplošné rozšířenosti elek- trizační soustavy je možnost připojení téměř ve všech lokalitách a také možnost použití asynchronních generátorů, kde není třeba složité a nákladné regulace. Pro provozovatele je potom jednodušší obsluha i ovládání. Pro uplatnění MVE je rozhodující, aby jejich ekonomické ukazatele byly srov- natelné nebo spíše výhodnější, než ukaza- tele jiných energetických zdrojů. Právě MVE se vyznačují podstatně delší dobou životnosti, než je doba návratnosti investic na zřízení. Dá se říci, že výroba z MVE je nejlevnější získanou elektrickou energií, která je nejen ekologicky čistá, ale v mnoha směrech kladně ovlivňuje režim vodního toku – například čistí vodu na česlích, provzdušňuje vodu a hladinovou regulací usměrňuje změny průtoků. Jaké jsou předpoklady pro rozvoj MVE? Pro názornost je třeba připomenout zaručený údaj z konce 30. let, kdy v českých zemích bylo evidováno zhruba 11 700 využívaných vodních děl s instalo- vaným výkonem 200 MW. V 50. letech se preferovala výstavba velkých tepelných a vodních elektráren, což znamenalo pro MVE zastavování provozu a později i likvi- daci. Současně bylo zlikvidováno vše co s MVE souviselo – výrobci technologie, opravárenské i servisní firmy, projektanti atp. Při inventarizaci v roce 1981 se našlo pouze 135 provozuschopných MVE. Ve druhé polovině 80. let již začínaly pracov- at první výrobní dílny, ale bylo obtížné zajistit pro tuto oblast projektanty a vyřešit problémy v legislativě. Trend vývoje MVE u nás v uplynulém období znázorňuje následující tabulka: rok počet instal. výkon (MW) roční výroba (MWh) 1933 11 700 200 215 000 1981 135 10 30 000 1986 259 22 88 000 1992 900 65 170 500 1998* 1 250 200 500 000 Z tabulky je patrné, že snaha o obnovu a novou výstavbu MVE je úspěšná. Jaký je současný stav? Nabídky výrobců technologií pro MVE v současnosti značně převyšují pop- távku, což vytváří potřebnou konkurenci a přivádí některé z nich na velice dobrou úroveň, srovnatelnou se zahraničními výrobci. Je registrováno 15 firem, které nabízejí dodávky turbín, kompletace tur- bosoustrojí a mnozí také dodání i s mon- táží na lokalitě. K dispozici jsou prakticky všechny známé typy turbín, jako – Kaplan, Francis, Reifenstein, Pelton, Banki v jakémkoliv uspořádání i velikostech. Také servisní a opravárenská činnost může uspokojit i náročné provozovatele MVE. Příslušné vyjadřující se a povolující orgány si již zvykly na problematiku MVE, čímž se i legislativní povinnosti v této oblasti staly přístupnější. Přetrvávají však některé vlivy, které větší rozvoj MVE spíše brzdí. Jsou to např.: – výkupní ceny elektrické energie, které i přes určité úpravy v letošním roce stále nedosahují odpovídající přijatelné výše – ceny technologie, stavebních celků i služeb se neúměrně zvyšují – vyvstávají různé platební povinnosti vztažené na provoz MVE – úrokové sazby poskytovaných úvěrů peněžních ústavů jsou příliš vysoké – objem státních podpor v oblasti obnovitelných zdrojů může uspokojit pouze malou část zájemců – stále přetrvávají nejasnosti v zákonech (vodní zákon, energetický zákon) – již delší dobu očekávaná novela těchto zákonů stále nepřichází Důsledkem těchto vlivů je potom prodlužování návratnosti investic. Např. v roce 1991 byla průměrná návratnost u dokončených MVE 7,5 roků, když v roce 1995 to již bylo více než 10 let a v roce 1998 cca 13 až 15 let. Jak hodnotíte naše významnější výrobce technologií pro MVE? Výrobci většinou nabízejí turbosous- trojí s elektročástí v provedení pro auto- matický bezobslužný provoz, řízený hladi- novou regulací. Technologie MVE potom respektuje požadavky ochrany životního prostředí před únikem ropných produktů. Také se již často přechází na ekologické oleje rostlinného původu. Vcelku lze říci, že úroveň našich výrobců v oblasti vodních elektráren patři- la vždy tradičně k nejlepším i v mez- inárodní konkurenci. Aby se stavěly MVE na vysoké technické úrovni, je také potřeba maximální informovanost i pro zájemce o MVE a pro případné pozdější investory. V tomto směru vyjádřil ČEZ, a.s. podporu pro zájemce o výstavby, obnovy a rekon- strukce MVE prostřednictvím organizační jednotky Vodní elektrárny ve Štěchovicích, kde byla zřízena v roce 1994 bezplatná poradenská služba. Pomoc je hlavně rázu technického, i když jsou poskytovány též informace o ekonomii, legislativě a prak- ticky vše co se týká MVE. Tato činnost je 2200 Malé vodní elektrárny příloha MALÉ VODNÍ ELEKTRÁRNY Malé vodní elektrárny spolu s větrnými mlýny a spalováním dřeva patří mezi ty obnovitelné zdroje energie, které jsme v naší republice poznali v minulosti i ještě nedávno velmi dobře. Malé vodní elektrárny přinášejí užitek provozovatelům, společnosti, krajině i životnímu prostředí. Na několik otázek naší redakce odpovídá pan Libor Šamánek z Českých energetických závodů a.s., organizační jednotka Vodní elektrárny Štěchovice a současně tím otevírá přílohu o malých vodních elektrárnách v našem časopise. * odhad

p r e z e n t ov á n a úspěšně také na E n e r g e t i c k é m p o r a d e n s k é m středisku ČEZ, a.s. v Praze, o čemž svědčí nečekaně velký zájem veře- jnosti. Výsledek je zřejmý – přijatelnou formou je každý zájemce seznámen s celou problematikou záměru, což mu zkonkretizuje a přiblíží realizaci MVE. Jaký je konkrétně zájem veřejnosti o vaši poradenskou činnost? Dá se říci, že zájem o naše služby je značný, rozhodně větší než se původně očekávalo. Každý rok nás požádá o infor- mace a technickou pomoc více než 100 zájemců. Mnozí se na nás v průběhu řešení svého záměru obracejí opakovaně i vícekrát, takže celkový počet poraden- ských akcí v roce je přes 200. Mimo zájem o základní – všeobecné informace o možnostech a podmínkách výstavby nebo obnovy MVE, je nejčastější zájem o technicko – ekonomické posouzení lokality zvolené k energetickému využití, nebo také posouzení bývalého vodního díla před obnovou. Co bývá obsahem takového posouzení? Obsahem posouzení lokality vybrané pro výstavbu MVE je především zjištění základních hydrologických parametrů, situačních dispozic lokality a všech závis- lých vztahů týkajících se lokality. Zjiš uje se způsob přivedení vody k elektrárně, např. kanálem, štolou, potrubím. Z údajů se potom navrhuje celková koncepce MVE. Podle hydrologických podmínek doporučíme vhodnou technologii, typ tur- bíny, její velikost, výkon a účinnost. Potom uvádíme vhodného dodavatele, minimáln- mě 3 až 4 výrobce, aby měl investor možnost výběru podle technické úrovně, dodacích podmínek, záruk, cen atp. V části ekonomické přiblížíme investice záměru, výrobu a zisk z výroby MVE. Konečným výsledkem pro zájemce je návratnost investic a ekonomie celého záměru. Posouzení tak má přijatelnou formou pro každého ukázat celou problematiku stav- by a napomoci při rozhodování k real- izaci. Posouzení také často poslouží i jako orientační podklad pro územní a vodoprávní řízení. Jaké máte požadavky na zájemce o tyto služby a jaká je cena? K poskytnutí těchto služeb stačí pouze písemná žádost se stručným popisem místa lokality a ověřením majetkoprávních vztahů žadatele ke zvolené lokalitě. Žádosti se u nás třídí podle oblastí a k zájemcům potom přijíždíme až máme v daném směru více požadavků. Tech- nické služby jsou prakticky bezplatné, cena odpovídá zhruba pouze hodnotě nám vzniklým nákladům. Jaký vliv má provoz MVE na životní prostředí? Často se setkáváme s touto prob- lematikou, hlavně v souvislosti s ekologií říčního toku a případně možné kontami- nace ropnými produkty. Toto nebezpečí již u nových technologií nehrozí. Používají se většinou samomazná ložiska (vodou), v některých případech ekologická maziva na bázi rostlinných olejů. Někdy, kdy jsou v provozu turbíny staré 50 a více let, doporučujeme opatření přímo na zařízení – vždy se najde nějaké řešení. Rozhodně nesouhlasíme naštěstí s ojedinělými názo- ry, že MVE škodí životnímu prostředí. Škodit může pouze majitel MVE nevhod- ným provozem. Může se stát, že ve snaze o maximální výrobu nebere ohled na sjed- nané množství vody, vysuší přelivnou hranu jezu a koryto toku na derivovaném úseku. Na škodě potom mohou být hlavně rybáři a vše co souvisí s vodním tokem. Jedná se proto pouze o lidský faktor, které- mu se dá právě výše uvedenou automati- zací provozu a důslednou kontrolou přís- lušnými orgány předejít. MVE pokud je správně provozována naopak přispívá živ- otnímu prostředí tím, že čistí a provz- dušňuje vodu, vyrábí čistou energii a často přispívá k revitalizaci lokality. Děkuji za rozhovor Připravil: Jaroslav Peterka 2211 Malé vodní elektrárny příloha Vodní elektrárny Velké vodní elektrárny využívají rovnìž obnovitelný zdroj energie, nikoliv na menších tocích, ale na tìch nejvìtších, které naše krajina nabízí. Provozní vlastnosti vodních elektráren umožòují rychlou regulaci frekvence sítì nutnou zejména po pøipojení Èeské republiky k ener- getické soustavì západoevropských zemí UCPT. Vyrábìjí elektrickou energii levnì a životnost vodních elektráren je nìkolikanásobnì delší než u jiných zdrojù elektrické energie. Pouze špièkové a pøeèerpávací vodní elektrárny jsou schopny velmi rychle reagovat na velké zmìny zatížení sítì a mají proto zásadní význam pro spolehlivý provoz naší celostátní energetické soustavy. Vhodnì umístìné akumulaèní nádrže vodních elektráren zlepšují kvalitu vody, slouží jako zdroj pro odbìr prùmyslové a pitné vody, snižují nebezpeèí povodní a zvyšují minimální prù- toky, zlepšují plavební podmínky, umožòují závlahy a v neposlední øadì jsou využívány pro rekreaci. Vodní elektrárny Lokalita druh VE poèet inst. výkon rok uvedení soustrojí MW do provozu Dalešice PVE 4 450 1978 Mohelno MVE 1 1,2 1977 Dlouhé Stránì PVE 2 650 1996 Lipno I VE 2 120 1959 Lipno II MVE 1 1,5 1957 Hnìvkovice MVE 2 9,6 1992 Koøensko MVE 2 3,8 1992 Orlík VE 4 360 1961-2 Kamýk VE 4 40 1961 Slapy VE 3 144 1954-5 Štìchovice VE 2 22,5 1943-4 Štìchovice II PVE 1 50 1996 Vrané VE 2 13,88 1936 Celkem 30 1866,48 1936-96 VE – vodní elektrárna, PVE – pøeèerpávací elektrárna MVE – vodní elektrárna do 10 MW ÈEZ, a.s. Vodní elektrárny je nejvìtší organizace specializovaná na ekologické využívání primárního i sekundárního hydroenergetického potenciálu øek v Èeské republice s 60letou tradicí. Provozované elek- trárny pøedstavují 18,3 % výkonu celého ÈEZ, a.s. a vyrobí roènì prùmìrnì cca 1,4 miliardy kWh pøi velmi nízkých provozních nákladech. Vydal: ÈEZ, a.s., Vodní elektrárny Štìchovice, pro- dukce LZ Report 1996 (JaP)

