ASB SPECIÁL/2017

ASB SPECIÁL/2017



http://www.floowie.com/sk/citaj/asbcz-2017-velux/

#95 architektura / stavebnictví / byznys Říjen 2017 ročník 14 79 Kč Světlo v architektuře: Bravenec, Domyjinak, Dragoun, Endo, Holl, Chvojka, KFS, Morix, MVRDV, Oximoron, Polách Steven Holl: Navrženo pro všechny smysly Teorie: Barvy, navrhování, historie

http://www.floowie.com/sk/citaj/asbcz-2017-velux/

Střešní okna Střešní okna Trojsklo nebylo nikdy dostupnější www.velux.cz Úspora, nadčasovost a komfort v kategoriích Standard Plus i Premium, ve všech typech ovládání.

http://www.floowie.com/sk/citaj/asbcz-2017-velux/

pŘedplatné 6 vydání za 282 Kč (roční) / 12 vydání za 516 Kč (dvouleté) K dvouletému předplatnému dostanete také dárek – katalog projektů rodinných domů. tel. č.: 840 30 60 90, e-mail: predplatne@predplatne.cz, web: www.jagamedia.cz magazín o architektuře a stavebnictví

http://www.floowie.com/sk/citaj/asbcz-2017-velux/

2 ASB #speciál obsah obsah Interiér 50 Byt s mladou duší Teorie 54 Základy nauky o barvě 58 Barvy v interiéru 60 (Ne)vidění světla 62 Denní osvětlení velkých obytných místností 64 Anketa: Prostor a světlo? 66 Tři ženy v obrazech oken Aktuality: 70 Život pod střechou 71 Mateřské školy budoucnosti 72 ReThink Daylight 2017 ASB SPECIÁL/2017 XIV. ročník Revue architektury a stavebnictví www.casopisasb.cz Vychází 9. 10. 2017 Registrace: MK ČR E 15282, ISSN 1214-7486 Doporučená cena: 79 Kč Vydává: Jaga Media, s. r. o. Pražská 18, 102 00 Praha 10 tel.: 267 219 346, fax: 267 219 347 Adresa redakce: Pražská 18, 102 00 Praha 10 ODPOVĚDNÝ REDAKTOR: Matej Šišolák matej.sisolak@jagamedia.cz REDAKCE: Tereza Janišová Ľudovít Petránsky Redakční rada: Regina Loukotová (GEM architects, ARCHIP, reSITE) Michal Kohout (UNIT architekti, FA ČVUT, Centrum kvality bydlení) Matyáš Sedlák (M4 architekti, FA ČVUT) Marek Štěpán (Atelier Štěpán, Freedomky) Lukáš Vacek (ARCHIP, FA ČVUT, Pražský urbanistický kroužek) Serge Borenstein (Karlín Group) Inzerce: Markéta Šimoníčková, produktový manažer tel: 775 284 686 marketa.simonickova@jagamedia.cz Vladimír Brutovský, tel.: 777 284 680 vladimir.brutovsky@jagamedia.cz Alžběta Janáčková, tel.: 777 284 681 alzbeta.janackova@jagamedia.cz Produkce: Adéla Bartíková adela.bartikova@jagamedia.cz Jazyková úprava: Daniela Rabeková Grafická úprava, DTP: Pavol Halász Tisk: Neografia, a. s. Rozšiřují: Společnosti firmy PNS, a. s. Předplatné: A.L.L. production, s. r. o., P. O. BOX 732, 111 21 Praha 1 asb@predplatne.cz, www.predplatne.cz tel.: 840 30 60 90, fax: 234 092 813 Informační povinnost: Tímto informujeme subjekt údajů o právech vyplývajících ze zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, tj. zejména o tom, že poskytnutí osobních údajů společnosti Jaga Media, s. r. o., se sídlem Pražská 18, 102 00 Praha 10 je dobrovolné, že subjekt údajů má právo k jejich přístupu, dále má právo v případě porušení svých práv obrátit se na Úřad pro ochranu osobních údajů a požadovat odpovídající nápravu, kterou je např. zdržení se takového jednání správcem, provedení opravy, zablokování, likvidace osobních údajů, zaplacení peněžité náhrady jakož i využití dalších práv vyplývajících z §§ 11 a 21 tohoto zákona. Všechna práva k uveřejněným dílům jsou vyhrazena. Kopírování, ­ znovupublikování nebo rozšiřování kterékoli části časopisu se povoluje výhradně se ­ souhlasem vydavatele. Vydavatelství nenese právní odpovědnost za obsah inzerce a advertorialů. Společnost Jaga Media používá redakční systém s digitálním archivem NAXOS ARCHIVE 2010 a obchodní systém CONTRACT FOR MEDIA 2010 od společnosti MEDIA SOLUTIONS. www.media-sol.com Foto na obálce: ČTK/LEHTIKUVA/Heikki Saukkomaa Další číslo vyjde 19. 10. 2017 Fokus 10 Klíčové poznatky o parametrech denního osvětlení v ukázkové budově a potenciální výsledek 12 Profil: Architektura Stevena Holla Realizace: 16 Budova vizuálních umění Iowské univerzity 22 Paměť místa 26 Čtvrť knihomolů 30 Vidět děti 34 Bubbletecture H 38 Dům umění 42 Aktivní dům v Dánsku 46 Rodinný dům Slamák v Melčické dolině #95 architektura / stavebnictví / byznys říjen 2017, ročník 14, 79 Kč

http://www.floowie.com/sk/citaj/asbcz-2017-velux/

3 ASB #speciál Editorial editorial Architekturu vnímáme dlouho před tím, než jsme vůbec schopni ji pochopit. Od dětství je dům naším domovem, který nám dává pocit bezpečí a stability, aniž bychom věděli proč. Intimita, kterou máme spojenou s domovem a vyrůstáním, nevzniká pomocí architektonických prostředků. Přesto se později, během života, potkáváme se stavbami, které v nás zanechají silné emoce. Denní světlo, pachy, zvuky i pocit, jaký v nás zanechají použité materiály, vytváří velmi specifickou atmosféru. Co stojí architekta vytvořit takovéto „silné budovy“? Jak navrhnout prostory, kde mohou lidé najít klid, nebo se naopak nechat vyburcovat energií stavby? Je práce se světlem v budově více taktická hra světla a stínu k nastolení požadované atmosféry, nebo vypočtená hodnota, kterou potřebujeme, abychom v prostoru viděli? Jak pracujeme s denním světlem v každodenní praxi? Spoléháme se na zaběhnuté principy, nebo každý prostor modelujeme a posuzujeme individuálně? A jak správně posoudit kvalitu denního světla? Umíme změřit množství světla a víme, jaká má být jeho intenzita, barva i autonomie. Měřitelné hodnoty světla ale nikdy nepostihnou atmosféru místa a jeho výtvarnou hodnotu. Nejpravdivějším měřítkem tak vždy zůstane čas a lidé, kteří prostor využívají. Proto by měl být navržen pro ně, k jejich radosti a užitku. Některé ze světelných kouzel vám zprostředkujeme v tomto speciálním vydání. Příjemné čtení. Čarování světlem Klára Bukolská

http://www.floowie.com/sk/citaj/asbcz-2017-velux/

foto měsíce 4 ASB #speciál Milán, Itálie Obchodní pasáž jako památník národní svébytnosti a hrdosti? Zastřešení ulic v centru Milána, do té doby v Itálii neznámé, in- spirované britským vzorem. Nejstarší obchodní galerie na svě- tě, jež nese jméno na počest prvního italského krále. Návrh Giuseppa Mengoniho z roku 1861 byl realizován v letech 1865 až 1877. Půdorys zastřešené galerie má tvar latinského kříže, stejně jako znak královského domu savojských. Hlavní rameno pasáže má délku 200 m, příčné rameno měří 100 m. Všechny části jsou zastřešeny zasklenou kostrou z oce- lových nosníků. Místo, kde se pasáže kříží, je zastřešeno os- miúhelníkovou skleněnou kupolí, nesenou ocelovými nosníky. Vrchol kupole je ve výši 40 m. Postranáchgaleriejevečtyřechpatrechumístěnařadaobchod- ních a dalších prostor s více než 1 200 místnostmi. V přízemí jsou prostory využity jako obchody, výstavní plochy, kavárny a  re- staurace. V prvním a druhém patře jsou místnosti využity jako obchody a klubovny. Podél třetího patra vedou po celé délce ocelové balkony. Ve čtvrtém patře se nacházejí byty. Skleněná střecha umožňuje osvětlení pasáží přirozeným denním světlem. Po setmění je osvětlovalo 600 petrolejových lamp a při slavnost- ních událostech dodávalo galerii světlo dalších 2 000 lamp. Milánská galerie se stala vzorem pro mnoho dalších pasáží ob- chodních center po celé Evropě. TEXT: RED, FOTO: SHUTTERSTOCK Galerie Viktora Emanuela II.

http://www.floowie.com/sk/citaj/asbcz-2017-velux/

NÁKUPNÍ GALERIE 5 ASB #speciál

http://www.floowie.com/sk/citaj/asbcz-2017-velux/

foto měsíce 6 ASB #speciál Mexico City Mexičtí architekti ze studia Arquitectura de Movimiento (ne- boli „Architektura v  pohybu“) vytvořili v  Mexico City inspi- rativní projekt plný jižanské nátury a sexappealu. Hlavní roli v  konceptu domu hrají sousedské vztahy. Objekt je navržen s využitím koncepčních prvků veřejného a soukromého prosto- ru. Mezi stavbou a jejím okolím dochází díky městským odpočí- vadlům k prostorové prostupnosti. Jedná se o flexibilní prostor polosoukromých interních vztahů, který se z poloviny nachází pod úrovní terénu, může sloužit jako galerie nebo fórum. Slouží také jako společenský prostor obyvatel domu, má tak pozitivní dopad na sousedské soužití. Konstrukce domu je vystavena na odiv, nic nezůstává skryto. Struktura je založena na kovových sloupech s lakovaným černým nátěrem, následují odhalená me- zipatra z vlnitého plechu. Každé patro je neseno podpůrnou železobetonovou deskou, která zároveň nese i strop z pohle- dového betonu. Interiérové instalace a potrubí jsou přiznané. Byty mají lineárně prostorové uspořádání, které je generováno sekvencí vnitřních krychlí, světla a  přirozeného provětrává- ní napříč místnostmi. Návrh umožňuje výhled do ulice a přes kostky zpět. Krychle formují prostorové přechody podél bytů, exponují světlo, stín, vnitřní a vnější prostředí. TEXT: LUCIE HLAVSOVÁ, TEREZA JANIŠOVÁ, FOTO: V2COM Světlo v krychlích

http://www.floowie.com/sk/citaj/asbcz-2017-velux/

Světlo v krychlích 7 ASB #speciál

http://www.floowie.com/sk/citaj/asbcz-2017-velux/

foto měsíce 8 ASB #speciál PRAHA Dominantou jedné z  průmyslových budov pražského Karlína je zděný, pětačtyřicet metrů vysoký komín. Architektům ze studia under-construction se zde podařilo vytvořit originálně pojatý prostor, který je svěží a  současný, přesto však dobře koresponduje s původní industriální atmosférou staré kotelny. Úkolem architektů bylo ve velkorysém volném prostoru vytvo- řit reprezentativní vstup s místem pro pořádání společenských akcí, rozšířit kancelářské plochy a propojit je s těmi stávajícími. Součástí nového návrhu je také kavárna Univerzity kávy. Budo- va se skládá ze dvou vzájemně oddělených hal. Objekt směřu- jící do dvora slouží jako jednopodlažní vstupní prostor s úniko- vým schodištěm. Do zadní poloviny této haly navrhli architekti novu vestavbu, která nyní zastává funkci školicího centra. Autoři projektu umístili do prostoru výraznou, hmotnou kost- ku, která je zdánlivě zavěšená pod stávajícím portálem. Čelní stěna kostky je kompletně prosklená, což zachovává vzdušnost celého prostoru. Povrchové materiály byly zvoleny tak, aby od- povídaly industriálnímu charakteru objektu. „Největší dobro- družství v kotelně ukrývá komín,“ říká architekt Vladimír Vašut. „Dali jsme mu nový život a povýšili smutně vyhaslý prostor na jinou úroveň. Na komíně seděla i Magda Vašáryová, ale kdo ně- kdy seděl uvnitř? Vznikl zde tajný prostor, který je při akcích vyhrazen pro zajímavé prezentace, během všedních dnů pak slouží jako kuřárna s nejlepším odtahem.“ TEXT: TEREZA JANIŠOVÁ, FOTO: VLADIMÍR VAŠUT Kafe pod komínem

http://www.floowie.com/sk/citaj/asbcz-2017-velux/

Kafe pod komínem 9 ASB #speciál

http://www.floowie.com/sk/citaj/asbcz-2017-velux/

10 téma ASB #speciál Klíčové poznatky o parametrech denního osvětlení v ukázkové budově a potenciální výsledek Je všeobecně přijímanou skutečností, že denní světlo je pro lidské zdraví nezbytné. Považujeme však kvalitu našich domovů za důležitý parametr pro naše vlastní zdraví? A zdalipak známe potenciální přínosy dobrého denního osvětlení doma? Text: Jens Christoffersen a Nicolas Roy, skupina VELUX, Foto: Adam Mørk V V  tomto článku jsou na projektu ukázkové stavby Maison Air et Lu- mière představena zjištění ohledně účinků denního světla. Stavba je umístěna ve Francii jižně od Paříže. Článek obsahuje též zhodnocení pa- rametrů denního osvětlení v porov- nání s  požadavky na aktivní domy a s návrhem Evropské normy denní- ho osvětlení (prEN 17037) a klíčová zjištění z  výzkumu vnitřního pro- středí po období uplynutí jednoho roku (angl. post-occupancy period – POE), po který v domě bydlela jedna rodina. „Temno“ ohledně důležitosti denního osvětlení Nedávná řada průzkumů s  názvem Healthy Homes Barometers ukáza- la, že 76 % Evropanů uvádí nutnost rozsvěcet umělé osvětlení během denních hodin, přičemž pouze 20 % z nich uvedlo, že jsou na elektrickém osvětlení příliš závislí. Vyvstává tak otázka, zda si dostatečně uvědomu- jeme důležitost denního osvětlení v našich domovech. Průzkum Healthy Homes Barometer 2017 představuje zjištění ze studie vztahu mezi kvalitou bydlení a zdra- vím v  Evropě provedené společnos- tí Ecofys. Studie využívá databázi Eurostatu EU-SILC 2012 (Průzkum příjmu a životních podmínek). Podle studie asi 6 % evropských domácnos- tí uvádí, že žije v tmavé domácnosti a je u nich o 52 % pravděpodobnější uvádění špatného zdraví oproti do- mácnostem, které nežijí v  tmavém domácím prostředí. Máme před sebou „světlé“ zítřky? Parametry denního osvětlení v  in- teriéru ve velké míře závisí na do- stupnosti a  charakteru přirozeného osvětlení v místě stavby (tj. na převa- žujících klimatických podmínkách). Návrh Evropské normy denního osvětlení (prEN 17037) doporučuje změnu východiska posuzování den- ního osvětlení z  prostých požadav- ků na poměr zasklení na „cíle fak- toru denního osvětlení“ vycházející z  úrovně venkovního osvětlení na základě zaznamenaných klimatic- kých údajů. „Klimatická propojenost návrhu definuje, že prostor by měl dosahovat cílového faktoru denního osvětlení ve výši pracovní plochy na určitém procentu příslušné podla- hové plochy po polovinu doby den- ního osvětlení v roce, přičemž cílový faktor denního osvětlení vychází ze zajištění interiérového osvětlení na úrovni 300 lx nebo vyššího. Navíc je po celé pracovní ploše vyžadován mi- nimální cíl faktoru denního osvětle- ní vycházející ze zajištění interiéro- vého osvětlení na úrovni 100 lx nebo vyššího, viz tab. 1. Graf (graf 1) představuje příklad cílových faktorů denního osvětlení z různých míst v Evropě a ukazuje, že vyšší cíle jsou zapotřebí u zemí v Se- verní Evropě z  důvodu kompenzace snížené dostupnosti denního světla ve srovnání s jižními lokalitami. Metodu je možné snadno zavést pro- to, že jsou k  ní zapotřebí jen malé změny stávajících nástrojů pro od- had ohledně denního světla. Návrh také poskytne dobrý podklad pro přechod k  hodnocením založeným na plnohodnotném klimatickém mo- delování denního osvětlení. Požadavky na aktivní domy Požadavky na aktivní domy se sou- středí na tři hlavní výzvy, kterým v  dnešních společnostech čelí obyt- né budovy: pohodlí, energii a život- ní prostředí. Aspekty v  souvislosti s pohodlím se soustředí zejména na dobré podmínky ohledně denního osvětlení, tepelný komfort a čerstvý vzduch zajištěný přirozeným větrá- ním. Požadavky na denní světelné podmínky na základě britské normy BS8206-2 vycházejí z  metody prů- měrného faktoru denního osvětlení (Davg) měřeného ve výšce pracov- ní plochy, kdy je možné dosáhnout různé třídy výkonu osvětlení, při- čemž 5% Davg či vyšší představuje nejvyšší úroveň osvětlení. Tabulka 2 představuje čtyři výkonnostní třídy a odpovídající úrovně faktoru denní- ho osvětlení. Podle normy BS8602-2 lze za osvět- lené denním světlem považovat místnosti s Davg 2 % či vyšším, ale umělé osvětlení může být přesto po- třebné k provádění vizuálních úloh. Místnost bude působit jako silně osvětlená denním světlem, pokud je Davg 5 % či vyšší, a pak je velmi prav- děpodobné, že umělé osvětlení nebu- de během dne používáno. Zhodnocení parametrů denního osvětlení v Maison Air et Lumière Architektonický koncept Maison Air et Lumière je založen na kompakt- ním objemu s řadou střešních šikmin a  pečlivě rozmístěnými fasádními 76 % Evropanů uvádí, že musí rozsvěcet umělé osvětlení během dne. Graf 1 Graf 2 Používání elektřiny v obývacím pokoji západ slunce východ slunce chybějící údaje prEN17037 Cílový faktor denního osvětlení Minimální hodnota denního osvětlení (D) přesahuje 300 lx Minimální hodnota denního osvětlení (D) přesahuje 100 lx Faktor denního osvětlení

http://www.floowie.com/sk/citaj/asbcz-2017-velux/

11 Klíčové poznatky o parametrech denního osvětlení ASB #speciál a  střešními okny, jež přinášejí den- ní světlo ze všech směrů. Podlahová plocha 130 m² se rozkládá přes jeden a  půl patra a  dům má poměr oken k podlahové ploše 1:3. Analýza denního osvětlení všech hlavních obývacích prostor ukazu- je dobré denní světelné podmínky a dům má dobré parametry i podle ev- ropské normy a podle požadavků na aktivní dům. Analýza denního osvět- lení používá vizualizátor denního osvětlení VELUX, což je profesionál- ní a  schválený nástroj simulace pro analýzu podmínek denního osvětlení v budovách. Obrázek 2 ukazuje simu- laci výkonu faktoru denního osvětle- ní v přízemí a v prvním patře. Tabulka 3 ukazuje, že podle evropské normy doporučení splňují všechny místnosti v  domě, přičemž úroveň osvětlení dalece přesahuje cílová do- poručení. S  ohledem na doporučení pro aktivní dům téměř všechny obyt- né prostory dosahují nejvyšší třídu výkonu denního osvětlení (tedy vyš- ší nebo rovnou 5 % Davg) a dvě míst- nosti splňují druhou třídu (tedy vyšší nebo rovnou 3 % Davg). Hodnocení vnitřního prostředí Během ročního období, kdy čtyřčlen- ná rodina dům obývala, jsme proved- li měření vnitřního prostředí včetně používání osvětlení, tepelných pod- mínek, kvality vnitřního vzduchu, přítomnosti obyvatel domu a  všech interakcí obyvatel domu v  rámci budovy, včetně všech operací s okny a jejich odstínění. Na časové mapě (graf 2) jsou zobra- zeny sledované údaje ze všech elek- trických zásuvek v obývacím pokoji; na ose x jsou zobrazeny měsíce v roce a  na ose y jsou zobrazeny hodiny. Tmavě modrá barva označuje pří- pady, kdy bylo osvětlení zapnuté, jinak bylo vypnuté. Jde o  celý rok měření (září 2012 – 2013), jež od- povídá období, po které čtyřčlenná rodina dům obývala. Mapa ukazuje, že umělé osvětlení bylo ráno pou- žíváno jen zřídka, zatímco večerní hodiny vykazují jasnou tendenci k používání umělého osvětlení po zá- padu slunce, což znamená, že denní světlo je využíváno jako autonomní světelný zdroj ve dne. Další analý- za ukázala, že vzorce počasí venku a dny v týdnu neměly velký vliv na vzorce rozsvěcení světla v  domě. Hodnocení vnitřního prostředí (POE) ukázalo, že obyvatelé hodno- tili množství denního světla v ukáz- kové stavbě jako „mnohem vyšší“ a  uváděli, že umělé osvětlení zapí- nají „méně často“ než ve svém před- chozím domě. Rodina hlásí vysokou míru spokojenosti s úrovní denního osvětlení a v kuchyni, obývacím po- koji a v ložnicích ji považuje za „od- povídající“. Sluneční svit je upřed- nostňován celodenně v  kuchyni a v obývacím pokoji a vyšší preferen- ci má ranní denní světlo v ložnicích. Závěr Je důležité zdůraznit, že ne každou evropskou národní legislativu určují- cí minimální velikost oken je možné považovat za odpovídající pro den- ní osvětlení, protože nezohledňuje skutečně získané denní světlo uvnitř místnosti či budovy, nebere v potaz podmínky venkovních hranic, fasád- ních prvků, vlastností zasklení apod. Maison Air et Lumière ukazuje, že dobré podmínky denního osvětlení mohou vést k významným úsporám elektřiny na osvětlení během dne a  poskytují obyvatelům domu vyšší míru spokojenosti. Tab. 1 Klimatické parametry a požadavky na denní osvětlení (D) prEN 17037 geografická šířka f [°] Medián vnějšího rozptýleného osvětlení E v,d med Minimální hodnota D přesahuje 300 lx po 50 % hodin ve dne Minimální hodnota D přesahuje 100 lx po 50 % hodin ve dne Kodaň 55,63 14200 2,1 % 0,7 % Paříž 48,73 15900 1,9 % 0,6 % Řím 41,8 19200 1,6 % 0,5 % Tab. 2 Aktivní dům Požadavky na faktor denního osvětlení Třída 1 D avg > 5 % Třída 2 D avg > 3 % Třída 3 D avg > 2 % Třída 4 D avg > 1 % Tab. 3 Maison Air et Lumière Výsledky faktoru denního osvětlení prEN 17037 D 300 prEN 17037 D100 Aktivní dům (průměr) kuchyň 5,2 % D 300 (splněno) 2,9 % D 300 (splněno) 5,8 % D avg (třída 1) jídelna/ obývák 6,3 % D 300 (splněno) 1,7 % D 100 (splněno) 6,3 % D avg (třída 1) pracovna 3,4 % D 300 (splněno) 0,9 % D 100 (splněno) 4,8 % D avg (třída 1) ložnice 1 2,5 % D 300 (splněno) 1,2 % D 100 (splněno) 3,8 % D avg (třída 2) ložnice 2 4,5 % D 300 (splněno) 1,8 % D 100 (splněno) 6,4 % D avg (třída 2) ložnice 3 6,7 % D 300 (splněno) 1,5 % D 100 (splněno) 8,0 % D avg (třída 1) Simulace faktoru denního osvětlení v přízemí Simulace faktoru denního osvětlení v prvním patře

