Dovolená a její aplikace v praxi s praktickými příklady 2012

Mgr. Zdeněk Schmied, JUDr. Eva Špundová • citace paragrafů • výklad • příklady DOVOLENÁ a její aplikace v praxi s praktickými příklady 2. aktualizované vydání edice práce | mzdy | pojištění

© Mgr. Zdeněk Schmied, JUDr. Eva Špundová, 2012 © Nakladatelství ANAG, 2012 ISBN 978-80-7263-753-9 V případě, že dojde k významným legislativním změnám v období mezi jednotlivými vydáními publikace, vyhledejte její aktualizaci na našich internetových stránkách www.anag.cz Aktualizaci zašleme zdarma na vyžádání anag@anag.cz, tel.: 585 757 411

3 Obsah Úvod............................................................................................................................6 1. Druhy dovolené....................................................................................................8 2. Dovolená za kalendářní rok a její poměrná část...............................................11 2.1 Dovolená za kalendářní rok..........................................................................11 2.1.1 Existence pracovního poměru a jeho nepřetržité trvání k témuž zaměstnavateli ....................................................................11 2.1.2 Výkon práce alespoň 60 dnů v kalendářním roce..............................13 2.1.3 Co se rozumí výkonem práce............................................................15 2.1.4 Délka odpracované směny................................................................25 2.1.5 Podmínka výkonu práce ve vztahu k počtu odpracovaných směn.....27 2.2 Poměrná část dovolené za kalendářní rok ....................................................30 2.2.1 Poměrná část dovolené za každý celý kalendářní měsíc ...................33 2.2.2 Poskytování poměrné části dovolené při dlouhodobém plném uvolnění pro výkon veřejné funkce.........................................39 3. Délka dovolené...................................................................................................42 3.1 Základní výměra dovolené ...........................................................................42 3.2 Dovolená zaměstnanců zaměstnavatelů uvedených v § 109 odst. 3 zákoníku práce......................................................................44 3.3 Prodloužení dovolené ..................................................................................44 3.3.1 Prodloužení dovolené individuální smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem ..........................................45 3.3.2 Prodloužení dovolené kolektivní smlouvou ......................................46 3.3.3 Prodloužení dovolené vnitřním předpisem .......................................48 3.4 Dovolená pedagogických pracovníků a akademických pracovníků vysokých škol ............................................................................49 3.5 Počet pracovních dnů dovolené....................................................................52 3.5.1 Rovnoměrné rozvržení pracovní doby ..............................................52 3.5.2 Nerovnoměrné rozvržení pracovní doby a změna rozvržení pracovní doby.....................................................53 3.5.3 Dovolená při změně rozvržení pracovní doby...................................56 4. Dovolená za odpracované dny ...........................................................................57 5. Dodatková dovolená...........................................................................................59 5.1 Dodatková dovolená zaměstnanců pracujících pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol..............................60 5.2 Dodatková dovolená zaměstnanců, kteří konají práce zvlášť obtížné nebo zdraví škodlivé..............................................................62 Obsah

4 5.3 Souběh práv na dodatkovou dovolenou........................................................63 5.4 Délka dodatkové dovolené............................................................................64 5.4.1 Dodatková dovolená v délce jednoho týdne ......................................64 5.4.2 Poměrná část dodatkové dovolené....................................................66 5.4.3 Jedna dvanáctina dodatkové dovolené..............................................68 5.5 Krácení dodatkové dovolené.........................................................................68 5.6 Čerpání dodatkové dovolené ........................................................................70 6. Týden dovolené, nepřetržité trvání pracovního poměru ..................................71 6.1 Týden dovolené............................................................................................71 6.2 Nepřetržité trvání pracovního poměru .........................................................71 7. Krácení dovolené................................................................................................73 7.1 Krácení dovolené z důvodu omluvené nepřítomnosti v práci........................74 7.2 Krácení dovolené z důvodu neomluvené nepřítomnosti v práci....................78 7.3 Zaručená část dovolené................................................................................79 7.4 Krácení dovolené pro výkon trestu odnětí svobody a pro vazbu ...................80 7.5 Krácení jednotlivých druhů dovolené...........................................................81 7.6 Krácení dovolené pouze z důvodů, které vznikly v příslušném kalendářním roce .........................................................................................81 8. Čerpání dovolené ...............................................................................................82 8.1 Určení doby čerpání dovolené......................................................................83 8.2 Důsledky změny určené doby čerpání dovolené a odvolání z dovolené ............. 88 8.3 Zákaz určení čerpání dovolené.....................................................................89 8.4 Poskytnutí dovolené bezprostředně po skončení mateřské dovolené ............90 9. Čerpání dovolené i bez předchozího splnění podmínek pro vznik práva na dovolenou ...........................................................................98 10. Právní úprava čerpání dovolené v kalendářním roce .....................................100 11. Přerušení dovolené a nezapočítávání svátků do dovolené..............................109 11.1 Přerušení dovolené..................................................................................... 109 11.2 Nezapočítávání svátků do dovolené............................................................ 111 12. Dovolená při změně zaměstnání .....................................................................113 13. Náhrada mzdy nebo platu za dovolenou......................................................... 117 13.1 Výše náhrady mzdy nebo platu za dovolenou............................................. 118 13.2 Náhrada mzdy za nevyčerpanou dovolenou...............................................126 13.2.1 Náhrada mzdy za nevyčerpanou dovolenou pedagogických pracovníků a akademických pracovníků vysokých škol ..................129 Obsah