2222 Malé vodní elektrárny příloha Obnovenou malou vodní elektrárnu (MVE) s horizontální Francisovou tur− bínou jsme objevili v Černíči na Jihlavsku. Patří opět rodině Svobodů, které bylo zanedbané vodní energet− ické dílo vráceno v restituci. Svěřil se nám s tím pan Luboš Benda, který u svého dědy, někdejšího mlynáře Karla Svobody, trávil všechny prázd− niny a volné dny. S dalšími rodinnými příslušníky se proto na obnově tech− nicky zajímavého díla nadšeně podílel. Mlynářská historie Obec Černíč leží asi sedm kilometrů jižně od Telče a rodina Svobodů získala vodní mlýn v dražbě v roce 1937. Svému synovi ho tenkrát koupil otec Karla Svobody. Vodní turbína poháněla celý mlýn, ve kterém se mlela mouka pro sedláky z celého okolí. Svobodův mlýn se nachází na Moravské Dyji, jejíž vody zde vytvářejí rybník. Pomocí náhonu se voda dostává na lopatky Francisovy turbínu. V roce 1958 byl mlýn rodině znárod- něn a o něco později rekonstruován na míchárnu krmných směsí. Provoz byl elek- trifikován, a tak vodní turbína i s náhonem postupně chátraly. Někdy v roce 1986 se pokoušel tehdejší majitel ZZN Jihlava uvést turbínu do provozu, ale pokus se naštěstí nezdařil. Rodina obnovila MVE Na jaře roku 1991 byl objekt mlýna vrácen v restituci původnímu majiteli mlynáři Karlu Svobodovi. Společná ro- dinná porada pak rozhodla, že se pokusí vodní elektrárnu znovu obnovit a za prodej elektřiny získat tak nutné prostřed- ky na celkovou opravu vodního mlýnu, který předchozí „hospodáři“ opustili. „Nebylo to jednoduché,“ vzpomíná už dnes s úsměvem pan Luboš Benda a vysvětluje. „Nejrůznější díly turbíny a zařízení jsme nacházeli pohozené v de- vastovaném náhonu. Při rozdělání tělesa turbíny jsme zjistili, že oběžné litinové kolo mělo původní lopatky železné, které byly korozí zcela rozpadlé. Největší problém bylo sehnat firmu, která by nám dokázala zalít ocelové lopatky do litiny. Nakonec jsme museli nechat udělat nové kolo celé litinové. Před tím jsme do šroubku museli rozebrat turbínu a vše vyčistit. Kompletně jsme opravili 135 m dlouhý náhon, česle a výtok od savky, včetně vyrobení savky nové. Opravila se kašna, jalový přepad i odtok. Kdo tomu rozumí, ten si dovede představit, co to bylo za práci,“ říká Luboš Benda. Po rekonstrukci byla vodní turbína spuštěna do částečného zkušebního provozu v listopadu 1994 a o rok později do úplného zkušebního provozu. První vyrobené elektřiny se však mlynář, děda Karel Svoboda nedočkal… Automatika řídí MVE Zdrojem vody pro turbínu je rybník, kterým řeka protekla. Ten zároveň tvoří přírodní rezervaci, a proto musí provozo- vatel přísně dodržovat vodní režim této retenční nádrže. Slouží jim k tomu kapac- itní sonda, další pak hlídá hladinu vody v kašně turbíny. Provoz je řízen počítačem, který vyhodnocuje hladiny obou sond. Když dojde voda do spodní hranice, tak automaticky odstaví turbínu a zároveň uzavře stavidlo na rybníku. V momentě, když voda na rybníku nastoupá na „star- tovací“ hladinu, automaticky otevře stavidlo na rybníku. Až se zaplní kašna na požadovanou hladinu, otevřou se auto- maticky rozváděcí lopatky a po dosažení stanovených otáček se přifázuje motor. Vše tedy probíhá podle hladiny vody v ryb- níce. Rozvádìcí kolo a øemenice TURBÍNU HLÍDAJÍ HLADINOVÉ SONDY Rodina se rozhodla obnovit elektrárničku Zaèátek prací pøi usazování a výrobì èeslí na rybníku V takovém stavu byla technologie po døívìjších „hospodáøích“

2233 Malé vodní elektrárny příloha Podle zdrojů z České energetické agentury se v minulosti dostalo nejvíce státní podpory zájemcům o provoz malých vodních elektráren (MVE). Řada investorů se pouští do nových staveb, obnovují se a modernizují i stará vodní díla. Že jich bylo v minu− losti na našich vodních tocích nespočet dokládá i Petr Beran z Raspenavy na Liberecku. Sám se svým otcem Václavem obnovili vodní dílo na místním Stolpišském potoku (viz AE č. 2/98). Při shromažďování podkladů pro stavbu získali dokument z předválečného finančního úřadu v Liberci, který je více než výmluvný. „Podívejte se, například malá říčka Smědá měla v minulosti spoustu vodních děl,“ říká Petr Beran a přitom listuje v podrobném několikastránkovém mater- iálu z roku 1936. „Když si tam najdu Smědou, která protéká od Bílého potoka až někam pod Višňovou na Frýdlant- sku, tak výpis finančního úřadu ob- sahuje tři stránky vod- ních děl. Přitom na jedné stránce je uvede- no 30 nejrůznějších vodních pil, elek- trárniček, přádelen, s o u s t r u ž n i c t v í , kováren a mlýnů. Jsou to stavby od 5 až po 150 koňských sil. Kde byl na řece nějaký hup, tak ho živnostníci hned využili. Finanční úřad v dávné minulosti všechno sledoval, pro- tože se z vodních děl platila tzv. „daň z vodní síly.“ Já si myslím, že i dnes by se dalo nějaké vhodného místo na Smědé ještě najít, ale už je to složitější. Vodní elektrárny jsou lákavé, ale je to jako s každým jiným pod- nikáním. Kdo to nezkusí, tak to nepozná. Musíte do toho vložit hodně peněz i času a není zaručený rychlý návrat vložených prostředků. Není to tak jednoduché, jak si každý na počátku myslí a před- stavuje,“ přiznává elek- trikář a také majitel MVE. Přitom Petr Beran ví o čem hovoří. Spolu s otcem Václavem si po- stavili malou vodní elek- trárnu na Stolpišském potoku a využili náhonu starého vodního díla, dříve pohánějícího trans- misemi malou fabričku na trhání textilních odpadů. Psali jsme o nich v druhém čísle minulého ročníku. Podobné doklady jako o využití Smědé, by se daly určitě objevit i o jiných našich řekách a potocích. Malé vodní elektrárny stále lákají. Rádi napíšeme i o vašich zkušenostech. (moh) „Ten seznam je velmi výmluvný,“ ukazuje Petr Beran „Při rekonstrukci jsme se snažili co nejvíce udělat vlastními silami,“ přiznává pan Luboš Benda. „Byla to rodina Ing. Karla Svobody (syn mlynáře K. Svobody) a rodina Aleny Bendové (dcera mlynáře). S mechanickou částí nám pomáhal Ing. Němec a Ing. Urbanec, s částí automatick- ou. Se stavebními pracemi jsme se obrátili na místní stavební firmu pana Vopelky. Veškerou vyrobenou elektřinu nyní dodáváme do sítě za sazby rozvodných závodů.“ Jen doplníme, že v okolí Černíče pracují i další tři MVE. Připravil: Jiří Mohaupt Technické parametry MVE: Horizontální Francisova turbína v kašnovém provedení Rok výroby 1918, firma Hübner and Opitz (později Prokop Pardubice) Hřídel o 80 mm, uložena třech ložis− cích Oběžné kolo o 695 mm – litinové Hltnost cca 1 020 l/s, Spád 4 m, max. výkon cca 24 kWh Otáčky generátoru 975 ot/min Otáčky turbíny 206 ot/ min Délka náhonu cca 135 m od stavidla na okraji rybníku až po okraj kašny Znovu spuštěno do zkušebního provozu 26. 11. 95. Náhon u rybníka po opravì Synové spolumajitelù Luboš Benda a Ing. Roman Svoboda pøi opravì náhonu Koleno kašny po opravì a natøení se vrací zpìt na místo VODNÍ ELEKTRÁRNY LÁKAJÍ

Přímo pod majestátným hradem Stře− kovem v Ústí nad Labem je od 30.let v provozu významné vodní dílo, které tvoří zdymadlo se dvěma velkými plavebními komorami, a také průtočná vodní elektrárna. Zdymadlo bylo po− staveno v místech, které bylo od nepaměti – díky skalnatým peřejím – postrachem vodní dopravy. Krátce po vzniku republiky bylo proto rozhodnu− to postavit pod hradem velké zdymad− lo. Vodní doprava měla podporu Historie vzniku zdejšího vodního díla spadá do počátků ekonomického rozvoje mladé republiky, která potřebovala mít dopravní spojení se světem prostřed- nictvím velkých řek Labe, Odry i Dunaje. Díky Versaillské smlouvě z roku 1919 získalo Československo na 99 let část území v námořním přístavu Hamburku, a jako reparace také část německých vlečných parníků a člunů. Tím pádem nabízelo Labe nejkratší přístup na světové trhy. Řeka však potřebovala zlepšení splavnosti, proto komise pro kanalizování Vltavy a Labe při Zemské správě politické předložila 18. února 1921 návrh „na stavbu zdymadla plavebního č. XI. na řece Labi u Střekova, spojeného s hydrocentrálou.“ Na přečerpávací nádrž nedošlo Výroba elektřiny byla tehdy pod Střekovem až na místě druhém. S vlastní stavbou Masarykova zdymadla se začalo v roce 1923 a na stavbě i technickém vybavení se podílely výhradně české firmy, jako ČKD Blansko, ČKD Praha, Křižík Praha a Škoda Plzeň. Hydrocentrála přišla na řadu až následně, když stavba jezu vzdula hladinu a vytvořila dostatečný spád. Instalovány byly tři Kaplanovy tur- bíny, každá na 100 m3 . Jak se v doku- mentech dočítáme, v původních záměrech se počítalo, že budou mít užitečný spád až 8,1 m s celkovým výkonem 24 300 koňských sil a roční výrobou asi 106,5 mil. kWh. Veškeré náklady, připadající na stavbu zdymadla, tzn. jezu, komorových plavidel, vorové propustky a vodní elek- trárny byly rozpočteny na 150 mil. korun. Už tehdy se počítalo s tím, že celé vodní dílo zaplatí vyrobená elektřina. Z dostup- ných hydrologických měření se vědělo, že vodní zdroj bude využívat skoro všech vod z Čech odtékajících, jejichž množství kolísá mezi 5 a 15 miliardami m3 ročně. Pro dimenzování vodních turbín bylo vzato v úvahu 300 m3 za sekundu, které jsou v Labi k dispozici asi čtyři měsíce v roce, šest měsíců protéká korytem méně vody a dva měsíce více jak 300 m3 . Navíc se počítalo i s využitím nočního přečerpávání vody do zásobních nádrží v Podlešíně (300 m) nebo u Němčí, která měla být dokonce 520 m nad hladinou Labe. Ve dne se tak mělo z generátorů získat na krytí energet- ických špiček dalších 12 000 kW elektřiny po dobu asi 10 hodin. Na tento zajímavý záměr tehdy nedošlo a v dnešní době by patrně narazil na mnohé překážky. Vždy se pro lepší splavnost dolního Labe směrem k hranicím s Německem, nedaří prosadit ani výstavbu dvou dalších přehradních stupňů. Střekovské zdymadlo je tak vlastně posledním stupněm až do vzdáleného německého města Geestadt nedaleko Hamburku. VE spolehlivě pracuje Naši předkové vybudovali vynikající stavbu, jejíž technické vybavení slouží ke spokojenosti až do dnešních dnů. První generální opravy turbosoustrojí byly prove- deny až v letech 1949 a 1954 po 85 000 až 134 000 provozních hodinách. Podle infor- mací vedoucího provozu Miloslava Pilnaje, další generální opravy proběhly v letech 1981 až 1990. Kaplanovy turbíny byly po demontáži odvezeny do ČKD Blansko, kde vyvařily vzniklé kaverny a po přebroušení svárů byly zpětně namontovány a opět slouží. Statorové a rotorové vinutí zase vyměnili pracovníci Škody Plzeň. Během uplynulých let se rovněž dostalo na moderní regulační a měřící prvky, nový velín, nejrůznější kabelové propo- jení i na vybudování čističky odpadních vod a další potřeb- né věcí, včetně automatického stroje na čištění dlouhého pole česlí. Na vytápění administrativní části elek- trárny se používají dvě tepel- ná čerpadla Stiebel Eltron. Výroba elektrické energie Snahou všech pracovních kolektivů na VE bylo vyrábět elektrickou energii, a to co nejvíce, a co možná nejlevněji. Největší roč- ní výroba byla například v roce 1978, kdy se podařilo do sítě dodat 106 380 MWh, naopak nejméně to bylo v době velkého sucha roku 1947, a to jen 50 642 MWh. Za uplynulých 60 let provozu VE Střekov dosahuje její roční výroba v průměru 81 335 MWh. Celkové množství vyrobené elektřiny 5 126 GWh se vyrovná téměř pěti milionům tun hnědého uhlí, které by se jinak muselo na její výrobu spálit v tepelné elektrárně. V roce výročí dosáhly náklady na vyrobení 1 kWh 30,44 haléře. Vedle oprav a údržby se do nákladů promítají velké poplatky za nájemné Povodí Labe. VE Střekov dnes patří do akciové společnosti Severočeská energetika Děčín. Připravil: Jiří Mohaupt Poznámka: Průměrná odbytová cena je součet cen , tak jak jsou dle ceníku určovány pro jed− notlivé odběratele, tj. velkodběratelská, pod− nikatelská, noční, bytová cena atd. 2244 příloha Základní údaje VE Střekov: Tři Kaplanovy turbíny Průtok po 100 m3 /sec Vodní spád 7,8 m Délka vzdutí 19,775 km Objem zdrže cca 3,0 mil. m3 Délka česlí 60 m Napětí generátoru 10 000 V Transformace 10/35 kV, 16 MVA Počet vývodů 35 kV, 2 Počet vývodů 10 kV, 6 Elektrický výkon 3 × 6,5 MW Průměr generátorů 7 m Průměrná odbytová cena 1, 36 Kč/ kWh Celková výroba elektřiny 1936 – 98 5 126 GWh Malé vodní elektrárny SPOLEHLIVÝ STŘEKOVSKÝ STUPEŇ Vodní energie zaplatila zdymadlo