http://www.floowie.com/sk/citaj/asbcz-2017-velux/

12 Profil ASB #speciál Ž

http://www.floowie.com/sk/citaj/asbcz-2017-velux/

13 Architektura Stevena Holla ASB #speciál A r c h i t e k t u r a S t e v e n a H o l l a Navrženo pro všechny smysly V listopadu 2016 bylo Stevenu Hollovi uděleno ocenění Daylight Award za práci s denním světlem v architektuře. Hollova schopnost práce se světlem v prostoru je jedinečná. Emoční intenzita jím navržených místností a budov je ohromující. Jedinečný je i jeho způsob práce: svoji kancelář záměrně udržuje menší, své prvotní návrhy si nejraději zaznamenává do akvarelového skicáku a inspiraci čerpá z hudby, filosofie a literatury. TEXT: Jakob Schoof, Foto: Gregory Halpern, ČTK/LEHTIKUVA/Heikki Saukkomaa, Akvarely: Steven Holl Ž Žádný z textů, které Steven Holl na- psal během své více než čtyřicetileté kariéry, nezachycuje jeho přístup k  tvorbě návrhů tak stručně a  vý- stižně jako tato věta z  jeho knihy Paralaxa (2000). Kvalitu Hollovy ar- chitektury nelze vyjádřit v  číslech, nýbrž je zjevná na první pohled. Jeho stavby stimulují procházejí- cího se návštěvníka atmosférickou hustotou a  komplexností, spíše než líbivým designem. K  inspiraci duše používá zejména jedno médium – denní světlo. Ve svých textech nad tímto tématem často uvažoval. „Bez světla je prostor ztracen. Budova ho- voří tichem vjemů, které jsou určová- ny světlem,” napsal Holl v roce 2006 v úvodu své knihy ‚Luminosity/Poro- sity‘ (Světelnost/poréznost). „Bez světla je prostor ztracen.“ – tato věta je v mnohém ohledu doplňkem slavného výroku Louise Kahna: „Slunce nevědělo, jak je jeho světlo krásné, dokud se neodrazilo od bu- dovy.“ Denní světlo a  architektura se potřebují navzájem; pouze v jejich interakci je mohou lidé skutečně oce- nit. Duchovní spřízněnost, která se v obou citátech odráží, není náhod- ná. Steven Holl se o Louisi Kahnovi vyjadřuje coby o jednom z architek- tů, kteří měli vliv na jeho vlastní prá- ci s denním osvětlením. Na počátku jeho profesní dráhy v roce 1974 ne- chybělo mnoho a  Holl mohl získat práci v  Kahnově kanceláři (kam již absolvoval přijímací pohovor), avšak kvůli předčasnému úmrtí tohoto vel- kého amerického architekta k praxi nakonec nedošlo. Vedle obdivu k  pracím Louise Ka- hna a Alvara Aalta, Steven Holl rád vzpomíná i  na zkušenost z  mládí, která výrazně ovlivnila jeho pozděj- ší vnímání světla v  budovách: záži- tek ze dvou velmi rozdílných míst a  kvalitu jejich osvětlení − budovy Puget Sound poblíž Seattlu, kde vy- růstal, a budovy římského Panteonu. „Světlo pacifického severozápadu patří mezi mé nejranější vzpomínky z  dětství. Je velmi podobné světlu ve Skandinávii. Slunce je v zimě na obzoru velice nízko a vrhá dlouhé vo- dorovné stíny. Je také velmi vzácné, protože je často zataženo. V létě pak bývá pološero do desáté hodiny ve- černí a vzniká tak působivý šerosvit. Tato podívaná na sluneční svit odrá- žející se od vodní hladiny a měnící se úhel dopadu slunečních paprsků se ve mně hluboce emočně zapsaly.“ Když mu bylo 19 let, přestěhoval se Steven Holl do Říma a několik měsíců bydlel v ulici za Panteonem. „Zážitek světla z  kruhovitého otvoru uvnitř kupo- le byl úchvatný. I  v  kontextu Říma s veškerou jeho působivou architek- turou je atmosféra tohoto místa, jež se neustále mění díky dennímu svět- lu, jedinečná. Kdykoli se dostanu do Říma, vždy se tam vracím a mám ho moc rád.” Pro Stevena Holla není denní světlo pouze prostředkem tvorby atmosfé- ry v  jeho budovách a  obohacením smyslového vnímání jejich uživatelů – „Máme sklon psychologickou sílu a  zdravotní aspekty osvětlení pod- ceňovat, zejména v naší společnosti, jež je často poháněna komerčnějšími cíli. Úlohou nás, architektů, je na tyto aspekty upozorňovat a  připo- mínat klientům a všem odborníkům, kteří se na návrhu stavby v  dnešní době podílejí, psychologický a biolo- gický význam světla.“ Steven Holl se ve všech svých návr- zích potýká s výzvou přinášet světlo do míst, kde se většinou nevyskytu- je. „Velmi mi záleží na tom, aby byly všechny místnosti přirozeně osvět- lené. Ať už navrhujeme nemocniční pokoj, konferenční místnost v  kan- celáři nebo galerii, denní světlo je pro všechny tyto prostory důležité. I uvnitř budovy musíte mít možnost vnímat, jak den plyne, a vidět zapa- dat slunce.“ V  New Yorku, tedy ve městě, kde dnes Holl žije a pracuje, to není vždy samozřejmé. „New York má denního světla nedostatek. Výškové věžové budovy jsou příliš vysoké a jsou pří- liš blízko u sebe.“ Jednou z pozoru- hodných výjimek je budova, ve které sídlí kancelář Stevena Holla. Firma sídlí v jedenáctém patře dvanáctipa- trové průmyslové budovy z 19. sto- letí (jež nepostrádá tovární komín) v  sousedství Hudson Yards, největ- šího projektu městské revitalizace na Manhattanu. „Koupili jsme si toto podlaží, protože má denní osvětlení ze všech čtyř stran. Jen se podívejte na tyto světelné efekty,“ říká Holl a ukazuje na stěnu vedle starého oce- lí orámovaného okna v konferenční místnosti. „Jen se podívejte na tuto hru světla přicházejícího z  různých směrů, na vrstvení a pak na struktu- ru skla. Některé ze skleněných tabulí jsou velmi staré, takže světlo zakři- vují a  různě lámou. Pamatuji si, že se mě kdysi někdo zeptal, jaký mám oblíbený materiál, a já řekl – světlo. Když zde sedíte a pozorujete přichá- zející světlo, pochopíte proč.” Intenzita poráží velikost Chladný kontrast mezi jejími hrubý- mi cihlovými zdmi a  reflexními zavěšenými fasádami zároveň do- konale symbolizuje Hollův postoj. „Architektura je umění. Pro mě to není firemní činnost. Nelíbí se mi korporátní architektura.“1 To je důvodem, proč Steven Holl nevidí smysl v rozšiřování své kanceláře – právě naopak. „Stanovil jsem si limit čtyřiačtyřicet lidí v  kanceláři. Před pěti lety jsme měli čtyřiašedesát lidí, ale bylo to příliš mnoho. Uvědomil jsem si, že trávím příliš mnoho času otázkami řízení a  dohadováním se s lidmi. A víte co? I se čtyřiačtyřiceti zaměstnanci jsme vytvořili největší mrakodrap, jaký lze v Číně postavit. Na druhou stranu nám však ome- zená velikost kanceláře umožňuje soustředit se na detaily a materiály, abychom zajistili, že budou přesně takové, jaké chceme.“ Občas se dokonce stává, že musí Ste- ven Holl odmítat zakázky, aby mohl S t e v e n H o l l Narodil se v roce 1947 v Bremertonu ve státě Washington. Absolvoval na Washingtonské univerzitě a věnoval se studiím architektury v Římě v roce 1970. V roce 1976 byl členem Architektonického spolku v Londýně a v New Yorku založil firmu Steven Holl Architects. Od roku 1981 Holl učí na Kolumbijské univerzitě v New Yorku, kde má v současné době funkci stálého profesora na magisterském studiu architektury a projektování (GSAPP). Vedle dalších cen získal v roce 2014 cenu Praemium Imperiale, v roce 2012 zlatou medaili AIA a ocenění Daylight Award 2016 Nadací VELUX za denní osvětlení v architektuře. Vedle své architektonické práce je Holl autorem řady publikací, jež vznikly během jeho profesní dráhy, např. Anchoring (1989), Intertwining (1996), Parallax (2000), Luminosity/Porosity (2006), Architecture Spoken (2007), Urbanisms: Working with Doubt (2009), Color Light Time (2012) a Urban Hopes (2013).

http://www.floowie.com/sk/citaj/asbcz-2017-velux/

14 Profil ASB #speciál svoji kancelář udržet malou. „Není to pravidelně, ale občas se to stává. Za- jímají mne inspirativní prostory, tře- ba v městské zástavbě ve velkoměstě. Když mne pak někdo požádá, abych navrhl jednoúčelovou výškovou bu- dovu v příměstské lokalitě, odmítnu to. Na to, abych ji dělal kvůli peně- zům, mám architekturu až příliš rád. A  ne každá zakázka, která se vám nabízí, bude mít šanci, aby se stala architekturou.“ Proto, aby své návrhy proměnil ve skutečnost, se Steven Holl spoléhá na tým osobně vybraných zaměst- nanců. „Tihle lidé jsou geniální. Mám veliké štěstí – protože každý rok učím architekturu na Kolum- bijské univerzitě dvanáct studentů. Každý rok si z nich nakonec vyberu nejlepšího studenta a nabídnu mu/jí práci v kanceláři. Nejméně deset ze čtyřiačtyřiceti lidí, se kterými zde momentálně pracuji, bylo mými stu- denty.“ A  právě vynalézavost je též rysem, který Steven Holl od svých spolu- pracovníků očekává. „Nesmějí se bát a musejí být tvořivými génii, pokud chceme při každé práci na projektu posouvat hranice. S  veškerým re- spektem vůči pragmatikům – jsou zapotřebí i jiné přístupy k tvořivému procesu. Nikdy nezkusíte nevyzkou- šené, pokud přemýšlíte jen pragma- ticky a objektivně.” Jedním z takových „nebojácných gé- niů“jeMatthiasSchulerzespolečnost Transsolar, s  nímž Holl spolupraco- val na všech projektech během uply- nulých deseti let. „Čerpáme mnoho z Matthiase a jeho posedlosti co mož- ná nejlepšími ekologickými řešení- mi budovy – ať už jde o geotermální a solární energii, nebo o konstrukci a volbu materiálů. Kdykoli je to mož- né, snažím se ho co nejdříve zapojit do procesu navrhování.“ Aktuálně spolupracují na návrhu knihovny v  Malawi. „Oslovil jsem Matthiase ještě dřív, než jsme znali pozemek, a  zeptal jsem se ho: ‚Co bys udělal, kdybys měl ideální pozemek bez ja- kýchkoli omezení a byl bys požádán, abys navrhl knihovnu o 60,000 čtve- rečních stopách? Kde bys začal?‘ A on přišel se skicou křivočaré střešní Steven Holl většinu skic k návrhům kreslí sám. Steven Holl, Galerie Kiasma, Finsko.

http://www.floowie.com/sk/citaj/asbcz-2017-velux/

15 Architektura Stevena Holla ASB #speciál konstrukce, jež dokonale využívá od- ražené světlo uvnitř a  v  maximální míře zachycuje solární energii. Celý návrh knihovny je v podstatě založe- ný na energii a světle.” Spojení ruky a mysli Steven Holl většinu skic k  návrhům kreslí sám. K  dnešnímu dni jich má desetitisíce; všechny jsou pečlivě za- řazené a uložené v krabicích. Všechny vytvořil pomocí tužky a akvarelových barev do skicáků svázaných spirálou, v jednotné velikosti 5 × 7 palců. Malé malby jsou současně konceptuální i prostorové. Ačkoli někdy bývají hra- vě vágní, zachycují ideu, která bude motorem návrhu celého projektu. „Myslím si, že na začátku projektu musíte určitým způsobem spojit mysl a  ruku. Tento impulz, který projekt začne, je něčím, co emočně cítíte i in- telektuálně vnímáte. Skica konceptu provedená akvarelem je dokonalým způsobem, jak začít.”2 Steven Holl si takto často načrtne dvacet až třicet různých konceptů, než se pro jeden z nich rozhodne. „Nemám klid, dokud nedám konceptu podobu. Jakmile jsem se však rozhodl, držím se roz- hodnutí a  celý tým pracuje na tom, aby jej posílil.“3 Spolu s  původním konceptem každého projektu získá- vají počáteční impulz z akvarelových náčrtů Stevena Holla i  četné kon- strukční prvky. „Potřebuji si neustá- le kreslit, abych mohl proces stavby usměrňovat. Koneckonců mám celý tým spolupracovníků, kteří se musí se mnou pohybovat stejným směrem.“ Vedle akvarelových skic je druhou důležitou konstantou v práci Stevena Holla používání proporční soustavy zlatého řezu. Celých 40 let byly jeho návrhy založeny na Fibonacciho po- sloupnosti a poměru 1:1.618. „Tento poměr máme v krvi a v kostech, kde udává například délku jednotlivých kloubů našich prstů. Najdete jej na schránce loděnky hlubinné, na bo- rové šišce, a  dokonce i  ve spirálách slunečního větru. Pro mne předsta- vuje nástroj přesného vyladění. Ni- kdy s  ním nezačínám, ale zapracuji jej v průběhu procesu tvorby návrhu, abych uvedl jednotlivé prvky a otvo- ry v budově do rovnováhy. Proporce jsou v  architektuře velmi důležité. Bohužel, v  naší době počítačových návrhů, jež jsou ve své podstatě bez měřítka, jsou často zanedbávané.“ Zážitek prostoru Dualismus nápadů a  fenoménů byl ústředním tématem už v  Platóno- vě filosofii a  zabývá se jím i  Steven Holl. Nedává však přednost žádné ze stran oproti té druhé. Naopak říká, že „opravdovou zkouškou architek- tury je fenomén těla pohybujícího se prostory, jež lze vnímat smysly a cítit bez ohledu na porozumění konceptu architekta a jeho filosofii.“7 Na dru- hou stranu zdůrazňuje význam silné myšlenky, z  níž musí každý návrh vycházet. „Rozhodně věřím v  ná- pady, jež jsou motorem návrhu a jež mne odlišují od lidí, kteří předstíra- jí, že jsou fenomenologové.”8 Steven Holl čerpá řadu svých nápadů z textů Maurice Merleau-Pontyho, Henriho Bergsona, Petera Sloterdijka a  dal- ších filosofů. „Převádění těchto my- šlenek do architektury není snadné a vyžaduje spoustu práce. Ale ve fi- losofickém ukotvení našeho oboru je bohatý potenciál. Můžeme sice chá- pat podstatu filosofických děl, ale ar- chitektura ji může zrealizovat. Není to jen akademické přirovnání, proto- že skutečnou zkouškou architektury je a vždy bude, když budovou projde malé dítě a pochopí ji.“ Steven Holl je přesvědčen, že k tomu, aby mohl člověk posuzovat budovy, musí je nejprve sám zakusit, musí si jimi projít a vnímat je všemi smysly. „Fenomenologické vlastnosti prosto- ru, jeho světlo a akustika, překrývají- cí se perspektivy a detaily „tvoří sku- tečný zážitek architektury. Není to něco, co můžete reprodukovat v ča- sopise.“ A zároveň jsou to právě smy- slové a haptické kvality, díky kterým budovy mohou přetrvat. „Navštívíte- li například budovy Le Corbusiera, užasnete nad tím, jak působí zacho- vale. Jejich detaily jsou hrubé a  sa- mozřejmě je tam pohledový beton, ale přesto vypadají fantasticky. My- slím si, že problémem dnešní doby je, že spolu se zvětšující se velikostí ar- chitektonických kanceláří si neově- řujeme, jaké budovy doopravdy jsou. Spíše než zájem o hezké obrázky, kte- ré jsou po dokončení stavby ve středu pozornosti, by se architekti měli do svých budov za pár let vrátit, aby vi- děli, co se v nich odehrálo.“ Pro Stevena Holla je důležité, že osu- dy svých budov sleduje v delším časo- vém horizontu. „Vždy jsem říkával, že moje budovy jsou mými dětmi. Mám nyní dceru, které je rok a půl, tak už tento příměr příliš nepoužívám. Ale stále se do svých budov pravidelně vracím. Kapli Sv. Ignáce v  Seattlu jsem navštívil asi dvanáctkrát nebo třináctkrát9 a nedávno jsem byl v Mu- zeu Kiasma v Helsinkách, které jsem postavil před téměř dvaceti lety.10 Bylo částečně zrenovováno a  stále skvěle slouží; je to společensky ak- tivní místo, místo plné přirozeného světla. Myslím, že toto je odkaz, který bych za sebou chtěl zanechat – budo- vy, které přetrvají řadu let v budouc- nu, a i přes opotřebení ustojí zkoušku času. To je vlastně ta nejúžasnější věc, kterou můžete jako architekt udělat.” Poznámky 1. Q&A: Steven Holl – Point of View. Rozhovor s Martinem C. Pedersenem, Metropolis Magazine, 20. března 2013. www. metropolismag.com/Point-of-View/ March-2013/Q-A-Steven-Holl/ 2. Steven Holl v dokumentu 110, GA. Citace z Robert McCarter: Steven Holl. Phaidon Press 2015, str. 329 3. Concepts and Melodies. Steven Holl v rozhovoru se Solem Madrilejosem, Juanem Carlosem Sanchem a Antónem Garcíou Abrilem. El Croquis 172/2014, str. 9 ff. 4. Concepts and Melodies. Steven Holl v rozhovoru se Solem Madrilejosem, Juanem Carlosem Sanchem a Antónem Garcíou Abrilem. El Croquis 172/2014, str. 9 ff. 5. www.stevenholl.com/projects/daeyang- gallery-and-house 6. Steven Holl on Designing Houses. Rozhovor s Josephinou Minutillovou, Architectural Digest, 31. prosince 2011. www.architecturaldigest.com/story/ architect-steven-holl-interview-article 7. Thought, Matter and Experience. Steven Holl v rozhovoru s Juhaniem Pallasmaaem. El Croquis 108/2002, p. 7 ff. 8. Steven Holl v rozhovoru s Emanuelem Petitem, Architectural Review, 6. března 2013. www.architectural-review.com/rethink/ interview-steven-holl/8643400.article 9. www.stevenholl.com/projects/st-ignatius-chapel 10. www.stevenholl.com/projects/kiasma-museum? Originál článku byl publikován v časopise Daylight and Architecture č. 27, jaro 2017. Vydává VELUX Group. Pracovní stůl v Hollově ateliéru. „Toužíme po architektuře, jež bude intuitivní, spíše než založená na zkušenosti, jež bude mít hloubku, spíše než šířku. Toužíme po architektuře, jež bude inspirativní pro duši.”

http://www.floowie.com/sk/citaj/asbcz-2017-velux/

16 Realizace ASB #speciál STEVEN HOLL ARCHITECTS Povodeň, která vám způsobí škodu za osm set milionů dolarů, můžete brát jako katastrofu. Iowská univerzita ji ale pochopila jako výzvu. Jedním z výsledků je i nová Budova vizuálních umění (Visual Arts Building). IOWA CITY TEXT: KORINA KRCHNIAKOVÁ, FOTO: IWAN BAAN, CHRIS MCVOY, ERIC DEAN, DOKUMENTACE: STEVEN HOLL ARCHITECTS Budova vizuálních umění Iowské univerzity

http://www.floowie.com/sk/citaj/asbcz-2017-velux/

17 Budova vizuálních umění Iowské univerzity ASB #speciál

http://www.floowie.com/sk/citaj/asbcz-2017-velux/

18 Realizace ASB #speciál Iowská univerzita (University of Iowa) je mezi architekty všeobecně známá jako patron kvalitní architektury. V je- jím areálu postavili ikonické budovy někteří architekti světového jména (například Frank Gehry). Areálem uni- verzity se však vine řeka Iowa, která se v  červnu roku 2008 při rozsáhlé povodni vylila z břehů a těžce poško- dila dvacet budov. Jednou z těch, kte- ré živlu podlehly úplně, byla původní budova vizuálních umění, postavená v roce 1936. Vysoká škola zmobilizova- la síly a objekty začala rekonstruovat a nahrazovat. Na projekt nové Budovy vizuálních umění vypsala soutěž, kterou vyhrá- la architektonická kancelář Steve- na Holla. Byla to zajímavá situace. Steven Holl už totiž jednu budovu Situace Court of light: diagram vyznačující světelné a ventilační průniky do budovy. Foto: Iwan Baan Foto: Chris McVoy Nová budova Visual Arts komunikuje s původní (taktéž od Steven Holl Architects). Styk materiálů: průsvitné panely a perforované fasádní desky

http://www.floowie.com/sk/citaj/asbcz-2017-velux/

19 Budova vizuálních umění Iowské univerzity ASB #speciál v Iowě postavenou má, a to jen neda- leko – napříč přes trávník. Západní budova umění, tzv. Art Building West, s  knihovnou a  horizontálním křídlem nad malým jezírkem, je už od otevře- ní v roce 2006 lákadlem pro studenty z celé univerzity (a výhercem nejedné ceny). Steven Holl chtěl novou budo- vu opticky, fyzicky i vztahově propojit s tou původní. Proto je pohyb z jedné budovy do dru- hé plynulý a tam, kde je v původním projektu konceptem „horizontální po- rozita“, v novém se uplatňuje koncept vertikálních výřezů. Pointa je v komunikaci Nové sídlo vizuálních umění slouží tis- kařům, sochařům, grafickému designu, fotografům, malířům, šperkařům či tvůrcům keramiky – sídlí v  něm tedy Půdorys 1. nadzemního podlaží Půdorys 2. nadzemního podlaží Foto: Iwan Baan Večer budova odhaluje nový rozměr – okna ukrytá za perforovanou fasádou.

http://www.floowie.com/sk/citaj/asbcz-2017-velux/

20 Realizace ASB #speciál nesmírné množství talentů. Architekti rozpoznali potenciál mladých kreativců v jedné budově a navrhli ji do poslední- ho detailu tak, aby podněcovala chuť studentů vzájemně komunikovat. Ne- najdete tu žádné dlouhé, úzké korido- ry. Centrem dění je velké atrium, kam ústí učebny a ateliéry ze všech podlaží. Schodiště též nejsou jen pohybovou tepnou. Často jsou ukončena velkou podestou se sedacím nábytkem, aby podporovala neformální setkávání. Krása světla Pro objekt plný ateliérů je samozřej- mě podstatné světlo. Architekti tedy neváhali a  tam, kde interiéry potře- bovaly přísun většího množství slu- nečních paprsků, vybrali z hmoty zdí měkké lichoběžníkové objemy. Čtyři poschodí budovy potom vzájemně „poposunovali” a  vytvořili tak plejá- du zákoutí, balkonů a  teras, kam se může soustředit studentský život. Promyšlený je i přísun světla fasádami Foto: Eric Dean Podélný řez Hmotové odskoky vytvářejí příjemnou vizuální hru.

http://www.floowie.com/sk/citaj/asbcz-2017-velux/

21 Budova vizuálních umění Iowské univerzity ASB #speciál budov – na severovýchodní najdete okna roztroušená po zdi, na jihu a zá- padě jsou ukryta pod jemným perfo- rovaným fasádním obkladem. Takto mají obě části vždy dostatek světla, ale jihozápadní se nepřehřívá. Když si mladí umělci chtějí vyzkoušet tvorbu pod holým nebem, stačí, aby vyšli na zelenou střechu, kde mají připraven otevřený ateliér. Interiér má velmi prostou barevnou koncepci: bílá plus šedá. Podlahy z li- tého betonu a bílé stěny však občas doplní světlé dřevo mobiliáře. Stínicí prvky fasády se uvnitř objevují jako zábradlí některých schodišť. Vnější barevnost je taktéž svěží a  jasná – šedé desky se střídají s rastrem prů- svitných fasádních lamel. Celý pro- jekt působí zvenčí i zevnitř příjemně étericky. Tam se dobře studuje i  po probděné noci. VISUAL ARTS BUILDING Místo: Iowa City, USA Klient: University of Iowa Architekt: Steven Holl Architects Partneři: BNIM Architects Konstrukční řešení: Buro Happold, Structural Engineering Associates Celková podlahová plocha: 11 700 m2 Severozápadní pohled s přiznanými okenními otvory Bílé pozadí umocňuje jas přirozeného osvětlení v ateliérech. Foto: Iwan Baan Pro objekt plný ateliérů je samozřejmě podstatné světlo.