5 13.3 Povinnost zaměstnance vrátit vyplacenou náhradu mzdy za dovolenou.......................................................................130 13.4 Neposkytnutí náhrady mzdy za nevyčerpanou dodatkovou dovolenou......................................................................................133 14. Hromadné čerpání dovolené............................................................................135 15. Dovolená při několika pracovních poměrech .................................................137 16. Dovolená z pracovního poměru na dobu určitou............................................140 17. Dovolená při přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů ..........143 18. Které odchylky (příkladmo) lze sjednat smluvně, popřípadě stanovit vnitřním předpisem..........................................................149 Poznámka závěrem................................................................................................151 Obsah

8 1. Druhy dovolené § 211 Zaměstnanci, který vykonává zaměstnání v pracovním poměru, vzniká za pod- mínek stanovených v této části právo na a) dovolenou za kalendářní rok nebo na její poměrnou část, b) dovolenou za odpracované dny, c) dodatkovou dovolenou. Pomineme-li základní fakt vyplývající z § 4b odst. 1 zákoníku práce, a sice že práva nebo povinnosti v pracovněprávních vztazích mohou být upraveny od- chylně od tohoto zákona, jestliže to zákoník práce výslovně nezakazuje nebo z povahy jeho ustanovení nevyplývá, že se od něj není možné odchýlit, stano- ví § 211 zákoníku práce, že zaměstnanci, který vykonává zaměstnání v pracov- ním poměru, vzniká (za podmínek stanovených v zákoníku práce) právo na: @ dovolenou za kalendářní rok nebo její poměrnou část, @ dovolenou za odpracované dny, @ dodatkovou dovolenou. Tyto druhy dovolené jsou v běžné praxi, s ohledem na dlouhodobou tradici, uplatňovány nejčastěji. Zaměstnavatel však může smluvně dohodnout, popří- padě vnitřním předpisem za podmínek stanovených zákoníkem práce (§ 305) upravit i jiné druhy dovolené. V zásadě je zaměstnavatel vázán požadavky směr- nice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES, od nichž se nelze odchýlit. To ostatně stanoví i § 363 zákoníku práce (jde o ustanovení, kterými se zapracová- vají předpisy Evropských společenství). Jde o ustanovení: ƒ § 213 odst. 1 zákoníku práce – výměra dovolené činí nejméně 4 týdny v ka- lendářním roce; ƒ § 217 odst. 4 zákoníku práce (pokud jde o rodičovskou dovolenou) – zaměst- navatel nesmí určit čerpání dovolené na dobu, po kterou je zaměstnankyně na mateřské nebo na rodičovské dovolené a zaměstnanec na rodičovské dovolené; ƒ § 218 odst. 1 zákoníku práce – zaměstnavatel je povinen určit zaměstnanci čerpání dovolené podle § 211 zákoníku práce tak, aby dovolenou vyčerpal v kalendářním roce, ve kterém mu právo na dovolenou vzniklo, ledaže v tom zaměstnavateli brání překážky v práci na straně zaměstnance nebo naléhavé provozní důvody; ƒ § 222 odst. 2 zákoníku práce – zaměstnanci přísluší náhrada mzdy nebo platu za nevyčerpanou dovolenou pouze v případě skončení pracovního poměru. 1. DRUHY DOVOLENÉ