2255 Malé vodní elektrárny příloha 1. VÝROBA l výroba vertikálních kašnových a pøímoproudých Kaplanových turbín l výroba doplòkových zaøízení, t.j. stavidel, hradidel, èeslí, èistících strojù (øetìzové a cévové) l výroba patkových a pøírubových nízkootáèkových asynchronních generátorù 2. GENERÁLNÍ OPRAVY A REKONSTRUKCE l vodní turbíny všech typù a výrobcù do prùmìru OK 4 000 mm, vè. pøíslušenství vodních turbín l mìøení, revize, opravy a kompletní rekonstrukce synchronních a asynchronních generátorù l revize, opravy a pøevíjení všech typù asynchronních, synchronních a stejnosmìrných elektromotorù 3. MODERNIZACE l regulace zaøízení vodních turbín l vodící a závìsná ložiska l uložení souèástí regulaèního mechanismu l chladící a mazací okruhy 4. OPRAVY A REVIZE llopatky, høídele, èepy vyvaøením nebo nástøikem kovové nebo keramické vrstvy lhydraulické regulátory otáèek výrobcù Praga, Prokop, ÈKD, VOITH. 5. MONTÁŽ lmontហvšech typù a velikostí vodních turbín v tuzemsku i zahranièí. 6. OSTATNÍ l technická pomoc, zpracování revizních nálezù, urèení zpùsobù opravy, konzultaèní èinnost l uvádìní do provozu po dlouhodobých odstávkách, opravách a revizích l zjišování pøíèin havárií l optimalizace provozu l zaškolení obsluhy l obchodní a technické poradenství EXMONT – Energo a.s. externí opravy, rekonstrukce, výroba a montហenergetických zaøízení Závist 3, 624 00 Brno Tel.: 00420-5-4132 1315 Fax: 00420-5-4121 3980 e-mail: exmont@mbox.vol.cz http://www.exmont.cz Přinášíme první odpovědi výrobců tech− nologického zařízení pro malé vodní elektrárny, kteří reagují na poptávku po tzv. mikrozdrojích. Velký zájem projevil konstruktér a jednatel společnosti ZIROMONT, s.r.o. Ing. Roman Zima. Více komerční informace na str. 18. Ing. Roman Zima firma ZIROMONT Smiřice „V době neustálé se zvyšující ceny energie mají též i vodní mikrozdroje zcela jistě své neopomenutelné místo mezi další- mi alternativními zdroji pro svoji nenáročnost, cenovou dostupnost a dlouhou životnost bez negativních vlivů na okolní prostředí. Svůj význam mají zejména v místě, kde je možné vyrobenou energii přímo spotřebovat na vytápění, ohřev vody atp. Společnost ZIROMONT proto připravi- la pro zájemce, kteří ve svém okolí mají doposud nevyužitý vodní tok, rybník, kanál apod. (převýšení hladin nejméně 1,5 m, využitelné množství vody od 60 l/s), nabídku dostupných mikrozdrojů s výkonem od 400 W, které mohou pracov- at trvale nebo pouze nárazově po akumu- laci potřebného množství vody (např. ryb- níky, vodní nádrže).“ Jakou vidíte perspektivu, jsou ještě možnosti další výstavby MVE? „Podle mého mínění a do- posud získaných poznatků jsou i nadále možnosti pro realizaci nových MVE, které však již budou vyžadovat především z hlediska eko- nomického jinou a netradiční konstrukci turbín i celkového řešení MVE oproti standard- ům. To vše samozřejmě na straně výrobců zařízení a pro- jektantů MVE. Na druhé straně též zásadní význam pro výstavbu a provoz dalších MVE (samozřejmě vedle výkupní ceny elektřiny) mají požadavky výstavbou dotčených insti- tucí vyjadřujících se k těmto záměrům během stavebních a vodoprávních řízení. Mnohokrát jsou jejich podmínky pro povo- lení provozu MVE neadekvátní a ve svém důsledku až likvidační (např. neúnosné výše nájmů za vzdouvací zařízení, společné provádění jejich údržby apod.). Neopomenutelnou možností je součas- ně i důsledné využití vypsaných programů podpory k částečnému profinancování pro- jektů MVE.“ MVE A MIKROZDROJE Turbína firmy ZIROMONT pro malé vodní elektrárny

2266 Malé vodní elektrárny příloha Ve Špindlerově Mlýně a jeho nejbližším okolí vždy pracovala řada vodních energetických zdrojů. Zajímavý příklad jsme objevili pod přehradou Labská, kde tok Labe s vodním náhonem vytvářejí jakýsi umělý ostrov. V mi− nulosti na něm stál závod Krko− nošských papíren, ovšem někdejší hospodáři nechali vodní turbíny „ztich− nout.“ Nový život jim až nedávno vdechla 1. Labská s.r.o., která zde má obchodní sklady. Zasvěceným průvod− cem nám byl jednatel společnosti Ing. Michal Chaloupský. Obnova po 40 letech Abychom byli přesní, na zmíněném ostrově byly obnoveny dvě malé vodní elektrárny. Jedna patří 1. Labské a druhá známé české firmě Hydrohrom ze Stržen- ce, která vyrábí a montuje vodní turbíny. Zatím co v prvním případě využívají dvě nové Kaplanovy turbíny, v druhém díle se rekonstruo- valy dvě staré turbíny Francisovy. „V naší elektrárně máme instalovaný výkon asi 180 kW,“ vysvětluje Ing. Cha- loupský, který na sebe dále prozradil, že vystudoval obor slaboproud. Řadu let působil v nedaleké Tesle Vrchlabí a jeden čas řídil i divizi přístrojů. Ovšem vodní ener- getika si ho nyní zcela získala. „Každá Kaplanova turbí- na dává maximálně 90 kW, ale všechno se odvíjí od množství vody, kterou nám z přehrady Labská pustí. Výškový rozdíl hladin je tu sedm metrů a pokud je nor- mální rok, a všechno běží jak má být, tak elektrický výkon vlastně pokryje spotřebu našeho velkoobchodu. Elektřina nám pohání kompresy tří mrazících boxů a v zimě ještě vytápíme provozní i kancelářské prostory. Přebytky prodáváme Východočeské energetice, a.s. Hradec Králové. Voda se pak ještě „semele“ asi 300 metrů níže a roztočí další dvě turbíny, které již patří firmě Hydrohrom. Oni si elektrár- nu rekonstruovali jako demonstrační pro- jekt, protože nebyla v provozu asi 40 let. V papírnách jim tenkrát klesla kašna (= otevřená nádrž zajiš ující u některých typů turbín jednoduše přítok do turbíny, která je pak umístěna u dna nebo u stěny; kašna vodní turbíny se užívá při malém výkonu a spádu) a přitom došlo k porušení sou- ososti hřídelí, a protože si s tím nevěděli rady, tak už zařízení neopravili. Po vyčištění turbín, které měly kašny zcela zaneseny bahnem, se zajistilo, že jsou dobře „zakonzervované.“ Opravit se musela vzpomínaná nesouosost. To firma Hydrohrom celkem elegantně a rychle vyřešila a nyní projekt demonstruje využití staré a nové techniky, tj. původní Francisovy turbíny s novým moderním počítačovým řízením. Mají samozřejmě nový generátor proudu a ze starého Wattova odstředivého regulátoru se využívá jen původní klikový mechanis- mus. Jinak je to všechno na hydrauliku a zařízení je bezobslužné. Dílo se jim povedlo a v jedné velké a malé Francisově turbíně je instalováno asi 130 kW výkonu.“ ČEA pomohla obnově „V našem případě by se repase turbín nevyplatila, stála by daleko více než nová technologie. Původně u nás byly také dvě Francisovy tur- bíny, ale scházely jim některé lopatky a všechno bylo mno- hem víc rozbité. Na investici jsme získali od České energet- ické agentury bezúročnou půjčku, kterou máme v součas- nosti již splacenou. Když bych to měl uzavřít, tak vodní elek- trárna je pro nás velkým přínosem a celé vodní dílo takovým velkým hobby.“ Jak už jsme v úvodu uvedli, obě vodní elektrárny pracují na jakémsi ostrově pod velkou přehradou Labská. Také zdejší- mu území se nevyhnula stoletá povodeň, která v předminulém roce zasáh- la Krkonoše. Problémy přinesla i 1.Labské. „Co jsme mohli, to už jsme si po povod- ni opravili, ještě doděláme jez, který nám také patří. Jediná přístupová cesta, která k nám vede přes most je však ve špatném stavu, břehy jsou podemleté, objevují se i průsaky, ale Povodí Labe dává od toho ruce pryč. Ani břehy vlastní řeky nejsou do dneška ještě opraveny…,“ posteskl si na závěr naší návštěvy Ing. Michal Chaloupský ze Špindlerova Mlýna. Připravil: Jiří Mohaupt ELEKTRÁRNY JSOU NA OSTROVĚ V Krkonoších voda pracuje Ing. Michal Chaloupský tvrdí, že malá vodní elektrárna je pro firmu velkým pøínosem a souèasnì dobrou vizitkou jejich pøístupu k ochranì životního prostøedí Detail øemenového pøevodu turbína-generátor Pohled na rozvadìè s komplexní automatikou pro oba generátory

2277 Malé vodní elektrárny příloha Následky nedávných velkých povodní nejsou ještì zcela zahlazeny, a tak nám pøipomínají, co vodní živel mùže kdykoliv zpùsobit. Profesor Ing. Petr Fleischner, DrSc., z Fakulty strojní Energetického ústavu, Vysokého uèení technického v Brnì, nedávno v pøednášce pro majitele a provozovatele malých vodních elektráren srovnal pøístup k povod- ním pøed 100 lety v Èechách a na Moravì. Pøitom souèasnì navrhl i nìkterá øešení, vèetnì výstavby malých vodních elektráren. Uveøejòujeme první èást této zajímavé práce. 1. Povodeň v roce 1897 V roce 1897 byla veliká povodeň. Koncem července onoho roku byly v celé střední Evropě vydatné deště. V naší zemi vyvrcholila tato situace ve středních a východních Krkonoších. Během dvou dnů napršely 342 l vody na 1 m2 . Důsledky byly katastrofální: 120 mrtvých, desítky zničených domů a podniků. V té době nezpevněné nebo málo zpevněné břehy potoků a řek byly většinou vymlety a voda se rozlila do okolí. Nechci ale popisovat to, co povodeň zničila, ale to, co vyvolala. Po šesti letech, v říjnu roku 1903, byla ustavena stabilní patnáctičlenná Zemská komise, která navrhovala protipovodňová opatření v Čechách a zadávala projekční a stavební práce. Byla vyprojektována zařízení, která měla zabránit katastrofálním důsledkům případné další stoleté vody. Již v následujícím roce se první z projekto- vaných zařízení začala stavět: zpevňovaly se břehy, budovaly se relativně malé zdrže na snížení rychlosti vody v potocích. Byly navrhovány přehrady v místech, kde řeky opouštěly horská pásma a vtékaly do české kotliny. Takto vznikly i dvě známé přehrady na Labi: Špindlerův Mlýn (Krausovy boudy) a Les království. Mimo přehrady byly projektovány i regulace řek, jejich narovnávání a vyhlazení jejich břehů ke snížení energetických ztrát. To pocho- pitelně vedlo ke stavbě po-měrně nízkých jezů, u nichž bylo možné instalovat z dnešního hlediska malé vodní turbíny. Dovoluji si vyslovit názor, že tehdy byli k návrhům potřebných opatřením přizváni fundovaní lidé, kteří měli dostatek znalostí a hlavně: jejich názory byly přijaty. Pravděpodobně do tohoto postupu nezasa- hovali amatéři. Komise vydala o své práci čtyři knižní publikace. Popisují činnost komise od roku 1903 do roku 1912. Nepodařilo se mi zjistit, zda pracovala i nadále, tj. za první války. Jisté je, že regulace řek trvala velmi dlouho, na příklad Labe bylo regulováno ještě ve čtyřicátých letech. Vybudované přehrady a mnohé jezy byly doplněny, podle naší dnešní klasi- fikace, malými vodními elektrárnami a je- jich budování pokračuje dodnes. Povodeň v roce 1997 V roce 1997 byla v Krkonoších další povodeň. Za sto let od předcházející byly už břehy řek a potoků pramenících v Krkonoších zajištěny tak, že vzniklé škody nebyly velké. Přehrada ve Špindlerově Mlýně, která zachytila značný příval vody, vypouštěla do dalšího toku kontrolované množství. Břehy jsou tak zajištěny, že Vrchlabím, které bylo před sto lety značně zpustošeno, mohlo protéci 150 m3 /s. Zatímco v Čechách se od poslední velké povodně investovalo hodně do vodohospodářských děl, na poměrně bohaté Moravě byly takové stavby pod- ceněny, byly zřejmě považovány za zbytečné snad s odůvodněním, že nová povodeň nepřijde. Ta ovšem přijít jednou musela a také se to v roce 1997 stalo. Bohužel orgány v konečné fázi rozhodující, v územích která měla sloužit k neškodné- mu vylití vody při záplavě, dovolily nastavět domy, vybudovat zahrady a další zátarasy pro volný průtok vzdutých řek. Důsledek takového nezodpovědného postupu se dostavil: ztracené životy, zničené a poškozené domy, destrukce silnic a železničních tratí, ztráty obilí atd., to vše bylo z velké části zbytečné. Dejme tomu, že máme asi tak 100 let na vybudování zařízení k zabránění povodňovým škodám na Moravě. Vím, že se toho žádný z nás nedožije, ale to nesmí být důvodem, aby se co nejdříve nezačalo s výs- tavbou menších či větších nádrží, bu trvale naplněných vodou, nebo suchých a připravených krátkodobě přebytečnou vodu pojmout a pak ji pozvolna vypouštět. Přitom je na místě výstavba malých vodních elektráren na nových zdržích. Protože jen tak se vložené prostředky mohou vracet dříve, než při další stoleté vodě, která snad nenadělá tolik škod jako v roce 1997. Dovoluji si navrhnout ustavení perma- nentního fundovaného kolegia, které by navrhlo potřebná opatření. Takovéto grémi- um by muselo pracovat mnoho let a hlavně bez ohledu na politické změny proto, že deš ové srážky nejsou závislé na výsledcích voleb. (Pokračování) POVODNĚ A BUDOVÁNÍ ELEKTRÁREN Rychlejší návrat vložených prostředků Informace a návrhy profesora Petra Fleischnera pøítomné zaujaly Odešel významný odborník Technické muzeum v Brnì spolu s odborem hydraulických strojù Viktora Kaplana fakulty Vysokého uèení technického v Brnì chystalo na polovinu øíjna semináø k výroèí 80 let Kaplanovy turbíny. Jeho hlavním organizátorem byl sám vedoucí katedry prof. Ing. Petr Fleischner, Dr.Sc. Obsahem semináøe mìly být kromì vzpomínek na osobnost a technickou èinnost prof V. Kaplana zpùsoby dokumentace a ochrany vodních strojù a také jejich prezentace veøejnosti. Semináø, na který se pøihlásili i úèastníci ze zahranièí, však musel být odvolán, protože hlavní organizátor náhle zemøel pøi služební cestì do Èíny. Jak je známo, profesor Fleischner byl mimo jiné autorem a spoluautorem dvou vysokoškol- ských uèebnic, z nichž jedna byla právì v èínšt- inì. V prosinci letošního roku by se dožil teprve 64 let. Prof. Petr Fleischner, Dr.Sc. nám pøed ces- tou poskytl èlánek o povodních a budování vod- ních elektráren, z nìhož uvádíme první èást.