http://www.floowie.com/sk/citaj/asbcz-2017-velux/

22 Realizace ASB #speciál „Stromy vyrůstají ze země, jsou k tomu předurčeny. Domy byly postaveny a stojí díky úsilí a péči člověka. Nevřeňský hlubinný důl vznikl kdysi dávno, aby lidem přinesl užitek z kaolinu. Lidé, starý důl, domy a stromy spoluvytváří paměť tohoto jedinečného místa. O paměť je třeba pečovat, protože bez ní člověk ztrácí svou identitu, ztrácí sebe.“ Jakub Chvojka NEVŘEŇ TEXT: TEREZA JANIŠOVÁ, FOTO: MARTIN MATULA Paměť místa

http://www.floowie.com/sk/citaj/asbcz-2017-velux/

23 Paměť místa ASB #speciál

http://www.floowie.com/sk/citaj/asbcz-2017-velux/

24 Realizace ASB #speciál Elegantní dřevěné nosníky v interiéru Výraz kaolin pochází z čínštiny. Kao-ling tchu znamená „hlína z Vysokého kop- ce“ a je hlavní ingrediencí porcelánu. Zdroje bílé horniny ale najdete i v naší české kotlině. Například v  malé ves- ničce u Plzně zvané Nevřeň. Na místě vyhořelé hospody a hasičské zbrojni- ce tu vznikla ojedinělá ukázka součas- né architektury, která sdružuje místní komunitu. V přirozeném těžišti obce, která nemá kostel, postavili Nevřeňští nové centrum, kam můžete přijít, pro- hlédnout si expozici kaolinu, setkat se s lidmi nebo vzít děti na maškarní bál. Dominantní silueta „Dům vyrůstá ze země a  vytváří du- tinu, která poskytuje lidem potřeb- né zázemí. Příroda vytváří jeskyně, člověk důlní činností vytváří doly – v  obou případech se jedná o  duti- ny pod povrchem Země,“ říká archi- tekt a jeden z autorů projektu Jakub Chvojka. Nevřeňské centrum Caoli- num je podle jeho slov dutinou upro- střed vesnice, která odkazuje k místní tradici hlubinné těžby kaolinu v  19. století. Unikátní kaolinový důl se v Ne- vřeni dochoval dodnes. Místní lidé chtějí tento podzemní labyrint zčásti zabezpečit a  zpřístupnit veřejnosti. Nové centrum je první etapou tohoto velkorysého záměru. Dům je postaven na tradičním ven- kovském půdorysu, na dlouhém ob- délníku o rozměrech 37 × 11 m. Hmota Díky otevření sálu přirozenému hornímu světlu získal prostor velkoryse éterického ducha. Kryté zápraží vytváří prostor venkovní části expozice.

http://www.floowie.com/sk/citaj/asbcz-2017-velux/

25 Paměť místa ASB #speciál Podél hřbetu střechy navrhli autoři projektu pás nenápadných střešních oken. je podélná s  převýšenou sedlovou střechou a výraznými štítovými zdmi. Strmá střecha a štíty přinášejí domi- nantní siluetu v obrazu obce. Štítové stěny jsou vytvořeny jako přiznané betonové monolity, které v  sobě ukrývají vysoké komíny. Na hlavní průčelí hasičské zbrojnice byla osa- zena nová socha svatého Floriána, na kterou se místní lidé složili ve veřej- né sbírce. Tvarování prostoru světlem Do hlavního veřejného prostoru je ob- jekt maximálně otevřen formou kryté- ho zápraží s prosklenou stěnou. Tento prostor umožňuje umístění venkovní, stále přístupné expozice a  ochranu pro návštěvníky před rozmary počasí. Jádrem domu je převýšený, víceúče- lový sál. Kromě expozice o těžbě kao- linu je jeho další hlavní funkcí možnost pořádání společenských, kulturních a  vzdělávacích akcí. Přiznaná kon- strukce z dřevěných lepených vazníků je výrazným prvkem, který určuje ráz originálně řešeného interiéru. Podél hřbetu střechy navrhli autoři projek- tu pás nenápadných střešních oken umístěných mezi jednotlivými vazníky. Díky otevření sálu přirozenému horní- mu světlu získal prostor velkoryse éte- rického ducha. Kaolinové centrum tak obstojně supluje chybějící svatostá- nek. Je jakousi malou moderní „svaty- ní“ místní kultury, tradic a života. Centrum Caolinum Architekti: Jakub Chvojka, Radek Dragoun Vize: Michal Stavař Hlavní inženýr: Tomáš Fuit Socha sv. Floriána: Jaroslav Veselák Generální dodavatel: Stama prima, s. r. o., Plzeň Lepené nosníky: Haas Fertigbau Chanovice Ocenění: Grand Prix architektů 2015, kategorie novostavba, finalista Ceny klubu za starou Prahu 2016 (2. místo) Střešní okna: Velux Projekt: 2012 Realizace: 2014 Nová architektura uprostřed vesnice odkazuje k místní tradici hlubinné těžby kaolinu. Půdorys Řez

http://www.floowie.com/sk/citaj/asbcz-2017-velux/

26 Realizace ASB #speciál MVRDV Knihovní čtvrť v holandském městě Spijkenisse vznikla díky reakci na potřebu nového bydlení a na příležitost zkombinovat funkci obytnou a společenskou. Nové bytové domy navrhli architekti ze studia MVRDV s tradičně strmými střechami. Odkaz minulosti ovšem do svého projektu vložili s citem pro současnost, bez zbytečné nostalgie. SPIJKENISSE, HOLANDSKO TEXT: TEREZA JANIŠOVÁ, FOTO: DARIA SCAGLIOLA, JEROENMUSCH, MVRDV, VELUX Čtvrť knihomolů

http://www.floowie.com/sk/citaj/asbcz-2017-velux/

27 Čtvrť knihomolů ASB #speciál

http://www.floowie.com/sk/citaj/asbcz-2017-velux/

28 Realizace ASB #speciál Prostor mezi stavbami se podobá tradiční návsi. Cihly pokrývají v nové čtvrti vše, od chodníků a  zdí až po střechy. Stav- by jsou uspořádány tak, aby vytvo- řily prostor podobný tradiční návsi. Cihlové čtvrti dominuje „Hora knih“. Elegantní, prosklená hmota knihovny je viditelná ze všech stran, zejména z  přilehlého tržního náměstí. Kromě knihovny najdeme v prosklené budo- vě také centrum životního prostředí, šachový klub, posluchárny a zasedací místnosti, komerční i  maloobchodní prostory. Exteriér knihovny evokuje svým tvarem a  povahou tradiční ho- landskou farmu. Připomíná tak země- dělskou minulost Spijkenisse, které se během posledních čtyřiceti let pře- měnilo z malého zemědělského měs- tečka v moderní město. Knihovna pod širým nebem Kumulace různorodého programu knihovny se odráží v  pyramidální struktuře budovy. Jednotlivá poscho- dí s  knihami jsou propojena širokým schodištěm, které tvoří plynulou ces- tu kolem celé knižní hory o délce 480 metrů. Trasa vede až na vrchol, kde ná- vštěvníky čeká restaurace a panorama- tický výhled na celé město. Skleněná schránka vytváří dojem knihovny pod širým nebem. Klimatizaci byste zde hledali jen těžko. V létě zajišťuje pří- jemné vnitřní klima přirozená ventilace a sluneční clony, v zimě zachovává tep- lotu podlahové vytápění a dvojité sklo. Minulost bez nostalgie Vybudování knihovny a  nové obytné čtvrti je součástí širšího plánu posíle- ní a zintenzivnění života v centru Spij- kenisse. Hlavním motivem konceptu nového souboru jsou domy abstrakt- ně evokující místní tradiční typologii a motto „současnost místo nostalgic- ké repliky“. Obytná a  knihovní část jsou vzájemně propojeny materiálo- vým laděním, společnými veřejnými prostory a  technologiemi ohledupl- nými k  životnímu prostředí. Součástí projektu je také vyznačení míst pů- vodních domů, které byly v  šedesá- tých letech strženy. Na náměstí tak můžeme vidět podobu starého centra. To se nyní proměnilo v centrum nové, které bez nostalgie ctí svoji minulost. Pyramidální interiér Cihly pokrývají vše, od chodníků a zdí až po střechy.

http://www.floowie.com/sk/citaj/asbcz-2017-velux/

29 Čtvrť knihomolů ASB #speciál Odkaz minulosti vložili architekti do projektu s citem pro současnost. Library Quarter Místo: Spijkenisse, Holandsko Architekti: MVRDV, Winy Maas, Jacob van Rijs, Nathalie de Vries, Fokke Moerel, Arjen Ketting Generální dodavatel: VORM bouw Střešní okna: Velux Realizace: 2013 Nové domy abstraktně evokují místní tradiční typologii. Řez knihovnou Pohled na náměstí Situace

http://www.floowie.com/sk/citaj/asbcz-2017-velux/

30 Realizace ASB #speciál

http://www.floowie.com/sk/citaj/asbcz-2017-velux/

31 Vidět děti ASB #speciál DOMYJINAK Náhrdelník měst a vesnic, obepínající hlavní město z těsného soužití s metropolí dílem těží a dílem trpí: takové sousedství přináší mnoho nových rezidentů, stavební boom různé kvality a všechny problémy s tím související. Úvaly u Prahy TEXT: MATEJ ŠIŠOLÁK, FOTO: JAROSLAV KVÍZ Vidět děti

http://www.floowie.com/sk/citaj/asbcz-2017-velux/

32 Realizace ASB #speciál Jednotlivé hmoty objektu respektují pomyslnou severní linii uliční čáry, jižním směrem se kompozice rozvíjí do prostorů s atriovým charakterem. Ve střeše prořezané světlíky přivádějí přirozené světlo až do hloubky dispozice a to za každého počasí či denní doby. Atria jsou částečně ohraničena střešními pergolami, hrací plochy v atriích jsou zpevněny a s odolným dřevěným povrchem. Nápor na nedostatečnou infrastruktu- ru zvládají tyto obce a města různě. Tu s lepším, tu s horším výsledkem. Ne- dostatek míst ve školkách a  školách patří mezi problémy, s nimiž se potý- ká téměř každé z těchto měst. Přitom právě školky a školy jsou instituce, je- jichž využití se dá plánovat několik let předem. I Úvaly u Prahy stály před stejným pro- blémem. Při hledání využití pro trans- formované území bývalého cukrovaru zazněl návrh pro výstavbu školky, kte- rá by kapacitně i geograficky doplnila stávající předškolská zařízení ve měs- tě. Dvě mouchy jednou ranou, dalo by se říci… Úvaly u Prahy se nachází východně od Prahy směrem na Český Brod, v členi- tém terénu v sousedství lesa Vidrho- lec na severozápadě a Škvorecké obo- ry na jihozápadě. Přestože převážná část výstavby je situována na sever, západ a  jih, centrem města zůstává náměstí Arnošta z  Pardubic (dříve M. Majerové), nacházející se směrem východním, v  podstatě na kraji měs- ta u  lesa Vinice. Město je rozděleno velmi frekventovanou železniční tratí a silnicí I. třídy (kolínská). Řešené území se nachází ve východní části města – rohový pozemek svíraný ulicemi Bulharská a Rumunská. V této části se nachází převážně nevyužíva- né průmyslové objekty a  ze západu navazují rodinné domy se zahradami. Jednoduchost a účelnost Ideou řešení byla stavba přízemní bez- bariérové stavby, zapadající do okolní- ho prostředí s  objekty individuálního bydlení, členící pozemek na jednotlivá prostranství, propojující interiér stav- by s exteriérem přírodního prostředí, umožňující volný pohyb dětí. Základní myšlenkou bylo vytvoření přehledné- ho a  vysoce variabilní prostorového konceptu jednotlivých bloků s dětský- mi třídami, které je možno seskupovat Koncept stavby se opírá o kompozici vzájemně posunutých pravidelných geometrických bloků, prořezaných atrii a střešními světlíky, reprezentujících jednotlivé funkční celky stavby.

http://www.floowie.com/sk/citaj/asbcz-2017-velux/

33 Vidět děti ASB #speciál Fasáda obvodových stěn je tvořena vystupujícími dřevěnými lamelami různých barev. Barvy jsou rozděleny dle oddělení a usnadňují dětem orientaci. MATEŘSKÁ ŠKOLA CUKROVAR Místo: Úvaly u Prahy Architekt: DOMYJINAK architektonická kancelář Autor: doc. Ing. arch. Petr Šikola, Ph.D. Spoluautoři: Ing. arch. Ing. Jan Černoch, Ing. arch. Tereza Lemperová Generální projektant: DOMYJINAK architektonická kancelář Klient: město Úvaly Uživatel: město Úvaly Zastavěná plocha: 680 m2 Užitná plocha: 450 m2 Realizace: 2015 Půdorys Použité barvy usnadňují orientaci malých předškoláků v exteriéru i interiéru. do etapových celků, které jsou schop- né fungovat samostatně, a ke kterým je možné připojit blok společné kuchyně. Koncept stavby se opírá o  kompozici vzájemně posunutých pravidelných geometrických bloků, prořezaných atrii a střešnímisvětlíky,reprezentujícíchjed- notlivé funkční celky stavby. Jednotlivé hmoty objektu respektují pomyslnou severní linii uliční čáry, jižním směrem se kompozice rozvíjí do prostorů s atri- ovým charakterem. Hmoty jsou vzájem- něposunutytak,abyposkytovalyideální provozní podmínky pro jednotlivé třídy a také respektovaly okolní zástavbu. Vnitřní členění Dispoziční řešení protáhlého objektu počítá, kromě zmíněné bezbariérovosti a  jednoduché komunikace, i  s  prvkem bezpečnosti. Každá třída má svůj vlast- ní vstup, zázemí je částečně společné vždy pro dva sousední bloky. Nosnou myšlenkou návrhu jsou atria, která po- skytují polouzavřený prostor pro kaž- dou jednotlivou třídu. Zde se mohou děti z  jedné třídy volně pod dozorem učitelky pohybovat ve své „komunitě“ – rozšíření vnitřního prostoru třídy smě- rem ven. Z atrií pak mají děti přístup pří- mo na společnou zahradu, která je ori- entována do jižní části pozemku. Velkou důležitost zde má denní světlo: archi- tekti se snažili o co největší prosvětlení objektu a to nejen pomocí transparent- ních fasádních ploch. Ve střeše jsou prořezány čtvercové světlíky, které prosvětlují interiér dál do hloubky. Vzhledem k nerovnoměrnému demo- grafickému vývoji je nutné uvažovat i o jiném využití objektů v době, kdy se do MŠ nebude hlásit tolik dětí. Jednotlivá oddělení MŠ je možno při- způsobit novému využití komerčního i  nekomerčního charakteru. Možnost i využití jako denní stacionář pro dů- chodce, zájmové kroužky pro větší děti nebo pořádání kulturních akcí. C V D O M Y J I N A K Architektonická kancelář DOMYJINAK byla založena v roce 2009. Získala řadu významných ocenění v architektonic- kých soutěžích, její projekty jsou často publikovány v českých i zahraničních médiích, její práce jsou zastoupeny i ve sbírkách významných institucí. Architektonická kancelář DOMYJINAK je zaměřena na komplexní provádění architektonických a technických pro- jektů staveb. Rozsah činnosti zahrnuje novostavby i rekonstrukce, jednotlivé objekty i soubory staveb, až po nová náměstí či městské čtvrti.

http://www.floowie.com/sk/citaj/asbcz-2017-velux/

34 Realizace ASB #speciál

http://www.floowie.com/sk/citaj/asbcz-2017-velux/

35 Bubbletecture H ASB #speciál SHUHEI ENDO U architektury Bubbletecture H jsem si vzpomněl na slova rakouského umělce Friedensreicha Hundertwassera, že „rovná čára v přírodě neexistuje“. Podobně uvažoval i autor tohoto projektu – japonský architekt Shuhei Endo, který chtěl vytvořit kontaktní bod člověka s přírodou. Organickou součástí tohoto „kontaktu“ byla se svými výrobky i firma VELUX. SAYO-CHO, JAPONSKO TEXT: ĽUDOVÍT PETRÁNSKY, FOTO: YOSHIHARU MATSUMURA Bubbletecture H

http://www.floowie.com/sk/citaj/asbcz-2017-velux/

36 Realizace ASB #speciál Ekologické vzdělávací centrum a studijní prostor doslova symbolizuje organickou architekturu v Japonsku v jejím nejčistším provedení a je alternativou ke klasické „pravoúhlé“ architektuře. 1 2 3 4 5 6 7 11 10 10 10 9 8 8 Plan S=1/200 1 Entrance 2 Theater room 3 Stage 4 Library and information area 5 Workshop room 6 Office 7 Waiting room 8 Storage 9 Operating space for theater room 10 Lavatory 11 Courtyard Je až neuvěřitelné, s jakou systematič­ ností a  vytrvalostí zkoumají současní japonští architekti zmíněný kontaktní bod s  přírodou, jakož i  pojem „kolo­ běh přírody“. Od dob Kenza Tangeho se pokoušejí kombinovat avantgardní proudy s tradičním stavebním uměním Japonska, které vždy mělo úzký vztah k  přírodě. Bubbletecture H – ekolo­ gické vzdělávací centrum a  studijní prostor doslova symbolizuje organic­ kou architekturu v  Japonsku v  jejím nejčistším provedení a je alternativou ke klasické „pravoúhlé“ architektuře. „Spolu s investorem, čili prefekturou Hyogo, jsme se pro lidi, kteří zde žijí nebo navštíví toto místo, snažili zvý­ šit zájem o  globální environmentální problémy a  zároveň umožnit zblízka poznat různé přístupy, které může toto místo pro ekologické studium poskytnout,“ říká sedmapadesátiletý Shuhei Endo, který je v  současnosti profesorem na Graduate School of Kobe University a  hostujícím profe­ sorem na Northeastern University v Bostonu a Tianjin University v Číně. Tento zakladatel architektonické kan­ celáře Paramodern věří, že krajina má oproti architektuře stále dobrou pozi­ ci a vytváří vhodný koncept samotné modernity. „Protože jde o ekologické vzdělávací centrum, snažili jsme se v Bubbletecture H minimalizovat naše vizuální i ekologické dopady a zároveň přirozeně splynout s okolní krajinou.“ Tři bubliny v jedné Jak napovídá název projektu Bubble­ tecture H – jde o osmý projekt (v abe­ cedě je H osmé písmeno) na celém území, které je plné bublinových tva­ rů a  oblouků inspirovaných přírodou. S trochou nadsázky by se dal přirovnat k  obrovskému hlemýždi nebo houbě vytvořené matematickými a  technic­ kými postupy, které kombinují trojú­ helníkové části budovy do jedné, eko­ logicky šetrné organické konstrukce. Pojem „bubbletecture“ je neologismus pocházející od Shuhei Enda. Označuje „bublinovou texturu“ nebo „konstruk­ ci“, což vystihuje koncept návrhu vy­ cházející z  bionické architektury. Pro japonského architekta je důležitý pr­ vek, který by se dal nazvat „pěnivost“. Experimentuje přitom se způsoby, jak se bubliny různých velikostí spojují do nerovnoměrné sítě představující pěnu. „Bubbletecture H je projekt, který má existovat v souladu s přírodou, horami a stromy,“ zdůrazňuje Shuhei Endo. Prefektura Hyogo má převážně hor­ natý charakter a  samotné místo pro Bubbletecture se nachází asi dvě hodi­ ny autem od Ósaky, třetího největšího města v Japonsku. Stavba je umístěna na vrcholu kopce, z něhož je vidět se­ verníčástlesa.Skládásezetří„bublino­ vých křídel“ spojených do jedné stavby obsahující více funkcí – divadlo, knihov­ nu a velký studijní prostor. Ostatní části budovy – sklad, administrativa, lobby či Celková situace Funkční schéma 1. Vchod 2. Divadelní sál 3. Jeviště 4. Knihovna a informace 5. Místnost na workshopy 6. Kanceláře 7. Čekárna 8. Sklad 9. Zázemí pro divadlo 10. Toaleta 11. Nádvoří

http://www.floowie.com/sk/citaj/asbcz-2017-velux/

37 Bubbletecture H ASB #speciál Bionická konstrukce budovy Bubbletecture H je organická a přitom modulární, složená z trojúhelníkových částí, nosníků a polí. Severní pohled Bubbletecture H Místo: Sayo-cho, prefektura Hyogo, Japonsko Klient: prefektura Hyogo Architekt: Shuhei Endo, Architect Institute Projektový tým: Kengo Sasamoto, Aya Umemoto Realizace: 2008 Celková rozloha: 5 000 m2 Zastavěná plocha: 994 m2 toalety – se nacházejí v kruhových nebo čtvercových „buňkách“ zabudovaných do celkové stavby. Uprostřed budovy je vnitřní kruhové nádvoří. Divadlo a umě­ lecká díla se nacházejí na nejvyšším místě pozemku, zatímco knihovna leží na téže úrovni jako velký klobouk hou­ by spočívající na betonovém základě či „nožce“, kde je strojovna a vodní nádrž. Materiály a konstrukce Všechny materiály byly pečlivě vybí­ rány tak, aby chránily životní prostře­ dí, respektovaly princip udržitelnosti a ekologicky vyvážený přístup ke stav­ běmoderníchbudov.Použitémateriály jsou téměř bezúdržbové a zároveň od­ povídají modernímu přístupu k výstav­ bě a expresivní organické architektuře, jejíž vzhled se bude měnit s postupným splýváním centra s  okolní přírodou. Kromě zelené střechy se tu nacháze­ jí i  další ekologické prvky: v  jednom ze záhybů kovové střechy je nádrž na dešťovou vodu a je tu i čistička odpadní vody integrovaná do budovy. Bionická konstrukce budovy Bubble­ tecture H je organická a přitom modu­ lární, složená z trojúhelníkových částí, nosníků a polí. Stavba vypadá, jako by vystupovala z okolního terénu a plazila se po svahu jako živý organismus slože­ ný z rostoucích buněk. Prefabrikované trojúhelníkové ocelové desky s tloušť­ kou 1,2 mm tvoří „pokožku“, která vy­ padá jako punčocha obalující celou budovu. Ocel má záměrně zrezavělou povrchovou úpravu, která díky speciál­ nímu zpracování chrání budovu před další korozí, přičemž případné rezivění se už dále nešíří. Na jedné části střechy je položena i kamenná drť a mech, kte­ ré fungují jako izolace a  přizpůsobují vzhled stavby okolí. Tento prvek zdů­ razňuje ekologický cíl celého projektu (snížení emisí CO 2 , což se i  podařilo) a budově dodává jemnější vzhled, než jakjeu oceliobvyklé.Podocelovou„po­ kožkou“ byly jako střešní konstrukce použity nosníky z japonského cypřiše, které jsou zevnitř dobře viditelné, a to i se spoji ve tvaru hvězdy. Povrch šik­ mých stěn pod kupolemi byl vyztužen jednovrstvovou dřevěnou konstrukcí z cedrového dřeva. To vytváří lehkou, standardní a úspornou konstrukci. Denní osvětlení Kromě kruhových a  trojúhelníkových fasádních oken umístěných v šestiúhel­ níkových polích ve vrcholu střechy bylo do oken ve vnitřním nádvoří integrováno mnoho střešních oken VELUX. Výsled­ kemjesilnýarchitektonickývjem,protože střešní okna vypadají, jako by se vznášela v průhledném prostoru bez ohraničení. Střešní okna osazená ve skleněných po­ líchnádvoříosvětlujíi důmyslněvestavě­ néknihovníregálya harmonickyladís dře­ věným interiérem z japonského cedru. Zároveňnabízejípůsobivývýhleddokraji­ nya propojujítakvnitřekbudovys okolím. Stavba vypadá, jako by se plazila po svahu jako živý organismus složený z rostoucích buněk.