11 2. Dovolená za kalendářní rok a její poměrná část § 212 (1) Zaměstnanci, který za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli konal u něho práci alespoň 60 dnů v kalendářním roce, přísluší dovolená za kalendářní rok, popřípadě její poměrná část, jestliže pracovní poměr netrval nepřetržitě po dobu celého kalendářního roku. Za odpracovaný se považuje den, v němž zaměstnanec odpracoval převážnou část své směny; části směn odpra- cované v různých dnech se nesčítají. (2) Poměrná část dovolené činí za každý celý kalendářní měsíc nepřetržitého trvání téhož pracovního poměru jednu dvanáctinu dovolené za kalendářní rok. (3) Poměrná část dovolené přísluší v délce jedné dvanáctiny též za kalendářní měsíc, v němž zaměstnanec změnil zaměstnání, pokud skončení pracovního poměru u dosavadního zaměstnavatele a vznik pracovního poměru u nového zaměstna- vatele na sebe bezprostředně navazují; zaměstnanci přísluší v takovém případě poměrná část dovolené od nového zaměstnavatele. (4) Byl-li zaměstnanec dlouhodobě plně uvolněn pro výkon veřejné funkce, je povinna mu dovolenou nebo její část poskytnout právnická nebo fyzická osoba, pro kterou je uvolněný zaměstnanec činný; tato právnická nebo fyzická osoba je povinna mu poskytnout též tu část dovolené, kterou nevyčerpal před uvolněním. Nevyčerpal-li zaměstnanec dovolenou před uplynutím doby uvolnění, je povinen mu ji poskytnout uvolňující zaměstnavatel. Splnění podmínek pro vznik práva na dovo- lenou se přitom posuzuje vcelku za dobu před i po uvolnění. 2.1 Dovolená za kalendářní rok 2.1.1 Existence pracovního pom÷ru a jeho nep etržité trvání k témuž zam÷stnavateli Právo na dovolenou za kalendářní rok vzniká podle zákoníku práce bez další- ho zaměstnancům, jejichž pracovněprávní vztah se uskutečňuje pouze v rámci pracovního poměru. Pokud má zaměstnanec sjednáno několik pracovních poměrů, posuzují se práva a povinnosti z nich vyplývající samostatně. Znamená to tedy, že předpokla- dem pro vznik práva na dovolenou za kalendářní rok nebo na její poměrnou část v těchto pracovních poměrech je splnění podmínky odpracování alespoň 60 dnů v kalendářním roce v každém z těchto pracovních poměrů. Zaměstnancům, kteří vykonávají práce na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, právo na dovolenou ze zákona automaticky nevzniká; pouze v případě, že při sjednávání takové dohody došlo k ujednání o poskytnutí dovolené, popří- padě poskytnutí dovolené i pro dohody o pracovní činnosti je u zaměstnavatele 2.1 Dovolená za kalendářní rok