2288 Malé vodní elektrárny příloha Obec Karlovice nedaleko Turnova tvoří pět částí. Vedle samotných Karlovic, jsou to dále známé Sedmi− horky, Radvánovice, Roudný a Svato− ňovice. Jejich území zaujímá asi 1020 hektarů, když právě Sed− mihorkami spadají do Chráněné kra− jinné oblasti Český ráj. Celkem tu dnes žije 640 obyvatel. Většina z nich využívá pitnou vodu z obec− ních zdrojů. Voda je velmi kvalitní a přitom cenově dostupná. Obec si vlastních zdrojů považuje, jak nám to potvrdila dlouholetá starostka paní Vlasta Špačková. Starostka se vzdělává Ještě před návštěvou Karlovic se dovídáme, že paní Špačková patří k obě- tavým lidem a pro svou obec se snaží dělat mnoho dobrých věcí. Trvale si rozšiřuje odborné znalosti z nejrůznějších oborů a vodohospodářství je právě jed- ním z nich. Obecní úřad odebírá i náš časopis, který je půjčován dalším zájem- cům. Alternativní energie slunce patrně najde uplatnění i na právě zahajované stavbě domu s pečovatelskou službou v Radvánovicích. Velkou zásluhu na tom má „Nadace Českého ráje“ se sídlem v Curychu ve Švýcarsku. Původně chtěli využít k vytápění tepelného čerpadla, které by odebíralo teplo z 540 metrů hlubokého vrtu s vodou o teplotě 20 °C. Když si ověřovali možnosti, tak zjistili, že vrt byl už v minulosti zakonzervován. Hydrogeologický průzkum z roku 1968 totiž zjistil, že voda má spojitost s min- erálními prameny a lázněmi ve vzdálených Poděbradech. Paní starostka byla i na několika exkurzích v jižních Čechách a v Ra- kousku, kde se seznamovala s využíváním biomasy. Obec však bude patrně stavět na připravované ply- nofikaci, protože v jarních a podzimních měsících mají problémy s častými inverzemi, které ještě přiživují exhalace z pevných paliv z domácích kotlíků a kamen. Voda je naše bohatství Osady Sedmihorky a Karlovice zásobuje gravitační vodovod ze skal a lesů Českého ráje, a voda je to opravdu kvalitní s velmi nízkým obsahem dusič- nanů. Ukazatele jsou lepší než má norma pro kojeneckou vodu. V minu- losti byly vzdušné lázně Sedmihorky, i díky pramenům zdejší vody, vyhlášené. Vyšší obsah železitých sloučenin ve vodě se odstraňuje pomocí filtru s drceným mramorem. „Občanům účtujeme sedm korun za kubík vody,“ říká starostka a pokračuje. „Kontrolní odběry nám dělají Vodovody a kanalizace Turnov (VaK), a také Okresní hygienická stanice v Semilech.Vody jsme tady měli vždycky dost, i v letošním suchém létě jsme nepoci ovali nějaký nedostatek, přestože v autokempu v Sed- mihorkách bylo až 800 denních návštěvníků. Přesto nám šla voda ještě přepadem z našeho 100kubíkového vodo- jemu,“ pochlubila se paní starostka. Další osadu – Roudný – pak zásobuje voda získaná z vrtu Václaví a vodovod si obec rovněž spravuje sama. „Vodu nám předává VaK Turnov, ale o odběry, měření, vodoměry i odkalování se staráme zase my. Každá naše domác- nost má vodoměr, dvakrát ročně tam vodu odečítáme a po čtyřech letech vodoměry vyměňujeme. Jenom ve Svato- ňovicích mají občané vlastní studně.“ Voda je zdrojem pro pokladnu Letošní rekreační sezóna přinesla do obecní pokladny další potřebné finance. A přitom účtovaných sedm korun za vodu není nijak horentní částka. Paní Špačková potvrdila, že přínosy za vodu jsou pro obec skutečně finančně dost zají- mavé, proto je mohou znovu věnovat na projekty a rekonstrukce vodovodů. „Hospodaření a starost o vodu není pro nás přítěží, i když je to starost 365 dnů v roce. Když jsem nedávno byla na dovolené, tak sekretářka měla stránku podkladů, aby věděla, kde a co udělat, kdyby nastaly problémy. Když je kemp plný návštěvníků, tak vás zamrazí, co by bylo, když by voda nebyla…,“ říká s osvobozujícím úsměvem paní starostka. Jiná situace je s vodou v Roudném, kde VaK Turnov nemá vyčísleny skutečné náklady za čerpání vody a promítá si náklady celého podniku. Cena tam potom vychází na 13 korun za kubík. „Musím se vám přiznat, že mě staros- tování už mnohokrát přichystalo bezesné noci. Dost starostí bylo i s vodou. Postupně ale vnikám do problémů kolem její kvality a rozborů. Vím, kde se dá jaké potrubí uzavřít, jak se měří celková spotřeba atp. S opravami problémy nej- sou a VaK i další firmy jsou dnes připraveny případné poruchy rychle odstranit.“ Na důkaz svých slov nám ukazuje část vodovodního řadu, který doslova prodřel ostrý kámen. „Zjistili jsme, že nám odtéká voda z kanalizace, která v ní nikdy nebyla. Po odkrytí zeminy jsme poznali, že při pok- ládání potrubí nebyl v zásypu jen písek, ale i menší kameny. Dřívější nekvalitní práce způsobila zbytečnou poruchu,“ zdůraznila Vlasta Špačková. Karlovice se přesto budou o vlastní prameny a vodovody dále starat a o na- bídce na odprodej či pronájem neuvažují. Cena vodného pro obyvatele by pak určitě nebyla tak příznivá. Připravil: Jiří Mohaupt KARLOVICE PEČUJÍ O PRAMENY Pitná voda se nemusí zdražovat Starostka Karlovic Vlasta Špaèková ukazuje – jen na první pohled neporušený – díl vodovodního øadu, který však poškodil špatnì udìlaný zásyp umìlohmotného vodovodu.

2299 ARCHITEKTURA „Pùvodní nápad s Tanèícím domem vznikal již døíve v Havlovì domì v roce 1986. S Václavem Havlem jsme o tom diskutovali v dobì, kdy mì poprosil, abych navrhl rozdìlení jeho bytu, který obýval s bratrem Ivanem. Tehdy se dostala øeè i na dokonèení sousedního nároží, ponièeného americkou bom- bou 14. února 1945. Ale to už se mockrát podrob- nì publikovalo.“ Na dùkaz svého tvrzení si Vlado Miluniè pøiklekne k velkému rámu a na fotografiích i náèrtech doku- mentuje vývoj myšlenky Tanèícího domu. Projektová fáze se pak stala týmovou prací Milunièe s význam- ným americkým architektem Frankem Gehrym, kterého oslovil hlavní investor budovy pojišovna Nationale-Nederlanden. Snad to bylo osudové, aby se Amerièan podílel na nové tváøi cenné parcely ponièené jeho krajany. Stavba za 400 milionù korun se pak v roce 1996 stala pražskou vizitkou této svìtové nizozemské pojišovny. „Musím øíci, že šetøení teplem nebylo u této stav- by primární vìcí, ten dùm je spíše plný myšlenek, na rozdíl od staveb bank a administrativních budov, které neznají míru šetøení, kde je „naflákána“ strašná spousta drahých materiálù. Tady celkem drahé mater- iály nejsou, spíš je tam více myšlenek než pozlátka.“ Dùm vlastnì tvoøí dvì kontrastní èásti. Nárožní vìž je tuhá, mužská, jednoduchá (Fred) a proti ní je transparentní, éterická, ženská vìž (Ginger) podle pùvodního schématu od Vlada Milunièe. Vlastní stav- ba je dílem panelové technologie, což je u takové dynamické stavby asi dost pøekvapivé. „Pro Tanèící dùm jsme mìli nìkolik možností, napøíklad použít na vyzdívku Ytong s jeho vybroušením a nakonec – k mému velkému pøekvapení – vyhrály panely z Malešické panelárny. Pamatuji, že jsme z nich pøed 20 lety stavìli domovy dùchodcù a tehdy patøily k nejhorším. Pro Tanèící dùm vyrobili v Malešicích panely zkroucené ve dvou smìrech a v nádherné kvalitì. Jinak dùm má u vìže Ginger dvojí, provìtrávanou fasádu. První tzv. šlupka je jednoduchá a vlastnì zachytí nápory vìtru, za ní je v urèitém odstupu skuteèná fasáda. Mezi nimi vzniká proudìní vzduchu a proto jsme døíve uvažovali udìlat nahoøe jakousi klapku, která by se v zimì uzavøela, aby sloupec vzduchu byl více funkèní. Zbývající fasáda je betonová, v západní èásti 12 cm tlustá. V èásti nárožní vìže tzv. Freda je dvojnásobná a na ní je nalepena tuším 12centimetrová izolaèní vrst- va Rockwoolu. Na izolaci je nane- sena hrubší síovina s první vrstvou omítky a na ní dále jemná síovina s definitivní vrstvou omítky. To je moderní sendvièový pl᚝. Døevìná støecha je vyplnìná skelnou vatou a jako støešní kryti- na byl použit Rheinzink (titan- zinek) a ten je vìèný. Okna jsou použita hliníková s dvojím zasklením. Tepelné ztráty jsou tam malé. Zvláštností stavby je jižní èást domu smìrem do dvora. Odpolední slunce tam dopadá paradoxnì až tøi metry pod úroveò vozovky, která vznikala na pøelomu století. Ve dvoøe však zùstala výška pùvodního terénu, takže slunce má v této èásti další efekt na klima domu. Jak øíkám, šlo o to udìlat hezký dùm, který není extrémnì levný. Úspory tepla nás pøitom zvláštì nesvazovaly,“ uzavøel vyprávìní uznávaný architekt Vlado Miluniè. V dobì naší návštìvy žilo jeho studio volné myšlenky jiným zajímavým dílem, stavbou pro pøíští tisíciletí. Mìlo to být nové sídlo Støedoèeské plynáren- ské a.s. na Vyšehradì. Podle posledních informací však investor své pùvodní plány znaènì upravil, a tak architekt bude muset dost opravit své tvùrèí námìty. To už je ale jiný pøíspìvek. Pøipravil: Jiøí Mohaupt TTaannèèííccíí ddùùmm chrání energii Stavbu Tanèícího domu na rohu Rašínova nábøeží v Praze nemusíme asi moc pøedstavovat. Jeho rozevlátá silueta oblétla obrazová média v mnoha zemích svìta a vrací se v podobì zvìdavých zahranièních turistù, jako jeden ze stavitelských divù mìsta nad Vltavou. S jeho duchovním otcem Ing. arch. Vladimírem Milunièem jsme si dali nedávno schùzku v jeho Studiu volné myšlenky. Zajímalo nás, zda jeho tvùrèí myšlenky nìkdy omezuje potøeba èi diktát energetické úspornosti budoucího projektu? Stavba potøebuje myšlenky a ne pozlátka Vladimír Milunič Inženýr architekt Vladimír Miluniè, se narodil v Jugoslávii pøed 58 lety. V roce 1966 absolvoval ÈVUT v Praze. Se svými rodièi lékaøi a tøemi sestrami nejdøíve bydlel v Dej- vické vile Na Zátor- ce, pozdìji byla jeho rodina pøestìhována do Havlova domu na Rašínovì nábøeží. Mimo jiné se podílel dvacet let na sociální výstavbì a k jeho dílùm po revoluci patøí pøedevším známý Tanèící dùm anebo areál domù v Praze na Hvìzdì. V poslední dobì pracoval na projek- tu „Domu pro tøetí tisícilet텓 Ù Myšlenka Tanèícího domu se vyvíjela v rùzných podobách, o èemž svìdèí dokumenty ve Studiu Vlada Milunièe Také model sídla Støedoèeské plynárenské nezapøe dílo architekta Milunièe ÚÙ