http://www.floowie.com/sk/citaj/asbcz-2017-velux/

38 Realizace ASB #speciál POLÁCH & BRAVENEC Bývalý jezuitský konvikt prošel v letech 2000–2004 rozsáhlou rekonstrukcí. Barokní budova byla přestavěna podle návrhu a projektu architektů Polácha, Fabiána a Bravence na Umělecké centrum UP v Olomouci. Po třinácti letech objekt stále žije a funguje, jak po stránce designu, tak z pohledu technického a funkčního. Olomoucké centrum umění je také zajímavou ukázkou kvalitní práce se světlem v interiéru. OLOMOUC TEXT: TEREZA JANIŠOVÁ, FOTO: PETR ZATLOUKAL, MARTIN MECNAROWSKI, ATELIER POLÁCH & BRAVENEC Dům umění

http://www.floowie.com/sk/citaj/asbcz-2017-velux/

39 Dům umění ASB #speciál

http://www.floowie.com/sk/citaj/asbcz-2017-velux/

40 Realizace ASB #speciál Uliční fasáda Učebna Autoři projektu se v návrhu dispozice snažili v co největší míře respektovat původní barokní formu. Jedním z klí- čových problémů rekonstrukce bylo vyvážení požadavků nového provozu. Výuka se specifickými požadavky jak na plochy jednotlivých učeben a kabi- netů, tak především na hygienu provo- zu s původní cennou barokní dispozicí, která by neměla být rekonstrukcí zne- hodnocena, stejně jako původní štu- kové a  kamenické detaily. Architekti se s touto výzvou úspěšně vypořádali. Citlivá rekonstrukce Součástí pozdně gotických městských fortifikací je takzvaná Židovská bran- ka. Projekt rekonstrukce zahrnoval také očištění gotických hmot od pří- stavby schodiště a vstupního prostoru do mezipatra. Vstup je vyřešen pří- stavbou schodiště přiznávající dobu svého vzniku, nekonkurující gotické památce. Obnova vnitřních i vnějších omítek byla provedena odborným re- staurátorským způsobem, včetně ote- vření všech původních středověkých špaletových oken. Ve všech podlažích objektu včetně suterénu byly zacho- vány klenby, dispozice je zbavena dodatečných příček a zazdívek, nově navržené příčky nutné k provozu jsou řešeny vestavbou v novodobých mate- riálech (sklo, dřevo) tak, aniž by rušily jednotu barokních prostor. Jsou sou- středěny převážně do středního křídla nového konviktu a dále do plochostro- pých prostor třetího podlaží. Nezbyt- né hygienické zázemí včetně vertikál- ních komunikací je soustředěno do dvou uzlů, kde je vždy vybrán jeden modul klenby. Takto vzniklý prostor je intenzivně využit i díky přepatrování, které umožnily dostatečné konstrukč- ní výšky jednotlivých podlaží. Uvolnění výrazu Při řešení interiéru uměnovědných ka- teder Univerzity Palackého vycházeli architekti z řady zásadních vstupních podkladů. V působení interiérů hrála významnou roli vysoká kvalita stá- vajících prostorových vztahů, které V interiéru najdeme některé méně tradiční prvky. Chodba v 2NP

http://www.floowie.com/sk/citaj/asbcz-2017-velux/

41 Dům umění ASB #speciál Podkroví je prosvětleno díky množství malých střešních oken. se odlišují v jednotlivých podlažích – s přibývající výškou ubývá robustnosti a majestátnosti. Autoři projektu brali v  úvahu také to, že část původních maleb bude restaurátorsky obnovena, objekt bude značně zatížen pasant- ními návštěvníky, bylo proto potřeba navrhnout jednoduchý, snadno po- chopitelný provoz a  kvalitní, funkční vybavení především v části posluchá- ren a souboru sálů v podkroví objektu. Dalším faktorem ovlivňujícím pojetí interiéru byla v  objektu probíhající výuka, a tudíž i nutnost zajištění klidu a intimity. Různorodý charakter výuky má specifické požadavky na interié- rové vybavení, především co se týče výtvarných oborů. Centrum slouží hlavně mladší populaci, což se odrazi- lo v mírném uvolnění výrazu a v použití některých méně tradičních interiéro- vých prvků. Živé podkroví Návrh osvětlení reaguje na prostoro- vé kvality a funkční náplň jednotlivých částí objektu. Architekti maximálně využili nepřímého osvětlení, které je v  sálech v  druhém podlaží doplněno takzvanými senátními závěsnými svět- ly, v ateliérech a dílnách pak závěsný- mi zářivkovými sestavami. Původní podkroví je aktivně využí- váno v  plném rozsahu. Nad starým konviktem je do jeho nejcennější části vestavěn divadelní sál, kinosál a  hudební učebna se zkušebnou pro sbor, v křídle k vile Primavesi je ateli- ér užitné grafiky, fotoateliér, textilní dílna a pracovny pedagogů. Vzhledem k  tomu, že je objekt kulturní památ- kou, nebylo možné osazení střešních oken v dostatečném počtu, což mělo vliv také na rozmístění funkcí bez po- třeby přirozeného denního osvětlení – kinosál, divadelní sál... V  ostatních částech podkroví jsou osazena střešní okna Velux tak, aby jejich přirozené osvětlení doplnilo a  dokreslilo atmo- sféru pohledově exponovaných dře- věných konstrukcí původního těžkého barokního krovu. Různorodý charakter výuky má specifické požadavky na interiérové vybavení. Půdorys 3NP Umělecké centrum Univerzity Palackého Místo: Olomouc Architekti: Jan Polách, Petr Fabián, Robert Bravenec Investor: Univerzita Palackého v Olomouci Projektant: Studio Polách & Fabián, s. r. o. Interiér: Atelier Polách & Bravenec, s. r. o. Generální dodavatel: IMOS, a. s. Střešní okna: Velux Ocenění: Čestné uznání v soutěži Stavba roku 2004 Olomouckého kraje Projekt: 1999–2002 Realizace: 2000–2004

http://www.floowie.com/sk/citaj/asbcz-2017-velux/

42 Realizace ASB #speciál KFS BOLIGBYG V městečku Solbjerg na předměstí druhého největšího dánského města Aarhus se na jaře tohoto roku konala výstava domů budoucnosti, v rámci níž byl představen i reálný aktivní dům s energetickými parametry budoucnosti A2020. Pochází od společnosti KFS Boligbyg, která systematicky připravuje pro své uživatele aktivní domy. Dispozice bungalovu s přehledným půdorysem přinesla mnoho světla a prostoru. SOLBJERG, DÁNSKO TEXT: ĽUDOVÍT PETRÁNSKY, FOTO: TORBEN ESKEROD PHOTOGRAPHY Aktivní dům v Dánsku

http://www.floowie.com/sk/citaj/asbcz-2017-velux/

43 Aktivní dům v Dánsku ASB #speciál Na střeše jsou instalovány solární panely, které přispívají zařazení do energetické třídy budoucnosti v roce 2020. ACTIVE HOUSE Místo: Solbjerg, Dánsko Investor, projektant: KFS Boligbyg A/S  Užitná plocha: 184,3 m2 Plocha garáže + krytý vchod: 43,4 m2 + 6,8 m2 Realizace: 2016/ březen 2017 Energetická třída: A2020 Aktivní domy znamenají aktivitu ve spotřebě energie, to znamená, že v  průběhu kalendářního roku více energie vyrobí, než spotřebují. Vy- tvářejí zdravější a pohodlnější vnitřní podmínky a  díky optimalizovaným vztahům ke svému okolí a  využívání přírodních zdrojů kladně působí na životní prostředí. Jsou to rodinné domy třetího tisíciletí, které lidstvo posouvají o  krok blíže k  čistšímu a zdravějšímu životnímu prostředí. Ve své koncepci sledují Směrnici Evrop- ského parlamentu a rady 2010/31/EU z roku 2010 o energetické náročnos- ti budov, v níž se mluví i o tom, že je třeba přijímat opatření s cílem snížení energetické náročnosti a emisí oxidu uhličitého. Za tímto účelem by členské země měly vypracovat vnitřní plány na zvýšení počtu budov s téměř „nulovou spotřebou energie“ do roku 2020. Dánové jsou tedy na vlně evropského trendu. Příroda to udělá za nás K realizaci aktivních rodinných domů je třeba využít souhru architektonického návrhu, který optimálně využívá pod- mínky daného prostředí a  moderních technologií přenesených do kvalitních výrobků. Právě ty svým zákazníkům na- bízí společnost VELUX, jejíž produkty se uplatnily i u rodinného domu v dán- ském Solbjergu. Jak tedy docílit, aby se člověk v domě cítil dobře, mohl si do- přát krásný výhled, a přitom spotřebo- val na vytápění jen minimum energie? Odpověďjejednoduchá–nechatpříro- du, aby to udělala za člověka. Stačí pus- tit slunce do aktivních rodinných domů a  využít teplo i  světlo slunečních pa- prsků. Právě to dokážou budovy nové generace, které šetří energii a životní prostředí a zároveň poskytují příjemné a  zdravé vnitřní klima. S  těmito vlast- nostmi aktivního domu počítali i tvůrci typového domu Futura od společnosti KFS Boligbyg. Při slově typový možná Aktivní dům v dánském Solbjergu nabízí vskutku bydlení budoucnosti – a to velmi příjemné budoucnosti. Stačí pustit slunce do aktivních rodinných domů a využít teplo i světlo slunečních paprsků.

http://www.floowie.com/sk/citaj/asbcz-2017-velux/

44 Realizace ASB #speciál Světlo za svétlíku na stropě je rozptýlené, s pozitivním vlivem na každodenní život. Některé pohledy vytvářejí až magickou atmosféru. Obývací pokoj, v němž se nachází také knihovna použitelná i jako odkládací prostor. někdo zvedne obočí, ale architektura budoucnosti je už dále a  má všechno promyšlené, navíc je v ní příchuť origi- nality. Obsahuje to, o čem sní většina rodin: důmyslnou architekturu s  mo- derní plochou střechou, funkční dekor, výhodnou polohu uprostřed přírody, minimální údržbu a díky vysokým stro- pům se světlíky a velkorozměrným ok- nům i intenzivní prosvětlení interiéru. Světlo je až na prvním místě Už první pohled do interiéru domu napovídá, že osvětlení je prioritou. Světelný komfort vytvářejí také čtyři velká okna VELUX, z toho dvě s dál- kovým ovládáním. Světlíky na stropě zase působí na kouzelnou atmosféru, kterou v jiných typových domech ne- najdete. Jejich světlo je rozptýlené, s pozitivním vlivem na každodenní ži- vot. Zvenčí vypadá dům nenápadně, jakoby byl trochu ponořený do terénu, přičemž zdůrazňuje texturu cihlové fasády v kontrastu s dřevěnými profily a  černými rámy oken a  dveří vedou- cích na terasu. Je však dostatečně nad úrovní terénu na to, aby byly z něj působivé výhledy na okolní přírodu s velkým jezerem. Bílé stěny a akustické stropy v inte­ riéru zase harmonizují s teplými tóny dřevě- nýchpodlaha dlažeb.V doměsenachází i motiv syrových cihel, které v kombina- ci s pastelovou barevností stěn evokují domácí, až rustikální prostředí. Na stře- še jsou instalovány solární panely, které přispívají zařazení do energetické třídy budoucnosti v roce 2020. Dům je certi- fikovaný společností Active House, čili výrobky na bázi dřeva se používají s pe- četí FSC – Forest Stewardship Council. Jde o mezinárodní neziskový certifikač- ní systém a díky jednoduchému značení ho zákazníci snadno rozeznají a mohou mu věřit. Označuje výrobky z lesů s udr- žitelným hospodařením. Aktivní dům v dánském Solbjergu nabízí vskutku by- dlení budoucnosti – a to velmi příjemné budoucnosti. Jednoduchými, a  přitom účinnými prostředky. Aktivně a  záro- veň nenásilně. S nízkonákladovým kom- fortem a s mohutným prosvětlením in- teriéru. V dotyku s přírodou a současně nedaleko města. Co více si můžeme od rodinného domu přát?

http://www.floowie.com/sk/citaj/asbcz-2017-velux/

45 Aktivní dům v Dánsku ASB #speciál Zvenčí vypadá dům nenápadně, jakoby byl trochu ponořený do terénu. Je však dostatečně nad úrovní terénu na to, aby byly z něj působivé výhledy na okolní přírodu. Fasáda zdůrazňuje texturu cihlové fasády v kontrastu s dřevěnými profily a černými rámy oken a dveří. Půdorys

http://www.floowie.com/sk/citaj/asbcz-2017-velux/

46 Realizace ASB #speciál Je to pozemek v  doslova panenské přírodě – na jedné straně lemován po- tůčkem s hustě zarostlými břehy a na druhé straně velkým lesem. A  právě ten se stal jednou z  hlavních překá- žek – slunce totiž zapadá přímo za ním a v nejchladnějším období s nejkratší- mi dny v roce už dokonce v pravé po- ledne. Se stínicím handicapem si ale architekti ze slovenského architekto- nického ateliéru Oximoron (Boris Me- luš, Martin Šichman) poradili. „Navrhli jsme atypický dům, ve kterém světlo a teplo slunečních paprsků hrají hlavní roli. Každý úhel stěny a každé okno tu má své opodstatnění,“ vysvětluje Mar- tin Šichman z Oximoronu. Klíčové je denní světlo Výzva hmotově-prostorového řešení spočívala v požadavku na dům v pasiv- ním standardu a nedostatku slunce na pozemku pro pasivní zisky zasklenými plochami. Řešení minimalizací zaskle- ných ploch bylo z  psychologického a  hygienického hlediska nepřípustné pro obyvatelnost interiéru. Další vý- zvou byla i investorčina touha po zimní Rodinný dům Slamák v Melčické dolině OXIMORON I na nevelké mapě Slovenska se ještě dají najít místa, kde má příroda převahu nad civilizací. Patří k nim i Melčická dolina v západní části Bílých Karpat, která vytvořila vhodný rámec pro dům v pasivním standardu ze slámy a dřeva na okraji civilizace. Byla to klasická architektonická výzva, která motivuje své tvůrce. MELČICKÁ DOLINA, Slovensko TEXT: ĽUDOVÍT PETRÁNSKY Je to pozemek v doslova panenské přírodě. (foto: Kontrakting) SestínicímhandicapemsiarchitektizeslovenskéhoarchitektonickéhoateliéruOximoronporadili.(foto:Oximoron) Každý úhel stěny a každé okno tu má své opodstatnění. (foto: Pavel Meluš)

http://www.floowie.com/sk/citaj/asbcz-2017-velux/

47 Rodinný dům Slamák v Melčické dolině ASB #speciál zahradě. Ta byla použita jako základ vzniku teplo-technicky odděleného prostoru uvnitř primární teplo-tech- nické obálky. Zbytek interiéru je od zimní zahrady oddělen skleněnými stěnami s izolačním dvojsklem. Tento přístup zase umožňuje použití větších zasklených ploch ve vhodnější pozici, přičemž je zachována schopnost bu- dovy zadržovat teplo. „V  zimě je teplota v  zimní zahradě přibližně 16 stupňů, a  tím se tepelný tok přes primární teplo-technickou obálku výrazně snižuje navzdory po- užití šestnácti kusů střešních oken,“ přibližuje Martin Šichman. „Střešní okna zároveň výborně prosvětlují in- teriér za skleněnými stěnami. Toto řešení zároveň umožnilo přesunout obytné místnosti na severní fasádu, čímž se vzdálily od stínění vegetací na jižní straně pozemku a  místnosti tak získávají přímé slunce a pasivní solární zisky i v zimních měsících.“ I v létě je zimní zahrada využívána jako nárazníkový prostor, v tom období se zvýšenou teplotou. Prostor je odvět- raný komínovým efektem a odvětraný vzduch je nahrazen vzduchem nasáva- ným okny na jižní fasádě v nejnižším podlaží. Jižní fasáda směřuje k lesu na severním svahu, z  něhož proudí tzv. katabatickým (svahovým) prouděním ochlazený vzduch směrem k budově. Tvarování objektu Tento koncept šetření energie v zimě a větrání v létě vedl i k optimalizaci při tvarování budovy. K prosvětlení, výhle­ dům, větrání a propojenosti interiéru byl použit systém vertikálního dělení budovy po půlpodlažích. „Potřeba minimalizace poměru teplo-technické obálky k obytné ploše spolu s přírod- ními vztahy – s pohybem slunce a ori- entací na světové strany – nás vedla k volbě šestiúhelníkového půdorysu,“ vysvětluje Martin Šichman. Prosluně- ní interiéru v zimě pomáhá i zakládání na sloupcích, které zvedlo budovu při- bližně o metr. Toto řešení bylo primár- ně vybráno kvůli zabezpečení před vlhkostí a rozvodněným potokem, kte- ré jsou pro slaměnou stavbu kritické. Tvarování budovy bylo během celého procesu navrhování ovlivněno fyzikál- Rodinný dům se podobá vesmírné kapsli, která přistála ze stratosféry. (foto: Pavel Meluš) V zimě je teplota v zimní zahradě přibližně 16 stupňů. (foto: Pavel Meluš) Dopad slunečních paprsků během léta a zimy

http://www.floowie.com/sk/citaj/asbcz-2017-velux/

48 Realizace ASB #speciál Použitá střešní okna mají pro středoevropský region netypické rozměry 1 140 × 1 400 mm, je to však standardní velikost používaná v projektech aktivních domů. (foto: Pavel Meluš) ními ději, mezi nimiž dominovaly změ- ny směru přicházejícího slunečního záření, pohyb vzduchu a šíření tepla. Zasklená střecha jako symbol stavby Zasklený prostor patří k  ústředním architektonickým prvkům celého pro- jektu. Pod ním vzniklo vnitřní atrium, které opticky zvětšuje prostor, pro- světluje interiér a zdůrazňuje komfort bydlení. Sestava střešních oken dodá- vá ústřední místnosti domu dostatek denního světla, zásobuje teplem pro- střednictvím solárních zisků a zajišťu- je přirozenou ventilaci. Velká zasklená plocha by mohla být problémem hlav- ně v  letních měsících, ale aby nedo- šlo k  přehřívání prostoru, architekti využili systémové řešení od výrobce střešních oken VELUX a  opatřili ho vnějším stíněním – markýzami se za- budovaným solárním panelem, které brání prostupu tepla do interiéru. Okna jsou otevíratelná různými způ- soby. Ve spodní řadě jsou umístěna výklopná střešní okna, která umož- ňují panoramatický výhled, a  jedno elektricky ovládané střešní okno sloužící k  automatickému otevírání. Ostatní okna jsou výkyvná s  mecha- nickým nebo elektrickým ovládáním. Použitá střešní okna mají pro středo- evropský region netypické rozměry 1 140 × 1 400 mm, je to však standardní velikost používaná v  projektech ak- tivních domů. Při osazování střešních oken byl kladen důraz na co nejmenší vzdálenost mezi rámy oken, návaznost na přiznané krokve a  co nejlepší za- teplení okolí oken. Dbalo se na každý detail, včetně úpravy středových žla- bů mezi okny. Finální stavba Neortogonální tvarování stavby, sna- ha používat přírodní materiály a poža- davek stavebníků na použití slámy jako izolačního materiálu vedly k  použití dřevěné sloupkové nosné konstrukce. Ekologicky založené tvarování přírod- ními silami vedlo ke složitějšímu tvaru, který se dá ekonomicky efektivně po- Půdorys poschodí Půdorys přízemí

http://www.floowie.com/sk/citaj/asbcz-2017-velux/

49 Rodinný dům Slamák v Melčické dolině ASB #speciál Ekologicky založené tvarování přírodními silami vedlo ke složitějšímu tvaru, který se dá ekonomicky efektivně postavit jen ze dřeva jako ekologického materiálu. (foto: Oximoron) stavit jen ze dřeva jako ekologického materiálu. Skladbastěnovétepelněizolačníobálky • interiér • nepálená cihla mezi sloupky • OSB desky • slaměná izolace v dřevěném roštu • dřevovláknitá hustá deska s hydro- fobní úpravou • odvětrávaný rošt • dřevěný obklad • exteriér (U střechy a podlahy byla místo slámy použita foukaná celulóza.) V budově je instalována rekuperace, která se používá v zimě, v létě se ko- mínový efekt ukázal jako účinnější. Vytápění je řešeno stěnovým vytápě- ním, tepelným čerpadlem 5 kW země -voda. V budově je příprava pro krb, fotovoltaické a  fototermické články. V současnosti je napojena na veřejnou elektrickou síť a  investoři čekají na zlevnění a zefektivnění fotovoltaické technologie. Budova používá kořeno- vou a  bakteriální čističku odpadních vod. Zásobování vodou je kombinova- né – studnou a sběrem dešťové vody. Kombinace byla nutná pro minerální vlastnosti vody ve studni a náročnost její filtrace. Dešťová voda je sbírána ze střešní konstrukce do podzemní nádrže a následně filtrována. Střešní krytina je z titanzinkových plechů bez povrchové úpravy. Reflexní vlastnos- ti povrchu pomáhají snižovat teplotu v  odvětrané mezeře, což prodlužuje životnost pojistné hydroizolace a po- jiva použitého v OSB deskách. Z eko- logického hlediska je výroba titan- zinku náročná, vyvažuje se ale jeho životností. Aktivní dům uprostřed slovenské pří- rody je unikátní projekt, u nějž majite- lé i architekti kladli důraz na každý de- tail. Výsledkem je moderní dům, který překonává zažité standardy bydlení. Dům, který uspokojí potřeby majitelů a zároveň je plně samostatný a ohle- duplný k životnímu prostředí. Řez Skladba příčky Rodinný dům Slamák Klient: soukromá osoba Architekti: Oximoron Boris Meluš, Martin Šichman Místo: Melčická Dolina, část obce Melčice-Lieskové, okr. Trenčín, Slovensko Realizace: 2011 – 2013 Plocha pozemku: 5 000 m2 Zastavěná plocha: 142 m2 Užitková plocha: 181 m2 Hliněná omítka KVH hranol Nepálené cihly OSB deska Sláma Dřevovláknitá deska Odvětraná mezera Dřevěný obklad Aktivní dům uprostřed slovenské přírody je unikátní projekt, u nějž majitelé i architekti kladli důraz na každý detail.