14 2. DOVOLENÁ ZA KALENDÁŘNÍ ROK A JEJÍ POMĚRNÁ ČÁST Pro účely splnění podmínky odpracování uvedeného počtu dnů nelze tedy sčítat dny odpracované v různých letech. Vznik práva na dovolenou za kalendářní rok nebo její poměrnou část tedy nevyplývá pouze z existence nepřetržitého trvání pracovního poměru, nýbrž je vázán na podmínku odpracování stanoveného počtu dnů v příslušném kalendářním roce. Pokud je zaměstnanec například po celý kalendářní rok v pracovní neschopnosti, popřípadě čerpá rodičovskou dovolenou, právo na dovolenou mu nevznikne. Příklady Pracovní poměr zaměstnance byl uzavřen na dobu určitou – od 1. listopadu kalendář- ního roku do 28. února následujícího kalendářního roku. Přestože v této době zaměstnanec odpracoval nejméně 60 dnů, právo na dovolenou za kalendářní rok mu za dobu trvání tohoto pracovního poměru nevzniklo, protože stano- vený počet dnů neodpracoval v jednom kalendářním roce. Uvedenému zaměstnanci však vzniklo právo na dovolenou za odpracované dny podle § 214 zákoníku práce, a to v obou kalendářních letech (viz kapitola 4). Pracovní poměr zaměstnance byl v roce 2010 uzavřen na dobu neurčitou. V ro- ce 2012 však zaměstnanec z důvodu nemoci odpracoval pouze 58 dnů. Přestože jeho pracovní poměr trval i po celý kalendářní rok 2012, nevzniklo mu za ten- to rok právo na dovolenou za kalendářní rok, ale pouze na dovolenou za odpracované dny (2/12 dovolené za kalendářní rok). V uvedeném případě nedochází ani ke krácení dovolené z důvodu nemoci, protože krácení dovolené z důvodu omluvené nepřítomnosti v práci je podmíněno splněním podmínky vzniku práva na dovolenou za kalendářní rok, tj. odpra- cováním alespoň 60 dnů v příslušném kalendářním roce. Zaměstnanec uzavřel se zaměstnavatelem pracovní poměr na dobu určitou – od 1. ledna 2012 do 29. února 2012. Poté novou pracovní smlouvou uzavřel další pracovní poměr ke stejnému zaměstnavateli od 1. března 2012 do konce roku. Přestože jde o dva samostatné pracovní poměry, základní podmínka vzniku práva na dovolenou za kalendářní rok – odpracování alespoň 60 dnů – byla splněna a zaměst- nanci vzniklo právo na celoroční nekrácenou dovolenou stanovenou u zaměstnavatele podle § 213 zákoníku práce. I když v prvním pracovním poměru za měsíce leden a únor neodpracoval zaměstnanec alespoň 60 dnů, posuzují se pro účely splnění podmínky pro vznik práva na dovolenou za kalendářní rok tyto dva pracovní poměry jako nepřetržité trvání téhož pracovního poměru.

27 Po přestávce odešel z pracoviště zaměstnavatele, protože měl dohodnuto poskytnutí neplaceného pracovního volna z důvodu opravy pračky ve svém bytě. Pro účely dovolené zaměstnanec neodpracoval v tento den převážnou část své směny, protože přestávka v práci na jídlo a oddech se nezapočítává do pracovní doby. Na této skutečnosti nemění nic ani fakt, že na záznamu příchodu a odchodu na vrátnici firmy měl evidovanou přítomnost 4 hodiny 15 minut. ) Shrnutí Protože určení tzv. náhradních dob (kdy zaměstnanec ve skutečnosti nepracu- je, avšak pro účely dovolené se tato doba posuzuje jako kdyby pracoval) činí v praxi značné výkladové problémy, lze celkově shrnout: Náhradní doby jsou: a) překážky v práci, s výjimkou ƒ pracovního volna poskytnutého na žádost zaměstnance, bylo-li předem sjednáno jeho napracování, ƒ přerušení práce pro nepříznivé povětrnostní vlivy, ƒ důležitých osobních překážek v práci, pokud nejsou uvedeny v nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důleži- tých osobních překážek v práci; to neplatí (tj. jako výkon práce se tato doba posuzuje) o mateřské dovolené, respektive rodičovské dovolené zaměstnance – muže, pokud ji čerpá do doby, po kterou je žena opráv- něna čerpat mateřskou dovolenou, a za výkon práce se dále považuje doba pracovní neschopnosti vzniklé v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, b) čerpání dovolené, c) doba, kdy si zaměstnanec vybírá náhradní volno za práci přesčas nebo za práci ve svátek, d) tzv. placený svátek (za který zaměstnanec obdrží náhradu mzdy, popřípadě se mu mzda nekrátí). 2.1.5 Podmínka výkonu práce ve vztahu k poétu odpracovaných sm÷n V ustanovení § 216 odst. 3 (věta před středníkem) zákoníku práce se stanoví, že pro zjištění, zda jsou splněny podmínky vzniku práva na dovolenou, se posuzuje zaměstnanec, který je zaměstnán po stanovenou týdenní pracovní dobu, jako by v kalendářním týdnu pracoval 5 pracovních dnů, i když jeho pracovní doba není rozvržena na všechny pracovní dny v týdnu. Co se rozumí stanovenou týdenní pracovní dobou, vyplývá z ustanove- ní § 79 zákoníku práce. 2.1 Dovolená za kalendářní rok