3300 TEPLOVZDUŠNÉVYTÁPÌNÍ Teplovzdušné vytápìní nachází v posledních letech stále více pøíznivcù mezi stavebníky a to pøedevším z následujících dùvodù: – teplovzdušné vytápìní se vyznaèuje velmi dobrou pružností, tzn. že objekt lze velmi rychle vytopit a velmi pøesnì regulovat – teplovzdušné vytápìní øeší zároveò i vìtrání bytu – z hlediska energetické nároènosti je použití øízeného vìtrání s rekuperací tepla podmínkou pro splnìní podmínek na nízkoenergetické domy – veškerý venkovní, ale i cirkulaèní vzduch je filtrován na filtrech, je tedy pod- statnì snížena prašnost – øízené vìtrání umožòuje trvale uzavøená okna a snižuje se tím i hluènost, která proniká z venkovního prostøedí do bytu – vylouèení rizika zamrzání rozvodù teplovodního topení – letní noèní „pøedchlazení“ interiérù budov, úspora prostoru v interiéru budov – možnost integrace se solárními vzduchovými systémy – využití všech energetických ziskù v budovách pro pøedohøev vìtracího vzduchu Zde je nutno se zmínit o všeobecném požadavku, aby každé øešení bytu umožòovalo jeho øádné vìtrání (napø. dle Vyhlášky o obecných technických požadavcích na výstavbu, è. 137/1998 Sb.). Doporuèené hodnoty se mají pohybovat od 0,5 do 0,8násobné výmìny za hodinu. Popis jednotek DUPLEX-RD Jednotky DUPLEX-RD 2500/A, B jsou urèeny pro dvouzónové cirkulaèní teplovzdušné vytápìní a komfortní vìtrání s rekuperací tepla rodinných domù a bytových jednotek. Jejich patentovaná konstrukce zajišuje souèasnì primární cirkulaèní vytápìní a vìtrání obytných místností domu a sekundárnì oddìlené vìtrání sociálního pøís- lušenství domu, kdy se vyluèuje kontaminace cirkulaèního vzduchu a úèinnì se využívá entalpie odpadního vzduchu v rekuperaèním výmìníku jednotky. Jednotky DUPLEX-RD se dodávají v øadì provedení podle zpùsobu osazení. Na rozdíl od bìžných VZT zaøízení mají jednotky DUPLEX-RD vždy 5 ks hrdel (!) standardnì kruhového prùøezu. Jednotky jsou rámové konstrukce s vloženými tepel- nì a akusticky izolaèními panely z polyuretanu s opláštìním modrým lakovaným (RAL 5005) Al plechem. Èelní otevírací dveøe zajišují snadný pøístup ke všem agregátùm. Jednotky v základním provedení obsahují : – cirkulaèní a odtahový radiální nízkootáèkový ventilátor – protiproudý deskový rekuperaèní výmìník hPS s vysokou úèinností zpìtného získávání tepla – cirkulaèní filtr G4, dva pøedfiltry z tahokovu – teplovodní ohøívaè (do 110 °C/1,0 MPa) – smìšovací a uzavírací klapku K1 se servopohonem pro nastavení intensity vìtrání a rùzných provozních režimù – vestavìný by-pass letního provozu s ruèním ovládáním Na zakázku mohou jednotky obsahovat navíc: – dálkové ovládací prvky vèetnì regulace otáèek ven- tilátorù – manostat pro dálkovou signalizaci zanesení filtru – polarizaèní filtr DYNAMIC (doporuèeno do prašných prostøedí, pøípadnì do bytù, kde jsou obyvatelé alergiètí na pyly a prachy) – vestavìný výparník chlazení (pouze provedení 1 a 2, atypická délka jednotky) Nová jednotka pro teplovzdušné vytápìní rodinných domù Na podzimním veletrhu FOR ARCH ‘99 pøedstavila firma ATREA s.r.o. novou jednotku pro teplovzdušné vytápìní rodinných domù pod oznaèením DUPLEX-RD 2500. Vìtrací jednotka DUPLEX-RD 2500/A

Díky aktivitám Fakulty architektury Vysokého uèení technického v Brnì, probìhl na její pùdì dne 15. záøí 1999 semináø s výše uvedeným názvem, organizovaný Èeskou spoleèností pro sluneèní energii, Èeskou asociací pro obnovitelné energie a Energetickým konzultaèním a informaèním støediskem EKIS Èeské energetické agentury pøi FA VUT. Na semináøi pøedávali na toto téma infor- mace úèastníci tøí významných setkání zahranièních odborníkù. Ing. Ladislav Michalièka, CSc., president ÈSSE, informoval pøítomné o druhé mezinárodní konfer- enci EUROSUN ´98, svolané Mezinárodní spoleèností pro sluneèní energii (ISES) do slovin- ského mìsta Portoroži. Hovoøil o souèasném svì- tovém stavu øešení problematiky obnovitelných zdrojù energie v zahranièí, kde je jim vìnována zasloužená pozornost projektantù, výrobcù, ale i podpora jednotlivých vlád, nesrovnatelná se stavem a podporou v naší republice. RNDr. Alois Brandejský z Ostravy, který inten- zívnì spolupracuje s odborníky Vodíkové nadace v USA, naznaèil perspektivy vodíku jako ekologick- ého paliva pro teplo i pohon, vèetnì tzv. vodíku solárního v souvislostech s elektrolýzou vody, skladováním plynu, rozvodù i zpracování v palivových èláncích. O stavu a oèekávaném vývoji fotovoltaických systémù u nás a pøedevším v zahranièí, referoval Ing. Jiøí Bártek, CSc. z firmy Solartec v Rožnovì pod Radhoštìm, úèastník druhé celosvìtové kon- ference o fotovoltaické konverzi sluneèního záøení na elektrickou energii, konané ve Vídni. Mínìní naší veøejnosti, že fotovoltaika má výz- nam jen pro rozvojové zemì s rozlehlými oblast- mi bez elektráren a nákladných rozvodných sítí, je mylné. Proè by potom – vybráno namátkou – vláda sousední Spolkové republiky Nìmecko in- vestovala znaèné dotace do takových akcí jako je „100 000 fotovoltaických støech“ v samotné SRN? Urèitì se budeme k této problematice vracet èastìji. Je škoda, že se na brnìnský semináø nemohl z vážných dùvodù dostavit RNDr. Bohumil Nábìlek, CSc., úèastník pátého kongresu WREN ´98, pøipraveného v minulém roce Svìtovou organizací pro obnovitelné zdroje v italské Florencii (reportហz této konference zajistil RNDr. Jan Pokorný, CSc. a byla otištìna v pøedminulém èísle na str. 6 – poznámka redakce). Svìt jde prostì i v oboru obnovitelných energií rychle dál a budeme muset hodnì zvýšit úsilí pro udržení kroku s ním ve vývoji i praktických aplikacích. Pro široký okruh ètenáøù našeho èasopisu se pokusíme z tìchto akcí postupnì získá- vat podrobnìjší informace. Pøipravil: Ján Struška Pod tímto názvem se konal dne 15. záøí 1999 v Brnì jednodenní semináø, jehož náplò nám pøib- ližuje pøíspìvek našeho stálého dopisovatele. Obnovitelné energie ve svìtì Mìøící ramena jsou ve výšce 10, 20 a 36 m. Smìr a rychlost vìtru se registruje ve všech tøech úrovních, teplota vzduchu ve výšce 10 a 36 m. Anemometry jsou vyhøívané. Základní sekundové údaje slouží k urèení nárazových hodnot, jinak se prùmìruje v intervalech 10 minut. Data jsou vyhodnocována a registrována v datalogerech s frekvencí odeètu jednoho mìsíce. V konkrétním pøípadì mìøení slouží k experimentálnímu ovìøení teoretických výpoètù chování složek proudìní v blízkosti hrany sklonìného terénu a k urèení prostorové promìnlivosti vertikálního profilu rychlosti vìtru (8 km od stabilního meteorologického stožáru na Dlouhé Louce). Zobecnìné zkušenosti z provozu tohoto stožáru poslouží kromì toho i pro potøeby vìtrné energetiky. Jak je zøejmé z mìøení vìtrných charakteristik pøed výstavbou vìtrných elektráren v Rakousku a ve vnitrozemí Nìmecka, upustilo se od transformace rychlosti vìtru z výšky 10 m do osy rotorù vìtrných elektráren teoretickými postupy, ale mìøení se praktikuje na stožárech o výšce 30 až 70 m. Pøipravil: RNDr. Josef Štekl, CSc. V rámci výzkumných prací finanènì garantovaných Grantovou agenturou ÈR (GP 205/98/1472) byl v záøí letošního roku postaven v lokalitì Oldøíš (878 m n. m.), blízko obce Moldava v Krušných horách, meteorologický mobilní mìøící stožár o výšce 36 m. Stožár se skládá ze šesti stejnì dlouhých seg- mentù. Spodní segment je z ocelové trubky 194 × 5,6 mm, trubka vrchního segmentu je 89 × 4 mm. Zpùsob tøíúrovòového kotvení umožòuje mobilitu stožáru. Stožár je od výšky 10 m opatøen kovovými stupaèkami. Byl smontován na zemi do dvou èástí, které byly zvednuty jeøábem. VÌTRNÁENERGIE 3311 Meteorologický mobilní mìøící stožár Mìøící stožár v celé své výšce 36 m

3322 EVROPSKÁUNIE Šíøit se dál do moøe Dánské organizace zabývající se životním prostøedím vidí další perspektivy v plánu. Plánovací kon- sultant pan Michael Leth Jess z Dánské spoleènosti pro porozumìní pøírodì na projekt vìtrných elektráren na moøi øíká: „Je to støízlivý kus práce a my podporujeme dosáhnutí cíle 4 000 MW vìtrné energie na moøi. Je to též dobré k postupnému výbìru vhodných míst pro umístìní našich vìtrných elektráren. Jaký to bude mít úèinek na život ptákù bude zjišováno postupným zkoumáním v praxi. Uvážíme-li úèinek na pøíslušnou kra- jinu, mùžeme øíci, že jsme poškodili pouze jedno pro- cento dánských moøských vod.“ Nicménì pan Michael Leth Jess a pøedstavitel Dánské ornitologické spoleènosti pan Knud Flensted jsou kritiètí co se týèe faktu, že lokality byly vybrány na zák- ladì maximální hloubky moøského dna a to do 10 metrù. Zatímco organizace zpravidla podporuje myšlenku a podklady plánu, dalo by se ale také øíci, že „je to právì takové vodní území, které patøí mezi nej- cennìjší z hlediska ekologického a ornitologického, v kterém právì ptáci mají mít zpøístupnìno využívání zdrojù potravy z moøského dna.“ Hloubka moøe tech- nikùm vadí, ale pøírodì pomáhá Dneska je již zbyteèné limito- vat moøské vìtrné elektrárny v mìl- kých vodních oblastech. Základy mohou být postaveny ve vodì a to až do hloubky 15 metrù a v blízké budoucnosti bude možné je postavit do hloubky 20 metrù. „Jsme kritiètí k výbìru míst,“ øíká biolog Knud Flensted. „Pøi zmìnì moøské hloubky zde bude dalších 20 – 25 míst k výbìru, které by nezapøíèinily takové ochranáøské problémy moøského ptactva.“ „Vìtrné mlýny mohou být vztyèeny ve vodì do hloubky 15 metrù, což dává trochu více pøizpùsobivosti v jejich pøesném umístìní v moøských vodách,“ øíká Kaj Worsaae z Dánské energetické agentury, tøebaže nevìøí, že právì toto umožní volbu více míst. (JaP) Pramen: Text i foto Danish Environment 8/1997 Nìkolik našich ètenáøù se nás po pøeètení èlánku v pøedminulém èísle o využití vìtrné energie v Dánsku dotázalo, jak se staví taková vìtrná elektrár- na na moøi. I když naše Èeská republika moøe nemá, vyhovujeme tomuto pøání a na jednom obrázku dokumentujeme, jak taková výstavba probíhá. Vše se staví z lodí resp. ze soulodí. Podaøilo se nám ale získat také názory druhé strany, t.j. dánských ekologù na výstavbu vìtrných elektráren na moøi. Vìtrná energie V DÁNSKU ještì jednou Vìtrná energie patøí mezi nejrychleji se rozvíje- jící energetické zdroje. V roce 1998 byly ve svìtì uvedeny do provozu vìtrné elektrárny o výkonu 2 100 MW, takže jejich celkový výkon dosáhl 9 600 MW. V Evropì byly v témže roce postaveny vìtrné elektrárny o výkonu 1 606 MW a celkový výkon byl 6 303 MW. Celkový vztah v Evropì uvádí následující tabulka. Zemì Instalováno Instalovaný výkon (MW) 1998 (MW) koncem roku 1998 Rakousko 10,0 30 Belgie 1,5 6 Èeská republika - 7 Dánsko 300,0 1441 Finsko 5,5 17 Francie 9,0 19 Nìmecko 793,0 1 875 Zemì Instalováno Instalovaný výkon (MW) 1998 (MW) koncem roku 1998 Øecko 10,0 39 Irsko 13,0 63 Itálie 80,0 180 Lucembursko 6,0 9 Nizozemí 22,0 340 Norsko 5,0 9 Polsko 2,0 7 Portugalsko 32,5 51 Rumunsko 1,0 1 Španìlsko 256,0 707 Švédsko 46,0 176 Švýcarsko 0,7 3 Velká Británie 13,0 325 Celkem 1 606,0 6 303 Pramen: European Power News, 1999 Vìtrné elektrárny ve svìtì a v Evropì v roce 1998 Pøístup obsluhy na nový „ostrùvek“ mùže být romantický Stavba tubusu na pøipravený základ pomocí jeøábové lodi BP-Amoco investuje do sluneèní energie Ropný obr British Petroleum – Amoco hodlá odk- oupit 50 % akcií americké spoleènosti Solarex od spoleènosti Enron za 45 mil. USD. Vznikne tak nejvìtší sluneèní spoleènost na svìtì PB Solarex – navazující na kapacity firem Solarex a BP Solar. Roèní tržby se odhadují na 150 mil. USD, což pøedstavuje podíl 20 % na svìtovém trhu. Nová spoleènost plánuje vybavit všechny nové benzinové stanice budované v Nizozemí, Velké Británii, Austrálii, Nìmecku, Rakousku, Švý- carsku, Japonsku, Portugalsku a Španìlsku sluneèními panely ke krytí spotøeby energie. V rámci první fáze dvouletého programu za 50 mil. USD bude instalováno 400 sluneèních panelù o výkonu 3,5 MW. BP-Amoco odhaduje, že tím ušetøí emise 3 500 t CO2. Spoleènost BP Solarex bude mít výrobní závody v USA, Španìlsku, Austrálii a v Indii, v nichž se vyrobí sluneèní panely o výkonu 30 MW/r. Cílem spoleènosti je bìhem deseti let dosáhnout tržby ve výši jedné miliardy USD. Pramen: European Power News,1999