http://www.floowie.com/sk/citaj/asbcz-2017-velux/

50 Realizace ASB #speciál MORIX Jednu z cen soutěže Interiér roku letos získal menší byt v pražských Dejvicích. Byt, který nejede v mainstreamu současné architektury a designu. Stylově nezařaditelný, suverénní a veskrze sympatický, zrcadlící osobnost své majitelky. PRAHA TEXT: TEREZA JANIŠOVÁ, FOTO: ARCHIV MORIX Byt s mladou duší

http://www.floowie.com/sk/citaj/asbcz-2017-velux/

51 Byt s mladou duší ASB #speciál

http://www.floowie.com/sk/citaj/asbcz-2017-velux/

52 Realizace ASB #speciál Vhodně situovaná střešní okna přivádějí do interiéru dostatek přirozeného světla. Rekonstrukci půdního bytu v jednom z  dejvických činžáků pojali architek- ti ze studia Morix odvážně a  nekon- venčně. Vysoká světlá výška krovu dala vzniknout malému prostoru nad kuchyní, který slouží jako pracovna. Původní dřevěná podlaha v kombina- ci s bílou výmalbou a retro prvky 70. a 80. let navozuje příjemně odlehče- nou atmosféru. Interaktivní design „Investorka a  majitelka bytu v  jedné osobě je silnou, vyhraněnou osobnos- tí,“ říká architekt Jaromír Pizinger. „Během zadání probíhaly dlouhé roz- hovory nejen o  designu. Výsledkem je interiér, který pravděpodobně ne- jede v současném trendu architektu- ry a  designu, ale odpovídá nejenom majitelčinu vkusu, ale i jejím životním názorům, postojům a přístupu k mate- riálním věcem. Snažili jsme se vytvo- řit interaktivní design, který se dá za vynaložení nízkých finančních nákladů lehce obměňovat v souladu s evoluč- ním vývojem a  potřebami obyvatel bytu. Cílem neměl být protest nebo Kuchyňský ostrůvek z lakovaných OSB desek Konferenční stolek s patinou

http://www.floowie.com/sk/citaj/asbcz-2017-velux/

53 Byt s mladou duší ASB #speciál Zavěšený jídelní stůl v industriálním stylu anarchie proti soudobým trendům, které se navíc dle mého názoru ubí- rají po dlouhé době velice zajímavým směrem, ale vytvoření prostoru urče- ného nejen pro mladé lidi. Tento de- sign bych zvolil v současné době i já sám pro sebe. Je mi přes 60 let.“ Zrcadlová kuchyň Zajímavým prvkem bytu je neobvykle řešená kuchyň. Moderní linka je vy- robena z  bílého Senosanu, pracovní deska z  materiálu Technistone. Vy- soké skříňky tvoří zároveň schody do patra. Retro bleděmodrá barva do- dává prostoru hravost, kterou podtr- hují zavěšené žárovky. Lehce indust- riálně je řešen jídelní stůl, který je uchycený do kuchyňského ostrůvku z lakovaných OSB desek, na druhém konci je zavěšený na konstrukci kro- vu ocelovými lanky. Podhled kuchy- ně tvoří rozměrné zrcadlo. Hlavní osvětlení zde zajišťují čtyři dlouhé zářivky, jejichž zrcadlení vytváří zají- mavý efekt. Obytný prostor je velmi vzdušný, vhodně situo­ vaná střešní okna přivádějí do interiéru dostatek přirozeného světla. Podkrovní byt pro mladou ženu Místo: Praha, Dejvice Architekti: MORIX, s. r. o., Jaromír Pizinger, Naďa Pizinger Projektant: Adéla Oršulíková Střešní okna: Velux Projekt: 2016 Realizace: 2016 VSTUP DO BYTU KOUPELNA WC OBYTNÁ MÍSTNOST KUCHYŇ LOŽNICE MĚŘÍTKO 1:100 Cílem neměl být protest proti soudobým trendům, ale vytvoření prostoru určeného nejen pro mladé lidi. Půdorys bytu Skica návrhu kuchyňského ostrůvku Na ď a a   J a r o m í r P i z i n g e r

http://www.floowie.com/sk/citaj/asbcz-2017-velux/

54 analýza ASB #speciál Základy nauky o barvě Předmětem nauky o barvě je objektivní hodnocení barvy světla různých zdrojů i barvy pozorovaných předmětů. Jde o náročný úkol, neboť vnímání barev je složitý fyziologicko-psychický proces. TEXT: JIŘÍ HABEL, FOTO: ARCHIV AUTORA V Vjem barvy V  nauce o  barvě se barva nechápe jako směs pojidla a barviva, ale pojem barva, přesněji řečeno vjem barvy, označujevlastnostzrakovéhopočitku, která umožňuje pozorovateli zjistit rozdíl mezi dvěma ploškami zorného pole, které mají stejnou velikost, tvar i strukturu, přičemž tento rozdíl má stejnou povahu jako rozdíl, který by vznikl změnou spektrálního složení světla. Výjimkou jsou metamerní barvy, které i při rozdílném spektrál- ním složení vzbuzují stejný vjem bar- vy. Pojem barva tedy patří do oblasti vjemové (psychosenzorické). Základní pojmy Běžně se však pojem barva přenáší i na vlastnost světla a předmětů a ho- voří se o barvě světla nebo o barvě předmětů. Přesněji se však barevné vlastnosti světla označují názvem chromatičnost a  barevné vlastnos- ti předmětů pojmem kolorita. Tyto vlastnosti lze jednoznačně vyhodno- tit fyzikálně podle spektrálního slo- žení barevného podnětu a spektrální citlivosti zraku pozorovatele k záření různých vlnových délek. Chromatič- nost je určena spektrálním složením záření vysílaného primárním zdro- jem. Kolorita je určena spektrálním složením záření zdroje osvětlujícího sledovaný předmět a  spektrální od- razností či propustností materiálu předmětu. Chromatičnost a kolorita jsou proto pojmy psychofyzikální. Monofrekvenční složky jakéhokoliv záření se ve viditelné oblasti spekt- ra vyznačují tím, že budí zcela určitý barevný počitek; tj. záření každého kmitočtu přísluší jednoznačně určitá spektrální barva. Obráceně to však neplatí. Zrakový orgán vnímá záření aditivně a  odezvy na monochroma- tické složky skládá na určitý zrakový vjem barvy. Nemá však schopnost složené záření analyzovat. Kvalitativní odlišnost vjemu jednot- livých spektrálních barev se nazývá barevný tón a vyjadřuje se názvy fi- alová, modrá, zelená apod. Přibližné oblasti vlnových délek spektrálních barev jsou uvedeny v tab. 1. Vnímání určitého barevného tónu je u  kaž- dého pozorovatele poněkud odlišné a  je podmíněno jednak množstvím energie vyzařované v  dané oblasti vlnových délek, jednak citlivostí oka. Kromě spektrálních barev, které lze zjistit ve spektru záření slunce (běžně např. při pozorování duhy) či jiných zdrojů, existují tzv. nespek- trální barvy. Patří k nim purpurové barvy. Nejsou součástí spektra ani slunečního světla, ani záření jiných zdrojů. Vyznačují se též určitým, tzv. nespektrálním barevným tónem. Purpurové barvy vznikají míšením obou krajních částí spektra viditel- ného záření, tj. spektrální barvy fia- lové a červené. Další členění Barvy se dělí na pestré a  nepestré. Pestrá barva představuje takový vjem barvy, který má barevný tón. K  pestrým barvám tedy patří čisté spektrální barvy, purpurové barvy a  jejich odstíny vzniklé míšením, např. i míšením s bílou barvou. Názvy pestrých barev (zelená, tma- vozelená apod.) neoznačují fyzikální vlastnost, ale fyziologicky subjektiv- ní vlastnost vázanou na normálního kolorimetrického pozorovatele. Spektrální barvy jsou syté (čisté). Sy- tost barvy udává podíl čisté spektrál- ní či purpurové barvy v  dané barvě na celkovém barevném počitku. Sy- tost se zmenší, smísí-li se spektrální barva např. s bílou barvou. Spektrál- ní barvy mají sytost rovnou jedničce. Bílá, šedá a černá barva mají sytost nulovou. Nepestré barvy jsou vjemy barev, které nemají barevný tón a tvo- ří spojitou řadu od bílé, přes šedou až po černou. Rozdíl mezi nepestrými barvami je jen v  jejich intenzitě, tj. v hodnotě světelného toku nebo jasu. Vyloučí-li se ze spektra slunečního záření, tedy z  bílého světla, oblast odpovídající modrému barevnému tónu, zbývající záření vzbudí vjem barvy, jejíž barevný tón je žlutý. Po- dobně, odfiltruje-li se zelená oblast spektra z  bílého světla, je barevný tón zbývajícího záření purpurový. A  smíšením spektrálních světel, v nichž chybí červená oblast spektra, se získá světlo modrozeleného (azu- rového) barevného tónu. Spektrum viditelného záření lze tedy rozdělit na tři části, představující v  zásadě tři základní barvy: modrou, zelenou a červenou (obr. 1). Smísí-li se základní barva se světlem ze zbývajících částí spektra, získá se bílé světlo. Dvojice barev, které smí- šeny ve vhodném poměru dávají bílé (nepestré) světlo různé intenzity, se nazývají doplňkové (komplemen- tární) barvy. Příklady doplňkových barevných tónů k některým barvám jsou sestaveny na obr. 2. Bílé světlo tedy lze vytvořit nejen jako směs všech spektrálních světel, ale i  míšením pouze dvou vhodně zvolených světel. Nicméně vjem bílé Tab. 1 Vlnové délky spektrálních barev Obr. 1 Znázornění principu míšení tří základních barev Obr. 2. Příklady dvojic doplňkových barev Č – Z (červená – zelená), P – ZZ (purpurová – žlutozelená), F – Ž (fialová – žlutá), M – O (modrá – oranžová) Tab. 2 Vlivy teplé a studené barvy na člověka Vliv na Účinek barvy oranžové modrozelené fyzickou aktivitu tlumící povzbuzující (pasivní) (aktivní) jasově-optický dojem světlý temný vystupující odstupující citový (psychologický) dojem teplý studený suchý vlažný zdůrazňující uklidňující aktivní (povzbuzující) pasivní (tlumící) dráždivý uklidňující * Při hladinách osvětlenosti nad 2 000 lx začínají teplé barvy psychologicky působit nepřirozeně, zatímco studené barvy příjemně.

http://www.floowie.com/sk/citaj/asbcz-2017-velux/

55 Základy nauky o barvě ASB #speciál barvy je stejný bez ohledu na to, jak byla barva vytvořena. Podle psychologického působení se barvy dělí na teplé (např. červená, oranžová, žlutá) a  studené (např. modrá, zelená, fialová, modrozelená). Stručnýpřehledo fyzickém,optickém a psychologickém vlivu představitelů obou skupin, oranžové a modrozele- né barvy při hladinách osvětlenosti do asi 2 000 lx poskytuje tab. 2. Barevný podnět Záření charakterizované určitým spektrálním složením a  světelným tokem či jasem, který vniká do oka pozorovatele a budí barevný počitek, se označuje názvem barevný podnět. Spektrální složení barevného pod- nětu se popisuje křivkou poměrného spektrálního složení barevného pod- nětu, tj. průběhem závislosti poměr- né spektrální hustoty zářivého toku j el na vlnové délce l. Hodnoty funk- ce j el (l) jsou vztaženy např. k maxi- mální hodnotě (W . m-1; W, m) (1) závislosti spektrální hustoty zářivé- ho toku na vlnové délce, tj. pro vlno- vou délku l bude (2) Při hodnocení barevných vlastnos- tí předmětů se pracuje s poměrným spektrálním složením • odraženého záření, tj. s veličinou j elr (l) = j el (l) . r (l), nebo • propuštěného záření, tj. s veličinou j elt (l) = j el (l) . t (l). Z uvedeného vyplývá, že počitek bar- vy je fyzikálně určen spektrálním složením barevného podnětu, což je objektivně měřitelná fyzikální reali- ta nezávislá na zrakovém orgánu. Trichromatické soustavy K  popisu barev se používají kolori- metrické soustavy. Pro přesné cha- rakterizování barev jsou zapotřebí tři údaje, např. čísel. Proto bývají ko- lorimetrické soustavy také nazývány trichromatické soustavy a jsou zalo- ženy na tom, že libovolný barevný podnět lze nahradit adiční směsí tří vhodně zvolených měrných barev- ných podnětů (světel). Obecně jsou měrné barevné podněty tři lineárně nezávislé, ale jinak libovolně zvolené barevné podněty. Označují se např. Č°, Z°, M°; X°, Y°, Z°; R°, G°, B° apod. Kolorimetrickámnožstvítříměrných barevných podnětů, jejichž adiční směsí je možné vzbudit stejný barev- ný vjem jako uvažovaným barevným podnětem, se nazývají trichromatic- ké složky a značí se velkými písmeny Č, Z, M; X, Y, Z; R, G, B apod. Na základě uvedeného lze barevný podnět charakterizovaný jasem L popsat např. v soustavě X, Y, Z, kolo- rimetrickou rovnicí ve tvaru L = X . X° + Y . Y° + Z . Z° (3) Trichromatické složky se stanovují s využitím tzv. kolorimetrických koe- ficientů [označují se obv. malými pís­ menys pruhem,např. ], což jsou, zjednodušeně řečeno, po- měrné spektrální citlivosti tří přijí- mačů záření uvažovaných v té které kolorimetrické soustavě (ČSN 011718). Pro ilustraci jsou na obr. 3 nakresleny křivky kolorimetrických koeficientů v soustavě X, Y, Z. V libovolné trichromatické soustavě je obecně jas L barevného podnětu úměrný součtu trichromatických složek. Pro soustavu X, Y, Z je však specifické, že průběh křivky kolo- rimetrického koeficientu se shoduje s  průběhem křivky V (l) poměrné spektrální citlivosti zraku normálního fotometrického pozoro- vatele při denním vidění, a proto se v této soustavě jas L barevného pod- nětu určí pouze vynásobením složky Y konstantou 683. Hodnotí-li se barevné podněty pou- ze z hlediska jejich tónu a sytosti bez ohledu na hodnotu světelného toku nebo jasu podnětu, postačuje v běž- né praxi pracovat pouze s rovinnými diagramy chromatičnosti v pravoúh- lých tzv. trichromatických souřadni- cích, které se obvykle značí malými písmeny, např. x, y, a jsou rovny po- dílu té které trichromatické složky (např. X) a součtu složek, tj. X + Y + Z. Např. tedy (3) Z uvedeného vyplývá, že součet tri­ chromatických souřadnic je roven 1, tj. např. x + y + z = 1. Proto se běžně využívá diagramů rovinných, např. x, y. Normální troj- úhelník barev (diagram chromatič- nosti) CIE v  pravoúhlých souřadni- cích x, y je nakreslen na obr. 4. K  popisu barevných podnětů se v  praxi často používají i  pojmy ná- hradní l d , popřípadě doplňková l c , vlnová délka. Náhradní vlnová délka l d je vlnová délka spektrálního (monochromatic- kého) světla, které smíšeno ve vhod- ném poměru s  určitým nepestrým světlem dává světlo stejné chroma- tičnosti, jako má uvažované světlo. V  diagramu chromatičnosti (obr. 4) je náhradní vlnová délka l d určena průsečíkem čáry spektrálních barev (s  vyznačenými vlnovými délkami) a spojnice bodů W (resp. E) smluvní- ho bílého světla a F dané barvy. Pro purpury není možné náhradní vlno- vou délku stanovit, a proto se pro ně udává doplňková vlnová délka. Do- plňková vlnová délka l c je vlnová dél- ka spektrálního monochromatické- ho světla, které smíšeno ve vhodném poměru s  daným barevným podně- tem vzbudí stejný barevný vjem jako zvolené nepestré světlo. V  diagramu chromatičnosti (obr. 4) je doplňková vlnová délka l c určena průsečíkem čáry spektrálních barev se spojnicí bodů K  dané barvy a  W smluvního bílého světla. Na pro- dloužené spojnici bodů F a  W (a  to na opačné straně od bodu W, než je bod F) leží tzv. kompenzační barvy. Zvláštním případem kompenzační barvy je komplementární barva (do- plňková), která smíšená ve vhodném poměru s danou barvou dává nepes- trou (neutrální) barvu (bílou, šedou, černou) (obr. 2). Další veličinou využívanou k popisu barvy v  soustavě přirozených sou- řadnic je vedle náhradní vlnové dél- ky veličina, kterou se fyzikálně ocení sytost barvy. Psychosenzorickému pojmu sytost barvy odpovídá psy- chofyzikální pojem čistota, a to buď souřadnicová p e , nebo kolorimetric- ká p c (ČSN 011718). Obr. 3. Spektrální průběhy kolorimetrických koeficientů trichromatické soustavy XYZ Obr. 4 Diagram chromatičnosti mezinárodní kolorimetrické soustavy XYZ v pravoúhlých souřadnicích x, y 1 – křivka spektrálních světel s vyznačenými vlnovými délkami v nanometrech, 2 – čára teplotních zářičů se stupnicí v kelvinech, 3 – přímka purpurů, λ d – náhradní vlnová délka k záření charakterizovanému bodem F, λ c – doplňková vlnová délka k záření charakterizovanému bodem K v oblasti purpurů

http://www.floowie.com/sk/citaj/asbcz-2017-velux/

56 analýza ASB #speciál Teplota chromatičnosti Nebere-li se v  úvahu světelný tok, resp. jas zdroje, lze k popisu barvy či k vystiženíbarevnýchvlastnostísvět- la vyzařovaného teplotními zdroji využít kromě zmíněných trichro- matických souřadnic (např.  x,  y) též teplotu chromatičnosti. Teplota chromatičnosti T c je rovna teplotě černého zářiče, jehož záření má tutéž chromatičnost jako uvažované zá- ření. Udává se v kelvinech (K). Čára teplotních zářičů s  vyznačenými hodnotami teploty chromatičnosti T c je zakreslena v diagramu chromatič- nosti na obr. 4 a podrobněji na obr. 7 (s hodnotami T c v kelvinech) a s body vyznačujícími normalizovaná svět- la A, B, C, D, E, která se využívají ve fotometrii. Vzdálenosti bodů popi- sujících v  různých místech barevné podněty v diagramu chromatičnosti x, y (obr. 4) v soustavě X, Y, Z neodpo- vídají subjektivně vnímaným rozdí- lům vjemů barev. Proto se k určování teploty chromatičnosti používají tzv. rovnoměrné kolorimetrické soustavy a diagramy, např. soustava z r. 1976 CIE LUV (obr. 5), popříp. dřívější sou- stava z r. 1960 CIE UVW (obr. 6). Jiné způsoby specifikace barev Kolorimetrické soustavy popsa- né výše jsou pro reprodukce barev v  praxi obtížně využitelné, neboť realizace světla nebo barevných vzorků podle jejich trichromatických souřadnic či složek je bez speciální techniky velmi obtížná. Proto byly v některých zemích vypracovány at- lasy barev, což jsou obecné vzorníky barev natištěné na papírových nebo plastových podložkách. Jedním z  nejznámějších atlasů ba- rev je Munsellův atlas, používaný ve světelné technice k určování kolori- ty (barev) předmětů pozorovaných v denním světle. Barevné vzorky jsou v tomto prostorovém systému určeny třemi údaji: barevným tónem (hue), světlostí (value) a  sytostí (chroma). Každý z  uvedených parametrů má svou stupnici hodnot (obr. 8). Stupnice barevných tónů obsahu- je pět základních barev: červenou (R – red), žlutou (Y – yellow), zele- nou (G – green), modrou (B – blue) a purpurovou (P – purple), a dále pět mezilehlých barev: žlutočervenou (YR), zelenožlutou (GY), modroze- lenou (BG), purpurově modrou (PB) Tab. 3 Hodnoty kolorimetrických koeficientů normálního kolorimetrického pozorovatele v trichromatické soustavě XYZ (podle ČSN 01 1718) λ x – (λ) y – (λ) z – (λ) 380 0,001 0,000 0,007 390 0,004 0,000 0,020 400 0,014 0,000 0,068 410 0,044 0,001 0,207 420 0,134 0,004 0,646 430 0,284 0,012 1,386 440 0,348 0,023 1,747 450 0,336 0,038 1,772 460 0,291 0,060 1,669 470 0,195 0,091 1,288 480 0,096 0,139 0,813 490 0,032 0,208 0,465 500 0,005 0,323 0,272 510 0,009 0,503 0,158 520 0,063 0,710 0,078 530 0,166 0,862 0,042 540 0,290 0,954 0,020 550 0,433 0,995 0,009 560 0,595 0,995 0,004 570 0,762 0,952 0,002 580 0,916 0,870 0,002 590 1,026 0,757 0,001 600 1,062 0,631 0,001 610 1,003 0,503 0,000 620 0,854 0,381 0,000 630 0,642 0,265 0,000 640 0,448 0,175 0,000 650 0,284 0,107 0,000 660 0,165 0,061 0,000 670 0,087 0,032 0,000 680 0,047 0,017 0,000 690 0,023 0,008 0,000 700 0,011 0,004 0,000 710 0,006 0,002 0,000 720 0,003 0,001 0,000 730 0,001 0,001 0,000 740 0,001 0,000 0,000 750 0,000 0,000 0,000 760 0,000 0,000 0,000 770 0,000 0,000 0,000 Obr. 8 Munsellův atlas – jedno z možných uspořádání vzorníku barev pro určení odraznosti plochy Obr. 5 Rovnoměrný kolorimetrický trojúhelník (diagram chroma­ tičnosti) v souřadnicích u‘, v‘ v soustavě CIE LUV (z roku 1976) Obr. 6 Rovnoměrný kolorimetrický trojúhelník v souřadnicích u, v dřívější soustavy CIE UVW (z roku 1964) Obr. 7 Čára teplotních zářičů v souřadnicích x, y s vyznačenými čarami konstantních teplot chromatičnosti (K) a s body normalizo- vaných světel A, B, C, D, E používanými ve fotometrické praxi.

http://www.floowie.com/sk/citaj/asbcz-2017-velux/

57 Základy nauky o barvě ASB #speciál a červenopurpurovou (RP). Aby čle- nění bylo podrobnější, je mezi dvojice zmíněných deseti barevných vzorků vloženo ještě dalších deset barevných odstínů odlišených číslicí od 0 do 10, která se v  symbolu barvy umísťuje před písmeno označující název nej- bližší základní nebo mezilehlé barvy (např. 4R nebo 7BG), přičemž číslice 5 označuje jednu ze základních nebo mezilehlých barev. Světlost barvy, která je vlastně jas- ností barvy v rovnoměrné fyziologic- ké stupnici, se vystihuje podle tab. 4 číslem v rozmezí od 0 do 10 (0 = čer- ná, 10 = bílá) v závislosti na činiteli odrazu povrchu daného vzorku. Sytost barvy se v tomto případě cha- rakterizuje podle podílu bílé nepestré barvyv danémbarevnémvjemua ozna­ čuje se počtem barevných odstínů ležících mezi daným barevným vzor- kem a příslušnou nepestrou barvou. Stupnice jsou voleny tak, aby v pod- mínkách denního osvětlení bylo do- saženo rovnoměrných vzdáleností při subjektivním vnímání rozdílu barvy, změní-li se světlost o  jeden stupeň, sytost o  dva stupně a  barevný tón o tři stupně. Z toho důvodu je počet stupňů sytosti rozdílný pro různé ba- revné tóny. Počet rozlišitelných barev mezi nepestrou bílou a sytou barvou při stejné jasnosti závisí na barevném tónu; např. je větší pro žlutou a červe- nou než pro modrou. Kromě toho je třeba vzít v  úvahu, že se Munsellův systém týká pouze barev (kolorit) po- vrchů, a proto počet stupňů ve škále sytosti závisí také na světlosti. Soubor pečlivě standardizovaných vzorků barev zpravidla bývá uspořá- dán v podobě knihy barevných tabu- lek, kde každá tabulka má konstantní barevný tón. Jakákoliv barva je jedno- značně určena třemi parametry, uvá- děnými v pořadí barevný tón a světlost lomená sytostí (světlost/sytost). Na- příklad sytá rumělka se značí 5R 5/12, nesytá růžová (se stejným barevným tónem jako předchozí barva) má sym- bol 5R 8/4, černá N 1/0 a bílá N 9/0. Podání barev Vjem barvy určitého předmětu je v zásadě podmíněn jednak spektrál- ním složením záření zdroje osvětlu- jícího předmět, jednak spektrálním činitelem odrazu či prostupu pozo- rovaného předmětu. Vjem barvy je však ovlivněn i  samotným zrakem, a  to s  ohledem na různou citlivost k jednotlivým barvám i s ohledem na stav adaptace zraku podle převláda- jícího druhu osvětlení zorného pole. Vzhledem k  dlouholetému zvyku člověka na barevný vzhled předmětů v denním (přírodním), ale také v žá- rovkovém světle se tato okolnost čas- to stává i  vžitou představou a  vjem barvy předmětu v  přírodním, resp. žárovkovém světle se běžně pova- žuje za normální. Proto při pozoro- vání předmětů ve světle výbojových zdrojů (s  velmi odlišným spektrál- ním složením v  porovnání s  teplot- ními zdroji) může dojít ke značnému zkreslení vjemu barev osvětlených předmětů. Problémy vznikají v rozli- šování barev a zejména v přizpůsobe- ní barvy vyráběného předmětu barvě standardu, a to jak v běžném životě, tak i v obchodě a průmyslové výrobě. Vliv spektrálního složení světla zdro- jůnavjembarvyosvětlenýchpředmě- tů charakterizuje podání barev. Vjem barvy se přitom vědomě či nevědomě srovnává s jejich vzhledem ve světle smluvního či obvyklého zdroje světla. Při takto pojatém hodnocení barev se v souladu s doporučením Mezinárod- ní komise pro osvětlování neuvažují ani estetické, ani psychologické vlivy. K  číselnému ocenění jakosti podání barev se využívá všeobecný index po- dání barev [označení R a , v cizí lit. CRI (Color Rendering index)], který vyja- dřuje stupeň shodnosti vjemu barvy předmětů osvětlených uvažovaným zdrojem a  barvy týchž předmětů osvětlených smluvním zdrojem svět- la za stanovených podmínek pozoro- vání. Metoda hodnocení je založena na číselném vyjádření rozdílu vjemu barvy vybraného souboru osmi, popř. až čtrnácti barevných vzorků (tab. 5) při postupném osvětlení uvažova- ným a smluvním zdrojem. Výpočtem se stanovuje všeobecný index podání barev R a . Pro podrobnější hodnocení se někdy stanovují pro každý barevný vzorek zvlášť speciální indexy podání barev R 1 , R 2 , R 3 atd. Hodnota indexu podání barev R a může být v rozmezí od 0 do 100. Ve světle teplotních zdrojů a  v  přírod- ním (denním) světle se barvy před- mětů vnímají věrně, čemuž odpovídá R a = 100. Naopak v monochromatic- kém žlutém světle nízkotlakých sodí- kových výbojek se barvy nerozlišují vůbec, a tedy R a = 0. V současnosti se podle normy ČSN EN 12464-1 v pra- covních prostorech požaduje R a > 80. Tento článek je redakčně upravenou a krácenou verzí textu, který vyšel v odborném časopise Světlo (www.svetlo.info) v č. 5 a č.9/2009. Děkujeme redakci za poskytnutí článku. Literatura: ČSN 011718 Měření barev, 1992. AGOSTON, G. A.: Color Theory and its application in art and design. Berlin, Heidelberg, New York, Springer verlag, 2006 KRIVOŠEJEV, M. I. – KUSTAREV, A. K.: Cvetovyje izmerenia. Energoatomizdat, Moskva 1990. Tab. 4 Veličiny pro určení světlosti barvy Stupeň světlosti barvy podle Munsella Činitel odrazu povrchu* (%) 10,0 100,0 9,5 87,8 9,0 76,7 8,5 66,7 8,0 57,6 7,5 49,4 7,0 42,0 6,5 35,3 6,0 29,3 5,5 24,0 5,0 19,3 4,5 15,2 4,0 11,7 3,5 8,8 3,0 6,4 2,5 4,5 2,0 3,0 1,5 2,0 1,0 1,2 0,0 0,0 * předpokládá se dokonale rozptylně odrážející povrch Tab. 5 Barevné vzorky používané ke stanovení indexu podání barev (specifikace podle CIE) Číslo barevného vzorku Označení barvy podle Munsellova atlasu Specifikace podle CIE Orientační pojmenování podle barevného tónu x y Y česky anglicky 1 7,5 R 6/4 0,375 0,331 29,9 světle šedočervený light grayish red 2 5 Y 6/4 0,385 0,395 28,9 tmavě šedožlutý dark grayish yellow 3 5 DY 6/8 0,373 0,464 30,4 sytě žlutozelený strong yellow green 4 2,5G 6/6 0,287 0,4 29,2 středně žlutozelený moderate yellowish green 5 10 GB 6/4 0,258 0,306 30,7 světle modrozelený light bluish green 6 5 PB 6/8 0,241 0,243 29,7 světle modrý light blue 7 2,5 P 6/8 0,284 0,241 29,5 světle fialový light violet 8 10 P 6/8 0,325 0,262 31,5 světle červenopurpurový light reddish purple 9 4,5 R 4/13 0,567 0,306 11,4 sytě červený strong red 10 5 Y 8/10 0,438 0,462 59,1 sytě žlutý strong yellow 11 4,5 G 5/8 0,254 0,41 20 sytě zelený strong green 12 3 PB 3/11 0,155 0,16 6,4 sytě modrý strong blue 13 5YR 8/4 0,372 0,352 57,3 světle žlutorůžová, barva pleti light yellowish pink, causacian complexion 14 5 GY 4/4 0,353 0,432 11,7 středně olivově zelený, listová zeleň moderate olive green, leal green