36 2. DOVOLENÁ ZA KALENDÁŘNÍ ROK A JEJÍ POMĚRNÁ ČÁST Tabulka pom÷rných éástí dovolené (Pozn.: jde o technickou pom cku, která není právn÷ závazná) @ Určení poměrné části z 1 týdnu dovolené – v praxi se týká pouze práva na dodatkovou dovolenou Jde o právo na dovolenou podle § 215 odst. 1 zákoníku práce (práce v podzemí) a podle § 215 odst. 2 zákoníku práce (práce zvlášť obtížné nebo zdraví škodlivé). Počet celých kalendářních měsíců Výměra dovolené pro účely náhrady mzdy nebo platu za dovolenou Výměra dovolené po zaokrouhlení pro účely čerpání dovolené 1 0,42 0,5 2 0,83 1,0 3 1,25 1,0 4 1,67 1,5 5 2,08 2,0 6 2,50 2,5 7 2,92 3,0 8 3,33 3,5 9 3,75 3,5 10 4,17 4,0 11 4,58 4,5 12 5,00 5,0 @ Určení poměrné části ze 4 týdnů dovolené Jde o minimální výměru dovolené podle § 213 odst. 1 zákoníku práce. Počet celých kalendářních měsíců Výměra dovolené pro účely náhrady mzdy nebo platu za dovolenou Výměra dovolené po zaokrouhlení pro účely čerpání dovolené 1 1,67 1,5 2 3,33 3,5 3 5,00 5,0 4 6,67 6,5 5 8,33 8,5 6 10,00 10,0 7 11,67 11,5

53 3.5.2 Nerovnom÷rné rozvržení pracovní doby a zm÷na rozvržení pracovní doby Způsob určení dovolené u zaměstnanců s pracovní dobou nerovnoměrně roz- vrženou (§ 78 odst. 1 písm. m) zákoníku práce) je obsažen v ustanovení § 213 odst. 4 zákoníku práce. Podle tohoto ustanovení, čerpá-li zaměstnanec s pracov- ní dobou nerovnoměrně rozvrženou na jednotlivé týdny nebo na období celého kalendářního roku dovolenou, přísluší mu tolik pracovních dnů dovolené, kolik jich na dobu jeho dovolené připadá v celoročním průměru podle rozvržení pracovní doby. Právo na dovolenou se v tomto případě přepočítává na směny (pracovní dny) podle jejich rozvrhu na příslušný kalendářní rok. Pro výpočet se používá vzorec: PS Právo na dovolenou v pracovních dnech = × DD PT PS = počet plánovaných pracovních směn v kalendářním roce vycházející ze stanovené týdenní pracovní doby (bez ohledu na „směny“ přesča- sové) a bez ohledu na plánované čerpání dovolené (výpočet se provádí, jako kdyby zaměstnanec žádnou dovolenou neměl mít); u zaměstnanců s kratší pracovní dobou (§ 80 zákoníku práce) se vychází z této kratší pracovní doby; PT = počet týdnů v roce (používá se číslo 52, kdo chce výpočet provést přesně, použije 52,143 v nepřestupném roce a 52,286 v roce přestupném); DD = počet týdnů dovolené, na které zaměstnanci vznikne v kalendářním roce právo (bez ohledu na skutečnost, zda tomu tak skutečně bude). Počet plánovaných pracovních dnů v roce se tedy vydělí počtem týdnů v roce, čímž se zjistí průměrný počet plánovaných pracovních dnů zaměst- nance připadajících na 1 týden. Z tohoto průměrného počtu pracovních dnů na týden se pak vychází při zjištění celkového počtu pracovních dnů zaměstnance připadajících na jeho dovolenou, kdy se průměrný počet pra- covních dnů připadajících na 1 týden vynásobí počtem týdnů dovolené, na které má zaměstnanec v příslušném kalendářním roce právo. Přesto, že zákoník práce neumožňuje rozvržení pracovní doby na celý rok (vyrovnávací období může být maximálně 26, respektive 52 týdnů (§ 78 odst. 1 písm. m) zákoníku práce)), je nezbytné provést teoretický výpočet počtu směn, například podle algoritmu rozvržení pracovní doby na celý kalendářní rok. Po skončení kalendářního roku by měl být rozsah práva zaměstnance pře- počten s ohledem na případné změny v rozvržení jeho pracovní doby – rozho- dující však jsou plánované směny, tj. směny určené bez ohledu na nepřítomnost zaměstnance v práci, například pro překážky v práci, pro čerpání dovolené, nebo dokonce pro neomluvenou nepřítomnost v práci, a samozřejmě také bez ohledu na případnou práci přesčas. Z takto stanoveného počtu pracovních dnů dovolené se určují i příslušné dvanáctiny. Pokud zaměstnanec s nerovnoměrně 3.5 Počet pracovních dnů dovolené