3333 SLOVENSKO 2. Preh¾ad využívania EGTV Efektívnos využívania EGTV v geotermálnych ener- getických systémoch (GES) sa odhadovala asi na 30 %, èo bolo zapríèinené sezónnosou využívania a nízkou technicko-technologickou úrovòou komponentov z ktorých bol systém tvorený. Do roku 1991 sa GT využívala v 13 po¾no- hospodárskych podnikoch na vykurovanie objektov na pestovanie rýchlenej zeleniny a kvetov, v 4 závodoch sa zabezpeèilo vykurovanie sociálnych a pre- vádzkových budov, v jed- nom závode sa vykurovala športová hala, v dvoch závodoch na chov rýb, v jednom závode na vy- kurovanie reštaurácie, v jednom závode na vykurovaniebanskejšachty a v 15 lokalitách sa využí- vala pre potreby rekreaèných zariadení ces- tovného ruchu. V 5 lo- kalitách sa EGTV (Bešeòová, Dunajská Streda, Komárno, Podhajská a Ve¾ký Meder), využíva celoroène. Celkom sa EGTV využíva v 35 lokalitách zo zdrojov a využite¾ným energetickým potenciálom 83 MW, ale miera využívania je len do 30 %. Od roku 1991 dochádza vo využívaní EGTV na Slovensku k výrazným kvalitatívnym zmenám. Energetická koncepcia SR schválená Uznesením Vlády SR è. 562/1993 uvažuje s celkovým predpokladaným energetickým potenciálom 5 200 W. Využívanie sa sústreïuje na lokality v oblasti Košickej, Liptovskej a Popradskej kotliny, Centrálnej depresie podunajskej panvy a Levickej kryhy s oèakávaným energetickým potenciálom 335 MW. Zo strany vlády SR boli v rámci vedecko-technick- ého rozvoja uvo¾nené finanèné prostriedky na technické projekty v rámci ktorých sa riešili resp. riešia problémy v oblasti chemického zloženia, tvorby inkrustov, výmen- níkových systémov, reinjektáže a pod. V rokoch 1993 – 95 boli predbežnou technicko- ekonomickou štúdiou spracované možnosti kom- plexného využívania EGTV na lokalitách Vrbov, Oravice, Poprad, Košice. Od roku 1995 v rámci programu Intenzifikácia využitia obnovite¾ných a druhotných zdrojov energie boli spracované predbežné technicko-ekonomické štúdie v r. 1996 na lokalitách Bánovce nad Bebravou, Bojnice, Chorvátsky Grob, Lehnice, Liptovský Mikuláš, Nováky, Senec, Poprad, Oravice, v r. 1997 na lokalitách Bešeòová, Liptovská Kokava, Liptovský Trnovec, Pavèina Lehota.Zároveòbolispracovanémožnostikomplexného využitia EGTV v oblasti Záhoria, Vysokých Tatier a Košickej kotliny. Uznesením Vlády SR è. 861/1996 sa vypracova- lo do roku 1998 regionálne hodnotenie zásob EGTV v Centrálnej depresii podunajskej panvy – oblas Galanta, Popradskej kotliny, Liptovskej kotliny a Skorušinskej depresie – oblas Oravice. Zároveò sa pripravilo hydrogeotermálne zhodnotenie Žiarskej kotliny s návrhom vrtného overenia do roku 2000. 3. Vo¾ba spôsobu využívania Pod¾a spôsobu využívania EGTV rozlišujeme nasle- dovné spôsoby využívania: 1. Priame využívanie. GTV má priaznivé chemicko- fyzikálne vlastnosti, nespôsobuje inkrustáciu a nepôsobí agresívne na materiál rozvodov a tech- nologických zariadení. 2. Nepriame využívanie. GTV má nepriaznivé tepelno- fyzikálne vlastnosti, vytvára inkrust, koróziu potru- bia a pod. GTV sa používa cez výmenník tepla a v užívate¾skej sieti cirkuluje upravená sekundárna pracovná látka. Pod¾a spôsobu prietoku GTV odberným miestom rozlišujeme: 1. Otvorený systém. GTV sa exploatuje ažobným vrtomavyužitáGTVsavypúšadorecipienta,alebo do verejnej kanalizácie. GTV sa v odplyòovacej nádrži odplyní a je dopravovaná do výmenníka tepla, po vychladení sa vypúša do recipienta. 2. Uzavretý systém. GTV je z vrtu dopravovaná k vý- menníkom tepla, kde sa ochladí a pomocou rein- jektážneho èerpadla je vtláèaná spä do vodonos- ných kolektorov a zvodníc. V závislosti od para- metrov zdroja sú volené výmenníky tepla ako aj odberné miesta. 4. Vo¾ba odberných miest Odberné miesta sa volia tak, aby sa dosiahlo postupné viacstupòové využí- vanie EGTV z vyšších teplotných hladín na nižšie. Vychádza sa z potreby tepla pre odberné miesto v kW, ktorá sa vypoèíta pod¾a platných noriem (STN) prípadne iných predpisov, alebo dlhodobých skúseností prevádzkovate- ¾ov odberných zariadení. Pri každom odbernom mieste sa volí doba pre- vádzky (dni, alebo hodiny za deò). Ak nepriamo využí- vame GTV cez výmenník tepla, volí sa teplotný spád primárnej teplonosnej látky – GTV, ako aj sekundárnej teplonosnej látky, ktorú tvorí upravená úžitková voda, prípadne technologická voda v rozpatí ∆t = 10 až 20 K. Pri vo¾be odberných miest postupujeme (s oh¾adom na teplotu GTV na záhlaví) tak, aby sme dosiahli stupòovité využívanie, a zároveò vyhoveli požiadavkám efektívneho využívania EGTV pre sústavy zásobovania teplom nasledovne: – vykurovanie stavebných objektov, – teplovzdušné vykurovanie stavebných objektov, resp. teplovzdušné sušenie v po¾nohospodárstve prípadne v priemysle a pod., – príprava prípadne predpríprava teplej úžitkovej vody, – príprava bazénovej vody pre bazénové hospodárst- va rekreaèných zariadení, – príprava technologickej vody pri chove rýb, prí- padne inú technológiu TRENDY A PERSPEKTÍVY VYUŽÍVANIA ENERGIE geotermálnych vôd na Slovensku Ing. Ján Takács, CSc., Katedra TZB, Stavebná fakulta STU v Bratislave (Dokonèení z minulého èísla) Na Slovensku bolo vymedzených celkovo 26 potencionálnych perspektívnych oblastí s výskytom geotermálnych vôd (GTV). Spolu bolo 56 vrtmi overených asi 218 MW pri výdatnosti 1 060 l.s-1 a teplote GTV od 20 do 125 °C a pri vychladení na referenènú teplotu 15 °C. Celkový využite¾ný energetický potenciál vo vymedzených oblastiach (overený, pravdepodobný a prognózy) predstavuje pod¾a tab. 1 asi 5 538 MW. Ak by sme uvažo- vali len s 50% úèinnosou využívania aj tak by to bola hodnota 2 769 MW èo je znaèný energetický potenciál aj keï znaène rozptýlený. Pramen: Sustainable Energy 5,6/1997

3344 SLUNEÈNÍENERGIE–tepená Mezi architekty je mìsto Friedrichshafen známo svými ucelenými dìlnickými sídlišti kolem øady strojírenských podnikù. Obdobnou tradici má u nás Baùv pøedváleèný Zlín. Ve Friedrichshafenu však stavby v tomto duchu pokraèovaly i po válce. Teprve nová èást mìsta, Wiggenhausen, vykazuje poprvé zcela nové technologie a architektonické formy výstavby. V této mìstské èásti vzniká ve dvou stavebních fázích 570 bytù v osmi tøípodlažních domech, s celkovou podlažní plochou 40 000 m2 (kolem 70 m2 na byt, zhruba jako u našich družstevních bytù). Díky ovìøování nového konceptu tepelného hospodáøství, nabývá toto stavební území zvláštní charakter: do programu je integrován nový zpùsob celoroèní dodávky tepla pro vytápìní a pøípravu teplé užitkové vody v celé obytné ètvrti. Jde o koncept šetrný k okolnímu životnímu prostøedí, pøekraèující srov- natelná mìøítka staveb tradièními postupy. Jsou to ètyøi promyšlené závìry: – stavba ústøední kotelny s nejmodernìjšími plynovými hoøáky – získávání sezónního tepla velkoplošnými solárními ko- lektory – dlouhodobá akumulace tepla ve velkoobjemovém tepelném zásobníku – napojení všech objektù na centrální rozvod tepla Ze sluneèních kolektorù má být kryto asi 50 % celkové potøeby tepla pro vytápìní a pøípravu TUV. Pro ten úèel je instalováno 5600 m2 sluneèních kolektorù. V letním období jsou získávané pøebytky tepla akumulovány v podzemní vodní nádrži s obje- mem 12 000 m3 až do zimních mìsícù. Vytápìné budovy jsou ovšem vynikajícím zpùsobem tepelnì izolovány, takže pro zajištìní únikù tepla z nich je nutná ménì než polovina energie, požadovaná „Naøízením o tepelné ochran셓 z roku 1995! Chování celého systému – vytápìní budov, domovních pøedávacích stanic, topné rozvodné sítì, centrální kotelny, kolektorových polí a tepelného zásobníku, bylo optimalizováno simulaèními výpoè- ty. Ty udávají, že solární zaøízení s roèním výkonem 1917 MWh mù- že pokrýt cca 48 % potøeby tepla sídlištì (celková potøeba tepla pro vytápìní a TUV èiní 3 900 MWh). Investièní nákla- dy èiní asi 8,5 miliónu DM a pøekraèují hran- ice t.è. hospodáøských m o ž n o s t í . Protože se jedná o pilotní projekt z á s o b o v á n í bytových domù energií ze solárnì podporované plynové kotelny, z nìhož budou získané zkušenosti uplatnìny v blízké budoucnosti, byly náklady dotovány asi ze dvou tøetin spolkovou vládou, zemskou vládou a mìstem Friedrichshafen. Takto uváženì podporovaných projektù je v Evropì celá øada a pokusíme se naše ètenáøe s nìkterými postupnì seznamovat. Pøipravil: Ján Struška Pramen: Unterwegs zu den erneubaren Energien, Rundwanderungen in Baden-Würtenberg, Wirtschafts- ministerium in Baden-Würtenberg, 1. vydání, Stuttgart, leden 1998 Solární sídlištì ve Friedrichshafenu Friedrichshafen, mìsto ležící na Bodamském jezeøe, je u nás známo spíše podle hrabìte Zeppelina, stavitele vzducholodí - první zde byla postavena již v roce 1895, poté následovala øada dalších, pøekonaných velkokapacitními, ale ovzduší škodícími letadly. V poslední dobì se toto mìsto proslavi- lo solárním sídlištìm. Takto situované velkoplošné kolektory vyžadují nároènou konstrukci pøístupnou pro èištìní a pøípadné opravy, zvláštì však zajištìnou vùèi poškození vìtrem. To zajisté realizaci celého projektu citelnì prodražilo. Teplo, získané z velkoplošných sluneèních kolektorù, je odvádìno do dlouhodobého tepelného zásobníku a odtud až do zimy využíváno v moderní plynové kotelnì 1 ústøední kotelna 2 ploché kolektory 3 plyn 4 úèinný plynový kotel 5 pøívod studené vody 10 °C 6 rozvodná teplovodní sí 7 kolektorová sbìrná sí 8 dlouhodobý tepelný zásobník 1 3 4 2 5 6 7 8 5 Návrat vzducholodí – ekologie nebo nostalgie? Ve Friedrichshafenu mají v restaurovaném hangáru z pøedváleèných let Zeppelinovo muzeum, vèetnì pøistávací a velitelské vìže. U ní je upoutá- na nová vzdu- choloï Zeppelin NT, s elegantními až luxusními kabi- nami, salonem a restaurací. Jde jen o reklamu a nostalgii? Tak jako pøibývá horkovzdušných balonù pro sportovní orientaèní i dálkové pøelety, tak se uvažuje zcela reálnì i o obnovení dálkového cestování vzducholodìmi, pøedevším pøes Atlantik. Zastánci tohoto druhu pøepravy argumentují zejména ekologickými aspekty. Taková pøeprava je: – mimoøádnì pøíznivá pro životní prostøedí – úsporná ve spotøebì pohonných hmot – nepoškozuje vysoké vrstvy atmosféry – provoz je velmi tichý, spolehlivý – nìkolikanásobnì rychlejší než lodní doprava Konstruktéøi poèítali samozøejmì se zajištìním bezpeènosti. Vzducholoï nové generace má vnitøní ultralehkou, ale stabilní konstrukci z uhlíkových vláken a je plnìna nehoølavým héliem, na rozdíl od pøevážnì používaného levnìjšího vodíku. První zkušební let nad regionem byl podniknut již 7. srpna 1997, ale listina cestujících do USA byla údajnì rychle zaplnìna. Škoda, že se k nám od té doby nedostaly podrobnìjší údaje, kontaktní adresa je pro vážné zájemce k dispozici v redakci. (jáns)

3355 ENERGETICKÝPRÙKAZ Co prùkaz pøipomíná? V prùkazu jsou uvedeny všechny potøebné technické údaje o tom, jak nᚠdùm energeticky „žije.“ Jako podklad pro vystavení prùkazu slouží údaje získané od zøizovatele objektu. Výpoèet energetických ztrát je provádìn zjednodušenou formou. Vychází se z normových hodnot a proto se energetická spotøeba mùže mìnit v závislosti na chování uživatelù objektù. Napøíklad zvýšení vnitøní teploty o 1 °C znamená zvýšení spotøeby tepelné energie o cca 6 %. Klimatické údaje odpovídají dlouhodobým prùmìrùm. Plochy stavebních dílù a koeficienty prostupu tepla jsou zèásti zaokrouhleny a vypoèteny zjednodušenì. Tento energetický prùkaz je urèen výhradnì pro informaci obyvatelùm objektu. Energetický „technièák“ domu Tak jako uschováváme velký technický prùkaz našeho auta, mùžeme jed- nou uschovávat energetický prùkaz našeho domu (energetický „technièák,“ jak výstižnì napsal jeden nᚠètenáø). S jeho oficiálním zavedením se do budouc- na uvažuje, protože se o nìm hovoøí v novém paragrafovém znìní Zákona o hospodaøení s energií v § 9. Pøipravil: Jaroslav Peterka V èervencovém èísle našeho èasopisu jsme uveøejnili èlánek Energetický prùkaz jako certifikát kvality tepelných izolací. Uvedli jsme v nìm vzorové energetické informace rodinného domu z první strany prùkazu. Nìkolik ètenáøù však chtìlo vìdìt více a proto pøinášíme vzhled zbývajících stran. ENERGETICKÝ PRÙKAZ podruhé Strana 3 Strana 4 Strana 2