http://www.floowie.com/sk/citaj/asbcz-2017-velux/

58 Barvy v interiéru ASB #speciál B a r v y v   i n t e r i é r u : Jakým způsobem ovlivňují distribuci světla v prostoru? V modelové místnosti (viz řezopohled) osvětlené fasádními okny a světlíky jsme postupně měnili barvy a lesk povrchů všech stěn. Pomocí programu VELUX Daylight Visualizer 2 jsme pak zkoumali, jakým způsobem se mění hodnota činitele denní osvětlenosti. ČDO (daylight factor) představuje % denního světla, které projde z exteriéru do interiéru. TEXT: RED, FOTO: VELUX Černá Pokud stejnou místnost vymalujeme černou barvou, přijdeme o 30% ČDO. V této barevnosti je už hodnota na úrovni 3,6%, což je hodnota vhodná pro koupelny, šatny, relaxaci. Bílá matná Místnost v bílém matném provedení má průměrnou hodnotu ČDO nad 5%, to znamená že pohodlně splňuje požadavek na čtení a psaní. Bílá lesklá Odraz světla od lesklých povrchů významným způsobem ovlivňuje skutečné prosvětlení interiéru. Na vzorové místnosti je rozdíl v průměrné hodnotě činitele denní osvětlenosti 25%.

http://www.floowie.com/sk/citaj/asbcz-2017-velux/

59 Jakým způsobem ovlivňují distribuci světla v prostoru? ASB #speciál Modrá Žlutá Červená Barevné provedení mísností ovlivňuje ČDO dle daného odstínu – viz následující hodnocení. Šedá

http://www.floowie.com/sk/citaj/asbcz-2017-velux/

60 téma ASB #speciál (Ne)vidění světla Denní světlo má vliv na mnoho biologických funkcí organismu. Jeho dymaniku lze jen těžko nahradit světlem umělým, a přitom ztráta této dynamiky může narušit zdraví člověka. TEXT: Lenka Maierová R Rozšíření elektrického osvětlení v minulém století přineslo překotné změny našeho světelného prostředí, které se dnes výrazně liší od pro- středí přírodního. Díky umělému osvětlení jsme dnes schopni zajistit požadovanou intenzitu a  kvalitu osvětlení v jakoukoli denní či noční dobu. Dochází však také k potlačení přirozené dynamiky světla, která napomáhá orientaci v čase. Je otáz- kou, zda světelné prostředí, které zpravidla přizpůsobujeme našim vi- zuálním požadavkům, odpovídá také komplexním biologickým potřebám našeho těla. Světlo a vnitřní časový systém člověka V  roce 2002 identifikoval S. Hattar v  lidském oku nový druh na svět- lo citlivých buněk, fotoreceptorů pojmenovaných ipRGCs – intrinsi- cally photosensitive Retinal Gang- lion Cells. Tyto buňky jsou součástí tzv. systému nevizuálního vnímání světla, který do mozku předává in- formace o přítomnosti nebo absenci světla. Nejedná se však o informaci obrazovou, jako v případě vizuálního systému. Nevizuální vnímání světla synchronizuje vnitřní čas organis- mu s vnějším prostředím, s rytmem střídání pozemského dne a noci, viz Anna Wirz-Justice. K  synchroniza- ci dochází při dopadu dostatečného množství světelného záření na sít- nici oka. Světlem aktivované foto- receptory ipRGCs (obr. 1) jsou přímo propojeny se suprachiasmatickým jádrem (SCN) v hypotalamu a s další- mi centry v mozku. SCN plní funkci hlavních cirkadiánních hodin v těle, centrálního oscilátoru, který koordi- nuje periferní oscilátory v  jednotli- vých orgánech a buňkách. Každý tělesný orgán, každý proces i každá buňka v těle pravidelně pro- měňují míru své aktivity během dne. Tento tzv. cirkadiánní rytmus (z la- tiny circa = přibližně, diem = den) je autonomní, přibližně 24hodinový cyklus biochemických, fyziologic- kých a behaviorálních procesů v or- ganismu, viz publikace IES. Nejedná se pouze o  rytmus aktivity a  odpo- činku, probíhají také změny tělesné teploty, tlaku, srdeční frekvence, aktivity trávicího traktu, vylučová- ní, mění se hladiny hormonů v těle atd. Cirkadiánní perioda neodpo- vídá přesně délce pozemského dne. Průměrná perioda vnitřního cirka- diánního rytmu je u člověka přibliž- ně 24,2 hodiny, liší se mezi jedinci a může trvat mezi 23,6 až 25,1 hodi- ny. Většina populace má tedy perio- du delší než pozemský den. Pokud by nedocházelo k  pravidelné synchro- nizaci s vnějším prostředím, vnitřní hodiny jedinců s větší odchylkou by se předcházely/zpožďovaly i o něko- lik hodin za týden. Příčiny a důsledky tohoto jevu již řadu let zkoumá Till Roenneberg a jeho vědecký tým. Je- jich závěry prokazují, že právě pravi- delné střídání denního světla a noční tmy je spolehlivý způsob, jak příroda automaticky zajištuje synchronizaci vnitřních hodin organismu, ale sou- časně umožňuje adaptaci na změnu podmínek například při cestování přes několik časových pásem. Světlo působí na organismus člověka trojím způsobem. • Vysoká intenzita světla ve dne zvyšuje koncentraci serotoninu v  mozku a  tím podporuje dobrou náladu, zlepšuje kognitivní funkce a tlumí ospalost. Posiluje také sta- bilitu cirkadiánního rytmu, čímž nepřímo přispívá ke kvalitnímu spánku v noci. • Každodenní zvyšování či snižo- vání intenzity světla za rozbřesku a  při soumraku informuje biolo- gické hodiny o  tom, že se mění poměr mezi dnem a  nocí. Tyto signály jsou zásadní pro synchro- nizaci vnitřního času s  vnějším prostředím. Ranní světlo posouvá naše hodiny dopředu (tj. umožňuje nám ráno se přirozeně probouzet), světlo ve večerních hodinách náš vnitřní čas zpožďuje (spánek při- chází později). • Světlo zasahující do temné fáze dne působí patologicky. Zasahuje do periody spánku, která je nutná pro růst organismu, konsolida- ci paměťových stop, regeneraci periferních orgánů a  imunitního systému. Světlo uprostřed noci or- ganismus mylně vnímá jako signál dne a spouští biochemické procesy zajišťující jeho denní aktivitu. Není tak umožněna potřebná regenerace a postupně dochází k vyčerpávání. Neurohormon melatonin Sledovat funkci cirkadiánního sys- tému lze pomocí měření koncen- trace hormonu melatoninu, který je produkován v  součinnosti s  SCN v epifýze. Jak potvrdila ve svých pra- cích profesorka Illnerová, produkce melatoninu v  organismu je výrazně rytmická: během dne jsou jeho kon- centrace v těle velmi nízké, výrazně se zvyšují v době, kdy se organismus ukládá ke spánku. Maximální kon- centrace dosahuje melatonin během noci, proto bývá nazýván hormo- nem „temna“. Produkce melatoninu je však potlačena v  případě, že je organismus v  době subjektivní noci vystaven světelnému záření. Při sní- žené koncentraci melatoninu může docházet k  oslabení imunitního systému a schopnosti regenerace or- ganismu. Dlouhodobé snížení může ohrozit zdraví člověka. Spektrum Biologická účinnost světla závisí nejen na jeho intenzitě, ale také na spektrálním složení. Zatímco pro za- jištění zrakové funkce jsou skládány informace ze tří typů čípků a vrchol citlivosti je v  oblasti spektra kolem 555 nm, fotoreceptory ipRGC, které ovlivňují fyziologické procesy a kog- nitivní funkce, jsou citlivé na světlo o vlnové délce 460 – 480 nm, tedy na modrou složku světelného spektra. Rozdíly mezi biologickou a  vizuální účinností u několika vybraných zdro- jů světla jsou vyznačeny na obr. 2. Dostatečné zastoupení modré slož- ky ve světelném prostředí během dne je velmi důležité pro správnou synchronizaci cirkadiánního rytmu. Naopak v noci může světelné záření s vyšším obsahem modré spektrální složky potlačit produkci melatoninu i při velmi nízké intenzitě osvětlení. Pokud se jedná o  světlo, které má zastoupenou pouze modrou oblast spektra (např. modré LED), může mít na cirkadiánní systém velký úči- nek, přestože jej náš zrak vnímá jako světlo s velmi malou intenzitou, viz obr. 2, poslední graf. Proměna světelného prostředí Naše současné světelné prostře- dí je velmi odlišné od prostředí, ve kterém se člověk vyvíjel po miliony let. K  zásadnímu zlomu došlo s  ná- stupem dostupného elektrického osvětlení před necelými 150 lety, což je z hlediska vývoje lidského organi- smu a jeho možné adaptace na nové podmínky velmi krátký čas. Změnu světelných podmínek ilustruje zjed- nodušená rekonstrukce typického světelného prostředí v různých eta- pách historie (obr. 3). Dříve se člověk pohyboval celý den venku, v  přírodním prostředí s  vel- kými rozdíly osvětleností mezi dnem a  nocí. I  při zatažené obloze Obr. 1 Schematický řez lidským okem, detail sítnice se třemi typy fotoreceptorů. Obr. 2 Grafické porovnání zdrojů přirozeného světla a umělého osvětlení. Barevná plocha – celé spektrum zdroje. Čárkovaná křivka vyznačuje vizuálně aktivní část spektra, plná křivka vyznačuje cirkadiánně aktivní část spektra. Ra – index podání barev, CT – teplota chromatičnosti. Převzato z Maierová 2016.

http://www.floowie.com/sk/citaj/asbcz-2017-velux/

61 Světlo v budovách – nevizuální vnímání světla ASB #speciál se hladiny venkovní osvětlenosti pohybují nad 4000 lx, v jasných slu- nečných dnech přesahuje venkovní osvětlenost 100 000 lx, svítání a zá- pad slunce dosahují přibližně 1000 lx – tj. hodnoty potřebné k aktivaci nevizuálního systému člověka. Pro takové podmínky je náš organismus přizpůsoben, náš cirkadiánní systém má v  takovém prostředí zajištěno dostatečné množství podnětů. Dnes, například při práci v  kanceláři, do- sahuje hladina osvětlenosti běžně pouhých několik procent toho, na co bylo naše oko zvyklé při pohybu ven- ku (obr. 4). Dnes tráví člověk dle statistik až 90 % času uvnitř budov. To předsta- vuje pobyt ve velmi konstantním prostředí, které lze označit jako bio- logickou tmu. Naopak v noci, kdy je náš smyslový aparát na světlo velmi citlivý, jsme často vystaveni světelné- mu záření televizní obrazovky, moni- toru, umělému osvětlení s nemalým podílem krátkých vlnových délek, tj. modré složky světelného spektra. Je- jich spektrum se liší od světla ohně, svíček, ale i tradiční žárovky se spek- trálním složením převážně v delších vlnových délkách, v jejichž oblasti je citlivost ipRGCs velmi nízká. Pro vytvoření zdravého světelného prostředí je důležité zajistit velkou dynamiku světla. Ve dne je vhodné osvětlení s vysokou světelnou inten- zitou a  obsahem modré složky. Na- opak v noci je třeba omezit přítom- nost rušivého světla a volit světelné zdroje s  minimálním zastoupením krátkých vlnových délek. Neseřízené vnitřní hodiny Důsledkemživotapodumělýmosvět- lením může být nedostatek impulsů pro synchronizaci denních i  sezon- ních tělesných rytmů. Při desynchro- nizaci vnitřních cirkadiánních hodin oproti vnějšímu času dochází v orga- nismu k potížím. Sezonní nedostatek denního světla bývá spojován s jarní únavou, zejména v oblastech s vyšší zeměpisnou šířkou se často vyskytují sezonní deprese. Oslabený, nedosta- tečně synchronizovaný cirkadiánní rytmus nebo dlouhodobé narušování temné fáze noci významným způso- bem zvyšuje riziko vzniku tzv. civi- lizačních chorob, jako jsou psychia- trická onemocnění včetně depresí, spánkových poruch a poruch paměti, jako je Alzheimerova demence. Tera- pie jasným světlem může být účin- nou prevencí, viz práce vědeckého týmu A. Wirz-Justice a C. Cajochen. Poškozená regulace cirkadiánního rytmu je také spojována s  vyšším rizikem kardiovaskulárních nemocí, inzulínové rezistence a obezity, jakož i  některých forem karcinomů. Ex- trémní zátěž pro organismus člověka představuje práce na směny, zejména střídání práce v  nočních a  denních hodinách. Studie na zdravotním per- sonálu v  nemocničních zařízeních prokázala několikanásobně vyšší ri- ziko nádorových onemocnění u osob pracujících v  nočních směnách po dobu více než 5 let. Z těchto důvodů je světlo v  noci mezi odbornou ve- řejností celosvětově vnímáno jako závažný negativní faktor pro zdraví člověka. Světová zdravotnická orga- nizace (WHO) v  prohlášení z  roku 2013 označuje „práci na směny s na- rušením cirkadiánního cyklu” jako možný karcinogen. Dánsko uznalo rakovinu prsu jako nemoc z povolá- ní při práci na směny. Vliv umělého osvětlení na poškození cirkadiánní- ho rytmu shrnuje práce vědecký tým R. G. Stevense. Známým příkladem akutní desyn- chronizace vnitřních a  vnějších cirkadiánních hodin je například jet-lag, stav po rychlém překročení více časových pásem. K  vyrovnání s novým časem je potřeba přibližně jeden den na každé časové pásmo, plná adaptace organismu může trvat i několik týdnů. Ohrožené skupiny osob Nejen lidé pracující v  noci a  ces- tovatelé mohou trpět porušením synchronizace vnitřních a  vnějších hodin. Přesunutí denní aktivity do interiéru budov a nadměrné užívání umělého osvětlení v  noci výrazně přispěly k tomu, že se poruchy spán- ku staly závažným problémem celé moderní společnosti. Existují však skupiny osob, které jsou výrazně citlivější na kvalitu světelného pro- středí. Tato citlivost může být dána například věkem, pohlavím nebo vrozeným chronotypem (preference aktivity velmi brzo ráno nebo velmi pozdě večer, tzv. skřivani a sovy). Například hormonální změny v  ob- dobí dospívání působí také na vnitř- ní časový systém organismu. Bio- logické hodiny adolescentů mívají tendenci se zpožďovat, lidé kolem 20. roku věku mají z tohoto důvodu sklon chodit spát i  vstávat později než běžná populace, jsou večerní- mi chronotypy. Expozice jasnému světlu večer a v noci může zpoždění vnitřních biologických hodin u těch- to osob ještě zvýraznit a tím omezit délku spánku, zejména pokud jsou společností nuceni být aktivní již brzo ráno, tedy díky takto posunu- tému vnitřnímu času v  době jejich subjektivní noci, viz práce Wittman- na a Roenneberga. Důsledkem může být dlouhodobá spánková deprivace a  tzv. sociální jet-lag, což má pro- kazatelný vliv na jejich kognitivní schopnosti a výsledky ve studiu. Naopak u seniorů se nevizuální sys- tém s věkem stává méně citlivý a pro dobrou synchronizaci potřebuje bě- hem dne vyšší hladiny osvětlenosti, než jsou běžné v jejich domovech. Po- ruchy spánku a denního rytmu jsou tak jedny z  nejčastějších problémů seniorů. Trpí jimi přes 80 % starších osob. Jedna z příčin je zhoršení pro- stupnosti oka pro modré vlnové dél- ky a s tím spojená desynchronizace vnitřního času jedince. Starší lidé často tráví veškerý čas v  budovách, zpravidla pod nedostatečným osvět- lením, přestože zejména pro ně je dostatek jasného světla během dne velmi důležitý. Závěr Shromážděná fakta dokládají, že z  biologického hlediska optimální světelné prostředí zajišťuje denní světlo. Jeho kvalita i  kvantita se mění během dne tak, že přirozeně synchronizuje vnitřní biologické ho- diny člověka. Pomáhá redukovat ex- trémní fázové posuny cirkadiánního rytmu u některých jedinců a tím za- jišťuje zdravé světelné prostředí. Z  pohledu architekta/projektanta budovy je tedy důležité navrhovat objekty tak, aby bylo možno denní světlo využívat v  maximální míře. To znamená vytvářet budovy, které umožňují přivádět velké množství denního světla do interiéru, pod- porují jeho rovnoměrnou distribuci a  současně chrání před nežádoucí- mi efekty, jako oslnění nebo vysoký kontrast v zorném poli. Využití pouze denního světla, zcela bez umělého osvětlení, nepochybně není pro dnešní společnost přija- telné. Je tedy třeba hledat strategie a  koncepty optimalizující využití denního a  umělého osvětlení, kte- ré umožní moderní způsob života, současně ale minimalizují možné ne- žádoucí efekty a zajistí dostatečnou synchronizaci vnitřních biologic- kých hodin. Systémy umělého osvět- lení by měly sloužit jako doplnění denního světla v  místě a  době jeho nedostatečnosti, nikoli jako hlavní osvětlení prostoru. Regulace osvět- lovacích systémů by měla být navr- hována jako dynamická, zohlednit denní (cirkadiánní) rytmus člověka, tzn. upravovat kvantitu a  kvalitu světla podle denní či noční doby. To vše doplněné možností zohlednit specifické individuální potřeby. Poděkování Tento příspěvek vznikl za podpory MŠMT v rámci programu NPU I č. LO1605 – Univerzitní centrum energeticky efektivních budov – Fáze udržitelnosti. Literatura Hattar, S., et al., Melanopsin-containing retinal ganglion cells: architecture, projections, and intrinsic photosensitivity. Science 2002. 295(5557): 1065-70. IES Light and human health committee, Light and human health: an overview of the impact of optical radiationon visual, circadian, neuroendocrine, and neurobehavioral responses, 2008, IES of North America, ISBN 978-0-87995-228-0. Illnerová H. Melatonin, jeho tvorba a působení. Chemické listy 27/ 3. Bulletin Asociace českých chemických společností 273, 2008. Maierová L. Denní světlo, umělé osvětlení a biorytmy člověka, In: Sborník odborného semináře Kurz osvětlovací techniky XXXII. Loučná nad Desnou, 3. – 5. 10. 2016. ISBN 978-80-248-3969-1. Maierová L. Světelné prostředí v budovách, nevizuální vnímání světla a inter-individuální rozdíly. Disertační práce, ČVUT v Praze, 2015. Roenneberg T, Merrow M. Entrainment of the human circadian clock. Cold Spring Harbor Symposia Quantitative Biology 2007; 72:293-9. Stevens, R. G., et al., Breast cancer and circadian disruption from electric lighting in the modern world. CA A Cancer Journal for Clinicians 2013; 64, 3. Wirz-Justice A., Fournier C. Light Health and Wellbeing: Implications from chronobiology for architectural design. World Health Design. 2010: 44-9. Wirz-Justice, A., Cajochen, C. Cirkadiánní rytmy a deprese: možnosti chronobiologické léčby. Čes a slov Psychiat 2012; 108(4): 198-204. Wittmann M, Dinich J, Merrow M, Roenneberg T. Social jetlag: misalignment of biological and social time. Chronobiol Int. 2006; 23: 497–509. Obr. 3 Simulace (5 x 24 hodin) typického profilu osvětlenosti ve sledovaných etapách historie; převzato z Maierová 2015. Obr. 4 Osvětlenost, vizuální a nevizuální funkce. Příklad možné osvětlenosti horizontální roviny (v lx), za různých světelných podmínek, citlivosti lidského oka, režim zraku a aktivita fotoreceptorů. Rozsah citlivosti ipRGCs fotoreceptorů nevizuálního systému je vyznačen oranžovou linií; převzato z Maierová 2015.