82 8. ČERPÁNÍ DOVOLENÉ 8. Čerpání dovolené § 217 (1) Dobu čerpání dovolené je povinen zaměstnavatel určit podle písemného rozvrhu čerpání dovolené vydaného s předchozím souhlasem odborové organizace a rady zaměstnanců tak, aby dovolená mohla být vyčerpána zpravidla vcelku a do kon- ce kalendářního roku, ve kterém právo na dovolenou vzniklo, pokud v tomto zákoně není dále stanoveno jinak. Při určení rozvrhu čerpání dovolené je nutno přihlížet k provozním důvodům zaměstnavatele a k oprávněným zájmům zaměstnance. Po- skytuje-li se zaměstnanci dovolená v několika částech, musí alespoň jedna část činit nejméně 2 týdny vcelku, pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodne na jiné délce čerpané dovolené. Určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen písemně oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohod- ne se zaměstnancem na kratší době. (2) Zaměstnavatel může určit zaměstnanci čerpání dovolené, i když dosud nesplnil podmínky pro vznik práva na dovolenou, jestliže je možné předpoklá- dat, že zaměstnanec tyto podmínky splní do konce kalendářního roku, popřípadě do skončení pracovního poměru. (3) Zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci náklady, které mu bez jeho zavinění vznikly proto, že zaměstnavatel změnil jemu určenou dobu čerpání dovolené nebo že ho odvolal z dovolené. (4) Zaměstnavatel nesmí určit čerpání dovolené na dobu, kdy zaměstnanec vykonává vojenské cvičení nebo výjimečné vojenské cvičení, kdy je uznán dočasně práce neschopným podle zvláštního právního předpisu61) , ani na dobu, po kterou je zaměstnankyně na mateřské nebo rodičovské dovolené a zaměstnanec na rodi- čovské dovolené. Na dobu ostatních překážek v práci na straně zaměstnance smí zaměstnavatel určit čerpání dovolené jen na jeho žádost. (5) Požádá-li zaměstnankyně zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené, a zaměstnanec zaměst- navatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení rodi- čovské dovolené do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, je zaměstnavatel povinen jejich žádosti vyhovět. 61) § 26 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění § 218 (1) Čerpání dovolené podle § 211 je zaměstnavatel povinen zaměstnanci určit tak, aby dovolenou vyčerpal v kalendářním roce, ve kterém zaměstnanci právo na dovolenou vzniklo, ledaže v tom zaměstnavateli brání překážky v práci na straně zaměstnance nebo naléhavé provozní důvody. (2) Nemůže-li být dovolená vyčerpána podle odstavce 1, je zaměstnavatel po- vinen určit ji zaměstnanci tak, aby byla vyčerpána nejpozději do konce následujícího kalendářního roku, není-li v odstavci 4 stanoveno jinak.