3366 RUBRIKATÌLESNÁENERGIE Všechny výrobky zaruèují velkou úsporu energie zejména snížením nák- ladù na vytápìní. Zároveò pøinášejí pohodu a zvýší pohodlí doma, na cestách nebo na dovolené. Výroba vložek, deèek a mìdìných sluneèních kolektorù HEJVAN 100/50-5 Hana a Jiøí Vaníèkovi Veselá 190 295 01 Mnichovo Hradištì Výroba a objednávky tel.: 0329/772512 Dopøejte svému tìlu tepelnou pohodu Vyhøívané vložky do obuvi KRA-VAN 2005 Vložkami KRA-VAN 2005 je možné vyhøívat jakoukoliv obuv. Napájení je oprovedeno 12 V baterií nebo pøi použití v domì vhodným adap- térem. Teplota v obuvi se pohybuje v rozmezí 38 – 42 °C. Spotøeba 10 W. Zapojení vložek nijak neomezuje pohyb a umožòuje širokou škálu použití tohoto výrobku. Používají policisté, horská služba, myslivci, rybáøi, vysouší se dìtská obuv apod. Vyhøívaná deèka KRA-VAN 2006 Deèka o rozmìrech 35 × 35 cm je vhodná pro použití v automobilu èi v køesle. Napájení je provedeno 12 V baterií nebo pøi použití v domì vhodným adaptérem. Teplota vyhøívané deèky se pohybuje v rozmezí 38 – 42 °C. Spotøeba cca 10 W. Svými rozmìry vyhøívaná deèka umožòuje umístit a zamìøit zdroj tepla pøesnì na požadované místo a tím zvýšit pohodlí a tepelnou pohodu. Používá se v domì i automobilu. Vyhøívaná deèka KRA-VAN 2007 Deèka o rozmìrech 60 × 30 cm je vhodná pro použití v automobilu, v domácnosti a všude, kde je potøeba teplo. Napájení je provedeno 12 V baterií nebo pøi použití v domì vhodným adaptérem. Teplota vyhøívané deèky se pohybuje v rozmezí 38 – 40 °C. Spotøeba cca 10 W. Vyhøívanou deèk- ou se mùže pøíjemnì vyhøát postel, lehátko pøi kem- pování èi v obytném pøívìsu. Pøi látkových pøemìnách probíhajících v lid- ském tìle se uvolòuje urèité množství tepla (tepel- ná produkce èlovìka), které závisí pøedevším na intenzitì fyzické námahy a na hmotnosti èlovìka. Prùmìrné tepelné produkce èlovìka vážícího 70 kg pøi rùzné fyzické èinnosti vykonávané dlouhodobì (napø. po dobu osmihodinové pracovní doby) jsou uvedeny v následující tabulce. Teplota tìla zdravého èlovìka musí ovšem zùs- tat pøibližnì stálá, t.j. 37 °C a proto musí být teplo uvolòované v tìle odvádìno do okolí. Lidské tìlo je ochlazováno stejnì jako každé tìleso, jehož teplota je vyšší než teplota okolí, vedením, proudìním (konvekcí) a sáláním a kromì toho ještì také vypaøováním potu a dýcháním. Tepelná rovnováha èlovìka, t.j. stav, pøi kterém okolí ode- bírá lidskému tìlu tolik tepla, kolik èlovìk právì produkuje, je proto prvním a nezbytným pøedpok- ladem tepelné pohody. Psali jsme o ní již nìko- likrát v souvislosti s rùznými formami vytápìní objektù. Tepelná pohoda èlovìka závisí na mnoha èinitelích, z nichž nìkteré (aklimatizace na urèité tepelné pomìry, stáøí a zdraví èlovìka, psychické vlivy apod.) mohou být u rùzných osob rozdílné. Známe z vlastních rodin, jak se kdo chová pøi spoleèném pobytu ve vytápìné místnosti. Nìkdo se svléká, nìkdo si obleèe nìco navíc, nìkdo si sedne k radiátoru a nìkdo si dokonce pootevøe okno. Dùležitou složkou tepelného režimu èlovìka je pak sdílení tepla z povrchu tìla do okolí, které se øídí pøesnými fyzikálními zákony. To lze vyjádøit matematickými rovnicemi a urèit tak pøesné pod- mínky tepelné pohody èlovìka. Veškerá energie se vytváøí v tìle z potravy a proto je množství pøíjímané potravy úmìrné ste- jným nebo podobným èinnostem uvedeným v tab- ulce. Pramen: Cihelka, Vytápìní a vìtrání Tepelná energie lidského tìla Fyziologické a fyzikální základy termoregulace èlovìka Popis èinnosti Produkce tepla (Wattù za hodinu) Naprostý klid ve spánku (bazální metabolismus) 81 Odpoèinek vsedì 116 Odpoèinek vstoje 128 Oblékání a svlékání odìvu 140 Chùze po rovinì rychlostí 3 km/h 198 Chùze po rovinì rychlostí 5 km/h 314 Chùze po rovinì rychlostí 6,5 km/h 407 Bìh po rovinì 8,5 až 9 km/h 675 Fyzická práce: velmi lehká (švadleny, ruèní sazeèi, rýsovaèi, jeøábníci) 116 – 140 lehká (nástrojaøi, mechanici, zámeèníci, sváøeèi, kuchyòský personál) 140 – 198 støednì lehká (kováøi, valcíøi, slévaèi, obsluha obrábìcích strojù) 198 – 256 tìžká (tesaøi, nakládaèi lopatou, nosièi bøemen 60 až 80 kg) 256 – 314 velmi tìžká (døevorubci, nosièi bøemen nad 80 kg) více než 314

3377 TEPELNÁÈERPADLA Technické øešení Provozní a bytové objekty u pøehrady Josefùv Dùl v Jizerských horách byly vytápìny uhlím, kterého se uprostøed lesù spálilo na 780 q za rok v cenì 140 – 160 000 Kè. Od myšlenky náhrady tohoto škodlivého paliva k realizaci tepelného èer- padla uplynuly 2 roky a dne 21. øíjna 1999 byl celý systém slavnostnì uveden do provozu. Zdrojem tepla jsou prùsakové vody sypané malé hráze, kteréžto vody jsou bìžným prùvod- ním jevem všech sypaných pøehrad. Jejich množství èiní v prùmìru 2 l/s o prùmìrné teplotì 7 °C. Tato voda je tak èistá, že má charakter vody pitné. V primárním výmìníku TÈ se proto ochlazuje na 4 °C a získané teplo (3 kcal z každého litru vody t.j. 1,163 W) se dále povyšuje na 45 – 55 °C. Teplo o této teplotì se již dodává do stávajících radiátorù. Loòským zateplením domù byl souèasnì vyøešen problém nedostateèné teplosmìnné plochy, když pøedtím byl teplotní spád 90/70 °C. V pøípadì velkých mrazù je systém dotován elektrokotlem. Výroba elektrické energie Pøehrada je zásobárnou pitné vody pro aglom- eraci Liberec – Jablonec nad Nisou. Vypouštìný hy- gienicky nutný prùtok korytem Kamenice je dále využíván pro výrobu vlastní elektrické energie pomocí dvou turbín BÁNKI s výkonem 2 × 55 kW. Nadbytek elektrické energie je dodáván do veøejné sítì. Provozní areál pøehrady je tedy od letošního øíjna energet- icky autonomní (sobìstaèný). Pøipravil: Jaroslav Peterka Poznámka redakce: Další aktivity firmy VESKOM vèetnì spojení na centrálu a regionální zástupce viz inzerát na 3. str. obálky. Vytápìní tøí domù Povodí Labe a.s. vodou z pøehrady Josefùv Dùl Firma VESKOM opìt úspìšnì zabodovala V letošním 1. èísle našeho èasopisu jsme pøinesli reportហo instalaci 100. tepel- ného èerpadla švédské firmy IVT Energy na vodním hradu Švihov na Klatovsku. Nedávno pøedvedla firma VESKOM další technicky vtipnou realizaci. Zatímco na 100. TÈ se èekalo øadu let, na 200. TÈ by se mìlo èekat jen do ledna až února roku 2000. Dùkaz obliby tepelných èerpadel IVT Energy více než pøesvìdèivý. Technicko-ekonomické údaje Celková tepelná ztráta tøí domù 57 kW Pøedpokládaná potøeba tepla pro vytápìní 119 000 kWh Výkon TÈ pøi 0/45 °C 30 kW Elektrický pøíkon TÈ 10 kW Pøíkon 1. elektrokotle 10 kW Pøíkon 2. elektrokotle 22 kW Celkový výkon kotelny 62 kW Podíl tepla zajištìný TÈ 89 % Podíl tepla zajištìný elektrokotlem 11 % Prùmìrný topný faktor 2,9 Spotøeba elektøiny na vytápìní (TÈ + elkotel) 49 610 kWh Celkové náklady vè. související technologie 1 198 000 Kè Doba stavební pøipravenosti 3 týdny Doba montáže technologie 3 týdny Dílèí pohledy do strojovny tepelného èerpadla Celkový pohled na pøehradu na Kamenici

3388 SOLÁRNÍENERGIE–elektrická Tøíbení zámìrù „Pùvodnì, ještì jako bývalí pracovníci Tesly Rožnov jsme uvažovali o tom, že bychom se nìjakým zpùsobem pustili do oblasti alternativních zdrojù energie. Zaèali jsme zkoušet zaøízení na ohøev teplé vody pomocí solárních termických kolektorù. Dokonce jsem jeden èas dìlal prodejce kromìøížské firmy Ekosolaris pana Jaromíra Suma,“ pøiznává na sebe Ing. Tomeš z firmy TETOM. „Když Tesla Rožnov ukonèila svoji èinnost a rozdìlila se na nejrùznìjší útvary, tak jsem do nìjaké doby dìlal øeditele odlouèené spoleènosti, která se zabývala výrobu senzorù a sní- maèù. Po vlastní privatizaci Tesly jsem se rozhodl, že pùjdu vlastní cestou a založil si firmu TETOM se sídlem v Prostøední Beèvì. Hlavnì se zabýváme výrobou fotovoltaických panelù, minipan- elù, nejrùznìjších aplikací pro fotovolatiku a jejich montáží u zákazníkù. Mimo to se vìnu- jeme poradenství a po- pularizaèním èinnostem, protože jenom díky velkému fandovství a neustálé osvìtì se mùže foto- voltaika v této ekonomicky obtížné dobì prosadit.“ Pomoc školám „Osvìtovou èinnost se snažím využívat i pøi své externí spolupráci se školami. Øadu rokù jsem externì uèil na Vysoké škole technické v Brnì obor navrhování obvodù poèítaèem, a také na nìkolika støedních školách. Nyní už tøi roky pomáhám ve zkušebních komisích na Vysoké škole báòské v Ostravì. Zaèínám spolupracovat s prùmyslovou školou elektrotechnickou v Rožnovì pod Radhoštìm, nabízíme i demonstraèní akce základním školám v našem okolí. S manželkou pro nì pøipravujeme ze zbytkù fotovoltaických èlánkù napøíklad takové malé panýlky, které žákùm názornì podpoøí pøedstavy, co energie slunce dovede, když jim roztoèí na sluníèku malý motorek s vrtulkou. Dále chceme pomùckami vybavit i fyzikální kabinety tìch- to škol. Pouze mravenèí pøesvìdèovací prací si získáme v budoucnosti zájemce o obnovitelné zdroje, kteøí se mohou stát našimi budoucími zákazníky. V poslední dobì se nám podaøilo vytvoøit nabídku uceleného sortimentu tøiceti typù fotovoltaických pan- elù a minipanelù, pøièemž nabízíme celou napìovou øadu 6, 12 a 24 voltù. Menšími panely se snažíme nahrazovat dva èlánky tužkové, malé èi velké monoèlánky. Všechny typy výrobkù a aplikací jsou naší vlastní konstrukce a designu. A musím se pochlu- bit, že naše nejmenší solární nabíjeèka BACHA 4, získala ocenìní na mezinárodní konferenci o alternativní energii v Brnì, druhou cenu tzv. „Zlaté sluníèko.“ Víte, já mám jednu takovou krásnou myšlenku. Pøedstavuji si, že v nìkterých domech by mohly být instalo- vané malé kogeneraèní jed- notky s plynovým motorem a na støeše spoleènì sluneèní termické i fotovoltaické panely. V zimì by jela kogenerace a dodávala lidem teplo a pøe- bytky proudu i z fotovoltaiky by se prodávaly. V létì by naopak pracovaly jen fotopanely a ter- mický solární systém na pøípravu TUV. Vím, je to fan- tazie a moje manželka a zároveò partnerka v pod- nikání mì stále stahuje z tìch nadoblaèných výšin dolù do reality. Ale od jakživa vím, že jedinì nadšením a fan- dovstvím se dá nìco dokázat. Když èlovìk jenom kouká na peníze, tak to nejde. Žijeme skromnì a snad ta doba jednou pøijde, že bude naše práce ocenìna,“ uzavírá s úsmìvem své vyznání Ing. Milan Tomeš, CSc., jehož firma pracuje zatím bez dotací. Jen doplníme, že firma TETOM se pøedstavuje také na nejrùznìjších výstavách. Na jedné z nich – HOBBY ‘99 – na výstavišti v Èeských Budìjovicích vznikl právì pøedchozí rozhovor. Pøipravil: Jiøí Mohaupt Vyznání prùkopníka z Moravy Fotovoltaika vyžaduje nadšení Nejrùznìjší fotovoltaické aplikace od nejmenších dobíjeèek tužkových èlánkù, zdrojù pro kamery až po fotovoltaické systémy vhodné na zásobování elek- trickou energií plachetnic, karavanù nebo rekreaèních chat , to všechno pøedstavuje souèasná produkce firmy Ing. Milana Tomeše, CSc., z Prostøední Beèvy na Vsetínsku. Sám majitel patøí – jak jinak – mezi lidi, kteøí využívání obnovitelných zdrojù energie aktivnì propagují a vehementnì podporují. Ing. Milan Tomeš,CSc., pøedvádí panely tvoøící vìtší aplikace, které umožòují ve spojení s akumulátory noèní osvìtlení chat nebo karavanù. Systém dovoluje provoz takových spotøebièù (12 V) jako je barevný televizor nebo i èerpadlo. Zatím jediní v republice vyrábìjí panely o výkonu až 106 W a velikosti 1×1 metr. Takové minipanýlky, které pøedvádí paní Ludmila Tomešová dobøe slouží pro názornou pøedstavu tìm nejmenším zájemcùm o obnovitelné zdroje energie. Dopadající paprsky slunce na panýlek ses- tavený z rùzných zbytkù fotovoltaických èlánkù roztoèí elektrickým proudem malou KRNAP podpoøil tøídìní odpadù ZA SBÌR SOLÁRNÍ DOBÍJEÈKY Nabíjeèky baterií, kalkulaèky na solární energii, úsporné sprchy, volné vstupenky do ekologické expozice Kámen a život ve Vrchlabí, pøírodovìdné knihy, a také vyjížïky na koních Turistické jízdárny Knìžická chalupa – to byly hlavní ceny, které získaly nejlepší úèastníci akce na separaci odpadù na školách Vrchlabska. Tato prospìšná aktivita mìla nìkolik zámìrù. Jednak podpoøila sbìr a tøídìní tìch druhù odpadù, které se organizátorùm jeví jako problémové. A z hlediska jejich objemu, složité recyklace, nemožnosti výkupu v bìžných sbìrnách èi z hlediska nebezpeènosti pro život- ní prostøedí. Dále to byla snaha, aby všechny vytøídìné odpady skonèily na recyklaèních linkách. Dùraz byl kladen na výchovné pùsobení na malé úèastníky, aby si vùbec uvìdomily, kolik takových odpadù v našich domácnostech dennì vzniká a bìžnì konèí v popelnicích, a tím ve spalovnách nebo na skládkách, jako nepøíjemný odkaz budoucím generacím. Jak informoval zástupce organizátora sbìrové akce Ing. Jan Bílek z oddìlení ekologické výchovy Správy KRNAP ve Vrchlabí, chtìli rovnìž vyburcovat mìstské i obecní úøady k urèitým aktivitám, napøíklad k podpoøe tøídìní bìžných odpadù v rámci celých mìst a obcí. Soutìž byla pøipravena na ètyøech základních školách, konkrétnì na ZŠ námìstí Vrchlabí dále ZŠ Horská, ZŠ Lánov a ZŠ K. Klíèe v Hostinném, a to pouze pro žáky z 1. – 4. roèníku. Dìtem byly od poèátku akce zdùrazòovány výhody tøídìní dopadù pro další zpracování a pro ochranu životního prostøedí. Úèastníci získali losy (napøíklad za 10 lahví PET byl 1 los, stejnì tak za 10 dkg hliníku), které jim pak umožnily vyhrát nìkterou z velmi zajímavých a pro ekologické vìdomí pøínosných cen.