http://www.floowie.com/sk/citaj/asbcz-2017-velux/

62 analýza ASB #speciál Denní osvětlení velkých obytných místností Televizní obrazovky se zvětšují a vyžadují stále větší odstup. Navrhování velkých obývacích pokojů na způsob malých kinosálů s prostornými soupravami spíše povalovacími než sedacími je trendem posledních desetiletí… TEXT: Jan kaňka, FOTO Archiv autora V V nejtemnějším koutě takových pro- stor se zpravidla krčí relativně malý kuchyňský kout, případně i  kout jídelní. Prodejné jsou jen byty s vel- kými balkóny. Developeři i  jejich zákazníci asi předpokládají, že spolu s oteplováním planety jednou dora- zí do Česka středomořské podnebí, čímž se stanou prostorné balkóny použitelnými k  obývání alespoň po nějakou část roku. Denní osvětle- ní rozlehlých obytných místností, které jsou stíněny balkóny s velkým vyložením, je většinou problema- tické. Existuje-li před okny stínící překážka, například jiný dům v  řa- dové nebo blokové zástavbě, je denní osvětlení takových prostor proble- matické vždy. Chudší uživatelé bu- dov se spokojí s malými místnostmi bez balkónů ve stávajících, většinou šetrně k  lidskému zdraví rozmístě- ných, panelácích. Bohatí si do svých vil dostatečný přístup denního svět- la a slunečního záření zaplatí. Tmou v obýváku je ohrožena střední třída. Ale dále už vážně bez nadsázek. Průmyslová revoluce špatného zdraví O  prospěšnosti denního světla bylo již napsáno mnoho. Sluneční světlo je součástí biosféry naší planety již od samého jejího vzniku. Stejně jako gravitace, magnetické pole a složení atmosféry patří proto mezi základní podmínky existence života, včetně zdravé existence člověka. Zhorše- ní zdravotního stavu obyvatelstva v  době tzv. průmyslové revoluce v  19.  století bylo prokázáno dlou- hodobou lékařskou praxí té doby. Ta byla mimo jiné charakterizována tím, že značná část populace přestá- vala pracovat při denním světle na polích a stěhovala se do měst, kde se nechávala zaměstnat v  rozvíjejícím se průmyslu uvnitř často nedostateč- ně osvětlených budov. Bezohlednost tehdejších stavebních podnikatelů, absence poznatků o zdravém bydlení a nízká úroveň regulace výstavby ze strany státu byly příčinou zhoršová- ní zdravotního stavu a vysoké úmrt- nosti této populace. K  částečné ná- pravě této věci začalo docházet až ve druhé polovině minulého století, kdy zejména pod vlivem Athénské charty [1] se zdraví uživatelů staveb dosta- lo do centra pozornosti architektů a  urbanistů. Přejeme si, aby v  něm zůstalo i dnes. O svázanosti lidského zdraví s denním světlem svědčí i vý- sledky nedávných přírodovědných a lékařských výzkumů [2], [3]. Normy a předpisy V tehdejších československých tech- nických normách se denní osvětlení obytných místností objevilo brzy po druhé světové válce. V ČSN ESČ 70- 1949 Osvětlování domovů (1949) [4] se praví, že denní osvětlení má být a) účelné, b) má mít dostatečnou intenzitu, c) má být rovnoměrné po celé ploše a  nemají vznikat tmavé kouty. Příznivý vliv na rovnoměr- nost osvětlení mají a) výše položená okna, b) úzké pilíře mezi okny, c) vět- ší výška místnosti, d) rozptylující materiál (záclony) v oknech, e) svět- lá malba stěn a stropu. Další norma ČSN 360048 Osvětlování obytných budov (1960) [5] již udává minimální a doporučené hodnoty činitele denní osvětlenosti. V  té době se ale ještě pracovalo s konstantním jasem oblo- hy, takže hodnoty požadované touto normou nelze porovnat s pozdějšími požadavky stanovenými pro oblohu CIE 1:3 s jasem gradovaným. Ten byl u nás zaveden až v roce 1968 [6] a od té doby se požadovalo, aby hodnota činitele denní osvětlenosti neklesla v nejvíce tmavém místě obytné míst- nosti pod 0,5 %. Dlouhodobě působí- cím zpracovatelem technických no- rem v oblasti osvětlení byl v té době Ing. arch. Jiří Matoušek z tehdejšího Studijního a  typizačního ústavu. V roce 1984 v knize Osvětlení bytů [7] upozornil na skutečnost, že po- žadavek minimální hodnoty 0,5 % negarantuje dostatečně velký funkč- ně vymezený prostor u okna obytné místnosti s hodnotou 1,5 % pro čtení a psaní při denním světle. Proto ČSN 730580-2 Denní osvětlení obytných budov (1992) [8] přidala další dva kontrolní body uprostřed hloubky místnosti s  požadovanou minimál- ní hodnotou 0,75 % a  požadova- ným průměrem z  těchto dvou hod- not 0,9  %. Zejména proto, aby bylo umožněno kladně posuzovat denní osvětlení bytů s hlubokým traktem, které vznikaly v 90. letech adaptací opuštěných průmyslových objektů, došlo ke zmírnění normových poža- davků. ČSN 730580-2 Denní osvětle- ní obytných budov (2007) [9] zrušila požadavek na hodnotu činitele denní osvětlenosti v  nejtemnějším místě obytné místnosti a  polohu kontrol- ních bodů v polovině hloubky míst- nosti omezila na vzdálenost nejdále 3 m od okna. Minimální požadovaná hodnota v těchto bodech byla sníže- na na 0,7 %, zatímco požadavek prů- měrné hodnoty 0,9 % zůstal zacho- ván. Tyto požadavky odolaly tlaku na jejich další nesystémové snižování [10] a jsou v platnosti dodnes. Bydlení dnes Navrhování rozlehlých obývacích pokojů je realitou dnešní doby, kte- rou není možno změnit nějakým zá- kazem. Hluboké interiéry bytů navr- hují architekti v celé Evropě. Snižují tím energetickou náročnost obyt- ných budov a odpovídá to životnímu stylu obyvatel dnešních měst. Tento trend lze přirovnat k  proudu řeky, který nelze zastavit nebo obrátit zpět. Můžeme se jen pokusit ho re- gulovat tak, aby napáchal co nejmé- ně škod. K tomu je vhodné zamyslet se nad způsobem zařízení obytných místností nábytkem a nad způsobem užívání takových prostor. Jestliže je místnost opatřena vesta- věnými skříněmi, je o prostor těchto skříní zmenšena a šíření světla se re- álně odehrává v tomto zmenšeném prostoru. Světlo se odráží od dveří skříní a lze jen doporučit opatřit je nátěrem světlé barvy pokud možno v nelesklé úpravě, aby nedocházelo k oslnění odrazem. Na obrázku 2 je naznačena úprava takové místnosti pro výpočet. Zatímco pro původně zadanou celou místnost byly vý- počtem stanoveny hodnoty 0,7  % a  0,7  %, pro místnost zmenšenou o  hloubku skříní vyšly již příznivé hodnoty 0,9  % a  1,0  %. Uplatnilo se posunutí kontrolních bodů blíže k  oknu a  také zvýšení vnitřní od- ražené složky činitele denní osvět- lenosti v  důsledku zmenšení ploch pohlcujících světlo. Tento postup je v  souladu s  fyzikálními zákony a neublíží ani budoucím uživatelům místnosti. Při navrhování denního osvětlení má velký význam termín „trvalý po- byt lidí ve vnitřním prostoru nebo v jeho funkčně vymezené části“ (viz čl. 3.1.3 normy [11]). Jedná se o po- byt, který trvá v  průběhu jednoho dne déle než 4 hodiny a opakuje se při trvalém užívání budovy více než jednou týdně. Doba hospodyň, které v kuchyni s velkým oknem do zahrady ráno naštípaly třísky, zato- pily v kamnech a pak už se celý den od plotny nehnuly, už dávno minula. Tmavý kuchyňský kout by rozhodně neměl být místem trvalého pobytu moderní ženy. Je možno připome- nout článek 3.4.1 ČSN 730580-2 Denní osvětlení obytných budov (2007) [9]. Prostor pro vaření v bytě se nepovažuje za místo trvalého po- bytu, a nemusí tedy mít denní osvět- lení vyhovující pro tento účel. Obr. 1 Vývoj požadavků na denní osvětlení obytných místností

http://www.floowie.com/sk/citaj/asbcz-2017-velux/

63 Denní osvětlení velkých obytných místností ASB #speciál I když by si autor tohoto příspěvku někdy přál něco jiného, ani jídel- na není místem trvalého pobytu. Místem relaxace a  trvalého pobytu v obývacím pokoji je sedací souprava v zóně u okna, případně, je-li někdo pilný, pak psací stůl umístěný rov- něž u okna, kde si navíc děti mohou hrát nebo dělat úkoly pod dozorem maminky, jejíž nikoli trvalý pobyt je v té chvíli vázán na kuchyňský kout. Jako celek ale velký obývací pokoj po- žadavkům normy [9] často nevyhoví. Zvětšení plochy oken mohou bránit požární důvody, potřeba umístění radiátoru topení nebo ohledy na sta- bilitu budovy. Zejména při stínění balkónem je výhodné rozšířit okno směrem dolů snížením nebo odstra- něním parapetu. Spodní část okna bývá více osvětlená přímým světlem oblohy v  porovnání s  nadpražím, které je balkónem více stíněno. V na- šich zeměpisných šířkách postačí vyložení balkónu 900 mm. Tak, aby se na balkón vešel dětský kočárek. Světlá podlaha a světlý podhled bal- kónu podporují pronikání světla do místnosti odrazem. Není-li okno stí- něno balkónem, pak je nejvíce účin- né, je-li umístěno co nejvýše. Proto se doporučuje navrhovat co nejmenší nadpraží. Jeho výška 100 mm pro za- věšení záclon zcela postačí. Dennímu osvětlení může velmi napomoci větší světlá výška obytné místnosti, než je dnes obvyklých a normou [12] mini- málně požadovaných 2,6 m. Podstat- ný je i  dostatečný vzájemný odstup mezi budovami. U  obytných budov by měl být úhel vzájemného stínění nejvýše okolo třiceti úhlových stup- ňů. U  novostaveb ale taková řešení bývají v  rozporu s  ekonomickými zájmy dnešních stavebních podnika- telů. Při rekonstrukcích je architekt ve svém rozhodování více omezen a  především těchto případů se týká následující doporučení. Pokud jsme využili všechny dostup- né možnosti zvětšení plochy oken a zmenšení stínění balkóny, pak roz- dělení velkého obývacího pokoje na zónu trvalého pobytu a  prostor ku- chyňského koutu (případně i jídelny) je jedinou rozumnou možností, jak takovou místnost kladně posoudit. Prostor kuchyňského koutu a jídelny se z posouzení vyloučí a jako obytná místnost se posoudí jen ta část obý- vacího pokoje, která je v zóně u okna. Příklad takového posouzení je na obrázku 3. Návrh řešení Z hlediska formulace požadavků nor- my by snad „čistší“ variantou bylo vybudování pevné příčky mezi ku- chyňským koutem s jídelnou a „obyt- nou“ částí obývacího pokoje. Avšak získali bychom tak tmavý obtížně větratelný prostor kuchyňského kou- tu se společenským ponížením oso- by, která připravujíce u linky kávu se nemůže v té chvíli zúčastnit konver- zace společnosti pohodlně usazené v  křeslech. Není přeci cílem normy podporovat nevýhodná řešení a  tr- vat na stálém a úplném oddělení uve- dených prostor. To řešení, které se zde navrhuje, sice vypadá lacině, ale úplně zadarmo být nemůže. Je totiž potřeba oddělit oba prostory mobil- ní konstrukcí (závěs, skládací stěna) světlé barvy. Od závěsu nebo stěny se světlo bude odrážet zpět k  oknu a  zvyšovat úroveň i  rovnoměrnost osvětlení. Obhajoba návrhu spočí- vá v tvrzení, že místnost si zachová výhodu propojení několika funkcí v jednom prostoru a zároveň má uži- vatel bytu možnost pomocí pohybli- vého oddělení uvést část místnosti do souladu s  požadavky normy [9]. Navíc závěs či skládací stěna umož- ní uživatelům bytu během sledování televizního programu zapomenout alespoň na chvíli na hromadu neu- mytého nádobí na kuchyňské lince. Literatura [1] Hrůza, J: Charty moderního urbanismu, Agora 2002, ISBN 80-902945-4-5. [2] Illnerová, H. Nevšímalová, S: Poruchy cirkadiánního rytmu. In. Poruchy spánku a bdění. Praha: Galén, 2007, s. 191 – 206, ISBN 978-80-7262-500-0. [3] Maierová, L: Denní světlo, umělé osvětlení a biorytmy člověka. In: Technika osvětlování XXVII, Plzeň 25. 05. 2016 – 26. 05. 2016 [4] ČSN ESČ 70-1949 Osvětlování domovů (1949) [5] ČSN 360048 Osvětlování obytných budov (1960) [6] ČSN 360035 Denní osvětlení budov (1968) [7] Matoušek, J: Osvětlení bytů, SNTL Polytechnická knižnice sv. 97 1984 [8] ČSN 730580-2 Denní osvětlení obytných budov (1992) [9] ČSN 730580-2 Denní osvětlení obytných budov (2007) [10] Nařízení č. 11/2014, kterým se stanovují obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby v hlavním městě Praze (tzv. pražské stavební předpisy) – dnes neplatné. [11] ČSN 730580-1 Denní osvětlení – základní požadavky (2007) [12] ČSN 734301 Obytné budovy (2004) Tento článek vyšel v odborném časopise Světlo (www.svetlo.info) v č. 3/2017. Mezititulky redakce. Obr. 2 Místnost s vestavěnými skříněmi (výstup z programu SVĚTLO+) Obr. 3 Vlevo posouzení celé místnosti, vpravo posouzení jen zóny u okna

http://www.floowie.com/sk/citaj/asbcz-2017-velux/

ASB #speciál 64 Fokus Anketa: Prostor a světlo? Role přirozeného světla v našich životech je zdá se dostatečně probádaná. Architektura a umění s touto esencí pracují rovněž od pradávna. Jakou roli má ale v současném stavebním umění? TEXT: TEREZA JANIŠOVÁ, ĽUDOVÍT PETRÁNSKY, FOTO: MIRO POCHYBA, ARCHIV RESPONDENTŮ Otázka Jak by měl architekt pracovat se světlem v interiéru? V Světlo dokáže zdůraznit funkci prostoru, plasticky upravovat jeho proporce, dokáže správně navádět návštěvníka a též ovlivňovat jeho náladu. Naďa Pizinger architektka, ateliér Morix V nedávné době jsme pracovali na rekonstrukci bytu v jednom z činžáků v pražských Dejvicích. Výhodou zde bylo, že se nám při rekonstrukci půdních prostor podařilo na úřadech prosadit, aby bylo možné do bytu přivést maximální množství denního světla, a to díky dostatečnému počtu prosklených ploch v rám- ci střešního pláště. Tento přístup k návrhu výrazně zvýšil celkovou atraktivitu prostoru i jeho užitnost. Další velkou vyzvou, kterou jsme v prostoru řešili, byl návrh umělého osvětlení tak, aby uživatel pozdě- ji dokázal co nejvíce rozehrát atmosféry, které byt nabízí, pomocí různého typu osvětlení, barvy světla a jeho intenzity. Rádi pracujeme s atmosférami, rádi vytváříme různorodé nálady. Například pomocí svě- telných akcentů v kontrastu s tlumeným nepřímým světlem, které jen dokresluje a  modeluje prostor nebo konkrétní interiérové prvky. Koncept přiroze- ného i umělého světla v interiéru by měl co nejlépe vystihnout konkrétní potřeby investora a jeho užívá- ní prostoru. Je velmi důležité se při návrhu vcítit do klienta, do jeho denních fází či aktivit, pro které byt a nasvícení v něm navrhujeme. Naše práce je v ohle- du světla v prostoru velmi individuální. Snažíme se vytvořit různorodou, přesto jednoduše nastavitel- nou kombinaci světelných atmosfér, které dokážou vystihnout potřeby klienta. Pokud se toto vše poda- ří, teprve potom je návrh bytu komplexní a může být klientem správně vnímán, používán a ohodnocen. Barbora Markechová architektka, Bogle architects Denní světlo je jeden z nejdůležitějších faktorů, kte- rý v návrhové fázi ovlivňuje naše projekty. Má totiž přímý dopad na spokojenost konečných uživatelů staveb. A ta je dosažitelná, jen pokud je vnitřní pro- středí objektu zdravé a  příjemné. Denní osvětlení řešíme už při formování hmoty objektu a jeho umís- ťování na pozemek. Pomocí simulace pohybu slunce na dané parcele členíme hmotu objektu tak, aby- chom do interiérů dostali vhodné množství světla, neměli zbytečně velké tepelné zisky a zároveň aby- chom nevhodně nezastínili okolí. Po osazení objektu na pozemek dokážeme dennímu světlu v interiéru pomoci promyšleným designem fasády a použitím vhodných materiálů. Ty ho umí odrazit, rozptýlit, usměrnit, a když je potřeba, i zastínit. V našich zeměpisných šířkách světlo i slunce v interi- éru chceme. Není to jako v jižních zemích, kde ho mají až příliš a snaží se ho co nejvíce odstínit. Proto rádi používáme nízké parapety nebo prosklení až po pod- lahu. Denní světlo se tak dostává do interiéru hned u fasády a s vhodným typem zasklení umíme regulo- vat tepelné ztráty nebo zisky. Krásné je i světlo pro- nikající do prostoru shora. Dokáže přeměnit tmavý prostor ve využitelnou plochu. Světlo v architektuře má pro nás architekty velký význam i při estetickém ztvárnění prostoru. Dokáže zdůraznit funkci prosto- ru, plasticky upravovat jeho proporce, dokáže správ- ně navádět návštěvníka a též ovlivňovat jeho náladu. Koncept světla v interiéru by měl co nejlépe vystihnout individuální potřeby klienta.

http://www.floowie.com/sk/citaj/asbcz-2017-velux/

ASB #speciál 65 Anketa Martin Šichman architekt, ateliér Oximoron Světlo je při mé tvorbě velmi důležité a používám ho s různými záměry. Nejde jen o to, abychom díky němu viděli, ale i  o  to, abychom se v  domě lépe cítili, aby nám bylo teplo, abychom měli zdravý a čistý vzduch. Například v našem rodinném domě ve Vajnorech jsme jedno okno dimenzovali tak, že když se majitelka vrátí odpoledne z práce, zachytí ještě paprsky světla, které prochází celou kuchyní a ta najednou není jen tmavým koutem. Zlaté světlo zapadajícího slunce dokáže proteplit celý interiér, a to i v zimě. Samozřejmě jsou i další funkce světla – energie a hygiena. U rodinného domu Slamák v Mel- čické dolině jsme použili dva typy oken VELUX, kte- rá vnášejí teplo, světlo a energii. Z jižní strany jsme dům prosvětlili šestnácti střešními okny, čímž jsme dosáhli výhledu na les ze všech obytných místnos- tí. Zároveň jsme osadili výhledová okna na druhou stranu, na severní fasádu, ta jsou nasměrována na sluncem zalitý svah. Když je tedy okno obráceno k jihu, díváte se do stínu, ale je-li okno orientováno na sever, vidíte osluněnou zónu. Ta výhledová okna jsou jen takové malé obrazovky, ale tvoří podstatu interiéru, který je z jihu sytě prosvětlen. Protože je tam oken mnoho, je výhled na les umožněn i z hor- ních místností a člověk má pocit otevřenosti. Celý dům i jeho půdorys jsme tvořili se záměrem nasmě- rovat pohled z  obývacího pokoje přesně k  slunci zapadajícímu mezi horami. Teď už se v  nejbližším okolí trochu i staví, ale v době vzniku domu tam byla doslova idyla – pole, stromy, hory, slunce. Čili světlo vytváří i obrazy, kterými budou uživatelé žít i večer. Během tmy začne proudit světlo zevnitř, i s tím v na- šich domech počítáme. Stín umí dělat zajímavé věci, bez něj bychom nevnímali prostor. Slunce se pohy- buje po obloze, mění směr osvětlení a tím se mění i samotný prostor. I takovou hrou se dům dá oživit. Petr Šikola architekt, DomyJinak Denní světlo je jednou z nezvratných podmínek, pů- sobících na architekturu. Na světlo se díváme jako na nástroj utváření vnějšího a vnitřního architekto- nického prostoru, tak tomu je i u stavby mateřské školy v Úvalech – prolomení roviny střechy lineární- mi světlíky nám umožnilo vytvořit příznivé propor- ce vnitřního prostoru s hlubší dispozicí pro hru dětí s dostatkem denního světla v návaznosti na exteriér. I v interiéru tak mohou děti dobře vnímat světelnou situaci – pohyb slunce, jas oblohy. Světlo prostupuje interiérem a propojuje jej s exteriérem. Stín umí rovněž dělat zajímavé věci, bez něj bychom nevnímali prostor. Na světlo se díváme jako na nástroj utváření vnějšího a vnitřního architektonického prostoru. Pavol Citovický architekt, Cityprojekt Práce s denním světlem je neoddělitelnou součástí u každého našeho návrhu, ať už rodinného domu, nebo bytovky, ale i  kancelářských prostorů. Vždy, když přemýšlíme nad konceptem, je orientace na svě- tové strany zásadní. Cílem je vždy dosáhnout ideál­ ního prosvětlení všech částí prostorů, které řešíme. Nehovořím nyní o hygienickém minimu, ale o kom- fortním proslunění prostoru, které je důležité podle mne pro pohodu a celkovou „náladu“ v prostoru. Samozřejmě hlavně u  větších bytových nebo kan- celářských projektů, které řešíme, se nevyhneme i kritickým místům, která je třeba řešit z hlediska mi- nimálního oslunění, ale vždy se snažíme, aby to bylo maximálně komfortní. Máme za to, že denní světlo je život, a proto je dů- ležité, aby plynulo všude, kam je to možné. V našich návrzích používáme okenní otvory/střešní okna s nadstandardními rozměry, abychom dosáhli ideál- ního proslunění. Cílem je vždy dosáhnout ideálního prosvětlení všech částí prostorů, které řešíme.

http://www.floowie.com/sk/citaj/asbcz-2017-velux/

66 Okno ve výtvarném umění ASB #speciál O JAN VERMEER VAN DELFT (1632 – 1675) – Dívka čtoucí dopis u otevřeného okna, olej na plátně, 83 × 64,5 cm, 1658 – 1661