89 Zákoník práce v § 217 odst. 3 stanoví, že v případě, že zaměstnavatel změnil určenou dobu čerpání dovolené, je zaměstnavatel povinen nahradit náklady, které zaměstnanci vznikly bez jeho zavinění proto, že zaměstnavatel změnil jemu určenou dobu čerpání dovolené. Totéž platí i v případě, že zaměstnavatel odvolal zaměstnance z dovolené. Právní předpis přitom nedefinuje, které náklady je zaměstnavatel povinen nahradit. Lze však dovodit, že zaměstnavatel je povinen v uvedených případech uhradit veškeré náklady, které zaměstnanci bez jeho za- vinění vznikly. Jde například o náhradu cestovních výdajů, nevrácených úhrad cestovními kancelářemi, stornopoplatky apod. Zaměstnanec je povinen výši ná- kladů, které mu vznikly proto, že zaměstnavatel změnil jemu určenou (nikoliv plánovanou) dobu čerpání dovolené, prokázat. Mezi vznikem těchto nákladů a opatřením zaměstnavatele musí být vždy přímá a příčinná souvislost. Uvedená právní úprava sleduje, aby zaměstnavatelé ke změnám určení doby čerpání dovolené svých zaměstnanců a k jejich odvolání z dovolené nepřistupo- vali lehkomyslně, ale s odpovědností a pouze ve výjimečných případech, jestliže provozní záležitosti zaměstnavatele nelze zajistit jiným způsobem, zejména jinými zaměstnanci. Dalším důvodem uvedené úpravy je ochrana oprávněných zájmů zaměstnanců – optimální zajištění soustředěného pracovního volna k re- generaci pracovní síly. 8.3 Zákaz určení čerpání dovolené Aby nedocházelo k obcházení vlastního účelu poskytování dovolené, kterým je regenerace sil a odpočinek zaměstnance, stanoví zákoník práce v § 217 odst. 4 taxativně doby, na které zaměstnavatel nesmí zaměstnanci určit čer- pání dovolené. Jde o doby, kdy: @ zaměstnanec vykonává vojenské cvičení nebo výjimečné vojenské cvičení, @ je zaměstnanec uznán dočasně práce neschopným podle zvláštního právní- ho předpisu, @ je zaměstnankyně na mateřské nebo rodičovské dovolené a zaměstnanec na rodičovské dovolené. Pokud jde o ostatní překážky v práci na straně zaměstnance, smí zaměst- navatel určit zaměstnanci čerpání dovolené pouze na jeho žádost. Z ustanove- ní § 217 odst. 4 zákoníku práce jednoznačně vyplývá, že zaměstnavatel sám, bez žádosti zaměstnance, nesmí určit čerpání dovolené na dobu těchto ostat- ních překážek v práci. Příklady Zaměstnavateli nebrání žádné vážné provozní důvody v poskytnutí pracovního volna v rozsahu 3 týdnů pro výkon činnosti vedoucího tábora pro děti a mládež zaměstnanci, který splňuje podmínku nejméně 1 roku soustavné a bezplatné práce s dětmi (po- 8.2 Důsledky změny určené doby čerpání dovolené...; 8.3 Zákaz určení čerpání...

112 12. DOVOLENÁ PŘI ZMĚNĚ ZAMĚSTNÁNÍ ƒ 28. září – Den české státnosti, ƒ 28. říjen – Den vzniku samostatného československého státu, ƒ 17. listopad – Den boje za svobodu a demokracii. @ ostatními svátky ƒ 1. leden – Nový rok, ƒ Velikonoční pondělí, ƒ 1. květen – Svátek práce, ƒ 24. prosinec – Štědrý den, ƒ 25. prosinec – 1. svátek vánoční, ƒ 26. prosinec – 2. svátek vánoční. Příklady Zaměstnavatel určil zaměstnanci pracujícímu v rámci rovnoměrného rozvržení pra- covní doby na 5 dnů v týdnu čerpání dovolené na dobu od 2. do 8. července 2012. Přestože jde o kalendářní týden, zaměstnanec v tomto týdnu vyčerpal pouze 3 dny dovolené; dny 5. a 6. červenec jsou státními svátky, které se do dovolené nezapočítávají. Zaměstnanec měl podle harmonogramu směn v den svátku – 5. července – pracovat, avšak zaměstnavatel mu na tuto dobu určil čerpání dovolené. Je to správné? Při posuzování uvedeného dotazu je třeba vycházet z ustanovení § 219 odst. 2 zákoníku práce, podle něhož platí, že pokud připadne v době dovolené svátek na den, kdy měl zaměst- nanec pracovat, nezapočítává se mu do dovolené. Pokud zaměstnavatel určí zaměstnanci na den svátku dovolenou (což mu zákon v zásadě neumožňuje), svátek se mu do dovolené stejně nezapočítává. V souvislosti se mzdou (platem), náhradním volnem nebo náhradou mzdy (platu) za svátek je třeba odkázat na § 115 zákoníku práce, pokud jde o zaměstnance odměňované mzdou, a na § 135 zákoníku práce, pokud jde o plat nebo náhradní volno za práci ve svátek, pokud jde o zaměstnance odměňované platem. Zaměstnankyni končí mateřská dovolená a v této souvislosti požádala zaměstna- vatele podle § 217 odst. 5 zákoníku práce o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené, konkrétně od 1. července. Bude se jí v důsledku svátků ve dnech 5. a 6. července přerušovat dovolená? Podle § 219 odst. 2 zákoníku práce platí, že připadne-li v době dovolené zaměstnance svá- tek na den, který je jinak jeho obvyklým pracovním dnem, nezapočítává se mu do dovolené. Rozhodující pro posouzení otázky, zda dochází k přerušení dovolené, proto je, zda se jedná o den, který je jinak obvyklým pracovním dnem zaměstnance. Pokud tedy zaměstnankyně po vyčerpání mateřské dovolené a dovolené nastoupí do zaměstnání (nebude dále čerpat rodičovskou dovolenou), bude se aplikovat § 219 odst. 2 zákoníku práce, čili dny svátků se nezapočtou do dovolené. Pokud však zaměstnankyně bude po vyčerpání dovolené dále po- kračovat v čerpání rodičovské dovolené, nelze tvrdit, že svátek je „ jinak obvyklým pracovním dnem“ této zaměstnankyně, protože by jinak čerpala rodičovskou dovolenou. Svátky se proto v takovém případě započítávají do dovolené.