3399 NÁPADYÈTENÁØÙ Soutìžní podmínky Podmínkou úèasti v soutìži bylo, aby se jednalo o tipy osvìdèené, vycházející z vlastní praxe. Došlé tipy byly vyhodnoceny odbornou komisí na zaèátku èervna a odmìnìny celkovou èástkou 115 000 Kè. Soutìž byla rozdìlena do následujících kategorií: 1. Tip na úsporu energií (jednoduchý tip èi trik jak šetøit energii) 2. Energeticky úsporný projekt a) úspora energií v bytì b) úprava staršího domku z hlediska úspor energií c) stavba nízkoenergetického domu Organizátor soutìže byl pøíjemnì pøekvapen, kolik obyvatel se již problematikou úspor energií zabý- valo, a co všechno se nìkterým v tomto smìru a již s vìtšími èi menšími náklady podaøilo zrealizovat. Ve srovnání s Horním Rakouskem nebyla ovšem úèast v soutìži tak vysoká. Pravdìpodobnì za to mohou dotované ceny energií v Èeské republice. V souèasné dobì, kdy ceny energií stoupají, se možnosti úspor energií stávají nanejvýš aktuálními témìø pro každého. Pøibývá nadšencù, kteøí si dokonce z hledání možností, jak lze ušetøit energie, udìlali koníèka. Následnì uvádíme zpovìï jednoho odmìnìného úèastníka soutìže, pana Františka Šimka z Radostic. „Udìlejte si z úspor hobby. Je to pozitivní zábava, která pøináší finanèní výhody a zlepšení kvality života. Další výhoda úspor/hobby je ta, že v pøípadì dlouhodobì návratných projektù nejste omezeni pouze ekonomickým hlediskem. Je to hobby – u fotoaparátu nebo koleèkových bruslí také nepoèítáte ekonomickou návratnost…“ Tipy pøihlášené do soutìže nìkdy pøedstavovaly pouze drobná opatøení, která ale zcela jistì ovlivní ro- dinný rozpoèet. Zamyslet se kde lze ušetøit se vyplácí. Nìkteré jednoduché tipy – nesvítit tam, kde a kdy to není tøeba – vymìnit žárovky za úsporné záøivky – výmìna skel v oknech za ditermální, popøípadì pøidání tøetího skla – utìsnìní spár mezi okenním rámem a zdivem bez demontáže zalištování – použití venkovních žaluzií – použití tepelnì izolovaných okenic – vèasné odmrazování mraznièek a lednièek – vèasné vypnutí elektrických sporákù s využitím zbytkového tepla – vaøení s poklièkou – vaøení v tlakovém hrnci – pøi vaøení „pøedvaøování“ vody v rychlovarné kon- vici – zavírání dveøí – dùsledné dodržování teploty v místnostech pøivíráním radiátorù – pøitažení záclon v zimì gumièkou blíže k oknu, aby teplý vzduch z radiátorù lépe pronikal do místnosti – umístìní závaží Skrblík do splachovací nádržky na WC – vaøení v hrnci, který má dno stejné nebo vìtší, než je plotýnka vaøièe èi plamen hoøáku – používání vody z praní a koupání na splachování WC Jak dál? V souèasné dobì probíhá podobná soutìž v celosvìtovém mìøítku pod názvem ENERGY Globe 2000, vyhlášená z Rakouska. Co øíci na závìr? Redakce ALTERNATIVNÍ ENERGIE rovnìž bla- hopøeje všem vylosovaným výhercùm soutìže ENERGIE – supertip ´99 a ENERGY CENTRE Èeské Budìjovice pøeje šastnou ruku pøi výbìru a pøípravì podobných akcí šetøících paliva a energie i v roce 2000. Domníváme se, že využívání výše uvedených jednoduchých tipù na úspory energie má celostátní význam, který ještì stoupne s nadcházejícím topným obdobím. Vždy sebemenší úspora energie vyná- sobená velkým poètem uživatelù mùže pøinést výz- namné výsledky. Když se nám všem i ty nejjednodušší úspory energií dostanou „pod kùži,“ nemusíme na nì již myslet a svoji penìženku i celostátní kasu šetøíme bezmyšlenkovitì, automaticky. Pøipravil: Jaroslav Peterka ENERGIE – supertip ‘99 Pod tímto názvem a pod vedením ENERGY CENTRE Èeské Budìjovice probìhla v jižních Èechách v letošním dubnu a kvìtnu zajímavá soutìž. Jejím cílem bylo nashromáždit zajímavé a podnìtné nápady, tipy a triky týkající se snížení spotøeby paliv a energií v domácnostech a pøi stavbách a rekonstrukcích domù. V minulém èísle jsme uveøejnili èlánek Pìstování kanadského topolu. Jednalo se o menší plantáž, kde se majiteli vyplatilo sázet øízky do nepøipravené pùdy a v prvním létì dusit pøerùstající trávu mulèováním. Z Neznašova máme zprávu, že jim nᚠèlánek velmi zatížil telefonní linku nejen se žádost- mi o další informace, ale i o prodej øízkù. Pøipravujeme proto èlánek o zakládání plantáží podstatnì vìtších. Na pøiložených obrázcích z Neznašova jsou vidìt plantáže již tøíleté. Pøevládající velikost topolù proti plevelùm je více než markantní a takováto plantហ„vyrábí surovinu“ již bez lidského pøièinìní. (JaP) Vzpomínka na léto Pohled na èást tøíleté plantáže a detailní pohled na topoly

Vážení čtenáři, tak jak se pravidelnì støídá roèní období, pøichází a pro nìkoho již pøišla, zima. Paní Zima, jak se jí též øíká. Pøináší pøíležitost pro distribuèní firmy paliv a energií jak nám nabídnout ze svého bohatého sortimentu všeho co nejvíce. Zima je totiž jejich zlatý dùl. My se o úspìšnost tìchto prodejù pøièiòujeme naší víceménì nevìdomou nehospodárností. Automaticky kupujeme paliva a energie a leckde z nich vìtší èást získaného tepla necháváme unikat bez užitku do chladné venkovní atmosféry nebo do kanalizace. Platíme celé „teplo“ a užíváme si jen jeho menší èást. Domácí i firemní úspory energie zajišujeme teprve tehdy, když nám èástka za jejich nákup zaèíná výraznìji zasahovat do rozpoètu. To se stává a bude stávat èastìji, tak jak Minis- terstvo financí ÈR chystá postupné zvyšování cen za jed- notlivé energetické vstupy a dùležité služby. Ministerstvo nám toto zvýšení signalizuje alespoò v èíselném návrhu pøedem. My máme naopak èas vymyslet a každý rok realizovat nìjaké úsporné opatøení, které by vliv zvýšení cen pokud ne vyrovnalo, tak alespoò snížilo. Uveïme si pøíklad. Pokud by se mìla v pøíštím roce cena elektrické energie zvednout o 15 %, co kdybychom snížili její spotøebu o 15 %? Zvýšení ceny by se nás nedotk- lo. Na druhou stranu chápeme, že pro úsporu 15 % elek- trické energie se musí nìco vymyslet a nìco nakoupit. I úspory energie totiž stojí peníze. Když to tedy nebude 15 %, zkusme ménì. Naše elektromìry a každoroèní vyúè- tování nejen elektøiny, ale i plynu, dálkového tepla, vody atd. nám to potvrdí. Zaveïme si sešit, kam si budeme psát když ne mìsíèní, tak aspoò roèní stavy všech našich mìøièù a cenu za tyto energie. První rok nám nic neøekne, ale za nìkolik let budeme mít dostateèný pøehled pro plánování investic do úspor. Je to taková malá obdoba jedné strany energetické karty našeho domu, jak o nich píšeme na stranì 35. Sešit mùžeme tøeba pøedat dorùstajícím dìtem nebo novému nájemníkovi. Na druhou stranu se podívejme jako redakce na konèící rok 1999. Snažili jsme se podávat vám takové informace o úsporách a takové informace o obnovitelných zdrojích energie, které by vám pomohly výše uvedené problémy øešit. Nechtìli jsme vás zahltit informacemi tech- niètìjšího rázu, aè bychom také mohli. Nabízeli jsme jen typy vlastních zdrojù paliv a energie. V závìru všem našim ètenáøùm pøejeme úspìšné dokonèení pøedsevzatých úkolù letošního roku a setkání s vámi na stránkách dalších èísel našeho èasopisu. Jaroslav Peterka, šéfredaktor ZÁVÌREM " " F Přihlašuji (jeme)......... (x krát) předplatné č. 1 – 6/2000 časopisu ALTERNATIVNÍ ENERGIE v ceně 48,- Kč/1 kus Starší čísla časopisu si vyžádejte na níže uvedené adrese: F Objednávám (me)...... (x krát) č. 1, 2, 3/1998 časopisu ALTERNATIVNÍ ENERGIE v ceně 35,- Kč/1 kus F Objednávám (me)...... (x krát) č. 1, 2, 3, 4, 5/1999 časopisu ALTERNATIVNÍ ENERGIE v ceně 48,- Kč/1 kus (platí do vyčerpání zásob) (+ poštovné) Předplatitel/firma: Adresa s PSČ: Tel./fax: Kontaktní osoba: IČO: DIČ: Bankovní spojení: Vyžaduji (jeme) daňový doklad: ANO ¨ NE ¨ Adresa pro zasílání časopisu – liší-li se od adresy pro vystavení faktury: Datum: Podpis: Razítko: *) Nehodící se škrtněte objednací lístek DVOUMĚSÍČNÍK (vyplněný originál nebo kopii zašlete na níže uvedenou adresu) Objednací lístek zašlete na adresu: BMSS – START, s.r.o. Starodubeèská 43/9 107 01 Praha 10 do 30. 11. 1999 Tel./fax: 02/781 37 45 od 1. 12. 1999 Tel./fax: 02/717 366 95 SLOVO na závìr VÝZVA Redakce èasopisu Alternativní energie hledá partnery a sponzo- ry pro pøípravu a vyhlášení kaž- doroèní soutìže STAVBA ROKU jednotlivých obnovitelných zdro- jù energie. Své námìty pro orga- nizaci a pravidla soutìže zašlete do naší liberecké redakce. Na toto èíslo mùžete sdìlit i námìty pro další èlánky našeho èasopisu. tel./fax/zázn.: 048/61 22 336