http://www.floowie.com/sk/citaj/asbcz-2017-velux/

67 Tři ženy v obrazech oken ASB #speciál O Otevřená okna Před šesti lety byla v Metropolitním muzeu v  New Yorku malá, ale o  to kouzelnější výstava. Žádná velká plátna s dramatickými scénami, ale komorní formáty s malými příběhy. Prezentovali motiv otevřeného okna v evropském malířství začátkem 19. století. Nuda ze zdánlivě banálního motivu nehrozila. Zkušená kurátor- ka této prestižní instituce Sabine Rewaldová dokázala udělat z  okna v umění dobrodružství dívání. A při- tom to provedla velmi jednoduše – až tak jednoduše, že jednodušeji to snad ani nešlo: toto okno nasvítila světlem. Světlem invence, metafory a poutavého čtení v obrazech. Obra- zy o oknech v evropském umění na začátku 19. století přenesla Rewal- dová i  na druhou stranu Atlantiku archetyp myšlení společný západní civilizaci. Umění se stalo metaforic- kým oknem, jímž se díváme na okol- ní svět a vlastní historii. Desetitisíce návštěvníků během několika měsíců potvrdilo, že lidé se rádi dívají i skr- ze tato okna poznání. Nerozhodují historická období, jen vlastní senzi- tivnost a ochota vyhlédnout z okna vlastní komfortní zóny. Postavy u oken Moc se mi líbí přirovnání obrazu k  otevřenému oknu, jak to napsal velký renesanční architekt Leon Battista Alberti ve svém traktátu De Pictura: „Nejdříve nakreslím na ploše pravoúhlý čtverec libovolné velikosti; o  něm předpokládám, že je otevřeným oknem, jímž pozoru- ji, co tu má být namalováno...“ (Cit. podle diplomové práce Z. Hájkové s  názvem: Caspar David Friedrich. Postava u  okna, její geneze a  vý- voj; Filozofická fakulta UK v  Praze, 2013.) Renesanční obraz uvádí di- váka do pozadí díla. Okno do krajiny působilo jako rám bez skla. Během baroka zase začalo okno sloužit jako otvor pro dopadající světlo, ale i pro vyjádření hloubky prostoru. Světlo představovalo božskou i  světskou symboliku. V některých malbách pl- nilo okno funkci „oddělující stěny“. Novodobé umění využilo okno v em- blematice. Bylo vkládáno do emblé- mu jako alegorický obraz, který byl spojován s morálním obsahem. Ma- líři ho zachycovali i na pozadí senti- mentálních a milostných scén. A tak bychom mohli pokračovat dále. Různá umělecká období přinášela různé výhledy přes okna. Z okna se stal v  obrazech symbol, prostředek tvorby atmosféry, status životního stylu, ale hlavně magický prostředek k vyjádření umělcovy duše a jeho po- hledu na svět. Toto místo však není určeno umělecko-historickému ex- kurzu, ale chce nastavit okno někte- rým zajímavým zobrazením. Vybrali jsme si tři umělce, kteří to udělali nejen divácky atraktivně, ale svým uměleckým přínosem se zapsali i do odborných encyklopedií. Jmenují se Jan Vermeer van Delft, Caspar David Friedrich a  Salvador Dalí. Tři osob- nosti, tři různá období, tři ženy v ok- nech jejich umění. JAN VERMEER VAN DELFT (1632 – 1675) – Když okno odhaluje Osud jeho tvorby by se s trochou nad- sázky dal přirovnat k osudu obrazu Mona Lisa. Jan Vermeer van Delft byl předním umělcem holandské- ho malířství, ale po své smrti upadl rychle v  zapomenutí a  doceněným se stal až v 19. století, v období, kdy se před širokou veřejností znovuo- bjevil Leonardův kultovní portrét. O  Vermeerově životě se toho moc neví. Přisoudit mu lze jen asi třicet pět dochovaných děl a  jednoznačné autorství se dá určit jen u  někte- rých z  nich. Tento nejvýznamnější představitel zlatého věku delftské- ho malířství se stal zároveň jedním z nejzáhadnějších a nejméně pocho- pitelných umělců. Jedno je však jisté, Vermeer patřil k největším mistrům interiérových žánrových výjevů a jen málokdo přisoudil světlu a oknu ta- kovou důležitost jako on. První impresionista? Zachycení prchavé atmosféry dané chvíle v  závislosti na osvětlení, soustředění na barvy, na charak- ter tvarů, důraz na smyslové vjemy, nálady, hru světla a  stínů, duševní rozpoložení... poznáváte? Ano, řeč je o  impresionismu a  jeho výtvarných ambicích, ale o  to se přece malíři snažili už dávno před Monetem či Pissarrem. I Vermeer zkoumal svět- lo intenzivně, uměl jím docílit výji- mečně silného efektu. Na místech nejvíce vystavených slunci tečkoval plátno malými kapkami bílé barvy (neoimpresionismus jako vyšitý!). Jeho kontrasty jsou tak ostré, že by to nevykreslila ani televize s  ultra HD obrazovkou. Světlo oknem při- chází na jeho obrazech téměř vý- lučně zleva. Ono je hybatelem děje a čistou esencí kompozice. Modeluje prostor a nasvěcuje postavy při jejich většinou mlčenlivých činnostech. Je to jeviště ticha, které zahaluje závoj tajemna. Vermeerovy obrazy mů- žeme číst vždy nově a  nikdy zcela nepřečteme všechny symboly a  za- šifrované odkazy. Dokonce se nedá vystopovat ani chronologie jeho ob- razů, neboť až na tři nebyly datová- ny. Říká se, že dobré umění by mělo ukrývat tajemství a odhalovat by se mělo jen po kouscích. Vermeer by byl výborným spisovatelem detektivek, jeho knihy by byly bestsellerem. Vě- děl jak zaujmout, a zároveň znejistit. Zůstal však malířem a udělal dobře – jeho plátna jsou tak důmyslně kom- ponována, že stále provokují naši zvědavost. Autorem bestsellerů se tedy Vermeer nestal, ale jeho výstavy navštěvují statisíce. CASPAR DAVID FRIEDRICH (1774 – 1840) – Okno jako zrcadlo duše A opět tu máme známý příběh velké- ho umělce: když Friedrich v němec- kých Drážďanech umíral, bylo jeho dílo téměř zapomenuto. Abychom to upřesnili, Friedrich se svým malíř- ským dílem dokázal prosadit i během svého života a  stal se inspirátorem pro mnoho následovníků, ale v závě- ru své pouti zůstal osamocený jako jeho postavy v  oknech. Kritizovali ho za mysticismus, ubohost, zoufalé hledání originality či chybné zobra- zení přírody. Na sklonku života jeho někdejší sláva upadala a odvrátili se od něj i nejbližší přátelé. Až o mno- ho desetiletí později, až začátkem 20. století na Stoleté výstavě konané v Berlíně v roce 1906, bylo jeho umě- ní rehabilitováno a  vnímáno jako moderní a  nadčasové. Na zmíněné výstavě v New Yorku dominoval, jen málokdo dokázal namalovat okna jako průhledy do krajiny, které pře- kračovaly zachycení reality a  vzta- hovaly se k  romantickému vnímání umělecké tvorby a umělce. Procítěný obraz „Obraz nemá být vymyšlený, ale procítěný,“ říkával Caspar David Friedrich (cit. podle práce Z. Hájkové) a tato slova se přetavila i do jeho ma- leb a kreseb. Obraz a okno se v pojetí romantických malířů stávají zamě- nitelnými. Do přesného obdélníko- vého tvaru se snaží vměstnat chaos okolního světa a  dát mu kompozici a pořádek. Otevřené okno je vlastně nástrojem umožňujícím vidění. Je čočkou, která do ateliéru propouští obraz okolního světa. Okno současně odděluje svět pozorovatele od toho, co je pozorováno. Z  romantického okna se nedá vykročit a stát se sou- částí krajiny, odtud se dá jen pozoro- vat – a malovat. Pohled do krajiny je výrazem touhy po neznámém a divo- kém. V přírodě objevil německý ma- líř duchovní složku, kterou spojoval s obrazem. Okno a to, co je za ním, se pro Friedricha stalo symbolem malířství: „Úkolem tvůrce není jen věrné zobrazení vzduchu, vody, skal a stromů, ale i zobrazení duše, v níž se musí zrcadlit jeho pocit. Úkolem uměleckého díla je poznat ducha pří- rody a celým srdcem i myslí pronik- nout, přijmout a  vydat.“ (cit. podle práce Z. Hájkové) A  Friedrich se snažil poznat ducha krajiny celou svou duší. I když v rea- listicky malovaném okně zobrazoval krajinné motivy, byly na hony vzdá- lené jejich skutečnosti. Okno bylo výrazem jeho nitra a  zdravotního stavu. Když měl autor zdlouhavou nemoc, na jeho okenních rámech se objevovaly mříže. Chtěl tím říci O kno ve v ý tvarn é m u m ě n í Tři ženy v obrazech oken Okno. Odděluje vnitřní a vnější svět. Tvoří zónu mezi soukromým a veřejným životem. Umožňuje výhled do krajiny či na město, ale i pohled dovnitř – do intimity každodenního života a do hlubin lidské duše. Je médiem, jímž prochází světlo a vytváří stíny modelující prostor. Je jen přirozené, že tento fenomén zaujal i malíře, kteří s oblibou využívali k vyjádření svých pocitů postavu ženy. Přinášíme tři ikonické příklady ze tří různých období. Text: LUDOVÍT PETRÁNSKY

http://www.floowie.com/sk/citaj/asbcz-2017-velux/

68 Okno ve výtvarném umění ASB #speciál jediné: toto vidím, cítím, a proto to maluji. Caspar David Friedrich je dnes považován za důležitou osob- nost romantického umění, který uměl otevřít své malířské okno vel- mi originálním způsobem: symbolic- kým, mystickým, melancholickým, s  božskou přítomností, ale hlavně s výtvarnou přesvědčivostí. Bez jeho obrazů by byla naše okna mnohem prázdnější. SALVADOR DALÍ (1904 – 1989) – Okno jako zrcadlo ega A nakonec tu máme 20. století a s ním nejznámějšího představitele surre- alismu Salvadora Dalího. Kontro- verzní, excentrický, ale s obrovským talentem. „Já jsem surrealismus,“ prohlašoval tento Katalánec, který s oblibou dodával: „Jsou dvě nejdů- ležitější věci, které se musí člověku přihodit, aby se stal velkým uměl- cem. Za prvé narodit se jako Španěl, za druhé jmenovat se Salvador Dalí.“ Slovo skromnost z jeho slovníku úpl- ně zmizelo, génius čerpal inspirace jen z hlubin svého bezedného ega. Dalí podle svých slov nemaloval ob- razy, jen fotografoval své sny a noč- ní můry, svou pomatenost přeměnil v tvořivou sílu. Pokud však jeho ob- razy opravdu zobrazují jeho noční můry, potom raději nebýt géniem. Dalo by se z  nich zešílet na něko- lik životů. On to však celkem ustál, i  když okolí s  ním prožívalo občas hrozné divadlo. Jeho „okno do svě- ta“ však bylo tak autentické, že vedle svého krajana Picassa se stal synony- mem pro umění 20. století. Okna obsesí V katalánské přímořské vesnici Port Lligat nacházející se nedaleko měs- tečka Cadaqués stojí Dalího vila, kte- rá dnes slouží jako muzeum. Zčásti je to prohlídka po autentických reá- liích, ale v mnohém je to i návštěva bizarního panoptika mistrových ob- sesí. S naším tématem souvisí hlav- ně jeho ložnice. Prvním zjištěním je, že Dalí a  jeho celoživotní múza, milenka a partnerka – prostě božská Gala – spávali na oddělených poste- lích. Na stěnách Dalího ložnice jsou umístěna zrcadla v přesných úhlech a výškách. Všechna směřují k hlavní- mu, které visí u okna a zrcadlí záto- ku. Jeho obraz se odráží do ostatních tak, aby první, co Dalí viděl, když ráno otevřel oči, byl východ slunce. Okno se tak stalo obrazem přírody, kterou chtěl Dalí vidět po probuze- ní nejdřív. Jakmile dosnil své sny, potřeboval v  nich volně pokračovat i  v  bdění. „Každé ráno zažívám při procitnutí vybranou rozkoš... – roz- koš, že jsem Salvador Dalí, a  ptám se uneseně sám sebe, co zázračného ten Salvador dnes asi vykoná,“ říkal a  tato slova jsme ochotni mu věřit. To už nebyla jen póza, ale holý fakt, který našel své potvrzení v obrazech. I  Dalí se, podobně jako Friedrich, potřeboval dívat na okolí okny své duše. Obraz, který publikujeme, vznikl v Port Lligat a jakoby navazo- val na německého romantika. Španě- lovi však nešlo o přenesení motivu, ale o ironický návrh podobného mo- tivu. Okno je pro něj jiným pohledem do lidské duše než pro Friedricha. Ženu otočenou k divákovi zády nedo- kážeme identifikovat, a proto je ještě víc provokující. Spolu s ní se oknem díváme do dálek mezi nebe a  zemi a snažíme se pochopit nejen její vidě- ní, ale i naše touhy, které bychom tím oknem rádi viděli. Krátká analýza tří děl aneb Co se dá vidět při pohledu z okna Caspar David Friedrich: Žena u okna, 44 × 37 cm, olej na plátně, 1822 Obraz je symetricky vyvážený a leh- ké houpání lodního stěžně se pře- náší na figuru ženy. Prostor ateliéru jakoby opticky klesal k  pravé stra- ně. Rovnováhu díla umělec obnovil lehkým úklonem ženy na druhou stranu. Napovídá, že v  pozemském světě není vlastně nic trvalé. Všech- CASPAR DAVID FRIEDRICH (1774 – 1840) – Žena u okna, 44 × 37 cm, olej na plátně, 1822

http://www.floowie.com/sk/citaj/asbcz-2017-velux/

69 Tři ženy v obrazech oken ASB #speciál ny linie v prostoru jsou uvážlivě plá- novány. Na podlaze se nacházejí tři úzké linie, z nichž prostřední končí uprostřed obrazu a  navazuje na li- nii okenního kříže v  horní části, je to narážka na Ukřižování. Členění okna a zbožné držení ženské posta- vy vzbuzuje dojem oltáře. Horní část okna není ukončena, což diváka vede k přemýšlení, proč malíř okno nedo- končil. Úzký okenní kříž udává hra- nici mezi interiérem a  exteriérem. Klid a strohost tmavé místnosti na- rušuje světlo dopadající zvenčí. Werner Busch se domnívá, že mo- tivem vzniku díla bylo těhotenství ženy, s  čím mohl souviset i  výběr barev. Jens Christian Jensen inter- pretuje pohled ženy z okna jako útěk ke svobodě od společenských zvyk- lostí. Historik umění Rolf Selbmann vidí symbol partnerství mezi mužem a  ženou ve dvou lahvičkách umís- těných na parapetu okna. V  díle se objevují protiklady světla a tmy, in- teriéru a exteriéru, blízkosti a dálky, současnosti a budoucnosti. Na zákla- dě těchto symbolických protikladů se dá říci, že jde o dílo s náboženským podtextem. Kříž v okně symbolizuje Krista v kontrastu s omezeností po- zemského života v tmavé místnosti. (Zdroj: Zuzana Hájková: Caspar David Friedrich. Postava u okna, její geneze a vývoj; Filozofická fakulta UK v Praze, 2013) Salvador Dalí: Postava u okna, 102 × 75 cm, olej na plátně, 1925 V  tomto díle jsou viditelné parale- ly k obrazu Žena u okna od Caspara Davida Friedricha. Okno je otevřeno na stejnou stranu jako u Friedricha, na rozdíl od něj je ale široce otevřené a  ve skle se odráží krajina. Společ- ným znakem obou děl je horní část okna, v níž Friedrich zobrazil okenní kříž a Dalí nebe, jež oddělil od vod- ní plochy pobřežím. Před mladým děvčetem se otevírá vodní plocha s bílou loďkou. Vlnky běží od nevidi- telného břehu, na němž stojí dům, do dálky. Ve strohé místnosti s nedbale pověšenými záclonami stojí děvče. Nepůsobí dojmem čekající osoby jako Friedrichova žena, ale evokuje loučení, neboť na okenním parape- tu je nedbale odložený bílý šátek. U Friedricha jsou zobrazeny na para- petu dvě skleněné lahvičky jako sym- bol partnerství. Dalího postava ženy otočené zády k divákovi stojí v poho- dlné póze. Částečně zvednutá noha může znamenat její rozrušení z lou- čení. Oděv vypadá jako noční košile, což může mít erotický podtext, ane- bo se tím naznačují zdravotní pro- blémy. Dalí se ovšem mohl inspirovat i námětem prostitutek u oken. (Zdroj: Zuzana Hájková: Caspar David Friedrich. Postava u okna, její geneze a vývoj; Filozofická fakulta UK v Prahe, 2013) Jan Vermeer van Delft: Dívka čtoucí dopis u otevřeného okna, olej na plátně, 83 × 64,5 cm, 1658 – 1661 Důmyslně namalovaný akt komu- nikace, nasvícený denním světlem přicházejícím otevřeným oknem, je zahalen do tajemné atmosféry. Mladá žena je při čtení dopisu klidná, její tvář je částečně odvrácena od diváka, ačko- liv před chvílí se ještě dívala jinam. Původní pozice hlavy nyní zůstává už jen v reflexi s důrazem na introspekci. Zvláštnídůraz je kladen na světlo, kte- ré dodává jas a lesk karmínově červené zácloně. Světlo dopadá otevřeným ok- nem a rozjasňuje i tvář dívky. Zdůraz- ňuje strukturu okenních rámů, žluto- zeleného závěsu vpravo i stěny v zadní části místnosti. Jen připomeneme, že v tom období byly obrazy jako fiktivní okno do reality často vystavovány ve- dle dobových závěsů, které ještě více odhalovaly jeho iluzi. Umělec vytvořil velmi rafinované stí- ny – zastínění fragmentů stěny, která by jinak působila prázdně a  až příliš rozměrně. Pomocí stínů se Vermeer vyhýbal monotónnosti. Pohled diváka se tak soustředí k postavě ženy. Stěna tvoří prázdný prostor kolem děvčete, čímž vytváří určitou intimitu. Závěs a stůl zase zřetelně oddělují diváka od dívky. Zkoumáním tohoto díla rent- genovými paprsky v pozdější době se ukázalo,žemalířběhemprácenaobra- ze přidával a odstraňoval různé prvky, aby našel ideálně vyváženou kompo- zici. Výzkumy mimo jiné odhalily, že v tmavéčástiobrazuVermeerpůvodně namaloval i postavu bůžka lásky Cupi- da, který měl v tomto případě symbo- lizovat věrnost. Jeho obraz se objevil i na dvou dalších Vermeerových obra- zech, ale zde ho malíř nepovažoval za důležitý. Nám se však zdá, že na tomto obraze by byl celkem vítaný. (Zdroj: Christopher Masters. Windows in Art, Merrell, London – New York, 2011) SALVADOR DALÍ (1904 – 1989) – Postava u okna, 102 × 75 cm, olej na plátně, 1925

http://www.floowie.com/sk/citaj/asbcz-2017-velux/

70 Soutěž ASB #speciál S o u t ě ž : V   h l av n í r o l i sv ě t l o Život pod střechou Společnost VELUX již tradičně organizuje hned dvě soutěže určené pro architekty a studenty oboru v různých věkových kategoriích, ale s obdobným zaměřením. Snaží se motivovat tvůrce k přemýšlení nad projekty, v nichž bude hlavní roli hrát denní světlo, správné větrání a celkově udržitelný koncept návrhu. TEXT: RED, FOTO: VELUX Ž A Život pod střechou je tradiční soutěž pro studenty středních průmyslo- vých škol stavebních, která se za- měřuje na projekty domů, kde denní světlo a  přísun čerstvého vzduchu přichází do objektu střechou pro- střednictvím výrobků VELUX. Současně je nutné, aby se soutěžící zaměřili na takové řešení, které je energeticky efektivní a zabezpečí tr- vale optimální vnitřní prostředí pro zdravé a pohodlné užívání. „V letošním ročníku jsem byla příjem- něpřekvapená,jaksistudentiporadili s obtížným tématem rodinného domu na svažitém pozemku a zvládli vytvo- řit pohodlné a dobře prosvětlené mo- derní bydlení na okraji obce,“ uvedla Klára Bukolská, porotkyně a  hlavní architekt společnosti VELUX Česká republika, „Ve freestylu jsme viděli řadu projektů, které řešily nedostatky v občanské vybavenosti obcí, ve kte- rých studenti bydlí. Je velmi potěšují- cí, že nechodí s klapkami na očích, ale chtějí zlepšovat prostředí, ve kterém se pohybují. Protože právě to je podle mého názoru hlavní úlohou architek- tury.“ Spolu s ní stavby posuzovali ješ- tě architekt Jan Kratochvíl (Fakulta Architektury VUT Brno) a architekt- ka Zuzana Morávková (ERA21). Život pod střechou 2017 Vítězové v kategorii dům na určeném pozemku: 1. místo: Petr Kučera – SPŠ stavební Opava 2. místo: David Foud – SPŠ stavební Plzeň 3. dělené místo: Kristýna Gilligová, SPŠ stavební Opava / Tereza Krystynová SPŠ stavební Opava Vítězové v kategorii Freestyle: 1. místo Jiří Marek – SPŠ stavební Opava 2. místo: Markéta Hrůzová, SŠ stavební Třebíč 3. neuděleno 1. Místo v kategorii Freestyle: SMUTEČNÍ SÍŇ Světlá hora Jiří Marek, SPŠ stavební Opava, vedoucí projektu: Ing. Tomáš Fischer Vítězný návrh smuteční síně zaujal porotu odvahou autora popasovat se s takto netradičním zadáním veřejné vybavenosti, jejíž potřebu v místě svého bydliště vnímá. Porota ocenila silný koncept domu, základní kompozici hmoty, její orientaci i gradaci, která je adekvátní situaci i pozemku. Nejen téma, ale i střízlivý výraz a výtvarné řešení vynesly návrhu první místo. Porotu zaujala kultivovaná práce s prostorem, materiálem a dispozicí, stejně jako využití horního osvětlení, které provází návštěvníka prostorem. Aktéři letošní soutěže na slávnostném vyhlášení v Moravské galerii v Brně. 1. místo v kategorii Rodinný dům na určeném pozemku: CASA FINESTRA Petr Kučera, SPŠ stavební Opava, vedoucí projektu: Ing. Tomáš Fischer „Mým cílem bylo navrhnout dům, který by vizuálně zapadl do vesnické zástavby. Aby od pohledu z cesty nepůsobil nijak velkolepě, ale připomínal malé domky na vesnici. Zbývající část domu jsem ukryl za svažitý terén.“

http://www.floowie.com/sk/citaj/asbcz-2017-velux/

71 V hlavní roli světlo ASB #speciál Ac t i ve Awa r d : Mateřské školy budoucnosti Zatímco středoškolská soutěž už zná své vítěze, mezinárodní projekt určený pro studenty vysokých škol má před sebou ještě měsíc do uzávěrky. Registrace je otevřená až do 15. listopadu 2017. TEXT RED, FOTO VELUX A Active Award, mezinárodní soutěž za- měřenánastudentyvysokýchškolv Čes- kéa Slovenskérepublice,siletosvytyčila náročný cíl – stanovit nové standardy pro budoucí střediska předškolní péče o děti, samozřejmě v rámci zásad ak- tivního domu. Cílem soutěže Active House Award je nejen podpořit práci studentů na projektech udržitelných staveb a umožnit jim hlubší pochopení problematikynávrhubudovv aktivním standardu, ale definovat zároveň nový standard pro budoucí dětská centra a mateřskéškolyv Českéa Slovenskére- publice.Mateřskéškolya dětskácentra považujevypisovatelzaobjekty,v nichž bymělobýtautomatickyzaručenozdra­ vé vnitřní prostředí. Soutěž tak posky­ tuje příležitost diskutovat se studenty o jejich postoji ke zdravým budovám. Aktivní standard Mateřské školy a další dětská centra mají v naší společnosti zcela zásadní postavení, a je proto pochopitelné, že by měly dětem nabídnout ideální pod- mínky, které budou stimulovat a roz- víjet jejich schopnosti. Soutěžní návrh by měl stavět na nosných myšlenkách aktivního standardu, který je defi- nován kvalitou vnitřního prostředí, ohleduplností k  životnímu prostředí a  energetickou efektivitou objektu. Důležitá je především vzájemná in- tegrace zmíněných aspektů a  jejich vliv na samotnou architekturu, lidské zdraví a příjemné prostředí pro život. Studenti by se proto měli zaměřit mimo jiné na kvalitu denního osvětle- ní a čerstvého vzduchu přicházejících do budovy prostřednictvím střechy. Active House Award „FutureKindergartens“2017 Studenti, kteří by se chtěli zúčast- nit soutěže, se mohou nezávazně registrovat až do 15. listopadu 2017. V průběhu trvání soutěže budou také probíhat praktic- ké webináře, na které budou registrovaní pozváni e-mailem. Soutěžní projekty na zvolené téma je nutné odevzdat do 1. prosince 2017. Slavnostní vyhlášení vítězů soutěže proběhne 15. prosince 2017. Odborná porota na základě stanovených kritérií rozdělí mezi soutěžící celkem 6 000 eur. Vítěz získá 1800 eur, druhý v pořadí 1000 eur, třetí 800 eur a na další ceny je určeno 2 400 eur. Více informací na www.activehouseaward.velux.com Materska skola Solhuset 01 je příklad, kterým se mohou soutěžící studenti inspirovat. Finalisté a porota ročníku 2016. FOTO Patricia Weisskirchner

http://www.floowie.com/sk/citaj/asbcz-2017-velux/

72 FOCUS ASB #speciál ReThink Daylight Společnost VELUX zve všechny zájemce o problematiku navrhování s maximálním využitím denního světla na první ročník workshopu s názvem ReThink Daylight 2017. Zúčastněte se ReThink Daylight a sdílejte naši vášeň pro světlo od 2017 i v České republice. R ReThink Daylight je workshop pro ar- chitekty, kteří věří v hodnotu přiroze- ného světla v interiéru. Workshop je příležitost zapomenout na dva dny na počítač a vrátit se k práci rukama, vy- rábět modely a testovat je v simuláto- ru denního světla. Každý z účastníků by měl s sebou přinést konkrétní pro- jekt, na kterém bude pracovat s pod- porou dvou lektorů, odborníků na denní světlo. Přihlaste se ještě dnes! Fakta Workshop se bude konat v Brně 17. října, v Praze 31. října, v Bratislavě 14. –15. listopadu a v Košicích 6. pro- since 2017. Registrace na www.velux.cz/rethink.

http://www.floowie.com/sk/citaj/asbcz-2017-velux/

Stáhněte si zdarma CAD & BIM objekty na http://www.velux.cz/odbornici/architekti-a-projektanti/ke-stazeni Představujeme nový typ světlíku s bezrámovým za- sklením. Nabízí inovativní design i dokonalý odvod deště. Použít jej můžete pro sklon od 0° do 15°. Osm různých velikostí vybízí k zajímavým kombinacím a použití v jakékoliv místnosti. Zahrňte do svých plánů nový typ světlíku. Nový tvar pro nové projekty

http://www.floowie.com/sk/citaj/asbcz-2017-velux/

www.rethinkdaylight.cz RETHINK Brno 17. 10. 2017 RETHINK Praha 31. 10. 2017 RETHINK Bratislava 14.–15. 11. 2017 RETHINK Košice 6. 12. 2017

http://www.floowie.com/sk/citaj/asbcz-2017-velux/