135 14. Hromadné čerpání dovolené Podle § 217 odst. 1 i § 218 odst. 1 zákoníku práce určuje dobu čerpání dovolené zaměstnavatel. Zákoník práce předpokládá, že čerpání dovolené bude každému zaměstnanci určeno individuálně. Podle § 220 zákoníku práce lze však určit hromadné čerpání dovolené. § 220 Zaměstnavatel může v dohodě s odborovou organizací a se souhlasem rady za- městnanců určit hromadné čerpání dovolené, jen jestliže je to nezbytné z provozních důvodů; hromadné čerpání dovolené nesmí činit více než 2 týdny a u uměleckých souborů 4 týdny. Z ustanovení § 220 zákoníku práce vyplývá, že hromadné čerpání dovolené může zaměstnavatel určit pouze výjimečně, což vyplývá již z toho, že určení hromadného čerpání dovolené je podmíněno dohodou s odborovou organizací a souhlasem rady zaměstnanců a že hromadná dovolená může být určena vý- lučně z provozních důvodů. Provozními důvody zákoník práce rozumí zejména případy generálních oprav či montáže strojních zařízení, technologické odstáv- ky, provozy vyžadující trvalou návaznost pracovních operací prováděných jed- notlivými zaměstnanci například v pásové výrobě apod. Tak jako zaměstnavatel určuje rozvrh doby čerpání dovolené obecně pro jednotlivé zaměstnance, určuje i dobu hromadného čerpání dovolené, i když v tomto případě v dohodě s odborovou organizací a se souhlasem rady zaměst- nanců. Z metodického hlediska by určení doby hromadného čerpání dovolené mělo být plánováno či z okolností zřejmé dříve, než je rozvrhem dovolených určena doba čerpání dovolené jednotlivým zaměstnancům. Není žádoucí, aby zaměstnavatel před určením hromadného čerpání dovolené určoval zaměst- nancům dovolenou tak, aby si značnou část dovolené vyčerpali před nástupem hromadné dovolené, protože by se mohlo stát, že některým zaměstnancům by nezbyla část dovolené odpovídající době, na kterou je určeno čerpání hromadné dovolené. V souvislosti s určením hromadné dovolené zaměstnavatelem může rovněž nastat situace, kdy zaměstnanci právo na dovolenou v délce hromadné dovolené vůbec nevznikne. Jde například o případy, kdy zaměstnanec uzavřel pracovní poměr v průběhu kalendářního roku, dále pro překážky v práci, popřípadě pro krácení dovolené. V takových případech může zaměstnavatel převést zaměst- nance na jinou práci odpovídající druhu práce a místu výkonu práce podle pra- covní smlouvy (v rámci sjednaného druhu práce v pracovní smlouvě); pokud takovou práci zaměstnavatel pro zaměstnance nemá, může se s ním na převe- dení na jinou práci dohodnout (podle § 40 zákoníku práce). Obsah pracovního poměru je možné kdykoliv měnit, dohodnou-li se zaměstnavatel a zaměstnanec 14 Hromadné čerpání dovolené

ANAG, spol. s r. o. Kollárovo nám. 698/7, 772 00 Olomouc tel.: 585 757 411, fax: 585 418 867 e-mail: obchod@anag.cz www.anag.cz EdicePRÁCE|MZDY|POJIŠTĚNÍ EdicePRÁCE|MZDY|POJIŠTĚNÍ EdicePRÁCE|MZDY|POJIŠTĚNÍMěsíčníkMZDOVÁÚČETNÍ MěsíčníkÚČETNÍADANĚEdicePRÁCE|MZDY|POJIŠTĚNÍ